vod do sociologie

1. pednka

7. 10. 2008

nejstar disciplna filozofie z n se oddlovaly disciplny ostatn

sociologie prvn vahy osvcenstv
zakladatel (?) Auguste Comte
francouzsk myslitel k Saint-Simona, co byl socialistick utopista
nejznmj dlo Kurz pozitivn filozofie 30. lta 19. stolet pouije pojem sociologie
sociologie byla budovna po vzoru prodnch discipln
snaili se objevovat zkonitosti ve spoleenskm vvoji
vymleli, jak spolenost ovlivovat a vytvet spoleensk systmy

Tradin sociologie
Marx
Durkheim, Weber
19. stolet
pelom 20. stolet zabvali se zejmna metodologi
Durkheim Francouz
sten navzal na Comteho
vychzel z pozitivn filozofie vili, e jde i v sociologii pozitivn zkoumat stejn jako ve
vdch prodnch
vytvoil hierarchii vd sociologie na vrcholu ostatn pod n
sociologie je natolik sloit, e jsme k n doli a dnes a bude dlouho trvat, ne
doshneme rovn, jakou mme ve vdch prodnch
studoval zejmna sociln fakty, vazby mezi nimi a to, jak lovka ovlivuj
sociln fakt je nco, co ns ovlivuje zevnjku, donucovacmi prostedky
napklad spolenost jako celek, sociln skupiny, prvo, nboenstv
Durkheimv pstup je zrove objektivistick vil, e sociln fakty jsou
hmatateln vci
napsal Studii o sebevrad (Suicide)
v dob, kdy il, mra sebevrad narstala
podobnou studii napsal i T. G. Masaryk trochu jin pstup
chtl zkoumat, m to zven mry je zpsobeno
zjistil urit zkonitosti
tak zjistil, e ne vechny jsou stejn a e ne vechny jsou individualistick akty
rozliil tyi typy sebevrad
egoistickou altruistickou
anomick fatalistick
egoistick sleduje vlastn prospch vnitn problm, vichni ostatn jsou mi
ukraden
altruistick ve prospch vtch celk, ne sebe nap. Jan Palach
anomick vychz z konceptu anomie nomos = norma, d
anomie stav, kdy pestvaj platit njak normy pracovn proces,
nboensk normy apod.
zjistili, e mra prv tchto sebevrad narst
fatalistick stav, kdy ve je normovno, peregulovno nap. vzen
Weber Nmec
zkoum zejmna jednotlivcovo jednn snail se mu porozumt
vytvoil nap. typologii jednn tyi (zjednodume na ti) ideln motivy jednn
1) racionln, elov
2) emocionln
3) tradin vychz z tradic a zvyk
vytvoil tak typologii moci
1) tradin monarchie, z otce na syna
2) charismatick nkdo se dostane k moci dky charisma; kdy ume, tak kon ta
legitimita
3) legln na zklad njakho systmu demokracie
napsal Protestantsk etika a duch kapitalismu

 podchycuje ir souvislosti, akoli se soustedil hlavn na jednotlivce

zkladn otzka, kterou si nepmo klade
pro kapitalismus vznikl v Evrop? pro ne jinde?
doel k tomu, e to bylo nboenstvm, a to protestantskm
ideov sfra protestantsk askeze a jednoduchosti ovlivuje i materiln,
relnou sfru proti tomu Marx vil, e toto funguje pesn naopak
2. pednka

