Prakticka Elektronika 2003-01 PDF

RONK VIII/2003.
SLO 1
V TOMTO SEIT
N rozhovor ........................................... 1
Nov knihy ............................................... 2
Vsledky Konkursu PE 2002 .................... 3
AR mldei: Zklady elektrotechniky ........ 4
Jednoduch zapojen pro voln as .............. 6
Informace, Informace ............................... 7
Elektronick asov minutka ................. 8
Samolepic flie v amatrsk praxi aneb
Jak jsem spravil vyhoel multimetr ........ 11
Nf milivoltmetr ........................................ 12
Softwarov nastaven kmitotovho
psma a zeslen .................................... 13
Stereofonn TV modultor
pro psmo VHF ..................................... 14
Bezkontaktn pstupov systm ............. 18
Zesilova 2x 15 W s PIC (pokraovn) ..... 22
Inzerce ....................................... I-XXIV, 48
Mni pro blou LED .............................. 25
Komponenty pro mikropota ................ 26
Vceelov triakov regultor ................ 28
PC hobby ............................................... 33
Rdio Historie ...................................... 42
Z radioamatrskho svta ...................... 44
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800-171 181.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
s Carl Horst Poensgenem,

lenem veden nmeck firmy
E-T-A, kter vyrb jistie, snmae, senzory apod.
Jak byste pedstavil va firmu
tenm PE?
Jmno E-T-A se ji vce ne 50 let

povauje za synonymum ochrany spotebi a bezpenosti. Podnik s globlnm psobenm, kter m hlavn sdlo
v Altdorfu u Norimberku, nabz svm
zkaznkm komplexn paletu jisti.
Prakticky na kad poadavek E-T-A
nabz vhodn een.
E-T-A m po celm svt tm
1400 vysoce kvalifikovanch zamstnanc. Jen ve vzkumu a ve vvoji se
150 zamstnanc star o to, aby produkty byly dky svm rozhodujcm inovanm eenm vdy o krok ped konkurenc. Na vrobky E-T-A se pouvaj
nejmodernj technologie, pitom se
zohleduj nejpsnj normy kvality a
certifikace ISO 9001 je samozejmost.
Je jedno, jde-li o elektromechanick pstrojov jistie, systmov een
pro nejrznj prmyslov aplikace,
inteligentn zabezpeovac een na
elektronick bzi, nebo prtokov a
hladinov snmae a senzory. Zkaznci firmy E-T-A maj stle jistotu, e se
rozhoduj pro kvalitn vrobky s dlouhou dobou ivota. A tak pro bezpenost bez kompromis.
Elektrick a elektronick pstroje a zazen se neobejdou bez
inn ochrany proti peten a
zkratu. Mohou jistie veden,
kter kad zn z bytovho, domovnho a prmyslovho rozvodu, zastoupit pstrojov jistie firmy E-T-A?
Carl Horst Poensgen

pomocnch kontakt vyaduj o 50 %
mn msta na mont. Hmotnost asto velmi dleit kritrium - pi tom
jete vbec nen zohlednna.
A jak to vypad s nklady?
spora nklad pouitm zkch

jisti E-T-A me byt dan do pm
mry k spoe msta: uetit lze ty nklady, kter by byly potebn na dal
msto pro dvojnsobn irok jisti veden. Proti tomu stoj ni cena za
standardn jistie veden. Na n je vtinou napojeno vce spotebi, m
se jet vce uet nklady. Z technicke
strnky je to vak spojen s nevhodami.
O jak nevhody jde?
Kdy je vce spotebi napojeno

na jeden jistic prvek, v ppad poruchy zstanou bez napt vechny spotebie tto skupiny - vt st zaizen
stoj. Krom toho mus bt jistie
Oba typy jisti maj sv opodstatnn. Zle na pouit. V kadm ppad plat: prv u pstroj a zazen,
kter jsou kritick z hlediska bezpenosti - a takovch je velmi mnoho - by
se ml klst vt draz na druh a dimenzovn ochrannch prvk.
Kdy je tedy vhodn pouvat jistie veden?
V oblasti prmyslu jen tehdy, kdy

prostor, kter je v zazen k dispozici
na vestavbu, nehraje dnou roli a nklady na mont nejsou dleit. V porovnn s naimi pstrojovmi jistii
typu 2210 potebuj konstrukti, kte
projektuj jistie veden se signlovmi
kontakty, v rozvadi vce ne dvojnsobnou ku. Nebo naopak: nae pstrojov jistie, vetn integrovanch
Praktick elektronika A Radio - 01/2003
Typ 2210 - tplov termickomagnetick jisti. M pomocn

kontakty pro signalizaci stavu. Ply
jsou uvnit propojen - zazen je tak
chrnn i pi peten jednoho plu.
Je vhodn do systm zen proces,
telekomunikanch zazench, automatizace i do dopravnch prostedk
z hlediska jmenovitho proudu dimenzovan na vt proudy (dan soutem

a soudobost), co m za nsledek, e
v ppad peten jednoho spotebie
ho nen mon rychle, citliv a bezpen odpojit, a proto se me pokodit.
Pstrojovmi jistii jsou spotebie
chrnn jednotliv.
Pro ss rozvody 24 V nabzme pstroje s velmi jemnm odstupovnm
jmenovitho proudu a s rznmi kivkami.
Takto jitn spotebie se proto
pi peten odpoj pesnji i rychleji a
ostatn spotebie a pvody jsou tepeln mn namhan. Zabezpeen je
tak optimln ochrana.
Jak jsou vlivy na okoln prosted?
Mon ekologick vlivy se ve firm

E-T-A dsledn zkoumaj. Rozshlmi
testy ve vlastn certifikovan zkuebn
laboratoi se zabezpeuje velmi pesn
zjitn tchto vliv, zpsobench teplotou, vlhkost, vibracemi a oky, EMV
a strnutm. Po rozboru men se pijmou potebn opaten nebo v ppad trvalho vlivu se dokumentuj do
jmenovitch daj. Krom toho jsou nae
pstroje schvlen tm v celm svt.
Vzpomnl jste nklady na mont jako plusov bod pro pouvn pstrojovch jisti. Co je
pod tm mon rozumt?
Myslme tm nae pohodln monosti monte pomoc zsuvkovch

sokl, svorkovnic, automatovch nosi 19 " a rozdlovae proudu - modul
17plus. Pouitm tto techniky, ppadn slueb se nae zasouvateln p-
Typ 1180 - miniaturn jednoplov

termick jisti s funkc spnae.
Je vhodn na ochranu proti peten
od 0,1 a do 10 A
strojov jistie daj pedkabelovat ji
v ranm stdiu projektu.
Samotn jistie se potom jen rychle
nasad. To znamen, e dimenzovat
jmenovit proud se mus a v tto etap. Ve vtin naich zasouvatelnch
systm se jistie daj dokonce vymnit live, to znamen pi zapnutm zazen - pod naptm. Naproti tomu je
vmna jisti veden velmi komplikovan. U n je teba nejprve pracn odroubovat vechny kryty a spoje a odstranit kabely. A to stoj mnoho asu.
Znaj ji vae vrobky zkaznci
vesk aSlovensk republice?
Jsme pekvapen, e ve vaich zemch nebyla tradice montovat sprvn

dimenzovan jistie pmo do pstroj.
U mn vkonnch pstroj jejich funkci asto nahrazovaly tavn pojistky,
co nen optimln. Pi vtch vkonech
se vai vrobci spolhali na sprvn dimenzovan ajitn veden. Existuj
vak oblasti, pro kter jsme k vm
i vminulosti dodvali svoje vrobky.
Jednalo se hlavn o speciln jistie
pro dopravn techniku, leteckou techniku a telekomunikace.
Dnes tento zpsob jitn uvs dosahuje ji znan rozmach, a to i ve
spotebn elektrotechnice.
Na koho se mohou nai teni
obrti vppad technickch
nebo obchodnch otzek?
Typ 17 plus je univerzln objmka a

zrove rozvodn systm pro jistie
E-T-A. Jednoduch spojen (automaticky se propoj i signalizace) vce modul
umouje ochranu potebnho potu
zazen. Vhodou je, e ka modulu
je pouze 12,5 mm (odpovd vem
prmyslovm standardm)
Technick poradenstv adodvky

naich vrobk zabezpeuje vR firma Eling Bohemia, s. r. o., Kunovice;
ave SR firma Eling, s. r. o., Nov Dubnica. Vai teni se na n mohou
s dvrou obrtit. Pi sloitjch problmech ochotn pomohou nai technici zmatesk firmy.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Krejik, A.: Solid State Rel.

Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 200 stran B5,
obj. slo 121123, 199 K.
Elektronick (polovodiov) rel (Solid
State Relay = rel v pevn fzi) jsou soustky, jejich pvodn funkc bylo nahrazovat rel elektromechanick, a to zejmna
z dvod mal ivotnosti mechanickch kontakt, rozpnajcch vtinou zt induknho typu.
Vzhledem k tomu, e nen zvykem vrobc uvdt detailn schmata a vlastnosti vyrbnch pstroj, pela tato informan
nedostatenost i na elektronick rel ve form soustek, kde jinak je pomrn bn
dobr detailn informovanost o vnitnm zapojen. Snad k tomu pispv i obvykle hybridn zapojen tchto elektronickch rel
z diskrtnch prvk, soustek SMD a vestavnch monolitickch obvod. patn informovanost pak m za nsledek dosud
mal vyuvn tchto soustek v konstrukcch, ve kterch mohou vyeit celou adu
obvodovch problm, zejmna galvanick
oddlen ovldanch vkonovch vstup.
Tato publikace se tedy sna krom teoretickho popisu monost a vlastnost elektronickch rel uvst i na nkolika pkladech
soustek, prodvanch na eskm trhu, jejich konstrukci, schmata aodmen vlastnosti, dleit pro jejich pouit v navrhovanch a vyvjench konstrukcch.
Na konci knihy je jako ploha doplnn
katalogov pehled nejpouvanjch a nejdostupnjch optotriak a Solid State rel,
kter jsou v esk republice kdostn prostednictvm rznch distributor.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na
Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na
Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1
(hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6003225.
Obr. 1
Obr. 2
Vsledky Konkursu PE 2002
onejlep elektronick konstrukce

Losk 7. ronk Konkursu asopisu PE A Radio byl podle vyhlench
podmnek (vyly vPE 3/2002) uzaven
dne 15. 9. 2002. Do uzvrky bylo
pihleno kohodnocen celkem 27
konstrukc, kter podle zadanch kritri posuzovala komise redaktor PE
apizvanch odbornk. Leton ronk
byl jet vyrovnanj ne losk.
Komise rozhodla takto:

Nejvy ohodnocen zskaly:
AntiAlarm (obr. 1) od ing. Miroslava Goly, OK2UGS (Frdek-Mstek).
Autor obdr 7000 K a cenu od sponzora FC service sadu profesionlnho nad Sprinter 3100 od firmy
Bernstein a tak sadu sknk Bopla
od firmy ELING.
Ovlada OSEK (obr. 2) od ing.
Pavla Hly (Praha). Obdr 6000 K
acenu od firmy DIAMETRAL laboratorn zdroj P230R51D.
Elektronick zapalovn s zenm
pedstihu pro motocykly (obr. 3) od
Radka Taraby (Havov). Obdr
4000 K, soustky v hodnot
5000 K od firmy RYSTON a od firmy
Spezial Electronic 3000 K.
Analogov vstupn modul AVM 02
(obr. 4) od ing. Martina Hlinovskho
(Beroun). Obdr 4000 K aod firmy
ELIX radiostanici CB K22.
DO telefonem GSM - bez procesoru
(obr. 5) od Romana ipaje, OM0ARZ
(Komrany, SR). Obdr 4000 K, a
knihy (1000 K) od nakladatelstv BEN.
Audio DAC od Vladimra Hejtmnka (Praha). Obdr 3000 K a od
firmy FK technics multimetr.
Pijma WMF (obr. 6) od ing.
Alexandra kovskho (Praha). Obdr
vcnou cenu za 5000 K od firmy
RMC Nov Dubnica, od firmy Spezial
Electronic 3000 K a vcnou cenu
za 3000 K od eskho radioklubu.
PC interfejs k rottoru (obr. 8) od
ing. Radka Vclavka, OK2XDX (Ronov). Obdr vcnou cenu za 4000 K
od eskho radioklubu, od firmy

FCC Connect sdruova antn a
sadu sknk Bopla od firmy ELING.
Dal ceny:
3000 K zskvaj: Pedadn dlika (obr. 7) od ing. Jiho Dolelka (Praha); Vkonov zesilova ve td G od
Karla Barton (Praha).
Od firmy Spezial Electronic zskvaj
3000 K jet: Multimetr s automatickou
volbou rozsahu od Ivo Straila (Brno) a
Inteligentn svttko od ing. Martina Novotnho (Brno). Ceny nebyly udleny podle
vyhlen pro malou originalitu zapojen.
2000 K zskvaj: Ivo Strail (Brno);
ing. tpn Huek (Praha); ing. Karel
Holna (Praha); RNDr. Zbynk Pientka,
CSc. (Praha); Hynek Gajda (Strnice);
ing. Miroslav Nutil (Pelhimov); ing.
Martin Hlinovsk (Beroun); ing. Momir Milovanovi (esk Krumlov);
ing. Martin Stroka (Vendryn); Stanislav Kubn ml. (Praha).
1000 K zskvaj: Karel Barto
(Praha); ing. Pavel Hla (Praha); Josef
Olah (Brno); Ladislav Myslk (Popovice); tpn Burda (Praha).
Obr. 3
Obr. 4
Vichni astnci Konkursu dostanou tak knihu od nakladatelstv BEN

a CD ROM 2001 od firmy AMARO.
Autorm odmnnch konstrukc
blahopejeme, vem dkujeme za ast
atme se na nov konstrukce v 8.
ronku Konkursu, jeho podmnky budou
uveejnny v sle 3/2003. Ji dnes
meme sdlit, e se podmnky nebudou liit od minulch aopt jsou pislbeny zajmav ceny.
Redakce
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 8
Obr. 7
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

(Pokraovn)
Pouit
tranzistor MOSFET
Zjednoduen zapojen zvyujcho
mnie je na obr. 77. Tranzistor T1
periodicky pipojuje prav konec cvky k zemi. Po jeho rozpojen se energie naakumulovan v cvce pelije
pes diodu D1 do kondenztoru C2.
V srii s kondenztorem je jet rezistor Rs s malm odporem. Podle
bytku napt na tomto rezistoru zjiuje dic obvod proud tekouc tranzistorem a cvkou mnie. Spnn
tranzistoru je zeno i podle velikosti
vstupnho napt Uo. K zen se nejastji pouv njak specializovan
integrovan obvod.
Obr. 77. Zvyujc mni

Pro dosaen velk innosti je teba, aby bytek napt na sepnutm
tranzistoru (a tak Rs) byl co nejmen, stejn tak jako bytek napt na
diod D1 v propustnm smru. Proto
se pi usmrovn malch napt,
kdy bytek napt na diod nejvce
zhoruje innost mnie, pouvaj
Schottkyho diody nebo synchronn
usmrova.
Obr. 78. Princip synchronnho

usmrovae
Zapojen synchronnho usmrovae je naznaeno na obr. 78. Usmrovac dioda je v dob, kdy m bt
otevena, zkratovna tranzistorem
MOSFET. Protoe dioda je ji soust
struktury tranzistoru, bv paraleln
rkovan nakreslen dioda ze zapojen vtinou vyputna. Tranzistor
v usmrovai pracuje v inverznm
zapojen, tj. u tranzistoru s kanlem n
prochz proud od source k drain.
Na obr. 79 je jednoduch impulsn
regultor. Mete jej pout napklad
pro zen jasu rovky (12 V) nebo
otek stejnosmrnho motoru. Operan zesilova 1 pracuje jako multivibrtor s kmitotem asi 1 kHz. Na
kondenztoru C1 je napt s piblin
trojhelnkovm prbhem a s rozkmitem asi od 35 do 60 % napjecho
napt. Druh OZ pracuje jako kompartor porovnv stdav napt
z C1 s naptm, kter je nastaveno
potenciometrem P1. Po dobu, kdy je
napt z potenciometru vt ne napt C1, je na vstupu OZ2 kladn
napt blc se velikost napjecmu
napt. Je-li napt potenciometru
men, je na vstupu OZ2 tm nulov napt. Na vstupu OZ2 jsou obdlnkov impulsy, jejich stda je
mrn nastaven potenciometru.
Tmito impulsy je zen vkonov tranzistor MOSFET, kter je bu zcela oteven (napt na gate je blzk napjecmu), nebo zcela uzaven (napt na
gate se bl nule). V idelnm ppad se na tranzistoru neztrc dn
vkon a nepotebuje chladi. Do zte prochz proud jen po dobu impuls, jejich ku mnme potenciometrem.
Nzkofrekvenn zesilovae sestaven z diskrtnch soustek bvaj
vtinou dosti sloit. Vskutku nekonvenn pstup zvolil Nelson Pass
(www.passdiy.com) u svho zesilovae Zen. Tento zesilova pracuje v ist td A a je velmi jednoduch. Zjednoduen funkn schma je na obr.
80. Ve vtin verz je jedin tranzistor zesilovae napjen ze zdroje
konstantnho proudu. U jedn z verz
pouil autor msto zdroje proudu -
Obr. 79. Jednoduch impulsn regultor
rovku. Protoe se odpor vlkna rovky mn podle napjecho napt (nahaven), mn se v uritm rozsahu
napt prochzejc proud jen mlo.
rovka tak me zdroj proudu do jist mry zastoupit.
Zesilova jsem vybral do tohoto
serilu, protoe je tak jednoduch, e
si ho me postavit i zatenk. Pokud se spokojte s menm vkonem,
posta bezpen napjec napt 12
a 18 V a rovka pro napt 24 V a
pkon 20 a 55 W. Pak bude teba
zmnit odpor rezistoru R1 podle poteby na 47 a 150 k, aby na drain
tranzistoru (kladnm plu vstupnho
kondenztoru) byla tetina a polovina napjecho napt. Na vyzkouen
pi malm napt by ml vyhovt jakkoli tranzistor MOSFET, autor pouil IRFP240.
K pjemnmu zvuku zesilovae pispv velmi mal zkreslen, zpseben pevn druhou harmonickou,
hnouc rovka pipomn elektronkov zesilovae. Nevhodou je velmi
mal innost maximln vstupn
vkon je nejve 10 a 20 % trvalho
pkonu zesilovae.
Stabiliztor napt 3,3 V na obr. 81
jsem nalezl v jednom zdroji pro pota PC. Protoe regulan tranzistor
je zen naptm, je vstupn proud
omezen jen meznmi parametry tranzistoru a vkonem, kter se me ztratit na tranzistoru a chladii. Stabiliztor potebuje pomocn napt +12 V.
Toto zapojen je spe kuriozita, ve
zdrojch pro PC se napt 3,3 V zskv vtinou z dalho vinut transformtoru.
VH
(Pokraovn pt)
Obr. 81. Stabiliztor 3,3 V/20 A
Obr. 80. Nzkofrekvenn zesilova Zen,

pracujc ve td A
Digitln technika
a logick obvody
Vt pringl
vod
Za dvn pedchdce digitln
techniky bychom mohli povaovat rzn mechanick pstroje, kter vykonvaly jednoduch aritmetick a logick operace. Ji v roce 1642 sestrojil
francouzsk vdec Blaise Pascal prvn pln mechanick stac stroj. Na
konci devatenctho stolet se ji meme setkat s prvnmi potai, kter zpracovvaly data zaznamenan na
drnch ttcch. Prvn pln elektronick pota se objevuje a v roce 1946.
Byl sestaven z 18 000 elektronek a
uml sest a 300 sel za sekundu.
Krom toho, e nebyl zrovna malch
rozmr, jste k jeho napjen potebovali pomalu men elektrrnu. Skuten rozvoj digitln techniky tak mohl
nastat a po vynlezu tranzistoru. Pesto trvalo jet adu let, ne se prvn
digitln pstroje dostaly na n trh.
Pokrok jde ale neustle kupedu a dostaten mal a vkonn mikroprocesory s malm pkonem zpsobily, e
jsme dnes rznmi digitlnmi pstroji doslova zavaleni.
Jak jsou vlastn vhody anebo
tak nevhody digitlnho zpracovn, penosu a zznamu signlu? Nejdve bychom si asi mli ci, co slovo
digitln vlastn znamen. esk ekvivalent slicov mon napov
o nco vc. V komern sfe se s nm
sice nesetkte, ono peci jen nzev
slicov kamera by asi neznl pli
lkav, ale v elektrotechnick praxi se
pouv pomrn asto. Rozdl mezi
pstroji digitlnmi a tzv. analogovmi spov v tom, e v analogovch
je zpracovvn spojit signl, velikost
dan veliiny je pmo reprezentovna hodnotou napt a jeho zmny jsou
mrn zmnm tto veliiny. Pedstavte si napklad analogov amprmetr, u kterho vchylka ruky pstroje pesn kopruje zmny proudu, co
me bt v nkterch ppadech vhodn, avak tko ji takov daj
penesete do potae, nehled na
jeho pesnost. V pstrojch digitlnch
jsou vechny signly reprezentovny
pouze dvma diskrtnmi stavy (tedy
dvma diskrtnmi napovmi rovnmi), kter obvykle oznaujeme jako
logickou 0 a 1. Posloupnost nkolika
nul a jedniek pak pedstavuje uritou selnou hodnotu.
Vhod, kter digitln zpracovn

poskytuje, je mnoho. U digitlnho
zznamu je to nap. jeho stlost. To
je dno tm, e na zznamovm mdiu jsou dva diskrtn stavy reprezentovny natolik odlinou hodnotou, e
jeho ppadn opoteben se neprojev na interpretaci signlu. Jako pklad
by mohlo poslouit srovnn analogovho a digitlnho zznamu na magnetick psky. Vichni jist znte, jak
se sniuje kvalita zznamu na video
nebo audiokazetch s potem jejich
pehrn. Navc ppadn nelinearity,
zkreslen a um vznikajc na tecm
zazen signl dle deformuj. K tomu
se pid vlastn um audiokazety a
pak se vm me lehce stt, e ze sv
oblben skladby slyte vce umu
ne hudby. Pokud bychom signl zaznamenali digitln, vech tchto neduh bychom se zbavili a z psky bychom zskali pesn to, co jsme na ni
zaznamenali. Magnetick psky se
pouvaj napklad pro zlohovn
velkch objem dat a v praxi se s nimi
asi nesetkte. Kad ale urit mte
v potai pevn disk, kter funguje na
podobnm principu. Nevhodou digitlnho zznamu bv asto velk
objem dat potebn k uloen kvalitnho zznamu. Protoe kvalita je jednoznan dna potem bit (1 bit je
nejjednodu logick jednotka, me
nabvat hodnoty 0 nebo 1), kter nm
udvaj rozlien, me se snadno
stt, e na uloen hodinovho nekomprimovanho filmu ve kvalit
srovnateln s kvalitou videokazet VHS
budeme potebovat tm 20 GB (gigabyt, tzn. miliarda byt, 1 byte (ti
bajt) je osm bit). Proto je snahou tyto
filmy co nejinnji komprimovat. To
ale jejich kvalitu druhotn sniuje a
tak klade pomrn vysok nroky na
vkon potae. I na DVD jsou filmy
komprimovan, a pesto bn zabraj a osm gigabyt. Tak 80 minut
hudby z vaeho CD zabr 700 megabyt, co nen zrovna mlo. Proto
se napklad v kinech pouv stle
star analogov zznam obrazu, na
kterm se vytvo po ase charakteristick krbance, protoe zaznamenat i vyslat film digitln v takov
kvalit je dnes stle dosti sloit. (Dkazem toho, e se ji dnes pomalu
da pekonat i podobn problmy, by
mohl bt prvn u ns instalovan DLP
Praktick elektronika A Radio - 01/
Nkres sti analytickho stroje

