WOLFGANG JESCHKE

Posledn den stvoen

Byl veer a bylo jitro, den pt.
I ekl Bh: "Vydej zem rozmanit druhy ivoich, dobytek, plazy a rozmanit druhy zemsk
zve."
A stalo se tak.
Bh uinil rozmanit druhy zemsk zve i rozmanit druhy velijakch zemplaz. Vidl, e
je to dobr.
I ekl Bh: "Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby"
1. kniha Mojova, l, 23-26
PROLOG

Roku 1959 bylo Stevu Stanleymu estnct. Dtstv strvil v m a Pai, kde jeho otec
zastupoval jeden americk farmaceutick koncern. Po nvratu do USA chodil na stedn
kolu ve Springfieldu v Ohiu, chtl studovat leteck konstruktrstv a stt se pilotem. Po
zkoukch se pihlsil k vojenskmu letectvu.
Roku 1959 odhalila americk tajn sluba v zpadnm stedomoskm prostoru stopy
projektu, kter ml radikln zmnit nm znmou realitu.
Roku 1968 bylo Stevu Stanleymu ptadvacet a patil mezi nejlep piloty americkho
vojenskho letectva.
Roku 1968 byly v USA za psnch bezpenostnch opaten zahjeny ppravy supertajnho
projektu, kter hodlalo uskutenit vojensk nmonictvo ve spoluprci s NASA a kter neml
mt v djinch lidstva obdoby.
Roku 1977 bylo Stevu Stanleymu ticet tyi a pracoval jako zkuebn pilot u Rockwella. O
msto piel, kdy prezident Carter rozhodl, e se bombardry B-1 nebudou sriov vyrbt.
Steve Stanley se potom uchzel o msto u NASA, kter hledala zkuen piloty pro plnovan
lety raketoplnu.
Roku 1977 bel tajn projekt NASA a vojenskho nmonictva na pln obrtky, tebae
nkte zastnn vdci u del dobu varovali ped rsujcmi se dsledky. V tto dob u
bylo toti vem zasvcenm jasn, e ne vechno probh podle plnu. Vojci varovn
nedbali a vemon projekt popohnli, akoli zatm dokonce i laiky napadlo, e se zpadn
od Bermud dje nco podivnho. CIA se divok spekulace o takzvanm bermudskm
trojhelnku hodily docela do krmu a vemon podncovala obskurn povsti, aby dnho
vdce ani ve snu nenapadlo zabvat se tmito zhadnmi jevy njak vnji.
Krtce nato se v potaov sestav mezi jmny kandidt, kte postoupili do uho vbru
k asti na tajnm projektu, objevilo jmno Steve Stanley. Seznam zahrnoval specialisty z
nkterch obor vdy, techniky a logistiky, ale i bval pslunky bojovch jednotek, kte
vyhovovali zcela uritm poadavkm.
V t dob Steve Stanley jet nemohl vdt - stejn tak jako nikdo z tch dalch, kte
figurovali na seznamu vedoucho projektu admirla Williama W. Francise -, co se bude po
nich poadovat. Ani jeden z nich neml tuen, e jejich ivot bude probhat pln jinak, ne
by si dokzali pedstavit i v tch sebedivoejch snech. Byli vyvoleni ke vstupu do rje jene nemli bt svdky geneze, ale apokalypsy.
Jednoho dne Steve Stanley beze stopy zmizel a s nm i vtina lid, jejich jmna zaadil
pota do seznamu.
Beze stopy?
Zanechali po sob stopy.

Bylo pouze nesmrn obtn ony stopy poznat a jet obtnj si je vyloit - zvlt pro ty,
kdo nebyli jejich souasnky.

st prvn
STOPY

VRTY
Kdy Glomar Challenger vyplul 13. srpna 1970 z lisabonskho pstavu, aby provedl vrty v
Balersk pnvi, nebyli to jen vdci, kdo oekval vysvtlen zhadnch jev, na kter se
narazilo v padestch a edestch letech. Biologov a ocenografov chtli objasnit jednu
pevratnou udlost, ke kter muselo dojt asi ped pti a pl miliny let a kter vyznauje
pechod mezi miocnem a pliocnem. Pro Stedomo znamenala biologickou revoluci, ji
provzela drastick zmna evropskho podneb.
Expedici Glomar Challengeru financovala Nrodn vdeck nadace a probhala pod
dohledem Scrippova ocenografickho stavu. 23. srpna odpoledne vzkumn lo
elektronicky zakotvila sto mil jin od Barcelony a v hloubce dvou tisc metr provedla prvn
vrt. Po nm nsledovaly dal.
Vsledky potvrdily hypotzu Williama E. B. Bensona z Nrodn vdeck nadace a Orvilla L.
Bandyho z Univerzity Jin Kalifornie. Potvrdily rovn nkter dobrodrun dohady
vysokch dstojnk Pentagonu, kte se koncem edestch let, kdy vrcholil projekt Apollo,
zabvali ppravou jednoho vojenskho projektu. Na tiskov konferenci v Pai a v New
Yorku, na n se veejnost seznmila s vsledky expedice, byly nkter informace pro
vechny ppady zadreny. Tkaly se vytenho materilu, kter se zpotku nedal
identifikovat. Tento materil byl vak zvanm argumentem, s nm chtli vyrukovat
pmluvci projektu. Jejich argument pohnul v polovin nora prezidenta Nixona - prv
spn skonil let Apolla 14 - k drastickmu omezen kosmickho rozpotu NASA, aby se
tak uvolnily prostedky na projekt, jej pipravovalo pod prozatmnm krycm nzvem "Sealab"
vojensk nmonictvo s NASA.
Vsledky potvrdily i nkter zhadn detaily, kter nashromdila tajn sluba. Prvn stopa
byla z roku 1959. Pochzela z francouzskho ministerstva vlky a byla siln znepokojujc,
protoe se nedala nijak vysvtlit. Oznaili ji jako "Artefakt 1". Ptrnm povili korvetnho
kapitna Francise, zkuenho lovka z oddlen vvoje zbrojn techniky vojenskho
nmonictva USA. Ten vak a v roce 1968 narazil na dal detail, kter se spolehliv hodil
do tto zvltn souvislosti: "Artefakt 2" byl na svt. Pochzel ze vcarska. Roku 1969 se
objevila informace, kterou vyrala tajn sluba ve Vatiknu. Byla utajnna jako "Artefakt 3".
Mozaika kousek po kousku nabvala tvaru. Obraz dostval obrysy - a zvolna se formovala i
vdeck zkladna projektu, jak to Francis a jeho spolupracovnici u dvno pedpokldali. A
kvli tomu se u pes deset let sledovalo a vyhodnocovalo vechno, co ve svt vychzelo v
oblasti teoretick fyziky.
ARTEFAKT 3: FLTNA SVATHO VTA
Anachronismy se daj tko poznat. Abychom si vci dokzali zaadit podle funkce nebo
vzhledu, musme bt jejich souasnky nebo se narodit pozdji a vdt o nich z rznch
podni. Dve narozenm budou pipadat nanejv jako kuriozity - nebo jako magick i
posvtn pedmty, tady u zcela zle na prostot due, ve nebo vdeckm sudku.
U po stalet toti ledacos nasvdovalo tomu, e v zpadnm Stedomo muselo nkdy v
pedhistorick dob dojt k jaksi udlosti, kterou bychom mohli nazvat "asovm zlomem".

Byly to podivn nlezy z pobench oblast jinho panlska a jin Itlie, z Malty, Sardinie,
Korsiky a Baler, ale hlavn ze Siclie, kter vude uctvali a sten uctvaj dodnes jako
relikvie, protoe jsou prakticky nerozbiteln a nevysvtliteln. Zpravidla se jedn o lomky
lehkho materilu pinav bl nebo lutav hnd barvy, kter lze povaovat za velmi
starou slonovinu nebo za pozstatky lebek a kost, je moe a psek za stalet tak ohladily, a
je zdeformovaly k nepoznn. Tm vt popud pro fantazii, aby tmto kostnm lomkm
pisuzovala tvar, historinost i dokonce posvtnost a interpretovala je jako zzrakem
zachrnn sti tl vech monch svatch, kte kdysi putovali po tomto svt. A tak v San
Lorenzu pobl kalbrijskho Reggia ji pes pt set let uctvaj dvaceticentimetrov kus
tohoto materilu jako ukazovek proroka Jeremie. V Algeciras u Gibraltaru opatruj jako
relikvii tvercov lomek o stran asi dvancti centimetr, kter m bt zbytkem lebky Jana
Ktitele, jeho uatou hlavu moe zzrakem vyvrhlo na panlsk pobe.
Ale ten nejpozoruhodnj nlez zatm odpoval ve stbrnm relikvii palermskho chrmu
svat Felicity: Nejsvtj svatho Vta. Nebo Vita, jak mu tam kaj. Vitus, kter m dnes
jako svat v refertu krom jinho sldky a hornky, mrzky a kotle, herce, lkrnky a vinae
a kter je vzvn pi nonm pomoovn a porech, utknut hadem a vzteklin, tanci
svatho Vta a padoucnici, vzruen a ohroen cudnosti, pochzel z Mazary del Vallo na
jihozpadnm pobe Siclie a piblin v letech 304-305 si jak znmo uil straliv vci s
Dioklecinovmi pochopy. Byl synem majetnho pohana jmnem Hylas, k jeho nevoli ji v
tlm vku sedmi let vstoupil do sekty kesan. Aby se vyhnul kladm rozlcenho otce,
uprchl s chvou Crescenti a vychovatelem Modestem do Luknie. Byl vak poznn, jat a
vzat do ma, kde ho chtli pepravit ze ivota do smrti obzvlt ukrutnm zpsobem strili ho do kotle s vroucm olejem. Andl ho zachrnili na posledn chvli a odnesli
ztranho zpt do vzdlen vlasti, kde pr vak brzy nato skonal.
Roku 583 zaali rozebrat tlesn pozstatky muednkovy. Tlo pevezli do doln Itlie,
oddlen dy vak zstaly na Siclii. Agiln opat Fulrad ze St. Denis dal roku 756 pivzt
zmrzaenou mrtvolu do svho kltera, nezd se vak, e by vichni jeho nstupci chovali
Vta ve stejn ct, nebo roku 836 opat Hilduin vnoval mrtvolu vezerskmu klteru
Corvey. Tam byl muednk dle rozebrn. Jednu pai dostal roku 922 kne Vclav, kdy
dval v Praze na Vtovu poest stavt rotundu pesn na tom mst, kde se dnes na
Hradanech ty chrm svatho Vta. Roku 1355 se csa Karel IV. pokusil posbrat chybjc
sti tlesn schrnky, zanesen do vech kout svta, avak toliko v Pavii se mu podailo
zskat nkolik kstek, o jejich pravosti se bohoslovce nikdy nepodailo zcela pesvdit. Ve
stedn a jin Evrop dnes existuje vce ne sto padest mst, kde se v, e tu vlastn sti
tla tohoto svatho.
Nejdeliktnj ostatek, ten, jemu Vt vd za patront nad ohroenou cudnosti, se objevil v
destm stolet v Palermu. Existuje o nm psemn zmnka z roku 938 u pleitosti
znovuvstavby chrmu svat Felicity, v nm nalezl bezpen tulek. Jakm nejistm
osudm byl vystaven po ti sta padest pt let, to nm legendy, kter jinak tak bujn ovjej
postavu mladistvho muednka, zatajuj.
Jeho pvod se sna vysvtlit jedna mstn legenda a mon nen daleko od pravdy: Jednoho
dobrho rybe jmnem Rosso pekvapila za noci boue a zahnala jej daleko na moe. Po
dva dny a dv noci nevslovn trpl, a se boue konen utiila a on zjitra tetho dne opt
uzel domovsk beh. Kdy vythl s, uvzla v n krom dvancti ryb (tomuto potu meme
smle nedvovat, protoe v tomto ppad pjde bezpochyby o narku na dvanct
apotol) i jaksi podivn vc: zahnut, rhovan, svtle ed pedmt z neznmho
materilu, asi pldruh stopy zdli a o prmru jedn pd, kter se zdl prun i kehk
zrove a pipomnal hadici.
Pln vdku za sv zzran zachrnn pedal ryb svj nlez pevorovi od Svat Felicity,
kter tu podivnou vc uschoval pod zmek, ukryl ji vak pedevm ped zraky dmskho
svta, nebo by mohl vzbuzovat nemravn mylenky. Stalo se tak asi v polovin devtho
stolet.
Jako zzrakem pestl neporuen por, kter roku 922 obrtil star chrm svat Felicity v
popel a rozvaliny. Roku 932 bylo zapoato se stavbou novho chrmu Pn a ten se z vt
sti dochoval dodnes.

Roku 1277 si Ambrosius, mlad a ctidostiv to pevor od Svat Felicity, vymohl u

palermskho arcibiskupa svolen, aby sml u Svatho otce podat o oven ostatku. Pape
Mikul III. se nemohl rozhodnout, tebae vyslal do Palerma rovnou dv expertn komise,
kter dotyn pedmt zkoumaly pmo na mst. dost pak leela, dokud Bonifc VIII.
nevyslal roku 1296 tet expertn komisi; nicmn teprve roku 1303 se Svat otec krtce ped
svou smrt probojoval k pozitivnmu rozhodnut a udlil sv apotolsk poehnn.
Od 13. stolet pak onen podivn kus hadice, kter nejvy instance katolick crkve potvrdila
jako symbol kesansk cudnosti a jako svdectv asn munosti Sicilan, spoval ve
skvostn cizelovanm a hedvbm vykldanm stbrnm relikvii, jen se otevral a
vystavoval pouze jednou za sto let pi oslavch centenaria svat Felicity, aby tak kad mohl
zhldnout svat d, kter tak zzran unikl rozkladu.
Profesor Angelo Buenocavallo, uitel lkastv v Palermu, sepsal v roce 1439 o tomto ostatku
- jemu lid k "Nevysloviteln svatho Vta" nebo mnohdy naprosto obyejn "Il gazzo di
Santa Felicit" - uen pojednn, v nm rozhodn vyluuje, e by se u eenho pedmtu
mohlo jednat o lidsk d obecn i dokonce obzvlt, by se mohl jakkoli zzran
pozmnit varem v oleji, nebo anatomicky nevykazuje ni nejmen podoby s tmto - o dlce
u vbec nemluv. Arci se tebas u prasech ocsk vcekrte zjistilo, e ve vroucm oleji po
njakm ase nabobtnaj a povlekou se pnovitm kraloupem, m jev se vtmi a
tvrdmi. Avak u eenho pedmtu nejedn se o dn vysmaen maso, albr dle v
pravdpodobnosti o slonovinu. Ve tud nasvduje spe tomu, e by mohlo jt o jeden z
onch pohanskch hudebnch nstroj zhotovovanch ze slonoviny, na n musulmant
hudebnci vyluzovali dsiv tny, kter pr tolik miloval na svm dvoe taufsk krl.
Fakulta nedala Buenocavallovi povolen k tisku. Zvistivci ho udali na crkevnch mstech, e
pr kacsky pirovnv d svatho Vta ke smaenmu prasemu ocsku. Spis byl
zkonfiskovn a veejn splen. ack profesrek jen s bdou unikl obalob z kacstv a na
dva roky mu zakzali uit. Odeel tedy do Padovy, kde jet ti plodn desetilet psobil jako
anatom. Proslavil se daleko za hranicemi sv nov vlasti, kterou si sm zvolil.
Hudebn nstroj svatho Vta zatm odpoval ve svm stbrnni relikvii, petrvval stalet
a mlem upadl v zapomnn.
Kdy byl roku 1938 relikvi znovu oteven k tiscmu vro svat Felicity a svat d
vystaven napospas zrakm veejnosti, prohldl si ostatek jist Luigi Risotto obzvlt
svdomit. Tento profesor tarentskho gymnzia byl v prvn svtov vlce pokozen pesn
na tme mst jako kdysi Ablard Pask blah pamti. V roce 1939 vyel v tarentskm
pltku pro vzdlvn uitel lnek, v nm Luigi Risotto rezolutn popral pravost ostatku.
Skutenost, e se katolick crkev jet ve dvactm stolet opovauje vydvat kus jaksi
hadice a k tomu jet takov dlky a takovch vlastnost za pohlavn d svatho a nechvat
jej uctvat, oznail za neuviteln skandl. Zde se i nadle pe temn stedovk a
bezostyn se ohlupuje prost vc lid, a to v dob, kdy se velk kulturn nrod Itlie chyst
stt i politicky jednm z nejvznamnjch nrod svta. Je to hanba, pohoroval se.
U tto vci nejedn se o nic jinho, pokraoval Risotto, ne o rhovan kus hadice ze ztvrdl
a rozpraskan klejopryskyice, pravdpodobn o spojovac st vodn dmky maurskho
pvodu. V osvcenskm naden a v prostoduch uenosti mu uniklo, e tento kus gumy je
psemn zmiovn ji v 10. stolet a e v roce 1303 byl posvcen jako svat ostatek; zatmco
Maurov poznali tabk a v polovin 16. stolet. A pokud jde o vodn dmku: byla vynalezena
teprve roku 1612, a to jednm piinlivm damaskm kavrnkem jmnem Zijd Kawadr,
kter po delm intenzvnm pemlen vymyslel nargil za elem vt pohody host svho
loklu. Z Damaku pak tento zdroj orientln pohody nastoupil s bublnm a klokotem vtzn
pochod musulmanskmi zemmi a do Budapeti a Casablanky, a do Dresalmu a
Hajdarbdu.
Od roku 1961 fungovala z pkazu Jana XXIII. vatiknsk uen komise, kter ve v tichosti
klestila dungli svatch ostatk. Ze veho nejdv se mly provit veker ppady, kter pro
nechutnost, trapnost i dokonce smnost nebyly hodn uctvn. Komise v prbhu vce
ne pti let shromdila 3786 takovch ppad, z toho 1284 bylo pokud mono okamit
zstaveno zapomenut, del tolerovn dalch 1544 se nedoporuovalo, a tud nebylo o

nich oficiln zmnky, a konen 958 se sice mohlo tie tolerovat, oficiln se vak smly
uvdt toliko ve vjimench ppadech.
Toto eten pineslo jeden neoekvan vsledek, a to e svat ostatky ve vce ne v tisci
ppadech byly z materilu pinav bl a lutav hnd barvy, kter - jak tomu bylo ve
vech popisech - "pipomn velmi starou, popraskanou slonovinu".
Papesk komise si vydala vzorky materilu a pedala je vatiknskmu fyziklnmu
kabinetu, kde je zkoumali tmi nejmodernjmi metodami - mimo jin i metodou
radiokarbonovho datovn. Pitom dolo k dalmu pekvapivmu zjitn. Veker testy
podle radiokarbonov metody byly negativn, a to mohlo znamenat pouze jedin: Jestlie lo
o organick materil, tedy kosti, slonovinu, gumu nebo dokonce jantar, pak by vechny
vzorky musely bt star ne 30 000 let, nebo dle do minulosti toto datovn nedosahuje.
Vzorky byly pravdpodobn dokonce star ne 100 000 let. Tud se nemohlo jednat ani o
ukazovek proroka Jeremie, ani o lebku Jana Ktitele, ani o prav kotnek svat
Jenovfy, ani o hradn kost svatho Pavla.
Fltna svatho Vta, kter byla, jak se ani jinak nedalo oekvat, zaazena mezi trapn,
pokud mon k okamitmu zapomenut zstaven ostatky, se sice zabarvenm a
konzistenci vydlovala z vtiny ostatnho materilu, ale kdy pozdji i ji obvinili a vyetovali,
vykazovala tot pedbiblick, ba pmo nebiblick st. To, co ryb Rosso po
nebezpeenstvch a nepohodch na moi zachrnil v sti z hlubin moskch, se najednou
stalo nm podstatn zajmavjm. I pro uence papeskho fyziklnho kabinetu. To, co se
na obzoru jevilo jako nepatrn chmura, se mohlo rozrst v boui, kter byla schopna otst
zklady djin spsy. Kdyby se domnnky potvrdily, mohl by mt tento objev nedozrn dosah.
A mlo se tak stt.
2. bezna 1969 dorazilo do Palerma poselstvo Pavla VI. Pedalo arcibiskupu palermskmu
list Svatho otce, v nm Jeho Eminenci prosil, aby z jistch dvod, je mus z co
nejnalhavjch pohnutek zatajovat, neprodlen nechal do Svatho Petra pevzt relikvii
svatho Vta, uchovvanou u Svat Felicity. Pln obav mus vzt na vdom znmku toho, e
Antikrist jedinm krtem pera me zruit cel tiscilet djin spsy, oloupit svt o vytouenou
a vytrpnou spsu a pak se jej zmocnit.
Jeho Eminence svratila elo, pohnvna zjevnm nedostatkem dvry Svatho otce v jej
osobu, kdy ji neinformoval o souvislosti mezi podivnm ostatkem a hrozc vldou
Antikristovou, na druh stran vak byla znepokojena nalhavost prosby, a tak pikzala
otevt relikvi u Svat Felicity, poadovan pedmt peliv zabalit a vydat jej poselstvu.
Po vce ne tisci letech klidu se pedmt povaovan za fltnu svatho Vta, kus hadice od
vodn dmky nebo za pohansk hudebn nstroj vydal na cestu. Tiscilet nepoznn jako
anachronismus te najednou stejnou mrou vzruoval fyziky, morln teology a politiky.
5. bezna dorazil ostatek do ma a neprodlen byl pedloen Svatmu otci, kter si jej se
vzrstajcm znechucenm prohldl, shledal, e se jeho nejstranj pedtuchy potvrdily, a
odebral se k modlitbm.
Ve fyziklnm kabinetu zatm zkoumali dal vzorky a doli k zvru, e se zde neme
jednat ani o materil organick, ani anorganick, nbr o materil syntetick. Tot se
potvrdilo u onoho ponkud odlinho materilu, z nho byl palermsk ostatek. "I1 gazzo di
Santa Felicit" se navc nramn podobal rhovan hadici dchac masky, jakou mvaj
sthac piloti.
Pedevm vak zstala nezodpovzena otzka, kde se tolik stalet ped vynlezem uml
hmoty mohl vzt takov materil, kter nadto u tenkrt vykazoval znmky extrmn
vysokho st. Vatiknt uenci stli ped zhadou. Nedalo se to vysvtlit dnou vdeckou
teori ani dnm pedstavitelnm technickm zazenm.
A tak fltna svatho Vta putovala do vatiknskho archvu mezi nejvt sbrku
podivuhodnch hejblat, kuriznch aparatur, rukopis a umleckch dl, nashromdnch
za jedno a pl tiscilet.
Pavel VI. vak ve svm moudrm rozhodnut nepomyslel na to, e CIA se zajm zsadn o
vechno a muchaly e m vude. D se tedy obrazn ci, e americk tajn sluba stle
much jednm nosem i pod svatou stolic, a tak Washington dostal okamit hlku o

zhadnch nlezech a znepokojen panujcm ve Vatiknu - a krtce nato i svazeky

fotografi a nkolik vzork onoho zvltnho materilu.
Kapitn Francis bojovn vysunul bradu a pod lupou si prohlel fotografie rozprosten na
psacm stole. To, co tak neekan dorazilo z Vatiknu, pesn zapadalo do danho rmce a
hodilo se k obma kamnkm mozaiky z Alrsk a Gibraltaru z let 1959 a 1968. Posledn
kamnky mus dodat vrty Glomar Challengeru v Balersk pnvi. Nrodn vdeck nadace
brzy rozjede ppravy projektu hlubokomoskch vrt, penze na tento vzkum jsou
pipraveny.
Francis se podval na kapitnsk prmek na uniform, u se zanal ooupvat. Bylo naase,
aby postoupil zas o krok dl. S uspokojenm si uvdomoval, e msk zsilka dostala projekt
do pznivho vtru. A ten s sebou strhne i jeho. Potom u nic nebude stt v cest poven
na admirla. Vidl to velmi, velmi optimisticky.

ARTEFAKT 2: VLEN VZ Z GIBRALTARU

Zatmco Rakuan a Francouzi vlili o panlsk ddictv, Britov se zmocnili
nejdleitjho oprnho bodu v zpadn sti Stedozemnho moe. Rno 4. srpna 1704
zatoili na Gibraltar nmet oldni, prudkm a smlm tokem se ho zmocnili a vztyili
nad nm vlajku Velk Britnie.
Dabal Trik, Trikova skla, nazvan tak po slavnm arabskm vojevdci, kter se zde roku
711 usadil se svmi vojky, aby pak pebhl Pyrenejsk poloostrov, je kus jurskho vpence,
jen spolu s Dabal Msa na africk stran zpadn od Ceuty vytvel zk heben, kter
kdysi oddloval Atlantik od Stedozemnho moe. Protoe se ve stedomosk pnvi vypa
vce vody, ne do n eky pivedou, vtkaj tam ustavin vody Atlantiku. Tato vodstva si za
miliny let prorazila cestu hlubokou pes ti sta metr a irokou dvacet tyi kilometry:
Gibraltarsk prliv. Do , jinho bo skly vyzla dv terasy, Windmill Hill a Europa Flats,
kter se svauj k Punta de Europa a pmo ideln se hod k opevnn. Roku 1714
Anglian zapoali s budovnm nmonho oprnho bodu.
Ve panlsku nikdy nechybly hlasy vyadujc jeho navrcen; dokonce dolo i k nkolika
pokusm o dobyt, ale ty uboze ztroskotaly. Anglie byla pro panly asto vtanm
spojencem proti Francii, jako teba za napoleonskch vlek, a tak britsk postaven, z nho
se daj kontrolovat pohyby vech lostev mezi Stedozemnm moem a Atlantikem, zstalo
nedoteno.
Kdy Napoleon opustil jevit djin, v zemi opt zeslily hlasy volajc po "osvobozen" skly.
Ty hlasy nemly sice dnou vnu a politick pruasy pln zamstnvala revoluce,
francouzsk intervence a hned po n krvav obansk vlka mezi karlovci a stoupenci
regentky, ale protoe vechno, co jen vzdlen zn slovem reconquista, doke ve
panlsku rozpoutat nacionalistick vn, taktizovali Anglian na Gibraltaru obezetn a
nenpadn. Kad srka s domcmi by nutn vedla ke svrm s evropskmi mocnostmi,
je Britm tuto strategickou pozici zvidly a jakoukoli arvtku mezi nmonky Jejho
Velienstva a panlskmi rybi by zdramatizovaly na "osvobozeneck boj". Proto se roku
1843 velitel oprnho bodu rozhodl, e d zeslit opevnn nad psenm ostrohem
severovchodn od Moorish Castle. Na podzim 1843 zapoaly prvn opevovac prce.
Tern ml bt pozmnn co nejnenpadnji, aby utajili mysl ped nacionalisty a
nevystavovali se trapnm dotazm z Madridu. Prce dil plukovnk Frank Gilmore, dstojnk,
kter ml zkuenosti se stavbou pevnost a kter psobil u v Egypt jako poradce
Muhammada Aliho, dokud se Muhammad Ali neznesvil s Velkou Britni a dokud
neprobhla londnsk konference proti tomuto odpadlmu mstodrcmu Porty. Gilmore byl
naden archeolog amatr a zastnil se vykopvek v Nbii. Ostatn dstojnci mu ertem
kali "Paa Gilmore".
Nejdve vykceli dk kovinat porost a vykopali pkopy. Aby se zklady pro kasematy
pednch hradeb mohly postavit na hol skle, dal Paa Gilmore vykopat koeny a odstranit
sypkou zeminu - pedevm slin a jlovitou bidlici. Asi tak v osmi stopch narazili na tvrdou

vrstvu hlny. Gilmore ji dal prokopat, aby zjistil, jak je siln. Dlnci se neprokopali ani do t
stop, kdy tu narazili na hlnu, kterou jako by prostupovala rez.
Plukovnk okamit zastavil prce, aby ji mohl prozkoumat. Skuten se jednalo o znan
zvtral elezo, ale byly tam stopy i jinch substanc, mezi nimi tup stepy jakhosi
granulovanho materilu, patrn skla.
Gilmore dal tedy opatrn po palcch odebrat plochu o rozloze dvacetkrt dvacet stop,
protoe se oprvnn domnval, e narazil na artefakt. V hloubce asi dvou stop pili na dal
stopy rzi a ptho dne se na mst vkopu rsoval pravohl obrys asi estnctkrt dvanct
stop.
Plukovnk Gilmore si ho v mtku nakreslil a dal odkrvat vrstvu za vrstvou. Po kadch pti
palcch obrys znovu pesn zmil a udlal dal nkres, aby onen naprosto zvtral pedmt
mohl vertikln rekonstruovat. Po dal stop byl Gilmore sklopevn pesvden, e se
me jednat jedin o artefakt. Kdy se v hloubce dvou a pl stopy jedna strana zaplnila rz a
potom ve t a pl stopch cel obdlnk, Gilmore poznal, e m ped sebou pozstatky
jakhosi truhlovitho tvaru, patrn njakho vozidla, mon antickho vlenho vozu, kter
zde zapadl do bahna. Bahno patrn vniklo do jeho vnitku a cely ho vyplnilo jako podprka
jdra lic formy. Tm bylo vozidlo takkajc konzervovno nastojato.
Paa Gilmore ve snaze najt zbytky kol se vyzbrojil pachtl a ttcem a ohledval boky
"truhly", zpotku vak bez spchu. U se chtl vzdt, protoe se domnval, e elezn
vozidlo mohlo mt devn kola, po nich nezstalo stopy, kdy tu vpedu a vzadu odhalil
kovov vrstky, kter mohly bt docela klidn koly nebo vlci. Vozidlo mlo tedy pvodn
tyi kola, co by u antickho vozu byla dost neobvykl konstrukce.
Kdy se plukovnk Gilmore pustil na zklad horizontlnch nrt do vertikln rekonstrukce,
ukzal se podivn tvar pipomnajc sp lehkou nzkou ekvip ne obrnn vlen vz,
jak je znm z antickch vyobrazen.
Na jednom mst, kter Gilmore instinktivn oznail jako "pedek", patrn bval vt kovov
blok, jen vynval z doln plochy podvozku asi a do poloviny bonho plt. Zda se zde
jednalo o masivn zkladnu, na n stval vozataj nebo luitnci, i o zbra, jaksi beranidlo
nebo nco podobnho, to se neodvaoval rozhodnout. Vozidlo se kadopdn zdlo bt
tkopdnj a co nejnepraktitj konstrukce, na podvozku a hlavn na "zkladn"
zbyten masivn, zatmco na bocch bylo opancovno velmi nedostaten. Teba tam
bvaly devn nebo koen tty, kter se nedochovaly, ekl si plukovnk. S vsledkem byl
nicmn nespokojen, protoe svj nlez nedokzal nijak kloudn zaadit.
Gilmore o cel zleitosti samozejm informoval sira Waltera a ten mu - v duchu pobaven,
ale navenek jako vdy velmi pedpisov - povolil, aby se na dotynm mst na njak as
peruily opevovac prce a pevnostn mistr mohl holdovat svmu "egyptskmu" konku.
Jinak byl sir Walter toho nzoru, e ona ominzn "rezat skvrna" je nanejv tak vz, kter
zabedl Maurm do bahna, kdy dobyli Dabal Trik a kontrolovali odtud sv psuny.
Plukovnk veliteli neodporoval, ale byl natolik archeologem, aby vdl, e se u "rezat
skvrny" mus podle povahy podlo a hloubky nlezu jednat o artefakt z pedkesansk,
nejpozdji kartaginsk doby a e nlez je pravdpodobn podstatn star.
Tato domnnka se potvrdila, kdy Paa Gilmore pi dalm przkumu msta vykopvky piel
na siln rozpadl zbytky kost, mezi nimi i na leben kost, v n byl asi plpalcov otvor.
Vozataj zemel zejm nsilnou smrt.
Plukovnka vak jedna vc mtla, a to e podle stavu kost se dalo usuzovat na mnohem
vy st ne ti a tyi tisce let. Gilmore vidl v Egypt kostern nlezy, kter se za mn
pznivch podmnek zachovaly i po pti tisci letech skoro kompletn. Vrstva hlny, v n
vozidlo vzelo, by musela mrtvolu konzervovat nejmn desetkrt nebo i dvacetkrt dle.
Plukovnk Gilmore byl bezradn a poprosil sira Waltera o povolen odeslat nejbli lod
zprvu Krlovsk spolenosti v Londn, aby se nlezem zabvali specialist.
"Vyloueno, plukovnku," odpovdl bez obalu sir Walter." Naprosto vyloueno. Nemohu si
vzt na odpovdnost, aby se zde objevila horda vdc, kter by mi brnila v plnn
vojenskch kol. Opevovac prce na sever od Moprish Castle se beztak ji znan
zdrely, kdy jsem ustoupil vaim egyptskm zjmm. Musm trvat na tom, aby se v nich te
ile pokraovalo a aby byly dokoneny."

"Ale s vam dovolenm, pane"

"Ovem. Ale jist pochopte, plukovnku, e si nemohu dovolit vyprovokovat diskusi v tisku o
tom, e pi opevovacch pracch na pevninsk stran Gibraltaru dolo k archeologickmu
nlezu."
"Pi kanalizanch pracch na vodn ndri, pane."
Sir Walter netrpliv mvl rukou. "U njakho archeologa, nebo jak tm lidem kte, bych se
pece jen nadl, e rozezn opevovac pre od kanalizanch, plukovnku Gilmore."
"Pane, mon se jedn o jeden z nejdleitjch prehistorickch nlez v Evrop, a to na
teritoriu Jejho Velienstva."
"Na vojenskm teritoriu Jejho Velienstva, za jeho bezpenost odpovdm j, plukovnku
Gilmore."
"To je mi samozejm znmo, pane. Ale pochopte prosm i moji situaci. Jsem jenom
amatrsk archeolog, chybj mi pomcky a monosti k podrobnmu przkumu, hlavn k
pesnjmu datovn. Vda by mohla utrpt nenahraditelnou ztrtu. Nerad bych sm dle
nesl odpovdnost..."
"Odpovdnost, tu klidn penechte mn, plukovnku. Krom toho mm takov pocit, e ten
svj nlez ponkud peceujete. Vy tady dlte, jako byste objevil ebro slona z Hannibalovy
armdy. Pravdpodobn se njak panlsk sedlek opil, za mlhav noci sjel z cesty a
zapadl s tou svou frou hnoje do bainy. Pece nebudeme dlat takov rozruch kolem njak
rezat skvrny. Snad se nemusm vyjdit srozumitelnji, plukovnku. Doufm, e jste mi
rozuml."
"Ano, pane."
Nemlo to smysl. Sir Walter trval na svm rozhodnut. Paa Gilmore nicmn sml zpravit
jednoho svho znmho fotografa v Londn, kter njak as asistoval u Talbota v
Readingu a tajn pracoval jeho novou metodou, a poprosit ho, aby pijel na Gibraltar a udlal
nkolik snmk msta nlezu.
Za ti nedle byl Archibald Wesley na mst a osvtlil asi tyicet desek, aby tak onu rezatou
skvrnu zachoval pro potomstvo a zachrnil ji pro pozdj vdeck vyhodnocen. On i
plukovnk Gilmore se museli zavzat, e zatm nebudou o tto zleitosti nic publikovat. Nato
se pokraovalo v opevovacch pracch a zbytek hlinn vrstvy byl odebrn.
Kdy plukovnk Gilmore odeel roku 1846 do vsluby, mohl podat o svm nlezu zprvu a
nikdo by se mu v tom u urit nepokouel brnit, ale kupodivu se toho sm vzdal. Ve
vnitnm boji mezi badatelskmi zjmy a vojenskou poslunost v nm teba nakonec zvtzil
vojk. Mnohem spe vak dospl k zvru, e jako amatr by odborn svt svmi skicami a
technicky jet znan nedokonalmi fotografiemi nepesvdil, naopak by se jet vystavil
kritice za to, e se mu nepodailo siru Walterovi doucm zpsobem vysvtlit, jak vznamn
je to nlez a jak je nutn, aby ho vdci zevrubn prozkoumali. Nikdy se kupodivu
nedozvdl, e dva roky po jeho odchodu do soukromho ivota dolo na Gibraltaru k
dalmu nlezu. Pi novch opevovacch pracch objevili lebku pedchdce lovka, ji po
desetilet povaovali za lidoop. Sir Walter v t dob u nebyl velitelem Gibraltaru. S nlezem
byly seznmeny odborn kruhy, ale zjem specialist vzbudil teprve po sto letech - po
Leakeyho vzkumech.
Kdy 25. prosince 1874 letit Paa Gilmore zemel ve svm venkovskm dom nedaleko
Chathamu u Londna, upadly jeho materily tkajc se zhadnho vlenho vozu u
Gibraltaru v zapomnn.
Jeho vnuk Edward George Gilmore jr., spn mlad architekt a vniv automobilista, se
roku 1898 venkovskho domu u Chathamu vzdal, dal ho zrenovovat a prodal ho jednomu
bohatmu majiteli textilky z Manchesteru. Ne se Edward Gilmore pesthoval do
londnskho West Endu, kde si postavil nov dm, dal si osobn tu nmahu, e ped
splenm proel prastar papry a dopisy, kter se nakupily na prostorn pd venkovskho
domu. Pi tto innosti objevil svazek ticeti dvou siln zaloutlch fotografi, na zadn stran
byly hledn nadepsny ddovou rukou, na pedn stran se dalo rozeznat pouze v pravm
dolnm rohu elegantn vyveden oznaen firmy "Archibald Wesley, Calotype Atelier,
Chiswick". K nim byly piloeny peliv pevzan balky, v nich zbyl jen edohnd prach
s jakmisi tvrdmi drobky. Patrn zprchnivl kosti, pomyslel si Mr. Gilmore jr. a pak to bez

zjmu odhodil. Dle nael svazek ddovch nrt a mezi nimi kresbu, na n nebylo tk
poznat automobil.
Mr. Edward G. Gilmore jr. zatajil dech. Na listu bylo datum 12. bezna 1844. Tak moment!
pomyslel si. e by star pan plukovnk potaj vynalzal? e by se u roku 1844 chystal
zkonstruovat automobil? Pokud mu bylo znmo, tak se star Gilmore zajmal sp o
vykopvky ne o techniku.
Zkuenm okem si prohldl kresbu ze vech stran. Na ostatnch skicch bylo vozidlo v
rznch prezech. Rozhodn nelo o dn kor, sp o automobil, tebae dost
podivnho tvaru, ale bezpochyby s pednm nhonem, emu nasvdoval vpedu uloen
blok motoru. Ve snaze najt dal stopy ddovy vynlezeck innosti proel celou jeho
pozstalost, ale nadarmo. Zejm to byl njak pstroj na pemsovn zeminy nebo jaksi
vojensk vozidlo, kter se njak pouvalo pi specilnch pracch nebo pi stavb pevnost.
Mr. Gilmore jr. ztratil zjem. Nlez mu nicmn pipadal natolik dleit, e se o nm zmnil v
denku a skici s fotografiemi uloil stranou, a kdy se za nkolik tdn sthoval do novho
domu ve West Endu, vzal si je s sebou.
Tam pozstalost Pai Gilmora v pokoji odpovala, dokud jednoho detivho sobotnho
odpoledne v z 1968 Patrick Geston, kter byl od roku 1966 oddn s Kateinou
Gestonovou, rozenou Gilmorovou, vnukou architekta Edwarda G. Gilmora jr., nevzal v
zchvatu nostalgie do rukou denk manelina ddeka a nezaal si na nm pouvat.
Pitom narazil na onen zznam o vozidle podobnm automobilu, kter pedek dajn
nakreslil roku 1844. Pod tm stlo hlednm tiskacm psmem spnho secesnho
architekta: "Piloeny jsou k tomu jet dal nrysy (prez, konstrukn plny?) a rovn 32
fotografi, je byly bohuel patn ustleny. Daj se na nich rozeznat toliko jaksi skvrny."
Patrick Geston, uitel nminy a anglitiny, t pleitostn pekladatel, milovnk science
fiction a v t literatury, kter se zabv meznmi oblastmi vdy a takovmi vcmi, se zarazil.
Dopil pivo, vylezl na pdu a pehrabval truhly a paprov krabice, bedny a koe. Konen
nalezl.
Hledan se skrvalo v tuh hnd oblce, na ni ruka pn architektova tm krsnm
tiskacm psmem napsala "Automobil ddeka Pai Gilmora". pln navrchu byla kresba
"automobilu".
Geston sebou trhl, jako by dostal elektrickou rnu.
Ta vc byla zcela evidentn dp nebo landrover, i kdy tvar zas tak pln nesouhlasil.
Blatnky s koly chybly a maska chladie byla n, jakoby ponoen.
Kde se propna setkal star plukovnk Gilmore v roce 1844 s dpem! Kdy jet nevynalezli
ani benznov motor?
Geston se zhluboka nadechl a drel listy tak opatrn, jako by se mu mly mezi prsty
rozpadnout na prach. Hlavou se mu mhaly len mylenky o skocch v ase a cestch
asem, povdka "Jestb mezi vrabci" [V tto povdce jadern vbuch odmrt sthacho
pilota i s letounem do vru prvn svtov vlky. (Pozn. pekl.)] od Deana McLaughlina, kter
ped dvma msci vyla v Analogu, a povdka o cest asem od njakho nmeckho
autora, jeho jmno se mu u nevybavovalo a kterou etl v jednom sci-fi fanzinu.
Sebhl do sv pracovny a roztesenmi prsty rozloil na psacm stole fotografie. Trpk
zklamn. Byly cel zeloutl a na nich hnd skvrny. Kdy se na n podval pozornji,
rozeznal u nkterch skvrn jakousi pravidelnou strukturu, ale nedokzal posoudit, co by
mohla znamenat.
Potom vech dvacet osm list se skicami chronologicky seadil podle dat na zadn stran.
Hned mu bylo jasn, e se jedn o ezy "dpem", a to odshora dol. Nakonec objevil
podobnosti mezi strukturou skvrn na nkterch snmcch a skicami, kter zobrazovaly
nejspodnj ezy. To vypadalo na zznam njak vykopvky!
Geston vbhl do obvku a sotva popadaje dechu se zeptal sv mlad eny: "Co dlal star
Gilmore, plukovnk Gilmore, tvj prapraddeek?"
Pan Gestonov poden vzhldla od etby. "Co mysl tm co dlati Byl to dstojnk. Mm
pocit, e stavl pevnosti nebo nco takovho. Pro t to najednou tak zajm?"
"A pro mu kali Paa?" ptal se Patrick dl, ani j odpovdl.
"Vm j? Ale - pokej! Nebyl on njak as v Egypt? Myslm, e byl v Egypt."

Egypt! To slovo zapsobilo na Patricka Gestona pmo magicky. Zabhl do kuchyn, sebral z
ledniky plechovku piva a tesoucmi se prsty odtrhl vko, protoe ml pocit, e se mu na
sliznici najednou usadil psek celho Orientu, kter te mus splchnout.
"A kdy to bylo?" zeptal se, kdy se vrtil do obvku.
"Copak vm? Ale to by pece lo zjistit."
lo to zjistit. Plukovnk Frank Gilmore v dotynou dobu v Egypt nebyl. Roku 1840 se vrtil z
Alexandrie do Londna a rok nato byl odvelen na Gibraltar, kde a do odchodu do vsluby v
roce 1846 dil opevovac prce.
Gibraltar?
Gestona to zklamalo, ale nevzdval se. Psemn se dotzal Krlovsk spolenosti a Nrodn
geografick spolenosti, zda v polovin tyictch let 19. stolet neprobhaly na Gibraltaru
njak archeologick vykopvky. Ob instituce ho informovaly, e ani v uveden dob, ani
pozdji nen o njakch archeologickch vykopvkch na Gibraltaru nebo v jeho blzkosti nic
znmo. Jinak se tam pr roku 1848 nalezly pi opevovacch pracch pozstatky lebky
njakho lidoopa, kter se nyn povauj sp za pozstatky hominida.
Tm Gestonovo naden znan ochladlo. Roku 1848 star Frank u nebyl na Gibraltaru, ale
ve vslub nedaleko Chathamu. Geston nevdl kudy kam. Znal vak jednoho autora
nmeckho jazyka, kter vydal velmi spnou knihu o prehistorickch a ran historickch
nlezech. Geston ji pekldal do anglitiny a pi t pleitosti si tenkrt s autorem dopisoval.
Tomuto autorovi te nabdl materil a naznail mu, e je patrn na stop neho
veliknskho, ale e nem monost ani prostedky, aby el po n dl.
Spisovatel [Dotyn si nepeje, aby jeho jmno bylo uvdno. (Pozn. red.)], kter byl stejn
jako plukovnk Paa Gilmore archeolog amatr, projevil o nlez iv zjem a nabdl se, e
skici a fotografie dkladn prozkoum a pak je zveejn ve sv nov knize. Teba by se tak
pilo na dal stopy.
Protoe Geston nechtl tak cenn materil svit pot, zvolil cestu, kter se mu zdla
jistj. V Nmeckm klubu v Londn se kdysi seznmil s nkolika lidmi z velvyslanectv
NSR, mezi jinmi i s dr. Wernerem Reichertem, kter s dleitmi a tajnmi spisy v
diplomatickm zavazadle dvakrt a tikrt tdn absolvoval trasu Londn-Bad GodesbergLondn. Dr. Reichert se nabdl, e oblku s materilem vezme do NSR.
Jin pracovnk velvyslanectv NSR, kter pipravoval kurrovo zavazadlo, oxeroxoval jako
obyejn veker materil pro Bad Godesberg a kopie postoupil americk tajn slub.
Ti dny nato se Pentagon dozvdl o podivnm gibraltarskm nlezu. Hodil se pesn k
jinmu zhadnmu kusu, kter pochzel z Alrsk a kter Pentagonu v roce 1959 pedalo
francouzsk ministerstvo vlky.
Na oxeroxovanch fotografich se nedalo skoro nic rozeznat, a tak kapitn Francis rozhodl,
e je teba sehnat originly, aby se kalotypie daly dodaten zpracovat a kontrastn zeslit
na potai. Navc se mus stj co stj zabrnit zveejnn materilu. Mon by se to dalo
zaonait tak, e by se dotynmu autorovi njakou dobu brnilo v publikovn. V nynjm
stadiu projektu by bylo osudn, kdyby druh strana zskala sebemen nznak, m se
zabv americk vojensk nmonictvo.
16. jna 1968 dorazila oblka s fotografiemi a skicami do Bad Godesbergu. Adrest si
nemohl zsilku ihned osobn vyzvednout, nebo byl na pednkov cest, a proto povil
sv nakladatelstv, aby pro ni nkoho poslalo.
V pondl 21. jna jela jedna redaktorka do Bad Godesbergu a zsilku pevzala. V ptek
nsledujcho tdne byla v Dsseldorfu pedna vlastnmu adrestu, ten ji otevel, ale
materil si prohldl jenom zbn, protoe spchal a ml u zpodn. Stril oblku do kufru
a odjel taxkem na ndra.
Za tyi hodiny na trase mezi Karlsruhe a Basilej spisovatel asi na deset minut opustil kup
prvn tdy, v nm momentln cestoval jen on sm. Ne se vrtil z toalety, zmizel mu kufr
ze sky. Uvdomil vlakvedoucho a ten alarmoval ndran policii. Prohldka zavazadel na
hraninm pechodu v Lorrachu byla bezvsledn, tot se opakovalo na hlavnm ndra v
Basileji.
Kdy se vrtil pozd veer dom, kufr tam na nj ekal. Njak neznm mu si poslouil

jeho jmnem a povil taxike, aby mu vzal zavazadlo dom a manelce vydil, e se
trochu zdr a e pijede nejpozdji za hodinu.
V kufru bylo vechno - a na oblku s fotografiemi a skicami.
Policie pr nikdy nenala dnou stopu a vyetovn zhy ukonila.
Kapitn Francis se dval do padajcho snhu, kter siln poryvy vtru hnaly kolem okna
chvlemi tm vodorovn, ale nevnmal ho. Sp se zdlo, e upen hled do jakhosi
nekonen vzdlenho bodu.
"Pro zrovna Gibraltar," mumlal si. "To nejslab msto," pokraoval, naslinil si palec a
ukazovek a v zamylen si pomalu uhlazoval zk knrek. "To msto ze vech nejslab."
Za nm byly na psacm stole rozloeny skici a kalotypie z roku 1844. Vedle nich leel
neforemn siln zkorodovan kus kovu, kter by skoro mohl pipomnat devn uhl, kdyby
se na nkolika mstech, kde se odebraly vzorky, matn neleskl.
Budeme mt asi ztrty, pomyslel si kapitn Francis. No, kdy se kc les, ltaj tsky. A tady se
teda kcet bude. Rozjdme doslova nejvt akci svtovch djin.
Kapitn se usml, protoe to - jako vdy - vidl velmi, velmi optimisticky.

ARTEFAKT 1 : TIEFENBACHEROVA BOUCHAKA

Axel Tiefenbacher, narozen 1934 v Hanau u Frankfurtu, byl odmalika pods do zbran.
Kradl a kupoval steln zbran, kdykoliv a kdekoliv to jen lo. A se mu staly osudnmi.
V roce 1949 musel nastoupit dvoulet trest pro mladistv, protoe pi jedn hospodsk
rvace s okupanmi vojky ve frankfurtsk tvrti Bockenheim postelil seranta americk
armdy a tce ho zranil. Policie provedla domovn prohldku u jeho rodi - bydleli v zadnm
traktu rozbombardovanho domu - a v nepouvan prdeln pil na takovou skr zbran,
jakou se j jen mlokdy potstilo odhalit. Bylo tam tyicet dva pistol z rznch zem, hlavn
vak zbran bvalho wehrmachtu a americk armdy a jeden rusk samopal; k tomu
munice vech r, pancov pst s nlo a povcero americkch vajkovch runch
grant.
Kdy vyzvdali, kde sebral takov arzenl, Tiefenbacher zaryt mlel. Roku 1951 ho
propustili z vazby a pak u to s nm lo jenom z kopce. tst ho opustilo, protoe policie po
nm hzela okem, a kdy ho naapala pi nem podezelm, nemla u ten smysl pro
humor.
V roce 1952 si pro zmnu odsedl osm msc, protoe kladl odpor sttn moci. Policie si
dala zleet a nala dv anglick rychlopaln puky a trnct americkch armdnch pistol,
sousti tkho kulometu wehrmachtu a jednu francouzskou protitankovou zbra, kter
byla pede dvma msci ukradena v Rastattu.
Kdy ho v lt 1953 pistihli v centru Frankfurtu pi pokusu o krde auta, piem postelil
jednoho chodce a jednoho pochzke, dolo mu, e soud na to te pjde zostra. ekalo ho
nejmn pt let.
Jet v noci to vzal na jih, severn od Kehlheimu peplaval Rn, a ne se ptrn rozbhlo
naplno, byl ve trasburku. Kdy mu doly penze, a ty mu doly brzy, pihlsil se ve
trasburku v adovn Cizineck legie.
Po krtkm vcviku poble Perpignanu a pak u Ornu ho nalodili do Vietnamu. Nebyl na
front ani ti msce a stepina grantu mu urazila prstenek a malek u prav ruky. A tak si
uetil Dien-bien-phu. Strvil dva ndhern a nevzan msce rekonvalescence v Marseille,
dokud nebyl opt schopen sluby. Za statenost ped neptelem - Tiefenbacher se ve
Vietnamu vyznamenal jako odstelova - ho dekorovali a povili na destnka.
Zbytky vietnamskch vojsk byly peloeny do Alrska, kde prv zanala ona doba, kdy
grande nation ponkud pichzela o svoji gloire, musela si nechat lbit porku za porkou,
a tak svm frustrovanm legionm dovolovala, aby si zchlazovali hu na civilnm
obyvatelstvu. I zde se destnk-caporal Tiefenbacher vyznamenal, v Atlasu provedl nkolik
choulostivch "pacifikanch" akc a v roce 1956 ho opt povili.
Jeho jednotka byla odvelena do Wargly, kde j pipadl kol zajiovat naftovou oblast Has

