Eduard DROBERJAR

Rfmske legie V Cechach a na Morave

MarkusAurelius.Cisar,kterYpravdepodobne
vstoupil na nase uzemf

NA POMOC PRICHAZEJI
NETRADICNI
ARCHEOLOGICKE METODY
Dnes je jiz nezpochybniteIne, ze na uzerni naseho statu pronikli v prvnfch dvou
stoletfch po Kristu nejen nmst! obchodnici a kupci, ale take nmske legie. Diky
nove se rozvijejicimu pomocnemu oboru
archeologie, jakym je letecka prospekce,
se podafilo na jizni Morave pocatkem devadesatYch let objevit, zdokumentovat
a castecne take overit celou radu objektu,
v nichz se daly rozpoznat nmske polni tabory. Pro uspesne zjiSteni musely byt
zvlaste pnhodne klimaticke a pudni podminky, vhodna vegetace a cela rada dalsich faktorn. Na sever ad Dunaje, tj. v barbariku, na uzerni, ktere nepatfilo pnmo
k rimske ffSi a na nemz zily germanske
kmeny, lze predpokladat predevsim kratkadobe tabory, at' jiz pochodove neb a
paIni. charakteristicke rysy predstavuji
u nich predevsim pnkopy, valy a brany.
Vnitrni zastavbu tvarily vetsinou stany
nebo pri delsim pobytu i drevene budovy. Ze jmenovanych prvkU jsou nejlepe
az do dnesnich dnu patme prave pnkopy.
Na leteckych fotografiich se jevi jako tmave pruhy. A prave tyto pruhy vymezuji
ruzne ctyi"1ihelnikovite obrazce se zaoblenymi narozimi. Na vsech ctyfech stranach s prerusenim pak muzeme rozpoznavat i vchody, respektive brany. Jak
takove tmave pruhy vznikaji? V tmavy-ch
linifch je vegetace (zvlaste obili) hustsi

a dosahuje vetsi vy-sky,nebot' koreny rostlin maji v prikopech vyraznejsi prostor

a lepsi pudu, kted se do nich dostala
z akoli. Nekdy je mazno i pouhym pozorovanim ze zeme rozpaznat v obili nejroznejsi archeologicke objekty (jamy,
chaty, prikopy apod.). Pro presnou klasifikaci je vsak vzdy nevyhnutelny terenni
vy-zkum.
Archeologicke overovani prikopu se
provadi zejmena tzv. rezy, aby bylo mozno ziskat jejich profily. Pnznacnymi znakyrimskych taboro jsou zaoblena narozi,
ostre zahrocene pnkopy ve tvarn V,ale take drevene brany se stopami po kUlech
a kratke pnkopky (tzv. tutuly) pred branami, ktere chranily pristup do taborn.
Za nekolik poslednich let bylo na Morave
objeveno jiz vice nez 20 nmskych taborn.
VetSina se nachazi na Breclavsku, tedy
v nejjiznejsi casti naseho uzemi. Nejvy-znamnejsimi jsou: Musov-Burgstall
a Neurissen, Musov "Na piskach", Pfibice, Ivan, Charvatska Nova Yes. Dosud nejsevemeji zjiSteny tabor se nachazi na 10kalite Bmo-Modfice. Nutno zduraznit, ze
pocatecnl zkoumanf taborn nebylo jednoduche a soucasne se nemohlo opnt te-

