1

IVOTN STYL BEZ JDLA

Joachim M Werdin
Motto tto knihy:
J jsem Vdom a vechno ostatn je m tvoen.
Pvodn nzev knihy (polsky): Styl ycia Bez Jedzenia.
Druh vydn, peklad z polsk a anglick verze knihy z roku 2005.
Tato kniha existuje pouze v elektronick podob.
email:
webov strnky:
Skype:
YouTube:

jmw [at] rosperos [teka] com

inedia.info
joachimwerdin
www.youtube.com/joachimwerdin

esk peklad:
et breatharini:

(2012) panda38.sweb.cz, Zdenino, Maitri

www.breatharian.eu

Tato kniha nem autorsk prva. Mete ji voln pouvat. Mete ji

pekldat, koprovat a it v jakkoli form, ani m o tom budete
informovat.
Zkuenosti, kter jsem zskal a ze kterch jsem erpal informace do tto
publikace, jsou nadasov. Kad je me zskat, st a pst o nich. Udlal
jsem to pro ty, kte stle hledaj informace v materiln form.
Potenciln kad me t bez jdla, ale potencil neznamen automaticky
dovednost. Dovednost si mus kad vytvoit sm.
Doporuuji nejprve si pest kapitolu definice, ve kter jsem vysvtlil
vznam nkterch slov, pouitch v tto knize, abyste mi dkladnji
porozumli.
2

OBSAH
IVOTN STYL BEZ JDLA.........................................................................2
JSOU TO POUZE INFORMACE...................................................................8
DEFINICE.......................................................................................................9
NE SE DOSTANEME K TMATU...........................................................11
MDA.......................................................................................................11
VAROVN..............................................................................................12
VRAZY..................................................................................................12
BUTE SPOLUAUTOREM TTO KNIHY...........................................13
ZEPTEJTE SE SAMI SEBE.........................................................................15
VDOM (s velkm V)..............................................................................17
J...............................................................................................................18
SFRY VDOM......................................................................................19
INSTINKT................................................................................................21
INTELEKT................................................................................................23
INTUICE...................................................................................................23
PBH O RYBCE.......................................................................................25
CO JE LOVK............................................................................................28
SVTLO (s velkm S)...............................................................................30
SOCILN SUGESCE..................................................................................32
PEPROGRAMOVN...............................................................................34
VIVA TLA..............................................................................................36
TRVIC SYSTM..................................................................................37
DCHAC SYSTM................................................................................39
KON SYSTM......................................................................................40
PM SYSTM (iinkov)..................................................................40
OISTA TLA..............................................................................................42
NEJEDEN A SBJ.......................................................................................45
JAK JE TO MON......................................................................................48
PRO OSOBY S OTEVENOU MYSL..................................................48
PRO ESOTERIKY....................................................................................49
PRO VDECKOU MYSL........................................................................49
3

PRO VC.........................................................................................50
A BEZ FILOZOFOVN?.......................................................................51
PRO INEDIA..............................................................................................53
ZDRAVOTN STAV.................................................................................53
SVOBODA................................................................................................54
EKONOMIE.............................................................................................55
EKOLOGIE...............................................................................................56
VITALITA.................................................................................................57
KREATIVITA...........................................................................................59
DUCHOVN ROZVOJ.............................................................................60
OMLAZEN..............................................................................................61
ZVDAVOST...........................................................................................62
PPRAVA NA ZMNU IVOTNHO STYLU..........................................63
OSOBN DOTAZNK..............................................................................64
ANALZA PCT (Pro? Co z Toho?).....................................................64
RODINN PSLUNCI.........................................................................67
SPOLUPRACOVNCI..............................................................................68
PTEL.................................................................................................68
ZVISLOSTI............................................................................................69
ZVYKY.....................................................................................................70
DIETA.......................................................................................................70
VIZUALIZACE........................................................................................71
KONTEMPLACE PASIVITY..................................................................76
ENERGIZUJC CVIEN......................................................................79
METODY......................................................................................................82
PRODN................................................................................................82
DUCHOVN.............................................................................................86
NHL.....................................................................................................87
SILOV....................................................................................................88
21DENN PROCES..................................................................................89
HYPNOTICK.........................................................................................91
STDAV...............................................................................................93
POKUSN................................................................................................94
FILOZOFICKO-INTELEKTULN.......................................................95
SLUNEN...............................................................................................96
ALCHYMISTICK..................................................................................98
VDOM JEDEN...................................................................................99
VLASTN................................................................................................102
SYMPTOMY...............................................................................................104
4

STRACH.................................................................................................105
SLABOST...............................................................................................106
DEHYDRATACE...................................................................................108
ZVRAT A MDLOBY.........................................................................109
NEVOLNOST A ZVRACEN................................................................110
ZTRTA VHY.....................................................................................111
VYHUBLOST.........................................................................................112
BOLESTI.................................................................................................113
PSYCHICK NESTABILITA................................................................115
ZTRTA REALITY...............................................................................117
ZMNY KE.......................................................................................118
POCIT CHLADU....................................................................................119
HOREKA.............................................................................................120
UVOLOVN ZUB..........................................................................120
VYPADVN VLAS........................................................................121
OTOKY KLOUB.................................................................................121
JIN.........................................................................................................122
NA CO SI PEDEVM DT POZOR.....................................................123
PEDEVM ROZVAHA......................................................................123
ODLOUEN.........................................................................................124
NENSILN..........................................................................................125
OMEZEN VRA V INFORMACE......................................................126
SAMOTN I NE..................................................................................127
HALUCINACE NEBO VIDINY...........................................................128
DOBR ZDRAV....................................................................................128
TEPLOTA TLA....................................................................................129
PIT PI NEJEDEN..............................................................................130
PROPLACHOVN TLUSTHO STEVA.........................................131
POHYBY SVAL...................................................................................135
NVRAT KE STRAV..........................................................................136
STDAV SPRCHA............................................................................138
CHYBY...................................................................................................140
DVODY JEDEN......................................................................................142
SPT..........................................................................................................142
NVYK..................................................................................................145
ZVISLOST...........................................................................................146
VRA NEBO STRACH..........................................................................147
NUDA.....................................................................................................149
ROZHODNUT KE ZMN.................................................................149
SPOLENOST.......................................................................................150
5

CHU, VN A VZHLED....................................................................151
CHUDOBA, ETRNOST.......................................................................152
NTLAK................................................................................................152
ODMNA...............................................................................................153
UZEMNN............................................................................................154
INEDIAT, NEJEDC...............................................................................156
LEBN PST........................................................................................165
SUCH PST........................................................................................165
VODN PST.........................................................................................167
NEPJEMN REAKCE.......................................................................168
VPLACH STEVA (klystr)...............................................................170
FYZICK POHYB.................................................................................171
ZAKONEN PSTU............................................................................171
INEDIA A PST..........................................................................................173
ZMNA TLESN HMOTNOSTI........................................................173
POCIT POHODY....................................................................................174
BUDOVN TLA................................................................................175
BYTOSTI A NEJEDEN.............................................................................176
NEHMOTN BYTOSTI........................................................................176
STEN MATERILN BYTOSTI................................................177
MATERILN BYTOSTI......................................................................178
SPOLUPRCE PI VVOJI.....................................................................179
OTEVEN DOPIS VDCM A LKAM....................................179
OTEVEN DOPIS HROMADNM SDLOVACM
PROSTEDKM...................................................................................180
ASTO KLADEN DOTAZY...................................................................182
Pro mme zavac trakt?......................................................................182
Pro lid umraj hladem?.......................................................................183
Pro nejedc nechod do mst, kde lid hladov a neu je?...................183
Pro jsou Vae semine placen?...........................................................184
Co dlat pro to, abych se stal inediatem? Mohu t bez jdla?...............185
Je nesmysl, e lid mohou t bez jdla. Jak mi to dokete?.................186
Odkud berou nejedc energii, ze kter ij?...........................................187
POLSK KLUB NEJEDCCH..................................................................189
SEMIN...................................................................................................190
INDIVIDULN KONZULTACE..............................................................191
6

PROCES PECHODU................................................................................192
O AUTOROVI TTO KNIHY....................................................................193
KRTK HISTORIE.............................................................................193
KARIRA...............................................................................................194
M ZKUENOSTI.................................................................................194
M CLE.................................................................................................195
OTZKY................................................................................................196
OBEZITA A NEMOCI............................................................................197
KOL......................................................................................................198
PODKOVN...........................................................................................199

JSOU TO POUZE INFORMACE

Tato kniha obsahuje pouze informace. Informace mohou bt (sten nebo
zcela) pravdiv i nepravdiv, bez ohledu na to, odkud pochz. Velk
duchovn mistr, Osvcen, Guru, televize, knihy, internet a dal jsou
zdroji informac. dn z tchto ani jinch zdroj informac vm ale ned
poznn.
Poznn je nco, co zskvte zkuenostmi. Informace samy o sob nejsou
poznnm. Pi budovn poznn mete vyuvat informace, obdren
z rznch zdroj a ovovat je zkouenm na sob. Pak a teprve mete
ci, e vte. Do t doby jste jen vili, ale nevdli. Vra je neoddliteln
spojena s pochybnostmi (ve skutenosti se jedn o tot, jen z jinho
pohledu). Pokud vte v pravdivost neho, pak o tom souasn i
pochybujete. A pokud o nem pochybujete, pak je ve vs i zrnko vry. Kdy
vte, tak se ptte, hledte, dokud nedojdete k poznn. Kdy vte, tak se
neptte, vte a teka.
Take nemuste slep vit tomu, co se zde pe, mete si to zjistit sami.
Mete tyto informace vyut jakmkoli zpsobem. Napklad, mete si je
ovit sami, vytvoit sv vlastn poznn. Nicmn, pokud budete slep vit
tomu, co je zde napsno, mete si dky tomu pivodit nsledky.
Pokud povaujete informace, kter dostvte, za sv poznn, stanete se
otrokem zdroje informac. Skupiny lid, vcch v tzv. autority (guru, Misti,
uitel, experti), jsou snadno manipulovateln. To byl jeden z hlavnch
dvod, pro (a jak) mohla vzniknout a prosperovat nboenstv, -ismy,
strany a dal organizace, dc lovka a jeho zpsob ivota.
Jinmi slovy, doporuuji vm myslete sami. Pouijte informace a
nakldejte se vemi duchovnmi mistry, uznvanmi autoritami,
sdlovacmi prostedky apod., pouze jako se zdroji informac. A s tmito
informacemi ji pracujte sami, nenechte se manipulovat. Ovte si je, zaijte
sami na sob, protoe do t doby jinak nikdy nebudete vdt, budete moci
pouze vit.
A na zvr se zeptm: Vte v Boha? Ano? Ne? Pro? Take?
8

DEFINICE
Pouvm v tto knize pojmy, kter jsou bn pouvan, akoli rzn
definovan. Z rznho porozumn tmto pojmm, z jejich rznch definic,
vznikaj nedorozumn. Podvm definice nkterch termn pouvanch
v tto knize, abych byl sprvn pochopen. Toto je dodatek k pedchozm
vydnm tto knihy.
Vdom (pi s velkm V) je nedefinovateln, protoe je zkladem
veho ostatnho. Pesahuje vechno, co si bytost (nejen lovk) me a
neme pedstavit. V oblasti lidskho intelektu si lze Vdom pedstavit jako
nekonenou mysl Boha, projevujc se skrze vemocnost vech jejch funkc,
jako je porozumn, analza, pedpov, tvoen, rychlost, energie, as,
prostor, hmota, duch. Vdom je opakem nicoty, tedy neho, co vbec
neexistuje a je nedefinovateln. Sm pokus pedstavit si nicotu zpsob, e
nicota zanik.
vdom (pi s malm v) v oblasti lidskho intelektu je vyjdeno ve
vt: Vm, e jsem a vm, e jsem si vdom, e vm (to znamen: vm o
tom, e vm, e jsem), ili intelekt v sm o sob i o jeho probhajcch
procesech.
Svtlo (pi s velkm S) je jednm z monch projev Vdom. Takto
intelekt prostednictvm zraku (fyzickho i duchovnho) pijm a
interpretuje projevy Vdom.
svtlo (pi s malm s) st vibranch frekvenc, viditeln lidskm
okem, piblin 400 a 700 nm. Je to nco, co vnmme zrakovm smyslem
a pichz nap. od Slunce, Msce, ohn, ru.
ivot (pi s velkm ) projev existence, dn a rozvoje, zpsoben
projevenm se Vdom.
ivot (pi s malm ) (kadodenn) fungovn bytosti, dky tomu, e
v n existuje ivot.
Lska (pi s velkm L) jedno z monch projeven se Vdom skrze
lidsk cit. ili intelekt, skrze instinkt, pijm a interpretuje projevy Vdom.
9

lska (pi s malm l) projeven se Vdom ve smru od jedn bytosti ke

druh (nap. ena k mui, lovk ke zveti), spojen s vskytem pocit
pitalivosti (duevn nebo fyzick), oddanosti, touhy, radosti.
Lid, kte tou m texty, mohou nepochopit ten rozdl, pokud se to
nevysvtl. Take kdy napu Existuje, tud t Miluji, vrazn se to li
od Existuje, tud t miluji.
anebo toho slova pouvm tehdy, kdy jeden z faktor vyluuje ostatn,
ili je mon volit pouze jeden z nich.
nebo to slovo pouvm, pokud jeden z faktor NE vyluuje druh. To
znamen, e ze dvou monost me nastat jedna monost, ale mohou tak
nastat ob dv (i vce).
nutnost to slovo znamen proti (vlastn, ciz) vli, ili e (nkdo nebo
nco) nem na vbr. Je to opakem slova moci.
Lid asto nesprvn pouvaj (zneuvaj) toto slovo. Napklad: U
musm jt, namsto Rozhodl jsem se jt. Mus to udlat, namsto Bude
pro tebe lep, kdy to udl, anebo Udlej to!, resp. J t donutm to
udlat. Musm se podvat, namsto Podvm se.
chtt toto slovo vyjaduje pn, nap. pivlastovn, poznvn, byt
nkm. Chtt neznamen uskuteovat.
Tak toto slovo lid asto patn (ke sv kod) pouvaj. Napklad. Chci
bt lep namsto Rozhodl jsem se bt lep (chyba, e nkdo jen chce a
ne, e se rozhodl pracovat na realizaci).
moci vyjaduje monost (nap. volby, rozhodnut, konu), ili je zde (pro
vs, nkoho) takov monost.

10

NE SE DOSTANEME K TMATU
MDA
Na zatku roku 2001 jsem si v Polsku viml mdy (kter pozdji vyhasla),
zvan viva z prny, pechod na Svtlo. Nepochybn na tuto mdu
mly velk vliv lnky v tisku (dokonce bych ekl: nastartovaly ji).
To ve by bylo v podku, pokud by to nezapinilo davovou psychzu,
kter zavedla nkter do slep uliky a zpsobila jim vce kody, ne uitku.
Zpsoben to bylo hlavn neporozumnm tmatu nebo nedostatkem
poznn.
Na rozdl od informac, ench nktermi lidmi a masovmi sdlovacmi
prostedky, nejeden se tk jedn z etap na cest rozen Vdom lovka.
Jinak eeno: na cest k dosaen dokonalosti, na cest vdomho
duchovnho rozvoje. Uinn nejeden hlavnm clem a zkouen adaptovn
tla na it bez jdla, bez nezbytnch duchovnch pihldnut, me lovku
zpsobit utrpen.
Jednm z dvod, pro jsem napsal tuto knihu, bylo poskytnout vhodn a
praktick informace o tom, o em to cel je, jak to nejlpe provst, co nen
radno opomjet, emu vnovat pozornost atd. Proto tak zamuji vai
pozornost na fakt, e nejeden me bt skokem do neznma, nebezpem,
protoe v extrmnch ppadech me vst ke znien tla a smrti.
Mjte na pamti, e nejeden je svzno s duchovnm vvojem, akoli,
teoreticky, lovk pln bez vdom (a tedy bez zjmu o toto tma), tak
me zskat schopnost t zcela bez materiln potravy.

