Sexuální Závislost - Závislost Na Cybersexu - Studie

SEXULN ZVISLOST
ZVISLOST NA CYBERSEXU
Sdruen SCAN
Centrum adiktologie, Psychiatrick klinika,
1. LF UK v Praze a VFN v Praze
SEXULN ZVISLOST
ZVISLOST NA CYBERSEXU
SEXUAL ADDICTION CYBERSEX ADDICTION
Autor:
Mgr. Eva mdov
4
Publikace vznikla a byla vydna pod odbornou ztitou a koordinac:
Centra adiktologie, PK 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
Dky nann podpoe:
projektu Pprava a rozvoj dennho magisterskho studia oboru adiktologie
CZ.2.17/3.1.00/31430
Evropsk sociln fond
Praha & EU: Investujeme do va budoucnosti"
Tento projekt je nancovn Evropskm socilnm fondem, sttnm rozpotem
esk republiky a rozpotem hlavnho msta Prahy.

5
6
7
OBSAH
vod ......................................................................................... 11
(A) TEORETICK ST
1 Zvislost teoretick vchodiska pro zaazen a vysvtlen sexuln
zvislosti
1.1 Zvisl chovn ........................................................................... 15
1.2 Ltkov zvislost - zdroje pro klasifkaci sexuln zvislosti
1.2.1 Klasifkace zvislosti dle Mezinrodn klasifkace nemoc -
MKN-10 ........................................................................... 16
1.2.2 Klasifkace zvislosti dle Diagnostickho a statistickho
manulu duevnch poruch - DSM-IV ............................... 18
1.3 Neltkov zvislosti a poruchy sexulnho chovn zdroj
pro klasifkaci sexuln zvislosti ........................................ 19
2 Jak lze chpat sexuln zvilost hlavn teoretick proudy
2.1 tyi hlavn teoretick proudy chpn sexuln zvislosti ........... 23
2.2 Defnice sexuln zvislosti ......................................................... 30
2.3 Argumenty proti konceptu sexuln zvislosti ............................. 36
3 Kde hledat piny vzniku a udrovn sexuln zvislosti
3.1 Psychosociln teorie .................................................................. 39
3.1.1 Behaviorln teorie, teorie uen, kognitivn teorie ............. 40
3.2 Biologick teorie ....................................................................... 42
3.2.1 Genov model .................................................................. 42
3.2.2 Neurobiologick model ..................................................... 46
3. 3 Multidimenzionln model ........................................................ 47
4 Cybersex ......................................................................................... 49
5 Vzkum sexuln zvislosti
5.1 Metody zskvn dat pouvan pi vzkumu sexuln zvislosti 51
5.2 Pehled vzkum ....................................................................... 54
5.2.1 Vzkum komorbidity zvislost u sexuln zvislch .......... 61
5.3 Obecn zvry z vzkum .......................................................... 63
8
6 Lba sexuln zvislosti
6.1 Lebn postupy ........................................................................ 67
6.2 innost a cle lby .................................................................. 71
6.3 Lba zvislosti na cybersexu ..................................................... 72
(B) VZKUMN ST
1. Vzkumn problm .............................................................................77
2. Cl vzkumu, vzkumn otzky .......................................................... 79
3. Vzkumn soubor .............................................................................. 83
4. Aplikovan metodika zskvn dat ....................................................87
5. Prbh vzkumu
5.1 Etika vzkumu .......................................................................... 92
6. Vsledky vzkumu
6.1. Kvantitativn analza dat........................................................... 95
6.1.1 Kontext, metody zpracovn dat, postup ........................... 95
6.1.2 Vstupy men a eten ................................................... 96
6.2 Kvalitativn analza dat ............................................................ 115
6.2.1 Kontext, metody zpracovn dat, postup ......................... 115
6.2.2 Vstupy zpracovn metodou vytven trs a metodou
vyhledvn a vyznaovn vztah .................................... 117
6.3. Pkladov anamnzy dvou uivatel cybersexu z vzkumnho
souboru ................................................................................... 128
6.4 Odpovdi na vzkumn otzky ................................................ 131
7 Diskuse
7.1 Validita a limity vzkumu ......................................................... 137
7.2 Zvislost na sexu/cybersexu ..................................................... 139
7.3 Aspekty vedouc ke vzniku zvislho i problematickho
chovn ................................................................................... 146
9