,r;

mer a zadne zkusenosti a tradice, jakymi

disponuji predevsim britSti a nemeCti archeologove, kten se uvedene problematice venujf s uspechem jiz desitky let.
Ale i pres tyto nesnaze se podarilo zfskat mnozstvi informaci, z nichz muzeme
konstatovat, ze na Morave existovaly rozne typy rfmskych taborn. Vedle malych
taboru (a rozlaze jeden az tfi hektary),
byly budovany take vetSi (kolem 20 ha)
a ojedinele i opravdu velke az obrovske
(nad 30 haloNejvetSim je tabar v Charvatske Nove Vsi, jehoz plocha ma vice nez 45
hektarn. V takto rozlehlych taborech
mohly byt umisteny az dye legie nebo
vetSi pocet pomocnych sboro. Male tabory slouzily zejmena mensfm jednotkam
nebo byly urceny jako pnpravne tabory
k budovani velkych (napi'iklad Musov
"Na piskach"). 0 budovani taboro nas podrobne informuje zejmena anticky autor
Flavius Vegetius Renatus. Pfi stavbe tabora museli legionafi nejprve, a to podle
stupne ahrozeni, vyhloubit pnkopy do
hloubky dvou az tn metro. Z vyhazene
hliny vytvorili valy siroke 3,5-4 m, ktere
zpeviiovali dmy. Na valyvsazovali palisadove drevene kUly dlouhe jeden a pul

..j.

fit, OJ'

Rekonstrukce stavby stanu. vyzbrojea vYstrojelegionaru

metru, ktere si s sebou vozili. Drny se

odebiraly z mist pred prikopy. Tim se
v pripade utokU na tabor a v ease dest'u
pozice dobyvatelu jeste ztezovala. V dobach zvlast' nebezpecnych kladli Rimane
pfed tabory ruzne nastrahy, napfiklad
tzv. jezky, tj. zelezne trny.

BUDovANI

TABORO

Zakladem pro vybudovani tabora byl vy-ber vhodneho mista. To muselo splnovat
nekolik hlavnich kriterii. Pfedne potencialni prostor se mel nachazet na vhodne,
nejlepe vyvy-sene poloze, kten! nemohla
by-t ohrozena Germany. Zakladni podminky pro volbu mista musel splnovat take pfedpoklad, aby vedle tabora bylo dostatek vody a pice pro kone. Tezkych
pracf pfi stavbe taboru, cest, mostu apod.
byli usetfeni pfislusnici technickeho
a zabezpecovacfho personalu a samozfejme take vsichni velitele. Prace na budovani tabora se tedy ueastnili jen legionafi, ktere fidili centurioni. Kazda
centurie dostala pfidelenu urcitou east
fortifikace (opevneni). Centurioni prubezne tyeemi kontrolovali a mefili pfedepsane razmery pnkopu a valu. Zastavba
taboru se fidila pfesnymi vojenskymi
pfedpisy. Rozmery a velikost se pochopitelne pfizpusobovaly poetu vojaku a zaraven i charakteru terenu. V centru tabora se nacbazelo sidlo velitele jednotky,
respektive legie (principia) a hlavni obytne prastory, vedle nich staly domy tribunu. Zbyvajici plochu zastavely kasarenske
domy pro legionafe, popfipade pro jednotlive centurie, dale hospodafske objekty, tj. syPky a obilnice (horea), dHny (fabricae), nemocnice (valetudinarium) a staje.
Zastavbu polnich taboru tvofily stanove
pnbytky z kilZi. Polni tabory urcene
k pfezimovani byly budovany ze dfeva.
Kolem kazdeho tabora Rfmane staveli
zpravidla ctyIi brany, a to ve stfedu stran
(porta praetoria a porta decumana, p011a prillcipalis dextra a p011a principalis sinistral. Hlavni
komunikace uvnitf tabora, spojujici brany, byly na sebe kolme a nazyvaly se via
principalis a via praetoria.

