Karel apek

KRAKATIT

Znn tohoto textu vychz z dla Krakatit tak, jak bylo vydno
v eskoslovenskm spisovateli v roce 1982 (APEK, Karel. Tovrna
na absolutno ; Krakatit. 12. vyd. Tovrny na absolutno, 16. vyd.
Krakatitu. Praha : eskoslovensk spisovatel, 1982. 476 s. Spisy, sv.
3.).
Dal dla Karla apka naleznete online na www strnkch Mstsk
knihovny v Praze: www.mlp.cz/karelcapek.
Elektronick publikovn dla Karla apka je spolenm projektem
Mstsk knihovny v Praze, Spolenosti brat apk, Pamtnku
Karla apka a eskho nrodnho korpusu.

I.
S veerem zhoustla mlha sychravho dne. Je ti, jako by ses
protlaoval dkou vlhkou hmotou, je se za tebou neodvratn
zavr. Chtl bys bt doma. Doma, u sv lampy, v krabici ty stn.
Nikdy ses nectil tak oputn.
Prokop si raz cestu po nbe. Mraz ho a elo m zvlhl potem
slabosti; chtl by si sednout tady na t mokr lavice, ale boj se
strnk. Zd se mu, e se mot; ano, u Staromstskch mln se
mu nkdo vyhnul obloukem jako opilmu. Nyn tedy vynakld
vekeru slu, aby el rovn. Te, te jde proti nmu lovk, m
klobouk do o a vyhrnut lmec. Prokop zatn zuby, vrat elo,
napn vechny svaly, aby bezvadn peel. Ale zrovna na krok
ped chodcem se mu udl v hlav tma a cel svt se s nm
pojednou zato; nhle vid zblzka, zblizouka pr pronikavch o,
jak se do nho vpchly, nar na n rameno, vyprav ze sebe cosi
jako promite a vzdaluje se s keovitou dstojnost. Po nkolika
krocch se zastav a ohldne; ten lovk stoj a dv se upen za
nm. Prokop se sebere a odchz trochu rychleji; ale ned mu to,
mus se znovu ohldnout; a vida, ten lovk jet pod stoj a dv
se za nm, dokonce samou pozornost vysunul z lmce hlavu jako
elva. A kouk, mysl si Prokop znepokojen, te u se ani
neohldnu. A jde, jak nejlpe um; nhle sly za sebou kroky.
lovk s vyhrnutm lmcem jde za nm. Zd se, e b. A Prokop se
v nesnesiteln hrze dal na tk.
Svt se s nm opt zatoil. Tce oddychuje, jektaje zuby opel se
o strom a zavel oi. Bylo mu stran patn, bl se, e padne, e mu
praskne srdce a krev vyplchne sty. Kdy otevel oi, vidl tsn
ped sebou lovka s vyhrnutm lmcem.
Nejste vy inenr Prokop? ptal se lovk, patrn u
ponkolikt.
J j tam nebyl, pokouel se Prokop cosi zalhvat.

Kde? ptal se mu.

Tam, ekl Prokop a ukazoval hlavou kamsi k Strahovu. Co na
mn chcete?
Copak mne nezn? J jsem Tome. Tome z techniky, nev
u?
Tome, opakoval Prokop, a bylo mu k smrti jedno, jak to je
jmno. Ano, Tome, to se rozum. A co co mi chcete?
Mu s vyhrnutm lmcem uchopil Prokopa pod pa. Pokej,
te si sedne, rozum?
Ano, ekl Prokop a nechal se dovst k lavice. J toti mn
nen dobe, vte? Nhle vyprostil z kapsy ruku zavzanou jakmsi
pinavm crem. Porann, vte? Zatracen vc.
A hlava t nebol? ekl lovk.
Bol.
Tak poslouchej, Prokope, ekl lovk. Te m horeku nebo
co. Mus do pitlu, v? Je ti zle, to je vidt. Ale aspo se hle
upamatovat, e se znme. J jsem Tome. Chodili jsme spolu do
chemie. love, rozpome se!
J vm, Tome, ozval se Prokop chab. Ten holomek. Co s nm
je?
Nic, ekl Tome. Mluv s tebou. Mus do postele, rozum?
Kde bydl?
Tam, namhal se mluvit Prokop a ukazoval nkam hlavou.
U u Hybmonky. Nhle se pokouel vstt. J tam nechci!
Nechote tam! Tam je tam je
Co?
Krakatit, zaeptal Prokop.
Co je to?
Nic. Neeknu. Tam nikdo nesm. Nebo nebo
Co?
Ffft, bum! udlal Prokop a hodil rukou do ve.
Co je to?

Krakatoe. Kra-ka-tau. Sopka. Vul-vulkn, vte? Mn to natrhlo

palec. J nevm, co Prokop se zarazil a pomalu dodal: To ti je
stran vc, love.
Tome se pozorn dval, jako by nco oekval. Tak tedy, zaal
po chvilce, ty jet pod dl do taskavin?
Pod.
S spchem?
Prokop vydal ze sebe cosi na zpsob smchu. Chtl bys vdt,
e? Holenku, to nen jen tak. Nen nen jen tak, opakoval klt
opile hlavou. love, ono to samo od sebe samo od sebe
Co?
Kra-ka-tit. Krakatit. Krrrakatit. A ono to samo od sebe J
nechal jen prek na stole, v? Ostatn jsem smetl dododo-do takov
piksly. Zu-zstal jen popraek na stole, a najednou
to vybuchlo.
Vybuchlo. Jen takov nlet, jen prek, co jsem utrousil. Ani to
vidt nebylo. Tuhle rovka kilometr dl. Ta to nebyla. A j v
lenoce, jako kus deva. V, unaven. Pli prce. A najednou
prsk! J letl na zem. Okna to vyrazilo a rovka pry. Detonace
jako jako kdy bouchne lydditov patrona. Stra-stran brizance.
J j nejdv myslel, e praskla ta por-porcen ponce por-celnov, polcelnov, porcenlov, poncelr, jak se to honem, to bl,
vte, izoltor, jak se to jmenuje? Ke-mi-itan hlinit.
Porceln.
Piksla. J myslel, e praskla ta piksla, se vm vudy. Tak
rozkrtnu sirku, a ona tam je cel, ona je cel, ona je cel. A j jako
sloup a mn sirka splila prsty. A pry pes pole potm na
Bevnov nebo do Steovic Aa nkde m napadlo to slovo.
Krakatoe. Krakatit. Kra-ka-tit. Nene, tak to nenenebylo. Jak to
bouchlo, letm na zem a kim Krakatit. Krakatit. Pak jsem na to
zapomnl. Kdo je tu? Kdo kdo jste?
Kolega Tome.
Tome, aha. Ten vivk! Pednky si vypjoval. Nevrtil mn
jeden seit chemie. Tome, jak se jmenoval?
5

Ji.
J u vm, Jirka. Ty jsi Jirka, j vm. Jirka Tome. Kde m ten
seit? Pokej, j ti nco eknu. A vylet to ostatn, je zle. love, to
rozmlt celou Prahu. Smete. Odfoukne, ft! A vylet ta por-celnov dze, v?
Jak dze?
Ty jsi Jirka Tome, j vm. Jdi do Karlna. Do Karlna nebo do
Vysoan, a dvej se, a to vylet. B, b honem!
Pro?
J toho nadlal cent. Cent Krakatitu. Ne, asi asi patnct deka.
Tam nahoe, v t por-ce-lnov dzi. love, a ta vylet Ale
pokej, to nen mon, to je nesmysl, mumlal Prokop chytaje se za
hlavu.
Nu?
Pro pro pro to nevybuchlo tak v t dzi? Kdy ten
prek sm od sebe Pokej, na stole je zin-zinkov plech plech
Od eho to na stole vybuchlo? Po-kej, bu tie, bu tie, drtil
Prokop a vrvorav se zvedl.
Co je ti?
Krakatit, zabruel Prokop, udlal celm tlem jaksi otiv
pohyb a svalil se na zem v mrkotch.

II.
Prvn, co si Prokop uvdomil, bylo, e se s nm vechno ots v
drnivm rachotu a e ho nkdo pevn dr kolem pasu. Hrozn se
bl otevt oi; myslel, e se to na nj t. Ale kdy to neustvalo,
otevel oi a vidl ped sebou matn tyhelnk, kterm se sunou
mlhav svteln koule a pruhy. Neuml si to vysvtlit; dval se
zmaten na uplvajc a poskakujc mtohy, trpn odevzdn ve ve,
co se s nm bude dt. Pak pochopil, e ten horliv rachot jsou kola
vozu a venku e mjej jenom svtilny v mlze; a unaven tolikerm
pozorovnm zavel opt oi a nechal se unet.

Te si lehne, ekl tie hlas nad jeho hlavou; spolkne aspirin

a bude ti lp. Rno ti pivedu doktora, ano?
Kdo je to, ptal se Prokop ospale.
Tome. Lehne si u mne, Prokope. M horeku. Kde t co bol?
Vude. Hlava se mi to. Tak, v
Jen tie le. Uvam ti aj a vysp se. M to z rozilen, v. To je
takov nervov horeka. Do rna to pejde.
Prokop svratil elo v nmaze vzpomnn. J vm, ekl po
chvli starostliv. Posly, ale nkdo by ml tu pikslu hodit do vody.
Aby nevybuchla.
Bez starosti. Te nemluv.
A j bych snad mohl sedt. Nejsem ti tk?
Ne, jen le.
A ty m ten mj seit chemie, vzpomnl si Prokop
najednou.
Ano, dostane jej. Ale te klid, sly?
J ti mm tak tkou hlavu
Zatm drkotala droka nahoru Jenou ulic. Tome slabounce
hvzdal njakou melodii a dval se oknem. Prokop spav dchal s
tichm stnnm. Mlha smela chodnky a vnikala a pod kabt
svm sychravm slizem; bylo pusto a pozd.
U tam budeme, ekl Tome nahlas. Droka se erstvji
rozhrela na nmst a zahnula vpravo. Pokej, Prokope, me
udlat pr krok? J ti pomohu.
S nmahou vlekl Tome svho hosta do druhho patra, Prokop si
pipadal jaksi lehk a bez vhy, a nechal se skoro vynst po
schodech nahoru; ale Tome siln oddechoval a utral si pot.
Vi, jsem jako nit, divil se Prokop.
Nu ovem, mruel udchan Tome odemykaje svj byt.
Prokopovi bylo jako malmu dtti, kdy jej Tome svlkal. M
maminka, zaal nco povdat, kdy m maminka, to u je, to u je
dvno, tatnek sedl u stolu, a maminka mne nosila do postele,
rozum?

Pak u byl v posteli, pikryt po bradu, jektal zuby a dval se, jak
se Tome to u kamen a rychle zatp. Bylo mu do ple dojetm,
ltost a slabost, a pod brebentil; uklidnil se, a dostal na elo
studen obkladek. Tu se tie dval po pokoji; bylo tu ctit tabk a
enu.
Ty jsi kujn, Tomi, ozval se vn. Pod m holky.
Tome se k nmu obrtil. Nu, a co?
Nic. Co vlastn dl?
Tome mvl rukou. Mizern, kamarde. Penze nejsou.
Flmuje.
Tome jen potsl hlavou.
A je t koda, v? zaal Prokop starostliv. Ty bys mohl
Koukej, j dlm u dvanct let.
A co z toho m? namtl Tome pke.
No, sem tam nco. Prodal jsem letos taskav dextrin.
Za?
Za deset tisc. V, nic to nen, hloupost. Takov pitom
bouchaka, pro doly. Ale kdybych chtl
Je ti u lp?
Krsn mi je. J jsem ti nael metody! love, jeden nitrt ceru,
to ti je vniv potvora; a chlor, chlor, tetrastupe chlordusku se
zapl svtlem. Rozsvt rovku, a prsk! Ale to nic nen. Koukej,
prohlsil nhle vystrkuje zpod pokrvky hubenou, dsn
zkomolenou ruku. Kdy nco vezmu do ruky, tak v tom ctm
umt atomy. Zrovna to mraven. Kad hmota mraven jinak,
rozum?
Ne.
To je sla, v? Sla v hmot. Hmota je stran siln. J j
hmatm, jak se to v n hem. Dr to dohromady s hroznou
nmahou. Jak to uvnit rozvikl, rozpadne se, bum! Vechno je
exploze. Kdy se rozeve kvtina, je to exploze. Kad mylenka, to
je takov prasknut v mozku. Kdy mn pod ruku, ctm, jak v
tob nco exploduje. J mm takov hmat, love. A sluch. Vechno

um, jako umiv prek. To jsou sam malinkat vbuchy. Mn ti

tak hu v hlav Ratatata, jako strojn puka.
Tak, ekl Tome, a te spolkni tuhleten aspirin.
Ano. Ta-taskav aspirin. Perchlorovan acetylsalicylazid. To
nic nen. love, j jsem nael exotermick taskaviny. Kad ltka
je vlastn taskavina. Voda voda je taskavina. Hlna a vzduch
jsou taskaviny. Pe, pe v pein je taky taskavina. V, zatm to
m jen teoretick vznam. A j jsem nael atomov vbuchy. J j
j jsem udlal alfaexploze. Roz-pad-ne se to na plus plus stice.
dn termochemie. De-struk-ce. Destruktivn chemie, love. To ti
je ohromn vc, Tomi, ist vdecky. J ti mm doma tabulky
Lidi, kdybych j ml aparty! Ale j mm jen oi a ruce Pokej,
a to napu!
Nechce se ti spt?
Chce. Jsem dnes unaven. A co tys pod dlal?
Nu, nic. ivot.
ivot je taskavina, v? Prsk, lovk se narod a rozpadne se,
bum! A nm se zd, e to trv bhvkolik let, vi? Pokej, j jsem
te nco spletl, e?
Docela v podku, Prokope. Mon e ztra udlm bum.
Nebudu-li mt toti penze. Ale to je jedno, staroui, jen spi.
J bych ti pjil, nechce?
Nech. Na to bys nestail. Snad jet mj tatk Tome mvl
rukou.
Tak vid, ty m jet tatnka, ozval se Prokop po chvli s
nhlou mkkost.
Nu ano. Doktor v Tnici. Tome vstal a pechzel po pokoji. Je
to mizrie, love, mizrie. Mm to nahnut, nu! A nestarej se o
mne. J u nco udlm. Spi!
Prokop se utiil. Polozavenma oima vidl, jak Tome sed ke
stolku a hrabe se v njakch paprech. Bylo mu jaksi sladko
naslouchat ustn papru a tichmu hukotu ohn v kamnech.
lovk sklonn u stolku opel hlavu o dlan a snad ani nedchal; a
Prokopovi bylo, e le doma a vid svho starho bratra, svho
9

bratra Josefa; u se z knek elektrotechnice a bude ztra dlat

zkouku; a Prokop usnul horenm spnkem.

III.
Zdlo se mu, e sly hukot jakoby nesetnch kol. To je njak
tovrna, myslel si a bel po schodech nahoru. Zniehonic se ocitl
ped velikmi dvemi, kde stlo na sklenn tabulce: Plinius.
Zaradoval se nesmrn a veel dovnit. Je tu pan Plinius? ptal se
njak sleinky u psacho stroje. Hned pijde, ekla sleinka, a tu k
nmu pistoupil vysok oholen mu v cutawayi a s ohromnmi
kruhovmi skly na och. Co si pejete? ekl.
Prokop se zvdav dval do jeho neobyejn vrazn tve. Mlo
to britskou hubu a vypoukl rozjedn elo, na skrni bradavici
zvc estku a bradu jako filmov herec. Vy vy rate bt
Plinius?
Prosm, ekl vysok mu a krtkm gestem mu ukzal do sv
pracovny.
Jsem velmi je mi ohromnou ct, koktal Prokop usedaje.
Co si pejete? peruil ho vysok mu.
J jsem rozbil hmotu, prohlsil Prokop. Plinius nic; hrl si jen s
ocelovm klkem a zavral tk vka pod skly.
To je toti tak, zaal Prokop pekotn. V-v-vecko se rozpad,
e? Hmota je kehk. Ale j udlm, e se to rozpadne najednou,
bum! Vbuch, rozumte? Na padr. Na molekuly. Na atomy. Ale j
jsem rozbil tak atomy.
koda, ekl Plinius povliv.
Pro jak koda?
koda nco rozbt. I atomu je koda. Nu tak dl.
J rozbiju atom. J vm, e u Rutherford Ale to byla jen
takov praka se zenm, vte? To nic nen. To se mus en masse.
Jestli chcete, j vm rozbourm tunu bismutu; roztpne to ce-cel
svt, ale to je jedno. Chcete?

10

Pro byste to dlal?

Je to vdecky zajmav, zmtl se Prokop. Pokejte, jakpak
bych vm to To je to je vm ne-smr-n zajmav. Chytil se za
hlavu. Pokejte, mn praskne hla-va; to bude vdecky ohromn
zajmav, e? Aha, aha, vyhrkl s levou, j vm to vylom.
Dynamit dynamit trh hmotu na kusy, na balvany, ale
benzoltrioxozonid ji roztrh na prek; udl jen malou dru, ale
rrrozdrt hmotu nana-na submikroskopickou padr, rozumte? To
dl detonan rychlost. Hmota nem as ustoupit; neme se u ani
roz-rozhrnout, roztrhnout, vte? A j jjj jsem stupoval detonan
rychlost. Argonozonid. Chlorargonoxozonid. Tetrargon. A pod
dl. Pak u ani vzduch neme ustoupit; je stejn tuh jako jako
ocelov deska. Roztrh se na molekuly. A pod dl. A najednou
vm od jist rychlosti zane brizance dsn stoupat. Roste
kvadraticky. J koukm jako blzen. Odkud se to bere? Kde kde kde
se najednou vzala ta energie? nalhal Prokop zimnin. Tak
eknte.
Nu, teba v atomu, mnil Plinius.
Aha, prohlsil Prokop vtzn a utel si pot. Tady je ten vtip.
Jednodue v atomu. Ono to vraz atomy do sebe a sss serve
betapl a jdro se mus rozpadnout. To je alfaexploze. Vte, kdo
jsem? J jsem prvn lovk, kter pekroil koeficient stlaitelnosti,
pane. J jsem nael atomov vbuchy. J j jsem vyrazil z bismutu
tantal. Poslyte, vte vy, kolik je vy-vkonu v jednom gramu rtuti?
tyi sta dvaaedest milin kilogramometr. Hmota je dsn
siln. Hmota je regiment, kter pelapuje na mst: rz dva, rz
dva; ale dejte ten prav povel, a regiment vyraz v tok, en evant! To
je vbuch, rozumte? Hur!
Prokop se zarazil vlastnm kikem; v hlav mu builo tak, e
pestal cokoli vnmat. Promite, ekl, aby zamluvil rozpaky, a
hledal tesouc se rukou sv pouzdro na cigra. Koute?
Ne.
Ji sta man kouili, ujioval Prokop a otevel pouzdro;
byly tam sam tk patrony. Zapalte si, nutil, to je lehouk
11

Nobel Extra. Sm ukousl piku tetrylov patrony a hledal sirky.

To nic nen, zaal, ale znte taskav sklo? koda. Poslyte, j
vm mohu udlat vbun papr. Napete psan, nkdo to hod do
ohn a prsk! cel bark se sesype. Chcete?
K emu? ptal se Plinius zvedaje obo.
Jen tak. Sla mus ven. J vm nco povm. Kdybyste chodil po
strop, tak co vm z toho vznikne? J pedevm kalu na valenn
teorie. Vecko se d dlat. Slyte, jak to venku rachot? To slyte
rst trvu: sam vbuchy. Kad semnko je taskav kapsle, kter
vylet. Puf, jako raketa. A ti hlupci si mysl, e nen dn
tautomerie. J jim uku takovou merotropii, e budou z toho
blzni. Sam laboratorn zkuenost, pane.
Prokop ctil s hrzou, e van nesmysly; chtl tomu uniknout a
mlel tm rychleji, pleta pt pes devt. Plinius vn kval hlavou;
dokonce komihal celm tlem hloubji a pod hloubji, jako by se
klanl. Prokop drmolil zmaten formule a nemohl se zastavit, poule
oi na Plinia, kter se komihal s rostouc rychlost jako stroj. Podlaha
pod nm se zaala houpat a zvedat.
Ale tak pestate, love, zaval Prokop zden a probudil se.
Msto Plinia vidl Tome, kter neobraceje se od stolku bruel:
Neki, prosm t.
J nekim, ekl Prokop a zavel oi. V hlav mu huelo
rychlmi a bolestnmi tepy.
Zdlo se mu, e let pinejmenm rychlost svtla; njak se mu
svralo srdce, ale to dl jen Fitzgerald-Lorentzovo zplotn, ekl si;
musm bt placat jako lvanec. A najednou se proti nmu vyje
nesmrn sklenn hranoly; ne, jsou to jenom nekonen hladce
vybrouen roviny, je se protnaj a prostupuj v bitkch hlech
jako krystalografick modely; a proti jedn takov hran je hnn
asnou rychlost. Pozor, zaval sm na sebe, nebo v tiscin
vteiny se mus rozttit; ale tu ji bleskov odletl zpt a rovnou
proti hrotu obrovskho jehlanu; odrazil se jako paprsek a byl vren
na sklenn hladkou stnu, smek se podle n, svit do ostrho
hlu, kmit len mezi jeho stnami, je hozen pozptku nevda
12

proti emu, zas odmrtn dopad bradou na ostrou hranu, ale v

posledn chvli ho to odhod vzhru; nyn si roztskne hlavu o
euklidovskou rovinu nekonena, ale ji se t stemhlav dol, dol
do tmy; prudk nraz, bolestn cuknut v celm tle, ale hned zas se
zvedl a dal se na tk. Uhn labyrintickou chodbou a za sebou sly
dupot pronsledovatel; chodba se , svr se, jej stny se
pirej k sob dsnm a neodvratnm pohybem; i dl se tenk
jako dlo, zatajuje dech a upaluje v blzniv hrze, aby tudy
probhl, ne ho ty stny rozdrt. Zavelo se to za nm s kamennm
nrazem, zatmco sm svist do propasti podle ledov ic zdi.
Stran der, a ztrc vdom; kdy procitl, vid, e je v ern tm;
hmat po slizkch kamennch stnch a ki o pomoc, ale z jeho st
nevychz zvuku; takov je tu tma. Jektaje hrzou klopt po dn
propasti; nahmat postrann chodbu, i vrh se do n; jsou to vlastn.
schody, a nahoe, nekonen daleko svt malink otvor jako v
acht; b tedy nahoru po nesslnch a stran pkrch stupnch;
ale nahoe nen ne ploinka, lehouk plechov platforma drnc a
chvjc se nad zvratnou hlubinou, a dol se roubem to jen
nekonen schdky ze eleznch plt. A tu ji za sebou slyel
supn pronsledovatel. Bez sebe hrzou se til a toil po
schdkch dol, a za nm elezn in a rachot dupajc zstup
neptel. A najednou vinut schody se kon oste v przdnu.
Prokop zavyl, rozphl ruce a pod jet ve padal do bezdna.
Hlava se mu zatoila, nevidl u a neslyel; vznoucma nohama
bel nevda kam, drcen stranm a slepm puzenm, e mus
kamsi dorazit, ne bude pozd. Rychleji a rychleji ubhal
nekonenm koridorem; as od asu mjel semafor, na kterm
pokad vyskoila vy slice: 17, 18, 19. Najednou pochopil, e
bh v kruhu a ta sla e udvaj poet jeho obh. 40, 41. Popadla
ho nesnesiteln hrza, e pijde pozd a e se odtud nedostane;
svitl zbsilou rychlost, take se semafor jenom mihal jako
telegrafn tye z rychlku; a jet rychleji! nyn u semafor ani
neubh, nbr stoj na jednom mst a odpotv bleskovou
rychlost tisce a desettisce obh, a nikde nen vchod z t chodby,
13

a chodba je na pohled rovn a leskl jako hambursk tunel, a pece

se vrac kruhem; Prokop vzlyk dsem: to je Einsteinv vesmr, a j
musm dojt, ne bude pozd! Nhle zaznl stran vkik, a Prokop
ustrnul: je to hlas tatnkv, nkdo ho vrad; i jal se obhat jet
rychleji, semafor zmizel, udlala se tma; Prokop tpal po stnch a
nahmatal zamen dvee, a za nimi je slyet to zoufal bdovn a
rny pokcenho nbytku. va hrzou zarv Prokop nehty do
dve, tpe je a rozkrabv; vytrhal je po tskch a nael za nimi
star znm schody, je ho denn vedly dom, kdy byl malik; a
nahoe dus se tatnek, nkdo ho krt a smk jm po zemi. Kie
vylet Prokop nahoru, je doma na chodb, vid konve a chlebovou
sk mamininu a pooteven dvee do kuchyn, a tam uvnit
chropt a pros tatnek, aby ho nezabjeli; nkdo mu tlue hlavou o
zem; chce mu jt na pomoc, ale njak slep, blzniv moc ho nut,
aby tady na chodb bhal dokola, pod rychleji dokoleka a
chechtal se jkav, zatmco uvnit skomr a dus se tatnkovo
stnn. A neschopen vykroit ze zvratnho bludnho kruhu, t
se stle rychleji ryel Prokop lenm smchem hrzy.
Tu se probudil zalit potem a jektaje zuby. Tome mu stl u hlav a
dval mu na rozhaven elo nov chladiv obklad.
To je dobe, to je dobe, mumlal Prokop, j u nebudu spt. I
leel tie a dval se na Tome, jak sed u lampy. Jirka Tome, kal si,
a pokejme, pak kolega Duras, a Honza Buchta, Sudk, Sudk, Sudk,
a kdo jet? Sudk, Trlica, Trlica, Peek, Jovanovi, Mdr, Holoubek,
co nosil brejle, to je n ronk na chemii. Boe, a kter je tamhleten?
Aha, to je Vedral, ten padl v roce estnct, a za nm sed Holoubek,
Pacovsk, Trlica, eba, cel ronk. A tu slyel najednou: Pan
Prokop bude kolokvovat.
Lekl se nesmrn. U katedry sed profesor Wald a tah se suchou
ruikou za vousy, jako vdy. Povzte, prav profesor Wald, co
vte o taskavinch.
Taskaviny taskaviny, zan Prokop nervzn, jejich
vbunost zle na tom, e e e se nhle vyvine velik objem

14

plynu, kter kter se vyvine z mnohem menho objemu vbun

masy Prosm, to nen sprvn.
Jak to? te se Wald psn.
J j j jsem nael alfavbuchy. Vbuch toti nastane rozpadem
atomu. steky atomu se rozlet rozlet
Nesmysl, peru ho profesor. Nen dnch atom.
Jsou jsou jsou, drtil Prokop. Prosm, j j j to doku
Pekonan teorie, bru profesor. Nejsou vbec dn atomy,
jsou jenom gumetly. Vte, co je to gumetl?
Prokop se zapotil lekem. Toho slova nikdy v ivot neslyel.
Gumetl? To neznm, vydechl stsnn.
Tak vidte, ekl sue Wald. A pak si troufte dlat kolokvium.
Co vte o Krakatitu?
Prokop se nesmrn zarazil. Krakatit, eptal, to je to je pln
nov taskavina, kter kter dosud
m se zant? m? m exploduje?
Hertzovmi vlnami, vyhrkl Prokop s levou.
Jak to vte?
Protoe mn zniehonic vybuchla. Protoe protoe nebyl
dn jin impuls. A protoe
Nu?
jej syn-syntza se mn povedla za-za-za
vysokofrekvenn oscilace. Nen to dosud vyvyvysvtleno; ale j
myslm, e e to byly njak elektromagnetick vlny.
Byly. J to vm. Te napite na tabuli chemicky vzorec
Krakatitu.
Prokop vzal kus kdy a namral na tabuli svj vzorec.
Pette.
Prokop odkal vzorec nahlas. Tu vstal profesor Wald a ekl
najednou jakmsi docela jinm hlasem: Jak? Jak je to?
Prokop opakoval formuli.
Tetrargon? ptal se profesor rychle. Pb kolik?
Dv.

15

Jak se to dl? tzal se hlas podivn blzce. Postup! Jak se to

dl? Jak? Jak se dl Krakatit?
Prokop otevel oi. Nad nm se sklnl Tome s tukou a
zpisnkem v ruce a bez dechu se dval na jeho rty.
Co? mumlal Prokop neklidn. Co chce? Jak jak se to dl?
Nco se ti zdlo, ekl Tome a schoval zpisnk za zdy. Spi,
love, spi.

IV.
Te jsem nco vyvanil, uvdomoval si Prokop jasnjm cpem
mozku; ale jinak mu to bylo svrchovan lhostejno; chtlo se mu jen
spt, nesmrn spt. Vidl jaksi tureck koberec, jeho vzor se bez
konce pesunoval, prostupoval a mnil. Nebylo to nic, a pece ho to
jaksi rozilovalo; i ve span zatouil vidt znovu Plinia. Snail se
vybavit si jeho podobu; msto toho ml ped sebou ohavnou
zeklebenou tv, je skpala lutmi vyranmi zuby, a se drtily,
a pak je po kouskch vyplivovala. Chtl tomu uniknout; napadlo ho
slovo ryb, a hle, zjevil se mu ryb nad edivou vodou i s
rybami v eenu; ekl si leen, a vidl skuten leen do posledn
skoby a vazby. Dlouho se bavil tm, e vymlel slova a pozoroval
obrzky jimi promtnut; ale pak, pak u si ivou moc nemohl na
dn slovo vzpomenout. Namhal se usilovn, aby nael aspo
jedno jedin slovo nebo vc, ale marn; tu ho zalila hrza bezmoci
studenm potem. Musm postupovat metodicky, umnil si; zanu
zas od zatku, nebo jsem ztracen. astn si vzpomnl na slovo
ryb, ale zjevil se mu hlinn przdn galon od petroleje; bylo to
dsn. ekl si idle, a ukzal se mu s podivnou podrobnost
dehtovan tovrn plot s trochou smutn zapren trvy a
rezavmi obruemi. To je lenstv, ekl si s mrazivou jasnost; to je,
pnov, typick pomatenost, hyperofabula ugongi dugongi Darwin.
Tu se mu tento odborn nzev zazdl neznmo pro ukrutn

16

smn, a dal se do hlasitho, zrovna zalykavho smchu, jm se

probudil.
Byl pln zpocen a odkopn. Dval se horenma oima na
Tome, kter chvatn pechzel po pokoji a hzel njak vci do
kufku; ale nepoznval ho. Poslyte, poslyte, zaal, to je k
smchu, poslyte, tak pokejte, to muste, poslyte Chtl ci jako
vtip ten podivuhodn odborn nzev, a sm se sml pedem; ale
ivou moc si nemohl vzpomenout, jak to vlastn bylo, i rozmrzel se
a umkl.
Tome si oblkl ulstr a narazil epici; a kdy u bral kufk,
zavhal a sedl si na pelest k Prokopovi. Posly, staroui, ekl
starostliv, j te musm odejet. K ttovi, do Tnice. Ned-li mn
penze, tak se u nevrtm, v? Ale nic si z toho nedlej. Rno sem
pijde domovnice a pivede ti doktora, ano?
Kolik je hodin? ptal se Prokop neten.
tyi tyi a pt minut. Snad ti tu nic neschz?
Prokop zavel oi, odhodln nezajmat se u o nic na svt.
Tome ho peliv pikryl, a bylo ticho.
Nhle otevel oi dokon. Vidl nad sebou neznm strop a po
jeho kraji b neznm ornament. Shl rukou po svm nonm
stolku, a hmtl do przdna. Obrtil se polekn, a msto svho
irokho laboratornho pultu vid njak ciz stolek s lampikou.
Tam, kde bvalo okno, je sk; kde stvalo umyvadlo, jsou jaksi
dvee. Zmtl se tm vm nesmrn; nedovedl pochopit, co se s nm
dje, kde se octl, a pemhaje zvra usedl na posteli. Pomalu si
uvdomil, e nen doma, ale nemohl si vzpomenout, jak se sem
dostal. Kdo je to, zeptal se hlasit nazdabh, st hbaje
jazykem. Pt, ozval se po chvli, pt! Bylo trzniv ticho. Vstal z
postele a trochu vrvorav el hledat vodu. Na umyvadle nael
karafu a pil z n dychtiv; a kdy se vracel do postele, podlomily se
mu nohy a usedl na idli, nemoha dle. Sedl snad hodn dlouho;
pak ho roztsla zima, nebo se cel polil vodou z karafy, a pilo
mu lto sebe sama, e je kdesi a nev sm kde, e ani do postele

17

nedojde a e je tak bezradn a bezmocn sm; tu propukl v dtsk

vzlykav pl.
Kdy se trochu vyplakal, bylo mu v hlav jasnji. Dokonce mohl
dojt a k posteli a ulehl jektaje zuby; a sotva se zahl, usnul
mrkotnm spnkem beze snu.
Kdy se probudil, byla roleta vytaena do edivho dne a v
pokoji trochu pouklizeno; nedovedl pochopit, kdo to udlal, ale
jinak se pamatoval na ve, na verej explozi, na Tome i na jeho
odjezd. Zato ho tetiv bolela hlava, bylo mu tko na prsou a
drsav ho muil kael. Je to patn, kal si, je to docela patn; ml
bych jt dom a lehnout si. Vstal tedy a zaal se pomalu strojit
chvlemi odpovaje. Bylo mu, jako by mu nco drtilo hroznm
tlakem prsa. Usedl pak neten ke vemu a tce dchal.
Tu krtce, jemn zaznl zvonek. Vzchopil se s nmahou a el
otevt. Na prahu v chodb stla mlad dvka s tv zastenou
zvojem.
Bydl tady pan Tome? ptala se spn a stsnn.
Prosm, ekl Prokop a ustoupil j z cesty; a kdy, trochu vhajc,
tsn podle nho vchzela dovnit, zavla na nj slabounk a
spanil vn, e rozko vzdychl.
Posadil ji vedle okna a usedl proti n, dre se zpma, jak nejlpe
dovedl. Ctil, e samm silm vypad psn a strnule, co uvdlo
do nesmrnch rozpak jeho i dvku. Hryzala si pod zvojem rty a
klopila oi; ach, lbezn hladkost tve, ach, ruce mal a hrozn
rozilen! Nhle zvedla oi, a Prokop zatajil dech ommen asem;
tak krsn se mu zdla.
Pan Tome nen doma? ptala se dvka.
Tome odejel, ekl Prokop vhav. Dnes v noci, sleno.
Kam?
Do Tnice, k svmu otci.
A vrt se?
Prokop pokril rameny.
Dvka sklopila hlavu a jej ruce s nm zpasily. A ekl vm,
pro pro
18

ekl.
A myslte, e e to udl?
Co, sleno?
e se zastel.
Prokop si bleskem vzpomnl, e vidl Tome ukldat revolver do
kufku. ,Mon e ztra udlm bum, slyel jej znovu drtit mezi
zuby. Nechtl nic ci, ale vypadal asi velmi povliv.
boe, boe, vypravila ze sebe dvka, ale to je stran!
eknte, eknte
Co, sleno?
Kdyby kdyby nkdo mohl za nm jet! Kdyby mu nkdo ekl
kdyby mu dal Vdy by to nemusel udlat, chpete? Kdyby nkdo
za nm jet dnes jel
Prokop se dval na jej zoufal ruce, je se zatnaly a spnaly.
J tam tedy pojedu, sleno, ekl tie. Nhodou mm snad v
tu stranu njakou cestu. Kdybyste chtla j
Dvka zvedla hlavu. Skuten, vyhrkla radostn, vy byste
mohl ?
J jsem jeho star kamard, vte? vysvtloval Prokop.
Chcete-li mu nco vzkzat nebo poslat j ochotn
Boe, vy jste hodn, vydechla dvka.
Prokop se slab zaervenal. To je malikost, sleno, brnil se.
Nhodou mm zrovna voln as stejn chci nkam jet, a vbec
Mvl v rozpacch rukou. To nestoj za e. Udlm vecko, co
chcete.
Dvka se zardla a honem se dvala jinam. Ani nevm, jak
bych vm mla dkovat, ekla zmaten. Mn je tak lto, e e
vy Ale je to tak dleit A pak, vy jste jeho ptel Nemyslete si,
e j sama Tu se pemohla a upela na Prokopa ir oi. J mu
nco musm poslat. Od nkoho jinho. J vm nemohu ci
Nen teba, ekl Prokop rychle. J mu to dm, a je to. J jsem
tak rd, e mohu vm e mohu jemu Pr snad? ptal se nhle
dvaje se na jej zrosenou koiinku.
Pr.
19

To je dobe, mnil Prokop; myslel toti na to, jak pjemn by

chladilo, kdyby na tu koiinku sml poloit elo.
J to tu nemm, ekla vstvajc. Bude to jen mal balek.
Kdybyste mohl pokat J vm to pinesu za dv hodiny.
Prokop se velmi strnule uklonil; bl se toti, e ztrat rovnovhu.
Ve dvech se obrtila a pohldla na nj upenma oima. Na
shledanou. A byla ta tam.
Prokop usedl a zavel oi. Krupiky det na koiince, hust a
orosen zvoj; zasten hlas, vn, neklidn ruce v tsnch,
malikch rukavikch; chladn vn, pohled jasn a matouc pod
slinm, pevnm obom. Ruce na kln, mkk asen sukn na
silnch kolenou, ach, malik ruce v tsnch rukavicch! Vn,
temn a chvjc se hlas, lko hladk a pobledl. Prokop zatnal
zuby do chvjcch se rt. Smutn, zmaten a staten. Modroed
oi, oi ist a svteln. boe, boe, jak se tiskl zvoj k jejm
rtm!
Prokop zastnal a otevel oi. Je to Tomova holka, ekl si se
slepm vztekem. Vdla kudy jt, nen tu poprv. Snad tady
zrovna tady v tom pokoji Prokop si v nesnesiteln trzni vrval
nehty do dlan. A j hlupk se nabzm, e pojedu za nm! J hlupk,
j mu ponesu psanko! Co co co mi je vbec po n?
Tu ho napadla spsn mylenka. Uteku dom, do svho
laboratornho barku tam nahoe. A ona, a si sem pijde! a si pak
dl, co chce! A a a si jede za nm sama, kdy kdy j na tom
zle
Rozhldl se po pokoji; vidl zvlenou postel, zastydl se a ustlal
ji, jak byl zvykl doma. Pak se mu nezdla dost slun ustlan,
pestlal ji, rovnal a hladil, a pak u rovnal vechno vudy, uklzel,
pokouel se pkn zasit i zclony, nae usedl s hlavou zmotanou a
hrud drcenou bolestnm tlakem a ekal.

20

V.
Zdlo se mu, e jde ohromnou zelinskou zahradou; kolem
dokola nic ne sam zeln hlvky, ale nejsou to hlvky, nbr
zekleben a olezl, krhav a blekotajc, nestvrn, vodnat,
trudovit a vyboulen hlavy lidsk; vyrstaj z hubench kol a
lezou po nich odporn zelen housenky. A hle, pes pole k nmu
b dvka se zvojem na tvi; zved trochu sukni a peskakuje
lidsk hlvky. Tu vyrstaj zpod kad z nich nah, asn tenk a
chlupat ruce a sahaj j po nohou a po suknch. Dvka ki v len
hrze a zved sukni ve, a nad siln kolena, obnauje bl nohy a
sna se peskoit ty chapajc ruce. Prokop zavr oi; nesnese
pohled na jej bl siln nohy, a l zkost, e ji ty zeln hlvky
zhanob. Tu vrh se na zem a uezv kapesnm noem prvn
hlvku; ta zvecky je a cvak mu vyranmi zuby po rukou. Nyn
druh, tet hlvka; Kriste Jei, kdy skos to ohromn pole, ne se
dostane k dvce zpasc tam na druh stran nekonen zahrady?
Zbsile vyskakuje a lape po tch pernch hlavch, rozdupv je,
kope do nich; zaplete se nohama do jejich tenkch, psavnch
pracek, pad, je uchopen, rvn, duen, a ve miz.
Ve miz v zvratnm ven. A nhle se ozve zblzka zasten
hlas: Nesu vm ten balek. Tu vyskoil a otevel oi, a ped nm
stoj dveka z Hybmonky, ilhav a thotn, se zmenm
bichem, a podv mu cosi zabalenho v mokrm hadru. To nen
ona, trne bolestn Prokop, a rzem vid vythlou smutnou
prodavaku, kter mu devnmi tyinkami roztahuje rukavice. To
nen ona, brn se Prokop, a vid naduel dt na kivinch
nokch, je je je se mu nestoudn nabz! Jdi pry, ki
Prokop, a tu se mu zjev pohozen konev uprosted zhonu povadl
a slimky prolezl kapusty a nemiz pes vechno jeho sil.
Vtom tie zaznl zvonek jako tiknut ptka. Prokop se vrhl ke
dvem a otevel; na prahu stla dvka se zvojem, tiskla k adrm
balek a oddychovala. To jste vy, ekl Prokop tie a (neznmo

21

pro) nesmrn dojat. Dvka vela, dotkla se ho ramenem; jej vn

dechla na Prokopa trznivm opojenm.
Zstala stt uprosted pokoje. Prosm vs, nehnvejte se,
mluvila tie a jakoby spchajc, e jsem vm dala takov posln.
Vdy ani nevte, pro pro j Kdyby vm to dlalo njak pote

Pojedu, vypravil ze sebe Prokop chraptiv.

Dvka upela na nj zblzka sv vn, ist oi. Nemyslete si o
mn nic zlho. J mm jenom strach, aby pan aby v ptel
neudlal nco, co by nkoho nkoho jinho do smrti trpilo. J
mm k vm tolik dvry Vy ho zachrnte, e?
Nesmrn rd, vydechl Prokop njakm nesvm a
rozechvnm hlasem; tak ho opojovalo naden. Sleno, j co
budete chtt Odvracel oi; bl se, e nco vybleptne, e je snad
slyet, jak mu bouch srdce, a stydl se za svou tkopdnost.
I dvku zachvtil jeho zmatek; hrozn se zardla a nevdla kam
s oima. Dkuju, dkuju vm, pokouela se tak jaksi nejistm
hlasem, a siln makala v rukou zapeetn balek. Nastalo ticho,
je psobilo Prokopovi sladkou a muivou zvra. Ctil s mrazenm,
e dvka letmo zkoum jeho tv; a kdy k n nhle obrtil oi, vidl,
e se dv k zemi a ek, pipravena, aby snesla jeho pohled. Prokop
ctil, e by ml nco ci, aby zachrnil situaci; msto toho jen hbal
rty a chvl se na celm tle.
Konen pohnula dvka rukou a zaeptala: Ten balek Tu
zapomnl Prokop, pro schovv pravou ruku za zdy, a shl po
tlust oblce. Dvka zbledla a couvla. Vy jste porann, vyhrkla.
Ukate! Prokop honem schovval ruku. To nic nen, ujioval
rychle, to to se mi jen trochu zantila zantila takov ranka,
vte?
Dvka, docela bled, zasykla, jako by sama ctila tu bolest. Pro
nejdete k lkai? ekla prudce. Vy nemete nikam jet! J j
polu nkoho jinho!
Vdy u se to hoj, brnil se Prokop, jako by mu brali nco
drahho. Jist, to u je skoro v podku, jen krbnut, a vbec, to
22

je nesmysl; pro bych nejel? A pak, sleno, v takov vci nemete

poslat cizho lovka, vte? Vdy to u ani nebol, hlete, a
zatepal pravou rukou.
Dvka sthla obo psnou soustrast. Vy nesmte jet! Pro jste
mi to neekl? J j j to nedovolm! J nechci
Prokop byl docela neasten. Hlete, sleno, spustil horliv,
to jist nic nen; j jsem na to zvykl. Podvejte se, tady, a ukzal j
levou ruku, kde mu schzel skoro cel malk a kloub ukazovku
naduel uzlovitou jizvou. To u je takov emeslo, vte? Ani
nepozoroval, e dvka couv s blednoucmi rty a dv se na podn
rm jeho ela od oka k vlasm. Udl to prsk, a je to. Jako vojk.
Zvednu se a bm tokem dl, rozumte? Nic se mn neme stt.
Nu, dejte sem! Vzal j z ruky balek, vyhodil do ve a chytil.
dn starost, pane. Pojedu jako pn. Vte, j, j u jsem dvno
nikde nebyl. Znte Ameriku?
Dvka mlela a hledla na nho se zachmuenm obom.
A si kaj, e maj nov teorie, drmolil Prokop horen;
pokejte, j jim to doku, a vyjdou m vpoty. koda e tomu
nerozumte; j bych vm to vyloil, vm vm, vm vm, ale jemu
ne. Nevte mu, mluvil nalhav, mjte se na pozoru. Vy jste tak
krsn, vydechl naden. Tam nahoe j nikdy s nikm
nemluvm. Je to jen takov bouda z prken, vte? Haha, vy jste se tak
bla tch hlvek! Ale j vs nedm, o to nic; nebojte se nieho. J vs
nedm.
Pohlela na nho s oima rozenma hrzou. Vy pece
nemete odejet!
Prokop zesmutnl a zmaltnl. Ne, na to nesmte dt, co
mluvm. Povdal jsem nesmysly, e? J jsem jenom chtl, abyste
nemyslela na tu ruku. Abyste se nebla. To u pelo. Pemohl
sv vzruen, byl tuh a zakabonn samm soustednm. Pojedu
do Tnice a najdu Tome. Dm mu ten balek a eknu, e to posl
slena, kterou zn. Je to tak sprvn?
Ano, ekla dvka vhav, ale vy pece nemete

23

Prokop se pokusil o prosebn smv; jeho tk, rozjizven tv

nhle docela zkrsnla. Nechte mne, ekl tie, vdy je to je to
pro vs.
Dvka zamikala oima; bylo j skoro do ple prudkm
pohnutm. Mlky kvla a podvala mu ruku. Zvedl svou beztvarou
levici; pohldla na ni zvdav a siln ji stiskla. J vm tolik
dkuju, ekla rychle, sbohem!
Ve dvech se zastavila a chtla nco ci; makala v ruce kliku a
ekala
Mm mu vydit pozdrav? optal se Prokop s kivm
smvem.
Ne, vydechla a rychle na nj pohldla. Na shledanou.
Dvee za n zapadly. Prokop se na n dval, bylo mu najednou na
smrt tko a chab, hlava se mu toila, a stlo ho nesmrn usil, aby
uinil jedin krok.

VI.
Na ndra bylo mu ekati pldruh hodiny. Sedl si na chodb a
chvl se zimou. V porann ruce mu pulsovala ukrutn bolest;
zavral oi, a tu se mu zdlo, e ta bolav ruka roste, e je velik jako
hlava, jako tykev, jako hrnec na vyven prdla, a e v celm jejm
rozsahu paliv cuk iv maso. Pitom mu bylo mdlo k dven a na
ele mu ustavin vyrel studen pot zkosti. Nesml se podvat
na pinav, poplivan, zablcen dlky chodby, aby se mu
nezvedal aludek. Vyhrnul si lmec a polo snil, pomalu pemhn
nekonenou lhostejnost. Zdlo se mu, e zas je vojkem a le
porann v irm poli; kde kde to pod bojuj? Tu zaznl mu do
u prudk zvon a nkdo volal: Tnice, Duchcov, Moldava,
nastupovat!
Nyn u tedy sed ve vagn u okna a je mu nezzen veselo,
jako by nkoho pelstil nebo nkomu utekl; te, holenku, u jedu do
Tnice a nic mne neme zadret. Skoro se chechtal radost, uvelebil

24

se ve svm kout a s nramnou ilost pozoroval sv spolucestujc.

Naproti nmu sed njak krejk s tenkm krkem, huben ern
pan, pak lovk s divn bezvraznou tv; vedle Prokopa stran
tlust pn, ktermu se neme njak bicho vejt mezi nohy, a snad
jet nkdo, to u je jedno. Prokop se nesm dvat z okna, protoe
mu to dl zvra. Ratata ratata ratata vybuchuje vlak, ve drn,
bouch, ots se samou horlivost spchu. Krejkovi se klt hlava
napravo nalevo, napravo nalevo; ern pan jaksi podivn a ztuhle
hopkuje na mst, bezvrazn tv se tese a kmit jako patn
snmek ve filmu. A tlust soused, to je kupa rosolu, je se houpe,
ots, poskakuje nesmrn smnm zpsobem. Tnice, Tnice,
Tnice, skanduje Prokop s dery kol; rychleji! rychleji! Vlak se ohl
samm chvatem, je tu horko, Prokop se pot rem; krejk m nyn
dv hlavy na dvou tenkch krcch, ob hlavy se tesou a narej na
sebe, a to drn. ern pan vsmn a urliv hopkuje na svm
sedadle; tv se naschvl jako devn loutka. Bezvrazn tv
zmizela; sed tam trup s rukama mrtv sloenma na kln, ruce
neiv poskakuj, ale trup je bezhlav.
Prokop sbr vechny sv sly, aby se na to podn podval; tpe
se do nohy, ale nic platno, trup je dl bezhlav a mrtv se poddv
otesm vlaku. Prokopovi je z toho dsn zko; ouch loktem
tlustho souseda, ale ten se jen rosolovit chvje, a Prokopovi se zd,
e se mu to tlust tlo bezhlase checht. Neme se u na to dvat;
obrac se k oknu, ale tam zniehonic vid lidskou tv. Nev zprvu,
co je na n tak zarejcho; pozoruje ji vytetnma oima a
poznv, e to je jin Prokop, kter na nho upr oi s dsivou
pozornost. Co chce? zhrozil se Prokop. Proboha, nezapomnl jsem
ten balek v Tomov byt? Hmat honem po kapsch a najde
oblku v nprsn kapse. Tu se tv v okn usmla a Prokopovi se
ulevilo. Odvil se dokonce pohldnout na bezhlav trup; a vida, on
si ten lovk jen pethl poven svrchnk pes hlavu a sp pod
nm. Prokop by to udlal tak, ale boj se, aby mu nkdo nevythl z
kapsy tu zapeetnou oblku. A pece jde na nho span, je
nesnesiteln unaven; nikdy by si nedovedl pedstavit, e je mono
25

bt tak unaven. Usn, vyrve se z toho vytetn a opt usn.

ern pan m jednu hopkujc hlavu na ramenou a druhou dr na
kln obma rukama; a co se krejka te, sed msto nho jen
przdn, beztl aty, z nich ouh porcelnov palika. Prokop
usn, ale pojednou se z toho vytrhne v horliv jistot, e je v Tnici;
snad to nkdo venku volal, nebo vlak stoj.
Vybhl tedy ven a vidl, e u je veer; dva ti lid vystupuj na
malinkm blikajcm ndra, za nm je neznm a mlhav tma.
ekli Prokopovi, e do Tnice mus jet potou, je-li na n jet msto.
Potovn vz, to byl jen kozlk a za nm truhlk na zsilky; a na
kozlku u sedl pok a njak pasar.
Prosm vs, vemte mne do Tnice, ekl Prokop.
Pok potsl hlavou v nekonenm smutku. Nejde,
odpovdl po chvli.
Pro jak to?
Nen u msto, ekl pok zrale.
Prokopovi vstoupily do o slzy samou ltost. Jak je tam
daleko pky?
Pok astn pemlel. No, hodinu, ekl.
Ale j nemohu jt pky! J musm k doktoru Tomovi!
protestoval Prokop zdrcen.
Pok uvaoval. Vy jste jako pacient?
Mn je zle, zamumlal Prokop; skuten se chvl slabost a
zimou.
Pok pemlel a potsal hlavou. Kdy to nejde, ozval se
konen.
J se vejdu, j kdyby byl jen kousek msta, j
Na kozlku ticho; jen pok se drbal ve vousech, a to chrastlo;
pak neekl slova a slezl, dlal nco na postraku a mlky odeel do
ndra. Pasar na kozlku se ani nepohnul.
Prokop byl tak vyerpn, e si musel sednout na patnk.
Nedojdu, ctil zoufale; zstanu tady, a a

26

Pok se vracel z ndra a nesl przdnou bedniku. Njak ji

vpravil na ploinu kozlku a rozvn ji pozoroval. Tak si tam
sednte, ekl poslze.
Kam? ptal se Prokop.
No na kozlk.
Prokop se dostal na kozlk tak nadpirozen, jako by ho vynesly
nebesk sly. Pok zas dlal cosi na emen, a te sed na bednice
s nohama viscma dol a bere oprat. H, povd.
K nic. Jenom se zachvl.
Pok nasadil jaksi tenk, hrdeln rrr. K pohodil ocasem a
pustil hlasit pouk.
Rrrrr.
Pota se rozjela. Prokop se keovit chytil nzkho zbradlka;
ctil, e je nad jeho sly udret se na kozlku.
Rrrrr. Zdlo se, e ten vysok hriv zpv njak galvanizuje
starho kon. Bel kulhav, pohazoval ocasem a pi kadm kroku
poutl slyiteln vtry.
Rrrrrrrr. lo to alej holch strom; byla ernoern tma, jen
kmitav prouek svtla z lucerny se smkal po blt. Prokop
ztuhlmi prsty svral zbradlko; ctil, e u vbec nevldne svmu
tlu, e nesm spadnout, e bezmezn slbne. Njak osvtlen
okno, alej, ern pole. Rrrr. K vytrvale pukal a klusal pleta
nohama toporn a nepirozen, jako by byl u dvno mrtev.
Prokop se kosem podval na svho spolucestujcho. Byl to dda
s krkem ovzanm lou; pod nco vkal, pekusoval, moulal a
zase vyplivoval. A tu si Prokop vzpomnl, e tu podobu u vidl.
Byla to ta ohavn tv ze sna, je skpala vyranmi zuby, a se
drtily, a pak je po kouskch vyplivovala. Bylo to divn a stran.
Rrrrr. Silnice se obrac, mot se do kopce a zase dol. Njak
statek, je slyet psa, lovk jde po silnici a povd dobr veer.
Domk pibv, jde to do kopce. Pota zat, vysok rrrr nhle
ustane a k se zastav.
Tak tady bydl doktor Tome, povd pok.

27

Prokop chtl nco ci, ale nemohl; chtl se pustit zbradl, ale
nelo to, protoe mu prsty keovit ztuhly.
No, u jsme tady, povd pok znovu. Ponenhlu kee
povol a Prokop slz z kozlku, chvje se na celm tle. Jakoby
popamti otvr vrtka a zvon u dve. Uvnit zuiv tkot, a
mlad hlas vol: Honzku, ticho! Dvee se otevrou, a st hbaje
jazykem pt se Prokop: Je pan doktor doma?
Chvilku ticho; pak ekl mlad hlas: Pojte dl.
Prokop stoj v tepl svtnici; na stole je lampa a veee, von to
bukovm dvm. Star pn s brejlikami na ele vstv od svho
tale, jde k Prokopovi a povd: Tak copak vm schz?
Prokop se mran upomnal, co tu vlastn chce. J toti,
zaal, je v syn doma?
Star pn se pozorn dval na Prokopa. Nen. Co vm je?
Jirka Ji, m ruel Prokop, j jsem jeho ptel a nesu mu
mm mu dt Lovil v kapse zapeetnou oblku. Je to dleit
vc a a
Jirka je v Praze, peruil ho star pn. love, sednte si
aspo!
Prokop se nesmrn podivil. Vdy kal kal, e jede sem. J
mu musm dt Podlaha se pod nm zakymcela a poala se
naklnt.
Aniko, idli, kikl star pn podivnm hlasem.
Tu jet zaslechl Prokop tlumen vkik a porouel se na zem.
Zalila ho nesmrn temnota, a pak ji nebylo nic.

VII.
Nebylo nic; jen jako kdyby se asem protrhly mlhy, zjevil se
vzorek malovan stny, ezan msa skn, cp zclony i frzek
stropu; nebo se naklonila njak tv jakoby nad otvorem studn, ale
nebylo vidt jejch rys. Nco se dlo, nkdo asem svlail hork rty
nebo pozvedal bezvldn tlo, ale ve mizelo v plynoucch trcch

28

snn. Byly to krajiny, kobercov vzory, diferenciln poty, ohniv

koule, chemick formule; jen asem nco vyplulo navrch a stalo se
na okamik jasnjm snem, aby se to vzpt zas rozplynulo v
irokotokm bezvdom.
Konen pila chvle, kdy procitl; vidl nad sebou tepl a
bezpen strop se tukovm frzkem; nael oima sv vlastn
huben, mrtv bl ruce na kvtovan pikrvce; za nimi objevil
pelest postele, sk a bl dvee: ve njak mil, tich a u znm.
Neml pont, kde je; chtl o tom uvaovat, ale ml nemon slabou
hlavu, ve se mu opt poalo mst, i zavel oi a odpoval v
odevzdan chabosti.
Dvee tichounce zavrzly. Prokop otevel oi a posadil se na
posteli, jako by ho nco zvedlo. A ono u dve stoj dve, vythl
njak a svtl, m jasouk oi nramn udiven, sta pooteven
pekvapenm a tiskne k prsoum bl pltnko. Nehbe se rozpait,
mrk dlouhmi asami a jej rov umek se pon nejist, plae
usmvat.
Prokop se zachmuil; usilovn hledl nco ci, ale ml v hlav
docela przdno; hbal nehlasn rty a pozoroval dvku jaksi
psnma a vzpomnavma oima.
Gnmai se, anassa, splynulo mu nhle a bezdn se rt,
theos ny tis brotos essi? Ei men tis theos essi, toi ranon euryn
echsin, Artemidi se eg ge, Dios kr megaloio, eidos te megethos
te fyn tanchista esk. A dle, ver za verem, inulo se bosk
pozdraven, jm Odysseus oslovil Nausikau. Proboha prosm t,
pan! Jsi bostvo i smrteln lovk? Jestlies nkter z bohy, co
sdl na nebi irm, s Artemidou bych j, je velkho Dia je dcera,
krsou a vzrstem tla i velkost nejsp t srovnal. Jsi-li vak
nkter z lid, co maj na zemi sdlo, tikrt blaeni jsou tvj otec i
velebn matka, tikrt blaeni brati, neb jist jim nadmru srdce
pokad rozko blahou se pro tebe rozhv v hrudi, kdykoli z, jak
takov kvt jde do kola k tanci.
Dvka bez hnut, jako zkamenl, naslouchala tomuto po. zdravu
v neznm ei; a na jejm hladkm ele bylo tolik zmatku, jej oi
29

tak dtsky a polekan mikaly, e Prokop zdvojnsobil horlivost

Odyssea na beh vyvrenho, sm jer nejasn chpaje smysl slov.
Keinos au peri kri makartatos, odkval rychle. Avak nad
jin ten se poct blaenm v srdci, kter zvtz dary a tebe si
odvede dom, nebo dosud nikdy jsem takho lovka nezel ze
vech mu ni en; j s asem na tebe hledm.
Sebas mechei eisoronta. Dve se siln zardlo, jako by
rozumlo pozdravu eckho hrdiny; neobratn a lbezn zmatek j
vzal dy, a Prokop, spnaje ruce na pokrvce, mluvil, jako by se
modlil.
Dl d pote, pokraoval spn, jenom na Dlu jednou, bl
olte jasnho Foiba, palmov mlad strmek jsem vidl ze zem
rsti, nebo i tam jsem piel a mnostv lidu lo se mnou na cest
t, z n trampoty zl mi vzejti mly. Tam jsem prv tak stl, pln
asu, kdy jsem jej vidl, dlouho, vdy takov kmen se nezrodil
ze zem dosud. Tak te tob se divm a asnu a bojm se hrozn
dotknout se kolenou tvch, a velk smutek m tsn.
Deidia ains: ano, bl se hrozn, ale i dvka se bla a tiskla k
prsoum bl prdlo a neodvracela o z Prokopa, jen chvtal
vypovdt svou trze:
Vera, a v dvact den, jsem uel tpytnmu moi, do doby t
jsem vlnou byl hnn a prudkmi vtry od vspy gygie, te sem
m zas uvrhlo bostvo, abych tu t snad zakusil strast, vdy sotva
se, tum, skon, a mnostv bd mi bohov pisoud jet.
Prokop tce vzdychl a pozvedl dsn vyhubl ruce. Alla,
anass, eleaire! Avak slituj se, pan, vdy vytrpv trapy mnoh,
nejdv piel jsem k tob z tch druhch nikoho neznm lid, co v
krajin t a v mst sv obydl maj. Do msta cestu mi uka, dej
roucho, bych tlo si zakryl, jestlies vzala, sem jdouc, snad njak na
prdlo obal.
Nyn se dv tv ponkud vyjasnila, vlah rty se pootevely;
snad Nausika promluv, ale Prokop chtl j jet poehnati za ten
oblek lbeznho soucitu, kterm rovlo jej lko. Soi de theoi
tosa doien, hosa fresi ssi menoins: bozi pak rate ti dt, eho ve
30

sv mysli si d, mue i dm, a pidejte vm i svornho ducha,

vzcn to dar, vdy lepho nic ni krasho nen, ne kdy
smlenm svorni svou domcnost spolen vedou ena i mu, jak
odprcm v al, tak na radost velkou vechnm pznivcm svm, a
nejvc to poct sami. [* Peklad O. Vaornho (1921)]
Posledn slova Prokop u skoro jen dchal; sm st rozuml
tomu, co odkv, vytkalo to plynn a bez vle z njakho
neznmho kouta pamti; bylo tomu skoro dvacet let, co se jaktak
probral sladkou melodi estho zpvu. Psobilo mu a fyzickou
levu nechvat to voln odtkat; dlalo se mu v hlav leheji a
jasnji, bylo mu skoro blaen v t plih a lib slabosti, a tu se mu
zachvl na rtech rozpait smv.
Dvka se usmla, pohnula sebou a ekla: Nu tak? Udlala
krek bl a dala se do smchu. Co jste to povdal?
J nevm, dl Prokop nejist.
Tu se rozltly nedoven dvee a do pokoje vrazilo nco malho a
chundelatho, kviklo radost a skoilo Prokopovi na postel.
Honzku, kikla dvka polekan, jde dol! Ale psisko u
olzlo Prokopovu tv a v nruiv radosti se zachumlvalo do
pikrvek. Prokop si shl na tv, aby se otel, a s asem poctil
pod rukou plnovous. Co-copak, koktal a umlkl divem. Psisko
blznilo; kousalo s pekypujc nhou Prokopovy ruce, pitlo,
funlo, a tum! mokrou mordou se mu dostalo a na prsa.
Honzku, kiela dvka, ty jsi blzen! Nech pna! Pibhla k
posteli a vzala pska do nrue. Boe, Honzku, ty jsi hlupk!
Nechte ho, dal Prokop.
Vdy mte bolavou ruku, namtalo dve s velikou vnost,
tisknouc k prsoum zpascho psa.
Prokop se podval nechpav na svou pravici. Od palce pes dla
thla se irok jizva, pokryt novou, tenoukou, ervenou kokou
pjemn svdc. Kde kde to jsem? podivil se.
U ns, ekla s nramnou samozejmost, je Prokopa ihned
uspokojila. U vs, opakoval s levou, a neml pont, kde to je.
A jak dlouho?
31

Dvact den. A pod , chtla nco ci, ale spolkla to.

Honzk spval s vmi, dodala spn a zardla se neznmo pro,
chovajc psa jako mal dt. Vte o tom?
Nevm, vzpomnal Prokop. Copak jsem spal?
Pod, vyhrkla. U jste se mohl vyspat. Tu postavila psa na
zem a piblila se k posteli. Je vm lp? Chtl byste nco?
Prokop zakroutil hlavou; nevdl o niem, co by chtl. Kolik je
hodin? ptal se nejist.
Deset. J nevm, co smte jst; a pijde tati Tati bude tak rd
Chtl byste nco?
Zrcadlo, ekl Prokop vhav.
Dvka se zasmla a vybhla. Prokopovi huelo v hlav; pod se
hledl rozpomenout a pod mu ve unikalo. A u je tu dve, nco
povd a podv mu zrctko. Prokop chce zvednout ruku, ale
bhsmv pro to nejde; dve mu vkld dradlo mezi prsty, ale
zrctko pad na pokrvku. Tu zbledlo dve, njak se znepokojilo a
samo mu nastavilo zrcadlo k om. Prokop se dv, vid docela
zarostl tve a obliej skoro neznm; hled a neme pochopit, a
tu se mu roztsly rty.
Lehnte si, hned si zas lehnte, ke mu drobounk hlsek
skoro plac, a rychl ruce mu nastavuj poduku. Prokop se sv
naznak a zavr oi; jen chvilinku si zdmnu, mysl si, a udlalo se
lib, hlubok ticho.

VIII.
Nkdo ho zatahal za rukv. Nu, nu, povd ten nkdo, u
bychom nemuseli spt, co? Prokop otevel oi a vidl starho pna,
m rovou ple a blou bradu, zlat brejliky na ele a nramn il
koukej. U nespte, velectn, povd, u toho je dost; nebo se
probudte na onom svt.
Prokop si chmurn prohlel starho pna; chtlo se mu toti
dmat. Co chcete? ozval se vzdorovit. A s km mm tu est?

32

Star pn se dal do smchu. Prosm, doktor Tome. Vy jste mne

neril dosud vzt na vdom, co? Ale nic si z toho nedlejte. Tak co,
jak se mme?
Prokop, ozval se nemocn nevldn.
Tak, tak, povdal doktor spokojen. A j jsem si myslel, e jste
pkov Renka. A te, pane inenre, ekl ile, se na vs
musme podvat. No, nekarete se. Vyeskamotoval mu z podpa
teplomr a lib zachrochtal. Ticet pt osm. lovku, vy jste jako
moucha. Musme vs nakrmit, co? Nehbejte se.
Prokop ctil na prsou hladkou ple a studen ucho, jak mu jezd
od ramene k rameni, od bicha k hrdlu za povzbuzujcho broukn.
No, slva, ekl konen doktor a nasadil si brejle na oi.
Napravo vm to drobtko rachot, a srdce no, to se urovn, e?
Naklonil se k Prokopovi, drbal ho prsty ve vlasech a pitom mu
palcem zvedal a zase zatlaoval on vka. Nespat u, vme?
mluvil a pitom mu nco zkoumal na zornikch. Dostaneme
knky a budeme st. Snme nco, vypijeme skleniku vna a
nehbejte se! J vs neukousnu.
Co mn je? ptal se Prokop nesmle.
Doktor se vztyil. No, nic u. Poslechnte, kde jste se tady vzal?
Kde tady?
Tady, v Tnici. Sebrali jsme vs na podlaze a Odkud jste,
love, piel?
J nevm. Z Prahy, ne? vzpomnal Prokop.
Doktor potsl hlavou. Vlakem z Prahy! Se zpalem mozkovch
blan! Ml jste rozum? Vte, co to vbec je?
Co?
Meningitis. Spac forma. A k tomu zpal plic. tyicet celch,
he? Kamarde, s nm takovm se nejezd na vlety. A vte, e nu,
ukate honem pravou ruku!
To to bylo jen krbnut, hjil se Prokop.
Pkn krbnut. Otrava krve, rozumte? A budete zdrv,
eknu vm, e jste byl e jste byl osel. Odpuste, ekl s
dstojnm rozhoenm, mlem bych byl ekl nco horho.
33

Vzdlan lovk, a nev, e toho m v sob na troj exitus! Jak jste se

vbec mohl dret na nohou?
J nevm, eptal Prokop zahanben.
Doktor chtl hubovat dl, ale zavrel jen a mvl rukou. A jak se
ctte? zaal psn. Trochu pitom, ne? dn pam, co? A tady,
tady njak, ukal si na elo, njak slab, e?
Prokop mlel.
Tak tedy, pane inenre, spustil doktor. Z toho si nic nedlat.
Njak sek to potrv, co? Rozumte mi? Nesmte si namhat
hlavu. Nemyslet. To se vrt po kouskch. Jen pechodn porucha,
slab amence, rozumte mi? To pejde samo od sebe, co? Rozumte
mi?
Doktor kiel, potil se a roziloval se, jako by se hdal s
hluchonmm. Prokop se na nj pozorn dval, a ozval se klidn: J
tedy zstanu slabomysln?
Ale ne, ne, roziloval se doktor. Naprosto vyloueno. Ale
prost po njakou dobu porucha pamti, roztritost, nava a
takov ty pznaky, rozumte mi? Poruchy v koordinaci, chpete?
Odpovat. Klid. Nic nedlat. Velectn, dkujte pnubohu, e jste
to vbec pekal.
Pekal, ozval se po chvli a radostn zatroubil do kapesnku.
Poslechnte, takov ppad jsem jet neml. Vy jste sem piel
pkn v deliriu, pratil jste sebou na zem, a finis, poroum se vm.
Co jsem ml s vmi dlat? Do nemocnice je daleko, a holka nad vmi
tento, breela a vbec, piel jste jako host k Jirkovi, k synovi, no
ne? Tak jsme si vs tu nechali, rozumte mi? Nu, nm to nevad. Ale
takovho zbavnho hosta jsem jet nevidl. Dvacet dn prospat,
pkn dkuju! Kdy vm kolega prim ezal ruku, ani jste se
neril probudit, co? Tich pacient, namoudui. No, to u je jedno.
Jen kdy jste z toho venku, love. Doktor se plcl hlun do
stehna. U erta, nespte u! Pane, hej, pane, mohl byste usnout
nadobro, slyte? U vech vudy, hlete se trochu pemhat! Nechte
toho, slyte?

