Prakticka Elektronika 2003-08 PDF

RONK VIII/2003.
SLO 8
V TOMTO SEIT
N rozhovor ........................................... 1
Nov knihy ............................................... 2
AR mldei: Zklady elektrotechniky ........ 3
Jednoduch zapojen pro voln as .............. 5
Informace, Informace ............................... 7
Impulsn detektor kov
s trojnsobnou integrac ........................... 8
Regultor vkonu horkovzdun pistole ... 14
Automatick klimatizcia do auta ........... 16
Zven innosti indiktoru
nzkho napt baterie ............................ 19
Univerzln teka a programtor
ipovch karet Bitch Mouse 2003 ........... 20
Tester kabel UTP
a potaovch rozvod .......................... 23
Inzerce ....................................... I-XXIV, 48
Koncov zosilova 50 W ...................... 25
Indiktor obsazen telefonn linky ............ 27
Oprava k lnku Bateriov poplan
systm BZP-100 z PE 6/03 .................. 27
prava programtora
89C51 pre 89Cx051 ............................... 28
Nejjednodu BKO ............................... 29
Univerzln klovac interface ................ 30
PC hobby ............................................... 33
Rdio Historie ...................................... 42
Z radioamatrskho svta ...................... 44
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
s jednatelem firmy Intrax ing. Josefem Frokem o novinkch v prmyslov automatizaci.

Od naeho poslednho setkn
uplynuly ti roky a za tu dobu se
mnoh zmnilo; jak jsou tedy novinky v zen prmyslovch proces a jak na n reagoval Intrax?
Samozejm stle jet bouliv vvoj
velektronice zasahuje i oblast zen prmyslovch proces. Prmysl je velmi konzervativn odvtv, a tak mdn vstelky jsou
vtinou ponechny stranou a prosazuj se
pedevm provozn spolehliv vrobky.
Vsouasn dob meme sledovat vrazn
vy aktivity svtovch vrobc voboru bezdrtov komunikace, kter me vznamn
zredukovat druhotn poizovac nklady.
Myslm tm napklad propojovac vodie a
jejich instalaci. Zdnliv sprmyslovm procesem nesouvisejc satelitn navigan systm me bt uitenm zdrojem asovho
normlu pro vzdlen pracovit, kter maj
synchronn reagovat na asovou znaku.
Nyn zpt kpoloen otzce. Uivatel
prmyslovch aplikac kladou draz na vt
kvalitu zazen a vy vkony, ppadn vt vyuit nasbranch dat. Vnedvn dob
bylo jak se k zkm mstem ukldn dat.
Klasick pevn disky jsou vzdor jejich relativn dobr kvalit zraniteln a ztrta dat je
pak vtinou bolestn. Ji ped lty jsme navzali spoluprci se dvma vrobci polovodiovch pamovch mdi, firmami M-Systems a SanDisk. Zobchodn-technickch
dvod jsme se rozhodli pro pamov mdia firmy SanDisk. Jejich vrobky byly vdy
azeny do vy tdy, pokud se te kvality
i ceny. ekl bych, e hlavn pekkou pro
masov rozen zmnnch vrobk byla
prv jejich cena. V souasnosti uit polovodiovch pamt napomh vvoj voblasti
digitln fotografie a mobilnch telefon. Jejich velkosriov vroba pro ob oblasti vznamn snila ceny a uinila je pstupnmi
i pro dal obory. Je pravdou, e jsou stle
patrn omezen, pokud se te objemu ukldanch dat, avak polovodiov mdium jednoznan ped mechanick pevn disk
vpstupov dob k datm a vdaji o prmrn dob mezi poruchami. Nemluv o rozsahu pracovnch teplot, kde je mechanick
disk zcela bez ance.
Tab. 1. Dodvan typy pamt SanDisk
typ
CompactFlash
Industrial Grade
Standard Grade
Utility Grade
PCIMCIA Type II
Industrial Grade
Flash Drive
Industrial Grade
Mluvte o polovodiovch pamtech do prmyslovho prosted. Mete njak piblit

tento sortiment?
Pamov mdia firmy SanDisk jsou
pedevm urena pro aplikace spojen
szenm prmyslovch proces. Nroky na
kvalitu a odolnost proti prmyslovmu ruen, mechanickm rzm, vibracm, ppadn
vlivm provoznch teplot jsou u prmyslovch aplikac oprvnn. Ztrta dat vppad
poruchy zazen me bt nenahraditelnou
pro dal prbh procesu. Obecn lze vrobky podle teplotnch rozsah vylenit do dvou
skupin, a to od 0 do +60 C a od -40 do +85 C.
Rozhran CompactFlash, PCMCIA a Flash
Drive jsou pak dlena na dal ti podskupiny
podle odolnosti proti prmyslovmu ruen,
potu garantovanch zpis a prmrnho
potu hodin mezi poruchami na Industrial
Grade, Standard Grade, Utility Grade. Rozhran MultiMediaCard, SecureDigital a MiniSecureDigital jsou lenna podle vrobn
technologie na dv skupiny: binrn a MLC.
Mdium vyroben binrn technologi umouje vpamov buce uloit informaci dvou
rovn (binrn). Znamen to 1 a 0. Technologie MLC ukld informace do buky takto: 00, 01, 10 a 11. Znamen to, e
obsah jedn buky me nabvat ty hodnot, tj. stav.
Jak vnmte zmiovan zven
poptvky po vtch vkonech
dicch systm a vym vyuit sbranch dat?
Hovome-li o prmyslovm prosted,
pak mme na mysli prosted se silnm elektromagnetickm ruenm a relativn velkm
rozsahem pracovnch teplot.
Vrobky, kter nejsou odoln proti ruen, rzm i vibracm, obyejn chybn vyhodnot tyto parazitn podnty a mohou vyvolat velmi nepjemn situace. Dodaten
ochlazovn elektronickch komponent
nen tak vznamn spolehliv, protoe i to
se me porouchat. Pokud se te objemu
rozsah teplot
dodvan kapacity v [MB]
0 a +60 C
-40 a +85 C
0 a +60 C
-40 a +85 C
0 a +60 C
16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512

16, 32, 64, 128, 256, 512
16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512
16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512
16, 32, 64, 128, 256, 512, 1024
0 a +60 C
-40 a +85 C
16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512, 768, 1024, 1536, 2048
16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512, 768, 1024, 1536, 2048
0 a +60 C
-40 a +85 C
32, 64, 128, 256, 512, 768, 1024, 2048

32, 64, 128, 256, 512, 768, 1024, 2048
MultiMediaCard
0 a +60 C
SecureDigital
0 a +60 C
MiniSecureDigital
Kompaktn pamov karta CF

pro prmyslov pouit
-40 a +85 C
binrn 16, 32, 64; MLC technologie 64, 128

binrn 16, 32, 64, 128; MLC technologie 64, 128, 256
MLC technologie 16, 32
Praktick elektronika A Radio - 08/2003
Tab. 2. Skupiny odolnosti pamt SanDisk
skupina odolnosti
minimln poet
zapsanch blok
prmrn doba
mezi poruchami
Industrial Grade
Standard Grade
Utility Grade
2 miliony
300 tisc
100 tisc
3 miliony hodin
1 milion hodin
500 tisc hodin
zpracovn dat, ekl bych, e se prosazuj

systmy se sbrnic CompactPCI, kter
umouje pipojit nkolik procesor na tut
sbrnici a tm vznamn zvit vpoetn vkon systmu. Poadavku na kvalitn, spolehliv a rychl systm odpovd produkce firmy
INOVA, kterou zde v tuzemsku zastupujeme.
Vrtme-li se kotzce provoznch teplot,
znaeho pohledu se vrazn prosazuj procesory Intel. Procesory Intel Mobile poskytuj
dostaten vkon a nemusej bt aktivn
chlazeny.
Zjednoduen pro souinnost vce procesor na jedn sbrnici pinesl model procesoru Pentium 4. Volba, zda procesorov
deska na sbrnici bude nadazen i podzen, se uskuteuje programov, co zjednoduuje oblast drby.
Ano, a jak mohou bt vce vyuvna nasbran data?
Pedevm je to oblast multimedilnho
zpracovn dat, kdy dic systm vyhodnot
mezn hodnoty sledovanho procesu a obsluze poskytne komplexn blok informac ve
form obrazov i zvukov. Modern nadazen dic systmy jsou schopny simultnn
vrelnm ase pedvat i vce na sob nezvislch obraz na etzci pracovi. Tomu
opt odpovdaj modern dic systmy na
bzi prmyslovch pota INOVA.
Mte njak zajmav praktick
pklad vyuit dicho systmu?
Je jich samozejm nkolik, ale nejvce
mne zaujal systm, kter vyuil vsledky vzkumu VUT vPraze, konkrtn fakulty teorie mechaniky. Jedn se o zen jebu pi
manipulaci stkmi bemeny. Na fakult
teorie mechaniky byl vytvoen matematick
model pohybu tkho bemene vzvislosti
na dlce zvsu. Dodavatel takto zench
jeb byla firma Krlovopolsk Brno a tum, e je provozuje Nov hu. Nkter kony, provdn tmto dicm systmem na
bzi MICRO PC, umon zvit vyuit jebu
a o 80 %. Zn to neuviteln, ale je to tak,
avak podotkm, e jen u nkterch operac.
Zsuvn moduly INOVA PC jsou bohat

vybaveny a patin dimenzovny na
potebn, asto i multimediln vkon
Stavebnicov robustn sk s dmyslnm

vtracm systmem, kter je typick pro
INOVA PC
To je skuten zajmav aplikace.
A jak je to s nvratnost investic
do takovch dicch systm?
Je to individuln zleitost, kterou asi
nen mon zobecovat. Myslm si, e
vsouasn dob je zjem o dic systm,
kter umouje v relnm ase velkoodbratelm elektrick energie upravovat odbrov
diagramy. Jak jsem zbn informovn, oblastn dodavatel elektrick energie svm
smluvnm odbratelm poskytuj za velmi vhodnch podmnek dic systmy, ktermi si
odbratel individuln vrelnm ase upravuj podmnky odbru. Doku si pedstavit
spory, kter jim to pinese. Nedlnou podmnkou je vak kvalitn prmyslov dic
systm, nap. stavebnicov dic systm
MICRO PC zprodukce OCTAGON SYSTEMS. Doesk republiky jsme dodali ji
stovky tchto spolehlivch systm. Jen tak
jako perliku bych zmnil - ve vtin firem,
kter se zaaly zabvat praktickm nasazovnm tchto systm, postupn zruili servisn oddlen, protoe nebylo co servisovat.
Jak zmny, ppadn novinky
oekvte voblasti zen prmyslovch proces v budoucnosti?
Jak jsem se vvodu rozhovoru zmnil, je
prmysl velmi konzervativn oblast. Pokud
se nejedn o vizualizaci dat vrelnm ase,
jsou prmyslov dje pomrn pomal. Take nepedpokldm rst poadavku na rychlost procesoru, ani velikost operan pamti.
Zstal bych u poadavku na zlepen kvality
a spolehlivosti jednotlivch komponent,
vzdor tomu, e nae typick zrun doba
jsou ti roky. U pamovch mdi je to dokonce sedm let. Oekvm tak vt vyuit bezdrtovch komunikac, kter by urit
pineslo uivateli sporu druhotnch nklad
a jist stupe mobility. Myslm, e vyuit komunikace prostednictvm satelit ns teprve ek. Vsouasn dob je zvhodnn ten,
kdo m potebn informace vprav as.
Ped nkolika lty jsme bhem naich
vstavnch akc demonstrovali vyuit mobiln telefonn st pi vzdlenm sledovn
prmyslovch proces. Tehdy to byla velmi
jednoduch forma svyuitm zprv SMS.
Souasn technologie GPRS a MMS poskytuj dal dimenze komplexnch informac
o nepetrit sledovanm procesu. Dle oekvm miniaturizaci nkterch penosnch
systm, avak limitujcm prvkem asi bude
velikost prstu lidsk ruky.
Nejvt radost bych ml ztoho a tato
pikov technika bude aplikovna v oblastech, kter jsou tak trochu popelkou. Obory
jako jsou zdravotnictv, kolstv, doprava a
aktivity clen na zlepen ivotnho prosted. Nedovedu si pedstavit situaci, kdy by se
lidstvo mlo obejt bez pota.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Kesl, J.: Elektronika 2 - penosov technika. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 128 stran B5, obj. slo
121118, 149 K.
Uebnice bezprostedn navazuje na
1. dl, o nm jsme ji psali v PE 5/2003.
Obsah knihy lze rozdlit do tech tematickch celk. V prvn sti se student
seznm se zklady impulsn techniky a
s vyuitm polovodiovch soustek v silnoproud elektrotechnice. Druh st se zabv principy penosu informace (elektroakustika, modulace, demodulace, vznik aen
elektromagnetickch vln). Tet st se zabv rozhlasovm a televiznm penosem.
Kesl, J.: Elektronika 3 - slicov technika. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura,
112 stran B5, obj. slo 121119,
149 K.
Uebnice je vnovna vzsad logickm
obvodm od nejjednoduch zkladnch
prvk a po sloit obvody, ze kterch se
skld pota. Ve strunosti knka vysvtluje zsady minimalizace logickch obvod a
dle se vnuje popisu jednotlivch kombinanch a sekvennch obvod. Zvren
st se zabv pstupnou formou zkladnmi
stmi potae prv z hlediska vyuit
vpedchoz sti probranch logickch obvod.
Ob pedkldan uebnice umouj
snadnji pochopit zkladn pojmy elektroniky, nebo je kladen draz na jednoduchost a
pehlednost. Pklady vpot jsou uvdny
jen vjimen, a to vkontrolnch otzkch
u konce kad kapitoly. Sprvn odpovdi
jsou uvedeny na konci uebnic.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, anima@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Elektronick obvody
Bistabiln klopn obvod
(BKO)
(Pokraovn)
Bistabiln klopn obvody z minulho sla vyadovaly dv tlatka pro
peklopen do obou stav. Pokud bychom chtli pout jen jedno tlatko,
musme BKO doplnit o dal obvod,
kter bude pepnat ovldac signl.
Nzorn pklad je na obr. 9, ve kterm pepnn zajiuje kontakt rel.
Obr. 9. Pepnn BKO jednm

tlatkem
Kontakt rel je v klidov poloze,
tranzistor T2 je uzaven a T1 oteven. Kondenztor je nabit pes R1 tm na velikost napjecho napt.
Stiskneme-li nyn tlatko, zstane
vprvnm okamiku kondenztor jet
nabit a na bzi T1 se penese zporn impuls. T1 se uzave a pes Rc1 a
Rb2 se oteve T2. T1 zstane uzaven, protoe do jeho bze ji netee
proud pes Rb1. Rel pithne a pipoj kondenztor C1 na bzi T2. Zapojen je prakticky symetrick. Pi dalm stisku tlatka se BKO peklop
do pvodnho stavu.
Aby cel zapojen fungovalo, mus
bt impuls piveden na bzi tranzistoru velmi krtk. Kondenztor C1 se
mus vybt dve, ne rel pithne,
resp. odpadne. V opanm ppad,
pokud by se C1 rychle nevybil, by se
klopn obvod stihl nkolikrt peklopit. Z tohoto dvodu tak mus bt tlatko pipojeno pes kondenztor. Pokud bychom ho toti pipojili pmo
kpepnacmu kontaktu rel, pracoval
by obvod po stisku tlatka jako bzuk neustle by se peklpl.
Pout k pepnn signlu tlatka
rel je sice nzorn, avak nepraktick. V zapojen na obr. 10 je pouit diodov pepna.
Je-li T1 sepnut, je na jeho kolektoru prakticky nulov napt. Toto napt je pes R1 pivedeno i na horn
konec C1. Opan pl kondenztoru
je pes R3 pipojen ke kladnmu napjecmu napt a kondenztor je nabit prakticky na pln napt zdroje.
Obr. 10. Bistabiln klopn obvod

sjednm vstupem
bytek napt na D1 je srovnateln
sbytkem napt mezi bz a emitorem tranzistoru a v obvodu se (zatm)
neuplatn. Zcela jin situace je v druh polovin obvodu. Na kolektoru T2
je napt blzk napjecmu a C2 je
pes R2 a R3 nabit jen na mal napt, v podstat jen na rozdl mezi kladnm napjecm naptm a naptm na
kolektoru T2. Dioda D2 je polarizovna v zvrnm smru a proud j netee. Stiskneme-li nyn tlatko, penese se zporn impuls souasn pes
C1, C2 a diody D1, D2 na bze tranzistor. Protoe vak byl C1 mnohem
vce nabit, trv zporn impuls na bzi
T1 o zlomek sekundy dle a T1 zstane uzaven. Pes Rb2 se oteve
T2 a obvod zstane peklopen. Po
uvolnn tlatka se nyn ji mnohem
pomaleji opt nabij C1 a C2, tentokrt vak bude vce nabit C2 ne C1,
protoe obvod je peklopen do druhho stavu.
Obvod zmn po kadm stisku tlatka svj stav. Vypust-li se tlatko a
rezistor R3, lze do bodu A pivst signl nap. z multivibrtoru. Na vstupu bistabilnho klopnho obvodu pak
bude signl s polovinm kmitotem,
obvod pracuje jako dlika dvma.
Jin zapojen BKO ovldanho jednm vstupem (tlatkem) je na obr. 11.
Po stisku tlatka se zporn impuls
penese pes D1 nebo D2 na kolektor
toho tranzistoru, kter je uzaven, a
tud je na jeho kolektoru velk napt. Pes Cb1, resp. Cb2 se impuls pe-
Obr. 11. Jin zapojen BKO

sjednm vstupem
nese a na bzi druhho (otevenho) tranzistoru, kter se uzave.

Klopn obvod z obr. 10 a 11 lze
zapojit i s vce tranzistory. Lze tak vyrobit dliku 3, 4 atd. Kdysi jsem vidl slicov hodiny sestaven pouze
z tranzistorovch dliek dvma a pti
bez jedinho integrovanho obvodu.
Podobn bistabiln klopn obvody
bvaly tak zkladn jednotkou tranzistorovch pota.
Tranzistorov bistabiln klopn obvod bude dnes u tko nkdo pouvat jako dli kmitotu dvma. Pomrn ast je vak vyuit BKO jako
obvodu zapnajcho (a vypnajcho)
njak spotebi jednm tlatkem.
Tlatko pak nemus bt zapojeno proti spolenmu vodii (zemi) a na obou
jeho vvodech me bt v podstat
libovoln napt. To umouje cel
obvod podstatn zjednoduit.
Obr. 12. Tranzistorov spna on-off

s jednm tlatkem
V zapojen na obr. 12 jsou tranzistory T1, T2 a rezistory R1 a R4 zapojeny jako BKO. Jeden tranzistor je
vdy oteven a druh uzaven. Pedpokldejme, e je T1 oteven. Na jeho
kolektoru je prakticky nulov napt,
rovn tak na bzi T2 a na spodnm
konci C1. Na kolektoru T2 je velk
napt a C1 je nabit tm na velikost
napjecho napt. Stiskneme-li tlatko, penese se nulov napt z C1 na
bzi T1 a T1 se uzave. T2 se oteve
proudem protkajcm pes R1 a R3
do bze T2. Vybjen kondenztoru
urychl a podpo cel proces peklopen obvodu. Po uvolnn tlatka se
C1 zane nabjet s opanou polaritou.
Na hornm konci C1 (kolektor T2) je
nulov napt (T2 je oteven), na dolnm konci napt o mlo vt, ne je
napt bze T2. Stiskneme-li opt tlatko, pivede se kladn napt z dolnho konce C1 na bzi T1 a obvod se
opt peklop. Pro spolehlivou funkci
je teba vhodn zvolit asovou konstantu C1R5. Ta mus bt del ne
doba zkmit kontakt tlatka.
Vopanm ppad stihne BKO peklopit nkolikrt.
VH
(Pokraovn pt)
Digitln technika
a logick obvody
Obr. 2. Zapojen logickho hradla

NAND ve funkci invertoru
Obr. 5. Zapojen logickho hradla

NOR ve funkci invertoru
Obr. 3. Zapojen dvou hradel NAND

jako souinov len AND
Obr. 6. Zapojen dvou hradel NOR

jako soutov len OR
Obr. 4. Zapojen t hradel NAND

jako soutov len OR
Obr. 7. Zapojen t hradel NOR ve

funkci souinovho lenu AND
Kombinan
logick obvody
(Pokraovn)
Nyn si ukeme, jak zapojit hradla NAND, aby plnila funkci NOT, AND
a OR. Na obr. 2 jsou uvedena dv
mon zapojen hradla NAND ve funkci invertoru. Vzapojen a) je negace
docleno spojenm vech vstup. Je-li vstupn signl roven nule, je na
vech vstupech log. 0, a protoe plat
= , bude na vstupu log. 1.
Vopanm ppad plat =
a na vstupu se objev log. 0. V nkterch ppadech je vhodnj pout zapojen b), kde jsou nepouit vstupy
pipojeny na log. 1. Podvme-li se do
tab. 19 a bude-li nap. vstup A nabvat pouze hodnoty 1 (doln dva dky
tabulky), vidme, e plat < = % . Funkce zapojen na obr. 3, kter pracuje
jako souinov len, je vcelku zejm.
Vidme zde hradlo NAND, jeho vstup
je negovn ve popsanm invertorem.
Jedn se tedy o dvakrt negovan logick souin, co je funkce ekvivalentn logickmu souinu, protoe plat
< = $% = $% . Na obr. 4 vidme zapojen hradla NAND s invertovanmi
vstupy ve funkci logickho soutu. Jedn se o funkci < = $ % , jej ekvivalence sfunkc OR vak nemus bt na
prvn pohled patrn. Rovnost plyne
zDe Morganova pravidla $ + % =
(viz PE 3/2003). Pro hloubavj tene uvdm jednoduch dkaz jeho
platnosti v podob tabulky pravdivostnch ohodnocen (tab. 21).
Podobnm zpsobem meme realizovat zkladn logick funkce vhodnm zapojenm len NOR. Na obr. 5
pln tvstupov len NOR funkci NOT.
Stejn jako u lenu NAND dostaneme invertor spojenm vech vstup.
Zapojen je shodn stm, kter vidte
na obr. 2a. Kdyby to nkoho pekvapovalo, sta nahldnout do tabulek
19 a 20 (pravdivostn tabulky funkc
NAND a NOR viz minul dl) a poTab. 21. Pravdivostn tabulka dokazujc pravdivost De Morganova pravidla $ + % =
Tab. 22. Pravdivostn tabulka dokazujc pravdivost De Morganova pravidla $% = +
vimnout si, e pro stejn hodnoty

vstup (tzn. jsou-li vechny rovny jedn nebo jsou-li vechny nulov) dvaj funkce stejn vsledek. Plat tedy
+ + + = a + + + = .
Alternativou by bylo pout opt
pouze jeden vstup a ostatn pipojit na
log. 0 (zde je situace opan ne na
obr. 2b). Zmenilo by se tm zaten
vstupu logickho obvodu, na kter je
len pipojen. Funkce zapojen z obr.
6 je zejm. Dvakrt negovan funkce je ekvivalentn funkci bez negace,
plat tedy < = $ + % = $ + % .
Hradla NOR na obr. 7 jsou zapojena stejn jako hradla NAND naobr. 4.
Obvod se chov jako souinov len,
co plyne zdruhho zDe Morganovch pravidel: $% = + .
Platnost vztahu dokazuj vsledky
pravdivostn tabulky (tab. 22). Protoe dvaj dva posledn sloupce pro kad pravdivostn ohodnocen stejn vsledek, jedn se o ekvivalentn funkce.
Uveden zapojen logickch hradel
NAND a NOR sice ukazuj, e je znich
mono sestavit obvod plnc funkce
NOT, AND i OR, ale chyb nm stle
dkaz toho, e lze pomoc tchto funkc vyeit jakkoliv kombinan logick problm. Sice jste se ji doetli, e
to mon je, protoe se jedn o pln
systm logickch funkc, konkrtn
realizace vak zatm chyb. To nyn
napravme. Nejprve si popeme nejjednodu metodu zskn logick
funkce ze zadan tabulky.
Pklad 10: Logick funkce je zadna
tabulkou pravdivostnch ohodnocen
(tab. 23). Vyjdete funkci pomoc
matematickho zpisu a na jeho zklad sestavte obvod zlogickch hradel, kter bude tuto funkci realizovat.
Existuj dva zkladn zpsoby nalezen matematickho zpisu logick
funkce zadan libovolnou tabulkou
pravdivostnch ohodnocen. Prvn metoda, meme ji nazvat jako souet
souin, spov vtom, e si vybereme pouze ty dky, jejich vsledkem
je log.1. Vtabulce jsem je vyznail ervenou barvou. Vslednou funkci dostaneme jako souet souin promnnch
A, B a C, piem promnnou, kter
vdanm dku nabv hodnoty 0,
vodpovdajcm souinu znegujeme.
Tab. 23. Zadn pkladu 10
Funkce tedy bude vypadat takto:

.
(Pozn.: zvorky nejsou poteba, souin m pednost ped soutem, uvedl
jsem je pro pehlednost.) Prvn souin
odpovd tetmu dku, kde je A = 0,
B = 1, C = 0, znegujeme tedy promnn A a C. Druh souin odpovd tvrtmu dku, kde nabv nulov hodnoty pouze promnn A, do vrazu
tedy nad A napeme vodorovnou rku oznaujc negaci. Vposlednm
souinu je znegovna promnn C,
protoe je vsedmm dku nulov.
Podstata metody je nsledujc: celkov logick souet proveden nad jednotlivmi souiny nm k, e funkce
bude nabvat hodnoty log. 1 (Y = 1)
vppad, e alespo jeden len soutu bude nabvat hodnoty 1. (Tzn. vsledkem alespo jednoho souinu
mus bt jednika.) Nap. vsledkem
souinu $%& je 1 pouze vppad,
kdy je A = 0, B = 1 a C = 0, vsledn
vraz tedy ovlivn pouze vtomto jedinm ppad, vdalch sedmi ppadech, kter mohou na vstupu nastat,
bude nabvat hodnoty 0 a vraz neovlivn. Podobn tomu bude se zbylmi
dvma souiny. Nastane-li tedy ppad,
odpovdajc tetmu dku tabulky, vsledkem prvnho souinu bude log. 1
a tedy i Y = 1. Budou-li vstupy A, B, C
nabvat hodnot odpovdajcch tvrtmu dku tabulky, bude druh souin
roven jedn a Y = 1. Podobn tet souin bude roven jedn pouze vppad,
kdy je A = 1, B = 1 a C = 0 (7. dek
tabulky) a vtomto ppad bude i Y = 1.
Ve vech ostatnch ppadech budou
souiny nulov a tedy i Y = 0. Vsledn funkce tedy pesn odpovd zadn ztab. 23.
Vt pringl
(Pokraovn pt)
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Bytov
melodick zvonek
Vasopise Praktick elektronika
12/2002 jsem pouil osmibitov posuvn registr TTL SN74164 pro efektn
spnn barevnch LED, kter rzn
sestaven mohly vytvet rozlin barevn obrazce.
Pro svoje dnen zapojen jsem pouil modernj soustky, a sice logick IO CMOS. Maj oproti pedelm IO
TTL hned nkolik vhod. Meme je
napjet vtm naptm (+15 V), mezn
velikost napjecho napt je a +20 V
a klidov odbr proudu je velmi mal,
i kdy roste snapjecm naptm (nap.
u tae 4029 je odbr proudu 5, 10,
20 a 100 nA pi napjecm napt 5,
10, 15 a 20 V). Tyto obvody je vhodn
chrnit ped statickou elektinou.
Vechny nepouit vstupy mus bt nkam zapojeny - na kladn pl napjen,
paraleln kostatnm vstupm nebo na
zem. Vstupy jsou tak vybaveny ochranou proti pept. Podrobnj informace najde zjemce nap. vknize o obvodech CMOS.
Popis zapojen
Vtina dosud publikovanch melodickch zvonk pouvala skoro vdy
svj vlastn napje a tak rzn asovac obvody, kter zabezpeovaly, aby
se melodie pehrla vdanm ase.
V tto konstrukci je knapjen

melodickho zvonku vyuit stvajc
rozvod stdavho napt 8 V/50 Hz
(nap. v inku), take nejsou zapoteb rzn pdavn zazen. Problm,
jak udret napjec napt pipojen
tak dlouho, dokud se cel melodie nepehraje (vmm ppad dokud Johnsonv ta nepekrokuje stav vysok
rovn na vech svch vstupech Q0
a Q9), byl vyeen pomoc samodrnho rel.
Celkov schma popisovanho
melodickho zvonku je na obr. 1.
Pro vytvoen melodie (posloupnosti
osmi tn) jsem pouil ptistupov
Johnsonv ta 4017 (IO1) s vstupnm kdem jedna z deseti. K vstupm
tae je pipojeno osm odporovch
trimr (P2 a P9), ktermi se nastavuje
vka jednotlivch tn cel melodie.
Trimry jsou soust asovacho
obvodu s kondenztorem C4, kter uruje kmitoet tnovho signlu generovanho astabilnm multivibrtorem
s asovaem CMOS 555 (IO3). Trimry
jsou navzjem oddlen diodami D1
a D8, take v asovacm obvodu se
v kadm okamiku uplatuje pouze
ten, na jeho dolnm vvodu je vysok
rove H z vstupu tae IO1.
K vstupu asovae IO3 je pes
oddlovac kondenztor C6 pipojen
reproduktor SP1 o impedanci 8 ,
kter pevd tnov signl do akustick podoby.
innost tae IO1 podporuje obvod 4093 (IO2), kter obsahuje tyi
hradla typu Schmittv klopn obvod
(SKO) v jednom pouzdru. Kad hradlo
pln ve zvonku specifickou funkci.
Hradlo IO2A slou jako zdroj taktovacch impuls pro ta. Taktovac
kmitoet a tedy i rychlost pehrvn
melodie je mon dit potenciometrem
P1 (o odporu 100 k) tak, aby melodie
odeznla maximln za 2 s.
Hradlo IO2B je zapojeno jako nulovac obvod, kter pi zapnut napjecho napt vygeneruje krtk impuls,
kterm se spolehliv vynuluje Johnsonv ta.
Hradlem IO2C se po vynulovn tae sepne prostednictvm tranzistoru
T1 miniaturn rel RE1 (s cvkou pro
stejnosmrn napt 6 a 10 V). Spnac kontakt rel pemost zvonkov
tlatka domovn (TLD) i bytov (TLB)
(jsou zapojena paraleln) a pidr napjen z domovnho rozvodu 8 V/50 Hz
do t doby, ne se pehraje cel melodie. Teprve potom rel RE1 odpadne a
rozpojenm svho kontaktu peru napjen. Bhem hran svt po celou
dobu (pes sepnut kontakt rel) LED
D13, kter je vestavna v domovnm
zvonkovm tlatku TLD (pokud je
instalovno u branky domku) nebo
v bytovm tlatku TLB (pokud je to
v inku).
Kvli kontaktu rel a LED D13
musme vobou ppadech nath-
Obr. 1. Bytov melodick zvonek. Mezi body X-X byl zapojen pvodn elektromechanick zvonek
nout k tlatkm TLD nebo TLB ti

drty, jak je zakreslen veschmatu.
Chceme-li LED D13 vynechat, posta pouze jeden drt.
Hradlo IO2D jsem pouil pro run
krokovn Johnsonova tae kvli
snadnjmu nastavovn vky jednotlivch tn. Pepna PR1 se pepne do polohy RUC, stisknm tlatka
TL1 se nakrokuje poadovan vstup
tae do rovn H a pslunm odporovm trimrem se nalad potebn tn.
Takto lze run pekrokovat a nastavit
vechny trimry na vstupech tae. Po
sezen vky tn se PR1 pepne do
polohy AUT a nastaven tny se pehrvaj v rychlm sledu za sebou.
Napje pro elektronick obvody
zvonku je zapojen obvyklm zpsobem. Rel RE1 je napjeno naptm
+11 V pmo z vyhlazovacho kondenztoru usmrovae, ostatn obvody
jsou napjen naptm +7,8 V pes
stabiliztor 7808 (IO4).
M. Bydovsk
Ppravek pro men

malch nf napt
Popisovan ppravek ve spojen
i s nejlevnjm slicovm multimetrem (DMM) umouje mit s dostatenou pesnost (asi 1 %) nf napt do
1 V v kmitotovm rozsahu nejmn
20 Hz a 20 kHz.
Ppravek je uren pro men malch stdavch napt s pesnost
vt, ne maj bn multimetry, a

je t vhodn jako doplnk k nejlevnjm multimetrm, kter nemaj
stdav rozsahy.
Popis funkce
Schma ppravku je na obr. 3. Zapojen bylo oproti pvodnmu prameni
upraveno tak, aby se doshlo sprvn
funkce a lepch parametr. Ppravek
byl realizovn (obr. 2), vyzkouen a
promen.
Zkladem ppravku je integrovan
obvod TLC274 (IO1), kter obsahuje
tveici operanch zesilova (OZ).
OZ jsou typu CMOS a vyznauj se
tm, e pracuj v linern oblasti i pi
vstupnm nebo vstupnm napt blcm se zpornmu napjecmu napt.
Dky tomu m tento typ OZ dostaten
rozkmit vstupnho napt a pi napjecm napt 7 V (pi vybit destikov
baterii o jmenovitm napt 9 V) dovoluje mit nf napt a do velikosti 1 V,
zatmco nap. OZ TL074 (BiFET) pi
stejnm napjecm napt umouje
mit nf napt pouze do velikosti 0,5 V.
Zvltnost obvodu TLC274 je to, e
jeho maximln povolen napjec
napt je pouze 12 V (6 V)! Na to nesmme nikdy zapomenout nap. pi napjen ppravku z regulovatelnho laboratornho zdroje.
Vstupn nf signl se pivd na
vstupn svorky J1 a J2 a pes vazebn
kondenztor C6 je veden do oddlovacho zesilovae s OZ IO1B, kter zesiluje 1x a slou jako pevodnk impedance s nekonenm vstupnm a
Obr. 2. Ppravek pro men malch

nf napt
nulovm vstupnm odporem.
Vstupn odpor pevodnku (1 M) je
uren rezistorem R2, kter zavd na
neinvertujc vstup IO1B potencil
zem. Rezistor R1 chrn vstup OZ.
Z IO1B se nf signl vede do jednocestnho linernho usmrovae s OZ
IO1C. Pi kladnch plvlnch signlu
na vstupu IO1B vede dioda D3 a na
katod diody D4 je nulov napt, pi
zpornch plvlnch signlu na vstupu IO1B vede dioda D4 a na katod
D4 je kladn plvlna signlu o stejnm
rozkmitu, jako m zporn plvlna na
vstupu IO1B. Aby byla linearita
usmrovae co nejlep, jsou jako D3
a D4 pouity Schottkyho diody (v realizovanm vzorku typ BAT46).
Pulsujc usmrnn nf signl z katody D4 je vyhlazovn filtrem typu doln
propust se soustkami R5, C5, R13 a
C7 o hornm meznm kmitotu 2 Hz.
Mezn kmitoet filtru uruje doln mezn
kmitoet ppravku, kter je asi 20 Hz.
Pi nim kmitotu menho signlu
Obr. 3. Ppravek pro men malch nf napt

Obr. 4.
Obrazec
spoj
ppravku
pro men
malch
nf napt
(m.: 1:1)
Obr. 5.
Rozmstn
soustek
na desce
ppravku
pro men
malch
nf napt
ji nen vstupn napt ppravku dostaten vyhlazen a daj DMM, kterm zobrazujeme vstupn napt ppravku, periodicky kols.
Vyhlazen stejnosmrn napt
z vstupu filtru je v zesilovai s OZ
IO1D zesleno jet asi 2,4x tak, aby
pi vstupnm sinusovm nf napt o velikosti 1 V (efektivn hodnota) bylo na
vstupu IO1D stejnosmrn napt
o velikosti tak 1 V. Pesn zeslen je
nastaveno kombinac rezistor R6A,
R6B, R7A a R7B s toleranc 1 %.
Z vstupu OZ IO1D je stejnosmrn napt vyvedeno na vstupn svorky
J3 a J4 a zobrazuje se na displeji DMM
(pepnutm na rozsah 2 V DC), kter
je k tmto svorkm pipojen. Poloha
desetinn teky na displeji DMM je
sprvn, musme vak mt na pamti,
e lze mit pouze do velikosti napt
1 V, pi vtm napt ppravek omezuje a daj je chybn. Vstupn napov nesymetrie OZ IO1D se vyvauje
trimrem P1 tak, aby pi zkratovanch
vstupnch svorkch ppravku bylo na
jeho vstupu nulov napt.
Ppravek je napjen naptm 9 V
z destikov baterie a pracuje ji od
napt 7 V, take baterie je pln vyuita. Napjen se zapn spnaem S100
a je indikovno LED D100 (typu supersvtiv kvli omezen jej spoteby). Napjec proud ppravku (bez LED) je
v klidu asi 3 mA a pi vybuzen 4 mA.
Dioda D1 chrn IO1 ped znienm pi
peplovn baterie.
V obvodu napjen je operanm
zesilovaem IO1A vytvoena uml
zem pro ostatn OZ. Napt uml
zem je ureno dliem R9 a R10 a je
ponkud posunuto pod sted napjecho napt 9 V, aby se doshlo zhruba
symetrick limitace signlu na vstupech IO1B a IO1C. Soustky R11,
R12 a C3 zabrauj kmitn OZ IO1A.
Napjec sbrnice jsou blokovny kondenztory C1, C2 a C4.
Konstrukce a oiven
V ppravku jsou pouit bn vvodov soustky, kter jsou pipjen
na desce s jednostrannmi plonmi
spoji. Obrazec spoj je na obr. 4, rozmstn soustek na desce je na obr. 5.
Obvod IO1 je umstn v objmce.
Tab.1. Kmitotov charakteristika ppravku

UVST , fVST
UVST [V]
1,000 V, 20 Hz
1,000 V, 100 Hz
1,000 V, 1 kHz
1,000 V, 10 kHz
1,000 V, 20 kHz
1,000 V, 50 kHz
1,000 V, 100 kHz
1,005..6 (kols)
1,004
1,002
1,005
1,010
0,996
0,822
Tab.2. Linearita usmrovae ppravku

UVST
(efektivn)
[V]
1,000
0,316
0,100
0,032
0,010
0,003
0,001
0,000
UVST pro
UVST pro
fVST = 1 kHz fVST = 20 kHz
[V]
[V]
1,005
0,316
0,100
0,031
0,009
0,003
0,001
0,000
1,010
0,317
0,100
0,031
0,009
0,002
0,000
0,000
Zapojen ppravek oivme. Pipojme napjec napt a multimetrem zkontrolujeme napt na napjecch sbrnicch vi uml zemi (asi
+5 V a -3,4 V). Pak zavedeme na
vstup napt z tnovho genertoru
(asi 1 V/1 kHz) a osciloskopem zkontrolujeme prbhy signlu na vstupech a vstupech vech OZ. Je-li ve
v podku, pipojme k vstupnm
svorkm digitln multimetr (s rozsahem 2 V DC), zkratujeme vstupn
svorky a trimrem P1 nastavme daj
.000 na displeji multimetru. Pokud
nen mon nulu nastavit, zkusme vymnit IO1 za lep kus s men vstupn
napovou nesymetri. Osvdily se
obvody TLC274 od firmy Texas Instruments, ekvivalentn obvody TS274 od
firmy ST mly vstupn napovou nesymetrii nkolikansobn vt. Pokud
nepome ani vmna IO1a nulu nelze
stle nastavit, meme zvtit rozsah
vyrovnn nuly zmenenm odporu rezistoru R8. Pak je vak nastaven nuly
choulostivj a je vce ovlivovno ve-
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.cz, E-mail: bohemia@starman.cz), v n lze
zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzej-
likost napjecho napt. Pokud bychom mli nf kalibrtor, meme nakonec zkontrolovat a pop. sedit citlivost ppravku (zmnou odporu
rezistoru R6B). Nen to vak nutn,
protoe citlivost je urena pesnmi
hodnotami nkolika rezistor a na
ostatnch soustkch nezvis.
Oivenou desku ppravku spolu
s napjec bateri vestavme do stnn
skky. Vstup vyvedeme na zdky
nebo na konektror BNC, vstup na
zdky. Na stnu skky pipevnme
spna S100 a LED D100.
Kmitotovou charakteristiku a linearitu realizovanho vzorku ilustruj daje
v tab. 1 a tab. 2. Jak je z tabulek vidt,
parametry ppravku jsou pro amatrsk pouit zcela vyhovujc.
Seznam soustek
R1, R3,
R4, R12
1 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R2
1 M, 0207, 0,6 W, 1 %
R5, R8
82 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R6A
12 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R6B
330 , 0207, 0,6 W, 1 %
R7A
10 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R7B, R11
100 , 0207, 0,6 W, 1 %
R9
100 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R10
68 k, 0207, 0,6 W, 1 %
R13
330 k, 0207, 0,6 W, 1 %
P1
50 k, trimr PT10V
C1
100 F/16 V, radiln
C2, C4
100 nF, keramick
C3
1 nF/100 V, fliov
C5
1 F/63 V, fliov
C6
100 nF/100 V, fliov
C7
220 nF/63 V, fliov
D1
1N4007
D3, D4
BAT85 (BAT46)
IO1
TLC274, pouzdro DIL14
objmka pro DIL14
deska s plonmi spoji .: KE0242
Elektronika Praktyczna, 9/2002
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 4/2003, kter vychz

souasn s tmto slem PE, je uitkov elektronika. Jsou popsny konstrukce sovho zdroje 13,8 V/20 A, mnie
12 V DC/230 V AC/200 W, nf zesilovae 2x 150 W a mnoha dalch zazen.
cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

(SRN) (knihy nejen elektrotechnick, elektronick i
potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %.
Knihu Modern Optimisation Techniques in Power
Systems, kterou sestavil Yong-Hua Song, vydalo nakladatelstv Kluwer Academic Publishers v roce 1999.
Kniha vyerpvajcm zpsobem pokrv oblast modernch optimalizanch metod pouvanch pi rozvodu
a distribuci elektrick energie. Je napsna pikovmi
mezinrodnmi odbornky a je uitenou prukou pro inenry a manaery zabvajc se optimalizac funkce elektrorozvodn st. Zajmav je i pro studenty a vzkumn
pracovnky.
Kniha m 275 stran textu s ernoblmi obrzky, formt
o nco men ne A4, kvalitn vazbu a v R stoj 4409,- K.
Impulsn detektor kov

strojnsobnou integrac
Ing. Zdenk Jarchovsk
Nov pstroj se vyznauje vtm dosahem a lep odolnost
kvnjmu elektromagnetickmu ruen. Podstatn dl tto konstrukce vznikl dky vem, co se zastnili rozshlho experimentu
skonstrukc impulsnch detektor kov (PI), kte neskldali soustky podle nvodu jen jako cihly, pemleli, a tak dky jim byla
zmnna cel koncepce zpracovn signlu a zavedena drobn,
avak inn zlepen.
Nov detektory jsou vyvjeny vdy
ve snaze o dal zlepen uitnch
parametr a hlavnm takovm parametrem je pedevm jejich citlivost.
Pomineme teorii generace a men
vivch proud sodkazem na dve
uveden [1]. Dal zvten citlivosti
impulsnch detektor kov meme
doshnout zvenm vyslanho vkonu, zvtenm zeslen pijmac
sti nebo zlepenm umov imunity pi zpracovn zeslenho signlu.
Vsledky hromadnho experimentu
trvajcho od roku 2001 prokzaly, e
je lep vyslat siln pulsy smalou
opakovac frekvenc a zskat velkou
odezvu nad prahem umu, ne pout
krat pulsy svysokou opakovac
frekvenc a zpracovvat signl odezvy utopen vumu.
Sla vyslanho magnetickho
pole je dna intenzitou proudu protkajcho cvkou a ta pmo zvis na
odporu cvky a dlce pulsu. Hranic
dlky pulsu pi optimlnch podmnkch vyslacch tranzistor je dlka
pulsu okolo 500 mikrosekund a tm je
i urena maximln opakovac frekvence na 100 Hz, pokud nechceme
koncov tranzistory pouvat jako
Obr. 1. Metoda dvoj integrace

signlu a srovnn zskvn dat
s metodou vcensobn integrace
topn tlska. Pouijeme kvalitn Lorenzovu cvku sminimln kapacitou

podle [7] a tm je uzavena posledn
monost zvten vkonu vyslae a
zkrcen doby relaxace elektromagnetickho impulsu na minimum.
irok nabdka kvalitnch operanch zesilova dovoluje nastavit zeslen pijmae teoreticky neomezen,
ale opt je omezeno z hlediska jeho
praktick vyuitelnosti. Ve sledovan
oblasti relaxace vivch proud je exponenciln prbh signlu mrn zvlnn, proto maximln zeslen me
bt jen takov, aby rozkmit amplitudy
po zeslen nepevyoval rozsah napjecho napt. Kdy si dme dobr pozor
na neutralizaci cvky a sprvn uzemnn napjen, nedovol nm stabilita
dostupnch operanch zesilova
pekroit zeslen 10000. Pi takovm zeslen je na vstupu zesilovae
stopa osciloskopu siln rozena vlivem soutu mnoha zeslench vysokofrekvennch signl. Cvka se
chov jako irokopsmov rmov
antna a dky tomu zskme doslova
chlupat signl a ten se jet vln
vrytmu 50 Hz. Nejlpe je to vidt na
vstupu vzorkovacch zesilova z jednoduho zapojen PI, kter sice
integruj signl vase vzorku, avak
rozhodujc podl m napt na konci
vzorku. Proto vzorkovan hodnota
nabv prakticky nhodnou velikost
vokol stedn rovn. Tady nkde
zatm kon monosti zeslen, a pokud je teba doshnout vt citlivosti
detektor, tak jen vkombinaci vyho zeslen a dokonalejho zpracovn signlu.
Nejschdnj se zd pout psmov propusti a zbavit se tak ruivch oblast signlu. Jde to za cenu
poklesu citlivosti. Druhou monost je
pout vt mnostv vzork signlu
a ty matematicky zpracovat. Pijman ruiv signl je tvoen soutem
mnoha harmonickch kmitot rzn
modulovanch, proto se chov jako
stochastick veliina, podzen statistice nhodnho rozdlen hodnot.
Vppad, e zkusme pro odstrann
umu vybrat vce hodnot ze signlu,
kad vzorek bude zaten uritou toleranc - plus/minus. Pro pklad si

vybereme stac algoritmus pro eliminaci driftu a linernho gradientu
ruivho signlu pro tyi vzorky sejmut ve stejnch asovch odstupech A, B, C, D. Kad psmeno reprezentuje sejmutou hodnotu a je
stochastick pspvek nabvajc nhodnch hodnot. Vsledkem matematick operace je to magick S,
ist zmna signlu - pedmt prv
pod cvkou:
S=A -B -C -D =
[1]
= s 4
Vsledek vypad pkn, amplitudy jednotlivch vzork se vynuluj, ale
vsledkem je stedn hodnotasignlu
s, ke ktermu se dky zpsobu zpracovn pietl tynsobek umu,
protoe stochastick veliiny se neodetaj, jen staj. Potvrdilo se to
i vpraxi a tento zpsob se, jemn eeno, velmi neosvdil. Zpracovn
vcensobn vzorkovanho signlu
zvyuje podl umu ve vslednm
signlu a zlepen by mohlo pinst
jen pouit velkho mnostv vzork,
kter by statisticky pevilo poet
stup svobody sledovanho signlu, tzv. pevzorkovn.
Tm spolehliv stochastickou
sloku signlu potla integrace signlu za pedpokladu, e integrace
probh vdelm asovm seku.
Obr. 2. Prbh ruivho napt

a odpovdajc odezva integrtoru
s metodou vcensobn integrace
Druhou vhodou tohoto pstupu je,

e integrl zahrne odezvu vivch
proud vcelm rozsahu integrace a
tm zskvme na zeslen; pi vzorkovn unikaj vechny nsledujc
pspvky signlu. Toho vyuv dnes
u uebnicov metoda men elektrickch signl metodou dvojit integrace, stejn byla pouita napklad
vimpulsnm detektoru kov Sniffer
(obr. 1). Integrtor m kdispozici
kladn a invertovan signl vstupnho zesilovae a). Po vynulovn integrtoru je vprvnm asovm seku
signl b) integrovn skladnm znamnkem, take tato st obsahujc
odezvu na kovov materil v oblasti
cvky je zeslena a zbavena vysokofrekvennho umu. Druh st exponenty slou jako referenn st signlu, je po stejnou dobu integrovna,
ale zinvertovanho vstupu se zpornm znamnkem, a tm je odetena od konenho vsledku prvn integrace c).
Vsledn napt S je rozdlem
obou integrl, tedy odezva vivch
proud, zbaven stochastickho umu
a ruivch stejnosmrnch posuv
napt. Stejn vsledek dostaneme
pi integrovn signlu sjednm znamnkem, vynechnm invertujcho
stupn a nslednm odetenm navzorkovanch hodnot d).
Metoda dvojit integrace se vypod se umem i stejnosmrnm posuvem, ale pomal zmny intenzity
vnjho elektromagnetickho pole
tato metoda neeliminuje a nedovoluje
dal zvten odstupu od umu. Prbh ruivch signl je piblin sinusov, a pi krtk dob integrace meme jejich prbh povaovat za
linern, a velikost ruivho signlu je
integrac vtakovm ppad kvadratizovna. Proto pstroje pracujc
s dvojitou integrac maj pote s umem vobydlench oblastech a mus
pouvat vy pracovn frekvence.
Pokud vynechme invertujc stupe,
je mon nulovn a integraci neomezen opakovat a zskat tak vce hodnot (bez stochastick umov zte)
umoujcch dokonalej eliminaci
ruivch signl. Zkusme si to piblit na obr. 2. Signl pijmanho ruivho elektromagnetickho napt je
ve stejnch intervalech integrovn a
vsledn amplituda zvis na poloze
naasov ose a je seln rovna vyrafovan ploe, omezen hranicemi
integrace a amplitudou ruivho signlu. Protoe nememe pracovat
synchronn sruivm polem, tyto
hodnoty se pitaj nhodn k amplitud mench vivch proud. To
se projev na vstupu detektoru jako
siln um.
Abychom eliminovali tento druh
ruivho umu, je pro matematickou
operaci vnaem zapojen pouito
srovnn vsledk t integranch interval. Prvn A indikuje ptomnost
kovu pod cvkou a druh B slou
jako referenn hodnota pro eliminaci
ofsetu. Rozdl hodnot druhho a tetho integrlu C pedstavuje velikost
korekce vzniklou gradientem ruivho pole. Zskan hodnoty integrl
jsou sejmuty vzorkovacm zesilovaem odeteny podle vzorce:
S = A - 2B + C
[2]
Blokov zapojen na obr. 3 je podobn jako u sloitjho PI detektoru

z [1] a je to patrn i na topologii rozloen soustek. Je zachovno stejn ovldn vyslae, stejn je zapojen mni. Po relaxaci budicho pulsu
je vyslna srie nulovacch puls do
integrtoru a vdy po skonen integran sekvence je zskan hodnota
napt pesunuta do vzorkovacch
obvod a uloena. Nsledujc sumtor nepetrit uskuteuje nastavenou operaci odetn a stn,
avak teprve po uloen druh referenn hodnoty integrlu je oteven
kl K a signl je zeslen a pouit
pro aktivaci akustickho vstupu - stejn jako v [1].
Popis zapojen
Konstrukce i deska s plonmi
spoji vychz ze sloitjho impulsnho detektoru kov [1]. Schma vys-
Obr. 3. Blokov schma nov koncepce PI
lae na obr. 4 je (a na drobnosti)

identick. Je pouit zdroj stabilizovanho napt pro zpornou vtev analogovch obvod. To umon pout
symetrick napt 9 V, to je hranice,
kterou snese analogov pepna 4066.
Diody mnie jsou typu Shottky, ty
maj men ztrtu napt vpmm
smru, tak se zlep innost mnie.
Pokud nebudete experimentovat se
zapojenm, je mon v mnii vynechat kondenztor C4, kter brn
vzniku hazardnho stavu na mnii
pi vyjmut mikroprocesoru pod naptm, a nsledn vynechat i D1, ta
zlepuje oteven T7.
Vstupn st pijmac sti pstroje, obr. 5, je identick spvodnm
zapojenm. Pedzesilovaem v pijmai by ml bt ideln zesilova
svelkm zeslenm, nekonen velkou rychlost pebhu, nulovm umem a dokonalou stabilitou. Takov
zesilova nebude nikdy vyroben, a
proto je opt sloen ze dvou dostupnch operanch zesilova. Prvn,
IO6, mus bt nzkoumov a mus
mt velkou rychlost pebhu, druh
zesilova IO7 nemus mt tak dobr
vlastnosti, je od nj poadovna jen
dobr stabilita, jeho vstup je teba
nastavit co nejpesnji knule, protoe za pedzesilovaem nsleduje pmo galvanicky vzan integrtor, IO8.
Ten potlauje vysokofrekvenn umy
a st zmny signlu vdlouhm asovm intervalu, tm se pispv k zskn dalho zeslen.
Obdren hodnoty odpovdajc
jednotlivm periodm jsou uloeny
vtrojici sriov spojench vzorkovacch zesilova, IO9 a IO11. Jedn
se vlastn o analogov sriov registr.
Vprincipu je mon se stejnm spchem pout paraleln snmn vzork, ale pro budouc experimenty pi
zpracovn signlu je tato konfigurace
vhodnj. Po kadm pulsu zskme ti hodnoty integrovanho signlu,
ulome je do vzorkovacch obvod a
dle vyhodnocujeme analogovm sumtorem IO12. um a drift odetme podle ve uvedenho vzorce [2].
Protoe se hodnoty do registru
ukldaj postupn, pi natn novch hodnot vznik na sumtoru siln
chybov signl, ten trv a do uloen
hodnoty tetho integrlu. Piblin
300 mikrosekund trv celkov zskn vech t hodnot, ty postupuj po
vzorkovacch obvodech a vstup sumtoru je po tu dobu oddlen od doln propusti jednm ze spna IO5,
KD. Napov skok sepnut KD a rozdly mezi ukldanmi produkty sumtoru vyhlazuje integrtor R44, C29.
Vsledn stejnosmrn signl je zeslen operanm zesilovaem IO13 a
pouit k aktivaci akustickho vstupu
na T8.
Vtomto zapojen je vynechno
automatick vyrovnvn vstupu.
Srovnn ukzalo, e pstroje s ma-
to bude rozsvcen dioda D11 indikovat piblen kprahu akustick indikace na 0,3 V. Germaniov diody
jsou tko ksehnn, sta nahradit
jednm pechodem pn libovolnho
germaniovho tranzistoru. Pvodn
mla bt indikan dioda samoblikajc, proto je na desce s plonmi spoji
vynechn omezovac rezistor, pi pouit bnch LED je teba doplnit
R50 mimo desku. Druh dioda LED
D12 indikuje zapnut pstroje a zhasne
pi poklesu napjecho napt pod 10 V.
Oiven konstrukce
Obr. 4. Schma zapojen vyslae

