Aktualizace Uc Text 2009

Institut technické inspekce
Praha
Učební texty
ze zákonů, vyhlášek,
předpisů a ČSN
AKTUALIZACE 2009
určené pro
zkoušky revizních techniků
elektrických zařízení
a ostatní zájemce o elektrická zařízení
2008
1
Úvod
Vážení revizní technici a ostatní zájemci o elektrotechnické předpisy.
Nastal rok 2009, rok obrovských změn v oblasti normalizace na úseku elektrických zařízení a
tak Vám, jak jsme slíbili, přinášíme opravu „Učebních textů ze zákonů, vyhlášek, předpisů a
ČSN“. Případné další opravy budou průběžně zveřejňovány.
Přeji hodně úspěchů při studiu. Ing. Josef Vozobule
Kapitola 2 – Testy pro písemnou část zkoušky ze zákonů a vyhlášek
8) Vztahují se na činnost organizací státního odborného dozoru obecné předpisy o

správním řízení?
zákon 500/2004 Sb. správní řád
Vztahují – paragraf § 6a odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb. byl ze zákona zrušen
14) Jsou osvědčení vydávaná organizací státního odborného dozoru přezkoumatelná

soudem?
zákon 500/2004 Sb. správní řád
Vztahují – paragraf § 7c zákona č. 174/1968 Sb. byl ze zákona zrušen
58) Která měřící jednotka neodpovídá podle zákona o metrologii mezinárodním

obchodním zvyklostem?
§ 2 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb. (jedná se o úpravu srozumitelnosti otázky)
Která z uvedených jednotek není podle zákona o metrologii základní měřící jednotkou?
Kapitola 3 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochrany před

úrazem elektrickým proudem
69) Jaké jsou mezní hodnoty konvenčních proudů z hlediska jejich účinků na lidský
organizmus?
ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 příloha NC, čl. NC.3 tabulka NC.1
NC.3 Konvenční meze účinků proudů na lidský organizmus

Z popisu pro dobu průchodu proudu delší přibližně než 2 až 5 s uvedeného v NC.2 vyplývají
pro účinky elektrického střídavého proudu na lidský organizmus meze uvedené v tabulce
NC.1.
2
Kapitola 4 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ – všeobecné
požadavky na elektrická zařízení
2) Jaké jsou přednostní barvy pro fázové nebo krajní izolované vodiče střídavých a
stejnosměrných systémů?
ČSN EN 60446 ed. 2:2008 čl. 5.2.3
5.2.3 Vodiče vedení v síti AC

Pro vodiče vedení v síti AC jsou přednostní barvy ČERNÁ, HNĚDÁ a ŠEDÁ.
POZNÁMKA 1 V USA, Kanadě a Japonsku, kde ŠEDÁ barva se používá u nulového vodiče a
vodiče středního bodu jako
náhrada za identifikaci MODROU barvou, se ŠEDÁ barva nesmí použít pro identifikaci vodičů
vedení, jestliže existuje možnost
jejich záměny.
POZNÁMKA 2 V USA, Kanadě a Japonsku se pro identifikaci nulového vodiče a vodiče
středního bodu může použít ŠEDÁ
barva. Tato ŠEDÁ barva se ale nesmí použít k jakémukoli jinému účelu, než jak je
specifikováno v této normě.
POZNÁMKA 3 Uváděné barvy se netýkají fázování ani směru otáčení.
3) Jakým způsobem musí být identifikovány vodiče?

ČSN EN 60446 ed. 2:2008 čl. 4
4 Identifikace vodičů
Vodiče musí být identifikovatelné buď podle barvy nebo písmeno-číslicového označení, nebo
oběma způsoby.
Identifikace vodičů podle barev musí být v souladu s požadavky uvedenými v kapitole 5.
Identifikace vodičů
písmeno-číslicovým označením musí být v souladu s požadavky uvedenými v kapitole 6.
4) Jaké jsou přednostní barvy pro vodič PEN?

ČSN EN 60446 ed. 2:2008 čl. 5.3.3
5.3.3 Vodiče PEN
3
Jestliže vodiče PEN jsou izolované, musí být značeny jedním z následujících způsobů:
– zelenou a žlutou po celé jejich délce a s doplňkovým značením modrou na koncích vodiče;
nebo
– modrou po celé jejich délce a s doplňkovým značením zelená a žlutá na koncích vodiče.
POZNÁMKA 1 Volbu způsobu, nebo způsobů, které se mají použít v rámci dané země, mají
provést příslušné komise.
POZNÁMKA 2 Doplňkové značení modrou na koncích vodiče lze vynechat, jestliže je splněn
jeden ze dvou následujících případů:
u elektrického zařízení, jestliže příslušné požadavky jsou zahrnuté do zvláštních výrobkových
norem, nebo v rámci dané země;
v případě instalačních systémů, například u systémů použitých v průmyslu, na základě
rozhodnutí příslušné komise.
53) Jakými přístroji pro odpojování musí být vybaven každý staveništní rozváděč
(ACS)?
(pouze úprava otázky na novou normu) ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007 čl. 704.536.2.2
704.536.2.2 Přístroje pro odpojování

Doplňují se tyto požadavky:
Každý staveništní rozváděč (ACS) musí být vybaven přístrojem pro odpojování a spínání na
straně napájení.
Odpojovací přístroj silového přívodu musí být možno zajistit ve vypnuté poloze (viz 536.2.1.3)
(například visacím zámkem, nebo uvnitř uzamykatelného krytu).
Elektrická zařízení užívaná na staveništích a demolicích musí být napájena ze staveništního
rozváděče-ACS, přičemž každý ACS musí obsahovat:
- ochranné přístroje proti nadproudům
- přístroje zajišťující ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí
- zásuvky, pokud jsou požadovány.
Bezpečnostní a pohotovostní napájení musí být připojeno přístroji zabraňujícími současnému
připojení napájení z různých zdrojů.
59) Za jakých podmínek je možné v omezených vodivých prostorech používat zdroje

SELV a PELV?
ČSN 33 2000-7-706 ed. 2:2007 čl. 706.414.3.6
706.414.3.6 Zdroje SELV a PELV musí být umístěny mimo omezené vodivé prostory, pokud
nejsou součástí upevněné instalace uvnitř trvale omezeného vodivého prostoru, jak je
stanoveno v bodě c) článku 706.410.3.10.
Kapitola 5 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze strojů a rozváděčů
4) Je možno použít jako hlavní vypínač stroje vidlici přívodu?

ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007 čl. 13.4.5
13.4.5 Zásuvková spojení

Jsou-li použita zásuvková spojení, musí splňovat jeden nebo více následujících požadavků,
podle toho, co přichází v úvahu:
4
Výjimka: Následující požadavky neplatí pro součástky nebo přístroje uvnitř krytu, ukončené
pevnými zásuvkovými spojeními (žádný ohebný kabel), nebo pro součástky připojené k
sběrnicovému systému zásuvkovým spojením.
a) Jsou-li zásuvková spojení správně instalována podle bodu f), musí být takového typu,
aby se zabránilo neúmyslnému dotyku živých částí kdykoliv, i během zasouvání nebo
vytahování konektorů. Stupeň ochrany krytem musí být nejméně IPXXB. Obvody PELV
jsou z tohoto požadavky vyjmuty.
b) Musí mít kontakt ochranného pospojování, který jako první zapíná a jako poslední
vypíná (ochranný kontakt) (viz také 6.3, 8.2.4), jsou-li použita v sítích TN nebo TT.
c) Zásuvková spojení, která mají být zapojována nebo odpojována v podmínkách zátěže,
musí mít dostatečnou schopnost vypínání při zátěži. Pokud má zásuvkové spojení
jmenovitý proud 30 A nebo vyšší, musí být vzájemně blokováno se spínacím přístrojem,
tak aby zapojení a odpojení bylo možné pouze tehdy, je-li spínací přístroj ve vypnuté
poloze.
d) Zásuvková spojení, která mají jmenovitý proud vyšší než 16 A, musí mít přídržné
prostředky zabraňující neúmyslnému nebo náhodnému odpojení.
e) Pokud může neúmyslné nebo náhodné odpojení zásuvkových spojení způsobit
nebezpečný stav, musí mít zásuvková spojení přídržné prostředky. Instalování
zásuvkových spojení musí splňovat následující požadavky, podle toho, co přichází v
úvahu:
f) Součástka, která zůstává po odpojení živá, musí mít stupeň ochrany krytem nejméně
IP2X nebo IPXXB, se zřetelem na požadované vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty.
Obvody PELV jsou z tohoto požadavku vyjmuty.
g) Kovové pláště zásuvkových spojení musí být připojeny k ochrannému obvodu. Obvody
PELV jsou z tohoto požadavku vyjmuty.
h) Zásuvková spojení, která mají přenášet výkonové zátěže, avšak nemají být v
podmínkách zátěže odpojována, musí mít přídržné prostředky zabraňující neúmyslnému
nebo náhodnému odpojení a musí mít zřetelné označení, že nejsou určena k odpojování
při zatížení.
i) Je-li použito v tomtéž elektrickém zařízení více než jedno zásuvkové spojení, musí být
přidružená spojení jasně identifikovatelná. Doporučuje se, aby bylo použito mechanické
kódování pro zabránění nesprávnému zasunutí.
j) Zásuvková spojení použitá v řídicích obvodech musí splňovat příslušné požadavky IEC
61984.
Výjimka: viz bod k).
k) Zásuvková spojení určená pro použití v domácnosti a pro podobné všeobecné účely
nesmí být používána pro řídicí obvody. V zásuvkových spojeních odpovídajících IEC
60309-1, musí být použity pro řídicí obvody pouze ty kontakty, které jsou určeny pro tyto
účely.
Výjimka: Požadavky bodu k) neplatí pro řídicí funkce, využívající vysokofrekvenční signály na
napájení.
40) Kdy smí být obnovena funkce nouzového zastavení nebo nouzového vypnutí
stroje?
ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007 čl. 9.2.5.4.1
9.2.5.4.1 Všeobecně
Tato část IEC 60204 stanoví požadavky na funkce nouzového zastavení a nouzového vypnutí
dle nouzových provozů uvedených v příloze E; obě tyto funkce jsou v této části IEC 60204
vyvolány jedním zákrokem člověka.
Jakmile se ovládací prvek funkce nouzového zastavení (viz 10.7) nebo nouzového vypnutí
(viz 10.8) přestane ovládat, musí být působení tohoto povelu zachováno, dokud nedojde k
znovunastavení resetování (výchozí stav). Toto resetování musí být možné pouze ručním
5
působením na tom prvku, kde byl povel vyvolán. Obnovení povelu nesmí znovu spustit strojní
zařízení, ale pouze umožnit nové spuštění.
Nesmí být možné znovu spustit strojní zařízení, dokud nejsou znovu nastaveny všechny
povely pro nouzové zastavení. Nesmí být možné připojit strojní zařízení znovu k elektrickému
napájení, dokud nejsou znovu nastaveny všechny povely pro nouzové vypnutí.
POZNÁMKA Nouzové zastavení a nouzové vypnutí jsou doplňující ochranná opatření, která
nejsou primárními prostředky omezení rizika proti nebezpečím (např. zachycení, zapletení se,
úraz elektrickým proudem nebo popálení) u stroje (viz ISO 12100 (všechny části)).
47) Jak musí být zapojeny a montovány svorkovnice na strojích?

ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007 čl. 13.1.1
13.1.1 Všeobecné požadavky

Všechny spoje, zejména spoje ochranného obvodu, musí být zajištěny proti náhodnému
uvolnění.
Spojovací prostředky musí být vhodné pro průřezy a druh ukončovaných vodičů.
Připojení dvou nebo více vodičů k jedné svorce je dovoleno pouze v případech, kdy je svorka
pro tento účel navržena. Jeden ochranný vodič však musí být připojen pouze k jednomu
připojovacímu bodu svorky.
Pájené spoje jsou dovoleny pouze v případě, kdy jsou použity svorky vhodné pro pájení.
Svorky musí být na svorkovnicích zřetelně označeny nebo opatřeny štítky tak, aby to
odpovídalo značení na schématech.
Pokud může být nesprávné elektrické zapojení (například v důsledku výměny přístrojů)
zdrojem rizika a možnost nesprávného zapojení se nedá omezit konstrukčními opatřeními,
vodiče a/nebo jejich ukončení musí být identifikovány podle 13.2.1.
Ohebné vodiče a kabely musí být instalovány tak, aby z armatur mohly odtékat kapaliny.
Musí být použity prostředky pro uchycení drátů stínění slaněných vodičů, pokud jsou
ukončovány vodiče na přístrojích nebo svorkách, které nejsou vybaveny tímto zařízením.
Pájka nesmí být pro tento účel použita.
Stíněné vodiče musí být ukončeny tak, aby se zabránilo roztřepení pramenů a umožnilo
snadné odpojení.
Identifikační štítky musí být čitelné, trvalé a vhodné pro pracovní prostředí.
Svorkovnice musí být namontovány a zapojeny tak, aby se vnitřní a vnější spoje na svorkách
nekřížily (viz IEC 60947-7-1).
Kapitola 6 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z hromosvodů

v prostředí bez nebezpečí výbuchu
1) Jak je charakterizována doba trvání blesku T?