7.4 Spolen charakteristiky zvislch a problmovch uivatel
cybersexu ................................................................................ 151
7.5 Progrese problmovho chovn po tech mscch ................... 154
7.6 kodliv nsledky problematickho uvn cybersexu
na rodinn/partnersk ivot uivatele ..................................... 155
7.7 Vstupy vzkumu ve vztahu k terapii zvislosti na cybersexu .... 156
8 Zvry
8.1 Pnosy prce ........................................................................... 160
9. Souhrn .............................................................................................165
Plohy .................................................................................................177
Ploha . 1: Sebeposuzovac kla rovn zvislosti na cybersexu,
kla pro vyhledvn novho sexu, kla sebeinnosti pi kontrole
sexulnho chovn
Ploha . 2: Sebeposuzovac kla manifestn zkosti
Ploha . 3: Strukturovan dotaznk pro participanty cybersexu
Ploha . 4: Nstin programu 16-titdenn skupinov lby sexuln
zvislosti
Ploha . 5: Pehled kontakt na vybran citovan experty v oblasti
sexuln zvislosti
Ploha . 6: Pehled vsledk z pouitch kvantitativnch nstroj
od jednotlivch participant
ANOTACE .................................................................................... 216
10
11
vod
Touto prac navazuji na vzkum zapoat v prci diplomov, vnujc se pro-
blematice zvislosti na cybersexu jako jedn z forem zvislosti sexuln. Pojem
zvislost se na prvnm mst poj se zvislost ltkovou - na alkoholu, tabku
a dalch psychoaktivnch ltkch. Nicmn, jak v poradensk praxi, tak i ve
svm soukromm ivot, jsem se zaala setkvat s fenomnem strm narsta-
jcho mnostv lid, kte byli doslova pipoutni na Internetu k nejrznjm
sexchatovm strnkm. Byli schopni trvit tam denn mnoho hodin a po chvli
jejich nvratu do reality si odskakovali nco vydit a konili znovu u po-
tae. Nen divu, e jim takov jednn mnohdy psobilo problmy v jejich part-
nerskch, rodinnch vztazch. Zaala jsem si uvdomovat, e jde v podstat
o nutkav chovn, kter vykazuje znaky podobn zvislosti
1
).
K zvislosti na sexu jsem se tedy dostala prostednictvm oblasti tzv. cyber-
sexu. Zjistila jsem, e sexuln zvislost je regulrn problm, ke ktermu se pi-
stupuje se stejnou vnost jako k jinm zvislostem, tj. ltkovm, nap. v N-
mecku, Velk Britnii, Kanad nebo ve Spojench sttech americkch. Prvn
pspvky a vzkumy v tto oblasti spadaj do potku osmdestch let 20. sto-
let. Dle zahraninch vzkum je cybersex defnovn jako jedna z podob se-
xulnch aktivit, na kter se lovk me stt zvislm. V takovm ppad pak
jde o jednu z forem sexuln zvislosti, kdy samotn projevy zvislho chovn
se de facto shoduj s jinm sexuln zvislm chovnm (kompulsivn mastur-
bace, stdn partner, vyhledvn pornografckch materil, apod.).
V odbornm americkm tisku najdeme adu asopis specializovanch na
sexuln zvislost i sexuln problematiku, v jejm rmci je sexuln zvislosti
vnovn velk prostor, nap. Sexual Addiction and Compulsivity, SIECUS
Report, Te Journal of Sex Research, Sexual and Marital Terapy, Journal of
Addictions and Ofender Counseling. V roce 1993 byla dokonce v USA zalo-
ena speciln nrodn organizace zabvajc se touto problematikou the
National Council on Sexual Addiction and Compulsivity (NSAC), v roce 2004
pejmenovan na the Society for the Advancement of Sexual Health (SASH).
1 V zahraninch pramenech je uvno pojmu sexual addiction nebo sexual compulsion, ppadn sexual
compulsive behavior. Pro poteby tohoto vzkumu pouvm pojmenovn v podob sexuln zvislost,
vce viz v sti A, kapitola 2. Jak lze chpat sexuln zvislost hlavn teoretick proudy.
12
Sexuln zvislost - zvislost na cybersexu
Vedle odbornch pracovi, zabvajcch se prevenc a lbou sexuln zvislosti,
existuje tak cel ada svpomocnch organizac, rznch variant .Sexaholics
Annonymous. Souvisejc informace lze najt na jejich webovch strnkch
nap. www.saa-recovery.org, www.sa.org, www.slaafws.org, www.sca-recovery.
org. Kontaktn data na zahranin odbornky, zabvajc se sexuln zvislost,
uvdm v samostatn ploze . 5.
Velmi dleitm aspektem velk pozornosti vnovan v zahrani prv se-
xuln zvislosti je to, e rizikov sexuln chovn velmi zce souvis s pro-
blematikou penosnch pohlavnch chorob, mezi nimi je na prvnm mst
nebezpenosti AIDS. Prv proto je mnoho vzkum zattno bojem proti
AIDS a pedchzen jeho en.
I v esku se po roce 2000 zaaly objevovat odborn lnky a seznamovn
s vstupy z provdnch vzkum k problematice zvislosti na sexu, respektive
cybersexu, a to v asopisech Psychologie dnes a eskoslovensk psychologie.
Mal rove poznn tohoto tmatu byla pro m jednoznan vzvou k prci.
V diplomov prci jsem se ve vzkumn sti vnovala kvantitativn analze
zskanch dat s tm, e pro nalezen odpovd na nkter vzkumn cle se
tato analza ukzala bt jako nedostaten. Na druhou stranu jsem v prbhu
vzkumu zskala materil, kter bylo mon podrobit kvalitativn analze dat,
na co se soustedm mimo jin v tto prci.
Prce je rozdlena na st teoretickou (A), kter pin relevantn poznatky
o tto problematice, zejmna ze zahraninch zdroj, a st vzkumnou (B),
v n seznamuji s vsledky svho vzkumu zvislosti na cybersexu jako jedn
z forem sexuln zvislosti.
13
(A) TEORETICK ST
14
15
1 Zvislost teoretick vchodiska pro zaazen a vysvtlen sexuln zvislostik
1 Zvislost teoretick vchodiska pro
zaazen a vysvtlen sexuln zvislosti
1.1 Zvisl chovn
Zvisl chovn je multifaktoriln onemocnn se somatickmi, psychickmi
a socilnmi vyvolvajcmi pinami (Rahn a Mahnkopf, 2000). Rotgers & kol.
uvd, e jde o biopsychosociospirituln model onemocnn, kdy je kladen d-
raz na interakci biologickch, psychologickch, socilnch a spiritulnch fak-
tor (Rotgers & kol., 1999). Kiesler hovo o modelu sexuln zvislosti rovn
jako o modelu biopsychosocilnm a zdrazuje t multikauzalitu (Kiesler,
1999). Excesivn uvn drogy (a u je j ltka nebo jednn) vede k hluboce
negativnm biologickm, psychologickm, socilnm a spiritulnm dsled-
km. S nimi se sdruuje zkost, kter provokuje dal excesivn konzumaci, je
pin jet negativnj dsledky a zvyuje zkost. Tmto zpsobem vznik
bludn kruh, kter udruje nadmrn povn drogy (Rotgers & kol., 1999).
Potencil zvislosti a zneuvn rznch ltek/chovn je naprosto rozdln.
Do jak mry vyvolv zvislost, zvis na tom, jestli vyvolv bezprostedn
psychick inky, a zda se v rmci konzumace zvislosti a zneuvn objevuje
podl odvykac symptomatologie (Rahn & Mahnkopf, 2000).
16
1.2 Ltkov zvislost - zdroje pro klasikaci sexuln
zvislosti
1.2.1 Klasikace zvislosti dle Mezinrodn klasikace
nemoc - MKN-10
Zvislost je v MKN-10 pojata jako onemocnn vznikl v dsledku uvn
nvykov ltky a jako takov je zaazeno ve skupinch F10 a F19. Jedn se
o mentln poruchy a poruchy chovn vznikl v dsledku uvn psychoak-
tivn ltky. Prv uvn, tj. vdom a clen bran a povn, psychoaktivn
ltky, je zkladn podmnkou monosti hovoit o syndromu zvislosti.
Zvislost je zde defnovna jako soubor behaviorlnch, kognitivnch a fyzi-
ologickch fenomn, ke ktermu dochz v dsledku opakovanho uvn
njak ltky nebo tdy ltek a obvykle zahrnuje: silnou touhu po znovuu-
vn psychoaktivn ltky, alkoholu, tabku (nebo-li baen i craving), pote
v sebeovldn pi uvn ltky, pokraovn v uvn pes jasn dkaz zjevn
kodlivch nsledk, vysokou prioritu a upednostovn bran drog na kor
vnovn se jinm zjmm, zlibm a aktivitm, zvyujc se toleranci vi
inku ltky a nkdy tlesn odvykac stav. Psychoaktivn ltky pak udvaj
nsledujc druhy zvislosti:
F10.2 Zvislost na alkoholu
F11.2 Zvislost na opioidech (nap. heroin)
F12.2 Zvislost na kanabinoidech (nap. marihuana)
F13.2 Zvislost na sedativech nebo hypnotikch (nap. na ltce ze skupiny
barbiturt Alnagon)
F14.2 Zvislost na kokainu
F15.2 Zvislost na jinch stimulancich, vetn kofeinu (nap. pervitin)
F16.2 Zvislost na halucinogenech (nap. MDMA neboli extze)
F17.2 Zvislost na tabku
F18.2 Zvislost na organickch rozpoutdlech
F19.2 Zvislost na nkolika ltkch nebo jinch psychoaktivnch ltkch - to
jsou ppady, kdy uivatel bere vce psychoaktivnch ltek a nen znmo, kter
z nich nejvce pispv ke vzniku a rozvoji zvislosti, nebo o ppady, kdy se
uv ltka, kterou nen mon pesn urit i pojmenovat (http://www3.who.
int/icd/ currentversion/fr-icd.htm).
Sexuln zvislost nelze zaadit ani do jedn z ve uvedench skupin.
17
Defnitivn diagnza zvislosti by se mla stanovit pouze tehdy, jestlie bhem
jednoho roku dolo ke tem nebo vce z nsledujcch jev, kter vychz z ve
uveden specifkace zvislosti:
siln touha nebo pocit puzen uvat ltku (craving, baen) touha
pociovat inky psychoaktivn ltky, s n mla osoba dve zkuenost. Roz-
liujeme tlesn baen, vznikajc pi odeznvn inku nvykov ltky nebo
bezprostedn po nm, a psychick baen, kter se objevuje i po del abs-
tinenci. Kad z tchto typ baen se v mozku jinak projevuje. Mezi bae-
nm a prostm chtnm je znan rozdl. Pi baen se aktivuj specifck sti
mozku - nc. accumbens, area subcallosa, v pravm parahipokamplnm gyru
a v sti zevn prefrontln kry (Koukolk, 2002), projevuje se oslaben pamti,
prodluuje se reakn as zhoruje se tedy posteh, objevuje se abnormln
nlez na elektroretinogramu, zven tepov frekvence systolickho krevnho
tlaku, snen konho galvanickho odporu, vy aktivita potnch lz, sn-
en kon teploty, vy salivace u zvislch na alkoholu,
pote v sebeovldn pi uvn ltky , a to pokud jde o zatek a ukon-
en nebo mnostv ltky jedinec si patn uvdomuje sm sebe a sv emoce,
mal sebeuvdomn me souviset i s nadmrnou navou a s dlouhodobm
vyerpnm. V tomto ppad je na mst zmna ivotnho stylu. Zhorit sebeu-
vdomn me i jin nvykov ltka ne ta, na kterou je jedinec zvykl, a nebo
recidiva nvykovho chovn, ke kter dojde rychle a automaticky v rizikovm
prosted. Pokud m jedinec tendence baen poprat a potlaovat, vznik z-
kost, kter me baen jet zeslit a sebeovldn zeslabit,
tlesn odvykac stav nastv po nedvnm vysazen i redukci ltky,
kter byla opakovan nebo dlouhodob uvna. Pznaky jsou v souladu se
znmmi znmkami odvykacho syndromu u t kter ltky, nap. pro opioidy,
vybrm je zmrn s ohledem na to, e endogenn opioidy zsadnm zpso-
bem ovlivuj sexuln vzruen a proitek sexuln slasti, je typick slzen, z-
vn, vtok z nosu, bolesti sval a kee, hus ke nebo opakovan pocen,
zrychlen tep nebo vy krevn tlak, neklidn spnek, rozen zornic, siln
touha po opitu. Tlesnm odvykacm syndromem rozumme vedle odvyka-
cho syndromu i to, kdy je ltka uvna s myslem zmenit pznaky vy-
volan pedchozm uvnm ltky. Zrove mus platit, e pznaky nejsou
vysvtliteln tlesnm onemocnnm nezvislm na uvn ltky a tak nejsou
lpe vysvtliteln jinou psychickou i behaviorln poruchou. Ke zmrnn od-
vykacho stavu se nkdy pouv pbuzn ltka s podobnmi inky, nap. pi
zvislosti na heroinu se pouv Metadon i Subutex,
prkaz tolerance k inku ltky (to je zvyovn dvek, aby se doshlo
stejnho inku, kter byl navozovn nimi dvkami, nebo stejn dvky vyka-
zuj ni inek a zvyuje se frekvence uvn) me vzniknout v dsledku
18
ni reaktivity centrlnho nervovho systmu na nvykovou ltku nebo ltka
me bt rychleji odbourvna. Pi vzniku tolerance se mohou uplatovat
i psychologick vlivy pokles tolerance u heroinu v cizm a neznmm pro-
sted, v dsledku pedchoz abstinence, se zvyujcm se vkem apod., Nvrat
k uvn ltky po obdob abstinence asto vede k rychlejmu znovuobjeven
jinch rys syndromu, ne je tomu u jedinc, u nich se zvislost nevyskytuje,
postupn zanedbvn jinch poten nebo zjm ve prospch u-
van psychoaktivn ltky a zven mnostv asu k zskn nebo uvn ltky,
nebo zotaven se z jejho inku. Zvisl vypovdaj, e vlastn veker jejich
as je vnovn pouze droze,
pokraovn v uvn pes jasn dkaz zjevn kodlivch nsledk
nemus se jednat pouze o zdravotn pokozen, ale i sociln rodina, zamst-
nn apod. Jedinec pak mus o kodlivch nsledcch vdt, mus si je uvdo-
movat (Nepor, 2000, Hoeschl & kol., 2002).
1.2.2 Klasikace zvislosti dle Diagnostickho a statistic-
kho manulu duevnch poruch - DSM-IV
Dle Diagnostickho a statistickho manulu duevnch poruch Americk psy-
chiatrick asociace (APA) v posledn verzi DSM-IV - je zvislost, stejn jako
v MKN-10, uvdna ve vazb na ltku/substanci. Jedn se o poruchy kdo-
van 291.0 291.89 a 292.0 292.9, kdy rozdlen je obdobn jako v MKN-10
dle substanc. Diagnza zvislosti na ltce me bt stanovena, pokud jedinec
pokrauje v uvn alkoholu nebo jin drogy navzdory kodlivosti uvn.
Opakovan kompulsivn uvn me v ppad ukonen nebo omezen u-
vn vystit v prkaz tolerance k inku ltky nebo tlesn odvykac stav. Pro
diagnzu zvislosti je teba, aby jedinec vykazoval alespo ti z nsledujcch
pznak, kter se objev kdykoli bhem uplynulch 12ti msc:
rst tolerance , to znamen
zvyovn dvek, aby se doshlo stejnho inku,
pokles inku substance pi uit stejnho mnostv ltky,
tlesn odvykac stav , a to
charakteristick tlesn odvykac stav v zvislosti na uit ltce,
stejn nebo podobn ltka je uvna proto, aby zmrnila nebo zamezila ob-
jeven se pznak tlesnho odvykacho stavu,
uvn ltky ve vtm mnostv nebo dle , ne ml jedinec v myslu,
dlouhodob snaha nebo nespn pokus(y) dostat uvn ltky pod
svoji kontrolu,
19
trven znanho mnostv asu uvnm a zajiovnm ltky nebo
zotavovnm se z jejch ink,
zanedbvn nebo ukonen socilnch, pracovnch i rekreanch akti-
vit v dsledku uvn ltky,
pokraujc uvn ltky navzdory dlouhodobm nebo opakujcm se
tlesnm, psychologickm i socilnm problmm, o nich jedinec v, a kter
jsou zpsobeny nebo zhorovny uvnm ltky (http://www.behavenet.com/
capsules/disorders/subdep.htm).
Ob defnice jsou si znan podobn. Specifkace poruch v dsledku uvn
ltky Svtov zdravotnick organizace (WHO) v MKN-10 byla upravena dle
americk z DSM-IV (Nepor, 2000). Pestoe je DSM-IV detailnj stran klasi-
fkace, chyb zde jeden ze znak, kter je povaovn za kruciln, a to craving.
Navc v DSM-IV nen podna defnice zvislho chovn ani zvislosti. Tato
skutenost potom adekvtn zaazen onemocnn znan ztuje.
Prezentace zneuvanch ltek je v DSM-IV upravena separtn, taxativ-
nm vtem vech skupin, kter de facto odpovdaj lenn dle MKN-10.
Stran sexuln zvislosti proel manul APA zajmavm vvojem. Sexuln
zvislost se toti objevila v DSM-III-R (1987) jako pklad pro sexuln poruchu
dle nespecifkovanou (NOS), aby v DSM-IV byla opt vyputna. Dvodem
pro vyputn byla nedostaten vdecky podloen koncepce takovho sexu-
lnho chovn jako zvislho (Schmidt, 1992). Dle nkterch odbornk, jako
nap. Coleman, Levin, Troiden, byl termn zvislost neadekvtn, nebo lid se
nestvaj zvisl na sexu stejnm zpsobem, jakm se stvaj zvisl na substanci (Black
& kol., 1997, str. 243). Vvoj nicmn pokroil a aktuln se opt uvauje o zpt-
nm zaazen sexuln zvislosti do pipravovan nov verze DSM-V.
1.3 Neltkov zvislosti a poruchy sexulnho chovn
zdroje pro klasikaci sexuln zvislosti
V MKN 10 se vedle poruch v dsledku uvn nvykov ltky objevuje dal
model nvykov poruchy, a to ve skupin F00 F99 Mentln poruchy a po-
ruchy chovn (tj. stejn skupina jako zvislosti ltkov), konkrtn pak
v podskupin F60-F69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho, kategorie F63
Nvykov a impulsivn poruchy. Mimo jin tuto kategorii zaadila Americk
psychiatrick asociace mezi duevn poruchy do DSM cca o 10 let dve ne
Svtov zdrav. organizace do MKN.
Dle MKN 10 pat do skupiny F63 Nvykov a impulsivn poruchy takov
poruchy, kter se vyznauj opakovanm jednnm bez jasn rozumov moti-
vace, je neme bt kontrolovno a pokozuje vlastn zjmy jedince a dalch
20
osob. Jedinec vypovd, e pociuje nutkn k takovmu jednn. Pina ta-
kov poruchy nen znma. Nepat sem opakovan nadmrn uvn alkoholu
nebo psychoaktivnch ltek, ani poruchy sexulnho chovn, ani takov cho-
vn, kter lze umstit do jin skupiny. adme sem:
F63.0 Patologick hrstv,
F63.1 Pyromanie,
F63.2 Kleptomanie a
F63.3 Trichotillomanie.
Pod kdem F63.8 jsou potom Ostatn nutkav a nvykov poruchy, kter se
vyznauj opakovanm a petrvvajcm maladaptivnm chovnm, kter nen
jen vedlejm znakem diagnostikovanho psychiatrickho syndromu, a kter se
projevuje tm, e pacient opakovan selhv stran odolvn nutkn realizovat
njak chovn. Vyznauje se pedchzejc fz tenze s nslednmi pocity uvol-
nn v okamiku jednn. A konen posledn v rmci kategorie jsou
F63.9 Nespecifkovan nutkav a nvykov poruchy.
V doslovnm znn je popsna klasifkovan nvykov a impulsivn porucha
v ppad patologickho hrstv takto:
F63.0 Patologick hrstv - porucha spovajc v astch, opakovanch
epizodch hrstv, kter pedstavuj dominantn roli v ivot pacienta, a to
na kor socilnch, pracovnch, materilnch a rodinnch hodnot a zvazk.
Do kompulsivnho hrstv nepat ppady nadmrnho hrstv u manickch
pacient, ani hrstv a szkastv, pokud jde o zlibu a lid jsou schopni ji
kontrolovat, a konen ani hrstv u sociopatickch osobnost (http://www3.
who.int/icd/currentversion/fr-icd.htm).
Stejn jako u ltkov zvislosti, lid trpc touto poruchou jsou ovldni nut-
kavou touhou po popsan aktivit, jsou zcela pohlceni mylenkami na hran,
a to na kor jakchkoli jinch svch aktivit a zjm, kter pevldaly v jejich
ivot ped vznikem zvislosti. Obtuj rodinu, prci, veker svj ivot hran,
zadluuj se a pro obstarn dalch pennch prostedk, kter jim umon
znovu hrt, jsou schopni pchat i trestn iny. Hrsk epizody se objevuj
u klient asto jako reakce na stres, forma niku z nepjemn situace.
Pro srovnn v Diagnostickm a statistickm manulu Americk psychiat-
rick asociace v aktuln verzi nalezneme skupinu Poruchy ovldn nutkn,
kter nejsou jinde klasifkovny, jimi se rozum mentln poruchy, spova-
jc v opakovanm selhn odolvat nutkn k chovn, kter me pokozovat
pacienta nebo jin osoby. Stejn jako v MKN-10 sem pat mmj. patologick
hrstv, pyromanie, kleptomanie apod.
Do kategorie F63.9 dle MKN-10 nebo do kategorie impulsivnch poruch
jinde nespecifkovanch dle DSM-IV se ad zejmna kompulsivn pouvn
potae, zvislost na prci, kompulsivn nakupovn (shopaholismus), zvislost
21
na jdle, neparaflick sexuln zvislost nebo cybersex (Soutullo & kol., 1998).
Odbornk na zvislosti K. Nepor s odvolnm na psychiatra N. Shapira ad
rovn takov nespecifkovan kompulsivn chovn do stejn skupiny jako pa-
tologick hrstv. Zrove ale upozoruje na to, e Shapiro opr sv tvrzen
o vzkum proband, u nich se vyskytoval vysok poet jinch duevnch pro-
blm, nap. bipolrn afektivn porucha, zkostn porucha, zvislost na ltce
- alkohol a dal, ble viz st A, kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti.
Dal oblast ke konfrontaci sexuln zvislosti jsou Poruchy sexulnho cho-
vn, konkrtn pak skupina F65 Poruchy sexuln preference. Vedle tchto
poruch se objevuje ve skupin Syndromy chovn spojen s fyziologickou po-
ruchou a fyziklnmi faktory kd F50 F59, v rmci skupiny F52 Sexuln
dysfunkce nezpsoben organickou poruchou i onemocnnm, pod kdem
F52.7 Nadmrn sexuln pud, ili hypersexualita.
Jet ne pikrom k vysvtlen hypersexuality a poruch sexuln preference,
je vhodn ozejmit souvisejc zkladn pojmy, tedy pud a poruchy pud.
Pudy jsou vvojov star, vrozen biologick tendence, sloit refexy nepod-
mnn a podmnn, kter jsou druhov stl a slou k uspokojovn zklad-
nch tlesnch poteb. Tvorba pud probh rytmicko-automaticky a vede ke
stavm vnitnho napt, kter nut k jejich vybit. Jsou zce vzny na emoce
a jsou spojeny s pocitem puzen a potebou toto puzen uspokojit, tedy s ur-
itm vnitnm naptm. Clem pudu je jeho uspokojen, kter je provzeno
emon reakc libosti, v opanm ppad nelibosti. Pud na rozdl od instinktu
m svj cl, kter je subjektu znm. Pudy jsou vlastn vem ivm tvorm, ale
u lovka jsou do znan mry pekryty sloitjmi projevy nauenho cho-
vn. K pudm se vou vrozen stereotypn vzorce chovn a provn, kter
jsou spoutny specifckmi podnty. Vzhledem k tomu, e se jedn o pre-
formovan a vcelku rigidn behaviorln vzorce, jsou u lovka z valn sti
doplnny a nahrazeny mylenm, vchovou, procesem uen, okoln civilizac
a kulturou. Pudy proto ovlivuj lidsk jednn jen z sti, ale tvo dlei-
tou soust vdom i nevdom motivace voln innosti. Pudy se obvykle dl
na: pud obivn, pud sebezchovy, pud rodiovsk a pud sexuln (Pavlovsk,
2001, Hoeschl & kol., 2002).
Poruchy pud mohou bt kvantitativn nebo kvalitativn. Kvantitativn po-
ruchy se projevuj bu plnm chybnm pudu, nebo jeho kvantitativnm
snenm, nebo zvenm, sem adme hypersexualitu. Kvalitativn poruchy
pud se mohou projevovat zvrcenost ve zpsobu jeho ukjen nebo zvrce-
nost ve vztahu k objektu, sem adme zmnn poruchy sexuln preference
(Hoeschl & kol., 2002).
22
Hypersexualita (F52.7) je dle MKN-10, mmj. v DSM-IV se toto onemocnn
nevyskytuje, nicmn bylo zahrnuto v pedchoz verzi manulu v DSM-III-R,
nadmrn sexuln apetence, kter me bt nepjemn provna jak mui,
tak enami. Z ve uvedenho vyplv, e se jedn o poruchu kvantitativn. Je
spojena se zvenou erotickou fantazi a podnikavost. Star literatura u-
vala pro muskou hypersexualitu termn satyriza a pro enskou nymfomanie.
U en je vzcnj a mv jako prvodn jev anorgasmii. Pocit nepohody na-
vazuje na sexuln excesy a stdn partner. Excesivn onanismus nkdy pro-
zrad zvan problm v pru. Podle nkterch autor tato dysfunkce vznik
jako odpov organizmu na siln pohlavn zbrany. Nalhn na ustavinou
sexuln komunikaci bv t obranou proti depresi (Hoeschl & kol., 2002).
K Poruchm sexuln preference (F65.0 F65.8) pat dle MKN-10, DSM-IV
obdobn,
F65.0 Fetiismus,
F65.1 Fetiistick transvestitismus,
F65.2 Exhibicionismus,
F65.3 Voyeurstv,
F65.4 Pedoflie,
F65.5 Sadomasochismus,
F65.6 Mnohoetn poruchy sexuln preference a
F65.8 Jin poruchy sexuln preference, kam pat nap. frotrstv, zooflie, uro-
flie a dal.
Tyto poruchy bvaj oznaovny jako paraflie i sexuln deviace. Podstata
poruch sexuln preference spov v tom, e jej nositel potebuje k navozen
sexulnho vzruen a ukojen se specifck iv i neiv objekty (nap. feti-
ist, pedoflov) nebo chovn (nap. exhibicionist, voyeui, sadist i maso-
chist).
Sexuln zvislost se v dn skupin ani kategorii nevyskytuje. Uveden teoretick
zdroje jsou ale dostaujc pro hledn a nalezen odpovdajc defnice sexuln zvis-
losti.
23
2 Jak lze chpat sexuln zvilost hlavn
teoretick proudy
Za praotce objevu sexuln zvislosti je povaovn nmeck psychiatr R. von
Kraft-Ebing (1840 1902). V roce 1886 byla vydna jeho kniha Psychopathia
Sexualis, velmi detailn studie parafli a jinch sexulnch poruch, doloen
tm dvma sty kazuistikami. Vce ne ped 100 lety se dostalo sexulnm
poruchm stejn pozornosti jako nap. bipolrn afektivn porue nebo schi-
zofrenii.
Kraft-Ebing popsal princip sexuln zvislosti jako: kompulsivn sexuln
chovn, kdy sexuln touha osoby je abnormln zvena a tato osoba mysl pouze na
sexuln poten, nezajm se o dn jin zleitosti ve svm ivot ne o sex, sleduje
pouze sexuln uspokojen bez ohledu na to, jak to m dopad na jej ivot, bez ohledu
na morln normy a prvn nsledky. Toto chovn st do impulsivnho, neuspokojitel-
nho vyhledvn sexulnho poten (Ragan, Martin, 2000, s.162).
2.1 tyi hlavn teoretick proudy chpn sexuln
zvislosti
Defnic sexuln zvislosti je navreno mnoho a opraj se o defnice ltkov
zvislosti, nvykovch a impulsivnch poruch, ppadn parafli. Jejich znn
se nicmn v mench i vtch obmnch opakuje a nen problm dospt
k jedn defnici souhrnn. Nejdve je ovem nutn seznmit se s tm, jak se
pojet sexuln zvislosti vyvjelo. Odbornci se snaili uchopit tento fenomn
zpsobem vhodnm s ohledem na plnovan zalenn do ofciln klasifkace
nemoc a poruch. Vznam ofcilnho pojmenovn sexuln zvislosti nebo
tak kompulsivnho sexulnho chovn nen samozejm jen smantickou z-
leitost. Pro odpovdajc pojmenovn mus bt exaktn vysvtlen ve vazb
na stvajc nemoci a poruchy dle MKN-10 i DSM-IV, navc podloen dosta-
tenm vzkumem.
24
Rzn skupiny profesionl preferuj ten i onen termn podle toho, jak to
odpovd jejich chpn v souvislosti s problematikou, kter se vnuj. Good-
man uvd, e psychiati a ada psycholog mohou preferovat pojem kompul-
sivita, zatmco pracovnci v zazench pracujcch na systmu 12ti krok bu-
dou upednostovat zvislost. Zkonodrci a odborn prvnick veejnost
bude spe hovoit o problmu impulsivn-kontrolnm ne o onemocnn i
porue, nebo tyto se poj s ochrannou lbou spe ne s potrestnm (Go-
odman, 2001). Dnes u na zpad od naich hranic tko najdeme odbornka,
kter by veejn negoval existenci sexuln zvislosti, a u ji nazvme jakkoli.
Psychologov a psychiati se rozdlili stran uchopen sexuln zvislosti de
facto do ty hlavnch proud:
kompulsivn sexuln chovn jako obsedantn-kompulsivn porucha
Toto zaazen sexuln zvislosti se vyskytovalo spe v 80. letech ne dnes (Qua-
dland, 1985; Weissberg & Levay, 1986). Odbornci uvdli, e takov sexuln
chovn je kompulsivn, nebo jeho funkc je redukce zkosti i jinch boles-
tivch afekt (Goodman, 2001). Obsese je defnovna jako vtrav mylenky,
impulsy, pedstavy nebo fantazie, kter jsou provny jako ruiv, nevhodn,
ego-dystonn, a proto zpsobuj zkost nebo distres. Kompulse je defnovna
jako opakujc se chovn nebo mentln akty, jejich clem je redukce zkosti
i distresu. Ovem obsedantn-kompulsivn symptomy se mohou vyskytovat
i jako impulsivn a ego-syntonn. V kadm ppad je zejm, e jak poruchy
zpsoben uvnm nvykov ltky, tak impulsivn poruchy, maj spolen fe-
nomenologick rysy t s obsedantn-kompulsivn poruchou. Nvykov a im-
pulsivn poruchy (F63) a obsedantn-kompulsivn porucha (F42) jsou pesto
chpny jako dv odlin poruchy s rznou klasifkac, zaazen do rznch
skupin v rmci poruch mentlnch a chovn (Soutullo & kol., 1998).
V prbhu asu se objevily ale mnoh vhrady proti tomuto konceptu, pi-
em ada z nich byla podrobena vzkumnmu zkoumn. Ve vhradch se
uvd, e podstatu kompulsivnho sexulnho chovn nelze postavit na obse-
dantn-kompulsivn porue. Kompulsivn sexuln chovn je toti popisovno
jako uspokojujc, pinejc poten, ego-syntonn, minimln v poten
fzi. Oproti tomu obsedantn-kompulsivn porucha pedstavuje pocity nep-
jemn vtrav, postrdajc smysl a ego-dystonn. Podle klasifkace poruch je
to rozhodn chovn, kter poten a uspokojen nepin, nebo levu nelze
povaovat za poten. U kompulsivnho sexulnho chovn je redukce z-
kosti nebo distresu motivanm pohonem, ale prv i poten a uspokojen,
zejmna v ranch fzch vvoje poruchy, vznamn pispv k rozvoji a udro-
vn zvislosti (Goodman, 2001). Stejn tak uvd tuto zsadn vhradu i Ri-
nehart a McCabe (Rinehart, McCabe, 1998) i Myers (Myers, 1995). Barth
a Kinder tak vysvtluj, e u sexulnho kompulsivnho chovn se jedn spe
o poruchu impulsivn (Black & kol., 1997). Podle teorie uen je impulsivn
25
2 Jak lze chpat sexuln zvislost - hlavn teoretick proudy
chovn motivovno pozitivnm posilovnm. Obsedantn-kompulsivn cho-
vn, jeho prvotn funkc je redukce zkosti, je motivovno negativnm posi-
lovnm. Konen hmatateln dkazy proti tto klasifkaci vyplynuly ze studi
pi vzkumech reakc na antidepresivn medikaci. U obsedantn-kompulsivn
poruchy je typicky siln reakce na novj antidepresiva, kter zvyuj aktivitu
serotoninu, nap. fuoxetine (Prozac) a clomipramine (Anafranil). Na druhou
stranu reakce na desipramine, kter m jen mal vliv na aktivitu serotoninu, je
slab. U parafli je reakce na oba druhy antidepresiv obdobn (Kafka, 1991),
stejn jako reakce na serotonergn a noradrenergn antidepresiva u depres, ale
li se u obsedantn-kompulsivnch poruch. Tyto zvry potvrzuje i studie Kru-
esi & kol. (1992) nebo Stein & kol. (1992). Steinv vzkum zjistil, e sexuln
symptomy paraflik a sexuln zvislch pacient, kte trpli depresemi, se
zlepily, pokud se zlepil jejich emon stav, zatmco u paraflik a sexuln
zvislch pacient, kte zrove trpli obsedantn-kompulsivn poruchou, se
jejich stav nezlepil, i kdy se zlepil jejich stav v souvislosti s obsedantn-kom-
pulsivn poruchou (Goodman, 2001).
kompulsivn sexuln chovn jako impulsivn porucha
Dle MKN-10 i DSM-IV je zkladnm rysem impulsivn poruchy neschopnost
odolat impulsu, puzen nebo nutkn k jednn, kter nem dnou jasnou
racionln motivaci, navc takovou osobu pokozuje, ppadn pokozuje jin
osoby. U vtiny impulsivnch poruch se objevuje vzrstajc pocit tenze nebo
nabuzen ped realizac specifckho jednn a nsledn pi jeho realizaci pocit
poten, slasti, uspokojen nebo levy. Pot, co bylo jednn zrealizovno, se
me, ale nemus, objevit ltost, vitky svdom nebo sebeobviovn. Sym-
ptomy impulsivn poruchy mohou bt ego-syntonn, kdy se leva nebo pot-
en dostavuje pi aktu, ale mohou bt tak ego-dystonn, pokud jsou impulsy
spojovny s tenz nebo zkost a takov jednn generuje vitky svdom, po-
cit hanby nebo viny (Soutullo & kol., 1998). Toto zaazen sexuln zvislosti
podporuje vedle Soutullo i Barth a Kinder (Rinehart, McCabe, 1998; Good-
man, 2001).
Impulsivn poruchy vykazuj evidentn fenomenologick podobnosti
s poruchami v dsledku uvn nvykov ltky. Pi porovnn obou klasif-
kac zjistme, e ltkov zvislost by se dala spn charakterizovat pomoc
defnice impulsivn poruchy. Mnoho pacient s impulsivn poruchou uvd, e
jsou zvisl na svm problematickm chovn. Neodolateln impulsy pipom-
naj baen (craving) po uvn nvykovch ltek. Halikas & kol. (in Soutullo
& kol., 1998, obdobn tak Nepor, 2000, Hoeschl & kol., 2002) defnovali ba-
en jako neodolatelnou, nalhavou potebu, kter vede k jednn vedoucmu
k zajitn drogy. Jde o nalhavou a nezvladatelnou touhu nebo o neodolateln
impuls ut nvykovou ltku. Vedle toho je baen asto spojovno s pocity
tenze, zkosti nebo negativnmi afektivnmi stavy i nabuzenm, kter odpov-
26
daj afektivnm stavm a nabuzen, jak je znme u impulsivnch poruch. Dle
pak impulsivn jednn je asto spojovno s pocity tst, poten, pacienty po-
pisovan jako pocity blaha, euforie, vzruen nebo rushe, co opt pipomn
stav pi drogov intoxikaci. Stejn jako u nvykovch ltek zvisl osoby pou-
vaj drogy k regulaci sv nlady nebo k een negativnch afektivnch stav,
postupuj tak i osoby s impulsivn poruchou. Zmny vdom, kter mohou
doprovzet impulsivn akty, jsou podobn kognitivnm zmnm asociovanm
s intoxikac. Impulsivn poruchy tak vykazuj shodn problmy v afektivn
regulaci. Po problematickm jednn pacienti asto popisuj nhl nstup de-
presivnch symptom, jak je znme z tlesnho odvykacho stavu u ltkovch
zvislost (depresivn nlada, pocity viny, vitek, nava). Jak impulsivn po-
ruchy, tak ltkov zvislost vykazuj vznik tolerance a tlesnho odvykacho
stavu. Bylo zaznamenno, e nap. patologit hri postupn zvyuj stky,
aby doshli stavu, kdy se ct na vrcholu, maj potebu hrt se stle vtm
mnostvm penz, aby doshli kenho vzruen a jsou neklidn a podrdn,
pokud se pokus pestat nebo omezit hran. Je to analogie tolerance a odvyka-
cho stavu. Rovn jsou u nich znmy fyziologick odvykac symptomy (ne-
spavost, anorexie, tas, bolesti hlavy, bicha, prjem (diarrhea), non mry,
pocen, dchac pote, stejn jako depresivn symptomy jako reakce na pe-
ruen hran (Soutullo & kol., 1998). Hlavn rozdl mezi impulsivn poruchou
a zvislost je pravdpodobn relativn dleitost redukce bolestivch afekt.
U klasifkace poruch v dsledku uvn nvykov ltky je uvedeno, e chovn
slou k redukci bolestivch afekt. V klasifkaci impulsivn poruchy je zm-
nna tenze a leva, ale v kontextu drivu, nutkn a nabuzen. leva od tenze
vznikl v dsledku zvenho drivu nen toton s redukc bolestivch afekt
jako je zkost nebo dysforie.
Impulsivn poruchy i poruchy v dsledku uvn nvykov ltky asto za-
naj v obdob adolescence i ran dosplosti a maj podobu opakovanch
epizod nebo maj chronick prbh. Stran komorbidity bylo v nkolika v-
zkumech, nap. Linnoilla, Virkkunen, Salomen, McElroy, Ramirez, McCor-
mick, Kruessi, Galli, Black, zjitno, e se impulsivn porucha, konkrtn nap.
kompulsivn sexuln chovn, patologick hrstv, kompulsivn nakupovn
apod., v prmru u 50 60% pacient vyskytovala vedle poruchy v dsledku
uvn nvykov ltky. Navc se impulsivn poruchy, stejn jako poruchy v d-
sledku uvn nvykov ltky, objevovaly spolu se stejnmi psychiatrickmi
poruchami (poruchy nlad, zkostn poruchy, poruchy pjmu potravy). Ob
kategorie poruch vykazuj pomrn vysok procento ppad nejrznjch
forem zvislosti u pmch pbuznch (tzn. vliv ddinosti). Zrove se ale
objevily i studie, kter toto neprokzaly, nap. Linden & kol. Konen neurobi-
ologick model zvislosti je dle poslednch vzkum toton u ltkovch i ne-
ltkovch zvislost, tj. u impulsivnch poruch (Soutullo & kol., 1998). Tak
lebn postupy jsou shodn. Problmem u sexuln zvislosti, ale i zvislosti
27
nap. na jdle, je nemonost absolutn abstinence. V tto souvislosti m cyber-
sex jako forma sexuln zvislosti vjimenou pozici, nebo umouje absti-
nenci (vce viz st A, kapitola 6. Lba sexuln zvislosti).
kompulsivn sexuln chovn jako zvislost
Pokud chceme zaadit sexuln zvislost pod ve uveden ofciln defnice
(ltkov) zvislosti, nen to mon, pestoe tato vykazuje mnoh podmnen
nutn znaky zvislosti tak, jak jsou defnovny v MKN-10 i DSM-IV. Kruci-
lnm bodem obou defnic je toti vdom bran a uvn psychoaktivn ltky,
alkoholu nebo tabku. V MKN-10 je sice uveden statistick kd F19.2 pro
jin psychoaktivn ltky, ale rozhodn nelze tmto smrem uvaovat v ppad
sexuln zvislosti. Rovn Nepor uvd, e zvislost na prci, Internetu, pa-
tologick hrstv ani nestdm pojdn projmadel nen zvislost v pravm
slova smyslu. Nelze vak popt, e uveden druhy nvykovho chovn maj
se zvislost spolen rysy (Nepor, 2000).
Podstata sexuln zvislosti spov v tom, e to nen ltka, kterou poi-
jeme a ta je pinou navozen stavu uspokojen, slasti, tzn. poit ltky nen
spout, ale spoutem me bt jakkoli pro jedince sexuln vzruiv pod-
nt. Stejn jako pi vzniku kterkoli jin zvislosti hraje v prvn fzi, tj. iniciace,
touha po vyhledvn novho. Vtinou se takov podnt stane spoutem
nhodou. K centrlnm meditorm sexulnho vzruen pat dopamin a no-
radrenalin. Dopamin se uvoluje i po poit nkterch drog (nap. kokain,
amfetamin). Odbom k opioidm, kter se aplikuj extern adme mezi
n krom samotnho opia, morfn, jinak t diacetylmorfn (heroin), pethidin
(Dolantin), a methadon (L-polamidon). Organismem produkovan morfny,
tzv. endorfny, pomhaj organismu zvldat stres, potlauj strach, bolest, ka-
el, nucen na moen a stolici. Pi uvn opioid dochz k sedaci a tak
pocitu pohody a euforie. Sexuln vzruivost vyjaduje mru snadnosti, s jakou
je u subjektu psobenm erotickch podnt dosahovno pohlavnho vzruen.
Vsadn postaven maj u lid podnty zrakov. Opakovan prezentace stej-
nho podntu sexuln vzruen sniuje. Naopak expozice podntu novho,
nezvyklho, psob facilitan. Pocitov vyvrcholen (orgasmus) je konzumn
fz sexuln motivace v koitlnm aktu. Me ho bt dosaeno stejn snadno
masturbac nebo nekoitln stimulac erotogennch zn. Endorfnov receptory
byly prokzny nejen v mozku, pedevm v limbick oblasti, ale t na perife-
rii v genitlu. Sexuln uspokojen (satisfakce) je stav uvolnn a refrakternosti
k sexulnmu drdn, kter se dostavuje po velkm orgasmu. Na vzniku to-
hoto stavu se pravdpodobn vrazn podl prv endogenn opioidy (endor-
fny). Podvn antagonisty opioid - naltrexonu - zvyuje kopulan aktivitu.
Pro sexualitu je zsadn souinnost systmu endogennch opioid endor-
fn - s dopaminergnm systmem a s ostatnmi neurotransmitery. Je to prv
dopamin, kter m jako mozkov neurotransmiter zvltn vznam pro sexu-
28
ln chovn lid. Dopaminergn ltky sexuln aktivitu zvyuj (ergolinov de-
rivty, apomorfn, yohimbin). Nejvt vznam ve vztahu k sexulnmu chovn
maj vedle prolaktinu prv endorfny. Endogenn opioidy hraj vznamnou
roli v regulaci osy hypothalamus hypofza gondy (Zvina, 2003). Vznik
neltkov zvislosti je v ppad sexu dky endogennm opioidm logicky vy-
svtliteln a snze pedstaviteln a odvodniteln ne je nap. zvislost na hra-
cch automatech.
Prv proto, e patologick hrstv nebo stejn tak nvykov chovn ve
vztahu k potam i sexuln zvislost maj mnoho spolench rys se z-
vislost jako takovou, zaalo se pouvat pro oznaen takovho nvykovho
chovn neltkov zvislost, nap. Weegmann, Carnes i Hall. Ve standardn
uebnici psychiatrie uvd Rahn a Mankopf v kapitole Zvislost bez vazby
na ltku, e pedpoklad, e vvoj zvislosti se nezakld na pmm inku
psychoaktivn ltky, v zsad pipout, e tento dj me bt sputn jinmi
procesy. Tato zvislost bez vazby na ltku je dokonce nktermi pojmna
jako prototyp zvislosti. Tto pedstav odpovd zvlt patologick hrstv,
kter vykazuje ve popsan znmky zvislosti se zvyovnm tolerance, ztr-
tou kontroly, pocity viny a fzickm prbhem, viz MKN-10 (Rahn & Mahn-
kopf, 2000). Stejn tak zmiuj autoi nezdrenlivost v jdle, prci a sexu.
Orford a nsledn Goodman porovnvali rysy ltkov zvislosti a zvislosti
sexuln a shoduj se na tchto spolench znacch u obou zvislost:
onemocnn obvykle zan v adolescenci nebo ran dosplosti a vyvj
se do chronickho stavu vyznaujcho se zanedbvnm ostatnch zjm a po-
vinnost a zhorovnm se stavu,
sniovn repertoru chovn, pokraovn v takovm chovn navzdory
kodlivm nsledkm,
subjektivn provan stavy baen, zaobrn se pouze zvislost, vzru-
en pedchzejc chovn, zmny nlad, ztrta kontroly,
progresivn vvoj v pedchzejcch dvou bodech uvedench podmnek,
m dle zvislost trv, tm se zvyuj a zhoruj tyto podmnky,
tolerance,
tendence k relapsm nvrat ke kodlivmu chovn po obdob abstinence,
zvislost negativn postihuje partnersk a jin sociln vztahy, jako
i jin oblasti ivota postienho,
postoje k sob sammu a okolnmu svtu, obrany snen sebevdom,
sebestednost, popen, racionalizace, atd. (Goodman, 2001).
29
W. A. Myers vychz z Goodmana a prezentuje data pro podporu koncepce
sexuln zvislosti jako multifunknho problmu. Proto se nejedn jen o po-
ruchu pud, jak je ne vysvtleno. Sexuln zvislost toti uspokojuje vcero
funkc, vetn fyziologick formy vlastn lby nebo uspokojen vdomch
i nevdomch fantazi vztahujcch se k nejrznjm objektm. Fantazie jsou
nejastji nevdom. Myers zdrazuje prv sebelebn vznam takovho
sexulnho chovn. Za elem dosaen libosti je sexuln aktivita postie-
nch nasmrovna k odreagovn bolesti, zde v podob skrytch stav anhedo-
nie nebo deprese. Abstinence pak vede tyto jedince k depresivnm poruchm.
V tto souvislosti pacienti vykazuj evidentn podobn symptomy jako pacienti
drogov zvisl tak, jak je popsali Krystal a Khantzian (anhedonie, fyziolo-
gick sebelba, alexithymie, uvn nvykov ltky/chovn za elem een
rznch sebepodprnch funkc, kter byly jinak inhibovny v jejich sebepre-
zentaci) (Myers, 1995).
Pojem sexuln zvislost pomrn pesn vystihuje komplexnost a hloubku
onemocnn. T Goodman argumentuje ve prospch konceptu sexuln zvis-
losti jako nejvhodnjho pojmenovn onemocnn (Goodman, 2001).
kompulsivn sexuln chovn jako porucha pud - hypersexualita
Hypersexualitu kladli do souvislosti se zvislou osobnost nap. Butts, 1992;
Carnes, 1983, 1989; Goodman, 1992; Marks, 1990; Raviv, 1993; Schwartz &
Brasted, 1985. Idea, e lid trpc nadmrnm sexulnm pudem jsou zvisl
stejn jako uivatel drog, byla poprv uvedena americkm psychologem,
psychoterapeutem a renomovanm expertem na zvislosti P. Carnesem (1983,
1989). Tato mylenka se ve sv dob setkala s nesouhlasnou i souhlasnou, v ka-
dm ppad ale velkou, reakc. Za uplynulch vce ne 20 let probhla ada
vzkum a nzvoslov se ji vcemn ustlilo. Dnes se setkvme spe ne
s hypersexualitou v souvislosti se sexuln zvislost, tak s excesivnm, tj. vy-
boujcm z normy, sexulnm chovnm. Samozejm pojem norma je velice
zavdjc a li se kulturu od kultury. Rinehart, McCabe, Carnes, Goodman i
Kafka argumentuj, e excesivn sexuln pud nen mon ztotoovat s exce-
sivnm sexulnm chovnm, stejn jako ten, kdo je vce zniv ne ostatn, se
automaticky nestane zvislm na alkoholu (Rinehart, McCabe, 1998).
V roce 2003 zveejnil Blumberg vsledky vzkumu en s nadmrnm sexu-
lnm pudem, tedy en, kter bylo mon klasifkovat jako trpc hypersexuali-
tou. Clem tohoto vzkumu bylo zjistit, zda lze tyto eny povaovat za zvisl,
zda hypersexualita vbec je toton se zvislost na sexu. Vsledky tohoto v-
zkumu hovo jednoznan proti.
Vzkumn studie analyzovala vzorek 44 hypersexulnch en, ve vku od
20 82 let, seriozn zamstnanch, vtina byla vysokokolsky vzdlan (ban-
kovn ednice, uitelky na V, prvniky, vychovatelky, manaerky a dal).
eny vyplovaly dotaznk a nsledn s nimi bylo provedeno polostrukturo-
30
van interview zamen na zjitn jejich provn sexuality, jejich vztah k je-
jich vlastn sexualit. Nejni poet sexulnch akt pro zaazen do kategorie
byl 7 za tden, tj. cca 28 za msc, piem do sexulnho aktu byla zaazeno
jakkoli sexuln jednn vedouc k uspokojen, vetn sexu po telefonu nebo
masturbace. Pro srovnn, podle poslednho zveejnnho vzkumu Weisse
a Zviny je prmrn poet sexulnch styk naich en 9 za msc, u Ameri-
anek 6 za msc (Weiss, Zvina, 2001). Hypotza byla postavena na tchto
premisch: pokud se jedn o zvislost, respektive kompulsivn sexuln cho-
vn, potom mus splovat podmnky pro zvislost stanoven, mmj. neovlada-
telnost ztrta kontroly, tolerance, tlesn odvykac syndrom, nespokojenost
se sebou, pokles sebevdom, vyuvn sexuality jako cesty k een problm,
k odreagovn zkosti, kodlivost nsledk a dal, viz defnice zvislosti. V-
sledky ale souvislost hypersexuality a zvislosti nepotvrdily. Akoliv eny vy-
kazovaly od 7mi do cca 50ti sexulnch akt za tden, pociovaly silnou touhu
po sexu a musely svj ivota njakm zpsobem pizpsobit sexuln apetenci,
nepociovaly ztrtu kontroly, ani zvyujc se poet sexulnch akt potebnch
k uspokojen, rovn nepouvaly sex jako formu lby depres, zkost, i zp-
sobu een problm apod. Tedy ani jedna z nich nesplovala podmnky pro
klasifkaci zvislosti. Jedin problm, kter uvdly, byla spoleensk morlka,
kterou se musely nauit obchzet. Navc pomrn velk vzorek - 35 respon-
dentek (tj. 80%) - uvedl, e zven sexuln pud jim pinesl obohacen ivota,
poslil je v osobnostnm rstu, pomohl jim pi zlepen sebevdom a konen
- tyto eny netouily po ni sexuln apetenci (Blumberg, 2003).
Dal vzkum, kter zveejnili Rinehart a McCabe v roce 1998, analyzo-
val cca 150 osob s tm, e na zklad vsledk vyeten byly porovnvny
2 skupiny respondent skupina s vysokou mrou sexuln apetence a skupina
s nzkou i bnou rovn sexuln apetence. Krom potu sexulnch styk
se tyto skupiny neliily v rovni zkosti, obsesivn kompulse, impulsivity, de-
prese, strachu z intimity (Rinehart, McCabe, 1998).
2.2 Denice sexuln zvislosti
Defnic sexuln zvislosti byla sestavena cel ada. Mnoh z nich tak, aby je
bylo mon pout pi ppadnm ptm zalistovn do MKN a DSM. Vy-
brala jsem tedy takov znn defnice sexuln zvislosti, na kterm by se mohli
teoreticky shodnout vichni, aktuln se tmto problmem zabvajc, specia-
list na sexuln zvislost:
jde o excesivn a nekontrolovateln chovn i sexuln jednn, kter vede
k subjektivnmu distresu, socilnm nebo pracovnm problmm i leglnm
31
a fnannm negativnm dopadm (Black & kol., 1997). Ve vztahu k defnici
ltkov zvislosti dle MKN-10 mme tedy tyto dva imanentn parametry:
pote s kontrolou nad svm sexulnm chovnm, jeho neovladatelnost,
negativn nsledky v oblasti sociln, zdravotn, fnann. Carnes kod-
liv nsledky specifkuje takto: vysok riziko depres a sebevrad, sebepoko-
zovn, zsadn naruen rodinnch a partnerskch vztah, vetn pchn fy-
zickho i psychickho nsil, sexuln zneuvn, fnann nsledky (Carnes,
2003, str. 5). Ze sociln oblasti jsou ast pracovn problmy, pokles produk-
tivity prce, naruen rodinnch a partnerskch vztah, z fnannch dopad
to mohou bt vysok nklady souvisejc s uspokojovnm sexulnm poteb
(v zahrani se asto uvd jako pklad prostituce, sex po telefonu, i placen
pornoweby a dal) nebo sekundrn ztrta zamstnn nap. v dsledku pro-
vozovn cybersexu v pracovn dob.
Bhem poslednch dvaceti let byly publikovny mnoh jin varianty defnice,
jejich reprezentativn vet nsleduje v abecednm azen podle jmen autor.
A. Cooper uvd, e kompulsivn sexuln chovn mus trvat alespo 6 msc
a mus zahrnovat tchto pt aspekt: poprn, nespn pokusy pestat s ta-
kovm chovnm, nadmrn mnostv asu vnovanho takovmu chovn, se-
xuln chovn m negativn dopad na sociln, rekrean, psychologick a pra-
covn procesy, toto chovn jedinec opakovan vyhledv a realizuje navzdory
jeho kodlivm nsledkm (Cooper, 2005).
J. D. Levin se ve sv defnici sexuln zvislosti nechal inspirovat defnic lt-
kov zvislosti dle DSM-IV a sestavil diagnostick kritria sexuln zvislosti
takto s tm, e sta naplnn t z nich k tomu, aby byla klasifkovna sexuln
zvislost:
opakujc se sexuln aktivita znemouje plnit zkladn ivotn a spole-
ensk role (pracovn, koln, partnersk apod.), nap. zneuvn podzench
k navazovn sexulnch vztah st v demoralizaci na pracoviti a tud ztrt
produktivity,
sexuln aktivita se vyskytuje v potenciln nebezpench situacch,
nap. veejn msta, ale i pracovit,
opakovan problmy se zkonem v dsledku sexuln aktivity (pozn.
v nkterch sttech USA je nap. zakzna prostituce, take sex s prostitutkou
je trestn i pro zkaznka), me jt ale tak o rozklad manelstv, zkaz stkat
se s vlastnmi dtmi apod. V ppad, e se jedn o zvislost u paraflika, pak
jsou nsledky zejm,
pokraovn v sexulnch aktivitch navzdory kodlivm nsledkm,
nap. zanedbvn a ztrta zamstnn, rozklad v rodin,
32
tolerance - aby dolo k dosaen vytouenho efektu, chovn bylo
inn pro pocit levy apod., je nutn stle se zvyujc mnostv chovn nebo
chovn trvajc del as,
tlesn odvykac syndrom - pi pokusu o omezen i vynechn chovn
dochz k depresi, pocitm zkosti, podrdnosti, rozladm apod. Vedle Le-
vina zaazuj do symptom sexuln zvislosti tlesn odvykac syndrom t
Reece a Dodge (Reece, Dodge, 2004) a Hopkins (Hopkins, 2002), vychzeje
ze svch vzkum (viz ne), piem konkretizuj: pocen, tas, bolesti hlavy,
such oi (u cybersexu), nepravidelnosti v jdle, nespavost, zanedbvn bn
hygieny, maltnost a navu,
zvyujc se mnostv sexulnch aktivit, postupn narstajcch v ase,
kter jsou poteba k dosaen clovho stavu,
opakovan nespch o kontrolu a schopnost ovldat sexuln aktivity,
nsleduj vitky, pocity viny, zvislost se prohlubuje,
stle del a del as, kter je poteba k dosaen clovho stavu,
pokles jinch aktivit (socilnch, pracovnch, rekreanch apod.) v d-
sledku sexuln aktivity,
pokraovn v sexulnch aktivitch navzdory uvdomovn si petrv-
vajcch fyzickch nebo psychickch problm majcch piny v tchto se-
xulnch aktivitch, nap. ohroen pohlavnmi chorobami, deprese, zkostn
stavy a dal (Levin, 1999).
A. Goodman v roce 2001 navrhl tuto defnici:
jde o chovn, kter me slouit jak k poskytovn poten, tak jako
nik z vnitn nepohody,
jde o ztrtu kontroly nad vlastnm sexulnm chovnm a realizaci tako-
vho chovn navzdory zjevnm kodlivm nsledkm (Goodman, 2001).
Jet ped tm, v roce 1993, sestavil ale komprehensivnj, a snad nejvce cito-
van, vklad pojmu sexuln zvislosti:
Pro diagnzu zvislosti mus jedinec splovat alespo 1 z nsledujcch kri-
tri, kter se vztahuje k aktuln jedince ohroujcmu chovn:
opakovan nespn pokusy o zastaven specifckho sexulnho chovn,
zvyujc se pocit tenze bezprostedn pedchzejc realizaci sexulnho
chovn,
poten i leva v okamiku realizace takovho sexulnho chovn,
splnn minimln pti z nsledujcch dalch kritri:
33
ast opakovan zaobrn se sexulnm chovnm nebo aktivitami, kter
jsou ppravou takovho sexulnho chovn,
ast sexuln chovn ve vtm a vtm rozsahu nebo po del ne za-
mlenou dobu,
opakovan pokusy o omezen, kontrolu nebo ukonen sexulnho chovn,
velk mnostv asu strvenho aktivitami nezbytnmi pro realizaci sexul-
nho chovn, asti na sexulnm chovn nebo zotavovn se z jeho nsledk,
ast ast na sexulnm chovn, tebae m jedinec plnit svoje pra-
covn, studijn, domc nebo jin sociln zvazky,
dleit sociln, pracovn nebo relaxan aktivity jsou ukoneny nebo
omezeny v dsledku sexulnho chovn,
pokraovn v sexulnm chovn navzdory vdom, e m jedinec per-
manentn nebo opakovan sociln, fnann, psychologick nebo fyzick pro-
blmy, je jsou zpsobeny nebo narueny sexulnm chovnm,
tolerance - aby dolo k dosaen vytouenho efektu, nebo aby chovn
bylo inn pro pocit levy, je nutn stle se zvyujc mnostv takovho cho-
vn nebo chovn trvajc del as,
intenzivn a petrvvajc neklid nebo podrdnost, pokud nen mon
realizovat sexuln chovn,
vybran symptomy poruchy petrvvaj minimln 1 msc nebo se obje-
vuj opakovan bhem del doby (Leedes, 2001).
Dle E. Colemana se kompulsivn sexuln chovn objevuje jak s paraflickmi
symptomy, tak neparaflickmi, postavil tedy svj nvrh klasifkace sexuln
zvislosti na defnici paraflie dle DSM-IV a uvd defnici pro paraflick kom-
pulsivn sexuln chovn stejn jako pro neparaflick. Paraflick kompulsivn
sexuln chovn pedstavuje chovn s poruchou v objektu sexuln preference
(fetiismus, pedoflie, egodystonn homosexualita) nebo s poruchou v aktivit
(nejastji exhibicionismus, voyerismus).
paraflick kompulsivn sexuln chovn zahrnuje nekonvenn sexu-
ln chovn, kter je obsesivn a kompulsivn,
neparaflick kompulsivn sexuln chovn zahrnuje konvenn sexu-
ln chovn, vyskytujc se v extrmn form, je nutkav, znovu se opakujc,
distresujc a negativn ovlivujc bn fungovn jedince. Zahrnuje znovu
se opakujc a intenzivn neparaflick sexuln fantazie, nalhav sexuln po-
teby a chovn, kter psob klinicky signifkantn distres v sociln, pracovn
nebo jin dleit oblasti ivota a zrove nen pinou jin onemocnn, po-
rucha v dsledku uvn nvykov ltky nebo vvojov porucha.
34
Paraflick sexuln chovn je jasn vymezeno v aktuln klasifkaci nemoc,
a proto se vnuje Coleman dle neparaflickmu kompulsivnmu sexulnmu
chovn, kter rozdlil do pti skupin, z nich s prvnmi tymi se setkvme
bn u cybersexu:
kompulsivn vyhledvn a stdn sexulnch partner,
kompulsivn fxace na nedosaitelnho partnera,
kompulsivn masturbace,
kompulsivn navazovn stle novch a novch milostnch vztah,
kompulsivn sexualita v rmci existujcho vztahu.
Coleman dle upozoruje, e o sexuln zvislost se nejedn tehdy, pokud se
jedinec sice zaobr eenm sexulnch otzek, ale je to v dsledku standard-
nho vvoje nebo bnch ivotnch situac jako je adolescence, zamilovn se.
Tady se sice laicky hovo tak o posedlosti, ale jde o bn, zdrav chovn.
V nkterch kritickch obdobch me u konkrtnho jedince dochzet k tomu,
e sex jedinec vyuv k odreagovn, form een manelskho problmu, ale
nejedn se o zvislost, pokud jde o krtkodobou zleitost a jedinec neztrc
kontrolu nad takovm chovnm. Zvislost je zleitost dlouhodob a bohuel
velmi resistentn vi zmnm (Coleman, 2003).
W. P. Ragan a R. P. Martin uvd, e sexuln zvislost je ztrta kontroly nad
sexulnm chovnm a permanentn opakovn takovho chovn navzdory
negativnm socilnm psychologickm a biologickm nsledkm. Jde o chro-
nick, progresivn a potenciln fatln onemocnn, kter je charakterizovno
vysokou toleranc, cravingem, kompuls, utajovnm, nesamostatnost, tles-
nmi odvykacmi stavy, obses a zmnami osobnosti (Ragan, Martin, 2000).
P. Carnes, D. Delmonico a E. Grifn-Shelley defnovali zvislho sexulnho
jedince jako osobu, kter prov psychickou bolest, v, e je patn a bez-
cenn, m pocit, e ji nikdo neme milovat, jej pn nebudou nikdy uspoko-
jena, a kter si mysl, e sex je jej nebo jeho nejdleitj potebou. Sexuln
kompulsivn chovn je pak neodolateln nalhav poteba realizovat iracio-
nln sexuln akt (Cooper, 2005). Carnes stanovil 10 skupin projev sexuln
zvislosti a u jde o neparaflick i paraflick sexuln chovn:
sexuln fantazie vzruen roste s pleitost, osoba zanedbv sv
povinnosti, aby se zaobrala plnovnm i ppravou na dal sexuln dobro-
drustv,
svdn vzruen roste s pleitost, zvenm rizikem nebo potem
partnerek. Miz rychle po vodnm kontaktu,
35
voyeurismus vizuln stimulace slou k navozen obsesivnho vytren,
vzruen me bt zvyovno masturbac, rizikem (tajn sledovn), pekrao-
vnm norem,
exhibicionismus sna se upoutat pozornost ke svmu tlu, sexulnm
stem tla. Vzruen je navozeno okem nebo zjmem nhodnho pozorovatele,
placen sex vzruen je spojeno s placenm za sex a bhem asu se
stane pevn navzno prv na penze. Placen navozuje pocit povolanosti
a moci nad svmi potebami (podobn je tomu nap. u patologickho hrstv
nebo jdla). Vzruen zan narstat s vdomm mm penze a hlednm po-
skytovatele sluby,
koistnick sex - vzruen je podmnno zsknm kontroly nad ostat-
nmi uvnm sexu jako ntlakovho prostedku,
intruzivn sex vzruen je dosahovno bezuzdnm pekraovnm hra-
nic sexulnho chovn,
anonymn sex dosaen vzruen vyaduje, aby nedolo k dn p-
pravn fzi (svdn) nebo placen za sex a jedn se o okamitou zleitost bez
dalch zvazk. Vzruen je zvyovno nechrnnm stykem nebo stykem ve
vysoce rizikovm prosted (parky, veejn toalety apod.),
sado-masochismus vzruen je dosahovno pi realizaci specifckch
scn sexulnho jednn, pi nich dochz k poniovn, fyzickmu a psy-
chickmu nsil a u je uskuteovno nkm jinm na postienm (masochis-
mus) nebo naopak postienm na jinm (sadismus),
zneuvajc sex vzruen je dosahovno pi zamen sexulnho cho-
vn na zraniteln jedince, nap. klienti, pacienti (Carnes, 2003).
K boomu cybersexu dolo a v nkolika poslednch letech, proto mnoh def-
nice tento hel pohledu nepin. Nicmn postien mohou realizovat svoje
problematick chovn v jakkoli z ve uvedench skupin pomoc Internetu,
tzn. jako npl cybersexulnho chovn, a u jde o vyhledvn sexulnch
partner, voyeurismus, svdn, stdn sexulnch partner atd.
B. Dodge, M. Reece, S. L. Cole a T. G. M. Sandfort vychzej ve sv defnici
z autor Kalichmana a Rompy, mmj. autor diagnostickho nstroje na men
rovn, mry sexuln zvislosti - the Sexual Compulsivity Scale (Kalichman,
Rompa, 1995), kdy sexuln zvislost defnuj jako petrvvajc, vtravou,
nechtnou nalhavou potebu realizovat urit sexuln akty asto v rituali-
zovan nebo rutinn form. Takov sexuln chovn narst a m potencil
zpsobit kodliv nsledky vi self, stejn jako vi jinm subjektm (Dodge,
Reece, Cole & Sandfort, 2004).
36
P. Hall pak nejnovji defnuje sexuln zvislost jako jakoukoli sexuln ak-
tivitu (nerozliuje paraflickou i neparaflickou), kter se vymkne kontrole.
Sexuln zvisl jedinec je puzen vyhledvat a astnit se takovho sexul-
nho chovn, tebae mu toto pin problmy v oblasti osobnho, socilnho
a pracovnho ivota. Takov chovn me mt podobu kterhokoli z ne uve-
dench typ chovn nebo jejich kombinace:
kompulsivn masturbace,
kompulsivn vyhledvn a prohlen pornografe,
permanentn vyhledvn jednorzovch sexulnch styk,
exhibicionismus,
fetiismus,
nebezpen sexuln praktiky,
prostituce,
anonymn sex,
sex po telefonu,
permanentn stdn sexulnch partner,
nelegln sexuln praktiky.
Imanentnm znakem zvislosti nen ve uveden sexuln chovn, ale
ztrta kontroly, neschopnost pestat bez ohledu na dopady a pouvn tako-
vho sexulnho chovn jako anestetika na psychickou bolest, jako zpsob
een problm a komunikace se svtem (Hall, 2006).
2.3 Argumenty proti konceptu sexuln zvislosti
Argumenty proti konceptu sexuln zvislosti se vyvj v ase, vtina z nich
provz tma sexuln zvislosti od potku vzkumu tto problematiky a je
stle pedmtem zkoumn. Ne podvm vbr protiargument tak, jak je
shrnul Goodman (Goodman, 2001), nslednou polemiku jsem pak zaadila do
sti B, kapitoly 7. Diskuse.
mnoho psychoterapeut a psycholog, vnujcch se lb zvislost, nen
obeznmeno a trnovno v oblasti lby sexuln zvislosti (Coleman, 1986),
sexuln zvislost nen dostaten podloen vzkumem, nejsou jasn
dkazy o efektivnosti lby (Coleman, 1986),
37
nebezpe pouvn termnu sexuln zvislosti spov v tom, e toto
pedpokld jedince zvislho na vech projevech sexulnho chovn, sexul-
nch objektech nebo kombinacch sexulnch chovn. Dle takovho modelu
by pak ale mla bt clem lby abstinence (Coleman, 1986),
zvislost je stav fyziologick zvislosti na konkrtn ltce rozvjejc se ze
zvykovho uvn takov ltky. Znaky popisovanho sexulnho chovn ale
nemohou bt nazvny zvislost, protoe peruen/abstinence od takovho
sex. chovn nevede k fyziologickmu distresu (Levine & Troiden, 1988, ob-
dobn Barth & Kinder, 1987),
zvislost je vce ne jenom odchylka od socilnch norem. Psychosexu-
ln poruchy jsou socilnm konstruktem, tzn. stigmatizujc nlepkou piaze-
nou k takovmu sexulnmu chovn, kter se odliuje od hlavnch kulturnch
standard (Levine & Troiden, 1988),
pojmy jako permanentn zaobrn se sexem, ztrta kontroly, nezvladatel-
nost, negativn nsledky jsou ryze subjektivn hodnotiteln, navc kontrola a ztrta
kontroly jsou dva hranin, spojen pojmy na te stupnici (Orford, 1978),
za zvislost lze povaovat pouze takov onemocnn, na kter lze apli-
kovat pstup 12ti krok a touto formou je lit (Satel, 1993). Model onemoc-
nn nen odpovdajc v ppad sexuln zvislosti, protoe sexuln zvislost
nen zpsobena konkrtnm, zachytitelnm organickm pokozenm. Model
onemocnn implikuje roli nemocnho, kter navozuje pasivitu a rezignaci
na odpovdnost,
nen mon zahrnovat kad kompulsivn sebedestruktivn chovn pod
pojem zvislost, vytv to adu problm, mezi nimi tak devalvaci vznamu
termnu zvislost (Satel, 1993),
koncept sexuln zvislosti me bt zneuit ke zbavovn odpovdnosti
lid, u kterch bude tato diagnza stanovena. Budou se schovvat za takovou
diagnzu, aby se vyhnuli odpovdnosti za sv chovn (je pravdpodobn m-
nno na parafliky). Sex. zvisl pak budou obti, kter mus bt chrnny, do-
konce i kdy o to vbec nebudou stt (Szasz, 1994).
38
39
3 Kde hledat piny vzniku a udrovn
sexuln zvislosti
lovk sexuln zvisl si neuvdomuje, co je za tm, zda toto chovn m
koeny v njak udlosti z minulosti, neeenm problmu, nhod, genech.
Podstata a charakter sexuln zvislosti vede klienta k tomu, aby si nepiznval
zvanost problmu, klamal sm sebe i druh ve vci schopnosti ovldat sv
chovn a schopnosti minimalizovat dopady na ivot svj i druhch (Carnes,
2003). Teori pin vzniku a udrovn sexuln zvislosti existuje cel ada,
nicmn je mon je shrnout do t hlavnch skupin: psychosociln teorie, bi-
ologick a multidimenzionln.
Uvdn modely pin se vdy podl tu vce, tu mn, na t kter fzi z-
vislosti: u psychosocilnch aspekt mohu vyzdvihnout zejmna fzi iniciace
a ukonovn, u genetickho modelu v souvislosti s genem pro vyhledvn
novho fzi iniciace, u neurobiologickho modelu pak fzi udrovn a ukon-
ovn, u podmiovn fzi udrovn a u kognitivnho modelu a teorie kogni-
tivn-sociln fzi iniciace i udrovn.
3.1 Psychosociln teorie
Pod tuto skupinu teori jsem shrnula vechny, kter se zamuj na psycho-
logick a sociln initele vzniku a vvoje sexuln zvislosti, vetn proudu
behaviorln psychologie a teorie uen.
McCarthy a Quadland uvd, e zkost, strach z intimity, nzk sebehodno-
cen, obsesivn kompulse a neuspokojiv partnersk vztahy jsou kauzln pro
vznik kompulsivnho, ritualistickho a nekontrolovatelnho sexulnho chovn
(Rinehart, McCabe, 1998). Podobn Dwyer (1998) zjistil, e vtina paraflik
vykazujcch kompulsivn sexuln chovn m velice nzk sebehodnocen, ne-
nvid se, pociuje vinu za sv chovn. Carnes popisuje ztrtu sebedvry, po-
city bezcennosti, zklamn, viny, hanby, represe (Rinehart, McCabe, 1998).
40
Carnes, Black & kol. a dal povauj za vznamn faktor pispvajc k vzniku
zvislosti fyzick a sexuln zneuvn osob v dtstv s astou posttraumatickou
stresovou poruchou v dosplosti (Carnes, 2003, Black & kol, 1997).
Birchard, jeden z pednch britskch vzkumnk a terapeut v oblasti se-
xuln zvislosti, se domnv, e psychologick koeny sexuln zvislosti je
teba hledat v narcistick porue osobnosti. Pedpokld, e k porue dochz
v dtstv a tato vyst v negativn sebepijmn stejn jako v neakceptovn self.
Takov negativn self image st v depresi, chronickou zlost, pocity osamocen
a nekontrolovateln pocity hanby. Msto een existujcch psychickch kod
si zvisl a u vdom i nevdom vybr anestetikum na psychickou bolest.
Ale pro si nkte vybraj prv sex jako svoji drogu? Birchard uvd, e lze
vysledovat dv komponenty v pvodn rodin sexuln zvislho. Bu se sexu-
ln zvislost u nkoho z pedk nkdy ji vyskytla, vyplyne to najevo ze vzpo-
mnek, e zvisl nap. objevil pornografck materily takovho lena rodiny
nebo si vzpomn, e tento len ml opakovan mimomanelsk sexuln styky,
druhm extrmem bv vyhbn se sexu nebo sexuln abstinence. Druhou
monou pinnou komponentou je zjevn nebo skryt sexualizace v dtstv.
Ta me mt mnoho podob, nkte klienti si mohou uvdomovat konkrtn
ppady zneuvn nebo nestandardn sexuln chovn, jin si tko dok
tyto i podobn problmy pipustit nebo uvdomit. Nadmrn pocity studu
jsou typickm vsledkem narcistick poruchy stejn jako pohonem zvislho
chovn (Hall, 2006).
3.1.1 Behaviorln teorie, teorie uen, kognitivn teorie
Tyto teorie jsou zaloeny na studiu chovn, kter zskvme uenm. Jednot-
kami chovn jsou spojen stimulu a reakce. Rozhodujc vznam je pipisovn
prv uen a odnauovn se doucho a nedoucho chovn. Po klasickch
behaviorlnch teorich se v 60. letech 20. stolet zaaly prosazovat sociln-ko-
gnitivn teorie uen, kter pracuj s tm, e vsledn chovn vznik jako kom-
binace vnjch vliv a zrove vliv spovajcch uvnit t kter osobnosti.
Operantn podmiovn
Principem operantnho podmiovn je vytvoen vazby mezi chovnm
a jeho nsledky posilovnm. Pokud nsledky chovn pin to, co od nich bylo
oekvno (pjemn pocity, levu), dochz k pozitivnmu nebo negativnmu
poslen takovho chovn a zvyuje se pravdpodobnost jeho opakovn.
Kontakt se sexulnm podntem (a u to jsou osoby nebo pedmty) je
pozitivn poslen sexulnm vzruenm. Toto vzruen me vst k sexulnmu
chovn a orgasmu, co zase posiluje vyhledvn sexulnch podnt. Obvyk-
lm dvodem pro udrovn vybranho sexulnho chovn u sexuln zvis-
lch je to, e vede k sexulnmu uvolnn. Pi vyhledvn materil dochz
41
k posilovn v nepravidelnm pomru k potu reakc, co vytv nejsilnj
vazbu, podmnn chovn je poadovno stle vce asto, ale odpovdi je do-
sahovno za stle del dobu (Putnam, 2000).
Klasick podmiovn
Model klasickho podmiovn zahrnuje vytvoen vazby stimulu a chovn.
Tento model stejn jako pedchzejc operantn podmiovn - vstupuje na
scnu a ve fzi udrovn. U zvislosti na cybersexu se projevuje tak, e stimul
asociovan s uvnm potae je spojen se sexulnm vzruenm. Po urit
dob, kdy dochz k opakovanmu vytven vazby mezi pouvnm po-
tae a dosahovnm sexuln vzruen, dojde k tomu, e nepodmnn podnt
(pouvn potae) vyvolv fyziologickou odpov, tj. sexuln vzruen
projevujc se nap. chvnm se, zrychlenm krevnho obhu, lubrikac apod.,
a to ped kadm kontaktem se sexulnm materilem. Takov jedinec me
bt neschopen bn prce s potaem v dsledku toho, e nastane nauen
reakce sexulnho vzruen pi prci s potaem (Putnam, 2000). Obdobn si
lze tento princip fungovn pedstavit s jakmkoli jinm objektem i aktivitou
realizovanou s clem sexulnho vzruen a ukojen se.
Sociln-kognitivn teorie Alberta Bandury
Tato teorie je zaloena na uen se npodobou, to znamen, e lid se u tm,
e napodobuj chovn druhch lid. Pozorovn jejich vzor a model pak
vede ke vzniku subjektivnch pesvden a oekvn tkajcch se efektivnosti
takovho chovn. Z pohledu zvislosti sexuln m pro ns zsadn vznam
Bandurv pojem self-efcacy, sebeinnosti, nebo-li subjektivn pesvden
o vlastn zdatnosti. Jde o pesvden, e lid jsou schopni kontrolovat sv
chovn, ovlivovat svoji motivaci, e maj kapacitu ovlivnit to, co budou dlat,
kolik sil jsou schopni vynaloit, jak dlouho jsou schopni odolvat probl-
mm, elit problmovm situacm. Pi aplikaci na sexuln zvislost se pak
jedn o schopnost podret si kontrolu nad sexulnm chovnm, rozpoznat
mru rizikovosti a udret sexuln chovn pod touto hranic. Bandura piel
s teori pm zvislosti mezi mrou sebeinnosti a schopnost odolat riziko-
vmu sexulnmu chovn. Tento model byl pak podroben mnoha vzkumm
(viz st B, Vzkumn st), nebo doten teorie me bt klem k tomu,
pro se nkdo zvislm na sexu stane a nkdo nikoli, pro nkdo podlehne
rizikovmu sexulnmu chovn a jin ne.
Kognitivn model
Model vychz z hypotzy, e sexuln zvisl kompenzuje svou neschopnost
blzkho, dvrnho a intimnho vztahu vytvenm fantazi a baenm po od-
vozench nhrakch. Prvnm stavebnm kamenem tto teorie je koncept vnit-
nch pracujcch model (internal working models, IWMs). IWMs a fantazie
42
jsou kognitivn procesy, kter popisuj nebo zobrazuj pstupnost a otevenost,
pijet a jistotu formou vytvoen vazby (s vhodnm subjektem). V dob, kdy
probh nedobrovoln separace od subjektu takov vazby, pociuje strdajc
distres, kter se projevuje baenm po nvratu do vazby. Baen je rovn ko-
gnitivn proces.
Druhm stavebnm kamenem tto teorie je koncept bezpe, bazln jistoty.
Jak subjekt vazby, tak fantazie jsou bezpenou zkladnou, bezpenm ms-
tem, kam se jedinec vrac tehdy, kdy zav stres nebo separaci. Je znmo, e
oxytocin podporuje pocity bezpe a tst. Vyluuje se bhem kojen a vytv
vazbu k dtti, co je zatek vytven bazln jistoty. Tak se vyluuje pi
mazlen a v kad fzi lidsk sexuln reakce. Oxytocin je rovn produko-
vn dky erotickm kognitivnm stimulm (fantazii) jako podmnn odpov
v dob abstinence od pm fyzick stimulace. Kognitivn procesy vztahujc
se k ranmu pipoutn se k jeho osob produkuj model diskomfortu vi
ostatnm, s nimi by mohlo dojt k vytvoen vazby. Proto fantazie takovho
jedince, spe ne ran neuspokojiv vztahy, slou jako model pro pevnou
a bezpenou pseudo-vazbu. Tato dichotomie vytv model, kter neme
dn z jeho partner napodobit. Fantazie jsou toti ideln formou zkladn
jistoty, ve ostatn selhv. Zrove fantazie (namsto pvodn peujc osoby
blzk) generuje potvrzen vztahujc se k self sebehodnota, pijet, jistota.
U tchto jedinc bv zsadn rozpor mezi tm, co ct v relnm svt a ve
fantazii (Leedes, 2001).
Zvry z ve uvedenho kognitivnho modelu tedy pin zjitn, e se-
xuln touha je vytvena dvma promnnmi: 1) komfortem, kter jedinec
pociuje v mezilidskm vztahu a 2) komfortem, kter jedinec pociuje pi fan-
tazii. Tyto tvo podstatu sexuln touhy u sexuln zvislch. Sexuln zvisl
se uchyluj do virtuln reality, kde hledaj to, co jim chyb v relnm svt
- pijet a jistota.
3.2 Biologick teorie
Tyto teorie sleduj problematiku zvislosti z pohledu biologicky podmnnch
znak, kter vytvej predispozici pro vznik a rozvoj zvislosti. K tmto teo-
rim pat tyto hlavn modely: genov a neurobiologick.
3.2.1 Genov model
Nkte lid jsou nchylnj k zvislosti, a u je drogou cokoli. Zpsobuj
to geneticky uren povahov vlastnosti a mozkov mechanismy. Ne vechny
43
typy zvislost jsou vak stejn. S rznmi typy drog souvisej rozdln gene-
tick, neurologick a spoleensk faktory, z nich nkter jsou shodn u vech
typ zvislost a nkter jsou specifck pro tu kterou zvislost. Pro genetickou
predispozici hovo nap. to, e rzn typy zvislost u takto postiench je-
dinc maj tendenci se sdruovat (viz st A, kapitola 5.2 Pehled vzkum)
(Hamer, Copeland, 2003).
U lid, stejn jako u zvat, jsou vechny aspekty uvn nejrznj ltek
zpsobujcch zvislost vce i mn ovlivovny geneticky. Geny neovldaj
zvislost, ale spe reakce na urit ltky jak mnostv ltky me lovk
snst a do jak mry ltka ovlivn jeho chovn. Nemme dn gen zvislosti.
Rovn Ridley uvd, e geny nejsou od toho, aby zpsobovaly nemoci. Geny
se vyskytuj v rznch funknch variantch, kter v kombinaci s psobenm
vliv prosted vytvej individuln osobnost kadho z ns (Ridley, 2001).
Vliv gen na jednotliv fze vvoje zvislosti
Prvnm krokem na cest k zvislosti je iniciace. Osobnostn rys, kter se podl
s nejvt pravdpodobnost na tom, e si nkdo d svou drogu poprv, je
vyhledvn novho. Je nejsilnj pohnutkou pro iniciaci. Souvislost mezi vy-
hledvnm novho a vznikem zvislosti vzkumn sledovali a zjistili nezvisle
na sob mimo jin Marvin Zuckerman a psychiatr Robert Cloninger (Hamer,
Copeland, 2003).
Dal stdium zvislosti spov v neustlm uvn drogy a nazv se
udrovn. Pro lid stle uvaj ltky (ale i chovn), kter zpsobuj tak
siln mozkov reakce, jsou nezdrav a do urit mry jsou spolenost zavrho-
vny? Zd se, e zde hraje dleitou roli zkost a deprese. zkost a deprese
jsou aspekty geneticky ovlivovanho povahovho rysu zvanho vyhbn se
ohroen. zkostliv lid mohou pravideln uvat alkohol a drogy (tedy i cho-
vn), aby zakryli nebo potlaili sv negativn pocity. Kdy poznaj, e droga
ukliduje jejich nervy a zlepuje jejich nladu, pak mohou drogu uvat stle
(Hamer, Copeland, 2003; Dodge, Reece, Cole & Sandfort, 2004). Zrove se
zde ale uplatuje teorie uen a operantnho podmiovn (viz ve). Souvis-
lost mezi zvislostmi a vyhbnm se ohroen, vetn dalch souvztanch
aspekt jako je zkost, deprese a neuroticismus, je asto velmi komplikovan.
Nkter vzkumy prokzaly, e vyhbn se ohroen je dleitm faktorem
u lid po padestce, ale mlo vznamnm u lid mladch ticeti let, dle pak, e
eny podlhaj zkosti a depresi v prmru vce ne mui a zd se, e vyhbn
se ohroen u nich hraje pi uvn drog nejdleitj roli, a konen tet
komplikac je, e uvn drog samo zpsobuje depresi a u dlouhodobjch
vzkum je tedy nutn urit, co bylo dve (Hamer, Copeland, 2003).
Posledn fz procesu zvislosti je skoncovn, pp. neskoncovn s drogou
fze ukonovn. Znamen mysln a clevdom skoncovn s vitm n-
vykem nebo zvislost. Pi skoncovn se zvislost je jednm z nejdleitj-
44
ch initel rove sebepojet, sebeinnosti, nebo tak osobn resilience ve
smyslu odolnosti vi zti, schopnosti a prunosti vyrovnvat se s problmy,
rozvjet dobr nvyky, mt jasn ivotn plny, jednat v souladu s nimi a umt si
odept okamit poten. Jde spe o nauen charakterov rys ne vrozenou
povahov vlastnost. Dalm souvisejcm initelem je svdomitost, kter vya-
duje umt zachzet s vlastn touhou a ovldat nutkn. Svdomitost je jedna
z nejdleitjch vlastnost potebnch pro skoncovn se zvislost (Hamer,
Copeland, 2003).
Teorie genu serotoninovho penaee