Charlese Babbage (1791-1871)
schopnho pracovat podle programu
na drnch ttcch
projektor (Digital Light Processing)
s rozlienm 1920 x 1080 bod ve Slovanskm dom na podzim tohoto
roku.) U digitlnho penosu bychom
mohli najt podobn vhody. Opt je
mn nchyln na ruen, a pokud je
ve v podku, je pijato pesn to, co
bylo vyslno. Navc lze do signlu pidat nkter data pro jeho opravu v ppad mn kvalitnho penosu. Digitln zpracovn poskytuje i dal
vhody, zejmna snadn penos do
potae a do jinch digitlnch zazen a jeho zpracovn vpoetn technikou. Jist vte, jak je snadn zkoprovat CD nebo DVD do potae nebo
do nj nahrt data z digitlnho multimetru, osciloskopu, fotoapartu i
kamery a nsledn je v nm zpacovvat podle libosti.
Digitln technika se vak nezabv pouze zpracovvnm dat ve form sel, jak by se mon mohlo
z pedchozho vodu zdt. Existuje
ada ppad, kdy pouze potebujeme
rozliit dv logick rovn, meme
jim kat rzn: pravda nepravda,
ano ne, zapnuto vypnuto, 1 0
nebo H - L. Tak proto se integrovan
obvody, zpracovvajc tyto signly
nazvaj logick, protoe rznm logickm rovnm na vstupu piazuj
rzn logick vsledky na vstupu.
Logick rovn jsou reprezentovny
definovanmi napovmi rovnmi
na vstupech a vstupech a li se
u rznch ad logickch obvod. Mezi
nejznmj a nejpouvanj logick obvody pat bezesporu ada 74xx
a jej vylepen verze a novj ada
CMOS 40xx. O nich si povme pozdji, protoe ne se s nimi seznmme,
bude teba si povdt nco mlo
z Booleovy algebry a tak o selnch
soustavch a pevodech mezi nimi.
(Pokraovn pt)
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Tester polarity
reproduktor
Pi stavb reproduktorovch soustav
nebo pi ozvuovn prostoru je nutn
znt polaritu reproduktor, aby je bylo
mon sprvn zapojit (vtinou mus
pracovat soufzov). Pokud nen polarita oznaena pmo na reproduktorech,
meme ji snadno zjistit testerem, jeho
schma je na obr. 1.
Polaritu indikuje jedna z LED D4,
D5 pot, kdy ukneme pimenou
silou (nap. neoezanm koncem devn tuky) na sted membrny reproduktoru pipojenho k testeru. Definujeme, e pokud se rozsvt LED D5, je
ke kladn svorce J5 testeru pipojen
kladn pl reproduktoru. V opanm
ppad, kdy se rozsvt D4, je ke kladn svorce pipojen zporn pl reproduktoru. Po kadm testu vynulujeme
tester tlatkem RESET.
Pi uknut na membrnu reproduktoru (SPx) se na jeho svorkch objev
napt ve tvaru tlumench sinusovch
kmit. Operanmi zesilovai IO1A a
IO1B, kter pracuj jako kompartory,
se signl z reproduktoru vytvaruje na
pravohl prbh. Kompartory maj
pedpt asi 0,1 V, zaveden dlii R2,
R3 a R5, R4, take penej jen ty
kladn nebo zporn vrcholky signlu,
kter jsou vt ne pedpt. Pedpt

omezuje citlivost testeru, aby rzn ruiv signly neovlivovaly jeho innost.
V pvodnm prameni maj rezistory R3
a R4 odpor 3,3 k a kompartory tak
maj pedpt asi 0,3 V - pi zkoukch
se vak citlivost testeru jevila jako pli
mal, a proto bylo pedpt zmeneno.
Pravohl signl z vstupu kompartoru se vyhodnocuje klopnmi obvody
(KO) IO2A a IO2B typu D, kter jsou
navzjem propojen tak, aby po peklopen prvnho z nich se ji nemohl
peklopit druh z nich. Stav KO indikuj LED D4 a D5. KO se nuluj pi zapnut testeru (obvodem se soustkami C5, R6 a D3) nebo tlatkem S2
(RESET).
Kdy se po uknut na membrnu
reproduktoru objev na kladn svorce
J5 testeru jako prvn kladn plvlna tlumench kmit (s amplitudou vt ne
0,1 V), vytvo se na vstupu IO1A
kladn impuls. Pokud byly KO vynulovny, peklop se vzestupnou hranou
tohoto impulsu KO IO2A a rozsvt se
LED D4. Kdy se na kladn svorce J5
objev jako prvn zporn plvlna tlumench kmit (rovn s amplitudou
vt ne 0,1 V), vytvo se kladn impuls na vstupu IO1B. Pokud byly KO
vynulovny, peklop se vzestupnou
hranou tohoto impulsu KO IO2B a rozsvt se LED D5.
Seznam soustek
Obr. 1. Tester polarity reproduktor

Obr. 2.
Obrazec
plonch spoj
testeru polarity
reproduktor
(m.: 1 : 1)
Obr. 3.
Rozmstn soustek
na desce testeru polarity
reproduktor
Tester je napjen naptm 9 V z destikov baterie. Pi zhasnutch LED je

napjec proud asi 1 mA, svt-li nkter z LED, je napjec proud asi 9 mA.
Vtina soustek testeru je pipjena na desce s jednostrannmi plonmi spoji. Obrazec spoj je na obr. 2,
rozmstn soustek na desce je na
obr. 3. Na desce je pt drtovch propojek, z nich tyi jsou pod IO. IO jsou
umstn v objmkch. LED D4 a D5
pipjme na tak dlouhch vvodech,
aby po vestavn desky do skky vynvala pouzdra LED pimen ze stny skky. LED tak meme upevnit
do stny skky samostatn a s deskou je propojit vodii.
Pstroj neobsahuje dn seizovac prvky, pi oivovn pouze zkontrolujeme (s pipojenm testovanm
reproduktorem) celkovou funkci.
Oivenou desku spolu s napjec
bateri vestavme do skky z plastick
hmoty. Desku umstme tak, aby LED
D4 a D5 vynvaly z pedn stny skky. Na pedn stnu skky tak piroubujeme spna S1, tlatko S2 a svorky
pro pipojen menho reproduktoru.
Svorku J5 ozname jako kladnou, J6
jako zpornou. T ozname kladnm
znamnkem LED D4 a zpornm D5.
R1, R2,
R5, R6
R3, R4
R7, R8
C1
C2, C3,
C5, C6
C4
D1, D2, D3
D4, D5
IO1
47 k, miniaturn
1 k, miniaturn
560 , miniaturn
47 F/16 V, radiln
100 nF/63 V, fliov
10 F/35 V, radiln
1N4148
LED erven, 5 mm
LM358
IO2
S1
CMOS 4013
pkov spna jednoplov, miniaturn
S2
tlatko spnac
B1
destikov baterie 9 V
klips pro pipojen destikov baterie
objmka obyejn pro DIL8
objmka obyejn pro DIL14
deska s plonmi spoji .: PE280
NUOVA ELETTRONICA, . 207,
nor-bezen 2001
Vkonov
nzkofrekvenn zesilova
S motivac z KE 3/1996 a z uplkovch zsob vznikl nf zesilova, kter
je napjen nesymetrickm naptm 12
a 18 V.
Schma zesilovae je na obr. 4.
Operan zesilova (OZ) IO1 (741)
pracuje jako invertor, kter m do neinvertujcho vstupu (vvod 3) zaveden
pedpt z dlie R2, R3 (uml sted
napjen). Samotn OZ m nastaven
zptnovazebnm odporovm dliem
R6 a R1 napov zeslen nejve 45.
V kladn i zporn napjec vtvi OZ
jsou zaazeny rezistory R4 a R5, na
kterch vznik bytek napt, vyuit
pro buzen koncovch tranzistor TR1
a TR2. Tento bytek napt odpovd
vstupnmu proudu OZ, kter zvis na
odporu rezistoru R7. Dopruen impedance reproduktoru je 8 . LED D1
(ziv erven) slou jako jednodu-
ch indiktor pebuzen. Celkov zeslen zesilovae upravuje smyka zptn vazby se soustkami R8 a C2.
Autor doporuuje pipojit mezi kladnou napjec sbrnici a zem kondenztor o kapacit 47 F/25 V, a zablokovat uml sted napjen (spoj
mezi rezistory R2 a R3) kondenztorem o kapacit 220 a 470 F/16 V.
Pi napjecm napt 18 V je klidov
proud zesilovae asi 30 mA. Tranzistory TR1 a TR2 jsou namontovny na
ebrovan chladi.
Zesilova je vhodn mimo jin pro
aplikaci v interkomu nebo v laboratoi.
Zdenk Hjek
Tester prchodnosti
vodi
Pi stavb a opravch pstroj asto potebujeme zjistit, kter body jsou
pmo spojeny vodii, zda vodie (plon spoje) nejsou mezi uritmi body
peruen, jak jsou propojen kontakty konektor na kabelu apod. K tmto
menm se pouv tester prchodnosti vodi (hezky esky lusmetr),
co je druh ohmmetru, kter akusticky
indikuje (bzuenm, psknm) odpor
men ne nap. 10 mezi hroty svch
micch sond a je v klidu, kdy mezi
hroty sond je vt odpor nebo polovodiov pechod.
Schma jednoduchho testeru
prchodnosti vodi, kter spluje
Obr. 5. Tester prchodnosti vodi

uveden poadavky, je na obr. 5. Tester pracuje v mstkovm zapojen,
zkouen vodi se pipojuje pomoc
micch sond mezi svorky J1 a J2.
Napt z diagonly mstku snm operan zesilova (OZ) IO1 (typu CMOS),
kter pes spnac tranzistor T1 bud indikan bzuk BZ1 (stejnosmrn
bzuk na 6 V).
Mstek z rezistor R1 a R4 atd. je
trimrem P1 vyven tak, e pouze tehdy, je-li mezi svorkami J1 a J2 odpor
men ne 10 , je na neinvertujcm
vstupu OZ (vvod 3) napt vt ne
na invertujcm vstupu OZ (vvod 2), na
vstupu OZ je kladn napt, T1 je sepnut a BZ1 bzu. Je-li mezi svorkami
J1 a J2 odpor vt ne 10 nebo je-li
mezi nimi zapojen polovodiov pechod, je neinvertujc vstup OZ zpornj ne invertujc vstup, na vstupu
OZ je nulov napt, T1 je vypnut a
BZ1 je v klidu.
Tester je napjen naptm 6 V ze
ty tukovch lnk.
Everyday with Practical Electronics,
duben 1995
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn

elektronika A Radio 1/2003, kter vychz zatkem nora 2003, je pehled a popis vlastnost nejpouvanjch mikrokontrolr, dostupnch na
naem trhu (Atmel, Microchip, Texas
Instruments, STMicroelectronics).
Obr. 4. Vkonov nf zesilova
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net),
v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch

v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (SRN)
(asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick
i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky
sleva a 14 %.
Knihu The METAFONTbook, jejm autorem je Donald E. Knuth, vydalo nakladatelstv Addison-Wesley v roce
1986.
METAFONT, jeho autorem je D. E. Knuth, je potaov
jazyk, kter dovoluje matematicky s profesionln kvalitou
vytvaet podobu psmen a znak. Kniha je prvodcem tmto
jazykem a umon teni i pi minimlnch zkuenostech
s vpoetn technikou zvldnout zklady i pokroil oblasti
jazyka.
Kniha m 361 stran textu s adou ilustrac, formt o nco
ni ne A4, kvalitn vazbu a v R stoj 2219,- K.
Elektronick
asov minutka
Radek Velika, OK2MON
Tato konstrukce pvodn vznikla jako pomcka do kuchyn,

ale vyuije se vdy, kdy je poteba hldat as, nap. piexpozici
desek s plonmi spoji.
Popis funkce
Elektronick minutka umouje nastaven asu od 1 minuty do 1 hodiny a
59 minut. Pstroj se zapn se tlatkem a m naprogramovno automatick vypnut (auto power off). Pokud po
dobu 4 minut nen stisknuto dn tlatko, pstroj tikrt krtce ppne a pot
se po jedn minut vypne. V konstrukci jsou pro ovldn pouita ti tlatka.
Stisk kterhokoliv tlatka je doprovzen krtkm ppnutm.
Prvn tlatko je ureno pro zapnut
pstroje, zatek akonec odpotvn apronastaven dopozice OFF (tj.
manuln vypnut pstroje). Druh tlatko je ureno pro nastavovn poadovanho asu po destkch minut,
provyskoen zmdu odpotvn a
pro vypnut pstroje zpozice OFF.
Tet tlatko je tak ureno pro nastavovn poadovanho asu, avak po
jedn minut, jinak je funkce stejn
jako udruhho tlatka.
as se nastavuje druhm a tetm
tlatkem podestkch ajednotkch
minut (nap. chceme-li nastavit 23 minut, stiskneme dvakrt druh a tikrt
tet tlatko). Tak je mon pi nastavovn dan tlatko dret a slo bude
natno automaticky. Pokud chceme
displej vynulovat, podrme stisknut

ob tlatka zrove, a se nadispleji
objev nuly a pstroj krtce ppne. Pro
zatek odpotvn se krtce stiskne
tlatko start a pro ukonen jakkoliv
tlatko. Pokud pi odetn doshne
asova nuly, tak tyikrt za sebou zapp, chvli pok a znovu zapp. To
cel se opakuje tyikrt, pak minutka
jednou ppne a nastav as, kter jsme
zadali ped odetnm. Samozejm
je tak mon ppn peruit libovolnm tlatkem. Pokud pi nastavovn
drme stisknut tlatko start a do
druhho ppnut, dostaneme se do
mdu manulnho vypnut pstroje. Na
displeji se zobraz npis OFF a je
mon nkterm z tlatek pro nastaven asu pstroj vypnout.
Minutka tak disponuje indikac vybit lnk, a to ve dvou rovnch. Pokud lnky doshnou napt asi 1,1 V,
tak se vlevo nahoe na displeji zobraz
indiktor LoBat (unkterch displej
to je mal ipka). Pokud vak napt
lnk poklesne a na 0,9 V, zobraz
se npis bAt, minutka tikrt zapp a
po chvli se sama vypne. Toto omezen
je zavedeno, aby v ppad pouit aku-
multor nemohlo nastat jejich hlubok vybit a tm se zrove nezmenilo

napjec napt procesoru a displeje
pod doporuen minimum.
Technick parametry
Napjec napt:
2x 1,2 V nebo 1,5 V, typ AAA.
Spoteba:
vzapnutm stavu 5 mA,
ve vypnutm stavu 6 A.
Nastaven asu:
1 minuta a 1 hodina 59 minut.
Zobrazen:
3,5mstn displej LCD, zobrazuj
se hodiny, minuty a destky vtein.
Vlastnosti:
Automatick vypnut pstroje
po 5 minutch neinnosti;
indikace vybitch lnk
- pi 1,1 V na lnek;
automatick vypnut
- pi 0,9 V na lnek.
Obr. 1. Schma zapojen

minutky
Popis zapojen
Jdrem zapojen na obr. 1 je IC2
mikroprocesor Atmel AT89C2051 s idicm programem. Pro napjen pstroje je pouit IC1 DC-DC mni
MC33463H-50KT1 firmy ON Semiconductor. Jedn se o zvyujc (step-up)
pulsn regultor napt, kter na vstupu zajiuje +5 V. Vkonstrukci je potno se dvma akumultory (NiCd,
NiMH nebo alkalick) i primrnmi
lnky typu AAA. Praxe ukzala, e
zazen pracovalo i sjednm NiCd
lnkem, avak jeho spoteba byla
pli velk a pi poklesu napt lnku pod 1 V se zaalo zmenovat
tak napt na vstupu regultoru
IC1. Bli popis tohoto regultoru
najdete v [1].
Za zmnku stoj princip pipojen
napjecho napt. Na baterii je pipojen pouze IC1, protoe pi nulovm
odbru z vstupu (VO) se spoteba tohoto obvodu zmen na asi 4 A, co
je zanedbateln. Vstup tohoto obvodu vede na vstup Q1 T-MOS tranzistoru, kter pracuje jako spna
napt pro zbytek elektroniky. Rezistor R1 pivd kladn napt na gate
a m funkci pidret tranzistor v nevodivm stavu. V moment stisknut
tlatka S1 se pes diodu D2 uzemn
gate tranzistoru, ten se stane vodivm a pipoj napjen pro zbytek
elektroniky.
Po nulovn procesoru IC2 se na
vstupu portu P3.0 nastav log. 1 poslen rezistorem R2 na+5 V a vstup
portu P3.1 se programov nastav do
log. 0. Spolen pak sepnou optolen
OK1, kter navstupu zajist uzemnn
gate tranzistoru Q1 ipouvolnn tlatka S1. Diody D2 a D3 jsou zapojeny
tak, aby se tlatko S1, pipojen pes
D3 na vstup P3.2 procesoru, vyuvalo
i pro dal funkce ne jen zapnut pstroje. Vvody P1.4 a P1.7 procesoru
Obr. 3. Pedn panel minutky

jsou ureny pro posln dat do IC4,
IC5, IC6 (4094) co jsou 8bitov posuvn registry. Tyto obvody se zrove
s P1.1 a P1.3 procesoru staraj
oobsluhu 3,5mstnho displeje LCD.
P1.3 je pipojen na vvod 40 displeje,
co je jeho spolen elektroda. Mezi
touto elektrodou a ostatnmi pipojenmi vvody displeje je poteba generovat stdav napt nezbytn pro sprvnou funkci displeje. V programu se
o to star jeden ze dvou asova.
Spolen se specilnm podprogramem
generuj signl o kmitotu 50 Hz. Pro-
toe m displej 3,5 msta, lze zobrazovat hodiny, minuty a destky sekund.
Pro indikaci vybit lnk je pouit
operan zesilova IC3 (TL062) pracujc jako kompartor, kter m velmi
malou spotebu asi 0,25 mA a je cenov dostupn. Do vstup 3 a5 IC3 je
pivedeno napjec napt,do vstup 2
a 6 je pivedeno referenn napt, kter tvo odporov dli zrezistor R6,
R7, R8. Vstup kompartoru je veden
na vvody procesoru IC2 P1.0 a P3.7.
Vvod P3.5 je uren jako vstupn pro
piezoreproduktor a je poslen rezis-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji minutky
IC2
AT89C2051 sprogramem
IC3
TL062
IC4, IC5, IC6
4094, SMD
OK1
optolen 4N25
L1
82 H, SMCC tlumivka
XTAL1 4 MHz miniaturn krystal
S1, S2, S3 tlatko P-DT6, GM
Displej LCD 3,5 msta, nap. 4DR821
Krabika U-KP35B, GM
Piezo KPT1540W
Objmka DIL20
Literatura
[1] http://www.qsl.net/ok2xdx
[2] http://www.hw.cz Minimalizace pkonu procesoru Atmel AT89C2051
[3] slicov displej, KTE 12/1997.
Program procesoru
torem R5 na+5 V. Frekvence pskn je nastavena na 4 kHz, co je rezonann kmitoet prozapouzden typ
KPT1540W. Rezistor R3 a kondenztor C2 tvo nulovac obvod pro procesor IC2. Taktovac frekvenci procesoru
uruje krystal XTAL1 4 MHz. Ten je
navvodu 4 IC2 spojen s R4 pro dal
zmenen odbru proudu a zlepen
stability taktovn. Tato neobvykl
prava jev[2].
Mechanick konstrukce
a oiven
Pro konstrukci je navrena jednostrann deska s plonmi spoji (obr. 2),
na kter je 6 drtovch propojek. Jako
prvn pipjejte propojky 1+1 a 2+2
poddisplejem (vechny propojky jsou
oslovny na desce). Potom osate
napov konvertor IC1, Schottkyho
diodu D1, L1 aC1 a pivete napjec
napt 1,5 a 4,5 V. Pokud je na vstupu IC1 +5 V, pokraujte sosazovnm
vech ostatnch soustek krom displeje. Proprocesor bych doporuil pout objmku. Tlatka jsou kvalitnj
P-DT6 znabdky GM.
Krabika je U-KP35B o rozmrech
105 x 55 x 21 za20 K. Nejsloitj
na cel konstrukci je mechanick proveden. Deska je umstna pesn do
stedu krabiky, aby se po stranch
vely lnky. Pro pipevnn minutky
do krabiky mete pout kovov distann sloupky. Mezi elo krabiky a
desku 10 mm, mezi zadn stranu a
desku 5 mm sloupky. Na desce jsou
oznaeny vrtac otvory pro seroubovn. Po dkladnm usazen zasute
do desky displej apiroubujte ji kelu
krabiky. Potom pitlate displej na
elo krabiky a zapjejte. Pro pipevnn lnk jsem vyrobil kontakty z pocnovanho plechu. eln panel (obr. 3)
vytisknte na potaov tiskrn, vyznte otvor pro displej a zalaminujte.
Proupevnn na ze lze pout such zip.
10
Zvr
Minutku je mon osadit i bez napovho konvertoru, vzniknou vak
jist omezen. Problm me nastat pi
men stavu lnk, protoe vtina
operanch zesilova nen schopna
pi napjecm napt menm ne 5 V
spnat log. 0 procesoru. Vtakovm ppad lze pout operan zesilova
typu railtorail, nap. MC33502, kter vak m odbr 1,2 mA, anebo je
mon operan zesilova IC3 neosazovat. Pak se ale mus mezi vvod
P1.0 procesoru a napjen pipjet rezistor 10 a 15 k pro pidren log. 1.
Po vyeen men stavu lnk
zbv dodret napjec napt v rozsahu 3,5 a 6 V, kdy 3,5 V je minimln
doporuen napt displeje a 6 V je
maximln doporuen napt procesoru.
Program pro Elektronickou minutku
je voln dostupn na strnce http://
web.quick.cz/ok2mon, kde jsou k dispozici i soubory pro tisk pedlohy desky
a elnho panelu.
Seznam soustek
R1
1 M, 1206
R2
10 k, 1206
R3
27 k, 1206
R4
2,2 k, 1206
R5
4,7 k, 1206
R6
68 k, 1206
R7
15 k, 1206
R8
100 k, 1206
R9
56 k, 1206
R10
0 , 1206
C1
22 F/6 V
C2
3,3 F/6 V
C3
100 nF
C4, C5
33 pF
D1
Schottky dioda, nap. 1N5818
D2, D3
1N4148
Q1
tranzistor TMOS MGSF1P02LT
SMD, ON Semiconductor
IC1
MC33463H-50KT1 SMD,
ON Semiconductor
:03000000020040BB
:03000B00B2B53259
:05001B00C28E02035635
:1000400020B251D2B0C2B1C294D2B5C209C201C26B
:1000500002C203C204C205C20675300075310075C4
:10006000321075891275A88A75B802758CD6758B91
:10007000FA758DFFD28ED207D20D120324120324FB
:10008000120345300F0575870180F5120289200F94
:10009000EF0200CD0201B2100D2BDB310539AC3976
:1000A000BC302A1203241202961203241202961262
:1000B00003247B9912029630B2BE30B4BB30B3B881
:1000C000DBF20201B27B007539000200CDC20812DA
:1000D000033830B71430B44330B35B30B278100D0E
:1000E000E4100CB375870180E475300B75310A7527
:1000F0003211D20712032412028912028912032438
:100100001202891202891203241202891202891230
:1001100002891202891202890201B23008FD20B45C
:10012000AC120324D20D30B32A12030AD2071202F2
:100130008920B49980F03008FD20B391120324D2B5
:100140000D30B40F120315D20712028920B30280BA
:10015000F001CD0201B93008FD853037853138A274
:1001600006920AA205920B120324D20D20B2661247
:10017000028920B26012028912028920B25712034A
:1001800024C206C20575300075310F75320FD207D3
:1001900020B20575870180F812028930B2F230B4BE
:1001A0001130B30E30B20575870180F2753210023E
:1001B0000277120324C2B080F91202891202892048
:1001C000B41120B30EC205C206753000753100D2DD
:1001D00007017801CD7400B53008B531052006025D
:1001E00001CD753200753A00D20412020910095A85
:1001F000D2071202C230B20830B40530B30280EA2E
:10020000753210C204D2070178E53AB40006120232
:1002100017753A0A153A22E532B40006120225751E
:100220003206153222E531B4000612023375310A66
:10023000153122E530B4000F200605D2090202492B
:10024000B205B206753006153022753000753100E2
:10025000753210C204D2077D051202E330B21830A5
:10026000B41530B3127C141202AC30B20A30B407A9
:1002700030B304DCF2DDE2853730853831A20A92F2
:1002800006A20B9205D20701787F14C20875870178
:100290003008FDDFF6227F1430B21030B40D30B3D9
:1002A0000AC2087587013008FDDFED227F1430B2E5
:1002B0001030B40D30B30AC2087587013008FDDF75
:1002C000ED227F32C20C758701300CFD30B2133045
:1002D000B41030B30DBF1904B204D207DFE6B20484
:1002E000D207227E04D28C7F0C30B21930B4163083
:1002F000B313C20C00758701300CF9DFECC28C51CE
:10030000ACDEE2D2B5C28CD2B522E531B4090375B8
:1003100031FF053122E530B40507B205B20675306C
:10032000FF053022D28C7F01C20C00758701300C92
:10033000F9DFF5C28CD2B522209009200206D20244
:10034000D20771242230B20B30B30830B405C20F8B
:10035000020355D20F22758B01758DE6D28EC0E057
:10036000C0D0D20CD20820933A300737C207E5300C
:100370001203EBF5355410FAE535C40303A2053337
:10038000A20633C4F535E5311203E64AF534E53209
:100390001203E6C403A20433C4F533A2029292A26C
:1003A000039291E533F4F533E534F4F534E535F4AF
:1003B000F535B293B292B2918533361203D18534BA
:1003C000361203D18535361203D1D297D0D0D0E082
:1003D00032D294C29700D295E5367908C29513922D
:1003E00096D295D9F7229003F0932290040293229B
:1003F000EE886DCD8BC7E78CEFCFAFE366E967275B
:100400000063DE18CD9D1B97D71CDF9F5FD3C6D935
:04041000C74700C317
:00000001FF
Samolepic flie
v amatrsk praxi
aneb Jak jsem spravil
vyhoel multimetr
Ped asem jsem dostal od jednoho kolegy multimetr Metex