ČSN EN 62305-1:2006 čl. 3.15
3.15 doba trvání blesku (flash duration) T doba, po kterou v místě úderu protéká bleskový
proud
2) Jak lze charakterizovat chráněný objekt?

ČSN EN 62305-1:2006 čl. 3.22
3.22 chráněný objekt (objectto be protected) stavba nebo inženýrská síť chráněná před
účinky blesku
6
3) Jak je charakterizována rázová vlna?
ČSN EN 62305-1:2006 čl. 3.34; ČSN EN 62305-2:2006 čl. 3.1.24
3.34 rázová vlna (surge)

přechodná vlna způsobená LEMP projevující se jako přepětí a/nebo impulzní proud
POZNÁMKA Rázová vlna způsobená LEMP může vzniknout z (dílčích) bleskových proudů, účinky
indukce v instalačních smyčkách a jako zbytkový nebezpečný jev za SPD.
4) Jaká je maximální uvažovaná vrcholová hodnota bleskového proudu I v závislosti na

třídě LPS?
ČSN EN 62305-1:2006 čl. 8.1 tabulka č. 5
8.1 Hladiny ochrany před bleskem (LPL)

Pro účely této normy jsou zavedeny čtyři hladiny ochrany před bleskem (I až IV). Pro každou LPL
je stanoven soubor maximálních a minimálních parametrů blesku.
POZNÁMKA 1 Ochrana před blesky, jejichž maximální a minimální parametry bleskového proudu
překračují parametry příslušné pro LPL I, není zahrnuta do této normy.
POZNÁMKA 2 Pravděpodobnost výskytu blesku s minimálními a maximálními parametry
mimo rozsah hodnot definovaných pro LPL I je menší než 2 %.
Maximální hodnoty parametrů bleskového proudu odpovídající LPL I nebudou překročeny s
pravděpodobností 99 %. Podle předpokládaného poměru polarit (viz kapitola A.2), budou mít
hodnoty získané z kladných výbojů pravděpodobnost pod 10 %, zatím co pravděpodobnost
hodnot ze záporných výbojů zůstane pod 1 % (viz kapitola A.3).
Maximální hodnoty parametrů bleskového proudu odpovídající LPL I jsou pro LPL II omezeny
na 75 %, pro LPL III a LPL IV na 50 % (lineárně pro I, Q a úi/út, ale kvadraticky pro W/R).
Časové parametry se nemění.
Maximální hodnoty parametrů proudů blesku jsou pro různé hladiny ochrany před bleskem
stanoveny vtabulce5a používají se pro návrh komponentů ochrany před bleskem (například
průřezu vodičů, tloušťky kovových stínění, proudové zatížitelnosti SPD, dostatečné vzdálenosti
proti nebezpečnému jiskření) a pro stanovení parametrů napodobujících účinky blesku na
takové komponenty (viz příloha D).
Minimální hodnoty vrcholové hodnoty bleskového proudu pro různé LPL se používají pro
odvození poloměru valící se koule (viz kapitola A.4) při stanovení zóny ochrany před bleskem LPZ
0B, která nemůže být zasažena přímým úderem (viz 8.2 a obrázky 2 a 3). Minimální hodnoty
parametrů bleskového proudu společně s příslušnými poloměry valících se koulí jsou uvedeny
v tabulce 6. Používají se pro umístění jímací soustavy a při stanovení zóny ochrany před
bleskem LPZ 0B (viz 8.2).
7
5) Jaký je poloměr valící se koule r v závislosti na třídě LPS?
ČSN EN 62305-1:2006 čl. 8.1
Tabulka 6 – Minimální hodnoty parametrů blesku a příslušné poloměry valících se koulí odpovídající LPL
Ze statistických rozložení uvedených na obrázku A.5 mohou být stanoveny vážené

pravděpodobnosti, že parametry bleskového proudu jsou menší než maximální hodnoty a
respektive větší než minimální hodnoty stanovené pro každou hladinu ochrany (viz tabulka 7).
6) Čím je charakteristický dlouhý výboj?

ČSN EN 62305-1:2006 příloha A, část A.2
Tlong doba trvání

Qlong náboj dlouhého výboje
Obrázek A.2 - Definice parametrů dlouhého výboje (zpravidla 2 ms < Tlong < 1 s)
8
7) Normy řady ČSN EN 62305 využívají v celém rozsahu zkrácené názvy.
Co znamená označení LEMP?
ČSN EN 62305-2:2006 čl. 3.1.23
3.1.23 elektromagnetický impulz vyvolaný bleskem (lightning electromagnetic impulse) LEMP

elektromagnetické účinky bleskového proudu
POZNÁMKA Zahrnuje impulzy přivedené po vedení, jakož i účinky vyzařovaných impulzních
elektromagnetických polí.
8) Co je to přípustné riziko (RT) určované ve výpočtech?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 3.1.34
3.1.34 přípustné riziko (tolerable risk) RT

maximální hodnota rizika, kterou je možno připustit pro chráněný objekt
9) Jak je charakterizován systém ochranných opatření proti LEMP (LEMPS)?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 3.1.41
3.1.41 systém ochranných opatření proti LEMP (LEMP protection measures systém) LPMS
kompletní systém ochranných opatření pro vnitřní systém ochrany před LEMP
10) Jak jsou označovány základní typy škod při výpočtech?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 4.1.2
4.1.2 Typy škod

Výboj blesku může způsobit škody v závislosti na vlastnostech chráněného objektu. Některé z
nejdůležitějších vlastností jsou: typ konstrukce, obsah a použití, typ inženýrské sítě a použitá
ochranná opatření.
Pro praktická použití těchto ocenění rizika je vhodné rozdělení do tří základních typů škod,
které mohou nastat jako následek úderů blesku. Jsou to (viz tabulky 1 a 2):
D1 úraz živých bytostí;

D2 hmotná škoda
D3 porucha elektrických a elektronických systémů.
Poškození stavby bleskem může být omezeno na část stavby nebo se může rozšířit na celou
stavbu. Může také zahrnout okolní stavby nebo prostředí (například chemické nebo
radioaktivní emise).
Blesky ovlivňující inženýrské sítě mohou způsobit poškození samotných hmotných prostředků
- vedení nebo potrubí - používaných pro poskytování služby, jakož i souvisejících elektrických
a elektronických systémů. Poškození se může rovněž rozšířit na vnitřní systémy připojené k
inženýrské síti.
11) Jaké základní typy ztrát rozeznáváme na chráněném objektu?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 4.1.3
4.1.3 Typy ztrát

Každý typ škody, samotný nebo v kombinaci s jinými, může vyvolat různé následné ztráty v
chráněném objektu. Typ ztrát, které mohou nastat, závisí na vlastnostech samotného objektu.
9
Musí se uvažovat následující typy ztrát:
L1: ztráty na lidských životech;
L2: ztráty na veřejných službách;
L3: ztráty na kulturním dědictví;
L4: ztráty ekonomické hodnoty (stavby a jejího obsahu, inženýrské sítě a ztráta činnosti).
Ztráty, které mohou být přiřazeny ke stavbám jsou následující:
L1: ztráty na lidských životech;
L2: ztráty na veřejných službách;
L3: ztráty na kulturním dědictví;
L4: ztráty ekonomických hodnot (stavby a jejího obsahu).
12) Jak je definováno riziko R a co tato hodnota představuje?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 4.2.1
4.2.1 Riziko
Riziko R je hodnota pravděpodobných průměrných ročních ztrát. Pro každý typ ztrát, které
mohou nastat ve stavbě nebo v inženýrské síti, může být oceněno odpovídající riziko.
13) Co zahrnuje výpočet při oceňování rizika u stavby?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 5.2
5.2 Stavba uvažovaná pro ocenění rizika

Uvažovaná stavba zahrnuje:
- vlastní stavbu;
- instalace ve stavbě;
- obsah stavby;
- osoby ve stavbě nebo stojící v zónách až do 3 m od vnějšku stavby;
- prostředí ovlivňované poškozením stavby.
Ochrana nezahrnuje připojené inženýrské sítě vně stavby.
POZNÁMKA Uvažovaná stavba může být rozdělena do několika zón (viz kapitola 6).
14) Co představuje vyjádření R=10-3 při stanovování rizika?

ČSN EN 62305-2:2006 čl. 5.4
riziková událost může nastat jednou za 1 000 let
15) Co představuje systém ochrany před bleskem LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.1
3.1 systém ochrany před bleskem (lightning protection systém) LPS
kompletní systém používaný pro snížení hmotných škod způsobených úderem blesku do
stavby
POZNÁMKA Sestává se jak z vnějšího tak z vnitřního systému ochrany před bleskem.
16) Z čeho se skládá vnější systém ochrany před bleskem (hromosvod)?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.2
3.2 vnější systém ochrany před bleskem (hromosvod) (external lightning protection systém)
část LPS, která se skládá z jímací soustavy, soustavy svodů a uzemnění
10
17) Čemu musí odpovídat vnější izolovaný (oddálený) LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.3
3.3 vnější LPS izolovaný (oddálený) od chráněné stavby (external LPS isolated from the
structure to be
protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla
v dotyku s chráněnou stavbou
POZNÁMKA U izolovaného (oddáleného) hromosvodu bude zabráněno nebezpečným
jiskřením mezi LPS a stavbou.
18) Čemu musí odpovídat vnější neizolovaný (neoddálený) LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.4
3.4 vnější LPS neizolovany (neoddálený) od chráněné stavby (external LPS not isolated from
the structure to be protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proudu může být
v dotyku s chráněnou stavbou
19) Co je náhodná součást LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.15
3.15 náhodná součást LPS (natural component of LPS)

vodivá součást, která nebyla instalována pro ochranu před bleskem, ale která byla dodatečně
použita k LPS nebo může v mnohých případech jednou nebo více částmi zabezpečit funkci
LPS
POZNÁMKA Příklady pro použití tohoto termínu:

„náhodná" jímací soustava;
„náhodný" svod;
„náhodný" zemnič.
20) Co je ekvipotenciální pospojování proti blesku (vyrovnání potenciálů při působení

blesku) označované EB?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.23
3.23 ekvipotenciální pospojování proti blesku (vyrovnání potenciálů při působení blesku)
(lightning equipotential bonding) EB
připojení k LPS oddělených kovových prvků přímým vodivým spojením nebo připojením přes
přepěťové ochranné zařízení pro snížení rozdílů potenciálů způsobeným bleskovým proudem
21) K čemu slouží sběrnice pospojování (přípojnice vyrovnání potenciálů)?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.24
3.24 sběrnice pospojování (přípojnice vyrovnání potenciálů) (bonding bar)

kovová sběrnice, přes kterou mohou být kovové instalace, vstupující vodivé části do objektu,
napájecí síť nn, telekomunikační vedení a jiná kabelová vedení spojena s LPS
11
22) Jaká data (parametry) jsou závislé na třídě LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 4.1
4.1 Třídy LPS

Parametry LPS (systému ochrany před bleskem) jsou určeny charakteristickými vlastnostmi
chráněné stavby a uvažovanou hladinou ochrany před bleskem LPL.
V této normě jsou stanoveny čtyři třídy LPS (I až IV) a odpovídají hladinám ochrany před
bleskem definovaným v IEC 62305-1 (viz tabulka 1).
Tabulka 1 – Vztah mezi hladinou ochrany (LPL) a třídou LPS (viz IEC 62305-1)
Každá třída LPS je charakterizována:

a) data závislá na třídě LPS:
- parametry blesku (viz tabulka 3 a 4 v IEC 62305-1);
- poloměrem valící se koule, velikostí ok a ochranným úhlem (viz 5.2.2);
- typickými vzdálenostmi mezi svody a mezi okružními vodiči (viz 5.3.3);
- dostatečnou vzdáleností proti nebezpečnému jiskření (viz 6.3);
- minimální délkou zemniče (viz 5.4.2).
b) data nezávislá na třídě ochrany LPS:
- ekvipotenciální pospojování proti blesku (vyrovnání potenciálů) (viz 6.2);
- minimální tloušťka kovového oplechování nebo kovového potrubí v jímací soustavě (viz
5.2.5);
- materiály LPS a podmínky použití (viz 5.5);
- materiál, tvary a minimální rozměry jímací soustavy, svodů a uzemňovací soustavy (viz
5.6);
- minimální rozměry spojovacích vodičů (viz 6.2.2).
Provedení každé třídy LPS je uvedeno v příloze B normy IEC 62305-2.
Požadovaná třída LPS musí být vybrána na základě řízení rizika (viz IEC 62305-2).
23) Pokud použijeme ve stavbách z železobetonu pro návrh LPS ocelové armování, je
nutné elektrické propojení svislých a vodorovných prutů svařením nebo jiný způsob
spojení. Kdo stanovuje takovéto konstrukční uspořádání?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 4.3
4.3 Propojení ocelového armování stavby ze železobetonu

