MULTIKULTURN VCHOVA JAKO SOUST

VZDLVACHO SYSTMU ZKLADNHO KOLSTV

Zprva o projektu Ligy lidskch prv, o.s.

Tento projekt byl realizovn za finann podpory z prostedk MMT R

Zvren zprva o projektu realizovanm v roce 2008

Obsah:

1. Nzev realiztora projektu

2. vod, metodologie, charakteristika kol

2.1 Metodologie

2.2 Charakteristika vybranch kol

3. Vzkumn otzky

4. Vstupy realizovanch aktivit

10

4.1 Hodnocen MKV v VP

10

4.2 Vsledky interview s pedagogy a dotaznkovho eten

11

4.3 Pozorovn vuky

26

5. Analza inspeknch zprv, stanovisko I

28

6. Naplnn stanovench cl, zvry

33

7. Personln zajitn v rmci projektu

35

1. Nzev realiztora projektu:

Liga lidskch prv, o.s.
Obec: Brno

Kd obce:582786

PS: 602 00

st obce: Brno sted

Okres: Brno msto

Kraj: Jihomoravsk

Ulice: Cejl 43

. p.: 511

. o.: 43

Telefon/Fax: 454 210 446 / 545 240 012

E-mail: brno@llp.cz
Prezentace na Internetu: http:// www.llp.cz

Nzev projektu:
Multikulturn vchova jako soust vzdlvacho systmu zkladnho kolstv

Rozhodnut slo:
23014/2008-60
Tematick okruh:
4. Vzkumy a analzy zamen na oblast vzdlvn nrodnostnch menin a etnik
ijcch v R

2. vod, metodologie, charakteristika zapojench kol

Zavdn Rmcovch vzdlvacch program a kolnch vzdlvacch
program s sebou pineslo spoustu zmn, vzev a otzek, nalo se mnoho odprc i
pznivc a a u je samotn vsledek jakkoliv, koly byly nuceny vnovat
ppravm a tvorb svch vzdlvacch program mnoho asu a nebylo jist snadn
zorientovat se ve spoust novch pojmenovn a oblast. Jednou takovou zmnou je
napklad zaveden prezovch tmat. Mezi uiteli pevauje nzor, e jde pouze o
starou vc nov nazvanou, kter je bnou soust jejich praxe, nad kterou nen
teba se vce zamlet. My jsme naopak pesvdeni, e prezov tmata, majc ve
kolnch vzdlvacch programech sv samostatn msto, vyaduj svou pozornost.
V souvislosti se spoleenskmi zmnami se domnvme, e dleitm poslnm
souasn koly je mimo jin tak podpora vchovy k toleranci, k otevenmu
uvaovn, nov vak v kontextu souasn multikulturn spolenosti. Otzky souit
rznch sociokulturnch skupin jsou dnes aktuln vc ne kdy jindy. Prezov tma
multikulturn vchova pmo nabz prostor tmto tmatm a ns zajm, jakm
zpsobem pojmaj multikulturn vuku samotn pedagogov, jak ji vyuuj, jak
tmata jsou pro uitele dleit. Neopomjme ani pohled editel kol na celkovou
koncepci prezovch tmat, na zpsoby a monosti jejich naplovn.
Smyslem projektu bylo zjistit, jakm zpsobem doten koly vyuuj
multikulturn vchovu, jak vznam j pikldaj, kter tmata a jak metody se
objevuj nejastji.
V tomto smyslu jsme pipravili vzkumn otzky, k jejich zodpovzen jsme chtli
dospt realizac naplnovanch aktivit. Dosavadn vzkumy multikulturn vchovy (dle jen
MKV) v R se zamily na programy nevldnch a neziskovch organizac ji realizujcch a
na analzu postoj, vzdlvacch poteb, znalost, dovednost a rizik mezi studenty
pedagogiky, kte jsou pjemci kurz s tmatem MKV. Nemme vak k dispozici
systematick poznatky o konkrtnch zpsobech realizace MKV na kolch. Chybj nm
informace jak o formlnm proveden kol MKV ve kolnch vzdlvacch programech, tak i
o jejich praktick realizaci ve kolnm ivot. Rovn nemme informace o postojch
klovch aktr, na nich spn realizace MKV na kolch zvis editel a pedagog a
tch, kte nad tmto silm maj dohlet inspektor esk koln inspekce. Nkter tyto
mezery v poznatcch jsme zaplnili prostednictvm pedkldanho vzkumu.
V roce 1999 vydalo MMT metodick pokyn .j. 14 423/99-22 za elem vchovy
proti projevm rasismu, xenofobie a intolerance, kter uril hlavn zsady vuky MKV na
eskch kolch. Tyto lze shrnout do nkolika bod:
koln klima podporujc respekt, partnerstv, komunikaci a diskusi,
rozvjen tolerantnch postoj a hodnoty cty k rozmanitosti,
prezov zohlednn MKV ve vech pedmtech,
informovn o etnickch skupinch ijcch v R,
potrn projev intolerance, xenofobie a rasismu,
nabdka specifickch program ve vuce i volnoasovch aktivitch.

2.1 Metodologie
Data potebn k zjitnm uvedenm v pedchozch bodech byla zskna nsledujcmi
technikami:
dotaznkov eten mezi editeli a uiteli na vzorku esti zkladnch kol
v R (23 osob),
kvalitativn polostrukturovan interview s editeli a uiteli na stejnm vzorku
kol (11 interview)
kvalitativn textov analza souboru esti kolnch vzdlvacch program z
ve uvedench kol,
kvalitativn pozorovn vuky hodin s multikulturnm prvkem hospitace (6
pozorovn)
textov analza souboru 1500 zprv I z inspekc ve kolch po cel R
hodnocen inspeknch zprv vztahujcch se ke vzorku vybranch kol.
V dotaznkovm eten jsme pouili dotaznky sloen ze dvou modul. Prvn modul
zkoumal zkuenosti se zavedenm VP, zpsoby realizace a priority MKV ve vuce,
nzory na efektivitu MKV, nejastj obte a poptvku po vnj podpoe na realizaci
MKV. Tyto otzky se pokldaly uitelm i editelm. Druh modul zkoumal etnick
sloen koly, poet k, nzory na etnick souit ve kole a obci a pijet MKV mezi
rodii a ky. Tyto otzky se kladly pouze editelm. Analza dat z dotaznkovho
eten se vzhledem k nzkmu vzorku omezila na deskriptivn statistiku s drazem na
prost tdn prvnho a druhho stupn. Pouit vbr je nepravdpodobnostn, co
spolu s nzkm vzorkem znemouje povaovat data za reprezentativn a odhadovat
vlastnosti zkoumanch charakteristik v cel populaci pedagog zkoumanch kol nebo
cel R.
Prostednictvm kvalitativnch polostrukturovanch rozhovor jsme co mon
neformln zjiovali podrobn nzory a zkuenosti pedagog, se zavedenm VP,
zpsoby realizace a priority MKV ve vuce, nzory na efektivitu MKV, nejastj
obte a poptvku po vnj podpoe na realizaci MKV. Pozorovn a analza VP se
dily otzkou, jak m samotn realizace multikulturn vchovy na kole deklarovan
a skuten charakter a jak metody pi vuce MKV pouvaj. Analza dat
z rozhovor, pozorovn a VP sledovala zsady zakotven teorie s drazem na
oteven kdovn, tvorbu pojm a kategori a hledn vztah mezi nimi.
V analze inspeknch zprv I byl zkoumn pln soubor 1500 zprv vzniklch
v dob od z 2007 (zahjen VP) do listopadu 2008. Zajmali jsme se o to, nakolik a
jakmi zpsoby se inspektoi ve svch zprvch vnuj provdn multikulturn
vchovy v eskch kolch, z jakch zdroj o tom inspektoi zskvaj informace a zda
a jak inspektoi hodnot innost MKV na kolch. Jeliko nelo o vbrov soubor,
jsou zvry z analzy platn pro vechny zprvy vznikl v danm obdob. Data byla
zpracovna technikami obsahov analzy a kvalitativn textov analzy.

2.2 Charakteristika vybranch kol

Z Beclav, Na Valtick
Msto Beclav m necelch ticet tisc obyvatel, nmi vybran zkladn kola
se nalz v okrajov sti msta, v centru beclavskho sdlit.
kola m ve kolnm roce 2008/2009 12 kmenovch td a dv oddlen koln
druiny. Poet vzdlvanch k je 270. Vuka se d vzdlvacm programem
Zkladn kola .j. 16 847/96 - 2 a v 1.,2. a 6.,7. td kolnm vzdlvacm
programem pro zkladn vzdlvn ,,kola ptelsk - kola partnersk,, .j. 324/07 .
koln vzdlvac program je vypracovn a pipraven pro zavdn do vech ronk.
Po materiln strnce je kola velmi dobe vybavena pomckami a vtina pedmt
me bt vyuovna v odbornch uebnch. Soust koly jsou dv oddlen koln
druiny, takt velmi dobe vybaveny a koln kuchy s jdelnou, kde se km nabz
monost volby ze dvou pipravovanch jdel.
Z Tuhkova Brno
Jedn se o zkladn kolu, kter je blzko centra msta Brna, v roce 2006 byla
dokonena kompletn rekonstrukce starch budov vetn pstavby. Ve
zrekonstruovan budov koln druiny sdl tak Centrum volnho asu Slunko
(poboka DDM Junior).
Tato zkladn kola je pln zkladn kola, vyuuje podle vzdlvacho programu
Zkladn kola. Od kolnho roku 2006/2007 u podle kolnho vzdlvacho programu s
nzvem Moje kola. Podporuje vuku jazyk (anglitina od 1. tdy, nmina od 7. ronku)
a tlesn vchovy, nabz velk vbr volitelnch pedmt. Pro budouc prvky
kadoron otevraj Veselou koliku, kde se dti seznamuj s prostedm koly a hravou
formou se pipravuj k nstupu do koly.
Tato kola m celkem asi 360 k, zajmavou skutenost pro ns je ptomnost asi 20
dt cizinc, z nich nejvt poet zaujmaj dti vietnamskho pvodu. kola se sna
pomhat pekonvat jazykovou bariru u tchto dt tak tm, e spolupracuje s organizacemi
zabvajcmi se jejich podporou, jsou schopni v omezen me zajistit douovn pro dti
cizince i z vlastnch zdroj.
Z Moravsk Tebov
Moravsk Tebov je obec s 11 300 obyvateli lec v Pardubickm kraji na pomez
ech a Moravy.
Zkladn kola Moravsk Tebov, Palackho 1351, je velk mstsk kola sdlitnho
typu, kter zahjila provoz v roce 1975. Zkladn kola je plnou zkladn kolou se 23 tdami v ronku. Prmrn poet k ve tdch se pohybuje kolem 23. Ve
kolnm roce 2007/2008 plnilo ve kole povinnou koln dochzku v prmru kolem
527 k. Schvlen kapacita koly je 900 k, perspektivn lze pijmout k plnn
povinn koln dochzky ky z jinch kol, kde je poet k nzk a koly maj
udlenu vjimku, pi zachovn funknosti odbornch ueben.
Ve kolnm roce 2008-09 probh vuka v 1., 2., 3., 6., 7. a 8. ronku podle vlastnho
kolnho vzdlvacho programu.

