Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

een loh 1. ronku Fyzikln online

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.1 . . . falen kostka

Mme obyejnou devnou homogenn kostku o stran a = 2 cm. Pak pijde podvodnk falen
Ale a upiluje d = 0,5 mm tlustou vrstvu z jedn strany a pak ji nahrad stejn tlustm olovnm pltkem. Nsledn vechno umlecky zamaskuje nehmotnm, nekonen tenkm, dokonale
neprhlednm ntrem. O jakou vzdlenost se posune tit z jeho pvodn polohy? Hustota
jasanovho deva, ze kterho je kostka vyrobena, je % = 600 kgm3 a hustota olova je %Pb =
= 11 300 kgm3 .
Karel radi olovo.
Hmotnos drevenej asti (po Aleovej prave) je
md = a2 (a d)% ,
hmotnos olovenej
mPb = a2 d%Pb .
aisko sa posva len v smere osi kolmej na najvie plochy (s dve) olovenej asti. Pvodn
sradnica aiska v tomto smere je a/2. Tieto sradnice oznaujme x. Po prave m aisko
drevenej asti zmenen sradnicu rovn
xd =

ad
2

a aisko olovenej asti sradnicu

xPb = a

d
.
2

Pre vsledn sradnicu aiska plat

xvys =

%(a d)2 + %Pb d(2a d)

md xd + mPb xPb
.
=
md + mPb
2(%(a d) + %Pb d)

Teda posun je
xvys

a
%Pb %
= d(a d)
= 3,0 mm .
2
2(%(a d) + %Pb d)
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha FoL.2 . . . kbelk

Mjme uzavenou vlcovou ndobu nachzejc se v beztnm stavu s polomrem podstavy 50 cm a vkou 1 m, kter je do jedn tvrtiny naplnna kapalinou o hustot 1 054 kgm3 .
Ndobu roztome okolo sv osy hlovou rychlost 4 rads1 . Dky vnitnmu ten se za chvli
se stejnou hlovou rychlost zane otet i kapalina uvznen v ndob. Kolik m2 bude mt
povrch hladiny?
Bda se toil.
Najprv kadho zrejme napadne klasick obrzok aju, ktor pri miean lyikou vytvra
v strede vr. Tu si vak treba dva pozor, kee sksenos sa vzahuje na aj v gravitanom
poli Zeme. Tam sa vyvauje gravitan a odstrediv sila, teda vznik v idelnom prpade rotan
paraboloid.
Tu je vak, v sstave spojenej s valcom, psob len jedna sila, a to t odstrediv. T tla
vodu o najalej od osi otania, a najvhodnejie rozmiestnenie nastane vtedy, ke sa voda
2

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

rovnomerne rozmiestni po plti valca. Nech je polomer ndoby rovn R a polomer valcovej
vzduchovej bubliny, ktor sa vytvor v strede, rovn r. Vku valca ozname h. Objem vody,
rovn tvrtine objemu valca, mus osta zachovan, teda

Vv = R2 r2 h =

1 2
R h ,
4

z oho vyjadrme polomer bubliny ako

r=

3
R.
2

Povrch, styn plocha tekutiny a ndoby, je tvoren plom valca s polomerom r a vkou h

S = 2rh = 3 Rh 2,72 m2 .
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

loha FoL.3 . . . klopen zatka

Auto projd klopenou zatkou o polomru R = 100 m, kter svr s vodorovnm smrem
hel = 20 . Koecient smykovho ten mezi vozovkou a pneumatikami je 0,7. Jakou maximln rychlost me auto jet, aby nedostalo smyk a nevyjelo ze zatky? Potejte s thovm
zrychlenm g = 9,81 ms2 .
Z Pikoova seitku.
Na auto pohybujce sa po krunici s polomerom R rovnomernou rchlosou v psob odstrediv
sila, ktor sa prejav odstredivm zrchlenm
ao =

v2
.
R

Toto zrchlenie je m vodorovn smer a meme ho rozdeli na set zloky rovnobenej s cestou
aor = ao cos
a zloky kolmej na cestu
aok = ao sin .
Zrove na auto psob zvislo nadol tiaov zrchlenie rozdelen na rovnoben zloku
gr = g sin
a kolm zloku
gk = g cos .
Zloky tchto zrchlen kolm na cestu sa staj, zatiao zloky rovnoben s cestou sa odtaj. Kee hadme maximlnu rchlos, tak predpokladme, e aor > gr , teda e odstrediv
sila vytla auto von zo zatky silnejie ne ho tia vahuje nasp a rozdiel mus by kompenzovan silou trecou.
Rozdiel zrchlen rovnobench s vozovkou ar = aor gr m by teda rovn maximlnemu
bytku zrchlenia, ktor doke spsobi trecia sila. Tento bytok je rovn
at = f (aok + gk ) .
3

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Teda dosadzujeme
ar = at ,
aor gr = f (aok + gk ) ,
ao cos g sin = f (ao sin + g cos ) ,
v2
f
cos g sin =
R
R

Teda
|v| =

gR

v2
sin + gR cos
R

sin + f cos
37,4 m/s .
cos f sin
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha FoL.4 . . . momentk

Spotte moment setrvanosti devn desky, kterou vidte na obrzku, kolem osy O. Deska

R/2
O
Obr. 1: K zadn lohy 4
m plonou hustotu = 4 kgm2 a vnj polomr R = 0,8 m. Vsledek uvete na ti platn
cifry.
Karel a moment.
Zaneme s jednoduchm poznatkom, toti e moment zotrvanosti kruhu s hmotnosou m

a polomerom r okolo osi prechdzajcej osou rotanej symetrie je

1
r2 .
J = m
2
Ak je moment zotrvanosti polovice tohoto kruhu, okolo tej istej osi? Bude to polovica mo pretoe moment zotrvanosti je denovan ako set cez vetky hmotn
mentu zotrvanosti J,
body. Ak by sme ale do tohoto vzorca dosadili skuton hmotnos polkruhu m
1/2 = m/2,

dostaneme op vzah
1
1/2 r2 .
J1/2 = m
2
Moment zotrvanosti telesa na obrzku bude jednoducho set takho polkruhu s polomerom R
a plonou hustotou a polkruhu s polomerom R/2 a plonou hustotou . Skutone takto
vznikne tvar na obrzku, pretoe v miestach menieho polkruhu sa plon hustoty odtaj na
nulu. Ozname plon obsahy tchto polkruhov ako SV a Sm
J = JV + Jm =

1
1
SV R2 + ()Sm
2
2
4

( )2
R
2

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Po dosaden obsahov ako polovc kruhov dostaneme

J=

1
R2
2

( )2 )

1 2 1
R
R
2
2
2

1
4

15
R4 1,21 kgm2 .
64
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

loha FoL.5 . . . laserov

Svtme He-Ne laserem skrz kdinku naplnnou koloidnm roztokem cukru. Jakou vlnovou dlku
bude mt svtlo vystupujc z kdinky (v nanometrech na ti platn cifry)?
Piko laseroval.
Vlnov dka svetla sa nebude meni. Svetlo sa bude len rozptyova. Vlnov dka He-Ne lasera
vo vkuu je pribline 632,991 nm a vo vzduchu 632,816 nm.
Jakub Kock
jakub@fykos.cz

loha FoL.6 . . . kondky

Urete napt ve voltech na kondenztoru C.
Dominika s obvodem.
15 V

20 V

30 V

Obr. 2: Obrzek k zadn 6

V obvodu nalezneme smyku, na kter le pouze prostedn zdroj a kondenztor C. Pak je

jasn, e na nm bude napt toho zdroje tedy 20 V.
Dominika Kalasov
dominika@fykos.cz

