25.7.

2006

edn vstnk Evropsk unie

CS

C 172/1

I
(Informace)

RADA

Zvry Rady o Evropskm ukazateli jazykovch kompetenc

(2006/C 172/01)
RADA EVROPSK UNIE,

s ohledem na:
strategick cl, kter byl pro Evropskou unii stanoven na
zasedn Evropsk rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. bezna 2000 a kter byl znovu potvrzen na zasedn Evropsk
rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. bezna 2001, stt se
nejkonkurenceschopnj a nejdynamitj znalostn ekonomikou
na svt schopnou udritelnho hospodskho rstu s vtm
potem pracovnch mst, s lepmi pracovnmi msty a vt
sociln soudrnost;
mandt udlen zasednm Evropsk rady v Lisabonu Rad
ve sloen pro vzdlvn, aby provedla celkovou reflexi ohledn
konkrtnch budoucch cl vzdlvacch systm se zamenm na
spolen zjmy a priority pi respektovn nrodn rozmanitosti (1);
usnesen Rady ze dne 14. nora 2002 o podpoe jazykov
rozmanitosti a jazykovho vzdlvn (2), kter mimo jin
zdraznilo, e:
znalost jazyk je jednou ze zkladnch dovednost, kterou
potebuje zskat kad oban, aby se mohl inn podlet na
ivot evropsk znalostn spolenosti, a kter tud usnaduje
zalenn do spolenosti a sociln soudrnost; a e
vechny evropsk jazyky maj z kulturnho hlediska
stejnou hodnotu a dstojnost a tvo nedlnou soust
evropsk kultury a civilizace,
a kter vyzvalo lensk stty, aby vytvoily systmy uznvn
kompetenc v oblasti jazykovch znalost na zklad spolenho
evropskho referennho rmce pro jazyky vypracovanho Radou
Evropy;
(1) Dokument SN 100/1/00 REV 1, odstavec 27.
(2) . vst. C 50, 23.2.2002, s. 1.

zvry ze zasedn Evropsk rady v Barcelon ve dnech

15. a 16. bezna 2002 (3), kter:

potvrdily podrobn pracovn program tkajc se krok

navazujcch na cle systm vzdlvn a odborn
ppravy (4),

vyzvaly k dalm opatenm ke zlepen osvojovn

zkladnch dovednost, zejmna vukou alespo dvou
cizch jazyk od tlho vku a

vyzvaly k zaveden ukazatele jazykovch kompetenc

v roce 2003;

zvry Rady o novch ukazatelch v oblasti vzdlvn

a odborn ppravy z kvtna roku 2005 (5);

sdlen Komise Evropskmu parlamentu a Rad nazvan

Evropsk ukazatel jazykovch kompetenc (6);

nvrh doporuen Evropskho parlamentu a Rady

o klovch kompetencch pro celoivotn uen (7), kter
definuje komunikaci v cizm jazyce jako klovou kompetenci;

sdlen Komise Rad, Evropskmu parlamentu, Evropskmu

hospodskmu a socilnmu vboru a Vboru region
nazvan Nov rmcov strategie pro mnohojazynost (8);
(3) SN 100/1/02 REV 1.
(4) pijat Radou ve sloen pro vzdlvn dne 14. nora 2002 (.
vst. C 142, 14.6.2002, s. 1).
(5) . vst. L 141, 10.6.2005, s. 7.
(6) Dokument 11704/05 - KOM(2005) 356 v konenm znn.
(7) Dokument 13425/05 - KOM(2005) 548 v konenm znn.
(8) Dokument 14908/05 - KOM(2005) 596 v konenm znn.

C 172/2

CS

edn vstnk Evropsk unie

ZNOVU POTVRVZUJE, e

znalost cizch jazyk nejen pomh podporovat vzjemn

porozumn mezi nrody, ale je i pedpokladem mobiln
pracovn sly a pispv ke konkurenceschopnosti hospodstv Evropsk unie;

pravideln sledovn vykonan prce a pokroku za pouit

ukazatel a kritri, je umouje urit osvden postupy
s clem zajistit strategick veden a zen krtkodobch i
dlouhodobch opaten pracovnho programu Vzdlvn
a odborn pprava 2010, je podstatnou soust Lisabonskho procesu;

25.7.2006

prostednictvm spolenho souboru test zadanch

reprezentativnmu vzorku clov populace v kadm
lenskm stt;

z reprezentativnho vzorku k v systmu vzdlvn a odborn ppravy na konci rovn ISCED 2;

pokud ped koncem rovn ISCED 2 nen druh ciz

jazyk vyuovn, mohou se lensk stty v prvnm
kole shromaovn daj rozhodnout, e pro
druh ciz jazyk shromd daje od k na rovni
ISCED 3;