Z Kanice
Zkladn kola Kanice se nachz na okraji Moravskho krasu, 15 km od Brna, poet obyvatel
je piblin 600. Jde o plnou zkladn kolou pro ky 1. 9. ronku. koln budova byla
postavena v roce 1961 jako spdov kola pro ky z Kanic, Babic nad Svitavou a Ochozu u
Brna. Celkov poet k ve kolnm roce 2007/2008 byl 97. Nzev koly OTEVEN
KOLA vyjaduje mylenku vzdlvacho programu otevenost koly vem dtem, rodim
i veejnosti.
Z Mansk Brno
Zamen koly: bez specializace, jde o kolu v okrajov sti Brna s hor dostupnost
do centra msta, proto se sna poskytovat vzdln co nejvce veobecn. Na
poadavky doby reaguj podporou vuky cizho jazyka formou volitelnho pedmtu
s nzvem Dal ciz jazyk nebo Konverzace.
Vuka probh podle uebnch dokument "Zkladn kola" a podle vlastnho kolnho
vzdlvacho programu. Od kolnho roku 2008/2009 jsou soust koly tyi tdy
6.a 9.ronku s rozenou vukou tlesn vchovy se zamenm na kopanou, ve
kterch jsou pevn hri kovskch a dorosteneckch drustev oddlu 1.FC Brno.
Vyuovn probh ve tech kolnch budovch.
Z Svitavy, Lanov
Msto Svitavy m necelch 18 000 obyvatel, obec Moravsk Lanov je od roku 1960
pedmst okresnho msta Svitavy, v roce 2007 ml 950 obyvatel.
Tato zkladn kola je ji na prvn pohled velmi netradin, jednak vzhledem cel
budovy, uspodnm a vybavenm td, ale tak potem dt a pedagog, nemluv o
velmi zajmav koncepci cel koly. Jedn se tedy o malotdn kolu na okraji msta
Svitavy. Celkem tyi pedagogov vetn editelky koly se tu vnuj 35 dtem v
prvnm a ptm ronku zkladn koly. V souasn situaci 46% dt v tto kole
vyaduje specifick pstup dti nadan, dti se specifickmi poruchami uen,
lehkou mozkovou dysfunkc, s poruchami chovn, sociln znevhodnn, dti jinho
etnika. Tato kola hojn vyuv prvk alternativnch pedagogickch smr, napklad
daltonskho plnu, programu Zat spolu, pedagogiky Montessori, oteven vyuovn
atd. Od 26.8.2005 je kola zaazena do celosttn st Tvoivch kol, stejn nzev
nese tak koln vzdlvac program.

3. Vzkumn otzky
V rmci projektu jsme si poloili nsledujc otzky, na n podrobn odpovdme
v sti D:
1.
Jakm zpsobem je v dotench kolch realizovna vuka multikulturn
vchovy? Jak m charakter?
K odpovdi na tuto otzku jsme dospli realizac tchto aktivit:
Kvalitativn interview
Pozorovn hodin s MKV prvkem
Dotaznkov eten
Analza inspeknch zprv

2.
Jakm zpsobem maj koly multikulturalitu zapracovanou ve svm
kolnm vzdlvacm programu?
K zskn odpovdi na tuto otzku jsme analyzovali koln vzdlvac programy
dotench kol. lo o innost pomrn zdlouhavou, koly asto svj vzdlvac
program pojmaj jako velmi rozshl dokument, ovem bohuel neplat, e rozsah
nahrad kvalitu.
Tak pipojujeme stanovisko Inspekce, nebo jsme tak zkoumali, jakm zpsobem
vyhodnotila v inspeknch zprvch zaazen MKV do VP.

3.
Jsou metody pouvan uiteli tto koly pro vuku MKV efektivn? Kter
z metod se osvduj nejvce?
K odpovdi na tuto otzku jsme dospli realizac dotaznkovho
kvalitativnch interview. Vsledky a zvry uvdme opt ne.

eten

4.
Nakolik se uitel dotench pedmt domnvaj, e je vuka tohoto
pedmtu efektivn pro zmnu postoje k vi spolukm z etnickch minorit?
K tto otzce se vyjadujeme v sti D vnovan evaluaci dotaznk a
prostednictvm zvr z realizovanch interview. Pestoe systm prezovch tmat
nem ve vzdlvn zatm silnou tradici, povaovali jsme za podstatn otevt tak toto
tma, tj. nakolik vnmaj dopady vuky MKV samotn kantoi.

5.
Kter jsou nejastj problmy pi vuce MKV? Co lze udlat k jejich
nprav?
Jde opt o zcela zsadn otzky, protoe z komunikace kol je patrn, e zmna
systmu vzdlvn jim pinesla adu pot. Proto povaujeme za podstatn dotknout
se tak tto problematiky. Chtli jsme zjistit, co pedstavuje nejpalivj obte, kter
kolm znesnaduj naplnit vzdlvac a vchovn cle spojen s multikulturn
vchovou. Na tuto otzku jsme si odpovdli jednak prostednictvm dotaznkovho
8

eten, jednak jsme tento problm zaadili tak do otzek, kter jsme pokldali
vyuujcm pi rozhovorech.

4. Vstupy realizovanch aktivit

4.1 Hodnocen MKV v VP
Monosti zapojen jakhokoli prezovho tmatu (dle PT) do vuky, piem zde
ovem sledujeme pouze MKV, jsou nsledujc:
a) koncepce samostatnho vyuovacho pedmtu
b) integrace do pedmt
c) na MKV zamen projekt
Ze vzorku sledovanch kol vechny vyuvaly monosti integrace do
pedmt, a to nejastji, a dle tak projekty s tmto obsahovm zamenm.
V rmci analzy VP ns zajmalo pedevm zamen koly, vzdlvac cle
koly a podoba zalenn MKV do vzdlvacho procesu. Prezov tma MKV je
pitom v oficilnch kolskch dokumentech lenno na nsledujc podtmata:
Kulturn diference
Lidsk vztahy
Multikulturalita
Princip socilnho smru a solidarity
Etnick pvod
Vysledovali jsme urit spolen znaky. Ty tak povaujeme zrove za
nejvt skal nmi hodnocench aspekt zapojen MKV v VP.
Tmito znaky jsou:

chybjc jasn koncepce MKV tedy nejsou jasn stanoven tmata

MKV
chybjc jasn stanoven cle a zpsoby jejich naplovn a
ovovn
piazovn MKV bez souvislosti na probranou ltku danho
pedmtu
vnmn PT jako neho automaticky ptomnho v uivu, ji samotn
nzev urit kapitoly i lnku v uebnici znamen naplovn MKV
bezobsanost koly jsou si vdomy povinnosti naplovat PT, tud
je zaleuj do svho VP, nicmn pi hlubm prozkoumn
nerozumme nvaznosti danho pedmtu a MKV, nap.: nejedna
kola uvd v tlesn vchov naplnn podtmatu MKV kulturn
diference, kde se nm souvislost ponkud vytrc.
Kdy u se objevuj tmata MKV u pedmt, kter jsou svm
obsahem MKV blzk, nen mon zjistit, jak je dan tma
realizovno, pro je zvoleno prv u tohoto tmatu a co je clem, eho
chce vyuujc doshnout. 1
Z nmi vybranho vzorku kol se dn neprofiluje explicitn na
MKV, nicmn v sti VP nazvan Zamen koly zmiuj takov
vchovn cle, kter vnmme jako podstatn v souvislosti MKV

Aktivity v multikulturn vchov jsou prezentovny ve vronch zprvch kol, asto vak jen jako pouh
vet nebo konstatovn bez vyhodnocen innosti (nap. v roce 2006/2007 ve 20 % navtvench kol).

10

tolerance, mezilidsk vztahy. Je tedy patrn, e takov koly povauj

tyto hodnosty jako klov, chtj se jimi zabvat, ani by nutn
uvaovali s souvislostech s MKV. 2
koly zpracovvaj tak projekty, nicmn obas nm unik
souvislost s MKV, ke kter se dajn hls, jako napklad projekty
nazvan Nebezpen cesta, Stonokov hnut nebo Absolventsk
prce. Ani pi blim studiu obsahu tchto projekt se souvislost
s MKV neobjevila. Jako dobr pklad naopak mou slouit projekty
typu: Barevn zemkoule, Romsk plamnky atd.
Existuj pesto koly, kter se problematikou MKV zabvaj peci jen
vce, detailnji, nad rmec povinnost, do VP je pak zahrnut nap.
pedmt Etick vchova, jeho obsah odpovd tmatm MKV a
navc cle tohoto pedmtu jsou jasn a pehledn formulovny,
nezastn ten pochop zmr .