Mezi dal teorie zabvajc se vlivem gen pat teorie genu serotoninovho
penaee, kter omezuje zkost a depresi. Hamerv tm ovoval, zda zro-
ve uruje tento gen, jak asto maj lid pohlavn styk. Vdci zjistili signif-
kantn korelaci frekvence pohlavnho styku s tmto typem genu. Mui s genem
serotoninovho penaee, kter zvyoval zkost, mli pohlavn styk mnohem
astji ne mui s genem, kter zkost snioval. U sexuln nejaktivnjch
mu, kte mli sexuln styk nejmn jednou tdn, bylo tm dvakrt prav-
dpodobnj, e budou mt gen zpsobujc zkost, ne u mu s ni frek-
venc sexulnch styk. Platilo to nezvisle na vku, rovni vzdln, etnick
skupin nebo sexuln orientaci. Tento gen sice nen hlavnm regultorem se-
xulnho termostatu, ale zd se, e je jeho malou, zato dleitou, soustkou.
Jestlie gen, kter zpsobuje zkost, zpsobuje zrove to, e maj lid astj
pohlavn styk, pak tento gen pechz asto do dalch generac, bez ohledu na
to, jak se lid ct (Hamer, Copeland, 2003).
Teorie genu pro vyhledvn novho dopaminov teorie
V roce 1995 vzkumn tm v Izraeli, veden Richardem Ebsteinem z laboratoe
v S. Herzog Memorial Hospital v Jeruzalm, a Robertem Belmakerem, izrael-
skm psychiatrem zajmajcm se o schizofrenii, kter se tak zabval vnmi
poruchami produkce dopaminu, objevili gen D4DR, kter tvo receptor do-
paminu. Tento gen se vyskytuje u rznch lid ve velmi rozdlnch variantch.
Uprosted tohoto genu je velmi promnliv sek DNA, kter je dlouh 48 bz
kdujcch 16 aminokyselin. Tento sek se me vyskytovat v rznm potu
kopi, od dvou a po jedenct. Nejbnj forma tohoto genu m tyto seky 4
a druh nejbnj 7. Receptor D4 se syntetizoval v limbickm systmu. Vdci
zjistili, e jde o gen ovlivujc gen pro vyhledvn novho (tzn. ten, kter
stoj na zatku vzniku zvislosti). m del mli probandi variantu genu, tm
vce touili po novch a vzruujcch zitcch. Nsledn toto potvrdily i dal
zrealizovan pokusy v USA, Kanad (Hamer, Copeland, 2003).
Marvin Zuckerman, prvn psycholog, kter uspodal rozshlou studii
temperamentovch vlastnost, pod termn vyhledvn vzruen nebo vy-
hledvn novho zahrnuje tyi pbuzn, avak odlin sousti: vyhled-
45
vn napt a dobrodrustv, hledn zitk, citlivost na nudu a ztrtu zbran.
Vechny tyto nzvy ale popisuj hledn novho vzruen a zitk a ochotu
podstupovat riziko. Poten vahy o vyhledvn novho byly zaloeny na
zsad optimln aktivace. Mlo se za to, e urit rove stimulace je prav-
dpodobn pro mozek nejpjemnj pli nzk nebo pli vysok byla
povaovna za nepjemnou. Mezi ltky, kter ovlivuj pocity radosti a uspo-
kojen, pat dopamin. Ltka, kter se uvoluje pi zdravm a kvalitnm sexu,
po skvlm jdle nebo po kokainu a amfetaminech. Dopamin je aktivtorem
chovn. Nut lidi hledat a snait se o vci, kter jim dlaj dobe, a zpsobuje
radost a uspokojen, pokud tyto vci najdou. Uvnit mozku je oblast nazvan
nucleus accumbens, je obsahuje mnoho neuron, kter produkuj dopamin
a reaguj na nj. Je to centrum slasti, a kdy se v tto oblasti uvoln dopamin,
vyvolv to velmi pjemn pocity. Jedna skupina tchto bunk zasahuje svmi
vbky do limbickho systmu a do elnch lalok mozkov kry, kter se
podlej na logickm usuzovn. Jin skupina neuron ovlivuje dopaminem
oblast mozku, kter ns aktivuje k hledn novho a neznmho. Dopamin
sm tuto reakci nevyvol. Je klem, zmkem je receptor, vznamn protein,
kter se nachz na povrchu mozkovch bunk. dn jin ltka ne dopa-
min do tohoto receptoru nezapadne. Dopamin pat do skupiny monoamin,
penae nervovho vzruchu, kter se podl na rznch aspektech chovn
tkajcch se osobnosti, depres, drogov zvislosti, uvn alkoholu, agrese,
jdla a sexu. Geny pouze uruj zpsob, jm urit mozkov buky reaguj
na dopamin, co nsledn ovlivuje reakci dotyn osoby na nov podnty.
To, jakm zpsobem vak jedinec reaguje na nov stimuly, je zleitost spe
charakteru (Hamer, Copeland, 2003).
Nkolik vzkum ukzalo, e lid s velkou touhou po novch zitcch
uspokojuj svou potebu zmny a rozmanitosti tak tm, e asto stdaj sexu-
ln partnery. Takov chovn je typick prv u sexuln zvislosti. Anthony
Bogaert a William Fischer z univerzity v Zpadnm Ontariu napklad objevili,
e touha po novch zitcch odpovd potu sexulnch partner lpe ne
ostatn faktory, vetn fyzick pitalivosti, munosti, vku a veobecnho z-
jmu o sex. m vce nkdo touil po novch zitcch, tm vce ml sexulnch
partner. V jinm vzkumu se Marvin Zuckerman a jeho kolegov zamili na
vysokokolsk studenty bhem takzvan sexuln revoluce na zatku sedmde-
stch let 20. stolet. Studenti s velkou touhou po novch zitcch kali, e
pro n bylo pjemn mt pohlavn styk s nkm, koho prv potkali, a nebylo
dleit, zda se navzjem miluj. Chpali sex jako pjemnou formu rekreace.
Naopak studenti s malou touhou po novch zitcch schvalovali sex pouze
s nkm, koho milovali. Sex byl pro n vrazem emoc a oddanosti (Hamer,
Copeland, 2003).
Vztah mezi vyhledvnm novch zitk a sexuln nenasytnost se vak
netk pohlavnho pudu. To odpovd i teorii sexuln zvislosti. Zuckerma-
46
nv przkum ukzal, e ti, kdo rdi vyhledvali nov zitky, nemasturbovali
vc ne ostatn, ale mli vce partner. Pi vyhledvn novch sexulnch z-
itk jde o to, jak a s km, ne o to, jak asto. Hamerv vzkum si pak dal za
kol zjistit, zda varianta genu D4DR ovlivuje poet sexulnch partner. Mezi
genem D4DR a potem sexulnch partner byla nepochybn urit souvislost,
by ponkud neoekvan. Vzkum prokzal, e u heterosexul s delm ge-
nem D4DR bylo estkrt pravdpodobnj, e mli pomr s jinm muem,
cca 50% respondent s delm genem mlo muskho sexulnho partnera, by
obvykle jen jednou, kdy byli mlad. U homosexul to platilo obdobn pro
poet enskch partnerek. Soulo s muem pro heterosexuly a soulo se e-
nou pro homosexuly je nm hodn nezvyklm, novm (Hamer, Copeland,
2003).
3.2.2 Neurobiologick model
Zvislost je mozkovou poruchou zpsobenou chemickmi ltkami, kter ovliv-
uj chovn. Lid se stanou zvislmi na drogch z prostho dvodu: drogy
zmn jejich mozek (Hamer, Copeland, 2003). Ve zprv vdeck konference
the American Society of Addiction Medicin z jara 2004 se uvd, e bez ohledu
na druh zvislosti se uplatuje stejn princip fungovn stejn anatomie,
stejn endogenn chemick ltky.
Neurofarmakologick studie na zvatech i lidech dokazuj, e mezi opako-
vanm uitm stejn psychoaktivn ltky a chovnm vznik pozitivn zptn
vazba, a e vznik tto pozitivn zptn vazby souvis s innost systmu od-
mny, co je vzestupn mezolimbokortikln dopaminov systm tvoen neurony
area ventralis tegmentalis Tsai, kter projikuj do nucleus accumbens st ventrlnho
striata, kter je pod dnem postrann komory, amygdaly, kry elnho laloku, tuberculum
olfactorium a do pidruenho systmu s opioidnmi a dalmi receptory. Modelovou
drogou je v tomto smru kokain. U nho toti vznik mimodn siln pozitivn zptn
vazba mezi uitm, efektem a potebou dal dvky. Breiterova skupina (1997) sledo-
vala promny innosti mozku fMR v dob, kterou jedinci oznaovali jako fzi vzruen
(rush), povznesen nlady euforie (high), poklesl nlady (low) a baen (craving).
Podn kokainu nsledovan fz vzruen a eufori zvilo aktivitu nucleus accumbens,
g. subcallosus, nc. caudatus, putamen, bazlnho telencefala, talamu, insuly, hipo-
kampu a parahipokamplnho zvitu, g. cinguli, zevn prefrontln kry, primrn
i sousedc zrakov kry, area ventralis tegmentalis a pontu. Zrove poklesla aktivita
stedn sti eln kry, amygdaly a kry plu spnkovho laloku. V prbhu touhy po
dal dvce se objevila petrvvajc maxima signlu v nc. accumbens, area subcallosa,
v pravm parahipokamplnm gyru a v sti zevn prefrontln kry. Vrazn pokles
aktivity byl v tto fzi zejm v amygdalch. Pestoe jednotliv drogy psob na mozek
rzn, u vtiny se projevuje stejn mechanismus aktivuj nucleus accumbens, moz-
kov centrum slasti (Koukolk, 2002, str. 308 - 313).
47
Pokud byla dopaminov vlkna u zvislch potkan zmrn pokozena,
potkani pestali drogu brt. Potkani zaali uvat drogu vhradn vlivem pro-
sted. Kdyby vdci nedvali potkanm drogy, nikdy by se nestali zvislmi.
Na druhou stranu vak, kdy potkani poprv ochutnali kokain, byli sami fy-
ziologicky a biologicky puzeni k tomu, aby jej konzumovali stle. Byli okla-
mni svm vlastnm mozkem. Droga petvoila spoje v jejich mozku. U lid
to funguje stejnm zpsobem. Anna Rose Childres a jej kolegov na pensyl-
vnsk univerzit zkoumali lidi, kte se lili ze zvislosti na kokainu. Kdy
zvisl piblin po dobu jednoho msce nebrali drogy, jejich mozek se zm-
nil. Dopaminov oblast zchladla. Buky ale ztratily svou normln citlivost,
tzn.i kdy hladina v mozku byla normln, zvisl pociovali nedostatek
dopaminu, protoe jejich mozek byl znecitlivl. Mozek poteboval vc dopa-
minu, aby bylo dosaeno normlnch pocit. Mozek se dostal do bodu, kdy
se ct normln, jen pokud je chemicky pozmnn (Hamer, Copeland, 2003).
Opakovan expozice nvykovm ltkm pokozuje stavbu a innost striato-
orbitofrontlnho obvodu. Dsledkem tto dysfunkce je na jedn stran pav-
lovovsky podmnn odpov ve chvli, v n je zvisl jedinec vystaven droze
nebo podntm, kter s jejm uvnm souvisej. Subjektivn se tato odpov
projevuje jako baen (Koukolk, 2002). Tomografck snmky lid, lcch se
ze zvislosti na kokainu, ukazuj, e po roce abstinence se dopaminov oblast
vrtila tm do normlnho stavu (Hamer, Copeland, 2003).
V prbhu dlouhodobho syndromu odnt zane bt striato-talamo-or-
bitofrontln systm hypofunkn. Vsledkem je pokles motivace k clenmu
chovn. Pestavba funkce orbitofrontln kry u zvislch lid vysvtluje, pro
me dojt k relapsu zvislosti i po obdob velmi dlouh abstinence pedpo-
kld se reaktivace systmu odmny, zejmna zven innosti nc. accumbens
a ventrlnho striata (Koukolk, 2002). Systm odmny funguje jak u ltko-
vch, tak i u neltkovch zvislost. V mozku zkoumanch gambler bhem
vzruujc hry se v projeknch mstech mezolimbikortiklnho systmu uvol-
oval dopamin. m byl proband spnj, tm vy byla mra uvolovn
dopaminu v jejich striatu. Tot potvrzuj vzkumy Cardinal & kol. s tm, e
zmiuj konkrtn vedle patologickch hr t sexuln zvisl (Cardinal &
kol., 2001).
3. 3 Multidimenzionln model
Tento model je v podstat shrnutm vech ve uvedench. Zvislost je multi-
dimenzionln onemocnn. Jak sprvn poznamenv J. D. Levin, sexuln
zvislost nen o sexu, ale o poteb sebepotvrzen a vyhnut se tomu, co ns
48
trp (Levin, 1999). Pedpokladem zdravho sexulnho vvoje vedoucho
k normln sexuln motivaci je tlesn i duevn zdrav a vvoj v pimenm
socilnm prosted. Take musme vzt v vahu, jak hledisko genetick, tak
psychosociln protektivn initele na rovni rodiny, na rovni osobnosti,
versus mra rizikovch faktor na rovni prosted - ivotn styl, rodina, mra
rizikovch faktor na rovni vrstevnk parta. To, zda se zvislost vytvo,
zvis na dlouhodob interakci protektivnch a rizikovch initel. K jejich zjiovn
se daj pout i diagnostick pomcky jako screeningov dotaznk R. E. Tartera (Ne-
por, 2000, s. 52).
49
4 Cybersex
Cybersex pedstavuje jednu z forem sexuln zvislho chovn, kter si s ohle-
dem na rozenost a rizikovost zaslou zvltn pozornost. Na svt je mnoho
jedinc, kte by se mon nebyli nikdy stali zvislmi, a u vbec ne sexuln,
nebt Internetu. Internet ml a m zsadn vliv na povahu a rozsah vskytu
sexuln zvislosti. Kad den se objevuje okolo 200 novch sexu vnovanch
webovch strnek. Sex na Internetu je tetm nejvtm ekonomickm sektorem
na webu, generujcm ron kolem bilionu dolar. Cca 65 milion uivatel vyu-
v kad msc neplacen a 19 milion uivatel placen porno strnky. Cirka
1% uivatel Internetu je sexuln zvislch (Carnes, 2003, Hall, 2006).
Cybersex [kybersex i sajbrsex] byl defnovn jako interakce dvou i vce
lid realizovan formou on-line simultnnho rozhovoru na sexuln tma,
me j ale tak o sdlen sexulnch fantazi vymovnm si pornografckch
materil a zrove masturbace obou astnk, za elem dosaen sexul-
nho uspokojen (Cooper, Dayneback, Mansson, 2005; Cooper, Delmonico,
Grifn-Shelley, Mathy, 2004).
Z pohledu sexuln zvislosti jde o relativn novou formu sexuln zvislho
chovn, kter je dky zvtujc se a stle snaz dostupnosti Internetu, o to ne-
bezpenj. Setkvme se zde vlastn se dvma monmi druhy kompulsivnho
chovn: sex a vazba na Internet. Spolen tyto dva rozmry tvo siln tm. Od-
bornci nejsou jednotn v tom, zda se v ppad cybersexu klonit spe k podob
sexuln zvislosti (odpovd mmu vzkumnmu pstupu) nebo internetov.
Odrazovm mstkem a pro mnoh uivatele cybersexu zkladnou a jevi-
tm, kde se ve odehrv, je tzv.
sexchat [sexet] stl diskusn server tmaticky zamen na proble-
matiku sexu, probh on-line 24 hodin denn na Internetu, na dan webov
adrese. Podmnkou asti je pstup k Internetu a vk minimln 18 let,
cybersexchata i sexchata [kybersexeta i tak sajbrsexeta] -
tj. astnk, je povinen se zaregistrovat a v rmci registrace odsouhlasit sezn-
men se s podmnkami provozu danho sexchatu, kde jednou z tchto podm-
nek je i ve zmiovan minimln vk.
50
Uivatel vstupuje na dan sexchat jako osoba s
virtuln identitou - tj. takovou identitou, kterou si sama vytvo a pod
n ve virtuln realit vystupuje a komunikuje, tedy
chatuje [etuje] - pevzato z anglickho to chat ptelsky, nefor-
mln konverzovat.
Virtuln identitu me astnk jakkoli, kdykoli, dle svch poteb mnit.
V esku se oblast cybersexu zabv detailn nap. Divnov (Divnov,
2005), mahel (mahel, Vesel, 2006), Vaculk (Dukov, Vaculk, 2002), z ne-
dvnch absolvent FFUP pak zpracovvali prce souvisejc s tmto tmatem
nap. ilink (ilink, 2007) i evkov (evkov, 2007). Vechny tyto
prce se ale nevnuj hloubji fenomnu zvislosti na cybersexu jako form
sexuln zvislosti.
Sexuln zvisl trv touto innost na Internetu, tj. on-line prohlenm,
vyhledvnm sexulnch materil, komunikac (chatovnm), cca 15 25
hodin tdne (Putnam, 2000). Toto slo potvrdil i vzkum Cooper, Delmonico,
Burg, (2000), ale s tm, e pokud se jedn o sexuln zvisl speciln na cy-
bersexu, pak jsou tyto hodnoty nepomrn vy, uvd 35 45 hodin tdn
on-line. Pro srovnn, u ne sexuln zvislch je prmrn doba strven na
sexuln orientovanch strnkch 1 10 hodin tdn.
Masivn nrst uivatel cybersexu vedl odbornky ke zkoumn pin ta-
kovho chovn. Cooper a Sportolari (1997) vypracovali teorii osvtlujc atrak-
tivitu on-line kompulsivnho sexulnho chovn nazvanou Te Triple A Engine
(teorie pohonu AAA). Temi A faktory se pitom rozum snadn pstup, do-
stupnost a anonymita (accessibility, afordability, anonymity) (Wieland, 2005;
Philaretou, 2005).
Uivatele web se sexuln tmatikou meme dle Coopera rozdlit do t sku-
pin: rekrean typ, kompulsivn typ a rizikov typ.
rekrean typ uspokojuje pouze svoji zvdavost stran sexu on-line,
kompulsivn typ je sexuln zvisl, realizujc prostednictvm Inter-
netu sv obvykl zvisl chovn (pornografe, navazovn vztah s anonym-
nmi partnery, masturbace),
rizikov typ tvo lid, u kterch se rozvine sexulnch zvislost v d-
sledku uvn Internetu. Tato kategorie se dl na dv subkategorie depre-
sivn typ (depressive type) a vi stresu vulnerabiln typ (stress reactive type)
(Putnam, 2000). Jak ji pojmenovn napovd, typ vi stresu vulnerabiln vy-
hledv sexuln uspokojen on-line jako formu doasnho niku, levy, een
problm ve stresujcch situacch. Depresivn typ hled levu z depresivnch
stav, dystymie i jinch tkost, tkajcch se emoc, prostednictvm cyber-
sexu (Cooper, Delmonico, Grifn-Shelley, Mathy, 2004).
51
V tto kapitole bych chtla piblit vsledky vybranch zveejnnch vzkum
a vzkumnch studi sexuln zvislosti, cybersexu. Zvry z tchto vzkum
se objevuj i v jednotlivch souvztanch kapitolch tto prce, ale piblen
souboru, designu vzkum, pouitch metod apod., je zsadn pro posouzen
validity vyvozench zvr a tak jako vchoz a inspiran zdroj pro dal v-
zkumn zmry. Jak se d pedpokldat z charakteru problematiky jednalo se
veskrze o kvalitativn vzkumy.
5.1 Metody zskvn dat pouvan pi vzkumu
sexuln zvislosti
Jet ne pikrom k uveden pehledu dosud realizovanch a zveejnnch
vzkum, uvedu soupis pouvanch metod a nstroj zskvn dat. S ohle-
dem na charakter clov skupiny i povahu pedmtu vzkumu (kontroverzn
tma, omezen opora dostupn literatury) se vzkum odehrv vtinou na
kvalitativn rovni a v jeho rmci se pak vyuvaj kvantitativn nstroje (nap.
statistick metody zpracovn dat). Pro zskvn dat se nejastji vyuv kva-
litativn dotazovn, a jde o jeho formalizovanou strukturovanou formu (do-
taznky, testy, kly) nebo i skupinov interview v rmci ohniskov skupiny.
na prvnm mst z hlediska zahjen prce s klientem se pouvaj nejrz-
nj druhy on-line dotaznk, zjiujcch od potencilnch klient zkladn
osobn data, jejich psychosociln anamnzu a mru kompulsivnosti sexul-
nho chovn, nap. dotaznk vytvoen D. E. Putnam (Putnam, 2000), nebo
A. Cooperem na www.sex-centre.com, respektive www.svpcenter.com (Cooper,
Line, 2002). Namtkou zde najdeme otzky typu: jak dlouho trvte as zaob-
rnm se, ppravou sexulnho chovn nebo on-line vyhledvnm sexuln
vzruujcch podnt, popis pocit, kter zavaj pi takovm chovn, zda
takov chovn zatajuj, zda a jak naruuje jejich ivot, apod.,
52
po tto fzi nsleduje vtinou polostrukturovan sondn interview
realizovan osobn, tv v tv. Obvykle obsahuje nkolik destek otzek
vztahujcch se k sexulnmu chovn a souvisejcm oblastem (jin zvis-
losti, psychick poruchy), jeho realizace me trvat i nkolik hodin, nap.
D. W. Black pouil v ne citovanm vzkumu vlastn interview zamen
na zjitn kompulsivn sexuln poruchy (the Compulsive Sexual Disorder
Interview), kter vychz z Te Minnesota Impulsive Disorders Interview
- module for compulsive buying. Pmo Te Minnesota Impulsive Disor-
ders Interview se pouv ve vzkumech sexuln zvislosti rovn. Dle
je nap. vyuvna potaov interaktivn verze Te National Institute of
Mental Health Diagnostic Interview Schedule pro administraci psychic-
kch poruch dle Axis I DSM-III-R (tento oddl obsahuje de facto vechny
klasifkovan psychick poruchy tak, jak je znme z MKN-10, s vjimkou
poruch osobnosti (Axis II),
anamnza rodinn, osobn a sociln je alfou a omegou prce s kli-
entem i volby dalch psychodiagnostickch metod. Ped tm, ne se ur jak-
koli lebn strategie je nutn determinovat roli rznch faktor v jedinen
osobn historii jedince a zjistit souvislost s projevy sexulnho chovn,
testov metody, a to testy osobnosti, respektive sebeposuzovac kly -
ve vzkumu sexuln zvislosti jsou pouvny nap:
Te Sexual Compulsivity Scale (Kalichman a Rompa, 1995) pvodn mla
sledovat vysoce rizikov sexuln chovn, clem je odkrt skryt rysy kompul-
sivn osobnosti, pouv se ke zjitn sexuln anamnzy, jednotliv prohl-
en vychz ze systmu 12ti krok (nap. prohlen: Moje mylenky na sex
a sexuln chovn jsou pinou problm v mm ivot., Ctm, e moje
sexuln mylenky a pocity jsou silnj ne j., Myslm na sex vc, ne bych
chtl. atd., seznam vech otzek viz ploha . 1). Tento nstroj byl pouit ve
vzkumu nap. Dew, Chaney, 2004; Dodge, Reece, Cole a Sandfort, 2004; Coo-
per, Delmonico, Burg, 2000, a dal,
Te Sexual Sensation Seeking Scale (SSSS, Kalichman & kol., 1994)
slou k posouzen nchylnosti astnit se neobvyklho anebo rizikovho
sexulnho chovn. Tento nstroj byl pouit ve vzkumu nap. Cooper, Del-
monico, Burg, 2000,
Te Sexual Self-Efcacy Scale (SSES, Rosenthalem a Flynn, 1991) kla
pro men sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn, byla vytvoena
na podklad teorie sebeinnosti A. Bandury. kla je zamena na zjitn
rovn sebeinnosti jednotlivce jako jednoho ze zkladnch prediktor toho,
zda se jednotlivec stane zvislm a v ppad, e stane, pak mra jeho sebe-
innosti velmi zce souvis s spnost v boji se zvislost. Tento nstroj byl
pouit ve vzkumu nap. Coulter, 2007,
53
Te Compulsive Sexual Behavior Inventory (Coleman & kol., 2001) plat
obdobn viz SSSS,
SIS/SES dotaznk uren k men vztahu sexulnho vzruen v zvis-
losti na rovnovze mezi sexuln excitac a inhibic sexuln odpovdi. Obsa-
huje 3 kly, jedna m sklon k excitaci (SES) a druh a tet k inhibici (SIS),
piem prvn inhibin faktor (SIS1) je inhibice v reakci na strach ze selhn
a druh inhibin faktor (SIS2) je inhibice v reakci na strach z nsledk,
Te Sexual Addiction Screening Test (SAST, Carnes 1989) slou ke zji-
tn sexuln zvislosti, podobn se pouvaj screeningov testy pro drogovou
(Drug Abuse Screening Test, DAST) i alkoholovou zvislost (Michigan Alco-
holism Screening Test, MAST),
Te Mood and Sexuality Questionnaire respondent vybr na bipolrn
kle, co se obvykle stane a) s jeho sexulnm apetitem a b) s jeho sexuln
reakc, kdy se ct v depresi nebo prov zkost. Tento nstroj byl pouit ve
vzkumu nap. Bancroft, Vukadinovic, 2004,
Te Beck Depression Inventory pro posouzen mry deprese,
Te Manifest Anxiety Scale (MAS) kla pro posouzen neuroticismu,
respektive manifestn zkosti, pp. deprese, vychz z poloek obsaench
v jednom z nejkomplexnjch a nejpouvanjch osobnostnch invent
MMPI,
Te Maudsley Obsessive-Compulsive Inventory a Te Personality Diagnos-
tic Questionnaire k posouzen symptom deprese, obsedantn-kompulsivn
poruchy a poruch osobnosti. Tento nstroj byl pouit ve vzkumu nap. Black
& kol., 1997,
Te Zemore Depression Proneness Ratings m nchylnost k depresi
stran frekvence a hloubky deprese. Terapeut v rmci rozhovoru mus zjistit,
zda nkdy v minulosti dolo u klienta k sexulnmu zneuit, a zskat dopluj
nzory objektivizujc pohled na klientovo chovn a klienta od rodiny, ptel,
spolupracovnk apod. Tento nstroj byl pouit ve vzkumu nap. Dew, Cha-
ney, 2004,
Te Cybersexual Addiction Test (CSAT) jde mimo jin o test pouit
v mm vzkumu. Jedn se o klu Kimberly Youngov: Internet Addiction
Test (IAT), kterou jsem upravila na problematiku cybersexu. Nov vznikl
kla CSAT (Cybersexual Addiction Test) obsahuje vechny poloky ze kl
pouvanch na men sexuln zvislosti a dle navc poloky, kter jsou za-
hrnuty ve standardn kle IAT a jsou optimln pro sledovn zvislosti na
cybersexu.
Z ostatnch nstroj dostupnch na Internetu lze vyut t: Online Sexual
Addiction Questionnaire (www.onlinesexaddict.com), Male/Womens Sexual
Addiction Screening Test (www.sexhelp.com), Sexual Codependency Sexual
Coaddiction Questionnaire (www.azstarnet.com), S-Anon Checklist (www.sa-
non.org), COSA: Key Identifying Behaviors (www.shore.net).
54
5.2 Pehled vzkum
Ne uveden vzkumy sexuln zvislosti jsou azeny abecedn podle jejich
autor, v zvorce za jmnem je uveden rok realizace vzkumu.
Amin, Virden, Yoder (2004) z Argosy University ve Phoenixu, Arizona,
USA se zamili na vzkum vztahu cybersexu a pocitu osamocen (a loneli-
ness). Krom dotaznku na demografck data pouili na men pocitu osamo-
cen the University of Los Angeles Loneliness Scale UCLALS. U 400 respon-
dent mili korelaci mezi asem strvenm cybersexem a skre na UCLALS.
Probandi byli zskni tak, e zjemci vyplnili dotaznky umstn on-line na n-
kolika pornografckch webech. astnk byly eny. 53% astnk bylo ve
vku 21 30 let, 41,75% bylo svobodnch, 23% enatch/vdanch, 20% v dlou-
hodobm partnerstv. 75,3% byli heterosexulov. Vysokokolsk vzdln se
objevilo u 41% respondent a stedokolsk u 31,75%. Vzkum pinesl zjitn,
e existuje vztah mezi asem trvenm cybersexem a pocitem osamocen a dle
e uvn cybersexu bylo zaznamenno bez ohledu na pohlav, sociln status,
vk, etnikum, socioekonomick status i msto bydlit. Zrove ale vzkum
odhalil, e pocit osamocen neznamen pouze trven asu cybersexem, ale na
internetu obecn (Amin, Virden, Yoder, 2005).
Armstrong, Blasczynski, McConaghy (1985) analyzovali 20 ppad
mu, kte vyhledali lbu z dvodu neovladatelnosti nadmrn sexuln
touhy nebo chovn. Jejich prmrn vk byl 36 let, 15 z nich bylo parafliky.
Nebyla publikovna dn psychiatrick ani psychologick vyeten (Black
&kol., 1997).
Bancroft a Vukadinovic (2003) zkoumali na vzorku 196 heterosexul-
nch mu a 143 gay (22 66 let) a dle 31 dobrovolnk ze Sexaholics Ano-
nymous 29 mu a 2 eny (prmrn vk 40 let), souvislost mezi depres,
zkost a sexuln reakc. Hlavn vzorek (tj. homo- a heterosexulov), tvoili
probandi, kte ji byli testovni v pedchozch vzkumech souvislosti nlad
a sexuality tchto vzkumnk, piem nhodn bylo pouito 50% tchto pro-
band. Tito nebyli sexuln zvisl a tvoili kontroln skupinu k sexuln zvis-
lm z SAA. Vdci testovali hypotzu, e objeven se sexulnho vzruen zle
na rovnovze mezi sexuln excitac a inhibic sexuln odpovdi. To znamen,
e typick inhibice se u vech druh dostavuje v situacch ohroen, kdy je
vyadovna pozornost zamen na nesexuln zjmy. Proto vyvinuli speciln
test, kter m tyto faktory (SIS/SES, viz oddl 5.1). Pouito bylo dle po-
lostrukturovan interview, Te Mood and Sexuality Questionnaire (viz ve)
a Zemore Depression Proneness Ratings (viz ve). U vzorku dobrovolnk
z SAA bylo zjitno toto zvisl sexuln chovn: pedoflie, voyerismus, exhi-
bicionismus, kompulsivn vyhledvn sexulnch partner, kompulsivn mas-
55
turbace. Vichni zvisl vyhledvali sexuln chovn, pokud se ctili v depresi,
nebo ctili zkost. tvrtina z nich pak v obou ppadech (deprese i zkost).
Byly vytvoeny 2 skupiny, jedna tch, kte vypovdali o sexulnm jednn pi
depresi a druh pi zkosti. Bhem sexulnho aktu popsala polovina z nich
stav mysli jako urit stupe disociace (jin hlas v m hlav, sla, kter m
ovld, apod.). Tetina proband vykazovala zvislost na njak substanci.
Stran kly deprese, byly hodnoty u skupiny, kter vypovdala o sexulnm
jednn pi depresi statisticky vznamn vy ne u druh skupiny. Dle bylo
zjitno, e vysok inhibin faktor SIS1 (inhibice v reakci na strach ze se-
lhn) vznamn ovlivuje citlivost vi dysfunkci erekce u mu a nzk skre
druhho inhibinho faktoru SIS2 (inhibice v reakci na strach z nsledk) in-
teraguje s rizikovm sexulnm chovnm. Tendence k vy sexuln aktivit
bhem negativnch nladovch stav se objevovala statisticky vznamn ve
u zvislch ne u kontroln skupiny (Bancroft, Vukadinovic, 2004).
Black, Flumerfelt, Kehrberg, Schlosser (1993) zkoumali 36 osob, kter
se pihlsily na zklad inzerce v Iowa City (univerzitn msto, poet oby-
vatel dle stn v roce 2000 je cca 62.000). Inzerce oslovovala a vyzvala ke
spoluprci osoby majc problmy s kompulsivnm sexulnm chovnm (Black
& kol., 1997, str. 243). Do vzorku byly zaazeny pouze osoby, u kterch se
vyskytovalo nadmrn zaobrn se sexem, excesivn chovn v oblasti sexu,
subjektivn pociovan distres nebo nepohoda. Prmrn vk respondent
inil 27 let, 22% tvoily eny, vtinou se jednalo o vysokokolsky vzdlan
osoby, velk podl tvoili t vysokokolt studenti, prmrn plat odpov-
dal stedn td. Vce ne 2/3 tvoili svobodn. Nejastjm kompulsivnm
chovnm bylo vyhledvn stle novch a novch partner, stdn partner,
sex v rmci vztahu a masturbace. Na rozdl od pedchozch vzkum byla
provedena psychiatrick a psychologick vyeten tm 2/3 osob splovaly
za uplynulch 6 msc kritria pro njakou psychickou poruchu, jmenovit
uvn njak nvykov ltky (alkohol) (64 %), zkostn poruchy (50 %), po-
ruchy nlad (39%), fbie, deprese nebo dystymie. 44 % subjekt splovalo kri-
tria pro nejmn jednu poruchu osobnosti, nejastji histrinskho, paranoid-
nho nebo obsedantn-kompulsivnho typu. 22% respondent uvdlo bhem
dtstv fyzick zneuvn a 31% sexuln zneuvn. 19% uvedlo pokus o se-
bevradu. 92% se nadmrn zaobr sexulnmi fantaziemi nebo je nadmrn
sexuln aktivn. 42% uvedlo, e sexuln fantazie nejsou schopni kontrolovat
nebo jim zpsobuj distres. Tyto fantazie popisovali jako vtrav, nedailo se
jim odolat a po vyvoln takov fantazie se ctili zahanben. Pro 67% jsou je-
jich sexuln poteby mimo kontrolu nebo jim zpsobuj distres. Tyto poteby
popisovali jako vtrav, nedailo se jim odolat a pestat. Takov kompulsivn
chovn bylo vdy spojeno s uritou nladou, vtinou melancholick nebo de-
presivn nlada a pocit samoty vedl k opakovanmu sexulnmu chovn. Pro
56
13% respondent to byly naopak pocity tst, kter k takovmu chovn vedly.
U 75% se po tomto chovn objevila okamit zmna nlady. 64% zakouelo
pocity disociace bhem kompulsivnho chovn. Vichni astnci uvedli, e
jim chovn poskytuje nik, odreagovn se od problm (58 %) nebo re-
dukci zkosti (42 %). Na tomto chovn jim nejvce vadila ztrta kontroly
nad chovnm, zanedbvn jinch zjm (36 %) a vitky svdom, kter
zavali po sexulnm aktu (31 %). Stran typu sexulnho chovn, kter se
pro n stalo kompulsivnm, se jednalo o heterosexuln vztahy, homosexuln
vztahy, masturbaci, skupinov sex, voyerismus, pornografi. Vichni uvedli
zanedbvn ostatnch zjm kvli sexu, a u to byla rodina nebo partner,
prce i sociln ivot obecn.
Ve fnle meme shrnout vsledky tohoto vzkumu takto: u sledova-
nho vzorku bylo mon konstatovat, e kompulsivn sexuln chovn
slou jako strategie een problm objevilo se u 100% astnk. Dle
se objevilo u 100 % astnk zanedbvn jinch zjm, pokraovn v ta-
kovm chovn bez ohledu na kodliv nsledky, ztrta kontroly nad ta-
kovm chovnm, neschopnost pestat, respondenti trpli bu poruchou
osobnosti nebo psychickou poruchou, vtina projev kompulsivnho se-
xulnho chovn nebyla paraflick (Black & kol., 1997). Nepor ovem
nabd k velk opatrnosti pi urovn dulnch diagnz, tj. kdy krom
diagnzy nvykov nemoci je urena i diagnza jin duevn poruchy. N-
vykov nemoc toti me napodobovat prakticky jakoukoliv jinou duevn
nemoc. Diferenciln diagnostika je z jedinho vyeten asto obtn nebo
nemon a jsou doporuovny 4 tdny, minimln vak 10 14 dn, proka-
zateln abstinence (Hoeschl & kol., 2002).
Boies, Gordon, Cooper a Scherer (1999) zrealizovali prvn velk za-
hranin vzkum sexuln zvislosti na cybersexu. Dle tohoto vzkumu uiva-
tel, kte trvili tdn vce ne 11 hodin on-line sexulnmi aktivitami, mli
problmy v jinch oblastech ivota (Cooper, Delmonico, Grifn-Shelley, Ma-
thy, 2004).
Burg, Cooper a Delmonico (1998) - v jednom z nejvtch vzkum
v tto oblasti analyzovali Cooper, Delmonico a Burg vzorek 13.529 nvtv-
nk sexuln orientovanch webovch strnek, respektive 9.365, po vylouen
respondent pod 18 a nad 90 let. Ve srovnn se sexuln zvislost obecn se ve
vzorku vyskytovalo vy zastoupen en, tj. bylo zjitno 12 % en sexuln z-
vislch, ale zrove 21 % en sexuln zvislch formou cybersexu, u mu se
procenta tm kryla, tj. 88 % sexuln zvislch, 79 % zvislch na cybersexu.
Stran konkrtnch aktivit v rmci cybersexu byly zastoupeny tyto ti hlavn
kategorie: vmna pornografe, chatovn a distribuce CD-ROM. eny jed-
noznan preferovaly vyuvn chat mstnost, zatmco mui webov strnky
s pornografckm materilem (Burg, Cooper a Delmonico, 2000).
57
Byers, Menzies and OGrady (2003) se zamili ve svm vzkumu na
testovn Cooperovy teorie triple A engine. Vzkum provdli s 526 studenty
starmi 19ti let na University of Guelph, Ontario, Canada. Zjistili, e snadn
dostupnost z pohledu mla fnannch nklad vynaloench na cybersex je
atraktivnm faktorem, nebo za cybersex platilo mn ne 5 % sledovanch
uivatel, rovn tak se potvrdila atraktivnost pstupnosti, ale nikoli u ano-
nymity, nebo zde nenali vazbu na mnostv i objem materilu se sexuln
tmatikou, kter uivatel shldl, vyhledal, poslal i obdrel. Mimo jin tak
zjistili, e 3% uivatel ve sledovanm vzorku trv vce ne 11 hodin cyber-
sexem. 81% mu a 59,4% vyuv cybersex k odreagovn se (Byers, Menzies
and OGrady, 2004).
Cooper, Daneback, Mansson (2002) provedli vzkum uivatel cyber-
sexu na vdskm portlu Passagen.se. Jejich vzorek tal 1828 nvtvnk
ve uvedenho portlu starch 18ti let. Vytvoili dotaznk sestvajc z 93 ot-
zek, kter byl k dispozici on-line. Vzkumnci sledovali vybran demografck
ukazatele jako pohlav, vk, rodinn status, sexuln orientaci, a dle as tr-
ven cybersexem ve vazb na poet sexulnch partner of-line za uplynulch
12 msc. Vzkum zjistil, e 30 % mu a 34 % en mlo zkuenost s cyber-
sexem, nezjistili signifkantn rozdl mezi pohlavmi ve vztahu ke cybersexu,
zkuenost s cybersexem kles s narstajcm vkem, nejpoetnj skupina cy-
bersexchata u mu je mezi 18 24 lety, u en je procentn zastoupen velmi
vyrovnan ve vkovch kategorich 18 24, 25 34, ale pece jenom nejpoet-
nji zastoupeny byly eny mezi 35 49 lety, nejvce cybersexu se odehrv na
sexchatu (72 %). Stran sexuln orientace zjistili, e homosexulov mli cy-
bersex 4 x astji ne heterosexulov, bisexulov pak 2 x astji. Poet hodin
strvench cybersexem za tden byl u mu nejastji mezi 6 10 hodinami
a u en dokonce mezi 10 15 hodinami. U mu byl ale vyrovnanj pomr
u jednotlivch kategori hodin, tj. velk procento mu trv cybersexem 6 10
hodin, ale tak 10 15 hodin, zrove i nad 15 hodin nebo mn ne 3 hodiny.
U en byly vsledky takov, e bu se cybersexu oddvaj intenzivn nebo
vbec. Ohledn potu sexulnch partner v realit ve vazb na as trven
cybersexem zjistili, e eny, kter byly intenzivnmi uivatelkami cybersexu
mly 3x a 4x vce sexulnch partner ne eny, kter se cybersexu nevnovaly,
poet partner se pohyboval od 7 9 a druhou nejastj poetn skupinou
bylo 4 6 sexulnch partner za uplynul rok. U mu, kte se intenzivn
vnovali cybersexu byl poet sexulnch partnerek 2x vy ne u tch, kte
cybersex nezaili, vzkumnci uvd, e za uplynul rok mli cybersexchatai
mui 2 3 sexuln partnerky (Cooper, Daneback, Mansson, 2005).
Cooper, Delmonico, Grifn-Shelley, Mathy (2000) umstili na web
MSNBC (jeden z nejvtch americkch portl pinejcch zprvy) dotaznk
o 76 otzkch s vzvou k asti vem nvtvnkm tohoto webu. Soust do-
58
taznku byla krom demografckch dotaz i desetipolokov kla Kalich-
man Sexual Compulsivity Scale. Vzkumu se zastnilo 7037 respondent,
z nich eny tvoily cca jednu sedminu. Clem vzkumu bylo zmapovat pro-
blematiku cybersexu a zjistit potencil vzniku problm v souvislosti s tmto
chovnm. Vzkumnci dospli k zvru, e sexuln chovn on-line se stv
problematickm, pokud se napln tato ti kritria: 1. nutkn, tj. mylenky
jsou zamstnvny cybersexem, uivatel trv dlouh as vytvenm fantazi,
bezelnm sledovnm webu se sexuln tmatikou, vyhledvnm partnera,
2. kompulse, ve smyslu jednn, nad nm ztrc uivatel kontrolu a 3. ne-
gativn dopady jako vsledek takovho chovn. Padestest procent jejich
proband uv cybersex k odreagovn se, 6% jej pak pouv jako copingo-
vou strategii ve vztahu ke stresu. Potvrdili kritickou hranici 11 hodin a vce
strvench cybersexem za tden, kter zan psobit uivateli problmy
v jeho ivot. U 1/3 uivatel zjistili craving a zvyovn tolerance nars-
tajc touhu po prodluovn a prohlubovn cybersexulnch aktivit. Tm
15% uivatel uvedlo, e jejich cybersexuln aktivity se vznamn zvily
a spotebovvaj mnohem vce asu v jejich ivot, 9,8% povauje cybersex
za problmov, 9,2% ztrc kontrolu nad svm chovnm a vce ne 26,5%
proband uvedlo, e se setkalo s nkm z webu za elem sexu. Nicmn
vzkumnci se domnvaj, e u vtiny proband dochz asem k omrzen
cybersexu. 13,8% uivatel vykzalo dvj problmy se svm sexulnm
chovnm. Z negativnch nsledk problematickho uvn cybersexu uvd
vtina astnk dopad na partnersk a rodinn vztahy (65%) a obecn na
vztahy v societ a jejich bn ivot (nkdo si stoval na jejich chovn, ome-
zuj sv jin zjmy, prci, apod.). Z demografckch charakteristik uvd, e
84% uivatel cybersexu byli mui, 16% eny, dvakrt vce en ne mu pre-
feruje sexchat. Stran zvislosti je pomr 4:1 mui:eny (Cooper, Delmonico,
Grifn-Shelley, Mathy, 2004).
Cole, Dodge, Reece a Sandfort (2002) se rozhodli ovit reliabilitu a va-
liditu Sexual Compulsivity Scale (SCS, Kalichman and Rompa, 1995, viz ve).
Jejich clem bylo zjistit, zda sexuln kompulsivita souvis s vysokou frekvenc
sexulnho chovn a vysokm potem sexulnch partner. Dle pak zkou-
mali spojitost mezi sexuln kompulsivitou a demografckmi promnnmi
(pohlav, vk, etnikum), konen pak tak, zda sexuln kompulsivita ped-
povdala rizikov sexuln chovn z hlediska infekce HIV. Vzorek tvoilo 899
vysokokolskch student ve vku 18 let a ve. Vsledky potvrdily vysokou
reliabilitu SCS ( = 0,81). Byla zjitna statisticky vznamn souvislost mezi se-
xuln kompulsivitou a sexulnmi partnerskmi aktivitami. Respondenti, kte
vykazovali masturbaci nebo sexuln aktivity na veejnch mstech ve velkm
rozsahu a s vysokou frekvenc, mli vy skre sexuln kompulsivity. Tot
platilo pro respondenty, kte mli aktuln vce sexulnch pomr vykazo-
59
vali statisticky signifkantn vy skre sexuln kompulsivity. Stran demogra-
fckch promnnch byla zjitna signifkantn diference mezi mui a enami
u skre sexuln kompulsivity - mui vykazovali o cca 30% vy skre sexuln
kompulsivity ne eny. Ohledn vku, se sniujcm se vkem se spe objevo-
vala vy skre sexuln kompulsivity, stran etnicity nebyl prokzn statisticky
vznamn vliv na sexuln kompulsivitu. Konen pak bylo prokzno, e
sexuln kompulsivita pozitivn korelovala s rizikovm sexulnm chovnm
u obou pohlav. Autoi podotkaj, e si uvdomuj, e vzorek nelze povaovat
za reprezentativn z pohledu kvantitativnho vzkumu. Jimi zjitn data nic-
mn rezonuj s vsledky vech dosud provedench vzkum (Dodge, Reece,
Cole a Sandfort, 2004).
Dodge a Reece (2003) vedle ve uvedenho vzkumu separtn pro-
vedli dal vzkum 30ti mu, kte vykazovali vysokou frekvenci vyhledvn
a stdn sexulnch partner, tzn. jednoho z druh chovn, kter se typicky
vyskytuje mezi sexuln zvislm chovnm. Clem vzkumu bylo zjistit, zda
tito mui jsou sexuln zvisl. Vzorek tvoilo 30 mu mezi 18 43 lety, 70 %
byli gayov, 16,7 % bisexulov, 10 % heterosexulov a 3,3 % ostatn. Tito
mui byli kontaktovn prostednictvm letk a inzerce na univerzit a n-
sledn formou metody snhov koule sem byli zaazeni jet jimi doporuen
mui i partnei, tud 2/3 tvoili vysokokolt studenti, 1/3 ostatn. Krom
polostrukturovanho interview byla pouita SCS (Kalichman and Rompa,
1995). Byly zkoumny ukazatele sexuln zvislosti v obdob bhem 90ti dn
pedchzejcch realizaci studie. Experti zjistili, e u tchto mu bylo cho-
vn kompulsivn, dosahujc nadprmrn skre SCS, ovlivujc jejich so-
ciln a partnersk vztahy, a toto chovn mlo ritualizovanou podobu. st
respondent si to uvdomovala a vyhledala pomoc profesionl, st z nich
ale pestala s touto podobou sexulnho chovn na dkaz vlastn kontroly nad
sexulnm chovnm, aby ji nsledn nahradila jinch kompulsivnm sexul-
nm chovnm (kompulsivn masturbace, pornografe). U tchto osob se d
pedpokldat, e poctily dsledky tlesnho odvykacho syndromu a chovaly
se v souladu s bludnm kruhem zvislosti. Autoi upozoruj na to, e je zde
omezen tkajc se vvojovho stdia mladk. Jednalo se pevn o vysoko-
kolsk studenty, tj. vk mezi 20ti 30ti lety, kter je jet vkem hledn vlastn
sexuln identity. Jejich kompulsivn chovn tedy mohlo do jist mry souviset
s aktulnm vvojovm stadiem (Dodge, Reece, 2004).
Kafka, Prentky (1992) realizovali interview s 30ti mui, kte reagovali
na inzerci v tisku pod hlavikou klasifkace a lba sexuln zvislosti/kom-
pulse. Typickm klientem byl 34let enat mu, s vysokokolskm vzdl-
nm a s pjmem na rovni stedn tdy. Hlavn formy projev zvislosti byly
kompulsivn masturbace, ego-dystonn promiskuita a zvislost na pornografi.
Opt nebylo provedeno dn psychiatrick vyeten (Black & kol., 1997).
60
Atypickou skupinu respondent si vybrali pro svj vzkum Kanaan
Marshall a Marshall (2000). Jednalo se o vzkum vz odsouzench za sexu-
ln delikty. Vzkumnci se rozhodli zkoumat vztah sexuln zvislosti a jinch
zvislost, vskyt sexulnho zneuit v dtstv nebo bhem dospvn u sexu-
ln zvislch a na pouvn sexu jako mechanismu een problm. Ve dvou
studich porovnvali vdy po dvou skupinch sexuln delikventy (ve studii 1
- 30 delikvent sexuln zneuvajcch dti a 10 odsouzench za znsilnn, ve
studii 2 - 21 delikvent sexuln zneuvajcch dti a 21 odsouzench za zn-
silnn) a kontroln skupinu - respondenti lc se ze zvislosti v konkrtnm
zazen, bez kriminln minulosti. Zrove ale chtli porovnvat sexuln de-
likventy s nesexulnmi, co se jim nepodailo, proto skupinu sexulnch delik-
vent rozdlili jet dle toho, zda tito splovali kritria pro diagnzu sexuln
zvislosti i nikoliv. Byla zjitna pozitivn korelace mezi zvislost na drogch
a alkoholu, ne vak mezi tmito dvma zvislostmi a sexuln zvislost u obou
skupin. Sexuln delikventi nebyli vce sexuln zvisl ne kontroln skupina.
V tto studii vsledek nepodpoil konstrukt sexuln zvislosti na principu
prototypu zvisl osobnosti. Jednoznan ale bylo prokzno statisticky v-
znamn vy zastoupen sexulnho zneuvn v dtstv i adolescenci u sex.
delikvent vykazujcch kritria sexuln zvislosti ne sex. delikvent ne-se-
xuln zvislch. Ve druh studii zkoumali mimo jin, zda sexuln zvisl
delikventi pouvali statisticky vznamn vce sex jako mechanismus zvldn
problm (coping mechanism) ne kontroln skupina a ne delikventi nez-
visl na sexu. Hypotza se ale nepotvrdila (Marshall a Marshall, 2001). Tento
vzkum byl specifck prv kvli specifckmu vzorku respondent. Nebyly
zkoumny dn psychick poruchy, kter se musely u delikvent vyskytovat
a jednoznan ovlivovat jejich jednn a chovn. Proto zvry lze vyut jen
s pihldnutm k tmto omezenm. Na druhou stranu, co z vzkumu jedno-
znan vyplv je to, e sexuln zvislost nen vzna a podmnna paraf-
li, e ji lze diagnostikovat bez ohledu na tuto psychopatologii. Zdrazuji
to proto, e i stran budoucho zalenn sexuln zvislosti, je jej msto spe
mezi zvislostmi, respektive nvykovmi a impulsivnmi poruchami, ne mezi
sexulnmi poruchami.
Quadland (1985) zkoumal 30 gay a bisexulnch mu, kte se pova-
ovali za sexuln zvisl a vyhledali lbu. Tito mui byli ve vku prmrn
35 let, 93% mlo bakalsk a vy vzdln. Od kontroln skupiny se liili
tm, e mli abnormln poet sexulnch partner za ivot (jednalo se dov
o stovky), vce vyhledvali sex na veejnch mstech. Nicmn nebyly nalezeny
dn dal zvan odlinosti z hlediska psychologickho fungovn (Black &
kol., 1997).
Raviv (1993) zjistil u 32 jedinc, kte se sami oznaili za sexuln z-
visl, zven hodnoty v testu SCL-90-R (Symptoms Checklist-90-R) na kle
61
zkosti, deprese, obsesivity a kompulsivity a interpersonln citlivosti (Ban-
croft, Vukadinovic, 2004).
Schwartz a Southern (2000) zkoumali 40 osob, kter dochzely na psy-
chiatrickou kliniku kvli problmm s cybersexem. Vzkumnci zjistili, e 68 %
osob bylo v minulosti sexuln zneuvno (u en bylo toto procento jet
vy), 70 % bylo sexuln zvislch nebo splovalo kritria sexuln kom-
pulsivnho chovn, u 57 % byla objevena chemick zvislost a 47,5 % trplo
poruchou pjmu potravy. Probandi se potkali se vzrstajcm mnostvm ne-
gativnch nsledk tto aktivity. Profl typickch zneuivatel cybersexu podle
nich pak vypad takto: jsou internetov heavy-users, obvykle v manelskm
svazku, vysokokolsky vzdlan, depresivn a v minulosti sexuln zneuvan
(Divnov, 2005).
Snad tm v kad vzkumn studii, kter se tkala sexuln zvislosti, se
jedno ze sledovanch mtek tkalo vlivu rasy na vznik sexuln zvislosti.
Multietnick americk spolenost k tomu poskytuje ideln podmnky. Ani
v jedn studii se neprokzal dn statisticky vznamn vliv.
5.2.1 Vzkum komorbidity zvislost u sexuln zvislch
Koncem 90. let dolo mezi odbornou veejnost vlivem poznatk z vzkumu
v genetice a neurobiologii ke konsensu stran existence konceptu mnohon-
sobn zvislosti. Mnohonsobn zvislost se opr o geneticky danou nchyl-
nost k zvislostem, stejn jako o ran traumatick zkuenosti, zvraty v dlei-
tch obdobch ivota v souvislosti s objekty nebo aktivitami majcmi adiktivn
potencil (Grant, Steinberg, 2005). Vzkumy, jmenovit nap. Eisenman,
Dantzker, Ellis, 2004, pinesly dkazy o tom, e osoba nchyln ke ztrt
kontroly v jedn oblasti, m asto problmy se zvislost i v jinch oblastech
(Oltmanns, Neale & Davison, 2003; Crowther, Wolf & Sherwood, 1992; Fair-
burn, Hay & Welch, 1993; Gordon, 1990; Hoek, 1995 a dal), a e jedna patn
zkuenost me vst nsledn k problmm v jinch oblastech ivota (Eisen-
man, Dantzker, Ellis, 2004). To, e se asto vyskytuje vce ne jedna zvislost
u jednoho klienta ve stejn moment nebo se zvislost postupem asu mn, je
velice dleit pro diagnostiku a lbu takovho klienta. Carnes, Murray &
Charpentier (2004) zdrazuj, e je nutn lit vechny zvislosti u danho
jedince. Lba toliko jedn zvislosti me bt v dsledku opomenutho vlivu
druh zvislosti zcela nespn. Je evidentn, e klient s vce zvislostmi bude
potebovat intenzivnj a speciftj pomoc.
Pestoe je vzkum komorbidity zvislost jedinenm tmatem, kter
me jet mnoh v tto oblasti odhalit, nebylo dosud vnovno doten pro-
blematice dost pozornosti. Nicmn ne uveden vzkumy naznauj nepo-
62
piratelnou souvislost mezi komorbiditou neltkovch zvislost, zvlt pak
souvislost patologickho hrstv a zvislosti na jdle se sexuln zvislost by
mohla bt nosnm tmatem.
Black, Flumerfelt, Kehrberg, Schlosser (1993) ve svm vzkumu sexuln
zvislch sledovali i komorbiditu se zvislost na alkoholu. Uvd, e tm
2/3 osob splovaly za uplynulch 6 msc kritria pro njakou psychickou
poruchu, jmenovit uvn njak nvykov ltky (alkohol) i dal psychick
poruchy (Black, Flumerfelt, Kehrberg, Schlosser, 1997).
Carnes (1989) zaznamenal signifkantn souvislost mezi zvislost na sexu a po-
ruchami pjmu potravy a indikoval, e tyto dv poruchy se mohou vyskytovat
ve stejn moment u jedn osoby. Pi svm vzkumu 1000 sexuln zvislch
zjistil, e 38% vykazovalo tak njakou poruchu pjmu potravy (Carnes, 1991;
Power, 2005).
Dantzker, Eisenman, Ellis (2003) zkoumali komorbiditu drogov zvislosti,
sexuln zvislosti a zvislosti na jdle. Soubor tvoilo 9313 vysokokolskch
student, z toho 3083 mu a 6230 en. Vzkum prokzal velk rozdly v dru-
zch zvislost mezi obma pohlavmi. Zatmco u mu se jednalo o zvislost
na alkoholu, amfetaminech, barbiturtech, kokainu, heroinu, marihuan,
hran a sexu, u en to byla zvislost na jdle a kouen. U mu i en byla
prokzna statisticky vznamn korelace mezi zvislost na amfetaminu spolu
se zvislost na barbiturtech, kokainu a marihuan. Bylo prokzno, e z-
vislost k jedn droze znamen potenciln riziko vzniku zvislosti k droze
jin, bez ohledu na to, kter (konkrtn: kokain, alkohol, cigarety, amfetamin
a dal). Nebyla ale prokzna signifkantn korelace mezi zvislost na sexu
a zvislost na jdle.Tak bylo zjitno, e mui vce inklinuj k zvislostem
ne eny. Statisticky vznamn vce vedli u patologickho hrstv a sexu-
ln zvislosti (Dantzker, Eisenman, Ellis, 2004). Tyto rozdly maj pravdpo-
dobn pvod v biologickch rozdlech mezi pohlavmi a socilnmi rolemi.
Zvrem chci zdraznit, e zatmco Carnes zkoumal zvisl, Eisenman & kol.
zkoumali rozshl vzorek vysokokolskch student, tzn. osob a priori ne-
zvislch.
Grant a Steinberg (2004) provdli vzkum sexulnho chovn u 225 do-
splch, prmrn vk 47,3, 53% tvoily eny, kte splovaly kritria pato-
logickho hrstv. Tm 1/5 patologickch hr trpla t kompulsivnm
sexulnm chovnm, z nich 70,5% uvedlo, e kompulsivn sexuln chovn
pedchzelo patologickmu hrstv. Obdobn zvry uvd i Black & kol.
(1997) (Grant, Steinberg, 2005).
63
Kasl ve sv prci se zvislmi enami popisuje sex a alkohol, ppadn psycho-
aktivn ltky, jako nejastj zvislosti, kter se spolu vyskytuj u klient ve
stejn moment (Power, 2005).
V roce 1989 zveejnil Washton svj vzkum zvislch na kokainu s tm, e 50%
respondent bylo rovn sexuln zvislch. Proto uvaoval o tom, zda kokain
me bt spoutem sexuln zvislosti. Dnes u meme konstatovat, e z-
vislost na stimulantech a sexu spolu souvis a vznik tto kombinace ovlivuje
gender a dlka uvn drogy. Tomuto problmu se podrobn vnovali Alison,
Brown, Domier, Rawson (2004) (Schneider, 2005).
5.3 Obecn zvry z vzkum
Ze zveejnnch vzkum sexuln zvislosti, cybersexu vyplynula nsledujc
signifkantn data a teorie, kter mohou bt a jsou jako hypotzy dle pedm-
tem zkoumn a ovovn.
Prevalence
Odbornci (nap. Coleman, Schafter, Zimmerman, Carnes) pedpokldaj, e
v USA cca 5 6 % populace trp kompulsivnm sexulnm chovnm (Black
& kol., 1997). P. Hall pedpokld 3 6% zvislch Brit (Hall, 2006). V roce
2000 Cooper prezentoval vstupy vzkumu 9.265 respondent, kte uvali In-
ternet k sexulnm elm a zjistil 17 % podl astncch se uivatel, o nich
bylo mon hovoit jako o sexuln zvislch (Ragan, Martin, 2000). Carnes
uveejnil v roce 1991 v t dob vsledky nejrozshlejho vzkumu 932 sub-
jekt hledajcch lbu sexuln zvislosti. Zjistil, e cca 20% sexuln zvislch
tvoily eny a dle, e vybran kompulsivn chovn se u obou pohlav liilo.
Mui realizovali sexuln aktivity tkajc se sexulnho objektu voyerismus,
prostituce a anonymn sex, zatmco eny thly k sexu v souvislosti s pocity sly,
moci sado-masochismus, sex za penze, sexuln fantazie, svdn a koist-
nick sex (vysvtlen pojm viz st A, kapitola 2.2 Defnice sexuln zvislosti)
(Hall, 2006).
Teorie, poznatky, hypotzy
Sexuln zvisl pouvaj sexuln chovn jako formu obrany proti boles-
tivm afektm. Tud sexualita pro takovho jedince pedstavuje nejlep do-
stupnou cestu k vlastn ochran ped skutenm i potencilnm pokozenm
v jakmkoli ase za jakchkoli okolnost. Ohroen je obvykle intern nikoli
64
extern a souvis s tm, jak takov osoba vid sebe a druh, a jak chpe nebez-
pe nebo zranitelnost v rznch situacch. Percepce a provn zranitelnosti
je ovem determinovno psychologickm make-upem takovho individua a je
ovlivnno pedchozmi zkuenostmi a osobn histori (Giugliano, 2003).
Bludn kruh zvislosti funguje u sexuln stejn jako u kterkoli jin: po do-
saen sexulnho uspokojen nsleduj pocity studu, hanby, ltosti, vitek
a zlosti. Postupem asu, s prohlubujc se zvislost, se mnoho zvislch bude
snait nespn pestat nebo omezit zvislost, aby zjistilo, e u nad n nem
moc. Jsou sami, izolovan a brzy pijdou na to, e vyhledvaj sex jako formu
niku z problmovch situac. Sex se stv zpsobem oderpvn bolesti
a nikem z tkost, kter sm zpsobil (Hall, 2006). Bludn kruh je zpsoben
tm, e zneuvn drogy (ltkov i neltkov) na jedn stran nepjemn
stavy zmruje, ale na stran druh zpsobuje. Nsledkem jsou deprese, z-
kosti, pocity viny, hostilita, vrazn sebeltost a pecitlivlost, apod. a obrann
mechanismy jako popen, racionalizace, projekce, zlehovn problmu, vy-
hbn se pocitm a odpor ke zptn vazb o sob od jinch lid. Hamer a Co-
peland jet zdrazuj nlezy k vn uloenmu locus of control (Hamer,
Copeland, 2003).
tystupov proces zvislho cyklu navren Carnesem zan zaobrnm
se sexem. Zvisl nemysl na nic jinho ne na dal sexuln uspokojen. Ve-
ker konverzace se to kolem sexu, kad osoba, se kterou se potk, nebo
kad msto, kam jde, njak zapad do pbhu, kter si v souvislosti se svm
sexulnm chovnm vytv. Toto totln pohlcen jeho oblbenm tmatem
jej izoluje od ostatnho svta. Ignorovny jsou nejen skuten problmy, ale
i dleit oblasti ivota jako jsou partnersk vztahy, prce.
Druhou fz je fze ritualizace, kter umouje zvislmu pipravit se na
dal sexuln incident systematickou a obsesivn cestou. Kad zvisl m pre-
ferovan rutinn procesy, kter zintenzivuj pohrouen se do sexu a nstup
vzruen. Clem tto fze je dosaen vybranho uspokojujcho sexulnho
chovn.
Tet fze nastv tehdy, kdy se zvisl asov vzdaluje od okamiku vyvr-
cholen a upad do zoufalstv, deprese. Uvdomuje si, e zase ztratil kontrolu
nad svm chovnm, ct se bezmocn a naplnn sebenenvist. Pociuje siln
hanbu a stud. Pro zvislho je nejjednodu cestou niku ped takovmi po-
city znovu se ponoit do vytren, kter sex pin (tj. 4. fze) (Hall, 2006).
Z psychosocilnho hlediska se u zvislch setkvme s nevyrovnanmi osob-
nostmi, kter maj problmy s vlastn identitou a sebeporozumnm, trp ne-
dostatkem sebecty, sebevdom, trp komplexy mncennosti, maj problmy
v sebehodnotcch postojch. To, jak osoba reaguje na stres, depresi, vztahov
65
problmy, je dalm faktorem, kter me vst ke vzniku a rozvoji zvislosti.
Krizovou nebo stresovou situaci takov jedinec e nikem do zvislosti.
Frank Schmeichel popsal adu kasuistik, dky nim lze vysledovat nkter
spolen charakteristiky popisovanch pacient: slab vyvinut sebevdom,
pocit mncennosti, jm postien trp vtinou od ranho dtstv, pli au-
toritsk vchova nebo naopak vchova zanedbvajc, orientovan na rodie.
Zvisl jedinci obvykle vykazuj njakou patologii pi utven osobnosti - ro-
die i dal lenov rodiny bvaj k takto postienm jedincm astji lhostejn
nebo si jich nevmaj, jedinci maj mnohem mn pozitivn vztah k rodim
a mnohem mn tak vid ve svch rodich pro sebe pijateln vzor chovn.
Doma nezavali pohodu a klid, nebyli rodii zdrav podporovni apod. Z v-
zkum vyplv (viz ve v tto kapitole), e sexuln zvisl asto trp poru-
chami nlad, zkostnmi poruchami, poruchami osobnosti, ppadn ltkovou
zvislost. Kafka a Prentky uvd t hyperaktivitu jako astou poruchu, kter
se u sexuln zvislch vyskytuje. Vzkum vce ne 1.000 sexuln zvislch
a jejich partner odhalil, e mnoho z nich pochzelo z podstatn dysfunk-
nch rodin, 97% uvdlo psychick zneuvn, 71% fyzick zneuvn a 83%
sexuln zneuvn. 87% z nich uvedlo, e alespo jeden len rodiny trpl
njakou formou zvislosti. etn byla rovn komorbidita 43% bylo zrove
zvislch na njak nvykov ltce, 38% trplo poruchou pjmu potravy, 28%
workoholismem, 26% tvoili shopoholici a 5% patologit hri (Hall, 2006).
Jednou z monost, jak zvldnout pocit vlastn nedostatenosti a mncen-
nosti, je pak vrhnout se po hlav do takovho jednn, kter na uritou dobu
pozitivn ovlivn nladu. Tak se napklad mohou zvisl lid dky sv innosti
pechodn zbavit pocitu osamlosti, ublenosti nebo mncennosti. Sex me
slouit jako nik ped nevyeenmi problmy v jinch oblastech ivota nebo
jako nhradn uspokojovn jinch citovch a dalch psychologickch poteb.
Nen jist poteba zdrazovat, e takov een tyto problmy nejen nel,
ale naopak dostv klienta a jeho blzk do problm mnohem hlubch a roz-
shlejch. Speciln sexuln zvisl se dostvaj do znan dehonestujcho
postaven.
66
67
Ze stanovisek odbornk, vnujcch se zvislostem, nap. Nepor, Rotgers,
Keller, Morgenstern, Csmy, Kubika, Dvok, Dvoek a dal, jednoznan
vyplv, e formy len jsou u vech ltkovch i neltkovch zvislost ob-
dobn, tj. nutnost identifkovat spoute nvykovho chovn, hledat cesty,
jak peruit etzce mylenek, emoc a chovn, vedoucch k setkn se spou-
ti a zpt, prce s motivac, zmna ivotn stylu, vyhbn se rizikovmu pro-
sted, vyuvn vlivu irho okol, prohlubovn sebeuvdomn a sebeovl-
dn, psychoterapie. Zpravidla se pouv kombinace vce postup. Speciln
u neltkovch zvislost, kde dochz jen minimln k aplikaci farmakologick
lby, je kladen zsadn draz na psychoterapii, a to nejen individuln, ale
zejmna skupinovou, piem velk vznam je pipisovn svpomocnm sdru-
enm zvislch (nap. Sexaholics anonymous). Bohuel v esku zatm nejsou
vytvoen svpomocn organizace speciln pro sexuln zvisl ani terapeu-
tick skupiny pro tuto skupinu zvislch. Ovem nkter lebn zazen se
vnuj i klientm jinch neltkovch zvislost, jmenovit patologickm hr-
m nebo zvislm na jdle, nap. Terapeutick komunita White Light, Psy-
chiatrick lebna erven Dvr, Psychiatrick lebna Krom a dal. Na-
bdka pomoci je tedy mon jen otzkou poptvky.
6.1 Lebn postupy
Akoliv sexuln zvislost vykazuje principiln mnoh spolen rysy s ostat-
nmi zvislostmi, pece jen je tu jedno specifkum: trval abstinence nen de
facto ani mon ani douc. U cybersexu ale o abstinenci takov podoby sexu-
lnho uspokojovn naopak hovoit musme. Obecn nm jde o pesmrovn
sexulnho chovn zdravm, uivatele v relnm ivot neomezujcm, sm-
rem. O to je lba ze sexuln zvislosti zdlouhavj a nronj. Na potku
je nicmn abstinence doporuovna. Klient se mus nauit provat zdrav
a siln sexuln ivot. Jednm z rizik lby je i to, e pacient me zskat averzi
68
vi sexu vbec. A jak vme, potlaovnm pirozench poteb, chpnm sexu
jako neho patnho, se otevr prostor pro vznik jin podoby patologick
osobnosti. Klient se proto mus nauit rozpoznvat nebezpen situace a p-
znaky a mt aktivn pln, jak se nebezpe vas vyhnout. Je to podobn jako se
zvislost na jdle. Clem lby je nauit se zdrav sexualit.
Pro lbu sexuln zvislosti jsou doporuovny a vyuvny tyto lebn
postupy: individuln psychoterapie, skupinov psychoterapie, kombinace
individuln a skupinov psychoterapie a farmakologick lba.
Individuln psychoterapie je povaovna prv u sexuln zvislosti za
velice dleitou i proto, e klienti trp asto jet dal psychickou poruchou.
Rzn projevy poruch osobnosti jsou soust vzorc chovn a mylen kli-
ent a negativn ovlivuj jejich partnersk vztahy. Psychoterapie pak me
bt velmi inn v odkrvn zdroj takovch dysfunknch strategi a me
pomoci klientm nauit se vce adaptivn mechanismy. Lba by mla tak
pispt k odstrann nebo zmrnn symptom a pomoci nauit se nov doved-
nosti v psychosexulnm fungovn klienta. Stran kontroly afektivnch stav
(speciln zkosti a deprese) je poteba se v mnoha ppadech intenzivn v-
novat vlastn identit klienta a jeho intimn problematice. Dlka vztahu klienta
a psychoterapeuta se prmrn uvd 3 5 let, piem prvn dva roky jsou
velmi intenzivn. Optimln by mla bt individuln psychoterapie kombi-
novna se skupinovou a rodinnou. Tato trojkombinace se jev bt jako velice
inn. V rmci psychoterapie se pouvaj nejastji kognitivn-behaviorln
postupy, zejmna postupy u cybersexu vykazuj mnoh styn rysy s kognitiv-
n-behaviorln terapi patologickch hr (Carnes, 2003; Coleman, 2003).
Jin experti na sexuln zvislost (Friedman, 1999) vyuvaj gestalt psychote-
rapii, jejm clem je odhalit piny chovn, kter jsou skryt, propojit vnitn
zkuenost a vnitn pravdy se skutenost, dal, nap. Giugliano, aplikuje zase
psychoanalzu (Giugliano, 2003). Z naich pednch odbornk se pikln
k tto form terapie ve spojen s farmakoterapi nap. Pondlkov-Malov.
Zajmavm pkladem terapie, aplikujc nejnovj poznatky vdy v oblasti z-
vislho chovn, je pstup, kter navrhl MUDr. J. Dvoek, vychzeje z neu-
robiologickho modelu zvislosti, jen funguje pro vechny druhy zvislost.
Terapie je zaloena na 7mi principech:
dlouhodobost terapie (zmny, kter nastaly vlivem drogy jsou vsled-
kem dlouhodobho procesu, dlouhodobho mnn a zjednoduovn uva-
nch strategi. Pechod k pvodnm komplexnm strategim je rovn dlouho-
dobou zleitost),
uen se odloen zisku (mozek je nauen rychlmu zpsobu dosaen
odmny uitm drogy. Klient se mus nauit zvldat odloen vyeen neli-
bosti, nap. bodovac systm abstraktn odmny denn, konkrtn odmny
na konci tdne),
69
obnoven pirozench zdroj odmny (nahrazen uml odmny piro-
zenmi zdroji odmny sportovn, relaxan, turistick, kulturn, spoleensk
programy),
poslen motivace ke komplikovanm strategim (nutn skupinov tera-
pie, jde o zskvn zkuenosti ze vztah s ostatnmi leny, vytven vzjemn
se podporujcho, empatickho, velho prosted),
obnoven funkce emoc (prohlubovn a znovuvytven emoc, jejich
barevn kly, vykonvn uritho chovn mus bt spojovno s proitkem),
prce s relapsem spojenm s kontextem (relaps hroz jako dsledek pa-
mov stopy na nedvnou efektivn strategii, program mus obsahovat prci
s identifkac pvodnho kontextu, s ppravou na vyhnut se nkterm mo-
mentm a s vytvoenm si strategi pro zvldn tchto moment, kterm se
nelze vyhnout),
prce s relapsem spojenm se stresem (strategie pro vyhbn se nelibm
situacm a zvldn stresu zvyovn odolnosti, zvyovn celkovho zdrav,
sebevdom, sebedvry) (Dvoek, 2004).
Skupinov psychoterapie je postaven na principu 12ti krok. Mnoz kladou
tuto variantu lby na prvn msto a dle przkum (viz ne) ne neoprvnn.
Skupiny 12ti krok jsou postaveny na modelu svpomocn skupiny Anonym-
nch alkoholik. Obsahem vtiny 12ti krok jsou spirituln principy, kter
nabdaj zvislho k hledn novho smyslu ivota, k pokoe, sebezpytovn,
odevzdn nkterch jeho problm do rukou vy sly, jak on ji sm chpe.
V USA existuje velk mnostv odno svpomocnch skupin sexuln z-
vislch, mezi nejznmj pat Sexual Addicts Anonymous, Sex and Love
Anonymous nebo Sexaholics Anonymous. Navc mnoho zvislch hled po-
moc pouze prostednictvm tchto skupin. Nkte psychoterapeut vyuvaj
tchto skupin i jako doplnk ke svmu lebnmu programu. Jak ji bylo ve
uvedeno, zsadn odlinost od svpomocnch skupin alkoholik je to, e u se-
xuln zvislosti nen podmnkou pro ast na lebnm programu abstinence.
Mnoz kritikov to povauj za potenciln nebezpen, pokud u klienta zro-
ve neprobh odpovdajc farmaceutick a psychologick lba. Pedpokla-
dem spnosti je nutn aktivn ast na programu a zapojen se. Odbornci
uvd, e pouze 23 % klient absolvuje prvnch 9 z 12ti krok bhem 18ti m-
sc. U tch, kterm se to povede, je zato minimln riziko recidivy (Carnes,
2003; Coleman, 2003). Peek, Kotrbov, Masr a Vurm provedli v roce 2005
analzu terapeutick innosti svpomocnho sdruen Anonymnch alkoho-
lik. Autoi vyzdvihuj skupinov efekt tto formy lby (uen se uitenm
socilnm dovednostem, vzjemn posilovn motivace, oslaben pocitu stig-
matizace, zmna a poslen st kladnch socilnch vztah), ale zrove upo-
70
zoruj na nutnost kombinace s profesionln formou terapie. Svpomocn
sdruen jsou vhodn spe jako nsledn pe o klienty, kte absolvovali pro-
fesionln lbu (Peek, Kotrbov, Masr & Vurm, 2005). Bli informace
o svpomocnch organizacch v USA lze erpat na tchto webovch strnkch:
www.saa-recovery.org, www.sa.org, www.slaafws.org, www.sca-recovery.org.
V esku jsou obecn terapeutick komunity v zazench, poskytujcch
stedndobou lbu (od nkolika tdn do zhruba 4 msc), modifkovan
terapeutick komunity, pracujc v nespecifkovanch podmnkch nebo se
specifckmi pacienty a klasick terapeutick komunity pracujc podle americ-
kch vzor, kde trv lba jeden rok i dle a dl se typicky na vodn stdium
(do 60ti dn), stdium primrn lby (2 12 msc) a stdium nvratu do
spolenosti (13 24 msc, vetn ambulantnho dolovn).
V USA je skupinov terapie u sexuln zvislosti povaovna za zkladn
a nezbytnou, navc fnann efektivn, formu lby. Skupina je toti schopn
poskytnout konfrontaci k obrannm mechanismm klient (racionalizace,
popen apod.), poskytnout optimln prostor a spolenost pro uen se, jak
zvldat mezilidsk vztahy, snit pocity hanby, izolace, posilovat sebevdom,
zvyovat kapacitu pro sebeempatii, a sebeporuzumn. Cooper a Line navrhli
zkladn 16ti tdenn program skupinov lby, vychzejc z psychodynamic-
kch a kognitivn-behaviorlnch postult tak, jak jej praktikuj v Te San
Jose Marital and Sexuality Centre. Skupina je dobrovoln, skld se ze 7 10ti
len a schz se na jednu hodinu tdn. Nstin programu, vetn konkrtnch
cl a krok, uvdm na ukzku v ploze . 4 (Cooper, Line, 2002). Tays, Earle,
Wells, Murray a Garrett vytvoili vlastn lebn program integrujc rodin-
nou, provou, kognitivn-behaviorln, psychodynamickou, sebezkuenostn
terapii, arteterapii a terapii 12ti krok. Jedn se o ttdenn denn skupinovou
psychoterapii (Tays, Earle, Wells, Murray & Garrett, 1999). V esku je zastn-
cem skupinov terapie nap. Konar.
Kombinace individuln a skupinov psychoterapie - Dew a Chaney uvd,
e vstup do individuln terapie podmiuj splnnm nsledujcch podmnek:
minimln 1x tdn nvtva Sexual Addictions Anonymous, denn kontakt
s ruitelem/sponzorem plnn principu 12ti krok a jednomsn abstinence
od vech sexulnch aktivit, vetn cybersexu. Pokud je problmem cybersex,
pak je prce na potai z pracovnch dvod podmnna tm, e problema-
tick uivatel je stle pod dozorem svch koleg, nepracuje v samostatn kan-
celi sm, ppadn m stle oteveny dvee a na jeho obrazovku vid jeho
kolegov (Dew, Chaney, 2004).
Farmakologickou lbu reprezentuj antidepresiva, kter selektivn psob na
hladinu serotoninu v mozku a sniuj mru sexuln kompulse a s tm spojenou
rove zkosti a deprese. Nov lky, naruujc obsesivn mylen, pomhaj
71
klientm kontrolovat jejich nutkav poteby. Lky, kter potlauj tvorbu an-
tiandrogen mohou bt zrove pouity k lb rznch parafli (Coleman,
2003). Kafka & kol. (1991) uvd, e lba pacient sexuln zvislch fuo-
xetinem, clomipraminem, paroxetinem, fuvoxaminem a sertralinem vede ke
zlepen schopnosti kontroly sexulnch impuls a nsledn snen frekvence
a intenzity tchto poteb. Bohuel odbornci zrove upozoruj na vedlej
aspekty serotonergn medikace (Zajecka & kol., 1991; Jacobsen, 1992; Git-
lin, 1994) snen libido, zpodn orgasmu, anorgasmie, dysfunkce erekce.
Proto serotonergn medikaci lze povaovat za efektivn v lb sexulnch
parafli. Nsledn, Greenburg & kol. (1996) a Stein & kol. (1992) demon-
strovali innost lby, tj. redukci obsesivnch a kompulsivnch sexulnch
symptom, inhibitory zptnho vychytvn serotoninu (SSRI). Lba se-
xuln zvislosti by mla vyuvat kombinaci medikace sniujc hladinu tes-
tosteronu a zrove SSRI.
6.2 innost a cle lby
Z dotaznku 190ti sexuln zvislch vyplynulo, e za formu nejinnj lby
povauj sestupn od nejvce inn po nejmn innou tyto: vy sla (na
n je postaven systm 12ti krok) (u 87 % respondent), ast na skupin 12ti
krok (85 %), podpora ptel (69 %), individuln terapie (65 %), omezen
obdob abstinence (64 %), sponzor (rozum se ruitel za chovn, obvykl
u svpomocnch skupin, bv to zkuen a spolehliv astnk skupiny, pro-
chzejc spn lbou ji del dobu) (61 %), zmna ivotnho stylu (58 %),
ast na skupin 12ti krok s jinm zamenm, ne je sexuln zvislost (55 %)
(Carnes, 2003).
V roce 2004 zveejnili Csmy, Kubika a Dvok vsledky kvalitativnho v-
zkumu zabvajcho se faktory, kter ovlivuj retenci u en zvislch na alko-
holu a neleglnch drogch. V tto souvislosti je poteba upozornit na to, e pi
porovnvn obou pohlav stran zvanosti poruchy a souasn retenci v lb
a procentu dokonen lby, maj eny v prmru vy skr zvanosti poru-
chy a souasn ve srovnn s mui maj ni retenci v lb a v nim procentu
lbu dokonuj. Zkoumno bylo 269 pacientek Oddlen pro lbu zvislost
en Psychiatrick lebny v Praze 8. Z osmi sledovanch nezvislch promn-
nch: zvislost u rodi, vvoj v pln (intaktn) rodin do 15ti let vku, vk
(nad 29 let), dobr somatick zdravotn stav, bez kriminlnho chovn v mi-
nulosti, siln kladn vazba pro lbu, uspokojiv partnersk vztah, podpora
blzkho socilnho prosted, se jako statisticky vznamn prediktory lby
uplatnily pouze ti: vvoj v pln rodin do 15ti let vku, vk nad 29 let a ko-
72
nen siln kladn motivace pro lbu (Csmy, Kubika, Dvok, 2004). By se
jedn o vzkum ltkovch zvislost, meme jeho vsledky interpretovat ve
vztahu k zvislosti obecn. Vstupy potvrzuj, e velkou roli hraje rodinn pro-
sted, sebeuvdomn a motivace. Vk nad 29 let ad takov spn pacienty
do vvojov fze pozdn mlad dosplosti , kter je charakterizovna naprosto
jinmi vvojovmi koly ne je fze adolescence, ppadn potku mlad do-
splosti (tj. obdob, jeho vvojovm kolem je hledn vlastn identity).
Teorie i praxe ukzala, e pi lb zvislosti je naprosto zsadn prce
s motivac, tedy posilovn motivace. Rotgers & kol. uvd 5 princip posilo-
vn motivace vyjadovn empatie, vytvoen rozporu (co klient chce v bu-
doucnu a jak se chov v souasnosti), vyhbn se neproduktivnm sporm,
prce s odporem (refexe odporu, zmna vztahovho rmce, uvaovn o jeho
pinch) a posilovn sebedvry. Zvldnutm techniky posilovn motivace
zskv terapeut velmi inn nstroj. Pi posilovn motivace se zdrazuje
projevovn respektu, naslouchn a komunikovn poruzumn. Terapeut po-
skytuje pozitivn zptnou vazbu, oceuje pokroky v lb, zdrazuje klien-
tovy schopnosti a nadn, ale zrove mu pomh uvdomit si rozpor mezi
tm, jak jedn a jak by chtl jednat. Tzv. odpor terapeut vyuv: me ho
refektovat, nadsadit, me rezistenci pijmout nebo zmnit vztahov rmec.
Odpor je tak mon obejt za pomoci nepmho vyjden nebo metafory. Te-
rapeut podporuje sobstanost a dvru ve vlastn monosti klienta podlet se
na zmn k lepmu. Velmi vznamnm motivanm faktorem bv vliv rodiny
a okol (Hoeschl & kol., 2002; Nepor, 2000). Klient se u a zlepuje sociln
dovednosti (nap. schopnost elit socilnmu tlaku, asertivita, komunikace, e-
en problm apod.), dovednosti sebeovlivnn (sebemotivace, sebeovldn,
pimen ivotn styl, zvldn rizikovch duevnch stav, nap. craving), re-
laxan techniky (mrn nsledky stresu, zkosti a deprese, zlepuj schopnost
sebeuvdomovn (Hoeschl & kol., 2002).
6.3 Lba zvislosti na cybersexu
V neposledn ad bych chtla zmnit nkter specifka nebo spe doporuen t-
kajc se lby zvislosti na cybersexu. Jako jeden z prvnch dleitch princip
je uvdna dostupnost informac o lb na webovch strnkch. Cesta k ex-
cesivnm uivatelm cybersexu vede pes Internet. Proto mnoho zahraninch
odbornk vyuv Internet k inicianmu osloven zvislch. Jmenovit nap.
K. Young nebo J. Putnam spravuj webov strnky, kde uivatel Internetu mo-
hou projt testem men zvanosti jejich mon zvislosti. Putnam uvd, e
tuto strnku navtvuje vce ne 1.000 uivatel denn (Putnam, 2000).
73
Pro prvn kontakt je vhodn monost vyuit e-mailu. Jedn se pouze o in-
formativn data (sluby, ceny, edn hodiny, dohoda schzky) a monost
vyplnit dotaznk obecnch informac o klientovi a psychosociln anamnzu
v elektronick form a zasln e-mailem. Dal opaten u vychzej z Te
Triple A teorie tj. jak omezit lehkou pstupnost k droze, dostupnost (z hle-
diska nklad a nsledk) a uvst na pravou mru zdnlivou anonymitu. Na
pedmtnm potai se d vyut specilnch softwar blokujcch pstup na
vybran webov strnky (tj. strnky se sexuln tmatikou), doporuovan je
pouvn potae v prosted, kter bude brnit vstupu na problematick
strnky (veejn prostory), tj. klient pracuje s rizikovm nstrojem, ale pro-
sted mu znemouje, nebo aspo znesnaduje, selhn, klientm se vysvt-
luje a demonstruje, jak zvislost na cybersexu pin kody, kolik stoj apod.
(zde se ideln uplatuje skupinov terapie), upozoruje se na naprosto na-
ivn dvru v anonymitu formou ukzek, jak snadn je zjistit identitu klienta.
Existuj tak on-line komunity lcch se zvislch, kte si poskytuj podporu,
kontroluj se v uvn Internetu apod. (Putnam, 2000).
74

