Professional Documents
Culture Documents
Joachim M Werdin - Životní Styl Bez Jídla
Joachim M Werdin - Životní Styl Bez Jídla
esk peklad:
et breatharini:
OBSAH
IVOTN STYL BEZ JDLA.........................................................................2
JSOU TO POUZE INFORMACE...................................................................8
DEFINICE.......................................................................................................9
NE SE DOSTANEME K TMATU...........................................................11
MDA.......................................................................................................11
VAROVN..............................................................................................12
VRAZY..................................................................................................12
BUTE SPOLUAUTOREM TTO KNIHY...........................................13
ZEPTEJTE SE SAMI SEBE.........................................................................15
VDOM (s velkm V)..............................................................................17
J...............................................................................................................18
SFRY VDOM......................................................................................19
INSTINKT................................................................................................21
INTELEKT................................................................................................23
INTUICE...................................................................................................23
PBH O RYBCE.......................................................................................25
CO JE LOVK............................................................................................28
SVTLO (s velkm S)...............................................................................30
SOCILN SUGESCE..................................................................................32
PEPROGRAMOVN...............................................................................34
VIVA TLA..............................................................................................36
TRVIC SYSTM..................................................................................37
DCHAC SYSTM................................................................................39
KON SYSTM......................................................................................40
PM SYSTM (iinkov)..................................................................40
OISTA TLA..............................................................................................42
NEJEDEN A SBJ.......................................................................................45
JAK JE TO MON......................................................................................48
PRO OSOBY S OTEVENOU MYSL..................................................48
PRO ESOTERIKY....................................................................................49
PRO VDECKOU MYSL........................................................................49
3
PRO VC.........................................................................................50
A BEZ FILOZOFOVN?.......................................................................51
PRO INEDIA..............................................................................................53
ZDRAVOTN STAV.................................................................................53
SVOBODA................................................................................................54
EKONOMIE.............................................................................................55
EKOLOGIE...............................................................................................56
VITALITA.................................................................................................57
KREATIVITA...........................................................................................59
DUCHOVN ROZVOJ.............................................................................60
OMLAZEN..............................................................................................61
ZVDAVOST...........................................................................................62
PPRAVA NA ZMNU IVOTNHO STYLU..........................................63
OSOBN DOTAZNK..............................................................................64
ANALZA PCT (Pro? Co z Toho?).....................................................64
RODINN PSLUNCI.........................................................................67
SPOLUPRACOVNCI..............................................................................68
PTEL.................................................................................................68
ZVISLOSTI............................................................................................69
ZVYKY.....................................................................................................70
DIETA.......................................................................................................70
VIZUALIZACE........................................................................................71
KONTEMPLACE PASIVITY..................................................................76
ENERGIZUJC CVIEN......................................................................79
METODY......................................................................................................82
PRODN................................................................................................82
DUCHOVN.............................................................................................86
NHL.....................................................................................................87
SILOV....................................................................................................88
21DENN PROCES..................................................................................89
HYPNOTICK.........................................................................................91
STDAV...............................................................................................93
POKUSN................................................................................................94
FILOZOFICKO-INTELEKTULN.......................................................95
SLUNEN...............................................................................................96
ALCHYMISTICK..................................................................................98
VDOM JEDEN...................................................................................99
VLASTN................................................................................................102
SYMPTOMY...............................................................................................104
4
STRACH.................................................................................................105
SLABOST...............................................................................................106
DEHYDRATACE...................................................................................108
ZVRAT A MDLOBY.........................................................................109
NEVOLNOST A ZVRACEN................................................................110
ZTRTA VHY.....................................................................................111
VYHUBLOST.........................................................................................112
BOLESTI.................................................................................................113
PSYCHICK NESTABILITA................................................................115
ZTRTA REALITY...............................................................................117
ZMNY KE.......................................................................................118
POCIT CHLADU....................................................................................119
HOREKA.............................................................................................120
UVOLOVN ZUB..........................................................................120
VYPADVN VLAS........................................................................121
OTOKY KLOUB.................................................................................121
JIN.........................................................................................................122
NA CO SI PEDEVM DT POZOR.....................................................123
PEDEVM ROZVAHA......................................................................123
ODLOUEN.........................................................................................124
NENSILN..........................................................................................125
OMEZEN VRA V INFORMACE......................................................126
SAMOTN I NE..................................................................................127
HALUCINACE NEBO VIDINY...........................................................128
DOBR ZDRAV....................................................................................128
TEPLOTA TLA....................................................................................129
PIT PI NEJEDEN..............................................................................130
PROPLACHOVN TLUSTHO STEVA.........................................131
POHYBY SVAL...................................................................................135
NVRAT KE STRAV..........................................................................136
STDAV SPRCHA............................................................................138
CHYBY...................................................................................................140
DVODY JEDEN......................................................................................142
SPT..........................................................................................................142
NVYK..................................................................................................145
ZVISLOST...........................................................................................146
VRA NEBO STRACH..........................................................................147
NUDA.....................................................................................................149
ROZHODNUT KE ZMN.................................................................149
SPOLENOST.......................................................................................150
5
CHU, VN A VZHLED....................................................................151
CHUDOBA, ETRNOST.......................................................................152
NTLAK................................................................................................152
ODMNA...............................................................................................153
UZEMNN............................................................................................154
INEDIAT, NEJEDC...............................................................................156
LEBN PST........................................................................................165
SUCH PST........................................................................................165
VODN PST.........................................................................................167
NEPJEMN REAKCE.......................................................................168
VPLACH STEVA (klystr)...............................................................170
FYZICK POHYB.................................................................................171
ZAKONEN PSTU............................................................................171
INEDIA A PST..........................................................................................173
ZMNA TLESN HMOTNOSTI........................................................173
POCIT POHODY....................................................................................174
BUDOVN TLA................................................................................175
BYTOSTI A NEJEDEN.............................................................................176
NEHMOTN BYTOSTI........................................................................176
STEN MATERILN BYTOSTI................................................177
MATERILN BYTOSTI......................................................................178
SPOLUPRCE PI VVOJI.....................................................................179
OTEVEN DOPIS VDCM A LKAM....................................179
OTEVEN DOPIS HROMADNM SDLOVACM
PROSTEDKM...................................................................................180
ASTO KLADEN DOTAZY...................................................................182
Pro mme zavac trakt?......................................................................182
Pro lid umraj hladem?.......................................................................183
Pro nejedc nechod do mst, kde lid hladov a neu je?...................183
Pro jsou Vae semine placen?...........................................................184
Co dlat pro to, abych se stal inediatem? Mohu t bez jdla?...............185
Je nesmysl, e lid mohou t bez jdla. Jak mi to dokete?.................186
Odkud berou nejedc energii, ze kter ij?...........................................187
POLSK KLUB NEJEDCCH..................................................................189
SEMIN...................................................................................................190
INDIVIDULN KONZULTACE..............................................................191
6
PROCES PECHODU................................................................................192
O AUTOROVI TTO KNIHY....................................................................193
KRTK HISTORIE.............................................................................193
KARIRA...............................................................................................194
M ZKUENOSTI.................................................................................194
M CLE.................................................................................................195
OTZKY................................................................................................196
OBEZITA A NEMOCI............................................................................197
KOL......................................................................................................198
PODKOVN...........................................................................................199
DEFINICE
Pouvm v tto knize pojmy, kter jsou bn pouvan, akoli rzn
definovan. Z rznho porozumn tmto pojmm, z jejich rznch definic,
vznikaj nedorozumn. Podvm definice nkterch termn pouvanch
v tto knize, abych byl sprvn pochopen. Toto je dodatek k pedchozm
vydnm tto knihy.
Vdom (pi s velkm V) je nedefinovateln, protoe je zkladem
veho ostatnho. Pesahuje vechno, co si bytost (nejen lovk) me a
neme pedstavit. V oblasti lidskho intelektu si lze Vdom pedstavit jako
nekonenou mysl Boha, projevujc se skrze vemocnost vech jejch funkc,
jako je porozumn, analza, pedpov, tvoen, rychlost, energie, as,
prostor, hmota, duch. Vdom je opakem nicoty, tedy neho, co vbec
neexistuje a je nedefinovateln. Sm pokus pedstavit si nicotu zpsob, e
nicota zanik.
vdom (pi s malm v) v oblasti lidskho intelektu je vyjdeno ve
vt: Vm, e jsem a vm, e jsem si vdom, e vm (to znamen: vm o
tom, e vm, e jsem), ili intelekt v sm o sob i o jeho probhajcch
procesech.
Svtlo (pi s velkm S) je jednm z monch projev Vdom. Takto
intelekt prostednictvm zraku (fyzickho i duchovnho) pijm a
interpretuje projevy Vdom.
svtlo (pi s malm s) st vibranch frekvenc, viditeln lidskm
okem, piblin 400 a 700 nm. Je to nco, co vnmme zrakovm smyslem
a pichz nap. od Slunce, Msce, ohn, ru.
ivot (pi s velkm ) projev existence, dn a rozvoje, zpsoben
projevenm se Vdom.
ivot (pi s malm ) (kadodenn) fungovn bytosti, dky tomu, e
v n existuje ivot.
Lska (pi s velkm L) jedno z monch projeven se Vdom skrze
lidsk cit. ili intelekt, skrze instinkt, pijm a interpretuje projevy Vdom.
9
10
NE SE DOSTANEME K TMATU
MDA
Na zatku roku 2001 jsem si v Polsku viml mdy (kter pozdji vyhasla),
zvan viva z prny, pechod na Svtlo. Nepochybn na tuto mdu
mly velk vliv lnky v tisku (dokonce bych ekl: nastartovaly ji).
To ve by bylo v podku, pokud by to nezapinilo davovou psychzu,
kter zavedla nkter do slep uliky a zpsobila jim vce kody, ne uitku.
Zpsoben to bylo hlavn neporozumnm tmatu nebo nedostatkem
poznn.
Na rozdl od informac, ench nktermi lidmi a masovmi sdlovacmi
prostedky, nejeden se tk jedn z etap na cest rozen Vdom lovka.
Jinak eeno: na cest k dosaen dokonalosti, na cest vdomho
duchovnho rozvoje. Uinn nejeden hlavnm clem a zkouen adaptovn
tla na it bez jdla, bez nezbytnch duchovnch pihldnut, me lovku
zpsobit utrpen.
Jednm z dvod, pro jsem napsal tuto knihu, bylo poskytnout vhodn a
praktick informace o tom, o em to cel je, jak to nejlpe provst, co nen
radno opomjet, emu vnovat pozornost atd. Proto tak zamuji vai
pozornost na fakt, e nejeden me bt skokem do neznma, nebezpem,
protoe v extrmnch ppadech me vst ke znien tla a smrti.
Mjte na pamti, e nejeden je svzno s duchovnm vvojem, akoli,
teoreticky, lovk pln bez vdom (a tedy bez zjmu o toto tma), tak
me zskat schopnost t zcela bez materiln potravy.
11
VAROVN
Hlavnm clem m innosti na tma ivotnho stylu bez jdla je poskytnout
zjemcm:
VRAZY
V anglitin existuj slova breatharian (voln peloeno jako decha) a
breatharianism, kter jsou odvozena od slova breath (dech). Ob tato slova
vak nesdluj skuten vznam, protoe i Anglianovi je teba vysvtlit
(pokud to dve nevdl), co znamen breatharian (osoba, kter absolutn
nej ani nepije, iv se pouze dechem). Spe pipomnaj lovka, kter nco
dl s dchnm, akoli to nen o dchn, ale o (ne)jeden.
Lta jsem se zabval mezinrodn komunikac, jazykovmi odlinostmi na
Zemi i problmem dorozumvn se ve svt. Pravdpodobn z tohoto
dvodu povauji uit slova breatharin jako nedomylen a nevdom
zneitn naeho jazyka. Tento vraz je zavdjc, protoe neodr
skuten vznam.
12
Pokud nejste nejedcmi, tak tak, prosm, napite. Kad vae poznmka a
nvrh pro m mohou bt cenn. Co chyb v tto knize, co by se mlo zmnit,
co se vm nelb atd. tm se na ppadn pipomnky.
Pokud budeme spolen spolupracovat na vytvoen materilu, kter m
slouit nm a dalm, meme lpe reagovat na poteby tch, kte hledaj
takov informace.
Mete mi pst na adresu vydavatele.
14
15
16
VDOM (s velkm V)
Pedstavte si nco, co nem dn omezen prostorov, asov ani jin. Ve
skutenosti je nemon si Vdom pedstavit intelektem, protoe ji kad
takov pokus vytv omezen. Nicmn pro ely takovhoto grafickho
popisu si pedstavte nco, co nem hranice v ase, prostoru, pocitech,
znalostech, dovednostech a ve vem ostatnm, co si dovedete pedstavit a
jet v mnohm dalm. Vdom je vemohouc, vevdouc, vudyptomn
a vechna dal ve-. Vdom je pina vech pin. Veker hmota, veker
duch, vechny mylenkov procesy a kad ivot to ve a dal vci m
samo Vdom ve svm zdroji vzniku. Vdom je ve, co si umme pedstavit,
co si neumme pedstavit a jet vce.
Jin oznaen pouvan pro Vdom (je-li definice takov i podobn) jsou,
mimo jin: Bh, Absolutno, Prozetelnost, Princip, Zdroj, Vemohoucnost,
Vekerenstvo, Vesmr, Univerzln Vdom, Kosmick Vdom. Krom toho
mohou mt tato slova jinou definici, podle toho, co je myleno a podle
sdlujc osoby, kter pouv tyto termny. Take pokud si nejste jisti, o em
dan osoba hovo, mete podat o definici.
Kdybych ml Vdom znzornit graficky, narsoval bych teku a oznail ji
symbolem mnus nekoneno. Z teky by vedly ry smujc vemi temi
smry do plus nekonena. Samozejm je to jen grafick znzornn neho,
co se ned nakreslit. Pedpokldejme, e ten nkres pedstavuje nekoneno,
nco, co nem dn hranice. Takov prezentace Vdom usnadn pochopen
mho vkladu. Ne uveden obrzek ilustruje, graficky pro intelekt,
Vdom.
17
Vdom
J
Co je J (psan velkmi psmeny)? J, kter neme bt pochopeno
intelektem, je iluzorn (imaginrn) st Vdom.
J je jedno s Vdomm a existuje v nm, podobn jako kapka vody je jedno
s vodou jezera a existuje v jezee. J je to sam jako Vdom, pouze jinak
vidn, jinak uvaovan, jinak vnman skrze intelekt.
Proto m J vlastnosti Vdom. J je ve Vdom a souasn je imaginrn
st Vdom. Bez Vdom by J nebylo (a naopak), tak jako kapka vody by
nebyla bez jezera (a jezero bez kapek, ze kterch se skld).
Zrove J je zdrojem, jdrem, prvotn pinou, tvrcem kad bytosti.
Kad bytost existuje v J, protoe byla stvoena v J. Bytost me ctit, e
J je v n, anebo e ona je v J na tom nezle, protoe J nen
ohranieno dimenzionln.
18
SFRY VDOM
Vdom nem hranice, take nen msto, kde by konilo. Ale pedstavte si,
e do Vdom byl urit druh hranice vloen. Tedy st Vdom byla
ohraniena, aby vytvoila sfru. Graficky je mon si to pedstavit jako
vloen kulat bariry, anebo vytvoen kulat hranice ve Vdom. Takov
ohranien nazvm sfrou Vdom. To je to, co mm na mysli, kdy km,
e bytost (nap. lovk) ije ve sfe Vdom.
Sfr Vdom me bt nekonen mnostv. Lid znaj a jsou schopni
popsat nkter z nich: existenci, rst, instinkt, intelekt a intuici. Graficky je
to mono prezentovat nsledujcm obrzkem.
Sfry Vdom
Vdom nem hranice, take bytost ijc ve Vdom tak nem hranice.
Takov bytost je kadm zpsobem dokonal, vevdouc, vemocn a jin
ve-.
19
INSTINKT
Je jedna z st mysli. Skld se z dat a program. Program je samoinn
mechanismus, funguje pesn tak, jak byl vytvoen (napsn). Program
nemysl, nem emoce a nevykonv to, co do nj nebylo vloeno
(naprogramovno).
Instinkt je velk sbrka program a dat. Instinkt nemysl, neuvauje,
nerozebr, nehodnot, nevytv. Instinkt spout programy a hromad data
(zcela slep).
Daty jsou:
22
INTELEKT
Je ta st mysli, kter tvo. Intelekt pracuje tm zpsobem, e nejprve
vytvo otzku, nsledn kombinuje, pot, analyzuje, zkou, projektuje,
e atd. atd., v rznm poad a nakonec vytvo odpov. Ta odpov
me bt dal otzkou.
To, co uplyne mezi otzkou a odpovd, se nazv asem. as existuje
pouze v intelektu, protoe ten neme existovat mimo as. Intelekt vytv
as, aby mohl existovat a fungovat. Mimo intelekt as neexistuje, take
mete ci, e as je iluz intelektu. Tot plat i o prostoru.
Intelekt pijm a vytv svt jako bipolrn, ili takov, ve kterm vechno
m dv protikladn strany, zrove existuje nco a jeho opak. Napklad:
otzka a odpov, dobro a zlo, svtlo a tma, chlad a teplo, jednoduch a
sloit, vra a pochybnost, ena a mu, dokonalost a primitivnost, lska a
nenvist.
Intelekt nco vytv, mimo jin:
dv odpovdi na otzky;
vytv pedstavy neho, co zde pedtm nebylo;
upravuje vci vyvolan z pamti (ili z databze instinkt) nebo ze
smysl.
INTUICE
Je ta st mysli, kter vechno v, bez ptan, bez pemlen, bez vytven
a vyhledvn. V intuici nejsou dn otzky. Dokonce i kdyby se njak
objevila, v tom samm okamiku by se objevila i odpov. Ve skutenosti
intuice nezn vci jako okamik, protoe as (stejn jako ostatn iluze)
neexistuje. V intuici neexistuje as, prostor ani duln svt.
Intelekt neme pochopit intuici, nebo intelekt pokrv men prostor
Vdom. Proto intelekt nedoke vysvtlit, jak intuice funguje. Intuice
23
24
PBH O RYBCE
Nejprve vm povm pbh anebo (pi pohledu z jinho hlu) pravdivou
historku o rybce, kter bude vodem k nsledujcmu popisu lovka.
Kdysi jsem ml rybku. To ve mn vzbudilo zvdavost poznat ivot rybky.
Jak to je, kdy jste rybkou? Co dl a pro? Co ct? Me bt inediatkou?
Jak m emoce? Odpovdi na takov otzky m zajmaly. Rozhodl jsem se
to prozkoumat, ze zvdavosti i pro zbavu.
Prvnch pr msc jsem strvil u rybky nkolik hodin denn. Sledoval jsem
ji v rznch situacch. Hodn jsem se dozvdl a hodn nauil o ivot
rybek. Mohl bych napsat knihu a stt se uznvanou autoritou ohledn ivota
rybek. Pozoroval jsem vechno, co me bt v ivot rybek vidno. Teprve
nyn, kdy jsem to vechno proil, jsem mohl ci, e vm to, o em jsem
dve jen slyel.
Samotn pozorovn rybky mi nemohlo dt u nic dalho. Nemohl jsem
odpovdt na otzky jako: jak rybka vid svt, jak ct skrze ki, jak jej
vnitn orgny reaguj na zmny teploty vody, jak ct odpor v zvislosti na
prtoku atd. Jenom pozorovn mi nemohlo dt odpovdi na tyto otzky. Jin
mi kali, jak to je, ale pro mne to byla jen informace o tom, co oni zaili,
kdy byli v tle rybky. Nue, jestli to sm nevyzkoum, nebudu to vdt,
protoe cesta k poznn vede skrze zkuenosti.
Rozhodl jsem se lpe poznat ivot rybky a abych tak mohl uinit, vstoupil
jsem do jejho tla. Nyn jsem tlesn byl rybkou. Byl jsem schopen na
(skoro) vlastn ki ctit vechno to, co jsem nevdl a na co jsem se ptal.
Moje vdomosti na tma ivot rybky velmi vzrostly. Sm jsem proil to,
co mi bylo sdlovno. Te jsem vdl, co to je, bt rybkou.
No, vlastn bych neekl, e jsem vdl pln, co to je, bt rybkou. Je pravda,
e jsem v jejm tle byl, ale jde o to, e jsem vdl, e nejsem rybka. Zail
jsem vechno, co bylo mon vidt a ctit na tle, ale nepoznal jsem jej
emoce. Prv emoce jsou podstatou ivota rybky. Jak to je, co ct
emocionln, kdy se k n bl tika, aby ji spolkla? Co ct, kdy jin rybka
por jej dti?
25
26
27
CO JE LOVK
Nsledujc obrzek znzoruje graficky v prvm piblen prvky, z nich
se skld lovk. Mnoho jinch tvor, kte ij mimo Zemi, vypad
graficky stejn.
LOVK
Obrzek neobsahuje vechny prvky a neukazuje vnj ani vnitn vazby,
protoe nejsou pro dan tma dleit. Krom toho, vzjemn postaven
prvk neodpovd faktickmu, kdy je jedno obsaeno v druhm, jako sfry,
protoe jedno vytv jin. Takovto zjednoduen systm byl vybrn pro
pehlednost potebnou v popisu.
J je stedem, jdrem, koenem, prvn pinou, esenc (mono pout i jin
vrazy) a tak tvrcem vech ostatnch element lovka. J je zobrazeno
(jakoby) nezvislou a oddlenou st Vdom. Zrove J v sob obsahuje
vechny prvky, protoe to vechno existuje v pedstav J.
28
29
SVTLO (s velkm S)
Vte, odkud se vzaly a co znamenaj vrazy: it Svtlem, it ze
Svtla, it ve Svtle, ivit se Svtlem atd.? Co je to Svtlo?
Vte z mho pedchoz popisu, co je Vdom. Te si pedstavte nco, co je
jeho pln absence (mon dokonce opak); nazvme to: pln-AbsenceVdom (zkratka: AV). Samozejm, stejn jako je nemon pedstavit si
Vdom, to sam plat i pro AV, protoe kad takov pokus by byl
omezenm neho, co nem dn omezen a je nepedstaviteln. Je to jako
snait se pedstavit si nekoneno.
Kdy chci intelektuln vysvtlit AV, hovom o (obrazn) naprost tm.
Kdy se v naprost tm projev Vdom, nsleduje blesk, kter dostal
pojmenovn Svtlo. Jinmi slovy, kdy se v AV projev Vdom, vnj
pozorovatel tohoto procesu je me graficky popsat jako blesk. Take Svtlo
je projevenm se Vdom.
Kad bytost je projevenm se (omezen) sfry Vdom. m je tato oblast
vt, tm vce Svtla bytost projevuje.
Vdom se nachz v jdru / esenci / potku kad bytosti a projevuje se
tolik, kolik mysl dan bytosti dovoluje. To znamen, e m ir je sfra
Vdom, ve kter bytost ije, tm intenzivnj Svtlo vyzauje a osvtluje
tmu.
Nyn mete lpe pochopit, e kad lovk i kad jin bytost ije Svtlem.
Svtlo vytv a udruje ivot. Kdy ctte tento proces, pak mete ci, e
ctte Lsku.
Svtlo a ivot jsou projevem Vdom, ili projevenm se Vdom v AV.
Jde o to sam. Rozdl nen v podstat vci, ale ve zpsobu, jakm ho bytost
me pijmout. Svtlo je to, co bytost vid. Lska je to, co bytost pociuje.
Take u te ijete Svtlem, pesnji, odjakiva jste jm ili. Pokud usilujete
o it Svtlem, prost si dovolte ctit, e to u dlte.
30
31
SOCILN SUGESCE
M ena mi kdysi, jet na zatku mho prvnho nejeden, ekla: To, co
dl, je proti prod. Ne jsem j odpovdl, zjistil jsem, e v tom vroku
bylo mnoho pravdy. Pro? Ne odpovm, zvate nsledujc ti ppady.
1. Kdy se dt narod ve spoleenstv lid, kte jed, poaduje u od
narozen jdlo. Je nutno je krmit, protoe jestli jeho tlo nedostane
po dlouhou dobu jdlo, pestane fungovat (zeme). Nedat dtti jdlo
by bylo proti jeho pirozenosti.
2. Kdy se dt narod ve spoleenstv lid, kte jed, ale jeho rodie
jsou inediat (nikoli osoby nutc se k nejeden), pak se dt bude
doadovat jdla, ale v men me ne ve ve uvedenm pkladu.
Potom, jak bude dorstat, se me t vzdt jeden, anebo zvit
mnostv jdla.
3. Kdy se dt narod ve spoleenstv inediat, nebude chtt u od
zatku jst. Pak by se mu nemlo jdlo dvat, protoe by mu mohlo
ublit. Dt mu jdlo by bylo v rozporu s jeho pirozenost.
Vte, co je pinou tchto rozdl? Mete snadno odhadnout, e jde o
soubor program v instinktu dtte, kter jsou odpovdn za vztah mezi
lovkem a hmotou, nazvanou jdlo.
Od okamiku poet je kad lidsk bytost pod vlivem sugesce prosted.
V dloze m nejvt vliv na instinkt lovka jeho matka, pak otec a ostatn
lenov rodiny a pak osoby, ve spolenosti kterch matka pebv. Jestlie
jsou vichni tito lid normln jedcmi, st lze oekvat, e programy
instinktu dtte v ln matky budou jin, ne u ostatnch len spolenosti.
Proto tak biologick pirozenost novorozence bude podobn, podle vlivu
osob v ase jeho pebvn v ln. Ji v ln se vytvej stravovac nvyky
lovka (kter se, samozejm, pozdji mohou zmnit).
Podobn proces probh i po narozen dtte a bhem celho jeho vvoje, a
do dosplosti, jeho strava zvis na spolenosti, ve kter pebv.
Narozen dt m instinkt dostaten naprogramovan takovm zpsobem,
aby jeho mysl a tlo mohly sprvn fungovat. Sbrka tchto program uruje
32
PEPROGRAMOVN
Instinkt je ta st lidsk mysli, kter vytv, mimo jin, hmotu (tedy i tlo).
Jak tlo funguje, zvis na instinktu, mimo jin, na innostech a propojen
mezi tlem a vnj hmotou, jej soust je jdlo. Instinkt osoby, kter se
stravuje normln, je sbrka program zodpovdn za procesy souvisejc
s jdlem. Jak to funguje u bnho obyvatele Zem? nen teba
vysvtlovat.
Jestlie toho tolik o instinktu vme, mete se snadno dostat k zvru, e
abychom se stali nejedcmi, zkladn kol, kter je teba udlat, je zmnit
fungovn tch program, kter se tkaj jdla.
V ppad bnho obyvatele Zem lze inky tchto program popsat
nsledovn:
Jestlie se vhodn substance (definovan jako jdlo) dodv
lidskmu tlu pes trvic systm, ve specifickm mnostv a
v konkrtnm ase tlo funguje. Jestlie se to vak zmn,
napklad mnostv se vznamn sn nebo as podvn jdla bude
nevhodn tlo nebude fungovat sprvn, v krajnm ppad dojde
k zastaven ivotnch funkc.
Proto, abychom uinili tlo nezvisl na jdle, asu a kvantit, je teba tyto
programy modifikovat tak, aby fungovaly napklad nsledujcm zpsobem:
Bez ohledu na to, zda je do tla vloeno jdlo nebo ne, bez ohledu
na as a mnostv tlo funguje sprvn. Instinkt vdy udruje tlo
ve sprvn innosti a takov lovk se me nazvat inediatem.
Osoba, kter si zvol zat pravou stravy a jet se tedy nerozhodla stt
inediatem, me zmnit tyto programy takovm zpsobem, aby vsledek
jejich innosti mohl bt popsn nap. nsledovn:
Pokud tlo dostane pouze rostlinnou stravu, bude fungovat sprvn.
V takovm ppad se osoba nazv veganem.
34
35
VIVA TLA
Krtce a jednodue, s ohledem na aspekt mechanick, energetick a
chemick, meme ci, e lidsk tlo je souasn vyivovno nejmn
tymi systmy: systm trvic, dchac, kon a pm (iinkov).