4.2 Vsledky interview s pedagogy a dotaznkovho eten

Nzory na zaveden VP
Zjiovali jsme, jak nzory maj pedagogov na pechod na koln vzdlvac
program a Rmcov vzdlvac program. Nsledujc tabulka ukazuje, e dotzan
uitel jsou rozdleni zhruba na polovinu ve svm nzoru na zmnu eskho
zkladnho vzdlvn, ale silnou nespokojenost nevyjaduje dn z nich.

asto jsou koln vzdlvac programy zpracovny tak, e se jedn o znan obshl dokument, jist pracn
vznikajc, nicmn o zpsobech naplovn prezovch tmat jsme se mnohdy nedozvdli takka nic.
Jednotliv oblasti PT jsou bez dalch koment pidleny v tabulkch k oborm (pedmtm) a ronkm. O
podob a zpsobu zalenn prezovch tmat se dle nedozvme nic.
Za vechny uvedeme pklad: princip socilnho smru a solidarity je uveden jen ve tvrtm ronku ve
vlastivd. Co tedy meme zjistit vce?
Kdybychom mli vychzet z tabulky uveden v tomto VP, tak se dozvme, jak bude probran uivo, co by mlo
bt vstupem, ale vbec nm nepome zjistit, jak existuje napklad nvaznost oblasti Msta na tma princip
socilnho smru a solidarity. Co ml uitel na mysli, kdy vybran tma MKV princip socilnho smru a
solidarity zasadil do souvislost s orientac na map a schopnost ukzat na n msta. Kdybychom se v dal
uveden oblasti Star esk djiny hodn snaili, ji bychom mon mohli njakou souvislost objevit, ale
nemly by bt souvislosti a zmry kantora nezastnmu teni ihned zejm?
Bohuel takto podobn zpracovanch VP je vce a rozhodn si nedovolme tvrdit, e dky tomu je cel VP
patn. To by bylo tvrzen pinejmenm velmi troufal, hodnotit vzdlvac program meme jedin jako
komplexn dokument. Navc prezov tmata nemohou bt u ze sv podstaty nejdleitj soust
vzdlvacch program. Pesto jsou ale koly, kter jejich vznam nepodceuj a maj sv dleit msto nejen ve
kolnch vzdlvacch programech, ale pedevm ve vuce, co je podle m podstatn.

11

Jak vnmte zmnu eskho zkladnho vzdlvn spovajc ve vytvoen systmu

RVP + VP?
absolutn etnost odpovdi

relativn etnost odpovdi

velmi spokojen/a

11,8 %

spe spokojen/a

35,3 %

spe nespokojen/a

47,1 %

velmi nespokojen/a

0%

neodpovdl/a

5,9 %

9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
velmi spokojen/a spe spokojen/a

spe
nespokojen/a

velmi
nespokojen/a

neodpovdl/a

Dvodem spokojenosti byla mj. monost vt volnosti na rovni koly:

To, e jsme si mohli udlat vlastn VP, nm opravdu pomohlo (...) e
jsme si mohli vloit nov pedmt Etick vchova, dle jsme si mohli
pehodit uivo v rmci 1. stupn.

Vyzdvihovna byla i funkce VP jako plnovacho a koordinanho nstroje:

Je to tam [stanoveno] konkrtn, take se na akce lpe domlouvme, i
dti dopedu vd, co kdy bude. Umme se lp pichystat. Akce jsou
plonj, ne vytren, ani nejde o akci jednoho pedmtu
domlouvme se mezi sebou.

Asi polovina dotzanch uitel je pesvdena, e pro n nov systm znamenal prci
navc, avak stejn procento z nich se domnv, e jim VP dal vt prostor pro
uplatnn novch npad

12

Co znamenalo zaveden RVP pro vkon Va pedagogick prce?

absolutn etnost odpovdi

relativn etnost odpovdi ve

vztahu k potu uitel (tj. 17)

um stejnmi metodami, nic se

nezmnilo

23,5 %

dky VP mm vt prostor pro

uplatnn novch npad

47,1 %

tento zmnn systm pro m

pedstavoval prci navc (tvorba
VP )

52,9 %

jin odpov

11,8 %

Nzory na asovou nronost vypracovn VP ilustruj nsledujc vroky:

Ns to ... velice vyerpvalo, to sezen, ta prce celkov, ten systm,
dvat do kupy, podle pedpisu aby to odpovdalo vem poadavkm,
j to povauji za zcela zbyten, pro m to reformu nepedstavuje.
Zmnit se to ned jenom tm, e se vytvo ten koln vzdlvac
program, e se d na papr, papr snese vechno, ale dleit je ta
realizace.

Problmy s ppravou nkte zvldli lpe:

Co se tk t tvorby VP, myslm si, e u ns plin problm nebyl,
protoe mm bezvadn kolektiv lid, kte se dok domluvit. (...) pro
kantory je nejvtm pnosem, bylo, kdy jsem ten kolektiv vzala a
odvezla do koly pilotn, kter u podle toho jela u nkolik let, a
mohli si promluvit konkrtn s tmi uiteli. Pak u to lo v pohod.

10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
um stejnmi
metodami, nic se
nezmnilo

dky VP mm vt
prostor pro uplatnn
novch npad

tento zmnn
systm pro m
pedstavoval prci
navc (tvorba VP )

jin odpov

13

Zpsoby realizace VP
Nsledujc tabulka ukazuje, e vichni dotzan uitel se zamuj na njak
prezov tma, piem vtina mezi nimi rozliuje a na nkter z tmat klade vt
draz.
Tento daj nelze interpretovat tak, e by se studovan koly zamovaly na nkter
tmata vce ne na jin. Vysvtlujeme si jej spe nestejnomrnm vbrem uitel do
vzorku a faktem, e nkter pedmty se hod pro vuku nkterch PT vce, jinch
mn. Vech est editel nm toti eklo, e koly jako celky kladou na vechna
prezov tmata stejn draz.
Jak ilustruje nsledujc citt, pro mnoh uitele byly zatky obtn:
J jsem se pihlsila loni na kolen. Jak nov uit literaturu a esk
jazyk, kde jsou prv ta prezov tmata, jak je uplatnit v hodinch.
My jsme se s tm nesetkali jako studenti. S tm se setkvme a teka,
to je tak jak s potaema, my jsme se s tm nesetkvali, museli jsme
na n chodit.

Kter z vrok nejlpe charakterizuje vuku prezovch tmat ve Va prci?

absolutn etnost odpovdi

relativn etnost odpovdi

na dn PT se nezamuji

0%

kladu na vechna PT stejn

draz

35,3 %

na nkter PT kladu vt draz

ne na jin

11

64,7 %

Uitel, kte se sousted na nkter tmata silnji ne na jin, preferuj zejmna multikulturu
a osobnostn a sociln vchovu, nkte z nich pak i enviromentln, mediln a
demokratickou vchovu.
Pokud jste u pedchoz otzky odpovdli, e na nkter prezov tmata kladete
vt draz ne na jin, na kter (max. 3) se zamujete nejvce?
absolutn etnost odpovdi
multikultura

10

osobnostn a sociln vchova

10

vchova k mylen
v evropskch a globlnch
souvislostech

enviromentln problematika

mediln vchova

14

vchova demokratickho
obana

Zkuenosti a nzory na realizaci MKV

Jak ukazuje nsledujc tabulka, velmi siln vtina uitel uvd, e se v jejich vuce
asto objevuj prvky MKV a e na sv kole maj speciln projekty zamen na
MKV. Vichni dotzan pikldaj MKV stejn vznam jako ostatnm PT. Uitel jsou
rovn velmi siln pesvdeni o uitenosti MKV pi vchov k vt etnick
toleranci eskch dt, boji proti pedsudkm a zvyovn povdom o jinch
kulturch. dn z uitel neuvd, e MKV nem pro jeho ky smysl.
Pro ilustraci meme uvst vpov uitele o postupnm zalenn vietnamskho
chlapce do kolektivu, ve kter podle nj MKV sehrla pozitivn roli:
Ze zatku se mu dost posmvali, on je malinkej, je mezi tmi
devky jak pek, ale dneska u ho ti kluci vzali mezi sebe. Je to
tda, kde je 14 kluk a jen est dvat, take nkte kluci ho prost
vyazovali, dneska u ho maj rdi, dneska u ho berou mezi sebe.
Snaila jsem se pak i v t literatue, teba kdy jsme etli nco, ho
zaadit, aby soutil za tu tdu, e pkn mluv esky, pestoe je
Vietnamec.

Akoliv takka vichni jsou pesvdeni o tom, e MKV pomh rozptylovat

pedsudky a stereotypy, existuje zde jedno skryt riziko: je teba mt na pamti, e
naplnn cl MKV mohou pokodit neuvdomovan stereotypy samotnch
vyuujcch. Jako ilustrace me slouit vrok jednoho z uitel:
Vera jsem mla takovou diskuzi v devt td o vcch a
nevcch. e nai vc tak nekod, jako kdy nkdo v v islm.
Bavili jsme se o tom, e tam je to nkde ve stedovku, kdeto u ns to
kesanstv jde kupedu, lidi by se mli tolerovat.

