Prakticka Elektronika 2003-12 PDF

RONK VIII/2003.
SLO 12
V TOMTO SEIT
N rozhovor ............................................ 1
AR mldei: Zklady elektrotechniky ......... 3
Jednoduch zapojen pro voln as ........... 5
Informace, Informace ................................ 7
SoundScope ............................................. 8
Dvojit RC spna pro modele .............. 11
Obousmrn RC regultor
otek pro modele ................................ 12
Vroba desek s plonmi spoji
fotocestou amatrskmi prostedky ......... 14
OHS - Otkomr
a Hlda Svtlomet s P ........................ 16
Automatick rozsvcovn
a zhasnn svtel ................................... 19
Impulzn zdroj ......................................... 20
Sluova signlu S-video ........................ 22
Obousmrn audiolinka .......................... 23
Akumultory Li-ion a jejich pouvn ...... 24
Inzerce ....................................... I-XXXII, 48
Obsah ronku 2003 ........................... A - D
Osvtlen vnonho stromku .................. 25
Elektronick vhybky
bez fzovho zkreslen ............................ 29
Krystalov osciltory z pota .............. 31
Vf doplnk k men pikovch napt ... 32
PC hobby ................................................ 33
Rdio Historie ....................................... 42
Z radioamatrskho svta ....................... 44
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
s ing. Petrem Nevjelkem,

kter m u firmy Fulgur Battman na starosti vrobky firmy
UNIROSS (akumultory, nabjeky a zdroje).
Tato firma nen zatm na naem
trhu pli znm. Piblite ji
prosm naim tenm.
Spolenost UNIROSS vstoupila

nam prostednictvm na esk trh
na jae tohoto roku. Vznikla vroce
1968 ve Velk Britnii jako soust
znm skupiny SAFT. Vroce 1997
byla ztto skupiny vylenna a rok
pot pesthovna do Francie. V souasn dob je jednou zvedoucch
spolenost na trhu akumultor, nabjeek a sovch zdroj s celosvtovou psobnost. M zastoupen ve
vech evropskch sttech a tak
vUSA a Hongkongu. V souasn
dob vnuje velkou pozornost rozvoji
akumultor a nabjeek pro nejdynamitji se rozvjejc oblast digitlnch fotoapart.
Jak je tedy sortiment nabjeek
od nejdokonalejch po jednodu?
Nejvkonnj nabjekou v sortimentu je Sprint 1-2h, kter se dodv

osazena 4 ks akumultor AA NiMH
skapacitou 2300 mAh. Jedn se
o mikroprocesorem zenou nabjeku pro 2 nebo 4 akumultory AAA a
AA, kter rozpozn, e vloen akumultory jsou vadn nebo se jedn
o vrobky pro nabjen nevhodn.
Vstupn napt 230 V/50 Hz nebo
12 V zautokonektoru, nabjec proud
400 mA pro AAA a 1000 mA pro AA
akumultory. Nabjeka m detektor
konce nabjen (V), kter rozpozn
konec a pepne na udrovac reim
malm proudem (pro AAA 50 mA,
pro AA 100 mA). Bezpenostn asova po 3 hodinch ukon nabjen.
Tento vrobek je doporuovn dky
rychlmu nabjen velkch kapacit
akumultor jako doplnk k digitlnm fotoapartm a pstrojm s velkou spotebou pouvanch v cestovnm reimu.
Obdobn parametry m mn vkonn model X-PRESS 1000, kter
se li tm, e je osazen akumultory
AA o kapacit 2000 mAh, bezpenostn asova ukon nabjen po 2 hodinch 30 minutch, nabjec proud pro
akumultory AAA je 550 mA, nabjeka je vybavena linernm zdrojem.
Ostatn parametry jsou shodn s mo-
Praktick elektronika A Radio - 12/2003
delem Sprint 1-2h. Jedn se o cenov vhodnj alternativu.

Dalm modelem, kter je doporuovn pro nabjen akumultor pro
digitln fotoaparty, je Sprint Photo.
M samozejm ir pouit. Dodv
se se 4 ks AA akumultor NiMH
2100 mAh. Nabjeka je urena pro
nabjen NiCd a NiMH AA, AAA a 9V
akumultor. Pi vstupnm napt
230 V/50 Hz nabj 2/4 ks AA proudem 300 mA, 2/4 ks AAA proudem
120 mA a 1 nebo 2 ks 9 V proudem
120 mA. Nabjet lze rzn kombinace
AAA, AA a 9V akumultor, kter
maj stejn chemick sloen. Je vybavena pepnaem NiCd/NiMH a pro
AA/AAA akumultory bezpenostnm
asovaem, kter ukon nabjen po
9 hodinch. Tato hodnota je nastavena proto, abychom ve Sprint Photo
mohli tak nabjet akumultory AA
2300 mAh.
Dal ady jsou nabjeky uren
pro irok pouit - Modelov ada
X-PRESS 300 je dodvna variantn
se 4 ks AA NiMH akumultor s kapacitou 1300 mAh nebo 2000 mAh.
Tato nabjeka je urena pro nabjen
NiCd a NiMH akumultor, 2/4 ks
AA, AAA a 1/2 ks 9 V (vol se pepnaem). Pi vstupnm napt 230 V,
50 Hz nabj AA proudem 300 mA,
AAA proudem 120 mA a 9 V proudem
20 mA. Udrovac nabjec proud je
22 mA. I tato ada nabjeek je vybavena bezpenostnm asovaem,
kter je nastaven na 6 hodin ve verzi
s akumultory 1300 mAh a 9 hodin
ve verzi s akumultory 2000 mAh.
Jako ve vech pedchozch ppadech
je asova uren pouze pro akumultory AA nebo AAA.
Model Universal 320 je uren pro
vechny druhy akumultor NiCd,
NiMH. Nabj AAA, AA, C, D a 9 V
akumultory. Ukonen nabjecho
procesu je hldno detektorem konce
nabjen ( V) a bezpenostnm asovaem, kter je vzvislosti na typu
nabjench akumultor nastaven
na 4 nebo 8 hodin. Pi vstupnm
napt 230 V/50 Hz nabj akumultory
AA 320 mA, AAA 130 mA, C/D 400 mA,
9 V 15 mA. U vech nabjeek, kter
jsou vybaveny bezpenostnm asovaem, je dleit, aby nabjec
proces nebyl peruovn a vdy
ped novm nabjenm byl nabje
odpojen ze st.
Zkladn ada nabjeek X-PRESS
150 je dodvna tak variantn se
4 ks akumultor AA NiCd 800 mAh
nebo NiMH 1300 mAh. Nabjeka je
urena pro akumultory NiCd a
NiMH. Volba je podle druhu akumultor uskuteovna pepnaem.
Pi vstupnm napt 230 V/50 Hz nabj 2/4 ks AA proudem 150 mA, 2/4 ks
AAA proudem 50 mA a 1/2 ks 9 V
proudem 20 mA. Tyto nabjeky nemaj bezpenostn asova a dlku
nabjen vech akumultor je nutn
sledovat vzvislosti na kapacit nabjench akumultor.

Zkladn adu nabjeek dopluje
Universal 120, kter je uren pro
vechny typy akumultor. Pi vstupnm napt 230 V/50 Hz nabj vechny akumultory konstantnm proudem 120 mA a 9 V 14 mA. Spolen
lze nabjet rzn druhy akumultor
stejnho chemickho sloen. Pepnaem funkc lze zvolit reim T - test
pro testovn stavu nabit akumultor, D - vybjen pro vybit akumultor a C - nabjen akumultor. Nabjec as je teba hldat vzvislosti na
kapacit akumultoru.
A co akumultory pro videokamery?
Samozejm tento vrobce se

specializuje nejen na nabjeky pro
digitln fotoaparty, ale tak pro videokamery. Univerzln model VC Universal je uren pro nabjen videoakumultor NiCd, NiMH a Li-Ion.
Nabjeka je vybavena deskovmi vmnnmi adaptry pro rzn typy
akumultor, kter se nasazuj na zkladn jednotku. Pi vstupnm napt
230 V/50 Hz nebo 12 a 18 V z autokonektoru nabj proudem 850 mA.
Pro akumultory NiCd je nabjeka
vybavena volbou pedvybit s automatickm pechodem na nabjen.
Vybjec proud je vtomto ppad
300 mA. Nabjeka m detektor
konce nabjen ( V), kter rozpozn konec a pepne na udrovac
reim malm proudem. Bezpenostn
asova po 6 hodinch a 30 minutch ukon nabjen. Vrobek je uren pro nabjen akumultor s naptm 4,8 a 9,6 V.
Speciln pro Li-Ion videoakumultory je uren model VC Li-Ion, kter
je uren pro akumultory Li-Ion 7,4 V.
Pi vstupnm napt 230 V/50 Hz
nebo 12 a 18 V zautokonektoru
nabj proudem 500 mA. Nabje
m detektor konce nabjen ( V),
kter rozpozn konec a pepne na
udrovac reim malm proudem.
Ob uveden nabjeky pokrvaj
95 % videoakumultor na naem
trhu.
Speciln model VC Digital je uren pro nabjen akumultor pro digitln fotoaparty a videoakumultory typu Li-Ion 3,6 V, 7,2 nebo 7,4 V.
Nabj proudem 1000 mA, ostatn
parametry jsou shodn smodelem
VC Li-Ion. Tato nabjeka je urena
pro digitln fotoaparty a nkter
videokamery Canon, Hitachi, JVC,
Panasonic, Sony, Sharp, Nikon a
Fuji.
Jak je sortiment zkladnch
akumultor?
Spolenost UNIROSS m irokou

nabdku spotebnch akumultor
NiCd a NiMH vkapacitch 250 a
750 mAh u akumultor AAA (R03),
800 a 2300 mAh u akumultor
AA (R6); 2300 mAh je vsouasn
dob nejvy kapacita akumultor
tto velikosti, kter je na trhu. Jako
prvn ji prodvme od kvtna tohoto
roku. ada C (R14) m kapacity
1700 a 3600 mAh, ada D (R20)
1700 a 7000 mAh a ada 9 V 120 a
150 mAh. Horkou novinkou, kter pichz na trh vtchto dnech, je akumultor AAA skapacitou 900 mAh.
Znakov akumultory pro videokamery jsou velmi drah,
m k nim firma UNIROSS alternativu?
Sortimentn pokryt trhu specilnch akumultor pro videotechniku

je velmi dobr. UNIROSS nabz 26
typ Li-Ion, 9 typ NiMH a 8 NiCd
akumultor. Tabulka kompatibility
obsahuje tm 5000 model videokamer a videoakumultor, kde lze
najt srovnateln akumultor tohoto
vrobce. Tak u sortimentu specilnch akumultor pro digitln fotoaparty je zastoupeno 17 model
akumultor Li-Ion, kter pokrvaj
piblin 90 % trhu. Dkazem toho,
e spolenost UNIROSS je specialistou na akumultory, je i to, e svmi
vrobky pokrv tm 100 % trh
akumultor pro bezrov telefony, telefony GSM, run nad a trh
prmyslovch akumultor pro vro-
Vybjec charakteristika AA 2300
bu sestav z bnch, vysokokapacitnch a vysokoteplotnch akumultor.

Tato oblast by si vak vydala samostatnou kapitolu.
Tet skupinou ze sortimentu firmy jsou sov zdroje?
Sortiment spolenosti je doplnn

irokou nabdkou sovch zdroj
vrozsahu 300 a 2500 mA. Zde stoj
za pozornost zvlt spnan zdroj
AD101707, kter je uren hlavn pro
prci sdigitlnmi fotoaparty v reimu koprovn a prohlen u tch
model, kter nejsou vybaveny napjenm pes port USB. Pi vstupnm
napt 100 a 230 V 50/60 Hz zabezpeuje vstupn proud pro 3; 4,5; 5 V
2500 mA, 6; 6,5 V 2000 mA; 7 V
1900 mA. Zdroj je vybaven sadou
esti nejbnjch konektor s monost zmny polarity.
Zaruuje firma tak pro tyto vrobky potebnou kvalitu?
Kvalit je u spolenosti vnovna

velk pozornost. Veker produkce
prochz velmi psnm testovacm a
kontrolnm procesem, kter zabezpeuje pro znaku UNIROSS vbornou
kvalitu.
Kde se lze dozvdt vce o vrobcch UNIROSS?
UNIROSS pro eskou i Slovenskou republiku zastupuje spolenost

Fulgur Battman s. r. o., Svitavsk 39,
Brno, velkoobchodn sklad je v Perov, Tovaovsk 638. Tel: 581 201
572, fax: 581 703 408; E-mail: prerov@fulgurbattman.cz.
Zmnn vrobky, ale i ty dal
najdete na naich strnkch www.
fulgurbattman.cz, vsti naich prodejen vBrn, Praze, Ostrav, Olomouci,
eskch Budjovicch a tak vsti
prodejen Electro World.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Sestava prmyslovch lnk a bateri
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Elektronick obvody
Astabiln klopn obvody
stranzistory (multivibrtory)
(Pokraovn)
U symetrickch multivibrtor jsme
mlky pedpokldali, e po pipojen
napjecho napt nhodn jeden
ztranzistor sepne, resp. rozepne dve ne ten druh a nastartuje tak vzjemn peklpn. To se tak v naprost vtin ppad stane. Nkdy vak
oscilace nenasko nebo zaniknou.
Mete si to sami vyzkouet: sta
ujednoho z tranzistor na chvli zkratovat emitor s kolektorem. Oba kondenztory se vybij a oba tranzistory
zstanou oteveny do saturace proudem prochzejcm pes rezistory do
bz. Po odstrann zkratu se u multivibrtor nerozkmit.
Dle si popeme multivibrtor, pracujc na trochu jinm principu, unho
uveden jev nenastv. Podvejte se
nejprve na zapojen na obr. 28. Jedn
se o tzv. Schmittv klopn obvod,
vtomto ppad s tranzistory.
Obr. 28. Schmittv klopn obvod

stranzistory
Obr. 29. Zvislost vstupnho napt

na vstupnm u obvodu z obr. 28
Zvtuje-li se na vstupu klopnho
obvodu napt, zmen se nhle vstupn napt. Kdy vstupn napt
zase zmenujeme, vstupn napt se
opt skokem zvt. Peklpc napt
jsou vak pro kad smr jin (zde asi
1,8 a 1,1 V). Mezi tmito naptmi le
oblast pracovnch bod, ve kter me
mt vstup velkou nebo malou rove
Obr. 30. Multivibrtor se

Schmittovm klopnm obvodem
Obr. 31. Prbh napt na vstupu

multivibrtoru z obr. 30
napt. To zle jen tom, kter z peklpcch napt pedtm doshl.
Schmittv klopn obvod lze pout
ke konstrukci spolehlivho multivibrtoru. Jeho zapojen je na obr. 30. Po
zapnut je C1 vybit a na vstupu je
velk napt. Kondenztor C1 se nabj z vstupu pes R1 tak dlouho, dokud na nm nen napt potebn pro
peklopen obvodu. Pak se naopak C1
pes R1 vybj tak dlouho, dokud nen
dosaeno doln peklpc napt.
Cel dj se cyklicky opakuje. Zablokujeme-li vnjm zsahem doasn
multivibrtor nap. zkratovnm C1,
T1 nebo T2, jeho innost se po odstrann zkratu obnov. Na stejnm
principu pracuje vtina multivibrtor s jedinm asovacm kondenztorem.
Symetrick emitorov vzan multivibrtor je na obr. 32. Jeho nevhodou je mal rozkmit vstupnho napt. Naproti tomu me pracovat do
kmitot du destek MHz. Princip
funkce je opt velmi jednoduch. Po
sepnut tranzistoru T2 se skokov
zvt napt na emitoru T2 a pes C1
i na emitoru T1. T1 se okamit uzave. Na jeho emitoru se vak napt
postupn zmenuje, protoe C1 se
vybj pes R3. T1 se zane otevrat a
na jeho kolektoru se zmen napt.
Nsledn se pive T2, na jeho emitoru se nepatrn zmen napt. Tato
zmna se penese pes C1 na emitor
T1, jeho otevrn se urychl a cel
obvod se lavinovit peklop. Proces
Obr. 32. Emitorov vzan multivibrtor
Obr. 33. Prbh napt na vstupu

multivibrtoru z obr. 32 (erven
kivka) a na emitoru T2 (zelen)
Obr. 34. Jin emitorov

vzan multivibrtor
Obr. 35. Vstupn napt multivibrtoru z obr. 34 (erven kivka) a napt

na emitoru T1 (zelen kivka)
se nyn symetricky opakuje. Rezistory R3 a R4 lze nahradit zdroji proudu
sdalmi dvma tranzistory (viz obr.
25 v PE 11/03). Zmnou proudu lze
pak multivibrtor pelaovat.
Jin zapojen emitorov vzanho
multivibrtoru je na obr. 34. Princip
funkce je obdobn jako u pedchozho zapojen.
VH
(Pokraovn pt)
Digitln technika
a logick obvody
Kombinan
logick obvody
(Pokraovn)
Nsledujc pklady by mly zodpovdt ppadn nejasnosti kolem
Karnaughovch map a poslou t
kosvojen znalost zskanch v minulm sle PE. Doporuuji vm, abyste se je nejprve pokusili vyeit samostatn a teprve pak se podvali na
vsledek.
Pklad 12: Navrhnte obvod, kter bude mt ti vstupy A, B a C (A je
MSB) a dva vstupy X a Y. Obvod
m za kol rozpoznat na vstupu ptomnost lichho sla a prvosla.
Vstup X indikuje stavem log. 1 lich
slo, vstup Y prvoslo. (Za prvoslo
oznaujeme slo, kter je dliteln
pouze samo sebou a jednikou, piem sla 0 a 1 nejsou prvosla.)
een: Pklad musme eit pro
kad vstup zvl, dostvme tak
vlastn dv lohy. Zadn vyjdme
tabulkou 25. Stejn jako vpedchozm
pkladu mme ti vstupn promnn,
na vstupu tak me nastat osm rznch kombinac (to odpovd slm
0 a 7 vdekadickm tvaru). Ob mapy
budou mt tedy rozmr 24 pole. Nejprve sestavme rovnici pro vstup X.
Podobn jako vpkladu 11 si nakreslme mku o rozmrech 24 a dva
vodorovn a jeden svisl pruh, kterm
Tab. 25. Zadn pkladu 12
Obr. 14. Karnaughova mapa

kpkladu 12 vstup X
Obr. 15. Karnaughova mapa

kpkladu 12 vstup Y
piadme promnn A, B a C podle

obr. 14. Mapu vyplnme jednikami a
nulami, mohou nm pitom pomoci
mal erven sla vrozch jednotlivch pol mapy. Dalm krokem je
uzaven jedniek do smyek. Vme,
e smyky mohou mt rozmry mocnin dvou (tzn. 1, 2, 4 atd.) a e mus
bt nejvt mon. Tento pklad je
velice jednoduch, na prvn pohled
vidme smyku o rozmrech 14 ve
spodn sti mapy (viz obr. 14). Te
ji zbv pouze sestavit rovnici ve tvaru soutu souin. Celkov poet souin zvis na potu smyek, vnaem
ppad bude jen jeden. Poet promnnch vjednotlivch souinech
zvis na velikosti dan smyky. Bude-li mt rozmr 11, budou vnm zastoupeny vechny promnn, se stoupajcm potem jedniek ve smyce
bude poet promnnch klesat. Nae
smyka obepn oblast, ve kter se
mn hodnota promnnch A i B. Jedin promnn C nabv ve vech
polch smyky hodnoty 1, vsledn
rovnice bude mt tedy tvar X = C. Jak
bude vypadat vsledn obvod? Protoe vsledn zpis neobsahuje dn logick funkce, nebude mt ani
obvod dn hradla, jednodue jen
propojme vstup X se vstupem C.
Pozn.: podvme-li se na tabulku 25
ble, vidme, e pro kad pravdivostn ohodnocen, tedy vkadm dku,
maj X a C stejnou hodnotu nezvisle
na promnnch A a B. Ke stejnmu
zvru bychom tedy teoreticky mohli
dospt pouhm pohledem do tabulky.
Stejnm zpsobem budeme postupovat u promnn Y. Nakreslme si
mku 24 pole, vodorovn a svisl
pruhy a nzvy promnnch (obr. 15).
Pole si meme t oslovat, stejn
jako vpedchozch dvou ppadech.
Do mapy zaneseme jedniky a nuly.
Vstup Y nabv hodnoty 1 vdcch
. 2, 3, 5 a 7 tabulky 25. Pruhy podl
mapy oznauj, jak ji vme, sloupce
a dky, ve kterch nabv dan promnn hodnoty 1. Vdku . 2 tab. 25
je A=0, B=1 a C=0, hledme tedy
vmap pole, kter je oznaeno pouze pruhem B. Nachz se vprvnm
dku a druhm sloupci mapy na
obr. 15. Podobnm zpsobem doplnme i zbyl jedniky. Ty musme dle
uzavt do smyek. Chceme-li splnit
vechny podmnky pro tvorbu smyek
(tzn. rozmry 2n (1, 2, 4, pol), maximln velikost a minimln poet
smyek), je mon jedin varianta vyznaen na obr. 15, za pedpokladu,
e je nam prvoadm clem maximln minimalizace. Poslednm krokem je vytvoen zpisu funkce. Zanme lutou smykou. Vjejch polch
se mn hodnota promnn B (v levm je B=1, vpravm B=0), zatmco
promnn A a C sv hodnoty nemn
(vobou polch je A=1 a C=1). Prvn
souin vslednho zpisu bude mt
tedy tvar AC. Vzelen smyce se
naopak nemn hodnoty promnnch

A a B. Zatm jsme se vak vnaich
pkladech setkali vdy sppadem,
kdy mly promnn ve smyce hodnotu 1. Zde to plat pro B, nikoliv vak
pro A. Ve vslednm zpisu se tato
skutenost projev negac promnn
A. Funkci tedy meme zapsat ve tva.
ru
Pedchoz jednoduch pklady
Karnaughovch map ns seznmily
se zkladnmi principy jejich vytven a prce snimi. Nsledujc een
pklady nm uk, jak si poradit
srznmi dalmi ppady, kter se
vpraxi mohou bn vyskytnout. Jednou zvelkch vhod Karnaughovch
map, kterou jsme doposud nevyuili,
je nepotebnost pravdivostn tabulky.
Kad pole mapy jednoznan odpovd jednomu pravdivostnmu ohodnocen jedn kombinaci, kter me
na vstupu nastat, pro se tedy vypisovat shodnotami vstupnch promnnch. Tuto vhodu poctte zejmna
vppadech, kdy budeme mt vce ne
ti vstupy. Zmapy meme jednak
pmo vytvoit zpis funkce ve tvaru
soutu souin nebo souinu sout
nebo funkci dle minimalizovat vytvenm smyek.
Pklad 13a:
Vvodu jsme si uvedli, e je mon

smyky uzavrat i pes okraje mapy. Je
to velmi dleit, nezapomnejte na to.
Smyka vtomto ppad le cel
voblasti, kde B=0, zatmco promnn
A a C nabvaj rznch hodnot. Funkci
.
tedy meme zapsat ve tvaru
Pklad 13b:
Smyky meme uzavrat i pes hrany mapy, mohou se ale tak pekrvat, dleit je toti, aby byly co nejvt. Pole vpravm hornm rohu je
tak soust dokonce t smyek.
Vsledn zpis bude mt tvar
, piem prvn len odpovd zelen smyce (le cel pod
pruhem A, promnn B a C nabvaj
rznch hodnot), druh len smyce
modr (stejn ppad jako vpkladu
13a) a tet erven (v tomto dku se
mn hodnoty promnnch A a B, kter proto ze zpisu vypustme).
Pozn.: Kdybychom pouili zpisu ve
tvaru souinu sout popsanm v pkladu 10 (PE 9/2003), dospli bychom
ke stejnmu vsledku.
Vt pringl
(Pokraovn pt)
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Osciltor 7 MHz
na principu negativnho
diferennho odporu
I [mA]
Na obr. 1 je zapojen osciltoru

o kmitotu 7 MHz pro QRP transceiver. Osciltor se vyznauje tm, e jako
aktivn prvek pouv dvojpl se zpornm diferennm odporem - tzv. lambdadiodu. Osciltor navrhl DJ5IL podle
pvodn mylenky G3MYM.
Lambdadioda je tvoena dvma navzjem propojenmi tranzistory FET
s kanly N a P (T1 s kanlem N je typu
2N3819 a T2 s kanlem P je typu
2N5461). Jej voltamprov charakteristika, jej tvar pipomn eck psmeno lambda, je na obr. 2.
Funkci lambdadiody lze strun popsat takto: Elektrody G a S obou tranzistor FET jsou zapojeny paraleln
k provoznmu napt, ale jejich kanly
jsou zapojeny do srie, take obma
tranzistory protk stejn proud. Pi
zvtovn provoznho napt od nuly
jsou oba tranzistory oteven a proud
jimi protkajc postupn vzrst a do
velikosti asi 2,1 mA. Od urit velikosti
provoznho napt (asi 2 V) se uplatn
vliv dicch elektrod, take pi dalm
zvtovn napt se tranzistory pivraj
a prochzejc proud kles - v tto pracovn oblasti je diferenn odpor dvojice tranzistor zporn. Pi provoznm
napt 7 V poklesne proud tranzistory
asi na 400 nA a pi jet vtm napt
zcela zanikne.
Cvka L1 m induknost 3,1 H a
m 28 zvit mdnho lakovanho
drtu o prmru asi 0,5 mm navinutho na elezoprachovm toroidnm jdru Amidon T50-6 (10 a 50 MHz,
barva lut, 12,7/ 7,7x4,8 mm,
AL = 40 H/100 z). Odboka je na 4.
zvitu od uzemnnho konce. Kon-
U [V]
Obr. 2. Voltamprov charakteristika

lambdadiody
denztory C4, C5 a C7 jsou keramick
z materilu NP0.
Osciltor je velmi stabiln, protoe
rezonann obvod je lambdadiodou
jen velmi mlo tlumen (pi jakosti Q =
= 250 cvky L1 je paraleln rezonann
odpor kmitavho obvodu asi 34 k,
zatmco statick odpor lambdadiody
v nastavenm pracovnm bod je
du M). Kmitotov stabilita je nejvt, kdy lambdadiodou protk co
nejmen proud, tj. pi vym provoznm napt. A nejen to - tehdy kles
i podl vych harmonickch.
Osciltor lze pomoc varikap D1A
a D1B pelaovat v rozmez kmitot
7000 a 7050 kHz desetiotkovm
potenciometrem R1.
Pi stavb je dleit dbt na mechanickou pevnost, vybrat jen bezvadn soustky a cvku vinout co nejtlustm smaltovanm drtem. Nikdy se
nesm pouvat dn trimry, kter mohou vnet asovou nestabilitu. Osciltor je vhodn vestavt do stnicho krytu, kter by se ml umstit v zazen
tak, aby nebyl (pokud mono) zevn
zahvn. Tyto zsady ovem plat pi
stavb jakhokoliv osciltoru.
Za osciltorem je oddlovac stupe (s tranzistory T2 a T3) s vlast-
nostmi operanho zesilovae, kter

publikoval W7ZOI. Jeho vstupn odpor
je tm nezvisl na parametrech
tranzistor a je roven odporu R4. Napov zeslen je ureno pomrem
-(R6/R4) a je rovno -1. Aby byl zesilova linern, nesm pikov vstupn proud peshnout klidov proud
tranzistoru T4, kter je v danm ppad 10 mA. Na zatovacm odporu
100 me bt proto nejve pikov napt 1 V.
Vechny potebn tranzistory,
varikap i toroidn jdro pro cvku L1
m ve svm katalogu nap. firma
GES-ELECTRONICS.
QX
Blika
s vysoce svtivou LED
Obvod, jeho schma je na obr. 3,
byl vytvoen s mylenkou vyut uplkovch zsob. Inspirac byl klasick
IO LM3909, kter je mj. vhodn i pro
konstrukci blikae. Vzhledem k cen
LM3909 vyjde zapojen podle obr. 3 se
dvma tranzistory a nkolika dalmi
soustkami levnji.
Zapojen pracuje nsledovn. Kondenztor C2 se nabj pes rezistory R4
a R5. Po dobu nabjen je na zpornm plu C2 kladn napt vi zemi
(bodu 0 V napjen) a tranzistor TR1 je
vypnut. Po nabit C2 poklesne napt
na zpornm plu C2 a TR1 sepne.
Nsledkem toho sepne i tranzistor TR2
a spoj kladn pl C2 se zem. Dky
tomu se na LED D1 objev tm dvojnsobek napjecho napt zdroje a
LED vyd intenzivn zblesk. Po vybit
C2 pes LED se cel dj periodicky
opakuje. Periodu zblesk nastavme
trimrem R5, innost blikae vak zvis
i na hodnotch dalch soustek (R3,
C1, C2 atd.). Autor doporuuje hodnoty uveden v seznamu soustek.
Krom ke svtelnmu efektu lze blika vyut i k akustickmu efektu. V tom
ppad zapojme mezi body a a b reproduktor o impedanci 8 (jinak mus
bt body a a b propojen).
R1
R3
C1
D1
TR1
R4
C2
NAPJEN
R2
b +3 V
TR2
Obr. 1. Osciltor 7 MHz vyuvajc zpornho diferennho odporu

lambdadiody tvoen tranzistory T1 a T2. Oznaen vvod tranzistor a IO je
pi elnm pohledu (front view), tj. pi pohledu na ploku pouzdra s npisem
R5
0V
Obr. 3. Blika s vysoce svtivou LED
Napjec napt se me pohybovat v rozmez 1,5 a 4,5 V.