Pokud bych ml zobrazit jednotliv procentn podly tchto systm na
viv tla u prmrnho obyvatele Zem (je-li to mon urit), uvedl bych
nsledujc sla:
- zhruba 20% systm trvic,
- zhruba 45% systm dchac,
- zhruba 35% systm kon,
- zhruba 1% systm pm.
Celkem je to 101% proto, e se jedn o piblin mnostv (hrub). Krom
toho tak zle na konkrtn osob konkrtn pomry se mohou vrazn
liit od tch ve uvedench. Uveden daje povaujte za odhady, grafick
znzornn pomr ve vivovm systmu; neberte je jako vdeck daje.
Krom toho se tyto proporce mn v zvislosti na zpsobu ivota. Napklad
u osob, kter nejed ani nepij, bude trvic systm na 0% a pm mezi 1 a
100%. Pro lidi ijc na velmi malm mnostv potravy, kte pravideln
provdj dechov cvien a pravideln pobvaj na slunci, budou tyto
proporce tak jin, nap. ke 45%, dchn 50%, trven 1% a zbytek pm
pemna Svtla (prny) v hmotu.
Pravdpodobn mte sami zkuenost s takovouto zmnou proporc. Kdy
vnujete vce asu duchovnm (duevnm) cvienm, budete chtt mn jst.
Podobn tomu je, kdy praktikujete hatha jgu, provdte energizujc
cvien nebo trvte hodn asu na slunn pli. Bhem slunnho lta lovk
potebuje jst mn, ne bhem zamraen zimy.
Z toho je snadn odvodit, e kdy se systm pmho zsobovn lidskho
tla dostaten rozvine, nejen e jdlo a pit se stvaj zbytenmi, ale i
dchn, vliv slunenho zen a teplota zskvaj men vznam.
Popi v krtkosti systmy vivy lidskho tla.
36
TRVIC SYSTM
Zd se bt nejlpe poznanm systmem, kter zpracovv zkonzumovan
pevn a kapaln ltky, obecn nazvan jdlo, viva anebo pokrm.
Zpsobuj, e lovk ct poten ze vzhledu, vn a chut potravin, a to
zejmna po naplnn aludku. Krom toho, po poitm jdle miz hlad a
ze. (Typick chovn zvisl osoby.)
Rozen vdeck (?) porozumn a vklad, jak konzumovan ltky
buduj a vyivuj tlo, je nsledujc. Poit pokrm je rozloen (nap.
trvicmi tekutinami a enzymy) na jednodu ltky (hlavn na sloueniny
chemick, nap. glukzu, aminokyseliny). Tlo je nsledn pouv pro
syntzu (budovn) toho, co potebuje a pro zskn ivotn energie (nap. na
pohybovn se, mylen a zahvn tla). Zvr z toho se zd bt prost, e
zkonzumovan ltky dodaj tlu energii a stavebn materil. Proto, pokud jde
o energii, lze tlo pirovnat k automobilu nebo parnmu stroji, kde se palivo
spl na energii, kter pohybuje celm strojem.
Nkte lid si kladou otzku, zda skuten snden chlb nebo vypit
ovocn va buduj lidsk tlo a mohou bt splen (jako nap. uhl nebo
benzn) na energii. A pro rzn lid, akoliv konzumuj vrazn odlin
mnostv a sloen stravy, maj velmi podobnou tlesnou vku a hmotnost?
Dje se tak dokonce i tehdy, kdy kadodenn ivot (nap. ivotn prosted,
prce, fyzick aktivita) tchto osob je velmi podobn.
Jin pklad ze ivota: 120 kg mu j dva krajce chleba a pije dv kvy
denn a nehubne. Jeho souasnk ve stejnm dni sn est rohlk, dv
klobsy, pl litru mlka, ti aje, suenky, ovoce a nco dalho a zstane
huben. Oba maj stejnou tlesnou vku a jejich fyzick aktivita je
podobn.
Takovch pklad by se jist nalo vce. Pokud ne, sta se podvat kolem
sebe a porovnat lidi. Lze snadno vidt, e neexistuje absolutn vztah mezi
mnostvm zkonzumovanch potravin, jejich skladbou a vzhledem tla a
mnostvm ivotn energie lovka.
Pro se to dje? Kdyby vt mnostv zkonzumovan potravy dalo vce
ivotn energie, lid s vtm pjmem potravy by mli vce energie. Hovo
se dokonce o kalorick hodnot potravin (inn nstroj manipulace).
Stanoven mnostv tuku m tolik kalori, mlko m mn, sacharza m
37
vce atd. Pro snden vtho mnostv cukru s tukem zpsobuje hor stav
a oslaben, ne nap. vypit stejnho mnostv jablen vy? Pro po sytm
a tkm jdle msto pvalu energie je lovk ln a slab? U od dtstv je
nm sugerovno Jez hodn, abys ml hodn sly. Je smutn, jak jsou dti
podvdn touto sugesc, kter pozdji v jejich ivot zpsobuje tolik
utrpen: nemoci, strnut a pedasnou smrt tla.
Mimochodem, jedna poznmka. Jedna z nejvtch kod, jak se me dtti
zpsobit, je nutit je jst. Peliv dban na to, aby dt sndlo vechno na
tali, pokozuje tlo milovan osoby. Zpsobuje to, mimo jin, zmny ve
fyzick a psychick struktue dtte. Tyto zmny je pozdji obtn zvrtit.
Maj vliv na stav fyzickho a duevnho zdrav takovto osoby po cel jej
ivot, kter je z tohoto dvodu zkrcen. Strun eeno, nutit dt jst vc,
ne je ochotn, je zraovnm jeho tla.
Nechte dt, a se rozhodne samo. Nebojte se, dt nebude hladovt, ani se
pejdat (pokud ji tak nebyl nastaven jeho program). Chrate ho jenom ped
jedy, jako jsou bonbny, suenky, hranolky, smaen, uzen a grilovan
pokrmy, a tak ped ivoinm mlkem a vemi vrobky z nho.
Vrame se k ve uvedenm otzkm odpov je jednoduch a pro adu
lid pekvapujc. Snden potraviny nedvaj tlu energii. Snden
potraviny zpsobuj opanou reakci, nut tlo vynakldat energii na jejich
rozloen, neutralizaci a odstrann. Ano, tlo spotebuje vlastn energii na
zpracovn a vylouen toho, co lovk do zavacho stroj vloil.
Druh odpov me bt tak pekvapujc. Snden potrava nevytv
buky lidskho tla. M velk vliv na jejich konstrukci a jejich innost, ale
nevytv je. Tlo nevytv sv buky bezprostedn ze sndenho jdla.
Ltky smujc do bunk tla, zskan ze snden potraviny, jsou
katalyztorem. Tento katalyztor zpsob, e buka produkuje urit ltky,
kter pro ni mohou bt bu vivou, nebo jedem.
Co dl tlo se sndenou potravou? Zcela ji odstran, pokud funguje
sprvn. Tlo odstrauje zbyten, toxick ltky vkaly, mo, potem,
slinami, mazem, krv, dechem, hleny, vlasy, nehty, pokokou. Pokud je vak
jeho sprvn innost poruen (jako je tomu u souasn civilizace normou,
co znamen, e tm neexistuj dokonale zdrav lid), pak tlo s ltkami ze
snden potravy zachz odlin. st ukld (nap. ve form tuku,
glykogenu), st odlo k pozdj likvidaci (ltky, kter vyaduj vt
mnostv energie, nap. tk kovy).
38
DCHAC SYSTM
Jde zejmna o plce, kter dodvaj tlu vzduch a odstrauj plynn ltky,
kter jsou produktem metabolismu, pedevm oxidu uhliitho. Plce maj
jet dal dleit kol, dodvaj tlu prnu. Prnu je mon oznait za
zkladn stavebn kmen hmoty, kter je potebn pro materializaci ivota, i
t nejmen stice atomu. Podle pvodn definice je prna tm samm, co
Svtlo, ale pi podrobnjm rozboru je prna produktem Svtla. Je to prvn
39
vc, kter vznikne zahutnm Svtla. Faktem je, e prna je vude ptomna
a plce ji vtahuj do tla, aby lovk mohl t. Bez prny by lovk nepeil
(... ne tak zcela, ale to je jin tma).
Existuj dechov cvien, znm nejvce v jze, kde m sprvn dchn za
kol dodat tlu vt mnostv ivotn energie. Tato cvien, udlaj-li se
sprvn, maj schopnost lit tlo i mysl. Nkter z nich jsou prospn
v ase pstu a nejeden.
KON SYSTM
Pokud jde o ki, je to nejvt orgn lidskho tla. Ke, stejn jako plce,
dch a pln stejnou funkci jako plce (vmna plynu, absorpce prny).
Krom toho tm, e ke absorbuje zen ze slunce, je proto tou st tla,
ve kter dochz k fotosyntze. Ke pro tlo syntetizuje nkter ltky, nap.
vitamin D. Ke je tak senzor mj. teploty, vlhkosti, tuhosti a zen.
Prostednictvm tohoto orgnu se do tla me dostat hodn plynnch a
kapalnch ltek. Pi plnn tto funkce pracuje ke podobn jako steva.
Dky ki se tlo me zbavovat mnoha nedoucch ltek, take je tedy
vyluovacm orgnem. Plyn, pot, hlen a maz, kter dvaj tlu
charakteristick zpach, obsahuj vyluovan toxiny.
Z ve uvedenho je mono odvodit, e nanen kosmetickch ppravk
(krmy, ampony, rtnky, pudry) na ki zpsobuje pronikn tchto ltek do
lidskho tla. Pronikaj do krve a vtinou otravuj tlo, zatuj istic
systm. asto se t usazuj v tle a potom, po nkolika mlo, anebo vce
letech, se projevuj ve form nemoci. Take pedtm, ne zanete nanet na
sv tlo kosmetick vrobky, pemlejte o tom. Napklad, pokud ampon,
kter chcete pout, mete bez obav vypt a nezpsobit onemocnn tla, je
pravdpodobn vhodn i pro myt vlas. Stejn tak s krmem, nen-li
k jdlu, nen vhodn ani na ki.
PM SYSTM (iinkov)
iinka (epifza) je lza s vnitn sekrec (endokrinn), kter se nachz
piblin ve stedu hlavy. Tato lza, pln aktivn od narozen, pomalu
zan mizet (podlh atrofii), take v dosplosti m velikost hrku.
40
41
OISTA TLA
Lidsk tlo m propracovan systm itn. Odstrann nadbytench
jedovatch ltek se provd skrze vkaly, mo, dech, hleny, maz, pot, krev,
mzu, slzy, vlasy, nehty a pokoku (odlupovnm se). Lidsk tlo lze
pirovnat ke stroji produkujcmu odpad, kter se vytv pedevm z toho,
co lovk sn.
Na innosti systmu itn stroje, nazvanho lidsk tlo, zvis jeho
fungovn. Pokud je tlo doposud itno pln a neukld nic na pozdji,
pak funguje sprvn. Pokud vak (co se stv nejastji) tlo nen schopno
petvoit a odstranit ltky do nj vpraven v pli velkm mnostv, hromad
je. Hromad je nap. v podob glykogenu v jtrech, v tuku pod k a mezi
svalovou tkn, ve form slizu neznmho sloen v cystch, jako chemick
sloueniny tkch kov v kostech, kostn deni, mozku.
Tlo lovka, kter j mnoho potravin (zejmna pokud jsou pln toxin),
dch jedovat plyny obsaen ve vzduchu a pije zneitnou vodu, m
vn problmy, protoe jeho tlo nen schopno se samo dostaten istit.
Hromad tud vechno to, co doposud nebylo schopno odstranit, aby se
istic a vyluovac systm neucpal. Pokud se as od asu nech tlo
dostaten odpoinout, to znamen post se a dch ist vzduch, odstran
tm nahromadn kodliv zsoby.
Tyto nahromadn ltky (jinmi slovy: toxiny) jsou jednou z nejastjch
pin onemocnn. To je dvod, pro lebn pst (zvlt such) je
nejinnj fyzickou metodou len lidskho tla znmou na Zemi.
Sprvn provdn pst in zzraky, protoe odstrauje nevyliteln
nemoci.
To je tak jednoduch informace, e ji dok pochopit i dti v zkladn
kole. Ale pro tolik lka o tom nev? Kdy nevd, jak vylit
nemocnho, kaj, e nemoc je nevyliteln, ale faktem je, e nevyliteln
nemoci neexistuj. Existuj specialist, kte neum vylit nemocnho.
Pokud tito lid tvo vtinu, vytv silnou sugesci a namsto, aby si piznali
nedostatky v zkladnch znalostech len lovka, mluv o nevylitelnosti,
m vznikne mtus o nevylitelnosti.
42
stravovn, kter stanov ti faktory: co, kolik a kdy mus tlo snst, aby
mohlo sprvn fungovat. Zeveobecovn zde me pinst vce kody, ne
uitku.
44
NEJEDEN A SBJ
Doufm, e nenutte svoje tlo do nejeden i hladovn, neprovdte-li to ze
zdravotnch dvod (a sprvnm zpsobem). Prosm, dkladn se zamyslete
a uvdomte si nsledujc skutenosti, o kterch mnoho lid nev (ani tch,
kte usiluj o to, stt se inediaty).
Potraviny a jeden nejsou ani patn, ani dobr. Jsou funkc materilnho
ivota na Zemi (a na mnoha jinch planetch) a tvo integrln st ivota
(jako jevu) v uritch dimenzch (ve kterch ij i lid). Tyto funkce pln sv
lohy, aby bytosti mohly prot ivot ve specifickch podmnkch. Pokud
zkuenosti, kter se k nim v, pestanou bt pro tyto bytosti potebn,
vykonvajc funkce se stanou nadbyten a jsou odmtnuty, nebo samy
odpadnou. Nsilm se jich zbavovat znamen vytvet omezen, kter
neumouj plnou ivotn zkuenost.
ivotn Styl Bez Jdla (SBJ) nen o tom, abychom nutili tlo pizpsobit se
ivotu bez jdla. Skuten stav inedie (pirozen svoboda od fyzickho jdla)
se objev v dsledku rozen oblasti Vdom, ve kter dan osoba ije.
Take se jedn pedevm o duchovn rozvoj lovka na cest vvoje.
Nejeden je vedlej efekt, jedna z etap, anebo jedna z dovednost, kterou
lovk me zrealizovat na sv vvojov cest.
Pedevm vm nejeden dv svobodu volby. Mohu si zvolit, zda budu jst,
anebo ne, moje tlo nepotebuje dnou hmotu, zvanou jdlo. Jm-li, dlm
to z jinho dvodu, ne s clem poskytovat stavebn materil nebo energii na
udren ivota tla. Jm pro spolenost nebo pro poten, e jsem se rozhodl
vyzkouet novou chu atd. Nicmn, kdy jsem asketick ohledn jdla,
opravdu nemm dnou chu k jdlu, anebo kdy mm pocit, e jdlo
vrazn kod mmu zdrav, pak nic nejm ani nepiji.
Pestoe nejeden potravin je hlavnm znakem osoby zabvajc se SBJ
(jak na to poukazuje nzev), nen to cl sm o sob. Jinmi slovy, nejeden je
vlastnost, nikoli cl tohoto ivotnho stylu. To znamen, e jedc nen asketa
umrtvujc tlo tm, e mu odmt uspokojit jeho urit poteby. Skutenm
nejedcm je lovk, kter vbec nepotebuje jst ani pt, aby udrel svoje
tlo pi ivot a v dokonalm stavu. Nejedc m na vbr a me toho
45
46
47
JAK JE TO MON
Jako odpov na tuto otzku by se dala napsat cel kniha, a u
z filozofickch, nboenskch, esoterickch i psn vdeckch hledisek.
ekm, zda se nkdy spln mj zmr serizn vdeck vzkum dlan na
inediatech a pstujcch osobch. Tzv. vdeck vysvtlen toho, jak a pro
me lovk t zcela bez jdla, je jist kandidtem na Nobelovu cenu. Kdy
a kte vdci budou dostaten odvn a nezvisl, aby se tohoto kolu
zhostili pro dobro lidstva?
Jak me lovk t bez jdla? A co zkon zachovn energie? Z eho jsou
nov buky stavny, aby nahradily ty zemel? Tyto a podobn otzky jsou
pokldny lidmi, kte chtj zjistit, jak to funguje nebo lidmi, kte chtj
dokzat, e t zcela bez jdla je nemon.
Pedevm nebudu v tto vci nic dokazovat, protoe to nevidm jako
potebn. Nicmn mohu poskytnout krtk vysvtlen. Ne uveden
popisy jsou ureny hlavn lidem, kte ct potebu vytvoit si intelektuln,
mentln pedstavu o tomto tmatu.
48
PRO ESOTERIKY
Vudyptomn Svtlo (znm nap. jako energie, prna, chi, ki, orgon,
ter, vril, kvantov pole), ze kterho je ve vybudovno, udruje pi ivot
osobu, kter nej hmotn jdlo. J je zdrojem tohoto Svtla. Vechno, co
lovk potebuje pro ivot svho tla a mysli, je tvoeno bezprostedn ze
Svtla. Jednm z poadavk, aby lidsk tlo sprvn fungovalo bez
materiln vivy, je odpovdajc modifikace nkterch program
v instinktu. Instinkt d cel metabolismus a formuje fyzick tlo lovka.
Mysl a tlo lovka je souborem program, vytvoench st Vdom,
zvanou J. lovk si neuvdomuje vt st tohoto souboru, kter je zen
instinktem. Podle funkce program prmrnho obyvatele Zem, tlo
potebuje jst normln, aby sprvn fungovalo. Pokud nedostane dn
jdlo, vyerp energii i stavebn materil a v krajnm ppad zeme. Pokud
programy funguj tmto zpsobem, t bez jdla je proti prod (co je tak
soubor program).
V tomto souboru program lze provst pravy, kter umon tlu pijmout
ve, co potebuje pro normln fungovn, a to z jinch zdroj, ne je trvic
systm. Podle programovho vybaven, kter bylo tmto zpsobem
upraveno, jsou lidsk mysl a tlo vytvoeny z hmoty vynoujc se
bezprostedn ze Svtla. Je to pesn ten stejn proces, kter se nazv
stvoen svta (Genesis) Velkm Teskem.
49
50
PRO VC
Bh je vechno, um, v a me vechno. Nen nic, co by existovalo bez
Boha. Neexistuje nic, co by nebylo stvoeno Bohem. Nepedstaviteln a
vemohouc Bh je jedin a nejvy dokonalost. Protoe Bh stvoil
vechno, me vechno a v vechno a je nejvy nepedstavitelnou
dokonalost, me se rozhodnout a vybrat osoby, kter budou schopny t
bez konzumace jdla.
Bh je nepochopiteln, take lovk nemus vdt, jak a pro se Bh
rozhodl nco udlat a dl to. Bh me dt lidem schopnost t bez jdla. Je
mon prosit Boha o Milost stt se nejedcm, protoe Bh vysly upmn
modlitby pln oddanch dt.
A BEZ FILOZOFOVN?
Dlouho jsem o napsn tohoto uvaoval; nebo jak popsat nco, co nelze
vyjdit slovy a co rozum nechpe? Mono tomu porozumt pouze pes
pocity, nejlpe telepatick. Jakkoli pokus popsat to by byl... filozofovnm
(a mlo to bt bez filozofovn...).
Jak vidte, pesto jsem se rozhodl to popsat. Nech tento text pinese bli
porozumn a poctn toho, co je zdrojem ivota va mysli a tla.
Kdy se m ptaj, m ivm tlo bhem inedie, odpovdm po pravd, e ...
nim. Vm to, protoe jasn vidm a ctm to, e bhem inedie udruji
sprvn fungovn organismu pouze vdomm toho, e J jsem tvrcem
ivota. Rozumte? tvrce ivota. Skrze jednoduch vdom toho, e
tvom ivot, mohu udret mysl a tlo (kter pouvm jako nstroje) ve
stavu, jak si peji. Ctm to. Kdy pouze obrtm svou pozornost dovnit
sebe (do svho duchovnho nitra), pociuji J, kter tvo (dv) ivot a
dl svou prci.
Vm, e dokud nebudete ctit J, ili to, m opravdu jste, nemete
porozumt mmu sdlen a to je to nejprost sdlen, jak mohu napsat.
Vm, m jsem, ctm to a vidm, jak tvom ivot prostm vdomm tohoto
faktu.
51
Pravda vs osvobod.
53
PRO INEDIA
V prv ad mi dovolte zdraznit, e elem tto kapitoly nen povzbuzovat
kohokoli, aby nejedl, ale poskytnout objektivn informace. Kapitola Pro
t bez jdla nem pesvdovat o nadazenosti inedie, ale informovat o
aspektech a vlivu SBJ na jednotlivce a spolenost.
Pokud vs inedia nezajm, pokud mte pocit, e jdlo je radost, kter se
nehodlte vzdt, pak jist tento zpsob ivota nen pro vs vhodn, take
mete zde pestat se tenm. To, co ctte, je pro vs nejdleitj, jestlie
jste se rozhodli jt vdom, ili zvolili si cestu duchovnho rozvoje.
Pro bych ml t bez jdla, kdy jdlo je radost? obas se m lid takto
ptaj. Pedevm byste mli vdt, e nemuste, protoe se nikdo nechyst
vs do toho povzbuzovat nebo nutit. Nicmn pokud byste chtli vdt, pro
se nkte lid rozhodli pro SBJ, mete si pest, co nejastji sdluj.
Snad kad nejedc m vlastn odpov na tuto otzku, ale nkter
odpovdi se asto opakuj. Zde jsou uveden nkter fakta a nejastj
odpovdi. Popisy jednotlivch zkuenost pochzej od lid, kte nenutili
sv tlo t bez jdla a jejich tla pi tomto stylu ivota funguj sprvn.
ZDRAVOTN STAV
Pedstavte si, e vae tlo funguje perfektn, bez znmky nemoci. dn
nachlazen, rma, kael, bolest, nava, letargie (mohli bychom zde
vyjmenovat mnoho poruch). Tlo je zdrav a ist, jako by patilo naprosto
zdravmu dtti ve vku nkolika msc.
Pi ten tohoto popisu si mete pomyslet, e se ctte pln zdrav, tak jak to
tento text uvd. Nicmn, pokud nemte pozitivn zkuenost se stavem
nejeden, nebo pstem, pravdpodobn nectte a nevte, co mm na mysli.
Tento stav dokonalho zdrav a pohody, pestoe nevm, jak pesn ho
popsat, nelze vyjdit slovy tak peliv a dkladn, jak byste ho mohli
poctit vlastn zkuenost.
54
SVOBODA
Tm se perfektnmu zdrav, bez poteby jdla a pit, bez bnho
pesvden o nutnosti zskat, pipravit a zkonzumovat jdlo. To znamen, e
hlad, podviva a problmy s nimi souvisejc se m netkaj, bez ohledu na
msto, kde iji.
A bohat i chud, bez tzv. prostedk k peit, jeho tlo funguje
perfektn a t se dokonalmu zdrav. ivot inediata nezvis na jdle a
problmech spojench s jeho zskvnm.
Inediat si me vybrat nepotebuje jdlo, aby sprvn fungoval, ale me
jst pro poten, pro spolenost nebo z jinch dvod. To je svoboda volby,
kterou ostatn lid, kte jed normln, nemaj.
SBJ je jednm z krok na cest ke znovuzskn pln lidsk svobody.
Kdy si to lovk uvdom, zakou astji, e se me osvobodit tak od
55
EKONOMIE
Zamyslete se, kolik asu, penz a energie vnuje prmrn lovk
nsledujcm aktivitm souvisejcm s jdlem:
1. Nejprve pracuje jako otrok, aby zskal penze.
2. Kolik za ty tce vydlan penze strv hodin msn na
nkupech potravin?
3. Dle pipravuje jdlo, krj, loup, va, sma atd.
4. Pak to j, s chut, nebo bez chuti, nebo je pesvden, e lovk
peci mus jst, aby il, jinak to nen mon.
5. Po jdle oplchne ndob, uklid a peml, co pipravit na dal
jdlo.
6. S plnm aludkem se nechce nic dlat, protoe tlo m mn
energie, protoe je j poteba na trven. To nepzniv ovlivuje
nladu. Preferovanou volbou je pak sedt ped televiz, st nebo
spt (siesta).
7. Nkolikrt denn se tlo domh, aby vylouilo ve, co bylo
sndeno a vypito, protoe jinak by se otrvilo k smrti. Tolik prce,
tolik asu, tolik penz pro to, aby se to vechno vyhodilo.
8. Kdy tlo neustoj petovn potravinami a nahromadnmi jedy,
lid utrat penze a as za lkae a lky, msto aby se lili pstem.
Kolikrt za den, tden, rok a za cel svj ivot se stle opakuje to sam?
Kolik to stoj asu a penz? lovk by se divil, kdyby to vechno spotal.
Pokud jde o vechny tyto vci, inediat uet spoustu penz, asu a energie.
Je velk rozdl t bez jdla a jst normln. Je docela zajmav mt
zkuenost obou tchto ivotnch styl a porovnat rozdly.
Pro nkter lidi je dleit, e inediat obvykle potebuj mn spnku, tud
mohou uetit as. V zvislosti na konkrtn osob, ueten as na span je
56
EKOLOGIE
Pi praktikovn SBJ jsem si viml, e mnostv mho odpadu se snilo
ptkrt. 99% vc, kter jsem prbn vyhazoval, byly recyklovateln
materily (papr, kov, plast). Kdybych je tdil a prodval, mohl jsem vydlat
njak penze, ale j jsem je vtinou daroval lidem, kte se zabvali
sbrem recyklovatelnho materilu. Proto mohu ci, e kdy praktikuji
SBJ, piblin stonsobn mn zneiuji produ.
Opravdu se v domcnostech produkuje tolik odpadk spojench s jdlem?
Ukazuje se, e tomu tak zhruba je. Nen tk vidt, e vtina odpadk,
kter rodiny vyhazuj, se skld z obal potravin a zbytk jdla.
Tak by bylo chybou nezapotat celkovou vi vkal a moi, kter
vstupuj do pdy a vody. Vynsobte to, co prmrn obyvatel Zem
vyluuje, esti miliardami a pidejte miliardy kilogram tchto vc
z prmyslovch chov. Jak velkou horu tvo celosvtov denn produkce
vkal a moi?
57
VITALITA
Vtina inediat, v porovnn s lidmi, kte j normln, v sob ct
mnohem vce ivotn energie. To jim umouje udrovat vysokou fyzickou a
psychickou aktivitu po mnoho hodin denn, ani by se ctili unaveni, stejn
jako se to stv umlci pi inspiraci.
58
59
Je zde nov, pravdiv ren: Jezte mn, abyste mli vce ivotn energie,
vce kreativity a ist tlo, pak se vm vtina bnch lidskch nemoc
vyhne. Samozejm, e omezen pjmu potravy pod rove SPT (=skuten
poteby tla) je tak nepzniv, protoe lovka zbavuje energie a oslabuje
ho. Tlo a mysl funguj nejlpe, kdy je SPT pln uspokojena.
KREATIVITA
Je veobecn znmo, e prce, studium i mylen, je mn efektivn
s plnm aludkem. Po vydatn veei je men ochota tvoiv myslet nebo
studovat. lovk je ospal, pokud nen fyzicky aktivn. Trven sndenho
jdla vezme z tla pomrn nejvce energie.
Kdy tlo netrv, lovk me vyut uetenou ivotn energii pro dal
innost. Mysl a tlo jsou zce spojeny, tvo svazek a ovlivuj se navzjem.
m je fyzick tlo ist a mn naplnn potravinami, tm jednodu,
jasnj, rychlej a kreativnj je mylen. Dokonce i pi pstu lid ct
lehkost mylen pot, co proli prvotn oistou tla a mysli. U vtiny
inediat je ta jasnost mysli trval.
Po ukonen innosti zavacho a isticho systmu m lovk
nkolikansobn vce energie, kter pak pirozen proud do vych sfr
nazvanch duevn, duchovn nebo psychick. lzy iinky a hypofzy se
stvaj mnohem aktivnj, smysly roziuj svj rozsah vnmn a lovk
tak nachz vce zajmavch vc z duchovn oblasti ivota. To je dvod,
pro se v mysli objev vce novch npad a mylen se stv efektivnj.
lovk se ct jako osoba, jej mysl byla zbavena mlhy, tmavho oparu
nebo bahna, kter ji pokrvaly dve. lovk vid duevn svt mnohem
zetelnji a jasnji.
