Prakticka Elektronika 2003-04 PDF

Jak dlouho vm trvalo, ne jste
po tchto katastrofickch zplavch, kter pekonaly vechny

pedchoz, dali ve dohromady?
RONK VIII/2003. SLO 4

V TOMTO SEIT
N rozhovor ........................................... 1
AR mldei: Zklady elektrotechniky ........ 3
Jednoduch zapojen pro voln as .......... 5
Nov knihy ............................................... 5
Informace, Informace ............................... 7
Konvertor 1,7 GHz/137 MHz .................... 8
Doplnn k lnku:
Vlhkomr a teplomr bez kalibrace ...... 12
Pevodnk D/A pro audio ........................ 13
Speciln stabiliztory ............................ 17
Tester telefonn volby ............................. 18
Mlnk - Aneb pstroj
na vrobu uml mlhy ............................ 22
Sonda logickho analyztoru k DG 20 .... 24
Inzerce ...................................... I-XXXII, 48
Reproduktorov soustavy
pro elektronkov zesilovae
(a nejen pro n) (dokonen) .................. 25
Mal lhe .............................................. 27
Nov knihy ............................................. 27
Men a udrovn
teploty a vlhkosti UTV (dokonen) ......... 28
Z katalogu mikrovlnnch tranzistor 2 .... 31
PC hobby ............................................... 33
Rdio Historie ...................................... 42
Z radioamatrskho svta ...................... 44
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Karln - srpen 2002, aneb co voda

vzala a co pinesla (a nejen o tom)
- rozhovor svedoucm produktmanaerem firmy GM Electronic,
ing. Jim Kopelentem.
k se, e kdy se nkdo
rychle vzpamatuje po iveln
pohrom, e povstal jak bjn
ptk Fnix z popela. U firmy
GM Electronic bych ren modifikoval, e povstal z vody.
Vai firmu zn mnoho lid. Jak
vnmali vpadek vdodvkch
zbo bhem povodn a tsn
po nich?
Vte, pokud se viji do postaven zkaznka, tak jakkoliv vpadek vdodvkch zbo by byl pro mne vdy velmi nepjemn, bez
ohledu na to, v jak situaci se mj dodavatel
nachz. My jsme se jako dodavatel snaili
vzniklou situaci eit pesunutm dodvek
zbo na nae poboky vBrn a vOstrav.
Ne vdy se nm to povedlo na sto procent a
nebojm se piznat, e to nae poboky tak
pln nezvldly. Krom toho, e jsme pili
o velkou st dat, jsme tak pili o historii
prodeje, take jsme vas nedokzali odhadnout spotebu jednotlivch soustek. A proto bych chtl podkovat tm naim zkaznkm, kte s nmi mli trplivost a kterm
jsme nkdy pipravili mnoho starost.
Jak to tedy bylo ped a pi samotn povodni?
Vlastn do 12. srpna jsme situaci nepovaovali za vnou. Prtok 50let vody neznamenal pro firmu pm ohroen. Teprve
veer jsme se z televize Nova dozvdli, e
voda v Karln m doshnout a do ve 3 m,
pli jsme tomu vak nevili vzhledem
kpedchozm uklidujcm zprvm. Teprve bhem dne se tato pedpov stala bohuel skutenost. Dky nemonosti se pipravit
na nejhor, nebo na zchranu toho nejdleitjho jsme mli pouhch pr hodin,
jsme pili o mnoho zbo, velkou st dleitch dat a o historii prodeje. O zatopench
budovch radi ani nemluvm. Odnesl to jak
velkoobchod, tak sklady a maloobchod. Tolik
tun vody jsem myslel, e me bt jen v rybnce, a ne ve skladu soustek.
To zle na tom, emu kte dali dohromady. Velkoobchod zaal vprovizornch

prostorch fungovat o trochu dve ne prodejna (asi na konci z). Zaali jsme tedy
prodvat vdob, kdy vokol vechny ostatn
firmy byly sodstraovnm nsledk povodn nkde na zatku. Toto by nebylo mon
bez obrovskho, neutuchajcho naden a
sil vech zamstnanc firmy, kte si za to
zaslou velk podkovn.
Jak vidte situaci dnes, zhruba
pl roku po povodnch? Je ve
ve starch kolejch, myslm
tm chod firmy, jej sluby?
Pokud mm hovoit jen o chodu firmy,
myslm, e ve je ji blzko normlu. Nen to
pln stejn, protoe se mnoh vna firm
zmnilo. Je paradoxem, e povodn a situace po povodnch urychlila nkter nae rozhodnut, sktermi jsme vhali. Vsituaci, kdy
se buduje mnoho vc tm od zklad, je
snadnj tyto vci zat dlat rovnou po
novu, ne ped tm mnit zabhnut systm,
kter funguje. Vme, e to byly a budou jen
pozitivn zmny. Kdy km pozitivn, myslm tm zpohledu zkaznka.
Nyn nap. je zbo expedovno z jednoho centrlnho skladu bez ohledu na to, kde
si ho zkaznk objednal. Toto je mon jen
dky propojen on-line vech poboek. Od
tto zmny si slibujeme lep a rychlej plnn zkaznickch objednvek. Zminulosti
mme toti zkuenost, e zbo, kter bylo
na jedn poboce vdostatenm mnostv,
schzelo na druh poboce. Ne se zbo
pemstilo, njakou dobu to trvalo. Nklady
na potovn jsou mnohdy ni ne osobn
vyzvednut zsilky pmo u ns. Tento systm vak vdnm ppad neznamen zruen maloobchodnho prodeje tak, jak ho zkaznci znaj a jsou na nj zvykl.
Nyn bych se rd zeptal na sortiment, protoe mnoho zkaznk
netrpliv ek, a novinky uveejnn na internetovch strnkch budou kdispozici, take
co novinky? Co nov soustky? Vidm, e snovm katalogem jste si pospili pes vechny ty problmy. Na rozdl od
minulch let je kdispozici ji
vnoru.
Na naem sortimentu se pracuje stle.
Mnohdy to vak nen vidt, jak bychom si
pli. I tady jsou patn zkuenosti zkaznk
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
Zamstnanci vynej do kontejner hromady zniench soustek
Praktick elektronika A Radio - 04/2003
Obr. 1.
Konstrukce
nov LED
vidt vce ne pozitivn zkuenosti a spokojen zkaznk. Nespokojen zkaznk se ozve,

nkdy hlasit, spokojen tm nikdy. Pesto
dlme ve proto, aby tch nespokojench
ubvalo. Pevn vm, e se nm to da.
Zhlediska novinek je tk hovoit o konkrtnch, nebo kadho lovka zajm nco jinho. Nkoho finln vrobky, nkoho mikroprocesory, nkoho teba diody LED.
Novinek je tedy mnoho, avak zastavm
se trochu u tch diod LED. Snad kad ze
starch radioamatr - elektronik si vzpomene na prvn LED oznaen LQ100. Byly
erven, bodov a pi 20 mA sotva svtily.
Dnes je situace vtchto soustkch docela jin. LED zanaj lapat na paty svoj
svtivost zivkm, halogenovm rovkm
a navc maj mnoho vhod - dlouh ivotnost
(pro pokles svtivosti na 70 % je 100 000 hodin), odolnost proti otesm, mohou pracovat
pi nzkch teplotch a do piblin -40 C
apod. Vlastn konstrukce tto nov diody
LED je vidt na obr. 1, zatmco na obr. 2 je
vidt konstrukce klasick LED. Jak praxe
prokzala, velkou zsluhu na dlouh ivotnosti m dobr odvod tepla zipu.
Abych uvedl pklad novinek zoblasti mikroprocesor, zavdme do standardnho
sortimentu novou rodinu firmy ATMEL
ATmega a mnoho dalch novinek od firmy
Microchip. Jedno je vem novinkm vtto
oblasti spolen - snaha po zven vpoetnho vkonu. Je sice mnoho cest, jak to udlat, ale jako nejschdnj a nejpijatelnj
se jev dv cesty.
Spolenm rysem je zachovn kontinuity snjakm jdrem populrnho mikrokontrolru, jako nap. 80C51, AVR i PIC. Toto
jdro, nkdy znova cel navren a vyroben
modern technologi, doke pracovat na
mnohem vych pracovnch kmitotech a
bv doplnno o mnoho periferi i programovateln obvod, vkterm si uivatel me
navrhnout vlastn periferie.
Nyn kcest druh. Podvme-li se na
koly, kter dnen mikrokontrolry zpracovvaj, uvidme, e jde stle vce a vce o koly
se zpracovnm signlu. Proto mnoho vrobc pidv kvlastnmu jdru univerzlnho
mikrokontrolru st jdra signlovho procesoru, kter je zodpovdna za velk vpoetn vkon pi zpracovn signlu. Tou klovou jednotkou je jednotka MAC (Multiple
And Accumulate - vynsob a seti). Klasic-
Obr. 2.
Konstrukce
klasick
diody LED
km pkladem tto kombinace je nov rodina mikrokontrolr Microchip nazvan dsPIC.

Protoe na jedn stran stoj reln svt,
kter je analogov, a na stran druh jsou
mikrokontrolry, kter jsou digitn, najdeme
mnoho novinek takt voblastech A/D a D/A
pevodnk i dalch obvod, kter pedzpracovvaj (upravuj) signl tak, aby byl
vhodn pro dal pouit.
Kprci potebujete i nad a vhodn
chemick ppravky, take najdete vnaem
sortimentu mnoho novho i vtchto oblastech.
Jeden pklad za vechny. Vcelosvtovm
mtku je vidt snaha vech vrobc chrnit
ivotn prosted. Protoe elektrotechnick
vroba pouv pro pjen slitinu cnu
solovem - a olovo znan zatuje ivotn
prosted, uvidte, e se hledaj cesty jinch
slitin cnu, kde je olovo nahraeno jinm prvkem. Take vsortimentu najdete brzo i neolovn pjky etrn kivotnmu prosted.
Jet na jeden prodejn hit bych chtl
upozornit. Podailo se nm tak sehnat do
prodeje barevnou kameru s idlem CMOS a
se zvukem, kter se bude prodvat za neuvitelnou cenu 990 K (vetn DPH).
Vsortimentu na firmy najdete vak
mnoho dalch novinek, ale je jich tolik, e
zde nen msto je vechny ani vyjmenovat.
I ztohoto krtkho nstinu je vidt, e novinek je mnoho. To
mus pece bt nron sledovat vechny novinky vtak irokm zbru?
A je to nron, ale nahrvaj nm dva
faktory. Prvnm zfaktor je zk vazba na
vrobce, kte nm sdostatenm pedstihem oznamuj sv novinky, take je dost
asu, aby nai pracovnci nastudovali jejich
parametry a posoudili, zda jsou vhodn
kzaazen do standardnho sortimentu.
I kdy takto vypadne mnoho obvod, kter
se nehod svm zamenm nebo zkou
specializac do naeho sortimentu, stle
zbv pespli mnoho novch soustek.
Proto mme radost, kdy nm pome druh faktor, a tm nen nikdo jin, ne zkaznk.
Jeho rada, pn i pouh dotaz bv veden
Vyklzen
skladu
v suternu
- nen vidt,
kam sahala
voda - sklad
j byl pln
Srdce elektronika ple - to je kody
A takto vypadal vjezd do pzem - je vidt

kam sahala voda, a rovn podlaha
nevydrela obrovsk tlak vody
na zklad jeho reln poteby. A kvalitn,
modern a spolehliv soustky jsou zkladem i nedlnou soust spnho produktu. Proto bychom byli nesmrn rdi, kdyby
se nai zkaznci na ns obraceli s poptvkami na nov soustky, kter by rdi vidli
vnaem sortimentu. Aby vak tato poptvka
byla cenn, je dleit uvst argumenty, pro
a vjakch zazench m anci najt nov
soustka uplatnn. Protoe nemnoho lid
rdo pe, nabzme monost osobnch konzultac snaimi techniky. Pi tchto rozhovorech je pak mon posoudit relnost zaveden nov soustky. Mnohdy nai
technici dok nabdnout zkaznkovi i lep
variantu, ne sjakou zkaznk piel.
Proto m prosba, rada i pn je: Nebojte se snmi komunikovat. Pite,
emailujte, telefonujte sv poadavky, rdi
vm, pokud to bude jen trochu reln, vyhovme. Tm budete spolen snmi vytvet
sortiment, ze kterho budete tit pedevm
vy - nai zakaznci.
Lze po tchto slovech jt
nco ci zvrem?
Ano lze. I kdy jsem to kal ji jednou,
rd to eknu jete jednou: dkuji vem, kte
se podleli na opravch firmy GM Electronic,
zejmna vem jejm zamstnancm, bez
kterch bychom to st zvldli, a pak vem
zkaznkm, kte nm fandili a doufm, e
budou fandit i dl.
Dkuji vm za rozhovor a doufm, e tato vae zkuenost
byla posledn.
Pipravil ing. Josef Kellner.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zapojovn LED
pro pln zatenky 2
Jak zapojit vce LED?
LED lze zapojovat sriov i paraleln, je vak nutno dodret urit pravidla.
Jednodu je sriov spojen LED.
V takovm ppad sta, maj-li pouit diody stejn jmenovit proud. Ten
je u standardnch LED 20 mA, u LED
s malm pkonem 2 mA, u specilnch typ i jin. Pitom pli nezle
na bytku napt na LED, meme
proto snadno spojovat LED rznch
barev. Napjec napt vak mus bt
vt, ne je souet napt na jednotlivch LED, a jet mus bt njak
bytek napt na sriov zapojenm
rezistoru viz obr. 5.
Obr. 5. Sriov spojen LED

Pedpokldejme nap. spojen dvou
modrch LED s bytkem napt 3,5 V
a jedn erven s bytkem 1,6 V napjench z palubn st automobilu.
Celkov bytek napt na LED je asi
8,6 V, napjec napt pi bcm
motoru 14,4 V. Na omezovacm rezistoru bude bytek napt 14,4 - 8,6 =
= 5,8 V. Potebn odpor vypoteme
zOhmova zkona: R = 5,8/0,02 =
= 290 . Zvolme-li nejbli odpor
zady E12 270 , potee diodami
proud asi 21,5 mA. Pi zastavenm
motoru a rozsvcench svtlech se
napjec napt zmen na 12 V. Diodami pak potee proud jen asi 13 mA.
Uveden vpoty jsou jen velmi piblin a neuvauj zmnu bytku napt na LED pi zmn protkajcho
proudu. Pro pouit v praxi vak vtinou posta.
V nkterch ppadech nen k dispozici dostaten velk napjec napt pro sriov spojen LED a LED je
teba spojit paraleln. bytek napt
na LED vak me bt pi stejnm
Obr. 6. Paraleln spojen

rznch LED
Obr. 7. Nevhodn paraleln spojen

rznch LED. Zapojen lze pout jen
pro shodn LED!
jmenovitm proudu rzn i pro LED
stejn barvy. Proto by bylo sprvn
zapojit omezovac rezistor ke kad
LED podle obr. 6. Odpor rezistoru by
byl stejn, jak by mla i samostatn
zapojen LED. Pokud bychom zapojili rzn LED paraleln podle obr. 7,
byl by bytek napt na vech LED pochopiteln stejn. LED, kter by mla
pi uritm (nap. jmenovitm) proudu nejmen bytek napt, by vak
tekl pi takovm zapojen mnohem
vt proud a byla by znan petena. Zapojen s jednm spolenm
omezovacm rezistorem lze proto pout jen u LED se stejnm nebo velmi
podobnm naptm pi poadovanm
proudu. Napt vak nemus bt shodn ani u LED stejnho typu od stejnho vrobce z rznch vrobnch sri.
Nap. u blch LED jsem pi proudu
20 mA namil bytek napt od 3,15
do 3,6 V. Takto rozdln LED nelze
vzapojen podle obr. 7 pout. K uren pracovnho napt LED lze pout jednoduch ppravek podle obr. 8.
Obr. 8. Ppravek pro uren

pracovnho napt LED
pi proudu asi 20 mA
Obr. 9. Blokov zapojen blikajc LED

Tab. 2. Proud rozsvcenou blikajc LED
U
[V]
erven
[mA]
zelen
[mA]
2
3
4
5
7
10
12
15
1
4,5
9
12
15
20
23
30
0,5
4
8
12
23
30
35
40
Proud rozsvcenou LED se vak

dosti mn se zmnou napjecho
napt. Napjec proud pi rozsvcen
blikajc LED je pro dv namtkov vybran blikajc diody v tab. 2.
Do srie s blikajc LED mete zapojit nkolik dalch LED. Tyto diody
budou blikat ve stejnm rytmu jako
blikajc LED. Vlastn spoteba peruovacho obvodu je velmi mal, pesto se me projevit slabm svitem
ostatnch LED, je-li blikajc LED prv zhasnuta. V zapojen blinkru do
modelu auta na obr. 11 nahrazuje blikajc LED peruovac obvod.
VH
(Dokonen pt)
Obr. 10. Sriov zapojen blikajc

abnch LED
Budete-li paraleln spojovat nap.

bl LED v jednoduch svtiln, je
vhodn je v ppravku orientan zmit. Napt LED ze stejn vrobn srie se vtinou pli neli.
Co je to blikajc LED?
Blikajc LED je bn LED doplnn obvodem peruujcm jej svit.
Blika je vlastn integrovan obvod
umstn ve spolenm pouzde
sLED. Blokov zapojen blikajc diody je na obr. 9. Soust obvodu je
ijaksi omezen proudu, a tak se tato
LED pro bn napt obejde bez
omezovacho rezistoru.
Obr. 11. Blinkr s LED
Digitln technika
a logick obvody
(Pokraovn)
Pevody mezi soustavami

Vsouladu s tm, co jsme uvedli
vvodu, meme nap. slo 2546
vdestkov soustav zapsat ve tvaru:
254610 = 21000 + 5100 + 410 + 61 =
= 2103 + 5102 + 4101 + 6100.
(Pozn.: Aby bylo zejm, vjak soustav jsou sla zapsna, budeme
knim pidvat index 2, 10 nebo 16.)
Ze zpisu je na prvn pohled vidt,
e kad vy d vyjaduje desetkrt
vt hodnotu. Je to dno prv tm,
e vnm pitme jedniku a pot,
co jsme ji pietli desetkrt vdu nim. Vsoustav dvojkov bude postup obdobn. Kad vy d vak
bude vyjadovat hodnotu pouze dvakrt vt, protoe mme pouze dv
slice. Vpraxi to bude znamenat, e
zde msto mocnin deseti budou mocniny dvou. Nap. slo 1001111100102
tak meme zapsat ve tvaru:
100111110010 2 = 12 11 + 02 10 +
+ 029 + 128 + 127 + 126 + 125 +
+ 124 + 023 + 022 + 121 + 020.
(Pozn.: Nult mocnina jakhokoliv sla
je rovna jedn, tedy 100 = 20 = 160 = 1.)
Zmrn jsem volil trochu del slo, abych vm ukzal, kolik cifer potebujete vbinrn soustav k vyjden pomrn mal seln hodnoty.
Tchto dvanct jedniek a nul nen
toti nic jinho, ne binrn vyjden
sla 254610 uvedenho ve. slo
vestnctkov soustav meme
napsat podobnm zpsobem.
Pevod sla ze soustavy

dvojkov a estnctkov
dosoustavy destkov
Pevod do soustavy destkov je
velice snadn. Sta toti slo rozepsat ve uvedenm zpsobem a pak
mocniny jednodue sest. Ukeme
si to na pkladu.
Pklad 1: pevete sla 11011002 a
6C16 do destkov soustavy.
Tab. 10. Popis osmibitovho binrnho sla. MSB (most-significant bit)

nejvce platn bit, LSB (least-significant bit) nejmn platn bit. Osmibitov
binrn slo tvo jeden byte [ti bajt]
27
128
bit 7
(MSB)
26
64
bit 6
25
32
bit 5
24
16
bit 4
23
8
bit 3
vat alespo prvnch osm mocnin sla dv. Jsou uvedeny vtab. 10. Mocniny si lze tak velice snadno odvodit. Zanete sjednikou a vechny
dal dostanete jednodue vynsobenm dvma (1, 2, 4, 8, ).
Pevod sla ze soustavy

destkov do soustavy
dvojkov a estnctkov
Zpsob pevodu je o nco sloitj ne vpedchozm ppad. Nejdve si ukeme obecn postup, kterm
lze pevst slo z destkov do jakkoliv jin soustavy. Spov v opakovanm dlen dekadickho sla,
vnaem ppad bu dvojkou pro pevod do soustavy binrn, nebo estnctkou, chceme-li slo vyjdit
vhexadecimlnm tvaru. Hledan tvar
sla dostaneme, zapeme-li zbytky
zdlen vopanm poad. Ke snazmu pochopen poslou nsledujc
pklad.
Pklad 2: Pevete slo 10810 do
dvojkov a estnctkov soustavy.
een:
1) pevod do soustavy dvojkov:
108 : 2 = 54, zbytek 0
54 : 2 = 27, zbytek 0
27 : 2 = 13, zbytek 1
13 : 2 = 6,
zbytek 1
6 : 2 = 3,
zbytek 0
3 : 2 = 1,
zbytek 1
1 : 2 = 0,
zbytek 1
Jednotliv zbytky nyn zapeme
vopanm poad a dostvme poadovan vsledek: 10810 = 11011002.
2) pevod do soustavy estnctkov:
108 : 16 = 6, zbytek 12,
v soustav estnctkov C,
6 : 16 = 0, zbytek 6
Vsledek: 10810 = 6C16.
Uveden postup lze aplikovat na
pevod sla zdestkov do kterkoliv jin seln soustavy. Dve jste se
mohli nap. setkat se soustavou osmikovou. Princip pevodu by byl pl-
22
4
bit 2
21
2
bit 1
20
1
bit 0
(LSB)
n stejn, jen byste slo dlili osmi.

Nezapomete na to, e po opakovanm dlen nm nakonec mus vyjt
nula, musme tedy dlit i sla, kter
jsou men ne dlitel (viz pklad).
Pro pevod sel ze soustavy binrn do soustavy dekadick si ukeme
jet jin algoritmus. Je nzornj ne
pedchoz a tak mn poetn nron. Spov vpostupnm odetn mocniny dvou, a to nsledovn: od
sla, kter chceme pevst, odeteme nejvy mocninu dvou, kter je
jet men ne pslun slo, a na
pozici binrnho sla zapeme 1. Od
zbytku odeteme nsledujc ni
mocninu dvou, kter je men ne
dan zbytek, a opt zapeme 1 na
danou pozici. Tento postup opakujeme a do t doby, ne nm po odeten vyjde nula. U mocnin, kter jsme
neodetali, napeme 0.
Pklad 3: Pevete spouitm ve
popsanho algoritmu slo 10810 do
binrnho tvaru.
een: Postup een je vidt ztab.
11. Nejvy mocnina dvou, kter je
men ne 108, je 26 (64). Odeteme
ji a zapeme 1. Od zbytku (44) meme odest nsledujc ni mocninu dvou 25 (32), protoe je men
ne zbytek. Od zbytku 12 vak nememe odest 24 (16), protoe bychom
dostali zporn slo. Proto odeteme a mocninu nsledujc, tedy 23
(8). Zbytkem je slo 4. Po odeten
mocniny 22 ji dostvme nulu a tm
je algoritmus ukonen. Na pozice
mocnin 24, 21 a 20 zapeme nuly.
Vsledkem je slo 11011002.
Tato metoda me bt vnkterch
ppadech i mnohem spornj. Nap.
pokud bychom mli pevst slo 6510
do soustavy dvojkov, na prvn pohled
vidme, e odeteme mocninu 26 a 20
a vsledkem bude slo 10000012.
Jej nevhodou je, e se hod pouze pro rychl pevod malch sel.
Vt pringl
(Pokraovn pt)
een: 1101100 2 = 12 6 + 12 5 +
+ 024 + 123 + 122 + 021 + 020 =
= 164 + 132 + 016 + 18 + 14 +
+ 02 + 01 = 10810
Tab. 11. Pevod sla ze
soustavy destkov do
soustavy dvojkov
spouitm metody
postupnho odetn
6C16 = 6161 + 12160 = 96 + 12 = 10810

