Prakticka Elektronika 2003-06 PDF

stal problmy, o kter v tto oblasti
techniky nen nouze.

A kter firmy preferujete v profesionln technice?
RONK VIII/2003. SLO 6

V TOMTO SEIT
N rozhovor ........................................... 1
Vstava Amper 2003 ................................ 3
AR mldei: Zklady elektrotechniky ........ 4
Jednoduch zapojen pro voln as .............. 6
Informace, Informace ............................... 8
Vkomr (nejen) pro leteck modely ...
Bateriov poplan systm BZP - 100 .... 14
Nabjeka pro hermetizovan
olovn gelov akumultory .................... 16
Nov knihy ............................................. 17
Nejjednodu teplomr LCD ................. 18
Solrn robot .......................................... 19
Hodiny zen signlem DCF-77
s monost nastaven asovho psma ... 20
Stabiliztor malho napt
s malm bytkem ................................... 24
Inzerce ....................................... I-XXIV, 48
Zosilova 5.1 Live ................................ 25
Signaliztor zapnutch
a vypnutch svetiel v automobile ............ 28
Hlda teploty s velmi malou spotebou .. 29
Z katalogu mikrovlnnch tranzistor 4 .... 30
Zdroj ATX .............................................. 32
PC hobby ............................................... 33
Rdio Historie ...................................... 42
Z radioamatrskho svta ...................... 44
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
s panem Jim Jandou, majitelem firmy JJJ SAT & BESIE,

kter se ji 15 let zabv antnn,
satelitn a ozvuovac technikou.
Letos vae firma oslav 15let
vro sv innosti v antnn,
satelitn a ozvuovac technice
a je to tak 10 let od prvnho
rozhovoru v AR; tene by urit zajmalo, co je u vs novho?
vodem musm zdraznit, e od

poslednho rozhovoru se spolenost
speciln zamila na profesionlnj
zazen jak vSTA a TKR, tak vcel
oblasti audio. Jejm clem je zajistit
maximln spokojenost zkaznka,
i kdy obas to nen vbec lehk.
Ztoho plyne nae dlouho pipravovan a mediln podpoen novinka. Jako prvn jsme vydali katalog
sodborn zpracovanou tematikou
STA a TKR od firmy Grundig, na jej vrobky nabzme 3 roky zruku
vmnnm zpsobem.
Pro jste se vce zamili na profesionln produkty?
Protoe teprve v nich lze neho

uspokojivho doshnout, prce vs
mus bavit a pak podle n vypad ve
okolo vs. Proto jsme se chtli stt
tm, m jsme, a je nam celoivotnm
clem se vdan oblasti a rovni neustle zdokonalovat. To je jeden dvod, druh dvod, pro se firma ubr
touto cestou, je, e na profesionln
produkty muste nabzet profesionln sluby a zruky a to je to, co
ns bav. Jsme schopni navrhnout
kompletn een i vyeit rzn na-
Hlavn si vybrme prun firmy

stedn velikosti, kter jet nestaily
zkostnatt. Jak je zejm znaeho
katalogu, tak jsou to pedevm firmy:
Grundig (a jeho OEM partner MSAT),
FTE maximal, SMW, KWS electronic,
FG electronic a WHD Loudspeakers.
Pro vtinu tchto firem jsme vhradnm dovozcem a na jejich profesionln produkty tak nabzeme tletou
zruku.
Voblasti antnn a satelitn techniky je u ns velmi dobe zavedeno
zbo firmy Grundig. Ta se vak nezabv celm sortimentem, kter je
pro antne nutn, rozhodli jsme se
proto zastupovat firmu FTE maximal,
se kterou spolupracujeme dle ne
12 let jak na eskm, tak slovenskm
trhu.
Ze sortimentu SMW (Swedish
Micro Wave) mme profesionln antnn konvertory.
Chcete-li spolehliv zmit signl,
nabzme maximln profesionln
mic pstroje firmy KWS electronic,
pro jej pstroje problematika MPEG 2
nebo odkdovn COFDM na obrazovce jsou samozejmost. Pro ilustraci profesionality jejch vrobk
- pstroje jsou opateny aluminiovm kufrem smonost zaten do
120 kg.
Voblasti audio techniky jsme se
stle specializovali na 100 V systmy
firmy FG electronic a WHD Loudspeakers. Ob novinky vnaem sortimentu vynikaj pedevm svoj maximln spolehlivost a monostmi
pro zkaznka, protoe heslo obou firem je shodn: Pn zkaznka splnit
smaximln pesnost a zajistit, aby
ve spolehliv fungovalo stletou zrukou.
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
Sdlo firmy JJJ SAT & BESIE ve Steovick ulici v Praze 6
Praktick elektronika A Radio - 06/2003
Prvn shora
je pijma
Dreambox,
digitln
pijma
pln dole je
kombinac
pro satelitn
a pozemn
pjem
Nabdka
reproduktor
SEAS
v prodejn
Kdy hovote o audio technice,

nezapomnl jste na SEAS a v
dvj AUDIOCHRM?
Ne. Na Hi-End reproduktory firmy

SEAS nelze zapomenout a ji vbec
ne na nai poslechovou mstnost, piem tu prvn jste opravdu nazvali
Audiochrm na Evropsk.
Nae souasn poslechov mstnost na Steovick je podstatn
skromnj, avak akusticky vyrovnanj i na nzkch kmitotech. Prodvme toti nejen mic programy pro
akustiku, ale navrhujeme i akustick
pravy. Ostatn mstnost je daleko
vce vyuvna pro akustick men.
Dkazem je rostouc ada v na nabdce stavebnic reproduktorovch soustav
BESIE s Hi-End reproduktory SEAS.
Jak se vs dotk problematika
propojovn vaich zazen s PC
a pouvn nronjch aplikac hardware a software?
Dodvme napklad motorov

nvdc systmy EGIS, zen PC.
Takto zskan zkuenosti jsou velkm pnosem pi programovn satelitnch systm, zmnch SW apod.
Vsouasnosti mme tak v nabdce
digitln satelitn pijmae se zznamem na pevn disk. Novinkou jsou
pijmae pro digitln pozemn vysln. To je ji v Praze pokusn v provozu,
a tak lze bez duch chytat zkladn
stanice na malou antnu. U vtiny
zmnnch pijma lze propojenm
s PC modernizovat jejich firmware
Lahdkou pro fandy je ojedinl
digitln satelitn pijma DREAMBOX
na bzi operanho systmu Linux.
Jedn se vlastn o pota vybaven
procesorem Power PC, u kterho je
ve zeno SW. Pijma propojte se
svm PC a vae monosti jsou obrovsk. Samozejm lze do pijmae tak
vestavt pevn disk pro nahrvn poad, kter pak lze pes s sthnout
do PC a nap. vyplit na CD i DVD.
Pestoe jste u na esko-slovenskm trhu pes 15 let, mnoh nov tene by zajmalo, jak
vznikla vae firma, co vs pimlo kpodnikn a pro prv
vsatelitn a ozvuovac oblasti?
Sk Grundig pro TKR a STA
Potky spadaj samozejm dl

do minulosti. I vdobch, kdy to nebylo
oficiln mon, bylo obvykl, e
mnoho lid vedle svho zamstnn vyvjelo dal, mnohdy vdlenou innost.
Za prv nebylo snadn existovat z normlnho pjmu a za druh, kdo chtl
nco dlat, cestu si vdy nael.
Elektronika byla od mld mm
hobby - chodil jsem do radioklubu
(OK1KPZ).
Zabval jsem se mimo jin dlkovm pjmem TV, ale Praha je pece
jen od hranic trochu daleko a navc
vkotlin. Nadje svitla vroce 1983
vyputnm prakticky prvn vyuiteln
druice Eutelsat F1 vyslajc TV signl.
Nicmn vrmci tohoto experimentu
byly ceny za zazen (pijma a konvertor) pro ns astronomick a potebn velikost antny pmo obrovsk.
Pece jsme se vak zaali pipravovat - a tak ji v roce 1986 jsme vy-
rbli skamrdem ing. Jonkem

prvn 2 m parabolick antny
Jak jste vbec pili knzvu JJJ
SAT a jak se dostala hlava psa
do vaeho loga?
Protoe JJJ SAT je rodinnm podnikem, tak prv ti J jsou inicily

na rodiny a novofundlandsk psy
chov nae rodina vce ne 34 let. Cel
nzev i nae logo nen sice zhlediska
jazykovho i grafickho nejastnj
(tm se vak vzatcch nikdo nezabval), ale myslm si, e je nepehldnuteln a to je samozejm pro ns plus.
Ped pti lety jste se pesthovali do nov budovy ve Steovicch. Pro?
Nae spolenost potebovala pln jin nebytov prostory, ne kter

poskytoval objekt v Evropsk ulici
(Na Hadovce), kde se provoz opravdu rozjel. Po dlouhch letech shnn
jsme zskali vroce 1997 zdevastovan
objekt samoobsluhy ve Steovick ulici.
Nov provoz jsme zahjili 1. ledna
1998. A nyn tyto prostory spluj
podmnky jak logistick, tak provozn.
Zvrem - jak mte plny do
budoucna, nestra vs vstup
do EU?
Nam plnem je dle rozvjet, co

umme, a dovst to k dokonalosti,
co je nikdy nekonc proces. Natst nastupuje mld - ped 5 lety
zaal pracovat ve firm Ji Janda junior, kter po ukonen obchodn
akademie pevzal zen obchodu. To
mi umonilo se pln soustedit na
technick zleitosti.
Vstup do EU nebude pro velk
mnostv podnik jednoduch, ale vm, e u firem, kde zkaznk je nejdleitj osobou, to bude nleit ocenno. A pedevm to je na snahou.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
AMPER 2003
Ve dnech 1. a 4. 4. jsme mli pleitost shldnout letos ji 11. ronk

mezinrodnho veletrhu elektrotechniky a elektroniky v praskm vstavnm arelu (PVA) v Letanech. Jako obvykle byly ve vstavnch halch
vystavovatel oborov seazeni, nejvt prostor obsadila silov elektrotechnika, jmenovit to, co poadatel nazvali elektroinstalan technikou,
dle vroba a rozvod elektrick energie.
Pznivcm slaboproud elektrotechniky a elektroniky vetn men a informatiky byly vyhrazeny sti v rozdlen tet
hale a mal prostor pilhajc ke vstupnmu arelu. Pesto pro jednodennho nvtvnka, kter by chtl zskat podrobnj informace o vech tam prezentovanch
vrobcch, by to byl problm z asovch
dvod neeiteln. Vimneme si tedy jen
nkterch oblast, kter mne zaujaly.
Pedn toho, kdo se zabv sdlovac technikou a informatikou, nutn po shldnut napadlo, e peci jen veletrh s nzvem
COMNET podan v Praze v ervnu je
z jeho hlediska zajmavj. Pokud by ptral po dve vyhledvanch domcch znakch a jejich vrobcch TESLA a METRA,
zjistil by, e jedin METRA Blansko zde vystavuje solidn paletu micch pstroj, jak
jsme byli zvykl v dobch dvjch, ale
na paty j lape spn konkurenn firma sdlc v tme mst ILLKO, jej
multifunkn digitln mic pstroj uren k revizm a kontrolm elektrickho runho nad, REVEX 2051 byl dokonce
odmnn ocennm ZLAT AMPER v loskm roce. Je schopen mit, ukldat do
intern pamti a penet do PC daje
o pechodovch odporech, izolanch odporech, proudech v ochrannch vodich,
dotykovch a rozdlovch proudech, proudu spotebie odebranm ze zdroje nebo
jeho spotebu, teplotu a otky. Pouit tedy
vestrann, umoujc srovnvat namen hodnoty s hodnotami pi pedchoz
revizi. Krom tohoto pstroje pak nabzela
adu jednoduch, jednoelovch micch pstroj.
Znaku TESLA reprezentovaly TESLA
Blatn, kter krom rezistor v irokm sortimentu vetn fotorezistor vyrb tak odruovac tlumivky a optrony (zapouzden
LED a fotorezistor) co nen prv nejznmj prvek. Vyrb se ve 12 variantch podle vstupnch parametr pod oznaenm 3WK163xx. TESLA Jihlava njak
unikla m pozornosti, TESLA Lankroun

naopak zaujala ponkud netradinmi vrobky splachovai pisor, toalet, sprchami a umyvadlovmi bateriemi vybavenmi
specilnmi senzory pro ovldn vody. Ale
na sv tradin vrobky hybridn integrovan obvody, kondenztory, cermetov potenciometry a dal tak nezaneveli.
TESLA Stropkov pedvedla paletu telefonnch pstroj v modernm designu, nkter se zmkem, s tarifiktorem, pammi
i domc pobokovou stednu 1/4, pstroje na ipovou kartu, v nevbunm proveden ap. Zabv se nyn i vrobou elektroinstalanho materilu, domcch
telefon a elektrickch vrtnch, vetn videodoplk.
V Hradci Krlov se tradin vyrbj
krystalov vbrusy. Krom tch nyn firma
HC electronics (www.hcelectronics.cz) vyrb zapouzden osciltory vetn teplotn kompenzovanch (TCXO) a osciltory
zen naptm (VCXO) na zakzku dodvaj i jednotliv kusy, s kmitoty 0,1 a
130 MHz se sinusovm nebo TTL vstupnm signlem (u VCXO monost modulace), nkter dokonce v SMD proveden.
Prezentace Kovohut Pbram, kter
jsou driteli certifiktu jakosti podle EN ISO
9001-2000, v hale s elektronikou zdnliv
nedvala smysl, ale byly zde nabzeny speciln pjky jednak taviteln pi nzkch
teplotch (nap. typ Alloy 47 ji pi teplot
47 C), klasick SnPb, tzv. eutektick s pdavkem stbra, co zmenuje pokozen
hrot pjeek i povrchu pjench soustek, a pak bezolovnat pjky (SnAg, ev.
SnAgCu) pouvan tam, kde je to z ekologickho i hygienickho hlediska nezbytn, a pjky na hlink S-Sn70Zn30, vtinou jako drty nebo trubiky v bohatm
vbru prmr (od 0,5 do 6 mm).
LED diody ji pestvaj bt pevn
indikanmi prvky nkolik zstupc nabzelo v nejrznjm proveden jejich vysocesvtiv varianty, kter maj oproti rovkm jen asi 20 % spoteby energie pi
stejnm svtelnm toku. Svit nkterch
typ je v ose svtelnho kuele pmo
oslujc.
Rovn st/ss a ss/ss pevodnky
v nejrznjm proveden vetn zapouzdench nzkovkonovch typ ji naly
sv msto na naem trhu a jedin jejich
zatm vy cena zejm vad vtmu rozen. Tak zastoupen firmy SPEZIAL
Pstroj pro revize a kontroly REVEX 2051

ELECTRONIC bylo mono najt mezi destkami dalch prv tato firma uspokojuje nae poadavky promptnmi dodvkami mn obvyklch typ soustek a
pamtmi flash od firmy M-Systems vetn znmch klenek.
Pokud byl u nkterch stnk vt chumel hlavn pslunk mlad generace,
bylo tm jist, e tam lze vhodn zskat
nco vc, ne pouh prospekty. Za velmi
vhodn ceny nabzely katalogy firmy GM
Electronic, ALFATRONIC a FK technics a
nesmme zapomenout ani na technickou literaturu zastoupen firmy BEN bylo mono nalzt hned na dvou mstech a ve stnku firmy AMARO nabzeli vce titul
asopis od nejnovjch sel a po vbr ze starch ronk v paprov i CD
form. Vstupn halu vak zsobovali i prodejci, kter byste ve vstavnch prostorch
marn hledali. Napklad vpravn katalog
firmy HADEX (www.hadex.cz) byl k dispozici zjemcm prv tam.
Zamil jsem se pi popisu na oblast,
kter jak pedpokldm pevn zajm konstruktry. V mal me vak bylo
mon nalzt i firmy nabzejc antny, napjee, pijmae a vyslae (mimo komernch i CB), satelitn techniku a pijmae
GPS, rdiov systmy penosu dat aj.; jako
afrnu bylo firem pedvdjcch vpoetn techniku pokud, tak spe se zamenm na digitln fototechniku a videotechniku, podstatn vce bylo zastoupeno firem
nabzejcch automatizan, dic a regulan techniku, spe vak v oblasti silov
elektrotechniky. Kdo navtvuje tento veletrh pravideln od jeho skromnch zatk v Palci kultury, m alespo pleitost
sledovat postupn a nesporn rozvoj v oblasti, kter je prv jemu blzk.
QX
Rozbhov
kondenztory
vyrb
TESLA
Lankroun
Zkoueka
proudovch
chrni
FITEST 45,
vrobek firmy
ILLKO z Blanska
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Elektronick
obvody
V dal sti serilu si popeme
nkter jednoduch elektronick obvody. Draz budu klst na nvrh a
vpoet hodnot pouitch soustek,
tak aby zapojen bylo mono pout
ipi jinm napjecm napt, jin zti, se soustkami s odlinmi vlastnostmi apod.
Spnac obvod s tranzistorem

Na obr. 1 je obvod, kter e pomrn ast poadavek: z vstupu logickho obvodu nebo mikroprocesoru
je teba ovldat rel, kter pak spn
velkou zt. I tak jednoduch obvod
me mt zludnosti a patn nvrh
me znehodnotit cel zazen.
Obr. 1. Spnac obvod s tranzistorem

a rel
Funkce zapojen je velmi jednoduch. Je-li na vstupu logickho obvodu rove L (nebo log. 0, chcete-li) je
tranzistor uzaven a rel nen sepnuto.
Pejde-li vstup do rovn H (log. 1),
tranzistor se oteve, cvkou rel zane
prochzet proud a rel sepne.
Nejdve si eknme, na co je v zapojen dioda D1. Cvka rel se chov
stejn jako kad jin induknost. Po
uzaven tranzistoru se magnetick
pole sna udret proud tekouc cvkou. Protoe je vak obvod peruen
(tranzistor se zave), vybud se v cvce velk napt du destek a stovek volt. Tmto napovm impulsem
se me prorazit tranzistor nebo i pokodit izolace mezi zvity cvky. I kdy
tranzistor nemus bt okamit znien,
zhoruj se dlouhodob jeho vlastnosti
(pedevm se zmenuje zesilovac
initel a spolehlivost). Ve form ruen se impuls obvodem a dle naruuje jeho funkci. Napt vybuzen
vcvce m opanou polaritu ne napt napjec. Sta proto zapojit
kcvce rel diodu, kter pro napt
opan polarity cvku zkratuje. Napov impuls pak vbec nevznikne.
Nkter rel maj ji diodu integrovnu a cvku rel je potom nutno zapojit
se sprvnou polaritou. Napov impuls na cvce lze omezit i jinm zpsobem: varistorem, doutnavkou, le-
nem RC, zpomalenm uzaven tranzistoru apod. Pout diody je vak

opravdu nejpraktitj.
U rel je teba zjistit odpor cvky
(je zpravidla uveden v katalogu). Spotme z nho, jak proud potee cvkou pi sepnutm tranzistoru
I c = U n / Rc ,
kde Ic je proud cvkou, Un napjec
napt rel a Rc odpor cvky. bytek
napt na sepnutm tranzistoru nen
teba vtinou uvaovat, potme
scelm napjecm naptm. Proud cvkou meme jednodue tak zmit.
V dalm kroku zvolme vhodn
spnac tranzistor. Tranzistor mus bt
dimenzovn na proud cvkou a na
pouit napjec napt. Oba parametry volme radji s uritou rezervou.
Parametry maximln kolektorov
proud ICmax a maximln napt kolektor-emitor UCEmax bvaj vtinou
uvedeny i v katalozch prodejc soustek. Maximln ztrtov vkon tranzistoru nen v tomto ppad pli
dleit, protoe tranzistorem bu
tee proud a je na nm jen (velmi)
mal saturan napt, nebo jm netee proud dn a je na nm pln
napjec napt rel. V obou ppadech je vkon ztracen na tranzistoru
mal. O to vce ns zajm dal parametr tranzistoru, a tm je stejnosmrn proudov zesilovac initel,
oznaovan vinou hFE. I tento parametr bv uveden v katalogu prodejc soustek jako rozsah minimln a maximln hodnoty. Budeme
pesimisticky pedpokldat, e jsme
koupili ten nejhor kus, a tak uvaujme minimln zesilovac initel hFE.
Znho pak spotme potebn minimln proud bze IB, pi kterm je tranzistor zcela oteven
IB = IC / hFE ,
kde IC je proud kolektoru, v tomto zapojen shodn s pedem zjitnm
proudem cvky rel Ic.
I kdy je tranzistor zcela oteven
proudem do bze, vznikne na nm
mezi kolektorem a emitorem bytek
napt, kter se pi dalm zvtovn
proudu bze ji nezmenuje. Tento
bytek se nazv saturan napt.
Vnaem ppad je douc, aby byl
tranzistor spolehliv oteven, a proto
radji spotan proud IB jet o nco
zvtme.
Poslednm kolem je vhodn zvolit odpor rezistoru R1. K tomu potebujeme vdt, jak vstupn napt m
pouit logick obvod v rovni H.
Ulogickch obvod TTL a NMOS to
bv pi napjen 5 V asi 3,5 V, u dnes
nejbnjch obvod CMOS asi od
dvou tetin do pln velikosti napjecho napt. Opt zvolme nejhor p-
pad, zde asi 3,5 V. Od tohoto napt

odeteme jet bytek napt mezi
bz a emitorem tranzistoru, tj. u kemkovch tranzistor asi 0,5 V. Opt
pouijeme Ohmv zkon
R1 = (UH - UBE) / IB .
V praxi zvolme nejbli men zady
vyrbnch hodnot.
V nkterch ppadech je na vstupu logickho obvodu i pi rovni L
napt. Bude-li toto napt vt ne
0,3 V, me zpsobit, e tranzistor nebude zcela uzaven. Pak pouijeme
irezistor R2, kter vytvo s R1 dli
napt. Jeho odpor musme zvolit tak,
aby napt na bzi tranzistoru bylo pi
rovni L men ne 0,2 V.
I na tomto zapojen lze lecos zkazit. Pkladem nevhodnho zapojen
je obvod na obr. 2.
Obr. 2. Nevhodn pipojen rel

Zdlo by se, e je jedno, zda pouijeme rel na 12 V a zapojme je podle obr. 1 nebo rel na 5 V v zapojen
podle obr. 2. Odpor cvky rel pro 5 V
je vak 5x a 6x men ne odpor cvky stejnho rel pro napt 12 V. Cvkou rel na 5 V pak protk vce ne
2x vt proud ne cvkou rel na 12 V.
Tento proud prochz stabiliztorem
a zbyten jej zatuje. Pokud proud
cvkou rel pedstavuje vtinu odbru proudu zazen, me bt celkov
odbr pstroje vce ne dvojnsobn.
Vechna rel na 12 V pitom ji spolehliv spnaj pi napt 9 V a nevad
jim napt i 15 V. Rel lze proto napjet z nestabilizovanho vstupu napjecho zdroje a napt stabilizovat pouze pro citliv elektronick obvody.
Jet mn vhodn je zapojen na
obr. 3. Zapojenm emitorovho sledovae sice uetme jeden rezistor, napt na cvce vak me bt tak mal,
e rel bude spnat nespolehliv. Na
cvce je napt vstupu logickho obvodu zmenen o bytek napt na
pechodu bze-emitor. Zvdavj mohou pemlet, pro v tomto ppad
nen nutn ani ochrann dioda. VH
(Pokraovn pt)
Obr. 3. Dal nevhodn zapojen rel
Digitln technika
a logick obvody
Aritmetick operace
sbinrnmi sly
(Pokraovn)
Vppad vpotu rozdlu dvou binrnch sel bychom postupovali obdobnm zpsobem jako pi stn (viz
minul dl). U pkladu uvedenho
vtab. 15 nejprve odeteme 11=0
vpravm sloupci, tak jak jsme zvykl,
a v nsledujcm sloupci 10=1. Problmy snad nebude init ani rozdl
01 ve tetm sloupci zprava, kde odetme vt slo od menho.
Udestkovch sel si vtakovm ppad vypomhme pidnm jedniky ve vym du menence (slo,
od kterho odtme). Tu vykompenzujeme tm, e ji odeteme v nsledujcm sloupci vlevo (dojde tedy
kpenosu 1). Nap. rozdl 58 spotme jako 158=7, zapeme sedm a
vnsledujcm vym du odeteme
jedniku. Stejnm zpsobem budeme
postupovat i zde. Msto 01 tedy budeme potat 101=1 a do vsledku
zapeme 1. Vdalm du (v levm
sloupci) odeteme jedniku, kterou
jsme si vypjili, tedy 11=0, piem
nulu do vsledku nezapisujeme.
Popsanho zpsobu se vak v potach obvykle nepouv. Msto
toho se odetan slo vyjd ve tvaru ji zmnnho dvojkovho doplku
jako slo zporn a nsledn se ob
sla jednodue setou. Na obr. 1
(vminulm sle PE) je vidt zpsob
jeho vytvoen spolu s pkladem pevodu kladnho sla na zporn. Pi
operacch stakto vyjdenmi sly se
vyuv toho, e se tae nebo staky vpotach, mikroprocesorech
nebo logickch obvodech chovaj podobn jako mechanick potadla
vmagnetofonu, kter pi peteen
zanou potat opt od nuly. Ukazuje-li ptimstn mechanick potadlo
hodnotu 99999, bude po piten dvou
otek ukazovat 00001. Podobn ppad nastane, piteme-li dvojku
kosmibitovmu slu 111111112. ProTab. 15. Odtn binrnch sel
toe mme pro slo vyhrazeno prv

osm bit, bude vsledkem 000000012
a devt bit se pmo neuplatn.
Pklad 7: Vypotte rozdl 610410
ve tybitovmbinrnm vyjden.
slo 4 pevete do tvaru dvojkovho doplku a nsledn ob sla sette.
een: 6 10=01102, 4 10=1100 (viz
obr. 1) 01102+11002 = 100102, protoe vak pracujeme stybitovmi sly, pt bit bude ignorovn a vsledkem bude 00102=210.
Pklad 8: Jak hodnoty sel meme vyjdit spouitm osmi bit, chceme-li pout zpis ve tvaru dvojkovho doplku?
een: Spouitm osmi bit meme
vyjdit sla 12810 (100000002) a
12710 (011111112). Osm bit nm dv
informaci o znamnku. Je-li roven jednice, jedn se o slo zporn, je-li
roven nule, je slo kladn. Ztoho tak
plyne dan rozsah hodnot.
Pklad 9: Vypotte 56 10 10 10
vosmibitovm vyjden ve tvaru
dvojkovho doplku.
een: Nejprve vyjdme absolutn
hodnoty sel vbinrnm tvaru :
5610=001110002,
1010=000010102,
pot je pevedeme do vyjden ve
tvaru dvojkovho doplku podle algoritmu uvedenho na obr. 1 (znegujeme a piteme jedniku):
5610=110010002,
1010=111101102
a nakonec ob takto vyjden sla
seteme:
110010002+111101102=1101111102.
Protoe pracujeme vosmibitovm
vyjden, bude devt bit ignorovn
a vsledkem bude 101111102. Jedn
se o slo -6610.
Zpsob nsoben binrnch sel se
nijak neli od zpsobu, jakm nsobme sla destkov. Pklad je uveden vtab. 16. Pi samotnm nsoben vlastn ani nijak nepoctme, e se
jedn o binrn sla. Rozdl nastane
a pi stn mezivsledk, kdy budeme postupovat zpsobem popsanm ve. Vimnte si, e vpodstat
nedlme nic jinho, ne e horn slo
bu opisujeme vnezmnn podob,
pokud nsobme jednikou, nebo peme sam nuly. Bez zajmavosti nen
tak nsoben dvma. Mete si vyzkouet vynsobit jakkoliv binrn
Tab. 17. Dlen binrnch sel
slo dvma. Dvojka je vbinrn soustav reprezentovna slem 10 2.

