VOD DO POLITOLOGIE

POLITOLOGIE A POLITICK VDA (PV)

Co je politologie?

- v zpadnm svt se pouv obvykle politick vda (Political Science, science politique, Politische
Wissenschaft) ji Jean Bodin v roce 1576
- jako samostatn obor se vak prosazuje ve Spojench sttech na sklonku 19.stolet, ve vtin
evropskch zem se me hovoit a o dob po II.svtov vlce.
- problmy a jevy, kter zkoum, existuj od potku lidsk spolenosti
- Potky u v antice (Aristoteles a jeho Politika, dle Machiavelli, Montesquie, Tocqueville)
- jedna z nejmladch spoleenskovdnch discipln
- bouliv vvoj
- 19. st.: vlun studium instituc definovanch stavnmi texty
- postupn: reln prosted (praxe, pol. akti, jednotlivci, vechno)
- politologie tsn souvis s ostatnmi disciplnami
Dleit je otzka, zda PV je:
-

prsekem tchto vd (jene to by pak asi nebyla specifick disciplna)

reziduln = bere si to, co ostatn nechtli a co na n zbylo?

syntetick = tedy nadstavba, zasteen ostat.vd?

Dle je to vda:
- multidisciplinrn (m adu podobor)
- integrativn
- multiparadigmatick (mnoho interpretanch vchodisek, ne 1 sprvn een)
Definovat jednoznan pojem politologie nen snadn
- pedmtem je politika => co je to politika a politick? (mnohoznan)
CO JE TO POLITIKA?
- peklad eckho termnu POLITHEIA, sprva msta
- souasn pojem m bohatou historii, mnoho zmn
- problm s definic politika, 3 hlavn dvody:
a) rozlehlost prvk,kter lze ve spolenosti povaovat za politick
b) subjektivismus v pstupu k politice
c) neustl zmny - komplikovan pedmt vdy

- anglitina m dva vrazy:

POLICY koncept jednn, program innosti nebo sama innost
POLITICS prosted nebo oblast, ve kterm soupe rzn politiky ve smyslu policy .
- neexistuje politika bez konfliktu, centrln vznam m POLITICS
Rzn pstupy k jeho vysvtlen:
- behavioralismus (zamen na jedince coby politickho aktra)
- chicagsk kola (Merriam, Lasswell)
- 50.lta MAURICE DUVERGER: 2 zkladn pojet politick vdy:
a) jako vda o sttu = zk vymezen (stava)
b) jako vda o moci = ir pojet (dnes pevauje)
- politika je obecn mocensk vztah a moc je prost vude
-nevhody:
1) velmi konfliktn (politiku vid pouze jako boj o moc)
2) hroz rozputn PV (pedmt hodn irok)
3) redukce pol. moci na pouze jednu z mnoha moc
=> odlien MAX WEBER:
Monopol legitimnho nsil:
- politika m dva cle: mr uvnit spolenosti a obrana pospolitosti navenek
=> stt mus mt monopol na legitimn pouit nsil (a pouze stt)
- mus bt njak zsadn regulovno vtinou psanmi zkony.
Rozlien mezi moc = Macht a panstvm = Herrschaft.
- moc: ir fenomn, vnucen vle druhm
- panstv: legitimn autorita
=> Podle druhu legitimity 3 druhy politickho panstv:
a) RACIONLN = LEGLN, BYROKRATICK
- vra v zkonnost a racionlnost fungovn politick autority
- lid se podrobuj neosobnm, obecnm pravidlm a zkonm
- poteba rozvrstvenho byrokratickho apartu.
- modern zpadn demokracie
b) TRADIN PANSTV
2

- vra v tradice a zvyky

- lid o tom nepeml, prost to tak je
- carsk reim v Rusku
c) CHARISMATICK
- vra v jedinenost, posvtnost, hrdinsk charakter vdce
- asto v pevratnch obdobch
- Ajotolh Chomejn v rnu, Cortes, Pizzarro v JA
d) SMSICE
- astj
- Hitlerova Tet e (prvky charismatickho a byrokratickho panstv)

PRIMT POLITIKY (R. Aron)

- politika klovou charakteristikou cel spolenosti. Uruje:
1) kdo vldne
2) jak vldne
- co zsadn ovlivuje/ odliuje ekon., spol. i kult. sfry stt

PEDMT ZJMU SOUASN PV

1) Politick instituce procesy
2) Popis a rozbor typ organizac, funkce a kontroly politickch sdruen uvnit sttu
3) Problmy vdcovstv, voleb, autority, moci
4) Vztah organizovan pol. moci k jinm spoleenskm silm (veejn mnn, mdia, atd.)
5) Politick ideologie, ideje, politick teorie
6) Mezinrodn vztahy

Mezinrodn klasifikace politick vdy

- 1948, mezinrodn skupina expert v rmci UNESCO
1. Politick teorie (politick teorie, djiny politickch idej)
2. Politick instituce (stava, stedn vlda, reg. a mstn vlda, veejn sprva, ekon. a soc. funkce vldy,
komparace pol. instituc)

3. Strany, skupiny a veejn mnn (politick strany, skupiny a sdruen, ast obana na vld a sprv,
veejn mnn)
4. Mezinrodn vztahy (mezinrodn pol., pol. a mezinrodn organizace, mezinrodn prvo)

Teoretick pstupy a metody v politick vd

1) Konzervativn (ontologicko-normativn/ prakticko-filosofick)
- vzna na klasickou filosofii
- historicky, potom 20. st.: 50., 60. lta, 80.-90. lta znovu velk nrst
- existence a uren norem mylen, chovn a pol. praxe; hodnotov soudy
- vyluuje nahodilost, draz na morlku, tradi. instituce
2) Empiricko-analytick (kriticko-racinln/ modernist/ neopozitivist) USA
- popis pol. (soc.) reality, ryze deskriptivn
- vzkum a pozorovn
- neutrln postoj, objektivita,verifikace
3) Historicko-dialektick (marxistick/ levicov/ kriticko-dialektick)
- kritizuje 1) a 2)
- mnoho spolenho s 1) a 2)
- uznv normy vychzejc z historickho vvoje (kter je zkonit)
- usuzovat na dal vvoj, kter lze takto naprogramovat

(Komparativn metody):
1) pedmt komparace (co)
2) cl(e) vzkumu (pro)
3) kritria (jak)
4) vztah k asov ose (kdy)
Dva typy:
1) Diachronn - vvoj ur. jevu v delm asovm seku
2) Synchronn - vce fenomn ve stejn dob, ale v rznch teritorich

DEMOKRACIE
CO JE TO DEMOKRACIE

starovk politick termn = vlda lidu (dmos + kratos)

dlouh, promnliv vvoj
problm definice pojmu lid

DEMOKRACIE VVOJ

do konce 18. st.: negativn konotace - pm vlda lidu, vlda davu a okrdn bohatch chudmi

zlom: VFR a US revoluce (18./19. st.)