Protoe budeme u logickch obvod pracovat pouze sbinrnm vyjdenm sla, je vhodn si zapamato-
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Jednoduch stmva
Zkon schvlnosti funguje vdy a
vude. Jen si pedstavte - potebuji narychlo zhotovit stmva klampice a
chvli pot zrm do przdnch uplk
reglu, kde jet nedvno byly vhodn
dic obvody. Tak vzniklo dle popsan zapojen stmvae, vyuvajc bn dostupn soustky. Obvod se vyznauje irokm regulanm rozsahem
a velmi dobrou stabilitou.
Schma stmvae je na obr. 1. dic
obvod stmvae je dky transformtoru
TR1 a optolenu IC3 oddlen od st.
Zporn napjec napt -12 V si vynutil detektor prchodu sovho napt
nulou, kter je osazen tranzistory PNP.
Kladn plvlna napt na sekundrnm
vinut TR1 otevr tranzistor T1, v zporn plvln vede T2. V obou plvlnch
je na vstupu detektoru (na hornm vvodu R3) nulov napt (zem napjen).
Tranzistory vypnou pi prchodu sovho napt nulou (kdy je sekundrn
napt TR1 men ne 0,7 V) a na vstupu detektoru se objev zporn impuls, kter spust monostabiln klopn
obvod (MKO) IC2. Bhem kyvu je vstupn napt MKO blzk nule (zemi).
Doba kyvu je krat ne polovina periody sovho napt a lze ji mnit potenciometrem P1. Po ukonen kyvu se
na vstupu IC2 objev zporn napt,
kterm se sepne optolen IC3 a triak
TC. Ztoho vyplv, e vkon zte je
nepmo mrn dob kyvu MKO.
kondenztor C5 mus mt dobrou stlost kapacity. TR1 je transformtor do

plonch spoj srozte vvod 20x
20 mm a vkonem 1 a 3 VA .
Pokud vkon zte nepeshne
200 W, nen nutn triak chladit.
Soustky stmvae jsou pipjen
na desce s jednostrannmi plonmi
spoji. Obrazec spoj je na obr. 3, rozmstn soustek na desce je na obr. 4.
Oiven stmvae
Po osazen desky pipojme na vstup obvodu rovku o pkonu min.
40 W, potenciometr P1 nastavme na
maximln odpor (natome jeho bec
ke spojenm dvma vvodm) a trimr
P2 pak na minimln odpor.
Po zapnut pstroje bude rovka
svtit plnm jasem a nm zbv nastavit trimrem P2 poadovan minimum regulace. Pot je stmva pipraven k provozu.
Odruovac obvod
K odruen stmvae lze pout dvojitou proudov kompenzovanou tlumivku, dimenzovanou podle proudu zte. Schma odruovacho lenu je na
obr. 2, obvod je umstn mimo desku
stmvae.
Jinou monost je pout napjec
konektor typu FEH svestavnm odruovacm lenem. Tyto konektory jsou
vak dosti drah.
Vbr soustek a
stavba pstroje
Na vtinu pouitch soustek nejsou kladeny dn zvltn nroky, jen
Obr. 2. Odruovac obvod pro stmva
Obr. 1.
Jednoduch
stmva
Malina, V.: Poznvme elektroniku VII. - osciloskopy. Nakladatelstv KOPP, esk Budjovice, 2002.
Vesti kapitolch zskaj cenn
rady a informace pedevm mn zkuen zjemci. Dozvd se, jak pracuje
osciloskop, jak snm bezpen zachzet a co lze od nho oekvat. V neposledn ad ohodnot zjemci podrobn popis ady jednoduchch men.
K tomu elu slou rovn nkolik
snadno zhotovitelnch ppravk, realizovanch formou stavebnch nvod.
Zkuenj zjemci ocen informace o innosti digitlnho osciloskopu a
jeho srovnn sanalogovm osciloskopem. Krom toho jsou v knize popsny
rzn koncepce obrazovek, asovch
zkladen, vertiklnch i horizontlnch
zesilova a dalho technickho vybaven, co me inspirovat kinovaci
starch pstroj.
Kniha pokrauje vtradici spn
ady Poznvme elektroniku, pedevm srozumitelnost vkladu. Nepochybn povzbud zjem o tento oblben mic pstroj.
Kniha m 288 stran, formt A5, je
broovan a stoj 149,- K.
Knihu si mete objednat (vetn
vech starch dl ady Poznvme
elektroniku) na dobrku na adrese:
Nakladatelstv KOPP, umavsk 3,
370 01 esk Budjovice, tel./fax:
386 460 474, e-mail: knihy@kopp.cz.
Kompletn nabdku naleznete na internetu na adrese http://www.kopp.cz.
Obr. 3. Obrazec plonch spoj stmvae (m.: 1 : 1)
Seznam soustek
Rezistory metalizovan, velikost 0207
R1, R4
4,7 k
R2
10 k
R3
47 k
R5
820
R6
3,3 k
P1
100 k/N, potenciometr
(TP 280 apod.)
P2
250 k/PT10V
C1, C6
10 nF, keramick
C2
220 F/35 V, rad.
C3, C7
100 nF, keramick
C4
10 F/25 V, rad.
C5
150 nF, fliov, RM 5 mm
D1
1N4007
D2 a D4
1N4148
T1, T2
BC 556
IC1
79L12
IC2
555
IC3
MOC 3020
TC
BT 139/800
TR1
sov transformtor,
230 V/12 V/1 a 3 VA
TL1
RSD 42H1710
pro Pz < 200 W,
RSD 42H1725
pro Pz < 500 W,
RSD 42H42100
pro Pz < 2,3 kW
pjec nt do DPS o prmru 3 mm,
jednoduch - 2 ks, dvojit - 1 ks
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce stmvae
Taktovac signl z multivibrtoru se

pivd pes oddlovac hradlo IO1B na
taktovac vstup destkovho Johnsonova tae IO2 (CMOS 4017). Johnsonv ta pracuje tak, e vdy po celou dobu jedn periody taktovacho
signlu je pouze jeden z vstup Q0 a
Q9 tae ve vysok rovni H, zatmco
vechny zbvajc vstupy jsou v nzk rovni L. Bhem nsledujc periody
taktovacho signlu je v rovni H nsledujc vstup atd. Takto projde rove H bhem deseti period taktovacho
signlu postupn vemi vstupy Q0 a
Q9 a tento cyklus se stle periodicky
opakuje.
Impulsy z vstupu tae IO2 se vedou pes obvod logickho soutu s diodami D1 a D10 a spnai S1 a S10
na vstupn svorku J3 genertoru. Spnae S1 a S10 mohou bt pkov
nebo posuvn, pop. lze pout kontaktn kolky s propojkami (jumpery).
Na vstupu genertoru je impulsn
signl, kter je dn logickm soutem
tch vstupnch impuls tae, jejich
spnae jsou sepnut. Je-li nap. sepnut pouze jeden ze spna, je perioda vstupnho signlu desetinsobkem
periody taktovacho signlu (perioda taktovacho signlu je TCLK = 1/fCLK [s; Hz]),
piem po dobu jedn periody taktovacho signlu je vstup v rovni H a

po dobu devti period taktovacho signlu je vstup v rovni L. Je-li sepnuto
pt po sob nsledujcch spna, je
perioda vstupnho signlu opt desetinsobkem periody taktovacho signlu,
avak vstupn signl je v rovnch L a
H vdy po dobu pti period taktovacho
signlu. Lze si snadno odvodit, jak
bude vypadat vstupn signl pi libovoln kombinaci sepnutch spna.
Genertor je napjen naptm 5 a
12 V z laboratornho zdroje apod.
Odebran proud je zanedbateln.
Pstroj je zkonstruovn na desce
s univerzlnmi plonmi spoji. Pro IO
je vhodn pout objmky. Vstupy nevyuitch hradel IO1C a IO1D je nutn
spojit se zem GND (= Uss) nebo se
sbrnic kladnho napjecho napt
(Udd).
Popisovan obvod najde pouit
jako zdroj signlu pi oivovn slicovch obvod. Je mon jej vak tak
vyut i pi seznamovn zatenk
s funkc slicovch IO (vstupn signl
se zobraz na osciloskopu a sleduje se
zmna jeho tvaru v zavislosti na kombinaci sepnutch spna).
Popular Electronics, nor 1999
Josef Mach
Genertor impuls
o voliteln ce
Na obr. 5 je schma jednoduchho
genertoru impuls, jejich ku lze
volit spnai S1 a S10.
Zkladem genertoru je astabiln
multivibrtor s invertujcm hradlem
IO1A typu Schmittv klopn obvod
(CMOS 4093), kter generuje taktovac
signl. Kmitoet taktovacho signlu
fCLK je uren soustkami C1, R1 a R3
a potenciometrem R3 jej lze mnit
v rozsahu asi 100 Hz a 3 kHz. Hrub
lze kmitoet zmnit pravou kapacity
kondenztoru C1 (kolikrt se C1 zmen, tolikrt se fCLK zvt).
Obr. 5. Genertor impuls o voliteln ce
Obr. 6. Kmitotov kalibrtor 19 kHz
Kmitotov kalibrtor
19 kHz
Kalibrtor je uren pro nastavovn
a kalibraci amatrskch mi kmitotu (kmitotovch ta). Vstupn
signl kalibrtoru m pravohl prbh
s rovnmi TTL a velmi pesn kmitoet 19 kHz.
Schma kalibrtoru je na obr. 6.
Referenn signl je odvozen z pilotnho tnu 19 kHz, kter je obsaen ve
stereofonnm signlu vyslanm v psmu FM. Pilotn tn 19 kHz je vysln
s toleranc 2 Hz (0,0105 %) a m rove
-20 dB pod pikovou rovn zvukovho signlu (dky deemfzi v pijmai je
jeho relativn rove ponkud vy).
Stereofonn signl s pilotnm tnem
se odebr z FM pijmae z vstupu
pro sluchtka a je zavdn na vstupn
konektor K1 kalibrtoru. Na pijmai

mus bt naladn siln stanice se stereofonnm vyslnm, regultor hlasitosti mus bt nastaven do stedn polohy a pijma nesm mt filtr, kterm by
byl pilotn tn potlaen.
Pilotn tn je od stereofonnho signlu oddlen paralelnm rezonannm
obvodem L1, C1 a dle je zeslen asi
30x zesilovaem s IO1. Konenou filtraci pilotnho tnu obstarv fzov
zvs s IO2, jeho stedn kmitoet se
nastavuje trimrem P1. Stav zaven
indikuje LED D1, doba zaven je asi
0,5 s od pipojen signlu z pijmae.
Z IO2 se kalibran signl vede pes
oddlovac zesilova s tranzistory T1 a
T2 na vstupn konektor K2.
Kalibrtor je napjen stabilizovanm naptm 5 V a je vestavn v kovov stnic skce.
Everyday Practical Electronics, z 1997
Odpuzova hmyzu
Odpuzova (obr. 7) generuje ultrazvuk, kter je hmyzu nepjemn. Aby
bylo odpuzovno co nejvce druh hmyzu, je ultrazvuk kmitotov rozmtn.
Ultrazvukov signl je generovn
astabilnm multivibrtorem s asovaem 555 (IO2). Kmitoet ultrazvukovho signlu je rozmtn v rozmez asi
25,8 a 65,2 kHz tm, e je rozmtacm
signlem periodicky mnna rozhodovac rove na vstupu CV multivibrtoru IO2. Ultrazvuk je vyzaovn piezokeramickm mniem SP1, kter je
pipojen pmo k vstupu IO2.
Rozmtac signl m piblin trojhelnkov prbh a kmitoet asi 980 Hz
a je generovn astabilnm multivibrtorem s dalm asovaem 555 (IO1).
Pstroj je napjen naptm 9 V ze
dvou paraleln spojench destikovch bateri. Pro sporu napjecho
proudu by bylo vhodn pout asovae 555 v proveden CMOS.
PE HOBBYIST HANDBOOK, 1992
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn

elektronika A Radio 2/2003, kter vychz souasn s tmto slem PE,
jsou mic a programovac ppravky
jako periferie k PC. Jsou to nap. A/D pevodnk, obvod se sbrnic I2C, osmibitov V/V deska, ta do 16 MHz atd.
Obr. 7. Elektronick odpuzova hmyzu
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net),
v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch

v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (SRN)
(asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick
i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky
sleva a 14 %.
asopis audioXpress je uren milovnkm vrn reprodukce zvuku a konstruktrm z tto oblasti. Je zamen na
oblast Hi-End, pedevm na reproduktorov soustavy a elektronkov zesilovae. V recenzovanm sle jsou mj. lnky
o sprvnm pizpsoben magnetodynamick gramofonov
vloky, o stavb reproduktorov skn se zvukovodem, o nvrhu havicch obvod v elektronkovm zesilovai atd.
asopis je msnk formtu piblin A4, m prmrn
72 stran a je titn sten barevn na kvalitnm pape.
Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 59,95 US dolar,
jedno slo stoj v USA 7 dolar.
Konvertor
1,7 GHz/137 MHz
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
Ped nkolika lety jsem publikoval konstrukci konvertoru pro
pjem z Meteosatu. Tento konvertor pevdl signl z kmitotu
1691 MHz na 137,5 MHz. Konstrukce byla velmi oblben a nyn
vm o piblin 100 konvertorech pracujcch k pln spokojenosti
majitel po celm svt od Finska a po Nov Zland.
Po pesthovn do mho novho bydlit jsem si chtl konen postavit jeden kus tak pro sebe, ale byl jsem velmi nemile pekvapen.
Srdce konvertoru, obvod HPMX5001, se pestal vyrbt a je ji vyprodn. Monost bylo koupit jej za zhruba 10x vy cenu v USA nebo
se znovu zamyslet a konvertor pedlat. Vzhledem k tomu, e zjem o konvertor stle trv, rozhodl jsem se pro druhou variantu.
Ped pestavbou jsem opt prostudoval vechna znm zapojen a snail jsem se najt optimln een. Nejlpe vychzelo zapojen podle Matjaze,
S53MV z roku 1995. Matjazovy konstrukce vdy pouvaly bn dostupn soustky na rozdl od jinch zapojen zaloench na specilnch IO.
Slabost takovch specilnch konstrukc je prv monost ukonen vroby danho obvodu.
Zmnn zapojen bylo publikovno v asopise CQ ZRS a jeho blokov
schma je na obr. 1. I pes svou jednoduchost m zapojen nkolik nevhod.
Tou hlavn je patn umov slo celho konvertoru, kolem 8 dB. Pro pedstavu: mj konvertor ml umov slo
tsn pes 1 dB. Matjazv konvertor
byl uren pro pouit spolu s nzkoumovm pedzesilovaem zapojenm
pmo u antny. Konvertor tak mohl mt
hor parametry. Navc je signl z Meteosatu pomrn siln a nevyaduje
pikov parametry pijmac soustavy.
Dal nevhodou byla nutnost pout
speciln vyroben krystal, kter by
zaruil vstupn kmitoet 137,5 MHz.
Matjaz pouval svj pijma, kter se
dal pelaovat bez problm pes cel
psmo. Na dnenm trhu pijma pro

meteorologick satelity jsou nejprodvanj jednoduch pijmae pracujc
na pevnch kmitotech (137,5 MHz;
137,62;...), take je douc, aby konvertor pevdl signl prv na tento
kmitoet.
Nevhodu specilnho krystalu lze
snadno obejt pouitm fzovho zvsu, pokud se smme s horm fzovm umem. Speciln krystal dnes
stoj asi 300 K, zatmto mikroprocesor
s PLL obvodem asi 200 K. Dalm
problmem, na kter pak narazme, je
vbr vhodnho integrovanho obvodu. Ten by ml v optimlnm ppad

fungovat do 1,7 GHz, ml by bt levn
a snadno dostupn. dn takov
jsem bohuel nenael... Snadnj vbr je se synteztory do 1 GHz. Zvolil
jsem obvod UMA1014, kter je znm,
avak bohuel se he shn. Nicmn
se podailo zajistit dostaten mnostv
Tab. 1. Pvodn varianta podle S53MV tchto obvod pro tuto aplikaci.
Tab. 2. Varianta sBFP183 na obou zesilovacch stupnch
Harmonick
smova
Tab. 3. Varianta sATF21186 a SGA4586
Obr.1. Blokov zapojen konvertoru

podle S53MV
Obr. 2.
Principiln
zapojen
konvertoru
UMA1014 pracuje do 1,1 GHz, take

neme bt pouit pro pmou syntzu
signlu na kmitotu v okol 1,6 GHz
(1,7 GHz - 137 MHz). Vhodn se jev
pouit harmonickho smovae, kdy
je poteba signl z loklnho osciltoru
o polovinm kmitotu. Na stejnm
principu pracoval i obvod HPMX5001.
Nevhodou tohoto typu smovae je
jeho velk umov slo, kter navc
zvis na rovni signlu osciltoru.
Podle Matjaze se umov slo smovae pohybovalo kolem 10 dB. Ve
spojen s obyejnmi tranzistory ve
vstupn sti pak urovalo vysok umov slo celho konvertoru. Hlavn
vhodou smovae je jednoduch realizace - 2 antiparaleln zapojen diody a mikropskov veden.
V dnen dob je na trhu mnoho
dobrch bipolrnch i unipolrnch
tranzistor, kter se daj pout v psmu do 2 GHz. Ped nvrhem je dobr
si ponkud zapotat a zjistit, kter varianta zapojen bude optimln z hlediska nzkho umovho sla. Celkov
umov slo soustavy sriov azench

dvojbran je dno Friisovm vztahem:
NF(system) = NF(1) + (NF(2) - 1)/
/(AP(1)) + (NF(3) - 1)/(AP(1)AP(2))+ ...
... + (NF(k) - 1)/(AP(1)AP(2)...AP(k-1)),
kde NF(x) jsou umov sla jednotlivch kaskdn azench dvojbran a
Ap(x) jsou zeslen tchto dvojbran.
Pro snadn potn jsem vytvoil
krtk makro v Excelu, ve kterm se
zadaj parametry (zisk a umov slo)
v dB a jsou vidt celkov parametry
soustavy. K dispozici je makro na [2].
V naem ppad vypad soustava
jako na obr. 2. Za vstupnm tranzistorem nsleduje psmov propust realizovan na desce s plonmi spoji
z klasickho materilu FR4. Dalm
zesilujcm stupnm me bt monolitick zesilova (MMIC) nebo tranzistor.
Za dal psmovou propust je potom ji
harmonick smova, jeho vstupn
signl v psmu 137 MHz potom zesiluje posledn zesilova.
Obr. 3. Celkov zapojen konvertoru
Pi een jsem uvaoval 3 varianty. Pvodn s tranzistory MRF571, novou s bipolrnmi tranzistory v obou
zesilovacch stupnch a novou s GaAs
tranzistorem na vstupu a zesilovaem
MMIC. Za pedstavitele bipolrnho
tranzistoru jsem si vybral BFP183 se
ziskem 12 dB a NF 2 dB, pro GaAs
tranzistor jsem zvolil nejlevnj
ATF21186 se ziskem 13 dB a NF 0,6
dB a jako MMIC jsem zvolil netypick
SGA4586 od Sirenza Microdevices se
ziskem 18 dB a NF 1,9 dB. Jako posledn zesilovac stupe je zapojen
BFR93 nebo BFR91 v originlnm zapojen. V tab. 1 a 3 je pesn vidt
vechny potebn daje. Zjemci si
pak mohou hrt s parametry jednotlivch stup a sledovat jejich vliv na
celkov parametry.
Vzhledem k dobrm zkuenostem
s pedchoz verz konvertoru jsem se
opt rozhodl pro een s unipolrnm
tranzistorem na vstupu a zesilovaem
MMIC. Clem bylo doshnout umovho sla tsn nad 1 dB. Pokud nemte k dispozici uveden typy soustek,
mete si prostednictvm Excelu zjistit,
jak budou vsledn parametry konvertoru.
Celkov schma je na obr. 3. L1 a
C6 tvo jednoduch pizpsobovac
obvod zajiujc optimln umov slo
tranzistoru T1, kter je zapojen s uzemnnmi emitory (source). To sice vyaduje zporn pedpt na G, ale toto
zapojen se osvdilo a nem problmy se stabilitou. IC2 ICL7660 je mni
+5 V na -5 V, R13 slou k nastaven
optimlnho pedpt tranzistoru T1.
Zt T1 tvo R2 pro zlepen stability a
F1, co je psmov propust na 1,7 GHz.
Psmovou propust tvo 2 tvrtvlnn
rezontory s vazebnm vedenm realizovan na bnm epoxidovm materilu FR4 tlouky 0,8 mm. Kolektor
T1 je pipojen na napjec napt pes
R1 a tvrtvlnnou tlumivku.
IC1 je monolitick (MMIC) zesilova SGA4586, R3 a C4 a tvo jeho
napjec obvod. Rezistor R3 nastavuje
proud zesilovaem na 45 mA podle
doporuen vrobce. Na mst obvodu
IC1 je mon pout i jin zesilova, je
pouze nutn zmnit odpor rezistoru
R3. Hlavnm dvodem, pro jsem pouil tento atypick zesilova, je jeho
nzk umov slo - 1,9 dB. Podobn
zesilovae maj umov slo v rozmez 3 a 5 dB.
Stejn tak je mon pout jin typ
GaAs tranzistoru, avak nkdy je poteba modifikovat L1 a C6 pro dosaen optimlnho umovho pizpsoben.
Dle je teba dt pozor na maximln
napt U DS tranzistoru. Novj typy
maj toto napt 2 V. Sta modifikovat
R1 a R2.
Za dalm filtrem je potom zapojen
harmonick smova s diodami D2.
Princip smovae je vysvtlen na
obr. 4. - pevzato z originlnho lnku S53MV.
Obr. 4.
Princip
harmonickho
smovae
Kmitoet osciltoru s T2 (BFR93) je

dn cvkou L2 a kapacitou D1. C9 a
Cx tvo kapacitn dli, Cx je realizovn na desce s plonmi spoji. Signl
je odebrn z emitorovho dlie R8 a
R9. Filtraci napjen zajiuje L5, C31
a C13. Cvku L1 tvo kousek 0,6 mm
CuAg vodie ve tvaru psmene U s dlkou ramene 10 mm a kou 5 mm.
Vsledn signl ze smovae je
veden pes filtr tvoen L6, L7 a vedenm do mezifrekvennho zesilovae
s T3 (BFR93). Vstupn signl je veden na konektor pes C16, kter zajiuje stejnosmrn oddlen. L3 oddluje napjen celho konvertoru. To je
stejn jako u pvodnho konvertoru
pivedeno pes vstupn kabel. Mon
je vyut i extern konektor pro napjen. IC3 (MC7805) zajiuje stabilizaci
napjen. Jednoduch napjec antnn vhybka je na obr. 5, avak vtina
pijma pro 137,5 MHz ji m v sob
ji integrovnu. Proto najde uplatnn
hlavn pi pouit skeneru nebo run
radiostanice. L8 s C32 a JP1 tvo napjec vhybku pro ppadn napjen
pedzesilovae.
Digitln st konvertoru tvo synteztor PLL IC5 (UMA1014), kter je zapojen podle doporuen vrobce. Referenn krystal Q1 (8 MHz) tvo zklad pro
cel konvertor a jeho kmitoet lze jemn
doladit trimrem C26. Data synteztor
zskv z P IC4 (AT89C2051). Jeho
asovn je zeno z vvodu FX8, co
je kmitoet referennho osciltoru dlen 8. Pi krystalu 8 MHz je tak mikroprocesor taktovn signlem o kmitotu
1 MHz. Mikroprocesor po vynulovn
pole data do synteztoru a pejde do
spcho reimu pro minimalizaci ruen.
Zkratovnm vvodu P3.7 lze zmnit
kmitoet osciltoru na 778,25 MHz,
co pi vstupnm signlu o kmitotu
1,694 GHz (2. kanl Meteosatu) dv
opt 137,5 MHz.
Obr. 5. Jednoduch napjec vhybka
10
Vlastn program je pomrn jednoduch. Pro sprvnou funkci UMA1014

je nutn nakonfigurovat vechny registry. Ty obsahuj jak nastaven parametr fzovho zvsu, tak i vlastn dlic
slovo. V tto aplikaci jsem pouil krystal
8 MHz a zvolil jsem krok synteztoru
50 kHz. Potebn dlic pomr referennho dlie pak bude:
Nref = 8000000/50000 = 160
Tento dlic pomr je dostupn
v UMA1014 kdem (0001b) pro bity
A3-A0, viz datasheet.
Pro vstupn kmitoet 137,5 MHz
a vstupn kmitoet 1691 MHz potebujeme osciltor na kmitotu:
Fosc = (1691 - 137,5)/2 = 776,75 MHz
S krokem 50 kHz nm potom vychz dlic pomr:
Nmain = 776750000/50000 =
= 15535 (3CAFh)
Dle je do UMA1014 nutn poslat
tato dic slova:
11000100b - adresa obvodu, SAA vvod je na +5 V, bude se zapisovat.
11111000b - zake alarm, auto-inkrementace, dle zpis do registru A.
00010001b - nen power down,
proud 0,5 mA, dli reference 160.
10100100b - pasivn filtr, VCO A.
00111100b - hlavn dlic pomr,
vy byte.
10101111b - hlavn dlic pomr, ni
byte.
Cel program (mimo rutin I 2C) pak
tvo pr dk - obr. 6.
org 00h
org 20h
ZACATEK:
NIC:
jmp ZACATEK
mov FREQL,#0AFh
mov FREQH,#3Ch
call IISTART
mov A,#11000100b
call IIWR
mov A,#11111000b
call IIWR
mov A,#00010001b
call IIWR
mov A,#10100100b
call IIWR
mov A,FREQH
call IIWR
mov A,FREQL
call IIWR
call IISTOP
mov IE,#81h
mov 87h,#01
nop
jmp ZACATEK
Obr. 7. Detail proveden

tvrtvlnn tlumivky
Obr. 8. Detail proveden L1

Konvertor je realizovn na oboustrann desce s plonmi spoji tlouky
0,8 mm z materilu typu FR4. Na jedn
stran jsou vechny vysokofrekvenn obvody, na stran druh potom
obvody synteztoru. Jako vstupn konektor jsem pouil konektor typu N
(samice), vstupn konektor je pot
typu BNC nebo F (samice). Cel konvertor je vestavn ve vodotsn krabice
LUCA o rozmrech 110x 110x 58 mm.
S vrobou desky s plonmi spoji
jsem se obrtil na firmu PRINTED
Mlnk, kter nabz galvanicky zlacen plon spoje. Oproti standardnmu
cnu m tato technologie nkolik vhod,
jako naprostou rovnost pjecch ploch,
stlost povrchu, estetick vzhled a etrnost k ivotnmu prosted. Zjemci
si mohou vypotat orientan cenu
sv desky na internetovch strnkch
firmy [1].
Obr. 6. Program procesoru
; pocatecni predvolba 87.5MHz (0DACh)

; adresa UMA1014, zapis, SAA je v 1 > /SAA musi byt 0!!!
; zakaze alarm, auto increment, registr A
; proud 0.5mA, reference 50kHz na 8MHz ref, neni shut down
; pasivni filr, VCO A=1, B=0
; delici pomer, vyssi byte
; delici pomer, nizsi byte
; povoli INT0, da se tim vzbudit

; IDLE rezim, spi
Obr. 10.
Deska
s plonmi
spoji,
strana
spoj
Obr. 11.
Rozmstn
soustek,
strana
spoj
Obr. 12.
Deska
s plonmi
spoji,
strana
soustek
Obr. 13.
Rozmstn
soustek,
strana
soustek
Cvky oznaen l/4 jsou tvrtvlnn

tlumivky, kter jsou tvoeny 6 cm lakovanho vodie 0,15 mm, kter je pocnovn na krajch v dlce 5 mm a pot
je tsn namotn na prmr 1 mm.
Detail cvky je na obr. 7. Cvku L1 tvo
st zvitu vodie CuAg 0,6 mm pihnutho k plonmu spoji, viz obr. 8.