Efekt bude stejn, jako kdybyste v destkov soustav nsobili deseti. Budeme vlastn jen pidvat nuly zprava. Nsoben (i dlen) binrnho sla
mocninami dvojky se tak stv velice
snadnou zleitost.
Pestoe se dlen binrnch sel
jev na prvn pohled jako velice komplikovan, nesetkme se snim, co
bychom ji dvno neznali. Vystame
si vpodstat jen sodtnm. Pklad
je uveden vtab. 17. Popeme si zde
algoritmus, kter pmo vychz z postupu dlen destkovch sel, jak ho
znme ze zkladn koly.
Za zklad dlen vezmeme takovou
st dlence, kter je vt nebo rovna dliteli, ale men ne jeho dvojnsobek, v naem ppad tedy slo
110 2 (viz prvn dek skomenti
vtab. 17). Nyn provedeme podl
110:101 (zvolen slo vydlme dlitelem tak, jak jsme tomu zvykl u dlen destkovch sel). Vsledkem by
byla nula vppad, e by bylo
110<101. My jsme vak slo zvolili
zmrn tak, aby bylo vt nebo rovno slu 101 (dliteli) a vtakovm ppad je vsledkem podlu jednika.
Vidme, e se nm tak cel dlen redukuje na porovnvn velikost. Nyn
vezmeme n vsledek (1), vynsobme jm dlitele (1101) a odeteme
ho od hodnoty 110: 1101101=1 (druh dek koment vtab. 17). Rozdl meme realizovat podobnm zpsobem jako u pkladu ztab. 15.
Kslu 1 pidme pslunou cifru dlence a pokraujeme postupem uvedenm ve: 11:101=0, protoe je
11<101. Nyn od sla 11 neodetme nic (0101=0), a meme tak rovnou pokraovat pipsnm dal slice dlence (tet dek koment
vtab.). Protoe je 111>101, je
111:101=1. Zapeme vsledek a provedeme rozdl 1111101=10 (tvrt
dek). Kslu 10 pidme posledn
slici dlence a vznikl slo vydlme dlitelem: 101:101=1 (dlme-li
dv stejn velk sla, vsledkem je
jednika). Po odeten 101101 nm
vyjde nulov zbytek. Pokud by byl zbytek nenulov, mohli bychom pokraovat vdlen standardnm zpsobem
k vsledku bychom pipsali desetinnou rku a ke zbytku pipsali dal
cifru dlence (jsou to ji jenom nuly,
kterch si meme vpravo za desetinnou rkou pidat kolik chceme
nap. 110111,00000) Vt pringl
(Pokraovn pt)
Tab.16. Nsoben binrnch sel
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Testovac genertor
Popsan pomcka je genertorem
nf signlu s piblin sinusovm prbhem o kmitotu asi 1330 Hz. Tento genertor jist nalezne uplatnn pi opravch zesilova. Zrove toto zapojen
dokazuje, e pro sinusov signl nemusme hned shnt integrovan obvod. Po doplnn o harmonick filtr jm
meme i mit.
Deska s plonmi spoji genertoru
je navrena tak, aby ji bylo mon
umstit do vlcovho pouzdra ve tvaru
tlust tuky, kter lze pohodln dret
v ruce.
Popis zapojen
Schma genertoru je na obr. 1.
Pouit zapojen se nazv osciltor
s fzovacm lnkem. Je to zapojen
znm jet z dob germaniovch tranzistor, tehdy to byl nejspornj
zpsob, jak zkonstruovat jednoduch
sinusov genertor s nzkm kmitotem.
Vhodn napjec napt genertoru
je 2 a 9 V (doln mez zvis na kvalit
tranzistoru), napjec proud pi napjecm napt 3 V a sprvn nastavenm
trimru P1 je asi 3 mA. Popisovan vzorek genertoru je napjen naptm 3 V
z malho knoflkovho lithiovho lnku (z takovho, jak v PC zlohuje hodiny relnho asu). Napjec napt
se zapn spnaem Sp1. LED D1 svt
pi zapnutm napjen a pipomn
nm, e jsme zapomnli genertor
vypnout. Kvli spoe proudu je teba pout LED s velkou svtivost (typ
2 mA nebo supersvtivou).
Pravou polovinu zapojen tvo zesilova s tranzistorem T1. Testovac nf
signl se odebr z kolektoru tranzistoru a pes regultor sly signlu (potenciometr P2) a oddlovac kondenztor
C6 se pivd do testovanho obvodu.
Zpsob nastaven pracovnho bodu
tranzistoru trimrem P1 jsem si trochu
zjednoduil, ale vhodou je pomrn
stl nastaven velikosti generovanho
signlu i pi mncm se napt baterie.
Je teba dvat pozor, abychom trimr
P1 nenastavili na nulov odpor, tranzistor by se zniil pli velkm proudem
bze (pozn. red.: do srie s trimrem P1
by bylo vhodn zapojit rezistor o odporu nap. 1 k).

Aby genertor kmital, je teba zavst v obvodu tranzistoru kmitotov
zvislou kladnou zptnou vazbu. Genertor se pak rozkmit na takovm
kmitotu a s takovou amplitudou, kdy
je splnna podmnka ustlench kmit,
kter k, e v uzaven smyce zptn vazby mus bt pro prvn harmonickou zeslen rovno jedn a fzov posuv
rovn 0 (nebo celistvmu nsobku
360).
Protoe tranzistor ot v pouitm
zapojen se spolenm emitorem
fzi o 180, rozkmit se genertor na
kmitotu, na nm m kaskda lnk
C1 R2, C2 R3, C3 R4 a C4 R5 fzov
posuv tak 180 a kompenzuje tak fzov posuv tranzistoru (kad lnek
posouv fzi o 45).
Kmitoet generovanho signlu lze
urit podle vzorce (pedpokldejme, e
ve vech lncch RC jsou stejn hodnoty soustek):
f = 1000/(7,53R2C1) [kHz; k, nF].
Zmna kmitotu je u tohoto zapojen genertoru obtn, protoe vyaduje pravu hodnot kondenztor nebo
rezistor vech lnk RC, co je velmi
nron.
V nkterch zapojench jsou msto
ty lnk RC pouity lnky ti. V tom
ppad kad lnek posouv fzi
zptnovazebnho signlu o 60 a generovan kmitoet je:
f = 1000/(15,4R2C1) [kHz; k, nF].
Pi tech lncch RC vyaduje genertor vt napjec napt a pi napt 3 V nekmit pli ochotn. Proto
jsem pouil tyi lnky RC. Dokonce
jsem zkouel i pt lnk, genertor
kmital se stejnou ochotou jako pi tyech, pouze se zvil kmitoet.
Vstupn signl genertoru nen
pln sinusov, co vyplv z principu
funkce. Aby se toti genertor rozkmital, mus bt zeslen v uzaven smyce zptn vazby vt ne jedna. Po
rozkmitn vak amplituda sinusovch
kmit stle vzrst, a to a do limitace
signlu (do deformace jeho tvaru), pi
Obr. 2. Prbh vstupnho signlu

testovacho nf genertoru
n je pak pro prvn harmonickou zeslen v uzaven smyce zptn vazby
prv rovno jedn.
Pokud m genertor poskytovat
nezkreslen sinusov signl, mus obsahovat linern obvod pro regulaci zeslen (nap. se rovkou, termistorem
apod.), kter pi zvtovn amplitudy
signlu zmenuje zeslen v uzaven
smyce zptn vazby. Regulan obvod tak ustl amplitudu kmit jet
ped limitac signlu.
Chtl jsem se pesvdit o skutenm prbhu signlu z popisovanho
genertoru, a proto jsem jej pes tlumov lnek (zt genertoru byla
1 k) nahrl do PC. V programu GoldWave jsem si nechal vykreslit prbh
signlu, kter je na obr. 2.
Stavba a oiven
Soustky genertoru jsou pipjen na desce s jednostrannmi plonmi spoji (obr. 3 a obr. 4).
Desku vyleptme, zkontrolujeme a
osadme. Pi osazovn si radji pomhme schmatem zapojen. Vechny
rezistory jsou zapjeny nastojato.
Pokud si jsme jisti, e soustky
jsou zapjen sprvn, vytome trimr
P1 na nejvt odpor a pipojme napjec napt 3 V. Vstupn signl pivedeme do zesilovae, pop. na piezoelement. Potenciometrem P2 nastavme
maximln apmlitudu vstupnho signlu, tj. jeho bec natome do krajn
polohy smrem ke kolektoru tranzistoru. Pak zaneme pomalu zmenovat
Obr. 3. Obrazec plonch spoj

testovacho nf genertoru (m.: 1 : 1)
Obr. 4. Rozmstn soustek na

desce testovacho nf genertoru.
Vpravo jsou vstupn svorky
Obr. 1.
Testovac
nf genertor
odpor trimru P1, dokud se neozve signl (optimln napt na kolektoru je asi
1,6 V pi napjen 3 V). Nesmme vak
nastavit odpor trimru na nulu, tranzistor
by se zniil. Pokud pouijete piezoelement, doporuuji ho pitisknout k desce stolu, bude slyet mnohem hlasitji.
Jestlie genertor nechce kmitat,
zvtme napjec napt nebo vymnme tranzistor.
Seznam soustek
R1
R2 a R5
P1
P2
C1 a C4
C5
1 k, miniaturn
10 k, miniaturn
1 M, trimr stojat
1 k, potenciometr
10 nF, keramick
4,7 F/6,3 V, radiln,
subminiaturn
C6
100 nF, keramick
D1
LED, erven, 2 mA
T1
BC337
Sp1
spna DIP, do pl. spoj
baterie knoflkov lithiov 3 V
60 cm dvojlinky
jehla jako hrot zkoueky
krokosvorka pro uzemnn zkoueky
na men pstroj
Libor Kadlk, 8. D
Nf pedzesilova
pro mikrofon, MGF, rdio
Na obr. 5 je schma univerzlnho
nf pedzesilovae, kter je vhodn pro
zeslen slabch signl z dynamickho nebo elektretovho mikrofonu,
magnetofonu (MGF), rdia, televize,
pop. ze snmae telefonnch hovor.
Pedzesilova je dvoustupov
s pmovzanou dvojic tranzistor
v zapojen se spolenmi emitory. Zeslen jsem neml monost zmit, ale
je dostaten. Na vstupu i na vstupu
jsou odporov trimry (R1, R6), ktermi
se nastavuj vhodn rovn vstupnho
a vstupnho nf signlu. Mezi vstupn
svorky 1 a 3 se pipojuje elektretov
mikrofon, ostatn zdroje signlu se pipojuj mezi svorky 2 a 3. Na vstupu je
tnov clona s kondenztorem C5 a
potenciometrem R7, kter oezv
podle poteby vysok kmitoty a um
obsan v nf signlu.
Pedzesilova se napj stejnosmrnm dobe vyhlazenm naptm
6 a 12 V, napjec proud je asi 5 mA.
Vstupn signl z pedzesilovae se
pivd na bn nf koncov zesilova.
Vhodn jsou nap. zesilovae s LM386
nebo TDA..., kter prodv firma Flajzar ve Vracov nebo i jin dodavatel
stavebnic.
Soustky jsou pipjen na desce
s plonmi spoji, kter vznikly prokrbnutm dlicch ar. Deska m
rozmry asi 40x30 mm. Vechny soustky jsou bn, tranzistory lze nahradit i jinmi typy nap. z ady BC.
Rovn velikosti odporu trimr R1 a R6
nejsou kritick a meme pout nejbli hodnoty z nov prodvanch ad.
Obr. 5. Nf pedzesilova
Pedzesilova je vestavn do stnn skky, vstupy, vstup a pvod
napjen jsou vyvedeny na vhodn konektory (CINCH, DIN apod.). K propojen pedzesilovae s dalmi pstroji
pouijeme stnn kablky.
Jaroslav Vborn
Ultrazvukov odpuzova
hmyzu
Na obr. 6 je schma jednoduchho
ultrazvukovho odpuzovae bodavho
a jinho obtnho hmyzu (a tak ps).
Dosah pstroje je asi 2 m, take jm
meme nap. vyhnat komry z menho stanu apod. Zapojen pstroje je
velmi jednoduch, take jeho konstrukce je vhodn i pro zatenky.
Zkladem pstroje je genertor ultrazvukovho signlu (o kmitotu asi
20 kHz) s hradlem IO1B typu 4093B
(Schmittv klopn obvod). Signl z vstupu IO1B je invertovn dalm hradlem IO1A.
Piezokeramick elektroakustick
mni SP1 je pipojen mezi vstup a vstup IO1A, take je na nm dvakrt
vt rozkmit napt, ne kdyby byl
pipojen pmo mezi vstup IO1B a
zem, a tm je dosaen co nejvt akustick vkon.
Kvli spoe napjecho proudu
je genertor ultrazvukovho signlu
(IO1B) klovn pomocnm osciltorem s hradlem IO1D, kter generuje
impulsy se stdou 1:1 a s periodou asi
2 s. Peruovnm ultrazvukovho signlu se napjec proud zmen na polovinu a pitom se nezmen innost
odpuzovn.
Pstroj je napjen naptm 9 V
z destikov baterie, odebran proud
je asi 4 mA. Napjen se zapn posuvnm nebo pkovm spnaem S1. Di-
Obr. 6. Ultrazvukov odpuzova hmyzu
Obr. 7. Obrazec plonch spoj

ultrazvukovho odpuzovae hmyzu
(m.: 1 : 1)
Obr. 8. Rozmstn soustek

na desce ultrazvukovho
odpuzovae hmyzu
oda D1 chrn IO1 ped znienm pi

peplovn baterie. Kondenztory C1
a C2 filtruj napjec napt.
Zapnut pstroje je indikovno diodou LED D2. Aby LED zbyten nevybjela baterii, je zapojena v obvodu
multivibrtoru s hradlem IO1C tak, aby
blikala. LED vydv krtk zblesky
s delmi mezerami, take stedn
hodnota proudu, kter odebr, je asi
0,1 mA. Aby byla indikace zeteln,
mus bt pouita LED s vt innost
(s oznaenm 2 mA) nebo nejlpe supersvtiv.
Soustky jsou pipjen na mal
destice s jednostrannmi plonmi
spoji (obr. 7, obr. 8). Plon spoje byly
pekresleny z pvodnho pramene,
funkce zapojen vak nebyla v redakci
ovena! Elektrolytick kondenztory
C1, C3 a C5 jsou umstny naleato.
Kablk pro pipojen baterie je ped
pipjenm provlknut dvma drami
v desce (pobl npisu KE0227), aby
byl zajitn proti ulomen. LED D2 je
pipjena na tak d lo u h c h vvo dech, aby vynvala z eln stny
skky, do kter je deska vestavna.
K zapojen desce pipojme baterii
a osciloskopem zkontrolujeme ptomnost ultrazvukovho signlu.
Oivenou desku spolu s bateri, spnaem S1 a piezomniem SP1 vestavme do mal skky z plastick hmoty. Do eln stny skky vyvrtme dru
o prmru 8 mm pro piezomni a dal dru pro LED D2. Piezomni pilepme zevnit na eln stnu skky (nad
pslunou dru) prostednictvm podloky o tlouce 5 mm a prmru asi
27 mm, kterou zhotovme z odpadov
roury z PVC. Mni propojme s deskou kablkem. Spna S1 upevnme na
bon stnu skky, pro baterii vytvome ve skce pomoc mezistny
zvltn pihrdku.
Dokonen pstroj nezbv ne vyzkouet v praxi.
C3
C4
D1
D2
2,2 F/35 V, rad.

1 nF, fliov
1N4001
LED, erven,
3 mm, 2 mA
IO1
4093B
SP1 piezoelektrick elektroakustick
mni ( asi 30 mm)
objmka pro DIL14, obyejn
klips s kablkem pro destikovou baterii
deska s plonmi spoji .: KE0227
Radioelektronik Audio-HiFi-Video,
5/2000
Pozn. red.: Nzory na innost ultrazvukovch odpuzova hmyzu se
rzn, nkte lid tvrd, e vbec nefunguj. Napite (mailujte) nm proto
do redakce o vaich zkuenostech
s tmto a podobnmi ultrazvukovmi
(i jinmi) odpuzovai, vae poznatky
shrneme v dalm lnku.
Indiktor vpadku
napjecho napt
Na obr. 9 je schma obvodu, kter
po dobu asi 1,5 minuty indikuje bliknm LED D7 vpadek napt, kterm je
napjen. Funkce obvodu byla vyzkouena na nepjivm kontaktnm poli,
piem do zapojen pevzatho z pvodnho pramene musel bt doplnn

rezistor R5, aby obvod vbec fungoval.
Dle byly doplnny rezistory R6 a R7,
kter omezuj proud tekouc z C1 a C2
do bz tranzistor T1 a T2.
Obvod me bt pouit k indikaci vpadku tm libovolnho napt
- stejnosmrnho i stdavho v rozmez 10 a 1000 V. Podle velikosti napt
je nutn upravit odpor rezistor R1 a
R2, pi indikaci vpadku stejnosmrnho napt je mon vypustit usmrovac mstek D1 a D4. Zapojen a hodnoty soustek na obr. 9 jsou uren
pro indikaci vpadku sovho napt
230 V/50 Hz.
Sov napt, kter se pivd na
vstup Uin mezi svorky J1 a J2, je dvoucestn usmrnno (diodami D1 a
D4), zmeneno asi na 9,5 V (rezistory
R1, R2 a Zenerovou diodou D6) a pes
oddlovac diodu D5 udruje v nabitm
stavu kondenztor C1 o velk kapacit
(1000 F/10 V). Nabit C1 trv asi 25 s
od pipojen sovho napt. Paraleln
ke kondenztoru C1 je pipojen astabiln multivibrtor s tranzistory T1 a T2
a s indikan LED D7. Pi ptomnosti
sovho napt je kladnm naptm na
rezistoru R3 multivibrtor zablokovn a
LED D7 nesvt. Po vpadku sovho
napt je na lev vvod R3 piveden
pes R5 potencil zem, multivibrtor
se rozkmit (na kmitotu asi 1 Hz) a
LED D7 zane blikat. Energii dodv
kondenztor C1 a multivibrtor kmit
a do jeho vybit, co je asi 1,5 min (jas
LED se postupn zmenuje). LED
mus jasn svtit i pi malm proudu
(typ 2 mA nebo supersvtiv). Msto
LED lze zapojit optolen a informaci
o vpadku pedvat do dalho zazen.
FUNKAMATEUR, 2/1998
! Upozorujeme !
Seznam soustek
R1
R2
R3
C1, C5
C2
1 M, miniaturn
15 k, miniaturn
47 k, miniaturn
47 F/35 V, rad.
100 nF, keramick
Obr. 9. Indiktor vpadku

napjecho napt
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.cz, E-mail: bohemia@starman.cz), v n lze
zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzej-
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 3/2003, kter vychz

souasn s tmto slem PE, je dokonen lnku Pehled a popis nejpouvanjch mikrokontrolr a dle Ohbaka plechu a Zajmav zapojen z oblasti
napjecch zdroj a mic techniky.
cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

(SRN) (knihy nejen elektrotechnick, elektronick i
potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %.
Knihu SMART SENSOR INTERFACES, kterou sestavili Jofan H. Huijsing a Gerard C. M. Meijer, vydalo nakladatelstv Kluwer Academic Publishers v roce 1997.
Kniha sousteuje deset jednotlivch lnk s tematikou inteligentnch interface k senzorm neelektrickch
veliin (ke snmai tlaku, ke snmai pohybu a teploty, k
idlu kyslinku uhelnatho atd.), jejich autory jsou evropt vzkumnci a kter byly publikovny v mezinrodnm asopise Analog Integrated Circuits and Signal Processing.
Kniha m 296 stran textu s mnoha ernoblmi obrzky,
formt piblin A4, kvalitn vazbu a v R stoj 3246,- K.
Vkomr (nejen)
pro leteck modely
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
Po publikovn lnku o turistickm vkomru [1] mne kontaktovalo nkolik leteckch model sotzkou, zda je mon vyut
tento pstroj tak pro men vky letcho modelu letadla. Samozejm hlavn pekkou pouit pvodn konstrukce byly rozmry vkomru a hmotnost, proto jsem se rozhodl cel vkomr radikln zmenit. Zkladn otzkou bylo, co se zmenmi
daty udlat. Prvnm npadem bylo poslat zskan data online
kpilotovi pomoc rdiovho modulu a tam je zobrazovat na displeji. Nicmn pilot nem mnoho asu sledovat displej bhem zen letadla, take jsem tuto variantu zavrhl. Vzhledem ktomu, e
modeli chtj vkov data podrobnji analyzovat, rozhodl jsem
se pro pm zznam dat do pamti EEPROM.
Ji na zatku musm podotknout,
e se na vvoji tohoto vkomru podleli i dva znm modeli Petr Sysala [2] a Roman Vojtch [3]. Dky jejich
konstruktivnm pipomnkm se dostala konstrukce vkomru tam, kde
dnes je.
Podrobn schma vkomru je
na obr. 1. Princip men vky pomoc men atmosfrickho tlaku
byl podrobn popsn vpvodnm
lnku [4], take jen krtce. Ze
zjednoduen barometrick rovnice
lze odvodit, e pokles tlaku o 1 hPa
odpovd nrustu vky o asi 8 m.
Pi pouit tlakovho idla MPX4115
s citlivost asi 5 mV na 1 hPa pak
meme jednodue vypotat potebn rozlien pevodnku AD pro dan rozlien men vky. Ta byla
vnaem ppad poadovna 1 m.
Tomu odpovd pouit 13bitovho
pevodnku.
Takov pevodnk kdispozici nen,

bn se prodvaj pevodnky s rozlienm 12 nebo 14 bit. Samozejm
plat vztah, e spotem bit roste
i cena. To byl jeden zdvod, pro
jsem nakonec pouil pevodnk 12bitov ADS7822. Na trhu jsou dostupn i levnj pevodnky typu sigmadelta, avak ty jsou pli pomal.
Cel men tlaku je velmi zateno
umem a je poteba dlat zkladn
analogovou i nslednou digitln filtraci. Kn potebujeme co nejvce
zmench dat.
Dalm, pomrn psnm poadavkem byla maximln mon rychlost zznamu dat do pamti. Nejrychlej verze vkomru je schopna
zaznamenvat data kadch 100 ms!
Ztohoto pohledu se procesor bhem
men a zpracovvn dat rozhodn
nenud. Na mst mikroprocesoru
jsem pouil klasick AT89C2051
Obr. 1. Schma vkomru
vproveden SMD. Mikroprocesory

jsou dnes cenov velmi pstupn.
Na pultech malch obchod je najdete za 50 K, ve vtch mnostvch
stoj 1 kus stejn jako 1 znakov
pivo vrestauraci. A to je zatm tko
pekonateln argument proti pechodu na jinou procesorovou platformu.
Mikroprocesor je opt taktovn
krystalem 11,0592 MHz pro generovn standardnch penosovch rychlost pro penos do PC. Nulovn obvodu ani blokovn napjen snad
koment nepotebuj. Pevodnk IC2
ADS7822 je pipojen temi vodii na
brnu P1 mikroprocesoru.
Data jsou ukldna do sriov pamti EEPROM typu 24LC64, kter
komunikuje smikroprocesorem po
sbrnici I2C. Kdispozici je i 1, poppad 2 diody LED indikujc funkn
stavy vkomru.
Vzhledem kpouitmu pevodnku srozlienm 12 bit a poadovanmu rozlien men vky 1 m vyvstv poteba signl zidla zeslit.
To se dje voperanm zesilovai
IC5 MC33501. IC2 je zapojen jako invertujc zesilova se stejnosmrnm
posuvem vstupu. Zeslen je dno
kombinac R3 a R4, znal ten jist
Ohmv zkon a funkci operanho
zesilovae zn. Tlakov idlo je pipojeno mezi JP2, JP3, JP4. Tento
zpsob zapojen omezuje pouit vkomru zhruba do 2000 m, avak zatm si dn model nestoval.
Tedy po pravd eeno, jeden raketov model se chystal ktestovn
dvoustupov rakety a chtl mt njakou rezervu...
U pouitho operanho zesilovae bych se na chvli zastavil, protoe
se jedn o velmi zajmavou soustku. Je to jednoduch operan zesilova v malmpouzdru SOT23-5, co
je pro tuto miniaturn aplikaci pnosem. Zesilova je typu rail to rail na
vstupu i na vstupu a pracuje ji od
napjecho napt 1 V. Vstupn ofset m typickou rove 0,5 mV a
vstupn proud m typickou hodnotu
Obr. 3.
Deska
s plonmi
spoji
vkomru
(strana
spoj)
Obr. 5. Deska s plonmi spoji
interface (strana soustek, spoj)
Obr. 2. Schma interface
40 fA (10 A). Operan zesilova
me bt napjen pmo z jednoho
tukovho lnku.
Napjen takovho pstroje nen
tak triviln problm, protoe tlakov idlo m garantovan parametry
pi napjecm napt 5,1 V. Typick
modelsk aplikace pouv k napjen systmu minimln 4 akumultory, co nm dv napt 4,8 V. Proto jsem uskutenil srii test idel
tlaku a zjistil jsem, e vechna pracuj
bez problm snaptm nim. Padla volba na napt 4,0 V a regultor
IC3 typu MC78LC40 od firmy ON Semiconductor. Schottkyho dioda ID1
chrn zazen ped peplovnm.
Kpenosu dat se vyuv sriov
linka PC dostupn na konektoru JP1.
Pro pipojen kpotai je nutn extern interface. Za zmnku stoj jet
funkce propojky JP5, kter slou
kvolb jedn ze dvou naprogramovanch zznamovch period.
Interface kpenosu dat do PC je
na obr. 2. Jeho funkce je jednoduch,
invertuje signly TTL z mikroprocesoru a zajiuje oddlen od PC. Drtiv
vtina standardnch PC port detekuje bez problmu i rovn 0/5 V, co
celou konstrukci interfejsu zjednoduuje. Na interfejsu je tak tlatko
slouc kvynulovn pamti vkomru. Jeho funkce je popsna dle.
Tranzistor a jedno hradlo s lnkemRC slou ke krtkodobmu
zkratovn sriovho vvodu na zem.
To je jednoduch signl pro vkomr, e je pipojen interface a e
me penet data do PC. Pokud by
se penela data po kadm zapnut, byla by to velk ztrta asu a pi
mnoha aplikacch by to vadilo.
Vkomr je realizovn na oboustrann desce s plonmi spoji (obr.
3 a 4), pro interface sta deska jednostrann (obr. 5).
-15
Funkce vkomru
Zkladn vlastnost vkomru je
monost rozdlit zaznamenan vkov profil do nkolika nezvislch
blok, kter mohou odpovdat jednotlivm letm smodelem. Oznaen
blok je dno zapnutm/vypnutm
10
doby se vstupn napt mrn zmn

