20.12.

2011

CS

edn vstnk Evropsk unie

C 372/27

Zvry Rady o jazykovch znalostech pro zlepen mobility

(2011/C 372/07)
RADA EVROPSK UNIE,

S OHLEDEM NA

1. zvry Evropsk rady ze zasedn v Barcelon konanho ve

dnech 15. a 16. bezna 2002, kter vyzvaj k pijet
dalch opaten za elem lepho zvldn zkladnch
dovednost, a to zejmna vukou alespo dvou cizch
jazyk od tlho vku (1),

2. zvry Rady ze dne 19. kvtna 2006 o Evropskm ukaza

teli jazykovch kompetenc (2), v nich bylo znovu
potvrzeno, e znalost cizch jazyk nejen pomh podpo
rovat vzjemn porozumn mezi nrody, ale je
i pedpokladem mobiln pracovn sly a pispv ke konku
renceschopnosti hospodstv Evropsk unie,

3. doporuen Evropskho parlamentu a Rady ze dne

18. prosince 2006 o klovch schopnostech pro celoi
votn uen (3), kter mezi klov schopnosti nezbytn pro
osobn naplnn, aktivn obanstv, sociln soudrnost
a zamstnatelnost ve spolenosti zaloen na znalostech
ad i komunikaci v cizch jazycch,

4. zvry Rady ze dne 25. kvtna 2007 o ucelenm rmci

ukazatel a kritri pro sledovn pokroku pi plnn lisa
bonskch cl v oblasti vzdlvn a odborn ppravy (4),
v nich byla Komise vyzvna, aby ble pezkoumala vvoj
ukazatel tkajcch se jazykovch dovednost,

5. doporuen Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilit

mladch dobrovolnk v rmci Evropsk unie (5), kter
lenskm sttm doporuuje zvyovat povdom
o vznamu mezikulturnch kompetenc a uen jazyk
u mladch lid, aby se sniovaly bariry jejich peshranin
mobility,

6. usnesen Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropsk stra

tegii pro mnohojazynost (6), v nm se lensk stty vyz
vaj, aby prosazovaly mnohojazynost s clem poslit soci
ln soudrnost, mezikulturn dialog a utven Evropy,
konkurenceschopnost evropskho hospodstv a mobilitu
a zamstnatelnost obyvatel a aby propagovaly jazyky
Evropsk unie ve svt,
(1 )
(2 )
(3 )
(4 )
(5 )
(6 )

SN
.
.
.
.
.

100/02, bod 44, odrka 2, s. 19.

vst. C 172, 25.7.2006, s. 1.
vst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
vst. C 311, 21.12.2007, s. 13.
vst. C 319, 13.12.2008, s. 8.
vst. C 320, 16.12.2008, s. 1.

7. zvry Rady ze dne 12. kvtna 2009 o strategickm rmci

evropsk spoluprce v oblasti vzdlvn a odborn
ppravy ET 2020, kter uril jako priority pro obdob
let 2009 a 2011 potebu doshnout toho, aby oban
byli schopni komunikovat krom sv matetiny v dalch
dvou jazycch, potebu v pslunch ppadech podporovat
jazykovou vuku v odbornm vzdlvn a pprav a ve
vzdlvn dosplch, jako i potebu umonit pistho
valcm, aby se nauili jazyk hostitelsk zem (7),

8. spolenou zprvu Rady a Komise pro rok 2010 (8)

o pokroku pi provdn pracovnho programu Vzdlvn
a odborn pprava 2010, v n byla konstatovna poteba
zven klovch kompetenc v odbornm vzdlvn
a pprav a ve vzdlvn dosplch, a zejmna poteba
vnovat vt pozornost v tchto oblastech komunikaci
v cizch jazycch,