14. 10. 2008

Marx Nmec
jeho pstup je odlin od pedchozch dvou autor
k Durkheimovi ho ve celistv pohled, ale zatmco u Durkheima vldne pesvden o
konsenzu jako pevldajc sle ve spolenosti, Marx vid konflikt jako tuto slu
zatmco Weber tvrd, e ideov sfra ovlivuje ve ostatn, tak Marx tvrd, e je to sfra
materiln, ekonomick, kter ve ovlivuje take jakoby naopak
i pi revolucch vdy pily nejprve zmny ekonomick a z toho potom plynouc zmny
kulturn a sociln
djiny jsou djiny tdnch boj
otroci otroki, feudl poddan, kapitalista dlnk
doufal, e sociologie umon vznik nov beztdn spolenosti, vyman dlnky z otroctv
apod.
konfliktn paradigma
zkladem vvoje ve spolenosti je boj, konflikt
sociologie se na univerzitch zaala pstovat podn a ve 20. stolet
nejprve byla centrem Evropa, zejmna Francie, potom do USA a odtamtud u nikdy zpt
Paradigmata sociologie
pojem paradigma
T. Kuhn studie o vdch tvrdil, e vda se vyvj pomrn jednoduchm zpsobem
kad vda se vdy dv na svt uritm pohledem paradigmatem
potom pijde jeden vdec, kter to tak dlouho nahlodv, a dojde k revoluci ve vd a zmn
tohoto paradigmatu cel vda pejde k tomuto
nap. ve fyzice newtonovsk paradigma einsteinovsk paradigma
pro to eme protoe sociln vdy vtinou v tomto reimu nefunguj
tchto paradigmat existuje vce najednou
ti, kdo nev, e jsou sociln vdy vdy tvrd, e dokud se nedojde k jednomu
paradigmatu, tak si nemohou tyto vdy kat vdy
ostatn tvrd, e Kuhn to nedomyslel a e tyto vdy jsou multiparadigmatick
zkladn paradigmata v sociologii
budeme je lenit do t zkladnch vtv
1) konsenzuln nebo strukturn-funkcionln
hlavnm inspirtorem byl Durkheim
klovou mylenkou je, e nejvt silou ve spolenosti je konsenzus, spolen mylenka,
kter dr spolenost pohromad
strukturn-funkcionln proto, e vychz ze spojen strukturalismu a funkcionalismu
strukturalismus
je jazykovdnho pvodu zakladatelem je Ferdinand de Saussure
zjistili, e slova nemaj vznam sama o sob, ale a s jejich postavenm ve
struktue jazyka nebo ve vt
v sociologii je dleit pochopit, e spolenost je ovlivnna svou strukturou
funkcionalismus
z biologie kad st tla m njakou funkci
v sociologii kolem sociologa je hledat, jakou funkci maj jevy ve spolenosti
clem tedy je dosahovn njakho konsenzu, pochopit strukturu a postaven vc v n, hledat
funkci jev ve spolenosti
tento obrzek se pozdji zaal hroutit byl nahlodvn jak zvenku, tak i zevnit
nap. Merton tvrdil, e ne vechno mus mt funkci, kter spolenosti prospv

 eufunkce dysfunkce pispv nepispv

manifestn latentn zjevn skryt
tvrdil zkoumejme ne to manifestn, to je zejm, ale to latentn
koncept nezamlench dsledk lidskho jednn
pokud vichni lid sml racionln, v co vil, tak to me mt nezamlen
dsledky
koncept sebenaplujcho se proroctv
nap. run na banky pokud je banka oznaena za insolventn, tak se vichni
seberou, pjdou si vybrat a banka se insolventn velmi rychle stane
Thomasv teorm americk sociolog
pokud lid nco povauj za reln, tak se to stane relnm
tak zavedl jin pstup ve tvorb tori
tvrdil, e celostn teorie jsou k niemu, protoe je nelze ani dokzat, ani vyvrtit
vytvel teorie tzv. stednho dosahu
teorie, kter se daj dokzat, protoe nejsou takovho rozsahu
teorie anomie
pro lid pchaj majetkovou trestnou innost
ve spolenosti existuj cle, jich by se mlo doshnout
jednm z nich je napklad majetek
existuj rzn prostedky, jak tchto cl doshnout
rozdlen osob do ty kategori
konformist prostedky +, cle +
+ akceptovan
inovtoi prostedky , cle +
neakceptovan
ritualist prostedky +, cle
zaadil tam byrokracii
nik prostedky , cle
2) konfliktualistick
pvod u Marxe
pvodem veho je konflikt ve spolenosti
konflikt u samozejm nen vidn mezi tdami, ale jinde
nap. Coester vid konflikt mezi manaery a podzenmi
frankfurtsk kola
Jrgen Habermass (?)
3) interpretativn
obrac svj pohled, na rozdl od dvou ve uvedench, na jednotlivce
jedinec a jeho interakce s ostatnmi utv spolenost
symbolick interakcionismus
zakladatel George Mead nikdy nic nenapsal neml potebu
jeho mylenky daly za vznik celmu tomuto smru
interakce utv spolenost, symbolick proto, e pracujeme se symboly
rzn perspektivy
dramatick perspektiva
kadodenn jednn je divadeln pedstaven
konsenzuln je dominantn do 60. let, potom zanaj ta druh dv, zejmna interpretativn,
pozdji potom konfliktualistick
3. pednka

21. 10. 2008

jet jeden pstup etnometodologie

sna se studovat kadodenn interakce lid mezi sebou a sledovat jejich smysluplnost
Harold Garfinkel
experimenty snail se naruit tu zabhlou kadodenn interakci
how are you? Im fine zabhl interakce, zkouel ji naruit tak, e to rozvdl
msto Im fine jak to mysl? psychicky? fyzicky?
na rznou diskuzi se kad dv jinak
nepmo to na rzn przkumy, protoe tvrd, e se nedaj vykldat, pokud neznme
kontext

Sociologick disciplny

djiny sociologie
teoretick sociologie
socilnvdn metodologie sdleno s ostatnmi socilnmi vdami
dl disciplny
sociologie rodiny kniha Sociologie rodiny (Mon)
sociln stratifikace studuje rozvrstven spolenosti
sociologie nboenstv
Durkheim, Weber jak upadal vznam nboenstv, tak se i snioval vznam tto
disciplny
sociologie prva psoben prva ve spolenosti
zkoumn socilnch deviac
sociologie nerovnosti a chudoby
ekonomick sociologie
sociologie vzdln