Po vestavn blikae do prsvitnho plastovho krytu zskme efektn
svteln majek, jeho zblesky jsou
viditeln na znanou vzdlenost.
Seznam soustek
R1
R2
R3
R4
R5
C1
C2
D1
TR1
TR2
68 k, miniaturn
1,2 k, miniaturn
22 k, miniaturn
220 , miniaturn
10 k, trimr
10 F/10 V, rad.
220 F/6,3 V, rad.
LED, 5 mm,
vysoce svtiv
BC327 (PNP)
BC337 (NPN)
Z. Hjek
Nf optick oddlova
Vedeme-li v ozvuovacch nebo zabezpeovacch systmech nf signly
na vt vzdlenosti a mezi zdroji a pjemci signlu je rozdl zemnho potencilu zpsoben silovmi rozvody, pite se pi bnm propojen pstroj
k nf signlu nedouc sov brum.
Podobn problm vznik i pi pmm
propojen elektroakustickho zazen
s potaem (PC), kdy se k nf signlu
pit impulsn ruen.
Aby se tento problm odstranil, je
nutn do cesty nf signlu vloit oddlovac transformtor nebo optick
oddlova, kter zamez prtoku parazitnho ruivho proudu zemnm vodiem propojovacho kabelu.
Vhodn nf optick oddlova je dle
popsn.
Technick daje
Vstupn odpor:
10 k
Jmenovit vstup. napt:
0,75 V, ef
Pemodulovatelnost:
10 dB
Vstupn odpor:
600
Jmenovit vstup. napt: 0,75 V, ef
Zisk pi vstupu naprzdno
(ovladateln trimrem): -6 a +6 dB
Kmitotov charakteristika:
20 Hz a 20 kHz (-1 dB)
Odstup umu:
>65 dB
Zkreslen (odhad):
<1 %
Napjec napt:
ss, 12 a 18 V, zporn pl je
spojen se zem vstupu
Napjec proud:
70 mA
Rozmry:
60x50x17 mm
Popis zapojen
Schma oddlovae je na obr. 4.
Zkladem oddlovae je optolen
CNR201, kter umouje linern penet analogov signl. Na rozdl od
bnch optolen, kter maj pouze
jeden vstup, m CNR201 dva vstupy
ze dvou identickch fotodiod. Penos
signlu je linearizovn tm, e pdav-
Obr. 4. Nf optick oddlova

Tab. 1. Pevodn charakteristiky optolen. I1 je budic proud LED, I2 je vstupn
proud fotodiodou, na kterou je v zvrnm smru pipojeno napjec napt 5 V.
U optolenu 4N27 je jako fotodioda pouit pechod CB fototranzistoru.
I1 [mA]
0,05
0,1
0,5
10
IL300
I2KA [A]
0,04
0,14
1,7
4,7
11,5
35
76
HCNR200
I2KA [A]
0,14
0,3
2,1
4,8
10,5
26
54
HCNR201
I2KA [A]
0,15
0,34
1,75
3,9
7,5
20
39
4N27
I2CB [A]
0,04
0,47
1,2
3,5
10
22
nou fotdiodou je do budicho obvodu

diody LED optolenu zavedena zporn zptn vazba.
Aby ml oddlova co nejmen linern zkreslen nf signlu, pouil jsem
optolen HCNR201 od firmy Agilent,
kter by ml bt linern i bez linearizace zptnou vazbou.
Pro porovnn jsem si zmil pevodn charakteristiky rznch optolen se dvma fotodiodami - namen
daje jsou v tab. 1. Z tab. 1 je zejm,
e HCNR201 je skuten linern, protoe desetinsobnmu zvten budicho proudu I1 (z 0,1 na 1 mA, resp. z 1 na
10 mA) odpovd tm pesn desetinsobn zvten vstupnho proudu I2
(z 0,34 na 3,9 mA, resp. 3,9 na 39 mA).
Ostatn optoleny jsou mn (HCNR200)
i vce (IL300) nelinern. Bn optolen s jednou fotodiodou (4N27) je
podle oekvn zcela nelinern.
Zapojen oddlovae odpovd doporuenmu zapojen z katalogu vrobce. Tranzistory T1 a T2, resp. T3 a
T4 tvo jednoduch vstupn, resp. vstupn zesilovae, kter porovnvaj
vstupn, resp. vstupn signl s proudy
protkajcmi fotodiodami buzenmi
spolenou LED. Protoe proudy fotodiodami jsou shodn, mus mt vstupn
i vstupn nf signl shodn prbh. Rezistorem R4 se zavd do fotodiody na
vstupu klidov proud, aby mohlo bt
optolenem peneno stdav napt.
Odlova je napjen naptm 12 a

18 V, kter m zporn pl spojen se
zem vstupnho signlu. Napjec obvody s IO2 a IO5 toto napt stabilizuj
na velikost +9 V pro napjen vstupn
sti oddlovae, a dle generuj galvanicky oddlen (plovouc) stabilizovan napt +9 V pro napjen vstupn
sti. Srec stabiliztor IO3 je pouit kvli tomu, e se neprodv mni
9 V/12 V. D1 chrn stabiliztor IO2 pi
ppadnm peplovn vnjho napjecho napt. Cvka L1 je odruovac.
Obr. 5. Obrazec plonch spoj

nf optickho oddlovae (m.: 1 : 1)
Obr. 6.
Rozmstn soustek
na stran soustek
na desce
nf optickho oddlovae
Obr. 7.
Rozmstn soustek
na stran spoj
na desce
nf optickho oddlovae
een napjec sti s nakoupenmi IO je pohodln, avak dosti nkladn (mni IO4 typu CDDSW1-0512S
stoj v GM Electronic asi 355 K). Proto by stlo za vahu zhotovit vlastn
mni s jednm tranzistorem a oddlovacm transformtorem na feritovm
toroidu, napjen pmo naptm 9 V.
A vstupn napt mnie by se ani nemuselo stabilizovat ...
Konstrukce a oiven
Vechny soustky oddlovae jsou
pipjen na desce s jednostrannmi
plonmi spoji. Kvli spoe msta na
desce je pouita smen mont st soustek je v proveden SMD.
Obrazec plonch spoj je na obr.
5, rozmstn soustek na obou stranch desky je na obr. 6 a obr. 7.
Optolen IO1 je umstn v precizn
objmce, na desce je jedna drtov
propojka. Jinak zapojovn desky nepotebuje komente.
Zapojenou desku oivme. Oiven
spov v promen a kontrole napjecch napt a zpracovvanho signlu,
protoe nkolik zhotovench oddlova pracovalo na prvn zapojen. Navc oddlova neobsahuje dn seizovac prvky.
Pipojme napjec napt 12 V, ovme, e svt LED D2, a zkontrolujeme
napjec proud 70 mA. Pak zkontrolujeme vnitn napjec napt, kter mohou mt toleranci 5 %. Zem voltmetru
pipojme na zem konektoru K1 a zmme napt +9 V na vvodu 1 IO5 a
+12,4 V na 3 IO5. Zem voltmetru pipojme na zem konektoru K2 a zmme napt +5 V na vvodu 1 IO3, +9 V
na 3 IO3, +11,7 V na 1 IO2 a +4,2 V
na kolektoru T4.
Trimr P1 vytome naplno a na vstup
K1 pivedeme z tnovho genertoru
sinusov signl o kmitotu 1 kHz a mezivrcholovm napt (pp) 3 V. Udvat
mezivrcholov napt je nutn proto,
e signl sledujeme osciloskopem, kter umouje mit pouze mezivrcholov napt U pp . Pokud potebujeme
efektivn hodnotu napt Uef, vypoteme ji podle vzorce Uef = Upp / (22).
Zkontrolujeme, e na nezatenm vstupu K2 je nezkreslen signl 6 V (pp).
Pak vstup zatme odporem 600 ,
signl na vstupu zvtme na 4 V (pp)
a zkontrolujeme limitaci. Vstupn signl
zmenme na 3 V (pp) a vstupn signl nesm bt zkreslen.
Nakonec odpojme zt a trimr P1
nastavme tak, aby pi vstupnm signlu 3 V (pp) byl na vstupu t signl
3 V (pp).
Oivenou desku vestavme do vhodn stnn krabiky.
Seznam soustek
R1
R2
R3, R7
R4
R5, R8
R6, R10
R9
R11, R12
R13
R14
3,3 k, SMD, 1206

82 k, SMD, 1206
180 k, SMD, 1206
220 k, SMD, 1206
15 k, SMD, 1206
10 , SMD, 1206
470 , SMD, 1206
1,2 k, SMD, 1206
100 k, SMD, 1206
1,5 k, SMD, 1206
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: 224 239 684, fax: 224 231 933 (Internet: http://
www.starman.cz, E-mail: bohemia@starman.cz), v n lze
zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzej-
P1
C1
10 k, PT10H,
trimr 10 mm, stojat
220 nF/J/63 V,
fliov, RM5
C2, C6, C7,

C8, C9, C10 10 F/25 V, rad., submin.
C3
10 pF, SMD, 1206
C4
4,7 nF/J/100 V,
fliov, RM5
C5
47 F/16 V, rad., submin.
C11
10 nF/J/100 V,
fliov, RM5
L1
220 H, tlumivka axiln
D1
1N5819
D2
LED zelen, 3 mm, 2 mA
T1, T3
BC860C (4G)
T2, T4
BC850C (2G)
IO1
CNR201
IO2
7809
IO3
78L05
IO4
CDDSW1-0512S
IO5
78L09
K1, K2
T709, zsuvka CINCH
do plonch spoj, 90
K3
ARK120/2, roubovac
svorkovnice, 5,08 mm
DIL08PZ - objmka precizn
(1 kus)
Deska s plonmi spoji .: KE0254
Ing. Milo Munzar
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 6/2003, kter vychz souasn s tmto slem PE,
je amatrsk hudebn elektronika.
Jsou popisovny elektronkov korekn pedzesilovae a elektronkov
i tranzistorov vkonov zesilovae.
cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

(SRN) (knihy nejen elektrotechnick, elektronick i
potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %.
Knihu WEB DEVELOPER.COM s podtitulem Guide To
Creating 3D Worlds, kterou napsal Rory ONeill a Eden
Greig Muir, vydalo nakladatelstv John Wiley & Sons, Inc.
v roce 1998.
Kniha je urena vem, kte se zabvaj trozmrnou
potaovou grafikou. Provz tene pi nvrhu, vytven a publikovn trozmrnho virtulnho svta. Zahrnuje vechny praktick aspekty modelovn prostoru, sestavovn objekt, osvtlen, perspektivy, grafickho
nvrhu apod.
Kniha m 328 stran textu s ernoblmi obrzky, formt
o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 1625,- K.
SoundScope
Ing. Miroslav Nutil
Domnvm se, e touhou tm kadho amatrskho elektronika je vlastnit osciloskop, pomoc kterho by se mohl podvat, co
se to vlastn dje v zazen, kter si postavil. Vlastnte-li pota
PC, mete pro oblast signl nf techniky vyut zvukovou kartu,
kter obsahuje pevodnk AD 16 bit se vzorkovac frekvenc 48 kHz.
Pro bezpen vyuit tto zvukov karty ve funkci osciloskopu
jsem navrhl nsledujc zapojen.
Technick daje
Napjec napt:
8 a 15 V.
Napjec proud:
20 mA.
Vstupn napt (mezivrcholov):
10 : 1 - 0,2 V,
1 : 1 - 2 V,
1 : 10 - 20 V.
Maximln vstupn napt:
150 V.
Vstupn odpor:
1 M.
Poet micch kanl:
2.
Kalibran signl - frekvence: 500 Hz,
napt (mezivrcholov) 0,1 V; 1 V.
Popis zapojen
Schma zapojen je znzornno
na obr. 1. Zapojen se skld ze zdroje, mnie, vstupnho zesilovae a
kalibranho osciltoru.
Zdroj s IO3 nm dv monost
napjet cel zazen ze sovho
adaptru. Zapojen je klasick, je zde
pouze pidn kondenztor C9, kter
tvo dostaten tvrd zdroj napt
pro mni. Pokud bychom chtli vyut pro napjen GAME port potae, nahradme propojkami IO3 (vvo-
dy 1 - 3) a diodu D7. Schma GAME

portu je uvedeno na obr. 10.
Pro napjen operanch zesilova potebujeme zporn napt, kter
vytv mni IO4. Filtrace vstupnho napt je zabezpeena C10, C11 a
TL1. Bez filtrace by pronikalo zvlnn
zpornho napjecho napt VDD do
menho signlu (IO4 kmit na frekvenci 5 kHz).
Vstupn zesilova sIO1 zajiuje
ppadn poadovan zeslen menho signlu a jeho pipojen ke vstupu zvukov karty ve dvou obvodov
identickch kanlech. Na vstupu zesilovae je zaazen vstupn dli 1 : 10,
kter umouje mit signly do rovn
20 V (PR1 a PR3) a ppadn s vyuitm klasick osciloskopick sondy 1 : 10
a do rovn 200 V.
Dli je kmitotov kompenzovn
kondenztory C16, C17 (C18, C19).
Pro men slabch signl je pomoc PR2 (PR4) mon zvolit zeslen
10 : 1. Stabilitu zesilovae zlepuje
kondenztor C20 (C21) a spolen
s rezistorem R9 (R10) zlepuje t
tvar signlu pi kapacitn zti, kte-
Obr. 1. Schma zapojen
rou vstup zvukov karty pedstavuje.

Ochranu ped pli velkm vstupnm
naptm zajiuje rezistor R1 (R2)
spolen s diodami D1, D2 (D3, D4).
Protoe zvukov karta je schopna
zpracovvat pouze stdav signly,
m zesilova na vstupu oddlovac
kondenztor C14 (C15), kter propout pouze stdavou sloku signlu.
Abychom mli monost ovit si
velikost napt zobrazovanho osciloskopem, potebujeme kalibran osciltor. Protoe zvukov karta nezpracovv pli vrn obdlnkov
signl, byl jako kompromis zvolen
signl trojhelnkovho tvaru o frekvenci 500 Hz. Jedn se o klasick zapojen osciltoru sIO2 vylepen
o stabilizaci napt pomoc diod D5,
D6. Frekvenci nastavujeme trimrem
P1 a velikost napt trimrem P2
(ovlivuje t frekvenci). Dli na vstupu (R21, R22, R23) dv k dispozici dv rovn kalibranho napt
100 mV a 1 V.
Konstrukce
Cel konstrukce je postavena na
jednostrann desce s plonmi spoji,
viz obr. 2 a je vestavna do krabiky
U-KP03. eln panel je na obr. 3 a
Obr. 2. Deska
s plonmi spoji
(82 x 93 mm)
zadn panel na obr. 4. Kalibran osciltor je odstnn plechovm krytem
podle obr. 5. Plech krytu po vystien
ohneme a v rohu spjme. Hotov kryt
spojme pomoc pipjench drtk
s kostrou GND (viz obr. 5). Pro pipojen vstupnch a vstupnch konektor pouijeme stnn kablky.
Oiven - nastaven
Obr. 3.
Obr. 5. Stnic kryt
Na desku s plonmi spoji osadme nejdve napjec zdroj s IO3 a

zkontrolujeme napt na kondenztoru C9 (5 V). Dle osadme mni IO4
a zkontrolujeme napt VDD na kondenztoru C11(-4,6 a -5 V).
Nyn ji meme osadit kompletn
obvod kalibranho osciltoru sIO2.
Nesmme zapomenout osadit tak
propojku ve vtvi napjecho napt
VDD. Pokud mme monost pout
osciloskop, nastavme trimrem P2
kalibran napt 1 V. Napt lze t
nastavit digitlnm voltmetrem a micm ppravkem podle obr. 6. Zapojen je tak jednoduch, e je meme
realizovat na bezkontaktnm spojovacm poli, nebo pjet soustky pmo
na vvody OZ. Frekvenci osciltoru

500 Hz nastavme trimrem P1 nejlpe
pomoc tae. Chceme-li zvolit jinou
frekvenci osciltoru, vmnme kondenztor C13 (nap. 47 nF pro 1 kHz).
Nyn ji meme osadit vechny
soustky vstupnho zesilovae. Pokud mme monost pout genertor
a osciloskop, doladme kompenzace
vstupnho dlie zmnou kondenztor C16, C17 (C18, C19).
Po pipojen k PC standardnm
nf kabelem do vstupu zvukov karty
oznaenho LIN zkontrolujeme funkce vstupnho zesilovae kalibranm
osciltorem. Nedoporuuji pouvat
vstup MIC, protoe na tomto vstupu
mn zvukov karta nekontrolovateln zeslen signlu.
Obr. 4.
Programov vybaven
Na Internetu lze sehnat mnoho
program, kter um vyut zvukovou
kartu jako osciloskop. Nkter tyto
programy najdete na www.aradio.cz
a ukzky ze dvou z nich jsou na
obr. 7 a 9.
Protoe programy pouvaj asto
software zeslen, doporuuji ovovat si skutenou velikost zobrazovanho napt pomoc kalibranho osciltoru.
Pouit soustky
Na pouit soustky nejsou kladeny dn zvltn nroky. Doporuuji vybrat rezistory R3, R5, R6 (R4,
R7, R8) tak, aby pomr R3/(R5+R6) =
= 9. Pokud chceme experimentovat
s rznmi typy operanch zesilova, osadme IO1 do objmky. Doporuuji pouvat pouze OZ s tranzistory MOSFET na vstupu. Kondenztory
C14, C15 by mly vydret bez prrazu
minimln 150 V (st) a deska s plonmi spoji je uzpsobena pro pouit
rznch typ (lze osadit kondenztory s rozte vvod 7,5; 10; 15 mm).
R5, R6, R7, R8

R9, R10
R11, R12
R13, R14
R15, R16
R17, R19
R18
R20
R21
R22
R23
P1
150
47
100 k
220 k
680 k
10 k
4,7 k
2,2 k
1 k
120
1,5 k
2,5 k
P2
C1 a C7
C16, C18
C17, C19
C20, C21
C14, C15
C13
C8
C9
C10, C11
C12
D1 a D6
5 k
100 nF, keram.
10 pF, keram.
2,2 pF, keram.
120 pF, keram.
100 nF/250 V
100 nF/63 V
220 F/25 V, rad.
220 F/10 V, rad.
47 F/10 V, rad.
10 F/10 V, rad.
1N4148
Obr. 7 a 9.
Zvr
Ve popsanou konstrukc lze vyut pota PC jako osciloskop v oblasti nf signl. Chrn vstup zvukov
karty ped pipojenm velkch napt
a zrove umon zeslen nebo zeslaben menho signlu, vetn kalibrace napovch rovn. Jedinm
omezenm je monost sledovat pouze stdav signly.
Ppadn dotazy lze zaslat na
SoundScope@seznam.cz
Literatura
[1] Dostl, J.: Operan zesilovae.
SNTL.
Seznam soustek
R1, R2
R3, R4
15 k/2 W
2,7 k
Obr. 6.
Zapojen
pro
nastavovn
10
D7
1N4007
IO1, IO2
TL072
IO3
78L05
IO4
ICL7660
Tlumivka 1 mH/0,8 A (nap, typ 77A)
K1 napjec konektor
K2, K3 zsuvka BNC
K4, K5 zsuvka CINCH
PR1, PR2, PR3, PR4 pepna
ISOSTAT 2x1
Zdka pstrojov, 6 kus
Krabika U-KP03
Obr. 10.
Dvojit RC spna
pro modele
Pavel Honek
Velektronick vbav RC model se vyskytuj nejrznj regultory, spnae, mixery funkc atd. Ne popsan zapojen pln
funkci dvojitho spnae. Tmto spnaem mete spnat rzn
pdavn zazen jako je napklad osvtlen, pdavn motorky
apod. Pstroj je tak jednoduch, e ho zvldne postavit i zatenk. Tento spna (15 A) je uren pro svou velikost pedevm pro
modely lod a automobil, je toti sestaven zklasickch soustek, kter jsou oproti SMD rozmrnj, nen vak vyloueno pouit i vleteckm modelstv.
Vstupn signl zpijmae je pivdn na vstup IN a dle do invertoru
se Schmittovm klopnm obvodem
IO1A, kde se vstupn impulsy natvaruj. Nbn hrana impulsu spout
monostabiln klopn obvod IO2A, C1,
P1 a IO1F. Tento MKO vyrb normlov impuls pro dal zpracovn.
Teplotn stabilita obvodu je zvisl
pedevm na kvalit pouitho kondenztoru C1. Na jeho mst je pouit
fliov kondenztor typu MKT, kter
je minimln teplotn zvisl. Odporovm trimrem P1 se nastavuj normlov impulsy 1,5 ms (podle pouitho vyslae - mohou se liit).
Popisem funkce vyslae a pijmae
se zde zabvat nebudu, pouze se
zmnm o produkovanch impulsech
vyslae. Za pedpokladu, e
sdnm ovldacm prvkem na vyslai nehbete, budou na vstupech
pijmae normlov impulsy dlky
1,5 ms. Vokamiku, kdy pohnete njakm ovldacm prvkem, tak se tyto
impulsy zmn bu na krat 1 ms,
nebo na del 2 ms, zle na smru
vychylovn ovldacho prvku (kniplu). Pi krtkch impulsech bude sp-
nat rel 1 a pi delch impulsech sepne rel 2. Dle zapojen obsahuje dekodr vstupnch impuls, kter je realizovn invertory IO1B, IO1E a hradly
NAND IO2B, IO2C.
Za dekodrem nsleduj soustky D1, D2, R1, R2, C2, C3, kter dekdovan impulsy prodluuj. Prodlouen impulsy se opt invertuj
vinvertorech IO1C, IO1D. Dle je poteba zskat pro spnn tranzistor
stejnosmrn napt, o to se postaraj diody D3, D4 a kondenztory C4,
C5. Rezistory R3, R4 omezuj proud
do spnacch tranzistor T1, T2. Tmito tranzistory jsou potom spnna
vkonov rel Re1, Re2. Diody D5,
D6 chrn tranzistory ped znienm
induknmi pikami, kter vznikaj
pi odpojen cvky rel. Stabiliztor
IO3 slou knapjen integrovanch
obvod a zrove me napjet i RC
pijma. Vstupn napt stabiliztoru je 5 V a proud do 1 A. Napjen
spnae se me pohybovat v rozmez od 9 do 15 V. Pokud budete potebovat spna napjet naptm od 6 V,
je nutn vymnit stabiliztor IO3 za typ
s malm bytkem (nap. LM2940CT-5)
Obr. 1. Schma zapojen
a ob vkonov spnac rel s cvkou

5 V, nap. RAS0515.
Konstrukce
Desku s plonmi spoji osate.
K pjen nepouvejte dn pjec
kapaliny nebo kyselinu. Pouvejte
pouze kalafunu. Nejdve osate dv
Obr. 2. Deska
s plonmi spoji
11
Obousmrn RC
regultor otek
pro modele
Pavel Honek
Popisovan obousmrn regultor je uren pedevm pro RC
modely lod nebo automobil. Do letadel se pli nehod pro svou
velikost. Provozn napt regultoru je 6 a 12 V a regulovan
proud motoru do 15 A. Regulace je een zmnou ky impuls
spracovnm kmitotem 50 Hz. Kpepnn smyslu oten motoru
je pouito dvojit pepnac rel. Zapojen obsahuje t stabiliztor napt 5 V, z kterho lze napjet pijma i serva modelu. Zapojen zsti vychz z pedchozho dvojitho RC spnae.
Popis zapojen
Vstupn signl zpijmae je pivdn na vstup regultoru a dle do
invertoru se Schmittovm klopnm
obvodem IO1A, kde se vstupn impulsy natvaruj. Nbn hrana impuls spout monostabiln klopn
obvod IO2A, C1, P1 a IO1F. Tento
MKO vyrb normlov impulsy pro
dal zpracovn.
Teplotn stabilita obvodu je zvisl pedevm na kvalit pouitho
kondenztoru C1. Na mst C1 mus
bt pouit kvalitn fliov kondenztor
typu MKT, kter je minimln teplotn
zvisl. Odporovm trimrem P1 se
nastavuj normlov impulsy 1,5 ms
(podle pouitho vyslae - mohou se
liit). Popisem funkce vyslae a pijmae se zde zabvat nebudu, zmnm se o produkovanch impulsech
vyslae. Za pedpokladu, e ovldac
prvek na vyslai je vneutrln poloze,
budou vstupn impulsy asi 1,5 ms.
Vokamiku, kdy pohnete ovldacm
prvkem, tak se tyto impulsy zmn
bu na krat 1 ms, nebo na del 2 ms
drtov propojky a potom pokraujte

ostatnmi soustkami podle popisu.
Pi osazovn dvejte pozor na polaritu a pozici jednotlivch soustek.
Kpjen radji pouvejte mikropjeku, protoe pouit obvody jsou
vyrobeny technologi CMOS a ty jsou
citliv na statickou elektinu. Druhm
dvodem pouit mikropjeky je
jemnost plonch spoj.
Oiven a nastaven
Jet ped oivenm je dobr pekontrolovat zapjenou desku, zda jste
njak spoj nezapomnli zapjet. Po
kontrole propojte vstup pijmae se
vstupem spnae. Ped propojenm
spnae spijmaem si jet zvolte
ovldac kanl, na kterm budete
12
- zle na smru vychylovn ovldacho prvku (kniplu). Dle zapojen

obsahuje dekodr vstupnch impuls,
kter je realizovn invertory IO1B,
IO1E a hradly NAND IO2B, IO2C. Za
dekodrem nsleduj soustky D1,
R1, C2, kter dekdovan impulsy
prodluuj.
Prodlouen impulsy se opt invertuj vinvertoru IO1C. Dle je poteba zskat pro spnn tranzistoru
T1 stejnosmrn napt, o to se postar dioda D2 a kondenztor C5.
Rezistor R2 omezuje proud do bze
spnacho tranzistoru T1. Tmto tranzistorem je potom spnno rel RE1.
Pepnacm kontaktem rel RE1 se
pepn smysl oten motoru. Diody
D4 chrn spnac tranzistor T1 ped
znienm induknmi pikami, kter
vznikaj pi odpojen cvky rel. Dle
nsleduje soutov hradlo IO2D, ve
kterm sloume vstupn impulsy
zdekodru. Vznikl rozdlov impulsy se pivdj pes rezistor R5 na
kondenztor C6, na kterm vznik pilovit napt. Toto napt je pivdno na invertujc vstup kompartoru
spna nastavovat. Potom na propojen spna a pijma pivete napjec napt (pozor na polaritu) a uvete do innosti vysla. Nastaven je
velmi jednoduch. Pi zapnutm vyslai nastavte trimrem P1 na spnai
normlov impulsy, kdy nen dn
vstupn rel sepnuto.
Po nastaven normlovch impuls pohnte pslunm ovldacm
prvkem na vyslai do obou poloh;
pokud je ve v podku, vstupn rel
by se mla stdav spnat a rozpnat.
Nastaven trimr zakpnte nap. lakem na nehty, aby se nemohly rozladit normlov impulsy. Jinak zapojen
nem dn zludnosti a pi kvalitn
prci bude spna pracovat na prvn
zapojen. Pokud mte kdispozici tester serv, tak mete spna nastavo-
IO4 a je porovnvno snaptm, je

pivdme na neinvertujc vstup kompartoru zodporovho trimru P2. Na
vstupu kompartoru vznik napt
obdlnkovho prbhu spromnnou
kou. Tranzistor T2 toto napt invertuje a zjeho kolektoru je nsledn
buzen vkonov tranzistor T3 typu
MOSFET - kanl N. Tmto tranzistorem je regulovn motor modelu.
Dioda D5 chrn tranzistor T3
ped napovmi pikami, kter
vznikaj na motoru. O vznamu rel
jsem se ji zmnil. Stabiliztor IO3
slou knapjen integrovanch obvod a zrove me napjet i RC
pijma. Vstupn napt stabiliztoru je 5 V a proud do 0,5 A. Napjen
regultoru se me pohybovat v rozmez od 6 do 12 V. Pokud budete potebovat regultor napjet naptm
6 V, je nutn vymnit stabiliztor IO3
za typ s malm bytkem - napklad
LM2940 CT-5, a tak rel za typ
H820F05C.
Konstrukce
Nejdve osate dv drtov propojky a potom pokraujte ostatnmi
vat bez pouit vyslae a pijmae.
Nemte-li zkuenosti stesterem, porate se se zkuenjm modelem.
Seznam soustek
R1, R2
R3, R4
R5, R6
P1
C1
C2, C3, C8
C4, C5
C6, C7
D1 a D6
T1, T2
IO1
IO2
IO3
RE1, RE2
220 k
4,7 k
47 k
100 k, trimr
22 nF/MKT
100 nF/keram.
2,2 F/50 V
22 F/50 V
1N4148
BC546
40106
4011
7805
RAS1215
Obr. 1. Schma zapojen regultoru

soustkami podle popisu. Propojku
pod rel udlejte izolovanm vodiem, protoe tato propojka kiuje
spoje na desce s plonmi spoji. Pi
osazovn dvejte pozor na polaritu
a pozici jednotlivch soustek. K pjen pouijte radji mikropjeku, protoe pouit obvody jsou vyrobeny
technologi CMOS. Druhm dvodem
pouit mikropjeky je jemnost plonch spoj. Vkonov tranzistor je
opaten chladicm kidlkem, kter je
stranzistorem seroubovno roubkem M3 ze strany soustek, viz tituln obrzek.
Oiven a nastaven
Jet ped oivenm je dobr pekontrolovat zapjenou desku, zda
jste njak spoj nezapomnli zapjet.
Po kontrole propojte vstup pijmae
se vstupem regultoru. Ped propojenm regultoru spijmaem si jet
zvolte ovldac kanl, na kterm budete regultor nastavovat. Potom na
propojen regultor a pijma pivete napjec napt (pozor na polaritu) a uvete do innosti vysla.
Nastaven je velmi jednoduch. Odporovm trimrem P1 nastavte neutrln
polohu, kdy se motor neto na dnou stranu. Po nastaven neutrln
polohy pohnte pslunm ovldacm prvkem na vyslai do jedn po-
lohy a odporovm trimrem P2 nastavte maximln otky motoru pi

maximln vchylce ovldacho prvku.
Pokud pohnete ovldacm prvkem
do druh polohy, motor by se ml
otet na opanou stranu. Nastaven
odporov trimry zakpnte (nap. lakem na nehty), aby se nemohly rozladit nastaven hodnoty.
Jinak zapojen nem dn zludnosti a pi kvalitn prci bude regultor pracovat na prvn zapojen. Pokud
mte kdispozici tester serv, tak mete regultor nastavovat testerem
bez pouit vyslae a pijmae. Na
zvr bych doporuil motor jistit polymerovou vratnou pojistkou typu PTC
(viz PE 7/2003).
Seznam soustek
R1, R4
R2, R7
R3
R5
R6
R8
P1
220 k
4,7 k
47 k
56 k
8,2 k
2,7 k
100 k
P2
1 k
C1
22 nF/MKT
C2, C3, C7
100 nF/ker.
C4, C8
22 F/50 V
C5
2,2 F/50 V
C6
47 nF/MKT
D1 a D4
1N4148
D5
BY329/1000
T1, T2
BC546
T3
IRF3205
IO1
40106
IO2
4011
IO3
7805
IO4
LM358
RE1
H820F12C
Chladic kidlko, DO-2
roub a matka M3, 1 ks
Stavebnici RC spnae je mon
si objednat za 230,- K, stavebnici
RC regultoru si lze objednat za
370,- K na adrese:
Hobby elektro, K Halti 6, 594 01
Velk Mezi, tel: 566 522 076, fax:
566 520 757, mobil: 603 853 856;
e-mail: hobbyel@iol.cz
Obr. 2. Deska
s plonmi spoji
regultoru
13
Vroba desek s plonmi

spoji fotocestou
amatrskmi prostedky
Martin ihk, OK1UGA
Ped nkolika lety jsem se pokusil o vrobu DPS fotocestou.
Zpotku vsledky nebyly nijak oslniv, ale postupn jsem si
osvojil pracovn postupy, kter vedou kuspokojivmu vsledku.
Vtomto nvod jsou shrnuty m zkuenosti svrobou DPS a zrove jsem do nj zahrnul tipy a triky, kter byly postupn zveejnny vkonferenci na www.hw.cz a osvdily se mi. Nvod je napsn formou postupnch krok, kter by se mly dodret, pokud
m bt vsledek odpovdajc vynaloenmu sil.
Postup vroby
Vroba nen sloit, ale chce uritou
praxi. Nenechte se odradit, pokud prvn
vsledky nebudou zcela dokonal. Domc vroba je vhodn, pokud potebujete
jeden a nkolik kus desky a poadujete
slunou pesnost nebo takka profesionln vzhled. Pokud potebujete vce ne asi
20 kus, vyplat se jejich vrobu zadat
profesionlm. Ztoho plyne omezen tto
metody na kusovou vrobu nebo prototypov srie.
1. Nejprve si vyrobme pedlohu pro
osvcen DPS. J pro jej tisk pouvm
laserovou tiskrnu HPLJ1100. Mm vyzkouen i tiskrny HPLJ5L, HPLJ6L,
HP4V a HP1200. Vsledky jsou zcela
srovnateln. Tisknu na prhlednou flii do
laserovch tiskren. Tu lze za asi 10 K
koupit vkadm lepm paprnictv. Pouvejte tlust flie bez ochrannho papru. Tenk sochrannm paprem se pr
znan krout a prchodem tiskrnou se
deformuj - nezkouel jsem. Kdysi jsem
zkouel tisknout tak inkoustovou tiskrnou HPDJ600 na originln flii HP pro inkoust, avak vsledky byly odstraujc.
Dnes jsem vak zmnoha stran slyel, e
modernmi inkoustovmi tiskrnami lze
doshnout stejn dobrch vsledk jako
zlaserov tiskrny - nevm, nezkouel
jsem. Setkal jsem se snmitkami, e
pece nen mon kupovat drahou laserovou tiskrnu jen kvli obasn vrob
DPS. To ale neobstoj. Velmi dobr star
laserov tiskrny lze koupit vprodejnch
srepasovanou vpoetn technikou za
cenu nepesahujc cenu inkoustov tiskrny stedn kategorie.
2. Obrazec se na flii vytiskne tak,
aby se potitnou stranou pitiskl na m.
Kdyby byl obraz DPS o tlouku flie nad
deskou, byly by okraje vslednch spoj
rozosten a podleptan. Pokud mte
vnvrhovm systmu obraz DPS v pohledu ze strany soustek (nap. Eagle),
vytisknte obrazec tak, jak je na obrazovce (nezrcadlte) a ped expozic flii otote a pitisknete tonerem na m.
3. Po vytitn jet pedloha nen pli kvalitn. Pokud se na ni podvte proti
svtlu, zjistte, e je obrazec mrn pr-
14
svitn. Musme tedy njakm zpsobem

