HOME RECORDING

V dnen dob levnch pota a zvukovch karet u nen velkm problmem zadit si doma mal nahrvac
studio. Zde se Vm pokusm dt pr tip a ppadn i rad, jak si toto studio vytvoit

Luk Kadlec (c) 2012

Verze 2.06
Toto je off-line verze webu:

http://test-nastroju.webnode.cz

NEN URENO K PRODEJI!!

NCO MLO O AUTOROVI

Jmenuji se Luke, hraju v nkolika kapelch: nap. Beatles revival Basketles (www.basketles.cz ) , vlastn
tvorba v Breakaway Project (http://breakawayproject.webnode.cz/ ) i Psycho Doors revival :) a
muzika m zajm a bav, tak jsem se rozhodl trohu pispt a pro ostatn hudebnky vytvoit tento
malej web (http://test-nastroju.webnode.cz ) a mon jim tak pomoci pi rozhodovn o koupi
nstroj i s nahrvnm. Sm hraju na kytaru a klvesy, na oboj jsem samouk, take nejsem rozhodn
dnej "virtuoz" i expert a nevyluuju, e v lncch mohou bt njak nepesnosti
Tato pruka nen psna pli odborn, je urena spe pro pln zatenky, kte se o home
recording zanaj prv zajmat. Zmrn jsem volil, spe hovorovou a msty nespisovnou etinu
Pvodn se jednalo o samostatn lnky na webu, take proto se nkter kapitoly troku informan
pekrvaj, co ale myslm nen na kodu. Tak peji pjemn ten.
Pokud Vm tato piruka byla k uitku a chtli byste mi alespo symbolicky pispt na provoz uvedenho
webu, poujte, prosm ne uveden odkaz PayPal. Dky!

https://www.paypal.com/cgibin/webscr?cmd=_donations&business=5N39PNPCUCWLN&lc=CZ&item_name=Luke&currency_code=CZK&bn=PP%2dDonations
BF%3abtn_donateCC_LG%2egif%3aNonHosted

Luke Kadlec (lkadlec@email.cz)

OBSAH
1.HISTORIE ZZNAMU ZVUKU ...................................................................................................................................................................... 1
2. ZKLADY AKUSTIKY .................................................................................................................................................................................... 5
2.1 NAPOV ROVN ............................................................................................................................................................................................................. 6
2.2 VU METR ............................................................................................................................................................................................................................... 6
2.3 UM ........................................................................................................................................................................................................................................ 6
3. DOMC STUDIO ............................................................................................................................................................................................ 7
3.1 POTA ................................................................................................................................................................................................................................ 7
3.2 ZVUKOV KARTA ........................................................................................................................................................................................................... 8
3.3 DIGITLN REKORDRY....................................................................................................................................................................................................... 9
Nahrvn na digitln rekordr vs. do PC ................................................................................................................................................ 9
Kam se ukldaj data? .................................................................................................................................................................................... 10
3.4 REPRODUKTORY / MONITORY ............................................................................................................................................................................. 10
3.5 KABELY A KONEKTORY............................................................................................................................................................................................ 11
asto pouvan konektory .......................................................................................................................................................................... 11
Dal kabely a redukce.................................................................................................................................................................................... 11
3.6 LATENCE A FORMT ZZNAMU ....................................................................................................................................................................................... 12
Formt zznamu .............................................................................................................................................................................................. 12
Datov formty zvukovch soubor ......................................................................................................................................................... 12
3.7 AKUSTIKA A NAHRVAC PROSTOR .................................................................................................................................................................. 12
3.8 OSTATN .......................................................................................................................................................................................................................... 12
3.9 MODELOV SESTAVY PRO DOMC NAHRVN........................................................................................................................................................... 13
4. MIKROFONY ................................................................................................................................................................................................. 13
4.1 MLUVEN SLOVO............................................................................................................................................................................................................... 13
4.2 MIKROFONY PRO ZPV ..................................................................................................................................................................................................... 13
4.3 DLEN MIKROFON DLE ZPSOBU SNMN ZVUKU .................................................................................................................................................. 14
4.4 ROZDLEN MIKRO FON DLE SMROV CHARAKTERISTIKY: .................................................................................................................................... 14
4.5 FREKVENN ROZSAH MIKROFONU: ............................................................................................................................................................................... 14
4.5.5 FZE (PHASE) ................................................................................................................................................................................................................ 15
4.6.STEREO TECHNIKY SNMN ZVUKU............................................................................................................................................................................... 15
Problmy pi stereo zznamu ..................................................................................................................................................................... 16
Metoda A-B ......................................................................................................................................................................................................... 16
Metoda X/Y ......................................................................................................................................................................................................... 16
Metoda ORTF ..................................................................................................................................................................................................... 16
Dal metody: ..................................................................................................................................................................................................... 16
Kde se tyto stereo techniky vyuvaj? ...................................................................................................................................................... 16
4.7 KONKRTN TYPY MIKROFON ....................................................................................................................................................................................... 17
4.8 M ZKUENOSTI S NKTERMI TYPY MIKROFON ...................................................................................................................................................... 17
5.SNMN NSTROJ ................................................................................................................................................................................... 19
5.1 AKUSTICK KYTARA ......................................................................................................................................................................................................... 19
5.2 ELEKTRICK KYTARA....................................................................................................................................................................................................... 20
Vhodn metody nahrvn: .......................................................................................................................................................................... 20
VST nstroje ....................................................................................................................................................................................................... 20
Postupn nahrvn kytarovch part .................................................................................................................................................... 21
Mixing kytary v rmci skladby .................................................................................................................................................................... 21
5.3 KLVESOV NSTROJE ..................................................................................................................................................................................................... 21
5.4 BASKYTARA ....................................................................................................................................................................................................................... 21
5.5 BIC SADA ......................................................................................................................................................................................................................... 22
Metody snmn bicch .................................................................................................................................................................................... 23
Drum triggering................................................................................................................................................................................................ 24
Run tvorba bic linky ................................................................................................................................................................................... 24
5.6 ZPVY ................................................................................................................................................................................................................................. 24
5.7 DECHOV NSTROJE ......................................................................................................................................................................................................... 25
6. ZVUKOV EFEKTY ...................................................................................................................................................................................... 25
6.1 SOFTWAROV NEBO HARDWAROV EFEKTY? .............................................................................................................................................................. 25

DRY/WET ovlada ........................................................................................................................................................................................... 26

6.2 REVERB (DOZVUK) ........................................................................................................................................................................................................ 26
6.3 DELAY/ECHO (OZVNA) ............................................................................................................................................................................................. 26
6.4 CHORUS (SBOR? :)) ..................................................................................................................................................................................................... 26
6.5 TREMOLO/VIBRATO ................................................................................................................................................................................................. 27
6.6 COMPRESSOR (KOMPRESOR) ..................................................................................................................................................................................... 27
Zkladn ovladae kompresoru .................................................................................................................................................................. 27
Softknee mkk koleno ...................................................................................................................................................................... 27
Side chain komprese ....................................................................................................................................................................................... 27
Paraleln komprese .......................................................................................................................................................................................... 27
6.7 EQ (EKVALIZER) ............................................................................................................................................................................................................... 28
Zkladn ovldac prvky Ekvalizeru: ........................................................................................................................................................ 28
Frekvenn psma: ........................................................................................................................................................................................... 28
Horn a doln proupus .................................................................................................................................................................................. 29
EQ typu SHELV .................................................................................................................................................................................................. 29
6.8 NORMALIZER (NORMALIZACE).................................................................................................................................................................................. 29
6.9 FADE IN / FADE OUT.................................................................................................................................................................................................. 30
6.10 NOISE REDUCTION (ODUMOVA) ....................................................................................................................................................................... 30
6.11 EXCITER ........................................................................................................................................................................................................................ 30
6.12 TUBE/TAPE SIMULATOR .............................................................................................................................................................................................. 30
6.12 AUTO-TUNE/VOCODER ......................................................................................................................................................................................... 30
6.14 GATE (PROPUS) ......................................................................................................................................................................................................... 30
6.15 OCTAVER ......................................................................................................................................................................................................................... 31
6.16 DUPLIKACE ZVUKOVCH STOP ...................................................................................................................................................................................... 31
7. MIDI A JEHO VYUIT................................................................................................................................................................................ 31
7.1 POTAE A MIDI ROZHRAN ......................................................................................................................................................................................... 31
7.2 VYUIT MIDI ................................................................................................................................................................................................................... 32
7.3 DAL VHODY: ................................................................................................................................................................................................................. 32
7.4 A CO BUDU POTEBOVAT K TOMU, ABYCH MOHL NAHRVAT MIDI STOPY? .......................................................................................................... 32
7.5 POPULRN MIDI VST NSTROJE:................................................................................................................................................................................ 32
8. HUDEBN SOFTWARE ............................................................................................................................................................................... 33
8.1 ZVUKOV EDITORY ........................................................................................................................................................................................................... 33
8.2 VCESTOP NAHRVAC PROGRAMY............................................................................................................................................................................... 33
8.3 MIDI EDITORY .................................................................................................................................................................................................................. 33
8.4 NOTAN PROGRAMY ....................................................................................................................................................................................................... 33
8.5 HUDEBN SEKVENCERY .................................................................................................................................................................................................... 33
8.6 OVLADAE ZVUKOVCH KARET ...................................................................................................................................................................................... 34
8.7 VST EFEKTY A PLUGINY ................................................................................................................................................................................................... 34
9.ZKLADY PRCE V CUBASE..................................................................................................................................................................... 34
9.1 NE ZANETE NAHRVAT................................................................................................................................................................................................ 34
9.2 ZKLADN OVLDAC PRVKY ........................................................................................................................................................................................... 35
9.3 PRCE S AUDIO STOPAMI ................................................................................................................................................................................................. 36
9.4 PRCE S EFEKTY................................................................................................................................................................................................................ 37
9.5 PRCE SE SKUPINAMI KANL - "GROUPS" .................................................................................................................................................................. 38
9.6 MIX NAHRVKY / MIXPULT ........................................................................................................................................................................................ 39
9.7 EXPORT DO MASTER STOPY ............................................................................................................................................................................................. 39
9.8 ZVR ................................................................................................................................................................................................................................ 40
10. NAHRVN DEMA ................................................................................................................................................................................. 40
10.1 VE ZKUEBN .................................................................................................................................................................................................................. 40
Separace nstroj/Peslechy: ..................................................................................................................................................................... 40
Rozmstn nstroj - zesilova................................................................................................................................................................ 40
Utlumen zkuebny .......................................................................................................................................................................................... 41
Pprava kapely ................................................................................................................................................................................................. 41
Pprava zvukae .............................................................................................................................................................................................. 41
DOKUMENTACE NAHRVKY ....................................................................................................................................................................... 41
10.2 DEMO KAPELY................................................................................................................................................................................................................. 41
Vbr skladby k nahrvn ........................................................................................................................................................................... 41

Jakm zpsobem nahrvat? ......................................................................................................................................................................... 41

10.3 MIX NAHRVKY .......................................................................................................................................................................................................... 43
Druhy mix ......................................................................................................................................................................................................... 45
Nkter ast chyby pi domcm mixingu: ....................................................................................................................................... 45
MONO nebo STEREO? ..................................................................................................................................................................................... 46
10.4 MASTERING NAHRVKY ................................................................................................................................................................................................ 46
Jsou to zejmna tyto ........................................................................................................................................................................................ 46
10.5 MONOSTI VYUIT DEMO NAHRVKY ........................................................................................................................................................................ 47
11. ZVUEN KONCERT .............................................................................................................................................................................. 47
11.1 BN PA SYSTM OBSAHUJE:..................................................................................................................................................................................... 47
11.2 MIXPULT .......................................................................................................................................................................................................................... 47
11.3 ZESILOVA: ..................................................................................................................................................................................................................... 48
11.4 REPROBEDNY .................................................................................................................................................................................................................. 48
11.5 MONITOROVAC REPROBEDNY (ODPOSLECHY)..................................................................................................................................................... 48
11.6 KABELY ............................................................................................................................................................................................................................ 48
11.7 DI BOX.............................................................................................................................................................................................................................. 48
11.8 MIKROFONY .................................................................................................................................................................................................................... 49
11.9 KDE ZVUTE?................................................................................................................................................................................................................. 49
11.10 CO ZVUIT?................................................................................................................................................................................................................... 49
11.11 A JAK KONKRTN NA TO? ......................................................................................................................................................................................... 49
12. AST DOTAZY ......................................................................................................................................................................................... 51
12.1 ODSTRANN HLASU/ZPVU Z NAHRVKY................................................................................................................................................................. 51
Princip odstrann hlasu z nahrvky: ...................................................................................................................................................... 51
12.2 KDE MOHU ZDARMA SEHNAT ZVUKOV SAMPLY? ..................................................................................................................................................... 52
12.3 JAKM EFEKTEM MOHU NAPODOBIT U 6TI STRUNN KYTARY ZVUK 12TI STRUNN? ........................................................................................ 52
12.4 JAK SNIT CITLIVOST MIKROFONU?............................................................................................................................................................................ 52
12.5 JAK NAHRADIT PATN SEJMUT "KOPK" KVALITNM SAMPLEM? ....................................................................................................................... 52
Konkrtn postup v Cubase SX s VST nstrojem EZ drummer: ....................................................................................................... 52
12.6 JAK OMEZIT PESLECHY NA STOP POMOC GATE? ................................................................................................................................................ 53
12.7 ODSTRANN UMU Z NAHRVKY ................................................................................................................................................................................ 54
12.8 JAK NAHRVAT ZPV K HOTOVMU ZKLADU PSNIKY .......................................................................................................................................... 55
Prvn sputn Audacity ................................................................................................................................................................................. 55
Zkladn ovldac prvky ................................................................................................................................................................................ 56
Prvn nahrvn ................................................................................................................................................................................................ 56
prava nahranho hlasu ............................................................................................................................................................................... 56
Export do MP3/WAVu .................................................................................................................................................................................... 57
12.9 JAK PEVST MIDI SOUBOR DO MP3? ...................................................................................................................................................................... 57
13. SLOVNK POJM ....................................................................................................................................................................................... 57
14. ODKAZY A LITERATURA ....................................................................................................................................................................... 61

1.HISTORIE ZZNAMU ZVUKU

U od pradvna vdci, vynlezci i nadenci bdali nad tm,
jak zvuky a lidsk hlas zaznamenat a nsledn reprodukovat
a ppadn uchovat. Prvnm, skuten praktickm a
funknm, pstrojem byl ale a fonograf Thomase
Edisona, patentovan roku 1878, kter se do konce 19.
stolet rozil po Evrop a Americe a a do roku 1910
dominoval jako nejpouvanj pstroj pro zznam a
reprodukci zvuku. Zatky fonografu byly asto velmi
smvn v dobovm tisku je mono nalzt adu lnk o
tom, jak lid povaovali hlas znjc z fonografu za tajemn
a asto si mysleli, e osoba je skuten schovna nkde
v mstnosti a hovo a nevili tomu, e by ten voskov
vleek s pipojenou plechovou troubou mohl sm mluvit.
U v roce 1889 vak bylo vynalezeno dal vylepen Emile Berliner vynalezl gramofonovou desku. Zznam na
n se zaznamenval obdobn jako na fonografick vlec,
avak byla zde vhoda oboustrannho (a tedy delho)
zznamu, vroba desek byla levnj ne vroba vlc a
jednodu bylo i jejich skladovn. Na bn domc
gramofony se ji ale nedalo nahrvat, take pokud chtl
nkdo i po roce 1910 zvuk zaznamenat, musel pout opt
fonograf anebo rzn, nepli rozen, drtov
zznamnky. Vrobci desek ze zatku experimentovali
s rznmi materily, v t dob se ale nakonec nejvhodnjm
materilem stal elak (plasty tehd jet nebyly). elakov
desky pak kralovaly a do konce 50. let, ne je nahradil
vinyl.

Rok 1900

Zznam na fonografick voskov vleky probhal ist

akusticky zznamov jehla byla pipojen na velkou
plechovou troubu do kter se mluvilo i zpvalo a tm, jak
se zvukov vibrace penely na jehlu, tak byla na rotujc a
posunujc se vlec ryt rha se zvukovm zznamem.
Pozdji, na zatku 20. stolet, byly voskov vleky
nahrazeny celuloidovmi vlci, kter se nedaly u tak
snadno poniit.

Reklama prodejce HIFI techniky z roku 1906

Rychlost elakovch desek se ustlila na standardu 78

otek za minutu. A v 50. letech, kdy se zaaly poprv
vyrbt vinylov singly a LPka, se staly standardem

rychlosti 45 a 33 ot/m. Na mluven slovo se v nkterch

ppadech dve pouvala rychlost 16 ot/m
ist akustick (defacto mechanick) zznam zvuku, kter
se u fonograf a ranch desek pouval, ml samozejm
adu nedostatk zaznamenan frekvenn psmo bylo
omezen a ni stedn i basov frekvence se tm vbec
nezaznamenaly. Akustick zznam se pouval a do 20. let
20. stolet, ne byl vynalezen princip elektrickho zznamu
zvuku. Tomu ale pedchzelo vynalezen mikrofonu,
elektronky, principu zesilovae a pedchdce dnench
mixpult. Jakmile bylo toto vymyleno a realizovno, mohl
se postupn nahradit akustick zznam elektrickm
samotn ryt zznamu do matrice zstalo sice nadle
mechanick, avak zznamov jehla byla ji rozkmitvna
elektrickm signlem ze zesilovae a nahrvan zvuky se ji
snmaly pomoc mikrofon.
Velkm meznkem t doby bylo masivn rozen rdia,
kter znamenalo i velkou monost en hudby a prodej
hudebnch nosi zaal vrazn rst.
Jak mohlo vypadat typick nahrvac studio ve 20 i 30.
letech? Byla to vtinou vt mstnost, akusticky pimen
upraven s malou kontroln mstnost, kde sedli zvukov
ineni v blch pltch a obsluhovali jednoduch
mixovac zazen a speciln zznamov gramofon, kter se
pouval k pozen tzv. matrice nahrvky. V zsad byl
zznam nejprve vyryt do zznamov desky, ta byla nsledn
potaena speciln ltkou, do kter se obtiskly vyryt drky
a dalmi procesy se onoho obtisku vytvoil z odolnho
kovu negativ zaznamenan desky a tato matrice se pak
pouvala pro lisovn vslednch elakovch desek (proces
jsem popsat trochu jednodueji, zjemci o podrobnosti nech
ptraj na webu). Snmn interpret i orchestr se
provdlo pouze nkolika mikrofony (asto i jedinm).
Vyven hlasu zpvka a orchestru se pak dlalo jednodue
tak, e zpvk byl umstn ped orchestrem a pokud znl
v kontroln mstnosti vce nahlas, dostal pokyn, aby el od
mikrofonu dle a nebo naopak ble. Zznam byl v t dob
samozejm jednokanlov a ve se tedy muselo natoit
naivo magnetofonov pska tehdy jet nebyla na
svt a tak nelo k nahrvkm dodaten nap. dohrvat
zpvy atd. Z mikrofon se pouvaly pedevm pskov
mikrofony, kter oproti tehdejm kondenztorovm,
nabzely ir frekvenn spektrum a celkov i vy
zvukovou kvalitu.
A jak si mohl takov obyejn lovk tehdy nahrt svoj
psniku? V obdob 30. -50. let bylo prakticky jedinou
monost jt do nkterho z njemnch studi, kterch tehdy
(i u ns) bylo docela dost a tam si za urit poplatek nechat
nahrt desku tyto studia nebyla vtinou nijak extra
vybavena mla jen opravdu zkladn vybaven nap.
v podob jednoho mikrofonu a zznamovho gramofonu
kter ryl zznam rovnou do speciln desky, kterou si
zkaznk poslze odnesl dom.

(Reklama z roku 1966)

Bylo to prv v polovin 30. let, kdy nmet ineni z IG

Farben (tovrna poslze nechvaln proslul za druh
svtov vlky) vynalezli prakticky pouitelnou magnetickou
psku pro zznam a firma AEG pedstavila prvn pouiteln
magnetofon. Brzo vak vypukla vlka a magnetofonov
zznam se prakticky pouval pouze ve tet i a a po jej
porce se ukoistn magnetofony dostaly do USA, kde je
zaala vyrbt firma Ampex, kter se poslze na dlouhou
dobu stala jednm z nejvtch vrobc studiovch
magnetofon na svt.

Domc Magnetofon Tesla B400

Zznam signlu na psku byl provdn magneticky a ji

z principu funkce magnetofonu jsou zejm jeho vhody
monost opakovanho nahrvn na jeden psek (mazn
zznamu), monost stihu zznamu (pomoc nek a spec.
lepic psky), dlouh zznamov doba oproti deskm atd.
Rychlost posunu psky se dala i vrazn ovlivnit kvalita
zznamu (v zsad m rychlej byla rychlost psky, tm
kvalitnj byl zznam).
Nen proto divu, e u od konce 40. let magnetick zznam
ve studich rychle nahradil pm zznam na desky a ty se u
pak pouvaly pouze jako clov produkt, na kterm si
nahrvku zkaznk koupil.
Co se tk mikrofon, tak asi nejvraznjm objevem t
doby byla nmeck firma Neumann, kter po vlce zaala
vyrbt kvalitn kondenztorov mikrofony (nap.
legendrn model U47), kter se zejmna v 50. letech

masivn pouvaly ve studich po celm svt a i dky nim

se kvalita nahrvek v t dob podstatn zlepila.
U od 30. let se rovn experimentovalo se stereo
zznamem. Ten se vce rozil a v 50. letech dky vynlezu
vcestopho magnetofonovho psu a vcestopch
nahrvacch magnetofon (prkopnkem vcestopho
zznamu byl jist pan Les Paul.).

Prask studio Foton v roce 1958 (z Rudho Prva t doby)

Fotka z reklamnho prospektu na vcestop rekordr od firmy

Ampex z roku cca 1963

Vcestop zznam znamenal, e magnetofonov pska byla

ve sv ce rozdlena na dv a vce samostatn stopy, z
nich kadou snmala a nahrvala zvltn magnetofonov
hlava. Najednou tedy bylo mon snmat buto stereo
nahrvku pomoc dvou mikrofon anebo nahrt do jedn
stopy zklad a do druh poslze dodaten dohrvky (tzv.
overdubbing). S rozvojem vcestopch zznamovch
zazen dostala tedy studia dal velk monosti pravy
nahrvanch skladeb - monost dotek zpv na ji
nahran zklady, lep monost pravy vzjemnch pomr
hlasitost nahranch stop apod

Vybaven studi v 50. - 60. letech bylo ji nepomrn

bohat oproti 30. ltm zkladem byl zmnn vcestop
magnetofon (ppadn dva - pro monost mixe z jednoho
do druhho), pak 6ti a 12ti kanlov mixpult, kter u
vtinou obsahoval alespo zkladn monosti ekvalizace a
zkladn ovladae panoramatu (v ppad stereo mixpult).
V prbhu 60. let pibyly do standardn vbavy studi
kompresory a nkter dal dynamick efekty. Dozvukov
efekty se tehdy vak jet tvoily nap. dozvukovou
komorou, pruinovm reverbem i nap. pskovm echem.
Z mikrofon se tehdy objevil poprv mikrofon Shure
Unidyne III z nho byl odvozen proslul model Shure
SM57, kter je dodnes povaovn za standard mezi
nstrojovmi mikrofony. Vlastn techniky snmn
hudebnch skupin v 50. a 60. letech pouvaly jen omezen
poet mikrofon, asto se instrumentln zklad natel
zcela naivo a pak se dohrvaly zvl zpvy. Bic soupravy
se snmaly pouze jednm i dvma mikrofony (zpravidla
z vt dlky od bic sady) a a v prbhu 60. let se zrodila
technika close miking tedy blzkho snmn nstroj
(viz kapitola o mikrofonech).
V tomto obodb se rovn zrodil mastering nejprve
v podob tzv. transfer engineera, kter odpovdal za
pevod finlnho mstr psu do podoby matrice (zde se
provdli zejmna pravy EQ u nzkch frekvenc) a bhem
70. a 80. let se z masteringu postupn stal samostatn
proces, kter asto i vrazn finln mix nahrvky ovlivnil.

Vcestop zznam se vak ve studich rozioval ze zatku

velmi pomalu. V Americe byl ji na konci 50. let
standardem tstop zznam (ideln pro stereo nahrvku
orchestru + hlas zpvka ve tet stop), v Evrop se vak a
do roku 1964 pouval pevn zznam dvoustop. Na
konci 60. let u ve studich byl bn osmistop zznam a
v 70. letech se ustlil standard na 24 32 stopch, kter byl
pro bn nahrvky rock/popu dostaujc.

Reklama na mixovac zazen od firmy Shure z roku 1967

V polovin 60. let se poprv studio stalo i nstrojem pro

bohat umleck vyjden zmru interpret. Kapely
Beach Boys , Beatles i producent Phil Spector zaali
studio vyuvat i k tvorb novch zvuk a postup a zvuku
nahrvek tehdy zaal bt pikldn vt vznam ne
kdykoliv dve.
V 50. letech se zaaly komern prodvat magnetofony
k domcmu pouit (u ns je vyrbla firma Tesla) a
konen tak bylo mon i v domcch podmnkch poizovat
obstojn zvukov zznamy. V 60. letech pibylo dal
mdium, kter v domcch podmnkch kralovalo a do 90.
let magnetofonov kazeta, kter s pomoc pana Dolbyho,
vynlezce odumovac technologie DOLBY, dokzala
pomrn kvalitn reprodukovat nahran zznam. V roce
1979 se pak objevil prvn vcestop rekordr uren pro
domc pouit firma Tascam pedstavila sv
Portastudio, co byl jednoduch tystop rekordr
vyuvajc bnou kazetu jako zznamov mdium.
Zajmavost urit je, e prv na takovto rekordr nahrl
tehdy i Bruce Springsteen sv album Nebraska.

nepesnosti. A je zde spousta dalch pednost

Analogov zznam ale zcela nevymizel v ad studi jej i
nyn stle pouvaj pro jeho subjektivn pjemnj zvuk a
rovn vlastnosti, kter se k saturace psky pi
pebuzen vstupnho signlu toti nezane bt signl ihned
nepjemn zkreslen (jako u dig. zznamu), ale pska
uritm zpsobem signl sama komprimuje a dodv zvuku
pjemn zabarven a punch, kter je zejmna v rockov
muzice i dnes douc.
S digitlnm zznamem pila i technologie MIDI, kter
umonila jednoduchou a rychlou synchronizaci
elektronickch nstroj, jednoduch ovldn a nahrvn
MIDI nstroj a jejich nslednou editaci.
V 90. letech se masivn rozily osobn potae, jejich
rostouc vkon zaal postupn umoovat jejich vyuit pro
digitln zznam a pravu muziky. Objevily se tedy prvn
nahrvac programy, prvn kvalitn zvukov karty a po roce
2000 se vkon pota zvedl natolik, e pota mohl zat
i sm o sob slouit jako vcestop nahrvac studio. Domc
nahrvn bylo podpoeno i faktem, e firmy Behringer a
dal zaaly prodvat vcelku uchzejc audiotechniku a
vybaven za velmi slunou cenu, co umonilo i amatrm
zat natet doma sv nahrvky ve velmi dobr zvukov
kvalit.
Tolik k vvoji nahrvac techniky, pokud Vs to zajm vce,
podvejte se na mj web http://test-nastroju.webnode.cz
v sekci Ostatn lnky z novin jsou tam skeny
z rznejch starejch novin a asopis (esk i anglick) o
nahrvac technice a vcech s tm souvisejcch.

Portastudio prvn praktick tystop rekordr pro domc pouit

S rozvojem stereofonn zznamov i reprodukn techniky

souvis i zrod fenomnu HI-FI (high fidelity), oznaujc
zazen, kter doke velmi vrn bez zkreslen
reprodukovat nahran akustick signl. Posluchai mli tedy
na zatku a v prbhu 60. let poprv monost poslouchat
muziku opravdu na kvalitnch reproduknch soupravch (ty
vak byly v t dob velmi drah). Opravdov rozvoj HI-FI
techniky piel a v 70. letech (Oznaen HIFI bylo
standardizovno v roce 1973) kdy si i bn poslucha mohl
dovolit podit alespo zkladn hifi sestavu a ceny byly ji
pimen. S tm, jak tedy rostl poadavek HI-FI na kvalitu
reprodukce, rostl i poadavek na kvalitu zznamu
takovchto HI-FI nahrvek. Studia se tedy modernizovala a
od konce 70. let se v nkterch studich zaalo
experimentovat s digitlnm vcestopm zznamem. Ten
zskal na dleitosti hlavn po uveden kompaktnho disku
(CD) na trh v roce 1982. Tm se postupn cel proces tvorby
nahrvky zdigitalizoval.
Digitln zznam zvuku pinesl oproti analogovmu
zznamu velkou adu vhod a vylepen kdy pomineme
vrazn zlepen kvality zvuku, vt dynamick rozsah
nahrvky (24bit zznam) a vy odstup od umu, tak dalm
dleitm pnosem je vrazn zjednoduen editace a
pravy nahran skladby. Me se libovoln a pohodln
zznam sthat, koprovat, posouvat i dolaovat

2. ZKLADY AKUSTIKY
Wikipedie definuje zvuk jako mechanick vlnn v ltkovm
prosted, kter je schopno vyvolat zvukov vjem. Toto
vlnn se skld z jednotlivch kmit dnes oznaovanch
jednotkou frekvence Hertz (Hz), dve jako cykly za
sekundu.

Ta m takovto prbh:
(ve sloupci je hlasitost v dB, dek oznauje frekvenn rozsah)

Dospl lovk je schopen vnmat zvukov vlny o frekvenci

16Hz a cca 16-20kHz. Frekvennmu rozsahu se obas k
frekvenn psmo a dle jednotlivch frekvenc se tyto
psma oznauj za (sub)basov (16hz cca 400Hz), stedn
(cca 400Hz-5kHz) a vysok (5kHz a ve). Pro lovka je
nejdleitj frekvenn psmo mezi 2 4 kHz, co je
rozsah, na kterm vrazn zvis srozumitelnost ei
lovka.
Lidsk ucho vak vnm zvuk nelinern pi stejnm
akustickm tlaku se nm budou zdt hlubok tny mn
vrazn ne prv tny kolem 1 3kHz.
Jako kad vlnn, m i zvuk schopnost it se rznmi
materily a to nejen vzduchem, ale nap. i vodou, stnami
budovy atd. M rovn tendenci odret se od rznch
materil a pekek od nkterch vce, od jinch mn.
Kad ltka m tedy svj vlastn koeficient zvukov
pohltivosti a pevn ltky obecn odr zvuk lpe ne ty
mkk. Idelnm izolantem je pak vzduchoprzdn prostor,
ve kterm se zvuk it nedoke.

Nejlinrnji tedy lidsk ucho vnm frekvenn psmo

kolem 80 90dB.
Zven hladiny akustickho tlaku o 10dB se rovn
dvojnsobku vnman hlasitosti zvuku a naopak.
Kad tn i zvuk se skld z mnoha destek a tisc kmit
za sekundu a samotnou zvukovou vlnu lze charakterizovat
pomoc sinusovho harmonickho prbhu viz obrzek:

Zvukov vlny se od pekek odr podobn jako jin

vlnn a i zde plat pravidlo rovnosti hlu odrazu a dopadu.
Odraen vlna je vdy slab ne ta pvodn (st energie je
pohlcena mstem odrazu) a k posluchai se zvuk tedy ne
pouze pmm smrem od zdroje zvuku, ale rovn odrazem
od jinch pedmt, stn atd. Vsledkem je, e se vechny
odraen zvukov vlny staj (interferuj) s pmou vlnou,
co me vrazn pozmnit jej frekvenn charakteristiku
(proto jsou studia i zkuebny asto utlumen kvli
minimalizaci nedoucch zvukovch odraz).
Rychlost zvuku ve vzduchu pi bn teplot a tlaku je
zhruba 310m/s jinmi slovy kadch 30cm uraz zvuk za
1ms. Pokud tedy nap. hrajete na elektrickou kytaru na
velkm pdiu a jste 3metry od vaeho zesilovae, vnmte
zvuk Va kytary se zpodnm 10ms. U velkch koncert
v halch, kde jsou zadn PA reproduktory i na konci slu, se
prv s tmto asovm posunem mus potat a signl
v reproduktorech o nkolik (i destek) milisekund
zpoovat.
Intenzita zvuku se m v decibelech (dB) a decibelov
stupnice rozliuje hlasitost zvuku od prahu slyitelnosti
(0dB) a po prh bolesti. Tich epot odpovd zhruba
hodnot 35dB, kic lovk cca 90dB a raketov motor pi
startu me vydvat tlak a 180dB. Dleit pitom je, e
lidsk ucho nevnm tento akustick tlak rovnomrn po
celm frekvennm spektru. Prbh vnmn frekvennho
psma lidskm uchem popisuje tzv. Fletcher-Munsonova
kivka

Takovto ist prbh maj jen opravdu jednoduch

zvuky a bn se s nimi nesetkte. Standardn zvukov
signl je oproti tto sinusoid vce i mn deformovan.
astm problm pi nahrvn bv stn fzov
posunutch zvukovch vln (nap. dky odrazm zvuku)
Tady je pklad dvou podobnch amplitud, z nich erven
je oproti modr fzov posunuta v ase..

Ve vsledku se pak tyto amplitudy setou a signl bude

oproti pvodn dokonal sinusoid deformovan (vce o
fzi v kapitole o mikrofonech)
(Tm) kad hudebn nstroj produkuje krom zkladnho
tnu jet tzv. harmonick tny, kter prv vytv barvu
zvuku a kter jsou nsobkem zkladnho tnu nstroje. Nap
signl, kter bude mt svou nejmen zkladn frekvenci
100Hz (nkdy se toto oznauje pojmem fundamentl),
bude mt harmonick frekvence 200Hz, 300Hz, 400Hz
atd Vsledn zvuk je tedy pak kombinac zkladn a
harmonickch frekvenc. Lidsk mozek m jednu
zajmavou vlastnost doke si domyslet i chybjc
zkladn tny pouze z tch harmonickch, eho lze vyut
i pi mixu nahrvky (typickm pkladem je nap. tn E na
spodn strun baskytary, kter m zkladn frekvenci 41Hz.
Vtina obyejnch reproduktor nedoke tuto frekvenci
reprodukovat, ale dky jeho harmonickm tnm 82, 164,
328Hz stle uslyme i tento hlubok tn, nebo n mozek
si ten zkladn tn sm domysl. )
Dky rznm druhm a zastoupenm tchto harmonickch
tn se odli zvuk nap. kytary od fltny, i kdy by oba
nstroje hrly stejn tn. Zvuk nstroj se t rozliuje i
nasazenm tnu (nkter nstroje rozeznvaj tny pomaleji,
jin zas osteji a rychleji) a rezonanc nstroje.

2.1 NAPOV ROVN

U standardnch audiozazen a pota se dnes setkte
pevn se temi rovni citlivosti vstup a vstup:
Linkov signl (zde je nula stanoven na hodnotu 0,755V)
Mikrofonn signl (cca 1 - 70mV)
Reproduktorov rove signlu (i destky V)
Do PC se standardn pipojuj zazen a signly, kter
produkuj linkovou rove audiosignlu (nap. tape out
vstup na mixpultu i sluchtkov vstup pi citlivm
nastaven hlasitosti). Pokud potebujete pipojit
k linkovmu vstupu mikrofon, je nutn nejprve jeho signl
zeslit tzv. mikrofonnm pedzesilovaem.

2.2 VU METR
rove signlu v audiosoustav se u od 40. let 20. stolet
monitoruje pomoc tzv. VU metru (volume unit meter).
V programu Audacity m nap. podobu takovouto:

Zelenou barvou je indikovna sla signlu, kter, pokud

pekro nulovou hranici je indikovn erven (pebuzen
signl). Pi nahrvn je teba dodret, aby se signl a jeho
hlasitost nedostala do erven oblasti jinak me bt
signl nepjemn zkreslen.
Standardn VU metry maj stupnici od -20 do +3 a 0 by mla
dle normy odpovdat stdavmu napt 1.23V. Bn VU
metr m zmrn zpomalen doby reakce a proto
nedoke indikovat krtk momentln piky v audio

signlu. Je tedy uiten pedevm pro kontrolu prmrn

hlasitosti signlu.
VU metr naleznete tak asto na rznch audio zazen i
nap. v analogov podob:

2.3 UM
umn, brumn a dal projevy ruch ve zvukovm signlu
nm znepjemuj cel proces nahrvn i playbacku audio
nahrvek. Dve, v dob analogovho zznamu zvuku, to byl
opravdu velk problm, nyn, v digitlnm svt , mme
situaci o nco jednodu.
Bn um jako takov je vude kolem ns v prosted, kde
se vyskytujeme a kde nap. vznik nahrvka um me
vznikat innost lovka, prody a poas, okoln dopravy a
spoustou dalch element. V elektronickch pstrojch
vznik um pro zmnu nhodnou fluktuac elektrickho
signlu a kvalitn audio pstroje vdy v technickm popisu
uvd odstup uitenho signlu od umu (v dB).
Dalm typem je kvantizan um um zpsoben v A/D
pevodnku pi tzv. kvantovn pi pevodu signlu
z analogovho na digitln ten je ovlivnn zejmna
kvalitou samotnho pevodnku.
umu jako takovho se lze docela spn zbavit vhodnm
nastavenm citlivosti (GAIN) vstupu pi nahrvn je
dleit nenahrt signl pli potichu protoe pak bychom
jej museli pi mchn znan zesilovat a tm zeslme i
samotn um. Velk vliv na rove umu m samozejm
hlavn pouit zazen a jeho kvalita zvukov karta,
mixpult, pedzesilova i rekordr.
Krom tchto um existuj i nkter douc umy
nap. bl um co je nhodn generovan signl o
konstantnm vkonu s rovnomrnm zastoupenm celho
frekvennho psma, kter se pouv k mcm elm a
asto i nap. k automatickmu nastaven ekvalizeru pi
zvuen koncertu u profesionlnch mixpult.
Velmi astm jevem, se kterm jste se asi ji setkali, je
brum 50hz vznikajc z mnoha pin nap. patnm
uzemnnm njakho pstroje v audioetzci, rozdlnm
uzemnnm pstroj vi hlavnmu zemnn v budov,
patnm kabelem, kabelem kter vede pobl njakho
silnho elektromagnetickho zdroje apod.
Na odstrann tohoto ruivho brumu me pomoci
teba toto:
- zapojit vechny pstroje v audioetzci na stejn
zsuvkov a zemnc okruh v mstnosti i budov
- pokud mono pouvat na propojovn zazen symetrick
kabely se stncm vodiem ideln XLR-XLR kabely
(viz dal kapitola). Pokud pouvte nesymetrick

nestnn - kabely, pouvejte je co nejkrat.

