VODN SKRIPTA

(nejen) pro uchazee o studium oboru Hra na klavr na KJJ

1.DL - ZKLADY HUDEBN TEORIE

pipravili:

Ji Neuil
Matj Benko

Obsah
Slovo vodem.........................................................3

1.11 Nkter dal hudebn zkratky a zpsoby

zpisu.....................................................................18

1. Notopis.................................................................7
1.12 Akordov znaky.........................................20
1.1 Notov osnova..................................................7
1.13 Ukzky klavrnho partu............................24
1.2 Noty a pomlky..................................................8

2. Intervaly.............................................................26
1.3 Posuvky...........................................................10
2.1. Co je interval?................................................26
1.4 Kl....................................................................10
2.2 Zpsob oznaovn interval a tn..........28
1.5 Takt, metrum a taktov ry.........................11
2.3 Zkladn intervaly..........................................31
1.6 Repetice ...........................................................13
2.4 Odvozen intervaly.......................................35
1.7 Pedznamenn...............................................14
2.5 Dal mon zpsoby dlen interval.......37
1.8 Dynamika .......................................................15
1.9 Tempo a styl....................................................16

2.6 Zpsoby procviovn interval a prce s

nimi.........................................................................37

1.10 Artikulace......................................................17

2.7 Shrnut o intervalech.....................................39

1 / 98

3. Stupnice.............................................................41

6.4 Specick druhy motivu...............................76

3.1 Jak vznik nejjednodu stupnice..............41

6.5 Prce s motivem.............................................78

3.2 Sedmitnov stupnice - crkevn mody .....43

6.6 Hudebn vta, tma.......................................78

3.3 Kvarto-kvintov kruh a chromatick

stupnice..................................................................46

6.7 Jin formln sti..........................................79

6.8 Mal a velk forma........................................81

3.4 Stavba stupnic pomoc symetrie..................47

6.9 Nejastj schmata malch forem............81

3.5 Dal monosti tvorby stupnic.....................49

3.6 Jak stupnice procviovat...............................51

6.9.1 Jednodln forma - strock pse,

blues..............................................................81

3.7 Shrnut o stupnicch.......................................52

6.9.2 Mal dvoudln forma......................83

4. Akordy...............................................................53

6.9.3 Mal tdln forma...........................84

4.1 Trojzvuky.........................................................54

6.10 Pklady velkch forem...............................85

4.2 tyzvuky........................................................55

6.10.1 Typick jazzov standard..............85

4.3 Pti- a vcezvuky, tenze.................................56

6.10.2 Propracovanj jazzov standard 85

4.4 prava akord - poloha a rozloha .............58

6.10.3 Typick pop-rockov pse ..........86

4.5 Jak akordy procviovat.................................59

6.10.4 Mn obvykl pop-rockov pse.86

4.6 Shrnut o akordech.........................................61

6.11 Shrnut o hudebnch formch....................87

5. Harmonie...........................................................63 7. Studn materily............................................88

5.1 Harmonick funkce ......................................63

7.1 Jak dle studovat?..........................................88

5.2 Zkladn harmonick spoje .........................66

7.2 Knihy................................................................89

5.3 Veden hlas....................................................67

7.3 asopisy..........................................................90

5.4 Jednoduch spoje v rmci tniny................69

7.4 Notov materily...........................................91

5.5 Sekvence..........................................................70

7.5 Informan servery.........................................91

5.6 Jak cviit II-V-I a sekvence ...........................71

7.5.1 Strnky v etin................................91

5.7 Shrnut o harmonii.........................................72

7.5.2 Strnky v anglitin...........................91

6. Hudebn forma.................................................74

7.6 Poslech ............................................................92

6.1 Vztah formy a hudebnho stylu...................74 Seznam doporuench nahrvek k ukzkm 93

6.2 Vztah formy, aranm a interpretace..........75

Anglicko-esk slovnk uitch pojm...........93

6.3 Motiv - nejmen prvek hudebn formy.....75

2 / 98

SLOVO VODEM
Mil hudebn ptel,

dovolte nm pozdravit vs jmnem klavrnho oddlen Konzervatoe Jaroslava Jeka.

Jsme rdi, e jste projevili zjem o studium na na kole a pejeme si, aby vm tento text
pomohl se dobe pipravit na pmac zkouky na hlavn obor klavr (zejmna jeho
"jazzovou" st).
Tento prvn dl skript by ml bt pehledem zkladnch znalost z hudebn teorie, jaksi
dobr (nikoli vak jen minimln) penzum informac, kter je uiten znt pro pet na
hudebn kolu se zamenm na klvesov nstroje v jazzu a populrn hudb. Rozhodn
nem ambici stt se v jakkoli oblasti dokumetem vyerpvajcm, spe chce poukzat na
oblasti hudebn teorie a praxe, ktermi je nutno se clen a dlouhodob zabvat - nejen pro
spn pet na KJJ, ale i pro obecn zdokonalen v hudebn praxi. Ve druhm dle se
budeme zabvat praktickmi ukzkami, kter Vm pomohou uvdt tyto informace do
praxe a va vlastn hry.
Dleitm clem tchto skript pro vs jako budouc uchazee o studium je ujasnn a
sjednocen zkladn hudebn terminologie, abyste mohli komunikovat s ostatnmi
muzikanty "spolenm jazykem". Nkte z vs mon chod na njakou speciln
ppravu v jazzov oblasti (a u v rmci njak koly nebo k nkomu soukrom) a/nebo
u tuto hudbu aktivn provozujete - pro vs by tato skripta mohla bt spe "opakovnm
a shrnutm" toho, co mon ji znte, ppadn mohou poskytnout njak nov hel
pohledu na vc. Tm z vs, kdo jste v tomto oboru zatm mn pokroil, doporuujeme
brt jednotliv tmata tchto skript jako podnty k dalmu vlastnmu studiu jdoucmu do
vt hloubky. Bude to pro vs ve studiu velkou vhodou - m dve si ujasnte teoretick
zklady, tm vce se mete vnovat praktickmu hran a teorie vs nebude zdrovat.
Rovn byste mli vdt, e zejmna v prvnch dvou letech studia bude zvldnut
zkladn teorie a terminologie pro vs klov, proto mete tento text pouvat i jako
uebn pomcku na zatku studia.
Zde je tak teba zdraznit nutnost zabvat se ji od potku anglickm hudebnm
nzvoslovm. Je univerzln (pouv se po celm svt), vcemn logick (etina je
bohuel v tomto ohledu dost nelogick), i kdy zdaleka ne dokonal. Proto jsou zde
uvedeny anglick ekvivalenty esk hudebn terminologie, kter byste se mli nauit. Nen
snad teba zdrazovat, jak je dleit znt anglitinu i v jinch ohledech - je zkladnm
jazykem tto hudebn oblasti, nejlpe se s n domluvte s hudebnky z celho svta a drtiv
vtina dobrch vukovch materil je prv v anglitin.
Poznmka: esk znaen tn nahradme univerzlnm anglickm. Psmeno H oznaujc tn H
nahradme psmenem B (o tom vce v kapitole 2.2). Zvyovn a sniovn tn nebudeme zapisovat
foneticky, ale pomoc pslun posuvky. Pokud tedy budeme mluvit o snenm e, nebo zvenm
f, napeme Eb a F#, nikoliv Es a Fis. Budete se toti neustle setkvat s notovm
materilem, kde dn esk oznaovn nenajdete, a to je celosvtov pouvan zpis.
3 / 98

 Jak mete s tmito skripty pracovat?

Kad z nsledujcch kapitol se tk jedn oblasti hudebn teorie a praxe, kterou budete
muset ovldnout jako "zkladn stavebn bloky". Jednotliv kapitoly na sebe navazuj,
proto Vm doporuujeme studovat text souvisle od zatku do konce. Pi psan jsme
mysleli na to, e jde pedevm o to pochopit zklad danho tmatu, uit se v jeho rmci
tvoiv myslet a pracovat, nikoli se ho pouze mechanicky nauit bez znalosti jeho zkladn
logiky. Uvdomujeme si, e to nen ten nejtypitj zpsob, jakm je hudebn teorie
popisovna, ale je velmi dleit pro rozvjen hudebnho mylen, kter je podstatn. V
hudb jazzovho okruhu m tak sv specika, kter budete muset pro spn studium
ovldnout. Mli byste proto co nejvce o danm tmatu pemlet a snait se uvdomovat
si jeho souvislosti, v idelnm ppad sami zkusit dozvdt se o nm vce.
Kad kapitola obsahuje nkolik rovn dleitosti textu. Zkladem kapitoly je
systematick vysvtlen danho tmatu. Dleit pojmy a skutenosti, kter byste mli
znt, jsou oznaeny tun. Pojmy nebo tmata, nad ktermi doporuujeme vce pemlet,
jsou psna kurzvou. Ti z vs, kte jsou zvdavj nebo u uvedenou ltku vcemn znaj,
mohou ocenit doplujc text psan menm psmem a oznaen hvzdikou:
* napklad takto

Ten obsahuje jednak zajmav souvislosti tkajc se danho tmatu, jednak podnty a
smry, ktermi mete rozovat Vae hudebn mylen a celkov rozhled. Na konci
kad kapitoly pak najdete "uebnicov" shrnut podstatnch informac k danmu tmatu.
Prv toto shrnut mete brt jako to nejdleitj, co byste mli znt k pmacm
zkoukm.
Nedlnou soust textu jsou notov ukzky. Pokud se jedn o ukzku z konkrtn
skladby, doporuujeme podvat se na noty cel skladby a hlavn si ji poslechnout. Seznam
nahrvek k ukzkm najdete v ploze na konci textu. Pro ukzky mete tak vyut
nap. videa na internetovm serveru YouTube (pro snadnj vyhledvn jsou proto u
skladeb uvdna jmna interpret, nikoli nutn autor). Ty se vak nkdy mohou liit od
tch uvdnch zde (zejmna pokud se jedn o nahrvky z ivch koncert) - ale i to
me bt zajmav porovnat...
V nkterch kapitolch najdete i cvien a/nebo urit pomcky, ktermi si mete

ovit, jednak zda dobe rozumte systmu, kter se tmatu tk, a jednak zda mte i
praktick dovednosti, jak s tmatem pracovat v praxi - pi he. Pro kadho z vs me
bt urit kapitola dleitj ne jin, proto bude i dobrm cvienm zkusit se ohodnotit a
poznat, v em jste dob a v em se potebujete zlepit. Jednotliv "zkladn bloky"
samozejm dle systematicky rozvjme i pi samotnm studiu, take zskte i urit
pehled o tom, jak me vypadat systm prce ve kole.
V posledn kapitole o studnch materilech jsou uvedeny odkazy na dal zdroje, na
kter se mete obrtit. Nkdy jsou zahrnuty u pmo do textu (nap. odkaz na uritou
skladbu a interpreta). Snate se je vyut, mohou Vm poskytnout adu dalch
4 / 98

zajmavch podnt a souvislost.

Dleit poznmka na konec - vechny notov ukzky si pokud mono pehrvejte na
klavru, ppadn zkuste zazpvat. Tak se dostanete s danm tmatem nejlpe do kontaktu.

Pr slov k obecnm pedpokladm (nejen) pro studium na KJJ

Zkladnm pedpokladem dobrho provozovn jakkoli hudby (samozejm krom
zvldnut techniky hry na nstroj) je rozvinut hudebn sluch a rozvinut hudebn
pedstavivost. To, co je nejdleitj z hlediska sluchu, je vsledn zvuk. O nj jde v hudb
pedevm - proto se snate vdy dbt na to, jak jednotliv vci zn a jak psob zvukov a
vrazov. Hudebn teorie je v tomto ohledu mn podstatn, ostatn jak se mnil v historii
zvukov a vrazov idel, mnila se podle toho i teorie. Je dleit chpat, e kad
hudebn styl m svj urit zvukov a vrazov idel, kter je nutno vnmat pedevm sluchem,
hudebn teori se d popsat jen do urit mry (ve skutenosti je clem mnoha teoretickch
pouek "zaruit" prv to, "aby to znlo dobe" - tedy tak, jak si ten kter hudebn styl
"d"). To znamen, e teoretick pravidla klasick evropsk hudby jsou nutn jin ne u
hudby jazzov nebo teba indick prv proto, e je jin i jej zvukov a vrazov idel
(nap. asto se setkme s tm, e teorie hudby jazzovho okruhu zmrn opout pravidla
klasick hudby).
Nen teba zdrazovat, e to nejcennj, co meme dlat pro rozvjen takovho
zpsobu vnmn, je hudbu poslouchat a analyzovat pmo sluchem, uit se podle sluchu
napodobovat (a nejlpe nahrvky rznch hudebnch styl, z rznch asovch obdob
apod.). To rozvj nejlpe nejen sluch, ale tak hudebn pedstavivost a pam. Pro styly
hudby jazzovho okruhu je pak typick, e hr do jist mry spoluvytv hudbu dle sv
vlastn individuality, nkdy i zpsoby, kter jsou tko popsateln njakou teori. Ta nm
sice me pomoci nkter vci pojmenovat a lpe si je zorganizovat, ale pmou zkuenost
z poslechu (a samozejm i hran) nahradit neme. Znm ren, e je lep gram praxe
ne tuna teorie, zde plat beze zbytku.
Dle je podstatn, abyste dokonale ovldli ten i psan ve dvou principiln odlinch
typech hudebnho zpisu - zpis do not a zpis v akordovch znakch. Je nutn si
uvdomit, e to jsou dv poloviny jedn vci, kter se navzjem dopluj (to mete jasn
vidt teba na zpisu jazzovch standard). Protoe jste pravdpodobn zvykl st spe
klasick notov zpis, akordov znaky mohou bt pro vs nyn pi studiu dleitj.
Nicmn, oboj je teba zvldnout dobe a vcemn automaticky - proto i v tchto
skriptech budeme povaovat zpis jak v notch, tak ve znakch souasn jako
samozejmou vc. Stle vak nezapomnejte na to, co bylo eeno dve - vsledn zvuk je
to nejdleitj, jakkoli notov zpis je k nmu pouze (nedokonalm) prostedkem. To
tak souvis s rozvjenm hudebn pamti - ili co nejvce vc se uit nazpam. Obvykle
plat, e m vce se na hudbu pi he budete muset dvat (tj. st ze zpisu), tm mn ji
budete poslouchat (a proto me i he znt).
5 / 98

 V hudb jazzovho okruhu m klavr (a klvesov nstroje vbec) ponkud odlinou roli
ne v hudb klasick. Zsadn rozdl je pedevm ve vtm vznamu doprovodu, a tak
hran v souboru (resp. interakce s jinmi muzikanty obecn). Zatmco v klasick hudb je
klavrista typicky orientovn spe na slov hran a mal komorn seskupen, v hudb
jazzovho okruhu jako celku je typick, e je klavr (a klvesov nstroje obecn) spe
soust njakho souboru, kter me bt velice rznorod (od dua/tria a po velk
orchestry). Jeho vznam je ve velk me doprovodn a teprve v men me slov. Ti z
vs, kte byli v hudb vedeni spe klasickm zpsobem, budou mon ctit, e je to
ponkud nezvykl role - budete se muset uit poslouchat i jin nstroje (zejmna rytmiku -
basu a bic), vce pi he komunikovat apod. Zde plat, e to, co je zsadn dleit, je
pedevm kvalitn doprovod (kter nemus bt vbec sloit, spe funkn a zapadajc do
celku). V tto hudb je lep a elnj bt kvalitnm a citlivm doprovazeem (i kdy
teba prmrnm slistou), ne skvlm excentrickm slistou, ale patnm a
nepizpsobivm doprovazeem.
Zvrem jet zmnka o improvizaci. Mon jste ekali, e se j budeme u v tchto
skriptech clen vnovat, ale nen tomu tak - zmrn. Abyste mohli dobe improvizovat,
muste pedevm dobe zvldnout ony "zkladn bloky" - stupnice, akordy, rytmus,
formu apod. Improvizace z nich rzn stav a pouv je tvrm zpsobem, kter ale do
velk mry zvis na jejich rutinnm zvldnut. Opt plat, co je uvedeno ve - klademe
draz zejmna na zvldnut zklad a kvalitnho doprovodu. Pedpokldme, e budete
vnovat hodn pozornosti prv zvldnut tchto zklad, proto zde improvizaci pli
nezdrazujeme (nicmn, samozejm ji vtme), ostatn bhem studia budete mt hodn
asu se j vnovat...

Pejeme Vm hodn zdaru ve studiu a tme se s Vmi na shledanou!

6 / 98

1. NOTOPIS
Pro zaznamenn hudby pouvme notov psmo. Je to velmi uiten vynlez a m
rzn specika, kter by ml hudebnk znt. Dobr ten a psan not je nedlnou soust
zkladn znalosti (mohli bychom tak ci gramotnosti) hudebnka. Pestoe se dnes velmi
asto pouvaj na psan not potaov notan programy, je velmi dleit umt hledn
a iteln pst noty run, protoe v hudebn praxi se setkme i se situacemi, kdy je poteba
noty nap. rychle pepsat, transponovat apod. Run psan not samozejm vyaduje
uritou praxi, abychom doshli jeho hezkho vzhledu a jistoty v psan.
Nkter hudebn styly vyaduj krom znalosti klasickho zpisu i alternativy, kter
nabzej uritou mru interpretan svobody, nebo lpe eeno volnosti. To byl napklad
tz v. generlbas v klasick hudb. V jazzu a populrn hudb se neobejdeme bez
akordickch znaek. Jejich systm zpisu je jakousi hudebn zkratkou, protoe vechno, co
znaka obsahuje, lze zapsat i notami. Pro intepreta znaky znamenaj harmonick vodtko,
na zklad kterho vol sv vlastn prostedky pi doprovodech nebo pi improvizaci.
Podvejme se ale nejprve na zkladn stavebn prvky notopisu. Pro mnoh z vs to bude
spe opakovnm, ale jeho dleitm bodem je uveden anglick terminologie. Ta je pro
hudbu jazzovho okruhu obvyklej, i kdy se asto setkme i s mchnm italskho a
anglickho nzvoslov dohromady.

1.1 Notov osnova

Notov osnova (sta, mnon slo staves) se skld z pti linek a noty se umisuj na
linky anebo do mezer. Samozejmost je pouvn pomocnch linek (leger lines) pod
osnovou i nad osnovou. Na zatku notov osnovy se pe no to v kl (clef),
pedznamenn (key) urujc tninu skladby nebo jej sti a metrum (time signature). U
nkterch nstroj (vetn klavru) potebujeme dv nebo vce notovch osnov, v takovm
ppad je opatme svorkami (brace) a taktov ry budeme pst pes n.
Nsledujc obrzek ukazuje 5 przdnch takt notov osnovy pro klavr (opaten
zvorkou). V horn osnov je houslov kl, ve spodn basov kl. Na konci je nln
taktov ra a ped prvnm taktem je pedznamenn tniny A dur a oznaen tydobho
taktu:

7 / 98

1.2 Noty a pomlky

Samotn nota (note) se skld z tchto st:

Hlavika (head) - me bt przdn (u celch a plovch not) nebo pln (ppad ostatnch,
mench hodnot). Pro nkter nstroje se pouvaj speciln tvary hlaviek - napklad pro
perkuse a bic nstroje teba tyto:

Praporec (ag) n e b o trmec (beam) uruje rytmickou hodnotu noty. Me bt

jednoduch, dvojit, trojit, tynsobn podle dlky noty. Trmec tak naznauje
rytmick dlen not v rmci taktu.

Noika (stem) u n je podstatn jej smr. Noty smujc od tet linky nahoru maj
noiku smrem dol, peme ji vlevo od hlaviky. Naopak noty smujc od tet linky
dol budou mt noiku smrem nahoru, pst ji budeme vpravo od hlaviky.

8 / 98

 Souasn s notami zmnme i pomlky (rest). Ty maj stejn rytmick hodnoty jako noty,
ale maj svoje symboly. Pomlce, kter plat pro vechny nstroje, se k generln pauza.

Teka za notou nebo pomlkou (augmentation dot) - ji prodluuje o polovinu jej hodnoty.
Pozor na zmnu s tekou nad nebo pod notou, znac zpsob artikulace stacako. Nap.
z plov noty, kter trv normln dv doby, se stane nota plov s tekou, trvajc ti
doby. tvrov nota s tekou bude trvat jednu a pl doby.

Stejnho vsledku prodlouen dlky noty bychom doshli tak svznm not pomoc
oblouku ligatury (tie), kter znamen, e se nota vzan ligaturou nezahraje zvl, ale
dr se po dobu jej rytmick dlky. Oblouek ligatury vak mus vzat noty stejn vky -
pozor na zmnu s obloukem legata, kter ve noty odlin vky.
Velmi asto se setkme s triolami, nebo jinmi polyrytmy - tj. dlenm, kdy se cel takt
nebo jen urit poet dob rozdl na jin pravideln rytmick hodnoty, ne uruje zkladn
metrum (nap. kvartola - tyi noty v rmci ttvrovho taktu). Toto dlen se tak obecn
nazv "n-tola", kde "n" oznauje poet krok, na kter dlme (nap. kvartola, kvintola,
sextola, septola apod.). Anglick termn je obvykle note grouping, pouv se ppona
-tuplet nebo jen -(p)let. Nap. duplet = duola, triplet = triola, quadruplet = kvartola, quintuplet
= kvintola atd.).
V notaci jsou n-toly zapisovny vtinou pomoc svorky, kter ohraniuje prvn a
posledn notu n-toly. Uprosted je svorka oznaena slem, na kter dlme (nap. -3-),
nkdy se tak oznauje poet dob, kter jsou takto rozdleny, aby nedolo k zmn (nap.
-3:2-). Obvykl logika pouit notovch hodnot v n-tole je takov, e jimi nahrazujeme
"normln" poet danch hodnot o jedno slo ni. V
pkladu vlevo nahrazuje 5 tvrovch not kvintoly
"normln" 4 tvrov noty v taktu. Pokud by tam
bylo v kvintole 5 osminovch not, nahradili bychom
9 / 98

pouze "normln" 4 osminov noty = polovinu 4/4 taktu. U lichch takt (3/4, 5/4 aj.) se toto
pravidlo ponkud upravuje, nap. kvintola tvrovch not v 3/4 taktu by vyplnila prostor
pouze 3 tvrovch not.
V zvislosti na velikosti hodnot se nkdy pouv oznaen mal a velk n-tola, nap.
mal triola vypluje prostor 1 tvrov doby (= 2 osmin), zatmco velk prostor 1 plov (=
2 tvrtek:

1.3 Posuvky
Pro zvyovn a sniovn not potebujeme speciln znaky, kterm kme posuvky
(accidentals). O pl tnu smrem nahoru se noty zvyuj pomoc kku (sharp), pro snen
noty o pl tnu pouvme znak bka (at):

Zven a snen noty zapisujeme obvyklm zpsobem, pouze ped n dme

znamnko kku nebo bka. Musme dvat pozor, abychom ho umstili sprvn vi
not (ili do mezery, nebo na linku, podle toho, kde se nachz nota). Ve znakch budeme
posuvky umisovat za pslun psmeno (F#, C#, Eb, Ab). Vyhneme se eskmu zvyku
zapisovat foneticky (s, cis, es, as). Pro dvojit zven pouvme znak dvojkku
(double sharp) a pro dvojit snen dvojit bko (double at):

Zven, nebo snen tn plat a do konce taktu. Pokud bychom se chtli vrtit k
pvodnmu tnu, museli bychom ho opatit tet posuvkou - tou je odrka (angl. natural).
Odrka plat i pro zruen pedznamenn. Umstn ped notu ru pedznamenn po
dobu jednoho taktu, umstn na zatek i konec taktu ru pedznamenn od danho
taktu dle.