Uvete prosm, zda souhlaste, nebo nesouhlaste s nsledujcmi vroky:

Na na kole mme speciln projekty

zamen na MKV
Prvky MKV se v na vuce objevuj asto
MKV piznvme obdobn vznam
ostatnm PT
Na MKV se zamujeme sp okrajov

jako

MKV pomh k vt toleranci eskch dt

vi km etnickch minorit
MKV pomh bojovat proti pedsudk a
stereotypm

Ano
14
(82,4 %)
16
(94,1 %)
17
(100 %)
1
(5,9 %)
17
(100 %)
16
(94,1 %)

Ne
3
(17,6 %)
1
(5,9 %)
0
(0 %)
15
(88, 2 %)
0
(0 %)
1
(5,9 %)

Neodpovdl/a
0
(0 %)
0
(0 %)
0
(0 %)
1
(5,9 %)
0
(0 %)
0
(0 %)

15

MKV pomh zvyovat povdom k o

jinch kulturch, tradicch, zvycch apod.
MKV nem pro nae ky valnho smyslu

17
(100 %)
0
(0 %)

0
(0 %)
16
(94,1 %)

0
(0 %)
1
(5,9 %)

Zpsoby zaazen MKV do vuky

Zhruba polovina dotzanch uitel nejprve uvauje nad obsahem a smyslem PT a pak
jim pizpsob vuku, ostatn nepovauj za nutn se jimi zvl zabvat nebo jde pro
n o doplnk klasickho vkladu. Podrobn daje obsahuje nsledujc tabulka.
Jak pojmte toto prezov tma jako soust vzdlvacho systmu?
absolutn etnost odpovdi

relativn etnost

pednostn uvauji nad jeho

naplnnm, tj. obsahem a
smyslem, tomu pak nsledn
pizpsobm metody vuky

52,9 %

jako doplujc prvek klasickho

vkladu

11, 8 %

vechna PT vnmm jako

bnou soust vuky, nen
teba se jimi vce zabvat

35,3 %

jin odpov

0%

10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
pednostn uvauji nad jeho
naplnnm, tj. obsahem a
smyslem, tomu pak
nsledn pizpsobm
metody vuky

jako doplujc prvek

klasickho vkladu

vechna PT vnmm jako

bnou soust vuky, nen
teba se jimi vce zabvat

Pevn vtina uitel integruje MKV do pedmt, velk st z nich rovn

organizuje samostatn projekty. Samostatn pedmt MKV se nevyskytuje u dnho z
nich.
16

Jakou formou mte MKV zapojenou do vuky?

Absolutn etnost odpovdi

relativn etnost odpovdi ve

vztahu k potu uitel (tj. 17)

integrace do pedmtu

15

88,2 %

samostatn projekty

13

76,5 %

samostatn pedmt MKV

0%

jin zpsob

0%

Nejastj formou vuky MKV se ukazuj bt projektov, skupinov a kooperativn

vuka; asto se objevuje rovn hromadn, frontln vuka a individualizovan vuka;
ostatn metody jsou uvny podstatn mn asto.
Zakrtnte, prosm, max. ti vukov metody, kter pi vuce MKV vyuvte
nejastji.
absolutn etnost odpovdi
projektov vuka

13

skupinov a kooperativn vuka

11

hromadn a frontln vuka

individualizovan vuka

tmov vuka

oteven vyuovn

individuln vuka

jin metoda

diferencovan vuka

Dotzan uitel pokldaj za nejefektivnj projektovou vuku, asto uvdj rovn

skupinovou a kooperativn vuku. Na druh stran velmi mlo z nich povauje za
efektivn individuln vuku i oteven vyuovn.
Kter z tchto metod povaujete za nejefektivnj (max. 4)?
absolutn etnost odpovdi
projektov vuka

12

skupinov a kooperativn vuka

hromadn a frontln vuka

individualizovan vuka

diferencovan vuka

17

tmov vuka

oteven vyuovn

individuln vuka

jin metoda

Jak dokld citt, mezi uiteli se uznv vhodnost faktu, e nkter pedmty se hod
vce ne jin:
Kdy se zeptte m, tak matika, fyzika, tam se ta multikulturn
vchova asi moc eit nebude. (...) sp [se] sname vst ty dti
k njak toleranci mezi sebou, protoe to je asi tak nejvc poteba.

Podle nzoru dotzanch uitel se zd bt nejvhodnj zalenit MKV do pedmtu

obansk vchovy (viz tabulka).
V kterch pedmtech by se podle Vaeho nzoru mla objevit MKV nejastji (max.
3)?
absolutn etnost odpovdi
obansk vchova

15

ciz jazyky

zempis

djepis

etina

MKV m bt vyuovna ve
vech pedmtech rovnomrn

estetick vchova

speciln pedmt MKV

Uitel se pi vuce MKV nejastji dotkaj tmat pedsudk a stereotyp a tolerance

k odlinmu; pomrn asto se v jejich vuce objevuje rovn tma rasov
nesnenlivosti, romsk problematiky a kulturn odlinosti menin v R; pomrn
mlo pozornosti naopak vnuj pravicovmu extremismu.
Jakch tmat MKV se dotkte pi vuce Vaeho pedmtu?
absolutn etnost odpovdi
pedsudky a stereotypy

14

tolerance k odlinmu

14

rasov nesnenlivost

11

romsk otzka

11

kulturn odlinosti menin

ijcch v R

11

18

souit s jinmi (tj. ne

etnickmi) meninami

kulturn odlinosti skupin

neijcch v R

pravicov extremismus

dn

jin

Uveden preference uitel ohledn zamen MKV ilustruj jejich nsledujc vroky,
vyzdvihujc hodnoty cle smrnho souit a tolerance:
J tu multikulturu vidm jednak v tom chovn mezi sebou a vi tm
ostatnm, ale taky v tom, jak poznvaj ty zvyky.
[Co si myslte, e by mlo bt hlavnm smyslem t MKV?]Urit
chpn jeden druhho, njak vazby, poznvn jin kultury,
samozejm cizinci, kte pijedou k nm, aby zase chpali tu eskou
mentalitu, tu eskou kulturu. Take vzjemn provzanost a
tolerance.
Aby si na lidi, kte teba chod jinak obleen, maj ikm oi,
neukazovaly prstem a nekaly si o nm, e je podivnej.
Oni mus bt pipraveni na to, e budou t ve spolenosti, kde bude
plno kultur a budou se muset njakm zpsobem s tm vypodat.

Posledn citovan respondent zdraznil tak potebu vctn se do ke pslunka

meniny:
Oni maj veho dost a ani nev, e Andrejka to takhle nem (romsk
kyn) nebo ty vietnamsk dti jak se tady ct v t kole, kde je
jenom etina a nev nic. J si myslm, e by to mli vdt, jak se ije
ostatnm. e jsou dcka, kter nemaj vechno.

Hodnocen efektivity MKV

Jak dokld tabulka, dotzan uitel jsou rozdlen zhruba na polovinu v otzce,
nakolik vuka MKV dokzala posunout nkter nzory dt, avak o extrmech (tj. o
dnm nebo velmi silnm nzorovm posunu) nen pesvden nikdo z nich.
Sledujete vlivem vuky MKV posun v nkterch nzorech dt?
absolutn etnost odpovdi

relativn etnost odpovdi

velmi mal nebo dn

0%

spe mal

52, 9 %

spe velk

41, 2 %

velmi velk

0%

neodpovdl/a

5, 9 %

19

V kvalitativnch rozhovorech vylo najevo, e uitel mohou za efektivn povaovat

jen nkter aspekty MKV:
Nzorov ano, nzorov se daj dcka ovlivnit.

Efektivitu vchovy ovlivuje faktor rodiny:

Nedlm si iluze, e by lo pln zmnit vnmn dt, kdy je
nastaveno z domu tak a tak. Problm je, jak jsou z domova nastaveny
pochopiteln. Ale i tyto dti u ns v, co je slunost, jak se projevovat
ve spolenosti.

Nkte uitel vidli efekty MKV hlavn v chovn k mezi sebou:

Mme zkuenosti s integrac postiench dt, jsme tm pomrn
znm. Myslm, e zdrav dti jsou velmi tolerantn k handicapovanm
dtem, pomhaj jim, nemyslm si, e by jim naznaovaly, e si jich
mn v a podobn.
Taky je nm velmi pjemn sledovat takov situace, kdy teba ciz
dt je pobl na koly a m njak narky na nae dti, e jsou
romsk, asto se nm stane, e nae bl dti ho polou nkam,
uzemn ho.

S tm souvis i ne uveden vsledek, e vy podl etnickch menin ve kole me

pozitivn ovlivnit velikost nzorovho posunu u k v dsledku MKV. Naopak tam
cvin situace etnickho souit ve vednm ivot dt schzej, uitel zmny
v postojch nepozorovali:
J se nedomnvm, e by to bylo a tak hmatateln. My se skuten
s etnickmi problmy ani v rmci koly, ani v rmci spolenosti
v Kanicch nesetkvme.