75
(B) VZKUMN ST
76
77
1. Vzkumn problm
Vzkumu cybersexu se v naem prosted detailn vnovali nap. Divnov
(Divnov, 2005) i mahel (mahel, Vesel, 2006). Obma se podailo velmi
dobe postihnout a prozkoumat tento problm obecn, charakterizovat ui-
vatele cybersexu a dotknout se mnoha jev, kter se ve virtuln realit ode-
hrvaj a pesahuj i do reality bn. Z dostupnch zdroj mi ale nen znmo,
e by se nkdo v naem prosted vnoval vzkumu zvislosti na cybersexu
jako jedn z forem sexuln zvislosti, tebae masivn nrst excesivnch
uivatel cybersexu je i pi zbnm pohledu na webov strnky se sexuln
tmatikou na prvn pohled patrn. Zrove je pro mne skutenost, e nkte
uivatel trv cybersexem destky hodin tdn, indiktorem potencilnho
problmu s ovldnm jejich chovn a nutnosti elit kodlivm nsledkm
takovho chovn.
Ve vzkumu sexuln zvislosti v zahrani se nejastji pracuje s dvma
okruhy proband. Bu jde o zkoumn student s tm, e je sledovno, zda
pouvaj internet, vnuj se cybersexu, zda nkte z nich mohou splovat m-
tka zvislosti, jak jsou charakteristiky uivatel, apod. Nebo se pracuje se
skupinou uivatel, kte se pihls na vzvu realiztora vzkumu, pokud maj
problmy se sexem, potamo cybersexem. Problematice zvislosti sexuln,
zvislosti na cybersexu, se vnuje mnoho renomovanch odbornk, kte jsou
aktivn on-line, paraleln tak funguj svpomocn organizace (nap. Sexa-
holics Anonymous) a mediln jde o atraktivn tma. Povdom o sexuln
zvislosti, zvislosti na cybersexu je proto u irok veejnosti dobr. Odhad
prevalence sexuln zvislosti se pohybuje v zahrani okolo 3 6% (viz st
A, kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti), z toho se odhaduje, e cirka 1%,
tj. cel jedna tetina, pokud se drme spodn hranice prevalence, pedstavuj
zvisl na cybersexu. U ns zatm vzkumem zskan data o tto problematice
chyb a navc vstupy z vzkum ze zahrani volaj o rozvjen a ovovn
hypotz, o tvorbu teori.
Ve vzkumu se vnuji z oblasti sexuln zvislosti form zvislosti na cyber-
sexu proto, e je dost obtn zskat vzorek sexuln zvislch osob za situace,
kdy neexistuje organizan ukotven zchytn s pro pomoc prv tmto je-
78
dincm. Na druhou stranu stejn jako pro cybersexchatae byl i pro mne, v du-
chu Cooperovy teorie AAA, sexchat pomrn snadno dostupnm ternem.
S ohledem na mal poet astnk, chybjc teoretick zzem tohoto v-
zkumnho problmu a navc jeho kontroverznost, jsem volila cestu kvalitativ-
n-kvantitativnho vzkumu.
79
2. Cl vzkumu, vzkumn otzky
Smyslem vzkumu bylo zjistit, zda a za jakch podmnek je mon uvaovat
o zvislosti na cybersexu ve smyslu nvykov a impulsivn poruchy v duchu
ve citovanch teoretickch vchodisek (viz st A, kapitola 1. Zvislost, 2.
Jak lze chpat sexuln zvislost). Pouit parametrickch technik je vzno
na urit pedpoklady o konkrtnm rozdlen populace. Mnou zkouman
vzkumn soubor nevyhovuje poadavkm parametrickho zpracovn. Vo-
lila jsem proto cestu stanoven vzkumnch otzek, oprajcch se o teoretick
postulty, a na n jsem hledala odpov s vyuitm kvantitativnch nstroj,
zejmna deskripce, klasifkace, indukce a kategorizace. Nsledn jsem pak
podrobila dal zskan data kvalitativn analze za pomoci metody vytven
trs a metody vyhledvn a vyznaovn vztah. Tento vzkum me bt od-
razovm mstkem pi hledn zajmavch hypotz a optimlnch metod pro
dal vzkumnky v tto i souvisejc oblasti.
Clem vzkumu bylo:
1. prozkoumat, popsat a klasifkovat ve sledovanm vzkumnm souboru
uivatel cybersexu znaky zvislosti, ppadn problematickho
chovn a jeho vvoj, provst kvalifkovan odhad prevalence zvislch
a problematickch uivatel,
2. prozkoumat, popsat a indukovat aspekty vedouc ke vzniku zvislho
i problematickho chovn ve vztahu ke cybersexu dle teori monch
pin vzniku sexuln zvislosti, tj. psychosociln, biologick
a multidimenzionln teorie (viz st A, kapitola 3. Kde hledat piny
vzniku a udrovn sexuln zvislosti),
3. prozkoumat a popsat spolen charakteristiky zvislch a problematickch
uivatel cybersexu,
4. sledovat u vybranch zvislch a problmovch uivatel monou progresi
problmovho chovn po uplynut t msc,
5. popsat kodliv nsledky problematickho uvn cybersexu,
80
6. zjistit, jak formy terapie jsou pstupn a uskuteniteln pro problematick
uivatele cybersexu s ohledem na jejich oekvn.
V nvaznosti na vytyen cle jsem v realizovanm vzkumu hledala odpovdi
na tyto vzkumn otzky:
Cl 1:
a) Vyskytnou se ve sledovanm vzorku uivatel cybersexu participanti,
vykazujc znaky zvislosti, ppadn problematickho chovn, na
cybersexu dle kly zvislosti na cybersexu (CSAT)?
b) Jak je procentuln zastoupen zvislch a problematickch uivatel
ve vzkumnm souboru?
c) Jak je poet hodin strvench cybersexem, kter lze stanovit za
kritick v souvislosti se vznikem zvislosti, to znamen kdy zan
cybersex negativn zasahovat do ivota uivatele a zpsobovat kodliv
nsledky?
d) Je mon identifkovat fze zvislosti na cybersexu? Li se od fz
popsanch u sexuln zvislch v zahraninch vzkumech?
Cl 2:
a) Dosahuj problmov i zvisl uivatel cybersexu (tj. skrujc vysoko
na kle CSAT) skre neuroticismu i deprese dle kly manifestn
zkosti (MAS)? Existuje souvislost mezi vsledky dosaenmi na
kle zvislosti na sexu (CSAT) a vsledky na kle manifestn zkosti
(MAS)?
b) Objevuj se jin psychiatrick poruchy ne poruchy sledovan dle
MAS?
c) Vykazuj zvisl i problematit uivatel vysok skre na kle pro
vyhledvn novho v sexu (SSSS), tzn. lze u nich pedpokldat genovou
variantu pro vyhledvn novho a sklony k rizikovmu sexulnmu
chovn?
d) Lze vyvodit souvislost, ppadn jakou, mezi zvislm a problematickm
chovnm namenm dle kly zvislosti na cybersexu (CSAT),
vsledky dosaenmi na kle pro vyhledvn novho v sexu (SSSS)
a kle sebeinnosti v sexulnm chovn (SSES)?
e) Je cybersex vyuvn jako copingov strategie v ppad een
problm, dysforie, deprese, zkosti?
81
2 Cl vzkumu
f) Objevuj se u zvislch i problematickch astnk nkter z dalch
jev, kter jsou kladeny do souvislosti s pinami vzniku sexuln
zvislosti?
g) Lze vysledovat, v em spov atraktivita sexchatu jako prosted, ve
kterm je realizovn cybersex?
Cl 3:
a) Daj se vysledovat njak spolen charakteristiky problmovch i
zvislch uivatel cybersexu, nap. demografck, formy realizace
cybersexu, apod.?
Cl 4:
a) Dojde u sledovanch problmovch i zvislch uivatel cybersexu
k viditeln progresi jejich problmovho sexulnho chovn po uplynut
t msc?
Cl 5:
a) Ovlivuje cybersex negativn partnersk/rodinn vztahy?
Cl 6:
a) Jak formy terapie jsou pijateln pro problematick uivatele s ohledem
na specifnost tto poruchy?
b) Co oekvaj uivatel cybersexu od terapie?
82
83
3. Vzkumn soubor
Metodou vbru vzkumnho souboru byl prost elov vbr a dle u dvou
astnk samovbr (Miovsk, 2006). Vzkumn soubor tvo 32 cybersex-
chata, tj. 6 % ze vech oslovench a 18,4 % z tch, kter jsem pesvdila
o smysluplnosti vzkumu a obeslala je urenou testovou bateri a nebo pro-
jevili aktivn zjem o ast ve vzkumu. Jednalo se o cybersexchatae, kte
se opakovan a vce mn pravideln vyskytovali na zvolenm sexchatu www.
amateri.cz.
Podmnkou vstupu na tento sexchat je vk 18 let, tud vichni astnci byli
star 18ti let. Prokazovn vku se dje formou estnho prohlen. Kad
astnk povinn vypluje profl cybersexchatae, ve kterm uvd obecn
daje o sv osob, mmj. vk, pohlav, sexuln orientace, kraj i msto, kde
ije, konky, apod. Individuln profl cybersexchatae je automaticky doplo-
vn daty z informanho systmu, tj. daty objektivn zachycenmi, a to datem
registrace a potem hodin strvench na sexchatu. Profl je veejn. Zrove
maj uivatel monost nechat se certifkovat sprvcem webu, m zv svoji
kredibilitu a tm i pozici ve skupin ostatnch cybersexchata. Tato certif-
kace je realizovna formou ovovn fotografe a prokzn totonosti toho
kterho astnka. Z participant mho vzkumu je cca 50 % certifkovanch
s tm, e ze skupiny zvislch a problematickch uivatel pedstavuj certif-
kovan cca 70 %.
astnci byli esk nebo slovensk nrodnosti. Kontakt probhal i se temi
polskmi cybersexchatai, ale kvli jazykov barie nikdo z nich nevrtil vy-
plnnou testovou baterii zpt. Osobn setkn se podailo uskutenit se dvma
cybersexchatai s tm, e sejmut anamnestick daje jsou pedmtem samo-
statn kapitoly 6.3. Pkladov anamnzy dvou uivatel cybersexu z vzkum-
nho soboru, sti B, a takto zskan materil byl tak podroben kvalitativn
analze dat, viz kapitola 6.2 Kvalitativn analza dat, sti B.
Poet astnk zskanch pro ast ve vzkumu je ve srovnn s podobnmi
vzkumy zcela standardn, by ani zdaleka nespluje podmnky pro validn
statistick zpracovn. Dotaznky byly orientovny na intimn ivot kadho
astnka, vetn takovch dotaz jako nevra, sexuln zneuvn, tj. tmat
84
velmi citlivch. Je proto pochopiteln, e mnoz astnci se nakonec pro ast
na vzkumu, by anonymn, nerozhodli. Vbr vzorku byl ukonen v oka-
miku, kdy u dal data nepispvala k lepmu porozumn tto tmatice a ne-
objevovaly se nov informace. Pes opakovan pokusy se mi nepodailo zskat
vce uivatel z TOP 100 cybersexchata a z ostatnch jsem oslovila vechny
uivatele danho sexchatu, kte se zde opakovan a pravideln objevovali.
astnky jsem pro ely vzkumu evidovala tak, e postupn dostvali
dle pohlav jmno poadov dle abecedy od A , respektive Aa po vyerpn
cel abecedy. Nsledn pi vyhodnocovn vzkumu jsem astnkm pidlila
vedle jmna poadov sla podle toho, jak se umstili na kle CSAT (kle
zvislosti na cybersexu), tj. slo 1 = nejvy dosaen poet bod.
Pesn struktura astnk dle pohlav, vku, sexuln orientace, statusu,
dlky partnerskho vztahu, bydlit a vzdln byla nsledujc:
Tabulka U1 | Struktura astnk vzkumnho souboru
skladba souboru poet celkem
z toho problmov
uivatel
dle pohlav
mui 21 11
eny 3 1
pry 8 3
dle vku
18 - 24 let 4 2
25 - 30 let 3 2
31 - 40 let 18 6
41 - 50 let 6 4
51 - 60 let 1 1
dle sexuln orientace
heterosexul 21 12
homosexul 2 0
bisexul 9 3
dle dlky vztahu
vztah 0,5 - 1 rok 3 2
vztah 1 - 4 roky 3 1
vztah 5 - 10 let 10 6
vztah nad 10 let 6 3
dle msta bydlit
85
3 Vzkumn soubor
skladba souboru poet celkem
z toho problmov
uivatel
msto 27 13
vesnice 5 2
dle vzdln
vzdln zkladn 2 1
vzdln vyuen 1 1
vzdln S 14 6
vzdln V 15 7
86
87
4. Aplikovan metodika zskvn dat
Vichni astnci vzkumu vyplnili ne specifkovanou testovou baterii, a to
kompletn, nebylo nutn nikoho vyadit. astnci vyplovali dotaznk
a kly anonymn, respektive pod svmi nicky. Dal souvisejc korespon-
dence probhala pmo na sexchatu a na e-mail zazen speciln a pouze
pro el tohoto vzkumu.
Data byla zskna za pouit ty sebeposuzovacch kl, a to na men
mry neuroticismu, pp. deprese, na men sexuln zvislosti, vyhledvn
novho v oblasti sexu a konen na mru sebeinnosti v sexulnm chovn.
Nsledn jsem vytvoila strukturovan dotaznk k zskn blich informac
o astncch, jejich charakteristikch, jejich zpsobu uvn, respektive zne-
uvn cybersexu. Vsledky z pouitch kl jsou uvedeny v hrubch skrech.
Vedle tchto kvantitativnch nstroj jsem pro ely kvalitativn analzy za-
chycovala paraleln probhajc on-line komunikaci, a to jako nestrukturovan
interview, dle ve form inquiery po administraci odevzdanch kl a dotaz-
nku mezi mnou a 15ti astnky vzkumu, ale tak s 21 dalmi uivateli cy-
bersexu, kte se nakonec vzkumu nezastnili. A konen jsem tak pro ely
kvalitativn analzy uskutenila osobn nestrukturovan interview se dvma
zastnnmi problematickmi probandy.
Pehled a popis pouitch kvantitativnch nstroj:
Te Cybersexual Addiction Test (CSAT) kla zvislosti na cybersexu (viz
ploha . 1) po prostudovn a vzjemn komparaci v zahrani standardn
pouvanch sebeposuzovacch kl na men sexuln zvislosti (viz st A,
kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti), jsem se rozhodla pout, dle mho
nzoru jeden z nejkomprehensivnj nstroj na men neltkov zvislosti,
a to klu Kimberly Youngov: Internet Addiction Test (IAT), respektive jej
verzi upravenou na cybersex (jedn se de facto pouze o vmnu slov Internet
za cybersex). kla CSAT (Cybersexual Addiction Test) obsahuje vechny
poloky na sexuln zvislost pouvanch kl a dle poloky, kter jsou navc
zahrnuty ve standardn kle IAT. Tento nstroj na men zvislosti na cyber-
sexu sleduje vechny relevantn znaky zvislosti sexuln, respektive zvislosti
88
na cybersexu. kla obsahuje 20 bod, m rozsah od 1 (nikdy), 2 (zdka),
3 (obas), 4 (asto), 5 (vdy). Nejni poet bod, kter lze doshnout je 20,
nejvy 100. Plat, m vy skre, tm vy mra problematickho chovn.
Youngov rozdlila kategorie uivatel dle mry dosaench bod takto:
20-39 = bn on-line uivatel, kontroluje se, i kdy as trven cybersexem
me bt del ne je bn
40-69 = problematick uivatel
70-100 = zvislost, cybersex zasahuje negativn do ivota a psob problmy
(Young, 2005).
Te Manifest Anxiety Scale (MAS) kla manifestn zkosti (viz ploha
. 2) vychz z poloek obsaench v jednom z nejkomplexnjch a nejpou-
vanjch osobnostnch invent MMPI. Jde o sebeposuzovac klu, kter
obsahuje 50 poloek a proband vybr volbu souhlasm i nesouhlasm
u kadho sledovanho symptomu. Bodov hodnoty 19 33 nejspolehlivji
odrej klinick obraz, v nm je zkost primrnm symptomem. Vsledky
v rozmez 1 18 a 34 50 vyjaduj jin symptomy. Vysok skry svd pro
depresi. MAS rozliuje spolehliv mezi neurotiky a non-neurotiky (Svoboda,
1999). klu MAS jsem zvolila proto, e mnoz vzkumnci, nap. Coleman,
Weissberg, Schafer, Zimmerman a dal, maj za to, e primrn funkc kom-
pulsivnho sexulnho chovn je redukce zkosti. Z vsledk vzkum vy-
plv, e sebeltost, pecitlivlost, zkostnost, pp. deprese, je jednm z dle-
itch jev, vyskytujcch se u sexuln zvislch.
Sexual Sensation Seeking Scale (SSSS) kla vyhledvn novho v oblasti
sexu (viz ploha . 1) zahrnuje 11 poloek. kla byla navrena Kalichma-
nem & kol. v roce 1994 s clem mit sklony k asti na novch/nestandardnch
i rizikovch sexulnch aktivitch. kla m rozsah od 1 (ne), 2 (spe ne),
3 (spe ano), po 4 (ano). Nejni poet bod, kter lze doshnout je 11, nej-
vy 44. Tento nstroj byl podroben opakovan testovn vnitn konzistence
a reliability (Kalichman, Rompa, 1994, 1995, Beck, Tombs, Mahoney a Fin-
gar, 1995) a prokzal vysokou vnitn konzistenci (Cronbachv alfa koefcient
se v testech pohybuje od 0,75 0,81) i asovou stabilitu (test-retest ve vzkumu
Beck, Tombs, Mahoney a Fingar, 1995, koefcient se pohybuje od 0,73 - 0,78)
(Cooper, Delmonico, Burg, 2000, Coulter, 2007). Dle jedn z genovch teori
(viz st A, kapitola 3. Piny sexuln zvislosti) stoj genov varianta pro
vyhledvn novho mezi jednmi z hlavnch pin vzniku zvislosti na sexu,
ale i jinch zvislost. Lid skrujc vysoko na tto kle maj tendenci k rizi-
kovmu sexulnmu chovn. V ad vzkum (Zuckerman a Kuhlman, 2000,
Zuckerman, 1994, Cooper, Shapiro a Powers, 1998, Fisher a Misovich, 1990,
Hoyle, Fejfar a Miller, 2000, a dal) byla prokzna pozitivn korelace mezi
potem bod na tto kle a potem nhodnch sexulnch partner, me ri-
89
4 Aplikovan metodika zskvn dat
zikovosti sexulnho chovn, me impulsivnosti v rozhodovn. Vysok hod-
noty na tto kle pak vypovdaj o poteb novch a vce podnt pro dosa-
en vzruen a tak o form a bohatosti podnt, kter potebuj lid vysoko
skrujc ve srovnn s tmi, kdo skruj na tto kle nzko. Pro porovnvn
hodnot dosaench v mm vzkumu byly pouity publikovan vsledky zkou-
mn od A. Coulter, 2007.
Sexual Self-Efcacy Scale (SSES) kla pro men sebeinnosti pi kon-
trole sexulnho chovn (viz ploha . 1) zahrnuje 20 poloek. kla byla
vytvoena Rosenthalem a Flynnem roku 1991, na podklad teorie sebeinnosti
A. Bandury. kla je zamena na zjitn rovn sebeinnosti jednotlivce
jako jednoho ze zkladnch prediktor toho, zda se jednotlivec stane zvislm
a v ppad, e stane, pak mra jeho sebeinnosti velmi zce souvis s sp-
nost v boji se zvislost. kla m rozsah od 1 (nikdy), 2 (zdka), 3 (obas),
4 (asto), 5 (vdy). Nejni poet bod, kter lze doshnout je 20, nejvy
100. Plat, m vy skre, tm vy mra sebeinnosti. V provedench vzku-
mech s pouitm tto kly (Forsyth a Carey, 1998, Murphy, Stein, Schlenenger
a Maibach, 2001, Rosenthal, Moore a Flynn, 1991, a dal) byla zkoumna
schopnost elit rizikovm situacm, rizikovmu sexulnmu chovn, udren
si mry kontroly nad svm sexulnm chovnm. Vysok skre na tto kle ho-
vo o vdom kapacity k zvldnut problm, co je vznamn initel pi lb
zvislosti. Pro porovnvn hodnot dosaench v mm vzkumu byly pouity
publikovan vsledky zkoumn od A. Coulter, 2007.
Dotaznk pro uivatele cybersexu (DPCS) (viz ploha . 3) pro ely v-
zkumu jsem vytvoila dotaznk skldajc se ze dvou st, st A je vnovna
demografckm datm, 9 poloek, st B obsahuje 14 doplujcch otzek
k uvn cybersexu, form, frekvenci, partnerskmu vztahu uivatele, apod.
90
91
5. Prbh vzkumu
Vzkum probhal od nora 2008 do srpna 2008 na sexchatu www.amateri.cz
s tm, e od nora do kvtna probhalo snmn a administrace zvolenmi
metodami a nsledn od dubna do srpna, tj. po uplynut t msc od vypl-
nn dotaznk a kl, jsem zaznamenala prstek hodin strvench na chatu
u vech participant.
Chat s tmatikou sexu existuje velk mnostv. Pro svj vzkum jsem si vy-
brala sexchat www.amateri.cz (dle jen sexchat nebo chat) proto, e jde o chat,
kter se profluje od potku sv existence jako na sex orientovan a nem
dn jin sestersk odnoe, zamen na jinou problematiku (kde by bylo ri-
ziko vskytu astnk za jinm elem ne cybersex). Pojmenovn amati
zdrazuje to, e tyto lidi bav sex jako konek, zbava, npl volnho asu,
ale ne vdlen innost. Jde o chat, kde se prmrn poet chatujcch osob
v dan moment pohybuje kolem 1.000.
Na sexchatu jsem se zaregistrovala, vytvoila reln profl s jasnou prokla-
mac o elu mho virtulnho byt na sexchatu, tj. vzkum zvislosti na cyber-
sexu, i s prosbou zjemcm o participaci, vetn strunho nstinu, co bude
ppadn spoluprce obnet. Pod takto vytvoenou identitou jsem denn po
dobu ty msc oslovovala uivatele sexchatu, a to nejdve a opakovan ty,
kte se objevili mezi automaticky systmem sledovanou stovkou uivatel
s nejvtm potem hodin strvench na sexchatu (dle TOP 100). Zrove
pak tak ty chatae, kte se objevili bhem dne mezi TOP 10 sexchata, to
znamen, e aktuln trvili na chatu nejvce asu. Systm permanentn vy-
hodnocuje as trven na chatu u vech uivatel s tm, e do sledovanho asu
se nepot mailov korespondence, ale pouze as trven interakc pmo na
tomto chatu. Zmrn jsem oslovovala uivatele s co nejvtm potem hodin
proto, aby se zvila pravdpodobnost vbru vzorku uivatel, kte ji maj
s cybersexem problmy, tj. tch, kter cybersex omezuje v jejich bnm fungo-
vn. Jedinou podmnkou pro zaazen do vzkumu byla ale toliko opakovan
a pravideln ast on-line na sexchatu. Do vzkumu byli tedy zaazeni i ti
uivatel, kte se ohlsili sami po peten vzvy v mm proflu, jednalo se ne-
zvisle na sob o 2 participanty. Celkem jsem kontaktovala cca 500 sexchata.
92
Po vysvtlen, kdo jsem, co je clem vzkumu, garanci anonymity vi ast-
nkm, pslibu administrace a vyhodnocen kompletn vyplnnch kl a do-
taznk, seznmen s vsledky vzkumu a tak pslibu psychologick pomoci,
pokud by o ni ml participant zjem, jsem 92 z nich zaslala elektronickou
formou na e-mailovou adresu tyto metodick nstroje s nvodem, jak sprvn
postupovat pi vyplnn, a poadavkem na kompletnost vyplnn a vrcen
zpt na moji e-mailovou adresu:
Te Cybersex Addiction Test (CSAT)
Te Manifest Anxiety Scale (MAS)
Te Sexual Sensation Seeking Scale (SSSS)
Te Sexual Self-Efcacy Scale (SSES)
Strukturovan dotaznk pro participanty cybersexu (DPCS)
Vyplnn dotaznk zabralo uivatelm cca 45 60 minut asu.
Prbn jsem pak zachycovala komunikaci s jednotlivmi, na vzkumu
participujcmi, probandy a potencilnmi probandy (kte ast slbili, ale
nakonec se nezastnili). Komunikace byla realizovna formou nestrukturo-
vanho interview, dle ve form inquiery po administraci odevzdanch kl
a dotaznku a konen i jako nestrukturovan interview uskutenn osobn
se dvma probandy.
5.1 Etika vzkumu
Vzkum v on-line ternu s sebou nese mnoh vhody dotkajc se prv etiky
vzkumu, na druhou stranu vak i nevhody dotkajc se nap. otzky vali-
dity. Kontakt s participanty jsem navzala v jejich prosted, tedy na on-line
sexchatu. Ve svm virtulnm proflu jsem jasn deklarovala, e se na sexchatu
budu pohybovat pouze za elem vzkumu uivatel sexchatu, cybersexu a z-
vislosti na cybersexu. V rozeslanch e-mailech s prosbou a pozvnkou k asti
na vzkumu byli vichni doten uivatel informovni o clech vzkumu, o m
osob, o baterii test, o naprost anonymit vi astnkm a zvazku ml-
enlivosti na stran vzkumnka. Baterie test byla zaslna pouze tm uiva-
telm, se ktermi jsem navzala na danm sexchatu kontakt, komunikovala
jsem s nimi a zskala jejich informovan souhlas s ast ve vzkumu (Miovsk,
2006).
Vyplnn baterie test a jejich odesln na moji adresu bylo, jak u samo
vyplv z povahy elektronick a virtuln komunikace, zcela dobrovoln.
93
5 Prbh vzkumu
Dky anonymit astnk, kter byla znsobena tm, e astnci byli
v rmci vzkumu oznaeni fktivnmi jmny abecedy (tedy od A , respektive
A - Aa), a pouze pod tmito jmny se vyskytuj ve vech materilech, nevznikl
problm s osobnmi daji. Jednotliv dotaznky a kly byly ihned po obdren
vyhodnoceny, komentovanou zprvu o vyhodnocen s ppadnm doporue-
nm jsem zaslala vdy nejdle do t pracovnch dn od obdren vyplnnch
dotaznk a kl, zcela v souladu se zvazkem deklarovanm ve vztahu k ast-
nkm. Dle pak byly evidovny pouze hodnoty z test, nikoli testy samotn.
Ochrana soukrom vzkumnka byla realizovna dky neuvdn osobnch
daj obdobn. astnci znali moji virtuln identitu, kde jsem se sice pode-
pisovala svm vlastnm jmnem, astnci byli seznmeni s mm statusem stu-
denta UP, katedry psychologie a byli informovn o elu vzkumu, ale dn
jin data o m osob jim poskytnuta nebyla. Korespondence probhala on-line
na sexchatu, nebo na anonymn, pro ely vzkumu zaloen, e-mail.
Osobn setkn se uskutenilo na veejnm mst s tm, e jsem znala pouze
fktivn, virtuln jmna astnk a pod tmito jsem realizovala nestrukturo-
van interview. Dohodovn o termnu a mstu schzky se dlo prostednictvm
chatu a e-mailu.
Materiln odmna astnkm vzkumu nebyla slbena. Nemateriln od-
mnou jim bylo zasln slovnho souhrnnho vyhodnocen, nabdka zprosted-
kovn odborn psychologick pomoci, pokud by o ni projevili zjem, a samo-
zejm neomezen monost terapeuticky orientovan komunikace on-line se
mnou na problmov tma.
Na nabdnutou pomoc reagovala cca tetina astnk podkovnm a vy-
jdenm jejho potencilnho budoucho vyuit, jeden astnk pak podal
o kontakty na terapeuty, zabvajc se touto problematikou na Slovensku. Tyto
kontakty jsem mu zaslala.
94
95
6. Vsledky vzkumu
6.1. Kvantitativn analza dat
6.1.1 Kontext, metody zpracovn dat, postup
Zkouman soubor pedstavuje vsledky z dotaznkovho a klovho eten
32 proband. Pouit parametrickch technik je vzno na urit pedpo-
klady o konkrtnm rozdlen populace. Mnou zkouman soubor obsahuje
mal poet dat a tato nevyhovuj poadavkm parametrickho zpracovn
(Reiterov, 2003). Proto jsem pouila pro analzu dat popisnou statistiku ve
form tabulek, grafckho znzornn a slovnho popisu. Zskan data jsem
tdila, porovnvala a v neposledn ad jsem na popis rozloen namench
daj aplikovala charakteristiky polohy stedn hodnotu, medin, modus
a charakteristiky variability smrodatnou odchylku s vdomm toho, e jejich
pouit je pouze orientan. Vedle popisn statistiky jsem pi zkoumn mry
vzjemnho vztahu zskanch hodnot na kle zvislosti na cybersexu a na
kle manifestn zkosti pouila vpoet pomoc koefcientu kontingence C.
Stedn hodnota, tj. aritmetick prmr, se pot ze vech zjitnch hod-
not dan mnoiny. Medin je takov namen hodnota, kter se nachz ve
stedu ady vech hodnot dan mnoiny srovnanch podle velikosti. Modus je
hodnota, kter se v rozdlen etnost vyskytuje nejastji. Mtkem individu-
lnch rozdl v namench datech je pak smrodatn odchylka, kter uruje
mru stupn variability rozloen. m je tato hodnota vt, tm vce je rozlo-
en rozptleno dl od vypotanho prmru (Reiterov, 2004).
Koefcientem kontingence C mme mru, tsnost vzjemnho vztahu
sledovanch veliin a pracujeme s pozorovanmi etnostmi sledovanch jev.
Koefcient C nabv hodnot v intervalu <0,1> a uruje mru tsnosti vztahu
mezi znaky, piem plat, e m vy je jeho hodnota, tm vy je stupe
96
zvislosti mezi sledovanmi jevy: do 0,15 = nzk zvislost, 0,15 0,25 = stedn
zvislost, 0,26 0,50 = vysok zvislost a konen 0,51 a vce = velmi vysok
zvislost. Vzorec pro vpoet koefcientu kontingence C je: C = 1- (1/
m