Sociologick oznaen spolenost

zkladn tyi vvojov stadia euroamerick spolenosti
archaick
prvobytn pospoln spolenosti, zaloen na rodovm principu, nboenstv vtinou
prodn, sbrastv, lov zve
studium tchto spolenost zasteuje antropologie
tradin
po neolitick revoluci, jednoduch strukturalizace spolenosti, vznik mst, mstskch stt,
feudalismus
existuje zde pomrn velk nerovnost mezi panovnky a poddanmi, tak velk nesvoboda
gramotn pouze velmi omezen skupiny obyvatelstva
modern
dal tak za vznik sociologii
potek nstup buroaznch revoluc a prmyslov revoluce
industrializace
do t doby nejvt vrobn silou zemdlstv pesun do prmyslu
zvyovn gramotnosti
zavedena povinn koln dochzka valn vtina spolenosti zskv schopnost st a
pst
urbanizace
pedtm vichni ili u svch pol na venkov pesun do mst, je tam tovrna
vznik masovch mdi
nejprve vznik novin
centralizace moci
vznik jednotn centralizovan stt, prvn stt
demokratizace
ve uveden procesy jsou na rzn rovni postupu
postmodern (?)
potky v architektue pes filozofii do sociologie
racionalizace (?)
zavrhnut vry v pokrok a ve vdeck poznn a jeho aplikaci (?)
dvody holocaust na vdeckch zkladech podobn atomov zbra
pestvaj platit morln pravidla (?)
dal typologie
D. Bell postindustriln spolenost
nastolil typologii preindustriln, industriln, postindustriln spolenost
pracuj vce lid v sektoru slueb ne v sektoru prmyslu
na vznamu nabv abstraktn vzdln proti vzdln konkrtnmu jak pracovat se
strojem
pohled na minulost, souasnost, budoucnost to, co m nejvy dleitost, se mn po ad
podle spolenost

 R. Ingelhart postmaterialistick spolenost

tvrd, e dleit je posun hodnotovch mtek materialismus postmaterialismus
protoe u jsou vichni dost bohat zanaj se zajmat o nemateriln vci
dleit je, e nov generace nem zkuenost s vlkou
G. Ritzer mcdonaldizovan spolenost
vypoitatelnost, efektivnost, pedvdatelnost
produkty McDonalds jsou vude stejn
se to do ostatnch sektor autor tvrd, e existuj mcuniverzity, mczdravotn
centra apod.
4. pednka

4. 11. 2008

Metodologie sociologickho vzkumu

sekundrn vzkum
ne zanu zkoumat, ml bych projt, co u je vechno vyzkoumno
to je sekundrn vzkum
existuj datov archivy, kde je mon zskvat jak pvodn data, tak i nkter ji vypotan vsledky
u ns napklad http://archiv.soc.cas.cz
zejmna dky internetu je tento vzkum umonn v nebval me
primrn vzkum
je to ten, co si sami realizujeme
akademick vzkum
aplikovan vzkum
nechv si ho nkdo realizovat a plat za nj
pat tam przkumy veejnho mnn a marketingov przkumy
rychlost vzkumu
nejrychlej bvaj przkumy veejnho mnn nap. exit polls (pi odchodu z volebn
mstnosti) pak s tm pibhnou do televize a je to za dv hodiny
rychl jsou tak bleskov vzkumy pr lid vybhne do ulic a veer je z toho hlavn zprva
akademick vzkumy jsou pomal zadte o grant pak se to rok zdr dostanete grant
ten je pak teba na dva roky a vce do toho pat i to, e si peteme knihu za rok, potom
pl roku pipravujeme vzkum, ten je do tdne hotov a my ho pak rok analyzujeme :-P
zdroje
akademick vzkumy vtinou stt, grantov agentury apod.
aplikovan vzkumy plat ho ten, kdo si ho zad
kvantitativn vzkum
zskvme daje od velkho potu lid stovky, tisce
vtinou odpovd na otzku kolik kolik lid je pznivci radaru
vzkum reln provd kontakt s respondentem pouze lehce pouen tazatel laik
zpracovn je vtinou zaloeno na statistickch procedurch
dotazovn vtinou pomoc dotaznku uzaven otzky, ano/ne, stupnice 15 apod.
kvalitativn vzkum
zskvme daje od menho potu lid jednotky, destky
odpovd spe na otzku pro pro jste pro/proti radaru
vzkum reln provd skuten vzkumn odbornk
zpracovn neexistuj tak rutinn operace
dotazovn pomoc diskuze polome otzku a ekme na odpov
obecn vzkumn metody aplikovateln v obou druzch vzkumu
dotazovn nejastj metoda
pozorovn ne moc asto
je mon ho aplikovat jako samostatnou metodu, ale vtinou v kombinaci s jinmi
metodami
zastnn a nezastnn osobn kamera apod.
neobtujc (non-obtrusive)
nap. technika obsahov analzy vezmu noviny a zjistm, kolikrt je kter slovo v nadpisu,
kolikrt v textu apod.
nebo v muzeu zmm, kde je nejvce prolapan koberec, a z toho zjistm, kter obraz je
nejoblbenj
experiment nastaven njakch podmnek podle vle vzkumnka a uvid se, co se stane