M-3860M na soustky. Kolega toti otoil centrlnm pepnaem do nevhodn polohy pi men na sti.
Pod centrlnm otonm pepnaem
multimetru byly zcela odpaen nkter plon spoje, nkter byly tepelnm rzem tak
zpracovny, e je bylo mon pohodln
sloupnout bez pouit sly. Multimetr ml
odplen milivoltov vstup do pevodnku.
Voltov vstup vak byl vpodku. Centrln
oton pepna ml mrn nataven jeden
kontakt.
Jet ne jsem se pustil do opravy, honily se mi hlavou mylenky, jakou techniku pouiji na opravy odpaench spoj. Bylo nkolik monost, jak nov spoje vytvoit:
- naten elektrovodivm lakem;
- pout pastu pro pjen soustek SMD;
- vytvoit spoje samolepic fli.
Prvn monost byla nejdostupnj,
avak trvanlivost spoj by byla velmi mal a
navc vodivost nov vytvoench cest by asi
nebyla pli ideln (spoje by vykazovaly urit odpor).
Druhou monost jsem zavrhl vzhledem
k vysok cen pasty, obtn dostupnosti a
tak proto, e jsem s jej aplikac dosud neml dn zkuenosti - nap. sprvn volba
teploty zapeen a jej zmen. Rovn jsem
se obval, e i zapeen pasta by se mohla
psobenm tlaku kontakt pepnae iza
studena roztrat a zanst plon spoj po
obvodu.
Proto jsem zvolil tet monost, ale zato
jsem flii pomrn dlouho shnl. Na veletrhu Amper jsem ji sice vidl na stncch n-
kolika firem, avak minimln dodac mnostv zanalo obvykle na nkolika rolch, co
pedstavovalo asi kilometr nvinu. Nepomohlo ani pesvdovn, e j potebuji tak
20 cm - jako vzorek.
Nakonec jsem ji natst objevil u firmy
Elchemco Praha (www.elchemco.cz nebo
inzerce v PE) za pomrn slunou cenu.
Mdn samolepic psky dodv zmnn firma v nkolika kch - viz tab. 1. Jejich vhodou je pedevm to, e akryltov
lepidlo je nekorozivn a souasn vodiv (viz
obr. 4), take s fliemi mete spravovat
plon spoje pouhm pelepenm. Vrstva lepidla je chrnna paprovou kryc pskou,
kterou je nutn ped bezprostednm pouitm sloupnout - lze tedy dobe vystihovat
potebn tvary. Firma Elchemco pvodn nviny
(16,45 m) dl na metrov, take jsou cenov velmi dostupn. Jak jsem dle zjistil, firma Elchemco svj sortiment dodv i do vybranch prodejen selektrosoustkami, kde
by rovn zmnn flie mly bt k dostn.
Obr. 1. Sortiment mdnch samolepicch

fli vpvodnch nvinech 16,45 m
Obr. 3. Typick hodnoty efektivity stnn
YRGLYiIyOLH
NRQWDNWQtiVWLFH
Tab. 1
Technick parametry flie (pska typ 1181)

Tlouka mdn flie:
0,04 mm.
Sla potebn k petren: 44 N/10 mm.
Adheze k oceli:
3,8 N/10 mm.
Odpor men pes lepidlo:
0,005 .
ky psky/cena (v. DPH) za 1m:
6 mm/27,20 K; 19 mm/82,40 K.
OHSLGOR
NRYRYVXEVWUiW
Obr. 4. Detail ezu nalepenou fli
Obr. 5. Dal mon pouit vodivch fli
Obr. 2. Pohled na nov vytvoen spojov obrazce z mdn samolepic flie
Pi oprav multimetru jsem se snail

z psky vystihnout obrazec co nejir,
abych zajistil co nejlep odolnost proti mechanickmu namhn. Desku s plonmi
spoji jsem pedtm dkladn oistil benzinem. Pilepen spoje jsem navc pipjel mikropjekou kprokovenm otvorm na desce (obr. 2) - a to jen v mstech, kde to bylo
mon - kam nezasahovala drha sbrae
centrlnho otonho pepnae.
Musm podotknout, e mdn samolepic pska m velmi dobrou pjitelnost a tvarovatelnost. Proto jsem ji pouil i na vyspraven kontaktu sbrae centrlnho otonho
pepnae.
Je jasn, e centrlnm otonm pepnaem multimetru ji nepjde zachzet jako
kdysi a toit s nm bez rozmyslu sem a tam.
Avak dky vlastnostem multimetru (automatick volba rozsah) ho lze dle rozumnm
zpsobem pouvat.
Libor Kubica
11
Nf milivoltmetr
Pavel Honek
Nzkofrekvenn milivoltmetr je mic pstroj
uren pro vechny, co se zabvaj stavbou nf zazen. Tento pstroj m efektivn hodnotu stdavho napt sdostaten velkm kmitotovm i napovm rozsahem. Namen daj je zobrazovn na
rukovm midle. Popsan konstrukce pat ktm
jednoduchm, kterou zvldne postavit i mrn pokroil zatenk.
Technick parametry
Kmitotov rozsah:
20 Hz a 200 kHz.
Vstupn impedance:
1 M.
Rozsahy men:
100 mV, 1 V, 10 V, 100 V.
Pesnost men:
lep ne 3 % .
Napjec napt:
12 a 18 V.
Odbr proudu:
10 mA.
Popis zapojen
Obvodov zapojen zan kompenzovanm vstupnm dliem 1 : 100.
Ze vstupnho dlie se pivd men
napt pes kondenztor C4 na tranzistor T1. Tento tranzistor je tytu JFET-N
a zaruuje velk vstupn odpor pro navzn vstupnho dlie.
Dle nsleduje tranzistor T2 zapojen jako emitorov sledova. Z emitoru tohoto tranzistoru je napjen pes
kondenztor C5 dal dli 1 : 10 sestaven zrezistor R10, R11, R12.
Tento dli ji nen poteba kompenzovat,
protoe je sloen zrezistor s malmi
odpory.
Za dliem je zapojen linern
usmrova pro ruikov midlo.
Usmrova je osazen operanm zesilovaem IO1 a tymi Schottkyho
diodami D1 a D4. Kondenztor C8
kmitotov kompenzuje operan zesilova. Kondenztor C7 pipojen k invertujcmu vstupu operanho zesilovae zlepuje linearitu usmrovae
pi vych kmitotech.
Citlivost usmrovae se nastavuje
trimrem P1. Kondenztor C9 zamezuje stejnosmrnmu zeslen a uruje
spodn frekvenn hranici men usmrovae. Virtuln zem napjen je vytvoen odporovm dliem R15, R16,
ten je vyfiltrovan kondenztory C11,
C12. Paraleln pipojen kondenztor
C10 omezuje chvn ruky midla pi
men napt nzkho kmitotu. Rukov midlo bylo zvoleno scitlivost
100 A.
Napjec napt je stabilizovno
stabiliztorem IO2 na 9 V. K napjen
mete pout bn napjec adaptr
svstupnm naptm 12 V. Vstupn napt pro stabiliztor se me pohybovat
vrozmez 12 a 18 V.
Konstrukce
Osate desku s plonmi spoji soustkami. K pjen nepouvejte dnou pjec kapalinu, pouze kalafunu.
Pjec kapaliny jsou zdrojem oxidac,
kter mou trvale zniit plon spoje
a zrove zmnit elektrick vlastnosti
desky. Pi osazovn dvejte pozor na
sprvn umstn jednotlivch soustek a jejich polaritu. Nezapomete osadit drtov propojky - ty osate jako
prvn.
Integrovan obvod IO1 je citliv na
statickou elektinu, a proto je umstn
do objmky. Po osazen desky pipojte
na roubov vvody midla lankov
vodie a jejich konce zapjejte do
pslunho msta na desce. Opt dvejte pozor na polaritu pipojen vvod k midlu, polarita je vyznaena na
krytu midla.
K pjen pouijte podle monost
radji mikropjeku, protoe deska m
ten spoje a pi pouit klasick trans-
Obr. 1. Schma zapojen nf milivoltmetru
12
formtorov pjeky by se plon spoje mohly pokodit.
Oiven a nastaveni pstroje

Ped oivenm a nastavenm zkontrolujte osazen a zapjen soustek.
Po kontrole mete pistoupit k oiven
a nastaven pstroje. Knastaven budete potebovat: nzkofrekvenn sinusov genertor, digitln multimetr, poppad osciloskop. Pipojte napjec
napt a zmte odebran proud. Ten
by se ml pohybovat kolem 10 mA.
Pokud je ve vpodku, tak na vstup
pipojte nf genertor. Genertor nastavte na kmitoet 1 kHz a vstupn napt 100 mV. Pepna na milivoltmetru
pepnte do krajn lev polohy, to je na
rozsah 100 mV, a otoenm trimru P1
nastavte ruiku midla na plnou cejchovanou vchylku (100 A).
Pro kontrolu vstupnho napt genertoru mete pout digitln multimetr, kter je nastaven na men stdavho napt (max. 1 kHz).
Osciloskop mete pout pro kontrolu na vych kmitotech. Po nastaven zkladn citlivosti 100 mV je zapoteb jet vykompenzovat vstupn dli.
Pepnaem zvolte rozsah 10 V. Genertor pelate na kmitoet 200 kHz a
vstupn napt nastavte na rove
5 V. Otenm kapacitnm trimrem C1
nastavte ruku midla do odpovdajc
polohy, to je na polovin vchylku midla. Potom genertor pelate na
kmitoet 100 Hz, vstupn napt zachovejte na 5 V. Pokud je dli dobe
vykompenzovan, tak by se vchylka
midla nemla zmnit. Pokud se v-
Obr. 2. Deska
s plonmi
spoji
nf milivoltmetru
chylka zmn, tak cel postup opakujte,

a doclte stejn pozice ruky v celm
kmitotovm psmu. To umouje tomuto milivoltmetru mit v kmitotovm
rozsahu 20 Hz a 200 kHz. V konstrukci jsou pouity 1 % rezistory take
nen nutn kontrolovat dal rozsahy
men.
Na zvr
Sestaven mic pstroj doporuujeme vestavt do plechov krabiky.
Ta zaru stnn, aby se minimalizovalo vnikn ppadnho ruen do pstroje, kter by potom neblaze ovlivovalo vsledky men. Vstup micho
pstroje opatete konektorem typu
BNC.
Softwarov nastaven
kmitotovho psma
a zeslen
Mikropotae nebvale rozily
monosti zen, zpracovn dat a umonily programovat funkci elektronickch
vrobk a systm. Tyto monosti mohou zatm ist analogovm zazenm
poskytnout v ad ppad elektronick
slicov zen potenciometry.
Elektronick potenciometry umouj nap. prun pizpsoben vlastnost micho kanlu poadavkm plynoucm z charakteru zpracovvanho
signlu, tedy upravit jeho kmitotov
spektrum a ppadn zeslen.
Na obr. 1 je znzornn princip zapojen ped nasazenm tchto potenciometr. Za pasivn doln propust 1. du
vytvoenou filtrem RC s meznm kmitotem fC = 1/2RC, piem odpor R lze
mnit, nsleduje neinvertujc zesilova
s penosem G0 = 1 + R2/R1. Na obr. 2
je ji zapojen po nhrad promnnch
rezistor R a R2 dvma elektronickmi
potenciometry 10 k (z dvojitho typu
Xicor X9418W). Rezistor R1 slou k omezen zeslen neinvertujcho zesilovae.
Pro penos tohoto obvodu plat:
G = U OUT /U IN = G 0 c /(j + c),
kde G 0 = (R1 + R2)/(R1 + k 2 R2)
pi 0 k 2 1
a fc = c/2 = 1/(2(k1R)C) pi 0 k1 1
Jak je naznaeno, zeslen i mezn
kmitoet lze dit digitln po dvou-
Seznam soustek
R1, R2
R3, R4
R5, R13
R6
R7, R9
R8
R10
R11, R12
R14
R15, R16
P1
C1
C2
C3, C7
C4, C6
C5, C14
C8
1M8 M, 1 %
180 k, 1 %
10 k, 1 %
4,7 M, 1 %
3,9 M, 1 %
1 k, 1 %
27 k, 1 %
150 , 1 %
470 , 1 %
2,2 k, 1 %
500 , trimr
15 pF, trimr Philips
4,7 pF, keram.
220 pF, keram.
220 nF, MKT
47 F/50 V
22 pF, keram.
vodiov sriov sbrnici. Potenciometry v pouzde X9418W tuto

sbrnici sdlej a li se adresou. U vf
zesilova me celkov odpor potenciometru zpsobit omezen ky psma
obvodu. Lze jej zmenit dvma zpsoby naznaenmi v zapojen zesilovae
na obr. 3. Paraleln rezistor R3 zmen
odpor z 10 k, kter m tento typ potenciometru, na 909 . Tento zpsob
je vhodn pi zaten jezdce velkou impedanc, nen-li tomu tak, lze efektivn
odpor mezi konci drhy potenciometru
snit stejnmi rezistory R4 a R5 zapojenmi mezi jezdcem a konci. Pak
ovem nen zvislost odporu na poloze
jezdce linern jako v obr. 2.
Zeslen me bt v obr. 3 nastaveno
mezi 1 a 2, mezn kmitoet od 130 kHz
a nad 1 MHz. Pouit typ digitlnho
potenciometru je ideln pro bateriov
napjen aplikace. Pro napjen je teba napt 2,7 a 5,5 V a odbr ze zdroje in 0,4 mA, v pohotovostnm stavu
mn ne 1 A. Nevolatiln pamt EE-PROM je zajitno, e potenciometr
se do nastaven pozice vrt po vypnut a znovuzapnut napjen. Typ X9418
m celkov odpor 10 k, 64 odboek
a je vyrbn v pouzdrech DIP-24,
TSSOP-24 a SOIC-24.
JH
[1] Wojslaw, CH.: Customized potentiometers aid amplifier design. EDN 11.
listopadu 1999, s. 180, 182.
[2] X9418. Dual 2-Wire EEPOT Nonvolatile Digital Potentiometer. Katalogov list firmy Xicor (http://xicor.com).
C9
100 F/25 V
C10
4,7 F/50 V
C11, C12
22 F/50 V
C13
100 nF, keram.
T1
BF245
T2
BC546
IO1
CA3130
IO2
78L09
D1 a D4
BAT46
Pr1 pepna TS 4x 3 polohy
Objmka DIL-8, 1 ks
Mic pstroj 100 A, 1 ks
Stavebnici je mono objednat za
450,- K na adrese:
Hobby elektro, K Halti 6, 594 01
Velk Mezi, tel.: 0619/522076;
fax: 0619/520 757; 603 853 856;
e-mail: hobbyel@iol.cz
Obr. 1. Mezn kmitoet a zeslen zesilovae

lze nastavit manuln potenciometry R a R2
Obr. 2. Po nhrad potenciometr v obr. 1

digitlnmi potenciometry je mon oba
parametry nastavit digitln
Obr. 3. Dva zpsoby zmenen celkovho

odporu digitlnch potenciometr
13
Stereofonn
TV modultor
pro psmo VHF
tato neakustick vysok frekvence obsaena uvnit obou postrannch modulanch psem druh nosn vlny zvuku.
Pilotn frekvence je sama modulovna
amplitudov s hloubkou modulace 50 %
a modulan frekvence uruje jeden ze
t druh provozu dvou zvuk.
Nen-li modulovna vbec, pslu
to provozu mono. Je-li amplitudov modulovna frekvenc 117,4812 Hz, je vysln stereofonn. Pi modulan frekvenci
274,1228 jde o dvoujazyn signl.
Stanislav Kubn
Popis zapojen
Televizn modultor slou pro vysokofrekvenn modulaci videosignlu a stereofonnho zvukovho doprovodu v rozsahu psma VHF. Modultor obsahuje vnitn genertor testovacho obrazce pro sprvn naladn. Aby bylo mon penet stereofonn
zvukov doprovod, je modultor doplnn obvodem pomocn nosn vlny (pilotn frekvence).
Zkladn technick parametry
Napjec napt:
11,5 a 13,0 V.
Proudov odbr:
156 mA.
Frekvenn rozsah osciltoru:
136,25 a 255,25 MHz.
Zvukov nosn:
5,5 a 5,74 MHz.
Vstupn mv napt videosignlu:
1 V.
Vstupn rms napt audiosignl: 0,5 V.
Frekvence pomocn nosn
vlny (pilotnho signlu): 54,6875 kHz.
Frekvence modulace
pomocn nosn vlny: 117,48 Hz (stereo).
Soustava se dvma nosnmi

frekvencemi zvuku [1]
U normy B, G je vedlej druh nosn frekvence nad prvn hlavn nosnou
frekvenc (5,5 MHz) a je 5,7421875 MHz
jako 367,5nsobek dkov frekvence.
Druh zvuk se vysl z dvodu potlaen
interferenc s vkonem menm o 7 dB
(5krt) ne vkon prvnho zvuku a tento
zvuk m vkon o 13 dB (tj. dvacetkrt)
men, ne je vkon obrazu.
Dv nosn frekvence zvuku (hlavn a

vedlej) se pouvaj pro dvojjazyn
vysln (DUO) nebo pro stereofonn
penos (STEREO). Zpsob televiznho
stereofonnho vysln se dvma nosnmi frekvencemi zvuku nen stejn jako
u rozhlasu VKV, kde se hlavn nosn
vlna moduluje signlem (L + R) a vedlej nosn vlna signlem (L - R).
V televiznm vysln se z dvod
sluitelnosti pjmu monofonnmi TVP
moduluje hlavn nosn vlna signlem
(L + R)/2 a vedlej nosn vlna signlem
R. Je tomu tak z dvodu stejnho uplatovn korelovanho umu (vznikajcho
souasnm penosem obrazovho signlu) v obou zvukovch kanlech. Maximln frekvenn zdvih je pro oba zvuky
stejn, a to 30 kHz s preemfz 50 s.
Pro rozlien, zda se vysl zvuk
mono, zvuk stereo nebo dvoj zvuk,
slou pomocn nosn vlna o frekvenci
54,6875 kHz, jakoto 3,5nsobek dkov frekvence. Moduluje vak pomocnou nosnou vlnu zvuku jen zdvihem
2,5 kHz, tj. menm ne u zvukovch
modulac 30 kHz maximln. Proto je
Obr. 1.
Schma
zapojen
modultoru
14
Zapojen modultoru je rozvreno na

dvou deskch s plonmi spoji, aby bylo
mon pout modultor jak pro stereofonn, tak v zjednoduen verzi (bez genertoru pilotn frekvence) pro monofonn provoz. V zapojen je pouit ji
osvden modultor TDA8722 firmy
Philips [5].
Schma zapojen je rozdleno do
dvou st - na obr. 1 je zapojen obvodu IO1, osciltoru vedlej druh nosn
zvuku a napjecch obvod. Na obr. 3 je
zapojen obvodu pomocn nosn vlny
(pilotn frekvence) a audiozesilova.
Popis zapojen modultoru

Na obr. 1 je zapojen obvodu modultoru IO1. Napjen modultoru je realizovno po vysokofrekvennm veden.
Videosignl je pivdn pes odporov
dli R18 a R20 a kondenztor C20 na
vstup IO1. Audiosignl je veden pes
obvod preemfze na vstup IO1. Cvka
L2 s kondenztorem C19 a rezistorem
R17 je zapojena v obvodu osciltoru
zvuku. Cvka L2 m 50 zvit (5x 10 zvit) lakovanm vodiem 0,1 mm na
kostice MT263. Osciltor obvodu fzovho zvsu tvo soustky L3, kondenztory C22, C23 a varikap D3. Cvka L3 je vzduchov a m 6,5 zvitu
lakovanho vodie 0,6 mm na prmru
2 mm. Peladitelnost osciltoru zapoje-
nho na desce je 136 a 255 MHz. Pes

vstupy SDA a SCL se programuje frekvence osciltoru a reim obvodu IO1. Integrovan obvod IO1 meme nastavit
do 8 pracovnch reim. Z hlediska
funkce jsou zajmav prvn ti.
Reim
0
1
2
3
4
5
6
7
Funkce
normln funkce
testovac obrazec (dva svisl bl pruhy)
osciltor nosn obrazu vypnut
nosn obrazu bez modulace
na portu P0 fref
zen fzovho zvsu vypnuto
na portu P0 fDIV
videosignl pemostn pmo na vstup
Reim 0 (normln stav) se nastavuje automaticky po zapnut napjen. Reim 1 zpsob generovn testovacho
obrazce v podob dvou svislch vodorovnch pruh. Tento obrazec se pouv pi ladn kanlu na televizoru. Reim
2 se pouv pro vypnut osciltoru.
Pro napjen mikrokontrolru, EEPROM a obvodu TDA8722 5 V je pouito stabilizace napt stabiliztorem IO5.
Pro napjen varikapu je potebn rozsah napt asi do 33 V. Napt zskme
usmrnnm napovch piek na cvce L4 a stabilizac stabiliztorem IO2.
Do EEPROM IO3 se ukldaj sice pouze dva byte, je vak nutn, aby se pi
peruen napjecho napt nemusel
znovu nastavovat poadovan kanl.
Pro mikrokontrolr byla zvolena pracovn frekvence 32,768 kHz, kter souasn slou jako zdroj stdavho napt
pro mni s tranzistory T3 a T4. Tlatky
S1 a S5 nastavujeme poadovan televizn kanl, jemn dolaujeme frekvenci a nastavujeme reim.
Tlatko
S1
S2
S3
S4
S5
Funkce
Nastaven mdu
Jemn doladn -1 MHz
Jemn doladn +1 MHz
Ladn -kanl (-8 MHz)
Ladn +kanl (+8 MHz)
Obr. 2.
Deska
s plonmi
spoji
modultoru
Pi prvnm zapojen modultoru se

nastav kanl s frekvenc 151,25 MHz,
md 0 a jemn doladn na 0 MHz.
Jemn dolaovat lze v rozsahu 0 a
-7 MHz. Tedy vdy k ni frekvenci po
1 MHz max. o 7 MHz. Kanly lze nastavit v rozsahu 136,25 a 255,25 MHz. ta kanlu nepetk. Stisknete-li tlatko S2, dostanete se ke kanlu 21., pi
dalm stisku tlatka se ji nic nestane.
Tot o petkn plat i pro tlatka S3
a S5. Nastaven kanlu a jemn doladn frekvence je prbn s kadm
stisknutm tlatka ukldno do pamti
EEPROM. S kadm stisknutm tlatka
jsou t vyslna pes porty PA0 a PA3
data do externho zobrazovae.
Pro zobrazen lze pout zobrazova
publikovan v [2], systm penosu dat je
stejn. Na zobrazovach LD1 a LD2 je
zobrazeno slo nastavenho kanlu
(frekvenci 136,25 MHz pslu v tto
konstrukci 1. kanl) a na zobrazovai
LD3 je zobrazen nastaven md. daje
se obnovuj po stisknut libovolnho tlatka.
Popis zapojen obvodu pilotn

frekvence a audiozesilova
Na obr. 3 je zapojen obvodu pilotn
frekvence a audiozesilova s monost
pipojen dvou modultor. Dva sinusov osciltory s integrovanm obvodem
IO1 pracuj na kmitotech 54,68 kHz a
117,48 Hz. Oba kmitoty jsou vedeny

na modultor s tranzistorem MOSFET
T3 [3]. Na emitorech T4 a T5 je modulovan pilotn signl o kmitotu 54,68 kHz
s hloubkou modulace asi 50 % kmitotem 117,48 Hz. Kmitoet 117,48 Hz je
odfiltrovn lnkem C11, R19 a C12,
R18.
Audiosignly R a L jsou pivdny
na konektory K2 a K5 a pes obvody
preemfz na vstupy IO3 a IO4. Z vstup IO3 a IO4 jsou dle vedeny na soutov pasivn lnky. Kondenztory C30
a C35 vyrovnvaj frekvenn charakteristiku modultoru druh nosn zvuku.
Vlivem nestejnch parametr modultor pedevm nestejnho fzovho posuvu vznik na kmitotech nad 10 kHz
peslech asi -10 dB. Na konektoru K7 a
K9 je signl (L + R)/2. Na konektoru K6
a K8 je signl R a pilotn frekvence.
Osazen desky z obr. 2

a mont do krabiky
V ppad, e budeme modultor
pouvat pouze s monofonnm zvukem,
neosazujeme soustky osciltoru druhho zvukovho doprovodu. Posledn
neosazenou soustkou je kondenztor
C37. Vvod 17 IO1 zstv blokovn
lnkem RC C38 a R34. V ppad stereofonnho pouit modultoru naopak
neosazujeme obvod preemfze C18 a
R16. Msto R16 pouijeme propojku.
15
Obr. 3.
Schma
zapojen
obvodu
pomocn
nosn vlny
a audiozesilova
(Obvody preemfze obou kanl jsou

na desce z obr. 4.)
Nejprve zapjme soustky SMD a
vechny drtov propojky krom tch,
kter propojuj napjen a dic signly
mezi modultorem a dicmi a napjecmi obvody. Cvku L3 (6,5 zvitu na vrtku o prmru 2 mm) vytvome z kousku lakovanho drtu 0,6 mm. Cvku
pipjme ze strany soustek SMD a
mrn pihneme k desce. Varikapm
ohneme vvody tsn u pouzdra a v rovin s obvodem pouzdra je odtpneme,
pak varikapy zapjme tsn k desce.
Cvku L2 navineme 50 zvity (5x 10 zvit) lakovanm drtem 0,1 mm na kostice MT263. Cvku L1 navineme 35
zvity (5x 7 zvit) lakovanm drtem
0,1 mm na kostice MT263. Krystal X1
zapjme z opan strany ne soustky SMD. Dle zapjme rezistory, kondenztory, diody, objmky pod IO3 a
IO4, krystal X2 a cvku L4. Cvky L5 a
L6 zatm neosazujeme. Do krabiky vyvrtme otvory podle obr. 5. Do otvor
zaroubujeme konektory SCJ-0363 a
konektor KFZ. Desku vlome do krabiky a zapjme po obvod ke krabice. Plon spoj propojme s konektory
SCJ-0363 a KFZ zbytky vvod z rezistor.
Osazen desky z obr. 4,

mont do krabiky a oiven
K desce pomocn nosn vlny a audiozesilova lze pipojit dva modultory.
Pokud potebujeme pouze jeden modultor, nemusme osazovat soustky
kolem IO3 nebo IO4.
Soustky osazujeme od nejnich
postupn k vym. Nezapomeneme
zapjet dv drtov propojky. Do krabiky vyvrtme otvory podle obr. 6.
Menmi otvory o prmru 3,5 mm prothneme koaxiln kablky dlky asi 15 cm.
Stnn kablk pipjme ke stn uvnit
krabiky. iv vodie jednotlivch kablk pipjme k bodm s oznaenm
K6A, K7A, K8A, K9A a +12 V. Na opanou stranu kablk pipjme konektory
SCP2011. Do ostatnch otvor zaroubujeme konektory SCJ-0363. Desku
vlome do krabiky a zapjme po obvod ke krabice. Plon spoj propojme s konektory SCJ-0363 zbytky vvod z rezistor.
jec napt +12 V na vstup stabiliztoru