11

VAROVN
Hlavnm clem m innosti na tma ivotnho stylu bez jdla je poskytnout
zjemcm:

informace o metodch pizpsoben lidskho tla ke sprvnmu

fungovn bez nutnosti pjmu potravy;
materily vysvtlujc podrobnosti tkajc se pizpsoben a
schopnosti tla t bez jdla.

Tato kniha je soust uvedenho cle. Avak, prosm, nepovaujte ji za

manul adaptace tla ke schopnosti t bez jdla. kolem, kter touto knihou
sleduji, je pouze poskytnut informac.
Adaptovn se na ivot pln bez jdla je komplexn proces, kter vtinou
vyaduje t v ir sfe Vdom. Je lpe, poradte-li se dve i pozdji
s lidmi se zkuenostmi v tto oblasti.
Dle vzte, e tento proces probh u kad osoby jinak, tedy kad
potebuje osobit vypracovan metody. Mjte na pamti, e existuje tolik
cest k pizpsoben se nejeden, kolik je lid, kte tmto procesem proli.

VRAZY
V anglitin existuj slova breatharian (voln peloeno jako decha) a
breatharianism, kter jsou odvozena od slova breath (dech). Ob tato slova
vak nesdluj skuten vznam, protoe i Anglianovi je teba vysvtlit
(pokud to dve nevdl), co znamen breatharian (osoba, kter absolutn
nej ani nepije, iv se pouze dechem). Spe pipomnaj lovka, kter nco
dl s dchnm, akoli to nen o dchn, ale o (ne)jeden.
Lta jsem se zabval mezinrodn komunikac, jazykovmi odlinostmi na
Zemi i problmem dorozumvn se ve svt. Pravdpodobn z tohoto
dvodu povauji uit slova breatharin jako nedomylen a nevdom
zneitn naeho jazyka. Tento vraz je zavdjc, protoe neodr
skuten vznam.

12

V naem jazyku je mon vytvoit slovo nejeden, kter lpe vystihuje, o

co jde. Ze slova nejeden mohou bt odvozena slova dal, napklad
nejedlk.
Na druhou stranu mm pocit, e slovo nejeden nezn moc dobe, me
bt nesprvn pochopeno a nepsob zrovna nejlpe na podvdom. Tedy
stle hledm to sprvn slovo k popisu tohoto stavu.
Dle existuje vraz it ze Svtla, kter u nkterch navozuje mylenku o
monosti it bez jdla. Nicmn, je faktem, e neexistuje nic, co by neilo
ze Svtla. Bez Svtla nen ivot.
Dle se vyskytuje v mnoha jazycch stejn znjc slovo inedia, kter
znamen zstat bez jdla a pit po del dobu. Toto slovo se obvykle
vyskytuje ve spojen s popisem osoby svat anebo nemocn, v textech
popisujcch ivot tto osoby. Od inedia mono odvodit: inediat, inediatka.
Pouvm slovo inedia ve stejnm smyslu jako slovo nejeden.
Napadla m kdysi slova jdlovolnost (svoboda od jdla) a jdlovoln,
kter ze zkladu tchto slov nejlpe vyjaduj, o co jde.
Mte njak nvrhy? Pokud ano prosm, napite mi.

BUTE SPOLUAUTOREM TTO KNIHY

Pro m je napsat knihu o tom, co je SBJ, nikdy nekoncm procesem.
Kdykoli pemlm o ji napsanm obsahu, pichz mi na mysl nco
dalho, co by stlo za to uvst, aby tma bylo eji popsno.
Mm clem je shromdn informac v jedn knize tak, aby se stala
nejobshlejm zpracovnm tmatu. Vm o tomto tmatu hodn a nov vci
stle odhaluji, ale stle to nen jet vechno. Vdomosti, kter o tomto
tmatu mte, jsou cennm zdrojem. Proto vs zvu, abychom spolu rozili
sbrku uitench informac, kter tvo obsah tto knihy.
Jestlie ijete bez jdla, nebo provdte dlouh psty, prosm, popite sv
zkuenosti, postehy a poznatky. Napite o sob, o tom, jak jste adaptovali
tlo na sprvn fungovn bez poteby jdla a pro jste to udlali. Napite
podrobnosti o pekkch, s nimi jste se setkali, i o pouitch eench.
13

Pokud nejste nejedcmi, tak tak, prosm, napite. Kad vae poznmka a
nvrh pro m mohou bt cenn. Co chyb v tto knize, co by se mlo zmnit,
co se vm nelb atd. tm se na ppadn pipomnky.
Pokud budeme spolen spolupracovat na vytvoen materilu, kter m
slouit nm a dalm, meme lpe reagovat na poteby tch, kte hledaj
takov informace.
Mete mi pst na adresu vydavatele.

14

ZEPTEJTE SE SAMI SEBE

Navrhuji, abyste se hluboce zamysleli, zanalyzovali a odpovdli na
nsledujc otzky:
1. Pro tm ve, co lovk j, je pak vyloueno, nap. ve form
vkal, moi, hlenu, mazu, plyn, krve? Znamen to, e to
dokonal tlo je jenom stroj pemujc tm vechno, co sndlo,
na exkrementy?
2. Pro neexistuje onemocnn zpsoben pstem nebo nejedenm, ale
existuje mnoho chorob zpsobench potravinami?
3. Pro tolik nemoc (odolvajcch vcelet lb) zcela vymiz po
dostaten dlouhm pstu?
4. Pro je pst statisticky nejefektivnj ze vech metod fyzikln
terapie na svt?
5. Klinick symptomy bhem odvykac kry (nap. na alkohol,
nikotin, drogy, kofein, cukr) jsou stejn jako ty, kter se vyskytuj u
lovka po vysazen jeden. Pi optovnm pijmn tchto
prostedk (po spnm probhnut odvykac kry) jsou reakce
tla ty sam, jako pi optovnm zahjen pijmn stravy po
obdob nejeden anebo po dlouhotrvajcm pstu. Pro jsou v obou
ppadech reakce stejn?
6. Vzkumy ukazuj, e nkte lid mohou pet pln bez jdla
msce, roky, zatmco jin umraj po nkolika dnech. Pro?
7. Pro se rzn lid, o stejn vce a hmotnosti, a konzumuj
potraviny velmi rozdlnho mnostv a sloen (kad osoba j nco
jinho), t vbornmu zdrav?
8. Pro nkte lid, kte se stravuj velmi zdrav, jsou nemocn a
jin lid, kte jed hrozn, jsou zdrav?
9. Zvata a lid nemaj chu k jdlu, kdy onemocn. Zvata se post,
dokud se neuzdrav. Pokud se nemocn lovk post, uzdrav se
mnohem rychleji. Pro tlo takto reaguje?

Mte njak dal otzky na toto tma?

15

Pochopit pojmy, kter pouvm v tto knize, je nezbytn pro pochopen

celho textu. Mluven jazyk nedv lidem monost dokonalho dorozumn
se. Tuto monost dv telepatie, ale ne kad je schopen ji pln vyuvat, i
kdy kad m v sob tento nstroj.
Ne zanu vysvtlovat nejeden, nejprve popi, co je lovk a jak funguje.
Tato znalost dv mnohem vce monost, protoe umouje pochopit, pro
lovk me nco udlat a jak toho lze doshnout. Inedia je pouze jedna
z neomezench monost lovka.
Ale pro vysvtlen, co lovk je a jak funguje, je nejprve teba definovat
nkter zkladn pojmy, kter pouvm: Vdom, Svtlo, Lska, ivot,
intuice, intelekt, instinkt.

16

VDOM (s velkm V)
Pedstavte si nco, co nem dn omezen prostorov, asov ani jin. Ve
skutenosti je nemon si Vdom pedstavit intelektem, protoe ji kad
takov pokus vytv omezen. Nicmn pro ely takovhoto grafickho
popisu si pedstavte nco, co nem hranice v ase, prostoru, pocitech,
znalostech, dovednostech a ve vem ostatnm, co si dovedete pedstavit a
jet v mnohm dalm. Vdom je vemohouc, vevdouc, vudyptomn
a vechna dal ve-. Vdom je pina vech pin. Veker hmota, veker
duch, vechny mylenkov procesy a kad ivot to ve a dal vci m
samo Vdom ve svm zdroji vzniku. Vdom je ve, co si umme pedstavit,
co si neumme pedstavit a jet vce.
Jin oznaen pouvan pro Vdom (je-li definice takov i podobn) jsou,
mimo jin: Bh, Absolutno, Prozetelnost, Princip, Zdroj, Vemohoucnost,
Vekerenstvo, Vesmr, Univerzln Vdom, Kosmick Vdom. Krom toho
mohou mt tato slova jinou definici, podle toho, co je myleno a podle
sdlujc osoby, kter pouv tyto termny. Take pokud si nejste jisti, o em
dan osoba hovo, mete podat o definici.
Kdybych ml Vdom znzornit graficky, narsoval bych teku a oznail ji
symbolem mnus nekoneno. Z teky by vedly ry smujc vemi temi
smry do plus nekonena. Samozejm je to jen grafick znzornn neho,
co se ned nakreslit. Pedpokldejme, e ten nkres pedstavuje nekoneno,
nco, co nem dn hranice. Takov prezentace Vdom usnadn pochopen
mho vkladu. Ne uveden obrzek ilustruje, graficky pro intelekt,
Vdom.

17

Vdom

J
Co je J (psan velkmi psmeny)? J, kter neme bt pochopeno
intelektem, je iluzorn (imaginrn) st Vdom.
J je jedno s Vdomm a existuje v nm, podobn jako kapka vody je jedno
s vodou jezera a existuje v jezee. J je to sam jako Vdom, pouze jinak
vidn, jinak uvaovan, jinak vnman skrze intelekt.
Proto m J vlastnosti Vdom. J je ve Vdom a souasn je imaginrn
st Vdom. Bez Vdom by J nebylo (a naopak), tak jako kapka vody by
nebyla bez jezera (a jezero bez kapek, ze kterch se skld).
Zrove J je zdrojem, jdrem, prvotn pinou, tvrcem kad bytosti.
Kad bytost existuje v J, protoe byla stvoena v J. Bytost me ctit, e
J je v n, anebo e ona je v J na tom nezle, protoe J nen
ohranieno dimenzionln.

18

SFRY VDOM
Vdom nem hranice, take nen msto, kde by konilo. Ale pedstavte si,
e do Vdom byl urit druh hranice vloen. Tedy st Vdom byla
ohraniena, aby vytvoila sfru. Graficky je mon si to pedstavit jako
vloen kulat bariry, anebo vytvoen kulat hranice ve Vdom. Takov
ohranien nazvm sfrou Vdom. To je to, co mm na mysli, kdy km,
e bytost (nap. lovk) ije ve sfe Vdom.
Sfr Vdom me bt nekonen mnostv. Lid znaj a jsou schopni
popsat nkter z nich: existenci, rst, instinkt, intelekt a intuici. Graficky je
to mono prezentovat nsledujcm obrzkem.

Sfry Vdom
Vdom nem hranice, take bytost ijc ve Vdom tak nem hranice.
Takov bytost je kadm zpsobem dokonal, vevdouc, vemocn a jin
ve-.
19

Omezen Vdom do sfry zpsobuje, e bytost ijc v tto oblasti je tak

omezen (nedokonal). Monosti bytost z vy sfry jsou vt, ne ze
sfry ni.
Minerl (pedstavitel sfry existence) me mn ne rostlina
(pedstavitel sfry rstu). Zatmco zve (pedstavitel sfry instinkt) um
a zn vc, ne rostlina, ale mn ne lovk (sfra intelekt). Take si
dovedete pedstavit, e bytosti ijc v oblasti intuice mohou vce (jsou
dokonalej) ne lid.
Uveden obrzek tak znzoruje proces zvan evoluce (vvoj). Evoluce
(rozvoj) dan bytosti je roziovn sfry Vdom, ve kter tato bytost ije.
Rostlina je rozvinutj (dle v evoluci), ne, eknme, oblzek. Zve je
rozvinutj (ije v ir oblasti Vdom), ne rostlina. lovk je jet dle
na cest evoluce.
V tomto procesu se bytost vyvj (rozvj) po cel ivot, protoe oblast
Vdom, ve kter ije, se roziuje. m vce roziuje oblast Vdom (ve
kter ije), tm vce me udlat, pedstavit si, pochopit atd.
Pkladem me bt intelektuln vvoj lovka, sten hodnocen skrze
rove inteligence, IQ. Kdy se podvte na historii lidstva, mete dojt
k zvru, e monosti porozumn, interpretace, pedstavy, tvoen, hledn
een atd., se v prbhu asu zvily. To znamen, e intelekt (jako sfra
Vdom) bnho obyvatele Zem se zvil.
Na druhou stranu, ve stejn dob, ten stejn obyvatel Zem zstval aktivn
pevn v intelektu a nemohl dlat vce, ne co je mon v tto sfe. Sfra
je omezenm. Take pokud lovk zstv v (oblasti) intelektu a nerozvj se
dle (ili nepekrauje tuto hranici, do oblasti intuice), neme porozumt
tomu, co le za hranicemi intelektu.
Ve specifick oblasti Vdom bytost vytv a uv vhodn tlo
(sofistikovanou strukturu) a odpovdajc podmnky ivota. Zde je nkolik
pklad. lovk m mnohem citlivj a sloitj konstrukci tla ne zve.
M tak mn minerlnch ltek a vce vody. M mnohem rozvinutj
energetickou strukturu.
Naproti tomu zve m mnohem komplikovanj a mn mineralizovan
tlo ne rostlina. Kmen m nejtvrd tlo ze vech t jmenovanch bytost,
protoe se sestv tm vhradn z minerl.
20

Bytosti, kter ij ve sfe intuice, maj mnohem jemnj tla ne lid.

V souasn dob pro vtinu lid toto tlo nen vidt, proto je povaovno za
nehmotn.
Oividn nen dn ostr hranice mezi sframi Vdom. Tak nen dn
omezen v mnostv sfr, co znamen, e vvoj neprobh skokov. Vvoj
(rozen sfry Vdom) probh plynule. V ppad lidskho rozvoje je
teba rozit oblast Vdom smrem k intuici.
Takov je vvoj. Neexistuje hor, anebo lep, jsou oblasti Vdom a v nich
rzn, bezpoetn monosti zkuenost. Kad bytost m Vdom ve sv
podstat (zdroji, jdru). Kad bytost je proitkem (zkuenost)
nedokonalosti v urit sfe Vdom. Samo Vdom je tm, kdo tuto
zkuenost prov. Take meme ci, e vvoj je hrou, kterou Vdom
hraje.

INSTINKT
Je jedna z st mysli. Skld se z dat a program. Program je samoinn
mechanismus, funguje pesn tak, jak byl vytvoen (napsn). Program
nemysl, nem emoce a nevykonv to, co do nj nebylo vloeno
(naprogramovno).
Instinkt je velk sbrka program a dat. Instinkt nemysl, neuvauje,
nerozebr, nehodnot, nevytv. Instinkt spout programy a hromad data
(zcela slep).
Daty jsou:

vechno sesbran pomoc smysl (vdom anebo ne) a uloen do

pamti (vtinou zapomnan);
vechny okolnosti, nap.:
o situace (nap. chovn ostatnch bytost);
o faktory (nap. teplota, barva, intenzita zvuku, prostor);
vstup programu.

Program je v instinktu ohromn mnostv, bez nich by fungovn lidskho

tla nebylo mon. Ve skutenosti by tlo bez program neexistovalo, nebo
tlo je bezprostednm vsledkem program.
21

Zde je jen nkolik pklad program:

lovk vnm pomoc smysl a interpretuje to, ct hlad, ze,

sytost;
automatick zmna frekvence srdce, velikosti zornice, mnostv
potu a mnoho dalho;
reakce zpsoben reflexem.