Mesaud a doprovzet konvoje na vchodn pit pes Velk vchodn erg k vrtm v
Brarhetu na libyjsk hranici.
18. ledna 1957 se, te u caporal-chef Tiefenbacher vracel s dvma przkumnmi
obrnnmi vozy a osmncti mui do Wargly. On a jeho lid doprovzeli konvoj nkladnch
voz ve smru Fort Flatters a do Has Bel Gebbr a tam ho pedali jinmu zajiovacmu
oddlu.
Krtce ped soumrakem se jin od Gas Tawl dostali do lky. Prvn vz najel na minu.
Exploze byla tak siln, e urvala pedn osu vozidla a idie na mst zabila. Kdy osdka
vyskkala, ostelovali ji z jedn duny. Tiefenbacher ztratil jet jednoho mue a dal ti byli
ranni.
Povstalci uprchl na velbloudech a nemlo smysl pronsledovat je potm v nesjzdnm
ternu. A dopravit jedinm neporuenm vozem zbytek lid, ti rann a vechny zbran do
Wargly nebylo mon. Tiefenbacher usoudil, e to vd i povstalci; nedaj, si ujt pleitost
ukoistit konvoj. Protoe posila z Wargly mohla dorazit nejdv za takovch osm deset hodin,
vyhledal vyveninu a poruil svm lidem, aby se zakopali na hebenu jedn duny.
Vyslakou uvdomil velitele ve Wargle o pepadu a podal o pomoc.
Vbuch velk, pravdpodobn podomcku zhotoven miny vyhloubil v sypk psen pd
mohutn krter. Tiefenbacher dal tce pokozen vz odthnout stranou a prohldl si jmu.
Pitom objevil tk, siln zrezivl pedmt, kter exploze napl vyrvala ze zem.
Tiefenbacher ho vyhrabal a zvdav si ho prohlel. Byl dlouh asi tyicet centimetr,
musela to bt pvodn njak roura, celou jednu stranu j rozerala e. Jako odbornkovi
mu bylo hned jasn, e tahle podivn roura nem s minou nic spolenho a e ji vbuch
pouze nhodou vynesl na denn svtlo. Tiefenbacher zrove poznal na prvn pohled, e to
mus bt zbytek njak tk pancov zbran. Povaoval ji za zavleen pozstatek
nmeckho taen v Africe, ale udivovala ho znan zrezivlost kovu. Ze zkuenosti vdl,
e pi extrmn nzk vlhkosti vzduchu v ergu vydr ocelov soustky v psku po destky let
leskl, bez jedin stopy rzi. Roura naproti tomu vypadala, jako by nkolik destek let leela
ve slan vod.
Na rozkaz velitelstv se vechny zbran a jejich soustky, nalezen na povstaleckm zem,
musely odevzdvat vld do Alru, kde se zjioval jejich pvod; mlo to dva dvody:
Arabov si jednak sami opravovali runice s kesadlovm zmkem, aby je mohli pout proti
nenvidnm kolonialistm, a potom - vlda chtla bt informovna, z jakch temnch zdroj
zskvaj vzdorn synov pout zbran.
Tiefenbacher si tento rozkaz vysvtlil po svm: Zabavil podivn nlez pro svou soukromou
sbrku. Zabalil ho do deky a uloil pod sedadlo idie. Pak vylezl na dunu, kde se jeho lid
zakopali. Prv dvali kulomety do palebnch postaven. Na zpad vyhasla posledn z
dne, nad nimi se rozhoely hvzdy. Nastala chladn noc. Pedevm trpli rann. Obas bylo
slyet stnn nebo tlumen klen. Oka nezamhouili ani ti, co nemli hldku. Kadou chvli se
nkdo pikril a zaplil si cigaretu.
Tiefenbacher sedl se zkehlmi prsty za jednm z kulomet. Situaci odhadl sprvn. Krtce
ped rozbeskem zaslechl zpovzdli akakakak klusajcch velbloud.
Natoil kulomet po zvuku a naslouchal. Za pr vtein cvienm uchem zaslechl skpot nohou
spchajcch po psku.
Dal potichu povel, aby vystelili svtlici. V tme zlomku vteiny, kdy tup explodovala a zalila
duny slabm kdovm svitem, zahjil palbu. Zdlo se mu, e v tom matnm svtle vid, jak
se nkolik postav vrh k zemi, a e se ve vzdlenosti sta a sto dvaceti metr poden
vzpn a trh postroji osm nebo deset velbloud a na jejich kdov zbarven srsti se objevuj
temn skvrny zsah. Potom svtlo zhaslo.
Zatmco druh kulomet pokraoval v palb, Tiefenbacher otoil hlave opanm smrem,
aby elil toku z druh strany. Ale nikdo nezatoil.
Protivnci ani jednou nevystelili. e by u k tomu nemli pleitost? Tiefenbacher zatajil
dech a naslouchal do tmy, ale slyel jen drkotn zub svch lid, mrznoucch pod
hvzdnatm nebem, a stnn rannch, kdy mnili nepohodlnou polohu. A na sam hranici
vnmatelnosti bylo slyet lehounk epotn - to se jen non vtr otral o dunu a ve velikch
pespacch hodinch asu trpliv penel zrnko po zrnku z nvtrn strany na stranu

zvtrnou.
Jako by se ani nechtlo rozednt. Potom se konen na vchodnm obzoru ukzal jasn svit.
Tiefenbacher usilovn moural do rannho era. Obrysy zaaly pomalu vystupovat, ale
rozeznval pouze bo dun. Velbloudi i non postavy zmizeli jako pzraky. Popadl
samopal, vylezl z krytu a opatrn se blil k mstu, kter ostelovali. Spatil krtery a rhy po
stelb, ale dnho mrtvho, iroko daleko ani stopa po krvi - pouze stopy lid a velbloud.
Za dv hodiny nato dorazila posila z Wargly, ti vozy, sanitka, deset mu. Sloili dv
smrkov rakve, zdravotnci oetili rann.
Ne Tiefenbacher vlezl do vozu, podval se pod sedaku, jestli je tam jet ta podivn
bouchaka, kterou nael v psku. Jet tam byla.
Nastoupil a za pr minut se dal konvoj do pohybu.
V beznu nsledujcho roku byla Tiefenbacherova jednotka peloena do Ornu.
Tiefenbacher si po mscch v poutnch kvartrech plnch tnic najednou uval
nenadlho velkomstskho ivota. Jednoho veera si na nj pohali ze zlohy. Zemel v
krupobit stel.
Kdy v kasrnch oteveli skku padlho, objevili takovou sbrku koistnch zbran, e by
staila na to, aby se caporal-chef dostal ped vlen soud. Byl mezi nimi i onen zrezivl
zbytek zbran, kterou nael na pit jin od Gas Tawl. Tiefenbacher ji ocelovm kartem
oistil, jak to lo, a zbavil ji nezaran rzi, pak do n vetel olej a zabalil ji do kusu vlnn
deky. Byla te matov ern a vypadala sp jako kus devnho uhl.
Tiefenbacherv arzenl pedloili specialistovi na prefektue a ten pistole a automatick
zbran hned napoprv uril a roztdil. Nakonec si prohldl zrezivl koistn kus, ktermu
zpotku nevnoval pozornost. Zcela evidentn lo o st zbran, njakho grantometu
nebo neho takovho. Zalistoval v nkolika prukch; nmeck zbra z druh svtov
vlky to oividn nebyla. To ho zarazilo. Ale urit se mu ji nepodailo. A tak ji o nkolik tdn
pozdji poslal do Pae na technick oddlen ministerstva vlky.
Tam si vak taky nevdli rady, hlavn kdy se zjistilo, e se jedn o slitinu, kter krom
vanadia a wolframu obsahuje neobvykle mnoho titanu, drahho materilu, s nm bylo zatm
mlo zkuenost a kter se ve slitinch pouval pedevm pro svou odolnost proti korozi.
Ministerstvo se nakonec po dlouhm vhn rozhodlo povolat jednoho americkho
specialistu NATO, kter tenkrt jet sdlilo v Palais Chaillot. Kdy mu ukzali vsledky
analzy materilu, okamit zbystil pozornost, protoe vdl, e se s podobnmi slitinami
experimentuje v raketov technice. Prosadil, aby Tiefenbacherova bouchaka letla pes
Atlantik. V z 1959 se dostala do oddlen pro vvoj zbran vojenskho nmonictva USA v
Oaklandu v Kalifornii, kde se od vlky v Tichomo vyvjely nejmodernj materily a
provovaly se z hlediska vojenskho vyuit.
Tam tento nevzhledn kus kovu vyvolal pln zden, nebo se navlas podobal - sp to, co
z nho jet zbvalo - jedn zbrani vojenskho nmonictva, kter byla teprve ve vvoji a
existovali pouze ve tyech prototypech, s nimi se zrovna provdly testy: runmu
grantometu, z nho se daly odpalovat taktick atomov granty.
Nadela chvle korvetnho kapitna Francise. Slouil v tichomoskm lostvu a ji za
korejsk vlky byl povaovn za nejvyhlenjho odbornka na rusk a nsk zbran.
Povdalo se o nm, e u podle letcho projektilu rozpozn, z jak zbran byl vyplen. Ml
neuviteln chladn rozum, s nm se snoubil onen druh prbojnosti, tvrdojnosti, techniky
ostrch lokt a bezcitnosti, jemu se kv schopnost prorazit a jen se zpravidla vyplc, a
byl vn optimista, pokud lo o jeho kariru - a o projekty, kterch se s ohledem na ni piln
a zitn astnil.
V letech 1954 a 1958 se zabval vzkumem materil, kter vojensk nmonictvo
provdlo na atolech Eniwetok a Bikini pi pokusech s vodkovou bombou. Na odepsanch
lodch tam byly pobl ohniska vbuchu umstny rzn materily, vystavovan inkm
tvrdho zeni.
Vojensk nmonictvo povolalo korvetnho kapitna Francise do Oaklandu a nasadilo ho na
onu zhadnou a znepokojujc zleitost. Dali mu nadji, e bude poven na kapitna.
"Je to naprosto jist?" zeptal se korvetn kapitn Francis a mosaznm rmekem lupy se

podrbal na hbet nosu, elo ml tak zachmuen, e se mu proedivl vlasy stien na

jeka skoro jeily dopedu. Ptrav pejel koneky prst po siln zkorodovanm povrchu,
jako by chtl vyhmatat pvodn tvar zbran.
"Naprosto, pane," ekl inenr a vysunul si brle z tunho zarudlho oblieje nad upocen
elo, kde se zachytily na edm chomi vlas, bujcm mezi dvma blskavmi kouty.
"To jsem blzen," zafunl inenr a bez jakhokoli dvodu se kdkav rozesml, a se mu
mohutn bicho roztslo.
"A co vs pivd k tomuto zvru, pane Manley?" zeptal se Francis.
"Prototypy grantometu testujeme te u tyi msce. Ukzaly se rzn nedostatky, z nich
jsme usoudili, e bychom mli pout jin materily. Cel tden jsme si lmali hlavu, jak
slitina by vyhovovala vem poadavkm, a nali jsme pmo ideln een. A prv v t
chvli..." Pan Manley plcl ed porostlou tlapou do stolu. "A prv v t chvli nm na stl
poloili tuhle vc. A k tomu pesn z t slitiny, kterou povaujeme za ideln, ale z n jsme
jet neobjednali ani gram."
"Hm. Tak si to shrneme. Jedn se pravdpodobn..."
"Pravdpodobn? Urit, pane!"
"...o zbra americkho vojenskho nmonictva, kter se tady zrovna vyvj a kter podle
vaeho odhadu musela bt nejmn deset tisc let vystavena povtrnostnm vlivm, ale z n
v tomto proveden, pokud jde o sloen materilu, nebyl dosud zhotoven ani jeden exempl.
Je to tak, pane Manley?"
"Pesn tak. A nen to k zblznn?"
"Podvejte, pane Manley, Sherlock Holmes jednal podle jedn zsady, kter se mu vdycky
osvdila. Ta zn: Jestlie vyloume vechno nemon, pak to, co zbv, mus bt pravda, i
kdyby to bylo sebenepravdpodobnj. Podle m je ta zsada ukvapen. Nerad bych el
tak daleko, abych nco z nedbalosti vylouil jako nemon."
Pan Manley sklonil b hlavu a chvli se na nmonho dstojnka zaraen dval. "Dovolte
mi otzku, pane?" ekl potom.
"Prosm, pane Manley."
"Netete vy science fction, pane?"
"kte to trochu vytav, pane Manley."
"Ale v dnm ppad, pane. Sp naopak."
"Obas pat k mm povinnostem, abych se zabval vcmi, kter nejsou tak pln
samozejm."
Inenr pikvl a najednou se rozzil. V tvi korvetnho kapitna Francise se nehnul ani
sval.
"Myslm, e to by zatm bylo vechno, pane Manley, nebo mte snad jet njak dotazy?"
"Ne, pane," ekl inenr, sebral sv podklady a rychle odeel.
Asi za deset msc, bylo to na podzim 1960, bel v USA film Stroj asu reisra G. Pala,
natoen podle romnu H. G. Wellse. Korvetn kapitn Francis ho vidl ve Washingtonu.
Opatil si propagan fotografii a pipchl si ji na stnu ve sv kanceli v Pentagonu. Byl na
n na dvou mstech zalomen doutnk, umstn na sedadle drobnho modelu stroje asu, a
za nm se otel umn vykovan ocelov kotou, kter na sebe magicky pitahoval zrak, jako
by ml odvdt pozornost od njakho kouzelnickho triku.
Amerian se ani nestaili vzpamatovat ze oku se Sputnikem z roku 1957, kdy 12. dubna
1961 v 7 hodin 7 minut stedoevropskho asu byl vyputn Vostok l s majorem Gagarinem,
kter za 108 minut jedenkrt obletl Zemi a bezpen pistl pobl obce Smlovka v
Saratovsk oblasti. Zpadn tisk, kter byl od dob studen vlky stle jet naprogramovn
na hlen spch, zapl; vojci v Pentagonu zaskpali zuby. Prezident John F. Kennedy
vidl, e mus kolem sebe shromdit svj nrod poraen v zvodech o kosmos, a za est
tdn, 25. kvtna 1961, prohlsil: "Vm, e n nrod si me vytknout za cl vyslat lovka
na Msc a dopravit ho bezpen zpt na Zemi dve, ne uplyne toto desetilet."
USA vsadily na Msc.
V polovin listopadu 1962 se v Detroitu konala schzka, na n vdci z NASA, technici

leteckho a kosmickho prmyslu a specialist pozemnch sil, letectva a nmonictva

diskutovali o chovn materil v extrmnch podmnkch a vymovali si zkuenosti.
Navelen tam byl i korvetn kapitn Francis a referoval o vsledcch, kterch doshlo vojensk
nmonictvo pi vbuch vodkovch bomb v Tichomo. Jeho tma znlo lapidrn:
"Chovn povrch pi extrmnm psoben radiace."
Na zasedn panovala vce ne sklesl nlada. Osmnct msc po Kennedyho
programovm poadavku se USA nemohly vykzat jedinm spchem, naopak musely
snet jednu rnu za druhou. Ranger 2 se v listopadu 1961 nedostal ani na svou drhu k
Msci; Ranger 3 minul koncem ledna Msc o 36000 kilometr; koncem dubna se Ranger 4
konen strefil do Msce a podle programu tvrd pistl - ale kamery selhaly; a Ranger 5
zase minul cl, tebae o pouhch 720 kilometr. Lid z NASA se tvili sklen; vojci se
nijak netajili svou nespokojenost a pleitostn padala zl slova. Zstupci prmyslu sice
poukazovali na to, e se programy realizuj pli unhlen, nicmn se tvili optimisticky,
protoe jim kynuly lukrativn zakzky.
Po celodennch odbornch exkursech pevedli veer debatu do obecnjch kolej, co bylo
kvitovno s povdkem. Neustle se mluvilo o "pekonn prostoru".
"eknte mi," zeptal se Francis prothle a jakoby jen tak mimochodem fyzika, kter sedl
vedle nho, podle kartiky na klop se jmenoval dr. Thomas Winter a byl z NASA,
"povaujete za mon, e jednoho dne pekonme i as?"
Dr. Winter se na nho chvli dval apartnmi brlemi bez obrouek, potom zailhal na ttek
na Francisov klop a s lehkm ndechem arogance ekl:
"Vte, pane korvetn kapitne, djiny vdy zpravidla krut zachzej s tmi, kte pli
neuven pouvali slvko nemon. J povauju cestu asem teoreticky i prakticky za
nepravdpodobnou."
"Take, jestli jsem vs dobe pochopil, pak nen nemon, ale nepravdpodobn."
"no, el bych dokonce jet dl," ekl dr. Winter, napulil rty a modrm plastikovm brkem
nasl z lhve koly. Pak si vznamn sundal brle z nosu. "Povauju ji zkrtka za
nemyslitelnou."
Francis pikvl.
"Podvejte se...," Winter si znovu nasadil brle na nos a podval se na Francise u se
zjmem, "kdy tto monosti podte jen prst, pak vm paradoxy popadnou celou ruku. Pi
kadm logickm kroku se budete zapltat do neeitelnch rozpor. Cesta asem by zniila
logiku. U pipustit tuto monost by bylo nelogick."
"To znamen, e cestu asem povaujete za nepravdpodobnou, nemyslitelnou a
nelogickou. Nicmn ji nepovaujete, eknme, za nemonou."
Dr. Winter se na nj zamylen podval, potom mlky pikvl.
"Odpuste mi tu otzku," pokraoval Francis, "tohle si pece nemyslte z pehnanho
respektu ped budoucm ortelem djin vdy."
Dr. Winter se usml. Tenhle chlpek od nmonictva, kterho zpotku povaoval za
ponkud domlivho blbeka, se mu zanal zamlouvat.
"Podvejte se, pane korvetn kapitne," pravil blahosklonn, "pravdpodobnosti a
nemyslitelnosti neznamenaj ve vytven prodovdnch teori v podstat nic. Vyjaduj
empirick zkuenosti a navykl mylen. A pokud jde o logiku - ta odr nanejv zkonitosti
lidskho poznn, nikoli zkonitosti vesmru."
"Rozumm," ekl Francis.
"A prv tyto nemonosti - abych tak ekl zakzan pravidla hry - otevraj lidskmu duchu
prostor pro fascinujc hky."
Francis zamylen pikvl. Rozhodl se, e hned po nvratu do Washingtonu nasad cel tb
lid, aby prohledali vekerou literaturu a vystopovali takov hky. Pikvl u jenom
mechanicky a neposlouchal, kdy mu z NASA kantorsky zvedl prst a ekl: "A rozhodujc
prlomy v prodn filozofii - co to bylo zpotku jinho ne fascinujc hky?"

st druh
PROJEKT CHRONOTRON

Nad Huntsvillem v Alabam se strhla bouka. Oblohu kiovaly blesky. D bil do oken a ta
se rozdrnela pi kadm deru hromu. Venku byla tma, jako by padla noc, ale na
elektrickch hodinch nade dvemi zila seln ada 1447.
V zasedac sni "uho kruhu" svtily zivky, jene ty svtily, i kdy venku zilo slunce.
Slab vnek vn epotajc klimatizace lhostejn petvel mornost polednho dusna i
lahodu osvujcho lijku na fdn, peliv navlhen chlad, kter se usazoval na sliznicch
a na mozcch.
Admirl William W. Francis energicky vystril vraznou bradu. Vypadalo to, e chce jako
buldozer rozhrnout argumenty vdc a symbolicky tak uzavt debatu. "Pnov," ekl, "j
vae..." Oslujc zblesk ozil tve ptomnch, hned nato zaburcel hrom a rozechvl
okenn tabulky. Admirl sklonil hlavu, pokal nkolik vtein, a rachot odezn, a potom
pokraoval: "J vae nmitky nechpu. Dve i pozdji pijdou i jin vdci na to, e mezi
gravitac a dimenz asu existuje jist zvislost. Kter domnnka je pak vc nasnad ne ta,
e mezi tyrozmrnm prostorem, v nm se projevuje gravitan psoben hmoty, a
dimenz asu jsou vzjemn vztahy. Meme sice zabrnit tomu, aby se tm ti ostatn pli
intenzvn nezabvali, ale pro bychom nevyuili nskoku, kter mme. Pnov, tady jde o
byt a nebyt naeho nroda - ale co to km - o byt a nebyt cel zapadni civilizace! Mme
m a musme promnit anci. Mme prostedky, jak radikln pehodit vhybku pro blaho
Zpadu, a taky to udlme - dv ne po t pce hmtnou ti druz. To je pece jedin platn
argument, pnov!"
Profesor Samuel Fleissiger byl vythl, trochu neohraban psobc mu na prahu tyictky,
tmav mrn zvlnn Vlasy mu ustupovaly z ela ped zanajc ple, na sob ml rolk,
kter u nebyl tak docela bl, utahan hnd kordov sko s vyboulenmi kapsami a svtle
hnd gabardnov kalhoty s vytlaenmi koleny. Te zvedl svtle ed oi od papr, kter
leely ped nm na stole, a pes niklovou obrouku brl se na admirla podval, jako by
zkouel ponkud natvrdlho studenta.
"A toho se prv moje nmitka tk, pane admirle," ekl zmrn udivenm tnem s
ndechem jzlivosti. "Jeliko se jedn o dal byt a nebyt zpadn civilizace a jeliko jde o
blaho Zpadu, pak je pedevm nutn, aby se takovto projekty peliv naplnovaly.
Rozhodn nem smysl se njak ukvapovat, protoe kad 'nskok', jak tomu vy kte, je
iluzorn. Honil byste se za peludem a dopadlo by to s vmi jako s tm zajcem, co zvodil s
jekem. Ono je pln jedno, jak rychle pobte, protoe kdy dorazte do cle, jeek u tam
je."
"Pak musme bt prv tm jekem," ekl admirl, kter narku nepochopil. Opel se v kesle
a pohledem podal o pomoc oba technick editele NASA.
Dr. Herbert H. Hollister si piinliv pospil s opovrlivm smvem a ohldl se na
Fleissigera, kdeto dr. ing. Walther W. Berger mrzut hledl do svch podklad; jeho
zajmala pouze technick strnka projektu, fakta, a teoretick odboky akademik povaoval
za obyejn marnn asu.
"Kdyby to bylo tak jednoduch," namtl Fleissiger, rezignovan si vzdychl a propojil koneky
a okliv dlouhch a zkch prst. "Co ty na to, Nobojuki?"
Profesor Nobojuki Kafu, mal podsadit Japonec s kulatou hlavou a lesklm ernm jekem,
kter msty prokvtal, byl asi tak stejn star jako Samuel Fleissiger. Ml ziv blou koili a
elegantn, na mru it tmavomodr oblek s jemnm svtlm proukem, kter ponkud
uhlazoval hranatou postavu s b j a krtkma nohama. Ale i tak vypadal sp na mistra
boxu ve stedn vze, kter se navlkl do tohoto nezvyklho odvu jen proto, e ho pozvali
na banket, ne na profesora fyziky na pracovn schzce. S Fleissigerem se na Kalifornskm
technologickm institutu zabval vzkumnm projektem v oblasti gravitanch pol a
gravitanch vln. A pi vpotu model extrmnch thovch podmnek, jak se vyskytuj u

pulsar a ernch dr, objevili na frekvenci pulsar zvislost mezi gravitanmi poli a
zvltnmi chronometrickmi jevy, kter pipoutla jeden pozoruhodn zvr: V extrmn
silnch gravitanch polch je mon nechat zmizet stice hmoty do minulosti.
Na zklad tchto vsledk pak spolen vypracovali teoretick zklady chronotronu,
hypotetickho pstroje, v nm by se pi velkch energich dala umle vytvoit takovto
gravitan pole. Od tchto vzkum uplynulo pes osm let.
V mstnosti bylo skoro a nepjemn chladno, ale profesoru Kafuovi se na irokm nose a
nad rty perlily kapky potu. Zamikal ikmma oima, jako by ho vytrhli ze zaslouenho
zdmnut. Nejdv se podval na dlouholetho ptele a kolegu, potom na ostatn pny a
pekvapiv vysokm a trochu nosovm hlasem ekl: "Mysl m, e bychom mli nejdv
prohovoit otzky toho, co je technicky provediteln, a teoretick vahy ponechat zatm
stranou, aby pnov z NASA nebyli netrpliv."
Berger se na nho vdn podval.
"Tak tohle si j vbec nemyslm," ekl Fleissiger. "Vichni bychom si mli jednoznan ujasnit
dsledky projektu, dv ne se zanou prosazovat technick zkouky a ne se do nj vraz
jet vc miliard."
"To necht na starosti mn," skoil mu admirl natvan do ei.
"No jasn, vy vojci nejste rozhodn dn koti, kdy potebujete vyhnat vdaje na zbrojen,
abyste jet vc opodstatnili svou existenci, ale tady se rozhazuj i moje dan, pane
admirle," ekl prudce Fleissiger.
"Trvte na tomto bod, kter vlastn nepat do programu jednn?" zeptal se admirl
trpliv. Dr. Hollister se potaj uchichtl, Fleissiger se na nj nevraiv podval a zahloubal se
do podklad, ani admirla uznal hodn odpovdi.
"Ono je to tak," pokraoval Francis, "lta u omezujeme jin projekty, aby nm tekly penze
do chronotronu. Pod pltkem NASA se chystme rozjet veliknskou vc, kosmick lety s
lidskou posdkou udrujeme u deset let na spornm plameni a projekt s Marsem nm le
v uplku, i kdy nm Sovti pi kadm novm startovnm oknu mohou tuhle show ukrst. A
vy se tady pimlouvte za to, abychom projekt odloili a promarnili tak as."
"Mon e Sovti stoj ped stejnm problmem jako my a taky koumaj na nem takovm,"
odvil se podotknout Berger.
Admirlovi to na chvli zarazilo e, ale pak rezolutn zavrtl hlavou. "e by se jet nkdo
zabval vzkumy v tomhle specilnm smru, tomu nic nenasvduje."
"Chcete tm ct, e mete kontrolovat a usmrovat veker vzkum?" zeptal se Fleissiger.
Admirl se opel a shovvav se usml. zk bl knrek se mu srovnal do korektn pmky.
"Pane profesore, tohle byste ml vlastn vdt vy. J u pes patnct let moc dobe vm, kdo
se takovmi vcmi zabv a kdo se dostv k materilm, kter by ho mohly dovst k
een, k nmu jste doli vy s profesorem Kafuem."
"I ve vchodnm bloku?"
"I ve vchodnm bloku. Aspo velkou mrou."
"Ale nemete pece zabrnit tomu, aby se lid znovu a znovu tmito problmy nezabvali."
"A pro ne?" Admirl se vtzoslavn usml, a kdy si viml Fleissigerova zden, rychle
pokraoval: "Nemuste se proto obvat hned nejhorho. Dorost ostatn potebujeme. Ten,
koho se to tk, je bu n lovk a my udlme opravdu vechno, abychom mu rozhodnut
usnadnili, nebo...," Francis luskl prsty, "nen. Tak je to jednoduch."
"Hm," zabruel Kafu. "M jenom zar chovn Sovt. Nebuduj dn velk kosmick
stanice, k Marsu nestartuj, najednou jsou zase cel hav, aby se pokraovalo v jednnch
SALT. A tak si km: Co sakra dlaj s tmi penzi?"
"Potebuj je na to, aby mohli kad rok kupovat nai penici," podotkl Hollister.
"To je ono," pikvl s levou Francis. "Maj jednu nerodu za druhou. Ale kdyby na tch
domnnkch mlo proti vemu oekvn pece jen nco bt, pak si musme pospit. Proto
vae vhn nechpu, pnov. Kdo dv pijde, ten dv mele."
Fleissiger se bezmocn podval na Japonce, lehouce potsl hlavou a ekl: "Tohle krsn
star selsk pravidlo se pro n ppad bohuel nehod. Sp by se dalo ct: Po soupeov
tahu je druh chytej."
"Nikdy se nedme zatlait do defenzvy a nedovolme, aby nm nkdo diktoval, co mme

dlat."
"Jene k tomu to, pane, povede. To nen jako u love, nezlob se, e mete pdit dopedu,
kdy mte prvn hod a volnou cestu. Je to sp jako achy s rovnocennm partnerem: Stle
muste reagovat na tah soupee. A na to, e u vaeho myslu, pane admirle, me bt na
rozdl od ach osudn u prvn tah."
"Jak tomu mm rozumt?" zeptal se admirl netrpliv. Jeho otzku zdraznilo zaburcen
hromu; do oken tloukl d. Fleissiger si zaplil cigaretu a pak odpovdl:
"Podvejte se, pane, to je tak: Dejme tomu, e vysadte v estnctm stolet na Aljace
komanda, kter se maj peplavit na Kamatku a zajistit pro USA valnou st vchodn Sibie
s bohatstvm uitkovch nerost, dv ne se tam ukou cart dstojnci a zmocn se j
sami."
"To by svtov djiny probhaly pln jinak. A jak bychom si dneska stli strategicky vi
Sovtm, co?" zvolal admirl vtzoslavn. "To je ono, pane profesore! To je pesn ono!"
"Ale dovolte, pane, to je pece naprost nesmysl," ekl netrpliv Berger. "V estnctm
stolet tady existuje hrstka anglickch, francouzskch a holandskch usedlk, kte mlem
umraj hlady a st se dokou ubrnit proti rudochm. Jak chcete ve jmnu USA, kter
vzniknou a za dv st let, uplatovat zemn poadavky na Sibii. To je pece hloupost."
"Moment, pane doktore. Uzemn poadavky me uplatovat kad, kdo si je doke
zrove uhjit," namtl Fleissiger. "A paklie by budouc USA byly u v estnctm stolet
schopny..."
"Takhle se mi lbte mnohem vc, pane profesore," ekl smliv Francis.
Japonec si admirla zvdav zmil zpod tkch vrsitch vek, opovrliv si odfrkl a
zase se opel do kesla. Ani pi nejlep vli se mu nedalo z oblieje vyst, zda to mysl
sarkasticky, kdy ekl: "Hek je pouze v tom, e ti, co zastupuj zjmy druh strany, si
prakticky mohou dopt pt set let asu. A potom pkn v klidu peprav do minulosti pesn
na tot msto rotu pchoty, kter zaujme postaven a bude tam u v ten den, kdy vai nic
netuc lid zanou pistvat, a piprav jim hork uvtn. A to uvtn by bylo asi tak hork,
jak by mohla pipravit rota nmon pchoty praporci kik, tm chci ct, e by mli pt set
let nskok ve vvoji zbrojn techniky. V dern oddl, pane admirle, by byl houfcem
ztracenc. U chpete, co m pan Fleissiger na mysli?"
Z Francisovch zkch, hladce vyholench tv se vytratil smv; Hollister zasmuile sklopil
oi; Berger se tvil jet nevrleji ne pedtm.
"A to jsme zatm jet ani neuvaovali o Aloysiov efektu," podotkl Sam Fleissiger.
"O em?" zeptal se admirl.
"O Aloysiov efektu," zopakoval Fleissiger a krav se na Francise podval pes obrouku
brl. "k se mu tak podle Raphaela Aloysia Laffertyho, vynlezce fenomenlnho stroje
Ktistec."
"Autor science fiction edestch a sedmdestch let," vysvtloval Kafu, kdy si viml, jak
admirl zmaten pohldl na oba vdce z NASA.
"Lafferty se krom jinho zevrubn zaobral fenomnem cesty asem a dsledky asovch
zlom."
"Co je tohle za nesmysl?" vybuchl Berger. "Mm pomalu takov dojem, e si z ns tady tak
trochu stlte, pnov."
"Nikolivk, pane doktore," odpovdl Fleissiger. "Nen to dn nesmysl. Lafferty toti tvrd a jeho argumentace je absolutn logick -, e si s minulost meme zat, cokoli chceme.
Lid v ptomnosti, kte kvli njak zmn polou nkoho nebo nco do minulosti, si nikdy
nevimnou, zda se vbec nco zmnilo, protoe ve chvli zmny se nov vznikl alternativa
stv historickou skutenost. To vak neznamen nic jinho, ne e kad souasnk v, e
to bylo vdycky tak a ne jinak. Kdy nkoho polete do roku 1775 a ten nkdo odprskne
George Washingtona, dv ne ho kontinentln kongres jmenuje vrchnm velitelem
ozbrojench sil, pak ve vech uebnicch djepisu bude, e George Washington, mon
bjen vojevdce, kter by mon nco zmohl proti Britm, byl roku 1775 zastelen. Tak je
to! A vy, pnov, byste to taky jinak neznali, protoe by vs to ve kole uili tak a ne jinak."
"Mluvme tady o pomatench npadech njakho autora science fiction, nebo o projektu
Chronotron?" vyjel admirl.

"O projektu Chronotron, pane," nedal se Fleissiger vyvst z mry.

Dr. Hollister se zachichotal a potsl hlavou.
"Podvejte se, pane admirle," pokraoval Fleissiger, "vy chcete chronotronem zajistit svmu
nrodu vhody. Ale fr je v tom, e vm za to nikdo nepodkuje. dn souasnk, ani vy, si
nikdy nevimne, e se nco zmnilo k lepmu. A jestlie byste ml opravdu spch a
strategicky, hospodsky, politicky atd. atd. vylepil postaven USA a jejich spojenc, pak si
kad jen ekne: , my se mme. Ale co furt chce tenhle Francis? Cpe miliny dolar do
toho nekesansky drahho projektu, kter je naprosto k niemu, a nikde dn vsledek. A
pro vyhazuje vechny ty penze oknem? Abychom se mli jet lip. Je to vlastn hanba, e
my se mme tak dobe a ostatn tak patn. Nebylo by lep pomoci tmi penzi ubohm
kulakm, kte p pod carskou knutou, nebo milinm nskch nevolnk, z nich rok co rok
statisce hynou hladem, zatmco mocipnm v Petrohradu a v Pekingu se to ije - pokud se
jim poda podrazit nohy Leninovi a Maovi, co by mlo patit k nejbytostnjm zjmm
Zpadu, jak znm ty nae honce arodjnic."
"Mlte se," ujelo Hollisterovi. "Tady jde o nco pln jinho."
"Ale! Take u mme konkrtn plny?" podivil se Fleissiger. Admirl sevel rty a zamrail se
na inenra, pak se obrtil na profesora a rozzloben ekl: "Takhle to u nejde dl, jinak dv
nebo pozdji budeme letit naftovm ejkm boty nebo se cel zem zmocn komunisti,
protoe se potcme od jedn hospodsk krize k druh. U ns odprci jadernch
elektrren a ochrnci ivotnho prosted protestuj proti kad vrtn vi a proti kad vrtn
platform u pobe a tamti se zatm chechtaj do hrsti a stav si na pouti hajzlky ze zlata.
Jednou provdy jim zatrhnem tipec!"
Hollister souhlasn pikvl. Fleissiger se zmaten podval z jednoho na druhho. S takovm
temperamentem se u toho podchlazenho Francise jet nesetkal. e by se byl dotkl njak
star admirlovy jizvy nebo je to jenom naden pro vc? Bylo to jako obuku, z pytle ven.
"Odtud tedy vane vtr," ekl nejist.
"To, do eho se tady, pnov, poutme," namtl Kafu, "je nekonen roub a nklady na
takov podnik pekro vechny pedstavy."
"No a co?" rozhoil se Francis. "Nrod se bude obtovat, kdy pjde o jeho blaho a
bezpenost."
"A rendita bude stt za to," ekl Hollister, ale nikdo nevzal jeho poznmku na vdom.
"V, tom ppad to znamen," zasupl Kafu, "e kad konflikt prodloume do minulosti a
kad rozhodnut zredukujeme na pedbn. Kadik vtzstv by bylo v nebezpe, e se
pozdji zmn v porku. Je to rovnice - mlem bych ekl hra - s nekonenm mnostvm
promnnch. Tohle neme dn nrod vydret, u hospodsky ne. Takhle me jt nae
civilizace, mon i cel svt, tak jak ho znme, do hje."
"Takov nebezpe nm u dvno hroz v jin oblasti," mvl rukou Francis. "I jemu se
naume elit, pane profesore, i kdybychom mli zbudovat vojensk zkladny po cel asov
linii a do prekambria."
"Jedna zkladna kadch sto let, tisc let nebo deset tisc let, pane?" ekl sarkasticky
Fleissiger. "Ptm se jen proto, e na to budete potebovat moe lid."
"To bych se na to podval, kdo tady vydr dle s dechem," zaburcel admirl.
Kafu zavrtl hlavou. "To vm vbec nepome. Ono toti sta, kdy ti druz tam budou o den
dv ne vy."
"I vidl zajc, e jeek je ji tam," zachoval Fleissiger.
"Tak tam budem jet o den dv," vykikl admirl popuzen a pratil dlan do hromady papr
ped sebou. "I kdybychom kvli tomu mli poslat do algonkia celou flotilu letadlovch lod a
atomovch ponorek a nechat je kiovat v praocenu."
Fleissiger se na nho uasle podval. "Paneboe," zamumlal, "vy byste toho byli schopni."
"Dkuji, pane profesore, beru to jako kompliment," ekl admirl.
"Radi bychom se pece jen mli vnovat technickm detailm," navrhl Hollister a cel nesvj
se podval na admirla. "Tak daleko jet zdaleka nejsme." i "Ale mme nepopirateln
dkazy, e projekt bude spn," lehl po nm pohledem Francis. Mu z NASA sebou trhl a
poslun pikvl. "Mme...," pokraoval admirl a potal sv lovky na prstech,
"...grantomet z Alrska, ten dp z Gibraltaru a kousky uml hmoty od papee."

"A vzorky vrt Glomar Challengeru," rychle ho doplnil Hollister.

"A vzorky vrt Glomar Challengeru," pikvl admirl.
Fleissiger mvl rukou. "Jak z toho usuzujete na spch operace, je mi sice zhadou, ale
prosm."
Berger vidl, e konen pila jeho chvle, a chtl spustit, jene v tom okamiku profesor
Kafu vstal, natoil si pohrek vody a hlun jej vypil.
Kdy se Kafu opt posadil, Fleissiger ekl: "Mte slovo, pane doktore."
"Ano, take...," zaal zmaten Berger, protoe Japonec s hlasitm prasknm otel
umlohmotnm pohrkem mezi prsty. "Radi to shrnu jet jednou. S malou klec slo jedna
jsme zatm provedli celkem ticet osm pokus a vechny probhly spn. Odeslali jsme
pt set a pt tisc let do minulosti atomov hodiny zavaen do koul z plastu. Vechny se
daly lokalizovat v blzkosti stavu a vyzvednout z nepatrn hloubky. S vt klec slo dva
jsme v Arizon zvldli vzdlenosti mezi tiscem a milinem let. Ze trncti sond se nm zatm
podailo vyzvednout dvanct. U jet vt klece slo ti, kter je stejn jako dvojka v Arizon
a kterou jsme uvedli do provozu ped esti msci, dochz k neobvykle velkm rozptylm."
"Jak mly dosah?" zafunl Kafu a dl klidn drtil pohrek. Hollister se upen dval na tu
plastikovou vciku, jako by ji mohl roztavit pohledem, u aby si ten Japonec dal pokoj, ale
profesor se od svho hlunho niivho konn nedal odradit.
"Zatm ten nejvy," ekl Berger. "edest milin let. lo o dv sondy naprosto identick
konstrukce, tvaru i hmotnosti, pi startu mly naprosto stejnou slu pole gravitan anomlie,
a pesto pak byly od sebe asi tak sedm milin let."
"11,6666 procenta," zabruel Kafu. "Co rozumte naprosto stejnou silou pole?"
"Na milintinu celkov energie."
"A ta byla?"
Berger zavhal a tzav se podval na admirla. Kdy admirl nereagoval, ekl: "Skoro devt
set tisc megawatthodin."
Japonec s smvem pikvl. Fleissiger pskl mezi zuby. "To u je pkn et za elektriku."
"Ob sondy se nm podailo vyzvednout a po tdnu hledni," pokraoval Berger. "Pitom
jsme museli vzt v vahu vechny orogenn faktory a propotat simulaci kontinentlnho
driftu. Nebyl ve vech dobch stejn siln a hromadnm vrsncch proces se v pokusn
oblasti zastavil. Jednu sondu jsme vykopali ve vzdlenosti 158 mil, druh nm sklouzla o 182
mil dl, ob leely v hloubce asi 80 metr."
"To je dost," ekl Kafu.
"Je to dost," souhlasil admirl a vyzvav vystril na Fleissigera bradu.
"eknte mi, pane doktore," ekl pomalouku Fleissiger. "Jestlipak jste u zkusili jedno z tch
vajek s atomovmi hodinami vyhrabat, dv ne je dte do klece a odplte ji?"
Berger se zaklebil, jako by najednou kousl do citrnu. "No... j nevm...," oval se a
pohledem prosil Hollistera o pomoc, ale ten na Fleissigera jenom nechpav zral.
Profesor zvedl ukazovek, krav se na Hollistera podval pes obrouku brl a vznamn
pronesl: "Aloysius."
"To je opravdu zajmav aspekt, pane doktore," zapojil se Francis. "To bychom skuten
mli... ehm... pleitostn vyzkouet. Mon..."
"...je vejce tu, jet ne ho slepice snesla," pikvl Fleissiger a zaklebil se.
Berger se na admirla zkoumav podval, potom pokril rameny a mrzut ekl: "Jak myslte,
pane." Listoval v podkladech, dokud nenael zase nit, a pokraoval: "Na m
nejnalhavjm kolem je radikln snit rozptyl v obdob ped pti a esti miliny let z
doposavad dosahovanch sto let pokud mono na pt, maximln na deset let."
"A to vidm velmi, velmi optimisticky," podotkl admirl, pedklonil se a druhm koncem tuky
vznamn zaukal na podklady, jako by tm mohl dodat svmu ubezpeen vt seriznosti.
"Pro zrovna mezi pti a esti miliny let?" divil se Fleissiger. "Znamen to snad, e projekt
u sleduje naprosto konkrtn cle?"
"Oveme, pnov. S va pomoc jsme toti u mohli zahjit jednu fzi projektu, kter...
... m vechny vyhldky na spch," objasoval admirl s smvem. "Zrovna se stav
klec slo tyi a ta bude mt Kafuovo pole tak siln, e tmto asovm sekem peprav do
minulosti lidi i materil."

"kal jste lidi?" zhrozil se Fleissiger. " Vdy pece moc dobe vte, e by se u nemohli vrtit
do ptomnosti. Jsme teprve ve stadiu ovovn jedn teorie, jej dsledky se jet nedaj
odhadnout, a vy chcete riskovat lidsk ivoty! To se mi snad zd!"
"Vy to vidte moc pesimisticky, pane profesore," ekl Francis a snail se o smliv tn.
"Obvykle nemm ve zvyku nkoho upozorovat na rozpory v jeho..."
"Dovolte, pane!" vybuchl Fleissiger.
"...na rozpory v jeho argumentaci. Sm jste kal, e se nesmme ukvapovat. J kdy dnes
jet nememe dostat nco z minulosti do ptomnosti, tak za deset, dvacet, nejpozdji
padest let u ano. A pak vrtme lidi odevad, i kdyby byli v jakkoli minulosti."
"Uvdomujete si vbec, co tady tvrdte, pn admirle?"
"Ale ovem, pane profesore! Lidsk duch nezn pekek, to jste dokzali nejlp prv vy,
pnov. Jet ped takovmi deseti lety mohl nkdo s klidem prohlsit, e cesta asem je
nesmysl. A kdybych vm dovolil, abyste hned te publikovali sv vsledky, jenom by se vm
vysmli. A svou teorii byste mohli dokazovat, teprve a byste nali takovho blzna, kter by
za vs zaplatil et za elektinu."
"Toho jsme skuten nali," podotkl Fleissiger. "Jsou-li k dispozici potebn hlavy a potebn
kapitl, pak je eiteln kad, ale skuten kad problm." "K by to tak bylo," odvtil
sue Fleissiger. "V tomhle jsme velmi, velmi optimistit, pane profesore," ujioval ho
Francis.
"Pane Francisi," ekl Fleissiger velmi vnm tnem. Admirl nahnvan svratil elo. Nebyl
zvykl, aby ho nkdo oslovoval jako pana Francise, a na smrt to nesnel. "Vy mi pipadte
jako ten optimista, kter bez jedin vindry v kapse sed v labunick restauraci, objednv si
jednu porci mul za druhou a pevn v, e v nich jednou uri t najde perlu, kterou zaplat
et. Tento mu je taky velmi, velmi optimistick, e ano, pane? Uvdomujete si vbec, s
jakou hypotkou pro budoucnost k tto zleitosti pistupujete? Jakou zlohu tady
vyadujete?"
Fleissiger stle zesiloval hlas, a nakonec vykiel otzky admirlovi pmo do oblieje. Kdy
skonil, zavldlo mrzut ticho. Po chvli si Francis odkalal a ekl: "Asi mi nikdy neodpustte,
pane Fleissigere, e jsem vn... ... rozmluvil, abyste publikoval vsledky vaeho
vzkumu."
"Pche!" prskl Fleissiger.
"Za takov objev byste s profesorem Kafuem urit dostali Nobelovu cenu."
"Jestli mte na mysli tohle, pak jsme byli, pane, a pli velkoryse odkodnni," ekl
Fleissiger sarkasticky a uklonil se. "Z fleku mu jt do dchodu a pst pamti - a na to, e
nedostanu povolen k tisku. Hledm vstc zajitnmu podzimu ivota. Pod ochrannmi
kdly CIA."
"Snad chpete, e si nemete dovolit..."
"Ale ovem, pane admirle. J chpu."
"Pedpokldm, e se pokusy s klec slo tyi nebudou provdt na zem Spojench stt,
ale v ocenu," ekl Kafu, aby vrtil hovor do vcnch kolej.
"Pro to pedpokldte?" zeptal se podezrav Francis.
"No," ekl Japonec a tajemn se pousml. "A se dvm, kam se dvm, vude vidm, jak se
projektem zabv vojensk nmonictvo. Co jinho pak me lovka napadnout?"
Francis se zachmuil, na pr vtein se na nho upen zadval, pak se mu tv rozjasnila. "Je
to tak, pane profesore. Budeme mt nkolik klec typu tyi a ty odvezeme k nasazen na
rzn msta v mezinrodnch vodch."
"A jak budete eit energetickou otzku?"
"Jet tento msc budou sputny na vodu dv reaktorov lodi maskovan jako zsobovac.
Osm dalch je v docch a budou k dispozici v polovin nebo koncem ptho roku. Kad
ponese jednu klec typu tyi."
"A msto vysazen?" zeptal se Kafu.
"To se vas dozvte, pnov," ekl admirl blahosklonn. "Nememe a nechceme se
zeknout va spoluprce."
"Chudci," ekl potichu Fleissiger.
"Jsou to sam dobrovolnci," ekl admirl. "Lidi a materil necht na starosti mn, pane

profesore. Navc nechpu vae pochybnosti. Nebudeme litovat penz ani nmahy, a a
budeme hotovi, dostaneme nae hochy dom, a budou kdekoli v minulosti a jakkoli hluboko.
A vy nm v tom pomete, pnov. Prosm vs o to. Vojensk nmonictvo brzy vybuduje v
rmci projektu vstupov komplex. Vznikne v hloubce tyiceti metr nedaleko na zkladny
v severovchodnch Bermudch. Tam bude dost daleko od pevniny, aby ani vt gravitan
anomlie nevyvolaly zemtesen. Bude slouit vhradn tomu, aby pevrtil inek
Fleissigerova genertoru a vytvoil negativn Kafuovo pole a my tak mohli pepravovat
objekty z minulosti do ptomnosti."
"Vte vy vbec, co je to Kafuovo pole?" zeptal se konsternovan Fleissiger.
"To pece nespad do m psobnosti," rozhoil se Francis a pohledem poprosil Hollistera a
Bergera o pomoc.
"Kafuovo pole je uml gravitan anomlie, kter objekt umstn ve svm stedu vytla z
naeho vesmru a po dosaen kritick intenzity pole s nm pohybuje v ase. Pebytek
gravitan energie, dan touto anomli, se v asoprostorovm kontinuu vyrovnv ve smru
do minulosti jako longitudinln vlna. A podle toho, jak je tento pebytek velk v pomru k
danmu objektu, o to dl do minulosti je objekt penesen, tam vstupuje znovu do vesmru a
nosn vlna polev, protoe se spoteboval jej energetick pebytek. A na tomto
vyrovnvacm procesu je rozhodujc to, e probh opan - a pouze opan - ke smru
toku asu. Je vm to jasn, pane?"
"Tak ten zatracenej efekt jednodue otote," zvolal nevrle admirl.
"Jo, pane," ekl rozvn Kafu, "to mte asi tak, jako byste postavil hrnec vody na horkou
plotnu a zkouel z t vody udlat led."
Fleissiger odstril keslo a vyskoil od stolu. Roztesenmi prsty si natoil pln pohrek a
lan jako vyprahl ho vypil narz do dna. Chvli ml pocit, e se pozvrac.
Venku najednou vysvitlo slunce a deov kapky na okenn tabulce rozttily svtlo na
stovky blskavch stpk.

st tet
OPERACE ZPADN PNEV

DOBROVOLNCI
Steve Stanley nevdl pro, ale kdy mu naveer zavolal generl Snydenham, ml takov
nedobr pocit.
"Musm s vmi mluvit, majore. Ihned se ke mn dostavte."
"Ano, pane."
Steve si oblkl sako uniformy, uesal se a vydal se k nelnkovu barku. Slunce u klesalo
k zpadu, ale stle jet nemilosrdn plilo. Nkde v samonosnch montnch halch,
natench maskovac barvou, jeely naprzdno motory sthaky. Po rozjezdov drze se
hnala kouov ed vtrn smr, zakrucovala se do tmavomodr oblohy, podobn jakmusi
straidelnmu jcnu, pak nhle pozbyla tvar, ale zase ho nabyla, kdy nalezla na nspu
novou potravu. V suchm horkm poutnm vzduchu bylo ctit kerosin a splenou gumu. Na
druhm konci drhy stlo za sebou pt vrtulnk, zk rotorov listy jim smutn visely a vtr
jimi toporn povval jako njakm abstraktnm ocelovm pem.
Steve zaklepal na dvee barku a vstoupil.
"Vtejte, majore," ekl Snydenham, vycenil irok, a trochu pli bl protzy a velitelskm
gestem ukzal na ooupan zelen koen keslo ped svm stolem. Generl byl dost
vysok, huben ptapadestnk s hustmi snhoblmi vlasy, je na vojka takov hodnosti
nosil npadn dlouh, s malm, pstnm, rovn snhoblm knrkem, kter v zkm
oplenm oblieji psobil jako falen, a s neobvykle irokmi sty. Podle masitch, skoro a

odulch rt by se mohlo usuzovat na poitke, ale hlubok vrsky thnouc se od okraj

vraznho nosu ke koutkm st svdily o tom, e nejeden lukulsk poitek mu ztrpuj
aluden vedy.
"Ale jen se pkn posate, majore Stanley," ekl s smvem a odhrnul si bujn vlasy z ela.
"Dkuji, pane," ekl Steve a zapadl do obrovskho kesla. Kdy sloil ruce na mohutn
vydut opradla, pipadal si v t vci pln malinkat. Poodloupnut steky zelen ke,
je dve tvoily podklad lesklho povrchu, byly pod rukama mkouk jako vloky saz.
" Vypad to, e maj pro vs astronauty zase prci," ekl generl a vznamn zamval
jakousi listinou. Jenom m tak nenapnej, pomyslel si Stanley a snail se rychle pest
hlaviku dopisu, ale marn. Zvukotsn okno barku tlumilo jekot motor na pouh vrnn,
ale jako letci mu ten tich zvuk vadil vc, ne kdyby byl venku. Vedle letitn plochy se
pokojn pslo stdo ovc. Paste vidt nebylo.
"Bu se zas uvidme pt tden - nebo a za pt let," oznamoval Snydenham. "Aspo to tak
pou v tomhle psanku z NASA."
e by pece jen pipravovali expedici na Mars? Povsti, e se tam Sovti chystaj, nikdy
pln neutichly - NASA je vdom podporovala. Jene vlda se stle nemohla rozhoupat;
vhalo se a vhavci mli zejm pravdu, protoe startovn okna se otvrala a zavrala a
Bajkonur nevyslal ani jednu lo s lidskou posdkou, kter by mila dl ne za obnou
drhu kolem Zem. e by se vhavci pece jen mlili?
Objevily se dva cvin letouny, tsn za sebou ly na pistn, jako stny se mihly kolem oken
a se voucmi motory hned zase vzltly. Vrtulnky stojc mimo pistu se v roztetelenm
vzduchu na chvli rozplizly a opt ztuhly.
"To je tak vechno, co se d z pozvnky vyst, majore Stanley," ekl Snydenham "a pak je
tady jet letenka do Miami."
"Dkuji, pane," pikvl Stanley, i kdy dost dobe nevdl, za co by ml vlastn dkovat.
"NASA hled dobrovolnky, zejm pro nco velkho. Jste devt pilot, kterho si od mch
jednotek vydali."
"Aha," ekl Steve trochu zklaman.
"Doufm, e se pt tden zase uvidme, majore."
"Jestli chcete, pane, pak tu nabdku odmtnu," ekl Steve.
Generl se na nho nkolik vtein dval a dokzal se usmt a zrove s lehkm
nesouhlasem svratit elo.
"Ne, ne, majore. Udlte, co se bude po vs chtt, ledae byste ml zvan dvody proti.
Pjuji vs sice nerad, protoe jste jeden z mch nejlepch lid, ale mte kvalifikaci
astronauta a v vcvik stl hromadu penz. Jestlie vs potebuj, ml byste se jim dt k
dispozici."
Snydenham vstal. Stanley se vymrtil z kesla a zasalutoval, ale generl na vojensk
pozdrav nereagoval a ptelsky mu podal pes stl oplenou pravaku. Stanley ji uchopil a
srden j potsl. "Zlomte vaz, Steve."
"Budu se snait, pane."
Kdy se Steve vrtil na svtnici, hodil letenku s pozvnkou na psac stoleek s plastikovou
deskou a upen se na n dval. Poloil si sako na postel a posadil se do osvujcho vnku
ventiltoru, kter kmital na ble natenm devnm strop a rozhnl tepl vzduch.
Steve nikdy nepotal s tm, e by si ho jet nkdy povolali jako astronauta. Thlo mu na
tyicet, fyzicky byl sice ve vrcholn form, nicmn nejlep lta ml za sebou, to si piznal
u dvno a bez hokosti. Ml vdycky tst, i kdy zase nikdy nebyl nijak zvl astn.
Zamlada ho vycviili na pilota, a kdy Johnsonovy zoufal argumenty proti Severnmu
Vietnamu nabyly takov vhy, e je mohly unst jen bombardry B-52, peloili ho na Guam.
Kdy Triky Old Henry vykrmoval kouzeln roh a Triky Old Dick do nho zadul, a falen
zaskuel, poslali ho do Vietnamu, a brzy nato vypuklo velik drah epobit s kocovinou a
hoi se po deseti letech, kter jim u nikdo nemohl nahradit, vraceli dom - aspo ti, kte
jet mohli.
Steven B. Stanley (sv druh jmno Benedikt nesnel) patil mezi ty, kte mohli. Ltal pak
na Rockwellovch prototypech B-1, ale kdy USA na jae 1977 po nespnch jednnch
SALT II, to bylo za prezidenta Cartera, zaaly zostovat zvody ve zbrojen, vsadily na stely

s plochou drhou letu a zekly se drahch b jedniek, pihlsil se dobrovoln u NASA, kter
zrovna hledala zkuen piloty pro tvrtou generaci astronaut. Termn "astronauti" byl
pouhm eufemismem. NASA cviila piloty raketopln, kte nevystrili ze zemsk atmosfry
nos ani na sto kilometr, ale drela si lidi ustavinmi emi o brzk expedici na Mars,
protoe Sovti pr tak chtj poslat lidi k Rud planet.
U v roce 1977 americk tajn sluba naznaovala, e sovtsk vlda zadv tkmu a
elektronickmu prmyslu vt zakzky, ne aby mohly mt bezprostedn souvislost se
zbrojenm a rozshlm odvetnm derem. Od t chvle, kdykoli se otevelo nebo zavelo
startovn okno, se pravideln mnoily povsti o sovtsk expedici na Mars. Protoe ani jedna
z americkch sond Viking v roce 1976 nezjistila na Marsu jednoznan stopy ivota a ob
dv exobiology, chemiky a geology sp pekvapily tm, e jim pinesly vc hdanek ne
odpovd, volala ada vznanch vdc po expedici k sousedn planet. NASA se jejich
argument ochotn chopila a zavila do bubn reklamy. Vdycky se nalo pr editel
NASA, kte na pokyn prmyslu zatahali za provzky, a jejich panci ve Washingtonu sebou
pohotov zahzeli a znovu se vytasili se starmi hesly jako "presti USA", "est nroda" a
podobn. Vythli ze uplku plny nebotka vo Brauna, k jejich realizaci se vak pli
nemli. Zakzky zadan prmyslu nestly ani za e: projektov studie, alternativn een,
propoty nklad. Kongres skrblil. Na zvod k Rud planet nikdo moc nevil, zvlt kdy
se nedalo bezpen zjistit, jestli se Rusov skuten pipravuj. A Kongres nekudlil
bezdvodn, ale jen pr zasvcench, len "uho kruhu", vdlo, e penze u dvno
teou do jinch, a jak se ukzalo, nenasytnch kanl.
V roce 1982 raketopln zahjil pravideln lety a zaal pracovat Spacelab. Kdy se krtce
nato piblilo startovn okno a Rusov se ani v nejmenm nechystali k njak expedici na
Mars, USA prozatmn zmrazily vechny plny na meziplanetrn lety s lidskou posdkou.
Neinnost Sovt v tomto smru se nedala nijak vysvtlit. Vojci poven projektem
Chronotron proto prohlaovali, e situace je den ode dne krititj, a nabdali ke spchu.
Urychlovala se stavba klecovch lod, rozioval se vdeck tb.
O tomto vvoji neml Steve B. Stanley pirozen ani tuen. Pouze pocioval, e vlda
ztratila jakkoli zjem na kosmickch letech a e se ustavin sniovaly stavy vdeckho a
technickho personlu. Ptkrt nebo estkrt vystoupil s vdci a jejich kehkmi zavazadly
na obnou drhu, spojil se se Spacelabem a s jinmi vdci a jejich zavazadly se vrtil na
Zemi. V roce 1983 z NASA odeel, takov prce mu nebyla po chuti. Dvacet hodin test a
provovn vech pstroj a micch zazen v rmci pedstartovn ppravy - po necel
hodin letu byla prvn st akce u konce. Potom dv hodiny te procedury v souinnosti se
stanin a pozemn kontrolou, zptn start k Zemi, odhozen odpadovch kontejner pi
vstupu do zemsk atmosfry, pistn.
Steve si u po tetm letu pipadal jako drok, kter se mus nechat ikanovat nervznmi
metalurgy, biology, geografy, meteorology a astronomy, z nich vtina mla pehnanou
starost o bezpe svch zavazadel s pstroji a sv osoby a jemu dvali za vinu, kdy nco
nefungovalo, jak by mlo. Kdy pi estm nvratu vyklopil pkn naplnnou latrnu do
vzdunho moe, kde shoela jak ohostroj, byl u dvno rozhodnut. Vrtil se jako leteck
instruktor k vojenskmu letectvu - a nebyl sm.
A tak ped dvma lety piel sem do Novho Mexika.
Letenka byla na ptek. Steve ml tedy jet dva dny asu na vyzen svch vc. Ve, co
ml, sloil snadno do dvou kovovch kufr a jednoho lodnho pytle. Druh den odpoledne
zavolal Lucy, s n ml u asi pl roku pomr. Bystr holka se tyictkou na krku,
ervenohndmi vlasy a vyzvavma oima posazenma kapnek daleko od sebe. Dlala
sekretku v jedn advoktn kanceli v Albuquerque.
Steve si vyzvedl cestovn pkaz a dpem ho odvezli do msta, tam si vzal taxi a nechal si
zastavit nedaleko advoktn kancele. Jako vtina malch mu ml Steve rd vysok
eny a Lucy se svm metrem sedmdest devt odpovdala pesn jeho pedstavm. kala
mu z legrace Frankie, protoe se vzdlen podobal Franku Sinatrovi ze starch film jako
"Odtud a na vnost" nebo "Mu se zlatou rukou", a tvrdila, e mu v ilch urit koluje
italsk krev. Steve si sice nedokzal pedstavit, jak by njak Ital mohl zabloudit do zbon

baptistick rodiny Stanley, ale vzhled tomu nasvdoval, to zas musel uznat. Rodie
zamlada asto pobvali v Evrop. Na mmu se skoro nepamatoval a znal ji vlastn pouze z
otcova vyprvn. Zahynula pi njak nehod, kdy mu byly necel dva roky. Jenom jej hlas
si njak zapamatoval, vysok, jasn, melodick hlas, kter se mu z neznmch dvod
spojoval s dojmem pestrho podzimnho list a vn pezrlho ovoce za slunnch odpoledn,
kdy utichne vtr.
Steve zval Lucy na veei a pak ji chtl zathnout nkam do baru, ale ona trvala na tom, e
uva nco sama. Vyrazili tedy v jejm volkswagenu na nkupy a Lucy udlala nco pekeln
dobrho a belsky ostrho ze svho mexickho repertoru. Kdy sedli u druh lhve Los
Reyes, upela na nho lesknouc se zelen oi a ekla: "Benedikte," vdycky mu kala
Benedikte, kdy byla formln, "ty sm mus vdt co a jak. Je to tvoje povoln a mus ti
dlat radost. Byla bych nerada, kdybys ml nkdy pocit, e jsi kvli mn piel o nco
velikho. To by pro ns nebylo dobr."
"Hele, Lucy. Nerad bych se rozhodoval a s tebou se o tom..."
Poloila mu ruku na pedlokt a dlouho se na nho usmvala. Zdlo se mu, e v tom smvu
vid troku smutku. "Vdy ty ses u dvno rozhodl, Steve. I kdy si to zatm nechce
piznat."
"Ale Lucy, j..."
"Takov dva star tvrdohlav osly, jako jsme my, u stejn nikdo nezaphne k jedn ke."
Kdy se na ni bezradn podval, pokraovala: "Ale zavolej mi z Mysu. Dej mi vdt, o co jde."
Kdy k rnu leeli vyerpni vedle sebe, Steve Benedikt docela vn uvaoval o tom, jestli
by se mu pece jen mnohem vc nelbilo thnout s Lucy kru ne vechno to, co mu mohla
nabdnout NASA. A ped rozednnm pak jet na chvli usnuli.
Kdy se probudil, Lucy u odjela do adu. Ulehila mu to, chtla mu to ulehit, byla u
takov. Podn se nasndal. Akoli nekouil, nabdl si jednu z Lucyinch cigaret, vzal z
hromdky desek tu navrchu a pustil si ji, byla to italsk loutnov hudba, udlal si pohodl ve
vkusn zazenm obvacm pokoji, znovu vstal a prohlel si pohlednice z Mexika a z
Evropy, ze Siclie, Krty, Rhodu, kter mla Lucy pipchnut na ze. Hlavou se mu honily
mylenky; zmocnil se ho podivn neklid a neuml si ho vysvtlit. Bylo to skoro jako tenkrt,
kdy ho peloili na Guam. Krtce pedtm mu zemel otec na rakovinu plic.
Znechucen zamkl druhou cigaretu, kterou si ped chvilkou zaplil, sklidil ndob od
veee a oplchl ho. Pak se oblkl, sebral sv dva kufry a lodn pytel a vydal se na letit.
Byl tam pli brzo. Letadlo z Miami mlo kvli hlubok tlakov n nad Mexickm zlivem
pes dv hodiny zpodn. A nepolet se pr pes Houston, ale pes Memphis.
Zavolal Lucy a rozlouil se. Mla moc prce a jemu to vbec nevadilo.
Ped tvrtou konen odstartovali a v Miami pistli a za tmy. Kdy vystupoval z letadla,
dusn floridsk klima ho po pranm a suchm vzduchu Novho Mexika pratilo do tve
jako vlhk tepl runk.
Blil se u k vchodu a tu se ho jaksi civil zeptal: "Major Stanley?"
"Ano, to jsem j."
"Pojte laskav se mnou."
"Mm jet zavazadla..."
"To necht na ns. Dejte mi laskav vai letenku, majore."
"Ale..."
"Jmenuji se Walton, korvetn kapitn Alan S. Walton od vojenskho nmonictva, nyn
pevelen k NASA. ekme na vs u pes dv hodiny."
"Letadlo mlo zpodn."
"To my vme, majore." Korvetn kapitn vypadal, e seral vechnu moudrost. Steve
konstatoval, e se mu ten marik nelb. Korvetn kapitn, jako by mu etl mylenky a chtl
napravit nepzniv dojem, se otoil a usml, byl to uboh smv.
Z toho chlapa sl arm jako z mrazku, pomyslel si Steve vztekle a potom pemlel, jak to,
e vojensk nmonictvo spolupracuje s NASA. Sice u od samho potku lovilo nvratov
kabiny a v posledn dob motory raketoplnu a nechvalo si to dobe zaplatit, ale e by
dodvalo NASA i prvodce pro nov astronauty, to byla novinka. Jestli nmonictvo shn lidi