Ve uveden vci zpsob, e kreativita inediata je vt. To se me
projevit v psan, malovn, skldn, zakldn njak organizace, podn
semin i pednek, vzkumn innosti atd.
Mj pbh me slouit jako pklad. Od zatku svho SBJ jsem jasn
ctil mnohem vt psychickou aktivitu a duchovn citlivost. V kadm
okamiku dne, nebo noci, jsem mohl zat pst a hovoit na dan tma a jak
jsem pocioval, mohl bych to dlat do nekonena. Tmat se objevilo v m
mysli tolik, e bych mohl napsat brouru obsahujc pouze jejich tituly.
60
DUCHOVN ROZVOJ
lovk si viml ji dvno, e existuje spojitost mezi snenm pjmu
potravy (nap. pstem) a tzv. duchovnm rstem. Tato spojitost je tak
dleit, e je to zdrazovno v mnoha uench, nboenstvch, vrch a
kolch, jejich clem je duchovn rst lovka. Pravideln zdren se
potravy je praktikovno jako jedna z nejdleitjch innost v mnoha
systmech duchovnho rozvoje lovka.
Tato souvislost je jasn pociovna pstujcmi lidmi. Jej mechanismus
me bt snadno pochopen osobami, kter vd, e jdlo je faktor, kter t
lovka k zemi, jak jsem popsal u dve. Nkte lid se rozhodnou
praktikovat SBJ tak, aby mohli trvale pebvat ve vysokch vibracch.
SBJ je jedna z mnoha monch etap na cest vdomho duchovnho rstu.
Zmnil jsem se, e provzan vci psob jedna na druhou, a e tlo a mysl
jsou jednotou. Tm, e kles aktivita ve fyzick oblasti (pedevm trven a
vyluovn), je mon vce ivotn energie vyut v duchovn oblasti. Bhem
pstu a SBJ duchovn aktivita roste, protoe ivotn energie pirozen
proud do tto oblasti. To me bt vyuito pro osobn duchovn rst.
Ani inedia, ani pst, nejsou nutn na cest duchovnho rstu, nicmn
mnoho lid je povauje za vznamnou pomoc. ivotopisy mnoha tzv.
duchovnch mistr obsahuj pst (i such) nebo dlouh obdob vrazn
menho pjmu potravy, za elem dosaen specifickch cl v duchovn
oblasti. Mnoz z nich jedli jen ze spoleenskch dvod, ne pro potebu
vyivovat tlo.
lovk je nejmocnji vzn k hmot skrze jdlo. Pokud je toto pouto
perueno (kdy jdlo ztratilo svj vznam, protoe naplnilo svj kol),
61
OMLAZEN
Nebudeme-li brt v vahu innost mysli, pak lze ci, e hlavn pinou
biologickho strnut lidskho tla je kontaminace toxiny a pebytek tuk,
v kombinaci s nzkou rovn ivotn energie. Mnoho lid, kte provdj
SBJ nebo dostaten dlouh pst, pociuj, e se jejich tla omlazuj. To je
hlavn dvod, pro se nkte lid rozhodnou zat SBJ.
Proces biologick regrese v dsledku pstu nebo inedie je znmm jevem, o
em svd nejen vzhled tla, ale i vsledky klinickho vzkumu.
Pkladem me bt Evelyn Levy, kter podstoupila vyeten ttn lzy po
pechodu na SBJ, v roce 1999. Vsledky ukzaly, e ttn lza pat
osob 15let, zatmco Evelyn bylo v t dob 38 let.
Abych se ujistil, e mi dobe rozumte, dovolte mi zdraznit, e dlouh
hladovn, ani SBJ, negarantuj biologick omlazen kadmu lovku.
Nucen tla t bez jdla dle, ne potebuje, zpsob opan vsledek
62
urychlen procesu strnut. Viml jsem si, e u mnoha osob, kter se nutily
t bez jdla, se proces strnut jednoznan urychlil.
Jestlie se SPT (skuten poteby tla) shoduj s celkovm nedostatkem
poteby jst, pak se biologick vk vrac na hranici stanovenou mysl,
protoe v tomto ppad toxiny, pebyten tuky a pli nzk hladina
ivotn energie neurychluj proces strnut. V kadm jinm ppad je to
nucen tla nepijmat potravu (hladovn) a zraovn, kter se vizuln
projev strnoucm vzhledem tla.
Osoba zvan nesmrteln, ili ta, kter um udret sv tlo v dobrm stavu
tak dlouho, jak se rozhodne, se me obejt pln bez jdla. Samozejm to
neznamen, e kad nesmrteln je nejedc, nebo naopak.
ZVDAVOST
Mezi mnoha dvody, pro se lid rozhodnou pro zahjen SBJ, je tak
zvdavost. Jak to je, t zcela bez jdla po mnoho tdn, msc nebo i
dle? me se nkdo ptt sebe samho. Jestlie to sm nevyzkoum,
nikdy se to nedozvm, protoe jen m vlastn zkuenost mi dv poznn.
Zkuenost jinch lid me poskytnout informaci, nikoli poznn. Tak me
pemlet osoba, kter se o toto tma zajm natolik, e se rozhodne
vyzkouet SBJ.
Napklad, pro m zvdavost prot zkuenost je jednm z hlavnch dvod,
pro od estncti let experimentuji s dietami, pstovnm, ivotem bez jdla,
obezitou, hubnutm, vyhublost, hladovnm tla, nemocemi, (sebe)lbou,
strnutm a omlazovnm. Vsledky tchto pokus jsou vedlej inky m
zvdavosti. Dky tomu vytvm a pamatuji si sv znalosti. Pouvm tyto
znalosti, abych napsal tuto knihu a radit lidem, kte m o to daj.
Je teba pipomenout, e dlat pokusy na sob me pokodit tlo nebo
mysl. Me to zpsobit nemoci nebo dokonce smrt. Nkter experimentujc
osoby dosahuj bodu, kde pokozen tla nebo psychiky je natolik zvan,
e zvrat se zd bt nemon. Proto vm radm nensledovat m, ani osoby
podobn experimentujc.
63
64
OSOBN DOTAZNK
Ne se rozhodnete pizpsobit vae tlo ivotu bez jdla, stoj za to se
upmn zeptat sami sebe na nsledujc otzky. Ped zodpovzenm tchto
otzek zstate tie v klidu, abyste mohli lpe proctit vnitn pravdivou
odpov.
V tomto ppad je vhodnj se naladit na odpovdi pochzejc z intuice.
Odpovdi a omluvy, nalezen intelektem, maj men vznam. A tak i
onak, nestoj to za to hledat pro sebe vmluvy, protoe pravdiv obraz
skutenosti se skld pouze z fakt a toho, co ctte.
Osobn dotaznk je teba spojit s analzou PCT, abyste pro rozhodovn mli
co nejplnj obraz sebe sama. pln analza me trvat od nkolika
hodin, a po nkolik msc.
Take upmn odpovzte sami sob:
1. Pro chci zat SBJ? Co je mm hlavnm, nejhloubji skrytm
clem?
2. Bude mj dosavadn ivotn styl pekkou?
3. Jsem pipraven na velk zmny, kter nastanou v mm vztahu se
leny rodiny, pteli, kolegy a dalmi osobami? Mohu pedvdat,
jak to budou zmny?
4. Dovoluje mi mj stav psychickho zdrav to udlat?
5. Zahrnuje cesta mho duchovnho rstu SBJ?
6. Opravdu vm, e mohu a vm, jak to udlat?
7. Pokud nastanou problmy, koho budu dat o radu?
8. U jsem mluvil se svmi blzkmi pbuznmi, take vm, jak je
jejich skuten nzor na m rozhodnut?
9. Bojm se? eho?
10. Jsem si pln vdom, e adaptace na SBJ je vtinou spe
duchovn, ne fyzick proces?
11. Do jak mry m ovlivuje sociln sugesce?
12. Vlastn, k emu mi to je?
65
66
RODINN PSLUNCI
Rodinn pslunci, se ktermi denn ijete ve stejn domcnosti, jsou lid,
kte maj nejvt vliv na v ivot (a vy na n jde o vzjemnou sociln
sugesci). Jejich postoj vm me pomoci, znesnadnit nebo znemonit
pokraovat v pprav na SBJ. Stoj za to zvit jejich nzory a monost
ovlivnn vaeho rozhodnut zmnit ivotn styl.
Na zatku bude vam hlavnm kolem jim dkladn vysvtlit, co budete
dlat a pro to budete dlat. Jejich spoluprce bude pro vs uiten, proto
m lpe vm budou rozumt, tm mn pekek se z jejich strany objev.
Je dobr si uvdomit, e stt se inediatem me zpsobit tak velk zmny ve
vaem postoji a porozumn vcem tohoto svta, e to zpotku poctte jako
zhoren vztah s nejblimi osobami. V krajnm ppad, pi nedostatku
pochopen z obou stran, me dojt nap. k izolovn se od rodiny nebo
k rozpadu manelstv. Znm nkolik lid, kte se po pechodu na SBJ
rozvedli.
Energie a vyzaovn vaeho tla se vrazn zmn. To me zpsobit
disharmonii (nesoulad) mezi vmi a vam partnerem, dtmi, rodii a
dalmi leny rodiny. Pokud tomu neporozum a nepodpo vs (protoe oni
si vybrali jinou cestu rstu), je tm jist (jako pravidlo s vjimkami), e
nastanou nepjemn situace mezi vmi vemi. V takovch ppadech se
stv nesoulad obtn snesiteln, protoe se objev strach, podrdnost,
nenvist, vztek a podobn nepjemnosti.
Me vak dojt i k opanmu vvoji. Energie vaeho tla bude mt
oduevujc vliv na osoby, se ktermi ijete. Tomu se k zvyovn
vibrac jinch lid. Vsledkem toho bude, e se zanou vce zajmat o
nemateriln strnku ivota. To me zmnit jejich postoj k pjmu potravy.
68
SPOLUPRACOVNCI
Vtina z ve uvedenho, co se tk rodinnch pslunk, plat i pro
spolupracovnky. ast a dlouhodob prce na stejnm mst vytv mezi
lidmi zvltn vztah rodinnho typu.
Dokonce i kdy je pesvdte, aby uvili vaemu vysvtlen, pro jste se
vzdali pestvky na obd, kterou vichni byli zvykl vyuvat spolen, jak
dlouho budete skrvat pravdu? Stoj to podvdn za to? V vzhled a
chovn se zmn, take dve nebo pozdji to zjist.
V zvislosti na vaem vztahu s kolegy se mete stt objektem jejich
obdivu, napodoben nebo zvisti, vtip, nenvisti. Take ne zanete, zkuste
si pedstavit, jak by mohli reagovat. Pedvdnm jejich reakc mete
naplnovat pedem, jak budete odpovdat, nebo se mete rozhodnout, e se
alespo na njakou dobu vzdte sv pedstavy o SBJ.
Vae pedstavivost, dky kter budete moci pedvdat mon reakce koleg a
nadzench na pracoviti, vm me pomoci vyhnout se nedoucm
situacm. Pkladem takov situace me bt ztrta zamstnn kvli svm
nadzenm, kte se mohou domnvat, e jste se stali duevn chormi nebo
leny njak nebezpen sekty.
To znamen, e vvoj udlost bude zviset na druhu a mstu prce, na
reakci koleg, na vaem chovn. Mohou bt pro vs pzniv, nevznamn
nebo zniujc. Kdy budete pedvdat tyto udlosti a reakce lid, mete se
pipravit na zmny, zmnit pln anebo rezignovat.
69
PTEL
Vai znm a ptel pat k tm lidem, jejich chovn mon budete chtt
zvit, protoe zmna vaeho ivotnho stylu bude mt vliv i na vae vztahy.
Zmna bude tm vt, m vce jdla bylo na vaich spolench setknch.
Pokud jste zvykl na setkn se stoly plnmi jdla, pak vae nejeden jist
nezstane bez povimnut. Pedstavte si, jak budou jejich reakce na v
nov ivotn styl. Mohou vs podpoit, zajmat se nebo odmtnout. Mete o
n pijt (tehdy se samozejm uke, e to nebyli skuten ptel).
ZVISLOSTI
Pokud vte, e mete t bez jdla a rozhodli jste se pizpsobit tomu sv
tlo, pak jste pravdpodobn bez zvislosti na cukru, soli, nikotinu,
alkoholu, drogch, pejdn atd. Ale pokud vs budou i nadle poutat,
znamen to, e nejste pipraveni. To neznamen, e to nemete zkusit, nebo
e nebudete moci doshnout spchu.
Zvislosti nedlaj hladovn nebo nejeden nemon, i kdy jsou obvykle
pomrn silnou pekkou na cest. Faktem je, e dky pstu, anebo pokusu
zat SBJ, se lovk me osvobodit od zvislost. Zdravotn pst je
jednm ze skuten innch zpsob, jak osvobodit lovka od zvislost,
zejmna pokud jde o jdlo.
V ppad nejeden statistiky ukazuj, e osoba se zvislost (dokonce i kdy
je schopna pstovat po dlouhou dobu) nezskv schopnost SBJ bez
pokozen tla. Stvajc zvislost ukazuje, e oblast vdom, ve kter ta
osoba ije, nen dostaten rozen. To m za nsledek neschopnost
dotynho uinit v programech instinktu nleit zmny, kter jsou nezbytn
pro SBJ. Pokud, i pes existujc zvislost, dan osoba udruje tlo a mysl
pi SBJ ve sprvnm funknm stavu, je to vjimka ze statistickho
pravidla.
Osoba svzan zvislost potebuje, jako prvn krok smrem k dosaen
SBJ, zvit osvobozen se od zvislosti. V prvn ad jde o prci
s emocemi. Teprve pak lze oekvat osvobozen od poteby vyivovat tlo.
70
ZVYKY
Zvyk lze odliit od zvislosti podle emocionln reakce lovka. Kdy se
lovk vzdv zvyku (zastav zvykov konn), nevznikaj v nm z tohoto
dvodu emoce (nejastji jde o ty nepjemn, kter jsou zaloeny na
strachu). Osvobozen se od zvislosti je obtn a asto zpsobuje
nepjemn emocionln reakce, ale vzdn se zvyku nen pociovno jako
nco, co je obtn a nepjemn.
Bhem adaptace na SBJ se nkter zvyky zastav nebo zmn, a to zejmna
ty, kter souvisej s jdlem. Napklad, pokud jste kad rno nakoupili jdlo
a pak posndali s rodinou, potejte s tm, e mon budete chtt tento zvyk
zruit. Pemlejte, jak budou lenov rodiny reagovat a jak to budete
pociovat vy. Budete s nimi o tom nejdve mluvit?
Mon mte i jin nvyky, a proto stoj za to popemlet, zda jejich zmna
nebo odstrann ovlivn v ivot (zvate pinejmenm sociln vztahy).
Pklady zvyk jsou nap. posezen s pteli v baru, veee s klienty, pikniky,
rybolov, zpracovn ovoce (zsoby na zimu), nkup potravin kad ptek
v supermarketu, peen kol na dovolenou. Kdy se vzdte vech tchto
zvyk, jak to ovlivn v rodinn ivot, plnovn asu, pohodu?
Krom toho mohou vzniknout nov nvyky, protoe, napklad, mete najt
vce volnho asu, kter byl dve svzn s vcmi, souvisejcmi s jdlem.
Pravdpodobn nebudete chtt pipravovat jdlo jako dve, sedt u stolu
s ostatnmi kdy jed, mt ndob. Jak ten as vyuijete? Zrod se nov
zvyk?
Skutenost, e budete sv zvyky mnit, nen zpravidla dostaten dvod pro
vzdn se dlouhch pst nebo zahjen SBJ. Na druhou stranu je teba
zvit, jak zmny se mohou objevit ve vaem ivot a zda je vymizen
obvykl innosti vhodn. Jak daleko mohu zajt a dovolit posun ve smru
tchto zmn?
71
DIETA
Jedn se o vivu lovka, kterou ml tsn ped zahjenm sv nezvislosti
na jdle. Vyjdeno z jinho hlu pohledu schopnost nejeden je vsledkem
celkovho zrychlen vibrac lidskch tl. To je dvod, pro to, co jste jedli
ped zahjenm nejeden, me bu usnadnit, nebo ztit proces adaptace.
Obecn lze ci, e tzv. nzkovibran potraviny (nap. smaen, uzen,
grilovan nebo obsahujc velk mnostv chemickch ltek) stav lovka
do t poten pozice na cest k vysokm vibracm. Na druhou stranu
tzv. vysokovibran potraviny (jako je veker syrov ovoce bez toxin)
dvaj mnohem silnj pozici. ili v zvislosti na osob a jej souasn
strav, materiln strnka zahjen SBJ bez mezistup (skokov) me
bt snadn, sloitj, anebo se ukzat jako nemon.
Lidsk tlo nem rdo rychl nebo velk zmny. Kdy jsou tyto zmny
velmi mal, tlo je nepociuje. To plat i o strav lovka, kter se sna o
SBJ. Pro tlo je vhodnj, pokud by zmna stravy na nulu postupovala
dostaten pomalu, aby tlo nepociovalo zmnu jako nepjemnou.
Jednm z nejastjch problm, kter se objevuj zejmna na zatku
SBJ, je chu. Nejedc nepijm potravu, nem tedy monost ochutnat
dn jdlo. Pro nkter lidi se to stv navn jako non mra. To je
dvod, pro je ped rozhodnutm zahjit SBJ dobr zvit situaci a zeptat
se sami sebe: Jak velk problm by pro m bylo ztratit monost tit se
z chuti jdla?
VIZUALIZACE
Instinkt buduje lidsk tlo, udruje jeho fungovn, zabv se daty (nap.
sndenm pokrmem, pamt), reaguje na psychick i fyzick podnty.
Jakkoli innost instinktu se projevuje jako vsledek prce programu.
Zmnil jsem se, e programy mohou bt zmnny. Pokud se mi nelb funkce
nebo reakce na podnt, mohu se rozhodnout provst zmny. Clem zmn
(modifikace, odstrann nebo vytvoen programu) v instinktu je dosaen
plnovanho vsledku innosti instinktu.
72
2.
3.
4.
5.
Ad. 1
Za prv a pedevm vzte, co chcete, tedy co je clem vaeho rozhodnut.
Prozkoumejte vechny detaily toho, pro co jste se rozhodli a co m bt
zrealizovno jako vsledek vizualizace. Vytvote obraz, kterho se astn i
smysly. m vce smysl je do obrazu zapojeno, tm realistitj a ivj
obraz je tm jednodu je realizace vizualizace.
Napklad, pokud vsledkem vizualizace m bt vlastn dm, pedstavte si
sami sebe s rodinou, jak v tom dom ijete. Sledujte, jak rozmlouvte
v blzkosti domu (sluch), jak zvete ptele k nvtv (zrak) atd. ichejte
vn, nap. erstv natench zd, kvtin na zahrad (ich). Mete tak
v kuchyni ochutnat erstv pipraven npoje (chu). Mezitm vnmte
pjemn teplo odpolednho slunce (hmat). Dky tomu vemu je obraz tak
iv a reln, e se ve va pedstav stv filmem.
Vytvote pouze ty detaily obrazu, kter jsou pro vs dleit. Dal
podrobnosti budou dotvoeny spontnn, take se o n nemuste starat.
Napklad pokud je pro vs dleit umstn i tvar domu, vytvote tyto
detaily jasn. Ale pokud poet oken a barvy stn nejsou pro vs tak dleit,
nevytvejte je v obraze vbec.
Do vytvoenho obrazu nezahrnujte zpsob, jak doshnout konenho
vsledku (pokud vs zpsob realizace nezajm nebo dokonce nen
konenm vsledkem). Obraz sm, ili konen vsledek vizualizace, je
dleit, nikoli zpsob jeho realizace. Pokud v obraze vytvte zpsob, jak
doshnout konenho vsledku, jste tmto zpsobem omezeni. Je vce
monost, o kterch nevte, kter jsou efektivnj, jednodu, vhodnj
atd. Je lpe vytvoit a udrovat pouze konen vsledek, nikoli zpsob, jak
k nmu dojt.
Napklad pokud jste se rozhodli vylit sv tlo, spatete se jako astn a
naprosto zdrav. Nepedstavujte si zpsob, jakm se lte. J m mnohem
innj metody, ve srovnn s tm, co si je intelekt schopen pedstavit.
74
Ad. 2
Pedstavovan vsledek ve vytvoenm obraze (filmu) m bt v ase
ptomnm. Pokud v pedstavch kte nap. budu mt, dostanu, uvidm,
koupm, stanu se nebo jin budu (za pouit budoucho asu) pak se to
stane skutenost. ili dnes budu, ztra budu, za rok budu, za dvacet
let tak budu a tak a do... take kdy to vlastn bude?
Vizualizace vm d to, co jste vytvoili. Pokud jste vytvoili obraz
v budoucnosti, nezrealizuje se v ptomnosti. ijete v ase ptomnm, nikoli
v ase budoucm, nedostanete to, co si pedstavujete, e bude realizovno
v budoucnosti.
Ad. 3
Obraz m pedstavovat ji realizovan konen vsledek, ji dosaen cl.
Pro vs je to ji souasn realita. Pokud jde o ve uveden pklad vidte
a ctte se v tom domu tak samozejm, jako byste v nm ji bydleli, spali,
pracovali a odpovali. Povaujete to vechno za pln realizovanou
skutenost.
Instinkt nen moc dobr pi prci s intelektuln iluz zvanou as, nev, co
je as. Je jak mal dt, eknete-li mu dnes, ztra, za tden, nerozum
tomu, tyto rozdly nejsou pro nj dleit, protoe jeho intelekt se dosud
nenauil vytvet as.
To je jeden z hlavnch dvod, pro obraz mus bt prezentovn jako ji
realizovan. Ji nyn m bt vidn, ctn a povaovan za aktuln
skutenost.
Ad. 4
Vte, jak je rozdl mezi vdnm a vrou? Ji jsem se o tom zmnil. Kdy
nco vte, pak v to nemte vru. Kdy vte, pak o tom tak pochybujete,
protoe to prost nevte.
Nerozumte? Zeptm se vs. Vte anebo vte, e tete tuto knihu? Jak je
vae odpov? Vm, e tu, nebo vm, e tu? Rozumte nyn tomu
rozdlu?
75
KONTEMPLACE PASIVITY
Kontemplace (nkdy chybn nazvan meditac) je druh mentlnho cvien,
ve kterm jsou cel intelekt a vechny smysly koncentrovny na dan
objekt. Objektem me bt materiln vc (nap. obraz, lovk, krajina),
idea (Lska, Svtlo, vra, mysl) anebo nic (kontemplace bezpedmtov).
V prbhu kontemplace intelekt udruje:
1. sv zamen na dan tma;
2. hladinu smyslovho vnmn.
Kontemplace je jedno z mnoha duchovnch (tedy posilujcch ducha)
cvien, roziujcch sfru Vdom, ve kter lovk ije. Dky kontemplaci
lze, mimo jin, rozit vdom za hranici intelektu. To umouje vestrann
rozvoj lovka a jeho oividn rst na cest jeho duchovnho vvoje.
V dsledku toho problmy miz, choroby tla ustupuj, objevuje se poznn,
kter dv dan osob vt monosti a schopnosti.
77
78
80
ENERGIZUJC CVIEN
Jedn se o druh cvien (nikoli nezbytn fyzickch), kter zajist citeln
zven ivotn energie. nava, ospalost, slabost atd., po energizujcm
cvien lovka opust. Cvien tohoto druhu zv sprvnou cirkulaci a
vmnu rznch energi a informac mezi orgny lidskho tla, ale tak
mezi cvic osobou a okolm.
Kdy dlte energizujc cvien (na rozdl od typick gymnastiky nebo
posilovn), nevydvte energii (aby svaly pracovaly a unavily se), ale
dodvte ji sob. O to jde, protoe to je dleit zejmna v poten fzi
adaptace na ivot bez jdla.
Je mnoho znmch (hlavn v Asii) systm energizujcch cvien.
Nejastji meme slyet o indick hatha jze a prnjm, nskch
chi-kung a taj-i, tibetskch obadech, zpadnch izometrickch cviench
a rznch vizualizacch. Systm je mnoho a kad systm m koly
objevuje se tisce monost, kter maj stejn cl, znateln zven ivotn
energie v tle cvic osoby.
Pravideln provdn energizujc cvien m na lovka tak pozitivn vliv,
e v dsledku toho jeho tlo pozbv nemoc, strne mnohem pomaleji a
umr pozdji. Stolet kmeti, pln energie a duevn aktivity, vypadajc jako
tyictnci, misti energizujcch cvien dosvduj to, e tento druh
innosti m mnoho co nabdnout.
Mnoho osob, kter pravideln cvi, pociuje snenou potebu jst.
V nkterch ppadech hlad zcela miz, pokud se energetick hladina stane
dostaten vysokou. V nskch cviench chi-kung a taj-i se tento
fenomn nazv bi-gu, kdy dan osoba nepociuje hlad a tak nic nej tdny,
msce nebo roky. Takov osoba je stle v perfektnm stavu a jej tlo tm
nestrne (biologick vk se dokonce sniuje).
Pro osobu, kter pstuje, nebo jejm clem je realizovat SBJ, tato
informace znamen, e pravideln provdn energizujcch cvien je v tto
dob velmi douc a pin znateln vhody. Vtinou je to tak, e bez
energizujcch cvien nen osoba bhem realizovn SBJ schopna udret
tlo ve sprvnm fungujcm stavu.
81
82
METODY
Je pinejmenm tolik metod (rznch cest) adaptace lovka na SBJ, kolik
je lid, kte se o nj snaili nebo jej doshli. Ne jsou uveden ponkud
zjednoduen popisy nkterch metod, kter lze povaovat za urit rmce,
protoe vm poskytnou vce intelektulnho porozumn. Kad z tchto
metod by mohla bt samostatnm tmatem obshl knihy nebo semine.
dn z uvedench metod nedv garanci dosaen stavu nejeden.
Nsledujc popisy jsou uspodanou sbrkou nkterch metod.
Nejlep je takov metoda, kterou si vypracujete sami a jej efektivnost si
na sob vyzkoute. Slep nsledovn jin cesty vede spe k padku ne
k dosaen cle.
PRODN
Nzev tto metody ukazuje smr, kterm se lovk ubr. Clem na tto
cest je obnova stravovacch nvyk a stravy v souladu s prodou.
Prostednictvm disciplny osoba postupn pemuje svou stravu na
takovou, jakou pro ni vytvoila proda. Jinmi slovy se tato metoda me
nazvat postupn upesovan strava.
Osoba pouvajc tuto metodu dosaen SBJ postupn mn svoje
stravovac nvyky. Clem tto innosti je dosaen stravy, kdy bude jst jen
jdla s nejvymi vibracemi.
Nejprve jsou ze stravy vyloueny nejt (vzhledem k vibracm a trven)
potraviny. Jedn se o smaen, grilovan a uzen maso, salmy atd.. Dle
smaen a peen vrobky z obilovin, brambor, re, kukuice (jako jsou
hranolky, chipsy, popcorn, pizza, kole a jin peivo).
Dle je z jdelnku vyazeno mlko a vechny mln vrobky. Nkte lid
uvdj, e je mon pt jogurt, kysel mlko nebo podmsl, protoe
pzniv ovlivuje stevn bakteriln mikroflru. Faktem je, e pro tlo je
vhodnj pln odstrann tto potraviny z jdelnku. Existuje mnoho
83
85
DUCHOVN
Hmota (vetn tla) je formace (odraz) duchovn strnky lovka. Cokoli
povstalo z hmoty, bylo nejprve vytvoeno v duchovn sfe. Jestlie nejeden
existuje v duchovn oblasti lovka, pak jeho tlo tento jev brzy projev, ili
penese do ivota dan osoby.