9. strategii Evropa 2020 pijatou Evropskou radou dne

17. ervna roku 2010 (9) a jej dv stejn iniciativy:
Agenda pro nov dovednosti a pracovn msta (10), kter uznv
potenciln pspvek jazykovch znalost k dosaen dyna
mitjho trhu prce, a Mlde v pohybu (11), kter zdraz
uje, e lep znalost cizch jazyk bude nevyhnuteln
zapoteb, m-li bt mobilita nejen mon, nbr
i pnosn,

10. doporuen Rady ze dne 28. ervna 2011 o podpoe mobi

lity mladch lid ve vzdlvn (12), kter uznv vznam
vuky jazyk a zskvn mezikulturnch schopnost ji
v ran fzi vzdlvn, a to podporou kvalitn jazykov
a kulturn ppravy na mobilitu jak ve veobecnm, tak
odbornm vzdlvn,

PIPOMNAJC, E

zasedn Evropsk rady v Barcelon v roce 2002 urilo jazykov

znalosti jako zsadn sloku konkurenceschopnho hospod
stv zaloenho na znalostech. Znalost cizch jazyk je doved
nost uitenou pro ivot vech oban EU, kter jim umouje
vyuvat ekonomickch a socilnch vhod spojench s volnm
pohybem v rmci Unie,

poskytnut nejirho monho pstupu k mobilit vem, a to

i znevhodnnm skupinm, a snen zbvajcch pekek
brncch mobilit je jednm z hlavnch strategickch cl poli
tiky EU v oblasti vzdlvn a odborn ppravy,
(7 )
(8 )
(9 )
(10)
(11)
(12)

. vst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

. vst. C 117, 6.5.2010, s. 1.
EUCO 13/10.
Dokument 17066/1/10 REV 1.
Dokument 13729/1/10 REV 1.
. vst. C 199, 7.7.2011, s. 1.

C 372/28

CS

edn vstnk Evropsk unie

zatmco voln pohyb pracovnk v rmci jednotnho trhu EU

me pispt ke snen nesouladu mezi kvalifikac pracovnch
sil a poadavky trhu prce, studijn a profesn mobilita je
i nadle vrazn naruovna omezenmi znalostmi cizch
jazyk,

ZNOVU POTVRZUJC, E

odpovdnost za uspodn systm vzdlvn a odborn

ppravy a jejich obsah sice spov na jednotlivch lenskch
sttech, evropsk spoluprce vak hraje dleitou lohu pi
stanoven jazykovch znalost, kter je teba rozvinout, jako
i v urovn nejinnjch metodik a nejpznivjch podmnek
pro jejich dosaen,

A S OHLEDEM NA

konferenci pedsednictv s nzvem Jazykov znalosti pro profesn

a sociln spch v Evrop konajc se ve Varav v z roku 2011
a na konferenci ministr EU odpovdnch za povinnou koln
dochzku konajc se v Gdasku v jnu roku 2011,

BERE NA VDOM

20.12.2011

a kter vrazn zdrazuje skutenost, e politika mnoho

jazynosti
zlepuje
zamstnatelnost
oban
EU
a konkurenceschopnost podnik EU,

zveejnn strategick pruky Jazykov studium na pedkoln

rovni zajitn jeho innosti a udritelnosti, kter pedstavuje
krok vped pi zvyovn povdom o vznamu jazykovho
studia od tlho vku,

zveejnn zprvy Poskytovn komunikanch dovednost pro trh

prce vzel z prce tematick pracovn skupiny Jazyky pro
pracovn uplatnn v rmci ET2020,

SOUHLAS S TM, E

1. mobilita ve vzdlvn, to znamen nadnrodn mobilita za

elem zskn novch znalost, dovednost a kompetenc, je
jednm z dleitch zpsob, jak mohou oban poslit
nejen monosti svho pracovnho uplatnn, zlepit sv
mezikulturn povdom, tvoivost a osobn rozvoj, ale
i aktivn se zapojit do spolenosti,

prci vykonvanou lenskmi stty v rmci oteven metody

koordinace, za podpory Komise, za elem poslen
pspvku jazykovho vzdlvn k uplatnn mladch lid
na trhu prce, kde znalost cizch jazyk me poskytnout
zjevnou vhodu,