n
a
2
ij
/a
i
* a
j
) (Reiterov, 2003).
6.1.2 Vstupy men a eten
Vsledky men a eten uvdm strukturovan ve vazb a s odkazem na napl-
ovn toho kterho ve citovanho cle (viz st B, kapitola 2. Cl vzkumu,
vzkumn otzky).
6.1.2.1 Vsledky klovho men a souvisejcho men dotaz-
nkovho projevy, fze a piny zvislosti na cybersexu
Pi naplovn 1. cle jsem vychzela z vsledk men na kle zvislosti na
cybersexu (CSAT). Pi naplovn cle 2. pak z vsledk men na klch
manifestn zkosti (MAS), vyhledvn novho v sexu (SSSS), na kle se-
beinnosti pi kontrole sexulnho chovn (SSES) a nkter jevy, kter jsou
kladeny do souvislosti s pinami vzniku sexuln zvislosti, jsem zjiovala t
vlastnm dotaznkem DPCS. Vstupy jsem uspodala do tabulky tak, e pro-
bandi jsou azeni sestupn dle vsledk na CSAT. Tato data jsou navc u ka-
dho uivatele doplnna o nezbytn daje o asu, kter uivatel strvili a trv
cybersexem, v souladu s hlednm odpovd na vzkumn otzky u 1. cle.
Tabulka V1 | Pehled vsledk men na klch
proband
(azeno
sestupn dle
poad na
kle CSAT)
dlka
regis-
trace na
sexchatu
v ms-
cch CSAT MAS SSSS SSES
as strven
cyberse-
xem na
zatku dle
uivatele
v hodinch za
tden
as strven
cyberse-
xem
aktuln dle
uivatele
v hodinch
za tden
as strven
na sexchatu,
namen
systmem,
prmr
v hodinch za
tden
zvislost
1 Simon (1) 5 76 21 41 70 12 24 36
problmov uvn cybersexu
1 Igor (2) 10 65 17 42 61 14 21 6*)
2 Zdenk (3) 27 63 18 37 63 5 25 7*)
3 enk (4) 49 60 4 37 69 14 40 1*)
4 Bob (5) 11 57 19 35 72 5 30 6*)
5 Viktor (6) 14 57 32 33 41 3 6 5
97
6 Vsledky vzkumu
proband
(azeno
sestupn dle
poad na
kle CSAT)
dlka
regis-
trace na
sexchatu
v ms-
cch CSAT MAS SSSS SSES
as strven
cyberse-
xem na
zatku dle
uivatele
v hodinch za
tden
as strven
cyberse-
xem
aktuln dle
uivatele
v hodinch
za tden
as strven
na sexchatu,
namen
systmem,
prmr
v hodinch za
tden
6 AAndrej (7) 14 53 8 40 56 1 2 2
7 Mirek (8) 23 52 15 31 72 25 14 1*)
8 Ren (9) 48 47 12 30 61 3 3 2
9 Cyril (10) 21 46 14 29 57 7 50 19*)
10 Petra (11) 14 45 28 27 62 30 10 44*)
11 Udo (12) 4 44 14 31 81 3 5 28*)
12 Jirka (13) 12 41 14 32 74 20 20 11
13 Karel (14) 1 41 13 34 60 1 10 9
14 n (15) 5 40 19 27 69 21 25 12*)
rekrean uvn cybersexu
1 Erik (16) 7 39 16 37 71 30 20 10*)
2 Leo (17) 3 38 8 34 61 5 5 5
3 Nemo (18) 48 37 22 33 78 3 3 1*)
4 Yetti (19) 19 36 17 33 66 5 10 13
5 Ota (20) 9 32 9 30 77 1 2 9
6 tpn (21) 3 32 7 25 64 2 9 20
7 Xenie (22) 31 30 19 33 47 2 30 2*)
8 Adam (23) 18 29 18 31 80 1 3 19*)
9 ehoka (24) 10 29 38 35 56 5 10 11
10 Willi (25) 20 29 9 27 81 2 2 2
11 Tom (26) 19 27 11 35 71 10 12 24*)
12 Dan (27) 31 26 7 39 80 14 21 22
13 Felix (28) 49 25 4 23 80 30 15 15
14 Gustav (29) 18 25 11 31 86 3 3 7*)
15 Honza (30) 25 20 5 29 82 3 3 8*)
16 Charlota (31) 25 20 6 29 82 3 3 8*)
17 Quido (32) 14 23 19 31 53 5 5 2*)
Legenda:
Uveden vstupy klovho men pedstavuj hrubmi skry vyjden body dosaen na pouitch klch.
stupe zvislosti uivatele dle CSAT:
20-39 = bn/rekrean on-line uivatel, kontroluje se, ale as trven cybersexem me bt del ne je bn
40-69 = problematick uivatel
70-100 = zvislost, cybersex zasahuje negativn do ivota a psob problmy
98
stupe neuroticismu dle MAS:
0-18 = nejedn se o neuroticismus
19-33 = neuroticismus (hodnoty oznaeny tun)
34-50 = deprese (hodnoty oznaeny tun)
rozloen hodnot na SSSS:
minimln poet bod = 11
maximln poet bod = 44
ve vzkumu A. Coulter byla dosaen prmrn hodnota 25,4, piem standardn odchylka byla 6,0
rozloen hodnot na SSES:
minimln poet bod = 20
maximln poet bod = 100
ve vzkumu A. Coulter byla dosaen prmrn hodnota 48,7, piem standardn odchylka byla 8,3
as strven cybersexem:
as na zatku = z pohledu uivatele doba, kterou trvil cybersexem, kdy ho zaal uvat, na zatku sv drhy
cybersexchatae
as aktuln = z pohledu uivatele doba, kterou trvil cybersexem k datu sbru dat, tj. 02-06/2008
hodnoty s * = as reln strven na sledovanm webu byl zskn z veejnch pehled na tomto webu, tj.
u kad identity je evidovn poet hodin strvench na sexchatu po celou dobu jej existence. Mnoz astnci
realizuj ovem cybersex tak na jinch webech. Data jsou proto pouze orientan.
Nrst asu na zatku a nyn je oznaen , pokles asu na zatku a nyn je oznaen , viditeln diskrepance
mezi pohybem asu uvdnm uivatelem a zjitnm systmem na webu je oznaena zdvojenm znamnek
pohybu (, ).
Hodiny jsou zaokrouhleny na cel sla podle obecnch pravidel zaokrouhlovn.
Tabulka V2 | Pehled potu hodin z pohledu uivatel strvench cybersexem za tden pomoc
charakteristik polohy a variability
na zatku kariry cybersexchatae
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
stedn hodnota medin modus
smrodat.
odchylka
bn (N = 17) 7 3 5 9,2
problematick (N = 14) 11 6 3 9,7
zvisl (N = 1) 12 - - -
celkem (N = 32) 9 5 3 9,3
hodnoty aktuln
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
smrodat.
odchylka
bn (N = 17) 9 5 3 8,1
problematick (N = 14) 19 17 25 14,4
zvisl (N = 1) 24 - - -
celkem (N = 32) 14 10 3 12,1
99
6 Vsledky vzkumu
*) Hodiny jsou zaokrouhleny na cel hodnoty podle obecnch pravidel zaokrouhlovn. Pro zpracovn pe-
hledu jsou pouity poty hodin tak, jak o nich participanti vypovdali v dotaznku DPCS.
Koment a popis vsledk men klou a evidence asu vnovanmu cybersexu:
Ve vzkumnm souboru se vyskytl 1 zvisl uivatel, 14 uivatel problematickch a 17 uivatel bnch/
rekreanch. Procentuln vyjdeno, pedstavuje jeden uivatel 3 % z celkovho vzorku, 14 uivatel proble-
matickch pak 44 % ze sledovanho vzorku.
Na kle CSAT jsem sledovala vskyt a dosaen body u tchto poloek, kter tvo zkladn charakteristiku
zvislho chovn:
1. vnuju se dle cybersexu ne jsem ml v myslu
2. ostatn si stuj na to, e trvm as na sexchatu
3. zhoren vsledk ve kole i prci v dsledku cybersexu
4. cybersex ovlivuje negativn moji produktivitu
5. lu o cybersexu, zaprm
6. cybersex mi slou k odreagovn problm
7. marn pokusy o omezen asu, frekvence, intenzity vnovn se cybersexu
8. objevuje se touha (baen) po cybersexu
Tabulka V3 | Pehled hodnot dosahovanch na CSAT
problematick/zvisl uivatel prmrn hodnoty
u sledovanch poloek
rekrean uivatel
prmrn hodnoty
1. 4 2
2.. 2 1
3.. 2 1
4.. 2 1
5.. 3 1
6.. 3 1
7. 2 1
8.. 2 1

Uveden poloky a bodov rozloen se vztahuj k jednotlivm fzm vvoje
zvislosti, kter se postupn prohlubuje. Pi srovnn prmrnch hodnot do-
sahovanch obma skupinami participant vystupuj zetelnji vce obsazen
poloky (vyznaeny vzorkem). Ze sledovanch odpovd meme indukovat
typick rysy sexuln zvislho chovn k nim pat:
nadmrn as vnovan takovmu chovn (probandi provaj subjektivn,
tzn. vc ne chci), obrann mechanismy, negativn dopad na sociln, rekre-
an, psychologick a pracovn procesy, problmy s kontrolou chovn.
Nejprve se objevuje problm se zvyovnm frekvence a dlky pobytu na
sexchatu, problm s kontrolou chovn, kde jsou hodnoty problmovch ui-
vatel velmi vysok, a hodnota 2 bod je i u rekreanch uivatel, kdy se
100
jedn o jedinou poloku, kter je zvena oproti ostatnm. Nsledn se u pro-
blematickch uivatel objevuj ego-obrann mechanismy - lhan o cybersexu,
poprn, racionalizace, bagatelizace. Konen pak je cybersex vyuvn jako
nikov forma pi een problm. U jedn tetiny problematickch uivatel
se objevilo negativn ovlivovn produktivity a zrove zhoren vsledk ve
kole i prci v dsledku cybersexu. A byl to prv negativn vliv na produkti-
vitu, u nho doshl zvisl uivatel nejvyho potu bod.
as trven cybersexem pat mezi jednu z imanentnch charakteristik z-
vislosti na cybersexu, respektive problmovho uvn cybersexu. U vtiny
astnk dochz v ase k progresi, tj. trven stle vce a vce asu cybersexem,
co vyplv i z vpotov tabulky stednch hodnot. Ukzkovm pkladem je
tato progrese u zvislho uivatele, kdy na potku trvil cybersexem 12 ho-
din tdn, nyn 24 hodin a dle skutench daj ze systmu je to 36 hodin
tdn. Jeliko je tento uivatel registrovn pomrn krtk as na sledovanm
sexchatu (tj. 5 msc), lze povaovat data za systmu za pomrn spolehliv,
nebo zkreslen rozloenm hodin v ase je mal. Stedn hodnota potu hodin
trvench cybersexem na zatku u zvislho uivatele je 12 hodin, u proble-
matickch uivatel 11 hodin (smrodatn odchylka 9,7) a 7 hodin u bnch
uivatel (smrodatn odchylka 9,2). Aktuln je pak evidentn nrst potu
hodin, by je tento zkreslen tm, e jde o data uvdn astnky sammi, zde
stedn hodnota potu hodin trvench cybersexem u zvislho uivatele ped-
stavuje 24 hodin, u problematickch uivatel 19 hodin (smrodatn odchylka
14,4) a u bnch uivatel 9 hodin (smrodatn odchylka 8,1).
Z daj poskytnutch astnky vyplv, e u problematickch astnk
dolo k progresi u 86 % participant, nsledn pak k progresi na rove, kter
zan psobit problmy v ivot uivatel, tj. 11 hodin tdn (viz st A, ka-
pitola 5. Vzkum sexuln zvislosti), je to u 64 % problematickch uivatel.
U skupiny bnch/rekreanch uivatel dolo k progresi u 65 % uivatel, ale
k progresi na rove problematickou, pouze u 41 % uivatel. Dky monosti
srovnn asovch daj a daj ze systmu je dobe patrn mra schopnosti
nhledu u jednotlivch uivatel a vliv ego-obrannch mechanism, zejmna
bagatelizace. Na druhou stranu u 8 uivatel dolo ke snen potu hodin
nebo stagnaci.
Bohuel data ze systmu jsou zkreslena tm, e uivatel vyuvaj i jin sex-
chaty pro realizaci cybersexu nebo jde o ppady, kdy je uivatel registrovn na
webu del as pod sledovanou identitou, pod kterou nebyl zpotku aktivn,
a rozloen asu, tj. stedn hodnota asu za tden, je zkresleno celkovou do-
bou registrace (plat obousmrn).
Koment a popis vsledk men klou MAS:
Anxiozita a deprese me bt (dle typologie v ppad rizikovch uivatel
cybersexu) indiktorem vulnerability vi zvislosti na cybersexu. Jak bylo
101
6 Vsledky vzkumu
zaznamenno v ad vzkum cybersexu (Black & kol., 1997, Cooper & kol.,
2004, 2005, Yoder & kol. 2004, a dal) je u takovch uivatel cybersex chpn
jako strategie vyrovnvn se s anxiozitou a depres, co napomh rychlej-
mu vzniku bludnho kruhu zvislosti.
Ve vzkumnm souboru se vyskytl 1 depresivn uivatel a 8 uivatel neuro-
tickch, piem dal 4 uivatel mli hodnoty blc se hranici neuroticismu
(17, 18 bod).
Tabulka V4 | Popis rozloen hodnot dosaench probandy na MAS pomoc charakteristik polohy
a variability
hodnoty dosaen na MAS
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
smrodat.
odchylka
bn (N = 17) 13,3 11,0 9,0 8,5
problematick (N = 14) 16,2 14,5 14,0 7,0
zvisl (N = 1) 21,0 - - -
celkem (N = 32) 14,8 14,0 19,0 7,9
Stedn hodnota MAS u bnch uivatel byla 13,3, tj. pod hranic neuroti-
cismu, se smrodatnou odchylkou 8,5, hodnota medinu byla 11,0 a nejastji
byla u tchto uivatel namena hodnota 9,0 bodu. Na druhou stranu u pro-
blematickch uivatel doshla stedn hodnota o dva body vyho skre, tj.
16,2, tj. ale stle pod hranic neuroticismu, se smrodatnou odchylkou 7,0, rov-
n hodnota medinu byla o vce ne 2 body vy 14,5 a nejastji byla nam-
ena hodnota 14,0. U jedinho zvislho uivatele pekroila stedn hodnota
hranici neuroticismu a doshla 21 bod.
Neuroticismus a zkostnost se tedy objevila u 1/3 problematickch uivatel.
Ale v ppad neuroticismu se zd, e ppadn zvislosti pedchz, protoe se
vyskytoval cirka u jedn tetiny proband z obou pl zvislosti na cybersexu.
Na kle MAS jsem sledovala vskyt a bodov umstn u tchto poloek,
kter se opakovan vyskytovaly a mohou souviset s problematickch a zvis-
lm chovnm:
1. zd se mi asto o vcech, kter bych rd udrel/a v tajnosti
2. snadno upadnu do rozpak
3. jsem citlivj ne vtina lid
4. rd bych byl/a tak astn, jak se zdaj bt jin
5. ekn mne znervzuje
6. je mi zatko myslet na njak kol, nebo prci
7. ustupuji ped eenm kriz a tkost
102
Tabulka V5 | Pehled hodnot dosahovanch na MAS
problematick/zvisl uivatel prmrn hodnoty
u sledovanch poloek
rekrean uivatel
prmrn hodnoty
1. 2 0
2.. 5 2
3.. 8 6
4.. 9 5
5.. 7 11
6.. 0 4
7. 7 2
U problematickch a zvislch uivatel se objevuje vznamn rozdl v etnosti
kladnch odpovd na otzku pocitu osobn nespokojenosti, nenaplnnosti,
impulsivity, a ustupovn ped eenm kriz a tkost, odkldn problm.
Naopak pozoruhodn se neobjevuje vbec dn kladn odpov na neschop-
nost soustedit se na koly i prci u problematickch uivatel, zatmco u re-
kreanch se tato vyskytuje (s tm souvis produktivita prce, negativn vliv
cybersexu na ni). S nejvt pravdpodobnost to lze pitat ego-obrannm
mechanismm, poprn negativnho vlivu cybersexu na kadodenn ivot
problmovho uivatele. Vzorkem jsou oznaeny ty poloky, u kterch je vi-
dt rozdl o 4 a vce bod u skupiny problematickch uivatel a rekreanch
uivatel.
Koment a popis vsledk men koefcientem kontingence C
Pokud pro orientan pohled pouijeme na men mry tsnosti vztahu mezi
hodnotami dosaenmi na CSAT a MAS koefcient kontingence C, zskme
tyto vstupy:
Tabulka V6 | Pehled hodnot zskanch z men koecientem kontingence
mra neuroticismu suma uivatel
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
nejedn se
o neuroticismus
neuroticismus deprese
bn (N = 17) 13 3 1 17
problematick (N = 14) 10 4 0 14
zvisl (N = 1) 0 1 0 1
suma 23 8 1 32
vzorec koefcientu kontingence:
C = 1- (1/
m

n
a
2
ij
/a
i
* a
j
)
i = 1 j = 1
103
6 Vsledky vzkumu
Z tabulky etnost vypotme (
m