34

Prokop chab kvl; ctil, e se njak zvoje petahuj mezi nm a

skutenost, e se ve obestr, kal a tichne.
Andulo, slyel zdli rozilen hlas, vno! dones vno! Njak
rychl kroky, hovor jakoby pod vodou, a chladiv chu vna mu
stkala do hrdla. Otevel oi a vidl nad sebou sklonn dve.
Nesmte spt, povd dve rozechvn, a jej pedlouh asy
mikaj, jako kdy srdce tlue.
J u nebudu, omlouv se Prokop pokorn.
To bych si vyprosil, velectn, lomozil doktor u pelest.
Pijede sem z msta prim extra na konzultaci; a vid, e my
felai venku taky nco umme, no ne? Muste se pkn dret. S
neobyejnou obratnost zvedl Prokopa a shrnul mu za zda polte.
Tak, te bude pn sedt; a span si nech a po obd, e? J
musm do ordinace. A ty, Ando, si tady sedni a nco va; jindy ti
huba jede jako traka, co? A kdyby chtl spt, zavolej mne; j u si to
s nm vydm. Ve dvech se obrtil a zavrel: Ale mm radost,
rozumte? Co? Tak pozor!
Prokopovy oi se svezly na dvku. Sedla opodl, ruce v kln, a
pi bohu nevdla, o em mluvit. Tak, te zvedla hlavu a pootevela
sta; slyme, co z n vylet; ale zatm se jenom zastydla, spolkla to a
sklopila hlavu jet n; je vidt jen dlouh asy, jak se chvj nad
lkem.
Tati je tak prudk, ozvala se konen. On je tak zvykl
kiet vadit se s pacienty Ltka j bohuel dola; zato jako
na zavolanou ocitla se j v prstech zstra a nechala se dlouho a
velijak zajmav skldat, za pozornho mikn ohnutch as.
Co to in? optal se Prokop po del dob.
Obrtila hlavu k oknu; m pkn svtl vlasy, je j ozauj elo, a
avnat svtlko na vlhk puse. To jsou krvy, povd s levou.
Tam je pansk dvr, vte? Tenhle dm taky pat k panstv. Tati m
kon a korek Jmenuje se Fricek.
Kdo?
Ten k. Vy jste nebyl nikdy v Tnici, e? Tady nic nen. Jen
aleje a pole Dokud byla iva maminka, tak tu bylo veseleji; to sem
35

jezdil n Jirka U tu nebyl pes rok; pohdal se s tatim a ani

nepe. Ani se o nm u ns nesm mluvit Vdte ho asto?
Prokop rozhodn zavrtl hlavou.
Dve vzdychlo a zamyslilo se. On je j nevm. Takov divn.
Jen tu chodil s rukama v kapsch a zval J vm, e tu nic nen; ale
pec Tati je taky rd, e jste zstal u ns, zakonila rychle a
trochu nesouvisle.
Nkde venku se chraptiv a smn rozkikl mlad kohoutek.
Najednou se tam dole strhlo jaksi slepi rozilen, bylo slyet
divok ko-ko-ko- a vtzn kvikajc tkot psiska. Dve
vyskoilo. Honzk hon slepice! Ale hned si zase sedla, odhodlna
ponechat slpky jejich osudu. Bylo pjemn a jasn ticho.
J nevm, o em povdat, ekla po chvli s nejkrsnj
prostotou. J vm petu noviny, chcete?
Prokop se usml. A u tu byla s novinami a pustila se odvn do
vodnku. Finann rovnovha, sttn rozpoet, nekryt vr
Lbezn a nejist hlsek odkval klidn ty nesmrn vn vci, a
Prokopovi, jen naprosto neposlouchal, bylo lpe, ne kdyby
hluboce spal.

IX.
Nyn u sm Prokop na njakou hodinku denn vylzt z postele;
dosud thne nohy velijak a bohuel nen s nm mnoho ei; kejte
si mu co chcete, vtinou odpov njak skoup a pitom se omlouv
plachm smvem.
Dejme tomu v poledne je teprve zatek dubna sedv v
zahrdce na lavice; vedle nho jeat terir Honzk se smje na cel
kolo pod svmi mokrmi fotovskmi vousy, nebo je zejm pyn
na svou funkci spolenka, a samou radost se oblzne a mhou oi,
kdy ho zjizven Prokopova levika pohlad po tepl huat hlav.
V tu hodinu obyejn doktor vybhne z ordinace, epika mu sem
tam jezd po hladk plei, sedne na bobek a sz zeleninu; tlustmi

36

krtkmi prsty rozml hrudky prsti a pozorn vystl lko

mladch klk. Co chvli se zane rozilovat a bru; zapchl nkde
do zhonku svou lulku a neme ji najt. Tu se Prokop zvedne a s
divinac detektiva (nebo te v posteli detektivky) zam rovnou k
ztracen fajece. eho Honzk uije k tomu, aby se hlun otepal.
V tu hodinu chodv Ani (nebo tak a nikoliv Andula si peje
bt jmenovna) zalvat tatnkovy zhony. V prav ruce nese konev,
lev plave ve vzduchu; stbrn prka um do mlad hlny, a
naskytne-li se nablzku Honzk, dostane ji na zadek nebo na
pitomou veselou hlavu; tu zoufale kvikne a hled ochranu u
Prokopa.
Cel rno se trous do ordinace pacienti. Chrchlaj v ekrn a
ml, kad mysle jen na sv utrpen. Nkdy se ozve z ordinace
stran kik, kdy doktor tah zub njakmu kloueti. Tu se zase
Ani v panice zachrn k Prokopovi, bled a zrovna bez sebe,
zkostn mik krsnmi asami a ek, a stran udlost pejde.
Konen kluk ubh ven s thlm vytm, a Ani njak neikovn
zamlouv svou tlocitnou zbablost.
Ovem nco jinho je, kdy ped doktorovm domem zastav
vz vystlan slmou a dva strejci opatrn vynej po schodech
tce rannho lovka. M rozdrcenou ruku nebo zlomenou nohu
nebo hlavu rozttnou kopytem; studen pot se mu ine po hrozn
bledm ele, a tie, s hrdinnm sebepemhnm stn. Na cel dm
lehne tragick ticho; v ordinaci se bez hluku odehrv nco tkho,
tlust vesel sluka chod po pikch, Ani m oi pln slz a prsty
se j tesou. Doktor vraz do kuchyn, s kikem d rum, vno nebo
vodu, a dvojnsobnou hrubost zakrv muiv soucit. A jet cel
den potom nemluv a vztek se a bouch dvemi.
Ale je tak velik svtek, slavn vron trh venkovsk
doktoiny: okovn dt. Sta maminek houp sv bec, vouc,
spc uzlky, je toho pln ordinace, chodba, kuchyn i zahrdka;
Ani je jako blzen, chtla by chovat, houpat a pevjet vechny ty
bezzub, uvan, ochmen dti v nadenm zchvatu kybelickho
matestv. I starmu doktorovi se njak okzaleji svt ple, od rna
37

chod bez brejl, aby nepolekal ty haranty, a oi mu plavou navou a

radost.
Jindy uprosted noci rozilen zain zvonek. Pak bru ve
dvech njak hlasy, doktor hubuje a ko Jozef mus zapahat.
Nkde ve vsi za svtcm oknkem pichz na svt nov lovk. A
rno se doktor vrac, unaven, ale spokojen, a na deset krok
smrd karbolem; ale takhle ho m Ani nejradji.
Pak jsou tu jet jin osobnosti: tlust ehtav Nanda v kuchyni,
kter po cel den zpv a in a ohb se smchem. Dle vn ko
Jozef s visutmi knry, historik; te pod djepisn knky a rd
vykld dejme tomu o husitskch vlkch nebo o historickch
tajemnostech kraje. Dle pansk zahradnk, nramn holk, kter
denn zasko do doktorovy zahrady, okuje mu re, sth kee a
uvd Nandu do nebezpench zchvat smchu. Dle zmnn
chlupat a rozjaen Honzk, jen provz Prokopa, hon blechy a
slepice a zmry rd jezd na kozlku doktorova korku. Fric, to je
star rap trochu edivjc, ptel krlk, rozafn a dobrosrden
k; pohladit jeho tepl a citliv nozdry, to je prost vrchol
pjemnosti. Dle bruntn adjunkt ze dvora, zamilovan do Ani,
kter si z nho ve spojen s Nandou ukrutn stl. editel ze dvora,
star lik a zlodj, jen chod s doktorem hrt v achy; doktor se
roziluje, zu a prohrv. A jin mstn osobnosti, mezi nimi
neobyejn nudn a politicky interesovan civiln geometr otravuje
Prokopa prvem kolegiality.
Prokop mnoho te nebo se tv, jako by etl. Jeho zjizven, tk
tv mnoho nepovd, zejmna ne o zoufalm a tajnm zpasu s
porouchanou pamt. Zvlt posledn pracovn lta mnoho utrpla;
nejjednodu vzorce a procesy jsou ty tam, a na okraji knek si pe
Prokop kus formule, kter se mu vynouj v hlav, kdy na n
nejmn mysl. Pak se sebere a jde hrt s Ani kulenk; nebo je to
hra, pi kter se mnoho nemluv. I na Ani pad jeho koen a
neproniknuteln vnost; hraje soustedn, m s psn staenm
obom, ale kdy koule zam naschvl jinam, oteve divem sta a
mokrm jazejkem j ukazuje sprvnou cestu.
38

Veery u lampy. Nejvc toho napovd doktor, naden

prodovdec bez jakchkoliv znalost. Zejmna jej okouzluj
posledn zhady svta: radioaktivita, nekonenost prostoru,
elektina, relativita, pvod hmoty a st lidstva. Je zapishl
materialista, a prv proto ct tajemnou a sladkou hrzu
neeitelnch vc. Nkdy se Prokop nezdr a opravuje
bchnerovskou naivitu jeho nzor. Tu star pn naslouch pmo
pobon a pon si Prokopa nesmrn vit, zejmna tam, kde mu
pestv rozumt, eknme takhle o rezonannm potencilu nebo
teorii kvant. Ani, ta prost sed oprajc se bradou o stl; je sice na
tuto pozici u trochu velik, ale patrn od mamininy smrti
zapomnla dospvat. Ani nemrk a dv se velkma oima z tty na
Prokopa a vice versa.
A noci, noci jsou pokojn a ir jako vude venku. Chvlemi
zain z kravna etzy, chvlemi se blzko nebo daleko roztkaj
psi; po nebi se mihne padajc hvzda, jarn d zaum v zahrad
nebo stbrnm zvukem odkapv osaml studna. ir, hlubinn
chlad vane otevenm oknem, a lovk usn poehnanm spnkem
bez vidin.

X.
Nue, bylo lpe; den za dnem se Prokopovi vracel ivot
drobnmi krky. Ctil jen maltnost hlavy, bylo mu stle trochu
jako ve snch. Nezbvalo ne podkovat doktorovi a jeti po svm.
Chtl to ohlsit jednou po veei, ale zrovna vichni mleli jako
zaezan. A pak vzal star doktor Prokopa pod pa a dovedl si ho
do ordinace; po njakm okolkovn vyhrkl s rozpaitou hrubost, e
jako Prokop nemus odjdt, a radji odpov, e nem jet
vyhrno, a vbec a si tu zstane a dost. Prokop se matn brnil;
faktum ovem bylo, e se jet nectil v sedle a e se ponkud
rozmazlil. Zkrtka o odjezdu nebylo zatm ei.

39

Vdy odpoledne se doktor zavral v ordinaci. Pijte si nkdy

ke mn sednout, co? ekl Prokopovi mimochodem. Tak tedy ho
Prokop zastihl u velijakch lahviek a kelmk a prk. Vte,
tady v mst nen hapatyka, vysvtloval doktor, j musm sm
dlat lky. A tesoucmi se tlustmi prsty dozoval njak prek na
runch vkch. Ml nejistou ruku, vhy se mu houpaly a toily;
star pn se roziloval, funl a potil se na nose drobnmi
krpjkami. Kdy na to podn nevidm, zamlouval st svch
prst. Prokop se chvli dval, pak neekl nic a vzal mu vky z ruky.
Klep, klep, a prek byl na miligram odven. A druh, tet prek.
Citliv vky jen tanily v Prokopovch prstech. Ale koukejme,
koukejme, divil se doktor a s asem sledoval Prokopovy ruce,
rozbit, uzlovit, s netvornmi klouby, ulmanmi nehty a krtkmi
pahly msto nkolika prst. lovku, vy mte ikovnost v tch
rukou! Za chvli u Prokop roztral njakou mas, odmoval
kapky a nahval zkumavky. Doktor zil a nalepoval vinty. Za pl
hodiny byl hotov s celou lkrnou, a jet tu byla hromada prk
do zsoby. A po nkolika dnech Prokop u zbn etl doktorovy
recepty a bez e mu dlal magistra. Bon.
Kdysi kveeru se dloubal doktor na zahrad v kyprm zhonku.
Najednou stran rna v dom, a hned nato se s inkotem sypalo
sklo. Doktor se vrhl do domu a na chodb se srazil s udenou Ani.
Co se stalo? volal. J nevm, vypravilo ze sebe dve. To v
ordinaci Doktor bel do ordinace a vidl Prokopa, jak na vech
tyech sbr na podlaze stepy a papry.
Co jste tu dlal? rozkikl se doktor.
Nic, ekl Prokop a provinile vstval. Praskla mn zkumavka.
Ale co u vech vudy, hromoval doktor a zarazil se: z
Prokopovy levice urkem stkala krev. Copak vm to utrhlo prst?
Jen krbnut, protestoval Prokop a schovval leviku za zdy.
Ukate, kikl star doktor a thl Prokopa k oknu. Pl prstu
viselo jen na ki. Doktor se hnal ke skni pro nky, a v
otevench dvech zahldl Ani na smrt bledou. Co tu chce?

40

spustil. Mar odtud! Ani se nehnula; tiskla ruce k prsoum a

vypadala co nejslibnji na omdlen.
Doktor se vrtil k Prokopovi; nejdv dlal nco s vatikou a pak
cvakly nky. Svtlo, kikl na Ani. Ani se vrhla k vypnai a
rozsvtila. A nestj tady, hmotil star pn a koupal jehlu v
benznu. Co tu m co dlat? Podej sem nit! Ani skoila ke skni
a podala mu ampulku s nitmi. A te jdi!
Ani se podvala na Prokopova zda a udlala nco jinho;
pistoupila bl, chopila obma dlanma tu porannou ruku a
podrela ji. Doktor si zrovna myl ruce; obrtil se k Ani a chtl
vybuchnout; msto toho zabruel: Tak, te dr pevn! A vc u
svtla!
Ani zamhouila oi a drela. Kdy nebylo slyet nic ne
doktorovo supn, odvila se zvednout oi. Dole, kde pracoval
otec, to bylo krvav a okliv. Pohldla honem na Prokopa; ml
odvrcenou tv, a jeho vkem cukala bolest. Ani trnula a polykala
slzy a dlalo se j nanic.
Zatm Prokopova ruka narstala: spousta vaty, Billrothv batist a
snad kilometr fe pod navjenho; konen z toho bylo nco
ohromnho blho. Ani drela, kolena se j tsla, zdlo se j, e ta
stran operace nikdy nebude u konce. Najednou se j zatoila hlava,
a pak slyela, jak otec povd: Na, vypij to honem! Otevela oi a
shledala, e sed v ordinan sesli, e tati j podv skleniku s
nm, za nm e stoj Prokop, usmv se a chov na prsou
zavzanou ruku vypadajc jako obrovsk poup. Tak to vypij,
nalhal doktor a jen cenil zuby. Spolkla to tedy a rozkuckala se; byl
to vraedn koak.
A te vy, ekl doktor a podal skleniku Prokopovi. Prokop byl
trochu bled a staten ekal, e dostane vynadno. Nakonec se
napil doktor, odchrchlal a spustil: Tak co jste tu vlastn provdl?
Pokus, ekl Prokop s kivm smvem provinilce.
Co? Jak pokus? S m pokus?
Jen tak. Jen jen jde-li nco udlat z chloridu draselnatho.
Co udlat?
41

Taskavina, eptal Prokop v pokoe hnka.

Doktor se svezl oima na jeho ofovanou ruku. A to se vm
vyplatilo, love! Ruku vm to mohlo utrhnout, co? Bol? Ale dobe
na vs, pat vm to, prohlaoval krvelan.
Ale tati, ozvala se Ani, nech ho te!
A co ty tu m co dlat, zavrel doktor a pohladil ji rukou
pchnouc karbolem a jodoformem.
Nyn doktor nosil kl od ordinace v kapse. Prokop si objednal
balk uench svazk, chodil s rukou na psku a studoval po cel
dny. U kvetou ten, lepkav mlad list se tpyt ve slunci, zlat
lilie rozvraj tk poupata. Po zahrdce chod Ani s obtloustlou
kamardkou, ob se dr kolem pasu a smj se; te sestrily k sob
rov umky, nco si eptaj, zrudnou ve smchu a zanou se
lbat.
Po ltech zase ct Prokop tlesn blaho. ivoin se oddv
slunci a mhou oi, aby naslouchal umn svho tla. Vzdychne a
sed k prci; ale chce se mu bhat, toul se daleko po kraji a vnuje
se nruiv radosti dchat. Nkdy potk Ani v dom i v zahrad a
pokou se nco povdat; Ani se na nj dv po oku a nev co
mluvit; ale ani Prokop to nev, a proto upad do bruivho tnu.
Zkrtka je mu lpe nebo se aspo ct jistj, je-li sm.
Pi studiu pozoroval, e mnoho zanedbal; vda byla u v
mnohm dle a jinde, leckdy se musel nov orientovat; a hlavn se
bl vzpomnat na svou vlastn prci, nebo tam, to ctil, se mu nejvc
potrhala souvislost. Pracoval jako mezek nebo snil; snil o novch
laboratornch metodch, ale zrove ho lkal jemn a odvn
kalkul teoretika; a vztekal se sm na sebe, kdy jeho hrub mozek
nebyl s to roztpnout tenink vlas problmu. Byl si vdom, e jeho
laboratorn destruktivn chemie otvr nejpodivnj prhledy do
teorie hmoty; narel na neekan souvislosti, ale hned zas je
rozlapal svm pli tkm uvaovnm. Rozmrzen pratil vm,
aby se ponoil do njakho hloupho romnu; ale i tam ho
pronsledovala laboratorn posedlost: msto slov etl sam chemick

42

symboly; byly to blzniv vzorce pln prvk dosud neznmch, je

ho znepokojovaly i ve snch.

XI.
T noci se mu zdlo, e studuje veleuen lnek v The Chemist.
Zarazil se u vzorce AnCi a nevdl si s nm rady; hloubal, kousal se
do kloub a najednou pochopil, e to znamen Ani. A vida, ona je
vlastn tady a posmv se mu s paema zaloenma za hlavou;
pistoupil k n, chytil ji obma rukama a zaal ji lbat a kousat do st.
Ani se divoce brn koleny a lokty; dr ji brutln a jednou rukou z
n trh aty v dlouhch psech. U ct dlanmi jej mlad maso;
Ani sebou zbsile zmt, vlasy padly j pes tv, te, te nhle
ochabuje a kles; Prokop se vrh k n, ale nalz pod rukama jen
sam dlouh hadky a fe; trh je, rve je, chce se z nich vyprostit, a
probouz se.
Hanbil se nesmrn za svj sen; i ustrojil se potichu, sedl u okna a
ekal na svtn. Nen hranice mezi noc a dnem; jen nebe maliko
pobledne, a vzduchem prolet signl, jen nen ani svtlo ani zvuk,
ale porou prod: vzbu se! Tu tedy nastalo rno jet prosted
noci. Rozkieli se kohouti, zvata v stjch se pohnula. Nebe bledne
do perleova, rozzauje se a lehce rov; prvn erven pruh
vyskoil na vchod, tilip tilip jtiti piju piju j, tkaj a ki
ptci, a prvn lovk jde volnm krokem za svm povolnm.
Tak uen lovk sedl k dlu. Dlouho kousal nsadku, ne se
odhodlal napsat prvn slova; nebo toto bude velik vc, hrn
experimentovn a pemlen dvancti let, prce opravdu
vykoupen krv. Ovem, to zde bude jen nrt, i sp jist fyzikln
filozofie nebo bse nebo vyznn vry. Bude to obraz svta sklenut
z sel a rovnic; avak tyto cifry astronomickho du m nco
jinho ne vzneenost oblohy: kalkuluj vratkost a destrukci hmoty.
Ve, co jest, je tup a vykvajc taskavina; ale jakkoliv budi slo
jej netenosti, je jenom mizivm zlomkem jej brizance. Ve, co se

43

dje, obhy hvzd a telurick prce, veker entropie, sm piln a

nenasytn ivot, to ve jen na povrchu, nepatrn a nemiteln
ohlodv a ve tuto vbunou slu, je se jmenuje hmota. Vzte
tedy, e pouto, je ji ve, je jenom pavuina na dech spcho titna;
dejte mi slu, aby jej pobodl, i setese kru zem a vrhne Jupitera na
Saturna. A ty, lidstvo, jsi jenom vlatovka, kter si pracn ulepila
hnzdo pod krovem kosmick prachrny; cvrlik za slunce
vchodu, zatmco v sudech pod tebou mlky dun straliv
potencil vbuchu
Ty vci Prokop ovem nepsal; byly mu jenom ztajenou melodi,
je okdlovala tkopdn vty odbornho vkladu. Pro nho bylo
vce fantazie v holm vzorci a vc oslniv krsy v selnm vrazu. A
tak psal svou bse ve znakch, slicch a dsn hantrce uench
slov.
K sndani nepiel. Pila tedy Ani a nesla mu mlko. Dkoval a
pitom si vzpomnl na svj sen, a jaksi to nesvedl podvat se na ni.
Koukal tvrdojn do kouta; bhv jak je to mono, e pesto vidl
kad zlat vlsek na jejch holch pach; nikdy si toho tak
neviml.
Ani stla blizouko. Budete pst? ptala se neurit.
Budu, bruel a myslel, co by tomu ekla, kdyby j zniehonic
poloil hlavu na prsa.
Po cel den?
Po cel den. Asi by ucouvla nramn dotena; ale m pevn,
mal a irok adra, o kterch snad ani nev. Ostatn, co s tm!
Chtl byste nco?
Ne, nic. Je to hloup; chtl by ji hryzat do pa i co; ensk
nikdy nev, jak lovka vyruuje.
Ani pokrila rameny trochu uraen. Taky dobe. A byla pry.
Vstal a pechzel po pokoji; zlobil se na sebe i na ni, a hlavn se
mu u nechtlo pst. Sbral mylenky, ale naprosto se mu to
nedailo. Rozmrzel se a otrven chodil od stny ke stn s
pravidelnost kyvadla. Hodinu, dv hodiny. Dole in tale,

44

prostr se k obdu. Sedl znovu k svm paprm a poloil hlavu do

dlan. Za chvli tu byla sluka a pinesla mu obd.
Vrtil jdlo skoro netknut a vrhl se rozmrzen na postel. Je
zejmo, e u ho maj dost, e i on m toho veho a po krk a e je
naase odejet. Ano, hned ztra. Dlal si njak plny pro pt prci,
bylo mu neznmo pro stydno a trapno a konen z toho veho
usnul jako zabit. Probudil se pozd odpoledne s du zbahnlou a
tlem zamoenm shnilou lenost. Coural po pokoji, zval a
bezmylenkovit se mrzel. Setmlo se, a ani nerozsvtil.
Sluka mu pinesla veei. Nechal ji vystydnout a poslouchal, co
se dje dole. Vidliky cinkaly, doktor bruel a nramn brzo po
veei prskl dvemi u svho pokoje. Bylo ticho.
Jist, e u nikoho nepotk, sebral se Prokop a el do zahrady.
Byla vlan a jasn noc. U kvetou eky a pustoryl, Bootes iroce
rozpn na nebi svou hvzdnou nru, je ticho prohlouben
dalekm psm tknm. O kamennou zdku v zahrad se opr nco
svtlho. Je to ovem Ani.
Je krsn, e? dostal ze sebe, aby vbec nco ekl, a opel se o
zdku vedle n. Ani nic, jenom odvrac tv a jej ramena sebou
nezvykle a neklidn trhaj.
To je Bootes, bruel Prokop sdln. A nad nm je Drak, a
Cepheus, a tamto je Kassiopeja, ty tyi hvzdiky pohromad. Ale
to se muste dvat v.
Ani se odvrac a nco roztr kolem o. Tamta jasn, povd
Prokop vhav, je Pollux, beta Geminorum. Nesmte se na mne
zlobit. Snad jsem se vm zdl hrub, e? J jsem nco mne trpilo,
vte? Nesmte na to dt.
Ani zhluboka vzdychla. A kter je tamta? ozvala se tichm,
kolsavm hlskem. Ta nejjasnj dole.
To je Srius, ve Velkm psu. Taky Alhabor mu kaj. A tamhle
docela vlevo Arcturus a Spica. Te padala hvzda. Vidla jste?
Vidla. Pro jste se rno na mne tak zlobil?
Nezlobil. Jsem snad nkdy trochu hranat; ale j jsem byl
tvrd iv, vte, pli tvrd; pod sm a jako prvn hldka.
45

Nedovedu ani podn mluvit. Chtl jsem dnes dnes napsat nco
krsnho takovou vdeckou modlitbu, aby tomu kad rozuml;
myslil jsem, e e vm to petu; a vidte, vechno ve mn
vyschlo, lovk u se styd rozeht se, jako by to byla slabost.
Nebo vbec nco ci ze sebe. Takov okoral, vte? U hodn
edivm.
Vdy vm to slu, vydechla Ani.
Prokopa pekvapila tato strnka vci. Nu vte, ekl zmaten,
pjemn to nen. U by byl as u by byl as svet svou rodu
dom. Co by jin udlal z toho, co j vm! A j nemm nic, nic, nic z
toho veho. Jsem jenom ,berhmt a ,clbre a ,highly esteemed;
ani o tom u ns nikdo nev. J myslm, vte, e m teorie jsou
dost patn; j nemm hlavu na teoretika. Ale co jsem nael, nen
bez ceny. M exotermick taskaviny diagramy a exploze
atom to m njakou cenu. A publikoval jsem sotva desetinu
toho, co vm. Co by z toho jin udlal! J u ani nerozumm jejich
teorim; jsou tak subtiln, tak duchapln a mne to jen mate. Jsem
kuchysk duch. Dejte mn k nosu njakou ltku, a j zrovna
ichm, co se s n d dlat. Ale pochopit, co z toho plyne
teoreticky a filozoficky, to neumm. J znm jen fakta; j je
dlm; jsou to m fakta, rozumte? A pece j j za nimi ctm
njakou pravdu; ohromnou obecnou pravdu kter vechno
pevrt a vybuchne. Ale ta velk pravda je za fakty a ne za
slovy. A proto, proto mus za fakty! a ti to teba ob ruce
utrhne
Ani, opena o zdku, sotva dchala. Nikdy dosud se ten
zamraen patron tolik nerozmluvil a hlavn nikdy nemluvil o
sob. Zpasil tce se slovem; zmtala jm ohromn pcha, ale tak
plachost a zmuenost; a kdyby mluvil teba v integrlch, chpala
Ani, e se ped n dje nco naprosto niternho a lidsky zjitenho.
Ale to nejhor, to nejhor, bruel Prokop. Nkdy a tady
zvl i to, i to se mn zd hloup a k niemu. I ta konen
pravda vbec vecko. Nikdy dv mn to tak nepilo. Na, a k
emu Snad je rozumnj poddat se prost poddat se tomu,
46

tomu vemu (Nyn ukzal rukou cosi kolem dokola.) Prost

ivotu. lovk nem bt astn; to ho zmkuje, vte? Pak se mu
zd vechno ostatn zbyten, mal a nesmysln. Nejvc nejvc
udl lovk ze zoufalstv. Ze stesku, ze samoty, z ohluovn.
Protoe mu nic nesta. J jsem pracoval jako blzen. Ale tady, tady
jsem zaal bt astn. Tady jsem poznal, e je snad nco lepho
ne myslet. Tady lovk jenom ije a vid, e je to nco
ohromnho jenom t. Jako v Honzk, jako koka, jako slepice.
Kad zve to um a mn to pipad tak ohromn, jako bych
dosud neil. A tak tak jsem podruh ztratil dvanct let.
Jeho potluen, bhvkolikrt sevan pravice se chvla na zdce.
Ani ml, i potm je vidt jej dlouh asy; opr se lokty a hrud o
zdn plot a mik k hvzdikm. Tu zaelestilo nco v kov, a
Ani se zdsila; a ji to moc vrhlo k Prokopovu rameni. Co je to?
Nic, nejsp kuna; jde asi do dvora, na kuata.
Ani znehybnla. Jej mlad prsy se nyn prun, pln opraj o
Prokopovu pravici, snad, jist o tom sama nev, ale Prokop to v
vc ne cokoliv na svt; boj se hrozn pohnout rukou, nebo,
pedn, by si Ani myslela, e ji tam poloil schvln, a za druh by
vbec zmnila polohu. Zvltn vak je, e tato okolnost vyluuje,
aby dle mluvil o sob a o ztracenm ivot. Nikdy, kokt
zmaten, nikdy jsem nebyl tak rd tak asten jako tady. V
tatk je nejlep lovk na svt, a vy vy jste tak mlad
J jsem myslela, e se vm zdm pli hloup, povd Ani
tie a astn. Nikdy jste se mnou takhle nemluvil.
Pravda, nikdy dosud, zabruel Prokop. Oba se odmleli. Ctil
na ruce lehk oddechovn jejch ader; mrazilo ho a tajil dech, i
ona, zd se, taj dech v tichm trnut, ani nemrk a iroce hled
nikam. Oh, pohladit a stisknout! Oh, zvrati, prv dotyku, lichotko
bezdn a horouc! Zda t kdy potkalo dobrodrustv opojnj ne
tato nevdom a oddan dvrnost? Sklonn poup, tlo bzliv a
jemn! kdybys tuilo muivou nhu t tvrd chlapsk ruky, je t
bez hnut hlad a svr! Kdybys kdyby kdybych te uinil a
stiskl
47

Ani se vztyila nejpirozenjm pohybem. Ach, dve, tys tedy

opravdu o niem nevdlo! Dobrou noc! povd Ani tie, a jej
tv je bled a nejasn. Dobrou noc, prav trochu seven a
podv mu ruku; podv ji lev a chab, je jako polman a dv se
iroce njak jinam. Nen-li pak to, jako by chtla jet prodlt? Ne,
jde u, vh; ne, stoj a trh na kousky njak lstek. Co jet ci?
Dobrou noc, Ani, a spte lpe ne j.
Nebo zajist nelze te jt spat. Prokop se vrh na laviku a
polo hlavu do dlan. Nic, nic se neudlo tak dalece; bylo by
hanebn hnedle myslet na bhvco. Ani je ist a nevdom jako
teltko, a te u dost o tom; nejsem pece chlapec. Tu se rozsvtilo v
prvnm pate okno. Je to Anina lonice.
Prokopovi bouch srdce. V, e je to hanebnost, tajn se tam
dvat; jist, to by jako host dlat neml. Pokou se dokonce zakalat
(aby ho slyela), ale jaksi to selhalo; i sed jako socha a neme
odvrtit o od zlatho okna. Ani tam pechz, shb se, nco
dlouze a iroce rob; aha, rozestl si postlku. Te stoj u okna,
dv se do tmy a zakld ruce za hlavou: zrovna tak ji vidl ve snu.
Te, te by bylo radno se ozvat; pro to neudlal? U je na to
pozd; Ani se odvrac, pechz, je ta tam; ba ne, to sed zdy k
oknu a zejm se zouv hrozn pomalu a zamylen; nikdy se nesn
lp ne se stevcem v ruce. Aspo te by bylo naase zmizet; ale
msto toho vylezl na laviku, aby lp vidl. Ani se vrac, u nem na
sob ivtek; zved nah pae a vyndv si z esu vlsniky. Nyn
hodila hlavou, a cel hva se j rozlv po ramenou; dve j potese,
hurtem si pehod celou tu rodu vlas pes elo a te ji zpracovv
kartem a hebenem, a m hlavu jako cibulku; je to patrn velmi
smn, nebo Prokop, hanebnk, pmo z.
Ani, panenka bl, stoj se sklonnou hlavou a splt si vlasy ve
dva copy; m vka sklopena a nco si ept, zasmje se, zastyd se,
a j to ramena zved; psek koile, pozor, sklouzne. Ani hluboce
peml a hlad si bl ramnko v njakm rozkonictv, zachvje se
chladem, psek se smek u povliv, a svtlo zhaslo.

48

Nikdy jsem nevidl nic blejho, nic pknjho a blejho ne

toto osvtlen okno.

XII.
Hned rno ji zastihl, jak drhne mydlinkami Honzka v neckch;
psisko zoufale vytepvalo vodu, ale Ani se nedala, drela ho za
upiny a nruiv mydlila, postkan, zmen na bie a usmt.
Pozor, kiela z dlky, postk vs! Vypadala jako mlad
naden maminka; oj boe, jak je ve prost a jasn na tomto
slunnm svt!
Ani Prokop nevydrel zahlet. Vzpomnl si, e nefunguje
zvonek, a jal se spravovat baterii. Zrovna okrabval zinek, kdy se
k nmu tie blila ona; mla rukvy po loket vyhrnut a mokr
ruce, nebo se pere. Nevybuchne to? pt se starostliv. Prokop se
musel usmt; i ona se zasmla a stkla po nm mydlinkami; ale
hned mu la s vnou tv utt loktem bublinku mdla na vlasech.
Hle, vera by se toho nebyla odvila.
K polednmu vlee s Nandou ko prdla na zahradu; bude se
blit. Prokop s povdkem sklapl knihu; nenech ji pece tahat se s
tkou kropic konv. Zmocnil se konve a krop prdlo; hust prka
peradostn a horliv bubnuje na sn ubrusy a na blostn
rozloit povlaky a do iroce rozevench nru muskch koil,
um, cr a slv se ve fjordy a jezrka. Prokop se ene zkropit i bl
zvonky suknek a jin zajmav vci, ale Ani mu vyrve konev a
zalv sama. Zatm si Prokop sedl do trvy, dch s rozko vni
vlhkosti a pozoruje Aniny inn a krsn ruce. Soi de theoi tosa
doien, vzpomnl si zbon. Sebas mechei eisoronta. J s asem na
tebe hledm.
Ani used k nmu do trvy. Na jste to myslel? Mhou oi
oslnnm a radost, zardl a kdovpro tak astn. Rve plnou hrst
sv trvu a chtla by mu ji z bujnosti hodit do vlas; ale bhv, i

49

te ji tsn jaksi uctiv ostych ped tm ochoenm hrdinou. Ml

jste nkdy nkoho rd? pt se zistajasna a honem se dv jinam.
Prokop se smje. Ml. Vdy i vy jste u mla nkoho rda.
To jsem byla jet hloup, vyhrkne Ani a proti sv vli se
erven.
tudent?
Ani jen kvne a koue njakou travinu. To nic nebylo, povd
pak rychle. A vy?
Jednou jsem potkal dve, kter mlo takov asy jako vy.
Mon e vm byla podobn. Prodvala rukavice i co.
A co dl?
Nic dl. Kdy jsem tam el podruh koupit rukavice, u tam
nebyla.
A lbila se vm?
Lbila.
A nikdy jste ji
Nikdy. Te mn dl rukavice bandaista.
Ani sousteuje svou pozornost na zem. Pro vdycky pede
mnou schovvte ruce?
Protoe protoe je mm tak rozbit, dl Prokop a chudk se
zaervenal.
To je zrovna tak krsn, ept Ani s oima sklopenma.
K obd, k obd, vyvolv Nanda ped domem. Boe,
u, vzdychne Ani a velmi nerada se zved.
Po obd se star doktor jen tak trochu poloil, jen docela mlo.
Vte, omlouval se, j jsem se rno nadel jako pes. A hned zaal
pravideln a piln chrupat. Zasmli se na sebe oima a po pikch
vyli; a i v zahrad mluvili potichu, jako by ctili jeho syt spnek.
Prokop musel povdat o svm ivot. Kde se narodil a kde rostl,
e byl a v Americe, co bdy poznal, co kdy dlal. Dlalo mu dobe
zopakovat si cel ten ivot; nebo, kupodivu, byl klikatj a
divnj, ne by sm myslel; a jet o mnohm pomlel, zejmna, nu,
zejmna o jistch citovch zleitostech, nebo pedn to nem
takov vznam, a za druh, jak znmo, kad musk m o em
50

mlet. Ani byla tich jako pna; pipadalo j jaksi smn a zvltn,
e Prokop byl tak dttem a chlapcem a vbec nm jinm ne
bruivm a divnm lovkem, vedle nho se ct takov nesv a
malik. Nyn by se u nebla na nho i shnout, zavzat mu
kravatu, prosnout vlasy nebo vbec. A poprv vidla te jeho
tlust nos, jeho drsn sta a psn, mran, krvav protkan oi;
pipadalo j to ve nesmrn divn.
A nyn byla ada na n, aby povdala o svm ivot. U otevela
sta a nabrala dechu, ale dala se do smchu. Uznejte, co se me ci
o tak nepopsanm ivot, a dokonce nkomu, kdo u jednou byl
dvanct hodin zasypn, kdo byl ve vlce, v Americe a kdovkde
jet? J nic nevm, ekla upmn. Nue, eknte, nen takov nic
stejn cenn jako muovy zkuenosti?
Je pozd odpoledne, kdy spolu putuj vyhtou poln stezkou.
Prokop ml a Ani poslouch. Ani hlad rukou ostnat vrcholky
klas. Ani se ho dotk ramenem, zpomaluje krok, vzne; pak zase
zrychl chzi, jde dva kroky ped nm a rve klasy v jaksi poteb
niit. Tato slunen samota je poslze t a znervzuje; nemli
jsme sem jt, mysl si oba potaj, a v tsnivm rozladn soukaj ze
sebe plytk, potrhan hovor. Konen tady je cl, kaplika mezi
dvma starmi lpami; je pozdn hodina, kdy pasci zanaj zpvat.
Tu je sedtko poutnk; usedli a jaksi jet vc potichli. Njak ena
kleela u kapliky a modlila se, jiste za svou rodinu. Sotva odela,
zvedla se Ani a klekla na jej msto. Bylo v tom nco nekonen a
samozejm enskho; Prokop se ctil chlapcem vedle zral prostoty
tohoto pravkho a posvtnho gesta. Ani konen vstala, zvnl
jaksi a vyspl, o emsi rozhodnut, s msi smen; jako by nco
poznala, jako by nco v sob nesla, peten, zamylen, bhvm
tak zmnn; jen slabikami odpovdala sladkm a potemnlm
hlasem, kdy se loudali dom cestikou soumraku.
Nemluvila pi veei a nemluvil ani Prokop; mysleli asi na to,
kdy star pn si pjde pest noviny. Star pn bruel a zkoumal je
pes brejliky; holenku, nco se mu tady netento, nezdlo jaksi v
podku. U se to trapn thlo, kdy se ozval zvonek a lovk
51

odnkud ze Sedmidol nebo ze Lhoty prosil doktora k porodu. Star

doktor byl pramlo poten, zapomnl dokonce hubovat. Jet s
porodnm tlumokem zavhal ve dvech a kzal sue: Jdi spat,
Ani.
Beze slova se zvedla a sklzela se stolu. Byla dlouho, velmi
dlouho nkde v kuchyni. Prokop nervzn kouil a u chtl odejt.
Tu se vrtila, bled, jako by ji mrazilo, a ekla s hrdinnm
pemhnm: Nechcete si zahrt bilir? To znamenalo: se
zahradou dnes nic nebude.
Nu, byla to prapatn partie; zejmna Ani byla zrovna toporn,
ouchala naslepo, zapomnala hrt a st odpovdala. A kdy
jednou zahodila nejvyloenjho sedka, ukazoval j Prokop, jak to
mla sehrt: prav fale, vzt trochu dole, a je to; pi tom jen aby j
vedl ruku poloil svou ruku na jej. Tu Ani prudce, temn mu
vzhldla do tve, hodila tgo na zem a utekla.
Nue, co dlat? Prokop pobhal po saln, kouil a mrzel se. Eh,
divn dve; ale pro to tak mate mne sama? Jej hloup pusa, jasn
blizouk oi, lko hladk a horouc, nu, lovk nen konen ze
deva. Co by bylo takovm hchem pohladit lko, polbit,
pohladit, ach, rov lce, a poehnat vlasy, vlasy, pejemn vlsky
nad mladou j (lovk nen ze deva); polbit, pohladit, vzt do
rukou, pocelovat zbon a opatrn? Hlouposti, mrzel se Prokop;
jsem star osel; co bych se nestydl takov dt, kter na to ani
nemysl, ani nemysl Dobr; toto pokuen vydil Prokop sm se
sebou, ale tak rychle to nelo; mohli byste jej vidt, jak stoj ped
zrcadlem se rty do krve rozkousanmi a mran, hoce vyzv a
m sv lta.
Jdi spat, star mldene, jdi; prv sis uetil ostudu, a by se ti
mlad, hloup holika vysmla; i tenhle vsledek stoj za to.
Jaktak odhodln stoupal Prokop nahoru do sv lonice; jen ho
tilo, e mus tadyhle projt podle Anina pokojku. el po
pikch: snad u sp, dt. A najednou stanul se srdcem splaen
tlukoucm. Ty dvee Aniny nejsou doveny. Nejsou vbec

52

zaveny a za nimi tma. Co je to? A tu slyel uvnit cosi jako

zakvlen.
Nco ho chtlo vrhnout tam, do tch dve; ale nco silnjho jej
tryskem srazilo se schod dol a ven do zahrady. Stl v temnm
hout a tiskl ruku k srdci, je bouchalo jako na poplach. Kristepane,
e jsem k n neel! Ani jist. kle polosvleena a ple do
peinky, pro? to nevm; ale kdybych byl veel nue, co by se
stalo? Nic; klekl bych vedle n a prosil, aby neplakala; pohladil,
pohladil bych lehk vlasy, vlsky u rozputn boe, pro
nechala oteveno?
Ejhle, svtl stn vyklouzl z domu a m do zahrady. Je to Ani,
nen svleena ani nem vlasy rozputn, ale tiskne ruce k skrnm,
nebo na palivm ele ruce chlad; a tk jet poslednm
dozvukem ple. Jde podle Prokopa, jako by ho nevidla, ale dl
mu msto po svm pravm boku; nesly, nevid, ale nebrn se,
kdy ji bere pod pa a vede k lavice. Prokop zrovna sbr njak
slova chlcholen (u vech vudy, o em vlastn?), kdy nhle, bc,
m na rameni jej hlavu, jet jednou to keovit zaple, a prosted
vzlyk a smrkn to odpovd, e to nic nen; Prokop ji obejme
rukou, jako by j byl rodnm strkem, a nevda si jinak rady bru
cosi, e je hodn a stran mil; nae vzlyky roztly v dlouh
vzdechy (ctil kdesi v podpa jejich horouc vlhkost) a bylo dobe.
noci, nebeanko, ty ulev seven hrudi a rozve tk jazyk;
povznese, poehn, okdl tie tlukouc srdce, srdce teskn a
zamlkl; znivm dv pt ze sv nekonenosti. V ktermsi
mizivm bod prostoru, nkde mezi Polrkou a Jinm kem,
Centaurem a Lyrou se dje dojat vc; njak mu se zniehonic ct
jedinm ochrncem a ttou tady t mokr tviky, hlad ji po
temeni a povd co vlastn? e je tak asten, tak asten, e m
tak rd, hrozn rd to tkajc a posmrkvajc na svm rameni, e
nikdy odtud neodejde a kdesi cosi.
J nevm, co mne to napadlo, vzlyk a vzdych Ani. J j
jsem tak chtla s vmi jet mluvit
A pro jste plakala? bruel Prokop.
53

Protoe jste tak dlouho neel, zn pekvapujc odpov.

V Prokopovi nco slbne, vle i co. Vy vy mne mte
rda? vysouk ze sebe, a hlas mu mutuje jako trnctiletmu.
Hlava zaryt v jeho podpa prudce a bez vhrady kv.
Snad jsem ml za vmi pijt, ept Prokop zdrcen. Hlava
rozhodn vrt, e ne. Tady je mi lp, vydechne Ani po chvli.
Tady je tak krsn! Nikdo snad nepochop, co je tak krsnho
na drsnm muskm kabt, pcm tabkem a tlesnost; ale Ani
do nho zarv tv a za nic na svt by ji neobrtila k hvzdikm:
tak je astna v tomto tmavm a koennm krytu. Jej vlasy imraj
Prokopa pod nosem a von pepknou vnikou. Prokop j hlad
schlen ramena, hlad jej mladikou ji a hru, a nalz jenom
chvjc se oddanost; tu zapomnaje na ve, prudk a brutln
popadne jej hlavu a chce ji polbit na mokr rty. A hle, Ani se
divoce brn, pmo tuhne hrzou a jekt ne ne ne; a u zas se
zavrtala tv do jeho kabtu a je ctit, jak v n buch poplaen
srdce. A Prokop nhle pochop, e mla bt polbena poprv.
Tu se zastydl za sebe, znnl nesmrn a neodvil se ji nieho
vce ne ji hladit po vlasech: to se sm, to se sm; boe, vdy je to
docela jet dt a pln pitomec! A nyn ji ani slova, ani slovka,
je by se jen dechem dotklo neslchanho dtstv tto bl, velik
jaloviky; ani mylenky, kter by chtla hrub vysvtlit zmaten
pohnutky tohoto veera! Nevdl vru, co povd; mlo to medvd
melodii a pradnou syntaxi; tkalo se to stdav hvzd, lsky,
boha, krsn noci a ktersi opery, na jej jmno a dj si Prokop
ivou moc nemohl vzpomenout, ale jej smyce a hlasy v nm
opojn zvuely. Chvlemi se mu zdlo, e Ani usnula; i umlkal, a
zase poctil na rameni blaen dech ospal pozornosti.
Poslze se Ani vzpmila, sloila ruce v kln a zamyslela se. J
ani nevm, j ani nevm, povd sladce, mn se to ani nezd
mon.
Po nebi svtlou proukou pad hvzda. Pustoryl von, tady sp
zaven koule pivonk, jaksi bosk dech elest v korunch
strom. J bych tu tak chtla zstat, ept Ani.
54

Jet jednou bylo Prokopovi svsti nm boj s pokuenm.

Dobrou noc, Ani, dostal ze sebe. Kdyby kdyby se vrtil v
tati
Ani poslun vstala. Dobrou noc, ekla a vhala; tak stli proti
sob a nevdli, co pot nebo skonit. Ani byla bled, rozilen
mikala a vypadala, jako by se chtla odhodlat k njakmu
hrdinstv; ale kdy Prokop u nadobro ztrceje hlavu vzthl
ruku po jejm lokti, uhnula zbable a dala se na stup. Tak li
zahradn stezikou dobe na metr od sebe; ale kdy doli tam, co je
ten nejernj stn, patrn ztratili smr i co, nebo Prokop narazil
zuby na njak elo, polbil chvatn studen nos a nael svmi sty
rty zoufale semknut; tu je rozryl hrubou pesilou, lmaje dv ji
vypil jektajc zuby a ukrutn lbal horouc vlhu otevench,
stnajcch st. Pak u se mu vydrala z rukou, postavila se u
zahradnch vrtek a vzlykala. Tu ji b Prokop tit, hlad ji,
rozsv hubiky do vlas a na ucho, na j a na zda, ale nepomh
to; pros, obrac k sob mokr lko, mokr oi, mokrou a tkajc
pusu, m sta pln slanosti slz, celuje a hlad, a nhle vid, e ona se
u niemu nebrn, e se vzdala na milost a nemilost a snad ple
nad svou hroznou porkou. Nue, vechno musk rytstv rzem
procit v Prokopovi; pout z nru tu hromdku netst a
nesmrn dojat lb jenom zoufal prsty smen slzami a tesouc
se. Tak, tak je to lpe; a tu zas ona slo tv na jeho hrubou pracku a
celuje ji vlhkou, palivou pusou a horkm dechem a tlukotem
zrosench as, a ned si ji vzt. A tu i on mik oima a taj dech, aby
nevzdychl mukou nhy.
Ani zvedla hlavu. Dobrou noc, povd tie a nastav zcela
prost rty. Prokop se k nim sklon, vdechne na n polibek, jak jemn
jen um, a u se ani neodv ji doprovodit dl; stoj a trne, a pak se
klid a na druh konec zahrady, kam nepronikne ani paprsek z
jejho okna: stoj a vypad, jako by se modlil. Nikoliv, nen to
modlitba; je to jen nejkrsnj noc ivota.

55

XIII.
Kdy svtalo, nemohl u vydret doma: umnil si, e pob
natrhat kvtin; pak je polo na prh Aniny lonice, a a ona
vysko Okdlen radost vykradl se Prokop z domu mlem u ve
tyi rno. Lidi, je to krsa; kad kvt jisk jako oi (ona m mrn,
velik oi kraviky) (ona m tak dlouh asy) (te sp, m vka obl
a nn jako vajka holub) (boe, znt jej sny) (m-li ruce sloeny
na prsou, zvedaj se dechem; ale m-li je pod hlavou, tu jist se j
shrnul rukv a je vidt loket, koleko drsn a rov) (onehdy
kala, e sp dosud v elezn dtsk postlce) (kala, e v jnu j
bude u devatenct) (m na krku matesk znamnko) (jak jen je
mono, e mne m rda, to je tak divn), vskutku, nic se nevyrovn
krse letnho jitra, ale Prokop se dv do zem, usmv se, pokud to
vbec dovede, a putuje sammi zvorkami a k ece. Tam objev
ale u druhho behu poupata leknn; tu zhrdaje vm nebezpem
se svlkne, vrhne se do hustho slizu ztoky, poee si nohy o
njakou zkenou ostici a vrac se s nru leknn. Leknn je
kvtina poetick, ale pout oklivou vodu z tunch stvol; i b
Prokop s poetickou koist dom a peml, z eho by udlal na
svou kytku podnou manetu. Vida, na lavice ped domem
zapomnl doktor svou verej Politiku. Prokop ji chut trh, zhola
pehleje jakousi balknskou mobilizaci, i to, e se houpe njak
ministerstvo a e nkdo v ernm rmeku zemel, oplakvn
ovem celm nrodem, a bal do toho mokr apky. Kdy pak se
chtl s pchou podvat na sv dlo, hrklo v nm hrozn. Na manet
z novin nael toti jedno slovo. Bylo to KRAKATIT.
Chvli na to strnule koukal neve prost svm om. Pak rozbalil
se zimninm spchem noviny, rozsypal celou ndheru leknn po
zemi a nael konen tento inzert: KRAKATIT! Ing. P. a ud svou
adresu. Carson, hl. p. Nic vc. Prokop si vytral oi a etl znova:
Ing. P. a ud svou adresu. Carson. Co u vech vudy Kdo je to,
ten Carson? A jak v, hrome, jak me vdt Popadest etl

56

Prokop zhadn inzert: KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu.

A pak jet Carson, hl. p. Vc u se z toho vyst nedalo.
Prokop sedl jako pratn palic. Pro, pro jen jsem vzal ty
proklat noviny do rukou, mihlo se mu zoufale hlavou. Jake to tam
je? KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. Ing. P., to znamen
Prokop; a Krakatit, to je prv to zatracen msto, to zamen msto
tadyhle v mozku, ten tk ndor, to, na si netroufal myslet, s m
chodil tluka hlavou do zd, to, co u nemlo jmna, jake to tu
stoj? KRAKATIT! Prokop vytetil oi vnitnm nrazem.
Najednou vidl tu jistou olovnatou sl, a rzem se mu rozvinul
zmaten film pamti: pedlouh, zuiv zpas v laboratoi s tou
tkou, tupou, netenou ltkou; slep a svisk pokusy, kdy
selhvalo ve, rav ohmat, kdy vztekem ji drobil a drtil v prstech,
leptav chu na jazyku a pav dm, nava, j usnal na idli, stud,
zarytost a najednou snad ve snu i jak posledn npad, pokus
paradoxn a zzran jednoduch, fyzikln trik, jeho doposud
neuil. Vidl tenink bl jehliky, je konen smetl do porcelnov
krabice, pesvden, e to ztra pkn bouchne, a to zapl v
pskov jm tam v polch, kde byla jeho velmi protizkonn
pokusn stelnice. Vidl svou laboratorn lenoku, z n ouh
koudel a drty; tam tehdy se stoil jako unaven pes a patrn usnul,
nebo byla pln tma, kdy za straliv exploze a inkotu skla se
skcel i s lenokou na zem. Pak pila ta prudk bolest na prav
ruce, nebo nco mu ji rozseklo; a potom potom
Prokop vratil elo bolestn prudkm rozpomnnm. Pravda,
tady je pes ruku ta jizva. A potom jsem chtl rozsvtit, ale rovky
byly praskl. Pak jsem hmatal potm, co se to stalo; na stole plno
step, a tuhle, kde jsem pracoval, je zinkov plech pultu roztrhn,
zkroucen a sekvaen a dubov tabule roztpnuta, jako by do n sjel
blesk. A pak jsem nahmtl tu porcelnovou krabici, a byla cel, a
tehdy teprve jsem se zdsil. Tohle, ano, tohle tedy byl Krakatit. A
potom
Prokop u nevydrel sedt; pekroil rozsypan leknny a bhal
po zahrad hrye si rozilenm prsty. Potom jsem nkam bel, pes
57

pole, pes oranice, nkolikrt jsem se svalil, boe, kde to vlastn

bylo? Tady byla souvislost vzpomnek rozhodn poruena;
nepochybn je jenom hrozn bolest pod elnmi kostmi a jaksi
okolnost s polici, potom jsem mluvil s Jirkou Tomem a li jsme k
nmu, ne, jel jsem tam drokou; byl jsem nemocen a on mne
oetoval. Jirka je hodn. Proboha, jak to bylo dl? Jirka Tome ekl,
e jede sem, k ttovi, ale nejel; hleme, je to divn; zatm j jsem spal
i co
Tu krtce, jemn zaznl zvonek; el jsem otevt, a na prahu stla
dvka s tv zastenou zvojem.
Prokop zastnal a zakryl si obliej rukama. Ani nevdl, e sed
na lavice, kde tto noci mu bylo hladit a konejit nkoho jinho.
Bydl tady pan Tome? ptala se udchan; asi bela, koiinku
mla zrosenou detm, a nhle, nhle zvedla oi
Prokop mlem zavyl trapou. Vidl ji, jako by to vera bylo: ruce,
malik ruce v tsnch rukavikch, rosika dechu na hustm zvoji,
pohled ist a pln hoe; krsn, smutn a staten. Vy ho
zachrnte, e? Dv se na nho zblzka vnma, matoucma
oima a mak njak balek, njakou silnou oblku s peetmi,
tiskne ji k prsoum rozilenma rukama a pemh se vemon
Prokopa jako by udeilo do tve. Kam jsem dal ten balek? A
kdokoliv je ta dvka: slbil jsem, e jej odevzdm Tomovi. Ve sv
nemoci jsem na vecko zapomnl; nebo jsem sp na to
nechtl myslet. Ale te Mus se te nalzt, to jasno.
Skokem vybhl do svho pokoje a rozhazoval zsuvky. Nen,
nen, nen tu nikde. Podvact pehazoval svch pt vestek, list po
listu a kus po kuse; pak usedl prosted toho stranho nepodku
jako nad zceninami Jeruzalma a dmal si elo. Bu to vzal
doktor nebo Ani nebo ehtav Nanda; jinak to u nen mono.
Kdy toto nezvratn a detektivn zjistil, poctil jakousi nevolnost
nebo zmatek a jako ve snu el ke kamnm, shl hluboko dovnit a
vyal hledan balek. Pitom se mu nejasn zdlo, e jej tam
kdysi uloil sm, kdysi, kdy jet nebyl docela zdrv; njak se
upomnal, e v onom stavu mrkot a blouznn jej pod musel mt
58

v posteli a zuil, kdy mu jej brali, a e se ho pitom hrozn bl,

nebo pojil se k nmu muiv neklid a stesk. Patrn jej tam se
lstivost blzna ukryl sm ped sebou, aby ml od nho pokoj. ert
se ostatn vyznej v tajemstvch podvdom; te je to tady, ta siln
pevzan oblka s pti peetmi, a na n napsno Pro pana Jiho
Tome. Snail se vyst nco bliho z toho zralho a pronikavho
psma; ale msto toho vidl zastenou dvku, jak dm oblku v
tesoucch se prstech; te, te zase zved oi Pivonl zniv k
balku: vonl slabounce a vzdlen.
Poloil jej na stl a krouil dokola. Hrozn by chtl vdt, co je
tam uvnit, pod pti peetmi; zajist je to tk tajemstv, njak
pomr osudn a paliv. kala sice, e e to in pro nkoho
jinho; ale byla tak rozilena Nicmn e by ona, ona mohla
milovat Tome: to neuvitelno. Tome je darebk, zjioval s
temnm vztekem; vdycky ml u enskch tst, ten cynik. Dobr,
najdu ho a odevzdm mu tu zsilku lsky; a pak a u je konec
Najednou se mu rozbesklo v hlav: o e je njak souvislost
mezi Tomem a tm, jakpak se jmenuje, tm zatracenm Carsonem!
Nikdo pece nevdl a nev o Krakatitu; jen Tome Jirka to asi
bhvjak vytento, vypehoval Nov obrzek se sm sebou vsunul
do zmatenho filmu pamti: kterak tehdy on, Prokop, nco brebentil
v horece (to je asi byt Tomv), a on, Jirka, se nad nm skln a nco
si zaznamenv v notesu. Urit a svatosvat to byl mj vzorec!
vyvanil jsem to, vylkal to ze mne, ukradl mi to a prodal to asi
tomu Carsonovi! Prokop ustrnul nad takovou patnost. Jei, a
tomu lovku padlo to dve do rukou! Je-li co na svt jasno, to je
to: e je nutno ji zachrnit, stj co stj!
Dobr, nejprve musm nalzt Tome, zlodje; dm mu tady ten
zapeetn balek a mimoto mu vyrazm zuby. Dle, mm ho
jednodue v hrsti: mus mn ci jmno a pobyt toho dvete a
zavzat se ne; dn sliby od takovho niemy. Ale pjdu k n a
eknu j ve. A potom zmizm navdy z jejch o.
Uspokojen tmto rytskm eenm stanul Prokop nad
neastnou oblkou. Ach, vdt jen to, jen to jedin, zda byla
59

milenkou Tomovou! Zase ji vidl, jak stoj, slin a siln; ani

pohledem, ani miknutm tehdy nezavadila o hn loe Tomovo.
Co bylo by mono tak lht oima, tak lht takovma oima
Tu syknuv utrpenm zlomil peet, perval provzek a roztrhl
oblku. Byly tam bankovky a dopis.

XIV.
Zatm u doktor Tome sed u sndan fun a brue po tkm
porodu; pitom vrh na Ani pohledy zkoumav a nespokojen.
Ani sed jako zaezan, nej, nepije, nev prost svm om, e se
Prokop jet neukzal; njak se j tesou rty, patrn uu pijdou
slzy. Tu vejde Prokop jaksi zbyten rzn, je bled a neme si ani
sednout, jak m naspch; jen taktak e pozdrav, pebhne Ani
oima, jako by ji ani neznal, a hned se pt s popudlivou
netrplivost: Kde je te v Jirka?
Doktor se uasle otoil: Coe?
Kde je te v syn, opakuje Prokop a sehuje ho umnnma
oima.
Copak j vm? zavr doktor. J o nm nechci vdt.
Je v Praze? nalh Prokop zatnaje pst. Doktor ml, ale nco
v nm prudce pracuje.
Musm s nm mluvit, drt Prokop. Musm, slyte? Musm jet
za nm, jet te, hned! Kde je?
Doktor nco peml elistmi a jde ke dvem.
Kde je? Kde bydl?
Nevm, rozkikl se doktor nesvm hlasem a prskl dvemi.
Prokop se obrtil k Ani. Sedla strnul a uprala veliknsk oi
nikam.
Ani, drmolil Prokop zimnin, muste mi ci, kde v Jirka
je. J j musm za nm jet, vte? To je toti takov vc Zkrtka
jde tu o nkter vci J Pette si to, ekl honem a strkal j
ped oi semolen kus novin. Ani vak vidla jenom jaksi kruhy.

60

To je mj vynlez, rozumte? vysvtloval nervzn. Hledaj

mne, njak Hanson Kde je v Ji?
Nevme, eptala Ani. U dva u dva roky nm nepsal
Ach, utrhl se Prokop a vztekle zmakal noviny. Dve
zkamenlo, jen oi j rostly a rostly a mezi pootevenmi rty j
dchalo nco zmaten alostnho.
Prokop by se nejradji propadl. Ani, rozzl poslze muiv
ticho, j se vrtm. J za nkolik dn Tohle je toti vn vc.
lovk mus konen myslet na sv povoln. A m, vte, jist
jist povinnosti (Boe, ten to zkopal!) Pochopte, e J prost
musm, kikl najednou. Radji bych zemel ne nejel, rozumte?
Ani jen maliko kvla hlavou. Ach, kdyby byla pokvla vc, byla
by j, bum, hlava klesla na stl v hlasitm pli; ale takto se j jen
zalily oi a to ostatn mohla jet spolknout.
Ani, bruel Prokop v zoufalch rozpacch a zachraoval se ke
dvem, ani se nebudu louit; hlete, nestoj to za to; za tden, za
msc tu budu zas Nu, hlete Ani se na ni nemohl podvat;
sedla jako tup, s plihmi rameny, oima nevidomma a nosem,
jen nabhal vnitnm plem; alno ji vidt. Ani, pokusil se
znovu a zas toho nechal. Nekonen se mu zdla ta posledn chvilka
ve dvech; ctil, e by ml nco jet ci nebo nco udlat, ale msto
veho vysoukal ze sebe jaksi na shledanou a trapn se vytratil.
Jako zlodj, po pikch, opoutl dm. Zavhal jet u dve, za
nimi nechal Ani. Bylo tam uvnit ticho, je ho sevelo
nevslovnou trzn. V domovnch dvech se zarazil jako ten, kdo
na nco zapomnl, a vracel se po pikch do kuchyn; bohudk,
Nanda tam nebyla, i zamil k police. ATIT! adresu. Carson,
hl. p. To stlo na kuse novin, je vesel Nanda cpat nasthala na
poliku. Tu tam pro ni poloil plnou hrst penz za vechnu jej
slubu, a zmizel.
Prokope, Prokope, tak nejedn lovk, kter se chce za tden
vrtit!
To to de, to to de, skanduje vlak; ale lidsk netrplivosti u
ani nesta jeho lomozn, drkotav spch; lidsk netrplivost se
61

zoufale vrt, pod vytahuje hodinky a kope kolem sebe v posunin

nervzy. Jedna, dv, ti, tyi: to jsou telegrafn tye. Stromy, pole,
stromy, strn domek, stromy, beh, beh, plot a pole. Jedenct
hodin sedmnct. epn pole, ensk v modrch zstrch, dm,
psisko, je si vzalo do hlavy pedhonit vlak, pole, pole, pole.
Jedenct hodin sedmnct. Boe, co ten as stoj? Radji na to
nemyslet; zavt oi a potat do tisce; kat si oten nebo
chemick vzorce. To to de, to to de! Jedenct hodin osmnct.
Boe, co pot?
Prokop se vytrhl. KRAKATIT, padlo mu odnkud do o, a se
lekl. Kde je to? Aha, to soused naproti te noviny, a na zadn stran
je zas ten inzert. KRAKATIT! Ing. P. a ud svou adresu. Carson,
hl. p. A mi d pokoj ten pan Carson, mysl si Ing. P.; nicmn na
nejbli stanici shn vechny noviny, co jich plod poehnan vlast.
Bylo to ve vech, a ve vech stejn: KRAKATIT! Ing. P. a ud U
vech rohatch, div se Ing. P., to je po mn njak shka! Na mne
potebuj, kdy jim to u Tome prodal?
Ale msto aby eil tuto podstatnou zhadu, podval se, nen-li
pozorovn, a vythl snad u post onu povdomou roztrenou
oblku. S velijakmi okolky, je mu psobily silnou rozko
odkladu, po rznm potkvn a oten vyal z jejho nitra
napchovanho penzi zas onen dopis, onen drahocenn dopis
psan psmem zralm a energickm. Pane Tomi, etl znovu
dychtiv, toto nedlm pro Vs, ale pro svou sestru. l od t
chvle, kdy jste j poslal svj straliv dopis. Chtla prodat vechny
sv aty a perky, aby Vm poslala penze; musela jsem ji v moc
zdret, aby neprovedla nco, co by pak nemohla utajit ped svm
muem. Co Vm poslm, jsou m vlastn penze; vm, e je pijmete
bez zbytench rozpak, a prosm, abyste mi nedkoval. L. K tomu
chvatn pipsno: Pro ivho boha, nechte u M. na pokoji! Dala
ve, co m; dala vm vce, ne bylo jej; trnu hrzou, co bude, vyjdeli to najevo. Prosm Vs pro ve na svt, nezneuvejte svho
stranho vlivu na ni! Bylo by pli podl, kdybyste Zbytek vty
byl pekrtn, a nsledovalo jet jedno postskriptum: Podkujte za
62

mne svmu pteli, kter vm toto doru. Byl ke mn

nezapomenuteln laskav ve chvli, kdy jsem nejvc potebovala
lidsk pomoci.
Prokopa zrovna drtila pemra tkho tst. Nebyla tedy
Tomova! A nikoho nemla, o koho by se mohla opt! Staten
dve a enerzn, tyicet tisc sehnala, aby zachrnila svou sestru
ped patrn ped njakou ostudou! Tchto tyicet tisc je z banky;
jsou jet opateny pskou, jak je vyzvedla, u erta, pro na t
psce nen jmno banky? A dalch deset tisc vymetla kdov kde a
jak; nebo jsou mezi nimi drobn bankovky, uboh pinav
ptikoruny, zchtral hadky z bhvjakch rukou, zmuchlan
penze enskch tobolek; boe, co rozilujc shky ji muselo stt,
ne sehnala tuhle hrst penz! Byl ke mn nezapomenuteln
laskav V tu chvli by Prokop rozmltil Tome, bdnka
nesvdomitho a mrzkho; ale zrove mu ve jaksi odpoutl
nebo nebyla jeho milenkou! Nebyla Tomova: to pece
pinejmenm znamen, e je to svatosvat andl nejist a
nejdokonalej; a tu mu bylo, jako by se njak neznm rna
zacelovala v jeho srdci prudce a zrovna bolestn.
Ano, nalzt ji; musm j pedevm pedevm vrtit tyhle jej
penze (ani se nestydl za zminku tak prhlednou) a ci j, e e
zkrtka e me na mne potat, stran Tome a vbec Byl ke
mn nezapomenuteln laskav. Prokop a sepjal ruce: boe, co ve
jsem odhodln uinit, abych si zaslouil tahle slova
-, jak ten vlak pomalu jede!