 nap. vzkum poslunosti pro tolik lid podlehlo nacistick ideologii Stanley Milgram
jsou laboratorn a pirozen podle podmnek pirozen v pirozenm prosted
etick pravidla vzkumu
zkoumanmu nesm bt uinna jma
zajitn anonymity zkoumanch
podmnka dobrovolnosti
Kvantitativn vzkum
dotazovn
nejastj skrze dotaznk
P2P tazatel s respondentem (osobn dotazovn, tuka a papr)
nejdra varianta
paprov vsledky se mus pevst do potae bu run, nebo skenovnm
je to pomalej
CAPI osobn dotazovn zprostedkovan potaem tot, jen mme pota
CATI osobn po telefonu
CAWI to u je neosobn po internetu
nejprogresivnj, protoe je to velmi levn
je to mnohem rychlej
dotaznk zaslan potou
dotaznk
rzn dlouh nesm bt pli dlouh, aby byl realizovateln
uzaven otzky respondent se nkam zakatulkuje
oteven otzky pro jste volil tuto stranu apod.
zpracovn tchto otzek je, e z toho ty katulky udlme a poslze
je lep udlat pilotn vzkum, abychom zjistili, jak by mohly bt ty odpovdi a pak
nepokldat oteven otzky
vybrn respondent
nhodn (pravdpodobnostn) vbr
nap. mm seznam vech a vyberu nhodn
vtinou ten seznam nemm, ale mm njak nadazen seznamy, take budu dlat
vcestupov vbr
vyberu nhodn obec, potom nhodn ulici, potom dm, byt, osobu
kvtn vbr
chceme zskat takov vzorek, aby odpovdal cel populaci
vbr se dl tak, aby odpovdal cel populaci, podle statickho adu teba
kvtn znaky vzdln, vk apod.
v akademickch vzkumech pevldaj pravdpodobnostn vbry
v aplikovanch potom spe kvtn technika
poet respondent minimln se k sto, przkumy veejnho mnn maj 5001000
velk akademick vzkumy tisce respondent
cena vzkumu pi tisci respondentech a k milionu korun
Kvalitativn vzkum
informace od nkolika mlo osob
zpracovvme zpravidla volnjm zpsobem
dva nejastj zpsoby
hloubkov rozhovory (in-depth interview)
jednodu strategie
hovory trvaj a dv hodiny vtinou je teba za takov rozhovor dt odmnu, jinak by se
s nmi tak dlouho nebavili
vtinou je pipraven pouze scn rozhovoru, nikoli konkrtn otzky
dlka hovoru se me i v jednom vzkumu liit podle hovornosti respondenta
rozhovor se vtinou nahrv, aby bylo zpracovn snaz a pesnj s dovolenm
respondenta
u bhem rozhovoru se zaznamenvaj nkter zkladn poznatky poln poznmky (field
notes)
zznam rozhovoru se potom pepe (hrozn prce)

 dnes u existuje rzn zpracovvac software, jednak pro pevod nahrvky na text, ale i pro
rzn analzy vslednch text
vybrn respondent
rekrutace snaha najt uchazee o takovto vzkum
me to bt dost sloit urit skupiny, a na urit skupiny se vtinou takovto
vzkumy sousteuj, me bt velmi tk dohnat k rozhovoru
potom to taky me ztroskotat na tch okolnostech teba nechtj nahrvn
skupinov diskuze (focus groups)
vzkumnk je modertor diskuze
jeho role je velice obtn prvnch nkolik takovch diskuz zench nezkuenm
modertorem bude pravdpodobn naprosto bezcenn
rekrutace je sloitj v tom, e musme lidi sehnat najednou na urit msto a urit as
vtinou se pouv pro vzkum v njak neprobdan oblasti protoe bychom ani nebyli schopni
sestavit kvantitativn vzkum dotaznk
cena vzkumu destky tisc a pr set tisc korun
nejvt mdou je dnes mixed methods kombinovn kvalitativnho i kvantitativnho vzkumu
5. pednka