- kabely nevete pobl silnch genertor
elektromagnetickho pole (motory, praky, rozvodn el.
skn, potae apod).
- audiokabely by nemly bt nataeny paraleln vedle
napjecch kabel.
- jsou vechny audiokabely podn zapojen? Zn to jako
malichernost, ale u se mi nkolikrt stalo, e pinou
brumu byl nedocvaknut jack konektor u nkterho
zazen
- postupnm zapojovnm audioetzce zjistte, kter
zazen toto brumn zpsobuje me bt toti
pokozen i mt pokozen napjec pvod
- nkter zazen, pedzesilovae i efekty mohou na sob
mt tlatko ground lift jeho sepnutm v nkterch
ppadech brum zmiz.
- pomoci mohou i DI boxy i speciln hum eliminatory,
kter se pipoj mezi zazen, kter brum zpsobuje a mezi
mixpult/rekordr
Pokud mte nahrvku a na n jste zaznamenali um, je zde
monost jej pi mchn nahrvky sten odstranit audio
filtrem noise reduction (viz kapitola o efektech a nvod
v kapitole 15.), kter nabz ada zvukovch editor. Na
odstrann nkterch brum me pomoci t vhodn
nastaven ekvalizer. Na praskance (nap. ze starch desek)
se pak pouv scratch remover. V zsad ale plat, e
bychom se mli snait u pi nahrvn omezit mnostv
umu v audiosignlu na minimum, nebo jedin to nm pak
zaru maximln monou kvalitu audiozznamu.

3. DOMC STUDIO
V dnen dob, s rozvojem digitln a vpoetn techniky,
ji nen pli nkladn podit si doma mal nahrvac
studio a zat nahrvat muziku, mluven slovo a dal
zvukov zznamy. Nejdostupnj varianta domcho
studia se nabz v podob osobnho potae PC (personal computer). Pokud vlastnte alespo prmrn
vkonn pota, mte dobr pedpoklady pro vytvoen
domcho studia.

3.1 POTA
Pro vcestop nahrvn na PC v nkterm z modernch
program (typu Cubase, Audacity, Cakewalk.) doporuuji
minimln procesor (CPU) s taktovac frekvenc 2Ghz,
alespo 2GB pamti RAM, DVD/BLU-RAY vypalovaku a
rychl harddisk (SATA 7200ot/s i SSD). Co se tk disk,
je vhodnj mt disky dva jeden na systm a instalovan
programy a druh ist na data, kam budete nahrvat. Tm
minimalizujete pote s vkonem nkterch disk. Prci ve
vcestopch nahrvacch programech vrazn usnadn vt
LCD displej.
Pota na nahrvn by ml splovat docela psn
poadavky co se tk hlasitosti chladi a vtrk (na
procesoru, graf. kart i v bedn) pokud je tedy V PC
vrazn hlasit a fu jak malej lux , konzultujte to
s njakm technikem, kter Vm doporu vhodn a tich
modely vtrk i chlazen.
V dnen dob lze na nahrvn bez vtch pot vyut i
penosn potae (snad mimo nejlevnjch netbook),
jejich vkon ji vtinou dostauje pro poteby zkladnho
domcho nahrvn.U jejich parametr plat zhruba to sam
co ve m vkonnj, tm lep pro nahrvn.
Co se tk samotnho operanho systmu, na muziku se
nyn nejastji pouvaj systmy MAC OS a Windows (XP
i 7). Pod Linuxem lze t pomoc nkterch program
nahrvat muziku, ale podpora vrobc hudebnch program
i vrobc zvukovch karet je v Linuxu vrazn ni ne ve
Windows nebo v MAC OS, take spe doporuuji, na
vnj prci s domcm nahrvnm, pout jeden z tchto
dvou systm.

64BIT VS 32BIT OS?

Ukzka DI boxu

Zvolit 64bitov nebo 32bitov operan systm? Pokud

nemte tuny uloench audioprojekt ve starch 32bitovch
nahrvacch programech, tak bych rozhodn doporuil zvolit
64bit
Velkou vhodou 64bitovch systm je monost vyuit i
vce ne 4GB pamti RAM, co se velmi hod u
nronjch vcestopch projekt a u velkch knihoven
sampl i VST nstroj. Procesor navc pi 64bitech pracuje
daleko lpe s velkmi datovmi objemy a proto je 64bitov
systm vhodn pro nronj aplikace, nebo dok
vkon procesoru vyut vce efektivn. To navc bv

podpoeno i lep podporou vcejdrovch procesor,

kterch je dnes na trhu vtina.

doasn i antivirus, kter se rovn me bez varovn

spustit..

Pokud se rozhodnete pout systm Windows, doporuoval

bych dnes zvolit WINDOWS7 x64 a pro ely nahrvn by
mla dostaovat i levnj home premium varianta
(podporuje max 16GB RAM). Existuje i 64bitov verze
Windows XP, ale nen pli rozen a stejn tak ani
podpora pro n a proto bych se j spe vyhnul.

U klasickch mechanickch disk rozhodn neukod pustit

as od as defragmentaci disku, kter me optimalizovat a
zvit vkon pevnho disku.

Co se tk konfigurace potae pro nahrvn ve 64bitovm

prosted, doporuil bych minimln 8GB RAM (i vce),
njak vkonn procesor (AMD FX-x200 i intel Core I5 i
I7...), grafickou kartu, kter um CUDA i obdobnou
technologii (rychlej paraleln vpoty na ipu grafick
karty - kterou ji nkter pluginy podporuj a v budoucnu se
podpora bude jet myslm roziovat) a
samozejm zvukovou kartu, kter m ovladae pro
64bitov systm , co maj tm vechny modely karet
vyroben po roce 2010 Disk by v idelnm ppad mohl
bt SSD (ten je o dost rychlej ne standardn SATA
disky), ale i rychlej SATA3 disk se 7200 otkami/s
odvede svou prci dobe.
Jeden uivatel provdl test 32bitovho a 64bitovho
Cubase 6 na stejnm PC a vylo mu, e 64bitov verze je o
89% vkonnj a i z vlastn zkuenosti mu potvrdit, e
rozdl tam je znt zejmna pi pouvn vce plugin v
projektu
Vce zde: http://testnastroju.webnode.cz/nahravani/nahravani-v-64bit-windows/
Jak je to s kompatibilitou 32bitovch VST plugin?
Aby se potencionl 64bit vyuil maximln, mli byste
v nahrvacm programu vyuvat 64bitov pluginy nap.
ty zkladn "cubasovsk" pluginy jsou samozejm pln
64bit, ale pote jsou se starmi pluginy od jinch vrobc.
Dle mch test dost z nich bez pot pracuje i v 64bitov
verzi (pes integrovan 32-64bit bridge) a pokud by
nhodou nkter plugin nefungoval, je zde jet jBridge,
kter je mon zakoupit na internetu a kter minimalizuje
pote se starmi pluginy.
Kadopdn pokud mte zakoupeny njak VST pluginy i
nstroje, doporuoval bych se nejprve pesvdit, zda u
nen na webu vrobce k dispozici 64bitov aktualizace - tm
vyuijete maximln vkon systmu a uette si i ppadn
pote s kompatibilitou. Velc vrobci (Native Instruments
aj) u nabz nov verze svch produkt tak v 64bitov
verzi.

VKON A STABILITA PC
Pota uren pro nahrvn by ml bt v prv ad
stabiln, pi nahrvn by nemly bet na pozad systmu
jin nron aplikace vyuvajc intenzivnji disk i
procesor.. Rovn deaktivujte automatick aktualizace
operanho systmu, nebo ty se dle mch zkuenost vdy
spust v nejmn vhodn as a j jet vtinou vypnm

Nkte uivatel PC se asto sna zvit vkon svho

potae tzv. petaktovnm (zven zkladn pracovn
frekvence , jejho nsobie a rovn napjen procesoru),
co skuten, pokud je to provedeno dobe, me vkon i
vraznji zlepit petaktovn bych ale doporuil jen
skuten velmi zkuenm uivatelm, kte vd, co dlaj,
protoe neodborn proveden me snit stabilitu systmu
avst k pehvn i dokonce pokozen potae.

3.2 ZVUKOV KARTA

Velmi dleitou soust Vaeho budoucho domcho
studia je zvukov karta, pes kterou budete muziku nahrvat.
Drtiv vtina dnes prodvanch pota obsahuje pouze
tzv. on-board (vestavnou) zvukovou kartu typu Realtek,
kterou pro vnj prci s nahrvnm nedoporuuji
pouvat. Kvalitn zvukov karty toti nabz pedevm
kvalitn pevodnky z analogovho na digitln signl
(D/A, A/D pevodnky), maj velk odstup uitenho
signlu od umu, kvalitn mikrofonn pedzesilova a rovn
nabz stabiln ovladae s podporou technologie ASIO,
kter jsou pedpokladem pro dobrou funknost zvukov
karty ve vcestopm nahrvacm programu.
Jak typ zvukov karty si vybrat? Zle na tom, jak mte
mysly s nahrvnm, kolik penz chcete do karty
investovat a v neposledn ad i na vybaven Vaeho PC.
Dve byly dost bn vcestop zvukov karty, kter se
montovaly pmo do PC do PCI slot. I s nimi se dnes jet
obas mete setkat, nejastji ale na trhu uvidte USB a
Firewire zvukov karty, kter bych pro zkladn domc
nahrvn nyn doporuil.
Nejprve je teba se rozhodnout, kolik stop souasn mte
v plnu pi nahrvn vyut? Pokud opravdu budete
nahrvat jen doma vlastn deme, zcela jist vystate
s dvoustopmi zvukovmi kartami, kter se pevn
zapojuj do USB. Jin to ale je v ppad, kdy poizujete
nahrvn do zkuebny a budete chtt nap. nahrvat bic
sadu i demo cel kapely v takovm ppad u se vyplat
podvat se po vcestopch zvukovch kartch ideln
osmi- a vcestopch . Ty jsou pevn kvli rychlosti
penosu uren pro Firewire rozhran, kter mus V PC
podporovat (lze jej i dokoupit zvl, pokud pota firewire
rozhran nem) a jsou i vrazn dra, ne dvoustop
zvukovky.
Dle Vs asi bude zajmat, jak vstupy a vstupy konkrtn
zvukov karta nabz na domc nahrvn je vhodn, aby
zvukov karta nabzela minimln 1 mikrofonn vstup
(XLR konektor) s volitelnm fantomovm napjenm (to je
nutn pro kondenztorov mikrofony) a minimln jeden
linkov vstup. Nkter karty pmo nabz nstrojov vstup
oznaen jako HI-Z, do kterho mete rovnou pipojit
kytaru i baskytaru bez pedzesilovae, co t me bt

vhodn. Uitenou funkc je i zapnateln pm

monitoring signlu (direct monitoring) pro snadn
odposlech kanlu pi nahrvn.
Pokud budete chtt vce pracovat s klvesovmi nstroji,
mla by zvukov karta obsahovat a podporovat MIDI vstup
a vstup, kter se asto u levnch karet nenachz (lze jej ale
opt dokoupit zvl v podob USB MIDI pevodnku)

NAHRVN NA DIGITLN REKORDR VS. DO

PC
Spousta lid (vetn m) nkdy eila dilema, zda si pro
nahrvn vybrat digitln rekordr nebo nahrvn do
PC+audiorozhran. Zde zkusm nezaujat vypsat nkter
vhody a nevhody obou zpsob nahrvn
Digitln rekordry - vhody

Mezi nejznmj vrobce zvukovch karet (audio rozhran)

pro domc nahrvn jsou nap. firmy M-AUDIO, Lexicon,
Behringer, E-MU aj. Co se tk konkrtnch typ karet,
mm pozitivn osobn zkuenost s levnm modelem MAUDIO Fastrack mkII (cena cca 2000,-) a pokud hledte
spolehlivou zvukovou kartu pro jednoduch domc
nahrvn, nevhal bych Vm tento model doporuit.

- samostatn a stabiln systm - neobjev se "blue screen"

- vyladn systm i po HW strnce (minimalizovno ruen atd.)
- run ovldn mixu pomoc fader/potenciometr
- snadn penositelnost zazen- tedy vhodn pro nahrvn
koncert i v ternu
- vtinou rychlej a jednodu ovldn ne recording do PC
Digitln rekordry -nevhody

- vy cena (pokud ji mte PC)

- men monosti pi mixingu a masteringu skladby
- men monosti pi prci s efekty
- standardn nepodporuj MIDI
Nahrvn do PC - vhody

- Pokud ji mte PC, jsou vhodnou vrazn ni nklady na

zprovoznn nahrvn
- vt monosti editace skladby, vtinou i snadnj mastering a
aplikace efekt
- lze zpracovvat/nahrvat MIDI a pouvat VST nstroje
- skoro kad PC obsahuje dnes CD/DVD vypalovaku, take
tm hned mete vsledek Va snahy vyplit na Audio CD
Nahrvn do PC - nevhody
Ilustran obrzek ukzka firewire zvukovho rozhran od firmy MAUDIO

Dleit je ASIO ovlada karty. U drach i

profesionlnch karet je ovlada dodvn pmo u karty na
piloenm CD. U levnch model je teba vystait si s
univerzlnm ASIO ovladaem ASIO4ALL, kter je zdarma
ke staen na webu www.asio4all.com .
Speciln variantou audio rozhran jsou USB mixpulty i
USB mikrofony, kter zapojujete pmo do PC a
nepotebujete k jejich pouvn dnou speciln kartu i
rozhran. Uplatn se zejmna u nenronch uivatel, kte
neplnuj vcestop nahrvn a spe potebuj kvalitn
mikrofon pro nahrvn jednoduchch demek i zznam.
Jednm z oblbench typ USB mikrofon je Behringer
C01-U i obdobn typ od firmy Samson.

- men stabilita systmu, (peci jen nap. ve Windows Vm krom

nahrvacho programu b i x dalch program, ovlada atd.)
- pokud si nekoupte speciln rozhran, muste ve v nahrvacm
programu ovldat my/klvesnic, co nebv pohodln
- Hor penositelnost - u laptop je to men problm, ale i tak
pokud chcete asto nahrvat "on the road", budete to mt s PC t.

Sami si mete tedy dle Vaich poadavk vybrat, kter

zpsob by pro Vs byl vhodnj. asto se rovn pouv
kombinace obho nap. j sice na samotn nahrvn
pouvm digitln rekordr (Korg D888), ale vekerou
mix dlm na PC, kde mm vt monosti editace
skladby, aplikace efekt apod.

3.3 DIGITLN REKORDRY

Alternativou k nahrvn do PC je pouit samostatnho
digitlnho rekordru tm mm na mysli zazen, kter
doke nahrt (nap. i postupn) vce ne dv stopy v jedn
"skladb. Pouze dvoustopm nahrvacm zazenm bych
sp kal zznamnky :).
Dve se pouvali analogov (kazetov) rekordry, dneska
u ale vrobci bez vjimky nabz jen ty digitln.

Tahle sekce je ale o digitlnch rekordrech, tak se na n

zkusme trochu ble podvat. Zkladnm rozdlenm
rekordr bv poet stop, kter na n lze (najednou i
postupn) nahrt. Nejlevnj jsou tystop rekordry - ty
postauj pro bn domc pouit nebo pokud jste nap.
akustick psnik. Jejich velkou vhodou jsou mal
rozmry a tm pdem i velk mobilita, kdy zazen bez
pot penesete jinam. Vtinou dok tyto tystop
rekordry nahrvat dv stopy zrove a dal dv lze pout
nap. pro dotoen dalho nstroje nebo pro playback ji

nahran stopy. Cenov se "tystopky" pohybuj kolem

sedmi a osmi tisc - na kytarch nyn maj nap. tento Korg
D4.
Cenov o pr set korun dr lze ji nalzt nkter osmistop
pstroje (by nahrvajc 2 stopy souasn) - nap. tento
Boss BR-600. Spousta tchto rekordru nabz krom
nahrvn i adu dalch uitench funkc - nap. ladiku,
metronom, rzn efekty, v nkterch ppadech i dokonce
simulaci kytarovch apart i bic automat.
Jednm z tchto ikovnch zazen je ZOOM R16/R24 - ten
je asi nejlevnj osmistop rekordr, kter opravdu um
nahrt vech 8 stop zrove (a pehrv jich dokonce 16
zrove). Dokonce jej lze provozovat na baterie, take
mete nahrvat jam session v prod :).
Pak jsou zde u vt 8mi/16ti/24-stop rekordry, kter jsou
asto kombinovan s mixpultem, lze jich tedy vyut nejen k
nahrvn, ale teba i k ozvuen njak akce. asto ji
obsahuj i CD vypalovaky a pokroilmi funkcemi pro mix
a mastering skladby. Cenov se pohybuj tyto pstroje od
20ti tisc a ve Jednm z tchto pstroj je nap. KORG
D3200 i pikov Yamaha AW2400.

Monitory by se nemly umisovat na vt plochu i desku

stolu od n by se toti jejich zvuk vrazn odrel a
zpsoboval by fzov pote pi poslechu. Rovn je
neumsujte i nevte pmo na ze, ale nechte za nimi
alespo nkolik destek centimetr msta.
Pi poslechu pes monitory se doporuuje poslouchat a
mixovat muziku pi hlasitosti cca 70 80 dB, kdy lovk
nejlinernji vnm frekvenn spektrum zvuku.

Ilustran obrzek: Studiov monitory

KAM SE UKLDAJ DATA?

Vtina solidnjch pstroj ji zaznamenv data na
harddisky - z toho me vyplvat men odolnost rekordr
vi vibracm i otesm i nkterm basovm frekvencm.
Levnj typy pstroj ukldaj data na pamov karty, zde
je vhoda, e je mete snadno mnit, otesy pak nejsou
takovm problmem, ale zas je zde nevhoda v pomalosti
zpisu, take karty naleznete vtinou jen u dvoustopch
nahrvacch zazen.
Vtina rekordr ukld zvukov data buto pmo do
WAV a nebo m njak vlastn audio formt, kter lze ale
do WAVu pevst pro dal pravu v PC. Pro propojen s
potaem se nejastji pouv USB 2.0 rozhran.

Krom monitor doporuuji mt po ruce i njak kvalitn

uzaven sluchtka (nap. pro nahrvn zpv jako
odposlech) a ppadn i referenn audio pehrva (i
obyejnou v), na kter budete kontrolovat mix.

3.4 REPRODUKTORY / MONITORY

Vyhote mal plastov reprky u potae a kupte si
alespo zkladn studiov monitory daj se sehnat od 2 3
tisc a pomohou Vm v tom, e pi mixi nahrvek
nebudou Vae skladby pebasovan i patn frekvenn
vyven. Studiov monitory by mly mt na rozdl od
standardnch reproduktor co nejrovnj frekvenn
charakteristiku a nemly by tedy zvrazovat basy i vky.
Monitory se vyrb buto aktivn (s vlastnm napjenm a
trafem) i pasivn (mus se pipojit k zesilovai)a vtinou se
nyn setkte s tzv. nearfield monitory (monitory uren pro
blzk poslech) a pro domc pouit v akusticky
neupravenm prosted jsou rozumnou volbou.
Dbejte na dobr umstn monitor mly by bt ve stejn
rovin, jako Vae ui a jejich vzjemn vzdlenost by mla
bt takov, aby nebyly pli blzko i daleko od sebe. D se
ci, e ideln by mla vzdlenost jednotlivch monitor a
Vs vytvet rovnostrann trojhelnk. Pokud tedy sedte
metr a pl od monitor, mla by jejich vzjemn vzdlenost
bti podobn.

10

Sluchtka AKG K141

Co se tk konkrtnho typu studiovch monitor, tak hodn

lid chvl monitory od Behringeru - adu 2030. Na trhu je
vak cel ada podobnch vrobk, take je doporuuji
nkde v prodejn vyzkouet

3.5 KABELY A KONEKTORY

Dal nutn (a neoblben) soust studia - mikrofonn a
nstrojov kabely, propojovac kabely, redukce a dal drty,
bez kterch se neobejdete.

ASTO POUVAN KONEKTORY

Cinch (RCA) konektor pouv
se zejmna v domc
audiotechnice u zesilova. Na
mixpultech astou slou jako
vstup a vstup pro nahrvn
(TAPE IN/OUT)
Jack konektor 3,5mm domc
audiotechnika, sluchtkov
vstupy, konektory na zvukovch
kartch PC aj

Jack konektor 6,3mm

v symetrickm i asymetrickm
proveden (viz dal kapitola).
Nstrojov kabely, propojovac
audiokabely, studiov sluchtka
atd.
DIN konektor (ptikolk)
MIDI kabely, klvesnice u PC,
dve se pouvaly v SSR
v audiotechnice na propojovn
magnetofon, gramofon a
zesilova
XLR konektor mikrofonn
kabely. Obas se setkte i
s kombo konektorem XLR i
JACK V jednom.
Speakon konektor pouv se u
reproduktor, odposlech a
jejich propojovacch kabel

Kabel XLRf-XLRm
Tento typ symetrickho mikrofonnho kabelu lze pout u
vech mikrofon (dynamick, pskov i kondenztorov) a u
kondenztorovch je nezbytn, nebo jsou pes nj tyto
mikrofony bn napjeny fantomovm naptm.
Kabel XLRf Jack 6.3mm
Dal ast typ mikrofonnho kabelu, kter se pouv
zejmna u dynamickch mikrofon a standardn je nelze
vyut u tch kondenztorovch
Nstrojov kabel typicky Jack 6.3mm Jack 6.3mm
Zde se pouvaj dva typy zapojen kabel symetrick a
nesymetrick.
Nesymetrick zapojen je provedeno pomoc dvou vodi
signlovho vodie a stnn odolnost vi ruchm z okol
je ni ne u symetricky zapojench kabel a zvis hlavn
na kvalit samotnho stnn.
Symetrick zapojen je naopak provedeno pomoc tiilovho kabelu jedna la je pouita jako stnn a dal
dv signlov ly se oznauj jako hot (ta vede signl a
oznauje se znamnkem +) a cold (-). Ruen pak psob
na ob ly stejn a v zesilovai, pi pevodu na
nesymetrick signl, se u jedn ze il obrt fze a ruchy se
v obou vodich vzjemn vyru. Zstane tak jen pvodn
uiten signl.
Nstroje typu el. kytara, baskytara, se standardn pipojuj
pomoc dvouilovch nesymetrickch kabel, audio zazen
a mikrofony se pak propojuj t ilovmi symetrickmi
kabely. Zda je nstrojov kabel symetrick nebo ne poznte
jednodue pohledem na konektor jedna rka na jack
konektoru zna nesymetrick kabel, dv rky
symetrick.

USB konektor standardn

rozhran pro pipojovn
externch perifri k osobnmu
potai. Konektor USB me mt
vce podob (nap. tvercov
konektor typu B i miniUSB).
Firewire konektor - rychl
rozhran pro pipojovn
externch periferi k osobnmu
PC

Ilustran obrzek symetrick mikrofonn kabel XLR-TRS Jack 6.3mm tento typ
kabelu je mon pout nap. pro dynamick mikrofony

DAL KABELY A REDUKCE

Zkladem je mikrofonn kabel ty se li dle pouitch

konektor - buto s konektory XLR nebo JACK
6.3mm.
Oznaen:
XLRf samice tpinovho konektoru XLR
XLRm samec tpinovho konektoru XLR
Jack 6.3mm samec konektoru typu Jack

11

To u zle na tom, jak zazen a periferie budete

pouvat j asto pouvm sluchtkovou redukci z malho
jacku (3.5mm) na velk (6.3mm) i krtk propojovac
jack-jack kabely na efektov krabiky u kytary. Pokud
budete ve vt me pracovat s klvesovmi nstroji pes
MIDI rozhran, budete potebovat MIDI kabel (buto
s DIN konektory na obou stranch nebo DIN USB redukci
pro pipojen k PC)

Obecn by mly bt kabely kvalitn, dobe stnn,

dostaten dlouh (ale ne zas zbyten moc dlouh), mly
by mt kvalitn udlny konektory, aby se jen tak
nezlomily v konektoru a nemus bt nutn pozlacen, jak
se obas stv mdou

3.6 LATENCE A FORMT ZZNAMU

Pi nahrvn do PC se jet asto setkte s pojmem
"latence" - jedn se o asovou prodlevu v milisekundch
mezi vstupnm signlem (z mikrofonu do zvukov karty) a
vstupem (reproduktory) - ideln latence je do 5ms,
nahrvat se d celkem dobe i pi 10ms, vt latence u
me bt problm pi softwarovm monitorovn
nahrvanho zdroje i pouvn VST nstroj a plugin
v relnm ase. Nzkou latenci zskte kombinac
vkonnho potae, kvalitn zvukov karty a hlavn
kvalitnho ASIO ovladae k tto kart.

FORMT ZZNAMU
U mte tedy vyeeno m a pes co budete nahrvat a te
tedy zbv rozhodnout se, do jakho formtu budete
nahrvat? Na potach (a nejen na nich) se stal standardem
pro zznam tzv. WAVE formt - kter obsahuje
nekomprimovan zznam nahrvky ve vmi zvolenm
rozlien a frekvenci.
CD audio m standard: stereo kanl o frekvenci 44khz,
rozlien 16bit - z toho vyplv, e Vae nahrvky byste
mli poizovat minimln v tto kvalit, kter pro bn
audio pouit postauje. Pokud vlastnte kvalitn zvukovou
kartu i audio rozhran, budete mt monost vyut rozlien
24bit (vhodou je mimo jin i vt dynamick rozsah) a
frekvenci a do 192khz - ve finle, pokud budete chtt
vytvoit audio CD z Va nahrvky, ji budete ale muset opt
pevst do standardnho CD audio formtu (tomuto procesu
se k dithering)

- FLAC - zde jsou data komprimovna tzv. bezztrtovou

kompres a kvalita zvuku je tedy o dost vy ne u MP3 a
tm t i velikost soubor.
-RealAudio - dve docela populrn formt, dnes u ale
nen moc bn...

3.7 AKUSTIKA A NAHRVAC PROSTOR

Posledn a t docela dleit st domcho studia, je
samotn nahrvac prosted. asto to nejspe bude pokoj,
sklep i mstnost, kter nebyla k nahrvn muziky pedem
urena i upravovna. I tak ale meme trochu akustiku
mstnosti vylepit zkladem je minimalizovat zvukov
odrazy od holch stn a podlahy. V tomto ohledu pome
nap. silnj koberec na zemi, u stn zaven voln visc
zvsy, alounn nbytek (nap. gau) t pomh odrazy
zvuku tlumit. Pokud si na nahrvn vylente speciln
mstnost, mete si dovolit lep akustickou pravu nap.
molitanovmi jehlany, basovmi pastmi v rozch
mstnosti apod.
Nahrvac mstnost se v nahrvce projevuje zejmna
v ppadech, kdy zvuk snmme mikrofonem, kter je
umstn dle od zdroje zvuku. V ppad horch
akustickch podmnek se tedy sname mikrofon umstit co
nejble nahrvanmu objektu a tm se vliv mstnosti a
zvukovch odraz minimalizuje (tzv. close miking)
Pokud k nahrvn vyuvte pota, je vhodn rovn
zkusit etrn zatlumit jeho mechanick sti nap. vtrky,
kter mohou pi nahrvn t pispt k nedoucm ruchm.

DATOV FORMTY ZVUKOVCH SOUBOR

Zde se rozliuj dva hlavn formty: komprimovan a
nekomprimovan formty. Standardem na PC s
operanmi systmy Windows je tzv. WAV soubor, kter
obsahuje nekomprimovan data v kvalit, v jak byly
nahrny, bez jakkoliv pravy. Doporuuji tento formt
vyuvat. Z nekomprimovanch formt jsem obas vidl
pouvat jet nap. RAW formt (ist "surov" hudebn
data).
U komprimovanch formt je vbr vt:
- MP3 - nejznmj a nejpouvanj audio formt
souasnosti - data jsou komprimovna ztrtovou kompres a
vsledkem jsou mal objemy dat a ni kvalita zvuku - ta
se uruje zejmna dle ky datovho toku (bitrate) mp3
souboru (doporuuji pouvat 192kbs a ve) . Do tohoto
formtu doporuuji nahrvky ukldat v ppad, e je
budete nkomu chtt poslat emailem nebo dt na webov
strnky.
-WMA - defacto Microsoft odpov na formt MP3

12

Obrzek: Jak me vypadat domc nahrvac studio

3.8 OSTATN
Dal vybaven Vaeho domcho studia u zvis na tom,
jak styl muziky budete nahrvat, jak nstroje pouvat a
v neposledn ad i kolik penz chcete do studia investovat.
Velmi astm doplkem studia je MIDI klaviatura, rzn
hardwarov efekty a procesory, extern mixn pult,
samplery atd

3.9 MODELOV SESTAVY PRO DOMC

NAHRVN
Jeliko mi na mail asto chod dotazy, a doporum
konkrtn sestavu pro domc nahrvn, rozhodl jsem se
nkolik modelovch sestav sestavit. Bohuel praktick
zkuenosti mm jen s nktermi ze zmnnch zazen a
model, take to neberte doslova jako doporuen, ale spe
jako jedny z monch variant. Ceny odpovdaj stavu
v prosinci 2011 na eshopu kytary.cz
Pedpokladem pro vechny uveden varianty je ji vybaven a prmrn
vkonn PC (viz zatek kapitoly), kter do ceny sestav nezahrnuji.
mysln jsem nevybral pln nejlevnj monosti, ale spe modely, u
kterch vm, e maj uritou kvalitu i reputaci.

Ultralevn houmless varianta

Zvukov karta/Mikrofon: USB mikrofon SAMSON C01U (1940,-)
Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: Studiov sluchtka ATH-M20 (1050,-)
dal: homemade pop-filtr ze silonek
Cena: 3480,Monosti vyuit: nahrvn mluvenho slova, zpv do hotovch zklad skladeb,
jednoduch deme nahran systmem stopu po stop

Levn varianta
Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track MKII (2200,-)
Mikrofon: APEX 435 (1790,-)
Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)
dal: mikrofonn kabel ROCKCABLE XLR-XLR 5m (130,-), nstrojov kabel
(150,-), pop filtr (cca 500,- nebo home made)
Cena: 7800,Monosti vyuit: Nahrvn kytar a akustickch nstroj, zpv a tvorba domcch
demonahrvek.

Stedn varianta
Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track PRO (3990,-)
Mikrofon: RODE NT1-A (4690,-), Shure SM57 (2400,-)
Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)
dal: 2x mikrofonn kabel BESPECO 6M (2x 220,-), nstrojov kabel (cca 150,-)
MIDI klaviatura: M-AUDIO Key Rig 49 (2000,-), Pop filtr (cca 500,- )
Cena: 17650,Monosti vyuit: Ve ve uveden + prci s klvesovmi nstroji (MIDI), stereo
snmn nstroj aj.

4. MIKROFONY
V tto kapitole si povme nco o snmn zvuk pomoc
mikrofonu.
Nejprve je teba se rozhodnout, co vlastn chceme nahrvat
- mluven slovo i zpv? Mikrofon toti existuje
nepebern mnostv rznch typ v cen od nkolika
destek korun a po nkolik set tisc

4.1 MLUVEN SLOVO

Pokud chcete nahrvat do potae mluven slovo ve vysok
kvalit, doporuuji se nyn spe podvat dol na tto
strnce, na sekci mikrofon pro "zpv" - pokud vak
potebujete snmat mluven slovo jen pro poteby nkterch
komunikanch program (Skype), posta i levn mikrofon
za nkolik set korun. Tyto "PC mikrofony" ji maj vtinou
3,5mm mono konektor typu JACK, kter jednodue
pipojte do potae - do zvukov karty - na mikrofonn
vstup (bv oznaen erven). U tchto "stolnch"
mikrofon si pi koupi doporuuji pohldat, zda je k nim
prodvn i stojnek na stl, protoe dret mikrofon v ruce
nap. pi "skajpovn" nen moc pohodln, navc stojnek
minimalizuje "ruchy" od vlastn manipulace s mikrofonem.

4.2 MIKROFONY PRO ZPV

Pokud tete tuto pruku, mte nejspe zjem vytvet
kvalitnj nahrvky, a proto se pravdpodobn podvte i
po kvalitnjch mikrofonech.
Nejprve bych rozdlil mikrofony dle zpsobu pipojen k
potai - na USB mikrofony a na mikrofony pipojen
pomoc zvukov karty/audio rozhran. USB mikrofony
maj vhody v tom, e zapojen i instalace je velmi
jednoduch - zpravidla posta zastrit mikrofon do USB
portu, nainstalovat ovlada a mete nahrvat. USB
mikrofony maj ale i nevhodu, e jsou uren jen a pouze
pro potae a pokud se teba budete chtt pozdji vnovat
vnji nahrvn i budete chtt vyut mikrofon i pi
nahrvn s kapelou, tak budete mt smlu. V takovm
ppad je lep zainvestovat do "klasickho" mikrofonu,
kter se pipojuje pomoc mikrofonnho kabelu.

Drah varianta
Obrzek - XLR konektor je ten nahoe, jack 6,3mm ten dole)
Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track ULTRA 8R (8990.-)
Mikrofon: AKG C4000 B (10790,-), 2x Shure SM57 (2x 2400,-), 2x kond. tukov
mikrofon AT 2031 (2x 3600,-)
Mikrofonn stojan: 2x BESPECO MSF10 (2x889,-)
Monitory: ALESIS M1 Active MK (7690,-)
dal:
4x Mikrofonn kabel BESPECO 6M (4x 220,-)
2x nstrojov kabel.(cca 2x150,-)
MIDI keyboard: WORLDE PANDA 61 (3990,-)
Studiov sluchtka: ATH-M20 (1050,-), Pop Filtr (500,-)
Cena: cca 48000,Monosti vyuit: ve ve uveden + nap. nahrvn dema kapely, kvalitn snmn
bic sady na 8 stop (to by ale chtlo vc mikrofon), nahrvn vce nstroj
(hudebnk) souasn apod

Takovto mikrofony ale nemete pipojit pmo k PC,

budete jet potebovat pedzesilova (nap. mal mixpult),
kter signl zesl. Idelnm eenm je podit si
USB/FIREWIRE zvukovou kartu, kter ji m konektor
pro pipojen mikrofonu pmo v sob. Viz pedchoz
kapitola.

13

4.3 DLEN MIKROFON DLE ZPSOBU

SNMN ZVUKU
Mikrofony se v zsad dl na nkolik typ dle zpsobu
snmn zvuk - nejastji se setkte buto s dynamickmi
mikrofony nebo s kondenztorovmi. Ve vech ppadech
automaticky neplat, e by kondenztorov mikrofony byly
kvalitnj ne dynamick - v obou typech mikrofon
existuj vynikajc, ale i pern modely.
Dynamick mikrofony jsou mn citliv na vky a snesou
i velkou hlasitost a hrubj zachzen. Vtinou maj
kardiodovou smrovou charakteristiku, take se dobe hod
na nazvuovn koncert, protoe snmaj zvuk pevn jen
z okol mikrofonu a minimalizuj tak nepjemnou zptnou
vazbu. Ve studich se nejastji pouvaj ke snmn
nkterch nstroj - nap. zesilova elektrickch kytar
nebo st bic sady
Kondenztorov mikrofony jsou vce citliv na zvuk, lpe
snmaj vy frekvence a jsou vtinou i mn smrov,
take se u nich vce projevuje i akustika mstnosti, ve kter
nahrvte. D se ci, e snmaj zvuk kvalitnji ne vtina
dynamickch mikrofon a pouvaj se tedy hlavn na
snmn vokl, akustickch nstroj, inel apod. Jsou ale
zrove i vce nchyln na pokozen a na koncerty nejsou
pli ideln, nebo maj vce tendenci "vazbit".
Kondenztorov mikrofony ke sv funkci vyaduj tzv.
fantomov napjen - vtinou napt 48V - z toho vyplv,
e pokud budete chtt pouvat tento typ mikrofon, ovte
si, zda V mixpult i audio rozhran obsahuje takovto
napjen. Pokud nikoliv, budete muset napje pikoupit
zvl. Nkter dra kondenztorov mikrofony maj
pmo ve svm tle i pedzesilovai vestavnou lampu
(elektronku), kter pozitivn ovlivuje zvuk takovhoto
lampovho mikrofonu.
V dvnch dobch se pouvaly jet mikrofony krystalkov
a v profi studich se i dnes setkte s pskovmi (ribbon)
mikrofony.

4.4 ROZDLEN MIKR o FON DLE

SMROV CHARAKTERISTIKY:
Smrov charakteristika (i graf) uruje, jak a z jakho
smru je mikrofon citliv. Zde se mikrofony dl na ti
zkladn typy - kardioda, osmika a kulov charakteristika
Kardiodn smrov charakteristika (+ odrdy typu
hyperkardioda) - mikrofon snm zvuk "zepedu" a je
utlumen zvuk ze stran a zpoza mikrofonu. Tato
charakteristika se nejvce hod k live pouit, avak je
teba potat s stenm zabarvenm snmanho zvuku (viz
proximity efekt).
Osmikov smrov charakteristika - mikrofon snm
zvuk zepedu a zpoza mikrofonu, zvuk ze stran je utlumen
Kulov charakteristika - zvuk je snmn ze vech stran
mikrofonu. Mikrofony s touto charakteristikou vtinou
snmaj zvuk nejvrnji bez vtho frekvennho zkreslen.

14

Kad z charakteristik m sv vyuit pi rznch typech

nahrvn, nejastji se ale setkte s kardiodovou
charakteristikou. Nkter dra mikrofony nabzej i
monost pepnut sv smrov charakteristiky.
U kardiodov charakteristiky se setkte s tzv. proximity
efektem jde o to, e m ble jste mikrofonu, kter m
tuto charakteristiku, tm vce jsou zvraznn basov
frekvence a naopak. Proto se pak pi mixingu nahrvky mus
tento efekt kompenzovat nap. oezem i redukc basovch
frekvenc i pmo pi nahrvn lze tento efekt
kompenzovat vhodnm umstnm mikrofonu od zdroje
zvuku. Nejvraznji se tento efekt projevuje hlavn do
vzdlenosti nkolika centimetr od mikrofonu.