Ocelové armování ve stavbách z železobetonu je považováno za elektricky propojené, je-li
větší díl spojení svislých a vodorovných prutů svařen nebo jiným způsobem bezpečně spojen.
Spojení svislých prutů musí být svařeno, sevřeno nebo překryto s přesahem rovným
minimálně 20násobku průměru prutu nebo je nutno spojení zajistit jiným bezpečným
způsobem. Spojení mezi jednotlivými prvky armování u nových staveb musí být stanoveno
projektantem nebo montážní organizací ve spolupráci se stavební firmou a stavebním
inženýrem.
12
24) V jakých případech by měl být na chráněné stavbě použit izolovaný (oddálený)
vnější LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.1.2
5.1.2 Výběr vnějšího LPS

Vnější LPS smí být ve většině případů uchycen k chráněné stavbě.
Izolovaný (oddálený) vnější LPS od chráněné stavby by měl být použit v případě, že tepelné a
výbušné účinky v místě úderu nebo ve vodičích, které vedou bleskový proud, mohou způsobit
škody na stavbě nebo na jejím obsahu (vybavení, zboží atd.) (viz příloha E). Typickými
příklady jsou stavby s hořlavou krytinou, stavby s hořlavými stěnami a s prostředím s
nebezpečím výbuchu a požáru.
POZNÁMKA Použití izolovaného (oddáleného) LPS může být výhodné, je-li předpoklad, že
změny stavby, jejího obsahu a využití povedou ke změnám na LPS.
Izolovaný vnější LPS může být také použit, když vlastnosti obsahu stavby zaručují snížení
vyzařovaného elektromagnetického pole způsobeného průchodem bleskového proudu ve
svodech.
25) Pro jaké případy stanovení umístění jímací soustavy je vhodná metoda valící se
koule?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.2
Metoda valící se koule je vhodná pro všechny případy.

Metoda ochranného úhlu je vhodná pro jednoduché tvary budov, ale je ohraničena výškou
jímací soustavy, která je uvedena v tabulce 2.
Metoda mřížové soustavy je vhodná pro ochranu rovinných ploch.
26) Pro jaké případy stanovení umístění jímací soustavy je vhodná metoda ochranného
úhlu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.2

27) Pro jaké případy stanovení umístění jímací soustavy je vhodná metoda mřížové
soustavy?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.2

28) U jakých staveb může vzniknout nebezpečí úderu do boku stavby?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.3
5.2.3 Jímací soustava před bočními údery do vysokých budov

U staveb vyšších 60 m mohou blesky udeřit i do boku stavby obzvlášť do hrotu, hran a rohu
vnějších ploch.
13
POZNÁMKA Všeobecně je nebezpečí bočních úderů malé, protože je malé procento všech
úderů do vyšších budov z boku a hodnoty jsou podstatně nižší než při úderech do střech
staveb. Avšak elektrická a elektronická zařízení umístěná na bocích staveb mohou však být
zničena blesky o malé vrcholové hodnotě proudu.
Jímací soustava musí být umístěna tak, aby chránila horní část vysokých staveb (tzn. v
normálním případě horních 20 % výšky stavby) a na ni uchycená zařízení (viz příloha A).
Pravidla pro návrh jímací soustavy na střechách musí platit také pro jímací soustavy na
horních částech staveb.
Navíc, u staveb vyšších než 120 m, by měly být chráněny všechny části, které mohou být
ohroženy nad 120 m.
29) Jaké jsou typické hodnoty vzdáleností mezi svody u neizolovaného (neoddáleného)
LPS ve vztahu k třídám LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.3.3
30) Jakým požadavkům má odpovídat konstrukce a instalace svodů LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.3.4
5.3.4 Instalace
Svody musí být rozmístěny pokud možno tak, aby bylo vytvořeno přímé pokračování jímací
soustavy.
Svody musí být instalovány přímo a svisle, aby bylo vytvořeno co nejkratší přímé spojení se
zemí. Musí být zabráněno vytvoření instalačních smyček. Není-li možno tomu zabránit, musí
dostatečná vzdálenost s, měřená mezi dvěma body svodu, které se k sobě navzájem přiblíží
a délka / mezi těmito body (viz obrázek 1) splnit požadavky podle 6.3.
31) Mohou se umístit svody neoddáleného LPS na stěnu z lehce hořlavého materiálu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.3.4
Svody nesmí být uloženy v okapech a okapových trubkách i v případě, jsou-li pokryty izolací.
POZNÁMKA Vlhkost v okapech vede k silné korozi svodů. Je doporučeno umístění svodů
tak, aby byla dodržena dostatečná vzdálenost s od všech dveří a oken podle 6.3.
Svody LPS neoddáleného od chráněné stavby smí být instalovány:

- je-li stěna z nehořlavého materiálu, smí se svody umísťovat na nebo do stěny;
- je-li stěna z lehce hořlavého materiálu, smí se svody umísťovat na stěně, pokud zvýšení
teploty způsobené průchodem bleskového proudu není nebezpečné s ohledem na
materiál stěny;
- je-li stěna z lehce hořlavého materiálu a zvýšení teploty svodů je nebezpečné, musí být
svody umístěny tak, aby vzdálenost mezi svody a stěnou byla větší než 0,1 m. Součásti
pro uchycení se smí dotýkat stěny.
Není-li možno zajistit dodržení vzdálenosti mezi svodem a hořlavým materiálem, měl by být
průřez svodů minimálně 100 mm2.
32) Jaké spoje se provádí na uzemnění k zařízení LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.5.2
5.5.2 Spoje
14
Počet spojů ve svodech musí být omezen na minimum. Spoje musí být provedeny spolehlivě
pájením natvrdo, svařováním, svorkováním, lisováním, falcováním, šroubováním nebo
nýtováním.
Spoje ocelového armování staveb z železobetonu musí odpovídat 4.3.
33) K jakým účelům se zřizuje vnitřní systém LPS?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 6.1
6.1 Všeobecně
Vnitřní LPS musí zabránit nebezpečným jiskřením uvnitř chráněné stavby, která mohou být
způsobena průchodem bleskového proudu nejen ve vnějším LPS, ale také v jiných vodivých
částech stavby.
Nebezpečná jiskření mohou vznikat mezi vnějším LPS a jinými součástmi jako:
- kovovými instalacemi;
- vnitřními systémy;
- vnějšími vodivými částmi a vedeními připojenými ke stavbě.
POZNÁMKA 1 Jiskření vznikající uvnitř stavby v prostředí s nebezpečím výbuchu je vždy
nebezpečné. V takových případech musí být přijata dodatečná opatření, která se projednávají
(viz příloha E).
POZNÁMKA 2 Ochrana vnitřních systémů proti přepětí, viz IEC 62305-4.
Nebezpečným jiskřením mezi rozdílnými částmi může být zabráněno:
- ekvipotenciálním pospojováním podle 6.2, nebo
- elektrickou izolací mezi částmi podle 6.3.
34) Jakým způsobem lze dosáhnout při ekvipotenciálním pospojování proti blesku
vyrovnání potenciálů s LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 6.1
6.2.1 Všeobecně
Vyrovnání potenciálů se dosáhne vzájemným propojením LPS s:
- kovovými částmi stavby;
- kovovými instalacemi;
- vnitřními systémy;
- vnějšími vodivými částmi a vedeními připojenými ke stavbě.
Je-li instalováno ekvipotenciální pospojování proti blesku s vnitřními systémy, může část
bleskového proudu téct do těchto systémů a musí být k tomu přihlíženo.
Vzájemné spojení může být provedeno:
- vodiči pospojování, není-li dosaženo vodivého spojení náhodnými spoji;
- přepěťovými ochrannými zařízeními (SPD), kde není možno provést přímé připojení vodičů
pospojování.
Způsob, jak dosáhnout ekvipotenciální pospojování proti blesku, je důležitý a musí být
projednán s provozovatelem telekomunikační a elektrické sítě a jinými dotčenými provozovateli
nebo orgány, protože mohou být rozdílné požadavky.
SPD musí být instalovány tak, aby byla možná jejich revize.
POZNÁMKA Je-li instalován LPS, mohou být kovové součásti vně stavby ovlivněny. Toto by
mělo být bráno na zřetel při návrhu těchto systémů. Ekvipotenciální pospojování proti blesku
pro vně ležící kovové součásti může být také potřebné.
35) Čím a kde se provede ekvipotenciální pospojování proti blesku pro vnější vodivé
části, pokud není povoleno přímé pospojování?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 6.2.3
15
6.2.3 Ekvipotenciální pospojování proti blesku pro vnější vodivé části
Ekvipotenciální pospojování proti blesku musí být pro vnější kovové části provedeno co
možná nejblíže vstupu chráněné stavby.
Vodiče pospojování musí vydržet část bleskového proudu If, který může téct přes ně a je
vypočten podle přílohy E normy IEC 62305-1.
Není-li dovoleno přímé pospojování, pak musí být použity SPD s těmito parametry:
– zkoušky pro třídu I;

– Iimp ≥ If kde If je bleskový proud tekoucí příslušnou vnější vodivou částí (viz příloha E IEC
62305-1);
– hladina ochrany UP musí být nižší než impulzní výdržná hladina izolace mezi částmi;
– jiné charakteristické hodnoty podle IEC 61643-12.
POZNÁMKA Je-li požadováno ekvipotenciální pospojování, ale LPS není požadováno, může
se použít pro tento účel uzemnění elektrické instalace nn. V normě IEC 62305-2 jsou k tomu
obsaženy informace o podmínkách, kdy LPS není nutný.
36) Jak se vypočte dostatečná vzdálenost mezi jímací soustavou a kovovými částmi
stavby?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 6.2.5
ki je koeficient závislý na zvolené třídě LPS

kc koeficient závislý na bleskovém proudu tekoucím svody
km koeficient závislý na materiálu elektrické izolace
l délka v metrech, podél jímací soustavy nebo svodu, od bodu, kde je zjišťována
dostatečná vzdálenost
6.3 Elektrická izolace vnějšího LPS

Elektrické izolace mezi jímací soustavou nebo svody na jedné straně a kovovými částmi
stavby, kovovými instalacemi a vnitřními systémy na straně druhé může být dosaženo
vzdáleností d mezi těmito částmi, která je větší než dostatečná vzdálenost s:
s = ki . kc/km . l
kde
ki je koeficient závislý na zvolené třídě LPS (viz tabulka 10);
kc koeficient závislý na bleskovém proudu tekoucím svody (viz tabulka 11);
km koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 12);
l délka v metrech, podél jímací soustavy nebo svodu, od bodu, kde je zjišťována
dostatečná vzdálenost,
k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování.
37) Jaká dodatečná opatření před dotykovým napětím mohou být použita u svodů
LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 8.1
8.1 Ochranná opatření proti dotykovým napětím

V okolí svodů LPS vně stavby mohou vzniknout za určitých podmínek životu nebezpečná
dotyková napětí, i když je LPS vyprojektován a instalován dle předepsaných pravidel.
Toto nebezpečí může být zmenšeno na přípustnou úroveň, když budou splněny následující
podmínky:
a) pravděpodobnost přiblížení nebo doba výskytu osob vně stavby a v okolí svodů je velmi
16
malá;
b) soustava náhodných svodů je tvořena z více nosníků rozsáhlé kovové konstrukce stavby
nebo z více ocelových armovaných sloupů stavby, je-li zajištěno elektrické vodivé spojení;
c) rezistivita vrchní vrstvy půdy v okruhu do 3 m od svodu není menší než 5 kΩm.
POZNÁMKA Vrstva izolačního materiálu, například asfaltu, o tloušťce 5 cm (nebo vrstva štěrku
o tloušťce 15 cm) všeobecně snižuje nebezpečí na přípustnou hodnotu.
Nebude-li žádná z těchto podmínek splněna, musí být učiněna tato ochranná opatření před
úrazem živých bytostí dotykovým napětím:
- izolace odkrytého svodu zajišťuje impulzní výdržné napětí 100 kV, 1,2/50 µs, například
nejméně 3 mm zasíťovaným polyethylenem;
- fyzická zabraná a/nebo výstražná tabulka, aby se snížila pravděpodobnost dotyku svodů.
Ochranná opatření musí odpovídat příslušné normě (viz ISO 3864-1).
38) Jaká dodatečná opatření je možno použít před vznikem krokových napětí vzniklé v
okolí vnějších svodů LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 8.2
8.2 Ochranná opatření proti krokovým napětím