Zmna chpn demokracie 19. x 20.st.:

a) Pm ast

Zastupitelsk systm
b) Systm pro chud

Systm pro vechny

c) Systm ku prospchu vtiny

Systm ku prospchu vech (vetn ochrany menin)

KLOV OTZKY pro MODERN DEMOKRACII

1) KDO vldne? tj. vymezen pojmu LID - DEMOS
2) V jakm rozsahu? - sprvn mra demokratick vldy
3) Jakm zpsobem? - pm vlda lidu vs. zastupitelsk instituce?
4) Za jakch podmnek? spoleensko-ekonomickch a kulturnch pedpoklad demokracie
ad 1) GIOVANNI SARTORI

Lze rozliit 6 pojet lidu (demos). Dobr jen: vtina + meniny.

ad 3)

PM DEMOKRACIE

zaloena na rousseaovsk idee kolektivnho rozhodovn

zleitost historie, zejmna antiky + obecn malch spoleenstv (lze jen v malch jednotkch)
Dnen stty pouze urit principy + prvky pm demokracie

ZASTUPITELSK (REPREZENTATIVN) DEMOKRACIE

reprezentativn : oban vol svho reprezentanta, kter je zastupuje (zastupitelsk) a hj jejich

zjmy v polit. oblasti

lid deleguje svou suverenitu na urit orgn tzv. moc delegovan

volen orgn m vi nmu zodpovdnost

Pro zastupitelsk:
A)
Plin velikost modernch stt
B)
Plin komplexnost/sloitost modern spolenosti
C)
Otzka schopnosti lidu sporn
a) vlda lidu vrozen nebo nauiteln
- vlda sob si vldnoucch oban (vychovan k obanstv) = skuten demokracie
- vlda mas (tup, nevzdlan)
b) lid si nedok sami rozumn vldnout => podzeni tm lepm z lid, nebo abstraktnmu principu

Prvky pm demokracie v dnench reprezentativnch demokracich

5

1)
2)
3)
4)

Referendum, ppadn lidov iniciativa

Pm volba exekutivy
Tzv. recall (odvoln zastupitele) + nov hlasovn (volby)
Tzv. primrky (nvrh kandidt)

KRITIKA DEMOKRACIE
I.) Ze strany NEPTEL DEMOKRACIE nap.totalitn/dikttorsky orient.
II.) Od ZASTNC DEMOKRACIE tj. prodemokraticky orientovanch autor:
III.) Elitsk teorie a oligarchick tendence
IV) Teorie neliberln demokracie Fareed Zakaria

liberalismus demokracie!
LIBERALIZACE = prvo OPOZICE astnit se politickho procesu
PARTICIPACE = prvo OBAN podlet se na rozhodovn,
problm DNES (konec 20.st.) = vzestup neliberlnch demokraci

POLYARCHIE - ROBERT DAHL

deskriptivn demokratick teorie: obsahuje pedem stanoven miteln kritria

polyarchie definuje reln systm fungujc v relnm svt
demokracie = pojem idelistickho zzen

HLAVN CL
urit zkladn kritria demokracie
1) urit, zda a jak moc je systm urit zem demokratick
2) porovnvat jednotliv zem mezi sebou
umonit co nejlpe popsat realitu a analyzovat jednotliv existujc systmy

POSTUP:
idel demokracie: 100% hodnoty jednotlivch kritri
polyarchie: nikdy ne 100%

PEDBN KRITRIA DEMOKRATICKHO DU

1) Zvazn rozhodnut in pouze ti, kdo jsou tmto rozhodnutm tak podzeni
2) Nikdo nen vylouen z lidu
3) Vnitn rovnoprvnost a rovnost
4) Princip spravedlnosti
5) Princip osobn autonomie

ZKLADN KRITRIA pro men DEMOKRACIE

5 kritri pro men relnho demokratickho procesu:

1) Rovn hlasovac prvo
2) Univerzlnost, tj. veobecn volebn prvo pro vechny dospl jedince
3) inn participace, tj. monost pln se astnit politickho procesu vetn vlastnho vyjden
4) Pochopen zaloen na informacch
5) Konen kontrola programu lidem (dmosem), tj. lid m vdy prvo rozhodovat o tom, kter otzky a
problmy jsou pro spolenost ty stejn

Teprve kdy jsou ptomn vechna tato kritria, vznik pln demokratick proces
INSTITUCE POLYARCHIE

K pln demokracii jsou nutn urit instituce (7):

1) Volen ednci, kte kontroluj vldn rozhodnut a stavnost
2) Svobodn a pravideln se opakujc
volby
3) Veobecn volebn prvo - aktivn, (tj. prvo jt volit) - krom omezen vkem,zdravm, ppadn funkc
4) Prvo bt volen - tj.veobecn pasivn volebn prvo (sm se stt zastupitelem)
5) Svoboda projevu
6) Dostupnost vech informac
7) Svoboda sdruovn
Pokud vechna kritria 0,5 = polyarchie
Vechna kritria 0,5 = ne-polyarchie, tj. nedemokracie
Minim. 1 kritrium 0,5 a zrove minim. 1 kritrium 0,5 = smen polyarchie
VZNIK POLYARCHI
- na zatku 19.stolet pouze ojedinle, nrst a 20. stolet
3 zkladn asov obdob, vlny vzniku polyarchi:
1) 1776-1930: VFR, nezvisl americk kolonie, pak VB a CH = tzv.musk polyarchie (nrst po 1. SV)
2) 1950-1959
3) od konce 80. let
VZNIK/ZNIK POLYARCHI
1) V zemi s nepolyarchi - pzniv podmnky dojde k pechodu k polyarchii a pokud pzniv podmnky
petrvvaj, polyarchie se zmn na trvalou
2) v nepolyarchii nedochz - vbec nebo jen velmi mlo - k rozvinut pznivch podmnek k pechodu na
polyarchie nedojde a zstv dl nepolyarchick systm
3) v nepolyarchickm reimu existuj smen nebo pouze doasn pzniv (nebo velmi omezen) podmnky
s nejvt pravdpodobnost vznikne nestabiln polyarchie:

Nestabiln polyarchie se me udret jen uritou dobu pak nastane jedna ze t variant:
a) Nestabiln p. se zhrout a dojde k obnoven nepolyarchie
b) Nestabiln p.se zhrout a obnov se nepolyarchie, ovem i ta se brzy zhrout a nov zaloen polyarchie
vytrv = trval normln polyarchie
c) Nestabiln p. se zhrout a obnov se polyarchie, ale i ta se zhrout a znovu polyarchie a jde to takhle pod
dokola- tedy kolsn
5 podmnek pro UDREN polyarchie
1) Civiln kontrola prostedk nsilnho donucen
2) MDP spolenost = modern dynamick pluralitn spolenost (neexistuje 1 centrum pol. moci a zdroj)
3) Kulturn homogenie (dn subkulturn pluralismus)
4) Postoj politickch aktivist
5) Absence zahraninho vlivu i kontroly
- ne pln pesn podmnky

KONSOCIAN (konsenzuln aj.) DEMOKRACIE

1)

2)

Popen teorie nutnosti kulturn homogenie

NIZOZEM
konfesn linie:
a) katolci
b) kalvinist
c) sekularizovan blok
tdn linie:
a) liberln blok
b) socialistick blok
Na potku 20.stolet stabiln vytvoen 4 rozdln, vzjemn antagonistick skupiny (ZUILEN):
1) katolci
2) kalvinist
3) socialist
4) liberlov

KONSOCIAN ZEM zcela specifick podmnky (Lijphart)

Velmi napomh:

vnj ohroen systmu

vceetn rovnovha sil mezi subkulturami

A) vztahy mezi elitami jednotlivch subkultur

a) vdom nebezpe a kriz, kter s sebou fragmentace pin
b) ochota udret a podlet se na systmu
c) schopnost spoluprce i skrze segmenty
d) pi een konflikt slaovat jejich zjmy
e) usilovn o sniovn napt mezi segmenty + reformulace zjm, aby byly pijateln pro ostatn

B)

vztahy na rovni mas

udrovat na minimln rovni (Easton: dobrovoln politick apartheid)