IO5. Proudov odbr by se ml pohybovat kolem 70 a 80 mA. Zkontrolujeme
napt +5 V na vstupu stabiliztoru IO5
a napt +32,7 a 32,8 V na kondenztoru C34. Je-li ve v podku, odpojme
Oiven desky z obr. 3

Do objmky vlome naprogramovan mikrokontrolr PIC a pipojme nap-
Obr. 4. Deska s plonmi spoji obvodu pilotn frekvence a audiozesilova
16
Obr. 5.
Obr. 6.
napjen, zapojme propojky, kter propojuj napjen a dic signly mezi modultorem a dicmi a napjecmi obvody, a vlome do objmky pam IO3.
Konektor K4 propojme s konektorem
pro vstup TV signlu u televizoru, kter
naladme na pjem frekvence 151 MHz.
Do videovstupu pipojme zdroj videosignlu. Pipojme napjec napt
+12 V. Proudov odbr by ml bt asi
95 a 105 mA. Pokud jsme pracovali
peliv, mme na pipojenm televizoru
obraz. Kmitoet osciltoru s cvkou L2
(vvod 2 nebo 3 IO1) zmme taem
a sedme osciltor otoenm jdra cvky L2 na 5,5 MHz. Kmitoet osciltoru
s cvkou L1 (meno na R33) nastavme
otoenm jdra cvky L1 na 5,74 MHz.
Na krabiku nasadme ob vka (bez
vek me vznikat zptn vazba a obraz nemus bt ostr). Tlatky S1 a S5
meme zmnit kanl, jemn doladit
frekvenci kanlu a zmnit reim.
Oiven desky z obr. 4

Na vstup stabiliztoru IO2 pivedeme napjec napt +12 V. Proudov
odbr by se ml pohybovat kolem 50 a
60 mA. Zkontrolujeme napt +9 V na
vstupu stabiliztoru IO2. Trimrem P1
nastavme kmitoet osciltoru s IO1B
na 54,68 kHz, trimrem P2 kmitoet osciltoru s IO1A na kmitoet 117,48 Hz
(stereofonn vysln). Pokud budeme
modultor pouvat pro vysln s dulnm (dvojjazynm) doprovodem, je potebn nastavit kmitoet na 274,12 Hz.
V tomto ppad je nutn zvtit kapacitu kondenztoru C5. Na R18 nebo R19
meme osciloskopem zkontrolovat
hloubku modulace pilotn frekvence.
Propojen obou desek

Signl z konektor K1, K6 a K7 nebo
K8 a K9 desky modultoru vedeme na
konektory K5, K3 a K1 desky z obr. 4.
Do desky modultoru pipjme tlumivky L5 a L6. Krabiky k sob pipjme
za kraje vek.
Seznam soustek modultoru

SMD soustky
C1, C17, C29
C2
C3
C4
C5
C6
C7
C8
C9
C18
C19
C20
C21
C22,C23
C24, C25, C28
C26
C27,C30
C37
C38
IO1
T1
T2
4,7 F/16 V, CTS

390 pF, 1206
33 pF, 1206
560 pF, 1206
470 pF, 1206
100 pF, 1206
150 pF, 1206
33 nF, 1206
10 F/6,3 V, CTS
220 pF, 1206
56 pF, 1206
100 nF, 1206
27 pF, 1206
120 pF, 1206
10 nF, 1206
150 nF, 1206
390 pF, 1206
10 pF, 1206
15 pF, 1206
TDA8722
BFS20
BC846A
R1
R2, R28
R3
R4, R5
R6
R7
R8, R19, R20
R9
R16
R17
R18
R21, R24, R25
R22, R23, R26
R27
R33
R34
82 k, 1206
1 k, 1206
680 k, 1206
100 k, 1206
47 k, 1206
68 , 1206
470 , 1206
3,3 k, 1206
220 k, 1206
15 k, 1206
82 , 1206
12 k, 1206
22 k, 1206
75 , 1206
10 k, 1206
120 k, 1206
Ostatn soustky
R10
10 k
R11
820
R12, R32
680
R13
8,2 k
R14
820 k
R15
33
R29
100
R30
RR 8x 22 k
R31
22 k
C10
4,7 F/50 V, CT
C12, C32
4,7 F/63 V
C13, C15
47 nF
C14, C16
47 F/16 V
C33
4,7 pF
C34
6,8 F/35 V, CT
C35, C36
33 pF
D1, D2, D3
KB109
D4
1N4148
D5
LED 3 mm G
IO2
TL431
IO3
ST93C46
IO4
PIC S 226 (PIC16C54C-04/P)
IO5
7805
K1, K2, K3, K5
SCJ-0363
K4
KFZ
L1 12 H, 35 z (5x 10 z) lakovanm
drtem 0,1 mm na kostice MT263
L2 15 H, 50 z (5x 10 z) lakovanm
drtem 0,1 mm na kostice MT263
L3 6,5 z drtem 0,6 mm (vzduchov
cvka) na prmru 2 mm
L4 Tl. 1000 H
L5, L6 Tl. 33 H
S1 a S5
P-B1720D 1
T3
BUZ10
T4
BC550C (hFE > 500)
X1
4 MHz
X2
32,768 kHz
H1
SOKL 18
H2
SOKL 8
SK1
U-AH102
PS1 deska TVMST S226
Seznam soustek genertoru

pilotnho signlu
P1
P2
R1, R16, R17,
R2, R42, R43,
R50, R51
R3, R6, R7
R4, R8
R5, R13, R15,
R20, R24, R28, R32
R9, R10, R37, R45
R11
R12
R14
R18, R19
5 k, PT6VK005
100 k, PT6VK100
22 k
330 k
1 k
220 k
1,5 k
10 k
100 k
270
2,2 k
R21, R25, R29, R33 12 k

R22, R26, R30, R34 3,3 k
R23, R27, R31, R35 180 k
R36, R44
6,04 k
R38, R39, R46, R47 33 k
R40, R41, R48, R49 390 k
C1
6,8 nF, CF2
C2, C6
18 pF
C3
820 pF
C4, C8, C26, C27,
C31, C32, C36,
C37, C38, C39
10 F/16 V
C5
1000 nF, CF1
C7, C15
33 nF
C9
220 F/16 V
C10, C18, C20,
C22, C24
47 F/16 V
C11, C12
6,8 nF
C13, C14, C16, C17 4,7 F/16 V
C19, C21, C23, C25 220 pF
C28, C29, C33, C34 1 F/50 V
C30, C35
1 nF
C36, C37, C38, C39 10 F/16 V
D1, D2
BAT43
IO1, IO3, IO4
TL072
IO2
78L09
K1, K6, K7, K8, K9
SCP-2011
K2, K3, K4, K5
SCJ-0363
T1, T2, T4, T5
BC548C
T3
BF245
SK1
U-AH102
PS1 deska TVMSTA S226A
Desky mete zakoupit u firmy
SPOJ, obvod TDA8722 u firmy KERR,
ostatn soustky jsou bn k dostn
ve firmch GM, PS, FK, GES apod.
Mikrokontrolr PIC S 226 si mete
objednat psemn za 449 K na adrese:
Kubn Stanislav, Pdova 2094/1,
182 00 Praha 8; e-mail: sct@iol.cz;
http://web.iol.cz/sct nebo tak http://
web.telecom.cz/sct
Obvod TDA8722 si lze objednat za
pplatek 50 K (do vyprodn zsob,
nikoliv samostatn).
Literatura
[1] Vt, V.: Televizn technika.
[2] Kubn, S.: Odtac hodiny DCF77
pro konec roku 1999 a 2000. PE 10/1999.
[3] Jenek, P.: http://www.fw.cz/pjenicek/radio/vfgen/oddel1.html.
[4] Kubn, S.: Vceelov televizn modultor. PE 7/2000.
[5] Katalogov listy TDA8722 Philips.
Zvrem
Televizn modultor je uren pro lokln televizn st. Proto byl rozsah
frekvence upraven na oblast okolo III.
TV psma. V tomto psmu jednak vysl mn vysla a jednak maj rozvody
v tomto psmu men tlumy.
Konstrukce lze pout i pro IV. a V.
TV psmo. Osciltor obrazov nosn
musme postavit podle [4]. Msto mikrokontrolru PIC S 226 pouijeme mikrokontrolr PIC S 210. Bohuel jsem nenael dnou nhradu za varikapy KB109,
proto peji mnoho pjemnch zitk pi
shnn (Hadex, Tipa, Compo apod.).
Dkuji t Ing. Miloi Munzarovi za
poskytnut zapojen sinusovho osciltoru, osciltoru druh nosn zvuku a pomoc pi seizovn modultoru.
17
Bezkontaktn
pstupov systm
Tom Flajzar, Marek Chmela
Ji nkolik let se vyrbj a i u ns prodvaj bezkontaktn identifikan a pstupov systmy na bzi induknho penosu dat
s ipy EM-Microelectronic H4002 nazvan t Unique. Vhodou
tohoto systmu je, e transpondry (ve form klenek, karet apod.)
nepotebuj napjen a penos je zabezpeen bezkontaktn (na rozdl od znmch pvsk Dallas, ipovch a magnetickch karet
apod.) na vzdlenost a nkolika centimetr, pop. decimetr. Take pi dobe navren cvce na stran dic jednotky nemusme ani
kartu vytahovat z kapsy, sta se jen piblit ke snmai.
Transpondry se vyrbj v nejrznjch tvarech a provedench. Nejznmj jsou klenky Tear shape,
Key holder, KeyFob, Fun Fob, ISO
karty, miniaturn sklenn GlassTag
a dal. Klenky jsou vyrbny v nkolika barvch, karty jsou pak bl a
lze je dobe potisknout.
Princip
Funkci lze rozdlit na dv zkladn
sti. Tou prvn je indukn penos
napjen z cvky dekodru pro ip
v transpondru, druhou je pak samotn indukn penos 64bitovho kdu
pomoc amplitudov modulace. Je pouita frekvence 125 kHz a kd ASK
Manchester. Vrobce transpondr
zaruuje, e neexistuj dva transpondry se stejnm kdem.
Jako dekodr je pouit integrovan obvod P4095, kter s naprostm
minimem vnjch soustek zabezpe jak napjen, tak demodulaci
kdu. Na jeho vstupu DEMOD_OUT
je pak 64bitov slicov kd, kter lze

ji zpracovat bnm mikroprocesorem. Vstup SHD slou k pepnut do
reimu stand-by, kdy spoteba kles
pod 1 A.
Tento bezkontaktn systm najde
irok uplatnn v zabezpeovac
technice, v automobilech, ve kolnch
jdelnch, prdelnch, oznaovn
nejrznjho zbo, domcch zvat,
existuj i transpondry pro znakovn ptactva (Pigeon Ring) a jist se
najde jet mnoho obor, kde lze tento zajmav systm pout.
Nsledujc konstrukce se zabv
tm zkladnm pouitm, kdy je jen
ten uniktn 64bitov kd transpondru. Existuj i transpondry, do kte-
rch lze i zapisovat, a tak transpondry s podstatn vtm potem bit,

a to a 2048 (Hitag1). Ovem takov
poet bit ji neslou jen pro identifikaci, ale do transpondru lze uloit
celou adu dalch daj, jako je jmno, adresa a mnoho dalch, nebo teba u zbo pvod, datum vroby, popis vrobku apod. Pro n el, tedy
zabezpeovac techniku, je 64 bit,
tedy nkolik bilin kombinac, pln
dostaujcch.
Popis konstrukce
Protoe jsme mli snahu navrhnout
zazen tak, aby mlo co nejir monost pouit, lze pomoc propojek J1
Obr. 1. Schma zapojen
18
a J2 nastavit nkolik pracovnch md

podle monho pouit:
1) J1 i J2 neosazeny. Ovldn elektromagnetickho zmku po pblen transpondru sepne rel Re1
na dobu 5 sekund. Re2 ani vstupy
nejsou v tomto reimu vyuity.
2) J1 osazena, J2 neosazena. Aktivace a dezaktivace zabezpeovac stedny po piblen transpondru rel Re1 sepne, po dalm
piblen rozepne atd. Kontakty
Re1 me bt tedy ovldna extern zabezpeovac stedna. Re2
v tomto reimu vdy po piblen
transpondru sepne jen na 0,5 s.
Vstupy nejsou vyuity.
3) J1 neosazena, J2 osazena. V tomto mdu se jedn o kompletn zabezpeovac stedniku. Stdavm pibliovnm transpondru
aktivujeme a dezaktivujeme vstupy stedny (okamit vstup IN1 a
zpodn IN2). Re1 stdav zapn a vypn podobn jako v mdu
2, rel Re2 zapn poplachovou
sirnu, pop. me bt aktivovn
GSM pager i jin vstupn zazen.
4) J1 i J2 osazeny. Posledn, vrt
md je spe jen dalm monm
pkladem pouit. Protoe pedpokld vyuit v automobilu, nelze
jej z hlediska bezpenosti doporuit k amatrsk monti. Re1
v klidu nedr a jeho kontakty
rozpojuj dleit elektrick obvod

v automobilu (nap. zapalovn).
Jakmile pilote pvsek, rel sepne a odpotv se as 30 sekund.
Pokud do tto doby nen pivedeno pidrovac napt na optolen
(svorky IN2), rel opt odpadne a
je teba znovu piloit pvsek. Odpotvn asu je signalizovno
krtkm ppnm. Pro dosaen minimln klidov spoteby je dekodr v reimu snen spoteby
(sleep) a jen 1x za sekundu se probud a te ppadnou klenku. Tm
se prmrn spoteba zmen z asi
88 mA na 15 mA. Nevhodou je
del odezva na vyhodnocen piblen pvsku. Pidrovac napt
se pivede ze spnac skky.
Ve vech pracovnch mdech je
piblen oprvnnho transpondru
signalizovno krtkm ppnutm piezomnie. Systm samozejm reaguje jen na transpondry (pvsky,
karty), kter byly pedtm naprogramovny do EEPROM. Ostatn jsou ignorovny. Do pamti je mon uloit
kdy a 16 transpondr.
Zazen je umstno na dvou deskch s plonmi spoji. Na jedn je vyleptna cvka a umstn dekodr, na
druh je mikroprocesor a vkonn
st. Spojeny jsou tymi vodii. Dva
napjec, datov a vstup snen spoteby SHD. Pro zvten bezpenosti
lze dic desku s rel umstit
mimo dosah, nap. z druh
strany stny. U dve je tedy
pstupn pouze dekodr, a
pokud se nkomu poda rozebrat krabiku a vniknout
dovnit, stejn nebude schopen systm dezaktivovat
nebo dvee otevt, nebo penos je kdovn. Nepome
mu ani zkrat napjen, protoe sirna (md 3) je zapojena na rozpnac kontakt
Re2. Po zkratu by rel odpadlo a seplo sirnu pop. GSM pager (viz.
www.flajzar.cz).
Popis zapojen
Jak ji bylo napsno, srdcem celho zazen je integrovan obvod
P4095, kter ke sv innosti potebuje jen napjen 5 V, cvku a minimum
externch soustek. C13 (Cres) je rezonann kondenztor a jeho kapacita plat pro nai cvku vyleptanou na
desce s plonmi spoji. Pokud pouijete jinou cvku, je teba kondenztor
pizpsobit, aby byl obvod LC v rezonanci. To se projev maximlnm dosahem pi minimlnm odbru proudu z napjecho zdroje.
Veker dal funkce d mikroprocesor ATMEL AT89C2051. Nate kd
pichzejc od dekodru a porovn jej
s kdy uloenmi v pamti EEPROM.
Pokud se shoduj, provede poadovanou akci. V pracovnm mdu 3 jsou
navc ve stavu aktivnm vyhodnocovny vstupy IN1 a IN2, kter jsou pro
vy bezpenost galvanicky oddleny optoleny. V klidu je teba, aby na
vstupech k optolenm bylo napt
(3 a 12 V pi odporu R1 a R2 1 k).
Poplach je vyvoln, jestlie je perueno napt na IN1 nebo IN2. Je to
z toho dvodu, aby byl poplach vyvoln i po peruen veden od idel.
Prvn vstup IN1 vyvol poplach ihned,
druh se zpodnm 12 sekund. Vhodn vstup vybereme podle toho, kde je
systm umstn, resp. kde se provd identifikace. Zda mimo objekt (nap.
u hlavnch dve ped vstupem do
domu, pak pouijeme okamit vstup
IN1) nebo uvnit nap. bytu, kde po
vstupu jsou aktivovna idla a odpotv se 12 sekund na dezaktivaci.
Do tto doby mus bt systm dezaktivovn nebo je sputn poplach rozepnutm Re2 na dobu 40 sekund. Po
tto dob nebo po piloen oprvn-
Obr. 2 a 4.
Deska
s plonmi
spoji cvky
(snmae)
a osazen
soustek na
desce.
Kondenztory, rezistor a
propojka jsou
na opan
stran desky
(viz obr. 9
a 10)
19
Obr. 5 a 6.
Deska s plonmi spoji
dic jednotky a osazen
soustek na desce
nho transpondru Re2 sepne a sirna pestane houkat. V ppad, e se
tak stane uplynutm asu 40 sekund,
nikoli vak piloenm pvsku, sirna
sice pestane houkat, ale v intervalech
jedn sekundy nadle psk piezomni, aby upozornil obsluhu, e v jej
neptomnosti byl hldan prostor naruen. Tento stav se d zruit jen piloenm oprvnnho transpondru
nebo stlaenm vnitnho tlatka TL1
(nikoliv vypnutm napjen ve se
ukld do EEPROM a je nateno i po
resetu!!!).
Aktivace a dezaktivace systmu je
signalizovna ppnutm piezomnie.
Pi aktivaci ppne tikrt, pi dezaktivaci, tedy po vstupu do objektu ppne
jednou.
Cel zazen je napjeno ze zdroje 9 a 12 V, schopnho dodat min.
300 mA. Ideln by byl zdroj se sovm filtrem a zlonm zdrojem, nen
to vak samozejm podmnkou. Abychom zmenili riziko poruchy zazen vlivem impulsnho ruen zejmna
z napjecho zdroje, je na desce dal-
integrovan obvod, asova 4060,

kter zde slou jako watchdog, tedy
nezvisl asova dohlejc na chod
procesoru. U procesor je znm, e
se mohou vlivem ruen dostat do hazardnch stav. Za normlnch podmnek je asova 4060 nulovn od mikroprocesoru asi kadou sekundu.
Jakmile by se program v procesoru
zastavil, asova nebude nulovn, za
asi 4 s petee a resetuje procesor pivedenm kladn rovn na jeho vvod 1. Po resetu se z EEPROM nataj posledn stavy zazen, take se
nastaven neme samovoln zmnit.
Pokud nap. byly vstupy vyhodnocovny (objekt zabezpeen), neme se
tento stav zmnit ani po resetu.
Stav meme mnit pouze piloenm oprvnnho transpondru (klenky apod.).
Osazen desek
s plonmi spoji
Desky s plonmi spoji a jejich osazen je na obr. 2 a 6. Ve vtin
podobnch konstrukc je cvka vyrobena klasickm zpsobem z drtu

o prmru 0,2 a 0,4 mm. Z hlediska
jednoduchosti je vak vhodnj vyleptan cvka pmo na desce. Navrhli
jsme nkolik proveden (i jednostrannch), ale tato, na prvn pohled trochu zamotan cvka pracovala nejlpe.
Aby byla mont co nejsnadnj,
nepouil jsem soustky povrchov
monte (SMD), ale klasick s drtovmi vvody. I tak je konstrukce velmi stsnn a je urena spe zkuenm radioamatrm. Nejprve propojte
na obou deskch drtov propojky. Na
oboustrann desce dekodru je jich
6, ty spojuj jednotliv segmenty cvky. Na dic desce, kter je jednostrann, jsou propojky 3. Potom osate
pasivn soustky a tranzistory, nakonec objmky pro integrovan obvody,
rel a diodu D4, kter je z prostorovch dvod umstna zespodu desky. Osazen dekodru IO1 nechte pln nakonec. Propojte ob desky
tyilovm vodiem a ve dn pekontrolujte.
Pozor na sprvnou orientaci rezistorovch st! Teka na soustce je
shodn se znakou na osazovacm
plnku.
Oiven
Na dic desce zatm ponechte
objmky przdn a ve jet jednou
dn pekontrolujte. Potom pipojte
zazen ke zdroji s omezenm proudu, kter nastavte na 100 mA. Po zapnut napjen by proud neml pekroit 15 mA. Pokud je ve v podku,
zdroj vypnte a zasute do objmek
vechny integrovan obvody. Nyn by
proud neml pekroit 90 mA (cvka
je aktivn, rel nen pitaeno) a krtce ppne piezomni (po kadm resetu). Maximln odbr, pokud jsou
ob rel sepnuta, je 150 mA.
Obr. 7 a 8. Klenky s transpondry a osazen dic deska
20
Ukldn transpondr
do pamti
Na 3 sekundy stisknte tlatko
TL1. Krtce ppne piezomni a program je v ucm mdu. Od tto chvle je kad piloen klenka uloena do pamti. To je potvrzeno krtkm
ppnutm. Stav na vstupech se samozejm v ucm mdu nemn. Pokud je kapacita pamti zaplnna, po
kadm piloen dal klenky je
sputna zvukov signalizace peplnn ve form delho tnu. Do pamti lze uloit a estnct transpondr, co je podle mho nzoru pro
dan el pln dostaujc. Z ucho
mdu vystoupme krtkm stiskem
tlatka TL1. Pokud chcete pam
smazat, nap. ztrat-li len rodiny
transpondr a je teba zamezit nepovolanmu vstupu, podrte tlatko
TL1 10 sekund. Po tech sekundch
krtce ppne piezo, jako bychom
vstoupili do ucho mdu, ale toho si
nyn nevmejte a drte je dl. Po 10
sekundch se ozve dlouh hlub tn
a pam bude smazna.
Nyn je teba systm nauit znovu
vechny klenky, kter maj bt
oprvnny jej ovldat.
Mechanick een
Rozmrov jsou desky pizpsobeny pro mont do klasick krabice sovho spnae (viz foto). Je teba jen
odstranit samotn bakelitov spna
a odstranit dva prun sloupky, kter
jej drely.
Desky doporuuji zalepit tavnou
pistol.
Upozornn:
Konstrukce byla pvodn navrena
jako jednoelov; pouze pro otevrn vchodovch dve elektromagnetickm zmkem, tj. rel pitahlo vdy
jen na 5 sekund. Proto byl pouit sta-
biliztor 78L05. Pro vt univerzlnost zazen byly do programu dopsny dal funkce. V ppad, e vyberete reim, ve kterm je rel trvale
pitaeno, bude se stabiliztor ji dosti
zahvat. Bu tedy cel pstroj napjejte pmo stabilizovanm naptm
5 V/300 mA, nebo vymte stabiliztor za vkonj 7805 v pouzdru
TO220, kter umstte mimo desku
(na desku se nevejde).
Technick daje
Napjec napt:
9 a 12 V,
filtrovan a odruen.
Napjec proud md 1 a 3:
klidov 88 mA,
sepnuto jedno rel 120 mA,
sepnuta ob rel 150 mA.
Napjec proud md 4:
prmrn klidov 15 mA,
sepnuto rel 120 mA.
Max. napt na vstupech IN1 a IN2:
4 a 12 V,
lze upravit vmnou R19 a R20.
Zaten kontakt rel Re1 a Re2:
max. 24 V/300 mA.
Max. dlka vodi spojujcch
desku dekodru a dic desku:
30 cm nestnn,
1 m stnn kabel.
Vzdlenost transpondru od cvky:
0 a 5 cm.
Pracovn teplota:
-30 a +70 C.
Rozmry desky RFID6
(cvka + dekodr):
60 x 62 mm.
Rozmry desky RFID7
(dic deska):
42 x 56 mm.
Seznam soustek
R1 a R3
R4
R5 a R12
R13 a R15
R16 a R18,
R21
R19, R20
3x 100 k, rezist. s RS2

