adrest:

stedn vbor KS

odeslatel:
JUDr. Tom Sokol
mstsk prokurtor pro zem hlavnho msta Prahy

Ven pnov,
povauji za potebn Vm sdlit, e ponaje 1. 5. 1990 bude veker politick innost Va
strany na zem hl. m. Prahy posuzovna z hlediska monho naplnn skutkov podstaty tr.
inu podpory a propagace faismu a podobnho hnut ve smyslu 260 odst. 1, pp. 2 tr. zk.
S ohledem na dobu, po jakou Vae strana byla sousti politickho spektra tto zem, mon
tento postup vzbud urit pochybnosti i nejasnosti. Pro posouzen z hlediska trestnho prva
vak otzka dlky trvn uritho stavu nen podstatn. Dleit je, zda-li innost KS mohla
bt naplnna skutkov podstata tr. inu podle 260 tr. zk., kter stih toho, Kdo podporuje
nebo propaguje faismus nebo podobn jin hnut, kter smuje k potlaovn prv a svobod
pracujcho lidu nebo kter hls nrodnostn, rasovou nebo nboenskou z... .
Toto ustanoven chrn spolenost jednak proti en faistickch i nacistickch hnut v
jejich zkladn podob, jednak proti hnutm podobnm. Pro tuto podobnost jsou vymezena
urit kritria, viz nap. Koment k tr. zkonu, Panorama 1980, str. 773 a 774. V souvislosti
s faistickm hnutm je zde za typick projev povaovno mimo jin znien vech
demokratickch prv, dle, e ... hlavn politickou metodou je teror a sociln
demagogie. Nsledn tedy pjde o posouzen, nakolik se tyto faktory projevily v ideologii
Vaeho hnut, resp. ve faktickm jednn Va strany v uplynulm obdob. Vzhledem k tomu,
e v rmci tzv. vchodn Evropy se Vae ideologie i jej konkrtn aplikace projevovala
prakticky stejn, bude pihleno i k tomuto kontextu. V vahu budou vzaty i faktick projevy
politick innosti NSDAP.
Pedevm je teba konstatovat, e komunistick hnuti ve sv podstat je orientovno na
nsiln uchopen moci. Atypinost tohoto hnut pak spov v tom, e se nepovauje za jednu
z politickch stran uritho systmu, stranu, kter me politickou moc v rmci volebnho
boje zskat, ale tak ztratit. Uvauj pouze o prvn fzi, uchopen moci, a to dokonce mimo
bn demokratick rmec nsilm. Tm podle jejich ideologie koni obdob buroazn
demokracie a nastupuje nim neomezen vlda lidu, ovem reprezentovanho komunistickou
stranou.
Pokud jde o zpsob zskn moci a vztah k opozici, je komunistick ideologie zcela
jednoznan. Nsil jako nezbytn prostedek, stejn jako likvidace doposud vldnouc tdy a
rozbit dosavadnch struktur. Nap. Leninv Stt a revoluce nen nim jinm ne apotezou
nsil. Tedy lo o hnut programov nsiln, vdom usilujc o rozbit stvajcch podk a
zejmna nepipoutjc monost jin cesty. Tedy teror a likvidace demokratickho prva
zvolit v budoucnu jinou alternativu. Podobnost s nacistickou ideologi je zde vce ne zejm.

Krvav zpsob, jakm byly tyto ideje realizovny v Rusku, vetn dnes ji oficiln
piznvanch destek milin obti, snad nepotebuje komente.
V SR politiku nsilnho pevzet moci a jeho dsledk poprv veejn proklamoval Klement
Gottwald ve svm prvm parlamentnm projevu, v nm svm politickm protivnkm
vyhrooval fyzickou likvidaci po ruskm vzoru. Po roce 1948 tento slib beze zbytku splnil.
Fyzick likvidace i dlouholet internace odprc a zejmna rozsah tch, kte jsou do tto
kategorie zaazeni, je u komunist i nacist prakticky stejn.
Je teba poukzat na dal velmi dleit aspekt komunistick ideologie. Z hlediska postupu
revoluce rozeznv prakticky dv etapy. Etapu dobvn a dobyt moci a etapu faktick
realizace tto moci. Prv tato druh etapa byla a do urit mry snad dosud je pitaliv. Zde
jsou slibovny znan sociln jistoty, veobecn rovnost, odstrann zbytenho ednictva,
nrst ivotni rovn apod., ovem ve velice nekonkrtn. To, e jde o sociln utopii, kter v
praxi neme existovat, bylo bohuel nutno se pesvdit a v praxi. Pekkou mimo jin je
prv realizace prv etapy, toti rozbit dosavadnch struktur a nastolen v podstat totalitnho
systmu, kter pes vechnu nedokonalost demokracie je krokem zpt. Nesporn vak je, e
prv slibem tohoto nerelnho blahobytu, touto sociln demagogi, komunist zskali adu
pznivc. V naem stt jim pak tato situace otevela pstup k vysokm vldnm funkcm,
kterch v roce 1948 zneuili k pui, jm se definitivn dostali k moci. Analogie s postupem
NSDAP je tm pln vetn nadenho ohlasu zfanatizovan sti obyvatelstva. Nsledn
obdob je snad dostaten znmo.
Zde je teba pouze podotknout, e po prvn vln teroru a nsil dolo k uritmu zmrnn
forem represe. To vak nesvd o dn podstatn zmn ideologie, pouze se intenzita
potlaovacch akc pizpsobila intenzit odporu. Ve sv podstat se vak na pstupu
komunist k opozici nic nezmnilo, co za uplynulch tyicet let dokumentovali celou adou
vojenskch agres i vnitrosttnch akc, pi nich se policejn represe vhodn doplovala s
administrativn. Ani v tomto se srovnvan ideologie nijak neli.
Krom cel ady drobnch vhrad vi uvedenmu prvnmu nzoru lze oekvat nkolik
zsadnch: jednak poukaz na pozitiva, kter tto zemi vlda komunist pinesla, dle nmitku
nesrovnatelnosti komunismu a nacismu vzhledem k hrzm druh svtov vlky, nmitku, e
v KS, resp. v celm komunistickm hnut dolo k pozitivnmu perodu a konen poukaz na
poruovn demokratickch princip tm, e KS je fakticky vyluovna z politickho ivota.
tyicet let vldy komunist v naem stt nesporn pineslo urit pozitiva, ovem za cenu
stralivch a zcela neadekvtnch obti. Navc je m dle tm zejmj, e tato vlda uinila
pro n stt naprost minimum toho, co fakticky uinit mohla, a vtinu naeho nrodnho
produktu nesmysln promrhala a v horm ppad rozkradla. V rmci srovnvn je teba
konstatovat, e i NSDAP po pevzet moci realizovala urit pozitivn sociln program a
alespo zpotku investovala do veejn vybavenosti. To vak ani v jednom z porovnvanch
ppad neme bt omluvou pro celkovou bilanci, kter je hrzn. Na rozdl od komunist
NSDAP ostentativnji prosazovala svtovldnou ideologii a teorii o nadazenosti nmeck