a zpsob tak fiktivn zmnu vky.
Proto jsem vloil 120 s dlouhou ekac dobu, bhem n vkomr blik a
nem. Poslednch 15 s tto doby se
blikn zrychl a tm se dv najevo
zkracujc se as ped startem men.
Obr. 4.
Deska
s plonmi
spoji
vkomru
(strana
soustek)
Parametry vkomru
vkomru. Po kadm zapnut vkomr zm referenn tlak a ulo jej
do pamti na zatku bloku zrove
saktuln mic periodou. Pot zan pravideln mit podle nastaven
periody, dokud se pstroj nevypne
nebo senenapln pam. Maximln
poet blok je 10. Bhem meen dioda LED blik vrytmu zznamu dat.
Jet ped zatkem men vkomr zkontroluje, zda je pipojen interface. Pokud ano, zane penet
vechna uloen data do pamti. Nepen se fyzicky cel obsah pamti,
ale jen reln zaznamenan data,
co samozejm zkrt as penosu.
Bhem tto doby dioda LED svt polovinm jasem. Po skonen penosu
dioda zhasne a ek se na dal zapnut pstroje.
Po penesen dat do potae je
mon obsah pamti smazat. Ktomu
slou tlatko na interface. Chceme-li pam opravdu vymazat, pak pi
vypnutm vkomru stiskneme tlatko, zapneme vkomr a tlatko
drme tak dlouho, ne zane LED
blikat vpomru 1 : 1. Pot vkomr
vypneme a je nachystn na dal men.
Praktick zkouky ukzaly, e
tlakov idlo po zapnut nen zcela
v ustlenm stavu a bhem krtk
Tab. 1
Periody
0,1/0,5
0,1/1,5
0,5/2,0
1,0/3,0
0,1(0,2)
Velikost:
40 x 22 x 10 mm (max. hodnoty).
Hmotnost:
8 g (vetn pvodnho kabelu).
Perioda zznamu:
voliteln, od 100 ms.
Dlka zznamu: voliteln, a 18 hod.
(pi period 8 s).
Poet blok zapnuto/vypnuto:
10 (libovoln dlky).
Napjec napt:
4,4 a 9,6 V
(z pijmae jako servo).
Proudov spoteba:
15 a 17 mA.
Rozlien zmny vky (citlivost):
1,1 m
(m i zporn hodnoty
- daj pod vkou startu).
Maximln vka:
2000 m
(nad mstem startu).
Kapacita zznamu je dan dostupnm potem mst vpamti. Tch
je 8180 pro jeden maximln dlouh
blok, take pi zznamov period
3 s je mon zaznamenat dje o dlce tm 7 hodin. Pokud se napln
pam, indikan LED zhasne a vkomr pestane mit. Tm je zarueno,
e senepep data.
Zznamovou periodu lze volit po
krocch 25 ms. Za tm rok pouvn vkomru leteckmi modeli se
ustlila zkladn doporuen pro volbu period v zvislosti na konkrtnm
pouit, viz tab. 1.
Uren
hzedla, F3x, rychl elektrovtron
hzedla, normln vtron
kluzky a motorov modely s potebou
delho zpisu, termick vtron
bn vtron, ob termick vtron
s potebou dlouhho zpisu
speciln proveden pro raketov modele
(pouze jeden as + spna zpisu)
Doba zznamu
13 min. 38 s/68 min. 10 s
13 min. 38 s/3 hod. 25 min.
68 min. 10 s/4 hod. 32 min.
2 hod. 16 min./6 hod. 49 min.
13 min. 38 s
Obr. 6.
Prvn let
vkomru
vmodelu
rakety
Obr. 7.
Posledn
let
vkomru
vraket
Formt dat
Pro maximln vyuit pamti nejsou ukldny pmo hodnoty zmenho tlaku, ale pouze rozdl mezi
dvma po sob jdoucmi menmi.
Hodnota m dlku 1 byte (8 bit),
nejvy bit je znamnko, take maximln zmna vky mezi dvma menmi je 127 m. Takov omezen nein vbn praxi dn problmy a
dv dvojnsobnou kapacitu pamti
pro zznam dat vporovnnspmm
zpisem tlaku.
Pi penosu dat do PC nejsou poslna pmo binrn data, avak jejich hodnota ASCII. To znamen, e
daj 127 je posln jako 3 znaky 1
2 a 7 a je ukonen kdem <CR>.
Tento zpsob penosu jsem zvolil zmrn zdvodu snadnho pjmu dat
bnm terminlem ve Windows.
Uloen soubor je pak mon zpracovvat makrem pro program MS Excel. Nevhodou je del doba penosu.
Pro potebu zpracovn dat kolega
programtor napsal makro pro MS
Excel, kter nat data pmo ze sriovho portu. Makro je voln k sthnut na ne uvedench adresch.
Vlastn formt dat a jejich dal zpracovn je snadno pochopiteln ze samotnho makra a nem cenu jej zde
podrobn popisovat.
Pro potae, disponujc menm
vpoetnm vkonem, je uren program Altk zprogramtorsk dlny
Vladimra Wagnera [5], poppad
vsledek mezinrodn spoluprce
s kolegou vRakousku. Vestrann
model a programtor Rainer Primosch upravil program pro komunikaci micch pstroj po lince RS232
pro exportn verzi vkomru LOLO
(funkn zcela stejn vrobek). Tento
program je kdispozici na [6]. Zajmav je tak jeho monost propojen s multimetrem METEX a nabjekou Orbit.
drobnch prav firmware. Vtto aplikaci je toti nutn spoutt zznam

pesn vokamiku startu, tedy v okamiku, kdy raketa opout startovac
rampu. Proto jsme kvkomru pidali extern kontakt, jeho rozpojen
signalizovalo start a spustilo zznam
dat. Kontakt byl realizovn magnetickm spnaem, kdy po instalaci rakety na startovac rampu magnet sepnul kontakt vraket a vkomr
peel do stavu nabito. Ve ostatn
bylo vrukou model - chemik,
kte namchali palivo a postavili raketu o prmru 31 mm a dlce 70 cm.
Vlastn elektronika byla oddlena od
pohonn jednotky tak, aby se nepokodila pi letu nebo vmtu padku.

Umstit relativn tkou baterii pod
vkomr se ukzalo krajn neprozrav... Pro? O tom se dozvte za
chvli.
Ondra Paes vymyslel i metodu
snmn tlaku, take ve bylo nachystno ke zkoukm. Prvn let probhl
ndhern a raketa pistla na padku 400 m od startu vblt. Jak popisuje autor na svch strnkch, dychtiv sthli data a kochali se prvnmi
prbhy. Vsledek vidte na obr. 6.
Raketa dostoupala do vky 650 m a
pistla za asi 80 s na padku. Jeden bod ve vce 850 m odpovd
podtlaku vzniklmu pi vmtu padku. Zmna strmosti sestupn kivky
odpovd rozvinut padku a pechodu zvolnho pdu na klidn let.
Ondra na svch strnkch publikoval nkolik dalch graf [7], z kterch je mon studovat pohon rakety
a ppadn (dky kolmmu vzletu)
i jej orientan rychlost. Zajmav je,
Obr. 8. Zznam letu malho elektroletu (Petr S.)
Pklady pouit
Jako prvn zjemci o vyzkouen
prototypu vkomru se ozvali kolegov raketov modeli, kte chtli
mt reln data o dostupu svch model raket. To byla velk technick
vzva, nicmn to stlo urit mnostv financ mimo pvodn pln, viz
dle.
Jet ped vestavbou vkomru
do rakety bylo nutn udlat nkolik
Obr. 9. Zznam letu modelu Torndo Mini
11
e se namen vsledky shoduj

svsledky simulanmi. Ty vznikly
jet ped pouitm vkomru.
Povzbuzen spchem se nechal
Ondra pemluvit kdruhmu letu. Druh let skonil mrn tragicky. Raketa
opt zmizela se znanm evem motoru v obloze. Jen bl stopa koue
naznaovala smr. Avak na rozdl
od prvnho letu selhal vmt padku.
Za 25 s po startu se ozvala rna doprovzejc dopad. Asi 150 m od rampy Ondru ekal pohled na raketu zapchnutou asi 0,5 m hluboko. Po
chvli kopn se podailo raketu vythnout. Raketa byla o nco krat,
ale vpomrn dobrm stavu. Co nepeilo, byla elektronika. Nyn se dostvme k tomu, pro nen dobr dvat baterii nebo jin tk pedmty
hned pod vkomr. Hloubavj z vs
patrn napadlo, e pi pdu se raketa
peklop a to, co bylo pod, je pak
nad. Take baterie mla pi dopadu
funkci kladiva, kter si s elektronikou
lehce poradilo.
Nicmn se podailo data z pamti sthnout a studovat velmi pesn
balistick let. Paradoxn byla tato
data cennj pro srovnn se simulanm programem. Obrzek 7 ukazuje tento posledn let vkomru.
Nkolik teek v10 s letu ukazuje nespn pokus o vmt padku. I to
je da vzkumu. By se jedn o materiln ztrtu, cennost zskanch dat
je mnohem vt.
Primrnm pouitm vkomru
jsou pece jen o nco bezpenj
modely letadel. Prvn pokusy probhaly vmalm modelu pohnnm
elektromotorem a typick prbhy
jsou na obr. 8. Pro modele je velkou pomckou i graf stoupn/klesn, pomoc kterho mohou ladit pohon modelu.
Dal graf ukazuje zznam letu
modelu Torndo Mini (obr. 9), dosaen vka 732 m. Jak se vkomr
zaal roziovat mezi modele, pibvalo i zajmavch graf.
Stoupn do 1000 m a potom
stemhlav let nm pedvedl jin
model, viz obr. 10. Podotkm,
e pak s modelem bez problm
pistl.
Marcel Kuera analyzoval, jak vysoko se d vyhodit soutn hzedlo
rotanm hodem, obr. 11. Posledn,
podezele krtk let, byl zpsoben
odflertovnm vkovky.
Velmi zajmavou monost je prokldat nkolik let pes sebe a studovat rozdly - viz obr. 12.
Samozejmost je monost vzt
vkomr do kapsy pi vletu na
kole, lych i pky a pak se kochat
doma u potae nad vkovm
profilem. Pozor vak na zkreslen
zaznamenanho vkovho profilu
vlivem zmn tlaku vzduchu, z zvislosti na meteorologickch podmnkch. Start a ukonen celoden-
12
Obr. 10. Pd (zen) z1000 m
Obr. 11. Zznam letu srotanm hodem
Obr. 12. Poten fze startu modelu F3

nho vletu se tak asto nemus
odehrvat ve stejn vce.
Dal monosti
Pro nkter zvodn kategorie se
ukzala 2minutov prodleva na zatku men jako problematick. Pro
toto stresujc omezen vznikl poadavek njakm zpsobem ovldat
innost vkomru pes voln kanl
RC soupravy. Dky tomu vznikla spe-
ciln varianta vkomru nazvan

RACE. Ta doke navc vyhodnocovat signl zpijmae.
Je-li zvolen ovldac kanl v minimu
(t < 1,5 ms) pi zapnut vkomru, vkomr zane blikat. Pi pesunu kanlu
do polohy maximum (t > 1,5 ms) se
LED na vkomru rozsvt trvale a vkomr je pipraven ke startu zznamu.
Ten je aktivovn pesunem ovldacho
kanlu zpt do minima. LED vkomru
zane blikat vrytmu ukldanch dat.
Obr. 13. Fotografie strany soustek interface

Pokud pi zapnut vkomru nen
detekovn signl zpijmae, vkomr pejde automaticky do reimu
120 s ekn. Variantu vkomru
RACE lze tedy pouvat i nezvisle,
bez pijmae, jako bn vkomr.
Co dl
Bhem provozu tohoto typu vkomru jsme dostali od uivatel
adu zajmavch npad, kter jsme
se snaili zapracovat do novho modelu. Vdob psan tohoto lnku je
nov model vkomru pipraven k testm. Co um navc:
- rozlien 0,5 m;
- volba 4 zznamovch period miniaturnm pepnaem DIP;
- ovldn zatku zznamu pomoc
volnho kanlu RC soupravy;
- monost zaznamenat tzv. marker
(nm zajmav bod letu) - ty se potom zobraz ve vslednm grafu;
- plnohodnotn software pro Windows;
- monost vypnut zznamu signlem
zpijmae;
- extern LED indikujc innost vkomru, extern znakova.
Zjemcm doporuuji navtvit
ne uveden strnky pro aktuln informace.
Zvrem
Popsan pstroj umouje velmi
rychl a pesn zznam vky letcho modelu do pamti. Spolu sdalm
zpracovnm dat vpotai umouje
detailn analzu chovn modelu v rznch situacch. Stal se proto nepostradatelnou pomckou pikovch
Obr. 14. Fotografie strany spoj interface
leteckch model po celm svt.

I nae reprezentan drustvo vF3B
tento vkomr pouv. Vkomr
najde uplatnn i u rekreanch letc.
Kon toti doba dohad Jak jsem
byl vysoko? Taaaaaaaaaakhle....
Dky nzk cen se d vyut tak
vdalch sportech jako paraglide, parautismus, turistika apod. pro zznam vky. Zatm nen dostupn
verze pro potpn. Vnkterch zemch jsou dokonce modeli podrobeni legislativnmu omezen (Holandsko), a tak je znalost vky letu vce
ne nutn.
Zjem o tento pstroj ns motivoval
i kvvoji dalch pstroj, kter najdou
uplatnn vmodelskm sportu a kter
jsou zatm dky vysok cen pomrn nedostupn. Zkuste se obas podvat na nae strnky [3], [8], [9].
Pokud si chcete vkomr koupit,
sta poslat e-mail na info@lomcovak.cz.
Pokud mte zjem o desku s plonmi spoji a jednotliv soustky (mikroprocesor, idlo, pevodnk a OZ)
nebo mte technick dotazy, kontaktujte mne na ok2xdx@centrum.cz.
Stavebnice nen k dispozici.
C2, C3
33 pF
C4
100 F/6 V
C5, C6, C12
100 nF
D1
LED 3 mm GRN
D2
LED 3 mm RED
IC1
AT89C2051 SMD
IC2
ADS7822UB
IC3
MC78LC40HT
IC4
24C64 SMD
IC5
MC33501 SMD
ID1
BAT42SMD
MPX4115A tlakov idlo
Q1
11,0592 MHz
TL1, TL2 1 H tlumivka SMD 0805
JP1 1X3_90 pinhead
JP5 1X2_90 pinhead
Pouit soustky
[1] PE 6/2001.
[2] Alias Pes na diskuznm fru
www.mojehobby.cz/diskuze
[3] http://www.lomcovak.cz
[4] http://www.qsl.net/ok2xdx/Vyskomer/Vyskomer.html
[5] alti.wz.cz/download
[6] http://members.aon.at/p-51/
[7] http://raketky.ebox.cz/ondra/vyskomer/vyskomer.htm
[8] http://alti.wz.cz
[9] http://www.qsl.net/ok2xdx
Vkomr
R1
R2, R7, R8
R3
R4
R5
R6
R11
C1
Obr. 13. Fotografie strany soustek vkomru
8,2 k, SMD1206
470 , SMD1206
10 k, SMD1206
22 k, SMD1206
47 k, SMD1206
33 k, SMD1206
820 , SMD1206
4,7 F/6 V
Interfejs
R1
470 , SMD1206
R2, R3
27 k, SMD1206
C1
100 nF, SMD1206
C2
100 F/10 V
D2
5V1
IC1
74HC04SMD
T1
BC817 SMD
JP1 PIN-1X3-FEM-90
TL1 jednoduch tlatko abka
Literatura
Obr. 14. fotografie strany spoj vkomru
13
Bateriov poplan
systm BZP - 100
Stanislav Kubn, junior
Bateriov Poplan Systm BZP - 100 je poplan zazen pracujc smagnetickm kontaktem, kter sleduje oteven dve. Je
napjenobateri 9 V. Bateriov poplan systm je levn a jednoduch a m vechny funkce drach steden.
Zkladn technick parametry
Napjec napt:
9 V (destikov baterie).
Odbr: klid - 1,40 mA, alarm - 24 mA.
Bezpotencilov vstup:
kontakty rel (1x spnac).
Akustick signalizace:
vnitn (piezo 80 db).
Optick signalizace:
3x LED (zelen, lut, erven ).
Ovldn:
vypna (zepedu).
Vnj rozmry:
11,5 x 7 x 3 cm.
hradla IO1A a IO1E zlog. 1 do log. 0.

Po peklopen hradel je zabezpeovac systm aktivn a hradlo IO2A se
peklop zlog. 0 do log. 1.
Jestlie se magnetick kontakt
rozpoj, rychle se nabije kondenztor
C1 a pes okruh tvoen ze dvou hradel IO2B, IO2C a trimru P2 se kondenztor udruje nabit (as alarmu).
Dokud se pes hradlo IO1D a diodu
D7 nenabije kondenztor C3, b
as pchodu. Po vybit kondenztoru
C3 as pchodu uplynul, a pokud
mezitm nebyl vypnut systm BZP,
spust se poplach. Pes trimr P2 se

zane vybjet kondenztor C1. Po vybit kondenztoru se vypne poplach.
Pokud dvee nebyly mezitm zaveny,
zapone se zase odetat as pchodu.
Tab. 1.
Trimr
as
P1
as odchodu
P3
as pchodu
P2
as alarmu
Rozsah
asi 1 - 30 s
asi 1 - 60 s
asi 1 - 60 s
Popis pstroje
Pro zabezpeovac zazen je urena krabika U-KP20 srozmry
11,5 x 7 x 3 cm. Diody LED jsou ve
vce 10 mm od desky s plonmi
spoji (viz obr. 2).
Obr. 2.
Obr. 1. Schma zapojen
Popis funkce
Zabezpeovac systm BZP se
zapn spnaem S1. Po stisknut
spnae se rozsvt LED D2 chrnna
rezistorem R1, tak se zane nabjet
pes trimr P1 kondenztor C2 (as
odchodu). Jakmile se kondenztor
nabije nad rove log. 0, peklop se
14
Obr. 3.
Deska
s plonmi
spoji
Zabezpeovac zazen je napjeno jednou 9 Vdestikovou bateri.

LED vkonstrukci jsou intenzivn svtiv a sporn, proto zabezpeovac
zazen vydr pi napjen z baterie
tak dlouho. Protoe nen v zapojen
ochrann dioda, nelze zamnit napjec ply.
Popis pouit baterie

Zabezpeovac zazen bylo testovno s 9 V bateri Super Heavy
Duty (1604S 6F22 9V). Vklidu zazen odebr pouze 1,47 mA. Pi poplachu odebr 24 mA. Velikost napt (viz tab. 2) baterie lze urit podle
dlky bliknut pi sputn zabezpeovacho zazen.
Baterie byla testovna a vydrela
8 dn nepetritho provozu pi obasnm poplachu, zapnut a vypnut.
P1, objmky na integrovan obvody

IO1 a IO2, vodie skonektorem k baterii a vodie na spna. Jako posledn
soustku zapjme konektory ARK1
a ARK2 .
prava krabiky a desky

Protoe rouby, kter jsou dodvny s krabikou, maj pli velk
prmr, je teba upevovac dry vyvrtan vdesce zvtit na prmr 3 mm.
Dle je poteba zmenit distann
sloupky krabiky o 2 mm (viz obr. 4).
Posledn pravou je to, e se
mus v krabice utpnout drk na
antnu.
Obr. 4.
Tab 2.
as
Stav baterie
180 ms
velmi dobr
140 ms
dobr
90 ms
patn
pod 6 ms
vymnit
Napt
9 a 10 V
8 a 9 V
7 a 8 V
1 a 5 V
Oiven
Oiven je velmi snadn, sta jen
nastavit trimry P1 a P3 na dobu 0 a
30 (60) s - viz tab. 1. Vkrabice nejsou vyvrtan dry - proto musme nastavit trimry ped zavenm krabiky.
Seznam soustek
P1, P2, P3
250 k
R1, R2, R4
470
R3, R5
2,2 k
C1, C2, C3
470 F
D1, D4, D7
1N4148
D2
LED, 3 mm, G
D3
LED, 3 mm, Y
D5
LED, 3 mm, R
D6
1N4007
IO1
40106
IO2
4011
T1
BC337
K1, K2
ARK210/2
RE1
810F05C
S1
VYP (vprodej GM)
SP1
KPE-220
PS1
G002 (spoj@telecom.cz)
Popis pouitho kontaktu

Magnetick kontakt je pipojen ke
konektoruARK zboku na prav stran konektoru (ARK1). Magnetick
spna je vklidu spojen, naopak v kontaktu smagnetem je rozpojen. Typ
magnetickho kontaktu je N-SA-200.
Popis osazen
Obr. 5.
ttek
na
pedn
panel
Jako prvn zapjme rezistory R1

a R5 a propojky. Pot zapjme diody D4, D6 a D7, trimry P1 a P3,
tranzistor T1 a elektrolytick kondenztory C1 a C3. Pot zapjme LED
D2 a D3 a D5, rel RE1, piezosirnku
15
Nabjeka pro
hermetizovan olovn
gelov akumultory
Pavel Honek
Olovn akumultory se stle astji pouvaj vmodelstv,
zlonch zdrojch (UPS), v nejrznjch svtilnch apod. Vhody
pouvn tchto akumultor spovaj vrelativn nzk poizovac cen, velk kapacit, libovoln provozn poloze a vneposledn
ad v malch rozmrech. Tyto akumultory nemaj pamov
efekt, proto je nemusme ped nabjenm vybjet. Vyrb se
vrznch kapacitch s naptm 6 nebo 12 V.
Technick parametry
Napjen (st napt):
12 a 14 V.
Nabjec proud: 0,4 A; 0,8 A; 1,4 A.
Nastaviteln koncov napt:
7 a 14 V.
Popis nabjen
Pi nabjen gelovch akumultor
je poteba zabezpeit, aby nebylo pekroeno napt 2,35 V na jeden lnek akumultoru. Bylo zjitno, e pi
pekroen napt 2,35 V se zan
rozkldat elektrolyt. Ten se v akumultoru zplynuje a hroz exploze a nsledn znien akumultoru. Tato nabjeka je vak navren tak, aby
akumultor nemohl bt pebjen. Nabjec proud nabjeky je konstantn
do okamiku, kdy se na akumultoru
objev koncov napt (6 V akumultor m koncov napt 7 V a 12 V
akumultor m toto napt 14 V). Po

dosaen koncovho napt pejde
nabjeka do reimu udrovn a akumultorem potom prochz proud asi
80 mA. Oba reimy nabjen jsou indikovny diodami LED. Nabjec proud
se rovn zhruba 1/10 kapacity akumultoru a mete ho pekroit max.
o 15 %. Men nabjec proud prodluuje nabjec dobu, avak nen na zvadu.
Popis zapojen
Na diodov mstek D1 pivedeme
ze sovho transformtoru stdav
napt 12 a 14 V. Pokud budeme
nabjet pouze 6 V akumultory, sta
transformtor svstupnm naptm
7 V. Usmrnn napt je vyfiltrovno kondenztorem C1. Dle nsleduje integrovan stabiliztor IO1, typ
L200. Tento stabiliztor byl zvolen
Obr. 1.
Schma
zapojen
16
proto, e meme nezvisle nastavit