nulnm nastavenm maj dosah bn o pt a vce centimetr lep ne
automatick nastaven, a to stoj za
nmahu srunm nastavovnm.
Zaveden stabilizovanho zpornho zdroje pro operan zesilovae
dovoluje pout ppadn vy napjec napt pro vysla, avak komplikuje spnn pevodnk napovch
rovn pro analogov spna IO5,
proto maj tranzistory T12 a T14
v bzch pedazeny oddlovac kondenztory a vybjec rezistory R19 a R21.
Akustick vstup je obohacen o optickou kontrolu nastaven prahov rovn signlu. Vstup IO13 otevr pes
diodu D10 tranzistor T10 a ten spn
diodu LED, indikujc piblen vstupnho napt kprahovmu napt
T8. Obvod je uiten pi nastavovn prahu a m nahradit pouit micho pstroje. Tranzistor T10 je libovoln pnp a dioda je germaniov,
take souet jejich prahovch napt
pro sepnut indikan diody D11 byl
0,9 V. T8 m prh sepnut 1,2 V, pro-
Nedoporuuji poutt se do tto

konstrukce bez osciloskopu. Zapojen
je lpe oivovat postupn. Vysla a
mni neobsahuj dn zludnosti.
Tantalov kondenztory C6 a C8 je
mon nahradit levnjmi vysokofrekvennmi elektrolytickmi. Shottkyho diody jsou pouity i vomezovai
na vstupu zesilovae, nemaj koleno voltamprov charakteristiky a
vstup je tak mn saturovn peptm, vneposledn ad nebude nutn
shnt dva druhy diod. Uzemnn
vvody tchto diod odtpneme asi
centimetr nad deskou a ohneme do
roviny spoj. Poslou jako ukotven
uzemnn cvky a kladnho plu napjen.
Vnkterch konstruknch nvodech je zdrazovna dleitost vbru uzemovacch bod a jejich
oddlen podle velikosti zpracovvanho signlu. Povaoval jsem to vdy
za njak konzervativn formalismus
zdoby elektronek, ale prv u tohoto
zapojen jsou vedle sebe slab i siln
signly, ovlivuj se a zmnit topologii rozmstn soustek nen mon.
Sepnut cvky sminimlnm odporem
Obr. 5.
Schma
zapojen
pijmac
sti
10
vytvo dynamick ofset vstupnho

signlu prv vdob nejdleitj
pro men, viz obr. 7. Je to dsledek
malho - celkem nepatrnho odporu
flie plonho spoje, na kter se objev vlivem prtoku znanho proudu
spd napt. Jev je ovlivnn pedevm vnitnm odporem zdroje, odporem kabelu a parazitnmi sriovmi
odpory kondenztor C1 a C2. To
ve je tak zvisl na teplot a strnut tchto soustek. Proto pi oivovn zesilovae pro zatek neosazujeme R28, R33 a R34, uren pro
nastaven nuly na vstupu integrtoru
IO8. Signlov vvod cvky pipojme
na ploku sdruujc R4 a R6 a druh
uzemnme na ukotvenvvod D6,
D7. Zporn pl napjen pipjme
kemitorm T1 a T3 a zapneme pstroj. Osciloskop pipojme na vstup
IO7 a voln kladn pl napjen posouvme po plonm spoji. Sledujte
a asnte nad tm, jak se me mnit
signl vzvislosti na mst pipojen
drtu. Tento jev m ovem i svou
dobrou strnku. Pokud se nepoda
dobe vyrovnat relaxaci napt na cvce, je mon vbrem polohy pipojen napjen zformovat tm pravohl prbh exponencily.
Vstupn operan zesilova by ml
pracovat sco nejvt rychlost pebhu, ovem bez pekmit, a proto je
citliv na vbr velikosti zptnovazebnho kondenztoru C15. Vyhledvat
optimln kapacitu d dost prce a
pravidlem je, e tu sprvnou stejn
vzsob mt nebudete. Osvdil se
kondenztor utvoen dvojic zkroucench drt sizolac PVC o dlce
asi 5 cm a optimln kapacita se
vyhledv postupnm utipovnm.
Operan zesilova IO7 dky galvanickmu oddlen C16 a C17 oddluje ofset IO6, ale dky mrn asymetrii
signlu vznik vstupn ofset, kter
zhruba vykompenzujeme vbrem
R28.
Na asovm diagramu na obr. 8
zan vyslac cyklus jednm zpuls
p1.4 - p3.3 srznm asovnm uren pro sepnut vyslacch tranzistor. Sekvence t puls na p3.5 spn
nulovn integrtoru. Jeho pracovn
cyklus zan po relaxaci exponencily vybitm zptnovazebnho kondenztoru C19 a nsledovn integruje signl vintervalu asi 100 s. Ped
koncem integrace je vsledn hodno-
Obr. 6. Deska s plonmi spoji

vybj vyrovnvac kondenztory C1 a
C2, napt pstroje je vt chvli dno
prakticky vnitnm odporem zdroje
energie a odporem pvodnho kabe-
lu. Tento bytek me doshnout a

1,5 V. Po vypnut pulsu se C1 a C2
dobjej zpt na napt zdroje, to trv
sto a dv st s a nabjec proudy
Obr. 7. Znzornn vzniku

dynamickho ofsetu
11
Obr. 8.
asov
diagram
asovho
sledu
vstup IO1
ta poslna etzcem vzorkujcch obvod kuloen, sekvence puls na

vstupu p3.0 a prvn hodnota je uloena v IO11. Sekvence puls p3.2
pevede hodnotu druhho integrlu
do IO10. Puls na p3.2 ulo posledn
hodnotu do vzorkovacho obvodu IO9.
Signl na vstupu IO8 vytv trojici
rampovitch prbh napt, kter
se synchronn pohupuj vrytmu ruivho napt. Je teba, aby se jejich
velikost mnila jen vrozsahu napjecho napt a jet lpe jen vokol
nuly. Tento pracovn bod nastavujeme vbrem rezistoru R33 a R34.
Ped nastavenm jet pokusn zvednte cvku a sledujte chovn trojice
ramp na osciloskopu. I vzdlen
masivn kovov tleso se ruiv projev a me zkreslit vsledky nastaven R33, R34.
Natejte cvku rznmi smry
vprostoru a sledujte vliv okolnch ruivch zdroj. Hlavnm takovm ruiem bude osciloskop. Najdte msto
a hel nastaven cvky, kde je vliv
okol minimln. Pokud je rampov
prbh vstupu integrtoru dobe vyrovnn do okol nuly, je mon zmenit odpor rezistoru R32 a kapacitu
kondenztoru C19, zskme tak vt
zeslen stupn a tm i celho pstroje.
Hodnoty napt prvnho a tetho
integranho intervalu jsou sumtorem
seteny a od nich odeten dvojnsobek vsledku druhho integranho
intervalu, proto m R41 polovin odpor R39 a R42. Vsledek prvnho integranho intervalu prochz vemi
temi vzorkovacmi obvody najednou,
a proto v dob snmn prvn hodnoty
integrlu je na vstupech IO12 stejn
hodnota a na jeho vstupu by mlo
bt nulov napt do momentu pchodu druhho daje. Tato doba se
tedy d vyut ke kontrole kalibrace
sumtoru. Konen vsledek aritmetick operace je klovn a vyhlazen
doln propust R44 a C29. Vsledn
stejnosmrn napt je zesleno zesi-
12
lovaem IO13. Zmna vstupnho

napt otevr akustick vstup, stejn jako u pvodnch konstrukc. Puls
na vstupu p1.1 otevr spna pedpt nastavovanho pes R31 vceotkovm potenciometrem (aripotem).
Puls na p1.0 m za kol vyklovat
dobu penosu vzork a pechodov
procesy na sumtoru, aby neovlivnily
stejnosmrn signl na C29. Mni
zen vstupy p1.2 a p1.3 je vypnn
vdob zpracovn signlu a stejn
tak je otevrn zdroje akustickho
signlu p3.7 posunuto do doby pauzy
programu.
Vvoj novho pstroje probhal
vkontaktu pmm i korespondennm a bylo teba dolaovat a srovnvat dosahy jednotlivch pstroj. To
bylo ze zatku mrn problematick.
Pvodn dosahy byly vztaeny ke star bronzov korun, avak ne vichni
je maj kdispozici (bronzov koruna
je pouvna jako standard bronzu a
svmi elektromagnetickmi vlastnostmi se bl zlat minci) a tak
nen dohodnut zpsob a rychlost piblen mince k cvce.
Pote vyeila konstrukce testeru
detektor kovu, zazen vyuvajcho
efektu virtulnho pedmtu. Jako virtuln pedmt (tedy neexistujc) poslouila cvka ztenkho drtku, kter
se vppad krtkho spojen zvit
chov jako kovov pedmt a v ppad otevenho zvitu je detektorem
prakticky nezachytiteln. Cvka o prmru 2 cm mla odezvu shodnou
skorunou, druh cvka, 20 x 20 cm
byla pouita jako rozen ekvivalent
velkho pedmtu o prmru 400 mm.
Stesterem jsem obeel sv kolegy a
nalkal vtinu astnk sraz hleda vTachov a Blin. Dosah PI
detektor podle [1] byl 30 cm pro sloitj pstroj a 32 cm pro jednodu scvkou 29 cm v prmru.
Toto srovnn potvrdilo vhodu runho nastaven prahu citlivosti a pstroje se kvalifikovaly dosahem mezi
elitu detektor. Dosah na velk ped-
mt u obou systm pesahoval jeden

metr. Nov typ detektoru se stejnou
cvkou doshl na testeru na znaku
40 cm na mal pedmt a 130 cm na
velk pedmt. Pro cvky svtmi
prmry u nestaila vka mstnosti, protoe se do hry zaaly plst
stropn peklady. Na webovch strnkch se d pest hodn o testovn
detektor kov a ve zcela srovnatelnch podmnkch [8] m pstroj oznaen jako supercitliv dosah na velk
pedmt (20 x 20 cm) 120 cm.
Nov zpsob zpracovn signlu
zvtil dosah pstroje piblin o 8 cm
na mal pedmty a zisk na dosahu
pro velk pedmty je a ticet centimetr, a to hlavn dky vyuit snmn celkov dlky doznvn vivch
proud.
Je teba se postarat o optimln
relaxan reim cvky, tedy kvalitn
navinout cvku a vybrat rezistory R1
a R3. Pout pokud mono vkonov
tranzistory svnitn ochrannou diodou. Pi ppadnm pekmitu patn
zatlumenho obvodu LC je ohroen
emitorov pechod pn. Ostatn hodnoty nen teba vybrat pesn, snesou i zmny nsobk, to plat pedevm o soustkch pracujcch ve
spnacm reimu. Snahou je zskat
maximln zeslen, proto nen na
kodu vyzkouet zvtit odpor rezistor R27, R30. Dal zeslen je mon zskat na integrtoru zmenenm
C19 a zmenenm R45 u vstupnho
stejnosmrnho zesilovae.
Seznam soustek
Rezistory
R1, R2, R3, R14,
R15, R35, R50,
R51, R52,
R53, R54
R4, R5, R6
R7, R8, R9
R10, R11,
R12, R47
R26
300
0,1
47
15
1 k
R32
R13,
R16,
R23,
R28,
R37,
R40,
R44,
R31,
R33,
R19,
R21,
R27,
R17,
R24,
R29,
R38,
R42,
R48,
R41
R34,
R20,
R46
R30
R18,
R25,
R36,
R39,
R43,
R49
R45
2,2 k
300 k
20 k
10 k
100 k
1 M
Kondenztory
C1, C2
1000 F/16 V
C3, C4, C10,
C11, C12, C20,
C21, C22, C23,
C24, C25, C30
100 nF
C5, C6, C7, C8
22 F/25 V, tantal.
C9
100 F/10 V
C13, C14
22 pF, keram.
C15, C18
3 a 10 pF
C16, C17
470 F/10 V
C19,
1 a 2,2 nF, styroflex
C26, C27, C28 10 nF/63 V, styroflex
C29
1 F/63 V, styroflex
Polovodiov soustky
D1 a D7
1N5816
D8
ZD 12 V
D9
ZD 8 V
D10
libovoln germaniov dioda
D11
LED
D12
LED
T1, T2, T3
BU2508 (BU2525)
T4, T5, T6, T9,
T12, T13, T14
BS170
T7, T8
BS250
T10
BC556
T11
BD138 nebo podobn
IO1
AT8920C51
IO2
78L05
IO3
78L09
IO4
79L09
IO5
4066
IO6 a IO8 NE5534, LM316, OP37
IO9, IO10, IO11
LF398
IO12, IO13
TL061
Obr. 9. Osazen deska

prokovenmi drami si mete
objednat za 600,- K, vetn potovnho, balnho a dobrky, na
adrese: Z. Jarchovsk, Terronsk 33, 160 00 Praha 6; pop.:
jarz@centrum.cz
Literatura
[1] PE 4/2001, s. 7.
[2] Schuler, W.: Vyhledvac technika

pro profesionly. BEN - technick literatura, Praha 2000, ISBN 80-86056-85-6.
[3] US pat., 5414411, 1995.
[4] US pat., 5576624, 1996.
[5] US pat., 5537041, 1996.
[6] Opis. izobr. 748319 SSSR 1978.
[7] PE 7/2001, s. 12.
[8] www.metaldetection.net/english/
Metal_detector-tests.htm
Ostatn soustky
Cvka L = 300 a 350 H
Zvr
Stavbu detektoru kov podle tohoto nvodu doporuuji jen pokroilm
radioamatrm a elektronikm, kte
maj pstup kosciloskopu. Osadit
a oivit zapojen jen naslepo je
samozejm mon, avak pouze pi
zmenenm zeslen vech stup a
tm i redukovanm dosahu. Konstrukce je zcela univerzln, vhodn i pro
pouit scvkami oextrmnch prmrech, du metr. Dobr vsledek
je podmnn dobrm sezenm a doladnm vech obvod od cvky a po
sumtor, dobrm akumultorem a
kvalitnmi pvodnmi vodii.
Naprogramovan mikroprocesor sdeskou s plonmi spoji a
Obr. 10. Fotografie proveden cvek z pedchozch lnk
13
Regultor vkonu
horkovzdun pistole
Martin tajgr, DiS
Nedvno jsem dostal za kol upravit pro ely modelsk dlny bn dostupnou elektrickou horkovzdunou opalovac pistoli
tak, aby bylo mon plynule regulovat teplotu vzduchu. Pi nvrhu
jsem kladl draz na jednoduchost zapojen, maximln innost
regulace a nzk nklady na stavbu.
Popis funkce
Vtina bn vyrbnch horkovzdunch pistol m dvoustupovou
regulaci vkonu. Vkon se u nich pepn tpolohovm pepnaem. Krajn polohy pepnae jsou oznaeny
symboly I a II a tvo stupn vkonu. Ve stedn poloze je pistole vypnuta. Vnitn zapojen je velmi jednoduch. Topn lnek tvo sldov
kostika, na n jsou navinuta 2 vinut zodporovho drtu rozdlnho
prmru. Vinut maj rozdln odpor,
a tedy jin tepeln vkon. Ztopnho
lnku je jet vyvedena odboka pro
napjen motorku ventiltoru. Motorky se pouvaj stejnosmrn komuttorov (podobn jako u hraek),
napjen malm naptm (v mm
ppad 17 V). Pmo na tle motorku
jsou knapjecm svorkm pipjeny
usmrovac diody D101 a D104
zapojen do mstku a odruovac tlumivky L101 a L102 (viz obr. 1). Stejn zapojen jako u horkovzdunch
pistol lze nalzt i ve vysouech vlas.
Z pohledu regulace teploty vzduchu se mi jevila nejlpe varianta, kdy
otky motorku ventiltoru jsou kon-
stantn a reguluje se pouze vkon

topnho lnku. Motorek ventiltoru
mus bt vtomto ppad napjen
zvl pes sov transformtor Tr1
a jeho sekundrn napt je nutn volit podle napjecho napt motorku.
Vkon topnho lnku tak lze plynule
dit triakem Tri1 pi zachovn konstantnho prtoku vzduchu.
Pro regulaci stdavho vkonu tyristory a triaky se pouvaj dv zkladn metody:
Fzov zen - oezv se st
sinusovky stdavho proudu. Tento
zpsob regulace je pomrn jednoduch, avak je spojen se vznikem silnho vf ruen, kter pronik do rozvodn st. To je nutn odfiltrovvat
filtry, kter jsou pi vtch vkonech
rozmrn a drah. Tato regulace se
pouv nap. u rovkovch stmva svtel, zen otek motor ve vysavach atd.
zen spnnm v nule - principem je propoutn pouze zvolenho
potu sinusovek ve zvolen asov
period. Jeliko se dic prvek spn
v okamiku, kdy jet nevede proud, nevznik pi tto regulaci ruen. Z principu tto regulace vyplv, e ji lze po-
Obr. 1.
Schma
zapojen
14
ut vhradn k zen zt svelkou

setrvanost (tepeln spotebie).
I pes relativn sloitost zapojen
jsem zvolil metodu spnn vnule,
protoe zde odpadaj problmy s filtrac ruen.
dic elektronika regultoru je napjena pes svorky 1 a 2. Sov napt je pes srec kondenztor C1
a rezistor R11 vedeno do usmrovae tvoenho diodovm mstkem D4
a D7. Usmrnn napt je stabilizovno asi na 13 V Zenerovou diodou
ZD1 a vyhlazeno elektrolytickm kondenztorem C7. Soustky T4, T5,
D2, D3, C4 a C6, R9, R10 a R12 a
R14 a P1 tvo astabiln klopn obvod
speriodou asi 1,8 s. Kondenztory
C5 a C6 uruj dobu periody T astabilnho klopnho obvodu. Pi kapacit C5 = C6 = 4 F je T asi 1,8 s. Pi
kapacit C5 = C6 = 1 F je T asi 0,4 s.
Potenciometrem P1 je nastavovna
stda stabilnho klopnho obvodu.
Tedy pomr doby, kdy triak propout
sinusovky (je oteven) kdob, kdy je
triak uzaven, v rmci jedn periody
astabilnho klopnho obvodu. Bude-li
tento pomr napklad 1 : 1, vkon
topnho tlesa bude polovin. Tmto
zenm stdy impuls se dosahuje linern regulace vkonu v rozsahu asi
4 a 96 %.
Kondenztor C4 brn sepnut triaku
nhodnm ruivm impulsem, avak
pouze pi prchodu sinusovky nulou.
Tranzistor T3 se otevr pes rezistory R15 a R16 prv v okamiku prchodu sinusovky nulou. Rezistory
R15 a R16 jsou zapojeny do srie
z dvodu menho napovho namhn. Impulsy ztranzistoru T3 jsou
tvarovny na lncch RC R3, C2 a
R4, C3 na zk impulsy. Ty pak zesiluj tranzistory T1 a T2 a v obou polaritch je pivd na dic elektrodu G
triaku Tri1. Pouitm triakem lze spnat proud do zte a 8 A (vkon a
asi 1700 W). Pro vt vkony je nutn zvolit vkonnj typ.
Protoe regulace vkonu neprobh v plnm rozsahu, je v obvodu zapojen jet pepna S2, aby bylo
mon pepnout topn lnek na maximln vkon nebo jej pln odpojit.
V poloze REG je mon vkon topnho lnku regulovat potenciometrem P1, v poloze 0 je topn lnek
a obvod regulace odpojen a ot se
pouze motorek ventiltoru. V poloze
MAX je topn lnek pipojen pmo
na sov napt a m maximln vkon. Vtomto ppad je regultor
opt odpojen. Spna S1 slou jako
sov vypna.
vovn pracuje ihned na prvn zapojen a nepotebuje dn nastavovn.

Zazen je galvanicky spojeno se st
a pi jeho oivovn je nutn pout
bezpenostn oddlovac transformtor
a dbt maximln opatrnosti. Ml by
jej oivovat pouze zkuen odbornk.
Zvr
Obr. 2. Deska s plonmi spoji regultoru
Konstrukce
Pvodn zapojen opalovac pistole je teba upravit podle schmatu.
Nejprve je nutn z motorku ventiltoru opatrn odpjet jeho napjec vodie. Ty u dl nebudou mt dnou
funkci, take je mon je odstranit
i z topnho lnku. Usmrovac diody
D101 a D104 a odruovac tlumivky
L101 a L102 na tlese motorku ventiltoru vak zstanou zachovny.
Z topnho lnku nyn vychzej
pouze ti vodie. Jeden je spolen
(zpravidla m odlinou barvu izolace)
a je pmo spojen svorkovnic v rukojeti pistole s jednm vodiem sov
ry. Zbvajc dva vodie a druh
vodi sov ry jsou pipjeny
kpepnai vkonu vrukojeti pistole.
Tyto vodie je nutn odpjet a pepna bude dle slouit jako pepna
S2 vnovm zapojen. Nyn je nutn
najt vodi k vinut topnho lnku
pro maximln vkon. Ohmmetrem
zmme odpor kadho zobou zbvajcch vodi, jdoucch ztopnho
lnku, proti spolenmu vodii vinut.
Vinut topnho lnku pro maximln
vkon m men odpor. Vodi, kter
vedl od topnho lnku niho vkonu k pepnai meme nyn odstihnout, protoe ji nebude dle pipojen.
V tle opalovac pistole nen dostatek volnho msta pro desku dic
elektroniky regultoru a transformtor pro napjen motorku ventiltoru,
proto je nutn je umstit do plastov
krabiky mimo tlo pistole. Rozmry
tto krabiky jsou individuln podle
pouitho transformtoru. Je vak
vdy nutn pamatovat na to, e horkovzdun pistole je vproveden tdy ochrany II, dic elektronika je
galvanicky spojen se st a je napjena dvoupramennou sovou rou.
Krabika tedy nesm obsahovat dn kovov sti. Pistole je propojen
s elektronikou regultoru tpramennou rou s gumovou izolac (viz
obr. 1). Tato ra je mechanicky a
tepeln odolnj ne ry s izolac
PVC. Pvodn dvouilov napjec
kabel zpistole odpojme a pouijeme
jej pro napjen dic elektroniky.
Z pistole vyjmeme pepna a vznikl

otvor utsnme, aby jm neproudil
vzduch od ventiltoru nesprvnm
smrem. K motorku pipjme nov
napjec vodie. Na vechny vodie
je vhodn jet navlknout silikonovou burku, protoe m velkou tepelnou odolnost. Do rukojeti pipevnme
ru a zajistme ji proti vytren a
vodie propojme svorkovnic. Protoe vznam zeleno-lutho vodie ve
e neodpovd funkci ochrannho
vodie, nesm bt na druhm konci
opatena ra zstrkou, ale mus
bt napevno pipojena do krabiky dic elektroniky! Sekundrn napt a
vkon transformtoru je nutn volit
s ohledem na parametry motorku
ventiltoru. Potenciometr P1 je pipjen pmo na desce soustek.
dic elektronika je napjena pmo ze st bez pouit transformtoru
(pouit transformtorek slou pouze knapjen motorku ventiltoru),
proto je nutn pout potenciometr
s plastovou hdelkou a mont do
krabiky je teba provst tak, aby se
zabrnilo styku obsluhy s vnitnmi
vodivmi stmi. Pi monti do krabiky se nesm pout kovov roubky.
Pestoe pes triak protk znan
vkon, sta jej uvnit krabiky umstit
na chladi o ploe asi 30 cm2.
Oiven zazen
I pes sloit popis jde vpodstat
o jednoduch zazen, kter pi oi-
Ppadn dotazy ke stavb je

mon zaslat na emailovou adresu:
martin.stajgr@jaknato.cz.
Upozornn: Tento pspvek slou
vhradn pro nekomern ely. Vyuit tohoto lnku nebo jakkoli jeho
sti ke komernm elm je mon
vhradn se souhlasem autora.
Seznam soustek
R1, R6
100
R2, R5
10 k
R3, R7
5,6 k
R4
1 k
R8
220
R9
5,1 k
R10
1,8 k
R11
330
R12, R13
22 k
R14
6,8 k
R15, R16
390 k
P1
500 k/N, PC16ML-Plast (GM)
C1, Cn
100 nF/250 V~ CFAC
C2, C3
22 nF/keram.
C4
22 F/25 V
C5, C6
4,7/ F/25 V
C7
220 F/25 V
T1, T4, T5
BC547
T2, T3
BC557
D1 a D7
1N4148
ZD1
13 V/1,3 W
Tri1
TIC226M
Tr1 - transformtor 230/15 V, 10 VA,
(viz text)
Po1 T80 mA (podle pouitho transformtoru)
S1 spna 250 V/10 A
S2 viz text
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
AR B 4/1985, s.124 a 147.