V duchovn metod adaptace lovka na SBJ pracujete na dostatenm
rozen sfry Vdom, ve kter ijete. Vte, e nejeden je oekvanm
vedlejm vsledkem tto prce. Pokud je nejeden dostatenou skutenost
ve vaem duchu, pak to tlo projev.
lovk se me vdom duchovn rozvjet na jedn z nesetnch cest. Dje
se to tak, e nsleduje to, co si uril a naplnoval. Me to bt oddanost
Bohu, praktikovn nkter z tisc vr, filozofi, systm zdokonalovn a
dalch. Me tak init sm nebo ve skupin.
Nkte lid se rozhodnou zstat v stran v pznivm prosted, nkte
preferuj spolenost nejblich rodinnch pslunk, jin se uzavou
v meditanm kltee. Jedni si vybraj kompetentnho prvodce,
duchovnho uitele (gurua) a vykonvaj jeho doporuen, druz jsou vedeni
vym J, andly, mistry, strci nebo jinmi nehmotnmi bytostmi, a
jin v pouze sami sob.
Je mn dleit s km, kde a jak, na t nebo jin cest. Mnohem dleitj
pro poutnka je to, e sfra Vdom se roziuje a dv vsledky, kter
praktikujc lovk oekv.
Tak vypad v obecnm popisu duchovn metoda pizpsoben se lovka na
SBJ. S duchovnm rstem lovka se jeho strava a chu k jdlu mn.
Postupn si vybr jdla se stle vymi vibracemi, kter mn zatuj tlo.
Denn spoteba (mnostv) jdla se tak sniuje, a do plnho zastaven
pjmu potravy. Dje se tak proto, e lovk ct, e ije v moci J, Boha,
Ducha Svatho, Veobecnho Principu, Univerzln Mysli nebo Boho
Svtla, Nejvy Energie, Vnitnho Zdroje, milosti Brahmana, Allha atd. Je
87
NHL
Ve skutenosti nelze ani mluvit o metod, protoe jde o udlost, kter se
lovku stane. Pesnj termn by byl: nhl vznik nejeden. Nicmn,
protoe je znmo, za jakch okolnost se tato udlost nejeden objev, je
mon postupovat zpsobem, kter takovouto zmnu vyvol. V tomto
ppad se tedy metoda tk okolnost vzniku nejeden.
Nejastji se to stane tak, e jednoho dne zane tlo dan osoby nhle
odmtat stravu (asto k divu dotynho). Odmtnut me bt tak siln, e
lovk ct nevysvtliteln odpor k jdlu, ct nevolnost pi pohledu na n a
snden ehokoli kon zvracenm.
Nhle, jakoby vynuceno samm tlem, nastv odmtnut jeden u osob
s tzv. duchovnm zpsobem ivota. Tlo osoby je tak hluboce ponoeno do
modlitby, kontemplace, Boho uctvn, e pln zapomnlo, e je teba
jst.
Pi studiu ivotopis svatch, bez ohledu na nboenstv, je mon najt
pbhy popisujc obdob bez jdla, kter se onm osobm pihodila
neekan a nhle. Nkter z nich nevloily nic do st nkolik tdn nebo
msc, jin nkolik let a byli t tac, kte nepijmali stravu do konce
svho ivota.
V souasn dob relativn rychlho en spirituality (vdomho
duchovnho rozvoje) mezi obyvateli Zem je nhl odmtn potravy (me
se zdt, e pouze) tlem stle astj mezi lidmi ijcmi mimo kltery,
poustevny, svatyn. Mezi tzv. normlnmi, obyejnmi (kte nejsou
povaovni za svat) lidmi se tato udlost stv mnohem astji u osob
intenzivn angaovanch v tvr prci. Me to bt napklad innost
v oblasti umn. Mal nebo socha me bt tak hluboce ponoen do
88
vytven svho dla, e zapomene na svt. Bhem dne a noci tvo a mysl
jenom na to. Vechna jeho duevn energie je smovna k dlu, na kterm
pracuje. Hudebnk a vynlezce pracujc na realizaci svho npadu se me
chovat stejnm zpsobem. Ti lid nejen e nic nej, ale t tdny skoro nesp
a pekypuj energi.
Vzpomnte si na nejvzneenj okamiky lsky ve svm ivot?
Vzpomnte si, e v t dob jste nejen pln zapomnli jst, ale ani nectili
dn hlad? To proto, e lska vs ivila. Skuten, kdy lovk ije lskou,
pak se Lska projevuje skrze jeho mysl a tlo. Lska vytv ivot. Kdy
lovk Lsce dovol, aby se dostaten projevila skrze jeho mysl, pak nic
jinho ke svmu ivotu nepotebuje.
V nkterch ppadech nhlho odmtnut jdla se nevyskytuj dn
nepjemn (ve popsan) pznaky, pipomnajc odmtnut potravy tlem.
Msto toho lovk nijak netou cokoliv jst a ani nem hlad, protoe m
naprost nedostatek chuti k jdlu. Takov stav petrvv tdny, msce nebo
dokonce lta.
Z ve uvedenho plyne zvr, e m vce se soustedte na svou duchovn
strnku, tm vt je ance odpoutat se od hmoty (jdla). m vce se ponote
do duchovn praxe, tm snaz pro vs bude vzdt se jdla. Je vak lpe
nenutit se k tomu.
V kadm takovm ppad nhlho odmtnut jdla se po njak dob
(tdny, msce, roky) me stt, e tak jak nhle lovk pestal jst, stejn
nhle zane pociovat hlad a zane znovu normln jst.
Nhlou metodu lze snadno odliit od anorexie, jej pina spov
v psychice nemocnho. Jednm z viditelnch pznak anorexie je vyhublost
tla. Kdy se nhl odmtnut potravy dostav pirozen, tlo nadle funguje
dobe a nehubne, pokud nemlo nadbyten tukov zsoby.
SILOV
Ze samotnho nzvu metody vyplv, jakm zpsobem se lovk sna
doshnout SBJ silou. Nkte lid jsou netrpliv nebo se jim prost
nelb cesta (dvaj pednost zkratkm) a chtj mt vsledek hned. Jednm
z asto vyskytujcch se charakteristickch rys tchto lid je jejich siln
89
90
21DENN PROCES
Varovn. Prosm, nedlejte 21denn proces, pokud jste si peliv nepeetli
a dkladn nezanalyzovali originln popis tto metody, protoe jinak
mete ohrozit svj ivot. Ne uveden popis nesta na to, aby proces
probhl bezpen. Uvdm ho zde pouze pro informan ely, akoli m
Jasmuheen podala, abych ho odstranil (z bezpenostnch dvod).
Podrobn popis The 21 day procedure od Charmaine Harley lze nalzt
v knize Prana Nourishment Living on Light (Prnick viva it ze
Svtla). Autorkou knihy je Jasmuheen, Australanka iven prnou, kter
prosazuje program Divine Nutrition (Bosk viva), slouc
k odstrann svtovho problmu zdrav a hladu. A doposud to byla
nejznmj metoda zjemc o toto tma. Jasmuheen ji propagovala do
konce 20. stolet. Pozdji, ve sv knize The Food of Gods (Strava
Boh), pedstavila jednodu a bezpenj metodu, rozloenou v delm
ase.
Je dobr vdt, e informaci o 21dennm procesu obdrela (jako zprvu od
nemateriln bytosti) skupina ptel v Austrlii, jejm lenem Jasmuheen
byla. lenov skupiny se schzeli pro spolenou praxi, kter mla za cl
duchovn rst. Pedan proces oiovn byl uren pro leny tto skupiny,
nikoli nutn pro ostatn lidi. Akoli sama mylenka, e Vnitn Bosk
Jednota, kter nm dv dech a ivot, ns me tak ivit, je informace
uren pro celou planetu a jak v a hls Jasmuheen je soust lidsk
evoluce.
21denn proces je rozdlen na ti sedmidenn sti. V prvm tdnu lovk
nej ani nepije (podobn jako u suchho pstu). To me bt pro ivot tla
osoby nebezpen, nen-li k tomu pipravena. Krom strachu jde hlavn o
to, e me dojt k nadmrn dehydrataci tla, vedouc k nevratnm
zmnm, koncm smrt (co se u nkolika osob stalo).
Ve druhm tdnu me lovk pt vodu a 25% pomeranovou vu (3 dly
vody + 1 dl vy). Ve tetm tdnu me, krom vody, pt 40%
pomeranovou vu. Mnostv vypitch tekutin zvis na zni a dalch
faktorech, ale mluv se o minimln 1,5 litrech za den. Lid prochzejc
procesem pij tak jin ovocn vy.
91
92
HYPNOTICK
Hypnza je nstroj slouc ke zmn innosti program v instinktu. st
instinktu uruje a realizuje spojen mezi lidskm tlem, jeho psychikou a
vnj hmotou, znmou jako jdlo. Tato funkce v ppad prmrnho
obyvatele Zem vyvol biologickou potebu jdla. Urit ltky (nazvan
potrava) mus bt tlu dodny v odpovdajcm mnostv a ase, aby tlo
mohlo sprvn fungovat.
innost jednotlivch st instinktu me bt zmnna. Osoba usilujc o
SBJ se zamuje na ty zmny v instinktu, kter mohou bt popsny
nsledujc vtou: Tlo funguje sprvn bez ohledu na to, zda mu jsou ltky
(potrava) dodny nebo ne.
Ve spoluprci se zkuenm hypnotizrem (nebo pomoc autohypnzy),
s vyuitm individuln vybranho souboru sugesc, je mon doclit tchto
zmn. innost zvis tak, mimo jin, na citlivosti dan osoby
k hypnotickm sugescm.
Je to vak dosti riskantn a mlo prozkouman zpsob dosaen nejeden.
Hlavnm problmem je, e se mohou objevit kodliv sugesce a mohou bt
pijaty instinktem. V prbhu hypnotickho sezen me instinkt absorbovat
sugesce jako such houba vodu. Kad jednotliv sugesce me zpsobit
vznamn zmny v innosti instinktu.
Je dobr si uvdomit, e sugesc mohou bt nejen slova hypnotizra. Tak
hypnotizrovo chovn, projevovn jeho emoc, atmosfra okol, zvuky
pichzejc zven a dal faktory mohou pedstavovat sugesci, kter
zpsob nezamlen zmny (s mon pozitivnmi, mon negativnmi
nsledky).
Z toho dvodu, aby se nezpsobily nedouc zmny v psychice,
nedoporuuji tuto metodu, zvlt pokud si mete vybrat metody jin.
Rychl zmny v instinktu pomoc hypnzy mohou zpsobit takov zmny
v ivot lovka, kter se mohou stt pinou utrpen. Vizualizace je
mnohem lep zpsob, jak doclit zmny v instinktu.
Hypnotickou metodu pro pizpsoben se SBJ je dobr znt a pout
v situacch ohroen ivota v dsledku pli dlouhho obdob bez jdla.
Takov situace mohou nastat, kdy jsou lid odznuti na dlouhou dobu od
93
STDAV
Stdav se rozum jst v urit dni. Dve, ne zanete jst stdav, snite
poet jdel za den. Napklad, pokud jte ptkrt denn, snite etnost na
tyikrt denn. Pot, co jste si pivykli na tyi jdla denn, snite jejich
poet na ti. Pokraujete tak dl a pijde as, kdy budete jst jen jedno jdlo
denn a budete se pi tom ctit dobe.
Nsledn budete jst jen jednou za dva dny (take se budete kad druh den
postit). Dnes budete jst (samozejm pouze jedno jdlo), ztra se postit,
pozt znovu jst a popozt se znovu postit atd. Take vzorec stravovn
vypad takto: J P J P J P atd. (J den s jednm jdlem, P den pstu). Po
uritm ase se tento rytmus stane natolik normln, e o tom ani nebudete
pemlet. Automaticky, ani o tom budete uvaovat, potat dny nebo
plnovat, budete ctit hlad a jst jen kad druh den.
Dalm krokem je jst jedno jdlo pouze kad tet den. Dnes jte a ztra a
pozt se postte. Stravovac vzorec: J P P J P P J P P J P P J P P atd. Kdy se
tento rytmus stane tak normlnm, e ho budete vykonvat automaticky, pak
pidte jeden den pstu. Take te budete jst jen jednou za tyi dny: J P P
P J P P P J P P P J P P P atd.
Vezmte, prosm, na vdom, e v den, kdy jte, mnostv sndenho jdla
nen vt ne mnostv, kter jste pravideln konzumovali, kdy jste jedli
normln. Take kad tvrt den jte to sam mnostv, jako kdy jste jedli
denn (a ne tyikrt tolik).
Tmto zpsobem se postupn dostanete na jedno jdlo tdn, a po t jet
mn, nap. dvakrt za msc. Pak je lep konzumovat pouze potraviny pro
trven nejleh (nap. ovoce, tekutiny), aby nepokodily trvic systm
z dvodu snden neho nevhodnho po mnoha dnech pstu. Dlouh
vkn a mchn se slinami jsou nesmrn dleit (pozdji o tom napu
vce).
94
POKUSN
Osoba se rozhodne zat SBJ, take odlo jdlo stranou. Tomuto
rozhodnut me (ale nemus) pedchzet pprava. Osoba pozoruje a vnm,
co se dje s tlem a psychikou. Dokud jde vechno dobe, me se
povaovat za nejedcho (inediata, dechae nebo cosi jinho). Ale pokud se
objev pznaky neschopnosti t bez jdla, m na vbr ze dvou monost:
dle nejst (pokraovat v SBJ), pestoe v, e je to riskantn, anebo zat
jst.
Rozumnou monost je vrtit se k jdlu. Postupuje tak tm kad, kdo vid,
e jeho tlo jet neme dn fungovat bez jdla. Take lovk zane
znovu jst a svj (nespn) pokus me nazvat pstem.
Pot po dostaten dlouhou dobu j normln, aby obnovil sv tlo. Me
dokonce jst dle, aby nashromdil zsobu tukov tkn. Faktem je, e m
m tlo vt tukovou zsobu, tm dle me t bez jdla. Take se tato
osoba me rozhodnout, e uskladn vce tuk v tle (je lep to nedlat),
aby pi nslednm pokusu mohla dle zstat bez jdla. m dle nebude jst,
tm vt bude mt anci, e se jej tlo pizpsob SBJ.
Po znovuobnoven tla, nebo dokonce po shromdn pebytenho tuku,
znovu pestv jst (zkou dal pokus). Tentokrt se tak, po njak dob
nejeden (pstu), me opt vrtit k jdlu (aby znovu obnovila tlo).
Nicmn je urit ance, e nebude poteba, protoe po nkolika mscch se
uke, e tlo funguje bez jdla dobe.
95
FILOZOFICKO-INTELEKTULN
Tato metoda (me bt t nazvna vdeck) je zaloena spe na hledn
informac a teori ne na praxi, proto ji povauji za doplnk k jinm
metodm. Osoba, zajmajc se o tma adaptace k SBJ, hled veker
dostupn informace v knihch, od nejedcch, na seminch, na internetu
atd. Informace analyzuje mylenm, filozofickmi vahami, diskuzemi a
dkazy (nejlpe vdeckmi). Take pistupuje k tmatu jako vdec a filozof.
96
SLUNEN
Tato metoda je zaloena pedevm na hledn do Slunce a chzi naboso po
zemi je znma a praktikovna ji tisce let, nejvce v Indii. Hlavnm clem
tto metody je len tla i mysli. Hledn do Slunce udruje lovka ve
stavu dokonalho zdrav, dobr nlady a vysok hladiny ivotn energie.
Livmi faktory jsou energie ze Slunce a Zem.
Osvobozen od jdla se objev pozdji. Je jednm z vedlejch ink (u
tm vech osob, vetn tch, kter nev) vysok energetick hladiny
pociovan danou osobou. Vrazn snen chuti k jdlu se obvykle objev
po asi 7 mscch, ale me nastat u po 3, anebo a po 9 mscch
praktikovn.
Jednm z prvnch lid, kte tuto metodu v souasn dob opt
zpopularizovali, je Hira Ratan Manek z Indie. Hira tuto proceduru dkladn
popisuje na svch webovch strnkch (www.solarhealing.com).
K dispozici je tak mnostv diskusnch fr na tma dvn se do Slunce.
Zde je krtk popis metody hledn do Slunce podle HRM. Kad rno za
svtn nebo kad veer pi zpadu slunce se dvte do stedu Slunce.
Bhem tto doby stojte bos na zemi. Prvn den zante od maximln
97
ALCHYMISTICK
Jedn se o nejinnj ze vech mn znmch metod, kter vyuv inku
chemickch ltek na lovka. V tomto ppad je nejeden jednm
z vedlejch ink silnho zaktivovn svtlonosnho systmu tla lovka.
Tyto ltky, v ist form anebo ve smsi, jsou znmy a uvny (pedevm
zasvcenmi) po tisce let pod rznmi jmny, nap. mana, kmen mudrc,
Svat Grl, vibuthi, bl prkov zlato, orme, ormus. Nejastji vystupuj
ve form prku. Me se jednat o ist chemick prvek nebo o sms
nkolika prvk: zlato, rhodium, ruthenium, stbro, m, rtu, ale ne
v kovov form. Napklad nekovov forma zlata vypad jako sklo anebo
v rozdrcen form jako bl prek.
Popisy (asto ve form symbol) tajemn, vestrann uzdravujc a
ivotodrn substance lze nalzt, mimo jin, ve Vdch, Bibli, Kornu,
egyptskch zpiscch a alchymistickch knihch. Tyto ltky se podvaj
pouze tm, kte jsou pipraveni dosti dlouhm procesem
99
VDOM JEDEN
Vdom jeden (VJ) je jedna z nejinnjch cest pro ty osoby, kter usiluj
o nejeden nebo o ideln (pro sebe) stravu. VJ dv vaemu tlu pesn to,
co potebuje, ve sprvnm mnostv a ase.
100
peliv sledujte sebe a hlavn svoje emoce, reakce tla a intelektu. Stle se
sousteujte na otzku: Co to je? a vykvejte na odpov, ale pouze
citem. Cel procedura ppravy jdla (kter zan vstvnm, uinnm
prvnho kroku v jeho smru, nap. k jeho nkupu) je kontemplace. Jestlie
hlad petrvv, pejdte k nsledujc fzi VJ.
Nyn sedte ped jdlem, na kter mte chu. Zvolna vezmte kousek a
pozorujte citem kad sebemen pohyb a reakce tla, mysli a psychiky.
Podrte chvli jdlo ped nosem a ichejte jeho vni. Ponote se do t vn a
po celou dobu sledujte pozorn a emocionln oekvejte odpov na
otzku: Co to je? Pamatujte, odpov mte ctit, nedovolte intelektu ji
vytvoit. A opt to sam, k emu me dojt, bu hlad zmiz, nebo se objev
emoce, obrazy, mylenky. Pokud nezmiz, pokraujte.
Teprve nyn ukousnte pipraven jdlo. Drte sousto v stech a
vychutnvejte je. Pociujte veker reakce tla, psychiky a intelektu.
POCIUJTE, POCIUJTE, POCIUJTE, pozorujte a nemyslete.
Dle to je velmi dleit vkejte dlouhou dobu, ne mn ne ti minuty.
m dle budete dret jdlo v stech (dokonce a nkolik hodin), tm lpe.
Obvykle sta 3 a 5 minut. Jdlo, kter vkte, zmn chu, jednou nebo
vcekrt. Pokud chcete, aby to byl proces VJ, nepolykejte sousto ped
zmnou chuti. asto budete mt pocit, e se chu vkanho jdla zmn na
nepjemnou. To je vzkaz tla, abyste je cel vyplivli. Tlo si pro sebe vzalo
z jdla vechno, co potebovalo.
Jestlie je chu nadle dobr, pozvolna pokrm polknte, pi plnm vdom a
ctn. Pamatujte na to, abyste polykali pouze tehdy, kdy se zcela zmn na
tekutinu (nebo na homogenn dkou pastu). POCIUJTE, POCIUJTE,
POCIUJTE, pozorujte a nemyslete.
Pokraujte tmto zpsobem s kadm soustem, dokud nemte pocit, e jste
syt. Tehdy u budete vdt, e toto byla tzv. skuten poteba tla uritch
ltek (bez ohledu na co byly vyuity). Dali jste je tlu ve sprvnm mnostv
a ase, take mu poskytujete nejlep pi.
Pomoc VJ se stanete vce vdomi innosti (ne pouze jeden), kterou
vykonvte. Tyto aktivity zanaj od pocitu hladu nebo zn. Budete-li
postupovat v souladu s touto metodou, mete zjistit, co je skutenou
pinou pocitu hladu. Jestlie to nen skuten poteba tla, nebudete do nj
102
VLASTN
Kad lovk je jin, je jinm svtem. Jak by se (pokud je to vbec mon)
mohla vypracovat metoda sprvn (ve vech detailech) pro kadho? Vte,
e tu prci nkdo me dlat za vs?
Pro vs je nejvhodnj vae vlastn metoda, zahrnujc (nebo ne) prvky ze
vech ve uvedench metod a mon i dalch. Vypracujte ji na bzi
informac a zkuenost zskanch v tto oblasti.
103
Nkte lid jsou systematit, pracuj pomalu a trpliv, jin chtj hned,
teba i silou, doshnout plnovanch vsledk; a jin vol stedn cestu.
Jedni preferuj duchovn strnku, jin mus mt dkazy, protoe pro n
vechno mus bt logick; a jin spojuj srdce s rozumem. A tak dle. Jak
si mete vimnout, dky rznosti charakter lid, pro kadho nco jinho
je to nejlep.
Pokud budete mt informace o rznch metodch dosahovn ivota bez
jdla, mete vytvoit svou vlastn metodu. Jako pklad vlastn metody
me bt ta, kter v sob zahrnuje upesujc (prodn) metodu. Souasn
trvte mnoho asu duchovnm cvienm (duchovn metoda). Mimochodem
zjistte, e mete snadno vyjt s jdlem kad druh den nebo dokonce
mn asto (stdav). Rozhodnete se rovn, e budete jst vce vdom,
s clem dt tlu jdlo ve sprvnm ase a mnostv (VJ). Hledte tak
materily, pemlte, astnte se setkn, diskusnch skupin, tete atd.
(filozoficko-intelektuln). Mimoto se pravideln dvte do Slunce a chodte
bos po zemi (slunen) a v dob pstu jte bl prkov zlato
(alchymistick).
Bhem praktikovn mete ctit, e ne vechno vm vyhovuje; pak svou
vlastn metodu zmnte. Jednou ustanoven metoda nemus bt nemnn,
protoe nejdleitj je to, aby se vae zkuenost posouvala na cest k cli.
104
SYMPTOMY
Kdy se zde odkazuji na symptomy, mm obvykle na mysli nepjemn
reakce tla nebo due zpsoben zmnami ve viv. Zmnte-li stravu
dietou, pstem nebo pechodem na ivot bez jdla, mohou se objevit
symptomy, obzvlt udlte-li to rychle.
Popisuji-li dle symptomy, slovem pst mm na mysli vechny nsledujc
ppady: dietn zmny, ozdravn pst, adaptaci tla na ivot bez jdla. Take
kdy budete st pst(ovn), rozumjte tm, e to me bt aplikovno i
na dietn zmny nebo adaptaci na ivot bez jdla.
Nsledujc popisy jsou velmi obecn a maj vjimky, protoe kad lovk
je jinm svtem. Obecn popis, doporuen a procedury nejsou pro vtinu
lid pln vyhovujc, proto je vhodn uvaovat o nich spe rmcov.
Nakldat s osobami individuln dv nejlep vsledky, zvry a indikace.
Nejlepm rdcem je intuice. Jestli ji slyte dobe, pak nepotebujete dn
rady. Pokud zatm ne, je vam nejlepm rdcem sudek. Nsledujc popisy
vm mohou poskytnout mnoh cenn informace.
V prv ad, nebojujte proti tlu. Boj povede k obtem. Kdy budete bojovat
proti tlu, kdo bude obt? Msto toho, Milujte sv tlo a udrujte ho
v discipln.
Nebudu zde popisovat vechny symptomy, pouze ty, se ktermi se mete
nejastji setkat. Mnoh se mohou pihodit, protoe kad lovk reaguje
jinm zpsobem. Nemte-li strach, pak je velmi mal pravdpodobnost, e
by se mohlo stt nco, co by ohrozilo v ivot nebo vae zdrav. Sprvn
proveden pst nikdy nepivod nemoc.
Mte-li v prbhu pstovn jakkoliv pochybnosti, zstate bhem pstu
v kontaktu (pod stlm dohledem) s kompetentn osobou. Nejlpe zstat
v kontaktu s lkaem, kter m dostaten zkuenosti s lbou psty.
Z mch pozorovn vyplv, e ne vce ne 1% lka m dostaten
znalosti v oblasti lebnch pst. Dokonce mezi tmi lkai, kte
doporuuj lebn psty, je nemlo tch, jejich doporuen jsou nkdy a
kodliv. Samozejm, lpe najt takovho doktora ne jinho, kter nev
105
strach
slabost
dehydratace
zvrat a mdloby
nevolnost a zvracen
ztrta vhy
vyhublost
bolesti
psychick nestabilita
ztrta reality
zmny ke
pocit chladu
horeka
uvolovn zub
vypadvn vlas
otoky kloub
jin
STRACH
Pro pstujcho lovka me bt strach jednm z nejvtch problm.
Bhem pstu (a tak v jinch ivotnch situacch) nen nic dsivjho, ne
strach sm, kter se tak stv nejvtm nebezpem pro pstae.
106
SLABOST
Pocit fyzick slabosti je jednm z nejastjch pznak. D se dokonce ci,
e slabost je normln. Nkte lid siln vzan na jdlo (zvisl jedinci) ct
slabost ji po nkolika hodinch pstu. Tento pocit slabosti znamen, e tlo
107
zaalo ctit rozdl v dodvn ivin formou jdla. Rytmus je naruen, take
tlo zaalo reagovat.
U nkterch osob se slabost nemus dostavit nikdy (to je vzcn), u dalch
se dostav jednou i jen prkrt v prbhu celho pstu a jin slabost provz
po celou dobu. Bez ohledu na pinu a dobu trvn, slabost poukazuje na
nzkou rove ivotn energie dotyn osoby.
Jak se s tm vypodat? To zle na situaci a na dotyn osob. Je-li nkdo
pli fyzicky aktivn, je pro nj lep odpovat nebo dokonce leet. Me
nastat i opan ppad, e nkdo jen odpov, sed, cel den se ani nepohne
pak by se ml jt projt, projet na kole, zaplavat si, zacviit.
Bhem pstu lze mrn fyzick a energizujc cvien vele doporuit. Pohyb
a zlepen toku energie umouj tlu istit se hloubji a rychleji. Provdt
energeticky nron a vyerpvajc cvien se nedoporuuje. Mnohem lep
vliv na organismus maj nenron gymnastick cvien, bhem nich se
mysl koncentruje spe na pocit naven energie, ne na navu sval.
Izometrick cvien, jga, q-gng a tj-j maj na lovka vliv velmi
pozitivn a dokonce blahodrn. Vyplat se dlat je denn s vjimkou doby,
kdy se tlo jasn doaduje odpoinku prostednictvm spnku.
Bhem pstu mohou bt hodiny, nebo dokonce cel dny, kdy se tlo ct tak
slab, e lovk nem slu na prochzku a nechce se mu dlat nic jinho, ne
odpovat. To jsou chvle, kdy se tlo doaduje odpoinku, nejlpe spnkem.
Me to bt zpsobeno zvenm nrstem toxin uvolovanch v prbhu
detoxikace.
Je dobr umt rozliit, zda tlo potebuje odpoinek nebo zda je pouze ln a
potebuje cvien. Bylo by chybou spt, kdy se tlo potebuje procviit.
Cvien by zas naopak bylo pli velkou zt, kdy si tlo potebuje
odpoinout.
Umn sprvnho rozhodnut a rozlien jsou cennmi vlastnostmi pstujc
osoby. Dostav-li se skuten poteba odpoinku, je vhodn jt do postele a
spt. Avak petrvv-li tento stav pli dlouho (eknme vce ne ti dny) a
nenachzte-li u sebe dn projevy nemoci, je vhodn pejt k discipln a
zaadit njak energizujc cvien.
Pli mnoho polehvn a pospvn pivod tlu naopak dal oslaben
namsto nrstu energie, kterou lovk v tto chvli tolik potebuje. Krevn
108
DEHYDRATACE
Pokud se rozhodnete vzdt se pit, zanete such pst nebo such nejeden.