Lidsk emocionln reakce jsou odpovd program na data. Napklad,

kdy nco slyte nebo vidte, mete ctit radost, smutek, ltost, soucit nebo
hnv to je vsledek psoben vnjch faktor (ili dat, daj, vidnch
nebo slyench) na program, obsluhujc uritou oblast lovka.
Napklad. Sedte doma sami s neutrln nladou. Neekan na dvee
zaklepe milovan osoba. Otevete a ona vs uvt polibky a nn k vm
promluv. Jak emoce ve vs vzbud?
A te jinak. Vejdete v neutrln nlad do mstnosti, kde na vs hned nkdo
zane kiet a nadvat vm, falen vs obviovat. Jak emoce to ve vs
vyvol nyn?
V prvm ppad jsou vzbuzeny jin emoce ne v ppad druhm, pokud
lovk sv emoce dostaten neovld. Jinak eeno, prost specifick data
vyvolvaj specifick odpovdi bcch program.
Schopnost ovldat vlastn emoce tak, aby jejich zakouen bylo zleitost
vle, me bt jednou z etap (nebo dosaenm spchem) na cest
duchovnho vvoje.
Kdy ovldte sv emoce, mete se kdykoli rozhodnout, e budete mt
radost. Mete pak zstat v tomto stavu, dokud neustanovte jin, nap.
pocit smutku.
Pokud to jet neumte, pak rzn faktory, nap. chovn ostatnch vi vm,
s vmi mohou pohazovat na ocenu emoc, jako vtr s listm. Zkrtka... A co
z toho?

22

INTELEKT
Je ta st mysli, kter tvo. Intelekt pracuje tm zpsobem, e nejprve
vytvo otzku, nsledn kombinuje, pot, analyzuje, zkou, projektuje,
e atd. atd., v rznm poad a nakonec vytvo odpov. Ta odpov
me bt dal otzkou.
To, co uplyne mezi otzkou a odpovd, se nazv asem. as existuje
pouze v intelektu, protoe ten neme existovat mimo as. Intelekt vytv
as, aby mohl existovat a fungovat. Mimo intelekt as neexistuje, take
mete ci, e as je iluz intelektu. Tot plat i o prostoru.
Intelekt pijm a vytv svt jako bipolrn, ili takov, ve kterm vechno
m dv protikladn strany, zrove existuje nco a jeho opak. Napklad:
otzka a odpov, dobro a zlo, svtlo a tma, chlad a teplo, jednoduch a
sloit, vra a pochybnost, ena a mu, dokonalost a primitivnost, lska a
nenvist.
Intelekt nco vytv, mimo jin:

dv odpovdi na otzky;
vytv pedstavy neho, co zde pedtm nebylo;
upravuje vci vyvolan z pamti (ili z databze instinkt) nebo ze
smysl.

Intelekt, na rozdl od instinktu, neshromauje daje (tj. nepamatuje si);

pouze mysl (zpracovv data, tvo).

INTUICE
Je ta st mysli, kter vechno v, bez ptan, bez pemlen, bez vytven
a vyhledvn. V intuici nejsou dn otzky. Dokonce i kdyby se njak
objevila, v tom samm okamiku by se objevila i odpov. Ve skutenosti
intuice nezn vci jako okamik, protoe as (stejn jako ostatn iluze)
neexistuje. V intuici neexistuje as, prostor ani duln svt.
Intelekt neme pochopit intuici, nebo intelekt pokrv men prostor
Vdom. Proto intelekt nedoke vysvtlit, jak intuice funguje. Intuice

23

v sob obsahuje intelekt, proto mu rozum. Podobn intelekt v sob zahrnuje

instinkt a rozum mu, ale ne obrcen.
To vysvtluje, pro lovk (hlavn pedstavitel intelektu na Zemi), me
pochopit a vysvtlit innost tla, nap. chovn zvete. Ale zve nerozum
lovku, kdy ten mu ekne, aby nap. vyeilo matematick pklad, nebo
vysvtlilo nco abstraktnho (instinkt neme pochopit intelekt, nebo
pokrv men sfru Vdom).
Take kdy nkdo zane nkomu jinmu intelektuln vysvtlovat nco
z oblasti intuice (tzv. duchovn zleitosti), me jedin filozofovat.
Nedokonalost tohoto sdlen je podobn situaci, v n krva krv
vysvtluje, jak funguje lidsk intelekt.
Zatmco se takto intelektuln pokoum vysvtlovat intuici a jak funguje,
dodm jet, e intuice slou jako propojen, cesta, brna lovka do J.
Pro ely mch popis a vysvtlen v tto knize doplnm jet ti definice:
1. nadvdom veker aktivita a vsledky sfry Vdom, zvan
intuice;
2. vdom veker aktivita a vsledky sfry Vdom, zvan intelekt;
3. podvdom veker aktivita a vsledky sfry Vdom, zvan
instinkt.
Ve vtin ppad je vzjemn zmna souvisejcch pojm mon, nap.
nadvdom = intuice, podvdom = instinkt, co nem na pochopen popis
vliv.
Kad bytost, vetn lovka, je ve sv podstat Vdomm, kter bylo
omezeno na uritou sfru.
Mluvm-li o lovku, pouvm slova intuice, intelekt a instinkt t pi
definovn st jeho mysli (jak je popsno ve). Tedy intelekt je sfrou
Vdom a tak st lidsk mysli (jej popis innosti je ve).

24

PBH O RYBCE
Nejprve vm povm pbh anebo (pi pohledu z jinho hlu) pravdivou
historku o rybce, kter bude vodem k nsledujcmu popisu lovka.
Kdysi jsem ml rybku. To ve mn vzbudilo zvdavost poznat ivot rybky.
Jak to je, kdy jste rybkou? Co dl a pro? Co ct? Me bt inediatkou?
Jak m emoce? Odpovdi na takov otzky m zajmaly. Rozhodl jsem se
to prozkoumat, ze zvdavosti i pro zbavu.
Prvnch pr msc jsem strvil u rybky nkolik hodin denn. Sledoval jsem
ji v rznch situacch. Hodn jsem se dozvdl a hodn nauil o ivot
rybek. Mohl bych napsat knihu a stt se uznvanou autoritou ohledn ivota
rybek. Pozoroval jsem vechno, co me bt v ivot rybek vidno. Teprve
nyn, kdy jsem to vechno proil, jsem mohl ci, e vm to, o em jsem
dve jen slyel.
Samotn pozorovn rybky mi nemohlo dt u nic dalho. Nemohl jsem
odpovdt na otzky jako: jak rybka vid svt, jak ct skrze ki, jak jej
vnitn orgny reaguj na zmny teploty vody, jak ct odpor v zvislosti na
prtoku atd. Jenom pozorovn mi nemohlo dt odpovdi na tyto otzky. Jin
mi kali, jak to je, ale pro mne to byla jen informace o tom, co oni zaili,
kdy byli v tle rybky. Nue, jestli to sm nevyzkoum, nebudu to vdt,
protoe cesta k poznn vede skrze zkuenosti.
Rozhodl jsem se lpe poznat ivot rybky a abych tak mohl uinit, vstoupil
jsem do jejho tla. Nyn jsem tlesn byl rybkou. Byl jsem schopen na
(skoro) vlastn ki ctit vechno to, co jsem nevdl a na co jsem se ptal.
Moje vdomosti na tma ivot rybky velmi vzrostly. Sm jsem proil to,
co mi bylo sdlovno. Te jsem vdl, co to je, bt rybkou.
No, vlastn bych neekl, e jsem vdl pln, co to je, bt rybkou. Je pravda,
e jsem v jejm tle byl, ale jde o to, e jsem vdl, e nejsem rybka. Zail
jsem vechno, co bylo mon vidt a ctit na tle, ale nepoznal jsem jej
emoce. Prv emoce jsou podstatou ivota rybky. Jak to je, co ct
emocionln, kdy se k n bl tika, aby ji spolkla? Co ct, kdy jin rybka
por jej dti?
25

Jak bych mohl zat cel spektrum emocionlnho a mentlnho ivota

rybky? Nu, samo byt v jejm tle nestailo, protoe jsem vdl, e nejsem
rybka, e je to jen zbava. Kdy se bavm, vm, e to nen pravda.
Jin lid mi vyprvli pbhy o mentlnm a emocionlnm ivot rybky, ale
pro m to znovu byla jen informace. Rozhodl jsem se prot to vechno, ne
pouze mt informace. Ml bych jt, vstoupit do rybho tla a mysli a
zapomenout, e nejsem rybka a e je to jen zbava.
Take jsem tak uinil a proil cel ivot rybky (nevdl jsem, e nejsem
rybka). Teprve pak (jak se ukzalo) se moje zkuenost ivota rybky stala
pln. Teprve pak zskalo pozorovn, fyzick ctn a emoce, celistvost
zkuenosti. Teprve potom vem jsem mohl ci, e jsem poznal ivot rybky
(protoe jsem ho proil).
Nyn o tom mohu vyprvt jinm lidem, stejn jako o tom oni mluvili.
Avak vm, e mi nemohou rozumt ti, kte nemaj tuto zkuenost. Jet
mn, mnoz z nich eknou, e nemm pravdu, a e mm dokzat, e je to
pravda. Jak jim mm dokzat to vechno, co jsem proil? Oni nemaj takov
zkuenosti, neoteveli se pro n, protoe se rozhodli jen poslouchat a
sledovat m informace. Vm, e nejsou schopni tomu porozumt, proto
nemm potebu je pesvdovat i jim jet cokoli dokazovat. Mohu jim
podat informace a oni, pokud si tak pej, z nich mohou pro sebe uinit
zkuenost.
Uvdomujete si, e ve popsanou bajkou jsem popsal lovka m je a co
tu dl? Zdali vte, e jste takovou rybkou, postavou ve he vymylen skrze
J?
Kdy u jste lovkem, dozvdte se souasn, co lovk dl a co ct.
Vybrali jste si zkuenost, kterou chcete projt, prot ivot ve zvolen form
(typu tla) a podmnkch (prostor, zpsob ivota atd.). lovk nev, e nen
rybkou a uv pouze mysl a tlo rybky pro zkuenost ivota, jinmi slovy,
bav se.

26

Jsem rybkou, nebo ne?

27

CO JE LOVK
Nsledujc obrzek znzoruje graficky v prvm piblen prvky, z nich
se skld lovk. Mnoho jinch tvor, kte ij mimo Zemi, vypad
graficky stejn.

LOVK
Obrzek neobsahuje vechny prvky a neukazuje vnj ani vnitn vazby,
protoe nejsou pro dan tma dleit. Krom toho, vzjemn postaven
prvk neodpovd faktickmu, kdy je jedno obsaeno v druhm, jako sfry,
protoe jedno vytv jin. Takovto zjednoduen systm byl vybrn pro
pehlednost potebnou v popisu.
J je stedem, jdrem, koenem, prvn pinou, esenc (mono pout i jin
vrazy) a tak tvrcem vech ostatnch element lovka. J je zobrazeno
(jakoby) nezvislou a oddlenou st Vdom. Zrove J v sob obsahuje
vechny prvky, protoe to vechno existuje v pedstav J.

28

J, jako zobrazen st Vdom, m vechny atributy, napklad vemocnost

a vevdoucnost. Take se mete zeptat sami sebe: Co me J chtt, kdy
je dokonal; m, v a me vechno? Oividn, intelekt (omezen sfra
Vdom) nen schopen tomu porozumt, me na toto tma jedin
filozofovat vlastn to dl.
Take co J chce? Odpov je jednoduch: J se rozhodlo hrt hru, kterou
vytvoilo. Ponvad m, v i um vechno, tak nic nepotebuje, tedy se
me, napklad, bavit.
Hra zvan zkuenost, aby byla spn, by mla vypadat opravdov. m
mn situac je jako, tm lep zbava. J me realizovat takov
okolnosti skrze ohranien, ili vytvoit sfry Vdom, vhodn pro vytvoen
podmnek hry.
V ppad hry zvan zkuenost ivota jako lovka na Zemi, J tvo
(mezi jinmi) nsledujc nstroje, vhodn pro tuto zkuenost:
1. mysl, kter se skld z intuice, intelektu a instinktu;
2. pomrn sloitou strukturu nazvanou tlo, kter se skld
z hmotnho (fyzickho) tla a z mnoha dalch prvk (t
nazvanch tla podrobnosti vynechvm jako nepodstatn
v tomto popisu);
3. okolnosti a podmnky pro zkuenost (nap. ivot v malm mst na
Zemi).
Tvoce vechno, co potebuje, J zav, co bychom mohli nazvat cesta
od nedokonalosti k dokonalosti anebo duchovn zdokonalovn. Je to
zajmav hra, kdy ve sv podstat dokonal byt o sv dokonalosti nev,
povauje se za nedokonal a usiluje o dokonalost.
J jsem Vdomm a vechno ostatn je m tvoen. Te vte, odkud se
vzal podtitul tto knihy.

29

SVTLO (s velkm S)
Vte, odkud se vzaly a co znamenaj vrazy: it Svtlem, it ze
Svtla, it ve Svtle, ivit se Svtlem atd.? Co je to Svtlo?
Vte z mho pedchoz popisu, co je Vdom. Te si pedstavte nco, co je
jeho pln absence (mon dokonce opak); nazvme to: pln-AbsenceVdom (zkratka: AV). Samozejm, stejn jako je nemon pedstavit si
Vdom, to sam plat i pro AV, protoe kad takov pokus by byl
omezenm neho, co nem dn omezen a je nepedstaviteln. Je to jako
snait se pedstavit si nekoneno.
Kdy chci intelektuln vysvtlit AV, hovom o (obrazn) naprost tm.
Kdy se v naprost tm projev Vdom, nsleduje blesk, kter dostal
pojmenovn Svtlo. Jinmi slovy, kdy se v AV projev Vdom, vnj
pozorovatel tohoto procesu je me graficky popsat jako blesk. Take Svtlo
je projevenm se Vdom.
Kad bytost je projevenm se (omezen) sfry Vdom. m je tato oblast
vt, tm vce Svtla bytost projevuje.
Vdom se nachz v jdru / esenci / potku kad bytosti a projevuje se
tolik, kolik mysl dan bytosti dovoluje. To znamen, e m ir je sfra
Vdom, ve kter bytost ije, tm intenzivnj Svtlo vyzauje a osvtluje
tmu.
Nyn mete lpe pochopit, e kad lovk i kad jin bytost ije Svtlem.
Svtlo vytv a udruje ivot. Kdy ctte tento proces, pak mete ci, e
ctte Lsku.
Svtlo a ivot jsou projevem Vdom, ili projevenm se Vdom v AV.
Jde o to sam. Rozdl nen v podstat vci, ale ve zpsobu, jakm ho bytost
me pijmout. Svtlo je to, co bytost vid. Lska je to, co bytost pociuje.
Take u te ijete Svtlem, pesnji, odjakiva jste jm ili. Pokud usilujete
o it Svtlem, prost si dovolte ctit, e to u dlte.

30

Intelektuln porozumn tomu nesta, nicmn kdy to budete ctit, budete

to vdt a stane se to va realitou. Tehdy budete vdt, e jste tvrcem
svho ivota.
Zavete nyn oi. pln se uvolnte. Na okamik pocite naprostou tmu.
Potom si dovolte spatit Svtlo. Kdy ho uvidte, vnujte pozornost tomu, co
ctte. A co ctte? Lsku. eknte si a hluboko to procite:
J jsem Vdom, zdroj Svtla, Lsky a ivota.

