Scribd Logo
Upload

Welcome to Scribd!

  • Arnošt Kolman - Dějiny Matematiky Ve Starověku

    Uploaded by

    xdalibor
    289 views111 pages
    ČSAV, Praha 1968

    Original Title

    Arnošt Kolman - Dějiny matematiky ve starověku

    Copyright

    © © All Rights Reserved

    Available Formats

    PDF or read online from Scribd

    Did you find this document useful?

    Is this content inappropriate?

    Report this Document
    ČSAV, Praha 1968

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    Download as pdf
    289 views111 pages

    Arnošt Kolman - Dějiny Matematiky Ve Starověku

    Uploaded by

    xdalibor
    ČSAV, Praha 1968

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    Download as pdf
    of 111
    GESKOSLOVENSKA AKADEMIE VED Visdocks redaktor afudenik JOSEP NOVAK Recenzent dn, JAROSLAV FOLTA. CS. DEJINY MATEMATIKY VE STAROVEKU ARNOST KOLMAN OKRESNI XNINOVNA VeortwaLpave=t \Y 226338 PREDMLUVA K CESKEMU VyDANI Ruské vyding t6to knihy vyalo ¥ x. 1958 « pst jsem ji zepodal r, 1953 (na zikndé Gistedné jit dyno sbiranych materi, 2I4it6 0 pivodu pojima Gsla a o prvnich poditeich jeho v¥vojo). Od t6 doby s0 objevily nové price 1 dijin staroviké matematiky, mezi nimi i daledité price 0. Neugebaueea, E. M. Bruinse a K. Vogola 0 matematickyeh gualostech Sumerd a Babyloiiand. Pounatky 0 davngch kulturich se nezvykle rychle kup, nobot matematickymi metodami ve neobyéejnd zryohlilo desifrovént a vyklad hieroglyfickich, klino- pisoyeh aj. toxtd'— napi. pisemaictvt Mayét a Polynézand na Velikonoéaim ostrové (Rapanui) x4sluhow J. V. Knorozovs, B. G. Kudrjaveova a kolektiva Matematického dstavu Noosibiraké odbodky AV SSSR, AE budou vyelodky tichto stuf soustayné zpracovany, urtité se bude maset horinovent néktergeh jovi ve wyvoji starovéké matematiky poxinénit, “Aakoliv jgem se musel omeait. pouro na nedetné a rozsahem nevelké die dopliky a opravy, proce jsem se pokusil obrazit-v tomto novém vydant aspot to nojdilezitei, oo plyne z uvefejnényeh novy'ch materili: piedeviim,2o drove ‘matematickych znalost{ Babyloiiani (o nid se dive mylné soudilo pouze pode ryze matematickych teatd, je véuh nuluy brit ¥-dvabu $ vexty astronomichs) byla znainé vy, nez se obeen’ piodpokdédalo; 2s drubé, de starofedti mate- nuatikové nikdy stroze nedodr2ovalidaleni na Gistou a aplikovanon matematika; ‘2 tiet, He postupné odumirént plvodntho geomotrického siméru v helénistio- kkych zemich nobylo Gpadkem starofecké matematiky, nybré pfechodem kno- vému sméru, pliprayovalo pkechod k nové aritmeticko-algebraické z4kladné, SSnadil jsem so vyudit i diskusl, kterfch juem se ai do podzimu 1950 sigastal jednak ve fyzikilnd-matomatické sekei Ustavu pro dijiny plrodnfeh, vid atechniky AV SSSR, jednale v semi inch matematiky na mecha nicko-matematické fakultS Moskevské university. Mnoho mi pomobla ujasnit sporné probiémy jednént v sekei dajin matematiky TIL. vSesvazového mateme: ticktho sjezdu v 1. 1956. Jsem vdééen za dobrou radu soudraikém a soudrabim I. G. Baimakovové, B. V. Gnidenkovi, 8. A. Janovské, A. P. Judkovigovi, B.A. Rozenfeldovi, K. A. Rybnikovovi, LN. Veselovakému, zemuléma V. P. Zubovovi, Zlasté d@kuji V. N. Molodsimu 2a keitick6 pFipomnky i jit vyHlé mi nize. 8 dky wom phijal také kritické pkipominky 8.1, Fol k éeskéaau. vydiin, Jinak mé toto doaké vydini « ruském stejnou struktury, obsahuje 92 ‘materi, diva mu valnou vétéinou ty vYklad a hlavné a stavt ty ofl — aft poznatky dijin matematiky, kters jsou zde— alespoit podile who aninini — vyloieny 2 marxittického hlediska. OKRESNT KHINOVRA Weotiwainovt-s Sondim, fe je to dnes 180 vlice atktit, w née snad vie he finde soalont jin aematiey Jonesy kaZdémn, ko cco mit pr poet aiivonsvtech wpwoje matematiey a ojos vShledee, Je mutt pro v= Shove atomic drt iy matey ose oe peo se atau stadentd metematiky viru vo vhstai tre schopnot. Maj estes we ideclogickf fmm —joka vibe ding Ey, cod = ‘val ud Lenin — pro utvittent aoeleného védeckého svétového nézora, pro: 1} pot Meni, agnetcoms