18. 11. 2008

Dv koncepce sociologie (domc ten)

odlin pohled na role jedince versus struktury, ve kter ije
strukturn funkcionln teorie Talcott Parsons
vychz z pozice siln struktury systmu
ten model je naprosto obecn a plat pro vechny spolenosti
kad systm m njak poteby
AGIL adaptace, dosahovn cl, integrace, udrovn chodu
systm chovn organismu adaptace na prosted
systm osobnosti chceme dosahovat njakch cl
sociln systm role v socilnm systmu je soubor oekvanho chovn vyplvajc
z uritho statusu jedince
kulturn systm hodnoty, kultura
behaviorln teorie Georg Caspar Homans
siln pozice jednotlivce a jeho rozhodovn, jednn
pt zkladnch propozic jednn
propozice spchu
mme tendenci opakovat jednn, kter vede k spchu
propozice stimulu (podntu)
okolnosti spchu budu se snait zase najt ty stejn okolnosti, pokud pedtm pi
nich nsledoval spch
propozice hodnoty
hodnota spchu tak rozhoduje o tom, jestli budeme opakovat nebo provozovat
innosti, kter k nmu vedou
odmna me bt tak negativn trest
hraje roli tak pravdpodobnost, e ta odmna/trest pijde
propozice deprivace/uspokojen
vychz z ekonomie zkon klesajcho meznho uitku
stle stejnou odmnu nebudeme v uritm asovm okamiku cenit stle stejn
dest prek v rohlku u nen takovou odmnou :P
propozice frustrace a agrese
pokud mm njak oekvn odmny a ona nepijde, tak potom jednme
emocionln
mylenkov zdroje neoklasick mikroekonomie, poppad behaviorln psychologie, od n to m
ta ekonomie
vznikl z toho i dnes dleit proud teorie racionln smny
zajmav kniha dritel Nobelovy ceny Becker Teorie preferenc
6. pednka

25. 11. 2008

Kultura, socializace, sociln deviace

kultura
vechno, co lovk stvoil, a u hmotn i nehmotn
nehmotn normy, hodnoty
kultur je na svt vce ne jednotlivch stt (?)
kulturn prvky jsou neuviteln promchny
kulturn etnocentrismus kulturn relativismus pokud chce studovat ciz kulturu, mus ji
podn od zklad pochopit
kulturn univerzlie spolen prvky v kulturch jazyk, nboenstv, rodina, konflikt,
respektive vlka
kulturn ok stet, respektive setkn s jinou kulturou, protoe minimln v krtkm obdob ve
nahlme vlastn kulturou jsme etnocentrit
totln instituce vzen, koncentran tbory nejprve siln odpor proti mstn kultue
potom ale zalenn a po osvobozen nutn resocializace
socializace
zalenn do spolenosti neboli vstebn zejmna t nehmotn kultury spolenosti, v n se
jedinec nachz
kulturu v sob po narozen nemme, a tedy se j musme njak nauit respektive se do n zalenit
socializan teorie Freud, Piaget, Mead
Freud
dleit je lidsk sexualita a velk vznam dtstv pro vvoj jedince
Oidipv komplex
chlapci maj fixaci na matku
u chlapc dochz k pocitu, e konkurentem v matin pzni je otec
pozdji dochz k odpoutn od matky, pikln se k otci
hled si novou enu, ke kter si tu fixaci vytvo
dvata maj tak fixaci na matku
od matky se neodkln a vytv si pocit podzenosti mui
zkladn vvoj se odehrv v prvnch esti letech ivota
Piaget
mlad teorie 2. pol. 20 stolet
vnoval se dtem v cel sv praxi na rozdl od Freuda
existuje urit sled obdob, jak se dt zaleuje do spolenosti
tyi zkladn obdob
sensomotorick do 23 let
dt pouv zkladn smysly
je bezbrann, nic neum, pozn hlas matky a mon i otce
u se mluvit, ale mluv o tom, o em nem
u se dal sloitj pohyby zane chodit
preoperan 23 a 7 let
um mluvit u pomrn sofistikovan
rozvj zkladn schopnosti
u se zkladnm socilnm rolm, zejmna v rodin a ve kolce
konkrtnch operac od 7 do 1112 let
jsou rozvinuty zkladn operace, ovem nezn jejich abstraktn rozmr
formlnch operac od 12 let
zn abstraktn rozmr operac
Mead
to u je sociolog tamti byli psychologov
tak je dleit vvoj v dtstv
nejprve zan dt poznvat role vznamnch druhch hry na doktora, matku, otce
od 6 let vku u velice dobe rozum rolm zeveobecnnch druhch chpe pomrn
sloit abstraktn vztahy doke nahlet na sebe oima druhch rozum svm souasnm
a snad i budoucm rolm
rozdly mezi socializac mu a en
gender sociln charakteristiky pohlav
sex biologick charakteristiky pohlav