Katalog GM Electronic 2002.
Katalog EZK 2001/2002.
www.jaknato.cz
15
Automatick
klimatizcia do auta
Ing. Miroslav Magula
Vposlednej dobe je oraz viac novch ut vybavench mechanickou klimatizciou. T prina avu poas jzd vletnch horavch, ale chladenie bez regulcie prina aj urit zdravotn rizik, ako s napr. prechladnut kby, ndcha apodobne.
Popisovan zariadenie tento problm riei. Je to vlastne regultor
zmieavacieho pomeru teplho astudenho vzduchu vo ventilanom systme auta. Jeho kontrukcia je navrhnut pre ventilan
systm Daewoo Nexia, ale principilne ho je mon vyui v hociktorom aute, ktor m klapku zmieavania teplho astudenho
vzduchu. Uut bez mechanickej klimatizcie samozrejme nevyuijete chladenie, ale napriek tomu me by uiton, ke udruje
v aute tepeln pohodu poas chladnejch dn.
Princp innosti
Blokov schma je na obr. 1.
Zapojenie je vprincpe integran regultor. Rozdiel teploty skutonej a
nastavenej prevdza na rchlos otania servopohonu vzduchovej klapky. Regultor m snma teploty ven-
tilanho vzduchu, apoda toho i je

aktulna teplota vysia alebo niia
ako nastaven, privdza kladn budiace imulzy na jeden alebo druh
pl elektromotora servopohonu. Cez
prevod je potom ovldan klapka
zmieavania vzduchu. Koncov polohy klapky s oetren dorazovmi spnami, ktor preruia nap-
Obr. 1.
Blokov
schma
janie elektromotora azapn indikciu LED.
Popis zapojenia
Schma je na obr. 2. Naptie zvisl od teploty znapovho delia
R6, VR1 aR7 sa cez rezistor R17
dostva na bzu tranzistora T1. Z emitora azkolektora sa privdzaj naptia sopanou fzou na neinvertujce
vstupy operanch zosilovaov.
Operan zosilovae IO1 aIO2 s
zapojen ako genertory impulzov so
striedou riadenou naptm. IO1 funguje ako integrtor, aIO2 ako kompartor. Na vstupe vznikaj pravouhl impulzy so rkou aiastone aj
frekvenciou zvislou od naptia na
neinvertujcom vstupe IO1 (obr. 3).
Funkciou rezistorov R23, R26 je
zmeni rozsah naptia vktorom obvod kmit a napov deli R25, R8,
VR2 sli na nastavenie oblasti kmitania genertorov impulzov jednej aj
druhej vetvy.
Vrchn vetva kmit ak je teplota
niia ako nastaven amotorek otvra klapku teplho vzduchu. Ak je
teplota vyia, spodn vetva naopak
klapku priviera. Pomocou VR2 sa
medzi obidvoma oblasami nastav
o najuia hluch oblas, kedy
nekmit ani jedna vetva (obr. 3). T3
a T6 slia len ako prevodnk impedancie, nakoko pouit operan zosilova nebol schopn poha
elektromotor priamo. Zvstupu s
budiace impulzy veden do didovej
asti, ktor m indikan aochrann
lohu. Poda toho, ktor vetva regultora aktulne kmit, blik lt dida
pri zvyovan azelen pri zniovan
teploty. Tri didy vsrii s zapojen
tak, aby naptie vpriepustnom smere rozsvietilo lt, resp.zelen LED
Obr. 2.
Schma
zapojenia
16
Obr. 3. Zvislos impulzov

didu. Ak sa klapka dostane do jednej alebo druhej krajnej polohy,
ochrann rozpnacie kontakty odpoja
napjanie od prslunej vetvy regultora. To spsob zvenie naptia
medzi bodom 6 avstupom spodnej
vetvy azane svieti druh dvojica
did LED, indikujca dosiahnutie krajnej polohy. Modr dida - ke je klapka teplho vzduchu plne otvoren
(stav pri studenom motore) aerven
dida, ke je klapka plne zavret
(poashorceho poasia). erven
dida nm teda indikuje stav, ke je
teplota vonkajieho vzduchu prli
vysok adostva sa mimo oblasti regulcie. Vtedy na aute sta zapn
mechanick klimatizciu, vstupn teplota vzduchu sa op zni a regultor
znova udriava nastaven teplotu.
Obr. 4. Nhrada bloku s tiahlom
Zapojenie nie je kritick na vber

siastok, vetko boli siastky zo
uflka, o je urite aj poda pouitch typov vidie. Bez zhorenia funkcie sa mu nahradi modernejmi
typmi. Odpor rezistora R17 zvis od
prdovho zosilovacieho initea
tranzistora T1 aje pri tranzistore
KC239 asi 330 k. Pri tranzistore s nim zosilovacm initeom by bolo
dobr zni aj R17.
U termistoru plat, m menie rozmery, tm menia tepeln zotrvanos atm stabilnejia regulcia. Inak
sa termistor me pouiubovon,
ale minimlne aspo 3 k, aby nedolo kovplyvovaniu vznikajcim od-
porovm teplom. Kinej hodnote treba prispsobi aj odpor potenciometra VR1 a rezistora R7. Typy rezistorov ani kondenztorov nie s kritick,
mali by len by dodran hodnoty R8,
R25, R3, R13, ktor uruj oblasti,
vktorch genertory kmitaj. Odporovm trimrom sa potom dolad stav,
ke prestane kmita jeden genertor
a zane kmita druh.
Ak by sa na mieste IO2 pouil vkonov operan zosilova, vkonov stupne sT3 a sT6, vrtane R2
aR9, je mon vypusti. Na doske
potom sta zaletova prepojky z vstupov IO2 na vstup 3, resp. na didov uzol. Dve stabilizan didy v napjacej asti nemaj in zmysel ako
dosiahnutie poadovanho napjacieho naptia amu sa samozrejme
nahradi jednou didou svhodnm
Zenerovm naptm. (Napjacie naptie bolo zvolen tak, aby po odtan
parazitnch napt na saturovanch
pn prechodoch zostalo dostaton
naptie pre napjanie elektromotora,
o vmojom prpade bolo 1,5 a 2 V.)
Rezistory zapojen vsrii sLED
slia na nastavenie rovnakho jasu
did aich hodnoty mu by odlin
poda typu pouitch did LED. V mojom prpade boli pouit vysokosvietiv didy od 200 do 5000 mCd.
Ako dorazov kontakty som vyuil star mikrospnae TESLA, kde
je vyuit rozpnac kontakt. Motorek
(3 V, 100 mA) som vybral z pokazenho walkmana, ale in vhodn motor by mohol by napr. aj vstarej mechanike CD ROM.
Obr. 5. Spojenie dosiek A a B
Obr. 6. Doska C a servomechanizmus
Pouit siastky
Mechanick kontrukcia
adoska s plonmi spojmi
Regultor bol navrhnut tak, aby
mechanicky nahradil blok stiahlom
vzduchovej klapky Daewoo Nexia
(obr. 4). Zapojenie bolo realizovan
kvli poadovanm rozmerom na
troch doskch. Dosky Aa B zoskrutkovan pomocou ditannch stpikov nad sebou (obr. 5) adoska C ako
nosn doska siastok servomechanizmu (obr. 6).
Jedin zmena, ktor je po preroben navonok viditen, je vyvedenie
indikcie LED pomocou svetlovodnch (nylonovch) vlkien 1 mm pod
gombk ovldania teploty (obr. 7).
Pvodn gombk je zabezpeen proti vypadnutiu zvlakou auhol natoenia je prenesen na potenciometer
pomocou kska trubiky svhodnm
vntornm priemerom. Na prepojenie
regultora zo servom som pouil konektor zdisketovej mechaniky ana napjanie asnma teploty mal konektory
vyletovan zmechaniky CD ROM.
Plon spoje s na obr. 8, 9, rozmiestnenie siastok je na obr. 10, 11.
Najnronejia as je zrejme prevodovka sdorazovmi spnami. Ja som
sce tto as vyrbal z jednotlivch
koliesok pokazenho programtora
automatickej praky, ale nie je to nutn, nakoko vyhovujce prevodovky
by sa urite dali zska znejakej starej hraky alebo hodn. Prevodov
pomer mojej prevodovky je 1 : 350,
no optimlnym je pomer asi 1 : 1000.
Na prvodoch termistora poda obr. 12
je vtesnej blzkosti puzdra priletova-
Obr. 7. Indikcia LED
17
Obr. 9. Doska s plonmi spojmi C
Obr. 8. Doska s plonmi spojmi A a B

n chladi ztenkho plechu, aby sa
maximlne skrtila odozva regultora
na zmeny teplotu anevznikali netlmen kmity.
Oivenie
Regultor nastavme najprv mimo
auta pripojenm napjacieho zdroja
12 V. Pozornos musme venova
sprvnej polarite elektromotora, aby
so zvyujcou sa teplotou klapku privieral, azapojeniu dorazovch spnaov, aby po dosiahnut maximlnej
vchylky odpojili prve kmitajci genertor. Po zapojen konektorov servopohonu aj teplotnho snmaa pomaly prechdzame potenciometrom
nastavenia teploty cez cel rozsah
asledujeme blikanie indikanch
did LED. Otanm potenciometra
jedna z didLED blik stle kratmi
akratmi impulzami, a vistom okamihu zhasne. Vdaom okamihu by
mala zaa blika druh dida postupne sa predlujcimi impulzami.
Tento stav dosiahneme nastavenm
trimru VR2.
Pre sprvnu innos je dleit
umiestnenie termistora. Vhodn miesto
by malo reprezentova teplotu v kabne auta, apritom by malo by dostaton prdenie vzduchu, aby rchlos
18
Obr. 10. Rozmiestnenie siastok

na doske A a B
odozvy bola o najvia. Termistor
by nemal by osvetlen priamym slnenm svetlom anemal by preka. Vmojom prpade som ho upevnil
do plastovho kanla pre prvod
vzduchu k spolujazdcovi. Toto miesto
je vhodn zhadiska rchlosti reakcie na zmenu teploty aj zhadiska
skrytia snmaa, no zdvodu, e teplota prdiaceho vzduchu nezodpoved teplote vkabne menej vhodn.
Praktick sksenosti vak ukzali, e
regultor pracuje celkom dobre aj
stakto umiestnenm snmaom.
Obr. 12. prava termistora
Obr. 11. Rozmiestnenie siastok

na doske C
Napjanie je priveden z miesta,
na ktorom je naptie stle, alen, ke
je kik vskrinke zapaovania, aby
sa predilo pomalmu vybjaniu akumultora odstavenho auta. Na Nexii
je tak miesto hne na bloku ventilcie, take mi stailo asi 10 cm kblika. Pomocou voltmetra urite vhodn
miesto njdete na hociktorom inom
aute.
Zoznam siastok
R1, R8, R11
R2, R9
R3, R13, R17
R4, R10
R5, R14, R25
R6
R7
R15, R16
R18
R19
R20
R21
18 k
100
330 k
8,2 k
22 k
10 k, termistor
3,3 k
5,6 k
2,2 k
1,5 k
1,2 k
47
R22
560
R23, R26
39 k
VR2
22 k, trimer
VR1
10 k/N, potenciometer
C1, C2
150 nF
C3
470 nF
D1 a D6
KA201
D7, D10, D12
lt LED
D8
erven LED
D9
zelen LED
D11
modr LED
D13
KZZ72
T1
KC239
T2
KF508
T3, T5
KC508
T4, T6
TR15
IO1, IO2
MA1458
L1 ubovon so Z < 5
Motorek - Walkman (MDN3BT3CSAS)
Tl1, Tl2 Tlatka mikrospna TESLA
srozpnacm kontaktom
Zver
Regultor spene funguje vaute
u asi 6 mesiacov. Osvedil sa ako
v treskcich mrazoch, tak aj v horcom poas. Jedine pri prudkch
zmench teploty potrebuje chvku,
asi 3 min., aby sa teplota ustlila.
Obas treba pokrti gombkom nastavenia teploty, o je dan menej
vhodnm umiestnenm teplotnho
snmaa. Vprpade njdenia vhodnejieho miesta by ani toto nemusel
by problm. Ak sa do stavby pustte,
prajem vm vea zdaru adostaton
teplotn vkyvy, aby si na seba regultor zarobil.
Zven innosti
indiktoru nzkho
napt baterie
Obvykl zpsob, jak u pstroj
napjench z baterie, v nich je pouit spnan regultor napt, vas
upozornit na jej nzk napt, je rozsvcen diody LED. Ta je pipojen na
vstup dicho integrovanho obvodu regultoru oznaen LBO (Low
Battery Output), kterm jsou tyto obvody vtinou vybaveny. Vstup LBO
reaguje na pokles vstupnho napt
pod rove nastavenou dliem na
vstupu regultoru, kter je oznaen
LBI.
Svit diody ovem tak znamen
dal zaten ji prakticky vybit baterie. Protoe je takov indikace uiten, je koda ji nevyut a souasn
zmenit jej energetickou nronost,
nap. tak, jak to navrhuje autor [1]. Vychz pitom z toho, e dioda nemus
svtit trvale, ale postauje, kdy blik
s nzkm pracovnm cyklem. K tomu
elu slou multivibrtor vytvoen
Obr. 13 a 16. Fotografie prstroja

Autor prspevku nezodpoved
za akkovek prpadn kodu spsoben vsvislosti s horeuvedenm prspevkom.
z kompartoru IO1, kter je aktivovn
prv signlem LBO = H. Pokud m
spnan regultor vvod s aktivnm
signlem /LBO = L, je teba doplnit
naznaen obvod s tranzistorem T1.
Kdy je napt baterie v podku, m
signl LBO rove L, a protoe tato
rove je i na vstupu IO1 /SHDN,
multivibrtor nepracuje a jeho odbr
je minimln. Pokud napt baterie
klesne pod kritickou rove, pejde
LBO do stavu H a multivibrtor zane
kmitat. Pro pracovn initel jeho vstupnho prbhu plat:
= tON/(tON + tOFF), kde

W 21 = 5 & OQ
W 2)) = 5 & OQ
83/ = 8 287
5 5
5 5 +5 + 5 5
Pokud se zvol R1 = R2 = R3 = 1 M,
R4 = 3,6 M, R5 = 91 k a C = 0,1 F,
bude pi aktivnm signlu LBO napt na kondenztoru kolsat mezi
hodnotami U OUT/3 a 2U OUT/3 a LED
na vstupu kompartoru bude blikat
s = 2,5 %.
JH
[1] Neubauer, J.: Low-battery indicator has high efficiency. EDN 2002, 3.
kvtna, s. 92.
83+

8287
83/
,
8 287
piem prahov hodnoty UPH a UPL,

mezi nimi se exponenciln nabj a
vybj kondenztor C, jsou dny vztahy:
83+ = 8287
5 5 +5
5 5 +5 + 55
Obr. 1. Krtkmi zblesky indikan

LED pi aktivnm signlu LBO se
prodlou ivotnost napjec baterie
19
Univerzln teka
a programtor ipovch karet
Bitch Mouse 2003

HanZ
Ped asem jsem se rozhodl zkonstruovat univerzln interface,
kter by byl schopn komunikovat se vemi smart kartami na naem trhu. Oproti komern prodvanm produktm se vyznauje
nzkmi poizovacmi nklady a vestrannm pouitm. Podporuje
vechny znm karty GSM SIM, Gold Card, Green Card, Black Card,
CW Card a adu dalch, komunikujcch podle normy ISO7816.
Zle jen na pouitm software.
Technick daje
Snail jsem se o jednoduchou konstrukci, kterou zvldne postavit skoro

kad a nabdne mu komfort komernch produkt, kter nkdy i ped.
Jednostrann deska s plonmi spoji
bez drtovch propojek, zcela prhledn zapojen, volba resetu pro
zptnou kompatibilitu se starmi programy, monost zapojit v druhm osciltoru jakkoliv krystal s kmitotem
a do 60 MHz (podle katalogovho listu
74HC04) a v neposledn ad vkldn velkch ISO7816 kompatibilnch
a malch plugin karet bez redukce
dl z Bitch Mouse 2003 User friendly konstrukci pro kadho.
Napjec napt: 9 V, stejnosmrn.

Spoteba:
22 mA*.
Pipojen k PC:
COM port 1:1.
Formt karet:
ISO7816 i plugin.
Indikace stavu: LED On, Data, Reset.
Osciltor:
3,57 a 10,7 MHz**.
Reset:
voliteln L/H.
*) Odbr proudu byl men se zapojenmi indikanmi LED.
**) Krystal 10,7 MHz mono nahradit
jinm podle poteby.
Popis konstrukce
Popis zapojen
Vychzel jsem z nkolika zapojen

bn se vyskytujcch na Internetu,
kter byla povtinou urena jen pro
konkrtn pouit spolu se software.
Celou konstrukci je mono rozdlit

do tech samostatnch celk:
Obr. 1.
Zapojen univerzln teky
aprogramtoru ipovch karet
Bitch Mouse 2003
20
1. Napjec st tvoen stabiliztorem napt 78L05.

2. Komunikan rozhran PC <-> karta s obvodem MAX232.
3. Obvody resetu.
4. Krystalov zkladna.
Napjec napt piveden z baterie 9 V i zdroje je chrnno diodou
proti peplovn a za n nsleduje klasick zapojen stabiliztoru 78L05, ke
ktermu snad nen co dodat. Ptomnost napjen signalizuje zelen LED
D3.
Zapojen pevodnku MAX232 vychz pedevm z doporuenho
katalogovho zapojen. To bylo ji
mnohokrt publikovno na rznch
mstech a nem tedy cenu je zde podrobn rozebrat. Snad jen kondenztory C1, C2, C3 a C4 tvoc nbojovou pumpu by mly bt tantalov
1 F/16 V nebo 10 F/16 V. Ke 100 %
funknosti pevodnku je nutn je dodret! S levnjmi elektrolytickmi
kondenztory nen zaruena bezchybn funkce.
Protoe vechny karty pouvaj
sriovou komunikaci po jednom vodii, bylo nutn upravit klasick zapojen pro tento el. Vyzkouel jsem
nejrznj een. Od pouit tranzistor pes invertory a po diody. Nejvce se osvdily rychl Schottkyho diody. Jedin takto zapojen dioda
doke efektivn nahradit dva invertory a dva rezistory. Pullup rezistor R3
zajist spolehlivou komunikaci a rezistor R11 slou jako pojistka, kter
chrn kartu ped pokozenm.
Vtina komernch teek pouv spnac kontakt konektoru k piveden napjecho napt do karty. To mi
pilo z mechanickch dvod (kontaktn ploky karty se pi zasouvn

nemohou nikdy zkratovat) zbyten,
a tak jsem kontakt pouil k oznmen
obsluhujcmu software vloen karty.
Samozejm z finannch dvod nemus bt tento kontakt v objmce pouit. Zle jen na vs, jakou seenete. Jejich cena je podle vrobce a
dodavatele od 120 do 180 K. Vchoz stav signl pro komunikaci se nastav a po prvnm resetu, take ani
ztohoto dvodu (kad program, kter jsem testoval, vdy ped zahjenm
komunikace vyslal poadavek na reset) nen spnac kontakt zapoteb.
Obvod resetu je tvoen jednm volnm hradlem zapojenm jako invertor.
Dky tto koncepci bylo mon volbou
jedn propojky doshnout zptn
kompatibility pro star software. Vchoz pozice jumperu JP1 je tedy 2-3
pro neinvertovan reset (novj sw)
a v poloze 1-2 je signl pro reset negovn a komunikuje se software urenm pro programtor typu Phoenix. LED D5 pipojen pes rezistor
R4 indikuje poadavek na reset.
Kdy u se zmiuji o resetu, bylo

by dobr si strun popsat proceduru
reset u smart karet. Pvodnm zmrem tvrc normy ISO7816 byla identifikace ipu. ip po pipojen napjecho napt a vysln poadavku na
reset vyle sekvenci ATR, rychlost penosu je dna kmitotem osciltoru.
Zkratka Answer To Reset znamen
doslova odpov na restart a obsahuje vtinou identifikan daje ipu.
Zde se vtinou vyskytuj i informace
o aplikaci a verzi firmware. Pokud je
ip pokozen nebo komunikace neprobh podle normy, je ATR pokozen,
nebo jej karta nevyle vbec. Vechny ipy u ns dostupn komunikuj
zkladn rychlost skrystalem
3,579545 MHz a pro prvn pokusy
doporuuji propojku takto nastavit.
Krystalov zkladna mi svho asu
zpsobila nemal problmy. Jej finln podoba je ji zcela bezproblmov.
Tvo ji dva samostatn krystalov
osciltory s invertorem ve standardnm zapojen. Obvody Q2, R8, R10,
C11, C12 a hradlo A tvo jeden samostatn osciltor kmitajc na zklad-
nm kmitotu 3,75 MHz, kter je nutno dodret (jumper JP2 v poloze 1-2).
Vechny karty by mly bt schopny
komunikovat rychlost urenou tmto
kmitotem. Druh osciltor tvoen
Q1, R7, R9, C10, C13 a hradlem B je
spolu s prvnm pipojen na vstupy
hradla D, kter v tomto zapojen slou
jako oddlova a zesilova. Jak ji
vyplynulo, aktivn krystal se vol propojkou JP2. Vstup takto zeslenho
kmitotu je piveden pes ochrann rezistor R13 ke kart. Jedin omezen,
kter takovto zapojen m, je, e pro
funkci je nezbytn, aby krystaly byly
osazeny oba i v ppad, e pouvte pouze jeden!
Popis konstrukce
Jednostrann deska plonch spoj s nepjivou maskou usnaduje osazen i zatenkm. Ne zanete osazovat, je tu mon nepatrn prava
desky, kter by se vm do budoucna
mohla hodit. Doporuuji dry v desce
pro krystal Q1 pevrtat vrtkem
0,8 mm a osadit je dvma dutinkami
zprecizn objmky. Ty zskte velmi
snadno zatlaenm rozplenm hrotem mikropjeky na vvod objmky
zespodu. To vm v budoucnu umon
jednoduchou vmnu krystalu Q1 pro
jin kmitoty. Vrtejte vak opatrn a
pesn, a si nepokodte pjec ploky! Takovouto pravou se sice mrn
naru estetick dojem z konstrukce,
avak pi pouit nzkho krystalu to
nen a tak patrn. Pokud mte desku takto upravenu (nen nezbytn nutn), zante osazovat od nejnich
soustek po ty nejvy. Jako prvn
osate konektor pro plugin karty. Konektor pro karty formtu ISO7816
osate nakonec. LED zatm neosazujte. Pokud nemte mikropjeku, doporuuji pout pro IO precizn objmky, kter nejsou soust stavebnice.
Dbejte pi tom na sprvnou orientaci
vvod soustek i na jejich umstn
podle osazovacho plnu. Zcela nakonec zapjejte i LED na sv msta.
Osazujte je opravdu a na konec,
abyste jim mohli nastavit poadovanou vku nad konektorem pro velkou kartu. Ten drazn doporuuji
pout originln! Vtina podomcku vyrobench zdaleka nedosahuje
vlastnost sriov vyrbnch a navc
pvodn kablk k takovmuto konektoru mimo desku zpsobuje parazitn
kapacitu na signlu CLK jeho nsledn zhadn znik.
Nastaven a oiven
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji teky a rozmstn soustek na desce.

Konektor pro karty plugin je pipjen na spodn stran. POZOR! Komern
vroba desky ani teky nen dovolena!
Cel zazen m jen dva nastavovac jumpery a oiven pi peliv prci

nein dn problmy. Pokud mme
celou desku osazenu, meme ji
oivit. Adaptr nastavme do vchoz
pozice JP1 2-3 a JP2 1-2. Pekontrolujte cel zapojen, zda nejsou nkde
21
cnov mstky (nepjiv maska

by tvoen tchto mstk mla vraznou mrou zabrnit) a poppad je
odstrate. Deska nen sloit ani hust osazen, take by tam bt ani nemly.
Interface zatm nepipojujte k PC
ani nevkldejte dnou kartu. Pipojte laboratorn zdroj s nastavenou
proudovou pojistkou na 20 mA a zmte odebran proud. V mm ppad
byl namen odbr naprzdno
15,7 mA. Pokud jste namili obdobn proud, odpojte napjen a pipojte
propojovac COM kabel zapojen 1:1.
Opt pipojte napjec napt nyn
sproudovm omezenm na 100 mA a
zmte odbr. Tentokrt by ml bt asi
22 mA. Pokud namte proud mnohem vt i vbec dn, udlali jste
nkde chybu. Velk odbr je zpravidla zpsoben zkratem a dn odbr
peruenm vodiem. Pokud jste zazen takto uvedli do chodu, u vm
nehroz znien vkldan karty ze strany hardware. Pokud jste pracovali
sprvn, tak nyn svt LED D3 a rud
LED D5. Vlote kartu a lut LED D4
by mla 1x a 2x viditeln bliknout (to
je ATR). Pokud neblikne, zkuste pekontrolovat taem oscilan obvod,
pedevm vvod 11 IC3. Zde by ml
bt v tuto chvli kmitoet 3,57 MHz
vzvislosti na pesnosti krystalu. Pokud nen, tak odpojte kartu. Odstrate propojku JP2 a pekontrolujte oba
osciltory ped hradlem D. Tm byste
mli zkladn nastaven hotov a mete pistoupit k prvnm pokusm
skartami.
Vtina starch program pouv invertovan reset typu Phoenix.
Itady vm bm2003 vyhov. Sta jen
pehodit propojku JP1 a nemuste se
stavt s njakm dalm jednoelovm adaptrem...
A jet takov drobnost na zvr:

Nikdy nevkldejte do slot ob karty
souasn, nebude to fungovat a hroz znien obou karet! Vdy si ped vloenm velk karty zkontrolujte, jestli
ji nen vloena karta typu plugin.
Seznam soustek
R1, R2, R4, R5
R3
R6, R11, R13
R7, R8
R9, R10
C1 a C4
C5, C6, C8
C9
C10 a C13
C14
D1
D2
D3
D4
D5
IC1
IC2
IC3
JP1, JP2
Q1
Q2
SV1
X1
X2
X3
1 k
4,7 k
100
1 M
2,2 k
1 F/16 V, tantal.
100 nF
47 pF
22 pF
100 F/25 V
1N4148
BAT42
LED, 3 mm, zelen
LED, 3 mm, lut
LED, 3 mm, erven
MAX232
78L05
74HC00N
jumper 3pin
10,71 MHz
3,579545 MHz
L02P
Amphenol C7022064
subd F09HP
Amphenol
SIM_PLUGIN
Na na internetov adrese
www.hi-tech-service.com je mon si
objednat desku s pl. spoji za 400 K,
kompletn stavebnici za 1500 K, sestaven a oiven modul za 2000 K.
E-mail: hanz@hi-tech-service.com
Pouit software
Adaptr ji mme hotov, tak ho
meme prakticky vyut. Popu zde
prci s nktermi free programy.