4.5 FREKVENN ROZSAH MIKROFONU :

V audio technice se frekvenn rozsah udv v jednotkch
Hz (hertz). Mikrofony lze tedy rozliovat i dle jejich
frekvennho rozsahu - pozor - pokud m jeden mikrofon
uveden frekvenn rozsah do 20kHz a druh do 18kHz,
neznamen to automaticky, e ten prvn je kvalitnj zvis zde toti i na tzv. frekvenn charakteristice
mikrofonu (jednodue eeno, zda mikrofon "zvrazuje"
nap.vky). Ideln profi mikrofon by ml mt
vyrovnanou (rovnou) frekvenn charakteristiku v co
nejvtm rozsahu. Pokud mohu dt doporuen, bral bych
jako minimln pouiteln pracovn rozsah zpvovho
mikrofonu cca 70Hz 15kHz. U vtiny novch mikrofon
naleznete prv graf s prbhem jejich frekvenn
charakteristiky jako soust manulu spolu s grafy smrov
charakteristiky.
Bass roll-off nkter dra mikrofony obsahuj tento
pepna, kter umouje pi nahrvn omezit basov
frekvenn psmo potlaenm frekvenc nap. pod 70hz (kde
se kupkladu u vokl dn uiten signly nevyskytuj).
Mohou se tm ji pi nahrvn minimalizovat rzn ruchy a
rezonance od mikrofonnho stojanu, podlahy apod.
Close miking vs distant miking dva pojmy (jejich
eskm ekvivalentem by bylo asi blzk snmn vs.
vzdlen snmn), kter oznauj zpsob snmn
zvukovho zdroje, hlasu i nstroje. Metoda close miking
se pouv v ppad, kdy chceme eliminovat um i ruchy
v mst naten i kdy chceme dostat prraznj a
konkrtnj zvuk snmanho nstroje. V takovch
ppadech se mikrofon umst max. nkolik centimetr od
snmanho zdroje. Touto metodou se s spchem rovn
eliminuj zvukov odrazy v nahrvac mstnosti a pi
koncertech je tato metoda snmn (a zvuen) nstroj
vhodn, nebo sniuje riziko zptn vazby a ppadnch
peslech v iv nahrvce. Pkladem pout metody close
miking ve studiu, je snmn bicch na rockovch
nahrvkch, kdy se kad st bic soupravy snm vlastnm
mikrofonem, kter je od blny bubnu vzdlen jen nkolik
centimetr. Vsledkem je prraznj, itelnj a ostej
zvuk takto nahran bic sady, ne by tomu bylo v ppad
snmn bic soupravy z dlky.
Distant miking oproti tomu umouje nahrvat nstroj
vrnji, nebo zvuk je snmn z nstroje jako celku a nikoliv
jen z jednoho konkrtnho msta. Zvuk je vtinou i bohat
a vce podobn tomu, jak nstroj vnmme nam uchem.

V takovm ppad se mikrofon umisuje do vzdlenosti od

nkolika destek centimetr a po metry od nahrvanho
zdroje. Pro tuto metodu je teba pout citlivj typy
mikrofon (typicky kondenztorov) a na vslednm zvuku
nahrvky se vrazn podl i nahrvac prostor, zvukov
odrazy od stn apod. Pkladem vzdlenho snmn ve
studiu je nap. snmn akustickch nstroj, kter se
nejastji nahrvaj prv z vt vzdlenosti, aby byl jejich
zvuk opravdu pirozen

Pklad metody Close miking pi snmn kytarovho apartu

4.5.5 FZE (PHASE)

Pokud nahrvte zdroj zvuku pomoc vce mikrofon,
mete se setkat s fzovmi problmy v jejich vslednm
mixu - to znamen, e zvuk doraz do jednoho z mikrofon
dve ne do druhho (o pr milisekund) a ve vslednm
mixu se me stt to, e se signly od sebe v nkterch
frekvencch odetou a vsledn zvuk snmanho nstroje
bude nepirozen i vrazn zabarven.

Signly budou ve fzi - to by byl ideln stav, kdy jsou

mikrofony umstny od snmanho bubnku piblin stejn
daleko a nejsou nameny proti sob. Nahran a smchan
zvuk z obou mikrofon bude znt pirozen bez slyitelnch
zkreslen.
Signly budou mimo fzi mn ideln stav jeden
z mikrofon je dle od bubnku ne druh a jeho prbh
signlu je tedy opodn. Vsledn mix obou signlu se
me projevovat zabarvenm zvuku, asto i vraznjm
tlumem nkter sti frekvennho spektra. V tomto
ppad t meme mluvit o fzovm posunu signlu
Signly budou v protifzi pokud signl doraz do obou
mikrofon ve stejnou dobu, ale s opanou fz nap.
v ppad, e mikrofony m proti sob. Zde me dojt
k vraznmu utlumen a vyruen i velk sti frekvennho
spektra v mixu signlu z tchto mikrofon.
Co se tk samotn fze obecn, tak plat zsada, e pokud
snmme zdroj zvuku dvma mikrofony, kter m proti
sob, je nutn u jednoho z nich fzi otoit, aby se jejich
signl navzjem nevyruil. Otoen fze se provd buto ji
pmo pi zznamu (pepnaem na mixpultu i
pedzesilovai) i a pi mchn nahrvky, kdy u jedn ze
stop obrtme fzi softwarov (funkce invert
v nahrvacm programu). Toto se pouv nap. pi snmn
virblu (kdy jeden mikrofon snm virbl seshora a druh
snm strunk zdola)
Pokud je signl jedn stopy oproti jin fzov posunut nap.
o 2ms (to lze zmit v nahrvacm programu detailnm
porovnnm nahranho signlu pi piblen), je mon tuto
stopu o 2ms posunout vped a tm se signly dostanou do
fze.

4.6.STEREO TECHNIKY SNMN ZVUKU

Ilustran obrzky:
Zvukov vlny ve fzi (fzov koherentn):

Zvukov vlny mimo fzi (fzov nekoherentn):

Ukame si to na pkladu:
Snmme virbl dvmi mikrofony. Nyn, v zvislosti na
umstn mikrofon a jejich vzdlenosti od snmanho
bubnku me dojt ke tem stavm:

15

Dvoukanlov (stereo) zznam zvuku se zaal v populrn a

klasick hudb masov roziovat ji koncem 50. let (u ns
a o deset let pozdji). V potcch byly stereo nahrvky
znan omezeny zejmna v dsledku omezen zpsobench
tehdej zznamovou technikou (dvou a tstop rekordry).
S rozenm ty a vce stopch zznamovch pstroj vak
zaznamenalo i velk "boom" prv stereo, se kterm,
zejmna v pop music, bylo mon konen i rozumn
pracovat.
Mimochodem - vte, e prvn hudebn stereo nahrvky vznikaly u v
30. letech? Nap. na http://benbeck.co.uk/firsts/sound2.htm
si mete poslechnout dv psniky orchestru Duke Ellingtona,
kter ji v roce 1932 "nhodou" nahrl dv skladby ve stereu. Pro
nhodou? V t dob se toti ve nahrvalo "naivo" a nebyl jet k
dispozici magnetofonov ps, take se skladba nahrvala rovnou
na "matrici" - speciln gramofonovou desku do kter se ryl
zznam.. No a v tomto ppad se (asi pro ppad vpadku prvnho
zznamovho stroje) zrove nahrvalo i na druh zznamov
pstroj, kter byl umstn v jin sti studia. O nkolik destek let
pozdji si fandov vimli, e nahrvky jsou toton, ale znj
ponkud jinak, take je spojili do jedn nahrvky a vsledkem je
jeden z prvnch hudebnch stereo zznam.

PROBLMY PI STEREO ZZNAMU

METODA ORTF

Nejvtm problmem pi stereo zznamu je tzv. fzov

vyruen nkterch frekvenc v audio signlu (tzv.
interference) pokud je stereo zznam pehrvn nap. pes
jeden reproduktor v monu. Aby byla tedy nahrvka
kompatibiln s mono, pouvaj se nkter osvden stereo
techniky zvukovho zznamu:

METODA A-B

Dva mikrofony s kardiodovou charakteristikou vzdlen od

sebe 17cm pod hlem cca 110 stup. Jedn se o modifikaci
X/Y metody - rozdl je ve vt ce stereo zznamu. Me
bt ale problm s men hlasitost audiosignlu, kter se
nachz uprosted stereo obrazu.

DAL METODY:

Dva vesmrov mikrofony jsou umstn paraleln vedle

sebe (nap. 50cm) naproti zdroji zvuku. U tohoto typu
zznamu se vak fzov interference projevuje dost vrazn,
pokud budete vslednou nahrvku poslouchat v mono.
Pouka k, e vzdlenost mezi mikrofony by mla bt
zhruba trojnsobna vzdlenosti mezi nahrvanm zdrojem a
polohou mikrofon. Pokud tedy takto nahrvte pveck
sbor vzdlen 3m od mikrofon, vzdlenost mezi nimi by
pi pouit tto techniky mla bt zhruba 9m.

METODA X/Y

Dva mikrofony s kardiodovou charakteristikou umstn

"kem" pes sebe v hlu 90 - 135 stup. Tato technika
poskytuje velmi dobrou kompatibilitu pi mono poslechu
nahrvky, nebo jsou membrny mikrofon blzko sebe a
asov rozdl audiosignl je mezi nimi nepatrn.

16

Mid/Side - M/S - tato metoda kombinuje 2 mikrofony jeden s osmikovou charakteristikou a jeden vesmrov a
pomoc otoen fze se "dopotaj" jednotliv kanly. Tato
metoda je stoprocentn mono kompatibiln, je ale urena
spe pro pokroil a tak j zde nebudu ble popisovat.
Pseudostereo - tohle nen metoda stereo zznamu, ale jen
postup, jak z mono nahrvky udlat stereo nahrvku.
Nejastji se kombinuje asov posun jednoho z kanl (o
nkolik ms) s EQ pravou a vsledkem je "falen" stereo,
kdy m poslucha dojem, e poslouch prostorovou
nahrvku

KDE SE TYTO STEREO TECHNIKY VYUVAJ?

Vude tam, kde je teba provst stereo nahrvku a kde
vyadujeme dobrou mono kompatibilitu zznamu.
Typickm pkladem je snmn akustickch nstroj
(kytara), pianina, pveckch sbor, bicch (overhead
mikrofony) atd.
Pokud nahrvte nkterou z ve uvedench metod pomoc
dvou mikrofon, tak se praktick postup provd takto vyberete si metodu nahrvn, umstte mikrofony a kad z
nich zapojte do mixpultu do samostatn stopy (nebo
v DAWu) . Na prvn stop otote ovlada panorama (obas
oznaen jako pan / balance) zcela doleva a na druh stop
zcela doprava
Pak mete zat nahrvat stereo zznam tchto dvou stop.

4.7 KONKRTN TYPY MIKROFON

U ns, mezi kapelami, jsou, dle mho nzoru, nejastji k
vidn mikrofony od firmy Shure - ty se dl na dv ady PG (levnj) a SM ("profi" ada). Jako standard se dnes
pouvaj zejmna dva dynamick mikrofony - Shure SM57
(zejmna na snmn kytarovch komb a virbl) a Shure
SM58 (zpvy pi "lajv" pouit)
Na nahrvn zpv ve studich se nejastji pouvaj
velkomembrnov kondenztorov mikrofony - z nich
klasikou je nap. velmi oceovan Neumann U87 i jin,
dnes u asem oven, znaky a typy. Pro domc pouit si
ale asi nebudete poizovat tyhle kousky za x-destek a set
tisc, ale spokojte se s levnjmi typy mikrofon - velmi
dobrou povst maj relativn levn mikrofony MXL - nap.
konkrtn typ MXLV67.Spousta lid t v domcch
podmnkch spokojen pouv RODE NT1(-A) a j
osobn jsem si vybral APEX 415. U zpvovch mikrofon
je urit dobr mt monost si jej ped koup vyzkouet,
abyste si ovili, e Vm zvuk "sedne"

Dal monost je podit si pmo u njakou sadu

mikrofon na snmn bic soupravy, tch je na trhu rovn
nkolik.

POP-Filtr
Pi nahrvn zpv na mikrofony, kter nemaj ochranu
proti zvukovm nrazm (tzv. windshield) je vhodn pout
tzv. pop filtr, kter prv vzduchov nrazy explozivnch
hlsek (b, p aj.) tlum. Tyto filtry se buto daj koupit
(cca 400,- a ve) anebo je mon vyrobit je lacino doma
tak, e vezmete drtn ramnko (nebo drt), vytvarujete jej
do kulata (i podobnho tvaru) a pes nj nathnete silonky,
kter ukradnete ptelkyni i en .

4.8 M ZKUENOSTI S NKTERMI TYPY

MIKROFON
pi nahrvn jsem za x let pouval rzn mikrofony,
nkter dobr, jin prmrn, nkter vyloen hrozn :). a
zkusm zde alespo nkter z typ troku pedstavit a
podlit se o zkuenosti
Shure PG58 - to byl prvn "podnej" mikrofon, kter jsem
koupil po zkuenostech s nepouitelnma potaovejma
mikrofonama. To slovo "podnej" je v uvozovkch
zmrn, protoe tenhle mikrofon nen dnej zzrak.
Rozsah 60kh - 15 kHz, vypna (kter u mikrofon asto
proklnm) a zvuk takovej nemastnej / neslanej, ale
pouitelnej. Rozhodn ve zkuebn i na koncert mikrofon
svoj prci odvede, na kvalitnj nahrvn hlas bych ho
ale spe nedoporuoval.

.
Ilustran obrzek: velkomembrnov kondenztorov zpvov mikrofon vetn
odpruenho drku k upevnn

Pokud plnujete nahrvat bic soupravu, budete, krom ve

zmnnho Shure SM57, potebovat minimln jeden dobr
"kopkov" mikrofon - zde je opt zavedenm standardem
mikrofon AKG D112 a minimln dva "overhead"
mikrofony - zde se nejastji pouvaj malomembrnov
kondenztorov mikrofony (tzv. "tukov" mikrofony).
Tch je na trhu cel ada, kad firma urit ve sv nabdce
njak z nich m, j osobn jsem si vybral dvojici "tuek"
APEX 180.

Shure SM57 - asi nejuniverzlnj dynamick mikrofon

na svt - tento mikrofon se "standardem" nestal pro nic za
nic. Frekvenn - rozsah 40Hz - 15kHz, frekvenn zdvih v
rozsahu 5 - 7 kHz, kter m za nsledek jasnj zvuk. Tento
mikrofon se krom snmn bicch (bubn) asto pouv
pro snmn kytarovch apart. Ani zpvy i akustick
kytary snman tmto modelem nezn vbec patn - u
vokl je vak teba ped mikrofon umstit pop filtr, nebo
mikrofon nem dnou ochranu proti nrazm vzduchu. Z
tohoto faktu vyplv asi jedin nevhoda mikrofonu - to,
e s nm me bt pot pi zvuen venkovnho koncertu ve
vtrnm poas :). Pokud si doma "zakldte" domc studio
a uvaujete, jak mikrofon si jako prvn podit, tak
rozhodn bych do tohoto modelu "el" - Jeho cena je
vzhledem ke kvalit hodn pzniv (kolem 2400k nyn
v roce 2011). Navc pi hran s kapelou a zvuen se tento
mikrofon rozhodn bude hodit.
Shure SM48 - nejlevnj model SM ady od Shure - s
rozsahem 55hz - 14kHz a kter m docela slun zvuk na
vokly a obas s nm snmm kytarov reproduktory i virbl.
Oproti PG58 m vice vkov a jasnj zvuk a je lpe
odoln oproti zptn vazb.

Ilustran obrzek: dvojice tukovch mikrofon

17

Soundking EH002 - nsk napodobenina SM

58ky. Docela pekvapujc model a vedle Shure SM57 asi
nejvt kandidt na vtzstv v kategorii pomru
cena/vkon. Za necelch 600,- toti tenhle mikrofon alespo
subjektivn zvukov na voklech rozhodn ped Shure

PG58 a dle mho ucha i SM48 (tj cca 2x - 3x dra

modely). Jasn vky (co me ale u nkterch hlas znt
a nepjemn) a docela solidn zpracovn s vypnaem
(kter lze ale deaktivovat). Na serizn nahrvn vokl
bych ho asi nedoporuil, ale na koncertech bych se ho nebl.
Na rznch diskuzch jsou zmnky o tom, e mikrofon vce
"vazb" - osobn jsem si nieho takovho neviml, ale zas je
fakt, e s kapelou nehulme PA moc nahlas.... pokud tedy
chcete koupit mikrofon a mte opravdu omezen finann
prostedky, zkuste tenhle model.
Soundking EH007 - "kopkovej" velkomembrnovej
dynamickej mikrofon, kter je ideln pro snmn basovho
bubnu i basovho apartu. Bohuel osobn zatm nemm
pm srovnn s jinm obdobnm typem mikrofonu,
kadopdn zvuk je myslm docela dobrej a j s nm kopk
snmm dost asto.
APEX 415 - kondenztorov velkomembrnov mikrofon ideln na vokly, hlasy i akustick nstroje. Je to jeden z
mnoha obdobnch typ v cenov relaci mezi 3 - 5 tisci k,
kde jsou vtinou pouze mal rozdly mezi jednotlivmi
typy kondenztorovch mikrofon. Zvuk tohoto mikrofonu
je velmi jasn, hlas ale nem tendenci "sykat", co me bt
vhoda. Kladem je i monost pepnateln smrov
charakteristiky. V psluenstv je i windshield a odpruen
drk.
APEX 180 - tukov kondenztorov mikrofon - vtinou
se tyto mikrofony poizuj v pru (matched stereo pair) pro
stereofonn snmn zvuku. Stejn jako u ve uvedenho
velkomembrnovho modelu naleznete v rozmez cca 2 - 5
tisc adu rznch "tuek" a kvalita je opt velmi obdobn.
Vtinou maj frekvenn rozsah 20hz-20kHz a jsou ideln
pro snmn overhead (inely), akustickch nstroj apod.
V dodvce je u kadho mikrofonu jedna kardiodov
kapsule a jedna vesmrov.
Behringer XM1800S - tohle byl u m troku krok vedle na kytary.cz mli kdysi v akci sadu t tchto mikrofon za
necelejch 1000,- a zrovna v t dob jsem rychle poteboval
vc mikrofon a penz moc nebylo, tak jsem koupil tyto jejich kvalita je ale dost patn, zvuk zahuhlanej a
tupej, frekvenn rozsah je sice 80hz - 15kHz, ale vejky mi
pipadaj opravdu nevrazn. Mon do zkuebny jako
"errn" mikrofony bych je asi klidn dal, na serizn
zvuen i teba nahrvn rozhodn ne.
Behringher C1-U - USB kondenztorov mikrofon - na
rozdl od pedchozho modelu je tohle docela uchzejc
model - zvuk nen sice tak dobrej jako nap. u zmnnho
"konkurenta" APEX 415, ale zas cena je oproti nmu
polovin.... na domc nahrvn demek bych se tento
mikrofon nebl pout. Trochu jsou s nm ale problmy v
programech pouvajc ASIO ovladae (Cubase... )
nepodailo se mi s nm zskat ni ne cca 15ms latenci a
celkov byl docela nestabiln zznam s vpadky signlu.
Naopak teba v Audacity i Cooleditu pracuje bez pot ...
Samson Q8 lep ne SM58? Dle mnoha muzikant i
nkterch zvuka, kter znm, zn skuten tenhle model
(cenov cca 1700,-) lpe ne legendrn zpvovej
mikrofon Shure SM58. Osobn se mi jeho zvuk taky moc

18

lb, mm doma 2ks a skuten na ivo znj moc dobe.

Pipadaj mi troku vce vejkov ne 58ky, ale nesykaj.
Maj i dobrou odolnost proti zptn vazb. Na serizn
nahrvn zpv bych ho asi nepouil (na to jsou lep
kondenztory), ale pi nahrvn live i zvuen jsou
hodn dobr.

Shure SM57 asi nejpouvanj mikrofon na svt

Pr tip pro nahrvn vokl a zpvu:

- minimalizujte ruch v mstnosti i "hluk" samotnho
potae (vtrky, disky)
- pi nahrvn nedrte mikrofon v ruce, ale mjte jej
upevnn ke stabilnmu stojanu
- najdte si vhodnou vzdlenost od mikrofonu a dodrujte ji.
Ideln vzdlenost u vtiny dynamickch mikrofonu bv
cca 5-10 cm, u kondenztorovch me bt vzdlenost vt
- pro omezen vzduchovch nraz a "lupanc" od hlsek
"p", "b" umstte ped mikrofon tzv. pop-filtr
- dejte zpvkovi as na rozezpvn
- nepodceujte dobrej sluchtkovej odposlech pro zpvka
- na snmn vokl pouijte ten nejlep mikrofon, kter
mte k dispozici - ideln kondenztorov.
- pi mchn nahrvky hlasu to nepeete s ozvnou a
reverbem

5.SNMN NSTROJ
Kad nstroj a hlas, kter chcete na nahrvce mt, muste
vdy njak nahrt sejmout. O technikch snmn rznch
nstroj by la asi napsat cel kniha, j se vak v tto
kapitole spe budu soustedit jen na zkladn nstroje
v nru rock/pop.
Jen upozoruji, e nejsem dn expert, tak mne omluvte,
pokud zde bude njak nepesnost.
A jak se tedy jednotliv nstroje nahrvaj? Zvuk lze snmat
mikrofonem, kontaktnm snmaem i pmo linkovm
vstupem z elektronickch nstroj. Na kad nstroj se ale
vdy hod jin technika snmn, jin typy mikrofon i
snma, take bohuel neexistuje dn univerzln rada,
jak dobe a jednodue nahrt kterkoliv nstroj.
Rady a tipy zde uveden neberte jako jedin sprvn,
mikrofon mete k nstroji umstit tisci a jednm zpsoby a
vechny mohou znt zajmav i pouiteln pro konkrtn
nahrvku.
Ped vlastnm snmnm jakhokoliv nstroje
doporuuji mt na pamti toto:
a) Nstroj mus znt dobe, nerezonovat, ml by bt
naladn, u kytar mt novj struny atd. Pokud nstroj nezn
dobe, bude to znt i na nahrvce.
b) ucho je uitenm pomocnkem pi umisovn
mikrofonu zkuste nejprve nstroj poslouchat a jen dle
poslechu najt takovou polohu i vzdlenost vi nstroji, ve
kter se Vm bude jeho zvuk lbit. Toto msto je pak mon
povaovat za vchoz bod pro umstn mikrofonu.
c) jak bylo zmnno v kapitole o mikrofonech, je teba se
vdy u konkrtnho nstroje rozhodnout, zda jej budete
snmat z dlky (vce vrn zvuk nstroje, ale vce se projev
mstnost i peslechy) nebo z blzka (vliv proximity
efektu, vce ostj a mn vrohodn zvuk nstroje)
d) m menm potem mikrofon nstroj snmte, tm mn
pot budete mt s fz mikrofon a se zvukem
e) Mjte na pamti, e nkter mikrofony maj uritou
hranici citlivosti a nesnesou velk akustick tlak to se
tk zejmna kondenztorovch mikrofon, kter se mus
k hlasitm nstrojm (kytarov aparty, bubny..) umisovat
s opatrnost
f) volte pro snmn nstroje takov mikrofon, jeho
frekvenn rozsah zvldne nstroj vrn sejmout nap.
pro nstroje majc bohat zastoupen basov psmo
pouijte mikrofony, kter jsou v tomto psmu vce citliv
apod. Nejnronjmi nstroji v tomto ohledu jsou:
kosteln varhany (rozsah u do cca 20Hz), akustick
nstroje, vokly a inely na tytyo nstroje byste tedy mly
pout nejlep mikrofony, kter mte (vtinou
kondenztorov). Mn nron jsou pak nap. kytarov
aparty, nkter dechov nstroje, sti bic sady a tam si
mete dovolit pout i mn kvalitn mikrofon, pokud
tch kvalitnch nemte dostatek.

5.1 AKUSTICK KYTARA

nstroj, kter se velmi asto na nahrvkch pouv a kter
se, zejmna v amatrskch podmnkch, neda asto dobe
nahrt. Spousta zatenk toti dl chybu v tom, e se

19

sna elektroakustickou kytaru nahrvat pes vestavn

snma a vstup. Ten se ale pro studiov nahrvn pli
nehod, nebo snm zvuk pouze z jedn sti kytary (nap.
z kobylky), piem vlastn zvuk akustick kytary tvo
vechny jej sti tlo, ozvunice atd. Proto by se
akustick kytara mla snmat mikrofonem ve vhodn
vzdlenosti od nstroje, aby byl zvuk kytary opravdu reln.
Na nahrvn akustick kytary se vtinou pouvaj
velkomembrnov i malomembrnov kondenztorov
mikrofony, pokud je ale nemte, asto velmi dobr vsledek
poskytnou i kvalitn dynamick mikrofony (nap. Shure
SM57)
Velmi dleit je umstn mikrofonu vi samotn kytae a
jeho vzdlenost. Pokud namte mikrofon proti ozvunmu
otvoru kytary, bude zvuk vce basov a mn iteln.
Daleko lepch vsledk lze doclit namenm mikrofonu do
oblasti dvanctho prace. Vzdlenost mikrofonu se vol i
dle stylu u klasiky se asto umsuje mikrofon dle od
kytary, aby se vce projevil zvuk vech st kytary +
nahrvac prostor. V oblasti pop/rocku se akustick kytara
snm z vt blzkosti, m doshneme ostejho a
prraznjho zvuku. Pokud mte ped nahrvnm as,
doporuuji vyzkouet vce rznch umstn, ne naleznete
zvuk, kter se Vm do konkrtn nahrvky hod.
Ve studich se asto rovn pouv snmn akustick
kytary dvojic kondenztorovch mikrofon, jejich
vsledkem je stereo zznam kytary. Zde se asto pouvaj
stereo techniky snmn nap X/Y (viz kapitola o stereo
zznamu)

Obrzek: ukzka snmn akusticky metodou X/Y

Zajmavm experimentem me bt snmn akustick

kytary dvojic mikrofon v oblasti mezi ozvunm otvorem
a 12tm pracem - jeden z mikrofon je umstn nad tlem
kytary a smuje seshora dol smrem ke strunm a druh
mikrofon, umstn pod kytarou smuje naopak nahoru
proti hornmu mikrofonu smrem k nejten strun
vsledkem je zvuk kytary rozloen ve stereo prostoru.
Mus se dt ale pozor na fzi mikrofon.
Jin situace nastv pi nahrvn koncertu. Tam se bohuel
nejspe neobejdeme bez snmn kytary pomoc jejho
snmae pes DI box do mixpultu, nebo mikrofon by bhem
koncertu velmi vrazn snmal i peslechy z jinch nstroj,
kter jsou mnohonsobn hlasitj ne akustick kytara.
Vsledn zvuk kytary nahran pes snma je mon pi
mixingu ponkud pikrlit pomoci EQ, ale zvuk nejspe
nebude nikdy pli realistick a akustick.

5.2 ELEKTRICK KYTARA

Jemn a kulatj zvuk mikrofon je namen

smrem do poloviny polomru reproduktoru
Ten, mn basov a vce pirozen zvuk
mikrofon umstn cca 1m od apartu v nahrvce se ale ji projev dozvuk nahrvac
mstnosti a ppadn peslechy z jinch nstroj
Pokud mte monost, doporuuji kombo umstit
dle od potae, nkter komba toti maj tendenci
od PC chytat rzn ruchy, brumy a dal podivn
frekvence, kter kaz zvuk.

VHODN METODY NAHRVN:

1) pes USB rozhran kytarovho multiefektu pokud pouvte multiefekt, tak ty novj (i
dra) pstroje ji v sob mvaj zabudovno USB
rozhran, kter, pokud pipojte k PC, se chov jako
dal zvukov karta a je mon pes nj nahrvat v
dobr kvalit do nahrvacho programu. Vhodou
je to, e nemuste dokupovat dn dal vybaven,
zvukov kvalita je pak mrn kvalit samotnho
multiefektu a jeho monostem.
2) snmat kytaru kvalitnm mikrofonem z
reproduktor kytarovho komba tato metoda
by Vm mla poskytnout zpravidla nejlep
vsledek, a pokud je to mon, doporuoval bych ji
vyut.
Postup snmn je pak nsledujc:
Pipravte si kombo a kytaru, pokud mte lampov
kombo, mlo by bt vce "vytaveno", aby lpe
hrlo - z toho je patrn, e na domc hran a
nahrvn jsou vhodnj tedy mn vkonn
"lampe".
Kombo nemjte rovnou na zemi, aby zvuk
neinterferoval s odraenm zvukem od podlahy
zkuste jej tedy dt teba na idli. Zante hrt a
nastavte si v klidu zvuk takovej, aby se Vm
v mstnosti lbil a aby nic v blzkosti zesilovae (i
na nm) nerezonovalo.
Pak si pipravte stojan a mikrofon, kter umstte
ped reproduktor komba - jeho pozici a vzdlenost
zvolte opt tak, aby se Vm nahran zvuk nejvce
lbil - to zjistte pokusnm nahrvnm a postupnou
zmnou pozice mikrofonu vi reproduktoru - i
kdy se to nezd, i pr centimetr i trochu jin
hel vi reproduktoru me znamenat velk rozdl
ve zvuku.
V manulu firmy Shure na snmn kytar jsou
uvedeny tyto doporuen:
Pro pirozen a vyven zvuk - mikrofon
vzdlen zhruba 10cm od reproduktoru namen
proti stedu repra.
Basov zvuk mikrofon umstn cca 3cm od
reproduktoru namen na jeho sted

20

Pomoc tto metody lze nahrt velmi dobr zvuk,

kter je vhodn v PC jet trochu doladit (viz dle).
V profi studich se asto pouv snmn komb
vce mikrofony (i ze zadn strany reprobedny!) a
vsledn zvuk je asto "mchn" ze dvou i vce
stop. Standardnm mikrofonem pro snmn
kytarovch apart je Shure SM57
3) DI - pm nahrvn ze snmae kytary toto se
pouv v ppad, kdy kytarista bude pouvat ve
skladb softwarov kytarov zesilova (nap. VST
nstroj) a nebo pro tzv. re-amping (nahran ist
kytarov signl se a dodaten pi mixu
proen kombem a efektama). U DI nahrvn je
nutn nejprve kytaru zapojit do DI boxu, kter
signl kytary impedann pizpsob linkovmu
signlu a z DI boxu je pak mon signl zapojit do
mixpultu i rekordru. Vjimkou jsou rekordry i
zvukov karty, kter maj tzv. HI-Z vstup ten je
ji pizpsoben pmo signlu kytary a je mon ji
tedy pipojit rovnou bez DI boxu.
Kytarist asto pouvaj rzn (multi)efekty a krabiky,
kter velmi ovlivuj vsledn zvuk kytary. Pi nahrvn je
vhodn nahrvat kytaru jen s tmi efekty, kter jsou pro
vsledn zvuk kytary nezbytn (zkreslovae, tremolo,
chorus, tap delay, kvkadlo aj) a naopak nepouvat bn
dozvukov efekty (reverb, echo). Ty se toti daj na
nahranou kytaru daleko lpe aplikovat a pi mixu nahrvky

VST NSTROJE
V posledn dob jsou populrn programy typu Guitar Rig
i Amplitube - jedn se o programy simulujc rzn
kytarov aparty a efekty - tyto programy lze asto poutt
buto jako samostatn ("stand alone") aplikace nebo jako
"pluginy" v njakm nahrvacm programu Pokud tedy
pouvte VST nstroje a chcete jejich zvuk nahrt,
pouvejte je v njakm nahrvacm programu - pak lze
jednodue, nap. Cubase, stopu s tmto nstrojem nahrt a
vyexportovat do WAVu/MP3

Ilustran obrzek: Guitar Rig VST

virtuln kytarovej zesilova a bedna

POSTUPN NAHRVN KYTAROVCH PART

Pokud nahrvte skladbu systmem postupnch dotek (na
playback), je vhodn nahrvat rzn znjc sti kytarov
linky zvl nap. v ppad, kdy ve skladb pepnte
bhem hran mezi istm a zkreslenm kanlem, se me
vyskytnout problm s nedoucmi ruchy pi pepnn. Je
tedy lep nahrt zvl st skladby s istm kanlem a do
dal stopy st se zkreslenm a tm se vyhnete potm
s pepnnm kanl pi hran.

MIXING KYTARY V RMCI SKLADBY

Kytara je v rockov/metalov/punkov muzice
nejdleitjm nstrojem a tak se jejmu zvuku a prav
vnuje ve studich velk pozornost. U nkterch styl hudby
je douc, aby kytara byla "hutn" a mla podnej
z. Proto se asto pi nahrvn pouv zdvojovn
kytarovch part. Jak to funguje?
Kytarista nahraje tut kytarovou linku dvakrt do dvou
nezvislch stop - ob stopy se pak asto "rozhod" do
sterea - doleva a doprava a vznikne tm prostorov dojem
kytary, kter navc zsk i vt slu. Pozor - zde nesta
zkoprovat jednu nahranou stopu do druh - je teba
skuten kytaru nahrt dvakrt a jeliko lovk nen stroj,
kad stopa se od sebe nepatrn li, a proto se pak onen
prostorov vjem vytvo. Pi nahrvn druh stopy se asto
experimentujte s rznou pravou ekvalizace, s jinm
umstnm mikrofonu oproti prvn stop apod. V nkterch
ppadech se dokonce msto dvou stop pouv vrstven t a
vce stop zrove (to u ale vyaduje schopnho kytaristu,
kter doke hrt pesn).
Zajmavm jevem je i to, jak je na nahran kytarov stop
slyet rove zkreslen kytary na nahrvce se toti kytara
subjektivn zd zkreslenj, ne znla pi nahrvn a proto
se asto, kvli itelnosti kytarov linky, pi nahrvn
zkreslen kytary (booster, distorsion, overdrive atd) o nco
sniuje oproti koncertn i bn rovni, na kterou je
kytarista zvykl.

5.3 KLVESOV NSTROJE

Akustick pianino - se vtinou snm dvojic kvalitnch
kondenztorovch mikrofon (opt asto metodou X/Y i
A/B) vtinou shora po odklopen vrchn desky piana
umstn mikrofon se vol v zvislosti na tom, jak
vsledn zvuk chcete na nahrvce mt vzdlenost obou
mikrofon od sebe se uruje stereo hloubka nahrvky,
vzdlenost mikrofon od kladvek nstroje se zase uruje
ostrost zvuku pro rock i rocknroll se tedy mikrofony
umsuj blzko kladvek pro perkusivn a ostr zvuk, pro
klasiku i jazz se mikrofony naopak umsuj dle od
kladvek. Doporuuji si toto vyzkouet, pokud budete mt
ped nahrvnm as.
Elektronick klvesy a klavry tady je situace o dost
jednodu drtiv vtina tchto nstroj m pmo line-ou
vstup (1x mono i 1x stereo), ze kterho lze nstroj

21

vtinou pmo zapojit do nahrvacho zazen i mixpultu

(nen ani nutn DI box). Vsledn zvuk je pak zcela jen
zvis na kvalit sampl i zvuk v samotnm nstroji.
Dal monost, jak snmat zvuk elektronickch klvesovch
nstroj, je pomoc MIDI. MIDI rozhran opt drtiv vtina
(polo)profesionlnch nstroj obsahuje a lze tedy pes nj
do PC nahrt klvesovou stopu. Pomoc MIDI se ale
nepen pmo zvuk nstroje, ale jen data o stisknutch
tnech, take je pak nutn vsledn zvuk v potai nahran
stop piadit. Vce o MIDI se dozvte opt ve zvltn
kapitole.

5.4 BASKYTARA
Tu lze nahrvat dvma zkladnmi metodami buto
pes DI vstup pmo do nahrvacho zazen anebo
obdobn jako el. kytaru snmnm reproduktoru
basovho komba. Opt se asto pouvaj kombinace
obou metod, kdy se k pmmu signlu z DI vstupu
pimchv signl z mikrofonu, kter snm reproduktor
(zde je teba dt pozor na fzi a ppadn ji u jednoho z
kanl obrtit)
Snmn baskytary pes DI vstup se realizuje
jednodueji lze pout nap. Direct Out vstup, kter
m basov kombo a pmo zapojit tento vstup kabelem
do zznamovho zazen. Pokud basov apart nem
direct out, je nutn pipojit basu pes tzv. DI box,
z kterho teprve pjde signl do nahrvacho zazen
nebo mixpultu.
Baskytara snman pes DI vstup zn ve vsledku dost
jinak, ne se nm zda pmo v mstnosti, kde ji slyme
z komba. asto jsou v basov lince slyet rzn ruchy a
drnen strun a proto je vhodn, aby baskytarista ped
nahrvkou pomoc korekc na svm nstroji zkusil tyto
ruchy minimalizovat (ani by ale vrazn ovlivnit zvuk
baskytary). Zvuk zskan a nahran pes DI out vstup
se ve vtin ppad mus pi mixu nahrvky
komprimovat, upravovat pomoc EQ, aby zvuk zskal
vce basov charakter. Docela zajmav zn takto
nahran pm signl, pokud jej pustte pi mchn pes
njakou simulaci basovho apartu (nap. VST plugin
Guitar Rig obsahuje nkolik basovch model).
Snmn baskytary mikrofonem pes basov kombo me
dt ve vsledku lep vsledek, je vak nutn mt kvalitn
basov kombo, kter nerezonuje na njakm konkrtnm
tnu, nebrum a neum. Basov aparty se snmaj
zejmna dynamickmi mikrofony, asto tmi sammi,
kter se pouvaj pro snmn basovho bubnu kopku
- tedy nap AKG D112 aj.
K zlepen itelnosti nahrvn basov linky me nkdy
pomoci utlumen nebo-li muting baskytary to se
vtinou provd nap podloenm strun u kobylky
mkkou lstkou i pnovou hmotou. Sn se tm vrazn
sustain a pezvuky a zrove se zlep telnost
jednotlivch tn.