Statisticky lidsk tlo me t bez vody i pes deset dn. Jak dlouho mete
zstat bez vody, to zvis na nkolika faktorech, z nich hlavn jsou reakce
instinktu, ale tak vlhkost vzduchu, teplota, fyzick aktivita, mnostv
minerlnch ltek (tj. sl a jin ltky, kter je teba vyplavit) a tukov
rezerva. Bezpen doba jsou za optimlnch podmnek asi tyi dny.
Bhem suchho pstu pouije tlo za optimlnch podmnek 0,1 a 1 kg
tuku denn k produkci vody. To je piblin denn bytek hmotnosti. Obzn
lovk me pet dle bez vody ne lovk huben, za pedpokladu, e
jejich tla jsou zhruba ve stejnm stavu, maj podobn mnostv minerl
k vyplavovn a maj stejn mnostv ivotn energie. Tlo obznho lovka
m vce tukovch tkn, kter mohou bt pouity k vrob vody bhem
suchho pstu.
Nen-li osoba pipravena k suchmu pstu nebo pstuje-li pli dlouho,
me dospt k velk dehydrataci organismu. Nadmrn dehydratace
zpsobuje mnoho abnormalit v tlesnch funkcch, ty mohou vystit a ve
smrt. Proto je teba bhem suchho pstu asto kontrolovat, zda tlo
nevykazuje znmky plin dehydratace. Dehydratace s rovn 2% je jasn
ctit jako siln ze. Peshne-li dehydratace 10%, stv se ji ivotu
nebezpen a je teba j zabrnit. Vidiny, halucinace, ochabnut zpsoben
dehydratac jasn ukazuj, e osoba balancuje na hranici ivota. V takovm
ppad je nutn okamit pejt k hydrataci.
109
ZVRAT A MDLOBY
To jsou ast pznaky, pouze mlo dlouhodobch psta me ct, e se
s nimi nesetkalo. Obzvlt u osob s nzkm tlakem me dochzet
k nepjemnm situacm. Tyto osoby mus vnovat zvltn pozornost tomu,
aby jejich krevn tlak neklesl pli, protoe by to mohlo bt nebezpen pro
sprvnou innost organismu. Jste-li jednou z tchto osob, je lep zat
s pstovnm trninkem, sestvajcm z ady postupn se prodluujcch
pst. Tmto zpsobem se tlo postupn samo ist a u se pitom reagovat
menm poklesem krevnho tlaku.
Jinm eenm (ne a tak moc dobrm) je pit bylin bhem pstu ve velmi
malch dvkch a pouze v ppad skuten poteby. Mnohem lepm
eenm jsou energizujc cvien, akupresura, akupunktura, mase a
podobn procedury, kter zvyuj krevn tlak.
Mnoho lid vzdv pst kvli zvratm a mdlobm. Tyto symptomy vypadaj
dost straideln na to, aby otsly sebedvrou pstujcho a aby v nm
vzbudily obavy o stav svho tla. Zvrat a mdloby nejsou tak nebezpen
jako dsledky, kter s sebou pin, proto je teba zamit pozornost na
mon dsledky. Nejdleitj je zajistit, aby osoba trpc zvrat nebo
mdlobou neupadla a nepivodila si tak sama njak zrann.
Zvrat, a to od mrnch, a po ztrtu vdom, jsou nejastji zpsobeny
pli nzkm krevnm tlakem nebo pli nzkou hladinou cukru v krvi. Pi
110
NEVOLNOST A ZVRACEN
Jedn se o bn pznaky tla provzejc samoistic proces. Tlo pstujc
osoby nevyuv energii pro trven, a proto ji me vyut k samoitn.
111
112
ZTRTA VHY
Tak proces hubnut je jednm z pznak pstu, kter je teba posuzovat
individuln. Ztrc-li vhu obzn lovk, je to velmi prospn proces ke
zbaven se pebytk a obnoven sprvn vhy tla. Avak je-li dotyn osoba
ji huben a nadle hubne, me dochzet a k vyhublosti. V prvm ppad
je pokraovn v pstu pro danou osobu pnosn. V druhm ppad je lep
zat opt jst.
Tak rychlost, se kterou dochz k hubnut, je individuln zleitost.
Obvykle se stabilizuje po nkolika prvnch dnech pstu. Pokles hmotnosti
v prvnch dnech pstu je zpsoben pedevm vyprzdnnm stev a
odstrannm pebyten vody, co je vce patrn pi suchm hladovn.
Pokud napklad tlo ztrc v prvnch dnech pstu 1 kg hmotnosti denn,
v druhm nebo tetm tdnu pstu to me bt 1 kg hmotnosti za tden.
V nkterch extrmnch ppadech me dochzet ke ztrt hmotnosti a
nkolik kilogram denn znm dv osoby, jejich tla reagovala tmto
zpsobem. Existuj tak lid, jejich tla ztratila jen kilogram hmotnosti za
celou dobu pstu. Take jak vidte, neexistuj dn pesn pravidla o tom,
jak a kolik tlesn hmotnosti m tlo ztratit bhem pstu.
Bhem suchho pstu me bt bytek hmotnosti obznho lovka asi 1 kg
(nebo vce) denn, protoe pebyten tuk je vyuvn tlem rychleji,
k vytven vody. Takov rychl ztrta hmotnosti me bt nebezpen pro
tlo osoby huben nebo s podvhou.
Prbh hubnut, stejn jako i dal doprovodn pznaky pstu, mus bt
v prv ad zeny zdravm rozumem. Obvykle je lovk normln
konstituce (nevyhubl) schopen udret si ivotn slu v tle a dva msce
bez jdla. Pokud tlesn hmotnost bhem tto doby neustle kles, je to
jasn kaz toho, e instinkt jet neum udret sprvn fungovn tla bez
jdla.
Osoba, kter sv tlo neustle hodnot jako pli otyl, pestoe je u pli
vyhubl, je povaovna za anorektika. Pstovn, ani adaptovn tla na
nejeden, nen vhodn pro anorektiky. Tito lid se v prv ad potebuj
vylit z mentln poruchy, kter je hlavnm faktorem zpsobujcm
anorexii.
113
VYHUBLOST
Vyhublost me bt zpsobena nucenm tla do pstovn po pli dlouhou
dobu v takovm ppad je pinou vyhublosti plin ztrta hmotnosti a
nedostatek stavebnho materilu. Pak tak i rove ivotn energie je pli
nzk pro sprvn fungovn lidskho tla.
Vyhublost lze pirovnat k situaci, kter se oznauje jako bt jednou nohou
v hrob. Dalm krokem je oputn tla (tedy smrt). Pokud to osoba
nezaml, pak m dv zane opt jst, tm lpe pro ni.
Statisticky, u normln iven, tj. ani vyhubl ani obzn osoby, pstovn
po dobu a sedmi tdn nezpsob pokozen tla. Ale po tto dob
nedostatek stavebnho materilu me bt pro tlo pli vysok na to, aby
nadle sprvn fungovalo. Zan proces, kter lze oznait jako sebetrven
tla. To znamen, e buky odumou, odstran se, ale nejsou nahrazeny
novmi. Kdy dojde k nedostatku stavebnho materilu pro nervov buky
(vetn mozkovch), zanaj se ivotn funkce tla vypnat.
Take, pokud uplynul ji vce ne msc a vae tlo je stle velmi slab, jste
bez sly pro fyzick aktivity, nemete vstt rno z postele, nevyzauje
z vs radost a optimismus je to jasnou znmkou toho, e byste mli pst
ukonit. Instinkt se jet nenauil napjet tlo z nematerilnch zdroj.
V tom ppad nebojujte s tlem, nekote mu. Mnohem vhodnjm a
moudejm krokem je postupn nvrat k normlnmu jdlu. V budoucnu
to mete zkusit znovu, s vce zkuenostmi, s lpe naprogramovanm
instinktem.
BOLESTI
Mete ctit bolesti v jakchkoliv stech tla, akoliv k tomu obvykle
nedojde u vech najednou. Bolest hlavy je nejastj, obvykle se objev
jako prvn. Dal bolesti jsou v oblasti srdce, aludku, jater, ledvin, kloub,
ptee, svalstva, stev; me k nim dojt kdykoliv a mohou trvat od nkolika
sekund po nkolik dn (dle trvajc bolest je pomrn vzcn).
Bolest bhem pstu znamen, e tlo odstrauje pinu nemoci v dotynm
orgnu, to znamen, e ho opravuje (obnovuje perfektn stav a funkci
orgnu). Take je to dvod spe k radosti ne k obavm. m vt je
114
PSYCHICK NESTABILITA
Mezi pstai jsou t lid, kte se m ptaj: pro se bhem pstu projevuje
tolik vzteku, nenvisti, podrdnosti atd.? Pstujc lovk se div, kde a
pro se bere ten obrovsk pliv negativnch emoc. Na druhou stranu
lenov rodiny piznvaj, e je tk snet takovou osobou. Je to dost
dobe mon, protoe psta prochzejc tmto procesem me bt
nepedvdateln. Napklad, me bezdvodn hodit sklenic demu o
ze, vybuchnout s kikem na jinou osobu, propuknout v pl. Nlada
pstae se me zmnit v jedinm okamiku.
Jin pstai ct psychick reakce projevujc se smutkem, rezignac,
nezjmem o cokoli. K tmto lidem se dostavuje znm pocit nesmyslnosti
toho veho, kter me trvat dny, tdny. Na jednu stranu tito lid ct, e se
jim nechce nic dlat, na druhou stranu ct vitky svdom kvli sv lenosti
a tak vid nesmyslnost takovho ivota. Nkte z tchto lid dokonce
kaj, e maj u dost takovho ivota, vid jeho bezelnost a nechtj u
t dle, nebo by nechtli vbec existovat.
Popsan reakce nastv, protoe se proiuje psychika. Pst ist nejen
fyzick tlo, ale tak vechna ostatn tla lovka. Proto se tak i mysl ist,
jej toxiny vychzej na povrch a blokdy se uvoluj.
Mimochodem, toto itn mysli umouje lidem vnmat vci takov, jak
skuten jsou. To umouje lovku uvdomit si prav smysl ivota, e ...
e je to jen hra, e nem dn smysl, pokud si ho nevytvote ve sv mysli.
Co me ctit lovk, kter prv objevil prav smysl ivota?
Dal pinou psychick nestability mohou bt nemateriln (tak znm
jako astrln nebo mentln) paraziti pipojen k osob. Takov parazit je
nemateriln bytost, kter se iv emocemi a mylenkami lovka. Vtina
obyvatel Zem iv na sob takov druh bytosti.
Nejastji se tito parazit pipojuj k lidem plnm strachu, vzteku, nenvisti
a dalch destruktivnch emoc. Takov parazit se iv prv tmto typem
emoc. m astji a silnji nkdo reaguje emotivn, tm lpe se paraziti ct
116
ZTRTA REALITY
Po nkolika tdnech pstu (nebo i dve) mete pozorovat, e se zpsob
vaeho vidn a chpn svta zmnil. Zmnilo se tak vae mylen a
jednn v tomto svt. Nkter vci, slova a innosti zmnily svou hodnotu
(podle vaeho nzoru, samozejm).
Je velmi mnoho zpsob, jak me dojt ke zmn vnmn. Napklad,
dvte se na lidi a na to, co dlaj, jako byste se na n dvali v divadle,
protoe se ctte, jako byste zde nebyli ptomni, jako byste se nepodleli na
existenci tohoto svta.
Nkter vci, kter jste byli zvykl dlat a nkter tmata, o kter jste se
zajmali, se staly nedleit nebo dokonce bezcenn, i kdy dve pro vs
bvaly cenn a uiten. Mte dojem, e nkter vci se ute opt od
zatku, tak innosti, jako je zen auta, ehlen, psan, mohou bt
pociovny jako nov zkuenost. Vci, kter jste dve provdli
automaticky, mohou nyn vyadovat zvltn pozornost jako byste u
zapomnli, jak je dlat.
Jin vci, kter dve vyadovaly soustedn, nyn mete dlat snze,
stvaj se pirozenjmi. Zaznamenvte a vnujete pozornost obrazm,
118
ZMNY KE
Ke je jednm z hlavnch mst, kde lze pozorovat istic a vyluovac
funkce organismu. Maz a pot obsahuj ltky nechtn tlem, protoe mu
kod, a proto jsou vyluovny (je to msto, odkud pichzej rzn zpachy
lidskho tla).
Zjednoduen eeno, ke je pes jtra spojena s tlustm stevem. Dokonce
se k, e ke lovka odr stav tlustho steva a jater. Samozejm
celkov obraz stavu pokoky odr vce faktor.
Kdy tlo vyluuje jed, me tak uinit pes ki, kter pak reaguje
zarudnutm, vyrkou, ekzmem a pod. Ml-li psta kon problmy, pak je
velk ance, e se mu znovu objev bhem pstu, kdy se tlo ist od toxin,
kter byly pinou problmu.
Zmny ke bhem pstu mohou bt tak zpsobeny aktivac star nemoci.
Nicmn tak nov nemoc, kter se objev v prbhu pstu, me zpsobit
kon zmny. Ve vtin takovch ppad je nejlepm eenm pokraovat
v pstu, aby byla nemoc dve odstranna.
119
POCIT CHLADU
Pokud jste se vy nebo vai pbuzn nkdy postili, asi vte, co to znamen
pocit chladu bhem pstu. Pestoe je venku teplo, pstujc osoba m
studen ruce, nohy a dokonce nos i ui. Me dokonce posmrkvat, jako by
byla prochladl. A to ve navzdory tomu, e je teple obleen.
Slyel jsem i vidl na vlastn oi nejedlky, kte byli obleeni jako v zim,
pestoe bylo teplo 25 stup Celsia. Jejich ruce byly modr zimou, jejich
tv trpla a jejich tlo bylo schoulen z chladu, kter ctili. Jeden z mch
znmch dokonce ekl: Je to tk, ale pi pstu se bn mrzne.
lovku nen zima kvli nedostatenmu obleen nebo nzk teplot.
Samozejm, spoleensk sugesce vytvoila v lovku takov reakce, kter
maj za nsledek, e jeho tlo ct chlad pi dan teplot a teplo pi jin.
Hlavnm faktorem pocitu teploty je mnostv a zpsob vyuit energie
v lidskm tle. Zjednoduen eeno, je-li dostatek energie, lovk nect
chlad, ani kdy je venku mrazivo a naopak, nen mu horko v horkm poas.
lovk se ct dobe v mnohem vtm rozsahu teplot. Ale pokud chyb
energie nebo osoba nev, jak ji vyuvat k zen pocitov teploty, tak pak je
j pli chladno nebo pli teplo.
Z toho mete usoudit, e pokud trpte bhem pstu v dsledku pocitu
chladu, mete si pomoci sami soustednm se na uvolnn vnitn energie.
K tomu dopomohou energizujc cvien, vizualizace a ppadn sprcha
(teplou a studenou vodou, viz ne). Budete-li to dlat pravideln,
osvobodte se od pocitu chladu.
120
Pit velkho mnostv horkch npoj nen dobrm eenm. V dob pit a
krtce po n budete ctit teplo, ale souasn tlo naplnte velkm mnostvm
vody a tm zatte jeho vyluovac systm.
Tok energie (a nsledn citlivost na teplotu) zpsob to, co nazvme
pocitem chladu nebo tepla. Mete snadno potvrdit, e pocit chladu nebo
tepla je subjektivn a zvis na zen va vnitn energie. Pokud se
soustedte na uvolnn energie ve form tepla, po chvli poctte rozdl.
Praktikujete-li soustedn se na teplo, umon vm to peprogramovat
instinkt tak, abyste se ctili dobe bez ohledu na teplotu.
Fyzikln faktory nejvce ovlivujc vae ctn okoln teploty jsou hlavn
funkce steva, jater a sleziny. Take pokud tyto orgny nefunguj dokonale,
blokuj obh energie. Pouhm itnm tlustho steva (m se vyist
automaticky i jtra) bude osoba ctit vce energie, nebude ctit takov chlad
v zim a bude se mn potit v parnm lt.
HOREKA
Tlo zvyuje svou teplotu, kdy bojuje (odstrauje, znekoduje) s parazity
je to jedna z jeho sebeobrannch funkc. Stv se, e tlo bhem
hladovn, kdy odstrauje ohniska nemoc, otevr loiska nap. bakteri.
Ty nsledn obhaj v krvi pes cel tlo, vyvolvajce horekovou reakci. To
je proces, jakm probh pirozen uzdravovn tla.
Pokud se bhem pstu objev horeka, je obvykle nejlepm eenm pokat,
a zase zmiz. Pijte teplej vodu (ne aj, ani kvu, ani vy), bte se do
postele vypotit, odpovejte, spte. Obvykle se z toho tlo dostane za
nkolik hodin a nkolik dn.
Vzt si v takov situaci prek na snen tlesn teploty je tm vdy
chybou, protoe tm narute pirozen mechanismus samolby tla a
otrvte tlo chemikliemi. Nicmn, jedn-li se o akutn a velmi vysokou
horeku, je vhodn navtvit lkae s dostatenmi znalostmi o livch
pstech.
121
UVOLOVN ZUB
Po pr nebo i vce ne deseti dnech pstu mete zat ctit, e zuby se
stvaj jakoby mnohem volnjmi. Lze s nim snadno hbat prsty, a se zd,
e by ly vythnout. Navc mte pocit, e z prostoru mezi zuby (obzvlt
z tch hornch) nco vytk (hnis) a nepjemn to pchne.
To je tak dsledek samoisticch funkc tla. Obvykle se tmto zpsobem
ist dutiny. Mnoho lid ani nev, e jejich dutiny jsou ucpan hlenem,
protoe ten se objevuje jen pi pstu, bhem samoitn.
Po pr, pp. deseti i vce dnech, se uvolnn zub vrt do pedchozho
stavu a zuby se upevn v elisti pevnji ne pedtm. Sekrece hlenu a hnisu
ustv dve a stejn tak i nepjemn zpach s n spojen. Take nen teba
se bt, e by zuby vypadly.
Jsou-li dsn nebo zuby nemocn (nap. zubn kaz i pokozen plomba),
mohou se tak uvolovat a pitom vytkat krev z dsn nebo zevnit
prasklch zub. V ppad zub je vhodn vyhledat pomoc zubnho lkae.
Jde-li o dsn, je lpe pokat dle, protoe nejpravdpodobnji se vyl
samy po plnm dokonen itn.
VYPADVN VLAS
Tohle se stv astji enm ne mum. Jedn se o vce ne 50 a 100
vlas denn (ppad od ppadu). Jestlie vlasy vypadvaj vce ne
normln v prvnch 40 dnech pstu, nen teba se obvat, pokud tlo nen
vyhubl. Dokonce i mnoho vlas me vypadnout, ale jak si pozdji mete
vimnout, vyrostou nov, kter jsou pevnj a mon i silnj.
Je-li tlo huben a vlasy zanou vypadvat po 6 tdnech pstu, me to
znamenat, e tlo hladov a zan slbnout. Pstuje-li osoba s ji hubenm
tlem a zaznamen-li vypadvn vlas, je to jasn projev toho, e pst j
nesvd.
U obznho tla nehroz nebezpe vyhublosti, dokud se neobnov ideln
tlesn hmotnost. Bhem tto doby je vypadvn vlas jen doasnm
jevem. Na jejich mst vyrostou nov, zdravj, pevnj.
122
OTOKY KLOUB
Tento symptom se vyskytuje bhem prvnho nebo druhho msce pstu.
Tehdy klouby otkaj, akoliv to nen doprovzeno bolest. Jedn se
pedevm o kolena a kotnky. Mete tak ctit bolest v ppad, e kloub
byl pedtm nemocn. Nyn se ist a opravuje v rmci monost tla.
Otoky kloub mohou bt zpsobeny pitm slan vody (nap. nakldan
okurky i kysan zel) nebo dokonce pitm pli velkho mnostv ist
vody bhem pstu.
Otkaj-li klouby i mimo uveden ppady (tj. pestoe je mal pjem
tekutin), znamen to, e tlo ist klouby od nahromadnch loisek soli.
Take nen teba dlat nic, pouze ekat, protoe otoky samy zmiz po
nkolika dnech (max. nco pes deset dn). Uvn chemickch ltek
(zvanch lky) proti otokm je v takov situaci vtinou chyba.
JIN
Kad lovk projde pstem jinm zpsobem. Je mnoho monch pznak,
ve sfrch psychickch i fyzickch, kter se mohou objevit bhem pstu.
Pro pstujcho lovka je dleit a pnosn udret si v mysli pozitivn
obraz, ve kterm dominuje dokonal bytost a zdrav (sprvn vizualizace).
Soustedn mylenek na symptom me jeho vznam zveliovat, tj.
vytvet vizualizaci pro lovka kodlivou.
U vtiny symptom sta prost pokat a pejdou, nebo jsou zpsobeny
samoitnm tla. Tlo potebuje as k odstrann toxickch materil,
jed, zpsobujcch mu otravu. Ale po celou tu dobu byste mli nechat oi
oteven, jednat s rozumem a neumonit strachu vs ovldnout.
123
NA CO SI PEDEVM DT POZOR
Potkal jsem mnoho lid, kte se snaili nsiln pizpsobit sv tlo k it bez
jdla. asto vidm, jak tla takovch lid trp. Stv se tak tehdy, kdy lid
nemaj dostaten znalost o reakcch tla a jeho orgn. Nevd, k emu
me vst nsiln adaptace organismu na ivot bez jdla. Nejeden, to nen
pst, hladovka ani vyhladovn, protoe se li v zmru, prbhu i
vsledku. Zde jsou nkter z otzek, o kterch je teba se zmnit.
PEDEVM ROZVAHA
Rozvaha znamen zvit vechna pro i proti, pedvdat mon nsledky
a potom uinit rozhodnut, kter pinesou prospch a nikoliv ztrtu.
Pi pokusech o zaveden ivotnho stylu bez jdla bute obezetn zejmna
ke svmu tlu. Sledujte ho objektivn a starostliv. Kdy vidte, e nejeden
mu spe kod ne prospv, pestate s pokusy.
ivot dv mnoho pleitost ke zkoukm. Lze dlat hodn takovch
zkouek, take nen teba pemhat se k emukoliv hned na prvn pokus.
Kadm pokusem zskvte vce zkuenost a m vce zkuenost, tm vce
znalost, jak inn pomoci sob a ostatnm. Jednte-li s rozvahou, je mn
pravdpodobn, e udlte chybu.
ivot nikdy nekon kvm asto lidem take nemete-li neho
doshnout te, mete to udlat pozdji, protoe vdy budete mt as. Ano,
vdy budete mt as. Mte na to veker as a mete se rozhodnout, na co
ho vyut. ivot nikdy nekon, take to, co se nepodailo doshnout poprv,
podruh, potet nebo po nkolikt, se me stle podait pozdji. Kad
pokus pin nov zkuenosti a to je dvod, pro jsme tady.
Rozhodli jste se stt inediatem, vytvoili jste si pln, zaali s nm, snaili se
a nevylo to? Njak problm? Mon tak, mon jinak. No a co?
Krom toho, e mte nov zkuenosti, vte vce o sob a o nejeden. Cesta je
stle oteven, svt stle existuje, vy stle ijete a tvote svj ivot.
124
ODLOUEN
Odlouen (izolace od lid a civilizace) je velmi douc, u mnoha osob
dokonce nezbytn, bhem nkolika prvnch tdn nejeden nebo pstovn.
Odlouen se tk nejen lid, ale i vc a dennch aktivit (nap. prce, kontakt
se sdlovacmi prostedky, aktivity v domcnosti). Lpe najt msto, kter
nen spojeno s domovem. Je dobr odebrat se do lna prody, na msto
daleko od msta, silnic, lid a bez kontaktu s rodinou i pteli (krom
mimodnch situac).
Pokud se rozhodnete zstat v sten izolaci, tj. nablzku nebo v jin sti
domu (ve smyslu co kdyby), budete pravdpodobn chtt izolaci denn na
chvli peruit na setkn se s osobou, kter me v ppad poteby poradit.
Tato osoba me bt vam spojenm s vnjm svtem pro ppad poteby
(knihy, obleen), to znamen, e se o vs postar. Pokud se tak oba
rozhodnete, stanovte si nejprve pravidla tkajc se podrobnost kontakt,
pomoci atd. Je vhodou, m-li tato osoba zkuenosti v oblasti nejeden a
pstovn, take vm me poradit, budete-li ctit k tomu potebu, nebo
mohou pijt rzn situace, pochybnosti, otzky, poteby.
Mnoho lid se rozhodne pro plnou izolaci, bez nvtv kohokoliv a bez
jakkoliv pomoci. Z hlediska bezpenosti je to mn vhodn. Porate se a
zvate to dkladn, ne tak uinte. Pokud zvaujete, co bude lep, hledejte
odpov sami v sob. Mte-li pochybnosti, porate se o monostech
s poradcem.
Pro je izolace dleit? Jde pedevm o zklidnn a obrcen pozornosti
intelektu dovnit do sebe, na duchovn strnku ivota. Ticho, ve kterm
osoba v izolaci setrvv, daleko od zbyten absorbovanch podnt
(masmdia, hluk z ulice, tlachn atd.), zajist vce pleitost a asu
soustedit se na procesy probhajc v psychice.
Bhem odlouen se stvaj snadnj provdn cvien prospn lovku,
jako je kontemplace, meditace, vizualizace a tak energizujc cvien.
Vyplat se vyut tento as k provdn cvien z dvod prospnosti,
kterou poskytuj.
125
NENSILN
S tlem nen radno bojovat, nebo je chrmem Ducha (i kdy ve
skutenosti je tlo v duchu). Tlo je nedlnou soust bytosti zvan lovk.
Duch (due) bez tla ji nen lovk.
Boj zrauje, pin psychick kody a dokonce i obti. Budete-li bojovat
s tlem, kdo bude obt?
Jak se me rozvjet tlo lovka, kter ho neustle k nemu nut, bojuje
s nm a pokozuje ho? A jak se naopak rozvj tlo obklopen lskou svho
majitele?
Tlo je zeno instinktem, kter potebuje vchovu stejn tak, jako moudr
milujc rodi vychovv sv dt. Take pokud jste nepizpsobili tlo
k ivotu bez jdla spn v asovm rmci, kter jste si stanovili, budete
muset udlat vce duchovn prce, ne dle hladovt.
Tlo vs informuje o svch potebch, pokud jste naladni na to vnmat ho.
Bt naladn na ctn, co je pro tlo nejlep, je mnohem dleitj, ne nad
tm rozmlet. Kad tlo je jin a nejlpe komunikuje se svm majitelem
skrze toto ctn.
Kolikrt jsem vidl lovka, kter silou pesvdoval sm sebe, e jst nco
(napklad brambory, zmrzlinu, med, ryby) je patn, protoe to pokozuje
tlo, protoe to zabj atd. Dlal to, pestoe jasn ctil, e tlo se toho
doadovalo.
Takov chovn pokozovalo tlo, co se projevovalo smutkem toho
lovka, nespokojenost s ivotem, pocitem bolesti atd. Teprve pot, co dal
tlu, co bylo teba, zlepila se mu nlada i zdrav. Take kdy pestal bojovat
proti tlu a choval se k nmu jakou moudr milujc rodi, tlo reagovalo
pozitivn.
Rady tkajc se vivy, zen princip, metod adaptac atd. jsou mn
dleit ne poteby, kter ctte pichzet od tla. Kdy tlo sprvn
vnmte a umonte mu poctit vai lsku, rozvj se tm nejlepm monm
zpsobem. Prostednictvm disciplny zajistte, e vm tlo d maximum,
eho je schopno.
126
stejnm zpsobem ve svt nkoho jinho. Kad lovk je jin, svt kad
bytosti je jin, proto ta sam informace me mt rzn atributy. Nco me
bt pravdiv a nepravdiv souasn.
Jednte-li na zklad nepravdivch nebo nedostatench informac, dlte
chybu. V ppad adaptace na ivot bez jdla riskujete zdrav nebo
(v extrmnch ppadech) ivot.
Uvedu pklad. Setkal jsem se s lidmi, kte se nkolikrt pokoueli o to,
emu vili, e z nich uin nejedlky (21denn proces). Dokonce i po
nkolika nespnch pokusech si kladli otzky, co bhem procesu udlali
patn, namsto toho, aby si uvdomili, e tato cesta pro n prost nen
vhodn. Vili informacm, kter pro n byly nepravdiv, tj. e tento proces
udl z lovka nejedcho.