Hned na zatku vs vak musm
upozornit, e nktermi programy si
mete kartu nenvratn zniit! Zde
uveden, pokud jsou sprvn pouvny, jsou zcela bezpen. Take si
dvejte dobr pozor na to, co si z Internetu stahujete!
Asi jeden z nejznmjch program pro editaci a sprvu GSM SIM
karet je CARDinal. V nov verzi je
navc poteba extern modul Plugin
Basic IO, kter slou k nastaven komunikace s adaptrem. Po nainstalovn modulu se vm objev pod zlokou Plugins a sta jej zakrtnout.
Pak zvolte F5 a nastavte jej podle
obr. 6. Propojte bm2003 s PC, pipojte napjec napt a vlote kartu SIM.
Rozbalte zloku Useful Tools a kliknte na ATR Info. Volte Get ATR a bhem ani ne 1 s mte vechny dostupn zkladn informace o vloen
kart, kter lze z ATR vyst. Tm jste
prakticky ovili funknost adaptru
isoftware a mete s kartou dle manipulovat (pehrvat telefonn seznam,
SMS, mnit jazykov nastaven a
mnoho dalch funkc. Pokud na sv
kart SIM mte aktivn PIN1, budete
vyzvni k jeho vloen (sta 1x) ve
chvli, kdy se budete snait nast
oblast pamti karty, kter je chrnna prv PIN.
Tento i dal programy si mete
mimo jin tak sthnout na mch internetovch strnkch www.hi-techservice.com v sekci download.
Dalm fenomnem je klonovn
karet GSM SIM. Nebudu zde uvdt
pesn nvod, jak postupovat, protoe jej zjemci najdou na ve uveden adrese spolu s monost si zakoupit ist karty k tomu potebn.
Zmnm vak, e i toho je adaptr
Bitch Mouse 2003 schopen. Tady se
rozhodn uplatn monost pouit druhho (vmnnho) krystalu k dosaen maximln uspokojivch vsledk!
A v neposledn ad jde o pidvn kd a kl na pedplacen
karty typu SECA, CW, MEDIAGUARD
a adu dalch. Ani toto nen nemon. Za pouit vhodnho software to
jde zcela snadno. Zde vs musm jet jednou varovat: Jakkoliv pravy i
zsahy do karet, je jsou vlastnictvm
tetch stran, jsou nelegln a tud
Obr. 4. Osazen deska teky a programtoru
22
Obr. 5. Umstn konektoru pro karty

plugin
Tester kabel UTP

a potaovch
rozvod
Vlastimil Vgner, Martin Cerman
Tento tester umouje otestovat propojovac kabely UTP, kter
se pouvaj mezi zsuvkou RJ45 v potai a zsuvkou potaovho rozvodu, nebo kabely potaovho rozvodu. Vstupn testovan linka kabelu je zobrazovna svitem LED jak na vyslai, tak
na pijmai. Testovan UTP kabel mus bt ped testem na obou
koncch odpojen od zazen, to sam mus bt dodreno i pi testu
kabel potaov st. Pokud jsou vtestovanm kabelu nkter
ly mezi sebou zkratovny, pslun LED se nerozsvt.
Popis testeru
Tester se skld ze dvou st: prvn st tvo vysla, druh je tvoena
pijmaem. Tester je napjen z baterie 9 V, napjec napt je stabilizovno stabilizan diodou D25 na 5,1 V.
Vysla je osazenjednoipovm mik-
ropotaem PIC16F84A. V zapojen

je dle pepna S2, kterm se vol
automatick nebo run test vstupn
linky, tlatko S1 prorun nastaven
testovan vstupn linky a spna napjen. Vvody z mikropotae RB0
a RB7 jsou pivedeny do zsuvky
RJ45 a pipojeny k LED D1 a D8.
Katody LED jsou pes spolen rezistor R5 pipojeny na zporn pl napjecho napt. Vvod A0 mikropotae testuje stisk tlatka S1, vvod A1
testuje stav pepnae S2. Rychlost
pepnn LED je urena lenem RC
skondenztorem C1 a rezistorem R1.
Pijma je tvoenLED D9 a D16,
ke kterm jsou antiparaleln pipojeny
diody D17 a D24, tj. nap. katoda D17
je zapojena kanod LED D9. Tak je
zajitno napjen LED vpijmai po
testovanm kabelu. K pipojen slou
opt zsuvka RJ45. Schma zapojen
vyslae i pijmae je na obr. 1.
Popis programu
Program pracuje vneustle se opakujc smyce. Po 1 sekund postupn rozsvc a zhasn na vyslai LED
od D1 do D8 a na pipojenm pijmai souasn LED od D9 do D16.
Dle testuje stav pepnae S2. Pokud je pepna S2 bhem testu sepnut, program postupn rozsvt zbvajc LED a na posledn LED D8 se
zastav. Tato dioda zstane svtit, dokud nestiskneme tlatko S1, kterm
volme vstupn linku. Po stisku tlatka S1 program postupn rozsvc
D1 a D8, dokud je tlatko S1 stisknuto. Pustme-li tlatko S1, bude pr-
mohou bt trestn postiiteln! Proto

neite nic, m byste mohli pokozovat tet strany. Ve, co inte, inte na vlastn odpovdnost, a proto si
dvejte dobr pozor na to, co dlte.
Na Internetu je spousta server, kde
se daj potebn informace zskat.
Platn kle vak u ns na webu nehledejte. I jejich en nen zrovna
dobr npad.
Obr. 6. Nastaven Basic I/O pluginu programu CARDinal
Obr. 7. Vpis zprv SMS uloench na kart GSM SIM
Obr. 8. Vpis sekvence ATR
23
v rozsvcen LED svtit trvale, dokud

opt nestiskneme tlatko S1. Po optovnm stisku tlatka S1 program
rozsvcenou LED zhasne a zane znovu postupn rozsvcet LED od D1.
Pepneme-li po runm testu pepna
S2 do polohy automat, program zane automaticky rozsvcet LED od D1
po D8. Pokud ped zapnutm spnae
napjen pepneme pepna S2 do
polohy run, nerozsvt se po zapnut na vyslai a pijmai dn
LED, dokud nestiskneme S1. Program
po zapnut ek na stisk tlatka S1.
Volba vstupn linky je stejn, jak ji
bylo popsno. Tato run volba vstupn linky umouje lep kontrolu
kabel UTP, kter jsou zapojeny peken. Vpis programu v hexadecimlnm kdu je v tab. 1.
Postup pi testovn
Testovan kabel UTP odpojme na
obou koncch od zazen. V prvnm
kroku vdy testujeme kabel na zkrat.
Na testeru pepneme pepna S2 do
polohy automat, zapneme tester a
nechme pro kontrolu postupn rozsvtit LED D1 a D8. Pak pipojme
testovan kabel jednm koncem do

zsuvky RJ45 na testeru a nechme
znovu postupn rozsvtit LED D1 a
D8. Pokud se nkter LED na vyslai nerozsvt, jsou tyto ly mezi sebou
zkratovny. Pokud je kabel v podku
(ly nejsou ve zkratu), pipojme na
druh konec zkouenho kabelu UTP
pijma a sledujeme postupn rozsvcen LED na pijmai. Pokud se
nkter LED na pijmai nerozsvt,
je patin la ve zkouenm kabelu
peruena. Stejn postupujeme pi
testu kabel potaovho rozvodu.
Peken kabel UTP testujeme
obdobn. Nejdve testujeme kabel na
zkrat jeko v pedelm ppad. Pokud je kabel vpodku, pipojme na
druh konec kabelu pijma, na vyslai pepneme S2 do polohy run a
pokme, a bude svtit LED D8 na
vyslai. Nyn stiskneme tlatko S1 a
navolme si svit LED D1 na vyslai.
Na pijmai mus svtit pslun LED
podle toho, jak je peken kabel zapojen. Pokud se na pijmai patin LED nerozsvt, je pslun la
peruena. Po testu kad ly stiskneme tlatko S1 a pepneme na dal testovanou lu.
Seznam soustek
R1
4,7 k
R2
3,3 k
R3, R4
10 k
R5
120
R6
260
C1
390 pF
D1 a D16
LED (2 V/20 mA)
D17 a D24 KA261 (KA201)
D25
BZX83V005.1 (5,1 V)
IC1
PIC16F84A, viz. tab 1
S1
PB11RT, tlatko
S2
P-B140B, pepna
zsuvka RJ45 do desky s pl. spoji, 2 ks
objmka pro IC1 DIL18
[1] Vacek, V.: Uebnice programovn. BEN.
Bli informace na adresch: Vlastimil Vgner, Karlova 615, Louny 440
01, Tel.: 603 340 132 a Martin Cerman, Vrzov 1312, Louny 440 01,
Tel.: 723 513 160.
Obr. 1.
Zapojen testeru
kabel
Tab. 1. Vpis programu pro tester

:1000100083160030860003308500831285183A2845
:100020001128013086002C20023086002C2004305C
:1000300086002C20083086002C20103086002C20D2
:10004000203086002C20403086002C208030860016
:100050002C2085183A28112802308D0055308E004A
:10006000F0308F0064008F0B33288E0B30288D0BFF
:100070002E280800051C3A28013086002C20051C7B
:100080003F28023086002C20051C442804308600BE
:100090002C20051C4928083086002C20051C4E28E1
:1000A000103086002C20051C5328203086002C2080
:1000B000051C5828403086002C20051C5D28803007
:0A00C00086002C20051C62283A2857
:00000001FF
24
Fotografie vnjho a vnitnho

proveden testeru kabel
Koncov
zosilova 50 W
Pavol Belianin
Popisovan zapojenie zosilovaa je dobrou prleitosou, ako
zitkova as starch siastok firmy TESLA, ktor vine ud
dodnes leia nevyuit v "uflkoch". Je navrhnut tak, aby do zae 8 W odovzdal vkon asi 50 W, o pre domce podmienky plne postauje. Zosilova neskrva iadne zludnosti, jeho zhotovenie je jednoduch a zvldne ho i zaiatonk.
Popis zapojenia
Schma zapojenia zosilovaa je
na obr. 1, schma zapojenia pre zdroj
na obr. 2. Vstupn signl, ktor chceme zosilova, sa privdza na konektor IN a alej na potenciometer P1.
Potenciometrom regulujeme hlasitos a predstavuje vstupn odpor zosilovaa. Z beca P1 sa dostva signl cez elektrolytick kondenztor C1
a odpor R1 na bzu T1. Kondenztor
C1 m za lohu neprepusti prpadn
jednosmern zloku. Bza tranzistora T1 je zablokovan keramickm kondenztorom C2, ktor je s kapacitou
470 pF skratom pre kmitoty nad
akustickm psmom. Trval otvorenie T1 sa zabezpeuje zpornm naptm na jeho emitore, ktor tam udruje tranzistor T2. Ten sa otvra
predptm vytvranm lenom R7, D1

a D2. Pracovn bod zosilovaa sa
stabilizuje rezistormi R2, R3, R5 a
lenmi s tranzistormi T4, T2 a T3.
Tranzistor T4 je zapojen ako prdov zrkadlo a zosiluje kolektorov prd

T1. Pre vf signly je zablokovan lenom C3, R8. Tranzistor T6 vytvra
predptie pre vkonov stupe, ktor
je zvisl na teplote. Mus by umiestnen v kontakte s chladiom koncovch tranzistorov a stabilizuje kudov prd cez tranzistory. K nastaveniu
prdu sli trimer R20. Ako koncov
tranzistory s pouit T7 (KF506) a
T11 (KD607) v Darlingtonovom zapojen pre kladn polvlnu, podobne T8
(KFY16) a T12 (KD617) pre zporn
polvlnu. Vkonov stupe je chrnen
lenmi z tranzistorov T9 a T10 a odporovmi delimi R15, R17 a R16,
R18. Zporn sptn vzba je tvoren dliom R10, R9 a C4. Za sa
pripja na emitory vkonovch tranzistorov cez cievky L1 a L2. V krajnosti ndze je mon tieto cievky vynecha. Cievky maj 6 zvitov
Obr. 2. Zapojenie zdroja
Obr. 1.
Zapojenie zosilovaa
50 W
25
medenho lakovanho drtu s priemerom 0,4 mm a maj priemer 6 mm.

S navinut bez jadra a roztiahnut
na dku 20 mm. Vstup je napokon
zablokovan lenom RC, zloenm
zR19 a C7. Kondenztory C3, C5, C6
a C7 by mali by plastov (fliov).
Zapojenie zdroja je pre tento typ
koncovho zosilovaa klasick.
Striedav naptie z transformtora je
usmernen didami D7 a D10 a vyfiltrovan kondenztormi C12, C13 a
C14, C15. Kondenztory C8 a C11
slia na filtrciu ruenia, spsobenho spnanm did. Rezistory R20 a
R21 poskytuj naptie pre zosilova
v prpade preplenia poistiek F1, F2.
Pre lepiu reprodukciu piiek by bolo
vhodn zvi kapacitu C12 a C13
na dvojnsobok. Transformtor posta klasick, z plechov EI. Mus ma
dve sekundrne vinutia s efektvnm
naptm 22 V tak, aby po vyhladen
bolo na kondenztoroch C12 a C13
bez zae asi 30 V. Sekundrne vinutie mus by dimenzovan najmenej na 2,5 A.
Kontrukcia
Vetky siastky zosilovaa vrtane vkonovch tranzistorov s na
jednostrannej doske s plonmi spojmi s rozmermi 105 x 115 mm. Siastky zdroja s na samostatnej doske
srozmermi 110 x 70 mm a k doske
zosilovaa sa pripjuj masvnejmi vodimi. Vkonov spoje na doske
maj rku asi 3 mm a treba ich ete
pocnova - to plat pre zdroj i pre zosilova. Normlne spoje s hrub asi
1 mm. Doska zosilovaa je priskrutkovan o chladi, na ktorom s tranzistory T11 a T12 tak, e vvody bzy
a emitora s priamo prispjkovan na
dosku. Chladi je tvaru L hrbky 2 a
3 mm a je tepelne aj mechanicky spojen s vm rebrovitm chladiom,
alebo s kovovou skrinkou zosilovaa. Podstatn je zabezpei dobr
odvod tepla. Vek pozornos treba
venova tranzistoru T6, ktor je prispjkovan k DPS plne natesno tak,
aby mohol vznikn tepeln kontakt
medzi chladiom a T6. V chladii je
otvor o nieo v ako priemer pzdra T6. Pri monti treba zabezpei
odizolovanie T11, T12 a T6 od chladia tak, aby boli zrove kolektory T11
a T12 vodivo spojen z plkami na
doske. Pozornos sa mus venova aj
vrobe dosky, pretoe pod tranzistorom T7 s a 3 cesty.
Pri osadzovan siastok postupujeme od najmench (rezistory) a po
najvie (tranzistory). Pozornos venujeme tranzistoru T1, ktor m kolektor viac vzdialen od samotnho
puzdra a treba ho viac ohn. Vetky
kondenztory s s radilnmi vvodmi (na stojato). Trimer R20 je taktie
na stojato a je vch rozmerov. Potenciometer P1 sa nachdza na prednom paneli a k doske sa pripojuje tie-
26
Obr. 3 a 4. Doska s plonmi spojmi zosilovaa a rozmiestnenie siastok

nenmi vodimi. Rovnako vstupn a
vstupn signl sa privdza cez tienen vodie na konektory CINCH.
Na doske zdroja sa pota taktie
skondenztormi s radilnymi vvodmi.
Oivenie
Najprv zmeriame naptie na kondenztoroch C12 a C13, na obidvoch
by malo by naptie asi 30 V. Teraz
meme pripoji zdroj k doske zosilovaa bez zae. Trimer R20 nastavme asi do 1/3 odporovej drhy.
Skontrolujeme poistky F1 a F2, i sa
nepreplili. Pokia no, je chyba kdesi v zosilovai. Rovnako skontrolujeme, i sa nejak siastka vemi nehreje. To by mohlo by spsoben
tm, e zapojenie kmit. Na vine me
by niektor z kondenztorov.
Zver
Popisovan zosilova je mon
poui aj so zaou 4 . Musme vak
zabezpei, aby nedolo k vekmu
vybudeniu potenciometer budeme
nastavova max. do polovice drhy.
Zoznam siastok
Obr. 5 a 6. Doska s plonmi spojmi zdroja pre zosilova

a rozmiestnenie siastok
Ak je vetko v poriadku, pripojme
za cez elektrolytick kondenztor
2 200 F/35 V. Potenciometer P1 nastavme na minimum. Privedieme
vstupn signl a skame regulova
hlasitos. Pokia je vetko v poriadku,
ozve sa z reproduktoru zosilnen signl. Trimrom nastavme o najmen
kudov prd, pri ktorom nie je ete

slab signl skreslen.
Zosilova je potom pripraven na
mont do vhodnej krabiky (tentokrt
u nie je potreba zapoji kondenztor
2 200 F ten slil iba ako ochrana
reproduktoru pred prpadnm jednosmernm naptm).
Indiktor obsazen
telefonn linky
se rozblik. Lze pout i bnou LED

v srii srezistorem 220 . Podle napovch pomr v pobokov stedn bude mon teba upravit odpor
rezistoru R2. Vzhledem k tomu, e zazen nen homologovan, nelze je
pipojit k JTS.
VH
Obvod na obr. 1 lze pout k indikaci obsazen linky, je-li na telefonn

linku pipojeno vce pstroj paraleln. Pokud je linka voln (dn telefon nen vyven, je na n napt 50
a 60 V. Napt na R2 je omezeno D1
na velikost napjecho napt indiktoru. T1 (P-MOSFET) a T2 jsou zaveny, LED nesvt a pstroj neodebr z baterie dn proud. Zvedneme-li
nkter telefon, napt na lince se
zmen na 4 a 10 V. Na R2 se objev
jen mal napt men ne napjec T1 se oteve, oteve se i T2 a LED
Obr. 1. Indiktor obsazen linky
R1
R2, R10
R3, R17, R18
R4
R5,R11
R6, R8, R15, R16
R7
R9,R12
R13,R14
R19
R20
R21,R22
P1
2,2 k
18 k
1,5 k
22
680
150
10 k/0,5 W
330
470
12
220 , trimer
1 k/1 W
22 k/N, pot.
C1
C2
C3
C4
C5, C6, C7
C8 a C11
C12, C13
C14, C15
5 F/50 V, elektrolyt.
470 pF, keram.
1 nF
100 F/35 V, elekt.
22 nF
68 nF, keram.
4 700 F/35 V
100 nF
D1, D2
D3 a D6
D7 a D10
1N4148
KY130/80 (1N4007)
1N5408
T1 a T3
KC237B (BC548B)
T4, T8
KFY16 (BD140)
T5, T7
KF506 (BD139)
T6
KC508 (BC548B)
T9
KF509 (BC639)
T10
KF517 (BC640)
T11
KD607 (BD243C)
T12
KD617 (BD244C)
(v ztvorke s uveden prpadn
funkn nhrady tranzistorov. Uveden typy vak maj in puzdro a zapojenie vvodov.)
F1, F2
L1, L2
transformtor
2,5 A
vi text
230/2x 22 V/2,5 A
Oprava k lnku
Bateriov poplan
systm BZP-100
z PE 6/03, s.14
1. U tranzistoru T1 na desce prohodit
emitor a kolektor (zapjet opan).
2. Propojit vvody 6 a 12 u IO1 (nen
nutn).
3. Ve schmatu D5 otoit a pes rezistor R4 pipojit k napjen +9 V
za spna S1. LED D5 je sprvn
na desce s plonmi spoji! Chyba
je ve schmatu.
Stanislav Kubn
27
prava programtora
89C51 pre 89Cx051
Jn Matia
V lnku je popsan upraven programtor z PE 8/02. Umouje programova aj tzv. mal mikroradie rady 89CX051. Zapojenie vzniklo na zklade niekokch poiadaviek a aj kvli tomu, e
prava programtora je vemi jednoduch.
Princp programovania mikroradiov rady 89CX051 je obdobn ako
u89C51. Jedin rozdiel je v tom, e
bajty pamti pri 89C51 s adresovan paralelne cez 12bitov adresu
oproti 89CX051, kde s adresovan
sriovo pomocou inkrementcie cez
vvod XTAL1.
Z toho vyplva aj jednoduch dodaton prava. Pribudla len jedna
objmka (DIL20), jeden tranzistor T2,
jeden rezistor R7 a pr did.
o sa tka kontrukcie, men problm bol v potrebe zskania ete jednho riadiaceho vstupu na ovldanie tranzistora T2, ktor pripja zem
na vvod RST. Na toto som vyuil fakt,
e pri programovacch rutinnch sa
nevyskytuje v tom istom okamihu +5 V
na vvodoch 11 pre IC1 a IC2. Je tu
vpodstate vyuit jednoduch dido-
v logika. Ak je na jednej z did zem,

tak trazistor T2 je bezpene zatvoren. Akonhle je na oboch didach rove okolo 5 V, je tranzistor T2 otvoren cez rezistor R5 a na RST priveden
zem. Toto uzemnenie je potrebn pre
poiaton uvedenie adresnho taa pre 89CX051 na nult bajt.
Didy D4 a D5 v podstate mu by
ubovon Schotkyho didy (bytok
vpriamom smere okolo 0,4 V).
Kto si chce postavi tento programtor a teraz, odporam najprv preta si PE 8/02, kde sa dozvie podrobnejie informcie o princpe innosti
a in zludnosti.
Pre tch, ktor u maj programtor postaven, som navrhol redukciu
(obr. 4), do ktorej sa vklad mal mikroradi a cel sa to potom zasunie
do objmky DIL40 v programtore.
Avak treba ete prispjkova dva drty na vodiv plky veden na vvod
11 pre IC1 a vvod 11 IC2 a ukoni
ich konektorom. Ten sa potom bude
zasva do konektora na redukcii. Samozrejme d sa to spravi aj napevno bez konektorov. Myslm si vak,
epouvanie tejto redukcie bude aj
tak dos nemotorn. Priznm sa, e
osobne som redukciu nepostavil, take to berte ako jednu z monost
nvrhu. Spravil som si jednoducho
nov dosku, programovanie je potom
omnoho pohodlnejie.
Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenm siastok je na obr. 2 a 3.
Ku kontrukcii ete jedna poznmka: Z vekej objmky DIL40 treba vyreza asi dve prieky, aby sa tam vbec dala mal objmka osadi. Doska
s plonmi spojmi je na niektorch
miestach dos hust, take si dvajte
dobr pozor na skraty.
Funknos programtora bola testovan na viacerch potaoch a nenarazil som na iadne problmy.
Podporovan s vetky tandardn
opercie ako mazanie, zpis, verifikcia, uzamknutie a tanie z procesora
pre typy 89C51, 89C1051, 89C2051
a 89C4051.
Ak by sa vyskytli nejak problmy
alebo chceli by ste sa nieo spta,
mailujte na adresu kingj@post.sk.
Nov verzia software je oznaen
Aprog34 a op si ju mete bezplatne stiahnu zo strnky Praktickej elektroniky (www.aradio.cz).
Obr. 1.
Schma upravenho
programtora
28
Obr. 2 a 3.
Doska
splonmi
spojmi a
rozmiestnenie
siastok
upravenho
programtora
Obr. 4 a 5.
Doska s
plonmi
spojmi a
rozmiestnenie
siastok
redukcie pre
programtor
zPE 8/02
C1, C2
C3
C4, C5
T1, T2
D1
D2
D3
D4,D5
D6
IC1, IC2
IC3
IC5
IC4
Q1
X1
Zoznam siastok
R1
R2
R3
5,6 k
820
1 k
Nejjednodu
BKO
Jako kutil tu a tam potebuji zapnout i vypnout njak ten spotebi
nebo zazen jednm tlatkem. Na
toto tma vylo ji mnoho zapojen,
od relovch a po obvody s modernmi IO. Ale dn z nich nevyhovovalo mm potebm. Proto jsem si sestavil vlastn obvod.
Zkladem celho obvodu je integrovan obvod CMOS 4017, destkov kruhov ta. Zapojen tohoto obvodu jist kad zn. Je hojn
vyuvn pedevm na bc svtla.
Jeho vhodou je snadn dostupnost,
nzk cena, mal spoteba. A obvod
lze napjet napjecm naptm od 5
do 15 V.
39 pF
100 F
100 nF
BC547
4,3 V Zenerova dida
napr. BZX83V004.3
12 V Zenerova dida
napr. BZX83V012
LED erven 5 mm
BAT46 (GA204 apod.)
1N4148
74LS573 (74HCT573)*
objmka DIL40
objmka DIL20
78L05
krytl okolo 14 MHz
(malo by fungova a
do 24 MHz)
konektor 25M Cannon
do dosky s pl. spojmi
R4
4,7 k
R5
27 k
R10 a R17 Bidirectional - meranm
(okolo 470 )
Normal (SPP) 4,7 k
* Obvod 74LS573 sa d vyspjkova

zo starch dosiek pre potae s procesormi 386. Alternatvne sa d tie
poui 74HCT573.
Cel princip innosti jensledujc.

Na vstup 13 je pivedena signlov
nula, a tm je zajitno, e obvod bude
reagovat na kadou sestupnou hranu.
Vstup 14 je pak vstupem od tlatka.
Toto tlatko je zapojeno mezi vstup
14 a zem. Pi problmech se zkmity
je vhodn umstit mezi kontakty tla-
tka elektrolytick kondenztor s kapacitou 1 F. Po zmknut tlatka se

tak zv stav tae a pepne se na
dal vstup. Vnaem ppad, pokud
je obvod prv zapnut, nachz se ve
stavu, kdy Q0 je aktivn. Po stisku tlatka je aktivn vstup Q1 a Q0 neaktivn. Pokud te opt zmkneme tlatko, vstup se pepne zQ1 na Q2.
Vstup Q2 je vak spojen se vstupem
RESET integrovanho obvodu. Obvod
se proto okamit vynuluje (nastav na
potek) a na vstupu Q0 je opt napt. To znamen, e je aktivn.
Co vce dodat jednoduch na zapojen, elegantn a hlavn levn een. Pokud byste mli jakkoli dotaz,
mailujte na adresu:
delta4@centrum.cz nebo navtivte
nae strnky: http://delta4.webpark.cz
Obr. 1. Zapojen tlatka on-off
Martin Bro Delta4
29
Univerzln
klovac interface
Popsan interface je uren pro radioamatrsk zvodn provoz sjednm transceiverem s programy TR (N6TR), CT (K1EA), NA (K8CC), WriteLog (W5XD),
YPLog (VE6YP), CTJ (9H1EL) a TLF pro Linux (PA0RCT). Funkce interface je
dna monostmi pouitho software (viz tab. 1).
Tab. 1. Monosti podle pouitho software
Program
TR (N6TR)
CT (K1EA)
NA (K8CC)
WriteLog (W5XD)
YPLog (VE6YP)
CTJ (9H1EL)
TLF (PA0RCT)
OS
Klovn
PTT
Pastika
DOS
DOS
DOS
Win 32bit
Win 32bit
DOS
Linux
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano*
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano*
* zle na volb klovacho modulu
Vvod
konektoru
DB-25
1
2
3
4
5
6
7
8
9
12
13
14
15
16
17
18
Obr. 2. Schma zapojen interface
Interface je navren pro paraleln
(LPT) port. I kdy vtina zmnnch program umouje klovat transceiver,
pop. spnat PTT i pomoc sriovho portu, je vhodn dt pednost paralelnmu
portu, kter umouje i pipojen pastiky.
Lze tak vyslat CW nejen zklvesnice,
ale i pomoc pastiky jako sbnm elektronickm klem.
Vtabulce 2 jsou uvedeny signly na
vvodech konektoru DB-25 paralelnho
(LPT) portu (obr. 1). Tyto signly jsou
vce i mn standardizovny, popis
odpovd signlm programu TR Log.
U ostatnch program mohou nkter signly chybt, nejastji vstupy pro pastiku nebo non spna. Vvody 10 a 11
nejsou zapojeny, vvody 18 a 25 tvo
zem.
Obvodov een vychz zdoporuenho zapojen interface pro TR (N6TR) a
YPLog. Jde o nejjednodu tranzistorov
spnae (obr. 2), spnajc proti zemi pslun signly. I kdy se vyskytuje cel
ada zapojen soptrony (optoelektrickmi
oddlovacmi leny), toto zapojen pln
vyhovuje a ve svt ho pouv nkolik tisc stanic vzvodech a pi expedicch.
Vtip konstrukce spov vtom, e cel
interface je vestavn do pouzdra konektoru DB-25. Ped zvodem tedy sta zasu-
30
25
Obr. 1. Signly na vvodech paralelnho

portu (pohled na eln stranu konektoru
na potai)
Tab. 2. Signly
na vvodech paralelnho portu
Signl
Signl STROBE. Pipojen kemitorm tranzistor.