n
a
2
ij
/a
i
* a
j
) a tento vstup dosadme dle
do vzorce:
C = 1- (1/1,13) = 1- 0,9 = 0,32
Mra tsnosti vztahu mezi stupnm zvislosti uivatele a stupnm neuroti-
cismu je 0,32.
Jedn se o vysokou mru tsnosti vztahu - zvislosti mezi tmito jevy.
Koefcient C nabv hodnot v intervalu <0,1> a uruje mru tsnosti vztahu
mezi znaky, piem plat, e m vy je jeho hodnota, tm vy je stupe
zvislosti mezi sledovanmi jevy:
do 0,15 - nzk (slab) zvislost
0,15 - 0,25 stedn
0,26 - 0,50 - vysok (siln)
0,51 a vce - velmi vysok (siln)
Koment a popis vsledk men na klch SSSS a SSES:
Hodnoty na klch SSSS a SSES jsou u vech uivatel cybersexu nadpr-
mrn vysok a pohybuj se pi horn hranici obou kl. U bnch/rekrea-
nch uivatel doshla stedn hodnota men na kle SSSS, tj. kle vypov-
dajc o touze po vyhledvn novho v sexu, 31,5 bodu, smrodatn odchylka
4,1. Medin je na rovni 31 bod a nejastji se vyskytujcm potem bod na
tto kle bylo 33. U problematickch uivatel byla stedn hodnota o cca
2 body vy, tj. 33,2, smrodatn odchylka 4,6, kdy medin byl 32,5 bodu,
ovem nejastji se vyskytujc hodnotou bylo 37 bod, co u je vrazn po-
sun ve srovnn s bnmi uivateli. Velk rozdl ve stedn hodnot pak byl za-
znamenn u zvislho uivatele, kde touha po vyhledvn novho je na rovni
41 bod, pi maximlnm monm potu bod 44. Ve vzkumu A. Coulter
(Coulter, 2007) dosahovala prmrn hodnota na tto kle u sledovanch ui-
vatel 25,4, standardn odchylka 6,0. I ve vzkumu z roku 2000 provdnm
A. Cooperem & kol. (Burg, Cooper & Delmonico, 2000) na vzorku vce ne
9000 cybersexchata, byly nameny stedn hodnoty SSSS u skupiny cyber-
sexchata, kte nevykazovali znmky sexuln kompulsivnho chovn, 27,97,
u skupiny cybersexchata se znmkami sexuln kompulsivnho chovn
34,70 a konen u skupiny sexuln zvislch na cybersexu stedn hodnoty
36,10 (viz st A, kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti).
Dle jedn z genovch teori (viz st A, kapitola 3. Piny sexuln zvis-
losti) stoj genov varianta pro vyhledvn novho mezi jednmi z hlavnch
pin vzniku zvislosti na sexu, ale i jinch zvislost. Vysok hodnoty na tto
kle dosaen vemi participanty vzkumu, tj. stedn hodnota 32,5 bodu
z maximln 44 monch (smrodatn odchylka 4,6), vypovdaj o poteb
novch a vce podnt pro dosaen vzruen a tak o form a bohatosti
podnt, kter potebuj k dosaen sexulnho uspokojen. Je tedy mon
104
samotn uvn cybersexu povaovat za rizikov sexuln chovn s potenci-
lem ke vzniku zvislho chovn.
Na kle SSES, tj. kle sebeinnosti, respektive schopnosti kontroly
nad svm sexulnm chovn z hlediska rizikovosti, byla stedn hodnota
u bnch/rekreanch uivatel 71,5 bodu, se smrodatnou odchylkou 11,7,
kdy medin je na rovni 77 a nejastji se vyskytujcm vsledkem na kle
bylo 80 bod. U problematickch uivatel byla namena stedn hodnota
o 7,4 bodu ni, tj. 64,1, smrodatn odchylka 9,8. Medin se pohyboval na
rovni 62,5 bodu a nejastjm vsledkem na kle bylo 61 bod. Pekvapiv
ale zvisl uivatel doshl na kle SSES vsledku 70 bod, co odpovd v-
sledkm bnho uivatele. Objevuje se zde tedy obdobn problm pi pouit
tto kly jako u ostatnch vzkum vliv ego-obrannch mechanism a ko-
gnitivn kontrola nad svm sexulnm chovnm na teoretick rovni. Uivatel
v, jak chovn je sprvn, ale v realit nad svm chovnm kontrolu ztrc. Ve
vzkumu A. Coulter (Coulter, 2007) dosahovala prmrn hodnota na tto
kle u sledovanch uivatel 48,7, standardn odchylka 8,3 (viz st A, kapi-
tola 5. Vzkum sexuln zvislosti).
Tabulka V7 | Popis rozloen hodnot dosaench probandy na SSSS a SSES pomoc charakteristik
polohy a variability
hodnoty dosaen na SSSS
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
smrodat.
odchylka
bn (N = 17) 31,5 31 33 4,1
problematick (N = 14) 33,2 32,5 37 4,6
zvisl (N = 1) 41 - - -
celkem (N = 32) 32,5 32,5 31 4,6
hodnoty dosaen na SSES
stupe zvislosti
uivatele dle CSAT
smrodat.
odchylka
bn (N = 17) 71,5 77 80 11,7
problematick (N = 14) 64,1 62,5 61 9,8
zvisl (N = 1) 70 - - -
celkem (N = 32) 68,2 69,5 61 11,2
Dal sledovan jevy souvisejc s monmi pinami vzniku sexuln zvis-
losti zjitn z dotaznku DPCS
Z ostatnch sledovanch jev, kter se objevuj v zahraninch vzkumech sexu-
ln zvislosti, jsem se zamila na monitoring komorbidity s jinm impulsivnm
chovnm, na vskyt zvislosti v rodin a negativn sexuln zitky v dtstv.
105
6 Vsledky vzkumu
jin impulsivn chovn
Dvacetosm procent astnk, z toho 67 % tvo problematit uivatel, se
potkalo i potk s jinm impulsivnm chovnm ne jen cybersex. kla ta-
kovho chovn je pestr, nejastji se vyskytnul shopaholismus, gambling, ci-
garety a alkohol, po jednom ppadu bylo zastoupeno jdlo, Internet a jeden
uivatel neuvedl formu impulsivnho chovn.
Tabulka V8 | Jin impulsivn chovn
forma poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
nakupovn 2 2
jdlo 1 1
gambling 2 1
Internet 1 1
cigarety, alkohol 2 1
forma neuvedena 1 0
celkem 9 6
zvislost v rodin
Zvislost v rodin se vyskytla u 5ti (tj. cca 16 %) uivatel, piem ze sku-
piny problematickch uivatel lo pouze o 2 ppady (tj. cca 6 %). Pestoe
byli astnci v dotaznku dni o to, aby uvedli formu zvislosti, vtina jich
tuto nespecifkovala. Opakovan se nicmn objevil alkohol, cigarety a tak
gambling. Zajmav je, e spe ne u rodi se zvislost objevila u sourozence
i jinho pbuznho (mimo jin ve dvou nezohlednnm ppadech se jin
zvislost tkala partnera uivatele). Tato fakta hovo spe pro psychosociln
initele na cest k zvislosti na cybersexu ne genetick.
Tabulka V9 | Zvislost v rodin
ano 5 2
ne 27 13
celkem 32 15
negativn sexuln zitky v dtstv
Ze sledovanch cybersexchata zailo sexuln zneuvn celch 12,5 %, pi-
em tm 10 % se tk problematickch uivatel. Negativn sexuln zitky
z dtstv uvedla cel tetina dotazovanch (34 %). Dotaz znl na negativn sexu-
ln zitky z dtstv, proto lze uvdn ne uvdn setkn s pornograf i pi-
hlen sexu jinch osob chpat jako udlost s negativn konotac pro uivatele.
106
Tabulka V9 | Negativn sexuln zitky v dtstv
sexuln zneuvn 4 3
setkn s pornogra 5 2
pihlen sexu jinch osob 2 0
6.1.2.2 Charakteristiky rekreanch a problmovch (vetn
zvislho) uivatel cybersexu
Pi naplovn 3. cle jsem vychzela z vsledk mnou zkonstruovanho
Strukturovanho dotaznku pro participanty cybersexu (DPCS) ke zjiovn
spolench charakteristik zvislch a problematickch uivatel cybersexu.
Demografck charakteristiky
Je nutn pedeslat, e v demografckch dajch se nevyskytly dn statisticky
vznamn rozdly mezi uivateli rekreanmi a problematickmi (vetn ui-
vatele zvislho).
ast en ve vzkumu byla mal, tj. 10%, co neodpovd relnmu zastoupen
en jako uivatelek cybersexu na sledovanm sexchatu. By byly zastoupeny ve
vzkumu pouze ti astnice, reprezentuj kad z nich vechny hlavn zjmov
skupiny uivatel: svobodn, hledajc touto formou partnera, ty, kter cyber-
sex bav, maj ho jako konek a berou ho jako oiven vztahu, a problematick.
Z celkovho potu cybersexchata na sexchatu je podl samostatnch mu
v TOP 100 33 %, pr 44 % (kde ovem z 90% komunikuj mui), samostatnch
en 23 %. Bn komunikace na sexchatu odpovd piblin podlu 20 30 %
eny, 70 - 80 % mui, z nich se cca jedna tetina profluje jako pr (ble k to-
muto fenomnu viz ne v sti B, kapitole 6.1.2.4 a v kapitole 6.2 Kvalitativn
analza dat).
Nejpoetnj skupinou uivatel a zneuivatel cybersexu ve vzkumu
byla vkov kategorie 31 40 let (56 %) a dle pak 41 50 let (19 %), kter
pedstavuje celkem 75 % sledovanho vzorku. V souvislosti s jejich rodinnm
statusem se jedn o osoby ijc dle ne pt let v manelstv nebo partnerskm
vztahu, jeho podmnkou je spolen domcnost. Poetnou skupinou byly ale
i osoby ijc bez stlho partnera. Nejzastoupenj vkov hranice uivatel
a dlka aktulnho vztahu koresponduj s pravdpodobnou prvotn motivac
uivatel cybersexu, kterou je oiven partnerskho vztahu nebo nalezen part-
nera. Mnoh pry prochz v tomto vku prvn manelskou i partnerskou kriz
a forma cybersexu me bt formou odreagovn se od provanch problm.
107
6 Vsledky vzkumu
Data o sexuln orientaci vypovdaj o pevaujc heterosexuln orientaci
(cca 60 % uivatel a 80 % zneuivatel). Zajmav je nezanedbateln procento
bisexul, tj. tm jedna tetina zastnnch, kter je zcela v souladu s teo-
ri o vyhledvn novho v oblasti sexu, nebo vtina zastnnch uivatel
cybersexu mla hodnoty SSSS vrazn nad prmrem, a genov varianta pro
vyhledvn novho se mimo jin vyznauje experimentovnm a zkouenm
novch, neznmch vc, v naem ppad prv v oblasti sexu. V zahraninch
vzkumech pomrn asto uvdn bending, tj. virtuln zmna pohlav, se
v tomto vzkumu nevyskytl.
Cybersex je uvn a naduvn v nejvt me lidmi s vysokokolskm
a stedokolskm vzdlnm (90 % uivatel i zneuivatel). Stran bydlit
tm 90 % uivatel i zneuivatel ije ve mst.
Graf D1 | Demograck charakteristiky uivatel
Zpsob provn cybersexu u uivatel
Z pehledu forem, jakmi jednotliv uivatel realizuj cybersex, je patrn
velk rozdl mezi problematickmi a bnmi uivateli cybersexu a ukazuje
se progrese v i forem s rstem zvislosti na cybersexu dle CSAT. Zatmco
problematit uivatel vyuvaj nejastji kombinaci vech forem cybersexu:
sex on-line ve form chatovn nebo korespondence na sexuln tma, spolu
s pornograf, web kamerou a vyhledvnm a udrovnm vztah, jde o 53 %
z nich, bn uivatel tuto kombinaci rznch forem uvaj pouze okrajov
- 12 %. Na druhou stranu bn uivatel nejastji realizuj cybersex pouze za
0
5
10
15
20
25
30
mui 18 - 24 let 41 - 50 let heterosexul manelstv bez vztahu vztah 5 - 10
let
msto vzdln
vyuen
participanti celkem
problmov participanti
108
elem vyhledvn a udrovn virtulnch sexulnch vztah, zatmco pro-
blematick uivatele pouze tato forma nesaturuje (0 %). Spolu se sniujcm se
potem bod na kle CSAT se objevuje opakovan prv pouze forma vyhle-
dvn vztah jako forma uvn cybersexu. Tyto daje vypovdaj o motivaci
uivatel a saturaci souvisejcch poteb. Problematit uivatel hledaj nco
novho nebo odreagovn se od bn reality, bn uivatel pouvaj sex-
chat jako anci na nalezen partnera.
Tabulka V11 | Formy realizace cybersexu
forma cybersexu
poet
celkem
z toho pomr u proble-
matickch uivatel
chatovn (CH) 5 1
vyhledvn a prohlen pornograe, sledovn on-line
sexu pes web kameru (P/W)
4 3
vyhledvn a udrovn virtulnch vztah, s monm
pesahem do reality (V)
7 0
kombinace chatovn/vyhledvn virtulnch vztah 3 1
kombinace chatovn/pornograe/web kamera 3 2
kombinace chatovn/pornograe/web kamera/
vyhledvn virtulnch vztah
10 8
celkem 32 15
Graf V11 | Formy realizace cybersexu
0
2
4
6
8
10
12
C
H
P
/
W
V
C
H
/
P
/
W
C
H
/
V
C
H
/
P
W
/
V
poet celkem
pomr u problematickch
uivatel
109
6 Vsledky vzkumu
Tm 60 % uivatel mlo za dobu svho on-line ivota na sexchatu vce
ne 10 partner. U problematickch uivatel se tato poetn kategorie part-
ner tk 73 % z nich. Ve vyrovnanm pomru jsou pak zastoupeny katego-
rie 2 - 5 a 5 - 10 partner, kdy kad z nich se tk 19 % vech uivatel a 13 %
v ppad problematickch uivatel.
Tabulka V12 | Poet on-line partner
virtuln partnei poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
jeden 1 0
dva a pt 6 2
pt a deset 6 2
nad deset 19 11
celkem 32 15
Graf V12 | Poet on-line partner
Pi cybersexu pedstavuje masturbace zkladn formu relnho sexulnho
uspokojen a asto i cl, ke ktermu uivatel smuj. Z eten vyplv, e
73 % problematickch uivatel povauje masturbaci za nezbytnou soust cy-
bersexu ve srovnn s 30 % uivatel bnch. Poet bod na kle CSAT je in-
diktorem tto formy sexulnho uspokojen, nebo vichni uivatel skrujc
vysoko na CSAT povauj masturbaci za imanentn soust svho cybersexu.
A je to prv masturbace, kterou uvd 24 % bnch a 27 % problematickch
uivatel mezi jinm impulsivnm chovnm, kter pedchzelo cybersexu
nebo se objevuje paraleln s nm.
0
5
10
15
20
jeden dva a pt pt a des et nad des et
poet celkem
pomr problematickch
uivatel
110
Tabulka V13 | Masturbace vdy pi sexchatu
masturvace poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
ano 8 4
ne 24 11
celkem 32 15
Graf V13 | Masturbace vdy pi sexchatu
Kvli me rizikovosti naduvn cybersexu s ohledem na progresi k sexuln
zvislosti je jednm ze sledovanch jev i jin nutkav sexuln chovn, kter
cybersexu mohlo pedchzet nebo se vyskytuje paraleln s cybersexem. Poet
astnk, kte uvedli nutkav sexuln chovn mimo cybersex je stejn, jak
u problematickch uivatel, tak u bnch. Procentuln se jedn o 27 % pro-
blematickch uivatel a 24 % bnch uivatel. Nejastji uvdnm nutka-
vm sexulnm chovnm pak byla obdobn jako v zahrani (Coleman, 2003,
Hall, 2006) prv masturbace.
Tabulka V14 | Nutkav sexuln chovn mimo cybersex (paraleln nebo pedchzelo)
nutkav sexuln chovn
mimo cybersex
poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
ano 8 4
ne 24 11
celkem 32 15
0
5
10
15
20
poet celkem pomr u problematickch uivatel
ano
ne
111
6 Vsledky vzkumu
Graf V14 | Nutkav sexuln chovn mimo cybersex (paraleln nebo pedchzelo)
Profl typickho problematickho/zvislho uivatele cybersexu
Na zklad ve uvedench daj by profl typickho problematickho/zvis-
lho uivatele cybersexu vypadal takto:
byl by jm mu, ijc ve vtm mst, ve vku 31 40 let, V, ppadn S vzd-
ln, heterosexul, ijc minimln 5 let v manelstv nebo dlouhodobm part-
nerskm vztahu, cybersex realizuje ve form chatovn nebo korespondence na
sexuln tma, spolu s pornograf, web kamerou a vyhledvnm a udrov-
nm vztah, doprovzen masturbovnm, o cybersexu le ped svm relnm
partnerem, ml vce ne 10 on-line sexulnch partner, piem s nktermi
z nich se setkal osobn a ml s nimi i sexuln styk reln, ped cybersexem
nezail jin impulsivn sexuln chovn ani jin impulsivn chovn.
6.1.2.3 Progrese v potu strvench hodin na sexchatu
Podmnkou toho, abychom mohli hovoit o zvislosti je progrese. Zvyovn
nrok, tj. dlka asu a/nebo hloubka zitk, dle posouzen samotnch ui-
vatel si pipustilo celkem 11 uivatel, z toho 80 % z nich tvo problematit
uivatel. O me ego-obran a ztrcejcho se nhledu nad vlastnm chovnm
svd to, e u vtiny uivatel dolo k nrstu asu trvenho cybersexem
(viz ne v tto kapitole). Tento fakt si ovem pipustilo pouze 13 % problema-
tickch uivatel a 0 % uivatel bnch. Jedin zvisl uivatel uvedl pro-
gresi pouze, co do hloubky zitk.
0
5
10
15
20
25
30
poet celkem pomr u problematickch uivatel
ano
ne
112
Tabulka V15 | Zvyovn nrok na uspokojen
del as 2 2
nov zitky, formy 5 3
oboj 4 4
celkem 11 9
Pi naplovn 4. cle jsem dle za elem zkoumn progrese u sledovanch
participant sejmula data na dotenm webu o potu strvench hodin po
uplynut t msc od sbru dat, a to s tmto vsledkem:
progrese, tzn. z hlediska asu jde o prodluovn doby trven cyber-
sexem, je podmnkou toho, abychom mohli hovoit o zvislosti. K prokaza-
teln progresi dolo u 6ti proband ze skupiny problematickch uivatel
cybersexu: Simon (1), Bob (5), Ren (9), Cyril (10), Petra (11), Udo (12), pi-
em vichni s vjimkou Renho dosahuj takovho potu hodin, kter hovo
o riziku vzniku zvislosti, minimln vak je to poet hodin psobcch pro-
blmy a vznamn negativn ovlivujcch ivot proband. U zvislho uiva-
tele se zvil poet hodin trvench cybersexem vysoko nad kritickou rove
11 hodin za tden - 36 hodin (dle automatick evidence informanho systmu),
zrove byla u tohoto uivatele patrn nzk mra nhledu nad jeho chovnm,
nebo dle jeho posouzen byl hodnota asu trvenho cybersexem 24 hodin.
Vyuvn jinch sexchat, kter znemouje sledovat vvoj probanda na ped-
mtnm sexchatu, bylo evidovno u 6ti proband. Ke stagnaci dolo u 3 uiva-
tel cybersexu, k poklesu nedolo,
z mnoiny cybersexchata, kte nemli pi prvnm sbru dat problmy
s uvnm cybersexu dle CSAT, dolo k nepomrn dramatitjmu vvoji.
Prokazateln progrese byla zaznamenna u 11ti proband, z toho na hranici
zvislosti u 5ti, do rovn problmovho uvn u 4 proband. Vyuvn
jinch sexchat, tzn. ned se vysledovat vvoj uivatele, bylo zaznamenno
u 1 probanda. Ke stagnaci dolo u 3 uivatel, stejn jako i k poklesu procha-
tovanch hodin.
Vyjdeno v procentech, u 53 % sledovanch cybersexchata dolo k pro-
gresi v potu namench hodin strvench cybersexem s tm, e k progresi do-
lo u 40 % problematickch uivatel a u 65 % uivatel, kte byli pi prvnm
snmn dat klasifkovni dle CSAT jako neproblematit uivatel. 88 % ui-
vatel, u nich dolo k progresi, se dostalo na takov poet hodin strvench
cybersexem, kter je klasifkovn jako rizikov, problematick, tj. takov, kter
ovlivuje a psob problmy v bnm ivot uivatele.
113
6 Vsledky vzkumu
6.1.2.4 kodliv nsledky na rodinn/partnersk ivot
pi problematickm uvn cybersexu
Pi naplovn 5. cle jsem vychzela z vsledk mnou konstruovanho dotaz-
nku DPCS a dle pak z kvalitativn analzy rozhovor s uivateli (viz v kapitole
6.2 Kvalitativn analza dat). Z ukazatel, kter mohou negativn ovlivovat
partnersk i rodinn ivot uivatele krom asu (viz ve v tto kapitole 6.1.),
pp. fnannch nklad, a z toho vyplvajcch dsledk, jsem sledovala in-
formovanost partnera o tom, e participant je uivatelem cybersexu, a pesah
virtuln nevry do nevry reln. Stran fnannch nklad nen v esku do-
sud sektor cybersexu a virtulnho sexulnho servisu ve valn vtin ppad
zpoplatnn, co je nespornou vhodou ve srovnn se zahranim, kde jsou
dsledky sexuln zvislosti a zvislosti na cybersexu prv kvli fnannm
nkladm obdobn destruktivn jako u patologickho hrstv.
Virtuln nevra
Vech 14 problematickch uivatel zatajuje a le svmu partneru o tom, e
uv cybersex. Je patrn, e vznamnou roli zde hraj ego-obrann mechanismy,
a e cybersex zasahuje negativn do ivota uivatele. Zvisl uivatel, registro-
van jako pr, uvedl, e jeho partner je o jeho uvn cybersexu informovn.
Z bnch uivatel procento informovanch partner pedstavuje 53 %. Z ce-
lho vzorku proband uvd vce ne 30 %, e partner o cybersexu v. Piem
u tchto 30% jde ze 60% o ty uivatele, kte se profluj jako pr. Zmrn uv-
dm, e v ppad pr se jedn z pevn vtiny o mue, kte se pouze prof-
luj - tv jako pr. Respektive pojem pr u nich funguje jako jaksi ochrana
pro jejich sexuln chovn na chatu. U takovch chrnnch mu dochz
k tomu, e vstupuj na sexchat +- s vdomm sv partnerky, s clem hledat pry i
jedince pro setkn se v realit, pro setkn se za elem spolenho sexu. A u
si uivatel cybersexu v rolch partner/ek i manel/ek pipout, e v ppad
cybersexu jde nebo nejde o nevru, pokud se objev lhan, zatajovn cybersexu,
bagatelizace nebo manipulace s realitou a jej pizpsobovn s ohledem na
partnera/ku, mme co do inn s vnitnmi konfikty takovho uivatele. O tom,
e se vskutku nejedn o nevinn konek v souvislosti s ohroovnm partner-
skch vztah vypovd to, e z vzkumnho vzorku 32 proband nezstalo
pouze u virtuln nevry celch 19 osob, viz ne tabulka V17, graf V17.
Tabulka V15 | Virtuln nevra
partner v o uvn
cybersexu probandem
poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
ano 10*) 1
ne 22 14
celkem 32 15
*) z toho 6 z 10ti uivatel, kte uvd, e jejich partner o jejich uvn cybersexu v, jsou registrovni jako pr
114
Graf V16 | Virtuln nevra
Virtuln nevra versus nevra reln
Tm 70 % vech uivatel nezstalo pouze u on-line cybersexu, ale setkalo se
se svm virtulnm partnerem v realit. U problematickch uivatel se to tk
73 %. Z virtulnho sexu pak pelo na rove sexu relnho cca 60 % vech
uivatel, co je 54 % bnch uivatel a 67 % uivatel problematickch.
Tabulka V17 | Virtuln nevra vs. nevra reln
forma setkn poet celkem z toho pomr u problematickch uivatel
osobn (v. telefonu) 22 11
pouze telefon 4 2
sex v realit s cybersexpartne-
rem
19 10
Graf V17 | Virtuln nevra vs. nevra reln
0
5
10
15
20
25
ano ne
poet celkem
uivatel
0
5
10
15
20
25
os obn (v.
telefonu)
pouze telefon s ex v realit s
cybers ex
partnerem
poet celkem
uivatel
115
6 Vsledky vzkumu
6.2 Kvalitativn analza dat
6.2.1 Kontext, metody zpracovn dat, postup
Vedle kvantitativnmi metodami zskanch dat (tj. kly, dotaznk) vznikla
s probandy pi on-line komunikaci i pi komunikaci reln, a u pi navazo-
vn a udrovn kontaktu, pi nslednm inquiry nebo pi nestrukturovanm
interview, mnoina dat. Tato data jsem se rozhodla kvalitativn zpracovat s c-
lem podbarvit a prohloubit vsledky kvantitativn zskan a nalzt odpov
na ty vzkumn cle a otzky, u nich se kvantitativn metody ukzaly jako
nedostaten.
Data jsem zachycovala po celou dobu vzkumu, ale bohuel ne kad
z proband byl ochoten investovat svj as vedle vyplovn kl a dotaznku
jet na dal komunikaci i interview. Tud rozsah ani hloubka datovho sou-
boru nebyla takov, aby bylo mon ji odpovdn detailn interpretovat nap.
formou metody zakotven teorie. Piklonila jsem se proto spe k deskriptiv-
n-analytickmu pstupu a z dlch kvalitativnch postup jsem uplatnila me-
todu vytven trs a metodu vyhledvn a vyznaovn vztah.
Metoda vytven trs je zaloena na seskupovn a srovnvn zskanch
dat do skupin kategori kter k nim pedstavuj obecnj jednotky. Trsy
(kategorie) vytvme na zklad vzjemn podobnosti mezi identifkovanmi
vznamovmi jednotkami.
Metoda vyhledvn a vyznaovn vztah je zaloena na vyhledvn,
identifkaci a popisu zachycench vztah tak, jak jsou nm prezentovny pro-
bandy s tm, e pro tyto jevy hledme vysvtlen, dle vyhledvme vztahy
mezi promnnmi na zklad vnitnch a vnjch souvislost a tyto vysvtlu-
jeme, zaazujeme do kontextu probanda a kontextu cel sledovan skupiny
(Miovsk, 2006).
Pi transkripci dat jsem dlila data nejdve podle vrok k jednotlivm
astnkm vzkumu a pak k relevantnm vrokm tch, kdo komunikovali,
ale vzkumu se nakonec nezastnili. Nsledn jsem v textu barevn vyzna-
ovala tmaticky opakujc se vznamov jednotky a tak jednotky, kter se
vyskytly jedinen, ale pro vzkum jsou pnosn. Vznamov jednotky jsem
pak ideov seskupila a rozdlila dle obsahovho tmatu do tchto kategori:
reakce na osloven k participaci na vzkumu ve vazb na cl 1 a 3,
zvislost na cybersexu ve vazb na cl 1,
motivace ke cybersexu ve vazb na cl 2,
ptomnost psychiatrickch poruch ve vazb na cl 2,
116
prosted sexchatu, sexchatai ve vazb na cl 2 a 3,
vztah partnera/ky ke cybersexu ve vazb na cl 5,
postoj k mon terapii zvislosti na cybersexu ve vazb na cl 6.
Pot jsem provedla zobecnn jednotlivch vznamovch jednotek a vytvoila
subkategorie, k nim uvdm vdy pod tabulkou koment. V komenti hle-
dm souvislosti a vztahy zaznamenanch jev, kter koresponduj s vzkum-
nmi cly. Jedn se o jevy, je:
mohou bt vodtkem v identifkaci specifnosti a vulnerability nebo na-
opak osobn resilience participant vzkumu tj. cl 1.,
mohou ovlivovat vznik a udrovn zvislosti na cybersexu, tj. cl 2.,
dokresluj astnky cybersexu, tj. cl 3.,
pibliuj prosted, ve kterm se cybersex odehrv, zejmna pak soci-
ln-psychologick aspekty, kter se pi realizaci vzkumu objevily, tj. cl 1. ,
2. a 3.,
ukazuj negativn dopady excesivnho uvn cybersexu na partnersk
vztahy, tj. cl 5., a konen
mohou bt npomocn pi hledn optimlnch forem terapie.
Nkter vznamov jednotky spluj parametry pro vce kategori/subkatego-
ri. V takovm ppad se tedy objevuj opakovan v rznch kontextech u t
kter kategorie/subkategorie.
Z dvodu snadnjho a pehlednjho hledn souvislost mezi kvantitativ-
nmi a kvalitativnmi vstupy uvdm u kad vznamov jednotky, kter se
ve relevantn k danmu astnku, v zvorce jeho kd (viz st B, kapitola
3. Vzkumn soubor). U ostatnch sexchata, jejich vroky jsem zazname-
nala jako vznamn, ale oni se kvantitativn sti vzkumu nezastnili, jsem
provedla 1x oznaen XYPO (uivatel sexchatu s uvaovanou poruchou osob-
nosti), 1x oznaen XYF (u uivatelky s ukzkovou ego-obrannou reakc), XY
u vech ostatnch. Pokud se jednalo o ostatn uivatele, kte pat do TOP
100 sexchata, je uvedeno msto v TOP 100 a poet prochatovanch hodin ke
konkrtnmu datu.
1
)
1 Data jsou pepsna v pvodn podob, vetn emotikon.
117
6 Vsledky vzkumu
6.2.2 Vstupy zpracovn metodou vytven trs
a metodou vyhledvn a vyznaovn vztah
Vsledky zpracovn uvdm strukturovan ve vazb a s odkazem na naplo-
vn toho kterho ve citovanho cle (viz st B, kapitola 2. Cl vzkumu,
vzkumn otzky).
Kategorie: Reakce na osloven k participaci na vzkumu
Vznamov jednotky
podle toho co o sob pe v prolu bych to rd s tebou probral osobn :-) No asi bude proti (Erik 16)
no, tak to poli(XY), jdu do toho(XY), .jo, tak to ns zajm(XY), to v, e ti pomeme
(XY)
diky za dotazniky, radi pomuzeme (Charlota 31)
doufam, ze ti to pomuze a ze i ja se neco dovim o problematice a o sob (Igor 2)
akujem Ti za vyhodnotenie, aj ja si myslim ,ze ma vystihuje celkom dobe (Leo 17)
leda tak za njakou sexy foteku (XY)
urcite VELICE zajimave a mnohokrat me napadlo, jestli nahodou podobna studie uz nekde neexistuje. De-
las urcite zasluznou praci. Zcela urcite se rad zucastnim a na oplatku by me zajimaly vysledky (Zdenk 3)
a nyn nm chyb , setkat se v relu a kyber sex nahradit sexem relnm.Tak se ozvi, a to meme zreali-
zovat...(n 15)
Dotaznk jsem dostal ale nevim..njak m nezaujalo to co v nm bylo a hlavn tam byly nedostaten
otzky na to co ses asi ptala.. nevim k emu to mlo slouit(XYPO)
Ahoj Evka, precital som si ten dotaznik a pri dnesnych klamstvach a podvodoch nie som ochotny odpove-
dat na tie otazky, ktore su v dotazniku. S pozdravom (XY)
na jednu stranu jsem rd, e jsi se na m obrtila s dotaznkem,na druhou stranu m to trochu ds. Za-
nm si uvdomovat svoji zvislost(XY)
jsem poten zjmem a pokud to bude v mch silch tak Ti rd pomohu (XY)
ahoj, u nechodm na chat, nechci nic vyplnovat, promin (XY)
tak dneska pojedu pres olomouc ..copak me tam ceka pekne hm?treba ty hm? (XY)
Anonymm na anonymn dotazy zsadn neodpovdm !!!!
Nov registrovan uivatel jsou nedvryhodn !!!!
Sbr dat jakhokoliv osobnho charakteru je jaksi,..... mohl bych pokraovat (XY)
jen doufm, e se nejedn o njak vtip nebo mko (Dan 27)
Tak hledej dl...kadej je njakej. chodme sem pro zbavu..ne na vzkum(XY)
nie si kompetentna na to..aby si robila vyskumy.. a ja nemienim nikomu sa spovedat (XYF)
Subkategorie Vznamov jednotky
Sociln vmna pocit sebeuspokojen XY
Sociln vmna monost navzn vztahu Erik, n, XY
Splnn socilnho oekvn XY
Sociln vmna - zskn novch informac XY, Igor, Leo, Zdenk
Empatie XY, Charlota, Igor, Zdenk
Odmtnut pasivn-agresivn reakce XYPO
118
Odmtnut agrese, ego-obrann mechanismy XYF (46. msto TOP sexchata, prochatovno
k 06/2008 1953 h), XY (v prvn destce TOP sexcha-
ta, prochatovno k 06/2008 3028 h)
Sociln vmna zvaovn pro a proti Dan, XY
Koment:
Z prezentovanho materilu je patrn, e se objevilo jak prosociln chovn,
tak i agresivn reakce. Obecn za prosociln chovn povaujeme takov cho-
vn, kterm poskytujeme pomoc druhmu bez nroku na vlastn odmnu, za
agresivn chovn povaujeme takov chovn, kter je ofenzivn, sebeprosazu-
jc se, dynamick, energick, pinejc pokozen, ublen i jakoukoli psy-
chickou nepohodu, a kter vyvolv averzivn reakce.
Poctiv vyplnn dotaznk a kl zabralo cca 45 60 minut asu a odmnou
bylo pouze zasln interpretace vsledk dotaznk a kl, ppadn komuni-
kace, monost na cokoli se zeptat z tto oblasti a samozejm nabdka psycholo-
gick pomoci, pokud by ml o tuto proband zjem. U ady proband probhalo
zvaovn nklad a vnos takovto pomoci. Pomr vech oslovench chata,
tch kte slbili, ale neposlali, a skuten obdren dotaznky (500:92 (tj. 18,4 %)
:32 (tj. 6 %) ukazuje, e nejastj reakc byla reakce nulov, a to i pes opakovan
kontakt (2x 3x) zejmna u TOP dvactky (tj. tch, kte mli nejvy poty hodin
strvench cybersexem) chata. U mnoiny 92 potencilnch participant dolo
k reakci empatick, tj. slib vyplnit a vrtit. Tato empatie ale mohla bt toliko proje-
vem automatick reakce na prosbu, dost, tj. splnn socilnho oekvn bez
myslu dostt svmu slibu, ale mohlo dojt i k nslednmu zvaovn pro a proti
dle teoretick koncepce sociln vmny, kdy pevila proti, viz uveden ukz-
kov vznamov jednotky. Kuriozn reakc a pkladem sociln nepimenho
jednn bylo zasln milostn bsn, a to bez jakhokoli komente ped i po.
Konen pak nejmen mnoina tch, kdo dotaznky vrtili vyplnn, mohla
bt vedena dle teori prosocilnho chovn nsledujcmi motivanmi vzorci:
dle teorie sociln vmny mohlo bt ziskem mon navzn vztahu,
pocit sebeuspokojen zachovn si tve, zskn novch informac,
dle teorie norem socilnho chovn ada lid reagovala pozitivn proto,
e takov chovn je v souladu se socilnm oekvnm, s pesvdenm, e
takto to bt m,
empatick jednn bylo podpoeno tm, e vzkumnkem byla mlad
ena, dajc o pomoc, oslovujc ne skupinu, ale clen kadho jednotlivce.
Agresivn chovn, kter se objevilo, mlo charakter odpovdi na tok, na od-
halen i ohroen identity, uivatel tak mli strach z monho podvodu, zne-
uit. Paradoxn takov ton reakce nekoresponduje s otevenost, s jakou
se chovaj uivatel na sexchatu. Je patrn, e se tedy objevily ego-obrann
119
6 Vsledky vzkumu
reakce, automatick internalizovan vzorce chovn, kter jedinec bn v situ-
acch ohroen pouv, zejmna projekce i pasivn-agresivn reakce. U jedn
sexchataky (kd XYF) matky, jej dcera studuje na vysok kole, dolo evi-
dentn k penosu negativnch emoc, emoc ohroen, na vzkumnka, nebo
se ke slovu dostal konfikt nevdomch sloek osobnosti - superego jak m
vypadat jako matka a id - odhalen participace na cybersexu. Ob zmnn
typicky agresivn reakce se vyskytly u excesivnch uivatel sexchatu. V nepo-
sledn adn je z tchto reakc patrn vazba na skupinu sexchata, tzn. reakce
na nkoho novho, kdo se sna do uzavenho spoleenstv vstoupit.
Kategorie: Zvislost na cybersexu
Vznamov jednotky
poslali m na len se zvislost na cybersexu, ale j se nectm zvisl., sleduju to sice cel den, jen
abych vdl, zda se tam neobjev nkdo zajmav, ale dlm u toho i jin vci Za chvilku se mi to ale omrz,
potebuju partnerky stdat (Cyril 10)
...resilience je teda nco, eho se mi zoufale nedostv, hlavn cokoliv co se tk asu m zoufale stresuje,
to je problm prce, ne cybersexu(Gustav 29)
kad sexuln chovn je nutkav (Gustav 29)
Zatim nevim, jestli potrebuju pomoc, ale je fakt, ze mi to bere volny cas, ktery bych mohl venovat necemu
jinemu (Zdenk 3)
na chaty chodm u 12 let a nco o nich vm. Ped vnocema jsem tu trvil as okolo 8 hodin denn a v lednu
i okolo 14 o vkendu.Ale e bych na nm byl njakej zvislej to asi ne (XYPO), Sedim tu celej den ale tm e
tu jsem nezanedbvm jin vci pro m dleit (XYPO)
pomalu si zanm uvdomovat svoji zvislost, sp ne na sexu zjituju zvislost na komunikaci s nkm
cizm, sex je a na druhm mst. Zrovna vera jsem podobn tma eil s jednou chatgirl tady na amatrech.
znme se dost dlouho, absolutn se vyhbme sexu.sp se jen tak bavm, dn osobn info,ani jmna.to m
troku ds.a bav zrove (XY)
lid, co jsou na sexchatu a nejsou zvisl na cybersexu, nemaji uzkostne stavy, ale presto je sex bavi, tako-
vych je vetsina cybersexu jsme se venovali velmi sporadicky (Charlota 31)*)
k hlavnm zsadm vech przkum, kdy chceme aby respondenti vyhovli, atd (Nemo 18), Ber to jako
dobe mnnou radu od lovka, kter v tomto oboru v, co pe a kter tento obor studuje na prestin britsk
univerzit, jako st studia MBA (Nemo 18) my patme k tto skupin pr, jednajc spolen se stejnm
zjmem a clem(Nemo 18). Ti, kte se opravdov zabvaj vysloven tm typem zbavy, e si ped PC hon
masturbuj a to a mui, nebo eny, nejsou schopni zodpovdn reagovat(Nemo 18)
*) Charlota trv cca 33 hodin msn na sexchatu.
Problmy s kontrolou chovn Cyril, Zdenk, XYPO
Kompulsivn chovn Cyril, Gustav
Sexchat jako forma niku od problm Gustav
Zanedbvn jinch zjm Cyril, Zdenk
Stdn partner Cyril
Obrann mechanismy:
popen,
bagatelizace,
racionalizace,
intelektualizace,
projekce
Cyril,Gustav, XYPO
Cyril, Charlotta, XYPO
Gustav, Charlotta
Nemo
Nemo
Zvislost na vztazch XY
120
Koment:
Na zachycench vznamovch jednotkch meme vysledovat typick rysy
sexuln zvislho chovn k nim pat:
nadmrn as vnovan takovmu chovn (probandi provaj subjek-
tivn, tzn. vc ne chci),
ego-obrann mechanismy,
negativn dopad na sociln, rekrean, psychologick a pracovn procesy,
problmy s kontrolou chovn.
Zachycen obrann mechanismy jsou typick i u jinch zvislost a byly iden-
tifkovny i v zahraninch vzkumech sexuln zvislosti (nap. K. Young, P.
Carnes, A. Cooper). Jedn se o:
popen neuvdomuje si, nepipout si nepjemn okolnosti a d-
sledky spojen s cybersexem - j se nectm bt zvisl, ale e bych na nm
byl zvislej, to asi ne,
bagatelizace - elov a vdom zlehuje a sniuje vznam kodlivho
uvn cybersexu - tm, e tu jsem, nezanedbvm jin vci pro m dleit,
racionalizace - odsouvn odpovdnosti na nco jinho, na nkoho ji-
nho, zdvodovn si svho chovn, omlouvn svho chovn - to je o stresu,
problm prce, ne cybersexu, takovch je vtina,
intelektualizace udrovn afektivn komponenty mimo vdom tm,
e proband odvd pozornost k vkladu o problmu obecn, k nhledu na
komplexnost problmu, respektive k jinm problmm jinch osob, zlehuje
svoje problmy, k hlavnm zsadm vech przkum, kdy chceme aby respon-
denti vyhovli, ti, kte se opravdov zabvaj vysloven tm typem zbavy,
projekce promtn subjektivnch pocit do druhch lid a tm jejich
devalvace, znehodnocovn ti, kte se opravdov zabvaj vysloven tm typem
zbavy, e si ped PC hon masturbuj a to a mui, nebo eny, nejsou schopni zod-
povdn reagovat
Vedle zde uvedench obran je mon pipomenout agresivn reakce, kter jsou
popsny ve u kategorie: Reakce na osloven k participaci na vzkumu.
Agresivn reakce se objevily prv u excesivnch cybersexchata.
Za velmi kontroverzn povauji otzku zvislosti na vztazch (viz kapitola
7. Diskuse, sti B). V naem ppad, kdy astnk XY preferuje jednu en-
skou identitu, se kterou opakovan a dlouhodob komunikuje, nelze hovoit
o zvislosti na vztahu v podob, v jak uvaujeme o zvislosti sexuln, respek-
tive na cybersexu. Jedn se pouze o formu saturace neuspokojench poteb.
121
6 Vsledky vzkumu
Kategorie: Motivace ke cybersexu
Vznamov jednotky
.lidsk sexualita je asi hodn rozmanit (Bob 5),.asto se jen a jen divm, co ve je mon (Bob 5)
kolikrt poznm tak pjemn lidi, e je mi lto, e spolu nesedme aspo u sklenky vna (nkdy se vak i to
poda....) (Bob 5)
je to hlavn prostor, kde se odreaguji od bn reality ivota (Bob 5)
.okusm exotickch chut lsky, alespo ve form zde dostupn (Bob 5)
mm zkuenosti i se sexem .po telefonu i s web kamerou. Nejmocnj je to po telefonu, je to vzruujc.
Nechci se potkvat osobn, vyhovuje mi udlat si fantazii o ideln partnerce a doplnit to hlasem. Za chvilku
se mi to ale omrz, potebuju partnerky stdat (Cyril 10)
Faktem je, e sexu jsem schopen kdykoli, kdekoli, ale ne s kmkoli (Erik 16)
...resilience je teda nco, eho se mi zoufale nedostv, hlavn cokoliv co se tk asu m zoufale stresuje, to
nen problm cybersexu, to je problm prce(Gustav 29)
cybersexu jsme se venovali velmi sporadicky. Sexchat pouzivame vyhradne k domlouvani si schuzek s ji-
nymi pary, mnohem vice ns bavi skutecny sex, nez si o nem jenom psat na pocitaci (Charlota 31)
lidi, kte net vyuvaj jako prostedek, nalezen se pro reln proitek, my patme k tto skupin - pr,
jednajc spolen se stejnm zjmem a clem...(Nemo 18)
u ns je sex jednotvrnej tak hledm oiven na netu (Udo 12), manelka si sedne ke svm serilm
a j jdu na chat(XY)
me to dobrodruzstvi dost bavi a je to skutecne asi muj konicek (Zdenk 3)
dlm z nudy a e momentln nemm co jinho na prci a taky nemm nance a ostatn chaty u m nudili
tak to chtlo zas zmnu (XYPO)
Rd komunikuju s lidma (XYPO)
komunikovat v relu se vyhejbm. Take pro m je ideln chat. Mu si tu s kmkoli povdat o vem mo-
nm ale njak vc citov s nm nejsem spojenej. Miluju ruch okolo sebe a mm rd mraky lid kolem m ale
nesm m znt (XYPO)
chodme sem pro zbavu (XY)
tak a te u nm chyb jen, setkat se v relu a kyber sex nahradit sexem relnm (n 15)
Touha po vyhledvn novch zitk Bob, Cyril, Nemo, Charlota, Udo, Zdenk
Odreagovn se od reality Bob, Gustav
Uspokojen sexuln poteby Bob, Cyril, Erik, Nemo, Udo, Charlota, n
Nhradn uspokojovn ostatnch poteb Bob, XYPO
Zskn sexulnho partnera pro realitu Erik, Charlota, Nemo, n
Sexuln fantazie Cyril
Oiven sexu s partnerem/kou Udo
Zbava Zdenk, XYPO, XY
Koment:
Cybersex povauj zastnn probandi za formu zbavy, odreagovn se od
reality, oiven sexu s partnerkou objevovalo se u partnerskch vztah, trva-
jcch 5, 10 a vce let, zskn sexulnho partnera pro realitu, nhradn uspo-
kojen poteb, v mnoha ppadech spe ne sexuln, jsou uspokojovny po-
122
teba afliace, spnosti, vkonu. Zrove je ale mon vysledovat i motivaci,
kter se objevuje typicky u uivatel excesivn uvajcch cybersex, tj. tch,
kte spluj parametry zvislosti, respektive problematickho uvn cyber-
sexu. V osobnosti sexuln zvislho se objevuje zven touha po vyhled-
vn novch sexulnch zitk, unikn z reality jako forma een problm,
nhradn uspokojovn poteb, s m souvis i vyhledvn sexulnch fantazi.
Men touhy po vyhledvn novch zitk bylo jednm z kvantitativn m-
ench parametr, viz st B, kapitola 6.1 Kvantitativn analza dat, tabulka V1
a V7). Vyhledvn sexulnch fantazi a jejich upednostovn ped realitou
hovo o poteb nhradnho uspokojovn poteb. Fantazie (namsto pvodn
peujc osoby blzk) generuje potvrzen vztahujc se k self sebehodnota,
pijet, jistota. Asi nepekvap, e tyto aspekty se objevily u Cyrila, kter se
lil v zahrani se sexuln zvislost a dle u XYPO, kde meme uvaovat
o porue osobnosti, viz dle.
Z tto kategorie se profluje jeden z nov mnou vysledovanch faktor
atraktivnosti sexchatu a na nm realizovanho cybersexu - ance na rychlou
saturaci poteb spchu a vkonu (a speedy saturation of being successful).
Kategorie: Ptomnost psychiatrickch poruch
Vznamov jednotky
vdy si jdu tvrd za tm co chci a kdy mm nco udlat, tak to udlm.Jen koda e to tak dlm i ve svm
ivot a prost hlava nehlava jdu tvrd za svm a tak njak mi na nikom ani nezle.A m to kolikrt zar.
Ale asi to je tm e se semnou ivot nemazlil a tak j se taky s nikm nemazlm.Proto radi chodim sem na chaty.
Je to tu m osobn a nejsou tu takov siln city jako v relu.Jsem dost zvltn lovk a dost se lim od ostat-
nch a to e chodim na amatry i tak njak dlm z nudy a e momentln nemm co jinho na prci a taky
nemm nance a ostatn chaty u m nudili tak to chtlo zas zmnu.I pes to e tu jsem tak asto tak nen pro
m problm den ze dne prost ct u sem nejdu a u se tu neuku a nebo u nebudu chodit na dn chaty.
Njak jsem nikdy nebyl na niem a nikom zvislej a tak njak dlm jen vdy to co m bav. Rd komunikuju
s lidma a i pes to, e v prci tak njak s lidma hovom tak to je sp pracovn a mj styl ivota je takovej e mi
bary a diskotky nic nekaj.. nekouim.. jsem abstinent a tak njak se i lidem co bych s nima krom prce ml
komunikovat vyhejbm.Take pro m je ideln chat. Mu si tu s kmkoli povdat o vem monm ale njak
vc citov s nm nejsem spojenej.Miluju ruch okolo sebe a mm rd mraky lid kolem m ale nesm m znt.
Pokud je v tom prosted pak vce lid kte m znaj,zane mi to vadit a tak vymnim SIMkarty a pesthuju
se.To sam je i ve vztahu. Rd se tu bavim s holkama.. rd obas nkam s nima zajdu sednout nebo nakupovat
ale mt nkoho doma? NIKDY !!! Od svch 18 co jsem el studovat na koly tak nejak se starm sm o sebe
a na samot jsem zvyklej a dost mi vyhovuje a nerad bych to tak mnil. Ono samota je divn kdy mm rd lidi
okolo sebe co? Nikdy jsem neml dnej vztah a ani s nikm nechodil a jsem ten nejspokojenj lovk na
svt. Kmoky si vybrm jen zadan abych ml klid a pokud se nhodou njak rozejde a chtla by m, tak
tvrd naraz a vtinou to kon tak e zkon i nae kamardstv (XYPO)
Porucha osobnosti XYPO
Z vpovdi uivatele cybersexu XYPO, kter se vzkumu nezastnil, lze usu-
zovat na diagnzu poruchy osobnosti (F 60). Zachyceny jsou toti vznamn
odchylky od zpsob, jak lovk v dan kultue vnm, mysl, utv, emon
prov vztahy k sob a ke druhm lidem, tyto vzorce chovn bvaj asto spo-
jeny se subjektivn tsn, brn lovku se spoleensky adekvtn uplatnit (tse
123
6 Vsledky vzkumu
nen ale podmnkou). Z hlediska asu se mus jednat o stlou odchylku, ne jen
krtkodobou reakci na njak spoutc podnt i proit trauma. V naem
ppad je vnmn osobnostnch odlinost ego-syntonn: zvltnosti sv po-
vahy povauje uivatel za integrln soust sv osobnosti, je s nimi srozumn
a nehodl se jich zbavit, odmt ale odpovdnost za sv selhn a vin z nich
nkoho jinho.
Uivatel kompenzuje svou neschopnost blzkho, dvrnho a intimnho
vztahu vytvenm fantazi a baenm po odvozench nhrakch. V dob, kdy
probh nedobrovoln separace od subjektu takov vazby, pociuje strdajc
distres, kter se projevuje baenm po nvratu do vazby.
Bez ohledu na to, jakho vsledku by mohl tento uivatel doshnout na
kle zvislosti na cybersexu, koresponduje jeho model chovn, mylen
a provn s kognitivnm modelem sexuln zvislosti tak, jak ho popsal Lee-
des (Leedes, 2001).
Kategorie: Prosted sexchatu, sexchatai
Vznamov jednotky
lidsk sexualita je asi hodn rozmanit, asto se jen a jen divm, co ve je mon (Bob 5)
ale nkdy mm sp pocit, e jsem na dobytm trchu, ne na erotick chatu... (Bob 5)
kolikrt poznm tak pjemn lidi, e je mi lto, e spolu nesedme aspo u sklenky vna (nkdy se vak i to
poda..) (Bob 5)
je to hlavn prostor, kde se odreaguji od bn reality (Bob 5)
znm spoustu sexchat, ale tento se mi lb nejvc, je to nejvc o sexu, ...je tady ale i spousta enskch, kter
se bav o svch blbostech, kter se sexem nemaj, co dlat, nechpu, pro si nepokecaj jinde (Cyril 10)
jo prkrt m u vyhodili, bavm se o sexu a nechpu ty, kdo si sem chod vykldat o poas(Erik 16)
je to ve hodn cleno na lidiky, kte masturbuj u obrzk a psmenek, pomj teba ty, kte Net vyuvaj
jako prostedek, nalezen se pro reln proitek, my patme k tto skupin - pr, jednajc spolen se stejnm
zjmem a clem...(Nemo 18). Ti, kte se opravdov zabvaj vysloven tm typem zbavy, e si ped PC
"hon" -masturbuj a to a mui, nebo eny, nejsou schopni zodpovdn reagovat..(Nemo 18)
Trvim tu dost asu a na chatu d se ct roky a asi je to i mon pes 10 let. Vim tady o tom hodn a i o jinch
chatech (XYPO)
Nov registrovan uivatel jsou nedvryhodn !!!! (XY)
mm jin sexuln chovn s partnerkou a jin se enou, se kterou se pouze miluji, u kad se jinak chrnm
(samozejmn e u nhodn znmosti se chrnm vdy j, a bez ochrany se prost nemiluji) a jinak s n i sex
provm (Bob 5)
Rozmanitost, variabilita prosted a astnk Bob
Bezpen a pjemn msto setkvn, relaxace, od-
dechu
Bob, Cyril, Nemo
Msto uspokojovn sexulnch poteb Cyril, Erik
Druh domov XYPO
Postoje Bob, Cyril, Erik, Nemo
124
Koment:
Pestoe se v tto kategorii objevuj tmata souvisejc s motivac, zprosted-
kovvm zde pohled na sexchat jako na msto, skupinu a jej leny. Prosted
sexchatu nese vechny parametry skupiny, a to mal i velk. O mal skupin
meme hovoit proto, e se komunikuje vdy v jednotlivch mstnostech sex-
chatu, kde me bt poet len od jednoho ve, obvykl je ale poet len
mezi 5 20, pouze v extrmnch ppadech nap. mstnost pro web kameru,
t skupina nkolik stovek len. O skupin velk pak hovome v ppad
pohledu na vybran sexchat, kde se poet astnk pohybuje v du stovek
a tisc. Aplikac defnice skupiny na prosted sexchatu zskme jeho hlavn
charakteristiky:
urit poet osob (u mal skupiny do 30ti len), kte se vnmaj jako
lenov skupiny v naem ppad sexchatai, respektive amati, myleno
opozitum profesionlnm pracovnkm v sexulnm prmyslu,
jsou ve vzjemnm vztahu a interakci prosted sexchatu je naprosto
ideln pro realizaci snadnho neformlnho kontaktu kadho s kadm, ne-
bo zde neexistuj dn zbrany (pozice, status,), se ktermi se setkvme
v reln societ. Uivatel maj naprostou svobodu bt sami sebou, mohou
vystupovat v rznch rolch, experimentovat se svm chovnm vi ostatnm
uivatelm. Nicmn pestoe jde o anonymn prosted, kad len vystupuje
jako jasn defnovan a vyproflovan identita, u kter se ovem s ivotem on-
line pe jej historie, proto u n meme sledovat bn strategie sociln in-
terakce impression management. Nsledn nen vjimkou, e jedna osoba
vystupuje pod rznmi identitami nebo je v prbhu doby mn, tzn. ukon
existenci jednoho nicku a zaregistruje se pod jinm,
vzjemn si uspokojuj sv poteby, jsou na sob zvisl, uspokojuj spo-
len cle nejedn se jenom o potebu sexuln, ale velmi vznamn i potebu
afliace, spchu, vkonu, u toho kterho jedince bychom pak nali dal sou-
visejc poteby, od poteby bezpe (kterou me astnk nahrazovat chyb-
jc i nedostatenou bazln vazbu, viz ne astnk oznaen XYPO, a po
potebu uznn i dokonce seberealizace). Uspokojovn poteb na sebe ve
zvislost len a uspokojovn spolench cl,
organizace vztah je dna pravidly a normami sexchatu, a to forml-
nmi: povinn registrace, vytvoen proflu, respektovn pravidel sprvc jed-
notlivch mstnost, i neformlnmi: tkaj se bn interakce mezi jednotli-
vmi leny, kter jsou stejn jako v jakkoli jin societ.
Vznam cybersexskupiny a vvoj vztahu cybersexchatae k n lze uvdt do
souvislosti s jednotlivmi fzemi prbhu zvislosti. Uvn cybersexu je ne-
oddliteln spojeno s cyberprostedm, ve kterm se odehrv, a se skupinou
125
6 Vsledky vzkumu
ostatnch cybersexchata. Tato skupina hraje vznamnou lohu hned od po-
tku byt cybersexchatae na chatu. Uivatel usiluje o to, aby se stal plno-
hodnotnm lenem skupiny, aby byl do tto pijat, vydobyl si dvryhodnou
pozici. To vyaduje as a jistou mru pravidelnosti pobytu na chatu. V prvn
fzi zvislosti m ji cybersexchata vybudovanou svoji pozici ve skupin, ct
se j pijmn, povauje ji za svou, za prosted uspokojujc jeho poteby, tedy
vlastn virtuln rodinu. Ve fzi druh se prohlubuje vazba na cybersexsku-
pinu a problematick uivatel tuto preferuje ped ostatnm svtem, uzavr
se ve skupin, je to vrchol koheze a sounleitosti se skupinou. Ve fzi tet
dochz k nespnm pokusm odpoutat se od cybersexskupiny a hledn
alternativ v realit, k pokusm najt konkurenceschopnou alternativu k virtul-
nmu svtu, najt jinou skupinu nebo navrcen se k reln skupin, kter bude
saturovat poteby cybersexchatae. Ve fzi posledn hraje cybersexskupina
opt roli toit a nhradn rodiny, kam se utk cybersexchata schovat ped
realitou a vlastnm svdomm, rodiny, do jej nrue se po vlastnm selhn
skonit i omezit vazbu na sexchat cybersexchata vrac.
S vazbou na cybersexskupinu jsou spojeny dal dva mnou vysledovan
atributy atraktivnosti sexchatu - sdlen spolenho tmatu (a subject of dis-
cussion) a sdlen spolenho tajemstv (a secret).
Postojem rozumme relativn trval soustavy poznatk, pocit a tendenc
jednat uritm zpsobem ve vztahu k nktermu objektu naeho socilnho
svta. Postoje reprezentuj zkuenost organizovan vztahy jedince k hodno-
tm (ehan, 2007). Postoje, kter jsem zachytila ve vbru vznamovch jed-
notek pedstavuj postoje plnc nsledujc funkce :
instrumentln, adjustan, utilitrn - postoje k tomu, jak to m na sex-
chatu vypadat, jak se kdo m chovat dobr je to, pokud to uspokojuje
moje poteby, pokud ne, je to patn (Cyril, Erik),
ego-defenzivn funkce postoje slou k ochran integrity osobnosti,
k zachovn tve, vymezm se vi ostatnm tm, e je dehonestuji nepatm
k vm, jsem nco jinho, cybersex je provn astnkem jako ego-dystonn,
proto obrann reakce (Nemo),
hodnotov expresivn funkce jedn se o deklaraci krajnch postoj,
zrove zaznv odreagovn afekt - agresivn reakce na vstup do subjektivn
provan osobn sfry identity danho astnka (XY),
kognitivn funkce - postoje pomhaj astnkovi chpat smysl a v-
znam udlost, zaadit si udlosti tak, jak to odpovd dosavadnm zkuenos-
tem astnka (Bob).
126
Kategorie: Vztah partnera/ky ke cybersexu
Vznamov jednotky
ke m pocit e je nezaujmav tak iarli a ke m pocit e je naj tak jej nevad ni:-)). Je dos bi a sex s mu-
om jej neprde ako telesn potreba ale skr ako bonus tak nm to obom celkom vyhovuje:-)). N vzah je
teoreticky v tomto dos blzky idelu (Adam 23)
mme na ve stejn nzor (Charlota 31)
moje partnerka o tom nev, neijeme zatm spolu, ...chci s tm skonit, jakmile budeme bydlet spolu (Cyril
10).
Net vyuvaj jako prostedek, nalezen se pro reln proitek, my patme k tto skupin - pr, jednajc
spolen se stejnm zjmem a clem...(Nemo 18)
Moje pritelkyne o nicem samozrejme nevi (Zdenk 3)
jak detailn o tom v? co o tom v? Hledme nkoho do trojky a tyky, take v, e sem chodm a nkoho
shnm (XY)
Tolerance Adam
Ambivalence Adam
Vliv sexul. orientace Adam
Ovldajc role ve vztahu Charlota, Nemo
Obrana self-konceptu Charlota, Nemo
On-line nevra lhan, zatajovn Cyril, Zdenk
Koment:
Ze vzorku proband, kte proli kvantitativn analzou uvd vce ne 30 %, e
partner o cybersexu v. Piem u tchto 30% jde ze 60% o ty uivatele, kte se
profluj jako pr. Zmrn zdrazuji, e v ppad pr se jedn z pevn
vtiny o mue, kte se pouze profluj - tv jako pr. Respektive pojem
pr u nich funguje jako jaksi ochrann image pro jejich sexuln chovn na
chatu. U takovch chrnnch mu dochz k tomu, e vstupuj na sexchat
+- s vdomm sv partnerky, s clem hledat pry i jedince pro setkn se v re-
alit, pro setkn se za elem spolenho sexu. S vjimkou Charloty, kter
se profluje jako pr, ale vhradn komunikaci realizuje ona, probhala ve-
ker moje komunikace pr s mui, detailn pehled astnk, viz ploha
. 6. Vztah partnera k uvn ke cybersexu popsal pouze jeden astnk, a to
z kategorie bnho/rekranho uivatele, jako tolerantn, pp. ambivalentn.
U ostatnch uivatel se objevuj ego-obrann mechanismy. A u si uivatel
cybersexu v rolch partner/ek i manel/ek pipout, e v ppad cyber-
sexu jde nebo nejde o nevru, zachytila jsem takov sociopatogenn jevy jako
lhan, zatajovn cybersexu, bagatelizace nebo manipulace s realitou a jej
pizpsobovn s ohledem na partnera/ku, co svd o vnitnch konfiktech
takovho uivatele a jeho obav z pravdpodobnch negativnch dopad na
partnersk souit.
127
6 Vsledky vzkumu
Kategorie: Nzor na monou terapii zvislosti na cybersexu
Vznamov jednotky
dali mi kontakt na psycholoku, kter se zabv sexuln zvislost, bohuel ale byla v jinm kraji, navtvil
jsem ji jednou, bylo to pjemn. Kvli dojdn jsem vyhledal jinho psychologa, a to u nebylo ono. Nemu
dvovat nkomu, kdo o tto oblasti nic nev, nem takov zkuenosti jako j. Nedoke m pochopit,
pomohlo by mi vymovat si zkuenosti, bt s tmi, kdo o tom nco v, bt ve skupin s jinmi? Jo (Cyril
10)*)
mon bys mla taky navrhovat jak z toho ven, vyplnn dotaznk pro m nem dn vznam, potebo-
val bych eit prakticky (XY) **)
velmi by mi pomohlo zistit nejak stupen zavislosti/nezavislosti prave v tejto oblasti... ok dik potreboval by
som kontakty na nejakych odbornikov tu...bud taka zlata (Aandrej 7)
no, u jenom to, e vm, e se tm nkdo zabv, je dobr. Dl uitenou prci. Nemyslm, e bych se sv-
oval nkomu cizmu a vyprvl mu o cybersexu. U jenom pedstava, e bych ml nkam volat, objednvat
se, ekat a pak nkam dojt, to nehroz (XY)
*) Cyril hovo o sv zahranin zkuenosti s lbou zvislosti cybersexu.
**) Na sledovanm sexchatu strvil XY za 14 msc registrace 452 hodin, tj. prmrn 32 h za msc, tj. cca
8 hodin tdn. Na chatu je prakticky denn, jeliko ale uvd konkretizaci chatu, na kterm dan rozhovor
realizoval, je pravdpodobn, e chatuje i na jinch serverech.
Skupinov i individuln terapie Cyril
Oekvn od terapeuta, terapie Cyril, XY
Subjektivn poteba lby XY, Aandrej
Pokud shrnu vznamn momenty a podnty ve vztahu k lb od uivatel,
kte se vyjdili, zskm nsledujc pohled na terapii zvislosti, korespondu-
jc s poadavky na terapii obecn, i zvltnosti specifck pro terapii zvislosti
na cybersexu:
ocenn toho, e se tmto tmatem nkdo zabv,
dleitost bt informovn o tom, na koho se obrtit v ppad pro-
blm,
psycholog, terapeut mus bt osobou, kter o problmu nco v, sama
nco zaila, nem pedsudky vi cybersexchatam, doke naslouchat, po-
chopit, porozumt jim, tj. projevit vi nim empatii, ale bt zrove expertem.
Lidsk pstup, otevenost, bez vhn podan ruka je mnohdy vc ne super
lep vzdln,
pota je mdium, na kter jsou uivatel zvykl, mnoho z nich jej po-
uv ve sv prci a ned se pedpokldat, e jsou schopni, ale i e je douc,
se bez potae obejt. Proto je nasnad, e pomoc oekvaj, by by se jednalo
o iniciln kontakt, na Internetu,
vedle individuln terapie se ozv i voln po terapii skupinov i lpe
spolen terapii tch, kdo maj podobn problmy, podobn zkuenosti.
128
Mra vlastnho propadnut cybersexu, kterou probandi pociuj jako hodnou
vyhledn pomoci, je naprosto subjektivn. Tlak problm je nejastji moto-
rem k vyhledn pomoci. Na uvedenm ppadu Aandreje jeho touha po zji-
tn stupn zvislosti zaznv spe ne jednn pod tlakem problm, jako
voln po extern podpoe, po uklidnn z vnjho prosted: jsi v podku,
jsi normln, protoe uklidnn zevnit se nedostv. Zd se, jakoby tento pro-
band proval vnitn konfikty, bojoval se svm superegem. Ale pro? Vnitn
nejistota mon souvis s cybersexem, ale mon i s jeho sexuln orientac,
nebo, jak uvedl je bi, dky cybersexu zail bisex v realit a navc uvedl, e
ped a vedle cybersexu se potkal s nutkavm bisexulnm chovnm, co
peloeno znamen - pitahuj ho mui.
6.3. Pkladov anamnzy dvou uivatel cybersexu
z vzkumnho souboru
Pi realizaci vzkumu se mi podailo osobn, tedy of-line, uskutenit rozhovor
se dvma problematickmi uivateli z vzkumnho vzorku. Piblen jejich i-
votnho pbhu dobe ilustruje a vytv background k nstinu problematiky
sexuln zvislosti, respektive zvislosti na cybersexu.
Cyril (10) (vk 41-50, vyuen jako chemik, nezamstnan) problematick
uivatel cybersexu, vsledky na klch: CSAT = 46 bod, MAS = 14 bod,
SSSS = 29 bod, SSES = 57 bod. Na sledovanm sexchatu je registrovn
k 08/2008 2 a tvrt roku, prochatovno m k tomuto datu, dle dat ze systmu,
vce ne 2000 hodin, existuje paraleln pod nkolika nicky. Je rozveden, m
stlou of-line partnerku, se kterou ale zatm neije ve spolen domcnosti,
partnerka o jeho uvn cybersexu nev, heterosexul, ml vce ne 10 on-line
partnerek, se ktermi se osobn nesetkv, ale vyuv je vedle cybersexu i pro
sex po telefonu. Nem zjem o setkn s partnerkami za elem sexu v realit.
V jeho rodin se vyskytla zvislost u jeho sourozence. Objevily se u nj siln
ego-obrann mechanismy bagatelizace, racionalizace, popen. Kvli zvis-
losti na cybersexu dochzel ped dvma lety krtce do individuln terapie
v zahrani. Nyn nen v pi dnho psychologa i psychiatra.
Cyril se narodil jako nechtn dt, kdy jeho matce bylo 17 let. Biologic-
kho otce nikdy nepoznal. Pro bych ho hledal, pro bych o nj ml stt, kdyby o m
ml zjem, piel by sm. S matkou ml odtait, emon chladn vztah. Matka
pracovala jako prodavaka a v dob Cyrilova dtstv mla nkolik nespnch
vztah s mui. Bydleli u babiky, take Cyril trvil as vtinou s n. Kdy mu
bylo est let, matka se znovu vdala. K otmovi ml negativn vztah, vyhbal se
129
6 Vsledky vzkumu
mu. Z novho satku jeho matky se mu narodili postupn 4 dal sourozenci.
Zhy po narozen poslednho sourozence otm rodinu navdy opustil. Cyri-
lovi pipadla v rodin loha otce. Nezbvalo mi nic jinho, ne hrt otce a starat
se o sourozence, trestat je, usmrovat. Nenvidl jsem to, nenvidl jsem za to matku,
bylo toho na m stran moc a nezvldal jsem to. Z Cyrilova vyprvn je patrn,
e se mezi nm a matkou nevytvoila bezpen, jist a naplujc bazln vazba.
Klade j za vinu to, do jakho postaven, role ho dostala. Jeho dnen vztah
k matce je takov, e ji navtvuje a star se o ni, kdy ho potebuje. Nejde ale
o projev lsky mezi synem a matkou, bere to jako morln povinnost
Asi od pti let se Cyril dostal do party starch kluk, kte se skupinov
oddvali excesivn masturbaci, a uspokojovali se touto formou i mezi sebou
navzjem. V tto skupin vydrel a do svch 13ti let, kdy mu to u zaalo pi-
padat divn. Pi vzruovn pouvali pornografck materily, kter s sebou
pinesli star kluci. Jednalo se vtinou o ernobl fotografe a pozdji i aso-
pisy (bylo to kolem roku 1968). S dvkami ml vztah kamardsk, ale ohledn
sexu odtait. Touil po nich, ale zrove se jich bl dotknout. Pipadalo mi
jako by byly pod njakm krunem, za sklem. Kdy mu bylo kolem 15ti let, byl
schopen se dvek dotknout nenpadn na koupaliti pod vodou.
Prvn sexuln zkuenost ml a po vojn s cca o 8 let star enou. lo
o krtkodob vztah. Ve 23 letech emigroval a dostal azyl. Nepekvap, e po
nkolika krtkodobch znmostech navzal vztah se svou nadzenou v za-
mstnn, kter tehdy vykonval, a oenil se s n. Opakuje se vzorec vyhle-
dvn star, dominantn eny jako kompenzace matesk osoby. ili spolu
6 let. Cyril nechtl mt dti a tent postoj zastvala jeho ena, proto se nechal
sterilizovat v cca 28 letech! Jde o pomrn drastick zpsob vyrovnvn se se
svou muskou rol, o jej popen. Jist jde tak o vyrovnvn se s odmtanou
a nepijatou rol otce, kterou byl nucen Cyril vzt na sebe, stejn jako vyrovn-
vn se s odmtnutm a popenm svho nikdy nepoznanho biologickho otce.
V dob manelstv vyuval Cyril sex jako metodu udrovn vztahu a een
kriz, a to i v dob, kdy u se svoj enou neil. Dvodem rozvodu byly odlin
ivotn postoje a zjmy obou manel. Rozvod byl nicmn pro Cyrila velmi
tkou situac a po nm proel nronm krizovm obdobm. Neml zjem
o dn reln partnerky. V roce 2001 objevil cybersex. V zahrani se ale jed-
nalo o 100 % placenou slubu, tud fnann znan ztovou. Proto ptral
v esku a objevil nkolik sexchat, kde se mohl cybersexu oddvat zdarma,
nsledn pak mu nkdo doporuil ve vzkumu sledovan web www.amateri.cz.
Cybersexu se Cyril vnuje 7 let a progrese v potu strvench hodin i hloubce
zitk je prokazateln. Jak bylo ji ve uvedeno, vystupuje pod nkolika
nicky a uvn cybersexu je jednoznan excesivn a problematick, jak do-
kazuj vstupy z realizovanho vzkumu. Vedle mnoha on-line partnerek m
i stlou dlouhodobou znmost s of-line partnerkou, by neij ve spolen
domcnosti. Jeho partnerka o jeho problematickm vztahu ke cybersexu nev.
130
Cyrilovi tento zpsob uspokojovn vyhovuje, protoe se s partnerkami ne-
mus potkvat osobn a tmito fantazijnmi vztahy napluje svoje pedstavy
o ideln a pln saturujc osob, u kter hled uspokojen chybjc bazln
vazby ke sv matce.
Zdenk (3) (vk 31-40, V vzdln, zamstnn jako manager) proble-
matick uivatel cybersexu, vsledky na klch: CSAT = 63 bod, MAS =
18 bod, SSSS = 37 bod, SSES = 63 bod. Na sledovanm sexchatu je regis-
trovn k 08/2008 2 a pl roku, prochatovno m k tomuto datu, dle dat ze sys-
tmu, kolem 1000 hodin. Je svobodn, m stlou of-line partnerku, se kterou
ale zatm neije ve spolen domcnosti, partnerka o jeho uvn cybersexu
nev, heterosexul, ml vce ne 10 on-line partnerek, se ktermi se osobn
setkv, a ml s nimi i sex v realit. V jeho rodin zvislost neuvedl. V dtstv
zail negativn sexuln zkuenost. Povauje se za velmi citlivho a sexchat vy-
uv jako zdroj pro hledn novch partnerek a jako formu een pracovnch
a partnerskch problm. Nen v pi dnho psychologa i psychiatra.
Zdenk je profesionln a spoleensky vysloven spn, je prototypem
stle zamstnanho a velmi aktivnho lovka. Mohli bychom u nj najt wor-
koholismus stejn jako opakujc se krtk obdob dystymie, kdy nen schopen
plnit sv bn pracovn povinnosti (od t dn do max. 2 tdn, spoutem
jsou vdy problmy v prci i partnersk). Zdenk vyrstal v pln rodin,
pesto ho vychovvala babika. Jeho rodie byli stle velmi zamstnan a kladli
vysok nroky i na sv dti, byla dleit disciplna a pomoc s prac kolem
hospodstv byla pro dti samozejmost. Zdenk m mlad sestru, se kterou
se ale stk mlo, panuj mezi nimi neutrln vztahy. S rodii se stk a vychz
normln, ale navtvuj se jen mlo. Zdenk projevuje velmi mlo citu a z-
jmu, pokud hovo o svch rodich i seste. Z domu odeel Zdenk zmrn
na interntn kolu, kdy mu bylo cca 15 let, a dom u se prakticky nevrtil,
respektive vracel se jenom povinn na vkendy. Brzy si zaal pi studiu vydl-
vat a dom u se vbec nevracel. Nejradji v rodin ml svho ddeka, k n-
mu utkal. Tento mu il ale separovn od rodiny a Zdenk si pamatuje, e
o nm jeho rodie a babika hovoili jako o tom, kdo je sluhou svho sexulnho
pudu. Byl to ovem Zdekv nejmilej a nejbli lovk z ad pbuznch,
ktermu vdy a za vech okolnost stranil. Mon tehdy se u nho zaala for-
movat hodnota dln neho, co jin odsuzuj, a nboj atraktivnosti, kterm
sex obsadil.
S navazovnm vztah neml nikdy problm, prvn sexuln zkuenost ml
kolem 15ti let, od kamard se dostal i k zahraninm pornografckm asopi-
sm a bavilo ho experimentovat. To, co bylo bn mu nepipadalo atraktivn.
Vystdal nkolik partnerek a zjistil, e mu dl problm zstat pouze s jednou
partnerkou, protoe potebuje posilovat svoje j dobvnm a zskvnm stle
novch en. Zjistil, e nepotebuje uspokojovat sexuln pud, ale uspokojuje
131
6 Vsledky vzkumu
a dodv mu slu, kdy doke sexuln saturovat enu. Jakmile se to stane,
ztrat o ni zjem a chce dal. Pravdpodobn u nj nedolo k zskn relnho
enskho prototypu v dsledku nevytvoen dostaten bazln vazby k matce,
proto si vykonstruoval svj nereln idel, kter marn hled.
Stejn jako v prci i v ivot je velice nron vi sob, ale i vi svm
partnerkm. Pokud tyto nenapln jeho nereln oekvn, dochz u nj k vel-
kmu zklamn a zavren partnerky. Pokud partnerka na toto reaguje odcho-
dem, je jeho z vi n dvojnsobn, pokud by se ale partnerka nenechala
tmto odradit a vydrela, posune se jeho vztah k n ve, ale do budoucna se
situace bude jist opakovat. Tento popis pstupu ke svtu vykazuje symptomy
hranin poruchy osobnosti.
Ke cybersexu se dostal Zdenk cca ped pti lety. Zaal jej vyhledvat nejprve
ze zvdavosti a jako zdroj novch partnerek. Jeho clem tedy nebylo udrovat
virtuln vztahy, ale tyto pevdt do reality. Cybersex vyuv nejintenzivnji
prv v dob, kdy se mu v prci nebo ivot zrovna moc neda, vyvstanou
njak problmy. V takovch ppadech u nj nastupuj stavy dystymie a on
zased k potai a je schopen zstat na sexchatu od mnoha hodin a po dny.
Progrese na sledovanm sexchatu se u nj nepodaila spolehliv vysledovat,
protoe nevydr vyuvat jeden sexchat dlouho. Jakmile se jeho zjem vyerp,
odchz jinam. Navc dky vyuvn cybersexu nadmrn v dob een pro-
blm je progrese nepravideln s ohledem k tomuto faktu.
6.4 Odpovdi na vzkumn otzky
Na zklad vsledk vzkumu jsem sestavila odpovdi na formulovan vz-
kumn otzky, pinleejc tomu ktermu vzkumnmu cli:.
Cl 1.:
a) Vyskytnou se ve sledovanm vzorku uivatel cybersexu participanti, vy-
kazujc znaky zvislosti, ppadn problematickho chovn, na cybersexu dle
kly zvislosti na cybersexu (CSAT)?
Ano, ve vzkumnm souboru se vyskytl 1 zvisl uivatel, 14 uivatel pro-
blematickch a 17 uivatel bnch/rekreanch.
b) Jak je procentuln zastoupen zvislch a problematickch uivatel ve
vzkumnm souboru?
132
Procentuln vyjdeno, pedstavuje jeden uivatel 3 % z celkovho vzorku,
14 uivatel problematickch pak 44 % ze sledovanho vzorku.
c) Jak je poet hodin strvench cybersexem, kter lze stanovit za kritick
v souvislosti se vznikem zvislosti, to znamen kdy zan cybersex negativn
zasahovat do ivota uivatele a zpsobovat kodliv nsledky?
Jedin zvisl uivatel uvdl poet hodin strvench cybersexem na rovni
24 hodin za tden, ale z automatick evidence informanho systmu se po-
et hodin u tohoto uivatele pohybuje minimln na rovni 36 hodin za t-
den (sledovn byl pouze jeden web, piem uivatel me nezvisle na nm
trvit as cybersexem i na jinch webech). Problematit uivatel trvili
cybersexem prmrn 19 hodin za tden, smrodatn odchylka je nicmn
velmi vysok, a to 14,4. V zahraninch vzkumech se uvd poet hodin
8 11 jako hranin pro stav, kdy cybersex zan negativn zasahovat do
ivota uivatele. Z tohoto vzkumu vyplv, e kritickou hranic v souvis-
losti se vznikem zvislosti je trven cybersexem vce ne 20 hodin tdn.
Zrove je ale dleit subjektivn pociovan rove diskomfortu, nebo
se objevili problematit uivatel, kte se pohybovali na kle zvislosti
na cybersexu blzko hranice zvislosti, piem trv cybersexem mn ne
10 hodin tdn.
d) Je mon identifkovat fze zvislosti na cybersexu? Li se od fz popsa-
nch u sexuln zvislch v zahraninch vzkumech?
Ano, je mon vysledovat 4 fze zvislosti na cybersexu: 1. fze ritualizace
- za ritul meme povaovat zajitn si pstupu k potai na konkrtnm
mst, v konkrtnm ase, vyhledn svho sexchatu, pihlen se, kont-
rola vzkaz a pihlench sexchata, hledn vyzkouench nebo naopak
novch partner/ek apod., 2. fze ponoovn se - astm opakovnm
svch ritul, zvyovnm frekvence a dlky pobytu na sexchatu se dost-
vme hloubji do zvislosti a objevuje se typick nadmrn zaobrn se cy-
bersexem, postupn pohlcovn tmto tmatem, izolovn se od ostatnho
svta, ignorace skutench problm, zanedbvn dleitch oblast ivota
a tedy negativn dopad na partnersk, rodinn a pracovn vztahy, projevy
ego-obrannch mechanism, lhan, problmy s kontrolou chovn pi cy-
bersexu, vyhledvn cybersexu jako formy een problm, 3. fze ztr-
cen kontroly - rst tolerance, ztrcen kontroly nad svm sexulnm chov-
nm, fze marnch pokus pestat, omezit sexuln chovn, craving, 4. fze
bludn kruh - nik ped pocity viny, bezmoci, sebenenvisti ponoovnm
se hloubji a opakovan do sexu. V zahraninch vzkumech sexuln zvis-
losti obecn se objevuje fze ritualizace jako druh. Dle mnou provedenho
133
6 Vsledky vzkumu
vzkumu plat ale pro cybersex jin souslednost fz. Pi nahlen na jed-
notliv fze zvislosti z hlediska vazby cybersexchatae na cybersexskupinu
meme vysledovat tyto fze: V prvn fzi zvislosti m ji cybersexchata
vybudovanou svoji pozici ve skupin, ct se j pijmn, povauje ji za svou,
za prosted uspokojujc jeho poteby, tedy vlastn virtuln rodinu. Ve fzi
druh se prohlubuje vazba na cybersexskupinu a problematick uivatel
tuto preferuje ped ostatnm svtem, uzavr se ve skupin, je to vrchol ko-
heze a sounleitosti se skupinou. Ve fzi tet dochz k nespnm poku-
sm odpoutat se od cybersexskupiny a hledn alternativ v realit, k poku-
sm najt konkurenceschopnou alternativu k virtulnmu svtu, najt jinou
skupinu nebo navrcen se k reln skupin, kter bude saturovat poteby
cybersexchatae. Ve fzi posledn hraje cybersexskupina opt roli toit
a nhradn rodiny, kam se utk cybersexchata schovat ped realitou a vlast-
nm svdomm.
Cl 2:
a) Dosahuj problmov i zvisl uivatel cybersexu (tj. skrujc vysoko
na kle CSAT) skre neuroticismu i deprese dle kly manifestn zkosti
(MAS)? Existuje souvislost mezi vsledky dosaenmi na kle zvislosti na
sexu (CSAT) a vsledky na kle manifestn zkosti (MAS)?
Ano, v celm vzkumnm souboru se vyskytl 1 depresivn uivatel a 8 uiva-
tel neurotickch, piem dal 4 uivatel, z toho dva ze skupiny proble-
matickch uivatel a 2 mezi rekreanmi uivateli, mli hodnoty blc se
hranici neuroticismu (17, 18 bod). Jedin zvisl uivatel vykazoval znaky
neuroticismu (21 bod), stejn jako dal 4 problematit uivatel. Zbva-
jc 3 ppady neuroticismu byly ale zaznamenny u rekreanch uivatel.
Konen pak jedin ppad deprese byl zjitn tak u rekreanho uivatele.
Mra tsnosti vztahu mezi stupnm zvislosti uivatele a stupnm neuroti-
cismu men koefcientem kontingence C je 0,32. Jedn se o vysokou mru
tsnosti vztahu zvislosti - mezi tmito jevy.
b) Objevuj se jin psychiatrick poruchy ne poruchy sledovan dle MAS?
Ano, v jednom ppad byla zaznamenna porucha osobnosti (F 60).
c) Vykazuj zvisl i problematit uivatel vysok skre na
kle pro vyhledvn novho v sexu (SSSS), tzn. lze u nich pedpokldat
genovou variantu pro vyhledvn novho a sklony k rizikovmu sexulnmu
chovn?
134
Ano, u problematickch uivatel byla stedn hodnota o cca 2 body vy
ne u bnch uivatel, tj. 33,2, smrodatn odchylka 4,6, kdy medin byl
32,5 bodu. Ovem nejastji se vyskytujc hodnotou bylo 37 bod (ze 44 ma-
ximlnch), co u je vrazn posun ve srovnn s bnmi uivateli. V ka-
dm ppad jde o nadprmrn vysok hodnoty. Velk rozdl ve stedn
hodnot pak byl zaznamenn u zvislho uivatele, kde touha po vyhled-
vn novho byla na rovni 41 bod.
d) Lze vyvodit souvislost, ppadn jakou, mezi zvislm a problematickm
chovnm namenm dle kly zvislosti na cybersexu (CSAT), vsledky do-
saenmi na kle pro vyhledvn novho v sexu (SSSS) a kle sebein-
nosti v sexulnm chovn (SSES)?
Ne, vichni sledovan uivatel, tj. problematit i bn, vykazovali nadpr-
mrn vysok hodnoty na kle SSSS a SSES. Zvisl uivatel a uivatel pro-
blematit vykazovali na kle SSSS vy hodnoty ne bn uivatel. Neu-
kzala se ale dn vazba mezi rstem skre na CSAT a SSSS. Na kle SSES,
tj. kle sebeinnosti, respektive schopnosti kontroly nad svm sexulnm
chovn z hlediska rizikovosti, byla stedn hodnota u bnch/rekreanch
uivatel 71,5 bodu, se smrodatnou odchylkou 11,7, kdy medin je na rovni
77 a nejastji se vyskytujcm vsledkem na kle bylo 80 bod. U problema-
tickch uivatel byla namena stedn hodnota o 7,4 bodu ni, tj. 64,1,
smrodatn odchylka 9,8. Medin se pohyboval na rovni 62,5 bodu a nejas-
tjm vsledkem na kle bylo 61 bod. Pekvapiv ale zvisl uivatel doshl
na kle SSES vsledku 70 bod, co odpovd vsledkm bnho uivatele.
Stejn jako v ppad uvaovanho vztahu mezi CSAT a SSSS nelze najt sou-
vislost mezi skre na CSAT a sniujcm se potem bod na SSES.
e) Je cybersex vyuvn jako copingov strategie v ppad een problm,
dysforie, deprese, zkosti?
Ano, jde o druhou nejvce hodnotov obsazovanou poloku u problematic-
kch uivatel a uivatele zvislho. Stedn hodnota tto poloky na kle
CSAT je u tchto uivatel na rovni 3 body z monch maximlnch 5ti.
U bnch uivatel je stedn hodnota 1. Pi kvalitativn analze motivace
patilo vyuvn cybersexu pro nik z reality, ped eenm problm, pro
odreagovn se k nejastji obsazovanm subkategorim (odreagovn se od
reality, zbava, sexuln fantazie), vedle touhy pro vyhledvn novho a sa-
turace sexuln poteby.
f) Objevuj se u zvislch i problematickch astnk nkter z dalch
jev, kter jsou kladeny do souvislosti s pinami vzniku sexuln zvislosti?
135
6 Vsledky vzkumu
Ano, tm jedna tetina (28 %) uivatel, z nich 67 % tvo uivatel pro-
blematit, se potkala nebo potk s jinm impulsivnm chovnm ne jen
cybersex. Nejastji se vyskytnul shopaholismus, gambling, cigarety a al-
kohol, po jednom ppadu bylo zastoupeno jdlo, internet a jeden uivatel
ble nespecifkoval formu impulsivnho chovn. Zvislost v rodin se ob-
jevila pouze u 13 % problematickch uivatel, ovem spe ne u rodi se
zvislost objevila u sourozence, pp. partnera. Tato fakta hovo spe pro
psychosociln initele na cest k zvislosti na cybersexu ne genetick. Ko-
nen pak ze sledovanch cybersexchata zailo sexuln zneuvn celch
12,5 %, piem tm 10 % se tk problematickch uivatel. Negativn
sexuln zitky z dtstv uvedla cel tetina dotazovanch (34 %).
g) Lze vysledovat, v em spov atraktivita sexchatu jako prosted, ve kte-
rm je realizovn cybersex?
Ano, vedle teorie Coopera a Sportolari o tech faktorech AAA ovlivujcch
zmiovanou atraktivnost internetu, respektive sexchatu - jde o snadn p-
stup (accessibility), dostupnost (afordability), anonymitu (anonymity), se
v tomto vzkumu objevily dal faktory, kter in cybersex a prosted sex-
chatu atraktivnm. Nazvala jsem je faktory SSS, jde o:
sdlen spolenho tmatu (a subject of discussion)
sdlen spolenho tajemstv (a secret)
ance na rychlou saturaci poteb spchu a vkonu (a speedy saturation
of being successful).
Cl 3:
a) Daj se vysledovat njak spolen charakteristiky problmovch i z-
vislch uivatel cybersexu, nap. demografck, formy realizace cybersexu,
apod.?
Ano, profl typickho problematickho/zvislho uivatele cybersexu vy-
pad nsledovn: byl by jm mu, ijc ve vtm mst, ve vku 31 40 let,
V, ppadn S vzdln, heterosexul, ijc minimln 5 let v manelstv
nebo dlouhodobm partnerskm vztahu, cybersex realizuje ve form cha-
tovn nebo korespondence na sexuln tma, spolu s pornograf, web ka-
merou a vyhledvnm a udrovnm vztah, doprovzen masturbovnm,
o cybersexu le ped svm relnm partnerem, ml vce ne 10 on-line sexu-
lnch partner, piem s nktermi z nich se setkal osobn a ml s nimi
i sexuln styk reln, ped cybersexem nezail jin impulsivn sexuln cho-
vn ani jin impulsivn chovn.
136
Cl 4:
a) Dojde u sledovanch problmovch i zvislch uivatel cybersexu k vidi-
teln progresi jejich problmovho sexulnho chovn po uplynut t msc?
Ano, k progresi v potu namench hodin strvench cybersexem dolo
u 40 % problematickch uivatel. Pi sledovn progrese u vech zkouma-
nch uivatel dolo k progresi u 53 % proband, piem dramatick nrst
65 % - byl zaznamenn u uivatel, kte byli pi prvnm snmn dat klasif-
kovni dle CSAT jako neproblematit uivatel. 100% uivatel problematic-
kch a 88 % uivatel, u nich dolo k progresi, se dostalo na takov poet ho-
din strvench cybersexem, kter je klasifkovn jako rizikov, problematick,
tj. takov, kter ovlivuje a psob problmy v bnm ivot uivatele.
Cl 5:
a) Ovlivuje cybersex negativn partnersk/rodinn vztahy?
Ano, vech 14 problematickch uivatel zatajuje a le svmu partneru
o tom, e uv cybersex, co nastoluje atmosfru nedvry, Virtuln nevra,
kter na sebe ve lhan, zatajovn cybersexu, bagatelizace nebo manipu-
lace s realitou a jej pizpsobovn s ohledem na partnera/ku, poukazuje
na vnitnmi konfikty takovho uivatele. Lhan a zatajovn cybersexu je
pouze jednm z negativnch dopad. Tm 70 % vech uivatel nezstalo
pouze u on-line cybersexu, ale setkalo se se svm virtulnm partnerem v re-
alit. Z virtulnho sexu pelo na rove sexu relnho cca 60 % vech
uivatel a 67 % uivatel problematickch. Tyto vstupy je nutn dt do
souvislosti s rizikovm sexulnm chovnm.
Cl 6:
a) Jak formy terapie jsou pijateln pro problematick uivatele s ohledem
na specifnost tto poruchy?
Problematit uivatel jsou oteven invididuln i skupinov terapii, zro-
ve pak je pro n dleitm mdiem pota Internet, kter je vznamn
pro inician kontakt, poskytnut informac o monosti terapie, ale i jako
mon podprn virtuln terapeutick skupina.
b) Co oekvaj uivatel cybersexu od terapie?
Problematit uivatel oekvaj bezpodmnen pijet, otevenost, fundo-
van pstup, empatii, vel vztah, tj. stejn oekvn, jak jsou spojovna
s kadm terapeutickm vztahem.
137
7 Diskuse
7.1 Validita a limity vzkumu
Dve ne pikrom k diskusi ve vztahu k jednotlivm tmatm tohoto v-
zkumu ve vazb na vytyen vzkumn cle, chtla bych se vnovat validit
a limitm tohoto vzkumu. Pi realizaci vzkumu jsem pracovala prbn
s technikami kontroly validity a provedla jsem nsledujc opaten ve vztahu
k validit dat, tj. opaten ve vztahu k relnosti dat, jejich pravdivosti:
techniky tkajc se zskvn dat
Zvolen metody zskvn dat jsem vybrala s clem zskat co nejvce dat z nko-
lika rznch zdroj, tj. triangulac metod zskvn dat. kla CSAT je zvolena
proto, e pin mnohem detailnj data ne kly jin pouvan k men
sexuln zvislosti. Nsledn pak dal kly SSSS a SSES umouj hloubji
proniknout do problematiky sexuln zvislosti z rznch hl pohledu. Do-
plujc data pak byla zskna dotaznkovou metodou. Vedle toho probhalo
sbrn doplujcch a upesujcch dat z on-line i reln komunikace.
Za elem sledovn nekonzistence variabilnch odpovd jsem u kly
CSAT zaznamenvala dva pry poloek, na kter ml uivatel odpovdt stejn,
aby byly konzistentn. Pokud byly jeho odpovdi nekonzistentn, potom dolo
k projevu ego-obrannch mechanism, tj. k projevu typickmu pro jednu z fz
zvislho chovn, co jsem zohlednila pi prci s daty. K vznamnmu rozdlu
(tj. o 2 body) v tchto odpovdch dolo u esti uivatel, viz ploha . 6.
techniky tkajc se povahy dat
Dky kombinaci nkolika metod, vzkumu probhajcmu cca pl roku, kontrole
hodin strvench cybersexem po uplynut t msc, udrovn kontaktu s ui-
vateli po celou dobu vzkumu, jsem zskala pomrn detailn data, umoujc
138
dobr deskriptivn zpracovn informac a zachycen kontextu. Bohuel o pln
saturaci je mon hovoit pouze v limitech danch potem astnk, kdy se mi
nepodailo pes intenzivn snahu zskat vce cybersexchata z TOP 100.
techniky tkajc se role vzkumnka
Na sexchatu jsem vystupovala jako jeden z cybersexchata s jasn vytvoenou
identitou. Od potku jsem deklarovala vzkumn el svho on-line ivota,
udrovala jsem pozitivn ladnou atmosfru pi kontaktu se vemi uivateli
a probhala mezi nmi po celou dobu korespondence. S prostedm on-line
jsem se adekvtn seznmila ped zatkem vzkumu a postupn i bhem nj.
Je pravdpodobn, e moje ensk identita mohla mt vliv na zskn mnohem
vce muskch uivatel ne enskch.
techniky tkajc se vbru astnk vzkumu
Zskvn astnk bylo kombinac prostho elovho vbru a samovbru.
Oslovovni byli vichni astnci, kte se pravideln a opakovan vyskytovali
na sexchatu, a to vichni z TOP 100 cybersexchata a dle pak vdy TOP 10
dennch cybersexchata. Podmnkou vstupu na tento sexchat je vk 18 let, tu-
d vichni astnci byli star 18ti let. Prokazovn vku se dje formou est-
nho prohlen. Kad astnk povinn vypluje profl cybersexchatae, ve
kterm uvd obecn daje o sv osob, mmj. vk, pohlav, sexuln orientace,
kraj i msto, kde ije, konky, apod. Zrove je tento profl automaticky dopl-
ovn daty informanho systmu, tj. daty objektivn zachycenmi, a to datem
registrace a potem hodin strvench na sexchatu. Profl je veejn. Navc ale
maj uivatel monost nechat se certifkovat sprvcem webu, m zv svoji
kredibilitu a tm i pozici ve skupin. Tato certifkace je realizovna formou ov-
ovn fotografe a identifkace toho kterho astnka. Z participant mho
vzkumu je cca 50 % certifkovanch s tm, e ze skupiny zvislch a problema-
tickch uivatel pedstavuj certifkovan cca 70 %. V neposledn ad jsem se
se dvma problematickmi probandy ze zkoumanho souboru setkala osobn.
techniky tkajc se analzy a interpretace
Pi analze a interpretaci dat jsem erpala krom pouitch kvantitativnch
metod i z rozhovor s nktermi astnky. Vyuila jsem v maximln me
deskriptivn pstup za elem udren nadhledu a odstupu ke sledovan pro-
blematice.
Bhem celho vzkumu jsem se snaila o pstup nepedpojat, nezkreslen,
s nadhledem nad problmem. Nepotebovala jsem dokzat, e existuje zvislost
na cybersexu, mm clem bylo zmapovat problematiku, informovat uivatele
o tom, e existuj rizika jejich chovn, zprostedkovat jim holistick pohled na
uvn cybersexu a nabdnout pomoc tehdy, kdy ji budou potebovat.
139
7 Diskuse
7.2 Zvislost na sexu/cybersexu
Defnice a klasifkace sexuln zvislosti
Tma sexuln zvislosti je tmatem, ktermu je v zahrani vnovna vznamn
pozornost jako problmu, se kterm je kvli poteb klient konfrontovno
m dl tm vce psycholog, psychoterapeut a psychiatr. Ona poptvka vy-
volv potebu vzkumu, dky nmu je mon stanovovat terapeutick po-
stupy a pstupy, kter budou u potebnch klient efektivn. Kvli masivnmu
rozvoji Internetu vystupuje m dl tm vce do poped zvislost na cybersexu
jako jedna z forem realizace zvislosti sexuln. Tmatu cybersexu je v posled-
nch nkolika letech vnovna pozornost i v eskch odbornch kruzch, nap.
Divnov (2005), evkov (2007), mahel (2006), a dal. Dosud se ale dn
domc vzkum nevnoval detailn otzce zvislosti na cybersexu.
V tomto vzkumu jsem si kladla za cl zejmna zjistit, zda lze na vybranm
sexchatu najt uivatele, kte vykazuj znaky zvislosti na cybersexu nebo maj
problmy vznamn zasahujc do jejich ivota v dsledku uvn cybersexu,
zda se u nich objevuj znaky typick a nutn pro klasifkaci nvykov a impul-
sivn poruchy, jak je jejich prevalence, kritick poet hodin strvench cyber-
sexem, fze zvislosti, zda lze vysledovat mon aspekty vedouc ke vzniku
zvislho i problematickho chovn, jak jsou spolen charakteristiky zvis-
lch a problmovch uivatel cybersexu, zda lze vysledovat progresi proble-
matickho i zvislho chovn, a konen, jak ovlivuje cybersex partnersk
i rodinn vztahy.
V aktuln Mezinrodn klasifkaci nemoc MKN-10 ani v Diagnostickm
a statistickm manulu duevnch poruch DSM-IV pojem sexuln zvis-
lost nenajdeme. Nezapomnejme ovem na to, e tyto dokumenty se mn
s kadou novou edic. Pedstavuj vlastn paradigma, konsensus k datu vy-
dn o tom, co je povaovno za onemocnn/poruchu. Proto je teba tyto
dokumenty chpat jako operativn spe ne nedotknuteln. Ob klasifkace
byly pro m vchozm zdrojem pro formulaci sexuln zvislosti. Oprala
jsem se vedle zahraninch defnic o znaky ltkov zvislosti, dle MKN-10,
skupiny F10 F19 Mentln poruchy a poruchy chovn vznikl v d-
sledku uvn psychoaktivn ltky, a znaky zvislosti neltkov, skupina
F60 - F69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho, podskupina F63 Nvy-
kov a impulsivn poruchy.
Pi hledn uchopen sexuln zvislosti jsem se musela vypodat se 4 hlav-
nmi teoretickmi proudy chpn sexuln zvislosti: kompulsivn sexuln
chovn jako obsedantn-kompulsivn porucha, kompulsivn sexuln chovn
jako impulsivn porucha, kompulsivn sexuln chovn jako zvislost a kom-
pulsivn sexuln chovn jako porucha pud - hypersexualita. Kadou z tchto
teori jsem analyzovala:
140
Pojet sexuln zvislosti jako obsedantn-kompulsivn poruchy se opr o to,
e kompulsivn sexuln chovn m podobn jako jin nvykov a impulsivn
poruchy nepochybn styn rysy s obsedantn-kompulsivn poruchou. Pesto
jsou ob oblasti poruch azeny v mezinrodn klasifkaci nemoc v odlinch
skupinch (F60 - 69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho vs. F40 F49 Neu-
rotick poruchy, poruchy vyvolan stresem a somatoformn poruchy). Spole-
nm rysem je bezpochyby nutkn, ppadn redukce zkosti i distresu, ale u
povaha obses, tedy nepjemn vtravch mylenek je jin: obsese jsou smysl
postrdajc, ego-dystonn. Na druhou stranu kompulsivn sexuln chovn je
popisovno jako uspokojujc, pinejc poten, ego-syntonn, minimln
na potku. Je to prv poten a uspokojen, kter je vznamn pro rozvoj
nvykovho chovn. V neposledn ad i vzkumy farmak pro lbu tchto
dvou skupin poruch potvrzuj rozdlnou potebu a sloen innch ltek.
Pojet sexuln zvislosti jako nvykov a impulsivn poruchy se mi jev jako
nejpimenj. Na zklad dosud provedench vzkum, zpracovanch ka-
suistik a vsledku mho vzkumu, je patrn, e kompulsivn sexuln chovn
existuje a vykazuje vechny parametry defnovan ve zmnn skupin nvyko-
vch a impulsivnch poruch. Domnvm se, e u ns pouvan neofciln po-
jmenovn neltkov zvislost pro skupinu nvykovch a impulsnch poruch
je ideln, a proto ve sv prci pouvm termn sexuln zvislost. Navrho-
vanou defnici sexuln zvislosti jsem pak sestavila prv v tomto pojet:
Sexuln zvislost jako kompulsivn sexuln chovn je poruchou spovajc
v astch, opakovanch epizodch sexulnho chovn, vyskytujcch se b-
hem del doby, kter pedstavuj dominantn roli v ivot klienta, a nad nimi
ztratil klient kontrolu, a to na kor socilnch, pracovnch, materilnch a ro-
dinnch hodnot a zvazk. Do kompulsivnho sexulnho chovn nepat p-
pady hypersexuality, odbrdnho sexulnho chovn u manickch pacient
ani poruchy sexuln preference.
Zvislost, rozumno zvislost ltkov, spojen ve stvajc klasifkaci nemoc
s poitm psychoaktivn ltky, je pro ppad kompulsivnho sexulnho cho-
vn ji z tohoto dvodu modelem, kter se na sexuln zvislost aplikovat
ned. Zrove ale sexuln zvisl vykazuj mnoh podobnosti s uivateli
nvykovch ltek (baen, problmy s kontrolou chovn, tolerance, pro-
grese, kodliv dopady takovho chovn, tendence k relapsm, realizace
takovho chovn navzdory uvdomovn si kodlivch nsledk), zatmco
otzka tlesnho odvykacho stavu a fyzick devastace jedince je u sexuln
zvislosti vce ne sporn a v rmci vzkumu jsem se s tmto jevem nesetkala.
Domnvm se, e uchopen sexuln zvislosti je adekvtn prv v podob
zvislosti neltkov.
141
7 Diskuse
Hypersexualita jako kvantitativn porucha sexuln apetence m s kompulsiv-
nm sexulnm chovnm tak nco spolenho, jmenovit zven erotick
fantazie a podnikavost v sexu, co koresponduje s touhou po vyhledvn
novho v sexu, uvdn patogeneze spojen s odpovd organismu na siln
pohlavn zbrany i s obranou proti depresi (Hoeschl & kol., 2002). Hyper-
sexualita je ale poruchou pud, tzn. je to nco v organismu jedince danho,
vrozenho, nco, co ale u jedince je od potku. Ano, ctme puzen, nutkn
k uspokojen poteby, a nsledn tato poteba a proces jejho uspokojovn
mohou, ale zdaleka tak nemus, jak ukzaly zahranin vzkumy (Blumberg,
2003; Rinehart, McCabe, 1998), zpsobovat problmy. Na druhou stranu
u kompulsivnho sexulnho chovn nestoj na potku poteba uspokojen
sexulnho pudu, ale realizovan nhodn pleitost, pi kter jedinec zaije
nco natolik pjemnho, e to zane znovu a opakovan vyhledvat. Podle
vsledk tohoto vzkumu se u vtiny uivatel cybersexu objevilo problema-
tick chovn a v souvislosti s cybersexem. Pokud jde o takov ppad, kdy z-
vislost propukne primrn v souvislosti s cybersexem, jedn se o rizikov typ
uivatele. Rizikovost cybersexu spov v tom, e nebt Internetu, nevznikla
by mon u vtiny problematickch uivatel sexuln zvislost. Z motiv,
kter vedou k nsledn problmovmu chovn, a toto chovn prograduje, je
to zvdavost, snaha zat nco novho, jinho, nik z relnho svta z dvodu
provanho diskomfortu, zkosti, deprese Uspokojen sexulnho pudu je
sice vznamn, ale nen mezi motivy na prvnm mst. Podporou pro tento
pohled je i to, e sexuln zvisl stdaj formy uspokojovn se. V ppad
cybersexu to jsou nov partnerky, nov a dal formy uspokojovn.