V okolí svodů vně stavby mohou vzniknout za určitých podmínek životu nebezpečná dotyková
napětí, ačkoli je LPS vyprojektován a instalován dle předepsaných pravidel.
Toto nebezpečí může být zmenšeno na přípustnou úroveň, když budou splněny následující
podmínky:
a) pravděpodobnost přiblížení nebo výskytu osob v nebezpečném okruhu do 3 m od svodů je
velmi malá;
b) rezistivita vrchního podloží půdy v okruhu do 3 m od svodu není menší než 5 kQm.
POZNÁMKA 1 Vrstva izolačního materiálu, například asfaltu, o tloušťce 5 cm (nebo vrstva
štěrku o tloušťce 15 cm) obvykle snižuje nebezpečí na přípustnou hodnotu.
Není-li splněna žádná z těchto podmínek, musí být učiněna následující ochranná opatření
před úrazem živých bytostí způsobeným krokovým napětím:
- ekvipotenciální vyrovnání mřížovou uzemňovací soustavou;
- fyzickou zábranou a/nebo výstražnou tabulkou, aby se snížila pravděpodobnost vstupu do
nebezpečné oblasti v okruhu do 3 m od svodu.
Ochranná opatření musí odpovídat příslušné normě (viz ISO 3864-1).
39) Co musí být vzato v úvahu, použijeme-li pro stanovení ochranných prostorů
metodu ochranného úhlu?
ČSN EN 62305-3:2006 Příloha A, čl. A.1
Příloha A
A. 1 Umístění jímací soustavy, je-li použita metoda ochranného úhlu
Umístění jímací soustavy je považováno za dostatečné, je-li chráněná stavba (zařízení) zcela
umístěna uvnitř ochranného prostoru, který je vytvořen jímací soustavou.
Pro určení ochranných prostorů musí být vzaty jen skutečné fyzické rozměry jímací soustavy.
40) Jaké jsou minimální intervaly mezi kontrolami a revizemi LPS hladiny I a II?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. E.7, tabulka E.2
41) Jaké jsou minimální intervaly mezi kontrolami a revizemi LPS hladiny III a IV?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. E.7, tabulka E.2
17
Tabulka E. 2 – Maximální interval mezi revizemi LPS
Termíny revizí jsou uvedeny v tabulce E.2 a měly by být platné tam, kde nejsou žádné
zákonné předpisy.
42) Jaká základní ochranná opatření v LPMS lze zahrnout mezi základní ochranná
opatření proti LEMP?
ČSN EN 62305-4:2006 čl. 4.3
4.3 Základní ochranná opatření v LPMS

Základní ochranná opatření proti LEMP zahrnují:
• Uzemnění a pospojování (viz kapitola 5)
Soustava uzemnění zavádí a rozptyluje bleskový proud do země.
Soustava pospojování minimalizuje rozdíly potenciálů a může snížit magnetické pole.
• Magnetické stínění a trasy vedení (viz kapitola 6)
Prostorové stínění zeslabuje magnetické pole uvnitř LPZ, které je způsobeno úderem
blesku přímo do nebo v blízkosti budovy a sníží vnitřní rázové vlny.
Stínění vnitřních vedení, použitím stíněných kabelů nebo kabelových kanálů, minimalizuje
vnitřní indukované rázové vlny.
Trasy vnitřních vedení mohou minimalizovat induktivní smyčky a snižovat vnitřní rázové
vlny.
POZNÁMKA 1 Prostorové stínění, stínění a trasy vnitřních vedení mohou být kombinovány
nebo použity odděleně.
Stínění vnějších vedení vstupujících do stavby sníží rázové vlny, které jsou přivedeny do
vnitřních systémů.
• Koordinovaná SPD ochrana (viz kapitola 7)
Koordinovaná SPD ochrana omezuje účinky vnějších a vnitřních rázových vln.
Uzemnění a pospojování by mělo být vždy zajištěno, na vstupu do budovy, zvláště
pospojování každé metalické inženýrské sítě buď přímo nebo přes ekvipotentiální
pospojování s SPD.
POZNÁMKA 2 Ekvipotenciální pospojování proti blesku (EB) podle IEC 62305-3 bude chránit
jen před nebezpečným jiskřením. Ochrana vnitřních systémů proti rázovým vlnám vyžaduje
koordinovanou SPD ochranu podle této normy.
Jiná ochranná opatření proti LEMP mohou být použita samostatně nebo v kombinaci.
Ochranná opatření proti LEMP musí vydržet provozní namáhání předpokládaná v místě
instalace (například vliv teploty, vlhkosti, korozní atmosféry, vibrací, napětí a proudu).
Pro výběr z více vhodných ochranných opatření proti LEMP musí být použit výpočet řízeného
rizika podle IEC 62305-2, s ohledem na technická a ekonomická hlediska.
Praktické informace provedení ochranných opatření proti LEMP pro elektronické systémy ve
stávajících stavbách jsou uvedeny v příloze B.
POZNÁMKA 3 Další informace provedení ochranných opatření proti LEMP mohou být
nalezena v IEC 60364-4-44.
18
43) Vhodné uzemnění a pospojování je založeno na kompletním systému uzemnění. Co
tento systém zahrnuje?
ČSN EN 62305-4:2006 čl. 5
5 Uzemnění a pospojování
Vhodné uzemnění a pospojování je založeno na kompletním systému uzemnění (viz obrázek
5) spojující:
- uzemňovací soustavu (rozptylující bleskový proud do země); a
- soustavu pospojování (minimalizující rozdíly potenciálů a snižující magnetické pole).
44) Co zahrnuje systém stínění vnějších vedení vstupujících do stavby?

ČSN EN 62305-4:2006 čl. 6.4
6.4 Stínění vnějších vedení

Stínění vnějších vedení vstupujících do stavby zahrnuje stínění kabelů, uzavřených
kabelových kanálů a betonových kabelových kanálů se vzájemně pospojovaným armováním.
Stínění vnějších vedení je užitečné, ale často projektant LPMS nenese žádnou zodpovědnost
(protože majitel vnějších vedení je mnohdy provozovatel sítě).
45) Jaké úkony se nepožadují při provádění vizuální prohlídky při revizi systému
ochranných opatření LPMS?
ČSN EN 62305-4:2006 čl. 8.2.1.2
8.2.1.2 Vizuální prohlídka

Vizuální prohlídka musí být provedena za účelem ověření, že:
- nejsou uvolněné žádné spoje ani jakkoliv náhodně přerušené vodiče a spoje;
- žádná část systému nebyla zeslabena korozí, obzvlášť v úrovni terénu;
- nejsou porušeny vodiče pospojování a stínění kabelů;
- nejsou žádné dodatky nebo změny, které vyžadují další ochranná opatření;
- nejsou zjištěny žádné škody na SPD a jejich pojistkách nebo odpojovačích;
- jsou udržovány příslušné trasy vedení;
- jsou dodržovány dostatečné vzdálenosti od prostorového stínění.
46) Jakým způsobem se při revizi u zařízení LPMS kontrolují části systému uzemnění a
soustavy pospojování, které není možno zkontrolovat vizuálně?
ČSN EN 62305-4:2006 čl. 8.2.1.3
8.2.1.3 Měření
Pro ty části systému uzemnění a soustavy pospojování, které není možno vizuálně
zkontrolovat, by mělo být provedeno měření elektrického propojení.
47) Revizní technik musí připravit revizní zprávu, která bude připojena k technické
dokumentaci a k předcházejícím revizním zprávám. Jaké informace musí zpráva o revizi
obsahovat?
ČSN EN 62305-4:2006 čl. 8.2.2
8.2.2 Revizní dokumentace

Aby se usnadnil průběh revize, měl by být připraven postup. Postup má zahrnovat dostačující
informace pro pomoc reviznímu technikovi s jeho úkolem tak, aby všechny aspekty instalace a
19
jejích součástí, zkušební metody a zkušební data, která jsou zaznamenána, mohly být
zdokumentovány.
Revizní technik musí připravit revizní zprávu, která bude připojena k technické dokumentaci a k
předcházejícím revizním zprávám. Revizní zpráva musí obsahovat informaci o:
- všeobecném stavu LPMS,
- jakékoliv odchylce (odchylkách) oproti technické dokumentaci,
- výsledky jakýchkoliv provedených měření.
48) Jaká je optimální délka přívodních vodičů k SPD zatížených dílčím bleskovým
proudem (předpoklad ∆U = 1 kV/metr)?
ČSN EN 62305-4:2006 příloha D, čl. D.1.1
D.1.1 Volba s ohledem na ochrannou napěťovou hladinu

Impulzní výdržné napětí Uw chráněného zařízení má být stanoveno pro:
- silnoproudá vedení a svorky zařízení podle IEC 60664-1;
- telekomunikační vedení a svorky zařízení podle ITU-T K. 20 a K. 21;
- jiná vedení a svorky zařízení podle informací získaných od výrobce.
Vnitřní systémy jsou chráněny, jestliže:
- jejich impulzní výdržné napětí Uw je vyšší nebo rovno ochranné hladině napětí UP na SPD
plus zvýšení nutné pro vyjádření úbytku napětí na spojovacích vodičích;
- jsou koordinovány s energií SPD proti směru průchodu proudu.
POZNÁMKA 1 Ochranná hladina Up na SPD je vztažena ke zbytkovému napětí při stanoveném

jmenovitém proudu l„. Při větších nebo menších proudech tekoucích SPD se příslušně změní
hodnota napětí na svorkách SPD.
POZNÁMKA 2 Když je SPD připojeno k chráněnému zařízení, přičítá se induktivní úbytek

napětí ∆U na připojovacím vodiči k ochranné hladině Up zařízení SPD. Výsledná účinná
hladina Up/f, definovaná jako napětí na výstupu SPD daná ochrannou hladinou a úbytkem
napětí na přívodních vodičích, se může předpokládat rovna:
Up/f = Up + ∆U pro typ SPD omezující napětí;

Up/f = max (Up , ∆U) pro typ SPD spínající napětí;
U některých typů SPD spínajících napětí může být potřeba přičítat ∆U obloukové napětí. Toto
obloukové napětí může dosahovat několika set voltů. Pro kombinované typy SPD mohou být
zapotřebí mnohem složitější vzorce.
Když jsou SPD zatížena dílčím bleskovým proudem, má se předpokládat ∆U = 1 kV na metr
délky nebo alespoň bezpečná rezerva 20 %, když je délka přívodních vodičů ≤ 0,5 m. Když je
SPD zatíženo pouze indukovanou rázovou vlnou, může se ∆U zanedbat.
POZNÁMKA 3 Ochranná hladina napětí Up se má porovnat s impulzním výdržným napětím Uw

zařízení zkoušeného za stejných podmínek jako SPD (tvar vlny přepětí a nadproudu a
energie, zapnuté zařízení, atd.). Tento problém se posuzuje.
POZNÁMKA 4 Zařízení může obsahovat vnitřní SPD. Vlastnosti těchto vnitřních SPD mohou
koordinaci ovlivnit.
20
49) Pokud se použije u zemniče jednoho svodu několik zemních tyčí, jaká má být
vzdálenosti mezi jednotlivými tyčemi?
ČSN 33 2000-5-54 ed. 2:2007 čl. NA.10.2.3
NA.10.2.3 Použije-li se několik tyčových zemničů, nemá být s ohledem na jejich elektrické
využití mezi nimi vzdálenost menší, než je délka tyčového zemniče.
50) Jaký má být úhel mezi sousedními paprsky v případě, že se páskové nebo drátové
zemniče kladou paprskovitě?
ČSN 33 2000-5-54 ed. 2:2007 čl. NA.10.3.2
NA.10.3.2 Klade-li se zemnič ve tvaru paprsku hvězdy, mají být jednotlivé paprsky rozděleny
pravidelně, přičemž úhel mezi nimi nemá být menší než 60°. Zpravidl a se nekladou více než
čtyři paprsky.
Kapitola 7 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ – elektrická

zařízení s nebezpečím výbuchu
58) Kdy se považuje prach za vodivý?