UZNV, e
u tch jazyk, u nich v danm lenskm stt
existuje vhodn reprezentativn vzorek studujcch;
jsou potebn opaten pro npravu souasn situace, kdy
neexistuj spolehliv srovnvac daje o vsledcch vuky
a studia cizch jazyk;

takov opaten mus bt zaloena na shromaovn daj

pomoc objektivnch test jazykovch znalost, vypracovanch a vykonvanch tak, aby byla zajitna spolehlivost,
pesnost a platnost takovch daj;

takov daje maj potencil pomhat pi urovn a sdlen

osvdench postup v rmci politik jazykovho vzdlvn
a metod vuky jazyk prostednictvm poslen vmny
informac a zkuenost;

lensk stty potebuj jasnj pedstavu o praktickch

a finannch opatench, je budou vechny muset uinit za
elem provdn Evropskho ukazatele jazykovch
kompetenc;

vsledky test by mly bt zaloeny na stupnici spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky (1);

vzhledem k tomu, e uznvn jazykov rozmanitosti je

jednou z hlavnch hodnot Evropsk unie, ml by bt
ukazatel zaloen na dajch tkajcch se znalosti vech
ednch jazyk Evropsk unie vyuovanch v Unii
jakoto ciz jazyky; z praktickch dvod by vak bylo
vhodn, aby v prvnm kole shromaovn daj byly
testy provedeny v tch ednch jazycch Evropsk unie,
kter jsou v lenskch sttech vyuovny nejvce
v takov me, je je dostaten pro zajitn dostaten
velkho vzorku testovanch osob;

lensk stty samy ur, kter edn jazyky budou

testovny;

ZDRAZUJE, e

pi vvoji ukazatele by mla bt pln respektovna odpovdnost lenskch stt za organizaci svch vzdlvacch
systm a nemlo by pi nm dojt k nadmrnmu administrativnmu a finannmu zaten dotynch organizac
a instituc;

ukazatel by ml zhodnotit kompetenci ve tyech aktivnch a pasivnch dovednostech; z praktickch dvod

by vak bylo vhodn, aby v prvnm kole shromaovn
daj byly testy provedeny se zamenm na ti jazykov dovednosti, je lze vyhodnotit nejrychleji (tj. porozumn mluvenmu projevu, porozumn psanmu
projevu a psan projev),

metoda shromaovn daj by mla zohlednit pedchoz

prci v tto oblasti na mezinrodn rovni a na rovni Unie
a lenskch stt a mla by bt vypracovna a provdna
nkladov efektivnm zpsobem,

metodika pouvan pro tyto testy by mla bt poskytnuta tm lenskm sttm, kter ji chtj vyut pro
vlastn vypracovn test v jinch jazycch;

Evropsk ukazatel jazykovch kompetenc mus bt

zaveden co nejdve v souladu s tmito podmnkami:

rovn by mly bt shromaovny vhodn kontextuln informace, je napomohou pi vyhodnocen

nepmch faktor;

mly by bt shromaovny daje o kompetencch

v prvnm a druhm cizm jazyce:

(1) Spolen evropsk referenn rmec pro jazyky: uen, vuka, hodnocen,
vypracovan Radou Evropy.

25.7.2006

CS

edn vstnk Evropsk unie

VYZV Komisi, aby

pi nejbli pleitosti vytvoila poradn vbor (Poradn
vbor pro evropsk ukazatel jazykovch kompetenc)
sloen ze zstupc jednotlivch lenskch stt a jednoho
zstupce Rady Evropy, jeho mandtem bude radit Komisi
v odbornch otzkch, jako jsou:
specifikace nabdky v rmci nabdkovho zen pro
vytvoen testovacch nstroj;
hodnocen prce dodavatele;
vhodn opaten, normy a technick protokoly pro
shromaovn daj v lenskch sttech, s ohledem
na potebu pedchzet nepimen administrativn
a finann zti lenskch stt;
s clem pomoci lenskm sttm urit, co pro n uveden
innost znamen z organizanho hlediska a z hlediska
zdroj, nejprve povila uveden vbor kolem vypracovat

harmonogram prce a podrobnj

a organizace test, vetn:

C 172/3
popis

struktury

velikosti vzorku;
preferovan testovac metody a
preferovanch
opaten
pro
provdn
s pihldnutm k monostem e-testovn;

test,

minimln velikosti vzorku, kter by mla bt urujc

pro to, zda bude test uritho jazyka poskytnut lenskm sttm;
do konce roku 2006 podala Rad psemnou zprvu
o pokroku v dan innosti, poppad o jakchkoli nevyeench otzkch;
VYZV lensk stty, aby:
uinily vechna opaten nezbytn pro pokrok v procesu
zavdn Evropskho ukazatele jazykovch kompetenc.