Zdroje pro zlepen MKV

Zvrem jsme se zajmali o to, jak zdroje by uitelm pomohly zkvalitnit vuku
MKV. Nejvce by uitel pro zlepen vuky MKV uvtali metodick materily, a dle
pstup k inspirativnm nmtm a kolen pro pedagogy.
Co zejmna byste uvtali pro zlepen vuky MKV (lze uvst vce monost)?
absolutn etnost odpovdi
metodick materily

14

pstup k inspirativnm nmtm

11

kolen pro pedagogy

10

Jin

nic nepotebuji

20

Odpovdi na vybran poloky s ohledem na charakter souit s etnickmi skupinami

v dan obci
Podle informac editel je etnick souit v obcch, kde jejich kola psob, ve
dvou ppadech hodnoceno jako spe snadn a ve tyech jako spe obtn. Na
zklad vpovd dotzanch uitel se zd mon, e snadn souit s meninami
v dan obci (hodnocen tak editeli kol) napomh vtmu nzorovmu posunu k
dsledkem MKV. Mra zaazen prvk MKV do vuky a nzory uitel na efektivnost
MKV se zdaj nesouviset s obtnost etnickho souit v dan lokalit. Vsledky se
rovn zdaj naznaovat, e se v oblastech s obtnjm etnickm souitm uitel
astji zamuj na tmata kulturn odlinosti menin ijcch R a pravdpodobn i
rasov nesnenlivosti a romsk problematiky. Naopak v mstech se snadnjm
souitm uitel pravdpodobn vce preferuj tmata odlinosti skupin neijcch v R
a tolerance k odlinmu.
souit s etnickmi meninami v obci
spe snadn
spe obtn
Posun v nzorech
vlivem vuky MKV:
spe mal
spe velk
neodpovdl/a

nkterch

dt
2 (33,3 %)
4 (66, 6 %)
0 (0 %)

7 (63,6 %)
3 (27,3 %)
1 (9,1 %)

Na na kole mme speciln projekty

zamen na MKV
Ano
Ne

5 (83,3 %)
1 (16,7 %)

9 (81,8 %)
2 (18,2 %)

Prvky MKV se v na vuce objevuj

asto
Ano
Ne

6 (100 %)
0 (0 %)

10 (90,9 %)
1 (9,1 %)

MKV piznvme obdobn vznam

jako ostatnm PT
Ano
Ne

6 (100 %)
0 (0 %)

11 (100 %)
0 (0 %)

Na MKV se zamujeme sp okrajov

Ano
Ne
neodpovdl/a

0 (0 %)
5 (83,3 %)
1 (16,7 %)

1 (9,1 %)
10 (90,9 %)
0 (0 %)

MKV pomh k vt toleranci eskch

dt vi km etnickch minorit
Ano
Ne

6 (100 %)
0 (0 %)

11 (100 %)
0 (0 %)

21

MKV
pomh
bojovat
pedsudkm a stereotypm
Ano
Ne

proti
6 (100 %)
0 (0 %)

10 (90,9 %)
1 (9,1 %)

MKV pomh zvyovat povdom k

o jinch kulturch, tradicch, zvycch
apod.
Ano
Ne

6 (100 %)
0 (0 %)

11 (100 %)
0 (0 %)

MKV nem pro nae ky valnho

smyslu
Ano
Ne
neodpovdl/a

0 (0 %)
5 (83,3 %)
1 (16,7 %)

0 (0 %)
11 (100 %)
0 (0 %)

6 (100 %)
3 (50 %)
2 (33,3 %)
6 (100 %)
3 (50 %)
2 (33,3 %)

8 (72,7 %)
8 (72,7 %)
1 (9,1 %)
8 (72,7 %)
8 (72,7 %)
9 (81,8 %)

4 (66,7 %)

3 (27,3 %)

4 (66,7 %)

5 (45,4 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

Nejastji
probran
tmata
multikulturn vchovy (daj uvd,
kolik, resp. kolik procent, uitel
v danm typu koly toto tma do sv
vuky zaazuje)
pedsudky a stereotypy
rasov nesnenlivost
pravicov extremismus
tolerance k odlinmu
romsk otzka
kulturn odlinosti menin ijcch
v R
kulturn odlinosti skupin
neijcch v R
souit s jinmi (tj. ne etnickmi)
meninami
dn
jin

Odpovdi na vybran poloky s ohledem na podl etnickch menin ve kole

Dle jsme data srovnali s tm, jak podl etnickch menin ve kole editel
uvdli. V naem vzorku byla jedna kola s vce ne 20 % etnickch menin, jedna s 5
- 20 % a tyi s mn ne 5 %. Vsledky naznauj, e vy podl etnickch menin ve
kole me pozitivn ovlivnit velikost nzorovho posunu u k v dsledku MKV.
Mra zaazen prvk MKV do vuky a nzory uitel na efektivnost MKV se zdaj
nesouviset s podlem etnickch menin ve kole. koly s vym procentem menin se
zdaj do vuky MKV vce zaazovat romskou otzku, mon pak i tmata pedsudk,
kulturn odlinosti menin v R i mimo ni a souit s neetnickmi meninami.

22

podl etnickch menin ve kole

mn ne 5 %
5-20 %
20-50 %
Posun v nzorech nkterch
vlivem vuky MKV:
spe mal
spe velk
neodpovdl/a

dt
8 (72,7 %)
2 (18,2 %)
1 (9,1 %)

1 (33,3 %)
2 (66,7 %)
0 (0 %)

0
3 (100 %)
0 (0 %)

Na na kole mme speciln projekty

zamen na MKV
Ano
Ne

8 (72,7 %)
3 (27,3 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

Prvky MKV se v na vuce objevuj

asto
Ano
Ne

10 (90,9 %)
1 (9,1 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

MKV piznvme obdobn vznam

jako ostatnm PT
Ano
Ne

11 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

Na MKV se zamujeme sp okrajov

Ano
Ne
neodpovdl/a

1 (9,1 %)
9 (81,8%)
1 (9,1 %)

0 (0 %)
3 (100 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
3 (100 %)
0 (0 %)

MKV
pomh
k vt
toleranci
eskch dt vi km etnickch
minorit
Ano
Ne

11 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

MKV
pomh
bojovat
pedsudkm a stereotypm
Ano
Ne

10 (90,9 %)
1 (9,1 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

MKV pomh zvyovat povdom k

o jinch kulturch, tradicch, zvycch
apod.
Ano
Ne

11 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

MKV nem pro nae ky valnho

smyslu
Ano

0 (0 %)

0 (0 %)

0 (0 %)

proti

23

Ne
neodpovdl/a
Nejastji
probran
tmata
multikulturn vchovy (daj uvd,
kolik, resp. kolik procent, uitel
v danm typu koly toto tma do sv
vuky zaazuje)
pedsudky a stereotypy
rasov nesnenlivost
pravicov extremismus
tolerance k odlinmu
romsk otzka
kulturn odlinosti menin ijcch
v R
kulturn odlinosti skupin
neijcch v R
souit s jinmi (tj. ne etnickmi)
meninami
dn
jin

10 (90,9 %)
1 (9,1 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

3 (100 %)
0 (0 %)

8 (72,7 %)
7 (63,6 %)
1 (9,1 %)
9 (81,8 %)
5 (45,5 %)
6 (54,5 %)

3 (100 %)
2 (66,7 %)
2 (66,7 %)
3 (100 %)
3 (100 %)
2 (66,7 %)

3 (100 %)
2 (66,7 %)
0 (0 %)
2 (66,7 %)
3 (100 %)
3 (100 %)

3 (27,3 %)

2 (66,7 %)

2 (66,7 %)

4 (36,4 %)

3 (100 %)

2 (66,7 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

Odpovdi na vybran poloky s ohledem na to, jak zapojen MKV do vuky pijmaj
ci
Podle dvou editel kol pijmaj ci MKV velmi dobe, podle ty spe
dobe. dn neuvedl, e by ci v jeho kole pijmali MKV patn. Interpretace tto
sti je tedy znan sporn, nebo zde porovnvme koly, kde ci pijmaj MKV
velmi dobe, se kolami, kde ji pijmaj spe dobe. Vsledky se zdaj zhruba
naznaovat, e jestlie ci pozitivnji pijmaj MKV, vce se v dsledku tohoto
pedmtu mn jejich nzory. Mra zaazen prvk MKV do vuky a nzory uitel na
efektivnost MKV se zdaj nesouviset s pijetm MKV ky. Zd se mon (ovem toto
je velmi nejist zvr), e ve kolch, kde studenti MKV pijmaj vce, jsou silnji
akcentovna tmata pravicovho extremismu, romsk problematiky, kulturn odlinosti
skupin ijcch mimo R a souit s neetnickmi meninami.
jak ci pijmaj zapojen MKV do vuky
velmi dobe
spe dobe
Posun v nzorech
vlivem vuky MKV:
spe mal
spe velk
neodpovdl/a

nkterch

dt

Na na kole mme speciln projekty

zamen na MKV
Ano

1 (33,3 %)
2 (66, 6 %)
0 (0 %)

8 (57,1 %)
5 (35,7 %)
1 (7,1 %)

3 (100 %)

11 (78,6 %)

24

Ne

0 (0 %)

3 (21,4 %)

Prvky MKV se v na vuce objevuj

asto
Ano
Ne

3 (100 %)
0 (0 %)

13 (92,9 %)
1 (7,1 %)

MKV piznvme obdobn vznam

jako ostatnm PT
Ano
Ne

3 (100 %)
0 (0 %)

14 (100 %)
0 (0 %)

Na MKV se zamujeme sp okrajov

Ano
Ne
neodpovdl/a

0 (0 %)
3 (100 %)
0 (0 %)

1 (7,1 %)
12 (85,7 %)
1 (7,1 %)

MKV pomh k vt toleranci eskch

dt vi km etnickch minorit
Ano
Ne

3 (100 %)
0 (0 %)

14 (100 %)
0 (0 %)

MKV
pomh
bojovat
pedsudkm a stereotypm
Ano
Ne

3 (100 %)
0 (0 %)

13 (92,9 %)
1 (7,1 %)

MKV pomh zvyovat povdom k

o jinch kulturch, tradicch, zvycch
apod.
Ano
Ne

3 (100 %)
0 (0 %)

14 (100 %)
0 (0 %)

MKV nem pro nae ky valnho

smyslu
Ano
Ne
neodpovdl/a

0 (0 %)
3 (100 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
11 (92,9 %)
1 (7,1 %)

Nejastji
probran
multikulturn vchovy (daj
kolik, resp. kolik procent,
v danm typu koly toto tma
vuky zaazuje)
pedsudky a stereotypy
rasov nesnenlivost
pravicov extremismus
tolerance k odlinmu
romsk otzka

3 (100 %)
2 (66,7 %)
2 (66,7 %)
3 (100 %)
3 (100 %)