na ty sv pokusy se Sealabem, pak jsou u m na patn adrese. Ptm letadlem se vracm

do Albuquerque, psahal si.
Walton ho odvedl do jedn mstnosti ve star sti letit, kter bvala jinak vyhrazena
tranzitnm pasarm druhoadch linek. Tam bylo asi padest mu. Postar edovlas
nk, kter ve vnovm saku, svtlch gabardnovch kalhotch a botch s pnovou
podev pipomnal sp odepsanho konferencira, sklzel przdn lahve od coca-coly a
plechovky od piva a peplnn popelnky vysypval do velk przdn konzervy.
Steve se rozhlel, jestli tam nkoho nepozn, a vtom uslyel znm hlas: "To m mohlo
napadnout, e si k tomu zavolaj i starho Steva."
Mohl to bt jedin Jerome Bannister, s nm prodlal vcvik u NASA, velk ramenat
tyictnk s vraznmi lcnmi kostmi, lesklma ernma oima a s plet, jakou maj ti chlpci
na reklamch Marlboro. Srden poklepal Stevovi na rameno. Nevidli se dobr dva roky.
Bannister odeel od NASA ve stejn dob jako Steve a zaal jako leteck instruktor v jedn
soukrom kole v Tucsonu. Chtl si tam vydlat na vlastn leteckou kolu.
Vedle Bannistera stl mlad, troku obtloustl mu s prodlmi svtlmi vlasy, spokojenm,
skoro a pihlouplm klebkem v ervenolcm oblieji a s vyzvav nakroucenm rusm
knrkem, kter byl zjevn jeho chloubou.
"Tohle je Harald Olsen," pedstavil ho Bannister. "Nejlep leteck inenr, jakho jsem kdy
poznal. Vra mu do ruky bednku s vercajkem, dej mu trochu asu a rozlit ti i autobus."
Plavovlas mladk naden pikvl a spokojen se zachichotal. Steva jeho reakce tak
pekvapila, e na nho nkolik vtein zaraen civl, ne mu ptelsky pokynul. Steve
povaoval mladka pinejmenm za trochu divnho, ne-li pln za blzna. Bylo to zvltn,
nebo Jerome si sv ptele zpravidla vybral peliv a na slova chvly bval sp skoup.
Mon u nco vypili.
Teprve te si uvdomil, e m ze, ale u mu nedali monost, aby si jet nco objednal.
Zejm se ekalo u jen na jeho plet, protoe za necel ti minuty je odvedli ke dvma
letitnm autobusm, kter je odvezly na okraj letitn plochy ke staikmu Boeingu 737,
najatmu od Eastern Airways.
Okamit se rozjeli ke startu, hned nato mli pod sebou pestr etz svtel hiv zcho
Miami, pak se letadlo stoilo na sever.
"Nem tuen, o co jde?" zeptal se Steve Jeroma, kter sedl vedle nho.
Bannister napulil rty, rozvn potsl hlavou a ekl: "Ani pi nejlep vli si to jet neumm
dt dohromady."
"e by Mars?" Ale hned si uvdomil, jak je to nesmysl. O nem takovm by u dvno
museli mt hlku.
Jerome na nho zkoumav zailhal. "To mysl vn?"
"Vlastn ani ne," piznal Steve.
"Jenom se podvej na ty lidi," ekl tie Jerome. "Nkter z nich znm. Pr pilot s bojovma
zkuenostma i bez; pr s astronautickm vcvikem, vtina bez; kupa technik prvn
garnitury, vtina ale nem o raketch ani pru, nato o njakm kosmickm letu. Navc mi
pipad, e se do toho siln plete nmonictvo. Je tady spousta pilot od nmon pchoty,
dobr kluci. Nmonictvo zatm jenom pro NASA lovilo, tentokrt to ale vypad na to, e
poadatel jsou oni. Napad t, Steve, pro by se nmonci mli zajmat o Mars?"
"Teba chtj, aby tam v kanlech kiovalo pr torpdoborc," ekl Steve.
Jerome se tomu nezasml. Jenom rezolutn zavrtl hlavou a zahlouban se dval ped sebe.
Na Mysu se jich ujalo hejno poadatel a zavedli je do stzliv mstnosti osvtlen lutavmi
neonovmi zivkami. Nejdv dostali kupny na stravu a npoje, pak je rozdlili na ubikace a
nakonec se museli nechat vyfotografovat polaroidem, kter skoro okamit vyplivl potitnou
plastikovou kartiku s barevnou podobenkou, na ni vyznaili jmno a hodnost. Jet jim dali
koenkov mapy s psacmi potebami. Byl na nich znak NASA a pod nm zlat vyraen
npis SYMPOZIUM - NOV SMRY NAUTIKY.
Steve se podivoval, m by zrovna on mohl pispt k novm smrm nautiky, a el na
ubikaci. Ubytovali ho v jednom z mnoha domek, kter pipomnaly bungalovy, stly mezi
vysokmi eukalypty a oddlovaly je peliv zastihnut kee, dobe pstn trvnk a

kvtinov zhony. Nad moem se obas zablesklo. Proti zachvvajc se obloze se temn
tyily obrovsk prastar startovac rampy programu Apollo. Pomnky expanze, napl
pohlcen dungl. Vzduch byl vlah a tepl, ani lsteek se nepohnul. Nkde docela blzko
kvkaly by v sle jedn roty.
Steve byl utahan jako k. Dal si horkou sprchu, nah si lehl na postel a za pr vtein u
spal.
V sobotu dopoledne se astnci "sympozia" seli ve velk zasedace kosmickho stediska,
kde obyejn zasedaly pracovn skupiny, aby provily koordinaci ped mont, kdy njak
monstrprojekt vstupoval do konen technick fze.
Steva pekvapil tak velk poet astnk, odhadem se selo takovch sto edest sto
osmdest osob. A mezi nimi pes dvacet en.
Do slu veledleit vplul velk, thl, blovlas, asi tak edestilet chlpek v impozantn
admirlsk uniform, kter se jmenoval Francis, decentn ho provzela suita nkolika
dalch papal vojenskho nmonictva s adjutanty a v zvsu za nimi krelo nkolik
civilist, asi z NASA, kte se tvili nadmru tajupln, a pr npadn uvolnnch a
lhostejnch kontr. Posadili se za dlouh stl v ele slu, obas zvdav pohldli do
publika a zaobrali se papry, kter si rozloili ped sebou.
"To bude njakej galaprogram," zavrel Jerome, kter si sedl vedle Steva. Olsen sedl p idli
dl.
"Zanm bt napnut, o co jde," ekl tie Steve. "Pi takov mobilizaci,"
"Mn se to cel nelb," odpovdl Jerome a potsl hlavou. Zatvil se jet znechucenji,
kdy se ten Francis s okzalou mladistvost vyhoupl na pdium, opel se obma rukama o
pultk mezi vlajkou USA a vlajekou NASA a s bodrm smvem, kter se mu vyvedl sp do
grimasy, pozdravil ptomn a pivtal je jmnem vojenskho nmonictva a NASA. Pak se
naklonil nad mikrofon a ml bezmla plhodinov proslov, v nm neekl absolutn nic
konkrtnho, pouze e jde o "est nroda" a e byly svolny "ty nejlep hlavy nroda", aby
"ze sebe vydaly to nejlep" pro zajitn "budoucnosti nroda". Pouze na jednom mst
naznail, e "expedice, k n jsou vyzvni", bude trvat pedbn asi pt let a po cel tento
as nebude mon dn kontakt s "domovskm svtem".
"Promite, pane," zeptal se nkdo z publika. "Mme tomu rozumt tak, e po celou tu dobu
nebude ani rdiov kontakt se Zem?"
"Bez komente," odpovdl admirl. "Opakuji: Po celou dobu expedice, kter potrv asi pt
let, nebude dn kontakt s domcm svtem."
"Pane, bude tento kontakt peruen tm," nemilosrdn vyzvdal tent hlas, "e technick..."
"Bez komente," odpovdl admirl Francis u trochu podrdn. "Jist chpete, dmy a
pnov, e v tomto stadiu projektu vm nemohu podat dn konkrtn informace, projekt
spad pod nejpsnj utajen. Teprve a se kladn rozhodnete - a k tomuto rozhodnut mte
as do ztka do rna - vm budu moci zpstupnit dal informace p vaem nasazen."
Zvedl se rozhoen um a ozvaly se vkiky o skkn po hlav do vody a kupovn zajc
v pytli.
"Dmy a pnov...," zvil admirl hlas. "Dmy a pnov! Uznvm, e vs stavm ped
neobvykl rozhodovn. Ale nemuste se obvat dnho rizika, kter by pevyovalo riziko
bn kosmicko-technick operace. Pro vai bezpenost udlme ve, co je v lidskch
silch. Za to vm rum." Pokal, a se sl zti, pak pokraoval: "Vichni pichzte z
nejrznjch technickch a vdeckch obor nebo z technickch jednotek vojenskho
letectva, nmonictva, pozemnch sil a nmon pchoty. Jedno vak mte vichni spolen:
Jste svobodn nebo rozveden a bez rodin, take mte znanou volnost rozhodovn."
Vtzoslavn se usml, jako by tm vyzradil sttn tajemstv. "Jet nco bych rd dodal."
Sklonil blovlasou, nakrtko vysthanou hlavu, jako by chtl posluchae nabrat na rohy.
"Vydali jsme si mnohem vc personlu, ne meme potebovat. Aspo zatm. A proto
kad z vs, kdo by ml teba jen vzdlen neurit pocit, e se neme rozhodnout - tedy,
kdo by ml pocit, e se z plna srdce a due neme pro tuto vc rozhodnout, ml by vrtit
astnick prkaz. Nikdo mu to nebude mt za zl, nikdo se na nho nebude hnvat, nikdo
se ho nebude ptt pro. Mete se rozhodnout naprosto svobodn, dmy a pnov."

Francis bojovn vystril bradu a vyzvav se rozhldl. Vrazem v oblieji sm sebe

usvdoval ze li.
"Jestlie se vak, dmy a pnov, rozhodnete kladn," pokraoval, "a jestlie se ztra o
dest dostavte do tohoto slu, stvte se automaticky nositeli tajemstv a spadte pod ta
nejpsnj bezpenostn ustanoven, a tud i pod dohled a omezen, kter jsou s nimi
spojena. Potom se budete njak zabvat projektem, bu jako... ehm... ltajc personl, nebo
jako pozemn personl. A..." - zvil hlas k zvren slavnostn apoteze - "poznte
vzneen pocit, e pinlete k elitn jednotce; kter doke nco zatm nepedstavitelnho,
Svou ast zajistte bezpenost a blaho naeho nroda, pehodte vhybku pro lep, pro
slavnj budoucnost tto zem, Zpadu, jeho kesansk tradice, ano cel civilizace. Dkuji
vm, dmy a pnov."
Jerome vytetil na Steva oi, jako by si vykousl plombu.
"Jejda," ekl Olsen. "Tohle bylo uinn kzn ped kovou vpravou! Lip by to neekl ani
svat Bernard."
Jerome se tzav podval na Steva. "Kdoe?"
"Bernard z Clairvaux. Takov kesansk verb z dvanctho stolet. Mobilizoval cel rytsk
vojska proti Saracnm," vysvtloval Steve.
"U je slym inet," ekl Jerome a stsnn pikvl. "Dvrn znm rachot od tehernskch
udlost a kadoronch naftovch kriz."
"Mysl, e by to mohlo bt nco takovho?"
Jerome pokril rameny.
"Mte nkdo pont co myslel tm pehazovnm vhybky?" zeptal se Steve, kdy sedli u
Bannistera nad nkolika lahvemi skotsk.
"Jsem snad ajznbok?" ekl Geoffrey "Moj" Calahan. Opral se zdy o dvee, lhostejn
zpracovval vkaku a krouil kostkami ledu ve sklenici s whisky. Byl to jeden z tch
dlouhatnskch ernoch, kte se zejm nkde speciln pstuj pro basketbalov
mustva.
Krom nho, Jeroma, Steva a Olsena tam byl jet Paul Loorey. Picestoval s branou whisky,
protoe znal Mys ze levch astronautskch as a ml u zkuenosti. "Hoi, tady
nevysuujou jenom bainy," ekl, kdy je zval na skleniku. "Kdy pijde na vc, tak tady
muste za podnm lokem ujet sto mil." Podobn jako Steve a Jerome i on dlal pilota
raketoplnu a vydrel to o rok dle, ne se vrtil i k vojenskmu letectvu.
Steve zvedl hlavu a podval se do jantarovch o Geoffreyho "Moje" Calahana, s nm se
znal teprve pr minut. Moj sklonil vyholenou lebku, pestal vkat, rychle l hodil hlavou
nazad a lzl si ze sklenice.
"A kam se pojede, a pehodj tu tajemnou vhybku?" zeptal se Steve.
"Kam asi," ekl Moj. Jantarov panenky mu zajezdily v zaloutlch bulvch a pak se upely
na Steva: "K lepm, jet lepm jet lepm ztkm! Kam jinam? Co ty na to, Paule?"
Paul Loorey - byl to mrzut se tvc ptatictnk, jet o pr centimetr men ne Steve,
ale siln a spor a podle zevnjku by se dalo sp usuzovat na ednka nebo uitele
zkladn koly - pokril rameny, nerozhodn otel sklenic a pak si zase sedl na postel.
"Poslouchal jsem tak troku, odkud vtr vane," ekl vhav Jerome. "Nejtutovj tip by mlo
bt cosi, s m nmonci u nkolik let tajnstkaej na Bermudch. Njakej komplikovanej
projekt s gravitanma vinrna, umlma gravitanma anomliema a tak."
"Uml gravitan anomlie," nechpal Moj. "Co to m bt?"
Jerome pokril rameny. "Nikdo nev nic pesnho. Ned se to zjistit."
"Pak na tom urit nco bude," podotkl Moj. "Ruen gravitace, zruen gravitace,
gravitan anomlie, interference gravitanch vln...," pemtal Steve nahlas a ctil, jak se mu
dky whisky rozlv po tle blahodrn teplo. Odpoledne proleel na slunku za
bungalovem, dokud se nezathlo. Pedtm mu bylo trochu zima a drink mu te dlal dobe.
"A NASA v tom jede taky," ekl a hvzdl mezi zuby.
"A co by to mlo znamenat?" zeptal se Harald Olsen. "Gravitace znamen hmotu," ekl
Loorey a kantorsky zvedl ukazovek, "a hmota znamen gravitaci. Co potom znamen
gravitan anomlie pro onu hmotu?"

"Co se stane s onou hmotou?" zeptal se Harald.

"Jak anomln je ta anomlie?" pidal se Moj.
"Podn," odpovdl Jerome, "soudme-li podle mnostv potebn energie. Jde toti do
gigawatt."
"Coe?" vyjevil se Harald.
"Gravitan anomlie pro onu hmotu znamen," pokraoval klidn Loorey, "e se ta hmota v
extrmnm ppad bu nekonen zvt, nebo pln zmiz."
Harald Olsen, kter si ustavin pihbal, rejdil prsty po kalkulace a obas si nco
poznamenval do desek od NASA, te pekvapen zvedl hlavu.
"A kam?" zeptal se.
"Ano, kam?" zeptal se taky Loorey.
Najednou vichni zmlkli. Zdlo se, e se klimatizace zistajasna porouchala a je nepirozen
hlun.
"Aha. No jo... to bude asi ono," ekl Jerome a rozlil zbytek lhve do sklenic. "A kdo do toho
jde?"
"J," vystelil Harald Olsen. "Zas nco novho."
" Vzhledem k tomu, e beztak patm k elit nroda," prohlsil Moj a opiil se po
Francisovi, "st mohu nevyslyet jeho voln."
"Nco takovho pece nememe nechat na tch vodnatelnej hlavch od nmonictva," ekl
Loorey s pohrdnm. "A navc zanm bejt dsn zvdavej."
"A co ty, Steve?" zeptal se Jerome.
Steve pokril rameny. "A ty?" odpovdl otzkou.
Jerome mu poloil ruku na rameno. "J si myslm, e v nem takovm vs nemu nechat.
A navc, jestli muem admirlovi vit, jde o tradici kesanskho Zpadu."
"Vyser si voko!" vztekal se Moj.
"Take poneseme ki na trh," ekl Loorey a mrzut pikvl. "Pro est nroda."
Jerome si opovrliv odfrkl.
"Na pehozen vhybky pro lep, pro slavnj budoucnost tto zem," pravil Moj,
vymkl mezi zuby bublinu, nafoukl ji, a hlun praskla.
"Ale ty vodnateln hlavy od marny mi mou," ujioval je Jerome ztklm jazykem a
pevrhl do sebe zbytek whisky. "A mn cel ta kesansk zpadn civilizace,", prohlsil
drazn Moj Calahan, vyplivl si vkaku do dlan a odhodil ji do jednoho z peplnnch
popelnk. "To vm psahm!"
"Vojensk nmonictvo a kesansk Zpad," rozchechtal se Loorey, a st popadal dech.
"Svat papesk flotila. No t pic!"
Steve leel ve tm a souil si mozek zamlen alkoholem vahami, kam by pi njak
gravitan anomlii mohla zmizet hmota, jene mylenky se mu hnaly temnmi labyrinty, nad
n se snesla neprostupn mlha, a pokad kdy si myslel, e spatil svtlko, a rozbhl se
za nm, narazil do zdi. Hlavu a nohy ml jako z olova.
Pak se mu zdl sen o jedn povdce, kterou etl ped mnoha lety. Byla o poutnku asem,
kter se vrt do Shakespearovy Anglie, ale octne se ve svt dsivho snu. Tm poutnkem
byl on. Ped hostincem, v nm se chtl ubytovat, se v bahn mezi odpadky a vkaly vlela
hnijc useknut ruka, na jej svratl ed dlani se otevelo oko a pozorn si ho prohlelo.
V prvnm pate hostince byla velk devem obloen mstnost, kterou osvtlovalo pouze
zk oknko a z n vedla do pilehlch svtnic podivn zk dvka. Tam za mohutnm
stolem sedl velk, thl, blovlas mu, obleen do ern ke, a na oblieji ml ernou
popraskanou koenou masku, jakou nosvali malomocn. zkmi trbinami mu
probleskvaly oi a msto st ml zdrhovadlo s velikmi zuby, kter neivmu oblieji
dodvalo vraz klebc se lebky. Na psacm stole ped nm stla drahocenn, umn
brouen vza z bentskho skla, z n trela kytice liliovitch kvtin, kter namsto tyinek
mly oi, a ty oi se na nho zvdav dvaly. Mu pnovit pokynul do tmy za Stevem, a
kdy se Steve otoil, aby zjistil, co mu tm chce mu s maskou ct, spatil, jak se v pe
nepozorovan otevely dvee. Z zk mstnosti, kter nebyla hlub ne rakev, vyla ena.
Kdy se k nmu obrtila tv, poznal ji.

Byla to Lucy!
Rozbhl se k n. Star prolapan dladice mu pod nohama nepirozen hlasit skpaly a
tak povolovaly, a ml chvli pocit, e se propadne stropem do pzem.
"Lucy!" vykikl a rozevel nru na pivtanou. V t chvli j z vstihu vylehla jedna z tch
liliovitch kvtin a upen se na nj podvala.
Steve zden uskoil, ale mu s maskou k nmu zezadu nepozorovan pistoupil a stiskl
mu hrudnk takovou silou, e Steve skoro nemohl dchat.
"Lucy!" lapal po dechu, zatmco ho mu s maskou nemilosrdn svral a pern kvtinov
oko na masitm stonku k nmu pirstalo. Steve si viml, e Lucyina poobnaen hru je
poseta nepatrnmi kapikami potu, ale jakkoli se snail, v rostouc tm u jej obliej
nerozeznval. A ten divn praskav zvuk za jeho zdy, kter si u dlouho uvdomoval a nijak
si ho nedokzal vysvtlit, byl stle hlasitj a pronikavj.
Po njak chvli se Steve vzpamatoval a rozsvtil. V mal mstnosti bylo dusno k zalknut.
Ped spanm vypnul klimatizaci, protoe ho ze studenho prvanu bolvalo v krku.
Pronikav praskn, kter ho provzelo celm snem, nepestvalo. Prelo. Steve otevel
dvee. Hust tropick lijk, kaskda podobn milinm drobnch stbit se lesknoucch
rybek umla na zem a bubnovala do velikch list kovin, je lemovaly cestiku ped
bungalovem a jako v bolestech se svjely pod prudkmi dery. U zdi se ukryl houf velikch
tmavch ropuch. Pipomnaly ern kameny velk jako pst, pouze strnul oi se jim
ostrait leskly. Daleko nad moem mezi rozevrajcmi se vnitnostmi mraen prolehvaly
zblesky tmavorud jako magma.
Nhle mu pln dolo, k emu se rozhodl, a zkost mu na chvli sevela hru, jako by za nm
stle jet stl mu s maskou a pevn ho tiskl. Zhluboka dchal erstv vlhk non vzduch,
dokud tlak nepovolil.
Ne opt usnul, uvdomil si, e vechny ty lilie ze snu se na nho dvaly Lucyinma oima.

OPERACE ZPADN PNEV

Kdy rno kreli k zasedacmu stedisku, slunce u skoro vslo vlhko nonho det, cesty
byly such a jen tu a tam se jet blytla kapka v trv, na kvtech a na kech. Vzduch byl
ist, sv a ztkl vn kvt.
V zasedace tit papali, vymdn a rozesazen jako vera. Admirl Francis vyplhal na
pdium pod obrovsk promtac pltno, postavil se mezi hvzdnat prapor a vlajku NASA a
triumfln zvedl nad hlavu tl svazeek astnickch kartiek.
"Nic jinho jsem neoekval, dmy a pnov," oznmil rozjaen. "Dkuji vm. Pouze
osmnct host se nemohlo rozhodnout ke spoluprci na naem projektu. Pedpokldm, e
pro odmtnut maj sv dvody, a slbil jsem, e tyto dvody budu respektovat a nebudu se na
n ptt. Jedn se o tyto osoby..." zaal st jmna z odevzdanch plastikovch kartiek a po
kadm jmnu se vznamn odmlel, jako by je poznamenval njakou nesmazatelnou
hanou.
Stevovi to pilo lacin. estnct mu a dv eny se dobrovoln nepihlsili a vrtili
"astnick prkazy".
"Upozoruji vs, dmy a pnov," pokraoval admirl, "e od tto chvle jste nositeli
tajemstv nejvy dleitosti a budou na vs uplatovna pslun bezpenostn opaten.
Informace, kter te obdrte, nejsou ureny pro nepovolan, a ujiuji vs, dmy a pnov,
e uinme veker - opakuji - veker opaten, aby se tyto informace k nepovolanm
nedostaly."
Vystril bradu a zkoumavm pohledem putoval po ptomnch, jako by chtl odhalit
poslednho neptelskho agenta a na mst ho skolit. Napt v sle rostlo.
"Vy, dmy a pnov, budete tvoit pedvoj velkolep operace, kter zaru dal trvn
Zpadu a blaho vech naich spojenc. Vam kolem bude... ... v prav as pehodit
vhybku pro takovou budoucnost, jakou si my pejeme. Nyn k vm promluv korvetn kapitn
Walton, kter vs seznm s technickmi podrobnostmi. Dkuji vm, dmy a pnov."

K enickmu pultu piel feck a naehlen dstojnek a sklonil se nad mikrofony. Steve
ho v prvn chvli nepoznal, ale kdy uslyel jeho hlas, uvdomil si, e je to ten nesympatick
chlapk, kter na nho ekal v Miami.
"Technick rozvoj poslednch let, oprajc se od poloviny edestch let o fyzikln
matematick zkladn vzkum, doshl rozhodnho prlomu, kter meme doslova oznait
za pevratn objev."
Zavhal, zamrail se a podezrav se podval na mikrofony, jako by nedvoval
bezpenostnm opatenm. V sle zavldlo vykvav ticho.
"Nejsem ptel velkch slov," pokraoval, "ale zskn ohn, objev teorie relativity a prvn
vlety na Msc jsou proti tomu, eho jsme te doshli, nevinnm krkem vped."
Nlada v sle nyn doshla bodu, kdy se pedrdn napt asto pevrt ve veselost a
nevzanost a projevuje se rdoby vtipnmi vroky, kterm se ostatn vdn smj ped
promtacm pltnem se pomalu rozvjela mapa. Bylo to plastick zobrazen stedomosk
oblasti asi osm metr irok a ti a pl metru vysok.
"Abyste si krsn Stedomo nemuseli jenom pedstavovat, dali jsme zhotovit mapu, kter
ukazuje jeho fyzickou strukturu."
"No n," vykikl nkdo, "e by snad marna chtla vypumpovat Stedozemn moe?"
"J u marny slouil...," zanotoval jin.
Smch.
"To nen nutn," nedal se Walton vyvst z klidu, "bvaly toti doby, kdy byla Stedomosk
pnev such. Stedozemn moe je pnev se silnm odparem vod, to znamen, e ztrc vc
vody, ne j ptoky pijm. Kdy je Gibraltarsk prliv uzaven - a to se u v djinch Zem
nkolikrt stalo - mn se Stedomosk pnev v pou, kter je asi tak dva a ti tisce metr
pod moem a na n se msty vyskytuj slan jezera a bainy, a to zvlt v tto oblasti...,"
ukzal na pkop pod prudce se svaujcm hebenem jin od Krty, do nho se hlubokm
kaonem mezi Wd Haifou a Alexandri vlval Nil, "a tady." Ukzal na iroce rozvtvenou
deltu Rhny asi na rovni Barcelony, kde se eka hlubokou dvoukilometrovou str valila do
srpovitho jezera, je zanalo asi 200 mil na jih od Nice a jeho vchodn beh probhal
soubn se zpadnm pobem Korsiky a Sardinie. U Baler se jezero stelo na zpad,
stle se zuovalo a dosahovalo zhruba na jih od Cartageny.
"eknete si, e je to mon docela zajmav, ale co m bt. Co je nm do njak slan
pout, kter bhvjak dlouho le na dn moe."
Souhlasn um.
"Asi tak ped 5,3 milinu let se roztrhlo - pravdpodobn zemtesenm - pozemn spojen
mezi Pyrenejskm poloostrovem a Afrikou. Do pnve vproudila voda Atlantiku a naplnila ji."
"A co m bejt?" zvolal nkdo. Pr lid se zasmlo. Walton se na tazatele chvli dval a v tvi
se mu zraila nekonen trplivost s takovm stupnm natvrdlosti.
"My vs toti do tto oblasti meme dostat jet dv, ne bude pod moem," ekl lapidrn
Walton. "Mme na to zazen: chronotron."
Steve ml na chvli pocit, e se mu zastavilo srdce. Otoil se na Jeroma, jako by se
poteboval ujistit, e to nen sen. Jerome na nho zral s oima rozenma hrzou.
Najednou zavldlo takov ticho, e by bylo slyet spadnout pendlk, potom sl zauml,
podobalo se to zasupni, skoro a bolestnmu zastnn, a vyjadovalo to nevcn div.
"Va operan zkladnou bude Zpadn pnev," pokraoval Walton a rozmchl se mezi
Siclii a Gibraltar. "Poleme vs pt a pl milinu let do minulosti a vy tam vydte pr
malikost, kter bo prozetelnosti z neznmch dvod patrn unikly."
Walton se zaklebil. Takov mal krysa, pomyslel si Steve, hnusn mal nenaran krysa,
chtiv moci a seberealizace za kadou cenu.
"Ale jak se k," pokraoval korvetn kapitn a do hlasu se mu vloudila stopa cynismu,
"love, pii se, a bh ti pome." Zvedl oi od papr a vtzoslavn se zaklebil. "A
prv to chceme. Piinme se, dmy a pnov. A vy budete jdrem plnovan operace.
Budete dozrat na logistick a technick koly a samozejm pevezmete i koly
zabezpeovac."
"Jak zabezpeovac koly?" zajmal se nkdo.
"No... myslm to samozejm veobecn. Budete chrnit stavebn skupiny ped divokou zv

a naimi prapedky, opolidmi. Vy a technick personl budete prvnmi lidmi v t epoe. S

vmi tam budou dopraveni geologov, geofyzici a naftai. Za kol budete mt toto," korvetn
kapitn si vzal dlouh ukazovtko a ukzal na mapu.
ikmo pes Zpadn pnev se thla erven ra, kter se jihozpadn od Tripolisu vtvila
na dv ramena, jedno vedlo na vchodojihovchod a druh na jihojihozpad.
"Hodlme oderpat ejkm ropu dv, ne si na ni budou moci depnout."
len smlost mylenky vzala vem na chvli dech. Pak se zvedla vzruen zm hlas.
" Neuviteln," zabruel Jerome.
"To je pece uinn lenstv," ekl Steve.
"A se to zd sebevc poahan, tak pece jen ten pln povauju svm zpsobem za
geniln," sml se Jerome a vrtl hlavou.
"Je to naprosto spravedliv vc. Pouze opravujeme chybiku, kter se vloudila do procesu
stvoen," pokraoval Walton a samolib se usml. "Celou tu vc bychom mohli, mn
euforicky oznait i jako geofyzikln kosmetickou operaci." Znovu se obrtil k map.
"Operace Zpadn pnev se bude zabvat zsobami ropy v severn Africe, v dnen Libyi a
Alrsku. Hlavn tebn oblasti le zde..." - sledoval ukazovtkem vchodn ubhajc vtev
ry - "mezi Velkou Syrtou a Al-Hrud al-Aswadem kolem Bedy, Why a ozy Dalo v
jinm Benghz. Ostatn zdroje jsou zde..." Ukazovtko objelo oblast, v n konila jin
odboka. "Na vchod od Tinghertsk ploiny v ergu Brarhet na dnench alrsko-libyjskch
hranicch. Ropovody z obou tchto tebnch oblast se spojuj zde u Bir el-Ghnemu. Trasa
povede odtud dl na severoseverozpad, pobl Zury doshne dnen linie pobe, potom
dl po plochm elfu mezi Maltou a tuniskm pobem a sem na severovchod od mysu
Bon. Tam se prudce st na zpadoseverozpad, thne se kolem dnenho ostrova Sant
Antioco podl jinho srzu horskho masvu, kter tvo ostrov Sardinii, a na okraji
Balersk pnve se st na sever, chvli sleduje zpadn pobe Sardinie a na rovni
ostrvku Mal di Ventre se obrac na severozpad, prochz severn st Pnve a vede do
st Rhny, kter v on dob le o vce ne dv st kilometr jinji, asi tak na rovni
Barcelony. Trasa vede na sever kaonem Rhny, pokrauje dolm Sany, prochz
Burgundskou branou a podl toku Maasy severn Franci a Belgi a do Nizozem. A tam asi
u Maastrichtu doshne pobe, protoe hladina Atlantiku byla v t dob podstatn vy ne
dnes. Na pesn linii pobe se vdci nemohou shodnout. Klima bylo jednak podstatn
teplej, v ledovcch a polrnch epikch bylo vzno mn ledu a ve mosk hladiny
byla tud nadprmrn; a pak tektonick desky, kter lemuj Stedozemn moe, eurasijsk,
adriatick, egejsk, tureck, arabsk a africk, leely v t dob zejm v. Teprve pozdji
byly stlaeny nesmrnou thou vod Stedozemnho moe, co v pilehlch oblastech muselo
vyvolat siln tektonick neklid. V poben oblasti u Lutychu, Maastrichtu, Cch, Bonnu a
Koblenze nar n ropovod na druh, kter vede z Perskho zlivu a Saudsk Arbie pes
Anatolii, potom podl ernomoskho pobe a podl toku Dunaje a nakonec petne Evropu.
Oba ropovody se spoj a budou vyvedeny do pevninskho elfu Severnho moe. Odtud
bude nkolik chronotron, maskovanch jako vrtn ploiny, erpat podle poteby ropu z
minulosti."
"A naftov ejkov si to nechaj lbit?" zeptal se nkdo.
"Nic ani v nejmenm nenasvduje tomu," ekl Walton, "e by se nkdo mohl nco o
projektu dozvdt. Ani o vdeckm zkladu, ani o technickm proveden."
Korvetn kapitn nekal tak docela pravdu. Byla tu toti urit podezen, e se Sovti
zabvaj nm podobnm. Od poloviny sedmdestch let kiovala ve vchodnm
Stedomo sovtsk letadlov lo Kyjev. Postupn se k n pidaly jet tyi podobn
jednotky, nad jejich elem si vojent specialist lmali hlavu.
"Nicmn," pokraoval Walton, "nebudeme nic riskovat a pipravme se na vechny
eventuality. K jmenovanm bezpenostnm opatenm bude pinleet i obrana ped
potencilnm neptelem. Budou k dispozici zbran - i tk. K vaim kolm bude ostatn
patit i zsobovn technickho personlu erstvm masem," dodal rychle. "Jsou-li mezi vmi
vniv nimrodi, pak se vm naskytuj netuen monosti. Setkte se s pravou, jet
naprosto nedotenou divokou prodou."
"A bude k dispozici i nco, co by ns z t divok prody vrtilo?" vykikl Moj, kter s

Looreym a Olsenem sedl o dv ady dl za Stevem a Jeromem. Steve se otoil. Loorey u

zanal balit jedno z dvat z NASA. Sedla vedle nho, byla mlad a bezstarostn, radost
pohledt, mohlo j bt nanejv ptadvacet, mla prinos, krtk, troku rozjeen blonat
ohon, byla oplen a pihovat i ve vstihu porozhalench blch letnch at. Loorey
nestydat obdivoval, co se nabzelo jeho zraku, nedval se tak mrzut jako jindy a zdlo se,
e to, co objevil, je pro nho mnohem zajmavj ne vklady korvetnho kapitna. Steve se
usml, a kdy se jejich pohledy setkaly, Loorey se na nj zaklebil a obdivn zvedl obo.
"Hezky jedno po druhm," odrazil Walton Calahanovu otzku a zvedl ruku. "O tomhle
problmu jet bude e."
"kte o problmu, pane," skoil mu do ei Olsen. "Jsou v tomto smru njak problmy?"
"V dnm ppad," ujioval ho Walton. "Pouze nkter... no... srie test nejsou jet
zcela uzaveny. Ale vidme to... teda...," zaboil se pohledem do podklad, "velmi, velmi
optimisticky."
"Co to m znamenat, pane?" Harald se nedal odradit a oural dl. "Pece jste u nkoho
vyslali a zas vrtili zpt, ne?"
"Poslyte, poruku Olsene," ekl podrdn Walton, "jestli mi u konen dovolte
pokraovat, pak tento bod objasnm k va spokojenosti.".
"To doufm, pane."
"K est flotile pat i osm reaktorovch lod, kter jsou maskovny jako zsobovac jednotky,
ve skutenosti vak nesou technick zazen, jimi vs a vekerou vstroj a vzbroj budeme
dopravovat do minulosti: jsou to takzvan chronotrony, v hantrce se jim k klece."
"Velmi dvtipn," zvolal nkdo.
"Tyto nosie klec u del dobu operuj u jinho pobe Sardinie...," ukzal na erven
vybarven obdlnk, kter zanal asi patnct mil jin od mysu Sperone a thl se asi tyicet
mil na jihovchod, "pak tady tsn u zpadnho pobe...," ukzal na druh erven
obdlnk, dlouh asi tyicet mil, kter zanal severozpadn od ostrova San Pietro a sahal
na rove Oristana, "a stejn tak tady a tady," ukzal na tet a tvrt erven obdlnk.
Jeden leel asi dvacet mil jin od Toulonu a thl se jihovchodnm smrem, druh byl asi
sto mil na jih od Barcelony v severovchodnm pedh horskho masvu, kter pedstavoval
vchodn Balery Mallorku a Menorku. "Nad tmito clovmi oblastmi se u ti roky v
pravidelnch intervalech spout materil do minulosti: ropovodn potrub, stroje, pohonn
hmoty, geologick pstroje, potraviny, lky, stany, nafukovac pste, zbran, munice, vci
denn poteby a tak dle." Podval se smrem, kde sedl Olsen, a pokraoval: "Co se te
nvratu, tak nen sebemenho dvodu k obavm. Ve vchodnch Bermudch byl zzen
vzkumn stav vybaven nejmodernjm chronotronickm zazenm. Odtamtud jsme u
poslali do minulosti adu vdc a technik. Te planruj nkolik tverench kilometr
plochy, upravuj ji na takzvanou vstupovou znu a zavdj pslun instalace. Odtamtud
vs po splnn kolu urit dostaneme zpt."
"Ale nazpt jste nedostali jet nikoho," namtl Olsen. " Pitom ta vc, ta vstupov zna,
mus bt u dobrch pt milin let hotov."
"Nvrat je v principu stejn proces jako transport do minulosti," vysvtloval Francis, "pouze
se zmn znamnka." Admirl byl pmo otcovsky vldn. "Nejlep hlavy nroda pracuj na
tom, aby zazen vylepily a vrtily vs bezpen do vlasti. V tomto smru bych byl velmi,
velmi optimistick. Za pt let jste zase doma, dmy a pnov. Za to vm rum."
"Veker problmy s nvratem jsme skuten jet nevyeili," piznal Walton, ani njak
ble pistoupil na Olsenovu nmitku, "ale to vbec nic neznamen. Mli byste si toti
uvdomit, e sta, kdy nkdy v budoucnosti bude jedno z naich zazen fungovat.
Odtamtud vs pak vrt jakmkoli chronotronem do va epochy. Teoreticky vs meme po
tch pti letech, na n jste se zavzali, vrtit p pt let star a moudej pesn do
dnenho dne nebo i dle do minulosti. To druh vak nen mon z bezpenostnch dvod,
to jist chpete, a to prvn by podle naich psycholog bylo neblah pro vai psychiku.
Subjektivn as a reln as by mly, kdy u probhaj asynchronn, trvat piblin stejn
dlouho, jinak by z toho vyvstaly jet spoleensk a prvn problmy, do nich bych se
teprve nechtl poutt."
"Nmonictvo se o ns star pmo dojmav," vykikl Moj.

"A nebylo to tak vdycky, majore Calahane?" opil s smvem korvetn kapitn.
"Ten Walton nen blbej," ekl tie Jerome. "Vbec bych se nedivil, kdyby ns znal vechny
jmnem, aby nm mohl dvat ern a erven puntky."
"Je to krysa," zavrel Steve. "Prohrye se kadou pekkou, jen aby se dostal k cli."
"Jsou njak dotazy?" zavolal Walton.
"Prve jste kal, e ns vrtte z Bermud," ekl kdosi se silnm jianskm pzvukem. "A j si
myslel, e se to m konat na Rivie." Nkolik lid se zasmlo. "Jak se dostnm pes
Atlantik? Leteck spojen asi jet dn nebude."
"Bude vak nmon," odvtil klidn Walton. "Hodlme v okol dnenho Cdizu vybudovat
pstav a zdme kadoron linku mezi Evropou a Bermudami. Prv stavme klec, j bude
mono expedovat i objekty velikosti nmonch jednotek a organizovat psun pohonnch
hmot a mustva.
Rd bych se zmnil jet o jedn vci," pokraoval Walton. "Podrobn se k tomu vrtme
jet pi pohovorech s jednotlivmi vsadky, ale mli bychom vzt tento problm v potaz u
od potk. Chronotrony, kter vs doprav do minulosti, maj rozptyl, kter se d sice omezit
na minimum, ale ned se pln odstranit. V na clov oblasti to dl tak est a osm let. To
znamen, e dv skupiny, kter budou vysazeny v te vtein a odeslny na pesn stejnou
vzdlenost, mohou dorazit na msto s rozdlem esti a osmi let. Pedstavuje to jist
logistick problmy, ale ty nejsou nepekonateln. V dsledku toho vak budeme sestavovat
takzvan smen skupiny. Nikdy nepjdou jenom samotn technici, vdycky s nimi bude
jeden ozbrojen mu s vojenskmi zkuenostmi. Budou to skupiny po dvou a po tyech,
pijde na vybaven, a ty budou pln motorizovan a sobstan, aby mohly samostatn
operovat, kdyby se stalo, e by musely bt nkolik let odkzny samy na sebe. Nebo kad
skupina me bt tou prvn a - i kdy je to dost nepravdpodobn - cel msce ekat na
dal."
"Z toho se me vyvinout docela napnav slep bba," zabruel Steve. Jerome pikvl.
"Pistanete zde," ekl Walton. Ukzal na zk zelen obdlnk, kter probhal asi ticet mil
severn od Cap de Fer soubn s alrskm pobem a thl se asi tyicet mil
vchodozpadnm smrem. "Tuto oblast mezi severoafrickou nhorn rovinou a Balerskou
pnv jsme zvolili z toho dvodu, e spluje ti dleit poadavky: Tern je relativn rovn,
to znamen, e zvolna kles od jihu na sever k Balerskmu moi, le tisc a tisc pt set
metr pod hladinou moe, je tedy vhodn pro pistn kluzk, kter budou vyputny na
nynj hladin, a nachz se v mezinrodnch vodch - v dnench mezinrodnch vodch.
A dorazte do clov doby - a za pedpokladu, e nebudete patit k tm pln prvnm
skupinm - naleznete tam zkladny. Nejbli by mla bt asi tady." Ukzal na srz jin od
Palmaskho zlivu na jihozpadnm cpu Sardinie. "Pravdpodobn budete oekvni u v
prostoru pistn. Kdy vm nikdo nepome a nebude odpovdat na vae rdiov signly,
nepropadejte panice. Uvdomte si vdycky, e jste teba tmi prvnmi, dejte se do toho a
pipravte vechno pro pistn dal skupiny. Mete tak init v hrdm vdom, e se jako
prvn zmocujete panensk Zem, na ni jet nikdy nevkroila noha lovka."
"Bravo!" vykikl nkdo.
"To se ned poslouchat!" vrel Steve.
Jerome se zachichotal. "Klid," ekl. "Ten chlapec to dl moc dobe."
"Dkuji vm, dmy a pnov," zakonil Walton.
Vstal admirl Francis a pistoupil k pultu.
"Vte, co je tohle?" zeptal se a vtzoslavn zvedl hrst ehosi pinav lutho, co vypadalo
jako obrovsk hrac etony. "Tohle je uml hmota," oznamoval s blaenma dtskma
oima, "a sice 5,3 milinu let star uml hmota. Pesn tent materil, kter pouvme
pro ropovod a kter odeslme do minulosti. V roce 1970 ji vyzvedl Glomar Challenger z
dvoutiscimetrov hloubky sto mil jin od Barcelony, a to pesn na tom mst, odkud nyn
shazujeme materil. Vidte, dmy a pnov, a to je ten nejlep dkaz pro to, e se nae
operace zda."
"Promite, pane, ale mn to nepipad zrovna povzbudiv," ekl Calahan, "kdy se ta vc
najde pesn na tom samm mst, kam byla ped pti a pl milinem let shozena. M by
sp pesvdilo, kdyby Glomar Challenger navrtal ropovod tam, kde nebyl vysazen dn

materil."
Zdlo se, e admirlovi zmrzl vtzoslavn smv. Walton mu ile pispchal na pomoc.
"Spoutme pochopiteln mnohem vc materilu, ne budeme kdy potebovat, majore,
abychom ho mli kdykoli dostatek. Take je naprosto pochopiteln, e se v clov oblasti
jet povaluje materil, protoe nebyl vechen spotebovn. Nechpu, co je na tom tak
zvltnho."
Francisv vtzoslavn smv opt roztl. "Mme jet vc dkaz pro to, e projekt
dopadne dobe, a to u hodn dvno," oznamoval. "Nic nm tedy nebrn jt do toho s plnm
optimismem. Spolen se dme do vci, kter nai budoucnost rozz mnohoslibnm
svitem. K bh nm vem..."
Admirl dl enil do mikrofonu, ale Steve ho u neposlouchal. Kdy pak za nkolik minut
vychzel ze slu bez oken, pmo se lekl, protoe neekal, e vyjde do prudkho slunenho
svitu. Pedtm si z neznmch dvod myslel, e venku mus bt tma jako v pytli. Byl jako
ommen a bolela ho hlava. Zekl se tedy obda a el si na pr hodin lehnout. Leel pod
chladnm prostradlem, ruce a nohy ml tk jako cent, chvli se jet dval na bled modr
ventiltor s pochromovanou mkou, jak s trplivost robota ot svou tv vdy o
devadest stup. Pak usnul.
Vzbudilo ho zaklepn. Venku stl Jerome s Haraldem a Mojem.
"Bude temponautskej kest," mrkl na nho Harald Olsen. Prodl svtl vlasy se mu piplcly
na hlavu, jak se sprchoval. erstv si nakroutil knrek. Vypadal jako zvdav tulen mld a
bhem nkolika minut na floridskm slunci se stail split.
"Hlavn to vysazen si musme natrnovat," ekl Jerome.
Steve si dal studenou sprchu, oblkl se a el s nimi. Hlad ml jako vlk a jet vt ze, ale
k man bylo jen podchlazen nechutn pivo v plechovkch. Pozdji se jim podailo pemluvit
Paula Looreyho, aby vydal zbytek zsob whisky. Tm se vykoupil, protoe chtl strvit veer
s tou malikou z NASA. Jmenovala se Jane Brookwoodov a dlala v logistickm oddlen
operace Zpadn pnev. Vdla pesn, kam bylo co sputno, jenome Looreyho zajmalo
nco pln jinho a ona zejm nebyla proti.
Harald, Jerome, Moj a Steve se vrtili do Calahanova bungalovu a vysadili. Naprosto. Ani
jeden z nich pak nevdl, jak se dostal dom.

VYSAZEN
Po deseti tdnech teoretick vuky na Mysu a v Houstonu pod vedenm rznch specialist,
pedevm geolog, geofyzik, nafta, zkuench uitel a inenr, ale i biolog, botanik,
paleontolog a antropolog byla vsadkov skupina peloena k vcviku do Arizony. Tam se
seznamovali s novou vojenskou technikou: s "kokou", lehkm psovm vozidlem vyvinutm
speciln pro jzdu v pouti a savan, kter vak mohlo zdolvat i extrmn stoupn a
operovat v bainatm ternu, a se stednm grantometem vojenskho nmonictva typu
"Fireflash", jm se daly odpalovat taktick atomov granty.
Nacviovali jzdu v pkrm a tce sjzdnm ternu, uili se triky, jak se vyprostit z bain a
pekonvat duny, budovali kryty v sypk pd a hloubili studny ve vyprahlch oblastech,
lovili do past drobnou zv a nutili se pozt na ohni opeen jetrky.
Lov na jetrky byl vtinou spn. Byly leniv, protoe v tu ron dobu vtinou vl ledov
severk. Akoli slunce prailo, teplomr mlokdy vystoupil nad patnct stup. Rok 1985 se
chlil ke konci, zima nastala zhy. V horch u napadl snh.
Kad voln vkend Steve ltal z Tucsonu do Albuquerque za Lucy. Ml tak trochu patn
svdom, e se pihlsil do projektu, a choval se k n proto zvl mile. J se to lbilo a
usmvala se.
"Nelam si s tm tolik hlavu, Frankie," kala. "M dobrodrunou nturu a to se mi na tob lb.
J jsem toti sp takov ten usedl typ, u skoro dvacet let udruju v podku keft starho
O'Nooleyho, pu ty jeho klientm a vymhm jeho penze a s zkost ekm, e pijde
den, kdy u ani tenhle podivn tady nebude. Paneboe, je mi nanic, kdy na to jen pomyslm.

Za pt let ze m bude asi star katule, ale kdov? Stav se, kdy bude mt chu. Budu mt
radost, i kdyby ses stavil jenom na aj. A pi mi." Steve stiskl zuby. Ctil se velijak, ale
nemohl j ct, e to nepjde. Pipadal si podle, ctil se jako neupmn milenec, kter se po
tajn sladk chvilce vypa.
Koncem bezna 1986 je peloili do vcvikovho prostoru vojenskho letectva na jih od
Utaskho jezera, kde se obvykle provdl vcvik vsadkovch jednotek ve ztench
podmnkch. Nacviovali vsadek nejdve z 2000 metr, potom z 1500 m a nakonec z vky
1000 metr, zpotku bez zte, aby dostali cit pro letov vlastnosti kluzku, pozdji s
kompletn vstroj a s posdkou. "Drak", jak se nazval asi dvanctimetrov kluzk,
pipomnal tvarem rejnoka, byl z lehkho kovu, potaen plastikovou fli a v trupu ml
"koku" i s pvsem a mnostv vstroje a zbran. Star Sikorski S-64 "Skycrane" je vythl
nahoru a zathl do prostoru vysazen.
Pak stle jedno a to sam: morn, vetiv hlas ve sluchtkch, antifonick zpv 20. stolet,
jemu bylo v rytmickch lezch rotor dopravnho vrtulnku st rozumt, krtk liturgie
odpotvn, a najednou stav bezte. Kormidla postupn signalizuj odpor, vzduch se te o
pl kluzku. Rozeve se dlka, na obzoru tmav hory s blmi kticemi, pod nimi lesknouc
se msa, pipraven bezpen je zachytit. Pocit letu. Zpv kovovch strun, vztu, lan
ovldajcch kormidla; potom znovu ten chraplav tkot v radioprovozu, smeka pozemnho
mustva se jim pustila po stop. Vylpnout pedly, aby vyjely pistvac lye a nastavily se
do sprvnho hlu; msa se pevrac, veplchne nebe; prudce pithnout dic pku, aby se
nos zvedl jet v, pval slunce, dosednut, ostr krbn ly, potom prun a houpav
dosed velk pov kolo s paprsky, svtlo se kropenat mh, lmou se vtve a kee, lye
se pohupuj a krbou o zem a drkotn lyovch kol zvolna utich.
Rozepnout psy. ekn. Dialogy rozsekvan ustavinm pepnnm, fragmenty cifer.
Rozlodan ticho. Nae je smeka obkl, pepad pstroje, zakusuje se. Netrpliv je
vyhnj z kabiny jako obtn hmyz, se zdevnlma nohama vylzaj z kabiny a vychzej
do polednho svtla, kde na n ek dp. Pach horkho oleje a splen gumy. Chladn jarn
vtr povv spormi kei jet vyschlmi z minulho lta. Rozplen kov prask, jak se
ochlazuje a zkliduje.
Jerome Bannister a Steve Stanley mli bt v jedn dvojici. Jako nklad mli jednu koku s
plnou ndr a s pvsem, patnct kanystr pohonn hmoty, vyslaku, stan pro dva a spac
pytle, poln lkrnu a kempinkov klozet, vak s prdlem, zsobnk na vodu, dal dv lehk
poln uniformy, zsoby na devadest dn a k tomu suen koncentrty bohat na vitamny,
tk kulomet, dva samopaly, dv rychlopaln puky, kter se daly pout i k lovu, a deset
tisc nboj. Zsoby se mohly podle poteb doplovat ve skladech, je 6. flotila u msce
vysazovala u severoafrickch beh, u zpadnho pobe Sardinie a Korsiky a na sever od
Baler. Kontejnery byly katapultovny do minulosti a snely se na padcch do okrajovch
oblast Zpadn pnve.
Harald Olsen, Moj Calahan a Paul Loorey mli tvoit jednu z mobilnch technickch
zkladnch jednotek, kter byly vybaveny dpem s pvsem. Jako tvrt se k nim pidal
kapitn Salomon Singer, psycholog a antropolog z Harvardsk univerzity. Zamlada byl ve
Vietnamu, a tak patil k tm mlo astnkm operace, kte mli vbec njak frontov
zkuenosti. Thlo mu na tyicet, ml svtl kudrnat vlasy, kter zrovna moc neladily se
sndou plet a masitm, stle sklenm levantskm obliejem. Byl stedn vysok postavy a
dost huben, ale dokzal spodat spoustu jdla a pit, hlavn kdy ho nkdo pozval. Zl
jazyky tvrdily, e se ze spoivosti pi takovch pleitostech naj a napije do zsoby jako
velbloud a pak tden pr nic nepotebuje.
Salomon dostal navc jeden kurizn vojensk kol a Steve nechtl vit vlastnmu sluchu,
kdy o nm slyel poprv: tento vetern z Vietnamu a vyhlen specialista pes duevn
ivot souasnho lovka a pes zvltnosti jeho vzdlench pedk ml navzat kontakt s
opolidmi on doby, z rodu Australopithecus africanus, otestovat jejich inteligenci a provit,
zda by se nedali vojensky pout, a pak je ppadn vycviit na jaksi ochrann oddl.
Jerome a Moj zavali smchy, kdy se to dozvdli, a hned si pedstavovali hordu opicch

samek v uniformch vojenskho nmonictva, jak mchaj kyji a vzteky se bu do prsou,

a jim cinkaj metly.
Harald Olsen se popadal za bicho a po tvi se mu kutlely slzy. "Teda ty mj ale npady,"
skuel. "To snad nen pravda."
Salomon se na n zasmuile podval a nakonec vytav ekl: "Ten npad nen zas tak pln
pratn."
Nae vichni vybuchli v jet halasnj smch a Jerome val: "To pak budou marici
muset pedlat dy o holen!"
V polovin ervna 1986 byly ppravy u konce. Osmdestilenn pedvoj, vydvajc se za
turistickou vpravu, odletl do Madridu. Piletli v podveer a lilo jako z konve. Dva
pslunci guardia civil se samopaly a s tmi podivnmi plochmi ernmi lakovanmi
krabikami na hlav, pipomnajcmi sp ndob ne sluebn pokrvku hlavy, jim
pekontrolovali pasy. Jeden trval na tom, aby Moj otevel svj hlinkov kufr.
"Jen se podvejte na ty katolick pitomce," vrel Calahan. ednk dkladn prohledal kufr,
tmavma pozornma oima, kter psobily trochu prostodue a trochu nevypoitateln, si
majora prohldl, zstal vak zdvoile korektn. Mon poznmce nerozuml.
Odvezli je do hotelu Escorial. Stle prelo. Steve si Madrid vdycky pedstavoval jako velik
zapren msto, nad nm peklopen stbrn nebe, noc se do temnho svitu, jen dus
vechny barvy a hal je do lehkho zvoje edi, jakm jsou zasteny El Grekovy obrazy, ale
ctihodn panlsk metropole se ukzala ve svm lesku barev a na mokrm asfaltu se
zrcadlila svtla.
Druh den el Steve do Prada. Pidal se k nmu Salomon.
Slavn galrie zapsobila na Steva skliujcm dojmem. Umn ml rd a malstv miloval,
ale v chmurn galrii katolickch potentt ho pepadla tse; vyoen kretni s
vodnatelnmi hlavami, drc ezlo jako chrasttko, st zakrvan muka jejich tlesnch a
duevnch vad; asto pracn utajovan slabomyslnost zahalen do krlovskho purpuru. Za
skupinami bezradnch dobe ivench tv, za kamennmi Balustrdami, nad kvapem
oputnmi vjezdy do pstavu se v zachmuench obzorech a hrozivch chuchvalcch
mraen schyluje k boui; infantky v drahocenn vykldanch rbch irokch jako stroje na
zametn ulic. Mezi nimi se prostodue usmv jeden Archimds s ubohoukou heurkou
na bezzubch stech obrostlch tmavm vousem a zplozuje postonvajc mylenky. A stle
znovu ta hrzn ztran tla svatch, useknut hlavy podvan na podnosech z tepanho
stbra a nakrobench krejzlk, stokrt ukiovan spasitel, ztrznn, rozkouskovan
lidsk maso, martyrium.
Z tajemnho vytren nkterch obraz na nj padala hrza. Extatick zbonost ho
odpuzovala. Ve slov vroucnost ctil cosi vsostn znepokojujcho, cosi animlnho a
postrdajcho jakhokoli pvabu, jak tomu bv u nkterch mrchoravc. A jako by se z
nkterch tch starch a ctihodnch plten skuten linul zpach smrti a rozkladu. Steve s
povdkem postl ped kadm Rubensem a nechval se uchvacovat robustn nahotou
obraz ztvrujcch ukojenou smyslnost a tepajcch ivotem. K ertu s pomjivost tla,
dokud meme ivot popadnout do rukou a ctit v nich jeho plnost, pomyslel si. K ertu s
celm tm kesanskm Zpadem, kter zahnv a spje vstc svmu tajemnmu posln
podoben Lazarovi, jemu se nechce zjevit spasitel. Zejm bude zapoteb zkorigovat djiny
lidstva pln jinak, aby se Zem stala obyvatelnm svtem, aby tato planeta zskala zivou
pohodu, jakou pislibuje pohled z kosmu, aby se stal ozou, osvenm v pranch
dlavch nekonenho vesmru..
"asto si km," ekl Salomon, svratil elo do varhnk a pokril masit nos, "k jakmu
sudku by asi dospli nvtvnci z vesmru, kdybychom jim ukzali tyhle odporn obrazy
ukiovn Krista, stt Jana Ktitele, i ukrutnho muen kesanskch svatch."
"Asi k tomu sprvnmu," ekl sarkasticky Steve a ohrnul si lmec plt, jako by se chtl za
nm skrt.
"Povaovali by ns za kanibaly!"
"A copak nejsme?" ekl Steve. "Svm zpsobem jsme jimi zstali pod. Jenom jsme
podstatn zjemnili zpsoby stravovn, jak je tomu zvykem u civilizovanch nrod." Za chvli

Salomon ekl a elo mu zbrzdily hlubok vrsky: "I oni, i kdyby pili odkudkoli, si s sebou
povleou bohy a dmony, kte je pronsledovali po tiscilet a stra je ve snch. Mon taky
doufali ve vykoupen, take to taky poznali a pochopili by."
Steve pokril rameny a zamil k vchodu. Kdy proli portlem na ulici, slunce prorazilo
mraky a barvy byly zivj ne kdykoli jindy. Steve ml pocit, jako by se za nm navdy
zavral chmurn olt divoce pomalovan stralivmi obrazy. Najednou dostal chu na douek
hork voav kvy a pozval Salomona na lek. Objevili jednu poulin kavrnu, kter mla
navzdory chladnmu poas oteveno, a posadili se. Z pestrch markz jet kapalo a na ble
natench plechovch stolcch byly louiky. Ulice ped loklem byla pmo poseta ztkami,
kter se za horkch letnch dn zapekly do asfaltu, ale byla to sp vzpomnka ne pslib.
Dvky se smly a veern vzduch byl naplnn drdivou svest.
Pozd v noci napsal Steve Lucy dlouh dopis, v nm se j piznal, e o nm celch pt let,
co bude pry, neusly. A e ji m nade vecko rd.
Za dva dny se rozdlili do dvou skupin a naveer je odvezly dva velk nov turistick
autokary. Nad elnm sklem velkmi psmeny stlo "Malaga", byl tu dokonce i prvodce, jen
prkrt zaertoval tvrdou anglitinou, ale kdy nikdo nezabral, legrace ho brzy pela. Po
jedn krtk zastvce se u neukzal. Vtina spala. Kouov skla zkreslovala mkk barvy
veern oblohy do odstnu blc se boukov fronty. Mezi La Rodou a Albacete padla noc,
krajina byla hornatj, Altos de Chinchilla, Sierra del Carrascal, pak zastvka v Almanse,
kompletn veee; modern liduprzdn hotel se svm stylem marn snail evokovat
maurskou minulost; za dal dv hodiny Alicante, vn moe. Smrovky do Malagy ukazovaly
na jih, autokar namil na sever. Nad elnm sklem byl najednou npis "Barcelona". Svtla na
chvilku ozila tabulku na kraji silnice. Sa Juan de Alicante, potom Campello, nakonec
Villajoyora. Autokar zastavil v malikm pstavu. Vystoupili si. Svtilo jen pr svtel. Autokary
zmizely v zkch ulikch, odburcely zpt do hor, po nich zstalo ticho.
O molo poplchvala ern voda poset odpadky. Z pevniny, z neviditelnch hor porostlch
sukovitmi korkovmi duby, vl tepl vtr a vonl proslunnmi skalami a kvetouc alvji.
Smetal do ernch vod pstavu cry papru a pedasn spadan listy. Zanalo sice lto,
ale nlada mla v sob cosi podzimnho, definitivnho, nenvratnho. Steve se zhluboka
nadechl, ale stejn se mu neulevilo. I ostatn mleli, jako by na n dolhala t tse.
Z turistickho loklu vzadu na pli se nesly melodick trky lgr. Nkde hlasit zahkal
osel. Nevhodn zakokrhal kohout; den byl jet daleko, noc jako tmav tepl l.
Nkdy v ptch dnech se beze stopy ztrat z tohoto svta a vno se do onoho obrovskho
temnho prostoru, zaplnnho miliardami a miliardami tun vody a miliny a miliny tun
ivota, a propadnou se do jin dimenze, do slunn soln pout na dn moskm, pt a pl
milinu let do minulosti.
Steve bojoval s pocitem stsnnosti. Na mohutnch obrouench kamennch kvdrech
pstavn hrze leel mrtv racek. Potlail nutkn strit ho do zanedn vody. O nco dl
byly uvzny dv barkasy a tu se najednou objevilo nkolik americkch nmonk, pomohlo
jim do lun. Za pr minut odrazili a vyjeli na moe, svtc pstav zanechali za sebou jako
tenkou sedlinu svtla na vlnch.
Za pstavnm molem bylo moe u ivj a barkasa se rozhoupala. Mum na pdi obas
stkla do tv t a zvuk motoru kolsal podle toho, jak hluboko se noil roub.
Makali se na blch lavikch potaench umlou hmotou. Vichni byli zticha, pouze na
zdi, kde sedl jeden nmonk u kormidla, obas zaskehotal hlas z vyslaky, kterou ml
kolem krku, a on si ji pokad dal k stm a odpovdal.
Asi za patnct minut spatili ped sebou svtla. Byla to Fellow, kotvc v krytu ostrova
Benidorm. Za deset minut byli na palub.
Dostali hork hovz vvar, sendvie, pivo a kvu. Vichni se o n starali jako o zachrnn
trosenky. Nafasovali pikrvky, sedli si na sklpc idliky na palub, povdali si, pili pivo
nebo se pokoueli aspo nco naspat.
Jakmile se nalodili, Fellow zvedla kotvy a pela na vchodn kurs. Za rannho era se
piblily dva tk dopravn vrtulnky. Jeden klesal s ostrm svtlem hledacho svtlometu,
pak ho upevnili k palub, druh zatm krouil kolem lodi a lehajc rotorov listy vyrvaly

vrsky do edch vln.

