Preklad

Willerding argumentuje, e tato ekologick rozmanitost by mohla odpovdat systmu rdlov

orby, ve kterm byly brzdy pomrn iroce rozloen (nap. 30 cm od sebe) a obilniny byly
dkov sety v brzdch. V otevench mezerch mezi brzdami mohly rst plevele, kter
nejsou typick pro zimn obilniny, vetn druh klcch na jae (koenov/dkov plevele) a
tch neschopnch zvldat nepznivou disturbanci (hemikryptofyty).
Je zde ada problm tkajc se argument, kter podporuj extenzivn obdlvn rdlem ve
starm a stednm neolitu. Zaprv, tvrzen, e rdlo taen voly by bylo nezbytn pro uiven
domcnosti starho a stednho neolitu je vysoce diskutabiln. Etnografick data naznauj, e
zemdlsk rodina me run obdlvat cca 2-4 ha a sklidit a 4 ha (Halstead 1987, 1995).
Odhady obdlvan plochy potebn pro domcnost (cca 2-3 ha), zaloen na jet
konzervativnjch pomrech vnos plochy a vnos semen pouvanch vtinou
komenttor pravkho zemdlstv ve studovan oblasti (Tabulka 2.1), tud spadaj do
objem pracovn sly etnografickch zemdlskch domcnost praktikujcch run
obdlvn. Zadruh, osteologick doklady pro kastraci vol nemus souviset s tahem, jeliko
tento zvyk me bt soust stdnho hospodaen zaloenho na mase, ve kterm je clem
podpoit nrst hmoty a dobrou kondici (Bogucki 1988: 87; Arbogast 1994: 95). V tto
souvislosti stoj za zmnku, e vzcn nlez kosti dobytka LnK se znaky opoteben
zpsobenho tahem (pnevn jamka s viditelnm vyhlazenm z Eilslebenu ve stednm
Nmecku) zejm pat krv, nikoli volu (Dhle 1997). Pokud byly pouvan pro tah rdla
krvy, uetilo by to sice lidskou prci, ale vrazn by to nezvilo plochu, kterou by
zemdlsk rodina mohla obdlvat (Halstead 1995) (viz str. 32-4). Zatet, archeobotanick
doklady plevele pedstaven Willerdingem (1983b, 1988b) konkrtn kombinace
segetlnch (Secalietea) a jednoletch ruderlnch (Chenopodietea) druh v souboru LnK
byly interpretovny i jinak, vetn intenzivnho obdlvn (Lundstrm-Baudais 1984, 1986;
Bocquet et al. 1987; Halstead 1989a; G. Jones 1992) (viz str. 44-5).
Dal aspekty tohoto modelu jsou tak problematick. Pedpoklad przdnho horu kter
fakticky zvyuje plochu vyadujc obdlvn je neoprvnn. Toto je metoda snen
zamoenosti plevelem, kter v extenzivnm zemdlskm systmu in innm pouvn
tanch zvat a vzcnm lidskou prci (Halstead 1987; Palmer 1998a). V systmu malho
rodinnho zemdlstv jsou spe pravdpodobnj jin techniky regulovn plevelu jako je
run plet (Halstead 1987) (viz str. 41-2). Model extenzivnho obdlvn rdlem dle
pedpokld, e nebylo praktikovno hnojen. Historick a etnografick data naznauj, e

extenzivn zemdlstv je spojeno se ztrtou hnoje z dvod transhumace, praktiky spojen

s pastevectvm ve velkm rozsahu (Halstead 1987, 1989b). Metrick data tkajc se dobytka
a prasat ze starho a stednho neolitu vak zejm svd o pastevectv v malm rozsahu, kdy
jsou zvata drena blzko osdlen (srov. Halstead 1996); zatmco extenzivn pastevectv by
vystilo v pravideln ken a strn rozdl mezi divokm a domcm zvectvem,
domestikovan dobytek a prasata zstvaj bhem tohoto obdob zeteln men ne jejich
divoc protjci (Benecke 1994a:

48-55;

Dhle 1997; Lning 2000:

105).

