Neograeca Bohemica

Pednky esk spolenosti novoeckch studi
NEOGRAECA BOHEMICA
Brno 2011
(11)
Obsah
Sbornk vznikl a byl vydn dky nann podpoe Akademie vd R
(projekt Cyklus pednek o novoeck kultue a historii).
RIADNI MOUTAFIDOU
: . . . . . . . . . . . . . . . 5
Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka . . . . . . . . . . . . . . . . 19
NILAOS ZAGKLAS
: 12 . . . . . . . . . . . 31
Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
RENA DOSTLOV
Problm byzantskho humanismu a renesance . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
o . . . . . . . . . 67
OSTAS TSIVOS

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
et politit uprchlci v eskoslovensku
komunita v neustlm pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
EVA STEHLKOV
Setkn Julese Dassina s eckou tragdi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
. . . . . . . . . . . . 111
Na oblce Melina Merkuri ve lmu Phaedra
DIMITRIS NOLLAS
: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Kosmas Politis: Ve tvrti Chadzifrangu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
KATEINA BOKOV LOUDOV
Neogrecista Alois Koudelka (18611942).
Vzpomnka pi pleitosti 150. vro jeho narozen . . . . . . . . . . . . . . 131
Alois Koudelka (18611942).
150 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
NICOLE VOTAVOV SUMELIDISOV
Seferisova eck odysea v eskm pekladu. . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
etina na Masarykov a Karlov univerzit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
esk spolenost novoeckch studi, o. s., 2011

, 2
. ,

19 .
, ,
,
. T
,3
, ,4
, , , ,5
,6
.

, ,
,
.
7
1835, 1908.

. H ,
.
, .
1
3
4
5
6
7
Greek Merchant
Families Perceiving the World: The Case of Dimitrios Vikelas, Mediterranean Historical Review 23/2, 2008,
143164.
.
, .
. . 1997, 5859,
1998, 2526, 114135, 135143. . GILBAR 2003, 12, . 1, . 2.
1908.
1953.
1997.
1879.
. 1908, 1945, 1953, 1982,
1991, 1991, 1997, 1951, 1986, 2006, ANASTASOPOULOS 2006,
TZIOVAS 2009.
,
. O
,
. O
, (
), , ,
.8 ,
.
, ,
. O

,
, .9 1866,
,
, .10

,
. T 1852, ,
, ,
. T 1854
,
.
, 1857:
, ,
, , ,
.11
,
. O
37.000 .12
. ,13 ,
. 1876,
,
1896.
.
.
, .
,
, . T 1894
(18941896)
1896.
,
,
. H
.14
8
9
10
11
12
13
.., 201218, 1908, 5.

.., 201, 1953, 1819.
1953, 291.
1908, 325.
1991, 38*.
1908, 326, 1991, 43.

, , .

.
,
,
,
, .15
, ,
,
. O
: , , , , ,
,
. O ,
,
:
,

. ,
14
15
1982, 5859. :
(, 18521876) , (, 18781896)
, (, 18961908) ,
, . Ibid.
1908, 170172.
, . ,
, . O
,
, ,
.16
(18191894) ,
, , ,
. O
,
. ,
,
. .
,
.
.21
, ,
,
, .
H , ,
, ,
.17
,
.
. o o
18 ,
,
, ,

, .
(18121879) , .
, ,
. ,
.
1848, . O

.19

, . O
(18141905)
,
. T 1857, ,
.20
16
17
18
19
20
1908, 8.
1908, 320321.

. 2001, 145151.
1908, 172, 231, 243, .., 239264.
1908, 59, 172, 243, .., 199, 252, 285.
, , ,
,
,
, .22

, ,
,
,
.

, . H
, ,
, ,
,
,
.23
(18151817),
, , ,
, ,
.
. T
,
.24
21
22
23
24
1908, 243, .., 286292.

1908, 243.
1908, 320321.
1815, BITROS, PEPELASIS MINOGLOU 2007, 12.
,
, . O
,
,
.25 .
,
.
,
,
: , ,
.26 .
, .27

.
, ,
,
. , ,28
, .29
, .30
, ,
, , .31

,
, .32
, ,
.33
, , ,
,

.34

, , .35
,
,
.
,

( , , ,
..). H

, .36
,

.
. O
. ,
1821 ,
.
,
.
,
,
,
30
31
32
33
25
26
27
28
29
10
1908, 122123.
1908, 321.
. 1908, 320321.
,
, . . 1908, 7879.
,
, ,
. . 1991, 44*.
(Beruf, Berufung) , . WEBER 1976.
34
35
36
1908, 45, 216219, 1953, 2123, .., 207217.

1908, 45, 216219.
1908, 45.
1908, 1718.
1908, 18.
. 1908, 2930, 310313.

, .
,
: , , ,
, . ,

. ( 1908, 169.)
11
.37 ,
,

.38 ,
, ,
,
,
,
. 1848
( ) , ,
, , , .39
, ,
,
. ,
,
.

, .
1848
.
. O

. T :
.40
(18451856)
.
,
, .43
,
,
, .44

. :
,
,
.
, , ,

.45 ,
,
,
.
.

;41

.42
37
38
39
40
41
42
12

, . .
, 1980, 223.
. 1908, 20. . 1985, 58, 1987, 1986, 8498.
.., 201235, 198199, 1908, 5, 20, 59.
1908, 8485.
1908, 85.
1908, 84.

, ,46 ,
1878. T , 1879,
, ( ). O ,
, .47
,
43
44
45
46
47
M ( Hints on the solution of the Eastern

Question), ( Eastern Star ),
( Crosby Hall City
).
1908, 289230.
1908, 292, 298300.
1879, 1991, 1974, 1719, 2021, 1819, 1982, 65103.
, 1879.
1879 , .
. 1991, 4550.
,
1991 . . 1991,
121, 1982, 9295.
13
, . T
,
, .48
, ,
.49

.
18781879.
O ,
, ,
21
"" ,
, ,

.50
, ,
.51
,

. T ,
,
(18301880), .52

, .
T 1877
.54 (18041865) , ,
,
,
,
.
18771878
, .
1877
,
.55
. T 1878
:

.56
,
,
- ,
19 .57
, ,
, ,
. O
.58

, , , ,
,

,
,

. H
-,
,
.53
54
55
56
57
48
49
50
51
52
53
14
. 1974, 17.
1953, 261, 1982, 59, 6579, 1991, 31*, 91* ..
1974, .
Ibid., , . 1.
ZIOVAS 2003, 3132.
1988, 309325.
58
28
1877, 18
1877. . 1991, 4445.
. 1991, 97*.
1991, 98*, . 214.
1953, 247.
, , , . 1953, 247, 1991, 98*.
1980, 224, EXERTZOGLOU 1999, PEPELASIS MINOGLOU 2002.
-, . SSAWI 1999.
. : , ,
,
. ( 1953, 183.) : ,
.
. ( 1953, 183, . 2.)
15
,
. T , ,
. O
,
, ,
.
, , , ,
, ,
.
/
, ,

19 . O
: , , , ,

. ,
, ,
, ,
, .
,

19 ,
, , ,
,
, .

. H
. H
, ,
, ,
. ,
,
.

( , , , ).

,

.
,
,
,

. H
16
. O 19 , 1986.
. H . . , 1908.
. . E. . , 1991.
. . . . , . 18, 1997.
. : , 1879.
. 18801909,
1985.
. . In: . (.). . , , 1991.
. : , 18321857, 1987.
. , 17751861, 1998.
. O , 1997.
. , 1951.
. . , , 1967.
. . In: . (). ,
. , 1974.
. . 38, 1945, 493498, 574581.
. . , 17801935.
2, M. 18351908, 1953.
. H 18321871. In:
K. D. Grothusen (.).
19 , 1980.
. , , 1815 ..
. , 1982.
. T .
, 18301880, 1988.
. , . 1, 1908.
, . , 1991.
17
Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka
Z. , 1920 , 2001.
. H -, 2006.
. O . 150
, 18351985, 1986.
ANASTASOPOULOS A. Building alliances: A Christian merchant in eighteenth-century Karaferye. In: Oriente Moderno 25/1, 2006, 6575.
BITROS G., PEPELASIS MINOGLOU I. Entrepreneurship and market order: Some historical
evidence. Munich Personal RePEc Archive, 2007, paper no. 573, 117.
EXERTZOGLOU H. The Development of a Greek Ottoman Bourgeoisie: Investment
Patterns in the Ottoman Empire, 18501914. In: D. Gondicas, Ch. Issawi (.).
Ottoman Greeks in the Age of Nationalism: Politics, Economy and Society in the Nineteenth Century, Princeton NJ, 1999, 89114.
GILBAR G. The Muslim big merchant-entrepreneurs of the Middle East, 18601914. In:
Die Welt des Islam 43/1, 2003, 136.
SSAWI CH. Introduction. In: D. Gondicas, Ch. Issawi (.), Ottoman Greeks in the Age of
Nationalism: Politics, Economy and Society in the Nineteenth Century, Princeton NJ,
1999, 116.
PEPELASIS MINOGLOU I. Ethnic Minority Groups in International Banking: Greek Diaspora
Bankers of Constantinople and Ottoman State Finances ca. 18401881. In: Financial
History Review 9/2, 2002, 125146.
TZIOVAS D. Indigenous Foreigners: The Greek Diaspora and Travel Writing (18801930).
In: D. Tziovas (.). Greek Diaspora and Migration since 1700. Society, Politics and
Culture, Farnham, 2009, 157175.
TZIOVAS D. The Other Self. Selfhood and Society in Modern Greek Fiction, Lanham, MD
2003.
WEBER M. The protestant ethic and the spirit of capitalism. London 1976.
RIADNI MOUTAFIDOU
Vzkum spoleenskch, ekonomickch a politickch nzor velkoobchodnk2 je ve svt
velmi omezen. V tomto kontextu je obzvl zajmav ppad Dimitriose Vikelase, kter
ve 2. polovin 19. stolet absolvoval kariru typickou pro leny velkch obchodnickch rodin
eck diaspory. Jako spn obchodnk, prozaik, intelektul a vznan vzdlanec za sebou Vikelas zanechal dlo, je nm umouje prozkoumat zpsob, kterm chpal svt kolem
sebe. Toto dlo zahrnuje jeho vlastn ivotopis,3 dle soukrom archiv, na nm je zaloen
Vikelasv podrobnj ivotopis sepsan jeho synovcem Alexandrem Oikonomou,4 mnoho
literrnch a historickch studi, peklady, poezii a mnostv narativnch text,5 nap. povdky nebo jeho prkopnick romn (Lukis Laras),6 kter pin nov idel
mstskho blahobytu a neasti na veejnm ivot.
Vikelasv ivot a dlo7
Vikelas se narodil v Ermupoli roku 1835 a zemel v Atnch v roce 1908. Pochzel z obchodnick rodiny a spoleensky i ekonomicky nleel k ekm ijcm v diaspoe. Rodina
jeho otce pochzela z Verie a rodina matky z Ioanniny. Oba Vikelasovi ddeci se ji ve velmi mladm vku pesthovali do hlavnho msta osmansk e, kde zaloili vznamn podniky ve tvrti Galatas. Ob rmy vzkvtaly a do eckho nrodnho povstn, kdy byly ob
rodiny nuceny uprchnout a cel svj majetek ztratily. Ddeek Dimitrios Vikelas uprchl se
svmi dvma syny a dvma dcerami na Mykonos a pot na Syros, kde se rodina usadila.
Jeorjios Melas proel trasu Odsa (zde mli brati Melasov rovn rmu) Ancona (pes
Fiume), Kerkyra a pot zase zpt do Odsy a na Kerkyru, aby se nakonec usadil s rodinou
na Syru.8 Tam Emmanuil Vikelas potkal svou enu Smaragdu Melasovou.
Po svatb Vikelasovch rodi se vazby s rodinou Melas staly v souladu s modelem
obchodnickch rodin vazbami ekonomick spoluprce. Sm Dimitrios Vikelas absolvoval
1
3
4
5
6
7
18
Tento lnek vychz z ir studie zveejnn pod nzvem Greek Merchant Families Perceiving the World: The
Case of Dimitrios Vikelas, Mediterranean Historical Review 23/2, 2008, 143164.
Termn velkoobchodnk () oznauje obchodnky, kte se zabvali dovozem a vvozem. Zbr
jejich podnikn byl velmi irok, s obrovskmi zisky. Velk kapitl, kterm disponovali, jim umooval investovat
a zahajovat dal podnikn. Viz KARDASIS 1997, 5859, KARDASIS 1998, 2526, 114135, 135143. Srov.
GILBAR 2003, 12, pozn. 1 a 2.
VIKELAS 1908.
OIKONOMOU 1953.
VIKELAS 1997.
VIKELAS 1879.
K Vikelasovu ivotu a dlu viz VIKELAS 1908, BALANOS 1945, OIKONOMOU 1953, SACHINIS 1982, VIKELAS 1991, TERDIMOU
1991, VIKELAS 1997, LETSAS 1951, CHIONIDIS 1986, CHIONIDIS 2006, ANASTASOPOULOS 2006, TZIOVAS 2009.
MELAS s.d., 201218, VIKELAS 1908, 5.
19
riadni Moutadou
vnosnou kariru v podniku Brati Melasov, kter byl dceinm podnikem rmy Bratranci Mavrosov se sdlem v Odse a Taganrogu a byl rovn spojen s rodinou Melas.9 V roce
1866 se Dimitrios Vikelas oenil s Kalliopi Jeralopulu, dcerou jednoho z nejbohatch eckch obchodnk v Londn, Konstantina Jeralopulose.10
Dimitrios Vikelas zaal ji ve velmi mladm vku, v souladu s obvyklou taktikou eckch
obchodnickch rodin, pracovat jako praktikant v otcov kanceli v Odse. V roce 1852, ve
vku 17 let, zahjil svou obchodn kariru v Londn v podniku svho strce Vasiliose Melase. Byl to stedn velk podnik eck obce v britskm hlavnm mst. V roce 1854 dolo
k rozputn spolenosti, kter byla spojena s podnikem Mavrosovch v Odse, take brati
Vasilios a Leon Melasovi zaloili vlastn nezvislou rmu se zkladnou v Londn. Dal
dv obchodn spolenosti oprajc se o leny rodiny byly zaloeny v roce 1857: jedna v konstantinopolsk tvrti Galatas pod vedenm mladho bratra Michaila, druh v Marseille pod
vedenm Konstantina, kter opustil Konstantinopol, a Leona, kter zase odeel z Londna. Vasilios pak zstal editelem obchodn spolenosti v Londn.11 Vikelasovi strci obchodovali s obilm, nklad doveli plachetnicemi po Dunaji a z jinho Ruska. Obchodn
spolenost bratr Melasovch se dvma pobokami v Marseille a v Galatasu disponovala
kapitlem 37 000 lir.12 Po rozputn spolenosti Brati Melasov a D. Vikelas13 se Dimitrios Vikelas 24 let po svm pchodu do Londna ji mohl sthnout z obchodnho ivota
a pohodln si t. Do ecka se vrtil v roce 1876, ale brzy odjel zpt do Evropy kvli nhl
nemoci sv eny. V Atnch se mohl usadit nakonec a v roce 1896.
Vikelas je znm pevn jako prozaik a vzdlanec. Spolu s Jeorjiosem Vizyinosem
je povaovn za pedchdce eck mravolin povdky. Jeho dlo bylo peloeno do mnoha
evropskch jazyk, asto vznamnmi neogrecisty. Byl osobnost s velmi irokou kulturn
a spoleenskou innost, aktivn psobil v rznch mezinrodnch komisch zejmna literrnho zamen. V roce 1894 byl zvolen prvnm pedsedou (18941896) Mezinrodnho
olympijskho vboru pro oiven olympijskch her, kter se uskutenily v Atnch v roce
1896. Z jeho iniciativy byl zaloen Spolek pro en uitench knih, Domov pro zrakov postien, Prvn matematick steleck lyceum a Dlnick gymnzium. Tm vekerou
svou innost v poslednch letech ivota vnoval tmto spoleenskm aktivitm.14
Urozenost a obchodn svt

Zpsob, kterm Vikelas chpal a stanovoval kritria pro svt obchodnk, do nj patil,
a jeho hlub smysl, si zasluhuje zvltn pozornost. V celm svm ivotopise opakovan
zdrazuje vnitn rozpor mezi inklinovnm lovka a povinnost. Na jednu stranu
klade sv pn a touhu stt se vzdlancem, upmnou snahu spojit svou innost literta
a intelektula s innost obchodn, na stran druh pak stoj jeho posln a povinnost stt se
obchodnkem, a to nejen proto, e si to dala rodinn tradice, ale i proto, e po bankrotu
svho otce neml jinou monost.15
I pesto pro nj svt obchodnk obsahoval dleit aspekty, kterch si hluboce vil
nejen kvli vrnosti a oddanosti rodinn tradici. Vikelas se zmiuje o svm pvodu i o svt
obchodnk jako o svt urozenosti. Je to pro nj svt privilegi, povinnost a odpovdnosti zaloen na vzdln, tradici a poctivosti. Svt, kter poskytuje svm lenm hrdost
a dstojnost ekonomick nezvislosti. Termn urozenost (), kter pouv v textu, se vztahuje k urujc vzjemn zvislosti mezi dstojnost a ekonomickou nezvislost,
ji zabezpeuje obchodn innost:
9
10
11
12
13
14
20
MELAS s.d., 201, OIKONOMOU 1953, 1819.

OIKONOMOU 1953, 291.
VIKELAS 1908, 325.
DITSA 1991, 38*.
VIKELAS 1908, 326, TERDIMOU 1991, 43.
SACHINIS 1982, 5859. Apostolos Sachinis rozliuje v ivot Vikelase ti fze: v prvn (Londn, 18521876)
byl pedevm obchodnkem, v druh (Pa, 18781896) pedevm litertem a vzdlancem, zatmco ve tet fzi
(Atny, 18961908) byl hlavn spoleensky inn, inicioval obecn prospn dla, sbrky i nadace. Ibid.
A pece povauji za tst svj pvod v rodin, jej mnoh generace po ad zskaly
svobodnou vchovu a zachovaly tradice pispvajc k pozvednut morln dstojnosti jejch
len. Proto a jen proto si vm pnosu urozenosti a uznvm jej hodnotu. Urozenost nem vznam bez bohatstv nebo alespo bez jakhosi stupn hmotn nezvislosti. Ten, kdo se
neme udret na spoleenskm stupni, na kterm se narodil, upadne nutn na stupe ni
a ze jeho pvodu vyhasne, zapomenut ostatnmi i tm, kdo m urozen pvod.16
V odpov mlad generaci ek, kter si idealizovala prci ve sttn sprv, chtla rychl spch a mnoho penz, ale souasn pohrdala obchodnm svtem, zdrazoval Vikelas
iluzornost takovho vnmn skutenosti. Prce ve veejn sprv, jak tvrd, me pinst
nepochybn dstojn ivot, ale nikdy neme pinst bohatstv a ekonomickou nezvislost,
kterou zabezpe obchod.17
To plat nejen pro obyejn sttn zamstnance, ale i pro ty, kte zastvaj vysok sttn
ady. Charakteristick jsou pklady z Vikelasovy vlastn rodiny. V rmci systmu pbuzensk vzjemn pomoci a podnikatelsk spoluprce18 rodina pijmala do sv nrue nejen
sv mlad leny jako v ppad Vikelase, kte potebovali prci a ekonomickou nezvislost,
ale i ty leny, kte vynikali a byli spn v jinch oblastech. Museli bt nicmn zapojeni
do rodinnch podnik pro zajitn vtho hmotnho zabezpeen a bohatstv. Tak tomu
bylo v ppad Leona a Konstantina Melasovch.
15
16
17
18
VIKELAS 1908, 170172.

VIKELAS 1908, 8.
VIKELAS 1908, 320321.
Pro vznam systmu pbuzensk vzjemn pomoci a podnikatelsk spoluprce pro kontrolu a organizaci
obchodnch st viz CHARLAFTI 2001, 145151.
21
riadni Moutadou
Leon Melas (18121879) byl vynikajc prvnk, politik a spisovatel. Psobil jako soudce, stal se profesorem na Prvnick fakult Atnsk univerzity a dvakrt byl i ministrem
spravedlnosti. spnou politickou kariru opustil rozarovan a zklaman. Pracoval dle
jako prvnk a do roku 1848, kdy pijel do Atn jeho bratr Vasilios. Ten pesvdil Leona,
aby ho nsledoval jako spolenk do novho podniku, kter hodlal zaloit v Londn.19
Vasilios pesvdil rovn svho bratra Konstantina, aby rezignoval na pozici soudce
nejvyho soudu v ecku a aby se vnoval obchodn karie. Konstantinos Melas (1814
1905) odeel do Konstantinopole jako pomocnk otce Jeorjiose, pozdji se zde vak spolu
s nm ujal veden obchodn rmy. V roce 1857 zaal spolu s bratrem Leonem dit nov
podnik rodiny Melasovch v Marseille.20
Vasilios Melas (18191894) se obzvl snail zapojit do rodinnho podnikn nejen sv
bratry, ale i bratrance Dimitriose Vikelase, a tak zabezpeit bohatstv a pohodln ivot jim
i jejich rodinm. Vasilios zahjil svou obchodn kariru na Syru jako zamstnanec Efstratiose
Rallise, kter se stal jeho prvnm uitelem v oblasti obchodu. Se svm otcem pak odeel do Taganrogu a nastoupil po nm na msto editele rmy Mavrosovch, kdy jeho otec odeel a usadil se v Konstantinopoli. Pozdji odjel do Londna. Protoe dospl uprosted dobrodrustv
eckho nrodnho povstn, ctil nalhavou potebu ekonomick nezvislosti. Strdn, jm
proel v mladm vku, v nm vzbudilo touhu zabezpeit pohodln ivot sob i sv rodin.21
okzalost, ctu ke starm, poctivost pi transakcch, odpovdnost pi placen a povinnostech

a aby podporovali vchovu mladch obchodnk. Obchodnkovi nestailo, e ml eck pvod
a patil do obchodnick rodiny. Nejdleitj ze veho bylo, aby se o nm vdlo, e je estn.
Souasn pak existovala nepsan pravidla sprvnho etickho a obchodnho chovn.24
Kodex chovn, schopnosti i povahov pednosti, kter Vikelas uvd s takovou pesnost,
jsou znm a mohly by bt povaovny za locus communis. Andreas Syngros, veobecn
uznvan jako nejspnj obchodnk, podnikatel a bank doby, uvd zhruba ve stejn dob podobn zmnky ve svm dle (Vzpomnky).25 Vikelas jde i pesto jinou
cestou. Ve snaze urit jednotliv rysy skutenho obchodnka prezentuje sm sebe jako alternativn ppad. Poznamenv, e akoliv ml od zatku sv obchodn kariry podporu, veden
a lsku svch strc a rovn mnoh z nezbytnch povahovch pednost, chyblo mu to, co
je poteba nejvc, aby se lovk mohl stt opravdovm obchodnkem: obchodn nadn, talent
a touha po bohatstv.26 A nejen to. Protoe zancen a zpal pro vc byly charakteristickmi
rysy dokonalho obchodnka, Vikelas se domnval, e do tohoto modelu nezapad.27
Ve skutenosti si Vikelas pln uvdomoval sv schopnosti a spch v obchodn karie. Pesto
se to, co se sna zdraznit, dotk podstaty pravho obchodnka, kter m nejen talent, ale i pracovn naden a zpal. Tato otzka byla zce spojena s inklinovnm () k povoln. A zatmco v ppad Syngrose byl jeho inklinac obchod,28 v ppad Vikelase to bylo vzdln.29
Domnvm se, pe Vikelas ve svm ivotopise, e bez Vasiliose Melase bychom j

i oni byli venmi a snad ne neuitenmi leny spolenosti, ale vichni bychom zestrli
bez pohodl zskanho obchodem, tebae jen relativnho.22
eck nrodn povstn a mezinrodn krize

Zajmav je tak Vikelasv postoj k vznamnm nrodnm a mezinrodnm udlostem.
V jejich rmci zaujmal stedn pozici eck boj za nezvislost. Zpsob, kterm Vikelas
chpe eck povstn, obsahuje rzn roviny a hly pohledu. Pro Vikelase bylo povstn
roku 1821 spojeno jak s historickou a nrodn pamt, tak s kolektivn pamt rodiny.
Ped vypuknutm povstn ily ob rodiny Vikelasovch rodi v Konstantinopoli a podniky Melasovch i Vikelasovch prosperovaly. Ob rodiny byly leny Filiki Eteria tak jako
ostatn et obchodnci v Konstantinopoli. Vikelasova rodina se vak aktivn nepodlela
na aktivitch tohoto tajnho spolku na rozdl od vech len rodiny Melasovch, jejich zamstnanc i obchodnch spolenk.30 Vypuknut povstn znamenalo pro vechny ztrty na
Ani plat sttnho zamstnance, ani vysok sttn ady nemohou tedy zabezpeit ekonomick pohodl, je zajiuje dstojnost. Vdy bohatstv znamen souasn jak vysvobozen
z vnjch zvazk, tak osobn svobodu (a svobodu jednn), kterou poskytuje zapojen do
obchodu a do rodinnho podnikn.
Vikelas pesto poznamenv, e spch v obchodnm svt byla velmi obtn vc vyadujc mnoho schopnost a povahovch pednost. Mezinrodn spch eckch velkoobchodnk
byl dsledkem jejich oddanosti prci, neustl pe, velkho nadn, talentu spojovat rzn
podniky, lsky k penzm, hospodrnosti a zejmna pesnosti v transakcch, bez n nelze
zskat dvryhodnost ani dobr jmno, tedy zklad trvalho a stlho obchodnho pokroku.23
V encyklopedii o , (Ermis Kerdoos neboli
Encyklopedie obchodu) (18151817) byli obchodnci vyzvni, aby si osvojili skromnost, ne-
24
25
26
27
28
19
20
21
22
23
22
VIKELAS 1908, 172, 231, 243, MELAS s.d., 239264.

VIKELAS 1908, 59, 172, 243, MELAS s.d., 199, 252, 285.
VIKELAS 1908, 243, MELAS s.d., 286292.
VIKELAS 1908, 243.
VIKELAS 1908, 320321.
29
30
PAPADOPOULOS 1815, BITROS, PEPELASIS MINOGLOU 2007, 12.

SYNGROS 1908, 122123.
VIKELAS 1908, 321.
Viz VIKELAS 1908, 320321.
Otec Syngrose si pl, aby jeho syn studoval Lkaskou fakultu na Atnsk univerzit, ale jeho inklinac,
pedurenm a hlubokou touhou bylo stt se obchodnkem. Viz SYNGROS 1908, 7879.
M. Ditsa tvrd, e se zde nejedn o pm spojen inklinace jedince, obzvlt jeho inklinovn k obchodu,
s protestantismem. Pesto se domnv, e se zde odrej nkter mylenky, kter byly hlsny luternstvm
a kalvinismem. Viz DITSA 1991, 44*. Pro vznam slov posln/povoln (Beruf, Berufung) u Luthera
a peduren u Kalvna viz WEBER 1976.
VIKELAS 1908, 45, 216219, OIKONOMOU 1953, 2123, MELAS s.d., 207217.
23
riadni Moutadou
ivotech, tk, poetn pesuny a zastvky na rznch mstech a v rznch zemch, uprchlick ivot, ztrtu majetku a ivot v chudob.31
Zd se, e eny elily minulosti jinm zpsobem ne mui a zachzely s n jinak. Byly to
ony, kdo zpravidla vyprvl pbhy tku a dobrodrustv kadho lena rodiny zvl.32
Vikelas pin pesn obraz tichho zrmutku kvli tomu, co bylo ztraceno, kvli zsadnm
zmnm a pechodu od bohatstv k chudob.33 Ve svm ivotopise popisuje charakteristickou scnu se svm otcem Emmanuilem, kdy s nm otec jde na prochzku po tvrti Fanar
a ukazuje mu ndhern domy obou rodin a jejich pbuznch. Chlapec pitom s pekvapenm zan chpat rozdl oproti realit, do n se narodil na Syru.34
V dtskm vku Vikelas vnmal nrodn povstn prostednictvm len rodinn historie,
se strachem a dsem, dtskma oima.35 Z jeho vyprvn je zejm, e rodinn historie se
dd a mlad generace ji m v ct, piem hlavn vznam m vrnost a oddanost rodin.
Dal dleitou strnku nrodnho povstn tvoila nhl ztrta majetku, zejmna peruen obchodn innosti a zpsobu ivota tradinch eckch obchodnickch rodin (obchodn
st, komunikace, mobilita, kosmopolitismus atd.). Vznam hledn irho horizontu po
skonen povstn se tkal nejen expanze a obnoven podnikatelskch aktivit, ale tak rozdlnho chpn a rozdlnho zpsobu ivota.36
Vikelas obzvl zdrazoval roziovn horizont, kter mlo rozhodujc vznam pro
strukturu a fungovn eckch podnik a jejich st.37 Po zaloen nezvislho eckho sttu a po
jakmsi znormalizovn vztah s osmanskou mnoh obchodnick rodiny pekroily tsn
hranice eckho sttu a zaaly hledat ir horizonty.38 Na zklad systmu pbuzensk vzjemn pomoci opustil Jeorjios Melas abychom zstali u pkladu Vikelasova ddeka vysok
post, kter v ecku zastval v oblasti soudnictv, a odjel ze Syru do Taganrogu a pozdji do
Konstantinopole, kde dokzal piblin 20 let po eckm nrodnm povstn obnovit sv podniky. Do roku 1848 se obchodn aktivity rodiny Melasovch (bratr a bratranc Melasovch)
rozily do Moskvy, Odsy, Konstantinopole, Taganrogu, Bejrtu, Marseille a Londna.39
Zkuenost z eckho nrodnho povstn byla spojovna, jak bylo pirozen, i s idealizovnm
nrodnho idelu. To se nikdy nezpochybovalo a zaadilo se do liberln tradice generac. Nrodn ideje, idel svobody a nenvist k tyranm byly pstovny prostednictvm vzdln a tradice.
Ovlivovalo je tak evropsk osvcenstv a zsady francouzsk revoluce. V tomto kontextu byl
mezinrodn vvoj vnmn v ppad Vikelase jet oima dtte a pozdji mladho mue.
V prbhu revolunho roku 1848 bylo Vikelasovi 13 let a il s rodinou v Konstantinopoli. Stejn jako jeho vrstevnci sledoval i Vikelas vvoj v Evrop se zvdavost a nadenm. Povstn na Zpad byla vnmna jako boj evropskch utlaovanch nrod proti
jejich tyranm. Scn byl jasn: Rakousko a Rusko zastupovaly tyrany; Italov a Maai
bojovali za nrodn svobodu proti tyranm.40
31
32
33
34
35
36
37
38
24
VIKELAS 1908, 45, 216219.