vstupn napt i proudov omezen.
Kondenztory C2, C3 zamezuj rozkmitn stabiliztoru.
Rezistory R2 a R4 nastavujeme
nabjec proud (proudov omezen).
Odporovm trimrem P1 nastavujeme
poadovan vstupn napt nabjeky. Nabjec proud odebrme z vvodu 2 IO1. Dioda D2 je ochrana proti
pronikn zptnho proudu do stabiliztoru IO1, kdy je nabjeka vypnut
a akumultor je jet pipojen k nabjece. Nabjen akumultor pipojme
plus plem ke katod D2 a minus plem ke spolenmu vodii, jak je vidt
na schmatu. K indikaci nabjecch
reim je pouit IO2, kter je zapojen
jako kompartor. Do invertujcho
vstupu kompartoru je zavedeno referenn napt 3,3 V ze Zenerovy diody D3. Do neinvertujcho vstupu
kompartoru pivdme napt z dlie R9, P2. Tento dli je hornm koncempipojen k vstupu nabjeky a
snm vstupn napt nabjeky. Pokud bude na neinvertujcm vstupu
kompartoru men napt ne na invertujcm vstupu, bude vstup kompartoru vzporn saturaci a naopak. Na vstup kompartoru jsou
zapojeny pes omezovac rezistory
R6, R7 indikan diody LED D4, D5.
Dioda LED D4 je erven barvy a indikuje stav nabjen. Dioda LED D5
m zelenou barvu a signalizuje stav,
kdy je akumultor nabit a nabjeka
dodv do akumultoru udrovac
konzervan proud.
Popis konstrukce
Desku s plonmi spoji osate
soustkami vpoad od nejmench
po nejvt. Nezapomete osadit drtovou propojku. Pi osazovn dvejte pozor na polaritu a pozici jednotlivch soustek. Pokud budete
potebovat diody LED umstit na panel krabiky, tak je propojte tenmi
lankovmi vodii sdeskou. Pi nabjen se stabiliztor znan zahv a
je poteba vznikl teplo odvst do
chladie. Kchlazen stabiliztoru posta hlinkov nebo duralov plech tl.
2 a 3 mm o ploe 1 dm 2. Pokud
bude nabjeka vestavn do plechov krabiky, tak ji meme zrove
vyut jako chladi a stabiliztor na
krabiku piroubovat roubkem M3.
Knastavovn nabjecho proudu
slou zkratovac kolky, kter se nasunuj do jumperovch lit. K napjen nabjeky pouijte sov transformtor opkonu minimln 25 VA
svstupnm naptm 12 a 14 V pro
12 V akumultory. Pro 6 V akumultory posta vstupn napt transformtoru 7 V. Nabjeku doplte sovm spnaem a pojistkou zapojenou
do primrnho vinut transformtoru.
Kontrolka nen nutn, protoe vdy
bude svtit nkter ze dvou indikanch diod LED. Do desky jet zapjejte pvodn vodie s prezem
0,75 mm 2.
Obr. 2. Deska
s plonmi spoji
nabjeky
Oiven a nastaven
Ped oivenm zkontrolujte zapjen soustky pokud je ve v podku, mete pokraovat soivenm a
nastavenm nabjeky. Do pvodu
zapojte sekundrn vinut transformtoru sve uvedenmi parametry. Do
jumperov lity nasute zkratovac
kolk J3. K vstupu nabjeky paraleln pipojte voltmetr a otenm trimru
P1 nastavte vstupn napt 14 V pro
nabjen 12 V akumultoru, pro 6 V
akumultory nastavte vstupn napt
7 V. Potom otenm trimru P2 nastavte pesn okamik, kdy se rozsvt zelen dioda LED D5. Tmto nastavte okamik, kdy nabjeka pela do
udrovacho reimu nabjen.
Po nastaven vstupnho napt
mete pekontrolovat nabjec
proud. Na vstup nabjeky pipojte
msto akumultoru amprmetr a namen proud porovnejte s tabulkou,
kter je soust schmatu. Namen hodnoty se mohou liit vlivem
tolerannch parametr soustek.
Postupnm zasouvnm dalch zkratovacch kolk J2 a J1 se nabjec
proud bude zvtovat. Pokud budete
potebovat zmnit nabjec proud, tak
sta zmnit odpor mezi vvody 2 a 5
IO1. Odpor rezistoru vypotme z nsledujcho vzorce: R = 0,4/I; kde I je
poadovan nabjec proud, kter
me bt maximln 2 A.
POZOR na sprvnou polaritu

pi pipojovn akumultoru k nabjece, jinak se nabjeka zni.
Seznam soustek
R1
820
R2, R3, R4, R5
1
R6, R7
1 k
R8
3,3 k
R9
10 k
P1
5 k, trimr
P2
10 k, trimr
C1
2200 F/25 V
C2,3
100 nF, keram.
C4
100 F/25 V
IO1
L200
IO2
LM741
D1
B80C1500
D2
1N5402
D3
3V3/0,5 W
D4
LED erven
D5
LED zelen
Zkratovac kolk, 3 ks
Jumper kolky 3x 2 piny
Stavebnici (sov transformtor a chladi nen soust stavebnice) je mon objednat za
210,- K na adrese: Hobby elektro,
K Halti 6, 594 01 Velk Mezi.
Tel: 566 522 076, fax: 566 520
757; mobil: 603 853 856; e-mail:
hobbyel@iol.cz.
Obr. 3.
Fotografie
osazen
desky
nabjeky
Matouek, D.: Prce s mikrokontrolry Atmel AVR ady AT90S.

Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 376 stran B5
+ CD, 3. dl edice P & praxe,
obj. slo 121130, 499 K.
Kniha je zamena na popis a ukzky praktickch pouit mikrokontrolr
ATMEL AVR typ: AT90S1200, 2313,
2343, 4433, 8515 a8535.
Knihy pana Davida Matouka si zskaly okamit tenskou pze, nebo vbornm zpsobem spojuj teorii s prax.
Nemuste bt ani fundovan odbornk
apomoc knihy dokete ovldat a dit
tm cokoliv. Je to vskutku praktick pruka na aplikace mikrokontrolr Atmel
AVR. Pin know-how, pin npady
- a to ve jednoduchm a nzornm zpsobem. Pro laiky i pro profesionly.
Tak nap. obyejn zen skupiny
LED. Ani nemuste bt programtoi, sta, kdy vyuijete programu pro Windows, kter autor napsal pro jejich ovldn. Sta pouze doplnit optoleny nebo
optotriaky, pop. je navzat nap. rel
amete ihned ovldat sov spotebie.
Dle v knize: obsluha displeje, men
kmitotu, PWM regulace, A/D aD/A pevody, genertor impuls a programovatelnch prbh, analogov kompartor pro
jednoduch men kapacity, odporu a
napt, ta, men s teplotnm senzorem SMARTEC SMT160-30.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1;
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, anima@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
17
Nejjednodu
teplomr LCD
Jan Hork
Jednodueji ji to udlat nelze, zapojen vychz zpedelho
termostatu (PE 5/2003) a ve, co je uvedeno o LM35DZ a modulu
PM128, plat i zde. Teplomr (rozsah - 0 a 100 C; napjen - 2 ks
baterie 9 V) je een smonost pipojen a 3 ks teplotnch snma, take je monost mit teplotu i na vzdlench mstech. Ve firemn dokumentaci vrobce National Semiconductor je uvedena
monost pipojit idlo na vzdlenost 50 m pi pouit stnn dvojlinky.
Teplomr je vestavn dokrabiky
KP40A. Kvli pouitm tem rezistorm by bylo luxusem vyrbt desku
s plonmi spoji. Ke schmatu lze
dodat jen to, e R1 a R3 upravuj
rozsah pouitho firemnho voltmetru
LCD se zkladnm rozsahem 200 mV
na rozsah 2 V. Minimln nevhodou
je nutnost napjen dvma kusy bateri 9 V. LCD modul odebr proud
1 mA zprvn baterie, druh baterie
napj 3 ks LM35, kter dohromady
odebraj 180 A. Nelze pout jednu
spolenou baterii.
Modul PM128 m signalizaci poklesu baterie na 7 V zobrazenm npisu LO BAT. A tento stav nastane,
ob 9 V baterie se navzjem prohod,
jeliko jsou nesymetricky vybjen, a
teplomr pak me pracovat dle.
LCD modul PM128 je zevnit krabiky
pilepen termolepidlem.
Horn rohy plastovho rmeku
modulu se mus tpakami mrn
zatpnout, aby modul bylo mon
usadit pesn doprosted oknka.
Stejn jsou pilepeny i dva posuvn
tpolohov pepnae. Vnitn zapojen rezistor a vodi se uskuten
podle fotografie (obr. 2), pro pehlednost jsou baterie vyjmuty. Aby baterie
vkrabice necestovaly, jsou k pednmu dlu krabiky pitlaeny kouskem asi 2 cm tlustho pltku molitanu.
Protoe panelov zsuvky na konektory Jack 3,5 mm maj pli krtkou zvitovou st, mus se vrtkem
8 mm zahloubit pvodn vyvrtan otvor 6 mm, aby zsuvku bylo mon
matkou piroubovat. Zahlubovat se
mus vrtkem run, pi pouit vrtaky se snadno stane, e msto zahlouben nm velk vrtk drou doslova
proltne. Pipojen pes tyto konektory nen idelnm eenm, avak bohuel dn jin levn tkontaktov
konektor na trhu nen. Proto je vhodn pi kadm ppadnm zapojovn
nebo odpojovn snmacho idla
teploty vypnout teplomr spnaem
P2, protoe pi zasouvn a vysouvn konektoru se spojuj jednotliv
kontaktn pole na konektoru pes zsuvku a mohla by se zkratovat baterie.
Stavebnici teplomru vyrb firma
Hobby elektro ve verzi jedno a tkanlov. Stavebnice obsahuje krabiku, LCD modul PM128, dva pepnae,
konektory Jack 3,5 mm se zsuvka-
mi, dv 9 V baterie a poet LM35DZ

na pn.
Jednokanlov verze teplomru
stoj 494,-K, dvoukanlov 618,-K,
tkanlov 742,-K (vetn DPH).
Objednat je mon na adrese,
kterou najdete na pedchoz stran.
Seznam soustek
R1
10 k, 0207, 1 %
R2
22 k, 0207, 1 %
R3
68 k, 0207, 1 %
LM35DZ, 3 ks
Modul PM128
Posuvn pepna 3 polohy, 2 ks
Zsuvka EBS35, 3 ks
Jack 3,5 stereo, 3 ks
Baterie 9 V, 2 ks
Bateriov klips, 2 ks
Krabika KP40A
Obr. 1.
Schma
zapojen
teplomru
Obr. 2. Fotografie vnitku teplomru
18
Solrn robot
Martin Bro Delta4
U velmi dlouho m fascinuj samohbltka, robtci, napjen
pouze ze solrnho lnku jen o nco mlo vtho, ne je teba
nae ptikoruna. Se zjmem sleduji kad odkaz, kter se o nich
zmiuje. Kdy jsem se doslechl, e v Americe se dokonce podaj
zvody, kdo postav rychlej tento B.E.A.M. robot, pustil jsem se
do stavby i j.
Zapojen nen nijak sloit, sta vm
pouze dva tranzistory, jedna blikajc
LED a nkolik dalch soustek. Zkladem celho obvodu je astabiln klopn
obvod, kter je tvoen tranzistory T1 a
T2. Jeden je typu NPN a druh PNP.
Tranzistory 2N3904 a 2N3906 lze koupit v kadm obchodu s elektronickmi
soustkami a samozejm je lze nahradit znmjmi tranzistory ady BCxxx.
S tmi jsem vak nedoshl takovho
vsledku.
Ale zpt k obvodu. AKO m jednu dleitou funkci, a tou je zen buzen vinut motoru. Pi zhasnut LED se nabj
C1. Ve chvli, kdy LED blikne, se oteve
tranzistor T2 a pes nj se do motoru
vybije kondenztor C1. Pak se cel proces opakuje a cel zazen se trhavm
pohybem souk kupedu. Nkdo me
namtnout, ale k emu to je, to mohu
rovnou koupit velk solrn lnek a pojede to pod. Takovho bastle vak
musm upozornit, e o tom to nen. Kad, kdo u njakho toho B.E.A.M. robota (Biomechanical Electronic Assassination Machine) stavl, v, e nen
problm udlat robota, ale udlat takovho robota, kter by k svmu ivotu
poteboval co nejmn. A o to tu jde
pedevm!
A ted k samotn stavb. Pokud byste se nkdy do budoucna chtli stt le-
Obr. 1. Zapojen B.E.A.M. robota
nem eskho B.E.A.M. sdruen a zastnit se nkterho ze zvod, museli

byste pout solrn lnek s pedepsanou plochou. Podotkm, e takov lnek dodv pi napt 3 V zpravidla
proud jen nkolik mA.
Na obr. 1 je cel zapojen robota.
Kondenztor C1 by ml mt tu nejvt
kapacitu, jakou se vm povede sehnat.
Nemus bt zrovna 1 F, s tou jsem to taky
zkouel, ale njak to nelo. (Kondenztory Goldcap a podobn maj pro
dan el pli velk vnitn odpor.
Pozn. red.) Sta, kdy C1 bude mt kapacitu 10 000 F a bude na napt 6,3 V.
LED mus bt blikajc, opravdu mus!
Nejvce se mi osvdila zelen, mla
men spotebu, a vae hbltko tak
dojede dl. Tak je vhodn msto rezistoru R1 zapojit nejprve odporov trimr,
nastavit nejlep oscilaci a pak ho nahradit rezistorem s takovm odporem.
Desku s plonmi spoji jsem navrhl
dvakrt, jeden nvrh je pro ty vce zrun a pro ty, kte chtj mt sv hbltko opravdu miniaturn, druh je pro ty
mn zrun a pro ty, kte zatm chtj
jen zkusit, jestli to opravdu funguje. Podotkm, e soustky jsou na obou
deskch pln stejn.
A te k machanick konstrukci. Pi
brouzdn po Internetu jsem u vidl ledacos, nap. robtky z hodinovch strojk. Jin mly motory z walkman a
utch bych se rd pozdrel, protoe se
zatm osvdily nejvce. Pokud mte
doma njak motor, tak se nebojte a
zkuste ho pout. Nejlep motory jsou
z pstroj s malm odbrem proudu. Na
kadm z motor by mlo bt nco napsno, vtinou 3V nebo 2V1. To je provozn napt, na jak je motor stavn.
Pokud najdete motor pro napt 2,1 V,
tak mte vyhrno, i zde toti plat m
men, tm lep.
Kdy u jsme tedy nali motor, musme jet sestavit njak pevody, protoe samotn motor by celho robtka neuthnul (vyzkoueno). Jak jsem na to
vyzrl, je vidt nejlpe z fotografi, ale je
to vn spe experimenttorsk prce! Mete to udlat jakkoli.
Pokud budete shnt solrn lnky,
je nejlep se obrtit na firmu Solartec
http://www.solartec.cz . E-mail: obchod@solartec.cz . Do objednvky pipite, e chcete balek solrnch ez
Z8. Jeho cena je kolem 80 K a v balku najdete deset lnk o rozmrech
10x20 mm. Kad lnek m naprzdno napt 0,6 V a do zkratu dod asi
100 mA. Jet teba podotknout, e balek vysta na dva robotky, tj. na jednoho robota potebujete pt lnk. Ty se
pospojuj bu drtky, nebo se spjej.
Pokud byste si nevdli s nm rady,
mete napsat i zavolat, na adrese
http://DELTA4.webpark.cz najdete spojen a dal informace.
Seznam soustek
R1
1 k, jinak zkusmo
C1
10 000 F/6,3 V
T1
2N3906
T2
2N3904
LED1
zelen blikajc
motor na co nejmen napt, viz text
miniaturn solrn lnek, viz text
Obr. 2 a 3. Dv varianty desky

splonmi spoji a rozmstn soustek
Obr. 4 a 5. Fotografie robota. Solrn lnek je kehk, tento se mi tsn ped fotografovnm rozbil
19
Hodiny zen signlem

DCF77 smonost
nastaven asovho psma
David Hankovec
Technick daje
Napjec napt:
8 a 30 V.
Pijma DCF77: extern, viz popis.
Zobrazen: 4x 4mstn displej LED,
podle poadavku je mono
na kadm displeji nezvisle
zobrazit hodiny sminutami,
den a msc, rok a den vtdnu.
Proudov spoteba:
asi 150 mA.
Indikace:
synchronizace hodin
se signlemDCF,
indikace, e signl DCF

nen dostupn ve zpracovateln kvalit.
Pesnost:
dan normlem DCF,
odchylka max. 1 s
za dva roky.
Zlohovn parametr:
pam EEPROM.
Pozn.: Napjec napt je vmodulu
stabilizovno na 5 V, pro napjec
napt vt ne asi 15 V je nutno zvtit chladi.
Obr. 1.
Zapojen
desky procesoru hodin
snkolika
displeji
zench
signlem
DCF77
20
Popis konstrukce
Mohl jsem volit znkolika variant,
jak hodiny zkonstruovat. To se tk
hlavn displeje, kdy jsem se rozhodoval mezi vyuitm komunikace I 2C
sexpandry, pouitm displejovho
driveru typu ICL7218, eventuln njakho jinho sriovho zpisu dat a
klasickm multiplexnm reimem zenm procesorem. Rozhodl jsem se pro
posledn monost i pes to, e je do
desky displeje taeno 24 signl a
e je vzhledem kasovn ji tm
na sam hranici monost multiplexu.
Uznvm, e konstruktrsky ist
by byla nkter zve uvedench
monost, ale zmenen potu penench signl mezi deskami by bylo
vykoupeno vt sloitost na stran
displeje. Co nejjednodu deska displeje je preferovna zdvodu ppadn zmny konstrukce displeje v maximln mon me, co se tk nejen
rozmr segmentovek, ale tak monosti sestaven velkho displeje nap.
zad LED na univerzln desce s plo-
nmi spoji. Proto jsou ze strany hardware na desce displeje jen zobrazovac prvky. Mrn vt sloitost desky s plonmi spoji je podmnna
nepouitm prokovench dr, ne kad m monost takov desky zskat
za nzkou cenu.
Zazen je ureno jako vestavn
modul, proto nen pouita krabika na
celou konstrukci. Je mon pipojit na
jeden pijma vce hodin, a tak zskat informace o rznch asovch
psmech. Samozejm datum je odpovdajc normlovmu asu v naem psmu a sposuvem asovho
daje se nemn.
Popis funkce
Po zapnut se na displeji objev
logo. Pokud nechceme natat data
zEEPROM (pam je nov, chceme
implicitn hodnoty apod.), ped sputnm stiskneme a drme tlatko UP,
kter po zobrazen loga uvolnme.
Pak se na displejch zobraz pomlky blikajc vsekundovm intervalu.
Svtc erven LED signalizuje, e
zatm nen kdispozici pouiteln signl DCF. Pokud je sprvn natena
alespo st telegramu DCF, erven zhasne a tm signalizuje, e je
kdispozici pouiteln signl. Od tto
doby asi za 1 minutu by se ji mla
rozsvtit zelen LED a ml by se objevit platn asov daj ve formtu hodiny+minuty, den+msc, rok a den
vtdnu. Pokud bhem chodu hodin
zhasne zelen LED a nerozsvt se
erven, je signalizovno, e hodiny
nejsou synchronizovny sDCF signlem a b samostatn. Me to bt
zpsobeno ruenm, skokovm zhorenm kvality pjmu apod.
Kdy je zobrazovn platn asov
daj na displeji, je mono odpovdajcm tlatkem pro kad displej mnit
jeho zobrazen. Po kadm stisku se
zmn daj vtomto smru:hodiny ->
datum -> rok -> den vtdnu a pak se
ve opakuje. Displej lze nastavit kad zvl a nezvisle, take je mono
si poskldat data do libovolnho formtu.
U hodin je navc monost nastaven asovho psma. Pokud podrme
ovldac tlatko pro displej, kter
chceme editovat, asi 3 sekundy, zanou blikat hodiny a my meme stiskem tlatek UP pitat a DOWN odetat po jednotlivch hodinch k/od
aktuln hodiny. Kdispozici je posuv
a o 24 hodin vped nebo vzad. Po
dosaen poadovanho stavu stiskneme znovu krtce tlatko od editovanho displeje a data jsou uloena
do pamti EEPROM, co se projev
bliknutm displej. Zrove jsou uloeny i stavy jednotlivch displej, tj.
co je na kterm displeji zobrazovno
za daj. Po peruen napjen a jeho
obnov jsou tyto parametry nateny
zpamti EEPROM a displej zobrazu-
Obr. 2.
Zapojen desky s displeji
pro hodiny zen signlem
DCF77
je opt poadovan data na poadovanch displejch.
Ukldat do EEPROM je mono
pouze pes editaci funkce hodin, take pokud nechceme posuv hodin, ale
pouze uloit zmnu zobrazen na jednotlivch displejch, sta u hodin pejt
do editace a beze zmny daje editaci ukonit. Aktuln zobrazen t kter
funkce na tom kterm displeji bude
uloeno. Jinm zpsobem uloen do
pamti nen mon, protoe jsem nepedpokldal, e by si nkdo nechal
zobrazovat tyikrt za sebou rzn

daje a ani jeden znich by nebyl hodiny.
Pijma signlu DCF77

Hodiny pijmaj signl DCF77, kterm jsou synchronizovny na sprvn as. asov informace je vyslna
stanic DCF77 na dlouhch vlnch
skmitotem 77,5 kHz z vyslae
vMainflingenu v SRN. Dosah vyslae je okolo 1500 a 2000 km, dlouho-
21
dob pesnost 2.10-13 odpovd pi

77,5 kHz jednomu kmitu za dva roky.
asov informace je kdovna pulsn kovou modulac s poklesem amplitudy nosn na 25 % na zatku
kad sekundy. Klovn je synchronizovno fzovou synchronizac
snosnou a odpovd pesn edn
asov stupnici fyzikln technickho stavu v Braunschweigu (PTB Physikalisch-Technischen Bundesanstalt). Tento pokles vak odpad pi
59. sekund kad minuty - minutov
znaka. Pokles trv 100 ms - log 0, a
200 ms - log 1. Vce o signlu DCF
lze nalzt na Internetu, konkrtn
nap. v [1] nebo [2].
Protoe originln pijmae jsou
dosti drah a do stavby se mi nechtlo hlavn kvli rozmrm a omezenm
monostem nastavovn vmch podmnkch, zvolil jsem kompromis. Pouil jsem modul hodin od CONRAD
ELECTRONIC soznaenm WT 100
za asi 390,- K. Po jeho rozebrn rozehnutm zpadek zskme desku
splonmi spoji, na kter jsou dva
zalit obvody, viz obr. 3.
Na tomto modulu je teba provst
nkolik zmn. Ty jsou ilustrovny na
obr. 4. Spojme cnovm mstkem
ploku oznaenou jako propojen
spoutn na zem. Tento signl zap-
Obr. 3. Modul pijmae DCF77
n se o stabiliztor napjecho napt

1,5 Vpro pijma DCF a vstupn obvod. Protoe je tento obvod velmi jednoduch, zvolil jsem konstrukci na
kousku univerzln desky. Po sestaven propojme napjen smodulem
DCF (pipjeno na pvodn kontakty
od baterie) a pipojme vstup signlu DCF zmodulu na rezistor R2 v bzi
tranzistoru.
Dle vyjmeme feritovou antnu
zpvodn krabiky hodin. Odpjme
vvody vinut antny od desky, a protoe antna je vkrabice hodin vlepena, opatrn jsem krabiku rozlomil
a antnu zn vyjmul. Je teba pracovat opatrn, ferit je kehk materil.
Vyjmutou antnu jsem opt pipojil a
Obr. 4. Detail pravy pijmae

n vdy kadou celou hodinu pijma
DCF a pak jej vypne kvli spoe bateri, co my nepotebujeme. Pak pekrbneme spoj, kter vede dekdovan signl DCF do hodinovho
obvodu a smrem kpijmai DCF na
nj pipjme ohebn lanko. Detaily
jsou vidt na obrzku. Dle zapojme
obvod podle schmatu na obr. 5. Jed-
Obr. 5. prava pijmae DCF77 pomocn obvod
Obr. 6. Deska s plonmi spoji procesoru ze strany soustek (vlevo) a spoj
22
tavnm lepidlem ji pilepil ke hran

desky s plonmi spoji.
Po vestavn do krabiky KPA 2A
je pprava pijmae ukonena.
Nkolik poznmek kpjmu

signlu DCF
Feritov antna pijm signl dobe i pmo na zemi a jej innost neovlivuj ani siln zdi budov. Proto je
zbyten dvat ji na vyven msto
nebo ven mimo budovu. Naopak, takov umstn by jen zvtilo pravdpodobnost pokozen pijmae pi
bouce, zatkn pi deti apod. Signl
zeslabuj jen elezobetonov stavby,
ale i tam je provoz pijmae mon.
Nkdy vznikaj problmy sruenm
signlu. Pokud ruen pichz jen
zjednoho smru a rozdl od smru
uitenho signlu je alespo 30 , je
dobr smrovat antnu ne na maximum signlu, ale na minimum ruen. Pokud se ruen elezobetonovou konstrukc budovy a pichz ze
vech stran, ned se smrovnm
antny odstranit. V takovm ppad
je nutn pro pijma hledat jin msto, obvykle na okn. Mezi nejastj
zdroje ruen pat televizory. Snmkov kmitoet 50 Hz m irok spektrum harmonickch a 1550. harmonick le pmo na pijmanm kmitotu.
Monitory pota jsou mnohem lpe
stnny a pouvaj odlin snmkov
Obr. 7.
Rozmstn
soustek na
desce procesoru
hodin (nahoe)
Obr. 8.
Deska s plonmi spoji displeje
hodin ze strany
soustek
(vpravo) a spoj
(zcela vpravo)
kmitoet. Dle ru nap. spnan zdroje vpotach apod. Tyto zdroje obvykle
zaru pouze okruh asi do 1 a 2 m.
Ruiv signl je jednak pmo vyzao-
vn do okol, jednak se i po elektroinstalaci. Tak me znemonit pjem a

do vzdlenosti destek metr.
(Dokonen pt)
23
Stabiliztor malho
napt s malm
bytkem
Adam Adamec
V lnku je popsn stabiliztor napt vhodn pro bateriov pstroje napjen jednm a temi lnky. Stabiliztor se vyznauje
malm bytkem a tak jednoduchost, tolik potebnou pro doclen malch rozmr, aby byl vsledn vrobek dostaten mal pro
dodatenou vestavbu do penosnho pstroje.
Pi provozu miniaturnho pijmae
MANBO s tlatkovm ladnm autoscan typu AS1688 nsk vroby se
bhem velmi krtk doby vybjely baterie. Menm napjecho proudu vylo najevo, e pijma odebr asi
70 mA pi poslechu jak na sluchtka,
tak i na reproduktor. To je samozejm na pouit baterie typu AAA pli
mnoho. Tento proud se navc pi regulaci hlasitosti skoro vbec nemnil.
Natst se pi men ukzalo, e
se odebran proud zmenuje mrn s napjecm naptm. Reprodukce zaala bt zkreslen, a kdy napt pokleslo pod 1,9 V. Pitom se
napjec proud zmenil a k 10 mA.
Bylo tedy jasn, e stabilizac napjecho napt na rovni 1,9 V je mono udret napjec proud asi na 12 mA
pi poslechu na sluchtka a asi na
17 mA pi poslechu na reproduktor,
nyn ji v zvislosti na hlasitosti.
Pi zjiovn monosti zakoupen
potebnho low-drop stabiliztoru (tj.
s malm bytkem napt) se ukzalo,
e takov se pro napt 1,9 V bn
nedodv. Nejble byl typ LM33541.8 s vstupnm naptm 1,8 V, ale
iten potebuje na vstupu minimln
2,5 V. Bylo tedy nutno takov stabiliztor sestavit z diskrtnch soustek.
Studiem dosud zveejnnch zapojen vdostupn literatue se dle uk-
zalo, e stabiliztorm typu low-drop