w neat )PRebgvale ev dneint dobé matematicky xptvob myaent zmochoje stile org Oba tater volty, Motemaické motody bint ge nooner we ita etsonon, mechani, fei, teeneks vy, ng ravi real metal ele do V8 joie yfodnetm ju bcksek spo Jobat gute joy, Kg nfo ped dvaceti lt Fl, bude exo ttt grisea, fe peared fe bude pracovat igortmy mma Te tose ent Ska socio prim odevads atorats, esi ToT ae Satoh fantetar Avni matomatioé metodo rc ext ood Biotic fe ve-v8ls vets, { pte ping nebo axons odjor Konner Tee iomnatich, Nemi'h nape bola evsanout na pepin6 él y tak ‘titéar probldan, jlo. je diiénst, nebo nem Hen socaltickeho ecponartl sintat anjelt volunerom, tne! coke yyuivat matome trogen etd Tiltowr, aby sohia matoratie skoumat Kratvtivn! sskenitott slo- Fnjeh oven polybu ein! 90 some kvaltulet veal nknor$ poimy, eopey snovd odvv! austin nf al netic pry. A mea Hoot tkee! matematka petdvé slut pou pttant a méfent objektiaseh ek dl vie dod abtrak model, lantakow6 prondy Pet de ties ckolnnt badatl mize want obje, jon ble xoaoenat Futelhstsadn pokrok eine na xklad poetic dja snd Jon dio buns Kary sound lea tnd pester 9 celkortin ron v6 WE IA pa takorgeh matematickjh objerd vyiadi tia probly sou eungenepirodnich spoletenskjch ved ty tao Soin diet nae Zivot wath, tay edn odo- bch tak eel Uke, Ze foe svou nedokonalot yt on also Tide set pom weubudl sjom o jy matemetky, alt we Sl "auton wont Beno, budon lk vltpiipominky, aby fe poll nn aroun ‘Aeadentia, NCSAV, Voditkova 40, Praha 1" viskiva 21, 2424 1060 A, Kolman Z PREDMLUVY K RUSKEMU vyDAnlr Obsahem této knihy jsou d8jiny matematiky do renesance, V otizee periodizace déjin matematiky vychévejt autofi principa, fe matematick’ abstrakco postupné rostla x niaitho na vy28l stuped; pfitom pihlieyt irover Kk rizorodosti sociélnich, ckonomiekych a geografiky/ch podininek. Zikladnt yay tnkové periodiznce ukézal A. N. Kolmogorov ve stati Matematika’ otidtiné v.26. svazku drubého vydiné Velké sovitské eneyklopedie. Z véehto hiledisek obsabuje toto price obdobi ztodu matomatiky (v prvyeh 2 kapito- lich) « obdobi elomentinni matematiky (v dalich 7 kapitolich) a je rozélena do dvou svazki, Prvni knihu vnovanow dijinim matematiky ve starovéku napsal A. Kolman. Zaméfuje v nf poxomost na vanile matematickych pojant a ¥yvoj matomatiky u néroda, které vytvotly nejstanié civilince (Egyptand, Baby- Zidé, Mayové, Inkové, Axtékové; matematice staré Ciny o je vénovino 2vlisl ndkolik kapitol druhé knihy), déle so zabyvd dBjinami matematiky ve atarovkém Reokt, ¥ helénskyeh atitech a ve stock Fanského imporia Druhié kniha, joj qutorem je A. P. Jukevis, se xabjivé historlstfedo- vviké matematiky — ale vfklad v¥toje ¥ Ciné a ¥ Indii posing wi starovékem — matematiky v islémskyeh zemich (arabské om, stiednt Asie, Irn, Azer: bajdéin) av Evropé. Vykad déjin matomatiky w¥chodnth semi vywiies nedvnych wzkumd, které nejen odhalily mnohé, difve neznémé akutofnosti, ale vodly ¥ déjinich matematiky i k novému olazn této epochy. Je piirozens, 4e to jsou kapitoly pomirni reesahlejii, ned tomu bylo v difvéjsfeh. pracieh Nevelké dst textu pevni knihy napeal A. P. Juikevie, obdobné jako-v dey knizo A. Kolman. Vyklad celé price je-doveden do zaiitlea 16, stol. Aékoliv obdobt elo, ‘mentéenf matematiky konti teprve ¥ 16. stol, poraZovali autoli za spravné ukontit «vj viklad pkedchorim stoletim, protoe v 16, stoleti se jit ¥ now algebie objevoval sérodok infinitezimslntho postu a analytické geomottie, a plisobnost mnoha véded, 2vl4ite Vidty, péimo pomabals ke-vaniku matema. tiky proménngeh vel in, nauky o funkeich a geometrickych transformactch, Jat ve sini onto orn a nike oprany py Antofi se hlovné snatiti vyjasnit historioky vvoj zékladnfeh matema- tickyfch pojma, metod s slgoritma se xttelem na tendence soutasncho vfvoje védy. Nové tkoly, které stoji pled vadou, vedou ke améné historickcl per- apektiv, Ktoré mila minulost; soudnsny bouilivy ronvoj pototnt matematiky stavi pied historiky kel splngji objasnit vyvo} plibliingch potetnfch metod 0d nejstarsich