 N. Chodorow oponuje Freudovi to, e se eny neodpoutaj od matky, je in naopak

nadazenmi, protoe si v sob ponechvaj citovost, zatmco mui u pak nejsou schopni
citov vztah podn vbec navzat
hraky
dvtka panenky
chlapeci autko, zbra, vojky
zkladn kola
chlapci roci
dvata jsou hodn a piln
slabik Ema mele maso, mma m msu, tta m auto, chlapec nic nedl
sociln deviace
jednn, je neodpovd tomu, jak jsou nastaveny normy spolenosti
kriminalita, projevy souvisejc s psychickmi poruchami
perspektiva
biologick
velmi star smr mylen
deviace jsou zpsobovny pevldnm neho nekalho v tle
XYY teorie e jsou mui, kte maj takov geny, e jsou silnj, munj, a tedy
nchylnj k trestn innosti
proti XYY teorii
e to nen tmi geny, ale tm, e z tch gen vyplvajc sla a velikost toho
lovka ho svd k tomu, aby konal trestnou innost njak zakrsl chlpek se
s nmi urit nepust do rvaky, zatmco silk ano :P
7. pednka

2. 12. 2008
psychologick
vychzej z pedstavy typickho devianta, zloince
snaili se zjistit, jak je psychologick profil takovchto deviant
nkter teorie o rysech zloinc jsou sten aplikovateln, ale moc ne
podle Freuda socilnm deviantem se stv ten, kdo v ranm dtstv proval njak
traumata
sociologick
je jich vce vychzej z paradigmat, kter jsme si uvedli
strukturn-funkcionln teorie anomie viz 2. pednku
sociln deviace je zapinn spolenost, kter si d, aby lovk dosahoval
njakho spoleenskho cle, ale on mus volit jin prostedky, ne jsou
v souladu se spolenost
konfliktn
deviace vnucena spoleenskm uspodnm
vldnouc uruj zkonn pedpisy, a ty proto nemus bt pln
spravedliv k tm, co nevldnou
teorie diferenciln asociace
velk st kriminality je zpsobena tm, e dti ij v subkultue, kter m
kriminln nhledy na svt pijmou kulturu tto skupiny, a stvaj se tedy tak
socilnmi devianty
teorie situanho jednn a racionln volby
mnohdy ke zloinu dochz v dsledku pzniv situace k jejmu spchn
souvis s tm ta teorie racionln volby
pokud je ance na trest mal, tak i pes velk trest jet zloin konme
racionln rozhodnut posouzen rizik
teorie etiketizan
vvoj zloince je ovlivnn tm, jak se s nm nalo po nkterch prvnch, teba
nepli zvanch, pestupcch tj. primrn deviace
pokud bude potrestn tce, zsk nlepku a vznik u nj sekundrn
deviace
vytvoen kriminlnk je zpsobeno prvnmi pedpisy
relativita prvnch pedpis co neplat tady, plat jinde
nkter plat vude nezabije
v rznch kulturch je stejn jednn chpno odlin

 genderov teorie
eny jsou mn kriminln inn ne mui empiricky oveno
na to, pro tomu tak je, existuje mnoho teori
kriminologie
rozdln nakldn s rznmi lidmi
latentn kriminalita
spousta in se prost vbec neodhal vtinou hospodsk kriminalita
m men ance, e m nkdo odhal, tm spe to budeme dlat
Sociologie rodiny
deviace v rodin
dv nejastj katule
domc nsil
dve pevldalo nic takovho neexistuje, je to jejich vc, a si to vye sami
nzor, e to je spe vsadou chudch
ale je to vude take to nen pravda
asto jsou to tak policist, lkai vd, kam uhodit, aby to nebylo vidt
policist tak mohou teoreticky ovlivovat to trestn zen
trajektorie eny po zbaven se nsilnka
bu se k nsilnkovi vrt, nebo si najdou jinho, kter je stejn
dnes u z hlediska prva existuj nstroje, jak se brnit
sexuln obtovn
vtinou pachatel mui clem dcery
situace obti je jet komplikovanj ne u domcho nsil
dtem je vyhroovno smrt nebo je to soust njak pseudohry je to jen mezi
nmi, matka jet vtinou toho otce brn ped vyetovnm a dal
stn toho pachatele by padnul na celou rodinu, proto ta matka brn toho otce
ili je to sociologick tlak
rodina
souhrn vazeb na zklad pokrevnho pbuzenstv
dnes i osvojenm dt adopc
manelstv prvn a kulturn vazba mezi muem a enou
nuklern rodina
zkladn jednotka rodie a dti
vtinou spolu souij v jednom pbytku
rozen rodina
dal pbuzn tety, strcov, prarodie apod.
monogamn polygamn
monogamie v zpadn spolenosti je spe naivn pedstava ptomnost milenek a milenc
je pomrn bn
-gynie tkajc se en, -andrie tkajc se mu
proti XYY teorii
e to nen tmi geny, ale tm, e z tch gen vyplvajc sla a velikost toho
lovka ho svd k tomu, aby konal trestnou innost njak zakrsl chlpek se
s nmi urit nepust do rvaky, zatmco silk ano :P
polygynie Blzk vchod
polyandrie vysokohorsk kultury
vce mu, dti spolen, spolen stda i co :P
manelstv
u ns existuj dva typy satku civiln a crkevn
konec manelstv
dve ml soud pokyn snait se manelstv udret byly tam njak lhty
dnes u je to rychlej lze sepsat rozvodovou smlouvu, mus se vydit majetek a dti pak
to jde v podstat na hodinu
pokud to nejde lehce probhaj kolem toho soudn zen
uzavraj se pedmanelsk smlouvy, aby se eily ty budouc majetkov spory
dti z rozvedench rodin mohou mt problmy s hlednm partner
tak mvaj hor vsledky ve kole, ale vtinou jen bhem toho rozvodovho zen
alternativn monosti (ne)souit