zvtit kontrast filmu. J ktomuto elu
pouvm ern fix na koln tabule.
Barva se do toneru zaere, ale zist
flie se snadno sete. Nejprve fixem zaernte celou plochu DPS a nechte asi
10 minut zaschnout. Pak barvu zploch
bez toneru setete jemnm suchm hadkem nebo paprovm kapesnkem. Pozor na mechanick pokozen jemnch
motiv DPS - pracujte opatrn. Pi zaerovn DPS se snate pokud mono nevracet na ji zaernn msta. Rozpoutdlo obsaen ve fixu naleptv toner,
a pokud po chvli pejedete stejn msto,
porute celistvost toneru. asem jsem
zjistil, e fix rychle vysych. Dopluji
ho tedy lihem a ten nen vi toneru tak
agresivn. Mon by stlo za vahu fix
hned po zakoupen nechat oteven a a
vyschne, doplnit ho lihem. Kdy se po seten barvy podvte na film proti svtlu,
zjistte, e je dokonale ern a neprsvitn. Pozor na mal drky (nap. pro vrtky)
- me se stt, e zstanou po seten
barvy ern. Muste se knim vrtit a opatrn ji znich vytt. Pokud se stane, e je
nkde toner poruen, meme pokozen msto vyretuovat ernm lihovm fixem. Tm mme hotovou pedlohu.
4. Existuj i dal zpsoby jak zlepit
kontrast filmu. Nkdo vytiskne filmy dva a
slep je pesn na sebe - a tak zdvojnsob kontrast. Dal lid tisknou na bn
pauzk a film na asi 2 hodiny vystav
vuzavenm prostoru psoben acetonovch par (zavete do krabice shadrem
namoenm vacetonu). Toner pr pry
sten naleptaj a on se sleje v jednolitou ernou vrstvu. J tyto zpsoby nezkouel, trik sfixem mi zcela vyhovuje.
5. Jako zkladn materil pro vrobu
DPS slou jednostrann nebo oboustrann pltovan kuprextitov desky. Mete
pout i hotov svtlocitliv desky, kter
se prodvaj u GM, GES apod. Fotocitliv
vrstva tchto desek bv mnohem odolnj ne vrstva nastkan Pozitivem 20.
M to vak taky nevhody. Jednak vysokou cenu, jednak tyto desky bvaj pokrban, zprohban nebo jsou pokryty
fotocitlivou emulz jen zsti. Bvaj rovn vyrobeny zpodadnho kuprextitu,
kter se nehod pro speciln ely jako

nap. vysokofrekvenn obvody apod.
Proto dnes ji bez vjimek pouvm pro
nanesen fotocitliv vrstvy sprej Pozitiv 20.
Ten lze zakoupit vGM, GES a podobnch
prodejnch. Jeho cena je pomrn vysok, ale stoj to za vsledky, kter jm lze
doshnout.
6. Pprava desky knastkn nen
sloit, ale dleit. Odstihnte desku na
vech stranch asi o 5 mm vt, ne skuten velikost DPS. Stmto odpadem se
prost musme smit. Desky sthm na
malch a ostrch pkovch nkch. Ty
desku nezprohbaj. Pokud m deska na
okrajch otepy i nerovn okraje, odstihnte je. Deska mus bt co nejlpe rovn
bez prohnut i otep, aby kn bylo mon film sobrazem DPS dokonale po cel
ploe pitisknout. Odstienou desku je
nutn dokonale vyistit. To je jeden ze zkladnch pedpoklad dobrho vsledku.
J na itn pouvm velmi jemnou
ocelovou vatiku bez jakchkoliv chemikli. Tou vyletm mdnou vrstvu desky
do zrcadlovho lesku.
Jin kolegov pouvaj chemick itn - rzn prky na ndob, TORO,
jemn smirkov papr, plavenou kdu,
koln gumu a dal ppravky. adu
znich jsem taky vyzkouel, ale ocelov
vatika se mi osvdila nejlpe. Koupil
jsem ji vBaumaxu pod nzvem Stahlwole. Prodv se vrznch zrnitostech. Pokud mte na vbr, kupte tu nejjemnj.
Po vyletn povrch mdi otete mkkm
istm hadkem, kter nepout chlupy.
Pak ji samozejm na desku nesmte sahat, zanechali byste na ni mastn otisky.
Naprost istota mdi je jeden ze zkladnch pedpoklad spchu.
7. Tento nvod nezahrnuje vrobu
oboustrannch desek. Bohuel stmi
jsem zatm dokonalch vsledk nedoshl, take to radi nechm nkomu povolanjmu. Problm je vzskn perfektnho soutisku obou stran. Pokud mte
filmy posunut o 0,2 mm, vsledek ji vypad jemn eeno neprofesionln. Pokud vyrbm spoje pro vf ely, jsou obvykle vyrobeny zoboustrann pltovan
desky, kde se jedna strana ponech cel
jako stnn. Pak nejprve tuto stranu po
oitn ocelovou vatikou nastkm bnm nitroautoemailem ze spreje a nechm zaschnout. Tm mm tuto plochu
chrnnou proti vyleptn a dl pokrauji
jako u jednostrann desky.
8. Te jsme se dostali knejkrititj
fzi vroby - nastkn fotocitliv vrstvy.
Na tomto kroku zle konen vsledek.
Nejdleitj pedpoklad je co nejist
prostor, ve kterm DPS stkme. Pokud
nm na desku spadne zrnko prachu,
odpud emulzi ve svm okol a vlaku
mme dru. etl jsem doporuen stkat
vkoupeln - tam bv vlhko a pranost je
omezen. Vdnm ppad nestkejte
venku nebo nkde ve stodole - prach vm
nedovol zskat kvalitn vrstvu. J stkm
vbnm bytovm prostoru tak, e na
zem polom ist papr, na nj pak desku a pak stkm. Podloen istm paprem zajist, e proud hnacho plynu ze
spreje nezv prach, kter ppadn na
zemi me leet.
9. Vyletn kuprextit polote pes
ist papr na vodorovnou podloku. Po-
kud nebude DPS vodorovn, lak stee ke

kraji a deska je nepouiteln. Nastkejte
stejnomrnou vrstvu tak, aby jej barva
byla tmav zelen, ale ne do erna. Barva
napovd o tlouce vrstvy. Chce to cvik a
pr pokus, ne se naute odhadovat
sprvn odstn. Po nastkn se zhrozte. Deska je flekat jak mourovat koka.
Vypad to stran, ale to je normln.
Vdnm ppad nepropadnte panice a
nezante stkat druhou vrstvu, abyste to
opravili. Tm byste teprve desku opravdu
zniili, druh vrstva se toti neslije stou
prvn a je zle. Pokud vykte, zjistte, e
se stal zzrak. Ty fleky se bhem asi 2 a
3 minut slij dohromady a vytvo perfektn
jednolitou vrstvu. Kdy jsem to vidl
poprv, nevil jsem vlastnm om. Lak
vytvo dokonalou vrstvu a jeho pebytek
se usad na okrajch desky. Proto jsme ji
ustihli o 5 mm vt. Vykme njakou
dobu (10 a 15 min), a nen lak tekut
a potom meme sdeskou manipulovat.
Lak se pi bn pokojov teplot vytvrd a za 20 hod. Vytvrzen lze vrazn
urychlit zvenm teploty. Pi teplot 70 C
m vytvrzen emulze trvat asi 15 min.
Proto jsem si postavil speciln termostatovanou topnou desku, na kterou polom
DPS, oheji na 70 C a vytvrzuji pro jistotu asi 45 min. Samozejm mete pout
termostatovanou troubu nebo jin prostedek pro oht desky. Tvoivosti se meze
nekladou. Po vytvrzen je deska pipraven kexpozici.
10. Od okamiku nastkn ji pracujeme sfotocitlivm materilem. Na bn
svtlo sice vrstva nen tak citliv jako na
UV, pesto se vak vyvarujte pmmu
svtlu, a pokud potebujete desku uchovat del dobu, mus to bt ve tm. Pi
prci zatahuji zvsy a pracuji vptm.
Nen vak poteba temn komora. To plat i o procesu suen a vytvrzovn emulze. Nepodceujte inky svtla, protoe
se vnvodu pe, e je emulze citliv na
UV. Pracujte veru a budete odmnni
dokonalm vsledkem.
11. Ne se pustme do expozice, musme mt vhodn zdroj svtla. Naprost
vtina lid, kte vyrbj desky fotocestou, pro osvit pouvaj rtuov vbojky.
Lze vyut nap. vbojku RLV125 nebo
jej ekvivalent - j svtm vbojkou Philips
HPL-N 125 W. Je to bn vbojka,
jak je vpoulinm osvtlen. Do srie
svbojkou mus bt zapojena odpovdajc tlumivka 125 W. Oboj jsem koupil
vobchod, kde se prodv elektroinstalan materil. Vbojku jsem umstil do
plechovho reflektoru. Nkter prameny
doporuuj rozbt baku vbojky a ponechat jen vnitn st, kter produkuje ultrafialov svtlo. Baka je toti opatena
luminoforem, kter mn ultrafialov svtlo na viditeln. Pokud tuto pravu chcete
provst, obalte baku hadrem, vbojku
uchopte za patici a sevete pes hadr baku ve svrku. Opatrnm pitahovnm
svrku baku rozmknte. Pitom nesmte poruit vnitn st vbojky. Odbalte hadr, vysypete stepy a mte vbojku,
kter produkuje mnohem vce ultrafialov
svtlo a tedy sta krat expozice. Pozor!
Tato operace je vak velmi nebezpen.
Hroz porann stepy, kter se mohou
rozltnout. Proto ji vdnm ppad nedoporuuji. J pouvm vbojku s nerozbitou bakou a funguje to bez problm.
Nkte lid pouvaj tak jin zdroje ultrafialovho svtla. Obvykle jsou vak
podstatn dra. Pouvaj se nap. horsk slunka, nkolik ultrafialovch zivek vedle sebe, nedvno jsem slyel
o obliejovch solrich, kter pr taky
funguj. Nicmn patrn nebude nhodou, e vtina lid pouv vbojky.
12. Svteln zdroj mme, pipravenou
fotocitlivou desku taky, take meme exponovat. DPS polote na tvrdou rovnou
desku citlivou vrstvou nahoru. J pouvm prknko na krjen velikosti asi A4 a
tlouky 2 cm. Deska prknka je zvroby
zabrouen do roviny a je pro tento el
vhodn. Na fotocitlivou vrstvu pilote pipravenou flii tonerem kcitliv vrstv.
Aby byl film dokonale pitisknut kdesce,
pikryjeme desku a film sklennou tabul
tlouky asi 4 a 5 mm. J dn dal
zva nebo ptlan mechanizmy nepouvm. Film je pitlaen pouze vahou
sklenn tabule velikosti A4. Jin lid pouvaj rzn pruinov ptlaky, zva
nebo dokonce vakuov pumpy, kter vyerpaj vzduch mezi sklem a podlokou a
tm se film pitiskne. Bezesporu je lep,
pokud je film kDPS njakm mechanizmem pitlaovn.
13. Asi 5 minut ped vlastn expozic
zapnte vbojku, aby se stihla naplno rozsvtit. Po rozsvcen podloku sDPS a
sklem umstte pod osvtlovac tleso.
Doba expozice je asi 20 minut a vzdlenost vbojky od DPS asi 40 cm. e byla
deska osvcena, poznte podle zelenho
ndechu osvcench ploch.
14. Te se potebujeme zbavit laku
z osvtlench ploch. To provedeme tak,
e desku potopme do misky s vvojkou a
vykme, a se osvtlen lak rozpust a
odplav. Tomu napomhme pohybem
misky, aby byla vvojka vpohybu a pelvala se pes desku. Vykme tak dlouho,
dokud se dokonale nevyvol obrazec
DPS. Pak vyjmeme desku zvvojky a
peliv omyjeme vodou. Vvojku vyrobme rozputnm 7 g hydroxidu sodnho
v1 litru vody. Lze ji rovn koupit ji namchanou. Vvojku mete uchovat del
dobu a pouvat opakovan. Dobe si prohldnte kvalitu vyvolanho obrazce. Ppadn kazy meme jet opravit lihovm
fixem. Pokud ve vtch plochch prosvt m, je obrazec peexponovan a
po vyleptn by byly plochy poleptan.
Toto nelze opravit. Oistte emulzi a
zkuste to znovu.
15. Vyvolanou desku meme vyleptat. J pouvm na leptn roztok kyseliny soln, kter se kupuje vdrogerii, a 3 %
peroxydu vodku, kter lze koupit v lkrn. Vhodnj je koupit 1 litr 30 % peroxidu a na 3 % si ho naedit. Leptac roztok
se pipravuje a tsn ped leptnm.
Desku opatrn polome leptanou plochou
na hladinu leptacho roztoku. Dky povrchovmu napt se deska udr na hladin a zstane plavat. Trv to piblin
5 minut. Pak desku otome a ponome
do leptacho roztoku. Tak meme sledovat konec procesu leptn a vythnout
desku pesn po ukonen leptn, aby se
m zbyten nepodleptala. Po leptn
desku omyjeme vodou, osume a ocelovou vatikou oistme zdesky fotocitliv

lak. Doba leptn je zvisl na teplot roztoku. Ta se nkdy vlivem probhajcho
chemickho procesu zvtuje. To me
bt nebezpen, protoe pi vych teplotch je leptac roztok agresivn i klaku.
Proto pokud leptme vt plochy, pouijeme vt mnostv leptacho roztoku a
mrn ho naedme.
16. Te ji zbv jen desku vyvrtat.
Vtinu dr pro bn soustky vrtm
vrtkem 0,8 mm. Bohuel bn vrtky
vydr velmi mlo - destky dr. Tvrdokovov vydr o nco dle, ale neodpovd
to jejich cen. Ped asem jsem koupil
tvrdokovov kopinat vrtk, a to je hotov zzrak. Vyvrtal jsem snm ji tisce
dr a vrt stle jako nov. Ale pozor!
Kvrtn muste pouvat kvalitn vrtaku
se stojanem. Nesm vibrovat - vrtk je
velmi pevn, ale kehk. Nezkouejte vrtat vruce. J pouvm vrtaku Proxxon
FSB 12/E a stojan. Pak mete bezpen
vrtat bez ohroen vrtku. Vrtk m sice
doporuen otky asi 20 000 ot/min, j
vrtm jen asi 5000 ot/min. Kopinat vrtky dodv firma Proxxon a vkatalogu je
m i GES. Kopinatmi vrtky vrtm dry
0,8, 1 a 1,2 mm. Ostatn dry ji bnmi
vrtky.
17. Pokud vyrbme desky pro vf techniku, bv vrchn flie celistv a kolem vvod soustek je teba odfrzovat izolan krouky. Nejprve noem ozneme
otepy vznikl vrtnm dr. Na frzovn
izolanch krouk pouvm speciln
frzu vybrouenou ze stopky vrtku 3 mm.
Ta se podob plochmu vrtku na devo.
Stedn trn nasadme do vyvrtan dry a
bity odfrzujeme mdnou flii kolem
dry.
18. Tm je deska hotov. Zbv u jen
desku vyletit do zrcadlovho lesku a
okamit natt pjitelnm ochrannm lakem. J pouvm kalafunov lak. Jde
o dk roztok kalafuny vlihu. Pokud pouijete roztok pli hust, patn schne a
lep i po dlouh dob. Mn je vtomto
ppad vce. Nkdo t kalafunu rozpout vnitroedidle. Pr lpe zasych.
J jsem vak sroztokem vlihu spokojen
a navc nesmrd tak nepjemn jako nitroedidlo. Po zaschnut laku je deska hotov a pipraven kpouit. Dky pouit
kalafunovho laku je vten pjiteln
i po nkolika letech.
Zvr
Pevn vm, e vm mnou popsan
postup umon vyrbt stejn kvalitn
desky s plonmi spoji jako mn. V dnen dob, kdy i do amatrsk praxe pichz technika SMD, je pesnost pi vrob
DPS nezbytnou podmnkou. Avak i pokud sSMD nepracujete, je koda pokazit
estetick dojem z funknho vrobku run kreslenou deskou s plonmi spoji.
Pouit literatura
[1] www.qsl.net/ok1uga
[2] www.mcu.cz - vroba plonch spoj
fotocestou 1 a 2
[3] Diskuzn konference pi www.hw.cz
15
OHS - Otkomr
a Hlda Svtlomet s P
Hynek Gajda
Stavebn nvod je uren majitelm motorovch vozidel, kter

nemaj ve vbav otkomr (nap. koda 105, 120, Favorit, Felicia).
Ji byly zveejnny rzn konstrukce otkomr sindikac diodami LED (pskov se rozsvcujc) svyuitm specilnho
obvodu MAF115 (ji se nevyrb) a obvodu budie LED (viz [2]).
Zde uveden konstrukce rovn indikuje otky pomoc LED, ale
pro jejich sprvn rozsvcen je pouit mikrokontrolr. Jas diod
LED je automaticky zen podle vnjho osvtlen. Voln kapacita
mikrokontrolru je dle vyuita pro automatick rozsvcen svtlomet po nastartovn motoru (nap. v zimnm ase), akustick hlda
zapomenutch rozsvcench svtel (manuln spnaem) a imitaci
zapnutho alarmu ve vozidle pi vypnutm motoru.
Technick daje
Napjec napt:
12 a 15 V.
Maximln pracovn napt na vstupech
a vstupech konektoru J1:
15 V.
Pkon:
- v klidu (po oputn
vozidla) max. 0,1 W;
- vplnm provozu max. 1,5 W.
Indikovan rozsah otek:
500 a 6000 ot/min (12 LED).
Indikovan krok otek:
500 ot/min = 1 LED.
Frekvence vzorkovn otek:
4,167 Hz (240 ms).
Frekvence impuls od peruovae:
max. 300 Hz (18 000 imp/min).
Typ motoru pro otkomr:
- standardn 4taktn/4vlcov
( 120, Favorit);
- zmnou vzorkovac konstanty
(v datov EEPROM mikrokontrolru)
2 nebo 4taktn/1 a 6vlcov.
Prodleva automatiky svtlomet:
- zapnut po nastartovn motoru za 5 s;
- vypnut po zastaven motoru za 0,5 s.
Proud ve vinut rel pro svtlomety
spnan tranzistorem (REL):
max. 500 mA/12 V.
Zvuk zapomenutch
rozsvcench svtel:
kolsav.
Prodleva do zapnut imitace
alarmu po zastaven motoru:
30 s.
Stda blikn LED (imitace alarmu):
1 : 1 (1 Hz).
Vprogramu mikrokontrolru je obsluhovno i cyklick nulovn nezvislho asovacho obvodu integrovanho v mikrokontrolru, kter hld
jeho sprvnou innost (tzv. Watch
Dog Timer). Pokud nastane v prbhu prce mikrokontrolru njak neekan stav, kter zpsob zacyklen
programu, i pln zastaven mikrokontrolru, pak nebude tento hldac
obvod programem vdanm ase (do
asi 18 ms) nulovn. To zpsob, e
po uplynut tohoto asu je automaticky
znovu nastartovn cel mikrokontrolr. Dky tomuto nezvislmu hldacmu obvodu mikrokontrolr pracuje vdy (pokud m napjen a nen
vadn). Tyto neekan stavy zpsobujc chyby mohou nastat nap. pi
startovn motoru (poklesem napt).
Mikrokontrolr m dle integrovn
vnitn genertor hodinovho kmitotu (4 MHz) a obvod nulovn (internal reset). Proto me bt a 16 vvod zcelkovch 18 (dva jsou pro
napjen) nakonfigurovno pro aplikace jako vstupy i vstupy.
Signl pro vzorkovn otek motoru je odvozen z impuls od peruovae zapalovac soustavy motoru
(kladvko v rozdlovai). U Felicie se
pouije signl s impulsy generovan
ze dic jednotky automobilu pro
otkomr (viz dle). Tento signl je
piveden na vstup IMP konektoru (J1
- vvod 4) a napov pizpsoben obvodemR10, R11, C2 a D18 ke vstupu
RA5 (IC1 - vvod 4). Po zpracovn
mikrokontrolrem se pskov rozsvt pslun poet diod LED (D1 a
D12). Jas diod je zen obvodem sloenm z D15, R3, R4, R5, R6, T2, R7
a T3. Fotodioda (D15) automaticky
reguluje jas diod LED v zvislosti na
rovni osvtlen vnitku vozu, aby za
jzdy v noci otkomr zbyten neodvdl pozornost idie (neosloval). Regulaci jasu je mon doladit
odporovm trimrem R6.
Podle platn vyhlky o silninm
provozu je povinnost polovinu roku
(v zimnm ase) jezdit s rozsvcenmi
svtlomety i ve dne. Aby idi nezapomnal v tomto obdob svtla rozsvcovat, sta mu pepnout pepna
do polohy ZIMA (viz obr. 4, 5). Po
nastartovn nebo zastaven motoru
(jsou ptomny impulsy pro otkomr) je generovn signl pro automatick rozsvcen nebo zhasnut
svtlomet. Vstup z mikrokontrolru
RA6 (IC1 - vvod 15) otevr pes
rezistor R8 tranzistor T4, kter spn
napt pro vinut rel ovldajc hlavn
i obrysov svtla (vstup REL na
konektoru J1 - vvod 3). Dioda D16
zamezuje naindukovn ruivho napt
ve vinut rel, kter by mohlo zniit
tranzistor i mikrokontrolr.
Hldn zapomenutch rozsvcench svtel pi vystupovn z automobilu je eeno obvodem sloenm
z D13, T1, PIE1 a R2.
Obvodem R1, C1 a D14 se napov a odporov pizpsob vstup
SV na konektoru (J1 - vvod 6)
k vstupu RA4 (IC1 - vvod 3) a
pes rezistor R2 k tranzistoru T1. V-
Popis zapojen
Zazen OHS (Otkomr a Hlda Svtlomet) je umstno na jedn desce splonmi spoji
(obr. 2 a 3). Schma zapojen je na obr. 1.
Zapojen zazen je zaloeno na mikrokontrolru
PIC16F627 (IC1) od vrobce Microchip - viz [1].
Program mikrokontrolru obsluhuje:
- vzorkovn otek vdanm ase
spolu s rozsvcenm diod LED;
- generovn zvuku pro zapomenut
rozsvcen svtla (manuln spnaem);
- automatick zapnut a vypnut svtel po nastartovn motoru;
- imitaci zapnutho alarmu.
16
Obr. 1.
Schma zapojen
cuje bez nutnosti seizovn (krom

nastaven jasu diod LED - viz dle).
Pipojen zazen OHS
Obr. 3. Rozmstn soustek

Obr. 2. Deska s plonmi spoji
stup mikrokontrolru RA4 je s otevenm kolektorem (max. do +5 V).
Zde jsou tedy dva stavy - log. 0 a
stav s vysokou impedanc. Program
mikrokontrolru pomoc tchto dvou
stav zane generovat varovn signl, jakmile vypneme motor (pestanou pichzet impulsy zperuovae
pro otkomr). Tento varovn signl
se na akustick mni dostane,
bude-li kladn napt na vstupu SV
konektoru J1 - vvod 6 (+12 V - zapnut svtla) a zporn na vstupu
DV - vvod 5 (GND - oteven dve). Zvukov signl se tedy ozve jen
po splnn vech tchto podmnek
(vypnut motor, rozsvcen svtla a
oteven dvee). Pro Felicii nen teba
obvod hldae osazovat - je ji ve
standardn vbav automobilu.
Posledn voln vstup z mikrokontrolru je vyuit pro imitaci zapnutho
alarmu pes rezistor R9 a svtivou diodu D17. Imitace alarmu se zapne po
vypnut motoru.
Zdroj napt 5 V je vklasickm
zapojen C3, C4, IC2, C5 a C6.
Usmrovac dioda D19 chrn zazen proti peplovn. Napjen se
pivd na vstupy +12 V (vvod 2) a
GND konektoru J1 (vvod 1).
Konstrukce
Zazen OHS je postaveno na
jednostrann desce splonmi spoji
o rozmru 61 x 67 mm a navreno do
mal a tvarov pijateln krabiky
typu KM 20.
Podle osazovacho vkresu (obr. 3)
peliv osadme a zapjme pslun soustky na desku splonmi
spoji. Vech 12 diod LED otkomru natvarujeme vzhledem kdesce
splonmi spoji tak, aby smovaly
do trbiny velu krabiky. Elektrolytick kondenztory a tranzistory pihneme a zapjme horizontln (naleato), aby bylo mon krabiku
zavt. Fotodiodu osadme na del
vvody pro monost pihnut podle
poteby (viz dle).
Vzhledem k tomu, e jsou v automobilu siln vibrace, prach a vkyvy
teplot, doporuuji mikrokontrolr do
desky s plonmi spoji pmo zapjet.
Pokud pesto chceme osadit objmku, do kter vlome mikrokontrolr,
bude nutn zvtit upevovac dru
na desce s plonmi spoji tak, aby se
o objmku naven destika mohla
umstit na dno krabiky.
Desku s plonmi spoji vlome
do krabiky typu KM 20, do kter vyvrtme otvory pro zvuk z akustickho
mnie, pro svtlo k fotodiod, pvodn kabel, LED imitace alarmu, ppadn i pro monost nastaven jasu
odporovm trimrem R6. Podle pipravenho otvoru v krabice naformujeme fotodiodu na desce s plonmi
spoji tak, aby na jej fotocitlivou st
dopadalo okoln svtlo.
Zazen OHS pi dodren hodnot
soustek a sprvnm zapojen pra-
Obr. 4.
Zapojen
v automobilu
105 a Favorit
Osazen deska splonmi spoji

m konektor skolky typu PSH02-06W
(GM) a proti nmu nainstalujeme do
vozidla konektor s dutinkami typu
PFH02-06P (GM). Pipojujeme lankovmi kablky o prezu min. 1,5 mm2 (lpe
2,5 mm2) a prostednictvm elektrikskch lmacch svorkovnic, automobilovch konektor nebo zaezvacch svorek (tzv. zlodjek) ke stvajcm
kabelm velektrick instalaci vozidla.
Kad spoj dkladn odizolujeme od
okol (burkami, izolan pskou) a
kabely upevnme, aby nemohl nastat
zkrat i proden izolace.
Rozmyslme si, kam chceme otkomr umstit (v zornm poli idie) a
ktomuto mstu kabely zakonen konektorem PFH02-06P pivedeme. Pi
umstn otkomru na palubn desku pod sklo by bylo vhodnj, vzhledem kextrmnm teplotm na tomto
mst vhorkm lt, pout krabiku
kovovou - plastov se me deformovat.
Zapojen ve vozech
koda 105, 120 a Favorit
Na obr. 4 je vkres pro pipojen
konektoru s kabelem do vozidla. Pipojen je popsno pro vozy koda
105, 120 a Favorit. Vjinch automobilech je zapojen obdobn, ppadn
jen s minimlnmi rozdly (podle zapojen
elektrick instalace danho vozu).
Vstup IMP na konektoru (vvod 4)
pipojme paraleln kestvajcmu
kabelu mezi peruovaem (kladvkem) a indukn zapalovac cvkou.
POZOR! Ne kvysokonapovmu
kabelu mezi indukn cvkou a rozdlovaem!
Pro prci automatickho zapnn
svtel v zimnm ase je nutn pipojit k vstupu REL na konektoru (vvod 3) pepna LETO/ZIMA. Typ
pepnae zvolme podle vlastnho
uven a namontujeme na vhodn
msto palubn desky u idie. Spnac
kontakt pepnae pipojme pes vinut univerzlnho automobilovho
rel (kolky 85 a 86) za pojistku v pojistkov skni se stlm naptm.
Obr. 5.
Zapojen
v automobilu
Felicia
17
Pokud vak chceme mt pepna

umstn v krabice se zazenm
OHS (nap. posuvn), tak jej pipojme
na desku splonmi spoji do otvor
vmst oznaenm SW (zde bude
nutn prokrbnout spoj) a pmo
kvinut rel (kolk 85) pipojme vstup REL na konektoru (vvod 3).
Spnac kontakt rel (kolky 30 a
87) pipojme paraleln (zde je nutn
pout kabely sprezem min. 4 mm2)
ke stvajcm kabelm na konektoru
spnae svtlomet (napt +12 V a
hlavn svtla). Dle ke konektoru spnae svtlomet pipojme usmrovac diodu pro proud min. 4 A (nap.
P600B) anodou ke kabelu hlavnch
svtel a katodou ke kabelu obrysovch svtel (viz obr. 4).
Nyn na konektoru J1 pipojme
vstupy SV a DV pro funkci hldae
zapomenutch rozsvcench svtel
se zvukovou signalizac. Vstup SV
(vvod 6) na konektor spnae svtlomet - obrysov svtla (opt paraleln
ke stvajcmu kabelu). Pot pipojme
vstup DV (vvod 5) na vstup od
dvenho tlatka idie (vtinou je
propojeno i stlatky v ostatnch dvech)
paraleln ke stvajcmu kabelu, kter
vede k vnitnmuosvtlen interiru.
Nakonec pipojme napjec napt.
Vstup GND na konektoru (vvod 1)
spojme skostrou automobilu (nap.
vokol spnac skky) a vstup +12 V
(vvod 2) pipojme vpojistkov skni
za pojistku se stlm naptm (kvli
zajitn funkce varovnho zvukovho
signlu rozsvcench svtel pi
opoutn vozidla a imitace alarmu).
Konektor ve vozidle propojme s konektorem na desce splonmi spoji.
Zapojen v automobilu Felicia

Pipojen konektoru s kabelem do
automobilu Felicia je na obr. 5, kde
jsou popsny i barvy izolac vodi a
konektor ve stvajc elektrick instalaci vozu. Vstup IMP na konektoru OHS (vvod 4) pipojme na signl
pro otkomr generovan z dic
jednotky automobilu, kter je piveden vodiem se lutou izolac na lut
konektor pstrojov desky (vvod 7).
Pokud nen vvod na konektoru zapojen, bude nutn tento signl pivst
pmo ze dic jednotky. V tomto ppad
je teba nastudovat schma elektrick instalace danho typu vstikovacho a zapalovacho systmu (u Felicie
jsou 3 typy benzinov a 1 dieselov).
Pro automatick zapnn svtel
v zimnm ase se pipoj k vstupu
Tab. 1
REL na konektoru OHS (vvod 3)

spna LETO/ZIMA. Pro umstn
spnae meme vyut nkter ze
zslepek vedle spnae varovnch
smrovch svtel. Bu zakoupme
originln spna nebo vestavme
jin. Druh vvod spnae pipojme
na katodu usmrovac diody (nap.
1N4007) a na zatek vinut univerzlnho automobilovho rel (vvod
85). Anodu diody pipojme k vodii
s modrou izolac na modrm konektoru spnae hlavnch svtlomet a
konec vinut rel (vvod 86) pipojme
k vodii s ernou izolac na lutm
konektoru pstrojov desky (vvod 9).
Spnac kontakt rel (vvody 30 a
87) pipojme paraleln (zde je nutn
pout kabely sprezem min. 4 mm2)
ke stvajcm kabelm na lutm konektoru spnae obrysovch svtlomet, a to k vodim s ervenou a
edozelenou izolac (napt +12 V a
obrysov svtla).
U Felicie nen teba pipojovat na
konektoru OHS vstupy SV a DV,
protoe hlda zapomenutch rozsvcench svtel se zvukovou signalizac je ji ve standardn vbav. Je tedy
zbyten i osazovn soustek v obvodu s akustickm mniem.
Nakonec pipojme napjec napt.
Vstup GND na konektoru OHS (vvod
1) spojme skostrou automobilu (nap.
k vodii s hndou izolac na lutm
konektoru pstrojov desky - vvod
10) a vstup +12V konektoru OHS
(vvod 2) pipojme k vodii s ernou
izolac na lutm konektoru pstrojov
desky (vvod 9). Konektor ve vozidle
propojme s konektorem na desce OHS.
Odzkouen zazen OHS