ČSN EN 61241-0:2007 čl. 3.3
3.3 vodivý prach (conductive dust) prach, vlákna nebo polétavé částice s elektrickou
rezistivitou rovnou nebo menší než 103 Ω.m
59) Jakým požadavkům musí vyhovovat uzemňovací svorka, nebo svorka pro
vzájemné pospojování zařízení v prostoru s výbušným prachem, při průřezu fázových
vodičů instalace S ≤ 16 mm2?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 13.4
13.4 Velikost propojovacího vodiče

Uzemňovací svorka nebo svorka pro vzájemné pospojování musí umožňovat účinné připojení
alespoň jednoho vodiče s průřezem podle tabulky 2.
Tabulka 2 – Minimální průřezy ochranných vodičů
Navíc k těmto požadavkům musí uzemňovací svorka nebo svorka pro vzájemné pospojování
na venkovní straně elektrického zařízení zajišťovat účinné uchycení vodiče o průřezu alespoň
4 mm2.
21
60) Jakým požadavkům musí vyhovovat vidlice a zásuvky u elektrických zařízení
kategorie 2 v prostoru s výbušným prachem?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 19.1 a 19.2
19.1 Konstrukce vidlic a zásuvek

Vidlice a zásuvky musí vyhovovat buď a) nebo b):
a) být mechanicky nebo elektricky blokovány nebo jinak konstruovány tak, aby nemohly být
rozpojeny, pokud jsou jejich kontakty pod napětím a kontakty nemohly být uvedeny pod
napětí, pokud jsou zásuvky nebo vidlice rozpojeny; nebo
b) být spojeny dohromady pomocí speciálních upevňovacích zařízení, které musí
odpovídat:
– závit musí být s hrubým stoupáním podle ISO 262, s tolerancí uložení 6g/6H podle ISO
965;
– hlava šroubu nebo matice musí odpovídat ISO 4014, ISO 4017, ISO 4032 nebo ISO
4762 a u šroubů s hlavou s vnitřním šestihranem ISO 4026, ISO 4027, ISO 4028 nebo
ISO 4029;
– otvory elektrických zařízení se závitem musí mít délku závitu takovou, aby umožňovaly
závitové spojení h, o délce odpovídající alespoň hlavnímu průměru závitu pro příslušné
upevňovacího zařízení (šroub) (viz obrázek 2 a 3).
19.2 Vidlice a zásuvky zajištěné šroubem

Pokud zásuvky a vidlice, zajištěné šrouby, nemohou být před rozpojením odpojeny od
napájení, protože jsou připojeny k baterii, musí být označeny výstražným nápisem:
„ROZPOJOVAT POUZE V PROSTORU BEZ NEBEZPEČÍ VÝBUCHU“.
61) Co se považuje za hořlavý prach?

ČSN EN 61241-0:2007 čl. 3.2
3.2 hořlavý prach (combustible dust) prach, vlákna nebo polétavé částice, které mohou hořet
plamenem nebo žhnout ve vzduchu a mohou tvořit ve směsi se vzduchem výbušnou směs za
atmosférického tlaku a normální teploty
62) Jak se značí prostor, ve kterém je výbušná atmosféra rozvířeného prachu se

vzduchem přítomna trvale, často nebo po dlouhá období?
ČSN EN 61241-14:2005 čl. 3.3.
3.33 zóna 20 (zone 20) prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořena oblakem
rozvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často
63) Lze použít u zařízení se závěrem „tD“ v zóně 22 s vodivým prachem zařízení v krytí
IP6X?
ČSN EN 61241-1:2005 čl. 6
6 Doplňující požadavky pro elektrická zařízení chráněná závěrem pro praxi A a pro použití v
zónách 20, 21 a 22
Zařízení musí mít prachotěsný závěr IP6X pro použití v:
– zóně 20;
– zóně 21;
– zóně 22 s vodivým prachem.
Zařízení musí mít závěr s ochranou proti prachu IP5X pro použití v:
22
– zóně 22 s nevodivým prachem.
V současné době nejsou pro praxi A žádné jiné dodatečné požadavky než požadavky
uvedené v IEC 61241-0 a této normě.
64) Lze použít u zařízení se závěrem „tD“ v zóně 22 s nevodivým prachem zařízení v
krytí IP5X?
ČSN EN 61241-1:2005 čl. 6
6 Doplňující požadavky pro elektrická zařízení chráněná závěrem pro praxi A a pro použití v
zónách 20, 21 a 22
Zařízení musí mít prachotěsný závěr IP6X pro použití v:
– zóně 20;
– zóně 21;
– zóně 22 s vodivým prachem.
Zařízení musí mít závěr s ochranou proti prachu IP5X pro použití v:
– zóně 22 s nevodivým prachem.
V současné době nejsou pro praxi A žádné jiné dodatečné požadavky než požadavky
uvedené v IEC 61241-0 a této normě.
65) Jak musí být montovány průchodky v závěrech, které slouží jako připojovací
zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu prachů a které mohou být při připojování
a odpojování vystaveny krouticímu momentu?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 9.1
9.1 Zajištění proti otáčení

Průchodky v závěrech, které slouží jako připojovací zařízení a které mohou být při připojování
a odpojování vystaveny krouticímu momentu, musí být namontovány takovým způsobem, aby
všechny části průchodky byly zajištěny proti otáčení.
66) Jaká mezní tepelná odolnost tmelů se považuje v prostorech s nebezpečím

výbuchu prachů za odpovídající?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 10.2
10.2 Tepelná odolnost

Tepelná odolnost se považuje za odpovídající, pokud mezní dovolené hodnoty pro materiál
jsou nižší nebo rovny nejnižší pracovní teplotě a alespoň o 20 K vyšší než je maximální
teplota v provozu.
POZNÁMKA Má-li tmel vydržet nepříznivé provozní podmínky mají být dohodnuta
odpovídající opatření mezi uživatelem a výrobcem.
Pro elektrická zařízení kategorie 3D se tepelná odolnost považuje za odpovídající, pokud
dolní mezní hodnota teploty materiálu je nižší nebo rovna stanovené nejnižší pracovní teplotě
materiálu a trvalá provozní teplota (COT) je alespoň 10 K nad maximální provozní teplotou.
67) Jak musí být označena všechna zařízení konstruovaná do prostorů s nebezpečím
výbuchu prachů s pevně připojeným kabelem bez ukončení?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 12.1
12.1 Připojení kabelů

23
Elektrické zařízení určené pro připojení k vnějším obvodům musí mít připojovací zařízení,
s výjimkou elektrického zařízení vyrobeného s pevně připojeným kabelem. Všechna zařízení
konstruována s trvale připojeným kabelem bez ukončení, musí být označena symbolem „X“,
vyznačující nutnost vhodného připojení volného konce kabelu.
12.2 Přístup ke svorkám

Připojovací prostory a přístupové otvory do těchto prostorů musí být navrženy tak, aby
umožňovaly snadné připojení vodičů.
68) Jaké požadavky musí splňovat zaslepovací vložky, použité na zařízeních

s nebezpečím výbuchu prachů, pokud nejsou osazeny kabelovými vývodkami nebo
vývodkami pro trubkové vedení?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 14.6
14.6 Zaslepovací vložky

Zaslepovací vložky určené pro uzavření otvorů ve stěnách elektrického zařízení, pokud
nejsou osazeny kabelovými vývodkami nebo vývodkami pro trubkové vedení, musí spolu se
stěnou závěru zařízení splňovat požadavky pro odpovídající specifický typ ochrany. Použité
prostředky musí být takové, aby se zaslepovací vložka dala odstranit pouze za pomocí
nářadí.
69) Jak musí být u elektrických zařízení v prostorech s hořlavým prachem zajištěny
odpojovače, které nejsou navrženy pro manipulaci pod zátěží?
ČSN EN 61241-0:2007 čl. 14.6
17.2 Odpojovače
Odpojovače (které nejsou navrženy pro manipulaci pod zátěží) musí:
- být elektricky nebo mechanicky blokovány s vhodným výkonovým vypínacím zařízením,

nebo
- být označeny v těsné blízkosti ovládače odpojovače výstražným nápisem
„NEMANIPULOVAT POD ZATÍŽENÍM“.
94) Jaké ruční přenosné nářadí a nástroje je dovoleno používat v zónách 1 a 2

v prostorech s výbušnou plynnou atmosférou?
ČSN EN 1127-1(38 9622):2008, normativní Příloha A
Příloha A (informativní)
Informace pro použití ručního nářadí v prostředí s nebezpečím výbuchu
Instrukce o používání ručního nářadí musí vzít v úvahu následující:
Rozlišují se dva druhy nářadí:
a) nářadí, které mohou při použití vytvářet pouze jednotlivé jiskry (např. šroubováky, klíče,
příklepové šroubováky);
b) nářadí, u kterých vzniká řada jisker, jsou-li použity při řezání a broušení.
V zónách 0 a 20 nejsou dovoleny nástroje a nářadí, které mohou být příčinou jisker.
V zónách 1 a 2 jsou dovoleny nástroje a nářadí z oceli podle a). Nástroje a nářadí podle b)
jsou dovoleny pouze tehdy, pokud je zabezpečeno, že na pracovním místě není
nebezpečná výbušná atmosféra.
Používání jakéhokoliv druhu nářadí a nástrojů z oceli může být v zóně 1 zcela zakázáno,
pokud existuje nebezpečí výbuchu z důvodu přítomnosti látek, které patří do skupiny
24
výbušnosti IIC (podle IEC/TR3 60079-20, acetylen, sirouhlík, vodík) a sirovodíku,
etylenoxidu, oxid uhelnatého, s výjimkou případů, kdy je zabezpečeno, že na pracovním
místě není přítomna při práci s nástroji a nářadím nebezpečná výbušná atmosféra.
V zónách 21 a 22 jsou přípustné nástroje a nářadí z oceli podle a). Nástroje a nářadí z
oceli podle b) jsou přípustné pouze tehdy, pokud je pracovní místo odstíněno od ostatního
prostoru zón 21 a 22 a byla provedena dodatečná opatření:
c) z pracovního místa byl odstraněn usazený prach
nebo
d) pracovní místo je udržováno vlhké tak, že prach nemůže být rozvířen do vzduchu, ani
nemůže vzniknout doutnání.
Při broušení nebo řezání v zónách 21 a 22 nebo v jejich nejbližším okolí mohou vznikající
jiskry odletět na velké vzdálenosti a vést k vytváření doutnajících částic. Z těchto důvodů mají
být zahrnuty do uvedených ochranných opatření také ostatní prostory kolem pracovního
místa.
Používání nástrojů a nářadí v zónách 1, 2, 21 a 22 má být předmětem systému „povolování
práce“. Tato informace má být součástí informací pro použití.
Kapitola 8 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z hromosvodů v

prostředí s nebezpečím výbuchu
1) Jak je u zařízení s nebezpečím výbuchu definováno riziko R a co tato hodnota

představuje?
ČSN EN 62305-2:2006 čl. 4.2.1
4.2.1 Riziko
Riziko R je hodnota pravděpodobných průměrných ročních ztrát. Pro každý typ ztrát, které
mohou nastat ve stavbě nebo v inženýrské síti, může být oceněno odpovídající riziko.
2) Jaké riziko je povoleno u objektů s nebezpečím výbuchu v místech, kde údery

blesku zahrnují ztráty na veřejných službách?
ČSN EN 62305-2:2006 čl. 5.4
5.4 Přípustné riziko RT

Za stanovení hodnoty přípustného rizika zodpovídá orgán, který má pro to kompetenci.
Tam, kde údery blesku zahrnují ztráty na lidských životech nebo ztráty sociálních nebo
kulturních hodnot, jsou typické hodnoty přípustného rizika RT uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7 – Typické hodnoty přípustného rizika RT

Typy ztrát RT(y-1)
Ztráty na lidských životech nebo trvalé 10-5
úrazy
Ztráta veřejné služby 10-3
Ztráta kulturního dědictví 10-3
25
3) Z čeho se skládá vnější systém ochrany před bleskem (hromosvod) u zařízení
s nebezpečím výbuchu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 3.2
3.2 vnější systém ochrany před bleskem (hromosvod) (external lightning protection systém)
část LPS, která se skládá z jímací soustavy, soustavy svodů a uzemnění
4) Může technický návrh ochrany před bleskem (LPS) u zařízení s nebezpečím výbuchu
využívat kovových konstrukcí v objektu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 4.2, čl. 6.1, příloha D 3
4.2 Návrh LPS

Technicky a ekonomicky optimalizovaný návrh LPS je možný zejména tehdy, jsou-li jednotlivé
kroky během projektování a montáže LPS koordinovány s postupy projektování a realizací
chráněné stavby. Především by měl projekt stavby využít kovové konstrukce stavby jako
součásti LPS.
Návrh třídy a umístění LPS na stávajících stavbách musí zohlednit omezení vyplývající ze
stávající situace.
Projektová dokumentace LPS musí obsahovat všechny důležité informace, aby bylo zajištěno
správné a úplné provedení instalace. Přesnější informace viz příloha E.
6.1 Všeobecně
Vnitřní LPS musí zabránit nebezpečným jiskřením uvnitř chráněné stavby, která mohou být
způsobena průchodem bleskového proudu nejen ve vnějším LPS, ale také v jiných vodivých
částech stavby.
5) V jakých případech by měl být na chráněné stavbě s určeným nebezpečím výbuchu

zóny 2 použit izolovaný (oddálený) vnější LPS?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.1.2
5.1.2 Výběr vnějšího LPS