C) vztahy uvnit subkultur

vnitn soudrnost subkultury umouje politickm pedstavitelm potat s loajalitou len

CHARAKTERISTIKA KONSOCIAN DEMOKRACIE

1) velk koalice
2) proporcionalita
3) meninov veto
4) segmentln autonomie

TOTALITARISMUS a jin nedemokratick reimy

- tyranie, despotismus, autokracie, absolutismus, diktatura, autoritstv a pedevm totalitarismus.
- kad se vztahuje pouze k uritmu typu zzen a URIT EPOE
1-2) Tyranie a despotismus
- antika
TYRANIS
- typ monarchie, v jejm ele stl samovldce = tyrannos zmocnn vldy sttnm pevratem
- negativn vznam a pozdji (kvli chovn tyran)
- pechodov obdob, forma boje lidu proti stvajc ddin rodov aristokracii a oligarchii.
DESPOCIE
- vztah vldce k ovldanmu = vztah pna a otroka
- osobn, neomezen z/vle panovnka
- negativn vznam
3-4) Absolutismus a autokracie (synonyma)
- 18. stolet
ABSOLUTISMUS
- nejvy, dokonal, pln a nim nedotknuteln moc
- moc bez kontroly a omezen
- stt chpn jako soukrom majetek monarchy
AUTOKRACIE
- samovlda
- neomezen sttn moc soustedn v rukou jednotlivce nebo zk skupiny lid
- carsk Ruska
K souasnosti (ponaje 20. st.) se vztahuj posledn 3 termny
5) Diktatura (vlda pkaz)
- neomezen vlda jednotlivce, skupiny jednotlivc nebo jedn politick strany, monopolizace:
a) v rmci stavy
b) nsilm
- pojem zasteuje posledn dva typy
x msk dikttor - ne politick tvar, nato reim, ale zpsob een urit krizov situace
- Itlie: 19.stolet - Garibaldi (symbolick znovuobrozen msk e)
- Karel Marx (diktatura proletaritu)
- Mussolini (glorifikace zmrtvchvstn msk e)
6) Autoritarismus, autoritstv
- formln, institucionalizovan, legitimn moc
-> reim, kter zneuv autoritu
J. LINZ definuje jako systmy, kter:
1) povoluj vyjadovn jen omezenho pluralismu (pstup k moci jen vybranm)
2) postrdaj vypracovanou a vd ideologii
3) nepraktikuj zsadnj politickou mobilizaci s vjimkou uritch st vvoje
9

4) moc vykonvan vdcem i vldnouc skupinou m nepli jasn, ale pece zjistiteln hranice
x totalitn reimy:
- men mra homogenizace
- men kontrola sttu nad ekon., kult. a soc. strukturami
7) TOTALITARISMUS
- kad smr, aspekt a st pol., soc. i ekon. ivota podzen kontrole sttu
- ut vekerch represivnch prostedk
- Mussolini (1925): la nostra feroce volonta totalitaria (nae divok totln (nezkrotn) vle),
lo stato totalitario = vezahrnujc stt
- Giovani Gentile: totln (ve smyslu celkov) koncept ivota
- dva uznvan reln existujc totalitn reimy, a to nacismus a komunismus
Spory politolog (hl. C. J. FRIEDRICH): totalitarismus
1) projev pouze modern spolenosti (nikoli historick)
2) slovo oznauje uritou obecnou vlastnost spolenosti X pouze urit typ politickho reimu
3) kter systm lze oznait jako totalitn pomoc vtu uritch charakteristik?
ad 1)
- vraz promny a vvoje modern masov spolenosti, tedy spolenosti od potku 20.stolet, dky
procesu modernizace a urbanizace (ztrta vnitn tdn struktury a soc. vazeb => manipulovatelnost)
ad 2)
- vraz totalitn a totalitarismus pouze v politick oblasti
- pouze pro opravdu reln totalitn projevy
ad 3)
Zkladn charakteristiky totalitarismu:
1) oficiln ideologie mus vichni akceptovat
2) jedin masov pol. strana hierarch. organizovna, nadzena nebo propojena se sttn byrokraci
3) monopol na kontrolu vech prostedk ozbrojen moci (armdy)
4) kontrola prostedk masov komunikace, kter je provzen prostednictvm stejnch mechanism
5) fyzick a psychologick kontroly spolenosti prostednictvm teroristickch postup policie
6) centrln zen a kontrola ekonomiky
SARTORIHO TEORIE TOTALITARISMU:
1) pouze pro systmy modern masov spolenosti 20.stolet
2) nutn totalitarismus pojmat jako ideln typ uritho kontinua, jako protipl ideln demokracie
=> reln reimy se pibliuj tot. (obdoba polyarchi) = totalitn reimy.
Hlavn znaky idelnho totalitarismu:
1) modern technologie (dovoluje totln rozen a pronikn moci)
2) ideologizace politiky (napluje pesn znaky nboenstv)
3) vezahrnujc kontrola spolenosti, vepronikajc politick ovldnut veho, vetn mimopolitickho
ivota lovka (uvznn cel spolenosti do rmce sttu) - totln politizaci spolenosti, vechno je stt.
4) trvale ptomen veobjmajc pocit strachu - reim m trvalou monost omezovat autonomn akce
v kterkoli oblasti spoleenskho dn (strach z monho teroru)
5) vvoj: rutinizace etablovn reimu pin nejen snen fyzickho nsil, ale zrove i snen
ideologick horlivosti (pp. samovoln pejde k jin form nedem. zzen)
10

VLDN SYSTMY = VLDN MODELY

Rozdlen demokratickch stt:
I.) Kdo ztlesuje nejvy sttn suverenitu (tj. hlava sttu) + jak je do funkce vybrn
II.) Jak je vykonvna lidov vle (pmo x nepmo)
III.) Podle podoby vldnho systmu (forma vldnho modelu)
Ad I.)
a) republiknsk zzen = republika
b) monarchie (ddin x volen)
Ad II.)
a) pm (= plebiscitrn) demokracie
b) zastupitelsk (= reprezentativn) demokracie
Vjimka:
DIREKTORILN SYSTM - VCARSKO
nem individuln hlavu sttu
Federln rada - stle 7 len, voleni 2komorovm parlamentem (Federln shromdn)
4 hl. pol. strany garantovny zastoupen ve vld = vraz siln konsocian demokracie
vlda neodpovdn parlamentu + neme j nijak odvolat
1 ze len Federln rady na rok Prezidentem Federln rady tj. de facto pedsedou vldy
ovem dn pravomoci, jen estn funkce
Vlda pln i funkci kolektivn hlavy sttu!

VLDN SYSTMY
zpsob rozloen moci mezi zkladn sloky sttn moci
kad demokratick politick systm = 3 zkladn sloky sttn moci:
1) EXEKUTIVA = vkonn moc
- ztlesnna vldou v ele premir, vedle nj stoj hlava sttu prezident
2) LEGISLATIVA = zkonodrn moc
- reprezentovna zkonodrnm sborem parlamentem (1, 2 komory)
3) JUDIKATURA = soudn moc
- nkolik rovn (mj. Nejvy soud, stavn soud, ppadn Sprvn soud)
PV se zaobr vhradn legislativou a exekutivou, soudn moci si vm jen v souvislostech

3 HLAVN TYPY VLDNCH SYSTM

- dle pomru moc
1) Parlamentn systm
2) Prezidentsk systm
3) Poloprezidentsk systm

PARLAMENTN SYSTM
HLAVN PRINCIPY:
1) svrchovanost parlamentu (reprezentuje suverenitu lidu a vlda je odvozena z parlamentu)
2) vrazn kooperace vkonn a zkonodrn moci = tzv. sdlen legislativn-exekutivn moc
A) pevaha a kontrola zkonodrn moci nad vkonnou
vlda mus bt jmenovna se souhlasem parlamentu
nutn stl vtinov podpora parlamentu
parlament monost vysloven nedvry vld
prezident volen (vtinou) Parlamentem
11