Vtina soustek je typu SMD,
rozmr 1206. Nen teba se toho bt,
protoe na desce je dostatek msta a
zapojen je pehledn. Technologie
pjen zvis na monostech kadho

z ns. J nejprve pocnuji jednu SMD
ploku, pilom soustku a v tomto
mst ji zapjm. Tm ji zafixuji, zapjm druh konec a ppadn jet
opravm prvn ploku. Dobr cn nebo
pjec kapalina jsou velkm pomocnkem.
Na obr. 9 jsou vkresy netypickch soustek, tak jak jsou uvedeny
ve specifikacch.
Osazen a oiven
Obr. 9. Vkresy pouzder netypickch soustek (MMD353, SGA4586).
Pi osazovn nejprve osadme

vechny obvody osciltoru a fzovho
11
Obr. 14. Detail proveden L2

zvsu a pivedeme extern napjen
5 V. Mikroprocesor meme pmo
zapjet. Do micho bodu VTUN pipojme digitln voltmetr a po zapnut zdroje
zde mme ladic napt. Pokud se
fzov zvs zavs, napt se bude
pohybovat v rozmez 0 a 5 V a bude
reagovat na piblen prstu k L2. Napt by mlo bt optimln 2,5 V. Pokud tomu tak nen, mrn deformujeme
zmknutm L2, a napt dostaneme
na tuto hodnotu. Je-li ladic napt na
hornm konci, je kmitoet osciltoru
nzk a je nutn zkrtit cvku L2, ppadn ji stisknout. Je-li naopak napt
na spodnm konci, je cvka pli mal
a kmitoet osciltoru pli vysok.
Jemn lze napt ladit i pidvnm
cnu na ploky cvky L2.
Vhodn je zkontrolovat signl osciltoru poslechem na njakm skeneru
i radiostanici. Je to nejlep zpsob,
jak najt ppadn ruiv signly spadajc do akustickho psma. Bvaj
nejastji zpsobeny ruenm mnie
ICL7660 nebo zakmitvajcm zesilovaem.
Proveden L2 je patrn z obr. 14.
V ppad petrvvajcch problm je
nutn si vzt na pomoc ta a zkontrolovat jak signl 1 MHz na vvodu 16
IC5, tak i pesn kmitoet osciltoru LC
s L2.
V dal fzi osadme zbyl soustky mimo T1 a IC1. Zkontrolujeme
sprvnou funkci IC2 a v bod VG nastavme trimrem R13 napt -0,8 V. Zrov zkontrolujeme napjen na R2 a
R3. Je-li ve v podku, meme zapjet
i IC1 a po dal kontrole pod naptm
i T1. Samozejmost mus bt dodrovn zsad prce s elektrostaticky citlivmi soustkami. Nikdy nebereme soustku za jej vstupn
vvod.
Nyn opt zkontrolujeme napt na
R2 a R3, mla by bt piblin shodn
s hodnotami uvedenmi ve schmatu.
Po zapjen T1 nesmme konvertor
zapnout bez zte na vstupnm konektoru. Hroz rozkmitn tranzistoru a
jeho znien. Do zatku pome SMD
rezistor 50 , ppadn bn drtov
typ s co nejkratmi vvody.
Dle nastavujeme optimln pracovn bod T1 a je vhodn jej uskutenit bu pmo s antnou, nebo se signlnm genertorem. J pouvm
parabolu 60 cm namenou pmo na
druici Meteosat. Bez dalho dostavovn ji nyn muste slyet typick cvrlikn signlu wefax.
12
Konvertor pipojme k ozaovai,

na jeho vstup pipojme pijma a
vechna napjec napt. Trimrem R13
jemn dostavme pedpt na minimln um v signlu. Je-li ve v podku,
musme na pijmai slyet signl bez
praskavho umu. Pesn kmitoet
konvertoru je mon doladit pomoc
C26.
Je-li konvertor umstn v prosted
s promnnou teplotou, je vhodn krystal Q1 teplotn stabilizovat. Optimln
je vyut termistoru PTC, jak bylo popsno v pvodnm lnku.
Zvr
Popsan konvertor dokazuje, e
dnes nen problmem postavit zazen pracujc v okol kmitotu 2 GHz za
rozumnou cenu a s minimem micch
pstroj. Dky kvalitnm soustkm
lze i amatrskou konstrukc a bez sloitho nastavovn doshnout vbornho umovho sla a zisku.
Konvertor nemus slouit pouze
k pjmu druice Meteosat, ale tak
k pjmu digitlnho vysln ze satelit
NOAA. Po mal modifikaci vstupnch
filtr jej lze pout k pjmu ze systmu
Inmarsat (terminly typu A).
Vhodou tto verze konvertoru je
jej nezvislost na pouitch soustkch. Na mst IC1, T1, D2 apod. je
mon pout jin typy zskan napklad ze starch satelitnch konvertor.
UMA1014 lze snadno nahradit obvody
z TV tuner, samozejm po modifikaci
dicho programu v mikroprocesoru.
Vzhledem k tomu, e je stle mnoho zjemc o stavbu takovho zazen, pipravil jsem pro n stavebnici
se zkladnmi polovodiovmi soustkami a deskou, ppadn i hotov konvertor.
Je to jen pomcka konstruktrm,
aby nemuseli shnt soustky pes
rzn zsilkov sluby. Nikdo toti
nenabz vechny soustky souasn.
Osazen a oiven deska konvertoru
je k dispozici za cenu uvedenou na
m internetov adrese, zjemcm pak
sta jen doplnit konektory, vestavt
desku do krabiky a konektory pipjet.
Vce informac najdete na m internetov strnce www.qsl.net/ok2xdx, ppadn pouze psemn na adresu:
Ing. Radek Vclavk, 1. mje 1277,
756 61 Ronov pod Radhotm.
Pouit soustky
R1, R4
R2, R12
R3
R5, R12, R17
R6, R10, R15
R7, R19
R8
R9
R11
R14, R20
47
12
33
68
8,2 k
18 k
180
56
4,7 k
10 k
R16
33 k
R13
10 k, trimr
C1, C2, C18,
C21, C22, C31
33 F
C3, C4, C7, C12,
C13, C15, C32
1 nF
C5, C14, C16, C25
100 pF
C6
1,8 pF
C8
1,5 pF
C9
1 pF
C10, C17, C19, C30
100 nF
C11
12 pF
C20
10 F
C23
68 pF
C24, C24
39 pF
C27
2,2 nF
C28
180 nF
C26
15 pF, trimr Philips
D1
BB221
D2
MMD353LT1
IC1
SGA4586
IC2
ICL7660
IC3
MC7805T
IC4
AT89C2051
IC5
UMA1014
T1
ATF-21186
T2, T3
BFR93
L1
viz text
L2
viz text
L3, L5
10 H
L4
100 H
Q1
8 MHz
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
http://www.printed.cz
http://www.qsl.net/ok2xdx
http://www.hamradio.si/
http://www.rig.org.uk/
Doplnn k lnku:
Vlhkomr
a teplomr
bez kalibrace
idlo SHT11 pouit ve vlhkomru
z PE 2/2003 vyaduje pomrn citliv
zachzen bhem pjen. Polymer pouit kmen relativn vlhkosti je toti citliv
na vysok teploty. Doporuuji pest si
pjec pedpis na strnkch vrobce.
Stejn tak mus bt uivatel opatrn
pi omvn desky s plonmi spoji.
Pro regeneraci idla po pjen, kdy
se vysou vdsledku vysok teploty,
vrobce doporuuje idlo umstit na
minimln 48 hodin do prosted se
vzdunou vlhkost >60 %. Vpraxi to lze
aplikovat tak, e cel zazen umstme
do plastov krabice (do mrazku, mikrovlnn trouby) spolu sndobkou s vodou a celou krabici uzaveme. J jsem
pouil ji zmnn kuchysk ndob a
kus potravinsk flie. Celou tuto soustavu jsem umstil na topen, kde se idlo regenerovalo po dobu 2 dn. Pokud
toto naskn vynechte, muste potat
svt chybou men relativn vlhkosti.
Radek Vclavk
Pevodnk D/A
pro audio
Vladimr Hejtmnek
Popisovan pstroj slou k pevodu digitlnho signlu ve formtu S/PDIF (AES3) na analogov signl. Lze jej pout pro jakkoli zazen s vstupem digitlnho nekomprimovanho audiosignlu (stoln pehrva CD nebo DVD, minidisk, zvukov karta PC,
mechanika CD-ROM). Zazen nem signlov procesor, a proto
nen schopn pehrt komprimovan, vcekanlov i zakdovan
signl (AC3, mp3, resp. mpeg). Oddlen pevodnk me zlepit
odstup signlu od umu a zmenit ruen, co se projev zejmna
u zvukov karty PC.
Technick daje
Rozlien pevodnku:
24 bit.
Vzorkovac kmitoet *):
2 a 50 (100) kHz.
Napjec napt:
9 a 15 V.
Odbr proudu:
mn ne 100 mA.
*) Pevodnk byl zkouen jen pro signly se vzorkovacm kmitotem 32 kHz
(minidisk), 44,1 kHz (CD) a 48 kHz
(zvukov karta PC). Pro ni kmitoty bude teba upravit filtr smyky
PLL, pro vy doplnit obvod dlikou
dvma, viz text.
Signl S/PDIF
Formt dat digitlnho audiosignlu je definovn normou IEC958. Podstatn informace naleznete nap. v [1].
Data mohou bt penena v profesionlnm (AES) nebo spotebnm mdu
(S/PDIF). Tyto mdy se li pedevm
subkanlovmi daty a napovmi
rovnmi fyzickho signlu. Jeden
vzorek signlu pen tzv. sub-frame.

Jeho struktura je na obr. 1. Prvn tyi
bity jsou hlavika. Ta slou pedevm
k synchronizaci dekodru signlu. Nsleduje 24 bit dat, kter pedstavuj
penen vzorek signlu. Data jsou
penena od nejmn vznamnho
po nejvznamnj bit. Pokud penen signl nen 24bitov, ale teba
20 nebo 16bitov, jsou nejmn vznamn bity nulov. Nsleduje bit
platnosti (validity), bit uivatelskch
dat, bit informac o signlu (channel
status) a paritn bit. Sub-frame levho a pravho kanlu tvo jeden frame (rmec). Ty jsou dle organizovny do bloku po 192 frame. V jednom
bloku lze tedy krom audiosignlu levho a pravho kanlu penst jet
384 bit uivatelskch dat (nzev
skladby, interpret) a 384 bit informac
o kanlu (channel status). Ve spotebnm mdu se z channel status vyuv
pouze prvnch 32 bit. Jsou zde pedevm informace, zda se jedn o audiosignl nebo komprimovan data,
zda je signl originl nebo kopie a

uvcekanlovho zvuku slo kanlu.
Fyzicky se signl S/PDIF mezi pstroji pen bu koaxilnm kabelem
(amplituda signlu 0,1 a 1 V), nebo
opticky (Toslink). U profesionlnch
pstroj se pouv kroucen dvoulinka a amplituda signlu 10 V. Data
pouvaj dvoufzovou modulaci - viz
obr. 3. Pokud se rove signlu nezmn bhem dvou takt hodinovho
signlu, jsou penen data chpna jako log. 0, v opanm ppad jako
log. 1. Vhodou tohoto zpsobu modulace je minimalizace stejnosmrn
sloky stdavho signlu (pstroje lze
pak snadno oddlit transformtorem)
a nezvislost na polarit.
Popis zapojen
Pro pevod digitlnho signlu existuje cel ada specilnch obvod,
licch se sloitost zapojen a kvalitou vstupnho signlu. S tmi jednodumi lze postavit jednoipov
pevodnk s malou spotebou a odstupem signl - um 60 a 80 dB. Pro
vt odstup signlu od umu je teba
oddlit vlastn pevodnk od digitln
sti. Vceipov pevodnky dosahuj odstupu od umu a 120 dB, velmi vak zle na sprvnm nvrhu
desky s plonmi spoji. Vechny tyto
obvody maj bohuel zsadn nedostatek - v prodejnch s elektronick-
Obr. 1. Struktura digitlnho signlu - sub-frame
Obr. 2. Struktura digitlnho signlu - blok
Obr. 3. Dvoufzov kdovn
13
Obr. 4. Schma zapojen

mi soustkami je nevedou a velmi
patn se shnj. Pro zde popsan
pevodnk jsem pouil obvody Crystal (Cirrus Logic), kter lze koupit u
firmy HT Eurep (www.hte.cz). Jdro
pevodnku tvo dva obvody - pijma
a dekodr signlu S/PDI F (resp.
AES3) a vlastn pevodnk D/A.
Pijma signlu S/PDIF CS8415A
je velmi zajmav obvod. Podle logick rovn na vstupu H/S me pracovat ve dvou zcela rozdlnch mdech. Zvolte-li softwarov md,
muste po zapnut (resetu) obvod programem nejdve nastavit. Pijma
bude mt 7 vstup, kter lze softwarov pepnat, a z registr lze pest
vechny mon subkanlov informace, kter jsou ve vstupnm signlu
obsaen. Interface obvodu umouje rzn zpsoby pipojen dicho mikrokontrolru a nkolik formt vstupnch dat.
Zvolte-li hardwarov md, nepotebujete mikroprocesor, muste vak nkter funkce oelet. Tm polovina
vvod obvodu zmn vznam a poadovan funkce obvodu se nastavuje pull-up a pull-down rezistory na
tech vvodech. (Tj. rezistory, pipojenmi z vvodu na napjec napt
nebo zem.) Podmnoina funkc dostupn v hardwarovm mdu je vybrna velmi eln, a pokud nepotebujeme pstup do registr obvodu,
ppadn mnit prbn funkci i nastaven obvodu, bez mikroprocesorovho zen se obejdeme. Podrobnosti
lze nalzt v obshlm katalogovm
14
listu [2]. V popsanm pevodnku je

pouvn hardwarov md obvodu.
D/A pevodnk CS4334 pouv
vzkladnm mdu osminsobn pevzorkovn vstupnho signlu. Zmen se tak um a hlavn velmi zjednodu vstupn filtr, kter je u sten
integrovn. Za sigma-delta pevodnkem je v obvodu zapojen digitln a
analogov filtr. Pro bn ely pak
sta na vstup obvodu zapojit jednoduch len RC.
Zapojen pevodnku s pijmaem
S/PDIF je na obr. 4. Vstupn digitln
signl prochz pes C1 na vstup pijmae. Diferenn vstup pijmae je
na vvodech RXP a RXN. Pijma je
schopen zpracovat signly od nkolika destek milivolt po jednotky volt. Rozpojme-li propojku J1, meme na vstup pipojit signl v rovni
TTL, nap z vstupu CD-ROM nebo
zoptickho pijmae. Do hardwarovho mdu je obvod pepnut rovn
H na vvodu 24. Rezistory R5 a R7
je nastavena funkce obvodu. Logick
rovn na vvodech 3, 18 a 28 se petou po resetu obvodu, dve ne se
tyto vvody pepnou na vstupy.
Soust pijmae je fzov zvs
(PLL), kter je nutn pro sprvnou
funkci pijmae a dekodru. Vstupn fitr fzovho zvsu je pipojen
kvvodu 8. Naptm na tomto vvodu se d vnitn osciltor (VCO).
Znapt na tomto vvodu lze tedy
usuzovat na vzorkovac kmitoet pijmanho signlu. Dal monost, jak
vzorkovac kmitoet zjistit (pokud by
to bylo poteba), je mit kmitoet osciltoru na vvodu 10 (RMCK). Pi vvoji prvn verze pevodnku jsem ve
filtru PLL pouil hodnoty soustek
zkatalogovho listu (CRI P=C3=
=2,2 nF, CFILT=C4=47 nF a RFILT=
=R2=3 k). Fzov zvs vak fungoval jen pro vzorkovac kmitoet (fs)
48 kHz. Aby pracoval i pro 44,1 kHz,
zmenil jsem odpor R2 na 560 . Postup vpotu filtru najdete v [6].
Dekdovan pijman data jsou
vedena z vvodu 18 (SDOUT) na
vstup pevodnku D/A. Taktovna jsou
hodinovm signlem z vvodu 16
(OSCLK) pijmae. Logick rove
signlu na vvodu 17 (OLRCK) uruje, zda jsou prv penena data pro
lev nebo prav kanl. Kmitoet
tohoto signlu odpovd vzorkovacmu kmitotu audiosignlu (fs). Pro
innost D/A pevodnku je dleit
hodinov kmitoet (RMCK) na vvodu 10 pijmae. Je to vlastn vstup
osciltoru fzovho zvsu. Tmto
kmitotem se d D/A pevodnk. Na
jeho stabilit zvis rovnomrnost
vzork vstupnho signlu (jitter). Pomr kmitotu RMCK a OLRCK (fs)
dle uruje, kolikrt je signl v D/A pevodnku pevzorkovn. Tento pomr
neme bt libovoln, obvod CS4334
akceptuje vBase-rate mdu hodinov kmitoet 256x, 384x a 512x fs.
Vtomto mdu je funkce zaruovna
do vzorkovacho kmitotu (fs) 48 kHz.
Do vzorkovacho kmitotu 96, resp.
100 kHz pracuje pevodnk v High-rate
mdu, kter je nastaven hodinovm
Obr. 5. Deska s plonmi spoji pevodnku; vlevo ze strany klasickch soustek, vpravo ze strany spoj a SMD
Obr. 7. Deska s plonmi spoji panelu
Obr. 8. Rozmstn soustek panelu

Obr. 6. Rozmstn soustek pevodnku
kmitotem 128x a 192x fs. Problm
je v tom, e pijma v hardwarovm
mdu produkuje hodinov kmitoet
jen 256x fs. Proto pi pmm spojen
pijmae a D/A pevodnku me bt
vzorkovac kmitoet audiosignlu
max. 48 kHz. Toto omezen lze obejt
zapojenm dliky hodinovho kmitotu dvma mezi pijma a pevodnk.
Pro zmenen ruen jsou logick
signly mezi pijmaem a pevodnkem oddleny rezistory R8 a R11.
Analogov signl na vstupu pevodnku me mt rozkmit a 3,5 V. Hlavn z tohoto dvodu je filtr na vstupu
realizovn pouze lnkem RC. Pvodn jsem chtl pout kvalitnj filtr
vyho du s operanm zesilovaem, avak bn operan zesilovae (vhodn pro audio) by pro takovto rozkmit napt vyadovaly vt
napjec napt ne 5 V. Naopak, zesilovae rail-to-rail, kterm by rozkmit signlu 3,5 V pi napjecm napt 5 V neinil problmy, nejsou pro
zesilovn akustickch signl pli
vhodn. Pro bn ely filtr RC zcela vyhov.
Data subkanlovch informac, bit
U a C, jsou v sriov form na vvodech 25 a 26 pijmae a jsou taktovna signlem OLRCK. V popsan
konstrukci se nevyuvaj. V softwarovm mdu obvodu CS8415A lze

tato data pest najednou pro cel
blok. Nkter bity channel status jsou
dekdovny a vyvedeny na samostatn vvody. Na vvodu 1 je to copyright bit (indikuje, zda je povoleno vytvoit digitln kopii), na vvodu 3
indikace preemfze, na vvodu 13 indikace profesionlnho mdu, na vvodu 19 non-audio bit (indikuje jin,
nap. komprimovan data) a signl na
vvodu 28 indikuje originln data.
Na vvodu 11 pijmae je signl
indikujc souhrn nejrznjch chyb chybu parity, kdovn nebo vypadlou smyku PLL. Tento signl je indikovn LED. Prakticky indikuje dn
nebo siln zkreslen S/PDIF signl,
kter ji nen pijma schopen zpracovat. V takovm ppad se na vstupu D/A pevodnku mohou objevit
rzn pazvuky. Proto se v takovm
ppad odpoj vstup pstroje od pevodnku a pipoj k linkovmu vstupu.
Rovn v ppad, e je nastaven nonaudio bit, je vstup odpojen od pevodnku. Signly RERR a non-AUDIO
jsou spojeny hradlem NOR a vedeny
pes konektor K9 na tranzistor T1, kter bud rel. Propojkami na K9 lze
nastavit trvale zapojen pevodnk,
automatick pepnn a trvale odpojen pevodnk. Prvn poloha m vznam pedevm pi pokusech s pstrojem a pi oivovn. Druhou a tet
polohu propojky je eln nahradit
pepnaem. Lze tak jednodue porovnat zvuk z naeho pevodnku, pipojenho digitln napklad k pehrvai CD, se zvukem z analogovho
vstupu tho pstroje.
Vdy po pipojen napjecho napt je teba pijma resetovat.
Ktomu slou R4 a C5 pipojen k vvodu 9. Na tomto mst svd pout
rezistor s odporem 1 M (nebo
vtm) a msto drahho elektrolytickho kondenztoru pout levn keramick. Bohuel, a je pijma obvodem CMOS, tee v rovni H do
resetovacho vstupu proud nkolik
mikroampr. Odpor rezistoru R4 mus
bt tak mal, aby na vstupu RST vybudil rove H. V praxi se ukzalo, e
vyhov odpor rezistoru R4 100 k.
Pi pomrn drsnch testech se
mi pijma nkolikrt zasekl. Proto jsem pidal do obvodu tlatko
Sw1, kterm lze pijma kdykoli run resetovat. Tlatko je vak mon vynechat, pstroj lze resetovat
iodpojenm a pipojenm napjecho napt.
15
V zvru popisu je teba se zmnit

o napjen pstroje. Ve snaze o co
nejvt univerzlnost se k napjen
pouv jen jedno napjec napt. Jm
se pmo napj rel a stabiliztor 5 V.
Minimln napt pro stabiliztor je asi
7 V. Pouit rel spnalo a od 8,2 V.
S minimln rezervou proto vystame s napjecm naptm 9 V. Maximln napt je omezeno vkonovou
ztrtou stabiliztoru SMD. Pro vt
napjec napt je nutn pout standardn stabiliztor a rel s cvkou pro
toto vt napt. Pijma potebuje
napjec napt 5 V pro napjen analogov sti obvodu (vstupn tvarova
a fzov zvs) a napt 3 a 5 V (podle nkterch st katalogovho listu
3 nebo 5 V). Napjec napt pevodnku D/A je tak 5 V. Akoli meme
napjet vechny obvody jednotnm
napjecm naptm 5 V, je vhodn
napjec napt pro digitln st pijmae zmenit podstatn se zmen odbr proudu. Napt pro digitln
st je proto zmeneno asi na 3,5 V
sriov zapojenmi diodami D1 a D2.
Pi pokusech se dvma nezvislmi
zdroji se ukzalo, e napjec napt
digitln sti nen nijak kritick pijma pracoval jet pi napt 1,75 V.
Naopak, napjec napt analogov
sti kritick je. Akoli se v katalogovm listu uvd pro oba obvody rozsah 4,5 a 5,5 V, pstroj pestal fungovat pi poklesu napt pod 4,62 V.
Pro zmenen ruen je napjen pevodnku D/A oddleno tlumivkou.
Napjec napt je pivedeno na
pjec piky nebo na konektor K2.
Ten je pro jistotu oddlen diodou D4,
protoe sov adaptry mohou mt
zapojen vstupn konektor s opanou
polaritou napt.
Stavba a oiven
Pevodnk je postaven na oboustrann desce s plonmi spoji, osazen pevn technikou SMT. Vechny spoje jsou vedeny po jedn stran
desky, po druh stran je plocha spojen se zem a pt drtovch propojek. Vtina soustek je SMD a jsou
osazeny ze strany spoj. Na druh
stran desky jsou vechny konektory,
rel, tlumivka L1 a drtov propojky.
Indikan LED, pepna a resetovac
tlatko lze pipojit jednotliv pmo na
konektor K9, podobn jako se pipo-
juj LED k zkladn desce potae PC.

Mete tak pout desku panelu
zobr. 7 a s pevodnkem ji spojit plochm 16ilovm kabelem. Panel lze
tak pipojit napevno zahnutou dvouadou lmac kolkovou litou.
Pi osazovn desky se mi osvdil tento postup: Na desce si pipravme vecny dry pro konektory tak,
abychom je mohli do desky jen zasunout a pipjet. Pak osadme propojky a soustky SMD v poad rezistory, kondenztory a I O. Nakonec
osadme soustky z druh strany
desky. Pozor pi osazovn IO3 je
orientovn opan ne ostatn IO. Tlumivku zapjme kousek nad desku,
aby se nedotkala flie. Stnic vrstva
ze strany klasickch soustek je se
zem spojena v mst konektoru K1,
ppadn pvodu zpornho napjecho napt (0 V) pipjenm pvodnho drtu z obou stran desky. Nezapomete tak propojit zem v bod X
(vedle C5) prostrenm kousku drtu
a pipjenm zobou stran desky.
Vechny potebn konektory jsou
na desce. Konektory J1 a K5 a K10
jsou sti kolkovch lmacch lit. Ke
konektoru K5 lze pipojit jin vstupn
konektor signlu S/PDIF, modul s optickm pijmaem nebo digitln vstup z CD-ROM. Optick pijma a
CD-ROM maj vstupy v rovni TTL,
proto je teba v tomto ppad odstranit propojku (jumper) J1. Ke konektorm K6 (pm vstup DAC), K7 (vstup za rel) a K8 (linkov vstup) lze
pipojit podle poteby konektory cinch.
Nepotebujete-li mt v neptomnosti
digitlnho signlu pstroj prchoz,
sta nasadit na K8 dva jumpery, m
se tento vstup spoj se zem. Konektor K4 neosazujeme.
Oiven je snadn, pstroj nem
dn nastavovac prvky a ml by fungovat na prvn zapojen. Na K9 pipojme indikan LED RERR a nasadme jumper do pozice DAC. Pipojme
regulovateln zdroj a pomalu zvtujeme napjec napt od 0 do 12 V.
Napjec proud by ml bt 40 a
60 mA, pi stisknutm tlatku reset
asi 20 a 30 mA. Z vstupu (K3, K7)
se me ozvat um a rzn hvizdy.
Je-li ve v podku, pivedeme na
vstup digitln signl a na vstupu by
se ml objevit dekdovan audiosignl. Pehodme jumper z pozice DAC
do pozice auto. Rel by nyn mlo
Obr. 9. Zapojen modulu optickho vstupu
16
spnat, jen kdy je na vstupu digitln

signl.
Oiven pevodnk meme vestavt do samostatn skky, ppadn
do nf (ped)zesilovae, m tento vybavme digitlnm vstupem.
Optick vstup
V ppad poteby lze pijma doplnit i optickm vstupem. Propojen
optickm kabelem m jednu zsadn
vhodu vlastn pevodnk D/A je od
zdroje signlu dokonale galvanicky
oddlen. To ocente nap. pi propojen osobnho potae a hi-fi soupravy. Propojen tchto pstroj bnm
stnnm kabelem vn asto do signlu brum.
Zapojen modulu optickho vstupu
je na obr. 9. V modulu je pouit optick pijma TORX173 (TORX176,
TORX178) a stabiliztor napt.
Zvltn stabiliztor je pouit pedevm proto, e stabiliztor SMD v pevodnku ji nem velkou vkonovou
rezervu a pipojen optickho modulu
by prost neuthl. Pokud pouijete
v pevodnku klasick stabiliztor
7805, ppadn jin s vstupnm naptm 5 V, nic nebrn pout jej i pro
napjen modulu TORX.
Vstup optickho modulu lze pipojit na konektor K5, souasn je teba rozpojit J1.
Vzhledem k jednoduchosti neuvdm desku s plonmi spoji. V ppad poteby obvod snadno zapojte na
kousku univerzln desky.
Optick moduly vyslae (TOTX...),
pijmae (TORX...) a optick kabel
jsou dosti drah. Nespn jsem se
pokuel pro jednoelov propojen
PC a zesilovae zbastlit nco levnjho. Ukzalo se vak, e nejvt problm nen vymyslet vysla (posta
ijen LED a rezistor) ani pijma, ale
zpsob, jakm by bylo mon soustedit dostatek svtla LED do optickho
vlkna, jeho jdro m prmr jen zlomek milimetru.
Vstupn filtr 3. du
Vstupn filtr s lnkem RC spolehliv vyhov ve vtin ppad. Ve
vzcnch ppadech by vak mohly
vadit zbytky vzorkovacho kmitotu
nebo tlum asi 1 dB v psmu nejvych penench kmitot. V [5] je
Obr. 10. Zapojen jednoho kanlu

vstupnho filtru 3. du
Speciln stabiliztory
Posledn dobou se asto mluv o specilnch stabiliztorech (povtinou spnanch). Protoe se sm ji del dobu zabvm stavbou zdroj napt se specilnmi stabiliztory, rozhodl jsem se
napsat tento lnek.
V PE 9/2000 m velmi zaujal lnek o spnanch regultorech LM2575
a LM2576. lnek se mi velmi lbil, a
protoe tyto regultory ji del dobu
pouvm, myslm si, e bylo zapomenuto na dost podstatnou vc, toti
na cenu tchto regultor. Pipad mi
nesmysln pouit tchto regultor
do zdroje napklad pro kalkulaku,
vrtaku plonch spoj, nebo jako
pedregultor pro LM317. Regultor
LM2576 jsem pouil do laboratornho zdroje, kde se ukzal jako nejlep
mon volba:
-
velmi mlo se zahv,

m velk vstupn napt - a 35 V
(a vstupn 40 V),
- minimum soustek okolo,
- vborn spolehlivost oproti zdroji
s LM317 a vkonovm tranzistorem,
- monost zapnn a vypnn zven (vvod 5) jinm obvodem,
- max. proud a 3 A,
- men rozmry zdroje,
- a jin vhody.
V tto aplikaci se i pes svou vysokou cenu vyplatil vce ne LM317.
Jin stabiliztory, kter jsem zkouel:
uvedeno zapojen filtru 3. du s vyrovnanj charakteristikou v akustickm a se strmjm zvtovnm

tlumu v nadakustickm psmu. Zapojen filtru je na obr. 10. Tento filtr
jsem nestavl, jen jsem si jej nasimuloval v programu Simetrix. Simulace
ukzala, e exotick odpory rezistor
lze nahradit hodnotami z bn dostupn ady E24, ani by se vlastnosti filtru znateln zhorily. Odpor R1
aR3 lze pout 1,2 k, R2 4,7 k a
R4 lze nahradit sriovou kombinac
4,7+1,2 k.
Seznam soustek
Vechny rezistory a keramick kondenztory jsou ve velikosti 1206. U R1, R2,
C3 a C4 je uvedena doporuen a
vzvorce mnou pouit hodnota.
R1
75 (82 )
R2
4,7 k (560 )
R3, R12 a R15,
R20, R21
560
R4
100 k
R5 a R7
47 k
R8 a R11
47
R16, R17
270 k
R18, R19, R22 22 k
C1, C2
10 nF
C3
4,7 nF (2,2 nF)
LT1084CP-12 vstup 12 V/5 A, vstup