Pi budouc revizi klasifkac by bylo mon navrhnout dv systematicky nej-
lpe vyhovujc monosti zaazen sexuln zvislosti, a to
zalenn k nvykovm a impulsivnm poruchm, tedy ve skupin Men-
tln poruchy a poruchy chovn skupina F00 F99, konkrtn pak v podsku-
pin F60 -F69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho, skupina F63 Nvy-
kov a impulsivn poruchy, nebo
radikln re-klasifkace skupiny ltkovch zvislost F10 - F19 na men-
tln poruchy a poruchy chovn v dsledku ltkov i neltkov zvislosti
a pesunut skupiny F63 do skupiny ve citovan.
Polemika nad argumenty proti konceptu sexuln zvislosti
Argumenty proti konceptu sexuln zvislosti obecn, tj. bez ohledu na to, zda
se jedn o zastnce jednoho z ve uvedench ty teoretickch proud ucho-
povn sexuln zvislosti, ji provzej po celou dobu jej existence, tj. prvn
se objevuj v 80. 90. letech, tj. v dob, kdy se otzka nov zvislosti zaala
142
formovat. Myslm si, e sexuln zvislost je stle kontroverznm tmatem, a
u uvaujeme o jejm potencilnm zaazen kamkoliv v rmci mezinrodn
klasifkace nemoc nebo o jej neklasifkaci vbec. Bhem prezentace dlch
vsledk tto prce se tak objevily nov podntn dotazy a argumenty proti
, kter stoj za polemiku.
Mnoho argument proti konceptu sexuln zvislosti je spojeno prv s po-
jetm zvislosti jako zvislosti ltkov, vzan obligatorn na fyziologick
pokozovn a pokozen zvislho jedince, tj. dsledek prokazateln, exaktn
miteln. Jak jsem ji ve uvedla, nepovauji pojet zvislosti v mtcch z-
vislosti ltkov za cestu k optimlnmu uchopen sexuln zvislosti. Na dru-
hou stranu mitelnost a prokazatelnost fyzickho pokozen nen nezbytnou
podmnkou pro zaazen t kter poruchy do klasifkace nemoc, nebo psy-
chick poruchy se li od jinch nemoc a poruch prv tm, e ns zajmaj sub-
jektivn provan a pociovan problmy klienta. Jak jinak bychom se mohli
serizn zaobrat nap. somatoformnmi poruchami a neurzami?
V tto souvislosti odbornci dle pipomnaj, e jde o devalvaci zvislosti
jako takov, o neeln roziovn nemoc a tud zbyten nlepkovn a stig-
matizaci chovn, kter nespluje parametry nebezpenosti ani pro jedince ani
pro spolenost. K tomuto bych chtla zdraznit, e ani j nejsem zastncem
devalvace pojm nemoci a zvislosti, na druh stran se brnm prv orto-
doxnosti toho, co za pozornost stoj a co nikoliv. Domnvm se, e smyslem
vzkumnho bdn je bt schopen umt reagovat, poradit a pomoci tomu,
kdo tuto pomoc potebuje. Rozumt novm fenomnm, kter se zanaj ob-
jevovat, a aktualizovat postupn vdomosti, znalosti o poruchovm chovn,
kter dosud znme. Nejde o to, abychom stigmatizovali to, e nkoho bav
trvit destky a stovky hodin cybersexem, ale abychom umli inn pomoci
tehdy, pokud o to doten jedinec nebo societa, ve kter ije, projev zjem,
co se v ppad mho vzorku proband opakovan stalo.
Problm abstinence a jej monosti i nemonosti, respektive elnosti a ne-
elnosti, je se sexuln zvislost jednoznan spjat. Argument, e o zvislost
neme jt tehdy, pokud nen mon abstinence, je v ppad cybersexu nepou-
iteln, nebo zde je abstinence, minimln doasn, podmnkou spn tera-
pie. U jinch forem sexuln zvislosti je pak abstinence v potcch terapie tu
doporuovna, tu vyadovna, ale nen clem. Podobn je to ale se zvislost na
jdle nebo u patologickch hr, kdy je velkm problmem obivo, protoe
to funguje jako spout problmovho chovn. I zde je abstinence od styku
s hotovostnmi penzi tu doporuovna, tu vyadovna, ale tak se nejedn
o defnitivn stav a een.
Protiargumentm, kter se tkaj terapie, pomohla praxe, a u pmo v p-
pad terapie sexuln zvislosti, potamo cybersexu, nebo terapie jin impul-
sivn a nvykov poruchy patologickch hr. Model 12ti krok je v terapii
nvykovch a impulsivnch poruch stejn inn a eln jako u jinch zvis-
143
7 Diskuse
lost. Nsledn pak uchopen sexuln zvislosti jako nvykov a impulsivn
poruchy nezbavuje uivatele dn odpovdnosti za jeho chovn a zpsoben
kody. Operovn s neodpovdnost za takov chovn je pak ve vztahu k na-
emu prvnmu du irelevantn.
Otzka nedostatenho vzkumu ve vztahu k lb sexuln zvislosti je
otzkou poptvky a poteb v terapeutick praxi. Za poslednch cca 20 let, kdy
se fenomnu sexuln zvislosti zaali odbornci vnovat, vznikla ada pozo-
ruhodnch prac, vzkum, vzkumnch studich, kter chpn sexuln z-
vislosti vrazn posouvaj a pomhaj porozumt tomuto fenomnu. Stle ale
zstv nevyjasnna problematika zvislosti na cybersexu jako jedn z forem
zvislosti na Internetu nebo form zvislosti sexuln, stejn jako toho, zda
je mon, zda je ochota, vle a zjem sjednocovat ve jmenovan teoretick
proudy v chpn sexuln zvislosti.
Zvisl a problematit uivatel cybersexu prevalence, typy, projevy
Vzkumu zvislosti na cybersexu se zastnilo 32 uivatel cybersexu. By se
nejedn velikost o vzkumn soubor v intencch kvantitativnho vzkumu,
je poet zkoumanch osob dobe srovnateln s obdobnmi vzkumy es-
kmi i zahraninmi.
Ze sledovanho vzorku uivatel cybersexu byl dle vsledk na kle CSAT
zjitn 1 na cybersexu zvisl uivatel, 14 uivatel problematickch (tj. 44 %
sledovanch uivatel) a 17 uivatel bnch, rekreanch. Procentuln vy-
jdeno stran zvislosti jde o 3 % zkoumanho souboru, co zcela odpovd
i zjitnm zahraninm, kde se odhady lid sexuln zvislch pohybuj mezi
3 6 %, nap. Carnes (2003), Coleman (2003), Cooper (2004) i Hall (2006),
viz st A, kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti. Cooper, kter v roce 2000
sledoval tm 10.000 uivatel cybersexu, dospl k zvru, e 17 % z nich je
na rovni zvislosti na cybersexu. Na sledovanm sexchatu se mi podailo pe-
svdit o asti na vzkumu z TOP 100 uivatel, tj. tch, kte tam trv nej-
vce asu, pouze 5. Navc vtina uivatel uv cybersex nejenom na jednom
webu, ale paraleln na nkolika dalch. Je tedy otzkou, zda a o kolik by se
prevalence zvislosti zvila, kdybych byla ve sbru dat spnj. Domnvm
se nicmn, e by se vskyt sledovanho problematickho chovn pohyboval
v intencch srovnatelnch se zahranim, tj. do 6 %.
Ve vzkumu sledovan typick projevy sexuln zvislosti, respektive zvis-
losti na cybersexu, odpovdaj projevm zvislho chovn a podporuj tedy
jej zaazen mezi neltkov zvislosti. Objevily se jak v kvantitativn sti v-
zkumu, tak i v kvalitativn:
dlouhodobost takovho chovn ve vzkumnm souboru byli proble-
matit uivatel vnujc se cybersexu cca 2 roky a dle, piem minimln
poadavek na trvn takovho chovn je dle zahraninch vzkum 6 msc,
144
nadmrn as vnovan takovmu chovn - probandi jej provali sub-
jektivn jako nadmrn, tzn. vc ne chci,
problmy s kontrolou chovn vnuji se cybersexu dle, ne jsem ml
v myslu, marn pokusy o omezen asu, frekvence, intenzity vnovn se
cybersexu,
tolerance tj. prodluovn trvenho asu a poadavky na hlub z-
itky potebn k dosaen uspokojen,
pokles jinch aktivit probandi uvdli zejmna pokles asu vnova-
nho konkm, prci, domcnosti, ptelm,
obrann mechanismy viz ne v tto kapitole Fze zvislosti na cyber-
sexu,
pokraovn v sexulnch aktivitch navzdory uvdomn si petrvvaj-
cch problm a komplikac,
negativn dopad zejmna na partnersk, rodinn a pracovn vztahy -
u jedn tetiny problematickch uivatel a uivatele zvislho se objevil nega-
tivn dopad excesivnho uvn cybersexu na produktivitu a zhoren vsledk
ve kole i v prci,
pouvn cybersexu jako formy een problm a niku z reality pi
sledovn na kle zvislosti na cybersexu patila tato poloka k pravideln
a nejvce obsazovanm, co do intenzity, stran etnosti se tk 2/3 problematic-
kch uivatel, vetn uivatele zvislho.
Z typickch projev ltkovch zvislost se nevyskytl tlesn odvykac stav
a stran kodlivch nsledk se v ppad cybersexu pohybujeme pouze v ro-
vin negativnch socilnch dsledk. Na druhou stranu v zahraninch vzku-
mech je sexuln zvislost brna jako rizikov sexuln chovn v souvislosti
s nebezpem penosu AIDS. V tto souvislosti se jev cybersex jako pomrn
bezpen forma impulsivnho chovn. Ve vazb na negativn dsledky pkla-
dov nvykov a impulsivn poruchy - patologickho hrstv - je eskm spe-
cifkem cybersexu tak to, e za bn pobyt na sexuln orientovanm chatu
se na rozdl od zahrani zatm neplat.
Kritick as
as trven cybersexem pat mezi jednu z imanentnch charakteristik zvis-
losti na cybersexu, respektive problmovho uvn cybersexu. Je to prv
dlka trvenho asu, kter jde ruku v ruce se vznikem problm, ztrcenm
kontroly nad svm chovnm, sniovnm produktivity v rodinnm a pracov-
nm ivot, pp. negativnm vlivem na zdrav (bolesti a slzen o, bolesti hlavy,
145
7 Diskuse
nava, apod.). V zahraninch vzkumech povauj kritickou hranici potu ho-
din, kdy zan cybersex negativn ovlivovat ivot uivatele, za 8 11 hodin.
Jde o as, kdy se uivatel vnuje toliko cybersexu, ne as pobytu na Internetu
obecn. Dle vsledk tohoto vzkumu se hranice kritickho asu vznamn
posunula na vce ne 20 hodin tdn. Setkala jsem se s nkolika probandy,
kte uvdli, e sleduj sexchat celodenn s tm, e jsou na nm pihleni
a stle ho kontroluj, zda se tam neobjev nkdo nov, zajmav. Jejich vazba
na sexchat je tedy siln, a jako podmiovnm nauen se spolehliv objev pi
zapnut potae.
Bohuel data ze systmu, tkajc se potu hodin trvench na sexchatu,
jsou zkreslena tm, e uivatel vyuvaj i jin sexchaty pro realizaci cyber-
sexu nebo jde o ppady, kdy je uivatel registrovn na webu del as pod
sledovanou identitou, pod kterou nebyl zpotku aktivn, a rozloen asu, tj.
stedn hodnota asu za tden, je zkresleno celkovou dobou registrace (plat
obousmrn).
Fze zvislosti na cybersexu
Pi sledovn vybranch poloek na CSAT a jejich vhy u jednotlivch uivatel
jsem se pokusila vysledovat fze zvislosti na cybersexu pi kvantitativn ana-
lze. Pouit kvantitativn nstroje se ale ukzaly nedostaten citliv, a proto
jsem se sledovn monch fz zvislosti vnovala pi kvalitativn analze.
Fze sexuln zvislosti tak, jak je popsal Carnes, maj v ppad cyber-
sexu sv specifka. Mm za to, e fze ritualizace (dle Carnese, fze v poad
druh) je u cybersexu na potku. Za ritul meme toti povaovat u samu
tuto formu, tj. zajitn si pstupu k potai na konkrtnm mst, v konkrt-
nm ase, vyhledn svho sexchatu, pihlen se, kontrola vzkaz, Teprve
astm opakovnm svch ritul, zvyovnm frekvence a dlky pobytu na
sexchatu se dostvme hloubji do zvislosti a objevuje se typick nadmrn
zaobrn se cybersexem, pohlcen tmto tmatem, izolace od ostatnho svta,
ignorace skutench problm, zanedbvn dleitch oblast ivota a tedy
negativn dopad na partnersk, rodinn a pracovn vztahy. Vedle toho bych
sem zaadila souvisejc projevy ego-obrannch mechanism, lhan, problmy
s kontrolou chovn pi cybersexu, vyhledvn cybersexu jako formy een
problm. Zachycen obrann mechanismy jsou typick i u jinch zvislost,
a byly identifkovny v zahraninch vzkumech sexuln zvislosti, nap. Car-
nes (2003), Cooper (2004), Young (2005). Jedn se o: popen, bagatelizaci
a racionalizaci (viz st B, kapitola 6.1.2 Vsledky men a eten). Konen
tet fze, kterou meme indukovat z kvantitativn zskanch dotaznk, ped-
stavuje fzi rstu tolerance, ztrty kontroly nad svm sexulnm chovnm, fzi
marnch pokus pestat, omezit sexuln chovn, craving. Tato fze byla za-
chycena u zvislho uivatele (Simon) i u nkolika problematickch uivatel
(Igor, Aandrej, Viktor, Petra, n). Nen bez zajmavosti, e u vech tchto ui-
146
vatel byly zaznamenny skre na kle MAS na rovni neuroticismu. tvrtou
fzi, tj. niku ped pocity viny, bezmoci, sebenenvisti, ponoovnm se hlou-
bji a opakovan do sexu, je mon pouze tuit u jedinho zvislho probanda.
Nicmn lze pedpokldat, e astnci dajc o odbornou pomoc, takovto
a podobn pocity subjektivn pravdpodobn pociuj.
Dky kvalitativn analze se mi podailo vysledovat prbh zvislho cyklu
z pohledu vazby sexchatae na cybersexskupinu. Zd se, e tato hraje v-
znamnou lohu pi vzniku a prohlubovn vazby uivatele na cybersex: ui-
vatel usiluje o to, aby se stal plnohodnotnm lenem skupiny, aby byl do tto
pijat, vydobyl si dvryhodnou pozici. To vyaduje as a jistou mru pravidel-
nosti pobytu na chatu. V prvn fzi zvislosti m ji cybersexchata vybudova-
nou svoji pozici ve skupin, ct se j pijmn, povauje ji za svou, za prosted
uspokojujc jeho poteby, tedy vlastn virtuln rodinu. Ve fzi druh se
prohlubuje vazba na cybersexskupinu a problematick uivatel tuto preferuje
ped ostatnm svtem, uzavr se ve skupin, je to vrchol koheze a sounlei-
tosti se skupinou. Ve fzi tet dochz k nespnm pokusm odpoutat se od
cybersexskupiny a hledn alternativ v realit, k pokusm najt konkurence-
schopnou alternativu k virtulnmu svtu, najt jinou skupinu nebo navrcen
se k reln skupin, kter bude saturovat poteby cybersexchatae. Ve fzi po-
sledn hraje cybersexskupina opt roli toit a nhradn rodiny, kam se utk
cybersexchata schovat ped realitou a vlastnm svdomm.
Ve vazb na specifckou societu, ve kter hled uivatel saturaci nkterch
svch poteb, societu, kter mu nahrazuje rodinu relnou, se podob sexuln
zvislost zvislostem na psychoaktivnch ltkch. Na rozdl od zvislosti sexu-
ln je to u zvislosti na psychoaktivnch ltkch droga, kter je prioritn a speci-
fckou societu vytvejc. U sexuln zvislosti je jej jedinenost v tom, e prv
vazba na societu stoj na potku propadn se do sexuln zvislosti a na rozdl
od vech jinch zvislost a nvykovch poruch hraje po celou dobu porucho-
vho chovn zsadn roli v ivot problematickho a zvislho cybersexchatae.
Ve srovnn s patologickm hrstvm, kter bv v zahraninch vzkumech kla-
deno do zk souvislosti prv se zvislost sexuln, je stran society diametrln
odlin situace. Patologick hrstv je svou podstatou solitrskou zleitost.
7.3 Aspekty vedouc ke vzniku zvislho i
problematickho chovn
Zrove lze tak velmi tko piny zvislosti vysledovat. V tomto vzkumu
147
7 Diskuse
jsem nicmn sledovala nkter faktory, kter jsou kladeny do souvislosti se
vznikem sexuln zvislosti v zahraninch vzkumech.
Z porovnn rznch model pin vzniku sexuln zvislosti vyplv, e
se ten kter pinn kontext podl tu vce, tu mn, na t kter fzi zvis-
losti: u psychosocilnch aspekt meme vyzdvihnout zejmna fzi iniciace
a ukonovn, u genetickho modelu v souvislosti s genem pro vyhledvn
novho vyzdvihnme fzi iniciace, u neurobiologickho modelu pak fzi
udrovn a ukonovn, u podmiovn fzi udrovn a u kognitivnho mo-
delu a teorie kognitivn-sociln fzi iniciace i udrovn. Proto musme vzt
v vahu, jak hledisko genetick, tak psychosociln protektivn initele na
rovni rodiny, na rovni osobnosti, versus mra rizikovch faktor na rovni
prosted - ivotn styl, rodina, mra rizikovch faktor na rovni vrstevnk.
Vedle pin vedoucch ke vzniku zvislho i problematickho chovn m
tak zajmalo, pro si nkte lid vybraj prv sex jako svoji drogu. Birchard
uvd, e lze vysledovat dv komponenty v pvodn rodin sexuln zvislho.
Bu se sexuln zvislost u nkoho z pedk nkdy ji vyskytla, nebo me bt
pinnou komponentou zjevn nebo skryt sexualizace v dtstv.
Vychzeje z teoretickch model pin vzniku zvislosti jsem vybrala ke
sledovn v tomto vzkumu vdy takov jev, kter je typick pro ten kter
model, zrove je metodologickmi nstroji zachytiteln a byl zkoumn v ji-
nch vzkumech. Sledovala jsem tedy vskyt psychickch poruch u uivatel
cybersexu, a to neuroticismu a deprese, z osobnostnch predispozic genovou
variantu pro vyhledvn novho, mru sebeinnosti pi kontrole sexul-
nho chovn, vskyt jinch zvislost i nvykovch a impulsivnch poruch
u uivatele cybersexu, vskyt zvislosti v rodin, a konen pak vskyt nega-
tivnho sexulnho zitku v dtstv.
Psychick poruchy
Anxiozita a deprese me bt (dle typologie v ppad rizikovch uivatel
cybersexu) indiktorem vulnerability vi zvislosti na cybersexu. Jak bylo
zaznamenno v ad vzkum cybersexu (Black & kol., 1997, Cooper & kol.,
2004, 2005, Yoder & kol. 2004, a dal), je u takovch uivatel cybersex chpn
jako strategie vyrovnvn se s anxiozitou a depres, co napomh rychlej-
mu vzniku bludnho kruhu zvislosti. Cybersex jako forma een problm
se objevil v mnou provdnm vzkumu jako nejvce bodov obsazovan po-
loka u problematickch uivatel hned za snenm ovldnm kontroly nad
asem strvenm cybersexem. Podobn i bhem kvalitativn analzy motivace
uivatel uvdli tito cybersex jako formu niku z reality, odreagovn se i
hledn fantazijnch alternativ k realit. Neuroticismus a zkostnost se obje-
vila u 1/3 problematickch uivatel. Ale v ppad neuroticismu se zd, e
ppadn zvislosti pedchz, protoe se vyskytoval cirka u jedn tetiny
proband z obou pl zvislosti na cybersexu.
148
Pi sledovn etnosti kladnch odpovd na otzku pocitu osobn nespoko-
jenosti, nenaplnnosti, impulsivity, ustupovn ped eenm kriz a tkost
a odkldn problm u problmovch a bnch uivatel se pozoruhodn
vbec neobjevila dn kladn odpov na neschopnost soustedit se na koly
i prci u problematickch uivatel, zatmco u rekreanch se tato vyskytla
(s tm souvis produktivita prce, negativn vliv cybersexu na ni). S nejvt
pravdpodobnost to lze pitat ego-obrannm mechanismm, poprn nega-
tivnho vlivu cybersexu na kadodenn ivot problmovho uivatele.
Pouit nstroj k men mry zkosti MAS rozliuje pouze hrub, zda
se jedn o neuroticismus, ppadn depresi, i nikoliv. Nedovoluje diagnosti-
kovat pesn, zda a o jak konkrtn typ psychick poruchy se jedn. Lze se
pouze domnvat, e dle MKN-10 me jt v souvislosti s kategori neuroticis-
mus, deprese o tyto zkostn i zkostn-depresivn poruchy: F 41.1, F 41.2,
F 48.0, F 48.1, pp. F 48.8.
Pi kvalitativn analze jsem zaznamenala u jednoho probanda, kter se
vzkumu nezastnil, ale byl vstcn komunikaci, projevy, z nich lze usu-
zovat na diagnzu poruchy osobnosti (F 60). Zachyceny byly toti vznamn
odchylky od zpsob, jak lovk v dan kultue vnm, mysl, utv, emon
prov vztahy k sob a ke druhm lidem, a to dlouhodob. Z reakc dalch
excesivnch uivatel, kter se mi nepodailo pro vzkum zskat, je mon tuit,
e uivatel odpovdajc diagnze porucha osobnosti, nejsou na sledovanm
sexchatu ojedinlm jevem.
Velk vtina zahraninch vzkum sledujcch sexuln zvislost nemila
psychick poruchy. Pokud se ale vzkumy tmto tmatem zabvaly, pinesly
obdobn zvry, jak vyplvaj i z tohoto vzkumu: Raviv (1993) pouil se-
beposuzovac stupnici psychopatologickch symptom - SCL-90-R - a zazna-
menal u proband zven hodnoty na kle zkosti, deprese, obsesivity, kom-
pulsivity a interpersonln citlivosti. Black, Kenhrberg, Flumerfelt, Schlosser
(1997) zaznamenali u sledovanho vzorku 36 osob, kter se samy pihlsily
kvli problmm s nadmrnm zaobrnm se sexem, u 2/3 respondent n-
jakou psychickou poruchu, zejmna uvn nvykov ltky, zkostn poru-
chy, poruchy nlad, fbie, deprese nebo dystymie, poruchu osobnosti. Kafka
(1993) zjistil, e deprese, dystymie a anxieta se asto vyskytovaly u osob zvis-
lch na cybersexu. Podobn i Youngov a Rogers (1998), Cooper, Delmonico,
Grifn-Shelley, Mathy, (2004). Shapira, Goldsmith, Keck, Khosla, McElroy
(2000) a Black, Belsare, Schlosser (1999) zkoumali psychiatrick symptomy
problematickch uivatel Internetu a uvd, e typick problmov uivatel
trp njakou poruchou nlady, zkostnou poruchou, zvislost na ltce nebo
poruchou osobnosti (Stein, 2001).
Je patrn, e psychiatrick symptomy se ve vzkumech opakuj, ale uinit
jakkoli zobecnn i dokonce pokouet se o njak pinn vztah, by bylo
s ohledem na mal poet vzkum, nejednotnost pouit metodologie a vti-
149
7 Diskuse
nou nereprezentativn vzorky proband, neodpovdn. Navc je znm obecn
problm u zvislost, a to de facto nemonost uren, zda zjitn porucha
problmm, v naem ppad s cybersexem i sexuln zvislost, pedchzela
i se tyto objevily jako jej nsledek (viz st A, kapitola 5. Vzkum sexuln
zvislost.). Meme uvaovat, jak o mon predispozici, vulnerabilit osoby
ve vztahu ke vzniku zvislosti, tak i o negativnm vlivu zvislosti na osobnostn
strukturu.
Osobnostn predispozice - genov varianta pro vyhledvn novho,
mra sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn
Hodnoty na kle pro vyhledvn novho v sexu (SSSS) a kle sebein-
nosti pi kontrole sexulnho chovn (SSES) byly u vech uivatel cybersexu
nadprmrn vysok a pohybovaly se pi horn hranici obou kl. kla SSSS
vypovd o rovni touhy po vyhledvn novho v sexu a m sklony k asti
na novch/nestandardnch i rizikovch sexulnch aktivitch. Vysok hod-
noty na tto kle dosaen vemi participanty vzkumu, tj. stedn hodnota
32,5 bodu z maximln 44 monch (smrodatn odchylka 4,6), vypovdaj
o poteb novch a vce podnt pro dosaen vzruen a tak o form a bo-
hatosti podnt, kter potebuj k dosaen sexulnho uspokojen.
Oproti interpretaci vsledk na kle SSSS jsou vysok hodnoty na kle
SSES, tj. kle pro men sebeinnosti v sexulnm chovn, jevem pozi-
tivnm, nebo jde o jeden ze zkladnch prediktor toho, zda se jednotlivec
stane zvislm a v ppad, e stane, pak mra jeho sebeinnosti velmi zce
souvis s spnost v boji se zvislost. Pestoe je dle vsledk na kle SSSS
cybersex rizikovm sexulnm chovnm, mohla by bt podle vysok mry
sebeinnosti vech sledovanch uivatel, tj. stedn hodnota 68,2 bod ze
100 monch (smrodatn odchylka 11,2), tato forma realizace sexu relativn
bezpenm zpsobem uspokojen sexulnch poteb oproti rizikovmu sexu-
lnmu chovn v realit (prostituce, stdn partner, apod.), kdyby ovem
nedochzelo k progresi smrem k rizikovmu sexulnmu chovn v realit.
Proti idee bezpenosti cybersexu pak hovo jet dal fenomn. Objevuje
se zde tedy obdobn problm pi pouit tto kly jako u ostatnch vzkum
vliv ego-obrannch mechanism a kognitivn kontrola nad svm sexulnm
chovnm na teoretick rovni. Uivatel v, jak chovn je sprvn, ale v rea-
lit nad svm chovnm kontrolu ztrc.
Komorbidita
Vsledky jsou obdobn jako v zahrani (viz st A, kapitola 5. Vzkum se-
xuln zvislosti) - nejastji se vyskytnul shopaholismus, gambling, cigarety
a alkohol, po jednom ppadu bylo zastoupeno jdlo, Internet a jeden uivatel
neuvedl formu impulsivnho chovn. U uivatel, u nich byla komorbidita
150
impulsivnch a nvykovch poruch, ppadn zvislost, zjitna, musme hle-
dat pinu v osobnostn vulnerabilit vi impulsivnm poruchm s nezane-
dbatelnm vlivem psychosocilnch initel, podobn jako u ne sledovanho
vskytu zvislosti v rodin. V tto souvislosti jsem si ale mimo tento vzkum
v rozhovorech s lenmi patologickmi hri vimla jet jin souvislosti mezi
impulsivnmi a nvykovmi poruchami, vyskytujcmi se u uivatel, a to na-
hrazovn jednch druhmi, tj. mnoz patologit hri v prbhu sv proza-
tmn spn lby zaali nahrazovat hran sexchatovn nebo shopaholis-
mem. Zrove uvdli, e k odreagovn jejich poteb, nutkn v dob, kdy
aktivn hrli, jim toto hran naprosto stailo a na sexchat i jinou aktivitu jim
u kapacita nezbvala. Myslm, e jde o zajmav podnt k dalmu bdn.
Vskyt zvislosti v rodin
V anamnze problematickch uivatel byla zjitna zvislost v rodin ve sta-
tisticky nevznamnm potu ppad. Zajmav je, e spe ne u rodi se
zvislost objevila u sourozence i jinho pbuznho. Tato fakta hovo spe
pro psychosociln initele na cest k zvislosti na cybersexu ne genetick.
Dalm z anamnestickch daj, na kter je kladena zven pozornost v za-
hraninch vzkumech, je sexuln zneuvn (nap. Carnes, Black & kol., (viz
st A, kapitola 3. Piny sexuln zvislosti).
Vnj vlivy sexuln zneuvn v dtstv
Zitek sexulnho zneuvn v dtstv i jin negativn sexuln zitek (se-
tkn s pornograf i pihlen sexu jinch osob) je v zahraninch vzkumech
kladen na pedn msto z vnjch pin vzniku sexuln zvislosti. I v tomto
vzkumu je jedna tetina dotazovanch s touto negativn zkuenost velmi v-
znamnm zjitnm.
Ze sledovanch monch pin vzniku sexuln zvislosti se tedy jako v-
znamn a na vskytu zvislosti podlejc faktor ukzal vskyt psychickch
poruch u uivatel cybersexu, a to neuroticismu a deprese, z osobnostnch
predispozic genov varianta pro vyhledvn novho a vskyt negativnho
sexulnho zitku v dtstv. Tato zjitn z kvantitativn sti vzkumu ko-
responduj dobe i s vstupy z kvalitativn sti, kdy mezi nejastji uvdn
motivy cybersexchatovn patila touha po vyhledvn novch zitk v sexu
a nik z reality od een problm nebo nesaturujcho rodinnho prosted
do e sexuln fantazie.
Atraktivita cybersexu
Vedle v zahrani zjitnch atribut atraktivity cybersexu, tj. snadn pstup
(accessibility), dostupnost (afordability), anonymita (anonymity), se v tomto
vzkumu objevily dal faktory, kter in cybersex a prosted sexchatu atrak-
151
7 Diskuse
tivnm, faktory SSS: sdlen spolenho tmatu (a subject of discussion), sd-
len spolenho tajemstv (a secret), ance na rychlou saturaci poteb sp-
chu a vkonu (a speedy saturation of being successful). Sexchat m sex ji
ve svm pojmenovn, je apriori defnovn a orientovn na tuto problematiku,
je tedy mstem, kde se oekv debata na tma sexu nebo jin aktivity s tmto
spojen. Sexchatai je chpn jako svobodn msto, kde mohou bez obav ven-
tilovat svoje sexuln zitky, fantazie a zskvat nov. Toto je velmi osvobozu-
jc, a tud atraktivn. Proto na druhou stranu povauj cybersexchatai ast-
nky, kte si na sexchat chod povdat o jinch vcech (viz st B, kapitola 6.2
Kvalitativn analza dat) jako ohroujc objevil se nkdo, kdo s nimi nesdl
spolen tma, tajemstv, proto se objevily uveden defenzivn reakce.
Druhm S je sdlen spolenho tajemstv, j se svuji tob, ty mn, d-
vrn informace lidi sbliuj, astnci pociuj zvazek vi druhmu k udr-
en tajemstv. Prosted a skupina, kde je toto bez obav mon, je pro n
atraktivn.
Konen pak rychl saturace poteby spchu a vkonu je mon odpo-
vd na to, pro se na sexchatech vyskytuj v mnohem vtm pomru mui ne
eny. Pokud mohu v dan societ a v oblasti nieho menho ne sexu ukzat,
e jsem schopn, dobr, doku uspokojit, doku bt atraktivn, je to velkm
motorem pro prohlubovn a vy frekvenci pobytu na tomto mst, pro dal
vyhledvn novch partner, tedy pro dosahovn vkon a spchu. Z evo-
lunho hlediska jde o typicky musk projev. O to t je pak prce s tmto ry-
sem pi terapii zvislosti, nebo systm 12ti krok v lb zvislost je postaven
naopak na piznn si porky a pedn osudu svho do rukou vy sly.
7.4 Spolen charakteristiky zvislch a problmovch
uivatel cybersexu
Demografck struktura uivatel
Z analzy mnou konstruovanho dotaznku, jeho prvn st se tkala demo-
grafckch dat, jsem postupn tvoila profl typickho cybersexchatae, uiva-
tele i zneuivatele.
Stran pohlav by jm byl mu, i kdy Nejastj kategori astnk byl
toti pr. Jedn se z pevn vtiny o mue, s tmi jsem tedy komunikovala,
kte se pouze profluj tv jako pr. Respektive pojem pr u nich
funguje jako jaksi ochrana pro jejich sexuln chovn na chatu. U takovch
chrnnch mu dochz k tomu, e vstupuj na sexchat +- s vdomm sv
partnerky, s clem hledat pry i jedince pro setkn se v realit, pro setkn se
152
za elem spolenho sexu. To jim dodv specifck rozmr identity navenek
pro ostatn sexchatae, nebo tento je elov ad do kategorie tch, kterm se
vce v maj pece partnerku, jde o pr, mysl to vn Sexchat ovem fun-
guje na principu komunikace o sexu, vymovn pornografckho materilu,
atd. tud nsledn chovn takovho chrnnho mue se zan odchylo-
vat od pvodnho poven partnerky. Jeho realizace cybersexu je z velk mry
ego-dystonn, nebo je nepijateln pro jedn vdom self, jeho superego se
dostv do konfiktu s id. A zde znovu nastupuje funkce on ochrany identi-
tou pru. Dvody mal asti en lze pitat jejich men dve v bezpenost
on-line prosted, tud vt opatrnosti, monm negativnm zkuenostem
s vyjdenm sexulnho chovn, obavm z reakc society na jejich chovn,
kde patrn hraje vznamnou roli gender vchova. Dvody lze ale tak spato-
vat v rovin teorie sociln vmny, kde vzkumnk ena byl atraktivnj pro
probandy muskho pohlav ne naopak.
Ve skupin problematickch uivatel se vyskytla z celkovho potu t en,
jedna z nich. Jednalo o uivatelku s vysokou mrou neuroticismu dle vsledk
MAS. Zd se, e podobn jako i u jinch zvislost, se eny stvaj problmo-
vmi uivatelkami cybersexu zejmna z dvod hledn een svch jinch
problm formou cybersexu.
Nejastj vkov hranice (31 40 let, a pak 41 50 let) a dlka aktul-
nho vztahu koresponduj se zjitnou jednou z nejastji uvdnch prvot-
nch motivac, vedle niku z reality uivatel cybersexu, kterou je oiven part-
nerskho vztahu nebo nalezen partnera. Mnoh pry prochz v tomto vku
prvn manelskou i partnerskou kriz a forma cybersexu me bt formou
odreagovn se od provanch problm. Ve srovnn s jinmi zvislostmi lt-
kovmi i neltkovmi, odpovd tato skupina vkov stratifkaci patologickch
hr. Objevuj se sice i mlad experimenttoi, ale jejich motivac je toliko
sbrn zkuenost a vdomost o sexu, tzn. teoretick pprava na praxi. Vt-
ina rizikovch a zvislch uivatel se nachz ve vvojov fzi, kter s sebou
nese bilancovn a zkouen novho, posunovn hranic, ovovn, co doku,
zda iji to, co chci t, protoe ct, e mon maj posledn anci nco zmnit,
zat a prot nco dalho, novho, nebezpenho, vzruujcho, a to v bezpe
svho virtulnho svta.
Pevaujc podl astnk heterosexuln orientace odpovd vbru
sexchatu, kter nen orientovn a vyhledvn speciln homosexuln ori-
entovanmi uivateli. To znamen, e nzk zastoupen homosexul me
bt zkresleno prv vbrem sexchatu. V zahraninch vzkumech pomrn
asto uvdn bending, tj. virtuln zmna pohlav, se v tomto vzkumu ne-
vyskytl. Zmna pohlav z heterosexulnho na bisexuln vypovd pouze
o experimentovn se sexem. Monm vysvtlenm je saturace takov zmny
tm, e cca tetina mu vystupuje jako pr, co jim dv monost uspoko-
jen sexu za ob pohlav.
153
7 Diskuse
Tm vhradn vysokokolsk a stedokolsk vzdln koresponduje
s nezbytnou mrou znalost pi prci s Internetem a pstupem k Internetu.
Nesmme zapomnat, e se jedn o lidi ve vku 31 50 let, kte nevyrstali
v internetovm vku. Ve srovnn se zahraninmi vzkumy nen podl vy-
sokokolsky vzdlanch osob z ad uivatel a zneuivatel tak zsadn ve
srovnn se stedokolsky vzdlanmi osobami. Poty zneuivatel i uivatel
v obou skupinch jsou prakticky stejn. Dvodem je bezpochyby ni poet
vysokokolsky vzdlan populace ve sledovan vkov kategorii ne je tomu
v zahrani, ale me to bt i vbrem vzorku, kdy v zahrani jsou pedmtem
vzkumu velmi asto vysokokolt studenti.
Nejvt podl uivatel a zneuivatel pochz z velkch mst, tj. nad 50.000
obyvatel. Velk msta nejen koncentruj lidi s vym vzdlnm, ale roste zde
anonymita a paradoxn se sniuje monost navzat kontakt s blzkmi oso-
bami. Zde je Internet idelnm spolenkem.
Zpsoby provn a formy realizace cybersexu
Zpsob provn cybersexu u uivatel doznal odlinch projev u bnch
uivatel a u problematickch. Zatmco problematit uivatel vyuvaj nej-
astji kombinaci vech forem cybersexu: sex on-line ve form chatovn nebo
korespondence na sexuln tma, spolu s pornograf, web kamerou a vyhle-
dvnm a udrovnm vztah, bn uivatel tuto kombinaci rznch forem
uvaj pouze okrajov. Spolu se sniujcm se potem bod na kle CSAT se
objevuje opakovan prv pouze forma vyhledvn vztah jako forma uvn
cybersexu. Zatmco problematin uivatel vyhledvaj nco novho v sexu,
utkaj od reality, tak bn uivatel vyuvaj sexchat jako jednu z pleitost
k nalezen partnera.
Nezbytnou soust cybersexu je pro vtinu problematickch uivatel
masturbace. Problematit uivatel vol takov formy a kombinace cyber-
sexu, kter jim umouj a usnaduj sebeuspokojen pi cybersexu. Vichni
uivatel skrujc vysoko na CSAT povauj masturbaci za imanentn soust
svho cybersexu.
Dal typickou formou realizace sexuln zvislosti, kter byla zachycena
i v tomto vzkumu, je vedle masturbace i ast stdn partner. Internet je
jedinenm prostedm, ve kterm nen problm uskutenit v jednom dni sex
s vce partnery postupn i najednou a cybersexchatai tohoto potencilu beze-
sporu maximln vyuvaj. Realizace cybersexu je minimln zleitost vdy
dvou osob, kter jsou ve spojen on-line. Lze proto pedpokldat, e uivatel
bhem sv kariry cybersexchata budou vykazovat kontakt s vce on-line
partnery. V zahraninch vzkumech je uvdno stdn partner, navazovn
novch a novch vztah, anonymn sex, apod. jako typick rys provzejc
sexuln zvislost, nap. Coleman, Hall, Carnes, Delmonico, Grifn-Shelley,
a dal. Poty on-line partner za obdob uplynulch 12ti msc sledovali Da-
154
neback, Cooper a Mansson, kdy u mu se tyto poty v nejvtm procentu
objevily u kategorie 7 - 9 a pak u kategorie nad 20 partner, u en to byla kate-
gorie 7 - 9 a 4 - 6 partner.
Profl typickho problematickho/zvislho uivatele cybersexu
Na zklad ve uvedench daj jsem vytvoila profl typickho problematic-
kho/zvislho uivatele cybersexu:
byl by jm mu, ijc ve vtm mst, ve vku 31 40 let, V, ppadn S vzd-
ln, heterosexul, ijc minimln 5 let v manelstv nebo dlouhodobm part-
nerskm vztahu, cybersex realizuje ve form chatovn nebo korespondence na
sexuln tma, spolu s pornograf, web kamerou a vyhledvnm a udrov-
nm vztah, doprovzen masturbovnm, o cybersexu le ped svm relnm
partnerem, ml vce ne 10 on-line sexulnch partner, piem s nktermi
z nich se setkal osobn a ml s nimi i sexuln styk reln, ped cybersexem
nezail jin impulsivn sexuln chovn ani jin impulsivn chovn.
7.5 Progrese problmovho chovn po tech mscch
Progrese, tzn. z hlediska asu jde o prodluovn doby trven cybersexem, je
podmnkou toho, abychom mohli hovoit o zvislosti. Vzkum jednoznan
progresi v potu trvench hodin a tak v hloubce zitk potvrdil. Zejmna
u cybersexchata, kte nemli bhem prvnho snmn problmy, dolo po
tech mscch k vraznmu nrstu potu hodin a posunut se do kategorie
problmovho a zvislho uvn.
U vtiny sledovanch uivatel dolo tak podle diskrepance v jimi uvd-
nch asovch hodnotch (kter lze brt za pravdiv pouze velmi orientan
s ohledem na pravdpodobnou ni mru schopnosti nhledu nad svm cho-
vnm) a daty ze systmu, k vyuvn vce rznch sexchat k realizaci cyber-
sexu. Tyto daje dobe koresponduj s vsledky na kle SSSS vyhledvn
novho v sexu - a stlou potebou zmny. Na druhou stranu u 8 uivatel dolo
ke snen potu hodin nebo stagnaci. V ppad Williho, Felixe, ppadn
Nema, hraje jist roli vysok mra sebeinnosti (78 81 bod) v souvislosti
s ni SSSS (23 31 bod). U ostatnch uivatel me jt o zmnu socilnch
podmnek nebo ivotn styl (Erik, idi z povoln, kter vyuv cybersex n-
razov, kdy se dostane na Internet na cestch) nebo dochz naopak k satu-
raci tto formy uspokojovn poteby pro vyhledvn novho a uivatel hled
zase jin cesty saturace svch poteb.
155
7 Diskuse
7.6 kodliv nsledky problematickho uvn
cybersexu na rodinn/partnersk ivot uivatele
Otzka kodlivosti cybersexu je otzkou primrn dleitosti. kodlivost tako-
vho chovn je imanentnm znakem impulsivnch a nvykovch poruch. O ne-
vinn zbav a bezpenm zpsobu odreagovn meme hovoit jen tehdy,
pokud se jedn o rekrean uvn cybersexu a na tto rovni zstane. Je to
obdobn jako u jinch nvykovch a impulsivnch poruch pokud pravideln
szm a je to pro m zbava, mohu se tto innosti vnovat mnoho let, ani by
dolo k progresi takovho chovn, a ani by mi to psobilo jakkoli problmy.
Realizovan vzkum ukzal, e u nkterch uivatel dochz k progresi u-
vn sexchatu na rove problmy psobc a oni sami pociuj diskomfort ve
vztahu k tomuto chovn a potebu toto eit.
Oblastmi, kde se negativn vliv excesivnho uvn cybersexu projevuje
je oblast socilnch, pracovnch, materilnch a rodinnch hodnot a zvazk.
V dlouhodobm horizontu se pak mohou u excesivnho uivatele projevit i so-
matick dsledky takovho chovn. Somatick dsledky nebyly pedmtem
tohoto vzkumu, nicmn v zahrani se obecn uvd bolesti hlavy, bolesti
a podrdn o, nespavost, vyerpn, a dal.
Oblast, kde se nadmrn uvn cybersexu projevuje negativnm zpso-
bem od potku nejzetelnji, je partnersk, manelsk i rodinn ivot ui-
vatele. Vech 14 problematickch uivatel zatajuje a le svmu partneru
o tom, e uv cybersex. Je patrn, e vznamnou roli zde hraj ego-obrann
mechanismy, nebo cybersex zasahuje negativn do ivota uivatele. Pouze je-
den, a to zvisl, uivatel uvedl, e jeho partner o jeho uvn cybersexu v. Je
otzkou, do jak mry je jeho partner o rozsahu jeho on-line aktivit informovn,
nebo zvisl uivatel je registrovn jako pr, i zda se dokonce jeho partner
nepodl na zvldnut jeho problmu s cybersexem.
A u si uivatel cybersexu v rolch partner/ek i manel/ek pipout,
e v ppad cybersexu jde nebo nejde o nevru, pokud se objev lhan, zatajo-
vn cybersexu, bagatelizace nebo manipulace s realitou a jej pizpsobovn
s ohledem na partnera/ku, mme co do inn s vnitnmi konfikty takovho
uivatele.
Lhan a zatajovn cybersexu je pouze jednm z negativnch dopad. Tm
70 % vech uivatel nezstalo pouze u on-line cybersexu, ale setkalo se se
svm virtulnm partnerem v realit. Netk se to ovem jen problematickch
uivatel, ale i u bnch uivatel se jedn o ast jev. Z virtulnho sexu pe-
lo na rove sexu relnho cca 60 % vech uivatel a 67 % uivatel proble-
matickch. Monost pomrn bezpen se odreagovat ve svt sexulnch fan-
tazi a vyzkouet nco jinho, novho, se ukazuje ve svtle tchto zjitn jako
rizikov prv v okamiku, kdy vidme zeteln pesahy z virtulnho svta do
156
reality. Navc je sexchat mstem, kter skt uivateli mnoho pleitost k se-
znmen se a virtulnmu vyzkouen vce i mn pedstavitelnch sexulnch
praktik.
Tyto vstupy je dle nutn dt do souvislosti s rizikovm sexulnm chov-
nm, a to zejmna s ohledem na vsledky na kle sebeinnosti pi kontrole
sexulnho chovn (SSES). Podobn jako v zahraninch vzkumech se toti
ukazuje, e kontrola sexulnho chovn vykazovan uivateli na kle SSES,
tedy teoreticky, je tv tv monosti relnho sexulnho dobrodrustv mno-
hem ni.
Excesivn uvn cybersexu je vznamn asov nron (viz ve v kapi-
tole 6.1 Kvantitativn analza dat). Je tedy logick, e u jedn tetiny problema-
tickch uivatel a uivatele zvislho se objevil negativn dopad excesivnho
uvn cybersexu na produktivitu a zhoren vsledk ve kole i v prci.
7.7 Vstupy vzkumu ve vztahu k terapii zvislosti
na cybersexu
Mra vlastnho propadnut cybersexu, kterou probandi pociuj jako hodnou
vyhledn pomoci, je naprosto subjektivn a souvis nejen s osobnostnm za-
loenm probanda a s fz zvislho cyklu, ve kter se proband nachz, ale
i s mrou ego-obrannch mechanism nakolik si jet uivatel zachovv
nhled, nakolik mu tyto mechanismy zatm vysta pro vyrovnvn se s pro-
blmy. Zrove na uivatele psob zvnjku tlak problm, se ktermi se mus
potkat. Prv posledn zmiovan, tj. tlak problm, je nejastji u nvyko-
vch a impulsivnch poruch, ale i u zvislost obecn, motorem k vyhledn
pomoci.
Celkem logicky lze uvaovat o tom, e pokud se odborn iniciativa, po-
dvn pomocn ruky ve vci mon zvislosti na cybersexu nebo problm
s cybersexem souvisejcch, setkv s pznivm pijetm a je o ni zjem, pak
je zde problm, kterm stoj za to se zabvat a u ho nazvme jakkoli. Tak
jako u kad zvislosti nebo nvykov a impulsivn poruchy jde o komplexn
zleitost, kter se mus eit ve vech souvislostech, dotkajcch se takovho
problmovho uivatele.
Vstupy ze zahraninch vzkum, tkajcch se efektivnosti a innosti
lby, hovo pro kombinaci lby individuln, skupinov a rodinnou terapii.
Nkte nai odbornci se pikln spe k individuln prci, jin ke skupinov
i rodinn (viz polemika v Psychologii dnes, nor 2008). Patm mezi velk
zastnce prv dvou posledn zmiovanch forem terapie, tedy svpomocnch
sdruen a rodinn terapie. Jak vzkum ukzal, je pro sexuln zvisl ruka
157
7 Diskuse
podan od lid, kte jsou nebo byli v obdobn situaci, nejbli. Posiluje to je-
jich odpovdnost, nestav je do role pacienta. Vyuvn slueb svpomocnch
sdruen usnaduje i skutenost, e pro sexuln zvislost nen charakteristick
farmakologick lba. Navc, sexuln zvislost postihuje velice intimn oblast
ivota klienta a svpomocn sdruen, nesouc ve svm nzvu anonymitu, mo-
hou navozovat pocit dvry ze strany klienta. Ostrov rodiny zvislho klienta
je vdy jeho poruchou pokozen a cestu ze zvislosti lze jen tko eit mimo
nj. Zde je pak profesionln veden rodinn terapie velice dleit.
V esku dosud nemme specializovan svpomocn sdruen pro lbu
sexuln zvislch. Na druhou stranu ale nap. patologit hri navtvuj
svpomocn skupiny Anonymnch alkoholik, a jak dokumentuj vstupy
z vzkumu (Kotrbov, Masr, Peek & Vurm, 2005) je tato forma terapie i pro
patologick hre inn.
Jsem pesvdena o tom, e s lbou zvislosti mme v esku velk zku-
enosti, v mnohm jsme velmi pokrokov a revolun. Pro lbu sexuln z-
vislosti zde tedy vidm dobr zzem. Na druhou stranu se sexuln zvisl
rekrutuj z velk mry z ad vysokokolsky vzdlanch klient, z nich mnoz
jsou dobe situovan. Tito lid budou preferovat soukrom zazen, kter se
u ns tak zanaj objevovat. Proto by prce profesionl a dobrch zazen,
zaslouila vt propagaci a zviditelnn.
158
159
8 Zvry
V prci jsem se vnovala problematice sexuln zvislosti a ve vzkumn sti
jsem se pak zamila na jednu z jejch forem cybersex. Teoreticky jsem nej-
prve zachytila vchodiska konceptu sexuln zvislosti a vyvodila jej defnici
v duchu nvykovch a impulsivnch poruch tak, aby odpovdala struktue Me-
zinrodn klasifkace nemoc. Piblila jsem pojet sexuln zvislosti z po-
hledu ty hlavnch teoretickch proud v zahrani, stejn jako argumenty
proti konceptu sexuln zvislosti. Dle jsem analyzovala mon piny vzniku
sexuln zvislosti, provedla jsem seznmen s hlavnmi zahraninmi vzkumy
v tto oblasti a konen jsem tak nastnila terapeutick pstupy v prci se se-
xuln zvislmi a problematickmi uivateli. V neposledn ad jsem sepsala
pehled kontakt na vybran experty, kte se problematikou sexuln zvis-
losti v zahrani zabvaj.
Ve vzkumn sti, kter se zastnilo 32 uivatel cybersexu, jsem ma-
povala problematiku uvn cybersexu, zejmna pak problematickho a z-
vislho, a to od sledovn jeho projev, fz zvislho cyklu, prevalence, pes
aspekty monch pin vzniku zvislosti na cybersexu ve vazb na znm te-
oretick koncepce, spolen charakteristiky problmovch a rizikovch uiva-
tel, a po sledovn progrese problematickho chovn s asovm odstupem
3 msc, indukce kodlivch nsledk takovho uvn a mon cesty terapie
problmovch cybersexchata.
Kvantitativn analza uivatel cybersexu je postavena na prci se klou
zvislosti na cybersexu (CSAT), klou manifestn zkosti (MAS), klou pro
vyhledvn novho v sexu (SSSS) a klou sebeinnosti pi kontrole sexul-
nho chovn (SSES). Vedle tchto nstroj jsem zskala z mnou sestavenho
dotaznku zkladn demografck data o probandech, jako i doplujc infor-
mace k uvn cybersexu, jeho form, frekvenci, partnerskmu vztahu uiva-
tele, kodlivm nsledkm, a dalm souvisejcm jevm.
V kvalitativn analze jsem metodou vytven trs a metodou vyhledvn
a vyznaovn vztah podbarvovala a prohlubovala vsledky kvantitativn
zskan a hledala odpovdi na ty vzkumn cle a otzky, u nich se pouit
kvantitativn metody ukzaly jako nedostaten.
160
8.1 Pnosy prce
Ve vazb na vzkumn cle pinesla tato prce nsledujc poznatky, zjitn
a nastolila mon vchodiska pro dal zkoumn:
Ve vazb na cl 1. byla zjitna, popsna, klasifkovna a indukovna tato data:
V aktuln Mezinrodn klasifkaci nemoc MKN-10 ani v Diagnostic-
km a statistickm manulu duevnch poruch DSM-IV pojem sexuln zvis-
lost nenajdeme. V obou klasifkacch je pojem zvislosti vdy spojen s vazbou
na ltku, tud se ned pro sexuln zvislost pout.
V MKN 10 se vedle poruch v dsledku uvn nvykov ltky objevuje
dal model nvykov poruchy, a to v rmci Mentlnch poruch a poruch cho-
vn F00 F99 (tj. stejn skupina jako zvislosti ltkov), konkrtn pak ve
skupin F60 - F69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho, podskupina F63
Nvykov a impulsivn poruchy. Impulsivn poruchy vykazuj evidentn fe-
nomenologick podobnosti s poruchami v dsledku uvn nvykov ltky.
A prv do kategorie nvykovch a impulsivnch poruch bychom mohli teore-
ticky zaadit vedle nap. ofcilnho patologickho hrstv, i nvykov chovn
ve vztahu k potam i sexuln zvislost. Pro tuto skupinu poruch (F63) se
pouv oznaen neltkov zvislosti.
Z analzy souvisejcch poruch a opraje se o vsledky dosavadnch v-
zkum jsem sestavila nvrh defnice sexuln zvislosti:
Sexuln zvislost jako kompulsivn sexuln chovn je poruchou spo-
vajc v astch epizodch sexulnho chovn, vyskytujcch se opakovan
bhem del doby, kter pedstavuj dominantn roli v ivot klienta, a nad
nimi ztratil klient kontrolu, a to na kor socilnch, pracovnch, materilnch
a rodinnch hodnot a zvazk. Do kompulsivnho sexulnho chovn nepat
ppady hypersexuality, odbrdnho sexulnho chovn u manickch paci-
ent ani poruchy sexuln preference.
Cybersex je jednou z nejrozenjch, pestoe relativn novch, forem
sexuln zvislho chovn.
Ve vzkumnm souboru cybersexchata se vyskytl 1 zvisl uivatel,
14 uivatel problematickch a 17 uivatel bnch/rekreanch. Procentu-
ln vyjdeno, pedstavuje jeden uivatel 3 % z celkovho souboru, 14 uiva-
tel problematickch pak 44 % ze sledovanho souboru.
Z tohoto vzkumu vyplv, e kritickou hranic, kdy cybersex zan
negativn ovlivovat ivot uivatel, je trven cybersexem vce ne 20 ho-
din tdn. Zrove je ale dleit subjektivn pociovan rove diskomfortu,
161
8 Zvry
kter se u nkterch proband projevovala i pi vrazn menm potu hodin
trvench cybersexem (nap. 10 h p.w.).
Prbh zvislosti na cybersexu je mon rozdlit do 4 fz: 1. fze ritu-
alizace, 2. fze ponoovn se, 3. fze ztrcen kontroly, 4. fze bludn
kruh. Pi nahlen na jednotliv fze zvislosti z hlediska vazby cybersexcha-
tae na cybersexskupinu meme vysledovat tyto fze: V prvn fzi zvislosti
m ji cybersexchata vybudovanou svoji pozici ve skupin, m virtuln ro-
dinu. Ve fzi druh se prohlubuje vazba na tuto cybersexskupinu, je to vrchol
koheze se skupinou. Ve fzi tet dochz k nespnm pokusm odpoutat se
od cybersexskupiny, ve fzi posledn hraje cybersexskupina opt roli toit
a nhradn rodiny.
Neuroticismus a zkostnost men MAS se objevily u 1/3 problema-
tickch uivatel, deprese pak u jednoho probanda. V ppad neuroticismu
se zd, e ppadn zvislosti pedchz, protoe se vyskytoval cirka u jedn
tetiny proband z obou pl zvislosti na cybersexu. Mra tsnosti vztahu
mezi stupnm zvislosti uivatele a stupnm neuroticismu men koefcien-
tem kontingence C je 0,32. Jedn se o vysokou mru tsnosti vztahu - zvislosti
mezi tmito jevy.
Projevy, z nich lze usuzovat na diagnzu poruchy osobnosti (F 60),
se objevily u jednoho uivatele, kter se nakonec vzkumu nezastnil. Z re-
akc dalch excesivnch uivatel, je mon tuit, e uivatel odpovdajc di-
agnze porucha osobnosti, nejsou na sledovanm sexchatu ojedinlm jevem.
Vichni sledovan uivatel, tj. problematit i bn, vykazovali nad-
prmrn vysok hodnoty na kle vyhledvn novho v sexu (SSSS) a na
kle sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn (SSES). Neukzala se
ale dn vazba mezi rstem skre na kle zvislosti na cybersexu (CSAT)
a SSSS ani mezi skre na CSAT a sniujcm se potem bod na SSES. Zd se,
e vsledky na kle SSES byly ovlivnny ego-obrannmi mechanismy a kogni-
tivn kontrolou nad sexulnm chovnm na teoretick rovni. Uivatel v, jak
chovn je sprvn, ale v realit nad svm chovnm kontrolu ztrc.
Vyuvn cybersexu jako copingov strategie v ppad een pro-
blm, dysforie, deprese, zkosti je druhou nejvce hodnotov obsazovanou
volbou u problematickch uivatel a uivatele zvislho. Tak pi kvalitativn
analze motivace patilo vyuvn cybersexu pro nik z reality, ped eenm
problm, pro odreagovn se k nejastji obsazovanm subkategorim (odre-
agovn se od reality, zbava, sexuln fantazie), vedle touhy pro vyhledvn
novho a saturace sexuln poteby.
162
Ze sledovanch monch pin vzniku sexuln zvislosti se tedy jako
vznamn a na vskytu zvislosti podlejc faktor ukzal vskyt psychickch
poruch u uivatel cybersexu, z osobnostnch predispozic genov varianta
pro vyhledvn novho a vskyt negativnho sexulnho zitku v dtstv.
Pi hledn odpovdi na otzky typu Pro prv cybersex? vypracovali
odbornci (Cooper, Sportolari, 1997) teorii atraktivity on-line kompulsivnho
sexulnho chovn nazvanou Te Triple A Engine (teorie pohonu AAA).
Temi A faktory se pitom rozum snadn pstup, dostupnost a anonymita
ve vztahu ke cybersexu. Vedle v zahrani zjitnch atribut atraktivity cyber-
sexu jsem v tomto vzkumu objevila dal faktory, o nich se domnvm, e
in cybersex a prosted sexchatu atraktivnm. Nazvala jsem je faktory SSS:
sdlen spolenho tmatu (a subject of discussion), sdlen spolenho ta-
jemstv (a secret), ance na rychlou saturaci poteb spchu a vkonu (a spe-
edy saturation of being successful).
Profl typickho problematickho/zvislho uivatele cybersexu vy-
pad nsledovn: byl by jm mu, ijc ve vtm mst, ve vku 31 40 let,
V, ppadn S vzdln, heterosexul, ijc minimln 5 let v manelstv nebo
dlouhodobm partnerskm vztahu, cybersex realizuje ve form chatovn nebo
korespondence na sexuln tma, spolu s pornograf, web kamerou a vyhled-
vnm a udrovnm vztah, doprovzen masturbovnm, o cybersexu le ped
svm relnm partnerem, ml vce ne 10 on-line sexulnch partner, piem
s nktermi z nich se setkal osobn a ml s nimi i sexuln styk reln, ped cy-
bersexem nezail jin impulsivn sexuln chovn ani jin impulsivn chovn.
Po uplynut t msc po sbru dat dolo u 53 % sledovanch cybersex-
chata k progresi v potu namench hodin strvench cybersexem s tm, e
k progresi dolo u 40 % problematickch uivatel a u 65 % uivatel, kte byli
pi prvnm snmn dat klasifkovni dle kly zvislosti na cybersexu (CSAT)
jako neproblematit uivatel. 88 % uivatel, u nich dolo k progresi, se
dostalo na takov poet hodin strvench cybersexem, kter je klasifkovn
jako problematick, tj. takov, kter ovlivuje a psob problmy v bnm
ivot uivatele.
Ve vazb na cl 5 byla zjitna, popsna, klasifkovna a indukovna tato data:
Realizovan vzkum ukzal, e u nkterch uivatel dochz k progresi
uvn sexchatu na rove problmy psobc a oni sami pociuj diskomfort
ve vztahu k tomuto chovn a potebu toto eit.
163
8 Zvry
Oblastmi, kde se negativn vliv excesivnho uvn cybersexu projevuje je
oblast socilnch, pracovnch, materilnch a rodinnch hodnot a zvazk. Ze
zjitnch sociopatogennch jev se jedn o lhan, zatajovn cybersexu, ne-
vra virtuln i v realit, zanedbvn ostatnch zjm a povinnost. Rizikovost
cybersexu se ukazuje prv v okamiku, kdy vidme zeteln pesahy z virtu-
lnho svta do reality. Sex v realit pak na sebe jet ve rizikov sexuln
chovn, nebo u vech uivatel cybersexu byla zjitna vysok mra touhy po
vyhledvn novho a tedy riskovn v oblasti sexu.
Problematit uivatel jsou oteven invididuln i skupinov tera-
pii, zrove pak je pro n dleitm mdiem pota Internet, kter je v-
znamn pro inician kontakt, poskytnut informac o monosti terapie, ale
i jako mon podprn virtuln terapeutick skupina. Rovn terapie v rmci
svpomocnch sdruen se jev jako nosn. Problematit uivatel oekvaj
bezpodmnen pijet, otevenost, fundovan pstup, empatii, vel vztah, tj.
stejn oekvn, jak jsou spojovna s kadm terapeutickm vztahem.
Pi interpretaci a pouvn vstup tohoto vzkumu je nutn pihlet k jeho
limitm. Zjitn data mohou bt ale dobrm vchozm zkladem k dalmu
ovovn na vtch skupinch uivatel. Zajmav prostor pro dal vzkum
skt oblast sledovn komorbidity nvykovch a impulsivnch poruch, jinch
forem sexuln zvislosti a konen ovovn innosti navren terapie.
164
165
9. Souhrn
Pro vtinu z ns je pojem zvislost spojen na prvnm mst se zvislost ltko-
vou - na alkoholu, tabku, psychoaktivnch ltkch. I pro mne byl. Pokud se
ovem lpe rozhldneme, narazme tak na patologick hre, workoholiky
i zvisl na jdle. A konen jste si mon rovn vimli strm narstajcho
mnostv lid, kte jsou doslova pipoutni k Internetu, a to zejmna k nej-
rznjm chatovm strnkm, speciln tm, kter jsou vnovny sexu. Jsou
schopni trvit tam denn mnoho hodin a po chvli jejich nvratu do reality si
odskakuj nco vydit a kon znovu a znovu u potae. Nevykazuje takov
chovn podobn symptomy jako ltkov zvislosti nebo jet lpe tzv. zvis-
losti neltkov, tj. nvykov a impulsivn poruchy?
V posledn dob je i v esku vnovna vt pozornost zejmna jedn z fo-
rem sexuln zvislosti, a to zvislosti na cybersexu, tebae je to stle pomrn
kontroverzn tma a odborn veejnost k nmu pistupuje zdrenliv. Jinde ve
svt jde o regulrn problm, bran se stejnou vnost jako jin zvislosti, tj.
ltkov, nap. v Nmecku, Velk Britnii, Kanad nebo ve Spojench sttech
americkch. Vzkumu cybersexu se v naem prosted detailn vnovali nap.
Divnov (Divnov, 2005) i mahel (mahel, Vesel, 2006). Lze oekvat, e
kvli poteb klient bude s touto problematikou, podobn jako v zahrani,
konfrontovno m dl tm vce psycholog, psychoterapeut a psychiatr.
Celkem logicky lze uvaovat o tom, e pokud se odborn iniciativa, podvn
pomocn ruky ve vci mon zvislosti na cybersexu nebo problm s cyber-
sexem souvisejcch, setkv s pznivm pijetm a je o ni zjem a takov byl
ohlas ze strany zastnnch proband v tomto vzkumu - pak je zde problm,
kterm stoj za to se zabvat a u ho nazvme jakkoli.
Za praotce objevu sexuln zvislosti je povaovn nmeck psychiatr
R. von Kraft-Ebing (1840 1902) a ve sv nadasov defnici hovo prorocky
o kompulsivnm chovn, impulsivnosti ve vztahu k sexu a ztrt kontroly nad
tmto chovnm. Jeho pojet, postaven na sexuln touze jako krucilnm pa-
rametru, se ale spe bl hypersexualit ne kategorii nvykovch a impulsiv-
nch poruch. Novodob se prvn pspvky a vzkumy v tto oblasti objevuj
znovu a potkem osmdestch let 20. stolet zejmna v USA. I v esku se po
roce 2000 zaaly publikovat odborn lnky a seznamovn s vstupy z pro-
166
vdnch vzkum k problematice ji zmnnho cybersexu, a to v asopisech
Psychologie dnes a eskoslovensk psychologie.
V aktuln Mezinrodn klasifkaci nemoc MKN-10 ani v Diagnostickm
a statistickm manulu duevnch poruch DSM-IV pojem sexuln zvislost
nenajdeme. Ob klasifkace ale dobe poslou jako vchodisko pro hledn vy-
mezen zvislosti na sexu, kdy je mon se opt vedle zahraninch defnic o de-
fnici ltkovch zvislost v MKN-10, tj. skupiny F10 F19 Mentln poruchy
a poruchy chovn vznikl v dsledku uvn psychoaktivn ltky, a znaky z-
vislosti neltkov, skupiny F60 - F69 Poruchy chovn a osobnosti dosplho,
a v jejich rmci pak pod kdem F63 Nvykov a impulsivn poruchy.
Odbornci pouvaj rzn pojmenovn a uchopen fenomnu sexuln z-
vislosti, piem se v prbhu asu vykrystalizovaly 4 hlavn teoretick proudy:
sexuln zvislost jako obsedantn-kompulsivn porucha, zvislost, impulsivn
a nvykov porucha a hypersexualita. Kad z tchto proud m sv pznivce
a odprce, kad z teori m sv argumenty pro a proti. Pojet sexuln zvis-
losti jako nvykov a impulsivn poruchy se mi jev jako nejpimenj. Na
zklad dosud provedench vzkum, zpracovanch kasuistik a vsledku mho
vzkumu, je patrn, e kompulsivn sexuln chovn existuje a vykazuje vechny
parametry defnovan ve zmnn skupin nvykovch a impulsivnch poruch.
V obdrench dotazncch, sebehodnotcch klch a pi kvalitativn ana-
lze jsem zachytila tyto typick projevy sexuln zvislosti, respektive zvis-
losti na cybersexu: dlouhodobost takovho chovn - obvykle 2 roky a dle,
piem minimln poadavek na trvn takovho chovn je dle zahraninch
vzkum 6 msc, nadmrn as vnovan takovmu chovn - probandi jej
provaj subjektivn jako nadmrn, tzn. vc ne chci, problmy s kontrolou
chovn - vnuji se cybersexu dle, ne jsem ml v myslu, marn pokusy
o omezen asu, frekvence, intenzity vnovn se cybersexu, tolerance tj. pro-
dluovn trvenho asu a poadavky na hlub zitky potebn k dosaen
uspokojen, pokles jinch aktivit zejmna konky, domcnost, prce a p-
tel, obrann mechanismy, pokraovn v sexulnch aktivitch navzdory uv-
domn si petrvvajcch problm a komplikac, negativn dopad zejmna
na partnersk, rodinn, ale i pracovn procesy - u jedn tetiny problematic-
kch uivatel a uivatele zvislho se objevil negativn dopad excesivnho
uvn cybersexu na produktivitu prce, zhoren vsledk ve kole i v prci
a u 2/3 problematickch uivatel pouvn cybersexu jako formy een pro-
blm a niku z reality.
Domnvm se, e u ns pouvan neofciln pojmenovn neltkov z-
vislost pro skupinu nvykovch a impulsnch poruch je ideln, a proto ve sv
prci pouvm termn sexuln zvislost.
Defnice sexuln zvislosti by tedy mohla znt:
Sexuln zvislost jako kompulsivn sexuln chovn je poruchou spovajc
v astch, opakovanch epizodch sexulnho chovn, vyskytujcch se bhem
167
9 Souhrn
del doby, kter pedstavuj dominantn roli v ivot klienta, a nad nimi ztra-
til klient kontrolu, a to na kor socilnch, pracovnch, materilnch a rodin-
nch hodnot a zvazk. Do kompulsivnho sexulnho chovn nepat p-
pady hypersexuality, odbrdnho sexulnho chovn u manickch pacient
ani poruchy sexuln preference.
Cybersex je jednou z nejrozenjch, pestoe relativn novch, forem sexu-
ln zvislho chovn. Cybersex byl defnovn jako interakce dvou i vce lid,
realizovan formou on-line simultnnho rozhovoru na sexuln tma, me
jt ale tak o sdlen sexulnch fantazi vymovnm si pornografckch ma-
teril a zrove masturbace obou astnk, za elem dosaen sexulnho
uspokojen. Vzkumy uvd (nap. Putnam, 2000; Burg, Cooper, Delmonico,
2000), e sexuln zvisl na cybersexu, trvc tdn vce ne 11 hodin (kri-
tick hranice je v rznch vzkumech udvna od 8 do 15 hodin) on-line sexu-
lnmi aktivitami, mli problmy v jinch oblastech ivota.
Vzkum, kter jsem realizovala od nora 2008 do srpna 2008 na sexchatu
www.amateri.cz byl zamen na problematiku zvislosti na cybersexu jako
jedn z forem zvislosti sexuln. Tento vzkum si kladl za cl, prozkoumat,
popsat a klasifkovat ve sledovanm vzkumnm souboru uivatel cybersexu
znaky zvislosti, ppadn problematickho chovn, a to od sledovn jeho
projev, fz zvislho cyklu, prevalence, pes aspekty monch pin vzniku
zvislosti na cybersexu ve vazb na znm teoretick koncepce, indukovat
spolen charakteristiky problmovch a rizikovch uivatel, a po sledovn
progrese problematickho chovn s asovm odstupem 3 msc, popis kod-
livch nsledk takovho uvn a konen pak tak mon cesty terapie pro-
blmovch cybersexchata.
Chat s tmatikou sexu existuje velk mnostv. Pro svj vzkum jsem si
vybrala sexchat www.amateri.cz (dle jen sexchat nebo chat). Na sexchatu
jsem oslovila cca 500 uivatel cybersexu, a to nejdve a opakovan ty, kte
se objevili mezi automaticky systmem sledovanou stovkou uivatel s nejvt-
m potem hodin strvench na sexchatu (dle TOP 100). Zrove pak tak
ty chatae, kte se objevili bhem dne mezi TOP 10 sexchata, a kte tedy
aktuln trvili na chatu nejvce asu. Zmrn jsem oslovovala uivatele s co
nejvtm potem hodin proto, aby se zvila pravdpodobnost vbru sou-
boru uivatel, kte ji maj s cybersexem problmy, tj. tch, kter cybersex
omezuje v jejich bnm fungovn. Ovem jedinou podmnkou pro zaazen
do vzkumu byla opakovan a vcemn pravideln ast on-line na sexchatu.
Vzkumn soubor tvoilo 32 cybersexchata, tj. 6 % ze vech oslovench.
Metodou vbru vzkumnho souboru byl prost elov vbr a dle
u dvou astnk samovbr. Vichni tito astnci vyplnili testovou baterii,
kter pedstavovala 4 sebeposuzovac kly a jeden mnou vytvoen dotaznk:
Te Cybersex Addiction Test (CSAT), Te Manifest Anxiety Scale (MAS),
Te Sexual Sensation Seeking Scale (SSSS), Te Sexual Self-Efcacy Scale
168
(SSES) a Strukturovan dotaznk pro participanty cybersexu (DPCS). Pro
kvantitativn analzu dat jsem pouila popisnou statistiku ve form tabulek,
grafckho znzornn a slovnho popisu. Zskan data jsem tdila, porovn-
vala a v neposledn ad jsem na popis rozloen namench daj aplikovala
charakteristiky polohy stedn hodnotu, medin, modus a charakteristiky va-
riability smrodatnou odchylku - s vdomm toho, e jejich pouit je pouze
orientan. V jednom ppad jsem pi zkoumn mry vzjemnho vztahu zs-
kanch hodnot na kle zvislosti na cybersexu a na kle manifestn zkosti
pouila vpoet pomoc koefcientu kontingence C. V kvalitativn analze
materilu zskanho z komunikace (chat, inquiry, osobn interview) s cyber-
sexchatai jsem metodou vytven trs a metodou vyhledvn a vyznaovn
vztah podbarvovala a prohlubovala vsledky kvantitativn zskan a hledala
odpovdi na ty vzkumn cle a otzky, u nich se pouit kvantitativn me-
tody ukzaly jako nedostaten.
Ze sledovanho vzorku uivatel cybersexu byl dle vsledk na kle CSAT
zjitn 1 na cybersexu zvisl uivatel, 14 uivatel problematickch a 17 ui-
vatel bnch, rekreanch. Procentuln vyjdeno stran zvislosti pedsta-
vuje 1 uivatel 3 % zkoumanho souboru, co zcela odpovd i zjitnm za-
hraninm, kde se odhady lid sexuln zvislch pohybuj mezi 3 6 %, nap.
Carnes (2003), Coleman (2003), Cooper (2002, 2004, 2005), Hall (2006), viz
st A, kapitola 5. Vzkum sexuln zvislosti.
Kritickou hranic v souvislosti se vznikem zvislosti, kterou bylo mon vysle-
dovat, je trven cybersexem vce ne 20 hodin tdn. Zrove je ovem dleit
subjektivn pociovan rove diskomfortu, nebo se objevili problematit ui-
vatel skrujc blzko hranice zvislosti, kte trv cybersexem mn ne 10 ho-
din tdn (jimi uvdn data korespondovala s daty z informanho systmu).
Prbh zvislosti na cybersexu probh ve 4 fzch: 1. fze ritualizace
- za ritul meme povaovat zajitn si pstupu k potai na konkrtnm
mst, v konkrtnm ase, vyhledn svho sexchatu, pihlen se, kontrola
vzkaz a pihlench sexchata, hledn vyzkouench nebo naopak novch
partner/ek apod., 2. fze ponoovn se - astm opakovnm svch ritu-
l, zvyovnm frekvence a dlky pobytu na sexchatu se dostvme hloubji
do zvislosti a objevuje se typick nadmrn zaobrn se cybersexem, postupn
pohlcovn tmto tmatem, izolovn se od ostatnho svta, ignorace skute-
nch problm, zanedbvn dleitch oblast ivota a tedy negativn dopad
na partnersk, rodinn a pracovn vztahy, projevy ego-obrannch mechanism,
lhan, problmy s kontrolou chovn pi cybersexu, vyhledvn cybersexu jako
formy een problm, 3. fze ztrcen kontroly - rst tolerance, ztrcen
kontroly nad svm sexulnm chovnm, fze marnch pokus pestat, ome-
zit sexuln chovn, craving, 4. fze bludn kruh - nik ped pocity viny,
bezmoci, sebenenvisti ponoovnm se hloubji a opakovan do sexu. Zachy-
cen obrann mechanismy jsou stejn jako u jinch zvislost. Opakovan se
169
9 Souhrn
vyskytovalo: popen, bagatelizace, racionalizace. V zahraninch vzkumech
sexuln zvislosti obecn se objevuje fze ritualizace jako druh. Dle mnou
provedenho vzkumu plat ale pro cybersex jin souslednost fz.
Pi hledn a konstruovn zvislho cyklu jsem si vimla, e cybersexsku-
pina hraje vznamnou lohu pi vzniku a prohlubovn vazby uivatele na
cybersex: hned od potku uivatel usiluje o to, aby se stal plnohodnotnm
lenem skupiny, aby byl do tto pijat, vydobyl si dvryhodnou pozici. To
vyaduje as a jistou mru pravidelnosti pobytu na chatu. Pi nahlen na jed-
notliv fze zvislosti z hlediska vazby cybersexchatae na cybersexskupinu
meme vysledovat tyto fze: v prvn fzi zvislosti m ji cybersexchata vy-
budovanou svoji pozici ve skupin, ct se j pijmn, povauje ji za svou, za
prosted uspokojujc jeho poteby, tedy vlastn virtuln rodinu. Ve fzi
druh se prohlubuje vazba na cybersexskupinu a problematick uivatel tuto
preferuje ped ostatnm svtem, uzavr se ve skupin, je to vrchol koheze
a sounleitosti se skupinou. Ve fzi tet dochz k nespnm pokusm od-
poutat se od cybersexskupiny a hledn alternativ v realit, k pokusm najt
konkurenceschopnou alternativu k virtulnmu svtu, najt jinou skupinu nebo
navrcen se k pvodn reln skupin, kter bude saturovat poteby cybersex-
chatae. Ve fzi posledn hraje cybersexskupina opt roli toit a nhradn
rodiny, kam se znovu utk cybersexchata schovat ped realitou a vlastnm
svdomm. Ve vazb na specifckou societu, ve kter hled uivatel saturaci
nkterch svch poteb, societu, kter mu nahrazuje rodinu relnou, se po-
dob sexuln zvislost zvislostem na psychoaktivnch ltkch. Na rozdl od
zvislosti sexuln je to u zvislosti na psychoaktivnch ltkch droga, kter je
prioritn a specifckou societu vytvejc. U sexuln zvislosti je jej jedine-
nost v tom, e prv vazba na societu stoj na potku propadn se do sexuln
zvislosti a na rozdl od vech jinch zvislost a nvykovch poruch hraje po
celou dobu poruchovho chovn zsadn roli v ivot problematickho a z-
vislho cybersexchatae.
Zrove lze tak velmi tko piny zvislosti exaktn vysledovat. Z porovnn
rznch model pin vzniku sexuln zvislosti vyplv, e se ten kter p-
inn kontext podl tu vce, tu mn, na t kter fzi zvislosti: u psychosocil-
nch aspekt je to zejmna fze iniciace a ukonovn, u genetickho modelu
v souvislosti s genem pro vyhledvn novho bych vyzdvihla fzi iniciace,
u neurobiologickho modelu pak fzi udrovn a ukonovn, u podmio-
vn fzi udrovn a u kognitivnho modelu a teorie kognitivn-sociln fzi
iniciace i udrovn. Proto musme vzt v vahu, jak hledisko biologick (gene-
tick), tak behaviorln a kognitivn i psychosociln protektivn initele na
rovni rodiny, na rovni osobnosti, versus mra rizikovch faktor na rovni
prosted - ivotn styl, rodina, mra rizikovch faktor na rovni vrstevnk.
170
Vychzeje z teoretickch model pin vzniku zvislosti jsem sledovala
vdy takov jev, kter je typick pro ten kter model, zrove je metodologic-
kmi nstroji zachytiteln a byl zkoumn v jinch vzkumech. Sledovala jsem
tedy vskyt psychickch poruch u uivatel cybersexu, a to neuroticismu a de-
prese, z osobnostnch predispozic genovou variantu pro vyhledvn novho,
mru sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn, vskyt zvislosti v rodin,
vskyt jinch zvislost i nvykovch a impulsivnch poruch, a z vnjch
vliv pak vskyt negativnho sexulnho zitku v dtstv, kter je kladen do
souvislosti se vznikem zvislosti prv na sexu. Z vyjmenovanch monch
pin vzniku sexuln zvislosti se jako vznamn, na existenci a udrovn
zvislosti podlejc, faktor ukzal vskyt psychickch poruch u uivatel cy-
bersexu, a to neuroticismu a deprese, z osobnostnch predispozic genov
varianta pro vyhledvn novho a vskyt negativnho sexulnho zitku
v dtstv. Cybersex jako forma een problm se objevil v mnou provdnm
vzkumu jako nejvce bodov obsazovan poloka u problematickch uiva-
tel hned za snenm ovldnm kontroly nad asem strvenm cybersexem.
Neuroticismus a zkostnost se objevila u 1/3 problematickch uivatel. Ale
v ppad neuroticismu se zd, e ppadn zvislosti pedchz, protoe se
vyskytoval cirka u jedn tetiny proband z obou pl zvislosti na cybersexu.
Jen v jednom ppad cybersexchatae, by ve fnle nezastnnho ve vzorku
proband pro kvantitativn analzu, byly zaznamenny projevy chovn, kter
dovoluj uvaovat o diagnze porucha osobnosti. Nicmn z reakc dalch
excesivnch, ale na vzkumu nezastnnch, uivatel sexchatu se zd, e
projevy odpovdajc diagnze porucha osobnosti, nejsou na sledovanm sex-
chatu ojedinlm jevem.
Tato zjitn z kvantitativn sti vzkumu koresponduj dobe i s vstupy
z kvalitativn sti, kdy mezi nejastji uvdn motivy cybersexchatovn pa-
tila touha po vyhledvn novch zitk v sexu a nik z reality od een
problm nebo nesaturujcho rodinnho prosted do e sexuln fantazie.
Pi hledn odpovdi na otzky typu Pro prv cybersex? vypracovali
odbornci (Cooper, Sportolari, 1997) teorii atraktivity on-line kompulsivnho
sexulnho chovn nazvanou Te Triple A Engine (teorie pohonu AAA).
Temi A faktory se pitom rozum snadn pstup, dostupnost a anonymita
ve vztahu ke cybersexu. Vedle v zahrani zjitnch atribut atraktivity cyber-
sexu jsem v tomto vzkumu objevila dal faktory, o nich se domnvm, e
in cybersex a prosted sexchatu atraktivnm. Nazvala jsem je faktory SSS:
sdlen spolenho tmatu (a subject of discussion), sdlen spolenho ta-
jemstv (a secret), ance na rychlou saturaci poteb spchu a vkonu (a spe-
edy saturation of being successful). Sexchat m sex ji ve svm pojmenovn,
je apriori defnovn a orientovn na tuto problematiku, je tedy mstem, kde se
oekv debata na tma sexu nebo jin aktivity s tmto spojen. Druhm S
je sdlen spolenho tajemstv, nebo dvrn informace lidi sbliuj, ast-
171
9 Souhrn
nci pociuj zvazek vi druhmu k udren tajemstv. Prosted a skupina,
kde je toto bez obav mon, je pro n atraktivn. Konen pak rychl satu-
race poteby spchu a vkonu je mon odpovd na to, pro se na sexcha-
tech vyskytuj v mnohem vtm pomru mui ne eny. Pokud mohu v dan
societ a v oblasti nieho menho ne sexu ukzat, e jsem schopn, dobr,
doku uspokojit, doku bt atraktivn, je to velkm motorem pro prohlu-
bovn a vy frekvenci pobytu na tomto mst., pro dal vyhledvn novch
partner, tedy pro dosahovn vkon a spchu. Z evolunho hlediska jde
o typicky musk projev.
Z dat strukturovanho dotaznku, vytvoenho pro tento vzkum, jsem se-
stavila profl typickho problematickho/zvislho uivatele cybersexu vy-
pad nsledovn: byl by jm mu, ijc ve vtm mst, ve vku 31 40 let, V,
ppadn S vzdln, heterosexul, ijc minimln 5 let v manelstv nebo
dlouhodobm partnerskm vztahu, cybersex realizuje ve form chatovn
nebo korespondence na sexuln tma, spolu s pornograf, web kamerou a vy-
hledvnm a udrovnm vztah, doprovzen masturbovnm, o cybersexu
le ped svm relnm partnerem, ml vce ne 10 on-line sexulnch partner,
piem s nktermi z nich se setkal osobn a ml s nimi i sexuln styk reln,
ped cybersexem nezail jin impulsivn sexuln chovn ani jin impulsivn
chovn. Vtina rizikovch a zvislch uivatel se nachz ve vvojov fzi,
kter s sebou nese bilancovn a zkouen novho, posunovn hranic, ovo-
vn, co doku, zda iji to, co chci t, protoe ct, e mon maj posledn
anci nco zmnit, zat a prot nco dalho, novho, nebezpenho, vzruu-
jcho, a to v bezpe svho virtulnho svta.
Progrese, tzn. z hlediska asu jde o prodluovn doby trven cybersexem,
je podmnkou toho, abychom mohli hovoit o zvislosti. Vzkum jednoznan
progresi v potu trvench hodin a tak v hloubce zitk potvrdil. K drama-
tickmu nrstu potu hodin dolo u 65 % cybersexchata, kte nemli b-
hem prvnho snmn problmy, m se posunuli do kategorie problmovho
a zvislho uvn.
Otzka kodlivosti cybersexu je otzkou primrn dleitosti. Realizovan
vzkum ukzal, e u nkterch uivatel dochz k progresi uvn sexchatu
na rove problmy psobc a oni sami pociuj diskomfort ve vztahu k to-
muto chovn a potebu toto eit.
Oblastmi, kde se negativn vliv excesivnho uvn cybersexu projevuje je
oblast socilnch, pracovnch, materilnch a rodinnch hodnot a zvazk. Ze
zjitnch sociopatogennch jev se jedn o lhan, zatajovn cybersexu, nevra
virtuln i v realit, zanedbvn ostatnch zjm a povinnost. Z virtulnho
sexu pelo na rove sexu relnho cca 60 % vech uivatel a 67 % uivatel
problematickch. Monost pomrn bezpen se odreagovat ve svt sexul-
nch fantazi a vyzkouet nco jinho, novho, se ukazuje ve svtle tchto zji-
tn jako rizikov prv v okamiku, kdy vidme zeteln pesahy z virtulnho
172
svta do reality. Sex v realit pak na sebe jet ve rizikov sexuln chovn,
nebo u vech uivatel cybersexu byla zjitna vysok mra touhy po vyhled-
vn novho a tedy riskovn v oblasti sexu.
Excesivn uvn cybersexu je vznamn asov nron (viz ve v kapi-
tole 6.1 Kvantitativn analza dat). Je tedy logick, e u jedn tetiny problema-
tickch uivatel a uivatele zvislho se objevil negativn dopad excesivnho
uvn cybersexu na produktivitu a zhoren vsledk ve kole i v prci.
Vstupy ze zahraninch vzkum, tkajcch se efektivnosti a innosti
lby, hovo pro kombinaci lby individuln, skupinov a rodinnou terapii.
Dle vstup z tohoto vzkumu problematit uivatel oekvaj bezpodm-
nen pijet, otevenost, fundovan pstup, empatii, vel vztah, tj. stejn oe-
kvn, jak jsou spojovna s kadm terapeutickm vztahem. Jsou oteveni in-
dividuln i skupinov terapii. Terapeutick skupiny obecn bvaj postaveny,
stejn jako svpomocn sdruen, na principu 12ti krok. Dovedu si i pedsta-
vit paraleln existenci takov terapeutick skupiny virtuln, ne jako hlavn
formy terapie, ale podprn. Dleit je zalenn prce s rodinou, respektive
ivotnm partnerem do terapie. U sexuln zvislosti obecn nen douc abs-
tinence, i kdy na zatku terapie je po krtkou dobu - jeden a ti msce - do-
poruovna i pmo vyadovna. U cybersexu se ale naopak s poadavkem
abstinence pracuje. Zrove je u uivatel cybersexu nebezpe zvislosti
spojeno nejen s cybersexem samotnm, ale v duchu teori podmiovn, u
i s pstupem k zazen vpoetn techniky. Proto se pouvaj postupy kontro-
lovanho uvn potae, tj. pod dohledem, na veejnch mstech, s vyuitm
zablokovn pstup na problematick weby. V neposledn ad je nutn zd-
raznit dleitost voln na internetu pstupnch kontakt na odbornky, kte
se tmto problmem zabvaj, a kte jsou k dispozici on-line.
Pro dal vyuit dat zskanch z tohoto vzkumu je nutn brt v vahu jeho
limity. Pes opakovan pokusy se mi nepodailo zskat vce uivatel z TOP
100 uivatel cybersexu, z ostatnch uivatel ale byli osloveni vichni ti, kte
se na sexchatu opakovan a pravideln objevovali. Zjitn data mohou bt
nicmn dobrm vchozm zkladem k dalmu ovovn na vtch skupi-
nch uivatel. Zajmav prostor pro dal vzkum skt oblast sledovn ko-
morbidity nvykovch a impulsivnch poruch, jinch forem sexuln zvislosti
a konen ovovn innosti navren terapie.
173
Pouit literatura:
AMIN, K., VIRDEN, T. B. III & YODER, V. C. (2005). Internet Pornography and
Loneliness: An Association?. Sexual Addiction & Compulsivity, 12, 19 44.
ABOUESH, A. & CLAYTON, A. (1999). Compulsive voyeurism and exhibitionism:
A clinical response to paroxetine. Archives of Sexual Behavior, 1, 26 28.
ANONYMOUS. (2003).Te secret life of a sex addict. Essence, 1, 196 201.
BANCROFT, J. & VUKADINOVIC, Z. (2004). Sexual Addiction, Sexual Compulsivity,
or What? Toward a Teoretical Model. Te Journal of Sex Research, 3, 225 234.
BEHAVENET. (1997 2006). DSM-IV & DSM-IV-TR (4th and text revision). http://
www.behavenet.com/capsules/disorders/subdep.htm (2. 9. 2006, 15:00).
BLACK, W. D., FLUMERFELT, L. D., KEHRBERG, D. L. L. & SCHLOSSER, S. S.
(1997). Characteristics of 36 Subjects Reporting Compulsive Sexual Behavior. The
American Journal of Psychiatry, 2, 243 249.
BLACK, W. D., SHAPIRA, A. N., SPITZER, L. R. & STEIN, J. D. (2001).
Hypersexual Disorder and Preoccupation With Internet Pornography. The
American Journal of Psychiatry, 10, 1590 1593.
BLUMBERG, E. S. (2003). Te lives and voices of highly sexual women. Te Journal of
Sex Research, 3 , 153 154.
BURG, R., COOPER, A. & DELMONICO, L. D. (2000). Cybersex Users, Abusers,
and Compulsives: New Findings and Implications. Sexual Addiction& Compulsivity,
7, 5 29.
BYERS, L. J., MENZIES, K. S. & OGRADY, W. L. (2004). Te impact of computer
variables on the viewing and sending of sexually explicit material on the internet.
Te Canadian Journal of Human Sexuality, Fall 2004, 13, 157 169).
CARNES, P. (2003). Understanding sexual addiction. SIECUS Report, 5, 5 7.
COLE, L. S., DODGE, B., REECE, M. & SANDFORT M. G. T. (2004). Sexual
Compulsivity Among Heterosexual College Students. Te Journal of Sex Research, 4,
343 350.
COLEMAN, E. (2003). Compulsive sexual behavior: What to call it, how to treat it?
SIECUS Report, 5, 12 15.
COOPER, A., DANEBACK, K. & MANSSON, S. A. (2005). An Internet Study of
Cybersex Participants. Archives of Sexual Behavior, 3, 325 326.
COOPER, A., DELMONICO, L. D., GRIFFIN-SHELLEY, E. & MATHY M. R.
(2004). Online Sexual Activity: An Examination of Potentially Problematic
Behaviors. Sexual Addiction & Compulsivity, 11, 129 143.
174
COOPER, A. & LINE, B. Y. (2002). Group Terapy: Essential Component for Success
with Sexually Acting Out Problems among Men. Sexual Addiction & Compulsivity, 9,
15 32.
COPELAND, P. & HAMER, D. (2003). Geny a osobnost. 1. vyd. Praha: Portl, s. r. o.
250 s. ISBN 80-7178-779-5.
COULTER, A. (2007). Sexual sensation seeking and self-efcacys relationship to sexual risk
taking behavior. Diplomov prce v oboru Masters of Arts in Psychology. Arcata:
Humboldt State University.
DANTZKER, M. L., EISENMAN, R. & ELLIS, L. (2004). Self Ratings of
Dependency/Addiction Regarding Drugs, Sex, Love, and Food: Male and Female
College Students. Sexual Addiction & Compulsivity, 11, 115 127.
DEW, J. B. & CHANEY, P. M. (2004). Sexual Addiction and the Internet: Implications
for Gay Men. Te Journal of Addictions & Ofender Counseling, 4, 101 115.
DIVNOV, R. (2005). Cybersex. Forma internetov komunikace. 1. vyd. Praha: TRITON,
s.r.o. 167 s. ISBN 80-7254-636-8.
DODGE, B. & REECE, M. (2004). Exploring Indicators of Sexual Compulsivity
Among Men Who Cruise for Sex on Campus. Sexual Addiction & Compulsivity, 11,
87 113.
DUKOV, M. & VACULK, M. (2002). Psychologick aspekty on-line komunikace
prostednictvm Internetu na tzv. chatech. eskoslovensk psychologie, 1, 55 63.
DVOEK, J. (2004). Sedm princip terapie souvisejcch s vlastnostmi systmu
odmny. Adiktologie, 2, 167 175.
EARLE H. R., GARRETT, B., MURRAY, M., TAYS, M. T. & WELLS, K. (1999).
Treating sex ofenders using the sex addiction model. Sexual Addiction &
Compulsivity, 6, 281 288.
FRIEDMAN, R. C., RICHART, R. M., VANDE WIELE, R. L. Sex diferences in
behavior. 1. eddition. United States of America: John Wiley and Sons, Inc., 1974,
495 s. ISBN 0-471-28053-4
FRIEDMAN, R. H. (1999). A Gestalt Approach to Sexual Compulsivity. Sexual
Addiction & Compulsivity, 6, 63 75.
GIUGLIANO, R. J. (2003). A Psychoanalytic Overview of Excessive Sexual Behavior
and Addiction. Sexual Addiction & Compulsivity, 10, 275 290.
GOLDSMITH, R. J., McELROY L. S. & SOUTULLO A. C. (1998). Cravings and
Irresistible Impulses: Similarities Between Addictions and Impulse Control
Disorders. Psychiatric Annals, 28, 592 598.
GOODMAN, A. (2001). Whats in a Name? Terminology for Designating a Syndrome
of Driven Sexual Behavior. Sexual Addiction & Compulsivity, 8, 191 213.
GRANT, E. J. & STEINBERG, A. M. (2005). Compulsive Sexual Behavior and
Pathological Gambling. Sexual Addiction & Compulsivity, 12, 235 244.
HALL, P. (2006). Understanding sexual addiction. Terapy Today, 2, 30 34.
HEMMING, J. & MAXWELL, Z. (1973). Sex and Love. 1. vyd. London: Heinemann
Educational Books Ltd. 162 s. ISBN 0 435 46543 0
HOESCHL, C. & kol. (2002). Psychiatrie. 1. vyd. Praha: TIGIS, spol. s r. o. 895 s.
ISBN 80-900130-1-5
175
Literatura
HOLLANDER, E. & EVERS, M. (2001). New developments in impulsivity. Te Lancet,
Sep. 22, 2001, 949 950.
HOPKINS, G. L. & HOPP, J. W. (2002). Coping with your addictions. Vibrant Life, 18,
19 21.
KOTRBOV, K., MASR, O., PEEK, R. & VURM, V. (2005). Racionln analza
vznamnch faktor terapeutick innosti svpomocnho spoleenstv
Anonymnch alkoholik. Adiktologie, 4, 490 504.
KOUKOLK, F. (2002). Lidsk mozek. 2. vyd. Praha: Portl, s. r. o. 451 s. ISBN 80-7178-
632-2
LEEDES, R. (2001). Te Tree Most Importatnt Criteria in Diagnosis Sexual
Addictions: Obsession, Obsession, and Obsession. Sexual Addiction & Compulsivity,
8, 215 226.
LEVIN, D. J. (1999). Sexual Addiction. National Forum, 4, 33 37.
MAHNKOPF, A. & RAHN, E. (2000). Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.
466 s. ISBN 80-7169-964-0
MARSHALL, L. E. & MARSHALL, W. L. (2001). Excessive Sexual Desire Disorder
Among Sexual Ofenders: Te Development of a Research Project. Sexual Addiction
& Compulsivity, 8, 301 307.
MARTIN, R. P. & RAGAN, W. P. (2000). Te Psychobiology of Sexual Addiction.
Sexual Addiction & Compulsivity, 7, 161 175.
McCABE P. M. & RINEHART J. N. (1998). An empirical investigation of
hypersexuality. Sexual and Marital Terapy, 4, 369 382.
MIOVSK, M. (2006). Kvalitativn pstup a metody v psychologickm vzkumu. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a.s. 322 s. ISBN 80-247-1362-4
MYERS, A. W. (1995). Addictive Sexual Behavior. American Journal of Psychotherapy, 4,
473 481.
NEPOR, K. (2000). Nvykov chovn a zvislost: souasn poznatky a perspektivy lby. 1.
vyd. Praha: Portl, s. r. o. 152 s. ISBN 80-7178-432-X
PAVLOVSK, P. (2001). Soudn psychiatrie a psychologie. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, a.s. 180 s. ISBN 80-247-0181-2
PHILARETOU, A. G. (2005). Net. SeXXX: Readings on Sex, Pornography, and the
Internet. Te Journal of Sex Research, 42, 181.
POWER, A. C. (2005). Food and Sex Addiction. Helping the Clinician Recognize and
Treat the Interaction. Sexual Addiction & Compulsivity, 12, 219 234.
PUTNAM, E. D. (2000). Initiation and Maintenance of Online Sexual Compulsivity:
Implications for Assessment and Treatment. Cyberpsychology & Behavior, 4, 553
561.
REITEROV, E. (2004). Statistick metody: 1. vyd. Olomouc: VUP. 83 s. ISBN 80-244-
0967-4.
REITEROV, E. (2003). Zklady psychometrie: 1. vyd. Olomouc: VUP. 108 s. ISBN 80-
244-0717-5.
RIDLEY, M. (2001). Genom: ivotopis lidskho druhu v tiadvaceti kapitolch. 1. vyd.
Praha: Portl, s. r. o. 285 s. ISBN 80-7178-5075
176
ROTGERS, F. & kol. (1999). Lba drogovch zvislost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,
spol. s r. o. 278 s. ISBN 80-7169-8369
EHAN, V. (2007). Sociln psychologie I-III. Skripta. 1. vyd. Olomouc: VUP (v tisku).
SCHMEICHEL, F. Jako vzduch k dchn. 1. vyd. Praha: Nakladatelstv MOTTO, 1995.
206 s. ISBN 80-85872-15-3
SCHNEIDER, P. J. (2005). Addiction is Addiction is Addiction. Sexual Addiction &
Compulsivity, 12, 75 77.
SILICON VALLEY PSYCHOTHERAPY CENTER. (2005). Sexual Compulsivity
Quiz. www.svpcenter.com (1. 9. 2006, 12:00).
SUGRUE, P. D. (2003). Giving problematic sexual behavior the serious attention it
requires. SIECUS Report, 5, 4.
SVOBODA, M. (1999). Psychologick diagnostika dosplch. 2. vyd. Praha: Portl, s. r. o.
342 s. ISBN 80-7178-327-7
EVKOV, A. (2007). Vyuit internetu k zskn of-line bezplatnho sexu. Diplomov
prce v oboru psychologie. Olomouc: FFUP.
MAHEL, D. & VESEL, M. (2006). Interpersonln atraktivita ve virtulnm
prosted. eskoslovensk psychologie, 2, 94 105.
WEEGMANN, M. (2006). New series Addictions without substance. Drugs and
Alcohol Today, 1, 33 s.
WEISS, P. & ZVINA, J. (2001). Sexuln chovn v R situace a trendy. 1. vyd.
Praha: Portl, s. r. o. 159 s. ISBN 80-7178-558-X.
WIELAND, D. (2005). Computer Addiction: Implications for Nursing Psychotherapy
Practice. Perspectives in Psychiatric Care, 4, 157 159.
WORLD HEALTH ORGANIZATION. (2006). ICD (version for 2006). http://www3.
who.int/icd/currentversion/fr-icd.htm (2. 9. 2006, 15:00).
YOUNG, K. (2005). Computer Addiction: Implications for Nursing Psychotherapy
Practice. Perspectives in Psychiatric Care, 4, 153 160.
ZVINA, J. (2003). Sexuologie. 1. vyd. Brno: Akademick nakladatelstv CRM, s.r.o.
287 s. ISBN 80-7204-264-5.
ILINK, T. (2007). Zvislost na internetu. Diplomov prce v oboru psychologie.
Olomouc: FFUP.
177
Plohy
178
179
Plohy
Ploha . 1: Sebeposuzovac kla rovn zvislosti na
cybersexu, kla pro vyhledvn novho sexu, kla
sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn
U kadho vroku oznate kkem odpov (kliknutm na tvereek), kter je pro vs
aktuln nejpimenj. Otzky tte pozorn, dn se zbyten neopakuje. Odpo-
vzte prosm na vechny otzky. Neexistuj dobr a patn odpovdi. Sprvn odpov
je pravdiv odpov. Ped odeslnm nezapomete dokument uloit, aby v nm zstaly
Vmi proveden zmny. Dkujeme.
(A) CYBERSEX KLA
1. Jak asto se vm stv, e se vnujete cybersexu dle ne jste ml/a
v myslu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
2. Jak asto zanedbvte sv domc a osobn povinnosti kvli cybersexu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
3. Jak asto dvte pednost vzruen cybersexem ped sexulnmi
zitky s vam relnm partnerem/partnerkou?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
4. Jak asto navazujete nov vztahy na Internetu za elem cybersexu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
180
5. Jak asto si vai blzc rodina, spolupracovnci, jin osoby stuj
na mnostv vaeho asu strvenho cybersexem (na Internetu)?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
6. Zhorily se vae vsledky ve kole nebo v zamstnn v dsledku
asu strvenho u potae cybersexem?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
7. Jak asto provujete na Internetu vai e-mailovou schrnku kvli
cybersexu ped tm ne zanete dlat nco jinho?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
8. Ovlivuje negativn vai prci, kolu, produktivitu to, e trvte
as cybersexem?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
9. Jak asto se vm stv, e neuvdte pravdu nebo odvdte e jinam,
abyste nemuseli ci, e trvte as cybersexem?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
181
Plohy
10. Jak asto odreagovvte svoje problmy v bnm ivot pomoc
cybersexu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
11. Jak asto se pistihnete, e myslte na cybersex?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
12. Jak asto mvte pocit, e ivot bez cybersexu by byl nudn, przdn,
neradostn?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
13. Jak asto se vm stv, e jste podrdn, schovvte to, co dlte,
nebo reagujete nepjemn a agresivn, kdy vs nkdo vyru pi
cybersexu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
14. Jak asto se vm stane, e se nevyspte (spte mlo), protoe se
vnujete cybersexu?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
182
15. Jak asto zamstnvte sv mylenky touhou po cybersexu, zatmco
se vnujete bn innosti?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
16. Jak asto se pistihnete, e si kte, jet chvilku, jet pr minut,
kdy trvte as cybersexem?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
17. Jak asto jste se pokouel/a omezit as trven cybersexem?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
18. Jak asto zamlujete, schovvte to, jak dlouho jste trvil/a as
cybersexem? (ped jinmi i sami ped sebou?)
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
19. Jak asto dte pednost cybersexu ped tm, trvit as s jinmi lidmi
(rodinou, pteli)?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
183
Plohy
20. Jak asto se ctte depresivn, nladov/ nebo nervzn, kdy nejste
pipojeni a tento stav pomine, jakmile se pipojte?
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
(B) SSS KLA (SEXUAL SENSATION SEEKING SCALE)
Pozor: tato kla sleduje chovn on-line i of-line (tzn. odpovdi plat bu pro skute-
nou realitu nebo pro virtuln realitu, ppadn pro oboj).
1. Rd/a navazuji nezvazn sexuln znmosti.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
2. Pokud chci mt sex s druhou osobou, pak nejdleitj je, aby pro
m tato osoba byla fyzicky pitaliv.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
3. Mm rd/a, vzruuje m, sex bez kondomu.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
4. M/m sexuln partnerky/partnei m asi povauj za osobu, kter
rda riskuje (v sexu).
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
184
5. U sexu je pro m vce dleit fyzick pitalivost ne to, jak dobe
partnerku/partnera na sex znm.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
6. Jsem rd/a ve spolenosti lid, kte jsou oteveni sexulnm
dobrodrustvm.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
7. Rd/a sleduji pornografck materily.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
8. U se mi stalo, e jsem nekal/a pln pravdu nebo jsempekrou-til/a
skutenost, abych navzal/a sexuln kontakt, zskal/a partnera na sex.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
9. Zajm m zkouet v sexu nov vci a zskvat dal zkuenosti.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
10. Rd/a zkoumm a experimentuji s vlastn sexualitou.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
185
Plohy
11. Mm rd/a nov a vzruujc sexuln zkuenosti a dobrodrustv.
(1) ne
(2) sp ne
(3) sp ano
(4) ano
(C) SSE KLA (SEXUAL SELF-EFFICACY SCALE)
Pedstavte si, zda a do jak mry byste byli schopni realizovat ne uveden chovn
(reln, ned se aplikovat na on-line prosted):
1. Odmtnout nvrh sv partnerky/partnera na realizaci njakho
sexuln dobrodrustv.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
2. Navzat sexuln znmost, ani bych musel na naem setkn usilo
vat o dosaen souloe, tzn. bt schopen ovldat sv sexuln poteby
podle poteb svho partnera (pozn. tato otzka samozejm nepot
s komernm sexem).
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
3. Nasadit kondom ped soulo.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
186
4. Iniciovat (dt podnt) k sexuln aktivit.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
5. Diskutovat se svou/svm partnerkou/partnerem o pouvn
kondomu nebo antikoncepce.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
6. Podat svou partnerku/partnera o odloen souloe, pokud nejsou
k dispozici ochrann prostedky.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
7. Nosit s sebou kondom pro ppad, e by mohlo dojt k souloi.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
8. Udret si svoje sexuln poteby pod kontrolou, i kdy piju alkohol
i beru jin drogy (tzn. povm alkohol i drogy jen do t mry, e
mm sex stle pod kontrolou).
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
187
Plohy
9. Uspokojovat sv sexuln poteby masturbac.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
10. Diskutovat se svou/svm partnerkou/partnerem o pouvn
kondomu jako inn ochran proti AIDS, kdy jin ochrann
pomcky (proti othotnn) ji pouvte.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
11. Dopedu uvaovat a vybrat, zda s nkm budu mt sex, kdy
a za jakch okolnost.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
12. Hovoit s partnerkou/partnerem o tom, co m dlat, aby vs uspokojil/a.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
13. Odmtnout sexuln aktivitu, pi kter se nectte dobe, nevyhovuje
vm, nelb se vm.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
188
14. Bt schopen nakupovat kondomy i jin ochrann pomcky.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
15. Hovoit se svm doktorem i jinm specialistou o tom, jak se inn
chrnit, dbt o sv zdrav pi sexu.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
16. Piznat se, pipustit ped partnerkou/partnerem (kte u zkuenost
maj), e se sexem nebo njakm konkrtnm sexulnm chovnm
nemte zkuenost.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
17. Odmtnout nevydan sexuln nvrhy od nkoho jinho ne je
vae/v partnerka/partner.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
18. Sledovat pornografck materily, ani byste ctili stud, hanbu,
provinn (vi va partnerce/partnerovi, vi sob.).
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
189
Plohy
19. Domluvit si schzku s nkm jinm ne s va partnerkou/partnerem.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
20. Podat svho partnera/ku o sex v takov podob, jakou potebujete,
kter vs uspokoj.
(1) nikdy
(2) zdka
(3) obas
(4) asto
(5) vdy
190
191
Plohy
Ploha . 2: Sebeposuzovac kla manifestn zkosti
U kadho vroku oznate kkem (kliknutm na tvereek), zda souhlaste i nesouhla-
ste. Otzky tte pozorn, dn se zbyten neopakuje. Odpovzte prosm na vechny
otzky. Neexistuj dobr a patn odpovdi. Sprvn odpov je pravdiv odpov.
Ped odeslnm nezapomete dokument uloit, aby v nm zstaly Vmi proveden
zmny. Dkujeme.
(A) CYBERSEX KLA
1. Neunavm se rychle.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
2. Mvm asto pocit, e se mi chce zvracet.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
3. Myslm, e nejsem nervznj ne jin.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
4. Mlokdy mne bol hlava.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
5. Pi prci mvm siln pocit napt.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
6. Dlm si asto starosti ve fnannch a pracovnch zleitostech.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
7. Nedovedu soustedit mylenky na jednu vc po del dobu.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
192
8. asto pozoruji, e se mi tesou ruce, kdy se snam nco udlat.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
9. ervenm se astji ne ostatn.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
10. Mm prjem jednou i nkolikrt za msc.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
11. Dlm si pli mnoho starost z monch netst.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
12. Tm nikdy se neervenm.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
13. asto mvm pocit, e se zaervenm.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
14. Mvm dsiv sny vdy za nkolik dn (non mry).
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
15. Nohy a ruce mvm obvykle dosti tepl.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
16. Snadno se zapotm dokonce i v chladnu.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
193
Plohy
17. Nkdy se v rozpacch zanm potit a je mi z toho trapn.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
18. Mlokdy ctm tlukot srdce a zdka se zadchm.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
19. Tm stle mm hlad.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
20. Mlokdy mne trp zcpa.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
21. Jak asto se vm stv, e se vnujete cybersexu dle ne jste ml/a
v myslu?
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
22. Mvm asto aluden pote.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
23. Mm peruovan a neklidn spnek.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
24. Zd se mi asto o vcech, kter bych rd udrel/a v tajnosti.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
25. Snadno upadnu do rozpak.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
194
26. Jsem citlivj ne vtina lid.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
27. asto se pistihuji, e se nm trpm.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
28. Rd bych byl/a tak astn, jak se zdaj bt jin.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
29. Obvykle bvm klidn/, nerozlm se jen tak.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
30. Snadno se rozpli.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
31. Tm stle mm zkost o nkoho nebo o nco.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
32. ekn mne znervzuje.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
33. Jsem tm neustle astn.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
34. Mvm obdob takovho neklidu, e nevydrm dlouho sedt.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
195
Plohy
35. Nkdy se tak rozlm, e je mi zatko usnout.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
36. Nkdy jsem ctil/a, e mne tkosti tak t, e je asi nezvldnu.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
37. Musm pipustit, e jsem ml/a nkdy bezdvodn starosti o nco,
co za to nestlo.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
38. Ve srovnn s mmi pteli mvm nkdy strach.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
39. Bl/a jsem se vc nebo lid, i kdy jsem vdl/a, e mi neubl.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
40. Mvm siln pocit, e jsem zbyten/.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
41. Je mi zatko myslet na njak kol, nebo prci.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
42. Jsem neobyejn sebejist/.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
43. Mm sklon brt si ve pli k srdci.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
196
44. Jsem pecitlivl/.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
45. ivot je vtinou pro mne vyerpvajc.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
46. Obas si myslm, e k niemu nejsem.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
47. Urit mm nedostatek sebejistoty.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
48. Nkdy mm pocit, e se co nejdve zhroutm.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
49. Ustupuji ped eenm kriz a tkost.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
50. Jsem neobyejn sebevdom/.
(1) souhlasm
(2) nesouhlasm
197
Plohy
Ploha . 3: Strukturovan dotaznk pro participanty
cybersexu
Tento dotaznk obsahuje nkolik typ otzek. Vtinu odpovd je mon vybrat z uve-
dench vrok. U kadho takovho vroku oznate kkem odpov (vepsnm kku
do tvereku), kter je pro vs aktuln nejpimenj. Pokud Vae odpov odpovd
vce monostem, zakrtnte vechny vyhovujc (nap. u otzky . (B) 1). Nkter vroky
je nutn doplnit. Dkujeme za vechny odpovdi, kter vyplnte. Vechna data jsou pro
ns velice pnosn. Neexistuj dobr a patn odpovdi. Sprvn odpov je pravdiv
odpov. Ped odeslnm nezapomete dokument uloit, aby v nm zstaly Vmi pro-
veden zmny. Dkujeme.
Poznmka: V dotaznku se vyskytuje pojem "nutkav sexuln chovn" - tmto se rmcov rozum
takov chovn, nad nm ztrcte kontrolu, zamstnv Vae mylenky a ovlivuje Vae aktivity vc,
ne byste chtl/a a pin negativn dopady na V ostatn ivot.
(A) DEMOGRAFICK DATA
1. Vk
(1) 18-24
(2) 25-30
(3) 31-40
(4) 41-50
(5) 51-60
(6) nad 60
2. Pohlav v realit (of-line)
(1) mu
(2) ena
3. Pohlav pi cybersexu (on-line)
(1) mu
(2) ena
4. Status
(1) enat/vdan
(2) svobodn/
(3) rozveden/
(4) vdovec/vdova
198
(5) dlouhodob partnerstv
(6) chodm s nkm
(7) iji s partnerem spolen domcnost
5. Jak dlouho ijete v manelstv nebo v dlouhodobm partnerskm
vztahu (spolen domcnost)?
(1) mn ne 6 msc
(2) 6 msc 1 rok
(3) 1 5 let
(4) 5 10 let
(5) nad 10 let
(6) neiji ani v manelstv ani partnerskm vztahu
6. Kde ijete?
(1) vt msto (tj. cca nad 50.000 obyvatel)
(2) men msto (tj. cca do 50.000 obyvatel)
(3) vesnice
7. Vzdln
(1) zkladn
(2) stedokolsk
(3) student/ka S/SO
(4) vysokokolsk
(5) student/ka V
8. Sexuln orientace v realit (of-line)
(1) heterosexul
(2) bisexul
(3) homosexul
9. Sexuln orientace pi cybersexu (on-line)
(1) heterosexul
(2) bisexul
(3) homosexul
199
Plohy
(A) OTZKY K PROBLEMATICE CYBERSEXU
1. V jak form realizujete cybersex?
chatovn, on-line rozhovor na sex. tma, pp. s masturbac
vyhledvn a prohlen pornografe, v. sledovn on-line
sexu zprostedkovanho web kamerou, pp. s masturbac
vmna CD-ROM i jinch mdi se sex. tmatikou
vyhledvn a udrovn virtulnch sexulnch vztah
(tm nen vyloueno nsledn setkn v realit)
jin, uvete
2. V partner v o tom, e provozujete cybersex?
ano
ne
3. Je pro vs hlazen a/nebo masturbace nedlnou soust cybersexu?
ano
ne
4. Zaval/a jste njakou formu nutkavho sex. chovn ped tm,
ne jste zaal/a s cybersexem?
ano
ne
4a. O jak sexuln chovn lo?
5. Zaval/a jste nebo zavte jin ne sexuln nutkav chovn?
nakupovn
hran automat
szen
alkohol
drogy
jdlo
jin, uvete
ne
200
6. Ml/m nkdo z vaich blzkch problmy s njakou formou
zvislosti nebo nutkavm chovnm? Pokud ano, uvete, o jak
chovn se jednalo/jedn:
otec
matka
sourozenec
manel/ka nebo partner/ka
dt nebo dti
prarodie
jin pbuzn
nikdo z rodiny
7. Zvyuj se vae nroky na sexuln aktivity/cybersex, abyste
doshl/a potebnou mru vzruen, uspokojen?
ano, jde o konkrtn typy sexulnch zitk
ano, jde o del as strven cybersexem
ano, jde o del as i o nov zitky
ne, nezvyuj
8. Jak dlouho u realizujete cybersex?
mn ne 6 msc
6 msc 1 rok
2 roky
nad 2 roky
9. Kolik asu jste vnovali cybersexu na zatku a kolik nyn
(dov poet hodin za tden)?
na zatku
nyn
10. Kolik on-line partner jste dosud ml/a?
1
2 5
5 10
nad 10
201
Plohy
11. Setkali jste se nkdy?
osobn
telefonicky
jinak, uvete
nesetkali
12. Vedlo ppadn reln (of-line) setkn k njak sexuln aktivit?
ano
ne
13. Jak jste trvil/a as, kter nyn vnujete cybersexu, ped tm?
prce
domcnost
konky
ptel
jinak, uvete
14. Zail/a jste nkdy dve v dtstv i pubert njak negativn zkue-
nosti se sexem nebo njak intenzivn zitek spojen se sexem?
sexuln zneuvn, obtovn
pistien osob blzkch pi sexu
kontakt s pornograf
ptel
jinak, uvete
202
203
Plohy
Ploha . 4: Nstin programu 16-titdenn skupinov
lby sexuln zvislosti
Autory tohoto programu, vychzejcho z psychodynamickch a kognitivn-
behaviorlnch postult, jsou pikov odbornci v lb sexuln zvislosti
- A. Cooper a B. Line - a tento program praktikuj v Te San Jose Marital and
Sexuality Centre v Santa Clara, California, USA. Skupina klient je dobro-
voln, skld se ze 7 10ti len, a schz se na jednu hodinu tdn (Cooper,
Line, 2002).
Potenciln sexuln zvisl se me do programu dostat na zklad do-
poruen svho psychoterapeuta, lkae, psychologa, na zklad informace
v tisku, v rmci povinnho len po spchn sexulnho deliktu nebo pro-
stednictvm webov strnky www.sex-centre.com (respektive www.svpcenter.
com). Na tto strnce je mon zskat veker zkladn data o centru a mimo
jin vyplnit dotaznk sexuln zvislosti na cybersexu, kter je prvnm krokem
k informativnmu zjitn o zvanosti zvislosti klienta a jde o obdobu test,
kter se bn v podobnch zazench nebo svpomocnch skupinch pou-
vaj. Klient si vybr z ptistupov kly: vbec zdka obas asto
vdy a odpovd na otzky typu:
Jak asto se ct zahanben nebo pociuje vinu kvli tvm on-line se-
xulnm aktivitm?
Jak asto si ostatn stuj na tv on-line sexuln aktivity?
Taj sv on-line sexuln aktivity?
Je pro tebe sex prostedkem proti pocitu osamlosti?
Psah si opakovan, e se svm chovnm pestane, ale vydr to jen
krtkou dobu? apod.
V centru probh nkolik rovn skupin:
zatenick, s jejm programem ne seznamuji,
mrn pokroil,
pokroil a
skupina pro partnery zvislch.
Dle se ji vnuji jen zatenick skupin.
204
Clem skupinov terapie sexuln zvislosti je:
snit pocity viny a hanby klient zavnm bezpen a neodsuzujc
atmosfry ve skupin, na potku je pm konfrontace rznch obrannch
strategi klienta minimln, nebo by to vedlo zbyten jen k dalm pocitm
ohroen a popen u klienta,
porozumt motivaci k chovn (spoute, rizikov situace, smysl tako-
vho chovn),
zvit sebevdom, vdom vlastn individuality, vlastnho stylu,
nauit se efektivnm mechanismm zvldn problematickch emoc, si-
tuac, nauit se zdravjm strategim zvldn ivotnch situac.
1. tden pedstaven sebe sama a navzjem, podpora ke sdlen osobnch
informac na takov rovni, kter bude kadmu vyhovovat, clem je budovat
pocit bezpenho zzem. Pedstaven programu, pravidel, kad obdr kon-
trakt a program skupin. Za domc kol m kad kontaktovat individuln
2 leny skupiny a zskat stanoven data. Na konci sezen se sdluj pocity,
2. tden sdlen k pedchozmu tdnu, domc kol (opakuje se kadou tera-
pii), terapie zamen na zskvn dvry ve skupinu,
3. tden terapie zamen na uen se vyjadovn vlastnch pocit,
4. tden terapie zamen na porozumn minulm zkuenostem a souas-
nm problmm, budovn empatie uvnit skupiny, klienti zanaj chpat
svoje obrann mechanismy,
5. tden terapie zamen na obrann mechanismy osobnosti, jejich projevy,
klienti se u zachzet se svmi emocemi,
6. a 7. tden terapie zamen na trnink asertivity,
8. tden rekapitulace dojm, nzor, podnt apod. k dosavadnmu pr-
bhu programu,
9. a 10. tden terapie zamen na poskytovn a dostvn koment a re-
akc od druhch klient estn a upmn, zskvn relnho obrazu o svm
chovn, o sob,
11. tden rekapitulace dojm, nzor apod. k lekci 9 a 10,
205
Plohy
12. tden terapie zamen na pozorumn a vyjden se k mtm stran se-
xuality, porozumn socilnmu oekvn, tlakm apod.,
13. tden terapie zamen na vnitn pohled na rodinu, vztahy, jak zvislost
ovlivuje tyto vztahy,
14. tden terapie zamen na boj proti relapsm, vyhbn se rizikovmu
prosted, situacm, umt vas rozpoznat nebezpe a nauit se efektivnj
cesty zvldn a een problm,
15. a 16. tden terapie zamen na diskusi o fzi len, cesty k prci na
sob, pocity souvisejc s ukonenm terapie. Klienti se mohou rozhodnout na
pokraovn v pokroilej skupin (Cooper, Line, 2002, str. 15 32).
206
207
Plohy
Ploha . 5: Pehled kontakt na vybran citovan
experty v oblasti sexuln zvislosti
Cooper, Al, Ph.D., 100 North Winchester Blvd., 275, Santa Clara, CA 95050,
tUSA. E-mail: alcooper@stanford.edu
Coleman, Eli, Ph.D., Medical School, University of Minnesota, Program in
Human Sexuality, 1300 South Second Street, Suite 180, Minneapolis, MN
55454, USA. E-mail: colem001@umn.edu
Carnes, Patrick, Ph.D., Sexual Disorder Services at Te Meadows, Wickenburg,
Arizona, Arizona, USA, tel. 1-800-632-3697. E-mailem je mon jej kontaktovat
prostednictvm jeho interntovch strnek na adrese: http://www.sexhelp.com
Delmonico, David, Ph.D., School of Education, Duquesne University, Pitts-
burgh, PA 15282, USA. E-mail: delmonico@duq.edu
Reece, Michael, Ph.D., Department of Applied Health Science, HPER 116,
1025 East Seventh Street, Indiana University, Bloomington, IN 47405, USA.
E-mail: mireece@indiana.edu
Dodge, Brian, Ph.D., HIV Center for Clinical and Behavioral Studies, Colum-
bia University/New York State Psychiatric Institute, 1051 Riverside Drive, Unit
15, NY 10032, USA. E-mail: bd2108@columbia.edu
Leedes, Richard, Dr., Te Counseling Center at Princeton, 947 State Road,
Princeton, NJ 08540, USA. E-mail: rleedes@home.com
Myers, Wayne, M.D., Cornell University Medical Center, 60 Sutton Place
South (1CN), New York, N.Y. 10022, USA.
Eisenman, Russel, Ph.D., Department of Psychology, University of Texas-Pan
American, 1201 West University Drive, Edinburg, TX 78541-2999, USA. E-mail:
eisenman@panam.edu.
Grant, Jon, M.D., Department of Psychiatry, University of Minnesota, 2450 Ri-
verside Avenue, Minneapolis, MN 55454, USA. E-mail: grantous@umn.edu.
Power, Cynthia, Ph.D., Life Enrichment Services, Inc., 2238 Appleby Drive,
Wheaton, IL 60187, USA. E-mail: Cynthiapower@aol.com.
Black, Donald, M.D., Department of Psychiatry, University of Iowa College of
Medicine, Psychiatry Research-MEB, Iowa City, IA 52242-1000, USA. E-mail:
donald-black@uiowa.edu nebo blackdw@mail.medicine.uiowa.edu
Goodman, Aviel, Ph.D., Minnesota Institute of Psychiatry, 1347 Summit Ave-
nue, St. Paul, MN 55105, USA. E-mail: aviel@cinternet.net
208
209
Plohy
Ploha . 6: Pehled vsledk z pouitch kvantita-
tivnch nstroj od jednotlivch participant
210
P
e
t
r
a