Steve a Jerome s dalmi osmncti pslunky vsadkov skupiny nastoupili do prvnho
vrtulnku, kter okamit vzltl, zatmco druh pistval. Asi po dvou hodinch letu sedli na
palub lodi Thomas-Alva Edison, kter kiovala sedmdest nmonch mil jin od Mallorky.
Steve byl nevyspal a s povdkem kvitoval, kdy jim hned pidlili kabiny. Ale i tak dlouho
nemohl zabrat, protoe se pepil kvou, aby vydrel vzhru. Kdy konen usnul, zdlo se
mu o tku z olt. Postavy byly na nich pemalovny ernou barvou a olte te vypadaly
jako erstv uten rozvrac bidlicov tabulky. Kdosi za jeho zdy netrpliv ekl, e by ml
u konen zat. Steve zmaten koukal na kdu v ruce, horen uvaoval, ale stejn neml
tuen, s m m zat. Rovn nevdl, kdo je to za nm, neodvaoval se vak otoit,
protoe se bl, e by to mohl bt onen mu s koenou maskou. Ctil pohledy v zdech a byl
stle zoufalej. Hlavou mu nesmysln vily mylenky. Najednou se ozval mnohohlas
smch, jako by za nm stla cel tda, nebyl to vak jasn dtsk smch, nbr zlomysln
ehot dosplch. Steve marn zadroval slzy a pln studu si uvdomoval, jak se mu koulej po
tvch. Tu sebral vechnu slu a rzem se otoil. Zdlo se mu, e jet spatil staeck
obliej klebc se bezzubmi sty, a vtom, se probudil.
Ctil, jak se stsnnost a hlubok smutek, kter ho a dosud naplovaly, pozvolna vytrcej, a
zaplavila ho velik leva. Rozlouil se. A hned nato usnul hlubokm spnkem, kter u
neruily dn sny.
Edison byl jednm z nejmodernj nosi klec maskovanch jako zsobovac lo. Z nho
mli bt sputni do minulosti Steve s Jeromem, Calahanova technick zkladn jednotka a
jet pt dalch dvojlennch a tylennch skupin.
Protoe reaktor poteboval na vytvoen umlho gravitanho pole asi padest hodin a
technici asi dvacet tyi hodin na vytaen przdn klece, na drbu genertoru a ppravu
klece k dalmu vsadku, vysazovalo se jen jednou za tyi dny. Dlo se tak vdy v asnch
rannch hodinch, kdy bylo u dost svtla, aby slunce pezilo zblesk vznikajc pi
odpoutn gravitan bubliny, take nemohl bt zjitn druicovm pozorovnm, a kdy jet
leel nad moem rann opar, v nm se mohla ukrt uvolujc se pra.
Klec i s uitenm zatenm se spoutla na lanech propust v boku lodi asi dvacet metr
hluboko, kde se pak vytvelo Kafuovo pole. Tam visela dva dny a dv noci, dokud pole
nedoshlo potebn intenzity a dokud pota chronotronu nevyvolal pesn na miliardtinu
sekundy start. Po celou dobu tto procedury byla nejvy pohotovost. Potom klec znovu
vythli, provedli drbu a znovu ji naloili. Edisona z boku nepetrit kryly dva torpdoborce,
kter mly s sebou ponorkov zajitn, a jako ochrann konvoj byly vtinou pobl i dal
jednotky.
Steve a Jerome mli bt vysazeni jako tet a po nich skupina Calahan, Olsen, Loorey,
Singer. Zbvalo jim tedy pes tden asu. Steve ho strvil etbou a kartami. Alkoholu-v
naprostm rozporu s obvyklmi psnmi zvyky v zazench vojenskho nmonictva - bylo
co hrdlo rilo, jako by je ekala tk vsadkov operace, u n se pot se znanmi
ztrtami.
Steve si vzpomnl na Normana Mailera a na to, co vechno etl o vlce v Tichomo, a
najednou ho napadlo, e se na tch pt let v minulosti zapomnl zsobit tivem. Zbvajc
dny vyuil pedevm k tomu, e po cel lodi ptral po knihch, vyebrval, pjoval si a
skrdal vechno, co se mu zdlo jen trochu iteln. Pitom zjistil, e na takov lodi se veze ta
nejneuvitelnj smsice literatury. V narychlo shromdn knihovnice se pirozen
nalo mnostv seit od Cassia Lowa, Barryho Rauhsacka a Billyho Hammocka, ale i
nronj vci, byl tu star Bellow, pr podn ohmatanch Hemingway a Henry Miller,
dokonce nco od legendrnho Silverberga, do Hesseho, Dostojevskho, Tolstho,
Flauberta, vbor z Marka Twaina, ba i Protistovo Hledn ztracenho asu, Hugovi Bdnci a
vbor Strndbergovch dramat. Co se dalo, Steve nacpal do vysoknskho lodnho pytle,
kter mli povolen pro osobn vci.
Pi toulkch lod zjistil, e na Edisonu je mnohem vc vdc a technik ne vojk. Kamkoli
piel, vude potkval jenom sam bl plt a svtle modr overaly, uniformy jen zdka.
Hovory s tmito lidmi k niemu nevedly; debatovali stle jen tou svou odbornou hatmatilkou,

mluvili o "ekvivalentu silovho pole", "gravitanch pulsacch v oblasti gigawatt" a

"chronotronickm rozptylu v clovm asovm sektoru", o "temporlnch misch" a " vztahu
hmota - asov sek". Vsadky pro n byly zejm jenom nco na zpsob morat nebo
pokusnch krlk, zajmali se nanejv o jejich hmotnost a o hmotnost jejich zavazadel.
Temponauty povaovali za "uiten zaten" pro sv klece, jejich hmotnost bylo teba
pesn urit a vytrovat na nkolik tiscin gramu, aby je mohli co nejexaktnji umstit do
"clovho asovho sektoru" a "chronotronick rozptyly" udreli pokud mono na minimu.
Steve si tak viml, e Edison pluje s doprovodnmi lomi stle v kruhu. Jakmile byla klec
naloena, dreli vchodn kurs a sledovali skoro pesn 38. stupe severn ky a po 80.
stupe 30. minutu vchodn dlky, pak stoili na jih k africkmu pobe, nechali ostrovy
Galite po levici a peli na zpadn kurs. Potom asi ve vzdlenosti ticeti nmonch mil od
pevniny pluli soubn s alrskm pobem. Na tto trase doshlo silov pole klece
poadovanou vi a jej obsah byl vysazen. Dlo se tak vtinou na rovni mysu Rosa,
obas i zpadnji ve smru na mys Bgarm. Pohled na mapu Stevovi ukzal, e severn
od El Kaly, Annby, etajb a Skikdy mosk dno kles celkem pozvoln do hloubky asi 1200
metr a jsou na nm jen nepatrn nerovnosti. Byl to prostor vysazen. Hned po vysazen
pluly lodi na zpadoseverozpad, potom zhruba na 3. stupni vchodn dlky, co odpovdalo
rovni Alru, obrtily a zapoaly celou proceduru nanovo.
V noci, kdy mla bt sputna druh skupina, se Steve s hrzou probudil. Zdlo se mu, e z
hlubin lodi zaslechl dsiv vkik. Zatajil dech a naslouchal do tmy. Za chvli uslyel zvuk,
jako by nkdo mltil do ocelovch plt tkm roubovm klem. Na chvli se ho zmocnila
dsn pedstava, e pi stavb lodi omylem zaveli njakho dokae v labyrintu vztu a
eber a ten se te sna upozornit na sebe v noci klepnm. Samozejm to byl nesmysl, ten
mu by u dvno byl mrtev, ledae by se ivil krysami a olizoval z ocelovch plt
kondenzovanou vodu. Ale nkde snad slyel, e se vechny lodi jet v docch zamouj
plynem, aby se zbavily krys. Take bylo docela mon, e za stnou, u n sp, le njak
krys mumie. Rozsvtil a vstal. Jerome, kter s nm sdlel kabinu, spal ve sv kji, jako kdy
ho do vody hod. Steve se oblkl a el ven.
Na palub vl chladn vtr Rozednvalo se a nebe na vchod pipomnalo svtle zelenou
lagunu, po n plulo pr zkch mranch vor. Edison plul plnou parou na zpad a zdlo se,
e mu za zd ve voda. Pra stoupala a leela nad moem jako nzk mlhav pruh. Steve
el k zbradl a podval se dol.
V t chvli se mu zdlo, e opt zaslechl ten dsiv vkik, kter ho prve vzbudil. Potom pod
zd vylehl temn rud blesk, jako by njak ukrutn harpun rozntil v srdci velryby
trhavinu a ta explodovala v pvalu krve.
Prv vysadili jednu skupinu, na zdi zavila pra a zahalila vychzejc slunce. Steve
sebhl do podpalub k chronotronu podvat se, jak technici vytahuj przdnou klec.
Vytahovn klece trvalo snad vnost. Steve si stoupl na galrii proti velkmu prosklenmu
velnu, kter visel nad prhlednou vnitn branou propusti a v nm sedla za pstroji
obsluha chronotronu. Podle gest a pohyb st si technici pedvali jaksi pokyny, ale nebylo
slyet ani slova, veln byl naprosto zvukotsn.
Kladky kvlely. Na bubny se navjela ocelov lana, leskla se tukem a odkapvala z nich voda.
Vodotsn potaen kabel, siln jako lidsk trup, mizel ve strop podoben edohndmu
skvrnitmu pravkmu hadu. Pod propust se konen ukzal dlouh temn stn. Vren
vrtk znlo jako zpv hrbouna dlouhoploutvho. Z temnch vod tpytcch se ve svitu
reflektor se konen vynoilo ono mohutn zve. Zdlo se, e hrb sametov ern hbet,
jako by se pipravovalo k dalmu vpadu do hlubin. Na ticet metr dlouh kokon transportn
klece spoinul s tupm kovovm cvaknutm v zakotven. Zajeela sirna. Najednou uctil
pronikav pach soli a splench chaluh. Tam dole leel matov ern votinov povrch
pstroje, thl elipsoid s boulovitm vrstkem na zdi, do nho vedl kabel. Zde byl
umstn agregt chronotronu, gravitan genertor.
Oteveli ventily a do vyprzdnn klece zaal proudit vzduch. Technici pes pl hodiny
uvolovali rouby, potom jeb zvedl kryt a odsunul ho stranou.
Steve se upen dval do naprosto przdnho vnitku. Jet ped necelou hodinou v nm byli

tyi mui a spousta materilu. Pt noc sleze s Jeromem do tla velryby a budou ekat, a
technici klec uzavou, spust ji propust a pono dvacet metr hluboko. Pak budou muset
pekat dalch padest hodin, genertor nabjen mocnm lodnm reaktorem bude zatm tak
dlouho vytvet pole chronotronu, dokud nenadejde onen rozhodn okamik a neodelou
velrybu do hlubin asu, aby je vyvrhla na dalekm pobe.
Spustili jebem novou movou podlahu a vsadili ji do klece, nebo vechno, co se
nachzelo v poli, v gravitan bublin, v t tenk slupce energie, kter se utvoila uvnit
klece, tedy i pchyty, vkldac podlahy a vzduch, strhla gravitan anomlie po dosaen
kritick sly pole do minulosti.
Steve si zael do jdelny na sndani. Jerome si tam pochutnval na dvojit porci vajec se
slaninou.
"Posledn slun sndan v ptch pti letech," ujioval ho a s poitkem pevykoval. "Na to
bych dal krk." Nalil Stevovi lek kouc kvy. "Mli nm s sebou dt radi kutka a prasata
ne ty prdlav astronautick koncentrty."
Steve si objednal mchan vejce se unkou a bez chuti se v nich oural. Hlad by ml, ale ne
chu.
Kdy dojedli, Jerome se el dol podvat na ppravu klece. Steve dlouho postval na palub.
Slunce hlo a Edison se v nrazovm zpadnm vtru pohupoval k zpadoseverozpadu,
obas nabral t a hodil ji na zvtrnou stranu. Daleko na jihu se dalo jaktak rozeznat
africk pobe. Na vchod bylo vidt dal ti lodi vojenskho nmonictva, drc stejn
kurs jako nosi klece.
Ve nasvdovalo tomu, e bude ndhern. Steve si doel pro knihu, rozloil si v zvt
idliku a snail se st, ale nemohl se soustedit. Nad nm plachtili racci a sklennma
oima civli dol. On civl na n a silou vle se je snail zahnat, pomal mozeky vak na
jeho mylenkov impulsy nezabraly a reagovaly po svm. Stral si z rukvu vtrovky leptav
pta trus a nadval.
Naveer jet absolvovali posledn lkaskou prohldku - zbyten, ale pece jen uklidujc
ritul. Pak to najednou vypadalo, e budou mt nstup o tyiadvacet hodin odloen. nsk
atomov ponorka. Vchod je rud, kter byla u nkolik dn na ptelsk nvtv v pstavu
La Valletta, vyplula za neznmm clem. Nervozita se z mstku Edisona rychle rozila po
cel lodi. Mezi nosiem klec a vlajkovou lod, raketovm kinkem Albany a operanm
tbem v hlavnm stanu, kter sdlil v Rot v Cdizskm zlivu, se stdaly kdovan relace.
K osmnct hodin dola zprva, e nsk ponorka byla zamena smrem na Tripolis. Ale
jet hodinu trvalo, ne byla informace potvrzena a Edison dostal pedbn souhlas k
vyputn klece.
Steve a Jerome, kte celou tu dobu posedvali ve spodnm prdle na marodce a ekali, jak
to dopadne, si vzali cestovn vstroj: speciln lehk poln uniformy s mnostvm kapes,
vsadksk boty, koenou kuklu a ocelovou plbu, opasek s pouzdrem na pistoli, padk,
kdyby pi vysazen dolo k havrii. Pak dostali posledn instrukce:
"Za edest hodin budeme nad ervenou znou, tedy nad plnovanm prostorem vysazen,"
kal prvn dstojnk Edisona, kter dil provoz chronotronu, podsadit ramenat padestnk.
Dohnda oplenou ple mu lemoval zk ed vneek vlas. Ustavin se popotahoval za
lalonat odstvajc ui a zuiv vkal vkaku, ani tak se mu vak nedailo pln zakrt
nervozitu. Lcn svaly mu zrdn pocukvaly. S okatou nedbalost je informoval o
vzdlenostech a pozici lodi: "Te jsme na 386' severn ky a 426' vchodn dlky. Oblast
vysazen: mezi 37 15' a 3730' severn ky a mezi 6 30' a 8 15' vchodn dlky, to je
erven zna."
Peruil instrukt a interkomem se hlasit pohdal s techniky od klece, kte jeho pkazy
zjevn ignorovali, protoe povaovali za domlivost, kdy se jim pletl do technickch vc.
"Bod pistn je asi ti mle ped vmi, to zvis na sle a smru vtru a na tom, jak rychle se
dostanete dol. Podklad je ploch, pomalu se svauje od jihu na sever. Na slan pd se
st bude dait vy vegetaci, a kdyby tam pece jen byly msty njak stromy, tak budou u
dvno vykcen - pokud nedorazte jako prvn. Se v pravdpodobnost najdete
zplanrovan tern, na nm mete s klidem pistt i za tmy."

"A jak to tam bylo?" zeptal se Jerome.

"Coe?" zeptal se prvn dstojnk zmaten.
"Ono se to poslouch, jako byste tam u nkdy byl," ekl Jerome a pokril rameny.
"Mme nepmo odvozen popisy skutenosti, kter jsou tak pravdpodobn, e hrani
tm s jistotou," opil jedovat.
"Nic ve zlm," chlcholil ho Jerome. "Dlal jsem si legraci."
"Zpotku zstate radi v erven zn, dokud nenavete spojen se zkladnou. Zvlt
kdy pistanete v noci. ance je asi jedna ku jedn."
"Logick," vzdychl Steve.
"Pak se pokuste dostat k zkladn. Ta bude asi tady." Ukzal na jin cp Sardinie. Podval
se na hodinky. "as b. Asi za ti tvrt hodiny byste mli bt v kleci. Objednejte si jet
njak slun menu. Dodaj vm ho jet ped uzavenm klece. Peju vm mnoho tst." A
rychle zmizel smrem k mstku.
Zdvin ploina je snesla do klece. Naloen kluzk, letadlo na vysokch kolech zajitnch
bloky, stl na rotu, kter po vysazen odpadne.
Krtce ped nasazenm a uzavenm krytu jim naservrovali posledn jdlo odsouzenc. Steve
si poruil jen pr sendvi a dv termosky aje, aby ml nco na pt dva dny a noci.
Jerome zhltl dvojitou porci bifteku Stroganoff a k tomu si objednal tak sendvie a aj.
Podal jet o lhev rumu a krabici piva, ale ti nahoe jeho dost ignorovali a protesty
jakbysmet. Musel se spokojit s jednou plechovkou piva. Jerome ji do sebe rozmrzele pevrtil
a uvelebil se na zadnm sedadle koky. Kryt se jet ani nezavel a on u spal.
Zvidnhodn talent, pomyslel si Steve, kter leel v zk pilotn kabin na sklopenm
sedadle. Ale takov byl Jerome vdycky. Kdy na Mysu pro patn poas odloili start,
klinko si vyspval v anatomickm kesle tak dlouho, dokud se nevyjasnilo. Jako by ho nic
nemohlo vyvst z klidu, kdeto Steve musel jet pl hodiny zpolit se zchvaty
klaustrofobie. Vdl, e ptch padest hodin bude pro nho tmi nejhormi v ivot a e v
rozhodujcm okamiku bude utahan jako k a nevyspal.
Po cel ten as byli v rdiovm spojen s obsluhou. Ale to bude mrn se zesilujcm se
Kafuovm polem slbnout a zhruba pt hodin ped vyputnm se pln peru. Pak budou
izolovni, uzaveni za zd asu, j je postupn obehnali, a u nebudou moci s jistotou ct,
jestli za tou zd jet existuje ptomnost nebo jestli se u propadaj do hlubin.
Ne, ne, kal si Steve, dokud jet vidm stnu klece, tak jsme v ptomnosti, stle jet
bezpen visme pod klem Edisona jako opi mld pod matinm bichem. Pro jistotu
vak pece jen zapojil jeden z hledach svtlomet kluzku, zase ho vypnul a naslouchal,
jak vsouvaj klec do propusti a vypoutj ji z lodi. Krtce nato ho zase zapojil a ohledval jm
okol, protoe se mu zdlo, e sly plouchn vody. Vylezl a pozorn si prohlel votinovou
stnu klece. Neobjevil ani kapku vody.
Na chvli ho chytla klaustrofobie. Rychle vyplhal do kabiny, narazil si dchac masku a pustil
si kyslk. Prkrt se nadechl, dokud se nezbavil tsnivho pocitu, pak se znovu opel.
Ze spnku ho vytrhl hlas prvnho dstojnka. Podval se na hodinky: Uplynulo est hodin.
Zbv jim jet zhruba 45 hodin do vysazen. Jerome depl na kempinkovm zchodku,
kter si vynesl na rot vedle nosu kluzku, a vesele si hvzdal. Prvn dstojnk se ptal, jestli je
vechno v podku.
"Da se nm skvle," ujistil ho Steve a zakrval muli vyslaky, protoe Jerome zrovna
vykikoval, e se nmonictvo prohne, aby tu hromdku, kterou zrovna dl, dopravilo s nimi
pes pt a pl milinu let do miocnu. "Budou to muset vyvaovat zlatem," vskal.
"Nechcete pustit trochu hudby?" zeptal se prvn dstojnk.
"Pro ne?"
Za dv minuty u poslouchali ve sluchtkch non program Rdia Alr.
Uvelebili se v koce a Jerome trval na nkolika partich achu. Steve se nemohl soustedit a
prohrval. Jerome skoro bez ustn jedl. Takhle se vyrovnv se situac, pomyslel si Steve.
Poslouchali dopoledn program italskho rozhlasu, potom odpoledn program vyslae
Palermo. Pozdji byli dost daleko na vchod, aby chytili program AFN pro jin Evropu,
vyslan pes jadernou letadlovou lo Richard G. Colbert a pes starho Nimitze, ale pjem

se hodinu od hodiny zhoroval. Tak hlas prvnho dstojnka, kter se pravideln hlsil,
zvolna slbl a jako njak akustick pavuina ho ovjelo jemn pratn.
Dal den se vlekl pmo trzniv.
Kolem nich se svrala mohutn pst energie, kter je odmrt pt a pl tisc tiscilet do
vzdlen minulosti.
Jerome sedl na mst idie, na pstrojov desce si rozloil mapu zpadnho Stedomo a
koukal do n a vtipoval si vznan orientan body. Steve depl na zadnm sedadle a po
dlouh dob si opt etl Prousta. Nahoe u byla asi tma, ped nm se v duchu otevrala
proslunn combraysk krajina: jasn, jakoby ztuhl normandsk nebe; ticho peruovan
bzukotem hmyzu; stojat voda v zarostlch, lehce zanedbanch zahradch; svahy vozov
cesty zaehnut vlmi mky; venkovsky naivn prostota pkovch r a ziv, narovl,
nadchan ndhera hloh... Steve najednou pestl st a zavel oi. Vechno ml ped
sebou jako na dlani: kee, podobajc se nepetrit ad kapl a nabzejc klenoty kvt jako
na oltch; ervenohndou, stm popraskanou kru vtv, hladkou svtlou e ostnatch
haluz, sv zele mladch ochmench list a vbunou plnost nn blch hvzdic
kvt, z nich jako protuberance vyrely svtle erven tyinky. Ale nco nesouhlasilo.
Nedokzal si vybavit jejich vni. Cosi ji pekrvalo, cosi nedefinovatelnho.
Z vah ho vytrhl cvrkav hlas njakho technika, pichzel jakoby z jinho svta a
vtzoslavn mu oznamoval, e pesn urili jejich hmotnost. in na stotiscinu gramu
pesn 5,38972833244 tun.
Jerome ukzal dol, kde stl klozet.
"Ti z NASA, to jsou mi ale paci." Vybalil si sendvi a zakousl se do nj. "Nic se neztrat.
Uzavenej systm."
Rdio Palermo vyslalo veern program, ale Siclie se zdla bt mnohem dl ne Pluto.
Cvrlikn bylo stle neuritj, slvalo se v jakousi kai um a nakonec bylo nesnesiteln.
umn vyvolan vzrstajc energi umlho gravitanho pole ztvrdlo. Znlo to, jako by tuny
drobnch ocelovch kuliek prely na beton.
Jerome se nathl na zadn sedadlo koky a Steve zase vlezl do pilotn kabiny kluzku a
podimoval. Prkrt ho vydsil zvuk, jako by nkdo makal jeden tveren metr ocelovho
plechu za druhm a pak ho rzem roztrhl. Napt mezi umlm gravitanm polem a
gravitanm polem Zem rostlo. Hmota klece nesouc pole bude tak dlouho namhna a do
subatomrn oblasti, a se energetick bublina, v n je objekt, neudr v normlnm
asoprostorovm kontinuu.
Steve si najednou uvdomil, co ho u del as ru, byla to nasldl aromatick vn jako
po vanilce nebo po skoici, kter stle slila. Vzpomnl si, e o tom slyel pi teoretick
vuce: nevysvtliteln prvodn jev Kafuova pole. Krtce ped vysazenm do minulosti se o
nm zmiovaly u prvn skupiny.
Kolem plnoci se jet jednou ozval prvn dstojnk. Jeho hlas pichzel jakoby z jin
galaxie. Cvrlikal, e je vechno v podku a e odpotvn probh podle plnu. Byli s nm
Olsen a Calahan, ale jejich hlasy se u st daly rozeznat. Pli "astn pd".
"Vm taky," kikl Steve do mikrofonu. Ale patrn mu nerozumli, protoe jaksi umy
znetvoen hlas se ptal: "Opravdu tam jet jsou?"
"Vyi jim, a s sebou vezmou njak pitivo," kiel Jerome z nkladovho prostoru. "A
zapijeme shledn. My zatm najdem njakej prma flek."
Krtce nato se spojen peruilo. Rozlilo se ticho, nasldl vn skoice byla jet
pronikavj a teplota zaala citeln stoupat. Za chvli se dostavil jev, kter jako astronaut
znal a pli dobe: kolsn te, jako by raketov motory nemly pln tah. Chronotronem
vytvoen energetick bublina se rozechvvala. Zanedlouho bude asi dosaena kritick sla
pole.
Jerome uzavel vechny otvory a vyplhal do kabiny. Spolen zkontrolovali pstroje;
vechno fungovalo bezvadn. Uzaveli kabinu, pipoutali se, zhasli svtlomety a ekali.
Teplota dl stoupala. Zanali se potit a poutli si do oblieje kyslk. Zdlo se, e se stny
klece zvolna rozpaluj doruda. Steve lapal po dechu a pekonval dal nval klaustrofobie.
Na okraji zornho pole se mu ukzaly barevn svteln vzory. Chvli si myslel, e je u
vypustili a e vid hvzdy, ale kdy zvedl hlavu, spatil jen zkreslen odraz pstrojov desky

na plastikovm skle kabiny a za nm jenom difzn lesk.

Z dlky se neslo dunn. Krtk trhav periody te a bezte se stdaly jako buen trkae,
tocho proti tlaku proudc vody. Uml gravitan bublina se natahovala - praskla.
Jei Kriste! pomyslel si Steve.
A velryb opt puklo srdce.
Chvle otuplosti.
A padali.
...padali krvavm dmem a cry mrak pmo do slunce, do temn rudho slunce, kter se
dotkalo lemu zpadnho obzoru.
Steve vidl, jak vkldac podlaha klece prudce vrvor do hloubky, instinktivn posunul dic
pku dopedu, aby stabilizoval je let kluzku, impuls, kter mu dal Edison byl nedostaten.
Prorazili tenkou vrstvu mrak. Pod nimi se rozkldala neuviteln krajina: blav roviny
zarovl zapadajcm sluncem, postkan skvrnami vegetace a rafovan dlouhmi stny,
jednotliv strmc horstva, jejich vrcholy leely jet ve slunenm svitu, kdeto pkr srzy
se ji halily do tmy, je stoupala z rovin. Vpedu na severozpad velk vodn plocha, do
nedohledna se thnouc na zpad, a jej beh byl podstatn jinji ne na map. Zila v t
purpurov veern obloze jako msa z tepan mdi. Na jihu prothl horsk etz, svaujc
se neustle k jihu: severoafrick pobe.
Slunce rychle klesalo za obzor, stny se prodluovaly. Sneli se do tmy.
"Musme si s pistnm pospit, brzo bude tma," ekl Jerome. V t chvli je dohnala ozvna
materializanho tesku, valc se po svazch pobench hor jako mohutn burcen.
Steve stlail nos kluzku. Roztaen kdla se pohupovala v turbulencch. Beh jezera
vpedu vpravo se pozvolna stel na jihozpad do prostoru pistn. Protoe podklad mohl
bt bainat, Steve klesal dl na jih, aby pistli dostaten daleko od behu.
Jerome zatm uvedl do provozu vyslaku a vyslal smluven signl.
"Bje vol Kotvu, Boje vol Kotvu, pjem."
Napjat poslouchali.
A nezapomete, e kad skupina me bt tou prvn.
Najednou to v pijmai zapraskalo, potom njak hlas vykikl: "Vypnte vysla! Jestli se
chcete dostat dolu iv, tak drte proboha hubu! Zstate na pjmu!"
Jerome okamit vypnul vysla a zaraen ekl: "Koukm, e se tady vyjadujou skuten
vybran. Ale co to m znamenat, jestli se chceme dostat dol iv...?"
"Zd se, e to neprobh tak hladce, jak si to nmonci pedstavovali. J to tuil."
"Krucinl! A uvtac vbor taky nevypad, e by ml njakou chu se vybavovat."
Steve ptrav hledl do narstajc tmy a konstatoval, e v prostoru pistn pece jen njak
ty osaml stromy jsou. "Asi maj dvod, pro se moc nezdrujou na pjmu," zavrel. Spatil
ped sebou osamlou palmu s uraenm vrkem a strhl dic pku k sob. Za n byly koviny,
voln prostranstv. Zaklel a zapnul pistvac svtlomet. Byli asi dvacet metr nad zem.
Tern byl celkem rovn, ale zjizven krtery, jako by ho ostelovalo dlostelectvo. Tu a tam
splen trva a zuhelnatl kee, mezi nimi svtl psen skvrny. Steve zvedl nos kluzku a
nastavil lye k pistn. Jet asi pt metr nad zem. Pak teprve zakrbala o zem jedna
lye a hned nato druh. Nos sebou prudce trhl dol, pov kolo prun dosedlo, lyov
kola drkotala a brzdila jzdu, o kabinu lehaly vtve, kluzk sebou nkolikrt prudce zahzel,
pak zajel do ehosi prunho a zstal v tom tret.
Steve vypnul svtlomety, odepjal se a odklopil kryt kabiny. Non vzduch byl neobyejn
tepl a byl ctit sol. Hlasit zpv cikd. Jerome vlezl s baterkou do nkladnho prostoru a
pekontroloval ho. Zavolal, e je vechno v podku. Za pr minut se vrtil do kabiny se
samopaly.
"Mysl, e si z ns dlali srandu?" zeptal se Jerome.
"To bych neekl," ekl Steve rozhodn. "Ani bych se to te nepokouel ovovat," dodal
mrzut.
"Kdopak je asi n protivnk?"
"To se u brzo dozvme."
Steve naslouchal do tmy.
Praskaly vtve. Z velk dlky jako by slyel motor njakho tkho vozu. Pipadalo mu, e

se vzdaluje. Pak utichl.

Jsme opravdu v minulosti? Steve ml stejn pocit, jako kdy bval nad Atlantikem na
zkuebnm letu s tymachovm letadlem a po natankovn se zas vracel. Veer pak sedval
v dstojnick jdeln a nemohl se zbavit pocitu, e ve skutenosti v Evrop nebyl, e to
vechno jenom proval v jakmsi trenaru. Ml pocit, e celou trasu proletl pouze prstem
po map. Skuten vzdlenost byla stejn tak abstraktn jako daj astronomick vzdlenosti.
Jeho psch s nm neletla, pouze v pedem danm technickm vzorku reagovala podle
podmnnch reflex, kter mu vtpili dlouholetm vcvikem, jen to provala, ale nehnula
se z msta. Tak njak se mus ctit pesazen strom, kal si Steve. S omezenm stavem
vdom konstatoval, e vzduch chutn jinak, e zem pod nohama je ctit jinak, ale e
vzdlenost mezi jeho dvjm a nynjm stanovitm je pro nj naprosto nepedstaviteln.
Urit byli ve Stedomosk pnvi. Rz krajiny tomu Odpovdal. A vzhledem k tomu, e tato
pnev nebyla pln vody, nemohli u bt v ptomnosti. Asi ped pti a pl miliny let v tto
pnvi dn voda nebyla. Ergo...
"Dol jsme se dostali bezva a hned jsme se zamaskovali," informoval ho Jerome, kter vylezl
ven a s baterkou obchzel kluzk. "Mli jsme tst. Tady jsou taky stromy." Posvtil dopedu.
Kluzk prorazil dkm kovm a nosem se zavrtal do spleti trnitch ponk a tuhch suchch
list, kter ho te sten zakrvala.
"Radi zstaneme, kde jsme. Aspo do rna, nebo a nm daj dal instrukce," ekl Steve.
Jerome pikvl. "V noci stejn nememe nic dlat. Svtlomety bych radi nechal zhasnut,
dokud nebudeme vdt, co se to tady vlastn dje."
Steve se ohnal po moskytovi, kter ho tpl do ela. "Koukm, e se tyhle bestie njak rychle
peorientovaly na nov druhy vivy," zavrel. "lovk v thle epoe jet, ani neexistuje a ty
mrchy u maj vechno pipraven, aby ho jaksepat pivtaly, a vstoup na jevit tohohle
svta, aby ho souily, decimovaly nemocmi a dlaly mu ze ivota peklo."
"To je neuviteln, jak je u vechno hotov a chyb jenom lovk."
"A Bh vidl, e je to dobr, ale pak se rozpumprlkoval a ekl: Uime lovka, aby byl
nam obrazem podle na podoby..."
Najednou se od jihu, mohlo to bt takovch patnct dvacet kilometr, ozval dlosteleck
vstel. Naslouchali se zatajenm dechem, potom projektil dopadl. Asi dva kilometry na
severozpad. Tmu rozerval pronikav zblesk.
"V rji jsme asi nepistli," ekl Jerome. "Tohle sp vypad na hork pijet."
"Kdybysme neli dol tak prudce a kdybych nenamil o nco vc na jih, tak jsme te byli
skoro pesn na mst vbuchu," ekl Steve.
"Zejm zamili materializan tesk a podle nho si vypotali pravdpodobn msto naeho
pistn."
S zkost naslouchali do noci, ale neptel zejm zastavil palbu.
Pijma najednou znovu oil.
"Vtejte v pekle," ozvala se bezvadn anglitina s troku tvrdm pzvukem. "Pistli jste
dobe?"
"Neodpovdejte!" kiel do toho jaksi vzdlenj hlas. "Neskote jim na to. Jenom vs chtj
lokalizovat a jednu vm tam vplit."
Jeromv ukazovek se u ohbal nad pepnaem, nhle ochabl a vrtil se.
"Stejn bude lep, kdy se vzdte co nejrychleji jako vtina vaich kamard. Jste v
krajnm nebezpe. Krajina, v n jste pistli, je radioaktivn zamoen. Nemte anci. Za ti
a tyi hodiny jste vyzeni. Ozvte se, a vs meme co nejrychleji dostat ven. Jde o
kadou minutu, pokud nechcete zemt."
"Mjte rozum," pokraoval jin hlas. "Nemte anci. Operace Zpadn pnev neexistuje,
nikdy neexistovala. Dali jsme vaim pedchdcm ultimtum. Pr pruas si opravdu
myslelo, e ho mohou ignorovat. Jsou u dvno po smrti. Prorazili jsme Gibraltarsk prliv.
Voda stoup. Zsoby, co vm shodili, jsou na dn. Jste odznuti a bez psunu. Ohlaste se.
Dostaneme vs ven."
"Nenechte se vyprovokovat k dn odpovdi!" vkikl do toho njak hlas. "Ve vtein vs
zam."
"Pevezli vs. Ani jeden se u nevrtte do budoucnosti."

"Chtj vs demoralizovat. Nedejte se. Nevte jim ani slovo."

"Kdo jsou to ti 'oni'?" zeptal se Jerome.
Steve pokril rameny. "ejkov asi nespali tak tvrd, jak si pnov nmonci pedstavovali."
Propagandistick vyslaka mlela. Vzdlenj hlas dval pokyny. "Ped svtnm vylote, a
jak bude jen trochu vidt, dejte se na cestu. Bez svtel. Nejdv jete na sever, pak na
severovchod. Co nejrychleji. Krejte se, jak mete. Pozor na erstv velbloud stopy. Kdy
potkte njak jezdce, okamit bez varovn stlejte. Ti banditi maj zlusk na v nklad.
Dostaneme vs ven, hned jak to pjde. Zstate na pjmu. Konec."
"Nev, jak vypadaj stopy velblouda?" zeptal se Jerome.
"Nemm pont. Ani jsem nevdl, e v thle dob jsou u tady velbloudi"
"Vzali si je asi s sebou. Prma npad. Nemaj problmy s pohonnma hmotama."
"Take jsou to Arabov."
"S nejvt pravdpodobnost. A musej bejt zatracen dobr, kdy dokou nae tak
paralyzovat, e nemou zabezpeit prostor pistn."
Na severozpad, kam dopadl projektil, cosi troubilo na protest. e by mastodonti? Ptci
vyden vetli. Pak opt zavldl klid.
Steve se usilovn dval do chumelenice hvzd, ale nenachzel dn znm souhvzd. To
znamenalo, e opravdu pistli hluboko v minulosti, e pekonali dob, za n svtlo
pemost propast mezi galaxiemi. Slunce m ped sebou jet tvrtinu drhy kolem jdra
Galaxie, pak teprve vyrostou prvn pyramidy.
Stdali se ve span, protoe je nazt ekala nron cesta. Ale moc toho nenaspali.

HLAVA
Steve si vzal prvn hldku. Na zpadn obloze jasn zila Venue a zvolna klesala k obzoru.
Zdlo se, e kehouk srpeek msce j pluje vstc jako sklenn brka. Kdy pohldl na
jih, spatil tsn nad africkm horskm psmem kometu. Chvost j ztuhle ukazoval na vchod
a pipomnal jiskry src z rozdmchan kovsk vhn. Mli nad hlavami ciz hroziv nebe,
nebe svta, kter jet nebyl zazen pro lovka, a na nm jet popleten souhvzd
nedokonenho stvoen. A pesto znenhla zanal vnmat skutenost tohoto svta, jeho
smyslovou substanci. Nabval tvaru, u dvno nebyl abstraktn minulost, stval se
nynjkem, souasnost, je se dala dchat, chutnat a nahmatat. Bylo to, jako by se na
mohutnm tle asu otevel pr a on do nho vnikal jako mikrob, jako by ho proud ivota,
kter na jinm mst opustil, znovu pijmal a strhval do budoucnosti, v n kdesi bvala jeho
dvj ptomnost podobn vzdlen galaxii, od n ho dlily eny, podobn ostrovu, na
jeho behy vzpomnme.
Z vah ho vytrhl jaksi zvuk. Zapraskaly vtve, pak cosi zafunlo, patrn njak velk zve.
Docela blzko se prodrala houtinou jaksi nestvra. Steve odjistil samopal a najednou si
pipadal velmi uboze ozbrojen. e by jetr? Nesmysl. Aby potkali velejetra, na to by je
museli katapultovat desetkrt dl do minulosti. Byl to asi mastodont nebo njak jin
obrovsk savec. Vtina druh se v miocnu vyvinula do velkch forem.
Vzbudil Jeroma. Naslouchali. Cosi zavadilo o kluzk, toulalo se kolem nho a zase se to
vzdlilo. Potom non straidlo zmizelo.
Krtce nato se znovu ohlsil vysla.
"Tak se zd, e vs zatm nebudeme moct vythnout.
Ale pomeme vm, hned jak to pjde. Fofrem vyjete z erven zny. Z vozu vylejzejte, jen
kdy to bude bezpodmnen nutn. Prostor pistn je sten radioaktivn zamoenej.
Zase se vm ozvem. Konec."
Jerome zaklel, zaklapl kabinu a uzavel ji na zvoru. "To nm ti idioti taky mohli ct dv. Do
hje! Nechaj ns, abysme se smaili na hork pnvi, a neeknou ani ."
Steve se pokouel trochu spt, ale v tsn kabin bylo za chvli k zalknut. Probudil se cel
zpocen. Nasadil si masku a prkrt se nadechl. Do rozednn zbvaly asi dv hodiny.
"Budeme vykldat?" zeptal se Jerome.

Z kabiny vymontovali pstroje a armatury a dali je do koky. Pak oteveli z kluzku,

vysvobodili koku i s pvsem z upevnn, natoili motor a vyjeli.
Hvzdy vyhasly. V noci padla mlha. Na vchod bylo u jasno. Zanaly se rsovat obrysy
krajiny.
Kdy kluzk pistval, prorazil v kov a v nzkch euphorbich zk prlom, pak se zaboil do
spleti trnitch ke a mimz a tam zstal tret. Lep kryt by nenali. Vynvala jen kabina a
smrov kormidlo.
"Vypad to, e jsme mli kliku," ekl Steve. "Teba se odtud dostaneme a oni si ns
nevimnou."
Jerome lpl na plyn. Tern pipomnal savanu, byl celkem rovn, porostl chomi tuh
trvy, msty hustmi kovinami a jednotlivmi skupinami strom, vtinou euphorbiemi, ale
obas i palmami. Koka se sice probjela dobe, ale byla to rasovina, protoe se ustavin
museli vyhbat kovinm, kter v mlze spatili vdycky a na posledn chvli.
Neujeli ani pt set metr a zaslechli za sebou vbuch. Steve se ohldl a uvidl, jak se krajina
v okol msta, kde pistli, utp v oranov zplav svtla. Typick chvn ze po vbuchu a
nad n - v t mlze to byl pmo straideln pohled - vystupoval mrak a roztahoval se do tvaru
hibu.
"Oni stlej atomovmi granty!" vykikl.
Jerome instinktivn selpl plyn, ale hned zas musel dupnout na brzdu, protoe mlem vjel
do trnit houtiny. Koka se divoce zmtala. Steve se dval dozadu jako ommen, oekval
dal zblesk, kter je rozdrt a rozfouk na radioaktivn prach. Ale dn u nevylehl.
"Patrn ns zamili smrovma mikrofonama," ekl Jerome, "protoe v tomhle mlku ns
tutov nemohli vidt."
"Tak je pomalej, do hajzlu! Musej ns slyet na sto kilometr!" vyjel na nho Steve a
okamit litoval, e se nechal unst. Jerome se na nho vztekle podval, ale nic neekl. Byl
cel zpocen od namhav jzdy. Pot se mu perlil na ele a v tmavm tdennm strniti.
"Tm to asi se zsobovnm klape lip ne naim, kdy si mou takhle stlet atomovkama,"
ekl Steve za njakou chvli. "To se pak nedivm, e zahnali nae do kouta. Bude to teda
fuka vyfouknout ejkm ropu, kdy si na n takhle sed."
"Tm by pak ale nejsmlej a taky nejdra akce djin zstala doslova obyejnm plcnutm
do vody," ekl Jerome.
"Ty si mysl, e fakticky prorazili Gibraltarsk prliv?"
"Kdy si uvdom, jak nloe mj k dispozici, tak pro ne," ekl Jerome a pokril rameny.
"Ale tak rychle se zas ty necky nenapln. To u by museli udlat jo dru, aby se to vbec
troku plnilo, kdy ani takov veletoky jako Nil a Rhna a pr stovek dalch ctyhodnch
ek nezabrn vysychn."
"Mn se ale zdlo, e poben linie Balerskho moe le mnohem vc na jih ne na
topografick rekonstrukci."
"To mn sp dlaj starost ty ei, e se pr nemem vrtit do budoucnosti."
"Mysl, e ns fakt naplili?" zdsil se Steve. "To by pak znamenalo..." Nedoekl, protoe
Jerome v silou lpl na brzdu a prudce koku zastavil. Steve vyhldl pednm sklem po
nenadl pekce. Tak straliv obliej v ivot nevidl. Kdosi zatloukl hluboko do zem asi
pt centimetr silnou ocelovou trubku a na ni narazil useknutou lidskou hlavu. Byla to hlava
mladho mue, protoe z st, otevench jako pi vkiku, svtil bezvadn chrup. Mla
pilhavou koenou leteckou kuklu, jakou mvaj rut kosmonauti. Po stran visela na spon
dchac maska, jej rhovan hadice byla zcela evidentn odznuta s hlavou.
Jerome vypnul motor. Ztuhl hrzou hledli na ten straliv objev. Smrt musela nastat docela
nedvno. Na bled pokoce nebyly sebemen znmky rozkladu; krev stekla v chuchvalcch
po pozinkovan trubce a vypadala jako rez. Pestoe byla mlha, dostavily se u prvn
mouchy. Steve se rozhlel, ale zbytek mrtvoly nikde nevidl. V tom tichu bylo najednou cosi
hrozivho. Nkde v dlce se ozval vysok kdkav smch, stejn dobe to mohlo bt opi
brebentn nebo voln njakho velikho ptka jako vtzoslavn smch on bestie, kter
mla na svdom tuto hanebnost.
Kdy Jerome opt nastartoval, Stevovi se ulevilo. Pern smrovka zstala za nimi. Kdykoli
se pak v mlze ukzal njak stn, Steve sevel zbra a myslel si, e se jim stav do cesty mu

v koen masce a hroziv zved poprav me, ale to jen euphorbie rozpnaly temn vtve.
Stromov zhoustlo. Brzy narazili na eku a jeli podle n na sever. Hledali brod, aby se dostali
na vchodn beh, a tak postupovali jen krokem. Kov na behu bylo skoro neprostupn a
cestu jim znovu a znovu zahrazovaly padl stromy. Kadou chvli museli nco objdt.
Nakonec nali msto, kde se eka zdla natolik mlk, aby se j dalo projet.
Jerome zaregistroval na protjm behu jaksi pohyb a vypnul motor. Nzkm porostem se
prodralo stdo mastodont a tkm krokem milo k napajedlu. Vechna ta mohutn, a
est metr vysok zvata s krtkmi, skoro a nedomrlmi kly a s neohrabanm krtkm
chobotem jako u tapra, kter se teprve u mamuta a slona vyvine v obratn chapadlo,
vypadala znaven a zbdovan. Zdlo se, e tmav huat srst jim vypadv po chomch,
a tam, kde se na vyhublch bocch ukazovala hol ed kropenat ke, bylo vidt hnisajc
zjiten rny i erstv zrann, z nich tekla svtle rud krev. Typick pznaky pokroil
nemoci z ozen. Jedno mld mlo zmrzaen chobot a ten sebou mezi malmi, teprve
vyrstajcmi kly potrhval jako zuhelnatl pahl nohy.
Jeden star bk byl zrann do hlavy stelou nebo stepinami grant. Oslepen stkajc krv
podezvav zvedl chobot jejich smrem, zavtil a vyrazil podrdn zatrouben, kter
zmlklo v chraptivm vzlyku. Boky mohutnho bka se chvly vyerpnm. Byl na nho
alostn pohled. Musel bt v bezprostedn blzkosti vbuchu atomovho grantu a u mu
nezbvalo moc ivota. Samiky, jakoby jaty temnou pedtuchou, vzaly mlata do svho
stedu, jeho odtlaily stranou a vtily na vechny strany.
Vdce stda dovrvoral k ece, uklouzl na bahnitm behu a zlomil se v kolenou. Nejdv
ponoil chobot do vody a postkal se, teprve pak zaal mocnmi douky pt. Voda zrudla.
Kdy bk ukojil ze a opt pevzal str, odvil se zbytek stda k napajedlu.
"To je dsn, co tady natropili," zaeptal Jerome.
"Obvm se, e je to jenom zatek," ekl hoce Steve. "Kamkoli lovk pijde, vude
bezohledn panuje na kor svho okol."
ekali, a stdo uhas ze a odthne od behu. Zatm dojedli sendvie a dopili aj z
termosek. Dvali se, jak mastodonti tkm krokem odchzej thnouc se mlhou, jak si s
lskyplnou trplivost pomhaj na nohy, kdy nkdo z nich uklouzl, kdy mu hrozilo, e
uvzne v bahn, a zkostlivm funnm se dovolval pomoci. Vichni byli smrteln ozeni.
Te dil Steve a Jerome se posadil vedle nho s odjitnm samopalem na kln. Kdy
pejeli brod, krajina zas o nco vc pipomnala savanu. Rostlo zde mn strom, koviny
prodly. Smovali te skoro pesn na severovchod a jelo se jim dobe. Tern zanal
zvolna stoupat; msty se plae prodralo slunce bled jako msc. Koka plhala v a v a
najednou, jako by se vynoili z vody, se pod nimi rozkldalo mln moe a thlo se a k
obzoru. Na jihu se zvedaly kuelovit pahly, kter jednou v dalek budoucnosti budou
ostrovy Galite, za nimi jako tmav pstavn hrz, do n narela bl ztuhlho mlnho
vlnobit, lem africkho pobe. Odtamtud je ostelovali. Jerome pozoroval triedrem
zalesnn poho. Nevidl nic, nevylehl dn zblesk vstelu.
Z vrstvy mrak pod nimi obas prorely zpeen vrcholky palem jako podivn obrovsk
vodn rostliny zaplaven dmem. Jerome ukzal na sever, kde se zvedala divoce rozeklan
nhorn ploina, kter za nkolik milin let bude ostrovem Sardini. "Musme tam," ekl. "Ale
ne zaneme s vstupem, radi bych se kousek vrtil a pokal do veera, a bude zas
mlha."
Steve s hrzou pomyslel na useknutou hlavu pilota, kter jim ukazovala cestu. Cestu kam?
"Jsem proti," ekl. "Neznme jejich dostel. m dl se dostaneme na sever, tm jsme ped
nimi bezpenj."
Jerome se dval na strm srzy Sardinie. "Kdov," ekl a pokril rameny.
"Prostor pistn je radioaktivn zamoen," uvaoval Steve. "Teba u hejeme jako
slunka. Mli bysme se snait co nejdv dostat pomoc, dokud nebude moc pozd." U se
mu zdlo, e na nechrnnch stech pokoky ct nesnesiteln svdni, zaruen pznak
nadmrn dvky ozen. "Urit ns nenechaj v brynd," dodal s nadj. "Slbili, e pro ns
pijdou."
"Pokud budou moct. Jinak si pro ns pijde rohatej," ekl Jerome a po chvli sarkasticky
dodal: "Pokud m u v tyhle dob slubu. Ale j o tom vbec nepochybuju."

Krtce po poledni pevzal volant zase Jerome. To u byli vysoko nad moem mlhy, ale zdlo
se jim, e se k sardinsk ploin piblili jen o krek. Zvolna se objevovaly jin druhy
strom, mezi palmami a euphorbiemi se msty ukazovaly akcie a pinie, ojedinle i jinany.
Krtce nato narazili na vrak vyhoelho dpu. Tady pila o ivot jedna tyka. Na kostrch
byly jet zbytky uniforem. Jeden z mu zejm nezemel okamit. Odplazil se jet asi
edest metr, pak zstal leet a sltli se na nj supi. Podle zsah to byl vzdun raketov
tok. Protivnk ml tedy pevahu i ve vzduchu. Steve se stsnn dval po obloze.
"Koukm, e to tady s pomoc pro ty, co pistanou, nen nic moc," bruel Jerome. "Co k?"
Steve neodpovdl. Projdli krajinou, v n se musely odehrvat tk boje. Zem byla
sam trycht po bombch, vegetace splen, k obloze se tyily zuhelnatl pahly strom.
Jerome jel pomaleji; psy rozviovaly mrana prachu a popele. Klikoval mezi krtery a
snail se dret smr; potom byl tern opt strmj; koryto vyschlho potoka, jm jeli k
severu, lemoval dk les. V uzavenm voze bylo nesnesiteln vedro.
"Tady to vypad bezpen," ekl Jerome a zajel pod temn stinn psteek divoce
propletench piniovch vtv. V jednom dolku se nasbrala voda, vtvovm prosvtalo slunce
a lesklo se na hladin. Jerome se vyzul a mchal si nohy, Steve zatm vylezl na vysok beh,
aby se rozhldl. Tady na pat ploiny prailo slunce nezmnnou silou, kdeto pkr svahy
jinho pobe Sardinie u brzdily stny. Nkde tam nahoe by mla bt ona zkladna.
Teprve tam budou v bezpe.
Steve najednou zaslechl chraplav vren. V prvn chvli ho napadlo, e Jerome dl nco s
motorem, pak si s hrzou uvdomil, e nkde docela blzko je asi njak velik elma,
divok koka, lev nebo nco takovho. Horempdem sebhl dol a zaval na Jeroma, kter
vyden vythl nohy z vody a sahal po samopalu: "Lev! Lev!" Jerome mval zbran sem a
tam, ale nikde dn cl. Pi vcviku je nauili spoustu zbytenost, ale ne jak se maj chovat
ped kokovitmi elmami.
"Bu sakra trochu opatrnj!" osopil se na nj Jerome. "Tady mou bt i avlozub tygi, co
rozspou i mastodonta. Jak to e si tady pobh neozbrojenej?"
Steve odhodil plbu na zadn sedadlo, ml vztek, e byl tak lehkomysln, sedl si za volant a
nastartoval. Jel, dokud nepadla tma, a pak jet kus pi svtlech, a ho nesjzdn tern
donutil zastavit. Dalo se do det. U cel odpoledne se nad nhorn ploinou tvoily ve
boukovch mraen, nad vrcholky na zpad se blskalo a vtom se nad nimi bleskurychle
strhla boue. Steve najel do pkrho svahu. Koryto potoka, kterm jeli, se mohlo zakrtko
zmnit v katarakt. Unaven zabrzdil. Zdlo se jim, e na stechu vozidla bubnuj kapky velk
jako pst. Voda zaplavovala pedn sklo, ve vtein nebylo vidt na dva metry. Na obloze se
kiovaly temn rud blesky, hrom bil o blzk skaln rozsedliny a burcel do dol. Stromy
ply v poryvech vtru a vytsaly vodu z bujnho listov.
Kdy d polevil, postavili si pod vtvemi stan. Nebyli jet hotovi a vyslaka se opt
probudila. Njak hlas, kter musel bt docela nablzku, ekl:
"Kotva vol Boji. V nonch hodinch se s vmi pokusme navzat pm spojen. Ozvte se,
a meme urit vai pozici. Pjem."
,"Tak moment," ekl Steve Jeromovi, kter nerozhodn sahal na vyslaku. "Me to bt
finta." Jerome pikvl.
A jako by byl u vysla zapojen, hlas v pijmai ekl: "Sprvn, hoi. Tuhle fintu zkouej
znovu a znovu. Kdy se jim povede, pak je nam kolem okamit vs varovat a podniknout
ve, abyste se z toho dostali ivi a zdrvi. Nemme dn spolen kd, ale my jsme ti prav.
Muste bt nkde docela blzko. Pjem."
Jerome rychle cvrnkl do vyslae. "Rozumme. Konec."
"Bezva. Dk. To sta. Bute na pjmu. Konec."
Steve pevzal hldku a Jerome se zatm snail usnout. Krvav rud zablsknut obas
pochmurn osvtilo mrana a o stechu stanu tu a tam zabuila sprka vody urvan vtrem z
korun strom.
Krtce po plnoci zaslechli hluk vrtulnku. Kdy rachot byl skoro bezprostedn nad nimi, ekl
Steve tie do mikrofonu:
"Pistate." Odjistil samopal. Jerome vylezl se zbran ze stanu a kryl se.