Je

nepravdpodobn, e by takovto drobn chov hospodskch zvat nijak nesouvisel s ornm

obdlvnm (Halstead 1987, 1989a, 2000).
Extenzivn obdlvn rdlem v pozdnm neolitu
Obdlvn pomoc rdla taenho voly je iroce pedpokldno pro pozdn neolit na zklad
vskytu stop po rdle, artefaktulnch doklad rdel a zvecho tahu (nap. pozstatky
zpahu, kolov vozy; figurln doklady) a rozlinch forem osteologickch doklad
spojench s vyuitm dobytho tahu (vydrovn dosplch zvat, doklady kastrace, pohby
dobytka, patologie spojen s tahem) v rznch stech Evropy od tvrtho tiscilet BC
(Sherratt 1981, 1997; Niesiolowska-Sreniowska 1994, Tegtmeier 1993). Na zklad
mezikulturnho vztahu mezi orebnm obdlvnm a spoleenskou stratifikac (Goody 1976)
byl vznik obdlvn rdlem taenho voly spojovn se vzrstajc spoleenskou komplexitou
(Gilman 1981; Sherrratt 1981; Bogucki 1993).
Nejstar iroce pijman vyuit rdla je v obdob KNP a shoduje se s posunem osdlen
z okraj dol a dle do interfluviln zny (Kruk 1980: 28-9, 1988; Sherratt 1981; Bogucki
1988: 175-7, 1993, 1999: 227-30; Milisauskas a Kruk 1989a). Ve skutenosti nkte autoi
pedpokldaj, e by obdlvn spraovch vrchovin vyadovalo rdlo (Bogucki 1988: 1767; Howell 1989); Bogucki (1988:176-7) tak tvrd, e obdlvn rdlem osvobodilo [pozdn
neolitick] domcnosti z jejich zvislosti na energeticky subvencovanch nivnch prostedch
a umonilo osdlen interfluvi. Obdlvn rdlem je obecn pedpokldno takt pro
nsledn bdensk osdlen interfluvilnch oblast (Sherratt 1981, 1997; Kruk 1988,
Milisauskas a Kruk 1989a, Lning 2000: 189). Lokalita Bronocice poskytla mon doklady
zvecho tahu datovan do cca 3900-2600 BC osteologick doklady pro pevahu dosplho
dobytka (vetn vol), ndobu zdobenou motivem vozu a jdro rohu s otiskem provazu,
mon zpsobenho zpahem se zvry, e pro obdlvn bylo pouvan rdlo taen
voly (Milisauskas a Kruk 1991, 1993).

Neexistuj dn archeobotanick soubory plevele pro lokality pozdnho neolitu na spraovm

psu, kter by byly interpretovny jako doklady extenzivnho obdlvn rdlem. Obdlvn
rdlem vak bylo spojeno s vymi rovnmi bylin a trav v pylovm spektru pozdnho
neolitu v Porn, ve srovnn se starmi obdobmi. Kalis a Meurers-Balke (1997)
argumentuj, e tento doklad ukazuje na psoben obdlvn rdlem, kter umonilo
vznamn nrst rozsahu obdlvanch ploch.
Bogucki (1993, 1999: 227-30) nedvno argumentoval, e zvec tah spojen s obdlvnm
rdlem zpsobil revoluci produkce domcnosti pozdnho neolitu: obdlvan plocha mohla
bt zvena, a tak vyvila ni plon vnosy spojen s obdlvnm rdlem, a zemdlsk
rodiny by tak byly osvobozeny od pekek prce orby a transportu. Bogucki (1993) cituje
data o hospodaen domcnost v zpadn Africe a Etiopii, kter naznauj, e obdlvn
pluhem taenho voly je a ptkrt rychlej ne obdlvn bez nho. Dle tvrd, e nerovn
pstup k pluhu taenho voly v pozdnm neolitu podporoval zvisl vztahy mezi
domcnostmi; tato diferenciace, podpoen obchodem s exotickmi materily a pohebnm
ceremonialismem, vystila ve vraznou nerovnost (Bogucki 1993, 1999: 27-30).
Problm s touto argumentac je, e sklize pedstavuje dal pekku prce: etnografick
data naznauj, e sklizov kapacita zemdlsk rodiny se st shoduje s bnou plochou,
kter me bt obdlvan voly (Halstead 1995). Tud pokud by se obdlvan plocha
zdvojnsobila, jak navrhuje Bogucki, ke sklizni by byla poteba pracovn sla mimo
domcnost. Poteba mobilizovat pracovn slu vn domcnost by pro zmnu vyadovalo
pravu modelu zemdlsk produkce domcnosti, kter sm Bogucki (1993, 1999: 211-18)
aplikuje na pozdn neolit. Velk zemdlsk rodiny s nkolika dosplmi by mohly bt
schopn sklidit extenzivn voly oran pole, ale velk poet strvnk by zrove vedl ke
spoteb nadbytku rody (Halstead 1995).
Akoli pluh taen voly me do urit mry vytlait lidskou prci, extenzivn obdlvn
se specializovanmi voly je obecn spojeno s velkmi statky produkujcmi pro trh a nikoli
s domcm hospodstvm (Halstead 1995). Je to proto, e udrovn specializovanch vol
thnouc pluh je drah (nap. vysok poadavky na krmivo) (Barker 1985: 258; Halstead
1995). Akoli by orba rdlem mohla bt prestin v pozdnm neolitu snad dokonce
ritulnho vznamu (srov. Rowley-Conwy 1987) neznamen to, e byla nezbytn pouvna
k udrovn rozshlho extenzivnho zemdlstv. Dal monost, kterou Bogucki nezvauje,
je, e orebnmi zvaty pozdnho neolitu byli relativn nespecializovan voli i dokonce krvy,
co by umonilo ni vklad lidsk prce za jednotku obdlvan plochy bez kvantitativnho
skoku v rozsahu domcho hospodstv. Halstead (1995) k, e kvalita a rychlost orby