31

SOCILN SUGESCE
M ena mi kdysi, jet na zatku mho prvnho nejeden, ekla: To, co
dl, je proti prod. Ne jsem j odpovdl, zjistil jsem, e v tom vroku
bylo mnoho pravdy. Pro? Ne odpovm, zvate nsledujc ti ppady.
1. Kdy se dt narod ve spoleenstv lid, kte jed, poaduje u od
narozen jdlo. Je nutno je krmit, protoe jestli jeho tlo nedostane
po dlouhou dobu jdlo, pestane fungovat (zeme). Nedat dtti jdlo
by bylo proti jeho pirozenosti.
2. Kdy se dt narod ve spoleenstv lid, kte jed, ale jeho rodie
jsou inediat (nikoli osoby nutc se k nejeden), pak se dt bude
doadovat jdla, ale v men me ne ve ve uvedenm pkladu.
Potom, jak bude dorstat, se me t vzdt jeden, anebo zvit
mnostv jdla.
3. Kdy se dt narod ve spoleenstv inediat, nebude chtt u od
zatku jst. Pak by se mu nemlo jdlo dvat, protoe by mu mohlo
ublit. Dt mu jdlo by bylo v rozporu s jeho pirozenost.
Vte, co je pinou tchto rozdl? Mete snadno odhadnout, e jde o
soubor program v instinktu dtte, kter jsou odpovdn za vztah mezi
lovkem a hmotou, nazvanou jdlo.
Od okamiku poet je kad lidsk bytost pod vlivem sugesce prosted.
V dloze m nejvt vliv na instinkt lovka jeho matka, pak otec a ostatn
lenov rodiny a pak osoby, ve spolenosti kterch matka pebv. Jestlie
jsou vichni tito lid normln jedcmi, st lze oekvat, e programy
instinktu dtte v ln matky budou jin, ne u ostatnch len spolenosti.
Proto tak biologick pirozenost novorozence bude podobn, podle vlivu
osob v ase jeho pebvn v ln. Ji v ln se vytvej stravovac nvyky
lovka (kter se, samozejm, pozdji mohou zmnit).
Podobn proces probh i po narozen dtte a bhem celho jeho vvoje, a
do dosplosti, jeho strava zvis na spolenosti, ve kter pebv.
Narozen dt m instinkt dostaten naprogramovan takovm zpsobem,
aby jeho mysl a tlo mohly sprvn fungovat. Sbrka tchto program uruje
32

jeho pirozenost. Jednn proti tto pirozenosti povede k poruchm,

v krajnm ppad k zastaven innosti tla.
Z toho plyne jednoduch zvr: a se pt rozhodnete narodit se znovu na
Zemi a bt nejedlkem, vyberte si k tomu vhodn rodie a spolenost. :-)
Sugesce prosted, to nen jen vliv rodi a vech osob, se ktermi je lovk
v kontaktu. M na nj vliv tak vzdln, ivotn prosted, barvy, zvuky,
teplota, konzumovan jdlo, hry atd. To ve (a vce) neustle programuje
lidsk instinkt.
Asi tute, jak dobrm nstrojem v rukou manipultor je znalost sociln
sugesce. Se znalost mechanism odezvy (reakce program) na konkrtn
podnty (data) v dan spolenosti je snadn manipulovat s lidmi (hlavn
s jejich emocemi) tak, aby mylen, mluven a jednn davu bylo v souladu
s oekvnm manipultor. Strach, touha ctit lsku, rlivost, soucit, touha
po moci, touha po odplat a dal faktory, kter zpsobuj emocionln
reakce, jsou pouity v peliv naplnovan metod tak, aby lovk z vlastn
vle udlal pesn to, co chce manipultor.
Instinkt, to jsou programy a manipultor je programtor, kter v, jak
naprogramovat osoby, ani by si toho vimly a asto dokonce aby mu za to
byly vdn.
Volby jsou asto toho dobrm pkladem. Podvejte se tak na reklamu,
obaly kupovanch vrobk, vzdobu obchod (hudba), prohlen politik a
novin. Poslouchejte a pociujte, co to ve vs vzbuzuje, jak emoce?
Myslte, e je to nhoda?
m vce budete myslet sami, ili m vdomji budete nco dlat, m vce
budete vnmat sugesci spolenosti, tm vce poznte a porozumte, jak siln
vliv m na jednn, mluven a mylen lovka. Pak si mete ci, e
myslte sami a ne podle vzor zabudovanch do vaeho instinktu. Tehdy se
vae jednn stane nezvislej, stanete se svobodnj osobou. Pak tak
emocionln stavy, kterm podlhte, budou stle astji tmi, kter se
rozhodnete mt a nikoli tmi, kter m v instinkt naprogramovn
automaticky generovat pod vlivem konkrtnch podnt (dat).
Mjte, prosm, na pamti, e osoba, kter nerozum a neovld instinkt,
v souvislosti s programy spravujcmi hmotu, zvanou jdlo, nen schopna stt
se inediatem. Tato osoba je stle otrokem program svho instinktu.
33

PEPROGRAMOVN
Instinkt je ta st lidsk mysli, kter vytv, mimo jin, hmotu (tedy i tlo).
Jak tlo funguje, zvis na instinktu, mimo jin, na innostech a propojen
mezi tlem a vnj hmotou, jej soust je jdlo. Instinkt osoby, kter se
stravuje normln, je sbrka program zodpovdn za procesy souvisejc
s jdlem. Jak to funguje u bnho obyvatele Zem? nen teba
vysvtlovat.
Jestlie toho tolik o instinktu vme, mete se snadno dostat k zvru, e
abychom se stali nejedcmi, zkladn kol, kter je teba udlat, je zmnit
fungovn tch program, kter se tkaj jdla.
V ppad bnho obyvatele Zem lze inky tchto program popsat
nsledovn:
Jestlie se vhodn substance (definovan jako jdlo) dodv
lidskmu tlu pes trvic systm, ve specifickm mnostv a
v konkrtnm ase tlo funguje. Jestlie se to vak zmn,
napklad mnostv se vznamn sn nebo as podvn jdla bude
nevhodn tlo nebude fungovat sprvn, v krajnm ppad dojde
k zastaven ivotnch funkc.
Proto, abychom uinili tlo nezvisl na jdle, asu a kvantit, je teba tyto
programy modifikovat tak, aby fungovaly napklad nsledujcm zpsobem:
Bez ohledu na to, zda je do tla vloeno jdlo nebo ne, bez ohledu
na as a mnostv tlo funguje sprvn. Instinkt vdy udruje tlo
ve sprvn innosti a takov lovk se me nazvat inediatem.
Osoba, kter si zvol zat pravou stravy a jet se tedy nerozhodla stt
inediatem, me zmnit tyto programy takovm zpsobem, aby vsledek
jejich innosti mohl bt popsn nap. nsledovn:
Pokud tlo dostane pouze rostlinnou stravu, bude fungovat sprvn.
V takovm ppad se osoba nazv veganem.

34

Nkdo me chtt provst jin zmny a modifikovat innost program

zodpovdnch za vstavbu a fungovn svho tla tak, e vsledek lze
popsat nsledovn:
Jestlie bude tlo pijmat pouze ovocn a zeleninov vy
v uritm ase a mnostv tlo bude fungovat sprvn. Takov
osoba me bt nazvna liquidarinem.
Jak zmnit innost programu? Jak odstranit program nebo data, kterch jsme
se rozhodli zbavit? Jak vytvoit nov programy a data?
Metody pouvan k dosaen tohoto rozhodnut jsou vizualizace, hypnza a
sugesce. Nejinnj z nich, vizualizace, je popsna dle v tto knize.

35

VIVA TLA
Krtce a jednodue, s ohledem na aspekt mechanick, energetick a
chemick, meme ci, e lidsk tlo je souasn vyivovno nejmn
tymi systmy: systm trvic, dchac, kon a pm (iinkov).
Pokud bych ml zobrazit jednotliv procentn podly tchto systm na
viv tla u prmrnho obyvatele Zem (je-li to mon urit), uvedl bych
nsledujc sla:
- zhruba 20% systm trvic,
- zhruba 45% systm dchac,
- zhruba 35% systm kon,
- zhruba 1% systm pm.
Celkem je to 101% proto, e se jedn o piblin mnostv (hrub). Krom
toho tak zle na konkrtn osob konkrtn pomry se mohou vrazn
liit od tch ve uvedench. Uveden daje povaujte za odhady, grafick
znzornn pomr ve vivovm systmu; neberte je jako vdeck daje.
Krom toho se tyto proporce mn v zvislosti na zpsobu ivota. Napklad
u osob, kter nejed ani nepij, bude trvic systm na 0% a pm mezi 1 a
100%. Pro lidi ijc na velmi malm mnostv potravy, kte pravideln
provdj dechov cvien a pravideln pobvaj na slunci, budou tyto
proporce tak jin, nap. ke 45%, dchn 50%, trven 1% a zbytek pm
pemna Svtla (prny) v hmotu.
Pravdpodobn mte sami zkuenost s takovouto zmnou proporc. Kdy
vnujete vce asu duchovnm (duevnm) cvienm, budete chtt mn jst.
Podobn tomu je, kdy praktikujete hatha jgu, provdte energizujc
cvien nebo trvte hodn asu na slunn pli. Bhem slunnho lta lovk
potebuje jst mn, ne bhem zamraen zimy.
Z toho je snadn odvodit, e kdy se systm pmho zsobovn lidskho
tla dostaten rozvine, nejen e jdlo a pit se stvaj zbytenmi, ale i
dchn, vliv slunenho zen a teplota zskvaj men vznam.
Popi v krtkosti systmy vivy lidskho tla.
36

TRVIC SYSTM
Zd se bt nejlpe poznanm systmem, kter zpracovv zkonzumovan
pevn a kapaln ltky, obecn nazvan jdlo, viva anebo pokrm.
Zpsobuj, e lovk ct poten ze vzhledu, vn a chut potravin, a to
zejmna po naplnn aludku. Krom toho, po poitm jdle miz hlad a
ze. (Typick chovn zvisl osoby.)
Rozen vdeck (?) porozumn a vklad, jak konzumovan ltky
buduj a vyivuj tlo, je nsledujc. Poit pokrm je rozloen (nap.
trvicmi tekutinami a enzymy) na jednodu ltky (hlavn na sloueniny
chemick, nap. glukzu, aminokyseliny). Tlo je nsledn pouv pro
syntzu (budovn) toho, co potebuje a pro zskn ivotn energie (nap. na
pohybovn se, mylen a zahvn tla). Zvr z toho se zd bt prost, e
zkonzumovan ltky dodaj tlu energii a stavebn materil. Proto, pokud jde
o energii, lze tlo pirovnat k automobilu nebo parnmu stroji, kde se palivo
spl na energii, kter pohybuje celm strojem.
Nkte lid si kladou otzku, zda skuten snden chlb nebo vypit
ovocn va buduj lidsk tlo a mohou bt splen (jako nap. uhl nebo
benzn) na energii. A pro rzn lid, akoliv konzumuj vrazn odlin
mnostv a sloen stravy, maj velmi podobnou tlesnou vku a hmotnost?
Dje se tak dokonce i tehdy, kdy kadodenn ivot (nap. ivotn prosted,
prce, fyzick aktivita) tchto osob je velmi podobn.
Jin pklad ze ivota: 120 kg mu j dva krajce chleba a pije dv kvy
denn a nehubne. Jeho souasnk ve stejnm dni sn est rohlk, dv
klobsy, pl litru mlka, ti aje, suenky, ovoce a nco dalho a zstane
huben. Oba maj stejnou tlesnou vku a jejich fyzick aktivita je
podobn.
Takovch pklad by se jist nalo vce. Pokud ne, sta se podvat kolem
sebe a porovnat lidi. Lze snadno vidt, e neexistuje absolutn vztah mezi
mnostvm zkonzumovanch potravin, jejich skladbou a vzhledem tla a
mnostvm ivotn energie lovka.
Pro se to dje? Kdyby vt mnostv zkonzumovan potravy dalo vce
ivotn energie, lid s vtm pjmem potravy by mli vce energie. Hovo
se dokonce o kalorick hodnot potravin (inn nstroj manipulace).
Stanoven mnostv tuku m tolik kalori, mlko m mn, sacharza m
37

vce atd. Pro snden vtho mnostv cukru s tukem zpsobuje hor stav
a oslaben, ne nap. vypit stejnho mnostv jablen vy? Pro po sytm
a tkm jdle msto pvalu energie je lovk ln a slab? U od dtstv je
nm sugerovno Jez hodn, abys ml hodn sly. Je smutn, jak jsou dti
podvdn touto sugesc, kter pozdji v jejich ivot zpsobuje tolik
utrpen: nemoci, strnut a pedasnou smrt tla.
Mimochodem, jedna poznmka. Jedna z nejvtch kod, jak se me dtti
zpsobit, je nutit je jst. Peliv dban na to, aby dt sndlo vechno na
tali, pokozuje tlo milovan osoby. Zpsobuje to, mimo jin, zmny ve
fyzick a psychick struktue dtte. Tyto zmny je pozdji obtn zvrtit.
Maj vliv na stav fyzickho a duevnho zdrav takovto osoby po cel jej
ivot, kter je z tohoto dvodu zkrcen. Strun eeno, nutit dt jst vc,
ne je ochotn, je zraovnm jeho tla.
Nechte dt, a se rozhodne samo. Nebojte se, dt nebude hladovt, ani se
pejdat (pokud ji tak nebyl nastaven jeho program). Chrate ho jenom ped
jedy, jako jsou bonbny, suenky, hranolky, smaen, uzen a grilovan
pokrmy, a tak ped ivoinm mlkem a vemi vrobky z nho.
Vrame se k ve uvedenm otzkm odpov je jednoduch a pro adu
lid pekvapujc. Snden potraviny nedvaj tlu energii. Snden
potraviny zpsobuj opanou reakci, nut tlo vynakldat energii na jejich
rozloen, neutralizaci a odstrann. Ano, tlo spotebuje vlastn energii na
zpracovn a vylouen toho, co lovk do zavacho stroj vloil.
Druh odpov me bt tak pekvapujc. Snden potrava nevytv
buky lidskho tla. M velk vliv na jejich konstrukci a jejich innost, ale
nevytv je. Tlo nevytv sv buky bezprostedn ze sndenho jdla.
Ltky smujc do bunk tla, zskan ze snden potraviny, jsou
katalyztorem. Tento katalyztor zpsob, e buka produkuje urit ltky,
kter pro ni mohou bt bu vivou, nebo jedem.
Co dl tlo se sndenou potravou? Zcela ji odstran, pokud funguje
sprvn. Tlo odstrauje zbyten, toxick ltky vkaly, mo, potem,
slinami, mazem, krv, dechem, hleny, vlasy, nehty, pokokou. Pokud je vak
jeho sprvn innost poruen (jako je tomu u souasn civilizace normou,
co znamen, e tm neexistuj dokonale zdrav lid), pak tlo s ltkami ze
snden potravy zachz odlin. st ukld (nap. ve form tuku,
glykogenu), st odlo k pozdj likvidaci (ltky, kter vyaduj vt
mnostv energie, nap. tk kovy).
38

Zd se, e lidsk tlo je stroj na vrobu a likvidaci odpad, zneiujcch

prosted. Tato innost podlh prodnm zkonm. m vce lovk j, tm
mn m ivotn energie, tm rychleji strne a opotebovv (zabj) tlo.
Kad stroj se opotebovv, tlo lovka nen dnou vjimkou, pokud ...
Dle, co se dje se sndenou hmotou. Je rozkldna na rzn chemick
sloueniny. Ty se dostanou krevnm obhem do celho tla a doputuj do
bunk. Kad chemick slouenina, takto vytvoen, pedstavuje informaci.
Tato informace m vliv na innost bunk. Buky jsou ovlivnny
informacemi, pochzejcmi ze snden hmoty. Informace je program, kter
psob na buky. Buka pod vlivem tohoto programu me produkovat to,
co potebuje k ivotu, nap. blkoviny, minerly, vodu.
V tomto smyslu chemick sloueniny (vzel z toho, co lovk j a pije),
kter se dostaly do bunk, funguj jako katalyztory, kter zpsobuj urit
reakce. Proto zvis vzhled a chovn organismu na tom, co lovk j. Ltka,
kter se dostane do buky, je katalyztorem vyvolvajcm reakce pro ivot
prospn, anebo ne. m vce je informace nepzniv (jako nap.
informace pochzejc z jed), tm rychleji buka umr.
Lidsk tlo potebuje pro sprvn fungovn nkolik tisc ltek a
chemickch prvk denn, kadou z nich ve sprvnm mnostv a ve sprvn
as. Pokud je tlo nedostane v pesn stanovenm ase a mnostv, pak
zan nesprvn fungovat to se nazv nemoc. Vede to k rychlejmu
opotebovn (smrti) tla.
Myslte si, e prostednictvm jdla mete dodat tlu vechny ltky ve
sprvnm ase a proporcch? To je prakticky nemon, e ano? Natst si je
tlo doke samo syntetizovat bezprostedn ze Svtla (nebo neho jinho),
pod jednou podmnkou, e mu v tom lovk nebude peket.