dnes mnoho lid vol jin zpsob souit nesezdan nebo dokonce dn
fenomn asi poslednch 20 let
asi tetina dt je z nesezdanch manelstv to ale nek nic o tom, jestli se potom nevezmou
z hlediska teorie racionln volby vyplat se nesezdat se alespo v naich prvnch podmnkch

8. pednka

9. 12. 2008

Sociln stratifikace
spolenost se sestv z jedinc, kte si nejsou rovni, ale daj se zhruba lenit do skupin jedinc, ji jsou si
podobn
druhy sociln stratifikace
otroksk
lovk vs. otrok otrok m postaven vci
kastovn
dodnes v Indii
posun do ni kasty je mon v dalm ivot
posun do vy kasty nen mon
stavovsk
zaloen na velkm rozdlu mezi panovnkem a poddanm i nevolnkem
tdn
charakteristick pro obdob od buroaznch revoluc
pinleitost do tdy nen definin dna narozenm a nen nezmniteln
nleitost do tdy souvis vtinou s majetkem nebo vlastnictvm neho specilnho
dv teorie stratifikace souasn spolenosti
Marx
nahl na tdy jako na dichotomii dv tdy kapitalist a proletarit
ti maj vrazn protichdn zjmy
zjem kapitalist je dvat jim co nejmen mzdu a pivlastovat si co nejvce
nadhodnoty
zjem dlnk by mlo bt uvdomit si svou situaci, udlat revoluci a pejt k beztdn
spolenosti
mezilehl tdy
rolnci, drobn ivnostnci bez zamstnanc
vymezen tdy
nleitost k td je odvozena z majetkov zkladny vlastnm i nevlastnm kapitl
podle toho, kde se astn ve vrobnm procesu
Weber
upozornil na to, e dal klovou vc je, krom toho majetkovho postaven, presti
dal dleitou vc je prnik nzor lid se spolenmi zjmy se sdruuj nezvisle na
majetkovch pomrech
funkce sociln stratifikace
motivace kdo dl vc, m vc
sociln postaven
rozdl mezi mui a enami
v posledn dob se vak vce sociologie zabv tak rovnost mu a en
mezinrodn srovnvn postaven
nstroje nsleduj marxistick nebo weberovsk zpsob
dnes jsou klasifikace zaloeny na vce faktorech najednou multidimenzionln status
nvaznost na Webera
klov charakteristiky
pjem, pjem partnera ekonomick dimenze
nejvy dosaen vzdln
profese dimenze prestie profese
jak asto chodme do divadla, teme knihy, sledujeme televizi kulturn postaven
nepouv se pojem tda, ale spe vrstva
Gerhard Lenski
upozornil na problm, e lid mohou pociovat jako problematick, pokud jednotliv
dimenze si nejsou pli podobn

 inkonsistence statusu
jednotliv sloky si neodpovdaj
nap. vysok rove vzdln, profese, kultury, ale nzk pjmy
klasickou skupinou ped revoluc, kdo mli vysok pjmy, ale jinak nic moc, byli
hornci
lid se sna bojovat o to, aby se jednotliv sloky vyrovnaly
kognitivn disonance
lovk pociuje problmy, pokud jeho chovn je v rozporu s jeho znalostmi
take jednu strnku potla nap. kuk zane poprat, e to vznamn kod zdrav
fenomn pjmovch nerovnost
Lorenzova kivka zvislost % majetku na % lid
robin hood index kolik se mus perozdlit, aby byla rovnost
Gini index plocha mezi ideln a skutenou kivkou lomeno plochou pod ideln kivkou
nerovnosti vzdln
marxistick perspektiva
vichni lid by mli mt stejn vzdln co nejvy
pen se vzdln z jedn generace na druhou?
co brn lidem, aby doshli vyho vzdln?
nerovnosti v kulturn oblasti
neexistuje jednoduch zpsob men
pojem kapitl
dnes se bn pouv, e ve vech tchto oblastech mme njak kapitl
ebky prestie
presti povoln
viz CVVM
9. pednka