Nastartujeme motor s nezaazenm rychlostnm stupnm. Selapvnm a povolovnm plynovho pedlu
vyzkoume otkomr, kter pi sprvn funkci pskov rozsvcuje pslun
poet LED. Trimrem R6 nastavme
zkladn jas LED (ppadn lze doladit
citlivost fotodiody zmnou R4) a vyzkoume, zda pracuje automatick
regulace jasu LED zastnnm fotodiody.
Dle pi sputnm motoru odzkoume hldae zapomenutch rozsvcench svtel. Zapneme obrysov
svtla a oteveme dvee stlatkem
pro osvtlen interiru - varovn tn
by se zatm neml ozvat. Nyn vypneme motor a mus se ozvat varovn tn. Pokud dvee zaveme nebo
svtla vypneme, varovn tn by ml
zmlknout.
Sprvn zapojen automatick

rozsvcen svtel vyzkoume pepnutm pepnae LETO/ZIMA do polohy
ZIMA a nastartovnm motoru (spna
svtlomet vypnout). Pi bcm motoru by mla hlavn a obrysov svtla
svtit. Pepneme pepna do polohy
LETO a svtla by mla zhasnout.
Vrtme pepna do polohy ZIMA,
svtla se opt rozsvt, nyn zastavme
motor - svtla mus zhasnout.
Pokud ve probhlo vpodku,
meme krabiku uzavt, popsat
otky a zazen je nachystno k innosti.
Datov pam EEPROM v P

Mikrokontrolr m integrovanou
datovou pam EEPROM, do kter
lze ukldat rzn data z pedchozch
operac i konstanty nastaven uivatelem. Tato data si bude mikrokontrolr pamatovat i po vpadku napjen.
Vtab. 1 je uvedeno pidlen pamovch bunk datov EEPROM
pro zmny v nastaven zazen OHS
do automobilu. Ve sloupci Zkladn
jsou hodnoty, kter jsou vEEPROM
po naprogramovn hlavnho programu mikrokontrolru. Pokud jsou nastaveny zkladn hodnoty, plat uveden Technick daje, jinak podle
zmn v EEPROM.
Pro zmny v EEPROM vlome
P do programtoru, nateme obsah
zdatov EEPROM, provedeme zmny a ulome zpt.
Seznam soustek
R1, R5
10 k
R2, R7, R8, R9
680
R3, R10, R11
27 k
R4
2,2 k
R6
5 k, trimr leat, PT10VK005
C1, C4, C6
100 nF
C2
220 nF
C3, C5
47 F/25 V
D1 a D3
LED lut, obdlnkov
D4 a D8
LED zelen, obdlnkov
D9 a D12
LED erv., obdlnkov
D13
1N4148
D14, D18
BZX83-5V1
D15
BPW34
D16, D19
1N4007
D17
LED, erven
T1, T3, T4
BC337
T2
BC556B
IC1
PIC16F627P (PIC16F628P)
Naprogramuje autor - aktuln najdete na
www.holman.cz/hg; E-mail: gahy@iol.cz
IC2
78L05
J1 PSH02-06W - 6 kolk, vvody do DPS
PIE1 KSQ-706BP akustick mni
Krabika KM 20
RE1 automobilov rel 12 V/20 A
J1 PFH02-06P - 6 dutinek na kabel
D1 P600B (usmrovac, min. 4 A - viz text)
Spna LETO/ZIMA - podle vlastnho uven
Svorkovnice elektriksk lmac
Konektory automobilov
Pozn: Vtina soustek je pouita od GM.
Pouit literatura
[1] PIC16F62X Data Sheet. Microchip
Technology Inc., www.microchip.com
[2] Zuzka, J.: Otkomry pro ...
PE 1/1996.
18
Automatick
rozsvcovn
azhasnn svtel
Jaroslav Prkno, Ladislav Dejl
S pchodem zimn sezny nastvaj nm, zapomntlivm motoristm zl asy. Bu zapomeneme rozsvtit, nebo naopak zhasnout. Existuje ada zazen, kter na stav svtel upozorn, ale kdy
jich je v automobilu vce, nevme, kter houk a co mme udlat
dv. Modul, kter je v lnku popsn, neblik, nehouk, ale hned
automaticky uvede svtla do sprvnho stavu. Navc v jednoduchosti je sla a spolehlivost.
Pdavn modul SV-1 slou k automatickmu rozsvcovn a zhasnn svtel automobilu ped zapoetm
a po skonen jzdy. Vechny funkce
ovldn svtel jsou pi zapnutm zapalovn zachovny. Modul se vyznauje etrnou funkc ve vztahu k baterii, protoe pi startovn motoru se
svtla vypnou a baterie me dodvat pln vkon do startru. Po zapnut zapalovn se svtla rozsvt, pi
startovn zhasnou a po nastartovn
se opt rozsvt. Modul nemus pouvat dnou akustickou signalizaci,
nebo vechny funkce jsou automatick a nelze opomenout rozsvtit nebo
zhasnout svtla.
Pi zapnut zapalovn (poloha 1
spnac skky) se pivede napt
+12 V na cvku rel Re2 a sepne se
kontakt k2. Pes kontakty k1 a k2 se
svtla rozsvt. Dalm otoenm klku (poloha 2 spnac skky) se pi-
Obr. 1. Zapojen modulu SV-1
vede napt +12 V na cvku startru a

zrove na cvku rel Re1. Kontakt k1
se rozpoj a svtla zhasnou. Pi startovn proto nen baterie zatovna
rozsvcenmi svtly a cel jej kapacita je vyuita pro startovn, co ocenme hlavn v zim. Po nastartovn
pepneme klek zpt do polohy 1. Na
cvce rel ji nen napt, kontakt k1
se spoj a svtla opt svt. Po skon-
en jzdy, kdy vypneme zapalovn,

se peru napjen rel Re2, kontakt
k2 se rozpoj a svtla zhasnou.
Modul je vestavn v plastov krabice KM 34, kter je uzpsobena
kpipevnn pod palubn desku tak,
aby vechny pvody mohly bt co nejkrat. Modul je jitn vestavnou pojistkou T 0,2 A. Modul se pipojuje
bnmi konektory fast-on 6,3 mm.
Kpipojen do automobilu je vhodn
pout jednoad svorkovnice, kter
umouj jednoduchou mont vodi. Obvykle je mon napojit kablky
na vvody ze spnac skky zapalovn (krom pvodu na ovldn vypna svtel).
Vypna mezi svorkami 1 a 30 slou k uveden ovldn svtel do pvodnho stavu. (Vhodn pi parkovn s rozsvcenmi obrysovmi svtly.)
Vypna je vhodn umstit na palubn
desku, i kdy jeho pouivn je minimln.
Seznam soustek
Re1, Re2
rel H100FD12
D1, D2
1N4148
Po
pojistka T 0,2 A
Pojistkov pouzdro KS10H
Konektory fast-on do desky
s plonmi spoji 6 ks
Krabika KM 34
Obr. 2. Pipojen modulu SV-1 do automobilu:

50 pvod od spnae cvky startru, 1 vvod na pepna
svtel, 15 pvod od spnae zapalovn, 30 pvod k pepnai svtel, zem, ukosten ( )
Obr. 3 a 4.
Deska
splonmi
spoji modulu
SV-1 a
rozmstn
soustek na
desce
19
Impulzn zdroj
Bc. Michal Danek
Impulzn sieov zdroj, popsan vlnku, predstavuje efektvnu nhradu klasickho sieovho transformtora susmerovaom.
Jeho vysok innos a mal rozmery s predpokladom kvalitnho zdroja pre napjanie rozlinch prenosnch zariaden.
Technick daje
Napjacie naptie:
140 a 260 V.
Vstupn naptie:
11,6 V.
Vstupn prd:
max. 1 A.
Vstupn vkon:
11,6 V.
Prkon naprzdno:
0,7 W.
Prkon pri zaaen 1 A:
13,7 W.
innos:
77 %.
Pracovn teplota: 25 C a +50 C.
Skratuvzdorn
Impulzn zdroje (spnan zdroje)
s impulzmi riaden prdov napjacie zdroje, ktor preruovane spnaj
usmernen avyfiltrovan sieov
naptie. Zkladom pre innos spnanch zdrojov je pouitie polovodiovch prvkov vlune vspnacom reime. Vznikaj tu len spnacie straty,
zoho vyplva vysok innos spnanho prdovho zdroja. Regulciu
vkonu zdroja dosahujeme zmenou
striedy pri kontantnej frekvencii, ale-
bo zmenou frekvencie pri kontantnej

alebo premenlivej striede. Takto preruovan naptie meme transformova na in ausmerni ho. Frekvencia striedavho naptia dosahuje a
100 kHz. Tto vysok pracovn frekvencia umouje poui menie transformtory sferitovmi jadrami.
Impulzn zdroje maj proti klasickm napjaom nasledujce vhody:
Vek innos.
spora hmotnosti aobjemu.
Dobr regulan dynamika.
Dobr stlos naptia snajvymi
zmenami.
Monos viacerch stabilizovanch
vstupnch napt.
Nzka nronos na vyhladenie
vstupnho naptia.
Pri vych frekvencich nepou
oscilcie.
Galvanick oddelenie vstupu od
siete.
Popis zapojenia
Schma zapojenia jednoinnho
impulznho zdroja je na obr. 1. Princp innosti je nasledovn: sieov
naptie 230 V sa priamo usmeruje
mostkovm usmerovaom s didami D1 a D4. Usmernen sieov
naptie je filtrovan filtranmi kondenztormi C1 aC2. Vsieovom prvode kusmerovau je zaraden filter,
tvoren filtrom LF1 a kondenztorom
C3, ktor zabrauje reniu vysokofrekvennho ruenia zimpulznho
zdroja do sieovho rozvodu. Termistor TH1 sli kobmedzeniu prdu pri
zapnut. Zabrauje sa tm zbytonmu opaovaniu vidlice pohyblivho
prvodu. Poistka F1 tvor istiaci prvok
zapojenia. Po pripojen zariadenia
ksieovmu naptiu sa kondenztory C1 aC2 nabij asi na 310 V. Poas nabjania filtranch kondenztorov djde kotvraniu tranzistora T2
privedenm kladnho naptia cez rezistor R4. Zrove zane preteka
prd vsmere od kladnho napjacie-
Obr. 1. Zapojenie impulznho zdroja
Obr. 2 a 3. Relne statick zaaovacie charakteristiky zostrojenho zdroja
20
ho naptia cez primr transformtora

TR1, tranzistor T2 arezistor R3 smerom kzemi. Zmenou tohto prdu sa
vsekundrnom vinut transformtora
TR1 indukuje naptie, ktor je usmernen didou D9, vyfiltrovan kondenztorom C8 a priveden na vstupn
svorku zapojenia. Sasne sa vak
indukuje aj naptie na sptnovzobnom vinut transformtora TR1. Toto
naptie je usmernen didou D8 a
priveden cez rezistor R2 na hradlo
G tranzistora T2.Tranzistor T2 sa zane zatvra aprd prechdzajci primrnym vinutm transformtora TR1
bude ma klesajcu tendenciu. Primrna cievka, ktor bola do tejto doby
spotrebiom zhadiska akumulcie
energie vo svojom magnetickom poli,
sa men na zdroj. Opan indukovan polarita je blokovan vetkmi didami. Cel cyklus sa opakuje dovtedy, pokia vekos vstupnho naptia
nedosiahne poadovan hodnotu okolo 12 V. Akonhle sadosiahne hodnoty naptia 12 V, odporov deli, tvo-
ren rezistormi R8 a R10, toto naptie vydel vtakom pomere, aby cez rezistor R9 bolo na riadiacu elektrdu
obvodu IC1 priveden naptie rovn
prve referennmu naptiu obvodu
IC1. Po dosiahnut referennho naptia 2,945 V na riadiacej elektrde
zane preteka prd medzi katdou
aandou obvodu IC1 (tvor ho parametrick stabiliztor sobdobou Zenerovej didy). Tm vak zane preteka prd aj cez rezistor R7 aLED
voptolene O1, ktor sa rozsvieti. Zrove sa otvor tranzistor integrovan
voptolene, ktor pripoj u nabit
kondenztor C5 cez didu D6 na bzu
tranzistora T1. Tranzistor T1 sa zane
otvra. Priveden zporn napjacie
naptie ztranzistora T1 na hradlo
tranzistora T2 spsob jeho zavretie.
Po poklese bu vstupnho naptia,
alebo vybit kondenztora C5 djde
koptovnmu zavretiu tranzistora T1.
Pokia by ste uvaovali ozmene vstupnho naptia, dosiahnete ho zmenou pomeru rezistorov R10 aR8. Ich
pomerom mete dosiahnu vstupn naptie vrozmedz 5 a 15 V. Zem

vstupnho naptia zdroja so zemou
vstupnho naptia je premosten
sriovm zapojenm kondenztorov
C10 a C11. Relne statick charakteristiky zostrojenho zdroja s znzornen na obrzkoch 2 a3.
Kontrukcia a oivenie
Osate dosku vetkmi siastkami. Zanite najprv najnimi siastkami apokraujte vsmere k najvym. Na vkonov tranzistor T2 nie je
potrebn montova chladi, pretoe
straty na om s minimlne. Transformtor pouit vzapojen pvodne
slil ako pohotovostn zdroj zdroja
ATX. Pri kontruovan dbajte na to, aby
nedolo kprepojeniu zem vstupnho
a vstupnho naptia. Pre prv odskanie impulznho zdroja doporuujem
zapojenie pripoji na sieov naptie
cez oddeovac transformtor. Po pripojen zdroja koddeovaciemu transformtoru si okamite overte, i vstupn naptie je rovn poadovanmu
vstupnmu naptiu. Potom zoskratujte svorky vstupnho naptia azistite,
i nedochdza knadmernmu prehrievaniu siastok. Vzhadom ktomu, e
zapojenie pracuje so sieovm naptm, je nutn dodriava bezpenostn opatrenia. Kontrukciu zdroja
doporuujem len pre sksench kontruktrov.
Zoznam siastok
Obr. 4 a 5. Doska s plonmi spojmi a osadenie siastok
Obr. 6. Zostaven zdroj
R4
470 k/ 1W
R5
3,3 k
R6
51
R7
180
R8
4,9 k
R9
470
R10
1,2 k
R11
1 k
R12
4,7 k
C1
3,3 F/400 V
C2
3,3 F/400 V
C3
4,7 nF/ 1 kV
C4
100 nF
C5
100 pF
C6
10 nF
C7
100 nF
C8
470 F/10 V
C9
10 F/50 V
C10, C11
4,7 nF/1k V
D1, D2, D3, D4 1N4001
D5, D6, D7
1N4148
D8
PR1005
D9
FR302
ZD1
ZD 5,6 V/0,5 W
O1
PC817
T1
BC548
T2
2SK2624
IC1
TL431
TR1
KC - EE - 16 - ATX
(popis bude v PE 1/04)
LF1
HSP - LB
F1
0,5 A
TH1
NTC500
21
Sluova signlu
S-video
Vladimr Andl
Pi pipojovn grafick karty ATI 7000 s vstupem S-video k televizoru Funai MK8 jsem zjistil, jak jsou rzn zazen nesluiteln. Vyzkouel jsem nespn rzn jednoduch een, a jsem
nakonec postavil videozesilova s korekc kmitotov charakteristiky a s definovanou vstupn a vstupn impedanc.
Vstup S-video se pouv u kvalitnjch zazen, jako jsou nap. kamery a TV vstupy u grafickch karet. Na rozdl od kompozitnho signlu
je zde vedena zvl jasov a chrominan sloka. Jasov sloka m
kmitotov rozsah 50 Hz a 5 MHz,
chrominan sloka je namodulovna
na 4,33 MHz a m ku psma asi
1,5 MHz. Toto omezen plat, pokud je
signl uren pro vysln. Na vstupu
z grafick karty me bt kmitotov
a)
rozsah ir. Pokud je vstupem S-video vybaven i televizor, nejsou ob

sloky vzjemn ovlivovny a nap.
pi zobrazovn jemnch ikmch ernoblch prouk nevznikaj typick
barevn efekty. Televizory jsou obvykle vybaveny konektorem SCART
(zapojen je v tab.1), kter by ml
umoovat pipojen kompozitnho
islokovho zdroje signlu a m rezervovan piky i pro signly RGB.
Mnoho televizor m vak zapojen
Obr. 2. Upraven zapojen sluovae
pouze kompozitn vstup, a proto je

nutn ob sloky slouit.
Nejjednodu zpsob slouen je
na obr. 1a. Na obr. 1b je do zapojen
zakreslen vstupn odpor zdroje signlu a vstupn odpor televizoru, na
obr. 1c je kmitotov charakteristika.
Na nzkch kmitotech, kde se kondenztor C1 neprojev, je tlum jasov sloky 6 dB, protoe se signl rozdl mezi vnitn odpor zdroje a zt.
Na vysokch kmitotech, kde jsou
pes C1 oba vstupy propojeny, je paraleln pidn vstupn odpor chrominanho vstupu a tlum se zvt
o3,5 dB. Vlivem poklesu kmitotov
charakteristiky je obraz rozosten.
Uveden zapojen vak s grafickou
kartou ATI nepracuje, protoe karta
m automatickou detekci pipojenho televizoru a vyaduje na obou vstupech zt 75 .
Zapojen na obr. 2, kde byl chrominan vstup zaten odporem sice
fungovalo, ale pouze s videorekordrem, a s jet vt ztrtou ostrosti
obrazu. Pidnm rezistoru se zvtil
pokles kmitotov charakteristiky
z3,5 na 6 dB. Televize Funai MK8 na
rozdl od vtiny jinch zazen nem
paraleln k vstupu zapojen rezistor.
Vstup je oddlen kondenztorem a za
nm je zesilova se vstupnm odporem 75 ; proto pota nepovauje
televizor za pipojen. Pidnm dalho rezistoru paraleln ke vstupu se
zmen rove signlu a naru se pomr mezi jasovou a chrominan slokou tak, e obraz je nepouiteln.
b)
c)
Obr. 1. Nejjednodu zpsob pevodu
signlu S-video na kompozitn
Obr. 3. Zapojen sluovae se zesilovaem
Obr. 4. Deska s plonmi spoji sluovae signlu a osazen desky klasickmi a SMD soustkami
22
Jedinou monost bylo postavit

videozesilova, kter zajist nejen poadovan slouen signl, ale i pslunou korekci kmitotov charakteristiky, a zachov jmenovitou rove
signlu pi dodren jmenovitho
vstupnho a vstupnho odporu. Dodren jmenovitch impedanc je dleit zejmna pi pouit dlouhch
kabel. Dal funkc zesilovae je pepnn signlovch vstup. U televizoru Funai MK8 jsou sice vstupy
CINCH i SCART, ale oba jsou propojeny paraleln. Po piveden dicho
napt na vvod 8 konektoru SCART
se sice pepne TV na video vstup, ale
ve druhm vstupu nesm bt nic pipojeno. Proto je do sluovae pidno rel a po piveden napt 12 V
zpotae se odpoj videorekordr a
pipoj se vstup z potae. Druhm
kontaktem rel je mon pepnat zvuk
v ppad, e nepouvme extern reprosoustavy. Na pedn panel potae je vhodn doplnit spna pro vstup napt 12 V. Vstup je vhodn
chrnit proti zkratu omezovacm rezistorem 47 /2 W. Vstup se tm tak
sten odru.
Pro zesilova jsem chtl pvodn
pout integrovan videozesilova
NE592, ale podle katalogovch daj
by nestail na vybuzen linky 1 V/75 .
Proto jsem pouil osvden zapojen s tranzistory. Zapojen na obr. 3 obsahuje sluova R3, C1, R4, zesilova T1, T2 a vstupn emitorov
sledova T3. Mezn kmitoet filtru
chrominanho signlu je 3,1 MHz a
na 4,33 MHz je signl utlumen o 20 %.

Pro kompenzaci tohoto tlumu jsou
odpory R3 a R4 rozdln. Zesilova
m zeslen 2 a bez zptn vazby by
ml zeslen asi 10. V emitoru T1 je
korekn len C3, R8 pro kompenzaci
Obousmrn
audiolinka
jsou zapojeny jako neinvertujc zesilovae, z jejich vstup je pes rezistory R5 a R105 signl veden na koaxiln kabel. IO2 a IO102 jsou
zapojeny jako rozdlov (diferenn)
zesilovae. Od signlu vedenho koaxilnm kabelem (signl A+B) odetaj signl z mstnho vstupu. Nap.
IO2 odete od soutovho signlu
A+B mstn signl A. Na jeho vstupu
se proto objev signl B. To plat i pro
druhou polovinu obvodu. V IO102 se
od signlu A+B odete signl B a na
vstupu je signl A. Obvod se mus
Celkem jednoduch obvod, jeho

schma je na obr. 1, umouje pi
pouit koaxilnho kabelu souasn
penos akustickho signlu zrove
obma smry, ani bychom museli
pout pepna.
Obvod se skld ze dvou shodnch
st, propojench vzjemn proti sob. Operan zesilovae IO1 a IO101
poklesu charakteristiky zpsoben

sluovaem. Pedpt pro zesilova je
zskno na LED D1, m odpadne
jedna stdav vazba. Zesilova m
dobrou stabilitu a ve vybuditelnosti m
dostatenou rezervu.
Tab. 1. Zapojen konektoru SCART (pevzato z www.hardwarebook.net)

Vvod Jmno
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
AOR
AIR
AOL
AGND
B GND
AIL
B
SWTCH
vstup audio prav

vstup audio prav
vstup audio lev + mono
zem audio
zem RGB modr
vstup audio lev + mono
vstup RGB modr
audio / RGB spna / 16:9
9
10
11
12
13
14
15
G GND
CLKOUT
G
DATA
R GND
DATAGND
R
zem RGB zelen

data 2: vstup hodin. impuls
vstup RGB zelen
data 1: vstup data
zem RGB erven
zem data
vstup RGB erv. / barva
16
BLNK
blanking signal
17
18
19
20
21
VGND
BLNKGND
VOUT
VIN
SHIELD
zem composite video

zem blanking signal
vstup composite video
vstup comp. video / jas
zem/stnn (asi)
Obr. 1. Obousmrn audiolinka
rove signlu
Impedance
0,5 V
0,5 V
0,5 V
<1 k
>10 k
<1 k
0,5 V
>10 k
0,7 V
75
0 a 2 V: TV,
>10 k
5 a 8 V: WideScreen,
9,5 a 12 V: AV Mode
0,7 V
75
0.7 V
(barva: 0,3 V burst)
1 a 3 V: RGB,
0 a 0,4 V: composite
75
1V
1V
75
75
75
pesn vyvit nastavenm trimr P1

a P101. Nejlep je pout vceotkov kvalitn trimry. Po doplnn mikrofonnmi a vkonovmi zesilovai lze
obvod pout nap. jako interkom. Pro
krat vzdlenosti lze koaxiln kabel
nahradit dvoulinkou, nejlpe kroucenou.
Zdenk Hjek
Electronic Today, June 1981
Samolepic
hlinkov flie
Se zjmem jsem si peetl v PE 2/
/2003 na s. 13 lnek o pouit samolepic stnic flie. Autor uvedl vrobce a cenu uvedenho produktu. I kdy
beru v patrnost profesionln proveden vrobku, zvolil jsem dostupnj
zpsob, jak vyeit stejn problm.
Pro stnn elektronickho obvodu
jsem se stejnm vsledkem, avak
sni poizovac cenou, pouil bnou kuchyskou flii - Alobal. Kjeho
pilepen jsem pouil oboustrannou lepic psku o ce 50 mm.
Zdenk Hjek
23
Nov akumultory
Li-ion
Akumultory Li-ion jsou stle oblbenj i mezi modeli a kutily. Jejich nejvt vhodou je jejich velk kapacita pi mal hmotnosti a mal samovybjen.
Do nabdky firmy GM electronic se
nedvno dostaly prizmatick (hranat) akumultory Li-ion LIS063048,
LIS103448 a LIS1324247 od vrobce

WuHan Li Xing Power. Tyto akumultory se prodvaj za pznivou cenu, a
tak by se mohly stt iastjm prvkem v amatrskch a poloprofesionlnch konstrukcch. lnky jsou hol,
na rozdl od bateri do mobilnch telefon, kamer a fotoapart nemaj
ochrann elektronick obvod.
Nejdleitj parametry uvedench akumultor jsou v tab. 1. Psmeno C zastupuje seln vyjdenou
jmenovitou kapacitu lnku. Pro lnek s jmenovitou kapacitou 750 mAh
je nabjec proud 1C = 750 mA, proud
0,02C = 15 mA.
lnky se prodvaj za je 125, 165
a 225 K. Cena je vetn DPH.
JB
Tab. 1. Elektrick a mechanick parametry akumultor

LISxxx
Typ
LIS063048 LIS103448 LIS1324247

1)
Jmenovit kapacita
Max. trval nabjec proud
Max. trval vybjec proud
2)
3)
750 mAh
1125 mA
1500 mA
Jmenovit napt
Minimln vybjec napt
Maximln nabjec napt
Pracovn teplota pi nabjen
Pracovn teplota pi vybjen
Skladovac teplota
Poet nabjecch cykl 4)
Vnitn odpor
Rozmry:
- dlka
- ka
- vka
hmotnost
1460 mAh
2190 mA
2920 mA
3,7 V
2,75 V
4,2 0,03 V
0 a +45 C
-20 a +60 C
-20 a +45 C
>300
<60 m
<80 m
<60 m
47,6 mm
29,6 mm
6,3 mm
24 g
47,2 mm
33,8 mm
10,3 mm
43 g
46,1 mm
41,6 mm
13 mm
63 g
Nabjen a vybjen
akumultor Li-ion
Nabjen
Akumultory se nabjej ze zdroje
napt s omezenm proudu. Nabjec
napt je u vech dnes vyrbnch
typ 4,2 0,05 V. Maximln nabjec
proud je podle typu 0,5 a 2C. Nabjej-li se akumultory menm proudem, trv nabjen dle a je k akumultorm etrnj. Poda-li se
akumultor vybt pod napt 2,7 V, je
teba jej nejprve nabjet malm proudem du jednotek a destek miliampr, dokud se napt akumultoru nezvt nad 2,7 V. Od napt asi 2,7 V
se akumultor nabj konstantnm
proudem. Slovo konstantn je zavdjc, proud me bt v podstat
jakkoli mezi nulou a maximlnm nabjecm proudem. Napt na akumultoru se postupn zvtuje, dokud
nedoshne 4,2 V. Pak nabjeka pracuje jako zdroj konstantnho napt.
Nabjec proud se postupn zmenuje. Zmen-li se pod 0,02 a 0,05C,
povaujeme akumultor za nabit.
Sriov spojen akumultory lze nabjet jen tehdy, maj-li shodn parametry a stupe vybit.
24
2200 mAh
3300 mA
4400 mA
Pozn.:
1) Kapacita pi nabjen proudem 1C a napt 4,2 V. Nabjen je ukoneno pi poklesu nabjecho proudu na 0,02C. Vybjen do napt 3 V
proudem 1C.
2) Maximln nabjec proud je 1,5C.
3) Maximln vybjec proud je 2C.
4) Nabjen a vybjen podle bodu 1), konen kapacita lnku 70 %.
Nabjeku lze velmi snadno vyrobit i amatrsky. Posta i jen sov

zdroj s transformtorem a usmrovaem, nsledovan stabiliztorem
napt 4,2 V nap. s obvodem LM317.
Nabjec proud me bt omezen jen
transformtorem (ideln je tzv. zvonkov), rezistorem ped stabiliztorem
nebo dalm obvodem LM317, zapojenm jako zdroj proudu. Dal zapojen lze nalzt na Internetu (nap. na
www.zajic.cz) nebo v PE 4/2001.
Vybjen
Akumultory Li-ion maj vt vnitn odpor a nehod se (zatm) pro zte s velkm odbrem. Modeli je
sice pouvaj pro napjen elektrole-
Obr. 2. Kapacita akumultoru

vzvislosti na nabjecm napt
t, akumultory vak nadmrnm vybjecm proudem trp, co se projev

na potu dosaench nabjecch cykl. Akumultory nevykazuj pamov efekt a lze je dobjet kdykoli, kdy
je pleitost. Nabjenm jen sten
vybitho akumultoru lze znan zvtit poet nabjecch cykl. Akumultory by se nemly vybjet pod 2,7 V.
Hlubok vybjen akumultor znan
pokozuje.
Skladovn
Mal samovybjen dovoluje skladovat akumultory velmi dlouho. Doporuuje se je skladovat nabit (resp.
vybit) na 50 %.
VH
Obr. 3. Poet nabjecch cykl

vzvislosti na nabjecm napt
Osvtlen vnonho
stromeku
Josef Mach
Pomalu pichzej Vnoce a vtomto ase vtina kutil zan
uvaovat, jak ozdob vnon stromeek - samozejm spomoc
elektroniky! Stavebnch nvod kvrob blikajcch hvzd a jinch
efekt sLED bylo zveejnno mnoho. Sobvody, ovldajcmi rovky nebo elektrick svky, jsem se ji dlouho nesetkal. Tmto
pspvkem se snam vytvoit protivhu kzavedenm svtelnm
etzm s bimetalovmi mstky, jejich spolehlivost je mnohdy
pmo alostn.
Elektronick blika
Blika je uren pro vnon svky,
napjen ze st. Tvo jej znm asova 555 v proveden CMOS, zapojen tak, abychom mohli virokch
mezch mnit dobu svitu i prodlevu
mezi rozsvcenm rovek.
Trimr P1 uruje dlku pauzy, zhruba od 0,5 s do 3,7 s. Vtchto mezch
je mono volit i dobu svitu trimrem P2.
Frekvence blikn zvis tak na kapacit kondenztoru C1. Triak TC je
buzen optolenem IC3, spnajcm
vokamiku prchodu sovho napt nulou. Vyloume tak proudov nrazy pi spnn zte a rove ruen se zmen do t mry, e nen teba
pout odruovac len. Dky optolenu a transformtoru TR1 je dic obvod blikae oddlen od st.
Deska splonmi spoji blikae je

na obr. 2, rozmstn soustek na
obr. 3.
U vech uvedench konstrukc doporuuji siln spoje na deskch pocnovat.
Seznam soustek pro blika