10 / 98

1.4 Kl
Notov kl je oznaen, kter uruje pozici urit noty v osnov a od nj se odvozuje
zpis vech ostatnch not. Nejbnj kl je takzvan houslov (G) kl (treble clef). Ten
uruje, e nota g1 je umstna na druhou linku zespoda:

Pro klavristy je samozejmost i ten v basovm (F) kli (bass clef). Ten umisuje mal f
na tvrtou linku zespoda:

Dalmi pouvanmi kli jsou altov (alto), zvan nkdy tak violov a tenorov (tenor).
Jsou to oba C kle, sted grackho znaku oznauje tn c1:

1.5 Takt, metrum a taktov ry

Hudebn zpis rozdlujeme do rovnomrnch st zvanch takty (measure). Taktem
rozumme asov sek ohranien taktovou rou (barline), zpsob potn dob je uren
tzv. metrem (time signature). Metrum oznaujeme zlomkem (napklad 4/4). Horn slo
znamen poet dob a spodn slo rytmickou hodnotu jednotlivch dob. U tytvrtenho
taktu tedy budeme potat tyi doby a zkladn jednotkou bude tvrov nota. Takov
takt tedy me obsahovat 4 tvrov noty, 8 osminovch not, 2 plov noty, 16
estnctinovch not atd. Samozejmost jsou rzn kombinace danch hodnot.
Vsledkem soutu vech hodnot ve 4/4 taktu vak vdy mus bt tyi doby.
11 / 98

 V na hudebn kultue je nejrozenj vnmn tydobch, dvoudobch a tdobch

takt. Taktm se sudm potem dob se k pravideln, protoe je lze rozdlit na stejn
velk sti. Neleknte se vak ani mn obvyklch variant nepravidelnch takt, jako
napklad 5/4, 7/4 nebo 7/8. Vjmen se setkme i s pedepsanm dvoutaktm, napklad
5/4+3/4 (tento zpsob zpisu ns zbavuje povinnosti pst zmnu taktu ped kadou
taktovou rou).
Pro pehledn ten by noty mly bt umstny tak, aby byly viditeln seky
jednotlivch dob. S tm souvis i sprvn pouit trmc tzv. trmcovn (beaming). Dv
osminov noty spojen trmcem vyjduj stejnou rytmickou hodnotu jako jedna tvrov
nota. Stejn tak meme jednu dobu vyjdit tymi estnctinovmi notami spojenmi
jednm trmcem. Pokud spojujeme stoupajc nebo klesajc adu not jednm trmcem, ml
by bt i smr trmce naznaen vzestupn, nebo sestupn. Noty stejn vky opatujeme
vodorovnm trmcem.

Doby v taktu (beat) dlme na tk (downbeat) a lehk (upbeat). Ve vtin hudebnch

styl je dleit pzvuk na prvn dob, neznamen to vak, e to tak je vdy. Napklad
swing, charakteristick styl jazzov hudby (a vlastn i jej zkladn rytmick vzorec), m
pzvunou druhou a tvrtou dobu (na rozdl od klasick hudby, kde je tomu naopak).
Pzvuky tvoc do velk mry sprvnou rytmickou interpretaci souvis se znalost
danho typu hudby (pedevm sluchovou) a do not se obvykle nezapisuj. Interpret by
ml bt obeznmen se sprvnm zpsobem frzovn v danm stylu.
Dalm specikem je rozpor mezi notovm zpisem a skutenm frzovnm v
nkterch stylech. Ve swingu se osminov hodnoty frzuj jinak, ne je psno, tedy ne
rovn, ale houpav (swing = houpn). Existuje vc interpretac, jak pesn popsat
swingov frzovn, ani jedna vak nen zcela pesn. Nkdy se toto ctn vysvtluje jako
tekovan rytmus (dv osminov hodnoty odpovdaj jedn osminov not s tekou a
jedn estnctinov not), nkdy jako triolov ctn (dv osminov noty odpovdaj prvn
a posledn not mal trioly). Zde je jasn vidt, e notopis m omezen monosti a nelze
jm vyjdit vechno stoprocentn.
V situaci, kdy by mohlo dojt v notovm psmu ke zmatku mezi swingovm a rovnm
dlenm, pouvme radji vslovn oznaen: swingy (osminy hran swingov) nebo
12 / 98

straight 8th's (osminy hran rovn). Nkdy se pe toto i oznaen na zatek skladby spolu
s tempovm oznaenm.
* V jazzovch notch (nap. fake book) se oznaen swingy vtinou neuvd, povauje se za
samozejm. Nicmn, pokud se maj hrt osminy rovn, oznauje se to vslovn jako straight
8th's, rock-feel nebo pop-feel.

Nyn nkolik slov o taktovch rch. Jednoduch taktov ra (single barline) znamen
konec pedchozho a zatek nsledujcho taktu. Na konci jednotlivch hudebnch dl,
vt nebo logickch celk se pouv dvojit taktov ra (double barline). Konec skladby
bv oznaen nln taktovou rou (nal barline), kter vypad podobn jako dvojit
ra, druh linka je vak zvraznna. Pro speciln situace pouvme tak peruovanou
taktovou ru (do]ed barline, dashed barline).

* Rytmick dlen a hodnoty nemusme potat striktn jen tak, jak jsou napsny, ale meme s
nimi pro nai potebu zachzet i volnji. Doporuuje se potat si u rychlch temp pomalej
hodnoty (napklad plov noty) a u pomalejch temp rychlej hodnoty (napklad osminov
noty).

1.6 Repetice
Repetice (repetition, repeat barline) jsou dvojit taktov ry (asto opateny ikmmi
kidlky nad notovou osnovou, dky kterm vypadaj jako zvorky). Pat k nim jet
dvouteka umstn do druh a tet mezery notov osnovy:

Funkce repetice vyplv z jejho nzvu - je to ikovn zkratka, kter ns zbavuje nutnosti
napsat stejn sek hudby znova. Znamen jednodue opakovat hudebn sek, kter je jimi
vyznaen. Obvykle se pedpokld jedno opakovn, pokud jich m bt vce, je nutno to
vslovn oznait.
Velmi asto se v repetici nachz hudebn vta, kde se li konec pedvt a zvt. V
takovm ppad potebujeme dv varianty konc. Pro tento jev uvme italsk termn
13 / 98

prima volta a seconda volta (hrt poprv a podruh). V anglitin jednodue rst
ending, second ending. Kdy hrajeme sek oznaen repetic poprv, zahrajeme takty
oznaen prima voltou. Pi hran tho seku podruh peskome takty oznaen prima
voltou a hrajeme ty oznaen seconda voltou.

K repeticm se vou i dal znamnka, kter zjednoduuj zpis reprzov formy. Kdy
pi hran narazme na znaku D.C., zna to, e mme hrt od zatku (Da Capo). Pokud
mme napklad prvnch 8 takt v repetici, je poteba upesnit, zda po nvratu (D.C.)
repetici opakovat, i nikoliv. K tomu slou oznaen con rep s repetic (v takovm
ppad se hraje prima i seconda volta) a senza rep bez repetice (v tomto ppad
hrajeme pouze seconda voltu a pokraujeme dl.
Dal variantou je D.C. al Fine. Pi tto instrukci hrajeme skladbu od zatku a do taktu,
kter je oznaen jako posledn (Fine). Zde skladba kon.
Pidme jet dv dleit znaky. Tou prvn je Segno. Pi oznaen D.S. (Dal Segno od
znaky) nebudeme hrt od zatku, ale od taktu opatenho tmto znamnkem:

asto uvidte oznaen D.S. al Fine. To zna od segna po konec, piem konec me
bt na konci skladby (posledn takt), anebo uprosted skladby (v takovm ppad bude
posledn takt oznaen znakou Fine). Jinou variantou je, kdy konec skladby jet nebyl
napsn nebo se jedn o novou formln st (dovtek), kter kme Coda. Ta m svoji
znaku, kter vypad takto:

Proveden bude vypadat tak, e pi oznaen D.S. al Coda hrajeme od taktu oznaenho
znamnkem Segno po takt oznaen znakou Cody a potom peskome na nov sek
(psan zvl na konci skladby), oznaen znovu codovm znamnkem a/nebo slovem
CODA.

14 / 98

1.7 Pedznamenn
Pokud je hudba napsan v njak tnin, nap. A dur, napeme na zatek notov
osnovy pedznamenn (key signature). Tnina A dur obsahuje ti kky (f#,c#,g#) a
pedznamenn zna, e k tmto notm nen poteba pst kky. Vchoz nastaven takto
udan tniny tedy znamen, e pokud v taktu uvidme noty f,c, nebo g, hrajeme je
automaticky s pslunmi posuvkami.
Nkter hudebn sti bvaj psan v rznch tninch, nen proto neobvykl zmnit
pedznamenn uprosted zpisu skladby. Pro jistotu se pouv nejdve zruen
pvodnho pedznamenn (pomoc odrek) a potom stanoven pedznamenn novho.

Nkdy je hudba natolik vzdlen urit tnin, nebo moduluje tak asto, e se
doporuuje pedznamenn n e p o u va t . N a p . v m n o h a m o d e r n c h j a z zo v c h
standardech z tohoto dvodu pedznamenn nenajdeme.

1.8 Dynamika
Dynamika (dynamics) je oznaen zvukov intenzity pednesu a je pedepsna pomoc
dynamickch znamnek. Zkladn ti dynamick hodnoty jsou vyjdeny zkratkami
italskho nzvoslov: slab (p - piano), stedn siln (mf - mezzoforte) a siln (f - forte).
Tyto znaky jsou asto stupovny (nap. pp, apod.).
Dle se pouvaj vrazy pro postupn zesilovn (crescendo cresc.) a zeslabovn
(decrescendo nebo diminuendo). Grackou variantou zesilovn a zeslabovn jsou
vidlice < > (hairpin). Klasick notace pouv celou klu italskch vraz pro pednes a
dynamiku. Populrn hudba se vc pikln k anglickmu nzvoslov.

ppp piano pianissimo co nejslabji

pp pianissimo velmi slab
p piano - slab
mf mezzoforte stedn siln
f forte - siln
ff fortissimo velmi siln
fff forte fortissimo co nejsilnji
sf / sfz sforzando / sforzato - se silnm drazem
15 / 98

cresc. (<) crescendo - zesilovat

decresc. (>) decrescendo zeslabovat
dim. (>) diminuendo - zeslabovat

1.9 Tempo a styl

Oznaen tempa pedepisuje, jak rychle se m dan hudba hrt. asto bv zatek
skladby oznaen pednesovm oznaenm italskm (nap. allegro, lento), nebo anglickm
(nap. fast, medium). Nkdy se oznauje tempo i styl zrove (fast swing, ballad, medium
samba).
Nejpesnjm vyjdenm je vak seln metronomick oznaen, kde slo vyjduje
poet der za minutu (beats per minute, BPM). Prostor mezi dvma dery je rytmickou
hodnotou noty. Nap. oznaen q = 60 znamen, e tvrov nota bude trvat jednu vteinu
(jinak eeno, metronom ude 60krt za minutu). Nsledujc tabulka pedstavuje nkolik
italskch tempovch pedznamenn a jejich odpovdajc piblinou selnou hodnotu:

Pomal tempo
Grave

tce

40

Largo

iroce

44

Lento

rozvln

50

Adagio

pomalu, zvolna

54

Stedn rychl tempo

Andante

voln, krokem

63

Andantino

voln, rychleji, ne andante

69

Moderato

mrn

88

Allegreko

vesele, mrnji ne allegro

106

Rychl tempo
Allegro

vesele, rychle

132

Allegro assai

znan rychle

144

Vivace

iv

160

Presto

velmi rychle

184

Prestissimo

co nejrychleji

208

16 / 98

 Dalmi dleitmi oznaenmi jsou zrychlovn (accelerando) a zpomalovn

(ritardando). Pokud m bt urit st skladby hrna rytmicky volnji (bez pevnch dob),
oznauje se rubato. Pokud chceme po takovto sti naopak hrt v pevnm pravidelnm
tempu, peme a tempo.

V hudb jazzovho okruhu se tak meme setkat se speciln tempovou zmnou, kdy
se urit st skladby (nap. slo nebo coda) hraje v polovinm (half-time) nebo
dvojnsobnm (double-time) tempu. V tomto ppad se vak nemn poet zkladnch
(vchozch) dob (a tedy forma vetn zmn akord), mn se pouze hustota rytmu. Msto
4/4 tak vlastn hrajeme 2/2 nebo 8/8, ovem vdy na zklad pvodnch ty dob.
Schematicky to meme vyjdit takto:

pklad harmonie:

Cmaj

| Am7

half-time:

pvodn tempo:

1 2 3 4 | 1 2 3 4 |

double-time:

1 2 3 4 1 2 3 4 | 1 2 3 4 1 2 3 4 |

| 1

2 |

1.10 Artikulace
Artikulac (articulation) se rozum oznaovn not znaky nebo slovy, kter pedepisuj
jejich specickou interpretaci. Nkter znaky a pojmenovn jsou obecn, jin se vztahuj
pouze ke konkrtnmu nstroji (resp.zpsobu hry na nj). Mezi obecn artikulan znaky
pat:

pzvuk - akcent (accent)

teka nad nebo pod notou pro staccato (nota zahran krtce)

oblouek (slur) pro legato (noty hrny vzan), pp. v kombinaci s tekou pro non-
legato

melodick ozdoby: praz (acciaccatura n e b o grace note), trylek (trill), tremolo,

arpeggio, glissando aj.

slovn oznaen rznho zpsobu hry (staccato, legato, tenuto apod.)

slovn oznaen nlady a vrazu pednesu (dolce, cantabile apod). V jazzovch

notch asto najdeme i pokyny v anglitin, nap. "freely", "lightly", "with a steady
beat" apod.
17 / 98

1.11 Nkter dal hudebn zkratky a zpsoby zpisu

Populrn hudba pouv pro zpis tak zkratky, kter v klasickm notovm zpise
najdeme jen zdka. Jedn se o pomcky, kter cel hudebn text zjednoduuj. Mezi
nejbnj pat znamnko pro opakovn jednoho nebo dvou takt. Je to ikm ra se
dvma tekami nachzejc se uprosted przdnho taktu. Pokud opakujeme obsah dvou
takt, umstme mezi na taktovou ru uprosted dv ikm ry s tekami a nad n
napeme slici 2. Slangov se takovmu znaku k lenoch.

Nkdy je poteba vyjdit pouze harmonii pomoc akordickch znaek. Z hlediska zmn
rytmu me bt nkdy nepraktick pst tyto znaky do osnovy. Tam umisujeme ikm
ry (slash), kter znzoruj jednotliv doby,akordov znaky se pou pmo nad n:

18 / 98

 Zde je dleit zmnit tak tzv. rytmickou notaci (rhythm notation). Jde o rytmick
hodnoty pedstavujc cel akordy, kter jsou dny akordovmi znakami a interpret je
hraje v pedepsanch rytmickch hodnotch. Nkdy se takov zpis pe menm psmem
nad notovou osnovu (ve kter je psna melodie nebo ikm ry pedstavujc doby).
Takovmu doplujcmu zpisu kme rytmick zanky (cue notes). S tmto typem partu
se setkme nap. v big bandu.

Dalm pouvanm zjednoduenm je vraz simile (podobn). asto se pouv teba v

doprovodech, kde je na nkolika taktech naznaena jeho stylizace a pak u jenom odkaz
simile. Interpret pizpsobuje harmonii danmu modelu. Nkdy bv po tomto slov pes
notovou osnovu vlnovka, kter vymezuje prostor pro tento typ doprovodu, nebo ostinata.
Velmi uiten jsou znamnka 8va (o oktvu v) a 8ba (o oktvu n). Bvaj opatena
svorkou nebo dlouhou peruovanou arou, kter pesn vymezuje dobu jejich trvn.

Pauzy trvajc del dobu nemus bt vyjdeny pesnm potem vypsanch takt. Pokud
mme pauzu trvajc 4 takty, meme doprosted jednoho taktu umstit tlustou ru a nad
n poet przdnch takt (v tomto ppad 4). V anglitin se takov pauza nazv
multirest. Jde o velmi ast zpsob zpisu hlavn v partech pro slov nstroje, kter
mvaj vt pauzy.
19 / 98

Nkdy bv pkaz nehrt oznaen slovem tacet (lat. ticho). V repeticch, kde se m
konkrtn nstroj pidat a na podruh, se toto oznaen pouv velmi asto (tacet 1st
time).

1.12 Akordick znaky

Akordick znaky (chord symbols) jsou jednm z nejpouvanjch zpsob zpisu
harmonie, v hudb jazzovho okruhu typickm a samozejmm. ten a zpis
akordickch znaek je disciplnou, kter vyaduje dobrou znalost harmonie a uritou
harmonickou pedstavivost.
Akordick znaky jsou mnny jako zjednoduen zpis harmonie, proto by obecn
nemly bt v zpisu pli komplikovan (pokud bychom mli pli sloit znaky, bylo
by mon jednodu pout klasick notov zpis). Znaka by mla obecn vyjadovat
pedevm to, co v akordu mus bt - to znamen pedevm jeho zkladn kvalitu (durov,
mollov, dominantn apod.), ppadn njak speciln zmr (alterace, pidan i
vynechan tn apod.). Ne vdy to vak znamen, e znaka popisuje ve, co v danm
akordu me bt. To zvis do velk mry na stylovm kontextu - o tom vce v kapitole
Harmonie.
Systm stavby znaek si meme pedstavit jako jmno a pjmen. "Kestn jmno" je
psmeno, kter oznauje zkladn tn akordu (C,Eb, F#). "Pjmen" je oznaen veho, co se
nachz za prvnm psmenem a oznauje kvalitu - nebo chcete-li charakter - akordu od
danho tnu. Podle "pjmen" identikujeme, jestli akord pat napklad do"rodiny"
durovch, mollovch, i dominantnch akord.

Pehled zkladnho znaen v akordickch znakch:

Velk psmeno oznauje zkladn tn akordu.

Velk tercie (dur) se neoznauje. Durov kvintakord se vyjaduje pouze zkladnm

tnem akordu bez dalho znaen.

Znaka mi se vztahuje k mal tercii (minor moll). Dal alternativy: min, m, -

(pouze znamnko minus)
20 / 98

ist kvinta se neoznauje, pokud znaka nem oznaen vztahujc se ke kvint, je

kvinta vdy ist.

Znaka aug (augmented) se vztahuje k zvten kvint. Dal alternativy: (#5), 5#, +
(pouze znamnko plus)

Znaka (b5) nebo 5b zna zmenenou kvintu. Nkdy toto oznaen najdeme i v
akordu typu maj, nap. CMA7(b5). Zde vak dvme pednost znaen s intervalem
#11 (kter je enharmonickou zmnou b5), protoe je logitj z hlediska
harmonick funkce akordu.

Znaka dim (diminished) oznauje zmenen kvintakord (asto vak i zmenen

septakord). Dal variantou je indexov koleko "o" ("prmr"). Nkdy se setkme s
pesnjm zpisem septakordu - dim 7 nebo o7.

Znaka maj se vztahuje k velk septim. Dal alternativy: maj7, , MA7

Znaka 7 oznauje malou septimu.

Znaka 9 oznauje velkou nnu. Podobn 2 (stejn tn o oktvu ne) oznauje

velkou sekundu.

Znaka 11 oznauje istou undecimu. Podobn 4 oznauje istou kvartu.

Znaka 13 oznauje velkou tercdecimu. Podobn 6 velkou sextu.

sla 9#, 9b, 11#, 13b oznauj zven a snen pidan tny (tenze) akordu.

Nkdy se setkme i s pekrtnutm indexovm kolekem ("polomr"), kter

oznauje polozmenen septakord. Jindy se tento akord pe jako mi7/5b.

Znaka add pidv k akordu dan interval (add2, add9).

Znaka omit znamen naopak vynechn uritho intervalu.

Znaka sus (suspended = prtan) zna prtanou kvartu, v tomto ppad se v

akordu hraje kvarta msto tercie. Nkdy se pe tak jen znaka 4.

Pokud m bt urit st skladby bez harmonie, peme N.C. (no chord).