2. dobr znalost cizch jazyk je klovou kompetenc

nezbytnou pro to, aby se lovk v modernm svt a na
trhu prce prosadil. Mnohojazynost nen pouze soust
evropskho ddictv, ale rovn pleitost k rozvoji spole
nosti, kter je oteven, respektuje kulturn rozmanitost a je
pipravena ke spoluprci,

innosti Platformy podnik pro mnohojazynost zzen

Komis za elem podpory lepho vyuvn jazykovch
znalost jakoto zpsobu zvyovn konkurenceschopnosti
podnik v EU, a zejmna malch a stednch podnik,

3. k podpoe studijn a profesn mobility lze vznamn pispt

tm, e v rmci dostupnch zdroj budou zachovny
a rozvjeny evropsk nstroje a programy, kter podporuj
vuku jazyk v kontextu formlnho i neformlnho vzdl
vn,

vsledky Platformy obansk spolenosti pro mnohojazy

nost, pokud jde o zajitn vem dostupnch pleitost pro
celoivotn uen se jazyk za elem lepho socilnho
zalenn oban ze znevhodnnch pomr, jako i za
elem podpory jazykov rozmanitosti a mezikulturnho
dialogu,

VT

zprvu o provdn usnesen Rady ze dne 21. listopadu 2008

o evropsk strategii pro mnohojazynost vypracovanou Komis,
v n jsou podrobn popsny iniciativy, kter byly uinny,
a pokrok, jeho bylo dosaeno, pokud jde o podporu studia
jazyk a jazykov rozmanitosti,

aktualizaci Invente opaten Spoleenstv v oblasti mnohojazy

nosti z roku 2011, kter mapuje innosti podniknut jedno
tlivmi tvary Komise v tto oblasti za posledn ti roky

4. obecn jazykov programy sice pomhaj v zskvn zklad

nch komunikanch dovednost pro kadodenn pouvn,
pi zvyovn mobility a zamstnatelnosti pracovnk vak
mohou bt zvl inn metodiky, jako napklad vuka
v cizm jazyce metodou CLIL, a to jak v obecnm vzdlvn,
tak i v odbornm vzdlvn a pprav,

5. s clem podpoit CLIL by mli bt uitel a kolitel

zejmna v oblasti odbornho vzdlvn a ppravy vedeni
k zskvn vysoce kvalitnch jazykovch znalost a mli by
mt pstup k vysoce kvalitnm vukovm pomckm,

6. pokud to je to mon a vhodn, ml by bt na vech rov

nch vzdlvn nabzen v rmci perspektivy celoivotnho
uen ir vbr jazyk, vetn mn pouvanch jazyk
a jazyk sousednch zem, a pslun jazykov a kulturn
instituce by rovn mly poskytovat vce informac o tchto
jazycch a pomhat s orientac v tto problematice,

20.12.2011

CS

edn vstnk Evropsk unie

7. osvojen jazykovch znalost u lid, zejmna dt, ze

socioekonomicky
znevhodnnch
pomr
nebo
z pisthovaleckch i romskch rodin, nebo u osob se
zvltnmi vzdlvacmi potebami, me pispt k zajitn
lepho socilnho zalenn a budoucho profesnho rozvoje,

8. vysoce kvalitn vuka a studium jazyk napklad speciali

zovanho jazyka souvisejcho se zamstnnm jsou
nezbytn pro internacionalizaci vysokokolskch instituc
a zlepovn pracovnho uplatnn absolvent,

9. vzhledem k souasnm demografickm trendm a k poteb

zajistit rovn pleitosti pro rostouc procento starch
oban EU je rovn dleit zajistit monost celoivotnho
jazykovho studia, a to i v pokroilm vku,