XV.
Jakmile pistl v Praze, hnal se do Tomova bytu. U Muzea se
zarazil: Zatracen, kde vlastn Tome bydl? el jsem, ano, el jsem
tehdy, otsn zimnic, na drhu podle Muzea; ale odkud? Z kter
ulice? Zue a klna bloudil Prokop kolem Muzea, hledaje
pravdpodobn smr; nenael nic, i pustil se na policejn editelstv,

63

oddlen dotazy. Ji Tome, listoval zapren oficil v knihch,

inenr Tome Ji, to je prosm na Smchov, ulice ta a ta. Byla to
patrn star adresa. Nicmn letl Prokop na Smchov do ulice t a
t. Domovnk kroutil hlavou, kdy se ho ptal po Jim Tomi. To e
tu ten jist bydlel, ale u vc ne ped rokem; kde bydl te, nev
nikdo; ostatn nechal tu po sob velijak dluhy
Zdrcen zalezl Prokop do njak kavrny. KRAKATIT, padlo
mu do o na zadn strnce novin. Ing. P. a ud svou adresu.
Carson, hl. p. Nue, jist v o Tomovi ten jist Carson: u to tak je,
e je mezi nimi jaksi souvislost. Dobe tedy, tady je lstek: Carson,
hlavn pota. Pijte ztra v poledne do kavrny t a t. Ing.
Prokop. Jen to napsal, a u ho napadla nov mylenka: toti dluhy.
Sebral se a utkal k soudu, oddlen pro pohledvky. A hle, zde tuze
dobe znali adresu pana Tome: cel hromada nedoruitelnch
obslek, soudnch upomnek a tak dle; ale zd se, e ten jist Tome
Ji zmizel beze stopy a zejmna bez udn nynjho pobytu. Pesto
se vrhl Prokop za novou adresou. Domovnice, osvena slunou
odmnou, hned poznala Prokopa, e tu jednou pespal; i spustila
peochotn, e pan inenr Tome je ejd a darebk; dle, e
zrovna tehdy v noci odejel a nechal tu jeho, pna, j domovnici na
starost; e ona tikrt pila nahoru se optat, potebuje-li eho, ale e
on, pn, jen pod spal a mluvil ze span, a pak odpoledne zmizel. A
kdee jku je pan Tome? Inu, tenkrt tedy odejel a nechal tu
vecko stt a leet a jet se nevrtil; jen poslal penze odnkud z
ciziny, ale je u zas dluen za nov kvartl. Pr mu prodaj v soudn
drab svrky, nepihls-li se do konce msce. Nadlal pr dluh
asi za tvrt milinu, nu, a utekl. Prokop podrobil vtenou enu
kovmu vslechu: je-li j co znmo o njak panice, kter pr
mla s panem Tomem pomr, kdo sem chodval a podobn.
Domovnice nevdla dohromady nic; co se te enskch, chodilo
jich sem asi dvacet, takov se zvojem na hub, i jina,
naminkovan a velijak; km vm, byla to ostuda po cel ulici.
Prokop j tedy zaplatil dlun kvartl ze svho, a za to dostal kl od
Tomova bytu.
64

Bylo tam ctit jakousi ztuchlinu bytu dlouho neuvanho a skoro

odumelho. Teprve te si Prokop viml divn ndhery msta, kde
zpasil s horekou. Vude persk koberce a bucharsk i jak
polte, na stnch nahoty a gobelny, orient a klubovky, toaletn
stl subrety a koupelna prvotdn prostitutky, sms pepychu a
sprostoty, smilstva a lajdctv. A zde, uprosted vech tch svinstev,
stla tehdy ona tisknouc k prsoum balek; upr ist, hoepln oi
k zemi, a te, boe mj, je zved v staten a ryz dve Proboha,
co si musela o mn myslet, kdy mne potkala v tomhle pelechu!
Musm ji nalzt, aspo aspo proto, abych j vrtil jej penze; i
kdyby nelo o nic jinho, o nic vtho Je naprosto nutno ji nalzt!
To se lehko ekne; ale jak? Prokop si hryzl rty v pornm
pemlen. Kdybych aspo vdl, kde hledat Jirku, kal si; konen
padl na hromadu korespondence, kter tu ekala na Tome.
Vtinou to byly, jak zejmo, obchodn dopisy, patrn sam ty.
Pak nkolik soukromch list, je obracel a oichval vhaje.
Mon, mon e v nkterm je njak stopa, adresa nebo cokoliv,
co by jej vedlo za nm nebo za n! Hrdinn odolval pokuen
otevt aspo jeden dopis; ale byl tu tak sm za kalnmi okny, a
vechno tu zrovna vydechuje njakou mrzkou a tajnou hanebnost. A
tu, rychle polykaje vechny rozpaky, trhal Prokop oblky a etl list
po listu. et za persk koberce, za kvtiny, za ti psac stroje; velmi
dtkliv upomnky, aby vytoval zbo dan do komise; jaksi
zhadn transakce tkajc se kon, cizch valut a dvaceti vagn
kulatho dv kdesi u Kremnice. Prokop nevil svm om; podle
tchto papr byl Tome bu paerk ve velkm, nebo agent s
perskmi koberci, nebo valutn spekulant, nejsp ale vecko troje;
vedle toho obchodoval s automobily, vvoznmi certifikty,
kancelskm nbytkem a patrn vm monm. V jednom dopise je
e o jakchsi dvou milinech, zatmco druh, usmolen a psan
tukou, hroz alobou pro vylkanou staroitnost (staro bili ring
poddovi). hrnem to vypadalo na celou adu podvod,
zpronevru, falovn vvoznch listin a jin paragrafy, pokud tomu
Prokop vbec rozuml; je prost asn, e to dosud neprasklo.
65

Jeden advokt strun sdloval, e firma ta a ta podala na pana

Tome trestn oznmen pro zpronevru tyiceti tisc korun; a se
pan Tome ve vlastnm zjmu dostav do kancele atd. Prokop se
zhrozil; a tohle propukne, kam a stkne hanba tchto
nevslovnch pinavost? Vzpomnl si na tich dm v Tnici a na
tu, je tady stla, zoufale odhodlna zachrnit toho lovka. I sebral
celou tu obchodn korespondenci firmy Tome a bel ji split v
kamnech. Bylo tam plno zuhelnatlch papr. Patrn sm Tome
tm zpsobem zjednoduoval pomry, ne ujel.
Dobr, to byly obchodn papry; zbv jet nkolik zcela
soukromch dopis jemnch anebo uboze umazanch, a nad nimi
Prokop vh znovu v palivm studu. U vech vudy, co jinho
mohu udlat? Dusil se sice hanbou, ale trhal chvatn dal oblky.
Zde pr lepkavch dvrnost, milku, vzpomnm, nov schzka
a dost. Njak Anna Chvlov s dojemnmi pravopisnmi chybami
sdluje, e Jenek zemel na vyrku. Tady kdosi upozoruje, e
v nco, co by zajmalo na policii, ale e by dal se sebou mluvit, a
e pan Tome jist v, jakou cenu m takov dikrtnost; k tomu
narka na ten dm v Bet. ul., kde pan Tome v, koho m hledat,
aby to zstalo pod poklikou. Zas nco o jakmsi obchod, o
prodanch dluhopisech, podepsno Tv Ra. T Ra sdluje,
e jej mu odejel. T ruka jako na sle 1, dopis z lzn: nic ne
kravsk sentimentality, rozvalen erotika zral a tun blondny,
ocukrovan sammi ach, vitkami a krasocity, a k tomu drahoui
a divochu a podobn ohavnosti; Prokopovi se z toho obracel
aludek. Nmeck dopis, psmeno G., valutn obchod, prodej ty
papry, erwarte Dich, P. S. Achtung, K. aus Hamburg eingetroffen.
T G, uraen a chvatn dopis, mraziv vykn, vrate tch deset
tisc, sonst wird K. dahinterkommen, hm. Prokop se k smrti stydl
vnikat do navonnho ptm tchto spodnikovch zleitost, ale
te u se nelze zastavit. Konen tyi dopisy signovan M.: listy
slzav, horen a trapn, z nich dchala tk a vniv historie
njak slep, dusn, otrock lsky. Byly tu pnliv prosby, plazen
v prachu, zoufal inkriminace, stran sebenabzen a jet stranj
66

sebetrze; zmnka o dtech, o mui, nabdka nov pjky, nejasn

narky a pespli jasn zbdovanost eny usmkan lskou.
Tohle tedy je jej sestra! Prokopovi bylo, jako by vidl ped sebou
vsmn a krut sta, pichlav oi, panskou a zpupnou,
sebevdomou, sebejistou hlavu Tomovu: byl by do n udeil pst.
Avak nic platno: tato alostn obnaen lska enina mu neekla
toho nejmenho o o t druh, je dosud nem pro nho jmna a
kterou jest mu hledati.
Nezbv tedy ne nalzti Tome.

XVI.
Nalzti Tome: lidi, jako by tohle bylo tak lehk! Prokop provedl
znovu generln prohldku celho bytu; dil ve vech sknch i
zsuvkch, nenachzeje krom praiviny starch t, milostnch
dopis, fotografi a jinho mldeneckho nedu nic, co by jakkoliv
osvtlilo Tomovu zleitost. Nu ovem, m-li nkdo tolik msla na
hlav, dovede u dkladn zmizet!
Znovu vyslechl domovnici; zvdl sice zplavu velijakch
historek, ale nic, co by ho uvedlo na stopu. el na pana domcho,
odkude poslal Tome ty penze z ciziny. Bylo mu vyslechnouti cel
kzn nevrlho a dosti nepjemnho staka, kter trpl vemi
monmi katary a nadval na zkaenost dnench mladch pn.
Za cenu nadlidsk trplivosti zvdl konen jen to, e een
penze neposlal pan Tome, nbr jaksi smnrnk na konto
Dransk banky auf Befehl des Herrn Tomes. Rozbhl se k
advoktovi, kter ml, jak ve sdleno, jistou rozpracovanou
zleitost s poheovanm. Advokt se zbyten halil v
profesionln tajemstv; ale kdy Prokop hloup vybleptl, e m
panu Tomovi doruit njak penze, oivl advokt a dal, aby je
sloil do jeho rukou; i dalo Prokopovi mnoho prce, aby se z toho
vymotal. To jej pouilo, aby neptral po Tomovi u lid, kte s nm
mli jakkoliv obchodn zen.

67

Na nejblim rohu zstal stt: Co te? Zbv jen Carson.

Neznm veliina, je o nem v a nco chce. Dobr, tedy Carson.
Prokop nahmatal v kapse lstek, jej zapomnl poslat, a rozbhl se
na potu.
Ale u potovn schrnky mu klesla ruka. Carson, Carson, ano,
ale tomu jde o cosi, co tak nen malikost. U erta, ten chlap nco
v o Krakatitu a m za lubem inu bhsmv co. Pro vbec mne
shn? Patrn Tome nev ve; nebo nechtl ve prodat; nebo si klade
nestydat podmnky, a j osel mm bt lacinj. Tak asi to je; ale (a
tu se Prokop poprv zhrozil dosahu vci) co je vbec mono
vyrukovat s Krakatitem ven? Pedevm by se muselo u sta hrom
podn vdt, co to dl a k emu je to dobr, jak se s tm zachz a
kdesi cosi; Krakatit, holenku, to nen upav tabk nebo zaspac
prek pro dti. A za druh, za druh snad je to vbec pli siln
tabk pro tento svt. Pedstavme si, co by se s tm mohlo natropit
eknme ve vlce. Prokopovi zaalo bt z cel vci a zko. Kter
ert sem nese toho zatracenho Carsona? Prokristapna, mus se za
kadou cenu zabrnit
Prokop se chytil za hlavu tak, a se zastavovali lid. Vdy,
proboha, zanechal tam nahoe, ve svm laboratornm barku u
Hybmonky, v porcelnov dzi skoro patnct deka Krakatitu! tedy
zrovna dost, aby to mohlo rozmltit j nevm co, cel hejtmanstv!
Pmo ztuhl dsem, a pak se pustil tryskem k tramvaji: jako by te
jet zleelo na tch nkolika minutch! Trpl pekeln, ne se
tramvaj dovlekla na druh beh; pak ztekl cvalem koskou str a
uhnl k svmu barku. Bylo zameno, a Prokop marn hledal po
kapsch nco podobnho kli; i rozhldl se soumrakem jako zlodj,
rozbil okenn tabulku, otevel zvory a vlezl oknem dom.
Jen rozkrtl sirku a u vidl, e je co nejmetoditji vyloupen.
Toti peiny a takov krmy tu zstaly; ale vechny lahviky,
kelmky a zkumavky, crushery, hmode, misky a pstroje, lce a
vhy, cel jeho primitivn chemick kuchyn, ve, co obsahovalo
jeho pokusn hmoty, ve, na em mohla bt jen usazenina i nlet
njak chemiklie, ve zmizelo. Pry je porcelnov dza s
68

Krakatitem. Vytrhl zsuvku stolu: veker jeho zpisky a zznamy,

kad pomran trek papru, sebemen pamtka dvanctilet
pokusn prce, ve bylo to tam. Dokonce i s podlahy byly
sekrabny skvrny a stopy jeho prce, a jeho pracovn hazuka, ta
star, potsnn, luebninami zrovna zkornatl halena byla pry.
Hrdlo se mu sevelo nvalem ple. Tohle tedy, tohle mi udlali!
Dlouho do noci sedl na svm vojanskm kavalci a strnule zral
do vyplenn pracovny. Chvlemi se utoval, e si snad vzpomene
na ve, co bhem dvancti let psal do svch poznmek; ale kdy
namtkou vybral nkter experiment a chtl si jej popamti v hlav
zopakovat, nemohl z msta pes sil nejzoufalej; tu hryzal si
rozbit prsty a stnal.
Nhle se probudil zarachocenm kle. Je iroir rno a do
pracovny jakoby nic vchz ciz lovk a rovnou ke stolu. Tam te
sed s kloboukem na hlav, bru a peliv okrabuje na stole zinek.
Prokop se posadil na kavalci a vyhrkl: love, co tu chcete?
lovk se obrtil nesmrn pekvapen a beze slova koukal na
Prokopa.
Co tu chcete? opakoval Prokop podrdn. Chlapk nic; jet
si ke vemu nasadil skla a brejlil na Prokopa s ohromnm zjmem.
Prokop zaskpal zuby, nebo se v nm u vaila hrozn nadvka.
Ale tu lovek vldn zazil, vymrtil se ze idle a vypadal
najednou, jako by radostn vrtl ocasem. Carson, ekl honem a
spustil po nmecku: Boe, to jsem rd, e jste se vrtil! etl jste mj
inzert?
etl, odpovdal Prokop tvrdou a centovou nminou. A co tu
hledte?
Vs, povdal host bjen poten. Vte, e vs honm u po
est nedl? Vecky noviny, vecky detektivn stavy, haha, pane! co
tomu kte? Hergot, to mm radost! Jak se vede? Zdrv?
Pro jste mne vykradl? ptal se Prokop mran.
Jak prosm?
Pro jste mne vykradl!

69

Ale pane inenre, sypal blaen muk pranic nedoten. Co

to kte? Vykradl! Carson! To je ohromn, hahaha!
Vykradl, opakoval Prokop umnn.
Tatata, protestoval pan Carson. Schoval. Vecko uloil. Pane,
jak jste to tu mohl nechat leet? Nkdo vm to mohl ukrst, ne? Co?
Ovem e mohl, pane. Ukrst, prodat, publikovat, e? To se rozum,
pane. Mohl. Ale j jsem vm to schoval, rozumte? estn slovo.
Proto jsem vs hledal. Vecko vrtm. Vecko. To jest, dodval
vhav, a pod zivmi brlemi to ocelov utkvlo. Toti budeteli rozumn. Vdy my se dohodneme, co? dodval rychle. Muste
se habilitovat. Ohromn karira. Atomov vbuchy, rozbit prvk,
bjen vci. Vda, pedevm vda! My se dohodneme, e? estn
slovo, dostanete vecko zptky. Tak.
Prokop mlel, ohromen tmto pvalem slov, zatmco pan Carson
hzel rukama a krouil po pracovn nramn rozradovn. Vecko,
vecko jsem vm schoval, mlel jae. Kadou tsku z podlahy.
Roztdno, uloeno, s vintou, pod peet. Haha, mohl jsem se vm
ujet, e? Ale j jsem poctivec, pane. Vecko vrtm. Musme se
domluvit. Ptejte se na Carsona. Rodil Dn, dve docent v Kodani.
Taky jsem dlal vdu, boskou vdu. Jak to ekl Schiller? Dem einen
ist sie ist sie U nevm, ale je to nco o vd; vanda, e? Nu, jet
mi nedkujte. A pozdji. Tak.
Prokopovi sice ani nenapadlo dkovat, ale pan Carson zil jako
astn dobrodinec. Na vaem mst, drmolil naden, na vaem
mst bych si zadil
Kde je te Tome? pe ruil ho Prokop.
Pan Carson vysunul zkoumav pohled. Nu, vycedil obezele,
my o nm vme. Eh co, obrtil hbit. Zadte si zadte si
nejvt laborato svta. Nejlep pstroje. Svtov stav
destruktivn chemie. Mte pravdu, katedra je hloupost. Odkvat
star vci, no ne? koda asu. Zaite si to po ameriknsku.
Ohromn stav, brigda asistent, vechno, co chcete. A o penze se
nemuste starat. Punktum. Kde sndte? J bych vs ohromn rd
pozval.
70

Co vlastn chcete? vydralo se z Prokopa.

Tu sedl pan Carson na kavalec vedle nho, vzal ho nesmrn
vele za ruku a povdal najednou docela jinm hlasem: Jen se
neplate. Mete vydlat celou hromadu milin.

XVII.
Prokop s asem vzhldl na pana Carsona. Kupodivu, te u to
nebyla ta mopsli tv lesknouc se blahem; vecko zvnlo a
zpsnlo na horlivm mukovi, oi zapadly pod tkmi vky a
jen chvlemi se zazly matnm bitem. Nebute blzen, pronesl
drazn. Prodejte nm Krakatit, a je to.
Jak vbec vte, zahuel Prokop.
Vecko vm povm. estn slovo, vecko. Byl u ns pan Tome.
Pinesl patnct deka a formuli. Bohuel nepinesl taky postup. Ani
on, ani nai chemikov dosud na to nepili, jak to dostat
dohromady. Njak trik, e?
Ano.
Hm. Teba se na to pijde i bez vs.
Nepijde.
Pan Tome nco o tom v, ale dl s tm tajnosti. Pracoval u
ns pi zamench dvech. Je hrozn patn chemik, ale je chytej
ne vy. Aspo nevan o tom, co v. Pro jste mu to kal? Neum
nic, jen pumpovat zlohy. Ml jste pijt sm.
J ho k vm neposlal, bruel Prokop.
Aha, spustil pan Carson, ohromn zajmav. K nm piel ten
v pan Tome
Kam vlastn?
K nm. Tovrny v Balttin. Znte?
Neznm.
Zahranin podnik. Bjen modern. Pokusn laborato s
novmi taskavinami. Dlme keranit, metylnitrt, lut prach a

71

takov vci. Hlavn armdn, vte? Tajn patenty. Vy nm prodte

Krakatit, co?
Ne. A Tome je tam u vs?
Aha, pan Tome; pokejte, to je vanda. Tak tedy k nm pijde a
povd: Tohle je odkaz mho ptele, genilnho chemika Prokopa.
Umel mn v nrui a poslednm dechem, haha, mn svil, hahaha,
ohromn, co?
Prokop se jen kiv usml. A je Tome dosud v Balttinu?
Pokejte. To se rozum, nejdv jsme ho zadreli jako pina. K
nm jich chod spousta, vte? A ten prek, Krakatit, jsme dali
pezkouet.
Vsledek?
Pan Carson zvedl ruce k nebi. B-bjen!
Jak je detonan rychlost? Jak jste nali Q? Jak t? sla!
Pan Carson spustil ruce, a to plclo, a vyvalil uasle oi:
love, jakpak sla! Prvn pokus padest procent krobu a
crusher gauge se roztrhl na stepy; jeden inenr a dva laboranti
taky na stepy. Vil byste? Pokus slo dv: Trauzlv blok,
devadest procent vazelny, a bum! sebralo to stechu a jeden dlnk
zabit; z bloku zstal jen kvarek. Tak se do toho pustili vojci; smli
se nm e to umme jako vesnick kov. Dali jsme jim trochu;
nacpali to do dlov hlavn, s rozemletm devnm uhlm.
Ohromn vsledek. Sedm kanonr i se setnkem Jednu nohu pak
nali ti kilometry daleko. Za dva dny dvanct mrtvch, tu mte
sla, haha! Bjen, co?
Prokop chtl nco ci, ale spolkl to. Dvanct mrtvch za dva dny,
u erta!
Pan Carson si hladil kolena a zil. Tet den jsme si dali pokoj.
Vte, dl to patn dojem, kdy je mnoho takovch ppad. Dali
jsme jen flegmatizovat Krakatit asi ti decigramy v glycernu a
podobn. Prase laborant nechal asi petku voln leet, a v noci, kdy
byla laborato zamena
to vybuchlo, vyhrkl Prokop.

72

Ano. V deset ticet pt. Laborato byla na tsky, krom toho asi
dva objekty Vzalo to s sebou njak ti tuny metylnitrtu Probst
Zkrtka asi edest mrtvch, no. To se v, nramn vyetovn a
kdesi cosi. Ukzalo se, e nikdo v laboratoi nebyl, e to muselo
patrn vybuchnout
samo od sebe, doplnil Prokop sotva dchaje.
Ano. Vm tak?
Prokop ponue kvl.
Tak vidte, ekl pan Carson rychle. Nen to k niemu. Tuze
nebezpen vc. Prodejte nm to, a je to, mte to z krku. Co byste s
tm dlal?
A co byste s tm dlali vy? vycedil Prokop.
My u my jsme na to zazeni. Bonku, pr tch mrtvch
Ale vs by byla koda.
Ale Krakatit v porcelnov krabici nevybuchl, mnil Prokop
porn pemleje.
Chvlabohu ne. Kdepak!
A bylo to v noci, pemlel Prokop dl.
V deset ticet pt. Pesn.
A ta petka Krakatitu leela na zinkovm na kovovm
plechu, tvrdil Prokop dle.
Ten na to nem vliv, vybleptl muk trochu zmaten, kousl se
do rtu a jal se pechzet po laboratoi. Bylo to bylo to asi jen
okysliovn, zamlouval to po chvli. Njak chemick proces.
Sms s glycernem taky nevybuchla.
Protoe nen vodiv, zamumlal Prokop. Nebo neme
ionizovat, j nevm.
Pan Carson se nad nm zastavil s rukama na zdech. Vy jste moc
chytr, ekl uznale. Muste dostat mnoho penz. Tady je vs
koda.
Je Tome pod v Balttinu? ptal se Prokop, v silou se
pemhaje, aby to vyznlo lhostejn.

73

Panu Carsonovi to njak blsklo pod brejlemi. Mme ho na

och, ekl vyhbav. Sem se u jist nevrt. Pijete k nm
teba ho najdete, kdy tak tuze chcete, slabikoval drazn.
Kde je? opakoval Prokop tvrdohlav, dvaje najevo, e jinak
nemluv.
Pan Carson zamval rukama jako ptk. No, utekl, dodval na
Prokopv nechpav pohled.
Utekl?
Vypail se. patn hldn, tuze chytr. Zavzal se, e sestroj
cel Krakatit. Zkouel to asi est nedl. Stl ns hrozn penze.
Pak zmizel, lump. Nevdl si asi rady, co? Neum nic.
A kde je?
Pan Carson se naklonil k Prokopovi. Lump. Te nabz Krakatit
jinmu sttu. Pitom jim pinesl taky n metylnitrt, ten tak.
Sedli mu na lep, te dl u nich.
Kde?
Nesmm ci. Na mou est, nesmm. A kdy nm plchl, jel jsem,
haha, navtvit v hrob. Pieta, co? Geniln chemik, a nikdo ho tady
nezn. To byla prce, love. Musel jsem inzerovat jako blbec. To se
v, e si toho vimli ti druz, vte? Rozumte mi?
Ne.
Tak se pojte podvat, ekl pan Carson ile a zamil k protj
stn. Tady, ekl a ukal na prkno.
Co je?
Kulka. Nkdo tu byl.
A kdo po nm stelil?
No j pece. Kdybyste byl sem lezl oknem takhle ped
trncti dny, byl by vs teba nkdo moc eredn vzal na muku.
Kdo?
To je jedno, ten nebo onen stt. Tady si, holenku, podvaly
dve tuze velk mocnosti. A vy jste zatm nkde, haha, chytal ryby,
co? Bjen chlapk! Ale poslyte, drahouku, ekl najednou
starostliv, nerate radji chodit sm. Nikdy a nikde, rozumte?
Nesmysl!
74

Pokejte. dn grantnk. Velmi nenpadn lid. Dnes se to

dl nramn diskrtn. Pan Carson se zastavil u okna a
bubnoval na sklo. Nemte pont, co jsem na svj inzert dostal
dopis. Asi est Prokop se hlsilo Pojte se honem podvat!
Prokop pistoupil k oknu. Co je?
Pan Carson jen ukzal krtkm prstem na silnici. Motal se tam na
velocipdu njak mldenec v zoufalm zpase s rovnovhou,
piem kad kolo jevilo umnnou nklonnost jet jinm smrem.
Pan Carson tzav pohldl na Prokopa.
U se asi jezdit, mnil Prokop nejist.
Nramn neika, e? ekl pan Carson a otevel okno. Bob!
Mladk na kole se zastavil jako pibit: Yessr.
Go to the town for our car!
Yessr. A pilpnuv pedly svitl mlad cyklista k mstu.
Pan Carson se obrtil od okna. Ir. Velrni obratn hoch. Co jsem
chtl ci? Aha. Tedy asi est Prokop se mi hlsilo schzky na
rznch mstech, zejmna v noci vanda, e? Pette si tenhle
lstek.
Pijte ztra v deset veer do m laboratoe, ing. Prokop, etl
Prokop jako ve snu. Ale vdy je to bezmla m psmo!
Tak vidte, zubil se pan Carson. Holenku, tady je hork pda.
Prodejte to, a mte pokoj!
Prokop zavrtl hlavou.
Pan Carson na nm spoinul tkm, neodbytnm pohledem.
Mete dat eknme dvacet milin. Prodejte nm
Krakatit.
Ne.
Dostanete vecko zptky. Dvacet milin. love, prodejte to!
Ne, ekl Prokop tce. Nechci mt co dlat s vaimi vlkami.
Nechci.
Co mte tady? Geniln chemik a bydl v prkenn boud!
Krajani! J to neznm. Velk lovk nem dn krajany.
Nekoukejte na nic! prodejte to a
Nechci.
75

Pan Carson stril ruce do kapes a zvl. Vlky! Myslte, e jim

zabrnte? Pche! Prodejte a nestarejte se k emu. Vy jste uenec co
je vm po ostatnm? Vlky! Jdte, nebute smn. Pokud maj lid
nehty a zuby
Neprodm, drtil Prokop mezi zuby.
Pan Carson pokril rameny. Jak chcete. Najdeme si to sami.
Nebo to najde Tome. Taky dobe.
Bylo chvli ticho. Mn je to jedno, ozval se pan Carson. Je-li
vm to milej, pojedeme s tm do Francie, do Anglie, kam chcete,
teba do ny. My oba, vte? Tady by nm to nikdo nezaplatil. Byl
byste osel, kdybyste to prodal za dvacet milin. Spolehnte se na
Carsona. Tak co?
Prokop rozhodn zavrtl hlavou.
Charakter, prohlsil pan Carson uznale. Vecka est. To se
mn ohromn lb. Poslyte, vm to eknu. Naprost tajemstv. Ruku
na to.
Neptm se po vaich tajemstvch, bruel Prokop.
Bravo. Diskrtn lovk. Mj typ, pane.

XVIII.
Pan Carson si sedl a zaplil si velmi tlust cigro, nae usilovn
pemtal. Tjaja, ekl po chvli. Tak vm to taky vybuchlo. Kdy to
bylo? Datum.
Nevm u.
Den v tdnu?
Nevm. Myslm dva dny po nedli.
Tedy v ter. A v kolik hodin?
Asi po dest veer.
Sprvn. Pan Carson zamylen vyfukoval kou. Nm to
poprv vybuchlo jak vy se rate vyjadovat, ,samo od sebe v
ter v deset ticet pt. Vidl jste pitom nco?
Ne. J jsem spal.

76

Aha. Taky to vybuchuje v ptek, kolem pl jedenct. V ter a

v ptek. My jsme to zkoueli, vysvtloval na Prokopv vyjeven
pohled. Nechali jsme voln leet miligram Krakatitu a hldali jsme
to ve dne v noci. Vybuchovalo to v ter a v ptek, o pl jedenct.
Sedmkrt. Jednou taky v pondl, v deset dvacet devt. Tak.
Prokop se omezil na to, e tie asnul.
To probhne Krakatitem takov modr jiskra, dodval pan
Carson zahlouban, a pak to exploduje.
Bylo tak ticho, e Prokop slyel tikn Carsonovch hodinek.
Tjaja, vzdychl pan Carson a projel si zoufale zrzav kart
vlas.
Co to znamen? vyrazil Prokop.
Pan Carson jen trhl rameny. A co vy, ekl, co vy jste si vlastn
myslel, kdy vm to ,samo od sebe vybuchlo? Nu?
Nic, uhbal Prokop. Nepemlel jsem o tom tak dalece.
Pan Carson zabruel nco urlivho.
Toti, opravoval se Prokop, tehdy m napadlo, e to dlaj
teba elektromagnetick vlny.
Aha. Elektromagnetick vlny. My jsme si to taky mysleli.
Vborn mylenka, jene pitom. Bohuel docela pitom. Tak.
Nyn si Prokop opravdu nevdl rady.
Pedn, uvaoval pan Carson, bezdrtov vlny nebhaj po
svt jenom v ter a v ptek o pl jedenct, e? A za druh,
love, to si mete myslet, e jsme to s nimi hned vyzkoueli. S
krtkmi, s dlouhmi, se vemi monmi. A v Krakatit si z nich
nedlal tohle, ukazoval na nehtu nco miziv nepatrnho. Ale v
ter a v ptek o pl jedenct si umane ,sm od sebe
explodovat. A vte co jet?
Prokop to ovem nevdl.
Jet tohle. Od njak doby asi pl roku nebo tak maj
evropsk bezdrtov stanice dsn dopal. Vte, nco jim ru
hovory. Docela pravideln. Nhodou vdycky v ter a v ptek
od pl jedenct v noci. Pravte?
Prokop nepravil nic, jen si mnul elo.
77

Nu ano, v ter a v ptek. kaj tomu smazan hovory. Zane

to telegrafistm prskat do u, a tu to mme; hoi se z toho mohou
zblznit. Trapn, co? Pan Carson si sundal brejle a jal se je istit s
velkmi okolky. Nejdv nejdv mysleli, e to jsou njak
magnetick boue i co. Ale kdy vidli, e to aduje
pravideln v ter a v ptek Zkrtka Marconi, TSF, Transradio
a njak ministerstva pot a marny, obchodu, vnitra a j nevm eho
veho vyplat dvacet tisc liber chytrkovi, kter tomu pijde na
kobylku. Pan Carson si nasadil zas brejle a vesele vykoukl. Mysl
se, e existuje njak nezkonn stanice, kter se bav tm, e v ter
a v ptek smazv hovory. Konina, e? Soukrom stanice, kter by
jen tak pro vandu poslala nejm sto kilowatt do vzduchu! Fi!
Pan Carson si odplivl.
V ter a v ptek, ozval se Prokop, tedy souasn
zrove
Divn, e? klebil se pan Carson. J to mm, paneku,
napsno: V ter dne toho a toho v deset ticet pt a nkolik vtein
porucha na vech stanicch od Revalu a tak dle. A nm v tu samou
vteinu ,sama od sebe, jak vy rate kat, exploduje jist st vaeho
Krakatitu. Eh? Co? Detto pt ptek v deset dvacet sedm a nkolik
vtein porucha a vbuch. Item pt ter v deset ticet vbuch a
porucha. A tak dle. Vjimen, jaksi proti programu taky jednou
porucha v pondl v deset dvacet devt ticet sekund. Detto vbuch.
Klape to na vteinu. Osmkrt v osmi ppadech. ps, e? Co o tom
soudte?
N nevm, mumlal Prokop.
Tak teda jet nco, spustil pan Carson po delm hloubn.
Pan Tome u ns pracoval. Neum nic, ale nco v. Pan Tome si dal
do laboratoe postavit vysokofrekvenn genertor a zamkl nm
dve ped nosem. Lump. Jakiv jsem neslyel, e by se v obyejn
chemii pracovalo s vysokofrekvennmi mainami, co? Co byste
ekl?
Nu ovem, uhbal Prokop s neklidnm pohledem na svj
vlastn znovn agregt postaven v kout.
78

Pan Carson chytl ile tento pohled. Hm, ekl, taky tu mte
takovou hraku, e? Pkn transformtorek. Co vs stl?
Prokop se zamrail, ale pan Carson poal tie zit. Tak si
myslm, povdal s rostouc blaenost, e by to byla bjen vc,
kdyby se povedlo v njak hmot dejme tomu pomoc vysok
frekvence v jiskrovm poli nebo jak rozkmitat, rozviklat,
uvolnit vnitn strukturu tak, e by stailo uknout z dlky
njakmi vlnami vboji oscilacemi nebo ertv m, aby se ta
hmota rozpadla, co? Bum! Na dlku! Co tomu kte?
Prokop neekl nic, a pan Carson cucaje s rozko cigro se na nm
jen psl.
J nejsem elektrik, vte? zaal po chvli. Mn to vysvtloval
jeden uenec, ale a se propadnu, jestli jsem to pochopil. Ten chlap
el na mne s elektrony, ionty, elementrnmi kvanty a j ani nevm,
jak to jmenoval; a nakonec to katedrov svtlo prohlsilo, e to
zkrtka a dobe vbec nen mono. love, vy jste si dal! Udlal
jste nco, co podle svtov autority nen mono
Tak j jsem si to vyloil sm, pokraoval, jen tak evcovsky.
Nkdo si dejme tomu vezme do hlavy udlat vratkou
sloueninu z jist olovnat soli. Dotyn sl je ned; ne a ne se
sluovat, e? Tak ten chemik zkou vechno mon jako blzen; a
tu si dejme tomu vzpomene, e v lednovm sle The Chemist bylo
povdn o tom, e dotyn flegmatick sl je bjen koherer
detektor pro elektrick vlny. Dostane npad. Pitom a geniln
npad, e by snad mohl tu zatracenou sl pivst elektrickmi
vlnami do lep nlady, ne? povzbudit ji, roztancovat ji, natst ji
jako peinu, e? Tja, nejlep npady dostane lovk z blbosti. Tak
tedy seene takov komick transformtorek a d se do toho; co
provdl, to je zatm jeho tajemstv, ale koneckonc dostane
hledanou sloueninu. A mne ert, dostane ji. Nejsp to njak slepil
tou oscilac. love, j se budu muset na star kolena uit fyzice;
km boty, e?
Prokop zabruel nco docela nesrozumitelnho.

79

To nevad, prohlsil pan Carson spokojen. Jen kdy to zatm

dr dohromady; j jsem pitomec, j si pedstavuju, e to dostalo
njakou elektromagnetickou strukturu nebo co. Kdyby se njak
poruila, tak se to rozpadne, e? Natst asi deset tisc dnch
radiostanic a nkolik set nezkonnch udruje v na pozemsk
atmosfe takov elektromagnetick klima, takovou eh eh oscilan
lze, kter jde zrovna k duhu t struktue. A tak to dr
dohromady
Pan Carson se maliko zamyslil. A te, zaal zase, te si
pedstavte, e njak bel nebo holomek na tomto svt m
prostedek, kterm me dokonale ruit elektrick vlny. Prost je
smazat i co. Pedstavte si, e to bhsmv pro trop pravideln
v ter a v ptek o pl jedenct v noci. V tu minutu a vteinu se
poru na tomto svt bezdrtov spojen; ale v tu minutu a vteinu
se nejsp nco stane taky v t labiln slouenin, pokud nen
zrovna izolovna dejme tomu v v porcelnov krabici; nco se v
n poru jaksi v n lupne, a ona se ona se
rozpadne, vyhrkl Prokop.
Ano, rozpadne se. Exploduje. Zajmav, co? Jeden uen pn
mn to vysvtloval hrome, jak to kal? e e pr
Prokop vyskoil a popadl pana Carsona za kabt. Poslyte,
koktal hrozn rozilen, kdyby se tedy Krakatit roztrousil
dejme tomu tady nebo kdekoliv prost po zemi
tedy to nejbliho terku nebo ptku o pl jedenct vylet
do povt. Tja. love, neukrte mne.
Prokop pustil pana Carsona a pebhal po svtnici hrye si
hrzou prsty. To je jasn, mruel, to je jasn! Nikdo nesm
Krakatit vy-vyr
Krom pana Tome, namtl Carson skepticky.
Dejte mi pokoj, utrhl se Prokop. Ten na to nepijde!
Nu, mnil pan Carson s pochybami, j nevm, kolik jste mu
toho ekl.

80

Prokop se zastavil jako vraen do zem. Pedstavte si, kzal

horen, pedstavte si dejme tomu vvvlku! Kdo m v rukou
Krakatit, me me kdykoli chce
Zatm jen v ter a v ptek.
vyhodit do povt cel msta cel armdy a vecko!
Sta sta jen roz-trousit Dovedete si to pedstavit?
Dovedu. Bjen.
A proto v zjmu svta nikdy nedm nikdy!
V zjmu svta, bruel pan Carson. Vte, v zjmu svta by
hlavn bylo pijt na kloub t t
emu?
T zatracen stanici anarchist.

XIX.
Vy tedy myslte, koktal Prokop, e e snad
My tedy vme, peruil ho Carson, e jsou na svt neznm
vyslac a pijmac stanice. e si pravideln v ter a v ptek kaj
nejsp nco jinho ne dobrou noc. e disponuj njakmi nm
dosud neznmmi silami, vboji, oscilacemi, jiskrami, paprsky nebo
m zatracenm a a zkrtka nezachytitelnm. Anebo njakmi
antivlnami, antioscilacemi nebo jak to k ertu nazvat, nm, co
prost peruuje nebo smazv nae vlny, rozumte? Pan Carson se
rozhldl po laboratoi. Aha, ekl a popadl kus kdy. Bu je to
takhle, povdal rsuje na podlaze asi plloketn ipku kdou,
nebo takhle, a pitom pokdoval cel kus prkna a do toho vmzl
naslinnm prstem temnou ru. Tak nebo tak, rozumte?
Pozitivn nebo negativn. Bu poslaj njak nov vlny do naeho
mdia, nebo vrhaj do naeho kmitajcho, skrznaskrz
protelegrafovanho prosted uml pauzy, chpete? Obojm
zpsobem se d pracovat bez na kontroly. Oboj je dosud
technicky i fyzikln naprost zhada. Zatracen, kikl pan
Carson v nhlm vzteku a pratil kdou, a se rozstkla, tohle je

81

pli! Poslat neznmmi silami tajn depee zhadnmu

adrestovi! Kdo tohleto dl? Co teda myslte?
Teba Maran, nutil se Prokop zaertovat; ale opravdu, nebylo
mu do ertu.
Pan Carson po nm vraedn vykoukl, ale pak se rozehtal pmo
kosky. Dejme tomu, e Maran. Bjecn! Dejme tomu, miste. Ale
dejme tomu, e sp nkdo na zemi. Dejme tomu, e njak
pozemsk moc rozesl sv tajn instrukce. Dejme tomu, e m tuze
vn piny vyhnout se lidsk kontrole. Dejme tomu, e je
njak mezinrodn sluba nebo organizace nebo ertv co, a e to
m k dispozici neznm sly, tajemn stanice a kdesi cosi. V kadm
ppad V kadm ppad m lidstvo prvo zajmat se o ty
tajemn depee, ne? A jsou z pekla nebo z Martu. Je to prost
zjem lidsk spolenosti. Mete si myslet Nu, nejsp, pane,
nejsp to nebudou radiodepee o erven karkulce. Tak.
Pan Carson se rozbhl po svtnici. Pedn je jisto, uvaoval
nahlas, e dotyn vyslac stanice je nkde ve stedn Evrop,
piblin uprosted okruhu tch poruch, e ano? Je pomrn slab,
jeto hovo jenom v noci. Saprlot, tm h; Eiffelka nebo Nauen se
najde lehko, e? Pane, zvolal nhle a stanul jako pibit, povate,
e v samm pupku Evropy existuje a chyst se nco divnho. Je to
rozvtven, m to sv ady, udruje to tajn spojen; m to
technick prostedky nm neznm, tajemn sly, a abyste vdl,
zaval pan Carson, m to Krakatit! Tak!
Prokop vyskoil jako blzen. Jak-jake?
Krakatit. Devt deka a ptaticet decigram. Vecko, co nm
zbylo.
Co jste s nm dlali? rozzuil se Prokop.
Pokusy. etili jsme s nm jako jako s njakou ctnost. A
jednoho veera
Co?
Zmizel. I s porcelnovou pikslou.
Ukraden?
Ano.
82

A kdo kdo
Samozejm Maran, klebil se pan Carson. Bohuel
pozemskm prostednictvm jednoho laboranta, kter se nm
ztratil. Ovem e s porcelnovou krabikou.
Kdy se to stalo?
Nu, zrovna ne mne poslali sem, za vmi. Vzdlan lovk,
Sask. Ani prek nm nezstal. Vte, proto jsem pijel.
A vy myslte, e to pilo do rukou tm tm neznmm?
Pan Carson jen frknul.
Jak to vte?
J to tvrdm. Poslyte, ekl pan Carson houpaje se na krtkch
nokch, vypadm jako strapytel?
N-ne.
Tak vm eknu, e z tohohle mm strach. Na mou est, pln
kalhoty. Krakatit je zatracen vc; ta neznm stanice je jet
hor; ale kdyby pilo oboj do jednch rukou, pak mcta. Pak si
pan Carson slo kufk a pojede k tasmanskm lidojedm. Vte, j
bych nerad vidl konec Evropy.
Prokop si jen drtil ruce mezi koleny. Kriste, kriste, eptal pro
sebe.
Nu ano, mnil pan Carson. Divm se jenom, vte, e dosud
nevyltlo do vzduchu nco velikho. Me se jen stisknout kdesi
jaksi pka a pr tisc kilometr daleko prsk! A je to. Na jet
ekaj?
To je jasn, ozval se Prokop zimnin. Krakatit se nesm dt z
ruky. A Tome, Tomovi se mus zabrnit
Pan Tome, namtl Carson rychle, prod Krakatit sammu
blu, kdy mu to zaplat. V tto chvli je pan Tome jedno z
nejvtch svtovch nebezpe.
U erta, mruel Prokop zoufale, co tedy dlat?
Pan Carson vydrel del pauzu. To je jasn, ekl konen.
Krakatit se mus dt z ruky.
Nnne! Nikdy!

83

Dt z ruky. Prost proto, e to je deifrovac kl. Nejvy as,

pane. U vech vudy, dejte to, komu chcete, ale jen dn dlouh
cavyky. Dejte to vcarm nebo Svazu starch panen nebo ertov
babice; budou nad tm sedt pl roku, ne pochop, e nejste
blzen. Nebo to dejte nm. V Balttinu u postavili takovou mainu,
vte, pijmac apart. Pedstavte si nekonen rychl vbuchy
mikroskopickch steek Krakatitu. Zapalovaem je neznmy
proud. Jakmile jej tam nkde zapnou, spust cel vc: trrr ta ta trrr
trrr ta trrr ta ta ta. A je to. Deifrovat, a hotovo. Jen mt Krakatit!
Nedm, dostal ze sebe Prokop pokryt studenm potem. J
vm nevm. Vy byste dlali Krakatit sami pro sebe.
Pan Carson jen trhl koutkem st. Nu, ekl, jde-li jen o to
Meme vm na to svolat Svaz nrod, Svtovou potovn unii,
Eucharistick kongres nebo kter erty bly chcete. Aby tedy mla
duika pokoj. J jsem Dn a kalu na politiku. Tak. A vy dte
Krakatit do rukou mezinrodn komisi. Co je vm?
J j byl dlouho nemocen, omlouval se Prokop bledna
smrteln. Nen mi dosud dobe. A a dva dny jsem nejedl.
Slabost, dl pan Carson, pisedl k nmu a vzal jej kolem krku.
Pejde hned. Pojedete do Balttinu. Velmi zdrav krajina. Pak
mete jet za panem Tomem. Budete mt penz jako slupek. Budete
big man. Nu?
Ano, eptal Prokop jako mal dt a nechal se mrn kolbat.
Tak tak. Plin napt, vte? To nic nen. Hlavn hlavn je
budoucnost. love, vy jste proil bdy, co? Jste chlapk. Vida, u je
lp. Pan Carson zamylen kouil. Hrozn ohromn budoucnost.
Dostanete spoustu penz. Mn dte deset procent, e? Je to u tak
mezinrodn zvyk. Carson taky potebuje
Ped barkem zatroubilo auto.
Nu slva, oddychl si pan Carson, tady je vz. Tak, pane,
jedeme.
Kam?
Zatm se najst.

84

XX.
Den nato se probudil Prokop se stran tkou hlavou a nemohl
zprvu pochopit, kde vlastn je; ekal, e usly kvokn slepic nebo
hlaholn vytkvn Honzkovo. Pomalu si uvdomoval, e u nen
v Tnici; e le v hotelu, kam jej pan Carson dopravil opilho do
bezvdom, nalitho, voucho jako zve; ale teprve kdy si pustil
na hlavu proud studen vody, upamatoval se na cel verejek a byl
by se propadl hanbou.
U pi obd pili, ale jen mlo, jen tolik, e byli oba nramn rud
a vozili se pak autem nkde po szavskch i jakch lesch, aby se
jim to vypailo z hlavy; pitom Prokop bez ustn vanil, zatmco
pan Carson moulal cigro a kval. Budete big man. Big man, big
man dunlo Prokopovi v hlav jako zvon; hrome, kdyby mne v tto
slv vidla ta jist se zvojem! Nafukoval se ped Carsonem k
prasknut; ale ten jenom pokyvoval hlavou jako mandarn a jet
rozdmychoval jeho zbsilou pchu. Prokop div nevyletl z auta
samou horenost; vykldal podle veho, jak si pedstavuje svtov
stav destruktivn chemie, socialismus, manelstv, vchovu dt a
jin nesmysly. Ale veer to zaalo doopravdy. Kde vude pili, to v
bh; bylo to hrozn, Carson platil za vechny neznm, rud, leskly,
s kloboukem naraenm, zatmco njak holky tancovaly, kdosi
rozbjel sklenice a Prokop vzlykaje zpovdal se Carsonovi ze sv
straliv lsky k t, j nezn. Pi tto vzpomnce se Prokop studem a
bolest chytal za hlavu.
Pak ho, kicho Krakatit, vsadili do auta. as v, kam ho vezli;
uhnli po nekonench silnicch, vedle Prokopa poskakoval rud
ohnek, to byl asi pan Carson se svm cigrem, a kytal rychleji,
Bobe i co. Najednou v jakmsi ohybu proti nim vyjela dv prudk
svtla, pr hlas zavylo, auto sebou smkalo stranou a Prokop letl
hubou po trv, m se vzpamatoval tak dalece, e zaal vnmat.
Nkolik hlas se zbsile hdalo a vytalo si opilstv, pan Carson
straliv lteil a bruel te musme zptky, nae Prokopa
jakoto nejte rannho s tiscermi ohledy naloili do toho

85

druhho auta, pan Carson sedl k nmu a jelo se zptky, zatmco Bob
zstal u porouchanho vozu. V polou cest zaal tce rann
zpvat a povykovat a ped Prahou poctil novou ze. Museli s nm
projt jet nkolik lokl, ne ho umleli.
S mranm znechucenm studoval Prokop v zrcadle svou
odenou tv. Z t trapn podvan ho vyruil vrtn hotelu, jen
mu s patinmi omluvami pinel k vyplnn pihlaovac list.
Prokop vyplnil sv nacionle a doufal, e tm je vc odbyta; ale sotva
si vrtn peetl jeho jmno a stav, oivl nramn a prosil Prokopa,
aby te neodchzel; e pr jeden pn z ciziny si vydal, aby mu
hned z hotelu zatelefonovali, kdyby se tam pan inenr Prokop
snad ril ubytovat. Jestli tedy pan inenr dovol atd. Pan inenr
byl tak rozlcen na sebe sama, e by byl dovolil i to, aby mu uzli
krk. Sedl si tedy a ekal, trpn odevzdn ve sv bolen hlavy. Za
tvrt hodiny tu byl vrtn zas a odevzdval navtvenku. Bylo na n:
SIR REGINALD CARSON
Col. B. A., M. R. A., M. P., D. S. etc.
President of Marconis Wireless Co
LONDON
Sem s nm, kzal Prokop, a v hloubi due se nesmrn divil,
pro mu chlapk Carson neekl u vera sv ohromujc hodnosti a
pro dnes pichz s takovmi okolky; mimoto byl trochu zvdav,
jak vypad pan Carson po verej bohopust noci. Ale tu ji vyvalil
oi neuviteln pekvapen. Do dve vchzel docela neznm pn,
o dobr loket vt ne verej pan Carson.
Very glad to see you, pronesl zvolna neznm gentleman a
poklonil se asi tak, jako by byl telegrafn ty. Sir Reginald Carson,
pedstavil se a ohlel se po idli.
Prokop ze sebe vydal neurit zvuk a ukzal mu na idli.
Gentleman pravohle usedl a jal se obrn svlkat velkolep jelen
rukavice. Byl to velmi dlouh a nesmrn vn pn s koskou tv
naehlenou do psnch zhyb; v kravat ohromn indick opl,
86

na zlatm etzku antick kamej, ohromn nohy hre golfu, zkrtka

kadm coulem lord. Prokop tie asnul. Tak prosm, ozval se
konen, kdy u to trvalo nepeiteln dlouho.
Gentleman neml nijak naspch. Zajist, zaal poslze po
anglicku, zajist jste se podivil, kdy jste nael v novinch moje
anonce. Pedpokldm, e jste inenr Prokop, autor eh velmi
zajmavch lnk o explozvnch ltkch.
Prokop mlky pikvl.
Velmi poten, ekl sir Carson nikterak nechvtaje. Ptral jsem
po vs v jist zleitosti vdecky velmi zajmav a prakticky dleit
pro nai spolenost, Marconis Wireless, jejm prezidentem mm tu
est bti, nemn ne pro Mezinrodn unii pro bezdrtovou
telegrafii, kterto mi prokzala nezaslouenou est zvolivi mne
svm generlnm sekretem. Zajist se divte, pokraoval
neudchn tak dlouhou vtou, e tyto ven spolenosti mne
vyslaj k vm, akoli vae vynikajc prce se pohybuj na zcela
jinm poli. Dovolte. Na tato slova otevel sir Carson svou krokodl
aktovku a vyal njak papry, blok a zlatou tuku.
Asi po ti tvrt roku, zaal pomalu a nasazoval si zlat
skipec, aby se podval do svch papr, konstatuj evropsk
bezdrtov stanice
Promite, skoil mu do ei Prokop nemoha se u ovldat,
tedy ty inzerty jste dval vy?
Zajist. Tedy konstatuj jist pravideln poruchy
v ter a v ptek, vm. Kdo vm ekl o Krakatitu?
Byl bych k tomu doel sm, pronesl ctihodn lord ponkud
krav. Well, peskom bli podrobnosti, pedpokldaje, e jste
do jist mry informovn o naich nesnzch a o eh a
o tajn svtov konspiraci, ne?
Sir Carson vytetil bledmodr oi. Prosm za prominut, o jak
konspiraci?
Nu, o tch zhadnch nonch depech, o tajemn organizaci,
kter je vysl

87

Sir Reginald Carson ho zarazil. Fantazie, ekl s politovnm,

ir fantazie. J vm, nadhodily to dokonce Daily News, kdy nae
spolenost vypsala onu pomrn znanou odmnu
Vm, ekl rychle Prokop, obvaje se, aby se o n pomal lord
nerozhovoil.
Ano. ir nesmysl. Cel vc m jen obchodn pozad. Nkdo m
zjem na tom, aby dokzal nespolehlivost naich stanic, rozumte?
Chce podrt veejnou dvru. Bohuel nae receptory a eh
koherery nemohou zjistit zvltn druh vln, ktermi se toto ruen
dje. A jeliko se nm dostalo zprvy, e jste v dren jaksi
substance nebo chemiklie, kter velmi, velmi pozoruhodn reaguje
na ony poruchy
Od koho zprvy?
Od vaeho spolupracovnka, pana eh pana Tomese. Mister
Tomes, e ano? Pomal gentleman vylovil ze svch papr njak
dopis. Dear Sir, etl s jakousi nmahou, nalzm v novinch
vypsn odmny et cetera. Jeliko se v ptomn dob nemohu
vzdliti z Balttinu, kde pracuji na jistm vynlezu, a jeto vc tak
velikho dosahu se ned psemn vyizovat, prosm, abyste nechal v
Praze vyhledat mho ptele a dlouholetho spolupracovnka Mr
ing. Prokopa, kter m v dren nov vynalezenou ltku, Krakatit,
tetrargon jist olovnat soli, jeho syntza se provd za specifickch
ink vysokofrekvennho proudu. Krakatit reaguje, jak dokazuj
pesn experimenty, na neznm ruiv vlny silnou exploz; z eho
sm sebou plyne jeho rozhodujc vznam pro vzkum eench
vln. Vzhledem k dleitosti vci pedpokldm za sebe i za svho
ptele, e vypsan odmna bude podstatn zv-zvena Sir
Carson se zakuckal. To je celkem ve, ekl. O odmn bychom si
promluvili zvl. Podepsn Mr Tomes v Balttinu.
Hm, ekl Prokop jat vnm podezenm, e by takovhle
soukrom nespolehliv fantastick zprva staila Marconiov
spolenosti
Beg your pardon, namtal dlouh pn, dostalo se nm
samozejm velmi pesnch zprv o jistch pokusech v Balttinu
88

Aha. Od jakhosi saskho laboranta, e?

Ne. Od naeho vlastnho zstupce. Hned vm to petu. Sir
Carson jal se znovu lovit ve svch paprech. Tady je to. ,Dear Sir,
zdejm stanicm se dosud neda pekonati znm poruchy. Pokusy
se zvenmi vyslacmi energiemi selhaly naprosto. Dostalo se mi
dvrn, ale spolehliv zprvy, e vojensk stav v Balttinu zskal
njak kvantum jist ltky
Zaklepno. Vstupte, ekl Prokop, a veel sklepnk s vizitkou:
Njak pn pros
Na vizitce stlo:
ING. CARSON, Balttin
A vejde, kzal Prokop nhle rozjaen a naprosto nedbaje
znamen protestu ze strany sira Carsona.
Vzpt vstoupil verej pan Carson s tv velmi poplennou
nevyspnm a hnal se k Prokopovi vydvaje zvuky radosti.

XXI.
Pokejte, zarazil ho Prokop. Dovolte, abych vs pedstavil.
Inenr Carson, sir Reginald Carson.
Sir Carson sebou trhl, ale zstal sedt s neporuenou dstojnost;
zato inenr Carson asem hvzdl a snesl se na idli jako lovk,
ktermu nohy vypovdly slubu. Prokop se opel o dve a psl se
na obou pnech s bezuzdnou zlomyslnost. Tak co? zeptal se
konen.
Sir Carson jal se skldati sv papry do aktovky. Zajist, ekl
pomalu, bude lpe, navtvm-li vs jindy
Jen rate zstat, peruil ho Prokop. Prosm vs, pnov,
nejste snad spolu pbuzn?
Ba ne, ozval se inenr Carson. Sp naopak.
Kter z vs je tedy doopravdy Carson?

89

Nikdo neodpovdl; bylo to trapn.

Podejte toho pna, ekl oste sir Reginald, aby vm ukzal
sv papry.
Beze veho, vysypal inenr Carson, ale a po panu
pedenkovi. Tak.
A kdo z vs inzeroval?
J, prohlsil bez vhn inenr Carson. Mj npad, pane.
Konstatuju, e i v naem oboru je neslchanou pinavost svst se
zadarmo na cizm npadu. Tak.
Rate dovolit, obrtil se sir Reginald k Prokopovi se skutenou
mravn nevol, to u je pli. Jak by to bylo vypadalo, kdyby
vychzel jet jeden inzert s jinm jmnem! Prost jsem musel
pijmout fakt, jak to tamten pn udlal.
Aha, dorel bojovn pan Carson, a proto ten pn si pisvojil
taky m jmno, vte?
Konstatuji prost, ohradil se sir Reginald, e tamten pn se
naprosto nejmenuje Carson.
Jak se tedy jmenuje? tzal se Prokop chvatn.
Pesn to nevm, vycedil opovrliv lord.
Carsone, obrtil se Prokop k inenrovi, a kdo je tenhle pn?
Konkurence, ekl s hokm humorem pan Carson. Je to ten
pn, co mne podvrenmi listy chtl vylkat na velijak msta.
Nejsp mne tam chtl seznmit s moc milmi lidmi.
Se zdej vojenskou polici, prosm, zamruel sir Reginald.
Inenr Carson zle blskl oima a varovn zakalal: Prosm, o
tomhle nemluvit! sic
Chtj si pnov navzjem jet nco vysvtlit? klebil se
Prokop u dve.
Ne, nic u, ekl dstojn sir Reginald; doposud neuznal
druhho Carsona ani za hodna pohledu.
Tak tedy, zaal Prokop, pedevm vm dkuju za nvtvu.
Za druh mm velikou radost, e Krakatit je v dobrch rukou, toti
v mch vlastnch; nebo kdybyste mli nejmen nadji dostat jej

90

jinak, nebyl bych asi tak tuze hledan osoba, e? Za tuhle

nedobrovolnou informaci jsem vm nramn vden.
Jet nejsejte, bruel pan Carson. Zbv
on? ekl Prokop ukazuje na sira Reginalda.
Pan Carson zavrtl hlavou. Kdepak! ale neznm tet.
Odpuste, mnil Prokop skoro uraen, snad si nemyslte, e
vm nco vm z toho, co jste mi vera napovdal.
Pan Carson s politovnm pokril rameny. Nu, jak chcete.
Dle a za tet, pokraoval Prokop, bych vs prosil, abyste mi
ekli, kde je te Tome.
Ale vdy jsem vm povdal, vyskoil pan Carson, e tohle
nesmm Pijete do Balttinu, a je to.
Tak vy, pane, obrtil se Prokop k siru Reginaldovi.
Beg your pardon, pronesl dlouh gentleman, ale tohle
nechm pro sebe.
Tedy za tvrt vm kladu na srdce, abyste se tady navzjem
nesndli. J zatm pjdu
na policii, mnil sir Reginald. Velmi sprvn.
T mne, e s tm souhlaste. Odpuste, e vs tu zatm
zamknu.
Oh, prosm, ekl lord zdvoile, zatmco pan Carson se pokouel
zoufale protestovat.
S velkou levou zamkl Prokop za sebou dve a jet k nim
postavil dva sklepnky, nae bel na blzk komisastv; nebo
povaoval za vhodno poskytnout tam jaks taks vysvtlen.
Ukzalo se, e vc nen tak lehk; ponvad nemohl oba cizince
naknout aspo z krdee stbrnch liek nebo z hran makaa, ml
velkou prci pekonat pochybnosti policejnho ednka, kter ho
patrn pokldal za blzna. Konen snad aby u ml pokoj
pidlil Prokopovi civilnho strnka, osobnost velmi ooupanou a
mlelivou. Kdy dorazili do hotelu, nali oba sklepnky staten
vzepen o dve za ohromnho shonu vekerho personlu.
Prokop odemkl a civiln strnk zafrkav nosem vstoupil klidn

91

dovnit, jako by si el kupovat le. Pokoj byl przdn. Oba pni

Carsonov zmizeli.
Mleliv osobnost se jen omrkla a rovnou se ubrala ke koupeln,
na kterou Prokop doista zapomnl. Bylo tam okno dokon
oteven do svtlku, a v protj stran vyraen oknko k zchodu.
Mleliv osobnost zamila k zchodu. Ten stil do jin chodby, byl
zamen a kl zmizel. Strnk zakroutil v zmku paklem a otevel:
bylo tam przdno, jen na sedadle klozetu byly stopy nohou.
Nemluvn osobnost ve zase zamkla a ekla, e sem pole pana
komisae.
Pan komisa, lovek velmi pohybliv a slavn kriminalista, se
dostavil velmi brzo; dmal z Prokopa dobr dv hodiny, chtje se
mermomoc dozvdt, o em ml co jednat s obma pny; zdlo se,
e m velikou chu zatknout aspo Prokopa, kter upadal pes tu
chvli do hroznch rozpor ve vlastnch vpovdch, pokud se
tkaly jeho styk s obma cizinci. Potom vyslechl vrtnho a
sklepnky a dtkliv vyzval Prokopa, aby se o est hodin dostavil
na policejn editelstv; do t doby aby se radji z hotelu nehnul.
Zbytek dne strvil Prokop bhaje po pokoji a mysle s hrzou na
to, e bude asi zaven; nebo jak me dt vysvtlen, kdy o
Krakatitu pro ivho boha nic neekne? ertv jak dlouho me
takov vyetovac vazba trvat; a tak msto aby mohl hledat ji, tu
neznmou v zvoji Prokop ml oi pln slz; ctil se slb a mkk,
e se a stydl. Ped estou se vak vyzbrojil v svou statenost a
pustil se na policejn editelstv.
Uvedli ho hned do kancele, kde byly tlust koberce, koen
kesla a velk krabice s doutnky (byla to kancel policejnho
prezidenta). U psacho stolu objevil Prokop obrovsk, boxersk zda
naklonn nad papry, zda, je v nm na prv pohled budila hrzu
a pokoru. Posate se, pane inenre, ekla zda pvtiv, osuila
nco a obrtila se k Prokopovi tv nemn monumentln, vhodn
umstnou na tu ji. Mohutn pn vteinku studoval Prokopa a
ekl: Pane inenre, nebudu vs nutit, abyste mn povdal, co z

92

pin jist uvench hodlte nechat pro sebe. Znm vai prci.
Myslm, e v t zleitosti lo o njakou vai taskavinu.
Ano.
Vc m asi vt vznam eknme vojensk.
Ano.
Mohutn pn se zvedl a podval Prokopovi ruku: Chtl jsem
vm jenom, pane inenre, podkovat, e jste ji neprodal
zahraninm agentm.
To je vechno? vydechl Prokop.
Ano.
Chytli jste je? vyhrkl Prokop.
Pro? usml se pn. K tomu nemme prva. Pokud jde o
tajemstv jenom vae a nikoliv o tajemstv na armdy
Prokop pochytil jemnou vtku a upadl do rozpak. Ta vc
nen dosud zral
Vm. Spolhm na vs, ekl mocn mu a znovu mu podal
ruku.
To bylo ve.

XXII.
Musm postupovat metodicky, umioval si Prokop. Dobr,
tedy po pedlouhm rozvaovn a nejpodivnjch npadech
ustanovil se na tomto postupu:
Pedevm dval obden do vech vtch novin inzert: Pan Ji
Tome. Dmu v zvoji pros doruitel s porannou rukou o udn
adresy. Velmi dleit. P. zn., 40 000 do inz. k. Grgr. Tato
formulace se mu zdla velmi chytr; nen sice jisto, e by mlad
dma etla noviny vbec a inzertn st zvlt, nu ale kdov?
Nhoda je mocn. Avak msto nhody dostavily se okolnosti, je
bylo mono pedvdat, ale na n Prokop pedem nepomyslel. Na
udanou znaku dola toti cel spousta korespondence, jene byly
to vtinou ty, upomnky, hrozby a hrubosti na adresu

93

nezvstnho Tome; nebo pan Ji Tome nech ve vlastnm zjmu

ud svj pobyt pod zn a podobn. Mimoto oumoval v inzertn
kanceli jaksi huben lovk, kter, kdy Prokop si vyzvedl
korespondenci, k nmu pistoupil a ptal se ho, kde bydl pan Ji
Tome. Prokop si na nho vyjel tak hrub, jak okolnosti dovolovaly,
a tu huben pn se vytasil s policejn legitimac a vyzval Prokopa
drazn, aby nedlal hlouposti. lo tu toti o onu jistou zpronevru
a jin okliv vci. Prokopovi se podailo pesvdit hubenho pna,
e pedevm on sm by nesmrn poteboval vdt, kde pan Tome
je; nicmn po tto phod a prostudovn dol korespondence
jeho dvra v spch inzerce valn ochabla. Skuten tak na dal
anonce dochzelo odpovd stle mn, zato vak byly pod
hrozivj.
Za druh navtvil soukromou detektivn kancel. Vyloil tam,
e hled neznmou dvku v zvoji, a pokouel se ji popsat. Byli
ochotni opatit mu o n diskrtn informace, ud-li bu jej bydlit,
nebo jej jmno. I nezbylo mu ne odejt s nepozenou.
Za tet dostal geniln npad. V een oblce, kter ho
neopoutla ve dne ani v noci, bylo krom mench bankovek
ticet tiscovek opatench pskou, jak je v bankch zvykem pi
vyplcen vtch penz. Nebylo tam jmno banky; ale aspo to je
nejv pravdpodobno, e dvka je vybrala v nkterm pennm
stav tho dne, kdy on, Prokop, s nimi odejel do Tnice. Nue,
nyn jen vdt pesn datum, a pak sta obejt vechny banky v
Praze a vyprosit si, aby mu udali jmno osoby, kter toho dne
vyzvedla ticet tisc nebo o nco vce korun. Ano, vdt pesn
datum; Prokop si byl sice neurit vdom, e Krakatit mu vybuchl v
ter nebo kdy (dva dny pedtm byla nedle i svtek), take dvka
vyzvedla penze pravdpodobn ktersi stedy; avak tdnem ani
mscem si nebyl Prokop jist, mohlo to bt v beznu nebo v noru.
Se stranou nmahou hledl se upomenout nebo si vypotat, kdy to
asi bylo; avak kad kalkul se zastavil u toho, e nevdl, jak
dlouho stonal. Dobr, jist vak vd u Tom v Tnici, kterho
tdne jsem k nim vpadl! Oslnn touto nadj depeoval starmu
94

doktoru Tomi: Telegrafujte datum, kdy jsem k vm pijel.

Prokop. Sotva depei odeslal, zamrzelo ho to; nebo ctil zrovna
paliv, e se k nim nezachoval pkn. Skuten tak odpov
nedochzela. Kdy u chtl tuto nitku pustit z ruky, napadlo ho, e
snad si na onen den vzpomene domovnice od Jirky Tome. Letl k
n; avak domovnice tvrdila, e to bylo nkdy v sobotu. Prokop si
zoufal; ale tu ho doel dopis napsan velkmi a pelivmi
psmenami vzorn kolaky, e do Tnice pijel dne toho a toho, ale
tati nesm vdt, e jsem Vm psala. Nic vc. Podepsna Ani. V
Prokopovi bhvpro krvcelo srdce nad tmi dvma dky.
Nue, se astn zskanm datem bel do prvn banky: mohou-li
mu ci, kdo si toho a toho dne vybral tady v stav eknme ticet
tisc korun. Kroutili nad tm hlavou, e pr to nen zvykem ani
vbec ppustno; ale kdy vidli, jak je zdrcen, li se s nkm
poradit a pak se ho ptali, na jak et byly penze vybrny; nebo
aspo zda byly vyzvednuty na knku, na bn et, na ek i
akreditiv. Prokop to ovem nevdl. Dle, pravili mu, snad ten
dotyn tu prodal jen cenn papry; pak jeho jmno ani nemus bt v
knihch. A kdy jim poslze Prokop doznal, e naprosto nev, zda ty
penze byly vyplaceny v thle bance nebo v kterkoliv jin, dali se
mu do smchu a ptali se, chce-li s takovmto dotazem zbhat vech
dv st padest i kolik pennch stav, fililek a smnren v
Praze. Tak Prokopv geniln npad selhal naprosto.
Zbvala u jen tvrt monost, toti nhoda, e ji potk. I do t
nhody se pokouel Prokop vpravit jakousi metodu; rozdlil si pln
Prahy na sektory a proptrval jeden sek po druhm bhaje od
rna do veera. Jednoho dne spotal, s kolika lidmi se takto za cel
den setk, a doel k slu skoro tyiceti tisc; tedy vzhledem k
hrnnmu potu obyvatelstva veker Prahy je tu pravdpodobnost
asi jedna ku dvancti, e uvid tu, ji hled. Ale i tato mal
pravdpodobnost je velkou nadj. Jsou ulice a msta, kter se u
pedem zdaj nad jin hodna toho, aby ona tu bydlela nebo tudy
prola; ulice s akty kvetoucmi, dstojn star nmst, intimn
kouty hlubokho a vnho ivota. Rozhodn nen mono, e by
95

pebvala v tto hlun a ponur ulici, kudy se jenom spch; ani v

pravohl suchosti tch ink bez tve, ani ve rmutn pn
staroby; pro by vak nemohla t zrovna za tmihle velkmi okny,
za nimi taj dech stinn a jemn ticho? Div se, bloud jako v snch
objevoval Prokop poprv v ivot, co ve je v tomto mst, kde
strvil tolik let; boe, tolik krsnch mst, kde uplv ivot pokojn
a zral a vb t, love roztkan: ohrani, ohrani sebe sama.
Bezpotukrte hnal se Prokop za mladmi enami, je mu z
dlky bhvm pipomnly tu, ji vidl jen dvakrt; bel za nimi s
div tlukoucm srdcem: co kdyby to byla ona! A kdo nm pov,
jak to byla divinace nebo ich: vdy to byly eny neznm sice, ale
krsn a smutn, uzaven v sebe a zattn nevmjakou
nedostupnost. Jednou pak u si byl skoro jist, e to je ona; hrdlo se
mu sevelo tak, e musel stanout, aby vydechl; tu ta dotyn
vstoupila do tramvaje a ujela. Po ti dny potom hldkoval u on
stanice, ale u j neuvidl.
Nejhor pak byly veery, kdy na smrt unaven tiskl ruce mezi
koleny a namhal se zkombinovat njak nov detektivn pln.
Boe, nikdy se nevzdm toho, nalzt ji; jsem posedly, budi; jsem
blzen, blbec a maniak; ale nikdy se toho nevzdm. m vc mi
unik, tm je to silnj; prost je to osud i co.
Jednou se probudil uprosted noci, a bylo mu nhle neodvratn
jasno, e takhle j jakiv nenajde; e mus vstt a vyhledat Jirku
Tome, kter o n v a mus mu o n ci. I ustrojil se uprosted noci a
nemohl se dokat rna. Nebyl pipraven na nepochopiteln pote a
prtahy s opatenm pasu; nerozuml ani, co vechno na nm chtj,
a zuil i tesknil horenou netrplivost. Konen, konen jedn noci
ho nesl rychlk za hranice. A tedy nejprve do Balttinu!
Te se to rozhodne, ctil Prokop.