Rezistory (metalizovan, vel. 0207 pro
vechna zapojen)
R1, R2
68 k
R3
47 k
R4
820
R5
220
P1, P2
470 k, trimr TP 112 apod.
Kondenztory
C1, C5
10 F/25 V, elektrolyt.
C2
10 nF, keramick
Zazen je vhodn pedevm kosvtlen balknu i

venkovnho jehlinanu. Pozor:
pstroj a rovky musme
instalovat tak, abychom vylouili monost razu elektrickm proudem! Opatrnost
je nutn i pi oivovn!
Dlouhodob sledovn blikajcch rovek vtmav mstnosti unavuje oi, proto je asova doplnn spnaem S1,
po jeho sepnut rovky trvale svt. Jinou monost je vloen diody, nap. 1N4007,
vlibovoln polarit mezi vvody A1 a A2 triaku (lze ji pipjet mezi vstupn body N a
Z1podle obr. 3). Vdob pauzy budou rovky svtit polovinm jasem.
Obr. 1.
Schma zapojen blikae
Obr. 2 a 3. Deska splonmi spoji blikae

arozmstn soustek na desce
25
Seznam soustek
pro svteln peruova
Rezistory
R1
560 k
R2
680 k
R3
47 k
R4
330 k
R5
270 k
R6
820
R7
220
Kondenztory
C1, C8 10 F/25 V
C2, C4 10 nF, ker.
C3
2,2 F/35 V
C5
220 F/35 V
C7
100 nF, ker.
Obr. 4.
Schma zapojen
svtelnho peruovae
Polovodiov soustky
D1, D2 1N4148
M1
B80D
(B250C1000DIL)
IC1
TS556
IC2
78L12
IC3
MOC3041
TC
TIC206M
Ostatn
TR1
transformtor
do desky s pl.
spoji 1 a 3 VA,
230 V/12 V
S1
mikrospna
pjec nt do DPS, prmr 3 mm, jednoduch,
2 ks, dvojit 1 ks
chladi triaku DO1 i
DO2 (GM) 1 ks
Obr. 5 a 6. Deska splonmi spoji svtelnho peruovae a rozmstn soustek na desce

C3
C4

100 nF, keramick
Polovodiov soustky
D1
1N4148
M1
B80D (B250C1000DIL)
IC1
TS555 (7555)
IC2
78L12
IC3
MOC3041
TC
TIC206M
Ostatn
TR1
transformtor do desky s pl.

spoji 1 a 3 VA, 230 V/12 V
S1
mikrospna
pjec nt, prmr 3 mm, jednoduch,
2 ks, dvojit 1 ks
chladi triaku DO1 i DO2 (GM) 1 ks
26
Svteln peruova
Nsledujc obvod je tak uren
kovldn vnonch svek, napjench ze st.
dic st tvo dvojit asova
CMOS typu 556. Je-li vstup pomalejho multivibrtoru IC1a vrovni
H, pracuje obvod IC1b stejn jako blika zobr. 1. Po dobu rovn L na vstupu IC1a je IC1b zablokovn, jeho
vstup se nachz takt vrovni L a
rovky svt. Shodnotami soustek
podle schmatu na obr. 4 rovky ptkrt bliknou, pot se na dobu asi 5 sekund rozsvt, krtce pohasnou a cel
dj probh od zatku.
Odpor rezistoru R1 skapacitou

kondenztoru C1 udvaj poet bliknut rovek, dobu svitu vymezuje
odpor rezistoru R2. Po zapnut pstroje bude nabjen kondenztoru C1 trvat dle (zprincipu obvodu 555 ) a rovky bliknou vcekrt. dic obvod
peruovae je vybaven spnaem S1,
jeho sepnutm pejdeme od blikn
ktrvalmu svitu rovek. Triak
TIC206M s odpovdajcm chladiem
vyhovuje do pkonu zte 900 W.
Kosvtlen rozloitho stoletho
smrku na nmst vtm potem rovek lze bez dalch prav obvod
zobr. 1 a 3 pout vkonnj typ triaku, nap. TIC246M i BT139.
Obr. 7. Schma zapojen pepnae rovek

Popsan obvody pracuj na prvn zapojen, jen asovae CMOS
nedoporuuji nahrazovat bipolrnmi typy.
Deska splonmi spoji svtelnho
peruovae a rozloen soustek
jsou na obr. 5 a 6. Na desce je ponechno msto pro mal chladi triaku,
nap. DO1 i DO2 (GM).
tykanlov
pepna rovek
Toto zapojen slou kpepnn
ty vstup, osazench rovkami
14 V/0,1 A nebo 20 V/0,1 A. Tyto rovky jsou bn ke koupi jako nhradn dly vnonch osvtlovacch
souprav.
Pi pohledu na schma zapojen na
obr. 7 nesm konstruktr propadnout
depresi ta hrozn vypadajc vc je
tvoena sedmi bnmi obvody CMOS
a hrstkou diskrtnch soustek. Zapojen by zjednoduila aplikace mikroprocesoru. Pi nvrhu jsem vychzel ztoho, e ne kad bastl m
kdispozici programtor a pouit obvod ady 40xx vcen asi 60 K vyjde podstatn levnji ne naprogramovan procesor.
Zazen pracuje takto: Nejprve zane blikat prvn ada rovek, po tvrtm nebo osmm bliknut zstv
svtit a nato se rozblik dal ada. Dj
pokrauje bliknm a rozsvcovnm
nsledujcch ad, a konen svt

vechny rovky. Vtomto stavu setrvaj do vynulovn posuvnho registru IC2 (viz dle), pot zhasnou a cel
dj se opakuje.
Sepnutm spnae S1 vynulujeme
ta IC1 i posuvn registr IC2, dky
rovni L na vstupech 13 hradel IC4c
a IC7c jsou vstupy tchto hradel ve
stavu H, co vede krozsvcen vech
rovek. Kdy spna rozepneme, pracuje IC1 jako genertor dicch signl. Impulsy z vstupu Q10 vzorkuj
blikn rovek.
Na hodinov vstupy posuvnho
registru IC2 pivdme impulsy z vstupu Q12, pop. Q13 IC1 vzvislosti
na propojen kontakt JP1. Proto se
na uvedench vstupech IC2 objev posouvac impuls (dle impuls CLK) a
po odeznn ty nebo osmi impuls
na Q10 IC1.
Kmitoet vnitnho osciltoru IC1
lze virokch mezch mnit potenciometrem P1. Tak ovlivnme rychlost
blikn rovek i dlku impuls CLK.
Pedpokldejme, e po zapnut obvodu je IC2 vynulovn (vtinou tomu
tak je). Vechny jeho vstupy jsou ve
stavu L, tato rove se objev i na vstupech IC4c a IC7c a rovky nesvt. Pouze LED D2 svm svitem
oznamuje, e akoli se navenek nedje nic, vnitn obvody pracuj. Po
dvou impulsech CLK bude na vstupu 12 IC2 rove H. Dioda D2 zhas-
n, impulsy zQ10 IC1 prochzej na

vstup hradla IC4c a vjejich rytmu
blik rovka Z1.
Nsledujc hodinov impuls uvede do stavu H dal vstup registru
(vvod 11).
rove L na vstupu 12 IC4c uvede
vstup tohoto hradla do stavu H a rovka Z1 trvale svt. Ve stejnm okamiku pon blikat rovka Z2 dky
rovni H na vstupech 1 a 2 IC5a.
Tmto zpsobem se postupn aktivuj vstupy hradel IC5c a IC7c a po
estm impulsu CLK svt vechny
rovky. Osm posouvac impuls zpsobvynulovn registru IC2. rovky pohasnou, rozsvt se D2 a popsan dj probh znovu od zatku.
Vstupn obvody jsou eeny obvyklm zpsobem, za zmnku stoj mimodn citlivost tyristor TIC106,
kterou bylo nutno zmenit rezistory R9
a R12. Bez tchto rezistor tyristory
spnaly i pi dotyku prstu na dic elektrodu. (Je mon, e jsem na tak citliv tyristory narazil nhodou.)
Sekundrn napt transformtoru volme podle pouitch rovek.
J jsem ke kadmu tyristoru pipojil tyi rovky 14 V/0,1 A paraleln. Transformtor a usmrovac
mstek dimenzujeme sohledem na
proud vech rovek (v mm ppad 1,6 A). Spoteba dic logiky je
dky obvodm CMOS a citlivm tyristorm nepatrn.
27
Stavba
a oiven pstroje
Pedpokladem spchu je bezchybn deska splonmi spoji. Vzhledem kjej sloitosti (obr. 8) je dobr
zkontrolovat spoje ohmmetrem. Pak
osadme vechny drtov propojky
krom t, kter spojuje vstup stabiliztoru IC8 svvodem 14 IC4 (na obr.
9 vyznaena rkovan). Tyristory
meme opatit chladii typu DO2.
Dky malmu potu diskrtnch soustek bude stavba jednoduchou zleitost.
Mme-li desku osazenu, pistoupme kjejmu oiven. Potenciometr P1
nastavme zhruba doprosted drhy a
zkratovac spojkou jumperem spojme vstupy CLK posuvnho registru
IC2 (prostedn vvod JP1) s vvodem
1 i 2 IC1. Pipojme diodu D2, spna S1, transformtor a po jedn rovce ke kadmu vstupu. Vvod Sje
spolen napjec vodi pro vechny
rovky.
Po zapnut zdroje nejprve zmme
napt na vstupu stabiliztoru IC8,
kter by mlo bt 12 V. Pak meme
doplnit chybjc propojku mezi vstupem IC8 a vvodem 14 IC4. Po sepnut spnae S1 se rozsvt vechny
rovky. Pokud nkter vstup trucuje, zkontrolujte rovku ohmmetrem
a mete zkusit zmenit odpor v emitoru pslunho tranzistoru (mlo
pravdpodobn).
Dky rovni L na vstupu 12 registru IC2 bude dioda D2 svtit po celou
dobu sepnut spnae S1. Po rozepnut spnae vechny rovky zhasnou.
Tsn ped zatkem blikn rovky
Z1 pohasn D2.
Seznam soustek
pro pepna rovek
Rezistory
R1 a R4
R5
R6
R7
R8
R9 a R12
10 k
820
47 k
220 k
15 k
1 k
Potenciometr
P1
100 k/N
Kondenztory
C1
C2
100 nF, keramick s rozte 5 mm
C3
C4
C5
100 nF, keramick s rozte 2,5 mm
C6
6,8 nF, fliov srozte
5 mm
Polovodiov soustky
D1
1N4007
D2
LED standardn, prmr
5 mm, zelen
28
Obr. 8 a 9. Deska splonmi spoji pepnae rovek

a rozmstn soustek na desce
M1
T1 a T5
TY1 a TY4
IC1
IC2
IC3
IC4 a IC7
IC8
KBU8J
BC546
TIC106M
4060
4015
4011
4023
78L12
Ostatn
S1
mikrospna
chladi DO2 (GM) 4 ks
pjec piny do DPS 4 ks
lmac konektorov kolky
zkratovac spojka - JUMPER 1 ks
rovky 14 V/0,1 A nebo 20 V/0,1 A
transformtor - podle pouitch rovek, viz text
Elektronick vhybky
bez fzovho zkreslen
Ji Mek
Tyto vhybky vychzej z principu pouitho vEkvalizru EKV903
(PE 10/03). Pro rozdlen psem je pouit ladn fzovac lnek,
kter m rovnou vstupn amplitudovou charakteristiku a otoen
fze o 180 na dlicm kmitotu se strmost bu 6 db/okt, nebo
12 db/okt pi zapojen druh kapacity ve zptn vazb. Strmost petoen fze je vobou smrech pozvoln, maximln je uprosted.
Soutov stupe (se zeslenm 1x),
kter je zapojen za fzovac lnek a
zrove na vstup, st souhlasn fze
a odet fze opan. Tmto dostaneme psmo vek. Dal, rozdlov
stupe (se zeslenm 2x) odet psma opan a tak dostaneme psmo
hloubek. Druh rozdlov stupe je zapojen na dva fzovac lnky a produkuje stedn psmo. Dlic kmitoty
jsou ureny kapacitami C2 a C3 a nastavenm trimr R4. Zmnou dlicho
kmitotu se lad sousedn psma souasn. Sousedn psma se fzov
irovov dopluj tak, aby jejich souet byl zcela shodn se vstupnm signlem, ovem za pedpokladu stejnch
rovn vstup, co je obvykl. Zna-
men to tedy, e tyto vhybky pracuj

vdokonal kvalit, bez fzovho a
tlumovho zkreslen. Srovnn s jinmi typy vhybek je mon soutem
vech psem a porovnnm zvuku ve
sluchtkch, anebo pstrojem Audiotester AT201, kde namen hodnota
odpovd pesn rozdlu v poslechov
kvalit.
Technick daje
Napjen: 10 a 15 V/20 a 50 mA.
Vstup:
0,1 a 1 V/5 k.
Vstup:
0,1 a 1 V/1 k.
Odstup ru. napt:
120 dB.
Kmitotov charakteristika:
5 Hz a 40 kHz/0,01 dB.
umov zkreslen:
max 3 %.
Ostatn zkreslen:
nemiteln.
Dlic kmitoty
EV203:
1 a 8 kHz,
EV303: 0,1 a 1 kHz, 1 a 10 kHz,
EVS03 (subwoofer): 30 a 200 Hz.
Nastaven
Nastaven vhybky je shodn jako
u EKV903. Vstupy a vstupy se zapoj podle konkrtnch poadavk. Voln st IO1 je pouiteln pro zvten vstupnho odporu nebo pro zeslen.
Diody D1 chrn vhybku pi peplovn zdroje. Kontrolu soubhu levho
a pravho kanlu subwooferu provedeme sAT201 tak, e na vstupy L, P
vyslme opan fze a na soutu
zvstup L,P nastavme sR4 nulovou rove.
Princip fzovho zkreslen

Pi otoen fze o 180 zpt v krtkm seku spektra se roztahuje asov zkladna sinusovky a vznik
subharmonick zkreslen. Spektrum
kmitot nap. u 200 Hz se zmn na
spektrum 100 a 50 Hz. To se st
spvodnm spektrem a vznik intermodulan zkreslen. Pi strmosti
6 db/okt je tato zmna neznateln. Od
12 db/okt a ve je ji poslechov vrazn. Se zvtovnm potu psem
Obr. 1. Zapojen dvoupsmov vhybky EV203
Obr. 4. Zapojen tpsmov vhybky EV303
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji

vhybky EV203 a rozmstn soustek na desce
29
a strmosti se mn charakter zvuku

pmo mrn. Ztohoto dvodu jsou
klasick vhybky nejslabm lnkem
audioetzce.
Pi pouit novch typ vhybek se
kreproduktorm pivd zvukov
spektrum bez ztrty kvality, co se samozejm projev i vlep poslechov kvalit, kterou sdosud pouvanmi systmy nebylo mono doshnout.
Uveden konstrukce jsou ureny
pro individuln stavbu, komern pouit nen povoleno. Desky s plonmi spoji a moduly vrznch provedench lze objednat na adrese:
POWERHOUSE s.r.o., Pernerovova 321/20, 718 00 Ostrava-Kuniky,
mail: info@powerhouse.cz, www.
powerhouse.cz, tel: 596238966.
2x
C3
10 nF 1206
4x
C4
10 pF 0805
EVS-03
2x
R1
1 k
1206
12x
R2
22 k 1206
6x
R3
22 k 0805
4x
C2
33 nF 1206
4x
C3
10 pF 0805
Spolen soustky
2x
C1
100 nF, keramick
2x
D1
1 a 2x R4
2 a 4x IO1
KY130/80
PT655k100, 100 k
NE5532
Literatura
[1] Mek, J.: Devtipsmov ekvalizr
EKV903. PE 10/2003, s. 19.
[2] Mek, J.: Audiotester AT201. PE
2 a 3/2002, s. 26.
Rozpiska soustek
EV203
1x
5x
3x
2x
2x
EV303
2x
8x
6x
2x
R1
R2
R3
C2
C3
1 k
22 k
22 k
4,7 nF
10 pF
1206
1206
0805
1206
0805
R1
R2
R3
C2
1 k
22 k
22 k
1 nF
1206
1206
0805
1206
Obr. 7. Zapojen vhybky pro subwoofer EVS-03
Obr. 5 a 6. Deska s plonmi spoji vhybky

EV303 a rozmstn soustek na desce
30
Obr. 8 a 9. Deska s plonmi spoji vhybky EVS-03 a rozmstn soustek na desce
Krystalov osciltory
z pota
Prakticky na kad zkladn desce pouvan ve vpoetn technice a
tak na zsuvnch kartch najdeme adu krystalovch osciltor, kter
lze vyut i pro radioamatrsk ely. V nkterch ppadech se jedn
o samostatn krystalov vbrusy, pracujc s blzkm TTL nebo CMOS
obvodem, jindy o cel zapouzden osciltor vetn krystalovho vbrusu, pracujc na kmitotu udanm na pouzde. Vechny maj jednu zkladn nevhodu - jsou vyrbny s pli irokou toleranc (u vtiny obvod, kde jsou pouity, na njakm kHz navc i mn nezle).
V dalm se vnujme druh skupin, tedy zapouzdenm vbrusm
spolu s obvodem pracujcm jako osciltor. Vtina z nich vyaduje napjec napt 5 V. Podle toho, zda se
jedn o obvody v pouzdrech DIL14
nebo DIL8 i o tyvvodov kovov
zapouzden, je pvod napjecho
napt + na pice 14 (8 u DIL8),
minus na 7 (4). U kovovch pouzder
s vyznaenm kmitotem pod
50 MHz (obvody TTL nebo CMOS) je
minus na pouzde, pro vy kmitoty
se pouvaj vtinou obvody ECL a
takov maj naopak kladn napt na
pouzde. Vvod generovanho signlu je obvykle na pice 8 (5 u DIL8).
Druh osciltoru zjistme pomrn
snadno pomoc stejnosmrnho voltmetru a vf tlumivky v srii. Zapojme
na pvody + a - napt 5 V. Kdy pak
voltmetrem namme mezi vstupn
pikou a zpornm plem napjen
asi 1,5 V, jedn se uvnit o obvod
TTL, pokud to bude asi 2,5 V, je
uvnit bu CMOS 40.., nebo 74HC....
Kdy se na voltmetru uke asi 3,5 V,
pak se jedn o ECL verzi, i kdy
v tom ppad musme mt na pouzde zapojeno kladn napt zdroje.
K emu slou dal vvody, je otzka
vlastnho proveden osciltoru; vtinou to bv jen mechanick bod
k upevnn na desku s plonmi spoji, ale vyskytnou se (dce) ppady,
kdy se naptm pivdnm na tuto

piku ovld spoutn osciltoru, a
nkter pouzdra maj dokonce uvnit
osciltory dva.
Kdy potebujeme krystalov osciltor pro amatrsk zazen, je teba
mt na pamti to, co ji bylo eeno e velk vtina z nich pracuje jen
piblin na udanm kmitotu a tak
teplotn kompenzace nen zabezpeena. Jen velmi zdka najdeme osciltor, jeho kmitoet je mon pesn
nastavit kapacitnm trimrem na vrchn stran pouzdra, nebo v zapojen
VXCO, kter se nastavuje naptm
na pice 1.
Nejvt mnostv krystalovch
vbrus vak zskme z rznch vyazench desek vpoetn techniky
nejen MB, zvukovch i obrazovch
karet, ale tak z vadnch HD, ani by
byly zapouzdeny s osciltorovm
obvodem.
Vyrobme si jednoduchou desku
s plonmi spoji k pokusm a meme tak odzkouet rzn typy jednak
v zapojen, kdy kmitaj na zkladnm
kmitotu (viz schma na obr. 1) asi
do 20 MHz, jednak na 3. harmonick
(obr. 2 - pozor, zde mus bt pouit
obvod 74AC00, kter m vy mezn
kmitoet), kter maj astj upoteben. Zde vf tlumivka spolu s kondenztorem 56 pF ot natolik fzi ve
zptnovazebn vtvi, e na kmito-
Obr. 1. Schma pokusnho zapojen
Obr. 2. Zmna zapojen pro osciltor

pracujc na 3. harmonick. Pozor!
Zde pout obvod 74AC00
tech pod 20 MHz nen schopen osciltor kmitat. Na obr. 3 je deska
s plonmi spoji v mtku 2:1 (skuten rozmr 25 x 33 mm). Ta vyhov
pro pokusy s obma typy osciltor,
pro zkladn nebude osazena vf tlumivka a msto kondenztoru mezi
krystalem a rezistorem vpjme vodiv mstek.
Podle asopisu CQ ZRS 12/2001
QX
Obr. 3 a 4. Deska s plonmi spoji

(m.: 2:1) a rozloen soustek
31
Vf doplnk k men
pikovho napt
3 V je prakticky linern zvislost

mezi vstupn a vstupn hodnotou;
zeteln nelinearita se projev mezi
10 a 100 mV. Jak uzavr autor, toto
zapojen je dobrm kompromisem
mezi nklady, pesnm menm a
jeho potebou.
Obas najdete v asopisech nvod na sestrojen milivoltmetru, vtinou s analogovm pstrojem; takov kombinace m sv vhody, hlavn
umouje snadno (nap. pi dolaovn rezonannch obvod) zjistit maximum nebo tendenci, zda napt pi provdn operaci vzrst nebo kles. Mnoho mladch radioamatr vak na digitln pstroje ned dopustit - konen za cenu, za jakou se dnes daj ty jednodu podit,
st koupte citlivj analogov mikroamprmetr!
Podle asopisu Funkamateur 1/2003

voln upravil
QX
Digitln voltmetry maj jet dal

nevhodu - jejich elektronika sice
umouje men stdavch napt,
ale nejve na akustickch kmitotech. Pro men na vysokofrekvennch obvodech jsou prakticky
nepouiteln bez pdavn sondy.
Obvykle pouvan diodov sonda je
vborn, ale pouze pro vy napov rovn - navc pokud mme na
vkonovch obvodech nebo prost
v silnm elektromagnetickm poli,
me dojt k ovlivovn elektroniky,
kter cel men znehodnot.
Zde popsan drobn doplnk
umon mit na vf obvodech s nzkou napovou (vkonovou) rovn,
se zachovnm velk pednosti digitlnch pstroj - velkho vstupnho
odporu. daj vlastnho digitlnho
midla je v tomto ppad zvisl na
pikov hodnot menho napt.
Princip byl zveejnn v asopise
Funkamateur 5/1991 a nyn jej upravil Dietmar Steiningen, DL7JET (Funkamateur 1/2003) do podoby, kterou
vm pedkldme. V zapojen je pouito tzv. tranzistorov pole - integrovan obvod, obsahujc celkem pt
samostatnch vf npn tranzistor typu
CA3083. Natst jsem jej nael v katalogu GES-ELECTRONICS za pznivou cenu, take pstroj je i u ns
jednodue realizovateln. Jeden z internch tranzistor zstane nevyuit.
Dky pouit tohoto obvodu je nastaven nuly pracovnho bodu mstku
stabiln i z dlouhodobho hlediska.
Men na hotovm doplku ukzalo, e v rozsahu 1 a 10 MHz se
men hodnoty prakticky nemn

(zmna men hodnoty pi zmn
kmitotu v uvedench mezch nepekro 1 dB), pi 120 MHz ji kles men hodnota o 6 dB. Rozsah vstupnch mench napt je od 10 mV
asi do 2,5 V - pak tranzistory pechzej do saturovanho stavu. Jako
midlo lze vyut libovoln stejnosmrn voltmetr s velkm vstupnm
odporem. Vlastn zapojen je jednoduch a pi rozmstn soustek
podle navrenho plonho spoje naprosto stabiln. Napjec napt je
sice jen 9 V, ale kondenztor C5
mus bt alespo na 35 V.
Nastaven je jednoduch. Po pipojen napjecho napt 9 V naped
nastavme potenciometr R5 tak, aby
v bod +A i -A bylo proti zemi napt
4,5 V. Pak zapojme mic pstroj
mezi +A a -A a pomoc R4 nastavme
na micm pstroji nulu. Tento postup nkolikrt zopakujeme, a nastaven hodnoty nen teba mnit.
Vlastn men je rovn jednoduch. Zemn svorku vstupnho napt
propojme krtkm pvodem se zem
v menm pstroji co nejble bodu,
ve kterm chceme mit. Na ivou
vstupn svorku je nejlpe pipjet pmo mic hrot. Pokud by chtl nkdo
mit skutenou hodnotu vstupnho
pikovho napt, pak je mon narsovat pevodn kivku s pouitm
dalho micho pstroje, kter m
pikov vf napt, nebo vf osciloskopu; vsledky se vak budou jen minimln liit od napt, kter jsou uvedena v tab. 1. V rozmez 100 mV a
Tab.1.
(hodnoty v mV)
Dr
Obr. 2 a 3. Jednostrann pltovan

deska s plonmi spoji (m.: 1:1) a
rozloen soustek. Dr = drtov
propojka
Uss [mV]
Uvf [mV]
Obr. 1. Schma doplku
32
Obr. 4. Graf zvislosti vstupnho napt na vstupnm pikovm vf napt
,$1
@"1."1
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
MONITOROVN TEPLOT
a dalch veliin v potai i mimo nj
Tento lnek vznikl inspirovn temi rznmi tmaty, kter dohromady vytvej pomrn velice kvalitn
een sledovn teplot na nkolika rznch mstech pomoc PC. Prvotn vyuit bylo navreno pro sledovn
teplot na nkolika mstech pmo v potai, co je potebn pi nejrznjch experimentech s petaktovnm procesoru, s odhluovnm potae nebo se zajitnm spolehlivho trvalho chodu potae
(serveru), kter nen pod trvalm dohledem. S minimlnmi zmnami lze vak stejn princip pout pro
sledovn teplot nap. v rznch mstnostech rodinnho domku nebo bytu. Ta ti tmata, kter lnek
spojuje, jsou sbrnice SMBUS, integrovan obvod MAX1668 a freewarov program Motherboard Monitor
(MBM).
Program MBM je skvl software
pro iroce konfigurovateln monitorovn senzor na sbrnici SMBUS. Na tuto
sbrnici v PC se lze pipojit a pomoc
(i nkolika) IO MAX1668 poet senzor
znan rozit. Ne pistoupme ke
konkrtnmu nvodu, uvedeme zkladn informace ke kadmu z uvedench
t tmat.
Sbrnice SMBUS
System Management Bus (SMBUS)
je dvoudrtov sbrnice, po kter mohou jednoduch systmy komunikovat
s dicm systmem. Existuje na kad
Obr. 1. Pipojovn zazen na sriovou sbrnici SMBUS (System Management Bus)
zkladn desce (motherboardu) modernch osobnch pota (PC) od dob

procesoru Pentium.
SMBUS se jen minimln li od
v automatizaci znm sbrnice I2C
(Phillips) kter vznikla v piblin stejn dob a me s n s minimlnmi
pravami a omezenmi sdlet stejn

hostitele i veden a pipojen zazen.
Pes sbrnici SMBUS v potai mohou jednotliv zazen pedvat zakdovan informace vrobc, ukldat svj
stav (pro ppad uspn), hlsit urit
typy poruch, pijmat dic parametry,
33
MAX1668 m dvouvodiov sriov

rozhran, kter vyhovuje komunikaci po
standardn sbrnici SMBUS. Nastaviteln alarmy na minimln i maximln
hodnoty jsou kompatibiln s alarmovm
standardem SMBUS.
Obvod odebr z napjecho zdroje v klidu proud pouze 3 A, v provozu
700 A. Obvody se dodvaj v miniaturnch estnctivvodovch pouzdrech
QSOP (obr. 7).
3,9
Obr. 2. Zpsob pipojovn jednotlivch zazen na sbrnici SMBUS
Poet zazen (IO), kter lze pipojit k jedn sbrnici, je limitovn (krom rozsahu adres) pouze nepekroenm maximln povolen kapacity sbrnice 400 pF.
Obr. 3. Zkladn asovn sbrnice SMBUS
(SDA jsou data, SCL hodiny)
Obr. 4. Start a Stop penosu na SMBUS
oznamovat svj stav ap. Kad zazen

me fungovat jako pijma i jako vysla (nap. mal LCD displej bude pravdpodobn pouze pijmat, zatmco pam nebo porty budou vyslat i pijmat).
K SMBUS me bt pipojeno vce
dicch zazen (tzv. multi-master).
dic zazen iniciuje penos a poskytuje hodinov signl (clock). V uritm
okamiku me bt ale pouze jedno
zazen dic.
K datovm penosm uv SMBUS
pevn napov rovn 0,8 V (log. 0,
rozmez -0,5 a 0,8 V) a 2,1 V (log. 1,
rozmez 2,1 a 5,5 V). Data na datov
lince (SDA) mus bt stabiln bhem
cel periody, kdy je hodinov signl
(SCL) na log. 1. Zmna dat se tedy me uskutenit pouze v intervalech, kdy
je hodinov signl (SCL) na log. 0.
SMBUS me pracovat s napjecm
naptm mezi 3 a 5 V. Pipojen zazen mohou bt napjena ze sbrnice
nebo z vlastnch zdroj.
Shrnuto:
Jsou zapoteb pouze dva vodie,
pro data a taktovac (hodinov) signl.
Kad zazen, pipojen ke sbrnici, je softwarov adresovateln uniktn adresou a v ktermkoliv okamiku
existuj jednoduch vztahy mezi dicm (master) a klientskm (slave) zazenm.
Je to tzv. multi-master sbrnice
vetn detekce koliz a opaten k pedchzen pokozen dat, pokud by dv
dic zazen souasn zahjila penos.
Sriov, osmibitov obousmrn
penos me probhat rychlostmi 10 a
100 kbit/s.
34
Integrovan obvod
MAX1668
Integrovan obvod MAX1668 je vcekanlov digitln mi teploty, uren ke spoluprci s jednoipovmi mikropotai nebo jinou vnj inteligenc.
Pedv po sbrnici teplotu svoji a a
ty dalch externch teplotnch idel.
Obvod obsahuje i spnan zdroj proudu,
multiplexer, osmibitov pevodnk A/D
a pslunou dic logiku. Multiplexer
automaticky snm proudy teplotnmi
idly, m na nich napt a vypotv
teplotu. M i na nepouitch vstupech,
proto je vhodn je zkratovat. Pevodnk
AD prmruje hodnoty v rozmez 64 ms
Obr. 5. Doporuen zapojen obvodu

MAX1668 od vrobce (Maxim)
Obr. 6. Zapojen vvod obvodu

MAX1668
s vbornm potlaenm umu. Hodnoty

se ukldaj do registr a porovnvaj
s uloenmi minimlnmi a maximlnmi hodnotami pro ppadn alarm.
Datov formt je 7 bit plus znamnko.
Pesnost daj je 2 a 3 C.
0,63
2,9
0,25
1,47
0,22
1,64
4,9
3,9
0,65
Obr. 7. Zkladn rozmry (v mm) obvodu

MAX1668 v pouzdru QSOP
Jako teplotn idla se pouvaj bn levn kemkov tranzistory, zapojen jako dioda. Lze pout i za tm elem zabudovan tranzistor uvnit rznch ip (nap. mikroprocesor) a mit tak jejich teplotu. Tranzistory pouit
jako teplotn snmae by mly mt bytek napt vt ne 0,25 V pi 10 A
(pi nejvy oekvan teplot) a men ne 0,95 V pi 100 A (pi nejni
oekvan teplot) a zesilovac initel
50 a 150. Odpor pvod k externmu
idlu zpsobuje chybu asi +0,5 C na
kad 1 .
Pro mont integrovanho obvodu
MAX1668 je doporueno:
neprodluovat zbyten pvody
k externm idlm, v zaruenm prosted (PC) by nemly bt del ne 20
a 30 cm,
v ppad e jsou pvody k externm idlm kroucen nebo/a stnn,
mohou bt vak a 30 m dlouh,
nevst pvody v blzkosti vychylovacch cvek obrazovek, rychlch
pamovch sbrnic ap.,
oba pvody vst rovnobn co
nejble sob, co nejdle od napjecch
veden 12 V. Nedouc svod mezi
vodiem a zem me ji pi 20 M
zpsobit chybu +1 C,
omezit poet spojovacch bod
(pjecch bod, svorkovnic) mezi IO
a externm idlem a pouvat je shodn u obou vodi,
na plonm spoji pout podle
monost co nejir spoje,
m nefunguje jako odstnn ruivho vyzaovn, je nutn pout feromagnetick materily.
Ze softwarovho hlediska se obvod
MAX1668 jev jako sada bajtovch registr, obsahujcch daje o teplot,
limitech pro alarm nebo dic daje.
Vech pt kanl (pro pt idel) m
z vnjho hlediska stejnou adresu, na-
stavenou na vvodech IO. Obvod pouv tyi standardn protokoly sbrnice