15 , RM 5 mm
1 k, RM 5 mm
C1
47 F/16 V
C2, C4, C5,
C10, C11, C12,
C17, C18, C20 100 nF
C3
100 F/6 V
C6
4,7 nF, RM 2,5 mm
C7
10 F/16 V
C8, C9, C14 10 nF, RM 2,5 mm
C13
100 pF + 47 pF, paraleln
C15, C16
33 pF, RM 2,5 mm
C19
4,7 F/16 V
D1
1N4007
D2, D3, D4 1N4148
IO1
P4095 SMD
IO2
AT89C2051 24PI,
naprogramovan
IO3
AT24C02
IO4
4060
STAB
78L05 nebo 7805
TO220 (viz text)
OP1
PC827
T1, T2
BC557
X
18,432 MHz, HC49/U
Re1, Re2
TAKAMISAWA RY5W-K
PIEZO
nap. KPE-110
TL1
DT2112C
J1, J2
zkratovac propojka
(jumper)
VAR1
varistor 17 V
desky s pl. spoji RFID7, RFID6
Objednvky
Tuto konstrukci si mete ve form stavebnice objednat na adrese:
Tom Flajzar, Hlinick 262, 696 42
Vracov, tel.: 518 628 596, e-mail:
flajzar@flajzar.cz, www.flajzar.cz.
Cena kompletn stavebnice s jednm transpondrem ve tvaru kreditn
karty je 990,- K. Lze dokoupit dal
karty (69,- K) nebo pvseky (99,K). Lze koupit i samostatn naprogramovan procesor. Demoverze programu, kter me slouit nap. k oven dosahu pi laborovn s cvkou
apod., je zdarma ke staen na internetov adrese www.flajzar.cz a na adrese PE www.amaro.cz.
Obr. 9 a 10. Fotografie cvky snmae
21
Zesilova
2x 15 W s PIC
Ivo Strail
(Pokraovn)
Spna st
nic paraleln sbrnice je vhodnj ne sriov natn dat kvli menmu ruen zbytku zesilovae. Pesto je nutn dkladn blokovat napjen
a oddlit analogovou zem od digitln.
Pevodnk DA pro ovldn koreknho pedzesilovae tvo si rezistor 0,1 %, co je pro tuto aplikaci zcela dostaten een. (Stejn primitivn
systm pipojen na paraleln port se
pouval v kamenn dob pota
jako zvukov karta kupodivu to docela hrlo.) Buzen pevodnku obstarv stada 74HCT373 (obvody HCT
maj vt napt na nezatenm vstupu v log. 1).
Na samostatnch deskch je umstn tymstn multiplexovan displej
LED a devtitlatkov klvesnice.
Mimo desku je tak tbarevn LED,
kter indikuje stav zesilovae. Nic nebrn tomu ji vypustit nebo nahradit
temi normlnmi LED.
Mikroprocesor v cyklu postupn
obnovuje stav vstupnch registr.
Kad cykus se obnov jedno msto
na displeji, pepne se analogov multiplexer na desce koreknho pedzesilovae a nastav se pslun napt na vstupu pevodnku DA.
Jeden vstup a vstup jsou vyvedeny na roziujc konektor na zadn
stran pstroje. Vyuit tohoto vstupu
a vstupu zvis na programu, lze je
pout nap. pro dlkov ovldn.
V tto verzi programu je mon je
pout pro ovldn pdavnho zesilovae pro pseudokvadro: vstup (proti zemi) indikuje zapnut pdavnho
Transformtor pipojuje k sti rel

ovldan z dic jednotky. Na desce
je zrove i pojistka s pouzdrem. Spna (obr. 13) se napj z konektoru
zdroje pro dic jednotku. Na zadn panel zesilovae je vhodn umstit spna, kterm se odpoj jak 220 V, tak
i 12 V pro dic jednotku.
Deska s plonmi spoji je jednostrann (obr. 14 a 15). Po zapjen
soustek ji natete lakem, tady by se
svodov proudy po navlhnut urit
projevily.
Nezapomete na to, e pracujete se st! Pedpisy vyaduj uzemnn kovov krabiky okem na roubu
M4 s provmi podlokami.
Seznam soustek:
R1
T1
D1
Rel
Po
Transformtor
1,8 k
KC508
1N8148
12 V, spn. 220 V/6 A
250 mA/T
12 V, 45 VA
dic jednotka
dic jednotka (obr. 16) je osazena mikroprocesorem PIC16F84 (U6),
kter pracuje na kmitotu asi 2 MHz,
generovanm vnitnm osciltorem
RC. Pro ovldn pipojench obvod
se pouvaj registry latch 74LS373
(U1 a U4); vstupy jsou pipojeny na
budi sbrnice 74241 (U5). Ve je propojen 8bitovou obousmrnou sbr-
Obr. 13. Zapojen spnae st
22
zesilovae, vstup je v 1, pokud je tlatkem mono/stereo nastaven reim

kvadro (zobraz se S4, tato volba se
objev, pokud je vstup v nule).
Vstup oznaen Porucha vyvol
pi spojen se zem okamit vypnut
zesilovae a zobrazen textu Err na
displeji. To je mon vyut nap. pro
tepelnou ochranu koncovch stup.
Na obr. 17 a 18 je jednostrann
deska dic jednotky s velkm mnostvm drtovch propojek, kter jsou
sice velmi protivn pi osazovn, ale
nsledn laborovn s deskou se jimi
vrazn usnadn.
Tab. 1. Seznam vech vstup a
vstup dic jednotky
vstupy U1 pro displej se spol. anodou, multiplexovan z U2:
0 A, 1 B, 2 C, 3 D, 4 E,
5 F, 6 G, 7 teka
vstupy U2:
0 s
1 LED-modr
2 LED-erven
3 LED-zelen
4 MUX-1 (klvesnice, displej)
7 MUX-4 (displej)
vstupy U3:
0
1
2
3
4
5
6
7
korekce-MUX0
korekce-MUX1
pepna vstup-1
pepna vstup-2
pepna vstup-3
MONO rel
rozi. konektor
pipojen repro
vstupy U4:
pevodnk DA
vstupy U5:
0 a 3 tlatka
4 porucha
5 rozi. konektor
6, 7 rezerva
Obr. 14 a 15. Deska s plonmi spoji spnae st a osazen desky
Obr. 16.
Schma dic jednotky,
klvesnice a displeje
Pro integrovan obvody pouijte

radji objmky, protoe IO jsou dosti
citliv na piveden vtho napt na
vstup (vstup), ne je napjec. To se
pi laborovn se zesilovaem me
lehce stt. Mikrokontrolr PIC mus
bt v objmce, aby jej bylo mon
peprogramovat. Je tak mon na
desku pidat konektor pro ICSP (InCircuit Serial Programming, programovn PIC pmo v zazen).
Tlatka mete upevnit teba na
kus pertinaxu, nebo si pro n vyrobit
zvltn desku s plonmi spoji. Vhodn typ tlatek je nap. TM070, tzv.
abka.
Deska pro displej je na obr. 19 a

20 a je urena pro segmentovky typu
LQ4xx nebo MAN72 v pouzde DIL14.
Pozor! Pod displeji jsou drtov propojky mezi vvody 3, 9 a 14; od nich
vyvst anody slicovek.
Nco k softwaru
Existuje nkolik verz obslunho
programu s rznm pouitm roziovacho konektoru, odlinm komfortem ovldn atd. Nejdel verze, kterou ale zatm nezveejuji (nen jet
pln odladn), zabr 1016 z 1024
14bitovch slov programu, take je
mon vaha, zda nepout jin, vkonnj procesor. Tak je dostupn

testovac software.
Po pekompilovn programu lze
pout i PIC16F87x, kter m vc vvod pro vstupy a vstupy, a tak je
mon rozit pstoj o njak dal
funkce. M tak A/D pevodnk,
kterm by mohl bt nahrazen indiktor vybuzen a msto LED by procesor pouval displej. S procesorem
PIC16F876 jsem rozchodil jakousi alfa
verzi ovldn s LCD displejem.
Potebn software zdarma zalu,
pp. poradm na m e-mailov adrese ivo.strasil@centrum.cz.
23
Obr. 17 a 18. Deska s plonmi spoji dic jednotky a rozmstn soustek na desce
Obr. 19 a 20.
Deska s plonmi
spoji displeje a
osazen desky
(Dokonen pt)
24
Mni pro blou LED

Jaroslav Belza
V lnku je popsn jednoduch a velmi levn mni pro blou,
modrou nebo UV LED, pouiteln nap. v malch svtilnch.
Mni pro bl LED ji bylo na
strnkch odbornch asopis popsno pomrn dost. Kdy jsem nedvno podobn mni poteboval, chtl
jsem pout mni s tranzistory z PE
2/2000. Tento mni vak nebyl pro
poadovan rozsah napjecch napt
(2 bn lnky) pli vhodn. eenm by bylo pout njak specializovan integrovan obvod, mni vak
ml bt co nejlevnj. Vyzkouel jsem
proto nkter u ns publikovan zapojen jednoduchch mni plus nkolik dalch. Se dnm jsem vak
nebyl pli spokojen. Nkter mnie mly vkon vhodn spe jen pro
demonstran ely, jin zase pli
malou innost. U nkolika autoi slibovali stabilizaci nebo omezen vstupnho proudu. Takov mni sice
opravdu od uritho napt nezvtoval proud LED, tato stabilizace byla
zpsobena nasycenm kolektorovho

proudu tranzistoru nebo pesycenm
tlumivky. Pro vt napt se innost
mnie rychle zmenovala.
Navrhl jsem proto jednoduch zapojen ve dvou variantch, kter je na
obr. 1. Mni nem dnou stabilizaci proudu, co vak pi napjen dvma akumultory NiCd nebo NiMH nevad, protoe jejich napt se po
vtinu vybjec doby pli nemn.
Mni je ve dvou variantch s usmrovaem a bez nj. Pi experimentovn s klasickmi soustkami byla
vhodnj varianta s usmrovaem.
Mni ml vt innost. Pi finln
realizaci se soustkami SMD se vak
negativn projevil pomrn znan
odpor mal Schottkyho diody (BAS85)
a naopak innost mnie bez usmrovae byla vt, patrn dky menm parazitnm kapacitm.
a)
b)
Obr. 1. Jednoduch mni pro blou LED
Obr. 2. Ekvivalentn proud LED

a innost mnie bez usmrovae
(pouity tranzistory BC558B a BC639)
Obr. 3. Ekvivalentn proud LED

a innost mnie s usmrovaem
(pouity tranzistory BC558B, BC639
a dioda 1N5818)
innost mnie lze v obou variantch zvtit asi o 10 % pouitm kvalitnj cvky s menm odporem vinut. Ve vzorcch byla pouita levn
miniaturn axiln tlumivka TLEC.
Proud LED lze upravit zmnou odporu
R1 (vt odpor, men proud) nebo kapacitou C1 (vt kapacita, men
proud). Pro napjec napt 1,5 V
zmenete odpor R1 na 18 a 22 k.
Men innosti
Mit innost podobnch mni
je vdy trochu problm. Napjec napt je impulsn nebo zvlnn. Zapojen midla do srie s LED velmi
zkresl vsledky, protoe na midle
je bytek napt a nkolik set milivolt. innost jsem proto mil nepmo. LED jsem zasunul do krtk
ern plastov trubky, proti LED jsem
umstil fotodiodu (BPW43) zatenou
odporem 10 k. U mnie jsem pro
kad napjec napt zmil odbr a
napt na fotodiod. V dalm kole
jsem nastavil na te LED takov stejnosmrn napt a proud, pi kterm
bylo na fotodiod stejn napt. Z pkonu mnie a pkonu LED (tj. vkonu mnie) jsem spotal innost.
Jsem si vdom, e ani tato metoda neme bt pesn. LED napjen stejnosmrnm proudem 20 mA
nebude svtit stejn jako tat LED
napjen nap. impulsy se stdou 1:1
proudem 40 mA. Men na obr. 2 a 3
jsou navc zatena nepesnost micch pstroj - bylo teba mit souasn ti veliiny a tolik digitlnch
multimetr nemm. Ke slovu piel
star rukov pstroj, kter byl ke
konci rozsahu dosti nepesn.
Zapojovn blch LED

Rukama mi prolo ji nkolik destek LED od rznch vrobc z rznch
vrobnch sri. Ukzalo se, e se LED
li nejen barvou (podle pouitho luminoforu a jeho mnostv), ale tak
naptm. Pi jmenovitm proudu
20 mA bylo napt nkterch LED jen
3,15 V, u jinch a 3,65 V. Zapojujete-li proto vce LED paraleln, je nutn je vybrat tak, aby mly obdobn
napt pi stejnm proudu nebo alespo pout LED z jedn vrobn srie,
jinak se mohou LED s menm naptm pokodit nadmrnm proudem.
Obr. 6.
Fotografie
vzork
mnie
Obr. 4 a 5.
Desky s plonmi spoji a rozmstn soustek
pro ob varianty mnie se soustkami SMD
25
Komponenty
pro mikropota
Petr Tma
Jednoipov mikropotae jsou asto pouvny pro zen rznch zazen. Mikropota pitom svmi vstupy sleduje stav snma umstnch na zen soustav a naopak svmi vstupy na
soustavu psob. Pi odvozovn zsah do soustavy asto hraje
dleitou lohu as, pro mnoho mikropotaovch aplikac je nezbytn, aby mikropota vdl, kolik je prv hodin nebo jak je
aktuln datum. V pspvku jsou dle popsny dv funkn komponenty, kter podporuj vstup signl z mikropotae a vyuit
relnho asu.
Nejjednodum ppadem vstupnch a vstupnch signl jsou signly binrn, kter vdy nabvaj jedn
ze dvou hodnot, 0 nebo 1. Vstupy
jednoipovch mikropota lze mlokdy pout pro pipojen k soustav
pmo, obvykle je poteba pdavnm
obvodem upravit jejich napovou rove a spnan proud. Vstupn a vstupn signly spotebovvaj vvody
jednoipovho mikropotae a jsou
obvykl ppady, kdy vybran mikropota m pro danou aplikaci nedostaten poet vvod, i kdy v jeho
vpoetn kapacit je stle znan rezerva. Nkter een vstupnch port

mikropota vykazuj pro dic aplikace tu nepjemnou vlastnost, e bhem zapnn mikropotae maj na
zlomek sekundy nhodnou hodnotu,
kter se pak dostv a do soustavy
a ruiv na ni psob.
Oba zmnn nedostatky e zapojen podle obr. 1. Obvod pedstavuje modul s osmi vstupnmi binrnmi signly, piem k mikropotai
je pipojen pouze dvma vodii, signly sbrnice I2C. Navc je mono pi-
Obr. 1. Schma vstupnch obvod
pojit k tto dvoudrtov sbrnici paraleln a osm takovch modul

s adresami nastavitelnmi v rozsahu
0 a 7 na vstupech A0, A1 a A3; tedy
celkem a 64 vstup. Ke sbrnici lze
dle pipojit dal obvody s rznmi
funkcemi, kter jsou vybaveny rozhranm I2C. Zkladem zapojen vstupnho modulu je integrovan obvod
PCF8574, viz [1], kter je pevodnkem mezi dvoudrtovou sbrnic I2C
a osmi binrnmi vstupnmi/vstupnmi signly. Vlastnost tohoto integrovanho obvodu je, e po pipojen napjecho napt maj jeho vstupn
signly rove log. 1. Vstupn modul je osazen optrony pro galvanick
oddlen mikropotae od zen soustavy, dostaten spnan proud zajiuj spnac tranzistory vybaven
jednoduchm obvodem pro omezen
prochzejcho proudu (asi 300 mA na
jeden vstup). Omezen proudu chrn tranzistory ped krtkodobm zkratem, avak pi dlouhodobm proudovm peten by tepeln ztrta
zpsobila peht a pokozen tranzistoru. Stav kadho vstupu je indikovn svtivou diodou.
Nkter jednoipov mikropotae jsou pmo vybaveny rozhranm pro
pipojen periferi sbrnic I 2 C.
V takovm ppad jsou tomuto rozhran vnovny dva vvody mikropotae a po nakonfigurovn rozhran
lze pivst data na vstupy popsanho modulu pouhm vloenm dat do
pslunch SFR (Special Function
Register) a mikropota sm vyle
data po sriov sbrnici. U mikropota, kter nemaj takov vybaven, lze jako signly sbrnice SDA
a SCL pout dva obecn vstupn/vstupn signly mikropotae, nap.
P3.3 a P3.4, a komunikaci realizovat
programov, ovldnm a sledovnm
obou signl sbrnice. Mon een
podprogramu WR_8574 pro vstup
dat popisovanm modulem pro mikropota kompatibiln se standardem
8051 je v tab. 1.
Pro podporu funkce relnho asu
se vyrb ada specializovanch integrovanch obvod, jednm z nich je
DS1307, viz nap. [2]. Tento obvod
Tab. 2. Struktura registr IO DS 1307
Obr. 2. Schma pipojen DS1307 k mikropotai
26
obsahuje osciltor s vnjm krystalem 32,768 kHz pro zen hodin, jejich asov daj je dostupn v registrech pro sekundy, minuty, hodiny, den
v tdnu, datum v msci, msc a letopoet. as automaticky rozliuje
msce s rznm potem dn vetn
vlivu pechodnch rok. Vnitn hodiny lze zlohovat vnjm lithiovm
lnkem 3 V bez poteby dalch obvod pro detekci poklesu hlavnho napjecho napt, pepnn napjen
apod. Mal lnek o prmru 20 mm
a vce 3 mm vydr napjet hodiny
obvodu destky let. Krom sedmi osmibitovch registr pro asov daj,
jednoho registru pro konfiguraci obvodu obvod obsahuje jet 56 dalch
zlohovanch registr s monost zpisu a ten pro obecn pouit. Pro
vmnu dat s mikropotaem pouv obvod DS1307 dvouvodiovou
sbrnici I2C.
Vechny registry obvodu jsou pstupn pro ten i zpis, jsou uspodny do jednoho pole a jsou opateny
adresami v rozsahu 00h a 3Fh.
Mapa pamti je v tab. 2. asov daje jsou kdovny ve formtu BCD,
kad cifra samostatn m binrn
kd a ten je podle maximln hodnoty
jedno a tybitov. Bitem BIT 6 v registru hodin se nastavuje 12 nebo
24hodinov cyklus tae hodin. BIT 7
registru sekund nulovou hodnotou
povoluje innost osciltoru. Kontroln
registr na adrese 07h d signl na
vstupnm pinu obvodu SQW/OUT.
Log. 1 bitu BIT 4 tohoto registru povoluje periodick signl na vstup obvodu, je-li periodick signl zakzn,
lze statickou hodnotu na vstupu dit
hodnotou bitu BIT 7. Je-li periodick
signl povolen, je jeho kmitoet uren
dvojic bit BIT 1 a BIT 0 kontrolnho
registru. Lze vybrat ze ty monost,
hodnoty bit 00 dvaj kmitoet 1 Hz,
01 4 096 kHz, 10 8 192 kHz a 11
32 768 kHz.
Pro mikropotae, kter maj na
ipu integrovnu hardwarovou podporu rozhran I2 C (nap. 80C552), je
komunikace s obvodem DS1307 vyeena prv touto podporou, pro
ostatn mikropotae je poteba manipulaci se signly sbrnice SDA a
SCL eit programov. Pklad pipojen obvodu DS1307 k mikropotai
AT89C51, kter nem podporu sbrnice I2C, je znzornn na obr. 2. Pro
komunikaci s obvodem jsou pouity
dva obecn vvody I/O mikropotae: P3.3 pro signl SDA a P3.4 pro
SCL, tedy fyzicky stejn signly jako
v ppad pipojen vstupnho obvodu PCF8574. Je-li k jedn dvojici signl sbrnice I2C pipojeno vce integrovanch obvod, odpory zapojen
mezi signly sbrnice a napjec napt (10 k) jsou pouity jen jednou.
Oven podprogramy pro ten a
zpis jednoho vybranho registru obvodu RD_1307 a WR_1307 jsou vy-
Tab. 1. Podprogram pro zpis dat do

vstupnho obvodu PCF8574
Tab. 3. Vpis podprogramu pro zpis

a ten registr DS1307
SDA
equ
P3.3
SCL
equ
P3.4
;
;ZPIS NA PORT PCF 8574
;VSTUP: DATA=R7
;
; ZPIS DO REGISTRU DS1307
; vstup: DATA=R7, ADRESA=R6
WR_8574: call
jnc
ret
wr1:
mov
START
wr1
; konec (sbrnice ???)
A, #40h ; adresa
; A0=A1=A2=0 + WR=0
DOUT ; odeslat
wr2
STOP
; konec (nen potvrzen)
A, R7
; data
A
DOUT ; odeslat data
STOP
call
jnc
call
ret
wr2:
mov
cpl
call
call
ret
;
START:
setb SDA
; / SDA
setb SCL
; / SCL
jnb
SDA, sterr
jnb
SCL, sterr
nop
clr
SDA
; \ SDA
nop
nop
nop
nop
nop
clr
SCL
; \ SCL
clr
C
; pznak problmu
ret
sterr:
setb C
; pznak problmu
ret
;
STOP:
clr
SDA
; \ SDA
nop
nop
setb SCL
; / SCL
nop
nop
nop
nop
nop
setb SDA
; / SDA
ret
;
DOUT:
mov B, #8
; ta odeslanch bit
doutl:
rlc
A
; bit do CY
mov SDA, C ; bit na SDA
nop
setb SCL
; / SCL
nop
nop
nop
nop
clr
SCL
; \ SCL
djnz B, doutl ; dal bit ?
setb SDA
; / SDA (vstup pro ACK)
nop
nop
setb SCL
; / SCL
nop
nop
nop
nop
mov C, SDA ; st ACK bit
clr
SCL
; \ SCL
ret
psny v tab. 3. Procedury START,

STOP a DOUT, kter se volaj z uvedench procedur jsou ve vpisu
v tab. 1.
WR_1307: call
START
jnc
wr3
ret
wr3:
mov A, #0D0h
call
DOUT
jnc
wr4
call
STOP
ret
wr4:
mov A, R6
call
DOUT
jnc
wr5
call
STOP
ret
wr5:
mov A, R7
call
DOUT
call
STOP
ret
;
; TEN Z REGISTRU DS1307
; vstup: ADRESA=R6, vstup: DATA=ACC
RD_1307: call
jnc
ret
rd1:
mov
call
rd2:
rd3:
jnc
rd4:
rd5:
dinl:
jnc
call
ret
mov
call
call
jnc
ret
call
rd4
ret
mov
call
jnc
call
ret
setb
mov
nop
nop
nop
setb
nop
nop
mov
rlc
clr
djnz
setb
nop
nop
setb
nop
nop
clr
call
ret
START
rd1
A, #0D0h
DOUT ; adresa DS1307
; +pznak zpisu
rd2
STOP
A, R6
DOUT
STOP
rd3
; adresa reg. v DS1307

START
A, #0D1h
DOUT ; adresa DS1307
; +pznak ten
rd5
STOP
SDA
; sriov ten registru
B, #8
; ta pijatch bit
SCL
; / SCL
C, SDA ; ti bit
A
SCL
; \ SCL
B, dinl ; dal bit ?
SDA
; NAK
SCL
; / SCL
SCL
STOP
; \ SCL
Literatura
[1] I 2 C-bus compatible ICs. Philips
1989.
[2] www.maxim.com
27
Vceelov
triakov regultor
Josef Mach
Po zveejnn lnku Regultor vkonu sovch spotebi
v PE 2/2002 jsem byl pekvapen mnostvm dotaz a nmt k zaveden dalch funkc, mn obvyklch u bnho stmvae.
I kdy je nov zapojen regultoru
pomrn sloit, oproti verzi s obvodem U2008B m nkolik podstatnch
vhod: Genertor dicch impuls je
oddlen od st. Vkon pipojen zte lze regulovat potenciometrem
nebo externm naptm. Mikrospnaem pipojenm k blokovacmu vstupu meme snadno zapnat i vypnat zt s pkonem nkolik kW.
K potlaen proudovch nraz po zapnut pispv obvod pozvolnho startu, jeho dlku meme mnit v irokch mezch s ohledem na charakter
pipojen zte.
Regultor je een jako univerzln
modul, vhodn k realizaci doplkovch funkc dle pn uivatele.
Abych vyhovl dostem ten
PE, popi tak zjednoduenou verzi
regultoru, kter umouje pozvoln
nbh vkonu pipojen rovky nebo
jej plynul pohasnn.
Schma zapojen regultoru je na
obr. 1. Genertor dicch impuls je
tvoen tynsobnm operanm zesilovaem LM324, kter me pracovat i pi nesoumrnm napjen. Tento obvod vytv pulsn-kov
modultor, synchronizovan v okamiku prchodu sovho napt nulou. K objasnn funkce poslou prbhy napt v dleitch bodech
zapojen, znzornn na obr. 2.
Stdav napt ze sekundrnho
vinut transformtoru TR1 je pivedeno pes rezistor R1 na bzi tranzistoru T2 a pes R2 na emitor T1. V potku kad plvlny prochz toto
napt nulou, oba tranzistory jsou uzaveny a na vstupu kompartoru IC1c
je kladn napt (asi 7,6 V), viz prbh 1 na obr. 2.
Pekro-li napt na sekundrnm
vinut TR1 0,7 V, oteve se nkter
z tranzistor (v zporn plvln T1,
v kladn T2), napt na rezistoru R5
se zmen pod rove, nastavenou
dliem R4/R3, kompartor IC1c se
peklop a jeho vstupn napt bude
nulov. Vstupnmi impulsy z IC1c
s kmitotem 100 Hz je synchronizovn genertor pilovitho napt, tvoen rezistory R6 a R8, kondenztorem C6 a tranzistorem T3. Na potku
kad plperiody sovho napt se
kondenztor C6 vybj pes rezistor R8
a oteven tranzistor T3. Po uzaven
Obr. 1. Schma zapojen triakovho regultoru
28
T3 se C6 nabj pes rezistor R7 a na

vstupu 12 IC1d vznik pilovit napt
s linernm prbhem, nebo vyuvme jen zatek nabjec kivky kondenztoru C6.
Na vstupu zesilovae IC1d m ji
pilovit napt dostaten rozkmit (asi
7 V - viz prbh 2 na obr. 2) a pivdme je na invertujc vstup kompartoru IC1a. Na druh vstup kompartoru
pivedeme referenn napt Uref,
nap. z bce potenciometru P2. Pestoup-li pilovit napt hodnotu Uref,
objev se na vstupu IC1a nulov napt, rozsvt se LED D9, optolenem
IC2 prochz proud a triak Tc sepne.
Pi malm napt Uref (Uref-B na
obr. 2) sepne triak krtce po zatku
sov plperiody a zt pracuje
s maximlnm vkonem (obr. 2, prbh 4). Zvtme-li napt Uref (UrefA na obr. 2), je sepnut triaku opodno a vkon zte se zmen (prbh
3 na obr. 2).
Po pipojen regultoru k sti se nabj kondenztor C8, napt na vstupu IC1b je zpotku maximln (7,6 V)
a zvolna se zmenuje. Tak je zajitn
mkk start pipojen zte, jej
pkon se pomalu zvtuje a do rovn nastaven potenciometrem P2.
Obr. 2. Prbhy napt v dicm

obvodu
Dlka pozvolnho nbhu je zhruba dna souinem odporu R13 a kapacity C8. Odporov zti - nap. halogenov rovce - prospv del
nbh du jednotek sekund, pro zt induknho charakteru - univerzln motor - musme dobu nbhu zkrtit zmenenm kapacity C8 (desetiny
sekundy).
Dky transformtoru TR1 a optolenu IC2 je dic obvod regultoru oddlen od st a vkon zte lze regulovat externm naptm. K tomuto elu
je vhodn vstup IN2. Jednotliv regulan vtve IN2, bec potenciometru
P2 a nbhov genertor IC1b jsou
vzjemn oddleny diodami D5 a D7.
Vkon zte uruje vdy vstup
s nejvtm naptm. Z toho dvodu
m po zapnut regultoru prioritu nbhov obvod IC1b.
Regulan napt na vstupu IN2 se
me pohybovat v mezch 0 a 9 V,
pi napt 0 a 1,2 V pracuje zt
s maximlnm vkonem, zvtme-li
napt nad 7,3 V, zmen se vkon zte na nulu.
Pm vstup modultoru IN1 pouijeme k regulaci vkonu v ppad
dvou a vce zdroj externho napt,
kter navzjem oddlme diodami.
Jinou monost je samostatn vyuit
tohoto vstupu v rznch modifikacch
regultoru pi vynechn potenciometru P2 a nbhovho genertoru IC1b.
Regultor je vybaven blokovacm
vstupem, kter se aktivuje rozpojenm
konektoru JP1. Tranzistor T4 odejme
optolenu IC2 napjec napt, znemon tak sepnut triaku a nbhov
kondenztor C8 je vybit pes R14, R15
a D8. Tento vstup spolen s IN2
umouje slouit regultor s pijmaem dlkovho ovldn, kter pispje ke zven komfortu obsluhy. Napjen pijmae DO (vtinou 5 V)
meme zskat nap. stabilizac napt +U1 z filtranho kondenztoru