Jet jednou pipomnme, e dvme pednost znaen B msto eskho H. Pro znaky 9,
11 a 13 plat, e automaticky obsahuj vechny intervaly znaky s nim lichm slem. Tj.
znaka 9 obsahuje 7, znaka 11 obsahuje 7 a 9, znaka 13 obsahuje 7, 9 i 11 (neplat to vak
v ppad oznaen add, kdy se pidv pouze uveden interval).
U znaek se zvenm a snenm intervalem meme pouvat dv varianty zpisu -
buto oznaen "'+" a "-", nebo zpsob s posuvkami - # a b. Doporuujeme pouvat zpsob
21 / 98

s posuvkami, kter se pou ped alterovanm tnem v zvorce, nap. C7(#5). Pokud nejsou
napsny v zvorce, doporuujeme je pst za intervalem, jinak me dojt ke snadn zmn
akordu. Nap. C#9 meme chpat jako akord s velkou (nikoli zvtenou) nnou a se
zkladnm tnem C# (nikoli C). Sprvn by mlo bt: C9#. Pokud se jedn o akord
dominantnho typu s alterac, peme ve znace radji 7 plus pslun alterace. V tomto
ppad tedy C7(#9). Pokud akord obsahuje vce zvench a snench tn, pozor na
jejich sprvn oznaen - v samostatnch zvorkch nebo s lomtkem mezi intervaly (nap.
C13/9b, patn C139b). Plat, e vy intervaly by mly bt psny nad (nebo ped)
nimi.
U akord, kter maj jin basov tn ne zkladn tn akordu se meme setkat se
zpisem pouvajcm lomtko nebo zlomkovou ru. Nap. akord G dur s basovm tnem
B (B-D-G) meme napsat takto:
G/B

nebo G
B

Tmto akordm se obecn k slash chords (= akordy s lomtkem). I kdy zde nepanuje v
zpisu jednota a meme se setkat s vce zpsoby, doporuujeme pouvat tento systm:

ikmm lomtkem peme obraty akordu, tedy nap. C7/E, a tak tzv. hybridn
akordy (hybrid chords), kter maj basov tn, kter nen normln soust akordu,
ale je jakoby "vypjen" z jinho akordu. Nap. D/Eb by oznaovalo akord Eb-D-F#-
A.

vodorovnm lomtkem peme kombinaci akord, bn (i kdy ponkud

nepesn) oznaovanou jako polychord - jedn se o spojen dvou celch akord,
kter mohou bt velmi rznorod a bylo by obtn nebo nemon je napsat
"normln" znakou. Nap. akord C pedstavuje akord E-G#-B-C-E-G.

V tomto ppad musme bt obezetn a dvat pozor, o kter systm jde, protoe me
dojt k zmn - tat znaka uveden ve me oznaovat i akord E-G-C. Tady hraje
rozhodujc roli praxe a tak stylov kontext (nap. v country balad se polychordem
pravdpodobn nesetkme).
Akordy jsou pro pehlednost a rychl pochopen psny v zkladnch tvarech, ale nutno
ci, e se tak mlokdy hraj - pouvaj se v urit prav, kter kme sazba nebo
stylizace. O tom si vce povme v kapitole Harmonie.
Pehled asto pouvanch akord v jazzu a jejich znaek najdete v nsledujc tabulce.

22 / 98

TABULKA ASTO POUVANCH AKORD V JAZZU

23 / 98

1.13 Ukzky klavrnho partu

Zde uvdme pklady zpisu obsahujc prvky notace, kter byly zmnny. Vimnte si,
prosm, jejich komplexnosti a exibility - jak se jednotliv styly zpisu mn podle poteby.
Prvn ukzkou je klavrn part, kter je mono brt i ve stylu "fake book" - mohou podle
nj hrt i jin nstroje (nap. dechy) a dobe slou k celkov orientaci ve skladb.

Vysvtlivky: 1 = oznaen tempa, 2 = oznaen formlnch st, 3 = oznaen nzvu a autora

skladby, 4 = oznaen sla taktu od zatku (psno kurzvou), 5 = repetice s prima a seconda
voltou, 6 = rytmus znaen lomtky, 7 = zmna metra, 8 = opakovn dvou takt ("lenoch")

24 / 98

 Druhou ukzkou je pklad klavrnho partu v orchestru (big bandu). Na rozdl od

pedel ukzky tento part neposkytuje volnost pi interpretaci, ale m pesn urenou
roli: klavr sten podporuje esov sekce a podkresluje vyhrvky (ll in) kytary.

25 / 98

2. INTERVALY
Zvldnut teorie a praxe interval je pro hudebnka naprosto zsadn zleitost. Bohuel,
mnoho student v n spe tpe - dluno dodat, e velkou mrou se na tom podl to, e se
intervaly vysvtluj vtinou mechanicky a bez dleit nvaznosti na to, z eho vychzej
- akustick zklad hudby a tak hudebn historii. Tmto souvislostem zde proto tak budeme
vnovat vt pozornost, protoe se domnvme, e bez jejich znalosti nen mon dobe
pochopit teorii interval.
To s sebou pin i vyrovnn se s uritmi rozpory v na hudebn terminologii, kter (a
esk zvlt) nen bohuel moc logick, nebo jinak eeno - je sloitj, ne by musela
bt. To se tk velkou mrou interval, ale i jinch tmat, kter budeme dle probrat.
Vysvtlen tchto rozpor je dleit, abychom o nich vdli a moc se s nimi pozdji
nezatovali, protoe s nimi "musme t" (lep terminologii zatm nepouvme)...
Pi studiu tto kapitoly, bute, prosm, zvl trpliv, protoe jej zvldnut Vm mon
bude trvat dle a budete u n muset hodn pemlet. Vme vak, e to bude k uitku a
pinese Vm to cenn nadhled, kter Vm pome rozit hudebn obzor a mylen.

2.1. Co je interval?
Interval (interval) znamen vzdlenost - pokud mme urit prostor nebo as. V hudb
se tak oznauje vzjemn vzdlenost vek dvou tn. Abychom mohli vzdlenosti
pesn mit, musme mt njak jednotky ("mtko"), ktermi je budeme vyjadovat. Je
dleit vdt, e tyto jednotky nevznikaj nhodn, ale vychzej vdy z uritch
matematickch vztah, ktermi se zabv nauka o akustice. Hudebn intervaly jsou vdy
soust njakho irho systmu takovch vztah, ktermu se k tnov systm (nebo
tak systm ladn, protoe to zce souvis s ladnm nstroj). V dnen hudb
euroamerick pouvme tzv. dvanctitnov rovnomrn temperovan ladn. Jinak
eeno: na klaviatue mme 12 rznch klves (v rmci jedn oktvy), kter pedstavuj 12
tn systmu, a sousedn klvesy (tny) maj mezi sebou zvukov vdy stejnou
vzdlenost (tomu se k rovnomrn temperovn).
* Tento systm pouvme v na hudebn kultue asi 150 let. Nen zdaleka jedinou monost,
jak mohou bt tny a intervaly uspodny - takovch systm meme najt i vytvoit velk
mnostv. Napklad v hudb africk nebo indonsk meme najt tnov systm jen s pti
nebo sedmi tny, naproti tomu v hudb indick nebo arabsk meme najt teba systmy s 19,
22 i vce tny. Ned se ci, e je jeden systm lep nebo hor, zle na hlu pohledu. Nap.
n tnov systm umouje hrt harmonicky propracovanou hudbu ve dvancti durovch a
mollovch tninch, ovem na druhou stranu neumouje zahrt akusticky ist intervaly (viz
dle)...

26 / 98

* Mon vs napadlo, e mme na klavru klvesy uspodan (do oktvy) nerovnomrn, ale
pesto pouvme rovnomrn ladn. Je to dno tm, e toto uspodn klaviatury pochz ze
starch klvesovch nstroj, kter jet pouvaly jin tnov systm a jin ladn. Vce o tom
v dal podkapitole.

Jak ji bylo eeno, zpadn (a zvlt esk) hudebn terminologie tkajc se

oznaovn interval nen moc logick a meme v n najt nkolik rozpor. Je to proto, e
nkter termny zde pochz z dalek minulosti (a ze starho ecka), ve kter byly jejich
vznamy aktulnj a jasnj, postupem asu vak svj pvodn vznam ztratily a jin
terminologie nebyla zavedena. Jak tedy intervaly co nejjednodueji vysvtlit? Natst nm
me hodn pomoci nstroj, na kter hrajeme - klavr - a tak obor, kter v minulosti vdy
k hudb nerozlun patil - matematika. Hlavn s jej pomoc toti meme lpe pochopit
zklad tto teorie i rozpory, kter na ns v teorii interval haj. Je to vak matematika
natst velmi jednoduch... Polome si ty nejzkladnj otzky: Jak interval vznik a jak ho
nejjednodueji vyjdme, "zmme"?
1
Zkuste si provst jednoduch cvien - otevete si klavr (kdlo), najdte klvesu c a k
n odpovdajc struny. Jednou rukou se zlehka dotknte strun v jejich polovin, zmknte
prav pedl a druhou rukou zahrajte tn. Co slyte? Je to interval, ktermu kme
oktva, a tento tn je soust toho pvodnho jako jeho tzv. alikvotn (harmonick) tn. To
tak znamen, e jeden tn klavru je vlastn sloen z mnoha tn jinch.
Jak vyjdit tento vztah vzhledem k vce tn? Je to zvuk, kter m oproti zkladnmu
tnu dvojnsobnou vku, proto meme pomr tnovch vek zapsat jako 2:1.
Vimnte si, e pomr vek tn odpovd i pomru dlek na strun - zmkli jste j v jej
polovin, co se d tak vyjdit jako 2:1. Pokud takto stisknete strunu v jej tvrtin,
uslyte tn o dal oktvu v, tentokrt v pomru vek 4:1 oproti tnu zkladnmu.
Nyn se zkuste dotknout struny v jej pedn tetin. Co slyte? Je to interval ist kvinty
(pomr 3:1). Tn si zkuste zapamatovat a nyn si zkuste normln zahrt tn g2. Slyte
pln stejnou tnovou vku, jako kdy jste se pedtm dotkli struny c1 ve tetin? Pokud
si nejste jisti, zkuste je znovu porovnat. Pokud se Vm zd, e nejsou pln stejn, mte
pravdu (a tak vborn naladn klavr a vborn sluch)...!

Clem tohoto cvien bylo poukzat na nkolik zkladnch fakt, kter se tkaj interval,
resp. vztahu interval, akustiky a ladn:
- kad tn se skld ze zkladnho tnu a nkolika dalch (alikvotnch nebo tak
harmonickch) tn, kter jsou vzhledem k zkladnmu tnu v uritm vkovm
pomru. Ten meme vyjdit matematicky jako jeho nsobky (2.harmonick,
3.harmonick apod.)
- kad interval se d vyjdit matematicky vzjemnm pomrem tnovch vek (2:1,
3:2, 4:3, 27:16, 81:64 apod.)
27 / 98

- akusticky ist (kter nazvme tak pirozen) intervaly maj jednoduch vztahy
tnovch vek (pomry sestaven z malch sel, nap. 3:2, 4:3, 6:5 apod.), znj istji,
konsonantnji, "klidnji" ne intervaly temperovan (kter jsou matematicky sloitj a
odvozen jinak ne z tchto malch sel). I kdy rozdl mezi pirozenm a temperovanm
intervalem nemus bt velk, je sluchem rozpoznateln.
- akusticky ist intervaly (s vyjmkou oktvy) nejsou pln toton s intervaly, kter
meme zahrt na klavru, protoe ty na klavru jsou temperovan (tj. umle odladn od
istho ladn).
* Smysl temperovn interval je pedevm v tom, abychom mohli zahrt hudbu vyuvajc
akordy a harmonick spoje v co nejvce tninch. Nen mon na klavru pouvat akusticky
ist (pirozen) ladn a pitom hrt zvukov uspokojiv ve 12 rznch tninch, protoe v
pirozenm ladn bychom mohli hrt ist pouze v jedn tnin, do kter by byl klavr
naladn. Bli vysvtlen pesahuje rmec tohoto textu, ale doporuujeme Vm se tm dle
zabvat, nap. na tchto internetovch strnkch:
hkp://www.uk-piano.org/edfoote/
hkp://www.futuretonality.com/microtonal-primer/basics.aspx
hkp://tonalsoi.com/enc/encyclopedia.aspx

Abychom si lpe vysvtlili vznik a dlen interval, bude nejsnaz pouvat ist
(prodn) ladn, ze kterho je ladn temperovan ostatn tak odvozeno. Proto budeme
v dalm textu kapitoly o intervalech pouvat vztahy v ladn prodnm.

2.2 Zpsob oznaovn interval a tn

Nejdve si vak musme vysvtlit, jak je n zpsob oznaovn interval, abychom je
mohli sprvn popsat a zaadit. Tento zpsob opt nevznikl nhodn, ale byl odvozen z
naeho tnovho systmu. Jeho podstatnm rysem je to, e i kdy m 12 rznch tn,
jeho zkladnm slem je 7. To me znt z potku trochu zvltn, ale samozejm se
dozvte, pro. Mme tst, e hrajeme na nstroj, na nm toto meme okamit jasn
vidt - v rmci oktvy mme 12 rznch klves, ale nejsou vechny stejn - mme 7 blch a 5
ernch...
Zkusme si udlat malou exkurzi do historie: kdysi dvno (ve starm ecku a m)
existovaly varhany, kter mly pouze 7 klves - byly to vlastn nae dnen "bl" klvesy.
Pedstavme si, e bychom v t dob ili, na takov nstroj hrli a mli nkomu vysvtlit,
jak kombinace tn na nm meme zahrt. Potebovali bychom zejm dva zpsoby
oznaen - oznaen jednotlivch tn a oznaen interval (nestailo by ci napklad, e
na nm meme zahrt nkolik terci). A zejm bychom zjistili, e pro oznaen interval
by se lpe hodil zpsob obecn a pro tny konkrtn. Jak se od sebe li?
28 / 98

 Obecn zpsob oznaovn interval je zaloen na latinskch slovkch oznaujc stupn v

urit ad:
1. stupe - prima
2. stupe - sekunda
3. stupe - tercie
4. stupe - kvarta
5. stupe - kvinta
6. stupe - sexta
7. stupe - septima

Pro je tento zpsob pouze obecn? Pokud ekneme, e hrajeme interval tercie nebo
kvarty, nekme tm, jak to jsou konkrtn tny. Pro pojmenovn konkrtnch tn bychom
proto potebovali jin systm. Protoe latinsk slovky jsme ji pouili, mohli bychom
vyut latinskou abecedu. A j e to p r v t z v. hudebn abeceda, kter nm umouje
pojmenovat jednotliv tny:
A B C D E F G
V etin se vak postupem asu tato pirozen hudebn abeceda zkomolila, take dnes
pojmenovvme tny nelogicky (H msto B):
A H C D E F G
Proto dvme pednost znaen anglickmu. V anglitin se tak zachovalo pojmenovn
interval jako jednotlivch stup pdavnm jmnem:

esky

anglicky

anglick zkratka

prima

Prime

1st

sekunda

Second

2nd

tercie

Third

3rd

kvarta

Fourth

4th

kvinta

Fifth

5th

sexta

Sixth

6th

septima

Seventh

7th

29 / 98

 Nae "varhany" bychom tedy mohli znzornit podobn jako v nsledujcm obrzku.
Vidme, e oznaen je jednoduch a logick:
interval*

tn/klvesa

* Intervaly jsou potny od zkladnho tnu A.

Pokud bychom varhany chtli rozit o dal tny (aby mly "ern klvesy" - vech 12
tn jako dnes), narazili bychom na problm s oznaovnm dalch tn. Ten se d
vyeit celkem snadno: protoe ern klvesy jsou v podstat urit varianty interval na
klvesch blch (o tom vce v dalch podkapitolch), nemusme proto hudebn abecedu
ruit, ale jen pidme k jednotlivm psmenm dal rozliovac znaky - posuvky, pro
zven tnu kek a pro snen tnu bko, resp. odrku.
Pokud bychom chtli tento nstroj jet dle rozit - o dal oktvu navc, vzniknou dva
zajmav problmy. Potebujeme toti od sebe rozliit tny obou oktv. V pojmenovn
tn by problm nevznikl, mohlo by zstat stejn - s tm, e bychom se napklad
inspirovali velikost pal varhan a kali tnm ve spodn okv velk (tj. maj velk
paly) a vrchn oktv mal. Druh problm vak nastane ve znaen interval. Kdy toti
ekneme, e nap. tny A - A jsou vdy primou, nemusme tak rozliit mezi intervaly velk
A- velk A (prima) a velk A - mal A (???). Jak to vyeit? Podobn jako jsme zachovali
pojmenovn tn, jen jsme k nim pidali oznaen "mal" nebo "velk", mohli bychom
tak zachovat oznaen interval a kat nap. "spodn prima" (tj. interval velk A - velk
A), a "horn prima" (velk A - mal a)... Zde vak nai malou exkurzi do historie a
alternativnho mylen ukonme a ekneme si, jak je situace dnes a co se mezitm v
historii stalo:
Msto zachovn logiky 7 psmen hudebn abecedy a 7 stup/interval dolo k zachovn potu
psmen hudebn abecedy, ale k zaveden dalch stup/interval. Postupem asu se toti objevilo
nov oznaen pro stupn/intervaly nad intervalem septimy):
stupe/interval

zpsob odvozen

esky

anglicky

anglick zkratka

8.

(prima +) oktva

oktva

Octave

8ve

9.

sekunda + oktva

nna

Ninth

9th

10.

tercie + oktva

decima

Tenth

10th

11.

kvarta + oktva

undecima

Eleventh

11th

12.

kvinta + oktva

duodecima

Twelfth

12th

13.

sexta + oktva

tercdecima

Thirteenth

13th

30 / 98

* Teoreticky bychom takto mohli pokraovat jet dle: 14. kvartdecima (septima + oktva), 15.
kvintdecima (oktva + oktva)...Tyto intervaly se vak ji vtinou nepouvaj.

Zsadn nevhodou tohoto systmu je, e bour spolenou logiku oznaovn tn a interval
zaloenou na sle 7. Navc nen domylen do dsledku, protoe vechny intervaly nad
oktvu (a zejmna vce oktv) takto nepojmenovvme. Msto toho pouvme oznaen
jako nap. "kvinta pes dv oktvy" apod. Proto je tento systm uritou neloginost na
hudebn teorie, kter (zatm?) nebyla doeena.
Nicmn, ned se ci, e by byl tento systm pln neuiten - budeme se s nm
setkvat nap. v modern harmonii (vetn jazzov), kde me pomoci rozliit jednotliv
tny u vcehlasch akord (kde me bt rozdl nap. mezi sextou a tercdecimou). Je vak
teba mt na pamti, e zkladnch interval je ve skutenosti pouze sedm (prima a
septima), dal jsou z nich vlastn sloen (compound intervals).
Nyn si meme piblit vznik interval a jejich rozdlen.

2.3 Zkladn intervaly

Zopakujme si, e nejjednodu intervaly maj tak nejjednodu matematick vztahy.
Pokud poueme pouze nejmen sla - 1, 2, 3 a 4 - pak dostaneme tyto nejjednodu
pomry a odpovdajc intervaly (a jak ji vme, tak stupn):
1:1 = prima
2:1 = oktva
3:2 = kvinta
4:3 = kvarta

Uvedenm intervalm kme intervaly ist (perfect intervals). Meme je vytvoit
jenom jednm zpsobem, kter nem jin varianty (jako nap. mal/velk) - tj. 4. stupe je
vdy jen ist kvarta, 5. stupe ist kvinta a 1. stupe samozejm ist prima.
* Nzev ist interval souvis s kesanskou lozo, kter se do hudebn teorie v minulosti
(zejmna stedovku) hodn promtala.
* Mete si vimnout, e kvintu peme jako 3:2, ne jako 3:1, protoe pak by byl jej spodn tn o
oktvu n - a byla by to fakticky kvinta pes oktvu, neboli interval duodecimy, kter tak
pouvme. Transpozice uritho tnu smrem nahoru nebo dol je matematicky pouze
nsoben nebo dlen jednoho z sel v pomru. Pokud transponujeme urit tn o oktvu v,
31 / 98

je to vdy nsoben sla dvma (nap. 1:1 = prima, 2:1 = oktva, 4:1 = dv oktvy, 8:1 = ti oktvy
atd.). To tak znamen, e pokud transponujeme cel interval, nsobme nebo dlme ob sla
stejn (nap. 3:2 = kvinta, 6:4 = tat kvinta o oktvu v, 12:8 = tat kvinta o dv oktvy v
atd.).

Pokud transponujeme spodn tn tohoto intervalu pod tn vrchn (o oktvu v),

dostaneme pomr 3:2. Pokud bychom ho ale transponovali nad tn vrchn (o dv oktvy
v), dostaneme pomr 3:4, co je vlastn 4:3, ili ist kvarta. Tomuto jevu se k pevrat
intervalu (interval inversion):

Pevratem istch interval vzniknou vdy opt ist intervaly - z primy se stane oktva
(a naopak), podobn z kvarty kvinta (a naopak).
* Zde se tak dostvme k prvnmu problematickmu termnu intervalov terminologie v
etin, a to je oznaen ist interval. Me mt dvoj vklad - 1. zaazen do ve uveden
skupiny interval, 2. akusticky ist interval, tj. interval naladn do istho (prodnho) ladn.
Nap. pokud hrajeme na klavru istou kvintu (podle intervalovho oznaen), nehrajeme
akusticky istou kvintu, protoe na klavru je tato kvinta temperovan (podle akustick kvality).
Anglitina m toto vyeeno lpe - perfect interval oznauje pslunost k intervalov skupin
(nap. perfect ih = ist kvinta), just interval akusticky pesnou kvalitu (nap. just intonation =
ist, prodn ladn; just 5th = akusticky ist (pirozen) kvinta).

Logickm opakem istch interval by mly bt intervaly "neist" (a tak to tak v

historii bylo), kter nicmn nazvme jinak - bu velk (major) nebo mal (minor). To m
svj dobr dvod - pokud toti vyplnme prostor vtch (istch) interval (nap. kvinty),
vzniknou dv verze interval, z nich jeden je "vt" a druh "men". Prvnm takovm
intervalem je tercie, kter nm me dt dv verze 3. stupn:
5:4 = velk tercie
6:5 = mal tercie

Pokud vezmeme jako 1. stupe tn C, pak E je 3.stupe tvoen velkou terci. Pokud vak
bude 1.stupnm tn A, pak C na 3.stupni bude mal tercie.