16. 12. 2008

termn testu ter ve zkoukovm obdob ve 12.30 i 13.15

bude sdleno co pesn vdt z Giddense a jinak z pednek
Sociologie byrokracie organizace
instituce je v sociologii jakkoli uznvan zpsob chovn lid
nap. rodina, kolstv, nboenstv
organizace je konkrtn formalizovan byrokratick uspodn lidskho chovn
nap. konkrtn nemocnice, konkrtn kola, crkev apod.
setkvme se s nimi zcela bn
nrst potu organizac je charakteristick pro vvoj spolenosti
toho si vm sociologie a zan se tm zabvat
Weber
popisoval byrokracii, jak funguje, jak m znaky, kam to spje
tradin
charismatick
legln
charakteristick pro modern spolenost
znaky
jasn hierarchick uspodanost sloek byrokracie
byrokrat prochzej systmem kolen jsou profesn pipravovn na vkon byrokratick
sprvy
byrokrat nedr v rukou pmou moc, ta je jim delegovna nkm, ani nevlastn to, s m
operuj, ta pat sttu
Weber nahlel na byrokracii vesms pozitivn myslel si, e je pro sloit spoleensk uspodn
takov byrokracie nutn
existuj psan pravidla, kter se v tto byrokratick sprv uplatuj
byl to pomrn idealistick pohled
potom pichzej jin pohledy
humanistick perspektiva
zkoumn lidskch vztah

 Mayo dlal experimenty v 30. letech

experimenty v tovrn
jak se bude mnit vkon, kdy budeme mnit zkladn fyzick pracovn podmnky
zjitnm mlo bt, e ty zhoren podmnky budou zpsobovat hor vkon
omezen intenzity svtla ale napklad nezpsobovalo snen vkonu, nkdy dokonce
zpsobovalo zven produktivity
zjistilo se, e vznamnou slokou jsou jaksi neformln vazby mezi pracovnky, kte
se, kdy vidli, e je na n soustedna pozornost, semkli a doshli vtho vkonu
dolo ke zpochybnn toho Weberova tvrzen, e m lep jsou pravidla, tm lep bude
organizace
protoe mohou vznikat neformln struktury, kter mohou funknost formln
struktury naruovat
Robert King Merton strukturn-funkcionalistick perspektiva
klasick strukturn-funkcionln dlen viz ve
pouil pro byrokraty katulku ritualist tedy dodruj jasn dan pravidla, ale u nedbaj na
to, e jejich cl je pomhat tomu, kdo pijde za tm byrokratem
dochz k pemstn cl clem se tedy stalo dodrovn pravidel, nikoli pomoc
byrokracie organizace
Michele Foucalt
zkoumal to, jak se v modernch spolenostech uplatuje moc
Benthamovo panoptikum jeden stoj tam, kde m monost sledovat njak okruh lid
kolem sebe a ty vlastn me kontrolovat
Foucalt k, e to podobn funguje i v dnench spolenosti
to se potom zkoum, zda to tak skuten funguje
Michele Croizer
vydal nkolik knih, kter se vnuji byrokracii a organizaci
popisuje, jak existuj ty rzn rovn byrokrat ti nahoe by mli vldnout
ale ve skutenosti ti dole odfiltrovvaj informace, ti nad nimi potom taky, aby si
uchovali svoje postaven, ti nahoe u nic nev, ale to vd, a proto radji nerozhoduj
Peterson
zkon absolutn nekompetence
plat, e lid jsou v njakch hierarchich povyovni tak dlouho, a se dostanou na
pozici, na kterou u nesta
povyujeme ho nejprve, protoe je schopn, pozdji ho pestaneme povyovat, kdy u
vme, e by tu vy funkci nezvldl, ale nevyhodme ho
funguje to jen proto, e vtinou vtina jet nen v tomto stadiu
Sociologie malch skupin
piblin do 30 osob
nejvznamnj vzkumnickou strategi je sociometrie
men spoleenskch vzdlenost v tchto skupinch
zavedl ji sociolog Moreno dodnes se z toho vychz
pokud ta struktura nen optimln, aby to fungovalo, tak navrhoval zmnu
u ns byla oblbena za minulho reimu
z toho potom vyjde njak struktura, uprosted n je ten, s km se komunikuje nejvc, ti, se ktermi
se nekomunikuje, jsou na okraji
dnes
sociln mapovn, mapovn socilnch st
uita potaov technika
10. pednka
termny ti terky od 13. 1. stejn asy jako v SISu 2. tden v J1037
Giddens kapitoly 13, 5, 7, 8, 10, 11, 14 (strun), 19, 20

Globalizace a jej dopady

aspekty ekonomika, kultura, mdia, rodinn a sociln ivot

6. 1. 2009

 ekonomika
u dve existoval i mezinrodn obchod a podobn rozdln je ale mra ta se dov
nkolikrt znsobila
politika
vznik mezinrodnch politickch organizac
westernizace, amerikanizace
vane to z USA
dopady
sociln
promna ivotnch styl
vznik globlnch styl
jeden typ vrobk, jeden seril vude apod.