28 V, 3 vvody, pouzdro TO220,
nebo jin. Vborn a velmi spolehliv stabiliztor, jako dlan pro
stavbu zdroje pro radiostanice nebo
nabjeku bateri. Je vak drah
(zase vak uette prostor v krabici, vkonov tranzistor a bude poteba men chladi). Prodvaj se
stabiliztory i pro jin napt a proudy (teba LT1086CT-12).
TL783CKC vstup 1,2 a 125 V/
/0,7 A. Vhodn pro laboratorn
zdroje vtho napt (podobn
mme ve kole).
L4922 vstup 5 V/1 A, Vdrop=0,9 V!,
pouzdro PENTAWAT. Kvalitn stabiliztor. Pouil jsem jej jako zdroj
pro TTL obvody (malink chladi a
transformtor 9 V/10 W).
L4901A vstup 2x 5 V/0,4 A, pouzdro se 7 vvody. Tento stabiliztor
jsem pli nezkouel a ani jsem jej
nepouil do dnho zdroje, protoe se mi zd bt hor, ne stabiliztor TDA8137, kter m lep
vlastnosti a vt vstupn proud pi
stejn cen.
LM2940CT-12 vstup 12 V/1 A, low
drop stab., pouzdro TO220, snese
C4
C5, C6, C7
C8, C9
C10, C17
C11 a C16
L1
D1 a D3
D4
150 nF (82 nF)

2,2 F/16 V
6,8 nF
10 F/16 V
100 nF, ker.
33 H, axiln tlumivka
1N4148, SMD
1N4001, SMD
(nebo bn DO41)
T1
BC849C
IO1
CS8415A-CS
IO2
CS4334-KS
IO3
74HC02 (SMD)
IO4
78L05 (SMD)
LED1, LED2
LED s malm pkonem, erven
LED3, LED4
LED s malm pkonem, zelen
Re1
RA12W-K (Takamisawa) nebo podobn rel
K1
cinch do desky s plonmi spoji
K2
napjec zsuvka
SCD-016
K3, K4
zsuvka jack 3,5 mm
SCJ-0354 nebo EBS35
J1, K5 a K10 konektorov lmac
lity
Sw1
tlatko P-B1720C
Sw2
dvoupolohov pepna P-B143
desky s plonmi spoji
a 125 C. Nen drah a je spolehliv, vhodn jako zdroj pro radiostanice s malm odbrem, vrtaku,
mikropjeku, atd. Tyto stabiliztory se prodvaj i pro jin napt
a proudy (teba LM2940CT-5
5 V/1 A).
TL430 vstup max. 30 V/0,15 A.
Velmi nzk cena, mal rozmry.
Vborn stabiliztor pro kalkulaku nebo podobn zazen s malm odbrem.
LM338K vstup 3 a 35 V/5 A, pouzdro TO3. Standardn velmi znm
linern regultor, vhodn pro nabjeky, laboratorn zdroje nebo
jako zdroj pro radiostanici. Oproti
LM2576 se znateln vc zahv.
Za velkou vhodu povauji, e pokud pouijete napklad stabiliztor
LT1804CP-12 do zdroje pro radiostanici namsto 7812 s pidanm vkonovm tranzistorem, nemuste se bt,
e se v ppad proraen objev na
vstupu zdroje nestabilizovan napt z diodovho mstku.
Myslm, e nen vhodn uvdt
zapojen jednotlivch stabiliztor,
protoe jsou voln dostupn na Internetu (teba katalogov listy).
Uveden stabiliztory by mly bt
sehnateln ve vtch obchodech se
soustkami (nap. GM, GES apod.).
Pouit literatura: Katalog soustek GM, GES a katalogov listy uvedench stabiliztor.
Jan Sova, SPE v Kutn Hoe
Literatura
Poloky 1 a 6 lze sthnout z Internetu na adrese http://www.cirrus.com
[1] Overview of digital audio interface data structures. AN22, Cirrus
Logic.
[2] Katalogov list obvodu CS8415A
(cs8415a-3.pdf). Cirrus Logic.
[3] Katalogov list vukov desky
kobvodu CS8415A
(cs8415aeb.pdf). Cirrus Logic.
[4] Katalogov list obvodu CS4334
(cs4334.pdf). Cirrus Logic.
[5] Katalogov list vukov desky
kobvodu CS4334
(cs4334eb.pdf). Cirrus Logic.
[6] PLL filter optimization for the
CS8415A, CS8420 and CS8427.
AN159, Cirrus Logic.
[7] McAnally, R.: S/PDIF Digital to
Analogue Converter. http://sound.westhost.com/project85.htm
[8] S/PDIF-Checker. Elektor 1/2002,
s. 48.
[9] Mini-Audio-DAC.
Elektor 7-8/2002, s. 46.
[10] Geisberts, T.: DASP-2002 Digital
Audio Signal Processor. AudioXpress 9/2002, s. 4.
17
Tester
telefonn volby
Ing. Roman Jelnek
Svelkm rozvojem telekomunikac vposlednch letech je stle

vt poteba zjistit, co pouit telefonn koncov zazen vysl
za volbu, sjakmi parametry a ppadn jakou rovn. Tento tester
telefonn volby velmi snadno odhal problm, kter se mnohdy pi
instalaci telefonnho zazen hled cel hodiny.
Tester telefonn volby m ti zkladn mdy sledovn volby. Prvn je ten
tnov volby DTMF. Vtomto mdu se
na displeji zobrazuj vhornm dku
pijat sla a na dolnm dlka tnu,
dlka mezery a poet pijatch slic
(obr. 1).
Druh md sleduje impulsn volbu,
na hornm dku displeje se zobrazuj
pijat sla, na dolnm dlka impulsu,
dlka mezery a poet pijatch slic
(obr. 2).
Posledn (tet) md umouje mit rove signlu na telefonn lince
vdBm [600 ] vrozsahu 0 a -40 dBm
(obr. 3). Pesnost je mal a tyto hodnoty lze pout jako informativn nebo relativn pro porovnn dvou telefonnch zazen. Vppad, e signl na
lince je tnov volba, tak je na displeji
zobrazeno t. Md se vybr tlatkem
S3. Druh tlatko S1 nuluje mikrokontrolr - vymae displej a uvede tester
do zkladnho mdu, tj. pjem tnov
volby.
Tester m dva reimy provozu - vol
se pepnaem S2 Reim. Prvn je
aktivn (pouv se konektor K1)
- tester se chov jako sttn linka, tj.
linku napj (9 V/20 mA) a linka je zakonena impedanc 600 . Tento reim je vhodn nap. pro testovn telefonnch pstroj, zkouen sttnch
penae pobokovch steden
apod. Druh reim pasivn je vhodn
pro sledovn vlastnost telefonnho zazen na konkrtn telefonn lince.
Vtomto reimu se tester pipojuje mezi
telefonn linku a koncov zazen (konektory K1 a K2).
Tester telefonn volby je vestavn
v plastov krabice U-KP5 (GM) spolen sdestikovou bateri 9 V (nebo
lpe dv baterie - 2x 9 V, pi vym napt je relnj simulace napjen linky
vaktivnm reimu). Kzobrazen hodnot
je pouit displej LCD 2x 16 znak. Pposlech na lince je pomoc miniaturnho reproduktoru. Telefonn zazen a
linka se pipojuje standardnm konek-
torem RJ11. Dle jsou na testeru

umstny dva pepnae - volba reimu
a vypna a konektor pro pipojen
vnjho napjen - adaptru.
Zkladem testeru je mikrokontrolr

PIC16F84, schma zapojen je na
obr. 4. Na portu PA je pipojen pijma
tnov volby DTMF U3 (MT8870),
paraleln data T0-T3 pedstavuj binrn
hodnotu poslednho pijatho tnu,
signl STD je vhodnot H pouze po
dobu platnho tnu. Na portu PB je
pipojen displej, ten impulsn volby
ISO1 a pevodnk napt-ka impulsu
U4, Q4. Data AD0 a AD1 jsou obousmrn a slou pi PB6 = H ke ten
(AD0) impulsn volby zoptolenu ISO1
a (AD1) ke ten ky impulsu z pevodnku mie rovn. Dle jsou
data AD0-AD3 rozena obvodem U2
(74HC175) na 8 bit a slou k obsluze
displeje spolu sdicmi signly RS a
EN. Ovldn displeje bylo ji neset-
nkrt publikovno vetn katalogu

GM, a tak ho popisovat dle nen teba. Trimr R1 slou knastaven kontrastu displeje.
Obvod pijmae tnov volby U3 je
vzkladnm zapojen, vstup jeho vnitnho zesilovae (vvod 3) je pouit
pro pposlech linky (Q1) a pro pevodnk
mie rovn. Konstanta R14, C14
zpouje vyhodnocen signlu STD
o 30 ms od potku pjmu a skonen pjmu tnu. Pi men dlky tnu
nezpsobuje chybu, nebo zpodn
je stejn pi potku i pi konci tnu.
Omezen je pi zjiovn dlky tnu
nebo mezery mezi tny krat ne
40 ms. Vzhledem ktomu, e nejrychlej
povolen volba DTMF je 60-60 ms a
u nkterch modem je 50-50 ms, tak
toto omezen vpraxi nevad. Tato konstanta je od vrobce doporuena a m
svj praktick vznam, kter jsem si
ovil pi snaze tuto konstantu zkrtit.
Jestlie jsou na lince peslechy a ze sousedn linky pronik volba DTMF, pak obvod me vyhodnotit pjem nap. tnu
15 ms, avak to je neplatn volba, kter
by se nesprvn zobrazovala na testeru.
Stejn tak bhem pjmu tnu me na
lince vlivem poruchy nastat vpadek
pjmu, pak je pjem jednoho sla vyhodnocen 2x a to ve skutenosti nen
pravda, protoe telefonn stedny maj
tento pijma nastaven prv s30 ms
konstantou, a tak skuten pjem by
se liil od zobrazen na testeru.
Obvod Q2, R6, C2, D1 a R4 tvo
napjec obvod linky svelkou stdavou
impedanc a stejnosmrnm omezenm proudu (D1 a R6). Tranzistor Q3
zrove tvo gyrtor, ve kterm se kapacita kondenztoru C2 pevd na induknost.
Pepna reimu vpoloze aktivn
reim (poloha aktivn na schmatu) pipojuje napjec obvod na oba telefonn
konektory K1 a K2, ale snma impulsn volby je pipojen pouze ke konektoru K1, ostatn funkce testeru jsou
shodn na obou konektorech. Kondenztor C11 slou ke stejnosmrnmu oddlen a R18 tvo zakonovac impedanci.
Obr. 1. Pjem tnov volby
Obr. 2. Pjem impulsn volby
Obr. 3. Men rovn
18
Pklady pouit
Men parametr telefonnho pstroje - vaktivnm reimu telefon pipojme ke konektoru K1. Mme parametry a vyten sla tnov volby,
impulsn volby, zde je mon vytoenm sla 21 zmit mezislicovou mezeru, volbou Flash zmit tolik diskutovanou dlku flee konkrtnho
telefonnho pstroje. Vmdu men
rovn zkontrolovat rove tnov volby a sprvnou funkci mikrofonu.
Kontrola zazen, kter vytej volbu
nap. zabezpeovac stedny, hlsie,
dialery a routery, pobokov stedny
apod. Zde se tester pipojuje mezi
linku a zazen - konektory K1 a K2.
U tchto zazen je krom parametr
volby nejdleitj kontrola, jak se
vlastn vytej sla, zda je zazen
sprvn naprogramovno apod.
Popis zapojen
Obr. 4. Schma zapojen
19
Vpoloze pasivn reim (pposlech

linky) jsou konektory K1 a K2 propojeny pes AC optolen (na ob polarity)
ISO1 (blokovan C10 a R7). Jak ji
bylo zmnno, tento optolen snm
impulsn volbu. Ostatn obvody jsou
vysokoimpedann pipojeny pes C7
a R10, zde je teba nepodcenit u C7 napt - mus bt minimln na 250 V,
protoe mus vydret zvonic napt
na lince.
Mi rovn se skld znsobie
- usmrovae (D2, D3, C12 a C8),
koreknho lenu, kter ve 3 stupnch
koriguje vstupn citlivost tak, e se
vsledek men rovn vrozsahu
0 a -40 dBm neli o vce ne 10 %
(1 st. = R15, 2 st. = R19 a D5, 3 st. =
= R20 a D6). Posledn st mie je
pevodnk napt - ka impulsu (Q3,
U4). Rozsah (celkov citlivost) je
nastaviteln R9, doraz -40 dBm se
dostav trimrem RT1. Parametry v nejvt me ovlivuj vlastnosti tranzistoru Q3.
Posledn st je napjec zdroj
tvoen katalogovm zapojenm obvodu 78L05 (U5). Dioda D8 je ochrana proti peplovn bez podlnho
bytku napt, konektor pro pipojen
adaptru odpojuje vnitn baterii.
Konstrukce
Obr. 5. Deska s plonmi spoji - strana soustek
Obr. 6. Deska s plonmi spoji - strana spoj
20
Vechny soustky jsou na dvoustrann desce s plonmi spoji krom

J2, S4 a baterie. S2 je pipjen ve vezu desky zobou stran tak, e deska
spoj prochz mezi vvody pepnae.
S4 lze pomoc roubku M2 piroubovat kS2 a vvody propojit pmo na
desku krtkmi vodii. Klipsy bateri
se pipjej pmo do desky, J2 je pipojen tilovm kablkem (pozor!
rozpojovac kontakt je zporn pl) a
reproduktor dvouilovm. Vtina soustek je SMD a jsou vhradn ze strany pjen (obr. 6), ostatn soustky
jsou vklasickm proveden a jsou
umstny na horn stran (obr. 5). Displej je pipojen konektorem J1 (dutinky
na desce a na displeji jsou kolky).
Na desku je displej pipevnn pomoc distannch sloupk 10 mm. Dal dva distann sloupky 5 mm jsou piroubovny na desku pod tlatky, kde
tvo opru proti prohnut desky. Tlatka S1 a S3 maj hmatnky prodloueny
sloupky dlky 12 mm, kter si lze bu
vyrobit zduralov nebo mosazn kulatiny tak, e na jedn stran vyvrtme
dru o prmru hmatnku, pak tento
sloupek upneme do vrtaky a pilnkem
st, kterou je vidt, osoustrute do
potebnho lesku a tvaru. Druh monost je pout trubiku nebo dut nt,
jeden konec zalepit nebo zapjet, pebrousit a ppadn nalakovat. Ktlatku
se upevn kapkou lepidla chemoprn.
Krabiku U-KP5 je teba upravit
vezem ve vku pro displej, vyvrtnm dvou otvor pro hmatnky tlatek a otvor pro reproduktor. Dle je
teba upravit jednu bonici - vez pro

2x RJ konektor, pepna reimu, vypna a napjec konektor. Konstrukce
je patrn zfotografi. Podrobnji bych
nechtl tuto konstrukci popisovat,
kad si me navrhnout vlastn, rozmstn soustek nen kritick.
Uveden do provozu
Ped prvnm pipojenm napjen je
dobr osazenou desku prohldnout,
zda nejsou nkde zkraty nebo nezapjen soustky. Desku pipojme poprv nejlpe na laboratorn zdroj 12 V
somezenm proudu 50 mA. Mikrokontrolr PIC zatm do objmky nezasouvme, displej je odpojen a mme
rozpojenou propojku D7. Pi zkratu
konektoru pro pipojen telefonu (K1)
by tester neml odebrat ze zdroje vce
ne 40 mA . Spojme propojku D7 a na
vvodech obvodu U3 9 a 18 mme
5 V. Nyn zasuneme PIC, pipojme
displej a zapneme. Pravdpodobn
nebude na displeji nic vidt, protoe
nen nastaven trimr R1 pro zen jasu
displeje; ten nastavte tak, aby ediv
pozad znak prv zmizelo.
Posledn nastaven se tk pevodnku men rovn. Zde je ve hodn
zvisl na parametrech tranzistoru Q3.
Nejprve je teba nastavit periodu obvodu
U4 (ovlivuje C15, pokud nelze nastavit
trimrem RT1). Hodnot na displeji
50 dBm odpovd perioda 550 s a
0 dBm odpovd 90 s (meno na vvodu 3 obvodu U4). Takto nastavme
na displeji -40 dBm. -10 dBm lze nastavit piblin tak, e pipojen telefon
vyt vtnov volb trvale slo a rezistorem R9 dostavme tuto hodnotu (-10
dBm) na displeji. Pro pesnj kalibraci
je nutn genertorem, stdavho voltmetru a zte 600 nastavit rovn -10, -20 a -30 dBm pomoc rezistor R9, R19, R20 (pozor, ovlivuj
se !).
Seznam soustek:
C16
C17
C19
D1
D2, D3, D5
D4
D6
D7
D8
J1
J2
K1, K2
LS1
Q1, Q4
Q2
Q3
S1, S3
S2
S4
U1
U2
U3
U4
10 nF
470 F/35 V
100 F/10 V
BZV55C3.0 SMD
BAT48 SMD
BZV55C5.1 SMD
1N4148 SMD
propojka
1N4007 SMD
BL815G na 14p
K3716A
Adapt. MW1203GS
RJ11-6x4
LP-21008 + kablk
BC847B
BC327-40
BF245A
P-B1720B
P-S22F
P-B144
PIC16F84A-20P
nutn naprogramovat
74HC175 SMD
MT8870DE
NE555
U5
78L05
U6
PC814
Y1
10 MHz
Y2
3,57 MHz
Displej
MC1602E-TRV
Konektor displeje S1G20 na 14 vvod
Distann sloupky DI5 M3x 10, 3 ks;
DI5 M3x 5, 2 ks
roub SK M3x 6, 8 ks
BT1 Baterie 9 V, 2 ks, klips 2 ks 006-PI
Krabika U-KP5
Hmatnk 2 ks, viz text
Znaen pevzato z katalogu GM.
Desku s plonmi spoji, naprogramovan mikrokontrolr PIC i hotov tester je mon si objednat na
romjel@volny.cz.
R1, RT1
R2
R3, R4, R5
R6
R7
R8, R13, R19
R9, R14
R10, R16
R11, R17, R20
R12
R15
R18
R50
10 k, PT6VK010
470 k, 1206 SMD
4,7 k, 1206 SMD
56 , 0207, 0,6 W
220 , 1206 SMD
100 k, 1206 SMD
330 k, 1206 SMD
22 k, 1206 SMD
47 k, 1206 SMD
10 k, 1206 SMD
1 M, 1206 SMD
820 , 1206 SMD
10 M, 1206 SMD
mezi S-D Q3
C1, C4
33 pF, 1206 SMD
C2, C3, C11
2,2F/50 V
C5, C9, C10, C13,
C14, C18, C20 100 nF, 1206 SMD
C6
220 nF, 1206 SMD
C7
100 nF/250 V, CF5
C12, C8
22 nF, CF2
C15
1 nF, CF2
21
Mlnk
Aneb pstroj pro vrobu uml mlhy

Martin Bro
Mon jste ji navtvili njakou diskotku, kde jako by nic zaalo teba ze stropu prtit ukrutn mnostv koue, kter byl skoro
jako mlha. Pitom urit kadho z ns napadla mylenka, jak je to
mon, jak je udln ten pstroj a z eho se mlha vytv. Jestli
ano, tak v tomto lnku se to mete konen dozvdt.
Technick daje
Napjen:
230 V/50 Hz.
Pkon:
500 a 800 W.
Indikace:
napjen, haven.
Npl:
glycerov olej.
Hustota mlhy:
podle dvky oleje a trysky.
Popis zapojen
Na obrzku se zapojenm (obr. 1)
jsou veker obvody potebn ke
sprvn innosti mlnku. Jsou to obvody zajitujc sprvn dvkovn
oleje, obvody pro kontrolu teploty topnho tlesa a v neposledn ad napjec obvody. Vechny jsou umstny na jedn desce s plonmi spoji
(obr. 2). Vjimkou jsou vysokonapov sti, kter jsou umstny mimo
desku. Jsou to pojistka (jisti) a styka.
Cel zazen je napjeno pmo ze
st 230 V. Napt st prochz pes
pojistku a nouzov spna na primrn vinut transformtoru Tr1. Na sekundrnm vinut je napt 12 a 14 V
usmrnno diodovm mstkem Us1
a vedeno na filtran kondenztory C3
a C4. Napt je stabilizovno obvodem

78xx (IO2), stabilitu zajiuje keramick filtran kondenztor s kapacitou
100 nF. Stabilizovanm stejnosmrnm naptm je napjen asova
NE555 (IO1). asova ja zapojen jako
monostabiln klopn obvod. V tomto
zapojen m vak nejen startovac
kontakt (tlatko Tl1 start), ale tak
blokovac (S2), kter slou k tomu,
aby erpadlo nelo spustit, pokud nebude jet dostaten nahto topn
tleso.
Po pipojen napjecho napt je
cel zazen v klidovm stavu a do
doby, dokud se neoheje na pracovn
teplotu. Teplota je zena termostatem
pipevnnm k topnmu tlesu. Jestlie topn tleso doshne potebnou
teplotu, termostat se rozepne a peru se obvod pivdjc napt na cvku stykae. Styka rozepne kontakt
S1, kterm odpoj nahvn topnm
tlesem, a kontakt S2, kter blokuje
spoutn erpadla. Pokud pouijete
termostat, kter pi dosaen nastaven teploty sepne, mus bt kontakty S1 a S2 rozpnac!
Po naht pstroje meme stisknout startovac tlatko Tl1 (start) a
Obr. 1.
Elektrick
zapojen mlnku
22
spustit klopn obvod, kter zapne na

uritou dobu erpadlo oleje. Doba, po
kterou erpadlo erp, je urena odporem potenciometru P1 a kondenztorem C1. Hodnoty tchto soustek
jsou individuln a je jen na vs, jak
zvolte. erpadlo je spnno rel Re1,
protoe vstup IO1 neme dodat tak
velik proud, aby mohl pohnt erpadlo. Diody D5 a D6 pipojen k tomuto rel chrn vstup IO1 proti napt, kter se indukuje pi odpojen
cvky.
Za zmnku stoj tak indikan obvod, kter je v zazen pouit. Jsou
zde dv LED napjen pmo ze sovho napt. Jedna slou k indikaci
zapnutho zazen (zelen), druh
kindikaci nahvn topnho tlesa
(erven).
Konstrukn a mechanick
proveden
Mechanick uspodn je naznaeno na obr. 2. Jako topn tleso je
pouita plotnka z vaie. Je zcela jedno, jak velk bude, nemus ani bt
nov, hlavn aby fungovala. Plotnky
maj obvykle tyi vvody. Vezmte si
proto na pomoc ohmmetr a promte
je mezi sebou. Napjec napt pipojte na ty, mezi ktermi bude odpor asi
280 . Odpor vak me bt u kadho typu jin, nemjte proto obavy,
pokud se bude i dosti liit. Jedin patn odpor, kter mete namit, je 0 ;
vtomto ppad radji plotnku vyhote. Jako dal krok je nutn sehnat
si mdnou trubku o prmru asi
5 mm a asi 1,5 m dlouhou. Trubku
stote do spirly, polote na plotnku
a pipevnte kusem plechu. Nezapomete pod plech umstit i termostat.
Na ob st mdn trubky nasadme asi 15 a 20 cm dlouhou silikonovou hadici. Konce dobe pipevnme
k mdn trubce. Drty vedouc od
plotnky mus bt izolovny takt silikonovou burkou, jinak by mohly
zpsobit zkrat a por. Po dkladn
kontrole upevnn dme takto sestaven celek do krabice z neholavho
materilu. Vhodn jsou zkladn desky (podklad) pro elektrick rozvody,
kter dostanete v kad lep prodejn selektroinstalanm materilem.
Znich pak nen problm takovou krabici sestavit.
Do krabice vyvrtme dry pro napjec kabely, pvody termostatu a
hadiky. Jeden voln konec hadiky,
ten kter st uvnit spirly, pipevnme k vvodu erpadla. Druh voln
konec vedeme k trysce umstn vn
celho pstroje. Jako trysku lze pout tm cokoli, j pouil trysku ze star letovac lampy. Po tto prav
meme jet celou krabiku s topnm tlesem vyplnit skelnou vatou,
nebo njakm jinm neholavm, ale
tepeln izolanm materilem. erpadlo je bn, stejn jako se pouv
vostikovach automobilu. erpadlo

meme spojit s ndr ji normln
hadikou. Na konec bych asi dodal,
e cel zazen je nutn umstit do
plechov krabice, nebo topn tleso
i pi dkladn izolaci vnitek znan
vyhv.
Uveden do provozu
Nejprve osadme desku s plonmi spoji. Zaneme rezistory, pokraujeme kondenztory, rel a ostatnmi
soustkami. Jako posledn osazujeme integrovan obvody. Po osazen
desku vyzkoume. Pozor, od tto
chvle pracujeme ze sovm naptm. Pipojme k desce erpadlo, kontakt S2 zkratujeme a pivedeme sov napt. Stisknut tlatka start by
nemlo vyvolat dnou reakci. Rozpojme svorky pro S2 a optovn
stiskneme tlatko start. erpadlo by
se nyn mlo spustit na dobu, kterou
jsme nastavili potenciometrem P1.
Nsledn meme otestovat termostat. Zpsob testovn vak me
bt u kadho jin, to podle toho, jak
termostat jste pouili. J jsem pouil
termostat, kter je soust nkterch
plotnek. U nho plat, e se nemus
nic nastavovat, sta jen pipojit kontakty. Termostat je ji nastaven od vrobce. V ostatnch ppadech je teba
trochu experimentovat. Plotnku zapnete a po uritch okamicch, jak
se postupn nahv, na n kapete glycerol. Kdy se vm zd, e se ji odpauje pesn podle vaich pedstav,
mte onu teplotu, na kterou sta termostat nastavit.
V neposledn ad je nutn ve dobe upevnit, piroubovat a vestavt do
njak podn plechov krabice
sdostakem vtracch otvor.
Internetov strnka autora:
http://delta4.webpark.cz
Seznam soustek a dl
R1
topn tleso (plotnka