B) pevaha a kontrola vkonn moci nad zkonodrnou

exekutiva m monost rozpustit parlament + vypsat nov volby
To plat minimln pro doln komoru, kter je vtinou mnohem silnj ne sent, vjimka:
federace i tzv. dokonal bikameralismus- zde ob komory naprosto rovnoprvn a ob stejn
pravomoci i postaven
3) hlava sttu (prezident i monarcha) m ze zkona vliv na tvorbu vldy, dleit role v dob krize
3 SUBKATEGORIE PARLAMENTNCH SYSTM:
Premirsk systm
nap. Velk Britnie
pevaha exekutivy nad parlamentem
zsadn role - osoba premira
fungovn: 1 strana vtz voleb, sama sestav vldu, pedseda tto strany = premir
v podstat pm volba premira
siln premir - legitimita: z pm volby premira + coby leader vldnouc strany
stedn tit moci ve vld (v rukou premira)
obecn mon pouze v systmech s velmi mlo stranami (nejlpe 2)
(Kanclsk parlamentarismus)
nap. Spolkov republika Nmecko
kancl = pedseda vldy
slab ne UK typ dvod: Nmecko = vcestranick systm = koalin vldy
tzv. konstruktivn votum nedvry parlament vysloven nedvry kancli jen pokud zrove
jmno budoucho kancle se zajitnou vtinovou podporu parlamentu
= ob varianty poskytuj velkou stabilitu a zrove i vkonnost vldy
Vlda zkonodrnch sbor
opak premirskho typu
vtinou v systmech s velkm potem politickch stran
absolutn, nekontrolovateln parlamentarismus, jasn nadvlda parlamentu nad vldou
= chaos, anarchie parlamentu x vlda nem nad n dnou kontrola
Stranicky kontrolovan parlamentarismus
nkde mezi I. a II. typem
pevaha na stran parlamentu, ale v nm rozhodujc vliv politick strany (nap. Itlie)
rozhodujc tit v centrlch pol. stran
mon dopad: plin pozice politickch stran (uzurpace moci, korupce.)

PREZIDENTSK SYSTM
charakteristick vrazn a zeteln oddlen moc
exekutiva ztlesnn prezidentem zcela nezvisl na parlamentu, ze sv funkce neodpovdn
= proto oznaovn jako forma dualistickho vkonu sttn moci
Typick pklad: USA (+ sfra vlivu)
5 hlavnch defininch kritri:
1) v ele sttu prezident volen pmou i jakoby pmou velidovou volbou
2) zvolen na pevn stanoven funkn obdob, neme bt odvoln - pouze pomoc impeachementu
3) prezident zrove i pedsedou vldy vldu sm jmenuje i d vlda nezvisl na Parlamentu
4) prezident m zrove rozshl zkonodrn pravomoci
5) vrazn oddlen vkonn a zkonodrn moci - kad vlastn legitimitu vzanou na vli voli

12

POLOPREZIDENSTK SYSTM

nejmn rozen
typick pedstavitel Francie za V. republiky
jaksi smen forma na pomez mezi parlamentnm a prezidentskm systmem

HLAVN CHARAKTERISTIKY:
prezident volen pmo na pevn dan funkn obdob, neodvolateln (prezident. systm)
duln struktura autority (duln diarchie) = vkonn moc je rozdlena mezi dv osoby:
A) prezidenta - hlava sttu
B) premira - v ele vldy
- je nutn jejich vzjemn spoluprce = dvouhlav orel
3 kritria duln autority:
1) prezident nezvisl na parlamentu, ale jeho vle mus prochzet pes rozhodnut vldy
2) premir a kabinet vzni na parlament (vysloven dvry) = nutn vtin. podpora parlamentu
=> rzn vyvaovn + pesouvn mocensk pevahy uvnit exekutivy (Duvergerova mka),
potencil autonomie kad sloky exekutivy
- pozice prezidenta nejslab v obdob KOHABITACE prezident a premir z opozinch
stran/koalic (prezidentova strana m v parlamentu meninu)
Duvergerova transforman mka
2 zkladn osy A a B
A. Vztah prezidenta a parlamentn vtiny
B. Reln sla vtiny

13

STRANY A STRANICK SYSTMY

a) politick strany
b) ntlakov skupiny
OB = hlavn akti politickho ivot, rozdl z hlediska jejich CLE
POLITICK STRANY
- hlavn cl: dobt moc nebo se jinak pmo astnit na jejm vykonvn, zskvat hlasy ve
volbch, mt reprezentanty, utvoit vldu
NTLAKOV SKUPINY NS (NO)
- asto z rznch obanskch iniciativ (ekolog. hnut, pacifist. a femin. organizace, nac. proud atd.)
- cl: mimo politickou oblast, o pol. moc usiluj jen kvli dosaen svho
- psob zvenku
- asto pechzej na PS (vt vliv)
POLITICK LIGY
- chtj zskat politickou moc (jako PS) aby ovldali stt, ale jsou zsadn antisystmov,
protiparlamentn a protidemokratick
- asto se petvo na (extrmistick) politick strany (innj)
DEFINICE POLITICKCH STRAN
1) trval organizace (tj. peije sv vdce)
2) s dobrovolnm lenstvm, jej leny spojuj urit spolen zjmy
3) dobe zen a zjevn trval mstn organizace, vztahy i na nrodnm mtku
4) rozhodn vle vdc doshnout vykonvat moc (ne ji pouze ovlivovat)
5) sil o lidovou podporu (ve volbch)
6) vypracovan politick program ( v nm formulovny ty spolen zjmy)
VZNIK STRAN
A) INSTITUCIONLN PSTUP (Maurice Duverger)
- strany se objevuj spolen s roziovnm demokracie
1) volebn a parlamentn
2) mimovolebn a mimoparlamentn
3) strany vznikl roztpenm nebo slouenm jinch politickch stran
Ad 1)
- jednotliv volebn obvody
-> pro podporu kandidta se vytvoil urit volebn vbor
-> kandidt se dostal do parlamentu, spoluprce s ideolog. blzkmi poslanci
-> spojovn mstnch vbor
Ad 2)
- z pedem existujc instituce, jej vlastn innost spad mimo volby a parlament
Pvod strany m zsadn vliv na pozdj fungovn (uruje jej zkladn strukturu)
Strany z mimovolebnho/mimoparlam. prosted jsou obecn:
1) centralizovanj
2) disciplinovanj a soudrnj pevauje stranick disciplna
- jinak se oznauje, e jsou prun = nedisciplinovan x tuh = ukznn
- zvis na povaze organizace, ze kter vzely
14

B) KONFLIKTN PSTUP
- pol. strany se objevuj jako pedstavitel uritch socio-kulturnch konflikt tzv. tpnch lini
- konflikty pochzej ze dvou revoluc: prmyslov a nrodn
Zkladn schma (Rokkan, Seiler)

REVOLUCE
OSY

PRMYSLOV R.

NRODN R.

TERITORILN

Msto/Venkov

Centrum/ Periferie

FUNKN

Vlastnci/Pracujc

Crkev/Stt

1) Vlastnci x pracujc (sociln bze)

A) na stran majitel konzervativn a liberln strany
B) na stran pracujcch socialistick a komunistick strany
2) Crkev x stt
A) kesansko-demokratick strany
B) radiklov (odprci crkve)
3) Centrum x periferie
- centralist x autonomist (federalist a separatist)
4) Msto x venkov
- projevuje se pouze na stran venkova rzn agrrn, zemdlsk a ekologick strany
Pidna 3. revoluce tzv. mezinrodn i totalitn nedemokratick revoluce (hl. bolevick)
NRODN R.

TOTALITN R.

TERITORILN Msto/Venkov

Centrum/ Periferie

Domc/Mezinrodn

FUNKN

Crkev/Stt

Stt/Obansk
spolenost

OSY

PRMYSLOV R.