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.7 . . . uheln Slunce

Jak nejdle by mohlo Slunce zit, pokud by bylo koul hocho uhlku? Pedpokldejme, e
tato koule spolen s kyslkovou atmosfrou m hmotnost stejnou jako Slunce dnes, tj. MS =
= 1,99 1030 kg, a e po celou dobu hoen bude vydvat konstantn vkon do celho prostoru
odpovdajcho dnen solrn konstant k = 1 370 Wm2 (ziv vkon dopadajc na metr
tveren plochy (s normlovm vektorem smujcm na Slunce) ve vzdlenosti 1 AU od Slunce).
Uvolnn standardn sluovac energie oxidu uhliitho je HCO2 = 394 kJmol1 . Vsledek
uvete ve dnech.
Karel se opaloval.
Najprv si urme celkov vkon vyiaren Slnkom zo solrnej kontanty a celkovej plochy gule
s polomerom r = 1 AU ako
P = 4r2 k .
Ak chceme maximlny as, musme spotrebova o najvie mnostvo zmesi uhlk:kyslk a najlepie ekvimolrne (pomer 1 mol uhlka na 1 mol kyslka). Hmotnos jednho mlu zmesi predstavuje mlov hmotnos oxidu uhliitho (MCO2 = 0,04401 kgmol1 ). Ltkov mnostvo horiacej zmesi na Slnku je
MS
n=
.
MCO2
Energia, ktor sa z nej d zska je
E = HCO2 n .
as, ako dlho me Slnko svieti s danm vkonom, potom je
t=

E
HCO2 MS
=
535 000 d .
P
4r2 k MCO2
Jakub Kock
jakub@fykos.cz

loha FoL.8 . . . to to pl!

Uvaujme tenkou sklennou (index lomu skla berte n = 1,5) dvojvypuklou spojnou oku
s polomry kivosti r = 150 cm, na ni dopad rovnobn svazek paprsk. Ve vzdlenosti x =
= 4 m od oky se nachz stntko. O jakou vzdlenost jej musme posunout, chceme-li, aby
na nj dopadal polovin svteln vkon? Odrazivost stntka neuvaujte a pouijte paraxiln
aproximaci.
Polemika nad koup opalovacho krmu v podn Nryho.
Pro lep pedstavu poslou obrzek 4. Nejprve si spoteme vzdlenost ohniska f od oky.
K tomu uijeme znmho vztahu pro vpoet optick mohutnosti tenk oky.
=

1
=
f

n2
1
n1

)(

1
1
+
r1
r2

)
,

kde n2 je index lomu skla, n1 index lomu vzduchu, jeho hodnota je vdobrm piblen 1,
a r1 = r2 = r je polomr kivosti oky. Dosazenm a drobnmi ekvivalentnmi pravami
z tto rovnice zskme f = r = 150 cm. Vdalm kroku se uke, e kad rovina rovnobn
srovinou, na n le oka, je osvtlen rovnomrn, to znamen, na kadou elementrn
osvtlenou ploku dopad stejn svteln vkon.

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

F
o

Obr. 3: Obrzek k zadn 8

Obr. 4: Geometrie oky

Nejprve ns bude zajmat zvislost hustoty zivho toku %() na hlu odklonu paprsk
od optick osy (radiometrick analogie k veliin zvan svtivost).
Zgeometrie problmu vyplv
X
.
(1)
tg =
f
Hustotu zivho toku vypoteme diferencovnm vztahu (1).1

x
=
.
cos2 ()
f
Pak u meme jednodue pst
%() =

x
f
=
.

cos2 ()

Co je informace o tom, jak zivost vychz z ohniska v rznch smrech.

1

Ve skutenosti x, 0, tak se uije faktu, e derivace funkce tangens je kosinus na mnus druhou.

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Dle si vak musme uvdomit, e intenzita ozen je tak nepmo mrn druh mocnin vzdlenosti osvtlovanho bodu od zdroje (za kter meme BNO2 povaovat ohnisko).
Celkov tedy pro svteln vkon dopadajc na elementrn ploku ve vzdlenosti a2 + b2 od
ohniska (b je vzdlenost ploky od optick osy, a je vzdlenost roviny, na n ploka le, od
ohniska) plat
%()
p= 2
.
a + b2
Vylo nm tedy nco, co jsme ji dvno tuili. Vechny body na rovin jsou osvtleny stejn.
A jeliko se plocha stntka nemn, je pomr celkovch vkon na stntko roven pomru svtelnch vkon na elementrn ploku. Kdy ozname poten vzdlenost stntka od oky c,
posun oky y, meme pst
(a + y)2
(c f + y)2
P1
=
=
= 2,
2
P2
a
(c f )2
z eho pmoae vychz

y = ( 2 1)(c f ) = 103 cm .

Stntko je poteba posunout asi o 103 cm smrem od oky.

Ji Nron
nahry@fykos.cz

loha FoL.9 . . . hodiny

Obrovsk hodiny, pcha imaginrnho msta Rhapa, b na baterky. Energie z tchto baterek
se pouv na pekonvn thov sly obrovskch ruiek a na jedno nabit vydr po dobu T .
Ten mete zanedbat.
Hodiny byly ale na rhapskou v moc velik, a tak se rozhodli je zmenit na polovinu
(v kadm svm rozmru). Baterku ponechali stejnou a vimli si, e hodiny funguj na jedno
nabit jinak dlouhou dobu T 0 . Vypotejte T 0 /T !
Jani akal na koniec hodiny.
To, e hmotnos ruiiek klesne na jednu osminu, je jasn. Ke sa ruika zdvihne z pol na
cel, tak sa aisko ruiky posunie o jej dku, ktor pri polovinch hodinch tie klesne na
polovicu. Spolu teda potrebujeme vkon estnskrt men, a as sa predi na T 0 = 16T .
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

loha FoL.10 . . . mission possible

Matfyzck vesmrn lo Lukas123 se rozhodla pistt na nehostinn planet, kterou se zanedlouho rozhodla opustit. Kolik nejmn asu na tento manvr potebovala, pokud na zatku
i na konci tohoto manvru byla vzhledem k planet v klidu ve vzdlenosti l = 200 km, po cel
as se nachzela v homogennm konstantnm gravitanm poli g = 10 ms2 a jej trysky byly
vyrobeny tak, aby mohly vyvjet libovoln zrychlen lodi, avak pouze proti smru psoben
gravitace?
Nry povauje za fundamentln otzku kosmologie.
2

BNO bez jmy na obecnosti.

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Za predpokladu, e na povrchu strvili nulov as (teda hne po pristt okamite odili),

chceme minimalizova as pristvania t1 a as vstupu t2 . Ich maximlne zrchlenie smerom
ku plante je g a tak pristan najrchlejie prve vtedy, ke vypn motory a vone spadn.
Mme von pd s nulovou poiatonou rchlosou, pre ktor plat
l=

gt21
,
2

z oho dostaneme
t1 =

2l
.
g

Pri vstupe je dleit podmienka, e v momente dosiahnutia vky l mus by lo v pokoji.