VIKELAS 1908, 45.
VIKELAS 1908, 1718.
VIKELAS 1908, 18.
Srov. rovn VIKELAS 1908, 2930, 310313.
Mobilita a kosmopolitismus byly pro ivot Vikelase charakteristick i pot, co se usadil v ecku. Tato skutenost
byla siln odsuzovna jeho souasnky. Obzvl ilustrativn pro toto vnmn ivota je Vikelasova poznmka,
kterou napsal nedlouho pedtm, ne odjel z Konstantinopole do Londna, kde ml zat svou profesionln
kariru: Mylenka, e pojedu do Anglie, e projedu Itlii, Francii, e uvidm obdivuhodn vdobytky kultury,
zmrovala mj al z odlouen od matky. Jinak m n odedvna potuln ivot a roztrouenost na rodiny na
Zpad i na Vchod pipravily na snadn pijet kad zmny plnu. (VIKELAS 1908, 169).
Podle Panajotopoulose si ta st eck mstsk tdy, kter se usadila v ecku, dokzala prostednictvm ek
z osmansk e udret irok pole psobnosti v osmansk i a v zemch, kter s n byly spojeny, a to i pes svoji
nzkou ekonomickou rove. Viz PANAJOTOPOULOS 1980, 223.
Viz VIKELAS 1908, 20. Srov. t DERTILIS 1985, 58, KARDASIS 1987, AGRIANDONI 1986, 8498.
Obecn nepokoj v Evrop ml sv inky na m mladick srdce. Jak bychom j a m

vrstevnci mohli souctit s nepteli Svobody?41
Od nemluvnte jsem byl vychovn za poslechu chvalozpv na svobodu a opvovn
odporu proti tyranm; mou duchovn potravou byly vojensk pochody Rigasovy a vere
bratr Sutsosovch.42
Krymsk vlka (18451856) zastihla Vikelase v Londn pi prci pro rmu jeho strc.
Ve svm ivotopise dopodrobna l reakce a snahy eck obchodnick komunity (vetn svho
vlastnho pispn) podpoit a ochrnit nrodn otzku.43 Zpsob, kterm pijm, analyzuje
a hodnot postoj a politiku velmoc, je takov, jak lze oekvat od mue s jeho vchovou,
rodinnou zkladnou a nrodn tradic.44 Vikelas ustupuje do pozad a pozoruje s odstupem
a velmi kritickm pohledem vvoj v minulosti. Setkvaj se tu dv rozdln roviny vyprvn:
na jedn stran se ocit mlad Vikelas na zatku sv obchodn kariry, na druh stran Vikelas ve zralm vku, jeho zpsob uvaovn a nzory se zformovaly v prbhu ivota a jeho
innosti v obchodnm svt. Vikelas komentuje vechny ty dobe mylen a vn aktivity
z odstupu, s lehkou ironi, humorem, realisticky, ale i skepticky podle toho, jestli tyto aktivity
skuten mly njak vznam, pokud jde o jejich vysnn dopad na britskou spolenost nebo
politiku.45 Zd se, e tato druh paraleln rovina, tedy rovina Vikelase-kritika ve zralm vku,
odr nejen pragmatismus, kter nsleduje za zkuenost, ale tak vce diferencovan, resp.
konzervativn postoj, kter je spojen s jeho pozic lena obchodn komunity a pramen z n.
39
40
41
42
43
44
45
MELAS s.d., 201235, 198199, VIKELAS 1908, 5, 20, 59.

VIKELAS 1908, 8485.
VIKELAS 1908, 85.
VIKELAS 1908, 84.
Psanm lnk (Leon Melas napsal slavn lnek Hints on the solution of the Eastern Question), vydvnm novin
(eck noviny Eastern Star byly vydvny v Londn) i podnm velkch shromdn (nap. takovho, jak se
uskutenilo v Crosby Hall pobl londnskho City).
VIKELAS 1908, 289230.
VIKELAS 1908, 292, 298300.
25
riadni Moutadou
Nov idel mstskho blahobytu

Charakteristick pro tento nov vytvoen pohled dosplho Vikelase je jeho narativn dlo
Lukis Laras,46 kter napsal v roce 1878 v dob svho pobytu v Pai. Vylo v roce 1879
a bylo zaloeno na psemnm svdectv chijskho obchodnka ijcho v Londn, Lukase
Zifose (Tzifose). Vikelas starce osobn znal a podal ho o sepsn vzpomnek.47 Lukis
Laras je tak hymnem na obchodn a mstsk ivot, kter pin blahobyt a bohatstv. Toto
dlo pedstavuje typ obchodnka, jen si v prbhu povstn zvolil neast na veejnm
ivot a msto toho si vybral cestu bohatstv a blahobytu.48 Kniha zaznamenala spch,
byla opakovan vydvna, pzniv hodnocena soudobou kritikou a peloena do mnoha
evropskch jazyk.49
Vikelas napsal toto dlo v dob jedn z nejvnjch kriz tzv. vchodn otzky. Badatel se dnes ptaj, jak se nco takovho mohlo stt za tak zvltnch historickch a spoleenskch okolnost let 18781879. Panajotis Moullas vysvtluje, e Vikelas chtl ukzat, e pro mladou mstskou generaci, vychovanou v obchodnm a kosmopolitnm klimatu
zahrani, skonilo obdob intenzivn ideologick mobilizace spolu s romantismem; e rok
1821 nemohl fungovat jinak ne jako vzpomnka a svdectv, tedy zbaven dramatickch
a mytizujcch prvk; e pouze stzlivj, rozumnj a umenj idel odpovdal nov
skutenosti, kter nastolila nvrat do reality a zmnu naladn spolenosti.50 Faktem pesto zstv, e svm prkopnickm dlem Vikelas nezastupoval celou generaci, ale, jak
zdrazuj soudob kritikov, jen malou vyzrlej meninu.51
Ve sv povdce neidealizuje eck nrodn povstn, ale sousted se msto toho na osobn
spch Lukise Larase. Pedvd triumf individualismu a podnikavho ducha na pozad nepzn djin. Toto vyprvn, jak uvd Dimitris Tziovas, odrelo hlavn aktivitu t doby
(18301880), j bylo vytven mstsk blahobytn spolenosti.52
Velkou mylenku dogmatem o ecko-osmanstv, kter bylo spojeno pedevm s osmanskmi reformami a kter pedpokldalo akceptovn, by i jen doasn, celistvosti osmansk
e.53
Vikelase zamstnvaly sloit otzky mru, svobodnho obchodu, ekonomickho rozvoje
a siln a rozvinut nrodn ekonomiky. V roce 1877 zveejnil v asopise Estia dva lnky
o ekonomovi Richardu Cobdenovi.54 Podle Cobdena (18041865) tovrnka, politika,
pznivce svobodnho obchodu a poslance brzdily politick konikty a vlka svobodn
rozvoj obchodu, ktermu se naopak dobe dailo v dobch mru, piem vzkvtajc klima
svobodnho obchodu bylo souasn i garanc mru a blahobytu. Politick a vojensk vvoj
v dob vchodn krize v letech 18771878 zjevn brnil ekonomickmu rozvoji, zatmco
pouze mr mohl zaruit materiln pokrok.
V roce 1877 Syngros formuloval nzor, e existoval rozdl mezi tm, co pinelo prospch podrobenm a co svobodnm ekm, a e materiln blahobyt tch podrobench
zpsobil jejich neochotu se vzbouit.55 Zd se, e existoval rozpor mezi nrodnm idelem
a ekonomickou realitou. V roce 1878 Vikelas pe z Pae premirovi Charilau Trikupisovi: Nzor vlivnch lid v Pai je ten, e budoucnost Vchodu nle takovmu sttu, jeho
ekonomika bude zdrav.56
Tento zpsob mylen a pojmn nrodn, politick a ekonomick reality byl charakteristick nejen pro evropsk eky, ale tak pro tzv. ecko-osmanskou mstskou tdu,
kter se upevnila od pol. 19. stol.57 V dob, kdy eck osvobozeneck hnut zskv svou
nejrozporuplnj podobu, podporuje Vikelas mrov a nensiln vklad Velk mylenky,
kter se tkal promny spolenosti zevnit a byl spojen s mylenkami osvcenstv. Vikelas
hluboce vil v rozhodujc vznam a vliv vdn a vzdln na promnu stavu nroda.58
Pro Vikelase byly nrodn ideje zce spojeny s prioritou politick a ekonomick stability,
mru, ekonomickho rozvoje a blahobytu. Cirkulace mylenek byla jedinm efektivnm
prostedkem pro promnu reality a svta.
Mr, pokrok a svobodn obchod

Tebae Dimitrios Vikelas nikdy nezpochybnil nrodn idel a jako intelektul a vzdlanec
pracoval intenzivn na podpoe nrodn otzky, zd se, e ekov ijc v zahrani mli rozdln, spe konzervativnj zpsob vnmn politick skutenosti a nrodnch idej
ne ekov ijc v ecku. Historiograe uvd, e ekov ijc v zahrani odpovdli na
53
54
46
47
48
49
50
51
52
26
VIKELAS 1879, VIKELAS 1991, MOULLAS 1974, 1719, 2021, 1819, SACHINIS 1982, 65103. Toto dlo bylo
nejdve vydno v 10 pokraovnch v asopisu Estia (od ledna 1879). V ervnu 1879 vylo knin v etin a ve
stejnm roce bylo peloeno do francouztiny a do nminy. Viz TERDIMOU 1991, 4550.
Zifosv rukopis se nachz v osobnm Vikelasov archivu v Nrodn knihovn v Atnch. Byl vydn v roce 1991
v vodu k nov edici Lukise Larase od Marianny Ditsa. Viz VIKELAS 1991, 121, SACHINIS 1982, 9295.
Srov. MOULLAS 1974, 17.
OIKONOMOU 1953, 261, SACHINIS 1982, 59, 6579, DITSA 1991, 31*, 91*.
MOULLAS 1974, 1718.
Ibid., 18, pozn. 1.
TZIOVAS 2003, 3132.
55
56
57
58
SKOPETEA 1988, 309325.

lnek Wright o anglickm ekonomovi Richardu Cobdenovi vyel v Estii 28. srpna 1877 a peklad jednoho
Cobdenova dopisu pod nzvem Cobdenv dopis z Atn 18. prosince 1877. Viz TERDIMOU 1991, 4445. Ke kritice
Marxe a Engelse u Cobdena viz DITSA 1991, 97*.
DITSA 1991, 98*, pozn. 214.
OIKONOMOU 1953, 247. Pro rzn zpsoby interpretace tto vty Vikelasovm ivotopiscem Oikonomu
a Mariannou Ditsa viz OIKONOMOU 1953, 247, DITSA 1991, 98*.
PANAJOTOPOULOS 1980, 224, EXERTZOGLOU 1999, PEPELASIS MINOGLOU 2002. Pro strun pedstaven
ekonomickho vznamu ecko-osmansk spolenosti viz ISSAWI 1999.
Srov. Panslavismus, Turky, Bulhary i Franky pememe tm, e budeme vzdlvat nrod enm vdomost
a rozvjet jeho hmotn blahobyt, tedy dvma vcmi, kter spolu zce souvis. (OIKONOMOU 1953, 183). Viz tak:
Nejsem pro Velkou mylenku alespo po dv nebo ti generace. Chci, aby se ectv upevnilo ve svm vlastnm
domov. ectv v Turecku se prosazuje samo. (OIKONOMOU 1953, 183, pozn. 2).
27
riadni Moutadou
Shrnut / Zvr
Dimitrios Vikelas, obchodnk a vznamn vzdlanec, absolvoval kariru typickou pro leny
velkch obchodnickch rodin eck diaspory ve 2. pol. 19. stol. Vikelas vnmal svt obchodu
jako svt urozenosti: svt s privilegii, povinnostmi, odpovdnost, svt zaloen na vchov, tradici a cti; svt, kter dv svm lenm hrdost a dstojnost ekonomick nezvislosti.
Pro spnho obchodnka byl nezbytn kodex chovn, schopnosti a povahov pednosti.
Ideln typ obchodnka i podstata () skutenho obchodnka vak zahrnovala nejen
talent, ale tak naden a oddanost prci, piem tato otzka byla zce spojena s inklinovnm k uritmu typu zamstnn.
Systm vzjemn pomoci a spoluprce v rodin, jedno z nejdleitjch kritri spchu a blahobytu eckch podnik v 19. stol., se ukzal jako velmi cenn nejen v ppadech
velkch nrodnch i mezinrodnch kriz nebo v ppad osobnho nespchu, ale tak kdy
byli lenov rodiny, kte uspli a vynikli v jinch oblastech, pivedeni do rodinnho podniku
kvli vtmu zabezpeen, bohatstv a ekonomick nezvislosti.
Vvoj na nrodn a mezinrodn scn byl pijmn v rmci nrodnch idej. Idel svobody a nenvist k tyranm se pstovaly prostednictvm vchovy a tradice a byly ovlivovny
evropskm osvcenstvm a zsadami francouzsk revoluce. eck nrodn povstn bylo pro
Vikelase zce spojeno s nrodn pamt a s kolektivn pamt rodiny. Vypuknut povstn
znamenalo pro ir rodinu ztrty na ivotech, tk do bezpe, mnoho zastvek na rznch
mstech a v rznch zemch, uprchlick ivot, ztrtu majetku a ivot v chudob. Mlad
generace rodinnou historii pejmala a chovala v ct, piem vrnost a oddanost rodin
tvoily nerozluiteln pouto. Dsledkem eckho nrodnho povstn bylo souasn peruen obchodnch aktivit a zpsobu ivota tradinch eckch obchodnickch rodin (obchodn
st, komunikace, mobilita, kosmopolitismus). Nejdleitj mezinrodn politick vvoj
v zpadn Evrop a na Vchod byl Vikelasem pojmn nejen v rmci vchovy ke svobod
a v rmci tradice, ale tak realisticky a skepticky v rmci spe konzervativnho postoje,
kter vyplval z jeho pozice lena obchodn komunity.
Tebae Dimitrios Vikelas nikdy nezpochybnil nrodn idel a jako intelektul a vzdlanec pracoval intenzivn na podpoe nrodn otzky, je faktem, e ekov ijc v zahrani mli ve srovnn s eky ijcmi v ecku spe konzervativn zpsob vnmn politick
skutenosti a nrodnch idej. Problematika ekonomickho rozvoje, siln nrodn ekonomiky, mru a svobodnho obchodu pronik do Vikelasovch mylenek a text. Budoucnost Vchodu, jak uvd, pat sttu s prosperujc ekonomikou. Vikelas hluboce vil
ve vznam vdn a vchovy pro promnu stavu nroda zevnit, ale tak v prioritu
politick a ekonomick stability, mru, ekonomickho rozvoje a blahobytu. Jeho nzory
a hodnoty se soustedily na stabilitu ve spolenosti, politice a ekonomice, na silnou vldu,
veejn podek, mr a blahobyt. Zosobovaly konzervativn charakter a zpsob mylen
obchodnho svta.
Peloila Kateina Bokov Loudov
28

Bibliograe
AGRIANDONI CH. 19 , Athina 1986.
ANASTASOPOULOS A. Building alliances: A Christian merchant in eighteenth-century Karaferye. Oriente Moderno 25/1, 2006, 6575.
BALANOS D. . 38, 1945, 493498, 574581.
BITROS G., PEPELASIS MINOGLOU I. Entrepreneurship and market order: Some historical
evidence. Munich Personal RePEc Archive, paper no. 573, 2007, 117.
DERTILIS G. 18801909, Athina
1985.
DITSA . . In: . Ditsa (ed.). . , , Athina 1991.
EXERTZOGLOU H. The Development of a Greek Ottoman Bourgeoisie: Investment Patterns
in the Ottoman Empire, 18501914. In: D. Gondicas, Ch. Issawi (eds.). Ottoman Greeks in the Age of Nationalism: Politics, Economy and Society in the Nineteenth Century,
Princeton NJ 1999, 89114.
GILBAR G. The Muslim big merchant-entrepreneurs of the Middle East, 18601914. Die
Welt des Islam 43/1, 2003, 136.
CHARLAFTI TZ. , 1920 , Athina 2001.
CHIONIDIS G. -, Veria 2006.
CHIONIDIS G. . 150
, 18351985, Thessaloniki 1986.
ISSAWI CH. Introduction. In: D. Gondicas, Ch. Issawi (eds.). Ottoman Greeks in the Age of
Nationalism: Politics, Economy and Society in the Nineteenth Century, Princeton NJ
1999, 116.
KARDASIS V. : , 18321857, Athina 1987.
KARDASIS V. , 17751861, Athina 1998.
KARDASIS V. , Athina 1997.
LETSAS A. , Thessaloniki 1951.
MELAS L. . , , Athina 1967.
MOULLAS P. . In: Idem (ed.). , .
, Athina 1974.
OIKONOMOU A. . , 17801935.
2, M. 18351908, Athina 1953.
PANAJOTOPOULOS . 18321871. In: K. D. Grothusen (ed.). 19
, Athina 1980.
PAPADOPOULOS . , , Venetia 18151817.
PEPELASIS MINOGLOU I. Ethnic Minority Groups in International Banking: Greek Diaspora Bankers of Constantinople and Ottoman State Finances ca. 18401881. Financial
History Review 9/2, 2002, 125146.
29
riadni Moutadou
SACHINIS A. , Athina 1982.
SKOPETEA E. .
, 18301880, Athina 1988.
SYNGROS A. , . 1, Athina 1908.
TERDIMOU . , Iraklio 1991.
TZIOVAS D. The Other Self. Selfhood and Society in Modern Greek Fiction, Lanham, MD
2003.
TZIOVAS D. Indigenous Foreigners: The Greek Diaspora and Travel Writing (18801930).
In: D. Tziovas (ed.). Greek Diaspora and Migration since 1700. Society, Politics and
Culture, Farnham 2009, 157175.
VIKELAS D. . . , Athina 1908.
VIKELAS D. . d. . Ditsa, Athina 1991.
VIKELAS D. ,. Ed. A. Angelou, . 18, Athina 1997.
VIKELAS D. : , Athina 1879.
WEBER M. The protestant ethic and the spirit of capitalism, London 1976.
:
12
NI

, 40

. ,

17.000 .
,
30 ,1 ,
2

3 , ,
4
,5 6
12 : .7

.

. ,
. ,
, ,

.
.
1 :
,
.
1
2
3
4
5
6
7
30
HRANDNER 1974, 4143 OP DE COUL 2009, 231239.

HRANDNER 1974, 112.
Ibid., 45 . 113.
Ibid., 48 . 134.
Ibid., 4952 . 131152.
Ibid., 49 . 38.
Ibid., 55 . 163 MARCOVICH 1991.
31
: 12

,

12 . ,
,
,8
. 20 ,
, 1070
1077.9 ,
1096.10 Hrandner,
,
, 1100
4 ,
,
1096.11

,
. , ,
,
( 1090) :
,
.12 , , ,
1122,13
1100.14
.
Hrandner, 1156
1158/1159,15
,
1155 1156 (. . LXVILXVII), ,
, ,
1158/59, .16 , Kazhdan
,
1160 . Kazhdan
,
,
.17 , ,
1157 70,
(. . LVII). ,
, 1166
1176. Hrandner , ,
,18 Kazhdan
.19
Kazhdan
.20
, Hrandner
.21 ,
111022
,23
. , 1155
,24
. ,
Kazhdan, ,
8
9
10
11
12
13
14
32
Ibid., 551 . 36 (, , , , ;).

PAPADIMITRIOU 1902, 154.
PETIT 1903, 114, . 3 . . KURTZ 1904, 535538.
HRANDNER 1974, 23.
BROWNING 1962, 286. . : it is the older ones that await to be addressed by
the younger ones PAPAIOANNOU 2007, 224.
HRANDNER 1974, 182.
Majuri , 20 (
)
1100
. MAJURI 1919, 399.
,
. , . 28 ()
, 12 ,
. , . 3 12
(. . XLV, . 384).
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
HRANDNER 1967, 96 HRANDNER 1974, 22 32.

HRANDNER 1967, 96. . BERNARDINELLO 1972, 71 . 2747.
, .
BEATON 1987, 1720.
HRANDNER 1974, 69.
AZHDAN, FRANKLIN 1984, 8889 9293.
O Migliorini
Kazhdan . MIGLIORINI 2010, XIXVI.
HRANDNER 1988, 469. . KULHNKOV 2011,3435.
BUCOSSI 2009, 114.
Ibid., 115.
BURY 1911, 7778, OIKONOMIDES 1972, 322 KAZHDAN 1991, 724.
33
: 12
, 117625
75
. Kazhdan ,
,

1140.

.
,
, .
,26
.27
LIX,
,
. 186
, ,

.
,28 Kazhdan
12 .29
, .
, ,

,30 .
XXXVIII,
,
.
,
.31 ,
,
. ,
, , , ,
.32
,
. Browning,
,
12
.33
.34 O Hrandner,
, Browning,
1140
, ,
.35

Hrandner 36 .
, , ,
LXXI ,
:
. 715
, ,
, .
12 : ..
: (sc. ) .37

,
.38
,
,39 .40 ,

12 .
32
25
26
27
28
29
30
31
34
BARZOS 1984, 58.

HRANDNER 1974, 201, . 12 465, . 1718.
Ibid., 378, . 1921.
Ibid., 23.
AZHDAN, FRANKLIN 1984, 100.
BROWNING 1963, 25 . . MILLER 2003, 209246.
() :
(PG 133,12911302),
. MANAS 1974, 233234, 166192.
33
34
35
36
37
38
39
40
. .
PAPAGIANNIS 1997, 391403.
BROWNING 1962, 174177.
BROWNING 1963, 22 .
HRANDNER 1974, 28.
Ibid. 2730.
PTIT 1902, 446463, 452, 78.
ZAGKLAS 2011, 1322.
HRANDNER 1974, 52. PAPADIMITRIOU 1969, 210222 PAPATHOMOPOULOS 1979, 377399.
HRANDNER 1974, 6264 SCHIR 1949, 11-29 GALLAVOTTI 1983, 335, 2930 VASSIS 19931994, 119.
35
: 12
2 :
Hrandner

113 ,41
: ) , ) , )
) .
113
. ,
,
Auftragsdichter.
,
12
,
.42

, , ,
.43
,
, .44
1122
, 55 113
.45

(11181143).
,
. ,

.

.46
, ,
.
,
,
.
(. . ) ,
, 13 52
.
,
, .
,
: ,
, , . ,
,

.47

. XIII :
,
. :
(.
. ),
(11431180) Bertha- Sulzbach.48
: .. :
(. . VII)
,
. ,
. , ,
,
, ,
(. . XLII).
(. . LIVXLVIII)
,
12 .49 ,

,
, , ,
.
41
42
43
44
45
46
36
HRANDNER 1974, 3756.

BROWNING 1980, 152. . BEATON 1987, 4.
12 . MAGDALINO 1993, 346-352 7 10
. LAUXTERMANN 2003, 3445.
MAGDALINO 1993, 348.
24 .
HRANDNER 1974, 79109. . KAZHDAN, WHARTON EPSTEIN 1985, 106110.
47
48
49
. HRANDNER 1974, 79109 JEREYS 2011, 28.

Ibid., 268270.
. BARZOS 1984, I, 362378 JEFFREYS 1994, 4068 RHOBY 2009, 305336.
37
: 12
,
(. . LVI), (. .
LXVIIILXX), , (.
. LXXILXXIII).
,

.
, ,
. V,

,
.50 ,
,
,
.51
.
.52
293 ( ),
,
,
, , .. .53
,
: , .54 ,
, ,
, , , ., ,
,
, 130
Hrandner .55 ,

12 . 123
133
(recited metrical prefaces),56
.

, ( 14 ).57
,
. O
.
120 Hrandner, ,
12 .

(. 20
, . 3 , . 4 , . 21
).
50
51
52
53
54
55
38
HRANDNER 1974, 274 8187.

EIDENEIER 19821983, 140 . KULHNKOV 2010, 241256.
PAPAGIANNIS 1997.
LAUXTERMANN 1999, 368.
. DAMBROSI 2008.
.
. HRANDNER 1974, 48.
: Studies in the
poetical work of Theodoros Prodromos: A critical edition of selected poems with introduction and commentary
( : Andreas Rhoby, Theodora Antonopoulou, Andreas E. Mller).
3 :
. :

Hrandner,
, 465 ,
12 19 ,58
.
. ,

53 Hrandner,59
Lauxtermann
.60
61 Hrandner,
17 .62

randner .

56
57
58
59
60
61
62
ANTONOPOULOU 2010, 62.

Ibid., 58.
Ibid., 135148.
HRANDNER 1974, 53.
. RHOBY, ZAGKLAS 2011, 171.
39
: 12

.
,
. .
. 52
,63 .

,
,
.
64
12 ,
.65

305 13 .66
, ,
.
.
100 68
.67
,
,69
.
,
.
,
.70
. Eideneier,
,
,71 , Hrandner72 Alexiou,73
. ,
: Andreas Rhoby
,
,
.74 Kulhnkov ,
(gurae etymologicae).75

.
,

.76 , Rhoby
, ,
13
.77
;

. , ,
,
, ,
B. :

.
:
, .
, 19
,68 (148 )
XI 22. ,
1140
, ,
. ,
69
70
71
63
64
65
66
67
68
40
PAPADOPOULOs-KERAMEUS 1891, I, 129. . VOCOTOPOULOS 2002, 186189.

VOCOTOPOULOS 2002, 186.
SPATHARAKIS 1985, 243.
MERCATI, FRANCHI DE CAVALIERI 1923 443450 HRANDNER 1974, 159161 PAPAGIANNIS 1997, 5658.
. HRANDNER 1974, 161.
. RHOBY 2009, 314, . 52.
. JEREYS 2011, 27, . 3.
72
73
74
75
76
77
JEREYS 2011, 27.

EIDENEIER 1991.
EIDENEIER 2007, 5676.
HRANDNER 1993, 314324.
ALEXIOU 1999, 91109.
RHOBY 2009, 330.
KULHNKOV 2011, 3739.
Michael Elizabeth Jereys 1980
.
RHOBY 2009, 315.
41
: 12
.
.
Hrandner
, .
, Rhoby
.78
BROWNING R. Unpublished Correspondence between Michael Italicus and Theodore Prodromos. Byzantinobulgarica 1, 1962, 279297.
BROWNING R. The Byzantine Empire, London 1980.
BUCOSSI A. New Historical Evidence for the Dating of the Sacred Arsenal by Andronikos
Kamateros. Revue des tudes Byzantines 67, 2009, 111130.
BURY J. B. The Imperial Administrative System of the Ninth Century, New York 1911.
DAMBROSI M. I Tetrastici giambici ed esametrici sugli episodi principali della vita di Gregorio Nanzianzeno (Introduzione, edizione critica, traduzione e commento), Roma 2008.
EIDENEIER H. Leser- oder Hrerkreis? ur byzantinischen Dichtung in der Volkssprache.
34, 19821983, 119150.
EIDENEIER H. Ptochoprodromos, Kln 1991.
EIDENEIER H. Tou Ptochoprodromou. In: M. Hinterberger, E. Schier (.). Byzantinische Sprachkunst. Studien zur byzantinischen Literatur gewidmet Wolfram Hrandner zum 65. Geburtstag, BerlinNew York 2007, 5676.
GALLAVOTTI C. Nota sulla schedograa di Moscopulo e suoi precedenti no Teodoro Prodromo. Bollettino dei Classici 4, 1983, 335.
HRANDNER W. Theodoros Prodromos und die Gedichtsammlung des Cod. Marc. XI 22.
Jahrbuch der sterreichischen Byzantinischen Gesellschaft 16, 1967, 9199.
HRANDNER W. Theodoros Prodromos, Historische Gedichte, Wien 1974.
HRANDNER W. B A.P. Kazhdan in collaboration with S. Franklin, Byzantine Literature of the Eleventh and Twelfth Centuries. Cambridge 1984. Jahrbuch der
sterreichischen Byzantinistik 38, 1988, 468473.
HRANDNER W. Autor oder Genus? Diskussionsbeitrge zur Prodromischen Frage aus
gegebenem Anla. Byzantinoslavica 54, 1993, 314324.
JEREYS E. and M. Who was Eirene the Sevastokratorissa? Byzantion 64, 1994, 4068.
JEREYS . Versied Press-releases on the Role of the Komnenian Emperor: The Public
Poems of Manganeios Prodromos. In: N. S. Georey (.). Essays on Imperium and
Culture in Honour of E. M. and M. J. Jereys [Byzantina Australiensia 17], Brisbane
2011, 2738.
KAZHDAN A. P., FRANKLIN S. Studies on Byzantine Literature of the Eleventh and Twelfth
Centuries, Cambridge 1984.
KAZHDAN . P., WHARTON EPSTEIN A. Change in Byzantine Culture in the Eleventh and
Twelfth Centuries, BerkeleyLos AngelesLondon 1985.
KAZHDAN A. P. Oxford Dictionary of Byzantium, Oxford 1991.
KULHNKOV . Vaganten in Byzanz, Prodromoi im Westen. Parallellektre von byzantinischer und lateinischer Betteldichtung des 12. Jahrhunderts. Byzantinoslavica 68,
2010, 241256.
KULHNKOV M. Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die
Frage der Autorschaft. Graeco-Latina Brunensia 16/1, 2011, 2939.
KURTZ E., S. PAPADIMITRIU, Joann II, Metropolit von Kiev, und Theodoros
, , ,
.