V nkterch ppadech se vyplat snmat baskytaru ji

komprimovanou (nkter komba maj kompresor
vestavn) ale opt zle na zvuku, stylu i Vaem
zmru

5.5 BIC SADA

Ano, prubsk kmen amatrskch nahrvek je bic
sada na n je nejvce slyet rozdl mezi profi studiem
a domc nahrvkou. Dobe sejmut zvuk bicch toti
u vyaduje nronj technick vybaven, ne teba u
snmn kytary a navc je teba nahran zvuk pi mixi
vhodn upravit, aby bic znly kvalitn. V dvjch
dobch se bic snmaly pouze nkolika mikrofony a
vtinou i z vt vzdlenosti, od konce 60. let se vak
v nru rock/pop stalo bn snmat bic metodou close
miking a kad buben a inel snmat zvl.
Co je v idelnm ppad na nahrvn bicch
poteba?
-

vcestop zznamov zazen (ideln osmi- a

vce stop)
Kvalitn mikrofony na snmn bicch a jejich
stojany i chyty
Dobe akusticky vyeen prosted, ve kterm
nahrvte
Dobe znjc a naladn bic

V tomto idelnm ppad by se u kadho bubnu a

inelu umstil zvltn mikrofon, kter ten konkrtn
buben/inel snm a nahrv do zvltn stopy. Nen
vjimkou, e nap. k virblu se umsuj mikrofony
dokonce dva jeden klasicky z vrchu - ten snm pmo
zvuku deru paliky na blnu bubnu - a druh zespodu,
kter snm strunk virblu (u nj je nutn otoit fzi
signlu) Krom nazvuen vech prvk v bic sad, se
v mstnosti umisuj tzv. ambientn mikrofony, kter
snmaj celou bic sadu z dlky a jejich signl se pi
mchn v ppad poteby pimchv k vslednmu
zvuku. Takovto vychytvky si ale mete dovolit
v ppad, e mte k dispozici teba 16ti-stop zznam.
Vtinou ale takov tst nemte a je nutn si vystait
s menm potem mikrofon. Zkusm zde tedy postupn
popsat nkter monosti nahrvn bic sady pomoc
osmi i mn-stopmi zznamovmi metodami.
Jak typy mikrofon se na snmn bicch pouvaj?
V obecn rovin se na bubny pouvaj dynamick
mikrofony (s kardiodovou charakteristikou, kvli
minimalizaci peslech) a na plechy pro zmnu ty
kondenztorov.

Obr. Takto to m rd Dave Weckl (zdroj: Shure manul)

Pechody opt se zde uplatn dynamick mikrofony,

nemus bt tak kvalitn jako ty na snmn virblu
(pechody nejsou tolik frekvenn nron) Pokud ale
mte k dispozici teba vc SM57ek, nebojte se je na
pechody pout. Pechody - tomy - se nkdy snmaj
kad zvl, nkdy se snm jen sousedn dvojice
tom mikrofonem, kter je umstn mezi nimi.
inely a Hi-hat pokud mte k dispozici dostatek stop,
snm se kad inel a hajtka zvltnm mikrofonem.
Mikrofony bych se snail nasmrovat spe na stranu
inel smrem od bubenka, aby se co nejvce snily
peslechy od pechod i virblu. Mikrofony se
k plechm zpravidla umsuj dle ne mikrofony u
bubn nkdy i nkolik destek cm.
Perkuse: snmaj se obdobn jako bubny i inely. U
tamburiny se doporuuje snmat ji ze vzdlenosti cca 15
30cm, aby znla pirozen., Xylofon i podobn
nstroj je vhodn snmat stereo kondenztorovm prem
a nap. metodou X/Y
Ve vtin ppad domcho nahrvn si vak budete
asi muset vystait jen s dvojic mikrofon a snmat
vechny plechy najednou pomoc nich tto dvojici se
nkdy k overheady. Mlo by se jednat o pr
stejnch kondenztorovch mikrofon (oznauj se jako
matched pair), kter se umisuj nad bic sadu.
K tmto elm se asto vyuvaj malomembrnov
kondenztorov mikrofony tzv. tuky. Konkrtnch
typ tuek je velk ada, nap. APEX180, Shure
KSM137, Behringher B-5, AKGC1000S aj.
Dvojice overhead mikrofon se nejastji umsuje
metodami X/Y i A/B (viz kapitola o stereo zznamu)

Kopk vtinou se na jeho snmn pouvaj

velkomembrnov dynamick mikrofony nap AKG
D112, Shure Beta 52, Soundking ED007 apod. Maj
vtinou ve frekvenn charakteristice zdvih u
basovch frekvenc a asto jet zvraznn kolem 2
4kHz pro hutn a pitom ostej zvuk basovho bubnu.
Virbl tady je legendou opt Shure SM57, kter se
umsuje k virblu pod hihat smrem k bubenkovi a m
zhruba na sted virblu. Mimo shure SM57 lze pout
samozejm jakkoliv jin kvalitn dynamick mikrofon.

22

Obrzek: Ukzka X/Y umstn tukovch mikrofon

METODY SNMN BICCH

(v pkladech pouiji standardn bic sadu - kopk,
virbl, 3xtom, ride, splash a hi-hat)
Osmistop zznam:
Pokud mte monost nahrvat osm rznch audio stop
souasn, doporuoval bych toho vyut a nahrt co
nejvce st bic sady na svou zvltn stopu. V ppad
osmi stop nm to tedy krsn vychz tak, e mme 1.
stopu pro kopk, 2. pro virbl, 3. 5. pro pechody, 6. pro
hajtku, 7. a 8. pro ride a splash inely.
Pokud by byla nahrvka vrazn postaven na zvuku
virblu, kter by v n ml bt vrazn, tak bych zkusil
pechody snmat jen dvma mikrofony (umstit je mezi
jednotliv tomy) a na uvolnnou stopu nahrvat
spodek virblu se strunkem, co nm pak umon
doshnout vt variability zvuku virblu pi mchn
nahrvky.
Zde jsou ukzky monho umstn mikrofon u bic
sady (pevzato s manulu Shure a peloeno do .j.)
Pohled zepedu:

estistop zznam
asto se bic nahrvaj zrove s rytmickou st kapely
(basa + doprovodn kytara). V takovm ppad nm
z osmi stop zbyde pro bic jen 6 stop. V takovm
ppad doporuuji snmat vechny inely u pouze
dvma overheady (lev a prav) ty bez pot nahraj
zvuk inel a hi-hat. Do zbvajcch 4 stop snmejte
kopk, virbl a pechody (pomoc dvou mikrofon)
tystop zznam
Pokud mte pro nahrvn bicch jen tyi stopy, nen co
eit a nejoptimlnj variantou je snmn kopku,
virblu a dvou overhead. Umstn overhead se ale ji
mus vnovat vt pe, protoe je teba je umstit tak,
aby se v nahrvce neztrcely jednotliv tomy. asto
me pomoci nap. snit vku inel, take pak nemus
bt mikrofony tak daleko od pechod.
Tstop zznam
Zde u je vsledn zvuk nahrvky znan omezen a d
se ci, e m mn mikrofon na snmn bicch
pouijete, tm vce si muste dt ped nahrvnm prci
s jejich pelivm umstnm.
Pomoc tech stop tedy mete nahrvat bic tak, e
snmte zvl kopk adva overheady, kter snmaj
stereo obraz zbytku bic sady. Vtinou je zde ale
problm opravdu vyvit hlasitost a umstn mikrofon
tak, aby byl dobe slyet virbl i pechody + jednotliv
inely.
Metoda Glyna Johnse
Glyn Johns je znm britsk zvukov inenr a producent,
kter spolupracoval snad se vemi nejvznamnjmi
kapelami 60. a 70. let (Beatles, Led Zeppelin, Rolling
Stones, Who atd) a kter na konci 60. let tmto 3mikrofonnm systmem snmal bic na prvnch albech Led
Zeppelin.

Pohled zeshora:

Tato metoda spov v umstn jednoho overhead

mikrofonu nad bubenka mikrofon smuje na virbl ,
druh mikrofon (vzdlen od virblu stejn daleko jako
overhead to si mete zmit nap. kabelem i provzkem)
je umstn z pohledu bubenka napravo od pravho kotle
a smuje na virbl a hi-hat. Tet mikrofon snm zepedu
opt kopk (ale je umstn dle od sady a ne pmo u
blny) Glyn Johns na tuto metodu pouval kvalitn
kondenztorov mikrofony. Variantou tto metody je
recordermen technika (nazvan dle autora - usera na
jednom diskuznm fru o nahrvn). V n je druh mikrofon
umstn vedle pravho ramena bubenka (smuje opt na
virbl a je od nj ve stejn vzdlenosti jako prvn mikrofon) a
ve vsledku jsou vce slyet v nahrvce inely ne u metody
Glyna Johnse.
Vhodou ttchto metody je, e virbl je ve stereo obrazu
nahrvky uprosted a bic sady m vt ku stereo
obrazu ne nap. u X/Y umstn overhead.
Dal metody snmn bicch pomoc nkolika mikrofon
naleznete vetn audioukzek na webu firmy Shure http://www.shure.com/europe/how-to/how-to-stereo-drummiking

23

Dvoustop zznam
Pro hardrock i metal jsou podle m dv stopy na bic
mlo, u jazzu i jinch mkch styl se d pomoc
stereo dvojice mikrofon vytvoit zajmav zvuk bicch.
Dva mikrofony lze pout buto jako overheady (stereo
zznam bic sady), nebo jen prostorov mikrofony (je
snmn zvuk bicch z prostoru a vt dlky a nebo mono
nahrvka bic sady pomoc dvou mikrofon, z nich
jeden snm kopk a druh seshora zbytek sady.
U dvoustopho i tstopho zznamu bych zvil
monost pedmchn bicch na njakm externm
mixpultu, z nho by el ji hotov stereo zvuk bicch
do nahrvacho zazen. Takhle byste si mohli opt
nazvuit kad buben a inel zvl, umstit jej ve stereo
prostoru (ovlada PAN na mixpultu) a nahrt si celou
bic sadu. Muste si ale dt opravdu zleet s vyvenm
hlasitost vech mikrofon, protoe po takovto
dvoustop nahrvce ji nebudete mt anci cokoliv
zmnit i vythnout vce njak prvek bic sady
v mixu

Drobn nepesnosti by mly bt i v dynamice

deru na bubny i inely
lovk m dv ruce a dv nohy to je nutn si
uvdomit a nenapsat do linky najednou vce
der, ne by byl schopn bubenk v relu
zahrt

Ke zlidtn potaov vytvoen bic linky se tedy

pouv funkce humanize i kvanitzace MIDI
signlu, kdy se do nj zmrn zavd drobn rytmick i
dynamick nepesnosti, kter dodaj bic stop zdn
vt relnosti.
Tolik tedy k monostem nahrvn bicch.
Ve uveden metody berte jen jako orientan.
Monosti, jak bic nahrvat, je velk ada a nkdy lze i
s mlem doshnout velmi dobrch vsledk.

DRUM TRIGGERING
Dal monost, jak nahrt bic na demo v domcch
podmnkch, je pout samply i profesionln
nasnman zvuky bicch. To se provd pomoc tzv.
MIDI trigger (existuje njak hezk esk vraz? )
ty maj buto podobu hardwarovou v podob malch
kontaktnch snma na bubnech anebo se pouv
softwarov triggering (nap. Drumagog) v moment
mchn skladby. A co m vlastn tato metoda provst?
Jednodue m pevst nahranou bic stopu do MIDI
signlu (not), pomoc nho se pak zvuk pvodnch
bicch nahrad (i dopl a podlo) samply profesionln
sejmut bic sady. Pomoc softwarovch program typu
EZ Drummer, Addictive Drums, NI Modern Drummer
atd. lze pak doshnout kvalitnho zvuku bic sady. asto
se rovn tato metoda kombinuje - reln nahrvky
plech se kombinuj s profi samply bubn apod. J
osobn asto tento drum triggering pouvm na kopk
(viz nvod v kapitole 12.)

RUN TVORBA BIC LINKY

Pokud si demo nahrvku poizuje samotn hudebnk,
kter neum i nem monost nahrt bic naivo, je zde
monost celou bic linku vytvoit run kliknm myi
ve Vaem nahrvacm programu. Vtina DAW (Cubase,
Cakewalk, ProTool) ji nyn nabz vestavn MIDI
drum editory, kter umouj naszet bic linku, a
pomoc ji ve zmnnch softwarovch bicch sad lze
ve finle vytvoit docela reln znjc bic stopu.
Je vak nutn si uvdomit nkolik vc, kter nm
pomohou k tomu, aby bic linka znla pirozen:
-

24

V lince by mly bt nepatrn rytmick

nepesnosti, kter napodob pirozenou
nepesnost lovka

Ilustran obrzek: jeden z nejpouvanjch dynamickch mikrofon na

snmn basovho bubnu (kopku) AKG D112. Dky vt membrn
maj tyto mikrofony lep citlivost na nzk frekvence. Mikrofon lze t s
spchem pout i nap. na snmn baskytarovch komb.

5.6 ZPVY
Nahrvn zpv a vokl je vtinou posledn v etzci
nahrvn demo nahrvky. Ve studiu se vokly bn
nahrvaj kvalitnmi velkomembrnovmi
kondenztorovmi mikrofony, kter dok zachytit i
jemn detaily lidskho hlasu. Mezi nejznmj
mikrofony, kter se na toto pouvaj, pat teba
nmeck Neumann U87 (cena cca 70tisc ) a dal
klasick typy. Pro domc nahrvn ale nemuste
utrcet destky tisc za mikrofon, dobrou slubu odvedou
i levnj typy tchto mikrofon, kter lze sehnat u od
cca 3000,Pokud mte doma kvalitn dynamick mikrofon, nebojte
se jej pro nahrvn zpv pout - i spousta znmch
interpret pouv dynamick Shure SM58 a podobn.
V ppad, e nahrvte iv vystoupen, urit pouijte
dynamick mikrofon, ten toti minimalizuje zptnou
vazbu a t i peslechy z jinch nstroj.
Krom samotnho mikrofonu je nezbytn kvalitn a
pevn mikrofonn stojan. Lep mikrofony jsou k nmu
pak pipevnny prunm drkem, tzv. pavoukem, kter
zajiuje, aby se do mikrofonu nepenely vibrace

z podlahy a stojanu samotnho. Pi nahrvn ve studiu

pak urit nedoporuuji, aby zpvk drel pi nahrvn
mikrofon v ruce. Mikrofon by rovn neml bt umstn
na njakm stolnm stojanu, nebo zvukov odrazy od
desky stolu by zpsobovaly interferenci s pmm
zvukem. Idelnm prostednm je tedy mstnost, kde
jsou utlumeny zvukov odrazy a kde je mikrofon i
zpvk dle od zd i roh mstnosti.
Ped zpvov mikrofon se umsuje pop filtr je to
jemn ska, kter tlum vzduchov nrazy, kter
vznikaj pi vyslovovn hlsek p, b a kter by se na
nahrvce jinak projevily jako nepjemn tlumen nrazy
a lupance.
Vzdlenost zpvka od mikrofonu nen nijak pevn
stanovena, avak nedoporuuji, aby se zpvk pln
lepil na mikrofon. U kondenztorovch mikrofon
me bt vzdlenost vt - i 20 30 cm, ale vce se pak
u nich projevuje akustika nahrvacho prosted. Pokud
tedy nahrvte v mn vhodnm prosted s vce
zvukovmi odrazy, doporuuji vzdlenost od mikrofonu
zkrtit. Pi zpvu pak vzdlenost dodrujte, zpvk by
neml pi zpvn otet hlavu a vrazn mnit polohu
vi mikrofonu.
Zpvov mikrofony se ve studich standardn neumsuj
pmo proti stm zpvka, ale jsou vtinou lehce nad
nimi, m se tak sn ruiv zvuky vznikajc bhem
zpvu, dchn a pohybu st zpvka.
V dnen dob se vtinou hlavn i doprovodn hlasy
nahrvaj postupn nkdy vak mete potebovat
nahrt nkolik lid zpvajcch zrove to se vtinou
provd tak, e se nahrv na mikrofon s vesmrovou
charakteristikou a zpvci se rozmst kolem mikrofonu
do vhodn vzdlenosti nkolika destek cm.
Pokud snmte cel pveck sbor, kter sto t i
nkolika destek lid, snm se cel soubor zpravidla jen
nkolika citlivmi kondenztorovmi mikrofony a
pouvaj se opt X/Y nebo A/B stereo techniky
(pravidlo 3/1)
V mixu skladby se hlavn hlas zpravidla umsuje
doprosted stereo obrazu nahrvky. To sam plat, pokud
je pse zpvan dvouhlasn i trojhlasn a chceme-li,
aby hlasy znly kompaktn pak je lep je umstit
vechny do stejnho msta v nahrvce. Pokud chceme
doprovodn vokly vce od hlavnho hlasu odliit, me
pomoci u nich nastavit vt dozvuk reverb (dopr.
hlasy se pak zdaj bt vce vzdlen ne hlavn hlas).

5.7 DECHOV NSTROJE

V oblasti rocku a popu se z dechovch nstroj pouv
nejastji saxofon a pn fltna.
Saxofon nejastji nahrvm jednm dynamickm
mikrofonem (nap. Shure SM57) namenm z cca 20ti
cm na vystn nstroje pokud mte ale dobe
akusticky vyeenou mstnost, mete zkusit
zkombinovat velkomembrnov kondenztorov
mikrofon (umstn zhruba metr od nstroje) s tmto

25

dynamickm mikrofonem. (opt pozor na fzi obou

signl)
U pn fltny je to obdobn, fltna m ale slab zvuk,
take je vhodn umstit mikrofon ble mstu, kde hr
do fltny fouk. Pi ivm zvuen je lpe vyut
dynamick mikrofon, kter m njakou ochranu proti
zvukovm nrazm (nap. Shure SM58). Ve studiu bych
spe k fltn umstil nap. tukov kondenztorov
mikrofon, kter bude umstn nad fltnou a bude mit
ikmo dol smrem k stm hudebnka.
Pi mchn sejmut fltny je jej zvuk nejsilnj ve
spektru od cca 250hz do 3khz. Zeslenm vych
frekvenc zeslte i doprovodn zvuky nap. zvuk
hrova foukn do fltny, kter me nkdy bt
zajmavm zpestenm zvuku.

6. ZVUKOV EFEKTY
V dnen dob se tm na kadou i poloprofesionln
hudebn nahrvku aplikuj tzv. zvukov efekty. Nkdy jen v
mal me nap. slab dozvuk, nkdy tyto efekty naopak
vrazn utv vsledn zvuk nahrvky.
V dnen dob vkonnch hardwarovch i softwarovch
efektovch modul se u nemusme pachtit kupkladu s
"dozvukovou" komorou
Dve, ped vynlezem digitlnch efekt, se jednoduch dozvuk
(reverb) dlal tak, e zpvk zpval do mikrofonu, z nho el signl
do mixpultu a z nho vedl jeden vstup do velk haly, v n byl na
jedn stn reproduktor, kde se nahrvan hlas poutl a na druh
stran mstnosti ozvnu hlasu snmal dal mikrofon, jeho vstupn
signl se pak smchal se signlem ze zpvovho mikrofonu vsledkem byla nahrvka hlasu zpvka s ozvnou on haly.
Docela fuka kvli jednoduchmu reverbu, ne? :)

Vtina ze zatenk si asi nyn bude klst otzku - jak

efekty mm pouvat? Jak jsou vlastn jejich druhy a
zpsoby vyuit? Zkusm Vm tedy na tyto otzky strun a
jednodue odpovdt.

6.1 SOFTWAROV NEBO HARDWAROV

EFEKTY?
Vtina z Vs, kte na tyto strnky pili, budou asi
nahrvat do potae, do nkterho z vcestopch
nahrvacch program - nap.Cubase, Audacity, Cakewalk
atd. Zde se nabz jednoduch a pohodln vyuit
softwarovch zvukovch efekt, kter lze pi nahrvn
aplikovat i v relnm ase na nahrvanou stopu a lze je
jednodue vypnat, zapnat, modifikovat apod. Pro bn
"domc" pouit rozhodn dostauje nabdka SW efekt samozejm existuje nap. stovky rznch typ SW
"reverb" i "delay" a jak to u softwaru asto bv, kvalita
je kolsav a budete si muset asem najt V oblben efekt.

Na zatku v pohod budou dostaovat pmo vestavn

efekty - nap. z Cubase. Na internetu lze nalzt velk
mnostv tchto efekt zdarma v podob freewaru.
Hardwarov efekty jsou drah, ale maj vhodu v tom, e ve
vtin ppad znj o dost lpe ne jejich softwarov
nhrady - to se tk zejmna kompresor, pedzesilova,
limiter, lampovch simulac i rznch zkreslovacch
pedl a krabiek atd.

DRY/WET OVLADA
U nkterch (zejmna modulanch a dozvukovch) efekt
naleznete v jejich nastaven ovlada DRY/WET i MIX.
Ten me mt buto podobu otonho (viz obrzek) anebo
posuvnho ovladae

Obrzek: pklad otonho ovladae DRY/WET

Tmto ovladaem urujete pomr efektu (WET) ku

pvodnmu istmu (DRY) zvuku. Pokud tedy otote
ovladaem smrem k DRY, bude zvuk jen velmi mlo
zefektovan a pokud zanete otet postupn a k WET,
uslyte, jak zvuk vc a vc zn s efektem a do momentu,
kdy v signlu nezstane dn pvodn signl, ale jen ten
zefektovan.
Nyn se podvme na konkrtn a asto pouvan efekty:

6.2 REVERB (DOZVUK)

Asi nejastji pouvan efekt, kter, pokud se na zvukov
zdroj aplikuje, vytvo jeho dozvuk a tak zdn vt
prostorovosti zvuku. Nejzkladnjm parametrem reverbu
je as dozvuku (reverb time), jeho zpodn (predelay)
jeho pomr (wet) s istm (dry) zvukovm signlem i jak
frekvence m dozvuk "odret" (frequency cut-off) - kov
nap. odr jin frekvence ne devo a tmto parametrem lze
odraen dozvukov frekvenn psmo ovlivovat.
Pokroilej (zejmna softwarov) reverby nabz pmo
modely konkrtnch dozvuk - nap. hall (hala), cathedral
(katedrla), stadium (stadion), stage (velk pdium), room
(mstnost) atd.
A kde se nejastji reverb pouv? Vude tam, kde je teba
zvuk trochu "pikrlit" a dodat mu zdn prostorovosti.
Proto se asto vyuv u vokl, strunnch, dechovch i
perkusnch nstroj, klavr apod. Jedny z mla nstroj,
kde se zpravidla nepouv, je baskytara i kopk u bicch.
Pokud je reverb a jeho zpodn dostaten krtk (jen cca
destky ms), me zpsobit, e nstroje znj mohutnji, co
se pouv asto nap. u virblu.

26

ilustran obrzek: ukzka nastaven jedno ze SW reverb...

6.3 DELAY/ECHO (OZVNA)

Dal druh dozvukovho efektu. Pskov analogov echa se
zaali ve studich bn pouvat u v 50. letech minulho
stolet - v podstat lo o to, e do vstupu efektu el signl
(nap. hlas), v efektu byla zznamov hlava, kter signl
zapsala na nekonen psek, a v efektu bylo nkolik tecch
hlav, kter postupn signl z nekonenho psku "etly" a
mixovali s pvodnm signlem tm se doshlo - echa tedy opakovn nahranho signlu (1x,3x atd..). Vtinou se
dal regulovat as a perioda opakovn, velmi populrnm se,
zvlt v ranm rocknrollu, stalo tzv. slap-back echo.
I dodnes se analogov pskov echa pouvaj, zvlt pro
svj specifick zvuk, vtinou se ale setkte s digitlnmi i
softwarovmi delay efekty, ve kterch lze definovat
minimln tyto parametry: as - interval ozvny (delay
time), poet i rove opakovn (feedback) i stereo
rozloen ozvny (paning)
Velmi efektivn je synchronizace delaye s tempem
skladby (toto umouje vtina delay v modernch DAW) to zpsob, e efekt nen tak vrazn slyiteln ale pitom
pid nstroji potebnou hloubku
Delay jsem nejastji slyel na voklech a elektrickch
kytarch - delay je nap. typick pro styl rockabilly, kde
bejvaj nadelayovan snad vechny nstroje :)). Taky
kupkladu kytarist David Gilmour i Edge dokzali skvle
tento efekt kreativn vyut

6.4 CHORUS (SBOR? :))

Jednodue eeno se jedn o modulan efekt, kter zdvoj i
znsob pvodn zvukov signl - ony pidan "chorusy"
bvaj lehce zrychlen/zpomalen, co pidv vslednmu
zvuku plnost a podivnou "zasnnost" (patn se to popisuje,
tak si to sp poslechnte). Parametrem chorusu bv jeho
hloubka (depth), kter uruje, jak vrazn bude efekt a dle
se uruje i jeho pomr mixu s pvodnm istm signlem
(wet/dry potenciometr).
Chorus se ji nepouv tak asto jako reverb, ale nap.
kytarist jej vyuvaj pomrn dost k ozvltnn istho
zvuku elektrick kytary. Obdobnm efektem, kter mn
charakter zvuku, je dal modulan efekt flanger, kter byl
vynalezen v 60. letech a kter se, zejmna v psychedelick
muzice, asto pouval na rzn nstroje (i bic :)).

6.5 TREMOLO/VIBRATO
efekty, kter jsou asto zamovny - kadopdn tremolo,
alespo v modern hudb, je efekt, kter bv doclen
automatickm ztlumovnm a zesilovnm signlu. Vibrato
bv naopak vytvoeno zpomalenm a nslednm
zrychlenm signlu. Oba efekty lze vytvoit na kytae i
"run" :) a kytarist je tak nejastji pouvaj (i nap. v
podob efektovho pedlu). Vibrato efekty se dle
nachzely asto u elektronickch varhan z 60. a 70. let a
tremolo se t vyuvalo a vyuv ve spojen s Fender
Rhodes pianem.
U obou efekt se nastavuje zejmna rychlost (speed),
hloubka efektu (depth) a asto i jeho mix s pvodnm
signlem (wet/dry).

6.6 COMPRESSOR (KOMPRESOR)

Jeden ze zkladnch dynamickch zvukovch efekt. Stejn
jako reverb, i vyuit kompresoru naleznete v tm kad
souasn hudebn nahrvce. Co kompresor dl? D se
zjednoduen ct, e kompresor zmenuje rozdly mezi
hlasitmi a tichmi pasemi v nahrvce. Dvodem k
pouvn kompresoru je omezen dynamick rozsah
minulch i souasnch zznamovch medi (i kdy digitln
24bitov audio zznam u je na tom hodn dobe) a proto
bylo nutn dynamicky nron zvukov prosted (nap.
koncert vn hudby) ped nahrvnm trochu
"zkomprimovat" a vmstnat do rozsahu dynamick citlivosti
zznamovho media. Dalm dsledkem pouit
kompresoru je zahutnn zvuku, kter asto me
nkterm nstrojm v mixu pomoci.

- tedy na celou nahrvku a vsledkem jsou mnohdy bohuel

zcela dynamicky ploch nahrvky, kde nen skoro dn
rozdl mezi tichm a hlasitm mstem Nkdy je to pro to,
aby byla nahrvka vce "nalpl" a bohuel obas to totln
"zabije" nahrvku - zde doporuuji hezkej lnek
http://www.audiodrom.cz/RoadToHell.html
Pi masteringu se asto vyuv dal varianta kompresoru vcepsmov kompresor (multiband compressor), kter
umouje komprimovat rzn frekvenn psma v audio
signlu nezvisle na sob.
Variantou kompresoru je limiter (v jedn knize ze 70. let
jeden esk autor trval na nzvu "limitor") - je to v zsad
kompresor s vysokm kompresnm pomrem a rychlm
asem reakce, kter nad nastavenou rove hlasitosti
automaticky ztlumuje signlov piky na nastaven
maximum. Pouv se zejmna jako ochrana proti zkreslen
signlu.

SOFTKNEE MKK KOLENO

Tento ovlada u nkterch kompresor umouje nastavit
reakce kompresoru tak, aby byla komprese pozvoln a
nikoliv ostr - zejmna u hlas se asto softknee pouv.
Zde je na obrzku vidt rozdl mezi softknee prbhem a
bnou kompres:

Opakem kompresor jsou tzv. expandry

SIDE CHAIN KOMPRESE

ZKLADN OVLADAE KOMPRESORU
Threshold - rove hlasitosti, nad kterou se kompresor
"zapn"
Ratio oznauje rove komprese, kter se na signl
aplikuje - vyjaduje se pomrem - nap.4:1 (komprese 4dB)
Attack,release - zde se, vtinou v milisekundch, uruje
as reakce kompresoru. Pokud chceme, aby znl
komprimovan nstroj osteji, nastavuje se attack pomalej
a naopak release rychlej.
Kompresor lze vyut dvma zkladnmi zpsoby:
leh komprese pro ohldn a kontrolu dynamiky
nstroje (pomry do cca 4:1) pomoc n je mon vyvit
nap. zpvovou linku a mn vrazn zazpvan slova.
Vrazn komprese pro zmrn ovlivnn i zabarven
zvuku nstroje (pomr i nad 10:1) hodn asto se nap.
vrazn komprimuje baskytara, aby byl jej zvuk v nahrvce
vrazn po celou dobu a aby tedy nemla plin hlasitostn
vkyvy.
Kompresor je tm vdy aplikovn nap. na vokly,
baskytaru, bic a dal nstroje. V poslednch dvaceti letech
se zaal ve velk me aplikovat kompresor i pi masteringu

27

Pod tmto pojmem se skrv pokroilej forma komprese,

kdy jednm zvukem i audio stopou ovlivujete kompresi
jin stopy. Typickm pkladem je je baskytara a basov
buben (kopk) tedy nstroje, kter sdl podobn
frekvenn spektrum. Pokud chcete, aby byl kopk v mixu
vraznj a prosadil se i proti hlasitj base, je eenm
prv side chain komprese na stopu baskytary tedy
aplikujete kompresor, kter m do side chain vstupu
nasmrovn zvuk kopku a tm pdem se kompresor spn
jen v moment deru lapky na kopk. Baskytara se tedy
v tomto moment zkomprimuje ztlum. Vsledkem je
nahrvka, ve kter je kopk iteln a ani hlasitj basov
linka jej nepekryje. Side chain kompresor bohuel ale
standardn nabz jen profesionln nahrvac programy
(nap. Cubase a od verze 4)

PARALELN KOMPRESE
Pokroilej zvukai asto pouvaj tzv. paraleln kompresi
zdrojov signl rozdl a polou do dvou (i vce)
samostatnch kanl i sbrnic a jednu z nich zkomprimuj
(asto velmi vrazn), nkdy i uprav pomoc EQ a nakonec

tento paraleln komprimovan kanl pimchvaj

k originlnmu nekomprimovanmu signlu vhodou je,
e komprese nen tolik slyet a pi tom zvuk zhutn (zkuste
to teba s group kanlem bic sady). Takto lze
experimentovat i s vce kompresory zrove, EQ, reverby
atd
Nkter kompresory maj monost paraleln komprese pmo
v sob zabudovnu (opt ovlada MIX i DRY/WET) a nen
teba stopy v nahrvacm programu duplikovat.

6.7 EQ (EKVALIZER)
Tak tohle nen efekt v pravm slova smyslu - jedn se spe
o zkladn ovldac prvek drtiv vtiny nahrvacch
zazen a program, kter slou k prav frekvenn
charakteristiky zvukovho zznamu - nap. k zvraznn
basovch i stedovch frekvenc. Na jednoduchch
mixpultech naleznete vtinou 3psmov (3-band) ekvalizer
- basy, stedy a vky. V nahrvacch programech i
profesionlnch mixnch pultech ji naleznete
sofistikovanj ekvalizery - nap. vcepsmov ekvalizery
(multiband), lowpass/hipass filtry (psmov propust),
sweep ekvalizery (s volitelnou frekvenc) a jin.

ZKLADN OVLDAC PRVKY EKVALIZERU:

Frekvence: Uruje pracovn frekvenci ekvalizanho filtru
v jednotkch hertz . U ekvalizeru bvaj tyto ovladae
minimaln dva (basy, vky), asto je jich vak vce a
mohou mt podobu fader (u grafickch ekvalizer) a nebo
potenciometr (u parametrickch)
Zeslen: Uruje mnostv zeslen/zeslaben zvolenho
frekvennho psma vtinou v rozmez -15 a +15dB
Q: Uruje ku psma, kter EQ upravuje. ku psma lze
definovat zejmna u parametrickch ekvalizer, grafick
ekvalizery ji vtinou maj pevn nastavenu.

FREKVENN PSMA:
Subbasov (16-60Hz) toto psmo dod mixu zdn sly i kdy nn pli
slyet spousta reproduktor jej nedoke dobe reprodukovat. Pokud je
toto psmo pli siln, zn mix zahuhlan
Basov (60-250Hz) tady le zkladn (fundamentln) tny basovch
nstroj a ni tny kytar a zmna rovn tohoto psma me i vrazn
ovlivnit vyven nstroje v rmci mixu nstroj me znt buto tence
nebo naopak siln a "tlust. Pokud to peenete s tmto psmem, me bt
zvuk pebasovan (boomy)
Ni stedy (250Hz-2kHz) zde le vy zkladn a tm vechny
harmonick tny vtiny nstroj. Zeslen mezi 1 2kHz zpsob, e
nstroj zn vce tence. Zeslen mezi 400-800Hz pid krabicovost zvuku
konkrtnho nstroje.
Vy stedy (2-4kHz) psmo srozumitelnosti ei - jeho zvraznn
me pomoci hlasu pi jeho prosazen se v mixu nahrvky.
Vky (4-6kHz) psmo dleit pro srozumitelnost nstroj a jeho
zeslen subjektivn posouv mix nahrvky ble posluchai.
Vy vky (6-16kHz) psmo dleit pro jas, vzdunost a ostrost
zvuku, plin zeslen me zpsobit sykn i zvit um

Pokud Vs zajmaj frekvenn rozsahy konkrtnch nstroj,

podvejte se na url:
http://www.independentrecording.net/irn/resources/freqchart/main_
display.htm (Konkrtn tabulku nstroj naleznete i na konci tto
pruky v ploze 1.)

Obecn u frekvence plat, e dvojnsobn frekvence tnu

= zven o jednu oktvu. V pkladu si to meme ukzat
u tnu A:
A0- 27.5Hz, A1 55Hz, A2 110Hz, A3 220Hz, A4
440hz , A5 880Hz.
Ekvalizer se pouv velmi asto ke zmn barvy zvuku
nahrvky nebo ke zvraznn nkterho z nstroj - nap.
hlasu i nstroje - i se pouv k potlaen uritch
nedoucch frekvenc (typicky frekvence pod 30hz).

Zde je ukzka ekvalizeru v Cubase:

Ilustran obrzek: jednoduch 10ti psmov grafick ekvalizer s rozsahem 32hz

16khz

Zvolenm typem je parametrick ekvalizer. Ten umouje

zeslit i zeslabit nmi nastavenou frekvenci v ce Q o
nmi nastaven poet decibel.
Pi mchn nahrvek ve studiu se nejastji pouv
parametrick ekvalizer (asto znzornnve ve uveden
grafick podob v nahrvacm programu) a dle psmov
propusti (viz dle). Pi ivm zvuen se pak pouvaj
zejmna grafick ekvalizery, kter umouj pehledn a
jednoduch nastaven EQ, ovem nkdy i za cenu mrnho
znehodnocen kvality signlu.

28

K ekvalizaci, stejn jako ke kompresi, lze pistupovat

dvojm zpsobem: buto jako k nstroji pro opravu
nedostatk ve stop (tedy korekn vyuit EQ) nebo jako
k nstroji pro vraznj zmnu zvuku nstroje (kreativn
vyuit EQ). V prvnm ppad je spe zvykem psmo
v nkterch frekvencch ubrat (pi um psmu Q) a
v druhm ppad naopak psma pidvat (ir Q).
S rovn EQ je lep to pli nepehnt a asto posta
pomoc EQ psmo upravit pouze o nkolik dB. Pokud
potebujeme vce zvraznit njakou konkrtn frekvenci, je
asto lep pidat ji jen o nkolik dB a lehce zvraznit i jej

nsobek i polovinu (viz ve pravidla oktvy). Pokud tedy

potebujeme zvraznit nap. frekvenci 250, zkuste ji
zvraznit mn a slab pidat i frekvenci 500Hz i 125 Hz.

Strmost zeslaben signlu tchto propust (angl. oznaen

slope) uruje, jak strm bude filtran kivka efektu m je
strmj, tm vraznji se tlum frekvenc projev a pokud se
to peene, me znt stopa a nhl tlumy frekvenc pli
nepirozen.

Pokud v sejmut nahrvce nen njak frekvenn

psmo zastoupeno, ani vrazn EQ tohoto psma
v tomto ohledu nepome a spe jet vce zvuk
zdeformuje.
Ekvalizace je dobr nstrojem pi mchn nahrvky, nebo
nm me pomoci lpe nstroje spojit dohromady
v ppad, e mme v nahrvce vce nstroj, kter zabraj
podobn frekvenn psma.
Pi ekvalizaci konkrtnch nstroj pi mixu je vhodnj
poslouchat jejich zvuk v rmci celku jedin tak posoudte,
jak nstroj sed mezi ostatnmi v mixu - me se obas
toti stt, e se Vm jeho samostatn ekvalizovan zvuk
lbit nebude, ale v rmci skladby bude znt dobe.

Pklad: nahrvte s kapelou psniku. Nahrajete baskytaru, smchte ji s

ostatnmi nstroji v nahrvce a najednou zjistte, e se Vm baskytara ztrc
- mnoz by te asi na mixpultu pidali hlasitost baskytary - tm by ale teba
dolo naopak k znepehlednn jinho nstroje - eenm je zde tedy zkusit
zvraznit nkter harmonick frekvence baskytary (viz frekvenn tabulka
nstroj)- nikoliv tedy basov frekvence. Basa se tm zvrazn a stane se
lpe "iteln" a to bez vrazn zmny jej hlasitosti (ta se pi ekvalizaci sice
mn, ale n po celm frekvennm psmu)

Ukzka HiPass filtru na frekvenci 1kHz, tlum (strmost

kivky) pod touto frekvenc je nastavena na 6dB na oktvu

EQ TYPU SHELV
Dalm asto pouvanm typem ekvalizeru je filtr typu
shelving. Ten, obdobn jako propus, doke konstantn
zeslabit, ale i zeslit frekvenn psmo nad/pod nastavenou
dlc frekvenc. Tyto filtry asto najdete na HIFI zazench
v podob ovlada bas a vek.
Na ne uvedench obrzcch uvidte rozdl mezi filtrem
Shelv a HiPass (nastaven stejn tlum v dB i stejn dlc
frekvence)

asto je mon se rovn setkat s kombinac kompresoru a

ekvalizeru - dynamick ekvalizer - jeho jednou variantou je
asto pouvan De-esser - na odstrann nepjemnch
sykavek "s", "z" pi nahrvn zpv

HORN A DOLN PROUPUS

V anglickm jazyce se pro toto pouvaj oznaen
LowPass(LPF) a HiPass filtr (HPF). Jsou to ekvalizery,
kter pod/nad nmi nastavenou frekvenc vrazn (i pln)
utlumuj zbytek frekvennho psma. Na rozdl od jinch
typ EQ neumouj zesilovn frekvennho psma.
Horn propus(HiPass) slou nap. k oezu basovch a
subbasovch frekvenc ze zvukovho signlu.
Doln propus (LowPass) slou k oezu vych i
vysokch frekvenc ze zvukovho signlu
Nejastji se pi mchn nahrvky pouv HiPass filter
prv k zkladnmu frekvennmu oeten nahran stopy
snad z vjimkou basov a kopkov stopy se tm na ve
ostatn v urit me tato horn propus aplikuje a odstrauj
se nepotebn basov a subbasov frekvence (v nich jsou
asto navc ukryt rzn ruchy, rezonance atd). Navc se
aplikac tohoto filtru asto zlepuje itelnost nstroje v rmci
mixu skladby.
Zkladnm ovladaem propust je dlc frekvence, nad/pod
kterou se signl zeslabuje.