XXIII.
Rozhodlo se to bohuel jinak, ne mnil.

96

Ml toti pln vyhledat v Balttinu toho jistho, co se mu vydval

za Carsona, a ci mu asi tolik: nco za nco, j vm kalu na penze;
vy mne dovedete ihned k Jimu Tomi, se kterm mm co jednat, a
za to dostanete dobrou taskavinu, dejme tomu fulmint jodu se
zaruenou detonac njakch jedencti tisc sekundometr, nebo pro
mne a za mne ten jist kovov azid s celmi tincti tisci, pane, a
dlejte si s tm, co chcete. Byli by ovem blzni, kdyby na takov
obchod nepistoupili.
Tovrna v Balttinu se mu zdla zven nehrub velik; trochu v
nm hrklo, kdy msto na portra narazil na vojenskou hldku. Ptal
se j na pana Carsona ( u erta, vdy se ten lovk tak nejmenuje!);
ale vojek neekl a ani b a s bajonetem ho vedl k ikovateli. Ten
neekl o mnoho vc a dovedl Prokopa k dstojnkovi. Inenr
Carson je tu neznm, ekl dstojnk, a co pr s nm pn chce?
Prokop prohlsil, e chce vlastn mluvit s panem Tomem. To na
dstojnka mlo tak dalece inek, e poslal pro pana obrsta. Pan
obrst, velmi tlust astmatick lovk, jal se Prokopa dtkliv
vyslchat, kdo je a co tu chce; to u bylo v kanceli asi pt
vojenskch pn a prohleli si Prokopa tak, a se potil. Bylo zejmo,
e ekaj na nkoho, pro koho zatm telefonovali. Kdy se ten nkdo
pihnal jako vtr, ukzalo se, e je to pan Carson; titulovali ho
direktorem, ale jeho skuten jmno Prokop nezvdl nikdy. Kiel
radost, kdy spatil Prokopa, a tvrdil, e na nho u ekali a kdesi
cosi; hned nadil telefonovat do zmku, aby pipravili
kavalrsk hostinsk pokoje, chytil Prokopa pod pa a vedl jej
balttinskm zvodem. Ukzalo se, e to, co Prokop povaoval za
tovrnu, je jenom vojensk a hasisk ubikace u vchodu; odtud vede
dlouh chausse tunelem v porostl, asi deset metr vysok hrzi.
Pan Carson uvedl Prokopa nahoru, a teprve nyn si Prokop jaktak
uvdomil, co to jsou balttinsk zvody: cel msto muninch
bark oznaench slicemi a psmenami, kopeky pokryt trvou,
co pr jsou sklady, o kus dl ndran park s rampami a jeby a za
nm njak docela ern budovy a prkenn boudy. Vidte tamten
les? ukazoval pan Carson k obzoru. Za nm jsou teprve ty
97

pokusn laboratoe, vte? A tamhle, co jsou ty pskov vrky, je

stelnice. Tak. A tadyhle v parku je zmek. Budete mrkat, a vm
uku laboratoe. Ef ef, to nejmodernj. A te pjdeme do
zmku.
Pan Carson vesele vanil, ale nic o tom, co bylo nebo m bt; li
zrovna parkem, i ukazoval mu tuhle vzcn druh Amorphophallus
a tamhle jakousi japonskou varietu teniky; a tady u je balttinsk
zmek cel zarostl beanem. U vchodu ek tich a jemouk
stak v blch rukavicch, jmnem Paul, a vede Prokopa rovnou do
kavalrskho pokoje. Jakiv nebyl Prokop v nem podobnm;
vykldan parkety, anglick empir, ve starouk a drahocenn, e
se bl na to sednout. A ne se mohl oplchnout, u je tu Paul s
vajky, lahv vna a tesouc se sklenic a stav ve na stl tak nn,
jako by posluhoval princeznice. Pod okny je dvr vysypan
plavm pskem; tolba v ohrnutch holinkch tam na dlouh oprati
lonruje vysokho groovanho kon; vedle nho stoj huben
hnd dvka, pimhouenma oima sleduje kov cval a dv
krtce jaksi rozkazy, nae piklekne a ohmatv koovy kotnky.
Pan Carson se piene zase jako vtr, a e pr te Prokopa mus
pedstavit generlnmu editeli. Vede ho dlouhou blou chodbou
ovenou sammi parohy a vroubenou ernmi vyezvanmi
idlemi. Rov pank s blmi rukavicemi oteve ped nimi dvee,
pan Carson voupne Prokopa dovnit, do jakhosi rytskho slu, a
dvee se zavrou. U psacho stolu stoj vysok staec, podivn
vzpmen, jako by ho prv vythli ze skn a pipravili k uvtn.
Pan inenr Prokop, Jasnosti, ekl pan Carson. Kne HagenBalttin.
Prokop se zamrail a trhl zlobn hlavou; patrn tento pohyb
povaoval za poklonu.
Bute nm vtn, pronesl kne Hagen a podal mu
pedlouhou ruku. Prokop znovu trhl hlavou.
Dou-fm, e budete u ns spokojen, pokraoval kne, a
Prokop si viml, e je na pli tla ochrnut.

98

Rate ns poctt u stolu, mluvil kne s patrnou zkost, aby

mu nevypadl uml chrup.
Prokop nervzn pelapoval. Rate odpustit, kne, zaal
konen, ale j se tu nemohu zdret; j j musm jet dnes
Nemono, naprosto nemono, vyhrkl pan Carson vzadu.
Jet dnes se musm porouet, opakoval Prokop tvrdohlav.
Chtl jsem jenom poprosit, abyste mi ekli, kde je Tome. Byl
bych eventueln ochoten poskytnout za to eventueln
Jak? zvolal kne a vytetil na pana Carsona oi v absolutn
nechpavosti. Co chce?
Nechte to zatm, zahuel pan Carson Prokopovi do ucha. Pan
Prokop jenom mn, Jasnosti, e nebyl na vae pozvn pipraven. To
nevad, obrtil se ile k Prokopovi. J jsem to zadil. Dnes bude
djeuner na trvnku, tedy dn ern aty; mete jt jak jste.
Telegrafoval jsem pro krejho; dn starosti, pane. Ztra je to v
podku. Tak.
Nyn zas Prokop vytetil oi. Jak krej? Co to znamen?
Bude nm zvltn ct, zakonil kne a podal Prokopovi
umrl prsty.
Co to znamen? zuil Prokop na chodb a chytil Carsona za
rameno. love, te mluvte, nebo
Pan Carson se rozehtal a vysmekl se mu jako ulink. Nebo,
jakpak nebo? sml se prchaje a poskakuje jako m. Jestli mne
chytte, eknu vm vechno. Na mou est.
Vy kapare, zahromoval Prokop rozzuen a pustil se za nm.
Pan Carson ehtaje se letl po schodech a vyklouzl podle plechovch
ryt do parku; tam pankoval na trvnku dlaje si zejm z
Prokopa tatrmany. Tak co, kiel, co mn udlte?
Zmltm vs, soptil Prokop t se na nho celou svou tkou
vahou. Carson kviel radost a skkal po trvnku klikuje jako zajc.
Honem, jsal, tady jsem, a u zase uklouzl Prokopovi pod
rukou a dlal na nho kuku za pnm stromu.
Prokop mlky uhnl za nm s pstmi zaatmi, vn a hrozn
jako Ais. Supl u bez dechu, kdy najednou zahldl, e ze
99

zmeckch schod pihmouenma oima sleduje jejich bh hnd

amazonka. Zastydl se nesmrn, stanul a jaksi se lekl, e te snad ta
dvka mu pijde ohmatat kotnky.
Pan Carson, najednou zase docela vn, coural se k nmu s
rukama v kapsch a povdal ptelsky: Mlo trninku. Nesmte
pod sedt. Cviit srdce. Tak. A, zahlaholil rozzen, nae
velitelka, haholihoo! Dcera starho, dodval tie. Princezna Wille,
toti Wilhelmina Adelhaida Maud a tak dle. Zajmav holka,
osmadvacet let, ohromn jezdkyn. Musm vs pedstavit, ekl
nahlas a vlekl vzpouzejcho se Prokopa k dvce. Nejjasnj
princezno, volal zdlky, tady vm do jist mry proti jeho vli
pedstavuji naeho hosta. Inenr Prokop. Stran zuiv lovk.
Chce mne zabt.
Dobr den, ekla princezna a obrtila se k panu Carsonovi:
Vte, e Whirlwind m zpuchl kotnk?
I proboha, dsil se pan Carson. Uboh princezno!
Hrajete tenis?
Prokop se mrail a nevdl ani, e tohle platilo jemu.
Nehraje, odpovdl Carson za nho a ouchl ho do eber. To
muste hrt. Princezna prohrla s Lenglenovou jen o jeden set, e?
Protoe jsem hrla proti slunci, namtla princezna ponkud
dotena. Co hrajete?
Prokop zas nevdl, e to patilo jemu.
Pan inenr je uenec, spustil Carson horliv. Nael atomov
vbuchy a takov vci. Ohromn duch, vn. My jsme proti nmu
kuchysk ficky. Takhle strouhat brambory a podobn. Ale tuhle
on, a pan Carson podivem hvzdl. Jednodue kouzelnk. Jestli
chcete, vyraz z vizmutu vodk. Tak, paneku.
ediv oi trbinou sklouzly po Prokopovi, jen tu stl zrovna
uvaen v rozpacch a vztekaje se na Carsona.
Velmi zajmav, ekla princezna a u zas se dvala jinam.
eknte mu, aby mne nkdy pouil. Tedy v poledne na shledanou,
e ano?

100

Prokop se uklonil tm vas, a pan Carson jej vlekl do parku.

Rasa, povdal uznale. Ta ensk m rasu. Pyn, co? Pokejte, a
ji poznte bl.
Prokop se zastavil. Poslyte, Carsone, abyste si to nepletl.
Nikoho nemnm poznat bl. Dnes nebo ztra odjedu, rozumte?
Pan Carson kousal njak list, jakoby nic. koda, ekl. Tady je
moc pkn. Nu co dlat.
Zkrtka mi povzte, kde je Tome
A pojedete odtud. Jak se vm lbil star?
Co mi je po nm, huel Prokop.
Nu ano. Antikn kus, pro reprezentaci. Bohuel ho pravideln
jednou tdn ran mrtvice. Ale Wille je bjen dve. Pak je tu
Egon, klacek, osmnct let. Oba sirotci. Potom hosti, njak bratrnek
princ Suwalski, velijac ofici, Rohlauf, von Graun, vte, Jockey
Club, a doktor Krafft, vychovatel, a takov spolenost. Dnes veer
muste pijt mezi ns. Pivn veer, dn lechta, nai ineni a
podobn, vte? Tamhle v m vile. Je to na vai poest.
Carsone, ekl Prokop psn. Chci s vmi vn mluvit ne
odjedu.
To nespch. Odponte si, a je to. Nu, j musm po sv prci.
Mete dlat, co vm je libo. dn formality. Chcete-li se
vykoupat, tak tamhle je rybnk. Nic nic, a pozdji. Udlejte si
pohodl. Tak.
A byl pry.

XXIV.
Prokop se coural po parku mrze se na cosi a nevyspale zvaje.
Divil se, co s nm vlastn chtj, a mil s nelibost sv boty podobn
vojenskm baganatm i sv unoen nohavice. Ponoen v tyto
mylenky dive nevlezl a doprosted tenisovho ht, kde
princezna hrla se dvma panky v blch atech. Uhnul rychle a
pustil se smrem, kde pedpokldal konec parku. Nu, na tto stran

101

konil se pak park jakousi terasou: kamenn balustrdka a kolmo

dol ze njakch dvanct metr vysok. Mono se pokochat
vyhldkou na borov lesky a na vojka, kter dole pechz s
nasazenm bajonetem.
Prokop zamil v tu stranu, kde se park svaoval dol; nael tam
rybnk s koupelnami, ale pemhaje chu vykoupat se veel do
pknho bezovho hjku. Tak vida, tady je jenom laov plot a u
polozarostl cestiky vrtka; nejsou dokonce zavena a lze vyjt ven,
do borovho lesa. Putoval tie po klouzavm jehli a na kraj lesa.
A sakra, tady je dobr tyi metry vysok plot z ostnatho drtu.
Jakpak, eknme, je takov drt pevn? Zkouel to opatrn rukou i
nohou, a shledal, e k jeho ponn se zjmem pihl vojek s
bajonetem na druh stran plotu.
To je horko, e? ekl Prokop, aby to zamluvil.
Tudy se nesm, povdal vojek; i otoil se Prokop na pat a
ubral se podle ostnatho plotu dl. Borov les peel v mlz, a za
nm jsou njak klny a chlvy, patrn pansk dvr; nakoukl tam
plotem, a tu se uvnit rozlehl stran ev, chroptn a tkot, a dobr
tucet dog, bloodhound a vlk se spal na plot. tyi pry
nedvivch o vykoukly z tverch dve. Prokop pro jistotu
pozdravil a chtl jt dl; ale jeden eledn vybhl za nm a povdal, e
tudy se nesm, nae ho dovedl zptky a k vrtkm do
bezovho hje.
To ve Prokopa velmi rozlaovalo. Carson mn mus ci, kudy
se jde ven, umioval si; nejsem pece kanr, aby mne dreli v kleci.
Vyhnul se obloukem tenisovmu hti a zamil k parkov cest,
kudy ho Carson vedl nahoru do zmku. Jene te se mu postavil do
cesty filmov chlapk v placat epici, a kam pr pn r.
Ven, ekl Prokop zkrtka. Ale tudy se nesm, vysvtloval mu
lovk v epici; tudy pr se jde k rnuninm barkm, a kdo tam
chce jt, mus mt laissez-passer od editelstv. Ostatn vrata ze
zmku pmo ven jsou tuhle zptky, po hlavn cest a vlevo prosm.

102

Prokop se tedy pustil po hlavn cest a vlevo prosm, a piel k

velikm movm vratm. Dda vrtn mu el otevt. Rate mt
lstek?
Jak lstek?
Pasrku.
Jakou pasrku?
Lstek, e smte ven.
Prokop se rozltil. Copak jsem v kriminle?
Dda kril ltostiv rameny: Prosm, dneska mi dali rozkaz.
Chudku, myslel si Prokop, ty bys tak nkoho mohl zadret! Jen
udlat rukou takhle
Z okna vrtnho domku vyhldla povdom tv, nramn
podobn jistmu Bobovi. Prokop tedy ani nedokonil svou
mylenku, otoil se na pat a loudal se zptky k zmku. U vech
rohatch, ekl si, to jsou divn okolky; skoro to vypad, jako by tu
nkdo ml bt zaven. Dobr, promluvm si o tom s Carsonem.
Pedevm vbec nestojm o jejich pohostinstv a nepjdu k obdu;
nebudu sedt s panky, kte se tam na tenisovm hti chechtali za
mmi zdy. Rozhoen nesmrn odebral se Prokop do pokoj,
kter mu byly vykzny, a vrhl se na staroukou chaise longue, a to
zapraskalo, a hnval se. Za chvli zaklepal pan Paul a ptal se vldn
a starostliv, pjde-li pn k djeuner.
Nepjdu, vrel Prokop.
Pan Paul se poklonil a zmizel. Za chvilku tu byl zas a strkal ped
sebou stl na kolekch, pokryt sklenicemi, kehoukm
porcelnem a stbrem. Prosm, jak vno? ptal se nn. Prokop
zamruel cosi jako aby mu dali pokoj.
Pan Paul el po pikch ke dvem a vzal tam z dvou blch
pracek velikou msu. Consomm de tortues, eptal pozorn a
nalval Prokopovi, nae msa opt zmizela v blch tlapch. Tout
cestou pila ryba, peen, salty, vci, kter Prokop jakiv nejedl, a
ani dobe nevdl, jak se jed; ne ostchal se dt ped panem
Paulem najevo jakkoliv rozpaky. Kupodivu, jeho hnv se njak
rozplval. Sednte si, kzal Paulovi, ochutnvaje nosem a patrem
103

nahokl bleouk vno. Pan Paul se etrn uklonil a zstal ovem

stt.
Poslyte, Paul, pokraoval Prokop, myslte, e tu jsem
zaven?
Pan Paul pokril uctiv rameny: Prosm, nemohu vdt.
Kudy se odtud dostanu ven?
Pan Paul chvilinku pemlel. Prosm, po hlavn cest a pak
nalevo. Porou milostpn kvu?
No teba. Prokop si opail krk skvostnm moka, zatmco pan
Paul mu podval vechny vn Arbie v cigrov krabici a stbrn
hok. Poslyte, Paul, zaal zas Prokop kousaje piku doutnku,
dkuju vm. Neznal jste tady njakho Tome?
Pan Paul obrtil oi k nebi samm usilovnm vzpomnnm.
Neznal, prosm.
Kolik je tu vojk?
Pan Paul uvaoval a potal. Na hlavn stri asi dv st. To je
infanterie. Potom poln etnci, to nevm kolik. V Balttin-Dortum
kardona husar. Na stelnici v Balttin-Dikkeln kanoni, to se
mn.
Pro tu jsou poln etnci?
Prosm, tady je vlen stav. Kvli munin tovrn.
Aha. A to se hld jen tady kolem?
Tady jsou jen patroly, prosm. etz je a dl, za lesem.
Jak etz?
Hldkov zna, prosm. Tam nikdo nesm.
A kdyby chtl lovk odejet
To mus mt povolen od staninho komanda. Peje si pn jet
nco?
Ne, dkuju vm.
Prokop se nathl na chaise longue rozkonicky jako syt bej. Nu
uvidme, ekl si; a potud to nen tak zl. Chtl ve uvit, ale msto
toho si vzpomnl, jak ped nm Carson poskakoval. e bych ho
nedohonil? napadlo ho a pustil se za nm. Stail jedin ptimetrov
skok; ale tu se Carson vznesl jako kobylka a hladce peltl pes
104

skupinu ke. Prokop dupnul nohou a vzltl za nm, a jen zvedl

nohy, kdy letl nad vrcholky kov. Nov odraz, a ji letl
bhvkam, nestaraje se dle o Carsona. Vznel se mezi stromy,
lehnk a voln jako ptk; zkusil nkolik plaveckch rz nohama,
a vida, stoupal v. To se mu nesmrn zalbilo. Mocnmi tempy se
rouboval kolmo nahoru. Pod nohama se mu jako pkn
narsovan pln otevral zmeck park se svmi altny, trvnky a
vinutmi cestami; lze rozeznat tenisov ht, rybnk, stechu
zmku, bezov hjek; tam je ten dvr se psy a borov les a ostnat
plot, a napravo u zanaj munin barky, a za nimi vysok ze.
Prokop zamil vzduchem nad tu stranu parku, kde dosud nebyl.
Cestou zjistil, e to, co povaoval za terasu, je vlastn bval
opevnn zmku, mohutn bata s podsebitm a pkopem, druhdy
patrn napjenm z rybnka. Hlavn mu lo o tu st parku mezi
hlavnm vchodem a batou; jsou tam zarostl cestiky a divok
kov, hradba vysok u jen asi ti metry a pod n jaksi smetit
nebo kompost; dle zelinsk zahrada a kolem dkov ze hodn
chatrn a v n zelen vrtka; za vrtky silnice. Tam se podvm, ekl
si Prokop a snel se pomalu dol. Tu vak vyrazila na silnici
kadrona jzdy s tasenmi avlemi, a rovnou na nho. Prokop
pithl nohy a k brad, aby mu je neusekli; ale tm dostal takov
kolm rozmach, e vyltl do ve jako p. Kdy se zas podval
dol, vidl ve malik jako na map; dole na silnici pedjd
malink baterie dl, leskl hlave se obrac nahoru, vyrazil bl
oblek, a bum! prvn grant peletl Prokopovi nad hlavou.
Zasteluj se, mnil Prokop, a rychle vesloval rukama, aby se dostal
dl. Bum! druh grant zafiel Prokopovi ped nosem. Prokop se
dal na stup tak rychle, jak to lo. Bum! tet rna mu rzem
perazila kdla a Prokop se til hlavou k zemi, a procitl. Nkdo
klepal na dvee.
Vstupte, kikl Prokop a vyskoil, nechpaje, kde vbec je.
Veel blovlas, ulechtil pn v ernm a hluboce se uklonil.
Prokop zstal stt a ekal, a ho vzneen pn oslov.
Drehbein, ekl ministr (nejmn!) a znovu se uklonil.
105

Prokop se uklonil stejn hluboko. Prokop, pedstavil se. m

mohu slouit?
Kdybyste ril chvilku stt.
Prosm, vydechl Prokop, asna, co se s nm bude dt.
Blovlas pn studoval Prokopa s pimhouenma oima;
dokonce si ho obeel a pohil se do pozorovn jeho zad.
Kdybyste se ril trochu narovnat.
Prokop se vztyil jako vojk; co to u vech vudy
Rate dovolit, ekl pn a poklekl ped Prokopem.
Co chcete? vyhrkl Prokop couvaje.
Vzt mru. A u vythl ze osu svinut metr a jal se mit
Prokopovu nohavici.
Prokop ustoupil a k oknu. Nechte toho, ano? spustil
podrdn. J jsem s dn aty neobjednal.
U jsem dostal rozkazy, podotkl pn uctiv.
Poslyte, ekl Prokop pemhaje se, jdte mi ke vem
Nechci dn aty a dost! Rozuml jste?
Prosm, souhlasil pan Drehbein, depl ped Prokopem,
nadzvedl mu vestu a zatahal za dolej kraj kalhot. O dva
centimetry vc, poznamenal vstvaje. Rate dovolit. Pitom mu
znalecky zajel rukou do podpa. Pli voln.
To je dobe, zabruel Prokop a obrtil se k nmu zdy.
Dkuju, mnil pn a uhlazoval mu na zdech njak zhyb.
Prokop se rozlcen otoil. love, ruce pry, nebo
Promite, omlouval se pn a objal ho mkce kolem pasu; a ne
ho Prokop mohl pinejmenm skolit, sthl mu psek u vesty,
ustoupil a s naklonnou hlavou zpytoval Prokopovu tailli. Tak je
to, podotkl zcela uspokojen a hluboce se uklonil. Mm tu est se
vm porouet.
Jdi ke vem kozlm, kiel za nm Prokop, a vak u tu ztra
nebudu, zakonil pro sebe, nae popuzen mil pokoj z rohu do
rohu. Hrom do toho, copak si ti lid mysl, e tu zstanu pl roku?

106

Tu zaklepal a veel pan Carson s tv nevitka. Prokop se

zastavil s rukama za zdy a mil ho ponurma oima. love,
ekl oste, kdo vlastn jste?
Pan Carson ani nemrkl, zkil ruce na prsou a klanl se jako
Turek. Princi Alaaddine, pravil, jsem din, tvj otrok. Ka, a
vyplnm kad tv pn. Ril jste spinkat, e? Nu, blahorod, jak se
vm tu lb?
Ohromn, mnil Prokop hoce. Jen bych rd vdl, jsem-li
tady zaven, a jakm prvem.
Zaven? asl pan Carson, propna, copak vs nkdo nechtl
pustit do parku?
Ne, ale z parku ven.
Pan Carson potsl astn hlavou: Nemil, e? To mne hrozn
mrz, e jste nespokojen. Koupal jste se v rybnce?
Ne. Kudy se dostanu ven?
Bonku, hlavnm vchodem. Jdete rovn a potom vlevo
A tam ukete pasrku, ne? Jene j dn nemm.
To je koda, mnil pan Carson. Tady je moc hezk okol.
Hlavn moc hldan.
Moc hldan, souhlasil pan Carson. Vborn eeno.
Poslyte, vybuchl Prokop, a elo mu nabhalo hnvem,
myslte, e je pjemn narazit kadm destm krokem na bajonet
nebo ostnat plot?
Kde to? divil se pan Carson.
Vude v pomez parku.
A co vs erti nesou do pomez parku? Mete chodit uvnit, a
je to.
Tedy jsem zaven?
Bh uchovej! Abych nezapomnl, tady je pro vs legitimace.
Laissez-passer do zvodu, vte? Kdybyste se tam nhodou chtl
podvat.
Prokop vzal do rukou legitimaci a podivil se; byla na n fotografie
vzat patrn tho dne. A s tmhle se mohu dostat ven?

107

To ne, ekl honem pan Carson. To bych vm neradil. Vbec,

dejte si na sebe trochu pozor, co? Rozumte? Pojte se podvat, ekl
od okna.
Co je?
Egon se u boxovat. He, dostal ji! To je von Graun, vte? Haha,
ten kluk m kur!
Prokop se s odporem dval na dvr, kde polonah chlapec,
krvceje z st i nosu, vzlykaje bolest a vztekem se vrhal znovu a
znovu na starho odprce, aby za okamik odletl zkrvcenj a
bdnj ne pedtm. Co se mu obzvlt pilo, bylo, e k tomu
pihlel star kne ve vozkovm kesle, smje se z plna hrdla, i
princezna Wille bavc se pitom klidn se skvlm krasavcem.
Konen Egon padl do psku pln zpitoml a nechal si odkapvati
krev z nosu.
Dobytek, zahuel Prokop na neznmou adresu a zatnal pst.
Tady nesmte bt tak citliv, prohlsil pan Carson. Tvrd
kze. ivot jako na vojn. Nemazlme se s nikm, pointoval tak
drazn, e to vypadalo jako hrozba.
Carsone, ekl Prokop vn, jsem tedy jaksi ve vzen?
Ale kdepak! Jste jenom v steenm podniku. V prachrn to
nen jako u holie, co? Tomu se muste pizpsobit.
Ztra odjedu, vyrazil Prokop.
Haha, sml se pan Carson a tepl ho po bie. Bjen
prma! Tedy pijdete dnes veer mezi ns, e?
Nikam nepijdu! Kde je Tome?
Co? Aha, v Tome. Nu, zatm tuze daleko. Tohle je kl od va
laboratoe. Nikdo vs tam nebude ruit. koda e nemm pokdy.
Carsone, chtl ho zadret Prokop, ale zarazil se ped posukem
tak velitelskm, e se neodvil nieho dl; a pan Carson vyklouzl
ven hvzdaje si jako cvien paek.
Prokop se svou legitimac se pustil k hlavnm vratm. Dda
vrtn ji studoval a vrtl hlavou; tenhle lstek pr plat jen pro
vchod C, tamhle, co se jde k laboratom. Prokop putoval k
vchodu C; filmov chlapk s placatou epic prohldl legitimaci a
108

ukazoval: tady rovn, pak tet pn severn cesta. Prokop se

ovem dal prvn cestou k jihu; ale po pti krocch ho zadrel poln
etnk: zptky a tet cesta vlevo. Prokop si odplivl na tet cestu
vlevo a nabral to rovnou pes louku: za okamik ho honili ti lid,
tudy e se nesm. el tedy poslun tet severn cestou, a kdy si
myslel, e u na nho nekoukaj, zamil mezi munin sklady. Tam
ho sebral vojk s bajonetem a pouil ho, e m jt tamhle, na rozcest
VII, cesta N 6. Prokop zkouel sv tst na kad kiovatce; vude
ho zadreli a poslali na cestu VII, N 6; i umoudil se konen a
pochopil, e legitimace popsan psmenami C 3 n. w. F. H. A. VII,
N 6. Bar. V, 7. S. b.! m smysl tajemn a nevyhnuteln, jemu jest
se slep podditi. el tedy, kam mu ukazovali cestu. Tady u nebyly
munin barky, ale mal betonov stavbiky velijak slovan,
patrn pokusn laboratoe i co, roztrouen mezi pskovmi
nsypy a borovmi lesky. Jeho cesta se stoila k docela osamlmu
domku V, 7, i zamil k nmu. Na dvech byla mosazn tabulka
Ing. Prokop. Prokop odemkl klem, kter mu dal Carson, a veel
dovnit.
Byla tam vzorn zazen laborato pro chemii taskavin tak
modern a pln, e se v Prokopovi zatajil dech radost odbornka.
Na hebku visela jeho star halena, v rohu vojensk kavalec tak
jako v Praze, a v pihrdkch velkolep vybavenho psacho stolu
leely peliv spodny a zkatalogizovny veker jeho titn
lnky a rukopisn poznmky.

XXV.
Pl roku neml Prokop v rukou milovan ndobko chemika.
Prohlel nstroj po nstroji; bylo tu ve, o em kdy mohl snt,
leskl, zbrusu nov a zrovna vstavn ve sv pedantick
uspodanosti. Byla tu prun a odborn knihovna, ohromn regl
s chemikliemi, skn s citlivmi nstroji, tlumic kabina na
pokusn exploze, komora s transformtory, zkuebn aparty, kter

109

ani neznal; prohldl sotva polovinu tch div divoucch, kdy

posluen okamitho npadu se hnal k reglu pro njakou sl barya,
kyselinu dusinou a jet cosi a zahjil pokus, pi nm se mu
povedlo oehnout si prst, pivst zkumavku k prasknut a proplit
si dru do kabtu; tu uspokojen usedl k psacmu stolu a namral
dv ti poznmky.
Potom jal se znovu okukovat laborato. Trochu mu to
pipomnalo nov zazenou parfumerii; bylo to pli uspodan,
ale stailo shnout na to a ono, aby to rozhzel po sv chuti; tak, te
to tu vypad intimnji. Uprosted nejhorlivj prce se zarazil: Aha,
ekl si, tmhle tedy mne chtj dostat na lep! Za chvli pijde Carson
a zane huet: budete big man a kdesi cosi.
Sedl si mran na kavalec a ekal. Kdy nikdo nepichzel, el
jako zlodj k pultu a hrl si znovu s barnatou sol. Beztoho jsem tu
naposledy, chlcholil sebe sama. Pokus se podail dokonale: prsklo
to s dlouhm plamenem a sklenn zvon na citlivch vhch praskl.
Te dostanu, hrklo v nm provinile, kdy uvidl dosah kody, a
vytratil se z laboratoe jako kolk, kter rozbil okno. Venku byl u
soumrak a drobn prelo. Deset krok ped barkem stla vojensk
hldka.
Prokop zamil pomalu k zmku cestou, po kter byl piel. V
parku nebylo iv due; jemn d uml v korunch strom, v
zmku svtili a klavr bouil do era vtznou psn. Prokop se pustil
do on pust sti parku mezi hlavnm vchodem a terasou.
Zarstalo to tu bezcestn, i zaryl se do vlhkho kov jako kanec,
naslouchaje chvlemi a opt si raze cestu praskajcm houtm. Tady
je konen kraj dungle, kde kov se pekln pes starou hradbu ne
vy v tchto mstech ne ti metry. Prokop se chytil pevislch
vtv, aby se po nich spustil dol; ale pod jeho solidn thou vtve se
zlomily s ostrm teskem, jako kdy z pistole stel, a Prokop dopadl
s tkm uchnutm na jaksi smetit. Zstal sedt s tlukoucm
srdcem: te nkdo na mne pijde. Nebylo slyet nic ne ustn
det. I sebral se a hledal ze se zelenmi vrtky, jak ji byl vidl ve
snu.
110

Bylo to tak, a na jednu okolnost: e vrtka byla pootevena.

Znepokojil se velmi: bu jimi nkdo prv vyel, nebo se tudy vrt;
v obojm ppad je nkde nablzku. Co tedy init? Rychle
rozhodnut kopl Prokop do vrtek a vyel rzn na silnici; a
opravdu, potloukal se tam nevelk lovk v gumku a pokuoval
lulku. Tak stli oba proti sob v jistm zmatku, kdo zane a s m.
Zaal ovem agilnj Prokop. Zvoliv bleskov mezi nkolika
monostmi cestu nsil, vrhl se na mue s lulkou a beranm nrazem
sv hrub sly jej okamit poloil do blta. Nyn ho tiskne hrud a
lokty k zemi trochu udiven a nevda, co s nm te; nebo neme
ho pece zakrtit jako slepici. lovk pod nm ani nepout fajeku z
st a patrn vykv. Vzdej se, sup Prokop, ale v tom okamiku
dostal rnu kolenem do bicha a pst pod elist, a skutlel se do
pkopu.
Kdy se poal sbrat, ekal novou rnu; ale mu s fajekou stl
klidn na silnici a pozoroval ho. Jet? vycedil. Prokop zavrtl
hlavou. Tu jal se mu ten chlapk ohromn pinavm kapesnkem
istit aty. Blto, poznamenal a tel co nejradiklnji.
Zptky? ekl konen a ukazoval na zelen vrtka. Prokop
chab souhlasil. lovk s lulkou ho tedy vedl zpt a k star hradb
a sklonil se, open rukama o kolena. Lezte, kzal sue. Prokop se
mu postavil na ramena, lovk se vztyil a dl: Hop! Prokop se
zachytil pevislho kov a vydrpal se na hradbu. Bylo mu skoro do
ple hanbou.
A jet to, jet to ke vemu: Kdy pokrabn a zpuchl, uvlen v
blt, stran a ponen se kradl po zmeckch schodech do svho
kavalrskho pokoje, potkala ho princezna Wille. Prokop se chtl
tvit, jako by to nebyl on nebo jako by j neznal i co, zkrtka
nepozdravil a hnal se nahoru jako monument z blta; a jak uhnl
podle n, zachytil jej udiven, poven, vskutku velmi urliv
pohled. Prokop stanul jako udeen. Pokat, kikl a sebhl k n, a
elo mu zrovna praskalo nbhem vzteku. Jdte, kiel, a eknte
jim, eknte jim, e e na n kalu a e se nedm zavt,
rozumte? Nedm, zaval a uhodil pst do zbradl, a zadrnelo;
111

nae se vytil zase do parku nechvaje za sebou princeznu bledou

a pmo ztuhlou.
Nkolik okamik nato vpadl kdosi k nepoznn zablcen do
domku vrtnho, pevrhl dubov stl na veecho staeka,
popadl Boba za krk a krtl mu hlavou o ze tak, e ho napolo
skalpoval a nadobro omril; nae se zmocnil kle, odemkl vrata a
bel ven. Tam narazil na hldkujcho vojka, jen ihned vykikl
vstrahu a strhl puku; ale ne mohl stelit, zaal se s nm ten kdosi
cloumat, vyrval mu puku z ruky a zlomil mu pabou kln kost.
Tu vak pibhaly dv nejbli hldky; temn postava hodila po nich
pukou a vrhla se zpt do parku.
Skoro v tm okamiku byl pepaden non hlda u vchodu C:
kdosi ern a velik ho zaal zistajasna astovat stranmi ranami
do spodn elisti. Hlda, plav obr, nadmru pekvapen chvli drel,
ne ho napadlo zahvzdat; tu ho ten nkdo hrozn klna pustil a
bel zpt do ernho parku. Pak byly zalarmovny posily a etn
patroly prochzely parkem.
Asi o plnoci demoloval kdosi balustrdu na parkov terase a
vrhal desetikilov kameny po stri, je pechzela dole v hloubi
deseti metr. Vojk vystelil, nae shora se vychrlila spousta
politickch urek, a bylo ticho. V tu chvli pijdli z Dikkeln
pivolan kavalerist, zatmco veker balttinsk posdka ouchala
bajonety do kovin. V zmku u dvno nikdo nespal. V jednu
hodinu nali u tenisovho ht omrenho vojka bez puky. Brzo
nato se v bezovm lesku strhla krtk, ale vydatn pestelka;
rann nebyl bohudk nikdo. Pan Carson s tv ustaranou dtkliv
poslal dom princeznu Wille, je chvjc se nejsp nonm chladem
bhvpro se odvaovala na bojit; ale princezna s oima podivn
velikma ekla, aby ji laskav opustil. Pan Carson pokril rameny a
nechal ji blznit.
A kolem zmku bylo lid jako much, jal se nkdo z hout
metodicky vytloukat zmeck okna. Nastal zmatek, nebo souasn
padly dv ti rny z puky a na silnici. Pan Carson vypadal
nramn znepokojen.
112

Zatm princezna ani nedutajc putovala cestikou ervench

buk. Najednou se proti n tila ohromn ern postava, stanula
ped n, zahrozila pst a drtila cosi, e je to hanba a skandl; pak se
ponoila do hout, je praskalo a stsalo tkou vlhu det.
Princezna se vrtila a zadrela patrolu: e pr tam nikdo nen. Jej
oi byly rozen a leskl, jako by mla horeku. Po chvli se
rozlehla stelba z kovin za rybnkem; podle zvuku to byly
brokovnice. Pan Carson huboval, aby se ti pacholci ze dvora do toho
nepletli, nebo e je vytah za ui. V t chvli jet nevdl, e tam
kdosi utloukl kamenem skvostnou dnskou dogu.
Za svitu nali Prokopa tvrd spcho na lehtku v japonskm
altnu. Byl asn rozdrsn a zablcen a aty na nm visely v
crech; na ele ml bouli jako pst a vlasy speen krv. Pan Carson
potsl hlavou nad spcm hrdinou noci. Potom se pioural pan
Paul a peliv pikryl chrupajcho spe teplou houn; pak pinesl i
umyvadlo s vodou a runk, ist prdlo a zbrusu nov sportovn
aty od pana Drehbeina, a po pikch odeel.
Jen dva nenpadn mui v civilu, s revolvery v zadn kapse, se
prochzeli a do rna v blzkosti japonskho altnu s nenucenou
tv lid, kte dohlej na vchod slunce.

XXVI.
Prokop ekal, kdov co e bude nsledovat po on noci;
nensledovalo nic, i spe nsledoval ho onen lovk s lulkou
jedin, kterho se Prokop jaksi bl. Ten lovk se jmenoval Holz,
jmno, je povdalo velmi mlo o jeho tich a bdl podstat.
Kamkoliv se Prokop hnul, pohyboval se svch pt krok za nim;
Prokopa to divoce drdilo a tral ho po cel den zpsobem
nejrafinovanjm: napklad pobhal sem tam, sem tam po krtk
cestice padestkrt a stokrt, ekaje, e pana Holze omrz udlat
vdycky po dvaceti krocch elem vzad; pana Holze to vak
neomrzelo. I jal se Prokop utkat a bel tikrt round celm

113

parkem; pan Holz mlky uhnl za nm a ani nepestal poutt

oblky koue, zatmco Prokop se udchal, a to v nm hvzdalo.
Pan Carson se toho dne ani neukzal; patrn se hnval. Kveeru
se Prokop sebral a putoval k sv laboratoi, provzen ovem svm
mlelivm stnem. V laboratornm barku chtl za sebou zamknout;
ale pan Holz vstril nohu mezi dvee a veel za nm. A protoe byla
v pedsni pichystna lenoka, bylo zejmo, e se pan Holz odtud
nehne. Nu, taky dobe. Prokop kutil v laboratoi nco tajemnho,
zatmco pan Holz v pedsni sue a krtce chrpal. Ke druh hodin
zrna napoutl Prokop jaksi motouz petrolejem, zaplil jej a
uhnl ven, jak rychle jen dovedl. Pan Holz vyletl okamit z
lenoky a pustil se za nm. Po stu krocch vrhl se Prokop do pkopu
tv k zemi; pan Holz zstal nad nm stt a rozhal si lulku.
Prokop zvedl hlavu a chtl mu nco ci, ale spolkl to, nebo si
vzpomnl, e s Holzem zsadn nemluv; zato vzthl ruku a
podrazil mu nohy. Pozor, zahuel, a v tom okamiku zarachotil v
barku dkladn vbuch a t kamen i skla jim letla nad hlavou,
jen to svitlo. Prokop vstal, tak tak se oistil a rychle bel odtud,
sledovn panem Holzem. V tu chvli ji se sbhaly stre a najdlo
auto s hasii.
To byla prvn vstraha adresovan panu Carsonovi. Nepijde-li
te vyjednvat, nastanou vci hor.
Pan Carson nepiel; msto nvtvy dola nov legitimace patrn
pro jin pokusn bark. Prokop se rozltil. Dobr, ekl si, tentokrt
jim uku, co dovedu. Poklusem bel do sv nov laboratoe,
vybraje v mysli pdnj projev svho protestu; rozhodl se pro
taskav draslo, je se zant vodou. Avak u novho barku mu
klesly bezmocn ruce: Zatracen, je ten Carson bel!
Hned s laborato toti sousedily domky patrn pro zvodn
hldae; na zahrdce se popelil dobr tucet dt a mlad maminka
tam konejila voucho ervenho ivoicha. Kdy vidla zuiv
pohled Prokopv, zarazila se a pestala zpvat. Dobr veer,
zabruel Prokop a loudal se zptky s pstmi zaatmi. Pan Holz pt
krok za nm.
114

Cestou do zmku potkal princeznu na koni s celou kavalkdou

dstojnk. Uhnul na postrann cestu, ale princezna v trysku stoila
kon za nm. Chcete-li si vyjet, ekla rychle, a jej tmavou lc
prokmitla vlna krve, je vm k dispozici Premier.
Prokop couval ped tancm Whirlwindem. Jakiv nesedl na
koni, ale nepiznal by se k tomu za nic na svt. Dkuji, ekl, nen
teba oslazovat m vzen.
Princezna se zakabonila; bylo ovem nemstn mluvit prv s n o
tto strnce vci; avak pemohla se a dla, hladce shrnujc vtku i
pozvn: Nezapomnejte, e na zmku jste hostem u mne.
Myslm, e o to nestojm, mruel Prokop tvrdohlav, dvaje
pozor na kad pohyb nervznho kon.
Princezna podrdn trhla nohou; Whirlwind zafrkal a poal se
vzpnat. Nebojte se ho, hodila Wille s smkem.
Prokop se zamrail a uhodil kon po hub; princezna vzala bik,
jako by ho chtla vihnout pes ruku. Vechna krev valila se
Prokopovi do hlavy. Pozor, zaskpl a zahryzl se rudma oima
do princezninch jiskcch. Ale tu ji zpozorovali dstojnci trapn
ppad a cvlali k princezn. Halloh, co se dje? volal ten, kter jel
v ele na ern klisn a hnal svho kon rovnou na Prokopa. Prokop
vidl nad sebou koskou hlavu, i popadl ji za udidlo a v silou ji
strhl stranou. K zaiel bolest a vzepjal se tane na zadnch
nohou, zatmco dstojnk letl do nru klidnho pana Holze. Dv
avle zaplly ve slunci; ale vtom tu byla princezna na tesoucm se
Whirlwindu a tlaila jeho bokem dstojnky nazptek.
Nechat, kzala, je to mj host! Pitom lehla po Prokopovi
temnm pohledem a dodala: Ostatn se boj kon. Pnov se spolu
seznm. Poruk Rohlauf. Inenr Prokop. Kne Suwalski. Von
Graun. Ppad je vyzen, e ano? Rohlauf na kon a jedeme.
Premier je vm k dispozici, pane. Tedy pamatujte, e tady jste jen
hostem. Na shledanou! Bik mnohoslibn zasvitl vzduchem,
Whirlwind se zatoil, a psek tryskal, a kavalkda zmizela v ohybu
cesty; jen pan Rohlauf obtancoval na koni Prokopa, spaloval ho

115

zuivma oima a vypravil ze sebe hlasem vztekle zajiklm: Bude

mne tit, pane!
Prokop se otoil na pat, el do svho pokoje a zamkl se; po dvou
hodinch putoval po staikch nohou Paulovch jaksi dlouh
dopis z kavalrskho pokoje na editelstv. Vzpt bel pan
Carson s elem psn svratlm k Prokopovi; velitelskm
posukem vyhnal pana Holze, kter pokojn dmal na idli ped
pokojem, a vnikl dovnit.
Pan Holz si tedy sedl ped zmkem a zaplil si lulku. Uvnit se
strhl stran ev, ale to se Holze pranic netkalo; protoe mu fajeka
nethla, rozrouboval ji a znalecky ji protahoval stblem. Z
kavalrskho pokoje se ozvalo chroptn dvou tygr do sebe
zakousnutch; jeden val a druh soptil, bouchl njak nbytek, byl
okamik ticha a opt zateskl straliv kik Prokopv. Sbhali se
zahradnci, ale pan Holz je zahnal pokynem ruky a jal se
profoukvat troubel. Burcen nahoe rostlo, oba tygi ryeli a
doreli na sebe chraptce zbsilost. Pan Paul vybhl ze zmku bled
jako stna a zvedal uden oi k nebi. V tu chvli klusala tudy
princezna se svm prvodem; kdy uslyela bo doputn v
hostinskm kdle zmku, zasmla se nervzn a docela zbyten
vihla Whirlwinda biem. Pak se kik pomrn utiil; bylo slyeti
hromovn Prokopovo, jen nm vyhrouje a bouch pst do
stolu. Do toho mu vpad ostr hlas, jen hroz a porou; Prokop ve
horen protesty, ale bitk hlas odpovd tie a rozhodn.
Jakm prvem? ki hlas Prokopv. Velitelsk hlas cosi
vysvtluje s pernou a tichou dtklivost. Ale pak, rozumte, pak
vylette vichni do povt, burc Prokop, a vava se rozpoutv
nanovo tak hrozn, e pan Holz rzem stopil lulku do kapsy a
rozbhl se k zmku. Ale opt to utichlo, jen ostr hlas kzal a
odsekval vty, doprovzen temnm a hrozivm mruenm; bylo to,
jako kdy se diktuj podmnky pm. Jet dvakrt se rozkatil div
ev Prokopv, ale ostr hlas u se neroziloval; zdlo se, e si je jist
svou vc.

116

Po pldruh hodin vyrazil pan Carson z pokoje Prokopova,

fialov a leskl potem, func a nachmuen, a bel poklusem k
pokojm princezninm. Deset minut nato pan Paul, tesa se ctou,
hlsil Prokopovi, jen hryzl si rty a prsty ve svm pokoji: Jej
Jasnost.
Vela princezna ve veernch atech, popelav bled a s obom
paliv staenm. Prokop j pokroil vstc a chtl, jak se zdlo, nco
ci; ale princezna jej zadrela pohybem ruky, pohybem, jen byl pln
vsosti a odporu, a ekla zadrhlm hlasem: Jdu se vm pane
omluvit za onen vstup. Nemnila jsem vs lehnout. Lituji toho
nesmrn.
Prokop zrudl a chtl opt nco ci; ale princezna pokraovala:
Poruk Rohlauf dnes odjede. Kne pros, abyste nkdy piel k
naemu stolu. Zapomete na tu phodu. Na shledanou. Rychle mu
podala ruku; Prokop se sotva dotkl jejch prst. Byly velmi chladn
a jako mrtv.

XXVII.
Nue, po bouce s Carsonem jako by se vyistil vzduch. Prokop
sice prohlsil, e pi nejbli pleitosti utee, ale zavzal se
estnm slovem, e a do t doby se zdr vech nsilnost a vstrah;
za to byl pan Holz odsunut do vzdlenosti patncti krok a
Prokopovi dovoleno v jeho prvodu se voln pohybovat v okruhu
ty kilometr od sedmi rno do sedmi veer, spt v laboratoi a
stravovat se, kde mu libo. Naproti tomu vak nasadil mu Carson
pmo do laboratoe enu s dvma dtmi, nhodou zrovna vdovu
po dlnkovi zabitm pi vbuchu Krakatitu, jako jist morln
rukojemstv proti jakkoliv (eknme) neopatrnosti. Krom toho
vysazen Prokopovi znamenit plat ve zlat a nechno mu na vli,
aby se prozatm bavil nebo zamstnval, jak mu libo.
Prvn dny po tto dohod strvil Prokop tm, e vemon
prostudoval tern v okruhu ty kilometr co do monosti tku.

117

Byla prapatn vzhledem k hldkov zn, je fungovala pmo

vten. Prokop vymyslel nkolik zpsob, jak zabti Holze;
nanetst shledal, e tento such a houevnat patron iv pt dt a
krom toho matku a chromou sestru, a e m jet ke vemu za sebou
ti lta kznice pro zabit lovka. Tyto okolnosti nebyly pli
povzbuzujc.
Jistou tchou Prokopovi bylo, e se do nho oddan, pmo
nruiv zamiloval pan Paul, klnk na penzi, dokonale astn, e
m komu slouit; nebo jemnho staeka tuze trpilo, e byl
shledn pli pomalm, aby posluhoval pi knec tabuli. Prokop si
nkdy a zoufal pro jeho obtn a uctiv pozornosti. Mimoto
nramn pilnul k Prokopovi doktor Krafft, Egonv vychovatel,
lovk zrzav jako lika a hrozn neastn v ivot; byl pmo
neobyejn vzdlan, trochu teozof a k tomu nejpoetilej idealista,
jakho si lze pedstavit. K Prokopovi se blil pln ostychu a
obdivoval se mu bezuzdn, nebo jej povaoval pinejmenm za
gnia. Skuten znal u dvno Prokopovy odborn lnky, a
dokonce na nich budoval teozofick vklad nejniho okruhu, ili
abych tak po sprostu ekl, hmoty. Nadto byl pacifista a otrava jako
vichni lid pli ulechtilch nzor.
Prokopa konen omrzelo bezcln potloukn podle hldkov
zny, a vracel se stle astji do laboratoe, aby pracoval na svch
vcech. Studoval sv star poznmky a doploval mnoh mezery;
sestrojil a opt zniil dlouhou adu taskavin, je potvrzovaly jeho
nejodvnj hypotzy. Byl tm asten v tchto dnech; avak
veer, veer se vyhbal lidem a tesknil pod klidnm dohledem pana
Holze, dvaje se na oblaka, na hvzdy a na voln obzor.
Jet jedna vc ho kupodivu zamstnvala: jakmile zaslechl
dupot koskch kopyt, pistoupil k oknu a pozoroval jezdce, a to
byl tolba nebo nkter dstojnk nebo princezna (s n nemluvil od
onoho dne), a s oima nachmuenma samou pozornost zkoumal,
jak se to dl. Shledval, e jezdec vlastn nesed jen tak v sedle,
nbr do jist mry stoj ve tmenech; e nepracuje zadkem, nbr
koleny; e nen trpn jako pytel brambor natsn koskm cvalem,
118

nbr aktivn vystihuje jeho periodicitu. To ve je prakticky snad

velmi jednoduch, ale pro inenrskho pozorovatele je to
mechanismus nramn spletit, jmenovit jakmile k zane
vzpnat se nebo vyhazovat nebo tanit tesa se ulechtilou a
nedtklivou plachost. To ve studoval Prokop dlouh hodiny skryt
za okenn zclonou; a jednoho pknho rna nadil Paulovi, aby mu
dal osedlat Premiera.
Pan Paul byl velmi zaraen; vysvtloval, e Premier je ohniv a
mlo ojedn rap hrozn nesnenliv, avak Prokop krtce
opakoval rozkaz. Jzdeck aty ml pipraveny ve skni; oblkl je se
slabm pocitem jeitnosti a hnal se na dvr. Tam u tancoval
Premier tahaje za sebou tolbu, jen ho drel u huby. Jako to vidl u
jinch, chlcholil Prokop kon hlad mu nozdry a lysinu. Valach se
trochu utiil, jen nohy mu hrly v plavm psku. Prokop se k nmu
obmysln blil z boku; uu zvedal nohu ke tmenu, kdy Premier
bleskov po nm sekl zadn nohou a uhnul zadkem, e Prokop st
ml as uskoit. tolba vyprskl v krtk smch; to stailo; Prokop se
tokem vrhl na kov bok, neznmo jak dostal piku nohy do
tmene a vymrtil se. V nejblich okamicch nevdl, co se dje;
vecko se zatoilo, nkdo vykikl, Prokop ml jednu nohu ve
vzduchu, zatmco druh nemon uvzla ve tmenu; nyn Prokop
tce dopadl do sedla a sevel kolena v silou. To mu vrtilo
vdom prv ve chvli, kdy Premier vyhodil zadkem jako stelen;
Prokop se honem poloil nazad, znovu dopadl a keovit pithl
uzdu. Nsledkem toho se bestie postavila na zadn nohy jako svce;
Prokop svral kolena jako klet a poloil se tv a mezi rapovy
ui, zkostliv dbaje, aby ho neobjal kolem krku, nebo se bl, e by
to vypadalo smn. Visel vlastn jen na kolenou. Premier se
postavil zase na vechny tyi a poal se toit jako vlek; toho pouil
Prokop k tomu, aby dostal piku druh nohy do tmene.
Netisknte ho tak, volal tolba, ale Prokop byl rd, e m kon
mezi koleny. Valach se sp zoufale ne zlomysln snail shodit
svho divnho jezdce; toil se a vyhazoval, a psek tryskal, a cel
kuchysk personl vybhl na dvr podvat se na tento divok
119

cirkus. Prokop zahldl pana Paula, jen zkost tiskl ubrousek k

stm, a dr. Krafft se vytil, svt na slunci svou zrzavou hlavou, a s
nasazenm vlastnho ivota chtl zadret Premiera za udidla.
Nechte ho, kikl Prokop v bezuzdn pe, a bodl valacha do
slabin. Pane na nebi! Premier, ktermu se tohle jet nestalo, vyrazil
jako p a letl ze dvora do parku; Prokop sthl hlavu mezi ramena,
potaje s tm, aby spadl okrouhleji, a polet; jinak stl ve tmenech
naklonn kupedu, mimovoln napodobuje zvodn okeje. Kdy se
takto til podle tenisovho ht, zahldl tam nkolik blch
figurek; tu ho popadlo furiantstv a zaal traktovat biem
Premierovu ktu. Nyn zdivoel rap ztratil hlavu nadobro; po
nkolika nepjemnch skocch na bok sedl na zadek a zdlo se, e
se pekot; ale msto toho vyrazil pes zhony jako ztetn. Prokop
chpal, e nyn zle ve na tom, udret mu hlavu nahoe, nemaj-li
oba udlat kotrmelec na ternu tak nespolehlivm, i visel na uzd a
thl. Premier se vzepjal, narz pokryt potem, a zniehonic zaal
rozumn cvlat. Bylo to vtzstv.
Prokopovi se nesmrn ulevilo; teprve nyn mohl vyzkouet, co
studoval tak dkladn, toti akademickou kolu jezdce v sedle.
Tesouc se k poslouchal uzdy jedna radost, a Prokop, pyn jako
bh, toil jej po vinutch cestch parku me zptky k tenisovmu
hti. U vidl za kovm princeznu s raketou v ruce, i pobodl
Premiera do galopu. Vtom princezna mlaskla jazykem, Premier se
vznesl do vzduchu a letl k n pes kov jako p; a Prokop naprosto
nepipraven na tuhle vysokou kolu vyletl ze tmen a porouel se
pes koovu hlavu do trvy. V tu chvli ctil, e nco zapraskalo, a
na vteinu se mu bolest obestely smysly.
Kdy procitl, vidl princeznu a ti pny v onom zaraenm
postoji lid, kte nevd, maj-li se smt poveden vand, nebo
pibhnout na pomoc. Prokop se opel o lokty a pokusil se pohnout
levou nohou, je leela pod nm divn stoena. Princezna pokroila s
tzavm a trochu ji ulekanm pohledem.
Tak, ekl Prokop tvrd, te jste mi zlomila nohu. Trpl
hrozn a vdom se mu mtlo otesem; pesto se pokouel vstt.
120

Kdy zase piel k sob, leel v princeznin kln a Wille mu utrala

zpocen elo pronikav voncm kapesnkem. Pes stralivou bolest
v noze byl napolo jako v snch. Kde je k, blbolil a poal
stnati, kdy jej dva zahradnci kladli na pinesenou lavici a nesli do
zmku. Pan Paul se zmnil ve vecko na svt: v andla, milosrdnou
sestru a rodnou matku, pobhal, rovnal Prokopovi pod hlavou
poduky a kapal mu na rty koak; pak si musel sednout vedle
postele, a Prokop mu makal ruku v poryvech bolesti, posilovn
dotykem t mkk a staecky lehnk ruky. Dr. Krafft stl u nohou s
oima plnma slz, a i pan Holz zejm dojat rozstihoval Prokopovi
jezdeck nohavice a mel mu stehno studenmi obklady. Prokop
tie stnal a chvlemi se modrmi rty usmval na Kraffta nebo na
pana Paula. A tu ji se pivalil plukovn lka, takov lep eznk,
provzen asistentem, a bez dlouhch okolk se pustil do Prokopovy
nohy. Hmjo, ekl, komplikovan fraktura femoris a tak dle;
nejm est nedl postele, love. Vybral dv dyhy, a nyn se
poala trapn vc. Natahujte mu nohu, kzal eznk asistentovi;
ale pan Holz uctiv odstril rozilenho novka a chopil se sm
zlomenho du celou svou tvrdou, lachovitou silou. Prokop se
zahryzl do poduky, aby neval bolest jako zve, a vyhledal oima
utrpenou tv pana Paula, na n se zrcadlila vechna jeho vlastn
muka. Jet kousek, basoval doktor ohmatvaje frakturu; Holz
mlky a pevn thl. Krafft prchl koktaje cosi v plnm zoufalstv.
Nyn eznk rychle a obratn utahoval dyhy; pitom bruel, e ztra
zaleje tu sakramentskou nohu do sdry. Konen je po vem; bol to
sice pern a nataen noha le jako mrtv, ale aspo ten eznk je
pry; jenom pan Paul pechz po pikch a brblaje mkkmi rty
se star, jak by trpiteli ulevil.
Tu se piene pan Carson autem a bera najednou tyi schody let
k Prokopovi. Pokoj se napln jeho tesknou ast, hned je tu veseleji
a jaksi chlapcky; pan Carson van pro tchu pt pes devt, a
najednou pohlad Prokopa nesmle a ptelsky po zjeen hlav; v
tu chvli odpout Prokop svmu zavilmu nepteli a tyranu devt
desetin jeho patnost. Pan Carson se pehnal jako vtr; a nyn se
121

posunuje po chodb cosi tkho, dvee se rozlet a dva lokajov s

blmi prackami vedou dovnit ochromenho knete. Kne u ode
dve kv asn vyschlou a dlouhou rukou, aby snad Prokop ze
sam cty zzran nevstal a nevykroil vstc Jeho Jasnosti; pak se
nech posadit a vyprav ze sebe nkolik vt nejblahovolnj asti.
Sotva zmizelo toto zjeven, uk nkdo na dvee a pan Paul ept
s njakou komornou. Hned nato vchz princezna, m jet bl
tenisov aty a v hnd tvi vzdor a kajcnost; nebo se pichz
dobrovoln omluvit ze svho hroznho ulinictv. Ale ne me
promluvit, rozz se drsn, hrub omtnut Prokopv obliej
dtskm smvem. Tak co, prav pyn pacient, bojm se kon
nebo ne?
Princezna se zardla tak, e by to nikdo do n neekl; a ji to samu
zamrzelo a uvedlo do rozpak. Nicmn se pemohla, a rzem je z
n vzneen hostitelka; hls, e pijede chirurg profesor, a pt se, co
si Prokop d k jdlu, ke ten a podobn; jet nad Paulovi, aby
dvakrt denn j podval zdravotn zprvu, jaksi z dlky urovn
cosi na polti a s malm kvnutm hlavy odejde.
Kdy zanedlouho pijel slavn chirurg autem, bylo mu nkolik
hodin ekati, by nad tm sebevc kroutil hlavou. Pan inenr
Prokop toti ril hluboce usnout.

XXVIII.
To se rozum, slavn chirurg neuznal prci vojenskho eznka,
roztahoval znovu Prokopovy zlomeniny a nakonec to ve zalil do
sdry a ekl, e lev extremita zstane podle veho chrom.
Prokopovi nastaly dny slavn a leck. Krafft mu pedtal
Swedenborga a pan Paul rodinn kalende, zatmco princezna dala
obklopit lko trpitele vemi ndhernmi vazbami svtov
literatury. Nakonec Prokopa omrzely i kalende a jal se Krafftovi
diktovat soustavn dlo o destruktivn chemii. Nejvc si kupodivu
oblbil Carsona, jeho drzost a bezohlednost mu imponovala;

122

nebo nael pod n velik plny a potrhlou fanatinost zsadnho,

mezinrodnho militaristy. Pan Paul byl na vrcholu blaenstv; nyn
byl nepostrdateln od noci do noci a mohl slouiti kadm dechem
a kadm krkem svch ouravch nohou.
Le seven hmotou, podoben poraenmu pni; ale co nect
jisken stralivch a neznmch sil v t nehybn hmot, je t
pout? Hov si na prachovch podukch nabitch vt silou ne
sud dynamitu; tv tlo je spc taskavina, a i tesouc se, zvadl
ruika Paulova skrv v sob vt monou brizanci ne melinitov
kapsle. Spov nehnut v ocenu nezmitelnch, nerozloench,
nevypench sil; co je kolem tebe, nejsou pokojn zdi, ti lid a
huc koruny strom, nbr munin sklad, kosmick prachrna
pipraven k stralivmu vkonu; uk kloubem na hmoty, jako
bys pehlel sudy ekrazitu, zkoumaje, jak jsou pln.
Prokopovy ruce zprhlednly nehybnost, ale nabyly zato
podivnho hmatu: ctily zrovna a odhadovaly detonan potencil
veho, ehokoliv se dotkly. Mlad tlo m ohromn brizantn napt;
ale opt dr. Krafft, nadenec a idealista, obsahuje pomrn slabou
vbunou kvalitu, kdeto Carsonovo detonan slo se bl
tetranitranilinu; a Prokop se zachvnm vzpomnal na chladn dotek
princezniny ruky, jen mu vyzradil pernou brizanci toho
zpupnho amazonskho tvora. Prokop si lmal hlavu, zvis-li
potenciln taskav energie organismu na ptomnosti njakch
enzymovch i jakch ltek, nebo na chemick stavb samotnch
bunnch jader, je jsou nboji par excellence. A je tomu jakkoliv:
rd bych vidl, jak by ta ern, nadut holka explodovala.
Te u pan Paul voz Prokopa v lenoce po parku; pan Holz je
nyn zbyten, ale in se, nebo byl v nm objeven velik talent
masrsk, a Prokop ct z jeho tuhch prst zrovna prtit
blahodrnou explozvn slu. Potk-li nkdy princezna pacienta v
parku, promluv nco s dokonalou a pesn odmenou zdvoilost,
a Prokop k svmu vzteku nikdy nepochop, jak se to dl; nebo sm
je bu pli hrub, nebo pli sdln. Ostatn spolenost vid v
Prokopovi podivna; to jim dv prvo nebrat ho vn a jemu
123

volnost bti k nim nezdvoil jako drvotp. Jednou se princezna

rila u nho zastavit s celm prvodem; nechala pny stt, usedla
vedle Prokopa a ptala se ho po jeho prci. Prokop, chtje j co nejvce
vyhovt, upadl do tak odbornho vkladu, jako by ml pednku
na mezinrodnm kongresu chemik; kne Suwalski a jaksi cousin
se zaali ouchat a smt, a tu se Prokop rozvzteklil a utrhl se na n,
jim e to nepovd. Vechny oi se obrtily na Jej Jasnost, nebo na
n bylo usadit nesrstnho plebejce; ale princezna se trpliv usmla a
poslala pny hrt tenis. Zatmco se za nimi dvala oima jako kmn
pimhouenma, zpytoval ji Prokop kosem; vlastn poprv si j
podn viml. Byla tuh, tenk, s nadbytkem pigmentu v pleti,
vlastn ne zrovna hezk; malik adra, nohy pehozeny, skvostn
rasov ruce; na pynm ele jizva, oi skryt a prudk, pod ostrm
nosem temn chm, zpupn a tvrd rty; nu ano, vlastn tm
hezk. Jak m opravdu oi?
Tu je k nmu pln obrtila, a Prokop se zmtl. Pr umte
hmatem poznat povahu, ekla honem. Vypravoval o tom Krafft.
Prokop se zasml tomuto enskmu vkladu sv zvltn
chemotaxe. Nu ano, povdal, lovk ct, kolik m kter vc sly;
to nic nen. Princezna pohldla rychle na jeho ruku a potom kolem
dokola; nebyl tam nikdo.
Ukate, zabruel Prokop a nastavil rozjizvenou dla. Poloila
na ni hladk koneky prst; njak blesk probhl Prokopem, srdce
mu zabouchalo a hlavou mu nesmysln kmitlo: Co kdybych
sevel! A ji hntl a drtil v hrub tlap tuh, paliv maso jej ruky.
Opil zvra mu zaplavila hlavu; vidl jet, e princezna zavr oi
a syk rozchlpenmi rty, sm pak semkl oi a zatnaje zuby
propadal se do krouc tmy; jeho ruka se horce a divoce rvala s
tenkmi, psavnmi prsty, kter se mu chtly vyrvat, kter se
hadovit svjely, kter se zarvaly nehty do jeho ke a opt naze,
keovit pilnuly k jeho masu. Prokop jektal zuby rozko; chvjiv
prsty pekeln drdily jeho zpst, zaal vidt rud kola, nhle
prudk a hav stisk, a zk ruka se mu vydrala z dlan. Ommen
zvedl Prokop opil vka; v hlav mu huelo tkmi tepy; s asem
124

vidl opt zelenou a zlatou zahradu a musel pivt oi oslnn

dennm svtlem. Princezna zrovna zpopelavla a hryzla se do rt
ostrmi zuby; v trbinch o j il bezmezn odpor i co.
Nu? ekla oste.
Panensk, bezcitn, viln, vztekl a pyn, vyprhl jako
troud, jako troud a zl; vy jste zl; vy jste paliv samou krutost a
nenvistn a bez srdce; vy jste zl a k prasknut nabit nruivost;
nedotknuteln, chtiv, tvrd, tvrd k sob, led a ohe, ohe a led
Princezna mlky pokvla: ano.
k nikomu dobr, k niemu dobr; nadut, vzntliv jako lunt,
neschopn milovat, otrven a planouc eav spekl rem, a
vechno kolem vs mrzne.
Musm bt tvrd k sob, eptala princezna. Vy nevte vy
nevte Mvla rukou a vstala. Dkuju vm. Polu vm Paula.
Vyliv takto svou osobn, uraenou hokost, zaal Prokop o
princezn smlet laskavji; dokonce ho tuze mrzelo, e se mu nyn
zejm vyhb. Chystal se ci j pi nejbli pleitosti nco hodn
pvtivho, ale pleitost se u nenaskytla.
Na zmek pijel kne Rohn, zvan mon oncle Charles, bratr
neboky knny, takov vzdlan a jemn svtobnk, amatr
veho monho, tres grand artiste, jak se kalo, kter dokonce
napsal nkolik historickch romn, ale jinak byl nadmru mil
lovk; k Prokopovi pojal zvltn nklonnost a trvil u nho cel
hodiny. Prokop mnoho profitoval od jemnho pna, obrousil se jaksi
a pochopil, e jsou na svt tak jin vci ne destruktivn chemie.
Oncle Charles byl vtlen anekdotick kronika; Prokop rd stoil
hovor na princeznu a naslouchal se zjmem, jak to bvalo zl,
ztetn, pyn a velkodun dvtko, je kdysi stelilo po svm
matre de danse a jindy si chtlo dt vyznout kus ke na
transplantaci pro poplenou chvu; kdy j to zakzali, porazila ze
vzteku une vitrine s nejvzcnjm sklem. Le bon oncle tak pivlekl
k Prokopovi klacka Egona a dval jej (Prokopa) chlapci za pklad s
takovmi elemi, e se chudk Prokop ervenal stejn jako Egonek.