.
, , ,
,
, ,

.
12 ,

, ,
, , .
B
ALEXIOU . Ploys of Performance: Games and Play in the Ptochoprodromic Poems. Dumbarton Oaks Papers 53, 1999, 91109.
ANTONOPOULOU T. On the Reception of Homilies and Hagiography in Byzantium: The recited Metrical Prefaces. In: . Rhoby, . Schier (.). Imitatio Aemulatio Variatio. Akten des internationalen wissenschaftlichen Symposions zur byzantinischen
Sprache und Literatur (Wien, 22.25. Oktober 2008), Wien 2010, 5779.
RZOS K. , I, 1984.
BEATON R. The Rhetoric of Poverty: The Lives and Opinions of Theodore Prodromos. Byzantine and Modern Greek Studies 11, 1987, 128.
BERNARDINELLO S. Theodori Prodromi de Manganis, Padova 1972.
BROWNING R. The Patriarchal School at Constantinople in the Twelfth Century (continuation). Byzantion 32, 1962, 167202.
78
42
RHOBY 2009, 321329.
43
: 12
Prodromos. (sic) . Byzantinische Zeitschrift 13, 1904,

535538.
LAUXTERMANN M. D. Theodoros Prodromos. Jambische und Hexametrische Tetrasticha auf die Haupterzhlungen des Alten und des Neuen Testaments. Einleitung, Kritischer Text, Indices besorgt von Grigorios PAPAGIANNIS. Teil 1: Einleitung;
Teil 2: Text und Indices (Meletemata 7/1.2). Wiesbaden 1997. Jahrbuch der sterreichischen Byzantinistik 49, 1999, 365370.
LAUXTERMANN . D. Byzantine Poetry from Pisides to Geometres. Texts and Contexts, I,
Vienna 2003.
MAGDALINO P. The Empire of Manuel I Komnenos, 11431180, Cambridge 1993.
MAJURI A. Una nuova poesia di Teodoro Prodromo in Greco volgare. Byzantinische Zeitschrift 23, 1919, 397407.
MANAS K. A.
. 41, 1974, 223242.
MARCOVICH M. Theodori Prodromi Rhodanthes et Dosiclis amorum libri IX, StuttgartLeipzig 1991.
MERCATI I., FRANCHI DE CAVALIERI P. Codices Vaticani Graeci I (codd. 1329), Romae
1923.
MIGLIORINI . Gli Scritti Satirici in Greco Letterario di Teodoro Prodromo: Introduzione,
Edizione, Traduzione e Commento, Universit di Pisa 2010.
ILLER T. S. The Orphans of Byzantium, Child Welfare in the Christian Empire Washington, D.C. 2003.
OIKONOMIDES N. Les listes de prsance byzantines des IXe et Xe sicles, Paris 1972.
OP DE COUL M. D. J. The Letters of Theodore Prodromus and some other 12th Century
Letter Collections. Medioevo Greco 9, 2009, 231239.
PAPADIMITRIOU J. Th. : New Sources and Text. [Classical Studies presented to B. E. Perry by his students and colleagues at the University of Illinois, 1924
1960]. Illinois Studies in Language and Literature 58, 1969, 210222.
PAPADOPOULOS-KERAMEUS . :

,
1891 ( 1963).
PAPAGIANNIS G. Theodoros Prodromos. Jambische und Hexametrische Tetrasticha auf die
Haupterzhlungen des Alten und des Neuen Testaments, Wiesbaden 1997.
PAPAIOANNOU S. Language Games, Not the Souls Beliefs: Michael Italikos to Theodoros
Prodromos, on Friendship and Writing. In: M. Hinterberger, E. Schier (.). Byzantinische Sprachkunst. Studien zur byzantinischen Literatur gewidmet Wolfram
Hrandner zum 65. Geburtstag, BerlinNew York 2007, 218233.
PAPATHOMOPOULOS M. .
21, 1979, 377399.
PTIT L. Monodie de Nictas Eugneianos sur Thodore Prodrome. Vizantijskij Vremennik 9, 1902, 446463.
PTIT L. Monodie de Thodore Prodrome sur tienne Skylitzs mtropolitain de Trbizonde. Izvstija Russkago Archeologieskago Instituta v Konstantinopol 8, 1903, 114.
RHOBY . Verschiedene Bemerkungen zur Sebastokratorissa Eirene und zu Autoren in ihrem Umfeld. Nea Rhome 6, 2009, 305336.
RHOBY A., ZAGKLAS . Zu einer mglichen Deutung von . Jahrbuch der sterreichischen Byzantinistik 61, 2011, 171177.
SCHIR G. La schedograa a Bisanzio nei secoli XIXII e la scuola dei ss. XL Martiri. Bolletino della Badia Greca di Grottaferrata 3, 1949, 1129.
SPATHARAKIS . An Illuminated Greek Grammar Manuscript in Jerusalem. A Contribution
to the Study of Comnenian Illuminated Ornament. Jahrbuch der sterreichischen Byzantinistik 35, 1985, 231244.
VASSIS I. Graeca sunt, non leguntur. Zu den schedographischen Spielereien des Theodoros
Prodromos. Byzantinische Zeitschrift 8687, 19931994, 119.
VOCOTOPOULOS P. L.
, 2002.
ZAGKLAS N. A Byzantine Grammar Treatise Attributed to Theodoros Prodromos.
Graeco-Latina Brunensia 16/1, 2011, 1322.
44
45
Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

IKOLAOS ZAGKLAS
Jakmile jsem zaal pst tuto pednku, uvdomil jsem si nronost svho poinu: 40 minut neposta k nartnut portrtu spisovatele, kter zaujm jedno z nejpednjch mst jak
v dlouh historii byzantsk literatury, tak v dosud relativn mlad vdeck discipln byzantologii. Theodros Prodromos je znm pedevm dky sv poezii: je jednm z nejvznamnjch a nejplodnjch byzantskch bsnk, jeho bsnick odkaz pesahuje 17 000 ver.
Prodromova tvorba se vak neomezila jen na vzanou e: znme asi 30 jeho dopis,1 teologick dla, koment ke knonm Kosmy a Jana z Damaku,2 znan rozen jak v byzantskm, tak v pobyzantskm obdob, a tak ivotopis svatho Meletia Mladho.3 Dochovaly se
t jeho texty lozock vetn dosud nevydanho komente k Aristotelovu spisu
(Druh analytiky),4 satirick dla, 5 gramatika6 a tak jeden z nejznmjch a nejvznamnjch romn 12. stolet (O Rodant a Dosikleovi).7
Rozmanitost a bohatstv Prodromova spisovatelskho dla nm dovoluj pokroit jet o krok
dl a charakterizovat jej jako jednoho z nejkomplexnjch byzantskch uenc.
Clem tto pednky je nabdnout ucelen portrt samotnho bsnka i jeho bsnickho
dla. Je rozdlena do t st: prvn je vnovna Prodromovu ivotu, ve druh pedstavm
jeho bsnick dlo, pedevm po tematick strnce, nastnm zkladn motivy a inovan
prvky v jeho poezii a pednku uzavu strunou zmnkou o rukopisn tradici Prodromova
dla a o tzv. prodromsk otzce.
ivot
Pestoe se Prodromv ivot a dlo staly pedmtem intenzivnho bdn, nen n obraz
o nich nikterak jasn a jednoznan. Hlavn pinou nejasnost je fakt, e vtinou musme
sv zvry zakldat na roztrouench, trkovitch a velmi asto rozporuplnch zprvch,
kter nalzme bu v Prodromovch vlastnch textech, nebo v dlech jinch spisovatel
12. stolet. Vme napklad bezpen, e se Prodromos narodil v Konstantinopoli, protoe
to sm zmiuje v jedn ze svch bsn,8 nejsme vak schopni s jistotou urit rok jeho narozen. Na zatku 20. stolet jeden z prvnch prodromskch badatel J. Th. Papadimitriou
1
2
3
4
5
6
7
8
46
HRANDNER 1974, 4143 a OP DE COUL 2009, 231239.

HRANDNER 1974, 112.
Ibid., 45 . 113.
Ibid., 48 . 134.
Ibid., 4952 . 131152.
Ibid., 49 . 38.
Ibid., 55 . 163 a MARCOVICH 1991.
Ibid., 551 v. 36 (, , , , ;).
47
ikolaos Zagklas
datoval bsnkovo narozen mezi roky 1170 a 1077.9 Jeho domnnka byla vak odmtnuta
dalmi vdci, kte na zklad pesvdivch argument kladli bsnkovo narozen do roku
1096. 10 W. Hrandner, vydavatel nejvt sti Prodromova bsnickho dla a zrove jeho
nejvt znalec, datuje jeho narozen do roku 1000 4 roky. Domnv se toti, e Prodromos musel bt alespo o nco mlad ne jeho uitel Stefanos Skylitzs, jeho narozen je
s naprostou jistotou kladeno do roku 1096.11 Vezmeme-li v vahu pevn ptelsk pouto,
kter se mezi obma mui vytvoilo, meme oprvnn pedpokldat, e vkov rozdl
mezi Skylitzem a Prodromem byl pomrn mal. Domnvm se vak, e vkov rozdl mezi
Prodromem a jeho druhm uitelem Michalem Italikem musel bt podstatn vt, nebo Italikos (narozen v roce 1090) v jednom dopise Prodromovi k:
, .12 Na zklad
tto zmnky a tak skutenosti, e prvn Prodromova bse je datovna do roku 1122,13 lze
pedpokldat, e se Prodromos narodil krtce po roce 1100.14
Jet mn jist je datum bsnkova mrt. Podle Hrandnera musel Prodromos zemt mezi roky 1156 a 1158/1159,15 protoe posledn jeho datovatelnou bsn je verovan epitaf na Michala Palaiologa, kter zahynul v prbhu taen do Itlie na konci roku
1155 nebo na zatku roku 1156 (bsn . LXVILXVII). Zrove je v bsni Manganeia
Prodroma datovan do roku 1158/59 Theodros Prodromos zmiovn jako ji mrtv.16
Naopak A. Kazhdan klade bsnkovu smrt do doby podstatn pozdj, na konec 60. let
12. stolet, nebo dokonce i na konec desetilet nsledujcho. Kazhdan opr svoji hypotzu
o ti argumenty: za prv ve slavn bsni o adelfatu17 Manganeios nehovo o Theodrovi
Prodromovi, ale pravdpodobn o jeho ddovi.18 Za druh Prodromos napsal na objednv-
ku Andronika Kamatera, jeho veejn innost se datuje od roku 1157 do konce 70. let
12. stolet, epigram na ikonu Bohorodiky (bse . LVII). A za tet je to existence bsn
na smrt Alexia Kontostefana, kter il alespo do roku 1166, mon dokonce do roku
1176. Hrandner oznauje tuto bse za nepravou pedevm prv z dvodu datovn,19
Kazhdan vak nesouhlas a ad ji mezi Prodromovy autentick bsn.20
Kazhdanovy argumenty nejsou ovem nikterak pesvdiv a lze jim spn oponovat.21 Co se tk prvnho z nich, Hrandner v jedn ze svch recenz pesvdiv dokzal,
e ona zmnka se tk skuten bsnka Prodroma a nikoho jinho.22 Za druh Andronikos
Kamateros se narodil asi v roce 111023 a pochzel z velmi vznamn rodiny,24 je tedy dosti pravdpodobn, e si zmnn epigram mohl objednat i dve. Navc Kamateros byl ji
v roce 1155 nositelem hodnosti epi tn desen,25 nen tedy vyloueno, e v t dob chtl
zmnnm epigramem vyjdit vdnost Bohorodice. A konen co se tk Kazhdanova
tetho argumentu, K. Barzos, kter se podrobn zabval komnenovskou genealogi, datuje smrt Alexia Kontostefana do roku 1176.26 V t dob by vak muselo bt Prodromovi
zhruba 75 let. Kazhdanovu hypotzu dle oslabuje fakt, e Prodromos trpl netovicemi,
velmi zvanou chorobou, o n se zmiuje i ve svch bsnch a dopisech, a to ji od potku 40. let 12. stolet.
Nedostatenost a neuritost informac se netk jen Prodromovch biograckch dat.
Stejn mlo informac mme k dispozici o jeho rodin, u i ir, a tak o jeho vzdln.
Na dvou mstech ve svch bsnch Prodromos zmiuje, e jeho otec se jmenoval stejn jako
on,27 jinde jej zase oznauje za vzdlanho a zcestovalho.28 Dal informace o bsnkov
rodin meme erpat z historick bsn . LIX, kde se Prodromos hj proti jakmusi
Baryovi, kter jej oznail za heretika. Ve veri 186 tto bsn Prodromos k, e jeho
ddeek se tak jmenoval Prodromos, a v dalch verch hovo o svm strci, kter se
jmenoval Christos a zaujmal vysokou crkevn hodnost v kyjevsk Rusi. Mnoz badatel jej
ztotouj s kyjevskm metropolitou Iannem II.,29 zatmco Kazhdan se smolenskm biskupem innm okolo poloviny 12. stolet.30 Ani v jednom z tchto ppad se vak nemohou
badatel opt o skuten hmatateln dkazy, a tak zstvaj pouhmi hypotzami.
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
48
PAPADIMITRIOU 1902, 154.

PETIT 1903, 114, zvlt od v. 3 dle. Srov. tak KURTZ 1904, 535538.
HRANDNER 1974, 23.
BROWNING 1962, 286. Srov. tak anglick peklad: it is the older ones that await to be addressed by the younger
ones PAPAIOANNOU 2007, 224.
HRANDNER 1974, 182.
Pijmeme-li hypotzu, e Prodromos je autorem tzv. Majuriho bsn, pak ver 20 (
) tto bsn ns jet vce podporuje v domnnce, e se Prodromos narodil krtce po roce
1100, zmiuje-li se zde, e napsal sv prvn bsn o rodin Komnn ve velmi mladm vku, srov. MAJURI
1919, 399. Co se tk autorstv tto bsn, lze zmnit, e nkter slova a frze zde pouit se objevuj jinak
pouze v bsnch Theodra Prodroma. Napklad neologismus (ver 28) je pouit estkrt
v dle Theodra Prodroma, ale neobjevuje se v dnm jinm textu ze 12. stolet, pouze pozdji dvakrt v dle
Manula Fila. Tak slovo ze 3. vere nenalezneme v jinm bsnickm dle 12. stolet, pouze v jedn
z Prodromovch historickch bsn (. XLV, ver 384).
HRANDNER 1967, 96 a HRANDNER 1974, 22 a 32.
HRANDNER 1967, 96. Text viz BERNARDINELLO 1972, 71 v. 2747.
Instituce tzv. adelfata () zajiovala vybranm osobm ubytovn a opatru v kltee na csask
et, pozn. pekl.
Podle jin hypotzy zde Manganeios m na mysli Jana Ktitele, srov. BEATON 1987, 1720.
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
HRANDNER 1974, 69.

AZHDAN, FRANKLIN 1984, 8889 a 9293.
Migliorini v vodu ke sv disertaci tuto Kazhdanovu studii kritizuje, viz MIGLIORINI 2010, XIXVI.
HRANDNER 1988, 469. Srov. tak KULHNKOV 2011, 3435.
BUCOSSI 2009, 114.
Ibid., 115.
, ten, kdo m na starosti dosti na csae, jedna z vznamnch hodnost na csaskm dvoe,
pozn. pekl. BURY 1911, 7778 OIKONOMIDES 1972, 322 a KAZHDAN 1991, 724.
BARZOS 1984, 58.
HRANDNER 1974, 201, v. 12 a 465, v. 1718.
Ibid., 378, v. 1921.
Ibid., 23.
AZHDAN, FRANKLIN 1984, 100.
49
ikolaos Zagklas
Jak jsme ji uvedli, Prodromovmi uiteli byli Stefanos Skylitzs, kter pedtm, ne se stal
trapezuntskm metropolitou, psobil jako uitel v sirotinci svatho Petra a Pavla,31 a tak
pozdj plovdivsk metropolita Michal Italikos. Dleit informace o Prodromov vzdln
erpme z bsn . XXXVIII, kde uvd, e je zapoal studiem gramatiky, kterou pirovnv
k nekonenmu vzbouenmu moi. Dle proplul zkm, ale t boulivm prlivem rtoriky
a nakonec jej pijal ocen lozoe.32 Nejlepm dokladem bsnkovy vzdlanosti jsou vak samozejm samotn jeho dla, v nich nalzme nesetn odkazy ke klasikm i k byzantskm
spisovatelm. Mezi nimi vynik Homr, tragit bsnci, eho z Nazianzu, Gergios Pisids,
Christoforos z Mytilny a samozejm tak texty Starho a Novho zkona.33
Konen vzbuzuje zjem badatel otzka, zda byl Prodromos uitelem, a pokud ano,
jakou formou toto povoln vykonval. R. Browning na zklad jednoho z Prodromovch
dopis jeho uiteli Michalu Italikovi tvrd, e sm Prodromos psobil v sirotinci svatch
apotol Petra a Pavla, kter byl ve 12. stolet soust koly pi patriarchtu. 34 Tvrd tak,
e tam Prodromos uil jako grammatikos35 nebo jako maistr ton rtorn.36 W. Hrandner
se k Browningov hypotze stav skepticky. Na zklad datovn tohoto dopisu 40. lta
12. stolet tvrd, e Prodromos z dvodu sv vn nemoci prost v sirotinci il, ani by
tam nutn t vyuoval. 37
Pesto existuje dost dkaz nkter z nich uvd i Hrandner38 , e Prodromos pedagogicky inn byl. Pedevm se o tom sm nezdka zmiuje ve svch bsnch; uvedu
nap. historickou bse . LXXI vnovanou csaskmu sekreti Theodru Stypitovi,
kterou Prodromos zan slovy .39 Ve
verch 715 tto bsn pipomn svmu bvalmu kovi, e jej uil schedograi,40 gramatiku a poezii a e Stypits jeho slova zniv hltal a uchvacovala jej Prodromova csask enkmia. Podobn zmnky se objevuj i v dlech jinch spisovatel 12. stolet: nap.
Niktas Eugenianos v pohebn bsni na Prodroma pe: (tm mysl Prodroma)
.41 Dalm argumentem je sepsn gramatiky: dlo bylo sice vnovno
sebastokratorisse Iren, ale to nevyluuje, e bylo pouvno jako koln pruka.42 Asi
nejpesvdivjm dkazem je Prodromv zjem o schedografii a jeho autorstv dla
(List o myi),43 ale i dalch schedograckch dl.44 Je ostatn logick, aby byl
Prodromos, autor takovho mnostv spis s tak irokm zbrem, jednm z nejvyhledvanjch uitel 12. stolet.
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
50
BROWNING 1963, 25. Viz tak MILLER 2003, pedevm 209246.

Prodromos se o tto posloupnosti (gramatika rtorika lozoe) zmiuje i ve svm dle
(PG 133,12911302), ale tak v ei k patriarchovi Iannovi IX. Agapitovi, srov.
MANAS 1974, 233234, dky 166192.
Srov. rejstk k Papagiannisov vydn tyver ke Starmu a Novmu zkonu. PAPAGIANNIS 1997, 391403.
BROWNING 1962, 174177.
Uitel na druhm vyuovacm stupni. Zrove vak stejn termn oznauje csaskho sekrete, jako o kousek
ne v tomto lnku ve spojen s osobou Theodra Stypita, pozn. pekl.
, profesor rtoriky, pozn. pekl. BROWNING 1963, 22.
HRANDNER 1974, 28.
Ibid. 2730.
Nejlep z grammatik, k a ptel, pozn. pekl.
Metoda vuky gramatiky zaloen na slovnch hkch a analzch slov a vt zaveden v 11. stolet, pozn. pekl.
Jazyk, kter pedval moudrost nevdoucm, pozn. pekl. PTIT 1902, 446463, pedevm 452, 78.
Bsnick dlo
W. Hrandner pro svj vod k historickm bsnm sestavil podrobn soupis celho Prodromova dla. V nm zaujm centrln msto 113 autentickch bsnickch dl,45 je meme
rozdlit do ty zkladnch kategori: a) historick bsn, b) teologick bsn, c) satirick
bsn a d) skupina bsn rozlinch tmat.
Tchto 113 zachovanch bsn je nepochybn nejvmluvnjm dokladem plodn innosti naeho bsnka. K bohatstv jeho bsnick produkce pispla i skutenost, e Prodromos byl profesionlnm bsnkem, i jet lpe vyjdeno nmeckm termnem Auftragsdichter. Nen samozejm jedinm takovm ppadem: vtina bsnk pedevm od
zatku 12. stolet mla ve zvyku pijmat za sv dla jist druh odmny, bu penit,
nebo v podob vznamnho a placenho msta ve sttn i crkevn sprv.46 Vsledkem tto
praxe bylo vytvoen vztahu zvislosti mezi intelektuly a objednavateli jejich dl, jej meme charakterizovat jako vztah patrona a chrnnce.47 Do tohoto systmu se byl zejm
uveden po absolvovn studia i Prodromos, velmi pravdpodobn svm uitelem Michalem
Italikem, kter patil do kruhu spisovatel kolem Ireny Dukainy.48 Po roce 1122 se stala
hlavnm zadavatelem Prodromovch bsn csask rodina Komnn: 55 z celkovch 113 je
vnovno nktermu z jejch len.49
Vtinou jde o csae Ianna II. Komnna (11181143). Mohli bychom dokonce ci,
e Prodromos byl jeho osobnm bsnkem to vak nutn neznamen, e by patil do
jeho nejuho okruhu. Tmatem bsn bval asto nkter z vojenskch spch csae
proti barbarm, co souvis se silnm militarismem komnnovsk dynastie a nsledn s obzvltnm drazem, kter byl kladen na pedveden csaovch vojenskch ctnost.50 Nikde
v celm Prodromov bsnickm dle se napklad nesetkvme s obdivnmi slovy o csaov
lsce ke vzdln nebo spravedlnosti. Je tak typick, e dokonce i v bsnch, jejich hlav-
42
43
44
45
46
47
48
49
50
ZAGKLAS 2011, 1322.

HRANDNER 1974, 52. Srov. tak PAPADIMITRIOU 1969, 210222 a PAPATHOMOPOULOS 1979, 377399.
HRANDNER 1974, 6264; SCHIR 1949, 1129; GALLAVOTTI 1983, 335, 2930 a VASSIS 19931994, 119.
BROWNING 1980, 152. Srov. tak BEATON 1987, 4.
Ke vztahu bsnk a patron ve 12. stolet viz MAGDALINO 1993, 346352 pro 7.10. stol. srov. LAUXTERMANN
2003, 3445.
MAGDALINO 1993, 348.
Tyto bsn spolen s dalmi 24 pat do skupiny historickch bsn, viz HRANDNER 1974 3740.
HRANDNER 1974, 79109. Srov. tak KAZHDAN, WHARTON EPSTEIN 1985, 106110.
51
ikolaos Zagklas
nm clem nen opvovat csaovy vojensk spchy, jsou jeho vojensk ctnosti zmnny.
Jako pklad meme uvst epitaf (. XXIX) na Iannovu poest, kde jsou jeho vojensk
kvality obzvlt zdrazovny: 13 z 52 ver je vnovno vtu mst a nrod, kter csa
pokoil.
Dal vrazn motiv v Prodromovch bsnch pro Ianna II. Komnna tvo csaovo
zrozen v purpuru. Alespo padestkrt ho oznauje jako (narozen
v purpuru) a pouv t mnostv dalch originlnch vraz, aby tuto skutenost zdraznil: (ratolest purpuru ), (kvt purpuru),
a (zc purpurem) a (zrozen v purpuru). Konen, jak
bylo ji dve konstatovno, Prodromos v souladu s konvencemi csaskch enkmi asto
Ianna pirovnv ke slunci nebo lvu.51
Prodromovy bsn se vak netkaj pouze csae Ianna a jeho vojenskch spch.
V bsni . XIII s titulem (Pajn na csaskou
svatbu; pro dmy) Prodromos opvuje svatbu jedn z dcer csae Ianna. Podobn tma
m i bse s nzvem
(Na uvtanou pro nmeckou nevstu v purpuru zrozenho sebastokratora Manula) . , j bsnk vt budouc manelku Manula Komnna
(11431180) Berthu-Irenu ze Sulzbachu.52 Prodromos dle skldal bsn k mrt len
csask rodiny, nap.
(Bse na smrt csaovny Ireny) . VII je epitafem na Irenu z Uher, manelku
csae Ianna II. Komnna. I ze skupiny bsn pohebnch je nejvt poet vnovn csai
Ioannovi. A v korpusu Prodromovch bsn samozejm nemohou chybt ty, kter oslavuj
narozen len csask rodiny, jako je na pklad bse o narozen sebastokratora Isaakia
Komnna (. XLII).
tyi z historickch bsn (XLIVXLVIII) se vztahuj k sebastokratorisse Iren, kter
je povaovna za nejvt patronku literatury ve 12. stolet.53 Adresovn tchto ty bsn
a gramatiky nm dovoluj zaadit Prodroma do takzvanho kruhu sebastokratorissy Ireny,
do kterho patili nkte z nejvznamnjch bsnk epochy jako Manganeios Prodromos,
Ianns Tzetzs, Knstantinos Manasss a Iakobos Monachos. Dal vznamnou skupinu tvo bsn adresovan vysokm hodnostm, jako byl orfanotrofos Alexios Aristnos
(. LVI), logothets Stefanos Mels (. LXVIILXX) a bsnkovi bval ci jak grammatikos Theodros Stypits (. LXXILXXIII). Tyto bsn nm poskytuj cenn informace
o Prodromov nejistm spoleenskm a ekonomickm postaven: je toti zjevn, e bsnk
neml bezprostedn pstup do palce, a proto se musel asto obracet na sv patrony, aby si
zajistil honor. Prodromos nevhal o sv chudob hovoit ani v bsnch, kter byly ureny
pmo csai. Reprezentativnm pkladem je historick bse . XV, kde si bsnk stuje
Iannu Komnnovi a hovo o tom, jak csa vede spn vlky proti barbarm, ale nebojuje proti nepteli bsnkovu, jm nen nikdo jin ne chudoba.54 Pase, v nich si bsnk
stuje na svou chudobu a ivotn tkosti, prostupuj cel Prodromovo dlo a jsou hlavnm
dvodem, pro je mnoha badateli oznaovn za otce ebrav poezie.55
Vznamn je t Prodromv pnos poezii teologick. Pedevm jde o T
(tyver
ke Starmu a Novmu zkonu).56 V tomto dle Prodromos ve 293 prech tyver (jedno
v byzantskm dvanctislabinm veri a jedno v hexametru) pokrv vt st vyprvn
jak Starho, tak Novho zkona a vyprv tak udlosti, kter v Bibli zahrnuty nejsou,
jako je napklad nanebevzet panny Marie.57 Krom tyver ke Starmu a Novmu zkonu vnoval Prodromos tak adu tyver crkevnm otcm ehoi z Nazianzu, Basileiovi
Velikmu a Janu Zlatostmu.58 Zachoval se rovn velk poet epigram o Bohorodice,
Kristovi a rznch svatch, jako nap. svat Ji, svat Barbara, svat Dmtrios a dal. Podle titul meme soudit, e nkter epigramy se vztahovaly k rznm umleckm
pedmtm, nap. . 130 z Hrandnerova seznamu nese epigram, kter byl vyryt na ikonu
Bohorodiky.59 Dvojice teologickch bsn je konen dokladem inovac byzantsk liturgie
ve 12. stolet. Jde o bsn s sly 123 a 133: pozorn etba poslednch dvou ver obou
bsn odhaluje, e jde o verovan prology (recited metrical prefaces),60 kter byly recitovny v crkevnm prosted ped tenm homiletickho nebo hagiograckho dla. Dv
Prodromovy bsn jsou prvnm svdectvm o tto praxi, je pak pokraovala zhruba 200
let do poloviny 14. stolet.61
Ne se budu zabvat rukopisnou tradic Prodromovch spis, chtl bych uvst posledn
poznmku k jeho bsnickmu dlu, toti e se snail vnst do svch bsn prvky jinch literrnch nr. Charakteristickm pkladem . 120 z Hrandnerova katalogu, kter krom
jinho obsahuje i bse o 12 elegickch distich na poest apotola Pavla. Prodromos znal
dobe Pavlovy epitoly a vnoval mu bse, kter v nkolika prvcch siln pipomn byzantsk dopis (v. 20 , v. 3 , v. 4
, v. 21 ).
51
52
53
52
Srov. HRANDNER 1974, 79109 a JEREYS 2011, 28.

Ibid., 268270.
K sebastokratorisse Iren viz BARZOS 1984, I, 362378, JEREYS 1994, 4068 a RHOBY 2009, 305336.
54
55
56
57
58
59
60
61
HRANDNER 1974, 274, 8187.

EIDENEIER 19821983, 140, srov. tak KULHNKOV 2010, 241256.
PAPAGIANNIS 1997.
K tyverm k ehoi z Nazianzu viz DAMBROSI 2008. Tent badatel pipravuje novou kritickou edici tyver
k Basileiovi Velikmu a Janu Zlatostmu.
Bse je dosud nevydan, viz HRANDNER 1974, 48. Pipravuji jej edici spolen s edic nkolika dalch
Prodromovch bsn v rmci svoj disertace s nzvem Studies in the poetical work of Theodoros Prodromos:
A critical edition of selected poems with introduction and commentary (pod vedenm Andrease Rhobyho,
Theodory Antonopoulou a Andrease E. Mllera).
ANTONOPOULOU 2010, 62.
Ibid., 58.
53
ikolaos Zagklas
Rukopisn tradice
Prodromovo bsnick i prozaick dlo se stalo pomrn rozenm. W. Hrandner jako
prvn dkladn studoval jeho rukopisnou tradici a sestavil katalog 465 rukopis datovanch
od 12. a do 19. stolet, 62 v nich je zachovno jedno nebo vce Prodromovch dl. Tento
poet se vak s novmi kritickmi vydnmi jeho spis stle zvyuje. Nap. G. Papagiannis
pi pprav vydn tyver ke Starmu a Novmu zkonu nalezl 53 novch rukopis,
kter Hrandnerv seznam neuvd,63 a je pznan, e M. Lauxterman v recenzi na Papagiannisovu edici upozornil jet na dal dva.64 Dalm charakteristickm pkladem je
bse (O ctnostech a neestech):65 podle Hrandnerova katalogu
je dochovna v osmi rukopisech, pesto jsem u nael 17 rukopis novch.66 V obou zmnnch ppadech se jasn ukazuje, e u tak vysok poet poloek Hrandnerova seznamu
je stle obohacovn dalmi manuskripty. To znamen, e Prodromos byl jednm z nejrozenjch spisovatel jak v prbhu poslednch t stolet byzantsk e, tak v obdob
pobyzantskm.
Rd bych jet krtce zmnil dva charakteristick pklady prodromskch rukopis. Prvnm z nich je rukopis ze sbrky chrmu Boho hrobu v Jeruzalm. Rukopis . 52 tto
sbrky obsahuje Prodromovu gramatiku67 vnovanou sebatokratorisse Iren. Je to jedin
ppad iluminovan gramatiky za vce ne tisc let existence Byzance a zrove zejm nejstar rukopis s Prodromovm dlem. Nle do tzv. skupiny Kokkinovafu,68 do kter pat
manuskripty vznikl ve druh tvrtin nebo okolo poloviny 12. stolet. Je tak jist, e byl
vytvoen jet za Prodromova ivota jako dar pro sebastokratorissu.69
Druh rukopis, o kterm bych se zde chtl krtce zmnit, je vatiknsk kodex 305 z poloviny 13. stolet. 70 Nen ikonogracky tak zajmav jako ten pedchoz, ale je manuskriptem pro Prodromovo spisovatelsk dlo nejdleitjm: obsahuje nejrozshlej antologii
Prodromovch dl, kterou mme k dispozici. Kodex byl opsn zhruba sto let po Prodromov
smrti a nalz se v nm 68 jeho autentickch dl.71
a tk se t Prodrom: Theodra Prodroma, Manganeia Prodroma a Ptchoprodroma.