(
1
1
)
2
8
XXXXXX
4
5
1

+

3
113
2

+

2
223
3
1
-
4
0
v
d
a
n
n
a
d

1
0

l
e
t
C
y
r
i
l

(
1
0
)
1
4
----X-----X-
4
6
4

+

4
111
2

+

5
122
4
1
-
5
0
MM
r
o
z
v
e
d
e
n
n
e
n
R
e
n

(
9
)
1
2
XXX
4
7
3

+

4
122
4

+

3
222
4
1
-
5
0
MM
e
n
a
t
5
-
1
0

l
e
t
M
i
r
e
k

(
8
)
1
5
XXXX
5
2
4

+

5
322
5

+

4
311
1
8
-
2
4
MM
p
a
r
t
n
e
r
5

l
e
t
A
A
n
d
r
e
j

(
7
)
8XXX
5
3
3

+

2
333
2

+

2
423
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
1
-
5

l
e
t
V
i
k
t
o
r

(
6
)
3
2
XXXXXXXXXX
5
7
2
+
3
222
2
+
3
333
4
1
-
5
0
MM
r
o
z
v
e
d
e
n
n
e
n
B
o
b

(
5
)
1
9
XXXX-X-------
5
7
3

+

4
234
4

+

4
121
2
5
-
3
0
MM
p
a
r
t
n
e
r
5
-
1
0

l
e
t
e
n
k

(
4
)
4XX
6
0
4

+

5
332
3

+

3
321
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
5
-
1
0

l
e
t
Z
d
e
n
k

(
3
)
1
8
XXX
6
3
5
+
4
234
3
+
3
421
3
1
-
4
0
MM
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
I
g
o
r

(
2
)
1
7
XXXXXXXXXXX
6
5
4

+

5
222
4

+

4
332
5
1
-
6
0
MM
e
n
a
t
n
a
d

1
0

l
e
t
S
i
m
o
n

(
1
)
2
1
XXXXX
7
6
2

+

5
435
4
+
4
444
3
1
-
4
0
M
M
,

e
n
a
t
5
-
1
0

l
e
t
Z
A
D
M
A
S

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

X

=

A
N
O
(
5
)

p
i

p
r
c
i

m
m

s
i
l
n

p
o
c
i
t

n
a
p

(
6
)

d
m

s
i

a
s
t
o

s
t
a
r
o
s
t
i

v
e

n
a
n
.

a

p
r
a
c
.

z
l
e
.

(
7
)

n
e
d
o
v
e
d
u

s
o
u
s
t
e
d
i
t

m
y
l
e
n
k
y

n
a

j
e
d
n
u

v
c

d
e
l

d
o
b
u

(
2
2
)

m
v
a
l
/
a

j
s
e
m

o
b
d
o
b
e

j
s
e
m

s
t
a
r
o
s
t

n
e
m
o
h
l
/
a

s
p
t
(
2
4
)

z
d

s
e

m
i

a
s
t
o

o

v
c
e
c
h
,

k
t
e
r

b
y
c
h

r
d

u
d
r
e
l
/
a

v

t
a
j
n
o
s
t
i

(
2
5
)

s
n
a
d
n
o

u
p
a
d
n
u

d
o

r
o
z
p
a
k

(
2
6
)

j
s
e
m

c
i
t
l
i
v

n
e
i
n
a

l
i
d

(
2
8
)

r
d

b
y
c
h

b
y
l
/
a

t
a
k

a
s
t
n
,

j
a
k

s
e

z
d
a
j
t

j
i
n

(
3
1
)

t

s
t
l
e

m
z
k
o
s
t

o

n
k
o
h
o

n
e
b
o

n
c
o

(
3
2
)

e
k

m
n
e

z
n
e
r
v
u
j
e

(
3
6
)

n
k
d
y

j
s
e
m

c
t
i
l
,

e

m
n
e

t
k
o
s
t
i

t
a
k

t
e

j
e

a
s
i

n
e
z
v
l
d
n
u

(
4
1
)

j
e

m
i

z
a
t
k
o

m
y
s
l
e
t

n
a

n
j
a
k
k
o
l
,

n
e
b
o

p
r
c
i

(
4
2
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
j
i
s
t

(
4
9
)

u
s
t
u
p
u
j
i

p
e
d

e
n
m

k
r
i
z

a

t
k
o
s
t

(
5
0
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
v
d
o
m

C
S
A
T

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

p
o
t
y

b
o
d

(
1
)

+

(
1
6
)

v
n
u
j
u

s
e

d
l
e

c
y
b
e
r
s
e
x
u

n
e

j
s
e
m

m
l

v

m
y
s
l
u

(
5
)

o
s
t
a
t
n

s
i

s
t
u
j

n
a

t
o
,

e

t
a
m

t
r
a
s
(
6
)

z
h
o
r
e
n
s
l
e
d
k

v
e

k
o
l
e

i

p
r
c
i

v

d
s
l
e
d
k
u

c
y
b
e
r
s
e
x
u
(
8
)

o
v
l
i
v
u
j
e

n
e
g
a
t
i
v
n

m
o
j
i

p
r
o
d
u
k
t
i
v
i
t
u
(
9
)

+

(
1
8
)

l
u
(
1
0
)

o
d
r
e
a
g
o
v

p
r
o
b
l
(
1
5
)

p
o
k
u
s
y

o

o
m
e
z
e
n
(
2
0
)

b
a
e
n
D
P
C
S

n
s
l
e
d
u
j

o
d
p
o
v
d
i

n
a

o
t
z
k
y
v
k
p
o
h
l
a
v
-
l
i
n
e
p
o
h
l
a
v

n
a

c
h
a
t
u
s
t
a
t
u
s
i
v
o
t

v
e

s
v
a
z
k
u
211
Plohy
P
e
t
r
a

(
1
1
)
V
M
S
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
n
e
n
e
c
i
g
a
r
e
t
y
a
n
o

6

m

-

1

r
o
k
a
n
o

-

h
l
o
u
b
k
a
3
0
1
0
2

-

5
a
n
o
,

o
s
o
b
n
a
n
o
k
o
n
k
y
,
p
r
c
e
.
.
.
s
e
x
.

z
n
e
u
2
7
6
2
2
4
6
9
2
6
.
1
.
2
0
0
7
1
4

m
1
7
6

h
1
7
0
3
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
2
6
5
1
1
8
2
e
n
a
C
y
r
i
l

(
1
0
)
V
M
v
y
u
e
n
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
n
e
a
n
o
n
e
n
e
s
o
u
r
o
z
e
n
e
c
n
a
d

2

r
.
n
e
7
5
0
n
a
d

1
0
t
e
l
e
f
o
n
n
e
d
o
m
.
,

T
V
0

o
d
p
o
v
2
9
5
7
1
5
9
2
2
4
.
5
.
2
0
0
6
2
1

m
7
6

h
5
5
0
2
_
2
0
0
8
n
e
n
e
2
2
0
2
6
1
0
m
u
R
e
n

(
9
)
M
M
V
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
n
e
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
o
k
y
a
n
o

-

a
s

i

h
l
.
33
n
a
d

1
0
o
s
o
b
n
,

t
e
l
e
f
o
n
a
n
o
k
o
n
k
y
n
e
u
v
e
d
e
n
o
3
0
6
1
2
5
1
1
3
.
3
.
2
0
0
4
4
8

m
5

h
-
0
4
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
3
1
7
6
6
m
u
M
i
r
e
k

(
8
)
V
M
S
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
a
n
o
n
e
i
n
t
e
r
n
e
t
,

h
r
y
n
e
2

r
.
a
n
o

-

h
l
o
u
b
k
a
2
5
1
4
n
a
d

1
0
t
e
l
.
,

w
e
b
c
a
m
n
e
t
e
l
e
v
i
z
e
0

o
d
p
o
v
3
1
7
2
6
0
1
.
4
.
2
0
0
6
2
3

m
2
,
5

h
-
0
4
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
1
0
3
4
3
m
u
A
A
n
d
r
e
j

(
7
)
V
M
V
B
I
B
I
P
/
W
/
V
n
e
a
n
o
a
n
o
.
n
e
n
e
2

r
o
k
y
a
n
o

-

a
s

i

z
a
.
12
n
a
d

1
0
a
n
o
a
n
o
k
o
n
k
y
n
e
b
y
l
4
0
5
6
4
2
7
.
4
.
2
0
0
7
1
4

m
8-
0
5
_
2
0
0
8
n
e
n
e
40
p
r
,

O
N
V
i
k
t
o
r

(
6
)
V
M
S
B
I
B
I
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
n
a
n
o
n
e
n
a
n
o
,

s
z
e
n
n
e
n
2

r
o
k
y
a
n
o

-

a
s

i

h
l
.
36
n
a
d

1
0
a
n
o
,

o
s
o
b
n
a
n
o
j
i
n
s
e
x
.

z
n
e
u
3
3
4
1
2
5
3
1
7
.
3
.
2
0
0
7
1
4

m
1
8
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
2
8
6
3
3
m
u
B
o
b

(
5
)
M
M
S
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
a
n
o
a
n
o
j
d
l
o
n
e
2

r
n
e
5
3
0
2

-

5
a
n
o
a
n
o
p
r
.
,
d
o
m
,
h
o
b
0

o
d
p
o
v
3
5
7
2
2
4
9
2
4
.
3
.
2
0
0
7
1
1

m
2
3

h
-
0
2
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
z
r
u
e
n

n
i
c
k
3
4
1
m
u
e
n
k

(
4
)
V
M
S
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
n
e
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
.
n
e
1
4
4
0
n
a
d

1
0
a
n
o
a
n
o
h
o
b
b
y
0

o
d
p
o
v
3
7
6
9
1
1
6
1
2
.
1
.
2
0
0
4
4
9

m

2
,
5

h
-
0
2
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
1
7
5
5
9
p
r
,

O
N
Z
d
e
n
k

(
3
)
V
M
V
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
v
a
n
o
a
n
o

n
e
n
e
n
a
d

2

r
o
k
y
a
n
o

-

a
s
5
2
5
n
a
d

1
0
o
s
o
b
.

t
e
l
.

c
h
a
t
.
.
.
a
n
o
k
o
n
k
y
,
p
r
c
e
.
.
.
p
o
r
n
o
g
r
a
e
3
7
6
3
7
4
9
2
6
.
2
.
2
0
0
6
2
7
2
8
-
0
5
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
8
9
4
1
4
5
m
u
I
g
o
r

(
2
)
M
M
V
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
a
n
o
n
e
n
e
n
e
2

r
a
n
o

-

a
s
1
4
2
1
5
-
1
0
n
e
n
e
p
r
c
e
0

o
d
p
o
v
4
2
6
1
2
2
8
2
1
.
5
.
2
0
0
7
1
0

m
2
3

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
3
1
0
8
2
m
u
S
i
m
o
n

(
1
)
V
M
V
B
I
B
I
C
H
/
P
/
W
/
V
a
n
o
a
n
o
a
n
o
n
a
k
u
p
o
v
n
e
n
a
d

2

r
o
k
y
a
n
o

-

h
l
o
u
b
k
a
!
1
2
2
4
n
a
d

1
0
o
s
o
b
n
,

t
e
l
e
f
o
n
a
n
o
p
r
c
e
,

k
o
n
k
y
s
e
x
.

z
n
e
u
4
1
7
0
7
1
2
1
5
.
1
1
.
2
0
0
7
5

m
1
4
2
,
5
-
0
4
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
1
5
9
3
8
8
1
p
r
,

O
N
m
s
t
o

p
o
b
y
t
u
/
b
y
d
l
i
v
z
d
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

o
-
l
i
n
e
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

n
a

c
h
a
t
u
v

j
a
k

f
o
r
m

r
e
a
l
i
z
u
j
e
t
e

c
y
b
e
r
s
e
x
p
a
r
t
n
e
r

o

t
o
m

v
m
a
s
t
u
r
b
a
c
e

p
e
v
n
o
u

s
o
u
s
t
n
u
t
k
a
v

s
e
x
u
l
n

c
h
o
v
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
j
i
n

i
m
p
u
l
s
i
v
n

c
h
o
v
v
i
s
l
o
s
t

v

r
o
d
i
n
j
a
k

d
l
o
u
h
o

c
y
b
e
r
s
e
x
u
j
e
t
e
z
v
y
u
j

s
e

n
r
o
k
y

n
a

u
s
p
o
k
o
j
e
n
?
k
o
l
i
k

a
s
u

n
a

z
a
t
k
u

-

h
o
d
i
n
y
k
o
l
i
k

a
s
u

n
y
n

-

h
o
d
i
n
y
p
o
e
t

o
n
-
l
i
n
e

p
a
r
t
n
e
r
o
s
o
b
n

s
e
t
k

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
s
e
x

v
e

s
k
u
t
e
n
o
s
t
i

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
t
r
v
e
n
a
s
u

p
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
n
e
g
a
t
i
v
n
i
t
e
k

v

d
t
s
t
v
S
S
S
S

c
e
l
k
e
m
S
S
E
S

c
e
l
k
e
m
a
s

s
t
r
v
e
n

n
a

c
h
a
t
u

v

h
o
d
i
n
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u

d
a
t
u
m

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

n
i
c
k
u
d
l
k
a

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

v

m
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u
p
r
r
n

h
o
d
i
n

z
a

m
c

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e
m
s
t
o

v

T
O
P

1
0
0
d
a
t
u
m

s
e
j
m
u
t

d
o
t
a
z
n
c
e
r
t
i
k
a
c
e
a
s
t

n
a

s
r
a
z
u

v

r
e
l
u
p
o

t
e
c
h

m
c
h

s
t
a
v

h
o
d
i
n

n
a

c
h
a
t
u
n
s
t

h
o
d
i
n

p
o

t
e
c
h

m
c
h
p
r
o
l
a
c
e

j
a
k
o

(
p
r
,

m
u
e
n
a
)

+

p
o
k
u
d

l
o

o

p
r
,

k
d
o

k
o
m
u
n
i
k
o
v
a
l

v

r
e
l
u
212
X
e
n
i
e

(
2
2
)
1
9
XXX
3
0
3
+
3
111
1
+
1
111
1
8
-
2
4
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
n

(
2
1
)
7XX
3
2
4

+

1
112
1

+

2
212
1
8
-
2
4
MM
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
O
t
a

(
2
0
)
9XXX
3
2
2

+

1
111
2

+

3
111
3
1
-
4
0
MM
s
v
o
b
o
d
n
1
-
5

l
e
t
Y
e
t
t
i

(
1
9
)
1
7
XX
3
6
3
+
3
112
1
+
2
121
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
n
a
d

1
0

l
e
t
N
e
m
o

(
1
8
)
2
2
XXXXXXXXXXX
3
7
4

+

3
111
2

+

2
111
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
n
a
d

1
0

l
e
t
L
e
o

(
1
7
)
8XXXXX
3
8
2

+

2
211
1

+

2
111
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
n
a
d

1
0

l
e
t
E
r
i
k

(
1
6
)
1
6
XXXX
3
9
3

+

2
211
2

+

1
321
3
1
-
4
0
MM
r
o
z
v
e
d
e
n
n
e
n
n

(
1
5
)
1
9
XXXXXXXXX
4
0
3
+
3
311
3

+

1
314
3
1
-
4
0
MM
r
o
z
v
e
d
e
n
n
e
n
K
a
r
e
l

(
1
4
)
1
3
XXX
4
1
4

+

3
112
1

+

2
321
2
5
-
3
0
MM
p
a
r
t
n
e
r

S
D
5
-
1
0

l
e
t
J
i
r
k
a

(
1
3
)
1
4
XXX!
!
!
X
4
1
3

+

3
211
2

+

2
311
1
8
-
2
4
MM
s
v
o
b
o
d
n
0
U
d
o

(
1
2
)
1
4
XXXX
4
4
3
+
3
311
2
+
1
131
4
1
-
5
0
MM
e
n
a
t
n
a
d

1
0

l
e
t
Z
A
D
M
A
S

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

X

=

A
N
O
(
5
)

p
i

p
r
c
i

m
m

s
i
l
n

p
o
c
i
t

n
a
p

(
6
)

d
m

s
i

a
s
t
o

s
t
a
r
o
s
t
i

v
e

n
a
n
.

a

p
r
a
c
.

z
l
e
.

(
7
)

n
e
d
o
v
e
d
u

s
o
u
s
t
e
d
i
t

m
y
l
e
n
k
y

n
a

j
e
d
n
u

v
c

d
e
l

d
o
b
u

(
2
2
)

m
v
a
l
/
a

j
s
e
m

o
b
d
o
b
e

j
s
e
m

s
t
a
r
o
s
t

n
e
m
o
h
l
/
a

s
p
t
(
2
4
)

z
d

s
e

m
i

a
s
t
o

o

v
c
e
c
h
,

k
t
e
r

b
y
c
h

r
d

u
d
r
e
l
/
a

v

t
a
j
n
o
s
t
i

(
2
5
)

s
n
a
d
n
o

u
p
a
d
n
u

d
o

r
o
z
p
a
k

(
2
6
)

j
s
e
m

c
i
t
l
i
v

n
e
i
n
a

l
i
d

(
2
8
)

r
d

b
y
c
h

b
y
l
/
a

t
a
k

a
s
t
n
,

j
a
k

s
e

z
d
a
j
t

j
i
n

(
3
1
)

t

s
t
l
e

m
z
k
o
s
t

o

n
k
o
h
o

n
e
b
o

n
c
o

(
3
2
)

e
k

m
n
e

z
n
e
r
v
u
j
e

(
3
6
)

n
k
d
y

j
s
e
m

c
t
i
l
,

e

m
n
e

t
k
o
s
t
i

t
a
k

t
e

j
e

a
s
i

n
e
z
v
l
d
n
u

(
4
1
)

j
e

m
i

z
a
t
k
o

m
y
s
l
e
t

n
a

n
j
a
k
k
o
l
,

n
e
b
o

p
r
c
i

(
4
2
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
j
i
s
t

(
4
9
)

u
s
t
u
p
u
j
i

p
e
d

e
n
m

k
r
i
z

a

t
k
o
s
t

(
5
0
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
v
d
o
m

C
S
A
T

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

p
o
t
y

b
o
d

(
1
)

+

(
1
6
)

v
n
u
j
u

s
e

d
l
e

c
y
b
e
r
s
e
x
u

n
e

j
s
e
m

m
l

v

m
y
s
l
u

(
5
)

o
s
t
a
t
n

s
i

s
t
u
j

n
a

t
o
,

e

t
a
m

t
r
a
s
(
6
)

z
h
o
r
e
n
s
l
e
d
k

v
e

k
o
l
e

i

p
r
c
i

v

d
s
l
e
d
k
u

c
y
b
e
r
s
e
x
u
(
8
)

o
v
l
i
v
u
j
e

n
e
g
a
t
i
v
n

m
o
j
i

p
r
o
d
u
k
t
i
v
i
t
u
(
9
)

+

(
1
8
)

l
u
(
1
0
)

o
d
r
e
a
g
o
v

p
r
o
b
l
(
1
5
)

p
o
k
u
s
y

o

o
m
e
z
e
n
(
2
0
)

b
a
e
n
D
P
C
S

n
s
l
e
d
u
j

o
d
p
o
v
d
i

n
a

o
t
z
k
y
v
k
p
o
h
l
a
v
-
l
i
n
e
p
o
h
l
a
v

n
a

c
h
a
t
u
s
t
a
t
u
s
i
v
o
t

v
e

s
v
a
z
k
u
213
Plohy
X
e
n
i
e

(
2
2
)
V
M
S
B
I
B
I
V
n
e
n
n
e
n
n
e
n
n
e
n
n
e
n
d
o

6

m
n
e
n
2
3
0
n
a
d

1
0
a
n
o
,

o
s
o
b
n
a
n
o
p
t
e
l
n
e
n
3
3
4
7
1
7
1
2
3
.
1
0
.
2
0
0
5
3
1
5
,
5
0
5
_
2
0
0
8
a
n
o
a
n
o
1
4
4
-
2
7
e
n
a
n

(
2
1
)
V
M
s
t
u
d
e
n
t

V
H
M
H
M
C
H
a
n
o
a
n
o
n
e
n
n
e
n
n
e
n
d
o

6

m
n
e
!
29
n
a
d

1
0
a
n
o
,

o
s
o
b
n
a
n
o
k
o
n
k
y
n
e
b
y
l
2
5
6
4
2
4
1
1
5
.
1
.
2
0
0
8
3

m
8
0
,
3
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
6
6
5
4
2
4
m
u
O
t
a

(
2
0
)
V
M
S
B
I
B
I
P
/
W
n
e
n
e
n
e
n
e
n
e
6

m

-

1

r
o
k
n
e
12
2

-

5
n
e
n
e
j
i
n
a
k
n
e
u
v
e
d
e
n
o
3
0
7
7
3
3
2
1
5
.
6
.
2
0
0
7
9

m
3
7

h
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
5
5
3
2
2
1
m
u
Y
e
t
t
i

(
1
9
)
V
M
S
H
T
H
T
,

B
I
C
H
n
e
n
e
n
e
n
e
n
e
2

r
o
k
y
n
e
5
1
0
n
a
d

1
0
t
e
l
.
,

o
s
o
b
n
a
n
o
p
r
c
e
,

k
o
n
k
y
p
o
r
n
o
g
r
a
e
3
3
6
6
9
8
5
2
0
.
1
1
.
2
0
0
6
1
9

m
5
2
-
0
5
_
2
0
0
8
n
e
n
e
1
1
3
1
1
4
6
m
u
N
e
m
o

(
1
8
)
M
M
s
t
u
d
e
n
t

V
H
T
H
T
C
H
/
V
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
o
k
y
n
e
33
n
a
d

1
0
o
s
o
b
n
,

t
e
l
.
a
n
o
n
i
j
a
k
n
e
3
3
7
8
1
3
3
2
3
.
3
.
2
0
0
4
4
8

m
3

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
1
8
1
4
8
p
r
,

O
N
L
e
o

(
1
7
)
M
M
V
H
T
B
I
C
H
/
P
/
W
n
e
a
n
o
a
n
o

-

o
n
a
n
i
e
s
z
e
n
,
g
a
m
b
.
n
e
n
a
d

2

r
.
n
e
55
n
a
d

1
0
n
e
n
e
d
o
m
c
n
o
s
t
0

o
d
p
o
v
3
4
6
1
5
6
3
0
.
1
2
.
2
0
0
7
3

m
1
8
,
5

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
8
3
2
7
m
u
E
r
i
k

(
1
6
)
V
S
S
H
T
H
T
C
H
/
V
n
e
n
e
n
e
n
e
n
e
2

r
h
l
o
u
b
k
a

z
i
t
k
3
0
2
0
n
a
d

1
0
a
n
o
a
n
o
p
r
c
e
,

d
o
m
.
0

o
d
p
o
v
3
7
7
1
2
8
0
2
9
.
8
.
2
0
0
7
7

m
4
0

h
-
0
2
_
2
0
0
8
n
e
n
e
2
9
6
1
6
m
u
n

(
1
5
)
M
M
S
H
T
H
T
P
/
W
n
e
n
n
e
n
n
e
n
s
h
o
p
o
h
o
l
i
s
m
u
s
n
e
n
2

r
o
k
y
n
e
o
d
p
o
v
l

2
1
2
5
n
a
d

1
0
t
e
l
e
f
o
n
i
c
k
y
n
e
j
i
n
a
k
n
e
n
2
7
6
9
2
3
6
1
4
.
1
2
.
2
0
0
7
5

m
4
7
-
0
5
_
2
0
0
8
n
e
n
e
2
5
6
2
0
m
u
K
a
r
e
l

(
1
4
)
V
S
V
H
T
H
T
C
H
n
e
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
.
a
n
o

-

o
b
o
j
1
1
0
n
a
d

1
0
t
e
l
.

i

o
s
o
b
n
a
n
o
k
o
n
k
y
,
p
t
e
l
n
e
m
l
3
4
6
0
3
4
1
7
.
2
.
2
0
0
8
1

m
3
4

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
1
4
4
1
1
0
m
u
J
i
r
k
a

(
1
3
)
V
S
V
H
T
H
T
P
/
W
n
e
n
e
n
e
n
e
n
e
6

m

-

1

r
o
k
n
e
2
0
2
0
n
a
d

1
0
n
e
n
e
p
r
c
e
0

o
d
p
o
v
3
2
7
4
5
3
1
1
8
.
3
.
2
0
0
7
1
2

m
4
4

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
5
8
4
5
3
m
u
U
d
o

(
1
2
)
M
M
Z
H
T
H
T
C
H
/
V
n
e
a
n
o
n
e
n
e
n
e
d
o

6

m
n
e
35
5
-
1
0
a
n
o
a
n
o
k
o
n
k
y
n
e
u
v
e
d
e
n
o
3
1
8
1
4
4
7
1
4
.
1
2
.
2
0
0
7
4

m
1
1
1
,
7
5
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
8
5
2
4
0
5
m
u
s
t
o

p
o
b
y
t
u
/
b
y
d
l
i
v
z
d
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

o
-
l
i
n
e
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

n
a

c
h
a
t
u
v

j
a
k

f
o
r
m

r
e
a
l
i
z
u
j
e
t
e

c
y
b
e
r
s
e
x
p
a
r
t
n
e
r

o

t
o
m

v
m
a
s
t
u
r
b
a
c
e

p
e
v
n
o
u

s
o
u
s
t
n
u
t
k
a
v

s
e
x
u
l
n

c
h
o
v
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
j
i
n

i
m
p
u
l
s
i
v
n

c
h
o
v
v
i
s
l
o
s
t

v

r
o
d
i
n
j
a
k

d
l
o
u
h
o

c
y
b
e
r
s
e
x
u
j
e
t
e
z
v
y
u
j

s
e

n
r
o
k
y

n
a

u
s
p
o
k
o
j
e
n
?
k
o
l
i
k

a
s
u

n
a

z
a
t
k
u

-

h
o
d
i
n
y
k
o
l
i
k

a
s
u

n
y
n

-

h
o
d
i
n
y
p
o
e
t

o
n
-
l
i
n
e

p
a
r
t
n
e
r
o
s
o
b
n

s
e
t
k

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
s
e
x

v
e

s
k
u
t
e
n
o
s
t
i

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
t
r
v
e
n
a
s
u

p
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
n
e
g
a
t
i
v
n
i
t
e
k

v

d
t
s
t
v
S
S
S
S

c
e
l
k
e
m
S
S
E
S

c
e
l
k
e
m
a
s

s
t
r
v
e
n

n
a

c
h
a
t
u

v

h
o
d
i
n
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u

d
a
t
u
m

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

n
i
c
k
u
d
l
k
a

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

v

m
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u
p
r
r
n

h
o
d
i
n

z
a

m
c

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e
m
s
t
o

v

T
O
P

1
0
0
d
a
t
u
m

s
e
j
m
u
t

d
o
t
a
z
n
c
e
r
t
i
k
a
c
e
a
s
t

n
a

s
r
a
z
u

v

r
e
l
u
p
o

t
e
c
h

m
c
h

s
t
a
v

h
o
d
i
n

n
a

c
h
a
t
u
n
s
t

h
o
d
i
n

p
o

t
e
c
h

m
c
h
p
r
o
l
a
c
e

j
a
k
o

(
p
r
,

m
u
e
n
a
)

+

p
o
k
u
d

l
o

o

p
r
,

k
d
o

k
o
m
u
n
i
k
o
v
a
l

v

r
e
l
u
214
Q
u
i
d
o

(
3
2
)
1
9
XXX
2
3
1

+

1
111
1

+

1
111
3
1
-
4
0
MM
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
C
h
a
r
l
o
t
a

(
3
1
)
6XXXX
2
0
1

+

1
111
1

+

1
111
3
1
-
4
0
p
a
r
t
n
e
r

S
D
5
-
1
0

l
e
t
H
o
n
z
a

(
3
0
)
5XXXX
2
0
1

+

1
111
1

+

1
111
3
1
-
4
0
MM
p
a
r
t
n
e
r

S
D
5
-
1
0

l
e
t
G
u
s
t
a
v

(
2
9
)
1
1
XXX
2
5
2

+

1
111
3

+

1
111
4
1
-
5
0
MM
p
a
r
t
n
e
r

S
D
5
-
1
0

l
e
t
F
e
l
i
x

(
2
8
)
4XXXX
2
5
2

+

2
211
1

+

1
211
3
1
-
4
0
MM
e
n
a
t
5
-
1
0

l
e
t
D
a
n

(
2
7
)
7------------
2
6
2

+

2
111
1

+

1
111
3
1
-
4
0
MM
r
o
z
v
e
d
e
n
n
e
,

a
l
e

p
a
r
t
n
e
r
T
o
m

(
2
6
)
1
1
XXXXX
2
7
2
+
1
111
1
+
1
211
4
1
-
5
0
MM
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
W
i
l
l
i

(
2
5
)
9XXX
2
9
3
+
2
111
1
+
1
311
3
1
-
4
0
MM
p
a
r
t
n
e
r

S
D
6
m
-
1

r
o
k
e
h
o
k
a

(
2
4
)
3
8
XXXXXXXXXX
2
9
3

+

1
111
1
+
1
211
2
5
-
3
0
,

M
s
v
o
b
o
d
n
n
e
n
A
d
a
m

(
2
3
)
1
8
XX-XX-------
2
9
2

+

1
112
1

+

1
111
3
1
-
4
0
MM
p
a
r
t
n
e
r

S
D
1
-
5

l
e
t
Z
A
D
M
A
S

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

X

=

A
N
O
(
5
)

p
i

p
r
c
i

m
m

s
i
l
n

p
o
c
i
t

n
a
p

(
6
)

d
m

s
i

a
s
t
o

s
t
a
r
o
s
t
i

v
e

n
a
n
.

a

p
r
a
c
.

z
l
e
.

(
7
)

n
e
d
o
v
e
d
u

s
o
u
s
t
e
d
i
t

m
y
l
e
n
k
y

n
a

j
e
d
n
u

v
c

d
e
l

d
o
b
u

(
2
2
)

m
v
a
l
/
a

j
s
e
m

o
b
d
o
b
e

j
s
e
m

s
t
a
r
o
s
t

n
e
m
o
h
l
/
a

s
p
t
(
2
4
)

z
d

s
e

m
i

a
s
t
o

o

v
c
e
c
h
,

k
t
e
r

b
y
c
h

r
d

u
d
r
e
l
/
a

v

t
a
j
n
o
s
t
i

(
2
5
)

s
n
a
d
n
o

u
p
a
d
n
u

d
o

r
o
z
p
a
k

(
2
6
)

j
s
e
m

c
i
t
l
i
v

n
e
i
n
a

l
i
d

(
2
8
)

r
d

b
y
c
h

b
y
l
/
a

t
a
k

a
s
t
n
,

j
a
k

s
e

z
d
a
j
t

j
i
n

(
3
1
)

t

s
t
l
e

m
z
k
o
s
t

o

n
k
o
h
o

n
e
b
o

n
c
o

(
3
2
)

e
k

m
n
e

z
n
e
r
v
u
j
e

(
3
6
)

n
k
d
y

j
s
e
m

c
t
i
l
,

e

m
n
e

t
k
o
s
t
i

t
a
k

t
e

j
e

a
s
i

n
e
z
v
l
d
n
u

(
4
1
)

j
e

m
i

z
a
t
k
o

m
y
s
l
e
t

n
a

n
j
a
k
k
o
l
,

n
e
b
o

p
r
c
i

(
4
2
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
j
i
s
t

(
4
9
)

u
s
t
u
p
u
j
i

p
e
d

e
n
m

k
r
i
z

a

t
k
o
s
t

(
5
0
)

j
s
e
m

n
e
o
b
y
e
j
n

s
e
b
e
v
d
o
m

C
S
A
T

c
e
l
k
e
m

n
s
l
e
d
u
j
e

p
e
h
l
e
d

s
l
e
d
o
v
a
n
c
h

o
t
z
e
k

-

p
o
t
y

b
o
d

(
1
)

+

(
1
6
)

v
n
u
j
u

s
e

d
l
e

c
y
b
e
r
s
e
x
u

n
e

j
s
e
m

m
l

v

m
y
s
l
u

(
5
)

o
s
t
a
t
n

s
i

s
t
u
j

n
a

t
o
,

e

t
a
m

t
r
a
s
(
6
)

z
h
o
r
e
n
s
l
e
d
k

v
e

k
o
l
e

i

p
r
c
i

v

d
s
l
e
d
k
u

c
y
b
e
r
s
e
x
u
(
8
)

o
v
l
i
v
u
j
e

n
e
g
a
t
i
v
n

m
o
j
i

p
r
o
d
u
k
t
i
v
i
t
u
(
9
)

+

(
1
8
)

l
u
(
1
0
)

o
d
r
e
a
g
o
v

p
r
o
b
l
(
1
5
)

p
o
k
u
s
y

o

o
m
e
z
e
n
(
2
0
)

b
a
e
n
D
P
C
S

n
s
l
e
d
u
j

o
d
p
o
v
d
i

n
a

o
t
z
k
y
v
k
p
o
h
l
a
v
-
l
i
n
e
p
o
h
l
a
v

n
a

c
h
a
t
u
s
t
a
t
u
s
i
v
o
t

v
e

s
v
a
z
k
u
215
Plohy
Q
u
i
d
o

(
3
2
)
M
M

Z
H
T
H
T
C
H
/
V
i
r
e
l
e
v
a
n
t
n
n
e
n
e
n
e
p
b
u
z
n

a
l
k
o
h
.
6

m

-

1

r
o
k
n
e
551
t
e
l
e
f
o
n
n
e
p
r
c
e
s
t
y
k

s

p
o
r
n
o
g
r
.
3
1
5
3
1
4
1
1
6
.
1
.
2
0
0
7
1
4

m
1
0

h
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
1
7
8
3
7
m
u
C
h
a
r
l
o
t
a

(
3
1
)
V
M
V
B
I
B
I
V
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
.
n
e
33
n
a
d

2

r
.
a
n
o
a
n
o
j
i
n
a
k
n
e
2
9
8
2
8
2
0
8
.
1
.
2
0
0
6
2
5

m
3
3

h
-
0
3
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
9
9
0
1
7
0
p
r
,

O
N
A
H
o
n
z
a

(
3
0
)
V
M
V
B
I
B
I
V
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
.
n
e
33
n
a
d

2

r
.
a
n
o
a
n
o
j
i
n
a
k
n
e
2
9
8
2
8
2
0
8
.
1
.
2
0
0
6
2
5

m
3
3

h
-
0
3
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
9
9
0
1
7
0
p
r
,

O
N
A
G
u
s
t
a
v

(
2
9
)
M
M
V
B
I
B
I
C
H
a
n
o
n
e
a
n
o
a
n
o
n
e
n
a
d

1
0

l
e
t
n
e
33
n
a
d

1
0
t
e
l
e
f
o
n
p
o

t
e
l
e
f
o
n
u
t
e
l
e
v
i
z
e
p
i
s
t
i
e
n

o
s
o
b
3
1
8
6
4
6
3
4
.
8
.
2
0
0
6
1
8

m
2
6

h
-
0
2
_
2
0
0
8
n
e
n
e
5
5
0
8
7
p
r
,

O
N
F
e
l
i
x

(
2
8
)
M
M
V
H
T
H
T
V
a
n
o
n
e
n
e
n
e
e
n
a
n
a
d

2

r
.
n
e
3
0
1
5
5
-
1
0
n
e
n
e
j
i
n
a
k
n
e
2
3
8
0
2
9
0
3
9
.
1
.
2
0
0
4
4
9

m
5
9

h
8
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
3
1
7
4
2
7
1
p
r
,

O
N
D
a
n

(
2
7
)
V
S
s
t
u
d
e
n
t

V
H
T
H
T
C
H
/
P
/
W
/
V
n
e
a
n
o
n
e
n
e
n
e
n
a
d

2

r
.
n
e
1
4
2
1
5
-
1
0
a
n
o
a
n
o
p
t
e
l
,

d
o
m
.
0

o
d
p
o
v
3
9
8
0
2
6
5
3
2
7
.
8
.
2
0
0
5
3
1

m
8
5
,
5

h
1
1
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
3
0
6
0
4
0
7
m
u
T
o
m

(
2
6
)
V
M
S
H
M
H
M
V
n
e
n
n
e
n
m
a
s
t
u
r
b
a
c
e
n
e
n
n
e
n
6

m

-

1

r
o
k
n
e
1
0
1
2
5
-
1
0
n
e
n
e
k
o
n
k
y
n
e
b
y
l
3
5
7
1
9
0
2
3
0
.
8
.
2
0
0
6
1
9

m
4
7
,
5
-
0
4
_
2
0
0
8
n
e
n
e
9
9
9
9
7
m
u
W
i
l
l
i

(
2
5
)
V
M
S
H
T
H
T
C
H
/
V
a
n
o
a
n
o
n
e
n
e
p
a
r
t
n
e
r
k
a
2

r
o
k
y
n
e
22
5
-
1
0
a
n
o
,

o
s
o
b
n
a
n
o
j
i
n
a
k
p
i
s
t
i
e
n

o
s
o
b
2
7
8
1
1
5
7
1
9
.
9
.
2
0
0
6
2
0

m
8-
0
5
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
2
3
8
8
1
m
u
e
h
o
k
a

(
2
4
)
V
S
S
B
I
B
I
C
H
a
n
o
a
n
o
s
e
x

s

v
c
e

l
i
d
m
i
a
l
k
o
h
o
l
,

d
r
o
g
y
a
n
o
,

o
t
e
c
6

m
a
n
o

-

h
l
o
u
b
k
a
5
1
0
n
a
d

1
0
o
s
o
b
n
,

t
e
l
e
f
o
n
n
e
p
r
c
e
,
k
o
n
k
y
.
.
.
s
e
x
.

z
n
e
u
3
5
5
6
4
1
8
9
.
6
.
2
0
0
7
1
0

m
4
2

h
-
0
3
_
2
0
0
8
n
e
n
e
5
7
5
1
5
7
e
n
a
A
d
a
m

(
2
3
)
V
M
S
H
T
H
T
V
a
n
o
n
e
n
e
n
e
s
o
u
r
o
z
e
n
e
c
p
o
d

6

m
n
e
13
2

-

5
a
n
o
n
e
h
o
b
b
y
a
n
o

p
o
r
n
o
3
1
8
0
1
3
2
9
2
0
.
8
.
2
0
0
6
1
8

m
7
4

h
9
2
0
2
_
2
0
0
8
a
n
o
n
e
1
6
0
4
2
7
5
m
u
s
t
o

p
o
b
y
t
u
/
b
y
d
l
i
v
z
d
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

o
-
l
i
n
e
s
e
x
u
l
n

o
r
i
e
n
t
a
c
e

n
a

c
h
a
t
u
v

j
a
k

f
o
r
m

r
e
a
l
i
z
u
j
e
t
e

c
y
b
e
r
s
e
x
p
a
r
t
n
e
r

o

t
o
m

v
m
a
s
t
u
r
b
a
c
e

p
e
v
n
o
u

s
o
u
s
t
n
u
t
k
a
v

s
e
x
u
l
n

c
h
o
v
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
j
i
n

i
m
p
u
l
s
i
v
n

c
h
o
v
v
i
s
l
o
s
t

v

r
o
d
i
n
j
a
k

d
l
o
u
h
o

c
y
b
e
r
s
e
x
u
j
e
t
e
z
v
y
u
j

s
e

n
r
o
k
y

n
a

u
s
p
o
k
o
j
e
n
?
k
o
l
i
k

a
s
u

n
a

z
a
t
k
u

-

h
o
d
i
n
y
k
o
l
i
k

a
s
u

n
y
n

-

h
o
d
i
n
y
p
o
e
t

o
n
-
l
i
n
e

p
a
r
t
n
e
r
o
s
o
b
n

s
e
t
k

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
s
e
x

v
e

s
k
u
t
e
n
o
s
t
i

s

c
y
b
e
r
p
a
r
t
n
e
r
e
m
t
r
v
e
n
a
s
u

p
e
d

c
y
b
e
r
s
e
x
e
m
n
e
g
a
t
i
v
n
i
t
e
k

v

d
t
s
t
v
S
S
S
S

c
e
l
k
e
m
S
S
E
S

c
e
l
k
e
m
a
s

s
t
r
v
e
n

n
a

c
h
a
t
u

v

h
o
d
i
n
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u

d
a
t
u
m

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

n
i
c
k
u
d
l
k
a

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e

v

m
c
h

k

d
a
t
u

s
b
r
u
p
r
r
n

h
o
d
i
n

z
a

m
c

r
e
g
i
s
t
r
a
c
e
m
s
t
o

v

T
O
P

1
0
0
d
a
t
u
m

s
e
j
m
u
t

d
o
t
a
z
n
c
e
r
t
i
k
a
c
e
a
s
t

n
a

s
r
a
z
u

v

r
e
l
u
p
o

t
e
c
h

m
c
h

s
t
a
v

h
o
d
i
n

n
a

c
h
a
t
u
n
s
t

h
o
d
i
n

p
o

t
e
c
h

m
c
h
p
r
o
l
a
c
e

j
a
k
o

(
p
r
,

m
u
e
n
a
)

+

p
o
k
u
d

l
o

o

p
r
,

k
d
o

k
o
m
u
n
i
k
o
v
a
l

v

r
e
l
u
216
University: the Palack University, Olomouc Faculty: Philosophical
Department: Psychology Academic year: 2008/2009
ANNOTATION
Name: Eva mdov
Branch: Psychology
Opponent: PhDr. Hana Wiedermannov, Ph.D.
Opponent: PhDr. Olga Pechov
Number of pages: 203 Number of signs: 370 409
Number of appendicies: 6
Number of sources of literature: 70
Sexual addiction cybersex addiction
Abstract:
Tat work is focused on a phenomenon of sexual addiction and then on one of
its forms - cybersex addiction. It explains what the term substance addiction
as well as non-substance addiction stands for, and tries and suggests def-
nition of sexual addiction, cybersex addiction, in compliance with ICD-10 as
a habit and impulse disorder. Te work brings information about theories
and up-to-date investigations in that respective feld. Besides that, it comes
with new results from an investigation of 32 cybersex users who regularly took
part in online sexual activities on a respective web portal. Tese results provide
description of one cybersex addicted user as well as other heavy users with an
addictive potential. Te Cybersex Addiction Test (CSAT), Manifest Anxiety
Scale (MAS), Sexual Sensation Seeking Scale (SSSS), Sexual Self-Efcacy
Scale (SSES) and self-made questionnaire were used. Results of that work
help us understand who cybersex abusers and heavy users are, how they might
experience problems related to their behavior and ofer them an efective help.
Key words:
addiction, heavy users, compulsive sexual behavior, cybersex, cybersex addic-
tion, cybersex users, Internet, online sexual activity, sexual addiction.
217
Anotace
Vysok kola Palackho univerzita, Olomouc Fakulta: Filozofck
Katedra: Psychologi Akademick rok: 2008/2009
ANOTACE
Jmno: Eva mdov
Obor: psychologie - jednooborov
Oponent: PhDr. Hana Wiedermannov, Ph.D.
Oponent: PhDr. Olga Pechov
Poet stran: 203 Poet znak: 370 409
Poet ploh: 6
Poet titul pouit literatury: 70

Sexuln zvislost zvislost na cybersexu
Abstrakt:
Prce se vnuje problematice zvislosti na sexu, respektive cybersexu. Vysvtluje
pojem ltkov a neltkov zvislosti, navrhuje defnici sexuln zvislosti a jedn
z jejch forem realizace cybersexu - v souladu s MKN-10 jako jednu z nvyko-
vch a impulsivnch poruch. Vedle poznatk ze zahraninch teori a vzkum
popisuje prce vsledky vlastnho na cybersex zamenho vzkumu. Vzkum
byl uskutenn v obdob nor srpen 2008 na vybranm sexchatu. Vzkumn
vzorek tvoilo 32 cybersexchata, kte se pravideln na sledovanm sexchatu
vnovali cybersexu. Vzkum zjistil ve sledovan skupin uivatel cybersexu
zvislho uivatele a dle problematick uivatele na hranici zvislosti na cy-
bersexu. Ve vzkumu byly pouity sebeposuzovac kly zvislosti na cybersexu
CSAT, manifestn zkosti MAS, vyhledvn novho v oblasti sexu SSSS,
sebeinnosti pi kontrole sexulnho chovn SSES a vlastn dotaznk vytvo-
en pro ely tohoto vzkumu. Vsledky prce pin informace o problmo-
vch uivatelch cybersexu, o nsledcch problematickho chovn, se ktermi
se mohou potkat, a nabz vchodiska inn pomoci.
Klov slova:
cybersex, Internet, kompulsivn sexuln chovn, online sexuln aktivita, pro-
blematit uivatel, sexuln zvislost, uivatel cybersexu, zvislost, zvislost
na cybersexu.

Sexuální Závislost - Závislost Na Cybersexu - Studie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Sexuální Závislost - Závislost Na Cybersexu - Studie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Sexuální Závislost - Závislost Na Cybersexu - Studie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

SEXULN ZVISLOST

You might also like