vaie) s pkonem 700 W
R2, R3,
R7, R8
33 k
R4, R6
4,7 k
R5
1 k
1 M, log. potenciometr
P1
C1
100 F/16 V
C2
10 nF
C3, C4
1000 F/16 V
C5
100 nF
D1
erven LED
D3
zelen LED
D2, D4, D5,
D6, D7
1N4148
D8, D9
1N4007
US1
B250C4000
IO1
NE555
IO2
7805 (7809, 7512)
DIL
S2
S1
Re1
objmka IO DIL8
tlatko obyejn
hlavn spna (10 A)
jakkoli styka se 2 spnacmi kontakty a cvkou na 230 V
Re2
rel na 6 a 12 V
(podle IO2)
Tr1
transformtor
230 V/12 V/1 A
M1
stejnosmrn erpadlo
na 12 V
Term1
termostat s kontakty na
230 V, regulovateln
Po
pojistka nebo jisti 5 A
silikonov trubika (hadice)
mdn trubka o prmru 5 mm a
dlce 1,5 m
tryska
neholav podklad pro elektroinstalace
Obr. 2. Mechanick uspodn mlnku
Obr. 3 a 4.
Deska s plonmi
spoji a rozmstn
soustek na
desce
23
Sonda logickho
analyztoru
Ing. Michal ern
Mic pstroj Metex DG 20, prodvan u ns t pod znakou
Voltcraft, je opravdu univerzln. Sluuje bateriov osmibitov
dvoukanlov digitln osciloskop do 20 MHz, 33/4mstn multimetr, mi frekvence a periody do 20 MHz a konen i osmikanlov logick analyztor.
Bohuel, posledn jmenovanou
funkci nelze vyut bez dokoupen speciln sondy, kter je dodvna spolu
spstrojem jen nkdy. Samostatn
sonda nen zrovna snadno dostupnm
ani levnm psluenstvm.
Pokusil jsem se sondu nahradit.
Ukzalo se, e pln pouze funkci
Obr. 1. Konektor sondy
ochrany a jistho oddlen obvod

pstroje. Vznam jednotlivch kontakt na konektoru pro pipojen sondy
je na obr. 1.
Sonda je tvoena oddlovacm obvodem 74HCT541, na jeho vstupech
je pro kad kanl (8x) realizovno
zapojen podle schmatu. Deska
splonmi spoji je navrena kvli
mechanick odolnosti pro soustky
SMD (krom IO a vyhlazovacho kondenztoru) vtinou ve velikosti 0805
a jej rozmr a tvar byl dn pouitou
plastovou krabikou U-KM20 (GM).
Spstrojem je sonda spojena zhruba
plmetrovou dvojic plochch desetiilovch kabel.
Obr. 3.
Osazen
deska sondy
Obr. 4.
Konektor
kDG 20
(vpravo
nahoe)
Obr. 2. Zapojen sondy logickho

analyztoru
24
Obr. 5 a 6.
Deska
splonmi
spoji a
rozmstn
soustek
(dole)
Originln konektor je nejhe sehnatelnou soustkou, nepodailo se

mi najt firmu, kter by ho mla v nabdce. D se ale obas zskat jako
soust kabele ke starm, zce
specializovanm micm pstrojm
nebo vnouzi upravit piznutm z podobnho typu konektoru se stejnmi
rozteemi a rozmstnm kontakt, ale
vtm potem kontakt a jinm uchycenm.
Takto vyroben sonda funguje spolehliv dva roky a nezpsobuje problmy ani na horn hranici kmitot
zpracovatelnch pstrojem DG 20.
Reproduktorov soustavy
pro elektronkov zesilovae
(a nejen pro n)
Karel Rochelt
(Dokonen)
Pro dosaen optimlnch vsledk
pi vrob kabelu je teba dodret nkter pravidla:
Vyroben kabel by neml bt del
ne 3,5 m, jinak se zane pli uplatovat odpor kabelu a v reprodukci zane bt znateln bytek bas.
Dodan kabel vdy rozebereme na
jednotliv ly a do hotovho kabelu
pouijeme vdy pouze dv barvy - nap.
ernou a hndou, aby bylo zajitno
zcela spolehliv plovn.
Potebn dlky jednotlivch il mus
bt o 10 a 20 cm del, ne bude vsledn kabel - kabel se zkroucenm
zkracuje! Jednotliv ly se pilo k sob
a skrout se tak, aby jedna otoka
v kabelu byla maximln 5 cm dlouh.
Pro zkladn zapojen Bi-Wiring je
teba 4 ly (2 + 2 stejn barvy), kter
skroutme k sob. Zapojme dle obr. 13
- vodie stejn barvy u zesilovae spojme a pipojme ke svorkm, u reproboxu
se potom pipoj kad vodi zvl.
Pro pipojen stylem Tri-Wiring potebujeme tedy est vodi (3 + 3 stejn barvy), kter zapojme obdobnm
zpsobem, pouze na reproboxu bude
pochopiteln est pipojovacch svorek.
Mon pravy
Pokud potebujete lehce poslit
nap. basov psmo, lze toho doclit
tak, e pro zapojen Bi-Wiring pouijete est il (3 + 3), kter na stran zesilovae zapojte stejn, ale u reproboxu
se pod kadou svorku basov sti
spoj vdy dv ly, zatmco pro vkovou st se pouije pouze klasicky jedna
la. Protoe se u takto malch prez
kabel ji citeln uplatuje odporov
sloka kabelu, bude znt pochopiteln
basov st ponkud hlasitji, protoe
spojenm dvou il pro basy m tato
st pouze polovin odpor. Zmna
hlasitosti je zvisl na dlce kabelu a
skutenm odporu reproduktorovho
boxu, proto mohou bt vsledky tak
znan ovlivnny tmito vlastnostmi.
Obr. 13. Zkladn zapojen

kroucenho kabelu Bi-Wiring
Zde nezbv, ne vyzkouet, zda
nm tato prava pinese potebn
efekt. Pro potebn poslen psma je
mon jet vce zvtit poet il,
avak nem cenu pout pro posilovan psmo vce ne tyi (4 + 4) ly,
protoe pak je ji zmna odporu zanedbateln.
Dleit upozornn: pouijte vdy co
nejmen poet il, protoe zvtovnm
potu il se potlauje efekt Bi-Wiringu
- tzn., e se neuplatn zmenen zkreslen oddlenm reproduktor od sebe.
Malho celkovho prezu kabelu se
nen teba obvat, sami zjistte, e na
rozdl od veobecnho mnn (hlavn
na dobr penos bas) mal prez
nem na reprodukci vliv a naopak reprodukce bas je vlivem skroucen kabelu (siln potlaen induknost) velmi
dobe prokreslen a dynamick.
Zbv ji pouze otzka citlivosti
pouitch reprobox. Tady je odpov
vcelku jednoznan. Celkov citlivj
reproboxy, tj. i v oblasti bas, jsou
vdy lep volbou, a to nejen pro spojen
s elektronkovmi zesilovai. Ona je
toti vtinou vt citlivost dna tak
vt membrnovou plochou pouitch
basovch reproduktor - to s sebou pi-
Obr. 14.
Zapojen
reprobox
s reproduktory
TVM
Obr. 16.
Zapojen
velmi
innch
reprobox
s reproduktory
Visaton
Obr. 15. Prbhy charakteristik reproboxu s reproduktory TVM
Obr. 17. Prbhy charakteristik velmi innho reproboxu s reproduktory Visaton
25
n tak vt dynamick rozsah, kter

reproboxy dok vyzit, ani by byly
nejvy hlasitosti znan komprimovny omezenou vchylkou membrny.
Existuj reproduktorov asi pro
pouit v jakostnch reproboxech, kter
vynikaj velkou citlivost (Audax s membrnou z Airogelu - jejich citlivost je piblin o 3 dB vy ne u obdobnch
typ jinch vrobc), jejich dodvan
prmry vak kon u 20 cm. S nimi lze
pak navrhnout reproboxy vhodn do
mench mstnost, kde by byly nejni
pedvan kmitoty spe na obt,
protoe by zpsobovaly zadunlou reprodukci. Pro vt mstnosti je pak
vhodnj pout reproboxy s 30 cm
basovmi reproduktory a vtmi, ppadn pout vce mench reproduktor jako v ppad Audience.
Je pochopiteln, e m je vkon
zesilovae men, tm je teba pout
reproboxy citlivj. U elektronkovch
zesilova je to spojeno navc tak
s vslednou impedanc reprobox.
Zkuenost ukazuje, e na rozdl od polovodiovch zesilova, kter funguj
vtinou o nco lpe s reproboxy, kter
maj vt jmenovitou impedanci - 8 ,
elektronkov zesilovae hraj lpe zase
s reproboxy, kter maj impedanci 4
a mn.
Pro bn provoz s elektronkovmi
zesilovai, kter zpravidla poskytuj vkon nad 25 W na kanl, sice vyhovuj
i reproboxy s citlivost nad 86 dB, ale
vt citlivost je vdy uritm pnosem.
Uvdm zde dv zapojen, vyznaujc se vysokou citlivost. Prvn z nich je
osazeno reproduktory TVM v basov a
stedotnov oblasti a doplnno vkovm reproduktorem Visaton - viz obr. 14
a 15. Uvdm ho proto, e mnoho zjemc o elektronkov zesilovae zkou
postavit rzn typy v zapojen PushPull, vyuvajc z finannch dvod
rzn typy pouitch vstupnch pevodnk (nap. ze zesilova MUSIC
70). Pestoe dosaen zvukov kvalita
takto sestavench zesilova neme
bt nikdy pikov, urit poskytuje
uivateli jist zvukov pokrok ve srovnn s polovodiovmi zesilovai se
srovnatelnmi poizovacmi nklady.
Pro ty pak shn kvalitn reproboxy,
ovem tak v pstupnch cenovch
hladinch. Protoe od roku 1986 na
strnkch AR zejm nevyly pro reproduktory TVM dn nvody, jsou
AR B 4/84 a 6/86 povaovny dodnes
za modlu, i kdy je kvalita v nich obsaench nvod u z uveejnnch
frekvennch prbh slab.
Reproduktor Visaton DSM 25 FFL
je pouit proto, e vkov reproduktor
TVM ARV 104 bohuel nepat k pli
povedenm a kazil by celkov dojem
z tchto reprobox. Naopak pouit
DSM 25 FFL tyto boxy citeln pozvedne do vy kvalitativn rovn. Tyto reproboxy se vyznauj velmi ivm a dynamickm pednesem bez cizch
zabarven s velmi dobrm prostorovm
zobrazenm do ky. Lehce zaostvaj
v prostorovm zobrazen do hloubky
zvukovho obrazu, kdo by chtl toto
zlepit, je mon msto stedotnov-
26
ho ARX 150-23/8 pout beze zmn

vhybky reproduktor Visaton W 130 S
8 . Ten je zhruba dvakrt dra,
avak jeho nasazen jist nronj
posluchai ocen. Stedotnov reproduktor potebuje svj oddlen
prostor o objemu asi 3 litry.
Sk reprobox zde nerozkresluji,
to snad zvldne kad sm. Reproduktory je teba umstit co nejble k sob,
basreflexov ntrubek pak asi 10 cm
nad podlahu. Basov reproduktor potebuje basreflexovou ozvunici o objemu 60 a 65 litr s basreflexovm ntrubkem BR 11.45 (= seln oznaen
ped tekou je dlka v cm, za tekou je
inn plocha ntrubku v cm2). Reproboxy jsou navreny pro provoz v zapojen Bi-Wiring a jejich impedann
prbh je kompenzovn pouze velmi
jednodue jednm lenem RC ve vych kmitotech. Pesto je jejich prbh impedance a elektrick fze relativn vyrovnan. Jejich impedance je
spe 8 , jsou proto vhodn prv
pro elektronkov zesilovae, kter nemaj 4 odboku na vstupnm pevodnku nebo pro slab polovodiov zesilovae.
Druh zapojen reprobox je ji jasn navreno pro co nejvy citlivost
pi impedanci 4 . Jejich citlivost je takov, e vs ji 15 W zesilova jist
zatla do sedaky. Jsou proto vhodn
teba pro relativn slab elektronkov
zesilovae v jednoinnm zapojen.
Nelze je vak dobe pout nap. pro
jednoinn polovodiov zesilovae,
kter byly nkolikrt uvedeny na strnkch PE nebo AR v nedvn dob
(s ECC88 na vstupu), nebo obdobn typy, protoe tyto zesilovae
maj velk problmy s dodvkou
vtch proud a mal impedance
pipojench reprobox jim vysloven nesvd.
V osazen jsou pouity nejcitlivj
basov reproduktory od Visatonu
W 300 ve verzi 4 . Pro dosaen potebn citlivosti i ve stednm a vkovm psmu pak zbv pouze pout
WS 13 BF a DSM 25 FFL, protoe dostaten kvalitn a pitom citliv jin
Visaton nenabz (v dostupnch cenovch hladinch). I kdy tyto reproduktory nepat do nejvy kvalitativn tdy, reproboxy z nich navren dok
bezpochyby nadchnout pedevm
svoji dravost a dynaminost. Avak
i prostorov zobrazen a detailnost pat jasn k nadprmru. Rockov nezy nebo i forte velkch klasickch orchestr dok tyto reproboxy vdy
penst lpe, ne mn citliv boxy ve
spojen i s nkolikansobn silnjmi
zesilovai. Aby vynikly jejich kvality, je
nutn je umstit do vt dobe zatlumen poslechov mstnosti, protoe tich poslech nen jejich domnou.
Vhybka je rozkreslena pro pouit
Tri-Wiringu. Rezistor Rs 0,5 a Rv
zvten na 1,5 pouijte v ppad,
e vyrobte sk typu snhulk nebo
v pehrva CD nebo zesilova maj
spe studen zvukov charakter. Pro
kompenzaci prbhu impedance a
elektrick fze zde bylo nutn zaadit
ti kompenzan leny, frekvenn vhybka je proto pomrn sloit a nkladn. V kompenzanch lenech je
nutn dodret prmr drtu u tlumivek,
aby vsledn odpor, vetn pipojenho
rezistoru, zstal na poadovan velikosti. Basov reproduktor potebuje basreflexovou ozvunici o objemu 80 litr
s basreflexovm ntrubkem BR 16.50.
Stedotnov reproduktor potebuje
uzavenou ozvunici o objemu 3 litry.
Existuj jist i dal monosti, jak
velmi citliv reproboxy vyrobit. I kdy
se to zd nepravdpodobn, vynikajcch
vsledk po vech strnkch se d
doshnout s reproduktory urenmi
pro muzikantsk pouit. Je vak teba
dokonale znt vlastnosti jednotlivch
reproduktor a pi nvrhu reprobox
postupovat zcela odlin ne pi nvrhu
reprobox urench pro ozvuen bar
a diskotk. Vyhovujc basov a stedotnov reproduktory pak pat do
nejvy cenov kategorie z ad JBL,
Beyma, Elektro-Voice, Eminence.
U vkovch reproduktor je to
s vbrem velmi komplikovan, protoe
ty jsou vyrbny zpravidla jako horny,
a maj proto vdy njak zvukovod.
Kvalita zvuku je proto vdy dna daleko vce vlastnostmi zvukovodu ne
vlastnm provedenm membrny. Tady
nejvce akusticky vyhovuj zvukovody
s kulatm prezem, ty jsou vak zpravidla velmi smrov. Je tedy teba zvolit
urit kompromis, aby smrovost zvukovodu pli nezmenovala prostorov
zobrazen zvuku. Takov reproboxy
pak exceluj v naprost ivosti penen hudby, kter je zcela srovnateln
s originlem ivho vystoupen. Pro svoji
innost vak potebuj umstn ve velkch dobe zatlumench mstnostech
a nedaj se poslouchat potichu - proto
si tento luxus me dovolit opravdu
mlokdo.
Doufm, e tento lnek alespo
sten pispje k vaemu hledn
reprobox nejen pro elektronkov zesilovae.
Jet bych chtl pipsat mal dodatek ke zmiovanmu lnku o elektronkovch zesilovach. U zesilova
PPP 35 i PPP 120 je vhodn vynechat
rezistor R1 a pout potenciometr s odporem 47 nebo 50 k. Nezmn se tm
vlastnosti zesilovae, ale zv se
vstupn impedance z 11 na asi 30 k.
Protoe jsou pak vstupn dly pipojenho pehrvae CD mn zatovny, vsledn zvuk se zpravidla i u jakostnjch typ pouitch pehrva
vrazn vyist a zsk lep prokreslenost v zkladnch a hlubokch kmitotech.
Informace a ppadn prodej reproduktor a vhybek: Karel Rochelt, ROCHELT s. r. o., Pn 647,
353 01 Marinsk Lzn, tel./fax:
354 622 688.
Pouit literatura
Nabdkov katalogy Visaton.
Stavebn nvody Visaton.
Elektronkov zesilovae PE 3-7/2000.
Men a udrovn
teploty a vlhkosti UTV
Pavel TATAR
(Dokonen)
Kalibrace vlhkosti
idlo vlhkosti se kalibruje ve dvou
bodech co nejvce od sebe vzdlench. Lze bu pout jin kalibrovan
vlhkomr nebo nasycen roztoky chemikli uvedench vtabulce, kter
nalijeme do vhodn ndoby a piklopme senzorem tak, aby byl ve vparech, nikoliv vak ponoen. Teplotn
senzor nm pome zkontrolovat teplotu. Vzhledem ktomu, e chemii neovldm vzal jsem za vdk vlhkomrem, kter jsem ml kdispozici,
provedl jsem 2 men vrznch prostedch a metodu roztoku soli NaCl
jsem pouil jen pro vslednou kontrolu, kter prokzala sprvn zkalibrovn.
Udaje pro kalibran vpoty:
H1 a H2 hodnoty namen,
S1 a S2 hodnoty zkalibrovan
nebo hodnoty roztoku
podle tabulky.
a a b - vypoten kalibran
konstanty, ped kalibrac
a = 655 a b = 0
Postup kalibrace. Naped zmme
ni hodnoty H1 a S1 kter si zapeme, pot zmme vy hodnoty H2
a S2 a opt zapeme. Podle nsledujcch vzorc vypoteme konstanty
a a b.
+ +
D=
,
6 6
E=
jeho vstup je peveden na 16bitov

slo, tedy rozsah 0 a 65535, kter
je pro pevod na procenta teba vydlit 655 respektive konstantou a, kter
m poten hodnotu 655. Od vsledn hodnoty je jet odetena konstanta b. Vsledn vzorec vprogramu
vypad nsledovn
0
E ,
D
kde M je 16bitov pepoten vstup
obvodu UTI03.
YOKNRVW =
Konstrukce
Modul snma je umstn v krabice U-KM22 (GM), ve kter je v jedn
zkratch stran hornho vka vyvrtn
otvor pro kabel opaten prchodkou
(nap. KDF 6 zGM) a na protilehl krat stran je ve spodn asti vypilovn
obdlnkov zez do hloubky asi
1,5 mm a irok jako deska. Prostedn sloupek ve spodn sti je nutno
upravit tak, aby tam bylo mon vloit
desku s plonmi spoji. Deska je do
krabiky vloena tak, aby idla byla
venku mimo krabiku. Zvrenou fz
monte po oiven je dkladn nalakovn desky (pozor, aby se lak nedostal do idla vlhkosti) a jej utsnn
njakm montnm tmelem mezi dosedac plochy krabiky a okolo prchodu desky mimo krabiku.
Modul procesoru je umstn v elektroinstalan krabici sprhlednm vkem Gewiss GW 44 426. Na boku je
krabika opatena prchodkami (nap.
PG 7) pro vyveden kabel, poet, prmr a umstn je teba zvolit podle
kabel.
Modul procesoru se skld ze dvou
desek spojench dlouhmi konektorovmi lmacmi kolky a distannmi
sloupky. Spodn deska je piroubovna ke dnu krabice.
Oba moduly jsou spojeny stnnm
kabelem stemi vodii.
Seznam soustek
Deska procesoru
R1, R17, R19
R2, R3, R4,
R5, R14, R15,
R16, R18
R6, R7, R8,
R9, R10, R11,
R12, R13
R20, R21
R22
RN1
RN2
C1, C2
C3, C5, C10,
C11, C14, C15,
C16, C17
C4, C6, C7,
C8, C9
C12
C13, C18
4,7 k
1 k
270
viz text
120
8x 4,7 k
4x 4,7 k
33 pF, keram.
100 nF, keram.
10 F/25 V
470 F/25 V
100 F/10 V
L1
Q1
TL. 22 H
11.0592 MHz
D1, D2, D3
D4, D5
D8
T1, T2, T3, T4,
T5, T6, T7, T8
BA159
1N4007
1N4148
BC327
+
6 nebo
D
+
6 .
D
Zbv jen zapsat konstanty a a b
do pamti UTV a je oiven vetn
kalibrace hotov. Pro zajmavost uvdm, jak je vprogramu naloeno
skalibranmi konstantami. Jak ji
bylo uvedeno vpopisu obvodu UTI03,
E=
Tab. 3. Vlhkost vpar sol rozputnch ve vod

RH [%]
pi 25 C
LiCl
MgCl
Mg(NO3)
NaCl
K2SO4
RH [%]
pi 20 C
11,3 (0,3
12
32,8 (0,3) 33,1 (0,2)
53,0 (0,1)
55
75,3 (0,1) 75,5 (0,1)
97,3 (0,5) 97,6 (0,5)
Obr. 7.
Osazen deska procesoru
a deska displeje
27
Obr. 8 a 9. Deska s plonmi spoji senzor a rozmstn soustek
Obr. 10 a 11.
Deska
splonmi
spoji proccesoru
arozmstn
soustek
28
IC1
AT89S8252
nebo AT89C52
24C01
74HC14
MAX232
MAX1232
MAX485E
7805
+ chladi DO1
IC2
IC3
IC4
IC5
IC6
IC9
K1, K2, K3
SV1, SV2
M15 E 12 CN
dutinkov lity 7
a 8 pin z BL820G
3x ARK 500/2
4x ARK 500/3
1x zahnut piky
ze strany spoj
Gewiss GW 44 426
(prodejny s elektroinstalanm
materilem)
Svorky
ISP
Krabice
Deska displeje
R51, R52,
R53, R54
R55
1 k
1,5 k
D51, D53
lut LED
5 mm 2 mA
erven LED
5 mm 2 mA
zelen LED
5 mm 2 mA
HD-M512RD
D52
D54, D55
H51
SV51, SV52
Obr. 12 a 13. Deska splonmi spoji displeje arozmstn soustek
dlouh piky 7
a 8 pin, upraven z ASS02083C
Deska senzoru
R101
R102
22 k
1,5 k
C100
C101
C102
C103
idlo vlhkosti
2322 691 90001
(Philips)
150 pF, keram.
100 pF, keram.
100 nF, keram.
IC101
IC102
UTI03
SMT160-30-92
X101
Krabice
ARK 500/2
UKM22
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
Obr. 14.
Krabice se senzory
(nahoe)
www.smartec.nl
www.omnitron.cz
www.atmel.com
www.maxim-ic.com
vod do komunikace po linkch
RS485 a RS422. AUTOMA, .9/
1998.
Kontakt na autora: pavel_t@centrum.cz

Kompletn program pro zazen
UTV (program procesoru a ovldac
program PC) zale autor. Vzhledem
kvelikosti ovldacho programu je na
Internetu na redaknch strnkch PE
(www.aradio.cz) pouze program pro
mikroprocesor UTV.
Obr. 15.
Umstn konektoru
pro programovn
procesoru ISP
(vlevo)
29
Mal lhe
Profesionln lhn vyrb Bioska

s. r. o. Sedlany. Nejmen znich je
MONO-PLAST 60 na 60 slepich vajec
za 4635,- K bez dan. asto je vak
poteba men lhe, zvlt tehdy, chovme-li nap. papouky nebo kepelky,
pro kter je MONO-PLAST 60 stle pli velk. Navrhovan een dky svpomoci vyjde tak podstatn levnji.
Elektrick zapojen je velmi jednoduch. Vyhvac rovku zapn tyristor
T1, kter je zen tranzistorem T2. Prochzejc proud zemitoru je signalizovn
svtivou diodou D1. Do bze tranzistoru
T2 je pivdn velmi mal proud
zkontakt membrnovho spnae S.
Proud je du mikroampr a nezpsobuje tud dn opalovn kontakt, co
bv astou pinou opotebovn vkonovch spna. Zdroj stejnosmrnho
napt tvo mal transformtor TR
sGraetzovm mstkem s diodami D2 a
fliovmi kondenztory C2. Pro vyhlazen je pouit elektrolytick kondenztor C1.
Transformtor dv naprzdno napt asi
19 V, usmrovac st pi zaten svtivou diodou cca 18,3 V. Proud emitorem
do tyristoru je asi 12 mA. Zapojen vvod tranzistoru T2 i tyristoru T1 jsou znzornna na obrzku.
Membrnov spna (obr. 2) se skld zmembrny 1, kter je upevnna
roubem M5 na rm z organickhoskla
tl. 6 mm 5, pruiny zhotoven zpera budku 2 a pevnho kontaktu 3 zocelovho
roubu M4 s vinutou pruinkou 4. Ocel
jako pouit materil nevad zhlediska
vodivosti ani opotebovn kontakt. Distann podloky pro pesn nastaven
vky ploch pruiny jsou zpepek
skky MARS o tlouce 1,5 mm. Spna pracuje tak, e se pi zvtovn teploty zdvih vrch membrny 1 a nadzdvihne plochou pruinu 2. Tm se rozpoj
kontakt a rovka zhasne. Pi nslednm ochlazen klesne vrch membrny a
pruina opt kontakt spoj. Interval spnn a tmy je asi 8 sekund, teplotn diference asi 0,1 C. Pro jemnou regulaci je
uren pevn kontakt membrnovho spnae 3. Pi teplot kolem 38 C je to asi
0,1 C na tvrt otky regulanho roubu M4. Pesnou dlku regulanho rou-
Obr. 1. Zapojen lhn a vvod

tranzistoru a tyristoru
30
bu je nutno vymezit matic M4, stlaenm

vinut pruinky a polohy ploch pruiny.
Jde to pomrn snadno, membrna se
oheje ji umstnm pod stoln lampu.
Zdvih membrny zklidovho stavu
15 mm je asi na 17 mm pi teplot 38 C.
Pvodn jsem se domnval, e pouiji
upraven zapojen teplotnho spnae
zAR10/94, str. 17, kter je velmi elegantn. Vpraxi se vak ukzalo, e regulace
je zde mon jen vrozsahu 0,8 C, co
pro lhnut nesta. Regultor byl tak velmi nespolehliv. To je tak zejm dvod,
pro i profesionln firmy stle pouvaj
membrnu jako idlo teploty. Teplotu je
nutn kontrolovat vhodnm teplomrem.
Nejlpe vyhovuje tzv. rychlobka vcen
asi 156 K, kter m dlen po 0,1 C a
nem zakrcen udrujc rtu vpoloze
maximln namen teploty. Je kdostn
ve vtch lkrnch.
Kvyhvn lhn MONO-PLAST 60 je
poteba pkon 90 W. Lhe m vak dobrou izolaci, a tak vjednodum proveden je nutno potat spkonem asi 25 a
50 W. Nejjednodum topnm zdrojem
je rovka Mignon. Pi konstrukci lhn
je teba tak brt ohled na to, e zazen
je napjenonaptm 230 V a vyhvan,
tedy srizikem poru. Kritickm mstem
je membrnov spna. Membrna se
me perforovat a tm zpsob trval spojen spnae. Vpraxi to znamen bu trval dohled, nebo umstn lhn na msto, kde neme zpsobit por.
Ped vloenm nsadovch vajec je
nutn lhe pedeht a sedit. U slepich vajec je to obvykle na teplotu tsn
pod 38 C. Nkte autoi doporuuj
vce. Vlhkost vlhni m bt kolem 60 %.
Vejce je nutno pravideln obracet, absolutn nejdel interval je 12 hodin. Slepice obrac tak za pl hodiny a motorov lhn asi tak za dv hodiny. Pi runm
obracen je tak otevenm dvek zarueno vtrn. Doba pro lhnut slepich
vajec je asi 21 dn. Mezitm je nutno vejce dvakrt zkontrolovat prosvcenm a
odstranit vejce sodumelmi zrodky.
Pesn podmnky pro lhnut lze najt ve
star knize V. Orel: Uml lhnut drbee, SZN Praha, 1958.
Ing. Zdenk Kunc
Obr. 2. Konstrukce termostatu
Matuszczyk, J.: Antny prakticky - popisy konstrukc parametry principy funkce antn
pro radioamatrsk psma a
CB. Vydalo nakladatelstv BEN
- technick literatura, 2. vydn,
240 stran B5, obj. slo 121126,
299 K.
Prvn vydn eskho pekladu polskho
bestselleru, znmho pod nzvem Poradnik
antenowy, vylo ku pleitosti Mezinrodnho setkn radioamatr Holice 2002. Kniha
pot prola nronou korekturou a nyn vychz ve druhm eskm vydn.
V knize jsou obsaeny praktick konstrukce antn, kter jsou mezi radioamatry
nejoblbenj. Stavba je dokumentovna
parametry a principem funkce antn. Na
problematiku navazuje doporuen tkajc
se materil a dl pouvanch ke stavb,
monti a uzemnn. V knize dle najdete
informace o souvisejc problematice, jakou
pedstavuje symetrizace a baluny, mic
ppravky, Ve skonkrtnmi rozmrovmi vkresy afotografiemi - ve prakticky, tak
jak to znm polsk odbornk na antny postavil azmil (http://www.antena.dir.pl).
Postupn jsou probrny antny vech
bnch proveden - drtov, mobiln, Yagi,
quad, magnetick, logaritmicko-periodick,
zkopsmov i irokopsmov, smrov
avesmrov na radioamatrsk psma:
1,8 a 30 MHz, 144 MHz, 430 MHz, 1,2 GHz.
Prost praktick knka tak, jak m bt.
Kniha je urena zatenkm, vysplm
iradioamatrm, odbornkm spojovch slueb a vem, kte se zajmaj o problematiku
KV a VKV antn.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, anima@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Z katalogu
mikrovlnnch
tranzistor
Rudolf Balek
(Pokraovn)
Druh st katalogu ERICSSON
popisuje unipolrn tranzistory typu
LDMOS FET (Lateraly Difused Metal
Oxide Semiconductors Field Effect
Transistors). Kapitola popisuje tinct
typ tranzistor FET pro kmitoty od
470 MHz do 1 GHz (tj. 64 cm a 27 cm
vlnov dlky), pro vkony od 6 W do