Informace o psmu bit 0 nebo peruen/ukonen
funkce DVK.
DVK vstup 1 (kladn pulsy).
DVK vstup 2.
DVK vstup 3.
DVK vstup 4.
Informace o psmu bit 1.
Vstup pro pastiku, strana teek. Zapojte rezistor
10 k mezi tento vvod a vvod 14.
Vstup pro pastiku, strana rek. Zapojte rezistor
10 k mezi tento vvod a vvod 14.
Vstup +5 V. Je-li pipojena pastika nebo pouv-li
se non spna, pipojte rezistory 10 k zapojen
mezi pslun vvod (12, 13, resp. 15) a tento vvod.
Vvod 14 se rovn pouv kpepnn transceiver
(SO2R).
Non spna.
Vstup PTT. Pouijte obvod B, je pipojen k rezistoru
1 k.
Klovac vstup CW. Pouijte obvod B, je pipojen
k rezistoru 1 k.
Zem klovn CW a spnn PTT (pipojuje se
k TCVR).
Zem pastiky.
nout interface do paralelnho portu potae, kabely klovn a PTT zapojit do pslunch konektor transceiveru, ppadn pipojit pastiku a mete zat
zvodit. Po elektrick strnce by takov
konstrukce nestla ani za popis, nebt
skutenosti, e uveejnn lnku vnaem asopise znamen tak zahjen vroby desek s plonmi spoji.
Plon spoj je navren tak, aby umooval pipjen kvvodm konektoru DB-25. Desku s plonmi spoji (obr. 3) osa-
dme soustkami (obr. 4). Doporuuji

pout tranzistory vplastikovm pouzdru
TO-92 (nap. BC237 apod.), u kterch
jsou vvody ohnuty do pravho hlu tak,
aby bylo mon pitisknout pouzdro tranzistoru na desku plonch spoj. Ploka
pouzdra tranzistoru smuje kdesce
plonch spoj. Nakonec ocnujeme kontaktn ploky, ke kterm budou vvody
pipjeny.
Destiku umstme mezi ob ady vvod tak, aby kontaktn ploky smovaly
kad vvod 1425 a dorazme a
ktlesu konektoru (rozhoduje kad desetina milimetru). Destiku pak pipjme
kvvodm.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
Obr. 4. Rozmstn soustek
Vvody 1 (STROBE kemitorm

tranzistor), 12 a 13 (vstup pastiky) konektoru DB-25 spojme drtovmi vvody
spslunmi plokami plonho spoje.
Pipjme pvodn kabely ke klovacmu
vstupu, vstupu PTT a pastice a na
vechny spolen navlkneme tvrd burku. Tuto sestavu pak upevnme
kdesce s plonmi spoji pomoc upevovac spony tvaru U, kter je soust balku skrytem konektoru DB-25. Pouijeme pouze jednu polovinu spony. Mont
ukonme pipjenm pslunch konektor pro klovn, PTT a pastiku. Konektory odpovdaj norm pouitho
transceiveru, nap. pro transceivery Kenwood je pro klovn vhodn pout
mono jack o prmru 6,35 mm. Vvod
PTT pipjme kpslunm vvodm
13plovho konektoru DIN pro ACC2 a
kpipojen pouijeme rovou samiku
stereo jack opt o prmru 6,35 mm. Nakonec seroubujeme ob poloviny krytu a
meme interface zat pouvat.
Interface podobnho typu se vyrbj
vcel ad variant, nkter i bez PTT a
vstupu pro pastiku. Knejznmjm vrobcm pat Jack, W1WEF, a Tom,
N0SS. Nkter interface pouvaj
kvyveden klovacho vstupu konektor
cinch, kter prochz vvodem pro kabely
vkrytu konektoru DB-25. Vvody pro
PTT a pastiku jsou pak umstny ze
stran konektoru a prochzej otvory, vyvrtanmi tak, e vkad polovin krytu je
polovina otvoru. Plon spoj umouje
i takovou mont, nevhodou ovem je,
e odpojiteln pvodn kabely je mon
nkde zapomenout i ztratit a o podobn
udlosti nen vpedzvodnm zmatku
nouze. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu monte, je teba vzt vvahu dlku
konektoru cinch i svvodem - destiku
splonmi spoji je proto nutn zkrtit odstienm zadn sti sotvory kupevnn
montn spony.
Konfigurace program
Interface byl zkouen sprogramy TR
Log, CT, YPLog, NA, CTJ a TLF.
TR Log (N6TR)
Konfiguraci lze zmnit i vnabdce, kter se oteve pomoc CTRL-J (obr. 5).
Aby fungovalo klovn pastikou
a PTT, mus konfiguran soubor
LOGCFG.DAT obsahovat tyto dky
(pedpokld se, e interface je zapojen
na port LPT 1):
KEYER OUTPUT PORT = PARALLEL 1
PADDLE PORT = 1
CW TONE = 0
WEIGHT = 1.00 (pomr teka/mezera)
PTT ENABLE = TRUE
PTT TURN ON DELAY = 5 (pedstih
PTT oproti klovacmu vstupu)
PADDLE PTT HOLD COUNT = 5 (doba
zpodn rozepnut PTT oproti pastice)
Vhodn je veker konfiguran pkazy, kter nejsou zvisl na typu zvodu
(nastaven port, klovn, transceiveru,
paketovho TNC, nastaven pro SO2R,
vlastn loktor, asov rozdl oproti UTC),
soustedit do jedinho zvltnho konfiguranho souboru, vlastn konfiguran
soubor pak me obsahovat pouze cestu
ktomuto permanentnmu konfiguranmu souboru. Cesta se zadv pkazem:
Obr. 5. Nastaven konfigurace vprogramu TR Log (N6TR)
Obr. 6. Nastaven konfigurace vprogramu CONFIG.EXE - NA (K8CC)

INPUT CONFIG FILE =
Hodnoty: platn nzev souboru
Vchoz: przdn etzec
Tmto pkazem lze zadat nzev souboru, kter bude naten jako soust
konfiguranho souboru LOGCFG.DAT.
To umouje zadvat pkazy vkonfiguranm souboru LOGCFG.DAT vdy na
stejnm mst (nap. informace o transceiveru apod.). Chcete-li pout nap.
COMMON.CFG vadresi \LOG\NAME,
zadejte: INPUT CONFIG FILE =
\LOG\NAME\COMMON.CFG
Dal monost je pouit jinho
typu permanentnho konfiguranho
souboru stentokrt zvaznm nzvem
STDCFG.DAT. Jeho obsah me bt
prakticky shodn sobsahem INPUT
CONFIG FILE. Mus se vak nachzet
ve stejnm adresi, jako TR.EXE. Od
INPUT CONFIG FILE se vak zsadn
li tm, e je naten a provdn dve
ne vlastn konfiguran soubor (zatmco
je-li pouit INPUT CONFIG FILE, je naten vmst, kde se vyskytne, a zbytek
souboru LOGCFG.DAT je natn pozdji. Ppadn odlin hodnoty
vLOGCFG.DAT pak pep hodnoty nastaven v INPUT CONFIG FILE.
Za zmnku stoj rezistory 10 k mezi
vvody 1214 a 1314. Slou kzajitn
logick rovn H na vvodech pro teky a
rky pastiky. Nen-li u programu TR
Log (N6TR) vvod 14 pouit kpepnn
transceiver (pi SO2R prci jednoho
opertora se dvma transceivery), je na
nm trvale napt + 5 V. Tento stav se nezmn, pokud nen zapnut reim prce se
dvma transceivery pkazem:
TWO RADIO MODE = TRUE.
Vchoz hodnotou je FALSE, pokud

tedy hodnotu parametru nezmnme,
bude interface pracovat sprvn. Prv
nutnost ptomnosti napt + 5 V na vvodu 14 je dvodem, pro lze interface pout pouze pi prci sjednm transceiverem. Pokud pi nasunut interface do
konektoru paralelnho (LPT) portu pota
zane bez zsahu opertora chaoticky
vyslat zm teek a rek, je mon chyba prv vtomto nastaven. Chcete-li mt
jistotu, je vhodn do konfiguranho souboru LOGCFG.DAT zapsat dku:
TWO RADIO MODE = FALSE

Uveden poznmky se tkaj pouze
programu TR Log od N6TR.
NA (K8CC)
Pouvte-li program NA od K8CC, je
teba vkonfiguranm programu CONFIG.EXE (obr. 6) nastavit RADIO A/B:
None.
Volba se provd vnabdce, kter
se oteve klvesou F5. Aby fungovalo klovn pomoc pastiky a PTT, je samozejm nutn nastavit i odpovdajc parametry vsekci CW Keying. Pi bhu
programu lze mnit nkter parametry klovn textovm pkazem KEYER, kter
zapeme msto znaky.
YPLog (VE6YP)
Nastaven se provd na panelu pro
ovldn transceiveru volbou Setup
PTT and LPT control (obr. 7). Oteve se
panel pro nastavovn port, kde je teba
nastavit vsekci LPT device selection
(obr. 8) pepnac pole PTT a CW paddles na odpovdajc slo portu LPT
(zpravidla LPT 1).
31
Podmnkou funkce klovn CW

(z klvesnice i pastikou) a spnn PTT
pomoc paralelnho portu je nainstalovn
dynamick knihovny DLPORTIO.DLL. Pi
pouit Windows NT 4.0, Windows 2000
i Windows XP neodpovd skuten
rychlost nastaven hodnot a pi nkterch rychlostech se mn pomr teka/
/rka. Nen to zleitost, tkajc se pouze tohoto programu, ale systmov zleitost Windows, zaloench na technologii NT. Uspokojiv klovn se tedy
(nejen u YPLogu) da jen pi pouit Windows spmm pstupem khardware,
tedy Windows 95/98/ME. Tato Windows
vak nevynikaj stabilitou, proto je vhodnj pout pro tyto programy Windows
zaloen na technologii NT a pro klovn vyut signl ze zvukov karty, samozejm sjinm interface. Klovn pomoc LPT portu a popsanho interface je
u program, pracujcch pod Windows,
nutn povaovat za nouzov een.
Obr. 7. Nastaven
konfigurace
vprogramu
YPLog (VE6YP)
panel ovldn
transceiveru
CT (K1EA)
Nastaven se provd vvodnm dialogu programu (obr. 9).
CTJ (9H1EL)
Tento program je freeware a podporuje
velmi mlo, vtinou britskch (RSGB) zvod. Pro ns je zajmav podpora IOTA,
IARU 50 MHz Trophy a DX-pedition mode.
Program je velmi podobn CT (K1EA),
nepodporuje vak SO2R ani prci vsti,
nespn PTT ani neumouje vyuit jako
bn elektronick kl spastikou (to
zuvedench program um pouze TR Log,
CT, NA, YPLog a TLF). Kdalm nevhodm pat obsluha pouze COM1 a COM2
pro transceiver a omezen podpora TNC
u ns obvykl TNC sfirmware TF 2.7b
(NORD><LINK) se pravdpodobn nepoda rozchodit. Jinak jde o velmi propracovan program, kter nael ve svt stovky
pznivc. Aktuln verze (nor 2003) je
1.17, posledn verze je mon najt na http:
//www.qsl.net/ok1rr nebo na http://
www.geocities.com/iprivitera/soft.html.
Nastaven se provd volbou LPT1
v pedposlednm dku konfiguranho
souboru CTJ.CFG:
LPT1
Obr. 8. Nastaven konfigurace vprogramu YPLog (VE6YP) panel pro nastavovn

port
{Morse Keyer Port, LPT1, 2,

COM1, 2 or NONE}
TLF pro Linux (PA0RCT)

Tento program je opt freeware (GPL)
a je uren pro OS Linux. Prochz velmi
intenzivnm vvojem, vprmru se objevuje tdn nov verze (nor 2003). I kdy
poet zvod, podporovanch souasnou
verz nen nijak zvratn, je program voln
konfigurovateln a lze tak definovat tm
libovoln zvod. Aktuln verzi je mon
najt na
http://home.iae.nl/users/reinc/TLF-0.2.html
Konfigurace zvis na volb klovacho modulu. Pro paraleln port je uren
modul PA3FKN CW keyer, umoujc
krom klovn transceiveru tak spnn PTT i klovn pomoc pastiky. Dal
monost je CW Daemon, kter umouje i spnat PTT a klovat transceiver,
avak me bet pln na jinm potai
ne vlastn program. Moduly ani vlastn
program se nijak zvl nekonfiguruj, interface je pipojen klp0 (LPT1).
32
Obr. 9. Nastaven konfigurace vprogramu CT (K1EA)
Mon problmy
Pokud neudlte chybu vosazovn
desky nebo v monti, mus interface pracovat na prvn zapojen. Chcete-li vyut
klovn pomoc pastiky (TR Log,
YPLog, NA), me dojt kchaotickmu
vysln zmti teek a rek bez zsahu
opertora. Zpsobit to mohou nkter adie, u jejich vstup chyb tzv. pull-up
rezistory. Proto jsou mezi vvody 1214 a
1314 zaazeny rezistory 10 k, kter by

mly jejich funkci nahradit. Vypustte-li
tyto rezistory, me kuvedenmu chaotickmu vysln dojt. Nkdy me nastat i obrcen jev chaotick vysln
bez zsahu opertora prv kvli tomu,
e vinterface zmnn rezistory jsou
vtom ppad je nutn je odstranit. Tento
ppad je vak natst pomrn vzcn.
RR
,$1
@"1."1
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
Mini-ITX
ANEB ZKLAD POTAE NA 17x17 cm

Standardizace rozmr osobnch pota a jejich komponent umonila jejich obrovsk rozen
a velkovrobu zajiujc minimln ceny. Jejich velikost, hluk a pli technick vzhled vak v poslednch ltech brzd jejich nstup do obvacch pokoj. Proto se s velice pznivm a nadenm ohlasem
setkala produkce spolenosti VIA, kter zaala vyrbt mal zkladn desky (motherboardy) se svmi
procesory s malou spotebou. Tm okamit po jejich uveden na trh zaalo mnoho firem i jednotlivc vymlet a realizovat netradin een PC. V tomto lnku vs chceme seznmit s vlastnostmi
zkladnch desek VIA a pro inspiraci uvst pklady profesionlnch i amatrskch een konstrukc
PC s tmito deskami.
Spolenost VIA je dlouholetm vrobcem zkladnch logickch ipovch
sad k mikroprocesorm pro PC. V ervnu 1999 zakoupila od National Semiconductors procesor Cyrix (dve znm
jako konkurent procesor Intel a AMD).
Po roce uvedla na trh svj vlastn procesor pod nzvem Cyrix III na kmitotu
500 MHz. Byl (a stle je) vyrbn jako
levn procesor typu x86 pro masovou
spotebu a dky jednoduch mikroarchitektue je energeticky sporn. V roce
2001 byl uveden pod nzvem VIA C3

dal vvojov typ na vym kmitotu
a s pidanou vyrovnvac pamt Level-2. Dal verze (Ezra) pracovala ji
na 800 - 1000 MHz s napjecm naptm 1,35 V. Na veletrhu CeBIT v beznu
2001pedstavila VIA vzorovou zkladn
desku ITX o rozmrech 215x191 mm.
Mla bt urena pro jednoduch informan PC a tzv. SetTopBoxy. Rozmrov standard ITX vak vrobci PC nikdy neakceptovali. Na podzim roku
33
a port AGP, zajiuje video a grafiku)

a South Bridge VT8235 (pipojuje
k CPU pomalej extern rozhran jako
jsou USB, ATA133, 10/100 MHz Ethernet, zvuk AC-97 ad.).
Obr. 1. Pokus o standard ITX o rozmrech

215x191 mm
2001 vytvoila VIA novou divizi pro vrobu zkladnch desek, kter se mla
zamit na mal levn desky do mechanicky nestandardn eench domcch
pota a do rznch jinch zazen.
V listopadu 2001 pedstavila zkladn
desky Mini-ITX o rozmrech 170 x 170
mm a v ppad procesor 500/600
MHz pouze s pasivnm chlazenm (bez
Obr. 4. Architektura zkladnch desek

VIA EPIA
Zatm poslednm typem procesoru

(a tm i desky) je Nehemiah na 1,2 GHz
s novou mikroarchitekturou, vyrovnvac pamt L2 256K, MMX a SSE.
Obr. 2. Prvn deska standardu Mini- ITX

o rozmrech 170x170 mm
vtrku). Na tyto desky byl na nsledujcm veletrhu CeBIT velice pzniv

ohlas, kter podpoil jejich dal vvoj
a vrobu. Nsledovala ada EPIA M
s lep hardwarovou podporou dekdovn MPEG2 a rozenm port
o USB 2.0, audio 5.1 a Firewire. EPIA
ME6000 s procesorem Eden 600 MHz
m pouze pasivn chlazen, deska EPIA
M9000 s procesorem Ezra-T C3 na 933
MHz chlad procesor malm ventiltorkem.
Obr. 7. Obvody ipovch sad VIA CLE266

a VT8235 a jejich chlazen
Dal integrovan obvody zajiuj

jednotliv funkce zkladn desky
VT1616 audio kodek pro pevody D/A
a A/D, digitln TV dekodr VT1622M,
sov adi VT6103, I/O adi VT1211
a adi pro IEEE1394 VT6307S.
Obr. 5. Procesor VIA C3 Nehemiah

na kmitotu 1 GHz
Nehemiah je novou generac procesoru VIA C3. Obsahuje asi 20,5 milinu
tranzistor a m spoje 0,13 mikronu.
S plochou ipu 52 mm2 je nejmenm
x86 procesorem v historii. Byl navrhovn s ohledem na minimln spotebu
a optimln vyzen vzniklho tepla.
Vpoty v plovouc rce mohou probhat plnou rychlost, co zvyuje vkon
v multimedilnch a 3D aplikacch. Je
v pouzde EBGA s povolenou teplotou
do 85C. Detailn informace o procesoru najdete na webovch strnkch spolenosti VIA.
Obr. 8. Obvod audio kodeku Six-TRAC

VT1616
Vybaven desek
Na zkladnch deskch EPIA je
mnostv internch konektor (header):
pro pevn disky 2x bn IDE podporujc Ultra DMA 33/66/100/133 (tedy a
4 disky nebo CD/DVD mechaniky), pro
pipojen disketov mechaniky, pro
pipojen ke skni potae sov spna, reset, 3 signalizan LED a reproduktor, pro Fast IrDA Infrared Module,
pro dal dva konektory USB 2.0 (krom
vvod na zadnm panelu desky) a pro
dva vvody IEEE1394. Dle pro konektor Wake-On LAN pro probouzen po-
Obr. 6. Zkladn deska EPIA M10000

s procesorem Nehemiah
Obr. 3. Zkladn deska ady EPIA-M
34
Podprn ipov sady jsou samozejm tak VIA North Bridge CLE266
(pipojuje CPU k hlavnm internm rozhranm jako je pam, sbrnice PCI
Obr. 9. Slot pro pamov modul RAM

na desce VIA EPIA
tae pi pchodu signlu po sti LAN,

pro druh sriov port (COM2), pro audio propojen s mechanikou CD-ROM,
konektor I2C (pro automatizan nebo
dic aplikace) a pro audio konektory
k vyveden na pedn panel (konektory
na zadnm panelu lze odpojit).
Vechny desky EPIA maj jeden slot
PCI pro pdavn karty.
line out
RJ-45 LAN
monitor VGA
PS/2 klvesnice
paraleln port
S-video
procesor
ipov sada
pam RAM
grafika VGA
roziovac sloty
pipojen disk
pipojen st LAN
audio
vstup pro TV
vstup IEEE1394
konektory na desce
Obr. 10. Na deskch EPIA-M je jeden slot

pro pdavnou kartu PCI
PS/2 my
Technick parametry zkladnch desek VIA EPIA-M
konektory
na zadnm panelu
AUDIO
line in
sriov port
RCA video nebo S/PDIF
mic in
2x USB 2.0
Obr. 11. Konektory na zadnm panelu

zkladn desky EPIA-M
doprovodn software
Na zadnm panelu zkladn desky

Nehemiah M10000 jsou nsledujc
konektory: PS/2 pro my a klvesnici, 2x USB 2.0, RJ-45 pro LAN, paraleln
port EPP/ECP, sriov port, S-video,
RCA video nebo S/PDIF (pepn se
propojkou na desce) a audio konektory.
EPIA M pouvaj pln vybaven
Award BIOS. Lze je uvst do klidovho
stavu s minimln spotebou a vzbudit se daj nkolika zpsoby.
BIOS
sprva a monitorovn
systmu
napjen
velikost
- VIA C3/EDEN EBGA

- VIA CLE266 North Bridge
- VT8235 South Bridge
- soket pro 1x DDR266 DIMM
- a 1GB pamti
- integrovan VIA Unichrome AGP s MPEG-2 dekodrem
- 1x PCI
- 2x konektor UltraDMA 133/100/66 IDE
- 1 x konektor pro disketovou mechaniku
- integrovan VIA VT6103 10/100 Base-T Ethernet PHY
- integrovan VIA VT1616 6 channel AC'97 Codec
- integrovan VIA VT1622 TV-out PAL/NTSC
- integrovan VIA VT6307S IEEE 1394 Firewire
- 1x pro dal 2 porty USB 2.0
- 2x pro dal 2 porty IEEE1394
- pro pipojen audio konektor na pedn panel
- audio vstup z CD-ROM
- SIR
- CIR
- Wake-on-LAN, Wake-on-Ring
- pro ppadn ventiltor CPU
- pro ochranu potae ped vniknutm
- 1x I2C
- 1x LVDS
- pro druh sriov port
- 1x PS2 my
- 1x PS2 klvesnice
- 1x paraleln port EPP/ECP
- 1x RJ-45 pro LAN
- 1x sriov port
- 2x port USB 2.0
- 1x VGA
- 1x RCA (SPDIF nebo TV out)
- 1x S-Video
- 3x audio: line-out, line-in a mic-in
- VIA FliteDeck Luxurious Utility
- MissionControl-H/W Monitoring
- Remote SNMP management
- FlashPort-Live BIOS Flash
- SysProbe-Live DMI Browser
- Award BIOS
- 2/4Mb flash memory
- napt CPU
- probuzen z LAN
- probuzen z klvesnice
- probuzen asovm spnaem
- systmov sprva napjen
- automatick bootovn po vpadku napjen
- kompatibiln s ATX
- Mini-ITX 17 cm x 17 cm
Technick parametry novj ady desek VIA EPIA - M
ideln pro ppady, kdy je zapoteb

naprosto tich pota. Desky EPIA 800
a M9000 chlad svoje procesory C3
malm (40x40 mm) ventiltorkem na

12 V, umstnm na hlinkovm chladii. M 6200 otek za minutu a hluk
29 dB pi maximlnm prtoku vzduchu. Deska M10000 m vt hlinkov chladi a ventiltor s nimi otkami (5000) i hlukem (24,5 dB).
Spoteba
Obr. 12. Rzn zpsoby chlazen

procesoru u jednotlivch typ desek EPIA
Chlazen
Zkladn desky EPIA 5000 a EPIA
ME6000 jsou chlazeny pasivn a nepotebuj proto dn ventiltor. K odvodu
tepla z procesoru Eden pouvaj masivn hlinkov chladie. Tyto desky jsou
Obr. 13. Chladi procesoru a ipovch sad

na desce EPIA M10000 Nehemiah
Nzk spoteba energie je zkladn filozofi spolenosti VIA znamen

men zahvn, tm pdem i snaz
chlazen a men a tich potae. Prvn
a nejjednodu EPIA 5000 odebr
v klidu 9 W a pi pln zti 16 W, EPIA
800 23 W/10 W, ME6000 23 W/14 W,
M9000 26 W/17 W a nejnovj Nehe-
35
Obr. 14. Mozaika rznch amatrskch konstruknch een pota se zkladnmi deskami Mini-ITX
miah M10000 23 W/15 W. V porovnn

s tm bn zkladn desky PC maj
vetn procesoru odbr 60 a 100 W.
Video
Zkladn desky EPIA M maj zabudovanou grafiku AGP a podporuj ve
Windows rozlien VGA 800x600,
1024x768, 1152x864, 1280x768,
1280x960, 1280x1024, 1400x1050
a 1600x1200 v 16 nebo 32 bitovch
barvch a na televizoru pak rozlien
800x600 a 1024x768 v PAL i NTSC.
Vechny typy zkladnch desek VIA
pehrvaj bez problm videozznam
VCD, u SVCD a DVD jsou vidt u nejjednoduch desek EPIA 5000 a 800
obasn problmy. Desky ady M a lep pehrvaj bezchybn. DivX je ji na
vkon potae nronj a jednodu
desky na nj nesta. Na deskch
M9000 a M10000 je bez problm, na
druh jmenovan i s AC3 zvukem.
MX-111
Obr. 15. Nkter z tovrn vyrbnch sknk na desky Mini-ITX
Audio
Zkladn parametry zabudovanho
zpracovn zvuku kmitotov charakteristika, citlivost, zkreslen, peslechy
a um jsou podle recenz vyhovujc
a odpovdaj bnm nrokm. Systm
Smart 5.1 umouje pehrvn estikanlovho zvuku vyuv k tomu
konektory pro mikrofon (pedn L/P),
linkov vstup (zadn L/P) a linkov
vstup (sted/subwoofer). Mte-li nahrvku jen dvoukanlovou, mete
simulovat estikanlov zvuk pomoc
Magic 5.1. Mte-li naopak estikanlovou nahrvku ale jen dva reproduktory, vyuijete DUALMAX.
36
Cenov relace
Mon te pedpokldte, e to
bude drah, ale ceny jsou docela pijateln. Na naem trhu (odpovdaj
piblin cenm jinde v Evrop) se
pohybuj ceny bez DPH okolo tchto
hodnot:
EPIA 5000
2800,- K
EPIA V8000
3000,- K
EPIA ME6000
3900,- K
EPIA M9000
4300,- K
EPIA M10000
4700,- K
S deskou dostvte automaticky
osazen i procesor s chladiem a ppadn ventiltorem.
Obdobn vybaven bn velk

zkladn deska (s integrovanou grafickou, sovou a zvukovou kartou, modemem, USB 2.0, IEEE1394, TV-out,
RCA a S/PDIF) by pila nejmn na
2000 K, procesor asi na 1200 K.
Skky
Jakmile se zaaly vyrbt desky
tohoto formtu, nali se samozejm
i vrobci sknk (obr. 15).
Na naem trhu jsem zatm objevil
jedin typ skky pro desky Mini-ITX
- je od Morexu, nese oznaen MX-111
a stoj okolo 2000 K bez DPH.
UITEN PROGRMKY
uplera (Caliper)
Kdy jsem na tenhle progrmek narazil, ekl jsem si jak to, e u dvno
nkdo .... - lovk pece asto potebuje pesn zmit nco na obrazovce
a obvykle to nen jednoduch.
uplera pro men na obrazovce
A tahle uplera funguje kouzeln

jako jej mechanick vzor. Jejmi rameny lze posouvat bu my, nebo klikat
na pslun tlatka, pop. napsat pmo seln daj. Ve ostatn je patrn
z obrzk a strunho helpu (jak vidte,
lze mit i svisle).
Progrmek si zdarma sthnete z adresy www.iconico.com/caliper, m
145 kB a spout se bez instalace.
Softwarov
ePravtko m
v pixelech, centimetrech nebo palcch, vodorovn
i svisle, a na jeho
stupnici si lze dlat
bl znaky
metrech nebo palcch, vodorovn i svisle. I tento nstroj je k mn zdarma,

soubor m 560 kB, spout se rovn
pmo bez instalace a najdete ho na
webu www.4design.cz.
a jejich ukonen me zpsobit okamit kolaps operanho systmu.