32 / 98

Pevratem tercie dostaneme interval sexty:

5:3 velk sexta
8:5 mal sexta

Obdobn jako u tercie, i zde dostaneme dva rzn velk 6. stupn - bu malou sextu A-F,
nebo velkou sextu C-A.
* Opt, vimnte si rozdlu: 5:4 = velk tercie, 5:8 (neboli 8:5) = mal sexta. 5:3 = velk sexta, 5:6
(neboli 6:5) = mal tercie. Nsobme pouze jednu st zlomku dvma.

Obecn plat, e pevratem malch interval dostaneme velk a naopak.

Jak se stavba interval postupn komplikuje pidvnm dalch a sloitjch sel,

dostaneme se v uritm bod k tomu, e u nm nkter intervaly nebudou znt pjemn.
Budeme muset rozhodnout, kter z nich jsou jet "pateln" a kter u ne. Tm se
dostvme k dal mu zpsobu dlen interval:
Intervaly zatm uveden (tj. prima, kvarta, kvinta, oktva, tercie, sexta) jsou brny jako
konsonance, protoe zn nejvce libozvun. Dal intervaly uveden dle budou vdy
disonance.
* Charakteristika tchto pojm je velmi relativn a v historii se vdy vedly spory o tom, co je
jet konsonance a co u disonance. Toto dlen odr stav dnen obecn hudebn teorie,
nicmn nap. v jazzu je pouvn "disonanc" natolik ast a bn, e bychom skoro mohli
pochybovat, zda je jet mme takto nazvat. Naproti tomu, nkte arani jazzov hudby
dnes dokonce povauj kvartu a kvintu za disonanci...

Pokud budeme dle vyplovat prostor mal a velk tercie, dostaneme dal mal a velk

intervaly - tentokrt sekundy a v jejich pevratu septimy:

9:8 = velk sekunda
16:15 = mal sekunda
16:9 = mal septima
15:8 = velk septima

33 / 98

 Velk sekund se tak k cel tn, mal sekund pltn. Mal sekunda je vlastn
nejmenm pouvanm intervalem v naem tnovm systmu. Tm jsme zrove dostali
vechny intervaly, kterm kme zkladn, protoe t vo zklad naeho tnovho
systmu, zbyl intervaly jsou z nich odvozeny. Jsou to tedy: prima (plus oktva), sekunda,
tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima. Pehled spolu s anglickou terminologi najdete v tto
tabulce:
TABULKA ZKLADNCH INTERVAL
ist prima

.1

Perfect Unison (Prime)

Perfect 1st

mal sekunda

m.2

Minor Second

Minor 2nd

velk sekunda

v.2

Major Second

Major 2nd

mal tercie

m.3

Minor Third

Minor 3rd

velk tercie

v.3

Major Third

Major 3rd

ist kvarta

.4

Perfect Fourth

Perfect 4th

ist kvinta

.5

Perfect Fifth

Perfect 5th

mal sexta

m.6

Minor Sixth

Minor 6th

velk sexta

v.6

Major Sixth

Major 6th

mal septima

m.7

Minor Seventh

Minor 7th

velk septima

v.7

Major Seventh

Major 7th

ist oktva

.8

Perfect Octave

Perfect 8ve

Intervaly nad oktvu (nna apod.) adme tak mezi zkladn, take pro n plat uren
kvality (ist, mal, velk) stejn jako pro intervaly od nich vzdlen o oktvu ne.

34 / 98

Cvien #1:

Zkouejte vytvoit rzn zkladn intervaly napeskku od rznch tn, jak to

vidte na obrzku dole:

2.4 Odvozen intervaly

V pvodnm vznamu tohoto slova se jednalo o intervaly, kter byly odvozovny ze
zkladnch interval pidnm dal mal zvukov odchylky v tnov vce (v akustice
zvan comma - ti koma), take znly vdy jinak ne intervaly mal nebo velk. Jedn se bu o
zvten (augmentation) nebo zmenen (diminution) uritho zkladnho intervalu, kter
me bt i nkolikansobn (dvojzvten/dvojzmenen, trojzvten/trojzmenen
apod...teoreticky donekonena). Clem bylo vytvet vce disonance a napt, kter tvoilo
kontrast k intervalm zkladnm, protoe ty znly velmi "klidn". Matematick pomry (a
tud i vsledn zvuk) se proto velmi komplikovaly.
* Prakticky by to vak znamenalo, e bychom museli mt klvesov nstroje s vce ne 12 tny
do oktvy, abychom tyto intervaly mohli hrt a slyet (nap. zvltn klvesy pro tny s, ges,
eisis apod.). Takov nstroje skuten existovaly a existuj.
* Zvten a zmenen intervaly byly v historii vdy ponkud problematick a asto byly v
nelibosti pro jejich velkou disonanci. Nap. triton - zmenen kvinta nebo zvten kvarta, ml
sloit pomr vek 45:32 nebo 64:45! Srovnejme to s istou kvintou (3:2) a kvartou (4:3) - nen
divu, e se mu kalo "bel v hudb"...

V modern teorii se pouvn tchto interval radikln zjednoduilo prv zavedenm

dvanctitnovho temperovanho ladn, kter tyto odchylky v rznm zvuku interval
de facto zruilo (zvten nebo zmenen intervalu v tomto systmu znamen pouze
zven nebo snen o pltn).
Zrove s tm se ale objevuje nov pojem - tzv. enharmonick interval (enharmonic
interval). To je interval, kter se v notch jinak pe, ale stejn zn (a na klavru hraje). To
znamen, e mme de facto pouze 12 klves a znjcch tn, kad z nich ale meme
napsat do not nkolika zpsoby.
* Vezmme si napklad klvesy c a e. Enharmonicky meme vyjdit tn c tak jako his nebo
deses. Tnu e odpovd enharmonicky disis a fes. Mme tedy pouze dv klvesy a dva znjc
tny, ale est monch variant tchto tn v notovm zpisu...

35 / 98

 Enharmonick zmna intervalu me, ale nemus postihnout i jeho druh a kvalitu
(podle toho, zda se mn jeden nebo dva tny intervalu). Nap. z intervalu zvten kvarty
se enharmonickou zmnou jednoho tnu stane zmenen kvinta (C-F# => C-Gb). Pokud
bychom ale zmnili istou kvartu Bb - Eb na A# - D# (tj. oba tny enharmonicky), kvalita
intervalu se nezmn (je to pod ist kvarta).
Teoreticky vzato je pouvn zvtench a zmenench interval sprvnj, ovem je
nepraktick, protoe zejmna pi pout vce kk nebo bek se pomrn nesnadno te.
Z tohoto dvodu se jazzov teorie sna upustit od jejich pouvn a nahrazovat je
enharmonickmi intervaly. Pro tuto hudbu maj z tchto interval nejvt vznam
zvten kvarta/zmenen kvinta - triton (tritone) - tj. ti cel tny, zvten kvinta,
ppadn jet zmenen septima ve zmenenm septakordu (kter se vak asto
nahrazuje enharmonicky velkou sextou). Zvten kvarta je v podstat toton se
zvtenou undecimou. Ostatn odvozen intervaly se pouvaj jen zdka.

TABULKA ODVOZENCH INTERVAL POUVANCH V JAZZU

zvten kvarta

zv.4

Augmented Fourth*

Aug. 4th

zmenen kvinta

zm.5

Diminished Fifth*

Dim. 5th

zvten kvinta

zv.5

Augmented Fifth

Aug. 5th

zmenen septima

zm.7

Diminished Seventh

Dim. 7th

zvten undecima

zv.11

Augmented Eleventh

Aug. 11th

* tyto intervaly se v anglitin asto oznauj i jako Tritone

* Jazzov hudebnci dky svmu vtmu pklonu k praxi ne teorii vlastn odhalili, e dnes je
mono povaovat zvten a zmenen intervaly spe za teoretickou konstrukci, ne
prakticky uiten prvek. Hlavnm dvodem je to, e dnes pouvme jen 12 rznch tn,
kter (s vyjmkou tritonu) meme vyjdit v notovm psmu jednodueji - intervaly malmi a
velkmi. Vledn zvuk je stejn, jde jen o notov zpis.

Co se te intervalovch pevrat, plat, e ze zvtench se stvaj zmenen a naopak.

Cvien #2:

Zkuste urovat odvozen intervaly od rznch tn podobn jako v pedchoz kapitole.

Procviujte si i enharmonick zmny, zejmna v intervalech s kky a bky.

36 / 98

2.5 Dal mon zpsoby dlen interval

Intervaly meme dle rozdlit podle toho, kdy tny zazn, bu na melodick (tny
zazn po sob) nebo harmonick (tny zazn zrove).
Dle je mon dlit intervaly podle smru, kterm je stavme, na svrchn a spodn
(obrzek dole ukazuje ob varianty od tnu c1). Zde se dostaneme logicky k pevratm
interval, protoe nap. spodn kvinta od danho tnu je stejn tn jako svrchn kvarta, jen
je o oktvu n.

2.6 Zpsoby procviovn interval a prce s nimi

Intervaly je nutno umt doslova jako abecedu - pln automaticky, a to nejen teoreticky
(vyjmenovat), ale hlavn prakticky - zahrt, zazpvat a pedevm slyet. Znovu
opakujeme, e kdo dobe ovld intervaly, zvld i podstatn zklad prce s melodikou,
harmoni i kontrapunktem.
Jednm z osvdench zpsob trninku interval jsou takzvan charakteristick psn,
kter zanaj uritm intervalem (nap. J do lesa nepojedu - vzestupn velk tercie,
Yesterday - sestupn velk sekunda apod.). Tyto psn mete zkusit hrt a zpvat v
rznch tninch. Zkuste si tak malou provrku hudebn pamti: najdte co nejvce
takovch skladeb nebo psn, kter znte, ke kadmu intervalu (sestupnmu i
vzestupnmu).
Dalm prostedkem me bt intervalov tabulka, kter slou jako pomcka pro
orientaci v intervalech, jejich vzdlenostech a odpovdajcch tnech. Tato tabulka je zde
vypracovna pouze sten, mete si ji vytisknout a sami doplnit.
V modrm sloupci mte poet pltn, ve lutm intervaly, kter urit poet pltn
tvo (doplte si analogicky vechny intervaly a dol), do prav sti doplte noty (mlo
by tam bt chromaticky vech 12 pltn). Pokud chcete, mete si pro plnost doplnit i
vechny zmenen a zvten intervaly.

37 / 98

INTERVALOV TABULKA
poet
pltn

inter
val

.1

C,
B#

C#,
Db

D#,
Eb

m.2

C#,
Db

D#,
Eb

E, Fb

v.2

D#,
Eb

E, Fb

F#,
Gb

m.3

D#,
Eb

E, Fb

F#,
Gb

tny

5
6
7
8
9
10
11
12

Tuto tabulku mete pouvat nkolika zpsoby:

1. pokud chcete najt, z kolika pltn se skld nap. velk sexta, najdte si ji ve lutm
sloupeku a podvejte se do sloupeku modrho.
2. pokud chcete najt nap. malou septimu od B, najdte dek, na kterm je ve lutm
sloupci mal septima. V prav sti pak vyhledejte sloupec tnu B. Spojnice obou tchto
bod je hledan tn.
3. pokud chcete sami sebe zkouet z interval, zakryjte si listem papru modr a lut
sloupec. V prvnm dku si vyberte njak tn a k nmu libovoln druh kdekoli jinde.
Urete interval. Zkontrolovat se mete tak, e si odkryjete list papru a podvte se, zda je
interval ve lutm sloupci ten, kter jste urili.
4. tabulku mete vyut i na hledn stupnic, akord apod. podle intervalovho zadn.

38 / 98

Pokud budete vynalzav, urit najdete i jin zpsoby pouit...

Tm z vs, kter vce zajm vztah interval a akustiky, doporuujeme pracovat s
nsledujcm obrzkem alikvotn ady. Na nm si mete ovit ve, co bylo eeno o
vztahu matematiky, akustiky a interval (v prodnm ladn).

Jednotliv alikvotn tny, kter jsou soust zkladnho tnu, jsou napsny v notaci od
vchozho tnu C. Maj seln oznaen podle x-nsobku vky zkladnho tnu.
Srovnnm sel sousednch (nebo jinch) tn si mete odvodit jejich vkov pomr.
Nap. mezi 1. a 2. tnem je interval oktvy (2:1), mezi 2. a 3. tnem interval kvinty (3:2),
mezi 3. a 4. tnem interval kvarty (4:3) atd.

2.7 Shrnut o intervalech

interval je vzdlenost vek dvou tn

intervaly jsou soust tnovho systmu (nebo t systmu ladn), kter denuje
jejich zpsob matematickho odvozen a pesn tnov vky (jak maj bt
naladn)

tnovm systmem pouvanm v dnen euroamerick hudb je dvanctitnov

rovnomrn temperovan ladn. Jeho nejmenm intervalem je jeden pltn (mal
sekunda). Zkladnmi intervaly jsou: prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta,
septima (ppadn oktva, nna, decima, undecima, duodecima a tercdecima)

intervaly meme dlit nkolika zpsoby:

1. zkladn a odvozen
2. konsonance a disonance
2. melodick a harmonick
3. svrchn a spodn

39 / 98

zkladn intervaly dlme na ist, mal a velk. ist jsou prima, kvarta, kvinta,
oktva (ppadn undecima a duodecima). Mal nebo velk mohou bt vechny
ostatn.

odvozen intervaly jsou zvten a zmenen (ppadn dvojzvten a

dvojzmenen).

konsonance jsou: prima, tercie, kvarta, kvinta, sexta, oktva (ppadn decima,
duodecima a tercdecima). Disonance jsou sekundy, septimy a vechny zvten a
zmenen intervaly.

u melodickho intervalu zazn tny po sob, u harmonickho zrove.

intervaly meme od uritho tnu stavt nahoru (svrchn interval) nebo dol
(spodn interval).

enharmonick intervaly stejn zn, ale jinak se zapisuj. Meme takto zamnit
jeden nebo oba tny intervalu.

40 / 98

3. STUPNICE
Stupnici (scale) denujeme jako stoupajc nebo klesajc adu tn, kter jsou
uspodny podle uritch pravidel. Nejastji si pod tmto pojmem pedstavme zejm
stupnici durovou nebo mollovou, kter pouv evropsk klasick hudba. Nicmn,
pouvanch stupnic (a zpsob jejich vytvoen) je v hudb jazzovho okruhu mnohem
vce. Je to dno zejmna tm, e se do tto hudby dostaly (a dostvaj) tak vlivy jinch
kultur, kter pouvaj jin typy stupnic. Na celm svt bychom rznch stupnic nali
stovky, mon i tisce...Nkter z nich nm mohou znt "pirozenji", nkter pak spe
"umle". To je hodn dno zpsobem jejich vytvoen, jeho zklady si zde tak strun
popeme.
* Dleitm aspektem pro ns - hre je to, e kad stupnice m svj vlastn specick vraz,
svoji "nladu" nebo "atmosfru". Tento fenomn nen mon popsat teori a slovy, muste si to
sami vyzkouet a (dlouhodob) poznvat. Tak si vytvote i urit smysl a cit pro to, kdy kterou
stupnici pout.

Pi studiu budete potebovat ovldnout pomrn velk mnostv stupnic, zejmna kvli
improvizaci. Krom technickho ovldnut tchto stupnic (nov a nezvykl prstoklady
apod.) je teba tak procviovat teoretickou znalost a orientaci v nich. Oboj bude
vyadovat urit as. Aby byla tato orientace dobr a spolehliv, je dleit znt zpsob
vytvoen stupnic. (Opt to je tma, ktermu asto v teoretick vuce nen vnovna
dostaten pozornost). Podobn jako u interval, mjte, prosm, s touto ltkou trplivost a
snate se myslet co nejvce logicky a do hloubky...

3.1 Jak vznik nejjednodu stupnice

V pedchoz kapitole jsme si ukzali, jak nejpirozenji vzniknou intervaly. Pokud
bychom mli vysvtlit, jak vznik stupnice, musme vdy vychzet z toho, co bylo eeno
o intervalech, protoe stupnice vznikaj z interval. Toto sdlen vypad na prvn pohled
triviln, ale zkusme se hloubji zamyslet, co vechno to me znamenat...
Na vod si polome zsadn otzku: Jak nejmen poet tn mus mt stupnice? Na to nen
pln lehk odpovdt bez velmi obshlho muzikologickho rozboru, na kter zde nen
prostor. Msto toho si jednodue eknme, e nejmenm poet tn stupnice mus bt
alespo 5, protoe 4 tny bychom vnmali spe jako akord, ne stupnici.
Stupnici s pti tny nazvme pentatonika (pentatonic scale). Tch existuje velk mnostv
a jsou to nejpouvanj stupnice na svt (jsou typick nap. pro hudbu keltskou, nskou,
japonskou, indonskou, africkou, perunskou apod.).
Jak vznikne nejjednodu stupnice - pentatonika? Podobn jako jsme si odvodili
zkladn intervaly od nejjednoduch matematickch pomr, meme odvodit
41 / 98

nejjednodu stupnice od zkladnch interval. Zopakujme si, e nejjednodumi

(tj.istmi) intervaly jsou prima, oktva, kvarta a kvinta. Mohli bychom ci, e
nejjednodu (a tm tak nejpouvanj) stupnice jsou vystavny pomoc tchto
zkladnch interval. A pokud mluvme o stavn, myslme tm doslova stavn interval
na sebe.

Nyn si pojme ukzat, co meme postavit ze zkladnch interval: stavnm prim a

oktv na sebe zskme opt jen primy nebo dal oktvy, nikoli st stupnice. Nicmn,
oktva je v tomto kontextu velmi dleit, protoe stupnice stavme pouze v rmci jedn
oktvy, jinak eeno: oktva pedstavuje rmec, do kterho se stupnice mus "vejt". To
tak znamen, e jedna a t stupnice je v rznch oktvch vdy stejn (to znte velmi
dobe, pokud hrajete durov mollov stupnice pes dv a vce oktv...).
Dalm intervalem je kvinta. Pokud postavme dv ist kvinty na sebe, dostaneme
velkou sekundu (resp. nnu), tj. cel tn. To je ji interval, kter se ve stupnicch bn
vyskytuje. Protoe jsme ekli, e stupnice mus mt alespo 5 tn, zkusme postavit na
sebe kvinty tak, abychom dostali adu 5 tn:

Pokud tyto tny seadme do jedn oktvy od tnu c, dostaneme velmi pouvanou
stupnici, kter kme durov pentatonika (major pentatonic scale):

* Nzev durov nebo mollov pentatonika souvis s harmoni, protoe meme v rmci tchto
stupnic najt na jejich 1.stupni durov nebo mollov kvintakord.

Pokud bychom tuto stupnici zaali uspodvat i od jinch tn ne c, dostaneme dal 4

varianty:

* Jak jsou pentatoniky dleit, meme vidt i na klavru samotnm - na ernch klvesch
mme prv tyto stupnice...
42 / 98

3.2 Sedmitnov stupnice - crkevn mody

Nyn zkusme pokraovat ve zpsobu stavn stupnic po kvintch dle a postavme na
sebe 6 kvint:

Pokud tyto tny opt seadme do jedn oktvy od tnu c, dostaneme nai znmou
durovou stupnici (major scale):

Podobn jako u pentatonik meme zskat seazenm tto stupnice od jinch tn dal
varianty - nazvaj se crkevn stupnice nebo tak crkevn mody (church modes, nkdy
tak pouze modes).
* Nzev crkevn je odvozen z toho, e byly tyto stupnice pouvny v crkevn hudb (zejmna
stedovk). Pvodn ovem jejich nzvy vtinou pochz ze starho ecka - proto maj nzvy
eckch kmen (nap. Drov) nebo zempisnch oblast (nap. Ldie, Frgie).

Durov stupnici se v tomto kontextu k jnsk. Mezi tmito stupnicemi mete najt
tak stupnici aiolskou neboli mollovou (pirozenou). Pro vznikly varianty tchto
stupnic (melodick, harmonick), si vysvtlme v kapitole Harmonie. Tyto stupnice jsou
zkladem evropsk hudby vetn jej harmonie, ze kter vychz i harmonie jazzov.
Jsou proto velmi dleit a mli by jste je co nejdve teoreticky i prakticky znt.
* V hudb jazzovho okruhu nedlme pi hran mollov stupnice rozdl mezi hranm smrem
nahoru jako melodick a dol jako aiolsk, kter je vsledkem dnes ponkud zastaralho
estetickho pstupu evropsk klasick hudby. Ob tyto stupnice bereme ve vem jako naprosto
svbytn.

43 / 98

CRKEVN STUPNICE

Crkevn stupnice maj mezi sebou mnoho spolenho - vtina z nich se li od durov
(jnsk) nebo mollov (aiolsk) pouze jednm intervalem. Tento interval je natolik typick, e
se nkdy ztotouje s nzvem tto stupnice:

drsk sexta = velk sexta (srovnejme: aiolsk m malou sextu, jinak jsou tyto
stupnice toton)

frygick sekunda = mal sekunda

lydick kvarta = zvten kvarta

mixolydick septima = mal septima

* Lokrick se od aiolsk li dvma intervaly - malou sekundou a zmenenou kvintou, m proto

mezi tmito stupnicemi ponkud zvltn msto. Nkte autoi ji oznauj jako stupnici umlou,
nikoli crkevn.
44 / 98

 V hudebn literatue se mete asto setkat i s jinou metodou vysvtlen stavby tchto
stupnic, a to s pomoc tzv. tetrachord. Podle n se tyto stupnice skldaj ze dvou polovin
(kad m 4 tny) - vrchnho a spodnho tetrachordu. Tato metoda m sv urit
opodstatnn, ale tak nedostatky, kter si zde vysvtlme.
Tetrachordon byl ve starm ecku strunn nstroj podobn lye, kter ml 4 struny
(odtud i jeho nzev: tetra = tyi, chorde = struna). Pomoc dvou tchto nstroj bylo
mono zahrt 8 rznch tn, to znamen celou sedmitnovou stupnici a jet vrchn
oktvu. Kad z nstroj byl naladn tak, e jeho krajn struny byly vdy v ist kvart,
ovem rozdlnm naladnm vnitnch dvou strun bylo mono doshnout t variant
kombinac celch tn a pltn:

Rozdlnm naladnm obou tetrachord(on) se pak daly zahrt rzn stupnice:

Hlavnm nedostatkem tto metody vak je, e dl ze sedmitnov stupnice vlastn

osmitnovou. (Jedn se o podobn "omyl", jako oktva v oznaovn stup a interval, o
kterm jsme mluvili dve). Crkevn stupnice maj pouze sedm rznch tn,
sedmitnovou stupnici na dv stejn velk poloviny dlit nelze.