STRUKTURA :RIMSKYCH
JEDNOTEK
Uvnitr takovy-ch taboro byly umisteny
ruzne druhy vojenskych jednotek. Nemusela to by-tvzdy jen legie, ale i rozdHne
mensi nebo pomocne utvary. Zakladni
jednotkou rimske armady, ktere take operovaly u nas, byly vsak legie. Legii velel
vysoky dustojnik s hodnosti legatus legio-

nis. Mel k dispozici sbor dustojnikU. Jeho

bezprostfednimi zastupci byli vojensky
tribun z fad senatoro (tribunus laticlavius)
a velitel tabora (praefectus castrorum). Dale
velitelsky sbor tvofilo pet vojenskych tribunu z fad jezdeckeho stavu (tribuni angusticlavii), slouzici jako stabni dustojnici. Kazda legie a v ramci ni i kazda nizsi
jednotka mely sve oznaceni a sve insignie. Poeet vojaku, kteri pusobili v jedne
legii, se v prvnich dvou stoletich po Kr.
pohyboval v rozmezi 4500-6000 muzu.
Nizsimi jednotkami legie byly kohorty,
kterych bylo deset. Prvni kohorta se od
ostatnich deviti odlisovala duleZitost!
a poetem vojakU. Kohorty se dale delily
na manipuly a centurie. Pocet vojakU jedne centurie einil asi 80-100 muzu. Velitelem centurie byl centurion. Velitel prvni
centurie byl zaroven velitelem cele kohorty (plinceps). Pro kazdou centurii byl
vyelenen jeden vojak, ktery nosil jeji
oznaceni. Ten se jmenoval signifer. Rovnez kazda centurie mela sveho "nosiee"
hesla (tesserarius). velitde centurii prvni
kohorty se nazyvali primi ordines. Kazdou legii jeste doplnovala jednotka jezdcu (equites legiollis) 0 sHe asi 120 jezdcu.
VedIc vojaku (legionafu) slouzili V legii

daW pocetne slozky (napriklad leWi,

hudebnici, mefiei, vyzvedaei a prozkumnici, femeslnici).
Delka sluzby vojakU sc pohybovala
mezi 13a 361ety, promer by125 let. Do armady rukovali Rfmane mczi 18. a 26. rokem zivota. Jsou vsak zname doklady, kdy
sluzba skoneila mnohem dfive z duvodu
umrti v boji nebo naopak byla extremne
dlouba. Napfiklad velitel jedne kohorty
u XIv. legie slouzil celkem 46 let a doziJ

vyzkum pffkopu (fez) na lokalite MU5QV - ..Na

piskach". Tmave zbarvenf pfedstavuje vYplli
pfikopu

se 64 rokU. Sluzba v fimske armade byla

skuteene velmi naroena a vyzadovala fyzieky i dusevne silne muze. Krome vlastni bojove einnosti museIi vojaei pochodovat pfi pfemistovani pesky s celou
svou vYzbroji a vYstroji, dale se museli
zueastnovat nejrnznejsich praci, veetne
budovani taborn, mostU, silnie apod.
Delka denniho pochodu pfedstavovala
asi 25-30 km. Po tomto naroenem vYkonu
musely fimske jednotky na noc budovat
tabor, aby byly ochraneny pfed pfipadnym napadenim. S praci musely bjt hotovy do setrneni. Zvlaste obtizne podminky, ktere ztezovaly prnbeh sluzby
daleko od domova, od teplych krajin, panovaly v chladnych zemich na sever od
Ryna a Dunaje. Vyzbroj a vYstroj vojaka
vazila asi 30 kg. Nejtezsi byl stit, kterj mel
az 10 kg. V dobe pochodu jej vojaei nosili
feminky pfipoutany na zadech. K tomu je
tfeba jeste pfipoeitat "cestovni zavazadlo", ktere obsahovalo zakladni potraviny
a nadoby atd. To vazilo v prnmeru temef
20 kg. Celkova zatez i'imskeho legionare
tak einila bezmala 50 kg.
Pochod i'imske legie bylo mozno rozpoznat na vzdalenost nekolika kilometro.
Pestrobarevne zastupy legionaru, ktere
doprovazela nejen hudba, ale zejmena
cinkot vsech kovovYch soueasti, ti'pyt
a lesk pancifU a insignii jednotek, to vse
dodavalo pohybujici se armade v otevi'ene
krajine dustojnost, respekt a rovnez patfiene sebevedomi, ktere bylo v neznamych krajinach tak nezbytne. Delka legie