DCHAC SYSTM
Jde zejmna o plce, kter dodvaj tlu vzduch a odstrauj plynn ltky,
kter jsou produktem metabolismu, pedevm oxidu uhliitho. Plce maj
jet dal dleit kol, dodvaj tlu prnu. Prnu je mon oznait za
zkladn stavebn kmen hmoty, kter je potebn pro materializaci ivota, i
t nejmen stice atomu. Podle pvodn definice je prna tm samm, co
Svtlo, ale pi podrobnjm rozboru je prna produktem Svtla. Je to prvn
39

vc, kter vznikne zahutnm Svtla. Faktem je, e prna je vude ptomna
a plce ji vtahuj do tla, aby lovk mohl t. Bez prny by lovk nepeil
(... ne tak zcela, ale to je jin tma).
Existuj dechov cvien, znm nejvce v jze, kde m sprvn dchn za
kol dodat tlu vt mnostv ivotn energie. Tato cvien, udlaj-li se
sprvn, maj schopnost lit tlo i mysl. Nkter z nich jsou prospn
v ase pstu a nejeden.

KON SYSTM
Pokud jde o ki, je to nejvt orgn lidskho tla. Ke, stejn jako plce,
dch a pln stejnou funkci jako plce (vmna plynu, absorpce prny).
Krom toho tm, e ke absorbuje zen ze slunce, je proto tou st tla,
ve kter dochz k fotosyntze. Ke pro tlo syntetizuje nkter ltky, nap.
vitamin D. Ke je tak senzor mj. teploty, vlhkosti, tuhosti a zen.
Prostednictvm tohoto orgnu se do tla me dostat hodn plynnch a
kapalnch ltek. Pi plnn tto funkce pracuje ke podobn jako steva.
Dky ki se tlo me zbavovat mnoha nedoucch ltek, take je tedy
vyluovacm orgnem. Plyn, pot, hlen a maz, kter dvaj tlu
charakteristick zpach, obsahuj vyluovan toxiny.
Z ve uvedenho je mono odvodit, e nanen kosmetickch ppravk
(krmy, ampony, rtnky, pudry) na ki zpsobuje pronikn tchto ltek do
lidskho tla. Pronikaj do krve a vtinou otravuj tlo, zatuj istic
systm. asto se t usazuj v tle a potom, po nkolika mlo, anebo vce
letech, se projevuj ve form nemoci. Take pedtm, ne zanete nanet na
sv tlo kosmetick vrobky, pemlejte o tom. Napklad, pokud ampon,
kter chcete pout, mete bez obav vypt a nezpsobit onemocnn tla, je
pravdpodobn vhodn i pro myt vlas. Stejn tak s krmem, nen-li
k jdlu, nen vhodn ani na ki.

PM SYSTM (iinkov)
iinka (epifza) je lza s vnitn sekrec (endokrinn), kter se nachz
piblin ve stedu hlavy. Tato lza, pln aktivn od narozen, pomalu
zan mizet (podlh atrofii), take v dosplosti m velikost hrku.
40

Obecn se uvd, e jej role je velmi omezen. Pro zajmavost dodvm, e

se jedn o jedin znm orgn v tle lovka, kter nebv nemocn.
Pirozen velikost iinky (kter nepodlehla atrofii) je u dosplho lovka
velikosti srovnateln s pingpongovm mkem. Pak je pln aktivn a dv
lovku mnoh monosti obecn povaovan za fantazie, jako je telepatie,
znan rozen rozsah smyslovho vnmn, ivot bez jdla, pit, dchn a
bez vlivu teploty, pohyb mezi dimenzemi, zmna vzhledu a hustoty tla.
Takzvan duchovn a duevn cvien zpsobuj aktivaci iinky a jej
tlesn rozvoj, zejmna pi rozjmn a meditaci. Vzkumy provdn
(potaovou tomografi) na nkterch nejedcch prokzaly, e jejich
iinka je v prmru dvakrt vt ne u prmrnho lovka.
Vivu tla pmm systmem lze pirovnat k vytvoen veho, co tvo
lidsk tlo, pmo ze Svtla (prny). m vce je iinka aktivn, tm mn
energie potebuje tlo z jinch zdroj.
Ve svt hmoty je iinka jakoby obrazem (zrcadlenm) toho, jak rozen
je sfra Vdom dan osoby. Krom toho, od aktivity tto lzy odvis
aktivita tzv. mimosmyslovho vnmn (nehmotnmi smysly). Kdy je
iinka dostaten vyvinut, vechny fyzick smysly se stvaj nepotebn,
protoe vnmn iinky je mnohem ir. Take je pak mon bt fyzicky
hluch, slep a slyet a vidt mnohem, mnohem vce.
Nen vhodn fyzicky stimulovat rst epifzy. Jej rst by ml bt spojen
s rstem hypofzy. Ob lzy se ve sv funknosti dopluj a nejlep je,
kdy se rozvj (rostou) spolen. V idelnm ppad, v pln rozvinutm
stavu, hypofza a epifza tvo jakoby jedno tlo, tvarem podobn
trojrozmrnmu symbolu nekonena.
V kostce je mono ci, e vzhled a aktivita iinky ukazuje, nakolik dan
osoba me sv tlo vyivovat pmo, tvoit vechny jeho atomy a ivotn
energii pmo ze Svtla.

41

OISTA TLA
Lidsk tlo m propracovan systm itn. Odstrann nadbytench
jedovatch ltek se provd skrze vkaly, mo, dech, hleny, maz, pot, krev,
mzu, slzy, vlasy, nehty a pokoku (odlupovnm se). Lidsk tlo lze
pirovnat ke stroji produkujcmu odpad, kter se vytv pedevm z toho,
co lovk sn.
Na innosti systmu itn stroje, nazvanho lidsk tlo, zvis jeho
fungovn. Pokud je tlo doposud itno pln a neukld nic na pozdji,
pak funguje sprvn. Pokud vak (co se stv nejastji) tlo nen schopno
petvoit a odstranit ltky do nj vpraven v pli velkm mnostv, hromad
je. Hromad je nap. v podob glykogenu v jtrech, v tuku pod k a mezi
svalovou tkn, ve form slizu neznmho sloen v cystch, jako chemick
sloueniny tkch kov v kostech, kostn deni, mozku.
Tlo lovka, kter j mnoho potravin (zejmna pokud jsou pln toxin),
dch jedovat plyny obsaen ve vzduchu a pije zneitnou vodu, m
vn problmy, protoe jeho tlo nen schopno se samo dostaten istit.
Hromad tud vechno to, co doposud nebylo schopno odstranit, aby se
istic a vyluovac systm neucpal. Pokud se as od asu nech tlo
dostaten odpoinout, to znamen post se a dch ist vzduch, odstran
tm nahromadn kodliv zsoby.
Tyto nahromadn ltky (jinmi slovy: toxiny) jsou jednou z nejastjch
pin onemocnn. To je dvod, pro lebn pst (zvlt such) je
nejinnj fyzickou metodou len lidskho tla znmou na Zemi.
Sprvn provdn pst in zzraky, protoe odstrauje nevyliteln
nemoci.
To je tak jednoduch informace, e ji dok pochopit i dti v zkladn
kole. Ale pro tolik lka o tom nev? Kdy nevd, jak vylit
nemocnho, kaj, e nemoc je nevyliteln, ale faktem je, e nevyliteln
nemoci neexistuj. Existuj specialist, kte neum vylit nemocnho.
Pokud tito lid tvo vtinu, vytv silnou sugesci a namsto, aby si piznali
nedostatky v zkladnch znalostech len lovka, mluv o nevylitelnosti,
m vznikne mtus o nevylitelnosti.
42

Nen teba bt vdcem, lkaem i filozofem, abychom pochopili

jednoduch fakt, e zneitn tlo potebuje odpoinek od jdla a od dal
tlesn intoxikace, aby ze sebe mohlo odstranit jedovat ltky. Dvat
zneitnmu tlu chemick sloueniny zvan lky, je jednou
z nejastjch chyb, pchanch lovkem z dvodu jeho nevdomosti.
Konzumace tchto chemikli dodaten otravuje tlo.
Jak funguje istic systm prmrnho obyvatele zpadnho svta, kde lid
nehladov, protoe maj jdla pli mnoho? Pro porovnn vezmme
napklad automobil. Jestlie jsou otky jeho motoru na dvou a tech
tiscch za minutu, bude s autem mono jezdit mnoho let bez problm
s motorem. Ale pokud je motor stle nucen pracovat na 7000 a vce
otkch, tak se ve velmi krtk dob porouch.
Systm oiovn onoho prmrnho obyvatele zpadnho svta me
bt porovnn prv s motorem, kter vyje pi maximlnch otkch. Je a
div, jak znan odoln je istic systm lovka. dn stroj postaven
lovkem by nebyl schopen vydret takovto zachzen.
istic systm se skld hlavn z jater, ledvin, ke, plic a tlustho steva.
Prv tyto orgny jsou peteny z dvodu nadmrnho mnostv pijat
potravy. Proto v souasn dob rakovina tlustho steva, rakovina jater a
kon ndory, jsou jedny z nejastjch nemoc i pin smrti. Nadmrn
zatovan orgn se porouch dve, po nkolika letech, anebo dokonce po
nkolika destkch let. Tyto orgny pracuj tm na 100%, ale aby
udrovaly tlo ist, nemly by pekraovat 70% svho vkonu. Nejlep by
byla mn ne polovina jejich kapacity.
Vsledky mnoha vzkum o vlivu potravin na lovka dokazuj
jednoznan to sam, e m vce lovk j, tm vce je nemocn, rychleji
strne a dve umr. Statisticky, snen pjmu potravy o polovinu
prodluuje biologick ivot nejmn o 20%. Pokud by prmrn obyvatel
Zpadnho Svta snil mnostv pijat potravy tynsobn (nkterm
lidem by prosplo a devtinsobn snen), pak by byl statisticky normln
ivot tla, tm bez chorob, do vku 120 let.
Veho moc kod je faktem, ale tvrzen Pli mlo kod" je tak
pravdiv. Pro kadou osobu existuje urit mnostv, kter je tm sprvnm
mnostvm. Na vechny ty tabulky a grafy, reprezentujc vztahy mezi
tlesnou hmotnost, mnostvm a kalorickou hodnotou potravin, je proto
lpe se dvat s pimhouenm okem. Je lpe pouvat techniku vdomho
43

stravovn, kter stanov ti faktory: co, kolik a kdy mus tlo snst, aby
mohlo sprvn fungovat. Zeveobecovn zde me pinst vce kody, ne
uitku.

44

NEJEDEN A SBJ
Doufm, e nenutte svoje tlo do nejeden i hladovn, neprovdte-li to ze
zdravotnch dvod (a sprvnm zpsobem). Prosm, dkladn se zamyslete
a uvdomte si nsledujc skutenosti, o kterch mnoho lid nev (ani tch,
kte usiluj o to, stt se inediaty).
Potraviny a jeden nejsou ani patn, ani dobr. Jsou funkc materilnho
ivota na Zemi (a na mnoha jinch planetch) a tvo integrln st ivota
(jako jevu) v uritch dimenzch (ve kterch ij i lid). Tyto funkce pln sv
lohy, aby bytosti mohly prot ivot ve specifickch podmnkch. Pokud
zkuenosti, kter se k nim v, pestanou bt pro tyto bytosti potebn,
vykonvajc funkce se stanou nadbyten a jsou odmtnuty, nebo samy
odpadnou. Nsilm se jich zbavovat znamen vytvet omezen, kter
neumouj plnou ivotn zkuenost.
ivotn Styl Bez Jdla (SBJ) nen o tom, abychom nutili tlo pizpsobit se
ivotu bez jdla. Skuten stav inedie (pirozen svoboda od fyzickho jdla)
se objev v dsledku rozen oblasti Vdom, ve kter dan osoba ije.
Take se jedn pedevm o duchovn rozvoj lovka na cest vvoje.
Nejeden je vedlej efekt, jedna z etap, anebo jedna z dovednost, kterou
lovk me zrealizovat na sv vvojov cest.
Pedevm vm nejeden dv svobodu volby. Mohu si zvolit, zda budu jst,
anebo ne, moje tlo nepotebuje dnou hmotu, zvanou jdlo. Jm-li, dlm
to z jinho dvodu, ne s clem poskytovat stavebn materil nebo energii na
udren ivota tla. Jm pro spolenost nebo pro poten, e jsem se rozhodl
vyzkouet novou chu atd. Nicmn, kdy jsem asketick ohledn jdla,
opravdu nemm dnou chu k jdlu, anebo kdy mm pocit, e jdlo
vrazn kod mmu zdrav, pak nic nejm ani nepiji.
Pestoe nejeden potravin je hlavnm znakem osoby zabvajc se SBJ
(jak na to poukazuje nzev), nen to cl sm o sob. Jinmi slovy, nejeden je
vlastnost, nikoli cl tohoto ivotnho stylu. To znamen, e jedc nen asketa
umrtvujc tlo tm, e mu odmt uspokojit jeho urit poteby. Skutenm
nejedcm je lovk, kter vbec nepotebuje jst ani pt, aby udrel svoje
tlo pi ivot a v dokonalm stavu. Nejedc m na vbr a me toho
45

svobodn vyut, co znamen, e me pln nejst a nept, anebo me jst

a pt pro poten, pro spolenost, a ne proto, e to jeho tlo potebuje. as
ani ivotn podmnky zde nehraj roli. Nejdleitj rozdl mezi nejedcm a
jedcm spov prv v tto volb.
Proto mnoho nejedcch nkdy pije vodu, aj, kvu a jin npoje. Nkte
z nich nkdy, nap. jednou za nkolik tdn, snd kousek okoldy, dortu,
sru, kenu atd. Vd, e nejde o asketick umrtvovn tla, ale o svobodu a
vhody, kter dv SBJ.
Krom toho, pokud je nkdo inediatem, nem zruku, e jm zstane bez
pokozen tla navdy. Me se stt (je mnoho takovch ppad, nap.
v ivotopisech svtc), e po nkolika mlo i vce letech nejeden se inediat
nhle vrt k normln strav. Me se tak stt, e po mnoha letech
nejeden nkolik dn, tdn nebo del as j. Podobn jako se lovk me
nkdy postit, tak tak inediat me chvlemi jst.
Z pohledu osoby, jej clem je doshnout SBJ, me bt nejeden v urit
fzi tto cesty povaovno za osvobozen od nejsilnjho pozemskho
pipoutn lovka ke hmot. Pak nsleduje proces, velmi podobn
vymann se lovka z drogov zvislosti.
SBJ je jen jednm z mnoha krok na cest, jednm z mst, ktermi lovk
prochz, kdy se vdom sna o dokonalost, a kdy se vibrace jeho tla
zrychluj. Ne na kad cest vdomho rozvoje je nejeden, ne kad mus
tmto projt a ne kad se rozhodne to vyzkouet.
Podle definice se nejedcm nenazv osoba, kter se pravideln iv tekutou
stravou, nap. pitm v, vvar, mlka, sladk kvy se lehakou, protoe
to jej tlo potebuje pak mluvme o tekut diet a osobu meme nazvat
nap. liquidarinem.
Pst, hladovka nebo jin nucen tla do nepijmn potravy po uritou dobu,
aby bylo dosaeno cle jako nap. zhubnut, vylen, nboenskho ritulu,
nejsou SBJ. Bhem tto doby lovk nepijm jdlo po uritou dobu, pot
se vrac k jeden. V t dob bn lovk ct hlad. Ve stavu bez jdla
(inedia) nen dn hlad.
Nejedcm anebo inediatem se t nejmenuje osoba, kter nut tlo do
nepijmn jdla teba po znan dlouhou dobu (z toho dvodu, aby

46

dokzala, e je nejedcm). Takovto pro tlo kodliv innost me

v krajnm ppad vst k vyerpn a dokonce k smrti hladem.
Stoj za pipomenut, e cesta k tomu, jak se stt inediatem, vede pevn
pes duchovn rst dan bytosti. Existuje mnoho pomocnch metod pro
osoby, kter se rozhodly realizovat tento cl na sv cest. O nkterch
metodch pi v dal sti tto knihy.

