esk koln inspekce

Frni rmka 37, 150 21 Praha 5

Tematick

zprva

Rovnost pleitost pro vzdlvn cizinc

v esk republice

Praha, nor 2008

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

Obsah

1 Zkladn informace o tematicky zamen inspekci 3

2 Inspekn zjitn . 3
2.1 Veden kol v oblasti vzdlvn k-cizinc
2.1.1 Zastoupen k-cizinc a postupy kol pi jejich zaazovn

do vzdlvn .. 3
2.1.2 Strategie, plnovn a zen kvality vzdlvn k-cizinc 4

2.2 Pedpoklady kol ke vzdlvn k-cizinc . 5

2.2.1 Personln podmnky .. 5
2.2.2 Materiln podmnky .. 6

2.3 Prbh a vsledky vzdlvn k-cizinc ... 6

2.3.1 Podpora k-cizinc pi zaleovn do vuky ........................ 6
2.3.2 Podpora rovnch pleitost a rozvoje osobnosti k-cizinc . 6
2.3.3..Vsledky vzdlvn k-cizinc . 7

3 Zvr ... 7
Autorsk kolektiv . 8

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

Zkladn informace o tematicky zamen inspekci

Na zklad zadn MMT, kter vychzelo z usnesen vldy esk republiky ze dne
8. nora 2006 . 126 ke Koncepci integrace cizinc v roce 2005, provedla esk koln
inspekce ve kolnch rocch 2005/2006 a 2006/2007 inspekn innost tematicky zamenou
na vzdlvn cizinc.
Clem inspekce bylo zskat podrobnj poznatky o zajitn rovnosti pleitost pro
vzdlvn k-cizinc v eskch kolch. K dosaen cle stanovila inspekce nsledujc
koly tematickho eten:
zjistit zastoupen k-cizinc a postupy kol pi jejich zaazovn do vzdlvn;
zjistit a analyzovat pedpoklady kol ke vzdlvn k-cizinc;
zjistit a zhodnotit prbh a vsledky vzdlvn k-cizinc.
eten probhlo ve vech krajch, koly byly postupn vybrny ze seznamu elov
uspodanho podle potu k-cizinc zapsanch ke koln dochzce v danch kolch.
V prvnm sledovanm obdob byly do vbrovho souboru zaazeny zkladn a stedn koly
s absolutn nejvymi poty k-cizinc, ve druhm obdob v poad dal. dn kola
nebyla vybrna dvakrt.
Tabulka 1

Vkonov parametry tematickho eten

Parametr

1. sledovan obdob - 2005/2006

2. sledovan obdob - 2006/2007

31 zkladnch kol
11 stednch kol (5 gymnzi,
6 stednch odbornch kol)
2 zkladn umleck koly

Vbrov soubory
kol

28 zkladnch kol
5 stednch kol (4 gymnzia,
1 konzervato)

Clov skupiny

Metody eten

analza dokumentace kol

rozhovory s editeli a s pedagogickmi pracovnky povenmi
funkcemi v metodickch a poradnch orgnech koly
rozhovory s uiteli vyuujcmi ky-cizince
rozhovory s ky vetn k-cizinc
hospitace vuky ve tdch navtvovanch cizinci

Termn eten

editel kol
uitel vyuujc ky-cizince
dal uitel
ci-cizinci navtvujc v danm kolnm roce vybran koly (viz
ploha)

kvtenerven 2006

prosinec 2006nor 2007

Inspekn zjitn

2.1 Veden kol v oblasti vzdlvn k-cizinc

2.1.1 Zastoupen k-cizinc a postupy kol pi jejich zaazovn do vzdlvn
Ve kolch vybranch k eten ve kolnm roce 2005/2006 bylo k 30. z 2005
v celkovm potu 17 357 k 1 188 (6,8 %) cizinc z 41 zem, z nich 284 pibylo v danm
roce. Pomrn zastoupen k-cizinc se liilo jak v jednotlivch kolch (od 2,4 %
do 15,7 %), tak i v regionech, piem nejvy bylo v Praze a v Karlovarskm kraji.