liberius. Cisar,kte,y pravdepodobne take

proniklna nase uzemi
za pochodu pfedstavovala az nekoIik kilometro. Pfed pesimi legion an jeIi na konich velitele. Konec konvoju uzaviralyvozy, na nichZ se pfepravovaly stany, tezke
zbrane, dfevene kUly,nejrnznejsi vYzbroj
a vYstroj, femeslnicke potieby, nafadi
apod. Vydrzovam armady tedy pfedstavovalo velmi nakladnou zalezitost a stalo tak
i'imskou pokladnu mnoho penez.

vzhledem k uzemnimu rozsahu Marobudovy fise znaene pochybna. Na uzemi

Cech se fimske legie mohly dostat pfedevsim v roce 6 po Kr., tj. v dobe tazeni proti
fisi krale Marobuda, jejiz centrum se rozkhidalo nekde ve stfednich Cechach. Vime-Ii, ze oba vojenske kontingenty, ktere
v teto dobe postupovaly - jeden ze zapadu (z Mohuee) a druhy z vYchodu (z Karnunta) - se mely sejit v Cechach, lze zcela
duvodne pfedpokladat, ze sem take pronikly. Thto nasi hypotezu podporuje
zejmena svedectvi ueastnika expedice
a take vYznamneho historika Velleia Patercula 0 tom, ze v dobe, kdy Rfmane museli pro jine nalehave zalezitosti tazeni
ukoneit, zbyvalo obema uskupenim pouze pet dennich pochodu, tj. asi 150 krn,
aby se setkaly. Z toho je zfejme, ze jak
zapadni kontingent vedeny L. Senti em
Satuminem, tak i vYchodni vedeny naslednikem tronu Tiberiem, pronikly na
uzemi dnesni Ceske repubIiky. Zatimco
doklady 0 Satuminove armade, ktera mohla vstoupit nekam do prostoru zapad-

PRONIKLY RfMSKE LEGIE

JENOM NA MORAVU NEBO
IDO CECH?
Zminili jsme objevy a vYzkumy i'imskych
taborn na Morave, ale byly jiz vypatrany
podobne objekty take v Cechach? Zatim
nikoIiv, i kdyz nektere podezfele utvary
existuji. Tyto objekty se vsak nachazeji
v oblasti (napfiklad Melnieko a Litomeficko), kde je pfitomnost fimskeho vojska
"',.
(J\

Celkovasituace ffmskl'chpolnfchtaboru na
lokaliteMusav- "Na pfskach"

Leteckl' snfmek taboru v Musove - "Na pfskach", ktere se dnes nachazejfna brehu prehradnf
nadrze. Velkl'tabor byl porusen jinl'm. Na okrajise nachazfmall' tabor. Drobne skvrnyjsou
pozustatky germanskl'ch zahloubenl'ch chat

nich Cech, prozatim postradame, svedectvi 0 pfitomnasti Tiberiova vajska muze

bjt ukryto v nekterem z objevenych taborn na jihu Moravy. Za takave nejpravdepodobnejsi mozna oznaeit nektere objektyna lokalite Musov-Neurissen. Zda-li
to byla i bud ova s apsidou a studni, prozkoumana na tomto naleziSti, nebo nekterj z pfikopu, nelze za saueasneho stavu jeste rozhodnaut.
Padle stavajicich vYzkumu muzeme
ovsem fiei, ze oblast Musovska na Mikulovsku hrala zcela zasadni ulohu az v dobe markomanskych valek (166-180) za
vlady cisafe Marka Aurelia a mazna jeste
oneco pozdeji, tj. po tzv. Kommodave