SAMOTN I NE
Zvate, zda v dob nejintenzivnj adaptace tla na SBJ nebo bhem
dlouhho pstu (pokud ho plnujete dlat) budete v kontaktu s ochrncem
(peovatelem). Ochrnce je dvryhodn osoba s bohatmi zkuenostmi,
kter vs me navtvit a poradit, i kdy jste v stran. Pokud se v t dob
s ochrncem nestetnete, mete s nm mluvit po telefonu.
Setkn s ochrncem slou ke kontrole, zda je u vs vechno v podku i
zda nco nepotebujete (pomoc, radu, vc, pedat zprvu i prost jen
podpoit na duchu).
Tak zvate, zda patte mezi ty lidi, kterm setkn s jinmi osobami
(dokonce i blzkmi pteli) bhem pobytu v stran neprospv. Nkte lid
potebuj kompletn izolaci. Setkn s kmkoliv, by jen na krtkou dobu,
jim zpsobuje vce stresu ne radosti. Ctte-li potebu zstat v pln izolaci,
alespo sdlte svm pbuznm a nejblim, kde budete bydlet, jak dlouho
a co budete dlat.
Dokonce i kdy jste se rozhodli bt zcela sami, ujistte se, e (pro ppad
co kdyby) budete mt monost kontaktovat zkuenou osobu, protoe
mete nkdy poctit, e nkoho z njakho dvodu potebujete.
128
DOBR ZDRAV
Existuj lid, kte se myln domnvaj, e inedia znamen lebn pst.
Mysl si, e SBJ je metoda, jak lit tlo. Inedia se podstatn li od pstu.
Inedia me bt ivotn styl, na kter pechz zdrav osoba. Lebn pst
je zpsob, jak pivst nemocnho zpt k plnmu zdrav.
Nen vhodn zahjit intenzivn adaptaci tla na ivot bez jdla v ppad, e
zdrav nen v dostaten dobrm stavu. Nejoptimlnjm postupem je, e
lovk se nejdve zcela uzdrav (nap. prostednictvm pstu) a teprve pot
zahj proces adaptace na ivot bez jdla. Je mnohem obtnj adaptovat se
129
TEPLOTA TLA
ivot v netropickm klimatu, pi intenzivn adaptaci tla na ivot bez jdla,
vyaduje zamen pozornosti na obvykl syndrom pocit chladu.
Nejastji jsou chladn ruce a nohy, tm ledov, pestoe teplota vzduchu
je pomrn vysok, nap. 25 C. Pi takov nebo i vy teplot je osob
chladno po celm tle.
Je-li vm pocit chladu pli nepjemn, je teba obrtit svou pozornost na
tlesnou teplotu, protoe ta je jednm z ukazatel ivotn energie lovka.
Klesne-li tlesn teplota pod 35 C, je to dostaten dvod ke konn akc,
protoe ponechn tla na pli nzk tlesn teplot je nebezpen.
Ctte-li chlad a nechcete-li zat jst, noste teplej obleen a asto
provdjte energizujc cvien. Tak pidvejte patin vizualizace, ve
kterch se, napklad, vidte a ctte jako zdroj tepla, kdy tlo vyzauje teplo
stejn jako to dl ohe.
Je-li vm pli zima po pli dlouhou dobu (ve srovnn s jinmi
pstujcmi lidmi), je teba vnovat pozornost jtrm a slezin, protoe je
velmi pravdpodobn, e nepracuj dostaten efektivn.
130
PIT PI NEJEDEN
astou chybou pstujcch osob je to, e se nut k pit pli velkho nebo
naopak pli malho mnostv vody. Pijte vodu nebo jin tekutiny
v takovm mnostv, kter je poadovno vam tlem. Pijete-li vce nebo
mn ne vae tlo skuten potebuje, kodte mu. Kdy pijete pli
mnoho, nutte svj trvic systm, zejmna ledviny, vypodat se
s petenm.
Pebytek vody v tle me zpsobit otoky nohou nebo oblieje. Me to
tak bt pinou nadmrnho mnostv hlenu, kterho se tlo zbavuje
pomoc vyrky, kale nebo rmy. Voda je nejlepm rozpoutdlem a
zdrojem energie, ale jej nadmra zpsobuje zven spoteby energie tlem.
131
Lid, kte pij bhem pstu hodn, si mysl, e tm zajist lep odplavovn
toxin z tla. Tlo nen splachovac toaleta, nelze ho vyistit proplchnutm
vtm mnostvm vody. Dokonce to me mt za nsledek snen mnostv
odstrannch toxin.
Nejlepm eenm je pt takov mnostv vody, kter tlo poaduje. Pt,
kdy mte ze, ne kdy mte hlad. Pijte pomalu, malmi douky a
promchvejte ped polknutm se slinami.
133
135
Mete lehce oht asi jeden litr hrukov vy. Pak vechno vypijte
v prbhu maximln pti minut, ale ne pli rychle, a si nevyvolte
zvracen.
Hrukov dus pouit tmto zpsobem je inn po dobu nkolika hodin.
To me bt nepjemn, protoe bhem t doby (nap. cel dopoledne) se
lovk me ctit patn z dvodu bolesti bicha, bolesti hlavy, impulz
energie atd., v zvislosti na jeho citlivosti. Hrukov dus funguje docela
rychle, take radji jeden a ti dny ped jeho pouitm vymyjte steva
vodou (aby nebyla zanesen, protoe jinak jsou bolesti a kee silnj).
Samozejm, u kadho lovka to nemus probhat takto stejn. Existuj
lid, kte s plnmi stevy, pokud vypij jeden litr hrukov vy, nect nic
vce, ne jen trochu rachocen v bie (co svd o velkm rozthnut stev).
Jsou tak lid, kte maj pocit na zvracen a ct velmi siln bolesti pot, co
vypij jen dv sklenice vy tato metoda pro n nen vhodn.
Popsal jsem tuto metodu pro ty, kte by ji chtli pout a vyzkouet, jak to
funguje v jejich ppad. Pokud si nejste jisti, jak to bude fungovat u vs,
mete zat pouze jednou sklenic dusu a sledovat, co se bude dt. Je-li
inek jedn sklenice pli slab, mete pi dalm pokusu zvit mnostv
vy.
Existuj i jin metody itn steva a to nejen tlustho, ale tak i tenkho.
Souasn se jimi vyist cel zavac trakt i lunk. Nejznmj a
nejinnj metoda pochz z jgy (ank prakalana; pozn. pekl.). Popi ji
jen velmi strun, provd se takto.
Pipravte si asi 1% roztok soli v tepl vod. Vypijte jednu sklenici roztoku a
provete urit cvien, kter maj za kol protlait roztok a ke konenku.
Pot vypijte druhou sklenici a provete znovu cvien. Celou proceduru
opakujte, dokud roztok nezane vytkat z konenku. Nejprve to vypad
jako prjem, pak hnd voda a ke konci u jen bezbarv voda. Nakonec
vypijte jet dv sklenice ist vody.
Funguje to lpe, provdte-li to ne dve ne tet den pstu. U vtiny lid to
funguje dobe i bez provdn potebnch cvien. Msto cvien mete
provdt pohyby a mase bicha. Pedstavujte si, e pohybujete roztokem
z aludku, pes steva, a do konenku.
136
POHYBY SVAL
Mnoz lid, dlouho se postc nebo pizpsobujc sv tlo k ivotu bez jdla,
si stuj na vrazn oslaben organismu, kter me bt doprovzeno
bolest sval. U nkterch lid zanaj svaly zakrovat.
Tito lid se ct velmi slab, proto je vykonvn jakkoliv fyzick prce
unavuje mnohem vce ne dve, kdy jedli. I proveden tak jednoduchho
konu, jako je pesun tho pedmtu, vyaduje od nich velk sil, pi
kterm se zadchaj a roztesou se jim nohy.
Takov ochablost sval vyaduje fyzick cvien. Kdy maj svaly pli
mlo pohybu, zmenuj se. Kdy nkdo pstuje nebo usilovn pizpsobuje
organismus k ivotu bez jdla, proces zakrovn sval je mnohem rychlej,
pokud ta osoba svaly neprocviuje pravideln. Tlo pojd sv mn
potebn svaly jako zdroj blkovin.
Proto chcete-li si svalovou hmotu udret i nadle, pamatujte, e to vyaduje
pravideln cvien. Je lpe, kdy cvien neunavuj pli tlo, proto by to
nemla bt ztov cvien. Provdjte jen mrn svalov cvien,
rozloen v ase. Namsto 100 sed-leh a 30 klik najednou si je radji
rozlote na pt st provdnch v prbhu celho dne. Velmi pozitivn
inek na svaly m mrn bh a plavn.
Energizujc cvien zmnn ve maj velmi pzniv inek na svaly i na
cel tlo, zejmna na jeho energetick pole. Jak jsem se ji zmnil,
energizujc cviky neunavuj tlo, jen zajiuj mrn pouvn sval, co je
velmi posiluje.
Vyplat se znt rzn techniky a tak si je vyzkouet, ale nen teba stt se
kvli tomu adeptem jgy i lenem njak koly. Mete cviit sami (teba i
s pomoc pruky) nebo se spolehnout na sv vnmn tla a toku energie,
kter vs pimje k potebnmu pohybu sval (zmnil jsem se o tom ji
dve). V takovm ppad hlavnm clem energizujcch cvien jsou takov
pohyby sval, kter zabrn jejich zakrovn, posl je a daj tlu vce
energie. Estetick dokonalost provdnch cvik nen vbec dleit.
137
NVRAT KE STRAV
Kdy tlo ukazuje znmky vyhublosti, to jest:
je po vtinu asu zeslbl,
je m dl thlej,
ztrc vhu (teba i jen 0,5 kg za tden),
nlada se zhoruje nebo je po vtinu asu patn,
pak to znamen, e je as zat znovu jst. Pokraovn v hladovn (myln
nazvanm inedia) me pivst tlo do takovho stavu, kdy nebude ji
nadle schopno ivota. Tehdy dojde k jeho oputn, co je znmo pod
vrazem: vyhladovt k smrti.
Namsto udrovn stavu hladovn je lpe zamyslet se a podvat se na to
jinak, moudeji jako na dal cenn zkuenosti v tomto ivot. Zkuenosti
s pstem, nejedenm, hladovnm a s tm souvisejcmi vcmi. V takovch
ppadech km: ivot nikdy nekon, take to, co jste dosud neproili,
mete prot pozdji; eho jste dosud nedoshli, mete tak uinit
v budoucnosti.
Take nen teba se znepokojovat, protoe pokud se nkdo znepokojovat
bude, tak si tm zt ivot a bude trpt, a proto mnostv Lsky pirozen
z nj vyvrajc bude omezen. Pt, ji s vtmi zkuenostmi a
s rozenj sfrou Vdom, to pjde lpe. Mon pak ji doshnete stavu,
pi kterm vs jeden, bez jakhokoliv ntlaku, samo opust.
Na druhou stranu, nem cenu bojovat s tlem, protoe takov konn vm
nepinese nic dobrho. Vlka pin zrann a utrpen. Pokud budete
bojovat se svm tlem, kdo bude trpt, kdo zstane zrann? Proto je-li
nvrat k jdlu moudejm eenm, je rozumn ho zvolit. V svt se tm
nezhrout, ani pokud vs lid nebudou u vce povaovat za osvcenho
mistra.
Nvrat zpt k jdlu je docela rizikovm procesem, protoe (nen-li proveden
sprvn) me zhorit zdrav vce, ne bylo ped ukonenm jeden.
Literatura popisuje ppady osob, kter zemely v bolestech po spn
sndenm vydatnm obd po delm pstu.
Proces obnovy tla po hladovn lze pirovnat ke zrychlenmu rstu tla
dtte. V prv ad to znamen, e tlo buduje samo sebe hlavn z toho, co
dostv k jdlu. Take pokud lovk sn jin ltky, ne tlo potebuje, budou
138
139
STDAV SPRCHA
Stdav sprcha zan teplou vodou. Po chvli teplotu vody postupn zvyte
na nejteplej, jakou jet snesete (samozejm bez pehnn). Pak teplotu
vody rychle snite na nejchladnj, jakou jet snesete nechte ji dopadat
na sv tlo nejmn deset sekund. Dle opt rychle zmte teplotu vody na
nejteplej, jakou jet snesete a nechte ji tct na tlo po nkolik destek
sekund. A opt ji zmte na nejchladnj.
Opakujte nkolikrt rychl zmny teploty vody. Jako posledn by mla na
vae tlo dopadat studen voda, aby pozavrala kon pry a aktivovala tok
energie zevnit ven (poctte ji jako teplo).
Stdav sprcha proist (uvoln) kapilrn cvy a ki. Vzhledem k velkm
a rychlm zmnm teploty vody se kapilry stdav roztahuj a smruj. To
zpsob uvolnn pebytk minerl a dalch ltek, kter pokrvaj vnitn
stny kapilr.
Stejn tak rychl zmny teploty vody zpsobuj, e se kon pry stdav
roziuj a stahuj. Tyto pohyby vytlauj pebytek konho mazu
s neistotami. Dky tomu nen nutn pouvat mdlo ani jin prostedky
k myt ke (tedy neotravujete tlo ani produ).
Je dleit, aby bylo stdav sprchovn zakoneno studenou vodou.
Zakonen horkou vodou ponech pry ke oteven a energie proud
z okol dovnit do tla. Jet dleitj je to v zim, kdy se vychz
z teplho domu ven na mrz. Zakonen stdav sprchy teplou vodou je
praktick v ppadech, kdy lovk jde do postele (dokonce bez osuovn
pokoky) pmo ze sprchy s clem, aby se tlo vypotilo.
lovk ct chlad pi opoutn sprchy zakonen studenou vodou. Ale velmi
brzy chlad zpsob vy energetickou aktivitu v tle. Jen pr okamik po
osuen pokoky poctte energii zahvajc tlo. To me bt poctno
obzvlt dobe, pokud si po spre udlte njak energizujc nebo alespo
gymnastick cvien. V takovm ppad je jet lep, nebudete-li si
pokoku osuovat, ale zanete s cvienm ihned po ukonen sprchy.
Msto sprchy lze pout dv vany. V jedn je hork a v druh studen voda.
Ponoujete se stdav jednou do studen, podruh do hork vody a to na
dobu a nkolika destek sekund. Jako posledn bude studen voda.
140
CHYBY
Nabyt zkuenosti a znalosti o chybch uinnch bhem procesu realizace
neho poskytuj potenciln vt monosti. Dky tomu se mete pt
pustit do realizace cle s vt znalost, dvrou a jistotou. To lze uplatnit i
na ivot bez jdla. Tzv. nespn pokus pechodu na inedii je soust
cennch zkuenost na tto cest a spe pome k dosaen cle, ne e by
tomu brnil.
Pedtm, ne zanete dal pokus o ivot bez jdla, je dobr se nejdve
ujistit, e vae tlo je zdrav a dobe iven, a e instinkty jsou pro tento
kol dostaten pipraven. Proto je teba vnovat njak as i sprvn
viv tla a mentlnm a duchovnm cvienm. Mn se zamovat na
samotn nejeden a radji vnovat vce asu a energie na roziovn sfry
vdom a programovn instinkt, protoe inedia je spe dovednost ducha
ne tla. K tomu mohou dobe poslouit cvien kontemplac, popsan dve.
141
142
DVODY JEDEN
Pro mus lovk jst, nebo co je dvodem, e se nkdo rozhodne do svho
tla vkldat kousky hmoty, zvan jdlo? Tato otzka me vypadat divn,
protoe odpov na ni me bt jednoduch: protoe lovk ct hlad.
Pojme se tedy ptt: kdy a za jakch okolnost lovk ct hlad?
Existuje mnoho dvod, pro lovk j. Mohou bt rozdleny do rznch
seznam tady je jeden z nich:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Dal dvody, nutc lidi jst, jsou nejastji obsaeny v jednom z dvod
uvedench ve.
Pro lovka usilujcho o SBJ je znalost dvod k jeden jednm
z nejpnosnjch krok na cest. Umouje mu to lpe pochopit svou
psychiku a tlo.
SPT
neboli Skuten Poteby Tla. Lidsk tlo (a na vjimky) obas potebuje
urit ltky dodan z venku. Jsou stovky takovch ltek. Nkter z nich jsou
znm, pojmenovan a zkatalogizovan, nap.: sacharidy, tuky, blkoviny,
143
145
Zde mete pozorovat dal roli, jakou potraviny hraj pro lidi na Zemi je
to droga, kter umouje lidem nemyslet na nco, umouje lidem
zapomenout na nepjemnosti. Kolik lid naduv tuto drogu, to je vidt
hlavn na tuku.
Hlad me bt zpsoben tak parazity ijcmi v tle (nap. plse ve
stevech). Parazit mohou psobit na mozkov centra pocitem hladu nebo
chuti tak, e jim lid poskytuj to, co potebuj k ivotu a dobrmu rstu.
Mnoho lid zvislch na sladkostech maj tlo pln parazit a ve stevech se
jim spn mno kolonie hub.
NVYK
je innost provdn obvykle za uritch okolnost. Nvyky tkajc se jdla
jsou jednm z hlavnch dvod, pro lid jed, kdy nejsou dn SPT.
Podobn jako u jinch nvyk, lovk nepeml, zda tlo potebuje to, co
v t chvli konzumuje. J jen proto, protoe je zvykl to dlat.
Jednm z nejastjch nvyk je sedt u jdelnho stolu, protoe je tzv. as
jdla. Rozdlen jdeln doby: sndan, obd, veee nebo jin dlen, pivd
osobu k astmu jeden, ale nebere v vahu SPT.
Dal nvyky se tkaj typu pokrmu. Neslazen aj se suenkami pro
odpoledn posezen u aje, instantn kva s mlkem a cukrem rno po
probuzen, knedlk se zelm a omkou, pivo s hranolkami ke sledovn
televize, zmrzlina pi prochzce mstem to jsou jen nkter pklady
nvyk. Pravdpodobn byste zde mohli uvst i vae. lovk si vybere,
preferuje jedno jdlo a nem rd jin, v zvislosti na okolnostech. Zle to
na nkterch faktorech, z nich nejdleitj je sociln sugesce.
Nvyk vytv automatick reakce tla, proto lovk za uritch okolnost
(nap. as, prosted) ct hlad na urit potraviny. Je to dobr pklad toho,
jak sociln sugesce programuje instinkt.
Nvyk me bt odstrann mnohem snze ne zvislost. Jak rozliit mezi
nvykem a zvislost? Vimnte si emocionlnch reakc. Obecn plat, e
pokud vzdn se urit akce nespust emocionln reakci, byla akce
nvykem. Pokuste-li se vzdt zvislosti, objev se nepjemn emocionln
reakce (kter mohou bt doprovzeny nepjemnmi tlesnmi reakcemi),
146
ZVISLOST
na jdle je jednm z nejastji se vyskytujcch zvislost na Zemi. Ano,
nkdo se me stt zvisl na jdle nebo pit; zvisl na jdle veobecn
nebo na jeden neho konkrtnho. Zvislost vypad jako nvyk, ale kdy
se j pokuste vzdt, ctte, e tlo a psychika vzdoruj.
lovk se nejastji stv zvisl na cukru, kv, nealkoholickch npojch,
soli, mlnch vrobcch, chlebu, masu. Kdy se zvisl osoba nhle
rozhodne vzdt se nvykovch vrobk, ct, e tlo po nich tou.
Napklad, je-li tlo zbaveno masa, na kterm m zvislost, bude touit po
chuti masa a dokonce se to projev i na nlad. Osoba bude po tdny ctit
nesnesitelnou touhu po, eknme, steaku. Me dokonce snt o tom, e ho j.
V ppad zvislosti je snadn nesprvn urit, zda je touha po urit
potravin zpsobena zvislost, SPT nebo parazity. To je dvod, pro osoba,
kter nen odbornkem v metod vdomho stravovn, nemus bt schopna
ve vech ppadech bezchybn urit, co, kolik a kdy tlo potebuje. Nicmn
pravideln uplatovn metody vdomho jeden vede k dovednosti bt
schopen rychle rozliit mezi SPT, zvislost nebo jinmi faktory.
Siln touha po urit potravin me bt zpsobena i parazity. Existuje
mnohem vce parazit, ochotnch t v lidskm tle, ne by mohl bn
pozeman oekvat. Mnoz z nich mohou vrazn ovlivnit chuov
preference lovka. Prakticky lze ci, e nkte parazit mohou zotroit
lovka natolik, e bude jst hlavn to, co nejvce prospv jejich rstu.
Dobrm pkladem mohou bt houby. Pokud se jejich kolonie ve stevech
nadmrn rozrostou, lovk se stv zvislm routem sladkost (okolda,
zmrzlina, cukrov).
m vce je lovk zvisl na jdle, tm je pro nj obtnj pstovat a tm je
pro nj samotn pstovn proces nepjemnj. V ppad osoby zvisl na
jdle jsou tlesn pznaky stejn jako pznaky, vyskytujc se v ppadech
osob zvislch na alkoholu, cigaretch i drogch. To je jedno z klinickch
147
Dalm faktem je, e kad lovk je jinm svtem, vytv a pijm jin
poteby, pesvden mimo jin i to je dvod, pro neexistuje nic
takovho, jako sprvn dieta pro kadho. Sprvn strava pro lovka je ta,
kter pln vyhovuje SPT tto osoby.
Obzvlt astou vrou je pesvden, e lovk mus jst hodn, aby ml
dostatek energie a tm i sly. Osoba, kter v, e jdlo je nezbytnm
palivem dodvajcm tlu energii (jako benzn pohnjc motor), bude
nchylnj k pejdn. Pozorovn ukazuj, e sten to je faktem,
protoe plin omezen toho, co indikuje SPT, in tlo mnohem slabm.
Vtina lid m takto nastaven (naprogramovan) instinkty jak jsem
vysvtlil ji dve.
Falen pedstavy zpsobuj, e osoba j potraviny, kter tlo nepotebuje, ty
ho petuj a nsledn pokozuj. Napklad pesvden, e lovk by ml
jst hodn ovoce, je zavdjc. Jde o to, e nen sprvn zvyovat mnostv
jdla pidvnm ovoce, ale mnoho lid by mlo zmnit sloen stravy tak,
aby obsahovala vt podl ovoce, co je pro tlo prospn.
Jak si mete snadno domyslet, strachy a pesvden tkajc se jeden a
stravy zpsob lovku vce kody ne uitku. Zejmna bezbrann dt tm
trp vce, z toho dvodu, e je jejich rodie nut k jdlu.
Setkal jsem se tak s vrou, e pokud lovk nedoj celou porci jdla, kterou
dostal, uvrhne na sebe osud, kter ho v budoucnu potrest nedostatkem
potravin.
A jet jedna zsadn vc tkajc se vry. Pokud potravina obsahuje vysok
mnostv sloek (vitamny, minerly, prvky), neznamen to, e je teba ji
zkonzumovat s clem dt tlu tyto ltky. Kravsk mlko, obsahujc hodn
vpnku, me bt dobrm pkladem. Lid asto v, e pitm velkho
mnostv mlka zabrn nedostatku vpnku v tle. Avak vsledkem takov
innosti je prav opak. Pit velkho mnostv kravskho mlka (obzvlt
pevaenho) zpsob nedostatek tohoto prvku v tle. Vysvtlen by
vyadovalo ponoen se do jinho tmatu, tkajcho se vlivu uritch
potravin na lidsk tlo.
Jeden kvli strachu nebo ve nespluje SPT, jinmi slovy, pokozuje to
tlo.
149
NUDA
a jeden spolu maj tak mnoho spolenho. U jste nkdy zaali jst jen
proto, e to byla v dan chvli mn nudn innost nebo vm to umonilo
zapomenout na nudu? Pro j? Protoe nemm nic lepho na prci.
Nebo: Chci zabt as. Tak znte podobn vrazy?
innosti, souvisejc s ppravou jdla, jedenm pokrmu a pot itnm, jsou
dostaten lkav, aby se jim osoba vnovala ve chvli, kdy nenachz nic
lepho na prci.
Kdy se nudte, mete se namsto jeden zamstnat kontemplac nebo
provdnm jinch, tzv. duchovnch cvien. Jist ji vte, e jeden
z dvodu nudy je nepotebnm zatovnm tla, marnnm asu, penz a
energie.
lovk, kter se rozhodl jst z dvodu nudy, to asto dl tak proto, e m
rd pocit chuti. Tmto zpsobem se vytv vztah: nuda >> touha se j zbavit
>> (doasn) vzestup nlady. Tento druh vztahu, jak si mete snadno
domyslet, je pro lidsk tlo dosti zhoubn. Nejastji se projevuje obezitou a
s n spojenmi nemocemi tla. Je snadn propadnout zvislosti.
ROZHODNUT KE ZMN
Rozhodnut ke zmn, kter je obvykle zaloeno na pesvdench, se stv
dvodem ke zmn stravy. Takov rozhodnut se mohou tkat vzhledu tla,
zpsobu, jakm funguje, nlady a psychiky.
Jednm z nejastji pijatch rozhodnut je hubnut ke zbaven se obezity
tla. Vtina lid v, e nadmrn jeden jdla zpsobuje obezitu. Nkte
z nich se rozhodnou zmnit jdelnek tak, aby ztratili pebyten tlesn
tuk.
Po takovm rozhodnut si lovk zvol jdlo, mnostv, as a zpsob k jeho
jeden. Pi vytven takov diety maj rozhodujc vliv znalosti a
pesvden dan osoby.
Z toho dvodu me osoba jst njak iviny, umle vytvoen vitamny,
stopov minerly nebo pt bylinn aje. Bude to dlat z dvodu doshnut
150
SPOLENOST
a jej nvyky mohou lovka pivdt k jeden. Spoleensk setkn obvykle
zahrnuj konzumaci jdla to je jeden z astch nvyk pokozujcch
zdrav. Bhem tto doby se zkonzumuje nejvce jdla nepotebnho pro tlo.
Dal kody zpsobuje pejdn, napklad kdy je nvtva povzbuzovna
k ochutnn veho. Tak podmnky nejsou pzniv ke konzumaci jdla,
protoe lid bhem jdla konverzuj.
Zmna nvyk me bt obtn, ale v ppad jeden bhem spoleenskch
setkn, s ohledem na vae zdrav, to stoj za to udlat. Samozejm je
mon jst zdrav i ve spolenosti (podle SPT), ale je pak t zamovat se
na sebe msto na konverzaci.
Umte si pedstavit spoleensk setkn bez jakhokoliv jdla? Je to mon a
dokonce me bt docela spn, pokud budou vichni astnci pedem
informovni, pro to bude bez jdla. Nanejv nepijdou lid, kterm se ta
mylenka nebude zamlouvat.
151
CHU, VN A VZHLED
mohou bt tak lkav, e lovk se rozhodne nco snst (vypt), akoliv
nect dn hlad (ze). Tzv. kuchask umn je rozshlou soust
lidskho ivota na Zemi. Faktem je, e to, co asto vypad jako chutn
(kvli tvaru, uspodn, barv), takov vbec bt nemus.
Jednou z nejvtch kod, kterou si lovk zpsobuje, je pouvn
ochucovadel. Mezi n pat sl, cukr, koen, chuov zesilovae, ltky
zlepujc vzhled a vni. Pro jejich pouvn tlu kod? Hlavn proto, e
tyto ltky tlo podvd a zpsobuj chybnou funkci pirozench regulanch
funkc tla, detekujcch pomoc chuti potebn sloen stravy.
Je to bez chuti. Chutn to jako piliny. Pokud si to lovk mysl o jdle,
tak to jasn ukazuje, e tlo toto jdlo nepotebuje. Pro tlo je lep, aby
takov jdlo nesndlo, namsto ochucovn jdla a tm podvdn
pirozench tlesnch funkc. Vnmn chuti, zvisl pmo na SPT, funguje
nejlpe. Kdy tlo nco potebuje, chuov smysly nechaj lovka snst to
s chut, i kdy to neobsahuje dn chuov psady. Me se dokonce
stt, e dodn dochucovacch psad chu pokrmu naopak zkaz.