s nespecializovanm voly (nap. voly pouvanmi jak pro transport, tak pro orbu) nebo
krvami je mnohem ni ne se specializovanmi voly. Navc, sdlen nebo pjovn
orebnch vol, co Bogucki obhajuje jako mechanismus spoleensk diferenciace, by tak
omezovalo obdlvanou plochu (Halstead 1995; Forbes 200b).
Pohby dobytka v pozdnm neolitu (cca 3500-2200 BC) ve stedovchodn Evrop byly
citovny jako doklad zvecho tahu pro orbu a kolov transport (Sherratt 1981; Benecke
1994a: 100, 1994b: 147). Ze esti pohb pr dobytka, u kterch bylo ureno pohlav, se
pouze jeden skld ze dvou vol; zbvajc pry zahrnuj dv krvy a rzn kombinace krav,
bk a vol (Pollex 1999). Z pti jednotlivch pohb dobytka se znmm pohlavm byly ti
sami, nebo pli mlad na taen vozu (Polex 1999). Tyto hroby zcela zejm neodpovdaj
specializovanm tmm vol, kter jsou asto pedpokldny pro orbu v pozdnm neolitu.
Akoli me bt argumentovno, e orebn voli byli pli drahocenn k obtovn (Sherratt
1981), alternativn interpretac je, e pohby dobytka ve skutenosti neodrej revolun
posun smrem k extenzivnmu obdlvn rdlem v pozdnm neolitu.
Kombinace archeobotanickch, archeozoologickch, artefaktulnch a paleoekologickch
doklad byla pouita k navren relativn extenzivnho obdlvn s rdlem taenm zvaty
bhem osdlen kultury Horgen a kultury se rovou keramikou (cca 3200-2400 BC) na
lokalitch curyskho jezera. Jak bylo zmnno v kapitole 1, osteologick data pro dobytek
v horgenskch rovnch jezera Curych naznauj, e krvy a bci byly udrovny pro tah, co
se shoduje s nejstarmi doklady v regionu pro kolov transport a zpah; v rovnch kultury
se rovou keramikou je zven doklad kastrace bk a tud i volskho tahu (HsterPlogmann a Schibler 1997). Archeobotanick data (ze zamokench a zuhelnatlch nlez)
z hergensko-rovho osdlen pobe Curyskho a Bielskho jezera naznauj hust
ptomnost obilovin oproti starm obdobm (naznaen poklesem letnch jednoletch rostlin)
a tm mon potek plonho set, krtkch pestvek pasteveckch hor (naznaen
vzestupem pastvinnch rostlin odolnch proti polapn) a zesilujcch podmnek relativn
nzk rodnosti (naznaen ptomnost plevel odolnch proti stresu jako je pryec drobn
Euphorbia exigua L.) (Jacomet et al. 1989: 155; Brombacher 1995, 1997; Brombacher a
Jacomet 1997; Schibler a Jacomet 1999). Pylov doklady z tohoto obdob ukazuj vzestup
pastvinnch druh (Brombacher a Jacomet 1997). Z hlediska artefaktulnch doklad vznik
novho typu acho noe v horgenskm obdob me odret novou sklzec techniku
pizpsobenou na hustji vyrostl plodiny vyset plonm zpsobem (Schlichtherle 1992).
Prvn doklad zpahu a kolovch voz se objevuje v horgenskm obdob a nstroje spojen
s runm pstovnm (Hacken, Frchenstcke) chybj z rovn pobenho osdlen kulturou