Vlastnci/Pracujc

1) Stt x obansk spolenost

A) demokraticky zaloen strany vychzejc ze zsad obansk spolenosti
B) strany, kter hlavn roli svuj sttu
2) Domc x mezinrodn
A) p. Ceaceuscova KS Rumunska (domc monopolistick strana, nezvisl na SSR)
B) p. KS v dob normalizace (velmi zvisl na sovtsk KS) = kosmopolitn strana
VLIV TPNCH LINI
- vechny typy mly vliv na vznik evr. systm, nkter pekonan nebo latentn
- v rmci jednotlivch zem se tpn linie mohou rzn pekrvat, posilovat nebo naopak oslabovat.
Podle Roberta Dahla existuj 3 rzn skupiny zem:
1) zem se znan homogennm sloenm
2) zem s vce konvergujcmi druhy rozdl
3) zem s tzv. pekrvnm dualism
15

ad 1) zem se znan homogennm sloenm, s vjimkou socilnho statutu a ekonomickho

postaven
- etnicky, jazykov a nboensky jednotn zem, bez vtch rozdl nebo zaostalch region
- hlavn rozdl ve spoleenskm statusu socioknonimick rovni
ad 2) zem, kde se vce druh sociln-ekonomickch rozdl SPOJUJE - posiluj se
- nap. Severn Irsko, Belgie
- spojuje se nkolik faktor dohromady
SEVERN IRSKO 2 bloky:
tpn linie:
a) Etnicko - jazykov HLAVN
b) Nboensk (v kombinaci s etnicitou)
c) Ekonomick (vzna na etnickou pslunost ekonomick diskriminace irsk populace)
tpn linie 2 bloky navzjem siln antagonick :
a) Ir (keltsk jazyk) + katolk + ni vrstvy
b) Brit + protestant + vy pjmy
BELGIE
Rozdlena dle nrodnost: Valoni frankofonn x Vlmov holandtina x nmeck menina (NJ)
tpn linie :
a) Etnicko-jazykov - HLAVN
b) Ekonomick (mn vznamn)
c) Nboensk (nevznamn)
Zasahuje i geografick zakotven tbor
Frankofonn Valoni hlavn na jihu
Holandsky hovoc Vlmov (ekonomicky nejvysplej)
(Nmeck menina na vchod)
ad 3) zem, kde se rozdly vzjemn PETNAJ, K = PEKRVN DUALISM
- ppad vcarsko nebo Nizozem
- oban pat podle jednotlivch tpen do rznch skupin
- oban se ct bt pslunky vce skupin v jejich osobnm zjmu je, aby nevznikaly mezi tmito
jednotlivmi skupinami konflikty naopak se budou snait vdy doshnout kompromisu a pouvat
smlivosti a to ve vech otzkch -= tolerance + kompromis + solidarita
ZKLADN HISTORICK TYPY POLITICKCH STRAN
1) STRANA MAS (masov strana)
Snaha o co nejvt poet len-kvli:
a) lenskm pspvkm (tj. jeden z hlavnch zdroj stranickch pjm)
b) vchova budoucch stranickch elit
c) snaha prostednictvm svch len vychovvat spol. tdu, kter tvo jej voliskou zkladnu
obecn mnohem centralizovanj a disciplinovanj
pvod: vtinou mimoparlamentn a mimovolebn
socialistick a komunistick strany
2) STRANA KDR
mlo len: vlivn osoby, bohat meceni
stranick elity SELEKC, VBREM
pvod: vtinou parlamentn/volebn
obecn centralizovan, stranick disciplna, vliv stranickho centra

16

NOV POLITICK STRANY

odklon oban od striktn ideologickho rmce identifikace s politickou reprezentac
padek podpory pro historick politick strany + vznik novch PS
draz na univerzalistick charakter stran - uzpsoben program, aby zskali podporu
hlavn cle dan strany u nebyl reprezentovat ten urit segment spolenosti =>
CATCH ALL PARTY
- autor: Otto Kirchheimer
MONOTMATICK SUBJEKTY
- zce specializovan (nap. ekologick hnut)
Rst hnut zamench nacionalisticky nebo populisticko-xenofobn
Kartelov strana (strana kartelu)
strana profesionlnch politik
bytek lensk zkladny (nejen poet, ale i vliv strank i oban na stranick veden uvnit
strany oligarchizace veden, politici z profese usilujc o moc pro moc, ne ideologie
dleit role - mdia a schopnost udrovat dobr vztahy s nimi
IDEOLOGIE a IDEOLOGICK ZAMEN politickch stran
Zkladn/tradin dlen politickch stran:
a) LEVICE
b) PRAVICE
c) STED
Ppadn ir dlen: krajn, umrnn, sted, umrnn, krajn
- men mry ideologie, respektive zaazen jednotlivch politickch stran
- pomoc tzv. KLY POLITICKHO SPEKTRA (politick/ideologick kla)
IDEOLOGICK RODINY POL. STRAN dle KLAUSE VON BEYMEHO:
a) liberln a radikln strany
b) konzervativn strany
c) socialistick a sociln demokratick strany
d) kesansko-demokratick strany
e) komunistick strany
f) rolnick strany
g) regionln a etnick strany
h) krajn(extrmn) pravicov strany
f) ekologick strany

STRANICK SYSTMY = SYTMY STRAN

- souhrn politickch stran v interakci (vzjemnosti) v danm politickm systmu
- 5 zklanch promnnch stranickho systmu:
1) poet stran
2) jejich pomrn (vzjemn) velikost
3) jejich ideologie + polarizace = tj. ideologick vzdlenost mezi jednotlivmi aktry
4) sociln povaha jejich voli
5) podoba jejich veden
Ad 1)
tj. relevantnch politickch stran = trvaleji ve tak podstatn poet hlas, e ji nelze pehlet, m:
a) koalin potencil
b) vydrask potencil
17

Zkladn dlen stranickch systm (podle Giovanni Sartoriho):

a) soutiv systmy = systmy stranickho pluralismu, demokatic systmy
b) nesoutiv s. = systmy nedemokratick, neb nen piputna svobodn sout polit.stran
Zkladn rozlien stranickch systm (podle Maurice Duvergera):
1) systmy jedn strany
2) dvoustranick systmy
3) multipartijn sytmy tj. 3 a vce politick strany
Systmy jedn strany
a) systm (opravdu) jedin strany - nesoutiv systm
b) systm s hegemonn stranou - nesoutiv systm
c) systm s pevldajc/ predominantn stranou - soutiv systm
- dominantn strana dlouhodob nejsilnj politick stran
- predominantn strana minimln 3 volby po sob zisk nadpolovin poet mandt v doln komoe
Dvoustranick systmy
- boj dvou hlavnch politickch stran
- mon alternace v ptch volbch
- dostediv tendence
- jasn viditeln opozice, zodpovdnost vldy
Systm 2,5 strany
- 2 velk strany s jednm malm uprosted, kter m vysok koalin potencil
Multipartismus (= pluralismus stran)
1) umrnn pluralismus stran
2) polarizovan pluralismus = extrmn pluralismus stran
3) atomizovan systm
- hlavn role POLARIZACE
1) umrnn pluralismus stran
a) systm s nejmn 3 ale nevce 5-6 stranami
b) slab polarizace
- fragmentovan systm, ale nen zde siln ideologick polarizace
- strany kolem dvou pl, sousteuj se jako dvoustranick systm na stedovou politiku
- ale: velk pravdpodobnost koalinch vld
- nebvaj antisystmov strany
- me se dostat do podoby Dualismu alianc trval spojenectv stran do 2 koalic
2) polarizovan multipartismus = extrmn pluralismus stran
- od 5/6 stran do cca 8 stran
- siln polarizace
- vtinou 3 (ale i 5) plov
- ptomnost antisystmovch stran
- vlda obvykle ze stedu + umrnn, ale sevena bilaterln opozic antisystmovch stran
- nemonost politick alternace
3) atomizovan systm
- nad 8 politickch stran
- tak zsadn rozttnost stranickch aktr, e vlastn neexistuj dn pravidla hry
- systm v rozkladu

18

Volebn systm:
= jeden ze zpsob obsazovn dleitch politickch post
PROCES, bhem nho dochz k ustaven politickch reprezentant
= souhrn vech relevantnch technik a pravidel, pomoc nich se hlasy voli pevdj na mandty
- prostedek LIDOVHO SOUDU (= odmna i penalizace politik za pedchoz chovn)