* Tetrachordy tedy vypovdaj spe o tom, jak bylo mono stupnici naladit a zahrt, ne
jednodue a logicky vystavt. Pesto vak meme z tto metody odvodit nco praktickho, a to
je monost popsat stavbu stupnice jednodue pomoc poad celch tn a pltn. Setkme se s tm
pomrn asto i v anglicky psan literatue, kde se pro to pouv "systm W/H" (whole-
tone/half-tone). Meme tedy vidt nap. durovou (jnskou) stupnici napsanou takto:
W W H W W W H
W = whole-tone (cel tn), H = half-tone (pltn)
Tento zpsob je vhodn i pro zpis jinch stupnic sestavench z celch tn a pltn a je tak
vbornou pomckou pro procviovn stupnic.

45 / 98

3.3 Kvarto-kvintov kruh a chromatick stupnice

Vme, e pevratem intervalu kvinty vznik kvarta. Co by se stalo, kdybychom stavli na
sebe msto kvint kvarty? Vlastn nic zsadn dleitho - dostali bychom se k podobnmu
vsledku (tedy stupnici), ale jinou cestou - jakoby "z druh strany". Pro to tak je, Vm
nzorn uke nsledujc obrzek:

Je to tzv. kvarto-kvintov kruh. Po smru hodinovch ruiek mete vidt nslednost

kvint za sebou (vetn enharmonickch zmn) - proto kvintov kruh, v protismru pak
podobn nslednost kvart. Vn kruhu mete vidt pedznamenn v durov tnin od
danho tnu, uvnit kruhu jsou uvedeny paraleln mollov tniny.
Vidte, e pokud jdeme jednm smrem (a u kvintami nebo kvartami), dostaneme se po
12 krocch opt na to sam msto. To tak znamen, e pokud bychom postavili 12 kvint
(nebo kvart) na sebe a seadili jejich tny do jedn oktvy, dostaneme tzv. chromatickou
stupnici, kter vlastn tvo n cel tnov systm. Tento obrzek je proto tak
grackm klem k naemu 12-tnovmu systmu a je jeho nejlogitjm zobrazenm.
Chromatickou stupnici meme vidt zde:

46 / 98

* Praktick je pst chromatickou stupnici s kky smrem nahoru a s bky smrem dol,
protoe takto mme v zpisu nejmn posuvek.

3.4 Stavba stupnic pomoc symetrie

V pedchozch podkapitolch jsme si ukzali, e nejjednodum zpsobem tvorby
stupnic je stavn kvint (resp. kvart) nad sebe. Co by se stalo, kdybychom pouvali pro
stavbu jin interval ne kvintu?
Zkusme pokraovat logicky dle v zkladnch intervalech. Po kvintch a kvartch tu
mme tercie. Pokud postavme na sebe velk tercie, dostaneme pouze ti rzn tny do
oktvy, u mal tercie to budou tyi. Protoe vme, e stupnice mus mt alespo 5 tn,
nememe toto brt jako stupnici.
Dle tedy mme velk sekundy. Pomoc nich ji stupnici vytvoit meme, je to tzv.
celotnov stupnice (whole-tone scale):

* Podobn jako u chromatick stupnice, i zde je vhodn enharmonick zpis smrem nahoru s
kky a dol s bky.

Tato stupnice je na rozdl od pedelch estitnov. Jak ji vme, meme dostat

seazenm od jinch tn dalch 5 odvozench variant tto stupnice (co znamen, e
celotnov ady jsou v podstat pouze dv). Dleitou vlastnost tto stupnice je to, e je
symetrick (tj. mezi sousednmi tny se vdy objevuje pravideln interval - velk
sekunda).
* Symetrie vychz opt z naeho tnovho systmu, jeho dleitou vlastnost je rovnomrnost.
S intervaly (12 pltny) tak meme zachzet jako se 12 dly celku, kter meme nkolika
zpsoby rovnomrn rozdlit na nkolik stejn velkch dl. Meme to vyjdit velmi jednodue
matematicky:
12 : 6 = 2

12 : 2 = 6

12 : 4 = 3

12 : 3 = 4

Celotnov stupnice je jednm z tchto zpsob, kter bychom mohli oznait jako 12 : 6 = 2. To
znamen, e v rmci celku 12 tn meme vytvoit symetrickou 6-tnovou adu, kter se bude
skldat z krok o 2 pltnech (tj. velkch sekund). Jin skutenost, kterou z toho meme
vyvodit, je to, e celotnov stupnice jsou de facto pouze dv, vechny dal jsou pouze jejich varianty.
Zkuste se o tom sami pesvdit tm, e si zahrajete a/nebo napete celotnovou stupnici od C a
od C#/Db.
Ze symetrie vyplv mnoho dalch souvislost zejmna pro harmonii a improvizaci, kter

47 / 98

zde nebudeme rozebrat, ale budou dleitm bodem Vaeho studia.

Pokud bychom pouili pro stavbu stupnice mal sekundy nad sebou, dostaneme tu,
kterou u znme - chromatickou.

Zatm jsme pouvali pro stavbu vdy jen jeden interval, ze kterho jsme stavli (kvinty
nebo sekundy). Symetrie nm vak umouje jet dal pstup, umoujc postavit
obrovsk mnostv rznch stupnic. Je to pravideln stdn dvou (nebo vce) interval,
kter vypluj uritou st symetrickho celku.
* Zopakujme si, e takovouto symetrickou st celku o 12 dlech (pltnech) mohou bt :
poloviny (12 : 2 = 6 pltn, tj. interval tritonu), tetiny (12 : 3 = 4, tj. interval velk tercie), nebo
tvrtiny (12 : 4 = 3, tj. interval mal tercie). Pokud bychom takto vzali estiny (12 : 6 = 2) nebo
dvanctiny (12 : 12 = 1), dostaneme se zpt ke stupnici celotnov a chromatick, kter jsou
samozejm tak takto symetrick, ale jejich prostor je na stdn dvou a vce interval pli
mal.

Pokud si takto vezmeme jako zklad malou tercii a jej prostor budeme pravideln
vyplovat nap. stdajc se velkou a malou sekundou, dostaneme stupnici, kter kme
zmenen (diminished scale):

Podobnou stupnici vak meme dostat, i kdy oba kroky obrtme - tedy zaneme malou
sekundou (zde psno enharmonicky):

* Tto stupnici se tak k dominantn zmenen (dominant diminished scale), protoe na jejm
prvnm stupni meme najt dominantn septakord. astji ji ale najdeme pod nzvem half-step
diminished scale, zatmco druh ve uveden zmenen stupnice je whole-step diminished scale.

Nzev zmenen stupnice poukazuje na zkou souvislost se zmenenmi akordy. V rmci

tchto stupnic toti meme najt vdy nkolik zmenench septakord.
Vimnte si, e toto jsou osmitnov stupnice, ale dn z tn se v nich neopakuje.
Prv tady bychom mohli logicky hovoit o monosti rozdlen tto stupnice na dv stejn poloviny
(na rozdl od crkevnch stupnic a tetrachord uvedench ve).
* Ve skutenosti ale meme tuto stupnici rozdlit a na tvrtiny, protoe jejich nejmen sti -
postupy sekundovch krok - jsou pouze dv:

48 / 98

zmenen zanajc celm tnem - W H | W H | W H | W H

zmenen zanajc pltnem - H W | H W | H W | H W
Kolik tchto rznch stupnic (bez variant) bychom mli? V rmci stupnice se opakuje zkladn
postup (W H nebo H W) tyikrt a celkem mme 12 tn. 12 : 4 = 3. Mme tedy pouze 3 rzn
zmenen stupnice, zbytek je z nich odvozen. Zkuste se o tom pesvdit podobn jako u
celotnov stupnice.

Podobnm zpsobem stdn interval za sebou bychom mohli postavit obrovsk

mnostv ad. Zde jsme si ukzali pouze nejpouvanj monosti.
* Vyerpvajcm zpsobem tuto stavbu stupnic pomoc symetrie rozebral americk skladatel a
teoretik Nicolas Slonimsky ve sv uebnici "Thesaurus of scales and melodic pakerns", kterou
zjemcm o tuto problematiku doporuujeme.

3.5 Dal monosti tvorby stupnic

V hudb jazzovho okruhu, resp. dnen world music najdeme velk mnostv dalch
stupnic, kter mohou bt vytvoeny nebo odvozeny jet dalmi odlinmi zpsoby.
Nkter z nich si zde popeme:

1. prava (pizpsoben) stupnic vi harmonii

Je to zmna jednoho nebo vce tn stupnice, aby odpovdaly uritmu akordu nebo
sledu akord. To je nap. znm stupnice mollov melodick a harmonick. Protoe to je
tma zce souvisejc s harmoni, najdete o tom vce v kapitole Harmonie.

2. Kombinace dvou a vce stupnic

Pokud spojme charakteristick znaky (nap. typick intervaly) dvou nebo vce stupnic,
vznikne hybridn - kombinovan stupnice. Velmi pouvan je nap. lydicko-mixolydick
stupnice (lydian-mixolydian n e b o t a k lydian dominant scale), kter vznikne spojenm
l y d i c k s t u p n i c e ( s c h a r a k t e r i s t i c k o u z v t e n o u k va r t o u ) a m i x o l y d i c k ( s
charakteristickou malou septimou):

Velmi specilnm a asto pouvanm pkladem tohoto pstupu jsou tzv. bluesov
stupnice (blues scale). Pestoe okolnosti jejich pesnho vzniku nejsou znmy, meme se

49 / 98

domnvat, e vznikly smenm africk pentatoniky s durovmi a mollovmi stupnicemi

evropsk klasick hudby. Jedna z variant bluesov stupnice spojuje durovou pentatoniku s
durovou (jnskou) stupnic a vypad takto:

* tnm Eb/E a Bb/B se k tak blue tny (blue notes), kter tvo neodmyslitelnou soust
vrazu mnoha styl hudby jazzovho okruhu.

Nejobvyklej variantou bluesov stupnice je vlastn jen pvodn pentatonika s jednm

tnem navc:

3. Penesen stupnice z jin hudebn kultury do naeho tnovho systmu

S rou tzv. world music dochz k men mnoha prvk rznch hudebnch kultur, co
se tk samozejm i stupnic. Pestoe nkter typy stupnic (nap. zmnn pentatoniky)
najdeme v mnoha kulturch, li se od sebe kontextem jejich tnovho systmu (tj. ladn) - to
znamen, e jinak zn, maj jin vraz.
* Prv tnov systmy jsou vak jednm z nejdleitjch prvk, kter rzn kultury od sebe
odliuj. Globalizace pinesla uritou "nadvldu" zpadn hudby a jejch nkterch prvk -
zejmna naeho tnovho systmu (tj. 12-tnovho temperovanho ladn), kter umouje
pouvat harmonick spoje (nae hudebn kultura je vak jedin, kter pouv "harmonii" v
tomto pojet). Aby byly stupnice jinch kultur sluiteln s tmto systmem, znamen to
"penesen" jejich stupnic do naeho systmu (mohli bychom dokonce vstinji pout slovo
"zaokrouhlen"). To znamen, e se vlastn nael nejbli tn naeho systmu odpovdajc
pvodn stupnici systmu jinho. Takto meme pouvat stupnice indick, arabsk, africk
apod.

Jako pklad si meme uvst indickou stupnici Bhairav, kter je nkdy pouvna i v
jazzov hudb:

* Stejnou stupnici nkdy najdeme i pod nzvem ciknsk moll (minor gypsy scale).

50 / 98

4. Uml stupnice
Tyto stupnice mohou vznikat na zklad nejrznjch umlch postup. Jednm z nich
me bt nap. zmr, aby se stupnice pokud mono nepodobala nkter asto pouvan
a "znm" stupnici:

3.6 Jak stupnice procviovat

Ji jsme zmnili dleitost teoretickho i praktickho ovldn stupnic. Zde Vm
nabdneme nkolik tip, jak je procviovat. Idelnm postupem pi procviovn je
zkouet stupnice naped vyjmenovat teoreticky, pak zahrt na klavr a ppadn i zazpvat.

zkuste si sami sestavit tabulku uvedench stupnic (zejmna crkevnch) pomoc

"systmu W/H". Podvejte se na to, co jednotliv stupnice spojuje a m se od sebe
li.

vezmte si jeden typ stupnice a procviujte ho od vech 12 tn.

vezmte si jeden z 12 tn a procviujte od nj vechny typy stupnic.

zkuste najt typy stupnic, kter jsou si nejvce podobn (nap. li se jednm tnem).

zkuste naopak hledat typy stupnic s co nejvtm potem rozdlnch tn.

zkuste si vzt uritou st stupnice od uritho tnu (nap. spodn 4 tny - spodn
tetrachord) a zkuste najt toto poad tn i v jin stupnici od jinho tnu.

vezmte si jednu stupnici a zkuste najt co nejvce rznch akord, kter mete
sestavit z tn tto stupnice.

vezmte si naopak jeden akord a zkuste najt co nejvce stupnic, kter obsahuj jeho
tny (nemus to bt jen stupnice od jeho zkladnho tnu).

zkuste stupnice vyjmenovvat nejen smrem nahoru, ale tak dol.

51 / 98

3.7 Shrnut o stupnicch

stupnice je ada tn uspodan podle uritch pravidel

stupnice meme stavt rznmi zpsoby uspodn interval, nejjednodum z

nich je stavn interval na sebe (nejastji kvinty).

stupnice mus mt alespo 5 tn, maximlnm potem tn stupnice v naem

tnovm systmu je 12 (chromatick stupnice). Nejobvyklej jsou stupnice
sedmitnov (nap. dur a moll), ale v jazzu bn pouvme i stupnice ptitnov,
estitnov a osmitnov.

nejjednodu a zrove nejpouvanj stupnic je pentatonika. Me vzniknout

nap. postavenm ty kvint na sebe.

nejpouvanjmi sedmitnovmi stupnicemi jsou crkevn stupnice (mody) -

jnsk (durov), drsk, frygick, lydick, mixolydick, aiolsk (mollov pirozen)
a lokrick. Z nich zejmna stupnice dur a moll jsou zkladem evropsk klasick
hudby a jej harmonie, ze kter vychz i harmonie jazzov.

dalmi stupnicemi asto pouvanmi v jazzu jsou nap. celotnov (estitnov)

nebo zmenen (osmitnov) a rzn varianty bluesov stupnice.

52 / 98

4. AKORDY
Akord (chord) je souzvuk nejmn t tn (pokud by to byly pouze tny dva, jedn se
o harmonick interval).
Podobn jako stupnice, i akordy meme stavt rznmi zpsoby uspodn interval.
Nejobvyklejm zpsobem, kter pouv evropsk klasick hudba, modern populrn
hudba a jazz, je systm terciov (resp. tercio-sextov, protoe sexta je pevratem tercie).
To znamen, e akordy vznikaj stavnm terci na sebe.
* Nen to vak jedin systm, jak se daj akordy stavt. V modernch stylech jazzu, rocku a
klasick hudby se meme setkat pomrn asto i se systmem kvarto-kvintovm, kde se
souzvuky zskvaj stavnm kvart na sebe. V klasick hudb 20.stolet se pouv i systm
sekund-septimov.

Pokud pouvme ke stavb akord tercie, meme zskat troj- a sedmizvuky (pi
pouit vce ne sedmi hlas u by se tny opakovaly).

V tchto skriptech se budeme vnovat pevn zkladnm akordm - trojzvukm a

tyzvukm, ostatn zmnme jen okrajov.

Pi urovn potu tn v akordu je dleit rozliovat mezi pojmy -hlas a -zvuk. Pokud
mluvme o potu hlas v akordu, mme tm na mysli poet skuten znjcch tn. Pokud
vak mluvme o potu "zvuk" v akordu (trojzvuk, tyzvuk apod.), myslme tm poet
rznch tn v akordu. Je dleit si uvdomit, e tyto dva pojmy nemus bt toton:
Pokud nap. zahrajeme akord pravou rukou C-E-G-c, je to tyhlas akord, protoe m
celkem tyi tny, z nich C mme dvakrt. Jinak eeno: potebovali bychom tyi rzn
hlasy - zpvky, aby tento akord mohly zazpvat. Je to vak trojzvuk, protoe rzn tny
jsou v nm pouze ti: C, E a G. Mohli bychom tak zahrt tent akord obma rukama, v
tom ppad by to byl osmihlas akord, ale stle trojzvuk.
Z toho vyplv, e pokud je poet hlas vy ne poet "zvuk" (rznch tn) v
akordu, mus se logicky nkter tny opakovat - zdvojovat (v uvedenm ppad to je
prv tn C), pi velkm potu hlas nkdy a ztrojovat apod.

53 / 98

4.1 Trojzvuky
Trojzvuk (triad) vznik stavnm dvou rzn velkch terci na sebe. Proto mme tyi
zkladn druhy trojzvuk - durov, mollov, zmenen a zvten (vidte je v tomto
poad na obrzku dole), kter vyuvaj kombinace malch a velkch terci:

Protoe je trojzvuk sestaven ze t rznch tn, meme tak dostat jeho ti rzn tvary.
Ty se dl na zkladn tvar (root position) a obraty (inversions). V etin se v zkladnm
tvaru trojzvuk nazv kvintakord (podle krajnho intervalu hlas - kvinty), v prvnm
obratu sextakord a ve druhm obratu kvartsextakord.

Zvltnm typem trojzvuku je tzv. power chord, se kterm se asto setkme v rockov
hudb (zejmna u zvuku zkreslen elektrick kytary, ale pouv se vak nap. i u
Hammondovch varhan). V etin si vyslouil pilhavou pezdvku "(metalov) vidle"
podle charakteristickho kytarovho hmatu v lev ruce.

54 / 98

* Power chord je v hudebn teorii dalm spornm bodem, protoe se obvykle bere jako akord -
trojzvuk, i kdy obsahuje pouze dva rzn tny (jako harmonick interval se vak brt ned,
protoe m tny ti a ne dva). Nicmn, opt se zde musme vrtit ke zvukov strnce hudby -
nejjednodum vysvtlenm je, e vznikl prostm vynechnm durov nebo mollov tercie,
protoe tercie se pli dobe nepoj se zkreslenmi zvuky.

Pomoc akordovch znaek se nkdy zna power chord jako 5 (C5), jindy se pro nj
pouv normln znaka durovho nebo mollovho akordu.
Trojzvuky (zejmna durov a mollov) jsou zkladem harmonie evropsk klasick
hudby a styl modern populrn hudby, kter na ni navazuj (pop, rock, country, folk
aj.).

4.2 tyzvuky
Kdy ke trojzvuku - kvintakordu v zkladnm tvaru pidme nahoe jet jednu tercii,
zskme tyzvuk - septakord. tyzvuky (seventh chords) jsou z k l a d n m i k a m e n y
harmonie jazzov hudby. Zejm nejdleitjm z nich je dominantn (zvan t tvrd
mal, viz dle) septakord, kter je tak asto pedmtem charakteristickho zvyovn a
sniovn kvinty pro zven napt (tzv. alterace).

V eskm hudebnm nzvoslov se vilo oznaovn typu tyzvuk vyuvajc
kombinace spodnho kvintakordu + septimy, vyuvajc slov "tvrd" (durov kvintakord),
"mkk" (mollov kvintakord), "zvten" (kvintakord), "zmenen" (kvintakord) a
"velk"/"mal", pp. "zmenen" ve vztahu k septim. V nsledujc tabulce najdete
pehled tohoto oznaovn:

V nrov harmonii takto akordy pojmenovvat nebudeme, msto toho budeme

pouvat akordov znaky.
Podobn jako mme ti varianty akord thlasch, u tyhlasu jsou to tyi varianty -
zkladn tvar a 3 obraty. V etin existuje nzvoslov kombinujc intervaly

55 / 98

charakteristick pro jednotliv obraty: zkladn tvar - septakord, 1. obrat - kvintsextakord,

2. obrat - terckvartakord, 3. obrat - sekundakord.
Nicmn, jazykov je to ponkud tkopdn, proto meme pouvat pouze jednodu
anglick nzvoslov (zkladn tvar - root position, 1. obrat - 1st inversion, 2.obrat - 2nd
inversion, 3. obrat - 3rd inversion).

4.3 Pti- a vcezvuky, tenze

K tyzvukm meme pidat jet dal tny, kter je roz nad oktvou (9,11,13) a
stanou se tak z nich pti- a sedmizvuky. Takovto roziujc tny se nazvaj tenze
(tensions) a zahuuj harmonii. Pirozen tenze (kter znj "nejlpe") vytvome pomoc
pravidla velk nny. To znamen, e k tnm zkladnho trojzvuku pidvme tenze
vzdlen o velkou nnu nahoru. Jasn je to vidt v nsledujcm pkladu:

56 / 98


Od primy (tn c) jsme vytvoili velkou nnu (sekundu o oktvu v) a dostali jsme tn d.
Stejn postup jsme uplatnili na tercii a kvintu a zskali jsme tak pirozen tenze akordu
Cmaj7 (9, 11#,13). Vechny ti takty obsahuj stejn tny. Jedin rozdl je v oznaen.
Prvn takt ukazuje dva akordy: septakord Cmaj7 a kvintakord D dur tedy septakord a
jeho pirozen tenze.
* Takov dva akordy meme zapsat tak jako tzv. bitonln akord (polychord). Kdyby bylo
napsno ve spodnm dku znaky pouze C, znamenalo by to, e se jedn pouze o basov tn.