11 (78,6 %)
9 (64,3 %)
1 (7,1 %)
11 (78,6 %)
8 (57,1 %)

proti

tmata
uvd,
uitel
do sv

25

kulturn odlinosti menin ijcch

v R
kulturn odlinosti skupin
neijcch v R
souit s jinmi (tj. ne etnickmi)
meninami
dn
Jin

2 (66,7 %)

9 (64,3 %)

2 (66,7 %)

5 (35,7 %)

3 (100 %)

6 (42,9 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

0 (0 %)
0 (0 %)

4.3 Pozorovn vuky

Velmi zajmavou a pnosnou soust aktivit byly nslechy v hodinch. koly

s nmi v tomto smyslu spolupracovaly velmi oteven a ochotn. Nejen editel kol,
ale tak samotn vyuujc dotench hodin byli zejm pesvdeni, e nm nabdnou
ukzkovou hodinu multikulturn vchovy, resp. ukzku vuky s multikulturnm
prvkem. Ostatn bylo ist na jejich volb, do kter hodiny kterho vyuovacho
pedmtu, resp. vzdlvac oblasti, ns pozvou. O to vt bylo pak nae pekvapen
z kvality oduenho tmatu a z povahy jeho zpracovn - bohuel spe v negativnm
slova smyslu.
V
-

hodinch jsme sledovali:

volbu tmatu
jeho uchopen vzhledem k MKV
propojen tmatu s vyuovacm pedmtem
cle a oekvan vstupy
metody a formy prce

Navtvili jsme est vyuovacch hodin, ppadn dvouhodinovek na zapojench

kolch. lo o pedmty cizch jazyk, dle oblasti lovk a spolenost a lovk a
svt prce. Podrobn analza navtvench hodin pesahuje rozsahem monosti tto
zprvy, proto se omezme pouze na uveden nejzvanjch znak, kter byly
spolen pro vtinu zapojench kol. Tak povaujeme za podstatn uvst pklad
hodiny, kter byla inspirujc ukzkou multikulturn pojat hodiny, a naopak tak
hodiny, kter nesplnila oekvn ani tematicky, ani metodicky.
V jednom ppad jsme navtvili dvouhodinov program, kter lektorovala
didaktika brnnskho Stediska integrace menin. V jin kole jsme navtvili hodinu,
kter nebyla klasickou vyuovac hodinou lo o zhodnocen multikulturn
zamenho projektu.
Znaky, kter se asto opakovaly v navtvench hodinch:

koly velmi asto problematiku a smysl MKV zuuj na oblast zvyk,

tradic, cizch kuchyn nebo odvn
ve velk vtin ppad uitel neuvauj dopedu nad naplnnm cl
MKV: mli jsme monost shldnout v tomto kontextu vyuovn MKV
napklad hodinu o teoretick pprav tatarsk omky

26

byly voleny formy prce, kdy uitel zstv hlavnm aktrem hodiny,
informace jsou dtem pedvny povtinou frontln cestou, dti jsou
jen pasivnmi pjemci, (nelze se pak divit jejich nezjmu o probran
tma), tento stav pitom zstv nezmnn i tehdy, vytvo-li uitel
neformln prosted ve td napklad sezenm v kruhu

Pkladem pozitivn praxe byla hodina, v rmci n byly dti vyzvny

k hodnocen multikulturn zamench projekt. Jde ostatn o kolu, kter byla
hodnocena jako nadstandardn tak eskou koln inspekc. S jejm nzorem se zde
pln ztotoujeme: kola nejene vyuv inovativnch metod, pi jejich realizaci nen
hlavnm aktrem hodiny uitel, ale samy dti, nejene vzdlv adu dt z etnickch
menin, ale tak dl adu vc, kter j neukld Rmcov vzdlvac program, co
nen bn. Krom mj. i multikulturn zamench projekt dotuje kola vdy po jedn
hodin tdn pedmt etick vchova, jej obsah je smyslu multikulturn vchovy
velmi blzk.
Hodina, kterou jsme navtvili, byla tedy adekvtn zvldnut jak po strnce
obsahov, tak po strnce metodick. Zajmavm npadem tak jsou denky: kad k
si do nich pe poznmky, postehy a stnosti tkajc se jednotlivch aktivit, kter
kola dl. Uitel m pak vtenou monost zptn vazby. V rmci hodiny dti samy
hodnotily smysl, prbh a vsledky projekt realizovanch v poslednch tdnech.
Vyuujc do schmatu hodiny tm vbec nezasahoval, na kolektivu tdy bylo
patrn, e dti jsou takto zvykl pracovat bn. Nepekikovaly se, respektovaly se
navzjem. Byly zdrav, nikoli pehnan sebevdom pi prezentaci svch nzor.
Souasn lze poznamenat, e se ve td nenael jedin k, kterho by obsah hodiny
nezajmal.
Takto kladn rozhodn nelze hodnotit vechny hodiny, uveden pklad byl
z naeho vzorku kol vjimkou. Takka v dn z ostatnch navtvench hodin
nevyuvali vyuujc jin metody vuky ne frontln, z naeho pohledu vak
zvanjm byla skutenost, e se vyuujcm vytrcela souvislost probranho tmatu
a multikulturn vchovy.
Napklad jsme byli pozvni ke shldnut hodiny v rmci vzdlvac oblasti
lovk a svt prce. Ped zatkem nm byl vysvtlen cl hodiny a sice podchytit
kulturn ddictv stedovk invaze Tatar na naem zem. Nicmn nakonec byla
cel hodina zamena na pedtn recept na tatarskou omku a tatarsk biftek.
Jinmi slovy realizace zvolenho tmatu mla souvislost s MKV minimln. Navc ani
zvolen metody prce inn nepisply k aktivizaci maximlnho potu dt, ani
k tomu, aby cel vyuovn mlo trvalej efekt.
Zatmco v pedchoz hodin jsme vnmali jako problematick pedevm
samotn zvolen tma, v dalm pozorovn bylo diskutabiln pedevm rozpracovn
i uchopen tmatu samotnho. Vyuujc ml v tomto ppad vhodu, protoe
nemusel vymlet tma (zde diskriminace a pedsudky), samotn se mu nabzelo jako
jedna z kapitol uebnice anglitiny, nicmn svm pstupem v cch pedsudky spe
upevoval, msto aby se je pokusil vyvracet.

27

5.

Analza inspeknch zprv, stanovisko I

Pro ucelenou pedstavu o problmu a zskn pokud mono co nejvce podklad

jsme oslovili tak eskou koln inspekci, kter m ji ze sv podstaty zajistit
objektivn hodnocen kol. Bohuel se nm s n nepodailo navzat u kontakt, a tak
jsme museli vychzet pouze z inspeknch zprv vybranch kol, kter jsou voln
dostupn na webovch strnkch I. Dle byly tak analyzovny vechny ostatn
inspekn zprvy, kter jsou dostupn na webu I.
Textov analza inspeknch zprv
Nsledujc dky informuj o vsledku textov analzy inspeknch zprv esk
koln inspekce. Kladli jsme si otzky,
1) nakolik a jakmi zpsoby se inspektoi ve svch zprvch vnuj provdn
multikulturn vchovy v eskch kolch,
2) z jakch zdroj o tom inspektoi zskvaj informace a
3) zda a jak inspektoi hodnot innost MKV na kolch.
Metodologie: Zkouman soubor tvoily vechny inspekn zprvy I z kontrol na
mateskch, zkladnch a stednch kolch v R za obdob od 1. 9. 2007 (lhta pro
zahjen VP) do souasnosti. Prvn inspekce ve sledovanm souboru byla zahjena 6.
9. 2007 a posledn byla ukonena 26. 11. 2008. Celkem soubor obsahoval cca 1500
zprv 3. Textov analza kombinovala prvky kvantitativn obsahov analzy (potn
vskyt slov) s analzou kvalitativn (kdovn a interpretace vznam).
Skutenost, do jak mry se inspekn zprvy vnovaly problematice MKV, jsme se
pokusili poodhalit obsahovou analzou fulltextovm vyhledvnm vrazu
Multikulturn ve vech 1500 zprvch. Tento vraz obsahovalo ve sledovanm
obdob 33 inspeknch zprv z celkovho potu cca 1500, tj. 2,2 %. Z asovho
hlediska bylo nejvce inspekc zohledujcch multikulturn vchovu (13) provedeno v
obdob od dubna do kvtna 2008.

Pesn poet inspeknch zprv nelze snadno urit, protoe nkter zprvy v poskytnutm souboru jsou
duplicitn. Duplicitnch je odhadem 10 % z poskytnutho souboru 1690 zprv. Proto odhadujeme velikost
souboru na 1500 zprv.

28

Graf: Podl zprv I vnujcch se

multikulturn vchov
2,20%

Vnuje se
Nevnuje se

97,80%

Nsledujc kvalitativn rozbor zahrnuje vzorek 33 inspeknch zprv, kter se

vslovn zabvaly MKV.
Otzce multikulturn vchovy se zprvy vnovaly zpravidla strun, v rozsahu od
jedn vty do jednoho odstavce. Zpravidla byla v cel zprv jen jedna zmnka o
MKV, jen v nkolika zprvch byla MKV zmnna na vce mstech. Zmnky o MKV
zaujmaly vedlej postaven, asto byly soust odstavc vnovanch ir
problematice. Pkladem je zprva ze Soukrom S pedagogick a sociln Gahurova
ve Zln:
kola je zapojena v projektu Evropsk unie (Leonardo - odborn st
k ve Velk Britnii) jeho obsahem jsou nap. multikulturn
rozhovory, evropsk sounleitost, regionln identita a v dalm
projektu Zahrada smysl - komunikace mezi ky (Sokrates). Ve kole
maj ci k dispozici npojov a sendviov automat a vodn
fontnku.