Poas vstupu nahor me ma lo spomalenie maximlne rovn g alebo menie, ak zapne
motory. Sta si uvedomi, e ak poas vstupu mv momente ke je v nejakej vke h < l
rchlos smerom nahor viu, ne bola jej rchlos nadol poas pristvania vo vke h, tak ak
by aj okamite vypla motory, tak by sa do vky l dostala s nenulovou rchlosou.
Take v kadom mieste vstupu me lo s maximlne tak rchlo nahor, ako ila nadol
v rovnakej vke. as t2 minimalizujeme prve ak pjde lo po celej drhe maximlnou rchlosou povolenou podmienkou nulovej rchlosti na konci. Tm ale dostvame vstup, ktor
je analogick s dopadom, teda, e zaname okamite s rchlosou rovnou gt1 (za nekonene
krtky as sme aplikovali nekonen zrchlenie) a so spomalenm g sa za as t2 = t1 dostaneme
do vky l.
Minimlny as je

8l
t1 + t2 = 2t1 =
400 s .
g
P.S.: Ak neshlaste s nekonenm zrchlenm za nulov as, tak si mete poveda, e zrchuj
strane rchlo za strane krtky as tak, aby ke vypn motory, mali tak rchlos ak mali
v rovnakej vke poas pdu. Bude im to trva o nieo dlhie, no kee mme neobmedzen
zrchlenie motorov, dokeme sa ku idelnemu stavu pribli s ubovonou presnosou.
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha FoL.11 . . . vod(n)k

Jak objem (v ml) vodku vznikne elektrolzou vodnho roztoku hydroxidu sodnho o koncentraci 32 %, pokud elektrolza probh po dobu 45 minut, za standardnho tlaku a teploty 35 C,
a amprmetr pipojen k jedn z elektrod ukazuje 95 mA?
Piko experimentoval.
Celkov nboj prejden roztokom je
Q = It .
Poet elementrnch nbojov je
Ne =

Q
.
e

Na jeden prenesen elementrny nboj pripad jeden atm vodka (H+ H0 )

Ne = NH .

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Poet molekl bivodka

NH
.
2
Zo stavovej rovnice pre plyn urme objem uvonenho vodka
NH2 =

VH2 =

NH2 kT
ItkT
=
33,6 ml .
p
2ep
Jakub Kock
jakub@fykos.cz

loha FoL.12 . . . psavka

Mjme tleso o hustot % = 500 kg/m3 tvaru polokoule o polomru podstavy R = 70 cm. Pokud
jej ponome do velk vlcov ndoby s vodou s vkou vodn hladiny h = 60 cm a podstavu
pitlame k jejmu dnu, polokoule se pisaje. Jakou silou je tlaena psavka ke dnu, kdy
zanedbme atmosferick tlak? Potejte s g = 9,81 m/s2 .
Na dovolen se Nrymu na nohu pilepila polokoule.
Abychom se vyhnuli nepjemnmu integrovn (neboli stn elementrnch tlakovch sil na
jednotliv miniaturn ploky polokoule), musme pout nsledujcho triku. Pesto, e tlakovou
slu vody psobc na polokouli spotat pmo neumme i nechceme, meme vyut zkona,
ve kterm jsou u vechny pspvky tlakovch sil seteny Archimedv zkon. Protoe je
vak polokoule pitlaena ke dnu, musme od vsledn vztlakov sly odpotat tlakovou slu,
je by psobila na podstavu polokoule. To u ale nen problm, jeliko z hydrostatick rovnice
pro tlak vyplv, e velikost tlaku je ve vech mstech stejn hloubky stejn. Kdy nakonec
jet nezapomeneme na thovou slu, je psob na psavku, mme vymalovno. Nai vahu
te pepeme do rovnic.
Z Archimedova zkona spoteme vztlakovou slu Fvz , kter by psobila na nepistou polokouli
2
Fvz = R3 %v g ,
(2)
3
kde R je polomr podstavy, %v hustota vody a g thov zrychlen.
Tlakov sla FT , kter po pist pestala na podstavu polokoule psobit je
FT = R2 h%v g .

(3)

Thov sla FG psobc na polokouli je

2 3
R %v g ,
(4)
3
kde % je hustota psavky. Zrovnic (2), (3) a (4) ji jednodue spoteme vslednou slu F , kter
tla polokouli ke dnu
2
F = R3 g(% %v ) + R2 h%v g .
3
Co po dosazen d hodnotu
F = 5 534 N .
FG =

Psavka je ke dnu tlaena silou piblin 5 534 N.

Ji Nron
nahry@fykos.cz
10

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.13 . . . odporn as

Mme ndobu plnou vody se zvislost odporov sly na rychlosti Fod = kv. Ve vce h = 1 m
ode dna pustme tlsko hmotnosti m = 200 g, kter za as t1 = 13 s dopadne na dno ndoby.
V novm ppad zane nae ndoba zrychlovat se zrychlenm a ve vodorovnm smru. Znova
pustme z vky h = 1 m ode dna stejn tlsko, kter dopadne za as t2 na dno ndoby. Jak
je as t2 , kdy znme pomr a/g = 1,3? Uvaujte, e pohyb je od zatku ustlen a ndoba
je dostaten irok na to, aby tlsko nenarazilo na bon stnu.
Jakuba napadlo pri spomnan na starie lepie asy. . .
asy vychdzaj rovnak. Sta si vimn, e kokonsobne sa zv iaov sila (gravitan
a zotrvan), tokonsobne sa zvi aj ustlen rchlos (z rovnovhy sl), ale tokonsobne sa
predi aj drha telieska. as vjde rovnak t2 = 13 s.
Jakub Kock
jakub@fykos.cz

loha FoL.14 . . . rezistorov bludit

Vechny rezistory na obrzku maj odpor 4 , vechny baterie jsou ideln a maj elektromotorick napt 4 V. Jak proud v amprech prochz rezistorem R?
Dominika zabloudila v bluditi.
V obvodu si vimneme smyky, kter je vyznaena na obrzku 5. V n cestou potkme pt

Obr. 5: K een lohy 14

zdroj a jeden rezistor, a podle druhho Kirchhoova zkona zapeme napt pi prchodu
smykou
+ + RI = 0 .

11

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Odtud spotme proud jako

I=

2
= 2A.
R
Dominika Kalasov
dominika@fykos.cz

loha FoL.15 . . . vn rovnovha

Urete maximln vzdlenost tit Slunen soustavy od stedu Slunce. Samozejm vte,
e mete zanedbat vechno krom osmi planet Slunen soustavy a Slunce. Vsledek uvete
v astronomickch jednotkch AU.
AstroKarel.
Vyjdeme ze znmho vzorce pro polohu tit
n

r=

mi r i

i=1
n

.
mi

i=1

Sted souadnicov soustavy polome do stedu Slunce a jako vzdlenosti planet vezmeme
velikosti jejich hlavnch poloos, abychom dostali maximln vzdlenost. Pro nae poteby tak
vystame s aproximac rovinnosti obnch drah vech planet. Pak ns bude zajmat u jen
jedin souadnice polohy tit, kter bude souasn jeho vzdlenost. Hodnoty vzat pro een
jsou z tabulek3 a vsledn hodnota je
d 0,01 AU .
Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

loha FoL.16 . . . jednotky

Pri relativistickch vpotoch sa asto men jednotka sekundy (ako to bude v naom prpade)
tak, aby bola vekos rchlosti svetla 1. Ak vekos m v tchto jednotkch kontanta z Newtonovho gravitanho zkona? Vsledok uvete na tyri platn cifry! Nezabudnite dosadzova
kontanty v presnosti adekvtnej tomu, ak presn m by vsledok. Ostatn jednotky ostvaj
nezmen.
Jednotek se neboj Jani.
Ozname alternatvnu sekundu s? , a dostaneme
1m/s? = {c} m/s ,
kde zloen ztvorky symbolizuj seln hodnotu kontanty v SI. Z Newtonovho zkona dostaneme priamym dosadenm
G = {G} kg1 m3 s2 =

{G} 1 3 ?2
kg m s
7,426 1028 kg1 m3 s?2 .
{c}2
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

3
Matematick fyzikln a chemick tabulky a vzorce pro stedn koly, Ji Mikulk a kol., Prometheus,
2003

12

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.17 . . . jednm tahem

Urete polohu tit drtnho domeku, kter vidte na obrzku. Pouit drt je homogenn.
Strana domeku je a = 10 cm. Jako vsledek uvete vzdlenost tist (v centimetrech) od
stedu souadnicov soustavy S.