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

V dalm sledovanm obdob (koln rok 2006/2007) byl vzhledem ke zpsobu vbru
kol podl k-cizinc absolutn ni, avak ni bylo i jejich relativn zastoupen
z celkovho potu 21 678 k evidovanch k 30. z 2006 bylo pouze 833 (3,8 %) cizinc
z 34 zem. V jednotlivch kolch se pomrn zastoupen pohybovalo od 0,9 % do 13,5 %,
v regionech od 2,0 % do 13,0 %, nejvy bylo v krajch Karlovarskm a Jihoeskm.
V mezironm srovnn daj ze kol sledovanch ve druhm obdob nejsou vraznj
rozdly, dolo vak ke znan, tm 20% migraci k-cizinc.
V obou sledovanch obdobch poetn vrazn pevaovali cizinci ze zem, kter
nejsou lenskmi stty Evropsk unie - 89,1 % z celkovho potu k-cizinc v roce
2005/2006 a 69,8 % v nsledujcm roce, nejastji z Vietnamu, Ukrajiny a Ruska. Vtina
tchto cizinc pedloila doklady o povolen k pobytu na zem esk republiky. Ojedinle
vak byly zjitny i ppady, e platnost povolen k pobytu skonila ji ped zahjenm
inspekce.
Nejpoetnj skupinou cizinc pochzejcch z lenskch stt Evropsk unie byli
v navtvench kolch Slovci 81,6 % z celkovho potu k-cizinc z 9 zem EU v roce
2005/2006 a 69,8 % z potu k-cizinc z 8 zem EU v nsledujcm obdob.
Vtina cizinc prochz pi pijmn do zkladnch i stednch kol standardnm
pijmacm zenm. koly pihlej k vku ka, jeho pedchozmu vzdln a znalosti
eskho jazyka, piem nkterm je v souladu s platnm pedpisem zkouka z eskho
jazyka promjena.
Vstupn znalost eskho jazyka byla ovovna pevn pohovorem nebo jeho
kombinac s psemnm testem, ojedinle prostednictvm vyuujcch bhem prvnch dn
vuky. Podstatn st k-cizinc (83 % v roce 2005/2006, resp. 95 % v nsledujcm roce)
vzdlvanch ve sledovanch kolch ke dni inspekce ovldala pi pijet esk jazyk
na rovni, kter jim umonila bezproblmov zaazen do vuky. Vtina cizinc byla
zaazena do bnch td, v ppad nedostaujc znalosti eskho jazyka do niho ronku,
ne odpovdalo jejich vku.
Pomrn vysok podl k-cizinc (70 %-80 %) s nedostaujc znalost eskho
jazyka byl v obdob 2005/2006 zjitn ve tyech navtvench kolch. V nsledujcm
obdob byl stav lep, jen ve dvou kolch nezvldla esk jazyk na potebn rovni piblin
polovina k-cizinc. Pouze v jedinm ppad byl cizinec zaazen do podstatn niho
ronku, ne vkov pat. kola pro jeho vzdlvn sice zpracovala individuln pln, ale
bez monosti pozdjho pestupu do vyho ronku.
Vtina k-cizinc s nedostaujc znalost eskho jazyka nepochzela ze zem
Evropsk unie, proto se na n nevztahuje monost absolvovat bezplatnou ppravu k zalenn
do zkladnho vzdlvn zajiovanou krajskmi ady podle 20 odst. 5 psm. a) kolskho
zkona. Toto ustanoven zkona vyuvali v prvnm sledovanm obdob tyi a v druhm ti
ci-cizinci ze zem Evropsk unie. Podporu vuky mateskho jazyka a kultury zem pvodu
zajiovanou krajskmi ady podle 20 odst. 5 psm. b) kolskho zkona vyuval pouze
jeden k-cizinec ze zem EU, a to ve kolnm roce 2006/2007.
2.1.2 Strategie, plnovn a zen kvality vzdlvn k-cizinc
Koncepn zmry kol ve vzdlvn k-cizinc obecn vychzej z nrodnch
i krajskch strategickch dokument, avak konkrtn cle v tto oblasti koly vtinou
nestanovuj. Pokud jsou cle formulovny, pak zpravidla jen rmcov se zamenm na
vechny ky bez rozdlu sttn pslunosti. Znanou obecnost se vyznauje i koncipovn
aktivit zamench na multikulturn vchovu, jde spe o jejich intuitivn vbr a zaazovn,
ne o systematicky plnovan a sledovan proces (viz tabulka 1, str. 5). Pouze ve dvou
gymnzich a v jedn zkladn kole byl ve kolnm roce 2006/2007 ji zpracovn VP a byla
4