125 W.
Z tto sti jsem vybral ti typick
pklady UHF zesilova (dnes dva
z nich). Jako prvn uvdm na obr. 5
zesilova s dvojitm tranzistorem Q1
typu PTF 10049, pro kmitoty 470 MHz
(1 palec = 2,54 mm
Obr. 5a. Schma zapojen vkonovho zesilovae 50 W pro kmitoty 470

a 860 MHz
Q1
L1, L2, L25, L26
L3, L4
L5, L6
L7, L8
L9, L10
L11, L12
L13, L14
L15, L16
L17, L18
L19, L20
L21, L22
L23, L24
L27, L28
C1, C2, C22, C23
C3, C4, C11, C12
C5, C6, C13, C14
C7, C8, C15, C16
C9, C17
C18
C19, C20
C10, C21
R1, R2, R3, R4
R5, R6
R7, R8
R9, R10
T1, T2
deska s pl. spoji
PTF 10049
mikropsek 25
0,25 , 680 MHz
mikropsek 70
0,065 , 800 MHz
10 nH
cvka SMT
mikropsek 18,5
0,010 , 800 MHz
mikropsek 18,5
0,07 , 800 MHz
mikropsek 10,2
0,060 , 800 MHz
mikropsek 8,1
0,0525 , 800 MHz
mikropsek 9,3
0, 061 , 800 MHz
mikropsek 12,13
0,032 , 800 MHz
mikropsek 22,6
0,021 , 800 MHz
mikropsek 22,6
0,01 , 800 MHz
4x8 mm
feritov perla
mikropsek 60
0,25 , 680 MHz
51 pF
ip. kond. ATC 100 B
91 pF
ip. kond. ATC 100 B
0,1 F
SMT K1206
10 F
elektrolyt. kondenztor
5,6 pF
ip. kondenztor ATC 100 B
1,3 pF
1,7 pF
7,5 pF
200
K1206 rezistor SMT
1 k pot.
500
1/4 W rezistor
1,8
1/4 W rezistor
UT-85-25
koaxiln balun
0,79 mm tl., G200, r = 4,0, oboustrann pltovan md
Obr. 5b. Deska s plonmi spoji (nen

v mtku) a rozloen soustek vf
zesilovae
31
Q1
T2
T1
Obr. 6a. Schma vkonovho zesilovae 120 W pro kmitoty 470 a 860 MHz
Q1
L1
L2, L3
L4, L5
l1, l2, l21, l22
l3, l4
l5, l6
l7, l8
l9, l10
l11, l12
l13, l14
l15, l16
l17, l18
l19, l20
l23, l24
C1, C2, C20, C21
C3, C4, C12, C13
C5, C6, C14, C15
C7, C8, C16, C17
C9
C10, C22
C11
C18
C19
R1, R2, R3, R4
R5, R6
R7, R8
R9, R10
T1, T2
deska s pl. spoji
PTF 10037
1 z drtem 0,644 mm (#22 AWG), vnitn 3,05 mm
10 nH
cvka SMT
4x8 mm
feritov perla
mikropsek 25
0,25 , 680 MHz
mikropsek 70
0,065 , 800 MHz
mikropsek 18,5
0,010 , 800 MHz
0,07 , 800 MHz
mikropsek 18,5
mikropsek 10,2
0,060 , 800 MHz
mikropsek 8,1
0,0525 , 800 MHz
mikropsek 9,3
0,061 , 800 MHz
mikropsek 12,13
0,032 , 800 MHz
mikropsek 22,6
0,021 , 800 MHz
mikropsek 22,6
0,01 , 800 MHz
mikropsek 60
0,25 , 680 MHz
51 pF
ip. kond. ATC 100 B
91 pF
ip. kond. ATC 100 B
0,1 F
SMT K1206
10 F
elektrolyt. kondenztor
11 pF
ip. kond. ATC 100 B
0,6 a 6,0 pF
kapacitn trimr (Johanson)
4,7 pF
ip. kond. ATC 100 A
13,0 pF
ip. kond. ATC 100 B
3,6 pF
ip. kond. ATC 100 B
200
1/8 W K1206 rezistor SMT
1 k
1/4 W potenciometr
500
1/4 W rezistor
1,8
1/4 W rezistor
UT-85-25 koaxiln balun
0,71 mm tl., G200, r = 4,55 pi kmitotu 1 MHz, oboustrann pltovan md
a 860 MHz. Parametry tranzistoru: Na

800 MHz m pi kolektorovm napt
32 V vkon 85 W, pi zeslen 13,5 dB
a innosti 58 %. daje jsou doplnny schmatem, plonm spojem, rozloenm soust a seznamem soust. Z diagramu odeteme, e pi
kmitotu 800 MHz je odevzdan vkon
zesilovae 50 W a poadovan vkon
budicho stupn je 2 W. Kolektorov
napt je 32 V pi proudu 400 mA.
Obvodov se jedn o bnou koncepci zesilovae jako tm u vech popisovanch zesilova: irokopsmov,
symetrick, neladn zesilova - nem
dolaovac trimry, dvojinn, se
penenho psma 36 MHz. Induknosti (L7 a L22) na vstupu a vstupu
tranzistoru Q1 pizpsobuj tranzistor
vstupnmu a vstupnmu veden. Zesilova m jeden napjec zdroj UDD,
32
spolen pro bzi a kolektor, s bohatmi filtranmi obvody L, C a R. Pracovn body tranzistor se nastavuj
promnnmi rezistory R5 a R6. Symetrizace vf vstupu balunem T1 (z angl.
balanced/unbalanced) a vf vstupu balunem T2 je realizovna koaxilnm
kabelem. Mal cvky L5 a L6 jsou tlumivky SMT.
Dalm pkladem je neladn UHF
zesilova (obr. 6) s dvojitm tranzistorem Q1 typu PTF 10037 pracujcm na
kmitotech 470 MHz a 860 MHz, tedy
s psma 390 MHz. Parametry tranzistoru: pracovn kmitoet 470 MHz
a 860 MHz, vkon 120 W, zeslen
14,0 dB, innost 50 %. Pi menm
napt, 28 V, je vkon 100 W, zeslen
a innost jsou stejn. Schma je podobn jako u pedchzejcho zesilovae, s jednm napjecm naptm a
Obr. 6b. Rozloen soustek

na desce vf zesilovae 120 W
se stejnm obrazcem plonch spoj,
vstup symetrizanho vf obvodu s T1
je doplnn tlumivkou L1 s jednm zvitem. Tlumivky SMT L2, L3, L4 a L5
jsou vinuty na feritovm jdru. Mal
induknosti l5 a l24 jsou st plonch spoj, poznme je podle umstn a pipojen kondenztor C9, C10,
C18 a C19 na vkrese rozloen soust (obr. 6b).
(Pokraovn)
Aktuln:
http://www.ericsson.com/microe/products/
rf_power_transistors/
OK2XDX
Nmeck spolenost Smart Fuel Cell
GmbH patentovala technologii pmho pevodu metanolu (metylalkohol) na elektrickou energii! V principu se jedn o speciln membrny vyplnn elektrolytem, na
kter z jedn strany pichz sms metanolu a vody, ze druh vzduch. Anodov
katalyztor tp molekuly metanolu na
kladn vodkov ionty a elektrony. Ionty
vodku prostupuj membrnou, reaguj se
vzdunm kyslkem a vslednm produktem je voda, H2O. Na druh stran se tvo
rovn nekodn plyn - CO2. Vkon lnk, kter se ji vyrbj pod nzvem Direct Methanol Fuel Cells (DMFC), je od nkolika W a do kW. V budoucnu se uvauje
o jejich pouit hlavn v elektromobilech krom nekodnch produkt maj tak lep pomr vkon/hmota a nabjen je otzkou nkolika sekund.
QX
,$1
@"1."1
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
CHARON I
MAL WEBOV SERVER

V minulm sle jsme uveejnili zajmav zapojen jednoduchho ovldacho obvodu, pipojitelnho
pes osobn pota do potaov st a jejm prostednictvm do Internetu. Vzbudil pekvapiv velk
ohlas a protoe v poslednch letech je publikovno stle vce een takovchto zazen, pokusme se
v nsledujcm lnku vnovat tto problematice trochu podrobnji. Uvedeme i popis konkrtnho univerzlnho een s jednoipovm mikropotaem pro pm pipojovn rznch obvod do potaov
st s cenov dostupnou stavebnic.
Po obrovskm rozen osobnch
pota v prbhu devadestch let
se v jejich druh polovin zaalo ukazovat, e je-li samotn pota mocn nstroj, pak jeho propojen do st
s dalmi potai monosti jet vrazn roziuje.
Dnes je ji vtina pota do potaovch st pipojena. Pedpovdi ale
kaj, e v roce 2008 bude ze vech
zazen, pipojench do potaovch
st, pouze 10% klasickch osobnch
pota, zbvajcch 90% zazen budou samostatn pstroje, pipojen do
st pmo a s potai i mezi sebou tak
po sti pmo spolupracujc.
Pro podniky jsou vhody jedin propojen potaov st zejm lze

snadno sledovat a i na dlku ovldat
vrobn technologie, bn provoz firmy, zjednoduit a zrychlit administrativu a provdt napklad i servisn zkroky.
Dnen aplikace jsou tak jednoduch a soustky tak levn, e jsou tyto
technologie zcela dostupn i pro amatrsk experimenty a vyuit. Nkolik
nmt:
z webov strnky, naten v bnm prohlei, lze snadno ovldat
i sloit zazen s mnoha rznmi
parametry,
zazen lze ovldat odkudkoliv po

Internetu, bez poteby jakhokoliv specilnho softwaru,
nap. zabezpeovac zazen
pipojen k Internetu me na dlku
ovit i stav ve v podku, zatmco
standardn sloit a drah een penej obvykle pouze stav naruen
bezpenosti,
jednoelov zazen me bt
k sti pipojeno dlouhodob a monitorovat njak vstup, data mohou bt penena na server pouze na vydn,
zazen me samo informovat
o nastal udlosti (napklad zaplnn
pamti shromaovanch dat) na libo-
33
zapojen konektor modulu Charon

(na jeho protilehlch stranch)
Obr. 2. Zapojen modulu Charon I, navrenho

pro pipojovn rznch hardwarovch zazen
do potaovch st
volnou vzdlenost elektronickou potou.

V dohledn dob si lze pedstavit
ovldn rznch domcch systm
pomoc webovho rozhran:
zen vytpn a klimatizace,
zabezpeen objekt,
ovldn inteligentnch prostor,
co me bt cel dm, nebo tak jen
jedna kancel (topen, svtlo, rolety,
ochrana, telefonn stedna ap.).
automatick nahrvn vybranch televiznch a rozhlasovch poad, abyste je mohli shldnout po pchodu dom,
asem me bt pipojena k potaov sti i lep lednika - vestavn
pota bude schopen spotat, kdy
projde nap. zrun doba mlka v lednici a ppadn po Internetu objednat
dal krabici tohoto mlka ve vaem
obchodnm dom, kam si jezdte pro
tdenn nkup.
Obvod, popsan v minulm sle,
byl pipojen k sriovmu portu (RS232)
bnho osobnho potae, a teprve
jeho prostednictvm k potaov sti,
pop. Internetu. To vak je mlokdy
praktick, protoe potom je obvod dostupn pouze po dobu, kdy je pota
zapnut. Pitom osobn pota v tomto
ppad pouze ulo data z obvodu (zskan po sriov lince RS232) a zps-
34
Obr. 1. Zapojen oddlovacho transformtoru pro pipojen modulu do potaov st
tupn je pro celou potaovou s, funguje tedy jako takov jednoduch webov server. To me zadit i mnohem
jednodu zazen, ne je osobn pota jednoduch jednoipov mikropota, vybaven sriovm portem
RS232 a pipojenm do potaov st.
Takov jednoduch zazen je dle
popsno.
Charon I
Na Internetu lze nalzt mnoho popis rznch zazen, kter zajist ve
uvedenou funkci. Vyuvaj obvykle jednoipovch mikropota a pop. i dalch integrovanch obvod, zajiujcch pipojen k potaov sti Ethernet. Vybrali jsme popis modulu Charon I, protoe si ho mete nejen postavit sami podle tohoto lnku, ale lze
k nmu snadno v tuzemsku koupit potebn speciln soustky, z webu

zdarma sthnout potebn software,
pop. si koupit modul u hotov a zalenit ho do vlastnho zazen.
Modul Charon I me fungovat jako
webov server, ukldajc data zskan
z perifernch obvod do webov strnky, kterou pak lze z libovolnho msta
st (v ppad Internetu prakticky odkudkoliv) prohlet bnm internetovm prohleem. Me ale fungovat i jako klient a protokolem telnet se
dovolat na jakkoliv webov server
(sputn teba na osobnm potai).
Pes protokol telnet ho lze rovn ovldat a nastavovat. Modul pracuje se
standardnmi dicmi pkazy v datovm kanlu podle obecn platn normy
RFC2217. Pouv tzv. NVT (Network
Virtual Terminal ).
Potaov s je od modulu galvanicky oddlen transformtorem (ten
obsahuje i filtry, kter jsou odlin pro
rzn adie je tedy zapoteb transformtor vybrat pro konkrtn adi,
v tomto ppad RTL8019AS). Zapojen
transformtoru je na obr. 1 (pozor,
uzemnn obou stran transformtoru
mus bt oddleno!).
Schma zapojen modulu Charon I
je na obr. 2. Je napjen stabilizovanm
naptm 5 V a odebr asi 60 mA. Ppadn pokles napjecho napt hld
napov detektor MAX810, kter pi
zmn napjen pod 90% nebo nad
Obr. 4. Rozmstn soustek na oboustrann destice s plonmi spoji modulu Charon I
Obr. 3. Rozmry modulu Charon I

a umstn jeho vvod na destice
110% nominln hodnoty vygeneruje

resetovac impuls pro procesor.
V zapojen modulu je pouit procesor AT89C51RD2, co je klasick procesor z rodiny Intel x51, rozen o intern pam 1 kB RAM (vrobce ji obas
nazv XRAM), 2 kB EEPROM a 64 kB
FLASH na ipu. Procesor lze programovat po sriov lince (po uzemnn
vvodu PSEN po resetu). Proto je vvod PSEN vyveden na konektoru modulu (SV1). Modul tak lze snadno programovat programy FLIP nebo RD2
Flasher.
Pipojovac kabel k potaov sti
se pipojuje pes konektor RJ45 a ve
zmnn oddlovac transformtor (tyto
soustky ji nejsou na modulu a je
nutn je pipojit, viz obr. 1).
Signly z potaov st Ethernet
(TO+, TO-, TI+ a TI-) zpracovv specializovan integrovan ethernetov
adi RTL8019AS s intern pamt 8 kb/
16 bit. Tuto pam obsluhuj pstupov registry obvodu. adi ethernetu
RTL8019AS je stejn jako pamov
obvod 32 kb SRAM IC15 (62256) namapovn v adresnm prostoru procesoru. Data z adie jsou tedy vytna pes registry obvodu. Zatmco pam SRAM je mapovna do hornch 32
kB vbrem adresovho pinu A15, adi ethernetu RTL8019AS obsahuje intern adresov dekodr. Ten lze nastavit
v tzv. jumper mode adie. Bli daje najdete v katalogovm listu obvodu
RTL8019AS (nebo v etin na adrese
Web51.HW.cz).
Integrovan obvod IC3 je pam

EEPROM 93C46, pipojen na zvltn
vvody adie ethernetu, a obsahuje jeho nastaven a adresu MAC (uniktn
adresa zazen v potaov sti). Tuto
pam lze vynechat, pokud nastavte
potebn daje pes registry adie
z programu mikroprocesoru. Jeden
z parametr, kter nelze takto nastavit,
ovlivuje sprvn pouvn vstupu
LCOL z RTL8019AS (ovldajcho indikan LED, pipojenou na vvod LINK
celho modulu). Pokud tedy neosadte
pam EEPROM, vynechte i R2 a vstup LINK ovldejte pes R1 z LRX.
Pouit adi RTL 8019AS nen dn novinka, pouval se ve vtin sovch karet ISA, ale je relativn levn
a je to jednoipov een, zatmco
mnoho jinch podobnch produkt
pouv een se dvma obvody adie
(hlavn pro st 100 Mb).
Dva konektory SV1 a SV2 na protilehlch stranch modulu propoj modul
se zkladn deskou va aplikace. Na
konektoru SV1 je vyvedeno pipojen
k potaov sti Ethernet, napjen 5 V
a sriov port (RxD, TxD, CTS, RTS).
Sriov port je vyveden pouze v rovnch TTL, ped pipojenm do sriovho
portu potae je teba upravit tyto napov rovn napklad pomoc znmho obvodu MAX232. Konektor SV2
vyvd z modulu jeden osmibitov paraleln port procesoru. Krom druhho
zemnicho vvodu zde je vyveden i RESET (pivedenm log. 1 modul zresetuje) a dva dal pomocn vvody. Uzemnnm vvodu T0 (P3.4) po resetu se
modul uvede do reimu SETUP, ve
kterm lze pes sriovou linku (9600
8N1) nastavit zkladn parametry komunikace.
Pokud chcete pout modul napklad jen jako prost konvertor mezi
sriovou linkou RS-232 a st Ethernet,
nebudete druh konektor (SV2) vbec
potebovat. Modul lze pak osadit nastojato, co me bt v nkterch konstrukcch vhodn.
Pipojen modulu do reln aplikace

je velmi jednoduch, jak je vidt nap.
na schmatu experimentln desky
(obr. 5). Krom napjec sti, pipojen
indikan LED a vyvedench nastavovacch propojek je zde i obvod pro pevod napovch rovn sriov linky
z TTL na RS-232 a konektor RJ45 s integrovanm oddlovacm transformtorem (LF1S022) pro pipojen do st
Ethernet. Pro pipojen modulu k potaov sti sta jak je vidt pouze pt
kondenztor a tento konektor.
Konkrtn funkci modulu zajiuje
software (firmware), nahran v jeho
zabudovan pamti. Mete si ho naprogramovat a nahrt sami, nebo pout zkladn firmware pro popisovan
pevod signl z RS232 na Ethernet,
kter je v prodvanm hotovm modulu
(lze ho samozejm pepsat jinm programem). K programovn modulu
Charon I lze pout i voln dostupn
vvojov systm Web51.
Pro dal pokusy je vhodn nap.
firmware IO Controller Lite, kter umon pomoc posuvnch registr pipojit
k modulu Charon I LCD displej 2x16
znak, 8x vstup, 8x vstup a digitln
teplotn idlo DS1233. Tyto perifrie lze
pak ovldat protokolem telnet (stejnojmennm programem z operanho
systmu Windows) nebo z jakhokoliv internetovho prohlee z webovch
strnek (viz obr. 7). IO Controller Lite
je tak voln k dispozici (je to soubor
IO_controller_165lite_charon1.hex).
Vvojov kit modulu Charon I

Moduly Charon jsou ureny pro
osazen do urit konkrtn technick
aplikace. Pro prvn seznmen se s jejich funkcemi a monostmi je vhodn pout njakou vvojovou desku. Zapojen takov desky, obrazec plonch
spoj a rozmstn soustek na desce jsou na obr. 5 a 6. Vvojov deska
obsahuje:
dva adov konektory
pro zasunut modulu Charon I,
35
Obr. 5. Zapojen desky

vvojovho kitu k modulu Charon I
(obrazec plonch spoj
a rozmstn soustek
na desce je na obr. 6).
oddlovac transformtor
s konektorem RJ45 pro pipojen
k potaov sti,
resetovac obvod a resetovac
tlatko,
signalizan diody LED pro
indikaci zapnut a sovho
pipojen,
stabiliztor napjen, umoujc
napjen 9 a 15 V,
napjec konektor,
pevodnk napovch rovn
sriovho portu z TTL na RS232,
konektor Canon 9 pro sriov
port,
osm indikanch diod LED pro
osmibitov paraleln port,
propojky pro aktivaci reimu
programovn, nastaven
pracovnho reimu a odpojen

osmi indikanch diod LED,
dvouadov estnctivvodov
konektor pro pipojen vnjch
obvod.
Mon aplikace
Prodlouen sriov linky
RS-232 pes potaovou s
Dva v lnku popsan moduly, propojen navzjem pes potaovou s,
umouj virtuln prodlouit sriovou
linku (s nastavenmi parametry rychlost, poet bit, parita, potvrzovn pjmu). Ten, kter dan spojen inicializuje (protoe pijal data na vstupu sriovho portu), se pak chov jako klient,
Obr. 6. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce vvojovho kitu modulu
36
protistrana je server (a pijat data pivd na svj sriov port RS232). Spojen me bt zabezpeen, lze ukldat data do vyrovnvac pamti 32 kB
atd. Vzhledem k principu penosu po
potaov sti typu ethernet je kontinuln tok dat do sriovho vstupu modulu pro penos po sti dlen do jednotlivch paket a proto lze v praxi potat
se zpodnm signlu asi 10 ms pro
penosov protokoly TCP/IP a 5 ms pro
UDP/IP.
Prodlouen a 8 vodi pes

potaovou s Ethernet
Stejn jako sriovou linku v pedchozm ppad lze virtuln prodlouit
i a osm vvod paralelnho osmibitovho portu procesoru modulu Charon I (kter lze ovldat bu jako port,
nebo k nmu pipojit posuvn registry
a zskat sadu vstup a vstup). Dky
NVT mohou bt data z nich penena spolen s datovm tokem linky
RS232. Je opt nutn potat se zpodnm signlu asi 10 ms. Takovto een v rmci stvajc potaov st
me bt nkdy praktitj i levnj,
ne pokldn zvltnho kabelu pro
tento el.
Charon I (schma viz obr. 5)
Vzdlen ovldn vstup

a vstup pomoc protokol
telnet a HTTP
Nahrnm firmwaru IO Controller
Lite do procesoru modulu Charon I lze
umonit jednoduch dlkov ovldn
rznch vstup a vstup, vpis text
na LCD displej nebo ten daj z teplotnho idla. Na modul s vlastn IP
adresou se pak lze pipojit z jakhokoliv
webovho prohlee potaov st,
v ppad Internetu tak odkudkoliv na
svt. Jednotlivm signlm i logickm
stavm lze piadit osmiznakov jmna
(vypnuto/zapnuto, OK/ALARM ap.).
Virtuln sriov port

kdekoliv na svt
Protoe modul respektuje standardn protokoly, lze sriov port na modulu
pipojit pomoc ovladae virtulnho sriovho portu k osobnmu potai kdekoliv na svt. V operanm systmu
Windows se pak objev virtuln sriov
port COM 6, kter je pipojen po ethernetu a ovld napklad tiskrnu ttk
ve vedlej budov, nebo snm, zobrazuje a ukld data z mal meteorologick stanice.
Obr. 7. Ovldn modulu

pomoc protokolu Telnet
a z internetovho
prohlee
Zvr
Aplikac, kter mohou pipojenm
k potaov sti pop. Internetu dostat
zcela nov rozmr, je cel ada. Moduly
Charon I jsou jen jednm z typ na trhu.
Jejich technick i softwarov een je
voln k dispozici. V internetovm obchod shop.hw.cz lze navc koupit i
sadu soustek, transformtor pro pipojen k ethernetu) i cel osazen a vy-
zkouen modul Charon I. K modulu

je do konce dubna dokonce dodvn
zdarma i v tomto lnku popsan vvojov kit.
Dal informace najdete na webech
projektu web51.hw.cz (zdrojov kdy),
www.hw.cz (informace i o jinch podobnch projektech), www.hwgroup.cz,
pop. je mete zskat i na telefonu
222511918.
ZAJMAVOSTI Z CEBITU
V beznu se jako obvykle uskutenil v Hannoveru nejvt evropsk veletrh potaovch a komunikanch technologi. Dky Internetu u nen nutn tam vdy bt osobn, aby se lovk dozvdl o vystavovanch zajmavostech. Zd se, e jich tam letos bylo vce ne loni.
Kouzeln kufk
Palivov lnky se objevily jako
zdroj energie u kufku na notebook nmeck spolenosti Consel. M zajistit cel tden provozu notebooku i jeho
psluenstv. Msto tradinakumulace
elektrick energie v lithium-iontovm
akumultoru se zde potebn energie
vyrb chemickou reakc v metanolovch palivovch lncch SmartFuelCell C25. Kad kazeta s metanolem
o objemu 125 ml zajist energiii pro
sedm hodin provozu (v kufku je msto
na 7 kazet). Kufk je vybaven rozhranm Bluetooth pro bezdrtov penosy, m Consel port repliktor, kter se
pipojuje pes jedin kabel k USB rozhran notebooku a nabz tyi porty
USB, jeden COM, dva PS/2 a jeden
paraleln port. Kufk v mn ne 7
kg a cena 3000 a 5000 zatm nen
pli lidov ...
Z mal ruliky si vythnete displej

a petete si teba dnen noviny (kter na
nj dorazily pes Wi-Fi rozhran ...)
e-papr
prun a ten ne pl milimetru. Zazen na obrzku m rozmry 10 x 10

cm a Siemens pr ji m k dispozici
i model o rozmrech A4. EPYRUS funguje na principu, vyuvajcm vlastnosti
molekul chrmu, kter mn svoji barvu
v zvislosti na tom, zda se nachzej
pod naptm i ne.
Spolenost Siemens pedstavila epaper, kter by se ml stt zkladem

nov generace displej s podobnm
vzhledem a vlastnostmi jako bn
papr. Prototyp s nzvem EPYRUS je
MEGA PC je zazen pro hry a zbavu od firmy MSI. Krom klasickch

schopnost stolnho potae m vech-
Kufk na notebook firmy Consel, kter

zajist jeho tdenn provoz
MEGA PC
37
ny funkce mini Hi-Fi stereo ve a domcho kina. Dky zabudovan Wi-Fi

kart nem problmy ani s pipojenm
k Internetu. V obsahuje pehrva
audio CD a MP3 a FM/AM radio. Integrovan grafick karta s TV vstupem
a vestavn TV tunerem umouj realizaci domcho kina se zvukem DVD
5.1. Zazen MEGA PC bude k dispozici ve dvou provedench s procesory
AMD i Intel. Je ureno pro domc i kancelsk pouit. Ob sestavy disponuj
jednm slotem AGP 8x a jednm slotem PCI.
MEGA PC
- pota jako
hudebn v,
domc kino,
nahrvac studio ...
bezdrtov pipojen
k potaov sti
a Internetu
Pehrva iRiver iFP-300 s pamt flash

navazuje na model IFP-180T. Kapacita
vnitn pamti je 64 a 512 MB a pstroj
umouje i poslech rdia a zznam
zvuku. Podporuje formty MP3, WMA
a ASF.
Vypalovac mechanika GMA-4040B od LG
Adaptr Wi-Fi
AWL400
pes USB
Vechny formty DVD