Obr. 6: K zadn lohy 17

Karel se uil domeek jednm tahem.
To e na x-ovej osi, tej vodorovnej, sa aisko hba nebude, je jasn z symetrie telesa. Vzdialenos aiska od stredu sstavy bude teda jeho y-nov sradnica. Domek vieme zloi zo
tvoreka s uhlopriekami, ktor m aisko v bode [0, 0] a dvoch paliiek tvoriacich strechu.
aisko tejto strechy je v strede jej vky, nakoko aisk jej strn s tie v strede jej vky.
Spolu so vzdialenosou strechy od bodu S, ktor je a/2, je to dohromady
yS =

a
a
3a
+ =
.
2
4
4

aisko celho domeka vypotame ako ven priemer ast. Hmotnos tvoreka mq bude
(
)
mq = 4a + 2 2a ,
kde je dkov hustota drtu. Hmotnos strechy je rovnak hmotnosti jednej uhloprieky

mS = 2a .
Pre polohu aiska u len dosadme do jeho dence

2a 3a
mS yS + mq 0
3 2
a 1,29 cm .
yT =
= (
4 ) =
mS + mq
16 + 12 2
4a + 3 2a
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

loha FoL.18 . . . r slunc

O jakou hmotnost (v kg) za vteinu pijde hvzda, jej povrchov teplota je T = 11 000 K
a polomr R = 4,5 108 km, ist formou zen? Neuvaujte hvzdn vtr.
Karel vylezl na slunko.
Energia, ktor je vyiaren, predstavuje zrovei hmotnos, o ktor hviezda prde. Vzah medzi
hmotnosou a energiou je
E = mc2 .
13

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Celkov plon vkon, ktorm hviezda svieti ako ierne teleso, je uren Stefanovm-Boltzmannovm zkonom ako
I = T 4 .
Celkov vkon potom bude
P = 4R2 I .
Za as t = 1 s teda prde o hmotnos
m=

4R2 T 4 t
2,35 1016 kg .
c2
Jakub Kock
jakub@fykos.cz

loha FoL.19 . . . hrajeme si s amplitudou

V prostoru je pevn bod, na kter je pipevnn pruina s tuhost k = 2 N/m. Na druhm
konci pruiny je tleso hmotnosti m = 50 kg, kter kon harmonick kmity (na pmce, kter je
spojnic tohoto tlesa a pevnho bodu). V ase t0 je tleso v bod nejvzdlenjm od pevnho
bodu. V njakm ase t1 (dv, ne pejde cel perioda) se dosud pevn bod zane pohybovat
konstantn rchlost vbod smrem opanm, ne je tleso. Jak mus bt hodnota t1 t0 , aby
byla nov amplituda kmit tlesa co nejvt?
Dvid s pruinkou.
Celkov mechanick energia E (vzhadom na bod, kde je upevnen druh koniec pruiny)
tohoto harmonickho osciltora je rovn napr. olohovej resp. potencilnej energii (vzhadom
na upevovac bod odteraz U) v najvzdialenejej polohe. Teda
E = Epmax =

1 2
kA ,
2

kde A je amplitda.
Teda pre maximalizciu amplitdy musme maximalizova celkov mechanick energiu
(vzhadom na U-bod). T sa obecne rovn stu kinetickej a polohovej
E = Ep + Ek =

1 2 1
ky + mv 2 ,
2
2

kde y je aktulna vchylka telesa od rovnovnej polohy a v jeho rchlos vzhadom na U-bod.
Treba si uvedomi, e uvedenm U-bodu do rovnomernho pohybu sa nezmen rovnovna poloha, resp. nezmen sa y. Rchlos v sa zmen, ak sa U-bod zane pohybova prve vtedy, ke
sa teleso ku U-bodu pribliuje. Zv sa, ak je teleso vzhadom na U-bod v pokoji alebo sa od
neho vzauje. Pre maximalizciu teda sa mus U-bod zaa hba v druhej polke peridy. Pred
pohybom U-bodu je energia
1
1
E1 = ky 2 + mv 2 ,
2
2
po pohybe
1
1
E2 = ky 2 + m(v + vbod )2 .
2
2
Prrastok energie je
)
1 (
2
E2 E1 = m 2vvbod + vbod
.
2
14

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

V pravej strane rovnice je len jedin veliina zvisl od asu, v. Pri harmonickom pohybe je
rchlos najvia, ke teleso prechdza rovnovnou polohou. To je v naom prpade v prvej
a tretej tvrtine peridy od asu t0 . Perida takho harmonickho osciltora je
T = 2

m/k .

M to by v druhej polovici peridy, take dostaneme

t1 t0 =

3
3
T =
m/k 23,6 s .
4
2
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha FoL.20 . . . Slunce pibralo

Pedpokldejte, e se Zem okolo Slunce pohybuje po kruhov drze. Jak by byla vzdlenost
Zem v periheliu v kilometrech, pokud by se nhle hmotnost Slunce zdvojnsobila? Souasnou
vzdlenost Zem berte jako 1,5 108 km.
Alee zaujalo v jedn sbrce.
Rychlost Zem s jakou obh Slunce si ozname v1 a vzdlenost ve kter obh r. Hmotnost
Slunce nech je M . Pi kruhovm pohybu plat
M
v2
= 1,
2
r
r

(5)

odkud

M
.
r
Zdvojnsob-li se hmotnost Slunce v okamiku, kdy je Zem v bod A, bude se Zem pohybovat
po elipse, piem v bod A bude aflium. Polomr kivosti elipsy v afliu je
v12 =

b2
,
a
vzdlenost Zem od Slunce je r, hmotnost Slunce jen nyn 2M , pro afelium tedy plat rovnice
R=

v2 a
2M
= 12 .
2
r
b
dosadme (5) a dostaneme
2
a
= 2.
r
b
Vzdlenost Zem v afliu r = a(1 + e), dle plat b2 = a2 (1 e2 ), po dosazen
2
a
= 2
,
a(1 + e)
a (1 e2 )
odkud dostanema e = 1/2, vzdlenost Zem v periheliu bude rp = a(1 e), celkov
rp = r

1e
.
1+e

seln dostaneme rp = 0,5 108 km.

Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz
15

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.21 . . . kondenztorov bludit

Vechny kondenztory na obrzku maj kapacitu C = 6 F, vechny baterie jsou ideln a maj
elektromotorick napt = 10 V. Jak nboj v C m kondenztor C?
Dominika zabloudila.
V obvodu si vimneme smyky, kter je vyznaena na obrzku 7. V n je pouze zdroj a jeden

Obr. 7: K een lohy 21

kondenztor, nboj na nm meme jednodue vypotat jako Q = C = 60 C.
Dominika Kalasov
dominika@fykos.cz

loha FoL.22 . . . pltvn rotan energi

Vlec roztoen kolem sv osy pustme na podloku. Po ase nm vlec utee a pestane prosmykovat. Jak st energie (z pvodn rotan) se uvolnila do tepla (uvete v procentech)?
Jakuba napadlo pri vzpomnn na star dobr asy.
Na valec psobia tri sily: tiaov G, normlov FN a trecia FT . inok iaovej a normlovej sily
sa vyruia a ich momenty vzhadom na aisko s nulov. Napeme prv a druh impulzov
vetu pre valec vzhadom na aisko.
dp
= FT ,
dt
db
= FT r .
dt

16

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Poiaton hybnos je nulov a moment hybnosti b0 = I0 . asov vvoje hybnosti a momentu

hybnosti vychdzajce z impulzovch viet s
p p0 = FT t ,
b b0 = FT rt .
Vyjadrenm dostvame
mv = FT t ,
I( 0 ) = FT rt .
as ustlenia pohybu vychdza z previazania rchlosti a uhlovej rchlosti
v = r .
as zastavenia je
Imr0
.
FT (I + mr2 )
Po dosaden pre vzah pre rchlos a uhlov rchlos dostvame
t=