29

Shelvingov EQ nalezne uplatnn zejmna tam, kde

potebujeme konstantn zeslit i zeslabit vt st
frekvennho psma nap projasnit vky atd.

6.8 NORMALIZER (NORMALIZACE)

nejedn se rovn pmo o zvukov efekt jako takov, ale
funkci "normalizace" nahrvky naleznete v tm kadm
lepm hudebnm editoru. Normalizace slou k nastaven

celkov hlasitosti nahrvky tm, e znormalizuje - (tedy

nastav) jej nejhlasitj msto k hlasitostnmu limitu, kter
mi ozname jako mezn. Tato funkce tedy na rozdl od
kompresoru nemn dynamick vlastnosti nahrvky ani
pomr hlasitch/tichch mst, ale jen zvyuje (sniuje)
hlasitost cel nahrvky tak, aby byly jej maxima v nmi
stanoven "norm". Tato funkce se pouv zejmna pi
masteringu, a vtinou se udv v procentech - j nastavuji
97%.

6.9 FADE IN / FADE OUT

Jedn se ztlumovn i zesilovn zatk a konc skladby.
Vtinou se toto aplikuje a pi masteringu - nape FADE
OUT na zakonen skladby do ztracena. Pokud aplikujete
tento efekt, je vhodn klst draz na vhodnou dlku
zznamu, kterou takto ztlumujete, aby ztlumen nebylo pli
nhle i naopak moc pomal.

osobn nijak moc nepesvdili a zde pod software

nedohnal hardwarov a opravdu "lampov" aparty.

6.12 AUTO-TUNE/VOCODER
Aneb efekty zamen na zpracovn hlasu. Jejich dnes cel
ada, nejznmj jsou produkty od spolenosti Antares
Audio Technologies, jejich plugin Auto tune slou k
"dorovnn" zpvu, kter byl nahrn troku falen apod. Je
to docela zajmavej nstroj, kter, pokud se pouije v
rozumn me, me trochu zpvkovi pomoci - avak
pokud je pouit nesprvn a pehnan, je vsledek znt a
hlas pak dostane podobu spe neivho "robotickho"
hlasu. Nkdy to me bt zmr nap. znm psniky od
Cher - Believe, kter tento efekt de facto proslavila.
Na rozdl od auto-tune, vocodery slou ke zmn a asto
zmrn deformaci hlasu a jeho vyuit je ast zejmna u
tanen a elektronick muziky.

6.10 NOISE REDUCTION (ODUMOVA)

Tuto funkci vyuijete zejmna pi itn starch i
analogovch nahrvek a jednodue eeno funkce slou k
odstrann i omezen slyitelnho umu v audionahrvce.
Vtina odumovacch efekt pracuje nsledovn nejprve
efektu dte poslechnout ukzku samotnho umu (Get
noise profile) nap. st nahrvky mezi psnikami i
slovy. Pak vyberete nahrvku (nebo jej st), na kterou
chcete funkci aplikovat a nastavte procentuln rove, o
kterou se m um snit (noise reduction level). Pokud jste
dobe sejmuli profil umu, lze bez vtch obt nastavit
rove redukce umu na cca 50 60 procent (mluven
slovo) a 30-40 procent u hudby. Pokud to vak s rovn
peenete, zanete oezvat i dal frekvence a me se stt,
e nahrvka bude znt jak z roury. Doporuuji tedy ped
aplikac tohoto efektu mt originl nahrvky uloen v zloze.
Pklad pouit tohoto efektu naleznete v kapitole astch
dotaz

6.11 EXCITER
Tento efekt pomoc dynamick ekvalizace a dalch prav
signlu doke vygenerovat vy harmonick frekvence
pvodnho zvukovho signlu a doke tak vsledn zvuk
projasnit. Tento efekt se pouv tm jen ve sv
hardwarov podob (nap. slavn Aural Exciter od Aphex
Electronics). V digitln podob se obdobn efekt nachz
nap. v modulu BBE Sonic Maximizer i v Isotope Ozone.

6.12 TUBE/TAPE SIMULATOR

Pi nahrvn a mixovn nahrvky na potai se Vm
obas me zvuk zdt pli chladn nebo pli ist a
chcete jej trochu oivit - co te? eenm by mohlo bt
aplikovat na nahrvku simulaci lampovho i pskovho
zkreslen, kter zvuku dod pjemnj lampov/pskov
charakter a vce se tak pibl analogovmu zvuku. Zde je
ale teba podotknout, e souasn softwarov simulace m

30

6.14 GATE (PROPUS)

Oznaen pro "propus", kter slou k tomu, aby stopa, na
kterou je tento efekt aplikovn, znla jen v moment, kdy
pekro jej hlasitost vmi nastavenou rove. Gate tedy
najde vyuit nap. jako odstraova ruch i peslech nap. pi snmn bic sady. Co se tk nastaven, tak
nastavuje se prh hlasitosti v dB, kdy se m gate zapnout
(threshold), dobu nbhu (attack time) a dobu reakce po
snen hlasitosti (release time).
Velmi uitenou vc je sidechain vstup, kter nm pome
podobn jako u kompresor, spnat gate na clov stop jen
v moment, kdy je pekroena konkrtn rove signlu u
side chain vstupu. asto se do nj pvd toton signl,
kter chceme gatovat, ale je mon jej ekvalizan upravit,
co nm pome lpe odfiltrovat uiten zdroj signlu od
peslechu ne na obrzku je nap. nastaven, kter by lo
pout u gatovn basovho bubnu (kopku) . Gate se sepne
jen v moment, kdy bude v basovm spektru signlu
pekroena nmi nastaven hranice. Pokud by tedy byly na
stop nahrny peslechy jinch st bic sady (nap. inel),
nezpsobily by sepnut gate.
Viz obrzek:

Efekt gate se pi mchn nejastji pouv na bicch a

voklech. Alternativou efektu gate je run odstien
nepotebn sti stopy. To se d docela s spchem provst
nap. u bicch pechod (ty jsou ve vtin skladeb jen
nkolikrt).
V kapitole ast dotazy najdete pklad pouit gejtu
v Cubase a podrobnj informace o monostech nastaven

6.15 OCTAVER
Efekt slouc k pidn nzk nebo vysok oktvy k
pvodnmu zahranmu tnu. Vtina efekt doke pidat k
pvodnmu tnu dal tn o jednu a dv oktvy ni, take
vsledn zvuk zn vce mohutn a "basov". Nkter z
efekt nabz pidn vy oktvy, take pak se pomoc
tohoto efektu d trochu napodobit u kytary zvuk 12ti strunn
kytary.
Co se tk nastavovn, tak u vtiny oktvovch efekt se
nastavuje pomr mezi pvodnm signlem a mezi pidanm
signlem.

6.16 DUPLIKACE ZVUKOVCH STOP

mysln jsem toto zaadil mezi efekty, by se vlastn o
efekt jako takov nejedn.
Nejprve se podvejte na kapitolu 4.5.5 o fzi signlu, nebo
s tou ne popsan souvis.
Zkuste ve Vaem nahrvacm programu vytvoit duplikt
nahran stopy tm vm tedy vzniknou dv zcela toton
stopy, kter mme nyn umstny v panoramatu nahrvky
ob uprosted. Zkuste nyn jednu ze stop opozdit o nkolik
milisekund tm umle vytvote fzov posun obou signl
a mete nyn slyet, jak se vsledn zvuk nahrvky mn a
zabarvuje v zvislosti na tom, jak velk zpodn nastavte.
Jakmile u zpodn pekrote hranici zhruba 30ms, zane
znt opodn signl jako ozvna signlu prvnho tm jste
odhalili tzv Haasv efekt.
Haasv efekt pokud zazn ozvna pvodnho signlu
v dob krat ne ne 30ms od pvodnho signlu, lidsk
ucho j bude vnmat jako soust pmho zvuku a nikoliv
jako ozvnu. Dal podmnkou je, aby onen zpodn signl
i ozvna nebyla o vce ne 10dB hlasitj ne pvodn
signl.
A jak lze tohoto vyut? Nap. Zmrnou zmnou barvy
nahrvky pro vytvoen nap. nepirozen znjcho hlasu
(zkuste nastavit zpodn jedn ze stop o cca 10 20ms)
Dal monost je dodat stereo hloubku nahran stop (tzv.
Haasv trik) - Zkuste ob stopy rozhodit do sterea (jednu
zcela doleva a zpodnou o cca 20-25ms doprava). Vytvoili
jste vlastn falen stereo. Toto se asto pouv
v ppad, kdy potebujeme zhutnit nstroj, kter je umstn
v panoramatu na jedn i druh stran.

31

Na onu zpodnou stopu pak mete zkusit dle aplikovat

rzn filtry, nap dozvuk, Lopass filtr na oznut vek
atd

7. MIDI A JEHO VYUIT

Pokud se vce zajmte o recording i hrajete na klvesov
nstroje, urit jste ji zaslechli nco o MIDI - jedn se o
komunikan rozhran, kter slou k sriov komunikaci
mezi nstroji, potai, sekvencry a dalmi pstroji. MIDI
(Musical Instrument Digital interface) byla jako norma
zavedena v roce 1983 a vtina profesionlnch i
poloprofesionlnch klvesovch nstroj jej v souasn
dob podporuje.
V "domcch" podmnkch se MIDI nejvce vyuv k
propojen klvesovch nstroj a zvukovho modulu i s PC
a proto se zde zamm hlavn na tuto st vyuit. Jako
MIDI konektor se standardn vyuv pti-pinov konektor
typu DIN a vtina klvesovch nstroj obsahuje
minimln tyto konektory: MIDI IN (midi vstup), MIDI
OUT (midi vstup) a obas i MIDI THROUGH
("prchoz" pro pipojen dalch MIDI zazen) .
A co vlastn MIDI signl je? Nejedn se o audio signl, ale
jen o pkazy nap. : "v ase XX:XX zapni tn A s
intenzitou 100 a vypni jej v ase XX:YY " - v ppad klves
tedy pes MIDI putuje de facto "notov zpis" hran
skladby. Nen zde tedy definovn zvuk piana a je tedy jedno,
jestli MIDI nahrajete na drahm digitlnm klavru nebo na
levnch klvesch. Vsledn zvuk toti tvote a tnm
piazujete a v clovm zazen (zvukov modul nebo
pota). Zde je tedy velk vhoda MIDI - zznam je
objemov velmi mal, lze jej po nahrn bez pot
upravovat a lze rovn libovoln mnit zvuk nahran stopy.

7.1 POTAE A MIDI ROZHRAN

Kupodivu lep MIDI podpora u PC byla v 90. letech, kdy
byl snad u vech zvukovch karet konektor typu "GAME"
(nap. na pipojen joysticku), kter umooval pipojen
MIDI zazen pomoc pslunho kabelu.
V dnen dob se ji game porty na PC tm nevyskytuj a
vtina periferi se pipojuje do USB a nejinak je tomu u
MIDI rozhran. Na internetu se tedy daj koupit USB MIDI
rozhran od cca 850,-.
Osobn jsem vlastnil USB pevodnk M-AUDIO MIDI
UNO a zail jsem s nm spoustu trampot (Pota obas
USB pevodnk nerozpoznal, obas vypadvaly "noty"
apod.), take doporuuji pedem vyzkouet, zda si V USB
MIDI pevodnk bude rozumt s Vam klvesovm
nstrojem. Nkter nstroje (nap. keyboardy od Casia)
nabz pmo MIDI rozhran ji v podob USB konektoru a
pak sta koupit si jen propojovac USB kabel a
nepotebujete dn dal rozhran.

Vtina "domcch" hudebnk na toto pouv tzv.

masterkeyboard (nebo MIDI keyboard). Jsou to de facto
klvesy, kter neobsahuj dn zvukov genertor a pouze
pevdj data na MIDI signl pro dal vyuit ve
zvukovch modulech i potai. Masterkeyboardy jsou
vtinou o dost levnj ne jin klvesov nstroje a do pti
tisc u se d podit i kvalitn masterkeyboard. Krom
vlastn klaviatury obsahuj vtinou i dal ovldac prvky
(nap. modulan koleko a jin). Nap. mj bval
masterkeyboard CME UF8 obsahoval i thlov (drawbar)
ovladae pro simulace hammond varhan.

Ilustran obrzek: USB MIDI rozhran - na jedn stran USB konektor a na druh
dva DIN konektory MIDI IN a MIDI OUT

7.2 VYUIT MIDI

Jak u zde bylo zmnno, MIDI recording se hodn vyuv
tam, kde potebujeme s klvesovou stopou dle kreativn
pracovat a experimentovat. Pokud se tedy nap. rozhoduji,
jak zvuk klves chci na nahrvce mt a nejsem si jist,
nahraju klvesov part radi do MIDI a pak mohu zvuk
klves libovoln v nahrvacm programu zmnit i upravit.
Pokud se tedy rozhodnu, e msto zvuku akustickho piana
budu chtt mt nakonec na nahrvce fender piano, zmnm to
jen kliknutm myi a nemusm cel part nahrvat znovu.

7.3 DAL VHODY:

- snadn transpozice nahran stopy do jin tniny
- snadn opravy rytmickch chyb i "pehmat"
- snadn zmna tempa
- d se jednodue koprovat st nahranho partu (copy/paste)
- mal objem dat

Standardn datov soubor pro ukldn MIDI dat m pponu

.MID a hlavn v 90. letech, ped objevem MP3ky to byl
jeden z nejrozenjch zpsob ozvuen potae, her a
program. V .MID souboru me bt nahran cel skladba s
vce stopami - tedy nap. bic, basa, klvesy, dechy... a proto
se MID soubory asto pouvaj na half playback a nkte
"svatebn" klvesci maj v klvesch nahrny stovky tchto
MID soubor a pouvaj je jako doprovodn zvuky pro sv
"umn" :). MIDI soubory lze nalzt na spoust mst na
internetu a existuje i ada editor na jejich tvorbu, kdysi
jsem na to vyuval Cakewalk 3.0 (jet pro windows 3.1
:)).
Nesmme rovn zapomenout na dal vyuit MIDI a to
jsou nap. synchronizace nstroj/sekvencer/bicch
automat i ovldn osvtlovacch jednotek.

Pokud jste bubenk a chcete vyuvat midi, mte tst, e v

dnen dob se dlaj i cel MIDI bic soupravy.
Krom vlastnho zdroje MIDI dat (tedy klves, bicch atd)
budete ale t potebovat zdroj zvuku - tzv. zvukov banky.
Pouvaj se na to buto hardwarov zvukov moduly (ty se
vyuvaj hlavn pi koncertech) a nebo softwarov VST
nstroje (nap.pro Cubase ). VST nstroje existuj sice i
zdarma, ale vtina kvalitnch VST nstroj se mus draze
kupovat - avak dky nim mte defacto neomezen zvukov
monosti. Kad msc vychz spousty novch VST
nstroj - profesionln nasamplovan koncertn klavry ze
slavnch koncertnch sl, kompletn bic sady (nap. retro
bic sady ze studia Abbey Road!), smycov nstroje,
varhany, syntetiztory, simulace dnes ji he dostupnch
klvesovch nstroj (mellotron, varhany VOX i fender
rhodes piano) a tisce dalch.... nkter z nich zabraj i
nkolik destek gigabajt a k jejich provozu a vyuit
potebujete ji velmi vkonn pota.

7.5 POPULRN MIDI VST NSTROJE:

Native Instruments B4 II - perfektn simulace
elektromechanickch varhan - zejmna hammondek a jim
podobnch (viz doln obrzek)
Native Instruments FM8 - syntetiztor se spousty zajmavch
synth zvuk
Edirol Orchestral - relativn objemov mal ale dobe znjc
orchestrln nstroje (smyce, est...)
Edirol Superquartet - bic, baskytary, pina, kytary
Addictive Drums i EZdrums - nkolik nasamplovanch bicch
sad
Groove Agent - t zajmav bic automat

7.4 A CO BUDU POTEBOVAT K TOMU,

ABYCH MOHL NAHRVAT MIDI STOPY?
Tak pokud nemte dn klvesy/midi bic i MIDI snma
na kytaru, tak vdy je tu monost run tvorby MIDI
zznamu - buto v njakm sekvenceru nebo v MIDI
editoru - vtinou je ale teba znt noty a jedn se o docela
zdlouhav proces.

32

Obrzek: Hammondky B4 v podob VST nstroje od firmy Native

Instruments

8. HUDEBN SOFTWARE
Pi nahrvn hudby do potae je krom hardwaru velmi
dleit i software - tedy programy, do kterch se zvukov
stopy nahrvaj a v nich dle zpracovvaj.

Steinberg Cubase Sx http://www.steinberg.net/en/products/cubase/start.html

Cakewalk Sonar - http://www.cakewalk.com/products/sonar/
ProTools - http://www.avid.com/US/products/Pro-Tools-8Samplitude - http://www.samplitude.com/en/

Tyto programy bych rozdlil do nkolika zkladnch

skupin:
- Zvukov editory
- Vcestop nahrvac programy / Virtuln studia
- MIDI editory
- Notan programy
- Hudebn sekvencery
Tch druh je samozejm vce (nap. jet speciln
DJovsk programy apod), pro bn home recording vak
nejspe budete vybrat jen nkter z program z ve
uvedench kategori. Nkter programy dokonce kombinuj
vechny tyto druhy - zkusm je tedy strun popsat a uvst i
pklady konkrtnch aplikac.

8.1 ZVUKOV EDITORY

tyto programy slou primrn k zznamu a editaci zvuku.
Vtinou umouj stereo zznam audio stopy ve vmi
zvolenm rozlien a frekvenci. Obsahuj zkladn nstroje
pro stih, editaci a pravu signlu - ekvalizaci, dynamiku,
aplikaci jednoduchch zvukovch efekt apod. Zpravidla
neobsahuj monost nahrvat vcestop projekty. Tyto
programy se tedy asto vyuvaj nap. pro mastering i
pravu a rekonstrukci nahrvek.

Ukzka programu Cubase SX

8.3 MIDI EDITORY

Toto jsou programy slouc k zpisu MIDI dat i k tvorb
MIDI soubor - asto jsou k dispozici v podob notanch
editor i sekvencer. Tvorbu MIDI stop i skladeb v sob
obsahuje i ada dalch program, kter zde najdete v jinch
sekcch (nap.Cubase, Sibelius apod). Berte ne uveden
programy tedy spe jako pklady.

Cool edit - http://www.instaluj.cz/cool-edit

Wavosaur - Zdarma - http://www.wavosaur.com/
Sound Forge audio studio -

http://www.sonycreativesoftware.com/soundforge
software

Finale http://www.finalemusic.com
Band-in-a-Box http://www.pgmusic.com/
Overture http://geniesoft.com/products/overture/overture.htm

Adobe Audition -

http://www.adobe.com/products/audition/
Steinberg Wavelab -

http://www.steinberg.net/en/products/wavelab.htm
l
8.2 VCESTOP NAHRVAC PROGRAMY
tyto programy slou k nahrvn nronjch audio
projekt - nap. muziky a veho, kde je poteba pracovat
zrove s vce zvukovmi stopami. Tyto programy jsou
vtinou o dost dra ne zvukov editory, nronj na
vkon potae i na znalosti uivatele. Tyto programy se
dnes velmi hojn vyuvaj v poloprofesionlnch i
profesionlnch studich a ve spoluprci s dalmi pstroji
tvo "srdce" nahrvacho studia.
Audacity - zdarma - ke staen na http://audacity.sourceforge.net
N-track studio http://ntrack.com/
Kristal Audio engine zdarma i spodporou VST efekt http://www.kreatives.org/kristal/

33

8.4 NOTAN PROGRAMY

Programy primrn uren pro tvorbu a tisk not i partitur
skladeb. asto umouj rovn export partitury do MIDI i
jinho zvukov formtu .
Sibelius http://www.sibelius.com/home/index_flash.html
Guitar Pro http://www.guitar-pro.com/en/index.php - um i
tabulatury pro kytaru
Smartscore Pro http://www.musitek.com/
Musescore - zdarma http://musescore.org/en

8.5 HUDEBN SEKVENCERY

To byly de facto prvn potaov programy, ve kterch se
tvoila muzika - v potaov prehistorii toti pota
nedokzal zobrazovat kvalitn notovou osnovu, tak se
pouval asov zznam ve sloupcch ("roll") a noty se
zadvaly psmeny i sly a takto se tvoila muzika. Jak se

potae zdokonalovaly, zdokonalovaly se i tyto programy a

dnen sekvencery asto bez pot zvldaj i spousty jinch
funkc. Pamatuji se, e v MS DOSu byly populrn
sekvencery Fast Tracker a Impulse tracker, ve kterch se
tehdy tvoily MOD a XM soubory.
FruityLoops studio http://flstudio.image-line.com/
Seq24 - zdarma http://www.filter24.org/seq24/shots.html

8.6 OVLADAE ZVUKOVCH KARET

Pro prci v nkterch nahrvacch programech typu Cubase
jsou poteba tzv. ASIO ovladae ke zvukovm kartm. Na
internetu existuje zdarma ovlada ASIO4ALL (na
http://www.asio4all.com/) , kter ve Windows zpstupn
ASIO funkce i levnm integrovanm zvukovm kartm.
Pro star karty typu Sound Blaster tot nabz tzv. kX
ovladae (http://kxproject.lugosoft.com/ )

8.7 VST EFEKTY A PLUGINY

potach. V tomto nvodu se Vm tedy pokusm

srozumiteln a pehledn vysvtlit zklady ovldn tohoto
programu.
V souasn dob je nkolik verz programu Cubase 6:
Cubase Studio (Pln verze pro profi pouit)
Cubase Artist (Lehce oezan verze pro kapely i
interprety)
Cubase Elements (verze pro zatenky i pro jednodu
domc nahrvn)
Cubase LE (zkladn verze dodvan s nktermi
zvukovmi kartami)
Jejich srovnn najdete na adrese:
www.steinberg.net/en/products/cubase/cubase6_specs_down
loads/cubase6_feature_comparison.html
At u zvolte jakoukoliv verzi, zkladn ovldn bv
podobn.
Co se tk samotnch nvod, setkal jsem se jen s anglickou
verz obou program, take nvody budou t
psny dle anglick verze vetn nzv tlatek a poloek v
menu.

Pokud vyuvte nkter pokroilej programy pro

nahrvn a pravu muziky (Cubase, Wavelab aj), jist
jste pili do styku s VST efekty i nstroji. Jsou jich na
internetu tisce a tisce a mnoh z nich i zdarma. Zkusm zde
zmnit alespo ty nejzajmavj
Aradaz Maximizer uiten masteringov nstroj pro
zven hlasitosti a zahutnn nahrvky (http://aradaz.blogspot.com/p/download.html)
Antress Modern plugins kompresory, eq, exciter, deesser a dal pluginy zdarma na http://antress.er-webs.com/
The BootEQ, Tesla PRO aj. ekvalizery, kompresory a
jin kvalitn VST efekty ke staen na
http://varietyofsound.wordpress.com/downloads/
Meldaproductions VST pluginy uiten analyzery,
modulan efekty aj na
http://www.meldaproduction.com/freevstplugins/
CaliforniaSun aj simulace zkreslovacch krabiek na
http://www.auraplug.com/index.php?option=com_jdownloa
ds&Itemid=10&view=viewcategory&catid=8

9.ZKLADY PRCE V CUBASE

Tento mal nvod je uren zejmna pro zatenky i uivatele,
kte se chtj s programem zevrubn seznmit. Zamm se jen na
popis zkladnch princip a funkc pro prci s audio stopami v
programu Cubase

Nahrvac program Cubase je jeden z nejrozenjch

DAW (digital audio workstation) systmu pro nahrvn a
zpracovn vcestopch hudebnch nahrvek na osobnch

34

9.1 NE ZANETE NAHRVAT

Nejprve je teba mt nainstalovn operan systm Windows
XP a vy, mt v PC zvukovou kartu, kter m
nainstalovny tzv. ASIO ovladae. U profi karet jsou tyto
ovladae pmo soust instalanho CD. U levnjch
karet je mon nainstalovat zdarma ovlada ASIO4ALL (ke
staen na http://www.asio4all.com/), pak ji mete poprv
spustit Cubase
Po startu programu se Vm objev zkladn pracovn plocha.
Ne zanete vbec prvn kroky, doporuuji zkontrolovat, e
mte aktivn sprvn ASIO ovlada v nastaven Cubase.
Toho doclte kliknutm na horn menu "devices" - na
poloku "device setup" Zde v poloce VST audio system
zvolte v nabdce ASIO driver ovlada k Va zvukov
kart (nebo ASIO4ALL).

Jak je patrno na prvn pohled, nejastji budete klikat prv

na tlatka pro pehrvn i sputn nahrvn. Pokud
chcete pi nahrvn pout metronom i klik, lze jej
jednodue aktivovat kliknutm na tlatko "click". Pak si
nastavte tempo a rytmus a dle doporuuji nastavit stejn
tempo pro cel song kliknutm na nzev "TRACK" - tm se
hodnota zmn na "FIXED" a klik pi nahrvn pob
stle stejn rychle dle tempa, kter jste nastavili. Tempo se
uruje hodnotou BPM (beats per minute) a standardn je
nastavena kolem 130ti pro stedn rychlou skladbu.
Pokud vytvote nov hudebn projekt, tak ten na zatku
standardn neobsahuje dn hudebn stopy. Abyste mohli
stopy nahrvat, je teba nejprve stopu vytvoit. Sta
kliknout tedy pravm tlatkem myi nkam do projektu na
przdn msto a ze zobrazen nabdky zvolit "add audio
track". V nsledujcm okn si zvolte, zda chcete vytvoit
mono i stereo stopu. Pokud nahrvte z jednoho mikrofonu
i jeden nstroj (nap. basu) tak sta zvolit "mono" a tm se
vytvo nov stopa. U n se Vm objev spousta rznch
ovlada, jejich vznam je popsn na tomto obrzku:

Pod vbrem ovladae pak uvidte odhadovanou "latenci" i-li rozdlov as mezi vstupem signlu (nap. z mikrofonu)
a jeho vstupem (nap. do reproduktor). Pokud je as pod
10ms, mte vyhrno, pokud latence vy, me Vm to pi
nahrvn do Cubase obas pinst pote s odposlechem
nstroj i s nahrvnm pomoc VST nstroj. Latenci
mete snit nap. vhodnm nastavenm ASIO ovladae k
Va zvukov kart (v ppad ASIO4ALL pomh snen
velikosti bufferu - ASIO buffer size- v nastaven ovladae.)
U vcestopch karet se jet mus v Cubase nadefinovat
sprvn piazen vstup a vstup, co se ale li u dle
konkrtnho modelu karty, take zde Vs odku na jejich
vrobce.

9.2 ZKLADN OVLDAC PRVKY

Nejdleitjm ovldacm prvkem je tzv. transportn
ovlada - je to ovlada podobn tomu, co mon znte z
kazek, DVD i videa a slou pro spoutn nahrvn a
pehrvn stop i pro posun v rmci skladby. Spoutn a
zastaven playbacku se ale nejpohodlnji provd pomoc
klvesy mezernk.
Zde je popis zkladnch funkc transportnho ovladae:

Tohle jsou zkladn ovldac prvky kad audiostopy. U

kad stopy si mete nadefinovat jej nzev (u vce
stopch projekt to vele doporuuji provst), kter zmnte
jednodue tak, e my klepnete na souasn nzev a objev
se Vm monost pepsn nzvu.
U kad stopy je nutn ped nahrvnm nadefinovat, zda se
na n sm nebo nesm nahrvat - to se provede kliknutm na
kulat "erven puntk", kter, pokud je cel erven,
indikuje, e na stopu se bude pi ptm nahrvn nahrvat.
Je tedy dleit, pokud njakou stopu nahrajete a nechcete,
aby byla pemazna, u n tento erven indiktor kliknutm
vypnout.
Mal ikonka reprku u stopy indikuje "iv" odposlech
stopy - pokud je ikona oranov, znamen to, e byste ml
nyn slyet pes reproduktory hlasit odposlech tto stopy nap. mikrofon, pokud jej mte prv zapnut. Tato funkce
je uiten pro ppad, e nap. dohrvte zpvy do zkladu
psniky, mte sluchtka a potebujete pi nahrvn slyet i
svj vlastn hlas. Krom "indikace zznamu" tedy zapnete
i tento odposlech a pokud mte nzkou latenci ASIO
ovladae, ml byste bez vrazn prodlevy slyet ve
sluchtkch i svj vlastn, prv nahrvan, hlas.
Dal asto pouvan funkce jsou ztlumen stopy (
mute) a slo stopy (
- solo) - ji nzev napovd, co tyto
tlatka zpsob - pokud aktivujete ikonku M - aktivn stopa

35

se zltum a uslyte jen vechny ostatn aktivn stopy a tuto

ztlumenou nikoliv. Opakem je funkce "solo" - kdy uslyte
jen tuto stopu a nikoliv ostatn audio stopy.
Ikonka
oznauje v Cubase efekty a kliknutm na n se
dostanete do efektov sti stopy (viz dle)
tlatka
slou pro automatizaci mixu - pomoc
tchto tlatek lze v relnem ase mnit hlasitost stopy,
mnit jej umstn ve stereo prostoru apod. Na zatek toto
ale rozhodn asi potebovat nebudete, take se jen ujistte,
e ob tlatka mte vdy neaktivn.

9.3 PRCE S AUDIO STOPAMI

pokud jste prv nahrli Va prvn stopu, me se stt, e
budete chtt nap. zeslit hlasitost nahranho zznamu,
ustihnout zatek i konec stopy apod. Podvme se tedy
nyn, jak na to.
Pro zkladn operace se stopou slou horn nstrojov lita zde opt zkladn prvky vetn popisu:

Tohle jsou tedy zkladn ovldac funkce - vlevo vedle

tohoto panelu je vak dal a vt panel stopy, kde krom
zmnnch tlatek a ikon naleznete i nkter dal prvky podvejme se, jak to vypad i s popisem tlatek:

Prvn ikonkou je ipka

- to je standardn nstroj pomoc nj mete nap. sti stop koprovat - sta
kliknout na konkrtn stopu (i vystienou st stopy),
stisknout CTRL+C a na mst vloen (kde je prav kurzor
projektu) stisknete CTRL+V a Vmi zkoprovan st se
vlo.
Samotn sthn stopy se pak provd jednodue tm, e
nejprve vyberete pracovn nstroj (kliknete tedy na ikonku
nek
) a pak klikem myi "pestihnete" konkrtn
stopu ve Vmi zvolenm mst. Pokud chcete mt stih
zarovnan s taktem, doporuuji aktivovat ikonku "zarovnn
Na ve uvedenm ovladai se setkte se dvma
nejdleitjmi ovladai a to je ovlada hlasitosti a
panoramatu - pomoc tchto ovlada urujete, jak hlasit
bude stopa a kde ve stereo obrazu nahrvky ji umstte. Oba
dva prvky lze pohodln ovldat my a konkrtn sla lze
mnit i zpisem pes klvesnici, pokud na n kliknete.
Zajmv je monost nastaven zpodn stopy i naopak jej
"pedbhnut" - v pslunm ovladai si pomoc myi volte
as v milisekundch - smrem doprava od nuly stopu
zpoujete a naopak. Tuto funkci lze zajmav vyut nap.
pi zdvojovn audio stop (viz ne).

36

kurzoru do takt/rytmu" oznaenou symbolem

Pokud chcete vystihnout tedy nap. prostedek stopy, bude
teba stihnout dvakrt - nejprve stihnete v mst zatku a
pak v mst konce prostedn sti. Pak v nstrojch vyberte
opt ipku (prvn ikonka), kliknte na onu prostedn a nyn
samostatnou st a pomoc klvesy "delete" mete
prostedn st jednodue vymazat. Tmto zpsobem lze
tedy ze stopy mazat libovoln sti - zatky, konce atd.
Pokud chcete stih opt spojit, pouijte k tomu nstroj
lepidlo ikonka

Stih se asto pouv v ppad vcestopho projektu, kdy

na cel audio stop mte jen v uritm mst njak
nahran materil a ve zbytku nen dn uiten signl (jen
um), take je mon zbytek stopy takto odstihnout a um v
celm projektu omezit.
Nap. na tomto obrzku je vidt, jak autor zanechal v projektu jen
uiten sti stop a zbytek odstihnul:

Nad vemi audiostopami mte v Cubase nkolik vizulnch

mtek pro pehlednost - nejzajmavj je asi ukazatel
takt:

Tento kurzor mete libovoln umstit tm, e my

kliknete do ukazatele taktu na zvolen msto. Zase je zde
monost mt zapnut zarovnn do takt a dob pomoc
tlatka
Nkdy se me stt, e i pes nastaven sprvn citlivosti
Vaeho mikrofonu je nahran materil pli tich - pro tyto
ely je mon v Cubase u kad audio stopy zeslit nahran
signl - to se provd pomoc modrho tvereku, kter je
umstn uprosted kad ze stop (i jejich st)

Pokud tedy my na tento tvereek kliknete a posunete jej

smrem nahoru, mli byste vidt, jak se stopa a jej signl
zvtuje a naopak.
Dal monost prce se stopu nabz menu, kter se Vm
zobraz, pokud na konkrtn stopu kliknete "ipkou" myi
pravm tlatkem - v tomto menu naleznete rzn doplkov
funkce a efekty - nap. peladn stopy (pitch shift), otoen
stopy "pozptku" (reverse) i zmnu fze (phase invert). V
tomto "menu" naleznete t zajmavou funkci "duplicate",
kter pod aktuln stopou vytvo novou stopu s identickm
obsahem. Toho se d vyut nap. pi zdvojovn stop (u
kytar i hlas) i vytven "falenho" stereo vjemu, kdy
onu duplikovanou stopu posunete v ase nap. o 25ms zpt
(viz ovldac prvky stopy ve) a umstte ji na opan
konec stereoprostoru nahrvky pomoc ovladae
panorama. Tm vznikne "falen" stereo

Ona "modr" oblast je oblast aktivn sti projektu - tato

oblast je dleit, nebo tm vybrte st skladby, kterou v
zvru chcete exportovat do master stopy i se takto vybr
st zznamu pro opakovan "cyklen" nahrvn.
Jednotliv zarky lze libovoln posouvat pomoc myi.
Aktivn msto v projektu oznauje tzv. "kurzor" - je to msto,
odkud se bude stopa(-y) nahrvat i pehrvat pi stisknut
pslunho tlatka:

9.4 PRCE S EFEKTY

V tm kad souasn nahrvce se vyuvaj zvukov
efekty - nkdy jen nepatrn, nkdy ve velk me (viz
kapitola o zvukovch efektech). I Cubase tedy nabz velk
monosti prce se zvukovmi efekty.
Pro zatek lze v Cubase rozliit dva druhy efekt: Insert
efekty -> efekty aplikovan vdy jen na konkrtn stopu i
skupinu stop (group channels), send efekty (vce stop se
pole do jednoho efektu) a master efekty, kter se aplikuj
na cel mix i nahrvku. Send efekty zde pro jednoduchost
popisovat nebudu.
Je teba nejprve pochopit, jak se v Cubase s efekty pracuje vechny efekty jsou spoutny v relnm ase jen pi
pehrvn/nahrvn stopy, ale nejsou fyzicky do stopy
zapsny (to se provede a pi exportu master stopy) - to
Vm tedy umouje jednoduchou a nedestruktivn prci s
efekty, kdy si mete v klidu vyzkouet libovoln efekt na
stop, ani by se tento efekt do stopy nevratn zapsal i
aplikoval.

37

A jak efekt vloit? Sta u zvolen audio stopy kliknout na

ikonku
, kter v Cubase oznauje prv efektov panel ten vypad zhruba takto:

Master efekty se ovldaj zcela stejn jako efekty stopy a lze

se do nich dostat opt stiskem tlatka
ale v sekci
"Master". Vechny efekty v master sekci se budou aplikovat
na cel projekt, take v tto sekci doporuuji pouvat efekty
s rozvahou - asto se pouv jen nap. slab reverb pro
pidn pocitu vtho "prostoru" cel nahrvky

9.5

PRCE SE SKUPINAMI KANL "GROUPS"

U vcestopch nahrvek se asto setkte s tm, e jeden

nstroj "zabr" v projektu vce stop a vy byste rdi vechny
tyto stopy ovldali jednm ovladaem - typickm pkladem
jsou teba nahran bic - ty mm asto nahran ve tyech
samostatnch mono stopch - 1. stopa kopk, 2. stopa virbl,
3. stopy lev overhead, 4. stopa prav overhead. Jak to tedy
udlat, abych mohl vechny tyto 4 stopy ovldat jednm
ovladaem? Od toho jsou v Cubase prv skupinov stopy
(tzv. group tracks).

V tomto okn sta kliknout na libovoln "slot" pro efekty a

objev se Vm ihned seznam vech dostupnch efekt.
Vyberete si tedy efekt, on se Vm objev v onom slotu a
pokud kliknete na
nad nzvem efektu, dostanete se do
okna jeho nastaven - nap. reverbu (dozvuk) si budete moci
tedy nastavit veker parametry - tedy dlku ozvny, jej
pomr s pvodnm signlem, poet ozvn atd atd....