Vnější LPS smí být ve většině případů uchycen k chráněné stavbě.
Izolovaný (oddálený) vnější LPS od chráněné stavby by měl být použit v případě, že tepelné a
výbušné účinky v místě úderu nebo ve vodičích, které vedou bleskový proud, mohou způsobit
škody na stavbě nebo na jejím obsahu (vybavení, zboží atd.) (viz příloha E). Typickými
příklady jsou stavby s hořlavou krytinou, stavby s hořlavými stěnami a s prostředím s
nebezpečím výbuchu a požáru.
POZNÁMKA Použití izolovaného (oddáleného) LPS může být výhodné, je-li předpoklad, že
změny stavby, jejího obsahu a využití povedou ke změnám na LPS.
Izolovaný vnější LPS může být také použit, když vlastnosti obsahu stavby zaručují snížení
vyzařovaného elektromagnetického pole způsobeného průchodem bleskového proudu ve
svodech.
6) Jakou metodu lze použít pro stanovení umístění jímací soustavy u staveb
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.2
5.2.2 Umístění
Součásti jímací soustavy instalované na střeše musí být umístěny na rozích, exponovaných
místech a hranách (především na horních dílech fasád) podle jedné nebo více následných
metod.
26
Přípustné metody pro stanovení umístění jímací soustavy jsou tyto:
- metoda ochranného úhlu;
- metoda valící se koule;
- metoda mřížové soustavy.
7) Je pro stanovení umístění jímací soustavy u staveb s nebezpečím výbuchu vhodná

metoda valící se koule?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.2

8) Jaká musí být minimální tloušťka materiálů náhodných součástí LPS, která má
zabránit propálení při úderu blesku do staveb s nebezpečím výbuchu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.2.5
5.2.5 Náhodné součásti

Následující součásti stavby mohou být považovány podle 5.1.3 za náhodné jímače a součásti
LPS:
a) Kovové oplechování chráněné stavby, pokud:
- bude zajištěno trvalé elektrické propojení mezi různými díly (například pájením natvrdo,
svařením, lisováním, falcováním, šroubováním nebo nýtováním);
- tloušťka oplechování není menší než hodnota ť uvedená v tabulce 3, když není potřeba
předcházet propálení oplechování nebo uvažovat vznícení lehce hořlavých materiálů pod
obložením;
- tloušťka oplechování není menší než hodnota t uvedená v tabulce 3, je-li nutné dělat opatření
proti propálení nebo nedovolenému zahřátí v bodu úderu;
- nejsou potaženy izolační hmotou;
Tabulka 3 – Minimální tloušťka kovových oplechování nebo kovových potrubí jímacích soustav
Třída LPS Materiál Tloušťka a t Tloušťka b ť

mm mm
Olovo - 2,0
Ocel 4 0,5
(pozinkovaná)
Titan 4 0,5
Měď 5 0,5
Hliník 7 0,65
Zinek - 0,7
a
t zabrání propálení, přežhavení nebo zapálení.
b
´ jen pro kovové oplechování, není-li nutno zabránit propálení, přežhavení nebo zapálení.
b) kovové součásti střešní konstrukce (nosník, vzájemně spojené armování atd.) pod
27
nekovovou krytinou, pokud tyto součástí střešní konstrukce nepatří k chráněnému objektu;
c) kovové díly jako jsou ozdoby, zábradlí, rýny, potrubí, krytí parapetů atd., jejichž průřez není
menší než průřez stanovený dle norem pro jímací soustavu;
d kovová potrubí a nádrže na střeše, pokud jsou vyrobena z materiálů, jejíchž tloušťka a
průřez odpovídá tabulce 6;
e) kovová potrubí a nádrže, která obsahují lehce hořlavé nebo výbušné látky, pokud jsou
vyrobeny z materiálů, jejíchž tloušťka a průřez není menší než hodnota t uvedená v
tabulce 3 a zvýšení teploty na vnitřní straně v místě úderu nezpůsobí žádné nebezpečí
(přesnější informace viz příloha E).
Nebudou-li splněny podmínky pro tloušťku, musí být potrubí a nádrže zahrnuty v rámci
chráněného objektu.
Potrubí s lehce hořlavými nebo výbušnými látkami nesmí být považováno za náhodný jímač,
není-li těsnění přírub kovové nebo nejsou-li příruby jinak vodivě spojeny.
POZNÁMKA Tenká vrstva ochranné barvy nebo 1 mm asfaltu nebo 0,5 mm PVC se nepovažuje
za izolaci. Přesnější informace jsou obsaženy v příloze E.
9) Jaká je doporučovaná hodnota zemního odporu zemniče pro LPS měřená při nízkém
kmitočtu u staveb s nebezpečím výbuchu, nebo u staveb s vysokým nebezpečím
požáru?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.4.1
5.4.1 Uzemňovací soustava – Všeobecně

Důležitými kritérii uzemnění jsou jeho tvary a rozměry tak, aby došlo k rozdělení bleskového
proudu do země (vysokofrekvenční chování) a byla zmenšena nebezpečná přepětí.
Všeobecně je však doporučen nízký zemní odpor (je-li to možno, nižší než 10 Ω - měřený při
nízkém kmitočtu).
Z hlediska ochrany před bleskem je nutno upřednostnit jednu integrovanou soustavu
uzemnění objektu, která je vhodná pro všechny účely (například ochranu před bleskem,
silnoproudé a telekomunikační systémy).
Uzemňovací soustava musí být pospojována podle požadavků 6.2.
POZNÁMKA 1 Podmínky pro oddělení a pospojování jiných uzemňovacích soustav jsou

obvykle stanoveny v příslušných národních předpisech.
10) Jaký smí být nejmenší celkový počet zemničů a svodů v uspořádání typu B
instalovaného vně chráněné stavby s nebezpečím výbuchu?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.4.2.2
5.4.2 Uspořádání uzemnění v obecných podmínkách

V uzemňovacích soustavách se používají dva základní typy uspořádání zemničů.
5.4.2.1 Uspořádání typu A

Toto uspořádání se skládá z vodorovného nebo svislého zemniče, instalovaného vně
chráněné stavby, který je spojen s každým svodem.
Pro uspořádání typu A nesmí být celkový počet zemničů nižší než dva.
5.4.2.2 Uspořádání typu B

Toto uspořádání sestává buď z obvodového zemniče vně chráněného objektu, který je uložen
minimálně 80 % své celkové délky v zemině, nebo ze základového zemniče. Takový zemnič
může být také mřížový.
U obvodového (nebo základového) zemniče nesmí být střední poloměr re plochy, která je uzavřena
obvodovým (nebo základovým) zemničem, menší než hodnota l 1 :
28
re ≥ l 1
kde l 1 je zobrazena na obrázku 2 dle LPS třídy I, II, III a IV.
Je-li požadovaná hodnota U větší než odpovídající hodnota re, musí být dodatečně instalován
vodorovný nebo svislý zemnic (nebo šikmý) zemnic, jehož vlastní délka /r (vodorovného) a /v
(svislého) vychází z následující rovnice:
l r - l 1 - re
a /v = (l 1 - re)/2
Je doporučeno, že počet zemničů nesmí být menší než počet svodů, minimálně však dva.
Dodatečné zemniče by měly být spojeny s obvodovým zemničem v místě připojení svodů, a
pokud je to možné, se stejnou vzájemnou vzdáleností.
11) Jaký typ zemniče se upřednostňuje u staveb s vysokým nebezpečím požáru?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.4.3
5.4.3 Instalace zemničů

Obvodový zemnič (uspořádání typu B) by měl být přednostně uložen v hloubce minimálně 0,5
m v zemi a ve vzdálenosti asi 1 m od vnějších zdí objektu.
Zemnič (uspořádaní typu A) musí být uložen v zemi s horním koncem minimálně 0,5 m pod
povrchem a pokud možno co nejrovnoměrněji rozdělen, aby se v zemi snížily účinky
elektrické vazby.
Zemnič musí být uložen tak, aby bylo možno provést revizi během montáže.
Hloubka uložení a typ zemniče musí být zvoleny tak, aby byly minimalizovány vlivy koroze,
vysušování a zamrzání půdy a dohodnutý zemní odpor zemniče zůstal stálý. Doporučuje se,
aby horní část svislého zemniče rovná zámrzné hloubce nebyla při podmínkách mrazu
považována za účinnou.
POZNÁMKA Z tohoto důvodu by měla být přičtena hodnota 0,5 m ke každé délce / svislého
zemniče, která je vypočtena dle 5.4.2.1 a 5.4.2.2.
Pro skalnaté podloží se doporučuje uspořádání zemniče typu B.
Pro stavby s větším množstvím elektronických systémů nebo s vysokým nebezpečím požáru
(viz IEC 62305–2) se upřednostňuje zemnič typu B.
12) Jaké spoje ve svodech k zařízení LPS se smí používat u staveb s nebezpečím
výbuchu, procházejí ve vzdálenosti do 0,5 m od nebezpečných zón?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. 5.5.2, příloha D, čl. D 5.1
5.5.2 Spoje
Počet spojů ve svodech musí být omezen na minimum. Spoje musí být provedeny spolehlivě
pájením natvrdo, svařováním, svorkováním, lisováním, falcováním, šroubováním nebo
nýtováním.
Spoje ocelového armování staveb z železobetonu musí odpovídat 4.3.
D.5.1 Všeobecně
Všechny části vnějšího LPS (jímací soustava a svody) by se měly nacházet ve vzdálenosti
minimálně 1 m od nebezpečných prostorů. Kde není možno toto provést, vodiče, které
procházejí ve vzdálenosti do 0,5 m od nebezpečných zón, by měly být průběžné nebo by
spoje měly být provedeny lisovanými armaturami nebo by měly být svařeny.
Nacházejí-li se nebezpečné prostory pod kovovým plechem tak, že při úderu blesku může
dojít k jeho průpalu (viz 5.2.5), musí být zřízena jímací soustava, která bude odpovídat
požadavkům dle 5.2.
29
13) Jak se označuje prostor, ve kterém je přítomna výbušná plynná atmosféra tvořená
směsí hořlavých látek plynu, par nebo mlhy se vzduchem trvale nebo po dlouhá
časová období?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.3
D.2.3 zóna 0 (zone 0)

prostor, ve kterém je přítomna výbušná plynná atmosféra tvořená směsí hořlavých látek
plynu, par nebo mlhy se vzduchem trvale nebo po dlouhá časová období nebo často
14) Jak se označuje prostor, ve kterém je za normálního provozu pravděpodobnost

vzniku výbušné plynné atmosféry tvořené směsí hořlavých látek ve formě plynu, par
nebo mlhy se vzduchem příležitostná?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.4

prostor, ve kterém je za normálního provozu pravděpodobnost vzniku výbušné plynné
atmosféry tvořené směsí hořlavých látek ve formě plynu, par nebo mlhy se vzduchem
příležitostná
15) Jak se označuje prostor, ve kterém není vznik výbušné plynné atmosféry tvořené
směsí hořlavých látek ve formě plynu, par nebo mlhy se vzduchem za normálního
provozu pravděpodobný, avšak pokud tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze
po krátké časové období?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.5

prostor, ve kterém není vznik výbušné plynné atmosféry tvořené směsí hořlavých látek ve
formě plynu, par nebo mlhy se vzduchem za normálního provozu pravděpodobný, avšak pokud
tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze po krátké časové období
POZNÁMKA 1 V této definici znamená slovo „trvá" celkovou dobu trvání, po kterou existuje
výbušná atmosféra. Toto obvykle zahrnuje celkovou dobu úniku a čas, který potřebuje hořlavá
atmosféra pro rozptýlení poté, co byl únik zastaven.
POZNÁMKA 2 Údaje o četnosti vzniku a době mohou obsahovat předpisy, které se vztahují k
určitým průmyslovým odvětvím nebo aplikacím.
16) Jak se označuje prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného
hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.6
D.2.6 zóna 20 (zone 20)

prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve
vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často
17) Jak se označuje prostor, ve kterém může výbušná atmosféra tvořená oblakem
zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu vznikat za normálního provozu příležitostně?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.7
30
D.2.7 zóna 21 (zone 21)
prostor, ve kterém může výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve
vzduchu vznikat za normálního provozu příležitostně
18) Jak se označuje prostor, ve kterém není za normálního provozu pravděpodobný

vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu a
pokud vznikne, je přítomna pouze po krátké časové období?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.2.8
D.2.8 zóna 22 (zone 22)

prostor, ve kterém není za normálního provozu pravděpodobný vznik výbušné atmosféry
tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu a pokud vznikne, je přítomna pouze
po krátké časové období
19) Kde by mělo být provedeno ekvipotenciální pospojování proti blesku mezi částmi
LPS a jinými vodivými konstrukcemi uvnitř nebezpečných prostor?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.3.4
D.3.4 Ekvipotenciální pospojování