Ir0
,
I + mr2
I0
=
.
I + mr2
v=

Moment zotrvanosti valca je

1
mr2 .
2
Kinetick rotan energia valca pred pdom na podloku je
I=

Ekr0 =

1 2
I0 .
2

Set kinetickej rotanej a translanej energie po ustlen pohybu je

Ekr1 + Ekt1 =

1 2 1
I + mv 2 .
2
2

Po dosaden vzahov pre rchlos a uhlov rchlos dostaneme

1
mr2 02 ,
4
1
mr2 02 .
=
12

Ekr0 =
Ekr1 + Ekt1
Uvonen teplo je

Q = Ekr0 Ekr1 Ekt1 =

1
mr2 02 .
6

Percento z pvodnej energie

p=

Q
2
= = 67 % .
Ekr0
3
Jakub Kock
jakub@fykos.cz
17

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.23 . . . drav koryto

Mjme koryto tvercovho prezu, v jeho dn jsou rovnomrn rozmstny mal otvory. Pedpokldejte, e vka hladiny v koryt je stle stejn a rychlost niku vody z koryta zvis pouze
na vce hladiny v koryt. Poten rychlost prtoku je v0 = 5 m/s. Po deseti metrech klesne
rychlost prtoku na 4 m/s. Kolik metr od potku nhonu bude rychlost 2 m/s?
Luk si prohlel star nhon.
Protoe je rychlost ztrcen vody mrn pouze konstantn vce hladiny v koryt, ubv vody
v koryt linern na vzdlenosti. Plat rovnice kontinuity Q = Sv, S = konst, protoe se
nemn vka hladiny, proto se rychlost mus t zmenovat linern, tj. po padesti metrech
bude nhon przdn a po ticeti metrech v nm potee voda rychlost 2 m/s.
Luk Ledvina
lukasl@fykos.cz

loha FoL.24 . . . metro

Pedstavte si, e dva body na zemskm povrchu spojte pmm tunelem, jeho nejmen vzdlenost od stedu Zem je h = 3 000 km, a spustte do nj kuliku. Jak nejvy rychlosti doshne
kulika pi peletu z jedn strany tunelu na druhou? Jakkoliv ten zanedbejte. Uvaujte Zemi
s polomrem R = 6 378 km (dokonale kulat) a hmotnost MZ = 5,974 1024 kg, gravitan
konstanta je = 6,672 1011 m3 kg1 s2 .
Honzv problm tdne.
Vieme, e homognna hmotn gua s guovou dutinou v strede m v spomenutej dutine nulov
vektor intenzity tiaovho poa. Tm pdom na guliku vo vzdialenosti r od Zemskho stredu
v naom priblen psob nenulovou intenzitou len guov jadro Zeme s polomerom r. Toto
jadro m hmotnos
r3
M (r) = MZ 3 .
R
Veobecne je vekos intenzity E tiaovho poa gule hmotnosti M vo vzdialenosti r od jej
stredu (r je vie alebo rovn ako polomer gule) rovn
E=

M
.
r2

Tm pdom na teleso vzdialen r od stredu psob smerom na stred intenzita

E=

MZ r
.
R3

Zhoden gulika sa ale pohybuje len pozd tunela dky 2L = 2 R2 h2 . Jej vzdialenos od
stredu tunela ozname l. Z jednoduchej geometrie vidme, e vekos intenzity poa, a teda aj
zrchlenia guliky v smere pozd tunela je
l
|atunel | = E ,
r
ale smer m zrchlenie opan ako poloha l, a tak dostvame rovnicu
atunel =

18

MZ
l.
R3

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Kee zrchlenie pozd tunela je druh derivcia polohy l poda asu, vidme, e je to vlastne
rovnica pre netlmen harmonick kmity s uhlovou frekvenciou

MZ
.
R3

Ich amplitda je maximlna hodnota l, o je L. Maximlna rchlos vmax je amplitda krt

uhlov frekvencia, teda

vmax =

MZ
(R2 h2 ) 6 976 ms1 .
R3
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha FoL.25 . . . kometka niitelka

Kometa m pi prletu perihelem ve vzdlenosti d = 1 AU od stedu Slunce rychlost 58 kms1 .
Urete numerickou excentricitu drhy.
Karel potkal kometu, oblohou letla.
Podle prvnho Keplerova zkona meme oekvat, e se bude kometa pohybovat po eliptick
drze. Vyjdeme zdenice numerick excentricity . Ta v matematick ei vypad takto
e=

.
a

Jedn se tedy o pomr vzdlenosti ohniska (ve kterm se nachz Slunce) od stedu elipsy
kvelikosti hlavn poloosy. Ozname-li si vzdlenost komety od Slunce vperiheliu , zskme
pro numerickou excentricitu vraz

e=1 .
a
Velikost hlavn poloosy dopotme ze zkon zachovn mechanick energie a momentu hybnosti. Zkon zachovn mechanick energie nabv podoby
1
GM m
1
GM m
2
2
mvP

= mvA

,
2

2
2a
kde je vP rychlost komety vperiheliu, vA rychlost vafliu, M hmotnost Slunce, m hmotnost
komety a G gravitan konstanta. S identickm znaenm napu zkon zachovn momentu
hybnosti
vP = (2a )vA .
Vdruhm zmnnm zkonu vystupuje sice jen tangenciln (ten) rychlost komety, avak
vperiheliu i afliu je to jedin nenulov sloka rychlosti, proto je stejn jako rychlost celkov. Ztchto rovnic vyjdme hlavn poloosu, za kterou dosadme do rovnice pro numerickou
excentricitu
v2
e = P 1 2,8 .
GM
Ji Nron
nahry@fykos.cz
19

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha FoL.26 . . . jsou ty odpory sprvn?

Urete odpor v nsobcch R elektrick st mezi svorkami A a B na obrzku. Kad odpor m
velikost prv R = 1 .
Karlovo nejoblbenj zapojen rezistor.
Celou s si pekreslme jako na obrzku 8 a rozdlme na jednotliv sti, kde spotme
vsledn odpor podle znmch vzorc
E

K
B

F
Obr. 8: K ren lohy 26

Rs = R1 + R2
pro sriov zapojen odpory a
Rp =

R1 R2
R1 + R2

pro paraleln zapojen odpory.

Mezi uzly I a L se bude obvod chovat, jako by tam byly dva paraleln zapojen odpory
o nominln hodnot R. Odpor mezi uzly I a L tedy bude R/2. Mezi uzly G a H to bude
opt R/2. Dle mezi uzly E a F bude odpor dn jako

1
2
1
2

Celkov odpor pak bude

1
2
1
2

1
2

+ 3+

)
1
2

)R =

7
16
7
+ 16

2+

+ 2

3+

)R =

7
R.
16

39
R 0,41 R
94
Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

loha FoL.27 . . . drav koryto podruh

Mjme koryto tverovho prezu, v jeho dn jsou rovnomrn rozmstny mal otvory. Pedpokldejte,
e rychlost proudu v koryt je v = 5 m/s. Rychlost vtoku otvorem je rovna vv =

= 2hg, kde h je vka hladiny, kter je na potku h0 . Po deseti metrech je vka hladiny h0 /2.
Kolik metr od zatku koryta je vka hladiny h0 /4?
Luk si prohlel star nhon podruh.