rov keramiky (Brombacher a Jacomet 1997, Schibler a Jacomet 1999). Slouenm vech
tchto doklad Schibler a Jacomet (1999) navrhuj pro fze horgensk a rov kultury
systm obdlvn rdlem s pasteveckmi krtkmi horovmi peruenmi (FeldGraswirtschaft), kdy zven dostupnost pastvy umonila rozvoj zvecho chovu.
Obdlvn pomoc rdla taenho krvou nebo bkem, jak je odvozeno z horgenskho
obdob, by pedstavovalo ni vklad lidsk prce na jednotku plochy ne run obdlvn,
ale, jak bylo uvedeno, nezvilo by vrazn celkovou plochu, kterou by zemdlsk rodina
mohla potenciln obdlvat. S vce voly v obdob rov keramiky se mohla zvit rychlost
orby, akoli je diskutabiln, zda byl vyuit pln potencil specializovanch orebnch vol
k obdlvn mnohem vtch ploch, ne by mohlo bt zpracovno run nebo rdlem
taenm krvou. Obdlvn rdlem v obdob kultur Horgen a se rovou keramikou mohlo
bt relativn extenzivn, s nzkmi vklady lidsk prce a vnosy z plon jednotky ve
srovnn se starmi fzemi, ale tvrzen, e to pedstavuje revoluci (Bogucki 1993, 1999:
227-30) v produktivit domcnosti je oteveno pochybnostem.
Zatmco datum cca 3000 BC (tj. v obdob Horgen) bylo citovno pro potek obdlvn
rdlem v pedh Alp (Schlichtherle 1992: Obrzek 18), archeobotanick doklady plevele ze
zpadnho vcarska byly interpretovny ve smyslu neptomnosti rdla ped dobou
bronzovou. Lundstrm-Baudais (1984) srovnala soubory plevel ze zamokenho prosted
z lokalit obdob neolitu (Brise-Lames cca 2800 BC) a pozdn doby bronzov (Auvernier
Nord cca 800 BC) umstnch 200 m od sebe na pobe Neuchtelskho jezera v zpadnm
vcarsku.

Soubory

plevel

z obou

lokalit

obsahovaly

druhy

Chenopodietea

(koenovch/dkovch plevel a ruderlnch rostlin), ale plevelov flra pozdn doby

bronzov tak zahrnovala druhy typick pro zimn obiloviny, stejn jako nkolik druh
naznaujcch relativn nzkou rodnost. Lunstrm-Baudais (1984: 172) navrhuje, e tento
kontrast me odret zaveden novch zemdlskch technik jako je zimn setba a uvn
pluhu, a spojuje tuto zmnu s dleitost penice paldy (obecn povaovanou za plodinu
vysvanou v zim) v dob bronzov.
Zvrem lze shrnout, e doklady obdlvn rdlem v pozdnm neolitu byly interpretovny
v radikln odlinch pohledech jako rozshl vvoj s revolunm spoleenskm a
zemdlskm dopadem (Sherratt 1981; Bogucki 1993) a jako inovace omezenho vznamu,
pedpokldajc, e tan zvata nebyla iroce vyuvna (Halstead 1995). Akoli
artefaktuln doklady pro rdlo v pozdnm neolitu jasn odrej urit povdom o jeho
vyuit a potencilu, vskyt tohoto dokladu neme bt povaovn za odraz rozshl zmny
zemdlsk praxe. Navc, pokud byla urit forma obdlvn rdlem taenho zvaty