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

zde patrn velmi dobr koncepn pipravenost ke vzdlvn cizinc i k realizaci

multikulturn vchovy. Tyto koly usiluj o inkluzi cizinc a d se zsadou vzjemnho
respektu pi zachovn zkladnch odlinost. Vtina ostatnch kol spe povauje za
standardn a sprvn stav pln splynut k-cizinc s novm prostedm.
Tabulka 1

Hodnocen koncepnch zmr vzdlvn k-cizinc a multikulturn vchovy

Dosaen stupe hodnocen
(daje v %)
Vybran ukazatele hodnocen
koln rok

Vazba na strategick a koncepn

dokumenty R a kraj
Stanoven cl v klovch oblastech
vzdlvn k-cizinc
Stanoven cl v oblasti multikulturn
vchovy
Pipravenost koly na realizaci
multikulturn vchovy

nadprmr

prmr

podprmr

30,2
13,6
27,4
15,9
32,7
11,4
36,2
20,5

57,8
70,5
60,6
72,7
55,3
63,6
57,8
75,0

12,0
15,9
12,0
11,4
12,0
25,0
6,0
4,5

2005/2006
2006/2007
2005/2006
2006/2007
2005/2006
2006/2007
2005/2006
2006/2007

Veden kol, uitel i dal pedagogit pracovnci se vak i pes uveden nedostatky
vcelku dobe orientovali v praktick denn problematice vzdlvn a vchovy k-cizinc.
editel eln delegovali kompetence na dal pedagogick pracovnky, nejastji na
vchovn poradce, koln metodiky prevence sociln-patologickch jev nebo na tdn
uitele. Ve kolnm roce 2006/2007 byla nap. v jedn kole ustavena a tak aktivn pracovala
zvltn komise zamen pmo na vzdlvn k-cizinc.
Vzdlvn k-cizinc nen analyzovno samostatn, jeho hodnocen se stv soust
postupn vytvenho systmu vlastnho hodnocen koly. Aktivity v multikulturn vchov
jsou prezentovny ve vronch zprvch kol, asto vak jen jako pouh vet nebo
konstatovn bez vyhodnocen innosti (nap. v roce 2006/2007 ve 20 % navtvench kol).

2.2 Pedpoklady kol ke vzdlvn k-cizinc

2.2.1 Personln podmnky
V obou sledovanch obdobch se na vuce k-cizinc podlely v prmru ti tvrtiny
z celkovho potu pedagogickch pracovnk navtvench kol. Asi 60 % z nich bylo
schopno se s nimi v poten fzi vzdlvn domluvit. Komunikace s ky-cizinci, pp.
i s jejich rodii, probhala nejastji v anglitin, rutin nebo nmin. V dosaenm stupni
jazykovho vzdln uitel vyuujcch ky-cizince pevaovala maturitn zkouka,
certifikty a osvden z kurz nad vysokokolskm studiem cizho jazyka nebo nad
mezinrodn uznvanmi certifikty a zkoukami.
koly podporuj dal vzdlvn pedagogickch pracovnk v cizch jazycch, motivace
uitel vak nesouvisela pouze s ppravou na vzdlvn k-cizinc. V obdob 2005/2006
se z potu pedagogickch pracovnk vyuujcch cizince zastovalo 24 % rznch forem
dalho jazykovho vzdlvn (nap. prohlubovn odborn kvalifikace, ast v kurzech pro
standardizovanou jazykovou zkouku a v projektech MEJA, Brna jazyk, Jaro). V dalm
sledovanm obdob se v cizch jazycch vzdlvala piblin ptina uitel zkladnch kol
a desetina pedagogickch pracovnk navtvench stednch kol.
Ve vzdlvn k multikulturn vchov I zjistila znan rozdly mezi navtvenmi
kolami. Ve kolnm roce 2005/2006 se ho zastovalo celkem 16,5 % pedagogickch
pracovnk, ve 13 kolch vak ani jeden, naopak ve dvou byly prokoleny cel pedagogick
sbory. Ve kolch navtvench v obdob 2006/2007 se v multikulturn vchov spe
5