20

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Vme, e rychlost vtoku odpovd druh odmocnin z vky hladiny, protoe plat rovnice
kontinuity a rychlost toku je konstatntn, tak rychlost vtoku t odpovd rychlosti klesn
hladiny. Plat

dh

= v = 2hg .
dx
kde je konstanta a x je vzdlenost od zatku nhonu. Tuto diferenciln rovnici eme
separac promnnch
dh
= 0 dx ,
h

h0 h = 0 x ,
kde jsme do konstanty 0 zahrnuly vechny seln
faktory. Ze zadn
vme, e pro x0 = 10 m
plat h = h0 /2, z tohoto xujeme konstantu 0 = h0 /x0 (1 1/ 2 a tak zskme vsledek
pro h0 = h0 /4
(
)
1 1/2
2
= x0 1 +
x1 = x0
17,1 m .
2
1 1/ 2
Luk Ledvina
lukasl@fykos.cz

loha FoL.28 . . . motor

Mjme motor pohnn stejnosmrnm proudem, kter je napojen na zdroj o napt U = 12 V.
Odpor motoru zpsoben drty a soustkami, kter obsahuje, je roven R = 100 . Jak by ml
motorem tci proud, aby jeho vkon byl nejvt?
V Honzovi se probudila due motoristy.
Zt zpsobenou tm, e motor kon prci, si lze pedstavit jako pomysln odpor R0 zapojen
v srii se soustkami motoru. Proud, kter prochz motorem, je tedy I = U/(R + R0 ), emu
odpovd vkon P = I 2 R0 = U R0 /(R + R0 )2 . Maximum tto funkce nastane, kdy je R0 = R,
neboli kdy I = U/(2R) 60 mA.
Jan Humplk
honza@fykos.cz

loha FoL.29 . . . u to tee

Trubic o vnitnm polomru R = 2 mm proud kapalina o dynamick viskozit . Za as t =
= 15 s vytee objem V = 50 ml. Ve vzdlenosti l = 10 cm od st trubice je kolmo vzhru
umstna manometrick trubice s vnitnm polomrem r = 0,5 mm. Uvaovan kapalina je
voda s hustotou % = 998 kgm3 a dynamickou viskozitou = 1,002 gm1 s1 . Povrchov
napt vody je = 0,073 Nm1 . Thov zrychlen uvaujte jako g = 9,81 ms2 . slo vezmte
na 3 platn cifry. Do jak vky v centimetrech vystoup hladina v manometrick trubici?
Pi kochn se svmi praktiky Ale pemlel, kolik lid zapomene na kapilaritu.
bytek statickho tlaku je p na dlce l je mrn vce h vodnho sloupce v manometrick
trubici je dn vztahem
p = h%g ,

21

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

kde % je hustota kapaliny a g je mstn thov zrychlen.

bytek statickho tlaku meme vyjdit tak z Poisseuillovy rovnice
QV =

R4
p ,
8l

kde R je prez trubice je dynamick viskozita a QV objemov prtok. Porovnnm obou

vztah dostaneme pro vku vodnho sloupce v manometrick trubici vztah
h =

8V l
,
%gtR4

kde jsme vyuili vztahu QV = V /t pro objemov prtok, V dle oekvn oznauje objem
a t as.
Dle bude v manometrick trubici dochzet ke kapilrn elevaci. Ta je dna vztahem
h =

2
,
r%g

kde je povrchov napt a r je polomr kapilry.

Vsledn vka hladiny v trubici je dna soutem, tedy bude vyjdena jako
h =

8V l
2
+
.
%gtR4
r%g

Po dosazen selnch hodnot dostaneme zaokrouhlenou hodnotu h = 11,1 cm.

Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

loha FoL.30 . . . hopk pes palubu

Z vky 10 m pustme na podlahu mek, kter pi odrazu ztrat st sv energie. Zaveme si
tzv. nesmysln koecient, kter je dn pomrem rychlosti mku tsn ped dopadem ku energii
mku tsn po odrazu. Tak o nm pedpokldejme, e nezvis na rychlosti dopadu. Jak je
minimln seln hodnota nesmyslnho koecientu, kdy vme, e po velmi dlouh dob mek
nevystoupil ve ne 1 m? Hmotnost mku je 15 g a thov zrychlen 9,81 ms2 . Pi potn
koecientu uvejte veliiny v jednotkch SI.
Nrymu pod nco pad.
Ze zadn vme, jak je koecient k denovn.
k=

2vn
,
2
mvn+1

co lze pepsat do tvaru

vn+1 =

2vn
.
mk

Tento rekurentn vztah pro rychlosti meme zobecnit na vztah mezi rychlostmi mku po
dvou libovolnch odrazech. To lze provst tak, e budeme vraz na prav stran rovnice chpat

22

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

jako vn a dosadme jej do prav strany tto rovnice. Operaci provedeme tolikrt, kolik dopad
ns bude zajmat. Pro pedstavu tento algoritmus demonstrujeme jeho dalm krokem

2v
2

vn+2 =

mk

mk

Vei exponent tento vraz nabv podoby

(
vn+2 =

) 1 2 1
2 ( 2 ) + 2 ( 12 )2
vn
mk

a te u nen tk odhalit onen obecn vztah

(
vn+i =

2
mk

)i

k=1

( 12 )k ( 1 )i
vn 2

a jeliko ekme na zmen vky vskoku opravdu dlouho, meme potat i . Tmto zskme asymptotickou velikost rychlosti kuliky pi odrazu. Pouitm vzorce pro souet
geometrick ady dostvme
2
v =
.
mk
Nyn mme tedy spotenou rychlost mku jako funkci koecientu. My vme, e mus bt splnna
nerovnost
1
2
mv
mgh ,
2
kde h je limitn vka vskoku. Pro minimln velikost koecientu meme zskat rovnici

kmin =

2
.
m2 gh

Po dosazen kmin 30 skg1 m1 .

Ji Nron
nahry@fykos.cz

loha FoL.31 . . . stkaka

Mjme tenkou vlcovou trubici o prmru 3 cm a dlce 1 m, kter je cel naplnna vodou (hustotu vody uvaujte 1000 kg/m3 ). Vezmeme si pst a zaneme vodu ztrubice vytlaovat konstantn
silou 100 N. Jakou rychlost bude voda z trubice stkat ve chvli, kdy se pst dostane do pli
trubice? Silov inky gravitace neuvaujte, hmotnost pstu zanedbejte a takt pedpokldejte, e vytekl voda ji nijak nepsob na vodu v trubici.
Nry se dostal na scest.
Komplikovanost lohy tkv v tom, e analytick vyjden polohy pstu na asu neexistuje. Proto
nelze spotat rychlost vtoku jako zmnu polohy pstu za as. Souadnice, ke kter dokeme
jednoznan piadit pohybov stav pstu (co je, jak z rovnice kontinuity plyne, i pohybov stav
celho vodnho sloupce vtrubici) je jeho poloha. Konkrtn dokeme zdruhho Newtonova
pohybovho zkona napsat zvislost zrychlen pstu na jeho poloze.
a = a(l) =

F
,
%(L l)