Nkolik vtein zkosti. Steve oekval zlehy kulometu nebo zblesk odplen rakety, ale
nic takovho se nestalo. Mal dvojmstn vrtulnk rozsvtil hledai svtlomet a klesal. Vylezly
z nho dv postavy. Steve v slabm svtle spatil dva mue v plbch a v ponkud odranch
a vybledlch polnch uniformch.
"Murchinson," ekl ten men a nathl ruku. Steve ho v t tm odhadoval asi na padest.
"Ruiz," pedstavil se druh, kter na nj svtil baterkou, byl to stedn vysok, podsadit
ptatyictnk.
"Z druh strany Mississippi, ale stoprocentn n lovk," ujioval je Murchinson. Nechpali,
o em mluv. A protoe to vypadalo, e tm dvma jsou hodnosti naprosto lhostejn,
pedstavil je Jerome pouze jmny. Ti dva pikvli.
"Mm pocit, e jsem vs vidl na seznamu. Na seznamu tch, co jsou jet na cest," ekl
Ruiz a usml se. "Vy mte ale kliku."
Steve pikvl. "Mohlo to bt hor."
"Ze kdy pichzte?" zajmal se Murchinson.
"Z roku 1986," ekl Steve. "Co se to tady vlastn dje?"
"Tady je peklo," ekl Murchinson. "Ale na to jste u urit pili sami."
"Kolik ns tady vbec je?" zeptal se Jerome.
"Spousta," ekl vhav Murchinson. "U je to taky pes tyicet let, co tady pistli prvn. A
nkte u taky... odeli."
"Nazptek do budoucnosti?" zeptal se Jerome.
Slev si viml, jak ti dva na sebe rychle pohldli.
"J, vte, tableta strnka operace nen vlastn n kol," ekl Ruiz a rozpait shrabval
botou vlhkou zem. "My vm dme pr dobrch rad a mapu, abyste ztra bezpen dojeli do
Pevnosti. Neradi bychom, pedbhali velitele. Ten vm d na vechno vyerpvajc
odpov."
"A co je s ropovodem?" zeptal se Jerome. "Jestli tady nmonictvo operuje u tyicet let, tak
by..."
"Helete," ekl Ruiz a zachmuil se. Pi baterce to aspo tak vypadalo. "Na tohle radi
zapomeneme. Tahle hovadina stla u zatracen moc lid ivot. A my dva jsme tm prosrali
pes dvacet let ivota a mme sakra malou nadji, e se z tyhle lamastyky vbec
dostanem."
"To jako chcete ct, e se za tch tyicet let nic neudlalo a e se nai opevujou v
njakch pevnostech a materil, kterej se sem s takovma nkladama dopravuje, zatm hnije
pod moem?" vyjel na nho Jerome.
"Poslouchejte, vy...," rozilil se Ruiz.
"Major Jerome Bannister, pane!"
"Tak se zase proboha uklidnte," ekl Murchinson a meiv se zasml. "Na svoje otzky
dostanete vyerpvajc odpov, majore, jestlie vm ta nzorn lekce jet nestaila." Na
mokr kapot koky rozloil run kreslenou mapu a podrel nad n baterku. Papr se rychle
promel. Murchinson jim ohnutm ukazovkem ukzal, kde jsou, a pak mvl rukou kamsi k
severu. "Pesn pozice Pevnosti nen pochopiteln zakreslena," ekl. "Potkte-li cestou
takov pomen dentlmeny, kte jsou po celm tle ponkud neoholen a mluv trochu
zvltn anglitinou, s dvrou se jim vrhnte na kosmatou hru. Ale kdybyste se naopak
setkali se skupinou jezdc na velbloudech - normln si jen mlokdy troufnou a sem nahoru
-, tak je klidn a bez vhn postlejte. Je to oldck ksindl, kter byl pvodn ve slubch
ejk, ale te u dvno vede vlku na vlastn pst. Ti kluci se toti tej taky tak troku
oblafnut. Vichni nejsou patn, ale tady plat takov nepsan zkon, e se nov nechvaj
bt, i kdyby byl jejich nklad kdovjak lkav. Vechno jasn?"
"Nic nen jasn," ekl natvan Jerome.
"Zd se, e vs tady ledacos pekvapuje," ekl smliv Ruiz v nhlm nvalu mrumilovnosti.
"Oveme."
"Tady vs budou pekvapovat jet jina vci, majore."
"Pili jsme sem, abysme provedli uritou korekturu," nedal se Jerome odradit. "A jestli se to
nevyvj tak, jak jsme si pedstavovali, pak se to mus taky zkorigovat. Vracejc se vsadky
snad informuj nmonictvo o tom, e..."

"Promite, majore Bannistere," peruil ho Murchinson. "Nerad to km na rovinu, ale tam na

Bermudch zatm tr pr lovk, kterm u thne na sedmdest a kte stle jet ekaj,
a je nmonictvo doprav do zajitnho podzimu ivota. A tr tam a ekaj jenom dky
obrovsk klice a dky nm, kte jsme vzali na sebe tuhle pakrnu a dostali je tam, jinak by
mli ten podzim ivota u dvno za sebou jako spousta jinch, kterm jsme u nemohli
pomoct, majore, a...," ukzal do tmy na jihovchod, "kte zstali tam. Nosme doslova a do
psmene ki na trh a slme tak, e bychom vs neradi dle obtovali svou ptomnost.
Chpete, co myslm?"
"Promite," zabruel Jerome. "J nevdl..."
"Za to vy nemete, majore," ekl Ruiz. "J jenom na smrt nesnm, kdy si tady nkdo
hraje na drsana a nev ani, o co jde. To jsme toti zaili u moc asto."
"A pro jste se u dvno nevrtili do budoucnosti?" ekl Jerome. "Kdy u toho mte pln
zuby?"
"On se to chce skuten dozvdt," vzdychl Murchinson.
"Protoe ns oblafli, majore," utrhl se na nho Ruiz. "Nvrat do budoucnosti neexistuje!"
Steve ml pocit, e mu jaksi ledov ruka stiskla srdce. , V hlav se mu hromadila jedna
jedin mylenka, a kdy explodovala, myslel, e mu urve spnky.
Vechno je v tahu!
Tak mus bt delikventovi, kdy vid, jak na nho m hlavn poprav ety a velc dstojnk
zved avli. Steve se chytil vlhkho plechu masky chladie. A zdlo se mu, e mu schne pod
rukama.
"J to tuil," zaeptal Jerome. Neuviteln se ovldal, ale stejn to zaznlo jako bolestn
zastnn.
"Urit se to nestalo mysln," konejil ho Ruiz, "ale nco tady asi pardn kikslo."
"Znte Miamskou smlouvu mezi Fidelem Castrem a Maxmilinem V.?" zeptal se napjat
Murchinson.
Jerome se na nj nechpav podval.
Ruiz vznamn pokvl hlavou a ekl: "No tak to vidte."
Kdy vrtulnk vzltl a odletl, Steve zalezl do stanu. Jerome ho vystdal ve stri, vyhledal si
such msteko mezi stromy a sedl si na bobek. Za chvli si el pro nco do stanu. Steve
dlal, e sp. Pipadalo mu, e Jerome potichu vzlyk, ale teba se mlil. Jerome zase vylezl
a zathl zven zdrhovadlo.
Steve se ctil jako peraen, ale nemohl usnout. Obas, kdy se vtr opel do vtv, dopadly
na stechu stanu kapky tk jako hrst zralch vestek. Bylo mu, jako by ml na prsou
sloupec vzduchu z komna strmcho a k nebesm, tk byl jako miliardy milibar, poho z
asu. Vdl, e v nedosaiteln vce nad nm existuje vstup do volnho prostoru, ale e
se k nmu nikdy neme dostat, vdl, e vechno, co ml rd a eho si vil, je na druhm
konci toho nesmrnho koridoru stoupajcho do budoucnosti.
"Jei Kriste," lapal po dechu a strach a bemeno asu mu svazovaly hru. A tu si uvdomil,
e tvor bo na zemi bude muset jet pes 50 000 stalet ekat na svho vykupitele.
Neboh tvor osamocen v tsnivm strachu. Steve se pevaloval a myslel na stdo
odsouzen k smrti, se kterm se setkali v prostoru pistn, na mld, kter se zmrzaenm
chobotem, pokubvajcm jako pahl uplen nohy, nem anci pet. Zmnili jsme Zemi k
libosti bo, podmanili jsme si ji dle obrazu jeho, myslel si vztekle. A tento obraz je najednou
stejn mimo as jako jeho stvoitel. Jeho pach zamouje oceny, zalz do zem, mn chu
vzduchu; miliny let star orientan body ml, zdechv , v hlubinch bezradn plaz, hledaj
tan ptci nov cesty ve spleti vzdunch tras a pletovch koridor. To ve prosakuje
asem, pronik do tsnivch sn tvora a ten se ds ze spnku kovovm pachem strachu,
jen najednou prostupuje vm a kvli nmu zapomn na ukazatele cest; stn koue, jen
zahaluje hvzdy. Ke plc jako po horkm popelu, ern svtlo c chadnut; neekan
boue z vymeten poledn oblohy, je jako pval zatemuje slunce a podivn kal napajedla,
a zem zludn povol pod opatrnm nalpnutm a chvjc se boky vypovd slubu. Steve
se zkroutil do klubka, jako by ctil fyzickou bolest. Kdy ho Jerome zatahal za kotnk,
vyden vyskoil.

Jitro bylo jasn a provonn pryskyic. Ziv a ist obloha se klenula jako modr plachta.
Nad tesy rozplenmi prvnm slunenm svitem krouili orli, sldili po vhavch stoupavch
proudech, je se dvaly do pohybu. Kdesi nablzku zakiela sojka. Pak teskl vstel z
puky, ozvna se valila skalnmi rozsedlinami.
Jerome u udlal sndani. Vypadal nevyspale a kolem o ml hlubok stny.
Jedli bez chuti, ostrait naslouchali, ale neslyeli nic ne tbetn ptk. Potichu sloili
stan a uloili ho do vozu.
Steve opatrn nastartoval, ale i tak jim pipadalo, e motor dl pekeln hluk. Jerome se
stsnn rozhldl. Pak vyjeli. Tern byl stle obtnj a hornatj. Znovu se dostali ke
kamenitmu korytu potoka.
"Msto tyhle kraksny nm mli dt s sebou muly," vrel Steve.
Jerome, kter obas sledoval kompas, zaukal na run kreslenou mapu se skvrnami od
vody. "Ten Ruiz mluvil o dol jaksi eky. To by mohlo bt ono. Jenom mm takov pocit, e
jsme se dostali pli na vchod. Jestlie tenhle heben je budoucm mysem Teulada, pak se
musme dret vc doleva, protoe ta pevnost je tady v Porto Pino."
Steve jel korytem jet pr set metr, ale koryto se stelo stle vc na vchod. Otoil,
kousek se vrtil a zaal plhat na zpadn beh. Prorazili kovm a dostali se na nhorn
rovinu, kter se zvolna svaovala k jihu a na n nerostly skoro dn stromy.
"Me to bt jet tak tyi pt mil."
V tu chvli uslyeli hlasit tesk, jako by njak letadlo prorazilo zvukovou bariru, a hned
nato jekot motor. Od vchodu se podl bo hor blil nzko nad zem sthac bombardr a
hnal se na n. Steve otevel dvka, odbhl pr krok od koky a vrhl se k zemi. Za pr vtein
je peletl.
Steve chtl nejdv ponechat vz osudu a zachrnit si jen holou ki, ale pak rychle vyplhal
za volant.
"Te ale fofrem!" zaval Jerome. Steve strhl koku prudce doprava a plnou rychlost jel na
nzkou skaln stnu. Jerome zatm pozoroval oblohu. Ani ne za pt minut byl letoun zptky.
Steve si narazil plbu, pirazil s kokou ke skaln stn, ipkou vyletl ven a schoval se za
nkolika balvany, vyplail pitom njak zve, kter poden uprchlo, a o jaksi lahouny si
rozkrbl tv. Zaslechl typick hu hu, jak sthaka odplila dv rakety vzduch-zem a
skoro okamit tkot lehk protivzdun obrany. Take jim tenhle tok neplatil.
Steve utkal ke koce a vidl, e Jerome sed za volantem, ani se nehne. Jindy tak jasn oi
mu potemnly strachem a na zarostl tvi se mu perlily tk kapky potu.
"Co je ti?" osopil se na nj Steve.
"Co jsme to za idioty?" vykikl a pratil pst do volantu. "Co jsme to za beznadjn
zaslepen blzny, e jsme se dali nalejt na nco takovho!" Prudce otevel dvka a vypadl
ven. Steve slyel, jak b dozadu k pvsu a zvrac. Se okem se mus kad vypodat po
svm, pomyslel si. U Jeroma je to fyzick problm. On se vyblije nebo si spust kalhoty,
protoe m z koliky stevn kee, kdeto mn si v hlav dlaj hnzda pavouci a edou st mi
zastraj mylenky.
Bombardr se vrtil pesn od vchodu. Opt bylo slyet odplen dvou raket a skoro
souasn detonaci hlavic a stelbu protivzdun obrany. Sthaka se rozjeela a kmitla se
nad nimi. Vykreslovala do mode oblohy pruh koue. Pilot se snail vyhnat pokozen letoun
jet v, ale pak to vzdal. Proti obloze rozkvetl padk a klesal k zemi. Z jednoho bo na
zpad vylehl oranov blesk. Nad mstem, kde se letoun ztil, tie stoupal mrak koue. V
poledn modi se vznel bl chuchvalec a psobil v tom tichu skoro radostn, pak ticho
rozervala sla dvno minul exploze.
Ve Stevovi se najednou rozhostil nesmrn klid. Jako by Jeromova chvilkov slabost zbavila
situaci dsu. Zistajasna si uvdomil, e i tady na druhm konci toho stranho koridoru
bude poteba, aby pomhal svm blinm. A tento pocit ho uspokojoval. Non ds tiscilet,
jen mu v noci svral srdce, ho opustil.
Steve vystoupil a zaplil plynov vai. Kdy byla kva hotova, nalil ji do dvou pohrk a el
dozadu za Jeromem. Sedli vedle sebe ve stnu skaln stny, pili horkou bryndu a dvali se
kad ped sebe.
"Dk," ekl Jerome, otel si pot z ela a z o a upustil plbu do trvy ped sebou.

Obas se ozval hrdeln kik, pipomnajc li skolen, cosi mu z dlky odpovdalo a

pedvalo ho dl. Znlo to radostn, jako by njak satyr pi polednch lsky hrch vybuchl
smchy a jeho veselost se ila po svazch hor, posetch neviditelnmi hnzdeky lsky.
Steve zvedl hlavu a uasle naslouchal, ale neuml si ty vkiky vysvtlit. e by njak
vymel pta druh? hdal, ale ty neznm vkiky mu byly msi povdom a skoro ml chu
neobratn odpovdt.

PEVNOST
Odpovali u asi hodinu, kdy od jihozpadu zaslechli motor automobilu. Popadli samopaly
a ukryli se. Zvuk se rychle blil a pak se o kus dl ped nimi objevil dp, takov omlcen
popelnice, cel od zaschlho bahna, s rozbitm pednm sklem a bez stechy. idi byl mal
a skoro se za volantem ztrcel. Vz se pitil na pln plyn a s kvicmi brzdami zastavil asi
deset metr od nich. Motor okamit zmlkl.
Neuviteln hbit z nj vyskoil jaksi tvor. Nevili svm om. Vysok byl nanejv metr
padest a tak shrben, e mu nepimen dlouh ruce sahaly a k zemi. Plba mu byla
pli velk, na sob ml potrhan a vyrudl krtk kalhoty v barv khaki, je pipomnaly
ddictv po njakm anglickm kolonilnm dstojnkovi, kter strvil ve slub drahn let.
Obnaen sti tla byly sam chlup, dokonce i obliej ml zarostl hustou pskovou srst.
Ze ortek vyuhovaly huat nohy, tenk, ale asn svalnat. Na dlouhch chpavch
prstech u nohou ml nebezpen vypadajc drpy. Ruku, j se opral o zem, sevel ten
podivn tvor v pst, v druh tmal americkou samoinnou puku.
Opice, bylo to prvn, co Steva napadlo, musme ty potvoe sebrat zbra, ne s n nco
vyvede.
Tvor zvedl hlavu, hrdlem se mu valilo vhrun vren, pak vycenil hroziv piat zuby,
snhoble zc ze svtle rudch dsn, asi to ml bt vybziv smv, protoe ruka s pukou
udlala gesto, je mohlo znamenat pouze jedin: Vylezte, nic vm neudlm.
Steve a Jerome vyli z krytu a sklonili hlavn samopal. Tvor vystril bradu a pracn, jako
by mu artikulace dlala pote, napulil tmav odul rty. "tsko," vypravil ze sebe konen
hlubokm hrdelnm hlasem, svalnatou pskov ochlupenou rukou si pejel pes obliej a pak
jim ji nonalantn, s prsty ohnutmi dol, podal na pozdrav. Byla zk a siln a na omak
tvrd a studen. Steve sebou v duchu trhl, kdy pod prsty uctil hustou srst na hbet ruky,
ale pohled do tmavohndch o, je si ho byste prohlely a zrove se tak trochu mazan
blskaly, mu napovdl, e m ped sebou chytrou myslc bytost, kter se pouze navenek
podob opicm z jeho doby. Byl to tvor, kter u nebyl zvetem, tvor, kter se prv zanal
vyvjet v inteligentn formu ivota, ani by se vzdal svch instinkt. Steva fascinoval. Nikdy
nevidl nco tak odlinho, a pesto tolik podobnho lovku. V prun ladnosti a
pirozenm pvabu tvora bylo cosi pitalivho. Zrove vak odpuzoval svou zveckost,
pirozenou nestydatost psobil obscnn a byl nebezpen ve svm divostv. Zdlo se, e
to vechno se koncentruje v pachu, kter jej obklopoval a pipomnal pach elmy. Ostr,
nedefinovateln, fascinujc pach, na kter jet reagovaly i Stevovy otupl smysly. Je to
masoravec, pomyslel si Steve, nebezpen a nemilosrdn lovec. Nejstranj elma, jakou
kdy Zem stvoila. A prv ztrc svj rj.
"To jsme teda mli," odpovdl Steve, ale tvor se najednou spokojen rozesml, zasthal
uima a napulenmi rty ekl: "Ne, tsko je moje jmno." A podrbal se vycennmi zuby na
chlupatch prsou. "A vy jste ti dva nov." Pak s vznamnm gestem dodal: "Mm ho."
Teprve te si Steve viml, e pes zadn sedadla dpu le njak postava, st dvacetilet
lachovit chlapk tmav pleti s nakrtko stienmi kudrnatmi vlasy. Urit to byl pilot
sestelenho letadla. Byl svzn rami od padku jako balk a krvcel na ele. Olivov
ple se mu hrzou zbarvila do voskov. Mladk se tsl jako osika. Steve se dokzal vt do
jeho situace, kdy si pedstavil, jak ho tsko bral do zajet. Proti takovmu svinmu
svalnatmu trpaslkovi neml nadji ani vzrostl chlap. Pipadalo mu, e by ten uzlk
koncentrovan energie dokzal z msta peskoit dp.

"Moskyt," ekl tsko vesele a pratil se dlan do chlupatho pedlokt. Asi tm pohrdav
myslel sthaku.
"Prachy," ekl pak a palcem a ukazovkem naznail gesto, kter by i ve 20. stolet pochopili
vude na svt. Za polapen sestelenho pilota je patrn vypsan odmna; napadlo Steva
nejdv. Teprve za chvli mu dolo, co tm opolovk myslel. "Ml tst," ekl tsko.
"Nezlomil si nohy. Mu ho prodat. Jinak...," dal si ukazovk ke krku a udlal naprosto
jednoznan pohyb. Steve si vzpomnl na hlavu na ocelov trubce. Nebrali zajatce, pokud
se nedali prodat do otroctv. Ale kdo si tady dr otroky? Nmonictvo?
tsko piloil ruce k stm a vyrazil onen satyrsk kik, kter u nkolikrt slyeli a kter
pipomnal li skolen. Z bo nad nimi hned odpovdly dva hlasy.
"Jete za mnou," ekl tsko kostrbatou anglitinou a vlezl do svho vozu. Jerome se posadil
za volant koky a jel za dpem. tsko se obtnm ternem til jak len, ale zjevn to tady
znal lpe ne sv boty - i spe lpe ne nco, jako jsou boty.
Ai za pl hodiny projeli vyschlm eitm potoka. tsko zastavil. Na nvr proti proudu se
zvedala podivn konstrukce. Mezi skalnmi stnami bylo uchyceno asi ticetimetrov potrub
z uml hmoty o prmru tak ti metry a tyilo se do jaksi pyramidy. Zem byla kolem
dokola sam krter a rozryt stelbou, les iroko daleko vyplen.
tsko vypnul motor a naznail jim, aby to udlali tak. Zavolal do hor, ale nikdo se neozval.
"To bude asi ta pevnost," ekl Jerome, ale tsko se nijak neml k tomu, aby k pyramid
zamil.
"Atrapa," vykikl tsko a ukzal na stavbu. "Moc atrap." Ukzal prstem pes rameno.
"Naletli!" zasml se vesele, ale pak mu smv na tmavch rtech najednou zmrzl. "Moc
smrti," ekl smutn a rozmchl se kolem sebe. "Moc smrti." Zhnusen se podrbal v podpa.
Pak svho zajatce bleskov udeil hbetem ruky do oblieje. "Moc smrti," zavrel a vzdychl.
Jako by ho najednou pepadl nevslovn smutek, jako by najednou klesl na mysli a dobr
nlada mu vyprchala.
tsko jel pomalu dl na vchod. Objeli zalesnn pedho, pak zaboili k severu a vjeli do
spleti strmch rokl. Pod nimi huela divok bystina. Hustm stromovm vedla vozov cesta
z hat, na n bylo vidt stopy pneumatik a ps. tsko obas zastavil a vyrel ony podivn
vkiky, na n mu kdosi pravideln odpovdal. Nikdo se vak neukzal. Stle byli kdesi nad
nimi, ukryti ve vrcholcch vysokch strom nebo na vstupcch skal.
"Strn," vysvtloval tsko. Nmezdn armda vojenskho nmonictva fungovala podle
veho perfektn.
"Tohle budou asi ty rokliny v Porto Pino v Palmaskm zlivu," ekl Jerome. "Jsme na mst."
Teprve te si Steve viml, e zk dol ped nimi je umle zasteeno. Ve skalnch stnch
byly trhavinami upraveny msy, na nich jako rkosov stecha spovaly vrstvy ropovodnho
potrub. Potrub bylo pekryto zeminou, do n byly vyszeny stromy a kee.
Vjeli do tmavho jcnu a octli se v prostorn jeskyni, uprosted n se pnil potok. Vude
kolem stla tk technika: buldozery, bagry, jeby, traktory a trajlery. Po obou stranch
vozov cesty bylo vidt barky a sruby, mezi nimi plastikov ndre na pohonn hmoty,
nikde vak ani ivka.
Vtom se seshora prodralo slunen svtlo, st dol byla nezasteena. Zde opt rostla
zele. Pak nsledoval zase kus stechy, barira z pytl s pskem, ozbrojen str: dva star
mui v khaki ortkch, jeden svleen do pl tla a siln oplen, druh v dravm triku a v
klobouku se irokm okrajem. Sedli na vraku jakhosi vozidla, kter dv mohlo bt kokou,
a mastili karty. Jeden zvedl ruku na pozdrav a nedbalm mvnutm je pustil dl.
"ek bych, e skuten nejsme prvn," pravil Jerome mrzut. Stevovi to tak pipadalo, jako
by piel na divadeln pedstaven a kulisci u dvno odklzeli kulisy. Pak zastavili ped
barkem, kter u lta volal po novm ntru, a tsko je odvedl k veliteli.
"Vtejte v pevnosti Budoucnost 1," ekl velitel. "Toto msto nazvme Maledetta. Tak se tady
bude jednou velmi ppadn jmenovat jeden nuragh. Howard Harness," pedstavil se a podal
jim ruku. Byl to ramenat ptaedestnk s energickma tmavma oima a prodlmi
snhoblmi vlasy. Obnaen trup ml oplen dohnda; obleen byl jen do vybledlch
ortek a do sandl vlastn vroby s podrkami vykrojenmi ze star pneumatiky. Jerome

se vzrstajcm zdenm registroval vechny ty znmky vojenskho padku.

" Bval jsem tady v Zpadn pnvi hodnostn nejvym dstojnkem," pokraoval velitel,
kdy jim nabdl msto na hrub otesan lavici.
"Vojensk hodnosti jsme u dvno zruili, ale funkce velitele mi zstala."
Steve nespoutl oi z jeho lev pae. Asi deset centimetr pod loketnm kloubem byla
amputovna a na pahl byl pern pohled. Vypadal, jako by ho eznk urazil sekerou a pak
ho fuersky seili. Rna urit nebyla dlouho len, protoe na n bylo vidt hlubok dry
povleen edm kraloupem, kter pipomnal patn ztuhl cement.
"S lkaskou p jsme to tady mli zpotku dost patn, " ekl Harness, kdy si viml
Stevova pohledu. "V tomhle smru budete na tom lp."
Steve si usilovn prohlel piky bot a zamumlal: "Promite, pane."
Harness dlal jakoby nic. "Pokud nechytnete malrii. S lky jsme na tom bled."
Zaposlouchal se do hlasitch, ale nejasnch hlas z vyslaky, je se nesly z vedlej
mstnosti. "A v dnm ppad ten kontejner neotvraj trhavinami!" kikl jim do frekvence.
"Dokud nezjistme, co V nm je, tak v dnm ppad... Jak star? Dv st? Pak to mus bt
jeden z tch prvnch. Promite," obrtil se k nim a pokraoval: "Mme vdycky radost, kdy
nkde v Pnvi vyhrabeme kontejner, kter jet nevyplundrovali kefci."
"kal jste dv st let, pane?" zeptal se Jerome.
"kal jsem dv st let."
"Mluvilo se o estiletm a osmiletm rozptylu."
"To mon platilo pro ta krsn kulat testovac vajka. Tady u dv st let pr z nebe
materil. Kdy pistly prvn skupiny, byla vtina vc beznadjn znien a k nepoteb."
Vzal si k ruce njak seznam, drel ho daleko od o a peetl jejich jmna. "Major Steve B.
Stanley a major Jerome Bannister, vysazeni z lodi Thomas Alva Edison 30. ervna 1986.
Paneboe, to u je dvno."
"Ani ne dva dny," ekl Jerome.
"Nojo," ekl Harness a hoce se zasml. Pitiskl seznam pahlem ruky na desku stolu,
pakem tuky peliv pekrtl jejich jmna a pipsal k nim njak sla.
"Neum nkdo z vs brousit oky?" zeptal se. Steve s Jeromem se na sebe bezradn
podvali.
"Nne, pane," ekl Steve.
"To jsem ekal. Jinak byste mi vybrousili brle. Oi mi posledn dobou slou stle h.
Doufm, e mte njak uiten nevojensk znalosti, to byste pak byli velmi dan.
Petrochemik, specialist pes ropovody a geolog tady mme habadj," dodal. Pak zvedl
oi od seznamu a pravil: "Datum, kter jsem zanesl za vae jmna, nen tak docela fiktivn,
jak se zd. Kadopdn je realistitj ne kterkoli jin letopoet, co znm, a vy tuto realitu
poznte sami a krut na vlastnm tle. Jste v roce 47 po prvnm registrovanm pistn. Nai
protivnci zde byli o pr destek let dv a ponkud lpe vyzbrojeni. To je ta nae smla, jinak
bychom byli doshli vc. Tohle mohli pedvdat a potat s tm, kdyby nebyli tolik optimistit."
"Pak je to vechno nadarmo?" zeptal se Jerome. "A pr miliard dolar a pr set lid doslova
vyletlo oknem?"
"Jedn se o nkolik stovek miliard dolar a zhruba o ti tisce lid, z nich zatm asi dv st
osmdest zahynulo v bojch a zemelo na nemoc z ozen."
"A kde jsou ti vichni?" zeptal se Steve.
"Vtinu odvezli na Bermudy. Hlavn eny a dti. Vznikla tam bjen prosperujc kolonie.
Jej obyvatel j eufemisticky kaj Atlantis podle onoho bjnho kontinentu. Na nvrat do
budoucnosti te ek u pes tyi tisce osob."
"Take nvrat do budoucnosti neexistuje," ekl Jerome.
"J bych to tak kategoricky netvrdil," ekl velitel, otevel zsuvku psacho stolu, zkoumav se
do n podval a zase ji zavel. Pikvl.
"Vythli vs Ruiz a Murchinson, e?"
"Jo, vythli, to je fr," ekl Jerome. "Odbyli ns pr radama a mytec."
i"V dnm ppad nesm ohrozit vrtulnk. Je to n posledn. Mme ho jen proto, e nm
ho ten star dobrk Harry d vdycky dohromady. Kdyby ho sestelili, mohli bychom pro nae
lidi, co padaj z nebe a netu, co je ek, udlat u jen zatracen mlo. Ale tuhle informaci

vm dvat nemli. Je to pli velk ok. Mli jsme pr tragickch ppad, kdy se novci
zblznili, zapojili vyslaku a ulevovali si divokmi nadvkami. Pak u je to otzka jen
nkolika minut: Bu atomov grant, nuklern stela s plochou drhou letu, nebo tam v
Africe vystartuje sthaka a je s nimi konec."
"Kdo jsou vlastn nai protivnci?" zeptal se Steve.
"Pestr smska. Vtinou oldci, Francouzi, Italov, Nmci, vichni byli pvodn ve
slubch ejk, ale u dvno si vedou vlku na vlastn pst. Obchoduj. I s otroky. kme
jim kefci. Jsou mezi nimi mizerov, pro kter nem lidsk ivot dnou cenu, ale to jsou
jet ti mn kodliv souasnci. Nkte s nmi spolupracuj, aby si vykoupili cestu na
Atlantidu. Ti hor jsou fanatici, vtinou Palestinci. Pichzej sem jako kamikadze. Svit
tady Pnv jako srni a stl po vem, co se hbe, nezdka i po svch krajanech, dokud se
nedaj domluvami pohnout k tomu, aby si aspo prohldli pistvac plochy na africk
ploin, ne jim dojde palivo a oni se s odhodlnm k smrti vrhnou na domnl ropovod. Te
tam maj v hangrech nco pes deset letadel, ale dky na obran jich je stle m a startuj
stle ideji. I oni maj patrn problmy s psunem. Dep na rop a maj nedostatek paliva.
Taky jim to neklape, jak si pedstavovali."
"Ale jak je takov porka mon?" zeptal se Jerome.
"Porka? To ano. Ale jina, ne vy myslte," ekl velitel. "Vte, majore Bannistere, pemlel
jsem o tom a ml jsem na to dost a dost asu. Pichzte z budoucnosti a vidte to v pln
jinch kategorich. Jsem tady u pli dlouho na to, abych se do nich jet vpravil. Vidl jsem
toho a moc. ekl bych to asi takhle: Vra v dolar a v neomezenou proveditelnost monho
je stejn blud jako teorie dutosvtosti. Kdo z rokov mry verejka chce spekulovat do
budoucnosti, nen ani o chlup lep ne blzen, kter podle selapanch podrek a
okopanch bot chce usuzovat na dutost svta. Kdo si mysl, e se skutenost mus
pizpsobit jeho idejm, ten ztroskot. Bu zave on, nebo realita - nebo oboj."
Vela asi ptatyicetilet ena v jednoduchch peste vyvanch atech a na devnm
podnose pinela sklenn dbn s jakousi kalnou tekutinou a ti sklenice s zkmi bohat
vyezvanmi likami, na nich lpla jaksi blav hmota pipomnajc surovou gumu.
Postavila ped n sklenice a sklenn dbn.
"To je Nina," ekl Harness. "Zstala tu s nmi a star se o ns."
ena Stevovi a Jeromovi pvtiv pikvla a beze slova zas odela. Harness jim nalil.
"Co je to?" zajmal se Steve a ukzal na svou sklenici.
"To je melasa s citrnovou vou a s vodou," ekl velitel. "Sname se vychzet z domcch
produkt." Usml se. "Podailo se mi odpovdt na vae nejnutnj otzky?"
"Ano," odpovdl Steve a usrkl. Npoj chutnal trochu sladkokysele a byl velmi osvujc.
"Ale co jste myslel tou znienou realitou?"
Velitel chvli vhal, podrbal se pahlem na brad a ekl: "Urit se jednalo nedbale. Nemli
nikoho poslat do minulosti, dokud si experimentln neovili, e mohou pokusn osoby
dostat taky zpt. Ale dlali to vechno v dobr ve. Co je logick. Protoe jak by mla cel
operace smysl, kdy by nemohli dostat ropu do budoucnosti - a s n i ty, kte na tom dlali.
Vem nmitkm elili argumentem, e nkdy v budoucnosti bude tento problm eiteln.
Zkrtka smnka na budoucnost, to mvali optimist u odedvna ve zvyku. Ale pak se asi
ukzalo, e tahle smnka nen kryt. Zdej technici dokou samozejm technick aspekt
tohoto problmu docela pijateln vysvtlit. Tvrd, e pi obrcenm procesu taky dochz k
nemu takovmu jako rozptyl. Energie uren pro vstup se ned soustedit na jeden
asov bod. Rozptl se ve velkm asovm prostoru a vybije se v bouch, kter vn zu
nad vstupovou znou. Jene objekty, kter tam vdci rozmstili, se nehnou z msta. Te se
vak odbornci shoduj v tom, e problm je v zsad eiteln. Nemm tuen, kde berou tu
jistotu. Jestlie vak ty objekty stle jet neobalila dn energetick bublina a nestrhla je
do budoucnosti, pak to me znamenat pouze jedin - USA nemaj na een tohoto
problmu dost asu."
"Jak tomu mm rozumt?" zeptal se zmaten Jerome.
"O to prv jde. To je pesn to, co myslm rozbitm reality. Neustle mn djiny rznmi
akcemi a protiakcemi a neuvdomuj si to. Pouze my tady v minulosti s ohromenm
zjiujeme, e pochzme z naprosto rozdlnch budoucnost."

"Miamsk smlouva," ekl Steve.

"To je Murchinsonova budoucnost," pikvl velitel. "USA nikdy nezskaly od panl Floridu,
Fidel Castro ji naopak v Miamsk smlouv v ervenci 1969 prodal mexickmu csai, nebo
lpe eeno Pemexu, nejvtmu naftovmu impriu mezi Mississippi a Rio de la Plata.
Maxmilin V. je pouze loutka. Je nesmrn zajmav si o tom s Murchinsonem popovdat. A
tak existuje budoucnost Jeroma Bannistera, kter je identick s budoucnost Steva
Stanleyho, naproti tomu pln jin budoucnost Howarda Harnesse, jak ji znm a jak jsem ji
zail."
"A ta vypad jak?" zeptal se podezvav Jerome.
"Ve va budoucnosti by ml Izrael kontrolovat zem mezi Nilem a Eufratem."
"To je trochu pehnan," ekl Steve, "sp zem mezi prsmykem Mitla a Golanskmi
vinami."
"Kdy jsem sem piel z roku 1989, slyel jsem poprv v ivot o njakm Izraeli. Vyprvli o
nm lid, kte byli vysazeni hodn brzo jako vy. Mn naopak ve kole povdali o zhadnch
vradch sionist na sklonku stolet, kter vzbudily velk rozruch, o vrad Leo Pinskera v
Odse roku 1882, Theodora Herzla v Pai v roce 1896 a barona von Hirsch-Gereutha v
roce 1897 a o paliskm toku na sionistick kongres v Basileji v tme roce; o tom, jak
ukrutn masakry pchaly v Palestin za druh svtov vlky arabsk dobrovoln sbory, kter
bojovaly po boku Nmc v severn Africe a na Blzkm vchod. Od uzaven Svat smlouvy
medinsk se mezi Atlantskm a Indickm ocenem a mezi Halepskm a Adenskm zlivem
rozkld jeden z nejmocnjch stt svta: Spojen republiky arabskch nrod."
"len pedstava," ekl Jerome a znlo to, jako by se mu svrala hru.
"Nikoli, historick skutenost. Jedna z mnohch. O to vc jsem asl, kdy sem dorazil
kontingent skvle vyzbrojench jednotek. Pochzely z roku 1992 a tvrdily, e se Izrael spolu
se 6. flotilou nejvce podl na obran jinho kdla NATO. To bylo skoro ped dvaceti lety. Tito
Izraelci zuiv bojovali s Araby o Gibraltar, a Arabov nakonec uskutenili svou hrozbu a
vyhodili inu do vzduchu. "
"Take je to pravda," ekl Steve.
"Ano. Udlali tam podnou dru, kter se postupn roziuje. Vytvoili tak jednu z
nejpsobivjch prodnch podvanch, tyi sta metr vysok katarakt, pes nj se t
pinejmenm stokrt vc vody ne pes Niagarsk vodopdy. Ale hladina stoup o necel
metr ron. Potrv to jet tisc let, ne se Stedozemn moe napust. My si u boty
nenamome."
"Opustte pevnost?" zeptal se Jerome.
"Zatm jet ne. Ale moc skupin u na cest nebude. Nanejv tak jet jedna nebo dv z
tch nejprvnjch z roku 1986. Vechny pozdj - posledn jsou z podzimu 1996 - byly
skoro pesn uprosted clovho dob. Pesnost zsahu se zlepila."
Moj a jeho skupina, blesklo Stevovi hlavou. Co kdy jsou jet na cest?
"Na podzim 1996 pestaly i dodvky materilu. Nikdy jsme nenali kontejner, kter by
odeslali pozdji."
"V tom ppad asi projekt zastavili kvli fiasku," usoudil Jerome a dopil svou sklenici.
On si to nechce pipustit, pomyslel si Steve. Mon si nikdy neuvdom, e je to fiasko,
protoe jim chyb zptn vazba. Mohli bychom jim to ct jenom my. Pouze my vme, e se
budoucnost dostala do pohybu, e plod stle nov a nov varianty. Ale pro s tm nikdo
nepotal, pro to nikdo nepedvdal? Rozttili realitu. Budoucnosti se te od sebe vzdaluj
jako galaxie. I kdybychom se nkdy vrtili do budoucnosti, kter z nich je nae domovsk
galaxie? Teba prv proto funguje chronotron pouze jednm smrem, zsadn problm,
kter odbornkm unikl.
"Docela klidn je mon," ekl velitel a pevn se na Jeroma podval, jako by ho chtl pikovat
na msto, aby ho nesmetlo poznn, kter se na nj za malou chvli snese, "e po podzimu
1996 Spojen stty americk pestaly existovat." Zashlo ho to jako der. Harness
odhadoval Jeroma jako boxer, kter srazil soupee k zemi.
"To je jenom spekulace," podotkl Steve. Najednou ml hroznou ze a rychle dopil sklenici.
Ctil, jak mu chu citrnu sevela patro.
"Dejme tomu," ekl velitel a dolil jim, "i kdy je to velmi, velmi pravdpodobn. USA asi maj v

pokeru o budoucnost ponkud smlu. Byli jsme lehkomysln, protoe jsme si o sob moc
mysleli. Ted jsme prohrli posledn koili."
Jerome se mlky dval ped sebe. Oi se mu rozily zdenm. Steve sledoval jeho pohled.
Na stn visel luxusn, u trochu zaloutl a muinci poset kalend Pemexu na rok 1992 s
mapou Severn Ameriky. zem USA sahalo od Maine na severu a na jih k Georgii,
Alabam a Mississippi a nemlo pstup k Mexickmu zlivu. Na druhm behu Mississippi
zanala obrovsk plocha potitn odlupujc se zlatou barvou a sahajc a k Tichmu
ocenu a dl na jih: Csastv Mexiko. Vlevo nahoe se skvl honosn znak Habsburk,
vpravo jet honosnj znak naftov spolenosti.
Steve si uvdomil, e hrub ohoblovan opradla svr, jako by sedl v katapultovacm
sedadle, je m bt v nejblim zlomku sekundy odpleno. Opatrn si vydechl a klesl zpt.
"Vrame se zpt do na spolen ptomnosti," ekl velitel. "Dnes mme 26. ervence.
Datum vypotali nai astronomov amati. Te je...," podval se na nramkov hodinky,
"estnct hodin dvanct minut. Kdybyste si laskav mohli podle m sedit as. To jenom pro
podek, kterho se tady nememe ani nechceme zeknout." Jerome a Steve si poslun
sedili hodinky. "Vdycky v noci v jedenct padest osm si je vak muste nastavit na plnoc.
Den je asi o dv minuty krat, ne jak jsme zvykl. Zem se stle jet ot o nco rychleji.
Slapov ten, chpete."
Odnkud se ozval dieselov motor a jeho kovov srdce protepvalo odpoledn ticho, ruen
jinak pouze praskotem a chraplavm skehotnm vyslaky.
"A protoe u ani pi nejlep vli nejsme vojenskou jednotkou, nechci vm nijak rozkazovat.
Je ns tady asi ticet, k tomu pipotme jet takovch padest domorodc, jim vel jejich
dva kmenov nelnci. Se tskem jste se seznmili, Blizarda jet poznte. Nkte, jako
Murchinson a Ruiz, by nutn potebovali vystdat ve slub mimo Pevnost. U pes est let
slou na naslouchrn, to znamen, e mus bt neustle v pohotovosti, i kdy to trv cel
msce, ne doraz dal skupina. Kdy zaslechnou materializan tesk, mus s novmi
ihned navzat spojen, varovat je a vyvst z prostoru pistn, dv ne je dostanou ejkov.
Oba maj nemoc z ozen, protoe se pli asto zdrovali v zamoenm prostoru. Mme
jen nedostaten ochrann prostedky.
Zavzali jste se na pt let; tohoto vazku jste vzhledem ke zmnnm okolnostem
samozejm zprotni. Ale chtl bych vs poprosit, abyste nm pomhali vyvdt z prostoru
pistn ty chudky, co tak bezstarostn padaj z nebe, a dostat je sem. Zrove bych rd
zdraznil, e ne vdycky to probh tak astn jako ve vaem ppad. asto nalhav
potebuj lkaskou pomoc, s n jsme na tom u tak patn. Mnohdy pijdete taky pli
pozd a budete se zbyten vystavovat nebezpe. Rozmyslete si to. Kad rok koncem
lta, jet ped podzimnmi bouemi, piplouv lo, kter vs me vzt za Atlantik. Jestli
chcete, mete s n odplout a pomhat pi budovn Atlantidy. ivot je tam urit snaz a
mnohem pjemnj ne tady."
"J zstanu," ekl Jerome.
"Nemuste se ukvapovat," ekl Harness.
"Tady se nen co rozhodovat," ekl Steve.
"Vz, zsoby pohonnch hmot, zbran a munici vm musm zabavit. Potraviny vnujete
dobrovoln. Vdycky kdy nkdo ve zdrav a astn doraz, podme jaksi... no...
krajansk verek a jme konzervy. Jaksi vzpomnky na budoucnost. Ne e by nae zdej
strava byla njak patn, prv naopak, ale u se to jednou tak vilo.
Obleen a osobn vci si mete samozejm ponechat. Vae boty maj cenu zlata.
Nenechte se tedy o n oulit. Poite si pohodlnj obleen, vhodnj do zdejho klimatu.
Vtina nos ortky jako j nebo burnus. Pr lid tady obchoduje s atlantskm suknem. Je u
pozoruhodn kvalitn.
Penze nemme. Smujeme. Tento druh obchodovn nut lidi, aby se rozpomnli na
emesln dovednosti a rozvjeli je, lmali si hlavu a vymleli velijak uiten vci. Mete
obchodovat i s kefky, a tak zskat zbo vojenskho nmonictva, kter vykradli z naich
kontejner. Jenom jim nesmte prodvat zbran a munici, to je zakzno pod trestem smrti.
Nejlp bude, kdy..."
"Hej!" vykikl kdosi ode dve. "Starmu Howardovi nevte ani slovo. Hauzruje s

vypjenmi budoucnostmi a rd se poslouch."

Steve se pohoren otoil. Na prahu stl asi sedmdestilet muk. Byl pln pleat a
vrsit obliej ml siln oplen a cel poset staeckmi skvrnami. Bezzub sta rozevel
dokon k tichmu staeckmu smchu, a bylo vidt svtle rov maso holch dsn, a
ustavin si otral ruce o flekat prodravl triko. "Kdy mi Ruiz ekl, kdo dorazil, tak jsem
mazal jako bojsk, kdy m v patch trpaslky, " krkal naden a hnal se k nim. "Jerome!"
zvolal a objal ho. Do svtle modrch o mu vhrkly slzy a stkaly mu po tvch. Jerome stl
jako soln sloup a bylo mu to ponkud trapn. "To u nepoznv svho starho ptele
Haralda Olsena?"
"Hale?!"
Milostiv boe! pomyslel si Steve a stl tam jako bk, kdy ho eznk vezme sekerou mezi
oi. Jsou to teprve tyi dny, co jsme spolu sedli, a tenkrt mu nebylo ani ticet. Byl jet
cel zkoprnl a u ho objmaly vyzbl staeck pae, uctil na sv tvi vyhublou vlhkou
tv a slyel fukav hlas: "e jsem se toho sml jet dot! Jak j na vs ekal! Paneboe,
jak j na vs cel ta lta ekal!" Tu Steve pochopil nco, co mu a dosud bylo odepeno.
Najednou chpal, co znamen slovo as.
"Jak my vs stle vyhleli! Vyjdli jsme za kadho poas, i kdy se tam dole v prostoru
potulovalo sebevc nafk. Mysleli jsme, e tu u dvno muste bt, vdy jste taky
odplachtili ped nmi. Dvali jste si holt na as! My jsme tady byli asi tak mezi prvnmi. Pokud
ovem nepotme ejky, ale tenkrt to jet nebylo tak zl. Tu a tam pr jezdc na
velbloudech, tu a tam tady prosvitl njak ten bombark, nic pli vzruujcho. Atomov
granty jet nevrhali, chtli ns iv, pro njak veejn procesy v budoucnosti. Ale pak
pili na to, e je taky pevezli. Vylvali si na ns vztek a bylo to hor. Byly to tk doby,
dokud Salomon nevycviil trpaslky a my se mohli ctit o trochu bezpenji."
Oholili se, osprchovali, pevlkli a posadili se pod hust listov katanovnku na okraji
zasteen. Slunce zapadlo. Ctili kou ohn thnouc dolm. Jerome a Steve mli teplou
veei, ostatn podali konzervy. Jedli spolen s velitelem, s dalmi deseti lidmi z Pevnosti
a s pti nebo esti tskovmi vlenky v kantnskm barku. Trpaslci, jak se nazvali
pskov a naervenal "neoholen" dentlmeni, se na konzervy a jtrovou patiku pmo
vrhali. "Nen se emu divit," vysvtloval Harness, "rdi si pochutnvaj na jtrech zabitch
neptel." Steve chtl zrovna polknout a kus kozho masa mu mlem uvzl v krku.
"emu se divte? Jsou to sam kanibalov. Zkoueli jsme vechno mon, abychom je to
odnauili. Marn. Jenom se nm podailo je pesvdit, e se sp vyplat nechat neptele
naivu a prodat ho."
"Take nmonictvo tady podporuje obchod s otroky?" zeptal se zden Jerome.
"kejte si tomu, jak chcete," ekl velitel. "Tohle je jedin nepm monost vmny zajatc.
Druh strana jakoukoli pmou vmnu odmt."
"Nesmte si zas pedstavovat, e sem pithnou mrtvoly neptel a pak si je pipravuj v
kantn," chichotal se Harald. "Tohle dlaj jenom mezi sebou, nkolik dn pak po nich nen
ani vidu, ani slechu. A nkde se pak na lebki, tedy na strom s lebkami, kter mvaj na
svch posvtnch mstech, skv nov hlava. Jojo, Jerome, tady vldnou drsn mravy."
Pak se posadili ven a Hal s jet jednm stakem, kter ml rozdrcenou nohu a chodil o berli,
pinesli dbn s jakmsi podivnm npojem, jen chutnal po zkvaenm medu s bylinkami.
"Tohle je medovina, ten nejlahodnj npoj, jak tady vyrbme," ujioval je Harald. Jerome
se na nj mrzut podval a hoce zavzpomnal na plechovku piva, kterou ped tymi dny do
sebe tak lehkovn nalil. Ale pak se s tm lehce opojnm trunkem sptelili.
Zatm se skoro setmlo a star Trucy ili Chromajzl Elmer, jak se mu kalo, pilepil na desku
hrubho stolu tlustou svci ze velho vosku. "Tady jsme v bezpe," ekl, kdy si viml
Stevova tzavho pohledu. "Tak v bezpe jako v ln Abrahmov."
"A co se stalo s ostatnmi?" ptal se Jerome. "Co je s Paulem a Salomonem? A kdepak je
Moj?"
"Ach jo, m bych jen zaal?" ekl Harald. "Jsou to u tak dlouh pbhy. Je to taky u pes
tyicet let. Moj je nahoe na severu, tam, kde bude pozdji vcarsko. Pstuje velbloudy.
Dv sem dol jezdil kad rok a prodval ke a velbloudy, te posl syny. Bude mu dobe

pres osmdest. Vzal si enu, jet kdy byl lovec, a ta tam la s nm. Vycviil si pr bojsk a
ti pro nho pracuj. Vdycky s tmi chlapky vychzel dobe, seznmil se s nimi na toulkch
podl Rhny a v pmoskch Alpch, kam se sthli do stran."
"Kdo jsou to bojsci?"
"Vt brati trpaslk, Paranthropus Boisei, hui s ervenou nebo ernou srst, vysoc a
dva metry. Ty jejich ploch hranat palie vypadaj divoce, ale jsou krotc jako bernci a
moue by neublili. Jsou to bloravci, ij hlavn z bann a bobul a tak. Trpaslci je brzo
pln vytla a jednoho dne je vyhub, protoe je absolutn nemou vystt. U jejich pach v
nich vyvolv krvezniv choutky, ti obi jsou pitom naprosto nekodn, sp takov blbouc
a natvrdl, ale j je ml vdycky moc rd."
"A co je s Paulem Looreym?"
"Ten ped pr lety odplul na Atlantidu. Je na svj vk jet ipera. Chtl se na to nejdv
podvat zblzka, ne odejde definitivn do dchodu, ale zejm se mu tam zalbilo. Ti na
Bermudch byli dlouho takov mouchy snzte si m, jako oarovan civli na testovac
objekty ve vstupov zn a smolili u dosti o nhradu kody, ale tak ped patncti lety to
tam vzalo do rukou pr chytrch chlapk. Sna se lidi nadchnout heslem 'Budujeme
Atlantidu' a jedou od t doby tce na civilizaci, te zrovna stavj nov msto, u si
emeslnky, raz si vlastn mince a u nm dokonce dodvaj zbo: ltky, sklenice, papr,
domc nstroje, nad, vechno mon. A prv na to se chtl Paul podvat, ne se
rozhodne. Spousta ns tam toti vbec nechce, co, Elmere? Jsme rdi, e mme od
civilizace pokoj. ili jsme zde jako banda divoch a zvykli jsme si na to. A co te?"
Plpolajc svka vymalovvala ve tvch starc straideln stny, take na chvli vypadaly
jako umrl lebky. Steve se zachvl zimou. Voda v potoce byla ledov a ve vtein ho do
holen zahryzal chlad. Popadl devn pohr a dopil ho. Elmer mu nalil.
"A co Salomon Singer?" zajmal se Jerome.
"To je ta nejsmutnj a nejveselej historka zrove," ekl Harald. "Nakonec se mu pece
jen podailo navzat s trpaslky kontakt. Vichni se mu zpotku vysmvali, ale on se nedal a
brzo je peel smch."
"Kadopdn se jako prvn odvil souloit s jednou samikou," zachichotal se Elmer a opel
berlu o stl. "Pochopiteln zezadu, tak jsou tomu zvykl. Ona kdy je chytne rozko, tak
dokou pern kousat. A nkdy pchnou a k zalknut. Vi, Hale?"
"Ano, poteboval, aby ho pijali do kmene. Pozoroval trpaslky cel msce, odkoukal od nich
kadik gesto, nedal se setst a drel se jich jako klt. Prkrt ho tak zdili, a jsme si
mysleli, e ho u nezachrnme. Ale chybami se lovk u, ekl si, a el na to znovu. A
jednoho dne to dokzal. tskv otec, kali jsme mu Lazar, ho pijal do kmene."
"Pokud se d o otci mluvit," namtl Elmer. "Ukjej samiky po porad, jak jim pijdou pod
ruku."
"A tak byla ada i na Salomonovi. Nelnk na tom trval, i kdy musel samice, nejdv
podn domluvit. A Salomonovi nic jinho nezbvalo, jinak by prce tolika msc pila
vnive."
Jerome se ehtal, a se za bicho popadal.
Steve si marn pedstavoval Singerv vn zasmuil obliej se starostliv svratlm
elem, jak hled pes srstnat rameno samiky opolovka a z takkajc ist vdeckho
zjmu kopuluje.
"A pitom jaksi narazil na prazdroj rozkoe, protoe se u od tch tvor s mrnma oima a s
ocelovmi svaly pod hedvbnou srst nemohl odpoutat. Samiky byly tak cel paf, pmo po
nm jely, prosedly cel noci na prahu jeho barku, vrnly a kadmu, kdo se el vyurat,
makaly mezi nohy. Hochu zlatej, to ti bvaly orgie!" chichotal se Harald.
"Rvaky tady nebyly dnou zvltnost. Vlenkm to pochopiteln nelo moc pod nos a
samiky pes nj dostvaly. Jene Salomon ml nelnka v hrsti. Tomu starmu chlupatmu
ertu brzo dolo, e by se u ns dalo ledacos poddit ze znalost, pravidelnch jdel, vstroje,
zbran a tak dl, co mu zajistilo pardn pevahu nad ostatnmi kmeny mezi Atlasem a
bainami rhnsk delty. Ten by sp vlastn rukou urazil hlavu jednomu ze svch syn, ne
aby Salomonovi v nem nevyhovl.
Lazar mu nakomandoval mladky, Salomon je navlkl do khaki ortek a prohnl je jako na

buzerplacu. 'Erectus! Erectus!' val, kdy se spustili na vechny tyi a vleli kvr loplo
za sebou, a tloukl je rkoskou do koichu, a se prilo. 'To chcete bt zstupci druhu Homo
erectus a bhte si po tyech?' A chlapci brzo pochopili, o jde. Jsou toti neuviteln
inteligentn a napodobuj kad pohyb, kter vid, i takov, kter by se uit nemli. A svmi
smysly se pmo ideln hod ke steen krajiny. Jsou neviditeln a vudyptomn, a kdy
tam v Africe njak ejk teba jen zakale, u ho maj v zamovacm dalekohledu. Ale za to
si tihle nafci mou sami. Zpotku ve sv blbosti podali na trpaslky pravideln hony a
zpalnmi bombami je vyhnli z ddinch lovi, a se pak na lebkch objevovalo stle
vc a vc hndch a blch hlav.
Prvn bylo trpaslkm vysvtlit, e mezi tamtmi a nmi vldne asi tak stejn srden shoda
jako mezi nimi a bojsky. To, e tamti byli ti patn, to dokzali sami. My jsme se snaili, jak to
jen lo, abychom byli tmi dobrmi.
Ale jednoho dne dolo k nemu na zpsob palcov revoluce. Star Lazar umral na dost
oklivou stelnou rnu v bie a tsko ml najednou komando nad kmenem. A jeden se
domnval, e si me se Salomonem vyrovnat beztrestn jaksi star et. Asi rlil, protoe
jeho oblben samika se pli asto toulala kolem ubikace a odmtala jeho milostn sluby.
Pi rvace prokousl Salomonovi hrdlo.
A n estihvzdikovej Walton si myslel, e seral vechnu moudrost."
"Coe? Kapitn Walton je tady taky?" divil se Steve.
"Byl. U nen. Bohudk. Byla to mizrie, dokud dlal velitele," ekl Harald. "Kdy byly vztahy s
domorodci nejvypjatj, tak si usmyslel, e z toho udl ppad pro vojensk soud.
Chlapka, kter zabil Salomona, dal zatknout a soudil ho. Mldenec svj in bez okolk a
nic zlho netue piznal, protoe to pro nj nebylo nic jinho ne souboj, z nho vyel jako
vtz. Walton dal zabavit vechny zbran - ale nikdo u pochopiteln nevdl, kolik puek
trpaslci otoili - a sestavil poprav etu. Kdy se pr lid z Pevnosti zdrhalo toho nesmyslu
zastnit, kiel cosi o nedostatku disciplny, odmtn splnn rozkazu a vyhrooval dalmi
popravami, kdy ho neuposlechnou. My mazci, co jsme tady byli aspo deset let ped nm,
jsme s tm nesouhlasili a odmtli jsme mu poslunost, a tak si ten pank myslel, e mus jt
pkladem. Popadl svj samopal a odsouzenho 'vraha', kter vbec nechpal, co po nm
kapitn chce, vlastnorun odstelil. Noc nato vichni trpaslci z Pevnosti zmizeli - a s nimi
estihvzdikov Walton. Nechce se mi vit, e by nkdo ze tskova kmene pozel z toho
hnusa jedin sousto, ale ztratil se beze stopy. Ani pes po nm netkl. Za pr tdn se na
jednom lebki tam nahoe na nhorn planin objevila erstv hlava, kter se vzdlen
podobala hlav naeho zaslouilho dstojnka vojenskho nmonictva, ale nedalo se
bezpen zjistit, jestli je to skuten estihvzdikov Walton, protoe se u dostavili supov.
A je tomu jakkoli, lehkou smrt asi neml."
Non vzduch byl chladn. Jeden trpaslk se vrtil ze stre, pisedl si k nim a mlky, ale
pozorn naslouchal. V och se mu odrel plpolajc plamen svce. Chp se mu
roziovalo, jak si vtipoval pach novk.
"Stlo ns to moc pemlouvn a kupu dar, ne jsme si tstka zase usmili."
Opolovk stril prav ukazovek do plamene svce. Zaaly mu doutnat chlupy na hbetu
ruky a bylo ctit splenou srst. Sthl prst z ohn a piichl si k nmu, pak si ho stril do st.
"Za Waltona se do tuniskho elfu pece jen zabudovalo asi dvacet kilometr ropovodu.
Bhem t msc ho to stlo sedmdest lidskch ivot, ale jemu to bylo fuk. Chtl si projekt
vynutit, i kdy vidl, e vtina materilu je u jenom rot, bu ho znehodnotily destky let
povalovn, nebo tlupy oldk. kali jsme ropovodu Waltonv smrtivod a ejkov to do nj
ili pmo s gustem a nakonec ho vygumovali."
Listovm katanovnk mikaly hvzdy. Dbn byl u dna.
"Njak jsem se rozpovdal," zaval Harald. "Ztra jet ped svtnm musm osedlat
velbloudy a naloit je na trh. Jestli chcete, mete jet se mnou. Za dvanct za trnct dn jste
nazptek."
"Slbili jsme veliteli, e vystdme Ruize a Murchinsona a vyvedeme dal vsadek."
"Snad si nemyslte, e padaj jak zral slvy? Bude to trvat urit tdny a msce, ne doraz
dal. I v tch nejlepch letech byly za msc dva, nanejv ti. U jich moc na cest
nebude."