dob. ‘Stejném efli jsme podifdil objasnént price jednotlivyeh védea. V¥vo} matematiky leo vyklédat © riznych hledisck, Lzo se soustfedit na vnitént spojitosti y préci jednoho dlov8ka nebo sledovat vsvoj problému a vice éi én ptiliiet ke jeho souvislostom s ostatnimi problémy, je mozné minvit ‘o déjinich védeeké skoly apod. V naaf knize vénované vvoji celé matematiky je se snaZii neuchylit od vyttencho elle, ale soutusn’ zamétit poxomnost na, ‘Yubjemné vatahy matematiky a pHrodovédy, matematiky a techniky, mate- imatiky a filosofe a také, pies nutné zminky 0 nérodnich zvlastnostech rozvoje vvidy v tu i ont dobu, na vztahy mezinérodni, Takové. koncepee zplsobila, 4 se mimodék do wréité mfry vyklad misty roi. Pritom vlake vides 2sa- dou byla neustéle mystenka, 2 charakteristickou zrlastnosté matematiky jako ‘védy je specifické obecnost a abstraktnost jejfch pojma a metod a Ze mate- tmatika, na jej@ ronvo} pisobi praktické innost i potfeby spoleéuosti (pii- emé oe tento viv projevuje nékady pmo, jindy pouze velmi zprostiedkovand) mie ji vytvatené abstrakes dale samostatn6 rozijet. Dajinami matematiky se 2absvé bobatd literatw istické peice dasud skoro neoxintujt. Proto byli antoti muceni fait mnohe, otizek vibes poprvé; a nepoklidajt oviem avi oiont za definitivns ‘A ngni nikolik poendmek i charakteru vyikladu, Odkazy na literatura jsou ¥ text v hranatyfch sdvorkich, Literatura véetn’ yydiint pivodnich prammend je uvedena na konei kaddého svauku. V zivéru kazdé knihy je rovnee jmenng rejtitk, v nimi jou podobné jako text jména véded v¥chodnfeh ‘emt plepsina Iatinkou, Co je ¥ eitsei uvedeno v hesnatych zivorkich, dopl- nili sutofi nebo pfekladatelé pHslubného textu. “Autoti diknj{ profesor B. A. Rosenfeldovi, kterg ptotetl cely: rukopis ‘a korektury « poskytl jim velmi mnoho cennych plipominek. A. Kelman ALP. dudkesid OBSAL eduluva k Gone vy 2 pedmlavy keeushénu vy KAPITOLA 1 nob ven matemnatiey Prod Shlovky Dat convo} tlalowske Gaang symboly ‘anik-raterntiekSeh operat ‘Ven gecmatrckgeoh pojmma ‘jenny ante asteonomie KAPITOLA 2, MATEMATINA V RANE OTROKARSKE SPOLEENOSTE and otrokihicd epoletnost Matematik enotrokaccho obo Hieoriké peareny Stnroogypts matomatiha Charing eountava rtargeh Kgyplant ‘Matematika « exyptek oh Peafkych Bkolich Anianetiolé operece Fgyptaké slovak Antintiohs aby Goometrcks soy ‘Auodnooenk ogyplaick matematiclefch malas ‘Matematika vo staré Mezopotsiit ‘SpoleGanas pom ‘Stieko-abylonaké piss Boy. Prameny ‘Asientios Sony Aritmotické Wlohy a oleh Rolend Goometrieks aly Babylon rovnioe Hodnocent orn’ babyloneks matomatiey Matematika ostainich niroda bisksho vfebods {joni roast u matematika stedoamorikye Mayt Matenattha Aztéih a Tekh been zaviry o rozvoji matenatiky v rant otrokttaké spolnowt: KAPITOLA 2. MATEMATIKA VE STAROVIEKEM i Spolunaké porméry vo starovikén Fock harnctrstaraecks mntomatiky. Praroeny Rese logit Positn! stargok Fok Tabally ist ola Pythagorjekt skola Pythagorjské matematika & bento sleek Reaméry w mies Pythogoeive viin a nesounielnd voling Gronneirie pytbngoojea Démokriton Hippies Bldeky Hippokrates» Chia Arcytas 2 Tarentt ‘Mheadoron « Kyron Prosi Tacitetos Athénaky Bhdncon = Kaila Gqomctrickh olgbra, Motoda pkdsainploch ATiaateles KAPIDOLA 4, MATRMATIKA V HEEENISTICKYCH ZEMfCH 0 Alexandria Skala Baklsidovy posevlaty a axiomy Planimetriké kaiby lad "Teor propordl a aritmetioks knihy ,.Z4Rlads Diokts ha alla Stentoneteioké Kaihy Zhlad Ostatni Bukkidovs dia Aristarehow x0 Sama ‘Arehirdoe NO eovnowixe plac “TKvndeature paraboly* 0 mete 0 Kola wt spire (0 Konoioot a efieokdch "0 plowonofah lech 0 (Stent kaha ek pi a a ns we .Pieipokiady* Bolopravielaé machostény ikoms Doles Zinooroe ‘Apollonion» Por Gstatnt Apolloniony sp Thoodoaias Ghaeaktor materaliky holistic sem APITOLA 5, MATEMATISA V ZEMICH RDISKBHO INPERIA ‘Matomaciea Rlemand ‘Alosandtie v Hina dobs Hipparchos Poweidonion Mooolaae Nikormachow Klaaioa Ptolomaion lolemainwa trigonometsi. Dalit Prolemaiovs dle Prolemaiova teorie rovnabidek Plolemaiovy