Druh takt vyjduje kompletn akord. Tet takt ukazuje stejn materil uspodan jako
stupnici. Akordick znaka ve druhm taktu je tedy tak jaksi zkratka pro pojmenovn
stupnice.
* Tenze vlastn dopluj harmonick materil do kompletn podoby urit stupnice (crkevn
nebo jin), kterou potom "reprezentuj". Jinak eeno: materil, kter stupnice zobrazuje po
sekudch je stejn, jak zobrazuje septakord s tenzemi po tercich.
* Pedstavte si, e bychom pro zpis harmonie nepouvali akordick znaky, ale vechny noty
stupnice (jako to vidte ve tetm taktu). Asi by to nebylo moc pohodln. Zkuenmu
hudebkovi sta vidt zkladn akordickou znaku Cmaj7 a v, co vechno jet me bt v
takovm akordu obsaeno. A v improvizaci je to zase naopak. Vidme akordick znaky a
uvdomujeme si, jak materil obsahuj - ale ten u vnmme jako stupnice.
Nezapomeme, e tny nad oktvou jsou vlastn odvozeniny tn pod oktvou. Pokud

transponujeme tyto tny o oktvu n, zskme tenze pomoc sekundy (nna bez oktvy),
kvarty (undecima bez oktvy) a sexty (tercdecima bez oktvy). Pidvn zejmna
sekundy a sexty i k trojzvukm mollovm a durovm je v hudb jazzovho okruhu bn.
Tenze obohacuj akordy, dvaj nov monosti jejich zvukov barevnosti, mn napt
mezi jednotlivmi akordy. Zahrajte si nap. nsledujc pklad, kter ukazuje rzn
varianty stejn harmonick situace (spojen dominanty a tniky v tnin fmoll) a okamit
uslyte rozdl. Lid, kte nejsou zvykl poslouchat modern hudbu, bvaj odvnmi
disonancemi asto pekvapeni a mus se je nauit poslouchat. Pro jazzovho hudebnka
jsou vak bnou zleitost.

57 / 98

4.4 prava akord - poloha a rozloha

V praxi nepouvme akordy vdy stejn, ale rzn je upravujeme pomoc transpozice
jednotlivch tn akordu (voicing). Abychom jednotliv pravy akord od sebe rozeznali,
pouvme pojmy poloha a rozloha akordu.
Poloha akordu je vzdlenost mezi basovm tnem a nejvym tnem akordu. Oznauje
se intervalem, kter spolu tyto dva hlasy tvo (v rmci jedn oktvy). Nap. akord na
obrzku dole je v terciov poloze, protoe interval mezi basem a nejvym tnem akordu
je tercie (brno pes oktvu). Jednodue eeno, pokud budete hrt v lev ruce stejn
zkladn tn a v prav obraty kvintakordu, bude se mnit automaticky i poloha.

Rozloha (position) akordu je vzdlenost mezi jednotlivmi tny uvnit akordu. Uruje se
podle toho, zda meme mezi jednotliv hlasy akordu vloit njak jin akordick tn (tedy
tn do akordu patc). Pokud toto udlat nememe, nazvme to zkou rozlohou (closed
position). Pokud meme akordick tn vloit mezi vechny sousedn tny, je to irok
rozloha (open position). Pokud meme akordick tn vloit pouze mezi nktermi tny,
nazv se to smen nebo rozen rozloha (semi-open postion). Obrzek dole ukazuje
vechny monosti na zklad jednoho akordu:

Vyuvn polohy a rozlohy akord je dleit zejmna pro prci s harmoni pi

doprovodu, protoe se jedn o vznamn aranrsk prostedek. Zejmna jednotliv
rozlohy maj svj specick inek, kter me vnmav doprovaze a aranr hojn
vyuvat. O tom si tak povme v nsledujc kapitole.

58 / 98

4.5 Jak akordy procviovat

Zpsoby procviovn akord se mohou velmi podobat tm, kter jsme uvedli u stupnic,
napklad:

postavte jeden typ akordu od vech tn

postavte rzn typy akord od jednoho tnu

postavte akord na uritm stupni nkter stupnice

vezmte si urit akord a najdte, kter stupnice obsahuj jeho tny

Je dleit zabvat se zejmna trojzvuky a tyzvuky. Velkou pozornost byste tak mli
vnovat systematickmu cvien akord na klavr, kter zde rozebereme podrobnji.
Ped tm, ne se student zane zabvat akordy s tenzemi apod., mus urit as cviit
septakordy v zkladnch tvarech. Je toti dleit pesn si uvdomit, kde se kter tny
nachz. Jak u bylo eeno, akordy jsou prodlouenou rukou stupnic - proto jsou dleit
tak pro improvizaci. Cvi se jako souzvuky v obou rukou a tak jako rozklady (angl.
Arpeggios). V tto kapitole budou pklady uvdny od rznch potench tn. Ped
tm, ne zanete cviit spojovn akord v bnch harmonickch progresch (II-V-I, III-
VI-II-V,atd.), vnujte njak as cvien jednotlivch typ a obrat. Nejdv si zahrajte
zkladn kvality akord a jejich obraty, jak ukazuje nsledujc obrzek:

Pklad ukazuje postup v kvartovm kruhu, mete ale transponovat v jakmkoliv

intervalu. Vimnte si tak, e akordy v nkterch tninch maj stejnou strukturu na
klaviatue. Teba Cmaj7 a Fmaj7 jsou hrny na blch klvesch. "Podobn podobn" jsou
si napklad akordy Ebmaj7 a Abmaj7, Dmaj7 a Amaj7...Stejnou pi vnujte i
s e p t a k o r d m d o m i n a n t n m ( " 7 " ) , m o l l o v m ( " m 7 " ) , z m e n e n m ( " d i m " ) a
59 / 98

polozmenenm ("mi7/5b"). Cvien hrajte i jako rozklady.

Nyn si zkuste vzt prvn obrat akordu maj7 a cviit jej v rznch transpozicch.
Napklad po malch, nebo velkch tercich smrem nahoru:
Dle cvite po pltnech, po celch
tnech, po kvartch a po kvintch.
Mete zkusit i jin obraty. m vc
variant zahrajete, tm lpe. Pozor!
Ne n d l e it h rt t yto cv i e n
brilantn a rychle, jako jste zvykl u
stupnic nebo etud. Ani nen tak
dleit napsat si je vechny do not a nauit se je. Je mnohem dleitj pochopit na
krtk ukzce, jak systm funguje a pak o nm pemlet pi he v relnm ase (klidn
radji v pomalm tempu).
Dal zpsobem, jak mete pemlet o jednotlivch typech akord, je brt je v rmci
jedn tniny. Znova plat, e nesta zahrt akordy ve vech tninch, ale e je dleit
mnit transpozin interval. Nsledujc pklad ukazuje sestupn cel tn (klesajc velkou
sekundu):

Velmi dleit je cviit akordy po stupnch zkladnch stupnic (dur a moll):

60 / 98

 Posledn ukzka je opt transpozice jednoduchho tyhlasho akordu, tentokrt ale

stylizovanho do dobe znjc sazby (polohy), kde lev ruka hraje zkladn tn a prav
ruka kvintu, septimu a tercii akordu.

Snate se pi cvien opravdu myslet na to, co hrajete. Nkter akordy "pjdou do ruky"
okamit, jin pomaleji. Vnujte vce energie tm spojm, kter jsou pro vs obtnj,
nen poteba dokola pehrvat to, co u umte. Usilujte o vyrovnanost, vyplat se to.
Vechny vyjdovac prostedky, kter takto zskte, uleh va prci s konkrtnmi
skladbami.

4.6 Shrnut o akordech

akord je souzvukem nejmn t rznch tn. Vyjmkou je tzv. power chord, kter
obsahuje dvakrt tent tn v prim a oktv.

akordy vznikaj stavnm interval na sebe (nejastji terci).

pokud vyjadujeme poet vech tn v akordu, mluvme o potu hlas (nap.

tyhlas). Pokud vyjadujeme poet rznch tn v akordu, mluvme o potu
zvuk (nap. tyzvuk). Pokud je poet hlas vt ne poet zvuk, nkter tny se
v akordu se vyskytuj nkolikrt (potom mluvme o zdvojen, ztrojen apod.)

zkladem klasick harmonie (a styl modern populrn hudby na ni navazujcch)

jsou trojzvuky - durov, mollov, zmenen a zvten. Kad trojzvuk m ti
tvary - zkladn tvar a dva obraty.

zkladem jazzov harmonie jsou tyzvuky, vznikajc pidnm dal tercie nad
trojzvuky. Kad tyzvuk m zkladn tvar a ti obraty.

v jazzov harmonii pouvme tak pti- a sedmizvuky, kter vznikaj pidnm

dalch terci nad tyzvuky. Tmto pidanm tnm kme tenze, kter meme
nejlpe odvodit podle pravidla velk nny (k tnm zkladnho trojzvuku pidme
tny vzdlen o velkou nnu nahoru).

akordy meme upravovat do uritch tvar, kter vyjadujeme pojmy poloha a

rozloha:

61 / 98

Poloha je vzdlenost mezi basem a nejvym tnem akordu, oznaujeme ji

intervalem v rmci jedn oktvy.
Rozloha je vzdlenost hlas od sebe - pokud mezi tny akordu nememe vloit
jin akordick tn, je to zk rozloha. Pokud meme mezi vechny tny akordu
vloit jin akordick tn, je to irok rozloha. Smen rozloha je kombinac obou, v
tomto ppad meme vloit jin akordick tn pouze mezi nkter hlasy.

62 / 98

5. HARMONIE
Harmonie styl populrn hudby a jazzu vychz z harmonie klasick. Proto je dobr
znt zklady klasick harmonie, pestoe obsahuje i adu pravidel, kter se dnes ji
nepouvaj tak psn. Harmonie v jazzu (a zejmna jeho modernjch stylech) pak tvo
uritou nadstavbu harmonie klasick - pouv vlastn jej zkladn postupy, ale asto k
nim tak pidv nco navc nebo naopak nkter pravidla zmrn opout.
Harmonie je oblast, ve kter hraje velkou roli hudebn styl. Nkter harmonick postupy
jsou pro urit styly pmo typick, jin bychom si v danm stylu skoro nedokzali
pedstavit. Tko bychom mohli ci, e nap. pop, country, swing, be-bop a free jazz
pouvaj stejnou harmonii, by se v nich objevuje mnoho spolench harmonickch
prvk.
Klvesov nstroje jsou nstroji bytostn harmonickmi, protoe maj nejvt
harmonick monosti. Pro dobrho klvesovho hre je zsadn dleit znt dobe
harmonii a umt citliv pouvat jej prvky. To se tk i umn hrt stylov - mli bychom
se uit znt, co se jet do danho stylu hod a emu bychom se mli vyhbat. Toho
doclme samozejm nejlpe tm, e budeme skladby rznch styl co nejvce hrt a
poslouchat.
V tto kapitole si vysvtlme nejzkladnj pojmy a postupy, kter tvo zklad klasick i
jazzov harmonie.

5.1 Harmonick funkce

Klasick hudba vychz z harmonie pouvajc jako zklad trojzvuky. Pokud nap.
postavme ve stupnici C dur trojzvuky na vech jejch stupnch (samozejm pouze z tn
stupnice C dur), vznikne nm sedm rznch akord, kter maj urit harmonick
funkce.

Jednotliv stupn v harmonii oznaujeme mskmi slicemi. Pokud se ble podvme

na souzvuky na jednotlivch stupnch, meme zjistit, e na nkterch (I, IV, V) mme
akordy durov, na jinch (II, III, VI) akordy mollov a na VII. stupni akord zmenen.
Abychom si dobe vysvtlili, co znamenaj harmonick funkce, musme se vrtit zpt k
nejjednodum intervalm. Dvod je jednoduch - podobn jako mme intervaly, kter
63 / 98

jsou jednodu a dleitj (zkladn) a jin mn dleit, i harmonick funkce maj svou
uritou dleitost - proto je dlme na zkladn a vedlej.
Najdte si, prosm, jet jednou obrzek na stran 24. Zde mte uvedenu primu (I.
stupe), kvintu (V. stupe) a kvartu (IV. stupe) jako nejjednodu intervaly. Plat
jednoduch pravidlo: pokud postavme na tchto stupnch stupnice trojzvuky, zskme
zkladn harmonick funkce.

Akordu na I. stupni se k tnika (tonic). Je to centrum, ke ktermu se vztahuj

vechny ostatn harmonick funkce. Ve znaen harmonickch funkc ji krom
msk slice I oznaujeme tak psmenem T.

Akordu na V. stupni se k dominanta (dominant, oznaujeme slic V nebo

psmenem D) a je to druh nejdleitj akord po tnice (podobn jako je kvinta
nejdleitjm intervalem po prim).

Pokud bychom postavili akord na IV. stupni (co je tot jako V. stupe od tniky
smrem dol), dostaneme sub-dominantu (subdominant, doslova: spodn dominanta).
Oznaujeme ji slic IV nebo psmenem S.

Z tn vech tchto akord sestavme kompletn stupnici, pesnji eeno tninu (key).
Tnina vak nen tot co stupnice - na rozdl od n je charakterizovna prv vztahy
tniky, dominanty a subdominanty, kter nemus fungovat automaticky v kad stupnici.
Vechny akordy na ostatnch stupnch (II, III, VI, VII) jsou vedlej harmonick funkce.
Nazvme je jednodue pouze nzvem jejich stupn (pestoe existuje i jejich sloitj
oznaovn) - nap. druh stupe.
Zvltn postaven m VII. stupe, ktermu se k citliv tn (leading note nebo tak
leading tone). Akord na tomto stupni je zmenen a jeho funkce vrazn smuje do tniky
(prv spoj citlivho tnu do tniky je brn jako nejvraznj charakteristika tniny).

Podvejme se, jak by vypadalo toto schma v mollov tnin (aiolsk):

Vidme, e trojzvuky na zkladnch funkcch (T, D, S) jsou na rozdl od pedchozho

pkladu vechny mollov. Meme vak tak zkladn harmonick stupn upravit tak,
aby se v rmci jedn tniny vyskytovaly jak durov, tak mollov akordy.
To se dl nap. proto, aby se v rmci mollov tniny vyskytoval i citliv tn - velk

64 / 98

septima, kter vce "thne" do tniky. Kvli tomu musme ovem upravit i vchoz
stupnici. A to je prv ppad stupnice mollov melodick a harmonick: tm, e zvme
7., ppadn i 6. stupe mollov stupnice, dostaneme potom durovou dominantu, pp. i
durovou subdominantu:

Stejn tak ovem meme postupovat tak v tnin durov. Snenm 6. stupn durov
stupnice bychom dostali stupnici durovou harmonickou, kter by mla durovou dominantu
a mollovou subdominantu:

* Smyslem tchto prav je doclit urit nlady, kterou jednotliv spoje akord v rmci tniny
pedstavuj. Zejmna spoj durov dominanty a mollov tniky byl v klasick hudb brn jako
zvl kontrastn. Mollov subdominanta v durov tnin m tak zvltn charakter.

Cvien #1: Podobn si mete vystavt tak stupnici durovou melodickou, kterou je tak
mono pouvat.

V hudb jazzov vychzme zsadn ze zkladu tyhlas harmonie. To znamen, e k
trojhlasmu zkladu pidme jednu tercii navc. Ve ostatn tkajc se harmonickch
funkc zstv stejn.

Cvien #2: Mete si sami doplnit, jak by vypadaly jednotliv stupn v tnin mollov
harmonick a melodick.
65 / 98

5.2 Zkladn harmonick spoje

V harmonii klasick hudby pouvme tzv. tyhlasou pravu akordu (bas + ti dal
hlasy podobn jako ve sboru - soprn, alt a tenor). Z toho vyplv, e pokud mme
trojzvuky, pak jeden tn musme zdvojit (viz tak vod pedchoz kapitoly). Hamonick
spoje peme pro pehlednost tak, e do spodn osnovy umisujeme bas a do horn
vechny ostatn hlasy. Takto je i obvykle hrajeme.
V harmonii jazzov pouvme jako zklad tak tyhlasou pravu akordu, ale protoe
vychzme ze tyzvuk, tny zdvojovat nemusme.

Jednoduch harmonick spoje, kter vyuvaj zkladn harmonick funkce, se nazvaj

kadence (cadence).
* Slovo kadence se v klasick hudb pouv tak ve vztahu k ukonen frze nebo cel skladby,
pro kter se zkladn harmonick funkce hod nejlpe.

Typickou kadenc je nap. tento spoj:

V jazzov hudb se asto setkme s harmonickm postupem, kter se nejastji oznauje

podle jeho stup: II-V-I. V etin se nazv "dominantn jdro" (tento termn zavedl
Karel Velebn), ale dn jin jazyk podobn oznaen nem. Mjte, prosm, toto na
pamti, je to dal zvltnost eskho hudebnho nzvoslov... Nkdy se v nzvu pouv i
pm oznaen typ akord na danch stupnch: IIm7 -V7-Imaj.

66 / 98

* Je to vlastn harmonick kadence pevzat z klasick hudby, pouze subdominanta je

nahrazena akordem na II.stupni - nap. Dm7 msto F (vimnte si, e septakord II. stupn
obsahuje vlastn vechny tny subdominanty). Tento spoj se asto pouv i harmonicky
neuzaven (tedy pouze II-V), asto v tzv. sekvencch (viz dal podkapitoly).

5.3 Veden hlas

Jak si mete vimnout, jednotliv hlasy akord se nepohybuj nhodn, ale v uritm
du. Tomu se k veden hlas (voice leading). Zejmna v klasick hudb existuje mnoho
pravidel veden hlas, kter jazzov harmonie vechny nepouv, nicmn hlavn
spolen principy jsou tyto:

pokud jsou tny sousednch akord ve stejnm hlase spolen, zadrme je pomoc
ligatury.

pokud nejsou tny sousednch akord spolen, postupujeme pokud mono

protipohybem vi basu a nejkratm zpsobem k nejblimu tnu dalho akordu.

Na pkladu dole mete vidt spoj pbuznch (I-IV) a nepbuznch (I-II) akord. V
prvnm ppad meme zadret spolen tn c, ve druhm jdeme vemi hlasy
protipohybem.

U akord vzdlench od sebe malou nebo velkou sekundu asto nepouvme

protipohyb vrchnch hlas vi basu, msto toho vedeme hlasy paraleln (stejnm
smrem):
67 / 98

* Paraleln pohyb hlas v kvintch a oktvch je v klasick harmonii zakzn, ale v harmonii
jazzov se pouv bn.

Specick zpsob stavn akord a veden hlas se pouv v jazzu. Je to proto, e jazz
asto vyuv zpsob basovho doprovodu nazvan "krejc bas" (walking bass). V nm
basa asto vyuv stdn primy a kvinty akordu. Aby se tyto tny v harmonii pli
nezdvojovaly (tj. lpe znly), stav se akordy tak, e spodnm tnem akordu je vdy jeho
tercie nebo septima. Na obrzku dole si vimnte, e basa std vdy primu a kvintu
danho akordu, zatmco akordy jsou postaveny buto na tercii nebo na septim:

* Mete si vimnout, e v tomto poslednm pkladu je tn "f" u akordu Dmi7 terci, ale v
nsledujcm akordu G7 se stv septimou. Rozvd se opt do tercie v akord Cmaj. Je to tedy
pravideln stdn. V pedchozm pkladu je to naopak (msto tercie septimy)...

Toto pravidlo stavn akord na tercii nebo septim v jazzu dodrujeme, i kdy
pouvme tyhlas, ptihlas aj. sloitj akordy.
68 / 98

* Je dleit si uvdomit, e tento zpsob stavn akord m vznamnou souvislost prv se

zpsobem basovho doprovodu. Proto nemus dobe fungovat v jinch stylech, kter jsou
zaloeny na jinm zpsobu basovho doprovodu. Nap. v rocku a popu basa asto opakuje jen
jeden tn, proto tam mohou fungovat pro harmonii lpe "klasick" spoje uveden ve.

5.4 Jednoduch spoje v rmci tniny

Nejpouvanjmi harmonickmi spoji jsou spoje akord v rmci tniny - tm tak
kme dokln (v rmci jedn kly - stupnice). Jejich asto vyuvanm typem je tzv.
"koleko" (nebo tak "houpaka"), tedy spoj akord, kter meme opakovat pod
dokola, protoe je harmonicky neuzaven. V anglitin se tento postup asto nazv
circle progression (= spoj do kruhu). Takov spoje meme najt v mnoha skladbch
populrn hudby (zejmna 50.-60.let), ale i skladbch jazzovch. Nejastj varianty jsou
pravdpodobn tyto:

* Meme je najt nap. v tchto populrnch psnch: "Diana" (Paul Anka), "Every Breath You
Take (Sting/The Police), "I Will Always Love You" (Dolly Parton/Whitney Houston), "Oliver
Twist" (Eva Pilarov), "Pramnek vlas" (J.Such), "Klra" (Chinaski) aj., z jazzovch standard
nap. "Blue Moon", "I Got Rhytm", "Polkadots And Moonbeams" aj.

69 / 98

Takovto "koleka" mvaj obvykle ti nebo tyi akordy, ale meme najt i del postupy:

5.5 Sekvence
Velmi dleitm stavebnm prvkem harmonie jazzovch skladeb jsou krom doklnch
spoj tak rzn druhy sekvenc (progressions). Popime si podrobnji jejich princip:
Sekvence je zaloena na urit zkladn sti (model), kter je potom penena
(transponovna) jinam, a to bu v rmci tniny (dokln) nebo mimo tninu - zde se
pouv transpozice o pltn, cel tn aj.