Pidvaj se zcela stejn jako klasick audio stopy - kliknete

pravm tlatkem myi na voln pracovn msto v projektu
(teba pod existujc stopy) a ze zobrazen nabdky vyberete
"add group channel". Pi vbru opt mte monost
vytvoit mono anebo stereo kanl - zde doporuuji volit
stereo kanl.
Tm je skupinov kanl vytvoen a te do nj postupn
"nasmrujete" vybran stopy - nap. stopy bicch. Mete
postupovat tedy dle tohoto nvodu:

U kad stopy mete pout minimln 4 - 8 efekt zrove

(dle verze Cubase a dle vkonu Vaeho PC) . Pokud zjistte,
e se Vm njak efekt na stop nelb, lze jej pln stejnm
zpsobem zmnit i jednodue odstranit.
To, jak jsou zvukov efekty aplikovny, zvis i na potu
kanl konkrtn stopy - pokud nap. aplikujete reverb na
mono stopu, kterou pomoc ovladae "panorama" mte
posunutou doleva, ozvna se Vm objev opt jen vlevo a
nikoliv v celm "stereoprostoru" nahrvky. Pokud tedy
potebujete na monostopu aplikovat stereodozvuk,
doporuuji se podvat ne nap. na techniku "group"
(skupinovch) kanl.
Druh st okna efekt obsahuje jednoduch grafick /
parametrick typsmov ekvalizer. Co to je? Ve strunosti
se ekvalizac (EQ) nazv zpsob, jak zeslit i zeslabit
jednotliv frekvenn psma v audiosignlu - zde konkrtn
v audio stop. Pomoc EQ tedy mete nap. sniovat
basov psmo, pokud se Vm zd, e stopa moc "basuje"
nebo naopak pidvat vejky na projasnn vokl apod.
Hodnoty ekvalizace a ekvalizan kivku mete tvoit
buto runm zadvnm hodnot a nebo pohodln pomoc
myi v okn grafickho ekvalizeru a pokud mte zrovna
sputno pehrvn, ihned mete slyet, jak vliv m
konkrtn nastaven EQ na stopu.

38

U stopy, kterou chcete nasmrovat do skupiny, kliknete v

jejch vlastnostech na ern pole "output" a msto "stereo
out" zvolte poloku "groups" a zde nzev Vmi zaloen
skupinov stopy. Tm je stopa pesmrovna.
Nov vytvoen "group" stopa se pak chov a ovld zcela
stejn jako kad jin audio stopa v projektu - mete ji
ztlumovat, ovldat jej hlasitost, panorama, mete na n
aplikovat efekty - viz obrzek:

Pi pokroilejch mixch se bez group stop tko obejdete

- pedstavte si, e jste nahrvali kapelu v obsazen: bic,
basa, 2 kytary, klvesy, 3 dechov nstroje , hlavn zpv + 2
doprovodn hlasy... v takovm ppad by pak v rmci
mixovn projektu bylo vhodn vytvoit tyto group kanly:

Zobraz se Vm nsledujc okno:

- bic <- pro vechny audio stopy sejmut bic sady a

ppadn perkus
- klvesy <- lev a prav audio stopa klves
- kytary <- dv stopy kytar
- dechy <- vechny stopy nahran dechov sekce
- vokly <- 3 mono stopy s vokly
Pi mixingu pak mete ovldat hlasitost a efekty vech
tchto sekc a nemuste mnit hlasitost zkladnch audio
stop. Vrazn to tak urychl a zpehledn prci.
"Group" kanly lze s spchem vyut i v ppad, kdy
potebujete na mono stopu aplikovat stereo efekt (typicky
nap. reverb). Sta vytvoit stereo "group" kanl a do nj
tuto mono stopu nasmrovat. Pak u "group" kanlu v sekci
efekty vlote efekt reverb....

9.6 MIX NAHRVKY / MIXPULT

Nejpohodlnji se pracuje s hardwarovm mixpultem, kter
byste mohli ovldat pmo rukama (ano, vyrbj se i
speciln HW mixovac rozhran i pro cubase) V
programu samotnm je ale pmo vestavn softwarov
mixpult, pomoc nho mete t nahrvku mixovat,
ovldat hlasitosti vech stop v projektu a ovldat i "mster"
stopu.
Mixpult projektu si tedy mete kdykoliv zobrazit
stisknutm klvesy F3 a nebo pomoc hornho menu
"Devices" - a poloky "mixer"

Nejzajmavj sti jsem v obrzku popsal - v zsad byste

mli pehledn vidt vechny hudebn stopy z Vaeho
projektu (vetn skupinovch "group" stop a MIDI stop) a
napravo je sekce "Master" pro celkovou hlasitost projektu.
U kad ze stop naleznete opt standardn ovldac prvky a
posuvn ovlada hlasitosti a panoramatu i indikaci rovn
signlu (pi pehrvn).Je zde rovn opt ikonka
pro
ovldn efekt a master efektu (v sekci "master"). U master
stopy dejte pozor, aby indikace hlasitosti signlu
nepesahovala "ervenou" rove - pokud se tak stane,
zkuste snit celkovou hlasitost mster stopy.
Typicky si pi mix pustte pehrvn cel skladby a
pomoc tohoto mixpultu vyvte hlasitosti jednotlivch stop
a nstroj, jejich rozmstn ve stereo prostoru a doladte
efekty.

9.7 EXPORT DO MASTER STOPY

jakmile tedy mte ve nahrno a zmixovno, mete cel
proces zakonit exportem projektu na disk Vaeho PC k
dalmu zpracovn i k vyplen na CD.
Nejprve je teba vybrat si oblast projektu, kterou chcete
exportovat. to se provd pomoc ji zmnnch "zarek" v
poitadle takt - viz jet jednou obrzek:

39

Pak si ovte, e nemte pomoc tlatka

(mute)
ztlumen nkter stopy, kter chcete v exportu mt. Pokud je
ve v podku, mete provst export. Ten se provd v
menu "file" - podsloka "export" - "audio mixdown"

Co se tk poloek Sample rate a bit depth, zvis zejmna

na Va zvukov kart, v jakm rozlien a frekvenci doke
nahrvat - jako minimum volte ale vdy alespo 44.100 kHz
a 16bitov rozlien.
Jakmile je ve zvoleno, kliknte na tlatko "export" a
soubor se zane ukldat na disk.

9.8 ZVR
Take to je asi ve, co by ml zatenk v Cubase vdt a
znt. Tento program je velmi komplexn a v tomto nvodu
jsem zmrn vbec neotevral nap. problematiku MIDI,
Send, VST nstroj i sloitj smrovn efekt a
kanl. Pro vce informac tedy doporuuji zakoupit njakou
publikaci, kter se programu Cubase vnuje podrobnji a ve
kter naleznete popis vech monost tohoto zajmavho a
uitenho programu.

10. NAHRVN DEMA

po kliknut na tuto volbu se Vm objev nsledujc
dialogov okno:

V tto kapitole popi, jak se d postupovat pi nahrvn

dema kapely

10.1 VE ZKUEBN
Pokud nahrvte celou i jen st kapely naivo pomoc
vcestopho zznamu, je vhodn dodrovat nkolik
zkladnch zsad, kter Vm uleh prci pi mixovn
nahrvky a kter Vm pomohou zskat lep vsledn zvuk.

SEPARACE NSTROJ/PESLECHY:
V idelnm stavu by na jedn stop zznamu (nap. u kytary)
nemly bt slyet jin nstroje - tedy peslechy jinch
nstroj. Idelnho stavu ale v praxi v "domcch" i
"zkuebnovch" podmnkch doshnete jen velmi tko a
osobn si myslm, e pln zvukov izolace nstroj ani
nen nezbytn nutn. Dleit ale je, pokusit se alespo co
nejvce peslechy zmrnit.

Doporuuji zvolit njak pehledn nzev celho exportu (v

ppad vce postupnch export tho projektu si nzev
rozliujte nap. datem exportu i njakm jasnm
oznaenm). v sekci "Formt vstupnho souboru" je
peddefinovn standardn WAVe soubor, kter doporuuji
vyuvat v ppad, e chcete dle nahrvku v njakm
programu zpracovvat (nap. mastering) nebo pokud ji
chcete vyplit na CD i archivovat. Pokud ji chcete nyn
poslat nap. kamardm emailem, zvolte v tto sekci formt
MP3 a v nm rozumnou bitrate a formt (alespo 192kbs,
44100hz)

40

Pouit smrovch mikrofon Pro ivou nahrvku

kapely bych doporuoval nstroje a hlasy snmat hodn
smrovmi mikrofony (s kardiodovou i hyperkardiodovou
charakteristikou). Tm zamezte (i snte) ve velk me
peslechm z jinch nstroj

ROZMSTN NSTROJ - ZESILOVA

Ano, tohle je jedna ze zkladnch vc, kterou mete
peslechy vrazn utlumit - snate se nstroje od sebe trochu
separovat - basov kombo umstte dle od bicch a
kytarovch apart, dleit je zpv - zpvov mikrofon
chyt hodn jinch zvuk (je vce nahlas ne mikrofony
snmajc nstroje) .Na jednoduch zkladn odtlumen nap. komb - je lze po nazvuen pekrt nap. dekou i
alespo njakou pepkou oddlit od jinch zesilova.

Je jasn, e rozmstn hlavn zvis na velikosti

zkuebny/i pdia. Doporuuje se rovn rozestavt nstroje
tak, jak je budeme chtt mt ve vslednm mixu - tedy pokud
chceme mt v nahrvce nap. kytaru napravo od bicch,
zkuste ji tak i fyzicky pi nahrvn umstit.
Komba nepokldejte na zem, ale zkuste je buto dt na idli
i na njak mkk podklad, aby se podlahou nepenely
vibrace k dalm mikrofonm. Rovn se nedoporuuje
dvat basov kombo do roh mstnost kvli velkm
odrazm, kter v rozch bvaj.

UTLUMEN ZKUEBNY
Velmi me t pomoci, pokud zkuebnu trochu utlumte zejmna kvli zvukovm odrazm - prodvaj se na to
speciln molitanov (a bhvjak) jehlany atd. Nkdy
posta obyejn plata od vajek nalepen na ze a na zem
a strop koberec.

PPRAVA KAPELY
Pokud chcete nahrvat opravdu ve naivo jako na koncert,
je vhodn mt vytvoen playlist, mt psniky nazkouen,
aby se pi nahrvn jelo dle pipravenho "programu" bez
zbytenho zdrovn. Pokud nahrvte ve zkuebn, mte
monost v klidu pokaenou psniku v plce peruit,
zanadvat si a zat znovu, co na koncert nen moc ideln
:).
Dleit je hlasitost kapely - pi nahrvn by mla bejt
hlasitost nstroj vyrovnan, aby se kadej slyel, ale aby
nap. kytarov kombo nepevvalo zbytek kapely a zpvka
(ten by se ml slyet bez problm). Pokud tedy jsi kytarista
a e dilema, jestli vzt na nahrvn 30W lampu nebo
100W, vem tu men :).
Pokud chcete, aby nahrvka byla rytmicky pesn a
nekolsala, doporuoval bych, aby hrl bubenk podle kliku
i metronomu. Ovem z vlastn zkuenosti chpu, e
"ukecat" nkter bubenky k tomu, aby si vzali sluchtka a
hrli dle rytmu, je kol tm nadlidsk :).

PPRAVA ZVUKAE
Tak ten by si ml ujasnit, koho nahrv, v jakm sloen
kapela hraje, jak vybaven pouv M nap. basov
kombo DI-OUT vstup? Chce kytarista nahrvat kytaru z
multiefektu nebo z komba? Jak nazvuit bic, jak
mikrofony pouije atd.
Co se tk techniky, ml by mt dostatek rznch kabel,
redukc pro ppad, e bude nutn nco z toho vyut
nikdy nevte, kdy se bude dal kabel hodit
No a ml by mt hlavn trplivost s kapelou (a to plat i
naopak), protoe n vdy se poda zahrt psniku dobe i
nahrt njak part bez chyby a asto se pak mus nahrvka
opakovat....

41

DOKUMENTACE NAHRVKY
Z vlastn zkuenosti doporuuji toto nepodcenit - uleh
Vm to jak prci se samotnou ppravou nahrvn, tak i
prci s nslednm mchnm nahrvky. Pokud nahrvte live
nahrvku, udlejte si a vytisknte si (nape v MX Excel)
jednoduchou tabulku se stopami, kter budete nahrvat a ke
kad stop si poznamenejte, jak nstroj na n nahrvte.
Pokud toti nahrvte do vce stop, brzy zaruen ztratte
pehled o tom, zda je v sedmm vstupu mixu overhead nebo
baskytara?

10.2 DEMO KAPELY

Nejastji si chce kapela natoit sv demo v moment, kdy
u m psniky vymakan, doladn, vymyleny arane a
m skladby dobe nacvien. Pak se vyd do studia a nech
si natoit demosnmek/album u njakho profka. Druhou
monost, je, e se pokus natoit demo vlastnmi silami a s
tm se vm zde pokusm alespo trochu pomoci.
Dleit je vybaven - zde bych Vs odkzal na ji hotov
sekce - nahrvn do PC i sekce o samostatnch digitlnch
rekordrech.
Poznmka pro ouraly: pokud chcete natoit album v profi
kvalit, rozhodn bych doporuoval vyut spe
profesionln studio, kde Vm udlaj kvalitn nahrvku, mix
a mastering. Svpomoc lze vytvoit dobe znjc
demonahrvku, avak pokud nemte odpovdajc zkuenosti
a kvalitn vybaven, vsledek nebude nikdy pln "profi" :).

VBR SKLADBY K NAHRVN

tohle je velmi dleit - pokud mte teba 10 psniek,
nezkouejte je na sv prvn demo nahrt vechny najednou zkuste vybrat 2 - 3 nejlep a ty, kter Vm nejvce jdou,
mte je dobe nazkouen a hotov. Pi nahrvn vtinou
nebv moc asu pro vymejlen - pravu aran i
dopisovn textu. Obas maj kapely pi nahrvn tendenci
pidat na nahrvku dal nstroje, kter tam "normln
nejsou" - a u rzn smyce, fltny, dal kytary atd....
osobn si myslm, e to nen ideln, kadopdn pokud
mte zmr, e chcete do nahrvky pidat teba klvesov
plochy a seenete si na to i klveska, je velmi dobr si dt s
nm alespo jednu zkouku a psniku si procviit jet ped
samotnm nahrvnm a nespolhat se na to, e "to tam
njak zahraje, je to pece profk..."

JAKM ZPSOBEM NAHRVAT?

Ne se do nahrvn pustte, je teba se rozhodnout, jakm
zpsobem budete vlastn nahrvat? Zda tzv. playbackem
("stopu po stop") i budete nahrvat zklad na ivo a k
tomu pak pitet sla, zpvy atd.
Toto hodn zvis na Vaem vybaven, pokud vak mte k
dispozici minimln osmistop zznam, nevhal bych pout
druhou variantu - tedy nahrt zklad (bic+basa+ppadn
rytmick kytara) naivo a k tomu ji dohrt zbytek kapely
postupn. Nahrvka bude energitj a zpravidla bude mt i

vt "drajv" ne nahrvn stopu po stop. Nevhodou

mohou bt nap. vt peslechy v jednotlivch stopch pi
nahrvce - doporuoval bych tedy rovn pest si pr
zkladnch tip, ne se pustte do nahrvn (kapitola 8.),
kde jsou uvedeny informace, jak tyto peslechy
minimalizovat.
Pokud tedy zanete s nahrvnm zklad, dbejte na sprvn
umstn snmacch mikrofon (viz kapitola o snmn
nstroj). Nebojte se s umstnm mikrofon
experimentovat - kad mikrofon si v klidu "nazvute" nahrajte si pes nj ukzkovou stopu a ujistte se, e
opravdu stopa zn tak, jak oekvte. Dejte dobr pozor na
vyven hlasitost mikrofon, aby Vm nkter mikrofon
tzv. neklipoval - tedy aby signl nepekroil "ervenou
hranici" hlasitosti a nezkresloval zvuk takovto zkreslen
ji toti nelze nijak pozdji opravit.
Jakmile tedy mte ve zapojeno, nastaveno a nahrvac
zazen pipraveno, mete zat. Pokud nahrvte
systmem zklad-dotky - nahrajte si zkladn stopu
(vtinou basa+bic+doprovodn nstroj) psniky klidn
vcekrt a vyberte si tu variantu, se kterou budete nejvce
spokojeni, pro dal prci. Nahrvn je lep provdt s
metronomem (pokud jej bubenk um pouvat), vyvarujete
se tak nechtnm zmnm rytmu.

Nahrvn dotek se pouv zejmna pro nahrvn

sloitjch nstrojovch part (kytarov i klvesov sla)
a zpv. Pi zpracovvn nahrvky na PC lze nahran part i
jednodue sthat/koprovat, take pokud se teba zpvace
po dlouhm boji povedla prvn sloka a druh u zase ne,
nemus ve zpvat znovu, ale mete ji "stihnout" a
nahrvat a od druh sloky. Obdobn lze sthat i znovu
pehrvat vechny ostatn nstroje - problematick bvaj
jen bic, kde se velmi tko sth tak, aby to pak nebylo na
nahrvce slyet.
Take mme hotov zklad - rozhodli jsme se, e nyn
zpvk nahraje svj part. Pipravme tedy zpvov
mikrofon, odeeneme vechny ruiv elementy (zejmna
ostatn leny kapely) z mstnosti, kde nahrvme a rovn se
pokusme minimalizovat vechny ostatn ruchy. Zpvkovi
dme sluchtka, do kterch mu poleme dva signly nahran a zmixovan zklad skladby a pak odposlech
vlastnho hlasu zpvka - ti asto chtj slyet svj hlas s
njakou men ozvnou (reverbem), tak jim ho tam klidn
zapneme, avak ujistme se, e hlas je nahran bez
jakhokoliv efektu - ty pak dodme a pi mixovn
nahrvky.
Pokud zpvkovi z jakhokoliv dvodu nevyhovuje
odposlech zkladu skladby ze sluchtek, meme mu
podklad pustit i z monitorovacho reproduktoru. Vzniknou
sice ve zpvov stop peslechy, ale ty lze odstranit
jednoduchm trikem nahrt zvl jednu stopu tchto
peslech (bez zpvu a zmny pozice mikrofonu) a pak tuto
stopu po otoen fze smchat s nahranou zpvovou stopou
a tm by se mly peslechy vyruit.
Pi nahrvn zpvu by se mla kontrolovat nejen intonace
hlasu, ale i teba vslovnost, aby bylo troku zpvu rozumt.
Rovn by mla bt dodrovna njak piblin stejn
vzdlenost zpvka od mikrofonu. Na redukci zvukovch
"lupanc" od hlsek typu "p", "b" se ped mikrofon dv tzv.
pop-filtr.

(ilustran obrzek: ukzka nazvuen bic soupravy)

Pokud nahrvte vce psniek, je lep nahrt si najednou

zklady vech tchto skladeb, abyste pak znovu nemuseli
pestavovat mikrofony i nstroje. Pokud nahrvte do PC,
je vhodn pro kadou pse vytvoit ve Vaem nahrvacm
programu zvltn projekt a nenahrvat tak vechno "do
jednoho souboru"
Jakmile jste se zkladnmi stopami spokojeni jak po
zvukov, tak umleck strnce, mete se pustit do dotek
dalch nstroj a zpv.
V tto fzi je vhodn provst njak jednoduch mix
nahranho zkladu pro poteby odposlechu pro dal
nahrvn - budete potebovat rovn njak lep sluchtka,
do kterch budete zklad poutt zpvkovi pi naten
jeho partu.

42

(obrzek: mikrofon s pop-filtrem)

Pi troe tst a dobrm zpvkovi mte za chvli zpvy

nahran. Kytarista ji nervzn lad kytaru a rozcviuje
prsty, co je signl pro ppravu naten kytarovch sl.
Postup bude obdobn jako u naten zpvu. Rozhodneme
se pro jeden ze zpsob snman kytary, kytaristovi t
nabdneme sluchtka s odposlechem (sm si asi vybere, jak
nstroje chce v odposlechu slyet). Jeho vlastn zvuk mu
vtinou ani do odposlechu poslat nemuste, protoe

vtinou nahrvaj pes komba pi vt hlasitosti, take se v

pohod sly - avak u akustick kytary mu urit signl do
sluchtek tak polete.
U nstroj, kter nahrvte pes "linku" (klvesov
nstroje), mete jako hlasit odposlech klidn pout
njak reproduktor i kombo - zde nen riziko vzniku
peslech.
Kadou stopu, kterou takto nahrajete, doporuuji po nahrn
poslechnout a ovit si, e je ve v rytmu apod. Pozdji u
nebude moc prostoru na ppadn opravy.
Take mme nahran bic, kytary, basu i zpv a eknme, e
je to ve. Pro kapelu tmto nahrvn kon a pro toho, kdo
nahrval a bude mixovat, tm zan jen druh a vtinou i
t fze celho nahrvn - mix nahrvky.

10.3 MIX NAHRVKY

Dleit pravidlo patn nahranej zvuk nstroje pi mixu
neopravte! Mete sice zkouet provst rzn ry s efekty,
ekvalizac atd., avak spousty prce si uette, kdy si u pi
nahrvn nstroj snman zvuk pohldte.
Mix nebo-li mchn nahrvky je proces, pi kterm z mnoha
nahranch audiostop vznikne stereo nahrvka, kter je
pipraven pro dal a finln proces mastering.
Dobr mix m nkolik vlastnost, kter by v nm mly bt
zastoupeny:
-Vyven hlasitost nstroj a jejich rozmstn v mixu
-Frekvenn vyvenost
-Dynamika
V tomto ohledu je nejdleitj samotn aranm nahran
skladby pokud bylo ji pi nahrvn myleno na mix a
nahrvka nen nstrojov pehlcena, mch se pak daleko
snadnji. Nejvtm problmem pi mixu je zajistit, aby byl
kad nstroj slyiteln a nebyl pekryt jinm nstrojem.
Typickm pkladem jsou elektrick kytary pokud budete
mt ve skladb nap. 3 kytarov linky, bude mt jejich zvuk
tendenci se slejvat, nebo tyto kytarov linky budou mt
podobn frekvenn spektrum, podobnou hlasitost a v mixu
tak budou soupeit o prostor. Ji tedy pi nahrvn je
vhodn vytvoit si jakousi skicu skladby, ve kter si pedem
stanovte, kdy kter nstroj bude hrt a aby teba pi zpvu
neznlo ve skladb vrazn kytarov slo
Je nkolik zpsob, jak toto slejvn nstroj v mixu
eit:
- V nkterch stech skladby nkterou ze stop vyhodit
nebo ztlumit
- Pomoc EQ rozliit nstroje, kter zabraj obdobn
frekvenn psmo (pokud u jednoho nstroje uberete njakou
st frekvennho psma, zkuste jej u druhho naopak pidat)

-pomoc ovladae panoramatu je umstit do jinch st

stereoobrazu
Co se tk dynamiky nahrvky, tak skladba by mla
dchat a zajmav nahrvka obsahuje dynamick zmny,
kter mix ozvltn. Pokud naopak nahrvka nem tm

43

dnou dynamiku, zane bt jej zvuk pro lidsk ucho

jednotvrn a nudn.
Pi mchn budou Vam pomocnkem zvukov efekty,
z nich zejmna EQ (ekvalizace) a kompresor maj na zvuk
jednotlivch stop a nahrvky nejvt vliv. Jejich popis a
njak tipy pro pouit naleznete v kapitole o efektech.
Nemm moc rd pouky typu na kopk mus dt
kompresor, u basy zvrazni ty a ty frekvence v ekvalizru ..
Mm za to, e mix nahrvky je vysoce subjektivn vc a
u proto by se na nm ve velk me mla podlet sama
kapela i interpret. Ji pi nahrvn by mla kapela mt
alespo njakou hrubou pedstavu o vslednm zvuku aspo teba pkladem typu "chtli bychom, aby to znlo
jako Prplov v t a t skladb. Ideln by se mla
dohodnout na zkladnch vcech jako je rozloen nstroj
ve stereo prostoru, jak efekty chtj nap. na zpvy a
nejlpe je, pokud se kapela pmo mixu aktivn astn
zde si dovolm poznmku, e z kapely by ml pi mixi mt
hlavn slovo kapelnk nebo ten, na kom se kapela shodne a
ten bude za kapelu tlumoit jejich poadavky na mix
v praxi to toti jinak dopadne tak, e bubenk bude chtt
zeslit kopk a virbl, kytarista svou kytaru, bask by chtl
vythnout vc basu atd .
Pro mix nahrvky je dleit vc - mt kvalitn reproduktory
("monitory"), njak kvalitn sluchtka (oboj ideln s
rovnou frekvenn charakteristikou) a ppadn i
referenn reprky (nap. obyejn stereo CD pehrva) V
oblastn rocku/popu je toti dleit vyvit nahrvku tak,
aby relativn dobe znla i na bnch CD pehrvach,
jako na drahch HI-FI pstrojch. Ne nadarmo se kdysi, v
dobch hudebnho pravku, v nkterch zahraninch
studich kontroloval vsledn mix i tak, e studio
obsahovalo i malou rdio stanici a zvuka si el mix
poslechnout do auta na autordio, aby zjistil, jak to zn na
mn kvalitn zvukov soustav.
Idelnm vchozm bodem pro mix jsou nahran audio
stopy s jednotlivmi nstroji, kter mme v nahrvacm
programu v samostatnch stopch (ppadn si je tam
importujeme, pokud jste nahrvku provdli na jinm PC i
zazen).
Prvnm krokem je nastavit si citlivost i zeslen (GAIN) u
kad ze stop tak, aby jejich hlasitost nebyla v porovnn
s jinmi stopami pli mal anebo aby naopak nezasahovala
pes VU hodnotu 0db (do erven oblasti hlasitosti). U
kad stopy by ml bt i dobe vidt jej hlasitostn prbh
(waveform) pro lep orientaci a ppadn pohodln stih.
Dalm krokem u vcestopch projekt je vytvoen tzv.
skupin kanl (group channels) s jednotlivmi nstroji,
kter pozdji zpehledn a zjednodu prci Nyn se ji
meme pustit do mixu samotnho.
Zaal bych tvorbou tzv. hrubho mixu (rough mix), kter
spov v zkladnm nastaven pomr hlasitost
jednotlivch stop a jejich rozloen ve stereo prostoru a to
ve zatm bez aplikace efekt i plugin. Pi mixingu je
vhodn postupovat od nejdleitjho nstroje i skupiny
nstroj ve skladb (typicky bic, basa a zpv) a pak teprve
do mixu postupn pidvat doprovodn nstroje.

Jakmile je hrub mix hotov, je teba si ve dkladn

poslechnout a rozhodnout se, zda a ppadn kde bude
poteba njakou ze stop sthat, posouvat, ppadn
dorovnvat nap. rytmick nepesnosti. Typicky teba na
zatku nahrvky odstihnout odklepn i odpotvn
zatku skladby, to sam na konci obas zazn nechtn
zvuky i hlasy len kapely . Pokud mte v njak
nahran stop signl jen v jedn jej sti (nap. part slov
kytary). Doporuuji zbytek stopy odstihnout jak kvli
ppadnmu umu, tak i kvli pehlednosti.
Pokud sthte nkter ze stop a napojujete rzn sti stop
i verze, asto se me stt, e nahrvka i stopa Vm bude
v mst stihu dlat lupance i jin nepjemn zvuky. Je
to z toho dvodu, e jste stih neprovedli v mst, kdy
zvukov vln prochz nulovm bodem. Pokud si tedy
v nahrvacm programu zazoomujete na stopu, tak pi max.
piblen uvidte, v jakm mst zvukov vlny jste stopu
stihli a mete stih poupravit. Zde jsou dva pklady
z Cubase:
Vlevo je stopa nesprvn sthnut , vpravo naopak sprvn
stihnut v nulovm bod (to je ta prostedn linka)

asto toti sm o sob dobe znjc nstroj vbec nesedne

do celkovho mixu nahrvky a neprosad se v n nstroj je
tedy lep ekvalizovat a upravovat vdy v rmci celku.
Podvejme se tedy nejprve na bic a monosti jejich mchn:
Kopk nejprve EQ dle libosti - je mon zvraznit
frekvence mezi 50-100hz pro mohutnj basov zvuk,
vky kolem 2 4 kHz zvrazn vce der lapky a
mlaskot kopku. Pokud kopk nepjemn rezonuje,
pomh sthnout zkou st psma kolem 500Hz. Po EQ se
v etzci efekt asto pouije, Gate, kter omez peslechy
ze zbytku bic sady a kter propust zvuk jen v moment,
kdy lapka bouchne do bubnu. Nakonec se v ppad poteby
aplikuje na kopk komprese. U kompresoru hodn zvuk
kopku ovlivuje attack a release time (nbh a dobh
reakce kompresoru) a pro ostej zvuk je vhodn attack
trochu prodlouit.
Virbl pokud jsme snmali virbl dvma mikrofony a ten
druh snmal zespodu strunk, je nejprve nutn u tto stopy
otoit fzi audiosignlu (funkce invert phase). U virblu se
pomoc EQ asto zvrazuj vy frekvence nad 4kHz,
stahuj se sub basov psma a pomh opt obas mrn
sthnout nkter rezonann psma v rozmez 400Hz-1khz
(dle sluchu). Pomoc efektu Gate je opt vhodn odstranit
peslechy. V rockovch nahrvkch je asto virbl vce
naechovan ne zbytek sady mete tedy zkusit
aplikovat echo i reverb a zkouet nejprve krtk asy
dozvuku a najt si postupn Vae osvden nastaven. Pro
vt hutnost virblu, se obas t aplikuje komprese.
Co se tk umstn ve stereoprostoru, standardn se kopk i
virbl umsuj doprosted.
Overheady/inely ty se vtinou ovladaem PAN
umsuj zcela doleva i doprava, m bic souprava zsk
prostor. Co se tk pravy signlu, u inel se nebojte
oznout pomoc HiPass filtru basov psmo (odhadem tak
pod cca 350-500kHz), kde inely nemaj dn uiten
signl. Pokud vak pes overheady snmte i pechody, basy
tak vrazn nepotlaujte.

Abyste mli pi stihu prci v tomto bod ulehenou, ada

nahrvacch program umouje automatick stih pouze
v onch nulovch bodech v Cubase je nap toto tlatko,
kter se vyplat mt ve vtin ppad zapnut:

Nyn tedy mte hrub mix a odsthan nepotebn sti

stop. Mete se tedy vrhnout na podnej mix.
Nezapomeneme si vak v tto fzi projekt uloit a jet lpe
- zazlohovat pro ppadnou monost vrtit se k tomuto
vchozmu bodu.
Pi mixu se snate nstroje co nejmn poslouchat
slovan (tlatko S ve vtin vcestopch program)

44

Pechody u nich se vyplat opt zapnout Gate a pomoc

EQ jim trochu pomoci v oblasti basovho psma a dle
sluchu jemn zvuk doladit. Pechody se umsuj ve
stereoprostoru vtinou lehce do stran dle zvuku overhead
(na to pozor) a dle skuten polohy pechod pi nahrvn.
Cel skupina (group) stop bic sady se pak obas t jet
komprimuje a ppadn se na n aplikuje lehk reverb, kter
d bicm konkrtn prostorov umstn dle poteby.
Baskytara dobe znjc basa je troku oek, zle
hodn na tom, jak jste j sejmuli a jakou technikou.
Kadopdn na basovou stopu se velmi asto aplikuje opt
EQ kterm se lehce upravuj i zvrazuj nkter psma
(nap. basov psmo pro mohutnost, vky zas pro itelnost
basy). Rovn se velmi asto aplikuje komprese. U
ekvalizace basy je teba dt pozor, aby se v basovm psmu
(cca 50-100Hz) pli nebila s kopkem. Co se tk stereo
umstn basy, je dobrm zvykem ji opt umstit doprosted.
Z dalch efekt se obas pouv chorus, ale tm vbec se
naopak u basy nepouvaj dozvukov efekty (reverb), kter
sniuj itelnost basov linky.

El. kytary pomoc EQ sthnout basov psmo pod cca

200Hz (HiPass filtr), aby kytary nelezly do zel base. Dle
u to zvis na tom, jak zmr s kytarami v nahrvce mte.
U tvrdch styl se kytarov stopy zdvojuj (i vcensob),
aplikuj se na n nejrznj efekty (a u dozvukov i
modulan) apod. Obas me kytarm pomoci Haasv trik
(zmnn v kapitole 6.16)
Klvesov nstroje ty jsou asto snmny pomoc dvou
mono kanl (i 1x stereo kanl), z nich jeden je lev a
druh prav. Je tedy vhodn vytvoit klvesm vlastn
skupinov (group) kanl a v nm jednu stopu pomoc PAN
ovladae umstit zcela doleva a druhou doprava. Pomoc
ovldn skupinovho kanlu pak mete hbat obma
stopami zrove. Co se tk aplikace efekt, tak u klves
neexistuje dn dan pravidlo vdy zvis na typu zvuku
klves a stylu skladby. U klavr se asto pidv dozvuk,
aby klavr zskal trochu prostor. U syntetickch zvuk je
teba asto klvesm pomoc EQ uezat nkter sti
frekvennho psma, protoe tyto zvuky vtinou zabraj
velkou st psma a ostatn nstroje pak maj problm se
vi klvesm prosadit.
Vokly pomoc EQ a vysokopsmov propust (HiPass)
se asto oezavaj z vokln stopy nepotebn nzk
frekvence (pod cca 80 100hz), dle je mon pidat vy
frekvence nad cca 7kHz pro projasnn hlasu. Dle poteby
se na hlas aplikuje komprese (pozor nepehnat to s jej
rovn) a tm vdy i njak dozvuk v podob reverbu i
delaye. Pokud hlas syk, mete zkusit aplikovat efekt Deesser. Hlavn hlas se v panoramatu umsuje zpravidla
doprosted.
Pi mchn vokl se obas pouvaj triky, kdy se stopa
s hlasem zduplikuje, jedna z nich se zkomprimuje a na
druhou z nich se aplikuje reverb. Vsledkem je to, e reverb
vynikne jen pi zven hlasitosti hlasu.
U mn vraznch i slabch hlas pomh tzv.
doubletracking ji pi nahrvn zpvk nazpv svj part
2x do dvou rznch stop (se stejnm frzovnm a intonac)
a ty se pak v mixu pouij ob zrove (umstn ve stejn
stereorovin) a tm se hlas podlo a zhutn trochu se to
podob efektu chorus. Tento doubletracking se me
pout teba jen na refrn, m se hlas zvrazn jen v sti
skladby
Pi mixingu obecn doporuuji hldat, zda se celkov
hlasitost mixu nahrvky nedostane nad 0dB (do ervena) a
t si hldejte mono kompatibilitu kontrolnm mono
poslechem, zda nevypadnou nkter nstroje to by pak
znailo pote s fz apod. Na finln mix nahrvky
neaplikujte jakkoliv ekvalizan, prostorov i dynamick
efekty. Toto je lep provst a pi masteringu, o kterm si
nco povme na dal strnce.
Hldejte si spodn frekvenn psmo nahrvky to je
ast vada domcch mix. Proto mete zkusit u vech
stop (snad vjma kopku a baskytary) zkusit aplikovat dle
poteby hi-pass filtr na oznut nzkch frekvenc pod cca
100hz.
Pokud mte mix hotov, je nutn provst tzv. export i
mixdown uloen nahrvky do stereo WAV souboru,
kter pak pouijete pro finln mastering. Mixdown

45

provdjte do co nejkvalitnjho a samozejm

nekomprimovanho formtu pokud jste tedy projekt
nahrvali v 24bitovm rozlien v 48kHz, exportujte jej do
WAVu o tch samch parametrech. Do CD formtu se
nahrvka pevd opt a pi masteringu. .

DRUHY MIX
V profi studich se u nkterch znmch nahrvek (zejmna
singl) vytv vce mix zmnm zde ty nejastj:
RADIO MIX
Jeliko v rdich je muzika pehrvan s velkou rovn
komprese, asto se v rdiovm mixu skladby vce zvrazuj
vokly a rovn basov spektrum nahrvky (vtina bnch
rdiovch pijma toti reprodukuje basy mn vrazn)
Del skladby se navc sthaj a zkracuj na max cca 3-4
minuty.
LP mix pokud m bt nahrvka vylisovna na desku, mus
mt mimimum pot s fz (to se tk hlavn basovho
frekvennho spektra). asto bvaj LP mixy mn
komprimovny a limitovny bvaj tedy mn hlasit a
znj tak vtinou subjektivn lpe pi zven hlasitosti
reprodukce
Je dobr mt na pamti dlku LP na jednu stranu se max.
vejde kolem 20ti minut nahrvky
Asi n kad z Vs bude pipravovat mixy pro Lpka, tak
nech se zjemci podvaj nap. na
http://www.groovehouse.com/blog/post/producing_great_so
unding_phonograph_records/
Klubov mix ten by ml bt pedevm kompatibiln
s mono (pozor tedy na fzi), asto je v nm zvraznn
rytmick nstroj (kopk, virbl) a samoejm by nml bt
utopen zpv. Tanen kluby vtinou pouvaj kvalitnj
aparatury a subwoofery, take si rozhodn pohldejte basov
psmo a pli to s nm nepeete.
Klubov mixy se nejastji vytv u elektronick muziky a
asto se dokonce dlaj remixy, kdy se nap. iv nahran
bic nahrazuj elektronickmi, je aplikovno vce efekt na
zpvy atd.

NKTER AST CHYBY PI DOMCM

MIXINGU:
-

Pli mnoho reverbu a ozvny na nstrojch i hlasech

Pebasovan nahrvka (mchno na nevyhovujcch
reprcch/sluchtkch)
Klipujc nahrvka (hlasitost jde nad kritickou hranici 0dB
a dochz ke zkreslen)
Pli vrazn komprese nahrvky i nkterch nstroj
Mono nekompatibilita (fzov problmy)
Nevyven mix (hlas utopenej, virbl moc nahlas apod.)

Nkter z tchto chyb lze vylouit pomrn snadno (nap.

ubrat reverb, opatrn s kompres atd.), jin se naute
zvldat a asem. Pomh rovn pravideln odpoinek
mezi mchnm, aby se ui neunavily.

MONO NEBO STEREO?