C2. Toto napt je spolu s napjecm
naptm regultoru +9 V a nulovm
potencilem vyvedeno na konektor
X1.
Blokovac vstup meme vyut
i k ochrannm elm. Po spojen
kontakt JP1 nsleduje pozvoln nbh vkonu pipojen zte.
Rezistor R17 omezuje proud dic
elektrody triaku maximln na
100 mA. Zt je pipojena mezi vstupn elektrodu A2 a nulov vodi
st, co usnadn ppadnou instalaci
regultoru do svtelnho okruhu, pro
napjen dic desky je vak nutno
vyvst i nulov vodi. Pouit triak
BTA16/600B dovoluje regulovat vkon
zte a do pkonu 3600 W, milou
vlastnost triak ady BTA je velk
odolnost vi proudovm nrazm a
oddlen elektrody A2 od pouzdra.
Triak BT139/800 je rovnocennou nhradou, m vak elektrodu A2 spojenu s pouzdrem!
Pi zti induknho charakteru
nebo delm pvodnm kabelu je nezbytn pout len R21, C9, tlumc
napov pekmity, kter by mohly
zpsobit prraz triaku.
Pozvoln nbh odporovch

zt s velkm pkonem
Studen vlkno rovky m asi 15x
men odpor ne za provozu. V okamiku zapnut dochz k velkm proudovm nrazm, kter vrazn zkracuj dobu ivota rovky, ohrouj
spnac prvky a nezdka zpsobuj vpadek rozvodn st. Zvlt u halogenovch rovek, jejich pkon bn pesahuje 1 kW, je tento problm
astou non mrou provoznch
technik.
Jednoduchch zapojen pro ochranu sov rovky bylo zveejnno

mnoho, reprodukovatelnost tchto
konstrukc je asto problematick (pro
dobrou funkci musme pout extrmn citliv triak, speciln rel atd.).
Kvalitn nbhov obvod vytvome
pravou popsanho regultoru, schma zapojen je na obr. 3.
V porovnn se zapojenm na obr.
1 je dic obvod mnohem jednodu, nebo odpad blokovac obvod
i nbhov genertor IC1b a referenn napt vytvme lenem RC.
Pozvoln nbh me bt automatick po zapnut pstroje, bude-li spna S1 rozepnut. Kondenztor C se
zvolna nabj, napt na vstupu 3 kompartoru IC1a je zpotku maximln
(9 V) a v prbhu nabjen kondenztoru kles k nule. Na vstupu kompartoru se postupn prodluuje mezera impuls ovldajcch triak a vkon
zte narst od nuly do maxima.
Sepnutm spnae S1 vybijeme
kondenztor C pes rezistor R15 a
rovka zvolna pohasn. Optovn
start vyvolme rozepnutm spnae.
Dobu nbhu meme nastavit
v irokch mezch od zlomku sekundy a po destky minut zmnou hodnot R a C.
Dlku nbhu zhruba urme ze
vzorce
Tn = R.C
[s; , F].
Dlka dobhu po sepnut spnae
S1 je dna vztahem
Td = R15.C
[s; , F].
Odpor rezistoru R15 mus bt vdy
men ne R/10, aby na vstupu kompartoru po vybit kondenztoru C
bylo dostaten napt pro zmenen
vkonu zte na nulu. S hodnotami
soustek, uvedenmi ve schmatu
Obr. 3. Schma zapojen nbhovho obvodu pro odporov zte
29
Obr. 4. Schma zapojen obvodu plynulho pohasnn rovky

na obr. 3, je doba nbhu asi 10 s,
dobh trv asi 0,6 s.
Oproti dosavadnm konstrukcm
ochran sov rovky m popsan
obvod tyto pednosti: oddlen dicho obvodu od st, nastaven doby
nbhu a dobhu v irokch mezch,
pizpsoben vstupu k instalaci pstroje do svtelnho okruhu, monost
pouit tm libovolnho triaku, nap.
pro vkon zte nad 3,6 kW lze pout triak BTA26/600B (600 V, 25 A) i
TIC263N (800 V/25 A).
Plynul pohasnn
sov rovky
Plynul pohasnn rovky bn
nevyuvme, pokud nepatme k chovatelm papouk nebo jinch vskajcch exot. Pohasnajc rovka
imituje ptactvu zpad slunce, dleit
zvlt v dob hnzdn. Schma obvodu, zajiujcho plynul pohasnn pipojen rovky je na obr. 4.
Zapojen obvodu se pli neli od
pedel verze a na soustky R,
R15 a C, kter vytvej referenn
napt dicho obvodu. Pi sepnutm
spnai S1 je napt na vstupu kompartoru IC1a nulov a rovka svt
plnm jasem. Rezistor R15 omezuje
vybjec proud kondenztoru C po sepnut spnae.
Zvtme-li odpor R15, prodloume vybjen kondenztoru a doshneme tak plynulho nbhu rovky po
sepnut spnae S1. Odpor R15 mus
bt men ne R/15, aby se nezmenoval jas rovky. Jakmile spna S1
rozepneme, zane se kondenztor C
nabjet pes rezistor R. Napt na vstupu 3 kompartoru IC1a vzrst, prodluuje se ka vstupnch impuls a
vkon rovky se pozvolna zmenuje
po dobu
Td = R.C/60
30
[min; , F].
Kapacita C by nemla peshnout

2 200 F, odpor R me bt 100 k
a 1 M, v krajnm ppad 2,2 M.
Pi zvtovn odporu bude doba dobhu podstatn ovlivnna svodovm
proudem pouitho kondenztoru.
S kvalitnm kondenztorem 2 200 F
a rezistorem 2,2 M prodloume
dobu pohasnn a na 80 minut.
Dmajcm exotm posta i krat
interval, nap. s kapacitou 1 000 F a
odporem 1 M nastavme dobh rovky na asi 17 minut.
Pro zven komfortu obsluhy meme nahradit mikrospna S1 vstupem spnacch hodin nebo asovho
spnae (pozor: vstupn kontakt nesm bt spojen s pvodem st!) a zajistme si tak automatick spoutn
a vypnn pstroje v uritou hodinu.
Odruovac obvod
k regultoru
Regultor a vechny jeho modifikace je nezbytn odruit. Schma
odruovacho lenu je na obr. 5.
Pokud pkon zte nepeshne
500 W, sta k odruen jednoduch
elezoprachov tlumivka FED 2200 H
(GES-Electronics), kterou zapojme
do pvodu fze (viz PE 2/2002, str. 4).
Tlumivka RSD 42H42 100 (GM), uveden ve schmatu, vyhovuje do pkonu 2,3 kW.
Pro vt pkon jsem v katalozch
distributor soustek dnou tlumivku neobjevil a ppadn zjemce mohu
jen odkzat na sov regultor z AR
A11/92, str. 503.
ru C6. Elektrolytick ani tantalov kondenztory nejsou vhodn, sm jsem

pouil fliov kondenztor 1 F/100 V
s rozte vvod 15 mm. Obvod
LM324 vyuvme dky jeho schopnosti pracovat pi nesoumrnm napjen nelze jej tedy nahradit typem
TL074, TL084 apod.
O vhodnm triaku ji byla e nedoporuuji typy KT205 i KT207. Proud
dic elektrody omezuje odpor rezistoru R17 na 100 mA. Tento proud je
dostaujc k sepnut vtiny triak.
Plinm zmenovnm odporu R17
bychom petili vstup optolenu IC2.
Vechny soustky vetn transformtoru TR1 s vkonem 1,1 a 3 VA jsou
umstny na desce s plonmi spoji.
Mimo desku zstv potenciometr P2,
spna S1, odruovac filtr a triak, kter
opatme vhodnm chladiem. Ped
mont triaku zkontrolujeme ohmmetrem, nen-li elektroda A2 (prostedn
vvod) spojena s pouzdrem. Desky
s plonmi spoji pro jednotliv verze regultoru jsou na obr. 6 a 11.
Oiven jednotlivch modul

Pozor: Primrn vinut transformtoru, triak a zt jsou pmo spojeny
se st 230 V!
Pozvoln start
Oiven tohoto modulu je velmi jednoduch. Funkci dicho obvodu signalizuje LED D9 v srii s optolenem
IC2. Sepneme spna S1 a modul (bez
Pouit soustky
a stavba regultoru
Na vtinu soustek nejsou kladeny dn zvltn nroky, pouze R7
a R10 v genertoru pilovitho napt
mus bt pesn a stabiln. Stlost kapacity je nutn rovn u kondenzto-
Obr. 5. Odruovac obvod

k regultoru
Obr. 6. Deska s plonmi spoji regultoru z obr. 1
Obr. 7. Rozmstn soustek na desce z obr. 6

triaku) pipojme k sti. D9 by nyn
nemla svtit. Rozepneme spna a po
3 a 4 sekundch (se soustkami
podle schmatu) se D9 pomalu rozsvcuje do plnho jasu. Po sepnut
spnae dioda se zpodnm asi 0,6 s
zhasn. Pracuje-li obvod podle popisu, vyzkoume jeho funkci s pipojenm triakem a rovkou min. 40 W.
Plynul pohasnn rovky
Modul plynulho pohasnn oivujeme stejn jako pedchoz verzi s tm
rozdlem, e pi sepnutm spnai S1
svt D9 i rovka plnm jasem a po
rozpojen spnae zvolna zhasn po
dobu urenou hodnotami R a C.
Regultor
Regultor doporuuji oivit s pipojenm triakem a rovkou min. 40 W.
Pesn nastaven regultoru podle svitu D9 nen mon, nebo jej signalizace je posunuta proti svitu rovky.
Potenciometr P2 natome do polohy maximum, trimr P1 doprosted,
zkratujeme svorky JP1 a regultor
zapneme. Jas rovky mus plynule
narstat od nuly do maxima. P2 nyn
natome do polohy minimum a trimrem P1 nastavme minimln jas pipojen rovky.
Maximum jasu je pevn nastaveno
rezistorem R11, o vyhovujc velikosti
jeho odporu se pesvdme zkratem
pmho vstupu IN1 se zem. rovka
pak svt plnm jasem. Potenciometr
Obr. 8 a 9. Deska s plonmi spoji
verze pozvoln start z obr. 3 a
rozmstn soustek na desce (vlevo)
31
P2 nastavme na maximum a po odstrann zkratu se jas rovky nesm

pozorovateln snit, jinak musme
odpor R11 zmenit. Odpor R11 a nastaven P1 se do jist mry ovlivuj.
Pak meme vyzkouet regulaci
vkonu rovky stejnosmrnm naptm 1,2 a 7,3 V, pivedenm na vstup
IN2, kdy pedtm nastavme P2 na
maximum jasu nebo odpojme jeho
bec.
Nakonec ovme funkci blokovacho vstupu rozpojenm svorek JP1
rovka ihned zhasne. Pi spojen
tchto svorek se jas rovky pomalu
zvtuje od nuly do hodnoty nastaven potenciometrem P2 nebo naptm
na vstupu IN2.
Co dlat,
kdy obvod nepracuje?
Dobrm pomocnkem pi hledn
zvady je dioda D9 mn-li se jej
jas pi oten potenciometrem P2
nebo vypnut spnae S1 a rovka
pitom svt naplno i nesvt vbec,
je chyba ve vstupnm obvodu. V vahu pipad nesprvn pipojen, pop.
vadn triak nebo optolen IC2.
Jestlie po zapnut obvodu nereaguje
ani D9, svd to o zvad v dicm
obvodu. Nejprve zkontrolujeme napjec napt 9 V na vvodech 4 a 11 IC1.
U regultoru nesmme zapomenout
na zkrat svorek JP1 - pak by na kolektoru T4 mlo bt napt 9 V. Pot
ovme funkci nbhovho obvodu
IC1b a soustek kolem nj.
Dal postup je u vech verz regultoru stejn. Pi zkratu vvodu 3 IC1 se
zem se D9 mus rozsvtit naplno, nen-li obrcen plovna nebo zniena.
Pozor na vadnou diodu optolenu IC2!
K dal lokalizaci zvady je nezbytn osciloskop, jm zkontrolujeme tvar
synchronizanch impuls na vvodu
8 IC1 (obr. 2/1) a nsledn pilovit
napt na vvodu 14 IC1 (obr. 2/2).
Pi oivovn obvodu plynulho
pohasnn jsem narazil na velmi zkenou zvadu: Po rozpojen spnae
S1 se jas rovky pomalu zmenoval,
a ustal na rovni hnoucho vlkna.
Tento jev zpsobil opan plovan
elektrolytick kondenztor C, kter
dky velkmu odporu R nevybuchl.
Zvten svodov proud vak znemonil pln nabit kondenztoru.
Seznam soustek
Soustky, spolen pro vechny
varianty obvodu
Rezistory (metalizovan 0,6 W vel.
0207, nen-li uvedeno jinak)
R1
22 k
R2
4,7 k
R3 a R5
47 k
R6
10 k
R7
100 k
R8
10
R9
5,6 k
R10
39 k
R16
560
32
Obr. 10 a 11. Deska s plonmi spoji verze plynul pohasnn rovky

z obr. 4 a rozmstn soustek na desce z obr. 10
R17
3,3 k
R21
180 /2 W
Kondenztory
C1
10 nF ker.
C2
470 F/35 V, elektrolyt.
C3, C5
100 nF, ker.
C4
C6
1 F/100 V, fliov s rozte vvod 15 mm
C9
100 nF/1 kV, TC 209
Polovodiov soustky
D1
1N4007
D2 a D4
1N4148
D9
LED erven 5 mm
T1 a T3
BC546
IC1
LM324
IC2
MOC3020
IC3
78L09
Tc
BTA16/600B
(BT139/ 800), viz text
Ostatn
Transformtor 230 V/12 V/1,1 a 3 VA,
dvojit pjec nty do DPS, prmr
3 mm, 2 ks,
lmac konektorov kolky do DPS.
Odruovac filtr
C1, C2
100 nF/1 kV, TC 209
TL1
tlumivka, viz text
Soustky odlin podle

verze obvodu
Regultor
R11
R12
R13
R14
R15, R19, R20
R18
P1
P2
22 k
33 k
47 k
2,2 k
10 k
1 M
trimr 33 k, TP 112
potenciometr 100 k/N
TP 160, TP 280
C7
22 nF, ker.
C8
D5 a D8
1N4148
T4
BC556
JP1 zkratovac spojka - jumper
Pozvoln start
R15
5,6 k
R
100 k
C
D5
1N4148
S1
mikrospna
Plynul pohasnn rovky
R15
min. 100 (viz text)
R, C
viz text
S1
mikrospna
,$1
@"1."1
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
P.F.
BAREVN ROK 2003

Zmnu nzvu rubriky a pechod na kvalitnj papr a barevn tisk od listopadovho sla jsem doposud nekomentoval bylo to takov pekvapen a pedbn test, jak budou teni reagovat. Od tohoto
prvnho sla novho ronku je to u ale oficiln proto Vm vem peji hezk barevn rok 2003
s vam asopisem a vyuiji toho i k nkolika vahm a informacm.
Barevn tisk na kvalitnm pape je
nespornm pnosem a vtina vaich
reakc to potvrzuje. Obrzky jsou nzornj a i itelnj a strnky psob veselejm dojmem. Ostatn pokud si
kupujete nae cdka vte, e jsem
rubriku PC HOBBY pipravoval barevn
u pes dva roky moc se mi to lbilo
a i kdy se to pak tisklo ernoble, zstalo to barevn alespo v elektronick
podob. Mon to, e se to lbilo vem,
nakonec i trochu pisplo k celkovmu
pechodu na barevn tisk.
Hlavnm dvodem k pejmenovn
rubriky bylo, aby byl nzev esk. Na
jejm rozsahu a zamen se nic vraznho nemn. Neznamen to ale, e
se trochu nezmn jej konkrtn obsah.
Nikoliv kvli novmu nzvu, ale vzhledem k vaim prbnm pipomnkm
a nmtm i k celkovmu vvoji v oboru informanch technologi.

Nejvt ohlas maj vdy praktick
hardwarov lnky popisy konektor, kabel, jednoduch zapojen. Sami ale piznvte, e kolem pota
toho bastlen zase a tak moc nen
a nmty i zdroje takto zamench
lnk se snadno vyerpaj. Pesto se
budeme snait, aby v kadm sle bylo
alespo nco a rozme tmata i na
mal kapesn potae (kter lze vyut
k mnoha zajmavm prakticko-elektronickm pokusm) a mon i na
jednoelov potae. S rostoucm vkonem a klesajc cenou pota roste
jejich vyuvn pro pehrvn hudby
a videa v tto oblasti je pak nutn
eit nkter specifick poadavky
(chlazen, hlunost, dlkov ovldn,
propojen s externmi zazenmi bn

spotebn elektroniky) a to jsou opt
nmty pro n asopis.
Pokud jde o software, dost jste si
stovali na pli msta vnovanho
produktm Microsoftu. Proto se vce
zamme i na zdarma en operan
systm Linux, kter se postupn vyvj
do stavu, kdy v nm lze ji spn provozovat vtinu bn pouvanch typ aplikac. M grafick uivatelsk
rozhran podobn nejrozenjm
Windows a velmi irokou komunitu uivatel, kte si na Internetu vymuj
vechny zskan zkuenosti a informace (a to nejen celosvtov v anglitin,
ale i esky u ns). Linux a stovky pro
nj vytvoench aplikac jsou k dispozici
obvykle i se zdrojovm kdem (tzv.
Open Source software), co vytv
33
prostor pro rychl odstraovn chyb,

zdokonalovn aplikac a transparentnost, pokud jde o funci aplikac umteli to, mete zjistit, jestli software nedl
tajn nco, co nem. A co je samozejm pro vechny kutily dleit lze je
vtinou zskat i provozovat legln
zdarma. Jinak budeme i nadle popisovat zajmav a uiten programy
en jako freeware (zdarma) nebo
shareware (za mrn poplatek po vyzkouen).
Na tomto mst bych chtl informovat o jedn zmn. V listopadovm sle jsme ohlsili kurs programovn v jazyku Visual Basic. Vtina Vaich pedbnch reakc byla spe negativn
jednak se domnvte, e pro tuto problematiku jsou tu specializovan asopisy, jednak je k tomu zapoteb pomrn drah software od Microsoftu.
Projevujete spe zjem o programovn vlastnch webovch strnek s vyuitm pokud mono zdarma zskatelnho
softwaru. Protoe se zrove ukzalo, e dostat cel kurz do 12 dvoustrnkovch lekc je pomrn obtn, rozhodli jsme se tento zmr zruit a pipravme spe krat nvody pro jed-
noduchou ppravu webovch strnek

a popisy vhodnho softwaru.
Internet je bezednm zdrojem informac bez nadszky ze vech obor lidsk innosti. Lze je rozdlit zhruba do
dvou kategori komern informace
a osobn zskan zkuenosti a informace. Komern informace publikuj
dnes vechny firmy, kter nco uitenho vyrbj nebo nabzej jsou tak
zdarma k dispozici podrobn daje
o vech elektronickch soustkch,
obvodech, potaovch komponentech a dalch stavebnch prvcch pro
vlastn innost. Mnoho firem publikuje i popisy technologi a jejich teoretick
zklady. A pak je na svt mnoho nadenc, kte se zabvaj tm i onm,
shnj a zkouej, a potom to prostednictvm svch web sdlej s ostatnmi. Zajmav jsou nkdy i diskuzn pspvky ke lnkm, publikovanm v internetovch asopisech asto velmi
rychle odhal chyby nebo zludnosti
v publikovanch materilech a jsou indiktorem kvality toho kterho lnku.
Budeme Vs proto i nadle upozorovat na nkter zajmav msta na Internetu a jejich obsah. Nen to zbyten
z osobnch zkuenost vm, e mnoho

z vs nen v prci s Internetem dostaten zbhlch a dl vm pote urit
vci na Internetu najt. Snaz je u
opsat a odklepnout vyzkouenou adresu ... Stejn tak budeme i nadle upozorovat na zajmav webov strnky
i z jinch obor domnvme se toti,
e je uiten, kdy vm vae zjmov
innost s potaem pinese i nco pro
ostatn sfry ivota a kdy tm mete
obohatit i sv blzk (a tm teba zskat
i ospravedlnn pro dal hodiny strven u potae).
Za vechny vae dosavadn pipomnky i nmty dkuji, i nadle budou
pro ppravu tto rubriky vtny. Jednoduchm pnm na zasln informace
nebo publikovanho a ji nedostupnho
programu rd vyhovm, nemohu ale jak
jist pochopte navrhovat speciln
schmata, prohledvat Internet nebo
star ronky za elem zskn vmi
poadovanch specilnch informac
nebo zjiovat kde a za kolik je k dostn
to a to.
Hezk rok 2003 Vm peje
Alek Myslk, alek@inspirace.cz
POTN S ODPORY V EXCELU

Nmeck asopis Funkamateur pinesl popis Excelov aplikace pro vpoty pi paralelnm a sriovm azen odpor. Mete si ji zdarma sthnout z webovch strnek asopisu (www.funkamateur.de),
nebo z naich strnek (www.aradio.cz), kde jsme peloili texty v tabulce do etiny (viz obrzek).
Nejde samozejm o dn sloit
vpoty a kdo um s Excelem pracovat, jist si dovede podobnou aplikaci
vymyslet i sm. Vpoet sriov nebo
paraleln kombinace odpor je triviln zleitost a je to asi rychlej na kalkulace. Zajmavj je u opan postup (kter Excelov aplikace rovn
um) sestaven poadovanho odporu
ze dvou rezistor normalizovan ady
E24. Po zadn poadovan hodnoty
vm aplikace nabdne pt rznch nejlpe vyhovujcch kombinac vyrbnch rezistor. Vyuv k tomu pomrn tkopdn le funkn postup na
dalch listech excelovho souboru jsou
pipraven velmi rozshl tabulky, ze
kterch aplikace vyhledv pomoc
funkce VLOOKUP.
Ve tet sti tabulky je pevod barevnho znaen odpor na hodnoty
a toleranci. Nen pli npadit, barvy
muste zadvat sly podle zobrazen
tabulky. I tato funkce vyuv pomocn tabulky na dalm list excelovho
souboru (ten m celkem 5 list prvn
a hlavn je uivatelsk rozhran aplikace, dal ti jsou tabulky pro sriov a paraleln azen a barevn znaen
a na ptm listu jsou strun informace
o aplikaci). Pokud se to nkomu nebude
lbit a vymysl to lpe, rdi jeho pspvek uveejnme.
Aplikace pro vpoty se sriov a paraleln azenmi odpory, kterou v programu Microsoft
Excel sestavil U. Reiser a zveejnil nmeck asopis Funkamateur
34
KDO VM UDL PLON SPOJE