Ekvipotenciální pospojování proti blesku mezi částmi LPS a jinými vodivými konstrukcemi,
jakož i mezi součástmi veškerých vodivých konstrukčních částí podle 6.2 uvnitř
nebezpečných prostor a na místech, kde se nacházejí tuhé výbušniny, by mělo být zajištěno:
- na úrovni terénu;
- tam, kde je vzdálenost pro izolaci mezi vodivými částmi menší než dostatečná vzdálenost s,
která byla vypočtena pro kc = 1.
POZNÁMKA Kvůli nebezpečným dílčím výbojům, může být dostatečná vzdálenost uvažována
pouze v prostorech bez nebezpečných směsí. V prostorech, kde by jiskra mohla způsobit
vznícení okolí, budou nutná dodatečná ekvipotenciální pospojování, aby v zóně 0 a zóně 20
nemohla vzniknout žádná nebezpečná jiskření.
20) Jaké prostory staveb s nebezpečím výbuchu lze použít pro výpočet dostatečné
vzdálenosti „s“?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.3.4
D.3.4 Ekvipotenciální pospojování

POZNÁMKA Kvůli nebezpečným dílčím výbojům, může být dostatečná vzdálenost uvažována
pouze v prostorech bez nebezpečných směsí. V prostorech, kde by jiskra mohla způsobit
vznícení okolí, budou nutná dodatečná ekvipotenciální pospojování, aby v zóně 0 a zóně 20
nemohla vzniknout žádná nebezpečná jiskření.
21) V jaké vzdálenosti má být umístěn vnější LPS (jímací soustava a svody) od
nebezpečných výbušných prostorů?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.5.1
D.5.1 Všeobecně
Všechny části vnějšího LPS (jímací soustava a svody) by se měly nacházet ve vzdálenosti
minimálně 1 m od nebezpečných prostorů. Kde není možno toto provést, vodiče, které
procházejí ve vzdálenosti do 0,5 m od nebezpečných zón, by měly být průběžné nebo by spoje
měly být provedeny lisovanými armaturami nebo by měly být svařeny.
31
Nacházejí-li se nebezpečné prostory pod kovovým plechem tak, že při úderu blesku může
dojít k jeho průpalu (viz 5.2.5), musí být zřízena jímací soustava, která bude odpovídat
požadavkům dle 5.2.
22) Mohou být přepěťová ochranná zařízení (SPD) instalována na místech, kde jsou
nebezpečné zóny?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.5.1.1
D.5.1.1 Potlačení rázové vlny

SPD by měly být instalovány pokud možno vně nebezpečných zón. SPD, které jsou
instalovány uvnitř nebezpečných zón, by měly být schváleny pro tyto zóny nebo by měly být
umístěny v závěru, který je včetně ochrany pro potlačení rázové vlny pro toto použití
schválen.
23) Jaká další dodatečná ochranná opatření jsou nutná u staveb, které mají definovány
prostory se zónami 2 a 22?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.5.2
D.5.2 Stavby se zónami 2 a 22

U staveb, které mají prostory s definovanými zónami 2 a 22, nejsou nutná žádná další
dodatečná ochranná opatření.
Pro technologická zařízeni z kovu (například sloupy, reaktory, nádrže se zónami 2 a 22),
jejichž materiál a tloušťka odpovídá požadavkům dle tabulky 3:
- jímací soustava a svody nejsou potřebné;
- technologická zařízení jsou uzemněna dle kapitoly 5.
24) Kdy není u technologických zařízení z kovu (například sloupy, reaktory, nádrže se
zónami 2 a 22) nutná jímací soustava?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D.5.2

U staveb, které mají prostory s definovanými zónami 2 a 22, nejsou nutná žádná další
dodatečná ochranná opatření.
Pro technologická zařízeni z kovu (například sloupy, reaktory, nádrže se zónami 2 a 22),
jejichž materiál a tloušťka odpovídá požadavkům dle tabulky 3:
- jímací soustava a svody nejsou potřebné;
- technologická zařízení jsou uzemněna dle kapitoly 5.
Tabulka 3 – Minimální tloušťka kovových oplechování nebo kovových potrubí jímacích soustav
Třída LPS Materiál Tloušťka a t (mm) Tloušťka b t (mm)
I až IV Olovo - 2,0
Ocel (pozinkovaná) 4 0,5
Titan 4 0,5
Měď 5 0,5
Hliník 7 0,65
Zinek - 0,7
a
t zabrání propálení, přežhavení nebo zapálení.
b
t´ jen pro kovové oplechování, není-li nutno zabránit propálení, přežhavení nebo zapálení.
32
25) Jaká dodatečná ochranná opatření je nutné provést provozovatelem na potrubí
osazeném izolační díly v zónách 1 a 21)?
ČSN EN 62305-3:2006 čl. D 5.3

U staveb, které mají prostory s definovanými zónami 1 a 21, platí požadavky pro zóny 2 a 22,
které jsou doplněny o následující požadavky:
- jsou-li na potrubí osazeny izolační díly, měl by provozovatel stanovit ochranná opatření.
Například se může zabránit účinkům průrazných výbojů použitím oddělovacích jiskřišť v
nevýbušném provedení;
- oddělovací jiskřiště a izolační díly by měly být instalovány mimo prostory s nebezpečím
výbuchu.
26) Kolik uzemnění vyžaduje samostatně stojící nádrž o délce 15 m?

ČSN EN 62305-3:2006 čl. D 5.5.2
Samostatně stojící nádrže nebo kontejnery by měly být uzemněny dle kapitoly 5 v závislosti na
největším vodorovném rozměru (průměru nebo délce):
- do 20 m: jednou;
- nad 20 m: dvakrát.
27) Kolik uzemnění je potřeba k uzemnění každé jedné nádrže umístěné ve skladovacím
areálu na jednom místě, vzájemně spojených o jejich největším vodorovném rozměru 24
m?
Pro nádrže v areálu s nádržemi (například v rafinériích a skladovacích nádržích), je dostatečné

uzemnění každé jedné nádrže na jednom místě nezávislé na jejím největším vodorovném
rozměru. Nádrže v tomto areálu musí být spolu vzájemně spojeny. Vedle spojení odpovídající
tabulkám 7 a 8 by měla být potrubí, která jsou spolu elektricky vodivě spojena dle 5.3.5, také
použita ke spojení.
28) Jak se provádí v sekcích čerpadel, v sekcích šoupátek a v podobných zařízeních u

dálkových kovových vedení pro dopravu hořlavých kapalin přemostění všech
vstupujících potrubí včetně kovových plášťů potrubí?
ČSN EN 62305-3:2006 Příloha D, čl. D 5.5.3
D.5.5.3 Potrubí
Nadzemní kovová potrubí mimo technologická zařízení by měla být každých 30 m uzemněna
nebo spojena s povrchovým nebo s tyčovým zemničem.
Následující body platí pro dálková vedení, která jsou určena pro dopravu hořlavých kapalin:
- v sekcích čerpadel, v sekcích šoupátek a v podobných zařízeních by měla být přemostěna
všechna vstupující potrubí včetně kovových plášťů potrubí vedením o průřezu minimálně
50 mm2;
- vodiče pro přemostění by měly být připojeny k určitým navařeným praporcům nebo
šroubům, které jsou zajištěny před samovolným uvolněním k přírubám vstupujících
potrubí. Izolační kusy by měly být přemostěny jiskřišti.
33
29) V jakých termínech by měl být vizuálně kontrolován LPS v prostředí s nebezpečím
výbuchu při hladině ochrany III a IV?
ČSN EN 62305-3:2006 Příloha E, čl. E.7.1
30) V jakých termínech by měla být provedena elektrická měření LPS v prostředí
ČSN EN 62305-3:2006 Příloha E, čl. E.7.1
Kapitola 9 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze zařízení vn, vvn
3) Jaká je minimální výška živých částí nad povrchy nebo plochami, kde je dovolen
pěší přístup?
ČSN 33 3200:2002 čl. 6.2.4
6.2.4 Minimální výška nad přístupovým prostorem

Minimální výška živých částí nad povrchy nebo plochami, kde je dovolen pěší přístup musí
být následující:
– Pro živé části bez ochranných zařízení musí být udržována minimální výška H = N + 2 250
mm (minimálně 2 500 mm) (viz obrázek 6.3). Výška H se vztahuje k maximálnímu průhybu
vodiče (odkaz na kapitolu 3). (N je např. pro venkovní 22 kV je dle přílohy T 290 mm)
– Nejnižší část jakékoliv izolace, například horní hrana kovového podstavce izolátoru nesmí
být níže než 2 250 mm nad přístupovou plochou, kde nejsou zajištěna jiná vhodná opatření
pro zamezení přístupu.
V oblastech, kde je výskyt sněhu takový, že vede ke snížení bezpečných vzdáleností, musí
být výše uvedené
hodnoty zvýšeny.
4) Jaké musí být nejmenší vzdálenosti zábran od živých částí k vnitřnímu povrchu
zábrany, pro pevné stěny nebo mříže vysoké méně než 1 800 mm, a pro zábradlí, řetězy
nebo provazy u vnitřních zařízení VN?
ČSN 33 3200:2002 čl. 6.2.2
6.2.2 Vzdálenosti zábran

Uvnitř instalací musí být udržovány následující minimální vzdálenosti zábran od živých částí
k vnitřnímu povrchu zábrany (viz obrázek 6.1)
– Pro pevné stěny nebo mříže vysoké méně než 1 800 mm, a pro zábradlí, řetězy nebo
provazy jsou minimální vzdálenosti zábrany
O2 = N + 300 mm (minimálně 600 mm).
– Pro řetězy nebo provazy musí být hodnoty zvýšeny při uvažování průhybu.
Tam, kde je to vhodné, musí být zábrany umístěny v minimální výšce 1 200 mm a maximální
výšce 1 400 mm.
POZNÁMKA Zábradlí, řetězy a provazy nejsou v některých zemích používány.
34
5) Uzemňovací soustavy vysokého napětí a nízkého napětí musí být odděleny, jestliže
není splněna žádná z podmínek pro zavlečení napětí. Jaká je pro takovéto instalace s
jmenovitým napětím do 50 kV konzervativní minimální vzdálenost zemničů?
ČSN 33 3200:2002 čl. 9.4.4
9.4.4 Oddělené uzemňovací soustavy

Uzemňovací soustavy vysokého napětí a nízkého napětí musí být odděleny, jestliže není
splněna žádná z podmínek v čl. 9.4.3. Oddělení musí být takové, aby v instalaci nedošlo k
ohrožení osob nebo zařízení, tj. aby vzrůst potenciálu uzemňovací soustavy nízkého napětí
vyvolaný zemní poruchou vysokého napětí byl nižší, než jsou hodnoty v tabulce 6. Pro
instalace s jmenovitým napětím do 50 kV je konzervativní minimální vzdálenost zemničů 20
m. Nutná vzdálenost daccept může být určena vztahem, který respektuje geometrické
uspořádání zemničů (viz příklady v příloze M).
V oblasti kolem zařízení vysokého napětí s d < daccept není dovoleno spojení systému nízkého
napětí se zemí. Pokud je to zapotřebí, musí být použita zvláštní opatření.
Oddělené uzemňovací soustavy mohou být spojeny ve stanici svodiči přepětí pro zajištění
ochrany před přepětím.
POZNÁMKA Zapalovací napětí svodičů přepětí nebo trvalé provozní napětí (omezovačů
přepětí) musí být vyšší než zemní potenciál uzemňovací soustavy vysokého napětí.
Pro ochranu v případě nepřímého kontaktu neživých vodivých částí zařízení nízkého napětí
ležících uvnitř elektrické stanice vysokého napětí, musí být tyto spojeny s uzemňovací
soustavou vysokého napětí ochranným vodičem.
Jestliže uzemnění vysokého napětí a nízkého napětí jsou oddělená, dimenzování izolace
zařízení nízkého napětí uvnitř stanice vysokého napětí musí brát v úvahu velikost a trvání
napětí zemničů.
6) Jak je stanovena normalizovaná jmenovitá doba trvání zkratu pro výpočty?

ČSN 33 3200:2002 čl. 3.1.4.3
3.1.4.3 Normalizovaná jmenovitá doba trvání zkratu je 1,0 s.