Nejastji byla MKV zmiovna v souvislosti s projektovou vukou (14 zprv, tj.
42 %). Byly uvdny konkrtn nzvy projekt, asto realizovanch nevldnmi
neziskovmi organizacemi. Napklad zprva z gymnzia Eliky Krsnohorsk, Praha
4 Michle uvedla:
V souladu se strategi uvedenou v VP je tit prce v prevenci.
Spov ve vytven sprvnho hodnotovho systmu k realizac
cel ady projekt ve spoluprci s neziskovmi organizacemi (lovk
v tsni, ADRA). Jedn se nap. o Projekt vchovy k lidskm prvm
proti xenofobii a rasismu Jeden svt v Ohradn.

Dle byla MKV asto (7 zprv, tj. 21 %) zmiovna v souvislosti s vukou jazyk
nebo vmnnmi pobyty. Nkte inspektoi podotkali, e jazykov pedmty jsou
vhodnm prostedm pro poznvn jinch kultur apod. U jinch je tato souvislost
implicitn, prost se jen pe, e jazykov a vmnn aktivity maj multikulturn
aspekt. Pkladem je zprva ze Z a M Jana Broskvy v Brn:

29

Vzdlvn dt a k v anglickm jazyce v rmci realizovanho

projektu smuje k utven a rozvjen poadovanch klovch
kompetenc a pozitivn tak pispv k realizovan multikulturn
vchov.

Mezi ostatnmi zmnkami vynikaly odkazy na multikulturn rozmr partnerstv koly

v komunit nebo se zahraninmi kolami (3 zprvy, tj. 10 %). Jen vjimen zprvy
implikovaly, e multikulturn vchova nastv automaticky s pestrm etnickm
sloenm koly. Napklad u Z Klas v Pardubicch, kterou navtvuj ei i cizinci:
Je vyuvno multikulturnho prosted k vytven prosocilnch
postoj a povdom o existenci ostatnch kultur a nrodnost.

Vedle zmnek o konkrtnch projevech MKV ve vuce a ivot koly bylo tak mnoho
zmnek ist formlnch. Jedna z nejastjch zmnek (11 zprv, tj. 33 %) o MKV se
tkala jejho zalenn do kolnch dokument, jako je VP, strategie koly nebo
existence samostatnho dokumentu o MKV. Takovto zmnky byly vdy formln ve
smyslu sdlen, e o MKV je napsno v danm dokumentu. Nebylo dle rozvdno, jak
se tento fakt projevuje ve vuce. Pkladem je Z Na Vbku v Liberci:
Profilace koly na multikulturn vchovu a vuku volitelnho
pedmtu etick vchova proln vemi vchovnmi a vzdlvacmi
strategiemi.

Dle byly ptomny formln odkazy na personln zajitn MKV (3 zprvy, 10 %), tj.
ptomnost uritho odbornka nebo dal vzdlvn uitelskho sboru.
Tabulka: Zmnky o MKV ve 33 zprvch esk koln inspekce
Skupina zmnek
Obsah vuky

Formln
zajitn

Forma zmnky o MKV

Projektov vuka
Jazykov vuka
koln partnerstv
Jin
Zalenn do dokument koly
Personln zajitn

Poet zmnek
14
7
3
6
11
3

Zajmali jsme se o zdroje, ze kterch inspektoi svoje informace o multikulturn

vchov ve kolch erpali. Jak ji bylo eeno, pevaujcm zdrojem informac, kte
sami zmiovali, byly dokumenty koly. Pouze u tech inspeknch zprv (10 %) jsme
se doetli, e zdrojem informac o MKV byla hospitace pozorovn hodin
inspektorem. Pkladem takto doloench zjitn je zprva ze Z speciln a Z
praktick v Praze 10, Starostranick:
Bhem inspekce kola poprv realizovala pipraven projektov tden
vuky v rmci multikulturn vchovy nazvan Spojen nrody,
zamen na poznvn kulturnch a socilnch odlinost zvolench
destinac (...) Hospitovny byly pracovn a vtvarn vchova,
smyslov vchova, ten, vcn uen.

dn inspekn zprva ve sledovanm obdob nehodnotila innost

multikulturn vchovy. Pevaovaly naopak zmnky, e MKV je formln zavedena

30

(dokumenty koly) nebo e se uritmi konkrtnmi zpsoby provd (projekty, jazyky

apod.).
Shrnut:
V obdob od zaveden VP do souasnosti se problematice multikulturn vchovy
vnovala piblin kad padest inspekn zprva esk koln inspekce (2,2 %).
Zmnky o MKV jsou zpravidla velmi strun a v obsahu zprv zaujmaj vedlej
postaven.
Co se te ptomnosti MKV ve vuce, nejastji byla zmiovna projektov vuka,
vetn nzv konkrtnch projekt. Dle byly aspekty MKV spatovny v jazykov
vuce, vmnnch pobytech a kolnch partnerstvch.
Svoje informace o MKV na kolch inspektoi erpali pevn z dokument koly.
Jen ve tech ppadech zaznamenali prvky MKV pi hospitaci.
Inspekn zprvy nehodnotily innost MKV na kolch.
Hodnocen inspeknch zprv vybranho vzorku kol

Pednostn ns zajmaly zprvy ze kol, kter jsme vybrali do projektu. Jak se

ukzalo, pro nae poteby ovem byly tyto zprvy takka nepouiteln, nebo sleduj
zcela jin oblasti, jako je tensk gramotnost nebo naplovn pravidel bezpenosti
prce. O naplovn prezovch tmat i zpracovn VP tam nen ani zmnka. Navc
mnoh zprvy jsou z obdob, ve kterch se RVP, a tud i VP teprve chystaly
k realizaci, a tud nemohly bt soust inspeknch zprv.
Po analze inspeknch zprv jsme tud na zklad ve uvedench okolnost
nemohli ne dospt k zvru, e v dn z nmi sledovanch zprv se hodnocen
vuky MKV na kole neobjevilo. Pesto byly v celkovm hodnocen vechny
sledovan oblasti hodnoceny jako funkn. Pokud se peci jen oblast prezovch
tmat ve zprv objevila, pak v tch intencch, e hodnotc inspektor sledoval
zalenn PT do VP.
Pesto se v jedn ze zprv objevuje nadprmrn hodnocen koly, nap.
v otzkch vtpen socilnch a pracovnch kompetenc k, tmov prce
pedagogickho sboru, nebo zpracovanho VP, dokonce na rovni pklad dobr
praxe. Pestoe si ovem hospitace kladla v vodu za cl sledovat naplnn VP, nikde
se ve zprv nezmiuje o realizaci prezovch tmat. O to vce je tristn, e se I
nepodailo do naeho vzkumu zapojit.
Zajmavou inspirac je vak pro ns tematicky zamen zprva I Rovnost
pleitost pro vzdlvn cizinc v esk republice z nora 2008, kter se mimo jin
vnuje tak realizaci multikulturn vchovy. Jak z tto zprvy vyplv, otzkou
naplovn MKV se evidentn nkdo zabv, nicmn tato zprva je velmi obecn a
slou spe jako doplnn informac a srovnn. Bohuel nevme, jak kroky I
v tto oblasti podnik a zda je mon zskat vce konkrtnch informac.
Inspekce mj. ve zprv uvd:
Znanou obecnost se vyznauje i koncipovn aktivit zamench na
multikulturn vchovu, jde spe o jejich intuitivn vbr a zaazovn ne o
systematicky plnovan a sledovan proces. Pouze ve dvou gymnzich a v jedn
zkladn kole (ze sledovanho vzorku 44 zkladnch a stednch kol) byl ve kolnm

31

roce 2006/2007 ji zpracovn VP a byla zde patrn velmi dobr koncepn

pipravenost ke vzdlvn cizinc i k realizaci multikulturn vchovy.
Aktivity v multikulturn vchov jsou prezentovny ve vronch zprvch
kol, asto vak jen jako pouh vet nebo konstatovn bez vyhodnocen innosti
(nap. v roce 2006/2007 ve 20 % navtvench kol).
Ve vzdlvn k multikulturn vchov I zjistila znan rozdly mezi
navtvenmi kolami. Ve kolnm roce 2005/2006 se ho zastovalo celkem 16,5 %
pedagogickch pracovnk, ve 13 kolch vak ani jeden, naopak ve dvou byly
prokoleny cel pedagogick sbory. Ve kolch navtvench v obdob 2006/2007 se v
multikulturn vchov spe vzdlvali vchovn poradci nebo koln metodici
prevence sociln-patologickch jev, ast uitel byla pouze vjimen vy ne 2
a 3 ze koly. V jedin kole byli v oblasti multikulturn vchovy prostednictvm
jednorzovho semine prokoleni vichni uitel. V jednom z kraj probhl
inspirativn semin S vietnamskmi dtmi v esk kole.
Stle vznamnj msto v realizaci multikulturn vchovy zaujmaj projekty
zamen na spoluprci se zemmi Evropsk unie i s jinmi zemmi. Pes nesporn
pozitiva vak byl v multikulturn vchov zjitn i nepzniv stav, a to ve kolnm
roce 2005/2006 v 6 % a v nsledujcm roce v 9 % navtvench kol.
Vlastn hodnocen efektivity innost v multikulturn vchov bylo mlo inn v obou
sledovanch obdobch v kad pt kole.
editel kol vtinou uplatuj kooperativn styl zen a vhodn deleguj
kompetence ve vzdlvn cizinc a v multikulturn vchov na dal pedagogick
pracovnky koly. Bude nutn vce vyuvat monosti nabzen v dalm vzdlvn
pedagogickch pracovnk v cizch jazycch a stejn tak i v multikulturn vchov.
Z tohoto eten Inspekce je tedy patrn, e ani sami inspektoi nejsou spokojeni
s vukou a pipravenost kol, pokud jde o MKV. Je patrn, e podle stanoviska
Inspekce jen mal st kol m jednoznan zpracovanou koncepci vuky MKV,
vetn efektivity, innosti, zptn vazby vzhledem ke stanovenm clm apod. 4

Vce viz: http://www.csicr.cz/show.aspx?id=183&Lang=1&Theme=5&Section=4&Rubric=8

32

6. Naplnn stanovench cl a zvry

Lze konstatovat, e a na jednu vjimku jsme realizovali vechny plnovan
aktivity. Zamleli jsme intenzivnji zapojit nzory inspektor I, a to
prostednictvm dotaznk nebo interview. Bohuel jsme nemohli realizovat interview
s pan inspektorkou, kter se dle informac jejch koleg intenzivn zabv
problematikou MKV, a to z dvodu jej dlouhodob nemoci.
Tuto plnovanou aktivitu jsme nahradili ji uvdnmi inspeknmi zprvami,
tedy jejich studiem a porovnnm poznatk.

