SOU H R N I TALSK GRAM ATIKY

LENY ARTICOLI
Urit
Neurit nem mn.. Dliv
Podstatn jmno zan:
mu. r. en. r. mu. r.
en. r.
mu. r.
en. r.
- na samohlsku
j. .
l
l
un
un
dell
dell
mn. .
gli
le
degli
delle
- na s + souhl. i z
j. .
lo
la
uno
una
dello
della
mn. .
gli
le
degli
delle
- na souhlsku
j. .
il
la
un
una
del
della
mn. .
i
le
dei
delle
len urit se uv: u podst. jmen ble urench, zmnnch i chpanch obecn;
jedin. jev (il sole); jmen s pivlast. zjmenem (la mia casa); jmen s pd. jm. 3. st. (la pi bella
cosa); st lidskho tla, vztahuj-li se k podmtu (mi lavo le mani); abstrakt (la musica); hodin
(sono le sei); v ustlench rench (fare la spesa); u vlastnch jmen, maj-li pvlastek
(la piccola Maria); u pjmen v mn. . (i Medici); u svtadl, zem, kraj (la Toscana); vtch
ostrov (la Corsica), hor (le Alpi); ek (il Po) a jezer (il Garda); nkterch mst (il Cairo).
len neurit se uv: u podstatnch jmen neurench i chpanch jako pojem i typ.
len dliv se uv: pro vyjden neurit sti celku i u neuritho mnostv: bere
del vino - napt se vna, ale: un bicchiere di vino - sklenice vna.

Vynechv se po pedlokch, po zporu, po vrazech vyjadujcch mnostv, v otzkch.

len se vynechv: ped zjmeny ukazovacmi, tzacmi, neuritmi; v 5. pd;
u nkterch titul (don, donna, frate); u podstatnch jmen ltkovch (con latte); u msc a dn
(a gennaio); po in + nzev zem v en. rod (in Italia); po in + dopravn prostedek
(in treno); u odv s pedl. in a senza (senza cappotto); ve vazbch, ustlench rench,
pslovch, v npisech, nzvech, pi vyjadovn neuritho potu nebo mnostv.
P O D S TAT N J M N A S O S TA N T I V I
ROD: musk a ensk. Podle vznamu jsou mu. rodu mu. bytosti, nzvy vtiny
strom a ke, kov a chem. prvk, mo, ek a jezer, dn a msc, svt. stran. en. rodu
jsou en. bytosti, zpravidla nzvy plod, svtadly, zem, kraje, msta, ostrovy, nzvy vd.
Zakonen podst. jmen:
musk rod
ragazz -o student -e
Dal koncovky pro musk rod: -a (duca), -cida (omicida), -ista (turista), -ma (clima).
T: - (virt), -t (carit), -si (analisi);
ensk rod
ragazz -a croc -e
Sedm podst. jmen kon na -o: auto, dinamo, eco, mano, moto, radio, virago.
Rodov dvojice je mon tvoit nkolika zpsoby:
zmnou koncovky i pidnm ppony v enskm rod: -tore -trice (attore - attrice)
-a (signore - signora) -e -essa (conte - contessa)
-a -essa (duca- duchessa) -o -a (zio - zia) -e
zmnou lenu u podst. jmen zakonench -e (il nipote - la nipote), -cida (il suicida - la suicida),
-ista (il giornalista - la giornalista) a t -a (il collega - la collega)
nepravideln od stejnho zkladu: dio - dea, eroe - eroina
jinm zkladem: marito - moglie, padre - madre
u zvat pidnm slova maschio i femmina: la volpe maschio
Podstatn jmna sloen:
Rod se d rodem 2.sloky, je-li tvoeno dvma podst. jm.(ferrovia), pd.jm.+ podst.jm. (mezzanotte),
pslovcem + podst. jm. (sottopassaggio). Podst. jm. je mu. r., je-li tvoeno slovesem + podst.jm.
(cavatappi) i dvma slovesy (saliscendi). Dle 1. sloky - u spojen podst. jm.+ pd. jm. (pianoforte).
slo podstatnch jmen:
mn. . (konc.)
j. . (koncovka)
mn. . (konc.)
j. . (koncovka)
-a (en. rod)
-e
-o (en. i mu. rod)
-i
-i
-e (en. i mu. rod)
-i
-a (mu. rod)