47

JAK JE TO MON
Jako odpov na tuto otzku by se dala napsat cel kniha, a u
z filozofickch, nboenskch, esoterickch i psn vdeckch hledisek.
ekm, zda se nkdy spln mj zmr serizn vdeck vzkum dlan na
inediatech a pstujcch osobch. Tzv. vdeck vysvtlen toho, jak a pro
me lovk t zcela bez jdla, je jist kandidtem na Nobelovu cenu. Kdy
a kte vdci budou dostaten odvn a nezvisl, aby se tohoto kolu
zhostili pro dobro lidstva?
Jak me lovk t bez jdla? A co zkon zachovn energie? Z eho jsou
nov buky stavny, aby nahradily ty zemel? Tyto a podobn otzky jsou
pokldny lidmi, kte chtj zjistit, jak to funguje nebo lidmi, kte chtj
dokzat, e t zcela bez jdla je nemon.
Pedevm nebudu v tto vci nic dokazovat, protoe to nevidm jako
potebn. Nicmn mohu poskytnout krtk vysvtlen. Ne uveden
popisy jsou ureny hlavn lidem, kte ct potebu vytvoit si intelektuln,
mentln pedstavu o tomto tmatu.

PRO OSOBY S OTEVENOU MYSL

Dvod, pro existuje vda je, e ne vechno bylo doposud objeveno a
popsno v teorich; dky tomu mohou vdci provdt vzkum. To tak
znamen, e jsou i vci, o kterch se dosud filozofm ani nesnilo. Bez
ohledu na to, zda tomu vme nebo ne, tyto jevy existuj nezvisle na naich
znalostech a ve.
V minulosti lid vili, e Zem je ploch, e Slunce obh kolem Zem, e
pedmt, kter je t ne vzduch, neme ltat atd. Lid, kte kali, e to
nen pravda, a e to funguje jinm zpsobem, byli povaovni za nerozumn
(a tak byli pronsledovni). Pesto, tyto jevy se nestaraly o to, co si lid
mysl, prost jen existovaly a fungovaly tak, jak byly vytvoeny podle
zkon vesmru. Lid neznali tyto zkony, tud kali, e takov vci jsou
nemon.

48

Pesn to sam se dje v souasn dob, lid nev niemu, co neznaj.

Jakmile se jim dostane poznn, zmn svj nzor. To nen ani dobr, ani
patn, je to postoj lid k vcem, kter popraj jejich vru. Inedia nebo i
dlouh pst nejsou v tto vci vjimkou.
Skutenost je, e od potku lidsk civilizace na Zemi byli, jsou a budou
lid, kte nepotebuj jst. To znamen, e pokud byli, jsou a budou takov
lid, pak potenciln kad lovk je schopen t zcela bez jdla.
Samozejm, potenciln neznamen automaticky schopnost, protoe je
nutn vcvik, pokud se tak nkdo rozhodne.

PRO ESOTERIKY
Vudyptomn Svtlo (znm nap. jako energie, prna, chi, ki, orgon,
ter, vril, kvantov pole), ze kterho je ve vybudovno, udruje pi ivot
osobu, kter nej hmotn jdlo. J je zdrojem tohoto Svtla. Vechno, co
lovk potebuje pro ivot svho tla a mysli, je tvoeno bezprostedn ze
Svtla. Jednm z poadavk, aby lidsk tlo sprvn fungovalo bez
materiln vivy, je odpovdajc modifikace nkterch program
v instinktu. Instinkt d cel metabolismus a formuje fyzick tlo lovka.
Mysl a tlo lovka je souborem program, vytvoench st Vdom,
zvanou J. lovk si neuvdomuje vt st tohoto souboru, kter je zen
instinktem. Podle funkce program prmrnho obyvatele Zem, tlo
potebuje jst normln, aby sprvn fungovalo. Pokud nedostane dn
jdlo, vyerp energii i stavebn materil a v krajnm ppad zeme. Pokud
programy funguj tmto zpsobem, t bez jdla je proti prod (co je tak
soubor program).
V tomto souboru program lze provst pravy, kter umon tlu pijmout
ve, co potebuje pro normln fungovn, a to z jinch zdroj, ne je trvic
systm. Podle programovho vybaven, kter bylo tmto zpsobem
upraveno, jsou lidsk mysl a tlo vytvoeny z hmoty vynoujc se
bezprostedn ze Svtla. Je to pesn ten stejn proces, kter se nazv
stvoen svta (Genesis) Velkm Teskem.

49

PRO VDECKOU MYSL

m se iv elektron, e m stle tolik energie a me t vn, pokud ho
nic nezni? Jak je to s atomy lidskho tla?
Ten, kdo dostaten rozum fyzice, v, e hmota a energie jsou odvozeny ze
spolenho zdroje, a e mohou bt ovlivnny mysl a tak, e vsledek
experimentu zvis na oekvn experimenttora. To znamen, e vznik a
zachovn energie a hmoty zvis na mysli (na sad program).
Lidsk tlo je nejsofistikovanjm integrovanm a samodicm
programov-energeticko-elektronicko-chemicko-mechanickm systmem,
jak lovk zn. Prv samo lidsk tlo zstv velkou neznmou strukturou
ovldanou mysl. Studium fyziky, posvtn geometrie, chemie, elektroniky a
informatiky, umouje lovku lpe porozumt lidsk mysli a tlu. Na
druhou stranu, m vce je mysl vdce v tomto vzkumu otevena, tm vce
je ochoten si piznat: Vm, e nic nevm.
Mechanismy vyivovn tla, transmutace prvk a energetick procesy
probhajc v tle, zstvaj z velk sti nesrozumiteln. Nicmn jde o to,
e modern fyzika s jejmi teoriemi a hypotzami, asto fantastitjmi ne
sci-fi pbhy, pin vdcm poznn, e tlo-mysl je energetickm
vtvorem zenm programy, nebo, pesnji eeno, je to velmi rozshl a
propracovan program.
Kdysi jsem etl v populrn-vdeckm asopise s lnky o kvantov fyzice
vysvtlen, e z informanho hlediska se ned dokzat, e n vesmr nen
program. Mnohem jednodu je dokzat, e jm je. Vidte, postupn se
lidem stv zejmj, e lidsk bytost je jen program vytvoen a zen
mysl.
Jednm ze zdroj stavebnho materilu a energie pro tlo jsou ltky,
vytven chemicko-fyzikln-elektronickou tovrnou tla, ili systmem
trvicm, dchacm a k. Vedle toho jsou atomy lidskho tla vytveny
transformac kvantovho pole (Svtla, teru, prny) na pevnou hmotu.
Zjednoduen eeno, tento systm pemuje energii pmo na hmotu.

50

PRO VC
Bh je vechno, um, v a me vechno. Nen nic, co by existovalo bez
Boha. Neexistuje nic, co by nebylo stvoeno Bohem. Nepedstaviteln a
vemohouc Bh je jedin a nejvy dokonalost. Protoe Bh stvoil
vechno, me vechno a v vechno a je nejvy nepedstavitelnou
dokonalost, me se rozhodnout a vybrat osoby, kter budou schopny t
bez konzumace jdla.
Bh je nepochopiteln, take lovk nemus vdt, jak a pro se Bh
rozhodl nco udlat a dl to. Bh me dt lidem schopnost t bez jdla. Je
mon prosit Boha o Milost stt se nejedcm, protoe Bh vysly upmn
modlitby pln oddanch dt.

A BEZ FILOZOFOVN?
Dlouho jsem o napsn tohoto uvaoval; nebo jak popsat nco, co nelze
vyjdit slovy a co rozum nechpe? Mono tomu porozumt pouze pes
pocity, nejlpe telepatick. Jakkoli pokus popsat to by byl... filozofovnm
(a mlo to bt bez filozofovn...).
Jak vidte, pesto jsem se rozhodl to popsat. Nech tento text pinese bli
porozumn a poctn toho, co je zdrojem ivota va mysli a tla.
Kdy se m ptaj, m ivm tlo bhem inedie, odpovdm po pravd, e ...
nim. Vm to, protoe jasn vidm a ctm to, e bhem inedie udruji
sprvn fungovn organismu pouze vdomm toho, e J jsem tvrcem
ivota. Rozumte? tvrce ivota. Skrze jednoduch vdom toho, e
tvom ivot, mohu udret mysl a tlo (kter pouvm jako nstroje) ve
stavu, jak si peji. Ctm to. Kdy pouze obrtm svou pozornost dovnit
sebe (do svho duchovnho nitra), pociuji J, kter tvo (dv) ivot a
dl svou prci.
Vm, e dokud nebudete ctit J, ili to, m opravdu jste, nemete
porozumt mmu sdlen a to je to nejprost sdlen, jak mohu napsat.
Vm, m jsem, ctm to a vidm, jak tvom ivot prostm vdomm tohoto
faktu.

51

Jakmile budete vdt, co jste a uvidte a poctte to, co by se dalo popsat

jako J vdom tvom ivot, pak ji nic vce nebudete potebovat. Vae
vnitn, duchovn a pocitov uvdomn si toho zpsob, e nebudete klst
dn dal otzky, protoe budete vdt, e vm nezodpov, neporad,
neuk, ani nevysvtl nic lpe, ne vm to ukazuje to, co ctte.
Pak tak budete vdt, e kdy nkdo ekne: ivm se prnou, iji ze
Svtla, Bh mi dv tuto Lsku, e to ta osoba bu neum vysvtlit lpe,
nerozum tomu, anebo nect, co opravdu ve sv podstat je.
Tak i onak, pro chcete omezit sami sebe? Pro byste chtli bt zvisl na
prn, Svtlu nebo Bohu? Samozejm, mete se ivit tmito vcmi,
rozhodnete-li se tak. Mete toho tak zanechat, jestlie pociujete J, ili
to, m v podstat jste. Pak nejen jdlo a voda, ale ani Bh, Svtlo i prna
nebudou poteba k ivotu. Nebudete omezeni ivotem ze Svtla, vivou
tla prnou, Bo Lskou a Milost, protoe budete mt na vbr. Budete
mt na vbr nejen: jst, i nejst; dchat, i ne; budete mt tak monost
vybrat si mezi: ivit se prnou, Svtlem, nebo ne; t z Bo lsky, nebo ne.
Na co se zamte, to vs bude ivit a od eho se odvrtte, to se stane pro
ivot nepotebnm. A tak i onak, a jste si toho vdomi, nebo ne, vdy
vytvte svt, ve kterm ijete, podle zsad a vry, kter jste vytvoili.
J jsem tvrcem ivota, Svtla, Lsky, prny, dchn a jdla. Tato mysl a
tlo, kter mi slou jako nstroje poznn (jinak t zbavy), byly tak
vytvoeny a stle se mn.
Mohu uvat ve, co jsem stvoil, tj. jdlo, vodu, vzduch, prnu, Svtlo,
Lsku, Boha. Mohu tm vm ivit svou mysl a tlo. Mohu to tak odhodit
jako nepotebn pro mou dal zbavu a prost t jen tm vdomm, e J
jsem tvrcem ivota.
Nue? Rozumte te u vce, jak je mon, e lovk me t bez jdla?
Rozumte tak, pro skuten Misti odchzej a nevyuuj lidi? Jak by mohli
uit nco, co intelekt nen schopen pochopit? Jak vysvtlit lovku nco, co
jet nepoctil?
m jasnji ctte, m jste ve sv podstat, tm vce se inedia a jin
nemon vci pro vs stanou pirozen. Zrove tm mn budete hledat
vn sebe, protoe tm vce budete ctit, e ve je vdy ve vs a vlastn, e vy
jste zdrojem toho veho.
52

Pravda vs osvobod.

53

PRO INEDIA
V prv ad mi dovolte zdraznit, e elem tto kapitoly nen povzbuzovat
kohokoli, aby nejedl, ale poskytnout objektivn informace. Kapitola Pro
t bez jdla nem pesvdovat o nadazenosti inedie, ale informovat o
aspektech a vlivu SBJ na jednotlivce a spolenost.
Pokud vs inedia nezajm, pokud mte pocit, e jdlo je radost, kter se
nehodlte vzdt, pak jist tento zpsob ivota nen pro vs vhodn, take
mete zde pestat se tenm. To, co ctte, je pro vs nejdleitj, jestlie
jste se rozhodli jt vdom, ili zvolili si cestu duchovnho rozvoje.
Pro bych ml t bez jdla, kdy jdlo je radost? obas se m lid takto
ptaj. Pedevm byste mli vdt, e nemuste, protoe se nikdo nechyst
vs do toho povzbuzovat nebo nutit. Nicmn pokud byste chtli vdt, pro
se nkte lid rozhodli pro SBJ, mete si pest, co nejastji sdluj.
Snad kad nejedc m vlastn odpov na tuto otzku, ale nkter
odpovdi se asto opakuj. Zde jsou uveden nkter fakta a nejastj
odpovdi. Popisy jednotlivch zkuenost pochzej od lid, kte nenutili
sv tlo t bez jdla a jejich tla pi tomto stylu ivota funguj sprvn.

ZDRAVOTN STAV
Pedstavte si, e vae tlo funguje perfektn, bez znmky nemoci. dn
nachlazen, rma, kael, bolest, nava, letargie (mohli bychom zde
vyjmenovat mnoho poruch). Tlo je zdrav a ist, jako by patilo naprosto
zdravmu dtti ve vku nkolika msc.
Pi ten tohoto popisu si mete pomyslet, e se ctte pln zdrav, tak jak to
tento text uvd. Nicmn, pokud nemte pozitivn zkuenost se stavem
nejeden, nebo pstem, pravdpodobn nectte a nevte, co mm na mysli.
Tento stav dokonalho zdrav a pohody, pestoe nevm, jak pesn ho
popsat, nelze vyjdit slovy tak peliv a dkladn, jak byste ho mohli
poctit vlastn zkuenost.

54

Vtina zdravch lid nev, co je dokonal zdrav, protoe nemaj tuto

zkuenost. Pokud jste to nezaili sami, sta si jen pedstavit, e v prbhu
inedie se lovk ct lpe, ne v ase, kdy jedl a ctil se dokonale.
Imunitn systm funguje tak efektivn, e i kdy jste ve skupin lid, kte
trp nachlazenm, chipkou nebo jinm infeknm onemocnnm, kte
kolem sebe kchaj, smrkaj a kalou, nem to na vae zdrav dn vliv.
Jednm z dvod tto vysok odolnosti vi infekci, kter je ve skutenosti
opravdu pirozenm stavem tla, je absence toxin v tle, kter se u lid
stravujcch se normln zavd s jdlem a hromad v tle adu let.
Prmyslov vyrbn potraviny jsou kontaminovny mnoha zemdlskmi
toxiny a jinmi jedovatmi ltkami, kter se pidvaj za elem zven
produkce potravin, zlepen chuti, erstvosti, vzhledu atd. Mnostv tchto
ltek, kter jsou pravideln do tla zavdny s jdlem, je vt, ne je
schopno tlo odstranit. To je dvod, pro se tlo ist po dobu nkolika
prvnch tdn, i dokonce msc bez pjmu potravy, co mohou
doprovzet rzn symptomy. Po tomto procesu itn a obnovy zdrav se
budete jasn ctit lpe a pinese vm to pocit, e mysl a tlo se stvaj
lehmi.