opticks, machaniks a soosratcks peice Matematika v Rim am Julia Caonara Augusta Wsnove ,otrika* Hiénove «Geometie™ écinory proe 4 roechaniiy @ pesky Pappes Diofator Sporos Portyriew, Inmblichos Sersnoe hed Alsxandrijky Hypatia Prokloe Prokdowi tat ‘Matematika poss stole Zp #e Hanes Matematika Tei ae Ontos roe tt 209 20 205 207 KAPITOLA 1 POGATRY MATEMATIKY OBDOBL VZNIKU MATEMATIKY Nojjednoduiii matematické pojmy — prostororé a kvantitativn’ vztahy — vanikajt spolu histori dlovéka, Jsou nerezluiné spjaty s obdobim, kdy.na rabétku Etvrtohor zatind Govik riskévat pomoc! néstroja prostiedky k obfiv. ‘Tehdy se ji dlovéku pract a spolu s nf artikulovanon Feéi mozek « amyslové organy dostatoén8 rozvinuly. Mozek byl jit schopen abstraktntho imyflent, kleré je nutné k méfont a potitnt. Studium vaniku a vivoje pojmé ,qldika‘ a ,jslo" mé vfznam nejen pro histori matematily, ale i pro historii poanént vabee, protote potvrzuje Inaterialisticko-dialektickon teorii pornéni. Na to uz poukéral Lenin ({81], wir. 148), ky zdiramil, 4 ,pokeadovinim Hegelova a Marxova dila: mast Inve dialektické wpracovial dij leskcho myBlont, védy a technikey™ 'V burdoazt védé je roztifen nizor, Ze nejjednodusst matematické pied: stavy maji ui avifata, Nopk. 2ndmy némecky historik matematiky Morite Cantor Hii, Ze ,potitant, rovumsme-h jim jen vedoms shrautt urditch jednot- tivosti, neni sehopnosti pour lidskou, protode také kachna posit svi mld. data. ((85), «v1, ste. 4), Jini poukazuji napf, wa to, Ze twar véelich plistvi je nclepitm Feéenfindlohy 0 yyphnént prostoru éestibokjani ranoly konstant: ‘n{wyaky a maximéhatho objens pi minimalnf epottebs materidlu, Ale k fedent této dlohy je tieba muét vy'il matematik, tw véak ani obhijet této teorie ve eodvaZujt véelim pfiznat, Aviak jek pomamenal Marx ((03), str. 197), ‘pnvouk providt tikony, které se podobajt dkontim tkalce, véela zahanbuje Glavbou svych voskorgeh bunk mnohého stavitele— élovéka, ale i nejhorst ‘tavitel se lisi od poddtku od nejlopSt veely tim, ze dive, nek zane stavét ‘mika 2 vosku, vystavd ji wh ve své hlavé.* ‘Vien! I. P. Povlova ({116), str. 490) ukizalo, 26 xvffata nejeon schopna abatrakee, Vyskytnjeli se w nich sehopnost rorligovat, kvantitativnt soubory vaunobo" & ,malo" a prostorové form plimky a kFivky, je to vyvoléno bud Uedienjmi pudy, nebo podmtasny mi rllexy ziskansmi diouhym evikem. Kays burtoarnt vida tvrdi, Zo xvifata majf matematickou pfedstavivost a tvof si pojmy, chee tim podepfit idealistickou tcori o &isté duchownin phvodu téchto 13 pojma. Pojmy a pedstavy json potom jakoby dané tlovékn od narozeni, existuji v jeho dusi a nevanikly vedy hromadénim zkusenosth " tno nainacovtnt emit a potitiat «nimi, Dy F lokonat, vento 2hroveli se vznikem nefjednoduial hospadiisksé Sinnosti, Atcheologické vyko- pavky potvreufi, do dlovék vytvoiil prvé aritmeticks iy notre -ytvoiil prvé aritmetické-a goometrické pojmy wi uw Ktorych se stilosti jaxykiam vinstnt dochovaly zbytky torminologic pevo. rnimiz bylo mnoho misionaia, pfedpojaté soudili, Ho tito ,divosi" nedovedou zdavediiovaly kolonizdtorsky pomér k ,,divochiim'. ar sin oa PRVE CISLOVKY Saute San rere eae agbet 1 schopnost opomijet pt poorodat eo pit viecny jojeh pee nesvédti pouze o himotné kultufe prvobytné pospolné spoletnosti, ale pomihajt pot obraz dusevntho svéta lidf té doby . " ere ea See eee oe eee Sioa Re ee oh ees eee cient nt ee Sn ee ea ae cee 4 1 ecu, ky mal prvotni dite dostatek pornath opi tec iiien ehusenvsti,byly fe srornini x nimi joho matematick6 zoalosth vem eareens Zit vaikala yotiebs pottat «tin apie postat vtil mnotstv rote ne povifvaly pouse tslovky 2 nebo 3, vino ostatn! ylo ,mnoho" ‘Tate cmesonont Ghelneh amnlostt so projevowala tak pi vlastnim vaniky Telovele Pivodaé dlovtk vytvoril youre Slows yjedna’ a v8", pier Sulovka v8" méla sngel wamnoho", Clo ydve* mila zhrove kealita tival pivod, pledstavorala néjaky konkeéint pirozeng. pr — race, moby, Sti, kilo, ovat a dol fadu ub atd, O tom, 20 slo ve" melo kdys