VYZV LENSK STTY, ABY

1. zintenzivnily sil o dosaen barcelonskho cle, napklad

lep nabdkou jazykov vuky, jejm zkvalitnnm
a zdrazovnm jejho vznamu, a to jak v rmci obec
nho vzdlvn, odbornho vzdlvn a ppravy a ve
vysokokolskm studiu, tak i v kontextu celoivotnho
uen,

2. uznaly vznam hodnocen vkonu ve vuce a studiu

jazyk, kter pedstavuje dleit aspekt procesu zajiovn
kvality,

3. zlepily poten a dal odbornou ppravu uitel jazyk

a jazykovou ppravu uitel jinch pedmt a zrove
zlepily a usnadnily jejich mobilitu tm, e odstran co
nejvce administrativnch pekek,

4. podntily inovan zpsoby evropsk spoluprce, experi

mentovn a nov pstupy k vuce a studiu jazyk, jako
je obsahov a jazykov integrovan uen (vetn dvojjazy
nch kol), pleitosti k mobilit pro uen jazyka
v prosted, kde je bn uvn, a ppadn ir vyuvn
informanch a komunikanch technologi rovn
v tvrm prosted vhodnm pro jazykovou vuku,

5. pokud to je mon a vhodn, rozily vbr jazyk nab

zench ve vzdlvn a odborn pprav, a zrove podpo
rovaly vuku mn pouvanch jazyk a (zejmna
v pohraninch oblastech) jazyk sousednch zem, aby
usnadnily kulturn, sociln a ekonomick interakce
v tchto oblastech,

6. ppadn zvily zahrnut kulturnho rozmru do jazyko

vch osnov jakoto dleit sousti budouc studijn
a profesn mobility,

C 372/29

7. podporovaly opaten zamen na pomoc jak dtem, tak

dosplm osobm z rodin migrant nebo romskch rodin,
aby se nauily edn jazyk (nebo jazyky) hostitelsk zem
a jazyk vuky, pokud je odlin. Dle aby zvily monosti,
jak dtem z tchto rodin umonit udret si a rozvjet svj
matesk jazyk,

8. hledaly monosti uznn a oven jazykovch znalost

mateskho jazyka u dt a dosplch z rodin migrant,

9. vedly koly a instituce poskytujc odborn i vysokokolsk

vzdlvn k tomu, aby pijaly integrovan pstupy
k jazykov vuce a studiu jazyk,

10. podporovaly dialog mezi svtem vzdlvn a svtem prce

lepm zohlednnm jazykovch poteb trhu prce, a to
nabzenm pravidelnho poradenstv km a studentm
bhem cel doby jejich vzdlvn a podporou studia
jazyk na pracoviti,

11. zvily monosti partnerstv veejnho a soukromho

sektoru zamenho na zajitn zskn jazykovch
znalost vhodnch pro trh prce, zejmna v rmci ppravy
na mobilitu a odborn ste v zahrani,

12. podporovaly prosazovn iniciativ v oblasti studia jazyk

a prosted napomhajcch ke studiu jazyk,

VYZV KOMISI, ABY

1. podporovala sil lenskch stt v oblasti vuky a studia

jazyk plnm vyuvnm program EU a evropskch
nstroj v oblasti vzdlvn a odborn ppravy,

2. rozila prci na jazykov politice zahjenou bhem prvnho

pracovnho cyklu ET 2020 v rmci tematick skupiny
o jazykovm vzdlvn v ranm vku, aby zahrnovala
dal rovn vzdlvn (zkladn, ni sekundrn atd.),
piem rovn zvl zohlednila oblasti odbornho vzdl
vn a ppravy a vzdlvn dosplch,

3. zvila pedloen nvrhu tkajcho se ppadn referenn

rovn jazykovch znalost s clem podpoit stl zlepovn
jazykovho vzdlvn, a to na zklad vsledk evropskho
przkumu jazykovch znalost, jen m bt zveejnn v roce
2012, a v rmci dostupnch zdroj,