125

Po pti nedlch u bhal o holi; vracel se stle astji do

laboratoe a pracoval jako morovat, a mu zas procitla bolest v
noze, take cestou dom zrovna visel na ruce pozornho Holze. Pan
Carson zil, kdy vidl Prokopa tak mrnho a pracovitho, a ukal
chvlemi na onu stranu, kde v Pnu odpoval Krakatit; ne to byla
vc, o n Prokop nechtl ani slyet.
Jednoho veera bylo na zmku njak slavn soire; nue, na
tento veer pipravil Prokop svj coup. Princezna zrovna stla ve
skupin generl a diplomat, kdy se otevely dvee a veel bez
hole vzdorovit vze, poprv poctvaje knec kdlo svou
nvtvou. Oncle Charles a Carson mu beli vstc, kdeto
princezna na nho jen rychle, zkoumav pohldla pes hlavu
nskho vyslance. Prokop si myslel, e ho pijde uvtat; ale kdy
vidl, e se zastavila s dvma starmi, a po pupek dekoletovanmi
panikami, zamrail se a couval do kouta, neochotn se uklnje
nramnm osobnostem, kterm ho pan Carson pedstavoval pod
titulem slavnho uence, naeho slavnho hosta a tak dle; jak
se zdlo, pevzal tu pan Carson roli Holzovu, nebo nehnul se od
Prokopa na krok. m dl, tm se Prokop nudil zoufaleji; vtlail se
u docela do kouta a karedil na cel svt. Te mluv princezna s
njakmi arcihodnosti, jeden z nich je dokonce admirl a druh
velik zahranin zve; princezna se kvapn podv stranou, kde se
kabon Prokop, ale v tu chvli k n pistupuje pretendent jistho
zruenho trnu a odvd ji na opanou stranu. Nu, j pjdu
dom, bru Prokop a rozhoduje se v hloubi sv ern due, e do
t dn udl nov pokus o tk. V tom okamiku stoj ped nm
princezna a podv mu ruku. Jsem rda, e jste zdrv.
Prokopa zradila vekera dobr vchova oncle Charlesa. Udlal
masvn pohyb rameny (mnn jako poklona) a ekl medvdm
hlasem. Myslel jsem, e mne ani nevidte. Pan Carson zmizel, jako
by se propadl.
Princezna je ohromn vystiena, co uvd Prokopa ve zmatek;
nev, kam se m dvat, ale vid jej tuh snd maso s poprakem
pudru a ct pronikavou vni.
126

Slyela jsem, e zase pracujete, mluv princezna. Co zrovna

dlte?
Nu, to a ono, plave Prokop, vtinou nic valnho. Hola, te
je tu pleitost napravit onu surovost nu, tehdy ten insult s tou
rukou; ale co u vech vudy lze ci zvlt pvtivho? Kdybyste
chtla, mru, udlal bych njak pokus s vam pudrem.
Jak pokus?
Taskavinu. Mte toho na sob e by se tm dal vyplit
kann.
Princezna se zasmla. J nevdla, e pudr je taskavina!
Vecko je taskavina kdy se to vezme podn do ruky. Vy
sama
Co?
Nic. Ztajen vbuch. Vy jste stran brizantn.
Kdy mne nkdo vezme podn do ruky, zasmla se
princezna, a nhle zvnla. Zl, bezcitn, vztekl, chtiv a pyn,
e ano?
Dvtko, kter se chce nechat sthnout z ke pro starou
bbu
Princezna se zaplila. Kdo vm to ekl?
Mon oncle Charles, pleskl Prokop.
Princezna ztuhla a byla najednou sto mil daleko. Ah, kne
Rohn, opravila ho sue. Kne Rohn mnoho mluv. T mne, e
jste all right. Mal kvnut hlavy, a Wille plovala slem po boku
kavalra v uniform nechvajc Prokopa zuit v kout.
Nicmn rno nato donesl pan Paul Prokopovi cosi jako svtost,
a e pr to pinesla princeznina komorn.
Byla to krabika pronikav vonnho nahndlho pudru.

127

XXIX.
Prokopa drdila a znepokojovala ta siln ensk vn, kdy
pracoval sklonn nad krabikou pudru; bylo mu, jako by sama
princezna byla v laboratoi a nahbala se nad jeho ramenem.
Ve sv mldeneck nevdomosti dve netuil, e pudr je vlastn
jen krobov prek; povaoval jej patrn za zemitou barvu. Nue,
krob je vborn vc dejme tomu na flegmatizovn pli
ofenzvnch taskavin, protoe je sm o sob neten a tup; tm
he, m-li se sm stt taskavinou. Nyn si s nm naprosto nevdl
rady; drtil si elo v dlanch, hrozn pronsledovn pronikavou vn
princezninou, a neopoutl laborato ani v noci.
Ti, kdo ho mli rdi, pestali za nm chodit, nebo schovval ped
nimi svou prci a netrpliv si na n vyjdl pod mysle na
zloeen pudr. U vech vudy, co jet zkusit? Po pti dnech mu
zaalo svtat; horen studoval aromatick nitroaminy, nae se
pustil do syntetick praky, jakou jakiv nedlal. A pak jedn noci
to leelo ped nm, nezmnn ve vzhledu a pronikav vonc:
hndav prek, z nho de zral ensk ple.
Nathl se na kavalci zmoen navou. Zdlo se mu, e vid plakt
s npisem Powderit, nejlep taskav poudre na ple, a na
plakt je vymalovna princezna a vyplazuje na nj jazyk. Chce se
odvrtit, ale z plaktu se vysunou dv nah snd pae a
medzovit ho thnou k sob. Tu vythl z kapsy kivk a pezl je
jako salm. Pak se zdsil, e se dopustil vrady, a prchal ulic, ve
kter ped lty bydlel. Stlo tam hrc auto, i skoil do nho kie
jete rychle. Auto se rozjelo, a tu teprve shledal, e u volantu sed
princezna a m na hlav koenou pilbici, v n ji dosud nevidl. V
ohybu cesty nkdo se vrh ped auto, patrn aby zastavilo; nelidsk
ev, kolo se pehouplo pes cosi mkkho, a Prokop se probudil.
Nahmatal, e m horeku, i vstal a hledal v laboratoi nco
livho. Nenael nic ne absolutn alkohol; pihnul si podn,
splil si sta i poerk a el znovu lehnout s motajc se hlavou.

128

Zdly se mu jet njak vzorce, kvtiny, Ani a zmaten jzda

vlakem; pak se ve rozplynulo v hlubokm spnku.
Rno si sehnal povolen podniknout na stelnici pokusnou
explozi, z eho ml Carson nezzenou radost. Prokop si zakzal
ast jakhokoliv laboranta a sm dohlel, aby pokusn chodba
byla vydlabna v pskovm kameni co nejdle od zmku, v t sti
stelnice, kde ani nebylo elektrick veden, take bylo nutno piloit
obyejn doutnk. Kdy bylo ve pipraveno, vzkzal princezn, e
pesn ve tyi hodiny vylet do povt jej krabika pudru. Osobn
pak doporuil Carsonovi, aby vyklidil nejbli barky a naprosto
zamezil komukoliv pstup v okruhu jednoho kilometru; dle si
vydal, aby pro tentokrt byl na estn slovo zbaven Holze. Pan
Carson sice mnil, e je to pli hluku pro omeletu, ale celkem
vyhovl Prokopovi ve vem.
Ped tvrtou hodinou nesl Prokop vlastnorun krabiku pudru k
vbun tole, ichl naposledy s jistou lanost k princeznin vni a
ponoil krabiku do jmy; tam ji pak podloil rtuovou kapsl a
navzal Bickfordovu ru vymenou na pt minut; nae se
uvelebil vedle a ekal s hodinkami v ruce, a budou za pt minut
tyi.
Ahaha, te j uke, te uke t zpupn sleince, co dovede.
Nu, tohle bude jednou exploze jak se pat, nco jinho ne pokusn
bouchaky tam na Bl hoe, kde se musel ke vemu schovvat ped
strnkem; bude to vbuch slavn a svobodn, ohniv sloup a k
nebi, ndhern sla, velik udeen hromu; roztpnou se nebesa
moc ohovou, a jiskra vyksnut rukou lovka
Za pt minut tyi. Prokop rychle zaplil ru a upaloval odtud
s hodinkami v ruce, slab pokulhvaje. Za ti minuty; hrome, te
rychleji. Za dv minuty. A tu zahldl napravo princeznu
provzenou panem Carsonem, jak m k vbun jm. Strnul na
okamik hrzou a zaval na n vstrahu; pan Carson se zarazil, ale
princezna ani se neohlejc la dl; Carson klusal za n, patrn ji
pemlouvaje, aby se vrtila. Pemhaje prudkou bolest v noze til se
Prokop za nimi. Lehnte, ryel, u vech ert lehnte! Jeho
129

obliej byl tak hrozn a zbsil, e pan Carson zbledl, udlal dva
velik skoky a poloil se do hlubokho pkopu. Princezna la
pod; nebyla u dle od vbun jmy ne dv st krok. Prokop
pratil hodinkami o zem a pdil za n. Lehnout, zaval a chytil ji
za rameno. Princezna se prudce obrtila a mila ho uaslm
pohledem, co si to jako dovoluje; a tu ji Prokop obma pstmi srazil
na zem a padl na ni celou svou thou.
Tuh, tenk tlo se zoufale pod nm zazmtalo. Hade, sykl
Prokop, a tce dchaje tiskl princeznu v silou hrudnku k zemi.
Tlo pod nm se vzepjalo obloukem a smklo sebou stranou; avak
kupodivu, ze sevench st princezninch se nevydral ani hlsek,
jen krtce, rychle dchala v horenm zpasu. Prokop vtiskl koleno
mezi jej kolena, aby se mu nevysmekla, a zacpval j dlanmi ui,
mysle bleskov na to, e by j exploz mohly prasknout bubnky.
Ostr nehty se mu zaryly do je a v tvi poctil vztekl hryznut
ty lasich pik. Bestie, supl Prokop a hledl setst
zakousnut zve; avak nepovolila, jako pist, a z hrdla se j
vydral vrkav zvuk; jej tlo se vlniv vzpnalo a pevracelo se jako
v kei. Znm pronikav vn ommila Prokopa; srdce se v nm
splaen rozbouchalo, a v tom chtl vyskoit, nemysle u na explozi,
je mus vylett v nejbli vtein. Tu vak ctil, e jektajc kolena
obemkla a svraj jeho nohu a dv pae mu keovit opnaj hlavu i
ji; a na tvi poctil vlhk, paliv, tesouc se dotyk st a jazyka.
Zapl hrzou a hledal svmi rty sta princeznina. Vtom teskla
straliv exploze, sloup hlny a kamen se vyryl ze zem, nco
prudce udeilo Prokopa do temene, ale ani o tom nevdl; nebo v
tom okamiku se zaryl do horouc vlhy bezdechch st a lbal rty,
jazyk, zuby, sta oteven a vrkajc; prun tlo pod nm rzem
ochablo a chvlo se dlouhmi vlnami. Zahldl nebo se mu jen zdlo,
e pan Carson vstal a vykoukl, ale horempdem se zase poloil na
zem. Tesouc se prsty imraj Prokopovu ji nesnesitelnou a divou
rozko; chraptiv sta celuj jeho tve a oi drobnmi,
rozechvnmi polibky, zatmco Prokop se zniv vpj do tlukouc
palivosti vonnho hrdla. Drah, drah, lecht a pl ho v ue
130

hork, vlhk epot, jemn prsty se mu zarvaj do vlas, plih tlo

se napn a dlouze k nmu pilne celou dlkou; a Prokop se pisl k
prtcm rtm nekonenm stnajcm polibkem.
Sss! Odstren loktem Prokop vyskoil a mnul si elo jako opil.
Princezna usedla a rovnala si vlasy. Podejte mi ruku, kzala sue,
kvapn se rozhldla a pitiskla honem jeho podanou ruku k
planouc lci; nhle ji prudce odstrila, zvedla se, ztuhla a irokma
oima se dvala nkam do przdna. Prokopovi bylo z n a zko,
chtl se k n vrhnout; trhla nervzn ramenem, jako by nco
shazovala; vidl, e se stran hrye do rt. Teprve te si vzpomnl
na Carsona; nael ho opodl, jak le na zdech ale ne u v pkop
a vesele mrk k modrmu nebi. U je po tom? spustil lee a
zatoil palci na bie mlnek. J se toti hrozn bojm takovch
vc. Mm u vstt? Vyskoil a otepal se jako pes. Bjen
exploze, povdal naden, a jen tak jakoby nic mrkl po princezn.
Princezna se obrtila; byla olivov bled, ale kompaktn a
zvldnut. To bylo vecko? ptala se ledabyle.
Mj ty kriste, repetil Carson, jako by toho nebylo dost!
Propna, jedin krabika pudru! love, vy jste arodj zapsan
blu, krl pekel i kdo. Co? Bae. Krl hmoty. Princezno, ejhle
krl, hodil s patrnou narkou, a u zas uhnl dle: Geniln, e?
Jedinen lovk. My jsme jen hadri, na mou est. Jak jste tomu
dal jmno?
Ommenmu Prokopovi se vracela rozvaha. A to princezna
pokt, ekl, rd, e se na tolik vzmohl. Je to jej.
Princezna se zachvla. Nazvete to teba Vicit, sykla oste.
Co? chytil se toho pan Carson. Aha, Vicit. Znamen ,zvtzil,
e? Princezno, vy jste geniln! Vicit! Ohromn, haha! Hur!
Ne Prokopovi se mihla hlavou etymologie jin a straliv.
Vitium. Le vice. Neest. Pohldl s hrzou na princeznu; ale na jej
upjat tvi nebylo lze sti dn odpovdi.

131

XXX.
Pan Carson bel naped k mstu vbuchu. Princezna patrn
schvln se opozdila; Prokop myslel, e mu chce nco ci, ale ona
jen ukzala prstem na tvi: pozor, tady Prokop si rychle shl na
tv; nael tam krvav stopy jejho kousnut, i zvedl hrst hlny a
rozmazal si ji po lci, jako by ho pi vbuchu zashla hrouda.
Vbun jma byla vyryta jako krter v prmru asi pti metr;
bylo tko odhadnouti brizanci, ale Carson pil vkon na
ptinsobek oxiliquitu. Krsn lteka, mnil, ale pro praktick uit
trochu moc siln. Vbec pan Carson obstarval cel hovor hrav
klouzaje pes povliv trhliny konverzace; a kdy se na cest
zptky s ponkud okatou horlivost porouel, e pr mus jet to a
ono, padla na Prokopa ukrutn tha: o em mm nyn mluvit? Bhv
pro se mu zdlo, e se ani slovem nesm dotknout on div a temn
udlosti, kdy nastala exploze a nebesa se roztpla moc
ohovou; kvasil v nm hok a nechutn pocit, e by ho princezna
mraziv odbyla jako lokaje, se kterm se kterm Zatnal pst
oklivost a pevykoval cosi naprosto vedlejho, nejsp o konch;
slova mu vzla v krku, a princezna zejm zrychlovala krok, aby u
co nejdve byla v zmku. Prokop siln kulhal, ale nedval to znt. V
parku se chtl porouet, avak princezna zaboila na postrann
cestu. Nsledoval ji vhav; tu se k nmu pimkla ramenem, zvrtila
hlavu nazad a nastavila zniv rty.
Princeznin nsk ratlk Toy zavtil odnkud svou velitelku a
pit radost letl k n pes zhony a kovm. A tu je, haha! ale co to?
Ratlk ustrnul: ten Velk Nevldn j cloum, jsou do sebe
zakousnuti, potcej se v nmm a zuivm zpase; oho, Pan to
projela, ruce j klesly a le stnajc v loktech Velkho; te ji zadv.
A Toy zaal vti pomoc! pomoc! ve svm psm nebo nskm
jazyce.
Princezna se vyrvala z nru Prokopova. I ten pes, i ten pes,
zasmla se nervzn. Pojme! Prokopovi se motala hlava, byl
st s to udlat nkolik krok. Princezna se do nho zavsila

132

(len! co kdyby nkdo ), vlee jej, ale nohy j vznou; zarv

prsty do jeho pae, m chu drsat i co, syk, vrat obo, v och
se j to temn propad; a nhle s chraptivm vzlyknutm let
Prokopovi na krk, a zavrvoral, a hled jeho sta. Prokop ji drt
paemi i zuby; pedlouh bezdech seven, a tlo napjat jako luk
plihne, hrout se, pokles mkce a bezvldn; se zavenma oima
le princezna na jeho prsou a blbol slabiky sladk a beze smyslu,
nechv si plenit tve i hrdlo prudkmi polibky a vrac je opile a
jakoby ani nevdouc o sob: do vlas, na ucho, na ramena,
ommen, poddajn, omdlvajc, bez konce nn, pokorn jako
onuka a snad, boe, snad v tuto vteinu astn njakm
nevslovnm a bezbrannm tstm; boe, jak smv, jak
rozechvn a peslin smv na tie srkajcch rtech.
Otevela, vytetila oi a prudce se vyvinula z jeho rukou. Stli na
dva kroky od hlavn aleje. Pejela si obliej dlanmi jako ten, kdo
procit ze sna; odstoupila vratce a opela se elem o pe dubov.
Sotva ji Prokop pustil z tlap, rozpilo se mu srdce ohavnmi,
poniujcmi pochybnostmi: jsem, kriste, jsem pro ni sluha, na
kterm se patrn jen tak rozncuje ve v v nepetn chvli,
kdy kdy ji pemohla jej samota i co; nyn mne odkopne jako psa,
aby jindy zas nkdo jin Pistoupil k n a neurvale j poloil
tlapu na rameno. Obrtila se krotce s plachm, tm bzlivm a
ponenm smvem. Ne ne, zaeptala spnajc ruce, prosm, ji
ne
Prokopovi pukalo srdce nhlou pemrou nnosti. Kdy,
bruel, kdy vs zas uvidm?
Ztra, ztra, eptala zkostn a couvala k zmku. Musme jt.
Tady nelze
Ztra, kde? nalhal Prokop.
A ztra, opakovala nervzn, zimav se choulila do sebe a
spchala beze slova. Ped zmkem mu podala ruku: Sbohem.
Jejich prsty se paliv spletly; nevda o tom thl ji k sob.
Nesm, te nesm, zasykla a oehla ho plamennm pohledem.

133

Jinak vt kody pokusn vbuch Vicitu nezpsobil. Shodilo to

jen nkolik komn na blzkch barcch a vyrazily se tlakem
vzduchu njak okenn tabulky. Tak velk vitre v pokoji knete
Hagena pukly; v tu chvli se chrom pn namhav vztyil a stoje,
jako vojk, oekval dal katastrofu.
Spolenost v panskm kdle sedla po veei u ern kvy, kdy
veel Prokop rovnou hledaje oima princeznu; nemohl u snst
eav muka pochybnost. Princezna zbledla; ale oviln strek
Rohn se hned Prokopa ujal a gratuloval mu k skvlmu vkonu a
kdesi cosi. Dokonce nadut Suwalski se vyptval se zjmem, je-li to
pravda, e pn me kadou vc obrtit v taskavinu. Dejme tomu
takov cukr, opakoval pod, a asl, kdy Prokop zabruel, e
cukrem se stlelo u dvno za Velik vlky. Po jistou dobu byl
Prokop vbec stedem zjmu; ale koktal, odbval vechny otzky a
za ivho boha nerozuml povzbuzujcm pohledm princezninm;
jen je chytal svma krvavma oima s dsnou pozornost. Princezna
byla jako na trn.
Nu, pak se hovor stoil jinam, a Prokopovi se zdlo, e si ho
nikdo nevm; ti lid si rozumli tak dobe, mluvili velice lehce, v
narkch a s ohromnm zjmem o vcech, kterm on vbec
nerozuml nebo na kterch zhola nic nevidl. I princezna cel oila;
tak vid, m tisckrt vc spolenho s tmi panky ne s tebou.
Mrail se, nevdl co s rukama, zavailo to v nm slepm vztekem;
tu postavil ku s kvou tak prudce, e se rozttila.
Princezna upela na nho hrozn oi; ale armantn oncle Charles
zachrnil situaci tm, e zaal povdat o lodnm kapitnovi, kter
rozmakal v prstech pivn lhev. Jaksi tlust cousin tvrdil, e by to
dovedl tak. Tu tedy dali pinst przdn pivn lhve, a jeden po
druhm za hlunho hal zkouel, rozdrt-li nkterou z nich. Byly to
tk lhve z ernho skla: nepraskla dn.
Te vy, kzala princezna s rychlm pohledem na Prokopa.
To nesvedu, bruel Prokop, ale princezna pokubla obom tak
tak velitelsky Prokop vstal a popadl lhev kolem hrdla; stl
nehnut, nekroutil se silm jako ti ostatn, jen svalstvo v oblieji mu
134

k prasknut nabhalo; vypadal jako pralovk, kter se chyst

nkoho zabt krtkm kyjem: nasupen, s sty nmahou zkivenmi
a tv jakoby peseknutou hrubmi svaly, s plec ikmo schlenou,
jako by chtl zamvat lahv v gorilm toku, upel krv zalit oi na
princeznu. Nastalo ticho. Princezna se zvedla s oima zrovna
vzepenma do jeho; rty se j sthly nad zaatmi zuby, v olivov
lci j vystoupily lait provazce, svratila obo a prudce
oddychovala jakoby dsnou tlesnou nmahou. Tak stli proti sob
s oima do sebe zakleslma a svratnou tv, jako dva zuiv
zpasnci; konvulsivn zchvvy probhaly soubn jejich tly od
pat a k ji. Nikdo ani nedchal; bylo slyet jen spav chroptn
dvou lid. Tu nco chrustlo, tesklo sklo a spodek lhve inkl v
stepech na podlahu.
Prvn se vzpamatoval mon oncle Charles; udlal zmaten krok
vpravo a vlevo, ale pak se vrhl k princezn. Minko, ale Minko,
zaeptal chvatn a spustil ji, udchanou a tm klesajc, do
lenoky; klekl ped n a v silou rozvral jej keovit zaat pst;
mla dlan pln krve, jak si zaryla nehty do masa. Vemte mu tu
lhev z ruky, kzal honem le bon prince a pil princezn prst za
prstem.
Princ Suwalski se vzpamatoval. Bravo, zaval a zaal hlun
tleskat; ale tu ji von Graun popadl Prokopovu pravici, je dosud
drtila chrastc stepy, a zrovna vylamoval jeho ke seven prsty.
Vodu, kikl, a tlust cousin, zmaten nco hledaje, popadl jakousi
deku, polil ji vodou a hodil Prokopovi na hlavu.
Ahahah, vydralo se z Prokopa levou; ke povolila, ale v
hlav mu jet vil mrtvin nval krve; a nohy se mu tak tsly
slabost, e se jen svezl na idli.
Oncle Charles masroval na kolen zkivl, zpocen a tesouc se
prsty princezniny. To jsou nebezpen hry, bruel, zatmco
princezna, pln vyerpna, st popadala dechu; ale na rtech se j
chvl uchvcen, blouzniv vtzn smv.
Vy jste mu pomhala, vyhrkl tlust cousin, to je to.

135

Princezna vstala sotva vlekouc nohy. Pnov prominou, dla

chab, pohldla plnma, zivma oima na Prokopa, a se zhrozil,
e si toho kdekdo vimne, a odela podprna strkem Rohnem.
Nu, pak bylo nutno oslavit njak Prokopv vkon; koneckonc
byli to dobromysln mldenci, kte se jen hrozn rdi chvstali
svmi hrdinskmi kousky. Prokop u nich ohromn stoupl v cen
tm, e rozmakal lhev a dovedl pak vypt neuviteln mnostv
vna a koalek, ani spadl pod stl. Ve ti hodiny rno jej princ
Suwalski slavnostn lbal a tlust cousin tm se slzami v och mu
nabzel tykn; pak skkali pes idle a dlali stran rmus. Prokop
se usmval a ml hlavu jako v oblacch; ale kdy ho chtli dovst k
jedin balttinsk holce, vytrhl se jim a prohlsil, e jsou opil hovada
a on e jde spat.
Avak msto aby tak zcela rozumn uinil, pustil se do ernho
parku a dlouho, nesmrn dlouho mil oima temnou frontu zmku
hledaje jaksi okno. Pan Holz dmal patnct krok dle, open o
strom.

XXXI.
Den nato prelo. Prokop bhal po parku vztekaje se, e takhle
princeznu asi vbec neuvid. Avak vybhla prostovlas do det a
utkala k nmu. Jen na pt minut, jen na pt minut, eptala
udchan a nastavila mu rty k polben. Tu vak zahldla pana
Holze. Kdo je ten lovk?
Prokop se kvapn ohldl. Kdo? Byl u tak zvykl na svj stn,
e si ani neuvdomoval jeho stlou blzkost. To je jen mj hlda,
vte?
Princezna jen obrtila na Holze velitelsk oi; pan Holz ihned
zastril lulku a uklidil se o kus dl. Poj, eptala princezna a
vlekla Prokopa k altnu. Te tam sed a netroufaj si polbit se;
nebo pan Holz mokne nkde pobl altnu. Ruku, ke potichu
princezna a provj svmi horenmi prsty uzlovit, rozmlcen

136

pahly Prokopovy. Mil, mil, lichot se, ale hned psn spout:
Nesm se tak na mne dvat ped lidmi. J pak nevm, co dlm.
Pokej, pokej, jednou ti skom kolem krku a bude ostuda, oh
boe! Princezna zrovna ustrnula. li jste vera k holkm? pt se
najednou. Nesm, te jsi mj. Mil, mil, pro mne je to tak tk
Pro nemluv? Jdu ti ci, abys byl opatrn. Mon oncle Charles u
sld Vera jsi byl skvl! Mluvil z n pekotn neklid. Hldaj t
pod? Vude? I v laboratoi? Ah, cest bte! Kdy jsi vera rozbil
ten lek, byla bych t la polbit. Tak skvostn jsi se vztekal.
Pamatuje se, jak jsi se tenkrt v noci utrhl z etzu? Tehdy jsem la
za tebou jako slep, jako slep
Princezno, peruil ji Prokop chraptiv, nco mn muste ci.
Bu je to vecko rozmar vzneen dmy, nebo
Princezna pustila jeho ruku. Nebo co?
Prokop k n stoil zoufal oi. Bu si se mnou jenom hrajete
Nebo? prothla se zejmou rozko trznit ho.
Nebo mne do jist mry
milujete, ne? Posly, ekla, zaloila ruce za hlavou a dvala se
na nho zenma oima, kdy se mi v jednu chvli zdlo, e e
jsem se do tebe zamilovala, v? opravdu zamilovala, na smrt, jako
blzen, tedy tenkrt jsem se pokusila zmait t. Pitom luskla
jazykem jako tehdy na Premiera. Nikdy bych ti nemohla odpustit,
kdybych se do tebe zamilovala.
Lete, kikl Prokop rozlcen, te lete! Nesnesl bych nesnesl
bych pomylen, e je to jenom flirt. Nejste tak zkaen! Nen to
pravda!
Kdy to tedy v, ekla princezna tie a vn, propak se mne
pt?
Chci to slyet, drtil Prokop, chci, abys to ekla pmo mn
ekla, co ti jsem. To, to chci slyet!
Princezna zavrtla hlavou.
Musm to vdt, zaskpal Prokop, jinak jinak
Princezna se mdle usmla a vloila svou ruku na jeho ps. Ne,
prosm t, nechtj, nechtj, abych ti to ekla.
137

Pro?
Pak bys ml nade mnou pli moci, dla tichounce, a Prokop
se zachvl radost.
Pana Holze venku pepadl zken kael, a zdli mihla se mezi
kei silueta strka Rohna. Vid, u hled, zaeptala princezna.
Veer k nm nesm. Ztichli tisknouce si ruce; jenom d elestil
na stee altnu a prochvval je rosnm chladem. Mil, mil,
eptala princezna a piblila se lkem k Prokopovi. Jak ty jsi?
Nosat, zlostn, cel zjeen kaj, e jsi velk uenec. Pro nejsi
kne?
Prokop sebou trhl.
Otela se lc o jeho rameno. U se zas zlob. A mn, mn jsi ekl
bestie a jet hor vci. Vid, ty mi to neoslad, to, co dlm a
budu dlat Mil, skonila nehlasn a vzthla ruku k jeho tvi.
Sklonil se k jejm rtm; chutnaly kajcnm steskem.
V umn det se blily kroky pana Holze.
Nemono, nemono! po cel den se Prokop trudil a pehoval,
kde by ji zahldl. Veer k nm nesm. Nu ovem, nejsi z jej
spolenosti; je j volnji mezi urozenmi klacky. Bylo to prapodivn:
v hloubi srdce se Prokop ujioval, e ji vlastn nem rd, ale rlil
zbsile, umuen, pln vzteku a pokoen. Veer se potloukal v deti
po parku a myslel na to, e te sed princezna u veee, e z, e je
tam veselo a volno; pipadal si jako praiv pes vykopnut do det.
Nejstranj trapa ivota je pohana.
A te tomu udlm konec, rozhodl se; bel dom, hodil na sebe
ern aty a vpadl do kurny jako vera. Princezna sedla jako
nesv; sotva zahldla Prokopa, zabouchalo to v n a rty j zvlnly
astnm smvem. Ostatn mlde ho vtala s kamardskm hal,
jen oncle Charles byl o nuanci pli zdvoil. Princezniny oi
varovaly: mj se na pozoru! Nemluvila skorem, zaraen jaksi a
nehybn; a pece nala pleitost, aby vtiskla Prokopovi do ruky
zmuchlan lstek. Mil, mil, bylo tam namrno tukou
velikm psmem, co jsi to uinil? Odejdi. Zmakal lstek. Ne,
princezno, zstanu tady; dl mi tuze dobe pozorovat vae
138

dvrn svazky s tmi navonnmi idioty. Za tu rlivou paliatost

ho princezna odmnila zivm pohledem; zaala si tropit aky ze
Suwalskho, Grauna, vech svch kavalr, byla zlomysln, krut,
impertinentn a vysmvala se jim bez milosti; chvlemi chvatn
pohldla na Prokopa, r-li bt spokojen s touto hekatombou
galn, kter mu kladla k nohoum. Milostpn nebyl spokojen;
chmuil se a dal oima o pt minut dvrn rozmluvy. Tu tedy
vstala a vedla ho k njakmu obrazu. Mj rozum, mj pece
rozum, zaeptala horen, stoupla na piky a polbila ho vlaze na
ono jist msto na tvi. Prokop ztuhl leknutm nad touto pernou
ztetnost; ale nikdo to nevidl, dokonce ani oncle Rohn, kter
jinak ve pozoroval rozumnma, smutnma oima.
Nic vc, nic vc se nestalo toho dne. A pece se Prokop zmtal na
svm lku kousaje do poduek; a v druhm kdle zmku nespal
nkdo po celou noc.
Rno pan Paul pinesl oste vonc dopis; neekl od koho. Drah
love, stlo tam, dnes T neuvidm; nevm, co si ponu. Jsme
hrozn npadni; prosm T, bu rozumnj ne j. (Nkolik dk
pekrtno.) Nesm chodit ped zmkem, nebo za Tebou vybhnu.
Prosm, ui nco, aby T zbavili toho protivnho hldae. Mla jsem
patnou noc; vypadm hrozn, nechci, abys mne dnes vidl.
Necho k nm, mon oncle Charles u dl narky; kiela jsem na
nho a nemluvm s nm; mne roziluje, e m tak nesnesiteln
pravdu. Mil, pora mi: Te prv jsem vyhnala svou komornou,
donesli mi, e m pomr se tolbou a chod k nmu. Nesnesu to;
byla bych ji tloukla do tve, kdy se mi piznala. Byla krsn a
plakala, a j jsem se psla na tom, jak j tekou slzy; pedstav si, nikdy
jsem tak zblzka nevidla, jak se dl slza, vyhrkne, kane rychle,
zastav se a pak ji dohon druh. J plakat neumm; kdy jsem byla
mal, kiela jsem, a jsem zmodrala, ale slzy mi netekly. Vyhnala
jsem ji na hodinu; nenvidla jsem ji, mrazilo mne, kdy stla pede
mnou. M pravdu, jsem zl a pukm vztekem; ale pro ona sm
vechno? Drah, prosm t, pimluv se za ni; povolm ji zpt a
udlm s n, co bude chtt, jen kdy budu vidt, e dovede takov
139

vci enm odpoutt. Vid, jsem zl a ke vemu jet zvistiv.

Nevm si rady steskem; chtla bych T vidt, ale te nemohu.
Nesm mi pst. Lbm T.
Kdy toto etl, bouil v druhm kdle zmku klavr divokmi
slapy tn; a Prokop psal: Nemilujete mne, to vidm; vymlte si
nesmysln pekky, nechcete se kompromitovat, omrzelo Vs
trznit lovka, kter se Vm nevnucoval. Rozuml jsem tomu jinak;
stydm se za to a chpu, e chcete uiniti konec. Nepijdete-li
odpoledne do japonskho altnu, dovtpm se toho dokonale a
uinm ve, abych Vs dle neobtoval.
Prokop si oddychl; nebyl zvykl pst milostn dopisy, a toto se
mu zdlo bti napsno dkladn a dosti srden. Pan Paul to bel
odevzdat; klavr v druhm kdle uryl, a bylo ticho.
Zatm se Prokop rozbhl za Carsonem; potkal ho u sklad a el
rovnou do toho: aby ho na estn slovo nechal chodit bez Holze, a e
je ochoten sloit jakoukoliv psahu, e a do dalho ohlen odtud
neutee. Pan Carson se vznamn klebil: ale ano, pro ne? bude
chodit voln jako ptk, haha, kam chce a kdy chce, udl-li toti
jednu malikost: vyd-li Krakatit. Prokop se rozzuil: Dal jsem vm
Vicit, co jet chcete? love, ekl jsem vm, e Krakatit
nedostanete, ani kdybyste mi hlavu uzli!
Pan Carson kril rameny a litoval, e v takovm ppad se ned
nic dlat; nebo kdo m pod kloboukem Krakatit, je osobnost
veejn nebezpen, stranj ne stonsobn vrah a krtce klasick
ppad pro zajiovac vazbu. Zbavte se Krakatitu, a je to, mnil.
Bude vm to stt za to. Jinak jinak se bude pemlet o tom,
dopravit vs nkam jinam.
Prokop, kter chtl uu spustit vlen kik, se zarazil;
zamumlal, e si to jet rozmysl, a bel dom. Snad je tam
odpov, til se; ale nebylo tam nic.
Odpoledne zahjil Prokop sv velik ekn v japonskm altnu.
A do ty hodin v nm bobtnala nedokav, udchan nadje: te,
te u mus kadm okamikem pijt, princeznika. Ve tyi u
nevydrel sedt; pobhal po altnu jako jagur v kleci, chystal se, e
140

j obejme kolena, tsl se nadenm a strachem. Pan Holz diskrtn

ustoupil do hout. K pt hodin poal naeho pna pemhat
ohavn tlak zklamn; tu vak jej napadlo: snad pijde a za era; to
se rozum, e za era! Usmval se a eptal nn slova. Za zmkem
zapad slunce v podzimnm zlat; prodl stromy se rsuj oste a
nepohnut, je slyet i elestn brouka ve spadanm list; a neli se
nad, mkne jasn hodina zlatovm soumrakem. Na zelen obloze
zajisk veernice; to klekn ve vesmru. Zem se ztemuje pod
bledmi nebesy, netopr kivolace zaklikuje, nkde za parkem
cinkaj potemnl zvonky stda; to krvy se vracej vonce teplm
mlkem. V zmku jedno dv okna prosko svtlem. Jak, ji je ero?
Nebesk hvzdy, mlo-li se na vs nahledl asnouc chlapec na
mezi matedoukov, mlo-li se k vm obracel mu, mlo-li trpl a
ekal, a zda nkdy nevzlykl pod svm kem?
Pan Holz vystoupil ze tmy. Meme jt?
Ne.
Dopt, a do dna dopt sv ponen; nebo, hle, je jisto, e
nepijde. Stani se; ale nyn je nutno dopt hokost, na jejm dn je
jistota; orat se bolest; navalit, navrit utrpen a hanbu, aby ses
svjel jako erv a zpitoml mukou. Chvl jsi se ped tstm; oddej se
bolesti, nebo ona je narkotikum trpcho. Je noc, ji noc; a ona
nepichz.
Stran radost prolehla srdcem Prokopovm: Ona v, e tu
ekm (nebo mus to vdt); vykrade se v noci, a ve bude spt, a
polet ke mn s nru otevenou a sty plnmi mzy polibk;
semknem se nmi a nepromluvme, pijce si ze rt nevslovn
doznn. A ona pijde, bled i potm, chvjc se mrazivou hrzou
radosti, a pod mi sv hok rty; a ona vystoup z ernoern noci
Na zmku zhasnaj.
Pan Holz tr pmo ped altnem s rukama v kapsch. Jeho
unaven obrys prav u by toho mohlo bt dost. Ale ten, kter v
altnu se zbsilm, nenvistnm smchem udupv posledn
jiskiku nadje, protahuje as o zoufal minuty; nebo posledn
minuta ekn bude znamenat Konec Vemu.
141

V dalekm msteku bije plnoc. Tedy konec vemu.

ernm parkem uhn Prokop dom, bhv pro te m tak
naspch. B schlen, a pt krok za nm zv a klue pan Holz.

XXXII.
Konec vemu: byla to skoro leva, nebo alespo nco jistho a
bez pochyb; a Prokop se do toho zahryzl s buldo houevnatost.
Dobr, je konec, nen se ji tedy eho bt. Nepila schvln; sta,
tenhle polek sta; je tedy konec. Sedl v lenoce neschopen vstt,
znovu a znovu se opjeje svm ponenm. Odkopnut sluha.
Nestoudn, nadut, bez citu. Jist mne dvala k lepmu svm
galnm. Nue, dohrno; tm lpe.
Pi kadm kroku na chodb zvedl Prokop hlavu v nepiznanm
a horenm oekvn: snad nesou dopis Ne, nic. Ani za to j
nestojm, aby se omluvila. Je konec.
Pan Paul se desetkrt piour s ustaranou otzkou v bledch
och: Porou pn nco? Ne, Paule, docela nic. Pokat, nemte pro
mne njak dopis? Pan Paul vrt hlavou. Dobe, mete jt.
Ledov hrot kamen v Prokopovch prsou. Tahle przdnota, to je
konec. I kdyby dvee se otevely a stla v nich ona sama, ekl bych:
konec. Mil, mil, sly ji Prokop eptati, a tu propuk v
zoufalstv: Pro jste mne tak ponila? Kdybyste byla komorn,
odpustil bych vm vai zpupnost; ale princezn se neodpout.
Slyte? Je konec, konec!
Pan Paul vrazil do dve: Porou pn nco?
Prokop se zarazil; posledn slova opravdu kiel nahlas. Ne,
Paule. Nemte pro mne njak dopis?
Pan Paul vrt hlavou.
Den houstne jako okliv pavuina, je u veer. Tu eptaj na
chodb njak hlasy, a pan Paul se pioupe v radostnm spchu:
Dopis, tady je dopis, ept vtzn, mm rozsvtit?

142

Ne. Prokop mak v prstech tenkou oblku a ich jej znmou

pronikavou vni: jako by chtl poznat ichem, co je uvnit. Ledov
hrot v jeho srdci se zaryl hloubji. Pro pe a veer? Protoe mi jen
porou: nesmte k nm pijt, a je to. Dobr, princezno, stani se;
kdy konec, tedy konec. Prokop vyskoil, nael potm istou oblku
a zalepil do n jej dopis neoteven. Paul, Paul! doneste to ihned
Jej Jasnosti.
Sotva se Paul vytratil, chtl ho zavolat zptky; ale bylo ji pozd;
a Prokop si zdrcen uvdomil, e to, co prv uinil, je bez nvratu
Konec Vemu. Tu vrhl se na postel duse v podukch cosi, co se mu
nezvldnuteln dralo z st.
Piel pan Krafft, nejspe zalarmovn Paulem, a namhal se
mkoliv utit nebo rozptlit paliv rozrytho lovka. Prokop
kzal pinst whisky, pil a nsiln se rozjail; Krafft cucal sodovku a
pisvdoval mu ke vemu, akoliv to byly vci naprosto
nesrovnateln s jeho zrzavm idealismem. Prokop klnul, rouhal se,
vlel se v surovch a nejnich vrazech; jako by mu dlalo dobe
poklet ve, poplivat a polapat a zneuctt. Vyvrhoval ze sebe cel
balvany kleteb a ohavnost; pekypoval oplzlostmi, tahal z en
zrovna vnitnosti a astoval je nejstranjmi vcmi, jak lze vbec
vyslovit. Pan Krafft pot se hrzou mlky pisvdoval rozlcenmu
gniu; ale i Prokop se vydal ze sv vehemence, umlkl, chmuil se a
pil, a toho bylo dost; pak ulehl obleen do postele hourajc se jako
lo a hledl vytetn do vc tmy.
Rno vstal rozklen a zhnusen a odsthoval se nadobro do
laboratoe. Nedlal nic, jen coural po svtnici a kopal ped sebou
myc houbu. Pak ho nco napadlo: namchal stranou a labiln
taskavinu a poslal ji na editelstv, doufaje, e z toho povstane
njak lep katastrofa. Nestalo se nic; Prokop se vrhl na kavalec a
spal nepetrit ticet est hodin.
Probudil se jako jin lovk: ledov, stzliv, ztuhl; bylo mu
jaksi na smrt jedno, co se dlo pedtm. Zaal zas pracovat tvrdojn
a metodicky na explozvnch rozpadech atom; teoreticky dochzel

143

k tak stralivm vyslenm brizancm, e mu vstvaly vlasy nad

asnost sil, mezi nimi ijeme.
Jednou uprosted potn jej stsnil letm nepokoj. Jsem asi
unaven, ekl si, a el bez klobouku trochu na vzduch. Ani o tom
nevda zamil k zmku; mechanicky vybhl po schodech a putoval
chodbou k svmu bvalmu kavalrskmu pokoji. Paul nebyl na
sv obvykl idli. Prokop veel dovnit. Ve bylo, jak to opustil; ale
ve vzduchu vla znm, siln vn princezny. Nesmysl, mnil
Prokop, njak sugesce i co; ichal jsem pli dlouho ostr zpachy
laboratoe. A pece ho to trzniv rozilovalo.
Usedl na chvli a divil se: jak u je to ve daleko. Bylo ticho,
odpoledn ticho v zmku; zdalipak se tu nco zmnilo? Slyel
tlumen kroky na chodb, snad je to Paul; i vyel ven. Byla to
princezna.
Pekvapen a skoro hrza ji vrhly ke stn; te tu stoj zsinal, oi
takhle irok, a rty se j kiv jako v bolesti, a je vidt korlov maso
jejch dsn. Co hled v hostinskm kdle? Jde asi k Suwalskmu,
napadlo Prokopa zistajasna, a nco se v nm utrhlo; udlal krok,
jako by se na ni chtl vrhnout, ale vydal jen hrdeln zaien a ubhal
ven. Byly to ruce, co se za nm vzthlo? Nesm se ohldnout! A
pry, pry odtud!
A daleko za zmkem, na horov pd stelnice, zaryl Prokop
tv do hlny a kamen. Nebo jedin jest hor ne bolest ponen:
muka nenvisti.
Deset krok stranou sedl vn a soustedn pan Holz.
Noc, kter nastala, byla dusn a tiv, neobyejn ern; chlilo
se k boui. V takov chvli jsou lid divn podrdni a nemaj se
nijak rozhodovat o svm osudu; nebo nedobr je to as.
K jedenct vyrazil Prokop ze dve laboratoe a omril idl
dmajcho pana Holze natolik, e mu unikl a zmizel v non tm.
Chvli nato padly dva vstely u zvodnho ndra. Nzko na
horizont se okliv blskalo; pak bylo tm ernji. Ale z vysok
hrze u vchodu vyletl ostr pruh sinho svtla a posunoval se
kolem ndra; zachycoval vagny, rampy, hromady uhl, a nyn
144

popadl ernou postavu, kter uhn, klikuje, pad k zemi a opt

miz ve stnu. Nyn utk mezi barky k parku; nkolik postav se
vrh za n. Reflektor se ot k zmku; opt dva poplan vstely, a
bc postava se zarv do hout.
Krtce nato zadrnelo okno lonice princezniny; princezna
vyskoila a otevela, a tu vletl dovnit zmuchlan list papru
zaten kamnkem. Na jedn stran bylo nco naprosto neiteln
nakrabno pelomenou tukou; na druh stran byly hust a
drobn psan vpoty. Princezna na sebe hzela aty, ale tu ji padl
vstel za rybnkem; podle zvuku to bylo naostro. Ztuhlmi prsty
princezna zadrhovala hky at, zatmco komorn, potetn
koza, se tsla pod peinou strachy ze stlen. Ale ne mohla
princezna vyjt, vidla oknem, jak dva vojci vlekou nkoho
ernho; burcel jako lev a hledl je setst; nebyl tedy rann.
Jen na obzoru se blsk irokmi lutmi plameny; ale ulevujc
boue se jet nespustila.
Vystzlivl Prokop se vrhl stemhlav do laboratorn prce, nebo
aspo se k tomu nutil. Ped chvl odeel od nho Carson; byl
studen popuzen a prohlsil zeteln, e podle veho bude pan
Prokop co nejdve transferovn jinam, na msto bezpenj; kdy
pr to nejde po dobrm, tedy to pjde po zlm. Nu, ve jedno; na
niem u nezle. Zkumavka praskla Prokopovi v prstech.
V pedsni odpov pan Holz s hlavou ofovanou. Prokop mu
strkal pr tisc bolestnho, nevzal je. Ach co, a dl, co chce. Bt
transferovn jinam Stani se. Zloeen zkumavky! prask jedna
po druh
V pedsni ramot, jako kdy nkdo vylet z dmoty. Zas asi
nvtva, Krafft i kdo; Prokop se ani neobrtil od kahanu, kdy
zaskply dvee. Mil, mil, zaeptalo to ode dve. Prokop
zavrvoral, zachytil se stolu a otoil se jako v snch. Princezna stla
opena o veeje, bled, s oima temn utkvlma, a tiskla pst k
prsoum, snad aby pemohla tluen srdce.
el k n chvje se na celm tle, a dotkl se prsty jejch lc a ramen,
jako by nemohl uvit, e je to ona. Poloila mu studen, tesouc se
145

prsty na sta. Tu vytrhl dvee a nahldl do pedsn. Pan Holz

zmizel.

XXXIII.
Sedla na kavalci jako ztuhl, s koleny a pod bradou, zmten
vlasy proudem vreny pes tv a ruce stoeny kolem je jako v
kei. Hroze se toho, co uinil, pil j hlavu nazad, lbal kolena,
ruce, vlasy, smkal se po zemi, drtil prosby a laskn; nevidla a
neslyela. Zdlo se mu, e se ots odporem pi kadm jeho
doteku; vlasy se mu lepily k elu potem zkosti, i bel k hydrantu a
pustil si na hlavu proud studen vody.
Potichu vyskoila a piblila se k zrcadlu. el k n po pikch
chtje ji pekvapit; ale tu vidl v zrcadle, jak m sebe samu s
vrazem tak divok, hrzn, zoufal oklivosti, e ustrnul. Zahldla
ho za sebou a vrhla se k nmu. Nejsem okliv? Nehnusm se ti? Co
jsem udlala, co jsem udlala! Pilnula lc k jeho prsoum, jako by
se chtla ukrt. Jsem hloup, vi? J vm j vm, e jsi zklamn.
Ale nesm mnou pohrdat, v? Zarvala se do nho tv jako
kajc dvtko. e, ji neutee? J udlm vechno, nau mne
vemu, co chce, v? jako bych byla tv ena. Mil, mil, nenechvej
mne te myslet; budu zas protivn, kdy budu myslet, budu jako
zkamenl; nem pont, na myslm. Ne, nenech mne te
Zaryla rozechvl prsty do jeho je; zvedl j hlavu a lbal ji mumlaje
nadenm ve mon. Zrovla nyn a zkrsnla. Nejsem
okliv? eptala mezi polibky astn a ommen. Chtla bych bt
krsn jen pro tebe. V, pro jsem pila? ekala jsem, e mne
zabije.
A kdybys ty, eptal Prokop kolbaje ji v nrui, kdybys tuila
to to, co se stalo, byla bys pila?
Princezna kvla hlavou. Jsem hrozn, vi? Co si tak o mn
mysl! Ale j t nenechm myslet. Prudce ji sevel a zvedl. Ne,
ne, prosila a brnila se mu; ale pak spovala s oima vlaze

146

tonoucma a sladkmi prsty se probrala v upin jeho tk lbi.

Mil, mil, dchala mu vlhce do tve, jak jsi mne trpil ty
posledn dny! M mne ? Slovo rd neekla. Horliv pisvdil:
A ty?
Mm. U bys to mohl vdt. V, jak jsi? Jsi nejkrsnj nosat
a eredn lovk. M krvav oi jako bernardn. To je od prce?
Snad bys nebyl tak mil, kdybys byl kne. Ach, pus u!
Vyvinula se mu a la se k zrcadlu esat. Dvala se tam zkoumav
a pak provedla ped zrcadlem hlubokou dvorskou poklonu. To je
princezna, ekla ukazujc na svj obraz, a tohle, dodala bezbarv
a obrtila prst k svm prsoum, je jen tv holka. Tak vid. Snad sis
nemyslel, e m princeznu?
Prokop sebou trhl jako udeen. Co to znamen? vyhrkl a
uhodil pst do stolu, a zainelo rozbit sklo.
To si mus vybrat, bu princeznu, nebo holku. Princeznu ty
neme mt; me ji zboovat zdlky, ale ruky j nepolb; a
nebude se ptt jejch o, m-li t rda. Princezna nesm; m za
sebou tisc let ist krve. Nev, e jsme bvali suverny? Ach, ty
nev nic; ale mus vdt aspo to, e princezna je na sklenn hoe;
tam se nedostane. Ale obyejnou enskou, tuhle ordinrn hndou
holku me mt; shni, je tv, jako njak vc. Nu, tak si vyber, co z
toho dvojho chce.
Prokopa z n zrovna mrazilo. Princeznu, vypravil tce ze sebe.
Pistoupila k nmu a vn ho polbila na tv. Jsi mj, vi? Ty
mil! Tak vid, m princeznu. Tedy pece jsi pyn na to, e to je
princezna? Vid, jak stranou vc mus princezna udlat, aby se
nkdo pr dn nadmal! Pr dn, pr tdn; princezna ani neme
dat, aby to bylo navdycky. J vm, j to vm: od prvn chvle, co
jsi mne vidl, jsi chtl princeznu; ze vzteku, z muskho velikstv
nebo pro, vi? Proto jsi mne tak nenvidl, e jsi mne chtl; a j
jsem ti nabhla. Mysl, e mne to mrz? Naopak, j jsem na to
pyn, e jsem to provedla. Je to velik kousek, e? tak se
horempdem zahodit; bt princezna, bt panna, a pijt pijt
sama
147

Prokop se dsil jejch e. Ml, prosil a vzal ji do chvjcch se

rukou. Nejsem-li vm roven rodem
Jak jsi to ekl? Roven? Copak si mysl, kdybys byl kne, e
bych k tob pila? Oh, kdybys chtl, abych s tebou jednala jako se
sob rovnm, nemohla bych bt u tebe takhle, vykikla
rozpnajc nah pae. To je ten hrozn rozdl, chpe to?
Prokopovi klesly ruce. Tohle jste nemla kat, zaskpl
couvaje.
Vrhla se mu kolem krku. Mil, mil, nenechvej mne mluvit!
Copak ti nco vytm? Pila jsem sama protoes chtl utci
nebo se dt zabt, j nevm; to by pec kad dve Mysl, e jsem
to nemla udlat? ekni! Udlala jsem patn? Vid, zaeptala
trnouc, vid, ty to tak nev!
Pokej, kikl Prokop, vyvinul se j a velkmi kroky mil pokoj;
nhl nadje ho zrovna oslovala. V ve mne? V, e nco
dovedu? Umm straliv pracovat. Nikdy jsem nemyslel na slvu;
ale kdybys chtla Pracoval bych ze vech sil! V, e Darwina
nesli k hrobu vvodov? Kdybys chtla, udlal bych udlal bych
ohromn vci. Umm pracovat Mohu zmnit povrch zem. Nech
mi deset let, a uvid, uvid
Zdlo se, e ho ani neposlouch. Kdybys byl kne, stailo by ti,
abych se na tebe podvala, abych ti ruku podala, a vdl bys, vil
bys, nemusel pochybovat Nemuselo by se ti dokazovat tak
hrozn jako j, v? Deset let! Dovedl bys mn vit deset dn?
Kdepak deset dn! Za deset minut ti bude to vecko mlo; za deset
minut se bude mrait, ty mil, a vztekat se, e princezna t u
nechce protoe to je princezna a ty nejsi kne, vi? A to dokazuj,
ty ztetn, uboh, pesvdi ho, me-li; dn tvj dkaz nen
dost velik, dn ponen dost nelidsk Bhej za nm, nabzej se,
dlej vc ne kad jin holka, j nevm co, j nevm u co! Co si
mm s tebou pot? Pistoupila k nmu a nabdla mu rty. Tak co,
bude mi vit deset let?
Popadl ji drsn vzlykaje. U je to tak, eptala a hladila mu
vlasy. Tak sebou trh na etze, vi? A pece bych nemnila
148

nemnila s tm, jak jsem byla. Mil, mil, j vm, e ty mne

opust. Zlomila se mu v rukou; zvedl ji a rozrval nsilnmi
polibky jej semknut sta.
Odpovala s oima zavenma, sotva dchajc; a Prokop,
naklonn nad n, se srdcem stsnnm zkoumal nevyzpytateln mr
t paliv, napjat tve. Vytrhla se mu jako ze sna. Co tu vechno
m v tch lahvch? Je to jedovat? Prohlela jeho regly a nstroje.
Dej mi njak jed.
Pro?
Kdyby mne odtud chtli odvzt.
Znepokojil se jej vnou lc, a aby ji podvedl, odmoval do
mal dziky plavenou kdu; ne vtom ji padla sama na
krystalinick arzenik. Neber to, kikl, ale u s tm byla v kabelce.
Tak ty me bt slavn, vydechla. Vid, na to jsem ani
nemyslela. Povd, e Darwina nesli vvodov? Kte to byli?
Nu, na tom snad nezle.
Polbila ho na tv. Ty jsi mil! Jakpak by na tom nezleelo?
Tak tedy vvoda z Argyllu a a vvoda z Devonshiru,
bruel.
Skuten! Pemlela o tom, a vratila elo. To bych nikdy
neekla, e uenci jsou tak A tys mi to ekl jen tak vedle, jdi!
Shla mu na prsa a ramena, jako by byl novou vc. A ty, ty bys
tak mohl ? Jist?
Nu, pokej na mj poheb.
Ach, kdyby to bylo hodn brzo, dla roztrit a s naivn
krutost. Ty bys byl hrozn krsn, kdybys byl slavn. V, co se mi
na tob nejvc lb?
Nevm.
J tak ne, ekla zamylen a vracela se k nmu s polibkem.
Te u to nevm. Te, kdybys byl kdo chtl a jak chtl Udlala
bezmocn pohyb rameny. To je prost provdycky, v?
Prokop asl nad touto monogamn psnost. Stla ped nm, a
po oi zahalen v modr lice, a dvala se na nho tpytivma,
mkkma oima v hodince soumraku. Oh, vzdychla nhle a
149

svezla se na kraj idle, tesou se mi nohy. Hladila a tela je s

naivn nestoudnost. Jak budu potom jezdit? Pij, mil, pij se
mi dnes ukzat. Mon oncle Charles tu dnes nen, a i kdyby Mn u
je to jedno. Vstala a polbila ho. Sbohem.
Ve dvech stanula, zavhala a vrtila se k nmu. Zab mne,
prosm t, dla s rukama svislma, zab mne!
Pithl ji dlanmi: Pro?
Abych nemusela odtud a abych u nikdy, nikdy u nemusela
sem.
Zaeptal j do ucha: Ztra?
Pohldla na nho, a sklonila trpn hlavu; bylo to pece jen
pitakn.
Vyel a dlouho po n do vlho soumraku. Nkdo se sto krok
dle zvedl se zem a istil si rukvem aty. Mleliv pan Holz.

XXXIV.
Kdy piel po veei, nevc u a cel ve stehu, st ji poznal,
jak byla krsn. Ctila jeho uasl a rliv pohled, pohled, kter ji
oblval od hlavy k pat; i zazila a oddvala se mu oima tak bez
ohledu k ostatnm, e trnul. Byl tam njak nov host, Hmon se
jmenoval, diplomat i co: lovk mongolskho typu s fialovmi
pysky a krtkmi ernmi vousy kolem. Tenhle pn tedy byl patrn
znal fyzikln chemie; Becquerel, Planck, Niels Bohr, Millikan a
takov jmna mu jen ltala od huby; znal Prokopa z literatury a
ohromn se interesoval o jeho prci. Prokop se dal strhnout,
rozpovdal se, zapomnl na okamik dvat se na princeznu; za to
utril pod stolem takov kopnut do brce, e sykl a byl by j to
mlem vrtil; ndavkem dostal planouc pohled rlivosti. V t
chvli musel zodpovdt hloupou otzku prince Suwalskho, co je
to vlastn ta energie, o kter tu pod povdaj; i popadl cukenku,
vrhl na princeznu pohled tak rozhoen, jako by j to chtl hodit na
hlavu, a vysvtloval, kdyby se podailo narz vyvinout a vybt

150

vecku energii obsaenou v tomhle, e by to vyhodilo do povt

Montblank i s Chamonix; ale to e se nepoda.
Vy to udlte, prohlsil Hmon urit a vn.
Princezna se celm tlem naklonila pes stl: Co jste to ekl?
e on to udl, opakoval pan Hmon s naprostou jistotou.
Tak vid, ekla princezna docela nahlas, a vtzn si sedla.
Prokop zrudl a netroufal si na ni pohldnout.
A kdy to udl, ptala se dychtiv, bude hrozn slavn? Jako
Darwin?
Kdy to udl, dl pan Hmon bez vhn, budou si krlov
pokldat za est nst cp jeho pohebn pokrvky. Budou-li jet
njac krlov.
Nesmysl, bruel Prokop, ale princezna zaplla nevslovnm
tstm. Za nic na svt by na ni nepohldl; brumlal cel rud a v
rozpacch drtil mezi prsty kostky cukru. Konen se odvil
zvednout oi; dvala se na nj pmo a pln, se stralivou lskou.
M? hodila mu polohlasn pes stl. Rozuml pedobe: m
mne rd? ale dlal, jako by neslyel, a zaal se honem dvat na
ubrus. Proboha, to dve l, nebo chce naschvl M? doletlo
pes stl hlasitji a nalhavji. Kvl rychle a podval se na ni oima
opilma radost. Natst v obecnm hovoru to vichni peslechli;
jenom pan Hmon ml vraz pli diskrtn a neptomn.
Hovor se stoil sem tam, a najednou pan Hmon, lovk patrn
znal veho, vykldal von Graunovi jeho rodokmen do tinctho
stolet. Princezna se do toho vmsila s nesmrnm zjmem; a tu nov
host vypotval jej pedky, jako kdy biem mrsk. Dost, zvolala
princezna, kdy doel k roku 1007, kdy prv Hagen zaloil peorsk
baront v Estonsku, kohosi tam zavradiv; nebo dle se
genealogov ovem nedostali. Ale pan Hmon pokraoval: tento
Hagen ili Agn Jednoruk byl dokzateln tatarsk kne, zajat pi
njezdu na Kamskou oblast; persk historie v o chnu Aganovi,
kter byl syn Giw-khana, krle Turkmen, Uzbek, Sart a Kirgiz,
kter byl syn Weiwue, kter byl syn Litaj-khana Dobyvatele. Tento
csa Li-Taj je dokzn v nskch pramenech jako vldce
151

Turkmenska, Dzungarska, Altaje a zpadnho Tibetu a po Kagar,

jej splil povradiv na padest tisc lid, mezi nimi nskho
vladae, ktermu dal utahovat namoen provaz kolem hlavy tak
dlouho, a praskla jako oech. O dalch pedcch Litajovch nen nic
znmo, pokud snad nebudou pstupny archvy ve Lhase. Jeho syn
Weiwu, i na mongolsk pojmy trochu divok, byl v Kara Butaku
umlcen stanovmi tyemi. Jeho syn Giw-khan vyplenil Chivu a
dil a po Itil ili Astrachan, kde se proslavil tm, e dal dvma
tiscm lid vyloupat oi, uvzal je na provaz a vyhnal do
kubnskch step. Agan-khan pokraoval v jeho stopch in
njezdy a po Bolgar neboli dnen Simbirsk, kde nkde byl zajat,
uata mu prav ruka a drn jako rukojm a do t doby, kdy se mu
povedlo utci k Baltu mezi tamn udsk Livy. Tam byl poktn od
nmeckho biskupa Gotilly nebo Gutilly a nejsp z nboenskho
rozncen zapchl ve Verro na hbitov estnctiletho ddice
peorskho, nae si vzal jeho sestru za enu; dokzanou bigami
pak zaokrouhlil sv panstv a po jezero Pejpus. Viz o tom letopisy
Nikiforovy, kde ji je nazvn knjaz Agen, kdeto selsk zpis jej
tituluje rex Aagen. Jeho potomci, dokonil pan Hmon tie, byli
vypuzeni, ale nikoliv sesazeni; nae vstal, uklonil se a zstal stt.
Nemete si pedstavit, jakou tohle udlalo senzaci. Princezna
pmo pila kad slovo Hmonovo, jako by ta ada tatarskch
hrdloez byla tm nejohromnjm zjevenm svta; Prokop na ni
hledl s asem: ani nemrkla pi dvou tiscch prech vyloupanch
o; mimovoln hledal na jej tvi tatarsk rysy. Byla pekrsn,
vythla se jaksi a skoro veliensky se uzavela v sebe; najednou byla
takov distance mezi n a vemi ostatnmi, e vichni se narovnali
jako na dvornm dner a ji se ani nepohnuli s oima upenma k n.
Prokop ml tisc chut pratit do stolu, ci nco hrubho, poruit tu
strnulou a jaksi bezradnou scnu. Sedla s oima sklopenma, jako
by na nco ekala, a na jejm hladkm ele kmitlo cosi jako
netrplivost: nu tak, bude to? Pnov pohldli tzav na sebe, na
vztyenho pana Hmona, a poali jeden po druhm vstvat.
Prokop se zvedl tak, nechpaje, o jde. U vech vudy, co to
152

znamen? vichni stoj jako svce s rukama na vech kalhot a hled k

princezn; teprve te zved princezna oi a kyne hlavou jako ten,
kdo dkuje na pozdrav nebo dv svolen usednout. Skuten
vichni usedaj; a teprve kdy zase sedl, pochopil Prokop s asem:
tohle byl hold panovnic osob. Narz se zapotil trapnm vztekem.
Kriste, a tu komedii jsem dlal s sebou! Co je to vbec mono, co
se nedaj do smchu poveden legraci, co je myslitelno, aby nkdo
bral vn takov tatrmanstv?
U nabral do plic homrick smch, aby spustil hned s prvnmi
(proboha, je to pec jenom pro vandu?), kdy se princezna zvedla.
Vichni rzem vstali, i Prokop, pevn pesvden, e te to
praskne. Rozhldla se a utkvla oima na tlustm cousinovi;
pokroil dva ti kroky k n, ruce svisle dol, trochu naklonn vped,
dsn smn; bohudk, je to tedy pece jen vanda. Princezna s nm
chvli hovo a kyne hlavou; tlust cousin se klan a pozptku couv.
Princezna pohldne na Suwalskho; princ se bl, odpovd, pov
njak uctiv vtip; princezna se zasmje a kyne hlavou. Co je to
tedy vn? Nyn utkvv princezna oima lehce na Prokopovi; ale
Prokop se nehnul. Pnov se stav na piky a hled napjat k nmu.
Princezna mu dv oima znamen; nehnul se. Princezna m k
starmu, jednorukmu majoru od artilerie, kter je pokryt
medailemi jako Kybel cecky. Major se u narovnv, a to na nm
in, ale tu malm plobratem stoj princezna tsn u Prokopa.
Mil, mil, povd tie a jasn, m ? U se zas mra. J
bych t chtla polbit.
Princezno, bruel Prokop, co znamen tahle fraka?
Neki tak. To je vnj, ne si me pedstavit. V, e mne
te budou chtt vdt? Zachvla se hrzou. Mil, ztra se te
odtud. Jdi z chodby do tetho pokoje a pokej tam na mne. Musm
t vidt.
Poslyte, chtl Prokop nco ci, ale tu ji kynula hlavou a
mila plavn k starmu majorovi.
Prokop nevil svm om. Dj se takovhle vci, nen to
smluven produkce pro smch, berou ti lid vn sv role? Tlust
153

cousin jej vzal pod pa a thl diskrtn stranou. Vte, co to

znamen? eptal rozilen. Starho Hagena ran mrtvice, a se to
dozv. Panovnick rod! Vidl jste tady ondyno toho nslednka?
Mla bt svatba a rozelo se to. Ten lovk, ten je sem jist posln
Jezus, takov linie!
Prokop se mu vymknul. Odpuste, mumlal, vysoukal se co
mon nejneobratnji na chodbu a veel do tetho pokoje. Bylo to
jaksi ajov zkout se zastenmi svtly, samy lak, erven
porceln, kakemona a podobn hlouposti. Prokop pobhal s rukama
na zdech a bruel v miniaturnm pokojku jako moucha masaka
narejc hlavou na okenn tabule. Sakra, nco se zmnilo; pro pr
vivch tatarskch ras, za kter by se slun lovk stydl Pkn
pvod, dkuju nechci! A pro pr takovch Hun ti idioti zrovna
trnou, padaj na bicho, a ona, ona sama Moucha masaka se
bezdee zarazila. Te pijde tatarsk knna a ekne: Mil, mil,
je mezi nmi konec; pova pece, e pravnuka Litaj-chna se
neme milovat se synem evcovm. Klep, klep, slyel v hlav
tatnkovo kladvko, a zdlo se mu, e ich tk, tslov pach ke
a trapn pn evcovskho mazu; a maminka v modr zste stoj,
chudk, cel rud nad plotnkou
Moucha masaka divoce zabzuela. To se v, knna! Kam, kam
jsi dal hlavu, love! Te klekne, pijde-li, uhod elem o zem a
ekne: Smilovn, tatarsk knno; j u se vckrt neuku.
ajov pokojk slab von kdoulemi a z matn a mkce;
zoufal moucha nar hlavou o skla a p hlasem tm lidskm.
Kam jsi dal hlavu, ty hlupe?
Princezna rychle, tie vklouzla do pokoje. U dve shla po
vypnai a zhasla; a potm ctil Prokop ruku, je se lehnce dotk
jeho tve a klade se mu kolem krku. Sevel princeznu v dlanch; je
tak tl a skoro netlesn, e se j dotk s bzn jako neho
kehoukho a pavuinovho. Dch mu do tve vzdun polibky
a ept nco nesrozumiteln; nehmotn hlazen mraz Prokopovy
vlasy. Cosi zalomcuje kehoukm tlem, ruka na jeho ji se
pimyk tsnji a vlah rty se pohybuj na jeho stech, jako by
154

bezhlase a nalhav mluvily. Nekonenou vlnou, celm plivem

zchvv zmocuje se Prokopa silnji a silnji; thne k sob jeho
hlavu, tiskne se k nmu hrud a koleny, ovj ho obma paema,
vrh se sty do jeho st; stran, bolestn seven drtc a nm,
nraz zub o sebe, stnn lovka, kter se dus; vrvoraj v
keovitm, nepetnm objet, nepustit! zalknout se! srst nebo
zemt! Vzlykla a zalomila se bezvldn; uvolnil dsn klet svch
rukou, vymkla se, zakolsala se jako opil, vyala ze zad teek
a osuila na rtech sliny nebo krev; a ani ekla slova, vela do
sousednho osvtlenho pokoje.
S hlavou praskajc zstal Prokop potm. Toto posledn objet mu
pipadlo jako rozlouen.

XXXV.
Tlust cousin ml pravdu: starho Hagena ranila z radosti
mrtvice, ale nedorazila ho jet; leel bez vldy obklopen doktory a
namhal se otevt lev oko. Narychlo byl pivoln oncle Rohn a jin
pbuzenstvo; star kne se stle pokouel zvednout lev vko, aby
pohledl na svou dceru a ekl j cosi svm jedinm ivm okem.
Vybhla prostovlas, jak byla u jeho lka, a utkala k Prokopovi,
jen od rna hldal v parku. Ani za mk nedbajc Holze polbila ho
rychle a zavsila se do nho; jen tak mimochodem se zmnila o otci a
oncle Charlesovi, zaujat nm, roztrit a nn. Tiskla mu pai a
lsala se k nmu, hned zase neptomn a zamylen. Zaal rpat a
ertovat o tatarsk dynastii tak trochu nahrocen; lehla po nm
oima a zavedla e jinam, dejme tomu na verej odpoledne. Do
posledn chvle jsem myslela, e k tob nepijdu. V, e mn je
skoro ticet let? Kdy mn bylo patnct, zamilovala jsem se do
naeho kaplana, ale stran. la jsem se mu zpovdat, abych ho
vidla zblzka; a protoe jsem se stydla ci, e jsem kradla nebo
lhala, zpovdala jsem se mu, e jsem zesmilnila; nevdla jsem, co to
je, ml chudk mnoho prce vymluvit mn to. Te u bych se mu

155

nemohla zpovdat, dokonila tie, a na rtech se j kubla njak

hokost.
Prokopa znepokojovala jej stl sebeanalza, v n tuil palivou
sebetrze. Hledl nalzt jakkoliv jin tma, ale shledval s hrzou,
e nemluv-li o lsce, nemaj vlastn o em mluvit. Stli na bat;
princezn jaksi ulevovalo vracet se zptky, vzpomnat, povdat o
sob mal a dvrn vci. Brzo po t zpovdi byl ti u ns uitel
tance, a ten se miloval s mou guvernantkou, takovou tlustou
enskou. J jsem na to pila a vidla jsem je, v? Mn se to
oklivilo, oh! ale hldala jsem je a J to nemohla pochopit. Ale pak
jednou pi tanci jsem to zniehonic pochopila, kdy mne k sob
pitlail. Pak u na mne nesml vbec shnout; dokonce jsem po
nm stelila z flobertky. Museli je dt oba pry.
V t dob v t dob m hrozn trpili matematikou. Mn vbec
nela do hlavy, v? Uil m takov zl profesor, slavn uenec; vy
uenci jste vichni divn. Dal mi kol a dval se na hodinky; za
hodinu to muselo byt vypotno. A kdy u mn zbvalo jenom pt
minut, tyi minuty, ti minuty, a j nemla jet nic, tu mi
zabouchalo srdce, a j mla takov stran pocit Zaala prsty
do Prokopovy pae a zasykla. Pak u jsem se na ty hodiny i tila.
V devatencti mne zasnoubili; to ani nev, vi? A protoe jsem
u vdla vechno, musel mn mj enich psahat, e se mne nikdy
nedotkne. Za dv lta padl v Africe. Vyvdla jsem z romantiky
nebo pro tak, e mne pak u nikdy nenutili vdt se. Myslela jsem,
e tm mm vecko odbyto.
A vid, tehdy jsem se do toho vlastn jen nutila, nutila jsem se
vit, e jsem mu zstala nco dluna a e mu i po smrti musm stt
v slov; a se mi nakonec z toho veho zdlo, e jsem ho milovala.
Te vidm, e jsem to vechno jen hrla sama ped sebou; a e jsem
nectila nic vc, nic vc ne hloup zklamn.
Vi, je to divn, e ti musm o sob kat takov vci? V, to je
tak pjemn nestydat ci na sebe vechno; lovka pitom a
mraz, jako by nco svlkal.