Ji od konce 19. stolet je jasn, e v ppad Manganeia Prodroma se jedn o samostatnou osobu,72 jej dlo (148 bsn) je zachovno v eckm kodexu . XI 22 knihovny sv.
Marka v Bentkch. Manganeios Prodromos byl napodobitel Theodra Prodroma, inn
od potku 40. let 12. stolet na dvoe Manula Komnna a adc se stejn jako Theodros
Prodromos do kruhu sebastokratorissy Ireny. Jak u se konstatoval vt poet badatel,
Manganeios do velk mry Prodroma imituje, jak v pouit motiv, tak v tematice svch
bsn.73 Nikdy se vak nedokzal svmu vzoru vyrovnat a pst bsn v homrskm hexametru. Zatmco tedy ppad Manganeia Prodroma je dnes vcemn jasn, neplat tot
o bsnch takzvanch Ptochoprodromik. Tmto konvennm termnem oznaujeme tveici
bsn napsanch v lidovm jazyce.74 V prbhu doby byly vysloveny rzn hypotzy o totonosti jejich autora. Vydavatel bsn H. Eideneier se domnv, e jde o jednoho nebo vce
anonymnch bsnk,75 zatmco jin badatel, jako je W. Hrandner76 nebo M. Alexiou,77
podporuj hypotzu, e za pezdvkou Ptchoprodromos se skrv Theodros Prodromos.
Nedvno byla vyslovena jet dal hypotza: Andreas Rhoby na rznch pkladech poukzal na to, e pase Ptochoprodromik napsan v uenm jazyce pipomnaj vce bsn
Manganeia Prodroma ne Theodra Prodroma.78 K tomu se klon i M. Kulhnkov, kter
sv argumenty zakld na pouit rtorickch gur, jako je paronomzie a etymologick
hky (gurae etymologicae).79 Oba badatel jsou si vak vdomi, e tyto shody nm nedovoluj tvrdit s jistotou, e Manganeios Prodromos je autorem Ptochoprodromik. Ostatn
jejich pozorovn jsou omezena jen na mal poet bsn Manganeia Prodroma, protoe
jejich velk st zstv dodnes nevydan nebo jen sten vydan v rznch roztrouench edicch.80 A. Rhoby navc ukzal, jak Manganeios Prodromos ve sv bsni o satku
Theodry, dcery sebastokratorissy Ireny, napodobuje 13. bse Theodra Prodroma, je
byla napsna pro jednu z dcer Ianna Komnna.81 Nemohlo by se tedy i v ppad paralel
mezi Ptchoprodromem a Manganeiem jednat o podobnou imitaci? Samozejm by bylo
velmi sloit rozhodnout, kdo je originl a kdo napodobitel. Jist je, e o otzkch autorstv
v tomto obdob je nutno se vyjadovat se znanou obezetnost, nebo mme co dlat s auto-
Prodromsk otzka
Rd bych svou pednku uzavel strunou zmnkou o tzv. prodromsk otzce. Pod tmto
termnem rozumme diskusi, kter mezi byzantology zapoala ped vce ne jednm stoletm
72
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
54
Ibid., 135148.
HRANDNER 1974, 53.
pln seznam rukopis viz RHOBY, ZAGKLAS 2011, 171.
PAPADOPOULOS-KERAMEUS 1891, I, 129. Srov. tak VOCOTOPOULOS 2002, 186189.
VOCOTOPOULOS 2002, 186.
SPATHARAKIS 1985, 243.
MERCATI, FRANCHI DE CAVALIERI 1923, 443450; HRANDNER 1974, 159161 a PAPAGIANNIS 1997, 5658.
K dataci viz HRANDNER 1974, 161.
73
74
75
76
77
78
79
80
81
Bibliograi k tmatu viz RHOBY 2009, 314, pozn. 52. Bibliograck odkazy k opanmu nzoru viz JEREYS
2011, 27, pozn. 3.
JEREYS 2011, 27.
EIDENEIER 1991.
EIDENEIER 2007, 5676.
HRANDNER 1993, 314324.
ALEXIOU 1999, 91109.
RHOBY 2009, 330.
KULHNKOV 2011, 3739.
Michael a Elizabeth Jereys ohlsili ji na konci 80. let 20. stolet nov kompletn vydn bsn Manganeia
Prodroma.
RHOBY 2009, 315.
55
ikolaos Zagklas
ry pouvajcmi podobnou slovn zsobu, frazeologii, shodn motivy a spolenou tematiku.
Jako charakteristick pklad meme uvst zmatek ohledn astrologick bsn vnovan
sebastokratorisse Iren. Ve svm seznamu Hrandner tuto bse ad mezi Prodromova
autentick dla a tak vtina rukopis ji Prodromovi pipisuje. Nedvno vak A. Rhoby
dokzal, e bse je ve skutenosti dlem Knstantina Manassa, kter byl inn zhruba ve
stejnm obdob jako Prodromos.82
Zvr
Theodros Prodromos byl bsnk, rtor, teolog, autor romnu a nepochybn jeden z nejvznamnjch uenc celho byzantskho obdob. Vrcholem jeho literrnho umu je jeho
tvorba bsnick. Nepekonateln je jeho schopnost pst vere v jakmkoli metru ve dvanctislabinm jambu, patnctislabinm jambu, pentametru, hexametru i anakreontskm
veri a k jakkoli pleitosti: k vojenskm spchm Ianna Komnna, k narozenm,
satkm, mrtm v rodin Komnn. Dky tmto schopnostem si zskal msto v bsnickch
kruzch komnnovskho dvora na zhruba ti desetilet. Rozhodn nebude nadsazen tvrzen,
e jeho poezie je vrcholem bsnick tvorby 12. stolet. Vznamn pispl k utven bsnickho slova doby a ml velk vliv na mnoh byzantsk bsnky, jak sv souasnky, jako byl
Manganeios Prodromos, tak i pozdj, jako byl Manul Fils.
Peloila Markta Kulhnkov
Bibliograe viz str. 42
Problm byzantskho humanismu a renesance

RENA DOSTLOV
V pracch o vvoji byzantsk kultury zpravidla teme o tech obdobch byzantskho klasicismu nebo humanismu o obdob ftiovskm v 9. a 10. st., o obdob komnnovskm,
zvlt o lologickch studich Michala Psella nebo o vodu Anny Komnny k jejmu historickmu dlu, kter zdrazuje klasinost jejho jazyka, a o obdob palaiologovskm (14.
15. st.) a v nm o dle Maxima Planuda, Theodra Metochita a Gergia Gemista Plthna.
Podvme-li se vak na innost a dlo tchto mu ble a srovnme-li je s denic italskho
humanismu, kter je denovn jako zjem poantickho svta o antiku jako ztlesnn dokonalho lidstv, jeho se mlo doshnout vzdlnm, a to studiem antick literatury jako
pkladnm vrazem antiky, pak si uvdomme, e zjem o antick literrn ddictv se
v Byzanci projevil daleko dve, a to zvlt u ve 4. st. v dle Basileia Velikho
(K mldei) v nm autor zdvoduje, pro mlde mus studovat ovem jen vybran autory, z tzv. , . V pt kapitole Basileiovy ei teme nap.:
, a autor zde doporuuje svm km
st bsnky, historiky a rtory, a uiten tak zulechovat ducha.
Basileiovou e, kter je snad reakc na Julinv zkon zakazujc kesanm uit antick autory (daleko pozdji zejm z Basileia erp Erasmus v roce 1504 v Enchiridiu
radou: Ppravu ke studiu Psma nm d antick literatura ... s bsnky a enky bude
kesan studovat lozofy, nejradji platnsk, kte maj nejble k prorokm a evangeliu), se dostvme ke zpsobu byzantskho a vlastn u starovkho kolstv a vzdlvn
a k tko jednm vrazem peloitelnmu pojmu , v zkladnm vznamu vchova,
vzdln. Cicero je do latiny pekld slovem humanitas a lze je chpat i jako kultura,
jak je tomu ve znmm vroku Isokratov, e Helnem je kad, kdo proel helnskm
vzdlnm a pijal helnskou kulturu.
Po vystoupen Basileiov a pot, co eho z Nazianzu odsoudil ve svch eech tehdy
ji mrtvho csae Julina za to, e zakazoval kesanm st a vykldat antick autory,1
byla cesta antickch autor do kol oteven, a v 9. st. badatel mluv dokonce o makedonsk renesanci. Je pravda, e eck slovo je, jak pozdji uvidme, pouito nap.
Theodrem Metochitem v jeho ei na oslavu Nikaie,2 kam se uchlil byzantsk dvr po
dobyt Konstantinopole kiky v roce 1204 a kter uchovala byzantsk kulturn ddictv
jako doasn uloen vklad, zde po dobu trvn obsazen hlavnho msta,
termn znm z papyr msk doby csask a z pozdn antiky. Termn vak zde
neznamen specick kulturn obdob jako slovo , je je pekladem italskho
1
82
56
RHOBY 2009, 321329.
DOSTLOV 1983, 112.

SATHAS 1872, 151.
57
Rena Dostlov
rinascimento, ale znovuoit v pvodnm vznamu, jako protiklad k pojmu , kter

pouil Nikforos Grgoras v dialogu .3
Dvod, pro se i o dob Ftiov nkdy mluv jako o renesanci, je pedchoz padek
vzdlanosti za ikonoklastickch spor. Ftios si ve sv vm hlavn formln
strnky popisovanch dl, zejmna jejich jazyka. Kladn nap. hodnot i Lukiana pro jeho
uhlazen jazyk a sloh.
O dob vldy dynastie Komnnovc se mluv jako o komnnovskm klasicismu. Pedstavitelem kolstv a kultury tto doby je hlavn Michal Psellos, kter ve svm dle (. Byzantsk letopisy, 1982) mluv o svm nvratu a cest k eck lozoi od
Platna k Proklovi. U zde musm upozornit na Psellv zjem i o prodn vdy, zvlt
o matematiku. Sm o sob k: usilovn se zabval metodami poetnmi a nauil se dkazm geometrickm. Zdrazoval rovn, e vdy spojoval teorii a praxi, tedy onen starovk a . lovk, kter zn jen lozoi a rtoriku a nev
nic o politickch zleitostech, mu pipomn hlue dunc inely.4
Tento problm bude zajmat i Theodra Metochita. Jm se dostvme k tetmu obdob
zeslenho zjmu o antick kulturn ddictv k dob vldy palailogovsk dynastie, kdy se
v souvislosti s vkladem o nkterch uencch zan mluvit o humanistickch tendencch.
Metochita oznaili vznamn byzantologov, nap. H. Hunger a G. Beck,5 jako pedchdce
(Vorlufer) humanismu, zvlt kdy se tm souasn seznmili s jeho e
(O etice neboli o vchov) v rukopisu Rakousk nrodn knihovny Cod. Phil.
gr. 95 roku 1952. Tato e vak byla vydna a roku 1997 a podruh v opravenm vydn
roku 2002 atnskm profesorem I. D. Polemisem jako prvn svazek ady .6
Theodros Metochits (kol. 12701332) byl v kadm ppad vznamnou postavou
sv doby. Dtstv proil za otcova vyhnanstv a za jeho uvznn jako latinofrna, pvrence unie s mskou crkv. Ve tincti letech Metochits osiel, ale dky svmu nadn, vsledkm ve studich a literrn innosti byl povoln k csaskmu dvoru a poslze doshl vysok
hodnosti mesazn, jakhosi ministerskho pedsedy, i bohatstv, ale nakonec po svren
csae Andronika II. vnukem Andronikem III. ve ztratil a posledn dva roky ivota strvil
v kltee Chra v Konstantinopoli. Jeho k Nikforos Grgoras jej pro jeho znalosti charakterizuje jako nebo , obdivoval jeho pli, kdy se Metochits
...od rna do veera oddval sprv sttu a po nvratu dom znal jenom studium, jako by
byl vdcem, kter nem nic spolenho s politikou. lo zde o ono ji ve starovku znm
spojen a , a jak sm piznv ve sv ei O etice (kap. 36)
mus nkdy lovk poddit sv zjmy poadavkm spolenosti.7 Dve ne se budeme

zabvat nov vydanou e, podvejme se na Metochitovu sbrku esej
(Miscellanea, Rozmanitosti lozock a historick),8 napsanch snad
po vzoru Plutarchovch Moralia. V tto sbrce se autor dotk mnoha tmat, je uplatuje
v ei O etice, kter je pro djiny novodob klasick lologie dleit, protoe na mnoha mstech zdrazuje mylenky, o n se v 19. a 20. st. opr druh a tet humanismus
(Humboldt, Jger).
Pat sem nap. esej 113 o ecch (Metochits zde zdrazuje, e ekov jeho doby jsou
), kte zpotku neprosluli svmi
iny nebo astnm osudem, ale pirozenou bystrost mrav a smlen. Autor vyzdvihuje
jejich umenost i to, e jejich obce se poslze shodly na spolen sprv vc:

... ...
Nebo esej 83 o tom, e udrujeme v pamti ve, co se tk ek, a jsou to vci velik
nebo i takov, kter sotva stoj za e, o tom psali nai historikov Hrodotos, Thukydids
a Xenofn. Snad i u jinch nrod byly podobn iny, o nich nic nevme, a podobn snad
oni nevd nic o ns, protoe jejich spisovatel o ns nepsali.
Pes obdiv projevovan historikm v tchto esejch vyzdvihuje autor dleitost studia
matematiky a v jistotch matematiky hledal vzor pro spoleensk soulad, protoe v nzorech o jejich obtnch vrocch jsou vichni jednotni a v tchto vcech lid tvo spolenou
obec , a kdyby lidsk ivot probhal jen v tto oblasti, byl by stle hlubok
mr, spolenost by ila bez kriz a lid by vechno eili spolen.
Matematika a geometrie je prospn pro ve, m se lid zabvaj (
...), pro men pdy, pro stavbu dom, pro vrobu stroj, ve vlkch a v bojch (zde dv za pklad Archimda) a uzavr:
... .
Metochitovy mylenky tu ovem nejsou originln. U Theodros II. Laskaris o generaci
dve kladn hodnotil exaktn vdy, opral se ovem tak o Platna (stava 522c531c).
S Metochitovmi historickmi vahami souvis i kapitola 111, e ti, co studuj literaturu ( ), mus vnovat pozornost zvlt historiograi (
), protoe kdo chce bt opravdu vzdlancem, mus se zdokonalovat i pipomnnm starch. Z toho bude mt prospch i zpsob jeho vyjadovn
.
Kdy Theodros Metochits sv eseje shromdil a vydal, nevme. Patrn vznikaly na zklad diskuz, kter vedl se svmi pteli, zvlt s Josefem Filozofem. Upozornili jsme na
n ped charakteristikou ei O etice, protoe nkter eseje ns pivdj t k pramenm,
3
4
5
6
58
LEONE 1975.
RENAULT 1926, 1928, kap. 37 nn.
HUNGER 1952, 419; HUNGER 1953, t. 3, 1219; BECK 1952; EVENKO 1966, vol. 4, 1955; GIGANTE 1967, 1125.
POLEMIS 2002.
7
8
POLEMIS 1999, 245275.

MLLER, KIESSLING 1821.
59
Rena Dostlov
jim esej vnoval, nap. vedle Platna a Aristotela je to esej o Filnovi, Pthagorovi a Plutarchovi. Podle Tatakise cituje autor v Miscellanech vce ne sedmdest antickch autor.
e sepsan Metochitem asi roku 1305 je vnovna neznmmu mladmu mui, kterho m pohnout k vtmu zjmu o vzdln a etbu. V prvnch kapitolch autor zdrazuje, e jen vzdlanost me lovku pomoci na cest k , kter zstane trvalm majetkem lovka, neme ji nikdy ztratit jako hmotn majetek a bohatstv. Z tohoto msta
vychz pi svm datovn ei a do roku 1328 H. Hunger, kter soud, e Metochits
tu vychz z vlastn zkuenosti, protoe po svren Andronika II. z trnu byl posln do
vyhnanstv, ztratil dm a veker majetek a posledn lta ivota strvil v kltee Chra,
kter sm dal renovovat.
Metochits vyzdvihuje vznam knih a etby pro kultivovanho lovka. Zvlt historick literatura zachovala dalm generacm zprvy o vznamnch inech ek. Chvla knih
se vyskytuje u ady byzantskch autor od samho potku tohoto obdob. Podle Metochita
poskytuje etba teni duchovn poitek ( ) a rozko (132, 917) a poskytuje mu levu od nmahy duevn prce. Spisovatel svm dlem dosahuje nesmrtelnosti,
podobn jako jin umlci svm dlem sochaskm nebo malskm. Zde lze uvst, e u jeden
z prvnch byzantskch historik Prokopios z Kaisareie zdrazuje v vodu svho dla,
e popsal vlky, kter vedl msk csa Justinin, aby vynikajc iny, budou-li o nich
chybt zprvy, nebyly po dlouhm ase zasuty opomenutm a vymazny z lidsk pamti.
Tato mylenka se pak stv topem vod byzantskch historik.
Podvejme se nyn na lsku ke knihm, z n se vyznv ada byzantskch autor. Rtor
Libanios ve sv autobiograi popisuje kopii ztracenho rukopisu historika Thukydida a prohlauje: z jinho rukopisu by mne etba netila; a jeden z jeho k po del dob tento
rukopis nael. Z toho je ovem i patrn, e knih nemohl kolovat velk poet. V roce 867 si
patriarcha Ftios v jednom ze svch list z vyhnanstv csai Basileiovi stuje: Je novm
druhem trestu, e jste mi vzali m knihy. Pro jste mi vzali knihy? Jestlie v nem chybuji,
mli jste mi dt vce knih, aby mne pouen napravilo. Tm ve stejn dob psal Ftiv
k Konstantin-Cyril, mision na Velk Morav, vod k slovanskmu pekladu evangeli,
v nm k: Due knih zbaven zd se bt lovku mrtv nah jsou vechny nrody bez
knih, a poloil tm zklad k literaturm ve slovanskch jazycch.
V tzv. (Morln nauen) pitanch Basileiovi I. v 2. pol. 9.
st. doporuuje autor, snad vychovatel pi csaskm dvoe, etbu historickch dl: V etb
star historie najde bez nmahy, co druz s nmahou shromdili. A generl Kekaumenos
v 11. st. rad ve sv knize (O umn vlenm) synovi: Kdykoli m voln as
ti historick a teologick knihy. Tyto dva nry pat skuten k nejastjm literrnm nrm v byzantsk literatue. A konen i Metochits v jedn ze svch bsn prohlauje knihy za sv jedin bohatstv, peje si, aby naly toit v knihovn kltera Chra.
Vroky byzantskch autor o knihch vzbuzuj dojem, e Byzantinec mohl vlastnit
mnoho knih. Tak tomu ovem nebylo. Cena knih v pomru k pjmm byla nesmrn vysok. Rukopis s listy apotola Pavla mohl stt tm tolik jako mstsk dm. Biskup Arethas
platil v 10. st. za opsn knihy vetn pergamenu tm polovinu ronho platu ednka,
pozen opisu knihy byla velmi namhav prce a kvli tomu vemu si ptel knihy asto
pjovali, jak vme ze zachovan korespondence a konen i ze zprv o innosti knihoven.
Metochits shrnuje svj vklad o etb knih zvrem, e knihy pomhaj lovku eit jeho
problmy, poskytuj mu bez nklad a v krtkm ase znalosti o rznch nrodech a zemch, ani mus ten podnikat dlouh cesty.
Autor si ve sv ei pomrn mlo vm kesanstv a jeho nauk. in tak hlavn v vodu, kde se hls asi i na zklad zkuenost svho otce k ortodoxnmu kesanstv (kap.
6): ,
, kter pak v tto kapitole rozvd. Metochits je pesvden, e prv
pivd lovka k Bohu. V dalm vkladu se zabv pojmem , kter avak v jeho
vkladu nesouvis s mystickm nazrnm Boha, ale s vdeckm studiem kosmu a jsoucna.
Je pesvden, e vdeck poznn stvoen a prody pispv k poznn Boha, a studium
lozoe, jm vrchol, chpe jako studium jev stvoenho svta, kter mus vst
i k poznn jeho stvoitele. Cestou k poznn Boha tak me bt i astronomie. V tchto nzorech se projevuje vliv Filnv a Metochits jimi vyjaduje duchovn proud sv doby, kter se
sna spojit kesansk uen s vdeckm poznnm sv doby (kap. 32). Tak tyto mylenky
nachzme u u Theodra II. Laskarise a koeny maj v Platnov stav (522b530a).
O nco pozdji, v dob hsychastickch spor, shrnoval Grgorios Palamas (12961359),
odprce humanist, takov stanoviska slovy: Slyel jsem, e podle nkterch by mli i mnii
usilovat o nabyt svtsk moudrosti, ponvad bez n se nikdy nezbav nevdomosti a mylnch nzor. Podle nich je teba shromaovat vdn odevad, zvlt s pihldnutm
k starovk eck vzdlanosti ( ). I ona je darem Bom stejn jako zjeven,
jeho se dostalo apotolm a prorokm. Tak charakterizuje Palamas nzory humanist,
kte mli vru v slu lidskho rozumu a vdn, zvlt v poznvn prody.
Pro lidi, kte neusilovali o hlub studium lozoe, byly antick texty hlavn zdrojem
pro poznn a ovldnut klasick etiny, kter se stle vce vzdalovala mluvenmu jazyku a stvala se i tko srozumitelnou. Proto se nm z tto doby alespo zsti zachovaly
tzv. metafrze, pepisy pvodnho klasicizujcho textu, nap. dla Anny Komnny
z 12./13. st.9 nebo metafrze Nikfora Blemmyda ( , Obraz vladae)10
usnadujc soudobmu teni porozumn textu. Schopnost skldat ei, nap. oslavn
nebo pohebn, ppadn pivtn csae z taen, byla dleit pro ivotn drhu kadho
vyho ednka. Proto i rtorika byla dleitou st vzdln.
Upozornili jsme ji na msto, v nm Metochits uvd, e et historikov jmenuje tu Hrodota, Thukydida a Xenofnta si vmali jen in ek a opomjeli ostatn
nrody. V Miscellanech 101 a 108 vak sm vnuje pozornost manm, a to zvlt
60
9
10
HUNGER 1981.
HUNGER, EVENKO 1986.
61
Rena Dostlov
postavm, kter znme z Plutarchovch ivotopis (Numa Pompilius, Tarquinius Superbus, Sulla, Lucullus, Pompeius), z nich zde zejm erpal. V dalm eseji pak rozvd
byzantsk topos, podle nho bosk prozetelnost uinila z tzv. (zde: z republiky) monarchii za csae Augusta a z n nejvt a nejmocnj i na svt, a umonila tak rychl rozen kesanstv.
Tento zjem o m, ppadn o latinskou literaturu, se v Byzanci znovu objevuje a
v palaiologovsk dob v dle Maxima Planuda, kter v 13. st. patil k nejvtm znalcm
latinsk literatury, akoli studium latiny vdy vzbuzovalo podezen, e zjemce o je latinofron. O generaci pozdji se z tohoto obvinn musel obhajovat Dmtrios Kydns.
Akoli se Metochits v Miscellanech ani v ei O etice nevyjaduje obrnji o svch
nzorech na zpsob vldy, setkvme se v tchto esejch s termnem , kter
v Evrop byla nebo , kdeto v Asii lo vdy o
(Misc. 101, 102). Zatmco H. V. Beyer v tom termnu vid synonymum pro slovo , Medvedev v knize Vyzantijskij gumanizm XIVXV vv. soud, e idelem byzantskch
humanist byla osvcen monarchie,11 to je podle Platnova dialogu Politikos (302d303b)
monarchie vzan dobrmi zkony. Je zajmav, e slovo je v byzantskch
textech doloeno jen v Metochitovch Miscellanech, ale je znmo z antickch npis, nap.
SIG 622, B 12 z Delf z 2. st. p. Kr. (Lidell-Scott: citizenschip of a or league).
Zde meme vyjt z Aristotela (Polit. 1252a a 1276b: ). Pak se
objevuje a v novoeckch slovncch (Dimaras uvd jako pramen jen Metochita:
, Babiniotis a Kriaras t jako eck peklad slova commonwealth nebo fdration). Je mon, e hojn pouit slova Metochitem souvis s oblibou
sloench slov v etin 13. st.12
Hlavn vdou tohoto obdob byla lologie. Zachovala se z tto doby ada nejstarch
a nejlepch rukopis, z nich nkter poslouily i novodob textov kritice. Sm Metochits
k ve svm panegyriku na Nikaiu, e toto msto pijalo uprchlky a tak cel vdeck
obory jako druh Akropolis. Psoben starovk literatury, kter v Byzanci trvalo po celou
dobu jej existence s ohledem na stlost kolsk vchovy, zde bylo obzvlt siln.
Nikjsk csa Jan III. Dukas Vatatzs zakldal ve mstech sv e knihovny, take
dobov kronik Theodros Skutariots jej srovnval s Ptolemaiem Filadelfem, vlastnm
zakladatelem alexandrijsk knihovny.13 Vyvjelo se tu kolstv a diskusn shromdn, tzv.
, pi cestch do knihoven na Athos a do Theslie se nachzely knihy, jejich
jmna pr neznali ani mnoz lid zbhl v literatue ( ).
Po obsazen Konstantinopole kiky roku 1204 a po odchodu byzantsk vldy i patriarchtu do Nikaie lze mluvit o prvnm, by jen doasnm exodu vdc a vzdlanc
z Konstantinopole.
Po pdu Konstantinopole to byli et vzdlanci, kte pinesli na Zpad metody prce

s eckmi texty. Sice u dve se jako prvn Ital zajmal o etinu bsnk Petrarca (1304
1374), kterho etinu uil ek Barlaam z jihoitalsk Kalbrie (12901350), odprce
Palamasv v hsychastickch sporech, po svm nvratu do Itlie. Po roce 1453 ovem
tchto lolog uitel etiny, kte pichzeli nejdve do Itlie, pak do Francie, Nmecka
i Anglie, byla cel ada (Manul Chrysolras, Ianns Argyropulos, Theodros Gazs, Dmtrios Chalkokondyls, Knstantinos Laskaris aj.). Po vynalezen knihtisku (1455) pak
pracovali i na edicch text. Nejznmj je tu tiskrna Alda Manutia v Bentkch, z jeho
tiskrny pochzej eck prvotisky editiones Aldinae.
Zde je teba pipomenout, e na tento vvoj ml vliv koncil ve Ferrae a Florencii
(14341438), kter jednal o unii ortodoxn a katolick crkve, jeho se astnili i Gergios
Plthn, pedstavitel vyvrcholen byzantskho humanismu, nebo Bssarin, kter sem pinesl rukopis Platna z 10. st., uloen dnes v knihovn sv. Marka v Bentkch v souboru
482 rukopis, kter tu Bssarin zanechal.
Zde bych chtla upozornit na mlo znmou skutenost, toti e evropt humanist neomezovali zpotku svj zjem jen na antick eck autory. Pojem stedovk medium
aevum mezi antikou a novovkem nebo mezi antikou a jejm znovuzrozenm, renesanc,
nebyl posud vyhrann. Evropt humanist, nebo alespo nkte, se zajmali o vechny
texty napsan ecky. Nap. i zakladatel platnsk akademie ve Florencii Lorenzo Medicejsk se snail zskat i rukopisy novch eckch autor. Pozdji znm nmeck humanista
Martin Crusius (15261607) z univerzity v Tbingenu, kter si kvli eckm rukopism
dopisoval s tajemnkem eckho patriarchtu, se snail opatit si i dla autor 15. a 16. st.
a zajmal se i o soudob eck jazyk, nechtl . Chce,
aby mu poslali uebnici novoetiny, slovnk nebo alespo texty, z nich by se mohl uit
jako samouk.14 Ale archaizujc vzdlanci v okruhu patriarchtu traumatizovan znikem
byzantsk e sami obraceli pozornost evropskch humanist k antice. Jeden z nich psal
Crusiovm studentm: Nevmejte si ns, nyn barbarizovanch ek, obrate svou pozornost k Hellad, odkud vzelo ve krsn a hodnotn zkony, psemnictv, stavn zzen
obc, vojenstv, vdy a ulechtil mravy, a lolog Ianns Argyropulos ekl Reuchlinovi:
Ecce Graecia nostra exilio transvolavit Alpes.
Studium etiny mohlo souviset i s rznmi mstnmi praktickmi zjmy. Nap. v Augsburku psobila bohat kupeck rodina Fugger, kter se zajmala o situaci ve vchodn
Evrop a na Balkn v zjmu svho zahraninho obchodu a prvn soubor nmeck edice
byzantskch historik sponzoroval Antonn Fugger. Tak Francouzi se zajmali o vchodn
Stedomo v nvaznosti na nkdej kov vpravy. Tak vzniklo prvn Corpus Parisinum
byzantskch historik, v pedmluvch tu pekladatel poukazuj na aktulnost danch dl,
11
12
13
62
BEYER 1989, 777, MEDVEDEV 1997, 156161.

BROWNING 1969, 87.
SATHAS 1894.
14
DOSTLOV 2005, 137145.
63
Rena Dostlov
nap. peklad Laonika Chalkokondyla z 15. st. je oznaovn jako traduction dun moderne
Grec a jeho deset pvodnch knih bylo rozeno o aktuln dal knihu, tkajc se soudobch udlost.
Obrat nastv s nstupem novohumanismu v Nmecku, kdy se studium eckch text
koncentruje vhradn na texty klasick antiky, kter se etly u ve starovkch i byzantskch kolch. Vuka klasickch jazyk na stednch kolch pak dky W. Humboldtovi
a W. Jgerovi, autorovi tdln knihy Paideia, mla za cl vchovu lovka na zklad idel lidskosti pijmanch etbou text, kter se etly u na antickch a pozdji byzantskch
kolch.
Vrame se vak k asto een otzce humanismu a renesance v Byzanci, o n existuje
rozshl literatura zejmna ve spojen s jednotlivmi osobnostmi, jakmi byli nap. v 11.
st. Michal Psellos se svou vrou v lidsk rozum, svm zjmem o prodn vdy i uznvnm
tlesn krsy (nap. v pohebn ei na svou dceru).
Zatmco vtvarn umlci mali ikon a fresek, stavitel byli v Byzanci vdy povaovni za emeslnky a jako pklady byli uvdni antit sochai Feidias a Praxitels, Psellos
se jako snad jedin z byzantskch autor piznv k zjmu o vtvarn umn, kter sehrlo
tak vznamnou lohu v zpadn renesanci, kdy v jednom ze svch dopis piznv, e odnel z chrm pod pltm ikony, a v jinm popisuje malou sochu Erta.15
Nebo je tu k Nikfora Blemmyda csa Theodros II. Laskaris, zakladatel kol a knihoven v Nikjskm csastv, kter jako mly zachovat byzantskou vzdlanost pro jej po trvajc po dobu obsazen Konstantinopole Latiny.
I v jeho odkazu nachzme draz kladen na vzdln, podobn jako Theodros Metochits
klade na nejvy msto lozoi, i on se opral o matematick argumenty a vzdln spojoval s dobrem, jako Metochits spojoval a (podobn jako Platn v stav
585d588a).
Lze souhlasit s ruskm byzantonologem I. Medvedevem, autorem knihy Vyzantijskij
gumanizm XIVXV vv.,16 e Byzanc tto doby pedela v miniatue evropsk djiny
nsledujcch stolet a e v t dob existoval zrodek humanismu, toti zven zjem
o antickou kulturu, kter se tu objevoval obas u dve, ale poprv i zjem o jin kultury, zejmna o kulturu mskou a o exaktn vdy a o uznn jejich pevzet z Egypta a od
Chaldejc. Pro rozvoj tchto zrodk vak v tehdej dob u v Byzanci neexistovaly
pedpoklady, jak poskytovaly italsk mstsk republiky, nap. Bentky a Janov, je mly v rukou byzantsk obchod. V Byzanci nad humanismem zvtzil hsychasmus a mnisk kultura a nebyla tu ani mansk tda, kter na Zpad poskytovala ivnou pdu
pro rozvoj renesann ideologie.
Jen marn navrhoval Gergios Plthn vldcm Mistry v pozdji splen knize
(O zkonech) nejlep stavu o tom, jak maj lid smlet, jak maj t v soukromm i veejnm ivot, aby proili v souladu s lidskmi monostmi svj ivot co nejlpe
a nejastnji.17 Tato vta nm jen ponkud pipomn povzdech Theodra Metochita, e
kdyby lidsk ivot probhal stle jen v oblasti matematiky, byl by stle mr, lid by ili bez
kriz a eili by vechno spolen.
15
16
64
DOSTLOV 2010, 137145.