Nov vypalovac mechanika od LG
Electronics GMA-4040B zvldne jako
prvn na svt zznam na vechny
existujc formty, tedy DVD+R/RW,
DVD-R/RW i DVD-RAM, samozejm
i na standardn CD-R/RW. Na DVD zapisuje mechanika tynsobnou rychlost, na CD 52x. Univerzln vypalovac mechaniky u pedstavily i firmy
Sony a NEC
displej a Li-Pol baterii pro 14 hodin

provozu.
USB adaptr Wi-Fi

Pehrva iRiver iFP-300
S pevnm diskem pracuje pehrva iRiver iHP-100 s variantami10 a 20

GB. M displej 160 x 128 pixel, v menu se lze pohybovat joystickem a s potaem komunikuje pes USB 2.0.
Lithium-polymerov akumultor zajiuje 15 hodin provozu.
AWL400 firmy Benq je USB adaptr

bezdrtov st 802.11b s rychlost 11
Mbit/s, v kapesnm proveden s ohebnm kloubem otonm o 180 stup,
m rozmry 27 x 122 x 13 milimetr
a v 30 g.
Pehrvae iRiver
Svm vzhledem nesporn zaujme
korejsk iRiver iMP-500, s dodvanmi akumultory vydr hrt a 70 hodin, extern grafick displej um ID3
i audio text, m optick vstup pro MiniDisc. Klasitj vzhled m jeho bratr
iRiver iMP-550 se stejnmi parametry.
Wireless Digital Multimedia Reciever
iMP-500
Centrla domc zbavy
Pehrva iRiver iHP-100
Wireless Digital Multimedia Reciever firmy Philips umouje bezdrtov

pes Wi-Fi spojit PC s bnou spotebn
elektronikou, jako je televize i domc
kino. Po spojen s potaem lze pehrvat audio soubory, obrzky a filmy
MPEG-1 i DivX. Pstroj lze pipojit
i k Internetu a poslouchat internetov
rdia. Podobn vybaven pstroj vyrb
Philips i v penosnm proveden pod
oznaenm MCi-200/250.
iMP-550
Pehrva iRiver iGP-100
Miniaturn pehrva iGP-100 podobn vajku pouv zznam na miniaturn pevn disk MicroDrive (brzy bude
pedstavena varianta 4 GB). Pehrva
m rozmry 0,5 x 3,6 x 4,3 cm, velk
38
Mikrosystm Philips MCi-200/250
PRAVA VZHLEDU PROGRAM

Rzn programy, kter na svm potai pouvte, obsahuj krom vlastnch programovch pkaz i mnostv grafickch a textovch prvk, ze kterch je vybudovno grafick uivatelsk rozhran,
a ppadn informan obsah softwarov aplikace. Anglicky jsou tyto prvky nazvny resources. Vzhledem
k tomu, e jsou ve spustitelnch souborech program (pop. v jejich doprovodnch souborech) naleziteln, jsou t zamniteln. Existuje tedy urit monost pravy grafickho prosted pouvanho
programu nebo soukrom lokalizace nkterch menu, text ap.
Kvli tomu ale asi nebudete chtt pronikat do taj skladby
spustitelnch a jinch soubor v pouvanm softwaru a do
zpsob dekdovn v nich uloench obrzk a text.
Program Resource Hacker, popsan v tomto lnku, udl
tuto prci za vs.
Resource Hacker um prohlet vechny zdroje (resources) ve spustitelnch a doprovodnch souborech, urench
pro operan systm Microsoft Windows (*.exe, *.dll, *.cpl,
*.ocx). Um je ze soubor zkoprovat a uloit bu v binrn
podob, nebo dekompilovan do pvodn podoby obrzk
i text jde o ikony, bitmapov obrzky, kurzory, nabdky
(menu), dialogov okna, tabulky textovch etzc, tabulky
hlek ad. Um je i nahradit jinmi zdroji ze souboru *.res
za pedpokladu, e jsou stejnho typu a maj stejn nzev,
jako pvodn zdroje. Za uritch okolnost umon i pidvat k programm dal zdroje, nap. pro podporu jinch jazyk
(lokalizaci) nebo ke grafickmu doplnn stvajcch grafickch prvk.
V programu Resource Hacker lze otevt jakkoliv spustiteln soubor pro operan systm Windows 9x/NT. Ve
stromov struktue se v lev sti okna zobraz pln seznam
vech jeho zdroj. Kad poloka je definovna svm typem,
nzvem a kdem, urujcm komunikan jazyk programu.
rev ap. Podle nastaven preferenc programu po jeho

sputn (mal ikony, velk ikony, rozlien displeje) se
pak automaticky vol adekvtn obrzek.
Jednotliv zdroje, vypsan v seznamu, si lze prohlet.
Sta zvolit pslunou poloku a jej obsah se zobraz v prav sti okna bu je to obrzek, nebo dekompilovan
(iteln) text, nebo kombinace obrzek a text, pop. hexadecimln data (viz. obr. 3, 4, 5 a 6).
Obr. 3. Takto se zobraz v prav sti pracovnho okna zvolen

bitmapov obrzek nebo ikona

text nebo tabulka textovch etzc
Obr. 1. Po oteven souboru se v lev sti pracovnho okna
programu Resource Hacker zobraz seznam vech zdroj
Zdroje jsou v seznamu seskupeny podle svho typu. Existuje ada peddefinovanch typ (ikony, kurzory, bitmapov
obrzky, dialogov okna, menu ap.), ale programtor (autor programu) si me definovat i dal specifick typy. V rmci tchto typ m kad zdroj svj uniktn nzev. Me k nmu bt pidrueno vce jazykovch variant, oznaench podle
konvence operanho systmu Windows.
Kurzory a ikony mohou obsahovat vce alternativnch obrzk (nap. 16x16 16 barev, 32x32 16 barev, 16x16 256 ba-
Obr. 2. Zpsob zobrazen ikon a skupin ikon v seznamu zdroj

v pracovnm okn programu Resource Hacker

prvek, kter je kombinac grafiky a textu (dialogov okno)

zdroj v hexadecimln a ASCII podob
39
nu, zakrtvac boxy ap.). Vechny

zmny se automaticky promtnou do
zdrojovch skript.
Krom zmny jednotlivch zdroj lze
vymnit i vechny zdroje najednou za
Obr. 12. Jako ukzka monosti pidvn

zdroj je zde pidna ikona (vlevo dole)
do standardnho dialogovho okna otevrn
soubor ve Windows
Obr. 7. Takhle jednodue se v originlnm

spustitelnm souboru
vymn ikona nebo obrzek
Vybran zdroje lze samostatn uloit (ani se samozejm nco zmn na

originlnm souboru). Lze tak najednou do jedinho souboru *.rc uloit
vechny textov zdroje ze zkoumanho
souboru.
Nejzajmavj monost je modifikace pvodnch zdroj nebo jejich nhrada vlastnmi. Ne se do toho pustte,
je vhodn bezpen zlohovat originln soubor. Nevhodn nhrada nkterch zdroj me toti nsledn zpsobit nefunknost nebo nespustitelnost
programu.
Bitmapov obrzky, ikony a kurzory
lze nahrazovat ze soubor *.bmp, *.ico
nebo *.cur, nebo vybrat ze soubor
*.res nebo jinho *.exe.
K modifikaci textovch zdroj (dialogovch text, nabdek, tabulek textovch etzc a hlek ap.) lze vyut
zabudovan textov editor. Ten podporuje krom znak abecedy i rzn speciln znaky (tabultor, nov dek, uvozovky ad.). Po dokonen prav textu
sta stisknout pslun tlatko a upraven text je zalenn do originlnho
programu.
Vizuln lze tak mnit rozmry
i umstn ovldacch prvk v dialogovch oknech (tlatka, rozbalovac me-
Obr. 13. V tomto dialogovm okn se

provd nhrada pvodnch zdroj zdroji
umstnmi v externm souboru *.res
Obr. 9. V tomto dialogovm okn lze
snadno editovat vechny ovldac prvky
Obr. 10. Snadno a interaktivn lze v programu Resource Hacker tak upravovat velikost a polohu rznch grafickch a ovldacch prvk uivatelskho rozhran
Obr. 11. Domovsk
webov strnka
programu Resource
Hacker je na adrese
www.users.on.net/
johnson/
resourcehacker/
Obr. 8. V zabudovanm editoru lze libovoln upravit text zdroje
40
vechny odpovdajc zdroje v externm

souboru *.res.
Ke zvolenmu spustitelnmu souboru lze zdroje i pidvat. Lze k tomu
pout pouze extern soubor *.res. Zdroje lze pidat pouze tehdy, pokud zdroj
stejnho typu, nzvu a jazyka jet neexistuje. Pkladem me bt rozen
programu tak, aby podporoval vce komunikanch jazyk.
Program Resource Hacker je jedin spustiteln soubor (463 kB) a nevyaduje tak jakoukoliv instalaci. Jeho autorem je Angus Johnson a program je
en zdarma jako freeware - mete
si ho sthnout z http:// delphi.icm.edu.
pl/ftp/tools/ResHack.zip.
Jako titulek tohoto lnku je

pouito oficiln logo hnut proti
TCPA. Co je to TCPA a pro se
proti n vytv hnut se pokusme
v nsledujcm textu strun vysvtlit. Vychz z webovch strnek www.againsttcpa.com.
Co je to TCPA
TCPA je zkratkou Trusted Computing Platform Alliance voln peloeno
jako aliance pro dvryhodnou potaovou platformu. J propagovan technologie je tedy oznaovna jako TCP,
Trusted Computing Platform. Plnuje
se, e kad pota bude vybaven tzv.
TPM (Trusted Platform Module) soustkou, kter zajist a neustle kontroluje, e pota je ve souladu s poadavky TCPA. Pozdji by tyto funkce
mly bt zabudovny pmo do zkladnch desek potae, procesor, grafickch karet, zvukovch karet, BIOSu
atd. Modul bude komunikovat s 2048bitovm kdovnm, take dlouhou dobu
nebude technicky mon tuto komunikaci v relnm ase deifrovat. Toto
opaten zajist, e TCPA me zabrnit
pouvn nedoucho hardwaru i softwaru. Microsoft plnuje zabudovat software (pod pracovnm nzvem Palladium) s podobnou funkc do vech dalch verz svho operanho systmu
Windows.
Oficilnm dvodem tto iniciativy
je boj proti pirtskmu koprovn softwaru, hudby a film a boj proti nejen
potaovmu terorismu (kad pota
bude pesn identifikovateln).
Mon dsledky
Dlouhodob to znamen, e v potach nebude mon pouvat jin
hardware a jin software, ne takov,
kter bude schvlen TCPA. Prva a licence tak budou centrln spravovny
TCPA (v USA). Tato certifikace jist nebude levn, co me ztit pozici malch a stednch firem na trhu. Tuto
certifikaci jist nebudou mt voln en programy a postupn to povede k jejich zniku. Peij pouze velk firmy
a trh bude zcela pod jejich kontrolou.
Navc v ppad pokusu o poruen
tto ochrany me modul prostednictvm Internetu o pokusu informovat
centrlu a umonit tak obvinn podvodnka.
V USA se dokonce plnuje schvlen zkonu, tzv. CBDPTA (Consumer
Broadband and Digital Television Promotion Act), dve pipravovanho pod
nzvem SSSCA (Security Systems
Standards and Certification Act). Podle tohoto zkona by mlo bt dodrovn konformity s TCPA povinn a nebylo by mon prodvat ani kupovat
potae ani software, kter nejsou
v souladu s TCPA. Poruen tohoto zkona by mlo bt trestno vzenm a
5 let a finann pokutou do 500 000
USD. I v ppad, e by tento zkon platil pouze v USA, vrazn by to postihlo celosvtov trh a vvoj informanch
technologi, protoe vtina vvoje a vrobc tchto technologi je v USA.
Inicitoi
TCPA zaloily v roce 1999 spolenosti Compaq, HP, IBM, Intel a Microsoft. Do dnenho dne se k nim vak
pipojilo dalch asi 200 firem, mezi
ktermi nechyb tm dn z velkch
znmch spolenost v oboru.
Inicitoi anti-TCPA
Podle vlastnho prohlen nejsou
dnmi extrmisty a fundamentlnmi
pznivci ani odprci jakhokoliv softwaru nebo hardwaru. Uvdomili si ale,
e to je hroziv perspektiva a e je teba
TCPA ukzat, e si nemohou jen tak
dlat, co chtj, a e mus bt pod trvalou kontrolou veejnosti.
Co mete
v tomto smru udlat?
Jist vce, ne jen ekat, a TCPA
zabuduje hldac modul do kadho potae. Mete it tyto informace mezi
svmi pteli, zveejovat je na webovch strnkch i v titnch asopisech
veho druhu. Na webov strnky lze
umisovat bannery a odkazy. Mete
napsat a vytisknout strunou informaci
a rozdvat ji jako letk vude, kde to
m smysl. Logo hnut najdete v potebnm rozlien na webu hnut.
Mezi leny aliance TCPA pat i:
Acer, Inc., Adobe Systems, Inc., Advanced Micro Devices, Inc. (AMD), American Express Company, American Megatrends Inc., Atmel Corporation, AuthenTec, Inc., Cerberus Information Security Limited, Check Point Software Technologies Ltd, Compaq Computer Corporation, Computer Associates International, Inc., Computer Elektronik Infosys
GmbH, Crypto AG., Dell Computer Corporation, Fujitsu Limited, Fujitsu-Siemens-Computers, Gateway, Inc., GLOBEtrotter Software, Hewlett-Packard
Company, Hitachi, Ltd. PC Div., Intel
Corporation, International Business Machines Corporation (IBM), Iomega Corporation, Macrovision Corporation, Microsoft Corporation, Motorola, National
Semiconductor, NEC Corporation, Network Associates, Inc., New Trend Technology Inc., Novell, Inc., nVidia, Philips
Semiconductors, Pricewaterhouse Coopers, RSA Security, Inc., Schlumberger,
Smart Cards, Siemens AG, Silicon Integrated Systems Corp. (SIS), Sony Electronics, Inc., Symantec Corporation,
Toshiba Corporation, Verisign, Inc., VIA
Technologies, Inc. ad.
41
RDIO HISTORIE
Z historie vojensk sdlovac
techniky II. svtov vlky
Prvn modern tornistr a walkie-talkie
Rudolf Balek
(Pokraovn)
Antny tornistru Torn Fu f: vesmrov tyov sestaven z teleskopickch trubek o max. dlce 2,8 m m na
vrcholu hvzdici (detnk) ze ty
nebo z osmi dipl dlouhch 0,4 m
koncov kapacity. Elektricky krat antny mly vestavnu prodluovac cvku (umle prodlouen antna).
Druh, drtov antna, pouvan
u stacionrnch stanic, mla dlku 11
nebo 15 metr. Byla-li zavena kol-
mo v prostoru, co bylo v ternu vjimen, mla charakter vertikln antny, tud vesmrov. S touto antnou byly vsledky velmi dobr. Nkdy
se pipojovala protivha. V praxi byla
nejbnj antna ikm, a tm vodorovn, zaven v mal vce, rovn s dobrmi vsledky.
Dosah vyslae je limitovn jednak
relativn malm vkonem, men citlivost pijmae, nevhodnmi (pleitostnmi) antnami a asto se mncm okolnm ternem. Tak byl
omezen vzhledem k pracovnm vlnovm dlkm, ppadn prodnmi nebo
Obr. 9. Antnn dolaovac len Torn

Fu.Bl u.f, rok vroby 1944, uren
pro stacionrn stanice. Podrobnosti
nebyly zveejnny, pravdpodobn
ml jednostupov vf zesilova
jinmi pekkami. Pi bojovch operacch byl naopak men dosah vhodnj.
Pstroj umstn na vozidle ml
sten antnu nebo antnu prunou
biovou, kter se pi pekce v cest
snadno ohnula a vyhnula. Ke stabilnm stacionrnm pstrojm, umstnm nap. v pevnstkch, krytech
apod. byl dodvn mal antnn dolaovac len oznaen Fu.Bl u.f. (obr.
9), kterm se podle tepelnho amprmetru ladila antna na maximln vchylku variometrem pizpsobila se
antna. Pdavn pstroj se zapojil do
napjecho koaxilnho kabelu mezi
tornem a antnou. (Poznmka: Nkter rusk vlen pstroje menho vkonu byly doplnny vkonovmi vf zesilovai destky watt. Podobn
zazen se nabzej a prodvaj i dnes
Obr. 8. Instalace antn u tornistru f,
kter je umstn na skce s psluenstvm. Nahoe tyov antna vysok 2,8 m se sedmi nstavci, s prodluovan cvkou a hvzdou kapacitnm detnkem. Pod soupravou je
tydrtov protivha o dlce 4x
3,5 m. Pstroj je izolovan zakotven.
Spodn obrzek je s drtovou antnou
dlouhou 12 a 15 m. Vpravo je protivha, vodie jsou voln poloeny na
zemi. Gegenstelle smr k protistanici
42
Tab. 1. Dlouhovlnn, stedovlnn a krtkovlnn pojtka do 10 MHz. Psmo mezi SV a KV 1,6 MHz a 3 MHz nazvan
zde jako Grenzwelle, tj. hranin psmo nebo mezipsmo, bylo pozdji pidleno CCIR-XII pro rozhlas v tropickch
oblastech (1,6 a 5 MHz)
pro nedovolen zvyovn vkon vysla CB a amatrskch vysla pro
VKV.)
Torn Fu f byl vzat jako pklad kvalitativn zmny v konstrukci a filozofii vojenskch penosnch pstroj, kter se
dle progresivn zlepovaly. Ale nepedbhejme, piblme si jet dva novj pstroje (americk a nmeck).
Progresivnmi metodami tlakovho
lit jednotlivch dl modul, komrek pstroj z lehkch elektronovch
a hlinkovch slitin bylo dosaeno velk mechanick pevnosti a stability.
Jednotliv moduly byly mezi sebou
propojeny litami s vcensobnmi
kontakty a protikontakty. Tento zpsob
umooval operativn stanoven zvady, vmnu vadnho dlu, ppadn jin
rychl odstrann poruchy. S takovm
zpsobem se bn setkvme i dnes.
Nevhodou nkterch slitin byla jejich
pozdj plse tzv. mor. Z elektrickho hlediska stavba pedstavovala
dokonal stnn jednotlivch obvod,
zejmna v radarov technice. Tato zanajc koncepce se udrela velmi
dlouho, prakticky do nstupu polovodiov techniky. asem se tak zmnila technologie soustkov zkladny (v roce 1944 mla firma ROHDE&
SCHWARZ subminiaturn vrstvov rezistory), zmenila se hmotnost, rozmry, snila se energetick spoteba, zvila se spolehlivost, citlivost pijma
a vyzen vkony vysla. Pelo
se na VKV a UKV. Zsadn zmny doznaly elektronky, podstatn se zmenila jejich velikost a zvila kmitotov hranice a spolehlivost. Vojenskch
elektronek bylo vyrobeno asi 100 typ,
mezi nimi ada bateriovch. Podle dokladovanch zprv, pevzatch z literatury oznaen M1326 Geheime
Reichsache z ledna 1945, bylo vyrobeno v letech 1943 a 1945 35 milion kus elektronek. Vkonov elektronky, zvlt typy pro VKV, byly
vyrbny technologi All Glass celosklenn s lisovanou patic a zalisovanmi vvodnmi kolky. Tk olovn akumultory byly nahrazeny
lehmi, oceloniklovmi, bateriov
elektronky se upravily na haven 1,2
a 2,4 V. Vozidlov, pozemn a leteck
elektronky mly haven 12,6 V. Anodov baterie byly nahrazeny vibranmi a rotanmi mnii. Pro vt vkony dodvaly energii run nebo lapac
agregty.
Tornistr rznch vlastnost a parametr bylo vyrobeno bhem vlench let a masov rozeno asi padest typ, viz tab. 1 a 2 (tab. 2 pt).
V letech 1943 a 1945 to bylo celkem
63 700 kus. Nkter typy slouily
v povlench letech i v na armd.
Tak vzniklo nkolik typ tornistr
pevn prototyp Feld Fu a, b, c aj.
s modernmi (tehdy celosklennmi)
elektronkami ady RD, W41, kter se
nestaily hromadn rozit.
Pojednn o tornistru f uzaveme

tabulkovm pehledem bvalch nmeckch pstroj. Vidme, e nejvtmu zjmu v KV psmu se tily kmitoty od 3 do 5 MHz, v psmu VKV
pak od 27 do 33 MHz. Leteck palubn pstroje uren pro spojen na del vzdlenosti pracovaly v psmu 3 a
6 MHz. Dlouhovlnn pstroje uren
pro navigaci a del spojen pracovaly
v psmu 300 a 600 kHz. Pro komunikaci mezi letadly a mateskm letitm, pp. mezi vym velitelstvm,
byly ureny kmitoty od 35 do 48 MHz.
Na vodorovn ose je kmitoet, na vertikln ose jsou seazena pojtka od
dlouhch vln do VKV (VKV pt).
Podle tehdej vlen strategie a
filozofie vojenskho rdiovho provozu zejmna v bojov innosti nebyl
zjem o dalek en strategickch
hlen, rozkaz, povel apod. Oteven e byla ped protivnkem ifrovna, kdovna (ENIGMA), pln krycch
nzv, relace nepravideln se stdajc. Na sdlovacch pstrojch byl viditeln umstn ttek s lakonickm sdlenm Feind hrt mit Neptel
naslouch!
Nae televize uvedla v rmci poadu Tajemstv II. svtov vlky dosud
neznm archivn, tovrn a vojensk
tajn materily, kter nm mj. piblily vlenou sdlovac i jinou techniku.
(Pokraovn)
43
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Olli
s krlovnou krsy
Mnoho naich KV radioamatr urit navzalo spojen se stanic OA4WW nebo OA40DMR. V obou ppadech
stanice s tmito znakami obsluhoval populrn Fin Olli
Rissanen, OH0XX. Ten se v poslednch letech na svch
sluebnch cestch pohyboval prv v oblasti severnch
st Jin Ameriky. Byl to Surinam, Guyana, Venezuela a
v posledn dob i Peru. Znaka OA4WW byla pouita tak
pi pleitosti vyhlen vsledk soute o Miss Peru
2000. Firma, u kter je Olli zamstnn, byla jednou
z mnoha, je sponzorovaly tuto sout.
Zatkem roku 2002 oslavil Olli, OH0XX, 40. vro
jeho radioamatrskho vysln a pracoval pod specilnm prefixem OA40DMR. Vyslal z Limy, hlavnho msta
Peru. Jako zazen pouval transceiver IC-746 s kilowattovm zesilovaem. Antny pouval smrovky od 7 MHz
a do 10 metr. Jeho signly proto pichzely do Evropy
ve velik sle.
Olli je vynikajc opertor a spojen s nm se navazuj
pomrn dobe i pes velice siln pile-up. Pevn preferuje CW provoz. QSL za spojen z Peru poaduje direct na
jeho adresu v USA. Ale lze s nm obas dohodnout QSL

i pes bureau, pokud se zdruje v Evrop, zvlt ve panlsku.
OK2JS
Radioamatrsk kola - kurs opertor OK