Brambory bez soli chutnaj asn, pokud je tlo potebuje, ale jsou
mdl i bez chuti, kdy tlu kod. Jahody, borvky, maliny maj
skvlou chu, kdy je tlo potebuje. Ale pokud jich nkdo sn nadmru,
smysly ho budou informovat, e jsou pli kysel, mlo sladk atd. To
je dvod, pro nkte lid kaj, e toto ovoce chutn lpe se lehakou a
cukrem.
Pouvn psad, kter mn chu nebo vzhled potravin, zpsobuje klamn
tla, lovk j spe pro chu msto pro uspokojovn SPT. Po pivyknut na
chu (vzhled) zpsobenou psadami lovk astji ct chu na jdlo namsto
pocit hladu, vyvolan SPT.
Psady vyvolvaj zvislost. Cukr, sl, pep, paprika jsou nejastji
pouvan ltky a substance k oklamn chut pirozench funkc tla
regulujcch jeden podle SPT.
Vzdn se psad, zejmna chuovch, je pro lovka velmi pnosn.
Chuov smysly pak informuj pesnji, co a kolik tlo potebuje. Je to
152
CHUDOBA, ETRNOST
vyvolvaj lidem pocit, e je to koda nedojst jdlo a zbytky vyhodit.
kaj, e je to pltvn, vyhazovn penz. Takov chovn se zd bt
zpsobeno pedevm spoivost. Je fakt, e vyhazovn jdla je pltvnm,
zatmco jeho uchovn na pozdji et energii i penze. Avak psychick
analzy astji ukazuj, e zkladem takovho chovn osob je strach.
I kdy zde zapomeneme na SPT, jeden jdla, kter pedtm zbylo (zvlt
pokud bylo znovu ohvno), tlu spe kod. Mnoho jdel se zkaz mnohem
rychleji, ne suroviny pouit pi jejich pprav. Nov ohvn vytv vce
ltek kodlivch pro tlo.
Lid, zejmna ti, kte zaili hlad z dvodu chudoby, prodn katastrofy
nebo vlky, mohou mt siln pesvden, e s potravinami by se nemlo
pltvat. Zvlt pokud vezmou v vahu irok rozpt milion hladovjcch
lid na Zemi, ct se provinile nebo dokonce jako by sami nesli za to
odpovdnost.
Mj ddeek (mu s velkm srdcem) byl tak takov. Radji jedl vaen
brambory, kter byly v lednici po dobu nkolika dn, navc pestoe nebyl
ani hladov, namsto aby je vyhodil. S potravinami, dokonce i se zbytky,
zachzel jako se zlatem. Z toho dvodu choval prasata, aby nic nepilo
nazmar.
153
NTLAK
ohledn stravovn je spojen pedevm s jednou z nejvnjch kod,
kterou mohou rodie udlat svm dtem nut je, aby jedly vce, ne chtj,
nebo to, na co nemaj chu. Dti by mly mt monost vybrat si, co budou
jst a v jakm mnostv. Ale je lep pro jejich zdrav chrnit je (aby se
nestaly zvislmi) ped toxiny, jako jsou chipsy, hranolky, pizza a tak
vrobky z mlka nebo z peen mouky.
Nkter dti jsou podvdny, aby jedly. k se jim, e obsah tale mus
snst a do konce, protoe jinak e se jim stane nco patnho, napklad e
budou mt pihy, nebo e je nkdo odnese. Takov sugesce jsou tak
ntlakem. Pokozuj dtskou psychiku, co se me kodliv projevit
v oblasti jeden pozdji v jejich ivot.
Ntlak k jeden se tk tak asu jdla. Nkdo nedovoluje jin osob (nap.
svmu dtti) jst kdy m hlad, ale pikazuje ekat, a bude jdlo pipraveno
Te nic nejez, pokej, a bude obd! Nebo jet h, nutit k jdlu proto,
protoe je as jdla Te je as veee, tak vechno hezky snz!
Nutit sebe nebo jin osoby k jeden v pevnch asech zavd rytmus dennho
podku, vytv v lovku nvyky a tm nikdy nespluje SPT (kad
lovk je jinm svtem).
Zakzat nco je tak druh nucen (aby nkdo nco nedlal) a vyskytuje se to
i u jeden. Pokud lovk zake sob nebo jin osob jeden neho, co
vyaduje SPT, kod tlu.
Nucen, zakazovn k jeden neho me doasn slouit k ochran sebe
nebo jinch lid, zejmna dt, ped jedenm zvlt kodlivch ltek, k nim
pat (mimo jin) sladkosti, smaen, peen nebo uzen potraviny, stejn
jako vrobky z ivoinho mlka. Nicmn, v tomto ppad se vyplat
vnovat vt pozornost a prci psychice a vzdlvn. Konzumace tchto
potravin nen neshodou se SPT, je zpsobena zvislost. Zvislost me bt
psychick, chuov nebo zpsoben parazity.
154
ODMNA
(ve form potravy) jako tcha pro sebe, nebo jinou osobu, me bt
dostatenm dvodem k jdlu. U jste nkdy jedli nco pro poten pi
smutku, nespokojenosti nebo k odmnn se za nco?
Pklady: Byl to den pln nervozity, take te si dm k jdlu nco
dobrho. Nesloil jsem zkouku, koupm si zmrzlinu na uten.
Udlme si radost, zajdeme si do restaurace na dobrou veei.
V takovm ppad lze jeden povaovat za druh odskoen, nebo dokonce
uteen od problmu, pot, nepjemn situace. innost jeden a chuti
potravy je nco, co osoba pociuje jako poten. asto m takov program
pvod v dtstv. Mnoz rodie dlaj tu chybu, e odmuj dti cukrovm,
zmrzlinou, za proveden neho dobrho. Tmto zpsobem vybuduj
v instinktech dtte sugesci, e jeden neho chutnho me bt odmnou
nebo tchou.
Odmnou jsou t rzn potravinsk produkty, nejastji sladkosti, kter
se dvaj napklad vtzm soute, km na konci kolnho roku, dtem
za dobr chovn. Tato innost siln sugeruje, e konzumace konkrtn
potraviny je odmna, o kterou je teba usilovat nebo dokonce bojovat.
Jeden pouze kvli odmn nebo te je v rozporu se SPT, a proto tlu
kod. Krom toho vyvolv zvislost na chutch a neumouje blokovanm
psychickm reakcm, aby se dostaly ven. Je teba prozkoumat sami sebe ke
zjitn, zda nemme takov program a eventuln ho vdom odstranit.
Takto se lze osvobodit od zvislosti.
UZEMNN
je jednm ze zvltnch dvod k jeden, kter se asto tk lid, usilujcch
o pizpsoben se k SBJ. Dovoluje jim to uzemnit se, aby pli
neltali v oblacch duchovnosti (s m dosud nemaj zkuenosti). Inediat
tak mus bt v rovnovze mezi hmotou a duchem.
Jednou z funkc jeden je svzn lovka s fyzickou hmotou, zejmna se
Zem. Graficky to lze znzornit tak, e jeden zatuje nejedcho natolik,
aby se neodpoutal od Zem jako baln. Na druhou stranu, pli mnoho jdla
155
156
INEDIAT, NEJEDC
Kolik inediat, breatharin nebo nejedcch ije na Zemi kdo v? Neznm
dn statistick daje tohoto typu. Slyel jsem, etl sla od jinch, e je to
v rozsahu od nkolika do deseti i vce tisc. Podle mho souasnho ctn
existuj na Zemi stovky tisc lid, kte nepotebuj k ivotu jdlo.
Faktem je, e mnoho nejedcch jsou lid popisovan jako duchovn velmi
vyspl. Vtina z nich nem o publicitu zjem. Zstvaj nepopulrn,
protoe masov mdia o nich nemluv.
Dal (nejvt) st nejedcch jsou lid, kte nikdy neslyeli o teorich,
hypotzch, filozofii a hnut nejedcch. Nejed, protoe prost nemaj
potebu jst. Tak se asto stv, e spolenost, ve kter ij, je povauje za
nemocn, nenormln nebo zvltn, co zpsobuje, e se tak sami ct.
Zvltnm ppadem jsou lid nazvan anorektiky. Faktem je, e anorexie je
nemoc zpsoben poruchami psychiky. Jinm faktem je, e pouze mal
procento z tchto lid jsou opravdov anorektici. Nkte z nich jsou lid,
kte nevd o sv vrozen nebo nabyt dovednosti nejeden a podlhaj
sociln sugesci. Tato siln sugesce na n psob tak niiv, e je pivd
k psychick nemoci nebo dokonce a ke smrti.
Nkter nejedc je tk rozpoznat, protoe se nechaj pozvat na kafe, na
obd nebo dokonce se mohou zastnit banketu. Pak jed, pouze ze
spoleenskch dvod, protoe nechtj, aby se stali pedmtem zjmu
ostatnch. To je jedin dvod, pro jed, pestoe jdlo a pit nepotebuj.
Ne uvdm, v abecednm poad, jen nkter z nich, kte se stali znm
skrze masov mdia nebo kte jsou / byli aktivn v podporovn tohoto
ivotnho stylu. Tyto osoby byly nebo jsou inediaty / nejedcmi, avak
nemohu to zaruit. Jsou to informace, kter jsem nael pedevm v roce
2001, ale vtinu z nich jsem neovoval.
Alenara
157
Balayogini Sarasvati
Amma, Indie, po 3 roky konzumoval pouze vodu, jak o tom informoval
Rosicrucian Digest z ervna 1959.
Barbara Moore
Hrdinskou postavou je Barbara Moore, Dr. z Londna tiskov zprva
zveejnn v London Sunday Chronicle ze dne 17. ervna 1951 znla:
ena 50 let, kter vypad, jako by j bylo jen 30, vera prohlsila, e nem
rda jdlo, porazila strnut a oekv, e se doije nejmn 150 let.
Rozhodla se tak uinit tm, e se vzdala jdla. Ped dvaceti lety jedla ti
bn jdla denn. Bhem 12 let pomalu redukovala svou stravu, a dospla
do stdia, kdy pijmala jedno jdlo denn sestvajc z trvy, ptaince, jetele,
pampeliek a obas sklenice ovocn vy. Ped pti lety pela vhradn na
vy a syrov rajata, pomerane, trvy a byliny. Nyn nepije nic jinho,
ne sklenici vody ochucenou nkolika kapkami citrnov vy. k:
Existuje nco mnohem vce ve slunenm svtle a vzduchu, ne je mon
vidt pouhm okem nebo pomoc vdeckch pstroj. Tajemstvm je najt
zpsob, jak absorbovat tuto zvltnost toto kosmick zen a pemnit
je na jdlo. Kad rok chod do vcarska kvli lepmu vzduchu a slz
tam hory, piem se stravuje pouze vodou z potok. Vidte, vysvtluje
moje tlesn buky a krev znan zmnily sv sloen. Jsem odoln vi
teplu nebo hladu nebo nav. Barbara zemela pi automobilov nehod,
pi svch cestch po Spojench sttech.
Caribala Dassi
Podle zprvy v Indias Message z roku 1932, pes 40 let nejedla ani
nepila.
158
Danalak Shumi
Bangalore General Hospital zkoumal v roce 1953 osmnctiletou Danalak
Shumi (Marcara, Indie), kter nejedla ani nepila ji vce ne rok jak
oznmily denky v srpnu 1953.
Evelyn Levy
Brazlie, ije se svm manelem Steve Torrence (info nsleduje) v USA. Po
nvratu ze soukrom cesty po Peru, kde za dobu pti dn sndla pouze dva
pomerane, se zaala zajmat o nesmrtelnost a it ze Svtla. Bhem tto
doby zaala zavat proces ladn se na vysok vibrace, co vedlo
k vymizen pocitu hladu. Kdy se pozdji, v roce 1999, jej manel rozhodl
pestat jst, podstoupila spolu s nm 21denn proces. Vce ne dva roky
podala spolu s manelem semine na tma nejeden v Brazlii, USA a
Polsku. Evelyna webov strnka je http://vivendodaluz.com.
Giri Bala
Indick ena, narozen v roce 1868, nepijala dn jdlo ani npoj od roku
1880. Cel svj ivot strvila v benglsk vesnici Biur. Jej stav nejeden
peliv zkoumal Maharaja Burdwan. Pouvala uritou techniku jgy
k nabjen svho tla kosmickou energi z teru, slunce a vzduchu.
Pbh Giri Bala byl vyprvn Jganandovi, kter se s n setkal, kdy j bylo
68 let. V t dob nejedla ani nepila tekutiny ji po vce ne 56 let. Stle ila
ivot prostho a jednoduchho vesniana, tak jak se jej povst rozila
v jejch ranch letech, kdy byla pijata do palce vdcem jej provincie.
Tam byla drena pod psnm pozorovnm a nakonec uvolnna
s potvrzenm, e ano, e ije pouze ze Svtla.
Jako dt byla obdaena neukojitelnou chut, za kterou byla asto krna a
dobrna. Ve vku devti let se zasnoubila a brzy se s manelem usadili
v pbytku jeho rodiny. Jednoho dne Giri tak velmi trpla, kdy se j tchn
posmvala a kritizovala jej ravost, e zvolala: Brzy vm doku, e se ji
nikdy vce nedotknu jdla, tak dlouho co iva budu!
Bela z vesnice s plem a modlila se za gurua, kter by ji nauil, jak t
pouze z Boho Svtla. Pot se objevil guru a ukzal j Krija Jga techniku,
kter jej tlo osvobodila od poteby fyzick stravy. Od t doby Giri
159
Christopher Schneider
Narodil se 20. 1. 1962 v Nmecku. Sm o sob k: Jsem nejedcm od
srpna roku 1998 (...) Dalo mi to mnoho proitk a zkuenost. Jm trochu
okoldy, sladkost, sr, nkdy denn a nkdy jednou za tden. Jm jen pro
pocit chuti, pro uspokojen smysl, uzemnn se, nikoliv pro nutnost pjmu
potravy. Tm denn piji Cappuccino (je to nco jako ritul) nebo ednou
vu.
V Nmecku (kraj Bad Reichebhall) Chris provozuje od roku 1999 kurzy
zamen na 21denn proces. Pomh projt procesem lidem, kte se
rozhodli pejt na it ze Svtla. Je tak prodnm terapeutem, terapeutem
znovuzrozen, kineziologie, Reiki a duchovnm litelem. Vede kurzy a
pomh ostatnm sdlet tyto znalosti. Jak sm k, vechna tato prce je
vnovna hledn sly a spojen s vnitn jednotou a Boskou Podstatou.
Christopherova webov strnka je http://www.chi-production.de.
Jack Davis
ije na Havaji. Pot, co navtvoval semin veden Wiley Brooksem,
napsal: Bhem tch let jsem drasticky snil a zmnil typ konzumovan
stravy. (...) V roce 1982 jsem byl pipraven na lekce Wileyho Brookse. Jeho
pbh je v detailech na http://breatharian.info/.
160
Jasmuheen
V mdich nejznmj nejedc devadestch let. Australanka, kter po
dokonen 21dennho procesu v roce 1993 nejedla po vce ne dva roky. Pak
zaala, jak ekla, njak experimenty s malm mnostvm pochutin, kvy,
aje. Tvrd, e je nadle osvobozena od poteby jdla, ale dopv svm
chuovm smyslm, proto pije aje, kvu, j sladkosti a dokonce i
brambrky bhem dlouhch let s clem snit svou energii, aby mohla spt.
Podle jejho prohlen, prmrn spoteba jejho jdla in mn ne
300 kalori za den. Jasmuheen propagovala 21denn proces, pod mnoho
semin, a to zejmna v zpadn Evrop a USA. Jej webov strnka
obsahuje mnoho zajmavch informac: http://www.jasmuheen.com.
Joachim M Werdin
To jsem j :) Dle se nachz kapitola o mch zkuenostech s (ne)jedenm.
Podrobnj informace naleznete na mch webovch strnkch:
http://breatharian.info/ a http://www.niejedzenie.info/.
Kamilla
Polsk emigrantka ijc v Londn, zajm se o tajemstv ivota,
esoterismus z filozofickho hlediska a mnoho na tato tmata etla, nap. dla
Blavatsk. Pela na ivot ze Svtla 11. srpna 1999, kdy byla v kltee,
v naprost samot, kde zskala iniciaci. Jej rozhodnut vyplynulo z asti na
pednce Jasmuheen, kter se konala o nkolik tdn dve. Ji od prvnho
okamiku tohoto setkn Kamilla ihned vdla, e projde tmto procesem.
Pak piznala: Je to jako operace bez skalpelu (...) a je to velmi siln pocit.
Nepraktikuje askezi a jak k: Dm si nkdy jednu nebo dv ajov liky
kenu, houby v oct a snm je s velkm potenm. Duchovn zmna
Kamilly, kter vystila v it bez zvislosti na potravinch, byla prospn
pro jej zdrav. Pedchoz vyeten ukzala, e trpla rakovinou krve,
diabetesem a paralzou prav nohy. Vechny tyto vci zmizely a Kamilla
pekypuje zdravm. V roce 2001 Kamilla vedla semine v Polsku o ivot
ve Svtle.
Kazimierz Karwot
161
Marie Frutner
Bavorsko. Jedin vc, kterou pijmala po 40 let, byla voda. Byla studovna
v Mnichov v roce 1835.
Martha Robin
Francouzska, narodila se v roce 1902 (Chateauneuf-de-Galaure), nikdy
neopustila svou domovskou vesnici. Od bezna 1928 dle nemohla jst
dn jdlo; kdy to zkusila, tlo j vechno vyvrtilo zpt. Nemohla ani
polykat, ani trvit, ani nemohla pt, dokonce ani istou vodu. Nebyla tak
schopna spt. Lkai byli bezradn. ila pouze na eucharistii. Trvila hodn
asu modlitbami a rozjmnm.
Michael Werner
Jak uvedla v kvtnu 2005 ananova.com, nmeck vdec z Braunschweig
oznmil, e po dobu ty let nic nejedl, pil jen vodu, dus a jin npoje. Sm
nevdl, jak vysvtlit, e tmto zpsobem se me tlo udret pi ivot. Byl
ochoten podrobit se vzkumu, pestoe jeho ptel mu pli nevili, e
me t napklad bez blkovin.
Prahlad Jani
lnek publikovan v India Times 21. 11. 2003, BBC News a dal
sdlovac prostedky informovaly o mui, kter ve svch 76 letech tvrdil, e
ije 68 let bez jakhokoliv jdla a pit. Prahlad vyprv, e kdy byl
osmiletm chlapcem, byl poehnn bohynmi a od t doby pestal jst a pt.
162
Steve Torrence
Amerian, manel Evelyn Levy. Na zatku roku 1999 Steveho zaujala
kniha ivot a uen mistr Dlnho vchodu. Jak uvedl, dospl k zvru,
e nae tla nepotebuj fyzickou potravu a adaptovala se k jeden jenom
proto, e jsme je k tomu pinutili. Jeden je nejen nepotebn, ale i kodliv
pro nae zdrav a dobrou pohodu. Steve a jeho manelka podali semine
v Brazlii, Polsku a USA.
Sunyogi Umasankar
Umasankar-ji objevil metodu absorbovn energie pmo ze Slunce, kter se
nazv sungazing a kter me odstranit potebu jst, pt a spt. V India
Monitor uvedl: Od 17. srpna 1996 do 7. prosince 1996 jsem zcela pestal
pijmat stravu, ale pro neustl dosti pbuznch jsem pot pokraoval
v normln strav.
Surya Jowel
Podlel se na The Suryayogi Fundation.
Susan Kuruvilla
Sestra Susan Kuruvilla, jeptika a stigmatika ze sttu Kerala v Indii, kter
vede tamn sirotinec, nej po dobu 13 let.
Theresa Avila
Rolnika z Bavorska, od roku 1926 nejene nejedla ani nepila, ale ani
nespala navzdory kadodenn prci na zahrad. Aberee 1960 ji popsal jako
jednu z nejastnjch osob.
Theresa Neumann
163
Vasanta Ejma
Ve vku 20 let proila klinickou smrt a od t doby vdla, e neviditeln
svt nejene existuje, ale je mon do nj vstoupit. Kdykoliv se chce, lze
se s nm spojit a to dod slu. Po mnoho let se Vasanta modlila: Dej mi
Pane, abych mohla bt v Tob, pouze ve Tvch energich po 24 hodin
denn. dm o Milost Ti slouit, prosm, bu mm Pnem. Tmto
zpsobem ila 10 let, postila se, modlila, meditovala a navtvovala
oputn msta k nalezen Boha v sob. Nevdla jsem, jak Bh uskuten
mj poadavek, ale 13. srpna 2001 jsem poctila, e jsem zaala 21denn
proces ivota ze Svtla. Je to neuviteln Bo Milost oprostit svou mysl
od tetho rozmru. Proila jsem pechod na Boskou svobodu. Pot jsem
porozumla, jak je rozdl mezi tm najt cestu a vydat se po n, kdy jsem
bhem 21denn transformace proila stavy svobody. Je nemon to popsat,
svt svobody, bez pravidel a omezen, kde vechno je mon. Provm to,
jsouc ve svt Bom. Webov strnka Vasanty: http://vasanta.prv.pl/.
Vona Tansey
Citace z jejho webu www.vonatansey.com: Vona ije na Univerzlnm
Duchovnm Svtle (Universal Soul Light) od z 2001. Nepotebuje ji vce
164
jdlo jako palivo ani k udrovn svho tla, a pesto si udruje tlesnou
hmotnost a optimln tlesnou energii. Jak se jej tlo oduevuje, vibruje na
vych energetickch frekvencch a pechz do rezonance s duchovnmi
frekvencemi Boho vdom bezpodmnen lsky.
Wiley Brooks
Amerian, pes sdlovac prostedky jeden z nejdle znmch breatharin.
Jak sm tvrd, nejedl vce ne 30 let. k, e jeden je zskanm nvykem.
Vce se dozvte na jeho webovch strnkch http://www.breatharian.com/.
Xu Fan
anka. Nem potebu jst od roku 1987, kdy j bylo 18 let. V prosinci
1996 japonsk asopis Bordeland publikoval lnek, zaloen na zprv
Pung Chunga, o jej zhadn schopnosti zstat zdrav bez jdla devt let
(v dob publikovn). Valery Marnonov ji popsal ve sv knize Control for
Life Extension, 2000, podrobnji http://www.longevitywatch.com/.
Zinaida Baranov
Ruska z Krasnodaru, uitelka. Pestala jst v beznu 2000, kdy j bylo 67 let.
Brzy pot pestala i pt. Informoval o n asopis Pravda (18. 7. 2003),
Argumenty a fakta, v lnku Nvtvnk z Krasnodaru u obyvatele
Rostova vzdt se jdla.
Tisce dalch
Kolik lid na celm svt ije bez jdla a asto i bez pit? Lid, kte pat do
rznch kategori, rznch ivotnch styl, rznch pesvden a chovn
kad z nich je uniktnm pbhem, pro a jak se osvobodili od jdla.
Vtina z nich nikdy nepizn, e nejed, aby zabrnili ppadnm
negativnm reakcm od tch ostatnch. Jste jednm z nich? Prosm,
165
166
LEBN PST
Lebn pst je statisticky nejefektivnj fyzikln metodou lby lovka.
Je to nejlevnj a nejrychlej zpsob, jak:
V ppad vtiny lid, kte trp v dsledku tzv. civilizanch chorob, kter
jsou bn povaovny za nevyliteln, je pst zpsobem, jak si obnovit
pln zdrav.
Individuln, v zvislosti na osob, me pst trvat od jednoho dne a do ...
nkdy i nkolika msc nebo dokonce i pes rok. Ale v ppad prmrn,
ne obzn osoby, obyvatele tzv. zpadn civilizace, je maximln doba pstu
asi 6 tdn. Nejastji pst trv od 7 do 28 dn. Tm kad psychicky
zdrav lovk me pstovat, pokud se neboj a nen k tomu nucen. Emoce
(z nedostatku potravy) probuzen strachem bhem pstu mohou tlo rychle
zabt.
Existuje nkolik hlavnch metod len lovka prostednictvm pstu:
1.
2.
3.
4.
167
SUCH PST
V souladu se zsadou nejjednodu een jsou ta nejlep, such pst,
bhem kterho se nepijm nic do st, a to ani kapka vody, poskytuje
nejhlub itn a len lidskho tla. innost suchho pstu je 2 a 3krt
vy v porovnn s pstem o vod. Dalo by se ct, e tden suchho pstu
dv takov vsledky, jako dva a ti tdny pstu o vod. Pro dosaen
maximlnho inku je vhodn se dokonce (a to doslovn) nedotknout ani
kapky vody (tj. ani se nemt). Tlo by mlo zstat bez tekutin po celou dobu
pstu.
Pst bez vody me trvat od 1 do 14 dn. To zle na nkolika faktorech.
m su a teplej je vzduch, tm krat dobu me lovk zstat bez pit.
m vce je fyzick aktivity zpsobujc pocen, tm krat dobu tlo vydr
bez vody. Jestlie podmnky (teplota, vlhkost vzduchu, fyzick aktivita
osoby) jsou normln, bn obyvatel oblasti mrnho klimatu me
pstovat na sucho 7 dn.
Tlo se bhem suchho pstu mrn odvoduje. Je mon dovolit si malou
dehydrataci tla, ale je dleit po celou dobu suchho pstu pravideln
kontrolovat tlo. Pokud dehydratace tla pekro kritickou mez, pak tento
proces ji obvykle nelze vrtit zpt (tj. nelze obnovit sprvnou hydrataci
tla) a pak tlo pestv fungovat (zeme). Obvykle prvn 4 dny bez pit (a
jeden) nevyaduj dnou zvltn pozornost, ale pozdji by mla bt mra
hydratace tla monitorovna, napklad sledovnm ke.
Dalm dleitm faktorem, kter uruje dobu, po kterou me tlo
bezpen pstovat bez vody, je mnostv ltek, kter je poteba vylouit
z tla. Napklad; pokud lovk jedl hodn slan jdla, co zpsobilo velk
nahromadn sol v tle, bylo by nemoudr zat such pst bez pedchozho
odstrann pebytench sol. Lze z toho vyvodit zvr, e ped suchm
pstem je dobr udlat nejprve pr dn pstu o ist vod.
Dobr postup me bt tento. Zante s vodnm pstem. Od osmho dne
pestate pijmat vodu. Tmto zpsobem zahjte such pst, kdy se tlo ji
zbavilo pebytench sol a dalch ltek, kter potebuj vodu, aby mohly
bt odstranny.
Obvykle po dvou, tech dnech pstu se ze tla po vod vrazn sniuje,
take odstaven vody po tdnu hladovn nen dn problm.
168
VODN PST
Voda je jedin ltka, kter sm bt konzumovna. Mla by bt ist, nejlpe
deov (shromdn daleko od zneitnho vzduchu) nebo destilovan.
Pokud pouvte destilovanou vodu, nejprve ji ochlate, a se v n zane
vytvet led a potom ji nechte pomalu oht na teplotu vhodnou k pit. Pijte
vodu o pokojov teplot nebo teplej.
Nic se nepidv do vody, ani cukr, dokonce ani kapka citrnov vy, ani
med, ani kva nebo aj. Pit vody s pidanmi ltkami naruuje trvic
proces a neumouje tlu pepnout se na vnitn vivu (a vypnout trvic
trakt). Kdy vnitn viva nefunguje, opotebovv se tlo pi pstu
mnohem rychleji. To se projevuje mimo jin i rychlej ztrtou hmotnosti a
hor nladou a me dojt k rychlmu vyerpn minerl. Tento proces se
nazv hladovn; pokud se v nm pokrauje, me pivodit a smrt.
Vodn pst me trvat od jednoho dne do nkolika (v extrmnch ppadech i
pes deset) msc. Dlka zvis na, mimo jin, celkov hmotnosti
nahromadn nadbyten hmoty (hlavn tuk) a fyzick aktivit postc se
osoby. V prmru lze pedpokldat, e ke splen 1 kg tlesnho tuku jsou
zapoteb 2 a 4 dny. Napklad osoba, kter m 20 kg pebytenho tuku,
me pidat 40 a 80 dn k bn dlce pstu. Bn dlka pstu trv
obvykle od 1 do 40 dn; ve vtin ppad m dle, tm je to pro tlo
prospnj. Kad krtk pst je pro tlo dobr, ale vhodnj je pst
trvajc nejmn 14 dn minimln doba potebn k zajitn trvalch
zdravotnch zmn.