"J radi zstanu tady," ekl Jerome.

"Dobr, j pojedu," ekl Steve.
"Vzbudm t," ekl Harald.
Chromajzl Elmer sebral devn pohrky a stril je do dbnu. Vzal si berlu. "Dobrou noc,"
ekl. Svtluky jako perfektn sychronizovan pulsary vyzaovaly sv tajemn poselstv z
galaxi mikrokosmu.
"Dobrou noc," ekl opolovk, letmo se pikami prst prav ruky dotkl jejich el a zmizel ve
tm.
"Kde sp?" zeptal se Jerome.
"M msteko nkde na strom," ekl Elmer a ukzal berlou nkam nad sebe. "Tak je tomu
zvykl." Odbelhal se.
Kdy Steve zalezl pod deky na polnm lku, Thomas Alva Edison u byl od nho vzdlen
vce svtelnch let ne Srius. Myslel na feckho dstojnka, jen ho ekal v Miami na
letiti, a pedstava, e vid jeho hlavu nabodnutou na lebki, mu dvala pocit jistho
uspokojen. Stydl se za to, ale zakrtko usnul a leel ve tskov svt jako meteorit, jen
nekonen dlouho padal hlubinami vesmru, a se nakonec shodou pznivch okolnost
zklidnil v jakmsi cizm gravitanm poli, a te putuje po stanoven drze.

TMAV BRKA
Nad hlavami jim edivlo rno. Pod stechami Pevnosti byla jet temn noc. Ospal Steve
kloptal vedle Haralda, li stle do kopce.
Pak zaslechl tich hlasy, funn zvat, uctil jejich vkaly a pach. Stny v pe, vrzn
emen, chlcholiv pokiky, dupot kopyt o tvrdou zem. Zaplouchala voda; vlhk taslav
mchy byly vyzdvieny pes sedla a pevn uvzny; inen zbran. Nkdo mu podal
hlinnou misku s horkm mtovm ajem, jeho intenzvn vn ho okamit vzpruila,
zhluboka se j nadechl, malmi douky srkal tekutinu.
Kdy nahoe v dol opustili Pevnost, byl u den. Zenit zdobily zk fborky lososov barvy.
Stoupali klikatou horskou stezkou na nhorn ploinu. Na zpad se zdvihaly zalesnn
viny Sant Antioka a San Pietra, nazvan podle svatch, kte jet spovaj hluboko v ln
djin, za nimi mln hlubiny Balersk pnve, pibvajc moe.
Dvanct velbloud neslo hlavn mchy s vodou, zbran a munici. Krom Steva a Haralda
tam bylo jet est mu a tyi trpaslci, dva z Blizardova a dva ze tskova kmene. li lesy
korkovch dub, rann vzduch prosycovala vn myrty a oleandru, kter zde nahoe kvetl
ble, erven a rov, ale vtinou u byl odkvetl. Velbloudi kreli po skalnat pd
ilkovan sukovitmi koeny pravidelnm krokem, v nm byla sebejistota nmsnk a v
nm se pes vekerou prkennost skrval i jist pvab.
Steve ml hlad, ale musel si dlouho pokat, ne pila prvn zastvka. Sndl prouek
suenho masa, hrst suench datl a napil se trpkho neslazenho mtovho aje.
Slunce stlo vysoko na obloze a oni dlouze odpovali, odsedlali velbloudy a ti se psli
opodl se spoutanma nohama. Pak se lo dl, stle na sever, podl hory Monte Linas. Na
jejm pat rozbili non leen, dalho veera dorazili k ece, je se jednoho dne bude
jmenovat Tirso, a utboili se na jejm behu; jedli pstruhy, kter si upekli nad ohnm.
estho dne dorazili k pedh Asinary a zaali sestupovat do Pnve. Pod nimi se
rozprostralo pibvajc moe. Veer se dostali k jeho behu a slyeli jeho vlny. Ttily se o
polozatopen lesy. V kilov hlubin bylo vidt zaplaven pedh, jeho strany se ji
halily do pzran bli sv smrti, mot ptci se zatm vzpnali na poslednch vynvajcch
vrcholcch a hateili se o koist. Pozd do noci pokraovali podl behu na sever. Pak se
utboili v jedn ztoce a hldali moe, odkud mla piplout brka.
Nkolik mu sbralo pes den cestou hlemd. Te je vhodili do vrouc vody, odlmali trny
z vtv, vytahovali jimi jemn, fdn chutnajc vnitek a jedli jej. K tomu byla divok sladk
cibule lamponi, kter vude kolem v hojnm mnostv vyrstala ze skalnat zem.
Uprosted noci se Steve nhle probudil. Zdlo se mu, e zaslechl, jak mui pekldaj tbor

na vy msto, protoe voda stoup rychleji. Ale vichni spali, pouze dva trpaslci sedli u
ohn, jen vyhasnal mezi navrstvenmi kameny. Beze slova na nho pohldli.
Voda byla ern. Ploch hra vlnek se ztrcela v kapradinch a nzkm porostu. Utopen
stromy se sthly k umrn do vtch hloubek, kam za nimi u nemohlo dn pta voln.
Studen zvan soli a vn dlek a tsn nad obzorem plmsc, vykreslujc zkou taslavou
drhu do nejist.
Pozdji ml sen, e se jako pestr plpolajc ptk ohnivk t lesy v hlubinch, havm
mvnutm kdel zaehv bled kostry strom, jako bludika rozprauje jiskry. Pak si vak
uvdomil, e jeho kik doznl neslyen, e slan voda uhasila vechen r a veker ohe
kolem vyhasl.
Krtce ped svtnm bylo slyet vkiky. Steve se probudil a podval se na vodu. Spatil
jaksi nepravideln blikn. Harald odpovdal, pokad na chvli zakryl lucernu irokm
koenm kloboukem a opt ji odkryl. Steve s nm hlskoval. Byl to kd. Harald si zase narazil
klobouk, kter mu dodval sml vzezen postarho nelnka loupenk, a ekl:
"Signalizoval jsem jim, e je ist vzduch." Steve si viml, e se mui rozptlili po okol a
zajiovali vyhldnut pstavit proti toku z pevniny.
Zvolna se jasnilo, ale a se Steve dval, jak se dval, nikde dnou lo nevidl, tebae
naprosto zeteln slyel, jak od moe me kozy. Potom - nhle jako ve skrvace - mu padl
do oka obrys lodi, zanajc se rsovat v rann mlze. U se nedivil, e si j neviml dv, boky
a nstavbu, rhno i ste mla naten tmavomodrou, skoro a ernou barvou, i plachta
byla indigov. V ivot nevidl tak pochmurn lun. Byla to ploch tkopdn plachetnice s
jen nepatrnm ponorem a s primitivn latinskou plachtou na krtkm stni. Svjeli plachtu a
stahovali rhno; lo pomalu klouzala ke behu. Volali na sebe.
Jako pvoz pes Achern, pomyslel si Steve. Pro j jen dali tak hnusn tmavou barvu?
"Nen to dn ndhera," ekl Harald, jako by mu etl mylenky, "ale je to nesmrn
praktick. Ani ve dne nen vidt ze vzduchu. Ned se zjistit ani radarem, protoe je cel ze
deva. ejkov nm u dv rozstleli. Pouili jsme se," pokval vztekle hlavou. "Je to okliv,
to ano," uznal. "Ale m ty pont, kolik lid od nmonictva v nco o stavb lod? Taky se mi
to nechtlo vit. Nikdo! Tu vc stlouklo pr tesa, kte mli pvodn stavt barky. A zniit
si ji u nenechme. Proto ta maskovac barva."
Vyhodili na beh lana a uvzali je ke stromm. Pes bonici pethli fony. Posdka mla na
sob tmav burnusy, ern a tmavomodr tky a turbany. Nklad a pasai byli ukryti pod
ernou slunen plachtou.
"Dl pravideln okruh a tady pistv asi tak jednou za devadest dn. Spojuje ns s
oprnmi body ve panlsku, bereme odtamtud potraviny a hlavn jaten dobytek. Jinak
bychom ho museli hnt bainami rhnsk delty. Taky piv lidi z Atlantidy a na podzim zas
bere ty, co chtj na Atlantidu."
Po fonch dunly sudy s benznem; z paluby vyvlekli pes dvacet ochoench divokch koz
a na behu je znovu svzali k sob, vynesli koe s lisovanmi datlemi a svazky suench ryb.
Na palubu penesli mchy, je byly pedel veer naplnny erstvou vodou z potoka, aby
zsobili lo na vce ne tiscikilometrovou plavbu k st Almanzory.
Brka na tu vzdlenost potebovala pi nepznivm vtru a ptaticet dn, msc pod
nemilosrdnm nebem, strven kiovnm proti vtrm vanoucm vtinou od zpadu a
zpolenm s proudem vod hrnoucch se Gibraltarskm prlivem, jen se zanal projevovat
jin od Baler a smrem na zpad stle slil.
Na beh pelo pr temnch postav, bval oldci. Lovili v dol Rhny a na ramenou nesli
balky bojsckch k. Trpaslci je zvtili a zneklidnli.
"Ty bych radi nechal tady dole," zavolal na n Harald a ukzal na ke. "Jestli bude na trhu
nkdo z Mojovch syn, pak byste z toho mohli mt polzanici. A jedin on vm me
prodat velbloudy. Tak mjte rozum."
Ti lovci se na sebe nerozhodn podvali, pak shodili balky k na zem.
"A vy nm dn zvata prodat nemete?" zeptal se jeden.
"Co s tm chcete dlat?" zeptal se Harald a opovrliv ukzal na zapren erven huat
koeiny.

"ejkov za n dobe plat."

"A m chcete zaplatit za velbloudy?"
"Taky mme tyg ke a zuby. Na Atlantid jsou rok od roku vnosnj."
"O tom by se dalo mluvit," zabruel Harald. To u Steve vdl, e se z Bermud nedaj ekat
dn milodary. Spojen pes Atlantik stlo samo o sob mnostv cennch pohonnch hmot
a bylo velkorysm gestem. Zsoby, je tam vojensk nmonictvo odeslalo do minulosti, byly
sice znan, ale zase ne nevyerpateln. V Zpadn pnvi se zatm z motorov nafty stala
rarita. Vtinu kontejner toti vysldili oldci a nesmysln je vyhodili do vzduchu a zbytek
byl pod moem. Vozidla se te pouvala u jen ve vjimench situacch, kdy lo o
zchranu lidskch ivot nebo o obranu Pevnosti. Kdy brali z Atlantidy pohonn hmoty,
museli za n zaplatit jako za kad jin zbo. Mlad kolonie nedvala nic zadarmo.
"Udlejte msto!" zaslechl Steve. Otoil se a spatil Blizarda, jen piplul brkou od severu.
Nedalo se mu dost dobe kat trpaslk. Byl to nezvykle velk exempl svho druhu a ml
hedvbnou, skoro blou srst. Impozantn zjev a odmen pohyby mu propjovaly cosi
aristokratickho. Vyzaovala z nho dstojnost. Jestlie tsko byl hrd vlenk a v bitvch
zakalen nelnk, pak Blizard byl kne. V och se mu zraila duchaplnost a
nesmlouvavost, jimi mlky a pnovit vldl. I lidem pikazoval. A oni se mu, ani si to
uvdomovali, podizovali. S jistotou velmoe diktoval protokol, rozhodoval o dlen masa.
Nikoho v Pevnosti by moc nepekvapilo, kdyby ho jednoho dne spatili za Harnessovm
stolem, jak klidnmi gesty d operace. Pravideln ho doprovzelo pt nebo est samiek staraly se o jeho tlesn a duevn blaho. Pmo ho uctvaly. Mohly se petrhnout, aby sml
jet vce peovat o jeho pstnou ple, klst mu do st pamlsky a podvolovat se mu pi
sebemenm probuzen chte.
Schzel se svou druinou z paluby jako njak paa a vem blahosklonn kynul hlavou na
pozdrav. I Steve ji bezdky sklonil.
"Trh" byl od pstavit vzdlen asi pl dne cesty na vchod, leel na vrcholku jedn hory, z
n byl vhled do niny. Tady se na "neutrlnm" zem schzeli lid z Pevnosti, kefci,
lovci a bval lenov vsadk, kte opustili slubu v Pevnosti a podobn jako Moj se te
kdesi v divoin jin Evropy snaili zaloit vlastn existenci. Zde si vymovali produkty:
koeiny, ke a koen zbo, spotebn zbo z Atlantidy nebo z vyrabovanch kontejner
vojenskho nmonictva, zvata, kter se snaili ochoit nebo pstovat. Nabdka byla uboh
a zrove dojmav a Stevovi pipomnala vnon trhy, na nich dti nabzely pro
dobroinn ely vci, je samy zhotovily. Zde vak lo o peit a trochu luxusu a pohodl,
kter by dvalo smysl tomuto pracn udrovanmu ivotu.
Steve asl, jak rozmanit ke a koeiny lovci nabzeli.
"Na co budou nkomu vechny tyhle koeiny?" zeptal se Haralda.
"Za n tam mnme vechno, co potebujeme."
"Ale na Bermudch je pece po cel rok teplo."
"Na tom nesejde. Tohle je prestin otzka. Velk mda a nae tst," zachichotal se.
"Ktermu obas tak trochu napomeme," mrkl na nho, "a to tak, e nai obchodnci tam
chod vyoeni koeinami jako rusk velkoknata. Tvorba cen v potu tve."
Steve najednou zpozoroval mladka, kter vypadal pesn jako Moj, kdy se s nm ped
necelmi deseti dny vidl naposled.
"To je Ruben, jeden z Mojovch syn. Druh nejstar. Pivedl na prodej ron hebce.
Moj je na tak dlouhou cestu z Tessinu u moc star. A ten chlapk, co dep u velbloud, je
dospl bojsk."
Steve vidl poprv v ivot jednoho z tch plachch nekodnch opolid, o kterch slyel u
tolik vyprvt. Byl to dvoumetrov samec s rameny irokmi jako orangutan, s elem
ubhajcm dozadu, s hebnkem na temeni, rezav huatou srst a velkma tmavma
bzlivma oima. Doprovzel mladho Callahana jako honk, depl u mladch velbloud
uvzanch ke klu a pokojn pojdal hrst divokch cibulek, kter si opatrn, skoro a nn
loupal ob prackou.
V t chvli ho objevil jeden bojovnk z Blizardovy druiny. Trpaslk vycenil zuby, klesl na

vechny tyi a tie se k nmu plil. Probudil se v nm loveck pud. Bojsk ho zpozoroval
pli pozd. Zaval, protoe si uvdomil, e je v pasti, a marn se snail uniknout pod
nohama velbloud, ale trpaslk ho u ml. Velbloudi se splaili a vzruen podupvali
svzanma nohama. Bojsk zavetl strachem a zaal moit.
Steve ztuhl leknutm a nevdl co te. Divok rvaka byla pro nho zhadou, vdy ten
huat obr skuten nim nemohl trpaslka vyprovokovat.
Ale u tu byl Ruben, chytil trpaslka za ui a trhl mu hlavou dozadu, aby dostal bojskv krk z
dosahu prckovch zub. Trpaslk se tak dostal do proudu obrovy moe a zavyl, jako by byl
rann. Ruben ho pustil a ustoupil pr krok. Prcek si divoce otral hru, jako by si chtl z
pskov srsti vymazat njak skvrny. Byl vzteky bez sebe a pikril se ke skoku. Odrazil se,
dva metry letl vzduchem a byl by se Rubenovi zakousl do krku piatmi zuby a zaal by se
mu do podbiku ostrmi ernmi drpy na nohou, kter se blskaly jako sklenn stepy,
kdyby se Ruben proti nmu nevrtil a neutdil mu vraednou rnu pst do plochho nosu.
Trpaslk udlal pl salta dozadu a dopadl zdy na zem. Takov rna by zabila vola, ale
chlapk bleskurychle vstal a pikril se. Ruben zaujal boxersk postoj.
Trpaslk z toho usoudil, e se bude opt brnit ranou pst, a snail se Rubena pelstt.
Tentokrt vyskoil v, aby se mu drpy nohou dostal na krk. Ruben vak nhle ustoupil o
krok, a kdy k nmu doletlo vechno to svalstvo se vzpaenma rukama a dopedu
mcma roztaenma nohama, straliv trpaslka nakopl. Ten se zhroutil k zemi, zkroutil se
bolest a ztratil vdom, ale v neuviteln krtk dob se zase vzpamatoval, a ne se Steve
nadl, byl opt na nohou. Ruben byl k nmu obrcen zdy a uklidoval poden bojsky a
vyplaen velbloudy. Rameno, rozdrsan nebezpenmi drpy ostrmi jako o kmen
nabrouen noe, mu siln krvcelo. Steve varovn vykikl, ale Ruben ho v tom zmatku asi
neslyel, protoe vbec nereagoval. Steve se u chtl na tu zatracenou bestii zezadu
vrhnout, aby zabrnil zkenmu toku, kdy tu se stalo nco zvltnho. Trpaslk s
naprostm klidem pistoupil k Rubenovi a ekl: "On je tvj?" a ukzal hlavou na bojska, kter
okamit strachem vykulil oi.
Kdy Ruben mlky pikvl, trpaslk ekl: "Tak promi," poukal prstem na krv prosklou koili
nad Rubenovm zrannm ramenem, prst si olzl a odbhl, jako by se vbec nic nestalo.
"Pro se ty dv rasy tak nesnej?" zeptal se pozdji Steve mladho Callahana. Sedli ve
stnu stinovho psteku a ekali, a se jim na roni opee koza.
Ruben pokril erstv ovzanm ramenem. Hust kudrnat vlasy ml rozjeen, jako by si
mu v nich udlali hnzdo snovai.
"Jejich vztah je pln zhada. Bojsci zvt trpaslky zpravidla na jednu mli a doslova se
pomo strachy. Nedaj se udret. A kdy je zave, tak zel a z paniky propadnou
zbsilosti. Trpaslci se na tom strachu pmo pasou, a protoe jsou mnohem chytej,
povede se jim je naplit a pak tyhle nekodn tupeky surov utrp k smrti. Nakonec je
seerou, jak to maj u svch protivnk ve zvyku. Ale taky jsem u vidl, e mrtvho bojska
slavnostn vystavili, posypali ho kytkama a navrili na nj kamen, jak to dlvaj jenom se
svmi nejvenjmi nelnky. U ns v horch je takovch pohebi nkolik. Jako by je ti
trpaslci pi v nenvisti uctvali. Tu, e jsou s nima spznni vc ne se vemi ostatnmi
tvory, e jsou to jejich pedci, a zrove tej, e bojsci u nestej dret krok a e nemou
pet. To je provokuje asi nejvc. A ti roztomil blbnkov nemaj proti tm ertm mazanm
ani tu nejmen anci, i kdy je pevyujou fyzickou silou. Padnou do kad pasti, kterou jim
nastraej, nabhnou na kadej n, kterej jim ti prckov nastavj. Jednoho dne bojsky
zaenou a vyhubj. Dlali jsme vechno mon, abysme jim dodali odvahy a vc sebecty,
ale jak dojde ke stetu s trpaslky, totln selou. Asi u to bude jejich osud. Me to bt
stravou. ek bych skoro urit. Nejed maso, maj ped nm skoro posvtnou bze."
"Z nich by se lidsk rod nevyvinul," ekl Steve. "Na to musely bt opice zabijci,
chladnokrevn, nevypoitateln a nemilosrdn."
"Tak daleko to zatm nedolo," ekl Ruben. "Mme budoucnost ped sebou. Vechno je jet
v naich rukou."
Steve rezolutn zavrtl hlavou. Jsme jenom douek vody, kterou vyplivne do moe, nic vc,
pomyslel si. Nic nezmete. Nahlas to vak neekl.

Na zpten cest se zmnilo poas. Vrcholky hor se zahalily do mrak. Ochladilo se a dalo
se do det, do jemnho, ale vytrvalho det, jen padal tie a vm pronikal.
Tborov ohn kouily, ale nehly u. Noci byly sychrav, dny zasten. Les, cestou na
sever tak vzdun a svtl, byl nyn temn a zamlen. Vrcholky strom vyesvaly nzk
mrana a stsaly vlhko do kapradin. Leskl srst velbloud byla pocuchan a zmatnla
vlhkem, vypadali, jako by mli vpadl boky. Vlhk mech a polte piniovho jehli tlumily
zvuk kopyt. Vldla stsnn nlada; vichni jako by onmli.
Horsk potoky, z nich se jet ped nkolika dny st dalo nabrat koenmi vdry dost
vody, te huely do dol, aby se strmmi stremi vtily do Zpadn pnve, strhvaly kameny
a vyvracely stromy. Pi kadm pechodu burcejcch vod njak zve ztratilo rovnovhu a
bylo vtlaeno pod zaklnn stromy a topilo se. Mui stli po ps ve vod, vyproovali je
lany a zvedali na beh.
Nejlpe na tom byli trpaslci. Brody mrtn pebhali po vyvrcench stromech nebo
perukovali z vtve na vtev, puku a vstroj mli zaven pes hru a zda. Vlhk srst na
oblieji vzbuzovala dojem hlubokho smutku, vypadali, jako by si pedtm nkde v krouku
hoce poplakali. Ale v och jim jen hrlo a obas se v nich zajiskil vsmch, kdy vidli, jak
jsou jejich vzdlen potomci neikovn.
I kdy vichni byli utahan jako kon, nemohli v noci usnout a Harald v ledov horsk vod
tak nastydl a kalal, e div nevypustil dui.
Jednou minuli erstv velbloud stopy, obas narazili na stopy divokch koz. Nepotkali
nikoho. Zem byla ir a przdn. Patila stromm a ptkm.
Do Pevnosti dorazili pozd odpoledne. Pod oszenmi stechami z potrub byla vt tma
ne obyejn. Kdosi rozdlal na stanoviti velbloud ohe a pipravil osuky. S povdkem si
je rozebrali a otrali se. Nkolik dn strvili v mokrch atech a byli prostydl.
Steve si osuil vlasy a obliej nahtm runkem, kter mu kdosi podal, a vypil devnou
misku horkho voavho aje z erstv mty peprn. Pak pomhal odsedlvat a utrat
velbloudy, kte se navou st dreli na nohou. Popadl nru suchho dubovho list,
voncho slunenm teplem vldnho podzimnho dne, a mladmu hebci, jen tam stl s
chvjcmi se boky a bez zjmu oichval otep sena, vytral vlhkou srst.
Potok uml do dol; o nco n bylo slyet buldozer. Podlili se o nklad, kter bylo teba
odnst do skladu. Steve si dal naloit na ramena jeden z tch kluzkch koench balk, do
nich bylo zaito suen maso. Zasekl prsty do hrubch v, aby mu nklad nesklouzl. A
vrvoral po stezce dol k barkm ve stedn sti Pevnosti. Teplo z aje a nmahy mu
kolovalo tlem a mlem ztrcel rovnovhu.
Vude kolem buldozery a mui s lopatami ohrazovali potok, kter se chystal vystoupit ze
beh a podmet barky a kter burcel tak, e se mohli dorozumvat pouze kikem.
"Co jsme tady, tak jsme takov lijk jet nezaili," povdal velitel. "Poas se mn asi
rychleji, ne se nm zatm zdlo." Pahlem ruky dal znamen idii buldozeru, jen se s psy
zaplavenmi pvaly vod otel v korytu potoka. Z vody se zvedla lce drobnho trku a
vyklopila ho na nsep. Steve se chopil lopaty a pomhal mum hzet nzkou hrz. Takhle
se zaheju nejrychleji, ekl si.
"Jak to bylo?" zaval Jerome, ani pestal hzet.
"Zajmav," kikl Steve. "Potkal jsem se na trhu s jednm z Mojovch syn. Prma chlapk.
Moj pr m takovch chlapk celou adu a k tomu haciendu v Tessinu."
"ernoch v Tessinu?" Jerome se hlasit rozesml. "Nepedstaviteln."
"Pat mu prakticky cel vcarsko a k tomu zbytek Evropy. Na sever od Alp ije jenom pr
kmen bojsk. Ustavin na tku ped trpaslky."
Jerome pikvl. "Slyel jsem o tom. Take takhle to bylo vdycky. Pitom je v tyhle divoin
msta dost a dost."
Najednou oba pratili lopatami a rozbhli se. Dva mui, kte byli na severu se Stevem, vlekli
Haralda. Zhroutil se pod svm bemenem a omdlel. Popadli ho s nimi a odnesli do "lazaretu"
za kantnou.
"Vysvlete ho," ekla Nina a povlkala jednu ze ty postel. Pak donesla z kuchyn horkou

vodu a nalila ji do poln vany z pogumovanho perlonu. Jakmile do n Haralda strili,

okamit se probral.
"Hele, co je?" skehotal jet trochu ommen a Nina mu zatm mydlila zda a hlavu. "To
nemte dnou ctu ped stm?" Zavel oi, protoe mu mdlo stkalo do oblieje. "Od
tebe bych se toho nadl nejm, Nino. Vdycky jsem t ml za slunho lovka." Pes okraj
vany se vynoila rud tv a dvala se na n s hokost novoktnce, jen se pi svm svatm
konn mlem sm utopil v Jordnu. "Nejsem nemocnej," prskal. "Dejte mi pokoj. Mm
prci."
"Bude dret hubu, Hale, a lehne si do postele," zaburcel Jerome. "M horeku."
Harald se na nj neastn podval. "Mysl?"
"To hned uvidme," ekla Nina. "Postarme se o tebe a za pr dn bude zas na nohou."
Harald se na kadho z nich nedviv podval a vichni na nho povzbudiv kvli. Vydrhli
ho do sucha a uloili do postele, nebrnil se a poddal se svmu osudu.
Vichni se zali za Haraldem podvat, tak velitel, Blizard a tsko, ale vyerpan Harald u
dvno spal, jako kdy ho do vody hod.
Po veei se choulili u ohn, kter nemohl zahnat vlezl vlhk chlad. Ze stropu rourami
prokapvala voda; potok rachotil do dol; uhnl neprosn jako as, o nm si dve
mysleli, e ho jednou provdy pokoili. Otzky i odpovdi byly jednoslabin. Kdo pt jaro
odpluje na Atlantidu; co se povdalo na trhu; kolikpak arabskch oldk se asi pidalo ke
kefkm a vede vlku na vlastn pst a kolikpak by jich bylo ochotno uzavt mr a hledat
spolen een.
I trpaslci se tvili sklen. Sedli s oblieji zaboenmi do tmavch chlupatch pst. I oni
njak ctili, e se as nachyluje, e se nco rozbilo. Lojov svtla a olejov lampiky na
stolech malovaly bizarn stny na trouchniv stny bark, z nich se odlupoval ntr.
Mui jeden po druhm cosi zamumlali na rozlouenou a vnoili se do tmy, zalezli do zvlhlch
pokrvek a skrovnch sn.
S Haraldem to bylo patn. Steve se domnval, e si uhnal zpal plic. Jerome el za
velitelem pro antibiotika, ale Harness jenom ltostiv zavrtl hlavou.
"U osm let jsme z Pnve nevylovili ani jeden kontejner s lky. A tamti taky ne. Jinak by se
aspo nco ukzalo na trhu. Nmonictvo ije v domnn, e se tme skvlmu zdrav.
Francis je jako vdy optimistick a transport stoj penze. Je mi lto, majore. Nememe mu
pomoci. Musme se snait, aby se z toho vylzal sm."
Stdali se u Haralda, pokud nesedli na naslouchme, nehldkovali v Pnvi nebo nebyli
zamstnni pracemi v Pevnosti: Steve, Jerome, Charles Murchinson, Ricardo Ruiz, mal
ostchav mu, jemu thlo na padest a jen se jmenoval Leonard Rosenthal, Elmer Trucy,
kter se opral o berli a vydrel tak cel hodiny, a pirozen Nina, kter o nemocnho
peovala.
Steve prosedl cel noci na pryn v lazaretu, trpliv naslouchal zmatenmu stakovu
vypravovn, hldal jeho chraplav dech, otral mu pot z ela posetho jaternmi skvrnami.
Obas mu pipadalo, e Harald nesp, ale obveselen naslouch jakmsi dvno odeznlm
dialogm minulosti, kter jako pboj narely na behy jeho vdom, a to vdom mu u tak
docela nepatilo.
A tu Steva pepadl skliujc pocit, e smrt by mohla bt jakmsi stavem bezmylenkovitosti,
jakousi staeckou dezorientac, neschopnost vdom orientovat se v ase, vdom, je nen
ji schopno protpat se do ptomnosti, vdom, je bloud chodbami minulosti, naslouch
pzranm dialogm vzpomnek, zatmco tlo vydno lhostejn zkonitostem hmoty, tl v
katakombch asu a spje jako vyplen struska k budoucnosti.
Steve zahnal chmurn mylenky. Na chvilku si zdml. Vzhldl.
Harald byl vzhru a dval se na nho.
"Nechtl jsem t budit, Jerome," ekl. "Ale kdy u jsi vzhru, tak se t mu klidn na nco
zeptat. U jsi nkdy vidl tohle znamen? Trojcpou vlajeku s kem, kter vis na takov
tyce na erdi. A tu er dr ovce, m kolem n tak srandovn obtoenou pravou pedn
noku a ramenem ji pidruje."
Steve nechpav zavrtl hlavou.
"Agnus Dei," ekl Harald, vznamn zvedl ukazovek a obnail v smvu bezzub dsn.

"Bernek bo, kter ns spas."

Steve pemhal ospalost.
"Vzpomnm si, jak jsem se natval, kdy jsem to znamen vidl poprv." Harald si odkalal,
prkrt se chraplav nadechl a pokraoval: "Byl jsem jet mal kluk, chodil jsem do druh
nebo do tet tdy. Mli jsme velikonon przdniny a tta, kter tenkrt dval na kodaskm
letiti hodiny ltn a ml tam opravnu soukromch letadel, m vzal s sebou do Nmecka,
kde ml njak obchodn jednn. Byli jsme v Mnichov a byl neuviteln tepl pedjarn
den s modrou oblohou, takov u ns v Dnsku nebv ani v ervenci. Lidi sedli venku a pili
pivo z ohromnch sklennch dbn. A najednou jsem v jedn pekrn uvidl cel stdo
takovch ovc, tchhle Agnus Dei, velkch, stednch, malch, posypanch prkovm
cukrem, jednu vedle druh, jednu blb ne druhou, a kad ovjela pravou pedn noku
kolem tye, na kter visela dnsk vlajeka."
"Co to m znamenat?" zeptal jsem se tty.
"Zatvil se moc vn a ustaran a ekl: 'Dlaj si z ns srandu, Haralde. Chtj tm ct, e
nm Dnm vldnou skopov hlavy. A mon nejsou tak pln vedle,' mrkl na m. Pozdji
jsem si vzpomnl, e se mu ibalsky blskalo v och, ale neuml jsem si to vysvtlit. Nikdy
jsem o ttovch slovech nepochyboval. Ml jsem hroznho vztek a lta jsem za to nemohl
Nmce vystt." Harald se zachichotal a smch vyvolal dal zchvat muivho kale. Obliej
ml rozplen a od nmahy mu vhrkly do o slzy.
Mluv z horeky, pomyslel si Steve, kdy mu natepval polt a zas mu ho podkldal pod
zda.
"A v ty, Jerome, kde jsem to znamen vidl znovu?" ekl Harald a zkoumav se na nho
podval. "Tady!"
"Tady?" divil se Steve a nebyl si tak docela jist, jak dalece m na to fantazrovn pistoupit.
Harald se zdl bt pln vzhru a pi smyslech, tebae si ho pletl s Jeromem, ale mon mu
po tak dlouh dob vynechvala pam na jmna. Pimhouil oi a klukovskm smchem
pipomnal starho Henryho Millera, kdy se ho pkn reportrka pt na jeho dny v Clichy.
"Ano, tady!" ekl. "Jel jsem s dpem dost daleko na jihovchod a k masvu Siclie a zastavil
jsem na jednom nvr, odkud je vidt daleko do Tyrhnsk pnve. Vtom jsem jet dl na
vchod zaslechl materializan tesk a za pr minut jsem vidl, jak se ke mn nese takov
podivn vznedlo, zamlada bysme tomu asi kali ltajc tal. Bylo ndhern kobaltov
modr a mlo nebezpen vyhlejc hlave, kter pipomnala sp krtkovlnnou antnu a
byla namontovna na stee. A na pdi byl tenhle znak, ndhern zlat bernek s
korouhvikou na kobaltovm podkladu. Vyjedu z krytu, mm k tomu a nevm vlastnm
om. Vyleze z toho vysoknsk chlap, tak nco pes dva metry, v kobaltovm skafandru a s
astronautickou plbou, za jejm zlatm przorem bylo matn vidt tv, a na rukvu ml zase
tenhle znak. Te se do tohohle pokeru pidal jet jeden spolek, myslm si, vylezu a jdu k
nmu, sapk jsem radi nechal leet na sedadle.
'Hej,' km, ale ten chlapk nerozum ani slovo anglicky, nato dnsky. Mluv njakou e,
kter mi vzdlen pipomn hodiny latiny, ale nen to ani latina, ani italtina, tak nco mezi.
Jsem z toho chlapka jelen, s asem koukm, e hlave na stee sleduje kadik pohyb
jeho ruky. Samozejm jsem si dval bacha, abych mu nedal pleitost a on na m neukzal.
'Laser?' ptm se pokrytecky.
Uke na skupinu strom asi est set nebo sedm set metr od ns. Hlave sebou kubne,
plivne ohe a stromy doslova vysko do vzduchu, kdy je svtlo zashne, a pak vzplanou a
skc se k zemi.
Obdivn pokyvuju hlavou a se smenmi pocity zailhm po bernkovi na jeho rukvu.
Drmol tou svou komickou latinou a j zapsahm vechny bohy, jen a tenhle futuristicky
ozbrojen humanista nen ve slubch ejk. Ale uke se, e jsem si dlal zbyten hlavu.
Kdy jsem vyral zbytek svho dvno zapomenutho vzdln a sebral vechen dvtip,
ukzalo se, e je to takhle: Je pr od Papesk stedomosk flotily - a to znamen, co to
znamen - a m za kol pipravovat cestu Pn - a je to, co je to. ejkov ale toho kika
brzo zamili. Bylo to krtce po bitv o Gibraltar a nai afrit ptel byli v t dob obzvlt
posedl stelbou. Zaali to do ns t a j se fofrem vypail, protoe co bych mu byl platn.
Bitva trvala cel den. Kobalk se nedal. Zapaloval laserovm kannem palpost za

palpostem, a byla cel Afrika v plamenech. Sthaky hoely jako mry a sypaly se z nebe
jako popel, ale nakonec ho pece jen njak dostali, protoe stelba ustala. Mydlili do nho
atomovkama, a jsem v krytu lapal po dechu. Tenkrt jsem ale schytal tolik zen, e mi
tdny bylo blb, a svtil jsem tak, e bych mohl st i potm.
Ano, Jerome, tak to tenkrt bylo s tm chlapkem z papesk flotily. Nm mi imponoval.
Samojedin proti cel t pesile, neochvjn. Najednou mi ten znak u nepipadal tak hloup,
jestli mi rozum."
"Rozumm," ekl Steve. "Ukzal se pak jet njak kik?"
Ale Harald u neodpovdl. Z nieho nic usnul. Ztka dchal rozevenmi sty.
Potom Steva piel vystdat Jerome. Polovinu noci prosedl s Ruizem na naslouchme, byl
na smrt unaven, ale nedal si ct a chtl sedt u Haralda. Steve odeel do barku a lehl si do
sv kje. Okamit usnul. Za chvli, zdlo se mu, e to bylo jen pr minut, ho kdosi chytil za
kotnk a zatsl s nm.
"Harald umel," eptal Jerome.
"Boe," ekl Steve. Myslel, e ani nevstane, dokud si neviml, e Jerome ple. "Na chvilku
si lehni," ekl mu. "J se o vechno postarm."
Vstal. Najednou ho zamrazilo, tebae v barku bylo teplo. Venku byla stle jet tma.
"Krucinl, jenom na chvilku jsem si schrupnul," ekl Jerome, "a kdy jsem se probral, u bylo
po nm. V poslednch minutch jsem ho nechal samotnho."
"S tm se netrap, Jerome, neviml si toho. Cel veer si myslel, e jsi u nho. Pod mi kal
Jerome."
Steve vyel do noci. V lazaretu nael Ninu se tskem. e by ho pilkal pach smrti?
"Odeel," pronesl tsko hrdelnm hlasem.
"V naem svt bys mohl bt farem," poznamenala sarkasticky Nina.
Harness nakoukl do dve. "Prv jsem se doslechl..."
"Jo," ekl Nina. "Musme ho omt. Zneistil se."
"J to udlm," nabdl se tie Steve. Zabalil mrtvho do prostradla a vzal ho do nru. Byl
jak ppe.
"A mu Alfaro," ekla Nina veliteli, "udl rakev. Vystavme ho asi tady."
Steve krel se svm uzlkem k potoku. Blil se den. Poloil mrtvolu do mlk vody pi
behu a rozhrnul prostradlo. Harald ml rozeven sta, vypadalo to, jako by vpadl do
chru, kter mohl zaslechnout u jenom on. Steve odtrhl pruh prostradla a podvzal mu
elist, dv ne veselost zkamen v muiv vkik. Pak mrtvho omyl. Tlo jako by se v
chladn vod mnilo, namodral ke byla pod rukama najednou jako kov, hladk, obl a
tuh.
"Pochovme ho nahoe na slunci," pravil Elmer Trucy. Steve zvedl hlavu. Neslyel staka
pichzet. Stl tam, zmrzaenou nohou obepnal berlu. "Nejvc se mu lbilo tam nahoe, kde
trpaslci pohbvaj sv vlenky. Je to hez msto ne Waltonovo pohebit hrdin pod
Pevnost."
Steve na to nic neekl. Zabalil nebotka do promenho prostradla a odnesl ho do
lazaretu.
Jak mal jsou ti mrtv, pomyslel si. Jako by jim se ivotem odela i velikost.
Pestalo pret. Mezi prostory ve stechch se prodralo jasn svtlo. Nad horami na vchod
stlo slunce.
Druh den po pohbili na vrchu nad Pevnost, kde u od nepamti odpovali velc nelnci a
bojovnci pod svmi lebki. Rostly tam mohutn duby, statn skoicovnky a akcie.
Neklidn elestcm listm propadaly na erstv vykopanou zem a na tve shromdnch
krouky slunenho svitu. Kdy ukldali Haralda pt stop hluboko k tlesnm pozstatkm
velikch mrtvch, ctili na sob jejich pohledy. Vzduch byl zamlen lehkm oparem a svtlo
bylo jako zlat dm.
Velitel peetl pr slov, ostatn mleli. Blizard stl cel ohnut, opral se o mohutn psti a
upen hledl do dlky.
Prost rakev byla tak rozmaile zasypna kvtinami, e zem, kter ji mla zahrnout, padala
do jmy skoro nezvun.

Vtr uml v listov a kdesi docela blzko nahlas a skoro mechanickou pesnost
vyzpvovala cikda. Slunce stlo tm v poledni.

ZTRACENCI
"Naslouchrna" byla skaln pozorovatelna na zpad od Pevnosti. Byl z n vhled daleko na jih
a na jihozpad a tvoil ji vbek zarostl nzkm kovm, je dostaten krylo ped
pozorovnm zezdola a z okolnch horskch heben. Vzadu byla such jeskyn, v n se
dalo schovat za patnho poas, nebo kdy se na obloze ukzalo neptelsk letadlo. Mli v
n vyslaku a sadu bateri se solrnmi lnky i telefonn spojem s velitelstvm v Pevnosti.
V dalch tdnech Steve slouil zase s Charlesem Murchinsonem. Nejradi ml slubu na
jitn stran, kde se po cel den naskytovala velkolep podvan. Kometa, ji spatili onen
veer, kdy pistli, se zatm vydala na pou denn oblohou a zanala se te vzdalovat na
vchod od Slunce. Krtce ped rozbeskem vytryskl nad vchodnmi horami gejzr svtla,
pipomnajc velryb vdech; pak se tpytiv hlava vlasatice zvedla, jej chvost vplpolval do
vyhasnajcch hvzd, a nakonec vyhasl i on a oblohu zalilo denn svtlo. Vychzela den
ode dne asnji a pohasnala, chvost se j zkracoval a epel, je je tak podsila pi
pistvn, pozvolna mizela v dalekm temnm rouchu vesmru.
Msce ubhaly, ale dn dal skupina se na obloze neobjevovala. Znovu a znovu bylo od
zpadu slyet materializan exploze, ale stle se vysazovala jen potrub a pozemn stroje.
Charles zsilky identifikoval podle tesku a asem se to nauil i Steve, ale i tak pokad
prohledval triedrem zamlen prostor pistn, aby ml naprostou jistotu. Charles, ten ani
nezvedl hlavu od etby. etl rd a Steve mu pjoval knihy, kter si vzal s sebou.
Exploze, jejich dozvuk jim pinel vtr z Afriky, byly mnohem etnj ne exploze na
zpadnm okraji ostrova, kde shazovalo materil vojensk nmonictvo.
"Zas dostali psun," zlobil se Charles. "Chtl bych, aby existovala takov budoucnost, v n
by vojensk nmonictvo USA bylo tak chytr, e by tamtm holomkm vyexpedovalo pmo
do klna pr atomovek. Uetilo by nm to spoustu mrzutost. Jene vdci naeho
nmonictva se namhali zapemlet stejn tak mlo jako vdtoi z t va NASA."
"Co mysl tm 'z t va NASA'?"
Murchinson se sue zasml. "V na dob NASA nikdy neexistovala, nato kosmick lety.
Spojen stty byly chud zem. Takov luxus by si nikdy nemohly dovolit. Ale byla to
staten zem. Nai vojci vyhrli vlku s Nmeckem a Japonskem, kdy Hitler obsadil
ddin habsbursk zem a vysmval se panamskmu kolosu na hlinnch nohch. Co se
nm csaovi vyslanci naslibovali, kdy ns zapsahali, abysme vstoupili do panamerick
aliance a pak s Leninskmi republikami a Velkou Britni dobvali zpt obsazenou Francii a
panlsko, abysme rozdrtili mocnosti Osy a nahzeli do moe Japonce, kte u stli ped
Los Angeles a dlali nlety na Mexico City a Pueblo.
A po vlce? Ve zapomenuto. Csa dokonce odmtl zaplatit vlen renty mrzkm, kte
nasazovali za Pemex hlavu na Okinaw a v Algarve. Vichni se najednou zaali ohnt
jednotou zem tcch ropu a Maxmilin se sphl se ejky a s hem a pak s ajatollhy.
Ceny ropy stoupaly a stoupaly a u ns vzrstal poet nezamstnanch. A tak to lo dl a ke
Carterovm energetickm zkonm, podle kterch kad Amerian, kdy si chtl koupit
stowattovou rovku, musel prokzat, e ji potebuje k provozovn ivnosti.
Nen se pak co divit, e jsme vechno vsadili na jednu kartu, co ji vyaroval z rukvu ten
Fleissiger, na ten jeho bjen stroj asu a na tajnou akci nkolika specilnch jednotek
nmonictva ve Stedozemnm moi. Byla to nae jedin ance, jak pustit ejkm ilou a
urvat taky kus z toho velikho sousta a ubrnit se tlaku csastv. Jen proto jsme vrazili
vechny prostedky do toho lenho projektu. Chtli jsme Floridu a pstup k Mexickmu
zlivu. Spojen stty by pochopiteln s radost ten poloostrov od Castra odkoupily. Ped sto
lety by mohly mt ten kus bainy od panl za hubiku, jenome Castro poadoval ponkud
vc, co je jasn, chtl svj ostrov industrializovat a Washington samozejm nemohl

Pemexu konkurovat. Na ty nae dolary nikdy nikdo nebyl hav, ale po Miamsk smlouv
sjel kurs pln dol. To jsi mohl jako oban USA pijt na svt kamkoli a vude jen ohrnovali
nos. Lituji, pane, ve je u rezervovno. Nikoli, ani jeden voln pokoj, mme pln obsazeno.
Ale kdy jsi zaustil dirhamy nebo i pesos - Sezame, otevi se! A dvee se otevraly.
Kamarde, j vm, co km. Jako plno jinch ze Stt jsem dlal gastarbeitra za Mississippi
v Texasu, esal jsem bavlnu a zkouel to jako vrta u Pemexu s prmi za spch: nebyla
ropa, nebyly pesos. Bydleli jsme v barcch plnch tnic, a kdy jsi onemocnl, tak t
zkrtka a jednodue nakopli. A kdy t vyrazili, tak po tob ani pes netkl - a na csaskou
policii. Ti hned nabhli s kolty a pendreky, dali ti pr po makovici a poslali t dom.
Vyprzdnili ti kapsy a hodili t do Mississippi.
V ty, jak tam vyslovuj slovo Yankee? Je to, jako by ti plivli do ksichtu. Tak je to."
V mm svt tomu bylo naopak, pomyslel si Steve. Fakta vak byla nachlup stejn. Ale nic
neekl.
"A najednou se objevil ten kapitn Francis, co piel z Bostonu z njak zkuebny zbran
vojenskho nmonictva, a povd: 'Takhle to u nejde dl.' To sam si myslela spousta lid a
j s nimi. S Fleissigerem kutil na t zzran zbrani jet njak Japonec, Nebojako Kafe
nebo tak njak se jmenoval. Jeho tta utekl z mexickho zajet a jednodue peplaval
Mississippi jako Tom Sawyer a Huckleberry Finn v tom romnu od Marka Twaina. A ta
podivn vc, teda ten chronotron, ono to fakt fungovalo, i kdy zejm jenom jednm
smrem. Ale to pece tenkrt nemohl nikdo tuit.
A mytec! ekl teda ten Francis. Takhle to nejde dl. U nebudem lbat ejkm platfusy za
kad barel ropy a nedovolme u Csastv, aby nm bralo vodu z Mississippi a zavlaovalo
j such oblasti na jihovchod a jet na ns plivalo, kdy si dovolme protestovat. Te si to
prohodme a oderpme ejkm ropu pmo pod zadkem, dv ne si na ni vbec sta
sednout. Pethneme ji vysuenm Stedozemnm moem a nap Evropou a do Britskho
moe..."
"Do Severnho moe," opravil ho Steve. Charles na nj nechpav pohldl.
"U nkolik let se tam t trocha zemnho plynu a ropy. Ale to vechno se teprve podn
rozjede. Ze Sullum Voe se vybuduje obrovsk pstavit tankovch lod, Shetlandy a
Orkneje budou sam rafinrie a budou brt hojn prtc zlato Britskho moe, zpracovvat
ho a tankery ho budou odvet. Jenome kad druh vrtn ploina mezi Ekofiskem a
skotskm pobem bude maskovan stroj asu, kter bude erpat ropu z minulosti. Za pr
let si me Pemex tu svou ropu dt za rmeek i s tou jejich piblblou csaskou loutkou.
Nevezmeme od nich u ani barel. Spolen s British Petrol a s ostatnmi Evropany, co nejsou
spojenci Habsburk, 'objevme' v Britskm moi netuen zsoby." Charles pokril rameny.
"Tak si, to pedstavoval Francis - a j taky, dokud jsem se nesplil. K nmonictvu jsem se
pihlsil pece jenom proto, abych pomohl sv zemi z t beznadjn bryndy. Asi jsem byl
zklamn, kdy jsem piel sem a uvidl, co se stalo. Div jsem se, Steve, nerozbreel, kdy
jsem zjistil, jak diletantsky vechno zorganizovali a e nespch u musel bt v programu."
Chvli mleli. Steve ml toho ilho muka rd, i kdy v nm bylo cosi luovitho. Pes
vekerou nesnenlivost to byl spolehliv kamard a Steve ml pocit, e v nm nael ptele.
Aby Charlese odvedl od tmatu, je ho tak rozilovalo, ekl:
"Prve jsi povdal, e v Twainov romnu Huckleberry Finn a Tom Sawyer plavali pes
Mississippi."
"To jo. Plavali."
"J si myslm, e svho Twaina znm docela dobe. Ti dva nikdy neplavali pes eku. Jenom
na ten ostrov..."
"Hele, Steve. J svho Twaina znm taky moc dobe. Peetl jsem od nho vechno. Znm
jeho romny, vlastn ivotopis a cestopisy, etl jsem od nj Jako gringo nap Csastvm,
kde si utahuje z Maxmilina II., a taky Yankee na dvoe krle Artue, kde to ije do
habsburskch monarchistickch klik a subalternch klerik."
Steve vytetil na Charlese oi. Pak mu dola hrzn pravda.
"Kde se Mark Twain narodil?" zeptal se.
"To v pece kad kolk," odpovdl Charles.

"V Thebes v Illinois."

"Slyel jsi u nkdy o mst Florida?"
Charles se na chvli zamyslel. Pak zavrtl hlavou. "Ne. Mus to bt njak dra za ekou."
Steve pikvl. "Tak tohohle Marka Twaina j neznm," ekl. "Ale jestli chce poznat toho
mho, pak mm ve vaku jeho nejdleitj knihy."
Veer mu pedal potrhan vtisk kapesnho vydn Twainova dla. Murchinson se nkam
zail; cel dal den ho nikdo v tboe nevidl. Teprve rno se objevil na skaln
pozorovateln, kde na naslouchme sedli Ricardo Ruiz a Steve. Mlky knihu vrtil. Byl
bled, naprosto nevyspal a zjevn rozruen.
Urit mu je, jako by se nenadle podval do propasti, pomyslel si Steve.
Murchinson dlouho mlky hledl do Zpadn pnve. Vl ostr vtr, dost ostr na to, aby
vehnal slzy do o. Charles si otel oi a drsn ekl: "To je neuviteln!" A za chvli: " Netuil
jsem, e se toho ztratilo tolik." Pak se prudce obrtil, podval se Stevovi do o se sms
zvdavosti a tsn a Steve ml dojem, e v tom pohledu se skrv i trocha strachu.
"Vidm t, Steve," ekl. "Vidm oplen obliej, mal such vrsky kolem okovch o, jako
by ses pli sml a pli asto dval do slunce. Vidm pln tmav rty, proedivl spnky,
mal poodstvajc ui. Dobe t znm. Jsi skuten a jsi mi blzk. A pesto jsi vzdlenj
ne njak jin galaxie, jsi pro m nco jako straidlo - jako ten tvj ciz Mark Twain. Nikdy
bych se s tebou nesetkal, kdyby m nechali v mm svt. V mm svt by ses nejsp nikdy
nenarodil. Kde ses vlastn narodil, Steve?" "V Los Angeles."
"V Los Angeles," ekl Charles a vyslovil jmno msta tvrd a hrdeln jako panl. "V Los
Angeles se rod mlo Yankee. Jet ve dvactch letech naeho stolet se tam plily knihy
a upalovali lid ku slv bo. V Los Angeles vldne inkvizice, panuj tam erven kutny,
kter soud iv i mrtv, jejich mylenky a sny. Ale pipusme, e by ses pece jen narodil v
Los Angeles v mm svt. Co by z tebe bylo? Pilot u Diablos de los Aereos, kte se flkaj v
Manile nebo shazuj napalm nad dunglemi Zamboangy a Basilanu, aby vyhladili nevc
moros, nebo v Brazlii bombarduj 'hnzda odporu' Indin, kte stoj v cest vrtam
Pemexu, protoe se u tch ubohch analfabet dajn naly tvav leninistick letky z
Castrovy tiskrny?" Prudce se odvrtil. "Promi, Steve. Nechtl jsem se t dotknout. Byla to
pro m stran zkuenost."
"Pro ta hokost?" ekl Steve. "Je ti lto tvho svta? Nedokzal o nic vc ne ten mj."
"Chtl bych vyrstat v tvm svt. Byl vt, ne jsem si pedstavoval, e bude svt, jak
nm sliboval admirl Francis. Ten sebejist omezenec pitom prohrl svt mnohem lep a
ani si toho neviml."
"Takov u jsou chronotronick frakce," poznamenal Steve. "Viml by si toho jedin v tom
ppad, e by piel sem."
"J bych to do nj naplil," vztekal se Charles Murchinson. "A el by do horoucch pekel."
"Takov peklo si u pravdpodobn dvno stvoil sm."
"Co je to za peklo, kdy si ho ani neuvdomuje?"
Steve pokril rameny. "Teba to nejhoroucnj."
"asto jsem si u kal," poznamenal Ruiz, "jestli jedna budoucnost vymazv druhou nebo
jestli nkde existuj dl vedle sebe."
"Nkde urit," ekl Steve, "pinejmenm v naich vzpomnkch. Jestli existuj doopravdy, o
tom pochybuju. Ale o tom vme pli mlo."
"To by pak znamenalo, e ta budoucnost, co ji mm ve vzpomnkch, zeme se mnou," ekl
Ruiz.
Steve pikvl.
"Tak to bych ji ml zapsat."
"Pro koho?" zeptal se Charles.
"Pro tsky a Blizardy ptch pti milin let. Pro potomky Atlanan."
Charles se zasml. "Vykali se na to, Ricardo. Za takovou prci ten n svt zas nestl. Oni
si najdou lep."
" prv v tom by jim nae zznamy mohly pomoct."
"Podceuje rozpt asu," ekl Steve. "Mezi dnenm dnem a epochou, kter se nazv
'lidskou kulturou', se rozprostraj nepedstaviteln pustiny, na kter ustavin used prach

djin. Vdy ani pyramidy takovmu asovmu rozpt neodolaly. Jak m potom pr cr
papru podat svdectv o njak vzdlen budoucnosti, kdy u i nm pipad neskuten?
Naume je pr mizernch fgl, a se mohou lpe protloukat. To je asi tak vechno, co jim
me na ten dlouh pochod dt."
Steve spatil materializaci o nkolik tdn pozdji. Jel tenkrt s Jeromem a Leonardem
Rosenthalem na sever na obhldku pobe. Byl to svazek asi deseti padestimetrovch
ropovodnch potrub. Dozvuk materializanho tesku rachotil po zpadnch svazch hor; na
obou koncch nkladu se rozevely cel hrozny padk, rozkvetly v jarn bl, pak vechno
majesttn klesalo, jako ve zpomalenm filmu to narazilo na hladinu moe, vytryskly fontny
vody, stoupaly v a v, potom nehlun padaly zpt. Padky zplihly a rozprostely se. A
zatmco se potrub zvolna potpla, shlukovaly se na obou koncch jako kolonie bledoedch
medz, a nakonec vhav nsledovaly sv bemeno do hlubin.
Na jae ptho roku lovil Steve s Charlesem kozy v horch na vchod od Pevnosti. Mli
vysok boty a vojensk kalhoty, protoe v onch koninch bylo mnostv had, pes
potrhan a sepran trika vesty z koz ke a proti slunci irok osticov klobouky. Lovili luky,
aby uetili munici a nepilkali njak nevtan hosty.
Charles zashl mladou koziku, ale nezabil ji. Prchala do svahu a oni za n plhali sut,
houtinami kaktus a suchm trnitm kovm, st popadali dech a sledovali jej zetelnou
krvavou stopu. Nakonec smrteln rann zve dohonili, uvzlo v hustch lahounech; kdy
se piblili, marn se snailo vstt; alostn meelo. Charles se po koze vrhl a noem j
prozl hrdlo. Z rny vytryskla jasn krev a hustm proudem mu stkala po pravm pedlokt,
kterm svral zvolna ochabujc krk umrajcho zvete. Zvedl hlavu, na zk, sluncem
splen obliej, skryt pod irokou stechou klobouku, mu dopadlo slunen svtlo. Na
tvch a na ele ml krvav stkance. Zamoural a astn se usml, otel n a vstal.
Steve mu pomohl vyprostit kozu ze lahoun.
V tom okamiku se od jihu ozval materializan tesk. Charles sebou kubl, jako by ho kousla
tarantule, a usilovn ptral po jin obloze. Pak sjel pohledem na krv potsnn ruce a pae.
Zden si je prohlel a zaraen se podval na Steva. "To je patn znamen," zachrel.
"Krucinl!" Prudkmi pohyby se pokouel oistit o tenkou dkou trvu, rostouc mezi kameny,
krev se vak zrovna zanala sret a v houstnoucch chuchvalcch na nm lpla a po lokty.
Steve mu podal svj luk a vai a hodil si lovek na ramena. Tlo bylo jet tepl a zaalo
znovu krvcet. Rychle sestoupili a uhnli k Pevnosti.
"Za chvli zane ohostroj!" kiel Charles.
Za deset minut se od jihovchodu vynoily dv sthaky a prosvitly pnv.
"Krucinlfagot!" val Charles bez dechu. "A na obloze ani mrek! Chudci!"
Kdy konen dorazili do Pevnosti, ml Steve pocit, jako by mu nkdo prothl hrdlo skelnm
paprem. Pohodil kozu do prachu mezi barky, strhl klobouk, narazil si plbu a popadl
samopal.
"Jste rann?" kiel Harness.
Steve se na nj chvli nechpav dval, dokud si neviml, e m cel rameno zbrocen krv.
Nemohl ze sebe vypravit jedin slovo, pouze zavrtl hlavou.
"Vemte si vrtulnk. Ostatn jsou u na cest, Blizardovi a tskovi lid a kad, kdo je
postradateln. Dejte si pozor, na jihozpad bylo u vody spateno asi deset kefk. Drte
se co nejvc na jih."
"Kde pistli?" zeptal se Charles.
"To jet nevm. A budu mt jejich polohu, ohlsm vm ji vyslakou. Dlejte!"
Sebhli tborem k pistvac ploe. Star Trucy u shazoval maskovn. Pomohli mu
pipravit vrtulnk ke startu. Steve nastartoval. Za dv minuty byli u ve vzduchu a tsn nad
vrcholky strom letli k jihu. Nkolik mil od nich se ob sthaky tsn za sebou pehnaly k
vchodu.
"Dr se pkn dole," ekl Charles. "Nabrali pli rychlost. A ns zblejsknou, nebudou u na
ns moct pustit zen stely. Ale pak by to chtlo hezky zaklikovat a zmizet, ne se zase
oto a vrt."
Steve vedl vrtulnk na jihozpad k prostoru pistn. Daleko ped nimi stoupaly nad Pnv

sloupy koue, asi od bomb. Charles po jeho levici se dval pes rameno dozadu.
"Sleduj tern. A budou ti ptci zase naltvat, j ti eknu."
Z vyslaky se ozval velitelv hlas. "Patrn se snesli dost daleko na severozpad, jet bl k
vod ne ti posledn. Slyte, Stanley?"
"Rozumm. Konec." Steve opravil kurs.
"Dvej pozor, abys byl stle nad svtlm podkladem, pak nebudou obrtky rotoru tak
npadn. Kadou chvli by tu mli bt."
Za dv minuty ob nadzvukov sthaky pehmly nzko nad zem na zpad. Tentokrt
mnohem jinji.
"Mli jsme kliku," vydechl si Charles. "U to neme bt daleko."
V tom okamiku se stalo nkolik vc najednou. Steve ml dojem, e nejdv spatil nco jako
zleh vstelu. Hned nato cosi hlasit cinklo a sklo kabiny se mu v levm zornm poli
zakalilo kolem asi dvoucentimetrovho prstelu, svtlo vnikajc do kabiny zleva
zpurpurovlo a ve chvli byla erve jet sytj.
Steve instinktivn zvrtil vrtulnk prudce doprava a tsn nad korunami strom ho skoro na
mst otoil o 180 stup.
"Co se stalo?" zeptal se vylekan, kdy ml zen opt pevn v rukou, a protoe Charles
neodpovdal, podval se doleva. Charles visel v psech zhroucen dopedu a s oima
dokon.
Steve na chvli zavel oi a spatil, jak si Charles chvatn ist pae a ruce potsnn koz
krv o suchou trvu. Krkolomn pistl a vypnul motor, vylezl z kabiny, odvrvoral pr krok,
zlomil se v pase a zvracel. Pr minut depl, ani se nehnul, neodvaoval se otevt oi a
ohldnout se. Od zpadu se ozvala stelba.
Nakonec vstal a vrtil se k vrtulnku, odpoutal Charlese, zvedl ho ze sedadla, odnesl pr
metr a sloil ho na zem.
Ulomil pr vtv a nouzov vrtulnk zamaskoval. Pak popadl samopal a obezetn postupoval
k zpadu. Me bylo nedaleko, ctil u jeho chlad. Asi po dvou stech metrech narazil na
mrtvho trpaslka, byl to jeden z Blizardova kmene. Hned nato spatil kluzk. Pi pistvn
srazil pr strom a znan se pokodil, ale byl u oteven a vozidlo v nm nebylo.
Steve spatil njakho kefka, jak skren pebh paseku. V tom okamiku zaehtal
samopal a mu se skcel k zemi.
Steve se tiskl ke stromu a odhadoval situaci. Vstely musely bt zprava, tam se asi opevnili
ti nov nebo lid z Pevnosti. Pskoky se propracovval dl, a se dostal na okraj dal
mtiny. Tu spatil dp. Byl pevren na prav bok, pedn sklo ml rozstlen a z pednho
sedadla viselo pes bok vozu mrtv tlo. Necelch pt krok od vozu leel dal mrtv, oba
patili k vsadku. Podle vybaven to musela bt tyka. Ale kde jsou ti dva zbvajc? Steve se
pikril a nzkmi kovinami se propracovval dopedu.
"K zemi, love!" vykikl jaksi hlas, cosi Steva udeilo do ramene, jako by to chtlo dodat
vkiku vt nalhavost, zatoilo to s nm a smetlo ho do kov. Pistl vedle postavy v poln
uniform, kter ho chytla za opasek a jednm trhnutm zathla jet hloubji do kov. Objevil
se mu ped oima umazan obliej.
"Bailey," ekl ten obliej. "Rick Bailey." Rozthl sta do irokho obdlnku a obnail
pozoruhodn chrup. " Ukate."
Teprve te si Steve uvdomil, e se mu v levm rameni rozhoela paliv bolest. Neikovn
si tam shl.
"Ruce pry," zavelel Bailey a prohldl si rnu. "Je to jenom krbnut. To byl ten chlpek tam
na strom. Samopalem ho nedostanem; chtlo by to karabinu."
Steve se pekulil na bicho a zaal zuby.
"Co je to tady za lidi?" vyptval se Bailey.
"Jdou po vaem nkladu. Hlavn po munici."
"To jsem si myslel. Ale co jsou za? Rusci nebo co?"
Steve zavrtl hlavou. "To by bylo moc dlouh povdn. Ale je jich aspo deset."
"Takovch pt mete odest. Ti jsou vyzen. Jet e jste ns varovali u vyslakou. Taky
by se to vechno nestalo, kdybysme dp hned vythli z toho zatracenho kluzku. Tak ns
mohli pohodln obklit. tst, e ns neostelovali z letadel."