156

Kdy jsi sem piel, napadlo m na prvn pohled, e jsi jako ten
profesor matematiky. J se t a bla, ty mil. Te mi zas d takov
kol, lekla jsem se, a u mi zaalo bouchat srdce.
Kon, kon, to mne zrovna opjelo. Kdy mm kon, myslela
jsem, e nepotebuju lsku. A jezdila jsem jako div.
Vdycky se mi zdlo, e lska, v, je nco sprostho a hrozn
oklivho. Vid, te se mi to u nezd; a to mne prv tak ds a
pokouje. A zas mne a t, e jsem jako kad jin. Kdy jsem byla
mal, bla jsem se vody. Uili mne plavat na suchu, ale do rybnka
jsem nela; vymyslila jsem si, e tam jsou pavouci. A jednou to na
mne pilo, takov odvaha nebo zoufalstv: zavela jsem oi, udlala
kek a skoila. Neptej se, jak jsem byla potom pyn; jako bych ve
zkouce obstla, jako bych vechno poznala, jako bych se cel
zmnila. Jako bych teprv te vyspla Mil, mil, zapomnla jsem
udlat kek.
Kveeru pila do laboratoe, neklidn a zaraen. Kdy ji vzal
do nrue, koktala s hrzou: Otevel oko, otevel oko, oh! Myslela
tm starho Hagena; odpoledne (nebo Prokop hal jako blzen)
mla dlouh hovor s oncle Rohnem, ale nechtla o tom mluvit.
Vbec zdlo se, e dycht nemu uniknout; vrhala se do Prokopova
objet tak zniv a oddan, jako by se chtla za kadou cenu
ommit do bezvdom. Konen strnula s oima zavenma, chab
jako vchtek; myslel, e sp, ale tu poala eptat: Mil, nejmilej,
j nco provedu, j provedu nco hroznho; ale pak, pak mne u
nesm opustit. Psahej, psahej mi, drtila divoce a vyskoila, ale
hned to zas pemohla. Ach ne. Co bys mi mohl psahat? V kartch
mn vylo, e odejde. Chce-li to udlat, udlej to, udlej to jet
te, dokud nen pozd.
Prokop, to se rozum, vyletl jako raketa: e ona se ho chce
zbavit, e j stoupla do hlavy tatarsk pcha a kdesi cosi. Rozilila se
a kiela na nho, e je nzk a surov, e si to zapovd, e e;
ale jen to z n vyltlo, u mu s vkikem visela na krku zdrcen a
kajc: Jsem zve, vi? J to tak nemyslela. Vid, princezna nikdy
neki; zamra se, odvrt se, a dost, sta to; ale na tebe kim
157

jako jako bych byla tv ena. Bij mne, prosm t. Pokej, uku ti,
e i j bych dovedla Pustila ho a zniehonic, tak jak byla, jala se
poklzet laborato; dokonce namoila pod hydrantem hadr a pustila
se kolenaky do utrn cel podlahy. Mlo to bt patrn pokn; ale
njak se j to zalbilo, rozjaila se, ohnla se hadrem po podlaze a
bzuela si psniku, kterou pochytla nkde od sluek, a pjde
spat i nco podobnho. Chtl ji zvednout. Ne, pokej, brnila se,
jet tamhle. A ji vlezla s hadrem pod stl.
Prosm t, poj sem, ozvalo se za chvli zpod stolu udiven.
Brumlaje jistmi rozpaky vsoukal se za n. Sedla v depu, objmajc
kolena rukama. Ne, jen se podvej, jak vypad stl zespoda. J to
jet nikdy nevidla. Na to tak je? Poloila mu na tv ruku
prokehlou od mokrho hadru. Hu, studm, vi? Ty jsi cel tak
hrub udlan jako stl zespoda; to je na tob to nejkrsnj. Jin
jin lidi jsem vidla jen tak, v? po t hladk, ohoblovan stran; ale
ty, ty jsi na prvn pohled sam takovhle trm a trbina a vecko to,
v, m dr lidsk tvor pohromad. Kdy se po tob jede prstem,
zade si lovk tsku; ale pitom je to tak krsn a poctiv udlno
lovk to zane vidt jinak a vnji ne po t hladk stran. To
jsi ty.
Schoulila se vedle nho jako star kamard. Mysli si, love, e
jsme teba ve stanu, nebo v takovm srubu, eptala vyjeven. J
jsem si nikdy nesmla hrt s kluky; ale nkdy jsem tajn la za
zahradnkovmi hochy, a lezla s nimi po stromech a pes ploty
Pak se doma divili, pro mm roztrhan kalhoty. A kdy jsem se tak
ztratila a letla za nimi, to mi tak krsn tlouklo srdce strachem
Kdy jdu za tebou, mm ti docela ten krsn strach jako tehdy.
Te jsem tak dobe schovan, bzuela astn, lec mu hlavou
na kolenou. Sem za mnou neme nic. I j jsem po rubu, jako ten
stl; obyejn ensk, kter nemysl na nic a jenom se kolb Pro
je lovku tak dobe v krytu? Tak vid, te vm, co je tst; to se
musej zavt oi a udlat se mal docela malik a k
nenalezen

158

Kolbal ji mrn a hladil j rozpoutanou hvu; ale jeho oi se

vytetily pes jej hlavu do przdna.
Prudce k nmu obrtila tv. Na jsi te myslel?
Uhnul plae oima. Nemohl j pece ci, e vidl ped sebou
tatarskou princeznu v jej slv, tvora velienskho a ztuhlho
pchou, a to e je ta, kterou i te kterou v muce a touze
Nic, nic, zabruel nad pokornm a astnm uzlkem na svch
kolenou, a pohladil snd lko. Zaplilo se milostnou vnivost.

XXXVI.
Lpe by byl uinil, kdyby byl toho veera nepiel; ale pihnal se
prv proto, e mu to zakazovala. Oncle Charles byl k nmu velmi,
velmi pvtiv; nanetst vidl, jak si ti dva pi docela nevhodn a
okat pleitosti tisknou ruce, vzal si na to dokonce monokl, aby to
lpe vidl; pak teprve princezna utrhla ruku a zaervenala se jako
kolaka. Oncle k n pistoupil a nco j poeptal odvdje ji pry.
Pak se ji nevrtila; jen Rohn piel a tvil se jakoby nic a mluvil s
Prokopem, velmi diskrtn sonduje po citlivch mstech. Prokop se
drel neobyejn hrdinn, nevyzradil nic, co milho strka
uspokojilo, i kdy ne co do vci, tedy aspo co do formy. Ve
spolenosti je nutno bt velice, velice obezel, ekl poslze, udleje
takto zrove dtku i radu; a Prokopovi se velmi ulevilo, kdy ho
hned potom opustil a nechal pemlet o dosahu poslednch slov.
Hor jet bylo, e se podle vech znmek nco vailo pod
poklikou; zejmna star pbuzn zrovna pukaly dleitost.
Kdy pak rno Prokop obhal kolem zmku, pila k nmu
komorn a udchan vyizovala, e pr m pn jt do bezovho
hjku. Pustil se tam a ekal pedlouho. Konen b princezna
dlouhmi, krsnmi skoky Diany. Schovej se, ept rychle, oncle
jde za mnou. Uhnj drce se za ruce a zmiz v hustm lupen
ernho bezu; pan Holz, marn se ohleje po jin houtin, se polo
obtav do kopiv. A tu ji je vidt svtl klobouk oncle Rohna; jde

159

byste a kouk napravo nalevo. Princezn jisk oi radost jako

mlad faunce; v kei to von vlhkost a ztuchlinou, tajemn hmyz
ivot opd vtviky a kon, jsou jako v dungli; a neekajc ani,
a nebezpe pejde, thne k sob princezna Prokopovu hlavu.
Ochutnv mezi zuby polibky, jako by to byly bobulky jeabin i
dnu, ovoce trpk a mil; je to vben, hra, uhbn, rozko tak nov
a pekvapujc, e jim je, jako by se vidli poprv.
A toho dne k nmu nepila; bez sebe vemonm podezenm
pustil se k zmku; ekala na nho, vodc se s Egonkem kolem krku.
Sotva ho uvidla, nechala Egona stt a la k nmu, bled, zaraen,
pemhajc njak zoufalstv. Oncle u v, e jsem byla u tebe,
ekla. Boe, co se stane! Myslm, e t odtud odvezou. Nehbej se
te, dv se na ns z okna. Mluvil odpoledne s tm s tm
Zachvla se. S editelem, v? Hdali se Oncle chtl, aby t prost
pustili, aby t nechali utci i co. editel zuil, nechce o tom slyet.
Pr t odvezou nkam jinam Mil, bu tady v noci; pijdu ven,
uteu, uteu
Pila skuten; pibhla bez dechu, vzlykajc se suchma a
rozzelma oima. Ztra, ztra, chtla ze sebe nco vypravit, ale tu
se j poloila na rameno siln a laskav ruka. Byl to oncle Rohn. Jdi
dom, Minko, kzal neodmluvn. A vy tu pokte, obrtil se k
Prokopovi, a ovinuv j ruku kolem ramen vedl ji moc dom. Po
chvli vyel a vzal Prokopa pod pa. Mj mil, ekl bez hnvu,
pekusuje jaksi smutek, chpu a pli dobe vs mlad lidi; a
ctm s vmi. Mvl nad tm beznadjn rukou. Stalo se, co se stt
nemlo. Nechci ovem a ani nemohu vs krat. Naopak uznvm,
e samozejm Samozejm to byl patn zatek, a le bon
prince tpal po jinm. Mil pteli, vm si vs a mm vs
opravdu velice rd. Jste lovk estn a geniln, co se zdka
najde spojeno. K mlokomu jsem pojal takov sympatie Vm, e to
pivedete nesmrn daleko, vyhrkl s levou. Vte, e to s vmi
dobe myslm?
Naprosto ne, mnil Prokop mrn, steha se sednout na njakou
vjiku.
160

Le bon oncle se zmtl. To je mi lto, neobyejn lto, koktal. K

tomu, co jsem vm chtl ci, by bylo teba ano pln vzjemn
dvry
Mon prince, peruil ho Prokop uctiv, jak vte, nejsem tu v
zvidnhodn situaci volnho lovka. Myslm, e za tch okolnost
nemm dvod tak pli dvovat
Ano, oddychl si oncle Rohn poten tmto obratem. Mte
zcela pravdu. Narte na sv eh, na trapn fakt, e jste tady
steen? Vidte, prv o tom jsem chtl s vmi mluvit. Mil pteli,
co mne se te Prost od zatku a rozhoen jsem
odsuzoval tento zpsob vs dret v zvod. Je to nezkonn,
brutln a vzhledem k vaemu vznamu pmo neslchan.
Podnikl jsem adu krok Rozumte, u dve, dodval rychle.
Intervenoval jsem dokonce na vych mstech, ale ady jsou
vzhledem k jistmu mezinrodnmu napt v panice. Jste tu
konfinovn pod inkulpac pione. Ned se nic dlat, leda, a mon
prince se naklonil k Prokopovu uchu, leda e by se vm podailo
utci. Svte se mi, j vm opatm prostedky. estn slovo.
Jak prostedky? nadhodil Prokop nezvazn.
Prost udlm to sm. Vezmu vs na sv auto a mne tady
nemohou zadret, rozumte? Ostatn pozdji. Kdy chcete?
Odpuste, j vbec nechci, odpovdl Prokop urit.
Pro? vyhrkl oncle Charles.
Pedn nechci, abyste vy, mon prince, nco takovho riskoval.
Osobnost jako vy
A za druh?
Za druh se mi tu zan lbit.
A dl, dl?
Nic dl, usml se Prokop, a snesl ptrav, vn pohled
princv.
Poslyte, ozval se oncle Rohn po chvli, nechtl jsem vm to
ci. Jde o to, e za den, za dva dny mte bt pevezen jinam, do
pevnosti. Stle pod obvinnm ze pione. Nemete si pedstavit
Mil pteli, uprchnte, uprchnte rychle, pokud je as!
161

Je to pravda?
estn slovo.
Pak pak vm dkuju, e jste mne vas upozornil.
Co udlte?
Nu, pipravm se na to, prohlsil Prokop krvelan. Mon
prince, mohl byste JE upozornit, e to tak lehko nepjde.
Co co jak to, prosm? koktal oncle Charles.
Prokop zatoil rukou ve vzduchu, a to svitlo, a vrhl nco
imaginrn ped sebe. Bum, udlal.
Oncle Rohn ustrnul. Vy se chcete brnit?
Prokop neekl nic; stl s rukama v kapsch, mrail se hrozn a
uvaoval.
Oncle Charles, cel svtlouk a vetch v non tm, k nmu
pistoupil. Vy vy ji tak milujete? ekl skoro se zajkaje dojetm
nebo obdivem.
Prokop neodpovdl. Milujete ji, opakoval Rohn a objal ho.
Bute siln. Opuste ji, odjete! Neme to takhle zstat,
pochopte to, pochopte to pece! Kam by to vedlo? Prosm vs
proboha, mjte s n slitovn; uchrate ji skandlu; co si myslte, e
by mohla bt va enou? Snad vs miluje, ale je pli pyn;
kdyby se mla zci titulu princezny Oh, to je nemono, nemono!
Nechci vdt, co mezi vmi bylo; ale odjete, mte-li ji rd! odjete
rychle, odjete jet tto noci! Ve jmnu lsky odje, pteli;
zapsahm t, prosm t na jejm mst; uinils ji enou
nejneastnj, nem dost na tom? Chra ji, nedovede-li u ona
sebe chrnit! Ty ji miluje? Tedy se obtuj!
Prokop stl nehnut, s elem sklonnm jako beran; ale bon
prince ctil, jak se tenhle ern, hrub palek v nitru tpe a prask
bolest. Soucit mu krtil srdce, ale jet ml v zloze jednu zbra;
nedalo mu to, musel s n vyrukovat.
Je pyn, fantastick, len ctidostiv; od dtstv byla takov.
Nyn nm byly dorueny doklady nesmrn ceny; je knnou
rovnorodou kterkoliv panovnick rodin. Ty nechpe, co to pro ni
je. Pro ni i pro ns. Snad to jsou pedsudky, ale my v nich ijeme.
162

Prokope, princezna se provd. Vezme si velkovvodu bez trnu; je

to hodn a pasvn lovk, ale ona, ona bude bojovat o korunu;
nebo bojovat, to je jej povaha, jej posln, jej pcha Te se ped
n otvr, o em snila. Jet ty se stav mezi ni a jej budoucnost;
ale ji se rozhodla, u jenom se trp vitkami
Ahaha, rozkikl se Prokop, tohle tedy? A a ty si mysl, e
te, te ustoupm? Tak si jen pokej!
A neli se oncle Rohn vzpamatoval, zmizel mu ve tm uhnje k
laboratoi. Pan Holz mlky za nm.

XXXVII.
Kdy dobhl k laboratoi, chtl zavt Holzovi dvee ped nosem,
aby se uvnit opevnil; ale panu Holzovi se povedlo jet vas
zaeptat: Princezna.
Co je? obrtil se k nmu Prokop chvatn.
Rila mn nadit, abych byl s vmi.
Prokop nebyl s to potlait radostn pekvapen. Podplatila t?
Pan Holz zavrtl hlavou a jeho pergamenov tv se poprv
zasmla. Podala mn ruku, ekl uctiv. Slbil jsem j, e se vm
nic nestane.
Dobe. M bouchaku? Tedy bude hldat dvee. Nikdo ke mn
nesm, rozum?
Pan Holz kvl; a Prokop provedl dkladnou strategickou
prohldku cel laboratoe co do jej nedobytnosti. Ponkud
uspokojen nastavil na stl rzn plechovky, dze a kovov
krabiky, co kde mohl sehnat, a objevil s nemalou radost celou
spoustu hebk; nato se pustil do prce.
Rno se pan Carson jakoby nic coural k Prokopov laboratoi; u
zdlky ho uvidl, jak se ped barkem bez kabtu patrn pocviuje
ve vrhn kamen. Moc zdrav sport, kikl zdlky vesele.
Prokop si honem oblkal kabt. Zdrav a uiten, odpovdal
ochotn. Tak co mi jdete ci?

163

Kapsy jeho kabtu ohromn odstvaly a harailo to v nich. Co to

mte v kapsch? ptal se pan Carson ledabyle.
Takov chlorazid, povdal Prokop. Taskav a dusiv chlor.
Hm. Pro to noste po kapsch?
Jen tak, pro ps. Chcete mi nco ci?
Te u nic. Zatm radji nic, ekl pan Carson znepokojen a
dre se pomrn daleko. A co jet mte v tch v tch
katulkch?
Hebky. A tohle, ukazoval vytahuje z kapsy u kalhot krabiku
od vazelny, je benzoltetraoxozonid, novinka dernier cri. He?
Nemusel byste tm tak mvat, mnil pan Carson ustupuje jet
dl. ,Mte snad njak pn?
M pn? ekl Prokop pvtiv. Rd bych, abyste JIM nco
vydil. e odtud pedevm nepjdu.
Dobe, rozum se. A dl?
A e kdyby nkdo na mne neopatrn shnul nebo mn chtl
jt zbyten na tlo Doufm, e mne nemnte nechat zavradit.
Naprosto ne. estn slovo.
Mete jt bl.
Nevylette do povt?
Dm pozor. Chtl jsem vm jet ci, aby nikdo nevlezl tady do
m pevnosti, kdy tam nebudu. Na dvech je taskav ra. Pozor,
love; za vmi je past.
Vbun?
Jenom s diazobenzolperchlortem. Muste dt lidem vstrahu.
Tady nem nikdo co hledat, e? Dle, mm jist dvody ctit se
ohroen. Rd bych, abyste nadil tuhle Holzovi, e mne m osobn
chrnit ped kadm zsahem. Se zbran v ruce.
To ne, bzuel Carson. Holz bude peloen.
Kdepak, protestoval Prokop, j se bojm bt sm, vte? Porute
mu to laskav. Pitom se blil mnohoslibn ke Carsonovi, chrast
pitom, jako by byl cel z plechu a hebk.

164

Nu budi, ekl honem Carson. Holzi, budete steit pana

inenra. Kdyby mu nkdo chtl ublit K sakru, dlejte si u, co
chcete. Pl byste si jet nco?
Zatm nic. Kdybych nco chtl, pijdu za vmi.
Dkuju uctiv, zahuel pan Carson a honem se zachrnil z
nebezpen oblasti. Ale jen dobhl do sv kancele a telefonoval na
vechny strany ty nejnutnj rozkazy, kdy to zachestilo na chodb
a do dve vrazil Prokop, nadit pumami z plechovek, e na nm
praskaly vy.
Poslyte, spustil Prokop bled vztekem, kdopak dal rozkaz
nevpustit mne do parku? Bu ten rozkaz hned odvolte, nebo
Zstate kousek dl, ano? vyhrkl Carson dre se za psacm
stolem. Co mn je u erta po va po vaem parku? Jdte si
Pokat, zarazil ho Prokop a nutil se vysvtlit mu to trpliv:
Dejme tomu, jsou okolnosti, kdy kdy je nkomu docela jedno, co
se stane, zaval nhle, rozumte? Harae a chrast vrhl se k
nstnnmu kalendi. ter, dnes je ter! A tuhle, tuhle mm
Hrabal se horen v kapsch, a vylovil porcelnovou schrnku na
mdlo dosti chatrn ovzanou provzkem. Zatm pt deka. Vte, co
to je?
Krakatit? Vy nm jej nesete? vydechl pan Carson ozen
nhlou nadj. Pak pak ovem
Nic pak, klebil se Prokop a stopil schrnku do kapsy. Ale
doplte-li mne, pak pak to mohu rozsypat, kde budu chtt, e?
Tak co?
Tak co? opakoval Carson mechanicky, pln zdrcen.
Nu, zaite to, aby zmizel ten pacholek u vchodu. J se
rozhodn chci projt v parku.
Pan Carson pezkoumal rychle Prokopa, a pak si naplil pod
nohy. Fi, prohlsil pesvden, to jsem to provedl pitom!
Provedl, souhlasil Prokop. Ale mne taky dv nenapadlo, e
mm tuhle barvu v list. Tak co?

165

Carson potrhl rameny. Zatm Bonku, to je malikost! J jsem

hrozn rd, e vm to mohu udlat. Na mou est, ohromn rd. A co
vy? Dte nm tch pt deka?
Nedm. Zrum je sm; ale dv chci vidt, e plat nae star
smlouva. Voln pohyb a tak dle, co? Pamatujete se?
Star smlouva, bruel pan Carson. ert vem starou smlouvu.
Tehdy jste jet nebyl tehdy jste jet neml pomr
Prokop k nmu skoil, a to zainelo. Co jste to ekl? Coe jsem
neml?
Nic, nic, pospil si pan Carson rychle mrkaje. J nic nevm.
Mn nic nen do vaich soukromch vc. Chcete-li se prochzet po
parku, je to vae vc, no ne? Jen spnembohem u jdte a
Poslyte, ekl Prokop podezrav, ne aby vs napadlo peruit
elektrick veden do m laboratoe. Sic bych
Dobe, dobe, ujioval pan Carson. Status quo, e? Mnoho
tst. Uf, zatracen lovk, doloil zdrcen, kdy u byl Prokop
za dvemi.
ine elezem pustil se Prokop do parku, tk a masvn jako
houfnice. Ped zmkem stla skupina pn; sotva ho zdlky
zahldli, dali se ponkud zmaten na stup, patrn u informovni
o brizantnm a nabitm zuivci; a jejich zda vyjadovala nejsilnj
pohoren, e se nco takovho trp. Tamhle jde pan Krafft s
Egonem, konaje peripatetick vyuovn; jak vid Prokopa, nech
Egona stt a b k nmu. Mete mi podat ruku? pt se a zardv
se nad vlastnm hrdinstvm. Te dostanu jist vpov, prav s
hrdost. Od Kraffta tedy zvdl, e v zmku se rychlost blesku
rozneslo, e pr on, Prokop, je anarchista; a jeto zrovna dnes veer
m sem zavtat jist nslednk trnu Zkrtka chtj Jeho Vsosti
telegrafovat, aby svj pjezd odloil; zrovna se o tom kon velk
rodinn rada.
Prokop se obrac na pat a jde do zmku. Dva komornci na
chodb se ped nm rozlet a s hrzou se tisknou ke zdi, nechvajce
beze slova projt chestcho, naditho tonka. Ve velkm saln
zased porada; oncle Rohn ustaran pechz, star pbuzn se
166

dsn roziluj nad zvrhlost anarchist, tlust cousin ml a jaksi

jin pn rozhorlen navrhuje poslat na toho lenho chlapa
jednodue vojky: bu se vzd, nebo bude zastelen. V tu chvli se
otevely dvee a chrast val se Prokop do salnu. Hled oima
princeznu; nen tu, a zatmco vichni tuhnou strachem a vstvaj v
oekvn toho nejhorho, povd chraptiv k Rohnovi: Jdu vm
jenom ci, e se nslednkovi nic nestane. Te to v. Pokynul
hlavou a mocn se vzdlil jako socha komtura.

XXXVIII.
Chodba byla przdn. Kradl se, jak tie to vbec lo, k pokojm
princezninm a ekal pede dvemi, nepohnut jako plechov ryt
tam dole ve vestibulu. Vybhla komorn, vykikla stran, jako by
vidla bubka, a zmizela ve dvech. Po chvli je otevela, docela
vytetn, a couvajc mu ukzala beze slova dovnit, nae se co
nejrychleji ztratila. Princezna se mu vlekla vstc; halila se v dlouh
pl, patrn jen tak vyskoila z postele, a vlasy nad elem mla
slepen a zmen, jako by prv odhodila chladiv obklad, a byla
ediv bled a nehezk. Povsila se mu na krk a zvedla k nmu rty
rozpukan horkost. To jsi hodn, eptala mton. Mn hlava
tet migrnou, oh boe! Pr m sam pumy po kapsch? J se t
nebojm. Jdi te, nejsem hezk. Pijdu k tob v poledne, nepjdu jst,
eknu, e mi nen dobe. Jdi. Dotkla se jeho st obolenmi,
loupajcmi se rty a zakryla si tve, aby ji ani nevidl.
Provzen panem Holzem vracel se do laboratoe; kad ped nm
stanul, uhnul, uskoil radji a za pkop. Pustil se znovu do prce
jako posedl; msil ltky, je by nikoho nenapadlo msit, slep a
bezpen jist, e tohle je taskavina; plnil tm lahviky, katulky od
sirek, plechov konzervy, vecko, co mu padlo do rukou; ml toho
pln stl, okenn rmy i podlahu, pekraoval to, neml se u kde
postavit. Po poledni vklouzla k nmu princezna zasten zvojem a
zahalen v plti a po nos. Bel k n a chtl ji obejmout, odstrila

167

ho. Ne, ne, nejsem dnes hezk. Prosm t, pracuj; budu se na tebe
dvat.
Usedla na krajek idle zrovna uprosted stranho arzenlu
oxozonidovch taskavin. Prokop rychle, se sevenmi rty nco
vil a msil, zasyelo to, kysele zaplo, nae to s neskonalou
pozornost filtroval. Dvala se na jeho ruce nehnutma, palivma
oima. Oba mysleli na to, e dnes pijede nslednk.
Prokop hledal nco oima na reglu s luebninami. Vstala,
pozvedla zvoj, vzala ho kolem krku a pimkla se pevn k jeho
stm sevenmi suchmi rty. Potceli se mezi lahvemi s vratkm
oxozobenzolem a dsnmi fulminty, dvojice nm a keovit; ale
opt ho odstrila a usedla zastrajc si obliej. Jet rychleji, sledovn
jejma oima, dal se Prokop do prce jako peka msc chlb; a toto
bude ltka z nejbeltjch, jak kdy lovk vyrobil; nedtkliv
hmota, vztekl a hrzn citliv olej, prchlost a nruivost sama. A
toto, prhledn jako voda, tkav jako ter, to tedy je ono: dsn vc
trhav a nevypotateln, divost nejvbunj. Ohlel se, kam
postavit lhev naplnnou tmto nepojmenovanm. Usmla se, vzala
mu ji z ruky a chovala ji na kln mezi sepnutma rukama.
Venku pan Holz kikl na nkoho: Stj! Prokop vybhl ven. Byl
to oncle Rohn stojc povliv blzko taskav pasti.
Prokop el a k nmu. Co tu hledte?
Minku, ekl oncle Charles krotce, nen j dobe, a proto
Prokopovi to kublo sty. Pojte si pro ni, ekl a dovedl ho
dovnit.
Ach, oncle Charles, vtala ho princezna pvtiv. Poj se
dvat, je to hrozn zajmav.
Oncle Rohn se podval ptrav po n a po svtnici, a ulevilo se
mu. To bys nemla, Minko, pronesl krav.
Pro ne? namtla nevinn.
Bezradn pohldl na Prokopa. Protoe protoe m horeku.
Tady mi je lp, dla klidn.
Vbec bys nemla, vzdychl le bon prince vn se kabon.

168

Mon oncle, v, e vdycky dlm, co chci, ukonila

neodvolateln rodinn vstup, zatmco Prokop odklzel ze idle
krabiky s fudroajantn diazosloueninou. Posate se, zval Rohna
zdvoile.
Oncle Charles nezdl se naden celou situac. Nezdrujeme
vs nezdrujeme t v prci? ptal se Prokopa bezcln.
Naprosto ne, ekl Prokop drt mezi prsty infuzorn hlinku.
Co to dl?
Taskaviny. Prosm, tu lhev, obrtil se k princezn.
Podala mu ji a Tum, ekla provokativn a naplno. Oncle
Rohn sebou trhl, jako by ho pchl; ale tu ji ho upoutala rychl sice,
ale nekonen opatrn pelivost, s n Prokop odkapval irou
tekutinu na hromdku hlinky.
Odkalal a ptal se: m se to me zantit?
Otesem, odpovdl Prokop dle odpotvaje kapky.
Oncle Charles se otoil po princezn. Boj-li se, oncle, ekla
sue, nemus na mne ekat.
Usadil se rezignovan a zaklepal hol na plechovou krabici od
kalifornskch broskv. Co je v tomhle?
To
je
run
grant,
vysvtloval
Prokop.
Hexanitrofenylmetylnitramin a roubov matiky. Potkej to.
Oncle Rohn upadl v rozpaky. Nebylo by snad na mst
trochu vc opatrnosti? ptal se toe mezi prsty krabikou od sirek,
kterou sebral na pult.
Zajist, souhlasil Prokop a vzal mu krabiku z rukou. To je
chlorargont. S tm si nehraj.
Oncle Charles se zamrail. Mm z toho veho trochu
nepjemn dojem zastraovn, podotkl oste.
Prokop hodil krabiku na stl: Tak? A j zas ml dojem
zastraovn, kdy jste mi hrozili pevnost.
Mohu ci, pravil Rohn spolknuv tu nmitku, e na mne to
cel ponn zstv bez vlivu.
Ale na mne m ohromn vliv, prohlsila princezna.
Boj se, e nco provede? obrtil se k n le bon prince.
169

J doufm, e nco provede, ekla nadjn. Mysl, e by to

nedovedl?
O tom nepochybuji, vyhrkl Rohn. Pjdeme u?
Ne. J bych mu chtla pomhat.
Zatm Prokop pelamoval v prstech kovovou liku. K emu je
to? ptala se zvdav.
Doly mn hebky, bruel. Nemm m plnit bomby.
Rozhlel se hledaje nco kovovho. Tu princezna vstala, zardla se,
strhla si chvatn rukaviku a smekla s prstu zlat prsten. Vezmi si
to, dla tie, zalita rumncem a s oima sklopenma. Pijal jej trna;
bylo to tm slavnostn jako zasnouben. Vhal potkvaje
prsten v dlani; zvedla k nmu oi v nalhav a horouc otzce; i
pokvl vn a poloil prsten na dno plechov krabiky.
Oncle Rohn starostliv, pesmutn mrkal ptama oima poety.
Te meme jt, zaeptala princezna.
Kveeru pijel dotyn nslednk bvalho trnu. U vchodu
estn rota, hlen, palr sluebnictva a takov ty okolky; park i
zmek slavnostn osvtleny. Prokop sedl na nvrku ped
laborato a dval se mranma oima k zmku. Nikdo tudy neel;
bylo ticho a temno, jen zmek zil prudkmi snopy paprsk.
Prokop vzdychl ode dna a vstal. Do zmku? ptal se pan Holz a
pendal revolver z kapsy u kalhot do kapsy svho vnho gumku.
Jdou parkem u zhaslm; dvakrt nebo tikrt ustoup ped nimi
njak postava do hout, asi padest krok za nimi je pod slyet
n chzi ve spadanm list, ale jinak je tu pusto, syrov pusto. Jen
v zmku plane cel kdlo velkmi zlatmi okny.
Je podzim, je u podzim. Zda jet v Tnici stbrn odkapv
studna? Ani vtr nevane, a pece to zebav ust, na zemi nebo ve
stromech? Na nebi rudou proukou pad hvzda.
Nkolik pn ve fracch, hle, jak jsou skvl a astn, vychzej
na ploinu zmeckch schod, van, pokuuj, smj se a u se zas
vracej. Prokop nehnut sed na lavice, oteje v roztskanch
prstech plechovou krabikou. Nkdy si zachrast jako dt svm
chesttkem. Je tam rozlman lika, prsten a bezejmenn ltka.
170

Pan Holz se ostchav piblil. Dnes neme pijt, povd

etrn.
J vm.
V hostinskm kdle se rozhaj okna. Tato ada, to jsou knec
pokoje. Nyn svt cel zmek, vzdun a prolamovan jako sen.
Vechno tam je: bohatstv neslchan, krsa, ctidost a slva a
hodnosti, plky na prsou, poitky, umn t, jemnost a duchaplnost
a sebevdom; jako by to byli jin lid jin lid ne my
Jako umnn dt in Prokop svm chesttkem. Ponenhlu
okna zhasnaj; jet svt tamto, je je Rohnovo, a toto erven, kde
je lonice princeznina. Oncle Rohn otvr okenice a vdechuje non
chlad; a potom pechz ode dve k oknu, ode dve k oknu, pod a
pod. Za zastenm oknem princezninm se nehbe ani stn.
I oncle Rohn u zhasil; nyn svt jedin zardl okno. Zda najde
lidsk mylenka cestu, zda si proraz a moc provrt drhu tmi sto
i kolika metry nmho prostoru, aby zashla bdc mozek druhho
lovka? Co ti mm vzkzat, tatarsk knno? Spi, je u podzim; a
je-li njak Bh, a ti hlad paliv elo.
erven okno zhaslo.

XXXIX.
Rno se rozhodl nejt do parku; ml prvem za to, e by tam
pekel. Umstil se v pomrn zk a polopust konin, kde byla
pm cesta od zmku k laboratom, proraen skrze star zarostl
val. Vydrpal se na val, odkud, jaktak skryt, mohl vidt roh
zmku a malou st parku. Msto se mu zalbilo; zahrabal si tam
nkolik svch runch grant a pozoroval stdav park,
chvtajcho stevlka a vrabce na rozhoupanch vtvikch. Jednou
tam sltla dokonce ervenka, a Prokop bez dechu pozoroval jej
bruntn hrdlko; tkla nco, mikla ocasem a frr, pry.
Dole v parku jde princezna provzena dlouhm, mladm
lovkem; v uctiv vzdlenosti za nimi skupina pn. Princezna se

171

dv stranou a hz rukou, jako by v n mla prut a vihala jm do

psku. Vc nen vidt.
O hodn pozdji se uke oncle Rohn s tlustm cousinem. Pak
zase nic. Stoj-li pak za to tady sedt?
Je skoro poledne. Najednou za rohem zmku se vyno princezna
a m rovnou sem. Jsi tady? vol polohlasn. Poj dol a vlevo.
Svezl se po svahu a prodral se houtinou vlevo. Bylo tam pi zdi
smetit veho monho: rezavch obru, dravch plech,
rozbitch cylindr, vivch a ohavnch trosek; bhv kde se
takovch vc vbec nabere v knecm zmku. A ped tou bdnou
hromadou stoj princezna sv a pkn a koue se dtsky do prstu.
Sem jsem se chodila zlobit, kdy jsem byla mal, povd. Nikdo
to msto nezn. Lb se ti tu?
Vidl, e by ji mrzelo, kdyby to tu nepochvlil. Lb, ekl
honem.
Zazila a vzala ho kolem krku. Ty mil! Dvala jsem si tu na
hlavu njak plech, v, jako korunu, a hrla jsem si sama pro sebe
na panujc knnu. ,Jasnost nejmilostivj knna r porouet?
,Zaphni estispe, pojedu do Zahur. V, Zahur, to bylo m
vymylen msto. Zahur, Zahur! Mil, je nco takovho na svt?
Poj, ujedeme do Zahur! Najdi mi to, ty tolik zn
Nikdy nebyla tak sv a oiven jako dnes; a na to zarlil, a v
nm zakvasilo vniv podezen; popadl ji a chtl ji sevt. Ne,
brnila se, nech; bu rozumn. Ty jsi Prospero, princ zahursk; a
jen jsi se pevlkl za kouzelnka, abys mne unesl nebo vyzkouel, j
nevm. Ale za mnou pijede princ Rhizopod z e Alicuri-FilicuriTintili-Rhododendron, takov protivn, protivn lovk, co m
msto nosu kosteln svci a studen ruce, hu! A u mne m dostat za
enu, kdy ty vstoup a ekne: ,J jsem kouzelnk Prospero,
ddin princ zahursk. A mon oncle Metastasio ti padne kolem
krku, a zanou zvonit, troubit a stlet
Prokop pli dobe pochopil, e jej lbezn tlachn povd nco
velmi, velmi vnho; steil se ji vyruit. Drela ho kolem krku a
tela se vonnm lkem i rty o jeho drsnou tv. Nebo pokej; j
172

jsem princezna zahursk a ty jsi Velk Prokopokopak, krl duch.

Ale j jsem zaklet, ekli nade mnou ,ore ore balne, magot malista
manigolne, a proto mne m dostat ryba, ryba s rybma oima a
rybma rukama a celm rybm tlem, a m mne odvst na ryb hrad.
Ale tu pilet Velk Prokopokopak na svm vtrnm plti a unese
mne Sbohem, skonila znenadn a polbila ho na sta. Jet se
usmla, jasn a rov jako nikdy, a nechala ho zamraenho nad
rzivmi troskami Zahuru. U vech vudy, co tohle znamen? d,
abych j pomohl, to jasno; podlh ntlaku a ek ode mne, e e
snad ji njak zachrnm! Boe, co uinit?
Hluboce zamylen se loudal Prokop k laboratoi. Patrn u
nezbv ne Velik tok; ale kde jej zahjit? U byl u dve a sahal
do kapsy po kli; vtom ustrnul a straliv zaklel. Zevn vrata jeho
barku byla zatarasena pnmi eleznmi tyemi na zpsob zvor.
Zalomcoval jimi zbsile; vbec se to nehnulo.
Na dvech byl list papru a na nm vyklepno: Na rozkaz
civilnch ad se tento objekt uzavr pro neppustn
nahromadn taskavch ltek bez zkonnch bezpenostnch
opaten, 216 a 217d, lit. F tr. z. a na. 63 507, M 1889. Podpis
neiteln. Pod tm napsno perem: Panu ing. Prokopovi se a na
dal pikazuje k pobytu pokoj u hldae Gerstensena, strn bark
III.
Pan Holz odborn zkoumal zvory, ale nakonec jen hvzdl a stril
ruce do kapes; nedalo se naprosto nic dlat. Prokop, rozplen
vztekem do bla, obhl cel bark; explozvn pasti byly zkopnicky
odstranny, na vech oknech od dvjka me. Honem spotal
sv vlen prostedky: pt slabch pumiek po kapsch, tyi vt
granty zahrabny na zahurskm valu; je to mlo na slunou akci.
Bez sebe hnvem uhnl ke kanceli zloeenho Carsona; pokej,
vivku, s tebou si to vydm! Ale jen tam dobhl, hlsil mu sluha:
pan editel tu nen a nepijde. Prokop ho odstril a vnikl do
kancele. Carson tam nebyl. Proel rychle vemi kancelemi,
uvdje v ds vekero ednictvo zvodu a po posledn sleinku
u telefonu. Carson nikde.
173

Prokop tryskem bel k zahurskmu valu, aby zachrnil aspo

svou munici. A tum: cel val i s kovinatou dungl a zahurskm
smetitm je dokola obtoen kozami s ostnatm drtem: hotov
zsek vlenho du. Pokusil se rozmotat drty; ruce mu krvcely,
ale nepodil zhola nic. Vzlykaje vztekem a nedbaje u nieho,
propletl se zsekem dovnit; nael, e jeho tyi velk granty jsou
vyhrabny a pry. Skoro plakal bezmoc. Ke vemu poalo slizce
mt. Prodral se zpt, potrhn na cry a krvceje z rukou i tv, a
hnal se do zmku, snad aby tam nael princeznu, Rohna, nslednka
nebo koho. Ve vestibulu se mu postavil do cesty onen plav obr,
odhodln nechat se teba i na kusy roztrhat. Prokop vyal jednu ze
svch taskavch plechovek a vstran zachrastil. Obr zamrkal, ale
neustoupil; najednou se vrhl vped a sevel Prokopa kolem ramen.
Holz ho v silou pratil revolverem do prst; obr zaval a pustil, ti
lid, kte se hrnuli na Prokopa, jako by ze zem vyvstali, zavhali
maliko, a tu se ti dva honem pitoili zdy ke zdi, Prokop s
krabikou ve zdvien ruce, aby ji hodil pod nohy prvnmu, kdo se
hne, a Holz (nyn u neodvolateln zrevolucionovan) s
nastraenm stm revolveru; a proti nim tyi bled mui, trochu
nachlen vped, ti s revolvery v ruce; to bude mela. Prokop nalil
strategickou diverzi ke schodm; tyi mui se zaali petet v tu
stranu, nkdo vzadu se dal na tk, bylo hrozn ticho. Nestlet,
zaeptal kdosi oste. Prokop sly tikat sv hodinky. Nahoe v pate
hlahol vesel hlasy, nikdo tam o niem nev; a protoe nyn je
vchod voln, to se Prokop pozptku ke dvem, kryt Holzem.
tyi mui u schod se nehbaj, jako by byli vyezni ze deva. A
Prokop vyrazil ven.
M chladn a protivn; co nyn? Rychle pezkoumal situaci;
napadlo ho zadit si vodn pevnost v plovrn na rybnce; ale
odtamtud nen vidt na zmek. Nhle rozhodnut pdil Prokop k
domku vrtnho; Holz za nm. Vrazili dovnit, kdy dda vrtn
zrovna obdval; naprosto nemohl pochopit, e ho nsilm a pod
vyhrkami smrt odtud vyhnj; vrtl nad tm hlavou a el to
alovat na zmek. Prokop byl svrchovan spokojen dobytou pozic;
174

dkladn zamknul mov vrata z parku ven a dojedl s notnou

chut stakv obd; pak snesl vechno, co se v domeku podobalo
chemiklii, jako uhl, sl, cukr, klih, zaschlou olejovou barvu a jin
takov poklady, a uvaoval, co se z toho d udlat. Zatm Holz
chvlemi hldal, chvlemi pemoval okna ve stlny, co vzhledem
k jeho tyem ostrm estimilimetrovm patronm bylo trochu
pepjat. Prokop na kuchyskch kamnkch zadil svou laborato;
pchlo to hrozn, a pece z toho nakonec byla trochu tkopdn
taskavina.
Neptelsk strana nepodnikla dn tok; patrn nechtla, aby
dolo k skandlu za ptomnosti vzneenho hosta. Prokop si lmal
hlavu, jak by mohl zmek vyhladovt; pezl sice telefonn veden,
ale zbvala jet troj vrtka, nepotajc cestu zahurskm valem k
zvodm. Vzdal se tedy by nerad plnu oblehnout zmek ze
vech stran.
Prelo ustavin. Princeznino okno se otevelo, a svtl
postavika psala rukou do vzduchu velik psmena. Prokop nebyl s
to je rozlutit, pesto vak se postavil ped domek a psal rovn do
vzduchu povzbuzujc vzkazy, mchaje rukama jako vtrnk.
Kveeru pebhl k povstalcm dr. Krafft; ve svm ulechtilm
zpalu zapomnl s sebou pinst jakoukoliv zbra, take tato posila
byla spe jen mravn. Veer se pioural pan Paul a nesl v koi
ndhernou studenou veei a mnostv rudho a ampaskho vna;
tvrdil, e ho nikdo s tm neposlal. Nicmn Prokop po nm nalhav
nekaje komu vzkzal, e dkuje a e se nevzd. Pi
bohatrsk veei se dr. Krafft poprv odhodlal pt vno, snad aby
dokzal svou munost; nsledek toho byla na jeho mst blaen
lunatick nmota, zatmco Prokop a pan Holz se pustili do zpvu
vlench psn. Kad sice zpval jinm jazykem a docela jinou
psniku, ale zdlky, zejmna potm za elestn drobnho det, to
splvalo v souzvuk dosti straliv a chmurn. Nkdo v zmku
dokonce otevel okno, aby poslouchal; pak se pokusil je zdlky
doprovzet na klavru, ale zvrhlo se to v Eroiku a potom v
nesmysln bouchn do klves. Kdy zmek pohasl, zatarasil Holz
175

dve nesmrnou barikdou, a ti bohati pokojn usnuli. Probudil

je teprve dtklivm bouchnm pan Paul, kdy jim rno nesl ti
kvy peliv je rozlvaje po tce.

XL.
Prelo. S blm tkem parlamente piel tlust cousin
navrhnout Prokopovi, aby toho nechal; e zase dostane svou
laborato a kdesi cosi. Prokop prohlsil, e odtud nepjde, ledae by
ho vyhodili do povt; ale dv e on nco udl, to budete koukat!
S touto temnou hrozbou se cousin vracel; v zmku patrn nesli
velmi tce, e vlastn vjezd do zmku je blokovn, ale nechtli s
vc dlat dn hluk.
Dr. Krafft, pacifista, petkal bojovnmi a divokmi nvrhy:
peruit elektrick veden do zmku; zastavit jim vodovod; vyrobit
njak dusiv plyn a pustit jej na zmek. Holz nael star noviny; ze
svch tajemnch kapes vylovil skipec a etl po cel den, nesmrn
podoben univerzitnmu docentovi. Prokop se nezkrotn nudil; hoel
touhou po njakm velikm inu, ale nevdl, jak do toho. Konen
nechal Holze hldat domek a pustil se s Krafftem do parku.
V parku nebylo vidt nikoho; neptelsk sly byly asi
soustedny v zmku. Obeel zmek a na tu stranu, kde byly klny
a stje. Kde je Whirlwind? ptal se najednou. Krafft mu ukzal
oknko ve vi asi t metr. Opete se, eptal Prokop, vylezl mu
na zda a postavil se mu na ramena, aby se podval dovnit. Krafft
div nepadl pod jeho thou; a te mu jet ke vemu jaksi tancuje po
ramenou co to tam dl? Njak tk rm let na zem, ze stny se
drol psek; a nhle se bemeno vyhouplo, uasl Krafft zvedl hlavu
a div nevykikl: nahoe se tepaj dv dlouh nohy a miz v oknku.
Princezna zrovna podvala Whirlwindovi krajc chleba a dvala
se zamylen na jeho krsn temn oko, kdy slyela ramot v okn;
a v poloeru tepl konrny vid znmou potluenou ruku, jak

176

vyndv drtnou mku v oknku stje. Pitiskla ruce k stm,

aby nevykikla.
Rukama a hlavou naped sv se Prokop do Whirlwindovy
ebiny; ji seskakuje a tady je, oden sice, ale cel; a udchn se
pokou o smv. Tie, ds se princezna, nebo tolba je za
dvemi; a u mu vis na krku: Prokopokopak! Ukzal na oknko:
tudy, a rychle ven! Kam? ept princezna a mazliv ho celuje.
K vrtnmu.
Ty hloup! Kolik vs tam je?
Ti.
Tak vid, to pece nejde! Hlad ho po tvi. Nic si z toho
nedlej.
Prokop rychle uvauje, jak tedy jinak ji unst; ale je tu ero, a
kosk zpach je jaksi vzruujc; zasvtily jim oi a vpili se do sebe
dostivm polibkem. Zlomila se ve vtein; ucouvla rychle
dchajc: Jdi pry! Jdi! Stli proti sob tesouce se; ctili, e ve,
kter je popad, je neist. Odvrtil se a ukroutil pku v ebin;
teprve tm se jaktak ovldl. Otoil se k n; vidl, e rozkousala a
roztrhala na cry svj kapesnk; pitiskla jej prudce ke rtm a beze
slova mu jej podala odmnou nebo na pamtku. Za to on polbil
paen na mst, kde prv spovala jej rozilen ruka. Nikdy se
nemli tak divoce rdi jako v tuto chvli, kdy nemohli ani promluvit
a bli se sebe dotknout. Na dvoe skpaly v psku n kroky;
princezna mu kynula, Prokop se vyvihl na ebinu, chytil se
jakchsi hk u stropu a nohama naped se vysmekl z oknka. Kdy
dopadl na zem, objal ho dr. Krafft radost. Vy jste peezal konm
lachy, e? eptal krvezniv; nejsp to povaoval za oprvnn
vlen opaten.
Prokop mlky uhnl k vrtnici, bodn starost o Holze. U
zdlky vidl hroznou skutenost: dva chlapi stli ve fortn,
zahradnk zahrabval v rozrytm psku stopy zpasu, mov vrata
byla pootevena a Holz pry; a jeden z chlap ml ruku ovzanou
tkem, protoe ho Holz patrn pokousal.

177

Prokop se sthl do parku zachmuen a nm. Dr. Krafft si

myslel, e jeho velitel kuje nov vlen pln, a neruil ho; a Prokop
s tkm vzdechem usedl na paez a ponoil se do pozorovn
jakchsi rozkubanch krajkovch hadk. Na cestice se vynoil
dlnk strkajc traka se smetenm listm. Krafft, popaden
podezenm, se do nho pustil a namltil mu stran; pi tom ztratil
skipec a nemohl jej bez skipce nalzt; vzal tedy traka jakoto
koist zstavenou na bojiti a spchal s nm k nelnkovi. Utekl,
hlsil, a krtkozrak oi mu vtzn plly. Prokop jen zabruel a
probral se dl v tom mkkm bloukm, co mu vllo v prstech.
Krafft se zamstnval trakaem, nevda, k emu je tahle trofej dobr;
konen ho napadlo obrtit jej dnem vzhru, a zazil: D se na
tom sedt!
Prokop se zvedl a zamil k rybnku; dr. Krafft za nm i s
trakaem, snad pro transport ptch rannch. Obsadili plovrnu
vestavnou na klech ve vod. Prokop obeel kabiny; ta nejvt
byla princeznina, zstalo tam jet zrcadlo a heben s nkolika
vytrhanmi vlasy, pr vlsniek a huat koupac pl a sandlky,
vciky dvrn a oputn; zamezil sem Krafftovi pstup a obsadil
s nm pnskou kabinu na druh stran. Krafft zil: nyn mli
dokonce lostvo skldajc se ze dvou mask, kanoe a bachratho
lunu, kter pedstavoval jaksi jejich naddreadnought. Prokop
dlouho mlky pechzel po palub plovrny nad edivm
rybnkem; potom se ztratil v kabin princeznin, usedl na jej
lehtko, vzal do nru jej huat pl a zaryl se do nho tv. Dr.
Krafft, kter pes svou neuvitelnou pozorovac neschopnost ml
njak tuen o jeho tajemstv, etil jeho cit; toil se po pikch po
koupeln, vylval hrncem vodu z baat bitevn lodi a shnl
pslun vesla. Objevil v sob velk bojov talent; odvil se na
beh a nanesl do plovrny kamen veho kalibru, a po desetikilov
balvany vytren z hrze; pak se jal odbourvati prkno po prknu
mstek, jen vedl z pevniny do koupalit; poslze byli spojeni se
sou jen dvma holmi trmy. Z vytrhanch prken zskal materil
pro zabednn vchodu a krom toho drahocenn rezav hebky, je
178

natloukl do lopat vesel hroty ven. Tm vznikla zbra stran a

vskutku vraedn. Podiv to ve a shledavaje, e dobr jest, byl by
se rd tm pochlubil nelnkovi; ten vak byl zamen v kabin
princeznin a snad ani nedchal, jak tam bylo ticho. Tu stanul dr.
Krafft nad edivou plochou rybnka, jen chladn a tichounce
plounal; nkdy to zabluklo, jak se vymrtila ryba, nkdy
zaelestilo rkos; a dr. Krafftovi zaalo bt zko z t samoty.
Pokalval ped vdcovou kabinou a chvlemi nco polohlasn
povdal, aby upoutal jeho pozornost. Konen Prokop vyel se rty
sevenmi a divnma oima. Krafft ho provedl po nov pevnosti,
ukazoval mu vecko, pedvdl dokonce, jak daleko dohod
kamenem po nepteli; pitom by byl mlem sletl do vody. Prokop
neekl nic, ale vzal ho kolem krku a polbil na tv; a dr. Krafft, cel
rud radost, by udlal s chut desetkrt tolik co dosud.
Sedli si na lavice u vody, kde se slunvala hnd princezna. Na
zpad se zvedly mraky a ukzala se nesmrn dalek, churav
nazltl nebesa; cel rybnk se rozehl, roztpytil, roznnil bledm
a tklivm jasem. Dr. Krafft rozvjel zbrusu novou teorii o vn
vlce, o nadprv sly, o spse svta skrze hrdinstv; bylo to v
ukrutnm rozporu s muivou melancholi tohoto podzimnho
soumraku, ale natst dr. Krafft byl krtkozrak a mimoto idealista,
a nsledkem toho naprosto nezvisl na nahodilm okol. Nehledc
ke kosmick krse tto. chvle ctili oba zimu a hlad.
A tamhle na soui krtkmi, spchavmi krky jde pan Paul s
koem na lokti, rozhl se vpravo vlevo a chvlemi vol staeckm
hlskem:Kuku! Kuku! Prokop jel k nmu na bitevn lodi;
mermomoc chtl vdt, kdo ho s tm posl. Prosm, nikdo, tvrdil
stak; ale m dcera, jako Albta, je klnice. Byl by se mlem
rozmluvil o sv dcei Albt; ale Prokop ho pohladil po blch
vlscch a vzkzal nkomu nejmenovanmu, e je zdrv a pi sle.
Dnes pil dr. Krafft skoro sm, vanil, filozofoval a opt kalal na
vechnu filozofii: in pr, in je vecko. Prokop se chvl na
princeznin lavice a dval se pod na jednu hvzdu, bhv pro si
vybral zrovna tu, byla to oranov Betelgeuse ve hlavch Oriona.
179

Nebyla to pravda, e je zdrv; pchalo ho divn v tch mstech, kde

to v nm harailo a elestilo kdysi v Tnici, motala se mu hlava a
tsl se lman zimnic. Kdy pak chtl nco ci, mtl se mu jazyk a
jektal tak, e dr. Krafft vystzlivl a tuze se znepokojil. Honem
uloil Prokopa na lehtko v kabin a pikryl ho vm monm, i
asnatm pltm princezninm, a vymoval mu na ele namoen
ubrousek. Prokop tvrdil, e je to rma; k plnoci usnul a blbolil,
pronsledovn dsnmi sny.

XLI.
Rno se Krafft probudil teprve Paulovm kuknm; chtl
vyskoit, ale byl pln zdevnl, nebo celou noc mrzl a spal
stoen jako pes. Kdy se konen jaktak sebral, shledal, e je
Prokop pry; a jedna lodika z jejich flotily se kolbala u behu. Ml
velikou zkost o svho vdce, byl by ho el hledat, ale bl se opustit
pevnost tak dobe vybudovanou. I zlepoval na n, co jet mohl, a
vyhlel krtkozrakma oima Prokopa.
Zatm Prokop, kter se probudil jako rozlman a s bltivou
chut v stech, zimomiv a trochu ommen, byl u dvno v parku
vysoko v korun starho dubiska, odkud bylo vidt celou frontu
zmku. Toila se mu hlava, drel se pevn vtve, nesml se podvat
rovn dol, nebo by se svalil zvrat.
Tato strana parku u zejm platila za bezpenou; i star
pbuzn se odvaovaly aspo na zmeck schody, pni se
prochzeli po dvou nebo po tech, kavalkda kavalr se prohnla
po hlavn cest; u vrat zas se to dda vrtn. Po dest hodin
vyla sama princezna provzena nslednkem trnu a zamila
nkam k japonskmu pavilnu. V Prokopovi hrklo, zdlo se mu, e
let hlavou dol; keovit se chytil vtve a tsl se jako list. Nikdo
neel za nimi; naopak vichni honem vyklidili park a zdrovali se na
prostranstv ped zmkem. Asi rozhodujc rozmluva nebo co.
Prokop se kousal do rt, aby nevykikl. Trvalo to nesmrn dlouho,

180

snad hodinu nebo pt hodin. A te b odtamtud nslednk sm, je

rud a zatn pst. Panstvo ped zmkem se rozprsklo a poalo
ustupovat, jako by mu dlalo msto. Nslednk nehled napravo ani
nalevo b po schodech; tam mu jde vstc prostovlas oncle Rohn,
chvilku spolu hovo, le bon prince si pejede dlan elo a oba
zajdou. Panstvo ped zmkem se peskupuje, strk k sob hlavy a
kouskovit se vytrc. Ped zmek pedjd pt automobil.
Prokop chytaje se vtv svezl se z koruny dubiska, a se zaryl do
zem; chtl tryskem bet k japonskmu altnu, ale bylo mu a
smn, jak nevldl nohama; motal se, jako by el mlhovm tstem,
a nemohl jaksi nalzti ten altn, nebo vci se mu ped oima mtly
a prostupovaly. Konen to nael: tady sed princezna, ept nco
ped sebe psnmi rty a vih do vzduchu proutkem. Sebral
vechny sv sly, aby k n juncky doel. Vstala a pokroila mu
vstc: ekala jsem na tebe. el k n a mlem by do n vrazil, nebo
vidl ji pod jaksi daleko. Poloil j ruku na rameno, divn a nsiln
napmen a trochu se komihaje, a hbal rtoma; myslel si, e mluv.
Tak ona nco povd, ale nen j rozumt; vechno se odehrv jako
pod vodou. Tu zaznly sirny a houkaky vyjdjcch aut.
Princezna sebou trhla, jako by j kolena poklesla. Prokop vid
smazan bled obliej, v nm plavou dva temn otvory. To je
konec, sly jasn a zblzka, je konec. Mil, mil, j ho poslala
pry! Kdyby byl mocen smysl, vidl by, e je jako vyezna ze
sloni, ztuhl a muednicky krsn ve svrchovanosti sv obti; ale jen
mikal pemhaje mdlobn tas vek, a zdlo se mu, e se podlaha
pod nm zved, aby se peklopila. Princezna si pitiskla ruce k elu a
zakolsala; prv se mu chtla sloit do lokt, aby ji nesl, aby ji
podepel vyerpanou skutkem pli velikm; ale pedeel ji a sloil
se bez hlesu u jejch nohou; zhroutil se beztvae, jako by byl jen z
hader a provaz.
Neztratil vdom; bloudil oima, naprosto nechpaje, kde vlastn
je a co se s nm dje. Zdlo se mu, e ho nkdo zved jkaje dsem;
chtl sm napomoci, ale nelo to. To je jen entropie, ekl; zdlo
se mu, e tm vystihuje situaci, a opakoval to nkolikrt. Pak se mu
181

nco rozlilo v hlav s hukotem jako jez; jeho hlava tce vyklouzla z
tesoucch se prst princezninch a bouchla o zem. Princezna
vyskoila jako len a bela pro pomoc.
Vdl nejasn o vem, co se dje; ctil, e ho zvedaj ti lid a
vlekou ho pomalu, jako by byl z olova; slyel jejich tk oupav
kroky a rychl dech, a divil se, e ho nemohou unst jen tak v
prstech jako onuku. Nkdo ho po tu celou dobu drel za ruku;
obrtil se a poznal princeznu. To jste hodn, Paul, ekl j vdn.
Pak nastala njak zmaten, udchan strkanice; to ho nesli po
schodech, ale Prokopovi se zdlo, e s nm padaj krouce do
propasti. Netlate se tak, bruel, a hlava se mu zatoila tak, e
pestal vnmat.
Kdy otevel oi, vidl, e le zase v kavalrskm pokoji a e ho
Paul svlk rozilenma rukama. U hlav stoj princezna s takhle
velkma oima, jako kola. Prokop si vechno spletl. J jsem spadl s
kon, e? breptal namhav. Vy vy jste vy jste byla pi tom, e?
Bum, vy-vbuch. Litrogly nitrogry mikro C h dv o en o dv.
Kom-pli-kovan fraktura. Kovan, jako k. Umlkl, kdy poctil na
ele studenou zkou ruku. Pak zahldl toho eznka doktora a zaal
nehty do nch chladnch prst. J nechci, pl, nebo se bl, e
to zane bolet; ale eznk jen poloil hlavu na jeho prsa a dusil, dusil
jako cent. V zkostech nael nad sebou temn a rozzel oi, je ho
fascinovaly. eznk se zvedl a povdal nkomu vzadu: Chipkov
pneumonie. Odvete Jej Jasnost, to je nakaliv. Nkdo mluv pod
vodou, a doktor odpovd: Dojde-li k zpnn plic, pak pak
Prokop pochopil, e je ztracen a e ume; ale bylo mu to svrchovan
lhostejno: tak jednoduch si to nikdy nepedstavoval. tyicet
celch sedm, povd doktor. Prokop m jedin pn: aby ho
nechali vyspat, dokud neume; ale msto toho ho balili do neho
studenho, ohoh! Konen si tam eptaj; a Prokop zavel oi a
nevdl dl o niem.
Kdy se probudil, stli nad nm dva sta ern pni. Bylo mu
neobyejn lehko. Dobr den, ekl a chtl se pozvednout.
Nesmte se hbat, povd jeden pn a mrn ho tla do poduek.
182

Prokop tedy poslun le. Ale je mi u lpe, e? pt se spokojen.

To se rozum, bru druh pn pochybovan, ale nesmte se
vrtt. Klid, rozumte?
Kde je Holz? napadlo Prokopa najednou.
Zde, ozvalo se z kouta, a u nohou postele stoj pan Holz s
hroznm krbancem a modinou na tvi, ale jinak such a konat
jako vdy. A za nm, propna, to je Krafft, Krafft zapomenut v
plovrn; m oi zpuchl a rud, jako by ti dny breel. Co se mu
stalo? Prokop se na nho usml, aby ho potil. Tak pan Paul jde po
pikch k posteli a dr si ubrousek na stech. Prokop m radost, e
tu jsou vichni; bloud oima po pokoji, a za zdy obou ernch
pn objev princeznu. Je na smrt bled a hled na Prokopa ostrma,
zachmuenma oima, je ho nepochopiteln ds. Mn u nic
nen, ept, jako by se omlouval. Optala se oima jednoho z pn,
kter rezignovan pokvl. Pistoupila tedy k posteli. Je ti lpe?
pt se tie. Mil, mil, je ti skuten lpe?
Ano, ekl nejist, trochu tsnn zaraenm chovnm vech.
Skoro docela dobe, jen jen Jej upen oi ho plnily zmatkem a
tm zkost; bylo mu nevolno a svrav.
Pl by sis nco? ptala se naklnjc se nad nm.
Poctil divou hrzu z jejho pohledu. Spt, zaeptal, aby mu
unikl.
Pohldla tzav na oba pny. Jeden maliko pokvl a podval se
na ni tak tak divn vn. Pochopila a zesinala jet vc. Spi
tedy, vypravila ze sebe sekrcen a obrtila se ke zdi. Prokop se s
podivenm rozhldl. Pan Paul ml ubrousek nacpan v stech, Holz
stl jako vojk mrkaje oima a Krafft jednodue breel open elem o
sk a hlun posmrkval jako uvan dt.
Ale copak , vyhrkl Prokop a chtl se zvednout; ale jeden pn
mu poloil na elo ruku, je byla tak mkk a dobr, tak ujiujc a
zrovna svat na hmat, e se rzem uklidnil a blaen vzdychl. Usnul
tm okamit.
Probudil se teninkou nitkou polovdom. Svt jen lampika na
nonm stolku, a vedle postele sed princezna v ernch atech a
183

dv se na nj lesklma, uhranivma oima. Rychle zavel vka,

aby je u nevidl; tak zko mu z nich bylo.
Drah, jak je ti?
Kolik je hodin? zeptal se mton.
Dv.
Poledne?
V noci
U, podivil se sm nevda pro a snoval dl matnou nit
spnku. Chvlemi pootevel trbinkou oi a vyhldl po princezn,
aby zas usnul. Pro se tak pod dv? Nkdy mu svlaila rty
likou vna; spolkl to a zamumlal nco. Poslze zapadl do tupho a
nevdomho spnku.
Procitl teprve tm, e jeden z ernch pn opatrn poslouchal na
jeho prsou. Pt jinch stlo kolem.
Neuvitelno, bruel ern pn. To je zrovna kovov srdce.
Musm zemt? zeptal se Prokop znenadn. ern pn mlem
vyskoil pekvapenm.
Uvidme, ekl. Kdy jste pekal tuhle noc Jak dlouho jste s
tm chodil?
S m? divil se Prokop.
ern pn mvl rukou. Klid, ekl, jenom klid. Prokop, teba
mu bylo nekonen bdn, se uklbl; kdy si doktoi nevd rady,
vdycky pedpisuj klid. Ale ten s dobrma rukama mu povdal:
Muste vit, e se uzdravte. Vra dl zzraky.

XLII.
Vytetil se ze spnku zalit a promoen hroznm potem. Kde
kde to je? Strop nad nm se kymc a hour; nenene, pad, roubuje
se dol, sv se pomalu jako ohromn hydraulick lis. Prokop chtl
zavat, ale nemohl; a strop u je tak nzko, e na nm rozeznv
sedc prsvitnou muku, zrnko psku v omtce, kadou
nepravidelnost ntru; a pod to kles n, a Prokop se na to dv s

184

bezdechou hrzou a jen spe, nemoha ze sebe dostati hlasu. Svtlo

zhaslo, je ern tma; te ho to rozmak. Prokop u ct, jak se strop
dotk jeho zjeench vlas, a bezhlase pit. Ahaha, te nahmatal
dvee, vyrazil je a vrhl se ven; i tam je takov tma, ale nen to tma, je
to mlha, vl mlha, mlha tak hust, e nemohl dchat a dusil se
kytaje dsem. Te mne to udus, zhrozil se a dal se na tk, lapaje
popopo po njakch i-ivch tlech, je se jet krout. Sklonil se
tedy a shl, a ctil pod rukou mlad irok adro. To to to je
Ani, lekl se, a hmatal j po hlav; ale msto hlavy to mlo msu, porce-lnovou msu s nm slizkm a houbovitm jako hovz plce.
Bylo mu k zvracen dsno a chtl od toho odtrhnout ruce; ale ono to
k nim lne, tese se to, pisv se to a plaz se mu to po pach
nahoru. A ona je to krakatice, mokr a rosolovit spie s lesklma
oima princezny, je se na nho upraj nruiv a zamilovan; sune
se mu po holm tle a hled, kam usad svou ohavnou, prtc i.
Prokop neme vydechnout, rve se s n, zarv prsty do povoln
klihovit hmoty; a procitl.
Byl nad nm naklonn pan Paul a dval mu na prsa studen
obkladek.
Kde kde kde je Ani, zamumlal Prokop s levou a zavel
oi. Buch buch buch b ucen pes oranice; nev, kam m tak
naspch, ale pd, a mu srdce taktaktak tet, a chtl by vyrazit jek
zkosti, e doraz pozd. A tady je ten dm, jene nem dve ani
oken, jen nahoe hodiny a na nich za pt minut tyi. A Prokop
rzem v, e a bude rafije na dvanctce, vylet cel Praha do
povt. Kdo mn vzal Krakatit, ry Prokop; pokou se vylzt po
stn, aby zastavil ruiku hodin v posledn minut; vyskakuje a
zarv nehty do omtky, ale kloue dol nechvaje ve zdi dlouh
krbance. Vyje hrzou a let nkam pro pomoc. Vrazil do konrny;
tam stoj princezna s Carsonem a miluj se trhanmi, mechanickmi
pohyby jako panci na kamnech pohnn teplm vzduchem. Kdy
ho spatili, vzali se za ruce a poskakovali rychle, rychle, pod
rychleji.