Typickm pkladem je nap. zatek jazzovho standardu "How High The Moon":

Je to sekvence s modelem, kter m 4 takty a je transponovn o cel tn dol (z G dur do F

dur). Vimnte si, e se v tto transpozici vyuv tak spoj II-V-I (Gmi7-C7-Fmaj). Naproti
tomu se nap. v jazzovm standardu "Ecaroh" model transponuje o pltn ve:

70 / 98

5.6 Jak cviit II-V-I a sekvence

Jak ji bylo eeno, sekvence a spoje II-V-I jsou v jazzov hudb velmi dleit. Mli
byste je proto hodn procviovat. Zde Vm nabdneme jeden z monch postup:
Jako zklad si mete napsat (nebo jet lpe: pouze zapamatovat) zkladn model, kter
m uritou sazbu hlas (voicing). Ten me vypadat nap. takto:

Tento model je teba procviovat dvma zkladnmi zpsoby:

1. lev ruka hraje bas a prav harmonii (ili jak je to napsno v pkladu ve).
2. lev ruka hraje harmonii, prav nehraje vbec, ppadn improvizuje.
Prvn zpsob je dleit pro slov hran nebo doprovzen zpvka i instrumentalisty
bez basy (lev ruka pln funkci basisty). Druh zpsob se naopak pouv tehdy, kdy
hraje tak basista, tm se uvoln lev ruka pro harmonii a prav hraje tma, ppadn
improvizuje.
m dve si zvyknete na zvuk jednotlivch akord bez poteby slyet bas, tm lpe.
Naute se tyto zvuky poznvat stejn pohotov, jako rozeznvte zvuky durovch a
mollovch akord. Cvite harmonickou progresi ve vech transpozicch po rznch
intervalech, jak je to uvedeno na obrzku dole, pravou i levou rukou. Zkuste si odvodit
ostatn tvary akord (ili stavn na tercii/septim) jen v duchu bez nstroje. Orientujte se
pokud mono jenom podle akordickch znaek.

71 / 98

Velmi uiten variace je cviit stejnm zpsobem jenom spojen subdominanty a

dominanty (spoj II-V):

5.7 Shrnut o harmonii

klasick harmonie pouv jako svj zklad trojzvuky, zatmco harmonie jazzov
tyzvuky.

pokud postavme na jednotlivch stupnch durov i mollov tniny

trojzvuky/tyzvuky, dostaneme dokln akordy (tonln). Vechny ostatn akordy
jsou pak z hlediska tto tniny mimotonln.

dokln akordy maj rzn harmonick funkce, kter dlme na hlavn a vedlej.
Hlavnmi harmonickmi funkcemi jsou tnika (I.stupe), dominanta (V.stupe) a
subdominanta (IV.stupe). Na ostatnch stupnch jsou vedlej harmonick funkce.

72 / 98

Dleit je VII. stupe - tzv. citliv tn, kter rozvdme smrem nahoru do tniky.

klasick harmonie pouv tyhlasou pravu akord, ve kter nkter tn

tzvuku zdvojujeme. V jazzov harmonii pouvme specickou pravu akord -
stavme akordy na tercii nebo septim, tny akordu pokud mono nezdvojujeme.

akordy se sname spojovat tak, e jejich spolen tny ve stejnm hlase zadrujeme
a postupujeme co nejkratm zpsobem k tnm dalho akordu, pokud mono
protipohybem k basu. V jazzov harmonii pouvme bn tak paraleln pohyb
vech hlas.

asto pouvanmi harmonickmi spoji jsou tzv. koleka (houpaky) - dokln

spoje, dle II-V a II-V-I (dominantn jdro) a sekvence, kter vznikaj transpozic
zkladn sti - modelu.

73 / 98

6. HUDEBN FORMA
Hudebn skladba se skld z nkolika vce i mn odlinch formlnch st, kter
uruj jej strukturu bhem asu. To, jak sti se pouvaj a jak jsou uspodny, nen
samozejm nhodn. M to svou logiku, kter velmi zce souvis s obsahem skladby a
tak pojetm hudebnho stylu - kad hudebn styl preferuje jin typ hudebn formy. Rzn
styly maj jin vrazov a mylenkov charakter, lidov eeno: "jsou o nem jinm".
P l a t , e hudebn forma by mla bt v co nejlepm souladu se zamlenm
mylenkovm obsahem dla.
* Nap. psnika s vtipnm textem, kter je vypointovan ve tyech slokch, nemus mt dlku
pl hodiny a tyi rzn vty jako symfonie - to by bylo zbyten (forma by neodpovdala
obsahu ). Napro ti to mu, pokud chceme vy j dit zvanj tmata, budeme na t o
pravdpodobn potebovat rozshlej formu a obecn del skladbu.

6.1 Vztah formy a hudebnho stylu

Nkter hudebn styly berou formu jako nco pevnho, nemnnho, u nkterch je
naopak forma hodn promnliv a pot tak s "volnjm" pstupem ze strany
interpret.
V evropsk vn hudb (a vtin styl populrn hudby - pop, rock, country, folk) se
pod pojmem forma vtinou chpe pevn tvar skladby, kter me bt zapsn do not a
ml by se hrt bu pokad stejn, nebo s minimlnmi zmnami (skladba nebo pse m
tedy vdy stejn nebo podobn poet takt). V zsad zde plat, e formu uruje pedem
skladatel.
Naproti tomu, hudba jazzov zachz s formou volnji - zejmna proto, e se v tto
hudb pot s vtm podlem interpreta, kter tak formu me pmo ovlivovat. To znamen,
e je bn, e si hudebnci sami uruj dlku skladby nap. podle toho, jak dlouh hraj
improvizovan sla.
* Dalo by se ci, e jazzov hudba pro formu vlastn vymezuje jen urit ir rmec (co je
hlavn tma skladby, na kter se pak improvizuje), ve kterm se pak hudebnci pohybuj volnji,
p o d l e s v h o v k u s u , m o m e n t l n n l a d y a i n s p i r a c e . J e t o d o k o n c e j e d e n z
nejcharakteristitjch rys tto hudby. Snad nejtypitj ukzkou tohoto pstupu jsou pravy
a aranm tzv. jazzovch standard od rznch interpret. Pokud si porovnte nkolik prav
jedn a te psn od nkolika znmch interpret, mete zjistit, e se mohou od sebe dost liit
i formln.

Cvien #1: Zkuste mezi sebou porovnat nkolik Vaich oblbench skladeb (psn)
odlinch hudebnch styl po strnce jejich dlky. Myslte si, e jejich dlka odpovd
74 / 98

"zvanosti" mylenky? Zkuste si odpovdt, pro to tak je.

6.2 Vztah formy, aranm a interpretace

Dleitm prvkem hudebnch forem (stejn jako hudby jako takov) obecn je kontrast -
aby hudba nebyla "nudn". Po strnce formy toho dosahujeme vhodnm uspodnm a
stdnm formlnch st, kter nejsou vechny stejn "zvan", ale maj urit poad
dleitosti.
* Je zejm, e po dlouh dob vvoje hudby nm dnes hudebn formy u nabzej mnostv
schmat, jejich platnost a vyvenost je provena mnohaletou zkuenost a prax. Na druh
stran, je velmi zajmav s formou experimentovat, i drobn zmna formy me hudbu
zajmav oivit...

Hudebn forma nefunguje vdy sama od sebe, ale je pevn svzna s dalmi slokami
hudby - zejmna s instrumentac - nstrojovm aranm. I sebevyvenj forma bude
psobit nudn, pokud v n budou hrt nap. vechny nstroje v orchestru pod a pod
stejn. Je dobr vmat si spojen formy a instrumentace, protoe asto zmna jednoho
znamen i zmnu druhho. To je dleit i v kontextu samotnho klavru a klvesovch
nstroj, kter jsou "orchestrem v jednom nstroji".
Velmi dleit pro interprety a doprovazee (a klvesov hre zejmna, protoe
doprovzej asto jen sami) je umt zachzet s formou citliv a aranrsky tvoiv, umt
pizpsobit zpsob hry a doprovodu tomu, co forma "potebuje", a ctt pi tom zsadn
prvky, kter byly zmnny ve - soulad formy a obsahu, stylovost, kontrast. Prv toto
je jeden z podstatnch rys vynikajcch doprovaze i slist.
V nsledujcch podkapitolch se budeme zabvat zkladnmi formotvornmi prvky
(tedy tm, co hudebn formu tvo) a nejbnjmi formlnmi tvary charakteristickmi
pro populrn hudbu.

6.3 Motiv - nejmen prvek hudebn formy

Co tvo hudebn mylenku? Pokud zahrajeme nahodile a neuspodan nkolik tn za
sebou, nemus to bt jet nco, co bychom mohli nazvat hudebn mylenkou. Teprve kdy
se objev njak struktura, zanme hudbu vnmat jako mylenku.
* Meme zde pout analogii lidsk ei - kdy kme jednotliv psmena nebo slabiky,
nedv to smysl, ale kdy zaneme kat slova, kter dohromady dvaj smysl vty, zanme
ei rozumt.

Nejzkladnj sloky hudby - rytmus, melodie, ppadn harmonie a kontrapunkt jsou

stavebnmi kameny tto struktury, kter vlastn pedstavuje zpsob, jakm je skladba
75 / 98

vytvoena.
* V esk hudebn terminologii se zpsob vytvoen skladby nazv faktura, v anglick
(musical) texture. Tento irok pojem nm me pomoci popsat, na jakm stavebnm principu je
skladba nebo jej st zaloena. Me to bt napklad jednohlas, dvojhlas, homofonie (melodie
doprovzen akordy), polyfonie (nkolik nezvislnch melodickch hlas) aj.

Pokud m hudebn mylenka uritou obsahovou zvanost a vnitn logiku (dky kterm
je tak zapamatovateln), meme ji u zaadit do kontextu njak hudebn formy.
Nejmenm formlnm tvarem je motiv (motif nebo motive). Mv pouze nkolik tn a
mus mt urit rytmus. Jeho dlka nen pevn ohranien, ale zpravidla bv dlouh 1-2
takty. Sprvn motiv by ml bt vrazn, a ucelen (tj. mli bychom snadno rozpoznat
jeho zatek a konec). Na obrzku ne mete vidt nkolik znmch motiv:

* I kdy je motiv sloen z melodie a rytmu, meme chpat motiv i jako pouze rytmick nebo
melodick, dokonce i harmonick (melodie me obsahovat skrytou harmonii). Nkter
skladby mohou bt dokonce postaveny pouze na jednom nebo nkolika mlo motivech.

* Js o u t o p r v v r a z n mo t iv y, k t e r a st o r o zh o d u j o p o p u la r it sk la d b y, je j
zapamatovatelnosti a snadn rozpoznatelnosti. Nkter skladby meme poznat po nkolika
tnech (asto bhem prvnho motivu). V dnenm hudebnm showbusinessu jsou samotn
motivy velmi dleit, co meme vidt na pkladu nap. reklamnch znlek (jingl) nebo
lmov hudby.

6.4 Specick druhy motivu

Motivy jsou obvykle soust melodie skladby, ale meme je najt i v doprovodu.
Specickm a v hudb jazzovho okruhu velmi asto uvanm druhem motivu je tzv.
ostinato, kter se astji nazv esky gura nebo rif (anglicky ri, gure nebo groove). Je to
motiv, kter se opakuje v jednom doprovodnm hlase (opakuje ho jeden nebo vce
76 / 98

nstroj, nap. kytara nebo baskytara). Nkdy me sestvat jen z rytmu (rhytm groove),
astji je to vak kombinace rytmu, melodie a nkdy i harmonickho spoje. Velmi asto se
objevuje v basovm nstroji - nkter hudebn styly (nap. funky nebo boogie-woogie) jsou
na tomto druhu doprovodu pmo zaloen.

* Riy a gury jsou tak neodmyslitelnou soust rockov hudby, kde jsou domnou zejmna
elektrick kytary a baskytary. U nkterch skladeb tohoto stylu meme dokonce ztotonit
pojmy ri a tma - ri je natolik vrazn, e vlastn tvo hlavn hudebn mylenku skladby,
kter me nkdy vrazov pevit i zpvan sloky a refrny.

Pokud je formln st zaloen na ostintnm doprovodu ponkud del a ucelenj,
nazv se tak vamp. Me to bt napklad sled nkolika akord, kter se opakuj v
rytmick gue bhem 2 nebo 4 tak. Takovto formln st asto slou jako podklad pro
improvizaci - rytmick skupina vamp opakuje v repetici a poskytuje tak doprovod
slistovi, kter improvizuje na jeho harmonii (viz ukzka dole). V nahrvkch bv asto
vamp soust zvru psn, bhem kter se zeslabuje hlasitost do ztracena (tzv. fade-out).

* V elektronick hudb (nap. hip-hopu) bychom mohli ztotonit vamp s pojmem smyka (loop).
Je to nahran kus hry jednoho nebo vce nstroj, dlouh zpravidla 1-4 takty, kter se opakuje
del dobu dokola. Slou jako podklad pro dal prci nap. s elektronickmi efekty, pidvn
dalch zvuk, sla aj.

77 / 98

6.5 Prce s motivem

Motiv se asto ve skladb objevuje mnohokrt. Aby nebyl pod stejn a monotnn,
rozvj se pomoc tzv. motivick prce, kter me mt mnoho podob - nap. dlen motivu
( u v e d e n p o u z e s t i m o t i v u ) , z j e d n o d u o v n n e b o k o m p l i k a c e m o t i v u
(pidvn/ubrn tn nebo rytmickch hodnot), rzn zpsoby prce s rytmem
(dvojnsobn dlouh nebo polovin dlky not), zmna interval (pevraty interval
motivu) apod. Tyto zpsoby se mohou mezi sebou tak kombinovat. Nsledujc pklad
ukazuje prci s jednm motivem ve form blues (viz dle podkapitola 6.9.1):

6.6 Hudebn vta, tma

Vtm prvkem ne motiv je tzv. hudebn vta (musical sentence) . Tento hudebn termn
m dvoj vznam. Meme jej chpat jako st velk cyklick skladby (napklad prvn
vta symfonie), anebo jako drobnj ucelen tvar, kter tvo soust celku jedn
skladby. Tady je poteba rozliovat uritou stavebn symetrii: pokud meme rozdlit vtu
na dv polovty, hovome o periodick vt - period (period). Jejm opakem je logicky
vta neperiodick - aperioda, kterou takto rozdlit nememe.
Perioda je hudebn tvar sloen ze dvou stejn dlouhch dl (vtinou 4 takty, ale mohou
to bt i 3 takty). Prvn z nich se nazv pedvt (antecedent) a druh zvt (consequent).
Tyto periody se asto li zvrem, ale maj mezi sebou motivickou podobnost. Pedvt
m asto polovin zvr (konc na dominant) a zvt naopak cel zvr (konc na
tnice). Jednotliv sti periody zname eckmi psmenami (alfa - pedvt) a (beta -
78 / 98

zvt). Spojenm dvou period, kter maj spolu silnou (nedlitelnou) souvislost, vznik
dvojperioda. Tak tady m zpravidla prvn perioda polovin zvr a druh perioda zvr
cel. Nkdy se pro pedvt a zvt pouv tak termn frze (phrase). Pro aperiodu nic z
ve uvedenho neplat, je to celek, kter takto charakterizovat a dlit nememe.

Vtmu celku sloenmu z nkolika motiv se tak k tma. Tma je charakteristick
mylenka skladby (vtinou melodick). Obsahov zvanost je vt ne u motivu,
zanaj zde hrt roli dal strnky - kombinace motiv, jejich poad apod. V prbhu
tmatu meme zaznamenat jeden nebo vce vrchol a jeho charakter ovlivuj i
parametry jako instrumentace (barva zvuku) a dynamika.
* Nkter formy pracuj s krtkmi tmaty jen o nco delmi ne jeden motiv (napklad fuga),
jin jsou dlouh teba i nkolik destek takt. Nejastji pod pojmem tma rozumme
nkolikataktovou mylenku, kter je jasn ohranien a pro skladbu typick. V tomto smyslu se
nkdy tma me shodovat s pojmem perioda (nebo neperioda). Ve vtch a rozvinutjch
formch (nap. sonta) se meme setkat i s tmatem hlavnm a vedlejm.

V jazzu se oznaenm tma (theme) mysl jedno opakovn cel formy psn nebo
skladby, kter je prezentovno na jejm zatku a konci. Mezi vodnm a zvrenm
opakovnm tmatu bv jedno nebo vce improvizovanch sl (zvan t chorusy), pp.
dal formln sti.

6.7 Jin formln sti

K dalm stavebnm prvkm hudebnch forem pat jet "pomocn" sti, nazvan
nkdy vstin hudba men zvanosti. Jedn se o krat formln dly (obecn pouze
nkolik takt), kter propojuj hlavn mylenky, tvo vrazov kontrast a pomhaj tak
celkov stavb skladby. Jejich zsadnm rysem by mlo bt, e jsou v celku mn dleit
ne sti hlavn, co se tk zejmna jejich dlky (mly by bt obecn krat ne hlavn
sti). Pat sem tyto tvary:
Introdukce, pedehra (Intro) vod skladby, kter pedznamenv jej atmosfru. asto
se v nm objevuje njak soust hlavnho tmatu skladby (nap. st melodie a/nebo
harmonie, typickho rytmu skladby apod.), ale nemus to tak bt vdy - vyuvaj se i
neutrln hudebn prostedky, jako nap. pedehra samotnch bicch nstroj bez melodie
a harmonie. V nsledujcm pkladu se v introdukci vyuv harmonie, kter se potom
objev ve sloce:

79 / 98

Mezihra (Interlude) mylenka mn zvan ne hlavn tma, slouc jako pechod mezi
hlavnmi stmi. Me to bt napklad modulan pas smujc do nov tniny, ve
kter bude uveden dal dl skladby, nebo druh tma.

* V hudb jazzovho okruhu existuj specick typy mezihry. Nkdy se objevuj vypsan
mezihry na konci improvizovanho sla kadho ze slist - tomu se k specil. Dalm
specickm druhem mezihry je tzv. break, co je krtk mezihra, ve kter hraje jen urit st
nstroj nebo pouze jeden nstroj (obvykle bic, basa nebo rytmika), aby dolo k odlehen
celkovho objemu zvuku ped nstupem dal formln sti. Nkdy se break vyuv i jako
zatek improvizovanho sla, ve kterm hraje pouze slista sm - to se tak nazv stop-time.

Coda pesvdiv zvr skladby (dovtek), kter me vyrstat z hlavnho tmatu, nebo
pracuje s novm hudebnm materilem. Me mt rznou dlku, asto se jeho dlka a
struktura podob introdukci (co celou skladbu logicky "ormuje") - pak se mu k
anglicky nkdy tak Outro (opak slova intro) nebo Tag. V nahrvkch asto nen konec
uzaven a vyuv se opakovn s postupnm zeslabovnm do ztracena (fade-out).

80 / 98

6.8 Mal a velk forma

Formy meme rozdlit na dv zkladn kategorie podle jejich velikosti - mal a velk
formy. Podobn jako se perioda nebo neperioda skld z motiv, mal forma se skld z
period nebo neperiod a velk forma se skld z malch forem.
Pi analze forem pouvme pro oznaovn jednotivch st mal a velk psmena
abecedy. Sousti periody (pedvt, zvt) se oznauj malmi eckmi psmeny,
jednotliv periody (pp. neperiody) malmi psmeny latinkou, sti velk formy psmeny
velkmi. Meme i oznait poty takt jednotlivch dl.
Pklad:
A

= velk dl A

a b

= mal dly (periody) a, b

= poloviny (pedvt, zvt) dl a, b

6.9 Nejastj schmata malch forem

V tto podkapitole si ukeme pklady asto pouvanch formlnch schmat, se

ktermi se budeme setkvat. Populrn hudba a jazz pracuj pedevm s malmi formami.
Stejn jako u forem velkch je dleit vyvenost jednotlivch st.

6.9.1 Jednodln forma - strock pse, blues

Nejjednodu pklad jednodln formy je tzv. strock pse (strophic song). Pro
libovoln poet slok se pouv jedna melodie. Tuto formu m nap. mnoho lidovch
psn.

81 / 98

* U tto formy velmi zle na pojet doprovodu a aranm. Ve sv zkladn podob toti
psob ponkud monotnnm, "ainetovm" dojmem, kter se d vyut i pozitivn - pomh
vnmat vce text (nap. pse Milion od Jaromra Nohavici).

Jinou vznamnou jednodlnou formu je blues. V hudb jazzovho okruhu to je jedna ze

zsadn dleitch forem, proto se j budeme vnovat podrobnji.
Slovo blues me mt nkolik vznam. V prvn ad se jedn o specick hudebn styl,
kter vznikl na americkm kontinent na konci 19.stolet a je siln spjat s prostedm
utlaovanch ernoskch otrok. Pozdji blues zskalo pravidelnou 12-taktovou hudebn
formu a v tomto smyslu chpeme dnes toto slovo nejastji (tzv. "dvanctka"). Jedn se o
formu, je je vzna na urit harmonick postup: prvn tytakt pat tnice, druh tytakt
zan subdominantou a vrac se k tnice a tet tytakt zan dominantou a vrac se k
tnice.

* Blues byla pvodn vokln skladba, kter mla koeny v nboenskch zpvech (spirituly,
gospely). Zpracovvala spoleensk tmata a komentovala nepzniv ivotn situace. Jako
doprovodn nstroj slouila nejastji kytara, kter je tak nejtypitjm nstrojem pro blues.
asto se zde uplatovala technika zvan call and response zvoln a odpov. V praxi to
znamenalo, e zpvk zazpval njakou mylenku nebo informaci, pot ji zopakoval (bu
doslova nebo s malmi obmnami, pod vak kal vcemn tot) a nakonec tuto mylenku
doplnil o novou informaci, kter dvala prvn mylence roziujc vznam. Jako ukzka je zde
prvn sloka skladby Texas Flood , kterou napsal Stevie Ray Vaughan:

82 / 98

Well there's oodin' down in Texas

All of the telephone lines are down
Well there's oodin' down in Texas
All of the telephone lines are down
And I've been tryin' to call my baby
Lord and I can't get a single sound

Harmonie blues pouv dominantn akordy (charakteristick je velk tercie a mal

septima), avak s nedominantn funkc - tady se sedmiky pouvaj jako funkce tnick a
subdominantn. asto se objevuje interval zvten nny (#9), dky emu nen
jednoznan ani durov, ani mollov charakter - v praxi jsou toti ptomny ob tercie
(velk i mal, kter je enharmonicky tot co zvten nna). Toto je potvzeno i
melodikou, kter pouv bluesovou pentatoniku s charakteristickmi pechodovmi tny
- tzv. blue notes. Nejednoznanost durov nebo mollov nlady podporuje ponurou,
smutnou a depresivn atmosfru, kter je pro blues charakteristick.
* Bluesov dvanctka m velk mnostv harmonickch a rytmickch variac, kter budou
pedmtem vaeho studia.