23

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

kde % je dlkov hustota vodnho sloupce, L je dlka trubice a l poloha pstu (piem poten
poloha pstu odpovd hodnot l = 0). Vraz %(L l) tedy vyjaduje hmotnost vody, kter se
nachz v trubici. Pro zjitn zvislosti v = v(l) trochu rozebereme vzjemn vztah mezi a(l)
a v(l). Za tmto elem na chvli pedpokldejme, e zvislost v(l) znme. Jak vznam m
derivace rychlosti podle polohy pstu? k, jak se zmn rychlost pstu, kdy se pst posune
o diferenciln dlek dl. Ten je vak tak mal, e meme pedpokldat, e rychlost vzrostla
a na jeho konci a po celm tomto diferenciln dlouhm seku byla konstantn. My tud
dokeme zjistit, jak dlouho se po tomto seku pst pohyboval. Take vlastn mme informaci
o tom, jak se zmnila rychlost za dan as! To je velice pjemn zjitn, jeliko te mme
cestu, jak pechzet mezi veliinami a(l) a v(l). Nai vahu si zapeme do rovnice
v

dv
= a,
dl

kter se e tzv. separac promnnch. Rovnici pevedu do nsledujcho tvaru

v1

L1

vdv =
0

F
dl .
%(L l)

kter jsem dostal zpedchoz rovnice nsobenm dl, dosazenm za a(l) a psobenm uritho
integrlu v mezch od nulov rychlosti po hledanou na lev stran, a od nulov polohy pstu do
poloviny dlky trubice na stran prav. Pot co integrly spoteme, vychz
1 2
F
L
v1 =
ln
.
2
%
L L1
Kam kdy dosadme ze zadn L = 2L1 a % = d2 %voda /4 dostvme

v1 =

8F
ln 2
d2 %voda

v1 14,0 m/s .
Ve chvli, kdy bude pst uprosted trubice, bude voda vytlaovna rychlost asi 14,0 ms1 .
Ji Nron
nahry@fykos.cz

24

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha M.1 . . . zdeformovan kosmonaut

Kosmick lo startuje svisle vzhru z povrchu Msce, kde je thov zrychlen gm = 1,6 ms2 .
Lo startuje se zrychlenm o velikosti a = 1,0 ms2 vzhledem k povrchu Msce. Jakou silou
psob sedadlo lodi na astronauta, na kterho psob na Zemi thov sla o velikosti 735 N?
Piko let do vesmru.
Ak na Zemi psob na astronauta o hmotnosti m sila F , je rovn
F = mgZ ,
kde gZ je gravitan zrchlenie na Zemi. Pri zrchlovan rakety tla do sedladla aj zrchlenie gm ,
aj zrchlenie a (spomente si na posledn jazdu vahom hore), take aby astronaut nezrchloval
oproti rakete smerom dole zrchlenm a + gm , mus na sedadlo psobi silou
Fs = m(a + gm ) =

a + gm
F 195 N .
gZ
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

loha M.2 . . . petahovan

Mezi obvyklou zbavu dt nepochybn pat petahovat se o lano. Jedno takov si Jenek,
Maenka a Karel nali a zaali se petahovat. O jakou dlku se lano prodlouilo, jestlie za
jeden konec lana thla Maenka silou 500 N, za druh konec Jenek silou 200 N a uprosted mu
pomhal Karel silou 300 N? Tuhost lana je 15 kN/m a jeho pvodn dlka byla 2 m. Oekvan
jednotka hledan veliiny je centimetr.
Nry natahuje Karla.
K vyeen lohy je asi nejdleitj zjitn, e tuhost nen vlastnost materilu, ale zkoumanho
pedmtu. Plat, e s linern rostouc dlkou se tuhost linern zmenuje. Pi psoben sly
o nemnn velikosti je i napt podl lana stejn, nehled na jeho velikost. Z Hookeova zkona ale
plyne, e relativn prodlouen se tedy mus zachovvat taky. A tedy slinern rostouc dlkou
roste linern i prodlouen. A protoe je sla konstantn, tak z denice tuhosti vyvodme,
e se mus linern zmenovat. Tento poznatek rovnou zakomponujeme do deninho vztahu
pro tuhost, kterm spoteme vsledn prodlouen. Celkov prodlouen lana je zejm souet
prodlouen sti lana mezi Jenkem a Karlem a sti mezi Karlem a Maenkou. Neboli
(F1 + F2 )(l x)
F1 x
+
= l1 + l2 = l ,
kl
kl
kde F1 je sla vyvjen Jenkem a F2 Karlem, x je vzdlenost chlapc. Lano se prodlou asi
o 2,3 cm.
Ji Nron
nahry@fykos.cz

25

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha M.3 . . . cyklistv problm

Mme dv souos kola, kter se okolo sv osy otej v navzjem opanch smrech. Prvn kolo
hlovou rychlost 2 rad/s, druh 3 rad/s. Na prvn kolo pipevnme korlek do vzdlenosti 15 cm
od osy oten. Na druh pipevnme do vzdlenosti 6 cm od osy oten malou kameru A.
Druhou kameru B umstme nehybn do osy oten. Zznamy obou kamer jsou periodick (z
obrazu kamery A, resp. B ns zajm pouze korlek, resp. kamera a korlek). Urete pomr
periody zznamu z kamery A ku zznamu z B.
Non brainstorm na nmt Nryho.
Ve vztan soustav spojen se druhm kolem pozorujeme druh kolo rotuje hlovou rychlost 1 + 2 . Tedy perioda je TA = 2/(1 + 2 ).
Pro periodicitu ozname 1 , 2 hly natoen prvnho a druhho kola. Chceme-li znt
nejmen periodu TB , ob kola se mus otoit o celoseln poet otek.
1 TB = N1 2 ,
2 TB = N2 2 ,
kde N1 , N2 Z jsou nejmen mon. Vyjdeme z obou rovnic TB a srovnejme tato vyjden
N1
N2
=
1
2

N1 2 = N2 1 .

Za zadanch hodnot a celoseln podmnky vyjde N1 = 2, N2 = 3, tedy TB = 2.

Dotazovan pomr pak vyjde TA /TB = 1/5.
Michal Koutn
michal@fykos.cz

Luk Ledvina
lukasl@fykos.cz

Ji Nron
nahry@fykos.cz

loha M.4 . . . pomerane

Mjme polokouli s polomrem R = 1 m a hmotnost m = 0,1 kg. Spotejte jej moment setrvanosti okolo osy, kter je rovnobn s rovinou ezu pvodn koule a prochz titm.
Jani ml chu na mnoho ovoce.
Pretoe potame presne polovicu pvodnej gule, je moment zotrvanosti polgule polovica hodnoty momentu zotrvanosti pvodnej gule. Pre moment zotrvanosti s hmotnosou pvodnej
gule by sme dostali
1
J = mg R 2 .
5
Vieme ale, e hmotnos polgue je polovica hmotnosti gule mg = 2m. Moment zotrvanosti
pogule okolo osi prechdzajcej stredom pvodnej gule je teda.
I=

2
mR2 .
5

Ak nie ste presveden tmto argumentom, predstavte si pogulu zloen z dvoch tvrgul,
a jednu z nich preklopte.
Vzdialenos aiska od stredu pogule je, ako je vhodn si pamta, 3/8R, teda pouitm
Steinerovej vety
( )2
83
3
JT = J m
R =
mR2 .
8
320

26

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

Toto je naozaj nevbny zlomok, vsledok v jednotkch SI je

J 0,026 kgm2 .
Jn Pulmann
janci@fykos.cz

27

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha E.1 . . . chytne vs to?

Urete v milihenry induknost vzdun cvky o n = 1000 zvitech dlouh l = 1 m, kter m
prez S = 0,001 m2 .
f(Ale)e v jednom snu honily msto dvek cvky.
Vyjdeme ze vztah pro magnetick tok
= nB S ,
= LI ,
kde B je magnetick indukce dan vztahem pro jeden zvit
n
B = 0 I .
l
Pro hledanou induknost pak dostaneme
L=

BSn

n2
=
= 0 S .
I
I
l

seln vychz L 1,26 mH.

Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

loha E.2 . . . to je dina

Oton vzduchov kondenztor m minimln kapacitu C0 = 10 pF a maximln Cm = 103 pF.
Jakou prci v milijoulech vykonme, pokud byl pi kapacit Cm nabit naptm U = 1 kV a my
zmnme otoenm desky jeho kapacitu na C0 pot, co jej od zdroje odpojme?
f(Ale) pracoval.
Pi oten deskou se bude vzhledem k odpojen zdroje zachovvat nboj Q na deskch. Energie
kondenztoru je dna rovnic
Q2
.
E=
2C
Proto bude vykonan prce urena jako
W = E =

1 2
Q
2

1
1

C0
Cm

)
.