praktikovna s krvami, bky nebo nespecializovanmi voly, nevedlo by to k vznamnmu

naven obdlvan plochy ve srovnn s tou, kter by mohla bt obdlvna run.
Nivn zemdlstv
Pokud jde o pomr lidsk prce na jednotku plochy, run obdlvn je ve sv podstat
mnohem intenzivnj ne obdlvn rdlem taenho zvetem. Do tto mry, run
obdlvn parcel, dokonce, i kdy nejsou aplikovny dal intenzivn vklady prce jako
okopvn a hnojen, me bt charakterizovno jako intenzivnj ne obdlvn rdlem.
Vtina autor popisujcch asn run obdlvn pedpokldaj, e nebylo aplikovno dn
dal intenzivn hospodaen. Nejucelenj model tohoto typu je nivn zemdlstv.
Nivn zemdlstv ve starm a stednm neolitu
Tento model byl navren Krukem (1973) a je zaloen na datech z jinho Polska. Ve
zkouman oblasti byly lokality LnK umisovny na nich svazch nho dol, kde jsou
hlubok aluviln pdy obohacovny zplavami a koluvii. Kruk (1973) navrhl, e mal
parcely na spodcch a okrajch dol byly souvisle obdlvny bez hnojen, akoli plodiny,
kter si na tchto parcelch pedstavoval, byly zeleninov (nap. koenov/listovit plodiny
nedoloen archeobotanicky) spe ne obiloviny. Nsledn Kruk (1980: 51-2, 63) navrhl, e
obiloviny byly tak pstovny v tchto zahradnickch parcelch, ale uinil rozdl mezi
obilovinami na jedn stran a lutninami a zeleninou na stran druh. Druh uveden
vyadovaly tm individuln pi a byly tak mnohem tsnji spojen se zahradnickmi
metodami. V pozdj publikaci Kruk (1988) navrhl, e obiloviny byly pstovny v such
zalesnnch oblastech a zahradnick rostliny (pravdpodobn lutniny a koenov/listovit
plodiny) na vlhkch pdch spodk dol, i kdy v dal prci je obnoven nvrh pstovn
obilovin na dnech dol bhem obdob nzk vodn hladiny (Milisauskas a Kruk 1989a:
410). Kruk (1988) tak pedstavil mylenku lesnch hor jako reakci na vsledn zamoen
plevelem a degradaci pdy na obdlvanch parcelch, m zdraznil nedostatek hnojen a
plet ve svm modelu zemdlstv. Nakonec Kruk (1973, 1980: 50-4, 1988) navrhl, e zde
byla kontinuita nivnho zemdlstv od LnK do lengyelskho obdob (star a stedn neolit),
ale s monm vzestupem sthovavho zemdlstv v interfluvilnch oblastech bhem
lengyelskho obdob.
Aspekty Krukova modelu nivnho zemdlstv naly oporu v archeobotanickch a
palynologickch studich na lokalitch Pleszw a Mogila 62 v dol Visly nedaleko Krakova
v jinm Polsku. Gluza (1983) studovala bohat vzorek zuhelnatlch pozstatk plodin a

plevel z jmy lengyelskho obdob z Mogila 62 a usoudila, e obiloviny byly vysvny na

jae, nebo se v souboru vyskytovalo mnostv druh plevel klcch na jae. Zvry o jarn
setb jsou v souladu s Krukovm modelem, jeliko obiloviny pstovan na dnech dol by
byly vysvny na jae, aby se vyhnuly zplavm na pelomu zimy a jara (Milisauskas a Kruk
1989a; Wasylikowa 1989). Na zklad hodnot ekologickch indiktor (nap. Ellenbergovy
hodnoty) pro plevele z Mogila 62 vak nebyl nalezen dn dal doklad pro zemdlstv na
dnech dol (Gluza 1983; Wasylikowa et al. 1985; Wasylikowa 1989). Na druhou stranu, pyly
obilovin a makroskopick pozstatky dvouzrnky a jednozrnky ze zamokenho prosted
raelinou zaplnnho zaniklho koryta eky pod lokalitou Pleszw byly interpretovny jako
doklad loklnho pstovn obilovin na dn dol bhem lengyelskho obdob (Wasylikowa et
al. 1985; Godlowska et al. 1987; Wasylikova 1989). Stoj za zmnku, e Wasylikowa (1989)
zmiuje jamkovou setbu a plet jako mon aspekt pstovn a tm se zd podporuje
intenzivnj model pstovn ne je ten Krukv; neuvd vak dn pm archeobotanick
doklady takovto innosti.
Krukv model nivnho zemdlstv byl rozpracovn Sherrattem (1980, 1981, 1997), kter
argumentuje, e drobn zahradnien pizpsoben aluvilnm podmnkm na bezch jezer a
ek a v blzkosti pramen tj. obohacovan vysokmi spodnmi vodami a zplavami
charakterizovalo asn pstovn plodin od Pednho Vchodu po stedn Evropu.