MEDVEDEV 1997.
Bibliograe
ALEXANDRE CH. Plthn. Trait des lois ( ), Paris 1858, repr. 1982.
BECK H. G. Theodoros Metochites. Die Krise des byzantinischen Weltbildes im 14. Jahrhundert. Mnchen 1952.
BEYER H. V. Studien zum Begriff des Humanismus und zur Frage nach dessen Anwendbarkeit auf Byzanz und andere vergleichbare Kulturen. 15, 1989, 777.
BROWNING R. Medieval and Modern Greek, London 1969.
DOSTLOV R. Christentum und Hellenismus. Zur Herausbildung einer neuen kulturellen
Identitt im 4. Jahrhundert. Byzantinoslavica 44, 1983, 112.
DOSTLOV R. Zu den Vorworten der ltesten Ausgaben der sptbyzantinischen Historiker.
In: Geschehenes und Geschriebenes. Studien zu Ehren von Gnther S. Henrich und
Klaus-Peter Matschke, Leipzig 2005, 137145.
DOSTLOV R. Byzantinoslavica 69/ 3, 2010, Suppl. Ekphrasis, 137135.
GIGANTE M. Per linterpretazione di Teodoro Metochites quale umanista bizantino. Rivista
di studi bizantini e neoellenici 4 (XIV), 1967, 1125.
HUNGER H. Metochites als Vorlufer des Humanismus in Byzanz. Byzantinische Zeitschrift
45, 1952, 4-19.
HUNGER H. Der thikos des Theodoros Metochites. In: 9 , Thessaloniki 1953, . 3, 1219.
HUNGER H. Anonyme Metaphrase zu Anna Komnene, Alexias XI.XIII. Wiener byzantinistische Studien 15, Wien 1981.
HUNGER H., EVENKO I. Des Nikephoros Blemmydes und dessen Metaphrase von Georgios Galesiotes und Georgios Oinaiotes: Ein weiterer Beitrag zum
Verstndnis der byzantinischen Schrift-Koine. Wiener byzantinistische Studien 18,
Wien 1986.
17
ALEXANDRE 1858.
65
Rena Dostlov
LEONE P. A. M.. Fiorenzo o interno alla sapienza. Byzantina et neo-hellenica neapolitana
4, Napoli 1975.
MEDVEDEV I. P. Vizantinskij gumanizm XIVXV vv., St. Petersburg 1997.
MLLER CH. G., KIESSLING G. Theodrou tou Metochitou Hypomnmatismoi Kai Smeiseis
Gnmikai (Theodori Metochitae Miscellanea philosophica et historica), Leipzig 1821,
repr. 1966.
POLEMIS I. D. . E 49, 1999,
245275.
POLEMIS . D. . . , Athina 20022, 52274.
RENAULT M. Michel Psellos. Chronographie ou histoire dun sicle de Byzance (9761077)
(Konstantin IX.), Paris 1926 (vol. 1) , 1928 (vol. 2), repr. 1967.
SATHAS K. N. Theodros Metochits. Nikaeus. In: M , Venice 1872,
139153.
SATHAS K. N. nonymou. Synopsis chronik. M VII, Venice 1894,
repr. Athina 1972.
EVENKO I. Theodoros Metochites, the Chora and the intellectual trends of this time. n:
P. A. Underwood (ed.), The Kariye Djami, vol. 4, New York 1966, 1955.
o

RENA DOSTLOV

:
9 10 , ,

(14 15 ),
, .

,
,
,
,
, 4
,
,
. 5 :
,
.
, ,

, , , ,
:
..., ,
, .
,
,
. O humanitas,
,
: .

.1
66
DOSTLOV 1983, 112.
67
Rena Dostlov

9 .
, ,
,2

1204

,
. O
, ,
rinascimento,
, ,
.3
,
.

, . ..
.
.

,
.
,
. O :
.
,
.

.4
.
,
,
.
, H. Hunger G. Beck,5
(Vorlaufer) ,

Cod. Phil. gr.95 1952. 1997
2002
. . .6
( 12701332)
. ,
,
. ,
, ,

, , ,

.
. O
,

, .

, (. 36),

.7

8
(Moralia) .
,
, ,

(Humboldt, Jger).
113 (
,
,
, . O
2
3
4
5
68
1872, 151.
LEONE 1975.
RENAULT 1926, 1928, . 37 .
HUNGER 1952, 419; HUNGER 1953, . 3, 1219; BECK 1952; EVENKO 1966, vol. 4, 1955; GIGANTE 1967, 1125.
6
7
8
2002.
1999, 245275.
MLLER, KIESSLING 1821.
69
Rena Dostlov

:
...
...
83 ,
,
, ,
. ,
,
.
,

, , ,

,
,
.
( , . 522e521c)
...
, , ,
( ), :
... ...
,
.
,
.
111,
,
( ),
.
.

. ,
.
, ,
. ,
, . ,
.
1305
, .

, ,
, .
H. Hunger 1328,
,
,
,
, .

.
.
, .
(. 132, .17, .
. 585 ) .
O ,
. ,
,
...,
, ,
.
.

. O
:
,
.
. 867
:
. ;
,
. , -,
,
, : .
.
.
'
9 , ,
, :
. 11
:
70
71
Rena Dostlov
, .
.
,
.

.
.
. O 10
, ,
.

,
. O

,
.

. ,
(. 6) :
, ,
. O
.

.

,
, ,
.
.
,

(. 32). , ,
(12961359), ,
:
,

, .
.
,
, .
,
,
,
.
, ,
.. (13 .)9
( )10
.
, .. ,
, ,
.
.
,
, ,
. Miscellanea 107
108 ,
(Numa Pompilius, Tarquinius Superbus, Sulla, Lucullus, Pompeius), . ,

,
(, Contra Celsum II, 30).

, 13
,
.
.
O Miscellanea ,
. ,
, ,
(Misc. 101, 102).
()
. H. V. Bayer
, Medvedev Vyzantijskij gumanizm XIVXV vv.
.11
Miscellanea ,
72
9
10
11
HUNGER 1981.
HUNGER, EVENKO 1986.
BEYER 1989, 777, MEDVEDEV 1997, 156161.
73
Rena Dostlov
( SIG 622, B 12 2 .. , id est

Bundesbrgerrecht esdem quae identisch mit )
( :
, ,
commonwealth fdration (. , . 1252 1276: ).
,
. , 13
,12
.
.
,
. O

.
,
, .

13
, .
,
, ,

( ).
1204

, ,
.

.
, , (1304
1374),
(12901350), ,
. 1453
,
, ( ,
, , ,
..) (1455)
.
,
editiones Aldinae.

(14341438),
,
, , ,
10 ,
, 482
.
:
. O
medium aevum
.
, ,
. .. o
, ,
.
(15261607) ,
,
15 16 ,
, ,
,
.14
,
,
. :
.
, : , ,
, ,
. O Reuchlin: Ecce
Graecia nostra exilio transvolavit Alpes.
.

12
13
74
BROWNING 1969, 87.

1894.
14
DOSTLOV 2005, 137145.
75
Rena Dostlov
,

.

. Corpus
Parisinum .
, .. 15
traduction dun moderne Grec
, .
- ,
,
.
Humboldt Jger,
,
,
.

, ,
, .. o
,
(. ).

,

, ,
,
,
.15

, ,

()
.
,
.
, .
. Medvedev,
Vyzantijskij gumanizm XIV-XV vv.16

,
,
,
,
.

, ..
, .
o
,
.
, ,
:

,
.17
:
, ,
.

B
ALEXANDRE CH. Plthn. Trait des lois ( ), Paris 1858, . 1982.
BECK H. G. Theodoros Metochites. Die Krise des byzantinischen Weltbildes im 14. Jahrhundert, Mnchen 1952.
BEYER H. V. Studien zum Begriff des Humanismus und zur Frage nach dessen Anwendbarkeit auf Byzanz und andere vergleichbare Kulturen. 15, 1989, 777.
BROWNING R. Medieval and Modern Greek, London 1969.
16
15
76
DOSTLOV 2010, 137145.
17
MEDVEDEV 1997.
ALEXANDRE 1858.
77
Rena Dostlov
DOSTLOV R. Christentum und Hellenismus. Zur Herausbildung einer neuen kulturellen
Identitt im 4. Jahrhundert. Byzantinoslavica 44, 1983, 112.
DOSTLOV R. Zu den Vorworten der ltesten Ausgaben der sptbyzantinischen Historiker.
In: Geschehenes und Geschriebenes. Studien zu Ehren von Gnther S. Henrich und
Klaus-Peter Matschke, Leipzig 2005, 137145.
DOSTLOV R. Byzantinoslavica 69/3, 2010, Suppl. Ekphrasis, 137135.
GIGANTE M. Per linterpretazione di Teodoro Metochites quale umanista bizantino. Rivista
di studi bizantini e neoellenici 4 (XIV), 1967, 1125.
HUNGER H. Metochites als Vorlufer des Humanismus in Byzanz. Byzantinische Zeitschrift
45, 1952, 419.
HUNGER H. Der thikos des Theodoros Metochites. In: 9
, Thessaloniki 1953, . 3, 1219.
HUNGER H. Anonyme Metaphrase zu Anna Komnene, Alexias XI.XIII. Wiener byzantinistische Studien 15, Wien 1981.
HUNGER H., EVENKO I. Des Nikephoros Blemmydes und dessen Metaphrase von Georgios Galesiotes und Georgios Oinaiotes: Ein weiterer Beitrag zum
Verstndnis der byzantinischen SchriftKoine. Wiener byzantinistische Studien 18,
Wien 1986.
LEONE P. A. M.. Fiorenzo o interno alla sapienza. Byzantina et neo-hellenica neapolitana 4,
Napoli 1975.
MEDVEDEV I. P. Vizantinskij gumanizm XIVXV vv., St. Petersburg 1997.
MLLER CH. G., KIESSLING G.
(Theodori Metochitae Miscellanea philosophica et historica), Leipzig 1821,
. 1966.
I. D. . E 49,
1999, 245275.
. D. . .
, 20022, 52274.
RENAULT M. Michel Psellos. Chronographie ou histoire d'un sicle de Byzance (9761077)
(Konstantin IX.), Paris 1926 (vol. 1), 1928 (vol. 2), . 1967.
AAS K. N. . . In: M I, Venice 1872,
139153.
AAS K. N. . . M VII, Venice 1894, .
1972.
EVENKO I. Theodoros Metochites, the Chora and the intellectual trends of this time. n:
P. A. Underwood (.), The Kariye Djami, vol. 4, New York 1966, 1955.

, 194849
,
50 o .
( ) , o
700.000.

,
status quo, , .

.

.

.

.

.
12.000
:
,

78
o
, 40.
1 3 2011.
79
,

.
1.321 ,
. 1949 5.185
, .5
, .
,
, .6

.7 ,
1945 , . ,
, .

. 1951 o
, ,
()
.
() ( ) .8

.9
,
(, ), ,

.

, .
,
, . Y
.
1948
.2 ,
. 746
, , 27 .3 , ,
1948
1949 .4
1948 1949 ,
3.900 ,
, 50
, . 1949

1949.

5
2
80
, ,
.
.
Nrodn archiv, Praha (NA Praha) ( , ), KS, V, 100/3, (
), . 140, . 547.
. .. - DOROVSK edest let od pchodu dt z ecka do
eskoslovenska 2008 Slovansk jih
Patel jinch Slovan ( ). . ROBOVSKI 1988 SAPURNA,
PETROVSKA 1997.
7
8
9
, N Praha,
KS, V, 100/3, . 140, . 547.
. .. Mlad fronta 7 1948
, Zemdlsk
Noviny 8 1948 ,
Obrana lidu 10 1948 ,
.
NA Praha, KS, V, 100/3, . 141, . 550.
Ibid., . 145, . 553.
Ibid., . 141, . 550.
81

,
.
, -
, Centrl.10

.
,
.

13 1949
,
.
4 5.000 .11
.
,
, 2.000
(
). 1949 .

, .12 , .

o - .
8.130 :
1. (4.192 ) 30 10 1949.
, (
).
2. (3.415 )
:
15
. 4 12 .
3. 444 28
1950 .
4. ( 100 ) .
10
11
12
82
. 2001, 6064, , 2001,

6589.
BOTU, KONEN 2005, 270.
NA Praha, KS, V, 100/24, Klement Gottwald, . 99, . 1142.

,
.
,
.

(SNB) .
.
.
StB ,

. o
... , 50
,
62 .
17 1949
7.635 . 3.529
, 2.792 , 1.025 6 289 14
. (, , ). .
,

.
. ,
(

).
150 , .
83
, 1949
,
o .
o
, o ( )
. 1949
1951,
. o
o 1951 700 1.100 .
.
(kdrov oddlen),
. .
1 1949 31
1950 339.220.000 .13
:
.
.
o o
. 1955
- .14
1.221
30/8/1949
1.200
31/8/1949
1.172
7/9/1949
599
10/9/1949
20
09/1949
1.803
4/11/1949
1.612
12/12/1949
444
28/1/1950
59
23/6/1950
8.130
1950 o .
100 200
.

13
84

1949
.
, ,
()
, .

.
.
24
.15 10 1949 2.555 .
- ,
, ,
.
.

.

.

,
.
,

.
,
.

. ,
14
15
2007, 138143. 100 .

.
NA Praha, KS, V, 100/3, . 140, . 547.
85

.
. ()
.16 1950.
1953 o

, 1952 262 .
o , ,

,
. ,
.
1951 o , 2 ,
. . o .

.17

, .
,
. , (16 %)
, .18
, , . o , ,

.19
, , , .

, .
.

50 .20 1950
.
, , ,
( 35 ), .21
, ,
. 1950. 19 1950 4.711 . 2.593
, 2.118 .

17
18
86
Ibid., . 140, . 548.

Ibid., . 142, . 553.
Ibid., . 132, . 523.
2.593 (54,24 %)
2.188 (45,76 %)
36 % , 32 %
, 16 %.
1950 .22
1950
19
16
20
21
22
36 %
32 %
16 %
14 %
Ibid., . 140, . 547.

Ibid., . 140, . 559.
Ibid., . 140, . 547.
Ibid., . 140, . 547.
87

.
1952 600
700.

. ,
. , ,
1951 . .

.23
1952

, . o ,
, . ,

,
, .. . ,
. 1952 (4.500 ),
(3.200 ), (1.500)
(800).24
.

, ,
.
, ,
9.500 13.000, .
1956.
800 1956 ,
. 160
.
4.500 (45 %)
3.200 (32 %)
1.500 (15 %)
23
24
88
800 (8 %)
Ibid., . 140, . 547.

Ibid., . 140, . 547. . Ibid., . 140, . 548.

1952
.

. 1949
.
, . ,
- ,
1952 . , .
1952 1954, 22 .

1.470 ,
1.210 .25 1955
860
1.000 .26
.
: , ,
.
, , . ,
.
, , ,
,
.
25
26
2007, 68.
Ibid., 176181.
89
, , ,

. . , ,
,
, .

. 19521953
. o o () 1964.

.

.
:

.
,
, , .27

.
.
1.000
.

. 1954 .
.

(, , , )

.
, 300 o
.
.
.
.

.

o .

1958. ().
o o . o (), o
, o o .
1959
967 .
o . ,
60 1975
445 .
(131), (112), (69)
(69).
(, , ). 404

.

. ,
.
, ,
o
27
90
16/2/1968, . . 4, 3.
91
, (139)
(112).
:

.
. 106841
, . . , , 1985 o 1543
.
. 19791985
500 , 1985
1989 (
150 350 ).

10.000 .
1991 3.379
.

, , .
, , ,
, o .
.

. ,
(
, ) .
,
.
139
22
131
18
76
39
112
406
13
69
26
112
69
445

. 1968 . (,
). 1.226
, .
.
1974
12.013 . 1977 2.000. , .

.
92
.
. , . 3, 2001, 6064.
BOTU A., KONEN M. et uprchlci. Kronika eckho lidu v echch, na Morav a ve
Slezsku 19481989, Praha: eck obec Praha, 2005.
93

DOROVSK, I. edest let od pchodu dt z ecka do eskoslovenska. Slovansk jih, . 2, 2008.
HRADEN P. H
(19481954), : , 2007.
A., . . , . 3, 2001,
6589.
ROBOVSKI, N. Makedonite od Egejskot del Makedonija vo echoslovakija, Skopje 1988.
SAPURNA K., PETROVSKA P. Children of the Bird Goddess. A Macedonian Autobiography,
Australia 1997.
Nrodn archiv Praha ( )

HEROLDOV I. Imigranti z ecka v eskm pohrani. n: Zpravodaj KSVI, pl. 3 (Etnick
procesy v novoosdleneckm pohrani. Dlnictvo v etnickch procesech, sv. 2), Praha:
EF SAV 1986.
HRADEN P. Zdrenliv internacionalismus. Obansk vlka v ecku a eskoslovensk materiln pomoc Demokratick armd ecka. Soudob djiny 10, 2003, . 12, 5892.
KRLOV K. Otzka loajality eck emigrace v eskoslovensku v letech 1948 a 1968. Slovansk pehled 3, 2009.
MALKKI L. Refugees and Exile: From Refugee Studies to the National Order of Things.
Annual Review of Antropology 24, 1995.
. H , 2010.
MAZOWER M. (.), After the War Was Over Reconstructing the Family, Nation, and
State in Greece, 19431960, Princeton 2000.
RYCHLK J. Cestovn do ciziny v habsbursk monarchii a v eskoslovensku Pasov, vzov
a vysthovaleck politika 18481989, Praha: stav pro soudob djiny AV R 2007.
SAMARAS K. Co je makedonsk problm, Opava 2009.
TSIVOS K. Makedonsk otzka v souvislosti s eckou obanskou vlkou Slavomakedonci
jako soust eck emigrace v eskoslovensku. Slovansk pehled 3, 2009.
TSIVOS K. eskoslovensk angaovanost v eck obansk vlce a v tajnch misch KS ecka. Slovansk pehled 34, 2010.

. A , 1983.
. , 2004.
KARADZOS G. Ukraden slunce, Lomnice nad Popelkou 2004.
. Dti boue, Praha 1998.
. Den nvratu, Praha 1999.
CIRONIS (TSIRONIS) Petros. Cizinci bez pasu, Rokycany 1994.

komunita v neustlm pohybu
1
KOSTAS TSIVOS
Pesun tm sto tisc politickch uprchlk, kte byli mezi lty 194849 donuceni opustit
ecko a hledali toit v tehdejch zemch komunistickho bloku, lze oznait za kapku
v ocenu ve srovnn s piblin padesti miliony uteenc, kter mla na svdom druh svtov vlka. Poet politickch uprchlk zaostv i ve vztahu k povinn pesunutm
(oznaovanm jako obti guerillov vlky) na zem samotnho ecka, jejich poet se
vyplhal na 700 000. Osobit rys eckho politickho uprchlictv spov v tom, e vypuklo
v dob, kdy u ve zbytku Evropy skonily velk pesuny obyvatelstva a existovala snaha
o konzervaci trvalho statusu quo studen vlky bez pohybu jednotlivch osob, tm spe
jednotek nebo skupin obyvatelstva. V ppad zem vchodnho bloku byla tato snaha vyjdena pijetm ady prvnch a represivnch opaten, kter mla za cl psn omezen
pohybu oban.
ast pesuny eckch politickch uprchlk, kte se uchlili do Sovtskho svazu nebo
jeho satelitnch stt, pedstavovaly v prosted, kter bylo migraci neptelsky naladn,
disharmonick prvek. Pesuny benc souvisely s vnitnmi i vnjmi initeli a do znan
mry koprovaly nejen promny zaznamenan v konfrontaci obou tbor, ale i odstediv
tendence objevujc se uvnit socialistickho bloku. Kvli disharmonii mezi ve popsanou
situac a pijetm eckch politickch uprchlk bylo nezbytn, aby byla propagandisticky vyhlena zsada proletsk solidarity SSSR a nov zzench komunistickch reim
vi strdajcm eckm kolegm. Na druhou stranu uprchlci tvoili nhradu za destky
tisc emigrant, kte masov opoutli sovtsk satelity pot, co se k moci dostaly mstn
komunistick strany.
Pedkldan lnek se zabv pkladem piblin dvancti tisc politickch uprchlk
v eskoslovensku se zamenm na trasy, po kterch et uprchlci odchzeli do exilu, jejich etnick sloen a strategie jejich usazovn v Sudetech. Dle se bude vnovat snahm
o optovn spojen rodin uprchlk, jejich pesunm z vesnic do mstskch center v rmci
eskoslovenska a rznm zpsobm repatriace uprchlk do ecka nebo do jinch zem.
Legislativn systm, kter upravil prvo na svobodn pohyb a nsledn usdlen v eskoslovensku, ale tak ve zbvajcch komunistickch zzench stedn Evropy (Polsko, Maarsko), zaznamenal dramatick okletn srovnateln podle nkterch historik s obdobm
absolutismu pevldajcm ve stedn Evrop po skonen napoleonskch vlek. V ppad
eskoslovenska se tyto zmny projevily vraznm omezenm udlovn vz nejen do kapita1
94
Tento lnek byl pednesen na konferenci Spolenosti pro vzkum obanskch vlek na tma Pesuny obyvatelstva
ve tyictch letech, kter se konala na univerzit v Thrkii od 1. do 3. ervence 2011.
95
Kostas Tsivos
listickch, ale tak do sousednch komunistickch zem. Dle odejmutm domovskho prva
tiscm eskoslovenskch imigrant, ustanovenm pohranin stre a vytvoenm mimodnho stavu na hranicch s neprostupnm elektrickm ostnatm drtem, minovmi poli
atd. Odpovdnost za vydvn pas a vz pela vhradn do kompetence eskoslovenskho
ministerstva vnitra a cestovn do zahrani bylo povaovno za privilegium a ideovou odmnu pouze pro politicky dvryhodn funkcione a pedn pracujc.
Za tto situace zaaly od dubna 1948 pijdt do tehdejho eskoslovenska stovky
zbdovanch a patn oacench eckch dt.2 Mal uteenci pijeli v celkem esti vlakovch transportech pes Jugoslvii a Maarsko. Prvn transport se 746 dtmi pijel vlakem
do pohranin stanice Mikulov nedaleko hranic s Rakouskem 27. dubna.3 Vtina z nich
byla slavomakedonskho pvodu, pedevm z vesnic okolo Prespanskho jezera, proto dnes
nkte slavomakedont historikov tvrd, e vtina nebo tm vechny dti a dospl,
kte uprchli v letech 1948 a 1949, byli Slavomakedonci.4 Od kvtna 1948 do lta 1949
nsledovalo est podobnch transport, je dopravily do eskoslovenska celkem 3 900 dt,
kter zamily po krtkm pobytu v karantn do piblin padesti dtskch domov fungujcch na celm eskm zem. Zkladnm kritriem pro rozdlen byl vk dt. Od srpna
1949 pijelo s transporty dosplch dalch 1 321 dt, vtina z nich byla tak umstna do
dtskch domov. Celkov se na konci roku 1949 v eskoslovensku nachzelo 5 185 dt
z ecka, z toho asi tvrtina slavomakedonskho pvodu.5 eskoslovensko tak podle tchto
daj pijalo tet nejvt skupinu dtskch uteenc z ecka po Jugoslvii a Rumunsku.
Pijet pichystan pro dti eckch bojovnk bylo dle dobovch eskch novinovch
lnk triumfln.6 Akoli esk rodiny projevily zjem poskytnout dtem toit nebo si je
osvojit, byly striktn dodreny pokyny eck i eskoslovensk komunistick strany o uchovn nrodn identity dt a jejich vzdlvn na zklad komunistick ideologie, aby mohly
vytvoit elitu budoucho lidov demokratickho ecka.7 Pro ubytovn dt byly pouity
lechtick palce, znrodnn po roce 1945, prostory v lzeskch mstech atd. Podle vpovd samotnch dt byly podmnky ubytovn v eskoslovensku nesporn lep ne v je-
jich rodnch vesnicch. To ovem neznamen, e se v dtskch domovech nevyskytovaly nedostatky nebo i ppady krutho zachzen s dtmi. V dubnu 1951 Vasilis Bartziotas, len
politickho vboru eck komunistick strany, po inspekci v eskoslovensku a v nkolika
dtskch domovech uvedl, e dtsk domovy, kter navtvil, jsou v dobrm stavu a o dti
je dobe postarno. Souasn prohlsil, e v Sobotn a Kyselce dti vypadaj hladov,
doslova p rodim, e jim chyb chleba, a jsou otrhan.8 Bartziotas tak po inspekci
dtskch domov podal o bezprostedn zaazen eckch dt do eskoslovenskho vzdlvacho systmu, odvolval se pedevm nzkou rove vzdln eckch uitel.9
3
4
96
Na zem bvalho eskoslovenska, na rozdl od Rakouska a Maarska, nebyla za prvn svtov vlky zaznamenna
existence ani jedn eck obce. Bhem mezivlenho obdob se uvd ptomnost pouze jednotlivch ek.
NA Praha, KS, V, 100/3, sv. 140, a.j. 547.
Viz lnek esko-slavomakedonskho historika Ivana Dorovskho: edest let od pchodu dt z ecka do
eskoslovenska. lnek vyel v roce 2008 v asopisu Slovansk jih, kter vydv esk spolenost Ptel jinch
Slovan. Dle viz ROBOVSKI 1988 a SAPURNA, PETROVSKA 1997.
Vstava o eckch uprchlcch v eskoslovensk socialistick republice SSR, NA Praha, KS, V, 100/3,
sv. 140, a.j. 547.
Viz nap. report v Mlad front ze 7. dubna 1948 nesouc nzev Na konci dubna pijedou do eskoslovenska
eck dti nebo obdobn lnek v Zemdlskch novinch z 8. ervna 1948 s nzvem eck dti jsou v na zemi
spokojen i ton koment v Obran lidu z 10. ervna 1948 s titulem Bezostyn nta eck vldy, kter se
vztahoval k diplomatickm krokm Atn v OSN.
NA Praha, KS, V, 100/3, sv. 141, 550.
Pchod dosplch imigrant

Jednotliv ekov zaali pijdt do eskoslovenska ze zpadu u od jara 1949. Vtinou
se jednalo o nmonky nebo dal pslunky eckch zmoskch obc, kte byli poslni
do eskoslovenska obvykle pes Francii, zejmna prostednictvm k tomu zzen buky
v Marseille, aby pokraovali do svobodnho ecka, kde byl zoufal nedostatek zlonk.
Vichni, kte pijeli do eskoslovenska, se spojili s novinem Seramem Maximem, poloocilnm zstupcem svobodnho ecka v eskoslovensku se sdlem v hotelu Centrl.10
Archivn materily zmiuj nkolik takovch ppad, pesto neexistuje celkov obrzek
o tom, kolik ek pilo do ech tmto zpsobem a kolik z nich nakonec pokraovalo do
ecka.
Problm pijet citeln vtho potu dosplch uprchlk vyvstal rok po roztrce Tito-Stalin, kdy se zvil jugoslvsk tlak na veden Komunistick strany ecka (Kommounistiko Komma Ellados, KKE), aby vyprzdnila uprchlickou komunitu v Buljkesu. O pjezdu
uprchlk z Buljkesu se diskutovalo 13. ervna 1949 v Praze na setkn zstupc KKE Ioannise Ioannidise a Miltiadise Porfyrogenise s vedoucm mezinrodnho oddlen KS Bedichem Geminderem. eck strana vznesla poadavek, aby eskoslovensko pijalo tyi a
pt tisc benc.11 Zbvajc uprchlci se mli pesunout do Rumunska a zrann mli bt
poslni na oeten do Maarska. eck delegace poadovala, aby byly uteencm k dispozici dv nebo ti vesnice, kde by ili nezvisle a ekonomicky sobstan, protoe se soudilo,
e piblin dva tisce z nich jsou prceschopn. Jinmi slovy poadovali vytvoen podobn
eck komuny, jak existovala v Buljkesu. V ervenci 1949 se pedstavenstvo KS rozhodlo ociln pedat zleitost pe o demokratick eky eskoslovenskm sttnm drustvm a jako odpovdnou osobu urilo Josefa Smrkovskho, pozdjho pedstavitele Praskho jara.12 Nakonec pedstavenstvo KS novm rozhodnutm svilo plnou odpovdnost
8
9
10
11
12
Ibid., sv. 145, a.j. 553.