Nkolik destek eskch firem se zabv nvrhem a vrobou plonch spoj. Pokusili jsme se o strun
pehled tch, kter nabzej tyto sluby na svch webovch strnkch. Asi polovina firem udv na svch
strnkch i ceny (pohybuj se v irokm rozmez od 60 do 600 K/dm2).
ASICentrum www.asicentrum.cz Hlavn innost firmy
je nvrh zkaznickch integrovanch obvod vetn zajitn
vech navazujcch proces, vroba plonch spoj je
pidruenou innost. Compressed Image Technology
www.cit-intl.cz Vroba PS je jen jednou z mnoha innost firmy. Tichek elektronik www.tichacek.cz/ Vyrb
elektronick stavebnice a plon spoje. MEV Praha s.r.o.
www.mev.cz/czech/Kompletn sluby na trhu desek s
plonmi spoji, specializovan firma. PragoBoard s.r.o.
www.pragoboard.cz/ Specializovan firma, vroba
vcevrstvch, dvou a jednovrstvch plonch spoj, zpracovn vstupnch dat a jejich vykreslen na fotoplotteru.
Printed s.r.o., Mlnk www.printed.cz/ Vroba jednostrannch, oboustrannch prokovench a vcevrstvch DPS.
Semach www.semach.cz Vroba PS, na webu je pouze
pf2003. SPOJ http://web.telecom.cz/pl.spoj/ Vroba
plonch spoj fotocestou, jednostranch i oboustrannch,
vrtanch, bez prokovench otvor. CEA Product s.r.o.
www.cea.cz/ Vroba jednostrannch i dvoustrannch desek
i s prokovenmi otvory, nvrhy i vroba film, stotisk,
poradenstv. PCB Benesov a.s. www.pcb-benesov.cz/
Pedn vrobce plonch spoj v R. BIT technik s.r.o.
www.bittechnik.cz/ Jednostrann i oboustrann plon
spoje, i desky s prokovenmi otvory, elektrovroba, vvoj
SW. CH-PRINT www.ch-print.sk/chprint.nsf Vroba jednostrannch i oboustrannch desek s PS, mnoho typ uni-
verzlnch desek. ProSys s.r.o. www.prosys.cz/ Vvoj softwaru FLY pro kreslen elektrickch schmat, nvrh
plonch spoj ad., nvrh a vroba desek s plonmi spoji
na zakzku, vetn osazen a zapjen. ZAT a.s.
www.zat.cz/vyroba.htm Vechny obvykl typy jednostrannch nebo oboustrannch plonch spoj. WICOM s.r.o.
ww.wicom.cz/ Nvrhy plonch spoj vetn vrobn
dokumentace, zajin vroby PS.
35
MEN OTEK VENTILTOR

Modern vkonn potae vyaduj dostaten chlazen procesoru, zdroje, vnitnho prostoru potaov skn a asto jet i dalch komponent. Proto se v posledn dob staly ventiltory dleitou
soust potae. Vkonn ventiltor je ale obzvlt pi plnch otkch i zdrojem znanho hluku.
Otky ventiltor v potai se proto zaaly regulovat podle okamit teploty ochlazovanch komponent.
Vtina novch typ ventiltor m ji vyveden vstup pro men otek u tch starch nen tak
tk si potebn obvod doplnit. lnek byl zpracovn z materil na webech iv a Pavouk.
Motorky ventiltor, pouvanch
v potai, jsou bezkomuttorov stejnosmrn s feritovm rotorem, kter
je soust vrtule, a statorem z pepnanch cvek, kter pootej rotorem
podle signl z Hallovy sondy (magnetick senzor). Vvod ventiltoru pro men otek bv lut, bl nebo modr
a jsou na nm impulsy s kmitotem
mrnm rychlosti oten ventiltoru
(vtinou 2, nkdy i 3 nebo 4 impulsy
na otku). U ventiltoru s 3000 otek
za minutu tak namme obvykle 6000
impuls za minutu, tj. 100 impuls za
vteinu. Vstup bv elektricky proveden jako obvod s otevenm kolektorem (obr. 1), co umouje pipojit irok spektrum micch vstup, pracujcch s rznmi napjecmi naptmi.
impulsy pro men otek se odeberou z kolektoru T2 pes odpor asi 10

a 100 k a libovoln univerzln tranzistor npn se zeslenm alespo 200 (viz
obr. 5)
Obr. 1. Vstup bv elektricky proveden
jako obvod s otevenm kolektorem
Obr. 3. Schma zapojen ventiltoru
Obr. 5. prava zapojen ventiltoru

pro ist stejnosmrn napjen
Obr. 2. Kablk vvodu pro men otek
ventiltoru bv nejastji lut
(pop. bl nebo modr)
Na obrzcch, pevzatch ze strnek

http://pavouk.org, jsou schmata elektrickch zapojen ventiltor bez men
otek (dvoudrtov, obr. 3) a s menm otek (tdrtov, obr. 4).
U ventiltor s vvodem pro men
otek (tdrtovch) m Hallova sonda pomocn vvod pro men otek,
nebo je potebn signl snmn z jednoho ze spnacch tranzistor. Tento zpsob lze pout pro pedln starch
ventiltor, kter vvod pro men otek vyveden nemaj.
Martin Zeman publikoval na serveru
iv (www.zive.cz) svoje zkuenosti
Obr. 4. Schma zapojen ventiltoru

s vstupem pro men otek
s pravami ventiltor. Pouv tento

postup:
sejmete vrtuli, sundte zadn nlepku a zajiovac krouek,
ohmmetrem identifikujete jednotliv body zapojen (vvod z Hallovy sondy, kter nen uzemnn ani pipojen za
D1, bzi tranzistoru T1, emitor T1, kolektor T1, emitor T2).
Obr. 6. prava zapojen ventiltoru

pro regultor s pulsn kovou modulac
Tato prava vyhov pouze pi ist

stejnosmrnm napjen. Pro zapojen
s regultorem s pulsn kovou modulac je zapoteb pro bzi tranzistoru
36
Obr. 7. Fotografie prav u rznch typ ventiltor (obrzky M. Zemana ze serveru iv)
vytvoit ze dvou odpor dli (obr. 6). Pidan soustky

se vlep vteinovm lepidlem do prostoru statoru a pipjej
podle schmatu, lut kablk z kolektoru pidanho tranzistoru se vyvede ven (obr. 7).
Obdobnm postupem upravil autor ventiltory rznch
vrobc o prmru 80 i 92 mm.
Motorky ve ventiltorech se asto li potem pl a tm
i potem impuls, kter bhem kad otky produkuj. Je
nutn to zohlednit ve vyhodnocovacm softwaru. Obvod
LM78, pouvan na zkladnch deskch pota k monitorovn napt, teplot a otek, podporuje u ventiltor 1,
2, 3 i 4 impulsy na otku.
Informace o ventiltorech najdete na webovch strnkch
jejich vrobc - nap. www.nidec.com, www.nmbtech.com,
www.sunon.com, www.titan-cd.com, www.dynaeon.com.tw,
i na dalch strnkch - www.chladice.cz, http://isjm.com/
tst/heatsink, www.netroedge.com/~lm78 ad.
Obr. 8. Server iv (www.zive.cz) pin obas zajmav lnky

o hardwarovch pravch pota a jejich komponent
Obr. 9. Podrobn popisy ventiltor a dalch zajmavch obvod

najdete na webovch strnkch http://pavouk.org
37
BRNA VDN OTEVEN

Brna vdn oteven je nov projekt vzdlvacho softwaru spolenosti LangMaster. Je uren vem
zjemcm, pedevm pak zkladnm a stednm kolm. Pedkld jim monost veobecnho vzdlvn
za pouit nejmodernj technologi multimdi a internetu. Uivatel budou moci dky po Internetu
dostupnm osobnm profilm studovat u kterhokoliv potae se stle stejnm vlastnm nastavenm
a od msta, kde naposled skonili. Vuka jakhokoliv pedmtu (tmatu) probh v jednotnm uivatelskm
prosted eduExplorer, co usnaduje tvorbu i vyuvn vzdlvacch materil z nejrznjch obor.
Dky dslednmu oddlen technologie a dat m uivatel vdy monost zvolit si takov reim, pi nm
vyuije jemu dostupn typ internetovho pipojen.
Jednou z hlavnch vlastnost, kter
tento projekt odliuje od dosavadnho
pojet vukovho softwaru, je forma
pedplatitelsk sluby. Zjemci si zvol
jim vyhovujc cenov program, kter
jim pi pauln msn platb zajist
sprvu jejich osobnho profilu a pstup
ke zvolen kolekci vukovch materil
bez asovch nebo kapacitnch omezen. V dob zavdcho provozu do
zatku z 2003 bude tato sluba dostupn komukoliv zdarma.
Technick zzem projektu Brna
vdn oteven je zajitno technologi
LANGMaster.NET, dsledn vyuvajc
nov platformy Microsoftu .NET. Umouje nasazen hodnotnch objemnch
multimedilnch dat v kombinaci se sovou infrastrukturou data tak lze
distribuovat co nejble uivateli a inn spravovat jejich penos, co zajiuje
optimln dostupnost studijn ltky. Na
pprav studijnch materil se podlej
renomovan firmy z tuzemska i ze zahrani.
Podle toho, jak mte pstup k Internetu, si mete zvolit jednu ze ty
variant:
Nemte-li vbec pstup k Internetu, pouvte pouze data z CD-ROM
a vechna uivatelsk data a daje
o studiu mte uloen pouze na svm
potai.
Pi pleitostnm pstupu k Internetu si muste sami provdt na konci prce (podle monosti) synchronizaci
s daty na svm internetovm tu.
Pi pravidelnm pstupu se synchronizace daj na potai a na Internetu provd automaticky vdy na

zatku a na konci prce s aplikac
LANGMaster.
Pi trvalm pstupu k Internetu
jsou vechna vae uivatelsk data
pouze na Internetu.
Vechny vukov tituly mohou bt
distribuovny bu na CD-ROM, nebo
je lze pouvat na intranetu nebo Internetu. Pstup k nim lze spolehliv
Instalace zkladn aplikace

pro projekt
Brna vdn
oteven
je jednoduch
a lze ji provst
z CD-ROM
nebo z pmo
z Internetu
chrnit klem a lze pipravovat i asov

omezen verze. Brzy bude k dispozici
i autorsk nstroj eduAuthor, s nm
mohou autoi vytvet libovoln vlastn
vzdlvac kurzy.
Zkladem klientsk aplikace je speciln prohle eduExplorer v nm
se zobrazuj strnky uebnic, hesla
slovnk, cvien, statistiky ap. U jazykovch kurz jsou uebnice propojeny
se slovnky i s audio nahrvkami sprvn vslovnosti.
Spolenost LANGMaster je znm
tvorbou jazykovch kurz a tyto kurzy
jsou zabudovny samozejm i do projektu Brna vdn oteven.
Vechny dokumenty (uebn materily) se skldaj ze strnek. Strnkou
me bt vklad gramatiky, cvien,
heslo slovnku ap. Clem studia by mlo
bt projt vechny strnky a osvojit si
na nich obsaen informace. U kad
strnky si mete poznamenat (aplikace si to zapamatuje) jestli jste ji u
zvldli, jestli se k n chcete vracet nebo
jestli vs nezajm. Hotov strnky,
kter se daj njak vyhodnotit (cvien)
obsahuj i hodnocen spnosti v %.
Tlatko obsah v mal horn lit
aplikace umouje zobrazit cel obsah
dokumentu, do nho aktuln strn-
38
Na tvorb vzdlvacch materil, zamench hlavn na zkladn a stedn koly, se podlej rzn firmy
ka pat. Pi studiu postupujete bu podle zkladnho plnu

kurzu po nastudovn strnky uknete na velkou zelenou ipku vpravo dole, kter vs pivede na chronologicky
dal strnku nebo si mete prv pomoc strukturovanho obsahu vybrat tmata, ktermi se chcete zabvat.
Na nkterch strnkch mohou bt odkazy na souvisejc
dal informace, strnky nebo webov adresy.
Mte-li dostaten velk monitor a rozlien, je mon
jednotliv strnky otevrat v samostatnch oknech a souasn tak vidt dv i vce strnek.
Ke kad strnce si mete pipojit vlastn poznmky
(s bnm formtovnm textu). Strnka s poznmkami
se chov stejn, jako ostatn strnky (je zaazen v listovn,
mete ji otevt v samostatnm okn ap.).
Ozvuen cvien poznte podle toho, e obsahuj zvukov znaky. Velk zvukov znaka slou k pehrvn
delch nahrvek (cvien, rozhovor ap.), mal zvukov
znaka pehrv vslovnost slova nebo vty.
K jazykovm kurzm jsou k dispozici slovnky. K jejich
pednostem pat rychl fulltextov vyhledvn slov v libovolnm tvaru, automatick rozpoznn jazyka, pehledn
zobrazen hesel, synonym, pbuznch slov a slovnch
spojen a namluven vslovnosti slov rodilm mluvm.
Slovnky jsou s uebnmi texty propojeny technologiemi
Click&See pop. Say&See. Neznte-li nkter slovo, kter
vidte na obrazovce, stisknete klvesu Alt a souasn uknete
my na vybran slovo oteve se oknko s jeho pekladem.
Mte-li nainstalovan rozpoznvn ei (Speech Recognition), mete neznm slova po stisknut klvesy Alt ci
do mikrofonu a jeho peklad se rovn zobraz v samostatnm okn.
V jazykovch kurzech se vyuv metoda RE-WISE, uren k uen jednoduchch fakt (slovka, frze, vazby, gramatick pouky ap.) a jejich vhodnmu opakovn. Jej
zkladn ideou je zachovat v pamti studenta co nejvce
nauench fakt a minimalizovat pitom poet nutnch opakovn. Vyuv vdeckho zjitn, e asov interval, po
kter si fakt pamatujeme, se s opakovnm prodluuje. To
umouje postupn pidvat nov fakty, star nezapomenout a pitom udret denn sil na zhruba stejn pijateln rovni.
Zkuste si nejdve provit vlastn znalosti, ne to nabdnete dtem
Poutav zpracovan lekce geometrie pmo lkaj i dosplho

zopakovat si asto dvno zapomenut vdomosti
Vechny lekce obsahuj krom vkladu ltky i cvien a testy
39
Prce se zvukem umouje procviovn vslovnosti.

V programu mete porovnvat vai vslovnost s originln
nahrvkou, a to nejen akusticky, ale i vizuln v osciloskopickm zobrazen.
Zobraziteln statistiky ukazuj, kolik asu jste studiu v danm intervalu vnovali, kolik ltky jste ji probrali a jakho
hodnocen jste pitom doshli. To ve ve velmi atraktivnch
barevnch 3D grafech.
Aplikace pouv i technologii rozpoznvn ei a hlasov ovldn (IBM ViaVoice). Dky tomu ji lze ovldat hlasem
(v nmeckm jazyce). Neustle si tak procviujete vslovnost, protoe patn vyslovovanm pokynm program jednodue nerozum.
Kurz chmie obsahuje podrobn popis mnoha zajmavch pokus

i detailn videonahrvky jejich provdn
Poutav a nzorn je i vklad djepisu a fyziky, je doplnn mnoha

obrzky a videosekvencemi
Zajmav je i vuka zempisu
40
Matematika pro zkladn koly pouv hravj metody
V projektu Brna vdn oteven jsou zatm k dispozici nsledujc vukov materily:
V kategorii ci a studenti: 5 a 9 let esk jazyk, Matematika, 9 a 12 let esk jazyk, Matematika, Prodopis,
Anglitina, Nmina, 12 a 16 let esk jazyk, Matematika, Djepis, Zempis, Fyzika, Biologie, Chemie, Anglitina, Nmina, 16 a vce let Anglitina, Nmina.
V kategorii Pedagogov a pracovnci kol: ECDL Jak
na pota, Anglitina, Nmina.
Slovnky: Anglitina, Nmina
Vce ne mnoho slov eknou o charakteru jednotlivch
kurz obrzky proto jich pinme vce, abyste si mohli
udlat pedstavu o tom, jak jsou jednotliv kurzy pipraveny.
Mnostv informac a odkaz na webovch strnkch

serveru esk kola (www.ceskaskola.cz) Vs pesvd
o tom, e Internet v eskm kolstv neek na sttn projekty a portly a ije si svm velice bohatm a pestrm
ivotem.
Webov strnky projektu najdete na internetov adrese

www.branavedeni.cz. Ve vedlejm sloupci upozorujeme
na nkolik dalch (s tmto projektem nesouvisejcch) adres.
BoBrv Pomocnk (http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr)

je koncipovn pedevm jako metodick prvodce tm, kte
nevd pesn, co mohou od informanch technologi oekvat a jak jim mohou pomoci zlepit a usnadnit prci. Pome
vak i tm, kdo maj jasnou pedstavu, co chtt a potebuj jen rychl ptup k aktulnm informacm.
A toto jsou webov strnky projektu na www.branavedeni.cz
Nzev Uitelsk spomocnk (www.spomocnik.cz) m

vyjadovat spolenou dobrovolnou snahu pispt ke zven
schopnosti naich uitel pracovat s modernmi technologiemi a vyuvat tyto technologie co nejefektivnji.
41
RDIO HISTORIE
Fnske pecilne
spojovacie zariadenia
Miroslav Hornk, OM3CKU
Tento prspevok som sa rozhodol napsa, ke som pri surfovan po Internete
narazil na oznaenie Kyynel, ktor som poznal z publikcie 50 rokov agentrnych
rdiozariaden. Fnska spojovacia technika je u ns prakticky neznma. Najvm problmom je jazykov barira. Strnky venovan tejto technike s psan
iba po fnsky a vo svojom okol som nenaiel nikoho, kto by aspo trochu tto re
ovldal. Preto je lnok napsan iba z anlzy obrzkov, iastone textu na tchto
strnkach a u spomenutej publikcie. Predpokladm, e ilo o zariadenia uren
pre skupiny bojujce proti ZSSR partiznskym spsobom. Tieto skupiny bojovali
vo vemi akch prrodnch podmienkach, kde boli problmy so zsobovanm a
preto zariadenia museli by mal, ahk, odoln a hlavne s malmi nrokmi na
zdroje.
Vysielae M4, M5
Vysiela M4 sa zaal pouva v roku
1941, bol osaden dvojitou vkonovou tridou DDD11. Zapojenie bolo dvojinn, ako
slo osciltor s plynulm ladenm a pre-
vdzkou CW. Bol skontruovan ako vodotesn pri transporte. Dvodom boli
pravdepodobne ak poveternostn podmienky, v ktorch sa tieto zariadenia pouvali. Vodotesnos bola zabezpeen zaskrutkovanm troch vieok, ktormi boli
Obr. 2. Vysiela M4
zakrytovan ovldacie prvky. Zaujmav je,
e iba dve vieka boli zabezpeen proti
strate retiazkami.
Vysiela M5: Prakticky jedin rozdiel
oproti M4 bol v pouitej elektrnke, ktorou
bola DLL21.
Technick daje vysielaov M4 a M5
Frekvenn psmo: 3500 kHz - 6000 kHz.
Vkon: 0,5 W - 1,5 W.
eravenie: 1,5 V/ 100 mA.
Andy M4: 90 V/ 15 mA, M5: 120 V/ 15 mA.
Osadenie M4: DDD11, M5: DLL21.
Prevdzka: CW.
Rozmery: 120 x 55 x 150 mm.
Prijma TP
Prijma Tp, bol jednoduch sptnovzobn prijma, osaden 2 x DF11 ako
aperiodick predzosilova a audin so
sptnou vzbou, regulovanou naptm na
druhej mrieke. Nzkofrekvenn zosilova bol osaden dvojitou tridou DDD11.
Prijma bol zabudovan vo vlcovom pzdre a pevne naladen na 166 kHz (1807
m ). Zdroje boli pripjan pomocou kblikov. Regulcia sptnej vzby bola na jednom konci, kde bola aj pevne pripojen
antna (dlh drt), zdierky pre slchadl a
kblik napjania boli na opanom konci.
Presn el prijmaa som nedokzal zisti. Je mon, e bol uren pre prjem intrukci, urench pre vetky skupiny v kto-
Obr. 1. Schma zaapojenia vysielaa M5
42
Praktick elektronika A Radio -01/2003
Obr. 3. Prijma TP
rkovek denn alebo non dobu, omu

nasveduje pouit frekvencia v psme
dlhch vn.
-frekvencia 166 kHz
-eravenie 1,5 V/ 150 mA
-andy 120 V/ 15 mA
-osadenie 2 x DF11, 1 x DDD11
-prevdzka AM, CW
-rozmery 70 x 180 mm
Prijma M7
Tento prijma, pouvan spolu s vysielami M4 a M5 poslil ako zklad pre
skontruovanie transceivru M10. Zapojenie bolo op aperiodick predzosilova,
ktor znioval vplyv antny na laden obvod, mierne zvyoval citlivos a o bolo
dleit, znioval vyarovanie pri prjme
telegrafie s utiahnutou sptnou vzbou. Za
predzosilovaom nasledoval audin so
sptnou vzbou, riadenou zmenou kapacity. Nzkofrekvenn signl zosiloval dvojstupov zosilova, osaden DDD11.
Obr. 5. Schma zapojenia prijmaa M7. Rezistory: R1 10 k, R2 1 M, R3 10 k, R4

100 k, R5 0,3 M, R6 0,5 M, R7 0,3 M, R8 0,5 M, R9 20 k; kondenztory: C1,
C2, C3, C4 50 pF, C5 400 pF, C6 20 nF, C7 50 nF, C8 100 pF, C9, C10, C11 5 nF,
C12 2 nF
Obr. 4. Prijma M7
Technick daje prijmaa M7
Frekvenn psmo: 3500 kHz - 6000 kHz.
Citlivos: nebola udan, ale odhadujem ju
poda inch rovnocennch zapojen na 2
a 5 V pre CW.
eravenie: 1,5 V/ 150 mA.
Andy: 120 V/ 5 mA.
Osadenie: 2 x DF11, 1 x DDD11.
Prevdzky: AM, CW.
Antna: 40 m.
Hmotnos: aj so zdrojmi (such batrie) a
vysielaom M4 7,4 kg.
Transceivre
M10, M10X, M11X
Tieto transceivre vznikli v roku 1942.
Kontrukcia vychdzala z prijmaa M7,
v ktorom bol zmenen spsob riadenia
sptnej vzby. Riaden bola zmenou naptia druhej mrieky, ako v prijmai TP.
Tento spsob je frekvenne stabilnej, ne
kapacitn riadenie. Tm, e predzosilo-
Obr. 6. Schma zapojenia transceivru M10 (presn hodnoty siastok nevieme)

va bol induktvne viazan na rezonann
obvod vysielaa, prijma sa zmenil na dvojobvodov, m stpla selektivita a mierne
aj zisk predzosilovaa. Zapojenie vysielaa bolo zmenen na klasick osciltor
s ladenm obvodom v ande elektrnky a
iduktvnou sptnou vzbou. Oba systmy
elektrnky DLL21 boli zapojen paralelne.
Kovalo sa preruovanm napjania
and.
Rozdiely medzi jednotlivmi variantami:
M10, rozsah: 3800 kHz - 4800 kHz.
M10X, rozsah: 3600 kHz - 4800 kHz, stupnica s dielikmi 1 - 300.