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

vzdlvali vchovn poradci nebo koln metodici prevence sociln-patologickch jev,

ast uitel byla pouze vjimen vy ne 2 a 3 ze koly. V jedin kole byli v oblasti
multikulturn vchovy prostednictvm jednorzovho semine prokoleni vichni uitel.
V jednom z kraj probhl inspirativn semin S vietnamskmi dtmi v esk kole.
2.2.2 Materiln podmnky
Materiln zzem pro vuku bylo v navtvench kolch v 70 % (obdob 2005/2006),
resp. v 80 % (obdob 2006/2007) srovnateln s bnm standardem. V dn kole nebyl
zjitn stav, kter by neumooval materiln podporu naplovn vzdlvacho programu.
V ad kol uitel vyuvali ve vuce rzn pomcky a manuly, jejich vydvn pedevm
prostednictvm grant zajiovalo MMT. ci-cizinci mli k dispozici uebnice, uebn
pomcky a dal vybaven kol stejn jako et ci, speciln a nadstandardn vybaven pro
cizince (nap. autentickou literaturu, vukov CD, videokazety s reliemi pslunch zem,
pekladov a vkladov slovnky) vak mly pouze dv koly.

2.3 Prbh a vsledky vzdlvn k-cizinc

2.3.1 Podpora k-cizinc pi zaleovn do vuky
Pedpokladem pro spn zaleovn k-cizinc do vuky bylo zvldnut eskho
jazyka alespo na nejnutnj komunikan rovni. K inn podpoe k-cizinc proto
koly uplatovaly nsledujc postupy a metody: individuln vzdlvac plny, nabdku
nepovinnho pedmtu nebo zjmovho krouku eskho jazyka, dlenou vuku eskho
jazyka, monost douovn v eskm jazyce, individuln pstup uitel k km-cizincm
bhem vyuovn, v men me stanoven zvltnch pravidel pro jejich hodnocen. esk
koln inspekce hodnotila ve kolnm roce 2005/2006 jako pkladnou podporu vuky eskho
jazyka ve 48 % navtvench kol, v roce 2006/2007 ve 34% navtvench kol. Nedostaten
podpora pi osvojovn eskho jazyka byla zjitna pouze v roce 2006/2007, a to ve tech
kolch.
2.3.2 Podpora rovnch pleitost a rozvoje osobnosti k-cizinc
Pi zaleovn k-cizinc do ivota koly a v dal podpoe rozvoje jejich osobnosti
nebyly zjitny vraznj problmy a v obou sledovanch obdobch byla tato innost
hodnocena tm v polovin kol jako nadstandardn. Ve vech kolch mli ci-cizinci
zajitno rovn postaven vzhledem k ostatnm km a vtina kol pro n dokzala vytvoit
pzniv klima. Jejich spontnn zapojen do aktivit koly bylo spojeno s oekvnm novch
poznatk, spoluprce a komunikace s eskmi ky byla vtinou pirozen a oboustrann.
Ojedinl ppady adaptanch problm koly dokzaly spn eit. Spoluprce se
zkonnmi zstupci k-cizinc byla ze strany veden i pedagogickch pracovnk kol
vesms pozitivn hodnocena.
Matesk jazyk cizinc vtinou vyuovn nen, jednak z dvod personlnch, jednak
tak proto, e tuto vuku cizinci nevyaduj. Znalosti k-cizinc o kultue zem jejich
pvodu podporuje a dle rozvj vtina navtvench kol. Kultura jejich zem je asto
prezentovna na akcch spolench pro vechny ky a cizinci dostvaj pleitost informovat
o sv zemi esk spoluky. Stle vznamnj msto v realizaci multikulturn vchovy
zaujmaj projekty zamen na spoluprci se zemmi Evropsk unie i s jinmi zemmi. Pes
nesporn pozitiva vak byl v multikulturn vchov zjitn i nepzniv stav, a to ve kolnm
roce 2005/2006 v 6 % a v nsledujcm roce v 9 % navtvench kol.
Poradensk sluby jsou km-cizincm a jejich rodim ve kole poskytovny stejn
jako eskm km prostednictvm vchovnch poradc, kolnch metodik prevence
sociln-patologickch jev i dalch povench pracovnk, vyuvna je i spoluprce se
6