FUNKCE VOLEB:
1) PROSTEDEK LEGITIMACE POLITICKHO SYSTMU - 2 kategorie leg.:
a) Legitimace REIMU jako takovho
b) Legitimace AKTULNHO ROZLOEN POLITICKCH SIL tj. MOCENSKCH ELIT
2) Pirozen VBR POLITICKCH ELIT
3) PROCEDURA POKOJNHO EEN KONFLIKT VE SPOLENOSTI:
4) Prostedek ALTERNACE = pokojnch mocenskch zmn
- stvajc politick elita ochotna pokojn odejt, neb se v budoucnu me znovu dostat k moci
5) Prostedek MOBILIZACE VOLI
= mobilizace pro urit hodnoty, postoje, programy (x polit. apatie)
- dleit zejmna v transformujcch se systmech (v tradinch demokracich oban zvykl
participovat na moci zjmov skupiny, obansk sdruen atd.)
6) Vertikln KONTROLA MOCI
- kontrola exekutivy i legislativy
7) KONTROLA POLITICKCH STRAN
- m vy poet stran = FRAGMENTACE, tm men mon kontrola. Dvody:
a) fragmentace = koalin vldy
b) fr.= snen zodpovdnosti vldy
c) fr.= snen kontroly vldy
= celkov snen POLITIKY RELNCH POLITICKCH SLIB (x UK)
ped volbami hory doly, pot vmluvy
8) Ustaven VOLENCH ORGN
- kter respektuj spoleensk tpen
Pi aplikaci voleb.systm nutno rozliovat HETEROGENN (vce cleavages) x HOMOGENN ZEM (1
konfliktn tpen)
do homogenn zem pomrn systm uml fragmentace, dle iracionlnch kl me
vzniknout tzv. polarizovan pluralismus
do heterogenn zem vtinov systm vylouen nkterch skupin asem velk problmy
9) RACIONALIZACE STRANICKCH SYSTM
a) Konfliktn tpn linie potvrzen = udren x odumen
b) Ustavovn stabiln a akceschopn vldy
Vlda stabiln vlda akceschopn vlda aktivistick ? Kad vlda potebuje parl.vtinovou
podporu k udren u moci + k vkonu sv funkce nutn 2 zkladn vlastnosti:
1) ivotaschopnost (viability)
2) innost (effectiveness i efficiency)
- spolu pmo nesouvis, ale vldy v parlamentnch systmech mus prokazovat oboje
innost - dv podoby:
1) Efficiency = akceschopnost. Vlda takto inn m voln ruce k prosazovn sv politiky.
2) Effectiveness = schopnost vldy zvldat sociln-ekon. koly, jak je pojm nap. vtina obyvatel.
Ne nutn vztah: vlda me mt voln ruce k provdn sv politiky a pitom dosahovat neuspokojivch
vsledk x naopak neschopn vlda lze mt ekonomick nebo jin spchy (x aktivistick vlda).

Dal USTAVOVAC metody (krom voleb):

1) rodem (ddictvm) (nap. monarchie, i konstitun panovnk, dl dnes lordi v horn komoe UK)
2) losem (u ns nap. ve volbch do Sentu - ve II. kole naprosto stejn % hlas pak los)
19

3) jmenovnm = na zklad pedem danch poadavk, tedy neplat dn rovnost, ve vychz ze

specifick osobn kvality kandidta (nap. soudci, doivotn lordi v UK)
4) kooptac (nap. Federln shromdn 1989/90)
5) konkurs
6) aklamac (veejn projev souhlasu)
7) plebiscitem - lidov hlasovn o njak zvan otzce - pouze formou ano-ne
(nap. hlasovn o stav V. republiky za De Gaulla, de facto i bval
volby v SSR bu vhodit nebo nevhodit)
8) ustaven z titulu jin funkce (crkev.hodnosti v UK, italt prezidenti = senatori di vita) tzv. virilist

VOLBY = jeden ze ZKLADNCH PIL DEMOKRACIE

- obrana proti absolutn moci:
- spolenost ROZDLENA na vldnouc x ovldan
nutn ustavit PRAVIDLA zachovvajc VZJEMNOU AUTONOMII
= tzv. DUALISTICK POJET POLITICK VLE /MOCI
- V.A. OVLDANCH: i oni jsou astnci politick vle/moci, ale jejich ast je
omezena hlavn na HLASOVAC AKT
- V.A.VLDNOUCCH: zskvaj VOLN, nikoli IMPERATIVN MANDT vkon
funkce na zklad svho rozhodovn + svdom a pesvden, oban je mohou
ovlivovat vhradn prostednictvm voleb (zda jim znovu daj dvru i nikoli)
= tato V.A. omezena pouze DOBOU MANDTU

4 HLAVN PRINCIPY DEMOKRATICKHO VOLEBNHO PRVA

- DEMOKRATICK VOLEBN PRVO JE:

1) VEOBECN
- jedin omezen:
a) vkem (u ns 18 let)
b) sttnm obanstvm (pp.msto pobytu)
c) prvn zpsobilost (nap. mentln postien)
d) omezen trestn nebo pracovn (tj. z hlediska urit funkce nap. za I. rep.-vojci + etnci)

A) Aktivn = prvo volit (tj. prvo jt k volbm a hlasovat v nich)

B) Pasivn = prvo bt volen (tj. astnit se voleb jako jeden z kandidt)
- pokud jde o pedepsan vk, vtinou je pro Pasivn vol.prvo pedepsn vy povinn vk ne pro AVP
nap. v R: 18 aktivn, 21 pasivn do Snmovny, 40 do Sentu a pro prezidenta

ad 1) historie

Ped VFR a US revoluc VP zcela svzno se stavy (lechta,crkev,III.stav)

VVP vtinou a bhem 20.stolet-prvn v post/industilnch zemch EU-US tradice

2 prvn historick zlomy: 1789 + 1848

a) 1789 poprv VPP, avak stle CENZUS
b) Po roce 1848
1) V vcarsku 1848 pouze pro mue
2) V USA postupn 1820 do 1850 opt ne pro eny a ernochy
3) 1870 podruh a tentokrt navdy VVP pro mue ve Francii
opravdov VVP (vetn en) a po 1. SV

VVP PRO ENY

Jako prvn: Wyoming 1890
UK 1917/18 (nad 30), SR 1918
extrm vcarsko 1971 -1991/2
20

Omezen VVP
a) SKRYT: urit restriktivn pedpisy nap. majetkov census, dan, vzdln
nap. Kurijn systm i Afroamerian do 1964-66 (volebn da+zkouka gramotnosti)
b) OFICILN: pro VVP vyadovna nap. aktuln trestn bezhonnost, svprvnost, obanstv, omezen
na zklad urit funkce (nap.vojci,policist, UK do DK vyloueni i lechtici)
Poadavek obanstv pro VVP
- v EU vjimka na komunln rovni: do uritch ad mohou volit i oban jinch zem EU
me zcela zmnit stvajc prosted a vyvolat odpor domorodc
2 hl. problematick oblasti:
a) Komunln volby v Brusel cizinci (od L)
b) panlsk pobe (Costa del Sol) tradin baty socialist EU dchodci (Nmci) = pravice
PASIVN VP
vt restrikce (vk, msto narozen aj.)
Vk pro DK v EU nen standardizovn