M11X, rozsah: 3600 kHz - 4800 kHz, bez
monosti stabilizcie frekvencie krytlom.
Vkon: 1 W - 1,5 W.
eravenie: 1,5 V/ 150 mA bolo prepnan
prepnaom prjem/vysielanie.
Andy: 120 V/prijma 6-7 mA, vysiela 26
- 28 mA.
Osadenie: 1x DLL21, 2x DF11, 1x DDD11.
Prevdzky: vysiela CW, prijma AM,
CW.
Antna: 2 x 17,75 m.
Brooklandsk muzeum ve mst

Weybridge, Surrey, vystavuje nyn sbrku
naviganch pstroj, kter se za 2. svtov vlky vyuvaly k navdn bombardr na cl. Nvtvnci Anglie tak maj
monost shldnout zajmavou technickou
expozici.
Obr. 7. Transceiver M10
RSGB eviduje nyn 14 radioamatr s

lenstvm delm jak 70 let, z toho dva
jsou leny ji 75 let! Jsou to G5YN a poslucha RS2627.
43
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr
(Dokonen)
Konverzace
prostednictvm gejtu
Dal monost je tzv. celosvtov konvers (do nj dokonce mete vstoupit prostednictvm TELNETU [t 44.177.16.5
3600] z Internetu!), kter umouje pm
spojen vech uivatel propojench na
dan kanl najednou. Postup je nsledujc: ze st PR se propojte s nkterm gejtem a zadte na TNOS CONF nebo na
JNOS CONV. Pak po zadn /H zskte
obshlou npovdu, pkazem /W Q vm
systm vype vechny astnky vetn
sla kanlu, na kterm komunikuj. (Paradoxn - pokud mte pstup na Internet,
nepotebujete ke spojenm s jinmi amatry ani na jedn, ani na druh stran radiostanici!!) Pokud chcete navzat spojen
s konkrtnm radioamatrem, pkazem
/C [slo kanlu] se pepnete na jeho kanl
a po zadn /M [znaka stanice] mu mete odeslat zprvu.
conf
*** TNOS Conference @ MU_Brno Type /HELP for help.
*** There are 70 users online
*** There are 24 groups available
*** ok2qx signed on at 08:05.
*** Now on Channel 177 (1 user).
/W Q
Channel
Users
0
dd7jt n7fsp n7fsp ct2gnh! ct1zq sm7wcz pe1oas
11
Caterham Radio Group chat ch. All Welcome
g4apl g0syr
44
*** learn more about packet gateways at www.ampr-gates.net ***
pe1mqp
45
*** The Danish Login Channel All Are Welcome ***
oz4dik sm7wcz
50
dg1cmz
90
Welcome to INYA! International Network of Young Amateurs ...
dg1cmz ct1zq ve3hip
99
<- P O R T U G A L O N L I N E ->
cs1sel ct2gnh! ct1cox ct1aos ct1csx ct4tx
115
115 GB7YFS IP chat
m1cuk g7pun-1 g0lgs
137
-=> Dutch Writing People All Over The World <=wp2b
139 oh2kku-i oh2mui oh2bns oh2kku oh8hql oh2njr
151
>>> C A N A L F R A N C O P H O N E <<<
frconv ct4tx
156
*****<<< KOSZONTUNK A MAGYAR CSATORNAN! >>>*****
ve7ciz-k
Obrazovka, kter ukazuje monosti propojen zvodnho denku (YPLOG) a DX clusteru (okno vpravo nahoe; klepnutm na poadovan spot (dek) se automaticky nalad i transceiver na udan kmitoet a zmknutm ENTER se automaticky vysl vzva
pro zadanou stanici, ani by se cokoliv psalo... Denk vlastn OK2YZ, zpracovn obrzku OK2BXU
44
Tabulka zvod na VKV v roce 2003

Zvody podan eskm radioklubem:
Nzev zvodu
Datum
UTC od-do
I. subregionln zvod
1. a 2. bezna 14.00-14.00
II. subregionln zvod
3. a 4. kvtna
14.00-14.00
Zvod mldee
Mikrovlnn zvod
Poln den mldee
Poln den na VKV
III. subregionln zvod
QRP zvod
IARU Region I.
VHF Contest
IARU Region I.
UHF/Microwave Contest
A1 Contest - Marconi
Memorial Contest
7. ervna
7. a 8. ervna
5. ervence
5. a 6.
ervence
2. srpna
6. a 7. z
14.00-17.00
14.00-14.00
10.00-13.00
14.00-14.00
4. a 5. jna
14.00-14.00
1. a 2.
listopadu
14.00-14.00
07.00-13.00
14.00-14.00
Kalend zvod na nor
Psma
Denk na:
144 a 432 MHz

1,3 a 76 GHz
144 a 432 MHz
1,3 a 76 GHz
144 MHz
1,3 a 76 GHz
144 a 432 MHz
144 a 432 MHz
1,3 a 76 GHz
144 MHz
144 MHz
OK1AGE
RK OK1KHI
OK1CDJ
RK OK1KCI
OK1MG
OK1IA, OK1KHK
OK1MG
OK2ZI
RK OK1OFL
OK1MG
OK1MG
RK OK1KKD
OK1GK
OK1KIR
OK1DOZ
OK1KPA
432 MHz,
1,3 a 76 GHz
144 MHz
Denky ze zvod se zaslaj do deseti dn po zvod zsadn na adresy vyhodnocovatel, kte jsou u zvodu uvedeni:
OK1AGE: Stanislav Hladk, Masarykova 881, 252 63 ROZTOKY,
E-mail: hla@ujv.cz PR: OK1AGE@OK0PPR
OK1CDJ: Ondej Kolonin, Sezemick 1293, 530 03 PARDUBICE,
E-mail: ok1cdj@qsl.net PR: OK1CDJ@OK0PHL
OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 KLADNO 2, E-mail: ok1mg@seznam.cz
PR: OK1MG@OK0PCC
OK1IA: Jan Moskovsk, ajkovskho 923, 500 09 HRADEC KRLOV,
E-mail: ok1ia@hk.cro.cz PR: OK1IA@OK0PPL
OK2ZI: Karel Odehnal, Gen. Svobody 623/21, 674 01 TEB,
E-mail: ok2zi@atlas.cz PR: OK2ZI@OK0PBX
OK1GK: Pavel Novk, Na Farkn III / 281, 150 00 Praha 5
E-mail: ok1kir@seznam.cz PR: OK1KIR @ OK0PPR
OK1DOZ: Bedich Jnsk, Druby 337, 530 09 PARDUBICE,
E-mail: ok1kpa@volny.cz PR: OK1KPA@OK0PHL
Ostatn zvody:
Velikonon zvod
Velikonon zvod dt
Vnon zvod
20. dubna
20. dubna
26. prosince
07.00-13.00
13.00-14.00
07.00-11.00
12.00-16.00
144 MHz a ve
144 MHz a ve
144 MHz
RK OK1KKT
RK OK1KKT
OK1WB
OK1KKT: RK Tanvald, pot. schr. 30, 468 61 Desn v Jizerskch horch

OK1WB: Ji Sklen, Na drahch 190, 500 09 HRADEC KRLOV
E-mail: ok1vfa@realia.cz
Dlouhodob sout, podan eskm radioklubem:
Provozn VKV aktiv
kadou tet
08.00-11.00
nedli v msci
144 a 432 MHz

1,3 a 10 GHz
OK1MNI
RK OK1KPA
OK1MNI: Miroslav Nechvle, U kasren 339, 533 03 DAICE v echch,

E-mail: ok1kpa@volny.cz PR: OK1KPA@OK0PHL
Prakticky to vypad jako v tabulce na

vedlej stran vpravo nahoe.
Uvdm v n k ilustraci jen nkolik prvch kanl, na vpise jich budete mt vce
- v danm ppad 24. Pokud nemte poadavek hovoit s konkrtnm radioamatrem, mete se zapojit na kanl 0, kter je
univerzln pro vechny; vtina konverzace tam ovem probh v anglitin. eskm (slovenskm) stanicm je uren kanl
177. Z tohoto konferennho mdu se vystupuje pkazem /E.
Zvr
V serilu byly postupn popsny zklady prce v sti paket rdia se zame-
nm pedevm na zatenky. Ti v posledn dob nemli mnoho pleitost zskat podobn informace souhrnn.
Jedinou dostupnou literaturou je k tomu
kniha Packet radio od A skoro a do Z (autoi Radek Vclavk, OK2XDX, a Pavel
Lajner, 1. vydn v roce 1996), kter je
sice vborn, ovem poplatn dob vzniku
a potebovala by zapracovat nov monosti,
a nkter knihy Karla Frejlacha, OK1DDD
- posledn z nich se jmenuje Paket-radio
dnes a ztra (viz PE-AR 10/02, s. 44).
I pesto vak meme konstatovat, e instruktivn autoi typu ing. Packa publikujcho ped 50-60 lety dnes chybj. Snad
tedy tento seril pomohl sten peklenout hlad po informacch z dan oblasti,
kter je skuten velk.
1.2. BBT
1,3 GHz
1.2. DARC UKW Winter Fieldday 1,3 GHz
1.2. BBT
2,3 a 5,7 GHz
1.2. DARC UKW Winter FD 2,3 a 76 GHz
2.2. BBT
432 MHz
2.2. DARC UKW Winter Fieldday 432 MHz
2.2. BBT
144 MHz
2.2. DARC UKW Winter Fieldday 144 MHz
4.2. Nordic Activity Contest
144 MHz
8.2. FM Contest
144 a 432 MHz
11.2. Nordic Activity Contest
432 MHz
16.2.Provozn aktiv 144 MHz a 10 GHz
16.2.AGGH Activity C. 432 MHz a 48 GHz
16.2.OE Activity Contest 432 MHz a ve
22.2.BBT
47 GHz a ve
23.2.BBT
10 a 24 GHz
25.2.Nordic Activity Contest
50 MHz
09.00-11.00
09.00-11.00
11.00-13.00
11.00-13.00
09.00-11.00
09.00-11.00
11.00-13.00
11.00-13.00
18.00-22.00
09.00-11.00
18.00-22.00
08.00-11.00
08.00-11.00
08.00-13.00
08.00-12.00
08.00-12.00
18.00-22.00
OK1MG
Jednm z novch produkt firmy MFJ

je dekodr signl CW ve spojen s pamovm klem pod oznaenm MFJ-464.
Dekodr je schopen dekdovat CW signly u od rychlosti 25 zn/min a do rychlosti 500 zn/min.Znaky mete sledovat na
dvouadovm velkm LCD displeji. Ten je
tak vyuvn ve spojen s pamovm klem. Je mono si pipravit 4 nezvisl zprvy a ty odeslat v libovolnm poad.Ke kli je poteba pipojit jen pastiku nebo run
kl. Ve spojen s transceiverem je to velice uiten pomocnk pro ulehen CW
provozu zvlt pro zatenky, ale i pro
zvodn provoz.
2JS
ARRL obdrela od sttnch orgn USA
grant ve vi 181 900 dolar k zajitn vuky opertor radioamatrskch zazen
pi mimodnch situacch. Tento grant
umon uspodat kurzy asi pro 5200 opertor od zatku roku 2003.
WinCAP Wizard 3 je nov program
pro pedpovdi en, kter sluuje vhody dvou verz pedchozch program CAPman a WinCAP Wizard. Zjemci si mohou
vyzkouet pln funkn trial verzi, kter je
dostupn na internetov adrese
www.taborsoft.com/wwizard3
V prbhu zveejovn serilu jsem odpovdal prostednictvm Internetu na adu

konkrtnch otzek.
mysln jsem ale nerozvdl nap.
monosti prce s amatrskmi WWW
strnkami, kter nyn nabz i OK0NAG,
nov provoz APRS ap., ponvad jsem se
touto problematikou nikdy nezabval a nutn bych musel jen opisovat. Tyto - eknme nadstavby - vak daj tak jin vybaven vpoetn technikou (by dnes ji
bnmi potai, na kterch je instalovn
nejmn OS WINDOWS 95) vetn software (Flexnet ap.) - zde maj pole psobnosti oteveno ti, pro kter je tato problematika bn.
OK2QX
45
Strun podmnky
vybranch sout a zvod
Kalend zvod
na leden a nor
13.1.
18.1.
18.-19.1.
19.1.
24.-26.1.
25.-26.1.
25.-26.1.
1.2.
1.2.
2.2.
2.2.
2.-3.2.
3.2.
8.2.
8.2.
8.-9.2.
8.-10.2.
8.-9.2.
8.-9.2.
9.2.
10.2.
15.-16.2.
15.-17.2.
19.2.
21.-23.2.
22.-23.2.
22.-23.2.
23.2.
23.2.
Aktivita 160
CW 20.00-22.00
LZ open Contest
CW 12.00-20.00
NA Party
SSB 18.00-06.00
HA DX Contest
CW 00.00-24.00
CQ WW 160 m DX Cont. CW 22.00-16.00
French DX (REF Contest) CW 06.00-18.00
Europ. Community (UBA) SSB 13.00-13.00
SSB liga
SSB 05.00-07.00
AGCW Straight Key - HTP80 CW 16.00-19.00
NA Sprint
SSB 00.00-04.00
Provozn aktiv KV
CW 05.00-07.00
Mexico RTTY Contest RTTY 18.00-24.00
Aktivita 160
SSB 20.00-22.00
OM Activity
CW,SSB 05.00-07.00
ASIA-PACIFIC Sprint
CW 11.00-13.00
PACC
CW+SSB 12.00-12.00
YL-OM International
CW 14.00-02.00
WW RTTY WPX Cont. RTTY 00.00-24.00
First RSGB 1.8 MHz
CW 21.00-01.00
NA Sprint
CW 00.00-04.00
Aktivita 160
CW 20.00-22.00
ARRL DX Contest
CW 00.00-24.00
YL - OM International
SSB 14.00-02.00
AGCW Semiautomatic CW 19.00-20.30
CQ WW 160 m DX Cont. SSB 22.00-16.00
French DX (REF Contest) SSB 06.00-18.00
Europ. Community (UBA) CW 13.00-13.00
OK-QRP Contest
CW 06.00-07.30
HSC CW Contest
CW viz podmnky
Termny i podmnky jsou zpracovvny

na zklad dlouholetho sledovn, podle
originl podmnek od poadatel a internetovch strnek SM3CER. Zsadn jsou
uvdny pouze ty zvody, kterch se mohou nae stanice zastnit. Mimo uvedench zvod probhaj jet party jednotlivch americkch stt - o prvm vkendu
v noru NH, VT, DEL, MINN, posledn vkend NC. Z kalende RSGB ji loni vypadly zvody 7 MHz.
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch PEAR: Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/
/01 (a doplnk v sle 3/01), SSB liga, Provozn aktiv viz 6/02, ARRL Intern. 1/01,
UFT 11/99, HA-DX 12/02, REF, OK-QRP
a AGCW semiaut. 1/2002, HSC 1/00, European Community (UBA) minul slo PE-AR.
Pozor, denky z PACC Contestu je teba zaslat na novou adresu: Ad van Tilborg,
PA0ADT, Schepenveld 141, 7327 DB Apeldoorn, Netherlands.
Podmnky Mistrovstv R na KV a Peboru R na KV - viz PE-AR 2/2000.
Adresy k odesln denk pes Internet
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
DARC 10 m: 10 m-contest@darc.de
HA-DX: mttosz.vrk@axelero.hu
CQ 160 m: cq160@contesting.com
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
ARRL: contest@arrl.org
PACC: pa7bt@amsat org
CQ 160 m: cq160@contesting.com
WW RTTY WPX:
edlyn.@global.california.com
RSGB: hf.contests@rsgb.org.uk
REF: concours@ref-union.org
NA Sprint CW: cwsprint@ncjweb.com
NA Sprint SSB: ssbsprint@ncjweb.com
Mexico RTTY: xe1j@ucol.mx
46
North American Sprint Contest

se pod kadm druhem provozu 2x
do roka, st CW a SSB - viz kalend,
psma 20, 40 a 80 m. Podmnky jsou prakticky shodn s evropskmi Sprint contesty; elektronick denky v Cabrillo formtu
zaslejte do msce po zvod (viz adresy
pes Internet). Tdy podle vkonu - bez
omezen, max. 100 W, QRP max. 5 W.
Poet spojen se vynsob soutem americkch stt, kanadskch provinci a ostatnch severoamerickch DXCC zem. Vyuit clusteru, paketu nebo jakkoliv pomoc
jin osoby je vylouena.
Mexico RTTY International Contest
Zvod se pouze
Baudot RTTY provozem na vech klasickch psmech, bez
kategori. Mexick
stanice pedvaj report a stt, ostatn report a poadov slo
spojen. 2 body za spojen s vlastn zem,
3 body za jin zem, 4 body za mexickou
stanici. Nsobie: mexick stty - pedvaj se v kdu jako dvou i tpsmenn
zkratka.
CQ WW 160 m DX Contest
Kategorie nejsou, stanice mus dodrovat kmitotov rozmez podle povol.
podmnek sv zem. Vymuje se pouze RS nebo
RST a zkratka zem (severoamerick stanice pedvaj stt nebo provincii, odkud vyslaj. Spojen se stanicemi OK se hodnot dvma
body, s ostatnmi EU stanicemi pti body a
se stanicemi jinch kontinent deseti body.
Nsobii jsou zem DXCC/WAE, stty
USA a kanadsk provincie. Souet bod
za spojen se vynsob soutem nsobi. Stanice vyslajc /MM se hodnot podle zem volac znaky. Neregulrn postup
znamen diskvalifikaci a takov stanice se
v nsledujcch tech letech nesm zastnit dnch zvod asopisu CQ. Denky
zaslejte na: CQ 160 m Contest, 76 North
Broadway, Hicksville, N. Y. 11801 USA
s poznmkou CW nebo SSB na oblce
nebo via E-mail. Termn k odesln je vdy
posledn den nsledujcho msce.
QX
Pedpov podmnek
en KV na leden
Pokles slunen aktivity po sekundrnm maximu 23. cyklu pokrauje natst pomrn pomalu a
navc je jej vvoj ponkud pravidelnj. Jej vkyvy
smrem nahoru maj vtinou pevn pozitivn
dsledky na podmnky en krtkch vln. Posledn
znm vyhlazen slo skvrn za duben 2002 je R12 =
= 110,4 a pro pedpov podmnek en v lednu
2003 vyjdeme z R = 99, co odpovd SF = 144,5
pi pouit vzorce
SF = 63,74+0,727.R+0,000895.R2.
Pzniv typ vvoje by mohl pokraovat a nejvy pouiteln kmitoty budou v ad dn odpovdat
R pomrn vysoko nad stovkou (resp. SF vrazn
nad 150). Proto budou skuten podmnky en
asto i znateln lep, ne ukazuj pipojen diagramy. Co meme v lednu oekvat s jistotou, jsou
nzk tlumy spodnch oblast ionosfry na severn
polokouli Zem, krtk oteven nejkratch psem

a 4. 1. 2003 velmi krtk, ale intenzivn maximum
meteorickho roje Kvadrantid (kter krom vytven ionizovanch stop, od nich se odrej rdiov
signly, pispje i ke zven aktivity sporadick vrstvy E). Pravideln a dlouh oteven do vzdlenjch oblast budou z psem DX nastvat nejastji
na dvactce a patnctce a lto na jin polokouli se
promtne do poklesu pouitelnch kmitot pi en dlouhou cestou natolik, e oteven dlouhou cestou budou relativn nejlep na dvactce.
Z uplynulho vvoje je na ad losk jen. Zatmco nm kalendn zatek podzimu a velk slunen aktivita pipravily vten podmnky en, nsledovala v prvn tetin jna srie silnch poruch a
jejich dsledky v ionosfe byly mohutn. Mezi intervaly s velmi dobrmi podmnkami patily napklad
Tony, 3D2AG, vysl z ostrova Rotuma v Melansii
Vlevo Tony, 3D2AG/p, u svho zazen, vpravo jeho QSL-lstek
Fidi, tento ostrovn stt v jihozpadn

sti Tichho ocenu se v posledn dob
stal jednou z nejvce navtvovanch lokalit radioamatry. Rozkld se na 844
ostrovech, ostrvcch a atolech obklopench korlovmi tesy. Nejvtmi ostrovy
jsou Viti Levu a Vanua Levu. Rozloha vech
ostrov vetn ostrova Rotuma je 18 274
km2. ije tam vce jak 780 tisc obyvatel.
Hlavnm mstem je Suva.
Nkter ostrovy souostrov objevil holandsk moeplavec Abel Tasman v roce
1643, ostatn pak pozdji v ltech 1774 a
1779 kapitn James Cook. Britnie vak
zaala kolonizovat ostrovy a po roce 1874.
V t dob tam piveli velk mnostv indickch dlnk na prci na plantch cukrov ttiny. Zem zskala samostatnost a
v roce 1970. Avak politick situace na ostrovech byla dlouhou dobu velice chaotick. Postupn se vak podl na polickm
vvoji rozdlil mezi Fidijci a Indy natolik,
e se konen politick situace uklidnila,
co m velk vliv na hospodsk rozvoj
ostrov.
V poslednch letech se tak rozhbal turistick ruch. To tak umonilo nvtvy
mnoha velkch mezinrodnch radioamatrskch expedic, kter vyslaly z rznch
ostrov, hlavn Rotumy a Conway Reefu.
Na Fidi je innch asi deset radioamatr, z nich je nejaktivnj Antoine, 3D2AG.

ije na Fidi od roku 1978, do hlavnho
msta Suva se pesthoval v roce 1985.
Ji od mld se zajmal o radiotechniku a
radioamatrsk vysln. Povolnm je nmon botanik, ale od roku 1988 je tak radioamatrem. Pi sv prci asto cestuje
po ostrovech a ve volnm ase se vnuje
vysln. Prv ostrov Rotuma byl v posledn dob jeho pracovnm mstem. Rotuma
je ostrov vzdlen 465 km severn od Fidi.
Doprava tam je pomrn obtn, lod trv
cesta asi 2 dny, letecky je to asi 2 hodiny,
bohuel na Rotum jsou mal zsoby leteckho paliva, a tak je leteck doprava
velice omezen a drah. Ostrov m rozlohu asi 43 km2 a asi 3000 obyvatel. Nen
tam dn velk zdroj elektrick energie,
a proto tam nen ani dn TV nebo rozhlasov stanice. Tony bhem 4msnho
pobytu pouval transceiver ICOM-706
s tunerem MFJ. Antnu ml inverted V pro
psma 30 a 15 m, na 10 m 3EL Yagi, pro
psmo 6 m 5EL Yagi. Elektrickou energii
zskval ze solrnch panel a autobaterie. Pod znakou 3D2AG/p navzal vce jak
25 tisc spojen. Spojen s nm se navazovala velice snadno hlavn v psmu 10 m.
V souasn dob je Tony opt na Fidi.
Denn je ho mono slyet na rznch KV

psmech. Tony oznamuje, e koncem roku
2002 bude opt na Rotum a douf, e
bude mt s sebou tentokrte lep antnn
vbavu.
OK2JS
druh i tet jnov vkend. Naopak 2. 10. odpovdal

stav ionosfry slu skvrn R pod 70 a jen velmi pomalu se zlepoval a a po 8. 10. stouply nejvy
pouiteln kmitoty na rove, odpovdajc slu R
nad 100. I bhem poruch ale dochzelo dky mn
obvyklm zpsobm en k zajmavm situacm nejprve to byly polrn ze (by nepzniv naasovan, take do stednch ek Evropy nezasahovaly) a pozdji to byly jejich kladn fze, projevujc se
vak pouze v ionosfe stednch ek zemkoule.
Denn od 8. 10. se otevralo i estimetrov psmo
do velkch vzdlenost jinmi smry.
Nsledoval dynamitj vvoj, zejmna ve skupin skvrn na jin polokouli Slunce (prola centrlnm meridinem 7. 11.). Vrcholem byla protonov
slunen erupce 9. 11. s maximem v 13.22 UTC,
provzen vronem koronln plazmy smrem
k Zemi, nae okolo 18.00 UTC dorazily do okol
Zem stice od pedchozch erupc, a tak byl chod
podmnek en krtkch vln bhem vkendu pinejmenm zvltn. V jednom jim zvten slunen aktivita prospla - zvila nejvy pouiteln kmitoty a pispla ke tvorb ionosfrickch vlnovod,
zporem ale bylo uzaven polrnch oblast a z toho
vyplvajc podstatn omezen en krtkch vln vymi zempisnmi kami v nedli 10. 11.
Pot setrvala slunen aktivita na pomrn stabiln rovni, zaruujc pravideln otevrn vech
krtkovlnnch psem (a asto i estimetrovho) pro
provoz DX. Nejvy pouiteln kmitoty se v horch dnech pohybovaly na rovni odpovdajc slu
R okolo 100 a v klidnjch dnech (mimo obdob tsn po porue) odpovdaly nejvy pouiteln kmitoty ionosfrick oblasti F2 slu R mezi 120-135, bhem poruch a zejmna v a po jejich zvru ale opt
klesaly. Obdobn efekt ml i naruen vvoj 15.-16. 10. a dal porucha 25. 10. Po kad z nich
nsledovalo (navzdory pokraovn geomagneticky
naruenho vvoje) pozvoln zlepovn, vetn zajmavho vvoje 26. 10. a dobrch podmnek zejmna od 30. 10.
Z 18 majk IBP nepracovaly 5Z4B a OA4B (a
ifroval RR9O), vten byly slyet nap. 4U1UN,
VE8AT a ZL6B a lpe ne dve JA2IGY a VK6RBP.
A na KH6WO, kter nevysl na psmech WARC,
jsou ji vechny ostatn majky IBP ptipsmov.
Velk poet severoamerickch majk na destce je
vtenm indiktorem kadho oteven pes severn Atlantik. Mrzutm problmem v globlnm mtku zstv ruen na majkovch kmitotech a invaze ignorantskch opertor stanic CB a pirt,
zejmna do majkovho segmentu destky.
Zvr pat msnmu pehledu chod hlavnch

index slunen a geomagnetick aktivity, tentokrt
v jnu. Vkonov tok slunenho umu mili v Pentictonu, B. C., ve 20.00 UTC takto: 140, 136, 146,
158, 155, 162, 164, 165, 167, 172, 179, 180, 179,
181, 177, 183, 179, 173, 180, 180, 183, 169, 164,
160, 173, 158, 157, 158, 162, 168 a 170, v prmru 167,0. Denn indexy geomagnetick aktivity Ak urili ve Wingstu 45, 35, 48, 48, 28, 20, 45, 32, 24,
16, 8, 7, 6, 18, 18, 21, 13, 16, 15, 11, 11, 12, 18, 61,
35, 32, 32, 20, 17, 14 a 24. Jejich neobvykle vysok
prmr 24,2 dobe vystihuje extrmn intenzitu
i dlku trvn jnovch poruch.
OK1HH
Tonyho vyslac che na Rotum
Za prvn tun dek 75 K, za

kad dal i zapoat 30 K.
Prodm polyskop X1-55 (0,79-1500 MHz) vetn

originln dokumentace. Rok vroby 1992. Tel.:
583 445 255, 583 445 132 (8-15 hod.).
47

Prakticka Elektronika 2003-01 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prakticka Elektronika 2003-01 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-01 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

RONK VIII/2003.

Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

s Carl Horst Poensgenem,

Jmno E-T-A se ji vce ne 50 let

Carl Horst Poensgen

spora nklad pouitm zkch

Kdy je vce spotebi napojeno

V oblasti prmyslu jen tehdy, kdy

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Typ 2210 - tplov termickomagnetick jisti. M pomocn

z hlediska jmenovitho proudu dimenzovan na vt proudy (dan soutem

Mon ekologick vlivy se ve firm

Myslme tm nae pohodln monosti monte pomoc zsuvkovch

Typ 1180 - miniaturn jednoplov

Jsme pekvapen, e ve vaich zemch nebyla tradice montovat sprvn

Typ 17 plus je univerzln objmka a

Technick poradenstv adodvky

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Krejik, A.: Solid State Rel.

Vsledky Konkursu PE 2002

onejlep elektronick konstrukce

Komise rozhodla takto:

od eskho radioklubu, od firmy

Vichni astnci Konkursu dostanou tak knihu od nakladatelstv BEN

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 77. Zvyujc mni

Obr. 78. Princip synchronnho

Obr. 79. Jednoduch impulsn regultor

Obr. 81. Stabiliztor 3,3 V/20 A

Obr. 80. Nzkofrekvenn zesilova Zen,

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Vhod, kter digitln zpracovn

Praktick elektronika A Radio - 01/

Nkres sti analytickho stroje

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

kter jsou vt ne pedpt. Pedpt

Obr. 1. Tester polarity reproduktor

Tester je napjen naptm 9 V z destikov baterie. Pi zhasnutch LED je

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Obr. 5. Tester prchodnosti vodi

Tmatem asopisu Konstrukn

Obr. 4. Vkonov nf zesilova

INFORMACE, INFORMACE ...

koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Tato konstrukce pvodn vznikla jako pomcka do kuchyn,

displej vynulovat, podrme stisknut

multor nemohlo nastat jejich hlubok vybit a tm se zrove nezmenilo

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Obr. 3. Pedn panel minutky

Obr. 2. Deska s plonmi spoji minutky

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Praktick elektronika A Radio - 01/2003

Ped asem jsem dostal od jednoho kolegy multimetr Metex

Obr. 1. Sortiment mdnch samolepicch