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

kolskmi poradenskmi zazenmi. Ve kolnm roce 2006/2007 byl v jedn kole pro
cizince vylenn zvltn vchovn poradce. V obou sledovanch obdobch byly piblin ve
tvrtin kol tyto sluby nadstandardn, mn vhodn pstupy a pasivita byly v prvnm roce
zjitny v jedn, ve druhm roce ve dvou kolch.
2.3.3 Vsledky vzdlvn k-cizinc
Analza inspeknch zjitn ukzala, e vtina k-cizinc se spn zaleuje do
ivota koly a ve vuce dosahuje dobrch vsledk. Potvrzuje se pm souvislost tchto
skutenost s jejich silnou motivac k zskn plnohodnotnho vzdln.
V nkterch kolch je vak analza vsledk vzdlvn k-cizinc povrchn, spe
jen formln a jako takov nenapluje funkci zptn vazby. Tento stav inspekce zjistila
piblin v desetin navtvench kol. Vlastn hodnocen efektivity innost v multikulturn
vchov bylo mlo inn v obou sledovanch obdobch v kad pt kole (podrobnj
daje viz tabulka 2).
Tabulka 2

rove vlastnho hodnocen vzdlvn k-cizinc a multikulturn vchovy

Dosaen stupe hodnocen
(daje v %)
Vybran ukazatele hodnocen
koln rok

rove analzy vsledk vzdlvn

k-cizinc
rove vlastnho hodnocen
multikulturn vchovy

2005/2006
2006/2007
2005/2006
2006/2007

nadprmr

prmr

podprmr

36,0
15,9
21,0
11,4

54,4
72,7
60,2
68,1

9,6
11,4
18,8
20,5

Zmny ve vzdlvn, kter smuj k rozvoji klovch kompetenc k-cizinc, byly

jako ukazatel kvality vzdlvn sledovny pouze v roce 2006/2007 a hodnoceny jako
nadprmrn v 11,4 % kol a jako nedostaten v necelch 7 % kol.
Z uvedench poznatk vyplv, e je mon celkov hodnotit vzdlvn k-cizinc
ve vtin navtvench kol pozitivn. Aktivn ast ve vzdlvn i samotn pobyt ve kole
jim usnaduj svn s novm prostedm. Vzjemn kontakt s cizinci a poznvn kultury
jejich mateskch zem jsou velmi pnosn i pro esk ky.

Zvr

Podstatn st k-cizinc, kte ji prokazuj dobrou znalost eskho jazyka, me bt

bez vtch problm zaazena do vuky. ci, kte esk jazyk dostaten neovldaj,
vtinou nepochzej z lenskch stt Evropsk unie a nevztahuje se na n poskytovn
bezplatn ppravy k zalenn do zkladnho vzdlvn zajiovan krajskmi ady podle
20 odst. 5 psm. a) kolskho zkona. Vzhledem ke skutenosti, e tuto ppravu, stejn jako
podporu vuky mateskho jazyka a kultury zem pvodu, vyuval jen minimln poet
k-cizinc ze zem Evropsk unie, by bylo vhodn zvit rozen psobnosti tohoto
ustanoven zkona i na cizince z ostatnch zem.
editel kol vtinou uplatuj kooperativn styl zen a vhodn deleguj kompetence
ve vzdlvn cizinc a v multikulturn vchov na dal pedagogick pracovnky koly.
Problmy se vyskytovaly ve stanoven koncepnch zmr, formulaci konkrtnch cl
vzdlvn a vyhodnocovn vsledk vzdlvn k-cizinc.
Poet pedagogickch pracovnk, kte ve sledovanch kolch uili ky-cizince a byli
schopni se s nimi v poten fzi vchovn-vzdlvacho procesu domluvit, je pomrn
mal. Bude nutn vce vyuvat monosti nabzen v dalm vzdlvn pedagogickch
pracovnk v cizch jazycch a stejn tak i v multikulturn vchov.
7