6.9.2 Mal dvoudln forma

Typickm pkladem jednoduch mal dvoudln formy ab je pse se slokou (verse) a
refrnem (chorus nebo refrain). Sloku oznaujeme psmenem "a", refrn psmenem "b".
Hudebn jde o dva kontrastn dly. Mohou se liit potem takt, stylizac hudebn textury
(napklad doprovodu) a tninovm charakterem. Z hlediska textu se dl refrnu opakuje,
zatmco dl sloky je opaten pokad novm textem.

83 / 98

6.9.3 Mal tdln forma

Nejastjm pkladem je opt populrn pse. Po sti "a" pichz kontrastn dl "b" a
po nm pichz nvrat dlu "a" (nebo jeho sti), celkov schma je tedy: a b a. Tto
variant kme forma reprzov, protoe se v nm dl "a" opakuje po dlu "b" (opakem je
forma bezreprzov, nap. a b c). Velmi asto se prvn dl "a" opakuje v repetici, co
meme napsat jako a a b a nebo [: a :] b a. V tomto ppad se vak stle jedn o
tdlnou formu, nikoli tydlnou, protoe repetice se pi uren druhu formy neberou v
vahu. Dvodem je to, e pi potn vech dl bez repetic bychom nkdy dostali
nemrn mnostv formlnch st (nap. jazzov skladba ve form aaba s tmatem na
zatku a na konci a 4 chorusy by mla 24 (6 x 4) formlnch st!).
* Formu a a b a meme velmi asto vidt nap. v jazzovch standardech. k se j tak da capo
(D.C.), kvli opakovn prvnho dlu. Vechny dly mvaj 8 takt, prvn dva dly "a" bvaj
psny v repetici s prima voltou a sekunda voltou. Dl "b" se tak nkdy nazv stedn dl
(bridge), co meme chpat jako dl "pechodov".

Pokud jsme u blues hovoili o spojen formy s harmonickmi postupy, najdeme je i zde -
tto form se tak k rhythm changes. Tento nzev je odvozen od pravidelnho stdn
harmonie po pl taktu v dlech "a", v dlu "b" se vtinou objevuje modulace (sled
mimotonlnch dominant):

84 / 98

6.10 Pklady velkch forem

Stavba velk formy pipomn malou - meme se setkat jak s variantami reprzovmi,
tak bezreprzovmi. Velk formy mohou bt velmi rozmanit a budete je probrat v
prbhu studia podrobnji. Pro nzornost si ukame nkter ukzky:

6.10.1 Typick jazzov standard

[: X :]

a a b a a a b a

a a b a

8 8 8 8 8 8 8 8

8 8 8 8

Jedn se o klasick model "tma-chorusy-tma", jak se hraje nap. na jam session.

Zkladem je dl "A", co je obvykl aaba, ili vodn tma (jedna cel mal forma).
Nsleduje dl "X", co je oznaen pro varian (improvizan) dl zaloen na form aaba -
jsou to chorusy jednotlivch hudebnk na zklad formy dlu "A". Psmeno X a repetice
naznauj, e poet opakovn me bt neurit - rozhoduj o nm de facto sami
hudebnci podle toho, kolik chorus budou hrt. Na konci je zopakovn dl "A", ili
zvren tma.

6.10.2 Propracovanj jazzov standard

Pokud bychom ve uveden tma trochu vce proaranovali, dostaneme nap. toto
schma:
i (intro)

[: X :]

c (coda)

a a b a

a a b a s

a a b a

8 8 8 8

8 8 8 8 4

8 8 8 8

Kad z instrumentalist by ml jeden chorus, specil (dl s) by se hrl po kadm sle

jako pechod na slo dalho instrumentalisty nebo na zvren tma. Vimnte si, e dly
men zvanosti - intro, coda a specil - maj pouze po 4 taktech. Jejich men dleitost se odr
i v jejich dlce.

85 / 98

6.10.3 Typick pop-rockov pse

Sting: Englishman in New York

i a a b a b c x(a) m a a x(b)

8 8 8 8 8 8 8 8 4 8 8 ... (fade out)

Aranm je velmi periodick, s vraznou mezihrou v dlu "B", kter obsahuje i jazzov
prvek - zapracovv do formy improvizovanou pas "x" zaloenou na dlu "a". Mezihra
(m) se zajmav li od zbytku aranm pouitm pouze quasi-bicch zvuk. Dl "A" je
vlastn malou dvojdlnou formou.

6.10.4 Mn obvykl pop-rockov pse

The Beatles: Something

A'

a'

x(a)

10

Vynikajc ukzka kombinace periodickch a neperiodickch malch dl, ani by to

njak vadilo plynulosti psn. Forma je vlastn A b A. Vimte si, e dlky jednotlivch
dl nejsou nikdy za sebou stejn, co dv aranm velkou pestrost, i kdy pse nen
dlouh.

Cvien #2: Zkuste podle uvedenho schmatu rozebrat z nahrvky formu skladeb In The
Mood, Day Tripper a Sir Duke, ze kterch byly uvedeny ukzky.

86 / 98

6.11 Shrnut o hudebnch formch

kad skladba se obvykle skld z nkolika formlnch st, kter maj rznou
zvanost.

formy dlme na velk a mal. Velk formy se skldaj z malch forem.

pi urovn formy skladby se neberou v vahu repetice jednotlivch st. Pokud

bychom potali vechny dly oznaen repetic zvl, dostali bychom nkdy
nemrn mnostv formlnch st.

pokud se nkter sti formy opakuj (nap. a b a), mluvme o form reprzov,
jinak to je forma bezreprzov.

nejmen stavebn jednotkou hudebn formy je motiv, kter mus mt nkolik tn a

urit rytmus, bv vtinou dlouh 1-2 takty. V hudb jazzovho okruhu se asto
pouvaj motivy zaloen na gue (riy).

vtm celkem je perioda, kter mv pravideln poet takt (vtinou 8) a meme

ji rozdlit na dv stejn velk sti: pedvt a zvt. Pokud takto periodu rozdlit
nememe, jedn se o aperiodu (nap. 7 takt).

mal forma se skld z period (pp. aperiod). Me bt jednodln (nap. strock

pse nebo blues), dvoudln (nap. a b), tdln (nap. a b a, a b c), i vcedln
(nap. a b c d).

velk forma se skld z dl obsahujcch mal formy. Me bt dvou- a vcedln.

hlavn formln sti mohou bt doplnny dalmi stmi men zvanosti, nap.
introdukc, mezihrou, codou apod.

87 / 98

7. STUDIJN MATERILY
V tto kapitole najdete odkazy na dal studn materily. Seznam samozejm nen
pln, pouze informativn, a velmi Vm doporuujeme, abyste se sami zajmali o dal
zdroje informac.
Pro studenta hudby by zkladnmi zdroji informac mly bt:
- nahrvky a videa
- notov materily
- knihy a asopisy
- internet (e-magaziny, osobn strnky hudebnk, fan kluby, blogy, encyklopedie apod.)
Pestoe dnes existuj i dobr materily v etin, je nutn si uvdomit, e vtina
zsadn dleitch zdroj je v anglitin, proto je zde tak uvdme.

7.1 Jak dle studovat?

Co se te psanch text a materil, obecnm zkladem by mly bt knihy (uebnice).
Jejich vbornm doplkem jsou specializovan asopisy. V dnen dob je tak velmi
zajmav sledovat na internetu nkter specializovan informan servery, blogy apod.
protoe se jedn o cenn zdroje, mnohdy aktulnj ne knihy i asopisy.
Nejzsadnj soust studia je vak vdy poslech hudby. Plat doslova, e pokud
nebudete hudbu poslouchat, nebudete ji ani dobe hrt (a studovat). Poslouchejte co
nejvce rznch styl (nejen jazzovch) a jejich rzn asov obdob, abyste si vytvoili
obecn pehled.
Je dleit ci, e takovto clevdom poslech se vdy nemus krt s tm, co se nm lb
poslouchat. Serizn student hudby by ml poslouchat hudbu nejen proto, e se mu lb, ale
tak ze studnho a profesnho hlediska - opt pro obecnou informovanost a veobecn
pehled o hudb. Vyvit mezi sebou "to, co se nm lb poslouchat" a "to, co potebujeme
poslouchat" nen lehk, ale je to mon. Plat tak, e m vce hudby znme a mme
naposlouchno, tm lpe meme najt pro sebe tu hudbu, kde se ctme "nejvc doma"...
Ohledn nahrvek a vide Vm velmi doporuujeme vyuvat server YouTube
(www.youtube.com). Krom zsoby obrovskho mnostv vide umouje zejmna pro
ns cennou funkci vyhledvn podle klovch slov - mete si nap. porovnat nahrvky
jedn skladby (nap. jazzovho standardu) od nkolika rznch hudebnk, nebo naopak
sledovat videa jednoho hudebnka v rznch skupinch apod.

88 / 98

 S tm vak souvis tak ponkud odvrcen strnka tchto skvlch monost, na kterou
bychom chtli upozornit a byli bychom rdi, kdyby se Vm povedlo se j pokud mono
vyhbat. Je to monost snadnho pehlcen informacemi a pli rozttn pozornosti. To se
tk nejen text, ale pedevm nahrvek. Kvli snadn dostupnosti nahrvek a jejich
obrovsk kvantit ztrc mnoho hudebnk koncentraci na to, co poslouchaj, nejdou pi
studiu a poslechu do hloubky.
Zde je dobr dodrovat zsadu "mn znamen vce". Nen nutn slyet vechny jazzov
nahrvky, kter existuj. Je dobr si pro zatek vytvoit pouze mal reprezentativn vbr
(nap. 2-3 skladby, ppadn jedno album od vznamnho interpreta) a ten postupn
roziovat podle Vaeho zjmu a vkusu. Zejmna jako ppravu na pmac zkouky
bychom velmi ocenili, kdybyste mli vytvoen takovto zkladn pehled, kter me
znamenat nap. poslechnout si 2-3 skladby, kter hraj vznamn jazzov klavrist uveden
ne v sekci Poslech. Velmi dobrou alternativn monost jsou tak specializovan
internetov rdia, nap. hkps://www.jazzradio.com/ . Zde si mete zvolit kanly podle
stylu (bebop, swing, latin apod.) nebo podle nstroje (trubka, saxofon, kytara, klavr
apod.).
Zkuste poslouchat nahrvky opakovan, s uritm asovm odstupem a co nejvce
analyzujte celek hudby (nejen klavristu nebo klavr). Nezapomnejme, e poslouchat hudbu je
tak specickm umnm!

7.2 Knihy
teorie - harmonie, znaky, improvizace apod.:
Karel Velebn: Jazzov praktika (dly 1 a 2)
Lubo Andrt: Jazz, rock, blues (Volume I, Volume II)
Vlastimil Hla: Zklady aranovn modern populrn hudby
Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby

historie:
John Fordham: Jazz
Lubomr Dorka: Panorama jazzu
Panorama populrn hudby 1918-1978
Fialov koule jazzu

89 / 98

esk jazz mezi tanky a kli

Panorama jazzovch promn
kolektiv autor: Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby

Ti z vs, kte um dobe anglicky a chtli by studovat z cizch zdroj, doporuujeme

zejmna tyto knihy:
Mark Levine: The Jazz Piano Book
The Jazz Theory Book
(www.marklevine.com)
Jamey Aebersold: How To Play Jazz & Improvise

Jazz Piano Voicings

(www.jazzbooks.com)

* Jamey Aebersold je autorem rozshlho vzdlvacho systmu pro jazzovou hudbu, vyuvajcho
zejmna nahrvky jazzovch standard pro samostatn cvien. S tm se pi studiu jist setkte...

7.3 asopisy
Muzikus, Harmonie, mGuide (www.muzikus.cz)
Rock & Pop (www.rockandpop.cz/casopis)
kulturn asopis UNI (magazinuni.cz)

v anglitin: Down Beat (www.downbeat.com)

JazzTimes (jazztimes.com)
JazzReview (www.jazzreview.com)
All About Jazz (www.allaboutjazz.com)
Rolling Stone (www.rollingstone.com)
Keybord Magazine (www.keyboardmag.com)

90 / 98

7.4 Notov materily

Jako noty pro slov klavr na zatenick/stedn pokroil rovni Vm doporuujeme:

Emiko Hayashi: Etudes for Jazz Piano (Conversations Of The Hands)

Bill Dobbins: Piano Stylings Of The Great Standards

Mete si je objednat pes webov strnky www.jazzbooks.com, sekce Piano. Z tchto

materil mete tak vybrat skladby pro pmac zkouky.

7.5 Informan servery

7.5.1 Strnky v etin
obecn:
esk jazzov spolenost (www.czechjazz.org)
Jazz Blog (www.jazzblog.cz)
Jazz Dnes (www.jazzdnes.cz)

historie jazzu, lnky, ivotopisy apod.:

hkp://www.wikazz.cz/

lnek hkp://www.wikazz.cz/jazz.php doporuujeme i jako zkladn strun pehled o

jazzov historii, kter byste mli znt.

7.5.2 Strnky v anglitin

obecn:
www.wikazz.com
hkp://jazz-piano-in-tune.blogspot.com/

91 / 98

www.apassion4jazz.net
hudebn teorie, encyklopedie apod.:
hkp://www.dolmetsch.com/theoryindex.htm
hkp://tamingthesaxophone.com/jazz-theory.html
www.thejazzresource.com

7.6 Poslech
Nabzme Vm vet zejm nejvlivnjch jazzovch klavrist, kter byste mli znt a
jejich nahrvky byste tak mli poslouchat. Jmen je uvedeno pomrn dost, ale opt
pipomnme, e nen teba snait se poslouchat vechno od vech.
Tento vbr samozejm mus bt doplnn i o hre na jin nstroje, abyste mli ir a
obecnj pehled. Jejich seznam by byl velmi rozshl, proto ho zde neuvdme. Jmna
nejvznamnjch interpret jazzu najdete v kadm dobrm historickm pehledu o jazzu
(vetn toho doporuenho ve).

star generace - rann jazz, stride piano, swing, tzv. jazzov mainstream:
Jelly Roll Morton, Art Tatum, Earl Hines, Fats Waller, Teddy Wilson, Duke Ellington,
Count Basie, Oscar Peterson, Erroll Garner, George Shearing, Nat King Cole aj.

modern jazz: be-bop, cool jazz, west coast, hard-bop aj.:

Thelonious Monk, Bud Powell, Lennie Tristano, Dave Brubeck, Bill Evans, Horace Silver,
McCoy Tyner, Cecil Taylor aj.

obdob od 70. let dle - jazzrock, fze styl, souasn jazz:

Chick Corea, Herbie Hancock, Keith Jarrek, Joe Zawinul, Michel Petrucciani, Brad
Mehldau, Esbjorn Svensson, Hiromi Uehara, Gonzalo Rubalcaba, Kenny Barron aj.
esk (pp. eskoslovensk) scna:
Karel Rika, Emil Viklick, Gabriel Jon, Milan Svoboda, Najponk, Stanislav Mcha
(tak Robert Balzar Trio, Dan Brta & Illustratosphere), Pavel Wlosok, Beata Hlavenkov
(tak skupina Eternal Seekers), Vojtch Prochzka (tak skupina Vertigo) aj.

92 / 98

SEZNAM DOPORUENCH NAHRVEK K UKZKM

A te Rhradice

Vlasta Redl: Pecky tm vecky (BMG, 2000)

Day Tripper

The Beatles: 1962-1966 (kompilace, Capitol)

Ecaroh

Art Blakey & The Jazz Messengers: The Jazz Messengers

(Legacy, 1956)

Elegant People

Weather Report: Black Market (Columbia, 1976)

Englishman in New York

Sting: Nothing Like The Sun (A&M, 1987)

How High The Moon

Dave Brubeck: Dave Brubeck Trio (Fantasy, 1951)

In The Mood

Glenn Miller: Essential Glenn Miller (Bluebird RCA,

2005)

Milion

Jaromr Nohavica: Babylon (Sony Music/Bonton, 2003)

Night In Tunisia

Dizzy Gillespie: The Very Best of Dizzy Gillespie (Legacy,

2006)

Sir Duke

Stevie: Wonder: Songs In The Key Of Life (Motown, 1976)

Something

The Beatles: Abbey Road (Capitol, 1969)

Take The "A" Train

Oscar Peterson: Plays The Duke Ellington Song Book

(Verve, 1999)

93 / 98

ANGLICKO-ESK SLOVNK UITCH POJM

accent

akcent, pzvuk

accidental

posuvka

aeolian

aiolsk (stupnice)

alto clef

altov (violov) kl

antecedent

pedvt (periody)

articulation

artikulace

augmentation

zvten (intervalu)

augmentation dot

teka (za notou nebo pomlkou)

augmented

zmenen

barline

taktov ra

bass clef

basov kl

beam

trmec (noty)

beaming

trmcovn

beat

doba v taktu

beats per minute, BPM

oznaen tempa pesn podle metronomu

blue note

blue tn

brace

svorka (notovch osnov)

break

krtk mezihra

bridge

stedn dl skladby (obvykle dl b)

cadence

kadence

circle progression

spoj do kruhu, harmonick koleko

clef

kl

closed position

zk rozloha akordu

compound interval

sloen interval

consequent

zvt (periody)

cue notes

zanky

cycle of \hs

kvintov kruh

cycle of fourths

kvartov kruh

Da Capo form

forma s opakovnm, tj.aaba

dashed barline

peruovan taktov ra

diminished

zmenen

diminution

zmenen (intervalu)

dominant

dominanta, dominantn

dorian

drsk (stupnice)

do]ed barline

peruovan taktov ra

94 / 98

double barline

dvojit taktov ra

double at

dvojbko

double sharp

dvojkek

double-time

zmna rytmickho ctn na dvojnsobn hodnoty

downbeat

tk doba

duplet

duola

dynamics

dynamika

eleventh

undecima

fade-out

postupn ztiovn skladby do ztracena

fake book

sbornk asto hranch jazzovch standard

\h

kvinta

gure

gura

ll in

vyplovn (vyhrvky), asto dle libosti interpreta

nal barline

nln taktov ra

rst ending

prima volta

ag

praporec (noty)

at

bko

fourth

kvarta

grace note

praz

groove

gura (zejmna v rytmice)

hairpin

vidlice pro oznaen dynamiky

half-diminished

polozmenen

half-time

zmna rytmickho ctn na polovin hodnoty

half-tone

pltn (mal sekunda)

head

hlavika (noty)

chord

akord

chord progression

harmonick spoj (obecn), sekvence

chord symbol

akordick znaka

chorus

refrn, improvizovan slo

church modes

crkevn stupnice

interlude

mezihra

interval

interval

intro

pedehra, introdukce

inversion

obrat

ionian

jnsk (stupnice)

jam session

hran hudebnk bez ppravy, tj. s vyuitm bnch zvyklost

jazzov hudby a obvykle na zklad jazzovch standard

95 / 98

key

tnina

key signature

pedznamenn

leading tone, leading note

citliv tn

leger lines

pomocn linky

locrian

lokrick (stupnice)

loop

smyka, vamp pouvajc zejmna nahran doprovod

lydian

lydick (stupnice)

major

dur, durov

major scale

durov stupnice

measure

takt

minor

moll, mollov

minor scale

mollov stupnice

mixolydian

mixolydick (stupnice)

mode

md (stupnice)

motif, motive

motiv

multirest

znaka pro pauzu trvajc vce takt

natural

odrka

ninth

nona

no chord, N.C.

oznaen pro st skladby bez harmonie

note

nota

note grouping

polyrytmick tvar (obecn)

octave

oktva

open position

irok rozloha akordu

outro

zvr skladby podobn introdukci, asto zaloen na vampu

pentatonic scale

pentatonika (stupnice)

perfect

ist (interval)

period

perioda

phrase

frze

phrygian

frygick (stupnice)

polychord

kombinace dvou akord

pop-feel

oznaen pro osminy hran rovn (v jazzu)

position

rozloha akordu

prime

prima (interval)

progression

sekvence

quadruplet

kvartola

quintuplet

kvintola

refrain

refrn

repeat

opakovn
96 / 98

repeat barline

oznaen repetice svorkami

repetition

repetice

rest

pomlka

rhytm changes

typ harmonicko-formlnho schmatu (aaba) v jazzu

ri

ri, gura

rock-feel

oznaen pro osminy hran rovn (v jazzu)

root

zkladn tn (akordu)

root position

zkladn tvar (akordu)

scale

stupnice

second

sekunda

second ending

seconda volta

semi-open position

smen rozloha akordu

sentence (musical s.)

vta (hudebn)

seventh

septima

seventh chord

tyzvuk (terciov), septakord

sharp

kek

single barline

jednoduch taktov ra

sixth

sexta

slash

lomtko

slash chord

akordov znaka s lomtkem

slur

oblouek

sta

notov osnova

stem

noika (noty)

stop-time

slov vstup jednoho z nstroj

straight 8ths

osminy hran rovn

strophic song

strock pse

subdominant

subdominanta, subdominantn

suspension

prtah

tacet 1st time

oznaen pro pauzu v prvnm opakovn

tag

zvr skladby podobn introdukci, asto zaloen na vampu

tenor clef

tenorov kl

tension

tenze, pidan tn

tenth

decima

tercie

tercie

texture (musical t.)

faktura, tj. zpsob vytvoen skladby

theme

tma (skladby)

thirteenth

tercdecima

tie

ligatura
97 / 98

time signature

metrum

tonic

tnika, tnick

treble clef

houslov kl

triad

trojzvuk (terciov)

triplet

triola

tritone

tritn, zvt.kvarta/zmen.kvinta

tuplet

nepravideln rytmick dlen (mimo zkladn metrum)

twel\h

duodecima

upbeat

lehk doba

vamp

vamp, st skladby zaloen na ostintnm doprovodu

verse

sloka

voice leading

veden hlas

voicing

prava hlas akordu

walking bass

krejc bas

whole-tone

cel tn (velk sekunda)

98 / 98