185

Prokop vzhldl a vidl nad sebou schlenou princeznu se

sevenmi rty a palivma oima. Zve, zamruel s chmurnou
nenvist a zavel rychle oi. Srdce mu tlouklo tak len rychle, jako
ti dva kepili. V och ho tpal pot a v stech ctil jeho slanost;
jazyk ml pipeen k patru a hrdlo slepen suchou zn. Chce
nco? pt se princezna zblizouka. Zavrtl hlavou. Myslela si, e
opt sp; ale ozval se po chvli chraptiv: Kde je ta oblka?
Mla za to, e jen blbol; neodpovdla. Kde je ta oblka?
opakoval vrat panovan elo. Tady je, tady, ekla honem a
vsunula mu mezi prsty prvn kousek papru, kter mla po ruce.
Smakal jej prudce a zahodil. To nen ona. J j chci svou oblku.
J j j chci svou oblku.
Opakoval to ustavin, zaal zuit, i zavolala Paula. Paul se
rozpomnl na jakousi silnou, usmolenou a pevzanou oblku; kde
honem je? Nael ji v nonm stolku: tady je, nu vida! Prokop ji sevel
v obou rukou a pitiskl k prsoum; utiil se a usnul jako zabit. Po
tech hodinch se zarosil novm vydatnm potem; byl tak zeslbl,
e sotva dchal. Princezna zalarmovala lkask konzilium. Teplota
povliv poklesla, tep sto sedm, puls nitkovit; chtli mu dt ihned
kafrovou injekci, ale mstn venkovsk doktor, zeseltl a
ostchav mezi takovmi kapacitami, mnil, e on nikdy pacienta
nebud. Aspo zasp svj exitus, e? bruel slavn odbornk.
Mte dobe.
Princezna, pln vyslen, si la na hodinku lehnout, kdy ji
ujistili, e bezprostedn a tak dle; a u pacienta zstal dr. Krafft,
slbiv, e za hodinu j vzke, jak a co je. Nevzkzal nic, a
znepokojen princezna se la podvat. Nala Kraffta, jak stoj
uprosted pokoje, mch rukou a z plnch plic ke o telepatii
dovolvaje se Richeta, Jamese a kdekoho; a Prokop ho s jasnma
oima poslouch a sem tam ho popichuje nmitkami vdeckho a
omezenho nevrce, J ho vzksil, princezno, kiel Krafft
zapomnaje na ve, j jsem upnul svou vli na to, aby se uzdravil;
j j jsem nad nm dlal takhle rukama, vte? Vyzaovn du. Ale
to lovka vyerp, uf! Jsem jako moucha, prohlsil a vypil narz
186

plnou sklenici benznu na koupn pravazek, pokldaje to nejsp za

vno; tak byl rozilen svm spchem. eknte, kiel, uzdravil
jsem vs nebo ne?
Uzdravil, ekl Prokop s pvtivou ironi.
Dr. Krafft se zhroutil do lenoky. To jsem si sm nemyslel, e
mm tak silnou auru, oddychl si spokojen. Mm na vs jet
vzkldat ruce?
Princezna pohlela uasle z jednoho na druhho, zrumnila cel,
zasmla se, najednou se j zamily oi, pohladila Kraffta po zrzav
lbi a utekla.
ensk nic nevydr, konstatoval Krafft pyn. Vidte, j jsem
docela klidn. Ctil jsem, jak mn to fluidum vyvr z prst. Jist by
se to dalo fotografovat, vte? jako ultrazen.
Pily kapacity, vyhodily pedevm Kraffta pes jeho protesty a
znovu mily teplotu, puls a vechno mon. Teplota vy, puls
devadest est, pacient jev chu k jdlu; nu, to u je slun obrat.
Nae se kapacity odebraly do druhho kdla zmku, kde jich bylo
tak teba; nebo princezna hoela skoro tyiceti stupni horeky,
nadobro sesut po edesti hodinch bdn; mimoto siln anmie a
cel ada jinch nemoc a po zanedban tuberkulzn loisko.
Den nato u Prokop v posteli sedl a slavn pijmal nvtvy.
Veker panstvo se sice rozjelo, jen tlust cousin tu jet otlel nud
se a vzdychaje. Pihnal se Carson trochu rozpait, ale dopadlo do
dobe; Prokop se o niem minulm nezmnil, a konen Carson
vyhrkl, e ty hrozn taskaviny, kter Prokop vyrbl v poslednch
dnech, se pi zkouce ukzaly asi tak vbun jako piliny; zkrtka
zkrtka musel mt Prokop u podnou horeku, kdy je dlal. I to
pijal pacient klidn, a dal se teprve po chvli do smchu. No vte,
ekl dobromysln, ale pesto jsem vm nahnal podn strachu.
Nahnal, piznval se Carson ochotn. Jakiv jsem se tolik
nebl o sebe a o fabriku.
Krafft se pivlekl zsinal a zkrouen. Oslavoval v noci sv
zzran fluidum velkmi litbami vna, a nyn mu bylo prbdn.

187

Bdoval, e navdycky utopil svou dickou slu, a umioval si od

nynjka indickou askezi podle jgy.
Piel i oncle Charles, byl trs aimable a jemn zdrenliv;
Prokop mu byl vden, e le bon prince nael pkn tn jako ped
mscem, znovu mu vykaje a zbavn povdaje o svch
zkuenostech. Jen kdy se hovor vzdlen dotkl princezny, padala
na n jist rozpaitost.
Zatm princezna v druhm kdle sue, bolestn pokalvala a
pijmala kad pl hodiny Paula, kter musel povdat, co dl
Prokop, co jedl, kdo je u nho.
Jet se mu vracely horeky s dsnmi sny. Vidl temnou klnu a
nekonen ady sud s Krakatitem; ped klnou chod vojek se
zbran sem a tam, sem a tam; nic vc, ale bylo to hrzn. Zdlo se
mu, e je zase ve vlce; ped nm nesmrn pole s mrtvmi, vichni
jsou mrtvi, i on je mrtv a pimrzl ledem k zemi; jen pan Carson
klopt pes mrtvoly, sakruje mezi zuby a dv se netrpliv na
hodinky. Z druh strany se kubavmi, posunivmi pohyby bl
chrom Hagen; jde kupodivu rychle, ske jako poln kobylka a vre
pi kadm keovitm pohybu. Carson nedbale pozdrav a nco
mu povd; Prokop marn napn ui, nesly ani slova, snad to
odn vtr; Hagen ukazuje pedlouhou vychrtlou rukou k obzoru;
co si to povdaj? Hagen se odvrt, shne si k stm a vyjme
odtamtud lut kosk chrup i s elistmi; msto st m nyn
propadlou ernou dru, je se bezhlase checht. Druhou rukou si
vydloubne z onice ohromnou bulvu oka a dre ji mezi prsty
nastavuje ji zblzka k tvi padlm; a lut chrup v jeho druh ruce
skehotav pot: Sedmnct tisc sto dvacet jedna, sto dvacet dv,
sto dvacet ti. Prokop se neme odvrtit, nebo je mrtev; dsn
krvav bulva utkv nad jeho lc, a kosk chrup zaskehot
sedmnct tisc sto dvacet devt a cvakne. Nyn se ji Hagen ztrc
v dlce, pod potaje; a pes mrtvoly ske princezna se suknmi
nestoudn vyhrnutmi vysoko nad kraj kalhot, bl se k Prokopovi
a mv v ruce tatarskm bunukem, jako by to byl bik. Stane nad
Prokopem, zalecht ho bunukem pod nosem a ouch ho pikou
188

nohy do hlavy, jako by zkouela, je-li mrtev. Tryskla mu krev do

tv, a byl skuten mrtev, tak mrtev, e ctil v sob srdce zmrzl
na kost; avak nemohl snst pohled na jej ztepil nohy. Mil,
mil, zaeptala a pomalm pohybem spustila sukn, klekla mu u
hlav a sahala dlan lehnce po jeho prsou. Najednou mu vytrhla z
kapsy tu silnou pevzanou oblku a vyskoila, roztrhala ji zuiv
na kousky a hodila do vtru. Pak se s rukama rozpaenma
roztoila a vila, vila lapajc po mrtvch, a zmizela v non tm.

XLIII.
Nevidl princeznu od t doby, co ulehla; jen mu psala nkolikrt
denn kratik a horouc dopisy, je vc tajily ne povdaly. Od
Paula slyel, e polehv a opt pechz po pokojch; nemohl
pochopit, e k nmu nepijde, sm ji vstval z postele a ekal, e ho
aspo na minutku zavol. Nevdl, e ona zatm pliv krev z
tuberkulzn kaverny, kter se v n akutn otevela; nenapsala mu
to, patrn se dsila, e by se mu jaksi oklivla, e by ho plily na
rtech stopy jejch nkdejch polibk nebo co; a hlavn, hlavn se
hrozila toho, e by se nezdrela a i nyn ho pocelovala horenmi
rty. Neml tuen, e v jeho vlastnch chrchlech nali doktoi stopy
infekce, co uvdlo princeznu v zoufalstv sebeobviovn a
zkosti; nevdl prost nic, vztekal se, e s nm dlaj takov okolky,
kdy u se ct skoro zdrv, a trnul studenm dsem, kdy opt
uplynul den, ani princezna projevila pn vidt ho. Omrzel jsem se
j, napadlo ho; nikdy jsem pro ni nebyl vc ne chvilkov rozmar.
Podezval ji ze veho monho; nechtl se ponit k tomu, aby sm
nalhal na schzku, nepsal j skorem a jen ekal v lenoce s rukama
a nohama ledovjcma, e ona pijde, e vzke, e se nco vbec
stane.
Za slunench dn sm u ven do podzimnho parku, sm
posedt na vslun obalen pldy; chtl by je shodit a potloukat se
nkde u rybnka se svmi ernmi mylenkami, ale vdycky je tu

189

Krafft, Paul nebo Holz nebo i sm Rohn, vldn a zamylen poeta

Charles, kter m pod nco na jazyku, ale nikdy to neekne; msto
toho rozjm o vd, osobn zdatnosti, spchu a hrdinstv a j
nevm o em jet. Prokop poslouch jednm uchem; m dojem, e le
bon prince se neobyejn namh zainteresovat jej bhvpro na
vysok ctidosti. Zniehonic dostal od princezny zmatenou
bumagu, aby se drel a nebyl ostchav; a hned nato k nmu Rohn
pivedl senho starho pna, na kterm ve prozrazovalo oficra
pevleenho do civilu. sen pn se vyptval Prokopa, co hodl
podnikat v budoucnosti. Prokop, trochu doplen jeho tnem,
odpovdal bryskn a velkopansky, e hodl vytit sv vynlezy.
Vojensk vynlezy?
Nejsem vojk.
V vk?
Ticet osm.
Sluba?
dn. A vae?
sen pn se trochu zmtl. Mnte sv vynlezy prodat?
Ne. Ctil, e je vyslchn a potkvn vysoce oficiln; nudilo
ho to, odrval strun odpovdi a jen tu a tam ril utrousit petku
sv uenosti nebo hrst balistickch sel, vida, e tm dl Rohnovi
zvltn radost. Skuten, le bon prince zil a pod pokukoval na
senho pna, jako by se ho ptal: Nu tak, co kte tomu zzraku?
sen pn vak neekl nic a konen se vldn porouel.
Den nato piletl Carson hned rno, mnul si naden ruce a
vypadal nesmrn dleit. Tlachal pt pes devt a pod
sondoval; nadhazoval neurit slovka, jako budoucnost a
karira a bjen spch; vc nechtl ci, zatmco Prokop se
nechtl vbec ptt. A pak pilo psan od princezny, bylo velmi
vn a divn: Prokope, dnes bude na Tob uinit rozhodnut. J je
uinila a nelituji toho. Prokope, v tto posledn chvli Ti pravm, e
T miluji a budu na Tebe ekat, jak dlouho bude teba. I kdybychom
se museli naas odlouit a mus to bt, nebo Tv ena neme bt
Tvou milenkou , kdyby ns na lta rozlouili, budu Ti pokornou
190

nevstou; u to, u to mi je takovm tstm, e Ti to nemohu ci;

chodm po pokoji ommen a koktm Tv jmno; mil, mil,
nedovede si pedstavit, jak jsem byla neastna od t chvle, co se to
s nmi stalo. A nyn ui, abych se mohla opravdu jmenovati Tvou
W.
Prokop tomu dobe nerozuml; etl to bezpotukrt a nemohl
prost uvit, e princezna mn zkrtka a dobe Chtl se k n
rozbhnout, ale nevdl kudy kam ukrutnmi rozpaky. Snad je to
jen njak ensk nebo citov vbuch, kter se nesm brt doslova a
ktermu vbec nerozumm; co se v n vyzn? Zatmco takto
rozjmal, piel k nmu oncle Charles provzen Carsonem. Oba
vypadali tak oficiln a slavnostn, e v Prokopovi hrklo: Jdou
mn ci, e te mne odvezou na pevnost; princezna nco zavaila, a
je zle. Hledal oima njakou zbra, kdyby snad dolo k nsil; vybral
si mramorov ttko a usedl pemhaje tluen srdce.
Oncle Rohn se podval na Carsona a Carson na Rohna s nmou
otzkou, kdo m zat. Zaal tedy oncle Rohn: To, co vm jdeme
ci, je do jist mry nepochybn Bylo to znm Rohnovo
plavn; ale nhle se sebral a dal se do toho odvnji: Mj mil, co
ti jdeme ci, je vc velmi vn a diskrtn. Nen to jenom v tvm
zjmu, abys uinil nbr naopak Zkrtka byla to nejprve jej
mylenka a co mne se te, tu po zral vaze Ostatn j nelze
klst mez; je umnn a vniv. Mimoto vskutku, jak se zd, si
vzala do hlavy Zkrtka je na vechny strany lpe najt slun
vchodisko, vyhrkl s levou. Pan editel ti to vysvtl.
Carson, ili pan editel, si nasadil pomalu a dstojn brejle;
vypadal a znepokojiv vn, docela jinak ne kdy dosud. Je mi
ct, zaal, tlumoit vm pn naich nejvych vojenskch
kruh, abyste vstoupil do svazku na armdy. Toti samozejm
jen do vy technick sluby, kter le ve smru va prce, a to
hned v hodnosti abych tak ekl Chci ci, e nen sice naprosto
zvykem vojensky aktivovati krom ppadu vlky civiln
odbornky, ale v naem ppad vzhledem k tomu, e ptomn
situace si nezad mnoho s vlkou se zvltnm zenm k vaemu
191

vskutku mimodnmu, ptomnmi pomry jet vce

pointovanmu vznamu, a se zcela ojedinlm ohledem k vaemu
vjimenmu postaven, nebo pesnji eeno k vaim v nejvy
me soukromm zvazkm
K jakm zvazkm? peruil ho Prokop chraptiv.
Nu, zabreptal Carson trochu zmaten, myslm v zjem, v
pomr
J jsem se vm z dnho zjmu nezpovdal, odbyl ho Prokop
pke.
Haha, spustil pan Carson jaksi osven touto hrubost, to se v
e ne; nebylo taky teby. Holenku, s tm jsme se taky tam nahoe
neohnli, co? To se rozum e ne. Prost osobn ohledy a teka.
Vlivn intervence, vte? Ke vemu jste dokonce cizozemec Ostatn
i to je vyzeno, dodal honem. Sta, kdy podte dost o udlen
naeho sttnho obanstv.
Aha.
Chtl jste ci?
Nic, jen aha.
Aha. Tak to je vecko, ne? Sta tedy podat formln dost a
mimoto Nu, chpete pece, e e je teba jist zruky, ne? Prost
si nm vysloute hodnost, kter se vm udl za mimodn
zsluhy, e ano? Pedpokld se, e e vydte armdn sprv
rozumte, e vydte
Bylo hrozn ticho. Le bon prince se dval z okna, Carsonovy oi
zmizely za blskavmi skly; a Prokopovi se svralo srdce zkost.
e toti vydte prost vydte, koktal Carson st
dchaje naptm.
Co?
Carson napsal prstem do vzduchu velik K. Nic vc, vydechl
odlehen. Den nato dostanete dekret jmenovn extra statum
setnkem-inenrem sapr pidlen do Balttinu. Hotovo. Tak.
Toti jen prozatm setnkem, ozval se oncle Charles. Vc jsme
nedoclili. Ale dostalo se nm zruky, e jakmile dojde neoekvan
k vlce
192

Tedy do roka, vyhrkl Carson, nanejv do roka.

jakmile dojde k vlce a je to kdy chce a s km chce , bude
jmenovn generl-inenrem zkopnictv v hodnosti generla
jzdy, a zmn-li se snad po vsledku vlky vldn forma, bude s
tm spojen titul Excelence a zkrtka nejprve baronie. I v tom
smru se nm dostalo nejvyho ujitn, dokonil Rohn
nehlasn.
A kdo vm ekl, e bych to chtl? ozval se Prokop ledov.
Ale mj boe, vysypal Carson, kdo by to nechtl? Mn slbili
titul ryte; j na to sic kalu, ale nen to pro mne, je to pro svt.
Ostatn pro vs by to mlo docela zvltn vznam.
Tak vy tedy myslte, dl Prokop pomalu, e vm pece jen
vydm Krakatit?
Pan Carson chtl vylett, ale oncle Charles jej zadrel. Mme za
to, zaal vn, e uin ve nebo e ppadn pinese
kadou ob, abys zachrnil princeznu Hagenovou z jejho
neleglnho a nesnesitelnho postaven. Za zvltnch okolnost
me princezna podat ruku vojkovi. Jakmile bude setnkem,
uprav se v pomr psn tajnm zasnoubenm; princezna
ovem odjede a vrt se, a a bude moci podati lena
panujcho domu, aby byl jejm svdkem pi svatb. Do t doby do
t doby je na tob, aby sis vyslouil manelstv, jakho jsi hoden a
jakho je hodna princezna. Podej mi ruku. Nemus se jet
rozhodovat; rozva dobe, co in, co je tv povinnost a co m za
ni dt. Mohl bych se dovolvat tv ctidosti; ale mluvm jen k
tvmu srdci. Prokope, ona trp nad sv sly a pinesla lsce vt
ob ne kdy kter ena. I ty jsi trpl; Prokope, ty trp ve svm
svdom; ale nedlm na tebe ntlak, protoe ti vm. Va dobe, a
potom mn pov
Pan Carson pokyvoval hlavou skuten a hluboce dojat. Je to
tak, ekl. Jsem sic sprost ke, takov star hovz juchta, ale
musm ci, e e J vm to kal, ta ensk m rasu. Kristepane,
to lovk teprve vid Uhodil se pst do srden krajiny a

193

pohnut mrkal. love, j bych vs zakrtil, kdybyste kdybyste

nebyl hoden
Prokop u neposlouchal; vyskoil a pobhal po pokoji s tv
svratlou a rozlcenou. J j tedy musm, e? drtil chraptiv.
Tak tedy j musm? Dobe, kdy musm Vy jste mne zaskoili! J
pece nechtl
Oncle Rohn vstal a poloil mu mrn ruku na rameno. Prokope,
ekl, rozhodne se sm. Nepospchme na tebe; pora se s tm
nejlepm, co v tob je; dota se Boha, lsky nebo svdom nebo cti
nebo j nevm eho. Jen pamatuj, e nejde jen o tebe, ale i o tu, kter
t miluje tak, e je s to uinit Mvl bezmocn rukou.
Pojme!

XLIV.
Ten den byl podmran a sychrav. Princezna pokalvala,
mrazilo ji a opt hoela, ale nevydrela v posteli: ekala odpov
Prokopovu. Vyhlela oknem, nevyjde-li ven, a zase zavolala Paula.
Stle tot: pan inenr pechz po pokoji. A nek nic? Ne, nic
nek. Vlekla se od stny ke stn, jako by ho chtla provzet; a zas
usedla a kolbala se celm tlem, aby opila svj zimnin nepokoj.
Oh, ani to u nelze snst! Zniehonic mu zaala pst dlouh dopis;
zapsahala ho, aby si ji vzal za enu; e nemus vydat nic, dn sv
tajemstv, dny Krakatit; e ona za nm pjde do jeho ivota a bude
mu slouit, dj se co dj. Miluji T tak, psala, e mn u dn
ob nesta, abych Ti ji pinesla. Podrob mne zkouce, zsta
chud a neznm; pjdu s Tebou jako Tv ena, a nikdy ji se
nebudu moci vrtit do svta, kter opustm. Vm, e mne miluje
mlo a jen roztritm koutkem srdce; ale zvykne si na mne. Byla
jsem pyn, zl a vniv; zmnila jsem se, chodm mezi starmi
vcmi jako ciz, pestala jsem bt Petla to a roztrhala to na
kousky tie stnajc. Byl veer, a od Prokopa zprva nepichzela.

194

Snad se ohls sm, napadlo ji, a v netrplivm chvatu se dala

oblkat do veernch at. Rozilena stla ped velikm zrcadlem a
zkoumala se palivma oima, dsn nespokojena s esem, se aty,
se vm monm; pokrvala rozplen lce novmi a novmi
vrstvami pudru, mrazilo ji na nahch pach, ovovala se perky;
pipadala si okliv, nemon a nemotorn. Nepiel Paul? ptala
se kadou chvli. Konen piel: nic novho, pan Prokop sed
potm a nedovol rozsvtit.
Je u pozd; princezna nesmrn unavena sed ped zrcadlem,
pudr j odprskv s rozhavench lc, je zrovna ediv a ruce m
ztuhl. Odstroj mne, ke chab komorn. Sv, teltkovit dve
snm s n perk za perkem, rozpn aty a navlk j prsvitn
peignoir; a prv kdy se chyst proesat jej rozpoutanou hvu,
vraz do dve Prokop neohlen.
Princezna strnula a zbledla jet vc. Jdi, Marieke, vydechla a
sevela na hubench prsou peignoir. Pro jsi piel?
Prokop se opral o sk, velmi bled a s oima naisto krvavma.
Tak tedy, vyrazil zakrcen, to byl v pln, e? To jste na mne
dobe nastrojili!
Vstala jako udeena: Co co co to mluv?
Prokop zaskpal zuby. J vm, co mluvm. Tedy o to tady lo:
abych abych vm vydal Krakatit, e? Oni chystaj vlku, a vy, vy,
zaval tlumen, vy jste jejich nstroj! Vy i s va lskou! Vy i s vam
manelstvm, vy pinko! A j, j ml bt chycen na lep, abyste
zabjeli, abyste se mstili
Svezla se na kraj idle s oima dsn vytetnma; celm tlem
j zalomcoval stran such vzlyk; chtl se k n vrhnout, ale zadrela
ho posukem ztuhl ruky.
Kdo vbec jste? drtil Prokop. Jste princezna? Kdo vs zjednal?
Pova, niemn, es chtla povradit tisce tisc; es pomhala
tomu, aby byla rozmetena msta a aby n svt, n, a ne v, svt
ns lid byl rozbit! Rozbit, rozttn, zavradn! Pro jsi to uinila?
kiel a svezl se na kolena plaze se k n. Co jsi to chtla uinit?

195

Zvedla se s tv plnou hrzy a odporu a couvla ped nm.

Poloil tv na msto, kde sedla, a rozplakal se tkm, hrubm
chlapskm vzlyknm. Uu by klekla vedle nho; ale pemohla se a
ustoupila jet dl, tisknouc k prsoum ruce zkiven ke. Tedy
tohle, eptala, tohle ty mysl!
Prokop se dusil ltou bolest. V ty, kiel, co je to vlka? V,
co je Krakatit? Nikdy t nenapadlo, e j jsem lovk? A a j vs
nenvidm! Proto tedy jsem vm byl dobr! A kdybych byl Krakatit
vydal, bylo by najednou po vem; princezna by ujela a j, j
Vyskoil tluka se pstmi do hlavy. A j to u chtl udlat! Milin
ivot za za za Co, jet mlo? Dva miliny mrtvch! Deset
milin mrtvch! to to to u je partie i pro princeznu, e? To u
stoj za to se trochu zahodit! J blzen! Aa, zavyl, fuj! J se vs
dsm!
Byl hrozn a netvorn s pnou kolem st, tv nabhlou a oima
jako lenec, tkajcma v nystagmu nepetnosti. Tiskla se ke zdi
zsinal a vytetn, se rty zkivenmi dsem. Jdi, zapla, jdi
odtud!
Neboj se, chraptl, j t nezabiju. Vdycky jsem se t dsil; a i
kdy i kdy jsi byla m, hrozil jsem se a nevil jsem ti ani po
vteinu. A pece, pece jsem t J t nezabiju. J j vm dobe, co
dlm. J j Hledal nco, popadl lhev s kolnskou vodou, nalil
si celou zplavu na ruce a myl si elo. Ahah, vydechl, ahaha. Neboj se! Ne ne
Uklidnil se jaksi, klesl na idli a poloil hlavu do dlan. Tedy,
zaal chraptiv, tedy tedy si meme pohovoit, e? Vidte, jsem
klidn. Ani ani prsty se mi netesou Vzthl ruku, aby to
ukzal; tsla se, a hrozno se podvat. Meme neruen, e?
Jsem u docela klidn. Mete se ustrojit. Tedy v strek mi
ekl, e e jsem povinen e je vc cti, abych vm umonil
napravit napravit poklesek, a tedy e musm prost musm si
vyslouit titul prodat se, a tm zaplatit ob, kterou jste
Vzchopila se smrteln bled, aby nco ekla. Pokejte, zarazil ji.
Jet jsem ne Vy vichni jste mysleli a mte sv pojmy o cti.
196

Tedy jste se stran mlili. J nejsem kavalr. J jsem syn evce. Na

tom nezle, ale j jsem pria, rozumte? Nzk a niemn chlap.
J nemm dnou est. Mete mne vyhnat jako zlodje, nebo mne
odvzt na pevnost. J to neudlm. Nedm Krakatit. Mete si
myslet e jsem teba tak podl. Mohl bych vm povdat co si
myslm o vlce. J byl ve vlce a vidl jsem dusiv plyny a vm,
co lid dovedou. J nedm Krakatit. Na bych vm to vykldal?
Tomu vy nerozumte; jste prost tatarsk princezna, a pli
nahoe Chci vm jenom ci, e to neudlm, a e ponen dkuju
za est Ostatn jsem i zasnouben; neznm j sice, ale zasnoubil
jsem se j To je m dal niemnost. Lituji, e jsem vbec nebyl
hoden va obti.
Stla jako zkamenl, zarvajc nehty do zdi. Bylo krut ticho, jen
krabn jejch neht skplo v nesnesitelnm mlen.
Zvedl se tce a pomalu: Chcete nco ci?
Ne, vydechla a jej ohromn oi porn tkvly v przdnu. Byla
chlapecky tl v rozevenm peignoiru; byl by se svezl na zem, aby
polbil jej drkotajc kolena.
Piblil se k n spnaje ruce. Princezno, ekl seven, te mne
odvezou pod titulem pina nebo jak. Nebudu se u brnit. Dj se
co dj; jsem pipraven. Vm, e vs u neuvidm. Neeknete mn nic
na cestu?
Rty se j chvly, ale nepromluvila; boe, na se to dv tam do
przdna?
Pistoupil a k n. Miloval jsem vs, vypravil ze sebe, miloval
jsem vs vc, ne jsem dovedl ci. Jsem nzk a hrub lovk; ale te
vm mohu ci, e e jsem vs miloval jinak a vc. Bral jsem
vs svral jsem vs z zkosti, e nejste m, e mi uniknete; chtl
jsem se ujistit Nikdy jsem tomu nemohl vit; a proto jsem
Nevda, co in, poloil j ruku na rameno; zachvla se pod teninkou
ltkou peignoiru. Miloval jsem vs jako zoufalec
Obrtila k nmu oi. Mil, zaeptala, a bledou lc j prokmitla
matn vlna krve. Sklonil se rychle a polbil jej prskajc rty;
nebrnila se.
197

Jak to, jak to, zaskpl zuby, e t i te miluju? Divmi

tlapami ji odtrhl od stny a sevel; zazmtala sebou tak zbsile, e
kdyby povolil, skcela by se na zem; i zachytil ji pevnji sm kolsaje
jejm zdivoelm odporem. Svjela se se zuby zaatmi a rukama
keovit vzepenma o jeho prsa; vlasy j padly pes tv, hryzala
se do nich, aby potlaila kik, odstrkovala ho od sebe zlomena v
pase a pevalujc se jako v padoucnici. Bylo to nesmysln a ohavn;
ml jedin vdom, e ji nesm pustit na zem a e nesm porazit idli;
a e e co by si poal, kdyby se mu vymkla? e by se pak
hanbou musel propadnout. Strhl ji k sob a zaryl se rty do jej
rozpoutan ktice; nael rozplen elo; odvracela odporem hlavu a
zoufale se snaila uvolnit svrk jeho pa.
Dm, dm Krakatit, slyel trna svj vlastn hlas. Dddm,
sly? Vecko dm! Vlku, novou vlku, nov miliny mrtvch.
Mn mn mn je ve jedno. Chce? ekni jen slovo km ti
pece, e dm Krakatit! Psahm, j j ti p-sss Miluju t, sly?
A a a u se dje co chce! A a kdyby ml zajt cel svt J
t miluju!
Pus, zakvlela lomcujc sebou.
Nemohu, stnal ponoen tv v jej vlasy. Jsem nejbdnj
lovk. Zra-zradil jsem cel svt, cel lidsk svt. Naplij mn do
tve, ale ne-vy-hnj mne! Pro t nemohu pustit? Dm Krakatit,
sly? psahal jsem to; ale te, te mne nech zapomenout! Kde
kde kde m sta? Jsem podlec, ale lllbej mne! Jsem ztra-ztra
Zakolsal, jako by ml padnout; nyn se mu mohla vymknout,
tpal rukama do przdna; tu zvrtila hlavu, pehodila vlasy nazad a
nastavila mu rty. Vzal ji do rukou, ztuhlou a pasvn; lbal jej
seven sta, paliv lce, krk, oi; vzlykal chraptiv, nebrnila se,
nechala se pmo nst. Zdsil se jej nehybn trpnosti a pustil ji
couvaje. Zapotcela se, pejela si dlan elo, usmla se uboze byl to
straliv aln pokus o smv a vzala ho kolem krku.

198

XLV.
Bdli pimknuti k sob a s oima vytetnma do polotmy. Ctil
jej srdce horen bti; nepromluvila slova za ty hodiny, lbala ho
nenasytn a opt se odtrhla, kladla teek mezi sv a jeho rty, jako
by se bla na nho dechnout; i nyn odvrac tv a zr horen do
tmy
Posadil se objmaje si kolena. Ano, ztracen; chycen na vjiku,
spoutn, upadl v ruce Filitn. A nyn se dj, co se dti mus. Vyd
zbra v ruce tch, kdo j uij. Tisce tisc zahynou. Tak tedy
pohle, nen-li to ped tebou nesmrn pole trosek? Toto byl kostel a
toto dm; toto byl lovk. Stran je sla a vechno zl je z n. Bu
zloeena sla, due zl a nevykoupen. Jako Krakatit, jako j, jako j
sm.
Tvoiv, piln slabosti lidsk, z tebe je vechno dobr a poctiv
dlo; tv prce je vzat a spojovat, sluovat sti a udrovat, co je
spojeno. A je prokleta ruka, kter rozpout slu! A je zloeen, kdo
poru svazky ivl! Vecko lidsk je jenom lodika na ocenu sil; a
ty, ty rozpout boui, jak dosud nebylo
Ano, j rozpoutm boui, jak dosud nebylo; vydm Krakatit,
ivel rozvzan, a roztt se lodika lidstva. Tisce tisc zahynou.
Budou vyhlazeny nrody a smetena msta; nebude mez tomu, kdo
m v ruce zbra a zkzu v srdci. Ty jsi to uinil. Stran je ve,
Krakatit lidskch srdc; a vechno zl je z n.
Pohldl na princeznu bez nenvisti, rvn neklidnou lskou a
soucitem. Na nyn mysl, ztuhl a vyjeven? Sklonil se a polbil ji na
rameno. Za tohle tedy vydm Krakatit; vydm jej a odejdu odtud,
abych u nevidl hrzu a hanbu sv porky. Zaplatm stralivou
cenu za svou lsku, a odejdu
Bezmocn sebou trhl: Copak m nechaj odejt? Co by jim byl
platen Krakatit, pokud jej mohu vyzradit jinm? A, proto mne
chtj navky svzat! A, proto jim musm vydat dui i tlo! Tady,
tady zstane, spoutn vn, a vn se bude hroziti tto eny;

199

bude sebou zmtat v zloeen lsce, a vymlet bude pekeln

zbran a slouit jim bude
Obrtila se k nmu bezdechm pohledem. Sedl bez hnut a po
hrub, tkotvar lci mu stkaly slzy. Zvedla se na lokty a pohlela
na nho utkvlma, bolestn zkoumavma oima; nevdl o tom,
pivral oi a trnul v tuposti porky. Tu vstala tichounce, rozsvtila
u toaletnho stolku a poala se strojit.
Vytrhl se teprve cvaknutm odloenho hebene. Pohlel na ni s
divem, jak obma rukama zved a st rozhozenou ktici. Ztra
ztra to odevzdm, eptal. Neodpovdla, mla vlsniky mezi rty
a rychle svjela vlasy v tuhou pilbu. Sledoval kad jej hnut;
spchala zimnin, opt se zarela a hledla k zemi, pak zase
pikvla hlavou a strojila se tm rychleji. Nyn se zved, pohl na
sebe zblzka, pozorn do zrcadla, pejede tv pudrem: jako by tu
nikdo nebyl. Odchz do vedlejho pokoje a vrac se oblkajc si
pes hlavu sukni. Opt used a peml komihajc trupem; pak
pikvne hlavou a zajde do vedlej garderoby.
Vstal a el potichu k jejmu toaletnmu stolku. Boe, co je tu vc
divnch a nnch! Flaknky, tyinky, pouzdra, krmy, hraiek
bezpotu; to tedy je emeslo en; oi, smv, vn, vn ostr a
lichotn Pahly jeho prst se tsly na tch kehkch a tajemnch
vcikch, podrdny, jako by se dotkaly neho zakzanho.
Vstoupila do dve v koenm kabtci a koen pilb na hlav a
oblkala velik rukavice. Piprav se, ekla bezbarv, pojedeme.
Kam?
Kam chce. Piprav si, co potebuje, ale posp, posp!
Co to znamen?
Neptej se dlouho. Tady u zstat neme, v? Oni t jen tak
nepust. Pojede?
Na na jak dlouho?
Navdycky.
Srdce mu zabouchalo. Ne ne j nepojedu!

200

Pistoupila k nmu a polbila ho na tv. Mus, ekla tie. J ti

to povm, a budeme venku. Pij ped zmek, ale brzo, dokud je
tma. Jdi, jdi te!
Jako ve snch el do svho pokoje; shrbl sv papry, sv
drahocenn a nedokonen zpisy, a rychle se rozhldl: Je to
vecko? Ne, nepojedu, blesklo mu hlavou, i nechal papry leet a
bel ven. Stlo tam velik, nerozsvcen, tlumen hrc auto;
princezna u sedla u volantu. Rychle, rychle, eptala. Jsou vrata
otevena?
Jsou, bruel rozespal ofr zavraje kapot vozu.
Njak stn obchzel zpovzdl automobil a stanul ve tm.
Prokop pistoupil k otevenm dvkm vozu. Princezno,
mruel, j jsem se rozhodl, e vydm ve a zstanu.
Neposlouchala ho; naklonna kupedu zrala upen na msto,
kde onen stn splynul s tmou. Rychle, vydechla najednou, chopila
Prokopa za ruku a vthla ho do vozu vedle sebe; a ji se jedinm
pohybem pky auto rozjelo. V tu chvli se rozsvtilo v zmku njak
okno, a onen stn se vytil ze tmy. Stt, kikl a vrhl se ped vz;
byl to Holz.
Z cesty, vykikla princezna, zavela oi a zapnula na plnou
rychlost. Prokop zvedl ruce zdenm; tu ji zaiel nelidsk ev,
kolo se pehouplo pes nco mkkho, Prokop chtl vyskoit, ale
vtom sebou auto smklo stranou v ohybu vrat, a se dvka sama
zabouchla, a len letlo do tmy. S hrzou se otoil k princezn;
st ji rozeznal v koen pilb, sklonnou tv a nad volant. Co
jste to udlala? vyrazil.
Bu tie, sykla oste a stle se tak naklnla vped. Rozeznal v
dlce ti postavy na bled silnici; zpomalila a zastavila tsn u nich.
Byla to vojensk hldka. Pro nemte rozsvceno? huboval jeden
vojk. Kdo je?
Princezna.
Vojci zvedli ruce k epicm a ustoupili. Heslo?
Krakatit.
Rate rozsvtit. Koho rate mt s sebou? Prosm, povolen.
201

Hned, ekla princezna klidn a zasunula na prvou. Auto

vyrazilo pmo skokem; vojci st uskoili. Nestlet, kikl jeden,
a vz letl do tmy. Na zatce rychle zahnula a jela skoro zptenm
smrem. Zastavila hladce ped raky zavrajcmi silnici. Dva vojci
se blili k vozu.
Kdo m slubu? ptala se sue.
Poruk Rohlauf, hlsil vojk.
Zavolat!
Poruk Rohlauf vybhl ze strnice zapnaje se.
Dobr veer, Rohlaufe, ekla pvtiv. Jak se mte? Prosm,
nechte mi otevt.
Stl tu uctiv, ale nedviv mil Prokopa: Velmi rd, ale
m pn povolen?
Princezna se zasmla. To je jen szka, Rohlaufe. Za ptaticet
minut na Brogel a zptky. Nevte? Pece mi nezkazte szku.
Podala mu z vozu ruku, strhnuvi rychle rukavici. Na shledanou,
ano? Ukate se zas nkdy. Srazil paty a polbil j ruku hluboce se
klan; vojci otvrali raky a vz se rozjel. Na shledanou! volala
nazpt.
tili se nekonenou alej silnice. Tu a tam mihlo se lidsk
svtlko, ve vsi zaplakalo dt, pes za plotem bsnil za temnm
letcm vozem. Co jste uinila, kiel Prokop. Vte, e Holz m pt
dt a sestru mrzka? Jeho ivot je desetkrt vc ne mj i v! Co
jsi uinila?
Neodpovdala; se svratlm elem a zuby zaatmi dvala
pozor na cestu, pozvedajc se chvlemi, aby lpe vidla. Kam
chce? zeptala se najednou na rozcest vysoko nad spcm krajem.
Do pekla, zaskpl.
Zastavila vz a obrtila se k nmu vn: Nekej to! Copak
mysl, e jsem nemla u stokrt chu ns oba rozbt na njak zdi?
Nemysli si, li bychom oba do pekla. J te vm dobe, e je peklo.
Kam chce jet?
Chci bt s tebou.

202

Zavrtla hlavou. To nejde. Nev u, co jsi kal? Jsi zasnouben

a chce zachrnit svt ped nm hroznm. Tak to udlej. Ty
mus mt isto sm v sob; jinak jinak jsi zl. A j u nemohu
Hladila rukou volant. Kam chce jet? Kde vbec jsi doma?
Sevel ji v silou v zpst. Za-zabilas Holze! Copak nev
Vm, ekla tie. Mysl, e jsem to nectila? To ve mn tak
zachrustly kosti; a pod ho vidm ped sebou, a j pod, pod
vozem do nho, a zas mn b do cesty Zachvla se. Tak kudy?
Vpravo nebo vlevo?
Tedy je konec? ptal se tie.
Pokvla hlavou. Tedy je konec.
Otevel dvka, vyskoil z vozu a postavil se ped kola. Je,
ekl chraptiv. Pojede pese mne.
Ujela s vozem dva kroky zpt. Poj, musme dl. Dovezu t
aspo bl k hranicm. Kam chce?
Zptky, skpl zuby, zptky s tebou.
Se mnou nen ani dopedu, ani zptky. Copak mi nerozum?
Musm to udlat, abys vidl, aby bylo jisto, e jsem t mla rda.
Mysl, e bych mohla jet jednou slyet, cos mi ekl? Zptky
neme; bu bys musel vydat to co nechce a nesm, nebo by t
odvezli, a j Spustila ruce do klna. Vid, i na to jsem myslela, e
bych la s tebou dopedu. Dovedla bych to, dovedla bych to jist;
ale Ty jsi tam nkde zasnouben; jdi k n. Hle, nikdy m
nenapadlo ptt se t na to. Kdy je lovk princezna, mysl si, e je
na svt sm. M ji rd?
Pohldl na ni utrznnma oima; pece jen nedovedl zapt
Tak vid, vydechla. Ty neum ani lht, ty mil! Ale pochop,
kdy jsem si to pak srovnala v hlav Co jsem ti byla? Co jsem to
dlala? Myslel jsi na ni, kdy jsi mne miloval? Jak ses mne musel
hrozit! Ne, nekej nic; neber mi slu ci ti to posledn.
Zalomila rukama. J t milovala! J jsem t milovala, love, e
e jsem mohla cokoliv a jet vc Ale ty, tys o tom pochyboval
tak dsn, es nakonec zlomil i mou vru. Miluju t? J nevm.
Mohla bych si rt noem v prsou, kdy t tu vidm, a zemt bych
203

chtla a j nevm co, ale miluju t? J j u nevm. A kdy jsi

mne naposledy vzal do rukou, ctila jsem nco nedobrho v
sob i v tob. Seti m polibky; byly byly neist, vydechla
bezhlase. Musme se rozejt.
Nedvala se na nho, neslyela, co odpovd; a hle, nyn se j
chvj vka, pod nimi se dl slza, vyhrkne, kane rychle, zastav se,
a pak ji dohon druh. Plakala beze zvuku, s rukama na volantu; a
kdy se chtl piblit, popojela kousek zpt.
U nejsi Prokopokopak, eptala, jsi neastn, neastn
lovk. Vi, trh sebou na etze jako j. Bylo to nedobr
pouto, co ns svzalo; a pece, kdy to lovk petrhv, je mu je
mu, jako by cel nitro lo s sebou, i srdce, i due Bude v lovku
isto, kdy zstane tak przdn a pust? Slzy j vyhrkly prudeji.
Milovala jsem t, a te u t neuvidm. Jdi, jdi mi z cesty, j
otom.
Nehnul se, jako zkamenl. Pojela tsn k nmu. Sbohem,
Prokope, ekla tie, a poala pozptku sjdt po silnici. Rozbhl se
za n; tu sjdla couvajc vozem rychleji, rychleji, stle rychleji; bylo
to, jako by se propadala.

XLVI.
Stanul a naslouchal trna hrzou, zda nezaslechne praskot vozu
rozttnho nkde v zkrutu silnice. Nen to vbun huen
motoru z dlky? Nen to dsn a smrteln ticho konce? Bez sebe
uhnl Prokop po silnici za n. Sebhl serpentinou dol, k pat
svahu; ani pamtky po voze. Utkal opt nahoru, ptral po boch,
slzal drsaje si ruce, kde rozeznval nco temnho nebo svtlho;
bylo to hlo nebo kamen, a tu opt kloptal a drpal se na silnici a
zarval se oima do tmy, zda zda nen nkde hromada trosek, a
pod n
Byl opt nahoe u rozcest; prv tady se zaala propadat do tmy.
Usedl na milnk. Ticho, nesmrn ticho. Studen hvzdy poplnon,

204

let te nkde temn meteor vozu? Co se nic neozve, nezavol

ptk, netkne ve vsi pes, ned nic znamen ivota? Ve ustrnulo
slavnostnm mlenm smrti. A toto je tedy konec, tich a mraziv a
temn konec veho; przdnota vykrouen tmou a tichem;
przdnota stojat a ledov. Do kterho kouta se mm skrt, abych jej
vyplnil svou bolest? K byste se zamily, k by byl konec svta!
Roztpne se zem, a v rachotu sly promluv Pn: Beru t zpt, tvore
bolestn a slab; nebylo isto v tob, a nedobr sly jsi rozpoutal.
Mil, mil, ustelu ti lko z nicoty.
Prokop se poal tsti pod trnovou korunou vesmru. A tedy
nim nen utrpen lovka a nem ceny; je malik a schoulen,
tesouc se bublinka na dn przdnoty. Dobe, dobe, prav, e svt
je nesmrn; ale j k zemru!
Na vchod pobledla nebesa, chladn prosvit silnice a bl
kameny; hle, stopy kol, stopy v mrtvm prachu. Prokop se zved
ztuhl a ommen, a dv se na pochod. Tam dol, smrem k
Balttinu.
Putoval bez zastvky. Tady je vesnice, alej jeabin, mstek pes
tichou a temnou eku; zved se mlha a zaste slunce; a opt je ed a
chladn den, erven stechy, erven stda krav. Jak me bt
daleko do Balttinu? edest sedmdest kilometr. Such list, sam
such list.
Po poledni usedl na hromdku trku; nemohl ji dle. Jede tudy
selsk vozk; sedlk zastavil a koukal na zhroucenho lovka.
Nechcete se svzt? Prokop vdn pikvl a beze slova usedl k
nmu. A pak vozk zastavil v msteku. Tak, tady jsme, ekl
sedlk. Kam vlastn jdete? Prokop slezl a putoval dl. Jak me
bt do Balttinu daleko?
Zan pret; ale Prokop ji neme dl a used na paen mostu;
dole se vztek a pn studen potok. Z protj strany let auto,
zpomal na most a zastav; z nho vysko pn v kozm koie a
m k Prokopovi. Kde se tu berete? Je to pan Hmon, na
tatarskch och m automobilov brle, vypad jako obrovsk
huat brouk. Jedu z Balttinu, hledaj vs.
205

Jak je daleko do Balttinu? ept Prokop.

tyicet kilometr. Co tam chcete? Vydali na vs zatyka.
Pojte, odvezu vs.
Prokop zavrtl hlavou.
Princezna odjela, povd pan Hmon tie. Dnes rno, s oncle
Rohnem. Pedevm, aby se zapomnla jist nepjemn vc s
pejetm lovkem
Je mrtev? vydechl Prokop.
Dosud ne. A za druh je princezna, jak snad vte, vn
tuberkulzn. Odvej ji nkam do Itlie.
Kam?
To nevm. Nikdo to nev.
Prokop vstal a zavrvoral. Tak tedy tak tedy
Pojedete se mnou?
Ne-nevm. Kam?
Kam chcete.
J j bych chtl do Itlie.
Pojte. Pan Hmon pomohl Prokopovi do vozu, hodil na
nho koiinu a zabouchl dvka. Vz se rozjel.
A zas se rozvj krajina, ale divn, jakoby ve snu a pozptku:
msteko, topolov alej, trk, mstek, korlov jeabiny, vesnice.
Vz supaje stoup serpentinami do svahu, a zde je rozcest, kde se
rozlouili. Prokop se zved a chce vyskoit z vozu; ale pan Hmon
jej strhl zpt, pilpl pedl a zasunul na tvrtou. Prokop zavel oi;
nyn ji nejedou po cest, ale vznesli se do vzduchu a let; vtr ho
pere do tv, ct mokr, hadrovit dery mraen, vbuchy motoru
splvaj v thl a hlubok ev, dole se asi prohb zem, ale Prokop
se boj otevt oi, aby zas nevidl letc aleje. Rychleji! zalknout se!
jet rychleji! Obru hrzy a zvrati mu stahuje prsa, nedch u a
jekt rozko lenho cen prostorem. Vz kloue nahoru a dol,
nkde pod nohama se ozve kik lid a zavyt psa, nkdy se to lece
skoro na boku, jako by jimi zakrouila smr; a zas, zase rovn let,
ir rychlost, stran a lomozn tetelen drnc ttivy dlek.

206

Otevel oi. Je mlhav soumrak, ady svtel se protlauj erem,

tryskaj tovrn svtla. Pan Hmon provj vz klubkem ulic,
kloue pedmstm podobnm zcenin a opt vyraz do pol. Vz
smk ped sebou dlouh tykadla svtla, ohmatv trus, blto,
kameny, svist v ohybech, vybuchuje bubnovou palbou a vrh se na
dlouh ps silnice, jako by jej navjel. Vpravo a vlevo se klikat zk
dol mezi horami, vz se do nho zavrtv, zapad v lesch,
roubuje se s rachotem nahoru a stemhlav se spout do novho
dol. Vesnice vydechuje kotoue svtla do hust mlhy, vz prolet
ie a vrhaje za sebe chuchvalce jisker, nakln se, kloue, krou ve
spirle nahoru, nahoru, nahoru, peskakuje nco a pad. Stop!
zastavili v ern tm; ne, je tu domek, pan Hmon brue
vystupuje, tlue na dve a hovo s lidmi; po chvli se vrac s konv
vody a nalv ji do sycho chladie; v prudkm svtle reflektor
vypad ve svm koie jako ert z dtsk pohdky. Nyn obchz
vz, ohmatv pneumatiky, zved kapot a nco povd; a Prokop
zdmnul nesmrnou navou. Pak opt ho chopilo nekonen
rytmick otsn; spal v kout vozu a nevdl o niem, po cel
hodiny o niem ne o zmtavm kolbn; a procitl teprve, kdy vz
zastavil ped zcm hotelem v ostrm horskm vzduchu mezi
plochami snhu.
Vzchopil se, zcela zdevnl a rozlman. To to nen Itlie,
koktal udiven.
Jet ne, ekl pan d,Hmon. Ale te se pojte najst. Vedl
Prokopa oslepenho tolika svtly do oddlen jdelniky; blostn
ubrus, stbro, teplo, sklepnk podobn velvyslanci. Pan Hmon
ani neusedl; pechzel po jdeln a dval se na piky prst. Prokop
tup a rozespale se svezl na idli; bylo mu k smrti jedno jst nebo
nejst. Nicmn vypil hork bujn, porpal se v njakch jdlech
st vldna vidlikou, toil mezi prsty sklenkou vna a splil si
troby horouc hokost kvy. Pan Hmon vbec neusedl; stle
pechzel po pokoji a v chzi poil nkolik soust; a kdy byl Prokop
hotov, podal mu doutnk a zaplil. Tak, ekl, a nyn k vci.

207

Od tto chvle, zaal pechzeje, budu pro vs prost

kamard Daimon. Uvedu vs mezi nae lidi, nen to daleko odtud.
Nesmte je brt pli vn; jsou to zsti desperados, tvanci a
benci smeten ze vech kout svta, zsti fantasti, tluhubov,
diletanti spasitelstv a doktrini. Na jejich program se nemuste
ptt; jsou jenom materil, kter nasadme do na hry. Hlavn je, e
vm meme dt k dispozici rozvtvenou a doposud tajnou
mezinrodn organizaci, kter m vude sv buky. Jedin program
je pm akce; na tu dostaneme vechny bez vjimky, beztoho po n
ki jako po nov hrace. Ostatn ,nov akn linie a ,destrukce v
hlavch bude mt pro n neodolateln kouzlo; po prvnch spch
pjdou za vmi jako ovce, zejmna odstrante-li z veden ty, kter
vm oznam.
Mluvil hladce jako zkuen enk, toti mysle pitom na nco
jinho, a se samozejmou jistotou, je vyluuje odpor a pochybnosti;
Prokopovi se zdlo, e u ho nkdy slyel.
Vae situace je jedinen, pokraoval pod chod po pokoji.
Odmtl jste nabdku jist vldy; jednal jste jako rozumn lovk. Co
vm mohou dt proti tomu, co si mete vzt sm? Byl byste blzen,
abyste svou vc pustil z rukou. Mte v hrsti prostedek, kterm
mete rozmetat vechny mocnosti svta. J vm poskytnu
neomezen vr. Chcete padest nebo sto milin liber? Mete je
mt do tdne. Mn sta, e jste dosud jedinm majitelem Krakatitu.
Devt a pl deka je zatm v dren naich lid, donesl jim to sask
kamard z Balttinu; ale ti pitomci nemaj ani pont o va chemii.
Chovaj to jako svtost v porcelnov piksle a tikrte tdn se div
neseperou o to, kterou vldn budovu svta tm maj vyhodit do
povt. Ostatn je uslyte. Z t strany vm tedy nehroz nic. V
Balttinu nen ani petky Krakatitu. Pan Tome je patrn v koncch se
svmi pokusy
Kde je Jirka Jirka Tome? vypravil ze sebe Prokop.
Prachrny Grottup. U ho tam maj dost s jeho vnmi sliby. A
kdyby se mu to nhodou pece jen podailo sestrojit, nebude mt z
toho dlouho radost. Za to vm stojm j. Zkrtka vy jedin mte
208

Krakatit v moci a nevydte jej nikomu. Budete mt k dispozici lidsk

materil a vechny nae organizan nitky. J vm dm tisk, kter si
platm. A konen k vaim slubm bude to, emu se v novinch
k ,tajemn rdiov stanice, toti nae ilegln bezdrtov spojen,
kter takeenmi antivlnami nebo extinknmi jiskrami pivd v
Krakatit k rozpadu do dlky dvou a t tisc kilometr. To jsou vae
trumfy. Dte se do hry?
Co co co tm myslte? ozval se Prokop. Co s tm mm
dlat?
Kamard Daimon stanul a hledl upen na Prokopa. Budete
dlat, co chcete. Budete dlat velik vci. Kdo vm jet me
porouet?

XLVII.
Daimon pithl idli k Prokopovi a usedl.
Ano, zaal zamylen, je to a nemono chpat. Prost v
djinch nen analogie moci, kterou vy mte v rukou. Budete
dobvat svta s hrstkou lid, jako Cortez dobval Mexika. Ne, ani to
nen prav obraz. S Krakatitem a stanic drte v achu cel svt. Je
to podivn, ale je to tak. Sta hrst blho prku, a v urenou vteinu
vylet do povt, co porute. Kdo tomu me zabrnit? Fakticky
jste neobmezenm pnem svta. Budete udlet rozkazy, ani vs kdo
vidl. Je to smn: mete odtud ostelovat pro mne a za mne
Portugalsko nebo vdsko; za ti za tyi dny budou prosit o mr, a
vy budete diktovat kontribuce, zkony, hranice, co vs napadne. V
tuto chvli je jedin velmoc; tou jste vy sm.
Myslte, e pehnm? Mm tu velmi obratn chlapky schopn
veho. Vyhlaste pro vandu vlku Francii. Nkdy o plnoci vylet
ministerstva, Banque de France, pota, elektrrna, ndra a nkolik
kasren. Pt noci letit, arzenly, eleznin mosty, munin
tovrny, pstavy, majky a silnice. Mm zatm jen sedm letadel;

209

mete trousit Krakatit, kde vm libo; pak se zapne stanice, a je to.

Tak co, zkuste to?
Prokopovi bylo jako ve snu. Ne! Pro bych to dlal?
Daimon pokril rameny: Protoe mete. Sla se mus vybt.
M to za vs udlat njak stt, kdy to mete vykonat sm? J
nevm, co vechno mete provst; mus se zat, aby se to zkusilo;
rum vm za to, e tomu pijdete na chu. Chcete bt samovldcem
svta? Dobr. Chcete svt vyhladit? Budi. Chcete jej obastnit tm,
e mu vnutte vn mr, Boha, nov d, revoluci i co? Pro ne?
Jen zante, na programu nezle; nakonec budete dlat jen to, co
vm vnut skutenosti vmi vytvoen. Mete rozbt banky, krle,
industrialism, vojska, vn bezprv nebo co je vm libo; vak se
pak uke, co s tm bude dl. Zante s mkoliv; pak u to pob
samo. Jen nehledejte analogie v djinch, neptejte se, co smte; vae
postaven je bezpkladn; dn ingischn nebo Napoleon vm
nepovd, co mte dlat a kde jsou vae meze. Nikdo vm neme
poradit; nikdo se neme vt do bezuzdnosti va moci. Muste bt
sm, chcete-li dojt a na kraj. Nikoho k sob nepoutjte, kdo by
vm chtl klst hranice nebo smr.
Ani vs, Daimone? ozval se Prokop oste.
Ani mne ne. J stojm na stran sly. Jsem star, zkuen a
bohat; nepotebuju nic, ne aby se nco dlo a tilo smrem, kter
uruje lovk. M star srdce se bude tit tm, co budete provdt.
Vymyslete si to nejkrsnj, nejsmlej a nejrajtj a ulote to
svtu prvem sv moci: ta podvan mne odmn za to, e vm
sloum.
Podejte mi ruku, Daimone, dl Prokop pln podezen.
Ne, splil bych vs, usml se Daimon. Mm starou, prastarou
horeku. Co jsem chtl ci? Ano, jedin monost sly je nsil. Sla je
schopnost vnutit vcem pohyb; neujdete nakonec tomu, aby se
vechno netoilo kolem vs. Zvykejte si na to pedem; oceujte lidi
jen jako sv nstroje nebo jako nstroje mylenky, kterou si vezmete
do hlavy. Vy chcete nemon dobro; nsledkem toho budete asi
velmi krut. Nezastavujte se ped nim, chcete-li prosadit velik
210

idely. Ostatn i to pijde samo sebou. Zd se vm nyn, e je nad

vae sly, abyste j nevm v jak form vladail na zemi. Budi,
ale nen to nad slu vaich nstroj; vae moc dosahuje dle ne
kad stzliv rozvaha.
Zadte si sv vci tak, abyste byl nezvisl na komkoliv. Jet
dnes vs dm zvolit za pedsedu zpravodajsk komise; tm budete
mt prakticky v rukou extinkn stanici; ostatn je zazena v
objektu, jen je mm soukromm majetkem. Za chvli uvidte nae
smn kamardy; nepoplate je dnmi velkmi plny. Jsou na
vs pipraveni a pijmou vs s nadenm. Promluvte k nim nkolik
frz o blahu lidstva nebo co chcete; beztoho to zanikne v chaosu
nzor, ktermu se k politick pesvden.
Rozhodnete se sm, povedete-li prvn rny smrem politickm
nebo hospodskm: tedy budete-li nejdv bombardovat vojansk
objekty nebo tovrny a trati. Prvn je efektnj, druh zasahuje
hloubji. Mete zahjit generln, kruhov tok nebo si vyberete
radiln sektor; zvolte anonymn rozvrat nebo veejn a napohled
len vyhlen boje. Neznm vaeho vkusu; ostatn na form
nezle, jen kdy projevte svou moc. Jste nejvym soudcem svta;
odsute kohokoliv, nai lid provedou v rozsudek. Nepotejte
ivot; pracujete ve velkm, a cel svt m miliardy ivot.
Hlete, jsem prmyslnk, novin, bank, politik, ve, co chcete;
zkrtka jsem zvykl potat, ohlet se na okolnosti a kramait s
omezenmi ancemi. Prv proto vm musm ci, a je to jedin
rada, kterou vm dvm, ne se chopte vldy: nepotejte a
neohlejte se. Jakmile se jednou ohldnete, zmnte se v plac
sloup jako ena Lotova. J jsem rozum a slo; hledm-li vzhru,
chtl bych se rozplynout v lenstv a v nespoetnosti. Ve, co je,
nevyhnuteln kles z chaosu neomezenosti pes slo k nicot; kad
velk sla se stav proti tomuto sestupnmu pdu; kad velikost
chce se stt nesmrnost. Zahozena je sla, kter se nepelije pes
star hranice. Vm je dna do rukou moc vykonat nesmrn vci; jste
j hoden i chcete s n abait? J, star praktik, vm pravm: myslete
na len a bezmrn skutky, na rozmry bezpkladn, na
211

nesmysln rekordy lidsk moci; skutenost vm ukubne padest i

osmdest procent z kadho velikho plnu; ale to, co zstane, mus
jet bt nesmrn. Pokouejte se o nemon, abyste uskutenil
aspo njakou neznmou monost. Vy vte, jak velk vc je
experiment; dobr, vichni vladai svta se nejvc ds toho, e by to
mli zkusit jinak, neslchan a obrcen; nic nen konzervativnj
ne lidsk vldnut. Vy jste prvn lovk na svt, kter me
pokldat cel svt za svou laborato. Toto jest svrchovan pokuen
na temeni hory: nedm ti ve, co je pod tebou, k poitku a rozkoi
moci; ale je ti to dno, abys toho dobval, abys to pedlal a zkusil
nco lepho, ne je tento bdn a ukrutn svt. Svtu je znovu a
znovu teba tvrce; ale tvrce, kter nen svrchovanm pnem a
vldcem, je jenom blzen. Vae mylenky budou rozkazy; vae sny
budou djinn pevraty; a kdybyste nepostavil nic vc ne svj
pomnk, stoj to za to. Pijmte, co je vae.
A nyn pjdeme; ekaj na ns.

XLVIII.
Daimon spustil motor a skoil do vozu. Hned tam budeme.
Auto se svelo s Hory Pokuen do irokho dol, letlo nmou
noc, pesmyklo se pes pokojn sedlo a stanulo ped rozlehlm
devnm domem mezi olemi; vypadalo to jako star mln.
Daimon vyskoil z vozu a vedl Prokopa k devnm schodm; ale
tam se jim postavil do cesty lovk s vyhrnutm lmcem. Heslo?
ptal se. I ku, zahuel Daimon a strhl si automobilov brle;
lovk ustoupil a Daimon se hnal nahoru. Veli do velik nzk
jizby, je byla jako koln svtnice: dv ady lavic, pdium a katedra
a tabule; jenome tam bylo plno dmu a vpar a kiku. Lavice byly
peplnny lidmi s klobouky na hlavch; vichni se hdali, na pdiu
kiel rudovous kolohnt, za katedrou stl such, pedantick stak
a zuiv zvonil.

212

Daimon el rovnou k pdiu a skoil nahoru. Kamardi, kiel, a

jeho hlas znl nelidsky jako hlas racka. Pivedl jsem vm nkoho.
Kamard Krakatit. Udlalo se ticho, Prokop se ctil uchopen a
neetrn omakvn padesti pry o; jako ve snu vystoupil na
pdium a rozhldl se nevidom po zamen jizb. Krakatit,
Krakatit, huelo to dole, a hukot stoupal ve kik: Krakatit!
Krakatit! Krakatit! Ped Prokopem stoj krsn rozcuchan dve a
podv mu ruku: Nazdar, kamarde! Krtk hork stisk, ve
slibujc eh o, a u je tu dvacet jinch rukou: hrubch, pevnch i
vysuench rem, vlhce studench i zduchovnlch; a Prokop se
ct zapnut v cel etz rukou, kter si jej podvaj a pisvojuj.
Krakatit, Krakatit!
Pedantick stak zvonil jako lenec. Kdy to nic nepomohlo,
vrhl se k Prokopovi a potsl mu rukou; ml ruiku vyschlou a
konatou, jako z pergamenu, a za evcovskmi brejlikami mu
zila ohromn radost. Dav zaval nadenm a utiil se. Kamardi,
promluvil stak, pivtali jste kamarda Krakatita se spontnn
radost se spontnn a ivou radost, kter kter dvm vraz
tak z pedsednickho msta. Vtm t v naem stedu, kamarde
Krakatite. Vtme tak pedsedu Daimona a dkujeme mu. dm
kamarda Krakatita, aby usedl jako host na pedsednickm
pdiu. Delegti a se vyslov, mm-li dle diti schzi j nebo
pedseda Daimon.
Daimon!
Mazaud!
Daimon!
Mazaud! Mazaud!
K ertu s vaimi formalitami, Mazaude, zahuel Daimon.
Pedsedejte a dost.
Schze pokrauje, kiel stak. Slovo m delegt Peters.
Rudovous lovk se ujal opt slova; jak se zdlo, toil na
anglickou Labour Party, ale nikdo ho neposlouchal. Vechny oi se
a hmotn opraj o Prokopa; tamhle v kout velik, blouzniv oi
souchotine; vyvalen, modr pohled njakho velkho vousatho
213

chlapeka; kulat a leskl brle examinujcho profesora; je

zarostl oika mrkajc z ohromnho chundele edivch chlup; oi
ptrav, neptelsk, zapadl, dtinsk, svat i podl. Prokop tkal
pohledem po natskanch lavicch a ucukl, jako by se splil: potkal
se s pohledem rozcuchan dvky; prohnula se, jako by klesala do
pein, gestem vlnivm a jednoznanm. Utkvl na divn hol hlav,
pod n visel zk kabtek; ertv je-li tomu tvoru dvacet let nebo
padest; ale ne to rozeil, svraskla se cel hlava irokm,
nadenm a poctnm smvem. Jeden pohled ho drdil
neodbytn; hledal jej mezi vemi, ale nenachzel ho.
Delegt Peters skonil koktaje a zmizel v lavici cel rud.
Vechny oi dolehly na Prokopa napjatm a nutkavm oekvnm;
stak Mazaud nco formln odbreptal a naklonil se k Daimonovi.
Bylo bezdech ticho; a Prokop se zvedl nevda, co in. Slovo m
kamard Krakatit, ohlsil Mazaud mna si such ruiky.
Prokop se rozhldl ommenma oima: Coe mm dlat?
Mluvit? Pro? Kdo jsou ti lid? Zachytil lan oi souchotine,
psn a zkoumav lesk brl, mrkajc oka, oi zvdav a ciz,
leskl a jihnouc pohled krsn dvky; otevela hn, hork sta
samou pozornost; v prvn lavici hol a svratl lovek vis na
jeho rtech uchvcenma oima. Usml se na nj poten.
Lid, zaal tie a jako ve snch, v noci verej jsem zaplatil
nesmrnou cenu. Proil jsem a ztratil V moc se sebral.
Nkdy zaije bolest takovou, e e u nen jen tv. I oteve
oi a vid. Zatml se vesmr a zem taj dech trapou. Svt mus bt
vykoupen. Neunesl bys sv bolesti, kdybys trpl jen ty sm. Vy
vichni jste proli peklem, vy vichni
Rozhldl se po svtnici; ve mu splvalo v jakousi mdle zc
podmoskou vegetaci. Kde mte Krakatit? zeptal se najednou
podrdn. Kam jste jej dali?
Stak Mazaud zvedl opatrn porcelnovou svtost a vloil mu ji
do rukou. Byla to t krabice, kterou kdysi nechal ve svm
laboratornm barku u Hybmonky. Otevel vko a hrbl prsty do
zrnitho prku, mnul jej, rozmlal, ichal k nmu, vloil si petku
214

na jazyk; poznal jeho svravou, silnou hokost a okouel ji s rozko.

To je dobe, vydechl a tiskl tu drahocennou vc v obou dlanch,
jako by si o ni ohval zkehl ruce.
Ty jsi to, bruel polohlasn; j t znm; ty jsi vbun ivel.
Pijde tvj okamik, a vyd ve; tak je to dobe. Vzhldl nejist z
podobo: Co byste chtli vdt? J rozumm jenom dvma vcem:
hvzdm a chemii. Krsn jsou nesmrn rozlohy asu, vn
podek a stlost, a bosk potstv vesmru; km vm, e nic
nen krsnjho. Ale co mn jsou platny zkony vnosti? Pijde
tvj okamik, a vybuchne; vyd lsku, bolest, mylenku, j nevm
co; tv nejvt a nejsilnj je jenom okamik. Ty, ty nejsi vazen do
nekonenho du ani zapotn do milin svtelnch let; a tedy
tedy a to tv nic stoj za to! Vybuchni plamenem nejvym. Ct se
seven? Tak tedy roztrhni svj crusher a rozmetej sklu. Udlej
msto pro svj jedin okamik. Tak je to dobe.
Nechpal sm jasn, co mluv; ale unelo ho temn puzen
vyslovit nco, co mu hned zase unikalo. J dlm jen chemii.
Znm hmotu a rozumm si s n; to je vecko. Hmota se drob
vzduchem a vodou; tp se, kvas, hnije, ho, pijm kyslk nebo se
rozpad; ale nikdy, slyte, nikdy pi tom nevyd ve, co v n je. A
kdyby prola celm kolobhem; kdyby se nkter prek zem vtlil
v rostlinu a v iv maso a stal se myslc bunikou mozku
Newtonova, a umel s nm a znovu se rozpadl, nevydal by vecko.
Ale pinute jej nsilm, aby se rozttil a rozpoutal; hle, vybuchl
v tiscin vteiny; nyn, nyn teprve vynaloil vechnu svou
schopnost. A snad ani nespal; byl jenom spoutn a dusil se, zpasil
potm a ekal, a pijde jeho okamik. Vydat ve! Je to jeho prvo.
J, j tak musm vydat ve. Mm jenom zvtrvat a ekat kvasit
neist a drobit se, ani bych kdy rzem vydal celho
lovka? Radji to u radji v jedin vrcholn chvli a pese
ve Nebo j vm, e je dobe vydat vecko. A je to dobr nebo
patn. Vecko je ve mn srostl: dobr a zl a nejvy. Kdo ije,
dl zl i dobr, jako by se drobil. Dlal jsem to i to; ale nyn
musm vydat to nejvy. To je vykoupen lovka. Nen to v niem,
215

co jsem udlal; je to zarostl ve mn jako v kameni. I musm se

roztrhnout moc jako se roztrhne nboj; a nebudu se ptt, co
pitom rozttm; ale bylo teba bylo mn teba vydat to
nejvy.
Zpasil se slovy, namhal se obshnout nco nevslovnho;
ztrcel to kadm slovem, vratil elo a hledal v tvi
naslouchajcch, zda snad nepochytili smysl toho, co nebyl s to jinak
vyslovit. Nael zivou sympatii v istch och souchotine a
soustedn sil ve vyjevench modrch okch vousatho obra
tam vzadu; svraskl lovek pil jeho slova s bezmeznou oddanost
vcho a krsn dvka je pijmala, polo lec, milostnmi zchvvy
tla. Zato ostatn tve na nho civly cize, zvdav nebo s rostouc
lhostejnost. Pro vlastn mluvm?
Proil jsem, pokraoval tpav a ponkud ji rozdrdn,
proil jsem tolik co lovk me prot. Pro vm to km?
Protoe nemm dost na tom; protoe doposud nejsem vykoupen;
nebylo v tom to nejvy. Je to zapadl v lovku jako ve hmot
sla. Hmotu mus poruit, aby vydala svou slu. lovk se mus
rozpoutat, a poruit, a rozttit, aby vydal svj nejvy plamen. A,
to by to by u bylo pli, aby ani pak nenael, e e doshl
e e
Zakoktal se, zamrail se, hodil krabici s Krakatitem na katedru a
usedl.