Ibid., sv. 141, a.j. 550.
Pro vce informac o Serafimu Maximovi a jeho dle viz SDRACHAS 2001, 6064, dle tak HEU, OLEMI
2001, 6589.
NA Praha, KS, V, 100/3, Klement Gottwald, sv. 99, a.j. 1142.
97
Kostas Tsivos
za pi o dospl i dtsk bence ministerstvu prce a socilnch vc a souasn vyjdilo

vhrady k pimenosti pe, kterou do t doby poskytoval eskoslovensko-eck spolek.
Co se te tras, kter vyuilo 8 130 pevn dosplch eckch uprchlk pro cestu do
eskoslovenska, existuj ti hlavn skupiny:
1. Polovina benc (4 192 osob) pijela z Buljkesu tymi elezninmi transporty v obdob od 30. srpna do 10. z 1949. Piblin dva msce strvili v karantnnch tborech
v Leanech ve stednch echch, v Mikulov a Svatoboicch u Brna, kter byl uren
pro pi o star.
2. Druh nejvt skupina (3 415 osob) picestovala do eskoslovenska velmi strastiplnm
zpsobem: polsk lodi je vyzvedly v albnskm pstavu Dra a po dvoutdenn cest
pes Gibraltar a La Manche dorazili do polskho pstavu Gdyn. Odtud dorazila prvn
skupina 4. listopadu do tbora v Leanech a druh 12. prosince do Mikulova.
3. Tet skupina tvoen 444 uprchlky pijela 28. ledna 1950 a pochzela z Bulharska.
4. Dv men skupiny (piblin 100 osob) dorazily samostatn z Francie nebo dalch zem
a byly umstny do t ve uvedench pijmacch tbor.
Tabulka s transporty dosplch politickch uprchlk do eskoslovenska:
Uprchlky na hranicch pivtaly skupiny sloen ze zstupc KS, eskoslovensk Sttn bezpenosti a zdravotnch sester, kter mly poskytovat prvn pomoc. Jako pekladatel
slouily nkter ze starch eckch dt, kter pijely o rok dve a byly obvykle slavomakedonskho pvodu. Tbory, do kterch byli uteenci v tajnosti odvedeni, byly oploceny ostnatm drtem a vstup steila SNB a eck podkov jednotky. Krtce po pjezdu uprchlk vypukly epidemie plavice a meningitidy. Bhem karantny proli uteenci lkaskou
prohldkou, zstupci eskoslovensk Sttn bezpenosti je vechny vyfotografovali, vzali jim
otisky a pistoupili k vydn prozatmnch prkaz totonosti.
Podle soupisu ze dne 17. prosince 1949 pijelo ve dvou velkch transportech z Buljkesu
a Drae 7 635 osob, z toho 3 529 mu, 2 792 en, 1 025 dt mladch esti let a 289
dt mladch trncti let. Naprost vtina z nich pochzela ze severnho ecka (Florina,
Kastoria, Pella) a tvrtina byla slavomakedonskho pvodu. V drtiv vtin ppad se
jednalo o zemdlce a farme, dle pak o pr emeslnk, hrstku absolvent stednch kol
a jet mn dritel vysokokolskho diplomu.
Co se te procesu usidlovn uprchlk, od listopadu 1949 bylo zzeno pi eskoslovenskm ministerstvu prce zvltn oddlen zvan eck zleitost, za nj byl na dal ti
roky odpovdn Tom Kosta. Oddlen fungovalo od listopadu 1949 do konce roku 1951,
kdy bylo rozputno, a plnou odpovdnost za eck uprchlky pebralo sociln oddlen
eskoslovenskho ervenho ke. Tom Kosta odhadoval, e celkov nklady za ubytovn eckch benc jen od 1. dubna 1949 do 31. jna 1950 doshly stky 339 220 000
korun.13
Usdlovn uprchlk
Od zatku z 1949 vypukly ppravy na pesun uprchlk do t eskch pohraninch
okres; pro tento el byly vybrny okresy amberk, Jesenk, Krnov, z nich dve odeli
sudett Nmci, a poskytovaly tak dostatek volnho ubytovn i monost prce v oblasti
zemdlstv a chovu dobytka, jak poadovala eck komunistick strana. Tyto ti okresy se
nachzely v blzkosti polskch hranic a byly izolovan od nejdleitjch mstskch center
i hlavnch dopravnch tepen. Splovaly tedy konspiran a bezpenostn podmnky, kter
byly vyteny pro proces usdlovn uprchlk. Pvodn bylo vybrno 24 vesnic a usedlost
rozdlench do t a ty oblast vesnic podle okresu.14
Do 10. listopadu 1949 bylo do tchto oblast umstno 2 555 uprchlk. Toto slo zstalo vce mn stabiln i bhem nsledujcch msc, protoe si nejprve esk, ale pozdji i eck strana piznaly neschopnost benc nalzt prci v pedem urench oblastech.
Pvodn odhady funkcion KKE a KS se ukzaly jako nerealistick, protoe v pedem
vybranch okresech mohla najt trval zamstnn pouze tetina vech prceschopnch
uprchlk. K obtm pi hledn zamstnn pispl i fakt, e v nkolika z emeslnickch
a malch prmyslovch zvod, kter fungovaly v tchto tech okresech ped vlkou, byl
denitivn zruen provoz. A i kdyby byl jejich provoz obnoven, jen st by v nich mohli
pracovat uprchlci, kte nemli absolutn dnou pedchoz zkuenost s prac v tovrnch.
A tam, kde nkter zvody stle fungovaly, vyvstal problm s dostupnost kvli patn
dopravn sti a vlukm, kter se objevovaly v zim v dob snhovch zvj a izolace vesnic, kter trvala celch nkolik msc. Pokud ekov nali prci na sttnch statcch nebo
lesch, jednalo se opt kvli mrazm o seznn zamstnn.
13
98
Poet osob
Msto pvodu
Datum pjezdu
Ubytovac tbor
1 221
Buljkes
30. 8. 1949
Leany
1 200
Buljkes
31. 8. 1949
Leany
1 172
Buljkes
7. 9. 1949
Mikulov
599
Buljkes
10. 9. 1949
Svatoboice
20
Francie
09/1949
Leany
1 803
Albnie
4. 11. 1949
Leany
1 612
Albnie
12. 12. 1949
Mikulov
444
Bulharsko
28. 1. 1950
Leany
59
zrann
23. 6. 1950
nemocnice
Celkem
14
8 130
NA Praha, KS, V, 100/3, sv.140, a.j. 547.
99
Kostas Tsivos
Ukzalo se, e et zemdlci nepijali zpsob pstovn pevldajc v nerodnch eskch oblastech. Jak vme, et rolnci byli vdy zvykl intenzivn obhospodaovat mal
polka na rodinn bzi. Obhospodaovn obrovskch pol na drustevnm principu pro n
bylo naprosto neznm. Nvrhy nkterch vysoce postavench len strany (Bartziotas)
vyut zkuenost eckch pstitel tabku v eskch klimatickch podmnkch mohly vyvolat pouze smv.15 Stejn nevaln konec ml i npad na vytvoen Zemdlskho drustva
Nikose Zachariadise u Vrchn Orlice na jae 1950. Vsledkem bylo denitivn uzaven
drustva v roce 1953 souasn s hromadnm odchodem uprchlk z osad pvodnho osdlen, obzvlt v okrese amberk, kde v prosinci 1952 zstalo pouze 262 eckch benc.
Navzdory faktu, e pslun zstupci eskch krajovch komis i vd pedstavitel eck samosprvy, kter se mezitm ustavila, tvrdili, e ekov jsou spokojen se zpsobem
usdlen, e jejich obydl jsou dostaten vybaven nbytkem a pedevm topenm, aby
peili zimu, nechybly problmy. V nkterch osadch nap. nebyla zavedena elektina,
vtina ek nemla dostaujc obleen a obuv, aby se vyrovnali s nehostinnm klimatem
na severn Morav.
Problmy se objevovaly tak v oblasti stravovn, protoe et uteenci neznali postup
ppravy jdel na esk zpsob, kde hlavn roli hrla mouka a brambory v rznch variantch doplnn hutnmi omkami. ekov trvali na pdlech lutnin, kter jim ale ei
dodvali v malm mnostv, je nestailo na kadodenn stravovn. Tkosti s pizpsobenm se a ve uveden problmy z velk sti pramenily z nzk kulturn a vzdlanostn
rovn dosplch uprchlk, nkte z nich (16 %) byli naprosto negramotn, a z neznalosti
eskho jazyka.16
ekov mli omezen pleitosti k navzn kontakt s echy, a pokud uvme i problmy komunikace mezi echy a eky, ob etnika se setkvala zprvu s vzjemnou podezvavost. Kdy ei vidli, e ekov nemohou sehnat prci, podali eck veden, aby
pistoupilo na vjimky umoujc umstn eckch uteenc do prmyslovch zvod, kter se nachzely ve velkch mstskch centrech a trply nedostatkem pracovnch sil. eck
veden souhlasilo s nvrhem eskch soudruh, ale trvalo na tom, aby ekov zstali
pospolu. Protoe podniky nebyly schopn pojmout tak velk poet pracovnk a pedevm
je ubytovat, bylo dohodnuto, e se do kadho podniku polou skupiny nejmn padesti
uprchlk.17 Tak se na jae 1950 zaali ekov rozptylovat nejen do mst, ale i do jinch
ne pedem dohodnutch vesnic. ekov se nap. usdlili v obcch Zlat Hory, Rejvz, Jindichov v krnovskm okrese, v Javornku, kde existovala i eck klinika tajc 35 lek,
a ve vesnicch ulov a Bukov v okrese Jesenk.18 Textiln tovrny v sousednch okresech daly nalhav o pomoc, a tak byli ekov umstni zpotku v sousednch okresech
Trutnov, umperk a Dvr Krlov, ale pozdji se vydali za tkm prmyslem do Ostravy
a Brna. Proces nvratu benc do prce byl dokonen v lt 1950, kdy 19. srpna 1950
pracovalo dajn 4 711 uprchlk. Z toho 2 593 pracovalo v rmci t okres pvodnho
usdlen a 2 118 osob bylo centrln umstno do mstskch stedisek.
15
16
17
18
Ibid. sv.140, a.j. 548.

Ibid., sv. 132, a.j. 523.
Ibid., sv. 140, a.j. 559.
Ibid., sv.140, a.j. 547.
100
Pracovn zaazen v mstskch stediscch a okresech pvodnho usdlen

okresy pvodnho usdlen
2 593 osob (54,24 %)
mstsk centra
2 188 osob (45,76 %)
Co do zaazen, pracovalo 36 % ek v odvnm prmyslu, 32 % v zemdlstv a lesnictv a 16 % ve stavebnictv. Jen velmi mal procento ek pracovalo v roce 1950 v tkm
prmyslu.19
Pracovn zaazen uprchlk srpen 1950
tkalcovstv
36 %
zemdlstv
32 %
stavebnictv
16 %
tk prmysl
14 %
V nsledujcm obdob poslil trend odchodu do mstskch center, co mlo za nsledek,

e ani KKE, ani KS nebyly schopn kontrolovat situaci. Na konci roku 1952 ilo v Jesenku 600 uprchlk a v Krnov 700. Odchod do mst pinesl nkterm bencm dal snen
ivotn rovn, protoe vtina z nich se po odchodu z vesnic s centrln p pesthovala
do byt pochybn kvality, kde u bydleli jejich pbuzn nebo ptel. Ve mstech si ekov
vytvoili uzaven obce, kter mly zajistit jejich peit v nepznivch podmnkch a bez
centrln pe.
Veden KKE si roku 1952 denitivn piznalo, e pobyt uprchlk v zemch vchodn
a stedn Evropy nebude mt doasn charakter, jak se pvodn pedpokldalo. Z tohoto
dvodu Zachariadis, kter pvodn poadoval, aby benci zstali pohromad a pipraven
k boji, zaal nalhav dat po bratrskch stranch zaazen uprchlk do tkho prmyslu. Nsledoval masov pesun uteenc do ostravskho regionu, kde se stovky ek
podlely na vstavb novch tvrt a mst, jako je Havov, zatmco dal nali uplatnn
v ocelrnch a dolech pmo v Ostrav i v irm okol, nap. v Karvin a v Tinci. Men
skupinky uprchlk zamily do Brna, Berouna a Pbrami. Na konci roku 1952 byly hlavnmi centry eckch uteenc okrajov oblasti Ostravy (4 500 osob), Olomouce (3 200 osob),
ale tak Hradce Krlov (1 500) a Brna (800).20
19
20
Ibid., sv.140, a.j. 547.

Ibid., sv.140, a.j. 547. Viz dle Ibid., sv.140, a.j. 548.
101
Kostas Tsivos
Geograck rozdlen na Morav

Ostrava
4 500 osob (45 %)
Olomouc
3 200 osob (32 %)
Hradec Krlov
1 500 osob (15 %)
Brno
800 osob (8 %)
Rozptlen uprchlk se nesetkalo se souhlasem mezinrodnho oddlen KS, kter se

odvolalo na nutnost zlepit organizan a politickou prci a navrhlo znovu shromdit
uprchlky do dvou kraj, olomouckho a ostravskho, s vyhldkou, e se pozdji sdru v jedinm kraji. Tento pln nebyl nakonec nikdy realizovn, pesto se o deset let pozdji zjistilo,
e ti tvrtiny uprchlk, piblin 9 500 osob z celkovch 13 000, ily ve dvou ve uvedench krajch. K poslednmu masovmu transportu eckch uprchlk dolo pekvapiv v roce
1956. Jednalo se o 800 eckch benc, kte po krvavch udlostech roku 1956 v Maarsku podali o azyl v eskoslovensku, kter kladn zareagovalo na odpovdajc dost veden KKE. lo o sto edest eckch rodin, z nich se vtina usadila v Jablonci a Liberci.
Sjednocen rodin zalenn dt do eskho vzdlvacho systmu
Od zatku roku 1952 bylo zaznamenno nkolik ppad pmho i nepmho zpochybnn politiky pipravenosti k boji a uvolnn vojenskho zpsobu organizace. Tit zjmu
o politick uprchlky se pesunulo z beneck komunity na uprchlickou rodinu. Po roce
1949 bylo mnoho rodin rozptlench v nkolika zemch vchodnho bloku. A tak rodie zaali dat o optovn nalezen svch dt, mui manelek apod. Na zklad iniciativy KKE,
kter obdrela souhlas bratrskch stran lidov demokratickch republik i KSSS, byl roku
1952 uskutenn pln na optovn slouen rodin. V prvn fzi, tedy v obdob mezi lty
1952 a 1954, se uskutenilo celkem 22 transport. V tto dob odelo z eskoslovenska
do zbvajcch lidov demokratickch republik a SSSR celkem 1 470 osob, zatmco do eskoslovenska pilo z jinch zem 1 210 osob.21 Akce sluovn rodin pokraovala i v roce
1955, a tak z eskoslovenska odjelo 860 osob a naopak pijelo ke svm rodinm, usazenm v eskoslovensku, tisc uprchlk.22 V souladu s mnnm mezinrodnho oddlen
KS mly probhat pesuny uteenc na zklad nsledujcch kritri: eny k mum, dti
k rodim, zatmco dal pesuny se mly posuzovat na zklad humnnch kritri.
Vidme tedy, e vmny uteenc nezpsobily vrazn zmny v celkovm potu eckch politickch uprchlk v eskoslovensku. Vmny naopak pisply ke zhojen mnoha
lidskch ran a obnoven funknosti uteeneckch rodin. Ovem jen st meme posoudit
psychologick dsledky tohoto dlouhho odlouen, kter pedevm u dt prakticky znamenalo, e proily cel sv dtstv bez rodi, mnohokrt v pln jinm prosted, ne jim
bylo vlastn. Existuje nkolik ppad dt, kter po pchodu z dtskch domov v jinch
21
22
HRADEN 2007, 68.

Ibid., 176181.
102
zemch, obzvlt tch, kde se nehovoilo slovanskm jazykem, jako bylo Rumunsko a Maarsko, nebyly schopn dorozumt se se svmi rodii a potebovaly nkolik msc, aby se
adaptovaly v novm prosted. Na druhou stranu existovaly stovky ppad rodin, kter se
nikdy nedokzaly znovu spojit. Na strnkch uprchlickch novin Bojovnk, a to pedevm
ve sloupku s nekrology, se nachzej destky svdectv o uprchlcch, kte zemeli, ani by
znovu uvidli svoje eny, dti nebo dal pbuzn, kte zstali odznut v ecku.
Dleitou roli v dnm fungovn uteeneckch rodin a pedevm v jejich sblen se
s eskm okolm sehrlo postupn uzavrn dtskch domov a zalenn eckch dt do
eskho kolstv. Od kolnho roku 19521953 zaalo postupn zaleovn prvnch eckch dt do eskho vzdlvacho systmu. Od t doby se postupn snioval poet dtskch
domov, posledn z nich (ilheovice) byl denitivn zaven v roce 1964. V poslednch letech byli chovanci v dtskch domovech tm vhradn sirotci nebo dti, jejich rodie
neili v eskoslovensku.
Repatriace
Tm vichni et uprchlci si uchovvali vdom doasnosti exilu a stejn pocit pstovali
i v mladch generacch. Prvn monost na nvrat do vlasti zskali ti uprchlci, kte byli
v exilu proti sv vli. Jednalo se o zajatce Demokratick armdy ecka, dti, jejich rodie
zstali v ecku, nebo star bence. Po smrti Stalina a Gottwalda byl domluven s pispnm Mezinrodnho ervenho ke prvn a souasn posledn masov nvrat uprchlk
z eskoslovenska do vlasti. Oznmen o repatriaci vylo v novinch Bojovnk a pslun komise celkem shromdila piblin tisc dost o nvrat do vlasti. KKE z tohoto transportu
vylouila sv leny nebo ty, u nich pedpokldala, e by mohli po pjezdu do ecka vyzradit citliv informace o fungovn strany. V prosinci 1954 odjel do ecka prvn transport.
Slavnost na rozlouenou probhla v emon velmi nabit atmosfe. Bojovnk v pslun
reporti podrobn popisoval dary, kter uprchlci vezli do ecka (hodinky, rdia, ic stroje,
kola), aby zdraznili technologickou vysplost eskoslovenska v porovnn s eckem, ale
tak velkorys chovn eskoslovenskch ad k uprchlkm vracejcm se do vlasti.
Na hranicch s vytouenm eckem ekalo na skupinu navrtilc obzvlt nepjemn pekvapen, protoe tem stovkm z nich byl zamtnut nvrat do vlasti s vysvtlenm,
e neme bt ovena jejich totonost v evidenci pslunch vesnic. Jednalo se zejm
o Slavomakedonce nebo o osoby s politicky podezelou minulost. Od t doby eck ady
zakzaly masov repatrian transporty a dosti se posuzovaly pouze jednotliv. dosti
se podvaly na velvyslanectvch a daje adatel se posuzovaly ve spoluprci s loklnmi
ady bezpenosti. Nebylo vjimkou, e odpovdn ednci velvyslanectv poadovali po
adatelch podepsn prohlen o ltosti nebo odvoln jejich politickho pesvden. Je
znm ppad, kdy pracovnk velvyslanectv poadoval po benkyni, aby se rozvedla se svm
komunistickm manelem, nebo ppady, kdy ednci pouili repatriaci jako nvnadu, aby
zskali tajn informace nebo trvalou spoluprci s pslunou pobokou tajn sluby. KKE
vznesla poadavky na udlen veobecn amnestie a repatriace krtce po odchodu Zachari-
103
Kostas Tsivos
adise a pedevm po spchu Sjednocen demokratick levice ve volbch roku 1958. V zemch, kter pijaly uprchlky, se zaaly vytvet Rady pro repatriaci politickch uprchlk
do ecka. Pedsedou jejich koordinanho vboru byl uren Petros Kokalis a sekretem
Dimitris Papadimitris se sdlem v Budapeti. V eskoslovensk Rad pro repatriaci zastvali vd roli postupn Andreas Tzimas (Samariniotis), docent Dimitris Papas, soudce
Alekos Margaris a lka Takis Skyftis.
Podle daj eskoslovenskho ervenho ke se do vlasti od roku 1959 do potku
diktatury vrtilo jednotliv 967 uprchlch ek. Po ustanoven diktatury poet repatriovanch dramaticky klesl. Naopak od potku edestch let do roku 1975 se pomrn velk
poet uprchlk (445 osob) rozhodl pesthovat do kapitalistickch zem. Vtina z ve
uvedench uprchlk se pesthovala do tradinch center benc z ecka, jako je Austrlie (131), Kanada (112), USA (69) a Zpadn Nmecko (69). Mezi zvolen destinace
uprchlk patily tak exotick kapitalistick zem (na, Egypt, Sdn). Ve stejnm
obdob se 404 uprchlk pesunulo do dalch socialistickch zem, vtina do Bulharska
(139) a Sovtskho svazu (112).
srpna 1977 se jich do ecka vrtilo piblin 2 000. Bhem prvnch let po zmn reimu
dochzelo k nekontrolovanm nvratm do vlasti, asto dokonce bez povolen ednch orgn. Proces repatriace se snailo usnadnit i veden KKE, kter prostednictvm rznch
krok vi bratrsk eskoslovensk stran poadovalo osvobozen od dan i nhrad za pedchoz studia nebo jejich snen. Problm repatriace se legislativn vyeil rozhodnutm
vldy strany PASOK, kter povolila voln nvrat vem politickm uprchlkm, kte byli
nrodnost ekov. Toto rozhodnut bylo legislativn vydno ve veejn vyhlce . 106841
tehdejch ministr vnitra a veejnho podku G. Gennimatase a D. Skularikise, zatmco
roku 1985 nsledoval zkon 1543 o restituci majetku i podepsn bilaterlnch dohod mezi
eckem a eskoslovenskem o uznn nrok na dchod apod. Kupodivu vtina uprchlk
neekala na legislativn uspodn a vrtila se do vlasti dve. Je pznan, e se mezi lty
19791985 do vlasti vracelo kadoron asi 500 uprchlk, zatmco mezi lty 19851989
maj poty repatriovanch klesajc tendenci a pohybuj se mezi 150 a 350 osobami ron.
Podle daj z databze eskho ervenho ke se ukazuje, e se celkem vrtilo do vlasti
nebo pesunulo do dalch zem tm 10 000 eckch uprchlk. Pi prvnm stn lidu
v postkomunistickm eskoslovensku roku 1991 bylo zaznamenno 3 379 eckch oban,
z eho vyplv, e se piblin ti tvrtiny uprchlk vrtily zpt do ecka.
Tma pesunu osob neskonilo s repatriac uprchlk a podle toho, co na vlastn oi pozorujeme, vznamn st eckch uteenc, pedevm druh generace, nezvldla nvrat do vlasti
a problmy s adaptac je vyslaly na nov cesty. Ty je zavedly bu zpt do ech, nebo do novch
oblast, obvykle do zem, kde ili jejich pbuzn, jako jsou Austrlie, Nmecko, Kanada atd.
Meme ct, e pro generaci z dtskch domov je typick pomrn vysok mobilita, kterou
z dvodu velkho rozptylu nen mon vyslit. Pouze individuln pozorovn ns tak vedou
k pesvden, e v poslednm roce hled kvli krizi v ecku zven podl repatriovanch uprchlk zpsoby, jak se znovu usadit a pracovat na znmch mstech bvalch uprchlk v echch.
Na zvr uveme, e vtina len pomrn mal komunity uprchlk v eskoslovensku
v prbhu piblin padesti let elila nucenm pesunm (nejmn na tyi rzn msta,
obvykle ovem na vce) do kulturn i jazykov naprosto odlinch prosted, ne ve kterch
byli zvykl t. Ukzali velkou ivotaschopnost i pizpsobivost, nkte z nich ale postrdali
schopnost zakoenit na jednom konkrtnm mst a neustl pohyb se stal jejich druhou
pirozenost.
Peloila Hana Coufalov
Pesuny do kapitalistickch a do socialistickch zem

Clov zem
Poet osob Clov zem
Poet osob
Albnie
1 Bulharsko
139
Argentina
1 Maarsko
22
Austrlie
131 NDR
18
Belgie
3 Polsko
na
4 Rumunsko
Egypt
8 SSSR
112
Francie
2 celkem
406
Itlie
Kanada
Kypr
Sdn
39
112
13
3
vdsko
26
USA
69
Zpadn Nmecko
69
celkem
76
445
Tma repatriace zaalo bt aktuln hned po zmn politickho reimu a postupnm

ruen nejdleitjch zkon z doby obansk vlky. Podle daj eskoslovenskho ervenho ke stle ilo v prosinci 1974 v eskoslovensku 12 013 politickch uprchlk. Do
104
Bibliografie
SDRACHAS S.
. , . 3, 2001, 6064.
BOTU A., KONEN M. et uprchlci. Kronika eckho lidu v echch, na Morav a ve
Slezsku 19481989, Praha: eck obec Praha, 2005.
105
Kostas Tsivos
Dorovsk, I. edest let od pchodu dt z ecka do eskoslovenska, Slovansk jih, . 2, 2008.
HRADEN P.
(19481954), Thessaloniki 2007.
HEU A., PLEMI P. . , . 3, 2001,
6589.
ROBOVSKI, N. Makedonite od Egejskot del Makedonija vo echoslovakija, Skopje 1988.
SAPURNA K., PETROVSKA P. Children of the Bird Goddess. A Macedonian Autobiography,
Australia 1997.
Dal literatura k tmatu
HEROLDOV I. Imigranti z ecka v eskm pohrani. n: Zpravodaj KSVI, pl. 3 (Etnick
procesy v novoosdleneckm pohrani. Dlnictvo v etnickch procesech, sv. 2), Praha:
EF SAV 1986.
HRADEN P. Zdrenliv internacionalismus. Obansk vlka v ecku a eskoslovensk
materiln pomoc Demokratick armd ecka. Soudob djiny 10, 2003, . 12, 5892.
KRLOV K. Otzka loajality eck emigrace v eskoslovensku v letech 1948 a 1968. Slovansk pehled 3, 2009.
MALKKI L. Refugees and Exile: From Refugee Studies to the National Order of Things.
Annual Review of Antropology 24, 1995.
RANTZIDIS . , Athina 2010.
MAZOWER M. (ed.) After the War Was Over Reconstructing the Family, Nation, and State
in Greece, 19431960, Princeton 2000.
RYCHLK J. Cestovn do ciziny v habsbursk monarchii a v eskoslovensku Pasov, vzov a vysthovaleck politika 18481989, Praha: stav pro soudob djiny AV R
2007.
SAMARAS K. Co je makedonsk problm, Opava 2009.
TSIVOS K. Makedonsk otzka v souvislosti s eckou obanskou vlkou Slavomakedonci
jako soust eck emigrace v eskoslovensku. Slovansk pehled 3, 2009.
TSIVOS K. eskoslovensk angaovanost v eck obansk vlce a v tajnch misch KS ecka. Slovansk pehled 34, 2010.
Autobiograe a biograe
CIRONIS (TSIRONIS) P. Cizinci bez pasu, Rokycany 1994.
DRITSIOS TH. A , Athina 1983.
KARADZOS G. Ukraden slunce, Lomnice nad Popelkou 2004.
PPADOPULOS L. Dti boue, Praha 1998.
PPADOPULOS L. Den nvratu, Praha 1999.
THEODORU . , thina 2004.
Setkn Julese Dassina s eckou tragdi

EVA STEHLKOV
Kdy ve vku 96 let zemel Jules Dassin, svtov agentury pinesly zprvu, e odeel americk lma, mistr nru lm noir. Pravda ovem je, e jeho vten lmy ze tyictch let
(Brute Force a The Naked City) by asi byly zapomenuty, nebt toho, e odeel do evropskho
exilu, kdy se ocitl bhem antikomunistickho honu na arodjnice v padestch letech na
ern listin. Ve Francii natoil Du ri chez les hommes (1955, Rvaka mezi mui), vychzejc z novely Augusta le Bretona. Ten je dodnes pipomnan dky legendrn dvaaticetiminutov scn, kter je hrna bez dialogu a bez hudebnho podkresu. Za tento lm, kter
Franois Truaut s obdivem oznail za nejlep lm noir, kter kdy vidl, dostal Dassin cenu
pro nejlepho reisra na festivalu v Cannes roku 1955. Dodnes je tento lm povaovn
za jeden z nejvtch francouzskch snmk z nru lm noir. Je mon, e nakonec zbude
v djinch lmu prv jen odkaz na tuto proslulou scnu loupee, akoli Dassin natoil mnoho
lm, za mnoh z nich byl ocenn a pracoval na nich s nejslavnjmi herci sv doby.
Nezemel ovem v Americe ani ve Francii, ale v zemi, kter se mu stala osudem, v ecku, kde mu bylo udleno roku 1981 obanstv. Sm o sob ekl tento velk lheln, kter
byl jednm z osmi dt idovskho holie z Ruska usazenho v Middletownu v Connecticutu,
e byl ekem jet dv, ne o tom sm vdl. Ke zprv o mrt pronesl do mdi s typickm antickm patosem kondolenci i tehdej eck pedseda vldy Kostas Karamanlis.1
Dassinv prvn lm vnovan ecku byl natoen jet ve Francii. Film Celui qui doit
mourir (1957, Ten, kter mus zemt) byl zaloen na romnu Nikose Kazantzakise Kristus
znovu ukiovan. I kdy pat k mn znmm Dassinovm lmm, je to dlo velmi zajmav a naplnn vroucm humanismem. Ve lmu se pracovn poprv seel s Melinou Merkuri,
kter se stala mzou jeho lm. Z nich pedevm komedie (1970, Never
on Sunday) obletla cel svt tak dky znm psni (Dti z Pirea) Manose Chatzidakise, kter zskal Oskara za nejlep hudbu. Svin komedie o mladm
americkm lozofovi s dobrm jmnem Homer a jeho setkn s okouzlujc prostitutkou, kter rozvrt vechny jeho pedstavy o ecku, obsahuje i pvabnou pygmalionovskou pas.
Homer se toti sna Iliu pevychovat, nut ji zmnit ivotn styl, st dobrou literaturu. Na
zklad lmu vznikl i muzikl Illya Darling rerovan Dassinem, kter bel na Brodwayi,
ve Filadeli, Torontu a Detroitu v letech 19671968.2 Charismatick Melina Merkuri pak
ztvrnila komplikovan hrdinky dvou dalch lm lmu Phaedra z roku 1962, modern
adaptace Euripidova Hippolyta zaloen na melodramatu napsanm Margaritou Lyberaki,3
1
106
ecko pociuje zrmutek nad ztrtou vzcn lidsk bytosti, dleitho tvrce a skutenho ptele. Jeho naden,
energie, bojovn duch a lechetnost nebudou nikdy zapomenuty, prolo internetem.
Melina Merkuri hrla tituln roli. Byla za n nominovna na Tony Award, inscenace sama si vyslouila mnoho
recenz od velmi nadench a po zcela negativn.
TSOMIS 2002, 107116.
107
Eva Stehlkov
Setkn Julese Dassina s eckou tragdi
a (A Dream of Passion)4 z roku 1978, drama hereky, kter studuje roli