2) ROVN nutn 2 podmnky:

a) kad hlas m stejnou vhu
b) kad oban k dispozici stejn poet hlas
- mon naruen (nap. UK do 1948 tzv. plurality vote - university vote + business vote
zvhodnn urit skupiny (inteligence a ekonomicky prosperujcch osobnost)
SRN tzv. splitting - strategick hlasovn
- kad voli m 2 hlasy, piem druh hlas (do II.skrutinia) lze dt jin stran, v tom ppad jsou hlasy
silnj, ne kdyby dal oba stran jedn
Rovnost VP me naruit i:
a) Volebn aritmetika
nap.uzavrac klauzule, skrutinia, metody (nkter hlasy nevyuity pro alokaci mandt)
b) Volebn geografie - tzv. GERRYMANDERING
= zmrn manipulace s hranicemi volebnch obvod s clem zvhodnit jednoho kandidta i jednu
politickou stranu
1) Sbalovn hranice upraveny tak, aby dolo ke koncentraci opozice do mla okrsk ta zde
jednoznan vyhraje (nap.90%), ale ve vtin mst prohraje
2) Roztren opak pedchoz:opozice (urit skupina) roztrhna do nkolika okrsk,v nich tvo jasnou
meninu)
3) Vnitrostranick soupeen
a) v 1 okrsku nuceni soutit kandidti 1 strany
b) kandidt v okrsku se zcela odlinm sloenm (etnicky, sociln-ekonomicky, politicky)

3) TAJN
- pro nemonost zneuit volebnho rozhodnut (viz komunistick SSR)
- historicky poprv 1789 ve Francii (ovem volitel), 1856 Jin Austrlie, 1872 UK

4) PM
- poprv 1856 v Austrlii
- voli vol SM, ne prostednictvm njakho zprostedkovatel i volitele

21

Volebn FILTRY:
- reln dem. vlda nen ustanoven na vtinov vli voli
Vichni oban (100%)
I.Filtr = filtr volebnho prva
- tj. ve skutenosti toti nem aktivn volebn prvo vech 100% oban
Oprvnn volii (75%)
II.Filtr = volebn ast (participace)
- tj. kdo k tm volbm opravdu piel v poslednch desetiletch v Evrop nzk volebn ast
- tedy nap. pi 80% volebn asti => vol pouze 60% celkovho obyvatelstva
astnci voleb (60%)
III.Filtr = propadl hlasy (vliv prvk volebnho systmu)
- propadl hlasy = tj. ty hlasy, na jejich zklad nebyl zvolen dn zstupce
- nap. vtinov systm = daleko vce propadlch hlas
Zstupci / poslanci (51%)
- vichni dotyn reprezentanti byli zvoleni na zklad hlas pouze 51% obyvatel zem
IV.Filtr = podl na tvorb vldy
- podle sly vldy (pi tsn vtinov podpoe tj. 51% poslanc => 26% voli)
Vlda (26%)
I.filtr
II.filtr
III.filtr
IV.filtr
Vichni oban
Oprvnn volii
astnci voleb
Poslanci
Vlda

KATEGORIZACE VOLEBNCH SYSTM:

3 zkladn typy:
1) VTINOV VOLEBN SYSTMY
2) POMRN VOLEBN SYSTMY
3) SMEN VOLEBN SYSTMY
ROZLIEN PS X VS:
2 mon definice na zklad dvou hlavnch pstup
MANDT= keslo, post, o kter se vede boj
1) Na zklad VSLEDKU = NE/POMRNOSTI VSTUPU, tzn. sloen zastupitelskho sboru i
jinho volenho orgnu
- problm s urenm ani VS toti nen schopen vytvet uml vtiny
2) Skrz PRINCIP ROZDLOVN MANDT
Volebn systm nutno rozliovat podle jejich dopadu a inku
Sartori: VS = tam, kde vtz ve volebnm obvod zskv ve a hned (vtinou 1mandtov obvod, ale
nen podmnkou) x PS = nkolik mandt je rozdleno proporn

Definice:
VTINOV SYSTM
- vtz zskv vechny mandty, kter jsou obvodu pidleny vtinou 1mandtov VO

POMRN SYSTM
- mandty rozdleny v uritm pomru (dn 1mandtov VO); pomoc volebnch formul a dlitel.
SMEN/ POLOPOMRN SYSTMY
- mnoho systm mix, nelze jednoznan zaadit
22

VTINOV VOLEBN SYSTMY

A) JEDNOMANDTOV OBVODY drtiv vtina
1) 1 Kolov relativn vtinov, Winner takes all system
2) 2 Kolov absolutn vtinov
3) Systm alternativnho hlasovn
/*B) VCEMANDTOV OBVODY
4) Blokov hlasovn Block Vote
5) Stranick blokov hlasovn
6) Kumulativn hlasovn
7) Systm vtinov prmie*/

1 KOLOV VTINOV SYSTM

Fungovn
- Jednomandtov volebn obvod + 1 kolo
- kandiduje vt poet kandidt, vtz ten, kter doshl nejvyho potu hlas
- zvhoduje prvn nejsilnj stranu, o nco mn 2. nejsilnj stranu
- siln znevhoduje 3. a dal strany
- umouje, aby strana, kter nem absolutn vtinu hlas, obdrela vtinu kesel v parlamentu

2 KOLOV VTINOV SYSTM

Fungovn:
1. KOLO tot co jednokolov VS: 1mandtov VO pro zskn M je nutn nadpolovin poet hlas
-> jinak 2. kolo
2. KOLO rzn modely:
a) do II. kola postoup 2 nejlep kandidti viz n Sent vtz s absolutn vtinou
b) postupuj vichni kandidti, kte doshli urit stanoven poet hlas (ovem minimln 2 )
- nap. Francie vichni nad 12,5 % (tento systm nen striktn vtinov)
- parlamentn volby v cca. 30 zemch, pedevm v tch, kde mla vliv Francie
Rozdl 1 a 2 kolov:
a) Strategie voli
- 1 kolov tla volie ke strategickmu hlasovn (pokud nechtj, aby jejich hlas propadl)
- 2 kolov I. kole: SELEKCE x II. kolo: ELEKCE (skuten volba)
b) Strategie politickch stran
- prun strany - nutn vyjednvat
- trest antisystmov strany, vede ke zklidovn politiky

SYSTM ALTERNATIVNHO HLASOVN

- mlo rozen - pouze Austrlie a Nauru
- absolutn vtinov systm, pouze 1 kolo prostednictvm preferennho hlasovn
- vyhrv strana, kter je pro vechny nejpijatelnj
- podporuje umrnnost + dostedivost

POMRN VOLEBN SYSTMY

2 zkladn typy:
1) Systm vyuvajc kandidtn stranick listiny (kandidtka)
2) Systm vyu. rznch jednojmennch hlasovn nejznmj Single Transferable Vote
ad 1) Volm kandidtku jako celek rzn druhy:
23

a) Psn vzan kandidtka nap. panlsko, Portugalsko

- voli nem monost listinu nijak upravovat
b) Vzan kandidtky s monost udlovn preferennch hlas
- a to bu 1 preferen.hlasu (Nl, Dnsko) nebo vce (R, ecko, Norsko)
c) Voln listina
- voli si kandidtku vytv sm
- vcarsko: tzv. panaovn tj.monost dvat preferenn hlasy i kandidtm z jinch stran

ZKLADN PROMNN
urujc vsledn efekt danho systmu:
Promnn = technick faktor, kter lze ovlivovat bhem volebnho procesu pouze zvnitku, nikdy
zvnjku, promnn jsou primrn nastaven
1) VELIKOST VOLEBNCH OBVOD
2) VOLEBN FORMULE: dlitel + kvty
3) VOLEBN KVRUM UZAVRAC KLAUZULE
4) POET A CHARAKTER SKRUTINI
1) VELIKOST VOLEBNCH OBVOD
MAL VOLEBN OBVODY
Vhoda: tsnj sepjet kandidta s mstem

x Nevhoda: disproporce (- pro mal strany)

ad 2) VOLEBN FORMULE: dlitel + kvty

= zpsob, jakm se hlasy voli pevdj na mandty pro jednotliv kandidty a strany
Volebn slo = Q (T) - vypotv se poet hlas pedepsan (potebn) pro zisk 1 mandtu
Poet hlas = V (H)
Poet mandt = M (S)
Zvhoduje mal
Dnsk St-Lague