SVOBODA
Tm se perfektnmu zdrav, bez poteby jdla a pit, bez bnho
pesvden o nutnosti zskat, pipravit a zkonzumovat jdlo. To znamen, e
hlad, podviva a problmy s nimi souvisejc se m netkaj, bez ohledu na
msto, kde iji.
A bohat i chud, bez tzv. prostedk k peit, jeho tlo funguje
perfektn a t se dokonalmu zdrav. ivot inediata nezvis na jdle a
problmech spojench s jeho zskvnm.
Inediat si me vybrat nepotebuje jdlo, aby sprvn fungoval, ale me
jst pro poten, pro spolenost nebo z jinch dvod. To je svoboda volby,
kterou ostatn lid, kte jed normln, nemaj.
SBJ je jednm z krok na cest ke znovuzskn pln lidsk svobody.
Kdy si to lovk uvdom, zakou astji, e se me osvobodit tak od
55

jinch vc, o kterch se v, e jsou nezbytn, a e bez nich lidsk ivot

nen mon.
Svoboda od jdla automaticky znamen osvobozen od, mimo jinho,
nkupu potravin a souvisejcch nleitost, vtiny nemoc, kuchyn, WC.

EKONOMIE
Zamyslete se, kolik asu, penz a energie vnuje prmrn lovk
nsledujcm aktivitm souvisejcm s jdlem:
1. Nejprve pracuje jako otrok, aby zskal penze.
2. Kolik za ty tce vydlan penze strv hodin msn na
nkupech potravin?
3. Dle pipravuje jdlo, krj, loup, va, sma atd.
4. Pak to j, s chut, nebo bez chuti, nebo je pesvden, e lovk
peci mus jst, aby il, jinak to nen mon.
5. Po jdle oplchne ndob, uklid a peml, co pipravit na dal
jdlo.
6. S plnm aludkem se nechce nic dlat, protoe tlo m mn
energie, protoe je j poteba na trven. To nepzniv ovlivuje
nladu. Preferovanou volbou je pak sedt ped televiz, st nebo
spt (siesta).
7. Nkolikrt denn se tlo domh, aby vylouilo ve, co bylo
sndeno a vypito, protoe jinak by se otrvilo k smrti. Tolik prce,
tolik asu, tolik penz pro to, aby se to vechno vyhodilo.
8. Kdy tlo neustoj petovn potravinami a nahromadnmi jedy,
lid utrat penze a as za lkae a lky, msto aby se lili pstem.
Kolikrt za den, tden, rok a za cel svj ivot se stle opakuje to sam?
Kolik to stoj asu a penz? lovk by se divil, kdyby to vechno spotal.
Pokud jde o vechny tyto vci, inediat uet spoustu penz, asu a energie.
Je velk rozdl t bez jdla a jst normln. Je docela zajmav mt
zkuenost obou tchto ivotnch styl a porovnat rozdly.
Pro nkter lidi je dleit, e inediat obvykle potebuj mn spnku, tud
mohou uetit as. V zvislosti na konkrtn osob, ueten as na span je

56

nejmn jedna a est hodin za noc. Nicmn jsou inediat, kte tm

nikdy nesp nebo jin, kte sp deset hodin kadou noc.
Vedle ve uvedench initel, spotali jste si ji, kolik penz mohou
inediat uetit, pokud nebudou kupovat kuchysk vybaven a istic
prostedky, plus kolik me bt ueteno za vodu a energii? Podvejme se na
mj pklad z roku 2002, kdy jsem byl nejedlk a pokud shrnu vechny ve
uveden faktory, uetil jsem msn 800 zlotch (prmrn plat v t dob
byl kolem 2000 zlotch).
Nkte lid kupuj kuchaky, knihy a asopisy o stravovn (aby se stali vce
zvislmi na jdle?) nebo o len a hubnut. Vdaje tohoto druhu jsou pro
inediaty histori.
Kdy mluvme o tchto sporch penz, asu a energie, je snadn si
vimnout, kolik lid se stalo zvislmi na jdle a na potravinskm a
farmaceutickm prmyslu. Kolik lid je tm zotroeno. Kolik lid si stuje
na tuto situaci a v, e to tak mus bt a ned se t jinak. Kdo v to, e
svoboda spov v jeho mysli? e kdykoli se me rozhodnout zmnit svj
ivotn styl a jeho okolnosti?

EKOLOGIE
Pi praktikovn SBJ jsem si viml, e mnostv mho odpadu se snilo
ptkrt. 99% vc, kter jsem prbn vyhazoval, byly recyklovateln
materily (papr, kov, plast). Kdybych je tdil a prodval, mohl jsem vydlat
njak penze, ale j jsem je vtinou daroval lidem, kte se zabvali
sbrem recyklovatelnho materilu. Proto mohu ci, e kdy praktikuji
SBJ, piblin stonsobn mn zneiuji produ.
Opravdu se v domcnostech produkuje tolik odpadk spojench s jdlem?
Ukazuje se, e tomu tak zhruba je. Nen tk vidt, e vtina odpadk,
kter rodiny vyhazuj, se skld z obal potravin a zbytk jdla.
Tak by bylo chybou nezapotat celkovou vi vkal a moi, kter
vstupuj do pdy a vody. Vynsobte to, co prmrn obyvatel Zem
vyluuje, esti miliardami a pidejte miliardy kilogram tchto vc
z prmyslovch chov. Jak velkou horu tvo celosvtov denn produkce
vkal a moi?
57

Meme se zasnt a pedstavit si rj na Zemi, kde ij pouze inediat. Zde

jsou nkter detaily, kter ukazuj, jak enormn bychom mohli etit ivotn
prosted na tto planet, v porovnn s na souasnou Zem.
1. Prmrn lovk vyhod mnohokrt mn odpadk.
2. Prmysl pouv mnohokrt mn prodnch zdroj. Dky tomu se
mnostv splenho uhl, ropy a zemnho plynu mnohokrt zmen.
V dsledku toho dochz k menmu zneitn pdy, vody a
vzduchu.
3. Prmyslov chov neexistuje, take proda nen niena pastvinami,
zemdlskmi chemikliemi, hormony a antibiotiky. Zem je bez
miliard tun zvecch exkrement.
4. Neexistuje dn prmyslov produkce zeleniny, take Zem netrp
odlesovnm, vyerpvnm pdy a ohromnm mnostvm
chemickch hnojiv.
5. Vroba papru, plast, skla a kov, je mnohem men, co znamen
pomalej vyerpvn prodnch zdroj, men tbu strom a
mn odpadu z obal.
Praktikovn SBJ je spojeno s velkm uetenm ivotnho prosted je
snadn si to pedstavit a prot. Take SBJ je vysoce ekologick.
Uveden obrzek Zem je dosud jenom pohdka. Tato pohdka vyprv o
rji vytvenm v budoucnu. Je mon, e tento rj vznikne mnohem dve,
ne dnes nkte lid oekvaj. Sfra Vdom prmrnho lovka se
v tchto dnech na Zemi roziuje rychleji, co m tak vliv na stravovn.
Vt st prmyslu na Zemi je spojena vce i mn pmo s jdlem. Jedno
prmyslov odvtv zvis na jinm, zmna v jednom odvtv zpsobuje
zmny v ostatnch. Spolu se zmenenm potravinskho prmyslu se cel
pozemsk civilizace bude mnit, nkdy i revolun. Jen mlo lid si doke
pedstavit dsledky tto zmny, jakou je osvobozen lovka od jdla.

VITALITA
Vtina inediat, v porovnn s lidmi, kte j normln, v sob ct
mnohem vce ivotn energie. To jim umouje udrovat vysokou fyzickou a
psychickou aktivitu po mnoho hodin denn, ani by se ctili unaveni, stejn
jako se to stv umlci pi inspiraci.
58

Vy rove ivotn energie se v intelektuln sfe asto projevuje vy

kreativitou. V tomto stavu je pro lovka mnohem snaz tvoit, myslet, uit,
uit se a pracovat.
Mnoho inediat zakou vy rove ivotn energie (kter nen vyuita pro
trven), jako snen poteby spnku a odpoinku. Nkte inediat sp
pouze nkolik hodin tdn. Inediat, kter nap. procestuje nkolik destek
hodin, pak se osprchuje a bez pocitu navy zane pracovat, me bt
dobrm pkladem takovto odolnosti vi nav.
Z obdob bez jdla mm zkuenost, e i po deseti hodinch duevn prce
s potaem (kter z lovka vysv energii) je schopnost mylen prv tak
dobr, jako na zatku prce. Jen trochu ctm svalovou ztuhlost, take si
myslm, e bych poteboval trochu vce fyzick aktivity, jako je napklad
plavn nebo jogging. V dob, kdy jsem jedl normln, jsem byl unaven
a ml v poledne znt spojivek, veer bolesti hlavy a mylen bylo tak
neefektivn, e jsem dlal pli mnoho chyb, ne abych mohl pokraovat
v prci.
Vysok rove vitln energie u inediat nen nic vjimenho. Tlo vyuv
a 90% energie na trven a vyluovn, nkte lid kaj, e spotebuj a
99%. Tlo inediata netrv, odtud pochz pebytek vyuiteln energie.
Matematicky myleno by se dalo ci, e tlo nejedc osoby m a devtkrt
vce energie ne tehdy, kdy ta osoba j normln. Pokud tento rozdl
lovk nezail na vlastn ki, je pro nj tk tomu uvit a pochopit. Co se
stalo s boskou bytost zvanou lovk, e uinil sv tlo trvicm a
vyluovacm strojem?
Je snadn poznat na sob, e m vce lovk j, tm se stv slabm. Kdy
snte velk jdlo, chce se vm pracovat? Ctte pliv energie, nebo oslaben?
Mnoho lid pozoruje, e m vce jed, tm vce se stvaj slab a lnj.
Bn vta: Jez, abys ml slu, je vlastn opak toho, co lid zavaj.
Stv se to proto, e m vce potravy dostane lovk do aludku, tm vce
prce mus tlo udlat, co znamen, e tm vce ivotn energie je
vyuvno pro trven a vyluovn. Nco snst me trvat jen pr minut, ale
trven a vyluovn trv pr destek hodin. Kdy tlo ji neme vydret
peten, zane fungovat patn, co znamen, e se stv tlustm,
nemocnm, starm a nakonec umr. To je dvod, pro je pst jedna
z nejznmjch a nejinnjch metod len na Zemi.

59

Je zde nov, pravdiv ren: Jezte mn, abyste mli vce ivotn energie,
vce kreativity a ist tlo, pak se vm vtina bnch lidskch nemoc
vyhne. Samozejm, e omezen pjmu potravy pod rove SPT (=skuten
poteby tla) je tak nepzniv, protoe lovka zbavuje energie a oslabuje
ho. Tlo a mysl funguj nejlpe, kdy je SPT pln uspokojena.

KREATIVITA
Je veobecn znmo, e prce, studium i mylen, je mn efektivn
s plnm aludkem. Po vydatn veei je men ochota tvoiv myslet nebo
studovat. lovk je ospal, pokud nen fyzicky aktivn. Trven sndenho
jdla vezme z tla pomrn nejvce energie.
Kdy tlo netrv, lovk me vyut uetenou ivotn energii pro dal
innost. Mysl a tlo jsou zce spojeny, tvo svazek a ovlivuj se navzjem.
m je fyzick tlo ist a mn naplnn potravinami, tm jednodu,
jasnj, rychlej a kreativnj je mylen. Dokonce i pi pstu lid ct
lehkost mylen pot, co proli prvotn oistou tla a mysli. U vtiny
inediat je ta jasnost mysli trval.
Po ukonen innosti zavacho a isticho systmu m lovk
nkolikansobn vce energie, kter pak pirozen proud do vych sfr
nazvanch duevn, duchovn nebo psychick. lzy iinky a hypofzy se
stvaj mnohem aktivnj, smysly roziuj svj rozsah vnmn a lovk
tak nachz vce zajmavch vc z duchovn oblasti ivota. To je dvod,
pro se v mysli objev vce novch npad a mylen se stv efektivnj.
lovk se ct jako osoba, jej mysl byla zbavena mlhy, tmavho oparu
nebo bahna, kter ji pokrvaly dve. lovk vid duevn svt mnohem
zetelnji a jasnji.
Ve uveden vci zpsob, e kreativita inediata je vt. To se me
projevit v psan, malovn, skldn, zakldn njak organizace, podn
semin i pednek, vzkumn innosti atd.
Mj pbh me slouit jako pklad. Od zatku svho SBJ jsem jasn
ctil mnohem vt psychickou aktivitu a duchovn citlivost. V kadm
okamiku dne, nebo noci, jsem mohl zat pst a hovoit na dan tma a jak
jsem pocioval, mohl bych to dlat do nekonena. Tmat se objevilo v m
mysli tolik, e bych mohl napsat brouru obsahujc pouze jejich tituly.
60

Nkdy jsem se divil, kolik toho vm o tmatech, ve kterch jsem se dve

povaoval za laika. Uvdomil jsem si spoustu vc o tom, co nazvm
znalosti, protoe m intuitivn vnmn bylo mnohem innj, stailo
obrtit svou pozornost k tmatu.
Po nvratu do normlnho stravovn (po tm 2 letech bez jdla) jsem si
viml, e moje duevn lehkost a kreativita se snila (mysl se mrn ucpala),
akoli byly a stle jsou silnj, ne kdy jsem zaal obdob bez jdla.

DUCHOVN ROZVOJ
lovk si viml ji dvno, e existuje spojitost mezi snenm pjmu
potravy (nap. pstem) a tzv. duchovnm rstem. Tato spojitost je tak
dleit, e je to zdrazovno v mnoha uench, nboenstvch, vrch a
kolch, jejich clem je duchovn rst lovka. Pravideln zdren se
potravy je praktikovno jako jedna z nejdleitjch innost v mnoha
systmech duchovnho rozvoje lovka.
Tato souvislost je jasn pociovna pstujcmi lidmi. Jej mechanismus
me bt snadno pochopen osobami, kter vd, e jdlo je faktor, kter t
lovka k zemi, jak jsem popsal u dve. Nkte lid se rozhodnou
praktikovat SBJ tak, aby mohli trvale pebvat ve vysokch vibracch.
SBJ je jedna z mnoha monch etap na cest vdomho duchovnho rstu.
Zmnil jsem se, e provzan vci psob jedna na druhou, a e tlo a mysl
jsou jednotou. Tm, e kles aktivita ve fyzick oblasti (pedevm trven a
vyluovn), je mon vce ivotn energie vyut v duchovn oblasti. Bhem
pstu a SBJ duchovn aktivita roste, protoe ivotn energie pirozen
proud do tto oblasti. To me bt vyuito pro osobn duchovn rst.
Ani inedia, ani pst, nejsou nutn na cest duchovnho rstu, nicmn
mnoho lid je povauje za vznamnou pomoc. ivotopisy mnoha tzv.
duchovnch mistr obsahuj pst (i such) nebo dlouh obdob vrazn
menho pjmu potravy, za elem dosaen specifickch cl v duchovn
oblasti. Mnoz z nich jedli jen ze spoleenskch dvod, ne pro potebu
vyivovat tlo.
lovk je nejmocnji vzn k hmot skrze jdlo. Pokud je toto pouto
perueno (kdy jdlo ztratilo svj vznam, protoe naplnilo svj kol),
61

mnoho jinch materilnch zvislost je automaticky petreno. Pozemsk

starosti, kter byly dosud dleit (hry, zprvy ve sdlovacch prostedcch,
vniv debaty a mnoho dalho), se stvaj nedleitmi a kadodenn ivot
se stane jednodu, snaz, astnj a klidnj. lovk vce a astji
naviguje sv aktivity do svho vnitnho svta, do J, k Bohu a tak se stv
mn ovlivnn sociln sugesc. Stv se sluncem.
Bhem tto doby je jednodu dlat energizujc cvien a tak to poskytuje
vt radost, protoe lovk lpe ct energii. Koncentrace, kontemplace,
vizualizace a dal cvien mysli jsou lpe provdna, zamlen vsledky
jsou dosahovny dve a snadnji. Tak ztien mysli je provdno snadnji,
co pibliuje moment dosaen stavu meditace. Je snadnj vidt Svtlo a
ctit Lsku, kter jste zdrojem.
Pokud mete vidt auru, vimnete si, e mocn z kolem osoby ijc bez
jdla. M symetrick tvar, pulzuje ivotem a strun eeno, je krsn.
Energetick centra zvan akry vypadaj podobn. Pokud byly ped
zahjenm SBJ v aue njak neist plochy nebo poruchy, zpsoben
nap. alkoholem, masem, cigaretami, drogami (vetn kvy, aje, cukru),
kompletn zmiz.