Mdey a navtvuje ve vzen matku, kter jako Mdea zavradila sv dti.
Vechny tyto ti lmy spojuje jeden motiv: ddictv eck tragdie.5 Ve lmu Never on
Sunday m pvabnou podobu diskuse o eck tragdii, kter probh mezi lozofem a prostitutkou pot, co se zjist, e veskrze pozitivn Ilia nechpe podstatu tragdie a m zato, e
vechno vdycky dobe skon. Jej ptel dvno znaj jej vklady Mdey i Oidipa. Homer vak mus pmo pi pedstaven tragdie zjistit, e jej vra je neotesiteln: zatm co
publikum v divadle Heroda Attika ple, dojat Ilia dv najevo, e ve jde tak, jak kala.
Dkazem je to, e se pedstavitelka Mdey pijde na konci uklonit s dtmi. Znamen to, e
je jenom nkde schovala, vechno dobe dopadlo, Iasn se k n vrtil a vichni radostn
odeli na pl k moi. Atmosfra pirejskch dok s jejich hospdkami a jejich typickm
muskm osazenstvem je peruena vlastn jen jednou, a to prv kdy po pedstaven
Mdey kloptaj ob strany sporu non Akropol
Dassinova Phaedra je pbh z druh strany socilnho spektra, ze ivota bohatch doka. Sleduje v koste dobe znm mytologick pbh. Faidra (novoecky Fedra), ena
dokaskho magnta Thanose6 (Raf Vallone, hvzda neorealistickch lm), se zamiluje
do Alexe, Thanosova syna z prvnho manelstv. Ten ije v Londn a zajm se daleko
spe o vtvarn umn ne o to, aby pevzal rodinn podnik (Anthony Perkins, kterho
dva roky pedtm proslavila role Normana Batese v Hitchcockov Psychu). Jejich cit vzplane okamit a nen v silch ani jednoho z nich se ubrnit. Kdy Faidra sdl mui, e m
pomr s Alexem, otec jej vyene a potup. Zoufal Alex se zabije v aut, kter mu otec
daroval, a Faidra, kter marn vede boj s vnivm citem, spch sebevradu. Nkter
aluze spojujc modern pbh s antickm mtem jsou samozejm lehce iteln, tebae je
tu marn touen Faidino po nevlastnm synovi radikln odstranno tento Hippolytos
optuje maceinu lsku a po vzoru Racinov je tu pidna mlad konkurentka, na ni tvrd
a neltosn Faidra rl. Trochu ironick je pochopiteln konec Alexv nen usmkn
koni, zabije se (jak ostatn odpovd dob) v aut s mnoha komi pod kapotou Dnes u se
asi nikdo nepozastav nad odvnou milostnou scnou, kter byla ve sv dob oznaena za
skandln. Sp se stle podivujeme ndhern Theodorakisov psni na slova Nikose Gat-
sose nebo zvrenmu Perkinsovu zpvu Bacha mscho se s evem motor. Senekovsky
zuiv ve tituln hrdinky nm neumouje, abychom se s n identikovali. Kdy si cel
v blm a ukryta za tmavmi brlemi bezohledn raz cestu davem hoekujcch ernch
vdov po nmoncch, je nm jasn, e skuten tragdie se odehrv jinde.
Akoli Euripidova tragdie Hippolytos je jasnm pretextem tohoto lmu, jeho znalost
nen nikterak nutn. Pbh me bt vnmn prost jako melodramatick milostn trojhelnk se patnm koncem. Valn vtina divk nezn etymologii jmna Hippolytos.
Potom prezentace parthenonskho vlysu pi vodnch titulcch a setkn Faidry s Alexem,
kreslcm hlavu kon z Parthennu, je pro n pouhou turistickou atrapou (a u spojenou
s Britskm muzeem nebo s ddictvm eck plastiky). Symbolick spojen Faidry se stejnojmennou lod, kterou kt a kter pak na moi ztroskot, je pro divka zcela jasn. S pbhem Hippolyta vak nemus bt vbec spojovno.
Naproti tomu motiv Mdey prostupujc A Dream of Passion je nepehldnuteln a interpretace lmu je bez nho zcela nemon. Sama tragdie guruje ve lmu ve dvou podobch v podob lmu, kter nat BBC a v konen podob inscenace odehrvajc se v divadle v Delfch.7
Navc, jak u bylo eeno, hlavn hrdinka lmu Maia pedstavujc Mdeu (Melina Merkuri) navtvuje mladou (zejm duevn nemocnou) Amerianku Brendu (Ellen Burstyn), kter je ve
vzen, protoe zabila sv ti dti, aby se pomstila svmu mui. Main zjem o Brendu je dvoj.
Jednak je to na potku pouh reklamn trik, jednak se chce osudem vraednice inspirovat a najt
tak kl ke sv roli. Ob eny vak maj cosi spolenho s Mdeou: jsou cizinky. Brenda se nikdy
nedokzala pizpsobit zemi, ve kter ila, nikdy se nenauila ecky a dti, ve tvrti, v n bydlela,
na ni volali: Cizinko! Tak Maia byla vude ciz. Kdy ila v zahrani, kali j: Kdy se konen
vrt do ecka? Te, kdy se vrtila, ozvaj se hlasy: Kdy odjd? V hysterick scn na
pravdu se Maia pizn, e zradila svou milovanou ptelkyni a e zabila sv nenarozen dt,
aby si nezniila kariru. Je tedy i ona zrdce a vraedkyn (a jej oddan mu tm cel lta trp).
Nen tedy divu, e se ob postavy zanou prolnat. Navc je zejm, e role Mai je na tlo uita
Melin Merkuri (dalo by se ci, e jej osud je pretextem postavy Mai): ivot Merkuri v emigraci
a zejm i jej osobn problmy jsou pro eckho divka dostaten znm a podporuj pedstavu
ztotonn obou lmovch hrdinek. Maino postupn pronikn do Brendina osudu a uvdomovn si souvislost vlastnho ivota promuje jej interpretaci Mdey, ne vdy k radosti reisra
Kostase, nkdejho Maina milence (Andreas Vutsinas). Ten si peje, aby Maia naplnila jeho vizi
(Cel Mdea je o lsce, vni a kouzelnictv Mdeinou bohyn je Hekat.).
Nakonec Maia doke splynout s postavou, kterou ztvruje ne vak intelektuln
(jak se ji snail pohnout Kostas tm, e hercm pedvd ryvek z Bergmanovy Persony),
Anglick titul odkazuje k Shakespearovi (Hamlet ii, 2, 543):

Is it not monstrous that this player here,
But in a ction, in a dream of passion,
Could force his soul so to his own conceit
That from her working all his visage wannd,
Tears in his eyes, distraction ins aspect,
A broken voice, and his whole function suiting
With forms to his conceit? and all for nothing!
Dassinovy lmy Phaedra a A Dream of Passion zaznamenaly ve svch studich vnovanch antick tematice ve
lmu MACKINNON 1986, 98, 156, SOLOMON 2001, 268269, 273274 a MCDONALD 1983.
TSOMIS (2002, 111) upozoruje, e Thanosovo pjmen Kyrilis obsahuje aluzi na jeho panstv nad moem (
+ ) a nepochybn odkazovalo i k tehdejmu vldci mo, rejdai Onassisovi.
108
Melina Merkuri se objevila roku 1976 po patncti letech absence na scn v Euripidov tragdii inscenovan
ve Sttnm divadle Severnho ecka. Jejm reisrem byl Minos Volonakis. Inscenace objela celou Makedonii
a objevila se i v divadle na Lykavittu, ale nebyla pijata do ocilnho programu festivalu v Epidauru. kalo se j
proto Mdea v exilu. Ve lmu je vyuita tato inscenace, ale v konen fzi je pesazena do prosted delfskho
divadla, kter je pochopiteln vtvarn zajmavj ne nov divadlo na Lykavittu. Autorem uit adaptace je
rovn Minos Volonakis (19251999).
109
Eva Stehlkov
ale emocionln. Proitek tragiky a smutek nad ztrtou milovanch bytost tak poznamenal
nle lmu, v nm probh paraleln dj: Ellen vrad sv dti, zatmco Maia exceluje v zvren pasi z Euripidovy Mdey v Delfch.
Tak jako ve lmu Phaedra i zde buduje Dassin atmosfru ecka pomoc vizulnch odkaz na antickou kulturu: Pod titulky se zjevuj eck npisy tesan do kamene, detaily
antickho divadla (pedevm schody) a Parthennu (kanelury drskch sloup), iteln
pipomnka prce velkho eckho scnografa Dionysia Fotopulose, kter je autorem kostm. Zkoukm na Mdeu dominuje chr en v ernm, typick prvek eckch inscenac
antickho dramatu, jaksi spojnice mezi minulost a souasnost, stejn jako pse, kterou
zpv Maia s Dimitrisem, pedstavitelem Iasna (Dimitris Papamichail).
Za lm A Dream of Passion obdrel Jules Dassin Zlatou palmu na festivalu v Cannes roku
1978. Shodou okolnost to byl i posledn lm, kter s Melinou Merkuri natoil a posledn lm,
ve kterm hereka inkovala. Vzpomeme, e jako Maia s jistou ironi hovo o tom, e je u
star, aby toila lmy. Pak u zejm jen propjila hlas vypravce ve lmu
(eny ve vyhnanstv) v roce 1981 a vnovala se politice. Stala se prvn ministryn
kultury (a tak starostkou Atn). Tak Dassin od osmdestch let u netoil lmy, ale dle
pracoval pro divadlo8 a pipravil Melin Merkuri triumfln nvrat na scnu.9 Byl dle v ecku ctn pro lmy, kter zemi daroval, i pro svou neutuchajc innost ve prospch ecka. Neme bt zapomenuto, e po boku Meliny Merkuri bojoval proti junt.10 I po jej smrti tmal
jej prapor a bojoval za navrcen Elginovch mramor do ecka. Bohuel se nedoil oteven
novho atnskho muzea, kter je pro nvrat parthennskho vlysu pipraveno
Bibliograe
MACKINNON K. Greek Tragedy into Film. London Sydney 1986.
MCDONALD M. Euripides in cinema: the heart made visible, Philadelphia 1983.
SOLOMON J. The Ancient World in the Cinema, Yale Univ. Press 2001.
TSOMIS G. Die Rezeption des Euripideischen Hippolytos im Film Phaedra von Jules Dassin.
In KornjakTchterle (eds.), Pontes II. Antike im Film (Comparanda 5), InsbruckWienMnchenBozen 2002, 107116.
10
Mezi lty 1975 a 1994 reroval v Atnch Brechtovu a Weillovu Tgroovou operu, Williamsovo Sladk pte
mld, Albeeho Kdo se boj Virginie Wolfov?, echovova Racka, Millerovu Smrt obchodnho cestujcho atd.
Melina triumfovala ve Williamsov Sladkm pteti mld (1979/80), v pamti divadla vak zstal zapsn jej
prvn spch, role Blanche DuBois v Tramvaji do stanice Touha rerovan Karolosem Kounem v Divadle umn
ji v roce 1950.
Melina Merkuri proslula svou neohroenou aktivitou, s n bojovala proti junt. V roce 1974 natoil Dassin
lm The Rehearsal, jeho byla producentkou. V tto ostr obalob junty inkovali Olympia Dukakis, Lillian
Hellman, Melina Merkuri, Arthur Miller, Laurence Olivier, Maximilian Schell, Mikis Theodorakis aj.
110

EVA STEHLKOV
96 ,
o
.
40 Brut Force ( ) Naked City ( )
, ,
50 .
Du ri chez les hommes (1955, ),
Auguste le Breton.
32 . ,
o Francois Truaut , , o
1955.
. ,

, o
.
, , ,
, , 1981 .
o ,
, ,
. o

o , .1
, ,
. H Celui qui doit mourir (1957) .
, .
,
. (ever on Sunday, 1960)
,
.
,
1
,
. , ,
, .
111
Eva Stehlkov
.
, o
, .
Illya Darling
, , ,
19671968.2 H Phaedra () 1962,
,
,3 (A Dream of Passion)4 1978, , , ,
( ) .
: .5
,
, o ,

.
.
: ,
, . ,
.
o ,
. H
,

...
,
.
. H , 6 (Raf Vallone,
) ,
.
(Antony Perkins, o
Norman Bates Psycho Hitchcock). o
.
,
. ,
o , ,
, . ,
,
, o
. , , -,
.
,
, ,
. ,
.
,
o Perkins .
.
, ,
,
, .
,
o .
.
. , ,
(
).
, , .
.
3
4
. Tony Award,
.
. TSOMIS 2002, 107116.
( ii, 2, 543):
Is it not monstrous that this player here,
But in a ction, in a dream of passion,
Could force his soul so to his own conceit
That from her working all his visage wannd,
Tears in his eyes, distraction ins aspect,
A broken voice, and his whole function suiting
With forms to his conceit? and all for nothing!
, , ,
, MACKINNON 1986, 98, 156, SOLOMON 2001, 268269, 273274
MCDONALD 1983.
112
TSOMIS (2002, 111) ,

( + ) , .
113
Eva Stehlkov
,
. H
BBC
.7 , ,
, ( ),
( ) (Ellen Burstyn),
,
. H .
, ,
.
: . H
, , ,
! . , :
; , , :
; ,

. ( o
).
.
, o
(
). H

. H

, ,
( ), (
, ... H ).
, ,
( o ,
Persona Bergman), . H

, :
,
.
o
. ,
,
( ) ( ),
,
. ,
, ,
, , (
).
o 1978.
. ,
.
1981 . . o
, 8
.9
.
.10

. , ,
...
1976 15
, .
,
.
. , ,
.
(19251999).
114
10
1975 1994 ,
, ; , ,
.
(1979/80),
, Blanche DuBois
1950.

. 1974 The Rehearsal (), .
: , Lillian Hellman, , Laurence
Olivier, Maximilian Schell, .
115
Eva Stehlkov
MACKINNON K. Greek Tragedy into Film, London Sydney 1986.

MCDONALD M. Euripides in cinema: the heart made visible, Philadelphia 1983.
SOLOMON J. The Ancient World in the Cinema, Yale Univ. Press 2001.
TSOMIS G. Die Rezeption des Euripideischen Hippolytos im Film Phaedra von Jules Dassin.
In: Kornjak-Tchterle (eds.), Pontes II. Antike im Film (Comparanda 5), Insbruck-WienMnchen-Bozen 2002, 107116.
:

30, ,
, ,
. ,
,
.
: ,
1,5
1922. .
, 30 ,
,
, .
, ,
20 ,
,
.
,
, ,
, .

: , .
, ,
, ,
.
(
, , , , ), ,
,
. ,
.
,
,
, .

( ) 1888,
, 1890,
34.
116
117

:
(1930)
(1934)
roica (1938)
(1945)
(1959)
(1963)
(1957)
.
,
40 , ,
1945, British Council .

. ,
. 30,
, ()

.
, 1945,
.

, .

,
. , ,
. , 1944
57 .
50
, 75 ,
.
, -
, ,
.

,
1900. , ,
, , , , .
,
118
:
:
.
. : ,
, , , ,
.
,
19 20 , ,
.
* O

. ,
.
, ,
. , ,
, . , .
, , ,
. , , ,
, , . .
, ,
:
, !
, ; .
.
;
.
,
;
, ... ,
.
, , ! .
. , ,
, . , ;
. .
.
, .
:
, ;
;
119
.
! .
! ;
; .
, .
(. 124, 125)1
. , ,
, , ,
, , .
, . , .
(. 115)
,
:
. ,
, ,

.

. ,
:
.
, , , , , ,
, ,
. ( , ! . ,
, , ,
, ,
, ). , , ,
, ,
: ,
. , , , , ,
, , , , ,
, ,
, , , , , ,
, ...
(. 114)
, ,
,
, , ,
1
T , . . P. Mackridge (.), :
2010.
120
22
, . :
, :
,
.
:
, .
:
. .
( P. Mackridge, . 35)

, ,
, . .
,
, ,
.
,
. ... , ,
,
- () (. 39)
... (. 118)...
( P. Mackridge, . 32, 33)
*
.
, , ,
, , ,
, , ,
. ,
,
, .
, ,
121
. , ,
.

, .
.
, ,
. , , ,
, .
, , , ,
. (
), .
, ,
.

. , ,
.
,
, , .
, , .
,
, .
M .
, , ,
, . , ,
, , .
! ! , ,
.
.
;
! !
;
... ... ... ...
...
, ,
, , .
, , ,
, .
, , .
...
..., .
;
, .
.
;
... ,
.

.
...
, .
.
. .
, , ,
, , .
(. 135137)
122
* H ,
,
,
.
:
:
, , ! !
.
...
:
!
, , .
, ; . , ,
, ...
; , .
; ;
... ...
!
. , , ;
, ! , !
,
, .
123
, ;
, ...
, ;
, , . .
, .
...
...
...
, ; ;
. , , .
. , .
, , ,
. ,
, ,
.
(. 207, 208)
, ,
. ,
. , , , .
, -.
, , . , ,
.
; ,
. .
, :
, .
. , , ,
, .
, - ,
, .
, .
;
(. 72, 73)
(, , , , ,
), , - , .
, ,
, , , , .
, ,
. ,
, .
,
-, , ,
. ,

. -, ,
, ,
. , ,
.
, , ,
, , ,
. . ,
, .
. , :
, .
124
-
. ,
,
.

,
,
. : ,

.
, ,
, , ,
.
. ,

, ,
, .
125
Kosmas Politis: Ve tvrti Chadzifrangu

DIMITRIS NOLLAS
Generace 30. let, jej psoben se neomezilo jen na literaturu, ale zasahovalo i do dalch
oblast, zejmna malstv, vn do eck spolenosti touhu po celkov obnov. Pestoe
konkrtn dopady na tehdej eckou spolenost jsou sporn, je teba ocenit odvahu, se
kterou umlci tto doby pistoupili k nutnosti zmn v oblasti umleck i spoleensk. Zem
tento nov impuls potebovala. Piel v okamik historicky pro ni velmi dleit: ideologie
Velk mylenky se teprve nedvno zhroutila a po maloasijsk katastrof v roce 1922 bylo
ecko nuceno pijmout 1,5 milionu pisthovalc. Mon prv pro nezdar ve spoleensk
rovin, tedy v otzce zmny zpsobu mylen a pemn spolenosti z tradin na modern,
jsou mylenky generace 30. let stle iv a dodnes se o nich diskutuje.
Nechme nyn stranou poezii, kter v prbhu 20. stolet zmnila smr eck literatury.
Naopak prza tto generace vyvolvala sice ve sv dob znan rozruch, avak pinesla
mlo dl, kter by dnes stla za pozornost. Mla samozejm svj vznam, protoe vtina
len tto generace byla soust mstn duchovn elity a podlela se na formovn kultury
tto doby. I spolenost si uvdomovala hodnotu svch prozaik a udlovala jim ocenn
a rzn hodnosti a postaven, kter jim poskytovala znan vliv.
Pesto musm trvat na svm kritickm postoji k prozaick tvorb tto generace. Jedinou
vjimku, a to zcela jednoznan, pro m pedstavuj nsledujc ti autoi: Kosmas Politis,
Jannis Beratis a Nikos J. Pentzikis. Akoli tito spisovatel tvo v souladu s evropskmi
literrnmi hnutmi tto doby, jdro jejich dla zstv jednoznan eck. Jejich tvorba
nenapodobuje, je autonomn a i po mnoha desetiletch si udrela svou hodnotu.
Kdykoli se v dlech hlavnch pedstavitel tto generace (jako byli Karagatsis, Theotokas, Terzakis, Venezis, Myrivilis) objevuje motiv dtstv, tk se pedevm dospvajcch
mladch lid, kte se nachz v procesu pemny svho charakteru, a ne v tlm a jet neposkvrnnm dtskm vku. Tak je tomu napklad v Theotokasov dle
(1940, . Slzy dospvn, 1979) nebo v dle (1946, Vlet se zpadem
slunce) od Terzakise. Naopak v romnu Kosmase Politise (Ve tvrti
Chadzifrangu) hraje dtstv velkou roli a zastiuje kadou dal zmnku o vku, a je jakkoli
dleit pro vvoj pbehu.
Strun o ivot a dle Kosmase Politise
Kosmas Politis (vlastnm jmnem Paris Taveludis) se narodil v Atnch v roce 1888, ale
vyrstal a studoval ve Smyrn, kam se jeho rodina pesthovala v roce 1890 a kde il od
2 do 34 let vku.
Jeho nejznmj romny:
(1930, Citronov hj)
126
127
Dimitris Nollas
Kosmas Politis: Ve tvrti Chadzifrangu
(1934, Hekata)
Eroica (1938, Eroica)
(1945, To Jiri1)
(1963, Ve tvrti Chadzifrangu)
divadeln hra (1957, Konstantin Velik)
a bezpoet peklad.
Kdy v dob nacistick okupace odeel do dchodu po tm 40 letech prce v rznch
bankch, peloil mnoho knih. V roce 1945 pracoval krtce jako pekladatel pro British
Council v Atnch.
Zsadn obrat nachzme v romnu To Jiri vydanm v roce 1945. asov odpovd Politisovu vstupu do slueb Komunistick strany ecka. V tomto romnu se autorv zjem
o pvodn hrdiny mky s nadbytkem volnho asu pesouv k lidem z nich vrstev,
k chudm ndenkm.
Tento fakt meme pisoudit radikalismu, kter v t dob zavldl v eck spolenosti a kter byl podpoen odbojem proti nacistick okupaci. Z tohoto dvodu tak znamen
vstup do KS stup modernismu v Politisov dle. Zde musme upozornit na skutenost, e
v roce 1944 bylo Politisovi ji 57 let.
A zatmco se veobecn pedpokldalo, e v prbhu 50. let se autorv literrn pnos zavril, napsal Politis ve svch 75 letech romn Ve tvrti Chadzifrangu, kter byl na
pokraovn vydvn v literrnm asopise s vysokm nkladem CHYDROMOS. Zde
byl dovren jeho pklon k nmtm z eckho prosted a k eck tradici prostednictvm
romnu, kter je odrazem ivota eckho lidu a kter zrove spojuje vechny principy
a znaky modernho evropskho romnu.
* Rj dtstv a nostalgick vzpomnky na nj

Symbolika dtskho vku jako obdob rje je kadmu zejm. Bezstarostn hry, nevinnost
a dn obavy ze ztku, s tmito jasnmi symboly ztracenho rje se v romnu setkvme.
Pvab a ivost Politisova romnu spov ve skutenosti, e rj dtskho vku nekon
pouze s plynutm asu, ale tak se ztrtou msta. Rj nekon pouze proto, e dti u nejsou
dtmi, e dosply, kon, protoe spolu s nimi miz tak Smyrna: je nieno msto jejich sn
a obyvatel msta jsou vyhnni z rje jako Adam a Eva.
Romn
Dj romnu se odehrv ve tvrti Chadzifrangu ve mst Smyrna na potku 20. stol.
Dal tvrt ve Smyrn se nazvaly Franck, idovsk, Provaznick, Armnsk, Koelusk a Velk hostince. Byla to tvr obyejnch eckch rodin a chudch lid ve mst,
jeho hlavn spoleensk stigma je zejm hned z prvnch strnek romnu: je to mozaika
rznch kultur a nrodnost. Krom toho je tato symbolika zcela zejm i z nzvu tvrti
X (chadzifrangu). Slovo je tvoeno dvma koeny, a to slovem tureckoarabskho pvodu (chadzis), kter pochz z islmu, zatmco druh slovo (frangos)2 je nmeckho pvodu a pochz z kesanskho Zpadu.
Vyprvn rozvj obraz Smyrny, msta na bezch Inie, na pelomu 19. a 20. stol.
Romnem se prolnaj ti zkladn motivy:
1
2
Pozn. pekl.: Nzev tvrti ve mst Patra na Peloponsu.

Pozn. pekl.: Termnem frangos byli oznaovni obyvatel zpadn Evropy (Francouzi, Italov, ), tedy katolit
i protestantt kesan.
128
Akoli po katastrof v roce 1922 nachzme na zem bval Smyrny tureck Izmir, u to
nen to stejn msto. K tomuto poznamenv Mackridge: Takto odstranit nebo vykoenit polovinu obyvatel velkho msta a msto systematicky zniit, aby po nich nezstala jedin stopa, je
ojedinl fenomn ve svtov historii, alespo v t novodob.3 Ale znik Smyrny nezpsobil ani
tak por, jako spe odchod ortodoxnho obyvatelstva: msto je spoleensk organismus, kter
je tvoen lidmi, nikoli stavbami. Pvodn Smyrna ji existuje pouze v pamti lid, kte ji zaili:
stala se tm imaginrnm mstem. A toto pomysln msto se Politis pokou zmapovat.
* To ns vede k druhmu motivu dla, kterm je role msta v romnu.
Kdy se ve mst Smyrna, kter je hlavnm aktrem romnu, protloukme spolen s dtmi
malmi objeviteli, v kad ulice a na kadm nmst, v kadm zkout a na kad pli, na
kadm dvorku a v kadm obydl poznvme zblzka svt dosplch. Seznamujeme se s malmi
i velkmi radostmi jednotlivch rodin, s ivotem jejich dt, kter probhaj zahradami s melouny a zeleninou, aby skoily do vln Egejskho moe. V ulikch a na nmstch se spolu s dtmi
stvme svdky znien celho msta a jeho obyvatel. Vznamnm dramatickm prvkem romnu je setkn dvou chlapc, Aristose a Stavrakise, s mrtvm tlem mlad dvky. Toto setkn
pedznamenv Aristosovo utopen, a jsme tak nuceni si uvdomit, e uprosted tohoto reje
dtskch her me bezstarostnost kret ruku v ruce s netstm, dokonce i se smrt.
Podrobn popis msta vznik zpsobem, jako by Politis studoval ivou bytost. Na zklad tohoto dla bychom mohli Smyrnu pesn zmapovat. Autor v dle vyjaduje svou lsku
k mstu a popisuje a pojmenovv ve, co pitahuje jeho pohled, ale tak jeho srdce, obdobnm zpsobem jako jeho kolegov, nap. Joyce, Proust, Papadiamandis aj. Podstatn rozdl
mezi Politisem a ostatnmi spisovateli, v jejich dle se asto objevuje mstopisn motiv, je
ten, e Smyrna je ji zcela imaginrn msto, msto, kter se navdy ztratilo a me bt
vzkeno pouze prostednictvm vzpomnek.
* Cel dj romnu provz rlivost a konikt dvou chlapc, jejich pbh kon utopenm Aristose a sebevradou Stavrakise. Jejich komplikovan vztah tvo tet zkladn
motiv dla. Jedn se o problm spoluit neschopnosti t s nkm jinm.
3
MACKRIDGE P. H . In: K. Politis. ,

Athina: Estia 2010, 35.
129
Dimitris Nollas
Dva kamardi, Aristos a Stavrakis, pedstavuj dva pohledy na tent svt. Stavrakis je
iv a akn chlapec, je odvn, sportovec, ale tak hluboce zasaen bdnou situac sv rodiny. Na druhou stranu Aristos je plach, hloubav, snlek s dobrm vychovnm a dobrm
rodinnm zzemm. Jejich rozdln povahy i odlin spoleensk postaven (avak v rmci
jednoho spoleenskho celku) je vedou k tomu, aby si navzjem pomhali a doplovali se.
Jejich vzjemn city jsou komplikovan, zvlt u Stavrakise, u nho pichzej chvle,
kdy rny na dui obrac ptelstv v zvist a rlivost.
Charakteristick je st s potykou obou chlapc a utopenm Aristose.
Ve mst se smenm obyvatelstvem (eci, Turci, id, Armni, Angliani, katolit Levantinci evropskho pvodu), z nho vtina je eck, se ptel eck pop Nikolas
s idem Zachariasem, a tak se Smyrna zd bt velmi tolerantn spolenost. Zde, ve tvrti
Chadzifrangu, spolu kesan a id ij bez problm, a kdy u se objev njak projev
neptelstv, nen osobn a netk se blzkch nebo soused. Pro eky bylo oznaen ,id
spe abstraktnm pojmem, vysvtluje Politisv vyprav. A tak obas ekov nazvali idy pivnky, id naopak eky oznaovali za pinavce, a dl vedle sebe ili svj ivot.
Velkou vn ida Zachariase je hra na arabskou loutnu, kter ho provz pi zpvu alm.
Pop Nikolas, velk milovnk hudby, navtvuje idovskou rodinu tajn v noci, kdy jej nemou
spatit ostatn kesan a zpsobit tak skandl. et kesan jsou sice tolerantn, ale propast
mezi crkvemi je nesmrn velik, rozhodn mnohem vt smrem k idm ne k Osmanm.
Pop Nikolas se svoj vrou, nepetrit ponoen do pochybnost, nepodlh fanatismu, je asto skeptick a neustle si jako kad lovk pokld otzky tkajc se Boha. Je sympatickou
podobou duchovnho, kter v v lsku, lidskost a porozumn, a o tom tak ke.
Skrze popa Nikolase autor v tomto dle vyslovuje vlastn humanistick a eknme
socialistick mylenky. Za tm, co pop Nikolas dl, k a o em peml, za touto pokrokovou a hloubavou postavou se skrv autor, kter k nm promlouv.
Pokud bych chtl svou pednku o romnu Kosmase Politise Ve tvrti Chadzifrangu
shrnout, poukzal bych pedevm na dva pile, na kterch autor svj romn stav, a tmi
jsou dtsk ptelstv a lidov tvr, kde Politis pikld vt vznam dtem ne dosplm.
Zd se, e spoleensk pozad a vk zvolil Politis s myslem pevyprvt drama Smyrny
a prostch lid tak, jak se vryla do dtskho vdom.
Na zvr bych rd uvedl, e existuje jet jeden motiv, kter stoj za povimnut, a to fakt,
e pes mnoh zmnky o Turcch, Armnech a evropskch Levantincch tyto spolenosti nehraj
v romnu podstatnou roli. Politis chce zrekonstruovat msto v podstat eck. Chce tak upozornit na skutenost, na kterou poukazuje i samotn zapojen cizho slova jako chadzifrangu do
fonologickho a morfologickho systmu novoetiny, a toti e eck jazyk, ale ekov obecn,
jsou znm svoj schopnost pejmat ciz prvky.
Peloila Vra mdov
Neogrecista Alois Koudelka (18611942).

Vzpomnka pi pleitosti 150. vro jeho narozen
Letos si pipomnme ji 150 let od doby, kdy se v moravskm Kyjov narodil pekladatel
O. S. Vetti, vlastnm jmnem Alois Koudelka (18611942). Protoe do okruhu jeho pekladatelskho zjmu patila tak novoeck povdkov tvorba, je toto vro dobrou pleitost ke krtk vzpomnce na tuto (nejen) ve sv dob obdivuhodnou osobnost.
Koudelka pochzel z chud katolick rodiny, ale jako nadan student na sebe upozornil
ji pi studiu na brnnskm gymnziu, kter absolvoval v roce 1879. Pot vstoupil do biskupskho alumntu (knsk semin, zejm. pro ky bez prostedk; z lat. alumnus k)
v Brn, kde se a do roku 1883 vnoval studiu teologie. Jak vzpomn jeho ivotopisec
a ptel Ignt Zhnl, Koudelkv vniv zjem o studium cizch jazyk byl patrn ji pi
studiu bohoslovectv, kdy kadou volnou chvilku trvil pilnm studiem anglitiny. Jeho pli
a talent rozpoznal tak jeho profesor bohovdy, dr. Josef Chmelek, sm znalec mnoha
modernch jazyk, kter Koudelku podporoval ve studiu dalch jazyk.1
V roce 1884 byl vysvcen na knze a pot postupn psobil v rznch farnostech na
Vysoin (Roven u Olenice) a zejmna na jin Morav (Buovice, Kobyl, Nikolice,
Prace u Slavkova). Do knskho dchodu odeel v roce 1933. Doil, vn nemocen,
v brnnskm starobinci, tzv. Augustineu, kde zemel roku 1942 ve vku 81 let.
Dnes na nj vzpomnme pedevm jako na autora peklad z tm ticeti jazyk. Odtud
pochz tak jeho soudob pezdvka moravsk Mezzofanti, kterou zskal podle italskho
kardinla Giuseppeho Mezzofantiho (17741849), polyglota ovldajcho dajn pes sedmdest cizch jazyk. Koudelka publikoval pod mnoha pseudonymy, asto volenmi podle mst,
kde il (nap. Al. K. Nikolick, Kyjovsk), pp. podle jazyk, z nich pekldal. V ppad
etiny znme ti pseudonymy: A., B. nebo K. Kakomoiros (Neastnk) a dubia Aidios
Diorismenos (Vn omezovan) a Prosechis Nystazon (Potomky (?) unavujc).2 Nejznmj je vak pod pseudonymem O. S. Vetti, jen vznikl z genitivu nzvu divadelnho
a literrnho spolku Osvta, kter existoval v Buovicch (Osvty = O. S. Vetti).
Pedmtem jeho zjmu byly pedevm romny, novely a soubory povdek. Literrn inn
byl ji na gymnziu, kdy zaal pst do asopisu Hldka, kam od 90. let pispval tak kritikami
a esejemi o cizch literaturch. Debutoval peklady z vtch jazyk v 80. letech 19. stolet
(anglitina, italtina, francouztina, panltina), od 90. let 19. stolet a v 1. desetilet 20. stolet rozil svj zbr tak o jazyky men (novoetina, ntina, islandtina), zejmna pak
slovansk (nap. bulhartina, slovintina, chorvattina, ukrajintina). Za 1. svtov vlky dle
1
2
130
ZHNL 1911, 45.