Program pview m 165 kB, spout
se bez instalace a sthnete si ho zdarma z www.mujweb.cz/www/lubomir/
delphi.htm.
Internetov stopky
Program Internetov stopky je uren
k men asu vytenho pipojen
k Internetu a v souladu s vaimi tarify
sleduje i co to stoj. Mete si nastavit
tarif Mini, Standard, Maxi, Maxi-plus
nebo Internet a i doplkov programy
Nonstop, Night, Office, SURF, Office

GL. Na zkm prouku, kter se vejde do horn lity kadho okna, vidte
uplynul as stvajcho pipojen, as
zbvajc do konce dalho tarifovanho
asovho seku a dosavadn cenu danho pipojen. V okn Info si pak mete krom nastaven tarif i vypsat
daje za libovoln obdob.
Program m 65 kB, spout se bez
instalace a sthnete si ho zdarma z adresy www.volny.cz/drd/stopky.html.
CheckIP
Program monitoruje komunikaci ze
zvolen IP adresy a adresy, s ktermi
spojen probh. Dv tak monost sledovat, zda v sti nedochz k njakmu nedoucmu provozu.
Lita programu Internetov stopky (nahoe)

a jeho informan okno (dole)
ProcessView
Rzn programy a webov aplikace
asto spust ve vaem potai bez vaeho vdom dal programy. Tento
program pehledn vype vechny programy, kter v danou chvli na vaem
potai b, a umon kterkoliv z nich
okamit ukonit (Kill process).
ProcessView vyuvejte s rozvahou,
protoe ve vaem potai b v rmci
operanho systmu legln vce program , o kterch asto nemte tuen,
Program CheckIP m 176 kB, spout se bez instalace a sthnete si ho

zdarma opt z www.mujweb.cz/www/
lubomir/delphi.htm.
Pouvn softwarov uplery a nvod
ePravtko
Podobn program jsem pak nael
i na eskm webu - jmenuje se ePravtko a lze s nm mit v pixelech, centi-
Na obrazovce lze mit i ePravtkem
ProcessView vype sputn programy
CheckIP monitoruje IP komunikaci
37
TESTER VGA MONITOR

Zapojen s jednoipovm mikropotaem PIC16F84 je ureno
ke generovn zkuebnch obrazc pro testovn a nastavovn
monitor VGA. Je pevzato z ruskch internetovch strnek.
Schma je na obr. 1. Jeho zkladem
je mikropota PIC16F84 a vechny
funkce jsou realizovny programem
(hexadecimln vpis je na obr. 2). Tlatka SB1 a SB2 pes porty RB2 a RB3
nastavuj reim testeru, indikovan
z port RB4 a RB7 pes dekodr na
sedmisegmentov slicovce se spolenou katodou. Vvody RB0 a RB1 poskytuj vstup horizontln a vertikln synchronizace. Na portech RA0 a
RA2 jsou k dispozici signly R/G/B.
Spnai S1 a S3 lze zvolit poadovan
barvy.
Patnct dostupnch reim testeru
je pehledn uvedeno v tabulce na
obr. 3. Na obr. 4 jsou plon spoje, na
obr. 5 vzhled osazen desky a na obr. 6
webov strnka autora.
pin 14 vert. synchr.

pin 13 hor. synchr.
pin 3
B (modr)
pin 1
R (erven)
pin 2
G (zelen)
5, 6, 7, 8, 10 GND
konektor VGA
Obr. 1. Schma zapojen testeru monitor VGA s PIC16F84
:100000008316003085000C30860081138312860130
:100010008501AA2B820700009E3424340C349834C6
:10002000483440341E34003408341034C034623450
:100030008434603470340800BD230D08820700004A
:100040004028532866286C286F286928182A7B2A9C
:10005000E62A6C2B2F2880289328A628B728013061
:100060008C000A30940002309C001C309800FF3055
:100070009900FF309A00FF309B0007309D00472910
:1000800004308C00023095001730940001309C0041
:10009000213098009F3099009F309A00A8309B0033
:1000A00007309D00C82802308C00013095001330C5
:1000B000940002309C00103098009F3099009F30CF
:1000C0009A009F309B0007309D00C82807309D0094
:1000D000712801309D00712802309D007128043084
:1000E0009D0007308C000E30940002309C001530CB
:1000F0009800C7309900C7309A00C7309B00472945
:1001000003308C00033095001830940002309C00BE
:100110003C309800FF309900FF309A0025309B005A
:1001200007309D00C82802308C0002309500113045
:10013000940003309C001D309800E8309900E830AE
:100140009A0005309B0007309D00C82801308C00C4
:100150000930940002309C001E309800FE30990057
:1001600002309A0004309B0001309D00A729033023
:100170008C000530940002309C0020309800CE3076
:10018000990002309A0001309B0002309D00A7299F
:100190001508861006109100910BCC280C19D02858
:1001A00006141C088E001E2114033E21D7281508B2
:1001B000861406109100910BDB280C19DF28061419
:1001C00018088E001E2114083E2115080610910003
:1001D000910BE8280C19EC28061419088E002C2124
:1001E0001D08850002301402F5283E2185011508FE
:1001F00006109100910BFA280C19FE2806141A0813
:100200008E002C211D0885000230140207293E2192
:100210008501150806109100910B0C290C19102965
:1002200006141B088E002C21061DAC2B861DAC2B42
:100230000330140200003E21C828000014083E21AB
:10024000150806109100910B23290C192729061473
:100250008E0B1D29080000001D08850002301402C5
:1002600031293E218501150806109100910B362990
:100270000C193A2906148E0B2B2908009100910BBA
:100280003F290C1843298C18452900000800061442
:1002900086140C194B2906101C088E008D2114039E
:1002A0003E2152290000061486100C195729061009
:1002B00018088E008D2114083E21061400000C1928
:1002C0006129061019088E0098211D08850002304A
:1002D00014026A293E218501061400000C197029B8
:1002E00006101A088E0098211D088500023014029D
:1002F00079293E218501061400000C197F2906107A
:100300001B088E009821061DAC2B861DAC2B0330DC
:1003100014023E218B294729000014083E210614AF
:1003200000000C19932906108E0B8C290800000080
:100330001D088500023014029D293E218501061406
:1003400000000C19A32906108E0B9729080006102F
:100350008610000006141C088E00F12114083E21AE
:10036000061086140000061418088E00F1211408E7
:100370003E210610BB29061418088E000B22140813
:100380003E210610C329061419088E00FA2114080C
:100390003E210610CB2906141A088E000B221408E1
:1003A0003E210610D329061419088E00FA211408DC
:1003B0003E210610DB29061418088E000B221408B3
:1003C0003E210610E32906141B088E00F121061DAC
:1003D000AC2B861DAC2B03301402EE293E21A7293D
:1003E000000014083E210610F52906148E0BF02992
:1003F000080000001D0885008501033014023E211D
:10040000012A1D08850085010610062A06148E0B98
:10041000F929080000001D08850002301402102A86
:100420003E2185010610142A06148E0B0A2A0800A4
:100430005A230614861400001D2A06101C088E007C
:100440008D2114033E21242A00000614861000008A
:10045000292A061018088E008D2114083E21061442
:10046000C622061019088E004F2214083E210614D9
:10047000C62206101A088E005F2214083E210614B8
:10048000C62206101B088E004F22061DAC2B861DAF
:10049000AC2B033014023E214D2A192A0000502AA9
:1004A00007308500532A542A850B522A0000850103
:1004B0000614C62206108E0B4E2A08000000602A81
:1004C00000308500632A642A850A7922850A792208
:1004D000850A7922850A7922850A7922850A792274
:1004E000850A722A85010614C62206108E0B5E2A22
:1004F00008007A2A080004308C0007309D0085012E
:100500000610861002309100910B842A872A061467
:1005100001308E00C82217303E21061086140230AA
:100520009100910B912A942A061420308E00C82243
:1005300016303E210C308F0000000610D022061429
:10054000A12AA22A0730850015303E21A72A85015D
:1005500000000610D022061427308E00D522073066
:10056000850014303E21B42A8F0BA72A0000850194
:1005700000000610D022061408308E00C822061D86
:10058000AC2B861DAC2B15303E21802A08000000C4
:1005900017303E210610D02206148E0BC72A080001
:1005A000D12AD22AD32A080000000C309E00000075
:1005B000D92A0730850085019E0BD92ADF2A000041
:1005C0000610D02206148E0BD42A08005A234B3072
:1005D000900006148614EC2A000006101C088E00F9
:1005E0008D2114033E21F42A000006148610000019
:1005F000F92A061018088E008D2114083E210614D1
:10060000C622061019088E00982114083E210614EF
:10061000C62206101A088E008D2114083E210614E9
:10062000C62206101B088E009821061DAC2B861DC5
:10063000AC2B033014023E214B30900BE92A900082
:10064000061486140000242B06101C088E008D2131
:1006500014033E212B2B0000061486100000302BC3
:10066000061018088E008D2114083E210614C6229B
:10067000061019088E008D2114083E210614C6228A
:1006800006101A088E00982114083E210614C6226E
:1006900006101B088E008D21061DAC2B861DAC2B71
:1006A000033014023E214B30900B202B9000061497
:1006B0008614EC2A07308C000E30940002309C0027
:1006C00015309800C7309900C7309A00C7309B009A
:1006D00007309D00850108005A234A309000061417
:1006E0008614722B000006101C088E008D21140346
:1006F0003E217A2B9D110614861000007F2B0610D8
:1007000018088E008D2114083E210614C6220610FA
:1007100019088E00982114083E210614C6220610DE
:100720001A088E00982114083E210614C6220610CD
:100730001B088E009821061DAC2B861DAC2B0330A8
:1007400014023E214B30900B6F2B90000614861440
:100750009D09732B01308D000619E62B920FAC2BEF
:100760008D0A103003110D020F3003198D00BD23C7
:10077000CE23CE23DD239201AC2B0D080A20A0004E
:1007800008309F000613201C8613201886170617B2
:1007900079220613A00C9F0BC32B0800FF30930097
:1007A000851564309100910BD32B85116430910035
:1007B000910BD82B930BD02B0800FF309300FF3008
:1007C0009100910BE12B930BDF2B0800920186190E
:1007D0001C28920FE72B01308D0BB72B8D00B72B08
:1007E000FF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3F19
:1007F000FF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3FFF3F09
:084000000F000F000F000F007C
:02400E00F23F7F
:1042000056004700410074006500730074002000F0
:104210007600650072003200310036003400200064
:104220007700770077002E0061006C006500780051
:104230006D002E00740069006D00650073002E0093
:104240006C007600200020002000200020002000CC
:10425000200020002000200020002000200020005E
:10426000200020002000200020002000200020004E
:10427000200020002000200020002000200020003E
:00000001FF
Obr. 2. Hexadecimln vpis programu pro jednoipov mikropota PIC16F84 testeru VGA
38
rozlien
(body x dky)
hor. kmitoet
vert. kmitoet
polarita synchr.
(kHz)
(Hz)
(H/V)
obrazec
1
2
3
4
5
MODE-2
MODE-3
MODE-4
MODE-4
MODE-4
640x480 (60)
640x480 (75)
800x600 (75)
800x600 (75)
800x600 (75)
31,625
37,555
46,943
46,943
46,943
60,0
75,0
75,0
75,0
75,0
negativn/negativn
negativn/negativn
positivn/positivn
positivn/positivn
positivn/positivn
bl obrazovka
bl obrazovka
bl obrazovka
erven obrazovka
zelen obrazovka
6
7
8
9
A
B
MODE-4
MODE-4
MODE-2
MODE-4
MODE-4
MODE-1
800x600 (75)
800x600 (75)
640x480 (60)
800x600 (75)
800x600 (75)
1024x768 (75)
46,943
46,943
31,625
46,943
46,943
60,008
75,0
75,0
60,0
75,0
75,0
75,0
positivn/positivn
positivn/positivn
negativn/negativn
positivn/positivn
positivn/positivn
positivn/positivn
modr obrazovka
barevn pruhy
achovnice
test vn 1
test vn 2
bl obrazovka
C
D
E
F
HV8-1 (Panasonic)
HV8-2 (Panasonic)
HV8-4 (Panasonic)
HV8-6 (Panasonic)
29,455
39,018
65,313
85,840
48,0
77,1
106,4
165,0
negativn/negativn
negativn/negativn
negativn/negativn
negativn/negativn
bl obrazovka
bl obrazovka
modr rmeek
erven rmeek
Obr. 3. Tabulka testovacch reim testeru VGA monitor
Obr. 4. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce s plonmi spoji testeru VGA monitor
Obr. 5. Fotografie osazenho testeru
Obr. 6. Webov strnka autora testeru VGA
39
NOV ANGLITINA A PANLTINA

Jazykov kurzy pro vuku anglitiny a panltiny z nov edin ady LANGMaster
Learning Anywhere uvedla po spnm pedstaven na veletrzch Millia v Cannes
a World Education Market v Lisabonu na tuzemsk trh spolenost LANGMaster International.
Pprava schze
v anglitin ...
Nov kurzy pedstavuj z hlediska

technologickho een i vukovho obsahu naprostou novinku. Studijn ltka byla pipravena na zklad stejnojmennch osvdench kurz nakladatelstv Max Hueber Verlag. Kompletn
softwarov zpracovn pochz z dlny spolenosti LANGMaster. panltina je navc v produkci LANGMaster
jazykovou novinkou. Zatkem ptho
roku maj v edici LANGMaster Anywhere nsledovat jet kurzy italtiny a francouztiny.
Nov kurzy dsledn pouvaj stle
rozvjenou pvodn technologii LANGMaster .NET, kter umouje vyuvn
vuky prakticky v jakmkoliv prosted,
od domcho potae pes koln potaov st, podnikov intranety a po
pstup z Internetu.
Jednou z hlavnch novinek je pouit
metody RE-WISE Anywhere, kter
umouje uen kem definovanch
fakt (slovek, vazeb, frz) a opakovn ltky prostednictvm jakhokoliv
pstupovho zazen - mobilnho tele-
... a pedstavovn
ve panltin
anglick i panlsk jazyk). Jeho monosti jsou vyuvny pi vuce vslovnosti i k ovldn jednotlivch st aplikace, vyplovn cvien a rychl hledn ve slovnku.
fonu, kapesnho potae nebo internetovho prohlee nezvisle na sputn kompletnho kurzu.
Soust technologick vbavy je
integrovan modul IBM ViaVoice pro
rozpoznvn hlasovho vstupu (pro
Nov slovnk lze pouvat i nezvisle na kurzu
40
Kurz panltiny je v produkci LANGMaster novinkou
V anglickm i panlskm kurzu je ltka procviovna na pkladech z relnho ivota
Kurz anglitiny obsahuje zcela nov

studijn slovnk na bzi Lexiconu od
spolenosti Lingea. Mezi jeho pednosti
pat kvalitn a rychl fulltextov vyhledvn, bohat nabdka synonym, slovnch spojen, pbuznch slov, a pln
integrace s vukovm rozhranm. Slovnk je z velk sti ozvuen a zahrnuje
75 000 hesel a 200 000 peklad.
Z metodickho hlediska pinej

oba kurzy kompletn vuku jazyka v zamlenm rozsahu. Obsahuj vklad
gramatiky, slovn zsobu, ncvik vslovnosti a porozumn autentickmu
mluvenmu textu. Vuka anglitiny je
rozvrena do asi 380 hodin intenzivnho
studia a doprovz ji vce ne 1700 cvien, panltina je rozloena do asi
160 vukovch hodin a kolem 650 cvien.

Produkt LANGMaster Anglitina
ELEMENTS je dodvn na 7 CD a koncov cena je stanovena na 2999 K,
LANGMaster panltina MIRADA je
na 4 CD a koncov cena je 1999 K.
Oba produkty obsahuj i sluchtka s mikrofonem.
ZAJMAV WEBY
Na Internetu existuje mnostv tzv. virtulnch svt mte tam svj byt, msto, ulice, obchody, sousedy, potkvte
dal obyvatele, mete se s nimi schzet, diskutovat,
mete si vytvoit vlastn identitu (teba zcela odlinou, od
t va, mete bt nkm, km byste chtli bt) - mete
si vybrat na rozcestnku Virtual Worlds na www.ccon.org/
hotlinks/hotlinks.html.
Zcela reln svt mte naopak na dosah v laboratoi
matematickofyzikln fakulty Univerzity Karlovy - ze svho
potae mete ovldat tam nainstalovan pokus a v pmm penosu hned vidte, co jste zpsobili - zkuste to na
http://kdt-14.karlov.mff.cuni.cz/mereni.html.
The home of NonFiction je podtitulek strnek Jiho
Wojnara na www.gewo.cz - najdete zde velice zajmav
informace, nap. lnek SibiskZazen ...
Vzdlen zen laborato na MFF-UK Praha
Rozcestnk virtulnch svt na Internetu
Strnky spisovatele Jiho Wojnara
41
RDIO HISTORIE
Z historie vojensk sdlovac
techniky II. svtov vlky
Americk vlen transceivery
walkie-handie, walkie-talkie
Rudolf Balek
(Pokraovn)
Pojtko SCR-610, 611

vsrii a a f
Jednotliv typy tchto pojtek se od sebe
li pracovnmi kmitoty, malmi zmnami,
nap. jinou kabelovou-drtovou formou
apod. Obsahuje plnokrevn ptielektronkov superhet a pepnutm dvoustupov
vysla. Je osazen pti miniaturnmi heptalovmi bateriovmi elektronkami
sspornm provozem V1 a V5. Po vlce

byly vyrbny tm vcel Evrop, nkter sevropskm oznaenm (KD91, DF92,
DL92), nae TESLA mla vpadestch
letech oznaen podle sv normy (1F33,
1F34, 1L33). Kmitoet a hlavn kmitotov stabilita byla zaruena dvma krystaly
(XTAL, PKJ piezoelektrick jednotka) M1
a M2. Krystal pijmae M1 vobvodu mstnho osciltoru kmital o 455 kHz (kmitoet
mf zesilovae) ve, ne byl pijman sig-
nl. Druh krystal M2 udval kmitoet vyslae kanlu. Pijma se zmnil sloitm pepnutm na tyelektronkov dvoustupov vysla samplitudovou modulac,
zen krystalem. Teleskopick antna vysunutm zapnala a zasunutm vypnala
havic a anodov pvod ze havic a anodov baterie, umstn uvnit pstroje.
Vpouzdru je vestavno ponkud vynvajc dynamick sluchtko (vlastn miniaturn reproduktor) a dynamick mikrofon,
oboje spslunmi pevodovmi transformtory, zalitmi impregnanm voskem.
Jin srie mly krystalov mikrofon.
Pracovn rozsah pojtka je od 3,5 do
6 MHz, odpovdajc vlnov dlce 86 a
50 m, tsn ped krtkovlnnm rozhlasovm psmem. Radioamati zpadn Evropy tak po vlce vyuvali monosti tchto
pojtek pracovat fonicky v amatrskm
psmu 80 m. Pstroj byl toti vzahrani
levn vprodeji (nap. znmou firmou CONRAD) zpebytench vojenskch zsob
SURPLUS spiloenm seznamem
vhodnch krystal, snhradnmi bateriemi, antnou atd. VUSA byl nabzen
vkompletnm a provozuschopnm stavu
snhradnmi krystaly a sbateriemi vcen
kolem 50 dolar.
Provoz je simplexn, tedy bu vysln,
nebo pjem, a to se spolenou vysouvac
teleskopickou antnou. Provozn reim se
ovld kolbkovm pepnaem na boku
pstroje, se 14 pepnanmi sekcemi A
a O. Dosah vyslae pi dan antn je
od 3 do 10 km, pi del antn nebo
sprotivhou se dosah zvt. Samozejm
zle na lenitosti ternu, prodnch pekkch atd. Vkon vyslae (hypoteticky
asi 0,25 W) a citlivost pijmae nebyly uvedeny. Napjec zdroje such baterie
malch rozmr jsou umstny uvnit,
take odpadaj dlouh pvodn kabely. Baterie jsou schopny dodvat energii po dobu
50 hodin, tedy asi dvou dn pi bnm provozu. Rozum se tm asi 80 % pjmu a
20 % vysln. havic baterie dodv napt 1,5 Va proud (podle druhu provozu,
jedna elektronka bhem vysln nehav)
od 250 mA do 300 mA. Anodov baterie
pi napt 103 Vdodv pi poslechu proud
16 mA, pi vysln proud 35 mA. Klesne-li
napt pod 50 V, pstroj nepracuje, osciltor nekmit. Regultor hlasitosti, potenciometr odpad, nen vestavn. Regulan napt AVC je tak sezeno (rezistory R5, R7,
R25 a R4) pevnm pipojenm, aby i pi slabch signlech byla slyitelnost vyhovujc. U novjho proveden lze hlasitost nastavit plynulou zmnou mkovho
pedpt elektronek.
Uitenm doplkem je skldac rmov antna, kter umouje vnoci nebo
vcizm a neznmm ternu, pp. pi ztrt orientace urit jednoduchm zpsobem,
tj. natenm antny smr azimut
k protistanici a umonit tak vojkovi nvrat.
Tpohledov snmek (obr. 3) ukazuje stsnanou konstrukci s dnes ji klasickmi soustkami minulho stolet.
(Pokraovn)
Obr. 3. Ti pohledy na stanici SCR-611.

Vidme stsnanou mont bez proluky.
Vlevo jsou v ad pod sebou elektronky,
pidrovan provacmi objmkami. Pepna provozu je rozloen po cel dlce
pojtka. Vpravo zkulis s pepnaem a
vysouvac antnou
42
43
Obr. 4. pln zapojen stanice SCR-610 (SCR-585, BC-611, BC-721). V1 - vf zesilova, V2 - smova a mstn osciltor, V3 - mf zesilova, V4 - detektor a zdroj napt AVC a mikrofonn
pedzesilova, V5 - nf zesilova vkonu, amplitudov modultor. Pod V1 je pevn pepnn
velikosti AVC pro poslech slabch signl. Vedle je pepna funkc skontakty A a O. Dole jsou
mikrofon a sluchtko spevodovmi transformtory, vysvtlen symbol schmatu, zapojen
havicho obvodu a svorkovnice napjecch napt
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Plavme se - Navigamus 2003
QSL-lstek skautsk radioamatrsk stanice OK5SCT s vlajkovou lod New Jersey

admirla Nimitze
Vdy jednou za ti roky podaj et skauti velkou mezinrodn akci na vod, zvanou Navigamus. Letonho 4. ronku (5.-8. ervna) na rybnku u obce Behy u Peloue se zastnilo kolem 1000 skaut a 142 lod z R, Polska a Rakouska. Kad Navigamus se kon ve znamen njak vznamn udlosti, ten leton na pamtku nmon
bitvy o ostrov Guadalcanal (1942). Programem akce Navigamus jsou pedevm soute skautskch oddl ve fyzick zdatnosti a zrunosti. To je vhodn pleitost pro nae
rdiov skauty, aby se zabezpeenm rdiovho spojen veho druhu postarali o hladk
prbh a propagaci.
Skauti OK1BQT, OK1DR, OK1HMD, OK1IME, OK1IPV, OK1JPX, OK1THD a dva
SWL dbali o chod ty rdiovch st (poadatelsk, zdravotnick atd.) v psmech 145 a
172 MHz. TV vysln v tboiti zajiovali temi portable kamerami s vyslai 100 mW
v psmu 1200 MHz, rozhlasov signl v psmu VKV FM obstarala stanice Rdio Navigamus. Tohle vechno dvala na vdom radioamatrm celho svta v psmech KV
i VKV radioamatrsk stanice OK5SCT (viz QSL-lstek).
Dky za pochopen a spoluprci starostovi a Obecnmu adu obce Behy!
(Foto TNX OK1THD, OE1WN a OK1DR)
Stanovit stanice OK5SCT
OK1HMD
Chlapci z oddlu Kondor z Prahy - Podol jsaj po vtzstv

v jedn ze sout
44
OK1JPX v polnm studiu

Rdia Navigamus FM
OK1IPV s redaktorkou asopisu

Kapitnsk pota u stanice OK5SCT
OE1EON
OK1DR
Slavnostn zvr skautskho kln Navigamus 2003: vnec

sputn na hladinu na pamtku padlch u Guadalcanalu
Vechny cesty vedou do Holic
14. mezinrodn setkn radioamatr HOLICE 2003
29. a 30. 8.
2003
Mlad nvtvnci Holic maj
monost vyzkouet si radioamatrskou techniku a provoz
v praxi (obr. vlevo). Veterni
po pednkch, besedch a
vhodnm nkupu vzpomnaj
na zal asy - OK2BFY,
OK2NA, OK2TOM, OK2PFO,
OK2PTM (obr. vpravo)
Radioklub OK1KHL Holice a jeho organizan vbor vs zve do Holic ve dnech
29. a 30. srpna 2003 na tradin setkn
radioamatr s mezinrodn ast, kde se
mj. pedstav prodejci radioamatrsk techniky, antn a literatury. Nebude chybt oblben ble trh a vptek veer tbork
shudbou vAutokempu Hlubok (ATC).
Ubytovn je zajiovno jen na zklad zvazn objednvky v chatkch a sudech v ATC, ve studentskch domovech a
v okolnch motorestech. Vce informac a
online objednvka je na Internetu:
www.ok1khl.cz
Kempovn pmo varelu setkn je
M Holice a hygienikem zakzno.
V prbhu setkn bude v centru arelu stnek INFORMACE, kde zskte potebn informace - program setkn, ppadn zmny, odjezdy vlak a autobus.
Bude tam hlasatelka mstnho rozhlasu. Pro
rychl a bezpen pjezd astnk bude
v provozu navdc sluba pracujc na
kmitotu 145,575 MHz. V tomto stnku budou tak pedvny ceny z tomboly.
Vklubovnch kulturnho domu se uskuten besedy rznch zjmovch seskupen. Program bude zveejnn na
www.ok1khl.cz a tak v paketov sti.
Vro RAST
Thajsk radioamatrsk organizace
RAST slav v letonm roce 40. vro svho zaloen. Hlavn oslavy se konaj pi
galarecepci 23. srpna t.r. v budov policejnho prezidia, kde bude tak zzeno vyslac KV i VKV pracovit k demostraci radioamatrskch aktivit. Pipravena je tak
multimediln prezentace historie radioamatrstv vbec a v Thajsku zvlt a host
obdr vron handbook s vce jak 250
stranami ilustrovanch informac o organizaci, jejm estnm pedsedou je thajsk
krl, kter je sm tak radioamatrem a
pouv volac znaku HS1A. Pruka obsahuje tak technick informace, kter
mus v Thajsku opertoi ovldat. Pro ppadn nvtvnky Thajska bude uiten
informace, e se mstn radioamati schzej kad msc v Bangkoku na veei
ST0RY
expedice Sdn 2003
bude prezentovna v Holicch
Sdn, rozlohou 2,5 milionu km2 nejvt zem Afriky, byl po adu let na radioamatrskch psmech vzcnost. Pinou
byla obansk vlka, veden zrasovch,
nboenskch a dalch dvod mezi dvma nejpoetnjmi skupinami obyvatel
tto zem: z 34,5 milion obyvatel pat
52 % kernoskm etnickm skupinm,
kter ij pedevm na jihu zem; 39 %
obyvatelstva pak tvo Arabov, kte ij
hlavn na severu Sdnu, kde je i hlavn
msto Chartm. Prv Arabov se rozhodujcm zpsobem podlej na vld vzemi
a ovldaj i armdu.
Sdn vznikl jako samostatn zem
1. 1. 1956 z tzv. Angloegyptskho Sdnu a ji vr. 1959 zaala obansk vlka,
kter skonila vr. 1972 pmm, kdy ti
velk jin provincie zskaly vrmci Sdnu znanou autonomii: prv mezi roky
1972 a 1994 byl autonomn Jin Sdn
uveden i jako samostatn zem na seznamu zem DXCC (prefix ST0). Jene vroce
1983 byla obansk vlka opt obnovena
v hotelu Sena Place (taxi vs piveze ke
stanici Skytrain) na Phaholyopthin Soi 11,
pi setknch se td dol QSL a sbraj
QSL od ptomnch amatr k rozesln.
V souasn dob je klubov stanice
HS0AC mimo provoz, vzhledem ke zmnm v Asijskm technologickm institutu,
kde dosud sdlila.
Radio Amateurs Callbook