se nikdo pli nevnoval, tm mn
stabiliztorm low-drop pro mal napt.
Znm zapojen stabiliztor byla
tedy podrobena rozboru z hlediska
malho bytku napt na regulanm
tranzistoru (u IO typu 78XX bv bn minimln bytek 2,5V, co je pro
bateriov provoz zcela nepijateln) a
zapojen poadovanch vlastnost
bylo objeveno. Mal bytek na regulanm tranzistoru vyaduje dostaten vybuzen jeho bze. Toho lze doshnout jen buzenm z opanho plu
zte oproti bnmu buzen z bytku na stabiliztoru.
Pouit zapojen, kter je na obr. 1,
bylo podrobeno men - vsledky jsou
graficky znzornny na obr. 2. Zt
stabiliztoru (tj. pijma) byla nahrazena pi men rezistorem s odporem
120 . Z grafu je patrn, e pi vstupnm napt 2,2 V je vstupn napt
jet stabilizovno. Minimln bytek
stabiliztoru v tomto jednoduchm
zapojen je pi proudu 16 mA asi
200 mV. To jej ad do kategorie lowdrop. Mrn zporn sklon charakteristiky byl zpsoben ohevem tranzistor pi vtch naptch, nebo pi 4 V
na vstupu byla na regulanm tranzistoru ztrta ji 30 mW (SMD proveden!).
Vstupn napt se v tomto jednoduchm zapojen obtn plynule reguluje a je piblin dno soutem
napt na vech tyech diodch minus Ube tranzistoru na zesilovai odchylky. Pi miliamprovm proudu
maj diody bytek asi 0,65 V. Pak plat:
4 x 0,65 - 0,65 = 1,95V.
Popisovat funkci zapojen se zd
bt vzhledem k jeho jednoduchosti
zbyten. Poznmku si zaslou jen
rezistor R1 (22 k), kter peklenuje
regulan tranzistor BC557. Tento rezistor zajiuje start stabiliztoru, protoe pi zapnut pivd napjec proud
pro zesilova odchylky BC547. Bez nj
by se stabiliztor nerozbhnul.
Pi poadavku mrn odlinho vstupnho napt je mono zmnit zkusmo typ diod nebo pouitch tranzistor, ppadn pro vt zmnu napt
msto nkter obyejn diody pout
Zenerovu diodu nebo LED. Mal bytek na stabiliztoru tm nebude doten. Tranzistory mohou bt jakkoli,
ovem pro mal bytek napt stabiliztoru je vhodn pout typy s velkm
proudovm zesilovacm initelem a
tak s malm saturanm naptm.
Cel zapojen bylo realizovno ze
soustek SMD vzdunou mont
nkdy t nazvanou vrab hnzdo.
Takto zabral stabiliztor prostor jen
asi 5 5 4 mm a bylo mono jej vestavt (sp nacpat) do miniaturnho
pijmae, kde rozhodn nen msta
nazbyt.
Pro ppadn dal pouit byla navrena deska s plonmi spoji. Pro
osazen je potno s miniaturnmi rezistory (velikost 0204), ale s mrnm
nsilm se vejdou i rezistory bn
velikosti (tj. 0207). Velikost desky je
30 x 16,25 mm.
Nvrh desky s plonmi spoji je na
obr. 3, osazovac vkres na obr. 4.
Katody diod jsou oznaeny proukem.
E-mail autora: zkn@volny.cz
Obr. 3. Deska s plonmi spoji pro

stabiliztor z obr. 1 v mtku 1:1
Obr. 1. Zapojen stabiliztoru

smalm bytkem napt
24
Obr. 2. Regulan charakteristika

stabiliztoru
Obr. 4. Rozmstn soustek na

desce z obr. 3
Zosilova
5.1 Live
Michal Danek
Vlnku je popsan kontrukcia zosilovaa 5.1 Live. Jedn sa
oeskanlov zosilova k potau, ktor spolu so zvukovou
kartou Sound Blaster 5.1 Live umouje prehrvanie priestorovho zvuku Dolby Digitl (AC-3) a vytvorenie vernho akustickho
prostredia pre realistick priestorov odposluch. Pri nvrhu zariadenia som sa snail vyui u pouvan aktvne stereofnne reproduktory kpotau.
Technick daje
Napjacie naptie:
Odber prdu:
Kudov prd:
Frekvenn rozsah:
2x 17 V.
max. 2 A.
max. 100 mA.
20 Hz a 20 kHz.
subwoofer: 40 W,
centrlny: 4 W,
Predn, zadn: zvis
od modelu aktvnych
reproduktorov.
Vstupn vkon:
Charakteristika zvukovej karty

Sound Blaster 5.1 Live
Zvukov zariadenie je uren pre
hry, filmy, CD ain zbavu. Obsahuje audio tandard EAX, ktor umouje vytvorenie vernho akustickho
prostredia pre realistick priestorov
odposluch. alej umouje dekdova
signl Dolby Digitl (AC-3) aPCM
SPDIF kexternmu dekderu. Umouje umalch satelitnch reproduktorovch systmov presmerovanie
nzkofrekvennej asti zvuku do basovho reproduktora (subwoofera).
Popis zapojenia
Schma zapojenia je na obr. 2. Zosilova umouje pripojenie reproduktora pre subwoofer (ktor vyaruje frekvencie do 300 Hz), centrlneho
(strednho) irokopsmovho reproduktora, dvoch prednch a dvoch zad-
nch aktvnych reproduktorov k potau. Frekvenn charakteristika kadho kanlu je upravovan koreknm predzosilovaom sobvodom
NE5532. Obvodov schma koreknho predzosilovaa pre kanly
prednch azadnch reproduktorov je
rovnak aalej bude popis len pravho prednho kanlu. Nf signl prichdza priamo cez kondenztor C1 zo
zvukovej karty potaa. Korektor basov tvoria rezistory R1, R3, R4 aR6
spolu skondenztorom C3. Jeho zosilnenie je pevne nastaven okolo
10 dB na frekvencii 100 Hz. Korektor
pre vky je tvoren rezistorom R2
akondenztorom C2. Jeho zosilnenie
je pevne nastaven okolo 5 dB na frekvencii 12 kHz. Aktvny len korektora
tvor nzkoumov operan zosilova NE5532. Obvody korekci s zapojen vobvode sptnej vzby operanho zosilovaa IC1A. Zvstupu
integrovanho obvodu IC1A je signl
veden cez odporov deli R9 aR10,
aby zosilnenie korektora bolo 1. Signl je alej veden cez vzobn kondenztor C5, ktor tvor vstupn as
korektora. Priamo na korektor s pripojen aktvne reproduktory. Jedn sa
oreproduktory, ktor maj vlastn
zdroj azosilova. Zsah do tchto
reproduktorov nie je nutn. Zosilnenie
korektora som nastavil pre reproduktory modelu SP G10. Ich vkon sa
pohybuje okolo 2x 3 W. alm kanlom zosilovaa je kanl pre stredn
(centrlny) reproduktor. Tvor ho korekn zosilova podobn ako pre

predn azadn kanly. Doplnen je
kondenztorom C89, ktor sli na odfiltrovanie ruivch signlov. Z vstupu koreknho predzosilovaa centrlneho kanlu je signl veden cez
kondenztor C55 na trimer T2, pomocou ktorho nastavme pevne hlasitos centrlneho reproduktora. Z beca trimera T2 signl postupuje cez
vzobn kondenztor C56 na vstup
zosilovaa KA2206. Vstupnm signlom s vkonom a 4 W sa bud
stredn reproduktor cez kondenztor
C99. Kanl pre subwoofer tvor aktvny filter sobvodom IC3A. Signl zo
zvukovej karty je priveden cez kondenztor C61 a rezistor R22 na doln
priepus smedznm kmitotom asi
150 Hz. Za filtrom nasleduje vkonov zosilova LM3876, ktorho hlasitos pevne nastavme trimerom T1.
Zosilnenie zosilovaa je nastaven
rezistormi R68 aR70. Zosilnenie je
mon meni vrozsahu 20 a 40 dB.
Tento obvod m t prednos, e nie je
nutn pouva ochrann obvod proti
pukancom arzom vreproduktoroch,
lebo vintegrovanom obvode je zapojen obvod, ktor tieto neiadce javy
inne potla. Jeho vkon sa pohybuje okolo 40 W am za lohu zosilni nzke frekvencie. Cel zapojenie je
napjan ztransformtora TR1. Jeho
striedav naptie je usmernen didami D1 a D4. Vyfiltrovan naptie
kondenztormi C91, C92 napja integrovan obvod IC5. alej je toto naptie stabilizovan obvodmi IC8 aIC7,
ktor napjaj symetrickm naptm
operan zosilovae IC1, IC2 a IC3.
Obr. 1. Blokov schma aspsob pripojenia zosilovaa
25
Obr. 2.
Schma zapojenia
zosilovaa 5.1 pre
SB Live!
Obr. 3.
Osadenie dosky
zosilovaa
26
Obr. 6.
Fotografia osadenej
dosky zosilovaa
Obr. 4.
Doska s plonmi
spojmi zosilovaa
Kontrukcia a oivenie
Dosku zosilovaa osadzujte postupne. Najprv osate zdrojov as
zapojenia a pripojte transformtor
TR1. Na filtranch kondenztoroch
C91, C92 sa presvedte, e usmernen naptie nepresahuje 25 V. Osate stabiliztory IC8 aIC7 azmerajte
na nich vstupn naptie, ktor sa pohybuje okolo +12 V na obvode IC8 a
-12 V na obvode IC7. Osate zosilova LM3876 (presvedte sa i kondenztory C91, C92 s vybit) a otestujte jeho funknos. Nsledne osate
zosilova KA2206. Po overen funknosti osate dosku ostatnmi siastkami. Trimre T1 aT2 natote tak, aby
beec spjal vstup zosilovaa so zemou. Zosilova prepojte cez konektory jack 3,5 mm stereo so zvukovou
kartou areproduktormi poda obrz-
ku blokovej schmy. Po zapojen

aspusten hudby zpotaa nastavte
rove hlasitosti prednch azadnch
reproduktorov, potom trimerom T1
nastavte hlasitos basov zo subwoofera. Upozornenie: Pri prehrvan sborov s formtmi ako s mp3, wav
at. nebude centrlny reproduktor aktvny. Pre nastavenie hlasitosti je potrebn spusti hudobn sbor
sprponou *.AC3. Hlasitos po nastaven u nie je potrebn nastavova
osobitne pre kad kanl, ale je mon ho pohodlne ovlda cez program
SURROUND MIXER. Po nastaven
hlasitosti umiestnite reproduktory
poda obrzku. Otestujte sprvne
umiestnenie reproduktorov. V programe SURROUND MIXER (je sasou
intalanho CD) kliknite naodkaz
speaker test. Toto zapojenie nedosahuje vzhadom na pouit reproduktory pikovch hodnt, ale ben
nenron uvate skvalitou reprodukcie avstupnm vkonom bude
milo prekvapen.
Zoznam siastok
Obr. 5. Doporuovan spsob

umiestnenia reproduktorovej sstavy
R1, R21, R31,

R41, R51
R2, R22, R32,
R42, R52
R3, R23, R33,
R43, R53, R7,
R27, R37, R47,
R57
R4, R24, R34,
47 k
1 k
18 k
R44, R54
R6, R25, R35,
R45, R55, R64
R8, R26, R36,
R46, R56
R9, R28, R38,
R48, R65
R10, R29, R39,
R49
R58, R61
R62, R63, R66,
R69, R70
R67
R71
R72
T1
T2
C1, C21, C31,
C36, C41, C51,
C61, C55, C64,
C5, C26, C35,
C45, C56
C59, C60,
C57, C58
C66
C69
C91, C92
C93, C94
C99
C62, C63
C2, C22, C32,
C42, C52
C3, C6, C33,
C43, C53,
C4, C24, C34,
C44, C54
C89, C71, C68,
C67,C95, C96
C65
C70
L1
D1, D2, D3, D4
IC1, IC2, IC3
IC5
IC3
IC6
IC7
IC8
TR1
100 k
15 k
1 M
1 k
2,2 k
10 k
22 k
33 k
3,3
12
10 k
6,8 k
1 F/50 V
100 F/16 V
10 F/25 V
100 F/25 V
4700 F/25 V
220 F/16 V
470 F/16 V
47 nF
1,5 nF
22 nF
150 pF
100 nF
220 pF
47 pF
12 zvitov drtu o
1,2 mm Cul na
10 mm
1N5402
NE5532
LM3876T
7805
KA2206
79L12
7812
transformtor
230 V/2x 17 V/2 A
27
Signaliztor zapnutch
a vypnutch svetiel
vautomobile
Ing. Andrej Vavro
Uveden jednoduch zariadenie ocenia motoristi hlavne v zimnom obdob, kedy je nutn jazdi srozsvietenmi svetlami. Pred
samotnou jazdou vm pripomenie zapn svetl a po skonen
jazdy naopak svetl vypn. Nklady na jeho stavbu by nemali prekroi 200 Sk.
Popisovan zariadenie spust nepreruovan zvukov signl vprpade,
ke s pri vypnutom zapaovan rozsvieten koncov svetl. Atie spust
preruovan zvukov signl vprpade,
ak pri zapnutom zapaovan (zariadenie mus by prepnut na zimn reim) nie s zapnut koncov svetl.
Jadrom celho zariadenia je mikroprocesor PIC12C508A od firmy
MICROCHIP. Je v om naprogramovan vyhodnocovacia tabuka (tab.1),
poda ktorej sa vyhodnocuj vstupy a
poda vsledku sa aktivuje vstup.
alia loha mikroprocesora je generova akustick signl. Akustick signl treba generova preto, e na vstupe je pouit klasick slchadlo.
Procesor m integrovan Watch
dog timer (WDT). Spomnan obvod
je potrebn pri programovan procesoru povoli. Vopanom prpade nemus zariadenie vdy pracova sprvne. Kvli rozsahu pracovnch teplt
(zvl vzimnom obdob), odporam
poui priemyseln sriu procesorov.
Popisovan signaliztor sa pripja
do auta tromi vstupnmi kblami (snmanie svetiel, snmanie zapaovania
a prepna zimnho/letnho reimu)
a jednho uzemovacieho. Z uvedench vstupov sa upravia vstupn naptia (0 a 12 V) rezistormi R1 a R3
a Zenerovmi didami ZD1 a ZD3 na
rove 0 a 5 V. Rezistory R4 a R6
zabezpeuj nzku log. rove pre
procesor vprpade, e niektor zo
vstupov je neaktvny.
Vstupn signl je zosilnen tranzistorom T1. Intenzitu signlu je mo-
Tab. 1. Vyhodnotenie vstupov

Zimn/letn
reim
Zapalovanie
Svetl
0
0
0
0
1
1
1
1
0
0
1
1
0
0
1
1
0
1
0
1
0
1
0
1
Vstup
neaktvny
akustick signl
neaktvny
neaktvny
neaktvny
akustick signl
preruovan akustick signl
neaktvny
Zoznam siastok
Obr. 1.
Schma zapojenia
signaliztora
28
no nastavi zmenou odporu rezistorou

R7. Kolektorov prd tranzistora by
ale nemal presahova 100 mA.
Napjanie signaliztora je zariaden pomocou samotnch vstupov. Naptie je veden cez didy D1 a D2 na
stabiliztor IO2.
Zimn reim sa li od letnho tm,
e pri zimnom reime vydva signaliztor preruovan signl vprpade
zapnutho zapaovania a vypnutch
svetiel. Zimn reim sa aktivuje privedenm palubnho naptia (+12 V)
na vstup zimn reim. Toto je mon zabezpei spnaom.
V automobile sa nachdza sce
bezpen nzke naptie, ale mu
vznikn nebezpene vek skratov
prdy, ktor mu ahko spsobi poiar automobilu. Je preto vemi dleit kls vek draz na bezpenos.
Popisovan signaliztor je zabezpeovan tvorma poistkami PO1 a
PO4. Poistky PO1 a PO3 s zapojen na vstupy. Chrnia zariadenie voi
skratu medzi jednotlivmi vstupmi
navzjom, respektve medzi jednotlivmi vstupmi akostrou automobilu.
Poistka PO4 chrni zariadenie pred
skratom voi kostre automobilu. Ako
poistky PO1 a PO3 s pouit vSMD
preveden, ktor s pomerne drah
(vporovnan sklasickmi). Je mon
ich nahradi lacnmi SMD rezistormi
1 . Pri skrate bude cez ne preteka
prli vek prd arezistory sa znehodnotia (ich odpor sa zv, m sa
skratovan vstup odpoj). Pri tejto nhrade je vak reakcia na skrat podstatne spomalen a toje na kor bezpenosti. Pokia ale nemte 100 %
istotu, e miesta kam zpajate signaliztor vautomobile s chrnen poistkami (naprklad zapaovanie alebo
+12 V pre spnanie zimnho reimu),
pouite ako PO1 a PO3 bezpodmienene SMD poistky.
Cel zariadenie, vrtane svorkovnice a slchadla, je umiestnen na
jednej doske splonmi spojmi. Plon spoj je navrhnut tak, aby ho bolo
mon jednoducho vloi do krabiky
K2141 (Z-47U). Krabiku sta upravi jednoduchm navtanim niekokch otvorov.
IO1
IO2
12C508A-04I/P
78L05, TO92
T1
D1, D2
ZD1 a ZD3
C1, C3
C2
R1 a R6
R7
PO1 a PO3
BC 857, SOT23
1N4001, SMD
BZX83 5,1V, SMD
100 nF, SMD 1206
100 F/25 V, TF 009
10 k, SMD 1206
1 k, SMD 1206
SMD poistky 500mA,
(resp. rezistory 1
SMD 1206)
PO4
prstrojov poistka
500 mA s driakom
Slchadlo
KSX 1201
Svorkovnica 2x RIA 55/02
Krabika
K2141 (Z-47U)
Obr. 2. Doska splonmi spojmi

signaliztora
Obr. 3. Osadenie dosky zo strany

siastok SMD
Tab. 2. Vpis kdu procesora
Obr. 4. Osadenie dosky zo strany klasickch siastok

a zapojenie signaliztora vautomobile
:100000002500CF0C0200FE0C060006050400400A85
:100010000000560065007200200031002D00300005
:1000200030002000280041006E006400720065006E
:100030006A00200056006100760072006F002900FF
:10008000630C300000000400F002420A66064D0ACC
:10009000A606630A86065C0A630AA606500A4A0A8E
:1000A0008606630AF102570A12065A0A1205120658
:1000B0005C0A630A1204570A0607630A5F0AFE0C09
:0A00C00006000604400A0605400A87
:0203FE00000AF3
:021FFE00EE0FE4
:00000001FF
Hlda teploty s velmi

malou spotebou
Zapojen hldae je na obr. 1. Jedna polovina obvodu 4013 a tranzistor
Q1 je zapojena jako multivibrtor, kter vyrob kadch asi 5 s impuls dlouh jen 1 ms. Tento impuls je piveden
pes zpoovac leny RC na vstup
klopnho obvodu D (druh polovina
IO). Bude-li teplota nzk, bude mt
termistor velk odpor a zpodn vtve s termistorem bude velk. Impuls pijde dve na vstup CLK a do obvodu se
zape log. 0. Zvt-li se teplota, odpor termistoru se zmen, elo impulsu bude dve na vstupu D a do obvodu se zape rove log. 1. Na vstupu
Obr. 1.
Zapojen
hldae
teploty
Q (vvod 13) se objev napt a tranzistor Q2 sepne napjen bzuku.
V pvodnm zapojen hldal obvod
teplotu 65 C, pi kter m termistor
odpor asi 18 k. Prmrn odbr proudu je jen 2 A, pi zapnutm bzuku
asi 16 mA. Mal lithiov lnek doke hlda napjet a 3 roky. Tranzistory lze nahradit typem BS108, BS170,
resp. BSS138 (SMD). Zapojen je pevzato z http://www.discovercircuits.com/
PDF-FILES/overtemp.pdf
VH
29
Z katalogu
mikrovlnnch
tranzistor
Rudolf Balek
(Pokraovn)
est kapitola katalogu RF Power
Transistors firmy Ericsson na 32 stranch popisuje deset bipolrnch tranzistor pro 470 a 860 MHz s vkony
od 1 do 175 W pod typovm oznaenm PTB. Dva typy maj chladic kidlka. Jsou popsny dva zesilovae,
jeden bez rozloen soust. Na obr.
9 vidte druh z nich, irokopsmov
pro kmitoet 470 a 860 MHz, tedy se
penenho psma 390 MHz. Je
osazen dvojitm bipolrnm tranzistorem typu PTB20237 (parametry tranzistoru: kmitoet 470 a 860 MHz, vkon 150 W pi napt 28 V, innost
55 %).
Jedn se o dvojinn jednostupov zesilova s monost doladn vstupu a vstupu, s impedannm pizpsobenm a dvojm napjenm: bze
(UBB) a kolektor (UCC). Vtinou je pouvn pro televizn ely.
Sedm kapitola je nejrozshlej - m 110 stran, popisuje 29 typ bipolrnch tranzistor pro kmitoty 850 a
960 MHz s vkony od 1 do 150 W. Asi
dvacet typ je ureno pro celulrn
vyslae, jeden typ m chladic kidlka a vkon 2 W na kmitotu 935 a
960 MHz. Je popsn testovac obvod,
velice jednoduch, jednostupov,
s tranzistorem Q1 typu PTB20219.
Nen uveden pracovn kmitoet, dle
nem pvody napjecho napt, take popis je veobecnho rzu.
Osm kapitola popisuje na 68 stranch 18 typ bipolrnch tranzistor
pro kmitoty od 1 do 1,85 GHz s vkony od 0,7 do 125 W. Jsou ureny pro
celulrn vyslae a pro kosmickou
komunikaci. Nkter jsou vyrobeny
technologi SMT. V naem serilu popisovan zesilova na obr. 10 m pracovn kmitoet 1465 a 1513 MHz, tedy
se psma 48 MHz. Tranzistor je
typu PTE20173 a m tyto parametry:
vkon 60 W, kmitoet 1,4 a 1,5 GHz,
innost 43 %, pracuje ve td AB.
Zesilova m doladiteln vstup a vstup, napjec napt je dvoj. V pvodech napt jsou zaazeny tlumivky L1
a L2 v proveden SMT. Tento zesilova pi napt 26 V, proudu 150 mA a
kmitotu 1,5 GHz m innost 30 %
a odevzdan vkon 25 W. Lad se ty-
30
= 1 palec = 2,54 cm
Obr. 9. Vf zesilova pro kmitoty 470 a 860 MHz. Nahoe deska s plonmi
spoji (nen ve skuten velikosti), dole schma zapojen
UCC
UBB
T1
T1
C1
C2, C3
C4, C16
C5, C7
C6, C8, C13
C9
C10
C11
C12
C14
C15
C17, C18
C19
C20, C21
L1, L2
R1, R2
R3 a R6
deska s plo. spoji
PTB20237
10 pF
ATC 100A
0,001 F
ATC 100B
100 F, 50 V
elektrolyt. kondenztor
3,6 pF
ATC 100B
0,35 a 3,5 pF
trimr Johanson
15 pF
Dielectric Labs
7,5 pF
ATC 100B
12 pF
ATC 100B
8,2 pF
ATC 100B
7,5 pF
ATC 100B
75 pF
ATC 100B
0,1 F
1206 ip
22 pF
ATC 100B
100 pF
ATC 100A
25
semirigidn balun
100
rezistor SMD
1
rezistor SMD
PTFE, pltovan md, r = 2,5, tl. 0,79 mm
UCC
UBB
T1
l1
l2
l3
l4
l5
l6
l7
C1, C6
C2, C3, C4, C5
L1, L2
deska s plo. spoji
PTE20173
NPN vf tranzistor
0,049 , 2 GHz
mikropsek 16,3
0,017 , 2 GHz
mikropsek 12,1
mikropsek 10,6
0,047 , 2 GHz
0,0093 , 2 GHz
mikropsek 12,1
0,040 , 2 GHz
mikropsek 8,8
mikropsek 11,0
0,042 , 2 GHz
0,045 , 2 GHz
mikropsek 22,3
33 pF
kondenztor
0 a 4 pF
trimr Johanson
cvka SMT
50 , 0,25
G-200, pltovan md, tl. 0,79 mm
Obr. 10. Vf zesilova pro kmitoty 1465 a 1513 MHz s monost doladn
vstupu a vstupu, vkon 60 W. Nahoe schma zapojen, dole deska s plonmi spoji
= 1 palec = 2,54 cm
mi trimry C2 a C5 o kapacit 0 a
4 pF. Pomoc trimr a zmnou proudu
bze se nastav nejmen kolektorov
proud. Zesilova je na prvn pohled jednoduch, m ale adu zludnost
k tomu, aby dobe pracoval.
Dal zajmav UHF zesilova pro
kmitoet 1,49 GHz (obr. 11) je jednostupov dvojinn, s monost doladn vstupu kondenztorem C1, osazen dvojitm tranzistorem T1 typu
PTB20174. Parametry tranzistoru:
kmitoet 1,4 a 1,6 GHz, vkon 90 W,
napjec napt 26 V, innost asi
50 %, zeslen 28 dB. Ve schmatu je
nakreslen jako oddlen, a je dvojit.
M symetrizan leny na vstupu a vstupu, oznaen jako balun 1 a balun
2 (koaxiln kabely). M dvoj napjen s bohatmi filtranmi leny C, L a
R. Tento pozoruhodn zesilova nem
uveden nvrh plonch spoj a rozmstn soust.
(Pokraovn)
Seznam soustek k obr. 11:

T1
l1
l2, l3, l10, l11
l4, l5
l6, l7
l8, l9
l12
balun 1, balun 2
C1
C2, C3
C4, C5, C14, C15
C6, C7, C13, C16
C8, C9
C10
C11
C12, C17
C18, C19
L1, L2, L4, L5
L3, L6
L7
R1, R2
R3, R4
FB1, FB2
deska s plo. spoji
PTB20174
NPN vf tranzistor
mikropsek 50
0,410 , 1,49 GHz
0,250 , 1,49 GHz
mikropsek 50
0,190 , 1,49 GHz
mikropsek 22
mikropsek 11,5
0,083 , 1,49 GHz
mikropsek 10,5
0,225 , 1,49 GHz
0,210 , 1,49 GHz
mikropsek 50
50 semirigid. koax. kabel, 1,2 mm, dlka 3,8 cm
0,3 a 3,5 pF promnn kondenztor Jaco 5801-PC
18 pF, ATC 100B
33 pF, ATC 100B
1200 pF, ATC 100B
10 F. 35 V, elektrolyt. kondenztor
0,3 pF, ATC 100B
1,1 pF, ATC 100B
100 F, 50 V, elektrolyt. kondenztor
22 pF, ATC 100B
4 z, 0,5 mm (24 AWG), vnit. 3 mm
7 z, 0,5 mm (24 AWG), vnit. 3 mm
1 z, 0,5 mm (24 AWG), vnit. 2,5 mm
22 , 0,25 W rezistor
12 , 1/8 W rezistor
feritov perla
PTFE, plt. md,
r = 2,5, tl. 0,79 mm
balun 1
balun 2
Aktuln:
http://www.ericsson.com/microe/products/
rf_power_transistors/
OK2XDX
Obr. 11. Schma zapojen vf zesilovae 90 W

pro kmitoet 1,49 GHz (deska s plonmi spoji
nen v katalogu uvedena)
31
Zapojen zdroje ATX
32
naptm, zskme tak dal transformtor, kter je schopen kompenzovat nerovnomrn zaten jednotlivch napt.
Vpraxi jsou odchylky vstupnch napt
asi do 10 % od sv jmenovit hodnoty.
Z vnitnho zdroje referennho napt
(vvod 14 IC1) je pes dli R24/R19 napt pivedeno na invertujc vstup (vvod
2) zesilovae odchylky. Na neinvertujc
vstup (vvod 1) je pivedeno napt pes
dli R25, R26/R20, R21 z vstupu zdroje. Naptm na vstupu zesilovae odchylky se d ka budicch impuls. Zmen-li se nap. vstupn napt, budic
impuls se prodlou, vkonov tranzistory Q1, Q2 jsou dle oteven, ka impulsu ped vstupn tlumivkou se tak pro-
Cel popis najdete na strnkch

http://pavouk.org.
Pavel Rika
Obr. 1. Zapojen zdroje ATX

DTK PTP-2038
Na obr. 1 je typick zapojen zdroje ATX

s obvodem TL494. Podobn zapojen pouv vtina zdroj.
Sov napt je pes vstupn filtr (C1,
R1, T1, C4, T5) pivedeno na usmrova, kter me bt zapojen tak jako
zdvojova. Varistory Z1 a Z2 maj ochrannou funkci pi pept na vstupu zdroje.
Termistor NTCR1 slou k omezen proudu pi zapnut. Po pipojen k sovmu
napt se nejdve nabjej kondenztory
C5 a C6 dohromady asi na 310 V. Tak se
rozbhne pomocn zdroj s tranzistorem
Q12 a na vstupu se objev napt. Za stabiliztorem IC3 je napt 5 V, kter je vyvedeno na konektor do motherboardu a trvale napj obvody potebn pro zapnut
zdroje. Dal nestabilizovan napt je vyvedeno pes diodu D30 pro napjen dicho obvodu hlavnho zdroje IC1 a pomocnch dicch tranzistor Q3 a Q4. Pi bhu
hlavnho zdroje je IC1 napjen tak pes
diodu z vinut pro 12 V.
V klidu je hlavn zdroj blokovn kladnm naptm pivedenm na vvod PSON pes rezistor R23 z pomocnho zdroje. Tranzistory Q3 a Q4 jsou oba oteveny
a zkratovvaj vinut pomocnho transformtoru T2. Dky tomu se nedostane dn napt na vkonov stupe. Naptm
na vvodu 4 se d maximln ka impulsu na vstupu IO, nejvt je pi 0 V.
Pi zvtovn napt se impuls zkracuje,
a zcela zanikne.
Zdroj se zapne uzemnnm vstupu
PS-ON. Tm se rozepne tranzistor Q10 a
nsledn Q1. Zane se nabjet C15 pes
R15 a na vvodu 4 IC1 se zane dky R17
zmenovat napt a k nule. Postupnm
prodluovnm ky impulsu je zajitn
plynul nbh zdroje.
V bnm provozu je zdroj zen IC1.
Pokud jsou Q1 a Q2 rozepnuty, jsou Q3 a
Q4 sepnuty. Pokud se m sepnout jeden
zvkonovch tranzistor (Q1, Q2), rozepne se pslun budic tranzistor (Q3,
Q4). Proud prochzejc pes R46 a D14
jen jednm vinutm T2 vybud napt na
bzi vkonovho tranzistoru a vlivem kladn zptn vazby ho uvede rychle do saturace. Po skonen impulsu se opt sepnou
oba dva budic tranzistory, kladn zptn
vazba zanikne a pekmitem na budicm
transformtoru se vkonov tranzistor
rychle rozepne. Pot se cel proces opakuje, ovem s druhm tranzistorem. Tranzistory Q1 a Q2 stdav pipojuj jeden
konec primrnho vinut na kladn nebo
zporn napt proti stedu. Vkonov vtev probh od emitoru Q1 (kolektoru Q2)
pes pomocn (tet) vinut budicho transformtoru T2, dle pes primrn vinut
hlavnho transformtoru T3 a kondenztor C7 a na uml sted napjecho napt.
Vstupn napt se stabilizuj tak, e
se pomoc R25 a R26 m vstupy +5 V
a +12 V. Velikost ostatnch vstupnch napt je dna pomrem zvit na sekundrn stran T3 a polaritou usmrovacch
diod. Na vstupu zdroje je nutn tlumivka. Vstupn napt je mrn napt ped
tlumivkou a pomru ky impulsu k dlce
periody. Na vstupu za usmrovacmi
diodami je spolen tlumivka pro vechna
napt zdroje. Pokud se dodr poet zvit a smr vinut odpovdajc vstupnm
dlou a vstupn napt se vyrovn. Druh zesilova odchylky je zablokovn pivedenm pedptm na vvod 15 IC1.
Vtina zkladnch desek potae vyaduje signl PowerGood, kter oznamuje, e vechna napt jsou v podku.
V potai bv pmo svzn se signlem RESET. Tento signl pejde z 0 na
+5 V a po sprvnm nbhu zdroje.
V tomto zdroji se dodaten stabilizuje
napt +3,3 V. V jinch zdrojch je toto napt pmo usmrnno z dalch odboek
vinut transformtoru.
Jet se podvejme na obvod, kter se
skld z Q5, Q6 a spousty diskrtnch
soustek. Tento obvod hld vechna vstupn napt a pi pekroen urit hrance zdroj vypne.
,$1
@"1."1
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
INTERNETOV
PROHLE
OPERA
Internetov prohle si mon kad z vs navykl povaovat za automatickou soust operanho

systmu. Protoe ve Windows Microsoft Internet Explorer opravdu soust systmu je, je to celkem
pochopiteln. Mon ani nevte, e jsou ale i jin internetov prohlee. Z velk afry, kter se ped
lety dostala i k soudu, jste mon slyeli o prohlei Netscape. V tomto lnku vm chceme pedstavit
internetov prohle Opera, kter existuje pro rzn operan systmy (vetn telefon) a jeho popularita
neustle roste.
vodem nkolik slov o tom, pro by
ml lovk uvaovat o njakm jinm
internetovm prohlei, kdy u m ve
svch Windows (jist 99% z vs) Microsoft Internet Explorer. Internet Explorer
je jist velice kvalitn prohle a m
mnoho rznch funkc a monost.
Mon vs pekvap, e jednou z jeho
velkch nevhod je prv skutenost,
e ho pouv skoro kad. Pro ppadn pokusy o naruen bezpenosti vaeho potae z Internetu je dky sv
rozenosti idelnm clem. Je nedlnou soust operanho systmu Windows a mnoho jeho soust se pouv i pro jin funkce Windows (nap.
sprvce soubor, Windows Explorer).
Dky tomu je to program velice rozshl,
tm i pomalej a jakkoliv jeho havrie
postihne i dal funkce operanho systmu. Jin internetov prohlee se mu

sna konkurovat rychlost, velikost
a takovmi funkcemi pro pohodln prohlen Internetu, kter Internet Explorer
nem. Prohle Opera je ji ve verzi 7
a za dobu sv existence se vrazn zdokonaloval. Je kompaktn, rychl a v potai zabere pouhch (oproti Internet
Exploreru) pr megabajt.
Opera m samozejm vechny zkladn vlastnosti internetovho prohlee a ty proto nebudeme popisovat.
Zmnme se o monostech a funkcch,
ktermi se od Internet Exploreru li.
Spoutn
Ji pi sputn lze zvolit, zda m
prohle otevrat kadou dal strnku
v novm okn nebo ve stejnm okn

a vytvet zloky. Zloky lze umstit
na lev, prav, horn nebo doln okraj
pracovnho okna a je to jedna z velmi
ikovnch vlastnost, kterou nap. prv
Internet Explorer neumouje. Umstte-li si nap. zloky vlevo (viz obrzek),
mete otevt najednou mnoho strnek
a pehledn, rychle a snadno mezi nimi
pepnat uknutm na pslunou zloku. Protoe dal strnky lze otevrat
do novho okna a tzv. na pozad (tj.
bez pepnut do tohoto novho okna),
mete si pi prohlen urit strnky
postupn nechat z odkaz otevt dal strnky, kter se zatm natou.
Pi sputn Opery mte dle monost zvolit start s va zkladn strnkou, nebo ze stavu, ve kterm jste mi-
33
odkaz v nov strnce na pozad (tj. ani

byste do n peli).
Petahovn my
(drag and drop)
Obr. 1. Operu lze spustit nkolika zpsoby
nule skonili (tj. pokud jste ped vypnutm Opery mli oteveno nap. 5 strnek, ty sam strnky se vm znovu
otevou a zaktualizuj), nebo mete
vyut tzv. session jakkoliv okamit stav prohlee lze pod zvolenm nzvem uloit a kdykoliv znovu obnovit.
Hod se to teba v ppad, e si kad
rno (veer) tete vechny oblben
zpravodajsk servery nebo jejich konkrtn rubriky otevenm session rann zprvy se vm vechny oblben
strnky otevou bez ukn na ikonky
nebo vypisovn adres.
Pokud ale spoutte Operu stle
stejnm zpsobem, mete tyto vodn
volby zcela vypnout.
Ovldn my
Krom bnch pouit myi ke klikn na tlatka v nstrojovch pruzch
nebo na poloky v menu m Opera tzv.
mouse gestures doslovn peloeno
my gesta. Je to neobvykl ale pekvapiv praktick pouvn myi k rznm standardnm konm.
Nkolik pklad:
Chcete pejt na pedchoz zobrazenou strnku pidrte prav tlatko
myi a pohnete my vlevo. Pohneteli my vpravo, pejdete na nsledujc
strnku. Stejn efekt m pidren pravho tlatka a uknut na lev (pechod
na pedchoz strnku) nebo pidren
levho tlatka a uknut na prav (pechod na nsledujc strnku). Dvoj kliknut v przdnm mst strnky vs penese na vai zkladn strnku. Pidrte-li prav tlatko a pohnete my nahoru a dol, strnka se znovu nate
(reload). Natn mete zastavit pohybem myi nahoru, istou novou strnku
otevete pohybem dol (ve pi stisknutm pravm tlatku), nebo dvojklikem v prostoru zloek. Pohybem dol
a vlevo strnku minimalizujete a dol
a vpravo zavete.
Rolovac koleko na myi standardn posouv strnku nahoru a dol. Pokud vak pitom stisknete klvesu Ctrl
na klvesnici, kolekem zvtujete
a zmenujete zobrazen strnky (mtko), a to od 20 do 1000%! Zmna
mtka zobrazen je dal funkc, kterou
Internet Explorer nem. Mtko lze volit
i standardnm zpsobem z oknka na
nstrojovm pruhu prohlee.
Kliknut na odkaz se stisknutm Shift
oteve odkaz v novm okn (a pejde
do nj), se stisknutm Ctrl+Shift oteve
34
My lze petahovat prakticky cokoliv

kamkoliv. Mete petahovat odkazy
a obrzky z webovch strnek, objekty na nstrojovch pruzch, poloky
v tzv. Hotlistu (viz dle), zloky otevench strnek. Nkolik pklad:
Pethnete-li ikonu oteven strnky
nebo kterkoliv odkaz na strnce na
Hotlist, vytvo se zloka (bookmark).
Chcete-li sthnout soubor nebo obrzek
z webov strnky, pethnete odkaz nebo obrzek do panelu Transfers (penosy). Odkaz mete pethnout i na
osobn nstrojov pruh, kde se z nj
vytvo tlatko. Petahovnm lze uspodat tlatka na nstrojovch pruzch
tak, jak vm to nejlpe vyhovuje. Pethnete-li zloku strnky na pracovn plochu potae (mimo Operu), oteve se v novm samostatnm okn. Nejlep zpsob, jak poznat vechny monosti, je chvli si hrt a petahovat a zjistit, co vechno jde.
(Ctrl+Alt+H), vypsn vech odkaz na

strnce (Ctrl+J) atd. atd. Snadno a rychle mete tak zmnit, zda bude v
prohle identifikovn jako Opera
(Ctrl+Alt+O) nebo jako Internet Explorer
(Ctrl+Alt+I).
Hotlist
Ti zkuen ji vd, e nejrychlej

ovldn program a proto i prohlee
je z klvesnice. Mezi rychl hmaty pat oteven souboru (Ctrl+O), uloen
kopie strnky (Ctrl+S), pechod na zkladn strnku (Ctrl+mezera), uloen
zloky aktivn strnky (Ctrl+T), znovunaten strnky (Ctrl+R), znovunaten zvolenho rmce (Alt+F5), oteven oznaenho odkazu v nov strnce (Shift+Enter nebo Shift+mezera),
uloen adresy zvolenho odkazu do
schrnky (Ctrl+Shift+C), oteven nov
przdn strnky (Ctrl+N), zaven aktivn strnky (Ctrl+W, vech otevench
strnek Ctrl+Shift+W), vypnut posuvnk (Ctrl+F7), oteven Hotlistu (F4),
pepnn Hotlistu mezi plovoucm a zakotvenm (Shift+F4), oteven historie
Hotlist je velmi uiten pomcka

pro efektivn prci s prohleem na Internetu. Jeho okno umouje nkolika zlokami pepnat mezi rznmi
panely (vtina z nich je pstupn i samostatn z nstrojovho pruhu nebo
z menu):
Zloky (Bookmarks) organizuje
a zobrazuje odkazy na vae oblben
msta (Favorites). Zloky a snadn
prce s nimi pat k zkladnm vlastnostem dobrho prohlee. Plat to
i pro Operu. Do Opery lze bez problm importovat zloky z Internet Exploreru (Favorites), z Netscapu, z linuxovch prohle ad. Zloky lze otevrat v aktivn strnce, v nov strnce
a v nov strnce na pozad. Ke kad
zloce lze (do jejch Vlastnost) piadit
i strun popis.
Mail ten, posln a organizovn
e-mail (prohle je pln vybaven i pro
prci s elektronickou potou).
Kontakty veden a organizovn
seznamu osob a jejich mailovch adres
a telefonnch sel.
Historie udruje pehledn seznam dve navtvench strnek (i nkolik tdn, podle nastaven),
Transfer zobrazuje seznam penesench a aktuln penench soubor z webu (download). Tam, kde to
dovoluje server, ze kterho se stahuje, umouje znovunavzn peruenho stahovn (resume).
Odkazy zobraz strukturovan
vechny odkazy, kter se nachzej na
prv prohlen strnce. To je velice
pkn funkce, kterou v Internet Exploreru tak nenaleznete.
Windows zobrazuje stromovou
strukturu vech otevench strnek
Obr. 2. Hotlist - zloky (bookmarks)
Obr. 3. Hotlist - oteven strnky
Ovldn klvesnic
Obr. 4. Hotlist - vpis odkaz na strnce
Obr. 5. Hotlist - pehled penos
Obr. 6. Hotlist - informace o strnce
s monost rychlho pechodu na kteroukoliv z nich.

Do Hotlistu lze pidat jakkoliv dal panel sta ho vytvoit jako webovou strnku a pethnout jej ikonu do
Hotlistu.
jazykov kdovn strnky, zobrazit

zdrojov (HTML) kd strnky nebo aktivnho rmce, zobrazit vechny odkazy
na strnce, pepnout do celoobrazovkovho reimu (bez jakchkoliv ovldacch prvk), pop. pepnout do emulace
malho displeje (na telefonu nebo pstrojch PDA).
Specifickou monost je u Opery
zmna stylu zobrazen strnky. Jsou
dv zkladn volby styl autora (tak
jak autor strnku navrhl) a styl uivatele
(definuje se v preferencch).
a na stylu. Co vechno nabzej je patrn z obr. 7.
Nstrojov pruhy
Opera m nkolik nstrojovch pruh, kter lze libovoln konfigurovat,
zobrazovat a umisovat. Je to hlavn
pruh, stavov dek, osobn, strnkov, adresov a navigan pruh a pruh
zobrazujc graficky i seln postup natn strnky a obrzk vetn dosahovanch rychlost penosu. Lze do nich
umstit tlatka, kter umon ovldat
prakticky kteroukoliv z funkc prohlee
(ke vem funkcm se lze samozejm
dostat i z menu). Tlatka lze piadit
i webovm adresm, zlokm (bookmark) nebo adresm v potai.
Tlatkem v adresovm pruhu lze
nap. rychle zapnat a vypnat zobrazovn obrzk na strnce.
Kontextov menu
Velmi mocnm nstrojem jsou v prohlei Opera kontextov menu nabdky, kter se otevou po kliknut pravm tlatkem myi v urit situaci.
Je jich celkem sedm rznch na
strnce, po dvojitm kliknut na text,
na odkazu, na obrzku, na mailov
adrese (mail-to), v polku formule
Lokalizace
Prohle Opera byl lokalizovn do
mnoha jazyk vetn etiny (zatm
pouze do verze 6, proto jsou obrzky
z verze 7 s anglickmi texty) a pslun
soubor si lze sthnout z webovch strnek www.opera.com. Mete si nainstalovat vce jazykovch lokalizac a snadno mezi nimi pepnat v preferencch.
Osobn informace
Kdy si v preferencch ulote zkladn osobn informace, mete je potom pi vyplovn formul vkldat
z kontextovho menu (na pravm tlatku myi).
Vyhledvn
Vyhledvat na webu mete pmo
z rozhran prohlee Opera, ani byste
Menu
V osmi menu (File, Edit, View, Navigation, Bookmarks, Mail, Window, Help)
nabz Opera uivateli velmi mnoho
funkc. Uvedeme jen ty mn obvykl.
V menu File lze mimo jin ukldat
a nahrvat tzv. session, tj. (aktualizovan) sestavy otevench webovch strnek. Lze tak importovat zloky (bookmarks) z jinch prohle a nap. elektronickou potu z Outlook Express. Samostatn poloka umouje smazat
vechny soukrom daje o pouvn
Internetu (pokud pota s nkm sdlte). Krom rozshl volby preferenc
jsou zde jet tzv. Quick Preferences
s nejpouvanjmi volbami na jedin
uknut.
V menu View lze mimo jin upravovat sloen vech nstrojovch pruh
a podle poteby je uzamknout, konfigurovat Hotlist, zapnat a vypnat posouvac lity, volit grafickou podobu prohlee (skin) a barevn schma, volit
na odkazu
na polku formule
na strnce
na oznaenm textu
na obrzku
na stylu
Obr. 7. Uitenm nstrojem prohlee Opera jsou kontextov menu
35
Obr. 8. V Preferencch lze nastavit mnoho rznch vlastnost ...
Obr. 9. ... vetn ochrany vlastnho soukrom
museli pechzet na strnku vyhledvae. Oblben vyhledvae je mon samozejm nastavit v preferencch.
Vzhled prohlee
Opera pouv kolekci grafickch
prvk (tzv. skin) ke zmn vzhledu uivatelskho rozhran. Rzn skiny si mete sthnout z Internetu nebo si je sami
navrhnout.
Preference
V preferencch mete nastavit na
dvaceti strnkch nejrznj parametry
prohlee zpsob startu, jazykovou
lokalizaci a pouitou znakovou sadu,
osobn informace pro vkldn do formul, pouvan vyhledvae, skin,
nstrojov pruhy a menu, monosti myi a klvesnice, zsob otevrn oken
a zachzen s tzv. pop-up okny (lze je
i vypnout), zvuky spojen s nktermi
funkcemi (nap. ukonen stahovn),
pouvan fonty a barvy psma, styl
a mtko webovch strnek, zachzen
s multimedilnmi prvky, zkladn pouvan adrese a extern programy, typy asociovanch soubor, sov nastaven a identifikaci prohlee, velikost
pamti pro uchovvn navtvench
strnek a jejich adres (cache a history), ochranu soukrom (cookies ap.),
zabezpeen a bezpenostn protokoly.
Obr. 10. Na webu www.opera.com si program Opera mete zdarma sthnout
Prohle Opera si mete sthnout

z webov adresy www.opera.com. Mete ho pouvat zdarma, pokud se smte s tm, e se vm bude (pi pipojen
k Internetu) zobrazovat v horn sti
pracovnho okna v rmeku rzn reklama.

Reklamu mete odstranit zaregistrovnm produktu, kter je spojeno
s poplatkem 39 USD.
Katarsk zpravodajsk televize Al-Jazeera je pojem - na Internetu ji snad ji najdete na english.aljazeera.net
36
PROGRAMTORY PROCESOR PIC

Zveejnn nkolika nmt pro vyuit jednoipovch mikropota vzbudilo zjem a pilo nm
nkolik dotaz na programtory tchto mikropota. Nkolik typ programtor procesor PIC (kter
byly v zapojench obvykle pouity) si lze za velmi pijateln ceny i zakoupit, nvody na mnoho dalch
(vetn potebnho softwaru) lze najt na Internetu. Velmi dobr pehled veho dostupnho jsme nali
na ji jednou zmnnch webovch strnkch www.cmail.cz/doveda Jaroslava Strolenho (doporuujeme
vm je i pro mnoho dalch uitench informac z tohoto oboru).
Programtory prodvan v esk
republice :
Firma ASIX (http://www.asix.cz/) poskytuje kompletn podporu a prodej
mikrokontrolr Microchip PIC, vvoj
a vrobu hardware na zakzku, vyrb
programtory a zkuebn desky PVK,
PVK74, PVKpro. Nabz tyto typy programtor:
Piccolo - programtor mikrokontroler PIC16F83, PIC16C84, PIC16F84,
PIC16F627 a PIC16F628. Pipojen na
paraleln port PC (pipojen je mon
i bez propojovacho kabelu). Soust
programtoru je ovldac software pro
DOS (Latin2, Kamenit, anglitina),
Windows a esk nvod. V prodeji je
verze standardn za 550,- (bez DPH)
n paraleln port ECP/EPP (IEEE1284).

Ovldac program spolehliv pracuje
pod MS DOS a Windows 95/98/Me/NT/
2000/XP. Cena je 4500,- K (bez DPH).
Programtor PICquick
vod. V prodeji je se standartn patic

za 980,- K (bez DPH).
PICquick - programtor mikrokontrolr PIC a sriov pamti EEPROM,
pipojovan na paraleln port PC. Program podporuje vechny dostupn typy
PIC i pamti EEPROM, nov typy jsou
prbn doplovny. Dodv se vetn stovho adaptru, komunikanho
kabelu a ovldac program pro MS DOS
pracuje bez problm i v prosted Windows 3.x/95/98 a OS/2. V prodeji je za
2950,- K (bez DPH).
Programtor PIC Piccolo
a s patic ZIF (s nulovou zasouvac silou) za 950,- K (bez DPH).

Piccolo grande - programtor mikrokontroler PIC16F7x, PIC16F8x,
PIC16F62x a PIC16F87x. Programovat lze jak neosazen procesory v desce, tak i zapjen v plonch spojch
(ICSP - In Circuit Serial Programming).
Pipojen na paraleln port PC (pipojen je mon i bez propojovacho kabelu). Soust programtoru je ovldac software pro DOS (Latin2, Kamenit, anglitina), Windows a esk n-
Programtory vyrb i firma ELNEC

- nabz tyto typy:
PIKprog - mal a vkonn programtor jednoipovch mikroprocesor
ady Microchip PICmicro ady 12xxx,
14xxx, 16xxx, 18xxx (8 a 40 pinov).
Programuje i sriov pamti EEPROM
s rozhranm IIC, Microwire a SPI ady
24Cxxx, 24Fxxx, 25Cxxx, 59Cxxx,
85xxx, 93Cxxx. K potai se pipojuje pes paraleln port. Ovldac program
spolehliv pracuje pod MS DOS a Windows 3.11/95/98/Me a WinNT/2000/XP.
Cena je 2990,- K (bez DPH).
Programtor PIKprog+ firmy ELNEC
Prodej programtor ELNEC v R

zajiuj firmy Cgler Software a.s.
(zastoupen v R a servisn centrum),
Fanda elektronik s.r.o, HW server
a Ryston electronic s.r.o.
Programtory na Internetu
Bojan Dobaj (www.picallw.com/,
www.bigfoot.com/~bojan.dobaj) Na
webu najdete nvod na stavbu programtoru P16pro a PicAll a ovldac programy pro DOS a Windows. Zapojen
je zjednoduen schma programtoru
AN589 od firmy Microchip. Programtory se pipojuj na standardn paraleln
port potae.
Programtor P16pro Bojana Dobaje

Programtor PIKprog firmy ELNEC
Programtor PIC Piccolo grande
PIKprog+ - mal, vkonn a extrmn rychl programtor jednoipovch

mikroprocesor ady Microchip PICmicro ady 12xxx, 14xxx, 16xxx, 17xxx,
18xxx (8 a 40 pinov). Programuje
i sriov EEPROM s rozhranm IIC, Microwire a SPI ady 17Cxxx, 24Cxxx,
24Fxxx, 25Cxxx, 59Cxxx, 85xxx,
93Cxxx. K potai se pipojuje pes paraleln port. Podporuje i vysokorychlost-
Programtor PicAll Bojana Dobaje
37
Obrazovka
programu
PICALL/P16PRO
pro programovn
jednoipovch
mikropota PIC
P16_light verze 1.0 (www.cmail.cz/

doveda/pgm_pic/p16prol1.zip) je freeware pro DOS a je tedy voln iteln
pro domc pouit. Naprogramuje jen
obvody PIC16C84 a PIC16F84. Ovldn je jednoduch. Sta vybrat typ
procesoru, smazat a znovu nahrt. Na
obrazovce je zobrazena programov
i datov pam procesoru. Pi programovn se graficky zobraz do jak sti
patice je teba zasunout procesor.
P16_pro verze 3.64 (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/p16pr364.zip) je shareware pro DOS (spustiteln pod Windows 3.1x a 9x). Je to jedin program
pro MS DOS, kter um programovat
vtinu PIC. Program m asov omezen (shareware). Po vypren asovho limitu naprogramuje pouze prvnch
256bit pamti. Ovldn je jednoduch. Sta vybrat typ procesoru, vymazat a znovu nahrt. Na obrazovce je
zobrazena programov i datov pam
procesoru. Pi programovn se graficky zobraz do jak sti patice je teba zasunout procesor.
Oba tyto programy autor webu vyzkouel s nsledujcmi zvry:
+ Zobrazen programov a datov
pamti v oknech.
+ Run editace programov a datov pamti.
+ Rychlost programovn.
- Hardware neum programovat PIC
16F627 a 16F628 (nen v nabdce).
- Hardware neum bez pravy programovat 16F87x. (zapojit pin RB3 pes
odpor 10k na 0 V).
- Pi smazn procesoru se smae
programov i datov pamt.
- Neum nahrt do PIC jen programovou nebo jen datovou pamt.
PicAll DOS verze 1.19 (www.cmail.
cz/doveda/pgm_pic/pa119.zip) - Program je shareware pro DOS (spustiteln pod Windows 3.1x a 9x).
PicAll Windows (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/paw013d.zip) - nov
verze 0.13d. Program je shareware pro
Windows 3.1x, 9x, Millenium, NT/2000/
XP a naprogramuje vtinu PIC. Pi
pouit hardwaru P16pro40 je omezen
a naprogramuje pouze prvnch 256bit.
Ovldn je jednoduch. Sta vybrat
38
typ procesoru, smazat a znovu nahrt.