Mon se Vm to v dnen dob zd jako zbyten otzka,
ale nemus tomu tak bt vdy. Samozejm pro bn
nahrvky nap. demo kapely - se dnes prakticky nic jinho
ne stereo nepouv jin situace ale me bt v ppad,
kdy pipravujete nahrvku pro klub, divadlo, konferenci,
koln pedstaven atd., kde se i dnes asto pouv pouze
mono ozvuovac zvukov soustava (PA) a tam by se mohlo
stt, e V stereo mix nebude znt dobe, v horm ppad
dokonce nkter nstroje nebude tm slyet. Proto si to
pedem doporuuji promyslet, podobn situace me nastat
i teba na Youtube.com a jinch podobnch serverech, kde
se obas nkter videoklipy stle pehrvaj v mono.
Anebo extrmn ppad - pokud si chcete nastavit va
skladbu jako vyzvnn na mobil a pedpokldte, e to
bude dlat vce poslucha, udlejte si na to mono mix

Ilustran obrzek: 16ti stop hudebn studio v telefonu Iphone

10.4 MASTERING NAHRVKY

Jedn se o finln proces zpracovn audio nahrvky i alba
a tomuto procesu je teba vnovat dostatenou pozornost a
neodflknout jej protoe i vynikajc nahrvku a mix
mete patnm masteringem znehodnotit. A jak procesy
se tedy pod tmto pojmem skrvaj?

JSOU TO ZEJMNA TYTO

- celkov ekvalizace nahrvky
- prava celkov hlasitosti nahrvky, normalizace, fade
in/out
- pokud masterujeme vce skladeb pro CD, mus se sladit
jejich vzjemn hlasitost, aby bylo CD v tomto ohledu
vyven
- dynamick prava nahrvky (vcepsmov komprese,
maximizer, peak limiter..)
- mon aplikace dozvuku reverbu na celou nahrvku
-prava stereo hloubky nahrvky
-aplikace analogov simulace nap. magnetofonov psky
(to se pouv obas tam, kdy je poteba trochu oteplit i
zabarvit digitln nahrvku)

46

-dithering nahrvky pevod formtu nahrvky do 44khz /

16bit rozlien pro audio CD
Vstupnm materilem pro budouc mastering je smchan
audio nahrvka (zde se mi lb pouka mchejte nahrvku
tak, jako by dn mastering neexistoval), kde jsou ji
nastaveny pomry hlasitost jednotlivch nstroj a jejich
rozloen ve stereo obrazu. Takovto nahrvka by mla mt
rezervu v hlasitosti a dn jej st by nemla klipovat a
zasahovat do erven oblasti hlasitosti (0dB).
Po t se na takovto finln mix aplikuje mastering a nkter
z ve uvedench technik.
Velkm pomocnkem pi masteringu (ale i pi mixu) jsou
grafick analyzery, kter Vm dok zobrazit rozloen
frekvenc v psmu nahrvky a dok Vs upozornit na
ppadn pote asto se na toto pouv spektrln
analyzer, kter doke odhalit nap. v basovm spektru
nepodek, kter na horch reproduktorech ani nemuste
pli vrazn slyet.
Nejvt vliv na vsledn zvuk m ekvalizace a dynamick
prava nahrvky v poslednch letech se, zejmna u
tvrdch styl (hard rock, metal atd.), stalo mdou vrazn
zahuovat vsledn mix prv kompresorem a limiterem
tak, aby hlasitost nahrvky mohla bt co nejvt (tenhle
souboj o nejhlasitj nahrvku se nazv loudness
war viz teba http://en.wikipedia.org/wiki/Loudness_war
). Vsledkem je dynamicky ploch nahrvka, ve kter jsou
vtinou nstroje slit do jedn masy zvuku, bic postrdaj
hloubku apod. Proto doporuuji nepehnt to s kompres
dynamiky p masteringu a nechat nahrvce prostor, aby
mohla dchat (a mla tzv headroom) .
Jako posledn krok masteringu vtinou bv tzv.
dithering, kter m za kol pevst formt skladby do CD
formtu (44kHz/16bit/stereo). Pokud byste skladbu uloili
pmo do CD formtu bez ditheringu, docela tm utrp
celkov kvalita zvuku dithering toti inteligentn samply
pepot z vyho na ni rozlien a ve vsledku zaru,
e skladba bude znt dobe bez zkreslen , umu a jinch
digitlnch nevar.
Pokud tedy mte hotovu nahrvku a jej mix, tak v idelnm
ppad je dobr nechat si mastering udlat v njakm profi
studiu, kde maj kvalitn technick vybaven i zkuenosti.
Pokud si vak chcete mastering provst sami ve svm
domcm studiu, doporuuji si zejmna podit kvalitn
monitorovac reproduktory, dle sluchtka a pak i
referenn hi-fi soustavu (na to sta obyejn domc
v). Mastering prbn kontrolujte na monitorech a
sluchtkch, a pokud si budete myslet, e jste u konce,
puste si nahrvku i na t referenn soustav nahrvka by
toti mla znt dobe i pi ni hlasitosti i na horch
reprcch (to plat zejmna pro rock/pop). Dleit je rovn
prci i pvodn nahrvky pravideln ukldat na disk, abyste
se v ppad chyby mohli vrtit opt do vchozho bodu.
Nejen pi masteringu, ale i pi mixu je dobrm pomocnkem
njak referenn profi nahrvka obdobnho stylu, kterou
pak mete poslechem porovnvat s Vam vtvorem a
nkdy tak odhalit frekvenn nevyvenost Va nahrvky.

10.5 MONOSTI VYUIT DEMO

NAHRVKY
Jakmile tedy mte hotov master Vaich nahrvek ve
WAVech, vyplte si z nich master CD a z nho je mon
nechat vylisovat libovoln nklad CD.

ty zde samozejm rozebrat nebudu. Zamm se pouze na

jednoduch ozvuen kapely nap. v malm klubu, i
prostoru jednm PA a jednm mixpultem, bez sloitch
zapojovn procesor, efekt i vcensobnch
odposlechovch cest.

11.1 BN PA SYSTM OBSAHUJE:

Pak pjde na adu obal a velmi efektn je nechat si udlat i

kartonov poetky na CD. Je to sice troku dra ne
paprov obal, ale vypad to vtinou vceprofi

Pokud se spe orientujete na monosti internetov

publikace nahrvek, je vhodn z master WAV vytvoit
kvalitn MP3 soubory (bitrate zvolte radi vy, minimln
192Kb/s), vyplte v nich ID3 tagy s nzvem kapely, nzvem
psniky a teba i URL adresou Vaeho webu. Soubor je
dobr pojmenovat pehledn, ideln i s nzvem kapely.

Monost publikace skladby na internetu je velk ada u

ns je v souasnosti neznmj systm www.bandzone.cz,
kde m tm kad kapela svj profil a kde je mon
skladby zdarma prezentovat poslucham.
Rovn nepodcete sociln st Facebook a G+. Ukazuje
se, e jsou v tomto ohledu docela uiten pro propagaci
kapely. Konkrtn na Facebooku zalote pro Va kapelu
strnku, na kter mohou b fotky, videa, novinky, kde
mete jednodue komunikovat s fanouky a mete na
kad koncert vytvet pozvnky, kter maj lid pod na
och.

Zdroje signlu: Mikrofony, pedzesilovae, DI

boxy, MP3 pehrvae.
Mikrofonn a reproduktorov stojany
Propojovac kabely
Mixovac zazen mixpult
Zesilova
Dv vstupn reprobedny
Odposlechy monitorovac reproduktory pro
interpreta
Lepc i kobercov pska aneb nejlep ptel
muzikanta.

Pokud ozvuujete opravdu mal prostor, obejdete se i bez

odposlechovch reproduktor, standardn se ale vtinou
minimln pro zpvka odposlechy pouvaj.

Jak dle Vae nahran demo CD i album vyut? No

rozhodn byste ho mli poktt na njakm specilnm
koncertu, a co njak sout o nov CD pro Vae fandy?
Nahrvky rovn mohou slouit pro prezentaci kapely
v hudebnch klubech i na soutch kapel, kterch je dnes
cel ada
Mte-li znmho, kterho bav filmovn, zkuste natoit
k njak hitov skladb videoklip, kter poslze mete
publikovat na Youtube, Stream.cz a jinch serverech.
Take peji vm hodn spch!

11. ZVUEN KONCERT

Obas mi na email chodj dotazy, jak zvuit koncerty, jak
mikrofony pouvat apod. Zkusm se u problematiky
zvuen trochu pozastavit. S kapelou si zvume nkter
koncerty sami pomoc vlastnho PA (zkratka pro public
adress i power amplifier) systmu, take o nkter
praktick zkuenosti se rd podlm. Zanu tm, co je to
vlastn to PA a co si pod tm pedstavit? Je to soubor
zazen a prvk, kter umon vstupn signal (nap.
z mikrofonu) zeslit a v poadovan hlasitosti jej smrovat
pes vstupn reproduktor(y) smrem na publikum i na
clov prostor.
Pka mohou mt rzn podoby od jedn aktivn
reprobedny, kter m v sob zabudovan vstupy pro
mikrofon i zesilova, a po sloit vcensobn PA
systmy, kter se vyuvaj ve velkch koncertnch halch

47

Obrzek: zkladn sousti PA systmu

asto se jednotliv prvky kombinuj do jednoho zazen

pkladem jsou nap. powermixy od Yamahy ty v sob
kombinuj mixpult i zesilova a sta k takovmuto
powermixu pipojit rovnou dv pasivn reprobedny a mete
hrt. Vyrbj se dokonce tzv. mobiln PA systmy kdy
v jedn, nepli velk krabici, je ve reproduktor,
zesilova i mal mixpult (nap. skytec PA-200) tyto
minisystmy se ale nehod pro ozvuovn hlasitj kapely,
pro men akustick uskupen a do malch prostor jsou ale
rozhodn velmi praktick.
Podvejme se na jednotliv prvky PA systmu a
pedpokldejme, e zvume standardn rockovou kapelu
(bic, basa, 2 kytary a zpv)

11.2 MIXPULT
Zazen, ve kterm se jednotliv signly mchaj ve vmi
nastavenm pomru a jsou pak poslny do zesilovae a

nsledn z reproduktor ven. Z tohoto popisu ji tedy

vyplvaj zkladn vlastnosti, kter by ml mixpult mt
zejmna poet vstup, kter budete potebovat zvuen
pro ve uveden sloen kapely je minimum cca 8
samostatnch kanl a mikrofonnch/linkovch vstup, hod
se rovn i TAPE IN vstup pro monost pipojen nap. MP3
pehrvae. Dleit je rovn poet odposlechovch cest
levnj mixpulty nabz standardn dnou anebo jednu
odposlechovou cestu, co pro jednoduch zvuen dostauje.
Pokud potebujete mt odposlech vce a pro kadho
muzikanta navc m bt v odposlechu nco jinho, muste
volit mixpult s vce odposlechovmi cestami.
Soust mixpult bv asto i efektov jednotka, kterou je
mon vyut k zapnut reverbu i delaye na nkter
z kanl - profi zvukai pak asto pouvaj extern efekty i
procesory (nap. limitery, kompresory, efektov
jednotky)

11.3 ZESILOVA:
Dleitm parametrem je vkon zesilovae (uvd se ve
Wattech). m hlasitj chcete zvuk mt, tm vkonnj
zesilova (a odpovdajc repro) muste mt. Bohuel
neexistuje dn konkrtn pravidlo jak pro konkrtn
prostor volit vkon zesilovae asto se tedy v poadavcch
na zvukae uvd tedy tzv. min. vkon PA na osobu
(myleno osobu v publiku) a tam se uvede nap. 10W, co
pi oekvanch sto lidech by dlalo minimln vkon PA
1kW. Tohle potn se provd ale zejmna u velkch
koncert. V malm klubu byste nejspe PA s vkonem 1kW
museli hodn krotit. Pokud tedy plnujete kupovat
zesilova a bedny, konzultujte jejich vkon s prodejcem i
njakm odbornkem a ten Vm dle Vaich poadavk jist
doporu odpovdajc vkonovou sestavu. Konkrtn nae
kapeln PA m cca jen 150W a krom velkho divadla (tam
ns zachrnil mstn zvuka a jeho apartura) jsme s nm
bez pot men kluby i mal venkovn hran uzvuili.

11.4 REPROBEDNY
Vyrbj se dva zkladn druhy beden aktivn (se
zesilovaem) a pasivn (bez zesilovae). U aktivnch beden
a jejich vkonu plat tot, co jsem psal u zesilova. Pokud
kupujete pasivn reprobedny, je nutn dt pozor, zda dok
vyzit vkon Vaeho zesilovae (ve specifikaci
reproduktor tuto informaci o vkonu naleznete) a t zda
odpovd vstupn impedance reproduktoru vstupn
impedanci zesilovae.
U reproduktor jsou samozejm dleitm parametrem
jeho zvukov vlastnosti zejmna jeho velikost
a frekvenn rozsah. Ten by ml mt minimln rozsah
aspo 80hz cca 16kHz,dra reproduktory mvaj
zpravidla rozsah vt. Velikost reproduktoru je t dleit
vt reproduktor lpe pen hlub tny a frekvence je
ale naopak mn citliv na vy spektrum zvuku. Proto se u
reprobeden asto pouv kombinace vkovho a basovho
reproduktoru zrove, aby byl zajitn kvalitn penos
psma v cel jeho ce.

48

PA je mon t dodaten obohatit o extern subwoofer,

kter pome zejmna kopku a baskytae (pokud je
zvute) k vt hutnosti zvuku.
Reprobedny se zpravidla umsuj na reproduktorov stojany
a ve dvojici se umisuj vtinou ped
kapelu. Nedoporuuji nechvat reproduktory na zemi, to
zpsob, e se zvuk zane odret siln od zem a nebude to
znt ve vsledku moc hezky.

11.5 MONITOROVAC REPROBEDNY

(ODPOSLECHY)
Ty slou k tomu, aby se hudebnci na pdiu slyeli.
Pouvaj se zejmna pro zpvky.
Opt se vyrb aktivn i pasivn z osobn zkuenosti bych
jako odposlech spe volil aktivn verzi uet vm to as a
kabely pi zapojovn. Tvar odposlech je vtinou
zkosen, take se daj bez pot poloit na zem ped
interpreta. Zvukov parametry odposlech ji nemus bt
tak psn jako u hlavnch reprobeden, mly by ale
umoovat snadnou manipulaci a nastaven hlasitosti
odposlechu. Pokud navc obsahuj jednoduch korekce bas
a vek, tak tm lpe.
Dal variantou odposlech jsou pmo sluchtkov
odposlechy (tzv. in-ear), ty se dlaj buto bezdrtov
anebo lze pout klasick sluchtkov pedzesilovac
krabiky. Tenhle typ odposlech se pouv zejmna u
profesionlnjch kapel a asto bubenci maj, krom kliku,
rdi odposlech do uzavench sluchtek.

11.6 KABELY
Krom mikrofonnch a nstrojovch kabel budete
potebovat jet minimln dva del kabely se speakon
konektory na propojen zesilovae a reprobeden. Pesn typ
kabelu si ale ovte v manulu Vaich reprobeden, nkde
jsem na tyto ely vidl pouvat i klasick XLR i Jack
kabely. Dlka kabelu by mla bt del, abyste mohli kabel
od bedny k mixu thnout za i vedle podia a nikoliv pes
nj.

11.7 DI BOX
Pokud mte v myslu zvuit nap. akustickou kytaru i
baskytaru pmo ze snmae nstroje, je nutn nejprve tyto
nstroje zapojit do DI boxu, kter jejich signl pizpsob
linkov rovni, kterou je mon zapojit do
mixpultu. Takovto DI box se vtinou vyrb v podob
mal krabiky a d se sehnat od cca 1000,asto baskytarov kombo i zesilova nabz ji pmo DI
vstup (v podob XLR konektoru), tak mete vyut jej
msto externho DI boxu

11.8 MIKROFONY
Na rozdl od studiovho nahrvn, se pi zvuen koncertu
tm nepouvaj kondenztorov mikrofony zejmna
kvli jejich ni odolnosti vi zptn akustick vazb a
men fyzick vdre. Pouze pi zvuen bic sady se asto
nad bubenka umst jeden i dva tukov kondenztorov
mikrofony pro pizvuen inel. Na ostatn nstroje a
zpvy se pak zpravidla pouvaj dynamick mikrofony
s kardiodn charakteristikou, kter pomh zptnou vazbu
omezit. Kvalitn dynamick mikrofon by ml bt pouit
zejmna u zpv a vokl tam pouijte ten nejlep, kter
mte k dispozici. Ostatn mikrofony se pak dle poteby
umsuj k bic sad, reproduktorm kytarovch komb
apod. Ke kopku se pak asto pouv
velkomembrnov dynamick mikrofon, kter lpe snm
ni frekvence zvuku vce o mikrofonech naleznete
v pslun kapitole v tto pruce.

pizvuuje kytarov kombo (pokud to samozejm nen

Marshall s 4x12 boxem)
V zsad pak plat, e m je vt prostor, kter zvute, tm
je teba mt vkonnj PA a zvu se vce nstroj. Ve
velkch klubech i pi hran ve venkovnch prostorch se
pak u zvu zpravidla ve vetn kompletn bic sady,
baskytary, kytar atd.

11.9 KDE ZVUTE?

Prostor je z hlediska zvuku klov s kapelou jsme si sami
zvuili zatm cca 60 koncert v rznm prosted men
venkovn akce, zahrady, mal i stedn velk kluby,
restaurace i dokonce zmeck sl . Prostor m na zvuk
vliv hlavn z hlediska zvukovch odraz a celkov
ozvny. Ideln na tohle je venkovn prostor, kde se zvuk
pirozen nem od eho odret zpt na podium - s tm ale
souvis i to, e na nazvuen venkovnho prostoru je teba
vyzit PA systmem vt vkon ne na srovnateln
velkm uzavenm prostoru. Dal vrazn vliv prosted
je na frekvenn charakteristiku vslednho zvuku
v amatrskch podmnkch asi nejspe nebudete mit a
nastavovat EQ odezvu slu specilnm mcm
mikrofonem ale v zsad je teba vdt to, e celkov
odezva a zvuk v slu se vrazn mn s tm, kolik nap.
pjde na koncert divk.
Rovn dozvukov efekty (reverb, delay) je vhodn
pizpsobovat podmnkm msta hran nap. v onom
zmnnm zmeckm sle se vechny zvuky natolik odr
a vytv pirozen (a nepjemn) echo, e v takovch
podmnkch nem smysl reverb vbec zapnat. Naopak
v dobe utlumen zkuebn i v dobe eenm klubu, kde
jsou odrazy zvuku minimalizovny, doke citliv
nastaven reverb nap. hlas zpvka oivit a dodat mu vt
hloubku a prostor.
No a na zvr jet o hran venku - bacha na poas
ideln je mt njak vt stan nebo stabiln kryt pes
venkovn podium. Zmokl aparatura me toti pozdji dost
mrzet

11.10 CO ZVUIT?
To je dobr si pedem rozmyslet - budete zvuit nap.
jenom zpvy? Nebo ve vetn nstrojovch zesilova a
bic sady? Dle mch zkuenosti v bnch mench
klubech se standardn zvu: zpvy, dechov, klvesov a
ppadn akustick nstroje, kopk a ppadn se lehce

49

Obrzek: Mixpult se 4mi mikrofonnmi a dvma linkovmi stereo vstupy

11.11 A JAK KONKRTN NA TO?

Vhodou je, pokud je zvukaem nkdo mimo Va kapelu
kapela se pak tolik nestresuje a neunav vemonm
pipravovnm a vtinou je pak i bezproblmov zvukov
zkouka , kdy nemus nikdo stle odbhat z podia, aby si to
poslechl z venku.
Take mte PA systm, njak stojany, mikrofony, kabely a
zkrtka ve, co jsem zmnil. Mte dnes hrt v menm
klubu, kterej nem vlastn aparaturu, take jste si tam
pivezli ve potebn a co te? Pokud jste si PA prv te
podili, rozhodn si jej zkuste teba ve zkuebn pokusn
zapojit, a vas vte, jak se co ovld (to se tk hlavn
mixpultu)
Tak si jet ped koncertem v klidu pipravte a
rozmyslete, co a jak a kam postavte? Je dobr na podiu
dodrovat njak piblin stejn rozestavn nstroj
asem, a si na to zvyknete, to vrazn urychl stavbu PA.
Na msto koncertu dorate s dostatenm pedstihem
z vlastn zkuenosti vm, e postavit stedn velkou
aparaturu s dvma bednama, dvouma odposlechovma
cestama + zapojit subwoofer , njak efekty + nazvuit trv
secvien kapele cca hodinu. Pokud to ale situace
umouje, vyhradil bych si na to radi dv hoky i vc nemuste tolik spchat, ve si v klidu zapojte a ozkoute,
stihnete i njak pivko a prost celkov je vt klid.
Na mst koncertu se informujte u majitele, jak je to na
podiu s elektrikou a zda je ve uzemnno, jinak me jt o
krk
Pokud je elektrika ok, nathnte si z jedn zsuvky
prodluovaky na msta, kde budete pozdji potebovat
tvu a vyvarujte se zapojovn do vce rznch

zsuvkovch okruh, protoe tm by mohl vzniknout

brum v signlu

Pipravil jsem pro vs jen takov mal popis

nejdleitjch ovldacch prvk typickho kanlu na
mixpultu zde konkrtn Behringher:

Na pdiu se zpravidla jako prvn postav bic sada (na

kluzk podlaze pod n urit umstte koberec) a rozmst se
nstrojov zesilovae a komba. Po t postavme na stojany
velk pedn bedny a umstme je kousek ped kapelu
v nkterch prostorch je nutn je umstit spe po stran
pdia, co t nepin dn vt pote - vyvarujte se ale
umstn hlavnch beden za kapelu v takovm ppad by
mly mikrofony tendenci daleko vce chytat zptnou
vazbu.
V dal fzi umstme mixpult ideln na njak stolek i
bednu nikoliv na zem. Pokud zvu njak len kapely, je
dobr mt mixpult pmo nkde po ruce na podiu pro
snadnou manipulaci pokud Vs zvu naopak nkdo dal,
je lep mt mix mimo pdium, aby se Vm tam pi hran
nepletl.
Nyn meme postavit mikrofonn stojany, na kter
ji pipevnme mikrofony, zatm ale bez kabel. Jakmile
mme ve pipraveno a postaveno, zan nejotravnj st
drtovn. Ujistte se, e zatm mte mixpult
vypnut, vechny fadery a gainy na nm nastaven na
minimum a mete zat propojovat jednotliv vstupy
mixpultu s mikrofony. Je dobr mt u mixpultu pilepenej
njakej jednoduchej rozpis kanl a stop ( 1 kopk, 2
virbl, 3 basa...) pi zvuen se Vm to bude hodit a
nebudete si poslze lmat hlavu, co e jste to vlastn do t
ptky zapojili?.Propojte rovn vstup z mixpultu do
zesilovae a zesilova s bednami.
Kabely pi pipojovn vete njakou rozumnou cestou
teba pedem ped zpvkovm mikrofonem nebo za bicma
a vyvarujte se je natahovat nap podiem, aby se Vm na
podiu pi hran nepletli pod nohy. Pokud pesto muste vst
njak kabel pes pdium, zkuste ho po zapojen na
nkolika mstech pilepit nap. kobercovou pskou k zemi.

Jakmile mte ve pipojeno a zapojeno v mixpultu, zapnte

jej , ovte si, e je hlavn vstup (MAIN OUT) zatm pln
staen a zapnte zesilova i bedny. Pokud pouvte
kondenztorov mikrofony, zapnte nyn na pultu
fantomov napjen. Ovte si, e mte u vech kanl ve
vyrovnno ve vchoz poloze (hlavn ekvalizery).
Zpsoby nastaven zkladn hlasitosti kanlu se rzn a
kad zvuka m jinou metodu a tak hodn zvis na druhu
a konstrukci konkrtnho mixpultu.
J to vtinou dlm tak, e u kad mikrofonn stopy pi
staenm gainu vyjedu s faderem zhruba do poloviny
jeho drhy a pak pizpsobm rove gainu vstupnmu
signlu tak , aby na indikace hlavnho vstupu nela rove
signlu do ervena a nedochzelo tak
k pebuzen. Jemn korekce hlasitost pak dorovnvm
prv faderem. Hlavn hlasitost beden do slu mme
nejprve na cca 1/3 a po zkladnm oven, e ve je ok a e
vechny mikrofony funguj, hlasitost pidme na finln
rove.

50

Pi zvuen se standardn postupuje od bic sady kopk,

virbl, pechody, ppadn plechy a cel sada se pak
poslechem z venku zkontroluje. Pak se postupn podobn
nazvu ostatn nstroje. Rovn je vhodn nejprve udlat
zvuk na podiu, aby se hudebnci dobe slyeli a pak teprve
nastavovat zvuk ven. V ppad mench koncert je
bn, e se nap. baskytara, sti bic sady i elektrick
kytary nezvu vbec pak je teba, aby zvuka vyrovnal
hlasitost nazvuench nstroj s hlasitost tch
nenazvuench, co me bt obas problm tady to chce
ze strany kapely i ze strany zvukae troku porozumn,
aby nap. hudebnk neml na podiu apart vyhulenej na
maximum, protoe pak s tm sebelep zvuka tko nco

udl a ani spoluhri a zpvk se podn na pdiu

neuslyej... ( vybavuju si koncert jedn amatrsk metalov
kapely, kdy kytarista s obrovskm reproboxem jel skoro furt
snad na destce, nic jinho ne kytara nebylo slyet a
bubenk si, dle tvrzen mstnho zvukae, do in-ear
odposlech nechal poutt komplet bic, aby je pes kytaru
slyel :))
Na zvr se zpravidla nazvuuj zpvy a vokly - ty
neodflknte hodn asto jsem vidl koncert dobr kapely
v klubu na dobr aparatue, ale zpv byl utopenej a
zpvkovi nebylo skoro rozumt a to je myslim koda, kdy
u jste si teba dali prci s textama. U zpvovho kanlu se
asto lehce upravuje EQ (sthnout trochu basy, pokud se
zpvk lep na mikrofon) a pidv se reverb i delay
dle poteby (ale nepehnat to). Na koncertech je v tomhle
ohledu taky dost dleit, jak um zpvk pracovat
s mikrofonem , zda dodruje pi zpvu zhruba stejnou
vzdlenost od mikrofonu a tak jak m hlas u zpvk se
slabm a tichm hlasovm projevem je asto problm ho
vbec zeslit tak, aby byl pes kapelu slyet. Mikrofon se
toti ned zesilovat do nekonena po dosaen urit meze
hlasitosti se objev opt star znm zptn vazba. Pak je
teba tedy experimentovat s umstnm mikrofonu i vybrat
typ zpvovho mikrofonu, kter je vce odoln vi zptn
vazb, no anebo se kapela mus hlasitost pizpsobit
tichmu zpvkovi.
Vtina zpvk pouv odposlechy ty se standardn na
mixpulty pipojuj na vstup MONITOR OUT a u kadho
z kanlu si otonm ovladaem monitor urujete mnostv
signlu, kter do odposlechu z t kter stopy
pustte. Konkrtn zapojen a ovldn odposlech se me
na rznch mixpultech i vrazn liit, take zde Vs odku
na nvod k Vaemu pstroji.
Hlasitost zpvovho odposlechu volte tak, aby se zpvk
dobe slyel, ale zas aby jeho mikrofon neml tendenci vce
vazbit a aby nebyl odposlech zbyten moc nahlas.
Po kompletnm nazvuen kapely by ml zvuka sthnout
hlavn vstup z mixu do slu a a tsn ped zatkem
koncertu jeho rove vrtit na pvodn hlasitost. Po
koncertu je dobr nejprve ve sthnout na minimum,
vypnout zesilova, fantomov napjen na mixpultu a pak
vypnout i celej mixpult a me se zat balit. Pokud mte
v kapele nkoho trplivho, nechte ho, a podn smot
vechny kabely (ideln je pak svzat vazaem), protoe
nen nic horho ne mt v tace klubko
zamotanejch kabel
Co se tk problm pi zvuen, jednou z astch pot je
tzv. zptn vazba houkn - kter vtinou zpsobuje
nkter z mikrofon, kter snm svj vlastn signl
z reproduktor a tm, jak jej zesl a znovu pole do
reproduktoru, zane prv k tto vazb dochzet. eenm je
zkusit nejprve ztlumit basov frekvence u tohoto
vazbcho mikrofonu, pokud to nepomh, je nutn jej
sthnout cel. Dalm monm eenm je zmna pozice
mikrofonu vi reproduktorm.
No a to je asi tak ve, co m te k tomuto tmatu napadlo

51

12.

AST DOTAZY

V tto sti se pokusm odpovdt na nkter zajmav

dotazy, kter jsem dostal na e-mail. Pokud mte sami njak
dotaz, polete mi jej na lkadlec@email.cz

12.1 ODSTRANN HLASU/ZPVU Z

NAHRVKY
Jak odstranm zpv z nahrvky?
Tento dotaz dostvm docela asto. Nejprve si shrme
pedpoklady pro spn odstrann vokl z hudebnch
nahrvek:
a) nesm se jednat o mono nahrvku = mus to bt tedy
stereo nahrvka, kde se lev a prav kanl od sebe li
b) vokl mus bt buto uprosted stereo obrazu nahrvky
nebo zcela vlevo/vpravo

PRINCIP ODSTRANN HLASU Z NAHRVKY:

Vechny hlasy/nstroje, kter se nachz "uprosted" stereo
obrazu nahrvky, jsou tedy v levm a pravm kanlu
zastoupen stejnm signlem o stejn hlasitosti. Pokud tedy
otome fzi jednoho z kanl a tyto kanly seteme, ve
vsledku se tento stejn signl vyru a zbyde rozdlov
mono kanl "zbytku" stereo obrazu.
viz ukzka diagramu s prbhem audiosignlu - jeden kanl
je v protifzi s druhm kanlem:

Na tomto principu pracuje vtina souasnch

"odstraova" vokl. To, do jak mry bude hlas
odstrann, ale zvis na pvodnm zpracovn a mixu
nahrvky a mlokdy se poda takto vokl odstranit pln.
Vtinou zstane njak slab "ozvna" hlasu v nahrvce i
nadle.
Mrnho zlepen lze doclit tm, e ped setenm kanl
jeden z nich upravme ekvalizac. Lidsk hlas toti
"nezabr" cel frekvenn psmo, take meme nap. v
onom fzov otoenm kanlu odstranit i snit basov
frekvence. Tm nm ve vsledku pak "nezmiz" z nahrvky
baskytara, kter t bv, stejn jako hlas, v nahrvce
umstna uprosted stereo obrazu.

A te konkrtn pklad v Cool Editu (v jinch editorech

bude postup obdobn)
1) Oteveme si stereo nahrvku, ze kter chceme
odstranit hlas
2) kliknte na jeden z kanl, aby ten druh
zeedivl a nebyl aktivn.
3) Onen aktivn kanl cel oznate (nap.
dvojklikem myi) a v menu "effect" zvolte "invert"
(tm se obrt fze vybranho kanlu)
4) Nyn provedeme jednoduchou ekvalizaci tohoto
obrcenho kanlu - zvolte menu "effect" ->
"filters" -> "graphics equalizer"
5) V "10-band" ekvalizeru sthnte dol vechny
frekvence pod cca 300hz, v poli master gain dejte
"0" a pak stisknte OK.
6) Aktivujte si opt oba kanly a nyn je
"seteme" - zvolte menu "edit" -> "convert sample
type" a tam pekliknte ze "stereo" na mono a
mchac pomr obou kanl nechte 50%.
7) Vznikla Vm monostopa, ve kter, pokud jste ve
udlali dobe, by neml bt pvodn hlas tm
slyet.
Pokud jste nyn spokojen, upravte jet celkovou
hlasitost nahrvky (nap. pes menu "effect" ->
"amplitude" -> "normalize" - a tam nastavte 98%) a
poslze si ji ulote nap. do WAVu nebo MP3.

Pokud potebujete "vymazat" z nahrvky vokl, kter je v

jejm stereo obrazu umstn zcela vlevo nebo vpravo
(typick pro prvn stereo nahrvky z 60. let), je zde situace o
dost jednodu, sta ve zvukovm editoru vymazat jeden z
kanl a pevst nahrvku do mono stopy.

12.2 KDE MOHU ZDARMA SEHNAT

ZVUKOV SAMPLY?
Doporuuju se podvat na web http://www.freesound.org/ ,
kde naleznete tisce rznch sampl, kter je mon po
registraci (ta je zdarma) sthnout a pout do Vaich
audioprojekt. rove a kvalita sampl je rzn, ale zatm
jsem tam nael vdy ve, co jsem hledal.

12.3 JAKM EFEKTEM MOHU NAPODOBIT

U 6TI STRUNN KYTARY ZVUK 12TI
STRUNN?
6ti strunn kytara m tyto struny: E H G D A E
12ti strunn kytara m tyto dv nejvy dvojice strun
zdvojen a ladn na stejnm tnu: EE HH Zbvajc tyi
dvojice strun jsou ladn vdy stylem: tn/tn o oktvu ve
- tedy: Gg Dd Aa Ee
K napodoben zvuku 12ti strunn kytary jsou tedy tyto
monosti :
a) Pout efekt typu "octaver" i pitch shift - vechny tny se
zdvoj o kopii signl, kter je o oktvu ve ne ten pvodn
b) Pout efekt typu chorus - kdy se jednotliv tny trochu
"rozost" a vytvo se tak dojem zdvojen tnu.

52

12.4 JAK SNIT CITLIVOST MIKROFONU?

Pokud pmo nahrvac zazen i mixpult neum snit
citlivost mikrofonu (nap. pomoc ovladae GAIN) je
nkolik monost
- nkter mikrofony i jejich pedzesilovae mohou
obsahovat ztlumovac pepna - tzv "20db pad" - je to
vtinou tlatko, po jeho stisknut se citlivost mikrofonu
sn o 20db (cca 10ti nsobn)
- tlatko "20db pad" obsahuj i nkter mixpulty
- postavit mikrofon dle od zvukovho zdroje (pokud to
prostor a zpsob nahrvn umouje). Sniuje se tm ale t
i kvalita zznamu.
Bohuel v nkterch ppadech (nap. u vestavnch
mikrofon z levnch digitlnch kamer) nelze citlivost
mikrofonu ovlivovat a pak vm nezbyde, ne si pomoci
run a mikrofon nm utlumit - zde ale muste potat s
vraznm zhorenm nahrvanho zvuku (vrazn tlum
vych frekvenc...)

12.5 JAK NAHRADIT PATN SEJMUT

"KOPK" KVALITNM SAMPLEM?
Mon jste se u setkali s tm, e pi mixi vcestop
nahrvky narazte na patn sejmutej a nevraznej zvuk
basovho bubnu - "kopku". Co s tm? Pokud mte "kopk"
nahranej ve zvltn stop, mte monost nahradit jeho zvuk
profesionln sejmutm zvukem i samplem. Nyn si
ukeme jak na to.
Pro nzornost budu ve popisovat na programu Cubase SX a
virtuln bic sad EZ Drummer, kter obsahuje spousty
kvalitnch sampl bicch.

Princip:
Na stopu, ve kter mte "kopk" nahran, je teba
aplikovat tzv. "MIDItrigger" (MIDI spna), kter po
pekroen urit hlasitosti ve zdrojov stop, pole
MIDI signl na Vmi uren vstup - nap. prv do
pehrvae sampl nebo na virtuln bic sadu.
Onch Midi spna je cel ada - mn osobn se nejlpe
osvdil zdarma dostupn dspTriggerfree (download na
http://www.audiofront.net/dspTriggerFree.php ), kter
reaguje i na dynamiku zdrojovho audiosignlu.

KONKRTN POSTUP V CUBASE SX S VST

NSTROJEM EZ DRUMMER:
1) Spuste si Cubase SX a otevete si projekt, ve kter
chcete zvuk "kopku" nahradit
2) V menu "Devices" - "VST instruments" pidejte
virtuln nstroj EZ drummer. Otevete jej a v mixpultu EZ
drummeru si nastavte hlasitost kopku a pomr hlasitost

prostorovch mikrofon - vtinou je teba tyto prostorov

mikrofony zcela "sthnout" a nechat aktivn jen mikrofon
u kopku (kick drum).
3) Na stopu s nahranm kopkem aplikujte nejprve efekt
Gate. Na to sta standardn Gate dodvan jako soust
Cubase SX - zvolte tam nap. preset "isolate BD 1" - tm
zarute, e do MIDI spnae nepjdou peslechy z jinch
st bic a spna se sepne jen v moment, kdy opravdu
bubenk lpne na lapku.
4) nyn pidte do t sam stopy za Gate efekt
dspTriggerFree. Pro kopk nen nutn pli nastaven
Tohoto efektu upravovat.
5) Nyn vytvote novou MIDI stopu v projektu a je teba ji
piadit vstup z dspTriggeru. To udlte tak, e u MIDI
stopy kliknete na pole "input" a zvolte "AUDIO XX: Ins.
1 -dspTriggerFree" - viz obrzek:

12.6 JAK OMEZIT PESLECHY NA STOP

POMOC GATE?
K omezen nedoucch peslech a ruch v audiostopy
slou efekt Gate, co v pekladu do etiny znamen brna,
i lpe propus. V zsad to funguje tak, e do urit, nmi
nastaven hlasitosti stopy bude brna zaven a a teprve po
pekroen uritho prahu hlasitosti se propus oteve a
stopa zane hrt.
Krom nastaven on mezn hlasitosti se nastavuje doba a
rychlost reakce on propusti nastavujeme nap. jak rychle
se m po pekroen prahu zat otevrat, jak dlouho m
zstat oteven po poklesu hlasitosti pod prh apod.
Pi vcestopm nahrvn muziky se efekt GATE tm
vdy vyuv pi mixingu a prav nahranch stop bic sady
a i my si zde na kopku ukeme pklad, jak jednodue
efekt v Cubase nastavit. Pouijeme pitom pmo vestavn
Gate z programu Cubase (tum, e je ptomen ve verzch 4
5, v tch starch vypad troku jinak a bv tam soust
efektu VST dynamics)
Nejprve vyberte stopu, na kterou chcete gate aplikovat a
kliknte u n na tlatko efekt

6) Vstup t sam MIDI stopy pesmrujte obdobnm

zpsobem do EZ drummeru.
7) Jeliko dspTriggerFree standardn posl do MIDI
systmu tn D (pokud se nepletu), co v EZ drummeru bv
pidleno zvuku virblu, je teba midi signl transponovat.
Kliknte tedy u tto stopy na MIDI inserts a vlote efekt
"Track FX". (v novjch verzch Cubase se nazv MIDI
Modifiers) Zde v poli "transpose" si my transponujte
singl nap o -4 (tak to funguje u mne)

Nsledn v okn efekt zvolte v prvnm slotu efekt Gate

(asto skryt pod Dynamics) a opt u nj kliknte na

8) nyn ji sta u jen kliknout na odposlech tto MIDI

stopy (mal ikonka ) a pokud si pustte pehrvn, mli
byste slyet u kopk z EZ drummeru. V hlavnm mixpultu
(klvesa F3) te jet mete zvuk kopku upravit, pidat i
ubrat hlasitost apod...
Urit existuj jednodu i rychlej varianty, jak toto
provst, pokud se chcete o Vs osvden postup podlit,
polete mi jej na lkadlec@email.cz. Dky!