Ji bez okdlenho kon Pegasa na
obale (Flying Horse Callbook), nebo ped
asem americk vydavatel pro malou finann atraktivitu skonil, m Callbook
nsledovnka v anglick RSGB, kter dle
pokrauje v jeho vydvn, ovem jedinm
mdiem je CD-ROM. V souasn dob je
na trhu letn (summer 2003) vydn, kter
zachovv vechny zabhnut zvyklosti:
16bitovou databzi pro MS-DOS a 32bitovou pro Windows, automatick pepnn
mezi st USA a ostatnm svtem, mapy
atd. V souasnm vydn je 1,6 milionu
volacch znaek. Cena CD ROMu je pro
neleny RSGB 39,99 libry + potovn.
a autonomie postupn zanikla. Teprve

vposledn dob se situace vSdnu ponkud uklidnila: mon ktomu pisplo i to,
e byla vjin sti zem objevena vyuiteln nalezit ropy a v r. 1999 se Sdn
zaadil mezi exportry ropnch produkt.
Zejm nadje na vznamn ekonomick
pnos tto chud africk zemi donutila ob
zneptelen strany ke kompromisu.
A tak se loni zaala vSdnu opt vydvat radioamatrsk povolen jak pro sdnsk obany (nejaktivnj znich je asi
ST2NH), tak i pro cizince: vdruh polovin
ledna letonho roku pracoval zChartmu
Gerben, PA5NT, pod znakou ST2X,
17. 3. zaal svoji 14denn expedici IV3OWC
pod znakou ST2CF a konen mezi 20. a
31. 3. se uskutenila daleko nejspnj
expedice 5 nmeckch radioamatr, kte
pod znakou ST0RY navzali pes 48 000
spojen (z toho 1263 jen vpsmu 160 m!).
Mezi opertory tto expedice byli i nai dob
znm a pravideln nvtvnci Holic Dietmar, DL3DXX, a Falk, DK7YY. Prezentace jejich expedice do Sdnu, kter se
uskuten vsobotu 30. 8. odpoledne ve Velkm sle KD, bude jist pro vechny astnky velmi zajmav
OK1ADM
l Znm radioamatr, Louis van Nadort,

PA0LOU, dostal u pleitosti narozenin
holandsk krlovny Beatrix vyznamenn a
titul ryte za svou vytrvalou a spnou prci pro radioamatry. Byl mj. dlouh lta
pedsedou 1. oblasti IARU.
l 19. dubna se podailo navzat asi nejdel spojen na evropskm kontinent v psmu 137 kHz mezi stanicemi RU6LA a
MI0AYZ - vzdlenost 3185 km. Severoirsk stanice pouvala vkon pouze 100 W
se smykovou antnou ve vi 10 m.
l RSGB vlastn automobilov mobiln prostedek vybaven radioamatrskm zazenm, se kterm vyjdj hlavn mezi kolky, aby jim pedvedli dnen monosti
radioamatr a zaujali je pro toto technick
hobby (viz www.gb4fun.org.uk).
l Znm radioamatr Hiro Nakanishi,
JA1CQT, je nyn na del dobu v Afghnistnu jako pslunk nezvisl humanitrn
organizace BHN a obdrel licenci YA1CQ
pro sebe a YA1JA pro klubovou stanici, kterou mohou obsluhovat dal radioamati,
pracujc v BHN.
QX
45
Adresy k odesln denk pes Internet
Kalend zvod na z
2.9.
6.-7.9.
9.9.
13.9.
21.9.
21.9.
21.9.
23.9.
Nordic Activity Contest

144 MHz
IARU Region 1-VHF Cont. 1) 144 MHz
432 MHz
FM Contest
144 a 432 MHz
AGGH Activity
432 MHz-76 GHz
OE Activity
432 MHz-10 GHz
Provozn aktiv
144 MHz-10 GHz
50 MHz
17.00-21.00
14.00-14.00
17.00-21.00
08.00-10.00
07.00-10.00
07.00-12.00
08.00-11.00
17.00-21.00
1
) Podmnky viz ploha asopisu RADIOAMATR 6/2002 (zelen vloka), denky na
OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272
01 Kladno 2,
E-mail: ok1mg@seznam.cz
Paket rdio: OK1MG @ OK0PCC
OK1MG
Kalend KV zvod
na srpen a z
16.-17.8. SEANET Contest
SSB 12.00-12.00
16.-17.8. Keymens Club (KCJ) CW CW 12.00-12.00
16.-17.8. N.A. Party
SSB 18.00-06.00
23.-24.8. TOEC Grid Contest
CW 12.00-12.00
30.8.
PSK 31 Contest
PSK 00.00-24.00
30.-31.8. YO DX Contest
MIX 12.00-12.00
1.9.
Aktivita 160
SSB 19.00-21.00
6.-7.9. All Asia DX Contest
SSB 00.00-24.00
6.9.
SSB liga
SSB 04.00-06.00
6.9. AGCW Straight Key HTP40 CW 13.00-16.00
6.-7.9. SSB Fieldday Reg. 1
SSB 13.00-13.00
6.-7.9. ARI Puglia Contest
MIX 13.00-22.00
7.9.
Provozn aktiv KV
CW 04.00-06.00
7.9.
DARC Corona 10 m
DIGI 11.00-17.00
8.9.
Aktivita 160
CW 19.00-21.00
13.-14.9. European Contest (WAEDC)SSB 00.00-24.00
13.9.
OM Activity
CW/SSB 04.00-06.00
20.9.
OK-SSB zvod
SSB 05.00-07.00
20.-21.9. Scandinavian Act. (SAC) CW 12.00-12.00
20.-21.9. Elettra Marconi
MIX 13.00-13.00
27.-28.9. CQ WW DX Contest
RTTY 00.00-24.00
27.-28.9. Scandinavian Act. (SAC) SSB 12.00-12.00
Termny uvdme bez zruky, podle
daj dostupnch v ervenci t.r. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR:
Aktivita 160 12/2000 a zmny v PE-AR 2/
/03, OM Activity 1/01 (a doplnk 3/01), SSB
liga - pozor zmna, pedv se RS +
okresn znak! Vyhodnocuje OK1MZM,
Machkova 35, 318 09 Plze. Provozn
aktiv - podmnky nezmnny, viz 6/02, YO
DX a AGCW QRP 7/2002, RSGB IOTA 6/
/2002. SEANET, KCJ a W/VE 7/01, TOEC
Grid 5/00, SAC Contest PE-AR 8/01, All
Asian, AGCW Str. Key, ARI Puglia a Elettra Marconi 8/02, NA Party a WAEDC viz
minul slo PE-AR. Fieldday Reg. 1 viz 5/
/03.
Zvod SAC letos pod SRAL - adresa pro odesln denk je: OH3WW
(OH1HS), Hannu Saila, Muurainkorventie
17, FIN-33470 Ylojarvi, Finland.
U CQ WW RTTY zvodu jsou podmnky podobn jako u ostatnch CQ zvod,
ale jednm bodem se hodnot i spojen
s vlastn zem a dvma body spojen
s ostatnmi zemmi na kontinent.
46
SEANET: g3nom@rast.or.th
KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp
Fieldday: dk2oy@darc.de
WAEDC: waedc@darc.de
OK-SSB: OKZAVOD@radioamater.cz
All Asia: aaph@jarl.or.jp
SAC: sac@contesting.com
Corona: df5bx@darc.de
SSB liga: ssbliga@nagano.cz
Provozn aktiv: ok1hcg@qsl.net
Strun podmnky nkterch zvod
SEANET Contest
SEANET zvod m od loskho roku pozmnn podmnky. Zvod se kon 24
hodin (12.00-12.00 UTC,
druh vkend v srpnu) vemi
mdy, vetn digitlnch na
vech KV psmech vyjma
WARC. Kategorie budou vyhodnoceny takto: a) jedno
psmo, jeden opertor,
vechny mdy; b) vechna
psma, jeden op., vechny
mdy; c) vechna psma, vce op., vechny mdy; d) jedno psmo, jeden op., jeden md [CW, hlas (SSB i FM), digital
(RTTY, AMTOR, PACTOR, PSK, CLOVER
atd.)]; e) vechna psma, jeden op., jeden
md. Navazuj se spojen jen se stanicemi
patcmi do regionu SEANET- 9M0 (Spratly), 3D2, 3W/XV, 4S7, 8Q7, 9M2, 9M6/
/9M8, 9N, 9V1, A5, AP, B/BY, BV, C2, DU/
/DT/4F, FK, H4, HL, HS/E2, JA, JD1 (Minami Torishima), JD1, KC6, KH0, KH2,
KH9, P5, P29, S2, T2, T30, T33, T8, V6,
V7, V8, VK, VK0L, VK0M, VK9C, VK9M,
VK9N, VK9W, VK9X, VQ9, VR2, VU, VU
(Andamany), VU (Laccadivy), VU, XU, XW,
XX, XY/XZ, YB/YC, YJ, ZL, ZL7, ZL8, ZL9.
Tyto jednotliv zem jsou tak nsobii,
ale jednou za zvod bez ohledu na psma
a md. Kad spojen se hodnot 10 body.
Spojen s kadou stanic lze opakovat na
jinm mdu nebo na jinm psmu. Denky se zaslaj prostednictvm e-mailu nebo
tak, aby doly do 30. z na adresu:
Ray Gerrard, HS0/G3NOM, P. O. Box 69,
Bangkok Airport Post Office 10212, Thailand.
DARC 10 m CORONA - zvod digitlnmi druhy provozu
Zvod se pod kadoron vdy prvn nedli v beznu, ervenci, z a v listopadu, vdy od 11.00
do 17.00 UTC v psmu
28 MHz, co znamen pro
uveden druhy provozu
podle IARU bandplnu
28 050-28 150 kHz. Druhy
provozu: RTTY, AMTOR,
CLOVER a PACTOR (zde
bez FEC mdu). S kadou
stanic lze navzat jedno
spojen RTTY a jedno nkterm z dalch uvedench druh provozu. Tdy: A) jeden opertor; B) posluchai. Vzva: CQ CORONA TEST, v Amtoru
ve FEC mdu. Vymuje se RST a po.
slo spojen od 001. Za kad spojen je
1 bod. Nsobii jsou DXCC a WAE zem
a kad seln distrikt v JA, W a VE. Denky v obvykl form do 30 dn po zvod
na: Werner Ludwig, DF5BX, Postfach
1270, D-49110 Georgmarienhtte, BRD.
Oekvan expedin
aktivita
Na polovinu srpna byla ohlena expedice na ostrovy Temotu (H40V), jej opertoi se pesunou 17. 8. na ostrov Papua-Nov Guinea (P29SI) a v z je oekvna
aktivita v oblasti Seychelskch ostrov
(S79IRN) a na ostrov Mayotte (FH..), kterou ohlsil G3IRN, pevn telegrafnm
provozem.
QX
Pedpov podmnek
en KV na srpen
Pokles slunen aktivity pokrauje smrem
kminimu cyklu vletech 2006-2007 (svhledem na
pt maximum vroce 2011). Na zklad aktulnho vvoje se zd bt vhodn vyjt pro vpoet pedpovdnch graf na srpen 2003 z R12 = 55 (odpovdajc SF = 106 podle vztahu SF10,7 = 63,74 +
+ 0,727.R12 + 0,000895.R122 (zdroj: http://www.nwraaz.com/spawx/comp.html). Pro srovnn - SIDC
v msnm reportu z 1. 7. 2003 (http://sidc.oma.be/
prodicts/ri) uvd 54 pro klasickou a 65 pro kombinovanou metodu). Posledn znm vyhlazen slo
skvrn R12 = 82,1 je za prosinec 2002 a vychz
z seln ady za erven 2003 a erven 2002: 77,4,
55,2, 60, 61,5, 46,2, 79,5, 81,6, 95, 97,5, 109,3,
116,4, 99,9 a 88,5. Pomrn vysok sla pochzej
ze zvru loskho lta. Po nm nsledoval
zpotku jen mrn pokles, kter pi jet rozumn
vi aktivity magnetickho pole Zem patrn naposledy v 23. cyklu umonil pravideln otevrn hornch psem krtkch vln.
ekme podobn vchoz podmnky, jako v pedchozch mscch. Proto se zpotku situace v ionosfe Zem bude podobat t, na kterou jsme si (bez
valnho naden) mohli zvyknout bhem prvn poloviny lta. Rozdly budou sice zpotku mn vznamn, vetn mal dynamiky vvoje horn oblasti
ionosfry ve tyiadvacetihodinovm cyklu, s blcm se podzimem se ale bude ionosfra nad severn
polokoul Zem stvat citlivj jak na zmny slunen
radiace, tak i na variace parametr meziplanetrnho prosted v okol Zem a ponaje druhou polovinou srpna zane reagovat s promnlivou a zejmna
men setrvanost. Na jin polokouli bude zrove
konit zima a en signl dlouhou cestou bude
postupn mn ovlivovat tamn tlum, souasn
s rstem maxim pouitelnch kmitot.
Rst dynamiky zmn vionosfe severn polokoule Zem spolu s klesajc hladinou atmosfrickho umu nm v nkterch z pznivjch dn druh
poloviny msce, i spe jeho posledn tetiny, pipomenou kvapem se blc podzim, vetn rstu
rozdl mezi dennmi maximy kritickch kmitot
oblasti F2 ve dne a minimem ped vchodem Slunce. Maxima chodu kritickch kmitot oblasti F2 zstanou sice nadle dv, budou se ale pibliovat
k sob a k mstnmu poledni. Zrove budou klesat
etnost i pravidelnost vskyt sporadick vrstvy E,
na kterou bude mt vrazn vliv i jeden znejsilnjch
meteorickch roj Perseidy. Ty leton ekme
v intervalu od 23. 7. do 22. 8. smaximem 13. 8.
okolo 03.30 UTC. S koncem sezny sporadick vrstvy E bohuel skon i vcemn pravideln otevrn
destky, kterou bude v rmci svch monost nahrazovat ponejvce patnctka.
Vestrunm pehledu je na ad leton kvten,
v nm pokraoval asto a siln naruovan vvoj a
negativn poznamenal vvoj podmnek en dekametrovch vln zejmna vjeho prvn polovin (v nejhorch dnech ve MUF odpovdala R pod 50). A
nakonec, navzdory vem informacm o tom, e je
slunen maximum ji za nmi, jsme byli od 27. 5.
svdky protonovch erupc a vnoci z29. na 30. 5.
mohutn polrn ze, dobe dosaiteln i ze stednch zempisnch ek. Co do ve nejvych pouitelnch kmitot byl nejpznivjm dnem 1. kvten. Souasn se jednalo o jedin den, kdy v rmci
kladn fze vvoje poruchy odpovdala ve MUF(F2)
slu slunench skvrn nad stovkou. Naopak rekordn nzk byly ionosfrick indexy 30. 5. - odpovdaly
R okolo pouhch 25 V nkolika mlo geomagneticky jaktak klidnch dnech (vetn nap. 4. 5. a
17. 5.) nemla ionosfra dostatek asu ke zformovn do klidov struktury, a tak byly nky nad rovn
podmnek en krtkch vln oprvnn.
Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity za kvten. Prmrn slo skvrn stanovili v SIDC (Sunspot Index Data Center) na R =
= 55,2. Vkonov tok slunenho umu zmili v Pentictonu, B. C., denn v 20.00 UTC na: 149, 144,
148, 142, 129, 122, 110, 101, 97, 93, 92, 94, 96,
96, 99, 103, 102, 109, 115, 117, 119, 118, 118, 117,
121, 125, 129, 130, 138, 117 a 113 a prmr in
116,2 s.f.u. Denn indexy geomagnetick aktivity Ak
urili ve Wingstu na 35, 16, 12, 8, 18, 32, 40, 43,
33, 31, 29, 22, 27, 36, 22, 14, 8, 11, 15, 12, 29, 28,
20, 21, 18, 21, 25, 30, 80, 55 a 22 a jejich mimod-
n vysok prmr 26,2 vmluvn dokazuje, e poruchy byly nejen velmi ast, ale i extrmn intenzivn. Velk polrn ze 29. 5. byla pedem pedpovzena na zklad protonov erupce z 27. 5. v 23.07
UTC a pozorovna nejen rdiov, ale i opticky:
z autorova QTH v loktoru JN79JV od 21.15 UTC
s maximem 22.00-22.15 UTC ve form lut ze,
ve pokraujc purpurovou oblohou, smrem na
sever rozdlenou tymi svislmi pulsujcmi lutmi
sloupy s rozestupem 15 , rytmicky se zvedajcmi
a 40 vysoko nad severn obzor.
OK1HH
Vlevo: Snmek polrn ze pozen

29. 5. kolem plnoci.
Hvzda uprosted
nahoe je Polrka,
vpravo souhvzd
Casiopea. lut ze
nad obzorem je vjimen a svd
o mimodn intenzit jevu (viz zvr
pedpovdi en
KV)
http://www.asu.cas.cz/english/pics/aurora1.jpg
http://www.asu.cas.cz/english/pics/aurora2.jpg
(foto Ale Kol, Astronomick stav AV R)
Vpravo: Snmek
te polrn ze,
pozen celooblohovou kamerou
Astronomickho stavu AV R na observatoi v Ondejov,
urenou pro sledovn bolid
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

QST 6/2003 (ARRL, USA): Azimutov pozicionr (rottor) pro mal antny (pro AO-40). 30 W zesilova pro QRP vysla. Transvertor - monost dostat se na nov psmo. Test FT-2800M, NCS840,
MFJ461. ARRL v akci proti nkterm pedpism. Po
deseti letech opt Finov v Albnii. Mezinrodn humanitrn ocenn ARRL. Dtsk den roku 2003.
20 m antna pro Poln den. Popis Wincap Wizard
3. Protector - zazen proti peplovn a zvenmu napt. Vsledky ARRL 160 m zvodu.
Funkamateur 5/2003 (Nmecko): Vkend
s novm IC-703. Antnn tuner AT1500BAL. Softwarov umov filtr ChromaSOUND - test. TY900 KV koncov stupe pro expedice. Spiderbeam pro
20, 15 a 10 m. Technick data FT-857. Informace z
rozhlasovch psem. Nebojte se mikropota - 13.
pokraovn. iditeln zdroj pro kadou pleitost.
Experimenty s barevnmi LED. Dataq a pouit
MAX7310, 7311. tlumov len tvaru lnku.
Zemel zakladatel radioastronomie Grote Reber.
CQ Radio Amateur 5/2003 (panlsk verze):
Co novho v Daytonu. Vertikl pro 160 m s pomoc
vzducholodi. Co pin lidem a jak funguje EchoLink. Automatick meteorologick stanice. Antny
na balkn. Jednoduch mi kapacit. WriteLog pro
Windows. Spojen mdem PSK v psmu 2 m.
CQ DL 5/2003 (asopis DARC): Servis pro postien leny. Promnn osciltor s vbornou stabi-
litou pro dlouh vlny. Sport pro vechny - ROB. Den

vysla 14. ervna. kolci navazuj spojen s ISS.
BBT ve svtle asu. Magick psmo 6 m - DX spojen. Birg-Cage-Loop, popis antny pro 40-10 m.
Odstrate TV ruen ferity na televiznm antnnm
pvodu. Pedpovdejte sami poas. Stavba modulovho transceiveru pro 2 m a 70 cm (5. pokra.) vkonov stupe. Ovldn motoru pes USB. Aspekty prce s mlde. Pi spchu mme dvojnsobnou radost (tipy pro Poln den).
Radioamater 1/2003 (dvoumsnk radioamatr Srbska a ern Hory): Sjezd srbskch radioamatr - zvry. Druhy digitlnch komunikac
u radioamatr. Od vesmrov ke smrov antn. Vertikln antna pro vechna psma 7-28 MHz.
Vroba ohbaky. DXCC - pravidla a kritria pro zaazen do seznamu.
Radioamater 3/2003 (dvoumsnk radioamatr Srbska a ern Hory): Stalo se ped 50
lty. Historie pijmae SX-23. Nvod na zhotoven
antny Spider-beam. Jak byly objeveny rdiov vlny.
Napjec kabel - zdroj vyzaovn u krtkch antn.
Interface na paralelnm portu. Zajmavosti z ROB.
Drova jako nstroj. Program Pehled spojen.
CQ ZRS 2/2003 (dvoumsnk radioamatr Slovinska): Konference ZRS, zprva. ARISS ve
Slovinsku. Pojitn pro radioamatry. Zkouky opertor, pehled poadavk z techniky, provozu a ped-
pis. Pehled hlasovch, ATV i DATV pevd ve

Slovinsku (FM, Echolink, Simplex DVR, Voice BBS,
ATV FM i DVB). Zkladn poznatky o antnch Loop.
Popis a tech. data FT-897.
RadCom 5/2003 (asopis RSGB): Piblime
amatrsk rdio lidem. Souprava Stealth neviditeln antny od SGC. Modulrn ATV transceiver pro
24 cm. Na strnkch www. vod do KV provozu st 3, jak pracovat s DXy. Radily a jejich uloen.
Mal antnn len pro QRP s atenutorem 15 dB.
PIC-A-STAR (10. pokraovn nvodu na pijma/
vysla). Technick hldka (smyka pro kruhovou polarizaci, krystalov filtry). Antny pro QRP.
JPK
Za prvn tun dek 75 K, za

kad dal i zapoat 30 K.
Prodm trubikov cn 1 mm Sn97Cu3,

balen po 1 kg, cena 280 K. E-mail: partner@
iol.cz, mobil: 607 944 112.
47

Prakticka Elektronika 2003-08 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prakticka Elektronika 2003-08 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-08 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

RONK VIII/2003.

Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

s jednatelem firmy Intrax ing. Josefem Frokem o novinkch v prmyslov automatizaci.

Mluvte o polovodiovch pamtech do prmyslovho prosted. Mete njak piblit

dodvan kapacity v [MB]

16, 32, 64, 128, 192, 256, 384, 512

32, 64, 128, 256, 512, 768, 1024, 2048

Kompaktn pamov karta CF

binrn 16, 32, 64; MLC technologie 64, 128

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

Tab. 2. Skupiny odolnosti pamt SanDisk

zpracovn dat, ekl bych, e se prosazuj

Zsuvn moduly INOVA PC jsou bohat

Stavebnicov robustn sk s dmyslnm

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 9. Pepnn BKO jednm

Obr. 10. Bistabiln klopn obvod

Obr. 11. Jin zapojen BKO

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

nese a na bzi druhho (otevenho) tranzistoru, kter se uzave.

Obr. 12. Tranzistorov spna on-off

Obr. 2. Zapojen logickho hradla

Obr. 5. Zapojen logickho hradla

Obr. 3. Zapojen dvou hradel NAND

Obr. 6. Zapojen dvou hradel NOR

Obr. 4. Zapojen t hradel NAND

Obr. 7. Zapojen t hradel NOR ve

Tab. 22. Pravdivostn tabulka dokazujc pravdivost De Morganova pravidla $% = +

vimnout si, e pro stejn hodnoty

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

Tab. 23. Zadn pkladu 10

Funkce tedy bude vypadat takto:

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

V tto konstrukci je knapjen

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

nout k tlatkm TLD nebo TLB ti

Ppravek pro men

vt, ne maj bn multimetry, a

Obr. 2. Ppravek pro men malch

Obr. 3. Ppravek pro men malch nf napt

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

Tab.1. Kmitotov charakteristika ppravku

Tab.2. Linearita usmrovae ppravku

INFORMACE, INFORMACE ...

Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 4/2003, kter vychz

cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

Impulsn detektor kov

Obr. 1. Metoda dvoj integrace

topn tlska. Pouijeme kvalitn Lorenzovu cvku sminimln kapacitou

Praktick elektronika A Radio - 08/2003

kad vzorek bude zaten uritou toleranc - plus/minus. Pro pklad si

Obr. 2. Prbh ruivho napt

Druhou vhodou tohoto pstupu je,

Blokov zapojen na obr. 3 je podobn jako u sloitjho PI detektoru

Obr. 3. Blokov schma nov koncepce PI