Stabi rimsky tabor s rozlozenlm

jednotliV)ich budov; v pozadi
polni tabor se stanovou
zastavbou

miru po roce 180 v souvislosti s nmskym

tazenirn. oznacenfm jako expeditio Gennanica tertia. Vzhledem k tomu, ze v okoli
nmskych taboru na Musovsku byl obje-

yen take velmi bohat)'r hrob ze o tom, ze na uzemi dnesni Ceske republistarsi doby nmske, interpretoky vstoupili take dva nmsti cisai'ove. Prvvany jako hrob genminskeho
ni z nich, Tiberius (14-37) se v Podyji na
krale, ktery mohl by! klient- jizni Morave objevil v dobe, kdy jeste nenirn vIadcem dosazenfm pnzastaval urad irnperatora, tj. v roce 6 po
mo Rlmem nebo vrchnim ve- Kr. Druhfm mohl by! filosof na tri'me
IiteIem pomocnych nmskych
Markus Aurelius (161-180), ktery vetSinu
sboru slozenych z Gennailll, je evidentsve vlady stravil v bojich proti Germanllm
ni, co vse se jeste skryva a co se zejmena
a Sarmamm. Pokud skutecne vkrocily
mohlo v minulosti odehrat v okoli mu- obe tyto osobnosti svet0vYch dejin na nasovskeho Burgstallu. Dornnivame se, ze se uzemi a lze pro to najit fadu pnmych
v prostfedi tohoto dominanti nepnmych dukazu, pak se tak mohlo
niho navrsi byly v dobe mar- stat v obou pnpadech prave u Musova.
Snaha Rlmanu 0 podmaneni naSich
komanskych valek vykonavany vYznarnne diplomaticke
zemi za vlady Augusta a Marka Aurelia
a mocenske akty mezi nejvys- vedla k docasne anexi minimame jihu
simi pi'edstaviteli nmske nse Moravy a dals!ho prostoru na sever od
a Gennailll. Nekde v techto
Dunaje. Jsme tedy pfesvedceni 0 tom, ze
mistech se nepochybne take jedine systematicke terenni a teoreticke
nachazelo centrum vrchniho
zkoumani dokladu 0 pobytu nmskych lenmskeho veleni pro operace
gii u nas, jakoz i detailni studium kultury
v barbariku na sever od Dunaa spolecnosti domaciho gennanskeho
je. Archeologickevyzkumy
obyvatelstva mohou podpont nove vedecke teorie a zejmena objasnit vyznam
krome vYstavby taboru rovnez
prokazaly doklady boju mezi Cech a Moravy pro evropske dejiny v doRimany a Gennany. Mnozstvi
benmske.
pohazenych lidskych a zvii'ecich mrtvol v mohutnem pi'ikopu jednoho z taboru v Mu- Literatura:
sove-Neurissenu
svedci M. Salek - O. Sedo. Pffspevek k poznani kratkodobych taboru rimske armady na Morave. Pao hruzach, s nimiz se domaci
matky archeologickfj 59. 1998, s. 159-184;
gennanske obyvatelstvomuE. Droberjar. Pfibeh 0 Marobudovi a jeho fisi,
selo na sklonku 2. stoleti pot)'r- Praha 2000; J. Musil. Docasne ffmske tabory v literarnich a archeologickych pramenech. Studia
kat. Mezi lidskymi kostrami
Hercynia 4. 2000. s. 103-136; J. Tejral. The Ronatives north of
Ize antropologicky urcit zvlas- man military impact and the
middle Danube during the 1st centuries AD. Rote cetne pozustatky germanman Frontier Studies 1995 (1997), s. 531-536.
skych zen, eventualne i deti.
PhDr. Eduard DROBERJAR, (nar. 1963), archeZvii'eci kosti pochazeji pi'ede- olog. vedecky pracovnik Narodniho muzea (odvsirnzkoni.
deleni prehistorie a protohistorie). Specializuje
se na dobu rimskou a stehovani narodu. zvlaste
Na zaklade historickeho
na archeologii Germanu. Je autorem nekolika
a archeologickeho
badani
monografil 0 dobe rlmske v Cechach a na Morave.
muzeme dokonce uvazovat