MACURA 1993, 894.
131
Kateina Bokov Loudov
Neogrecista Alois Koudelka (18611942)
pibyly jazyky v t dob v eskm prosted mlo znm (nap. estontina, gruzntina, rumuntina). Nkter jeho peklady byly vydny knin jako samostatn sbrky povdek (zejmna
v praskm Ottov nakladatelstv), jin vyly asopisecky (nap. Kvty, Hlas, Lidov listy).
Vzhledem k mnostv zveejnnch peklad vak nebyla Koudelkova bibliograe nikdy
systematicky zpracovna (souet jeho peklad v dob jeho 60. narozenin uvd edest est
knin vydanch peklad v rozsahu 14 600 stran a dvoj- nebo trojnsobn poet peklad
asopiseckch).3 Koudelka se dky sv pekladatelsk innosti seznmil s literty t doby, mezi
jeho dobr ptele patil nap. Vilm Mrtk, dopisoval si s hlavnmi pedstaviteli tzv. katolick
moderny, Sigismundem Boukou,4 Vilmem Bitnarem i Karlem Dostlem Lutinovem.5
Koudelkovo pekladatelsk naden bylo provzeno adou pot, a to zejmna existennch, nebo nklady spojen s opatovnm cizojazynch knih i slovnk bylo z platu
venkovskho fare obtn pokrt. Nashromdil nicmn ctyhodnou sbrku gramatik
a slovnk vemonch jazyk, z nich pekldal.6 O rozshl knihovn se zmiuje tak sm
Koudelka v poslednm rozhovoru s Rudolfem Fejfuou v brnnskm Augustineu7. Pokud jde
o Koudelkovo vybaven pro peklady z novoetiny, disponujeme jen kusm svdectvm
brnnskho gymnazilnho profesora Jana Korce, kter na zklad svch cest po ecku publikoval na konci 19. stolet o novoetin nkolik odbornch stat.8 V jedn z nich nazvan
O novoetin9 zmiuje Koudelku jako naeho nejlepho znalce novoetiny a poukazuje
na smutnou skutenost, e si ku svm novoeckm pekladm ze spousty dialektologickho materilu v rznch novoeckch, nmeckch, vlaskch a francouzskch spisech sem
tam roztrouenho novoeck slovnk sm teprve mus pracn sestavovati. Co se vak po
Koudelkov smrti s jeho rozshlou pozstalost stalo, bohuel nevme (na tuto skutenost
poukazoval ji v 50. letech 20. stol. Koudelkv ivotopisec dr. Jaroslav Krm), a tak se
meme jen dohadovat, jak jeho novoeck slovnk vypadal.
tematicky zamen vbor povdek z obdob eck osvobozeneck revoluce pod nzvem
Z boj za volnost otiny: nkolik povdek z rznch novoeckch ne. Sem byly zahrnuty dv povdky Andrease Karkavitsase (Chrysanthos a Assimo), dle pak Zmrzl mohyla
Dimitriose Chadzopulose a Angelos Jeorjiose Drosinise. O dva roky pozdji (1899) pak
Ottovo nakladatelstv vydalo v rmci sv ady Svtov knihovna Ti novoeck povdky Dimitriose Vikelase, opt v Koudelkov pekladu (kared sestra, Vzteklinou postien, Otec
Narcis). Tento vbor je jako jedin opaten krtkou pedmluvou tkajc se postavy autora
z n je zejm, e byl Koudelka o Vikelasov tvorb dobe informovn, krom jeho povdkov tvorby zde zdrazuje tak jeho zsluhy na poli peklad ze svtovch literatur do
novoetiny i jeho cestopisnou tvorbu. Zd se, e je informovn tak o Vikelasov aktuln
tvorb na poli politiky a lingvistiky. Meme se vak jen domlet, zda byl s tmto autorem
v njakm kontaktu nebo jeho znalosti pramen z pelivho sledovn Vikelasovy tvorby
v ecku a ve Francii. Po del odmlce pak nachzme ve vboru peklad z nkolika cizch
jazyk Na tkch u cizch spisovatel I (Brno 1910) dv Damverjisovy povdky Otec Jannis a Dcera kapitnova (ze sbrky K : , Atny 1898). Koudelkovy
asopiseck peklady z novoetiny nejsou zatm zmapovny vbec.
Jak je patrn z Koudelkova vbru autor, zajmala ho zejmna nrov nrodopisn
povdka zobrazujc kadodenn ivot na eckm venkov a k pekladu volil zejmna dla autor generace 80. let 19. stolet. V Koudelkov vbru povdek od tchto autor je zejm,
e si vybral jak nrov popis venkovskho ivota vetn jeho morlnch a etickch specik
(nap. Assimo), tak povdky naturalistick, ladn spe jako psychologick i sociologick
sondy. asto pekldal povdky, jejich hlavn postavou je knz ec morln dilema (nap.
v povdce Otec Jannis, kde se knz dopust hchu zabit, nebo v povdce Otec Narcis, jej
hlavn hrdina mlad knz mus u ppadu malomocnho mladka pekonat svj strach
z posledn sluby umrajcm). Dleitm tmatem byl pro Koudelku tak staten boj ek
proti Turkm, nap. v povdce Dcera kapitnova, kde otec radji zabije svou nejmilej dceru, ne aby ji provdal za Turka. Nevyhb se vak ani humornm hkm ze ivota venkovskho lidu, nap. v povdce kared sestra, kde se gymnaziln profesor, star mldenec,
rozhodne oenit nejprve chce pouze pomoci svmu pteli, kter si me vzt milovanou
dvku pouze tehdy, najde-li se nejdve enich i pro jej star oklivou sestru. Nakonec
vak dosahuje vytouenho tst nejen profesorv ptel, ale neekan i sm profesor.
Za Koudelkova ivota byla cenna pedevm vysok umleck rove jeho peklad
a dobr etina. V neposledn ad byl kladn hodnocen za uveden odlehlch literatur
do eskho povdom, piem u nkterch jazyk pedstihl o mnoho let i literaturu nmeckou.10 Jeho role pi seznamovn eskho publika s novoeckou literaturou vak zatm
zstv nezhodnocena, ani Koudelkovy peklady z novoetiny se v esk neogrecistice nedokaly dn recepce a ekaj tak stle na sv zhodnocen.
Koudelkv zjem o novoeckou literaturu se omezil na povdkovou tvorbu, mnostv jeho

peklad vak nen zanedbateln, nebo povdkm z novoetiny vnoval hned ti samostatn vbory. Jako prvn byl vydn v roce 1894 v Ottov nakladatelstv soubor ty povdek pod nzvem Kus jinho nebe (Vikelas: U onho lkae, Drosinis: Amaryllis, Karkavitsas: Z crkve vyobcovan, Vizyinos: Matina muka). V roce 1897 byl pak tamt vydn
3
4
5
6
7
8
9
KRM 1954, 181182. Zkladn pehled Vettiho bibliografie viz MACURA 1993, 894895.
Sigismund Bouka vnoval Vettimu svou knin prvotinu, sbrku sonet Pietas (1895). V korespondenci
Sigismunda Bouky a Karla Dostla Lutinova vak Bouka projevuje svoji nelibost nad tm, e Vetti nen
ztotonn s literrnmi cli katolick moderny: S Vettim nic nen. Nechpe ns. A by byl pro ns neocenitelnm.
Ve je tu marno. On jde se starou generac, pekld vci dsn, koen. In MAREK 2002, 256.
FEJFUA 1941, 56.
ZHNL 1911, 5.
FEJFUA 1941, 6.
Viz LOUDOV 2009.
KOREC 1897, 123.
132
10
KRM 1954, 181182.
133
Alois Koudelka (18611942).

150 *
Bibliograe
FEJFUA, R. esk Mezzofanti. Lidov noviny 19. 1. 1941, 56.
MACURA, V. Alois Koudelka. In: V. Forst a kol. (ed.) Lexikon esk literatury: osobnosti,
dla, instituce 2/II KL, Praha 1993, 894895.
KOREC, J. O novoetin. esk museum lologick 3, 1897, 118135.
KRM, J. esk Mezzofanti. Duchovn past 4, 1954, 181182.
LOUDOV, K. Nynj nov etin neteba se uit. Novoetina v eskch cestopisnch
zprvch pelomu 19. a 20. stolet. Neograeca Bohemica 9, 2009, 4149.
MAREK P. (ed.) Jsem disgustovn: vzjemn korespondence Sigismunda Ludvka Bouky
a Karla Dostla-Lutinova, Olomouc 2002.
VETTI, O. S. (pel.) Kus jinho nebe: povdky, Praha 1894.
VETTI, O. S. (pel.) Z boj za volnost otiny: nkolik povdek z rznch novoeckch ne,
Praha 1897.
VETTI, O. S. (pel.) Dimitros Vikelas: Ti novoeck povdky, Praha 1899.
VETTI, O. S. (pel.) Na tkch u cizch spisovatel I, Brno 1910.
ZHNL, I. O. S. Vetti Alois Koudelka jako padestnk, Nainec 12. 11. 1911, 45.

150 Alois Koudelka
(18611942)
O. S. Vetti. Kyjov ,
1884 . A
Vysoina
. 30 .
Mezzofanti
Giuseppe Mezzofanti (17741849)
, , 70 .
Koudelka
(, , , ) Hldka
1880. 90 20
, , .

, .. , .
oudelka , 60
66
(.. Kvty, Hlas, Lidov listy).
Koudelka ,
80.
,
. 1894 Kus jinho nebe (
) , ,
. 1897
1821 Z boj za volnost otiny: nkolik povdek
z rznch novoeckch ne ( :
).
.
(1899) Koudelka Ti novoeck
povdky ( ) .
1910
K : (A 1898),
134
Neogrecista Alois Koudelka..., Neograeca Bohemica 11, str. 1314.
135

Na tkch u cizch spisovatel I
( ). Koudelka
.
Koudelka
, ,
.

.
Seferisova eck odysea v eskm pekladu

Ke konci roku 2011 vyel v nakladatelstv Pavel Mervart dlouho oekvan peklad bsnickho dla Jorgose Seferise, eckho modernisty, nositele Nobelovy ceny, bsnka, kter ve
svm dle zobrazil novodobou odyseu eckho nroda, jeho tkou pou dvactm stoletm
i nelehkou konfrontaci se slavnou minulost. ekn se vyplatilo. Rena Dostlov, Ji
Peln a Vojtch Hladk eskmu teni pedkldaj cel Seferisovo vydan bsnick dlo,
co je pekladatelsk poin hodn uznn.
Ji Peln s Renou Dostlovou spolupracoval u na pekladech bsn Konstantina Kavase, kter vyly ve vboru pod nzvem Nebezpen touhy v roce 1997. Tentokrt se vnoval
pekladu prvn Seferisovy sbrky (1931, Obrat), a to konkrtn jej prvn sti
s podtitulem , (Lastury, mraky), kter zahrnuje tinct bsn. Druhou
st, kterou tvo pouze bse (Milostn slovo) v patnctislabinm jambu
peloil Vojtch Hladk. Hned nzev tto prvn sbrky nut pekladatele, aby si vybral jeden
ze dvou vznam, kter slovo v etin m, tedy strofa nebo obrat. Prvn vznam by bylo mon vzthnout ke skutenosti, e Seferis v dob, kdy se intenzivn zajm
o poezii modernismu, pe vzan vere. Naopak obrat, co je vznam, kter ml zejm
Seferis v prvn ad na mysli, jak uvd v jednom ze svch pozdjch koment, znamen
obrat od lyrick poezie eckch neosymbolist 20. let minulho stolet k poezii nov doby.
Skutenost, e eck poezie ustrnula v slep ulice melachnolie a pesimismu, i ppadn
sarkasmu, kter ovldaj eckou literaturu po maloasijsk katastrof, a e je poteba skuten zmna, obrat, si uvdomuj vichni mlad, zanajc spisovatel, pedstavitel nov
nastupujc generace 30. let, ke kter Seferis patil.
Bsn sbrky Obrat jsou velmi rznorod. Na jedn stran se vzdaluj lyrismu star
poezie a koncentraci na bsnick subjekt a jeho vnitn proitky, na stran druh zstvaj
vyjdenm bsnkova pesvden, e ivot je utrpenm a tragdi beze smyslu. To ve
je v kontrastu s formln lehkost a hravost bsn i jemnou ironi, kter nikdy nesklouzv k sarkasmu. Lehkost a hravost originlu, dojem prvoplnovosti nkterch rm (Druzi
v Hdu) se J. Pelnovi, zkuenmu pekladateli, da zachovat i v eskm pekladu.
Bsn Milostn slovo se Seferis vrac k ist poezii a formln se inspiruje eckou literrn
tradic. Pindarovy vere, kter bse uvozuj, naznauj, e se z oblasti kadodennosti
prvnch tincti bsn pesouv k tmatm charakteristickm pro poezii vy, k tmatm
jako nesmrtelnost umn, pomjivost lidskho ivota nebo nezvratnost osudu. Patnctislabin jamb (politick ver) odkazuje na lidovou poezii, krtskou renesanci i eckho romantickho bsnka Dionysia Solomose. Pestoe interpretace textu je nesnadn, formln
dokonalost, melodick ver s pravidelnm stdavm rmem v eckm originlu podpo
136
137
Nicole Votavov Sumelidisov

vsledn dojem a eck ten je vtaen do hry tradinch forem a inovanch pokus (odvn pesahy, naruen diereze).
Je pravda, e patnctislabin jamb by eskmu teni nenabdl vechny mon reminiscence na tradici jako v ppad originlu, pesto je koda, e se Vojtch Hladk nepokusil
najt ppadn jin zsob, jak pevst Seferisovu melodinost do eskho textu a e na tuto
strnku bsn rezignoval.
Vojtch Hladk peloil i bse (Mtick historie), kter vyla poprv v originle v roce 1935 a stala se pelomovou po strnce formln i obsahov. Zejm je zde vliv
T. S. Eliota, kterho Seferis pekldal do etiny, a to nejen ve vyuit antickch mt, na
kter odkazuje i rozdlen dla na dvacet tyi st jako v ppad Homrovch epos, ale
i v pechodu k volnmu veri. Inspiraci Eliotem dokazuje i trkovit, zlomkovit forma bsn, neustl zmny bsnickho subjektu i asoprostorovho rmce. Nzev zvolil bsnk proto,
e vyjaduje spojen mtu s histori, tedy realitou, a tak esk peklad mtick historie
vystihuje oba aspekty eckho slova . Byzantoloka Rena Dostlov, tet ze
Seferisovch pekladatel, k tomuto tmatu v doslovu Svt potebuje poezii... dodv:
Obecn smysl dla je asto vyjadovn obrazy starch eckch mt, a tak se tato
sbrka evropskmu teni, pokud jet byl vychovn v antickch tradicch, stv nejsrozumitelnj a nejbli. Svt tto skladby je svtem trosek mramorovch chrm, svtem
zmrzaench starch soch, na jejich rtech strnul onen zhadn archaick smv, je svtem
lod bloudcch bez cle nekonenmi moi, bsnkv svt, kter se zhroutil.
Bsnkova odysea se zde stv odyseou jeho generace i jeho zem, cestou do minulosti
a snahou o spojen souasnho ecka s dlouholetou kulturn tradic, kter je zdrojem duchovnho bohatstv, ale me bt i bemenem. Bse Mtick historie kon symbolickou
cestou do podsvt, kam si hrdina pichz pro radu. T se mu nedostv, nenachz tedy
vchodisko, ale v budoucnu se me stt pomocnkem a rdcem jinch, kte sem sestoup
s prosbou o radu, kudy se dt.
Bse (1932, Studna), kter vyla o ti roky dve ne Mtick historie,
a vtinu ostatnch Seferisovch dl peloila Rena Dostlov. Je to sbrka
(1940, Cvin seit), kde se objevuje alter ego bsnka Stratis Thalassinos, vn putujc a touc po vlasti, a dle napklad -
(19401955, Palubn denk). Ve tetm z nich najdeme Seferisovu bse - (Koky sv. Mikule), politickou alegorii a pvodn stedn dlo sbrky
(1970, Osmnct text), kter vyla za vldy vojensk junty jako protest eckch
intelektul proti dikttorskmu reimu. Sbrka (1947, Drozd) pat k Seferisovm
nejobtnji interpretovatelnm dlm, pochz z n ale jedny z jeho nejkrsnjch ver:
Zpvej, mal Antigono, zpvej, zpvej...
nemluvm s tebou o minulosti, mluvm o lsce.
138
Seferisova eck odysea v eskm pekladu

Temn dvko,
ozdob sv vlasy slunenmi ostny,
srdce tra zapadlo,
tyran v lovku zmizel
a vechny dcery moe, Nreovny i Graie
spchaj k t, je se no z moe.
Kdo nikdy nemiloval, bude milovat
ve svtle;
Bsn zahrnuj vechna Seferisova vydan bsnick dla, peklad je doplnn autorovmi
poznmkami, erudovanm doslovem a chronologickm pehledem od profesorky Reny
Dostlov, kter pipojila i peklad Seferisovy ei pednesen u pleitosti udlen Nobelovy ceny v roce1963.
Takto komplexn peklad dla novoeckho bsnka u ns vychz poprv. Rena Dostlov, tentokrt spolen s Jim Pelnem a Vojtchem Hladkm, tak po prvnm eckm
modernm bsnkovi K. Kavasovi a bsnkovi Egejskho moe O. Elytisovi pedstavuje
eskm tenm dalho eckho modernistu, zstupce literrn generace, kter do eck
poezie pinesla nov pstupy i tmata a stala se inspirac pro generace nsledujc. Doufejme, e obdobn toto obrovsk sil o pedstaven novodob eck poezie eskm tenm
bude inspirac pro dal generace pekladatel.
H
2011 Pavel Mervart
, 30
, Bsn (). Ji Peln, Vojtch Hladk Rena Dostlov

(Nebezpen touhy, 1997)
(Blzniv grantovnk, 2003).
10 1963
R. Dostlov .
.
.
139
Rok 2011 na stavu klasickch studi FF MU

V roce 2011 se na stavu klasickch studi konala ada pednek domcch i zahraninch badatel a expert. esk spolenost novoeckch studi podala i se podlela na
podn nsledujcch:
Zuzana Rczov: Archv grcko-ortodxnej nboenskej obce sv. Juraja vo Viedni
(2. bezna 2011)
Eva Stehlkov, Kabinet divadelnch studi MU: Jules Dassin a Melina Merkuri a jejich
hledn antick tragdie (28. bezna 2011)
Jerneja Kavi, Katedra klasick lologie Univerzity v Ljubljani: Historie eckho innitivu (29. bezna 2011)
Ariadni Moutadou, eck oteven univerzita: Dimitrios Vikelas: Autobiograe obchodnka (19. dubna 2011)
Dimitris Nollas: Rj dtstv v literatue 30. let 20. stolet a romn K. Politise
(10. listopadu 2011)
Nikolaos Zaglas, Institut byzantskch a novoeckch studi Vdesk univerzity: Theodros Prodromos (24. listopadu 2011)
Glossa pilotn fze e-learningovho kurzu novoetiny na rovni C1, C2
DITA VOECHOVSK
V pedchozm vydn Neograeca Bohemica (. 10) jsme referovali o probhajcm evropskm projektu Glossa etina jako prostedek pro podporu jazykov rozmanitosti,
kterho se mj. astn stav klasickch studi FF MU, piem jsme popsali jeho pracovn
pln a hlavn vstupy.
Pilotn fze samotnho e-learningovho kurzu novoetiny zapoala v prosinci 2011
a bude ukonena v kvtnu 2012. Kurz je rozdlen do pti lekc (vnujcch se vdy konkrtnmu tmatu) pro kadou ze dvou rovn, kad lekce m jednotnou strukturu, zohledujc
prohlubovn znalost frekventant ve vech tyech oblastech jazykov gramotnosti, tj. porozumn slyenmu a tenmu slovu, jako i schopnost stn a psemn se vyjdit v danm
jazyce. Soust jsou tak testy slouc k pprav na mezinrodn zkouky z novoetiny.
Aby mohli bt uchazei zaazeni do pilotn fze, museli spn absolvovat rozazovac test.
140
141
Rok na stavu klasickch studi FF MU

Pot byli na zklad uritch kritri rozdleni do studijnch skupin. Kad skupina m
k dispozici svho lektora-konzultanta, kter opravuje psemn prce a vede jednou tdn ve
stanovenou dobu konverzaci prostednictvm softwaru Skype. astnci pilotnho projektu
pochzej z rznch zem svta, co je v mnoha smrech obohacujc, mezi nimi je i nkolik student z esk republiky, vetn student magisterskho cyklu a doktorskho studia
oboru Novoeck jazyk a literatura stavu klasickch studi FF MU. Dosavadn ohlasy
ze strany student e-learningovho kurzu, zskan prostednictvm evaluanch dotaznk,
jsou velmi kladn.
V rmci pilotn fze byli osloveni uitel novoetiny za elem zhodnotit st hlavnch
vstup projektu. Byl jim umonn pstup k jedn lekci kurzu a poskytnuta k prostudovn
jak metodika vvoje online jazykovho kurzu pro vy rovn znalost, tak evropsk prol
uitele cizch jazyk.
Clem je zskat od ve zmnnch astnk maximum informac, na jejich zklad bude mon provst ppadn douc modikace tak, aby cel projekt, po ocilnm ukonen
v jnu 2012 v Bruselu, doshl plnovan udritelnosti.
To 2011
2011

.
:
Zuzana Rczov: To
(2 2011)
Eva Stehlkov, : O ,
(28 2011)
Jerneja Kavi, :
: (29
2011)
, : :
(19 2011)
:
'30 (10
2011)
142
Rok na stavu klasickch studi FF MU
,
: : 12 (24
2011)
Glossa
1, 2
DITA VOECHOVSK
Neograeca Bohemica (. 10)

,
, e-learning.
2011 2012.
,
.
.
.
(

)
/ /. /

Skype. .
-

online .

2012 .
Rok 2011 na stavu eckch a latinskch studi FF UK

Rok 2011 znamenal pro praskou novoetinu rok mnoha vznamnch udlost. Z tch
nejdleitjch je teba uvst:
Ve tvrtek 24. bezna 2011 vystoupil na Filozock fakult Univerzity Karlovy v Praze Roderick Beaton, pedn neogrecista a byzantolog z Kings Colle-
143
Rok na stavu latinskch studi FF MU

ge v Londn, s pednkami Lord Byron a eck povstn v letech 182324
a Nikos Kazantzakis: tvrce eka Zorby a Poslednho pokuen 50 let pot.
Akce se zastnili krom akademickch pracovnk a student i vznamn host:
eck velvyslanec Konstantinos Kokossis, profesorka Rena Dostlov, dlouholet pracovnice stavu eckch a latinskch studi FF UK, a Hana Mottlov, absolventka novoetiny na FF UK a velvyslankyn R v ecku v letech 20062010.
eck velvyslanec pi tto pleitosti pedal profesorce Dostlov jedno z nejvych
sttnch vyznamenn eck republiky, kter j udlil eck prezident Karolos Papulias za jej dlouholet pnos v en eck vzdlanosti v R. Sttn eck vyznamenn
obdrela z rukou eckho velvyslance tak jej excelence Hana Mottlov. eckho velvyslance a profesora Beatona pijal na rektortu profesor Vclav Hampl, rektor Univerzity Karlovy.
21. Festival spisovatel Praha (16.20. dubna) soustedn na tma studen vlky
hostil mezi jinmi jednoho z nejvznamnjch eckch bsnk Dionysia Kapsalise,
bsnku a urnalistku Athinu Papadaki a Konstantina Kokossise, prozaika a bvalho
eckho vyslance v Praze. Nelze opomenout, e za eskou stranu byla hostem festivalu
tak kolegyn Sylva Fischerov.
Spoluprce hlavnho organiztora festivalu Michaela Marche a eckho velvyslance
v Praze vedla o nkolik msc pozdji, 14. a 15. listopadu, k dalmu mimodnmu
setkn, kdy byl hostem LS FF UK prof. Thanos Veremis, kter proslovil pednku
na tma The Modern Greek State and its relations with neighbouring countries, po n
nsledovala dlouh diskuse, a o den pozdji tentokrt v rezidenci eckho velvyslance
probhla rozprava nad tmatem budoucnosti ecka.
V rmci tematickch pehldek na Mezinrodnm lmovm festivalu Karlovy Vary konanm od 1.9. ervence byla pedstavena tvorba mladch eckch tvrc, kte v poslednch nkolika letech zaujali svtov lmov festivaly i kritiky. O svch lmech a o fenomnu souasnho mladho eckho lmu s divky (a studenty novoetiny) debatovali
reisi Syllas Tzumerkas, Alexis Alexiu, Argyris Papadimitropulos a producentka Maria Drandaki.
Dlouho pipravovan udlost byla zrove impulzem k realizaci vbrovho jednosemestrlnho semine k eck lmov tvorb v rmci LS FF UK.
12. z absolvovali prvn ti studenti znovu obnovenho oboru novoetina pi LS
FF UK s vbornmi vsledky.
stav mezinrodnch vztah, v. v. i., uspodal kulat stl Mezinrodn politiky nad tmatem ecko v krizi, jeho se zastnili autoi hlavnch lnk aktulnho sla asopisu
Mezinrodn politika. Tentokrt to byli: Kateina Krlov, Institut mezinrodnch studi,
144
Rok na stavu latinskch studi FF MU

FSV UK a Kostas Tsivos, Semin pro novoeck studia LS FF UK. Msnk Mezinrodn politika tak navzal na dvj tradici pravidelnch diskusnch setkn, piem
autoi tak dostali monost rozvjet mylenky a teze svch pspvk v pmm kontaktu
se irokou veejnost.
Dal mimodn pednka probhla 8. listopadu, kdy LS pivtal spisovatele Dimitrise Nollase. Jeho pspvek ml nzev Rj dtstv v eck literatue 30. let 20. stolet
a romn Kosmase Politise .
To 2011

2011
, :
24 2011
Kings College, Roderick Beaton, :
,
, , 50 .
Beaton ,
, ,
. ,
. Hana Motlov, . Rena Dostlov.
. Dostlov . Dostlov
. ,
.
. Motlov, 1995.
Beaton .
. Vclav Hampl.
21 (1620 ),
, ,
,
. ,
.
,
Michael March,
, 14
145
.
.
. .
.
,
1 9 ,
.
, ,
,
.
12 , ,

.
(IMS) ,
, 18
Kateina Krlov,
,
.
Mezinrodn politika .
8

.
146
147
NEOGRAECA BOHEMICA
Pednky
esk spolenosti novoeckch studi
Redakce Simone Sumelidu,
sazba psmem Old Standard Boris Klepal.
Vydala esk spolenost novoeckch studi, o. s.
Arna Novka 1, 602 00 Brno.
Vytiskla MSD, spol. s r. o.,
Lidick 23, 602 00 Brno.
Nklad 100 vtisk.
Poet stran 148.
Brno 2011.
ISSN 1803-6414

Neograeca Bohemica

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Neograeca Bohemica

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Neograeca Bohemica

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Pednky esk spolenosti novoeckch studi

Na oblce Melina Merkuri ve lmu Phaedra

esk spolenost novoeckch studi, o. s., 2011

.., 201218, 1908, 5.

1908, 243, .., 286292.

1908, 45, 216219, 1953, 2123, .., 207217.

M ( Hints on the solution of the Eastern

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

Urozenost a obchodn svt

MELAS s.d., 201, OIKONOMOU 1953, 1819.

VIKELAS 1908, 170172.

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

okzalost, ctu ke starm, poctivost pi transakcch, odpovdnost pi placen a povinnostech

Domnvm se, pe Vikelas ve svm ivotopise, e bez Vasiliose Melase bychom j

eck nrodn povstn a mezinrodn krize

VIKELAS 1908, 172, 231, 243, MELAS s.d., 239264.

PAPADOPOULOS 1815, BITROS, PEPELASIS MINOGLOU 2007, 12.

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

VIKELAS 1908, 45, 216219.

Obecn nepokoj v Evrop ml sv inky na m mladick srdce. Jak bychom j a m

MELAS s.d., 201235, 198199, VIKELAS 1908, 5, 20, 59.

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

Nov idel mstskho blahobytu

Mr, pokrok a svobodn obchod

SKOPETEA 1988, 309325.

Dimitrios Vikelas: ivotopis jednoho obchodnka

HRANDNER 1974, 4143 OP DE COUL 2009, 231239.

Ibid., 551 . 36 (, , , , ;).

HRANDNER 1967, 96 HRANDNER 1974, 22 32.

BARZOS 1984, 58.

HRANDNER 1974, 3756.

. HRANDNER 1974, 79109 JEREYS 2011, 28.

HRANDNER 1974, 274 8187.

ANTONOPOULOU 2010, 62.

PAPADOPOULOs-KERAMEUS 1891, I, 129. . VOCOTOPOULOS 2002, 186189.

JEREYS 2011, 27.

RHOBY 2009, 321329.

Prodromos. (sic) . Byzantinische Zeitschrift 13, 1904,

Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

HRANDNER 1974, 4143 a OP DE COUL 2009, 231239.

Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

PAPADIMITRIOU 1902, 154.

HRANDNER 1974, 69.

Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

BROWNING 1963, 25. Viz tak MILLER 2003, pedevm 209246.

ZAGKLAS 2011, 1322.

Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

Srov. HRANDNER 1974, 79109 a JEREYS 2011, 28.

HRANDNER 1974, 274, 8187.

Theodros Prodromos: poeta doctus 12. stolet

a tk se t Prodrom: Theodra Prodroma, Manganeia Prodroma a Ptchoprodroma.

Problm byzantskho humanismu a renesance

RHOBY 2009, 321329.

DOSTLOV 1983, 112.

Problm byzantskho humanismu a renesance

rinascimento, ale znovuoit v pvodnm vznamu, jako protiklad k pojmu , kter

mus nkdy lovk poddit sv zjmy poadavkm spolenosti.7 Dve ne se budeme

POLEMIS 1999, 245275.