telidtnspostaver, st to, Ze ee v Fad jaayk zachoral vedle mnozndho Tite touseatagch jnen tdudl — dvojné Sino (anskrt, starofedtin, gétitinn eMalbtina, bebrejting, nditerd ngrfindké joryky, starsiovanitina, alvin kina), > Geiting Hide 2, 3,4 rac, al 8, 6 at, rakoo, ook je zhytek dual, fodobn ty rusting. Konkrétat ptvod Slovky y€¥8" wkazoje v smith rescich shila meri pojmy ave x ,auby" (ve mysta horot a dol Fay We = oninjim'- Ve storongypAstnd «x jmscich nBkterge anstralyeh Tinend se ochoval velle dai i gramaticky’ tar trojndho dla podstatnych men, Na tomto stupni toavoje byty dlovky pouze pdavnyimi jay ovo- Metal ad ptedmétt vyskytujeh se vidy rein pot, Se stile alot ronifjfe! so Ginna hospoddfakou byt prvotat Atovtl nucen ke pottdn, «to stile vitich mnoiate. Bglo tieba ros ul anon Bielnou oblast. Z poéatka stailo opakovint jz nudmych tlovek. Time sptsctem sev nakergeh rseich vyjadfovalo pvodn® mnozne slo ‘Meo, ton snectnt sachovao dodns, Tak tba Oetnéaustralské key P Cooperown tative (7), ate 20) wifvat jest des: 1 guna, 2 -barkwle, 2 batole guna, 4 barkulacbarkula, V ndktorfch jaaycich, nap Wind, jo dhnwant Gale vyjédtono prostfm opakovénin: bhaj-~brats, eho} ~ matt eV takowseh a podobnych piipadech eto pouhé opakovin, Nenf Abvode snngent to potinim, jkto dl néktdtburdoaznthistorkové ystematiky, Thad cmodeciza dn, 2 yolks dvi pojatin dhcbn sm eshytnost kvantitativntho hodnocent xyvolaly tepeve w pont dob ung form smuy. Vine potravin 2a robky yaronekt «pond i 8 “Kvosty poména ¥ matriarehte), + potéteieh xemédltré a patevort mila Fev velldé nihodnost, Pordiji we ¥ patriarchit, 2a pastevectsd » pte “hunin vyeinula provide skupinoe’ xfs jak meri rody, tk med me- fy. Vyindnn spodétku nema jott viz obehodnsminy. Teprve pond Toatupn zatinla-vytedfet sana rlozen’ na ooenéni hadnt sméhovensh pied. ' tichto obdobioh,které Io sledovat ¥ hrobfch rysech i dnes i kt eh nivel Hew stoi nn nizkém stupni apoletensksho vjvoje,porownavaly we pmiovand pledaty pouze nizomé, tak, 4 so v Fach jeden pledmét 1s srovndval s druhym, Nap. J. Morgen [107] popisuje, jak ai dva kmeny x jo. vichodnt Australie améiiovaly 4soby thoi a kofent. Dva mudi x katdé stra ay péinesli na dlouheh kusech kiry dhote a kofent. Pak je pkendeli ne hilavé 2 jedné strany na drahou kus po use tak dlouho, dokud vlecko nebylo yyminino, Podobny zpisob smény se zachoval dodnes u néktergeh aftiekyjch ment se main’ vy'8i Kulturou nck mély australské ((71), str. 52). “Tyto pifklady ukazujf,Ze-v dobé prosté sminy ee pli srovndvans vymé- ovangch mnofstvi neuvaloval poset vyméhovanych pfemétd, pours zra- kové a podle cit se vytvotilo vatjemn’ jednoznainé plitazent prvki vymé- fiovangch mnobstvi (tieba Shofi a koient ncho obilf a pétic kovovyeh pruti). Pojem ,jednojednonadncho piitazent" si ovéem peitom neuvédomovali Byl tng diowhyy vfvo} matematiky » velkeré lideké schopnosti abstrahovat, aby se pojem vzajemné jednoznatntho pFifazent pret okvivalentaich mnoti historicky jeden x nejranéjiich — stal v modern’ dobé logiczj zékladem kardindlniho €sla. ‘Tepeve-¥ daliim vfvoji, trvajietm doaithy tisicilet, yybv ménistélé «ménné hodnota, avéak pkedstava jakosti smmédiovanyeh piedméti, {iejich materidla, rorméet, vidhy apod.) noméla jeit8 rozhodujet tilohu. Tak 8 otrokynd ([08), str. 568): ‘ing Péledy ayn, j2 thot, polozil yybry trudncho ‘cipasu kiSdka, « yéeru je wlkizal du: ‘ella ohnivzdomny dal vitizi tojnohy kotel, tory za dvanict kray — tak piibliind — eenilo muistvo, sokovi porazenému véak do stiedu postavil divi, ¢znalon piemnohgeh preci — 1a dtydi krivy. Piedstava amény hodnoty v révislosti na kvalité vanikéjeat® pond 9 mé za nésledek dalif rozvoj poditant « pojmn dala, A tak rozvoj poditin Toxiifil moinost sminy a x druhé streny poladavky sméného obchodu pi ‘lovin k daliimn roxvoji joho poutéfskyeh sehopnostt DALSL ROZVOS CISLOVEK Nenbytnost poditént vétdich mnodatyi a vl6Btd mutnost uchovat tyto pojiny ¥ pamiti odhalovaly stile vice, jak jo nevhodny phvodas zpasob ops ‘kujiel nické cislovky. Vyiai dala