Steve pikvl. "Kde je ten tvrt?"

Bailey ukzal hlavou na druhou stranu. Steve se otoil a o dva kroky dl spatil, jak se za
kovm kr njak ena. Vedle n leel na zdech mrtv trpaslk, tak z Blizardova kmene.
Byl zasaen do pravho spnku.
"Myslel jsem si, e m l zrak, kdy se najednou vedle m ukzal tenhle impanz v pilb a
ekl mi anglicky, abych mu poskytl palebnou podporu. Ale nedostal se dl ne pr krok, pak
to do nho zaal t ten ostelova. Hned jsem ho pithl sem, ale u jsem mu nemohl
pomoct."
Steve pekonval dal zchvat nevolnosti. Pak ekl: "J to zkusm, j..."
"Houby zkuste. Takhle to nedokeme, kdy je jich tolik. Kde jsou vlastn nai?"
"Nemou bt daleko, kdy jsou tady Blizardovi bojovnci..."
" bojovnci?"
"Blizardovi. Je to vdce tady tch mu," ukzal na mrtvho trpaslka.
"Opic?"
"To nejsou opice."
"Ale! Pece rozeznm lovka od opice."
"To teda ne," ekl Stave prudce.
Bailey se na nj uasle podval. Pak zavrtl hlavou, jako by chtl setst zl sen. "Tak jo. A
pasou tady kozy."
"Pro?"
"Protoe tak smrdj, love. Hldejte prav sektor. J jistm lev. Pak se uvid, kdo bude
rychlej. Jestli vai nebo ti tam. Teba budeme mt tst."
Dvakrt nad nimi peburcely bombardovac sthaky, pak otoily a zmizely. Jednou zaslechli
od severu jaksi vkik a tyi nebo pt vstel z puky, jinak byl klid. Hmyz bzuel. Steve se
upen dval skrz kov. Chvlemi se mu zdlo, e vid jaksi pohyb, ale nenael cl. Bolest v
rameni byla stle nesnesitelnj. Prkrt slyel, jak ena tlumen zavzlykala.
"Vzpamatuj se, Jane," ekl Bailey neekan mrnm hlasem. "Neztuj nm to."
Za pr minut k nim pilezla a lehla si mezi n. Steve se na ni poboku podval. Byla to drobn
nn osbka. Hned pod okrajem pli velk plby mla oplen a pihovat prek. Ta tv
mu pipadala povdom. Jak je to dvno? Rok, deset let? Tiscilet? Naposled ji vidl v
Madridu. Jane... Jane Brookwoodov. S n byl Loorey. No jasn! I ona patila k vsadkovm
jednotkm. Byla urena pro druhou vlnu, kter mla nsledovat jejich pedvoj.
Kdy spatila mrtv u dpu, zakryla si tv dlanmi.
Najednou se na druh stran mtiny zaalo nco dt, vkiky byly hlasitj, prskaly
odtamtud vstely. Zaboili tve do trvy, pak zarachotil Baileyho samopal.
"Sakra," ekl. "Toho hajzla bych chtl dostat. Te slezl."
"Ctm ohe," ekl Steve a zvedl hlavu. Od severu stoupala hust mrana koue, byl slyet
kik a podivn burcen. Pak se zem rozechvla.
"Co je to?" zeptal se Bailey. "Njak ertovina?"
"Ne," ekl Steve a sledoval blc se mrano prachu. "To jsou nai."
"Krucifix," ekl Bailey, kdy se objevily prvn edohnd pery. "Nmonictvo zmobilizovalo
proti svm neptelm snad celou zoologickou zahradu." Od severu se blilo stdo esti a
osmi baluchitheri, tvor podobnch nosorocm s krkem jako irafa a s obrovskmi
koskmi hlavami, nejvt suchozemt savci, jac kdy obvali Zemi. Supli a vali, hroziv
sklonnmi hlavami proorvali koviny jako ivouc buldozery. Na mohutnch ktch
vedoucho bka stl Blizard, jednou rukou se pidroval krtkho ocasu t nestvry, v druh
ruce ml otp a pohnl jm vylekan zve. Blou srst ml rozcuchanou, cenil zuby,
extaticky pohazoval hlavou a vyrel pronikav jsav vkiky. Na dalch zvatech jako
klata viseli jeho a tskovi mui a hnali je ped sebou jako stdo dmon.
Kdy byl ten zl sen pry, pebhl Steve s Baileym k dpu, ale tm dvma u nemohli
pomoci.
Po kefcch nebylo ani stopy. Nechali na mst est mrtvch, tyi zastelil Bailey, dvma
se nepodailo vas uniknout a baluchitheria je rozlapala.
Vyloili dp a spojenmi silami ho opt postavili na kola, mrtv pivzali na pvs a jeli k
vrtulnku. Za nkolik minut se objevil dp s Ruizem a tskem.

Steve jim ekl, co se stalo. Kdy Ruiz uvidl Murchinsonovu mrtvolu, zpopelavl.
"Ti psi!" vzlykal a v bezmocnm vzteku kopal do pedn pneumatiky svho dpu.
"Vem si vrtulnk a odle se slenou Brookwoodovou k Pevnosti," ekl mu Steve. "J seberu
dp."
Mexian mlky potsl hlavou, odnesl mrtvho ke svmu vozu a uloil si hlavu ptele do
klna. Vyplakanma oima se strnule dval ped sebe. Ostatn mlky minutu postli. Vichni
byli vyerpni a deprimovni. Steve narval nru trvy a zaal istit kabinu vrtulnku. Bailey
mu pomhal. Vlhil suchou trvu vodou z poln lhve.
"To byl jeho ptel?" zeptal se.
"To jsme tady vlastn vichni," odpovdl Steve. "Pili spolu ped dvancti lety ze stejn
budoucnosti."
"To j tady zstanu pt let a ani o den dl. O tom, e mme nastavovat hlavu, se nemluvilo."
Steve se podval novkovi do o a ekl:
"Ono vm toti nezbude nic jinho ne tady zstat o trochu dle. Naplili ns."
Bailey na nj upel iv tmavohnd oi. "Co to povdte?"
Steve mu vysvtlil situaci. Baileymu zacukalo kolem elist. Lehce zavrtl hlavou, jako by ho
to trochu vzalo, posadil se na pistvac lyi vrtulnku a dval se na ruce zamazan od krve,
pak si strhl plbu a otel si elo a nakrtko osthanou hlavu.
"Nen vm dobe, Bailey?"
"Pokoum se procitnout, love. Procitnout!"
"Tohle bohuel nen sen, pane Bailey."
Blizard piel od jihu a s nm asi dvacet jeho a tskovch bojovnk. Rozehnali kefky a
ukoistili nkolik velbloud, byli vtzn naladni a uasle se dvali na smrteln vn tve.
"Charles to m za sebou," ekl tsko.
Blizard odstril sv mue a prodral se dopedu. Snhoblou srst ml pinavou a celou od
krve. V tmavch och mu doutnal nebezpen ohe, jet v nm doznvalo vzruen z
honiky. el k dpu, v nm sedl Ruiz, a podval se na mrtvho, zvedl ruce a ohmatval
Charlesovo elo a tve jako slepec, kdy si chce zapamatovat obliej. Pak se otoil, vzpmil
se v cel sv velikosti a zvedl psti, jako by se chtl buit do prsou, pak na zaat psti padl
a muiv zakuel, to kuen jako by vychzelo z hloubi hrudi.
"Mus m pry, ne nm ohe zahrad cestu," varoval Steve.
"Le se samikou," ekl tsko. "My vezmeme vozy. A mrtv."
Bailey na nho zmaten zral.
"He!" ekl. "To tady vel on? ert m vem, ale..." tsko se na nho tzav podval, zrun
vyrazil ze samopalu vystlen zsobnk a nasadil nov. Bailey zmlkl.
"Pojte, sleno Brookwoodov," ekl Steve. "Vezmu vs do bezpe." Pomohl j do kabiny,
zavel dvka a vylezl na pilotn sedadlo. Kdy nastartoval, viml si, e vyslaka je jet
zapojena. Slyel Jeromv hlas. Jerome ptral s Leonardem vc na vchod. Steve mil krtce
vysvtlil, co se stalo. Jerome zaklel.
Kdy se vznesl, viml si, e si asi pt trpaslk chtlo uspoit zpten cestu a usadilo se na
pistvacch lych. S nmahou dostal vrtulnk nahoru a najednou ctil, jak se v nm vzmh
nespravedliv hnv na pasary. Potlail ho a ekl si, e ti chlapci jim pravdpodobn
zachrnili ivot, kdy ohnm a kikem vyplaili baluchitheria a jako ivouc tanky je vedli na
neptelsk postaven.
Sundal pravou ruku z zen a podval se na ni. Tsla se mu jako osika.
"Do prdele!" ekl. "Ach, promite, sleno Brookwoodov."
Ale ona si ho nevmala, choulila se na sedadle a tv mla zaboenou do dlan. Rameno ho
pekeln bolelo a zaalo znovu krvcet. Pod sebou spatil, jak dp s Jeromem a Leonardem
pijd od vchodu. Oznmil jim piblinou pozici ostatnch a vidl, jak vozidlo mn smr,
aby pealo konvoji cestu.
Byl to smutn nvrat. Po mnoha letech ten nejkrvavj den.
Nina se ujala dvete. Pak mu ovazovala rameno a on pitom podval Harnessovi hlen.
Lto bylo stle havj. Opt se jich pr rozlouilo s tborem a chystalo se na podzim na
Atlantidu. Mezi nimi i Alfaro, jen byl povolnm truhl a v Pevnosti dlal takovou holku pro

vechno. Chtl na Atlantid udlat tst, otevt si dlnu. A tak se posdka Pevnosti smrskla
na hrstku mu a na dv eny.
Cel ervenec je suovala horenat infekce, vichni mli prjem a byli zeslbl.
Na zpad se snely cel meteorick roje zsilek a tonuly ve stoupajcch vodch.
Rna na rameni se Stevovi zahojila. Dlouho hnisala a strvil tdny v horenatm
polospnku, ty tdny se mu ze vzpomnek ztratily jako povely pro jin vdom, kter bylo s
jeho vdomm spojeno jen voln a pedvalo mu nejasn obrazy podobn rozmazanm
momentkm.
Kdy byl opt dost siln, aby se mohl prochzet po tboe, vyhledal obas Jane
Brookwoodovou, ml toti takov nejasn pocit, e si s jej pomoc upomene svt, kter byl
pro nj stle neskutenjm. Jako by na n ulpval zvan on vzdlen reality, v n ila
Lucy, jako by Jane byla onou stopou, po n stailo jen jt a dostat se k tajemn brn,
nahmatat ji a projt j, za n se mu pak oteve unikl minulost a pijme ho jako ztracenho
syna.
Obas mu selhala pam a kal dvce Lucy. A ona ho vzala kolem ramen a na ruku se mu
snesla tl pihovat ruka. Byly to okamiky, kter si naprosto jasn zapamatoval, protoe je
hluboce proval.
Jednoho dne vela Nina znenadn do svtnice. Kdy odchzela, vzala si ho stranou, a
protoe si jeho mysly patn vyloila, ekla mu, aby tu mladou enu nechal na pokoji. e
pr z tch udlost pi pistn dostala tk ok, z nho se u nikdy pln nevzpamatuje.
Nejlep pro ni bude, kdy ji nejbli lod polou na Atlantidu, aby mla aspo iluzi, e unikla
peklu a e se vrtila do civilizace.
Steve se neten dval do Ninina zestrlho oblieje, vidl, jak se j kolem o a koutk st
zanaj zaezvat hlubok vrsky, pak mlky pikvl.
"Jsi moc nemocn, Steve," vzlykla, prudce se otoila a rychle odela.
"Pro ple?" divil se Steve nahlas a bezmocn zvedl ruku. Pomalu se vracel k barku.
Zastavil se u zrcadla nad popraskanm plastikovm umyvadlem. Mu, kter se na nj dval,
mu vzdlen pipomnal otce. Hlavu ml skoro holou, prodl, ed prokvetl vousy
lemovaly vpadl tve, tak bled, a se zdly ediv. Oi se mu nepirozen leskly jako pod
vlivem njak drogy.
Vyhrnul si drav sepran triko a k ramenm. Hrudnk ml vyzbl, ke se mu napnala
na ebrech a pod klnmi kostmi a na bocch mezi tmavorudmi netovikami mokvaly
skvrny velik jako knoflk.
" Nemoc z ozen," zamumlal. Tyt pznaky pozoroval u Haralda a Harnesse. "Prkrt
jsem toho schytal moc." Pomalu si stahoval triko dol, zasekl ukazovky do dvou dr a
zathl. Zpuchel a vybledl materil s praskotem povolil.
Potom se piblil k zrcadlu a jako oarovan hledl na stbitou pavuinu za sklem, znmku
zanajc slepoty zrcadla. Jako by v n vidl vzory adc se v irou krajinu. Cel dny ho
suovala pedstava, e je to kouzeln zrcadlo, kterm me nahldnout do jin reality. Teba
je sta rozbt a dostal by se k n. Mon by se ped nm rozevela proslunn krajina, msta,
nad nimi ltal, dlnice, nekonen lny penice, pehradn hrze, eky s vletnmi parnky,
drha, nad n by mohl jt na pistn.
Zral na stepy pod nohama, pr edch svinek se leniv snailo schovat ve trbinch
vlhkho zpuchelho deva, z nho trely povytren chytky zrcadla. Tesoucma se
rukama posbral stepy do umyvadla.
Kdy se zotavil jet vc, vystoupil na msto, kde odpoval Harald s Charlesem. asto tam
bez hnut prosedl cel hodiny a hledl pes vbky hor na jih. Obas za jasnch dn
rozeznval daleko na jihozpad lem africkho pobe. Od mu, kte byli hluboko na jihu,
vdl, e Sahara jet neexistuje a e se tam rozprostr ir savana, na n se pasou
nepedstaviteln velik stda, poho e jsou hust porostl modny a drnky a ninami tam
protkaj eky lemovan bzami a olemi. Odtamtud, z hlubin srdce Afriky, pili trpaslci a
rozili svj ivotn prostor pes Stedomo a k Alpm.
Steve ctil, e se dostal do proudu, unely ho vody stc do moe, obklopoval ho hnilobn
pach odumelho asu. Ale zrove ctil, e kormidlo opt zan pomalu reagovat, vzepel
se proudu, snail se udret smr. Kdy vzhldl, aby se zorientoval, vidl ped sebou jen

mln ticho, nad nm jako zvon dunlo svtlo, zemi, je se rozpalovala vstc svmu bodu
tn a zanala, se mihotav rozpoutt v ru, jm ernaly kameny, a v nesmrnch
stoupavch proudech se nad solnmi pnvemi vzneli temn supov. Jindy to zas byly
tk koichy mraen, kalue svtla na ocelov edch vodch, mezi nimi sklonn choboty
lijk, chladn vlhko, je mu bilo do tve a vtkalo mu do o.
Obas za jasnch veer se daleko na severovchod za Tyrhnskm moem daly rozeznat
vrcholky italsk ploiny, zk hroty narudle hnouc ve veernm svtle, rozeran ekami,
je se tily do Pnve hlubok pes ti tisce metr. A nkolikrt se mu zdlo, e tam vid
zvltn svteln jevy, jakoby signly njakho majku, je se v nepravidelnch intervalech
rozsvcovaly a zhasnaly. Myslel na Haraldova archandla s bernkem bom na rukv a
na laserov dlo, poslun pokynu jeho ruky jako plamenn me, a usmval se.
A z hlubin, kter ji zaplovala tma, zatm zaznval ryk mastodont, nekonench std
pedpotopnho ivoistva, je zejm pociovala pelom r a thla Pnv na jih. e by se
nepatrn zmnil tlak vzduchu? e by se zmnilo magnetick pole?
Nad Afrikou, velikou kostnic prvohor, zavldl klid. Bylo to snad hbitovn ticho? dn dal
zsilka u nedorazila. I lid v Pevnosti marn ekali na dal vsadek.
Zima nastoupila zhy a ochladilo se. V noci se zachumlvali do patn vydlanch koein a
souily je blechy, je mezi n zavlkali tskovi a Blizardovi lid.
Jednou zrna nali Harnesse v kanceli mrtvho. Ve v tichosti sloil velitelskou funkci a
bez plinho rozruchu odeel. Kdy oteveli stl, za nm skonal, nalezli na destkch metr
papru pro pota, jen nikdy nedorazil a zejm se i se specilnm kontejnerem ztratil v
enech, kde v bezproudm sebezapomnn touebn ek na sv vzken, stovky
alternativnch budoucnost. Velitel prosedl noci za stolem, pahlem si pidroval papr a s
neuvitelnou pelivost vykresloval drobnm tiskacm psmem synchronn propojen
alternativnch bh asu, vypracovval klov body a dleit kiovatky, na nich se daly s
minimlnm silm uskutenit svtodjn zsahy. Drobn kky vyznaovaly smrt Kolumba,
dv ne vyrazil k novm behm, Corteze a Pizarra, Napoleona, Maxmilina Habsburskho
a Hitlera; kky Lincolna, Kennedyho a Martina Luthera Kinga byly hledn pekrtnuty;
ipky vyznaovaly bitvu na Katalnskch polch, u Gettysburgu a Kann, u Stalingradu, Little
Big Hornu a Lehnice, u Tours, Poitiers a Guadalquiviru, u Waterloo a Chickamaugy.
"Bolval ho pahl a nemohl spt," ekla Nina. ila s nm pes dvacet let.
Imaginrn, dvno zetlel prsty, zaseknut do imaginrnho ohn, drcen imaginrnmi
ledovmi krami, v pobleskvajcm ru se odchlipuje ke a zrove zalz pod nehty
chlad, useknut nervov zakonen pedvaj v kolsn atmosfrick elektiny muiv
poselstv ke velkho mozku a on opr zpocen, edm strupem pokryt pahl o
potaov papr, vyznauje spnac msta djin.
"Ped lety jsem vidl interakn matricovou analzu, kterou dlali v stavu pro vzkum
budoucnosti v Middletownu v Connecticutu," ekl Jerome. "Bylo to nco podobnho. Tuhle
metodu ml projekt aplikovat na minulost. Byli si svou vc tak jist, e si z toho nedlali
vbec dnou hlavu. Pro potae NASA by byla hraka vysledovat kauzln etzce
historickejch alternativ a po jejich propleten s jinejma realitama. On se o to pokouel bez
techniky, pomhal si jen pamt a mizernejma prukama."
Steve hledl na obrovsk gobeln uskutennch a neuskutennch monost, vtzstv a
porek lovka a lidstva. "Ml by se vystavt obrovsk palc a tyhlety asov linie v nm
zachovat v nezniitelnch relifech. Djiny uskutenitelnch budoucnost tohoto svta."
"Anebo hodit cel ten humbuk do ohn," ekl Leonard svm tichm hlasem. "Snad si nkdo z
vs nemysl, e djiny thle planety budou mt jet nkdy t prbh, kdy jsme u do nich
tolik zashli?"
"Nikdy!" ekl s pesvdenm Trucy. "Je to vle Bo, aby duch pekonval as, dokud se
veker hmota vesmru nepromn v ducha, s nm entropie u nic nesvede."
Leonard se na nj pes brle zkoumav podval. Jerome si pokradmu poklepal na elo.
"Dv ne v jin asov linii vystoup Moj na Sinaj, aby pevzal desky zkon, ano jet
dlouho pedtm, ne bude poloen zkladn kmen k egyptskm pyramidm, osdlme Galaxii

a pronikneme hluboko do minulosti," rozvnil se Trucy. "To je nae posln."

"Pnov prominou, jestlie se vzdlm od tto metafyzick opirny," ekl Bailey. "Posadm
se k Blizardovi a ke tskovi, abych ml pocit, e jsem mezi normlnma lidma."
Trucy rozhoen sevel levici v pst a pravici zvedl berlu. "Co vy tomu rozumte?" kiel.
"Nerozumte niemu!"
Jerome ho musel zachytit, jinak by upadl.
"Jak dlouho u jsi tady, Elmere?" zeptal se ho Steve.
"Tiaticet let," odpovdl Trucy. "A vte mi, e jsem ml dost asu o tom pemlet. Copak
si myslte, e se d tiaticet let t jenom tak, bez njak idey? Bez idelu?"
"M pravdu, Elmere," ekl Jerome.
"Bez idelu zemete vichni nadarmo," ekl Trucy. "Copak cel n ivot a smrt tolika dobrch
mu byly zbyten? Musme zvednout rukavici. Budoucnost svta pat nm, kdy to
vezmeme sprvn do rukou. S pomoc Bo..."
"M pravdu, Elmere," ekl Jerome.
"Pus m!" vyprskl na nho zlostn a odbelhal se ven.
Tu noc se Stevovi zdl Haraldv sen, a na to, e ho nepotkal archandl, ale on sm byl
archandlem, svral ho pern nepohodln skafandr a st se v nm pohyboval. Pesto byl
pln touhy po inech, ctil se bt povoln k tomu, aby prstem ukazoval na skvrny lidskch djin
a vypaloval je. Znovu a znovu se pokouel zvednout pai a navst na cl sehujc paprsek
laserovho dla, ale ruka mu bezvldn visela u boku jako palek, jako strupovit kus
syrovho betonu, s nm se ned hnout.
Nazt volili novho velitele Pevnosti.
Jerome navrhl Baileyho.
Sedm hlas pro, mezi nimi i hlasy Blizarda a tstka.
Jeden hlas proti: Trucy.
Dva se zdreli hlasovn: Nina a Bailey.
Jednoho slunnho zimnho dne piel za Stevem Blizardv syn Snek a ekl mu, e v dol
nad tborem se do oka chytila divok koza. Dali se hned na cestu, aby je nepedela njak
kodn nebo mrchoravec. Stoupali vylapanou karavann stezkou podl potoka, Snek se
zatm dval po pstruzch, kte ve stinnch tkch stli jako hroty otp ze zaernalho
stbra, a tu a tam obrtil kmen pod behem, kde se to hemilo raky. V okamiku si jich pr
nachytal, neuviteln silnm chrupem je rozlouskl a mrtnm jazykem z nich vylizoval maso,
zatmco se raci jet snaili klepety o chabou obranu.
Koza - vypadala sp jako krtkosrst ovce, nebo vvojov linie obou tchto ivoinch
druh se teprve zanaly dlit - byla jet mladik. alostn meela, dostavilo se u pr
sup, hnusn funebrci v neupravenm povm odvu s krutma lhostejnma oima.
Snek najeil bl chlupy na ji, vycenil zuby a zavrel, udlal vak na n jen mal dojem.
Jeden marabu uraen poodstoupil o krok, pro vechny ppady rozthl kdla a vytav se
na nj dval.
Kozika jako by s dky pijala, e unikla zobkm mrchoravc, a bez odporu se nechala
svst k potoku. Steve to udlal rychle a bezbolestn. Snek ho pozoroval a se sms hrzy
a obdivu se dval na Stevovu ruku, jak vytahuje n ze smrtc rny. Poren zvat si nikdy
nenechal ujt; zdlo se, e zabjen ho pmo fascinuje.
Steve pivzal kozu zadnmi bhy ke dvma silnm vtvm, piloil ostrou epel a kolmo ji
thl od bicha ke krku, hranou dlan pak kozu odborn vyrazil z ke, pae mu v n zmizely
a po lokty. Vypadalo to, jako by objmal nah tlo v jaksi oplzl pozici. Nakonec odzl ki
na bzch a poloil ji na trk vyschnout.
Snek sedl na bobku pr krok za Stevem, chlupy na ji se mu jeily a pozorn sledoval
kadik jeho pohyb. Kdy Steve nasadil n podruh a mocnm praskavm ezem otevel
trup, mldenec vhrun zavrel. Steve se otoil.
"Co je ti?"
Snek chtl nco ct, ale jako by mu ochrnuly elisti, jako by se zakousl do njak obti
nebo do protivnka. Vyloudil jen neartikulovan, vriv zakuen.

"Jsme si njak bl," ekl Steve a rychlmi krtkmi ezy vyvrhval tlo kzlete, a vyhezly
vnitnosti a spadly mu k nohm. "Vycviili m v umn zabjet, ale to se tkalo hlavn
likvidace lid, jako jsem j, s tmhle to nemlo ani za mk spolenho. Musel jsem se nauit
to, co nai pedkov po cel tiscilet a donedvna bn ovldali, a mm z toho hrzu. A
tebe um, jak kusem kovu nebo s kamenem v ruce me zniit kadho ivho tvora a
upravit ho k jdlu, i kdy m mocnj zuby a drpy a je silnj a rychlej. A mm z toho
hrzu."
Snek pozoroval edomodrou smyku steva, jak vis v potoce, ln se pohybuje jako had a
vyprazduje do vody lutozelen vkaly. Se zjmem si prohlel vnitnosti a plae se
ukazovkem dotkl jater a sleziny. Kdy si viml, e ho Steve pozoruje, rychle odthl ruku,
jako by byl pistien pi nem nedovolenm. Steve mu zajel do hustch chlup na ji a
podrbal ho.
"Jednou se z nich dokonce nau st i svou budoucnost." Mladk se na nj tzav podval.
Snad tady nevnukm njak metafyzick pedstavy, blesklo mu hlavou. Bh s koz hlavou,
jen kr obtkn budoucnost. "Opereme maso," ekl rychle.
"Maso," opakoval po nm Snek.
Tu Steve spatil, e je z druhho behu potoka pozoruje velemlok, pes metr dlouh
edoern obluda s plochou, jakoby raloci hlavou a s oima posazenma daleko od sebe.
Dvaly se tajemn a pohybovaly se nezvisle na sob.
Jak tenhle mozek me pekrt oba dva zrakov vjemy a slouit si je v jeden svt? divil se
Steve. Ale fungovalo to bezvadn, protoe kdy Snek hroziv rozmchl ruce, zve zmizelo
v hust poben houtin jako ern blesk.
Na jae se zaalo proslchat, e se Paul Loorey vrtil z Atlantidy. Nkdo ho dajn u na
podzim vidl v Cdizu, jak se nalodil na brku, ale nikdo dost dobe nevdl, kde se zdruje.
"Kdy se tam Paul vydval, byl znan skeptick," vyprvl Elmer Trucy. "Byl tenkrt nco
jako delegace, kter se mla informovat o tamnch pomrech. Sjednotili jsme se na nm,
protoe projektu Atlantida nedval dnou anci. Vidl to kriticky."
Steve leel na skalnm vstupku v such star trv z loskho podzimu, vychutnval jarn
slunko a poslouchal jen na pl ucha. Byli na naslouchme, ale nikdo u vn nepotal s
tm, e by mla dorazit jet njak skupina. Podle Waltonovch a Harnessovch zznam
dorazili z budoucnosti, v n se projekt Zpadn pnev realizoval, vichni vysazen. Ale to
samozejm nijak nevyluovalo, e v dalch variantch budoucnosti nebudou zahjeny
podobn projekty, kter si vezmou za cl stejn obdob.
"Paul tvrdil, e je jich zkrtka moc mlo, ne aby mohli vytvoit civilizaci, kter by si aspo
jak tak udrela standard nad rovn lovc doby kamenn. Aby doshli dlby prce, je je
pedpokladem vy kultury, muselo by jejich spoleenstv tat minimln dvacet a ticet
tisc osob a k tomu mt ideln podmnky pro zemdlstv a chov dobytka."
"Maj pece techniku."
"Ta je pr naprosto bezcenn, tvrdil Paul. Bhem jedn generace je z n rot a po tech
generacch je beze zbytku zapomenuta."
"Jsou tady pece emeslnci."
"Jene ne takov, jac jsou skuten teba. Kosai, evci, lodn tesai, koli, provaznci,
koeluhov, sedli, mlyni, kovi."
"Budou se to muset nauit. My si taky vyvjme star pracovn postupy, i kdy jsou vsledky
velijak."
"Ale tam se k tomu dru jet nco podstatnho. Velk st obyvatelstva se stav k hnut
'Budujeme Atlantidu' lhostejn nebo odmtav, protoe plno jich pod jet touebn
oekv, e se zjev vykupitel v podob stroje asu, jak byl zvstovn proroky svatho
vojenskho nmonictva. A tihle vc se vyskytuj hlavn mezi techniky NASA a vymi
dstojnky. Ti svoji inteligenci do slueb vci nedvaj."
"J pochybuju, jestli je tenhle druh inteligence k vybudovn kultury zapoteb. Potebuje se
fantazie a npaditost, odvn mysl a obansk statenost. A takovmi ctnostmi nejsou tihle
fachidioti, logistici, ednci nebo dokonce vojci zrovna poehnni." , Elmer pokril rameny.
"Asi m pravdu. Ani nechpou, jak ance by takov vvoj dval. Lidstvo by zskalo est

milin let asu. Takov nskok..."

"Nezanej s tm zase, Elmere. Uvdom si, co znamen est milin let. I kdyby Atlantida
mla nakrsn anci, nkde v thle gigantick pustin asu by se nae geny vytratily.
Trpaslci to dokou. Jsme jenom douek vody, kterou vyplivne do ocenu, nic vc. Tenhle
uml ervovit pvsek evoluce uschne jako u tolik jinch vhonk na Darwinov strom.
Nedlej si iluze. I kdyby Atlantida peila nkolik tiscilet, nezbude po n ani legenda, protoe
pak pijdou eny temna."
"Tomu nevm."
"Na pelomu tiscilet pistly u beh Novho svta drakary Leifa Erikssona. Norman
pronikli hluboko do vnitrozem a sdlili na bezch Velkch jezer a u pramen Mississippi.
Indini vechny nepobili, to je ir nesmysl, pohltili je. V letech 1738 a 1840 - tedy ani ne za
tisc let - pan de la Verandrye a Maxmilin princ z Wied-Neuwiedu navtvili Mandany,
takzvan 'bl Indiny', a studovali je. Snaili se zjistit, m se li od praobyvatel Ameriky. Z
potomk Viking se stali Indini, ten i onen byl mon o nco svtlej, ml modr oi a byl
vy postavy, ale v jazyce, zvycch a technikch peit se absolutn pizpsobili. To je
ostatn proces, kter se tady ve Stedomo d dokzat aspo ptkrt."
"Take ty si mysl, e zdegenerujeme v trpaslky."
"Elmere, myslm, e jsi tady u dost dlouho na to, abys vdl, e jsi te pouil nevhodn
slovo."
Trucy okusoval stblo trvy a neodpovdl. Najednou zazvonil telefon. U apartu byl Bailey.
"Nco se dje," ekl. "Od rna jsem nevidl ani jednoho ze tskovch a Blizardovch lid.
Jako by se propadli do zem. Mjte oi na stopkch. Poslal jsem Jeroma a Ricarda s
dpem, aby zjistili, co je. Myslm si, Steve, e bude lep, kdy sleze a piprav s
Leonardem vrtulnk. Pro vechny ppady. Konec."
"Rozumm," ekl Steve. Vzal si triedr a pozoroval Pnev. Jih a jihozpad se topily v oparu
poslednho svtla. Nikde dn pohyb nepozoroval.
Kdy sebhl k Pevnosti, pipadalo mu, e dost daleko na vchod jsou slyet vstely, jakoby
od mysu Malfatno. Byla to oblast, kde tskv a Blizardv kmen mly sv stromy na span.
Trpaslci a kefci se zejm servali, k emu dochzelo asto, kdy se nemohli dohodnout
na cen nebo kdy se pokoueli zskat ken vci gratis.
Leonard u ekal u vrtulnku. U chtli startovat, kdy se po cest k Pevnosti riskantn vytil
dp. Byl to Ricardo a vedle nj sedl Blizard. Nelnk se na n dval przdnma oima.
Krvcel z mnoha ran a mohutnou pracku si drel na prsou. Mexian jel jako len, vz
smykoval a kymcel se ze strany na sranu. Leonard a Steve za nimi uhnli do tbora.
Bailey, Nina a Jane se postarali o rannho, ale moc toho pro nj udlat nemohli. Kde se
vzaly tu se vzaly, byly tu samiky, a kdy spatily Blizarda, zaaly nakav vt. Vytav se
na n podval a pohybem ruky je odehnal. Zasupl, nadzvedl se a ivot z nho vyprchval
Lid si nevdli rady, snaili se ulevit mu nmmi gesty. Podval se temnma oima na
jednoho po druhm a vldl a do konce - mlky.
Jen pomalu se vzpamatovvali. Ricardo tie vyprvl, co se stalo. Pedel den se trpaslci
na jednom smluvenm mst na vchod seli s kefky a chtli s nimi obchodovat. Pitom
patrn ti, co peili boj v prostoru pistn, poznali Blizarda a rozhodli se, e se pomst za
porku. Podailo se jim objevit jeden strom, v noci ho obklili, pemohli dv samiky s temi
mlaty a zajali je. Blizard byl ochoten vyplatit rukojm koeinami, ale nosci poadovali
zbran a munici. Ctili se dost siln na to, aby si mohli diktovat podmnky. Byla to skupina
dvaadvaceti po zuby ozbrojench chlap, vtinou sam zkuen a otrl oldci.
Blizard se je snail zdrovat a zatm stahoval sv a tskovy lidi, ale nosci pochopili, co m
za lubem, zmasakrovali zajatce a spustili palbu. Blizard se cel bez sebe vzteky pokusil o
tok, dv ne doraz dostaten posila, a pitom byl tce zrann. V tu chvli se na bojiti
ukzali Ricardo s Jeromem. Jerome se tskem pevzali velen nad vlenky obou kmen a
Ricardo se snail zachrnit Blizardv ivot co nejrychlejm pevozem do Pevnosti.
"Pro jsi nezavolal vrtulnk? Mohli jsme tam bt za pr minut," ekl Steve.
Mexian ukzal na zsahy na voze. "Vyslaka je v tahu. Mli jsme tst, e nezashli
ndr."

Pozd odpoledne dorazil Jerome s esti trpaslky. Vech est bylo zranno, ale nikdo vn.
Pivedli osmnct velbloud s mnostvm zbran, vstroje a zbo. Trpaslci sv neptele
pobili do jednoho.
Jerome byl cel bled. "Nco takovho jsem jet nezail," ekl potichu a plae se podval na
rann, kte posedvali ped marodkou, kde je oetovali. "Bojovali jako lenci, ztrty
neztrty. Bylo to dsn. Jako frie se s evem vrhali na neptele a mordovali je. Kdy se k
nim dostali dost blzko, zadvili je."
"Je hodn mrtvch?"
"Tamti vichni. Trpaslk urit deset nebo dvanct."
Po setmn dorazil tsko s dalmi dvancti velbloudy. Pivezl mrtv obou kmen a samiky
s mlaty. Bailey dal rozdlit stravu. tsko potom proel se svmi lidmi a s tmi, co zbyli z
Blizardova kmene, Pevnost nahoru a na nhorn ploin u pohebit rozbili tbor. Celou
noc se ozval nek samiek a pl dt.
Ped polednem vystoupili Bailey, Jerome, Ricardo a Steve k pohebiti. Naskytla se jim
pern podvan. Vlenci si nablili srst na oblieji a v plkruhu depli kolem vystavench
mrtvch. Vyhloubili dlouhou mlkou jmu. Uprosted leelo mohutn Blizardovo tlo, bylo o
nco v ne ostatn, po kadm boku mlo pt padlch bojovnk. Mrtv se pln ztrceli
pod zelenmi vtvemi a kvtinami. Samiky a dti se mlky drely v pozad. Bojovnci zahjili
smuten obad. Vichni najednou rytmicky zasupli a s rukama za zdy se prudce
pedklonili, ely trhli skoro a k zemi. Rytmus se zrychloval, supn perstalo ve stnn;
nabarven tve, je se daly st od sebe rozeznat, se kivily bolest a cenily zuby. Cela se
zvedala a sklnla stle rychleji, stnn perstalo v pronikav muiv kik a ten nhle ustal
jako veker pohyb. Bylo slyet jen hlubok oddechovn a elestn list ve vtru. Samiky
se najednou daly do pronikavho nku a mlata zden vyhledala ochranu v mateskch
nruch, pevn se chytla jejich srsti a propukla v usedav pl.
Po dlouh nm nehybnosti bojovnci vstali, stli v polednm svtle jako pery, pak zaali
vlet kameny a vrit je na mrtv.
"U jsi nkdy vidl lebk?" zeptal se ho Elmer druh den rno.
Steve zavrtl hlavou.
"Tak poj se mnou nahoru."
Vyli proti proudu potoka, proli kolem stanovit velbloud a stanuli na vrku, kde odpovali
bojovnci a s nimi Charles a Harald. Byl to stran pohled. Nad kamennou mohylou,
navrenou nad Blizardem a jeho druhy, se zvedala hol, moem a sluncem vyblen vtev,
nla ze zem jako hnt. A ha zapiatlch koncch bylo naraeno dvaadvacet useknutch
hlav. Stevovi se zdlo, e v jedn z nich poznv pilota, kterho tsko zajal tenkrt, kdy
pistli, a pak ho prodal kefkm. Ale nebyl si tm jist. Bylo mezi nimi mnoho mladch
sndch tv, v nich se jet odrela bolest smrteln rny. Provzeli Blizarda na jeho
dlouh pouti a budou mu slouit za Velikou vodou.
Mouchy bzuely, snesl se sup a dval se na n chladnm okem, kdla ml jet roztaen.
erstvou vn dne se u prolnal prvn zvan rozkladu; brzy tu bude k zalknut.
Od t doby se tomu stranmu mstu vyhbali. Blizard vldl nad mrtvmi, nehybn a mlky.

NA ATLANTIDU A JINAM
O nco pozdji na jae jeli Ricardo, Jerome a Steve na trh. Odveli Jane k brce. Lo, kter
zatkem lta pipluje od Bermud, ji mla vzt na Atlantidu.
Pstavit te bylo o nco jinji. Voda stoupala. Lesy klesaly dl do hlubin.
Tboili u potoka nedaleko pstavit a chodili na lov. Tentokrt si museli pokat tyi dny,
ne brka piplula a pistla v ztoce. Na palub bylo mnostv lid, podle zavazadel mli
nameno na Atlantidu.
"Tamhle je Paul Loorey," ekl Ricardo a zamval. "Take se pece jen vrtil."
Steve se ohldl po Jane, kter stla opodl s Jeromem. Neslyela je, pokiky nmonk

uvazujcch lana, kik lid tlacch se k zbradl a meen koz byly dost hlasit. Looreyho by
nepoznal. Onen ponkud mrzut mlad mu, s nm se seznmil na Mysu, se ani trochu
nepodobal tomu starmu podivnovi, kter te stl u zbradl a zvedal na pozdrav poutnikou
hl. Vypadal sp na potulnho kazatele. Na sob ml k lemovan roucho z hndho
sukna, kter mu sahalo a po kolena a pipomnalo tgu, irok ern pumpky, nad kotnky
pevzan tkanikami, na hlav afrnov lut turban, zpod nho se mu inuly hust bl
vlasy a na ramena. Dohnda oplen obliej mu obrstal pistien bl vous. Na
oplench nohou ml pohodln koen sandly, na boku mu visela obrovsk taka z hrub
tkaniny, vedle nj stl proutn cestovn ko.
"N star Paul Loorey," sml se Ricardo, "s velkou nkupn takou plnou krm a s koem
e. O co, e se vrtil jenom proto, e tam nenael nikoho, kdo by ho poslouchal, a proto, e
pmo petk novinkami."
Steve zatajil dech.
Jane stla s Jeromem u fony, po n pasai pechzeli na beh. Kdy ji Paul mjel a
vstoupil na zem, na chvli se zarazil, jako by do nj uhodil hrom, potom bez ohldnut
pokraoval: Dval se upen ped sebe a lehce vrtl hlavou, cel pel ze setkn se
skutenost, o n si myslel, e u dvno pominula, potom prudce bouchl hol do zem, jako
by chtl demonstrovat rozhodnut, e za touhle minulost udlal definitivn teku, a doel k
nim.
"Paule!" zvolal Ricardo.
Paul zathl hlavu, jako by ji chtl schovat mezi irokmi rameny, a dal si prst na sta. Jane
se zmaten ohldla, usmla se a zamvala jim, pak se dl dvala na mue, kte vyneli na
pevninu koe a balky a nakldali je na velbloudy. Nepoznala ho.
Paul byl podsadit, ramenat, tak trochu pi tle, erven tviky ml naducan a oika mu
ile rejdila sem a tam, byla to tv staikho prskanho sedlka, kter se t nejlepmu
zdrav.
"l m snad zrak," zafunl a odloil ko, "nebo to byla skuten ta koika Jane
Brookwoodov z matematicko-logistickho oddlen NASA, mlaouk, voavouk a
kupavouk jako loupek?" Poitksky napulil rty a pohladil si pstnou blou bradku.
"Nel t zrak," ekl Ricardo, objal ho a polbil na ob tve.
"V tom ppad bi a pry, Ricardo. Stydm se za sv st a svou dostivost, kterou
pociuju, sotva se na ni podvm. Jet po vech tch letech si na ni moc dobe pamatuju.
Bylo to v Madridu. Zrovna jsme..." Nhle se odmlel a potaj se na ni podval pes rameno.
"Jdeme, ne m pozn a dostane ok, z jakho by se u nevzpamatovala."
"Pehn."
"Kdo je ten vedle n?" zeptal se a ukzal hlavou na Jeroma, kter j zrovna odnel
zavazadla na palubu. "Toho jsem u jednou vidl. A tady toho sakra taky." Ukzal poutnikou
hol na Steva. "Zmocuje se m vzpomnka na znamenitou whisky, co jsem obtoval za jet
znamenitj noc v nru tyhle krsky." Zavel oi a poloil si ruku na prsa. Pak nenpadn
ukzal palcem pes rameno a ekl:
"Jestli se nepletu, pak tamten postar hrdina z kovbojky je Jerome Bannister a ty...," zaukal
Stevovi ukazovkem do prsou, "jsi n bejvalej astronaut Steve Stanley. e je to tak?
Zstali jste tak ndhern mlad. Kde jste byli tak dlouho?"
"Vdy u jsme tady taky pes ti roky," ekl Steve.
"Ti roky," odfoukl Paul pohrdav. "A kdepak je ten ddek v irku? Vy jste nevzali Hala s
sebou? Vdycky tady bval, kdy brka pistla."
"Hal je mrtev," ekl Ricardo, "Charles taky a Howard a Blizard..."
"Mrtev, mrtev," opakoval Paul a vytav udeil hol. "Byl jsem navtvil Moje."
"Slyeli jsme, e jsi u dvno z Atlantidy zptky. Vidli t."
"Svt je mal. Vichni se mezi sebou znaj. Mm vm co vyprvt, kde jsem vude byl, o
Mojovi a jeho rodin. Byl jsem u nj celou zimu. Mli jsme si toho tolik co ct, e jsme to
nemohli dv stihnout."
"To ty jsi ml toho tolik i co ct," opravil ho Ricardo.
"Dobe, j ml toho tolik co ct," pipustil Paul, "ale on taky."

Pasai si zatm nastoupili, na palub se vrily ern se lesknouc koz ke s erstvou

pitnou vodou, nahzen pes sebe jako nadmut zmrzaen zdechliny.
Uvolnili lana, vythli tk rhno, devo skpalo, vrtky vrzaly, pak se rozvinula velk ern
latinsk plachta, brka vyklouzla do stbit se tpytc vody.
Dlouho stli a mvali, honci zatm pokiky a bii hnali velbloudy, na nich odveli zbo na
trh.
"Tam odplouv moje mld," ekl Paul, vylovil z hlubin taky obrovsk, ne zrovna u ist
kapesnk a hlun se do nj vysmrkal. Steve se na nj kradmo podval a viml si, jak si potaj
utr oi. Popadl ko a chtl ho odnst k velbloudm, ale kdy v nm cosi vhrun zavrelo,
honem ho zase postavil.
"Klid, Davy," ekl Paul, "nikdo t nekrade. Tady jsme mezi svejma." Otevel vko koe a za
srst na krku vythl tn, rezat klubko s chundelatm ocskem, s ernou tlamikou a
krtkma tupma oukama, je vzdlen pipomnalo psa auau. Vechny obelo a
ouchalo, pak opt zalezlo Paulovi mezi nohy, tam se zjevn ctilo nejbezpenji.
"Pochz z Ameriky," ekl Paul. "Lovci jich pr na pevnin chytili a ochoili je. Na Atlantid se
z nich u skoro stala metla. Vzal jsem jich pr s sebou a daroval je Mojovi. Nalodil jsem se
s celou smekou, kal jsem si, e pr jich tu dlouhou cestu teba pek. Ale kdy jsem v
Cdizu vystupoval, tak jsem jich ml tikrt tolik a kapitn byl blahem bez sebe, e se ns
konen zbavil. e jo, Davy? Plka mustva lovila ve dne v noci ryby, aby tu pak
nenasytnou nakrmila. A jak dlouho vdci marn spekulovali nad tm, kterak se pes dostal z
Novho svta do Starho! Kdo by si byl pomyslel, e j, Paul Loorey, jsem zhady t een
m?"
"Jak se, vede Mojovi?" zeptal se Jerome.
"Nic moc. Loni v lt si to rozdal se avlozubm tygrem a njak mu to nesedlo. Dostali ho z
toho, ale me za to dkovat hlavn bojskm. Donesli z hor bylinky a ty ho postavily na
nohy, kala jeho pan. Chod o berlch a skoro cel den prosed na verand. Pracovat mus
synov a dcery.
Taky si postavil dm z kamene, jako by chtl, aby petrval vky. A m kovrnu, kut v horch
elezo, jednoho bojska odnauil strachu z ohn a vycviil si ho jako Hfaista.
Nejsem antropolog, ale nedivil bych se, kdyby se Mojovu plemeni podailo spit s bojsky
a petrvat pt milin let. To by byla rasa, kter by odolala trpaslkm a pitom by ji nepotkal
osud neandrtlc."
"Slyel jsem, e m tucet dt," ekl Jerome.
"M osm syn a tyi dcery, nkte z nich jsou satani ern jako on, jin se zas vyvedli po
matce. Ten nejstar, Algis, zbrousil celou Evropu, byl a nahoe u Severnho moe a objevil
tam moc divn vci, na kter bych se sm rd jednou podval. Ale na takovhle trapce
jsem u moc starej."
"Snad neobjevil druh konec Francisova ropovodu?" ekl Steve.
"To ne. kal, e to sp vypad jako gigantick pevnostn systm. Povaoval to za opevnn.
Je to na pobe a napl zaplaven moem. K pevnin je to zarostl vegetac. Ta stavba mus
bt star nkolik tisc let. Taky vyprvl o kolejch z njakho materilu, kter nepodlh
zkze. kal, e podle tch kolej jel nkolik hodin, pak vedly do moe. A dl ve vod bylo
takovch bunkr jet vc, omlcench pbojem, obrostlch mulemi a rznmi moskmi
rostlinami."
"Co by to mohlo bt?" zeptal se Steve.
Paul pokril rameny. "Jste mlad. Jete tam a podvejte se na to. Podle popisu by to mohly
bt startovac rampy pro kosmick lodi. Obrovsk komplex, odkud se vydvaly na cestu
hvzdn korby. Mon e lidi vyrazili do Galaxie, mon e si tam zdili zkladnu
nvtvnci z hvzd. Kdo v. Ten mldenec mluvil i o tom, e objevil njak npisy, relify ve
zvtralm betonu. Ale ned se toho u moc rozeznat. Je to kraj, kde jsou asto boue."
Ze by ml star Trucy pece jen pravdu? pomyslel si Steve. e by lovk u dvno vyrazil do
Galaxie?
"A co kaly ty npisy?"
"To vd jen bozi. Mojovo satansk plm sice um zachzet s lukem a noem, ale st a
pst je nikdo neuil. K emu taky? Ale kdyby ten parchant ml troku filipa, tak by si tam sedl

a ty znaky aspo obkreslil. Je to vn koda, jinak jsme je mohli s Mojem rozlutit." Na

zem vedle vyhaslho tborovho ohn nakreslil hol obdlnk. "Kdo vstupuje v tento svt,"
ekl, "a nadje se zhost. Nem budoucnost."
Tzav se na nj podvali.
"Kdo vchz mnou, a nadje se zhost!
J v tmav barv npis toho znn
jsem peetl si brny na prel.
Pro tento svt ji budoucnosti nen.
Svou vlastn vinou vn zbdael,
on oputn a zatracen jest nyn.
O as oloupil se i o blaho z nho,
dv ne mohlo vzejt prvn me,
by zahalilo nah tlo jeho..."
"To je mi njak povdom," ekl Steve. "Tak njak to jednou v tchhle koninch ekne jeden
bsnk," ekl Paul, zvedl ukazovek a ibalsky zamrkal.
"Ty jsi byl vdycky vesel kopa," sml se Ricardo.
Paul pokril rameny. "No jo. A nen to tak?"
"To mus vdt nejlp sm," ekl Jerome.
"Byl jsi na Atlantid," zajmal se Ricardo. "Vypad to patn?"
"Budu vm o n vyprvt," slbil Paul.
"Atlantis," vyprvl, kdy se vraceli z trhu na jih, sedli veer u ohn a kolem nich v temnot
halasily cikdy, "je prapodivn kontinent. Nikde neuvid tak tsn sousedit neohroenost a
malomyslnost jako tam. Kdy sed v St. George na terase Doodleyho loklu 'Budoucnost',
kde se chlub tm, e va a enkujou prvn pivo na svt - chutn odporn, ale je rok od roku
lep - rozezn je podle obleen. Atlanani nos turbany a tgy, kter si sami utkali, ti druz
vybledl a ountl uniformy. Ti prvn psob dojmem domorodc, blahobytn a spokojen
sami se sebou, ti druz jako turisti, netrpliv a trochu podezvav. Vichni se dvaj na
jihozpad do takzvan vstupov, zny; jedni pobaven a trochu znudn, druz nervzn a
nevrle jako pasai, co u nkolik dn ekaj na sv letadlo a v odbavovac hale je
odkazujou z hodiny na hodinu.
Ztoku Castle Harbour a vt st laguny na zpad od St. George smrem k severnmu
tesu zasypali, tern tam srovnali buldozery a cel prostranstv pesn znivelizovali. Dlouh
je to asi osm kilometr a irok pt. Uprosted je ploina, na ty stoj testovac objekty, po
kterch se 'sah' u destky let, ale marn. Nikdo nev dost dobe pro. Na to je tam
mnostv expert a stejn tolik vysvtlen. Asi tak nejpijatelnj je to, e se vratn pole d
dost tko asoprostorov zaostit. Vybj se na stovkch tverench kilometr a v dlouhch
asovch secch. Vzpomnte si jet na ten povyk v polovin sedmdestch let kolem
takzvanho bermudskho trojhelnku? Nebyl to zas takov humbuk, jak prohlaovali vdci.
A nejvy msta ty povsti rozdmchvaly urit zas a znova, aby celou tu zleitost jet
vc zatemnily a tm i zpochybnily, protoe s jistou zkost zanaly tuit, co se asi v tom
zempisnm koutu odehrv, kdy na zkladn vojenskho nmonictva spustili siln stroje
asu a bez jakkoli kontroly poslali do minulosti dov miliny megawatthodin energie. Tm
zpsobem se daly i otevenmi gravitanmi poli dopravovat asem pomrn velk objekty a
bda lodi nebo letadlu, kter se dostalo do vru uml gravitan bubliny, kdy se rekursvn
hnala podl asov linie, aby penesla njak objekt z ty pedalek minulosti.
Je to vzruujc podvan, kdy na Atlantidu doraz zbytky tchhle chronotronickch
boukovch front. Lidi se na tu obrovskou umlou betonovou ploinu dvaj cel paf. Ped
chvl jet jasn svtlo se zakal, vzduch je najednou nabitej elektinou. Z testovacch
objekt lehaj do zatahujcho se nebe jazyky Eliova ohn. Boue se vybjej s pratnm.
Nad moem se zvedaj tromby a hluboko ve vnitrozem obas zapr zmtajc se tla ryb, co
byla vynesena vysoko do atmosfry. Nkdy obloha zern a mstem se nese pekelnej dech
jakoby z jinejch en, jindy se zas uprosted lta piene chumelenice a padaj kroupy jako
holub vejce.