Modif.St.Lague

DHondt

zvhoduje velk strany

Modif.DHondt Imperiali

ad 4) POET A CHARAKTER SKRUTINI

Vce skrutini = cl: mal volebn obvody (=sept s volebnm obvodem) + zrove zachovn
proporcionality

METODY VOLEBNCH DLITEL (MVD)

- rozporcovat celkov poty hlas jednotlivch stran metodou jejich dlen uritou adou sel
- postupn pidlen kesel tm stranm, kter vykazuj nejvy prmr na mandt
- v ist podob napluje pouze DHondtova metoda (lin. ada 1, 2, 3)
Plat 3 principy:
1)
m men je volebn obvod, tm hor pro mal a stedn strany a naopak super pro ty velk
2)
m vt prvn dlitel,
- 3)
m men rozdly mezi jednotlivmi dliteli ,
- -

METODY VOLEBNCH KVT (MVK)

- rozporcovat celkov poty hlas jednotlivch stran metodou jejich dlen uritou kvtou (kvocientem)
- pidlovn mandt na zklad jist kvty pedepsan pro zisk jednoho mandtu.
Postup:
1. krok : vpoet volebn kvty (mandtov/ volebn slo)
2. krok: pidlen jednotlivm stranm tolik mandt, kolikrt svmi hlasy naplnily danou volebn kvtu
3. krok: dodaten, zbytkov
24

a) podle zsady nejvtch zbytk,

b) podle metody nejvyho prmru hlas
c) pevdj se na vy rove volebnho teritoria, do tzv. II., ppadn III. skrutinia.
1) Hareova kvta pro vpoet republikovho mandtovho sla Na celosttn rovni a kolik tedy pipad
mandt na jeden individuln volebn obvod (kraj)
-V/M
2) Hagenbach-Bischoffova kvta pro vpoet mandt v obou skrutinich na rovni volebnch kraj
- V/ (M+1)

JEDNOJMENN PENOSN HLASOVN

= Single Transferable Vote, IRSK SYSTM, Choice Vote, Hare-Clarkv systm
- DK v Irsku, Stormont, Malta, HK Austrlie, USA na rovni mst, cambridge-msto i universita
-vcemandtov obvody, ale nepouvaj se stranick kandidtky voli vol poad kandidt na 1 listin,
kde je pedstaveno vce stran
- kad voli tolik preferen.hlas co mandt, ale mus ut minimln 1
Vhody: velmi mal volebn obvody, pitom pesn pomrn vsledky + produkuje nejmen poet
propadlch hlas, velmi dleit osobn schopnosti kadho kandidta
Nevhody: velk sloitost, me dost nemrn zvhodovat mal strany a nezvisl kandidty, ale nen
pravda, e by pispval ke fragmentaci stranickho systmu
- pouv se Droopova kvta

25

INKY VOLEBNCH SYSTM

- VTINOVCH A POMRNCH
A) INKY VTINOVHO VS:
VHODY:
1) Redukuje fragmentaci stran (trest tpen stran)
2) Pomh utvoen bipartismu (tj.dvoustranickmu modelu) + bipolarit
3) Napomh ke vzniku Catch all parties umrnn neideologick program
4) Napomh k utvoen vtinov, akceschopn, stabiln vldy
6) Tato vlda tvoena pouze 1 stranou
7) Vede k politice relnch slib
(dn vmluvy na koalinho partnera)
8) Stabiln, jasn viditeln opozice (stnov vlda viz Britnie)
9) Pravideln alternace
10) Personalizace volby(kvalitn osobnosti)
11) Pevn vazba poslance na dan obvod
12) Jednoduchost
13) Vylikvidovn extrmistickch stran
NEVHODY:
1) Deformuje volebn vsledky (tj. neodpovd mnn voli ve volbch)
2) Siln znevhoduje men strany - prakticky vyluuje 3. a dal strany (pokud nejsou regionln
zakotven)
3) Vyluuje minority (nap.US ernoi nemonost se dostat na kandidtku)
4) Diskriminace en
5) Vysok % propadlch hlas
6) Necitlivost vi vkyvm ve spolenosti
7) Psychologick tlak na volie (voli mus hlasovat strategicky, aby nedolo k propadnut jeho hlasu)
8) Gerrymandering
9) I zcela deformujc inky tj.me vyhrt i strana s II.potem hlas
Nap. 1951 Velk Britnie
Konzervativci - 48% hlas = 321 mandt x Labouristi
- 48,8% h. = 295 mandt

B) INKY POMRNHO VS:

VHODY:
1) Nedeformuje nzor oban vysloven ve volbch naopak vce odpovd nzorov struktue voli
2) Nesnadn manipulace s vsledky (x vtinov VS)
3) Zajiuje zastoupen menin
4) Vt kontrola strany nad poslancem = vt stranick disciplna
5) dn psychologick tlak na volie
6) Mn propadlch hlas
7) Vas zachyt vzrst extrmnch nlad ve spolenosti (x vtinov je ignoruje kdy se extrmy
prosad i v nm, u je asto pozd)
NEVHODY:
1) Sloitost
2) Napomh fragmentaci stran = podporuje vcestranick systm
3) Vede k utven vcelennch koalinch vld ty navc vyaduj dlouh povolebn vyjednvn
4) Tm sniuje efektivitu vld + jejich odpovdnost
5) Nevede k politice relnch slib
6) Spe brn pravideln alternaci
7) Nkdy lze tce rozliit opozici
8) Nezle na osobn kvalit kandidta, ale na jeho pslunosti ke stran
9) Neexistuje pevn vazba poslance na dan obvod
26

VERTIKLN ORGANIZACE STTU / STRUKTURA MOCI

1) UNITRN STTY
2) FEDERACE
3) Ppadn KONFEDERACE
- jde o velmi specifickou soustavu, dnes v relu u jen tko k vidn
Ad 1) UNITRN STT
- veker rozhodovac pravomoc je soustedna do politickho centra
Ad 2) FEDERACE
- moc je rozloena mezi centrum a dal rovn
sdl j nkolik vedle sebe paraleln psobcch, zemn i kompetenn odlinch jednotek
- Dleit: znaky sttu m nejen federace jako celek, ale i vechny jej jednotky!
- princip autonomie subjekt a princip participace subjekt
- vztah partnerstv
1. Tzv. vlun psobnost - pesn definovny pravomoci jednoznan vyhrazen federaci, naopak federace
neme zasahovat do pesn vymezench kompetenc lenskch subjekt
2. Sfra tzv. konkurujc si psobnosti lensk stty jsou zde autonomn, ale pouze pokud (a dokud) se
dan pravomoci neujme federace.
3. Oblast tzv. spolen (dlen) psobnosti na vkonu se podl spolen federace i jednotliv subjekty..
- symetrick federace vechny lensk stty rovn (SRN)
- asymetrick federace ne vechny lenov rovni (Rusko)
- nkolik hlavnch faktor vzniku: nrod, historie, geografie
DECENTRALIZACE
- proces penen kompetenc z centra na ni jednotky v rmci unitrnch zem
- dobrovoln pen na ni jednotky. Jejich postaven vak me uritm zpsobem korigovat a
v meznch situacch i anulovat.
DEVOLUCE
- mj. synonymum pro decentralizan proces ve Velk Britnii.
x DEKONCENTRACE MOCI - trvale zachovv dohled a kontrolu v rukou centra a je pedevm formln
zmnou vertikln struktury moci
- ni sprvn jednotky nemaj vlastn autonomii
REGIONLN STTY
- siln decentralizovan stty, zakldajc se na siln pozici nich sloek, region
- smuj k federalizaci, ale stle jet unitrn stty

27