dostivajt avlittnt jména, vanikajt vy Bilovky; ale tento proces dochiei jon k urGité hraniei a na nf so zastavuje. Nejeyiil dslovkou se ativaji postupné w2 5, 6, 10, 12 u tak6 20, Pobty presa- Ibujlel tato Gisla json opst charakterizoviny spoletnym nézvem ,.mnoho" ' piipnd® nutnosti se vétal mnodstvi potitail opit opakovinim dfslovek. U ni 6 terjeoh nérodia se tonto postup opakoval dwakrat af tlikedt xe zazétlea ne} vyiti dislovkou. byla dvojka, pak pétka, nakonee desitka, ‘Ukazie, jak vanikaly néevy vyi8ich Gslovok a dim byla uréovsine hornt rane. Prvotnt lidé individualizovali ptedméty, diwali nizev treba kazdéma obytieti, Proto i tislo zprvu chipali jako besprostivdn’ vyjédtent.mno- hhosti* neorldéitelns od jinyeh, pkeviné prostorovych pfedstay jako jsou nnirui', oat aped. Ukazuji to jaeyky vvojovi ustenulé. Ale iv fadé vysove rozvinutyeh jazyké, napF, v Uniting, japoniting a. perstind, istuji vlan vSrazy pro mumeraci podle toho, do jaké skupiny patil vypo. “iuivané piedméty. Tak ¥ Gnétind 60 powlivs vsuvky tou (hlave) meri nizev predmbtu a dislovku pil podstént dobytk a tent *rax slouzl a kon- covku nézvit kulatych pkedméti; podobnd tfeba bi" (rukojet) je vsuvkou. G koncovkon dislovek vztahujlo{ch se ke isistrojim, ,2ed" (kofen) znamens, toté w provazci, vldken, past, femond, Jin 1 tok, kapek, drobiyeh pedimétiatd. [45]. Podobné se ¥ ruitiné achovaly tyto vsrazy ve apojenich: steer, avin aerelis, ,susrb my ABNOR", evEape KyCKA eaXApy,. pod. iv deitins, Z toho je patmné, Xe pojem Usla, Kter§ se stal pond xikladem aritme- tiky, byl pti rodu nojen velmi konkéint, ao ¢8é neoddlitelny od pojron mira, tery se pordéji octl v zékladech geometric. V daliim roavoji matematiky so tyto pojmy stile vice diferencuji a zérovod sev kakdé taps sjednocuji na pti stp Potétetnt konkrétnt piedstava thselného mnoistri nism potyreaji i fata ditské prychologie, T tady pi rozvijont dBtské paychiky, stejn6 jako ¥ historickém rozvoji se¥ch duieynich poten, Uovék pfechixt od malo vyvinuté peychiky ke podstatnéji rorvinuté, Pi pevarovént ditéte v prvgch mésjefeh druhcho roku divota 2jitujeme, de &iselnd mnodstvi chip jako eclek, jako stilé slougent dané okolnim svétem (ptiodou & lidskon Ginna) Konkriétnoct poditetaf piedstayy tielngho mankstr! dokaaje, Ze spory © tom, dali byly nejprve Uslovky-ordindlnt (fadové — napt. étvrty) nebo kardindlnf (&tyi) jsou scholastioks. dle xndmo, te pobétetni pevky myéleni luo povatovat stejné dobio za soudy-i pojmy. Prvé jazykavé prvky byly taki sontasné jal podstatngmi jmény, taki pHidayngmi jmény i slavesy. Podobné Uyly pevé tselné pfodstavy jak ordindlns, tak: kandindins Konkétnt chap éiseincho mnotstvt pati jeité do prehistorie po Viastuf historio numerace wanik 2 tehdy, kdy ‘manipulace (adlidn, pteskupovdnt, pldavant apod.) provilénd konkrétné ' poéitanyimi piedméty. ‘Pak je mimo, 0 so u nékterveh jihoafeiekych kent piedméty potitaly tak, #e so na kaZdy pkedmée jednotlivé Kiadly postupn’ prsty potingje od malik fové ruky. Podobnd si jetté potinaji i néktaré kmeny ¥ jingoh oblastoch svita, ESAT RAINOMES omg rusky cestovatel N. N. Miklucho-Maklaj (1840-1888) ((101}, ste, 280) popianje, jakim zpisobem podttali obyvatelé Nové Guineje: ,,Pa- pines ohjbé prsty w raky jeden po druhém, prigemé vydévé uréity avuk, apis she, be, be". Kady posit pit, Fokme ,ibon-be' (rake). Pak tote opa- Kujo u deuhé ruky, dokud nedospije k ,ibon-ali (v8 race). Potité dél, dokud edojde k ,aambe-be" a k ,samba-ali (jedna noha, dvé nohy}, Musi potitat il, poudiv’ k tomu prstt rukow i nohou dalét osoby. Colé potitini je tedy v prvopotétku poiiténim pobyborym a dbje ce pomoct okonéetin, prsta, jejich @ink@. Potttini na rukou sehrilo ve Qyrojt mumerace asi takovou Globu, jakou objev chué ve vfvoji prvot- nich lil Pisty rukow # nohou pavodné sloudily jen k zaznamendviini « stanovent ‘yeijemné jednoznasného vetahu pfedméth sméiiovanfch mnodstvi, ale poz Uéji ae jich poutivalo i jako znskt k zapamatovéni odlozentho mnoistvs, Jako ,aastupedt" sitanyfch