Nboj si vyjdme z rovnice

Q = Cm U
a dostaneme
W = E =

1 2 2
Cm U
2

1
1

C0
Cm

)
.

seln vychz U 49,5 mJ.

Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

28

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha E.3 . . . nbojov trojhelnk

Mjme kladn nboj Q0 ve stedu krunice a ti zporn nboje na obvodu velikosti Q rozmstn do rovnostrannho trojhelnka. Jak mus bt pomr velikost |Q|/|Q0 |, aby byly sly
psobc na nboje Q nulov?
f(Ale) se u na zkouku.
Na kad z nboj Q bude psobit odpudiv sla Fo od dvou zbvajcch nboj Q a pitaliv
sla Fp od nboje Q0
QQ0
Fp = k 2 .
r
Sla od jednoho z nboj Q je
Q2
Fo1 = k 2 ,
3r
pspvek od obou nboj pak bude

( )

3
Fo = 2Fo1 cos
= 2Fo1
.
6
2
Porovnnm Fp a Fo , kter se mus rovnat dostaneme
|Fo |
= 1,
|Fp |
a proto

|Q|
= 3.
|Q0 |
Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

loha E.4 . . . spacExpres

Ve vesmrnm vakuu byly zzeny vodiv kolejnice, po kterch se pohybuje spacExpres rychlost 600 km/h, kter stejn jako klasick vlak vytvo mezi kolejnicemi vodiv spojen. Koleje jsou
od sebe vzdleny 1,2 m. Jakou velikost napt v milivoltech nam astronaut mezi kolejnicemi,
kdy je intenzita magnetickho pole kolm na plochu vytyenou kolejnicemi a m velikost 0,5 Oe
(Oersted)?
f(Ale), jak jinak, u se.
Vyjdeme ze vztahu
d
,
dt
kter vyjaduje, e indukovan napt je dno jako zmna magnetickho toku za as a m smr
psobc proti zmn. Pro magnetick tok plat
U =

=BS,
kde B je magnetick indukce, kterou urme ze vztahu platnho ve vakuu
B = 0 H ,

29

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

ve kterm je H intenzita magnetickho pole. S pedstavuje smrov urenou plochu. Velikost

jej zmny za jednotku asu urme jako
dS = lvdt ,
kde l pedstavuje rozchod kolej, v je rychlost vlaku a dt pedstavuje zmnu asu.
Celkov dostvme
|U | = 0 Hlv .
seln tedy mme |U | = 10 mV.
Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

30

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha X.1 . . . urychlova jdla

Vesmrnm cestovatelm se pokazila chladnika a hroz jim smrt hladem. Urychlit celou lo
na relativistickou rychlost by nezvldli, a tak se rozhodli urychlit zsoby jdla. Vn chladniky
se jdlo pokaz za as t a v n za 10t. Pohyb jdla povaujte za rovnomrn obhn okolo lod
ve vzdlenosti R = 1000 km. S jakou uhlovou rychlost z pohledu lod mus jdlo obhat, aby
vydrelo dobu 10t (z jejich pohledu)? Rychlost samotn lod neuvaujte. Hmotnost jdla je mal
a hmotnost lod je dov vy. Rychlost svtla pouijte c = 299 792 458 m/s. Vsledek uvete
s pesnost na dv desetinn msta (v radinech za sekundu).
Dvid chce bt pipraven.
Z uhla pohadu pozorovateov na lodi, plynie as telesa orbitujceho okolo nich rovnomernou
rchlosou v pomalie -krt, priom plat
=

v2
1 2
c

kde c je rchlos svetla. Teda m plati, e je rovn 10. Z toho dostaneme pre rchlos
v=c
Pre uhlov rchlos
=

0,99 .

c
0,99 298,29 rad/s .
R
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

loha X.2 . . . frnk

Atomem vodku v zkladnm stavu byl pohlcen foton o energii E = 15,5 eV. Tento proces
zpsobil ionizaci elektronu. Jakou rychlost elektron vylet z atomu?
f(Ale) cvrnkal kuliky.
Energie prvn energetick hladiny je E1 = 13,6 eV. Odtud plyne, e vyltvajc elektron bude
mt energii
E = E1 + E = 1,9 eV = 3,04 1019 J .
Ze znmho vzorce pro kinetickou energii
E =
vyjdme rychlost

ve =

1
me ve2
2

2E
8,18 105 ms1 .
me
Ale Flandera
flandera.ales@fykos.cz

31

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

loha X.3 . . . tvrd der

Zjistte, jakou rychlost se vzhledem k pozorovateli na Zemi bude pohybovat nboj plazmov
pistole, kter vystelme z kosmick lodi proti Zemi, kdy vte, e vzhledem k soustav spojen
s raketou se nboj pohybuje rychlost 0,4c a tak, e vzhledem k Zemi se raketa vzdaluje
rychlost 0,4c. Psmeno c oznauje rychlost svtla. Vsledek uvete v km/s.
Nry m militantn nladu.
Prvn je teba uvdomit si, e se Zem vzdaluje od rakety stejn rychle, jako raketa od Zem.
V soustav spojen s lod meme tedy prohlsit, e se Zem vzdaluje stejn rychle, jako vystelen nboj. To je velmi uiten fakt, jeliko se pi pechodu mezi soustavami rovnosti rychlost
zachovvaj (dva vektory rychlosti, je jsou stejn v jedn soustav, jsou stejn ve vech). Kdy
se na celou situaci podvme ze soustavy spojen se Zem, dojdeme z ve uvedenho dvodu
k zvru, e se nboj pohybuje stejn rychle jako nae Zem. Ale vzhledem k soustav spojen
se Zem je rychlost pohybu Zem nulov, proto je i rychlost nboje vzhledem k Zemi nulov.
Ji Nron
nahry@fykos.cz

loha X.4 . . . zpocen fyzik

Profesor fyziky trv cel den intenzivn prac v such laboratoi (i v n nocuje). Denn vypot Vd = 8 640 ml vody, kter se okamit vypauje do prosted, piem desetinu potebn
tepeln energie odebere z tla profesora. Kolik kalori energie za sekundu ztrat tento fyzik kvli
neochot pouvat antiperspirant (pesnost na desetiny)? (Pouijte 1 J = 0,24 cal.)
Dvid sa te na budcnos.
Skupensk teplo odparovania vody je pribline L 2 260 kJkg1 a hustota vody pri izbovej
teplote okolo % 998 kgm3 . Za sekundu vypot fyzik objem Vs = Vd /(602 24) = 0,1 ml vody.
Vkon, ktor odovzdva vyparujcej sa vode je teda
P =

Vs %L
22,6 W ,
10

o nm po prensoben koecientom 0,24 d

P 0 5,4 cals1 .
Dvid Hvizdo
david@fykos.cz

32

Fyzikln online

I. ronk

31. kvtna 2012

FYKOS
UK v Praze, Matematicko-fyzikln fakulta
stav teoretick fyziky
V Holeovikch 2
180 00 Praha 8
www:
e-mail:

http://fykos.cz
fykos@fykos.cz

FYKOS je tak na Facebooku

http://www.facebook.com/Fykos

Fyzikln korespondenn semin je organizovn studenty UK MFF. Je zasteen Oddlenm

pro vnj vztahy a propagaci UK MFF a podporovn stavem teoretick fyziky
UK MFF, jeho zamstnanci a Jednotou eskch matematik a fyzik.
Toto dlo je eno pod licenc Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.
Pro zobrazen kopie tto licence, navtivte http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

33