Prkrt jsem si po takovm neasu vyrazil do vstupov zny. Pad tam na vs tse.
Vichni se ty ploin vyhbaj. Myslej si, e je to me kadm okamikem popadnout a
mrtit s nima do temn propasti. Te u je pokryt prachem a navtm pskem a daj se tam
najt ty nejpodivnj vci."
Paul rozvzal koen vek, kter ml na stuce kolem krku, a vysypal ho do dlan.
"Tady je njakej snubn prsten. R.F.16.1.1873. Ale co je nejzvltnj: ploch vnitn strana
je venku a ta zakulacen uvnit, jako by ten prsten zdeformovaly njak nesmrn
topologick sly. A tady ta st hlinkovho ttku: nahoe se d rozeznat '...RAY', asi posledn
slabika njakho jmna, nad tm '773' a dole '...ORCE', je to urit ps znmka njakho
pilota Air Force, kterej se jmenoval Murray nebo tak njak. Nebo tohle: dv stoliky se zlatou
korunkou a mezi nima dvojlennej mstek. A tohle je urit lidskej palec, celej dehydrovanej
a mumifikovanej. Tady je roub tvrtcoulk, deformovanej neuvitelnou silou. Tenhle kousek
mosazi pochz urit z njak lodn armatury, protoe tady m po stran vyraenou
noniovou stupnici a slice 7 a 8.
Nkdy se najdou zas pln jin vci. Rozttn sti stroj, zdeformovan a k nepoznn,
kusy hlinkovho a ocelovho plechu, zuhelnatlej materil z plastiku, granulovanej kov, co
se roztavil a znovu ztuhnul, ale i kusy mrtvol, urvan dy, vtinou naprosto dehydrovan, na
mnoha mstech jsou tmav fleky, jako by se tam snesl pval krve nebo oleje."
Paul zas vechno nasypal do vku.
"Naplaveniny asu. Pbojov vlny vytvoen stroji osmdestch let je odplavily do minulosti a
vyvrhly na beh.
Patrn ne vechno funguje tak, jak si pedstavovali," ekl Paul a pokril rameny.
"Atlanani mli spoustu npad, jak poslat dobr rady do budoucnosti, do o bijc
anachronismy, nerozbitn asov pouzdra, moe - abych tak ekl - chronologick lahvov
poty, ale nic z toho zejm nedorazilo. Mon ji to piplavilo k cizm behm, na nich
nebydl lid, nebo ji Zem nos pli hluboko ve svm ln a nevyd ji."
Kdy dorazili do Pevnosti a zaal opt vedn ivot, zapsobil nvrat Paula Looreyho jako
osvujc mjov detk. Vichni oili, vzchopili se.
Vyprvl, e projekt Atlantis nachz stle vce pvrenc a e by mli jistou nadji na
spch, jestlie se oprn body na americk pevnin budou i nadle tak dobe vyvjet, aby
zaruily zsobovn tm nejnutnjm zbom a pozdji i surovinami.
Paul Loorey se rozhodl, e se vrt za Atlantik. "Jedin civilizovan msto na tomhle
obrovskm nehostinnm svt," ujioval je.
Kdy u sedm msc nedolo k dn materializaci a od poslednho pistn uplynulo
patnct msc, jednohlasn se usnesli, e Pevnost rozpust.
Bylo to 18. srpna roku 50 po prvnm registrovanm pistn.
Toto rozhodnut, sv jmna a datum zanesli do denku, pak ho zaletovali do olovn
schrnky, schrnku zatavili do asov sondy z nerozbitnho plastiku a zakopali na vrcholu
Monte Lapnu.
Tm byl nejambiciznj a tak nejdra projekt djin lidstva oficiln prohlen za fiasko.
Vichni tak uinili s lehkm srdcem, protoe je u nic nepojilo s onm obdobm, z nho
pochzeli a kter by mohlo bt zlatm vkem lidsk kultury, kdyby stlo pod jinmi hvzdami
ne pod tmi, co se lesknou na nramencch ctidostivch generl.
Vtinu vstroje a vzbroje penechali obma kmenm sjednocenm pod vedenm tskova
syna Senegala. Chtl se vydat na vchod a najt nov lovit v Tyrhnsk pnvi a na sicilsk
vysoin.
Jerome mluvil o tom, e pjde za Mojem, a tsko se Snkem chtli s nm. Steve se jet
nerozhodl.
A tak se s nkolika velbloudy a s osobnmi vcmi vydali na sever a ekali na jih od
pozdjho mysu Argentiera na brku, kter piplula 2. z.
Nalodili se: Ricardo Ruiz a Nina Jamissonov, Leonard Rosenthal a Elmer Trucy, Jerome
Bannister a Paul Loorey, tsko a Rick Bailey, Snek a Steve Stanley, dp s pvsem,
trnct velbloud - a samozejm Davy.

Od severu pichzeli svobodn osadnci, kte se doslechli o rozputn Pevnosti a nectili se

u dost bezpeni. Nalodilo se i dost kefk, kte pili z Afriky. Za cestu zaplatili cennmi
tygmi koeinami a drpy, kter mohly na Atlantid vynst cel jmn, zakivenmi avlemi,
ukzkou t nejlep arabsk emesln dovednosti, zlatmi a stbrnmi perky bizarnch tvar
a vybranmi tovary z ke.
"Ze kter doby jsou tyhle vci?" zeptal se Steve jednoho kefka. Ten pokril rameny a
odpovdl nco arabsky. Steve mu nerozuml.
"kal, e tyhle vci jsou nadasov," odpovdl jin kefk a jeho snd obliej se usml.
"Va otzce nerozum."
Steve pikvl.
Brka klouzala tpytnm polednm jasem k severozpadu, mohutnou plachtu nadouval siln
jin vtr. Kormidelnci v tmavch burnusech se ln oprali o kormidlo a poklimbvali v
polednm horku. Vtina pasar se schovala pod slunen plachtou nebo se sthla do
podpalub a dvala si siestu.
Steve vythl poznmky Howarda Harnesse a listoval si v nich. Davy mu dlal spolenost a
zvdav ouchval tuh zelenoble pruhovan papr do potae.
Vypadl z nho novinov vstiek. Z Newsweeku ze 17. jna 1983, titn na patnm
pape, dost zaloutl, se snmkem pompzn obleenho starho mue, pod nm stlo:
ATENTT NA MAXMILINA V. Mexico City - AP: Jako zzrakem unikl ve verejch
veernch hodinch staik Habsburk stelm atenttnka, jen si na monarchu pohal,
kdy po neporch vychzel z katedrly na nmst Csastv a odebral se do Nrodnho
palce. Z csask rodiny nebyl nikdo zrann. Jeden z csaovch tlesnch strc pi
pestelce piel o ivot. Atenttnka se podailo zadret. Podle informac Guardia Nacionl
popr, e by byl lenem njak buky mstn leninistick gerily, ale jeho vpovdi si odporuj.
Tebae se zd bt latinskoamerickho pvodu, zejm se del as zdroval v zahrani.
Svd o tom jeho ciz pzvuk, jako i nkter pedmty, kter ml pi sob.
patn prce! napsal Harness tiskacm psmem na okraj a pod to: podle Murchinsona byl
sat.
Steve provjel mezi prsty nekonenou psku a sledoval pravdpodobnostn s asovch lini.
Nkter body byly zvraznny.
Bezen 1867: Vtzstv mexickch povstalc nad francouzskmi invaznmi jednotkami. 19.
ervna 1867, Quertaro: Ferdinand Maxmilin, arcivvoda rakousk, od roku 1863
Maxmilin I. Mexick, zastelen poprav etou Benita Jureze.
Na okraji: Znan nepravdpodobn vvoj. spn oprava? Dle nahoe: 7579 - Hemando
Cortez.
Steve zavel oi. 16. srpna vyrazili z Cempoallanu - 400 mu s 15 komi a 6 dly; 200
tamem neslo arkebuzy a jin tk zbran a s nimi i proviant; zbroj mli pouze jezdci a
kapitni. Ti dny zdolvali horkou vlhkou ninu a bainat doliny tierra caliente pln moskyt.
tvrt den pon vstup do mlnch svah Cofre de Perote. Cesta je stle strmj, po
stupnch vytesanch do skly dorej vyerpni do Xicochimalka. Ve veernm svtle spat
na jihu masv Sierra Madre, nad nm n dokonal pyramida Orizaby. Za tmto hebenem je
nhorn planina, zaslben zem, zlat msto Tenochtitlan.
Noc je teskut chladn. Vojci bdn mrznou v propocench provanch bavlnnch
kabtcch. Ped svitem zbo tbor, pak stoupaj k prsmyku, kter nazvaj Puesto de
Nombre de Dios. Nosii postupuj vped jen pomalu, kon se mus vst za uzdu; vzduch je
id, ledovj, dech lid a kon vytv prchav oblky a za nimi z pobenho oparu
vychz rud slunce. Ped nimi zaz zasnen vrchol Orizaby, v roklch se vl mlha.
Cesta se strm klikat stle v, dol se zuuje.
OPRAVA
Najednou je z protjho svahu slyet zvltn zvuk, pipomnajc vbuchy rachejtl, je se pi
karnevalu svou k sob, propoj zpalnmi rami a odpl ped schody katedrly. Ze dvou
mst z kov vylehvaj zblesky svtla, do toho se ozvaj duniv rny jako z arkebuz.
Jeden k zaeht a vzpn se hrzou, zt se pozadu do propasti, mue, kter ho vedl za
uzdu, strhv s sebou. Kolem dokola se otevraj krtery, chrlc ohe a rozsvajc smrt, na
sebe nahzen tla se jet kubaj, dvky nboj s ocelovm pltm protrhvaj provan

kabtce, prosekvaj zbroj jako kartn, rozezvaj tla kon, skla se tt v prach, kulky se
jeiv odrej do rannho nebe. Cortez v zamovacm dalekohledu ostelovae, lme se v
pase a pad s rukou na jlci mee, cizelovan epel povytaen z pochvy, pniv krev
vybublvajc z kabtce, vyden oi, jimi pronikla stela a ve zlomku vteiny je rozloila v
molekuly, plba plnc se krv, tuhnouc blek na lomcch kost a stle ten rytmus
ustavinho buen, takt tohoto krutho tance smrti.
Za deset minut je po vem. Jedna vhybka je pehozena. Smrt odnikud, neltostn ztovn
s dlouhmi tragickmi djinami, je se zrovna chystaly vyvjet. Udueny v zrodku.
Harness za tento bod poznamenal:
Datum: 29. srpna 1519, 9 hodin mstnho asu
Msto: Cofre de Perote
Vsadek: 4-5 mu, dva tk kulomety, grantomet, odstelovai. astnci
antikolonialisticky motivovan, s romantickm vztahem k aztck kultue.
Realizace: pebudovan Boeing 747 s pstrojovou st maskovanou jako radarov zazen.
Vyputn kombinovan s padkovm vsadkem.
Cl: Zamezit, aby ta zfanatizovan katolick sebranka vstoupila do Stedn Ameriky a
vyhubila tamn star kultury.
Kici, pomyslel si Steve. Jako by ta reformovan sebranka, je by je nutn nsledovala,
byla o chlup lep. Jako by u nebylo na ase odklidit ty krvezniv knoursk reimy
indinskch vojenskch dikttor na smetit djin.
Ale bloi teba Ameriku neobjevili a neosdlili ji. Kolumbus teba nic netue vplul do palby
Ahuitzotlovch pobench bateri, je panovnkovi vnutila jedna dobrotiv mocnost
budoucnosti, skupinka japonskch nebo nskch vojenskch poradc na dvoe kasikov.
Moeplavec se ztratil, kdy hledal zpadn cestu k lkavm behm Indie a k ostrovm
koen. Pohltilo jej Sargasov moe. Do Evropy nikdy nedorazila zprva o nov zemi za
ocenem, nikoho nelkaly nesetn zlat poklady. A kdo by financoval dal expedici?
OPRAVA
Datum: 12. jna 1492, 2 hodiny mstnho asu
Msto: Guanahani
Voln ze strnho koe. Hlasy ve tm se ptaj, co se dje, nkdo zaplil pochode. Mui,
kte spali na palub, si protraj oi a vylzaj na pony, aby spatili beh. Nic nen vidt. Na
nebi jsou jet hvzdy, probleskvaj mezi mraky. pn st a rhen. O boky ln
plouch voda.
Dal vkik hldky na stni.
"Zem!"
Ozvaj se povely, dlo vypl rnu. Lod si vymuj signly, kormidelnci se dorozumvaj.
Ano! U je ctit. Vtr pin zcela patrnou vni, pipomn skoici a hnilobu. Je slyet huen
pboje.
Svinuj plachty, spoutj olovnice. Do pl tla naz stoj na palub v jitnm chladu. Hvzdy
zvolna blednou v olovnatm svtn. Ped nimi pobe. Vichni se na n dvaj jako u
vytren, dotkaj se jeden druhho, jako by se chtli ujistit, e to nen sen. Pekonali
bezmezno, nepepluli pitom pes okraj zemskho kruhu a neztili se do dn propasti.
Dopluli k pevnin, jak to admirl sliboval.
Indie. Pivtaj je jako ptele? Mozolnat, sluncem a sol vylouhovan ruce se kiuj. Tu a
tam si nkdo potaj shne na amulet, zamuml "Salvador" a vzdorovit plivne na prkna pod
nohama. Nejeden si u pedstavuje, e ct exotick koen, lehkou vni skoice a vanilky,
lbezn vzruujc aroma balk lisovanho aje, je se vr na molu, chladn vpary
drahocennch dev. Den uke to, o em zpravoval onen zcestoval Bentan, i Cathay a
ostrov Cipango, vysok msta z mramoru a zlat palce, nad nimi vlaj hedvbn praporce
s drakem velkho chna, pstavy, v nich se to hem velkmi lodmi, je brzd tisce mil
podl beh.
Vyslanec csav jim proke tu ctu a jde jim vstc. Jeho drak vzltne, biuje vzduch nm
na zpsob zbsilch ocelovch bit, upinat panc jeho zavalitho tla se blyt v jitnm
svitu, ocas m vztyen a ozdoben kmitajcm se stbrnm kotouem, jeho burcen je
slyet na mle daleko, hlas m jako hrom, tlama se mu otevr a chrl ohe. Rozlv se na n

svtlo, ale nejsou to plameny svatodunho osvtlen, je to napalm.

"Ty sp?" zeptal se ho hlas Paula Looreyho.
Steve otevel oi.
" Vzdun zmky," ekl. " Zbyten krm. Jen se na to koukni. Marginlie k budoucm
djinm."
"Summa Howarda Harnesse?"
"Jo. Tys o n vdl?"
"Dlal na n u ped dvaceti lety. asto jsme o tom debatovali."
Paul si k nmu pisedl do stnu.
"A k emu to vechno?"
"Je to ta nejpvabnj historiografie, Steve, jakou si me vymyslet. Takov vzdun
zmky jsou dleit. Nesmrn, nikdy neuskutenn monosti djin. V bodech, kde se
realita pekvapiv rozevr a dv nahldnout do krajiny jin reality, tam jsou rovit lidsk
fantazie. A jestlie by tenhle svt ml jednoho krsnho dne skuten vzt za sv, pak
nedostatkem fantazie svch obyvatel.
Samozejm, realita je taky dleit, ale nemli bysme pipustit, aby ji dili byrokrati a
ovldali vojci. Ono to ani jinak dopadnout nemohlo, kdy jsme fakta povili na nejvy
kritrium. Ale m je realita pro lidskho ducha? Malm vezem ze irokho spektra lidskho
byt, ghettem, v nm si mou mdit jenom jednoduch mozky, kter v jen tomu, co si
mou osahat."
Vtr tm ustal. Velik tmav plachta zplihla a vrhala pes palubu zk stn. Mu u kormidla
spal. Docela blzko skkali delfni.

POZDRAVUJ LEAKEYHO
Provzeli je delfni. Svou chu dobvat nov ivotn prostor projevovali pohybem, veselou
nevzanost. Nebyli to jet ti elegantn hladc tvorov, jak si je Steve pamatoval, ale
ivoichov s krtkou edou sametovou srst, se zapiatlou tlamou, z n vyrely
chome vous. Byli to vesel, hrav brai s prohnanm vrazem a s drpy na prsnch
ploutvch; vymrovali se z vln, pi pohledu na neohraban plavidlo si opovrliv odfrkovali a
opt se noili do svho ivlu.
Brka se plouila dl. Ospal hork jin vtr si otrven pohrval s plachtou. Kapitn drel
kurs na zpadoseverozpad. Sedmho dne plavby se na obzoru vynoil masv Baler.
Obloha se zathla, vtr se obrtil na zpad. D bioval zechran bidlicov ed moe, lo
stnala.
Paul, Jerome a Steve zstali na palub pod nepromokavou plachtovinou. Mezi nimi se krili
Snek se tskem, se smenmi pocity pozorovali vzdouvajc se moe a zkoumavmi
pohledy do tve lid se znovu a znovu pesvdovali, jestli nen konec bezprostedn na
dosah.
S boulivm zpadnm vtrem nemlo smysl bojovat; kapitn dal u brzo po poledni rozkaz
zamit k zemi a vyhlel vhodn msto k pistn. Voda stkala pes palubu, o, prkna pleskal
d a bubnoval do plachty, pod n se krili. Ozvaly se povely. Nmonci v promoench
burnusech a turbanech se chopili lan, aby svinuli plachtu. Spustili lun a pivzali ho k pdi.
Vesla se ponoila do vody. Kapitn dal brku vlci proti vtru.
"Co je to tam?" zeptal se Steve a ukzal na podivn skaln tvar na pravoboku, vystupujc
mezi dvma peprkami proti temnmu nebi.
"Ramena Herkulova," odpovdl Paul.
Skla mla skuten tvar ramene, pke vybhajcho z vody. Zeteln se dalo rozeznat
nadlokt a zaoblen ramene, zatek krku, nad nm ucho a brada, nznak st v rozeklanm
neforemnm oblieji. Rameno se opralo o horsk masv, jako by muselo vzprat bemeno
pevniny, aby se neztilo do moe.
"Vypad to jako uml," divil se Steve.

"Taky e je. Jedna skupina, co se dostala jet dl do minulosti, se pokusila dt o sob

zprvu zdaleka viditelnm umleckm dlem."
"Neprohldl si to nkdo podrobnji?" ptal se Steve.
"Pro plavce je to neblah msto. dnho nepemluv, aby tady nkde pobl zakotvil," ekl
Paul. "Jen se podvej, jak veslujou. Jako by jim lo o ivot."
Brka pomalouku proplula kolem skalnho ramene. Z monumentu jako by iela podivn
hrozba; vyznval siln a vzpurn, a pesto jako zkamenl vitka. Jak asi muselo bt lidem,
kte byli vreni do tohoto svta a nenalezli tu nic a nikoho, uvaoval Steve. Adam v
nehotovm rji. Nepedstaviteln, co ti lid museli zkusit. Tm obdivuhodnj byl vkon
umlce, kter pi trampotch kadodennho ivota nael slu pustit se do takovho kolosu a
pak zemel, ani ho stail dokonit.
"Mezi nmonky se vyprv povst," pokraoval Paul, "e a se tenhle Herkules utop ve
stoupajc vod, bude s lidmi konec."
"To by se mohlo stt u dneska, jestli bude pod takhle pret," prohlsil Jerome a utel si
vodu z vous a oblieje. Brka pistla a po setmn. Beh vroubilo naplaven devo a lo
je stlaila ke stran. Po nm pebhly stny postav. Vyhodili lana, devo zaskpalo o devo.
Celou noc bubnoval d. Rno vyvedli zvata na beh a pod dozorem je vyhnali na pastvu.
Rick Bailey s Jeromem vyrazili na lov. Sloili jakhosi malho tvora podobnho taprovi a
jednoho obrovskho jelena, kter ml dobr ti metry v kohoutku. Jerome zastelil pr
divokch kachen a uil Davyho aportovat, pes ml vak svou hlavu a neposlouchal.
Kapitn dal naplnit mchy erstvou pitnou vodou a upci maso do zsoby.
Krili se pod provizornmi psteky z list a dvali se do planoucho ohn, nad nm se velmi
pomalu dlaly kusy masa.
Za dva dny se vtr obrtil a vyjasnilo se. Odvedli zvata na palubu, penesli zsoby a
odpoutali lana.
Tu se z pobench kovin vynoila vousat postava svtl pleti a s vlasy a na ramena. Mla
krtk, nesmrn ochlupen nohy a nezvykle dlouh ruce, mla mnohem robustnj stavbu
tla ne prmrn trpaslk a byla vysok skoro jako dospl lovk. Mu ml kolem tla
hrub vydlanou koz ki, je byla na ramenou spojena kostnou sponou, pes rameno
mch na vodu a branu rovn z koz ke; za opaskem mu vzel dlouh zk n, kter
pipomnal bajonet. Byl to bajonet, ale velice star a obrouen destkami let pouvn. V
prav ruce ml ten podivn chlapk stoen pleten koen bi.
Hnal se k jet nevytaenmu provazovmu ebku, pevn se ho chytil a cosi
neartikulovan vykikoval.
"Co chce?" zeptal se ho kapitn hrub, ale ten tvor jako by ani nevldl jazykem, a odpovdal
namhav vyrenmi hrdelnmi zvuky:
"Pcem, hej, pcem."
tsko k nmu pistoupil a snail se s nm dorozumt hrdelnmi zvuky a posunky, ale pli
neuspl.
"Ten nen od ns," ekl nakonec. "Je to jeden z poslednch prvnch, povd, a chce s dtmi
na zpad na pevninu. Lov je tu pr rok od roku hor."
Kapitn zavrtl hlavou. Dva nmonci se pokoueli prvnmu vytrhnout ebk, ale ten se
vytrvale drel silnmi chlupatmi paemi a mlem by oba mue strhl do vody. "Pcem, hej,
pcem," volal pnliv.
"Puste ho na palubu," rozhodl kapitn.
Prvn pronikav hvzdl. Z kov vyrazila dv mlata a mihla se hbit jako lasiky. Ne se
nmonci nadali, byli vichni na palub. Prvn podval kapitnovi hrst dlouhch drp
avlozubho tygra, aby zaplatil za cestu.
"To je na Atlantid mal jmn," zamumlal Paul.
Steve pozoroval dti. Byly nah a na svj vk - chlapci mohlo bt tak osm devt, dveti o
rok o dva mn - po celm tle neobyejn hust ochlupen, tebae to byla jen hebouk
hedvbn srst. Zalezly do kouta, pevn se k sob pitiskly, bzliv se ohldly a hned se
zaaly zcela jednoznan ohmatvat. Vjel mezi n bi starho prvnho. Rozprchly se.
"Pcem, hej, pcem," vrel. Ani ne za deset minut u byly zase u sebe.
"Hj, pcem," zavrel prvn a prskl biem.

Douek vody v ocenu, pomyslel si Steve a soustrastn se podval na Trucyho. Budou si

nai potomci kat druh a stejn tak trudn a bez jazyka bojovat o hol ivot jako potomci
prvnch, jak si sami kali, je to zavlo jet hloubji do minulosti? Elmere, Galaxie jet
dlouho nebude osdlena a mon bude lovku zapovzena navdy.
Vypluli. Sv moe bylo modr, vlny mly epiku z pny a ubhaly s vtrem, plachta byla
thotn. A veery, do nich spli, vonly levandul a rozzaovaly se md.
Dvanctho dne plavby se na zpad ukzala ploina Pyrenejskho poloostrova. Pluli pod
chladnm suchm severovchodnm vtrem a plulo se jim dobe, tebae proud od Gibraltaru
zvolna slil. Plachtili tsn pi behu na zpadojihozpad, pak obepluli mys Gata, vybhajc
hluboko na jih, a dostali se k st Almerie. V oparu na jihozpad rozeznvali mohutn masv
Albornu, vyrstajc kolmo z moe do vce ne tiscimetrov vky.
Brka doplula do cle sv posledn plavby. I kapitn s posdkou se rozhodli odplout za
Atlantik, nebo tam pro n mli lep prci - udrovat spojen mezi americkou pevninou a
ostrovem.
"Co udlte s lod?" zeptal se Steve kapitna, asi ptaedestiletho pslunka vojenskho
nmonictva, kter u pes ticet let brzdil Pnev. Z oplenho oblieje pod vybledlm
modrm turbanem se na Steva upely ed oi.
"Nechm ji, kde je," ekl. "Teba se bude nkomu hodit."
Steve pikvl.
"Pro se ptte?"
Steve pokril rameny. "Mon bych ji poteboval."
"Vy nepojedete s nmi?"
"Jet nevm. Jet jsem se nerozhodl."
"Jste v nejlepch letech. Jet si mete vybudovat budoucnost. Tam mte anci."
Steve se s smvem podval do svtle edch o. Kapitn je sklopil a posunul si turban do
ela.
"Jak myslte," ekl. "A budete chtt spt, uvate pevn kormidlo. A plachtu nevytahujte celou.
Dokud pobte po vtru, state na to sm. Kdy se vtr oto, radi sthnte rhno, protoe
kiovat proti vtru neumte. Kdy pijde boue, modlete se. Vc vm nepovm. Jachtu vm
nabdnout nemu. Tohle nen nic vc ne prm. Ale dobrej. Odysseus lep lo mt nebude.
Tak a vm dobe slou." Otoil se a dal svm lidem pkazy. Cestujc si vystoupili, zvata a
zbo byly dopraveny na beh, Jerome pejel s dpem pes houpajc se fony. Burcen
silnho motoru znlo po tak dlouhm tichu pmo barbarsky. Velbloudi se plaili a kulili oi.
Mui, kte je sedlali, mli co dlat, aby je uklidnili.
Za dv hodiny vyrazila karavana na Cdiz. Nejdve li soutskami proti proudu Almerie,
potom se stoili na zpad a po prav ruce mli hust zalesnn etz Sierry Nevady. Za
destky let udlali ze stezky docela sjzdnou cestu, po n se mohly od atlantskho pobe
dopravovat do Pnve i t nklady.
"Tak jsem slyel, e se ti nechce na druhou stranu," ekl Jerome, kdy si udlali zastvku.
Jeli s dpem kousek naped. Byli s nimi tsko, Snek a Ricardo. Pipravili tboit pro
karavanu, nasbrali such vtve, nanosili kameny kolem ohnit.
"Lkaj m dlky," ekl Steve, "nesmrn dlky tohoto nehotovho svta. lovk pijde jednou
z Afriky. Tam zaal est den stvoen. Mon mi bude dopno, abych z nho zail pr vtein
a mohl se na to dvat."
"Ani si to nesta prohldnout a nco t seere. Bude pln sm."
Steve pokril rameny a s klebkem zvedl ruce.
"I ekl Hospodin Bh: Nen dobr, aby lovk byl sm. Uinm mu pomoc jemu rovnou."
Jerome si opovrliv odfrkl: "Vidl jsi ty chlupat spratky, co jsme mli na palub?"
"Jsou na tom lip ne my. Chod naz."
"Ty si pod jet mysl, e nenpadn proklouzne do rje, co?"
"Mon to vbec nen tak tk, Jerome. Jenom mus vdt, kde je," odmlel se a pak se
zeptal: "A jakou budoucnost si pedstavuje ty?"
"Lkaj m dlky stejn jako tebe," ekl Jerome potichu a poloil mu ruku kolem ramen. "Po
jedu na sever za Mojem. Teba bude jet naivu. tsko se Snkem jdou se mnou.

Nechce taky?"
Steve zavrtl hlavou. " Musm si najt vlastn budoucnost, " ekl rozhodn.
"Vyrazm s jednm z Mojovch syn na sever podvat se na ty star ruiny u pobe, budu
hledat behy toho legendrnho vnitrozemskho moe, za kterm le cel Asie, tam se
zrovna vrsn Himlaj. Teba objevm cestu po soui do Ameriky a..."
"Jak vidm, m skuten bohat program."
"Na njakm ostrov bych se zadusil."
"U nev na nvrat do budoucnosti."
"To by bylo absurdn," ekl Jerome.
Po jednadvaceti dnech se dostali do Cdizu. New Atlantis u tam kotvila. Byl to nmon
trojstnk sestaven z hotovch dlc vyexpedovanch do minulosti.
"Pro nm nikdy neposlali takovou krsnou lo do Pnve?" zahuel Elmer.
"Protoe nikdo nepomyslel na to, e by nkdy mohla bt splavn," odpovdl Ricardo.
Elmer sedl v sedle, obliej se mu kivil bolest. Zavrel: "Ono se vbec myslelo zatracen
mlo."
Nad bdnmi barky v pstavu krouili rackov a hateili se p odpadky plovouc v ztoce.
Na tpytcm se moi bylo vidt rybsk luny.
Steve byl v Evrop jednou jako student a z toho pr dn ve panlsku. Pamatoval si Cdiz
jako svtl vzdun msto. Pamatoval se na ostr pach solnch pnv podl vpadovky, v
nich slunce zahuovalo moe a zakuklen mui hzeli edoblou vlhkou sl lopatami na
hromady. Na ctyhodn starou jdelnu, pod jej vysokou klenbou se a pli hlun ozvaly
hlasy host a cinkot pbor a z jejch stn i za horkch ervencovch dn iel chlad,
jakoby nashromdn za stalet. V Algeciras touebn hledl k africkmu pobe, za jeho
lini se skrvala msta, jejich jmna zila jako zlato a byla bl jako slonovina, temn jako
mahagonov ple krsnch otroky a ustila jako drahocenn aty z broktu a hedvb.
Tehdy si psahal, e do tch vybjench mst nikdy nevstoup, aby mu zstala nedotena ve
sv ndhee a legendami opedenm lesku. Te si tam zasko. Ta msta jsou tto
skutenosti vzdlen stejn tak jako on, ale maj tu neocenitelnou vhodu, e dosud dmaj
v ln budoucnosti, e z nich dosud nejsou zetlel mrtvoly poklesl velikosti slavnho
verejku.
New Atlantis u dvno zvedla kotvy a napjala bl plachty, k veeru odplula a zmizela za
obzorem.
Stli na skalnatm behu Gibraltarskho hebenu, jen dve chrnil Pnev ped vodami
Atlantiku. Steve vedl za uzdu pt velbloud... Jerome pipravil dp s pvsem na cestu,
nacpal ho rezervnmi kanystry a zsobami, zbranmi a munic.
Na ce vce ne osmi kilometr - prlom jet zdaleka nedosahoval budoucch rozmr dunly vody propadajc se do hlubiny. Obas se v nich zablskaly tisce stbrnch rybch tl,
jak je mohutn proud strhval pes okraj, ivot pelvajc se z jedn misky do druh, hojnost
stvoen. Proti vchodu se nad peejemi zvedal kou vody. Voda v chladnm, vlhkm
othotnlm vzduchu tak vela, e bylo st slyet vlastnho slova.
Steve se rozlouil se Snkem a tskem. Podrbal Davyho v hust srsti za krkem a sevel
Jeroma do nrue, pak vylezl do sedla. Zvedl ruku na pozdrav.
"A pozdravuj Leakeyho," zavolal Jerome a nastartoval. "Peju ti dlouh ivot, Steve. Ale a
pijde tv hodina, polo se tak, aby t Leakey nael."
"Sbohem!" zavolal Steve a popohnal velblouda. Neohlel se, jel podl burcejcch vod k
dol a pak dl po proudu a do Almerijskho zlivu, kde byla uvzna brka. Vbuch
nemohl zaslechnout.
Jerome neujel ani ti kilometry a vtom se to stalo. Jaksi udatn vojk vykonal pi bitv o
Gibraltar hrdinsk in, na hrbolat pstupov cest k bvalmu horskmu hbetu zahrabal
minu.
Jerome byl na mst mrtev. Snka, kter sedl vedle nho, stepiny doslova prosekaly,
vbuch ho vymrtil z vozu a za nkolik minut zemel. tstka, kter sedl vzadu, to rovn
vymrtilo, ztratil vdom a zstal leet s tkm zrannm.

Vbuch urval spojku pvsu a pevrhl jej, zadek dpu vyhodil do vzduchu, ale vz opt
pistl na kolech. S mrtvm Jeromem za volantem si to na rozervanch pneumatikch drkotal
nalevo z cesty do dol k bahnit tni a uprosted n se zastavil. Pak se zaal pomalu
potpt.
Z hloubky stoupaly bubliny a Davy na n tkal jako pominut. Kdy se rozplynuly, bzliv
zakuel, otoil se a rozbhl do svahu. Krvcel z nosu a chvl se po celm tle.

SETKN S ANDLEM
Brzy odpoledne Steve dojel k jakmusi potoku a zastavil, aby napojil velbloudy. Zatmco
velbloudi okubvali avnat list pobench kovin, sedl si do stnu a jedl peenou rybu.
Najednou se mu zdlo, e v dupn a frkn velbloud zaslechl ps tkot. Zvedl hlavu. Za
nkolik vtein se objevil Davy, vzruen zatkal, dobhl k potoku, lan utiil ze a hned
neklidn vyrazil a tknm vybzel Steva, aby ho nsledoval.
"Poj ke mn, Davy. Co se dje?"
Pes se s kuenm piblil a bzliv sthl ocas mezi nohy. Steve ho popadl za krkem a
prohldl ho. Zjistil, e m na lci rnu, jako by ho krbla stela. Na hrudi, tsn pod pravou
pedn nohou, objevil dal zrann, kter jet ani nezaschlo, i to vypadalo na krbnut
stelou.
Davy se mu neklidn vymanil z rukou a rozbhl se zpt smrem, odkud piel. Zastavil se,
zakuel a znovu zatkal.
"Mm jt s tebou, Davy? Rozumm."
Steve sebral sv vci, odvzal velbloudy a vyvihl se do sedla.
"Jsi doufm dost chytr, aby sis ze m nedlal blzny," ekl. Pes se vracel po jeho stopch.
Steve zneklidnl. Hnal velbloudy navzdor polednmu ru ostrm cvalem. Kdy se dostali na
vinu, na chvilku zastavil a triedrem se podval na zpad, ale nic nepozoroval.
e by si to rozmysleli? e by jeli s dpem za mnou? uvaoval. Nepravdpodobn. Stezka
vybudovan na nhorn ploin k dol Almerie byla sice oklika, ale i pro ternn vz byla
podstatn phodnj ne cesta po pobe. e by ml Jerome nehodu? Netrpliv vrazil
velbloudovi paty sandl do slabin. Za dv hodiny ml za sebou skalnat hbet, odkud rno
vyjel. Po lev ruce mu dunly vody Atlantiku. Vzduch byl pesycen vodn mlhou. Na ki
plila sl.
Davy najednou vyrazil. Za nkolik minut ho Steve dohonil. Davy stl vedle tstka, lecho
tv k zemi. Supl a s vyplazenm jazykem se jako oarovan dval na zpad, kde se ve
vzdlenosti necelch t kilometr nabzela velkolep prodn podvan.
Steve seskoil ze sedla, obrtil tstka na zda a peliv ho prohldl. Ml dv okliv rny
na stehnech, dal dv na levm boku a jednu v rameni. Vypadalo to na stepiny grantu.
Musel ztratit mnostv krve, a pesto se plazil, dokud se fyzicky nezhroutil. Chtl pivolat
pomoc? Steve mu poloil hlavu na stoenou deku, nalil mu do st vodu a pak mu omyl rny,
jak nejlpe uml. Zrann se bolest probral, zastnal a zkroutil se do klubka, vrazil si lokty
do aludku a kolena si pithl a k brad.
"tsko, to jsem j, Steve. Co se stalo?"
Trpaslk se na nj podval oima ztemnlma strachem, olzl si rty a zaal zajkav vyprvt.
Steva zamrazilo.
"Jedu tam," ekl.
tsko unaven zavrtl hlavou. "Pohbil jsem Snka," ekl. "Jerome vjel do tn. Ale to u byl
po smrti."
Steve dlouho mlky hledl do rozbsnnch vod.
"Hele, tsko," ekl nakonec. "Ty stepiny z tla ti vythnout nemu. Bu vyhnisaj, nebo se
opouzd a zstanou ti v tle. Kdy budeme mt tst, postavm t zase na nohy. Nevypad
to zas tak patn. Sice jsi ztratil dost krve, ale nezashlo to dn ivotn dleit orgn.
Jinak by ses nedostal tak daleko."
tsko pikvl.

Steve ho penesl do stnu akcie a uloil ho, pak rozdlal ohe a pipravoval trpaslkovi jdlo.
Druh den rno porazil nkolik mladch strom, udlal pro tstka smyk a upevnil ho
jednomu velbloudu k sedlu. Na brce se mu budu moci Vc vnovat, ekl si. Nemu ho
nechat samotnho, kdy pjdu na lov. Ale snad budu mt malikou anci, jak ho z toho
dostat, kdy ho budu krmit syrovmi rybami.
Pak vyrazil na vchod.
Postupovali jen pomalu.
Steve v noci bdl a ve dne asto usnal v sedle. Ctil houpav pohyby funcho velblouda,
jen si jistm krokem hledal cestu solnou pnv. Svahy, dve seehnut sluncem a porostl
zaprenmi trnitmi kei, te byly iroko daleko sve zelen. Pi jinm vtru thly mlhy na
sever a svlaovaly svahy ploiny Pyrenejskho poloostrova. Vtina rostlin, je zde dve
ivoily v suchu a ve slan pd bvalho moe, zala vlhkem; nov zapustily koeny a
uchytily se.
Cel Evropa brzy zmn tv. V palmovch hjch na sever od Alp bude snit, obrovsk
evropsk stda antilop a gnu pothnou na jih a s nimi lvi, tygi, leopardi a jin elmy, pokud
ji existuj na Darwinov palet. Jen mastodonti zstanou, potom pothnou lesy topcmi se
ve snhu, zoufale budou hledat potravu, protoe vody Stedozemnho moe jim uzavou
cestu k africkm pastvinm. A jednoho jara po dlouh nemilosrdn zim vymou.
I pedkov lovka zstanou, bojsci i trpaslci, a budou se uit, jak obstt v ledu a chladu. A
pak, a poputuj na jih po stopch thnoucch std, nau se pekonvat pekky. Ano,
nejnutnjm kolem lidstva bude pekonvn pekek. A pitom bude lovk vyvjet stle
vt dovednosti. Nakonec u nebude nepekonatelnch pekek: neptelsk ivotn
prosted, hory, prudk eky, nhl vpdy zimy, rozshl vodn plochy, pekky ze zub a
spr, z masa a kost, potom vesmr, nakonec as. Ale a lovk pijde kamkoli, stle znovu
bude naret na jednu, je ho bude drdit a k zbsilosti - na sebe samotnho.
Steve zvedl hlavu, tek, kter ml ped sty, si nastrkal pod turban. Dva tdny u projdli
podzimem, jen si ponal jako nekonen lto. tsko spval neklidnm spnkem; Davy
bel ped nimi stle podl behu vod, z nich jednou bude Stedozemn moe a kter budou
stoupat kad rok nejdv o metr a pak rychleji, a se gibraltarsk katarakty zakousnou
hloubji do horniny a prlom peroste v prliv. Pesto potrv cel tiscilet, ne se ohromn
pnev napln, a jet za dv st let bude jin od Sardinie a Siclie pozemn most do Afriky,
po nm se budou zvata moci spasit tkem do teplejch kraj, dv ne Evropou pejde
etzec ledovch dob, jen potrv milin let, doshne a do vzdlen ptomnosti a jeho
mohutn ledov jazyky zmraz skoro vechen ivot na sever od Alp.
Steve ctil, e velbloud se smykem trochu zaostv, a pevnji uchopil uzdu, j byl pipoutn
k jeho sedlu.
"Poj!" ekl. Neotel se, jel pmo na vchod vstc vychzejcmu slunci.
Naveer osmnctho dne se dostali k st Almerie. Brka byla stle pevn pivzna k
potpjcm se stromm. Steve vyhnal velbloudy na pastvu, aby se narali do sytosti.
Zhotovil z provaz provizorn uzdu, zaprhl jednoho velblouda k lanu a pithl brku ble ke
behu. Pak z rohoek a plachtoviny pipravil na palub pohodln lko a penesl na nj
tska. Byl na tom dost patn. Jedna rna na stehn vypadala okliv a zanala hnisat.
Noha nabhla. U nemohl chodit, st se plazil.
Kdy Steve naplnil vechny mchy, co ml, pevedl velbloudy na palubu, pevn je spoutal a
uvolnil lana brky. Pak vythl plachtu - jen vhav se nadouvala ve slabm zpadnm vtru a vplul do proudu. Uvzal kormidlo, jak mu kzal kapitn, na zdi vyhodil udice a posadil se
vedle tstka. Vyetil zapchajc rnu, omyl hnis a podloil nohu, aby otok ustoupil.
Trpaslk ml horeku, chvlemi kuel a bil kolem sebe malmi silnmi pstmi. Steve si kal,
jestli by ho neml spoutat, ale pak na to neml srdce. Bylo mu jasn, e ho z toho
nedostane, chtl vak zkusit vechno, jen aby mu ulehil posledn dny.
Kadou druhou hodinu kontroloval udice, vytahoval mrskajc se ryby na palubu, bu je zabil
na nvnadu, nebo je pipravoval k jdlu, noem nakrbal syrov maso a vykostil je.
Nakrmit tstka nebylo snadn, Steve pesto neztrcel trplivost. Davy mu pihlel, a
vdycky kdy trpaslk potravu zvrtil, zareagoval dostivm a zrove vytavm zavrenm.

Kdy se postaral o tstka, podimoval pod slunen plachtou. Vtr chvlemi pln utichal,
plachtov a lanov plo v rytmu mrnho vlnobit, je protepvalo tpytc se dlavu, nad
vm se rozlvalo rozzen poledne, den klenouc se nad moem jako svteln dm. V
tchto nezmrnch prostorech, v nich jako by se zastavil as a slunce se pipeklo k zenitu,
se mu vybavovala slova, o nich si myslel, e je zapomnl u ped staletmi, slova o
ztivch se sluncch a o andlech, vylvajcch e hnvu na svt. Srdce mu obas sevela
takov tse, a ho zabolelo v hrudi. Doplazil se k zbradl a zvracel, visel na nm a popadal
dech, dokud se trochu nevzchopil, pak si nackal do tve chladnou vodu a svlail si elo. A
pozdji, kdy mu na ele usychala sl, ml tu a tam pocit, jako by mu v onch dlcch
pobhali pavouci a budovali si hnzda v temnch zkoutch vdom.
Znovu a znovu ho trpil t sen. Z vyvenho stanovit - nikdy nepostehl, co m vlastn
pod nohama, ale pipadal si jako strom pevn zakoenn na skle v moi - hledl na jaksi
beh, o nj plchala temn olejovit loue, ln pchnouc beka, do n vtekly vechny
vody svta a v n skomral veker ivot. Nad tm se hroziv klenulo straideln ern nebe,
jako by njak pern slunen vtr odvl atmosfru a tv Zem byla vydna napospas
kosmickm boum. A tu se Zem dala do pohybu, zvedala se a klesala ve vlnobit mocnho
zemtesen, je se valilo od obzoru, ohlazovalo vrcholy dun a vytlaovalo dol do heben
vln. Tebae atmosfra neexistovala, bylo jasn slyet hork such sykot a z heben vln se
pril psek jako sprky mosk pny, jako by slunen vtr vyrel fotony ze stn krystal a
pemoval je v ir svtlo. A jako vdy, tak i tentokrt se Steve probudil s tsnivm pocitem,
e spatil onu Zemi bez budoucnosti, o n hovoil Paul.
Kdy se probudil, byl u veer. Slunce zapadlo. Byl pln mokr potem a vyerpn. Po
tyech pelezl ke tskovi, pesvden, e trpaslk zemel. Ale tsko il. Dchal slab, ale
pravideln. Tvrd spal.
Nad africkm pobem visela temn hradba mraen, seikmen se oprala o bo hor a
okraje j svtily bled lutm jasem.
Zhluboka vydechl a otel si elo. Byl umoen vedrem. Dval se do nadchzejc noci.
e by tahle sltanina, kal si sklen, byla mm ivotem? Vdycky si njak myslel, e je to
jenom takov generlka, a teprve a budou role optimln rozdleny a kad bude
suvernn ovldat tu svou, teprve pak se zvedne opona k vlastnmu dji. Nikoho pece
nemohou nutit, aby naprosto nepipraven vkloptal na jevit a spoluinkoval ve he, ji ani
nezn, ale jej dj byl u dvno pedepsn.
S ochromujc jistotou si vak uvdomoval, e tohle byl jeho ivot, e dn opona se u
nikdy nezvedne, naopak - brzy nad jeho hrou spadne. Pochopil, e to vechno zde a to, co si
tak pracn podroval ve vzpomnkch, bylo jeho ivotem a ten e se mu rozplv mezi prsty,
e z nj nelze vrtit ani vteinu, e to pehazovn vhybek, do nho se pustil tak
bezstarostn, v lehkomysln ve, e z nich plynouc dsledky se daj vdycky njak opravit,
se ukzalo jako nezvratiteln, a tato jistota ho tila jako horstvo, jako horstvo z asu, je mu
navrili na hru, a to jen proto, e onoho rna - jet opil whisky a z frajeiny jako mnoz
ostatn - nevrtil plastikovou kartiku, kdy je lkali do tohoto dobrodrustv.
Pipadal si, e sed v pli tsnm skafandru, jeho systmy zabezpeen ivota funguj
pouze nedostaten, za dicm panelem raketoplnu, pod nm mrtv Zem, vyplen
struska jako on sm, kter bez ivota spje k budoucnosti. Vyslaka mlela, slyel pouze
elektromagnetick zpv hvzd, dozvuk stvoen, odren od okraje vesmru jako huen
pboje u vzdlenho pobe, a svj chriv dech v nustku kyslkovho pstroje, zatmco
se tie vznel nad propast, a hluboko pod nm nznak zemsk atmosfry, jen v nrazu
svtla vypadal jako lehk zakalen na okraji, difzn chumelenice foton.
Tu nad obzorem vylehl prvn zblesk vychzejcho slunce - a opt zapadl! Horen se
podval na kontrolky, ty vak zhasly. Indiktory byly na nule.
Ve vzduchu se vznel zpach hniloby. Plce mu naploval ern dech. Ml pocit, e ho
umrajc Zem u neme udret, e ho to un vzhru proti plnoci hvzdm vstc.
"Co je s tebou, tsko?" zasupl a vyden vytetil oi na strmc se tmavou postavu ped
sebou, je mu zakrvala hvzdy. Ctil hnilobu tskovch ran, srst zvlhlou smrtelnm potem.
Velbloudi uvzan na zadn palub zneklidnli, zvedali se. Piel k nmu Davy, drpy mu
cvakaly o prkna, zkoumav zafunl a vrazil do nj nosem, aby ho konen probudil. Mrany

prorazil msc.
Steve civl na ste, kter v nm vzbudil dsivou iluzi stojc postavy. Daleko na vchod
bylo vidt, jak se krvav rud blsk na asy, ale boue se nezvedla. Rno u jen pr zkch
dmovch mraen pipomnalo ptku vrstev vzduchu, ji rychle roztavil vychzejc den.
tsko il. Steve ho umyl a dal mu napt a nakrmil ho.
Pluli k vchodu. Obloha byla rozjsan a opil sluncem, kubajc se stbrn otpy se
zabodvaly do vlnek, tak plachtili den za dnem, stle vped nekonenm soumrakem
mlnho jasu, na nj se skoro neznateln, jako lehk oblanost, pokldala hvzdnat noc.
Kurs jim zkila pta hejna. Letla pli vysoko. Steve nerozeznval, co jsou za. "Poplujem
za nimi na jih, tsko," zvolal.
V noci slyel mezi hvzdami jejich kik. Kolem thl beh, podzimem zastkan, kropenat
les, mezi stle zelenmi jinany planuly zlatav korkov duby, hoel javor, mezi svtle
zelenmi skoicovnky temn plameny cypi, svtle lut koviny ve stnu pini a pod
vtvemi cedr.
U st Smmamu Steve zamil ke behu. V oparu na vchod se rozkldal bval prostor
pistn, za nm se thla Galite. Tam to tenkrt zaalo, tam vybuchlo srdce velryby a
poznamenalo je svou krv, tam se galaxie reality rozprchly vemi smry.
Nejdv dopravil na beh tstka, potom pevedl velbloudy a nakonec penesl zbytek zsob a
svch vc. Rozbil tbor.
Vyhnal vyhladovl zvata na pastvu, postaral se o tstka a lehl si, aby si odpoal. Usnul,
jako by ho do vody hodil, a probudil ho jaksi ostr rezav zvuk. Davy vrel a tsko neklidn
pohazoval hlavou.
Steve zvedl ruku a zaclonil si oi, asi v desetimetrov vce vidl jasn kilov tpyt,
jakousi kapkovitou, skoro prhlednou vc dlouhou asi pt nebo est metr, v n - jako by
leela na bie na stlaen vodn posteli - se vznela postava v arlatov rudm skafandru
a s blou branou na zdech, ruce v rukavicch mla nad pstroji, kter byly zaputny do
prhlednho materilu v hlav lehtka a pipomnaly ztuhlou stbitou sedlinu.
Vzedmul se prach, ale Steve nevidl dn agregty. Na spodku se s cvaknutm uvolnily z
drk ti tenk teleskopick nohy a rozthly se. V okamiku pistn pestalo bt vznedlo
prhledn, nahoe zeloutlo a pod krtkmi povitmi kidlky, kter mohla slouit jedin
stabilizaci pi nadzvukovm letu, zblalo. Na pdi jasn rozeznval insignie, o nich mu
vyprvl Harald. Ze stechy vyjelo laserov dlo, lehce sebou kublo a namilo na Steva.
Zvedl ruce na obranu. "Nestlet!" zavolal.
Spodek kapky pukl, z pukliny se spustil krtk ebk a na nm se ukzal pr arlatov
rudch bot.
Davy vycenil zuby a zavrel. Okamit na nho zamila laserov zbra.
"Nestlet!" vykikl Steve na postavu, kter se objevila pod bichem vznedla a mila k
nmu.
"Nebojte se," ekl pilot podivn tvrdou italtinou. Hlas vychzel tie z plby. Zvedl pravou
ruku, nae zbra namila do vzduchu a ji tak zstala, i kdy vrtil ruku do pvodn polohy.
Pilot byl neobyejn vysok a ramenat mu. Ten m aspo dva metry, pomyslel si Steve a
marn se snail rozeznat obliej za zlacenm ttem przoru. Chvli ml dojem, e mezi
odrazy vid hezkou tmavou tv, hrdou tv Nbijce, ale tak se mohl mlit.
Steve si prohlel insignie na rukvech skafandru; na pravm ml bernka, na levm kl
peken laserovou pukou a nad tm npis CHRISTO SALVATORI.
"Kdo jsi?" zeptal se Steve patnou italtinou.
Pilot zmkl spna na plb a odpovdl mikrofonem: "Ty mluv na e?"
"Bohuel jenom trochu."
"Pochz z budoucnosti, je nen v rukou Boch."
Ty ruce svraly mj svt a pli siln, pomyslel si Steve. "Kdo jsi?" zeptal se znovu.
"Pipravuji cestu Pn," odvtil pilot. "Hledm jednoho z naich vojk, kter plnil kol v
tomto asovm seku a nevrtil se."
"Take vy se mete vracet do budoucnosti?" vyhrkl Steve.
Pilot zavhal.

"Arcie," ekl nakonec. "Do moj budoucnosti. Do budoucnosti Pn."

"A vzal bys ns s sebou?"
"Tebe bych mohl, ale nemohu o tom sm rozhodovat." Ukzal na tstka. "Ale tenhle
lovek tady mus zstat."
"Potebuje nutn lkaskou pomoc."
tsko se probudil. Podepel se loktem a zral na pilota jako na pzrak.
Pilot k nmu pistoupil a poklekl vedle nho. Sedil cosi na rukavici a pikami prst se dotkl
tskova nadlokt. Pskov lut chlupy odletly a na ploe velik jako dla se objevila tmav
ke. Pilot shl na branu, uvolnil polokulovit pedmt podobajc se elv a pitiskl ho na
holou plochu. Pedmt na ni pilnul a rozbzuel se. tsko se na pstroj podval napl
zvdav a napl zden. Vycenil zuby, tmav rty se mu roztsly, ale ani necekl. Kdy mu
pilot onu vc za pr minut sundal, ani nehnul brvou. Na tech mstech vytryskla kapka krve.
Pilot vstal a obrtil se ke Stevovi, pikami prst se dotkl jeho nadlokt. Byly drsn a pjemn
chladily, potom se zakousla elva, ale skoro to ani nebolelo.
"U je to mlem tyicet let," vyprvl Steve. "V kamard se nachomtl do stetu mezi
naimi jednotkami a druhou stranou. Asi zahynul. Slyel jsem to od jednoho oitho svdka."
Nepozoroval dnou reakci. Przor plby byl i nadle neprhledn. Vidl pouze odraz svho
oblieje zkreslen zakivenm ttu.
Kdy mu pilot pstroj odstranil, podrbal se na pai. Ke ho svdila, podval se na ti jizviky,
jimi mu sondy vnikly do tla.
"Uvidm, co pro tebe mohu udlat," ekl pilot. "Najdu t zase tady?"
Steve pikvl.
"Tak na m ekej. Vrtm se."
Vyplhal do vznedla. Neviditeln agregty zvily prach, kapka byla najednou zas
prhledn a prudce stoupala vzhru do polednho nebe s hrozivm burcenm, jako kdyby se
v kestn kapli v Laternu otevela pekeln brna.
Steve bezdky zvedl ruku, jako by chtl zastavit tpytc se stroj, pak ji spustil a obrtil se ke
tskovi. Shledal, e trpaslk usnul. A tak si i on lehl do stnu akci a za chvli u spal.
Davy stril do Steva enichem a probudil ho. Steve se prothl. Ctil se odpoat a pln sil,
vnitn uvolnn a inorod. Jak dlouho jsem to spal? A ten podivn sen... Vzpomnl si na
setkn s andlem, stejn, jak ml tenkrt Harald, na dunn na obloze, jako by...
Rzem se posadil a podval se na nadlokt. Prudce si strhl strup. Drobn ranky pod nm se
u skoro zahojily a byly tm nerozeznateln.
tsko rozdlal ohe a nad plameny drel zapiatlou ty, na ni napchl kus masa.
Steve vstal, el k nmu a s asem se na nj dval pes ohe. tsko vypadal pern. Byl
na kost vyhubl, ke se mu napnala pes ebra, kln kosti mu vystupovaly, chlupy
vypadvaly po chomch z rozjeen matn srsti, na lev ruce ml olysal msto velikosti
dlan.
tsko, jako by uctil Stevv pohled, se na tom mst podrbal.
"Davy dostal hada," ekl.
V ohni praskaly vtve. Steve nepatrn potsl hlavou a vyhledal, tskv pohled, podval se
do okovch o, v nich se jiskil nov ivot.
Trpaslk se uklbl a usml se. A Steve mu smv oplatil.
m je vlastn realita pro lidskho ducha? ptal se tenkrt Paul. Ghettem. A tsko mu snad
etl mylenky, protoe si letmo otel elo a oi, jako by se chtl zbavit vlken babho lta.
Steve vstal a zaal sedlat velbloudy. tsko se na nj pekvapen podval.
"To pojedeme?" zeptal se.
"Vydr to?"
"Vydrm."
"Tak jedem!" Rzn pithl sedlov emen. "Nemu t tady nechat, kdy t nejvc
potebuju."
tsko se podval k zpadu na klesajc slunce.
"Dneska se u daleko nedostaneme."
"Tak pojedeme pes noc. Tady zstat nemu, tady na m pad strach."

tsko se bzliv otoil a pikvl. Rozezal peenho hada na tri dly a podlil je. Pak uhasil
ohe.
Slunce zapadalo, jet kdy stoupali dolm Smmamu. Po plnoci doshli okraje ploiny.
Dopli velbloudm odpoinek.
Srpek msce spl vstc vzdlenm vinm na zpad a rozlval svtlo na rozvlnnou
saharskou step, thnouc se a k obzoru pod nekonenou oblohou.
"Hrozn se mi chce rozthnout kdla a lett," ekl Steve.
tsko se na nho zkoumav podval, vycenil zuby a bruiv zachrochtal. V och tmavch
jako noc se mu tpytily hvzdy.
Steve vpadl do jeho smchu, bujn vrazil paty do slabin velblouda a popohnal ho. Pipadalo
mu, zeje za obzorem, na druh stran tmy, na druh stran tpytu hvzd, oekvn a zalila
ho radost.
Kdy vylo slunce, pijala je Afrika ve svm irokm, jasnm srdci.
o autorovi
Wolfgang Jeschke se narodil roku 1936 a pat k nejzajmavjm SF autorm bvalho zpadnho Nmecka.
Vyuen nstroja a pozdj absolvent mnichovsk university (obor filozofie, germanistika a anglistika) zaal
svoji profesionln drhu jako redaktor literrnho lexikonu. Od roku 1973 pracoval v Heyneho nakladatelstv v
Mnichov jako redaktor literatury science fiction. Je autorem ady povdek, v nich dominuje tma cesty asem.
Posledn den stvoen pedstavuje jeho romnovou prvotinu. Romn byl ocenn roku 1981 jako nejlep dlo NSR
roku v oblasti vdeck fantastiky.