Pokud jste se jet nikdy nepostili, je teba se to nejdve nauit. Prvn pst
by ml trvat pouze 1 den. Po nkolika dnech mete zkusit pst o dlce 2
dny (a 2 noci). Udlejte si pestvku tden a pak pstujte po dobu 3 dn.
Mete opakovat tyto 3denn psty vcekrt, a budete ctit, e nejsou pro
vs ji nic zvltnho, pak mete pstovat dle.
Pot zkuste 4 nebo dokonce 5 dn pstu. Prodluujte dal psty, nap. na 7,
9, 10, 12 dn a noc nebo jinak, dle svho vlastnho pocitu, a doshnete 14
dn. Jakmile se dostanete nad 2 tdny (nebo vce), s nejvt
pravdpodobnost budete ctit, e jste schopni pstovat i nkolik tdn.
Pst o dlce 7 tdn (i mn) me zpsobit zzraky na zdrav.
Biologicky omlad tlo fakt oviteln klinicky, vizuln i skrze vlastn
169
NEPJEMN REAKCE
Bhem pstu se tlo samo ist, odstrauje toxiny a parazity to me
zpsobovat nepjemn reakce. Kad lovk to ct jinak. Nkdo nect nic
mimodnho po celou dobu pstu a nem dn nepjemn reakce,
zatmco jin postc se lovk se ct tak patn, e srovnv ten stav
s umrnm.
Take pokud se bhem pstu ctte dobe, mete se tit z vhod
pinench tlu a mysli a mete pokraovat ve svm kadodennm ivot
(krom jeden, samozejm) jako obvykle. Pokud patte k tm lidem, jejich
tlo projevuje nepjemn reakce, vzte, e to jsou prospn pznaky va
biologick i duevn automatick oisty a omlazen mete v klidu ekat,
a pejdou. V nkolika mlo ppadech pznaky mohou vyadovat, abyste
peruili pst.
170
protoe byste tm dodvali tlu vodu. Proto, abyste netrpli, je teba prvn
tden pstovat o vod (dlat denn hlubok klystry) a teprve pot zat se
suchm pstem.
Samo myt tlustho steva (i bez hladovn) je innou metodou lby, kter
v mnoha ppadech odstran pinu onemocnn. Vtina lid netu, co
me bt nahromadno v tlustm stev. Zbytky jdla mohou zstat ve
stev po cel desetilet, v podob fekli a jakoby gumovitho hlenu
pilepenho ke stnm. Tyto zbytky jsou jednou z hlavnch pin rakoviny
tlustho steva.
FYZICK POHYB
Bhem pstu je tak nutn pohyb, dokonce jet vce ne obvykle, vedete-li
sedav zpsob ivota. Prochzky, bhn, plavn a dokonce i jzda na kole
jsou doporuen. Pohyb pomh tlu rychleji vyluovat toxiny.
Bt fyzicky aktivn je vhodn zejmna tehdy, kdy se nectte pli dobe.
Avak je-li tlo opravdu (velmi) slab a vyaduje odpoinek, nenute ho a
odpoite si. Bute v tomto smru rozumn.
Bhem pstu vnujte zvltn pozornost tzv. energizujcm cvienm. Mimo
jin k nim pat chi-kung, tai-i, hatha jga a izometrick gymnastika.
Nemuste mt obavy z toho, pokud dn z nich neznte. Pi energizujcm
cvien je nejdleitj zamit se na tok energie skrze tlo. Take se
soustete na pocit energie proudc skrze vs a nepemlejte o pohybech
tla. Tlo, kdy poct proudc energii, zane samo pohybovat svaly. Nechte
ho to udlat.
ZAKONEN PSTU
Pli rychl zakonen pstu me bt velmi nebezpen. Jak jsem se ji
zmnil, zakonen pstu nacpnm aludku tkm jdlem, nap. chlebem,
hranolkami s kotletou, me skonit na operanm stole nebo dva metry pod
zem.
Zante pomalu, nejprve ve velmi malch mnostvch a to ovocnou vou
ednou vodou. Pak tyt ovocn vy needn, po nich nsleduj
173
174
INEDIA A PST
Lidsk tlo me fungovat bez jdla velmi dlouho. Zvis to na mnoha
faktorech, zejmna: sfra Vdom dan osoby, tukov a svalov rezervy,
duevn stav, teplota okol, fyzick aktivita. Nejdel psty (ne inedia)
zdokumentovan lkaskmi vzkumy trvaly pes patnct msc. Pstujc
osoba vypije a dv sklenice vody denn a ct se po celou dobu velmi
dobe. Pro osoby s nadvhou nejsou psty trvajc a ti msce nic
mimodnho, ani nebezpenho.
Pst se od inedie li zejmna:
175
Sprvn tlesn hmotnost nastv, kdy tlo nem nieho pebytek ani
nedostatek, ne kdy se lovk nejvce podob ostatnm lidem. Vtina
lid nev, e tlo pi sv sprvn hmotnosti vypad skoro jako kostra
potaen k.
lovk se ct nejlpe, kdy jeho tlo doshne sprvn vhy, protoe pak
funguje sprvn. Vhov rozdl mezi dvma osobami stejn vky me bt
a 15%, pestoe kad z tch osob m tlo o sprvn hmotnosti.
Bhem pstu tlo nevyhubl osoby smuje ke sprvn hmotnosti. Tlo
doshne sprvn hmotnosti pi pstu za dobu, kter zvis nap. na
potenm pebytku tuk, vody a sval, sfe Vdom osoby, duchovn a
fyzick aktivit. V ppad velmi obzn osoby to me trvat nkolik msc
(pro tuto osobu je pst velmi prospn).
Co se dje dl, to znamen, co se dje v tle pot, co doshne sv sprvn
hmotnosti?
Pokud osoba um t bez jdla, tj. um bt inediatem, pak jej tlo nadle
udruje sprvnou hmotnost. Pokud vak neme t bez jdla, pak jej
tlesn hmotnost i nadle kles. Dje se tak proto, protoe tlo neustle trv
a odstrauje buky a nedostv materil k jejich obnov. Tato osoba neije
pln ze Svtla. Pokud pokrauje tento proces, nazvan sebetrven, tlo se
stv vyhubl a nakonec pestv fungovat, tedy umr smrt z hladu.
POCIT POHODY
Bhem prvn dvou a tech tdn pstu se me pocit pohody velmi mnit.
Bhem tto doby nen teba se pli zabvat (samozejm v rozumnch
mezch) svou tlesnou slabost, bolestmi, zvratmi, nevolnostmi nebo
jinmi objevujcmi se pznaky. Jsou to pznaky itn, tedy sebelen
tla. Pozdji, kdy tlo doshne svho pirozenho stavu, kter obvykle
nastv po dvou a tech tdnech (u obznch osob me bt mnohem
del), se v pocit pohody stv perfektn. Teprve pak (mon poprv
v ivot) pochopte, co to znamen ctit se dobe a bt skuten zdrav.
Mte velmi mnoho energie, chuti do ivota, do prce a fyzick aktivity a
tak se velmi projevuje tvoivost.
Co se dje dl v prbhu asu?
176
Pokud umte t bez jdla, tedy mete bt inediatem, zstanou dobr pocity
pohody, i ve s nimi spojen. Dobr nlada, radost, spokojenost a
optimistick lskypln postoj k ostatnm indikuj vborn stav tla. Jak se
k: Ve zdravm tle zdrav duch.
Pokud vak nemete t bez jdla, budete ctit slabost, nebude se vm chtt
nic dlat nebo dokonce propadnete smutku. m vce bude tlo potebovat
jdlo, tm he se budete ctit psychicky. To signalizuje, e byste se mli
vrtit zpt k jdlu.
BUDOVN TLA
Stavebn materil pro buky tla inediata je vytven ze Svtla, jeho
zdrojem je J (st Vdom) dan osoby. Proto inediat nemus nic vkldat
do zavacho systmu.
Stavebn materil pro tlo neinediata je dodvn z vnjku v podob jdla,
pit, vzduchu a zen. Pokud je dodan mnostv stavebnho materilu pli
nzk, tlo m nedostatek, kter se projev jako defekt a chybn funkce.
Shrnut.
Pokud jste nejedli po dobu nkolika tdn a stle se ctte skvle a vae
tlesn hmotnost nekles pod sprvnou hodnotu, vypad to, e mete t
bez jdla. Pokud vak po nkolika tdnech (pedpokldejme, e pro neobzn
to je statisticky tyicet dn) se vae tlesn hmotnost dostane pod sprvnou
hodnotu a (co je jet hor) ctte se patn, mete z toho vyvodit, e
dochz k pokozovn tla. Pokud tlu v takovm ppad neposkytnete
stavebn materil ve form jdla, me dojt k jeho zhroucen.
177
BYTOSTI A NEJEDEN
Lid ijc na Zemi povauj jdlo za nco nezbytnho. Jinmi slovy, bn
lovk je bytost, pro kterou je jdlo nedlnou a nepostradatelnou soust
ivota. Jeden je zkladn zkuenost lidskho ivota na Zemi.
Mnoho bytost pichz na Zem mj. z toho dvodu, aby zaily zkuenost
s jedenm. Provn vc spojench s jdlem (pprava jdla, jeho chu,
struktura, vn, nsledn nemoc, bolest atd.) je dostaten atraktivn k tomu,
aby zde chtly t. Proto pro vtinu lid na Zemi pedstavuje vynucen
nejeden odepen monosti prot oekvan zitek. To samozejm vede
k tomu, e opust materiln tlo.
Na jinch planetch, v jinch vesmrech, v jinch dimenzch je vztah
k tomu, co lid nazvaj jdlem nebo jedenm, velmi odlin. Je tam velk
rozmanitost bytost, od tch, kter zcela nic nejed (dokonce na to nemaj
ani orgny) a po ty, kter jed neustle a prakticky vytv s jdlem jednotu.
Bytosti, ijc v tomto vesmru, je mon rozdlit do t skupin:
1. Nehmotn bytosti.
2. sten materiln bytosti.
3. Materiln bytosti.
NEHMOTN BYTOSTI
jak je lid na Zemi chpou, maj obvykle tlo lidskmu oku neviditeln a
nehmatateln, i kdy citlivj osoby je mohou vidt a / nebo ctit. Jejich tla
nemaj to, co bychom nazvali vnitnmi orgny. Tyto bytosti mohou pijmout
jakkoliv tvar, jak si pej.
Je snadn uhodnout, e nehmotn bytosti nemaj nic spolenho s tm, co
lid nazvaj jdlo. Prmrn obyvatel jejich svta dokonce ani nemus
vdt, co to je jeden. Jeden je pro n nedostupn zitek, take nkter
z tchto bytost sn o provn ivota ve tvrd hmot, aby mohly jst. Tehdy
pichzej na planety, jako je Zem. ivot tady je pro n tk, protoe je to
nhl zmna zpsobu jejich ivota. Maj problmy s jedenm. Pochz z nich
178
ohe, teplo, zen, emoce jinch bytost. Mezi nimi je mnoho nejedcch ji
od narozen. Pizpsobit tlo k SBJ je pro n relativn snadn
(v porovnn s lidmi).
sten materiln bytosti vol k ivotu radji jin planety ne Zemi. it
zde, akoliv je mon, nen pro n pli pzniv, protoe zde rychle ztrc
energii. A samozejm, je pro n obtnj najt zde dostaten mnostv
jdla.
Kdyby se bn lovk chtl stravovat tak, jako sten hmotn bytosti,
pravdpodobn by rychle zhubnul, zeslbl a ctil by se patn. Pro srovnn,
bylo by to jako kdy nkdo, kdo j bn tk jdla, najednou zaal
konzumovat pouze ovocn vy.
MATERILN BYTOSTI
nap. lid, mohou snadno pochopit, co to znamen bt vzn jdlem
ke hmot. Materiln bytosti jsou tak vzan k hust hmot, e pokus o
rozbit pouta jim me zpsobit smrt. Je to pro n opravdu obtn obejt se
bez vkldn jdla do tla. m hloubji jsou ve hmot, tm je pro n
proces adaptace na ivot bez jdla obtnj.
Je to dleit informace, kter znamen, e snaha o it bez jdla zpsob
transformaci materiln bytosti na bytost mn materiln. Stejn jako
ostatn zmny, pokud je tato zmna provdna pli rychle, me dojt
k selhn.
180
SPOLUPRCE PI VVOJI
Jednm z rys rozvoje lidsk civilizace na Zemi je, e lovk objevuje stle
vce a vce svch schopnost, co mu dokazuje, jak velk a ne pln poznan
sly m v sob. Tento vvoj je zpsoben roziovnm sfry Vdom, ve
kter lovk ije.
Jednou z tchto schopnost je monost udrovat sprvn fungovn tla, ani
do nj budou vkldny ltky, obecn uznvan jako jdlo. Tato schopnost, i
kdy stle jet velmi mlo znm na Zemi, se stv soust ivotnho stylu
stle vce a vce lid.
Jednm z dvod, pro lid vol pro n hor een, nen nedostatek
informac. Falen pedstavy, povry, li, nedorozumn jsou zpsobeny
nedostatkem pravdivch informac. V souasn dob prmrn lovk nem
tm dn znalosti o schopnosti t zcela bez jdla. Z toho dvodu mm
pocit, e je teba dt lidem vce pravdivch a vdecky prozkoumanch
informac, aby se mohli s vt jistotou rozhodnout o zmnch ve svm
ivot, ke svmu prospchu.
Jsem oteven ke spoluprci, zejmna s vdci, lkai, novini, redaktory a
institucemi majcmi zjem o serizn vzkum o inedii, nejeden a pstech.
Clem tto spoluprce je vytvoit komplexn dokumentaci, kter me bt
pnosn pouvna lidmi. Krom toho, inedia je zajmav tma pro
magistersk, doktorsk nebo jin disertan prce.
Prosm, nebojte se systm, mjte odvahu prozkoumat tuto problematiku
s otevenou mysl. Budu s vmi ochotn spolupracovat pro dobro lid, proto
nevhejte a kontaktujte m.
181
183
185
186
Pokud vte, e SBJ je pro vs, pak ji jdete svou vlastn, sprvnou cestou.
Na svou cestu pravdpodobn umstte takov aktivity, kter budou mt za
nsledek rozen va sfry Vdom, ve kter ijete.
Zeptte-li se nkoho, zda jste schopni t bez jdla, odpov je ... ne, nejste.
Do t doby, dokud to nebudete vdt, tak nebudete schopni to udlat, i
kdybyste k tomu mli potencil. Informace sama o sob nesta, teprve a
poctte v sob slu a vdn, stanete u brny dvajc vm volbu ivotnho
stylu. Pak budete vdt, co a jak dlat.
Pokud ctte, e SBJ je pro vs, krte ji po cest, na kter se nejeden
nachz. Ped vmi je mnoho monost a jsou oteven, take je mete
realizovat podle vlastnho plnu.
Co tedy dlat? Dlejte to, co ctte, e je pro vs nejlep. Pedevm
nepovaujte jeden za zlo (mnoho lid tuto chybu dl) a nemjte obavy.
ivot nikdy nekon a nen to zvod, take budete mt vdy as. Co te jet
nejste schopni udlat, to budete moci udlat pozdji.
189
190
191
SEMIN
ADAPTOVN NA IVOT BEZ JDLA
teoretick informace a praktick rady
Semine, kter podm na toto tma, jsou ureny pro osoby, kter se
rozhodly pizpsobit tlo ivotu bez jdla, pro zjemce o psty a sprvnou
vivu a tak pro ty, kte se jen chtj dozvdt vce informac o tchto
tmatech.
Na zklad (mimo jin) materil z tto knihy, vdeckch teori a hypotz,
zkuenost mch i zkuenost dalch osob ijcch bez jdla, poskytuji
praktick rady, kter jsou uiten pro zjemce o toto tma.
Pedvm tyto informace nejjednodum zpsobem jak mohu, upmn, bez
zamlovn, bez vytven oblky tajemnosti a bez skrvn detail.
Pistupuji k tmatu jasn, vdecky a duchovn (intuitivn), ale bez
pehnanho mysticismu, filozofovn i pesvdovn o nevyhnutelnosti
iniciace. Clem mch semin je, aby si z nich astnci odnesli tolik, kolik
je to jen mon.
Po skonen semine budete mt dostatek informac, abyste mohli zat vae
dobrodrustv k osvobozen tla od poteby jst. Mimo to budete mt spoustu
informac o sprvnm pstu a sprvn viv.
Nkter z vc, o kterch mluvm, vm mohou vyvolat pocit uvolnn nebo
zpsobit psychickou bolest, protoe odhal skutenosti, na kter vtina lid
nen pipravena. Pedvm tyto informace, protoe jejich pouvn
v kadodennm ivot dl z otrok svobodn lidi, dvajc jim vce monost
k zen vlastnho ivota.
Pokud podte semine, workshopy, besedy atd. a chcete m pozvat,
prosm, nevhejte a kontaktujte m k dohodnut podrobnost. Mohu mluvit
v poltin, anglitin a esperantu. Ve vtin zem mohu zajistit peklad do
mstnho jazyku, pokud to organiztor potebuje.
192
INDIVIDULN KONZULTACE
Mnoho lid mi pe nebo vol a poaduj informace, radu, pomoc, kterou
potebuj k proveden pstu, ke svmu vylen i k adaptaci tla na ivot
bez jdla. Ochotn odpovdm na e-maily a rozmlouvm s osobami tak,
abych poskytl informace, kter jsou pro n uiten (pijmm je z intuice).
Nkdy telefonn hovor nebo odpov na e-mail zabere pr minut, jindy je
zapoteb nkolika hodin denn po dobu nkolika dn. Je to vc
individuln.
Z reakc, kter pozdji dostvm, mohu usuzovat, jak byla m pomoc t
osob prospn, nap. e se podailo vyeit problm, umonilo to t osob
pochopit klov faktory nebo j to pomohlo zbavit se nevyliteln
nemoci.
Jestli CTTE, e vm mohu poskytnout pomoc, radu nebo informace, kter
jste hledali, nebo e pro vs mohu bt nm uiten, mete se rozhodnout
pro individuln konzultaci se mnou osobn, telefonicky nebo e-mailem.
V takovm ppad, prosm, chpejte, e m prce pro vs m stoj as a
energii. Na opltku za to NIC od vs nepoaduji. Avak doufm, e mi sami
nabdnete platbu ve form penz, prce nebo neho jinho.
Chci zde zdraznit, e i pes mj pozitivn postoj k tzajc se osob
NEMOHU zaruit, e budu vdy a kadmu schopen pomoci, uspokojit jeho
poptvku nebo se chovat tak, jak se ode m oekv.
Mimochodem, pamatujte, e i na fru http://forum.niejedzenie.info/ (polsky)
nebo http://forum.breatharian.info/ (anglicky) mi mete tak klidn klst
otzky, podat o radu apod. asto odpovdm, pokud ctm, e mm
sprvn informace pro osobu, kter je d. Tak i dal lid mohou
odpovdat a dokonce vm dt vce ne j.
193
PROCES PECHODU
Od roku 2001 m mnoho lid kontaktovalo a ptali se m (nkdy i dali),
zda vedu individuln nebo skupinov procesy pechodu na SBJ. Pt let
jsem se tomu vyhbal, nesouhlasil jsem s tm vst nkoho v tto zleitosti.
Moje odpov znla: Pokud se m ptte, hledte zpsob, to znamen, e
nevte. Pokud nevte, to znamen, e jet nejste schopni udret vae tlo
zcela bez jdla. Mete se rozhodnout jt tmto smrem, abyste zskali
zkuenosti, zskvan z tohoto dvodu. J vm mohu poskytnout informace,
ale nebudu vs tlait, protoe vm, e nemm tu moc cokoliv ve vs zmnit.
Kdy budete sami vdt, poctte svou vnitn slu, uvdomte si to, m jste,
tehdy nebudete nic jinho potebovat, jenom uinit jednoduch rozhodnut.
Nakonec jsem se rozhodl pomoci lidem, kte jsou si jisti a hluboce
rozhodnuti k zahjen procesu adaptace na SBJ nebo lebnho pstu. M
veden se skld z poskytovn informac a doprovzen. Doprovzm
skupiny nebo pouze vs bhem celho nebo sti procesu pizpsobovn.
Ale nejdve poaduji, aby kad osoba, kter si peje, abych ji vedl,
pochopila a souhlasila se mnou, e:
1. Nemm moc zmnit cokoliv v osob a nepouvm sugesci.
Dokonce i kdybych ml pln nad nkm takovou moc, nepouil
bych ji. lovk sm buduje svj svt, vce i mn podlhajc
sugescm jinch lid a prosted.
2. Konen vsledek procesu zvis pouze na vs. Kad, i sebemen
rozhodnut a akce z va strany v tto vci, m vliv na vsledek. Jste
to vy, kdo vytv svou mysl a tlo. Proto vnmejte svou moc.
3. Berte m jako zdroj informac, jako nstroj, NE jako nkoho, kdo
me za vs vyeit problmy. Jsouce spolu, meme spolu mluvit a
mohu vm poskytovat rady. Pak mete rozmlet nad tm, co jsem
vm ekl. Ale, prosm, NEvte vemu, co km a NEmyslete si, e
jsem neomyln. Oprejte se vce o to, co ctte, e je pro vs
nejlep. Vnmejte to, m jste.
194
195
KARIRA
Po ukonen studia v roce 1983 jsem rok pracoval ve sv profesi chemika
v stavu Tk Organick Syntzy v Kdzierzyn-Kole (jin Polsko).
Bhem mho psoben v tomto stavu jsem asto cestoval po Evrop
astnit se schzek esperanta. V roce 1988 jsem se rozhodl opustit stav,
cestoval jsem po Asii a vyuoval esperanto.
Bhem procestovn vce ne 30 zem (v letech 1986 a 1992) jsem ml
monost do hloubky poznat a pochopit vznam polskho ren: Cestovn
vzdlv. dn jin kola mi nikdy nedala tolik zkuenost a poznatk.
V Taiwanu, na konci mho poslednho pobytu v Asii, jsem si zaloil
soukromou firmu nakladatelstv. Krom knih jsem vydval v poltin a
esperantu asopisu MONO (penze).
Po nvratu do Polska jsem zaloil kolu cizch jazyk. O pr msc pozdji
pijela za mnou a usadila se trvale v Polsku m ena, anka z Taiwanu.
Po dvou letech (v roce 1996) jsem uzavel kolu a otevel obchodn
spolenost ROSPEROS. Hlavn innost firmy ROSPEROS byl import
potaovch dl, zvanch upgrade CPU, zejmna z Taiwanu a ny. CPU
upgrady umouj levnou, efektivn a ekologickou modernizaci starch
pota. Je to dobr een pro ty, kte potebuj vkonnj potae, ale
maj omezen finance. ROSPEROS jsem zavel v kvtnu 2005, to byl konec
mch obchodnch aktivit. Nakonec jsem se rozhodl osvobodit se, abych
mohl vnovat maximum sv energie smyslu svho ivota (viz ne).
M ZKUENOSTI
Od roku 1979, kdy mi bylo 16, jsem podnikal kroky a dlal experimenty na
sob, na sv cest vdomho duchovnho vvoje. M rozhodnut zat t
bez jdla (od 1. ervence 2001) bylo jednm z tchto krok a experiment.
V ervenci 2001 moje rodina odjela na ptitdenn dovolenou. Bhem t
doby jsem pracoval kad den v m kanceli jako obvykle. Kad den jsem
kontemploval vce ne obvykle, abych pizpsobil sv tlo ke zmnm
v jeho fungovn.
197
M CLE
Vm, pro jsem zde. Znm koly, kter jsem pijal a kter uruj el mho
pobytu zde na Zemi v tto dob. Zde je jejich popis.
Rozhodl jsem se jednoduchm a srozumitelnm zpsobem:
198
Krom toho plnuji vytvoit substance, kter jsou tisce let znm a rzn
nazvan, nap. kmen mudrc, bl prkov zlato, mana, grl, iv voda, a
otestovat jejich inky na lovka.
Ctm tak, e je teba vce piblit termny zahjen experiment a pozdji i
konstrukc zazen osvobozujcch lovka od tebnch i atomovch zdroj
energie a tak pozemnch prostedk dopravy.
OTZKY
Pi ivotnm stylu bez jdla je velmi obtn a v nkterch ppadech a
nemon realizovat to, co je vzan na tmata, ke kterm dostvm asto
otzky. Jedn se pedevm o:
199
OBEZITA A NEMOCI
Nejeden jsem praktikoval od ervence 2001 do bezna 2003. Tato zkuenost
mi dala dostatek znalost poadovanch mmi potebami. Dky tmto
znalostem mohu informovat zajmajc se osoby o podrobnostech ohledn
ivota bez jdla. Pokraovn v nejeden, i kdy bylo pro mne vhodn, by
mi pln neumoovalo plnit m koly. Ctil jsem se jako nkdo, kdo
nsleduje cestu, ale obas potk nkoho, kdo mu ekne: Me jt touto
cestou, ale mohl bys udlat mnohem vce, kdybys el tamtou cestou, protoe
ta se vce shoduje s tvmi pvodnmi zmry.
Od z 2002 jsem se pokouel ukonit fzi nejeden za elem zahjen
svch kol (popsanch ve). Avak it bez jdla bylo pro mne tak
vhodn, e jsem jeho ukonen neustle odkldal. Nakonec, v beznu 2003,
jsem se vrtil na svou pvodn cestu ukonil jsem fzi nejeden a
pokraoval se svmi koly.
Zde je to, co jsem v beznu 2003 plnoval splnit bhem jednoho roku:
Ztloustnout na vhu 130 kg. Nikdy jsem nezail tak velkou nadvhu
a to byl dvod, pro jsem nebyl schopen pln pochopit vechny
souvisejc fyzick a psychick procesy.
200
Z mho experimentu s vykrmenm se, i kdy jsem doshl pouze 100 kg,
jsem se dozvdl spoustu vc o tom, jak se ct obzn lovk. Tk se to
nejen kadodennch innost (nap. omezen pohyblivosti, nvykov chu
k jdlu, vysok krevn tlak), ale tak toho, jak probh pstovn v ppad
takov osoby.
Nyn ji lpe rozumm tomu, pro pro obzn osoby, kter to nejvce
potebuj (stejn jako ryba potebuje vodu), je tak tk projt pstem. Pi
sledovn vlastnho obznho tla a psychiky od chvle, kdy jsem pestal jst,
jsem se dozvdl, jak je pstovn pro obzn osoby mnohem obtnj.
Obzn lovk je vce zvisl na jdle. Vyaduje to od nj silnj vli
k tomu, aby proel odvykac krou, protoe v t dob vce trp.
Objevil jsem a vyzkouel mnoho dalch aspekt tkajcch se obezity. To
ve mi dalo vce znalost o lovku. Popsat je vechny, tak bych poteboval
napsat dal knihu. Vm, e mi stoj za to tmto zpsobem experimentovat.
Mimochodem, pamatujte, e to jsou moje zkuenosti. Chci tm ct, e to, co
ctm, nemus bt stejn jako to, co ct jin. Dlm vechny tyto
experimenty, abych se dozvdl vce, pro samotnou zbavu ze zkuenost, a
abych mohl poskytnout informace tm, kte se budou ptt.
KOL
Jako vsledek m prce na roziovn sfry Vdom, ve kter iji, vm, e
mm souasnm hlavnm kolem je pedvn informac lidem. Za tmto
elem si zapamatovvm, shromauji, zpracovvm a poskytuji
informace, tkajc se:
PODKOVN
Nejprve mi dovolte podkovat VM, tenm. Vzhledem k tomu, e jste si
peetli tuto knihu a sem, si mete bt jisti, e byla napsna pro vs.
Dkuji, protoe jste zpsobili, e jsem m informace o tto problematice
napsal na papr.
Srden dkuji vm vem, kte jste mi pomohli ke zlepen textu tto knihy.
Dkuji za pomoc pi psan a opravch. Za rady, za poukzn na chyby, za
nvrhy k vylepen a za poun daje.
202