SMBUS zapsat bajt, pest bajt, poslat bajt a pijmout bajt.
Motherboard Monitor
Motherboard Monitor (MBM) je softwarov nstroj, kter zobrazuje informace ze senzor, pipojench na sbrnici SMBUS zkladn desky vaeho potae, a dal dleit daje. Podporuje
irok spektrum zkladnch desek i senzorovch ip. Pracuje v operanch
systmech Windows 95, 98, ME, NT,
2000, XP a .NET. MBM monitoruje teplotu pomoc originlnch i dodaten
instalovanch teplotnch idel (tj. teplotu
procesoru, zkladn desky, grafick karty, pevnch disk atd.), hodnotu vech
napjecch napt, otky vestavnch
ventiltor, taktovac kmitoet procesoru (CPU) a jeho vyten.
U jednotlivch daj je mon nastavit rozsah a minimln a maximln povolen hodnoty, pi jejich pekroen dojde k alarmu. Alarm me bt
akustick, vizuln, me spustit zvolen program nebo odeslat e-mail s pedvolenm textem a monitorovanou hodnotou.
Konstrukce
jednoduchho zapojen
Konstrukce je sestavena okolo integrovanho obvodu MAX1668MEE firmy Maxim. Obvod obsahuje jedno teplotn idlo a dal tyi se k nmu daj
pipojit extern. Vechna pak lze sledovat pes sriovou sbrnici SMBUS.
S integrovanm obvodem MAX1668
lze mit samozejm teploty i jinde ne
v potaov skni. Vrobcem udvan
pesnost men je 2 a 3 C.
Jedinou zludnost cel konstrukce
je velikost integrovanho obvodu je
opravdu miniaturn a nen jednoduch
jeho noiky na cokoliv pipjet, protoe maj pouze pr desetin milimetru
a je jich na 5 milimetrech osm.
poteb a mlokdy je to v silch amatra. Proto i autor pvodn konstrukce

zvolil zcela jin pstup navrhl si pomrn velkou destiku (obr. 10) a IO
MAX1668 do n pipojil pomoc tenkch
drtk, pipjench na jeho vvody.
Schma zapojen je na obr. 11. Jako
extern idla slou bn levn kemkov tranzistory v plastovm pouzdru
zapojen jako diody (spojit kolektor
s bz) s opilovanm pouzdrem ke
zmenen tepeln setrvanosti. Pokud
nepouijete pln poet idel, spojte nepouit vstupy integrovanho obvodu
(DXPn a DXNn) do zkratu.
MAX1668
M1
VCC
DXP1
2n2
2
dal ti idla
jsou stejn zapojen na vvody
3-4, 5-6 a 7-8
15
9
1
7
8
STBY
14
SMBCLK
SMBDATA
DXN1
ADD0
DXP4
DXN4
ADD1
13
200 +5 V
CLOCK
DATA
11
10
PLUS
ZEM
GND
GND
16
Obr. 9. Porovnn velikosti integrovanho

obvodu MAX1668 s tranzistorem, zpalkou
a propojkou (jumperem)
Bylo by jist technicky elegantn

udlat pro obvod i miniaturn destiku
s plonmi spoji a pout soustky
SMD. Pro pouit v PC to vak nen za-
Obr. 11. Schma zapojen destiky pro

pipojen dalch teplotnch senzor
ke sbrnici SMBUS
K pipojen integrovanho obvodu

zvolil autor nsledujc postup: obvod
nejdve lehce pilepil vzhru nohama
na destiku, nap. oboustrannou lepic pskou. Potom si nasthal potebn
Obr. 8. Dashboard programu MBM
MBM m velmi irok monosti konfigurace. Pokud jde o vizuln strnku,

lze zobrazovat jednotliv hodnoty bu
analogov (ruika na stupnici) nebo
digitln (lze zvolit font, barvu i velikost
psma), pop. pouze textov. Do zobrazen si vyberete jen ty senzory, kter
mte (nebo kter chcete sledovat).
U kadho senzoru lze nastavit asov
interval, v jakm m bt hodnota aktualizovna.
Program me automaticky vst denky, do kterch zapisuje v nastavench
intervalech sledovan hodnoty, maximln a minimln dosaen hodnoty
a uskutenn alarmy. Me tyto denky v nastavench intervalech odeslat
na uren mailov adresy nebo na FTP
server.
MBM je ji ve verzi 5.3, m znanou
popularitu, neustle je doplovn a roziovn, a je zadarmo. Mete si ho
sthnout z internetov adresy http://
mbm.livewiredev.com/download.html.
Vce informac o tomto zajmavm
programu najdete v samostatnm lnku na str. 40 tohoto sla.
pvody mus bt zkroucen
tranzistor jako idlo

(propojit bzi s kolektorem)
tyto tet vvody jsou pouity
k pipojen stnn, je-li pouito,
jinak nejsou zapoteb
Obr. 10. Autor konstrukce ji postavil na takovto jednoduch destice s plonmi spoji
(nkres v rastru 0,1 je v mtku 1:1)
35
Co kdy vae zkladn deska

nem vyvedenou sbrnici SMBUS na konektor?
Obr. 12. Pipojen integrovanho obvodu

MAX1668 do desky s plonmi spoji
poet tenkch drtk (0,12 mm), jednm koncem je klasickm zpsobem

pohodln pipjel do destiky s plonmi spoji a druh konec opatrn pedem nahtm hrotem pjeky pipjel
ve vzduchu k vvodm IO (obr. 12).
Vyaduje to pevn ruce, dobrou lupu
a hodn trplivosti. Vzdlenost mezi
vvody si mete trochu zvtit jejich
stdavm odehnutm na rzn strany.
Pokud se vm poda pi pjen nechtn propojit sousedn vvody, co
je velice pravdpodobn, celkem spn to mete napravit jejich optovnm
nahtm a protaenm mezery mezi
nimi tenkou jehlou.
Ped zprovoznnm je jet zapoteb nastavit adresu obvodu pro SMBUS
pomoc vvod ADD0 a ADD1 (na destice je pro to osmikolkov konektor
pro nasunut dvou propojek) podle nsledujc tabulky (vvody mohou mt ti
rzn stavy propojen na zem, na plus
napjen a nikam celkem tedy 9 rznch monost, 9 rznch adres):
ADD0
ADD1
adresa (hex)
zem
zem
zem
nic
nic
nic
plus
plus
plus
zem
nic
plus
zem
nic
plus
zem
nic
plus
18
19
1A
29
2A
2B
4C
4D
4E
Po oven funknosti je nakonec

vhodn obvod opatrn odlepit od destiky a nechat ho ve vzduchu, aby co nejrychleji reagoval na zmny teploty
(spojen s destikou by zvtovalo teplotn setrvanost zabudovanho idla).
Na zatku je nutno zkonstatovat, e kad modern zkladn deska od

procesor Pentium dle m sbrnici SMBUS. Na tuto sbrnici je pipojeno
pinejmenm jedno master zazen (obvykle southbridge) a nkolik slave
zazen (teplotn senzory, napov senzory, senzory otek ventiltor a rzn ROM, PROM, EPROM ap.). Pokud na va zkladn desce nenajdete
konektor pro SMBUS, znamen to pouze, e vrobce uetil nkolik cent
a trochu msta za konektor, nikoliv, e tam SMBUS nen.
Je tedy poteba najt nkter ze zazen, kter SMBUS pouvaj a maj
dostaten pstupn vvody, ktermi se na SMBUS pipojuj. SMBUS je
sriov sbrnice, na kterou lze v ktermkoliv mst pipojit dal zazen.
Na zkladnch deskch se vyskytuje mnoho takovch ip a nelze v jednom lnku popsat vechny monosti, kter jednotliv zkladn desky sktaj.
Je vak jedno msto, kter bude asi spolen vechny modern pamti
RAM jsou vybaveny uritou pamt ROM (nebo EPROM, EEPROM ap.),
kde jsou uloeny asovac tabulky, umoujc zkladn desce zjistit asovn
pamt. Tyto ROM jsou vdy pipojeny na SMBUS a snadno se identifikuj
jako mal IO obvykle s 8 vvody. Ke sbrnici SMBUS se tedy mete pipojit
tak, e se pipojte k pslunm vvodm modulu pamti RAM.
Obr. 14. Vvody SMBUS na pamovch modulech DRAM a SDRAM
Obr. 15. Pi troe ikovnosti lze sbrnici

vyvst i z kontakt modulu
Obr. 16. Muste vysledovat, na kter

vvody ipu vodie sbrnice vedou
Pamov moduly DRAM a SDRAM se 168 vvody

U tchto modul je sbrnice SMBUS pipojen na vvodech . 82 SDA
(data) a 83 SCL (clock) viz obrzek, na vvody ukazuje erven ipka.
Protoe je obtn pjet na vvody modulu (neel by pak teba zasunout
do patice), muste nyn najt, s ktermi vvody ipu ROM (onen mal IO)
na modulu jsou vvody 82 a 83 pamovho modulu propojeny. Mete
k tomu pout ohmmetr nebo multimetr. V pkladu na obrzku je v pamovm
modulu EPROM ATMEL844, 24C02N - fialov ra ukazuje, e SDA jde
na vvod 5 ipu EPROM, a lut znzoruje pipojen SCL na vvod 9. Pokud
jste ale hodn ikovn, mete si pvody pipjet i pmo na horn st pslunch vvod pamovho modulu, protoe ploky vvod nezajdj do
patice pln cel (viz obr. 15). Mete se pokusit pipjet pvody i zespodu
na patici pro modul RAM, nebo pomoc multimetru najt njak jin dobe
pstupn a dobe pjiteln msto.
Pamov moduly DDR-SDRAM se 184 vvody

Situace je podobn polome-li modul tak, e je vvod . 1 vlevo, je
SMBUS na poslednch dvou vvodech vpravo na 91 je SDA a na 92 SCL.
Napjen
Napjec napt +5 V a zem vezmete z napjecho konektoru pro disketovou mechaniku nebo pevn disk. Nepipojujte k SMBUS dn obvod dve,
dokud nem propojenou zem (zporn pl napjen) se zem potae.
Obr. 13. Umstn destiky ve skni PC
36
ZAJMAVOSTI Z INTERNETU
Chcete zjistit bezpenost svho pipojen k Internetu,

anonymn surfovat nebo poslat maily, pouit se jak si
ochrnit sv soukrom - zde prosm: www.all-nettools.com
Autor nazval tyto sv strnky na adrese http://freeenergy.webpark.cz jako Strnky vnovan zakzan vd
a zapomenutm vynlezm a dal jim motto tte vechno,
vyslechnte kadho, ale nevte niemu, dokud si to sami
neovte ... .
Jestli vm Armagedon pipadal pli pohdkov,

nenechte se mlit - pehled relnch rizik srky Zem
s jinmi tlesy najdete zde - http://neo.jpl.nasa.gov/risk
Elektronick zapojen se daj navrhovat, simulovat a konstruovat kvalitn i s nstroji, kter jsou zcela zdarma (pod
Linuxem) - pesvdte se na http://geda.seul.org
Pro zmnu nco zcela netechnickho - vstate od potae a jdte na hrad: kompletn pehled naich hrad, zmk
a tvrz je na www.hrady-zamky-tvrze.cz
Opakem Fast Food (rychl oberstven) je Slow Food

- a existuje cel hnut, naden pro tuto mylenku. Nevte?
Pesvdte se na www.slowfood.com
37
VUKA CHEMIE NA CD-ROM

Dal z pvabnch interaktivnch vukovch
kurz LANGMaster na CD-ROM - chemie - se objevil
na letonm podzimnm trhu. Je uren kolkm
ve vku 12 a 16 let, ale rd si v nm osv znalosti
z mld jist i leckter z rodi.
Obsahem kurzu je vuka chemie pro zkladn koly. V 37
tmatech pojednv o kyselinch, hydroxidech a solch
a o nerostnch ltkch a jejich vyuit. Namtkou nzvy nkterch z kapitol - kyselina uhliit, srov, fosforen, dusin, stavba a tpen kyselin, elektrolytick disociace kyselin,
kysel det, vlastnosti a zpsoby ppravy hydroxid, zbarven indiktor kyselch a zsaditch ltek, zskvn sol,
nzvoslov sol, elektrolytick disociace sol, neutralizan
reakce, vpencov horniny jako suroviny, pro malta tvrdne,
oxid kemiit a jeho formy, co je to sklo, pda a jej vlastnosti, zdroje ze zemsk kry, uhl, ropa a jej vlastnosti.
Kad tma je doplnno testovacmi otzkami, dosaen
vsledky jsou graficky sledovny. V lekcch je pouito mnostv velmi nzornch animac (zejmna sluovn molekul
a atom) a asto i videozznamy zkladnch chemickch
pokus. Ve je ozvueno. Student m k dispozici mnoho
dalch pomcek - standardn apart pro tvorbu poznmek
a zloek, interaktivn Mendljevovu periodickou tabulku
prvk, slovnek pojm, seznam chemickch ltek, 3D modely chemickch molekul, ale i portrty a ivotopisy slavnch
chemik. Obrzky jsou nzornj ne popis. To ve je na
tech CD-ROM v rmci standardnho rozhran Brny vdn
spolenosti LANGMaster, piem kurz lze nainstalovat cel
i na pevn disk potae bez pouvn CD-ROM.
Tituln obrazovka vuky chemie pro star kolky
Tak nap. kyselina srov - zkladn fakta, animace molekul, video a popis pokusu, periodick tabulka, slovnek, zvren testk - to se ned nenauit ...
38
A ji jde o teorii, ilustran obrzky chemikli nebo sloen zemskho jdra, vyuit surovin a postup jejich zpracovn - ve je v kurzu
chemie velice pehledn, barevn a poutav, navc s monost pipojen na Internet a zskn dalch doplujcch informac
POUZDRO PRO PIPOJEN PEVNHO DISKU 3,5 K PORTU USB

Dostalo se nm do rukou dal z ady zazen pro USB
2.0. Jedn se o extern pouzdro pro pipojen pevnho disku
bn velikosti (3,5). Pouzdro se jednodue oteve mrnm vyhnutm rohovch sloupk. Uvnit je krom elektroniky
i mal ventiltorek pro lep odvod tepla. Na bon stran
je spna napjen, vpedu indikan LED a na zadn stran
konektory pro napjen a pro pipojen USB.
Pstroj je napjen malm spnanm zdrojem 12 V/2 A.
Dle je v psluenstv jet USB kabel a CD-ROM.
Zazen podporuje rozhran USB 2.0 i USB 1.1, ultra
DMA 33/66/100, sporn reim i probouzen z spornho
Vnj vzhled externho pouzdra pro pevn disk 3,5 ...
reimu. Elektroniku lze vyut napklad i pro mechaniku

CD-ROM. Podrobnj informace lze zskat v inzertu v PE
11/03 na s. XXV nebo na adrese mrhalek@cbox.cz.
... a elektronika, zajiujc jeho pipojen k USB portu potae
39
MOTHERBOARD MONITOR
Motherboard monitor (MBM) je velice kvalitn monitorovac program pro sledovn zkladnch parametr,
dleitch pro bezchybn chod technick sti (hardwaru) osobnho potae teploty jeho klovch
komponent, chodu ventiltor a sprvnch velikost napjecch napt. Dovede mnoha zpsoby i na
dlku upozorovat na pekroen poadovanch hodnot. Pi troe fantazie a instalaci vhodnch idel
me stejn dobe sledovat nap. teplotn parametry vaeho bytu.
Po prvnm sputn programu se
objev pouze ikonka v systmov oblasti. Kdy na ni kliknete pravm tlatkem, oteve se nabdka podle obr. 1.
Zkladn menu programu MBM
Motherboard monitor se skld ze t

program ten hlavn, kter sleduje
vechny senzory, se neukazuje to
je jen ta ikonka v systmov oblasti.
To, co mete vidt, je tzv. dashboard,
nco jako palubn deska, kde jsou
vechny daje hezky zobrazeny a uspodny. Tet program je konfiguran,
umoujc detailn nastaven veho co
chcete sledovat, vidt a o em chcete
bt informovni.
Dashboard - zobrazen sledovanch hodnot
Monosti nastaven
Konfiguran program spustte ze
veho nejdv, abyste zjistili, je-li podporovna vae zkladn deska, a nastavili poadovan parametry. V sekci General zvolte System info a zobraz se
vm mnostv informac o nainstalovanch souborech MBM, senzorovch
ipech ve vaem PC, vaem systmu
a potai a aktulnch hodnotch sledovanch veliin. Pokud v seznamu najdete v sekci Main Sensor Chip njak konkrtn daj, je to v podku, pokud je tam None (dn), neuke vm
program dn napt ani otky ventiltor vae zkladn deska nen podporovna. Kdy najdete njak daje
40
Pro kad senzor

lze samostatn
a velmi detailn
nastavit zpsob
zobrazen, limitn
hodnoty pro alarm
a co m alarm
udlat. Obdobn
jako pro teploty se
tyto parametry
nastavuj pro
napjec napt PC
a otky ventiltor
v podsekci Sensor Chip Selections, budete mt monost sledovat alespo teplotu.

Nyn nastavte v sekci Temperatures
postupn vechny senzory, kter mte
v potai program MBM je schopen
zobrazit a 32 rznch teplotnch senzor. Ve vbru, kter reln senzor m
bt zobrazen, se vm objev automaticky vytvoen seznam skutench senzor, kter program nael ve vaem
potai. U kadho senzoru mete
(ale nemuste) nastavit a aktivovat
alarm pi pekroen urit maximln
a minimln hodnoty. Alarm me spustit vybran zvuk (soubor WAV), nastavenou aplikaci (ppadn s parametrem) nebo odeslat e-mail.
Pokud jde o zobrazen, je kad senzor zobrazen ve svm malm tvereku
v Dashboardu, a to jednm ze t zpsob (viz obr.) analogov (ruika na
stupnici, lze urit rozsah stupnice), digitln (seln, napodobuje slicovky
LED) nebo textov (slice ve zvolenm
fontu, velikosti a barv). Zobrazen me bt samozejm pro kad senzor
V konfiguranm
programu nejdve
zjistte, zda
program podporuje
vai zkladn
desku - zda nael
njak podporovan dic ip pro
obsluhu senzor
(Main Sensor Chip)
jin a senzory lze v rmeku Dashboardu libovoln pesunovat a uspodat.
Ti rzn zpsoby zobrazen sledovanch

hodnot v Dashboardu
Podobn nastavte v sekci Voltages

vechna sledovan napjec napt
standardn Core 0, 2,5 V, 3,3 V, +5 V,
+12 V, -5 V a -12 V. U kadho napt
nastavte poadovanou hodnotu a toleranci v procentech, pi jejm pekroen
se ppadn spust alarm. Monosti
alarmu jsou stejn, jako u teplot. Stejn
jsou i monosti zobrazen tchto daj.
V sekci Fans nastavte sledovn
otek ventiltor (pokud to vae ventiltory umouj). Monosti zobrazen
jsou opt stejn, jako u teplot a napt.
Pokud jde o alarmy, u kadho ventiltoru lze nastavit minimln poadovan
otky pokud klesnou otky pod tuto
Alarmy i dal daje se mohou automaticky v nastavench intervalech zapisovat do denk ve zvolenm formtu
mez, me se spustit alarm. Jeho monosti jsou opt stejn, jako v pedchozch ppadech.
Dashboard MBM me zobrazit
i dva daje o procesoru (CPU) jeho
taktovac kmitoet a momentln vyten v procentech. Pokud je zvolte, monosti zobrazen jsou opt stejn, jako
v pedchozch ppadech, alarm se samozejm dn nenastavuje.
Vechny sputn alarmy lze prbn automaticky zapisovat do denku
(log). Mete si zvolit i formt TXT,
CSV, HTML nebo XML (i vce formt
souasn), nzev a umstn soubor
a maximln poet zznam v denku
(po jeho dosaen se zanou nejstar
zznamy pepisovat novmi). K vylouen ojedinlch krtkodobch pekroen lze nastavit u kadho z typ alarmu (teplota, napt, otky) kolikrt m
bt alarm nejdve ignorovn, ne je
opravdu sputn.
Program MBM m jet dal monosti zobrazovn (sekce Tray&OSD).
daje vybranch senzor lze trvale zobrazit seln i v systmov oblasti vedle ikonky MBM. Jinou variantou je, e
se v systmov oblasti zobraz jen jeden daj a cyklicky se pepnaj vechny
senzory, pro kter bylo toto zobrazen
zvoleno. Pak je zde jet tzv. OSD, On
Screen Display vybran daje spolu
s libovolnm textem se daj zobrazit pmo na obrazovku do nastavenho msta (nelze s nm posouvat a jsou tam
pod, pop. pouze po stisknut definovan klvesnicov zkratky). Velikost,
font a barvu psma lze zvolit (jednotn pro vechny texty).
V sekci High/Low se eviduj nejni,
nejvy a prmrn hodnoty daj
jednotlivch senzor. I tyto hodnoty lze
v nastavitelnm intervalu zapisovat do
samostatnho denku ve zvolenm formtu se vemi monostmi jako u zapisovn alarm (viz ve).
Do samostatnho denku lze zapisovat i vechny namen hodnoty
vech senzor. Lze zvolit interval zpisu, nzev a uloen souboru s denkem
a maximln poet uloench men.
Je zde i funkce SysLog jde o monost odeslat vechny informace ze
V sekci High/Low se eviduj vechny nejvy, nejni a prmrn

namen hodnoty vech sledovanch veliin
senzor v nastavenm intervalu protokolem UDP na Syslog server (na zadanou IP adresu, tj. i na jin pota
nebo do Internetu). Odtud pak me
informace natat nebo zpracovvat i jin program.
V sekci E-mail&FTP se nastavuj
potebn daje pro odesln alarm
elektronickou potou, k odeslanm emailm lze automaticky pipojit i kterkoliv z vedench denk. Nastavuje se
zde i penos FTP, kterm se nechaj
v nastavitelnch intervalech pravideln odeslat veden denky (namench
daj, alarm nebo maximlnch/minimlnch hodnot) na libovolnou adresu
v sti (i Internetu). Pokud pota nen
pipojen k Internetu trvale, program
sm pouije i vyten pipojen (dialup).
MBM umouje jet dal funkci
v sekce Launcher si mete pednastavit a 10 libovolnch softwarovch
program, kter budou sputny/ukoneny pi pednastavench teplotch
konkrtnch senzor (nezvisle na nastavench alarmech). To dv mnoho
monost vyuit, jako nejjednodu se
nabz ovldn vytpn/chlazen.
Dashboard
Tato palubn deska je jednoduch
a eln. Velikost dashboardu lze nastavit pmo na obrazovce (ovldacmi ipkami po prav stran) a jednotliv
senzory na nm mete libovoln seadit. Dashboard me bt trvale na displeji a v nstrojovm pruhu, jako kterkoliv program, nebo trvale nahoe, nebo
ho lze pistrit ke kraji obrazovky, kde
po chvli zmiz a zanech jen mal prouek kdy se ho dotknete kurzorem
myi, Dashboard se znovu zobraz.
Polka senzor lze snadno my pesouvat
A takhle me tedy vypadat analogov, digitln nebo textov Dashboard relnho

potae se dvma teplotnmi senzory, jednm ventiltorem a bnmi napjecmi naptmi (samozejm je mon nkter daje
zobrazit analogov, jin digitln, dal textov ... podle vkusu a poteby)
MBM m jet adu specilnch

funkc a monost, kter teba bn
uivatel nevyuije, ale hod se ke specilnm aplikacm. Existuj i spolupracujc programy, umoujc sledovat vce
pota pes potaovou s i Internet. Program Motherboard monitor m
jet jednu vbornou vlastnost - je zdarma. Instalan soubor zatm nejnovj
verze mbm5351.exe m asi 2 MB a je
k dispozici na internetov adrese http:/
/mbm.livewiredev.com/download.html.
41
RDIO HISTORIE
Operace Biting
Ladislav Vitk, OK1LV
27. nora 1942 provedli vsadki
britsk jednotky akci nazvanou Biting (biting = kousnut, tpnut) zamenou proti nmeck radiolokan
stanici na francouzskm pobe kanlu La Manche.
Akci pedchzely ast sestely
britskch bombardr. Velen letectva horen ptralo po pinch neobvykle velkch ztrt, k sestelm dochzelo pevn nad neptelskm
zemm. V Londn jsou pesvdeni, e ke ztrtm pispv ptomnost
nmeckch radarovch stanic.
Specialist radiotechnickho przkumu zskvaj a zamuj signly
neptelskch radar. Vracejc se
posdky britskch bombardr jsou
podrobovny dkladnm zpravodajskm vslechm ohledn neptelsk
protivzdun obrany. Przkumn
Spitfiry poizuj leteck snmky nmeckch radiolokanch stanovi a
francouzsk a belgick hnut odporu
dostvaj pkaz dodat co nejpodrobnj popisy tchto zazen.
Vpovdi sestelench pilot Luftwaffe potvrzuj, e pro protivzdunou
obranu m velk vznam nov pstroj Wrzburg. Profesor dr. V. Jones, expert na radary a vdeck poradce ministerstva vlky, m co
nejrychleji objasnit tajemstv nmeckho radaru.
Koncem listopadu 1941 je zkoumn snmek radiolokan stanice
Freya, fotografovan z vt vky,
umstn u vesnice Bruneval na skalnatm pobe 20 km severozpadn

od Le Havru, na kterm jsou npadn zachyceny nkter zvltnosti
oproti dosavadnm zbrm. Profesor Jones proto pod pilota przkumnho Spitfiru Tonyho Hilla, sloucho u fotoprzkumn jednotky
RAF, aby podil snmek radarov
stanice za nzkho letu. Pozen leteck snmky ukazuj nov pstroj.
Vypad stejn jako ten, o kterm se
zmiuj pi vslech nmet piloti.
Pi blim pozorovn Brunevalu
dochzej Britov k rozhodnut, e
podniknou nhl tok na radarov
post s pstrojem Wrzburg. Francouzsk hnut odporu dodv vker informace o nmeckch bezpenostnch opatench, pln polohy vily,
ve kterm je ubytovno mustvo obsluhujc radarovou stanici, a dokonce amatrsk filmov snmky okol.
Proveden akce je sveno tyiadvacetiletmu majoru vsadk I. D.
Frostovi. K akci je vybrna jednotka
sestvajc ze 119 mu, kter spolen se sedmi experty na radary m
pistt za stanovitm, dostat se k nmu, vyfotografovat zazen a odmontovat nejdleitj dly. Potom se
probojovat k pli, odkud by je mla
pepravit lo nazpt do Anglie. Do
Anglie mli dopravit zajatce, alespo
jednoho mue radarov obsluhy.
Veer 27. nora 1942 z letit
Thruston odstartovalo dvanct bom-
Obr. 1. Leteck snmek stanovit nmeckho radaru u Brunevalu pozen przkumnm Spitfirem RAF
42
bardr Whitley. V kadm letadle

sed deset vojk.
tok a obklen radarovho zazen probh jako na drtku, vsledek
dokonalho ncviku na modelu odpovdajcm skutenosti. K tomu je nutno jet pist tst, kter doprovz
Frosta a jeho mue. Nmci se pokouej vyhodit zazen do vzduchu, ale
marn. Navc bezpenostn rota m
prv non cvien a mus ped tm,
ne se me objevit na mst, vymnit munici, ponvad m u sebe jen
slep nboje.
Specialist mezitm vyfotografovali
zazen Wrzburg a z sti je demontuj. V rozilen odezvaj pilou
rzn kusy. A v Anglii zjist, e je
mon zazen rozebrat nkolika
hmaty.
Kdy si probojovali cestu k pli,
piplouvaj vyloovac luny. Mus
zde nechat jednoho mrtvho parautistu a sedm dalch, kterm se vas
nepodailo doshnout ple.
Nejdleitj koist akce je st
antny a dly urujc frekvenci Wrzburgu a nkolik zajatc, mezi nim je
i jeden objednan radista.
Radioloktor Wrzburg Riese

(FUMG 65)
Jedn se o radioloktor pro uren
vzdlenosti, vky a polohy letadel.
Pi sv innosti se cel otel pro zamen polohy a parabola se naklnla pro men vky cle. Byl pouvn pro naveden vlastnch sthacch
letadel na cl, pi urovn polohy a
slouil jako vstran a pro piblen
letadel. V modifikaci slouil i pi ochran pobe.
Kabina radaru s obsluhou byla
umstna na betonovm podstavci,
na kterm se nachzela oton deska. Na kad stran kabiny z boku
byl uloen ep, kter nesl kovovou
movou parabolu. Zamovn antny ve svislm smru zajioval ozuben segment. Parabola mla prmr 7,5 m a jej jednotliv dly byly
Obr. 2. Nmeck radioloktor Wrzburg C
Obr. 3. (vlevo)
Bon nkres radaru
Wrzburg
Riese
Obr. 4. Ondejovsk
Wrzburg
(snmek z posledn doby), slouc
k radioastronomickm pozorovnm
vyrobeny z hlinkovho plechu. Pi

zamovn se otela cel kabina
i s reflektorem na epu, kter byl namontovn v podstavci radaru.
Na vrchol parabolick antny se
umisovala antna IFF (rozpoznvn
vlastnch a cizch letadel), sestvajc
ze dvou dipl.
Technick data:
Vlnov dlka: 53 a 67 cm.
Vkon: 8 kW.
Dosah: 70 km.
Opakovac impulsn kmitoet:
1,875 imp/s.
ka svazku s lalokovm pepnnm:
0 a 13 stup.
Hmotnost: 12 tun.
Pro letoun ve vce 3000 m je
mra chyby 80 m v 5 km, 110 m na
10 km, 120 m na 20 km, 150 m na
50 km, 250 m na 70 km.
Vroba v roce 1941 u firmy Telefunken. Celkem vyrobeno 1500 kus.
Radioloktor Wrzburg A
(FUMG 39 T A)
Zkonstruovn v roce 1940 u firmy
Lorenz jako dlosteleck.
Vlnov dlka: 53 cm.
Dosah: 20 a 30 km.
Prmr paraboly: 3 m.
Mra chyby: 80 a 120 m.
Radioloktor Wrzburg C
(FuMG 39 T C)
Zkonstruovn v roce 1940 jako dlosteleck u firmy Telefunken. Za
vlky vyrobeno kolem 4000 kus.
Vlnov dlka: 53 cm.
Dosah: 50 km.
Vkon: 8 kW.
Prmr paraboly: 3 m.
Mra chyby: 100 m.
Jet dnes meme spatit na ondejovsk hvzdrn radioloktor

Wrzbug (obr. 4) bez pvodn elektroniky, kterou nahradila modernj.
Od jisker po krystal - z historie osciltor