POZNÁMKA 1 Je-li vhodná odlišná hodnota od 1 s, doporučují se hodnoty 0,5 s a 3,0 s.
POZNÁMKA 2 Normalizovaná jmenovitá doba trvání zkratu musí být určena s uvažováním
doby vypnutí poruchy.
13) Mohou být vzájemně propojena ochranná uzemnění u zařízení různých rozvodných
soustav nad 1000V?
ČSN 33 2000-5-54 ed. 2:2007 čl. NA.12.2.2
NA.12.2.2 Zařízení nad 1000 V a do 1000 V

POZNÁMKA Tento článek uvádí, jak je možno uplatnit požadavky předepsané v ČSN 33
2000-4-442 a v článku 9.4 ČSN 33 3201.
Uzemnění zařízení do 1000 V smí být spojeno s pracovním nebo ochranným uzemněním
zařízení nad 1000 V jen tehdy, vyhovuje-li uzemnění zařízení nad 1000 V ustanovení
NA.12.2.2.2 (tj. především ustanovení 9.4 ČSN 33 3201).
NA.12.2.2.1 Uzemnění zařízeni nad 1000V v sítích s přímo uzemněným uzlem nebo krajním
vodičem a ochranné a pracovní uzemnění zařízeni do 1000 V, které slouží jen pro vlastní
spotřebu průmyslových elektrických stanic a stanic elektrizační soustavy nebo elektráren, se
spojuje. Přitom je třeba splnit požadavky ČSN 33 3201 (dotykové napětí při spojení nesmi
přesáhnout dovolené hodnoty podle obrázku 9.1 ČSN 33 3201).
POZNÁMKA Vlastní spotřebou se rozumí spotřeba nutná pro provoz elektrických zařízení a
zařízení pro osvětlení transformovny nebo elektrárny. K tomu náleží též zásobování
35
provozních budov, dílen, kanceláří a obytných prostor, které souvisí přímo s provozem
elektrické stanice nebo elektrárny.
NA.12.2.2.2 Uzemnění zařízení nad 1000 V v soustavě s izolovaným nebo s nepřímo

uzemněným nulovým bodem a uzemnění zařízení do 1000 V napájející odběrná zařízení,
která jsou mimo prostor společné uzemňovací soustavy, se mohou spojit jen tehdy, jestliže při
zemním spojení nebo jednofázovém zkratu v zařízení nad 1000 V nevznikne na společném
uzemnění vyšší napětí uzemňovací soustavy, než je dovolené dotykové napětí podle obrázku
44A ČSN 33 2000-4-442 (viz též obrázek 9.1 ČSN 33 3201).
Přitom se uvažuji proudy zemního spojení na straně vn podle tabulky 5 ČSN 33 3201.
NA.12.2.2.3 Nelze-li podmínku podle ustanovení NA.12.2.2.2 splnit, je třeba uzemnění

zařízení do 1 000 V oddělit od uzemnění zařízeni nad 1000 V. Zemniče se oddělí tak, že se
uloží tak daleko od sebe, aby při průchodu proudu uzemněním zařízení nad 1000 V nevzniklo
na uzemnění zařízení do 1000 V vyšší napětí zemniče, než je dovolené dotykové napětí
podle obrázku 44A ČSN 33 2000-4-442. Obvykle stačí uložit zemniče 20 m od sebe.
14) Poruchový proud protékající uzemněním transformovny vyvolává významný růst

potenciálu vůči zemi. Na čem je závislá velikost tohoto poruchového proudu?
ČSN 33 2000-4-442:1999 čl. úvod
Poruchový proud protékající uzemněním transformovny vyvolává významný růst potenciálu

vůči zemi, jehož velikost závisí na:
- velikosti poruchového proudu;
- impedanci uzemnění transformovny.
Poruchový proud může vyvolat:
- celkový růst potenciálu sítě nn proti zemi, tj. namáhání napětím se síťovým kmitočtem, které
může způsobit průraz izolace zařízení nn;
- celkový růst potenciálu neživých vodivých částí sítě nn vůči zemi.
POZNÁMKA – V této části se výrazem „vysoké napětí“ rozumí napětí překračující horní mez
napětí pásma II (viz IEC 449).
Výraz „nízké napětí“ se vztahuje k napětím, která nepřekročí horní mez napětí pásma II (viz
IEC 449).
15) Jaké jsou nejvyšší povolené teploty a oteplení součástí blokové transformovny?
ČSN EN 61330:1997 čl. 4.4.2
4.4.2 Oteplení
Pro spínací a řídicí zařízení vysokého napětí platí IEC 694.
Pro spínací a řídicí zařízení nízkého napětí platí IEC 439-1.
Nejvyšší dovolené teploty a oteplení součástí blokové transformovny, které nejsou zahrnuty
v rozsahu IEC 694 a IEC 439–1, nesmějí přesáhnout meze povolené příslušnými normami
výrobků pro tyto součásti.
Nejvyšší dovolené oteplení pro vnitřní propojení (kontakty, spojení a kovové části v dotyku s
izolací) je předepsáno v IEC 694 a IEC 439-1. Zatěžovatel transformátoru se volí tak, aby
byly splněny požadavky kapitoly 2 této normy. Viz příloha D. Platí IEC 354 a IEC 905.
16) Zemnící vodič musí být uložen tak, aby spojoval všechny součásti blokové
transformovny. Jaká proudová hustota v zemnícím vodiči z mědi se nesmí
přesáhnout?
ČSN EN 61330:1997 čl. 5.1
36
5.1 Uzemnění
Zemnicí vodič musí být uložen tak, aby spojoval všechny součásti blokové transformovny.
Proudová hustota v zemnícím vodiči, je-li z mědi, nesmí přesáhnout hodnotu 200 A/mm2 pro
jmenovitou dobu zkratu 1 s a hodnotu 125 A/mm2 pro jmenovitou dobu zkratu 3 s. Jeho
průřez však nesmí být menší než 30 mm2. Musí být ukončen vhodnou svorkou určenou pro
připojení k uzemňovací soustavě.
POZNÁMKA – Není-li zemnicí vodič měděný, má splňovat ekvivalentní tepelné a mechanické
požadavky.
Všeobecně musí být zachována spojitost uzemňovací soustavy, přičemž je nutno brát v
úvahu tepelné
a mechanické namáhání způsobené proudem, který může přenášet. Nejvyšší hodnoty
zemních zkratových proudů závisejí na druhu a způsobu provedení uzemňovací soustavy a
musí být sděleny uživatelem.
POZNÁMKA - Jako návod je možno použít metodu pro výpočet průřezu vodičů uvedenou v
příloze BB IEC 298.
Součásti, které mají být spojeny s uzemňovací soustavou musí zahrnovat:
− kryt blokové transformovny, pokud je kovový;
− kryt spínacího a řídicího zařízení vysokého napětí prostřednictvím svorky určené pro
připojení k uzemňovací soustavě, pokud je kovový;
− kovová stínění a ochranné vodiče kabelů vysokého napětí*);
− transformátorovou nádobu nebo kovový rám suchého transformátoru;
− rám a/nebo kryt spínacího a řídicího zařízení nízkého napětí, pokud je kovový;
− zemnící svorku automatických řídicích a dálkově ovládaných přístrojů.
Pokud kryty blokové transformovny nejsou kovové, mohou být kovové dveře a ostatní
přístupné kovové části krytu připojeny k uzemňovací soustavě. Pokud jsou tyto části připojeny
nebo pokud jsou použity kovové kryty, musí být zajištěna taková opatření týkající se
uzemnění kolem blokové transformovny, aby bylo zabráněno nebezpečnému dotykovému
napětí.
Pro zajištění elektrické spojitosti mezi rámem, víky, dveřmi a jinými konstrukčními částmi je
pro vnitřní propojení blokové transformovny možno použít spojení šrouby, nýty nebo
svařováním, a to za předpokladu, že se berou v úvahu tepelná a mechanická namáhání
způsobená proudem, který mohou přenášet.
17) Jaký smí být nejmenší průřez měděného zemnícího vodiče spojujícího jednotlivé
součásti se zemnící soustavou blokové transformovny?
ČSN EN 61330:1997 čl. 5.1
5.1 Uzemnění
Zemnicí vodič musí být uložen tak, aby spojoval všechny součásti blokové transformovny.
Proudová hustota v zemnícím vodiči, je-li z mědi, nesmí přesáhnout hodnotu 200 A/mm2 pro
jmenovitou dobu zkratu 1 s a hodnotu 125 A/mm2 pro jmenovitou dobu zkratu 3 s. Jeho
průřez však nesmí být menší než 30 mm2. Musí být ukončen vhodnou svorkou určenou pro
připojení k uzemňovací soustavě.
18) Které součásti blokové transformovny mají být spojeny s uzemňovací soustavou?
ČSN EN 61330:1997 čl. 5.1
Součásti, které mají být spojeny s uzemňovací soustavou musí zahrnovat:

− kryt blokové transformovny, pokud je kovový;
− kryt spínacího a řídicího zařízení vysokého napětí prostřednictvím svorky určené pro
připojení k uzemňovací soustavě, pokud je kovový;
37
− kovová stínění a ochranné vodiče kabelů vysokého napětí*);
− transformátorovou nádobu nebo kovový rám suchého transformátoru;
− rám a/nebo kryt spínacího a řídicího zařízení nízkého napětí, pokud je kovový;
− zemnící svorku automatických řídicích a dálkově ovládaných přístrojů.
19) Jaké zkoušky jsou nutné provést po montáži a propojení blokové transformovny?
ČSN EN 61330:1997 čl. 10.2.4
10.2.4 Konečná kontrola smontovaného zařízení

Mají být vypracovány pokyny pro kontrolu a zkoušky blokové transformovny po její montáži a
propojení, které mají obsahovat alespoň seznam odpor
38

Aktualizace Uc Text 2009

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Aktualizace Uc Text 2009

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Institut technické inspekce

Přeji hodně úspěchů při studiu. Ing. Josef Vozobule

Kapitola 2 – Testy pro písemnou část zkoušky ze zákonů a vyhlášek

8) Vztahují se na činnost organizací státního odborného dozoru obecné předpisy o

Vztahují – paragraf § 6a odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb. byl ze zákona zrušen

14) Jsou osvědčení vydávaná organizací státního odborného dozoru přezkoumatelná

Vztahují – paragraf § 7c zákona č. 174/1968 Sb. byl ze zákona zrušen

58) Která měřící jednotka neodpovídá podle zákona o metrologii mezinárodním

Kapitola 3 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochrany před

NC.3 Konvenční meze účinků proudů na lidský organizmus

5.2.3 Vodiče vedení v síti AC

3) Jakým způsobem musí být identifikovány vodiče?

4) Jaké jsou přednostní barvy pro vodič PEN?

5.3.3 Vodiče PEN

704.536.2.2 Přístroje pro odpojování

59) Za jakých podmínek je možné v omezených vodivých prostorech používat zdroje

Kapitola 5 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze strojů a rozváděčů

4) Je možno použít jako hlavní vypínač stroje vidlici přívodu?

13.4.5 Zásuvková spojení

47) Jak musí být zapojeny a montovány svorkovnice na strojích?

13.1.1 Všeobecné požadavky

Kapitola 6 – Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z hromosvodů

1) Jak je charakterizována doba trvání blesku T?

2) Jak lze charakterizovat chráněný objekt?

3.34 rázová vlna (surge)

4) Jaká je maximální uvažovaná vrcholová hodnota bleskového proudu I v závislosti na

8.1 Hladiny ochrany před bleskem (LPL)

Ze statistických rozložení uvedených na obrázku A.5 mohou být stanoveny vážené

6) Čím je charakteristický dlouhý výboj?

Tlong doba trvání

3.1.23 elektromagnetický impulz vyvolaný bleskem (lightning electromagnetic impulse) LEMP

8) Co je to přípustné riziko (RT) určované ve výpočtech?

3.1.34 přípustné riziko (tolerable risk) RT

9) Jak je charakterizován systém ochranných opatření proti LEMP (LEMPS)?

10) Jak jsou označovány základní typy škod při výpočtech?

4.1.2 Typy škod

D1 úraz živých bytostí;

11) Jaké základní typy ztrát rozeznáváme na chráněném objektu?

4.1.3 Typy ztrát

12) Jak je definováno riziko R a co tato hodnota představuje?

13) Co zahrnuje výpočet při oceňování rizika u stavby?

5.2 Stavba uvažovaná pro ocenění rizika

14) Co představuje vyjádření R=10-3 při stanovování rizika?

riziková událost může nastat jednou za 1 000 let

15) Co představuje systém ochrany před bleskem LPS?

16) Z čeho se skládá vnější systém ochrany před bleskem (hromosvod)?

18) Čemu musí odpovídat vnější neizolovaný (neoddálený) LPS?

19) Co je náhodná součást LPS?

3.15 náhodná součást LPS (natural component of LPS)

POZNÁMKA Příklady pro použití tohoto termínu:

20) Co je ekvipotenciální pospojování proti blesku (vyrovnání potenciálů při působení

21) K čemu slouží sběrnice pospojování (přípojnice vyrovnání potenciálů)?

3.24 sběrnice pospojování (přípojnice vyrovnání potenciálů) (bonding bar)

4.1 Třídy LPS

Každá třída LPS je charakterizována:

4.3 Propojení ocelového armování stavby ze železobetonu

5.1.2 Výběr vnějšího LPS

Metoda valící se koule je vhodná pro všechny případy.

Metoda valící se koule je vhodná pro všechny případy.

Metoda valící se koule je vhodná pro všechny případy.

28) U jakých staveb může vzniknout nebezpečí úderu do boku stavby?

5.2.3 Jímací soustava před bočními údery do vysokých budov

30) Jakým požadavkům má odpovídat konstrukce a instalace svodů LPS?