Na obrazovce je zobrazena programov
i datov pam procesoru. Pi programovn se graficky zobraz do jak sti
patice je teba zasunout procesor.
Program je vyzkouen s nsledujcmi zvry:
pamti v oknech.
+ Pokud pepete soubor *.hex na
disku novjm, program vs upozorn.
odpor 10k na 0 V)
- Pi smazn procesoru se smae
programov i datov pam.
Johann Aichinger (http://jaichi.
virtualave.net/pic16f8xx-e.htm) - na
webu najdete ovldac programy pro
Windows 95/98.
ProgPic - verze 2.6 (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/progpic_v26.zip) je
freeware pro Windows 95/98. Programuje procesory PIC 16F84, 16F873,
16F874, 16F876 a 16F877 pi pouit
originlnho zapojen firmy Microchip
AN589 nebo zapojen programtoru
P16pro/P16pro40 od Bojana Dobaje
nebo PP od D. Taita. K programu je poteba ovlada DLPortIO.DLL (http://
www. c m a i l . c z / d o v e d a / p g m _ p i c /
dlportio.zip), kter se nakopruje do
adrese Windows/System/.
Program m problmy s hardwarem
P16PRO40 od Bojana Dobaje. Pi sputn programu je hned pipojeno nap-
Obrazovka
programu
ProgPIC v2.6
k programovn
jednoipovch
mikropota
PIC
jec napt +5 V do PIC. Pi pout obvodu 7405 nastavme port na inverted

buffers a Vpp na D3 (PIC16F84) nebo
D4 (PIC16F87x). Pi zmn typu PIC
z 16F8x na 16F87x a opan je poteba znovu nastavit programovac napt
na pslun datov vvod paralelnho
portu D3 (u PIC16F84) nebo D4 (PIC
16F87x). Pro programovn 16F87x je
poteba zapojit RB3 na 0 V. Programovan PIC se mus nejdve smazat a potom programovat.
+ Programovn PIC16F87x je rychl, protoe nahrv adresy jen tam, kde
je program.
+ Je mon nahrt do PIC zvl
programovou i datovou pamt.
+ M monost vypnut ochrany (disable CodeProtection).
+ Monost paralelnho nebo sriovho pipojen k potai.
odpor 10k na 0 V)
- Neum vypnout napjec napt
+5 V do PIC.
- Po naten obsahu pamti PIC se
soubor ulo do textovho formtu.
Nelze jednodue udlat kopii PIC.
Nov ProPic2 - Na vyzkouen je
k dispozici beta verze (http://www.cmail.
cz/doveda/pgm_pic/propic2v10.zip).
Zmny proti pedchzejc verzi.
- Monost programovat samostatn programovou nebo datovou oblast
pamti.
- Pidny dal procesory: PIC16C71
- 77, PIC16F627 a 628 a PIC16F745.
Nigel Goodwins (www.lpilsley.co.
uk/software.htm) - na webu najdete ovldac program pro DOS a 16bitov
Windows 3.x.
Wpic16 - verze 1.21 (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/wpic16.zip) je 16bitov program pro Windows3.x a Windows95/98. Programuje jen PIC16F83,
PIC16F84 a PIC16C84. Vbrem zloky se zobraz: 1 - buffer, 2 - HEX
formt a 3 - zdrojov kd (disassembler). Program se pouv s hardwarem od Bojana Dobaje. Program je
vyzkouen!
Na novm webu Nigel Goodwins
(http://www.winpicprog.co.uk/) najdete
ovldac program pro Windows95/98.
Nov WinPicProg verze 1.91 (http:/

/www.cmail.cz/doveda/pgm_pic/
winpicprog.zip) je 32bitov program pro
Windows 95/98/ME/2000/NT a programuje procesory 12C508/509, 12F629/
675, 12C671/672, 16C505, 16C84,
16F83, 16F84, 16F627, 16F628,
16F873, 16F874, 16F876 a 16F877 za
pouit hardwaru P16PRO40 od Bojana
Dobaje. K programu je poteba nahrt
ovlada DLPortIO.DLL (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/dlportio.zip), kter se
nakopruje do adrese Windows/System/. Program je vyzkouen s nsledujcmi zvry:
pamti v oknech.
+ Pamatuje si oteven poslednch
pti pedchozch soubor.
+ Pokud pepete soubor *.hex na
disku novjm, program vs upozorn.
- Neum nahrt jen programovou
nebo jen datovou pamt do PIC.
- Programuje dlouho (nahrv celou programovou a datovou pam
i kdy je program krtk).
- Hardware neum bez pravy programovat 16F87x (zapojit pin RB3 pes
odpor 10k na 0 V).
ProPic2 (http://www.propic2.com)
- na webu najdete nvod na stavbu programtoru a ovldac program pro
Windows. Zapojen je zjednoduen
schma programtoru AN589 od firmy
Microchip. Programtor se pipoj na
paraleln port potae.
Program ProPic2 verze 2.97.18 pro
Windows 3.1 a vy (www.cmail.cz/
doveda/pgm_pic/Setup.exe). Programuje vtinu PIC (nap. PIC16C84,
16F84, 16F873, 16F874, 16F876
a 16F877) a sriov EEPROM. Programtor je uren pro paraleln port. Po
vbru procesoru PIC se graficky zobraz msto zasunut do patice. Program
je omezen do adresy 100H. Ped nahrnm novho programu je poteba procesor smazat (16F87x).
pamti v oknech.
+ Je mono nahrt pouze programovou pamt do PIC.
+ Program m testovn hardwaru
Vpp1, Vpp2, Vpp3 a Vdd.
- Hardware neum bez pravy programovat PIC16F87x. (zapojit pin RB3
na 0 V).
- Nelze nahrt pouze datovou pam
EEPROM do PIC.
Bonny Gijzen (http://www.ic-prog.
com/) - na webu najdete ovldac program pro Windows.
IC-Prog - verze 1.05a (www.cmail.
cz/doveda/pgm_pic/icprog105a.zip) pro
Windows 95/98/NT/2000/ME progra-
muje procesory PIC, ATMEL a pamti EEPROM (12C508, 12F629, 12F675,

16C84, 16F84, PIC 16F877, 24C16,
24C32, 93C46, 90S1200, 59C11,
89C2051, 89S53, 250x0, PIC, AVR,
80C51). Vyuv programtory od JDM,
CONQUEST, TAFE, TAIT, FUN-CARD,
ProPic2, SCHEAR, STK200, AN589,
Willempro, Fluffy a DL2TM.
Willem programmer (www.willem.
org/ nebo http://se-ed.net/mpu51/
eprom/eprom.html) - na webu najdete
schma programtoru a ovldac program pro Windows.
Programtor Willem Eprom se pipojuje na paraleln port s ovldacm programem pro Windows 9x/ME/NT. Programuje procesory PIC (16C84, 16F84,
16F87xA, 16C620, 621, 622, 12C508
a 509), procesory ATMEL, pamti sriov (24C02 -24C512, 93C46A, 93C46B,
93C46, 93C56, 93C6625CXX), pamti
paraleln (27C64-27C040/4001, 28C65
-28C040, 28F64-28F040, 29F6429F040.
Zatm posledn verze 0.96C
(z 29.7.2002) je na webu ke staen.
Programtor Willem EPROM
Obrazovka softwaru pro Willem EPROM
Bezstarosti Bros (www.bezstarosti.

cz/elec/elec2.htm) - Programtor pro
paraleln port programuje procesory
PIC 12C508, 12C509, 12CE518,
12CE519. Na webu najdete i nvod na
stavbu programtoru ze uplkovch
zsob, kter programuje procesory
PIC16F84, PIC16F627, PIC16F628
a dal.
Jirka (www.volny.cz/jirka.net/) Programtor programuje jak sriovm
(16C71,16C84,...) tak i paralelnm
(16C54,16C55,...) propojenm s potaem.
PIC Programmer (www.geocities.
com/SunsetStrip/Amphitheatre/4759/
pic/piccz.htm) - verze 1.1 programuje
PIC16C84, 16F84, 16CR84, 16F83,

16CR83, 16C71, 16C61, 16C710,
16C711, 16C620, 16C621, 16C622.
TSP-IC (web.quick.cz/ruckl) - Lubo
Rckl nabz programtor, kter vyuv
program od IC_prog. Programuje pes
paraleln port obvody PIC16F84A,
PIC16F627, 93C46, 24C04, 24C16
a AT90S2313.
DJ_DYK (www.volny.cz/dj_dyk)
Programtor PIC programuje pes sriov port obvody PIC12C508,
PIC12C509, 16C84, 16F83, 16F84
a 16F84A pro Windows 95/98/2000.
Nov programuje i procesory z ady
PIC12xxx, 16xxx. Napjen programtoru je z externho napjecho adaptru
DC 16 V - 35 V. Programtor je mon
objednat na dobrku za 520,- K +
potovn 50,- K.
NEPI (www.mujweb.cz/www/picop)
a Neso (www.elnes.cz/) - Nabz k prodeji ti typy programtor - NEPI 4.0,
NEPI 4.0+, NEPI 5.0, NEPI 6.0. Seznam obvod, kter programuje: PIC
16C71, PIC16C711, PIC16C84, PIC
16F84, PIC 12C508, PIC 12C509 a pamti 24C16. Cena programtor je
599,- a 988,- K.
Pony prog (www.lancos.com/prog.
html) - Ovldac program pro Windows
95/98/ME/NT/2000. Programuje obvody 12C508/509, PIC16C84, PIC16F84,
PIC16F84A, 12C671/672, 16F873/874/
876/877, procesory AVR (Atmel) a sriov EEPROM. PonyProg pouv
i programtory od AVR ISP (STK200/
300), JDM/Ludipipo, EasyI2C a DT-006
AVR (Dontronics).
Jens Dyekjar Madsen
(JDM)
(www.jdm.homepage.dk/newpic.htm)
Programtor programuje pes sriov
port obvody PIC12C5XX, 12C67X,
24CXX, 16C55X, 16C61, 16C62X,
16C71, 16C71X, 16C8X a 16F8X.
Wichit Sirichote (http://chaokhun.
kmitl.ac.th/~kswichit/f84/f84.htm) Na
webu najdete zapojen programtoru
(upraven od Bojana Dobaje), ovldac
program pro DOS a Windows pouv
zapojen od Nigel Goodwins (http://
www.lpilsley.co.uk/software.htm). Dal
nabzen program je EPicWin.
Ishijima Seiichiro
(http://
www.ops.dti.ne.jp/~ishijima/sei/picww/
picww_english.htm) Programtor PIC
Writer for Windows 95/98 (Windows
2000) verze 2.36 programuje pes paraleln port obvody PIC 12C508, 12C509,
16C61, 16C62, 16C64, 16C65, 16C71,
16C73, 16C74, 16C84, 16F84, 16F62x,
16F87x a EEPROM 24cxx. Program
m testovn sprvn funkce hardwaru.
Jacques Weiss (www.supelecrennes.fr/ren/fi/elec/mcu/pic/
picprog.htm) Program vyuv hardware od D.Taita, J. Weisse a Ludwiga Catta. Programuje pes paraleln port obvody PIC16C84, PIC16F62x, PIC16F8x
a PIC16F87x. K programu je poteba
ovlada Vbrun300.dll, kter se nakopruje do adrese Windows/System.
39
HARDWAROV OCHRANA
proti pesmrovn telefonnho pipojen k Internetu

V posledn dob vzbudil i v bnch mdich velk rozruch nrst podvodnch pesmrovn internetovho pipojen na drah telefonn sla. Pesmrovn zad mal progrmek, nco jako potaov
virus, kter se do potae neopatrnho uivatele dostane z Internetu a nenpadn bez jeho vdom
peru stvajc pipojen k Internetu (za pijateln tarif) a nahrad ho pipojenm pes jin slo, jeho
tarif je teba 50 K za minutu. Stovky uivatel to zjistily a z desetitiscovch t od Telecomu.
Reklamace na tyto vysok stky
nemohl Telecom uznat neastn
uivatel opravdu tyto stky protelefonovali. Bylo publikovno mnoho rznch nvod a softwarovch utilit, kter
maj uivatele ochrnit ped nedoucm pesmrovnm, nebo ho na nj
alespo upozornit. Zajmav a tentokrt hardwarov een otiskl na
sklonku loskho roku nmeck asopis Funkamateur (autor Uwe Reiser).
Npad je jednoduch zapojen indikuje rozpojen stvajcho pipojen
k telefonn sti a neumon ji dal
pipojen bez mechanickho stisku tlatka uivatelem. Schma je na obr. 1.
Obvod hld proud, protkajc mezi
modemem a telefonn ppojkou. Tento proud tee (podle polarity) bu pes
diody D1 a D4, nebo pes diody D2
a D3. Je to ale mon jen tehdy, kdy
je tranzistor optokopleru O1 vybuzen.
Tato podmnka je splnna vdy, kdy
svt dioda optokopleru (a s n i do srie zapojen D5). Tak jako jsou u relovch obvod tzv. pdrn kontakty,
kter umouj trval vypnut obvodu
(odpadnut rel) krtkm peruenm
obvodu, funguje v naem zapojen jako
pdrn kontakt prv optokopler O1.
Stiskem tlatka S1 se vybud tranzistor optokopleru O1, rozsvt se diody v jeho kolektorovm obvodu a dl
u bud tranzistor svm svtlem dio-
Obr. 2. Plon spoje pro zapojen na obr. 1
Obr. 1. Schma zapojen ochrany
Obr. 3. Rozmstn soustek na desce
da uvnit optokopleru. Tlatko lze uvolnit. Pestane-li protkat proud mezi modemem a telefonn ppojkou, nevznikne
na mstkovm usmrovai dn
bytek napt, tranzistor optokopleru
pestane bt napjen a zave se. Znovu otevt ho lze jedin krtkm stiskem tlatka S1 do t doby je propojen mezi modemem a telefonn ppojkou elektricky perueno.
Dioda D5 svt vdy bhem pipojen modemu k telefonn sti. Funguje
tak i jako kontrola, e pipojen nen fyzicky (nkde jinde) perueno. Odporem
rezistoru R2 lze ovlivnit spnac rychlost
fototranzistoru v O1.
Jednoduch obvod me bt postaven i na experimentln destice autor
pro nj vak navrhl jednoduchou destiku s plonmi spoji (obr. 2, 3), na
kter jsou i dva konektory RJ45 (vzhledem k pouit mstkovho usmrnn
je jedno, kter konektor se pouije jako
vstupn a kter jako vstupn).
Nokia Digital Pen

Nokia pedstavila svou vizi elektronickho pera s oznaenm Nokia Digital Pen SU-1B. Vyznauje se velkou pamt, konektivitou Bluetooth a zajmavm vzhledem. Na
trhu by se mlo objevit ve tetm tvrtlet tohoto roku. Jde
o bn pero doplnn o elektroniku se snmaem pohybu. Tento snma ukld perem run psan text do elektronick podoby, kterou lze pak penst do potae nebo
telefonu. Pero o rozmrech 149 23 20 milimetr v
35 gram. Pam pro ukldn napsanho textu je 1 MB.
Na tle pera budou dva konektory jeden pro napjen
lithium-polymerov baterie, druh pro spojen pera a potae. Vdr pera na jedno nabit je dv hodiny zznamu.
Dle jsou na peru kontrolky stavu baterie a informace
o transferu dat, tlatko pro reset a motorek pro vibran
upozornn. Komunikaci s okolm zajiuje technologie Bluetooth protokoly General Access (GAP), Serial Port (SPP),
Object Push (OPP), Dial-Up Networking (DUN). Mte-li
telefon s Bluetooth, mete napsanou zprvu rovnou odeslat
(kompatibiln telefony finskho vrobce jsou Nokia 3650,
6650, 7650). K peru bude dodvn software pro osobn
40
konektor
pro nabjen
klip
indiktor
baterie
kryt
odesln
dat
zap./vyp.
tlatko
RESET
USB konektor
kulikov pero
Nokia
Digital Pen
SU-1B
pota, kter zapsan poznmky z pera sthne a nabdne

k prav. O pedbn cen tto technick novinky se zatm nemluvilo.
ZAJMAV WEBY NA INTERNETU
Na webu NASA (americk agentura pro vesmr) na adrese http://starchild.gsfc.nasa.gov/docs/StarChild jsou

strnky StarChild (hvzdn dt). Ve dvou vkladovch
rovnch se zde dti dozvd zajmavou a poutavou formou zkladn informace o slunen soustav, vesmru a jeho
dobvn.
iLove Languages na www.ilovelanguages.com je velk

katalog pro vechno, co na Internetu souvis s jazyky. Obsahuje vce ne 2000 pravideln ovovanch odkaz.
Web Arcade Outpost na www.arcadegamesonline.com

je bohatm zdrojem bezplatnch online her na Internetu.
Jist jste si vimli, e asopis National Geographic vychz u i v etin. V asopise jsou odkazy na webov strnky
na www.nationalgeographic.com, kde je mnostv doplujcho materilu vetn videoklip.
Jednu z nejznmjch svtovch zpravodajskch agentur - Reuters - najdete na www.reuters.com.
Webov strnky Math Spoken Here! na internetov adrese www.mathnstuff.com/math/spoken/here jsou bohat
ilustrovanm a ozvuenm vkladovm slovnkem se 460
anglickmi vrazy z aritmetiky a algebry. Kad strnka obsahuje ilustraci, matematick a nematematick definice pojm, fonetickou transkripci, aplikace a otzky a odpovdi.
asto najdete k tmatu i lnek nebo vahu.
41
RDIO HISTORIE
Z historie vojensk sdlovac
techniky II. svtov vlky
Prvn modern tornistr a walkie-talkie
Rudolf Balek
(Pokraovn)
n utajenm provozem. Pro zajmavost: Pojtko Stuttgart I vyrbl zvod Telegrafia v Pardubicch. Pojtka
Elster a Michael pouvala nkolik
let po vlce nae armda. Upraven a
se zmnnm pracovnm kmitotem to
byly stanice pod oznaenm RDM61M, konstrukce p. Josefa enka.
Tab. 3 na vedlej stran poslou

k pedstav o nmeckch komunikanch smrovch pstrojch pro VKV
(dm vlny) pojtkch II. svtov vlky. Byly ureny pro duplexn dlkov
penos informac pes retranslan stanice, v rdiovch smrovch spojch
pes pevde s tehdy tm absolut-
Nordkap
Obr. 11. K1 Fu Spr. d - DORETTE

(Dorotka). Vlevo baterie, vedle pojtko. Nahoe ochrann lmec antnn
svorky, vpravo roub druh poloviny
diplu nebo protivhy. Na ovldacm
panelu: nahoe provozn pepna vypnuto, pjem a vysln. Uprosted ladn nastaven kanlu, dole pvody
mikrofonu, sluchtek a napjecch
napt
Kirkenas
Narwik
Pojtko K1 Fu Spr. d
Oslo
Moskau
Wjasma
Wilna
Peenemnde
Alderney
Guernsey
Calais
Amsterdam
Warschau
Berlin
Brssel
Luxemburg
Paris
Smolensk
Minsk
Stalingrad
Kiew
Schneeberg
Lemberg
Wien
Budapest
Mnchen
Nikolajew
Bordeaux
Kertch
Simferopol
Biarritz
Belgrad
Bukarest
Krasnodar
Ka
uka
sus
Konstanta
Sofia
Rom
Tirana
Athen
Tunis
Kreta
Bengasi Tobruk
El Alamein
Obr. 10. Nmeck vlen smrov rdiov trasy
42
V roce 1944 bylo vyrobeno holandskou firmou PHILIPS mal rdiov pojtko, mluvtko-transceiver, s urenm
pro p tvary a dlostelectvo, nazvan K1 Fu Spr. d DORETTE
Dorotka (obr. 11, 12). Vvojem bylo
dosaeno jistho pokroku ve zjednoduen konstrukci, rozmrech a hmotnosti. Vzniklo tak pochodov mluvtko koncepn odlin od handie/
/talkie, o velikosti 13x7x20 cm s hmotnost 1,6 kg. Men a leh pouzdro
obsahovalo suchou havic baterii
o napt 1,4 V a anodovou baterii o napt 150 V, zaruujc normln provoz
po dobu 25 hodin (20 % vyslacho
asu a 80 % pjmu). Jednalo se o superreakn pijma s pepnutm na
dvoustupov vysla. Pijma ml
slunou citlivost, ovem s negativnm
prvodnm jevem, tj. silnm ruenm
okolnch stanic, zpsobenm vyzaovnm superreaknho osciltoru detektoru. V polnch podmnkch ale pln
vyhovujc. Amatrsk stavba pstroj tto filozofie byla mezi amatry
v nkolika povlench letech velmi
rozena.
Pstroj pracoval simplexn, pepnal se tedy bu pjem, nebo vysln.
Pracovn kmitotov rozsah od 32 MHz
do 38 MHz, tj. vlnov dlka od 7,9 m
do 9,4 m, byl na rozhran KV a VKV.
Psmo bylo rozdleno do 39 kanl.
Bylo mon spojen s jinmi pojtky,
nap. Feld Fu f (28 a 33 MHz), 10
WSc (27 a 33,4 MHz, Torn Fu d2 (33,8
a 38 MHz), ppadn s leteckou pa-
Tab. 3. Nmeck smrov decimetrov pojtka v letech 1935

a 1944, pracujc na kmitotech od 350 MHz do 1,4 GHz. Na
vodorovn ose jsou uvedeny kmitoty, na kolm ose roky vzniku, ppadn zaazen. Zajmav jsou poty vyrobench kus:
Michael IIR 2300 kus, Elster FuG 01 (Straka) 3000 kus
lubn stanic FuG 16, nebo s jinmi,
zanajcmi rozsahem 38 MHz. Relativn velk kruhov stupnice byla
cejchovna v kHz. Dosaen vzdlenost spojen podle tvaru ternu, prodnch pekek, v lese, v deti,
v pochodovm tvaru apod. byla 1 a
4 km. Vyven, ppadn stabiln stanovit s monost del a vy antny, ppadn jet s protivhou, umoovalo prodlouit dosah.
(Pokraovn)
Obr. 12. Dorotka

s krytem, roub protivhy je dobe patrn (vlevo). Vpravo
bez krytu. Nahoe
elektronky RL1P2,
uprosted cejchovan stupnice v kanlech, na prav stran obrcen DDD25
Mezinrodn nadace QSL Collection, kter byla zaloena u ped asem ve Vdni, m nejvt svtovou
kolekci radioamatrskch QSL-lstk,
ale tak QSL o poslechu rozhlasovch stanic z celho svta. Poet
QSL u pesahuje pes 3 miliony a ve
sbrkch jsou tak etn radioamatrsk diplomy. Tato nadace nesousteuje jenom QSL-lstky, ale tak
se sna zmapovat svtovou radioamatrskou historii. Ve sbrkch maj
i mnoho interview se svtoznmmi
pionry radioamatrskho provozu,
jako byl napklad Danny Weil,
VP2VB, nebo Don Miller, AE6IY (ex
W9WNV). Na dalm projektu pro
tuto nadaci pracuje i Martti Laine,
OH2BH. Zjemci o tento projekt se

mohou dozvdt vce na webov adrese: www.qsl.at/. Nadace vt zjemce o pomoc na dalch projektech.
Veobecn se traduje, e prv transatlantick penos televize se uskutenil v roce 1962 pomoc druice Telstar.
To vak nen pravda, podailo se to
pi pokusech ji v roce 1928 mezi
stanicemi G2KZ a W2CVJ, pochopiteln s ponkud primitivnj krtkovlnnou technikou, kter byla v t dob
k dispozici.
Na poest vro Marconiho narozen pracovala stanice K6KPH 26. dubna t.r. z pvodn zachoval poben
stanice KPH, s pvodn pijmac a vyslac technikou, kterou postavila firma
RCA.
Ped 30 lety byl v USA velmi populrn mal transceiver firmy TEN-TEC,
znm pod nzvem Argonaut 505.
Nyn se tato firma vrtila ke star tradici a s novou technologi vyrb QRP
transceiver (s iditelnm vkonem 1 a
20 W) pro vechna psma typu Argonaut V. Je pizpsoben pro vechny
druhy provozu, m 35 pepnatelnch
DSP filtr a nap. pro PSK31 m vestavn interface, take se pmo propojuje s potaem. Cena je 800 $.
Silent key
2. bezna 2003 zemel ve vku 91
let svtoznm francouzsk radioamatr Marc Tonna, F9FT. Pedevm
byl znm jako konstruktr antn pro
velmi krtk vlny, hlavn nvrhem a
vrobou antn pro 144 MHz a dle
pro 432 MHz. Tento typ antn dnes
pouvaj tisce radioamatr celho
svta. Marc, F9FT, byl tak prvn
francouzskou stanic pracujc v psmu 432 MHz.
JS, QX
43
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
IOTA - Islands On The Air v podn OK1KHL