piedmoti, Tak byl polozen zaklad téz ke wytwitent Galsich podobnych ,zastuped: kaménk, musi, které se pli séitant lady ha hromidky, nebo zAfezi do holt pode pottu zabité svéte, uzli na provazci fayod. U loveckych kinend se tento zpisob potitint dochoval ak do. dneént Gaby. Dochoval se také ve formé fctont, hracich anémek, rienet také ‘rubovek oj., ale také jako uzel na kapesnikw ,pro zapamatovint™. Poditani na pretech, vytvorent sinyslové niizornych ,2éstuped inch pojmi, je historicky prvym yiikladem modelovint jednéch procest) pomoct Arutiyel poditaje ¥ to { modelovént logicky'ch opeeaet. Tato myilenka ¥ 2i- rodks obsagend koneskonet uk v poditént na prstech ¢i rabuifeh se pak osvéd- fila jako plodné metoda reavoje. pHrodovédy. V dueint dobé, s vynile nom rychle opervjieich elektronickych poditacich strojt, kontrolnich a Hidi- Gch antomati, je tato myilenka jeduou zo zAkladntch def kybemeticks toch hilky, @ znamoné dopomd nejvétet racionalizaci dudevnt préce, skutefnow eines 1s nost této teorie je patrné také x toho, Ze ani v jednom « tisfe andimsch jazyih nelze naléet vztah meri cislovkami « 2éjmeny. ‘esprivns je také biologicks teorie Wundtove [155] vychrejft x toho, 4e systémy, kters maji za 24klad Uslovky 2, 4, 8, vanilly na zékludé faktora rozmnozent v t6 dobi, kay ve kmen zalidiujlef Viti ablasti pfirozené délil na v8 Gésti lief so od sebe totems. Ale privé potichs potitat uk divno uvnitt Ikmene existovala; byla vymezena moknostimi vytvateni z4cob, uchovévént vitobit, existenct vyroby pro teh, proston sménou a dostatednym mnok stvim vrobkttjednoho typa, Nemobila tedy souviset youre « datenim kmene, ters, jal namo, probihalo mnohem pond Koneéné Cajori [38] ,,vysvétlujo roadily ¥ aystémech numerace rt yeh nérodi, phitomd ubivd nevédecké tcorie ,.xyiSich' a ,nidSich" ras Pétkové a dvacithové soustava se pry nejvice vyskytujt w nitzich ra, kidehto nirody stojicl na vyésim stupni rozvoje poznaly, de prvd soustava jo pills Saki, druhé piss slotita, Aviak tato tvrzen{, jak ukiieme jeits pondéji, ‘odporaji historilym faleeam, Spolu s rostouet slotitasté socidin’ ekonomickyfch posainek Tidsksho ‘ivota dovtk stile viee rozvijel svou schopnost abstraktnt myslet, Zérovel se stricela prvotnt Konkrétni povaha tislovek. Slovo, které piivodué onnséovalo jak unity piedmét, tak dislovku, uchovalo si jen druby vfenam. V 16 dobé se také ponélaud sjednocujt rozdily v nézvech Sislovek, kters s0-v prvobytng pospolné spoletnosti osto lily. Veetku nézwy Hislovek dosihly jednozmadinonth ( vyjimkon vanvele a koncovek odliujiefch talovley pore skupin -— toms 1 byla fet — nevyskytujt se mezi islovkami eynonynia), V jazycteh nérodi etnicky pFibuznyeh pati &slovky zpravidia da skapiny slov spolegnych vem jjich jazykim, Pikladem mohou byt tebe prive indoevropské jazyky (137), ste. 82, (98), str. 409), ‘Tak se vytvifela, by? i volmi pomala, wrnitéjednoho kinene nebo wenitt kmenovyeh spojent jist usporidand jodnota dislovek, navatjem svieanyoh rostiednictvim ev6 urtité vyiti jednotky. Takovow jednotkou minime éislo, ‘teré bylo na poditku definitivnt hraniet potitént vibe. Toto isl, nebo tislo po nim nisleduifet, Které nemilo nézev nebo zaamenalo ,prach', yhvéedy" striva", (@insky vant" zamené 10000 a soutasné ,snekoneén®’ mnoho", ‘dud van su" — yj jo vok, stad — at vBtns bij viz japonské , ban. 2" hierozlyf van" obsahuje znak tivy), ¥ rusting Ama’, bylo xpeva ekvi- valentnf pojmu ,mnoho". Tato vyisi jednotka se stala pastupem fasn 2Akla. dem diselng soustayy. Ciel, kters tento ailklad provysovala, byla vyjadfovana. ikladem a Gisly niséimi, Existovalo nékolik zpdsobi thoto vyjédiens Predeviim ticba ve francouzatiné: pro isla 17,18, 19 je nejprve wdito eslovky rillady a pak odpovidajfel nih tslovky (18 = dixchuit = deset-osm); © ji nych jazyefch naopak po niBil Usloveo nésleduje néklad — tfeba v éedtiné nebo ¥ ruitiné ,osmnéet" 2 osm na deset. Tonto druhy zpisob, Ktery so ‘fee oral, se: odlibuje od prvého nejen pofadim vy88f a nilif cislovky, ale 12 spojovinim dslovek