4. zahjila a ila celoevropsk studie a przkumy

o metodikch a nstrojch studia jazyk, zohlednila pi
tom kvalitativn aspekty a potebu zabrnit dal administra
tivn zti a nkladm a zpstupnila vsledky odbornkm
a osobm s rozhodovac pravomoc na vnitrosttn rovni,

C 372/30

CS

edn vstnk Evropsk unie

5. podpoila a usnadnila vmnu informac o dostupnch zdro

jch pro studium jazyk a podpoila lensk stty
v praktickm vyuvn pokyn a nstroj vypracovanch
v rmci jazykov politiky EU,
6. i nadle podporovala Platformu podnik pro mnohojazy
nost a iniciativy tohoto typu vyvjen pslunmi stranami,
A VYZV LENSK STTY A KOMISI, ABY

1. podpoily mobilitu za elem studia jazyk, aby studujcm

pomohly pekonat
poten
jazykov pekky
a motivovaly je k zskn znalosti alespo dvou cizch
jazyk,
2. si navzjem vymovaly zkuenosti a osvden postupy
s clem zlepit innost jazykovho vzdlvn pi zajio
vn toho, aby byli mlad lid vybaveni patinou kombi
nac jazykovch znalost a tak schopnost pokraovat
v osvojovn novch dovednost v souladu s budoucmi
potebami a zjmy, napklad podporovnm jazyk
prostednictvm stvajcch a budoucch platforem a st
pro uitele a kolitele,
3. zdraznily potebu specifickho jazykovho obsahu pro
profesn ely, zejmna v oblasti odbornho vzdlvn
a ppravy a v rmci vysokokolskho vzdlvn, jako
prostedku ke zven mobility a zamstnatelnosti,

20.12.2011

6. zvily vyuit Spolenho evropskho referennho rmce

pro jazyky (CEFR), vypracovanho v Rad Evropy, pro:

podporu uch vazeb mezi CEFR a vnitrosttnmi

a evropskmi kvalifikanmi rmci,

rozen pleitost k osvdovn jazykovch znalost

zskanch ky a studenty na konci povinn koln
dochzky a ve vysokokolskm vzdlvn,

7. zajistily vazbu mezi kvalifikac zskanou v rmci odbornho

vzdlvn a ppravy, kter zahrnuje jazykov dovednosti,
a CEFR, pi patinm vyuit zdroj a zkuenost vech
pslunch evropskch instituc a zastnnch stran,
zejmna Rady Evropy a jejho Evropskho stediska pro
modern jazyky,

8. prostednictvm program EU v oblasti vzdlvn, odborn

ppravy a mldee pokraovaly v podpoe spoluprce mezi
vzdlvacmi institucemi, jako i podpoe vmnnch
program mezi ky a studenty, vetn astnk odbor
nho vzdlvn a ppravy, aby jim napomohly zlepit
jazykov znalosti,

4. dle vyvjely nstroje v rmci dostupnch zdroj a pi

minimalizaci administrativn zte pro sledovn
pokroku v oblasti studia jazyk a shromaovaly kvantita
tivn i kvalitativn daje, aby tak urily nejinnj postupy
a oblasti vyadujc zlepen,

9. ppadn
podporovaly
na
vnitrosttn
rovni
i prostednictvm evropsk spoluprce ppravu materil
pro studium a vuku mn pouvanch jazyk,

5. s ohledem na stvajc osvden postupy prozkoumaly

monosti, jak poslit uznvn a ovovn jazykovch
znalost zskanch v rmci neformlnho a informlnho
vzdlvn,

10. ani jsou dotena nadchzejc jednn, zvily monost

zahrnut studia jazyk mezi prioritn oblasti v budouc
generaci program EU v oblasti vzdlvn a odborn
ppravy.