53

Mlo by se Vm objevit nsledujc okno s efektem:

12.7 ODSTRANN UMU Z NAHRVKY

Pro Jirku :). Pklad bude ukzn ve zvukovm editoru Cool
Edit Pro.
1) Spuste si Cool Edit a otevete si v nm nahrvku (WAV
i MP3 soubor). My oznate kus nahrvky, ve kter je jen
samotn um a dn "uiten" signl

Zkusme si tedy alespo strun popsat jednotliv ovldac

prvky. Zatenkm se nejvce ze zatku budou hodit ji
pednastaven modely jednotlivch Gat v hornm poli
efektu - v tomto ppad mm nyn zvolen preset Isolate
Bd1, kter je vhodn prv pro gejtovn kopku.
Nejdleitjm ovldacm prvkem je pak oton ovlada
Threshold, kterm se nastavuje zmnn prh hlasitosti
pro aktivace gejtu. J osobn hodnotu threshold nastavuji
poslechem - pokud Gate tlum i nkter slab dery
kopku, je nutn Threshold snit a naopak. K tomu, aby se
lpe oddloval uten signl od neuitenho, obsahuje
tento Gate i jednoduch EQ pro sputn Gateu. Jsou to ty
dva ovladae napravo od Threshold (center a Q-faktor).
Dleit jsou ti pepnae vedle nich LP (low pass), BP (?
Pass) a HP (High Pass) uruje spektrum signlu, na kter
m Gate reagovat a kter je proputno - v naem ppad,
protoe gejtujeme kopk, jsme nechali volbu na LP (low
pass), kter propust jen nzk frekvence, kter zvuk kopku
nejvce obsahuje a gate tak nereaguje na (by hlasit)
vysok frekvence od inel i hihat. Tento zmnn EQ je
pouit jen pro samotn spnn GATE a nijak neovlivuj
zvuk stopy!. Ovlada Center pak nastavuje pracovn
frekvenci GATU a Q-factor ku psma a strmost EQ
kivky u tto frekvence .

2) Kliknte na menu "Effect" - "noise reductions" a

zvolte efekt "Noise reduction"

V doln sti efektu se nachz 4 ovladae, z nich si

popeme ti nejdleitj, kter ovlivuj rychlost reakce
gejtu.
Attack ovlada pro rychlost nbhu signlu, pokud signl
pekro nastaven prh (v ms). m men je nastaven
as, tm je nbh ostej a prud. Naopak zpomalen as
nbhu zpsob, e tn i zvuk se rozezn pomalu, co me
pi delch asech vytvet i zajmav zvukov efekt
Hold asov doba v ms, po kterou je gate oteven, kdy
signl klesne pod nastaven prh
Release asov doba v ms pro dobh signlu a jeho
ztlumen
Tak to je asi ve, co je teba vdti o tomto efektu.

54

3) V efektu kliknte na tlatko "Get profile from

selection"

4) Okno efektu nyn zavete a oznate my pro zmnu st

nahrvky, ve kter chcete odstranit um

PRVN SPUTN AUDACITY

Pi prvnm sputn je teba si ovit, e mme sprvn
nastaveny vstupy a vstupy zvukov karty v Audacity.
Kliknte tedy na menu pravy a zvolte Nastaven

5) Opt zvolte "Effect" - "noise reductions" a efekt

"Noise reduction" a nyn si nastavte rove redukce umu
pomoc ovladae "Noise reduction level".

V tomto okn je pak nutn v zloce audio vstup /

vstup zvolit zazen pro pehrvn a zznam zvuku.
V poli Nahrvn vdy tedy mus bt vybrna Vae
zvukov karta, USB mikrofon i zazen, kter pouvte.
Jakmile toto zvolte, je nutn pod tmto polem zakrtnout
Bhem nahrvn nov stopy pehrvat ostatn. Po t
jet kliknte nahoru do zloky kvalita a vyberte
vchoz formt vzorkovn, kter podporuje Vae zvukov
karta i USB mikrofon (standardn 16bit nebo 24bit). Pak
kliknte dole na OK.
Nyn je nutn nastavit sprvn citlivost mikrofonu i
zvukov karty. U lepch zvukovch karet lze citlivost
mikrofonu nastavovat pmo otonm ovladaem pmo na
kart, u USB mikrofon se toto zpravidla mus nastavovat
v ovladai hlasitosti pmo ve Windows:

Vtinou pouiteln nastaven je cca 40 - 80 pro mluven

slovo, o trochu mn pro muziku. Pokud to s rovn
peenete, bude znt vslednej zvuk jak " z rouy". Jakmile
tedy nastavte rove odumn, kliknte na OK a to je
cel.

12.8 JAK NAHRVAT ZPV K HOTOVMU

ZKLADU PSNIKY
Pro Lenushku
Pro pklad pouiji zdarma dostupn program Audacity
(http://audacity.sourceforge.net/) verzi 1.2.6
Sthnte a nainstalujte si nejprve uveden program. Po t
pipojte svj mikrofon i zvukovou kartu k PC a spuste
Audacity. K vstupu zvukov karty (i k reproduktorm) si
pipojte sluchtka, nebo budete nahrvat s nimi.

55

(kliknte pravm tlatkem myi na ikonku reprku v doln

lit Windows a zvolte zazen pro zznam, tam kliknte
na V USB mikrofon pravm tlatkem a zvolte vlastnosti
a v nich zloku rovn tam se pak nastavuje rove
zeslen)
Citlivost mikrofonu je teba nastavit tak, aby pi hlasitch
pasch nezasahoval indiktor hlasitosti do ervena.
V Audacity pak mete citlivost mikrofonu sniovat i
pomoc tohoto ovladae hlasitosti na hlavnm panelu:

ZKLADN OVLDAC PRVKY

Obdobnm zpsobem pak postupujte, pokud budete chtt

dohrvat i njak dal nstroje, vcehlasy apod.

Toto jsou zkladn ovldac prvky program Audacity:

PRAVA NAHRANHO HLASU

Nejprve doporuuji nahran projekt uloit na disk (menu
Soubor uloit projekt) abyste tak mli zlohu pro
ppad, e njakou nechtnou pravou nahran stopy
ponite. Nyn si puste celou nahrvku a pomoc ovladae
hlasitosti u zpvov stopy zkuste hlasitost zpvu pizpsobit
hlasitosti zkladu, aby byly vyven.
Nyn si oznate st stopy, kterou chcete opravovat (kliknte
my levm tlatkem na zatek stopy, drte stisknut tlatko a
thnte my doprava na konec stopy. Oznaen st stopy bude
vce tmav ne neoznaen zbytek)

Playback lze spustit a zastavit i pohodln pomoc mezernku

na klvesnici.
U kad ze zvukovch stop se nachz tyto ovladae:

Pokud chcete stopu zcela smazat, sta kliknout na kek

v levm hornm rohu tohoto ovladae stopy.

PRVN NAHRVN
1) Po sputn Audacity mte ped sebou przdn projekt.
Nejprve tedy vlome do projektu stopu s hudebnm
zkladem (kterou mme pipravenou nap v MP3 nebo WAV
formtu). Kliknte tedy na menu Projekt Importovat
zvuk

2) V dialogovm okn vyberte my z disku soubor se

zkladem psniky a kliknte dole na Otevt
3) V projektu se Vm objev vloen stopa se zkladem.
Nyn se pesvdte, e je kurzor na zatku psniky,
nasate si sluchtka, pipravte mikrofon a stisknte tlatko
pro nahrvn:
4) Zkuste nahrt pokusnou stopu a ovte si, zda se dobe
slyte (asto pomh mt sluchtko jen na jednom uchu),
zda nen nahran signl pli zkreslen apod. Pokud je ve
v podku, odstrate onu pokusnou stopu a mete zat
nahrvat zpv do t doby, ne budete spokojen s vkonem.

56

Nyn na vybranou st stopy aplikujeme efekty. Na zpvy se

zpravidla aplikuj ti efekty: nejprve ekvalizace (frekvenn
prava psma, kter nap. trochu projasn hlas, sn basov
frekvence atd.), pak dynamick prava (kompresor sniuje rozdly hlasitosti mezi tichmi a hlasitmi pasemi)
a nakonec njak forma dozvuku (echo, reverb), kter
pid hlasu pocit prostoru.
Kliknte tedy v Audacity nahoe do menu Efekty a zde
jsou popsny alespo ty nejdleitj, kter asi obas
vyuijete:

Jako prvn zvolte Ekvalizaci

Tento jednoduch grafick ekvalizer se ovld tak, e my
klikte na modrou linku a tm vkldte ekvalizan body,
kter pak pohybem myi posouvte buto nahoru (zesilujete
psmo) anebo dol (a tlumte psmo). Konkrtn nastaven
vdy mete otestovat pomoc tlatka zkusit a ihned
uslyte, jak vliv m ekvalizace na nahranou stopu. Pokud
se Vm zvuk lb, kliknte na OK a ekvalizace se zape do
stopy.
Zde je jedna z monost, jak pro zpv ekvalizaci nastavit:

EXPORT DO MP3/WAVU
Jakmile tedy mte na zpv aplikovny tyto efekty a jste se
zvukem spokojen, sta ji jen finln znovu doladit
vzjemn pomr hlasitost zpvu a zkladu a po t ji
mete finln nahrvku exportovat do WAVu i MP3 pes
menu Soubor Exportovat jako WAV i
Exportovat jako MP3
Tolik tedy k zkladm prce v Audacity.

12.9 JAK PEVST MIDI SOUBOR DO

MP3?
Je teba si nejprve uvdomit, e MIDI soubor je defacto
notov zznam skladby, kdeto MP3 je ji "hotov"
zvukov soubor. MIDI soubory je tedy nutn nejprve tzv.
vyrenderovat pomoc njakho zvukovho GM modulu a
pak jej uloit do WAVu nebo MP3.

Po ekvalizaci signlu upravme celkovou dynamiku. To se

provede pes efekt kompresor. Kompresor me pomoci
snit rozdly v nevyven zpvov lince a me dodat
hlasu zdn vt sly. Komprese by se ale nemla moc
pehnt, jinak z hlasu zmiz lehkost a vzdunost.
Takto vypad kompresor v Audacity s jednm z monch
nastaven pro zpv:

Osobn toto em pes naten soubor do Cubase 6, tam jej

automaticky Cubase rozlo na jednotliv MIDI stopy
nstroj a tm pdl odpovdajc zvuky ve VST nstroji
Halion a pak lze rychle vslednou nahrvku smchat a
exportovat jako klasick Cubase projekt do WAVu nebo
MP3.
Pokud Cubase nemte a n potebujete pevst rychle pr
soubor, zkuste online pevad na adrese
http://solmire.com/ a nemuste si instalovat do potae
dn program.

13. SLOVNK POJM

Zde si dovoluji nabdnout pehledn slovnk nejastjch
pojm z oblasti audio recordingu a jejich strun definice.
Pokud myslte, e zde nco zsadnho schz, psnte mi na
lkadlec@email.cz . Dky!
0-9
PRAVIDLO 3/1 pi snmn zvuku i nstroje pomoc
dvojice mikrofon (metodou A/B) se toto pravidlo pouv
kvli minimalizaci pot s fzovm posunem zvuku.
Pravidlo tedy k, e vzjemn vzdlenost mikrofon by
mla bt trojnsobn jejich vzdlenosti od snmanho
nstroje.

A
Ovlada Prh uruje, nad jakou hlasitost se kompresor
zapne. Pomr uruje mnostv komprese (u vokl se
vtinou pouv slab pomr 1.5-3:1) a as nbhu uruje,
jak rychle kompresor reaguje (u rychl skladby as snite na
minimum. Opt mte monost pomoc tlatka zkusit Vae
nastaven otestovat a pomoc OK se efekt zape do stopy.
Te u zbv zpv trochu oivit men ozvnou. S tou to
doporuuji nepehnt a pouvat ji skuten jen
v omezenm mnostv. K tomuto slou efekty Echo
(opakovn ozvna hlasu) nebo Gverb (dozvuk). Tam si
sami najdete Vae osvden nastaven.

57

ADAT optick komunikan rozhran slouc k penosu

digitlnho audio signlu mezi jednotlivmi zazenmi a
rozhranmi.
AFTERTOUCH - funkce nkterch kvalitnjch
klvesovch nstroj, kter umouje i po stisknut klvesy
dodaten tlakem dle ovlivovat zvuk nstroje (nap. mnit
hlasitost stisknutho tnu)
ASIO - zkratka pro Audio Stream Input/Output , protokol
pro ovladae zvukovch karet, kter vyvinula firma
Steinberg. elem je dosaen co nejmen latence ve
zvukovm etzci. ASIO ovladae jsou nyn dodvny
standardn tm ke vem profesionlnm zvukovm

kartm, zdarma existuj ovladae ASIO4ALL

(www.asio4all.com/) , kter podporuj i levn zvukov karty.
B
Backing Track ("doprovodn stopa") - nahrvka skladby
bez slovho zpvu i slovho nstrojovho partu.
"Beglajt" - tmto vrazem se asto oznauje doprovodn i
rytmick kytara
C
Close miking angl. oznaen pro snmn nstroj /hlas
mikrofonem z velk blzkosti. Pi tomto zpsobu snmn se
do vslednho zvuku jen velmi mlo promt akustika
nahrvac mstnosti
Crossover - tak krom oznaen jednoho ze styl rockov
muziky se tento vraz pouv pro zazen, kter slou k
frekvennmu rozdlen audiosignlu do dvou (i vce cest).
Typick pouit je v ppad, e mme v PA basov bedny a
Stedo vkov bedny. Crossover rozdl signl (nap. na
frekvenci 250hz) a ni frekvence pole do basovch beden
a ty vy do stedovkovch.
D
D/A, A/D pevodnk - oznaen pro pevod digitlnho
signlu na analogov. D/A i A/D pevodnky v sob
obsahuje kad digitln zazen pro prci se zvukem - nap.
digitln mixpulty, zvukov karty, kytarov multiefekty atd.
DAW angl. zkratka pro digital audio workstation
oznauj se tak systmy a programy uren pro komplexn
tvorbu a nahrvn muziky.
DELAY - (ozvna) - jeden ze zkladnch dozvukovch
efekt. Vce v sekci o efektech
DI-BOX - (Direct box) zazen pro pipojen vysoko
impedannho i linkovho vstupu na mikrofonn nzko
impedann vstup. Typicky se pouv nap. pi pipojovn
baskytary i akustickch nstroj (kter maj snmae) do
mixpultu.
DITHERING - oznaen pro pevod vstupnho rozlien
formtu audionahrvky - typicky se nap. provd pi
masteringu finln pevod nahrvky z 24bitovho rozlien
na 16ti bitov (kter pouv audio CD)
DXi pluginy - DirectX pluginy - jedn se o obdobu VST a
toto rozhran umouje vkldn efekt i jinch plugin do
hudebnch aplikac postavench na DirectX technologii.
Tuto technologii vyuvaj nap. programy Cakewalk a
Samplitude
DYNAMICK PROCESORY - zvukov zazen (i
efekty) pro prci s dynamikou a hlasitost audio signlu. Do
tchto zazen spadaj nap. kompresory, limitery,
expandery atd.) Vce informac naleznete v sekci "efekty"
DYNAMICK ROZSAH pomr mezi nejtim a
nejhlasitjm mstem vyjden v decibelech asto se
uvd nap. dynamick rozsah konkrtn nahrvky nebo
max. dynamick rozsah zznamovho mdia.
E
EQUALIZACE - ekvalizace audio signlu je oznaen pro
nastavovn jednotlivch frekvenc (i jejich psem) v
audiosignlu - nap. zesilovn/zeslabovn basovch
frekvenc, sted, vek atd...
EQUALIZER - zazen uren pro ekvalizaci audio
signlu - je jich mnoho druh - na audiozazench je
nejastji k vidn zkladn 3-band ekvalizer (basy, stedy,

58

vky). Prodvaj se vak i samotn "grafick" ekvalizery,

na kterch je frekvenn prbh znzornn kivkou tvoenou
jednotlivmi ovladai ekvalizeru, kterou je mon
jednodue upravovat.
F
Fader - oznaen pro posuvn ovlada na mixpultu.
Zpravidla bv u kadho z kanl na mixovacm zazen
jeden hlavn fader.
Fantomov napjen jeliko kondenztorov mikrofony
produkuj pli mal vstupn napt, je nutn tyto
mikrofony napjet but z baterie a nebo z fantomovho
napjee (asto 48v). Ten me bt pmo soust mixpultu
i pedzesilovae a nebo t samostatn zazen.
Firewire vysokorychlostn potaov komunikan
rozhran nejprve se pouvalo zejmna pro pipojen
videokamer a nyn jej podporuje i ada profesionlnch
zvukovch karet. Oproti USB nabz daleko vt a ir
penosov psmo
Footswitch - aneb non pepna - nejastji se pouv u
kytarovch komb - nap. k pepnn mezi istm a
zkreslenm zvukem komba
Frekvenn charakteristika - v audiotechnice se tento graf
pouv k definici prbhu signlu pes zvukov zazen nejastji se s n setkte nap. u mikrofon i reproduktor.
Ideln charakteristika by mla bt rovn, toho je v praxi ale
doshnuto jen zdka kdy a tak je tento graf vtinou lehce
zakulacen a je jen piblin rovn - nap. pokud mikrofon
zvrazuje basov frekvence, bude jeho frekvenn
charakteristika na kivce v basovm psmu vce "vyboulen"
:)
Frekvenn rozsah - tmto se uruje frekvenn rozsah
(vtinou v hz a Khz) zvukovho zazen - nap. u
mikrofonu se tmto definuje, jak frekvence je mikrofon
schopen snmat - nap.50hz-15Khz. Lidsk ucho m dajn
rozsah 16hz - 20Khz a nejcitlivj je v psmu 2 - 4 Khz.

G
GAIN - angl. oznaen pro ovlada zeslen signlu. Na
kytarovch kombech se asto tmto ovladaem nastavuje
mra zkreslen signlu.
H
HI-PASS filter - filtr, kter v signlu "propust" pouze vy
frekvence a utlum nzk frekvence. Je opakem Low-pass
filtru
HUMBUCKER - typ snmae u elektrick kytary. Jedn se
de facto o dva "single-coil" snmae spojen paraleln s
obrcenou polaritou, co ve vsledku pomh ze signlu
vyruit nepjemn umy a celkov zvuk snmae
humbucker je plnj a "kulatj" ne u snma typu
single-coil

CH
I
INPUT anglick oznane pro vstup ve smyslu nap
vstupnho konektoru na mixpultu apod.

J
Jack (konektor typu Jack) - je typ konektoru pouvan
hlavn pro penos elektroakustickho signlu. Uv se
bn u spotebn elektroniky. V muzice se setkte nejastji
s velikost 6,3mm (nap. nstrojov kabely), v hifi technice
zas s velikost 3,5mm (sluchtka, vstupy a vstupy
zvukovch karet na PC) a u nkterch malch a mobilnch
zazen se pouv velikost 2,5mm.
K
Kapodastr - jedn se o posuvn nult praec, kter slou k
doasnmu rychlmu peladn strunnch nstroj.
Nejastji se pouv u kytary.
Kardioda (kardiodov charakteristika) - jedna ze
smrovch charakteristik mikrofon. Mikrofony s touto
charakteristikou snmaj zvuk zejmna "ze pedu" a zvuk ze
stran a zpoza mikrofonu bv utlumen. Dynamick
mikrofony s kardiodovou charakteristikou se tedy asto
pouvaj nap. pi koncertech, protoe jsou vce odoln
proti zptn vazb. Vce smrov druh kardiody se nazv
superkardioda. Vce v sekci mikrofony
Kombo - slangov oznaen pro kytarov zesilova a
reprobox v "jednom". Dnes se pouvaj buto lampov
komba nebo levnj tranzistorov.
Kompresor/Komprese - komprese audiosignlu znamen
snen rozdlu hlasitosti mezi nejti a nejhlasitj st
nahrvky. Provd se asto z dvodu omezenho
dynamickho rozsahu zznamovho mdia, asto se
komprese rovn pouv pro "zahutn" zvuku u
rockovch nahrvek. Vce viz sekce efekty.
Kopk (dupk, kick drum) - slangov oznaen pro velk
basov buben, na kter bubenk hraje nohou pomoc tzv.
lapky.
Kvkadlo (wah wah) - zazen, kter doke plynule mnit
frekvenci signlu a tm vytvet efekt podobn slovu "vau".
Ovldn me bt buto automatick (nap. periodick
"kvkn) anebo pomoc specilnho pedlu, kter kytarista
ovld nohou.

L
Latence - prodleva (udvan v milisekundch) mezi
vstupem audiosignlu do systmu a jeho vstupem.
Typickm pkladem bv nap. Mikrofon zapojen do
zvukov karty PC a latence uruje as, za kter se zvuk z
mikrofonu "objev" na vstupech reproduktor. Ideln
latence bv do 10ms. Do velk mry ji uruje vkon
potae a kvalita zvukovch ovlada (viz pojem ASIO)
Low-cut filter - u nkterch zazen (nap. mixpult) se s
tmto tlatkem setkte - low cut filtr slou pro "oznut"
hlubokch basovch frekvenc ze zvukovho signlu.
Nejastji bv frekvence oezu nastavena kolem 70hz a d
se pout vude tam, kde nejsou v signlu uiten frekvence
pod 70hz. Zamezuje se dky nmu nap. brumm i ruchm
v nzkm frekvennm psmu.

M
MASTERING - finln proces tvorby audionahrvky. Viz
sekce o masteringu
MASTER KEYBOARD - klvesov nstroj uren pro
ovldn zvukov banky i jinho zvukovho zdroje (i PC)
pes MIDI rozhran. Masterkeyboard sm zpravidla

59

neobsahuje dn zvukov genertor.

MAXIMIZER zvukov efekt, kter se asto pouv pi
masteringu k zven hlasitosti vsledn nahrvky a zven
hutnosti zvuku. asto je kombinovn s limiterem
METRONOM - pstroj, kter pravideln v nastavenm
rytmu a tempu vydv akustick i svteln signl a kter
slou k tomu, aby muzikant drel stejn tempo a
nezrychloval/nezpomaloval Pouvaj jej zejmna bubenci.
MIDI - zkratka pro MUSICAL INSTRUMENT DIGITAL
INTERFACE - jedn se o komunikan a synchronizan
protokol uren pro hudebn nstroje, sekvencry a dal
pstroje, kter MIDI podporuj. Vce v samostatnm lnku.
MIKROFON - (mikrk, "majk"...) - jeden ze zkladnch
prvk audio etzce, kter slou pro pevod zvukovch vln
do podoby elektrickho signlu. Vce se dozvte v kapitole o
mikrofonech
MIX NAHRVKY - dleit proces v tvorb audio
nahrvky - jedn se, jednodue eeno, o nastaven pomr
hlasitost vech nahranch stop a jejich rozloen ve stereo
panoramatu.
MIXN PULT (mix, mixpult) - zazen slouc k
smovn audiosignlu do spolenho vstupu. Jedn se o
jednu ze zkladnch soust hudebnho etzce a "mixpulty"
se vyuvaj tm vude - na koncertech, ve studiu, v
rdich apod. Jsou asto rovn kombinovny se zesilovai a
efektovmi jednotkami a li se svmi monostmi, poty
vstup a vstup a spoustou dalch parametr. Nejlevnj
mixn zazen lze sehnat v rozmez nkolika set korun,
nejdra se zas cenov pohybuj ve statiscch (a mon i
vce :)) k...
MONITOR - v audiotechnice se tmto neoznauje
obrazovka, ale naopak reproduktory, kter se pouvaj nap.
ve studiu k mchn nahrvek. Dle se pod tmto termnem
obas oznauj "odposlechy" pro hudebnky na pdiu.
MONO - oznaen jednokanlovho systmu/zvuku
MP3 - formt ztrtov komprese zvukovho souboru, kter
na konci 90. let umonil a cca 15x snit datovou velikost
skladby bez vraznjho (to je ale otzka debat..) dsledku
na zvukovou kvalitu skladby a tm otevela cestu k vmn
a stahovn nahrvek pes internet. Formt MP3 se nehod
pro profi zpracovn audio nahrvky, ale m sv uplatnn
nap. na internetu i pi poslechu skladeb v MP3
pehrvach apod....
MULTIEFEKT - oznaen pro zazen, do kterho je
integrovn vce zvukovch efekt. Nejpouvanj jsou
dnes kytarov multiefekty, kter obsahuj nap. reverb,
chorus, flanger, tremolo, simulace apart apod.
MULTITRACK - v anglitin se tmto slovem oznauje
"vce stop" - nap. ve smyslu vcestopho rekordru i
vcestopho nahrvacho programu. Zpravidla se tak
oznauj programy/rekordry/pstroje, kter dok
pracovat s vce ne dvma audio stopami zrove.
N
Nearfield oznaen monitorovacch reproduktor pro
blzk poslech

O
ODPOSLECH - oznaen pro reproduktor, kter pi
koncert na pdiu slou k tomu, aby se hudebnci slyeli.
Na vtch koncertech bv pravidlem, e kad z
hudebnk m "svj" odposlech a zpvk tak napklad
dobe sly svj hlas. Odposlechy mohou mt i podobu

sluchtek (asto bezdrtovch).

OVERDUBBING - angl. oznaen pro dodaten dohrvky
k hudebnmu zkladu
P
PA - (public adress system) - oznaen pro ozvuovac
systm v slu i na veejnm mst. PA by mlo obsahovat
minimln njak vstupn prvek (nap.mixpult) zesilova
signlu a njak vstupn prvek (teba reprobedny).
Phantomov napjen (phantom power) - napt (vtinou
48V), kter je teba pro napjen kondenztorovch
mikrofon. Obsahuj jej zejmna mixn pulty, nkter
zvukov karty a mikrofonn pedzesilovae. Bez tohoto
napjen by kondenztorov mikrofon nefungoval.
POP-FILTR ochran ska ze sylonu ped mikrofonem,
kter tlum zvukov nrazi hlsek p, b pi nahrvn
zpvu
Powermix - zazen, kter kombinuje mixpult a zesilova
do jednoho pstroje.
Proximity efekt vlastnost mikrofon s kardiodovou
smrovou charakteristikou m ble je nahrvan zdroj
mikrofonu, tm vce se v nahranm signlu zvrazuj
basov frekvence. Nejvce se efekt projev do vzdlenosti
nkolika cm od mikrofonu.
Pedzesilova (pre-amp)- zazen slouc pro pravu a
zeslen "slabho" signlu na (zejmna) linkovou rove. V
audiotechnice se asto setkvme nap. s gramopedzesilovaem (pro penosky) i mikrofonnm
pedzesilovaem.
Q
R
RACK - dle wiki je toto: je standardizovan systm
umoujc pehlednou mont a propojovn rznch
elektrickch a elektronickch zazen. Do racku se v
audiooboru montuj nap. efekty, pevodnky signlu,
rozdlovae, pedzesilovae a zesilovae a spousty dalch
prvk. Pouvaj se zejmna ve studiu i na podich u
"velkch" kapel.
REVERB - jeden ze zkladnch dozvukovch efekt. Vce
v sekci o efektech.
S
Sampl (sample) - oznaen pro ji nahran "zvuk". V
muzice se "samplovn" pouv zejmna v ppadech, kdy
chce interpret ve skladb pout njak nezvykl
zvuk/nstroj a tak si jej "nasampluje" nap.do klvesovho
nstroje (tzv. sampler) a me jej jednodue pout pi
koncertech i nahrvn.
Smrov charakteristika - u mikrofon se tmto definuje, z
jak strany mikrofon "bere" signl. Nejastji se setkte s
kardiodovou, osmikovou a kulovou charakteristikou. Vce
v sekci o mikrofonech
Snma - zazen pro snmn akustickho signlu, kter
poslze pevd na elektrick signl . Snmae se pouvaj
hodn u strunnch nstroj (nap.elektrick kytary maj vce
snma zrove), akustickch nstroj a dalch.
S/PDIF - oznaen pro digitln audio rozhran
SPLITTER - rozdlova - zazen slouc k rozdlen
vstupnho signlu do vce vstup. Pklad pouit potebujeme nap. zvuk z mikrofonu poslat zrove do
mixpultu a zrove do rekordru - eenm je tedy nap.

60

pouit jednoduchho rozdlovae, ze kterho pjde

rozdlen signl do uvedench zazen.
STEREO - oznaen dvoukanlovho systmu/zvuku.
STOPA (track) - v audiotechnice se tmto oznauje jeden
nahrvan signl. Nap. pi tystopm zznamu se tedy
nahrvaj tyi rzn audiosignly - nap. kytara, basa, zpv
a saxofon. Pro kad z nstroj je urena samostatn stopa,
se kterou se d poslze samostatn a nezvisle pracovat.
SUBWOOFER - reprobedna, kter je urena k reprodukci
hodn nzkch frekvenc v audiosignlu
Synteztor (synth, synk) - elektronick klvesov nstroj,
kter umouje tvoit "uml" zvuky pomoc syntzy. Mezi
nejslavnj modely synteztor pat nap. Korg Poly i
teba Minimoog.
U
USB - nyn jedno z nejrozenjch komunikanch
rozhran u osobnch pota. Pes USB se k potai
pipojuj nejrznj periferie - klvesnice, myi, extern
disky, tiskrny, skenery, fotoaparty aj. V audiotechnice se u
spousty nstroj a zazen rovn setkte s USB rozhranm,
zejmna pro monost pipojen nstroje k PC. Nkter
klvesov nstroje maj pes USB zazen i MIDI
vstup/vstup.

V
VIBRATO - oznaen pro pravidelnou zmnu frekvenci
tnu i hlasu (viz sekce efekty)
VIRBL - (snare, rok, malej buben atd) - oznaen pro
viv (i rytmick) buben, kter bv zkladn soust
jakkoliv bic sady.
VCEPSMOV KOMPRESOR (multiband compressor)
- oznaen pro kompresor, kter doke komprimovat rzn
sti frekvennho rozsahu audiosignlu nezvisle na sob tedy nap.komprimovat vce ni frekvence ne vy apod.
VCESTOP ZZNAM (multitrack recording)- oznane
pro dvou a vce kanlov zznam - pro kad z nahrvanch
signl je zaznamenna samostatn audio stopa, se kterou
lze poslze voln pracovat nezvisle na ostatnch stopch,
lze upravovat jej hlasitost atd.
VCESTOP REKORDR (Multitrack recorder) zazen, kter zvldne vcestop zznam. Me nahrvat
vce stop "najednou" (simultnn) nebo postupn. Dve se
pouvaly zejmna analogov magnetofonov rekordry,
nyn se tm vhradn pouvaj digitln rekordry.
Vtinou se stekte se 4-,8-,16-,24- a vcestopmi pstroji.
Dal informace naleznete v sekci digitln rekordry
Volume - anglick oznaen pro hlasitost
Volume pedl - nohou ovldan pedl, kter slou jako
ovlada hlasitosti a doke ztlumovat signl, kter jm
prochz. Vyuvaj jej zejmna kytarist a nebo hri na
klvesov nstroje, kte nemaj "volnou ruku" pro ovldn
hlasitosti.
VST - zkratka pro "Virtual studio technology" od firmy
Steinberg.Je to rozhran pro integraci externch plugin,
efekt i nstroj do hudebnch program typu Cubase a jim
podobn. asto se nyn vyuvaj VST nstroje (VST
instruments) i VST Efekty. Obdobou jsou tzv. DirectX
pluginy (DXi).
W

WAH-WAH - angl. oznaen pro "kvkadlo", kter asto

vyuvaj nap. kytarist. T nzev jedn psniky od
George Harrisona :).
WAVE - v audiotechnice se pod tmto angl. slovem
oznauje "zvukov vlna". Proto se toto slovo asto pouv
v rznch spojench a souvislostech. Na potach se
pojmem WAVE soubor nejastji oznauj
nekomprimovan zvukov soubory s pponou .WAV
X
XLR konektor - t pinov konektor, kter se nejastji
pouv pro pipojen mikrofonu k mixnmu pultu i k
rekordru.

fra, kde mete pmo pokldat konkrtn dotazy a kde se

asto pohybuj i velmi zkuen odbornci
http://www.zvukarina.cz/
http://hudebniforum.cz/technika-a-recording/
http://forum.muziker.cz/viewforum.php?f=2
a jedno anglick frum:
http://messageboard.tapeop.com/
Firma Shure nabz na svm webu dv uiten pruky
v PDF o mikrofonnch technikch a snmn nstroj:
http://www.shure.com/idc/groups/public/documents/webcon
tent/us_pro_micsmusicstudio_ea.pdf - pro studio
http://www.shure.com/idc/groups/public/documents/webcon
tent/us_pro_mics_for_music_sound_ea.pdf - live pouit

Y
Z
Zptn vazba - oznauje se tm stav, kdy citliv mikrofon
sejme "vlastn" signl z reproduktor a znovu ho pole do
zesilovae a do reproduktor a takhle stle dokola, dokud se
nezane ozvat hlasit a nepjemn "pskn i houkn".
eenm je snit citlivost mikrofonu i zmnit jeho
umstn vi reproduktorm. Zptn vazba ale nemus
vznikat jen na mikrofonech, hodn se j kreativn vyuv
nap. u elektrickch kytar a dalch nstroj.
Zvukov karta asto rovn oznaovna jako audio
rozhran - potaov komponenta, umoujc potai
zvukov vstup a vstup. Zvukov karty mohou bt nap.
extern (pes USB/FireWire), intern (ISA i PCI slot) nebo
integrovan (softwarov karty typu Realtek apod). Vce v
sekci nahrvn do PC
Zvukov zkouka (zvukovka, soundcheck aj) - kontrola
zapojen, nazvuen a pomr signl v audio soustav.
Vtinou se nejastji pouv na koncertech pro zkouku,
zda jde z pdia na divky vyven zvuk a zde se hudebnci
na pdiu dobe sly. Setkte se s n ale teba i ve studiu

14. ODKAZY A LITERATURA

Pokud se chcete o problematice recordingu a nahrvn
dozvdt vce, doporuuji se podvat na nsledujc diskuzn

61

A co se tk knek, tak osobn doporuuji knihu "Praxe

zvukov techniky" od Vclava Vlachho. J osobn jsem j
zakoupil v obchod www.harfa.com v Konvov ulici v
Praze. V knce naleznete podrobn informace o
mikrofonech, o snmn jednotlivch nstroj, o principu a
funkci mixpult a je tam velk sekce zabvajc se
analogovm i digitlnm nahrvnm zvuku.
Star, ale docela uiten kniha, se jmenuje Zvuka
amatr a napsal ji v 70. letech Karel Kubt. Dost informac
je tam sice u neaktulnch (nap. popsan mikrofonn
techniky, i doporuen, aby beatov kapely upustili od
zpvajcch bubenk ), ale naopak jsou tam hezky popsny
zklady akustiky, princip funkce mikrofon, popis prce
kompresoru a EQ atd
Z anglickch knih je vborn The Mixing Engineer
handbook, vnujc se zejmna mixu nahrvky a obsahuje
rovn rozhovory s mnoha znmmi producenty a inenry.

Zvr
Nahrvejte, snmejte, mixujte, mstrujte a doufm, e
Vm tchto pr rad bylo alespo k nemu a pokud Vs
napadne njak dotaz, napite mi klidn na
lkadlec@email.cz a pokud budu znt odpov, tak
odpovm :).

Ploha 1: Frekvenn tabulka nkterch

nstroj
Musk hlas

Zkladn rozsah: 100Hz-900hz

Harmonick: 900Hz- 8kHz
Vzdunost: 8kHz-16kHz

ensk hlas

Zkladn rozsah: 250Hz-1.1kHz

Harmonick: 1.1kHz- 8kHz
Vzdunost: 8khz-16kHz

Kopk

Zkladn rozsah: 50Hz-500Hz

Harmonick: 500Hz- 7,5kHz

Spodek/Punch: 50-100Hz
Plnost: 100-250hZ
Attack/mlaskot : 3 5 kHz

Fltna

Zkladn rozsah: 247Hz-2.1kHz

Harmonick: 2.5kHz- 12,5kHz

Ndechy: 3-6kHz
Pefouknut: a do 8kHz

Baskytara

Zkladn rozsah: (31)40Hz-343Hz

Harmonick: 350Hz- 5kHz

Spodek: 50-80Hz
Attack: 700hz-1kHz
Drnen strun:cca 2.5kHz

Zvuk basy je vrazn ovlivnn psmem

500Hz-1,5kHz a zeslen zde me
pomoci vt itelnosti basov linky.

Kytara

Zkladn rozsah: 82Hz-1.25kHz

Harmonick: 1.25kHz- 5kHz

Plnost: 80hz (Akustika)

240-500Hz (elektrika)
Tlo: cca 240hz (akustika)
Presence: 2-5kHz

Akustick kytary produkuj mnohem

vce basovch frekvenc ne elektrick
kytary a asto se tedy mus pomoc
HiPass filtru frekvenn psmo
oznout na nzkch frekvencch
U kytarovch komb me vt zdvih
mezi frekvencemi 400-700Hz zpsobit,
e znj krabicovit asto tedy
pome toto psmo trochu sthnout.

Plnost: 120Hz
Dunivost: 240Hz
Srozumitelnost: 2 4kHz
Sykavky: 4 9 kHz
Vzdunost: 10-16kHz
Plnost: 240Hz
Srozumitelnost: 2 4kHz
Sykavky: 4 9 kHz
Vzdunost: 10-16kHz

Ozvun otvor u akustick

kytary rezonuje kolem 80100Hz

Klavr
(88 klves)

Zkladn rozsah: 27Hz-4.1kHz

Plnost: 80-120Hz
Presence: 2-5kHz
Rezonance: 40-60hz
Honky-tonk: cca 2,5kHz

Virbl

Zkladn rozsah: 100Hz-250Hz

Harmonick: 250Hz- 10kHz

Strunk: 900Hz
Plnost: 120-240Hz
Attack: 2,5-5kHz
Snap: 10kHz

inely

Zkladn rozsah: 315Hz-900Hz

Harmonick: 900Hz- 16kHz

Presence: 3kHz
Jas/Ostrost: 7,5-12kHz

50hz zemn smyka

440hz komorn A