rasy. To ve svch dsledcch vedlo k svtovmu konfliktu. Komunist se naproti tomu

dslednji vnovali vyvraovn vlastnho obyvatelstva, piem ztrty jdou v obou
ppadech do destek milin, take jsou srovnateln. Navc i komunist se svmi
svtovldnmi tendencemi netajili a pod roukou tzv. vvozu revoluce mnohdy oteven
riskovali rozpoutn dal svtov vlky. e se nevyhbali loklnm agresm i konfliktm, je
v tomto stte dostaten znmo i z vlastn historie.
Ani poukaz na vnitn perod Va strany neme obstt. Pedevm je otzka, nakolik se
strana s takovouto krvavou histori vbec me perodit. I kdyby snad ano, st lze za perod
povaovat nkolik vgnch hesel o jin orientaci a vylouen nkolika destek len, kte za
vechno mli bt odpovdni. Zstv pedevm stejn marx-leninsk ideologie, o ni bylo
hovoeno ve. Zstvaj ale i vichni ti, kte nejmn na rovni kraj a okres realizovali
velmi iniciativn potlaovatelskou roli KS. Zstv mimo jin i Vasil Mohorita, kter spolu
s jinmi pslunky StB fyzicky napadal pokojn nvtvnky plesu jenom proto, e podepsali
Chartu 77, a jet litoval, e nebylo zasaeno s vt brutalitou. Lze dvodn oekvat, e
Vae strana disponuje tisci jemu podobnch. Obtn lze vit politick stran, kter dosud
odmt zveejnit cokoliv ze svch archv vetn svho dlouholetho spojen s StB. Zcela
vyloueno pak je dvovat politick stran, jejmi leny jsou dosud ti, kte se v noci z 21.
na 22. 11. 1989 pokusili zmnit prbh udlost pomoc Lidovch milici, tedy opt oblbenm
nsilm.
Demokracie vytv urit prostor, v tm jednotliv politick sly manvruj. K nkterm
manvrm lze snad mt i vhrady, ale nic vc, nebo to je podstatou pluralitnho systmu.
Pokud ovem nkter politick strana chce tohoto prostoru zneut k zskni moci, aby
nsledn cel tento systm likvidovala, pak na demokracii pouze parazituje, ale nepispv k
jejmu prohlouben. Ocit se tak mimo tuto demokracii, ale i mimo zkon. Vae strana ji
tento postup jednou pedvedla a nic nenasvduje tomu, e by podstatnji zmnila strategii.
Nelze samozejm z politickho ivota vylouit stranu levicovho charakteru, i kdyby jako
Vy, hlsala sociln utopi. Nesm vak jt o stranu usilujc o nsilnou zmnu pomr, teror a
rozbit demokracie, tedy mus jt o stranu se zcela odlinou ideologii, ne je Vae. Lze
samozejm pipustit konstantn nmitku komunist, e demokracie je nedokonal, ovem na
druh stran je stle to nejdokonalej, co jsme v souasn dob schopni realizovat. Proto je
nutno se tedy brnit proti tm, u nich je dno minimln dvodn podezen, e chtj
demokracii likvidovat.
Tato posledn vaha byla ji nad rmec tmatu, nebo, jak vyplv z ve uvedenho, Vae
strana je co do ideologie 1 faktickch projev stranou zamenou k potlaovn prv a svobod
pracujcho lidu, by by proklamovala opak. Z toho dvodu me bt vi tm, kte budou
tuto stranu i jej ideologii propagovat, postupovno ve smyslu citovanho ustanoven,
piem pro postih pichz v vahu i 261 tr. zk. sthajc projevy sympati k faismu
podobnmu hnut.
Toto stanovisko bude pedno dennmu tisku, avak souasn zdvoile dm, abyste s nm i
Vy seznmili sv leny. Dle je informujte, e nen dvod kohokoliv postihovat pro samotn

lenstv v KS prv vzhledem k siln demagogick ideologii a z toho plynoucmu

nedostatku subjektivn strnky tr. inu. K objasnn tto prav podstaty Va ideologie i
vyeen vech administrativnch zleitost souvisejcch s likvidac Va expozitury na zem
hl. m. Prahy byla stanovena lhta do 30. 4. 1990 vetn.
Lituji, e Vm nemohu podat lep zprvu, a jsem s pozdravem
JUDr. Tom Sokol