Poet pmch beneficient projektu:

Mezi pm beneficienty zahrnujeme vechny subjekty, kter byly pmo
osloveny ke spoluprci v projektu. Jde tedy o veden vech kol, kter jsme zapojili do
spoluprce ve vzkumu, a dle o vyuujc tchto kol, kter jsme oslovili
k jednotlivm aktivitm, tedy pro rozhovory, dotaznkov eten a vyuovn
v pozorovanch hodinch. Tito budou tak seznmeni s vsledky projektu.
Tmto zpsobem jsme nejen zjistili, jak je kvalita vyuovn multikulturn
vchovy na kolch, ale zrove jsme tak pimli veden kol a dal zapojen
pedagogy, aby se zamysleli nad vznamem tohoto prezovho tmatu, a ppadn
pozmnili svou taktiku vyuovn. Mnoinu pmch beneficient tvo 23 pedagog.

Poet nepmch beneficient projektu:

Mezi nepm beneficienty adme vechny ky zapojench kol. Jde tedy o
vechny ky zapojench kol. Ppadn efekt se toti projev na kvalit vuky,
ppadn na zmn metod vuky v pedmtech, v nich se objevuje na kole
multikulturn vchova nejastji. Z odpovd editel na dotaznkov eten jsme
zjistili poet nepmch beneficient 1729.

Zvry:
Ve vtin sledovanch kol se MKV realizuje formou integrace do pedmtu,
znan jsou tak vyuvny projekty. Monost vyut MKV jako samostatn pedmt
nmi vybran koly nevyuvaj.
Bohuel nutno konstatovat, e ve vtin ppad nebyla MKV zapracovna
v VP s rozmyslem. Pestoe vyuujc v dotazncch uvdj, e vdy pedem nejprve
uvauj nad naplnnm tmatu ve vuce, jak ze samotnch hodin, tak prv z VP je
patrn, e je problematice pistupovno povrchn a bez pedchoz koncepce. Ostatn
vpovdi v interview a v dotazncch jsou mnohde rozporn: jestlie v dotazncch
respondenti uvdj, e se nad problematikou pednostn zamlej, v interview
rozporn tvrd, e nen teba se nad naplnnm prezovch tmat vce zamlet, nebo
jsou pece pirozenou soust vuky.
Nmi pozorovan metody prce pi nslech nepovaujeme za vhodn, pouze
jedna kola ze sledovanho vzorku pouv v maximln me alternativn, modern

33

metody, kter ka stimuluj k samostatnosti a aktivit. Ostatn sledovan koly stle

vyuvaj pevn metody tradin hlavn tedy frontln vuku, akoli z dotaznk
je patrn, e si vyuujc uvdomuj, kter z metod jsou efektivn. Ostatn je
znepokojujc, e na otzku, kter metody pouvaj ve vuce nejastji, znj
odpovdi jinak, ne na otzku, kter z metod dotyn pedagog povauje za efektivn.
Rozpory se ukazuj i v jinch ohledech: ukzalo se, e bylo strategicky vhodn
pout nejprve interview a pak teprve dotaznky a to z toho dvodu, e se nm odkryla
ada vc. Kantor mnohdy nevdl, jak na danou otzku odpovdt, respektive se nad
tou problematikou nezamlel. Akoliv nsledn pi odpovdch v dotaznku, kde se
setkal s uzavenmi otzkami se dokzal zorientovat, co do MKV pat.
Pokud jde o nzory kantor na efektivitu MKV, resp. na jej smysluplnost,
nutno konstatovat, jsou rozdleny na dva takka stejn tbory: polovina dotzanch se
domnv, e MKV m na jeho ky spe velk, druh polovina, e spe mal vliv.
Uvdomujeme si nicmn, e v tuto chvli nen mon hovoit o efektivit MKV ve
vztahu k zmn postoj k, nebo uplynula velmi krtk doba pro zhodnocen. e se
na efekt MKV ptme pedasn, nm ostatn potvrdili v rozhovorech svmi
vpovmi tak dotzan.
Pokud jde o problmy souvisejcmi s vukou MKV, pekvapilo ns, e ada
kantor je spatuje v nedostatku asov dotace a inspirativnch nmt a metodickch
materil.

Z ve uvedench zvr je patrn, e realizace MKV v nmi zkoumanm

vzorku zkladnch kol je nedostaujc. Nelze se tomu divit za situace, kdy jednotliv
kantoi asto sami ani nev, co m bt pedmtem MKV. Otzkou ovem zstv, zda
celkov kutikulrn reform byla vnovna opravdu dostaten podpora ze strany
ministerstva kolstv a zda bylo vnovno dostatek prostoru i otzkch zpracovn
prezovch tmat. Problmy jsou pak patrn jednak ve formalistnm zpracovn VP,
tak ve vuce samotn.
Navc MKV je specifick v tom, e vc ne kde jinde se zde profiluj hodnotov
orientace, postoje, stereotypy a pedsudky uitel, proto by ml bt kladen vt draz
na dal vzdlvn pedagogickch pracovnk, stejn tak jako na ppravu uitel
budoucch. Dal obt pi realizaci MKV je nedostatek tematicky zamench
metodickch materil, respektive o stvajcch monostech jsou pedagogov
nedostaten informovni.
Domnvme se, e prvnm krokem ke zmn a zven efektivity vuky MKV je
pochopen toho, e MKV netvo specifickou a uzavenou oblast informac a metod,
nbr e multikulturn pstup proln rznmi vzdlvacmi oblastmi a ml by se
projevit nejen v realizovanm uivu, ale tak v metodch, v klimatu tdy i cel koly.
Prezov tmata, kter pedstavuj zsadn zmnu novho kolskho systmu, maj
podncovat k tomu, aby ve vzdln vedle vdomostn sloky mla stejn msto tak
sloka vchovn.

34

7. Personln zajitn aktivit v rmci projektu

K zajitn kvalitnho vsledku jsme oslovili jednak analytiky, kte maj

zkuenosti s vzkumnmi zmry, co dokldaj piloen CV, jednak s odbornky,
s nimi mla Liga lidskch prv dobr pracovn zkuenosti z minulch obdob.
Odborn pozice (tj. mimo administrativn apart a finann editelku) zaujali:

Mgr. Jan Morvek, Ph.D. je sociolog se tyletou prax v socilnm a komunitnm

vzkumu za pouit kvalitativnch i kvantitativnch metod. Vedl tyi komplexn
projekty socilnho vzkumu v prosted eskch neziskovch organizac se zapojenm
student a dobrovolnk. Zkuenosti sbral jako doktorand v USA. Jako vdeck
pracovnk na Institutu sociologickch studi FSV UK se zabv problmem drog a
spravedlnosti.
loha v projektu:
- pprava metodologie, analza skutenost zjitnch prostednictvm interview,
dotaznk a kvalitativnho pozorovn, spoluprce pi vytvoen vstup przkumu,
pprava dotaznk a jejich zpracovn, realizace kvalitativnho interview

Mgr. Lucie Obrovsk prvnika a pedagoka, v Lize lidskch prv se zabv

otzkami diskriminace v rmci eskho kolstv. Po studiu Prvnick a Pedagogick
fakulty MU v Brn pokrauje v doktorskm studiu.
loha v projektu:
- organizace spoluprce jednotlivch len tmu a jejich komunikace se kolami,
odpovdnost za proveden zakzky, spoluprce pi vytven otzek interview a
dotaznk, provdn dotaznk a vyhodnocovn, studium literatury, analza kolnch
statistik, spoluprce pi vytvoen vstup przkumu

Mgr. Olga Kus pedagoka didaktika Stediska integrace menin, rozvojovho

projektu Institutu pedagogicko-psychologickho poradenstv, absolventka Pedagogick
fakulty v Brn, oboru speciln pedagogika a uitelstv pro 1. stupe Z. Absolventka
akreditovanho kursu Prezov tma Multikulturn vchova a jej zaleovn do
VP.
loha v projektu:
- sbr dat, pomoc pi pprav metodologie, hodnocen dat a tvorba vstup,
pedagogick supervize

Mgr. Jan erek - absolvent Filozofick fakulty a Fakulty socilnch studi MU

v Brn, obory psychologie, filozofie a politologie, v souasn dob student
35

doktorskho studia v oboru sociln pedagogika. Nyn student doktorskho studia

v oboru sociln psychologie, v jeho rmci se zabv psychologi obansk a
politick angaovanosti. Extern spolupracuje s Institutem vzkumu dt, mldee a
rodiny pi FSS MU, kde se podl na studiu obansk a politick sloky identity a
souvisejcch postoj u adolescent. Jako poradce se zastnil projektu zamenho na
vvoj metody ke zjiovn volebnch preferenc oban.
loha v projektu:
- analza skutenost zjitnch prostednictvm interview, dotaznk a kvalitativnho
pozorovn, spoluprce pi vytvoen vstup przkumu

36