Zakonen pdavnch jmen a tvoen mnonho sla

j. slo
mn. slo
1. pd. jm. s odlinm zakonenm v mu. a en. rod
-o /-a
-i /-e
2. pd. jm. se stejnm zakonenm v mu. a en. rod
-e
-i
3. pd. jm. nemnn v rod a sle pari, dispari, impari, avvenire, blu; pd. jm. sloen
z pedloky a pslovce (dappoco); pd. jm. oznaujc barvy ble uren dalm
podst. jmnem (i capelli nero carbone)
4. pd. jmna sloen mn koncovku jen u druh sti (sordomuto - sordomuti)
Pozn.: Bello se ped podst. jm. chov jako len urit; buono jako len neur. Pd. jm. santo ped
vlast. jmnem zanajcm na samohl. podlh elizi, u vlast. jm. na souhl. mu. rodu podlh apokop.
Elize je odpadn koncov nepzv. samohlsky ped samohlskou nsledujcho slova (lamica); oznauje
se apostrofem. Apokopa je odpadn koncov hlsky nebo slabiky (un buon amico, a gran fatica, voler bene).

PRAVIDELN A NEPRAVIDELN STUPOVN PDAVNCH JMEN

1. stupe (pozitiv) 2. stupe (komparativ)
3. stupe (superlativ relativn)
pi - meno grande
il / la pi - il / la meno grande
grande velk
Nkter pdavn jmna maj krom pravidelnch tvar t tvary nepravideln.
1. stupe
2. stupe
3. stupe relativn
3. stupe absolutn
buono dobr
migliore
lep
il migliore
nejlep ottimo
vborn
cattivo patn
peggiore hor
il peggiore nejhor pessimo velmi patn
grande velk
maggiore vt
il maggiore nejvt massimo maximln
piccolo mal
minore
men il minore
nejmen minimo
minimln
Srovnvn - NE vyjadujeme pomoc:
*DI ped podst. jm. bez pedl. nebo zjmenem: pi giovane di Franco (je mlad ne Franco);
* CHE v ostatnch ppadech: fa meno caldo che ieri (je mn teplo ne vera).
Stejn mra vlastnosti se vyjaduje pomoc vraz tanto quanto i cos come: sono
tanto stanco quanto te (jsem stejn unaven jako ty); cos ricco come te (je stejn bohat jako ty).

Superlativ relativn vyaduje srovnn s okolm: il pi bello di tutti (je nejhez ze vech)
Superlativ absolutn - vyjaduje vysok stupe vlastnosti (bez srovnn). Tvo se
z kmene pd. jmna + -issimo: bello bellissimo (velmi krsn). U jmen na -co, -go, -io,
vychzme z mn. sla mu. rodu nap. ricco ricchi ricchissimo; nkter tvary jsou
od latinskho zkladu nap. acre acerrimo; celebre celeberrimo.
Tvoen pd. jm. od sloves: viz SLOVESA - pest, dle nap. ppony: -evole (ammirare
ammirevole), -bile (realizzare realizzabile), -ivo (permettere permissivo).
Tvoen pd. jmen od podst. jmen: nap. pponou -ato,-uto (fortuna fortunato), -le
(posta postale), -are (popolo popolare), -ivo (sport sportivo), -ico (atomo atomico).
ZJMENA PRONOMI
Zjmena maj v italtin odlin pojet od etiny. Zjmeno je v it. jen to slovo, kter stoj samostatn.
Proto slova, kter tvo dvojici s podstatnm jmnem, jsou pokldna za pdavn jmna.

Podstatn jmna s ne uvedenmi koncovkami zpravidla tvo mnon slo takto:

-ca, -ga -che, -ghe (barca barche); -cia, -gia s pzvu. i -cie, -gie (bugia bugie), -cia, -gia
(pzvuk na kmeni) po samohl. -cie, -gie (valigie), souhl. -ce, -ge (gocce); -co -chi (parco
parchi); -go (lago, biologo) -ghi/-gi (pzvuk - 2. resp. 3. slabika od konce) (laghi, biologi);
-ico -ici (amico amici); -io (pzvu.) /-io (nepzv.) -ii/-i (zio zii, esempio esempi).
Podst. jm. v mn. sle nemnn: zakonen pzvu. samohlskou (citt), jednoslabinou
(re) nebo zkrcen (moto), jmna na -i (oasi), feminina na -ie (serie), konc souhlskou (film),
urit maskulina na -a (lama), podst. jmno dinamo.
Podst. jm. existujc jen v jedn. sle: ltkov, hromadn, abstraktn, oznaujc jedinen jevy.
Podst. jm. pomnon: oznauj pedmty sloen ze dvou nebo vce st - occhiali, forbici.
Nkt. podst. jm. mu. r. maj v mn. . tvar na -i a tvar en. r. na -a, nkdy maj stejn vznam
(i lenzuoli le lenzuola), jindy odlin braccio i bracci (ramena eky); le braccia (pae lovka).
Mnon slo sloench podstatnch jmen:
podstatn jmno + pdavn jmno (la cassaforte) ob sloky do mn. sla (le casseforti)
2 podst. jm. (la ferrovia); pd. jm. + podst. jm. (la mezzanotte); sloveso + podst. jm. v jedn.sle
(l asciugamano) druh sloka do mn. sla (le ferrovie, le mezzanotti, gli asciugamani)
2 podst. jm. psan zvl (jeden pojem) (il carro merci) prvn sloka do mn.. (li carri
merci); podst. jm. capo + dal podst. jm.: (il capobanda, il capolavoro) prvn i druh
sloka do mn.. (i capibanda, i capolavori)
sloveso + podst. jm. v mn. . (il cavatappi) (nkdy i v jedn. sle); 2 slovesa (il saliscendi)
nemn se (i cavatappi, i saliscendi)
Skloovn: pdov vztahy se vyjad. slovosledem a pedlokami. 1. pd bez pedloky,
2. p. obvykle pedl. di, 3. p. obvykle a, da, 4. p. bez pedl., 5. p. bez pedl. a lenu;
6. p. rzn pedl. su, di, in, di a 7. p. jmenn psudek bez pedl., dle pedl. con, da
Jmna obyvatel zem a mst se mohou pst s malm psmenem: romano man, ceco ech.
Zdrobnliny: tvo se nap. pponami -ino (ragazzo ragazzino), -etto (bacio bacetto).
Tvoen podst. jmen od pd. jmen: nap. ppony -ezza (alto altezza), -ia (geloso gelosia),
-izia (giusto giustizia), -it, -et, -t (felice felicit), -anza, -enza (elegante eleganza).
Tvoen podst. jmen od sloves: nap. ppony -azione (operare operazione), -mento
(cambiare cambiamento), -ura (chiudere chiusura), -aggio (lavare lavaggio) apod.
P D AV N J M N A A G G E T T I V I
Postaven: Pd. jmno stoj-za podst. jm., vyjaduje-li objekt. charakteristiku, je-li rozvinuto
pslovcem, stoj-li 2 a vce pd. jmen spolen (spojena e nebo o), i se jedn o ustlen
spojen; - ped podst. jm., vyjaduje-li subjektivn hodnocen, i se jedn o ustlen spojen.
Pozn.: Nkter pd. jmna mn svj vznam dle postaven: una grande donna velk ena
(charakterov) x una donna grande - velk postavou; una nuova borsa jin taka x una borsa
nuova nov koupen; un povero uomo uboh mu x un uomo povero chud mu.
Pd. jm. se shoduje s podst. jm. v rod a sle. Vztahuje-li se ke dvma podst. jm. stejnho
rodu v j. sle, je pd. jm. v j. nebo mn. sle. Jsou-li podst. jm. rznho rodu, je v mn. sle
mu. rodu. Jsou-li podst. jm. stejnho rodu a v mn. sle, shoduje se pd. jmno v sle i rod.
Vztahuje-li se k podst. jm. rznho rodu a sla, je pd. jm. nejastji v mn. sle mu. rodu.