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

Materiln podporu vzdlvn k-cizinc je mon dle zkvalitovat doplnnm

a vyuvnm specializovanho vybaven pro jejich vuku.
Celkov lze zaleovn cizinc do ivota koly vetn rychlho dosaen schopnosti
komunikovat v eskm jazyce hodnotit ve vtin navtvench kol jako spn. Cizinci
maj ve srovnn s eskmi ky rovn postaven a koly jim poskytuj adu pleitost
k rozvoji jejich osobnosti.

* * *

Autorsk kolektiv
Vladimr ecl vedouc kolektivu, sted I
Dana Musilov odborn vedouc pracovn skupiny inspektor, sted I
Jan Brabenec sted I (zpracovn dat)

esk koln inspekce

j.: I392/08NIV

Rovnost pleitost
pro vzdlvn cizinc v R

Tematick zprva
nor 2008

Ploha - Pehled pot k-cizinc v navtvench zkladnch a stednch kolch

Svtadl
(teritorium)

Stt
Slovensko
Kypr
Bulharsko
Polsko
Nmecko
Rumunsko
ecko
Maarsko
Nizozemsko
Slovinsko
Francie

Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU
Evropa - EU

Celkem EU
Ukrajina
Evropa - ostatn
Chorvatsko
Evropa - ostatn
Blorusko
Evropa - ostatn
Moldavsko
Evropa - ostatn
Bulharsko
Evropa - ostatn
Srbsko
Evropa - ostatn
Bosna a Hercegovina
Evropa - ostatn
Makedonie
Evropa - ostatn
Rumunsko
Evropa - ostatn
vcarsko
Evropa - ostatn
Albnie
Evropa - ostatn
Jin
Evropa - ostatn
Celkem ostatn Evropa
Rusko
Evropa, Asie
Vietnam
Asie
na
Asie
Mongolsko
Asie
Kazachstn
Asie
Armnie
Asie
Gruzie
Asie
Izrael
Asie
Palestina
Asie
zerbjdn
Asie
Srie
Asie
Uzbekistn
Asie
Indie
Asie
Jemen
Asie
Korea
Asie
Japonsko
Asie
Thajsko
Asie
Tchaj-wan
Asie
Jin
Asie
Celkem Asie
USA
Amerika
Peru
Amerika
Celkem Amerika
Nigrie
Afrika

Celkem
*

Poet vzdlvanch k - cizinc

zkladn koly

stedn koly

celkem Z+S

2005/2006

2006/2007

2005/2006

2006/2007

2005/2006

2006/2007

80
-

70
5
10
6
4
1
96
108
6
8
6

13
7

20
2
1
5
1
2
1
1
33
44
2
3
3

93
7

90
7
11
11
5
2
1
2
129
152
8
11
9

3
2

1
2

2
1
1
89
195
11
11
10
6
6
5
6
4
2
1
257
84
499
42
20
13
13
8
5
4
3
2
1
1
1
1
613
7
1
8
1

5
9
158
25
281
6
10
10
7
1
3
15
333
3
3
-

1
1
25
8
1
1
3
2
2
1
18
5
52
1
1
1
1
1
57
1
1
-

1052*

615

106

16
-

V tomto potu je zahrnuto 99 k z niho stupn vceletch gymnzi

3
3
9
67
46
41
1
6
2
1
1
1
19
72

218

4
4
2
1
1
1
1
114
203
12
12
10
9
8
7
6
5
2
1
275
89
543
43
20
13
13
8
5
4
4
2
1
1
1
1
1
1
1
670
8
1
9
1

8
18
225
71
322
7
10
16
9
1
1
4
1
34
405
3
3
-

1158

833

19
-