XLIX.
Bylo chvli rozpait ticho.
A to je vechno? ozval se ze stedu lavic vsmn hlas.
To je vechno, zabruel Prokop znechucen.
Nen. To ekl Daimon a vstal. Kamard Krakatit
pedpokldal, e delegti maj dobrou vli rozumt
Oho! zahluelo to ve stedu.

216

Ano. Delegt Mezierski u mus mt trplivost, a domluvm.

Kamard Krakatit nm obrazn ekl, e je teba, a tu Daimonv
hlas znl opt skekem ptam, e je teba zahjit revoluci bez
ohledu na teorii etap; revoluci niivou a vbunou, ve kter vyd
lidstvo to nejvy, co v nm je utajeno. lovk se mus rozttit, aby
vydal ve. Spolenost se mus rozttit, aby v sob nala nejvy
dobro. Vy se tady lta hdte o nejvy dobro lidstva. Kamard
Krakatit ns pouil, e sta uvst lidstvo v explozi, aby vylehlo
daleko ve, ne jak by mu chtly pedpisovat vae debaty; a
neohlet se na to, co se pitom rozbije. Pravm, e kamard Krakatit
m pravdu.
M, m, m! Najednou se strhl kik a potlesk. Krakatit!
Krakatit!
Ticho, pekikl je Daimon. A jeho slova maj tm vt vhu, e
jsou podloena faktickou moc tento vbuch provst. Kamard
Krakatit nen mu slov, nbr inu. Piel, aby nm uloil pmou
akci. A j vm km, e bude stralivj, ne se kdo odvil snt. A
vypukne dnes, ztra, do tdne
Jeho slova zanikla v nepopsateln vav. Vlna lid se smkla z
lavic na pdium a obklopila Prokopa. Objmali ho, tahali ho za ruce
a kieli Krakatit! Krakatit! Krsn dvka s vlasy rozpoutanmi
div zpasila, aby se k nmu prodrala klubkem lid; vrena jich
tlakem pilnula k nmu hrud; chtl ji odstrit, objala ho a nco
horen sykala cizm jazykem. Zatm na kraji pdia mu s brlemi
pomalu a tie vykldal do przdnch lavic, e teoreticky nen
ppustno vyvozovat sociologick zvry z nestrojn prody.
Krakatit, Krakatit, huel dav, nikdo nesedl, Mazaud tepal
zvonkem jako popel; a najednou se na katedru vyvihl ern
mlad mu a vysoko nade vemi mval ve vztyen ruce krabic s
Krakatitem.
Ticho, zaval, a dol! nebo vm to hodm pod nohy!
Nastalo nhl ticho; klubko se smeklo z pdia a couvalo. Nahoe
zstal jen Mazaud se zvonkem v ruce, zmaten a bezradn, Daimon

217

open o tabuli a Prokop, na nm dosud visela ta temnovlas

menda.
Rosso, ozvaly se hlasy. Srazte ho! Rosso dol!
Mlad mu na katede divoce tkal houcma oima. Nikdo se
nehni! Mezierski chce na mne stelit. Hodm, zaryel a zatoil
krabic.
Dav couval mrue jako rozlcen elma. Dva ti lid zvedli ruce,
jin nsledovali; byla chvilka dusnho mlen.
Jdi dol, rozkikl se stak Mazaud. Kdo ti dal slovo?
Hodm, hrozil Rosso napjat jako luk.
To je proti jednacmu du, rozilil se Mazaud. J protestuju
a skldm pedsednictv. Mrtil zvonkem na zem a sestoupil z
pdia.
Bravo, Mazaud, ozval se ironick hlas.
Tys tomu pomohl.
Ticho, kiel Rosso a shazoval si vlasy s ela. J mm slovo.
Kamard Krakatit nm ekl: Pijde tvj okamik, a vybuchne;
udlej msto pro svj jedin okamik. Dobr, j jsem si vzal jeho
slova k srdci.
To nebylo tak myleno!
A ije Krakatit!
Nkdo zaal hvzdat.
Daimon chopil Prokopa za loket a thl ho k jakmsi dvkm za
tabul.
Mete hvzdat, pokraoval Rosso vsmn. Nikdo z vs
nehvzdal, kdy se ped vs postavil tady ten ciz pn a dlal
msto pro svj okamik. Pro by to nezkusil nkdo jin?
To je pravda, ozval se pokojn hlas.
Krsn dve se postavilo ped Prokopa, aby ho krylo svm
tlem. Chtl ji odstrit.
Nen to pravda, kiela s oima planoucma. On on je
Bu tie, sykl Daimon.

218

Porouet dovede kad, mluvil Rosso zimnin. Pokud mm

tohle v ruce, poroum j. Mn je jedno, pojdu-li. Nikdo nesm ven
odtud! Galeasso, hldej dvee! Tak, te si promluvme.
Ano, te si promluvme, ozval se Daimon oste.
Rosso se bleskem obrtil k nmu; ale v tom okamiku se vytil z
lavic modrook obr s hlavou sklonnou jako beran, a dve ne se
Rosso otoil, popadl ho za nohy a podtrhl mu je; hlavou dol letl
Rosso z katedry. V dsnm tichu bouchne a zaprask hlava na
prknech, a z pdia se kutl vko porcelnov krabice dol a pod
kamna.
Prokop se hnal k bezduchmu tlu; na Rossovch prsou, na tvi,
po zemi, v kaluch krve byl rozsypn bl prek Krakatitu.
Daimon jej zadrel; a tu ji se rozpoutal kik a nkolik lid belo na
pdium. Nelapat na Krakatit, vybuchne to, kzal njak
rozteskl hlas, ale u se vrhali na zem a sbrali bl prek do
krabiek od sirek, rvali se, vleli se v klubku na zemi. Zamknte
dvee, zaryel kdosi. Svtlo zhaslo. V tu chvli rozkopl Daimon
dvka za tabul a vythl Prokopa do tmy.
Posvtil si kapesn baterkou. Byl to kumblek bez oken, stoly
nakladen na sob, pivn tcky, njak zatuchl atstvo. Rychle thl
Prokopa dl: kysel ern dra chodby, ern a zk schody dol.
Na schodech je dohonila rozcuchan dvka. Jdu s vmi, eptala a
zaryla prsty do Prokopovy pae. Daimon vyrazil na dvr kmitaje
ped sebou kruhem svtla; byla propastn tma. Vytrhl vrtka a pdil
na silnici; a ne Prokop dobhl k vozu, pokoueje se ststi dvku,
hrel motor a Daimon skoil k volantu. Rychle! Prokop se vrhl do
vozu a dve za nm; vz sebou trhl a letl do tmy. Byla ledov
zima; dve se tslo v tenkch atech, i zabalil ji Prokop do koiiny
a sm se vtiskl do druhho kouta. Vz uhnl patnou mkkou
cestou, zmtal se z boku na bok, vysazoval a opt rachotiv nabral
rychlosti. Prokop mrzl a uhbal, kdykoliv jej nraz vozu hodil k
schoulen dvce. Svezla se k nmu. Je ti zima, vi? eptala,
rozevela koiinu a halila ho do n thnouc ho k sob. Ohej se,
vydechla s imravm smchem a pimkla se k nmu celm tlem;
219

byla hork a kypr, jako by nah byla. Jej rozpoutan vlasy

vydechovaly pach hok a divok, drdily ho na tvch a
oslepovaly mu oi. Mluvila k nmu zblizouka cizm jazykem,
opakovala to jet tieji, jet tieji, brala jeho boltec mezi jemn
jektajc zuby; a nhle mu le na prsou a vnik do jeho st
neestnm, zkuenm, vlhyplnm polibkem. Hrub ji odstril;
vztyila se asnouc, uraen odsedla a pohybem ramen smekla se
sebe koiinu; dulo mraziv, i zvedl koich a poloil j jej znovu na
ramena. Hodila sebou vztekle, vzdorovit strhla koiinu a nechala
ji vlet na dn vozu. Jak chcete, zabruel Prokop a odvrtil se.
Vz vyjel opt na tvrdou cestu a rozehnal se vyjc rychlost. Z
Daimona nebylo vidt ne zda zjeen kozmi chlupy. Prokop se
zalykal studenm vtrem; ohldl se po dvce, otoila si vlasy kolem
krku a zajkala se zimou ve svch lehkch atekch. Bylo mu j lto;
sebral koich a hodil jej na ni; odstrkovala jej v rozlcenm vzdoru, a
tu ji celou omotal koiinou s hlavou a se vm vudy jako balk a
sevel ji paema: Ani se nehnout!
Co, u zas vyvd? hodil Daimon pokojn od volantu. Nu tak
ji
Prokop dlal, jako by peslechl jeho cynismus; ale spoutan balk
v jeho pach se poal tie chichtat.
Je to hodn holka, pokraoval Daimon lhostejn. Tvj tatk byl
spisovatel, vi? Balk pokvl; a Daimon ekl Prokopovi jmno tak
znm, tak osvcen a ist, e Prokop ustrnul a mimodk uvolnil
sv drsn seven. Balk sebou zavrtl a vyhoupl se mu na kln; zpod
koiiny vyouhly krsn, hn nohy a dtsky se bimbaly ve
vzduchu. Pethl pes n koich, aby nemrzla; povaovala to nejsp
za hru, dusila se tichm smchem a kopala vyhazujc nohama. Sevel
ji co nejne mohl; tu zas nahoe vyklouzla pln dv ruka a vjela mu
do oblieje v div a milostn he, rvala ho za vlasy, drdila na krku,
dobvala se prsty do jeho sevench st. Nechal ji poslze init;
dotkla se jeho ela, nala je psn svratn a utrhla, jako by se
splila; te je to bojcn dtsk pracika, kter nev, co sm; kradmo
se bl k jeho tvi, dotkne se j, ucukne, znovu se dotkne, pohlad a
220

lehce, bzliv se polo na hrubou lc. V koichu to hluboce

vzdychlo a znehybnlo.
Auto se prot spcm mstekem a kles do irho kraje. Tak
co, obrac se Daimon, co kte kamardm?
Tie, ept nehybn Prokop usnula.

L.
Vz zastavil v ernm, lesnatm dol. Prokop rozeznal potm
tn ve a haldy. Tak, tady jsme, zabruel Daimon. To je mj
rudn dl a hamr; nestoj to za nic. Nu, vystupte!
Mm ji tady nechat? ptal se Prokop tie.
Koho? Aha, vai krasavici. Probute ji, zstaneme tady.
Prokop opatrn vystoupil nesa ji v nru. Kam ji mm poloit?
Daimon odemykal ponur dm. Co? Pokejte, j tu mm
nkolik pokoj. Mete ji poloit j vs tam dovedu.
Rozsvtil a vedl ho studenmi kancelskmi chodbami; konen
veel do jednch dve a otoil kontakt. Byl to okliv nevyvtran
pokoj se zvlenou postel a sputnou aluzi. Aha, bruel
Daimon, nocoval tu asi jeden znm. Moc pkn to tu nen, e?
Nu, jako u mldence. Polote ji sem na postel.
Prokop opatrn sloil tie oddychujc balk. Daimon pechzel a
mnul si ruce. Pjdeme te do na stanice. Je nahoe, na kopci,
deset minut odtud. Nebo chcete zstat tady? Pistoupil k spc
dvce, rozhodil cp koichu a odkryl jej nohy a nad kolena. Je
krsn, vite? koda e jsem tak star.
Prokop se zamrail a zahalil j nohy. Ukate mi vai stanici,
ekl sue. sty Daimonovmi trhl smek. Pojte.
Vedl ho dvorem. Ve strojovn se svt, mainy supaj, po dvoe se
potlouk topi s rukvy vyhrnutmi a kou dmiku. Nahoru do
strn vede lanov drha na rudn vozky a jej konstrukce se rsuje
mrtv jako jet ebra. Musel jsem zavt ti jmy, vykld
Daimon. Nevyplc se to. U bych to dvno prodal, nebt stanice.

221

Pojte tudy. Pustil se po pkr pin lesem a do kopce; Prokop jej

sledoval jen po zvuku; byla ern tma a asem skanula ze smrk
tk krpj. Daimon se zastavil a s nmahou oddechoval. Jsem
str, ekl, u nemm dechu jako dv. Musm vc a vce spolhat
na lidi Dnes nikdo na stanici nen; kamard telegrafista zstal
tam, s nimi To je jedno; pojte!
Temeno kopce bylo rozryt jako bojit: oputn tn ve,
drtn lana, ohromn pust haldy; a na nejvt hald nahoe
devn barek s antnami. To je stanice, supl udchan
Daimon. Stoj na tyiceti tiscch tunch magnetitu. Pirozen
kondenztor, rozumte? Cel kopec je ohromn s drt. Nkdy
vm to vylom podrobn. Pomozte mi nahoru. Vydrpali se po
sypk hald; tk trk se jim s rachotem svel pod nohama; ale
konen tady, tady je stanice
Prokop ustrnul neve svm om: vdy je to jeho laboratorn
bark, tam doma, v polch nad Hybmonkou! tady ty nenaten
dve, pr svtlejch prken od posledn sprvky, suky podobn
om Jako vyjeven hmtl na veeje: ovem, tuhle je ten rezav
ohnut hebk, kter sm kdysi zatloukl! Kde se to tu vzalo?
vyhrkl bezdee.
Co?
Ten bark.
Ten u tu stoj lta, ekl Daimon lhostejn. Co na nm mte?
Nic. Prokop obhl cel domek hmataje po stnch a oknech.
Ano, tady je ta trbina, praskl devo, vyraen tabulka v okn;
vypadl suk, pravdae, a z nitra zalepen paprem. Tesouc se
rukou pejdl znm uboh podrobnosti; vecko je, jak to bylo,
vecko
Nu tak, ozval se Daimon, u jste si to prohldl? Otevte, vy
mte kl.
Prokop jel rukou do kapsy. Nu ovem, ml s sebou kl od sv
star laboratoe tam doma; vstril jej do visacho zmku, odemkl a
veel dovnit; a jako tam doma hmtl mechanicky vlevo a otoil
kontaktem, kter ml msto knoflku hebk jako tam doma.
222

Daimon veel za nm. Boe, tady je mj kavalec dosud neustlan;

m umyvadlo, dbn s okrajem potluenm, houba, runk, ve
Otoil se do rohu; a to jsou ta star elezn kamnka s rourou
spravovanou drtem, bednika s uhelnm mourem, a tam je rozbit
lenoka s nohama pokleslma, a ouh z n koudel a stoen drt;
tady je ten cvoek v podlaze, a tu je to proplen prkno, a sk,
sk na aty Otevel ji; kltily se tam njak zvadl kalhoty.
Skvl to tu nen, poznamenal Daimon. N telegrafista je
takov nu, podivn. Co kte apartm?
Prokop se obrtil ke stolu jako v snch. Ne, to tu nebylo, nenene,
to sem nepat: msto nad chemikova je na jednom konci pultu
tuctov lodn radiostanice s poloenm sluchtkem, pijmac
apart, kondenztory, variometr, regultor, pod stolem obyejn
transforman agregt; a na druhm konci
Tamto je normln stanice, vysvtloval Daimon, na obyejn
hovory. To druh je nae extinkn stanice. Tou poslme ty
antivlny, protiproudy, uml magnetick boue nebo jak to chcete
jmenovat. To je cel nae tajemstv. Vyznte se v tom?
Ne. Prokop zbn pehldl aparty zcela nepodobn vemu,
co znal. Mlo to spoustu odpor, jakousi drtnou mku, cosi
podobnho katodov trubici, njak izolovan bubny i co a
podivn koherer, rel a tastr s kontakty; nevdl, co to vbec je.
Nechal apartu a koukal na strop, je-li na nm tak ta divn kresba
deva, kter mu tam doma vdycky pipomnala hlavu starce. Ano,
je je je tam. A tamhle je to zrctko s uraenm rohem
Co kte apartu? ptal se Daimon.
Je eh to je prvn konstrukce, e? Je to jet pli sloit. Padl
oima na fotografii, je byla opena o jakousi indukn cvku. Vzal ji
do rukou; byla to opojn krsn dv hlava. Kdo je to? ptal se
chraptiv.
Daimon mu nahldl pes rameno. Copak ji nepoznvte? To je
ta vae krasavice, co jste si ji sem pivezl v nru. Skvostn holka,
e?
Jak se sem dostala?
223

Daimon se uklbl. Nu, asi ji zbouje n telegrafista. Nechtl

byste zapnout tamten velik kontakt? Ten pkov. Je to ten
scvrkl lovek, neviml jste si ho? Sedl v prvn lavici.
Prokop hodil fotografii na stl a zapnul kontakt. Po drtn
mce pebhla modr jiskra. Daimon si pohrl prsty na tastru; tu
zaal cel apart svtlkovat krtkmi modrmi zlehy. Tak,
vydechl Daimon spokojen a zadval se bez hnut do srcch jisker.
Prokop popadl fotografii horenma rukama. Nu ovem, rozum
se, to je to dve dole; o tom neme bti pochyby. Ale kdyby
kdyby snad mla zvoj, a koiinku, zrosenou koiinku a po
sta a rukaviky Prokop zaal zuby. To nen mono, e by j
byla tak podobna! Nachmuil oi sthaje unikajc vidinu: zas vidl
dvku v zvoji, tiskne k prsoum zapeetnou oblku a te, te k
nmu obrac ist a zoufal pohled
Bez sebe rozechvnm srovnval obrzek s uniklou podobou.
Boe na nebi, jak vlastn vypadala? Vdy j to nevm, lekl se; vm
jen, e byla zasten a krsn. Krsn byla a zasten, a nic vc, nic
vc jsem nevidl. A tohle, ten obrzek tady, velik oi a sta vn a
jemn, to e je ta ta ta spc dole? Ta m pec sta rozeven,
hn a rozeven sta a vlasy rozpoutan, a nedv se tak nedv
se tak Zrosen zvoj mu zastel oi. Ne, to je nesmysl; toto vbec
nen to dve dole, a nen j ani podobna. Toto je tv t zasten, je
pila v hoi a zkosti; jej elo je klidn a oi jsou zastnny bolest; a
ke rtm se j lep zvoj, hust zvoj s rosikou dechu Pro tehdy jej
nezvedla, abych ji poznal!
Pojte, nco vm uku, ozval se Daimon a thl Prokopa ven.
Stli na vrcholu haldy; pod jejich nohama temn a spc zem do
nedozrna. Dvejte se tamhle, ekl Daimon a ukazoval rukou k
obzoru. Nevidte nic?
Nic. Ne, je tam svtlko. Slab ze.
Vte, co to je?
Tu zahuelo slab, jako by zaryl vtr v non tiin. Hotovo, dl
Daimon slavnostn a smekl epici. Good night, kamardi.
Prokop se k nmu tzav obrtil.
224

Nerozumte? povdal Daimon. Te teprve k nm doletl

vbuch. Padest kilometr vzdun ry. Pesn dv a pl minuty.
Jak vbuch?
Krakatit. Ti pitomci si to cpali do sirkovch katulek. Myslm, e
u budeme mt od nich pokoj. Svolme nov sjezd bude nov
vbor
Vy jste je
Daimon pikvl. S nimi se nedalo pracovat. Jist e se hdali do
posledn chvle o taktiku. Nejsp tam ho.
Na obzoru bylo vidt jen slaboukou ervenou zi.
Zstal tam i vynlezce na stanice. Zstali tam vichni. Te
tedy to vezmete do ruky sm Hlete, poslouchejte, jak je ticho. A
pece odtud, tady z tch drt, leh do prostoru nm a pesn
kanonda. Te jsme zastavili vechny bezdrtov spoje, a
telegrafistm to prsk do u, krach, krach! A se vztekaj. Zatm se
pan Tome nkde v Grottup pacht dodlat Krakatit Nenajde to
nikdy. A kdyby, kdyby! v tom okamiku, jak by se mu to pod rukou
slouilo, byl by konec Tak jen pracuj, staniko, jiski potichu a
bombarduj cel vesmr; nikdo, nikdo krom vs nebude pnem
Krakatitu. Te jste jen vy, vy sm, vy jedin Poloil mu ruku na
rameno a ukzal mlky kolem dokola: cel svt. Byla tma
bezhvzdn a pust; jen na obzoru ila nzk ohniv zplava.
Ah, jsem unaven, zvl Daimon. Byl to slun den. Pojme
dol.

LI.
Daimon spchal, aby u byl doma. Kde je vlastn Grottup?
zeptal se Prokop zistajasna, kdy u byli dole.
Pojte, dl Daimon, uku vm to. Dovedl ho do tovrn
kancele a k nstnn map. Tady, ukzal ohromnm nehtem na
map podkrtvaje mal koleko. Nechcete pt? To vs zaheje.
Nalval sob i Prokopovi do skleniek nco ernho jako smla. Na

225

zdrav. Prokop do sebe obrtil kalek a zajkl se; bylo to jako

rozhaven elezo a hok jako chinin; hlava se mu zatoila
nesmrnou zvrat. U nechcete? vycenil Daimon lut zuby.
koda. Nechcete nechat ekat svou krasotinku, e? Pil sklenku po
sklence; oi mu zelen blskaly, chtl vanit, ale jazyk mu tuhl.
Poslyte, vy jste chlapk, prohlaoval. Ztra se do toho dejte. Star
Daimon vm udl vechno, na si vzpomenete. Zvedl se toporn a
klanl se mu a po ps. Tak je to v podku. A te po-pokejte
Poaly se mu plst vechny jazyky svta; pokud Prokop rozuml,
byly to nejhrub oplzlosti; nakonec bruel nesmyslnou psniku,
trhal sebou jako v padoucnici a ztrcel vdom; na rtech mu
vystoupila lut pna.
Hej, co je vm? kiel Prokop a zatsl jm.
Otevel tce a blb skeln oi. Co co je? blbolil, trochu se
zvedl a otsl se. Aha, j j jsem To nic nen. Promnul si elo a
keovit zval. A-ano, j vs dovedu do vaeho pokoje, e? Byl
okliv zsinal a cel jeho tatarsk obliej vkovit splaskl;
vrvoral nejist, jako by mu ztuhly dy. Tak pojte.
el rovnou do pokoje, kde nechali spc dvku. Aa, kikl ve
dvech, krasavice se probudila. Rate dl.
Kleela u kamen; patrn prv zatopila, a dvala se do
praskajcho plamene. Vida, jak to tu poklidila, bruel Daimon
uznale. Skuten, bylo vyvtrno a trapn nelad pokoje kupodivu
zmizel; bylo tu nenron a pjemn jako v pokojn domcnosti.
Hleme, co dovede, divil se Daimon. Holka, ty bys u mla
zakotvit. Vstala a neobyejn se zaervenala i zmtla. Nu, jen se
nepla, cenil se Daimon. Tedy ten kamard se ti lb, vi?
Lb, ekla prost a la zavt okno a spustit aluzii.
Kamna teple zadchala do svtlho pokoje. Dti, mte to tu
pkn, liboval si Daimon a nahval si ruce u kamen. Hned bych
tu zstal.
Jen si jdi, vyhrkla rychle.
Sejas, holubiko, zubil se Daimon. Mn mn je teskno bez
lid. Koukej, tvj ptel je jako zaezan. Pokej, j mu domluvm.
226

Rozzlobila se prudce. Nic mu nedomluv! A je, jak chce!

Zvedl chlupat obo pehnje as. Copak? copak? snad jsi se
do nho ne-nezami
Co je ti po tom? peruila ho blskajc oima. Kdo t tu
potebuje?
ehtal se tie open o kamna. Kdybys vdla, jak ti to slu!
Holka, holka, i na tebe to jednou pilo doopravdy? Uka se! Chtl
ji vzt za bradu; ustoupila blednouc hnvem a ukzala zuby.
Coe? I kousat chce? S kmpak jsi vera zas byla, e jsi tak
Aha, j u vm; Rosso, vi?
To nen pravda, kikla se slzami v hlase.
Nechte ji, ozval se Prokop pke.
Nunu, vdy o nic nejde, bruel Daimon. Tak abych vm
nepekel, e? Dobrou noc, dti. Couval a tlail se ke zdi; a ne
Prokop vzhldl, byl pry.
Prokop si pithl idli k hucm kamnm a zadval se do
plamene; ani se po n neohldl. Slyel ji, jak vhav, po pikch
pechz po pokoji, zamyk a nco rovn; nev u co, stoj a ml
Divn je moc plamene a plynoucch vod; lovk se zahled, omm,
zastav; nemysl u, nev a nevzpomn, ale dje se v nm vechno,
co kdy il, co kdy il, bez tvaru a bez asu.
Klapl jeden pohozen stevek a druh; asi se zouv. Jdi spat,
dve; a usne, podvm se, komu jsi podobna. Tichounce pela a
zastavila se; zas nco perovnv, bhv pro to tu chce mt tak
pkn a ist. A najednou ped nm kle na kolenou a vztahuje
slin ruce k jeho noze. Zuju ti boty, nechce? povd tie.
Vzal jej hlavu do dlan a obrtil ji k sob. Krsn, poddajn a
podivn vn. Znala jsi Tome? ptal se chraptiv.
Pemlela a zavrtla hlavou.
Neli! Ty jsi ty jsi M vdanou sestru?
Nemm. Vydrala se mu prudce z dlan. Pro bych ti lhala?
Vechno ti eknu naschvl abys vdl na-schvl J j jsem
zkaen holka. Zaryla se mu tv do kolen. Vichni mne vich-ni
abys to vdl
227

I Daimon?
Neodpovdla, jenom se otsla. M-me mne kopnout j
jsem nnnenesahej na mne j jsem kdy-bys vdl Zrovna
ztuhla.
Nech toho, kikl zmuen a nsilm zvedl j hlavu. Jej oi iroce
zely zkost a zoufnm. Pustil ji a zapl. Byla to takov podoba, e
se zalykal dsem. Ml, ml aspo, mruel s hrdlem
senrovanm.
Znovu se mu zaryla tv do klna. Nech mne j musm
vvvechno J j zaala kdy mn bylo ti-tinct Zacpal j dlan
sta; kousala ho do ruky a mumlala svou dsnou zpov mezi jeho
prsty. Bu tie, kiel, ale dralo se to z n, jektala zuby a tsla se,
mluvila, koktala Jaktak ji umlel. , stnala, kdybys
vdl co co lid co d-laj! A kad, kad byl ke mn tak
hrub Jako bych ani ani zve, ani kmen nebyla!
Pesta, vydechl bez sebe a nevda co init hladil ji tesoucmi
se pahly prst po hlav. Vzdychla uklidnn a znehybnla; ctil jej
paliv dech a tep jejho hrdla.
Zaala se tie chichtat. Ty sis myslel, e spm tam ve voze. J
jsem nespala, j j jsem tak jenom naschvl dlala a ekala jsem, e
zane jako jin. Vdys vdl, co jsem a jak jsem A ty ses jen
mrail a drels mne, jako bych byla mal holika, jako bych
njak svtost byla Uprosted smchu j vytryskly slzy. J j
byla najednou j nevm pro tak rda jako nikdy jako nikdy a
pyn a stydla jsem se hrozn, ale pitom mn bylo tak krsn
tkajcmi sty mu lbala kolena. Vy vy jste mne ani
neprobudil a poloil jako svtost a nohy zakryl, a nic neekl
Rozplakala se nadobro. J j vm budu slouit, nechte mne
nechte mne j vm zuju boty Prosm vs, prosm vs nezlobte
se, e jsem dlala, jako bych spala! Prosm vs
Chtl j zvednout hlavu; lbala mu ruce. Proboha, neplate!
vyhrkl.
Kdo? prothla udivena a pestala plakat. Pro mn vykte?
Obracel j tv nahoru; brnila se v silou a zavrtvala se mu do
228

kolen. Ne, ne, drkotala s hrzou a smchem. J jsem uvan. J j

bych se vm nelbila, vydechla tie a schovvala uplakanou tv.
Kdy jste tak dlouho neel! J vm budu slouit a pst
dopisy j j se naum pst na stroji, j umm pt e nevyenete
mne? Kdy jste tak dlouho neel, myslela jsem co co vechno bych
udlala a on mi to zkazil on mluvil jako bych jako bych byla
A nen to pravda j j u jsem ekla vechno; j budu j udlm
co eknete j chci bt hodn
Vstate, prosm vs!
Posadila se na paty, sloila ruce v kln a hledla na nho jako u
vytren. Nyn nebyla u podobna on v zvoji; vzpomnl si na
tkajc Ani. U neplate, zabruel mkce a nejist.
Vy jste krsn, vydechla s obdivem. Zaervenal se a mruel
nevda co. Jdte spat, zajkal se a pohladil ji po paliv lci.
Neoklivm se vm? eptala zrovl.
Ne, naprosto ne. Nehnula se a pohlela na nho
zkostiplnma oima; i sklonil se k n a polbil ji; zardla se a vrtila
mu to zmaten a neobratn, jako by lbala poprv. Jdi spat, jdi,
zamumlal rozpait, j jet musm nco rozvit.
Vstala poslun a poala se tie svlkat. Usedl do kouta, aby j
nepekel. Odkldala aty beze studu, ale tak bez nejmen
frivolnosti, prost a samozejm jako ena ve sv rodin; nespchajc
rozepn knoflky a rozvazuje tkanice, tichounce skld prdlo,
smek zvolna punochy se silnch a dokonalch nohou; zamysl se,
hled k zemi a hraje si po dtsku dlouhmi, bezhonnmi prsty
chodidel; pohldne na Prokopa, usmje se rumnou radost a ept:
J jsem tie. Prokop ve svm kout trne sotva dchaje: vdy je to
opt ona, dvka v zvoji; toto siln, vyspl a pekrsn tlo je jej;
takto vn a krsn odkld at po atu, tak j splvaj vlasy po
pokojnch ramenou, tak, prv tak si hlad, zamylena a schoulena,
pln a matn pae, a takto, takto Zavel oi s tlukoucm srdcem.
Zda jsi ji kdysi nevdal, svraje oi v nejpust samot, jak stoj pod
tichou lampou rodiny, obrac k tob tv a nco prav, co jsi
neslyel? Zda jsi tehdy, makaje si ruce mezi koleny, nezahldl pod
229

vky semknutmi pohyb jej ruky, pohyb prost a slin, v nm

byla vechna mrn a mleliv radost domova? Jednou se ti zjevila,
stla k tob zdy s hlavou nad nm sklonnou; a jindy jsi ji vidl
touc pod veern lampou. Je toto snad jen pokraovn, a zmizelo
by to, kdybych otevel oi, a nezbylo by nic ne samota?
Otevel oi. Dvka leela v posteli, pikryta a po bradu, a uprala
na nho oi v stran pokorn lsce. Pistoupil k n, sklonil se nad
jej tv, studoval jej rysy s prudkou a netrplivou pozornost.
Vzhldla tzav a dlala mu msto po svm boku. Nene, zamruel
a polbil ji lehce na elo. Jen spi. Zavela poslun oi a ani
nedchala.
Vrtil se po pikch do svho kouta. Ne, nen j podobna,
ujioval se. Zdlo se mu, e na nho hled zpod pivench vek;
muilo ho to, nemohl ani myslet; mrail se, odvrtil hlavu, ale
konen vyskoil a po pikch se el na ni podvat. Mla oi
zaven, ani nedchala; byla slin a oddan. Spi, zaeptal.
Pokvla maliko hlavou. Zhasil a hmataje rukama se vrtil po
pikch do svho kouta u okna.
Po pedlouh, peteskn dob se kradl ke dvem jako zlodj.
Neprobud se? Vhal s rukou na klice, s bouchajcm srdcem otevel
a vykradl se na dvr.
Je dosud noc. Prokop se rozhldl mezi haldami a pelezl plot.
Dopadl na zem, oistil se a hledal silnici.
Je st vidt na cestu. Prokop se rozhl a chvje se chladem.
Kam, kam vlastn? Do Balttinu?
el nkolik krok a zastavil se; stoj a kouk do zem. Tedy do
Balttinu? kytl hrubm, bezslznm plem a obrtil se na pat.
Do Grottup!

230

LII.
Divn se to drhy svta. Kdybys setl vechny sv kroky a
cesty, jakou sloitou podobu by to nakreslilo? Nebo svmi kroky
rsuje kad svou mapu zem.
Byl veer, kdy stl Prokop ped movm plotem grottupskch
zvod. Je to rozshl barkov pole, ozen mlhovmi koulemi
obloukovch lamp; jet svt jedno nebo dv okna; Prokop tiskne
hlavu mezi mov pruty a vol: Hal!
Piblil se vrtn nebo hlda. Co chcete? Dovnit se nesm.
Prosm vs, je u vs jet pan inenr Tome?
Co s nm chcete?
Musm s nm mluvit.
Pan Tome je jet v laboratoi. Nemete s nm mluvit.
eknte mu eknte mu, e na nj ek jeho ptel Prokop
e mu m nco dt.
Jdte dl od t me, bruel lovk a nkoho zavolal.
Po tvrthodin bel kdosi v dlouhm blm plti k mi.
To jsi ty, Tomi? volal Prokop polohlasn.
Ne, j jsem laborant. Pan inenr neme pijt. Pan inenr m
dleitou prci. Co si rate pt?
Musm s nm nutn mluvit.
Laborant, otyl a il lovek, pokril rameny. Prosm, to
nepjde. Pan Tome dnes neme ani na vteinu
Dlte Krakatit?
Laborant nedviv zafrkal. Co vm je po tom?
Musm ho ped nm varovat. Musm mu nco doruit.
Mte to dt mn. J mu to donesu.
Ne, j j to dm jenom jemu. eknte mu
Tak si to pr mte nechat. lovk v blm plti se otoil a
odchzel.
Pokejte, volal Prokop. Dejte mu to. Vyite mu vyite
mu Vylovil z kapsy onu pomakanou silnou oblku a podval ji
skrze m. Laborant ji vzal podeziv mezi prsty, a Prokopovi bylo,

231

jako by prv nco petrhl. eknte mu, e e tu ekm, e ho

prosm, aby aby sem piel!
J mu to dm, uryl laborant a odeel.
Prokop se posadil na patnk. Z druh strany plotu stl mleliv
stn a hldal ho. Je syrov noc, hol vtve se rozpnaj do mlhy, je
slizko a zebav. Po tvrthodin nkdo pichz k plotu; je to bled
nevyspal chlapec s tv jako z tvarohu.
Pan inenr vzkazuje, e mnohokrt dkuje a e neme pijt a
e nemte ekat, vyizoval mechanicky.
Pokejte, drtil Prokop netrpliv. eknte mu, e s nm musm
mluvit; e e jde o jeho ivot. A e mu dm vechno, co chce, jen
kdy jen kdy mi pole jmno a adresu t dmy, co jsem mu od n
donesl tu oblku. Rozumte mi?
Pan inenr jenom vzkzal, e mnohokrt dkuje, opakoval
chlapec ospale, a e nemte ekat
Ale tak u erta, zaskpal Prokop zuby, vyite mu, a sem
pijde, jinak e se odtud nehnu. A a nech prce, nebo nebo mu
to vylet do povt, rozumte?
Prosm, ekl chlapec tup.
A a sem pijde! A mi d tu adresu, jenom tu adresu, a e
mu pak nechm vechno, rozuml jste?
Prosm.
Tak u jdte, jdte rychle, u vech
ekal v zimnin netrplivosti. Nen nen to lidsk krok tam
uvnit? Zatanul mu Daimon, jak nasupen, kiv fialovou hubu se
dv do modrch jisker sv stanice. A ten pitomec Tome nejde! Kut
tam nco, tam, co z to svtl okno, a nev, nev, e je
bombardovn, e chvatnma rukama zapaluje podkop sm pod
sebou a Nen to lidsk krok? Nikdo nejde.
Hrub kael ots Prokopem. Vechno ti vydm, lene, pijdeli mi jenom ci jej jmno! Nechci u nic; nechci u nic ne ji nalzt;
veho se vzdm, jen mi nech to jedin! Utkvl oima v przdnu:
nyn tu stoj zahalena zvojem, u nohou such list, bleouk a
divn vn v tto zsinal tm; spn na prsou ruce, nem u
232

oblku, a hled na nho hlubokma, upenma oima; studen

men j zrosilo zvoj i koiinku. Byl jste ke mn nezapomenuteln
laskav, prav tie a zasten. Zvedl k n ruce, zlomil ho lt kael.
, co nikdo nepijde? Vrhl se k movmu plotu, aby jej pelezl.
Zstate tam, nebo stelm, kikl stn za plotem. Co tu
chcete?
Prokop pustil plot. Prosm vs chraptl zoufale, eknte panu
Tomovi eknte mu
eknte si mu to sm, peruil ho hlas nelogicky; ale hlete,
a u jste pry.
Prokop usedl na patnk. Snad Tome pijde, a mu to zase sele.
Jist, jist nenajde, jak se dl Krakatit; pak pijde sm a zavol
mne Sedl nahrben jako prosebnk. Poslyte, ozval se, j vm
dm deset tisc, kdy kdy mne pustte dovnit.
J vs dm sebrat, zabruel hlas pke a neodmluvn.
J j , koktal Prokop, j chci jen vdt tu adresu, vte? j
chci jen vdt J vm dm vechno, kdy mi to opatte! Vy
vy jste enat a mte dti, ale j j jsem sm a chci jenom
nalzt
Ticho bute, osopil se hlas. Jste opil.
Prokop umlknul a komihal trupem na patnku. Musm ekat,
pemlel tup. Pro nikdo nejde? Vechno mu dm, i Krakatit, i
vechno ostatn, jen kdy Byl jste ke mn nezapomenuteln
laskav. Ne, bh chra: j jsem lovk zl; ale vy, vy jste ve mn
vzbudila ve laskavosti; vechno na svt bych udlal, kdy jste
na mne pohldla; vidte, proto jsem tady. To nejkrsnj na vs je,
e mte nade mnou moc, abych vm slouil; proto, slyte, proto vs
musm milovat!
Co pod mte? lteil hlas za plotem. Budete tie nebo ne?
Prokop vstal: Prosm vs, prosm vs, eknte mu
J na vs polu psa!
K plotu se loudav blila bl postava s hocm uhlkem
cigarety. To jsi ty, Tomi? zavolal Prokop.
Ne. Vy jste tu jet? Byl to laborant. love, vy jste blzen.
233

Prosm vs, pijde sem Tome?

Ani ho nenapadne, povdal laborant opovrliv. Nepotebuje
vs. Za tvrt hodiny to mme hotovo, a pak, gloria victoria! pak se
napiju.
Prosm vs, eknte mu, a a mn d jen tu adresu!
To u vyizoval kluk, vycedil laborant. Pan inenr ekl,
abyste mu vlezl na zda. Bude se vytrhovat z prce, ne? Te, kdy je
v nejlepm. U to vlastn mme, a te jenom a je to.
Prokop vykikl dsem: Bte mu ci rychle a nezapn
vysokou frekvenci! A to zastav! Nebo nebo se stane Bte
honem! On nev on on nev, e Daimon Proboha, zarazte ho!
Tja, vyprskl laborant v krtk smch. Pan Tome v, co m
dlat; a vy , tu vyletl m hoc oharek, dobrou noc!
Prokop skoil k plotu.
Ruce vzhru, zaval uvnit hlas a vzpt pronikav hvzdla
hldask palka. Prokop se dal na tk.
Ubhal po silnici, skoil pes pkop a bel po mkk louce;
kloptal oranic, upadl, sebral se a uhnl dl. Zastavil se s
buchajcm srdcem. Kolem dokola mlha a pust pole; te u mne
nechyt. Naslouchal; bylo ticho, slyel jen svj spav dech. Ale co
co kdy vylet Grottup do povt? Chytil se za hlavu a bel dl;
sklouzl do hlubokho vozu, vydrpal se nahoru a kulhaje skkal
pes zoran pole. Oivla bolest star fraktury a v prsou ho paliv
bodalo; nemohl dle, usedl na studenou mez a dval se na Grottup
mlhav zc svmi obloukovmi lampami. Vypadalo to jako
svteln ostrov v nesmrnch temnotch.
Je trnouc, zduen ticho; a pece v okruhu tisc a tisc
kilometr se odehrv dsn a bezoddyn tok; Daimon na sv
Magnetov hoe d pern tich bubnov bombardement celho
svta; mlovmi kmity si raz letc vlny cestu rozlohami, aby
zachytily a rozmetaly prvn prek Krakatitu kdekoliv na zemi. A
tady v hlubin noci, uprosted t bled zplavy svtla, pracuje
zaryt, len lovk, sklonn nad tajemnm procesem pemny

234

Tomi, pozor, vykikl Prokop; ale jeho hlas zapadl ve tm jako

kmen hozen do tn dtskou rukou.
Vyskoil tesa se hrzou a zimou a prchal dl, jen dl od
Grottupu. Zabedl do mokiny a stanul; neozve se vbuch? Ne,
ticho; a v novm poryvu hrzy bel Prokop do svahu, kloptal,
svezl se na kolena, vyskoil a uhnl; zapadl v hout, hmatal
rukama, prodral se naslepo, sklouzl a sjdl dol; zvedl se, utral
pot krvcejcma rukama a utkal dle.
Uprosted pol nael nco svtlho; hmatal na to, byl to poraen
k. Tce spaje usedl na przdn podstavec. Mln zplava nad
Grottupem je u daleko, docela daleko na obzoru; je to jen nzk
zen nad zem. Prokop zhluboka oddychoval; nic, ticho; tedy snad
selhalo Tomovi a nestane se to straliv. zkostn naslouchal do
dlky; nic, jen studen odkapvn vody v njak podzemn struce;
nic, jenom tlukouc srdce
Tu vyrazila nad Grottupem obrovsk ern masa, ve zhaslo; jako
by se tma roztrhla, vylehl vteinu nato ohniv sloup, straliv
zapll a rozhodil kyklopskou hradbu dmu; a tu ji zadul huc
nraz vzduchu, nco zapraskalo, stromy skpav zaumly, a
prsk! dsn vihnut biem, rachot, burcejc der a dunn; zem
se chvje a ve vzduchu len v urvan list. Lapaje po dechu, dre
se obma rukama podstavce ke, aby ho to nesmetlo, poul Prokop
oi do src vhn. I roztpne se zem moc ohovou, a v rachotu
hromu promluv Pn.
Rz na rz se vyvalil druh a tet masiv, roztrhl se rudm
lehnutm a zapll tet, nejhroznj vbuch; patrn chytly sklady.
Njak hoc masa let do nebe, rozprskne se a sn se detm
explodujcch jisker. Zadul nesmrn pratc rachot a mn se v
bubnovou palbu; ve skladech exploduj zpaln rakety a sr jako
jiskry pod bucm kladivem. Rozlil se bruntn ohe poru, jen
puk tata rrrtata suchmi ranami jako hnzdo mitrajz. Vyrazil
tvrt a pt vbuch s tesknm zavnm houfnice; por peletl
na ob strany; ho mlem pl obzoru.

235

Teprve nyn doletl zoufal praskot skosenho lesa grottupskho;

ale u se pes nj valila nrazov kanonda hocch sklad. est
vbuch se roztrhl tvrdm ostrm tesknutm; patrn kresylit;
vzpt hloubji, basov zahoukla exploze sud s dynamonem.
Bleskem vylet ohromn planouc projektil dopolou nebes; vylehne
vysok plamen, zhasne a vysko o kus dl, ale teprve po vteinch
zahlu rna a zaburc hromov otes. Na chvli ticho, e sly
praskot ohn, jako kdy se rot lme; nov rachotc a tk nraz, a
nad grottupskmi zvody rzem se slehne plamen, nechvaje jen
nzk en; prudkm letcm plpolem ho msto Grottup.
Ztuhl dsem zvedl se Prokop a kloptal odtud.

LIII.
Bel po silnici tce spaje; pebhl vrek kopce a utkal do
dolu; ohniv zplava za nm mizela. Mizely vci a stny zality
plynouc mlhou; bylo to, jako by ve nehmotn, mton odplvalo
a bylo uneno bezbehou ekou, kde nezaploun vlna a racek
nezaki. Dsil ho vlastn dupot v tichm a nesmrnm odtkn
veho; tu zpomalil, zdusil kroky a putoval nezvun do mln tmy.
Na silnici ped nm se zatpytilo svtlko; chtl se mu vyhnout,
stanul a vhal. Lampa nad stolem, ohnek v kamnech, lucerna cestu
hledajc; njak zmoen mrka v nm tsla kdly po blikajcm
svtlku. Blil se loudav, jako by si netroufal; postl, hl se zdlky
na vrtivm ohnku, el bl a bl se, e ho zas vyenou. Zastavil se
opodl; je to vz s plachtovou stechou, na oji vis rozat lucerna a
vrh chvjiv hrstiky svtla na blho kon, bl kameny a bl pn
bzek u cesty; a konk m na hub ren pytlk a se sklonnou
hlavou chroust oves, m dlouhou stbrnou hvu a ocas nikdy
nezastien; a u hlav mu stoj drobn stak, m bl vousy a
stbrn vlsky a je tak tak ren svtl jako ta plachta na voze;
pelapuje, peml, nco si povd a protahuje mezi prsty
bloukou hvu konkovu.

236

Nyn se obrtil, dv se nevidom do tmy a pt se vratkm

hlskem: To jsi ty, Prokope? Tak poj, j u na tebe ekm.
Prokop se nepodivil, jen se mu bezmezn ulevilo. U jdu,
vydechl, vdy jsem tak bel!
Ddeek k nmu pistoupil a shl mu na kabt. Jsi cel mokr,
ekl krav. Jet se nastydne.
Ddeku, vyhrkl Prokop, vte, e vyletl Grottup?
Staeek potsl ltostiv hlavou. A co lidu to tenkrt zabilo!
Uhnal jsi se, vi? Sedni si na kozlk, j t dovezu. Cupal ke
konkovi a pomalu mu odvazoval pytlk s ovsem. H, h, tak u
dost, ilal. Pojedeme, dostali jsme hosta.
Co to vezete pod tou plachtou? ptal se Prokop.
Ddeek se k nmu obrtil a zasml se. Svt, ekl. Tys jet
nevidl svt?
Nevidl.
Tak ti to uku, pokej. Uloil pytlk s ovsem do vozu a jal se
po jedn stran odepnat plachtu naprosto nespchaje. Odhrnul ji, a
pod n byla bedna se zasklenm kuktkem. Pokej, opakoval a
hledal nco na zemi; sebral vtvku, sedl na bobek k svtiln a
zaplil sntku, ve pomaliku a dkladn. Tak ho pkn, ho,
domlouval vtvice a chrn ji dlanmi cupital k bedn, zvedl vko a
rozsvcoval uvnit njakou lampiku. J to mm na olej,
vysvtloval. Nkte u svt karbidem, ale on karbid tuze pl do
o. A taky je to takov vc, vybuchne to, a m to; jet to me
nkomu ublit. A olej, to je jako v kostele. Naklonil se k oknku a
mrkal bledma okama dovnit. Dost je vidt. To ti je krsn,
eptal naden. Poj se podvat. Ale mus se ohnout, abys byl
malik jako dti. Tak.
Prokop se schlil ke kuktku. To je eck chrm Pn v
Girgenti, zaal stak vn odkavat, na ostrov Siclii; je
zasvcen Bohu ili Junon Lacinii. Podvej se na ty sloupy. Ty jsou
udlny z tak velkch kus, e na kadm kameni me jst cel
rodina. Pova si, jak je to prce. Mm otoit dl? Pohled z hory
Penegal v Alpch, kdy zapad slunce. To ti pak zaho snh
237

takovm krsnm a divnm svtlem, jak je tu udlno. To je alpsk

svtlo a ta hora se jmenuje Latemar. Dl? To je svat msto Benares
v Indii; ta eka je posvtn a oiuje hchy. Tisce lid tu naly, co
hledaly.
Byly to dtkliv, peliv narsovan obrzky run kolorovan;
barvy trochu vybledly, papr zaloutl, a pece jim zstala mil,
potujc pestrost mod, zelen a lut a erven kabtce lid a ist
blankytnost nebes; a kad travika byla vykreslena s lskou a
pozornost.
Ta svat eka je Ganges, dodal star s ctou a otoil klikou. A
to je Zahur, nejkrsnj zmek na svt.
Prokop se zrovna pisl k oknku. Vidl skvostn zmek s
lehkmi kupolemi, vysok palmy a modr vodotrysk; malink
postavika s prem na turbanu, v nachovm kabtci, lutch
plundrch a s tatarskou avl zdrav a po zem dmu v blch
atech, je vede na uzd tancho kon. Kde kde je Zahur?
ept Prokop.
Ddeek pokril rameny. Tam nkde, ekl nejist, kde je
nejkrsnji. Nkdo to najde a nkdo ne. Mm otoit?
Jet ne.
Star se odklidil dl a hladil kon po kt. ekej, nonono ekej,
vykldal tie. Musme mu ukzat, v? A m radost.
Otote, ddeku, prosil Prokop trna. Nsledoval hambursk
pstav, Kreml, polrn krajina se severn z, sopka Krakatau,
Brooklynsk most, Notre-Dame, vesnice domorodc z Bornea;
Darwinv domek v Downu, bezdrtov stanice v Poldhu, ulice v
anghaji, vodopdy Viktoriiny, hrad Perntn, petrolejov ve v
Baku. A to je ten vbuch v Grottup, vysvtloval stak; na obrzku
se vlely kotoue rovho dmu vren a do nadhlavnku srov
lutm plamenem; v dmu i plamenech nemon visela roztrhan
lidsk tla. Zahynulo pi nm pes pt tisc lid. Bylo to velik
netst, vzdychl ddeek. A to je posledn obrzek. Tak co, vidl
jsi svt?
Nevidl, bruel Prokop ommen.
238

Star pokval zklaman hlavou. Ty chce vidt pli mnoho.

Mus bt dlouho iv. Sfoukl lampiku v kuktku a brumlaje
pomalu stahoval plachtu. Sedni si na kozlk, pojedeme. Sejmul
pytel, kterm byl pikryt konk, a poloil jej Prokopovi na ramena.
Aby ti nebyla zima, povdal sedaje k nmu, vzal do ruky oprat a
tichounce hvzdl. Konk se dal v mrn klus. H! Nono va-lku,
zazpval dda.
Mjela alej bz a jeabin, chalupy pikryt duchnou mlhy, kraj
spc a pokojn. Ddeku, vydralo se z Prokopa, pro se mi to ve
stalo?
Coe?
Pro mne potkalo tolik vc?
Star pemlel. To se jen zd, povdal konen. Co lovka
potkv, vychz z nho. To se jen tak z tebe odmotv jako z
klubka.
To nen pravda, protestoval Prokop. Pro jsem potkal
princeznu? Ddeku, vy vy mne mon znte. Vdy j jsem
hledal tu jinou, e? A pece to pilo pro? Tak eknte!
Stak pemtal moulaje mkkmi rty. To byla tv pcha, ekl
pomalu. To tak nkdy na lovka pijde, ani nev jak, ale bylo to v
nm. A zane kolem sebe mchat Ukazoval to biem, a se konk
polekal a zaal uhnt. Prr, copak? copak? zavolal tenkm
hlskem na kon. Vid, zrovna tak to je, kdy sebou mlad lovk
hz; vechno se s nm spla. A ono nen poteba dlat velk
kousky. Se a dvej pozor na cestu; taky dojede.
Ddeku, aloval Prokop mhoue bolest oi, jednal jsem
patn?
patn nepatn, dl star rozvn. Lidem jsi ublil. S
rozumem bys to nedlal, mus bt rozum; a lovk mus myslet, k
emu je kad vc. Teba me stovkou zaplit, nebo zaplatit, co
jsi dluen; kdy zapl, je to jako vt na pohled, ale Stejn to
m se enskmi, dodal neoekvan.
Jednal jsem patn?
Coe?
239

Byl jsem zl?

Nebylo v tob isto. lovk m vc myslet neli ctit. A ty
jsi se hrnul do veho jako stelen.
Ddeku, to dlal Krakatit.
Coe?
J jsem udlal vynlez a z toho
Kdyby to nebylo v tob, nebylo by to v tvm vynlezu. Vecko
dl lovk sm ze sebe. Pokej, te pemlej; te mysli a vzpome
si, z eho je ten tvj vynlez a jak se dl. Dobe si to rozva a pak
teprve ekni, co v. H, nonono p!
Vozk drkotal po chatrn silnici; bl valek horliv pletl
nohama natsanm a staroitnm klusem; svtlo tanilo po zemi,
po stromech, po kamen, ddeek poskakoval na kozlku a tichounce
si pozpvoval. Prokop si tvrd pemnul elo.
Ddeku, zaeptal.
Nu?
J u to nevm!
Copak?
J j u nevm, jak se m dlat Krakatit!
Tak vid, dl star spokojen. Pece jen jsi nco nael.

LIV.
Prokopovi bylo, jako by jeli mrnou krajinou jeho dtstv; ale bylo
pli mlhy, a svtlko dosahovalo st po kraj cesty mikavmi
kmity; po obou stranch silnice pak byl svt neznm a zamlkl.
Hohohot, ozval se dda, a konk zajel ze silnice rovnou do toho
zastenho, nmho svta. Kola se boila do mkk trvy; Prokop
rozeznval nzk val, na obou stranch bezlist hje a spanil
louka mezi nimi. Prrr, kikl star a pomalu slzal z kozlku.
Vstvej, povdal, tak u jsme tady. Zvolna odepnal postraky.
V, sem na ns nikdo nepijde.
Kdo?

240

 etnci. Podek bt mus ale oni vdycky chtj j nevm

jak papry a povolen a odkud, a kam J se v tom ani
nevyznm. Vypahal kon a domlouval mu tie: I ml, dostane
kousek chleba.
Prokop, zdevnl jzdou, sestoupil z kozlku. Kde to jsme?
Tady, co je ta bouda, dl star neurit. Vysp se z toho, a
bude to. Sejmul z oje lucernu a posvtil na prkennou boudiku, byl
to senk i co, ale bylo to starouk, chatrn a naklonn. A j
udlm ohe, ekl zpvav, a uvam ti aj, a a se vypot, bude ti
zase dobe. Zabalil Prokopa do pytle a postavil ped nj svtilnu.
Pokej, co donesu dv. Sedni si tady. Uu el, ale nco ho
napadlo; zajel rukou do kapsy a dval se tzav na Prokopa.
Copak, ddeku?
J nevm ale kdybys chtl J jsem taky planet. Vylovil
ruku z kapsy a ukzal: mezi prsty mu vykoukla bl myka s
rubnovma okama. J vm, zavatlal rychle, ty tomu nev,
ale ta myka je moc hezk Chtl bys?
Chci.
To je dobe, zaradoval se star. -- ma-l, hop! Otevel
dla, a bl myka mu hbit vybhla po rukv na rameno, ichla
mu jemn k chlupatmu uchu a schovala se v jeho lmci.
Ta je krsn, vydechl Prokop.
Stak zazil. Pokej, co um, a u bel k vozku, hrabal v nm
a vracel se s krabic plnou narovnanch lstk. Zatepal krabikou a
vyjevil rozsvtlen oka do przdna. Uka, myko, uka mu jeho
lsku. Hvzdl mezi zuby jako netopr. Myka vyskoila, sjela mu
po rukv a hopla na krabici; Prokop bez dechu sledoval jej rov
tlapiky, jak hledaj mezi lstky; uchopila jeden do zoubk a chtla
jej vythnout; jaksi neel ven, i zatepala hlavou a popadla hnedle
sousedn; povythla jej, sedla na bobek a hryzala si malink drpky.
Tak to je tv lska, eptal star naden. Vem si ji.
Prokop vyal vysunut lstek a sklonil se rychle k svtlu. Byla to
fotografie dvete toho s rozpoutanmi vlasy; m obnaen

241

pekrsn prs, a tady ty nruiv, bezedn oi Prokop ji poznal.

Ddeku, zastnal, to nen ona!
Uka, podivil se star a vzal mu obrzek z ruky. A-a, to je
koda, broukal ltostiv. Takov slena! Lala, Lilitko, to nen ona,
nanana ks ks ma-l! Zastril obrzek a zas tak tichounce zapitl.
Myka se ohldla rubnovou zornikou, popadla zas tamten lstek
do zub a kubala hlavou; ne, nelo to; vyala sousedn a zaala se
podrbvat.
Prokop se chopil obrzku; byla to Ani, venkovsk snmek; nev
co s rukama, m nedln aty a tak tu pkn a hloup stoj To nen
ona, eptal Prokop. Dda mu vzal obrzek, pohladil jej a jako by
mu nco povdal; pohldl nespokojen, smutn na Prokopa a zas tak
tenince pskl.
Zlobte se? ptal se Prokop nesmle.
Star neekl nic a zamylen hledl na myku. Znovu se
pokouela vyjmout ten zaklesl lstek; ne, nen mono; otepala se a
vythla cp sousednho. Byl to obrzek princezny. Prokop zapl a
pustil jej na zem.
Star se mlky shbl a zvedl obrzek.
J sm, j sm, chraptl Prokop a hnal se rukou ke krabici.
Dda mu zadrel ruku: To se nesm!
Ale tam tam je ona, drtil Prokop, tam je ta prav!
A-a, tam jsou vichni lid, ekl star a hladil svou krabici. Te
dostane planetu. Zasykl tie, myka mu vyklouzla z rukvu,
vythla zelen lstek a zas byla ta tam, jako stela; patrn ji Prokop
poplail. Tak si to peti, povdal stak zavraje peliv krabici.
J zatm pinesu rot; a u se netrap. Pohladil konka, uloil
krabici na dn vozu a zamil k hji. Jeho svtl ren kabt se mihal
ve tm; valek ho sledoval pohledem, pohodil hlavou a pustil se za
nm. Ihaha, bylo slyet zpvat ddeka, ty chce jt se mnou? A-a,
vida ho! Hoty, hotyhot, ma-l!
Zapadli v mlze, a Prokop si vzpomnl na zelen lstek. Vae
planeta, etl u blikavho plamnku. Jste lovk lechetn, srdce
dobrho a ve svm povoln nad jin uen. Bude vm mnoho
242

protivenstv vytrpti; ale budete-li se steiti prudkosti a

vysokomyslnosti, doshnete vnosti u svch soused a
vynikajcho postaven. Mnoho ztratte, ale pozdji odmnn budete.
Vae neastn dny jsou ter a ptek. Saturn conj. b. b. Martis. DEO
gratias.
Ddeek se vynoil ze tmy s nru plnou vtviek a za nm bl
hlava kon. Tak co, eptal napjat a s jakmsi autorskm
ostychem, etl jsi? Je planeta dobr?
Je, ddeku.
Tak vid, oddychl si stak uspokojen. Vechno dopadne
dobe. Nu chvlabohu, jen kdy je to tak. Sloil hromadu rot a
radostn brebent rozehl ped boudou ohnek; zas nco kutil ve
voze, pinesl kotlk a cupal pro vodu. Hned, hned to bude,
brumlal horliv. Va se, va, mme tu hosta. Pobhal jako
vzruen hospodyka; hned tu byl s chlebem a ichaje rozko
rozbaloval kousek selsk slaniny. A sl, sl, pleskl se do ela a zas
bel k vozu. Konen se uvelebil u ohnka, dal Prokopovi vt dl
a sm pomalu moulal kad sousto. Prokopovi el do o kou i
co, slzel a jedl; a ddeek kad druh sousto podval konkovi,
kter nad nm sklnl svou ozenou lysinu. A te ho pojednou
Prokop poznal zvojem slz: vdy je to ta star, vrsit tv, kterou
vdycky vdal na devnm strop sv laboratoe! Co se na ni
nadval usnaje! a rno, kdy procitl, u nebyla k poznn, a byly to
jen suky a lta a vlhkost a prach
Ddeek se usml. Chutnalo ti? A-a, u zas se kabon! Ale, ale!
Naklonil se nad kotlk. U se to va. Zvedl se s nmahou a belhal
se k vozu; za chvilku tu byl s hrnky. Na, podr si to. Prokop si
vzal hrnek; byly na nm namalovny pomnnky vnc zlat
jmno Ludmila. etl to dvacetkrt, a vyhrkly mu slzy. Ddeku,
eptal, to je jej jmno?
Stak se na nho dval smutnma, vldnma oima. Abys to
teda vdl, ekl tie, je.
A najdu ji nkdy?

243

Ddeek neekl nic, jen rychle zamikal. Uka, ozval se nejist,

j ti naleju.
Tesouc se rukou nastavil Prokop hrnek; a star mu nalval
opatrn tmavho aje. Pij, ekl mkce, pokud je to tepl.
D-d-dkuju, vzlykal Prokop a upjel trpkho odvaru.
Star si zamylen hladil dlouh vlsky. Je to hok, povdal
pomalu, tuze hok, vi? Nechtl bys kousek cukru?
Prokop zavrtl hlavou, svralo ho to v stech hokost slz, ale v
prsou se mu rozlvalo dobrodjn teplo.
Stak hlasit srkal ze svho hrnku. Tak se podvej, ekl, aby
nco zamluvil, co j tu mm namalovno. Podal mu svj hrnek;
byla na nm kotva, srdce a k. To je vra, lska a nadje. Tak u
nepla. Stl nad ohnm s rukama sepjatma. Mil, mil, mluvil
tie, u neudl to nejvy a nevyd vechno. Chtl jsi se
roztrhnout samou silou; a zstane cel, a nespas svt ani jej
nerozbije. Mnoho v tob zstane zaveno jako v kameni ohe; tak
dobr, je to obtovno. Chtl jsi dlat pli velik vci, a bude dlat
vci mal. Tak je to dobe.
Prokop kleel ped ohnm a netroufal si zvednouti oi; vdl
nyn, e k nmu mluv Bh Otec.
Tak je to dobe, eptal.
Tak je to dobe. Udl vci dobr lidem. Kdo mysl na nejvy,
odvrtil oi od lid. Za to jim bude slouit.
Tak je to dobe, vydechl Prokop na kolenou.
Nu tak vid, ekl ddeek poten a usedl na bobek. Koukej,
napak je ten tvj jak k tomu vynlezu?
Prokop zvedl hlavu. J jsem u zapomnl.
To je jedno, til ho star. Pijde zas na jin vci. Pokej, co
jsem chtl ci? Aha. Napak takov velk vbuch? Jet tm
nkomu ubl. Ale hledej a zkoumej; teba najde no teba
takov pf pf pf, ukazoval ddeek pukaje mkkmi tvemi, v?
aby to dlalo jenom puf puf a pohnlo to njakou vc, aby se
lidem lp pracovalo. Rozum?
Vy myslte, mruel Prokop, njak lacin pohon, ne?
244

Lacin, lacin, souhlasil star radostn. Aby to dalo hodn

uitku. A aby to taky svtilo, a hlo, v?
Pokejte, pemlel Prokop, j nevm To by se muselo
zkusit z jinho konce.
No prv. Zkusit to z jinho konce, a je to. Nu tak vid, hned
m co dlat. Ale te toho nech, ztra je taky den. J ti ustelu. Zvedl
se a cupal k vozu. Hat hot, ma-l, zazpval, pjdeme spat.
Vracel se s hubenou peinkou pod hlavu. Tak poj, ekl, vzal
lucernu a vlezl do prkenn klniky. Nu, slmy je tu dost, broukal
ustlaje, pro vechny ti. Chvlabohu.
Prokop usedl na slmu. Ddeku, vyhrkl vyjeven, podvejte
se!
Copak?
Tady, na prknech. Na kadm prkn klny bylo napsno
kdou velk psmeno; a Prokop etl v blikajcch kmitech lucerny:
K..R..A..K..A..T..
To nic, to nic, zabreptal ddeek konejiv a honem stral
psmena epic. U je to pry. Jen si lehni, j t pikryju pytlem.
Tak.
Postavil se ve dvech: Dadada ma-l, zazpval tesav; a konk
stril do dve sv pkn stbrn elo a otral se hubou o staekv
kabt. Tak jdi, jdi dovnit, kzal mu star, a lehni.
Valek veel, hrabal kopyty u druh stny a poklekl. J si pak
lehnu mezi vs, ekl ddeek; on ti tu konek nadch, a bude ti
teplo, tak.
Sedl si potichu ve dvech; za nm jet eavl do tmy zhasnajc
ohnek, a bylo vidt sladk, moudr oi koovy, jak se po nm
oddan to; a star si nco eptal, pobroukval a kval hlavou.
Prokopovi se svraly oi mrazivou nnost. Vdy je to vdy
je to mj nebotk tatnek, napadlo ho; boe, jak zestrl! m u
takov tenk okuban krek
Prokope, sp? zaeptal star.
Nespm, odpovdl Prokop chvje se lskou.

245

Tu poal ddeek mkce prozpvovat divnou a tichou pse:

Lalala hou, dadada pn, binkili bunkili hou ta ta
Prokop konen usnul pokojnm a posilujcm spnkem beze
sn.

246

ivot a doba spisovatele Karla apka v datech

1890
Narozen 9. 1. v Malch Svatoovicch. Otec MuDr. Antonn apek
(1855-1929), matka Boena, rozen Novotn (1866-1924). Sourozenci:
Helena (1886-1961), provdan Koeluhov, ovdovla, od roku 1930
provdan Palivcov; Josef (1887-1945) enat od roku 1919.
1895-1901
V pici, kde rodina bydl, navtvuje obecnou kolu a jednu tdu
mansk koly.
1901-1909
Stedokolsk studia zan v Hradci Krlov, poslze pokrauje
v Brn, kon maturitou
v Praze.
1907
Rodina se sthuje z pice do Prahy.
1909-1915
Studuje na Filozofick fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku,
djiny vtvarnho umn, anglistiku, germanistiku a bohemistiku.
(V letech 1910-1911 studuje v Berln a v Pai.) V listopadu 1915 je
promovn na doktora filozofie.
1917
Psob jako domc uitel Prokopa Laanskho na zmku v Chych
u lutic. V jnu nastupuje do redakce Nrodnch list.
1921-1938
Je lenem prask redakce Lidovch novin, v letech 1921-1923
pracuje v Mstskm divadle na Krlovskch Vinohradech jako
dramaturg a reisr.

247

1922
Poprv pedstaven presidentu T.G. Masarykovi.
1925
Je zvolen pedsedou eskoslovensk odboky Penklubu, kterou
pomh zaloit. Sthuje se s bratrem Josefem do novho domu na
Vinohradech.
1931
Jmenovn lenem mezinrodnho vboru pro duevn spoluprci
Spolenosti nrod (stl vbor pro literaturu a umn).
1933
Pracuje ve Vboru pro pomoc nmeckm uprchlkm, je
mstopedsedou Penklubu.
1934
Organizuje pomocnou sociln akci Demokracie dtem.
1935
en se s Olgou Scheinpflugovou, potky stavebnch prav domu
ve Stri, kter novomanel dostali od Vclava Palivce do
doivotnho uvn.
1937
astn se svtovho kongresu Penklub v Pai.
1938
Podl se na organizaci svtovho kongresu Penklub v Praze.
Opakovan je navrhovn na Nobelovu cenu za literaturu. Po
mnichovsk konferenci (29. - 30.9. 1938) el nenvistn kampani,
bojuje s eskm faismem a prov nejt obdob svho ivota.
Umr 25.12. na zpal plic. Poheb na Vyehrad se kon 29.12.

248

Prvn vydn knih Karla apka

1917 - Bo muka
1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktickho ivota
- Krakonoova zahrada
- Ne pohdek
1920 - Loupenk
- Kritika slov
- RUR
1921 - Trapn povdky
- Ze ivota hmyzu (spolen s Josefem apkem)
1922 - Lsky hra osudn (spolen s Josefem apkem)
- Ziv hlubiny a jin przy
- Tovrna na absolutno
- Vc Makropolus
1923 - Italsk listy
1924 - Krakatit
- Anglick listy
1925 - Jak vznik divadeln hra a prvodce po zkulis
- O nejblich vcech
1927 - Adam stvoitel
- Skandln afra Josefa Holouka
1928 - Hovory s T.G.M. (1. dl)
1929 - Povdky z jedn kapsy
- Povdky z druh kapsy
- Zahradnkv rok
1930 - Vlet do patnl
1931 Hovory s T.G.M. (2. dl)
- Marsyas ili na okraji literatury
1932 - Devatero pohdek a jet jedna od Josefa apka jako pvaek
- Obrzky z Holandska
- Apokryfy
- O vcech obecnch ili zoon politikon

249

1933 - Denka ili ivot tnte

- Hordubal
1934 - Povtro
- Obyejn ivot
1935 - Hovory s T.G.M. (3. dl)
- Mlen s T. G. Masarykem
1936 - Vlka s mloky
- Cesta na sever
1937 - Bl nemoc
- Jak se dlaj noviny
- Prvn parta
1938 - Matka
- Jak se co dl
1939 - posmrtn - ivot a dlo skladatele Foltna (torzo romnu)

250