Soust holickho setkn radioamatr (letos 29.-30.
srpna) bv kadoron tak expozice historick radiotechniky. Ta leton byla na tma osciltory a vtinu expont obstaral jako obvykle Ing. Viktor Kek, OK1XW.
ra vysla jiskrovch oscilac byla zastoupena funknm modelem lodnho jiskrovho vyslae o vkonu 300 W
z potku 20. stolet a originlnm vojenskm jiskrovm
vyslaem z I. svtov vlky.
Mlokdo z radioamatr tu, e pvod pevratnho
vynlezu elektronkovho vf osciltoru se tk mj. Moravy.
Na potku 20. stolet majitel tovrny na vrobu telefon

v Olomouci, rakousk lechtic baron von Lieben zkonstruoval tzv. Liebenovu lampu, elektronku, na n byla objevena zptn vazba a kter byla pouita v prvnm vf osciltoru. Za vynlezce vf osciltoru je vak povaovn Nmec
Meissner, konstruktr spolenosti Telefunken, a originl
jeho osciltoru s Liebenovou lampou je vystaven v Nmeckm muzeu v Mnichov.
Radioamatrsk vysln bylo u ns povoleno na potku 30. let 20. stolet a to u byly lampov osciltory
bn. Nejrozenjm v radioamatrskch vyslach t
doby byl osciltor typu TPTG (Tune Plate Tune Grid) s triodou, kter u produkoval pkn stabiln signl, ovem
byl choulostiv na otesy. To je dvodem, pro nai radioamatrt pedkov umisovali sv vyslae na poliky na
stnch, jak vdme na starch fotografich. V Holicch byl
osciltor TPTG demonstrovn na amatrskm vyslai
pro psmo 160 m.
Jet ve 30. letech byl tent osciltor vylepen zapojenm krystalu namsto mkovho obvodu, co pineslo
zlepen tnu i stability signlu. Vrobou krystal pro radiotechniku proslul v t dob Pavel Homola, OK1RO, jeho
originln vlnomr k nastavovn kmitotu krystal byl
v Holicch k vidn, stejn jako krystalov vysla z poloviny 30. let pro psma 3,5 - 7 - 14 MHz (OK1FK).
V na rubrice Rdio historie pro vs pipravujeme
poutav vyprvn na toto tma s nzvem Vzpomnky na
vrobu piezoelektrickch krystal pro amatrsk vyslae
od Ivana olce, OK1JSI.
Viktor, OK1XW (vpravo) mohl vyprvt od rna do veera
pfm
43
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Lucinkm a Lucim k svtku

Lucie, jmno latinskho pvodu, peloeno do etiny znamen zc. Lucie maj svtek za tden, 13. prosince, na pamtku sv. Lucie,
popraven 13. 12. roku 304 v Syrakusch na Siclii za vldy mskho csae Dioklecina. Je povaovna za patronku slepc, nemocnch dt, sklen a no. Lucim k svtku, ovem z radioamatrskho pohledu, je vnovna tato strana.
Lucka Trvnkov, OK1-35766

ve svm ham-shacku. V celoron souti OK-maraton 2002 obsadila v celkovm
hodnocen v kategorii poslucha
do 18 let 3. msto
OK1-35766
- Lucinka Trvnkov
Jmenuji se Lucka Trvnkov, bylo
mi v noru jedenct let a chodm do est
tdy do koly v Novm Hrdku v Orlickch horch. K radioamatrsk zlib m
pivedla zvdavost a tta (Zdenk, OK1-31341 - pozn. red.), kter byl dve aktivnj, ne zaal strejdovi pomhat na
domku. Potom jet zaal pestavovat domek, ve kterm bydlme my, a j pi tom
objevila krabici s pohledy. Tta to zjistil a
vysvtlil mi, e to nejsou obyejn pohledy, ale QSL-lstky a poslaj se za radioamatrsk spojen a odposlechy. Vythl a
opril schovan rdio PIONR-80, pipojil zdroj a dva drty a j poprv uslyela
umn a njak huhln. Nechal m
kroutit s nejvtm knoflkem, ale stle
nebylo rozumt. Potom tta pokraoval a
za chvilku ji tomu bylo trochu rozumt,
ale slab. K antn, jak nazval jeden drt,
pimotal dal, aby ho prodlouil a povsil
ho na garn, lustr a dvee. Z reproduktoru byl hlas ji pkn srozumiteln a dost
siln. Tta mi vysvtlil, e slab stanice
je lpe poslouchat se sluchtky, a kdy
budu chtt, e mi njak doma najde.
O przdninch se mi podailo udlat prvn
spojen a pr dn potom jsem se zastnila zvod FM contest a Provoznho aktivu na VKV s na kolektivkou OK1KHA
z Novho Msta nad Metuj.
Ve stedu ped setknm v Holicch
mn tta ekl: See si nco, co chce
mt na obrzku, a nechme ti vytisknout
QSL-lstky. Navrhli jsme dv monosti a
vyhrl plyov ma jmnem Renka.
Do Holic na setkn jsem jela v roce 2001
poprv a tta kal, e tam jede zas po
dvanctilet pauze. Do Holic ns oba vezl
strejda Karel, OK1UME. Tta tam mn
i sob objednal a zaplatil QSL-lstky a
koupil stanin denky. V roce 2001 jsem
se poprv zastnila OK-maratonu a Me-
44
morilu OK1DKS, co pod Vaek,

OK1HRR. V roce 2002 jsem sama jela
svj prvn zvod na VKV, Poln den mldee za OK1KQI z Dobruky a podailo
se mi navzat 50 spojen. Nebylo to moc,
ale zaala jsem skoro o hodinu pozdji a
mla jen antnu 5/8 lambda proutek na
aut. Partu z OK1KQI chodm asto poslouchat, protoe jezd na ibenk zvodit
a to je jen 400 metr za nam domem.
Za radioklub OK1KHA se s ttou astnme skoro pravideln FM contestu a VKV
Provoznho aktivu, denk pekontroluje a
odele k vyhodnocen strejda Bohou,
OK1AXG.
73, Lucka
St. Lucia - dve VP2, nyn J6
Mapka ostrova St. Lucia (mimochodem na svt je nkolik destek mst, mst,
hor atd. tohoto jmna)
nikace, na ostrov je vybudovna pln automatizovan telefonn s se 37 000 pobokami a mobiln s asi s 1600 astnky. Propojen se svtem je jednak pomoc
mikrovlnnch spoj pes ostrovy Martinik
a St. Vincent, troposfrickm odrazem
s Barbadosem a pes Martinik je mon
se dovolat i do druicov st Intelsat. Na
ostrov jsou celkem 2 rozhlasov stanice
AM, 7 FM a 3 televizn vyslae.
Pokud se radioamatrsk aktivity te,
mstnho dritele radioamatrsk licence
byste nejen na psmech, ale dokonce
i v poslednm vydn Callbooku hledali marn. Pesto se nejedn o njakou vjimen vzcnou zemi, nebo kadoron se
znaka J6, tto zemi pidlen v bloku prefix ITU, objev v nkterm velkm svtovm zvod. A QSL se dnes d zskat
i prostednictvm elektronickho QSL byra,
take dlouho ekat nemuste.
QX
Ostrov Sv. Lucie, znm svou ndhernou prodou, le v karibsk oblasti severn od Venezuely a ostrov Trinidad a Tobago (rozloha 616 km2). M pohnutou
historii, nebo se celkem 14x vystdali
v 17. a 18. stolet jeho vlastnci - Francie a
Anglie; konen
v roce 1814 byla
definitivn na ostrov uznna nadvlda Anglie. V roce
1967 se utvoila
mstn samosprva
a v roce 1979 zskal ostrov plnou samostatnost. (Do r.
1979 ostrov pouval prefix VP2.)
Celkem tam ije asi
160 000 obyvatel,
asi 90 % je ernoskho pvodu, 1 %
bloch a zbytek
menci a indini.
Podvme-li se
Z ostrova St. Lucia obas vysl znm DX-man Bill, K4LTA
ble na telekomu-
Pota v ham-shacku IV
(Pokraovn)
Windows NT a systmy, zaloen

na technologii NT, jsou posledn, avak
nejvznamnj skupinou systm
Windows. Charakteristick je pro n pedevm nepm komunikace s hardwarovmi prostedky, probhajc prostednictvm tzv. hardwarov abstrakn vrstvy
(Hardware Abstraction Layer, HAL). Tm
bylo dosaeno vrazn vt spolehlivosti,
zrove se ovem omezila schopnost
pracovat v kvazirelnm ase. Prvnm
znmjm pedstavitelem tto skupiny
byly Windows NT 3.51, kter se vak nerozily na potae v domcnostech.
Podobn na tom byly i Windows NT 4.0.
Instalace tchto Windows byla pomrn
obtn, Windows NT vak nebyly vyvjeny pro domc pouit a pedpokldalo se,
e systm bude instalovat kvalifikovan a
prokolen administrtor.
Obratem v desktopovch systmech,
vhodnch i pro pouit v domcnostech,
byly bezesporu Windows 2000. Pvodn
mly nst oznaen Windows NT 5.0,
avak po dlouhch odkladech byly uvedeny na trh a v roce 2000, a proto byl jejich
nzev zmnn. Oproti pedelm verzm
byla opt zlepena stabilita, zsadnm
zlepenm vak byla propracovan technologie plug and play (autodetekce hardwarovch komponent a automatizovan
instalace odpovdajcch ovlda) a zjednoduen instalace, jej vchoz podobu
zvldne i prmrn zdatn uivatel. Vet
zlepen oproti Windows NT 4.0 by byl
dlouh, uivatel si na prvn pohled vimne
nejen snadnj instalace, ale i nap.
efektnjho uivatelskho rozhran a lep podpory multimdi. Na druh stran
m tento systm oproti svmu pedchdci mnohem vt nroky na systmov
prostedky.
Dalm lnkem v ad tchto oblbench operanch systm jsou Windows XP, kter jsou vlastn verz Windows NT 5.1. I zde dolo k dalmu
zlepen podpory technologie plug and

play a multimdi, zlepen vzhledu a cel
ad systmovch zmn. Windows XP
nejen psob svm elegantnm vzhledem,
ale maj i rychlej start a nkter programy skuten b rychleji.
Mezi uivateli pota jsou dal operan systmy ponkud mn znm. Je
teba se zmnit aspo o MacOS, co je
operan systm, uren pro potae
Apple MacIntosh. Ty se vak mezi radioamatry vyskytuj sp ojedinle, a proto
by charakteristika tohoto systmu nemla
velk vznam. Nutn je ale zmnit se
o klonech Unixu, zejmna Linuxu a mn
rozench systm ze skupiny BSD
FreeBSD a OpenBSD. Na tzv. desktopovch potach se vraznji prosazuj
piblin od roku 1996, jejich domnou
jsou vtinou sov servery. Zejmna Linux je vak tak pozoruhodn systm, e
je vhodn vnovat mu nkolik odstavc.
Obr. 13. HamScope v prosted Windows 2000
Na rozdl od Windows se nejedn o jeden systm jednoho monopolnho vrobce, ale o tzv. distribuce, vytven celou
adou firem, zjmovch sdruen i jednotlivc na zklad jdra (kernelu), kter je
spolu s nkolika dalmi podprnmi programy vem tmto distribucm spolen.
Nelze proto hovoit o Linuxu verze x.xx,
ale o systmu, zaloenm nap. na jde
2.4.22, avak rozeznvme nap. Red
Hat verze 9, Mandrake verze 9.1 apod.
Existuje nkolik stovek rznch distribuc,
od nejjednoduch, kter lze pirovnat
k systmov disket DOS, a po velmi
rozshl, zahrnujc 8 i vce CD. Vtina
distribuc Linuxu je na 3-4 CD a krom
systmu obsahuje celou adu dalch program, jako nap. ekvivalent MS Office
(MS Word, MS Excel apod., s ktermi je
kompatibiln), software pro vypalovn
CD, rzn multimediln pehrvae, ale
najdete zde tak nap. velmi hezk planetrium a nkdy i nkolik radioamatrskch program, nap. pro PSK31 apod.
Pokud si opatte Linux, zskte zrove
tm kompletn sbrku software, kterou
budete potebovat pro bnou prci
s potaem. Bohuel, pouit potae
v ham-shacku nen bnou prac, nebo
je zde teba cel ada specializovanch
program, co pouit tohoto OS pro radioamatrsk ely komplikuje.
Velmi pjemnou vlastnost vtiny distribuc Linuxu je skutenost, e se jedn
o tzv. Open Source software. Ten je en
zdarma a vetn zdrojovch kd, take
kdokoli me (pokud to um) pokraovat
ve vvoji programu nebo ho libovoln mnit.
Linux asto pouvaj velk firmy a
mnoh pracovit, kde je kladen draz na
bezpenost dat proti ztrt i zneuit. B
na vtin server v sti Internet. K jeho
pednostem pat:
Stabilita a bezpenost systmu
stabilita a bezpenost Windows 95, Windows 98 a Windows ME je naprosto nevyhovujc. Situace u Windows NT, Windows 2000 a Windows XP je mnohem
lep, jejich stabilitu a bezpenost vak
nelze srovnvat se stabilitou a rovn za-
45
Obr. 14. MMANA v prosted Windows XP
Obr. 15. Marote (program pro ovldn transceiveru

Elecraft K2) v prosted X-Window v Linuxu
bezpeen linuxovch systm. Je zcela
bn, e pota s OS Linux pracuje pi
24hodinov denn zti bez zvady
5 let, piem zvady jdou obvykle na
vrub hardware.
Linuxov systmy prakticky nejsou
napadny viry. I kdy pro Linux existuj
antivirov programy, viry, napadajc Linux se v praxi tm nevyskytuj. Proti virm, napadajcm systmy Windows, je Linux imunn.
Odpadaj bn uivatelsk problmy s fragmentac disku, clustery ztracenmi vlivem neustlho zapisovn, pepisovn i mazn a hromadnm
pebytench starch soubor, tedy
jevy, kter jsou nejastj pinou zvad
systm Windows.
Systm lze mnohem innji administrovat. Jednotlivm uivatelm lze pedepsat zcela individuln rozsah oprvnn, odpovdajc vykonvan prci. Lze
zakzat i omezit pstup k libovolnmu
zazen i adresi nebo naopak snadno
sdlet nejrznj prostedky (tiskrny,
skenery, disky apod.). Podobn lze nastavovat prva pro jednotliv adrese a
soubory.
Distribuce zahrnuje nejen kompletn
operan systm, ale tak mnostv aplikanch program, nap. kompletn vbavu pro kancelsk prce (ekvivalenty
program Word, Excel, Access, plnovae, organizry a dal manaersk software), kompletn vbavu pro prci na Internetu, vbavu pro grafick prce
stednho rozsahu a dal stovky program rznho zamen.
Vcejazyn prosted pevn
vtina distribuc Linuxu se vyskytuje ve
vce ne 60 jazykovch mutacch, vetn
etiny. Pitom nen nutn zvl hledat
eskou distribuci, esk lokalizace na
dobr rovni je standardn soust distribuce. Vjimky nelokalizovanch program
v anglick verzi jsou stejn ast jako
u software pro Windows.
Naprosto dokonal dokumentace
(i v etin) ve stylu HOWTO (jak se co
dl).
Cena vtina distribuc Linuxu je
zdarma. Kompletn distribuci lze vtinou
sthnout z Internetu, jde vak o obrovsk
objem dat, proto se zpravidla nakupuje.
46
Nkup voln iiteln distribuce

u malodistributora stoj 300 700 K a zahrnuje cenu datovch nosi (CD), koprovn, baln a potovn.
Nkup komern distribuce (nap.
SuSE) u velkodistributora stoj 2000
5000 K a zahrnuje krom ceny profesionln proveden distribuce tak technickou podporu, ppadn dal sluby s pidanou hodnotou.
100% legln software jednu distribuci lze pout k instalaci na neomezenm potu pota. Dky skutenosti, e
Linux je soust celosvtovho projektu
Open Source, nen legalita software nijak
zvl zkoumna ve smyslu, jak se j
sna dvat firmy, sdruen v ochrann
organizaci Bussines Software Alliance
(BSA). Uivatel je oprvnn celou distribuci Linuxu libovoln koprovat a pedvat
tetm osobm.
Nedlnou soust systmu je podpora st. Lze ci, e Linux je typicky sov systm, kter je pro prci v sti vybaven mnohem lpe, ne pro bnou
jednouivatelskou aplikaci na stolnm potai. Podpora nejrznjch protokol a
metody sdlen prostedk jsou na zcela
nesrovnateln rovni se systmy Windows.
Linux m ovem i sv nevhody, zejmna:
Mnohem vy nroky na odbornou
kvalifikaci nejen sprvce systmu, ale
i uivatele. Velmi asto je nutn software
kompilovat pmo ze zdrojovch kd
(zpravidla v C++), k emu jsou nutn
alespo elementrn zklady programovn. Pslun nstroje jsou ovem zpravidla nedlnou soust distribuce.
Programy pro Windows pod Linuxem nepracuj. Je nutn mt software pro
Linux. To je vtinou zdarma, ale jeho vbr je nepomrn men, ne u software
pro Windows. Ne zcela uspokojiv situace je ve vbru radioamatrskch program chyb kvalitn stanin denky a
programy pro zvody, software pro nvrh a analzu antn, programy pro vpoet podmnek en a nen (listopad
2003) k dispozici dokonce ani kvalitn paketov program (srovnateln nap. s WinPackem, Sally apod.), kter by pracoval
nap. bez nutnosti modifikovat jdro operanho systmu.

Hor podpora hardware v praxi
jde zpravidla o intern (softwarov) modemy, nkter tiskrny, skenery a grafick karty. Tento nedostatek lze vtinou
pekonat vhodnou volbou hardware a perifernch zazen, problmy nastvaj
zpravidla u pota, u nich se pechz
z Windows na Linux.
Stejn jako v pedchozm ppad je
tento nedostatek zpsoben neexistenc
pslunch ovlada. Nkter firmy odmtaj uvolnit zdrojov kdy ovlada, zpravidla nejvt pekkou bv monopolistick obchodn politika (tu lze ostatn
oznait za nejvt brzdu rozvoje modernch operanch systm).
Naprosto odlin filosofie Linuxu od
systmu Windows. To pli nevad u prmrnho uivatele, kter nem pont ani
o filosofii Windows i jinho operanho
systmu. Pokroil uivatel Windows,
kter tuto filosofii zn a vyuv ve sv
prci (nap. pi manipulaci se soubory a
adresi, kompresi dat, uivatelskch instalacch software apod.), se vak mus
nejdv zbavit zlozvyk z Windows a intenzivn studovat, chce-li pokraovat
v prci na dvj rovni.
I kdy je Linux pomrn novm operanm systmem, kter prochz obdobm
boulivho vvoje a cel ada jeho komponent i aplikanho software je rovn
v rznch vvojovch stadich, je tento
systm ji v souasn dob naprosto vyhovujc pro bnou kancelskou prci a
dokonce lep pro prci na Internetu, ne
softwarov balky Microsoft, provozovan pod systmy Windows. Men vbr
software adu uivatel odrazuje, na druh stran si dnes softwarov firma, kter
db na svoji budoucnost, neme dovolit
Linux ignorovat. U radioamatrskch program je situace ponkud sloitj talentovan programtoi nemaj zpravidla
potebn radioamatrsk zkuenosti, aby
mohli vytvoit program, odpovdajc poadavkm nronho provozu, zkuen zvodnci a DXmani zase neovldaj programovn natolik, aby napsali kvalitn
program.
RR
(Pokraovn)
Senzace roku 2004 expedice na Ostrov Petra I. - 3Y

Kdy jsem se ped dvma lety ve Friedrichshafenu snail doptrat, kdy se asi
uskuten nov expedice na ostrov Petra I.
(posledn radioamatrsky dostupn
zem, kter mi doposud chyb), vypadalo
to beznadjn. Norov, kterm tento ostrov pat, prohlaovali, e vzhledem k odlehlosti, velkm nkladm a ukonen norskch vdeckch aktivit v tto oblasti
nen v dohledn dob nadje, e by se
nkomu podailo odtamtud vyslat.
A hle, dnes je ji vechno jinak. Na leden ptho roku (od 9. do 19. ledna, ale
nkter prameny uvdj do konce ledna),
10 let po posledn expedici, kter byla
v noru roku 1994 (3Y0PI), plnuje velk
mezinrodn skupina radioamatr odtamtud prci ve velkm stylu, jak je ji u podobnch expedic obvykl. M mt v nepetritm provozu nejmn 3 stanice a
vyslat na vech psmech provozem CW,
SSB i RTTY. st finannch prostedk
bude zskna tak, e expedin lo poveze i zjemce z ad neamatr, kte se
chtj podvat na nkolik dn do Antarktidy
a na Jin Seychelsk ostrovy.
Ostrov poprv spatil Fabian von Bellingshausen, kter plul v lednu 1821 na
palub lodi Vostok. V mstech, kde se nalzali, na mapch dn ostrov nebyl, a
tak jej tento zdatn moeplavec zakreslil a
pojmenoval po ruskm vldci Petru I. Podle dochovanch zznam prv lid, kte
Kalend zvod na leden

1.1.
1.1.
6.1.
13.1.
10.1.
18.1.
18.1.
18.1.
27.1.
AGCW Contest
144 MHz
AGCW Contest
432 MHz
Nordic Activity
144 MHz
Nordic Activity
432 MHz
FM Contest
144 a 432 MHz
Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz
AGGH Activity 432 MHz-47 GHz
OE Activity
432 MHz-10 GHz
Nordic Activity
50 MHz
16.00-19.00
19.00-21.00
18.00-22.00
18.00-22.00
09.00-11.00
08.00-11.00
08.00-11.00
08.00-13.00
18.00-22.00
OK1MG
Kalend zvod
na prosinec a leden
13.-14.12.ARRL 10 m Contest
MIX
13.-14.12.28 MHz SWL-Contest
SWL
13.12. OM Activity
CW/SSB
19.12. AGB Contest
CW/SSB
19.12. Russian 160 m
CW/SSB
20.12. OK DX RTTY Contest
RTTY
20.-21.12.Croatian CW Contest
CW
20.-21.12.International Naval
MIX
26.12. DARC Xmas
CW/SSB
27-28.12. UFT Contest
CW
27.12. RAC Canada - zimn
MIX
27.-28.12.Original QRP Winter
CW
30.12. Internet CW Contest
CW
UBA - celoron
1.1.
AGB New Year
CW+SSB
1.1.
HA Happy New Year CW+SSB
1.1.
New Year Contest (AGCW) CW
1.1.
SARTG New Year RTTY RTTY
00.00-24.00
00.00-24.00
05.00-07.00
21.00-23.00
21.00-23.00
00.00-24.00
14.00-14.00
16.00-16.00
08.30-11.00
viz etapy
00.00-24.00
15.00-15.00
18.00-20.00
00.00-01.00
00.00-21.00
09.00-12.00
08.00-11.00
se na ostrov vylodili, patili

k norsk expedici v noru
1929. Norov tam tehdy
vztyili vlajku a prohlsili ostrov st Norskho krlovstv. Dal obsazen ostrova
nsledovalo v r. 1933 a a
do dnench dn pat tento
nehostinn ostrov (o kter
ani nem nikdo zjem) stle Norsku. Geograficky le v antarktickm Bellingshausenov moi. Je dosti velk - m 20 km
na dlku a asi 10 km na ku, plocha ostrova je 190 km2 a je to domov tisc nejrznjch ptk a velk kolonie tuk.
Pokud se rostlin te, na sv by si pili
pouze znalci liejnk. Geologicky pat
ostrov mezi dvno vyhasl sopky, s nejvym vrcholem, kter nese jmno Larse
Christensena a vypn se do ve 1695 m.
Kolem celho ostrova vystupuj z moe
skalnat tesy a 50 m vysok a jak
napsal jeden z radioamatr, kte se
astnili posledn expedice: Je to nejizolovanj a nejhe pstupn msto na zemkouli. Snadnj by bylo spustit se na
Msc, ne vystoupit na tento ostrov - navc s mnoha pstroji, bez kterch by se
expedice neuskutenila.
Ostrov Petra I. se dostal na seznam
zem DXCC v r. 1983, ale teprve v lednu
1987 jej navtvili spolu s vt vdeckou
expedic prv radioamati - LA1EE a
3.1.
SSB liga
SSB
3.-4.1. AGCW Winter QRP
CW
3.-4.1. ARRL RTTY Roundup
DIGI
3.-4.1. 160 m Contest
CW
4.1.
Provozn aktiv KV
CW
5.1.
Aktivita 160
SSB
10.1.
YL-OM Midwinter
CW
10.-11.1. NAQP
CW
11.1.
Old New Year Contest CW/SSB
11.1.
OM Activity
CW, SSB
11.1.
YL-OM Midwinter
SSB
11.1.
DARC 10 m Wettbewerb
MIX
12.1.
Aktivita 160
CW
17.1.
LZ open Contest
CW
17.-18.1. NAQP
SSB
17.-18.1. HA DX Contest
CW/SSB
24.-25.1. CQ WW 160 m DX Contest CW
24.-25.1. French DX (REF Contest) CW
24.-25.1. BARTG RTTY Sprint
RTTY
31.1.-1.2. European Community (UBA) SSB
05.00-07.00
15.00-15.00
18.00-24.00
viz podm.
05.00-07.00
20.00-22.00
14.00-20.00
18.00-06.00
05.00-09.00
05.00-07.00
08.00-14.00
09.00-10.59
20.00-22.00
12.00-20.00
18.00-06.00
12.00-12.00
00.00-24.00
06.00-18.00
12.00-12.00
13.00-13.00
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch PE:

Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/01
(doplnk v 3/01, 1. hodina CW, 2. SSB
provoz), SSB liga a Provozn aktiv viz
zmny v 6/02 , Aktivita 160, AGCW QRP
12/00, International Naval a Croatian CW viz 11/01, LZ open a UFT 160 m 12/01,
28 MHz SWL, AGB Party, Original QRP a
RAC 11/02, UFT, Xmas, HA-DX, YL-OM
Midwinter a UBA Contest 12/02.
Pozornm tenm jist neuniklo, e
od 10. sla letonho ronku ji jsou
uveejovny pouze termny zvod v kalendi, jejich strun podmnky chyb.
Ten, kdo m pstup na Internet, vak o n
nebude oizen - naopak: podmnky
vech zvod, kter se objev v kalendi (kde uvdme zsadn jen ty, kterch
LA2GV, kte odtamtud vyslali za nepedstaviteln tkch podmnek z celtovch

stan. Tehdy navzali 17 000 spojen.
Druh a zatm posledn expedice tala 9
astnk, kte to mli snad jet t tm po celou dobu je suovala ledov
vichice se snhovmi bouemi o rychlosti 120 km/h. Zdreli se od 1. do 15. 2.
1994 a navzali 60 000 spojen, co je na
tyto podmnky a skutenost, e v tu dobu
jet nemli k dispozici jin ne run zpis do denku a automatick kle, obdivuhodn. Ovem vdaje na expedici ji byly
200 000 $ a vha pepravovanho materilu 10 t! Pipravovan tet expedice asi
pekon prv dv ve vech smrech.
Vdy se jedn o DXCC entitu, kter je
podle statistik tvrt nejdanj! Doufejme, e se cel akce zda a e mnoha naim radioamatrm pibude dal skalp
do sbrky QSL, i kdy podmnky en nebudou nejlep.
QX
se mohou zastnit nai radioamati),
najde ponaje lednovmi na internetov
adrese http://www.aradio.cz.
Adresy k odesln denk
pes Internet
Croatian: hrs@hztk.tel.hr
Int. Naval: g3lik@dormic.freeserve.co.uk
RAC: VE7CFD@rac.ca
(ASCII text v ploze)
Xmas: Xmas@darc.de
AGB-N.Y.: eu1eu@qsl.net
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
AGCW NewYear: hnyc@agcw.de
ARRL RTTY: RTTYRU@arrl.org
CQ 160 m: cq160@kkn.net
DARC 10 m: 10m-contest@darc.de
EUCW 160 m: f5yj@qsl.net
HA-DX: contest@enternet.hu
LZ open: lz1fw@yahoo.com
Midwinter: jkoekkoek@freeler.nl
NAQP CW: cwnaqp@ncjweb.com
NAQP SSB: ssbnaqp@ncjweb.com
REF: cdfcw@ref-union.org
SARTG N.Y.: sm7bhm@svessa.se
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
QX
Za prvn tun dek 75 K, za

kad dal i zapoat 30 K.
Prodm elektronky: 200 ks PCL86 TELAM ( 45 K),

50 ks ECC85 RFT ( 60 K) a dal... Tel.: 732 768 036.
47
Seznam inzerent v PE 12/2003

A+A - plastov krabiky aj. ...................................................... XXIV
AC/DC - diody LED .................................................................. XXIII
AGB - soustky ..................................................................... XVIII
ALCAD - domovn telefony a videotelefony ............................... XVII
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ...................................... VI
ASIX - vvojov prostedky a programovn .............................. XXV
AVEL MAK - sada DO pre PS 2 ............................................... XIX
A.W.V. - zdroje ............................................................................ XI
AXL - zabezpeovac systmy aj. .............................................. XXI
BEN - technick literatura .......................................... XXVIII, XXIX
BOHEMIA HOUSE - elektronick pstroje .............................. XXV
BS ACOUSTIC - reproduktory a reprosstavy ........................ XVIII
Buek - elektronick soustky ....................................... XV, XXVII
CODEP - vroba el. zazen .................................................... XXI
COMPO - elektronick dly ....................................................... XIX
CON BRIO - Peltierovy termoelektrick moduly ....................... XXV
Data Guard Slovakia - prsluenstvo, batrie GSM ................. XXIV
DEXON - reproduktory .............................................................. XXII
DIAMETRAL - zdroje, lab. stoly, pjeky ...................................... III
ECOM - elektronick soustky aj. ........................................... XIV
ECOMAL - elektronick soustky .......................................... XVIII
ELEKTROSOUND - plon spoje, el. sou. aj. ......................... XXI
ELETECH - internetov obchod ............................................... XXV
ELEX - elektronick soustky aj. ............................................. XVI
ELCHEMCO - chemie pro elektroniku ..................................... XXV
ELIX - radiostanice a pijmae ..................................................... V
ELNEC - programtory aj. ....................................................... XXIV
ELTIP - elektrosoustky .......................................................... XXI
ELMECO - soustky a spotebn elektronika ........................... XXI
EMPOS - mic technika ........................................................... XII
EN - CENTRUM - mic pstroje MEGGER ........................ XXXII
EPSILLON - mic pstroje ................................................... XXIV
ERA components - elektronick soustky ............................... XIX
FC SERVICE - BERNSTEIN profi nad ............................... XXVI
FISCHER - elektronick soustky ........................................... XVI
Flajzar - stavebnice a kamery ..................................................... XIII
48
FULGUR - baterie, akumultory, nabjeky apod. .......................... X

GM electronic - elektronick soustky ........................................ IV
GSM - psluenstv GSM ......................................................... XXI
HADEX - elektronick soustky ............................................... VIII
HES - opravy micch pstroj ................................................ XXII
JABLOTRON - zabezpeovac a dic technika ............................ I
JJJ SAT & BESIE - technika STA a TKR .................................... IX
KONEKTORY BENEL - konektory ........................................... XXV
KONEL - konektory .................................................................. XVII
KOPP - odborn literatura ........................................................ XXIII
KOTLIN - indukn snmae ..................................................... XXII
Kozlk Vladimr - IR stmvae ................................................. XXVII
MEDER - rel ........................................................................... XVI
MICROPEL - prog. log. automaty ............................................. XVII
MIKROKOM - TV a SAT analyztory .......................................... 48
MS ELEKTRO - elektronika pro automobily ............................ XXIV
NEDIS - elektronick prvky ...................................................... XXV
OLYMPO - terminlov a www servery ..................................... XIX
P a V - vinut dly ...................................................................... XVI
PaPouch - mic a komunikan technika ............................... XXV
PH servis - opravy a prodej PHILIPS ...................................... XVIII
Pijmac technika - TV SAT antny aj. ..................................... XXII
PS electronic - elektronick soustky a pstroje .................... XVII
P SERVIS ZIKA - nabdka zamstnn .................................... XXV
RTV - vroba pre TV rozvody ....................................................... VI
SAMO - technika pro automatizaci ............................................. XX
SETRON - elektronick soustky ........................................... XXX
S.O.S. - elektronick siastky, meriace prstroje ......................... II
Spezial electronic - krystalov osciltory ................................... XIV
SUPCAD - OrCAD, software ..................................................... XX
tpnek Jakub - vroba elektroniky na zakzku ....................... XXI
TECHNIK PARTNER - konstrukn soustky ....................... XXIV
T.E.I. - Formica ......................................................................... XXI
TERINVEST - pozvnka na veletrh AMPER 2004 ..................... XX
TV SERVIS Ratajsk - schmata TVP ................................... XXIV
TIPA - elektronick pstroje ........................................................ VII
Praktick
elektronika
A
Radio
Konstrukn
Ronk VIII, 2003
fredaktor Ing. Josef Kellner
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch seit, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M oznauje lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj
doplnn psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN

N rozhovor
s Carl Horst Poensgenem,
lenem veden nmeck firmy E-T-A ................................ 1/1, II/1
s ing. Kamilem Tomanem,
technickm manaerem firmy DEXON CZECH s. r. o. ..... 1/2, II/2
s pan Mona Popilian-Yona, marketingovou
manaerkou spolenosti M-Systems ................................. 1/3, II/3
s ing. Jim Kopelentem,
vedoucm produktmanaerem firmy GM Electronic ........... 1/4, II/4
s panem Liborem Jankem,
pracovnkem firmy Fulgur Battman ................................... 1/5, II/5
s panem Jim Jandou,
majitelem firmy JJJ SAT & BESIE .................................... 1/6, II/6
s ing. Michalom Rafajom, jednateom firiem
Eling Bohemia, s. r. o. Kunovice (R) a
Eling s. r. o. Nov Dubnica (SR) ............................................ 1/7, II/7
s ing. Josefem Frokem, jednatelem firmy Intrax .............. 1/8, II/8
s panem Nickem Partonem z anglick firmy Megger .............. 1/9, II/9
s panem Radkem Novkem,

technickm editelem firmy Antech spol. s r. o. ............. 1/10, II/10
s ing. Ji Urbanem, editelem esk poboky
a s ing. Jnem Sesztkem, editelem
slovensk poboky firmy S. O. S. electronic ................. 1/11, II/11
s ing. Petrem Nevjelkem, zstupcem firmy UNIROSS ...... 1/12, II/12
s Pavlem rem, OK1AIY ..................................................... 1/E, II/E
Vsledky Konkursu PE 2002
o nejlep elektronick konstrukce ........................................... 3/1
Vyhlen Konkursu PE na nejlep
elektronick a radioamatrsk konstrukce v roce 2003 ........... 4/3
Amper 2003 ................................................................................. 3/6
Ronk 2002 na CD ROM ................................................... 1/1M, 3/3
Holick intermezzo 1 (2002) .................................................... III/1M
Holick intermezzo 2 (2002) .................................................... IV/1M
Prahex 03 .............................................................................. 40/3M
Ped pti tdny v Holicch ......................................................... III/5M
MIC TECHNIKA
Tester polarity reproduktor (DPS) .............................................. 6/1
Tester prchodnosti vodi ....................................................... 7/1
Elektronick asov minutka (DPS) ............................................. 8/1
Nf milivoltmetr (DPS) ................................................................. 12/1
Zkoue koaxilnch kabel ......................................................... 6/2
Vlhkomr a teplomr bez kalibrace (DPS) .................................... 8/2
Adaptr k DMM pro men induknost (DPS) .......................... 16/2
Tester kondenztor - mi ESR (DPS) ................................... 20/2
Jednoduch mi kapacit 1 pF a 10 000 F ............................ 23/2
Elektronick miliohmmetr ........................................................... 32/2
Ppravek pro men teploty idlem SMT160-30-92
pomoc potae PC ............................................................... 7/3
Men a udrovn teploty a vlhkosti UTV (DPS) .............. 21/3, 27/3
Genertor impuls o voliteln ce .............................................. 6/4
Kmitotov kalibrtor 19 kHz ........................................................ 7/4
Sonda logickho analyztoru (DPS) ........................................... 24/4
Indiktor napjecch napt s alarmem ......................................... 5/5
Pedadn dlika kmitotu 1/1000 do 2 GHz (DPS) ................... 7/5
Pesn, jednoduch termostat s digitlnm zobrazenm (DPS) ... 13/5
Testovac genertor (DPS) .......................................................... 6/6
Indiktor vpadku napjecho napt ............................................. 8/6
Nejjednodu teplomr LCD ..................................................... 18/6
Hlda teploty s velmi malou spotebou ...................................... 29/6

Voltmetr a amprmetr s automatickou volbou rozsah (DPS) ..... 14/7
Tester lnk (DPS) .................................................................. 22/7
Ppravek pro men malch nf napt (DPS) .............................. 6/8
Tester kabel UTP a potaovch rozvod ............................... 23/8
Tester tranzistor FET (DPS) .................................................... 32/9
Jednoduch vf milivoltmetr k DMM (DPS) ................................ 11/10
Levn nf rozmtan genertor (DPS) ........................................ 19/10
Jednoduch zkratomr ............................................................... 4/11
DDS genertor do 25 MHz (DPS) ............................................ 20/11
Vf sonda (DPS) ....................................................................... 22/11
Jednoduch zkoueka sovch zsuvek ................................ 24/11
prava pro ICL7107 ................................................................. 29/11
Vf doplnk k men pikovch napt (DPS) ......................... 32/12
Mic ppravky jako periferie k PC (DPS) ........... 3/2M,III/2M, IV/2M
Mi ESR elektrolytickch kondenztor (DPS) .......... 35/3M, IV/3M
Jednoduch mi kapacity ..................................................... 39/3M
Indiktor blzkho elektromagnetickho pole ............................ 34/5M
Zkouee tranzistor polarit NPN a PNP ................................ 38/5M
Sledova nf signlu s vf demodulan sondou ......................... 38/5M
Men odporu Wheatstoneovm mstkem ............................. 39/5M
LNKY PRO MLDE

Polovodie a tranzistory ....................................................... 4/1, 3/2
Digitln technika a logick obvody .................... 5/1,4/2, 5/3, 4/4, 4/5,
5/6, 4/7, 4/8, 4/9, 4/10, 4/11, 4/12
Zapojen LED pro pln zatenky .............................. 6/3, 3/4, 3/5

Elektronick obvody ...................... 4/6, 3/7, 3/8, 3/9, 3/10, 3/11, 3/12
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE,

BAREVN HUDBA
Soundscope (DPS) .................................................................... 8/12
Sluova signlu S-video (DPS) .............................................. 22/12
Obousmrn audiolinka ........................................................... 23/12
Elektronick vhybky bez fzovho zkreslen (DPS) ................. 29/12
Barevn hudba (DPS) ............................................................. 37/1M
Nzkofrekvenn vkonov zesilova 50 W .............................. 38/1M
Aktivn mikrofon ...................................................................... 39/1M
Efektov zazen Distortion (DPS) .......................................... 18/4M
Nzkofrekvenn vkonov zesilovae (DPS) ................ 19/4M, IV/4M
Genertor zvuku moskho pboje (DPS) ............................... 31/4M
Co lze doma vyrobit ................................................................... 3/6M
Elektrick een zesilova ...................................................... 5/6M
Pedzesilova s 2x ECC83 ..................................................... 25/6M
Pedzesilova s 2x ECC83 a ECC82 ...................................... 29/6M
Pedzesilova s 2x ECC83 a IO .............................................. 31/6M
Modul koncovho zesilovae
LEACH AMP 200 W/4 (DPS) ........................................ 33/6M
Nstrojov zesilova 200 W/4 ............................................. 39/6M
GAP II - genertor akustickho pole II ........................................ 41/E
Vkonov nzkofrekvenn zesilova ............................................. 7/1

Stereofonn TV modultor pro psmo VHF (DPS) ..................... 14/1
Zesilova 2x 15 W s PIC (DPS) ........................................ 22/1, 30/2
Reproduktorov soustavy pro elektronkov zesilovae
(a nejen pro n) ................................................... 17/2, 25/3, 25/4
Elektronick sirna s kolsavm tnem (DPS) .............................. 7/3
Pevodnk D/A pro audio (DPS) ................................................. 13/4
Zosilova 2x 120 W s STK4241 (DPS) .................................... 16/5
Nf pedzesilova pro mikrofon, MGF, rdio .................................. 7/6
Zosilova 5.1 Live (DPS) .......................................................... 25/6
Koncov zosilova 50 W (DPS) ............................................... 25/8
Vkonov zesilova ve td G (DPS) ........................................... 7/9
Adaptr pro gramofonov vstup zesilovae (DPS) ...................... 6/10
Vhybka pro subwoofer a vhybka
s koncovmi zesilovai (DPS) ............................................. 14/10
Metronom (DPS) ...................................................................... 17/10
Devtipsmov ekvalizr EKV903 (DPS) .................................. 22/10
Osciltor s plynule klesajcm kmitotem .................................... 6/11
Aktivn reproduktory k PC (DPS) .............................................. 30/11
Nf optick oddlova (DPS) ....................................................... 6/12
ROZHLASOV A TV PIJMAE, PJEM SIGNL Z DRUIC,

PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA, ZAZEN RC, TELEFONY, FAXY
Telefonn router RDJ1 (DPS) .......................................... 25/9, 28/10
Diakov ovldanie telefnom GSM bez procesora (DPS) .......... 8/10
Obvod pro signalizaci vyzvnn telefonu (DPS) ..................... 40/4M
Genertor volby DTMF s PWM .................................................. 15/E
Televizn vysla s minikamerou ................................................. 45/E
Diodov pijma .......................................................................... 8/3

Konvertor 1,7 GHz/137 MHz (DPS) ............................................. 8/4
Tester telefonn volby (DPS) ...................................................... 18/4
SMS nejen pro esemesky ........................................................ 25/7
Indiktor obsazen telefonn linky ............................................... 27/8
Jak je to s Meteosatem? ............................................................ 18/9
ZABEZPEOVAC TECHNIKA
Bezkontaktn pstupov systm (DPS) ...................................... 18/1
Anti-alarm (DPS) ......................................................................... 9/3
Bateriov poplan systm BZP-100 (DPS) ............................... 14/6
POKYNY A POMCKY PRO DLNU

Vybaven elektronick laboratoe ............................................... 3/5M
Zkladn nstroje a jejich sprvn pouvn ............................. 8/5M
Rozmovn a men v domc dln .................................... 13/5M
Upnn obrobk a soust .................................................... 15/5M
Dlen, zaiovn a tvarovn materilu ................................ 18/5M
ezn zvit .......................................................................... 21/5M
Spojovn konstruknch dl .................................................. 24/5M
Proudov chrnie .................................................................. 26/5M
Samolepc flie v amatrsk praxi .................................... 11/1, 13/2

Zhada stbrn pasty ................................................................ 15/5
Jednoduch ppravek k men kondenztor SMD .................. 30/5
Jak na infra LED? ...................................................................... 4/11
Licna na odsvn cnu z koaxilnho kabelu ............................ 6/11
Vroba desek s plonmi spoji fotocestou
amatrskmi prostedky ..................................................... 14/12
Ohbaka plechu .................................................................... 29/3M
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB

Pohlednice z dovolen v Bulharsku ............................................ 45/9
Pamov telegrafn kl ........................................................... 40/10
Spojen s Itli na psmu 10 GHz (vlnov dlka 3 cm) .............. 44/11
Konference WRC skonila - a co dl? ..................................... 44/11
Z Hongkongu: Yul Kwan, VR2MY ............................................ 46/11
Osciltor 7 MHz na principu
negativnho diferennho odporu .......................................... 5/12
Krystalov osciltory z pota (DPS) .................................... 31/12
Lucinkm a Lucim k svtku ..................................................... 44/12
Senzace roku 2004 - expedice na ostrov Petra I. ...................... 47/12
Vysla FM (DPS) ................................................................... 38/4M
Pmosmujc pijma MRX-80
pro psmo 80 m (DPS) .......................................... 30/5M, IV/5M
Jednopsmov QRP transceiver OHR100 .............................. 32/5M
Krtkovlnn zptnovazebn pijma (DPS) ................... 35/5M, IV/5M
Transceiver 1296 MHz pro paket rdio (DPS) .............................. 3/E
Zptnovazebn pijma s Wheatstoneovm mstkem ................ 37/E
QRP transceiver DSW 40 s DDS .............................................. 38/E
Elektronick telegrafn kle (DPS) ............................................ 50/E
Moravan v Malajsii .................................................................... 58/E
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr ............... 44/1

Tony, 3D2AG, vysl z ostrova Rotuma v Melansii ................... 47/1
Doplujc informace o stanici 3D2AG (PE 1/03) ....................... 44/2
Oscar ............................................................ 47/2, 45/4, 45/7, 46/10
V Thajsku vldne krl Bhumibol - HS1A .................................... 44/3
DXmanv zvr roku 2002 - bilance ........................................... 44/3
Olli s krlovnou krsy ................................................................. 44/4
Radioamatrsk kola - kurs opertor OK ................................ 44/4
Rozhledny 2003 v psmu CB ..................................................... 44/5
Internetov strnky nkterch zahraninch asopis ................. 44/5
Setkn radioamatr
a pznivc CB Velk Mezi - Zseka 2003 ....................... 45/5
Expedice Tonyho, 3D2AG/FO5RK
na Rapa Island, IOTA OC 051 ............................................. 47/5
IOTA - Islands On The Air v podn OK1KHL ............................ 44/6
5. mistrovstv svta v rychlotelegrafii .......................................... 44/7
Mezinrodn setkn radioamatr HOLICE 2003 .................... 45/7
Univerzln klovac interface (DPS) ......................................... 30/8
Plavme se - Navigamus 2003 ................................................... 44/8
Vechny cesty vedou do Holic ................................................... 45/8
Pota v ham-shacku ............................... 44/9, 44/10, 47/11, 45/12
ZDROJE, MNIE, REGULTORY

Stabilizovan zdroj low-drop z diskrtnch soustek ................. 31/9
Jednoduch regultor teploty (DPS) ......................................... 14/11
Modul regulace teploty (DPS) .................................................. 15/11
Obousmrn RC regultor otek pro modele (DPS) ............ 12/12
Impulzn zdroj (DPS) ............................................................... 20/12
Akumultory Li-ion a jejich pouvn ....................................... 24/12
Jednoduch a odoln zdroj pro radiostanici ............................. 33/3M
Sov adaptr se stabilizovanm
vstupnm naptm 9 V (DPS) .............................. 34/3M, IV/3M
Mni z 12 V = na 230 V/50 Hz (DPS) ...................................... 3/4M
Mni z 12 V = na 230 V/50 Hz se stabilizac
vstupnho napt (DPS) .......................................... 4/4M, IV/4M
Zlon zdroj sovho napt (UPS) (DPS) .................... 6/4M, IV/4M
Zdroj 13,8 V/20 A (DPS) ................................................ 7/4M, IV/4M
Mnie DC/DC s dicm obvodem MC33063A ....................... 14/4M
Penosn svtilna elovka s mniem (DPS) ........................ 15/4M
Jednoduch regultor teploty pjecho pera (DPS) .................. 33/4M
Regultor teploty nejen pro akvrium (DPS) ................. 35/4M, IV/4M
Napjec zdroj pro zesilovae .................................................. 37/6M
Laboratorn zdroj 170 V/0,5 A (DPS) .......................................... 32/E
Mni pro blou LED (DPS) ....................................................... 25/1

Vceelov triakov regultor (DPS) ......................................... 28/1
Obvod mkkho startu ................................................................. 7/2
Nabjeka alkalickch lnk (DPS) ........................................... 25/2
Inteligentn dlkov ovldan stmva s regulac jasu (DPS) ...... 26/2
Mni 12, 24 V/230 V, 250 W
a mni 24 V/230 V, 650 W (DPS) ...................................... 13/3
Triakpv regultor ...................................................................... 20/5
Regultor pro sov pjeky (DPS) ........................................... 21/5
Viacelov zdroj pre mikrovtaku (DPS) ................................. 26/5
Nabjeka pro hermetizovan olovn
gelov akumultory (DPS) .................................................... 16/6
Stabiliztor malho napt s malm bytkem (DPS) ................... 24/6
Zapojen zdroje ATX .................................................................. 32/6
Stabiliztor s malm saturanm naptm (Low Drop) (DPS) ........ 5/7
Lep vyuit napjec baterie ..................................................... 12/7
Elektronick zt ...................................................................... 19/7
Regultor vkonu horkovzdun pistole (DPS) ........................... 14/8
Zven innosti indiktoru nzkho napt baterie .................... 19/8
Mal mni 12 V/230 V/5 W (DPS) ........................................... 13/9
Spnan sov zdroj levn a jednodue ........................... 19/9, 25/10
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII,

PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
Impulsn detektor kov s trojnsobnou integrac (DPS) ................ 8/8
Automatick klimatizcia do auta (DPS) ..................................... 16/8
Nejjednodu BKO ................................................................... 29/8
Vyhledvn telefonnho veden pod omtkou ................................ 5/9
Fotoosciltory .............................................................................. 5/9
Blika s LED, kter vydv zblesky ............................................ 6/9
Osvtlen s LED ........................................................................ 17/9
Digitlny asova pre elektrospotrebie (DPS) ........................... 22/9
Inteligentn svttko (DPS) .......................................................... 24/9
Automatick obrace vajec (DPS) .............................................. 30/9
Stroboskop 250 W ..................................................................... 5/10
Elektronick peruova smrovch svtel (DPS) .................... 18/10
Blika na kolo bez bateri (DPS) ............................................... 30/10
Automat pro spnn svtel automobilu
v zimnm obdob (DPS) ........................................................ 5/11
Vnon neobvykl bliktka (DPS) ........................................... 7/11
Profesionln stroboskop (DPS) ............................................... 10/11
Vianon stromek na diakov ovldanie (DPS) ..................... 25/11
Blika s vysoce svtivou LED ..................................................... 5/12
Dvojit RC spna pro modele (DPS) .................................... 11/12
OHS - otkomr a hlda svtlomet s P (DPS) ................... 16/12
Automatick rozsvcovn a zhasnn svtel (DPS) ................ 19/12
Osvtlen vnonho stromku (DPS) ........................................ 25/12
Elektronick obliej (DPS) ....................................................... 35/1M
Obvod pro sporn osvtlen s LED (DPS) ............................. 16/4M
Obvod pro pozvoln rozsvcen rovky (DPS) ....................... 17/4M
Hladinov spna (DPS) ............................................................. 21/E
Kuchysk stopky (DPS) ........................................................... 23/E
asov spna (DPS) ................................................................ 25/E
Jednoduch inteligentn cyklova stra (DPS) ........................ 30/E
Elektronick moskytira (DPS) .................................................. 44/E
Zpoovac obvod aktivovan nf signlem .................................. 45/E
Jednoduch dic logika (DPS) ................................................... 5/2

Spoutc obvod pro fotografick blesk (DPS) ........................... 29/2
Plai hlodavc, kun apod. .......................................................... 7/3
Modul IR spnae (DPS) ............................................................ 12/3
Prijma diakovho ovldania RC5 (DPS) ................................. 18/3
FAILSAFE - obvod pro vyklovn poruch ................................. 19/3
Otkomer pre Favorit (DPS) ..................................................... 28/3
Jednoduch stmva (DPS) ......................................................... 5/4
Odpuzova hmyzu ....................................................................... 7/4
Mlnk (DPS) ............................................................................. 22/4
Mal lhe .................................................................................. 30/4
Jednoduch stmva ovldan senzory ........................................ 5/5
asova elektropohonu modelu letadla (DPS) ............................. 5/5
Signaliztor vysychn pdy (DPS) ............................................ 23/5
Ppatko do automobilu (DPS) ..................................................... 25/5
Univerzln pijma pro dlkov ovldn spotebi (DPS) ....... 28/5
Senzorov tlatko s indikac sly stisku ..................................... 29/5
Ultrazvukov odpuzova hmyzu (DPS) ......................................... 7/6
Vkomr (nejen) pro leteck modely (DPS) ................................ 9/6
Solrn robot (DPS) ................................................................... 19/6
Hodiny zen sinlem DCF77 s monost nastaven
asovho psma (DPS) .............................................. 20/6, 28/7
Signaliztor zapnutch a vypnutch
svetiel v automobile (DPS) ................................................... 28/6
Automatick osvetlenie do chodby ............................................... 5/7
Elektronick zapalovn s zenm
pedstihu pro motocykly (DPS) ............................................... 7/7
Pole LED ................................................................................... 11/7
Manuln ovldn krokovch motork ........................................ 17/7
Run svtilna s Luxeon LED ...................................................... 20/7
Elektronick kostka s 8051 ........................................................ 24/7
Bytov melodick zvonek .............................................................. 5/8
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV

umov mstek k nastavovn trap .......................................... 32/2
Antna W0FK a jej modifikace .................................................. 32/7
PC interfejs k rottoru (DPS) ..................................................... 14/9
Vf pedzesilova s malm umem (DPS) ................................. 31/10

irokopsmov aktivn antna .................................................... 39/E
EH antny - rozporupln diskuse ............................................... 56/E
RUBRIKY
Z radioamatrskho svta ...................... 44/1, 44/2, 44/3, 44/4, 44/5,
44/6, 44/7, 44/8, 44/9, 44/10, 44/11, 44/12
O em p jin radioamatrsk asopisy ................. 47/2, 47/7, 47/8,
47/9, 46/11
Nov knihy ............................................... 2/1, 2/2, 3/3, 5/4, 30/4,2/5,

17/6, 2/7, 2/8, 2/9, 30/10, 19/11
Informace, informace ................................ 7/1, 7/2, 8/3, 7/4, 6/5, 8/6,
6/7, 7/8, 6/9, 7/10, 6/11, 7/12
SLICOV A VPOETN TECHNIKA

Jednoduch asov spnae ...................................................... 39/5
Lingea Lexicon do kapsy ............................................................ 41/5
Internetov prohle Opera ....................................................... 33/6
Programtory procesor PIC ..................................................... 37/6
Hardwarov ochrana (DPS) ....................................................... 40/6
Nokia Digital Pen ....................................................................... 40/6
Zajmav weby na Internetu ...................................... 41/6, 37/7, 41/8
obcan.ecn.cz ............................................................................. 33/7
Programtor procesor Atmel (DPS) ......................................... 35/7
Elektronick pota s The Bat ..................................................... 38/7
ECDL - idik na pota .......................................................... 40/7
Mini-ITX aneb Zklad potae na 17x17 cm .............................. 33/8
Uiten progrmky ................................................................... 37/8
Tester VGA monitoru (DPS) ...................................................... 38/8
Nov anglitina a panltina ..................................................... 40/8
Programovn mikroprocesor ................................................... 33/9
Napjen 12 V ze zdroje PC (DPS) ............................................ 36/9
Elektronick mapa Prahy do ruky ............................................... 38/9
Udlejte si penosn disk ........................................................... 39/9
teky pamovch karet ........................................................... 40/9
Freeware na Internetu ................................................................ 41/9
Meteorologick mapy z Internetu ................................... 33/10, 36/11
etina na Internetu ................................................................. 36/10
Jednoduch ladic LCD terminl .............................................. 37/10
Freeware pro prci s formtem PDF ........................................ 38/10
Elektronick autoatlas do kapsy ............................................... 41/10
Dobrodrustv poznn ............................................................. 33/11
Portl veejn sprvy R ......................................................... 38/11
Pipojen LCD pes sriov port (DPS) ..................................... 40/11
Softwarov nf genertor ........................................................... 41/11
Monitorovn teplot (DPS) ........................................................ 33/12
Vuka chemie na CD-ROM ...................................................... 37/12
Pouzdro pro pipojen pevnho disku 3,5 k portu USB ............ 38/12
Motherboard monitor ................................................................ 39/12
Zajmavosti z Internetu ............................................................. 41/12
Softwarov nastaven kmitotovho psma a zeslen ................ 13/1

Komponenty pro mikropota .................................................... 26/1
RS232 data recorder (DPS) ....................................................... 14/2
OSEK - ovlada pomoc sriovho kdu (DPS) ......................... 10/5
Opakova pro RS-232 (DPS) ..................................................... 13/7
Univerzln teka a programtor
ipovch karet Bitch Mouse 2003 (DPS) ............................ 20/8
prava programtora 89C51 pre 89Cx051 (DPS) ...................... 28/8
Regulace ventiltor v PC ........................................................ 28/11
Pehled a popis nejpouvanjch mikrokontrolr
(Atmel, Texas Instruments, STMicroelectronics) ....... 3/1M, 3/3M
Vvojov prostedky pro mikrokontrolry ................................. 16/3M
Souasn trendy ve vvoji mikrokontrolr .............................. 20/3M
Programovateln automat (DPS) ................................................ 17/E
Dodatkov indiktor .................................................................... 28/E
P jednotka se simulovanm rozhranm I2C (DPS) .................... 46/E
Potae a Internet
Barevn rok 2003 ....................................................................... 33/1
Potn s odpory v Excelu ......................................................... 34/1
Kdo vm udl plon spoje ............................................. 35/1, 39/2
Men otek ventiltor ........................................................... 36/1
Brna vdn oteven ............................................................... 38/1
Tich pota zevnit .................................................................. 33/2
Izolovan sriov rozhran (DPS) ............................................... 37/2
Software pro nvrh PS ............................................................... 40/2
Psychowalkman v PC .............................................................. 33/3
Dlkov ovldn pes Internet ................................................... 37/3
PIC16F84 .................................................................................. 38/3
Programtor PIC16F84 .............................................................. 40/3
Ve o mikropotach PIC ........................................................ 41/3
Mal webov server (DPS) ......................................................... 33/4
Zajmavosti z Cebitu .................................................................. 37/4
prava vzhledu program .......................................................... 39/4
Kytara a pota ......................................................................... 33/5
Pevodnk rovn pro RS232 ...................................................... 38/5
HISTORIE
Operace Biting ......................................................................... 42/12
Od jisker po krystal - z historie osciltor ................................. 43/12
Jaroslav Klika, Antonn Svoboda ...................................... 1/1M,II/1M
Henry Cavendish, D. Fleming,
Lee de Forest, William Shockley ............................... 2/2M, II/2M
J. B. J. Fourier, J. B. Biot, R. Wolf .................................. 1/3M, II/3M
Rudolf Hell, Irving Langmuir, Henrick Antoon Lorentz ..... 1/4M, II/4M
Johan Carl Friedrich Gauss, Robert Andrews Millikan,
Victor Franz Hess, C. D. Anderson,
Jaroslav afrnek ..................................................... 1/5M, II/5M
Kvantov mechanika, tunelov efekt, Leo Esaki ............... 1/6M, II/6M
Od Dorette pes RF-11 k Orlku ........................................ 61/E, III/E
Fnske pecilne spojovacie zariadenia ...................................... 42/1

Z historie vojensk sdlovac techniky II. svtov vlky ............. 42/2,
42/3, 42/4, 42/5, 42/6, 42/7, 42/8, 42/9, 42/10
Prvn modern tornistr a walkie-talkie ........................ 42/2, 42/3, 42/4,
42/5, 42/6, 42/7
100 let od vysln prvnho transatlantickho radiotelegramu ....... 44/2
Pipomnka tene k rubrice Rdio Historie z PE 3/2003 ........ 42/5
MEVRO - Mezinrodn vstava rozhlasu Praha 1948 ................. 43/5
Americk vlen transceivery walkie-handie,
walkie-talkie .............................................. 43/7, 42/8, 42/9, 42/10
Pipomnky k rubrice Rdio Historie ....................................... 43/10
Repliky rdiostanc ................................................................... 42/11
Vzpomnka na Frantika Matuku, OK2YF, OK2PAF .............. 43/11
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE,

POUIT NOVCH PRVK
Mnie DC/DC pro aplikace s malm naptm ........................... 13/2
Z katalogu mikrovlnnch
tranzistor (DPS) .............................. 31/3, 31/4, 31/5, 30/6, 30/7
Speciln stabiliztory ................................................................ 17/4
Programovateln obvod pro hldn a 7 napt .......................... 12/5
Pesnj a spolehlivj IO pro elektromry ............................... 12/5
Nzkonapov OZ s malou spotebou ....................................... 15/5
Regultory napt s malm bytkem i odbrem ............................ 2/7
Polymerov pojistky ................................................................... 18/7

Analogov spna pracuje v obvodech
s napjenm 3 nebo 5 V ...................................................... 19/11
Pedzesilova pro profesionln mikrofony ............................... 19/11
Pesn miniaturn reference ..................................................... 19/11
dic obvod pro sniovac impulsn regultory napt .............. 19/11
Zajmav upozornn
ohledn programovatelnch osciltor .................................. 57/E
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM

Doplnn k lnku Vlhkomr a teplomr bez kalibrace ............. 12/4
Poznmky k lnku Z katalogu mikrovlnnch tranzistor .......... 32/5
Doplnn k lnku Prijma diakovho ovldania RC5 ............. 23/7
Oprava k lnku Bateriov poplan

systm BZP-100 z PE 6/03, s. 14 ....................................... 27/8
DPS k odpuzovai hmyzu z PE 4/2003 (DPS) ............................. 5/9

Prakticka Elektronika 2003-12 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2003-12 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

RONK VIII/2003.

Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,

s ing. Petrem Nevjelkem,

Spolenost UNIROSS vstoupila

Nejvkonnj nabjekou v sortimentu je Sprint 1-2h, kter se dodv

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

delem Sprint 1-2h. Jedn se o cenov vhodnj alternativu.

sledovat vzvislosti na kapacit nabjench akumultor.

Samozejm tento vrobce se

Spolenost UNIROSS m irokou

Sortimentn pokryt trhu specilnch akumultor pro videotechniku

Vybjec charakteristika AA 2300

bu sestav z bnch, vysokokapacitnch a vysokoteplotnch akumultor.

Sortiment spolenosti je doplnn

Kvalit je u spolenosti vnovna

UNIROSS pro eskou i Slovenskou republiku zastupuje spolenost

Sestava prmyslovch lnk a bateri

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 28. Schmittv klopn obvod

Obr. 29. Zvislost vstupnho napt

Obr. 30. Multivibrtor se

Obr. 31. Prbh napt na vstupu

Praktick elektronika A Radio - 11/2003

Obr. 32. Emitorov vzan multivibrtor

Obr. 33. Prbh napt na vstupu

Obr. 34. Jin emitorov

Obr. 35. Vstupn napt multivibrtoru z obr. 34 (erven kivka) a napt

Obr. 14. Karnaughova mapa

Obr. 15. Karnaughova mapa

piadme promnn A, B a C podle

Praktick elektronika A Radio - 11/2003

naopak nemn hodnoty promnnch

Vvodu jsme si uvedli, e je mon

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Na obr. 1 je zapojen osciltoru

Obr. 2. Voltamprov charakteristika

nostmi operanho zesilovae, kter

Obr. 1. Osciltor 7 MHz vyuvajc zpornho diferennho odporu

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

Obr. 3. Blika s vysoce svtivou LED

Napjec napt se me pohybovat v rozmez 1,5 a 4,5 V.

Obr. 4. Nf optick oddlova

nou fotdiodou je do budicho obvodu

Odlova je napjen naptm 12 a

Obr. 5. Obrazec plonch spoj

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

3,3 k, SMD, 1206

INFORMACE, INFORMACE ...

C2, C6, C7,

cch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

dy 1 - 3) a diodu D7. Schma GAME

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

rou vstup zvukov karty pedstavuje.

Obr. 5. Stnic kryt

Na desku s plonmi spoji osadme nejdve napjec zdroj s IO3 a

Praktick elektronika A Radio - 12/2003

na vvody OZ. Frekvenci osciltoru

R5, R6, R7, R8

Praktick elektronika A Radio - 12/2003