spojkon (v muitin’ na", ¥ néminé und). V-ebon s8éhto piipadech jou xde slovn’ vylddfeny dkony, Které Hovéke kona! pomoct jpastd rukou nebo | nchow, PH potitént na prstech je obyéejné jednotkou kaldy' pret. Potitajt se nojprve prsty Jevé ruky yomoct prsti pravé. Potom, protaze praty levé ruky Jou vyéerpsny, pokraénje poditén! na pravé ruce, kde ve zaéing palcem. Tak tieba potiebuje-i Kafr vy)diit Uslo 6, Fekne ,tatiritupa’ (eo% mameni “ivait leo do ruky"), Neni obtiiné si domyslet, Zo seéetl viechny praty lové ky a dospél k palei pravé ruky, Chee'li vyjadtit, 4e jeho hospodi® konpil 7 bgki, eke ,,u kombile™ (on ukéral), cof mame i numernoi dosel Iospodéf i uleazoviku pravé ruky ((138), str. 181), “Atkoliy tento zplsob podstini na prstech pievlédal, piece existovaly ni- ody, u kterych byl jednotkew potitént dinck pret, Tento zpisob se w nite: rch nérodi&stetné uchoval dodnes. Tak tieha brazlitt eorvadové potitajt {po trojicich podle potta tlénki na ka2dém prsté levé ruky # vyjimkow palee 2 tedy do dvandeti, Kady prt pravé ruky véetnd palee pak mamens 12. mobou tak siitat aZ do Sedesiti V tach ptipadech, kd se poditalo pomoet celych prsti, @ tento zpisob byl nejviee rozsien, bylo dogasnou heanief numerace mnozstyi pratt bud jee ruky (nékdy ber palce}, nebo obou rukou, a nékdy i rukou a nohou dobromedy. ‘Tak 0 vékladem numerace stévala nejtastdji Wala 5, 10, 20, dalcko fidteji 44 nebo 9, Nekdy po +ySerpéut véech pratt levé raky byla zapodtena i eels tuka, Tak moble veniknout | gestkavé soustava, Nenf oviem vyloutena i druhé fmotnost, fe totiz Setkovd eoustava (resp. dvantetkové) vanikle proinutim ‘dvou daleko starsich soustay dvojkord a trojkovt (popt. trojkové a ttytkové). Porlobné vanilla eoustava se zékladem jedenact (pfipojenim pravé ruky ‘po vyterpén prata obowrusou); tak tiebau Novoxclandant existajtvyrazy pro 11, 1 1P}, Dvandet jo zde vyjidteno jako L118 114-2, 222511 td, § devitkovon a jedensetkovou soustavou se viak setkivéme 2ifdka, Snadno lee pochopit, fe-soustavy’s vyiBim zikladem vanikly pond S rorvojem stykd inezi riznymi kmeny «se vzristem vyméng sbotf se pojme- novi’ fslovek a soustavy sjednotily. URxnlo #0, Ze xoustavy s ni28im 26kle ‘dem (Ave nebo pat) jsou mén vhodné nef desitkov, protote ve v nich nepHlik ‘wysoké Mala vyjadiojt poméené slozité, Na drahé strané soustavy s vysokjm qakladem, napt. dvacitkové, se v praxi neosvEddily, protove k Jefich ubivént fe muse] pamatorat velky potet 2vléatnich slov, totié nfavi nejuttich dito ‘vek. Proto ee tedy v piirozeném vybirn ndelela vétinow sonstava se stfedn’ vellyfm séklvdem, soustava destkoré. To wink’ neaamend, Ye jejf vetit TeaSifent avidtt o tom, Ze by jl udivaly nérody ,xy8i ragy". Jejich jnzyky na ‘opak dokaziji, Ze teelné soustary, kterfeh tyto nérody kdysi wfivaly, jako boy niledely-poure nism ram" 2 Pornumansjme, jth, ia desithays eoutava,.i kayk jp vhodabjl nek pétkovid nebo dvacitkovi, ustupuje soustavé dvanictkové. Z.matematického Hoda joo wphodnji, proto 12 dltlns tm» yim. Erato ge tho provid person, Kian so taste vyskyinji pH dill reine a Sams, Dra nddiioroa wustora,nechiainis m uaktarjoh kmeaixa stfetad Afsana Zhytky o° projerai v pottsn! pridla, nadob, panironskdho shod na tuety, Yeletacty (rong) a nikdyi-tuty grovh (maay). Drojkové matory, kerk 1 divotd voice nevbodnk, wo nya al vfbodut vjudivé pH Roost nino innyeh posited. T kal k aayian dal ve dvojkové toustavé potiebujeme ‘y promien tiketobi mal (01) nop aapieneejngho Gala desta sonstavd, fo u matemntickfch atrojd toto norfhoda vycovshua tin 86 poU- taée vibec znaky nezapisuji. Jedniéku vyjadiuje prichod elektriek¢ho impul- zo, mula pale eho pferabont:pitom vcloktronoo bthomjoné vteting makon Probihnout of walisos impale i ii sjoduocovdnt dieinjeh sous vanlkaly nb amsiens sourtary 40 vim zAkindy, nap 1 plicterjeh mend sovoroameriokichIndidnt soustava to rikledy pt a dest, Postupny pfochod od soustay 9 niin zikladem k sou stavim s vyidim sildadem midome pororovat iu juzpl soolaenfeh

    You might also like