ZJMENA OSOBN:
Podmtn
j. .
mn. .
io
noi
Osobn zjmena podmtn se stejn
1. os.
2. os.
tu
voi
jako v etin pouvaj pro zdraznn
3. os. mu. rodu
egli, lui, esso loro, essi a v zjmu srozumitelnosti pi stejnch
3. os. en. rodu
ella, lei, essa loro, esse slovesnch koncovkch pro rzn osoby.
zdvoilostn forma
Lei
Vengo io, non lui. Pijdu j, ne on.
Vykn: Obracme-li se na jednu osobu, uvme osobn zjm. lei a sloveso je ve 3.os. j. .
V mn. . se uv zjmeno loro a sloveso ve 3. os. mn. . (pouze v oficilnm jazyce).
(3. pd- pedmt nepm)
Pedmtn
Nepzvun zjmena stoj obvykle ped
nepzvun
(4. pd- pedmt pm)
1. os.
mi
ci
slovesem (i ve vt tzac a zporn).
2. os.
ti
vi
Vi penso spesso. Stoj-li za slovesem,
3. p. 3. os. m. r.
gli
gli
pak spolu tvo jedno slovo (imperativ, inf.,
3. os. . r.
le
gli
gerundium, pest min.) Posso aiutarti?,
zdvoilostn forma
Le
zvis-li vak infinitiv i ger. na uritm
4. p. 3. os. m. r.
lo
li
slovesnm tvaru, me stt zjmeno i
3. os. . r.
la
le
ped nm Ti posso aiutare?.
zdvoilostn forma
La
*Pozn.: lo a la ped samohl. maj zpravidla tvar l.
zvratn zjmeno
si
si
Jsou-li ve vt dv nepzvun osob. zjmena, pak pedmt nepm stoj ped pmm.
Dochz ke zmn tvar mi, ti, ci, vi na me, te, ce, ve (Te lo do. Dm ti to.). Gli a le se mn
na tvar glie, kter plat pro mu. i en. rod, ob sla i zdvoilostn osloven (Gliele porter.
Pinesu mu/j/jim/Vm je.). V postaven za slovesem: Posso dartelo? Mohu ti to dt?
Pedmtn pzvun
j. .
mn. .
Pzvun zjmena se uvaj:
1. os.
me
noi
a) pro draz: Chiamano lui, non lei.
2. os.
te
voi
b) po pedlokch: Vieni con me.
3. os. mu. rodu
lui
loro
c) po come: ho fame come te
3. os. en. rodu
lei
loro
d) ve zvolnch: Beato te!
zvratn zjmeno
s
s
Zjmenn stice CI - nahrazuje spojen s pedlokou a (Penso spesso a questa cosa. =
Ci penso spesso.) Uv se t v ad ustlench spojen (Non centro. Non ci vedo bene.)
Zjmenn stice NE - tato stice se pouv msto vazeb s pedl. di (Credi che abbia detto
la verit? - Ne dubito.), pi vyjden mnostv (Quanti romanzi hai letto? - Ne ho letti due.), msto
osobnho i pivlast. zjmena s pedl. di, da (Ho un amico in quella citt, ma da tempo non ne ho
pi notizie.) nebo m vznam pslovce msta (Arrivi da Praga? - S, ne arrivo.). Ve vt m
postaven jako nepzvun osobn zjmeno, me se tak pipojovat k infinitivu.
ZJMENA PIVLASTOVAC:
Jednotn slo
Mnon slo
zdvoilostn osloven
mio mj
nostro n
miei moji
nostri nai
Suo V
Suoi Vai
mia moje
nostra nae
mie moje
nostre nae Sua Vae Sue Vae
tuo tvj
vostro v
tuoi tvoji
vostri vai
tua tvoje
vostra vae
tue tvoje
vostre vae *Ve jmennm psudku
ped loro stoj vdy
suo jeho/jej loro jejich
suoi jeho/jej loro jejich
sua jeho/jej loro jejich
sue jeho/jej loro jejich
di: di loro - je jejich
Pivlast. zjmeno stoj obvykle ped podst. jm. a je doprovzeno lenem uritm, ppadn
lenem neuritm, ukazovacm nebo neur. zjmenem. len urit se vynechv u nzv
blzkch pbuznch (ne vak v mn. ., je-li ureno pd. jm., u zdrobnlin, u zjmena loro)
v doplku, pstavku, ve vokativu a v nkterch ustlench vazbch.
Neexistuje zvratn zjmeno pivlastovac - nahrazuje se zjm. pivlast. pro danou osobu.
Zjmenem PROPRIO lze nahrazovat zjmeno ve 3. osob jednotnho i mnonho sla.
Pivlastovac zjmena mohou tak nahrazovat podst. jm., pak maj len: i miei (moje rodina).

Pozn.: Nkter podstatn jmna v mnonm sle mn rod (il paio le paia).