Holick radioklub OK1KHL existuje
u tm padest let. V letech minulch
psobil jako soust Zkladn organizace Svazarmu Holice. V poslednm
desetilet existuje v symbize s automotoklubem ve spolenm obanskm
sdruen Automotoklub Holice.
Radioklub se v minulosti i v souasnosti zabv jak radioamatrskm vyslnm, tak vchovou opertor a jejich
ppravou ke zkoukm. Dle zajiuje
rozhlasov sluby pro rzn sportovn,
pedevm motoristick podniky. Soust klubu je i sekce uivatel obanskch radiostanic CB.
V roce 1996 pod kdla radioklubu
peel zvodn kolektiv OL5T, kter se
v rmci radioamatrskho vysln zabv ast v rznch radioamatrskch
zvodech. Za posledn 4 roky se kolektiv pravideln zastuje vech pednch
svtovch zvod v kategorii kolektiv
s vce opertory na vce pracovitch.
Jeho umstn bv zpravidla do 3. msta mezi eskmi kolektivy.
Soutn tm holickho radioklubu se
ji po tyi roky zastuje svtovho
zvodu IOTA Contest, kter pod britsk radioamatrsk federace RSGB
kadoron bhem poslednho vkendu
v ervenci. V zvod se navazuj spojen s amatrskmi stanicemi, umstnmi na ostrovech po celm svt. Zvod
m nkolik kategori, od mn nronch 12hodinovch pro jednoho opertora a po tu nejnronj, kdy se cel
kolektiv pesthuje s technickm vybavenm na nkter ostrov, tam vybuduje
vyslac pracovit a po 24 hodin se sna navzat co nejvt poet spojen.
V roce 1999 se radioklub OK1KHL
tohoto zvodu zastnil na zkouku
z ostrova Pikera v souostrov Kornati
Expedice se trajektem Jadrolinije Dubrovnik pepravuje na ostrov Dugi Otok

v Jaderskm moi. Pi prvm seznmen se s tmto zvodem obsadil mezi stovkou velkch kolektiv, vyslajcch
z ostrov, 17. msto. V roce 2000 kolektiv vyslal z ostrova Vir v blzkosti Zadaru. To u v t nejt kategorii obsadil
8. msto. V roce 2001 se lenm soutnho tmu ze stejnho msta podail
velmi pkn bodov zisk, kter je posunul na 2. msto. Tm pouv kadoron speciln volac znak 9A0A.
V roce 2002 poadatel zmnil propozice tohoto zvodu. Pro hodnocen
v nejprestinj kategorii neme stanice vyslat z ostrova, kter je spojen
s pevninou mostem. Proto musel kolek-
tiv 9A0A vyhledat jin ostrov. To se za

pomoci chorvatskch ptel sice podailo, ale podmnky pro stavbu antn i pro
vlastn zvodn byly velmi nepzniv.
Pesto ale 2. msto na svt obhjili.
Presti i nronost tohoto zvodu rok
od roku stoup. Vtzi v roce 1999 stailo na 1. msto asi 8 milion bod, v roce
2000 ji poteboval 9,5 milionu bod,
v roce 2001 ml ji 12 milion bod a
v roce 2002 dokonce 16 milon bod.
Soutn tm radioklubu OK1KHL je
jedin esk radioamatrsk kolektiv,
kter se tohoto zvodu v nejnronj
kategorii zastuje. Pro rok 2003 proto zahjil ji ppravu, aby se pokusil lo-
Rozestavn dm Jindiky (pvodem z Ostravy) a Gorana v pstavu Sali na ostrov Dugi Otok byl vhodnou lokalitou
pro zkuebn vysln expedice
44
Na snmku vlevo Vaek, OK1VD, a Ruda, OK1TNM, pi promovn antny; vpravo na improvizovanm vyslacm
pracoviti je Rosa, 9A/OK1DXF)
Vlevo: 9A/OK1VD u zazen ve vi majku. Vpravo pohled z ochozu majku Veli Rat v severozpadn sti ostrova,
odkud przkumn expedice rovn zkouela vysln. Tribander u paty majku, drtov antny sputn z ochozu
sk vsledek obhjit a podle monosti
jet zlepit. To si vydalo vyhledat nejvhodnj lokality na jadranskm pobe. Za tm elem vyrazila na konci bezna na Jadran osmilenn przkumn
expedice, z n jsou nae snmky na tto
dvoustran. Pouvala volac znaky 9A
lomeno OK1DUO, OK1DXF, OK1HRA,
OK1PAT, OK1TNM, OK1TUO, OK1VD
a OK1VEY.
Po technick strnce je poteba mt
dokonal vybaven. st tohoto zazen vlastn klub, st je majetkem jednotlivch len soutnho tmu. Cel akce
IOTA Contest pak trv 15 dn. Na ostrov je poteba vybudovat kompletn vyslac stedisko a po 24hodinovm zvod ve demontovat a odvzt zpt.
Akce se v roce 2001 zastnilo 16 radioamatr a v roce 2002 dokonce 21.
V letonm roce probh IOTA Contest 26. a 27. ervence (viz kalend
zvod) a stanice 9A0A bude vyslat
z ostrova Dugi Otok, referenn slo
IOTA EU-170, loktor JN74KD.
Kolektiv holickho radioklubu uvt
kadou materiln i psychickou podporu ppadnch monch sponzor (kontaktn adresy viz vedle v rmeku) a
v zvod IOTA Contest pak voln eskch a slovenskch stanic.
Redakce PE-AR peje hodn zdaru!
lenov expedice u majku Veli Rat
Kontaktn adresa:
Radioklub OK1KHL pi AMK Holice
Ndran 675, 534 01 Holice
E-mail: klub@ok1khl.cz; Internet: www.ok1khl.cz
Tel.: 466 682 281, 606 202 647
45
Podmnky nkterch zvod
Kalend zvod
na ervenec
1.7. Nordic Activity
144 MHz
5.7. Poln den mldee 1) 144 a 432 MHz
5.-6.7. III. subreg. zvod-Poln den 2)
144 MHz-76 GHz
432 MHz
12.7. FM Contest
144 a 432 MHz
12.-13.7. Contest Lario (I)
50 MHz
20.7. AGGH Contest (D) 432 MHz-76 GHz
20.7. OE Activity
432 MHz-10 GHz
20.7. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz
20.7. Apulia Contest (I) 144 MHz a ve
50 MHz
27.7. Field Day Ciociaria (I) 144 MHz
17.00-21.00
10.00-13.00
14.00-14.00
17.00-21.00
08.00-10.00
14.00-14.00
07.00-10.00
07.00-12.00
08.00-11.00
07.00-17.00
17.00-21.00
07.00-17.00
1
) Podmnky viz Radioamatr . 3/2000
a rubrika ZAVODY st PR. Denky
na OK1MG: Antonn K, Polsk 2205,
272 01 Kladno 2.
E-mail: ok1mg@seznam.cz
Paket: OK1MG@OK0PCC
2
) Podmnky viz Radioamatr . 3/2000 a
rubr. ZAVODY st PR. Denky na OK2ZI:
Karel Odehnal, Gen. Svobody 623/21,
674 01 Teb.
E-mail: ok2zi@atlas.cz
Paket: OK2ZI@OK0PBX
OK1MG
Kalend zvod
na erven a ervenec
14.6.
14.6.
15.6.
21.-22.6.
28.-29.6.
28.-29.6.
28.-29.6.
1.7.
5.7.
5.-6.7.
5.7.
6.7.
6.7.
7.7.
12.7.
12.-13.7.
20.7.
19.-20.7.
19.-20.7.
26.-27.7.
26.-27.7.
OM Activity
CW/SSB
CT National Day
SSB
DIE Contest
MIX
All Asia DX Contest
CW
SP-QRP Contest
CW
Marconi Memorial
CW
King of Spain
SSB
RAC Canada Day
MIX
Aktivita 160
SSB
Venezuelan Independ.
SSB
SSB liga
SSB
Provozn aktiv KV
CW
DARC Corona 10 m
DIGI
Aktivita 160
CW
OM Activity
CW/SSB
IARU HF Championship
MIX
HK Independence Day
MIX
AGCW QRP Summer
CW
NA RTTY Party
RTTY
Russian RTTY WW Contest RTTY
RSGB IOTA Contest
SSB/CW
04.00-06.00
00.00-24.00
06.00-12.00
00.00-24.00
12.00-12.00
14.00-14.00
18.00-18.00
00.00-24.00
19.00-21.00
00.00-24.00
04.00-06.00
04.00-06.00
11.00-17.00
19.00-21.00
04.00-06.00
12.00-12.00
00.00-24.00
15.00-15.00
18.00-06.00
00.00-24.00
12.00-12.00
Termny uvdme bez zruky, podle

daj dostupnch v dubnu t.r. Podmnky
jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: Aktivita 160 12/2000 a zmny v PE-AR 2/03,
OM Activity 1/01 (a doplnk 3/01), SSB liga
a Provozn aktiv viz 6/02, King of Spain a
Marconi Mem. 5/2002, All Asia 5/2001, DIE,
DARC Corona, HK Ind. Day viz PE-AR 6/
/2001, Canada Day 11/2000, Russian
RTTY a NA RTTY 6/2000, AGCW QRP
12/2000, RSGB IOTA 6/2002.
46
Venezuelan Independence Contest

m od letonho roku nov
podmnky. Kon se pouze
jeden vkend, spolen telegrafn a SSB st. Zvod
je vyhlen na poest 192.
vro vyhlen samostatnho sttu. Je to zvod
world wide, tzn. e spojen navazuj
vechny stanice vzjemn. Kategorie: a)
jeden op. - vechna psma SSB, CW nebo
MIX, b) jeden op. - jedno psmo SSB, CW
nebo MIX, c) vce op. - jeden vysla, MIX.
Psma 160-10 m mimo WARC. Vymuje se report RS(T) a slo spojen od 001.
Bodovn: 1 bod za spojen s vlastn zem,
3 body za jinou zemi, 5 bod za spojen
s jinm kontinentem. Spojen se stejnou
stanic na stejnm psmu je mon jinm
druhem provozu. Nsobie: Venezuelsk
seln oblasti a DXCC zem na kadm
psmu zvl bez ohledu na druh provozu.
Denky mus dojt do konce srpna na adresu: Radio Club Venezolano, Concurso
Independencia de Venezuela, P. O. Box
2285, Caracas 1010, Venezuela, event.
mete zaslat prostednictvm Internetu.
IARU HF World Championship
- svtov mistrovstv v prci na
KV psmech 1,8-28 MHz mimo
WARC psem, probh vdy
druh cel vkend v ervenci.
Doba - viz kalend. Kategorie: A) - Jeden opertor - pouze FONE, pouze CW, MIX. Stanice mohou produkovat
v ktermkoliv okamiku pouze
jeden signl. B) - Vce opertor, jeden vysla, MIX. Zmna psma je
povolena teprve po 10 minutch provozu.
Stanice mohou produkovat pouze jeden
signl (vjimka je pro stanice, kter pracuj jako oficiln stanice jednotlivch lenskch zem IARU; ty mohou mt pro kad
druh provozu a kad psmo jeden vysla). Kd je RST a zna ITU, oficiln stanice pedvaj zkratku sv radioamatrsk
organizace. S kadou stanic plat jedno
spojen na kadm psmu kadm druhem
provozu. Bodovn: 1 bod za spojen se
stanic vlastn ITU zny a se vemi oficilnmi stanicemi, 3 body za spojen mimo
vlastn znu na vlastnm kontinentu, 5 bod
za spojen na jinch kontinentech. Nsobie: ITU zny + oficiln stanice lenskch
zem IARU na kadm psmu zvl. Denky mus bt odeslny nejpozdji do 30
dn po zvod. Cross-check list je teba
zaslat pi vce jak 500 spojench. Denky
se zaslaj na adresu: IARU HQ, Box AAA,
Newington, CT 06111 USA, event. jako
ploha E-mailu ve formtu Cabrillo. Diplom
zsk kad stanice, kter nave v zvod alespo 250 spojen nebo zsk nejmn 50 nsobi.
SWL - Short Listening Period - Contests
Posluchask SLP zvody se podaj 8x
do roka v dob velkch zvod. Clem je
bhem krtk doby zaznamenat co nejvce zem a prefix soutcch stanic. Konen vsledek d souet prefix z jednotlivch psem vynsoben soutem zem
z jednotlivch psem. Poslechy plat na 80,
40, 20, 15 a 10 m. Mus bt zapsno: datum, as (UTC), znaka poslouchan stanice, znaka protistanice, report vyslan
poslouchanou stanic vetn pedvanho
kdu, kmitoet, psmo. Protistanici nen

teba slyet. Log s vypotanm vsledkem se posl na: NL290@amsat.org nebo
potou na Ruud Ivens, NL-290, Hittekamp
29, 3956 RE Leersum, The Netherlands,
nejpozdji msc po datu zvodu. Mohou
se zastnit vichni posluchai, letos jet
o tchto vkendech (pedchoz jsou ji za
nmi): 12.-13. 7., dle 13.-14. 9. a 25.-26.10. V kadm z uvedench vkend je
mon si vybrat pouze 3 hodiny, ze kterch zaslme hlen. Tyto ti hodiny mohou bt vybrny ve tech jednohodinovch
blocch, nebo jako 1+2 i 2+1 hodina, nebo
jako souvisl jeden blok. Blok zan vdy
v celou hodinu. Poslucha, kter se zastn zvodu ve tech termnech, bude odmnn pamtnm listem.
Portugal Day Contest
pod kadou druhou sobotu
v ervnu REP. Kategorie je
jedna: jeden op. - all band SSB, psma 80-10 m mimo
WARC. Pedv se RS a poadov slo spojen, portugalsk stanice msto sla pedvaj dvoupsmen kd oblasti.
Stanice Portugalska se hodnot
esti body, ostatn mimo vlastn zem temi body. Nsobii jsou jednotliv portugalsk oblasti (celkem 20) a DXCC zem jednou na kadm psmu. Vlastn zem se
hodnot jen jako nsobi. Denk se zasl
do 30. srpna na adresu: REP Contest Manager, P. O. Box 2483, P-1112 Lisboa Codex, Portugal. Portugalsk oblasti: AV
Aveiro, BJ Beja, BR Braga, BG Braganca,
CB Castelo Branco, CO Coimbra, EV Evora, FR Faro, GD Guarda, LR Leiria, LX Lisboa, PG Portaleg, PT Porto, SR Santarem,
ST Setubal, VC Viana, VR Vila Real, VS
Viseu, AC Azores, MD Madeira.
W3KM sestavil denk, kter pmo vyhodnocuje tento zvod. Najdete jej na adrese
http://www.qsl.net/w3km/gen_log.htm
Adresy k odesln denk pes Internet
Marconi Memorial: ik6ptj@qsl.net
All Asia: aacw@jarl.or.jp
King of Spain: ea5al@ure.es
RAC (letn): ve6sv@rac.ca
Venezuelan: contestyv@cantv.net
DARC Corona: df5bx@darc.de
IARU Champ.: iaruhf@iaru.org
HK contest: hk3cw@hotmail.com
IOTA: hf.contest@rsgb.org.uk
Ve 4. sle CQ-DL popisuje DL1SYL

monosti, kter nabz nae klubov stanice OK1KVK v tboe pro vcvik mladch
opertor v Ostrov pobl Karlovch Var,
vetn praktickho provozu jak na KV, tak
VKV; nmeck dti zaplat za 14denn turnus asi 150 euro.
Pirt-manaer - tak by se dal nazvat
HH2HM/F, kter nabz zasln QSL pes
novou adresu ve Francii. Dotyn nem
dnou platnou licenci a ARRL akceptuje
jm zaslan QSL pouze tehdy, pokud m
od dotyn stanice potvrzen, e skuten
jeho vyuv jako QSL manaera. V dnm ppad to vak neplat pro YI1AO,
jeho QSL rovn HH2HM nabz.
QX
Pedpov podmnek
en KV na erven
Po expedici na ostrov Sable je nyn
v plnu na konec ervence a zatek srpna velk expedice na ostrov St. Paul, CY9.
QSL bude zajiovat N5VL a stanice, kter dostane pidlenou znaku a tsn ped
odjezdem, se mj. zastn tak letonho
IOTA Contestu.
Zatkem kvtna pracovala skupina
mexickch opertor spolu s WD9EWK asi
36 hodin z mexickho sttu Sonora pod
znakou 4A2Q vemi druhy provozu vetn digitlnch.
Na zklad dohody uzaven vloni na
albnskm Ministerstvu dopravy a telekomunikac tylenn tm znmch radioamatr - OH2BH, OH2TA, OH2PM a
SM0WKA vyslal intenzivn pod znakou
ZA1B v dob od 25. 4. do 5. 5. (QSL via
OH2BH) prakticky na vech amatrskch
psmech. Dal velkou expedici do Albnie pipravovali na konec kvtna a zatek
ervna italt radioamati.
Velkou tron expedici po Stedn
Americe a Pacifiku odstartovala 69let Suzan,W7KFI, na sv jacht. V dubnu byla
v Mexiku a pes Kostariku a Galapgy m
nameno na pacifick ostrovy - chtla by
navtvit vechna msta, kde byl tak legendrn Danny Weil v 50. ltech. k,
e m pro dal zjemce o cestu pipraven kajuty.
V ervenci se uskuten digitln expedice do Lesotha. V tmu je 5 opertor,
kte ji maj zkuenosti s provozem ze
vzcnch zem (Bhtn, Tuvalu, Baker,
Chatham aj.).
Do konce ervence je jet v provozu
stanice HF650O u pleitosti oslav 650 let
zaloen polskho mtsa Olsztyn.
V kvtnu vyslaly kostarick stanice se
zvltnm prefixem TE75 u pleitosti 75.
vro od prvho radioamatrskho vysln z tto zem. Spojen tehdy - 4. 5. 1928
- uskutenil TI4NRH, Amando Cesapedes
Martin.
Pro stanice na Guantanamo Bay nyn
zpracovv QSL agendu americk WA4
byro a pro ostrovy Americk Samoa, Wake
a Severn Mariany (KH8, KH9, KH0) QSL
byro na Havaji.
Novozlandsk QSL sluba hls, e
bhem uplynulho roku ze zahrani pijala 55 800 QSL lstk a obrcen jich odeslala 49 500.
QX
Minimum jedenctiletho cyklu sice ekme za 3-4 roky (a pt maximum o dal 4

roky pozdji), pokles slunen aktivity se ale
zrychlil ji nyn. sla z prvnch msc letonho roku ns nut, abychom se v odhadu dalho vvoje ponkud vce ne dosud vzdalovali od pomrn nedvn ve R=100 dle
smrem dol. Konkrtn pro erven 2003 je
tak grafick st pedpovdi spotena z R12=72
(odpovdajc SF=121). Toto slo se sice nachz v horn sti konfidennch interval
vtiny pedpovd z renomovanch zdroj, ale
charakter vvoje slunen aktivity naznauje,
e se pokles zmrn (a mimoto pouit vtho
sla vtinou lpe odpovd potebm radioamatrsk praxe). Ani takto optimistick pstup ale tentokrt nebude mt velk dsledky na severn polokouli Zem vrchol lto a horn
oblasti ionosfry jsou na jakkoli zmny z celho roku relativn nejmn citliv (a tot
ovem bude platit i pro ervenec). Men dynamika zmn vyplv i ze skutenosti, e je
zemsk osa natoena ke Slunci nejvce ikmo (co samo o sob zmenuje citlivost zemsk magnetosfry na zmny intenzity slunenho vtru).
Geomagneticky naruench dn tedy bude
v ervnu o nco mn a pokud se porucha
pece jen zane rozvjet, bude eln poohldnout se po signlech na hornch psmech krtkch vln - a samozejm i na vlnch metrovch. Nkter typy sporadick vrstvy E se
objevuj i ve stednch geografickch kch
v zvislosti na aktivit magnetickho pole Zem
a - popravd eeno - pi souasn vi slunen aktivity nejsou oteven nejkratch psem KV do vtiny smr pli pravdpodobn. A naopak - z delho konce krtkovlnnho
rozsahu ns budou vyhnt zven letn
tlum a hladina atmosfrik. Ta bude vrazn
stoupat, budou-li bouky lokln. Dalm jevem,
typickm pro letn obdob, jsou pomrn mal
rozdly mezi dnem a noc, take zejmna dvacetimetrov psmo me bt do vtiny smr oteveno po celou noc. A naopak - MUF(F2)
zpravidla nedoshne k 28 MHz a do nronj-
ch smr se asto bude pohybovat jen mezi

14-21 MHz. Provoz se proto do znan mry
pesune na tyictku a dvactku, do jinch
smr bude obvykle vhodnj patnctka a
vzhledem k Es bude uiten pohldat mon
oteven destky (a ppadn skenovat dle do
oblasti VKV).
Ve strunm pehledu je na ad leton
bezen. Navzdory nstupu jara nedolo k vraznjmu zlepen podmnek en krtkch
vln. Dvodem byl pokraujc pokles slunen
radiace v kombinaci s astmi a intenzivnmi
poruchami magnetickho pole Zem, take
v ad dn, zejmna ve druh polovin msce, odpovdala situace v ionosfe slu skvrn
okolo 70 (zatmco bhem pznivjho vvoje
v prvn polovin msce lo vtinou o ekvivalentn hodnoty nad 100). Obvykle staila vt
i del porucha magnetickho pole Zem (22.24. 3. a 28. 3.), aby ve pouitelnch kmitot odpovdala R=50 a 70 a jet he bylo
21. 3., kdy se stejn index v globlnm mtku pohyboval kolem 30(!). Pzniv dny, kdy
ve MUF(F2) odpovdala slu skvrn nad stovkou, jsme zaili 5. 3., 8.-10. 3. a naposledy
12.-14. 3. ...
Z 18 majk v projektu IBP nadle nevyslaly OH2B a OA4B a naopak po pestvkch
opt spolehliv pracovaly zejmna 5Z4B a
VR2B. Z minule zmnnch majk v psmu
deseti metr byl o Velikonocch opraven
OK0EG na 28 282,3 kHz.
Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity za bezen. Prmrn slo
skvrn stanovili v SIDC (co je svtov centrum pro slunen indexy a st Krlovsk belgick observatoe) na R=61,5. Vkonov tok
slunenho umu zmili v Pentictonu, B. C.,
denn v 20.00 UTC na: 130, 147, 149, 146,
149, 150, 150, 148, 153, 144, 142, 138, 134,
139, 131, 129, 125, 118, 108, 97, 91, 89, 93,
98, 109, 127, 141, 147, 155, 155 a 160 a prmr in 132,0 s.f.u. Denn indexy geomagnetick aktivity Ak urili ve Wingstu na 19, 15,
31, 32, 21, 26, 16, 9, 16, 21, 14, 10, 14, 24,
29, 31, 45, 24, 14, 25, 28, 19, 25, 8, 4, 8, 21,
29, 38, 38 a 39 a jejich velmi vysok prmr
22,4 vce ne jednoznan vypovd o astch
a intenzivnch poruchch.
OK1HH
Za prvn tun dek 75 K, za

kad dal i zapoat 30 K.
Predm osciloskop GOLDSTAR a METEX UNIVERZAL SYSTEM, mlo pouvan, lacno. SR

0903901807.
Prodm 1 ks automatickho spnn/vypnn
svtel automobilu. Dle DC/DC konvertory. Informace: 603 275 028.
Prodm IO, NC, T, pepnae, konektory, vt
mnostv. Ing. Edward auman, Katanov 1163,
665 01 Rosice u Brna.
47

Prakticka Elektronika 2003-06 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-06 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

stal problmy, o kter v tto oblasti

techniky nen nouze.

RONK VIII/2003. SLO 6

Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

s panem Jim Jandou, majitelem firmy JJJ SAT & BESIE,

vodem musm zdraznit, e od

Protoe teprve v nich lze neho

Hlavn si vybrme prun firmy

Sdlo firmy JJJ SAT & BESIE ve Steovick ulici v Praze 6

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

Kdy hovote o audio technice,

Ne. Na Hi-End reproduktory firmy

Dodvme napklad motorov

Sk Grundig pro TKR a STA

Potky spadaj samozejm dl

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

rbli skamrdem ing. Jonkem

Protoe JJJ SAT je rodinnm podnikem, tak prv ti J jsou inicily

Nae spolenost potebovala pln jin nebytov prostory, ne kter

Nam plnem je dle rozvjet, co

Ve dnech 1. a 4. 4. jsme mli pleitost shldnout letos ji 11. ronk

unikla m pozornosti, TESLA Lankroun

Pstroj pro revize a kontroly REVEX 2051

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Spnac obvod s tranzistorem

Obr. 1. Spnac obvod s tranzistorem

nem RC, zpomalenm uzaven tranzistoru apod. Pout diody je vak

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

pad, zde asi 3,5 V. Od tohoto napt

Obr. 2. Nevhodn pipojen rel

Obr. 3. Dal nevhodn zapojen rel

toe mme pro slo vyhrazeno prv

slo dvma. Dvojka je vbinrn soustav reprezentovna slem 10 2.

Tab.16. Nsoben binrnch sel

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

by bylo vhodn zapojit rezistor o odporu nap. 1 k).

Obr. 2. Prbh vstupnho signlu

Obr. 3. Obrazec plonch spoj

Obr. 4. Rozmstn soustek na

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

Obr. 6. Ultrazvukov odpuzova hmyzu

Obr. 7. Obrazec plonch spoj

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

Obr. 8. Rozmstn soustek

oda D1 chrn IO1 ped znienm pi

2,2 F/35 V, rad.

piem do zapojen pevzatho z pvodnho pramene musel bt doplnn

Obr. 9. Indiktor vpadku

INFORMACE, INFORMACE ...

Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 3/2003, kter vychz

cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

Takov pevodnk kdispozici nen,

Obr. 1. Schma vkomru

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

vproveden SMD. Mikroprocesory

doby se vstupn napt mrn zmn

Praktick elektronika A Radio - 06/2003

drobnch prav firmware. Vtto aplikaci je toti nutn spoutt zznam

pohonn jednotky tak, aby se nepokodila pi letu nebo vmtu padku.