Radioklub OK1KHL opt pipravuje Radioamatrskou kolu (dle jen R), jako ppravu k vykonn
zkouek pro vydn prkazu opertora amatrskch stanic vysvden HAREC. Pro letoek je rozhodnuto, e R probhne vcelku, a to od tvrtka 8. 5. (to je svtek) do pondl 12. 5. Zvrem v ter 13. 5.
se pak budou konat zkouky ped komis eskho telekomunikanho adu Praha. Termn je ji potvrzen T.
Cel R je umstn do arelu Autokempinku Holice, kter vm nabz i monost ubytovn a stravovn. Pednet budou zkuen a osvden lektoi z ad radioamatr.
Pednet se bude po okruzch povolovac podmnky, zkratky, provoz na stanici, technika a telegrafie. Vichni pednejc vm jist rdi odpov vechny vae dotazy tkajc se jak radioamatrskho
sportu, tak zkouek. adatel o povolen skupiny C mus znt alespo zklady telegrafie, tj. vechny telegrafn znaky.
T vydv povolen k vysln jen osobm starm 15 let.
R nen pro pln zatenky a pedpokld se alespo zkladn znalost radioamatrskho provozu. Jako pomcka
pro uchazee o zkouky je eskm radioklubem (RK) vydna pruka Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic, ve kter jsou pehledn vypracovan tmata pro vechny skupiny. Tuto knihu mte monost
si zakoupit prvn den R nebo kdykoliv jindy v RK a ve vydavatelstv tohoto asopisu, tedy ve Vydavatelstv AMARO.
Poadatel R vm zprostedkuje ubytovn a stravovn v autokempinku na zklad zvaznch pihlek.
Formul pihlky a podrobn informace zskte na strnkch www.ok1khl.cz nebo vm mohou bt zaslny potou.
Pihlky zaslejte na adresu Radioklubu OK1KHL pi AMK Holice, Ndran 675, 534 01 Holice v echch,
tel./fax +420 466 682 281, nebo jet lpe na E-mail: klub@ok1khl.cz
OK1VEY
44
Keplerinsk prvky:
Druicov PSK31
I kdy jsou dnes v md velkokapacitn penosy multimedilnho charakteru, zd se, e poteba bezprostedn digitln komunikace mezi dvma osobami v relnm ase nevyme. Jako nhrada RTTY byl vyvinut ped nkolika lety zpsob penosu PSK31.
Na KV je velmi oblben a vtina aktivnch ham jej zn. Umouje velmi elegantn provoz ,mezi dvma klvesnicemi a displeji.
Rychlost penosu asi 5 znak za sekundu odpovd velmi svinmu psan a potebn ka psma (asi 60 Hz) je velmi efektivn
vyuita. V jednom SSB kanlu tak me pracovat a dv destky
stanic souasn. Je velmi vhodn i z energetickho hlediska,
uvme-li, e pi odstupu S/N = 10 dB pi ce psma 3 kHz
zskme vhodnou slicovou filtrac v DSP (programy vtinou vyuvaj zvukovch karet) pomr S/N o 17 dB vt, tj. 27 dB.
Je nasnad, e by PSK31 byl atraktivn i pro druicov provoz,
kde na rozdl od KV me bt pln duplexn. Problmem vak je
Dopplerv posuv frekvence, kter je zvlt u druic LEO i na
nejnich VKV psmech pli velik pro standardn zpsoby demodulace. Provozem PSK31 lze pracovat pes druici AO-40
v okol apogea, kdy je Dopplerv posuv dostaten mal i na mikrovlnnch psmech. Poadavky na krtkodobou kmitotovou stabilitu (fzov umy) jsou vak na tchto frekvencch znan a
jenom mal procento uivatel je schopno tchto parametr doshnout. S dobrou mylenkou piel sm autor PSK31 Peter Martinez, G3PLX. Navrhl, aby pro uplink bylo pouito psmo 29 MHz,
kde je Dopplerv posuv pijateln i pro druice LEO (bhem vysokho peletu 600 Hz) a pro downlink psmo 145 nebo i 435 MHz,
ale zkopsmovou FM. Tohoto npadu se ujali v US Naval Academy pod vedenm Roberta Bruninga, WB4APR. Po spnm
vyputn druice PCSAT (NO-44) pracuj nyn na projektu
PCSAT2, jeho soust bude zmnn transpondr.
Nae laborato Experimentlnch druic v stavu radioelektroniky FEKT VUT v Brn byla podna o vvoj vhodnho pijmae pro uplink. Zkladnmi poadavky byly miniaturn rozmry, velk citlivost a dynamick rozsah, minimln spoteba a samozejm
technologie odpovdajc kosmick aplikaci. Nsledujc obrzky
ilustruj dosaen vsledek. Pijma s kou psma 3 kHz a stedn frekvenc 29 402,8 kHz m citlivost 0,14 V pro (S+N)/N =
= 10 dB. Spoteba je 13,2 mA pi napjen 5 V. Celkov rozmry
pijmae jsou 64 x 54 x 20 mm. Pod vedenm autora tto rubriky
na projektu pracovali Ing. Michal Zamazal a Ing. Petr Kutn. V tchto
dnech byl pijma po nronch zkoukch odesln do USA.
Pjde-li ve podle plnu, mohl by bt transpondr PSK31 v kosmu
jet letos.
OK2AQK
NAME
EPOCH
INCL
RAAN
ECCY
ARGP
MA
AO-07
AO-10
UO-11
RS-10/11
FO-20
RS-12/13
RS-15
FO-29
SO-33
AO-40
UO-14
AO-16
WO-18
LO-19
UO-22
KO-23
AO-27
IO-26
KO-25
TO-31
GO-32
UO-36
AO-37
SO-41
MO-46
SO-42
NO-44
AO-49
SO-50
NOAA-10
NOAA-11
NOAA-12
MET-3/5
MET-2/21
OKEAN-4
NOAA-14
SICH-1
NOAA-15
RESURS
FENGYUN1
OKEAN-0
NOAA-16
NOAA-17
HUBBLE
UARS
PO-34
ISS
WO-39
OO-38
NO-45
3057.67235 101.76 105.38 0.0012 63.38 296.85

3053.29348 25.97 163.66 0.6025 329.86 6.19
3058.88610 98.12 32.88 0.0009 173.63 186.50
3058.25753 82.93 140.14 0.0011 196.68 163.40
3057.96509 99.05 19.13 0.0541 344.88 13.67
3057.83984 82.92 175.24 0.0028 263.44 96.36
3058.87234 64.82 26.44 0.0147 113.43 248.22
3058.41659 98.54 208.44 0.0350 193.45 165.71
3058.11427 31.43 104.90 0.0357 17.46 343.80
3058.16687 8.14 62.48 0.7944 148.10 305.25
3058.65693 98.27 101.83 0.0011 170.16 189.98
3058.18105 98.32 113.12 0.0011 178.49 181.64
3057.95167 98.33 116.01 0.0012 179.16 180.96
3057.71948 98.34 118.83 0.0012 179.34 180.77
3057.92041 98.14 49.62 0.0008 104.78 255.43
3057.96394 66.09 108.15 0.0016 271.57 88.36
3058.50529 98.27 87.75 0.0008 229.75 130.30
3058.11411 98.27 88.49 0.0008 233.89 126.15
3058.16239 98.27 88.81 0.0009 208.81 151.26
3057.97044 98.62 134.91 0.0004 107.56 252.60
3057.92521 98.62 133.74 0.0002 112.13 248.01
3058.82999 64.56 342.44 0.0021 315.42 44.52
3058.22456 100.21 114.53 0.0037 263.31 96.39
3057.72746 64.56 6.85 0.0052 237.45 122.16
3057.80487 64.56 359.41 0.0045 236.74 122.94
3057.97241 64.55 10.25 0.0056 237.43 122.14
3058.55315 67.05 232.48 0.0005 268.65 91.40
3058.41576 64.56 170.38 0.0036 110.22 250.28
3057.80675 64.55 172.72 0.0037 106.32 254.19
3058.94358 98.73 53.03 0.0013 61.77 298.48
3058.91934 98.90 140.27 0.0012 172.32 187.82
3058.89194 98.63 48.36 0.0013 359.14 0.97
3057.95508 82.56 32.93 0.0013 173.38 186.75
3057.85130 82.55 208.32 0.0022 325.49 34.48
3057.95971 82.54 321.11 0.0025 26.43 333.82
3058.88997 99.19 77.70 0.0009 199.59 160.49
3057.96919 82.53 101.88 0.0025 9.10 351.07
3058.87158 98.55 80.77 0.0010 293.15 66.87
3058.56027 98.63 136.32 0.0002 85.00 275.14
3057.94541 98.63 82.03 0.0014 342.67 17.40
3057.92503 97.86 105.19 0.0002 64.77 295.37
3058.86527 98.90 7.08 0.0010 283.57 76.43
3058.91539 98.75 130.08 0.0011 333.72 26.34
3058.22580 28.47 341.83 0.0004 3.35 122.30
3058.07705 56.98 357.61 0.0004 112.66 247.49
3057.47011 28.46 171.24 0.0006 77.18 282.93
3058.88968 51.63 209.19 0.0012 255.06 240.11
3058.55583 100.20 117.29 0.0035 253.68 106.06
3057.71025 100.21 113.76 0.0037 264.23 95.47
3057.97028 67.05 233.69 0.0005 243.24 116.83
MM
12.53565
2.05867
14.78018
13.72702
12.83330
13.74405
11.27548
13.52873
14.27445
1.25596
14.31241
14.31475
14.31556
14.31720
14.39160
12.86409
14.28946
14.29169
14.29511
14.23514
14.22962
14.76397
14.35512
14.79000
14.81294
14.77937
14.29119
14.71384
14.69921
14.27067
14.14542
14.25087
13.16981
13.83533
14.80932
14.13300
14.79977
14.24248
14.23881
14.11735
14.72618
14.11908
14.23298
14.97852
15.02874
15.13917
15.58840
14.37834
14.35485
14.29297
DECY
REVN
-2.9E-7
-1.3E-6
7.3E-6
7.2E-7
-5.0E-7
6.8E-7
-4.0E-7
-1.1E-7
5.4E-6
-2.7E-6
7.0E-7
6.6E-7
9.6E-7
1.0E-6
2.4E-6
-3.7E-7
5.6E-7
9.6E-7
6.1E-7
-4.3E-7
3.8E-7
-5.8E-7
8.4E-7
5.8E-6
7.5E-6
5.0E-6
5.6E-7
3.1E-6
5.8E-6
1.0E-6
1.2E-6
1.9E-6
5.1E-7
1.3E-6
7.3E-6
5.3E-7
6.7E-6
1.2E-6
6.4E-7
9.0E-8
3.9E-6
-9.1E-7
1.6E-6
2.7E-5
4.8E-6
1.7E-5
2.7E-4
3.7E-6
1.0E-6
1.9E-7
29420
14811
1761
78570
61159
60492
33664
32250
22653
1069
68379
68376
68378
68380
60948
49538
49115
49114
45935
24072
24068
20762
16162
13042
13059
13038
7363
1011
1001
85524
74412
61254
55458
47923
45134
42079
40347
24912
24081
19581
19416
12546
3529
50393
62699
23878
24395
16182
16155
7357
Kalend zvod
na kvten
Obr. 1. Blokov schma pijmae PSK31, vyrobenho v laboratoi Experimentlnch

druic v Brn
3.-4.5. II.subregionln zvod 1)

144 MHz-76 GHz
6.5. Nordic Activity
144 MHz
10.5. FM Contest
144 a 432 MHz
10.5. Umbria Contest (I)
50 MHz
11.5. Umbria Contest
144 MHz
432 MHz
17.5. Contest VHF Call Area (I) 144 MHz
18.5. Pokuplje Contest (9A/S5) 144 MHz
18.5. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz
18.5. OE Activity
432 MHz-10 GHz
18.5. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz
18.5. Contest Sardegna (I) 50-432 MHz
25.5. Contest Gargano (I)
50 MHz
50 MHz
14.00-14.00
17.00-21.00
08.00-10.00
13.00-18.00
06.00-11.00
17.00-21.00
14.00-22.00
07.00-12.00
07.00-10.00
07.00-12.00
08.00-11.00
07.00-17.00
07.00-15.00
17.00-21.00
Obr. 2 a 3. Pohled na hotov pijma pro

transpondr PSK31
) Podmnky viz RADIOAMATR 6/2002

(zelen vloka), denky na OK1CDJ:
Ondej Kolonin, Sezemick 1293,
530 03 Pardubice
E-mail: ok1cdj@qsl.net
Packet: OK1CDJ @ OK0PHL
OK1MG
45
Volta RTTY: i2dmi@contesting.com

YL to YL: pshanks1@juno.com
YU-DX: yusrj@beo.ampr.org
Kalend KV zvod
na duben a kvten
16.-18.4. YL to YL DX Contest
SSB 14.00-02.00
19.4. Australian Postcode CW/SSB 00.00-24.00
19.4. TARA PSK31
PSK 00.00-24.00
19.4. OK CW zvod
CW 04.00-06.00
19.4. ES open Championship CW/SSB 05.00-09.00
19.-20.4. YU-DX Contest
MIX 12.00-12.00
19.-20.4. GACW Contest
CW 12.00-12.00
19.4. EU Sprint Spring
SSB 15.00-18.59
19.4. Holyland Contest
CW/SSB 00.00-23.59
26.4. Holick pohr
CW/SSB 05.00-06.30
26.-27.4. SP DX RTTY Contest
RTTY 12.00-24.00
26.-27.4. Helvetia XXVI
MIX 13.00-13.00
1.5.
Journe Franaise 10 m MIX 00.00-24.00
1.-7.5. CW Activity Week DTC e.V.CW 00.00-24.00
1.5.
AGCW QRP Party
CW 13.00-19.00
3.-4.5. OZ SSTV Contest
SSTV 00.00-24.00
3.-4.5. Marac Cty
CW 00.00-24.00
3.5.
SSB liga
SSB 04.00-06.00
3.-4.5. ARI Int. DX Contest
MIX 20.00-20.00
4.5.
Provozn aktiv KV
CW 04.00-06.00
5.5.
Aktivita 160
SSB 19.00-21.00
10.5. OM Activity
CW+SSB 04.00-06.00
10.-11.5. Alex. Volta RTTY DX
RTTY 12.00-12.00
10.-11.5. CQ MIR
MIX 21.00-21.00
12.5. Aktivita 160
CW 19.00-21.00
18.5. EU Sprint
CW 15.00-19.00
17.-18.5 King of Spain
CW 18.00-18.00
18.-19.5 Baltic Contest
MIX 21.00-03.00
19.5. LF FONE WAB
SSB 09.00-18.00
24.-25.5. CQ WW WPX Contest
CW 00.00-24.00
Mimo uveden zvody jsou jet prv
vkend v kvtnu party americkch stt
Connecticut, Massachusetts a Texas a
navc party County Hunters, druh vkend stt Georgia, Nevada a Oregon,
tet vkend druh st Texas Party. Termny uvdme bez zruky, podle daj
dostupnch v noru t.r. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: Aktivita
160 12/2000 a zmny v PE-AR 2/03, OM
Activity 1/01 (a doplnk 3/01), SSB liga a
Provozn aktiv viz 6/02, Baltic Contest viz
4/01, GACW, ES open, Holyland a YL to
YL viz 3/02, Austr. Postcode, OK-CW a
Holick pohr 3/01, AGCW QRP a ARI
Int. 4/00, CQ WPX 2/01, SSTV DARC
a DIG QSO Party 2/02, OK-CW 3/00.
YU-DX Contest, CW-DTC a Journe
Franaise 4/02, Helvetia viz minul slo
PE-AR, King of Spain 5/02.
Adresy k odesln denk
pes Internet
ARI: aricontest@ari.it
Australian Postcode:
odxg@keylink.com.au
Baltic: lrsf@lrsf.lt
CQ MIR: cqm@srr.ru
CQ WPX: n8bjq@erinet.com
ES Open: esopen@erau.ee
EU Sprint: eusprint@kkn.net
GACW: uranito@infovia.com.ar
Helvetia: contest@uska.ch
Holick pohr: arklub@holice.cz
Holyland: 4z4kx@iarc.org
King of Spain: ea5al.ure.es
Marac County: w3dya@juno.com
OK CW: OKzavod@radioamater.cz
SP DX RTTY:
szuwarek@manta.uniw.gda.pl
TARA PSK: wm2u@n2ty.org
46
Strun podmnky nkterch zvod

SPDX RTTY Contest.
Zvod pod PZK vdy posledn cel vkend v dubnu,
v psmech 3,5 a 28 MHz
RTTY (Baudot) provozem.
Tdy: A) jeden opertor vechna psma, B) vce opertor - vechna psma, C)
posluchai. Kd je RST a
slo zny, polsk stanice
RST a dvoupsmenn oznaen vojvodstv. Spojen
s vlastn zem se hodnot dvma body,
s jinou zem na vlastnm kontinentu pti
body, spojen s jinmi kontinenty 10
bod. Nsobie: DXCC zem a polsk
vojvodstv na kadm psmu zvl, kontinenty jednou za zvod bez ohledu na
psma. Vzva do zvodu je CQ SP RVG
TEST. Vhodn je zaslat denk na disket
ve formtu MS-DOS, nejlpe jako CT.BIN
nebo K1CC.DAT i DBF, kad psmo
ve zvltnm souboru a pehled stanic, se
ktermi bylo pracovno, v jednom svislm
sloupci, v chronologickm poad. Denky
do 15. 6. na adresu: SP DX RTTY Contest Manager, Christopher Ulatowski
SP2UUU, P. O. Box 253, 81-963 Gdynia
1, Poland nebo via E-mail.
OZ SSTV Contest se
pod prvn sobotu a nedli v kvtnu. Pracuje se
jen SSTV provozem v psmech 3,5 a 28 MHz a 145
MHz, s kadou stanic je
povoleno na kadm psmu jedno spojen. Kad
spojen s novou DXCC
zem se hodnot dvma
body, dal spojen jednm
bodem. Za spojen s dnskou stanic je jeden bod navc. Celkov
skre je dno prostm soutem bod,
denky se zaslaj do konce msce kvtna na adresu: Carl Emkjer, Soborghus
Park 8, DK 2860 Soborg, Denmark.
CQ-M Contest pod stedn radioklub Ruska druh cel vkend v kvtnu
provozem CW, SSB a SSTV. Vzva: CQ
M. Kategorie: a) jeden opertor - jedno
psmo, b) jeden opertor - vechna psma, c) vce opertor - vechna psma jeden vysla - provoz CW+SSB, d) posluchai, f) stanice s provozem SSTV.
Klubov stanice se astn v kategorii c)
bez ohledu na poet opertor. Kategorie
a) a b) zvod jet v podskupinch CW,
SSB, smen provoz a satelity. Kategorie
b) navc provoz QRP-MIX (CW+SSB),
maximln 5 W vkon a stanice mus bhem celho zvodu dvat svoji znaku
jako OK1XXX/QRP. Psma 1,8 - 28 MHz
mimo WARC a pokud stanice pracuje
i prostednictvm satelit, zapot si dal psmo, vetn nsobi z toho vyplvajcch. Od prvho spojen na nkterm
psmu tam mus stanice pracovat alespo po dobu 10 minut. Kad znaka stanice me bt zaznamenna na kadm
psmu jen jednou, i pi provozu CW+
+SSB. Vymuje se kd RS(T) a poadov slo spojen od 001. Spojen s vlastn
zem se hodnot jednm bodem, spojen
s jinmi zemmi na vlastnm kontinentu
dvma body, spojen s jinmi kontinenty
temi body. Posluchai pi pjmu kdu

jedn stanice si p jeden bod, pi pjmu
kd obou korespondujcch stanic ti
body. Pjem jedn stanice je povolen
maximln 10x na kadm psmu. Nsobii jsou jednotliv zem platn pro diplom R-150-S, a to na kadm psmu
zvl. Za spojen navzan bhem zvodu je mon zskat diplomy R-150-S, R-100-O, W-100-U, R-15-R a R-6-K bez
pedkldn QSL lstk. Denky mus dojt poadateli do 1. ervence pslunho
roku na adresu: CQ-M Contest Committee, Krenkel Central Radio Club of Russia, P. O. Box 88, Moscow, 123459, Russia, nebo pes Internet.
Pozn.: Seznam zem R-150-S vychz z DXCC. Navc se jako zem potaj:
1. Jednotliv republiky Rusk Federace (21) - kter maj slo a prv psmeno
suffixu: 1N, 4P, 4S, 4U, 4W, 4Y, 6E, 6I,
6J, 6P, 6Q, 6W, 6X, 6Y, 9W, 9X, 9Z, 0O,
0Q, 0W, 0Y.
2. Rusk ostrovy (12): RA1O New
Land Is. (Novaya Zemlya Is.), RA1O Victoria I, RA0B North Land Is. (Severnaya
Zemlya Is.), RA0B Ushakova I., RA0B
Uyedineniya I., RA0B Wize I., RA0C Iony
I., RA0F Kurile Is., RA0F Sakhalin I.,
RA0K Wrangel I., RA0Q New Siberian
Is., RA0Z Komandorskie Is.
3. Autonomn republika Krymsk UR-UZ/EM-EO#J.
4. Stanice 4U1VIC.
QX
Pedpov podmnek
en KV na duben
Nezadriteln pokles slunen aktivity pokrauje
nsledujcmi pedpovmi vyhlazenho sla slunench skvrn na duben: SIDC R12=84 (klasick
metoda), resp. R12=70 (kombinovan metoda), IPS
R 12=69,117 a NOAA R 12=65,412 (resp. SF=
=122,117). K vpotu parametr ionosfry pro radioamatrskou praxi a tedy i pro nai pedpov
pouijeme R12=88 (odpovdajc SF=134), co bude
lpe vystihovat situaci v ionosfe s vylouenm geomagneticky naruench dn a obdobch bezprostedn po poruchch. V dalm poklesu ekme
R12=5 ke konci roku 2006 a bhem nsledujcho
vzestupu (ji v rmci 24. cyklu) by mohlo R12 opt
projt stovkou v polovin roku 2009 a maximem
v letech 2010-2011. Na pesnj pedpov je pli brzy (vce se dozvme z chovn Slunce bhem
minima, kdy ji bude specifickm zpsobem dvat
najevo, co m dle za lubem - tj. ji za 3-4 roky).
Poet nadchzejcch hubench let s R12<100 tak
nyn vychz na symbolickch sedm.
V dubnu se meme tit nanejve na obasn a pomrn krtk oteven destky podl rovnobek, zatmco tit provozu DX se v rmci hornch psem KV posune k patnctce (a v naruench
dnech a po nich jet ne). Ani jin smry se ji
nebudou na destce otevrat pli spolehliv, co plat
zejmna o druh polovin msce. Zato dvactka
bude (po monm odpolednm oteven dlouhou
cestou a po zpadn pobe USA) veer zstvat
dle oteven do oblast od vchodn Asie a po Japonsko a pirozen i po Austrlii a po jejm zaven
se optimln podmnky pesunou na tyictku. Opan tomu bude smrem na zpad a pravideln oteven nejprve tyictky a po n dvactky ve druh
polovin noci v lepm ppad obshnou pomrn
velkou st severoamerickho kontinentu.
V obvyklm pehledu je na ad leton leden,
kdy se pedchoz pedpovdi dalho poklesu a jeho
dsledk konen vyplnily a pouitelnost nejkratch
psem KV ke spojenm DX vzala, alespo do vti-
ny smr, za sv. V zpornch fzch poruch klesaly hodnoty MUF (F2) na rove, odpovdajc a i R=80
(jak se stalo napklad 27. 1.). Vyskytovaly se ale samozejm i dny daleko pznivj a napklad v dobe
naasovan kladn fzi 10. 1. natolik vrazn stouply
MUF (F2), e odpovdaly R=136. Vtinou jsme ale
povaovali za slun nadprmr i dny, kdy odpovdaly R=110 (co se stalo naposledy 25. 1.).
Vt slunen erupce a vrony koronln plazmy probhly 23.-24. 1. a znovu 30.-31. 1. Co nebylo prv nejzdravj pro prv probhajc vesmrnou misi, kter navc neastn skonila tm
souasn s pchodem vyvrench stic do zemsk atmosfry. Po nm se zaala rozvjet masivn
porucha magnetickho pole Zem (mimochodem,
sprvn pedpovzen ji 17. 1. - viz http://
www.asu.cas.cz/~sunwatch/030117.html). Ionosfra
Zem pitom dostala podnou afku a en krtkch vln bylo poruchou siln negativn poznamenno po nkolik dalch dn (zejmna to odnesl pondlek 3. 2.) s poklesy nejvych pouitelnch
kmitot a o 40 % proti normlu a uzavenm polrnch i subpolrnch oblast.

Z 18 majk v projektu IBP nevyslaly ZS6DN,
5Z4B, OH2B a OA4B. Ostatn pracovaly na vech
pti psmech s vjimkou stle jet tpsmovho
KH6WO (mimo WARC).
Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity za leden 2003. Prmrn slo skvrn
R, stanoven SIDC, je 79,5 (za nor ji jen 46,2,
vyhlazen prmry za ervenec a srpen 2002 vychzej na 102,7 a 98,7). Vkonov tok slunenho
umu zmili v Pentictonu, B. C., v 20.00 UTC na:
115, 118, 138, 143, 148, 162, 163, 174, 183, 185,
189, 173, 172, 164, 150, 145, 142, 137, 130, 138,
134, 130, 136, 130, 129, 125, 121, 126, 124, 121 a
120, v prmru 144,0 s.f.u. Denn indexy geomagnetick aktivity Ak urili ve Wingstu na 8, 8, 28, 20,
10, 5, 8, 4, 4, 16, 12, 8, 8, 12, 7, 6, 6, 15, 21, 18, 21,
21, 17, 22, 25, 22, 12, 16, 21, 20 a 15, v prmru
14,1.
OK1HH
Podle informace z ARRL se nyn testuje

pouitelnost Alfa verze svtovho denku.
ARRL toti neuznv ji zaveden elektronick EQSL byro a pracuje nyn na vlastnm systmu uchovvn a potvrzovn
navzanch spojen.
Velmi populrn diplom WAE m od ledna
t.r. pozmnn podmnky. Vydv se nyn
i za smen provoz, WAE-Classic za prci
na klasickch psmech (mimo WARC) a
WAE trofej za vech 72 zem na pti
libovolnch psmech.
QX
47

Prakticka Elektronika 2003-04 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prakticka Elektronika 2003-04 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-04 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Jak dlouho vm trvalo, ne jste

po tchto katastrofickch zplavch, kter pekonaly vechny

RONK VIII/2003. SLO 4

Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

Karln - srpen 2002, aneb co voda

To zle na tom, emu kte dali dohromady. Velkoobchod zaal vprovizornch

Zamstnanci vynej do kontejner hromady zniench soustek

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

vidt vce ne pozitivn zkuenosti a spokojen zkaznk. Nespokojen zkaznk se ozve,

km pkladem tto kombinace je nov rodina mikrokontrolr Microchip nazvan dsPIC.

Srdce elektronika ple - to je kody

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

A takto vypadal vjezd do pzem - je vidt

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 5. Sriov spojen LED

Obr. 6. Paraleln spojen

Obr. 7. Nevhodn paraleln spojen

Obr. 8. Ppravek pro uren

Obr. 9. Blokov zapojen blikajc LED

Proud rozsvcenou LED se vak

Obr. 10. Sriov zapojen blikajc

Budete-li paraleln spojovat nap.

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

Obr. 11. Blinkr s LED

Pevody mezi soustavami

Pevod sla ze soustavy

Tab. 10. Popis osmibitovho binrnho sla. MSB (most-significant bit)

Pevod sla ze soustavy

n stejn, jen byste slo dlili osmi.

6C16 = 6161 + 12160 = 96 + 12 = 10810

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

kondenztor C5 mus mt dobrou stlost kapacity. TR1 je transformtor do

Obr. 2. Odruovac obvod pro stmva

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

Obr. 3. Obrazec plonch spoj stmvae (m.: 1 : 1)

Obr. 4. Rozmstn soustek na desce stmvae

Taktovac signl z multivibrtoru se

piem po dobu jedn periody taktovacho signlu je vstup v rovni H a

Obr. 5. Genertor impuls o voliteln ce

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

Obr. 6. Kmitotov kalibrtor 19 kHz

konektor K1 kalibrtoru. Na pijmai

Tmatem asopisu Konstrukn

Obr. 7. Elektronick odpuzova hmyzu

INFORMACE, INFORMACE ...

koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

psmo. Na dnenm trhu pijma pro

vbr vhodnho integrovanho obvodu. Ten by ml v optimlnm ppad

Tab. 2. Varianta sBFP183 na obou zesilovacch stupnch

Tab. 3. Varianta sATF21186 a SGA4586

Obr.1. Blokov zapojen konvertoru

Praktick elektronika A Radio - 04/2003

UMA1014 pracuje do 1,1 GHz, take

umov slo soustavy sriov azench

Obr. 3. Celkov zapojen konvertoru