OMLAZEN
Nebudeme-li brt v vahu innost mysli, pak lze ci, e hlavn pinou
biologickho strnut lidskho tla je kontaminace toxiny a pebytek tuk,
v kombinaci s nzkou rovn ivotn energie. Mnoho lid, kte provdj
SBJ nebo dostaten dlouh pst, pociuj, e se jejich tla omlazuj. To je
hlavn dvod, pro se nkte lid rozhodnou zat SBJ.
Proces biologick regrese v dsledku pstu nebo inedie je znmm jevem, o
em svd nejen vzhled tla, ale i vsledky klinickho vzkumu.
Pkladem me bt Evelyn Levy, kter podstoupila vyeten ttn lzy po
pechodu na SBJ, v roce 1999. Vsledky ukzaly, e ttn lza pat
osob 15let, zatmco Evelyn bylo v t dob 38 let.
Abych se ujistil, e mi dobe rozumte, dovolte mi zdraznit, e dlouh
hladovn, ani SBJ, negarantuj biologick omlazen kadmu lovku.
Nucen tla t bez jdla dle, ne potebuje, zpsob opan vsledek

62

urychlen procesu strnut. Viml jsem si, e u mnoha osob, kter se nutily
t bez jdla, se proces strnut jednoznan urychlil.
Jestlie se SPT (skuten poteby tla) shoduj s celkovm nedostatkem
poteby jst, pak se biologick vk vrac na hranici stanovenou mysl,
protoe v tomto ppad toxiny, pebyten tuky a pli nzk hladina
ivotn energie neurychluj proces strnut. V kadm jinm ppad je to
nucen tla nepijmat potravu (hladovn) a zraovn, kter se vizuln
projev strnoucm vzhledem tla.
Osoba zvan nesmrteln, ili ta, kter um udret sv tlo v dobrm stavu
tak dlouho, jak se rozhodne, se me obejt pln bez jdla. Samozejm to
neznamen, e kad nesmrteln je nejedc, nebo naopak.

ZVDAVOST
Mezi mnoha dvody, pro se lid rozhodnou pro zahjen SBJ, je tak
zvdavost. Jak to je, t zcela bez jdla po mnoho tdn, msc nebo i
dle? me se nkdo ptt sebe samho. Jestlie to sm nevyzkoum,
nikdy se to nedozvm, protoe jen m vlastn zkuenost mi dv poznn.
Zkuenost jinch lid me poskytnout informaci, nikoli poznn. Tak me
pemlet osoba, kter se o toto tma zajm natolik, e se rozhodne
vyzkouet SBJ.
Napklad, pro m zvdavost prot zkuenost je jednm z hlavnch dvod,
pro od estncti let experimentuji s dietami, pstovnm, ivotem bez jdla,
obezitou, hubnutm, vyhublost, hladovnm tla, nemocemi, (sebe)lbou,
strnutm a omlazovnm. Vsledky tchto pokus jsou vedlej inky m
zvdavosti. Dky tomu vytvm a pamatuji si sv znalosti. Pouvm tyto
znalosti, abych napsal tuto knihu a radit lidem, kte m o to daj.
Je teba pipomenout, e dlat pokusy na sob me pokodit tlo nebo
mysl. Me to zpsobit nemoci nebo dokonce smrt. Nkter experimentujc
osoby dosahuj bodu, kde pokozen tla nebo psychiky je natolik zvan,
e zvrat se zd bt nemon. Proto vm radm nensledovat m, ani osoby
podobn experimentujc.

63

PPRAVA NA ZMNU IVOTNHO

STYLU
Vimli jste si nkdy, jak asto lovk dl rozhodnut, ani by ml pedstavu
o tom, co ho ek v podob konenho vsledku? lovk nejen nezn
vsledek, on tak nev, co je skutenm dvodem jeho rozhodnut.
Rozhodne se pro nco pod vlivem emonho stimulu, ili (metaforicky)
jedn jako stroj, kter byl vyroben, aby se spoutl pouhm stiskem tlatka.
Popisuji zde ppad neuvenho rozhodnut, uinnho pod vlivem sociln
sugesce.
Kad zmna ivotnho stylu se na lovku odr. Kad zmna, kterou
udl ve sv fyzick nebo psychick sfe, se odraz v jeho ivotnm stylu.
Kdy se seznm se SBJ, zmny v jeho osobnosti a ivot jsou pociovny
tak vrazn, e jejich vsledky se mohou stt nepijateln. Chovn
nejedcho, jeho vztahy s lidmi, pedmty, msty a situacemi a tak postoj
k tomu vemu, to ve zane bt jin, nkter vztahy se stanou dokonce pln
opan, ne byly dve.
Pokud se chystte zat s SBJ, nebo zanete zkouet dlouh psty, stoj za
to si to dkladn promyslet (aby bylo mon pedvdat ppadn dopady) a
uvdomit si, co je skutenm dvodem tohoto rozhodnut. Zvate, zda jste
pipraveni (hlavn psychicky) na oekvan i jin okolnosti, protoe ty
vedou ke zmnm v mezilidskch vztazch.
Osobn dotaznk a technick analza zvan PCT (=Pro? Co z Toho?), ne
popsan, vm me pomoci zjistit, co je pravm dvodem vaeho
rozhodnut a jak me bt vsledek. Tyto metody jsou vhodn pro
pijmn rznch rozhodnut, nejen tch, kter souvisej s nejedenm nebo
pstovnm. Pokud tyto metody budete pi rozhodovn pouvat,
zaznamente velk pzniv zmny ve vaem ivot. Mezi jinmi si mete
vimnout, e se stvte vce svobodnjmi, protoe budete mn ovlivnni
sociln sugesc.

64

OSOBN DOTAZNK
Ne se rozhodnete pizpsobit vae tlo ivotu bez jdla, stoj za to se
upmn zeptat sami sebe na nsledujc otzky. Ped zodpovzenm tchto
otzek zstate tie v klidu, abyste mohli lpe proctit vnitn pravdivou
odpov.
V tomto ppad je vhodnj se naladit na odpovdi pochzejc z intuice.
Odpovdi a omluvy, nalezen intelektem, maj men vznam. A tak i
onak, nestoj to za to hledat pro sebe vmluvy, protoe pravdiv obraz
skutenosti se skld pouze z fakt a toho, co ctte.
Osobn dotaznk je teba spojit s analzou PCT, abyste pro rozhodovn mli
co nejplnj obraz sebe sama. pln analza me trvat od nkolika
hodin, a po nkolik msc.
Take upmn odpovzte sami sob:
1. Pro chci zat SBJ? Co je mm hlavnm, nejhloubji skrytm
clem?
2. Bude mj dosavadn ivotn styl pekkou?
3. Jsem pipraven na velk zmny, kter nastanou v mm vztahu se
leny rodiny, pteli, kolegy a dalmi osobami? Mohu pedvdat,
jak to budou zmny?
4. Dovoluje mi mj stav psychickho zdrav to udlat?
5. Zahrnuje cesta mho duchovnho rstu SBJ?
6. Opravdu vm, e mohu a vm, jak to udlat?
7. Pokud nastanou problmy, koho budu dat o radu?
8. U jsem mluvil se svmi blzkmi pbuznmi, take vm, jak je
jejich skuten nzor na m rozhodnut?
9. Bojm se? eho?
10. Jsem si pln vdom, e adaptace na SBJ je vtinou spe
duchovn, ne fyzick proces?
11. Do jak mry m ovlivuje sociln sugesce?
12. Vlastn, k emu mi to je?

65

ANALZA PCT (Pro? Co z Toho?)

Hlavnm clem analzy Pro? Co z Toho? je uvdomit si skuten dvod
rozhodnut, kter lovk dl. PCT lze oznait za psychologickou metodu
intelektuln analzy, bhem kter lovk pozn hloubji sm sebe
v souvislosti s danou otzkou. Konen vsledek je, e osoba si uvdom
prvotn (pravdiv) dvod svho rozhodnut.
Tuto analzu je nejlpe provdt sebou a na sob, protoe upmnost je
zkladem pro nalezen vlastn konen odpovdi (ili spchu). Pokud je
k vm nkdo upmn tak, jako vy sami k sob, mete udlat analzu pro
tuto osobu (a naopak).
Nejlpe je provdt analzu PCT psemn. Opatete si velk list papru
(nap. formtu A0) a do levho hornho rohu napite otzku.
Nyn na tuto otzku odpovzte. Zapite si vechny odpovdi, kter se mohou
objevit. Mete kreslit ipky od otzky k odpovdm, abyste lpe vizuln
pochopili prbh svho mylen.
Nsledn na kadou odpov polote otzku zanajc slovem pro.
Kdy odpovte na tuto otzku, znovu se ptejte pro .... A tak dle, a do
vyerpn odpovd. Pokud u nenajdete logickou odpov na otzku
Pro ..., zeptejte se sami sebe: Co z toho?
Na otzku Co z toho? neodpovdejte intelektuln, msto toho se nalate
na pjem odpovdi skrze sv pociovn. Zstate duevn pasivn, na nic
nemyslete; pak se pocity, emoce a obrazy mohou objevit jako odpov.
Instinkt a intuice se nejlpe vnm, kdy je intelekt pasivn, ili nevytv
mylenky a nen naladn na pjem podnt ze smysl. Kdy intuice nebo
instinkt odpov telepaticky skrze pocity, emoce nebo obrazy, tehdy je
odpov nejplnj.
Obraz, kter jste na listu papru z mnoha otzek a odpovd vytvoili, se
me podobat stromu. Namsto vytvoen takovho obrazu mete pout
jednotliv list papru pro skupinu odpovd, anebo dokonce pro kadou
z nich.

66

Zajmav je to, e otzka Co z toho? v sob obsahuje nejmoudej a

nejpravdivj intelektuln odpov: Nic (v poltin No i co z tego?).
Vimli jste si? Kdy dostaten upmn a hluboce provedete na sob
analzu PCT, najdete tuto odpov na konci.
Zde je pklad analzy PCT: ROZHODL JSEM SE ZHUBNOUT.
Pro jsem se rozhodl zhubnout?
odpov 1.
Abych se vce lbil lidem.
Pro se chci vce lbit lidem?
Kdy mi lid daj vdt, e m maj rdi, budu se ctit lpe.
Pro oekvm (potebuji) pozitivn nzor na svoji osobu?
To, jak m lid oceuj uruje, jak se ctm.
Pro to, jak se ctm, zvis na sudku nkoho jinho?
M sebevdom nen dostaten siln.
Pro mm tak nzk sebevdom? ... a tak dle.
odpov 2.
Aby si m X viml a ml m rd.
Pro se starm, zda m m X rd?
Protoe ho miluji.
No a co? ... a tak dle.
odpov 3.
Aby se moje tlo fyzicky zlepilo.
Pro chci sv tlo fyzicky zlepit?
Protoe se pak ctm lpe a jsem vce atraktivn.
Pro mi zle na vt atraktivnosti?
Protoe se pak budu ostatnm vc lbit.
Pro se chci ostatnm vc lbit?
Vlastn chci, aby si m vce vmal X.
Pro mi zle na X? ... a tak dle.
odpov 4.
Abych uetil penze za jdlo.
Pro chci uetit penze za jdlo?
Myslm, e mm pli mlo penz.
Pro chci vce penz?
67

Ctm se tak jistj.

Pro se ctm finann nejist?
Obvm se, e jednoho dne nebudu mt penze na ivobyt.
No a co?
Pak budu t v chudob.
No a co? ... a tak dle.

RODINN PSLUNCI
Rodinn pslunci, se ktermi denn ijete ve stejn domcnosti, jsou lid,
kte maj nejvt vliv na v ivot (a vy na n jde o vzjemnou sociln
sugesci). Jejich postoj vm me pomoci, znesnadnit nebo znemonit
pokraovat v pprav na SBJ. Stoj za to zvit jejich nzory a monost
ovlivnn vaeho rozhodnut zmnit ivotn styl.
Na zatku bude vam hlavnm kolem jim dkladn vysvtlit, co budete
dlat a pro to budete dlat. Jejich spoluprce bude pro vs uiten, proto
m lpe vm budou rozumt, tm mn pekek se z jejich strany objev.
Je dobr si uvdomit, e stt se inediatem me zpsobit tak velk zmny ve
vaem postoji a porozumn vcem tohoto svta, e to zpotku poctte jako
zhoren vztah s nejblimi osobami. V krajnm ppad, pi nedostatku
pochopen z obou stran, me dojt nap. k izolovn se od rodiny nebo
k rozpadu manelstv. Znm nkolik lid, kte se po pechodu na SBJ
rozvedli.
Energie a vyzaovn vaeho tla se vrazn zmn. To me zpsobit
disharmonii (nesoulad) mezi vmi a vam partnerem, dtmi, rodii a
dalmi leny rodiny. Pokud tomu neporozum a nepodpo vs (protoe oni
si vybrali jinou cestu rstu), je tm jist (jako pravidlo s vjimkami), e
nastanou nepjemn situace mezi vmi vemi. V takovch ppadech se
stv nesoulad obtn snesiteln, protoe se objev strach, podrdnost,
nenvist, vztek a podobn nepjemnosti.
Me vak dojt i k opanmu vvoji. Energie vaeho tla bude mt
oduevujc vliv na osoby, se ktermi ijete. Tomu se k zvyovn
vibrac jinch lid. Vsledkem toho bude, e se zanou vce zajmat o
nemateriln strnku ivota. To me zmnit jejich postoj k pjmu potravy.

68

Jestlie se vak i pes nmitky, vyjadovan leny rodiny, rozhodnete zat

adaptovat na SBJ (nebo dlouhotrvajc psty), bylo by lepm eenm se
od nich na njak as oddlit. Mete msc, nebo dle, bydlet na jinm
mst nebo mete poslat leny rodiny na dovolenou, take budete doma
sami.
Je dobr pipomenout, e podpora, anebo odpor len rodiny, jsou asto
rozhodujcm faktorem, zda rozhodnut bude realizovno, nebo skon
nespchem. Proto v ppad negativnho postoje len rodiny stoj za to
zvit, zda vbec zanat.

SPOLUPRACOVNCI
Vtina z ve uvedenho, co se tk rodinnch pslunk, plat i pro
spolupracovnky. ast a dlouhodob prce na stejnm mst vytv mezi
lidmi zvltn vztah rodinnho typu.
Dokonce i kdy je pesvdte, aby uvili vaemu vysvtlen, pro jste se
vzdali pestvky na obd, kterou vichni byli zvykl vyuvat spolen, jak
dlouho budete skrvat pravdu? Stoj to podvdn za to? V vzhled a
chovn se zmn, take dve nebo pozdji to zjist.
V zvislosti na vaem vztahu s kolegy se mete stt objektem jejich
obdivu, napodoben nebo zvisti, vtip, nenvisti. Take ne zanete, zkuste
si pedstavit, jak by mohli reagovat. Pedvdnm jejich reakc mete
naplnovat pedem, jak budete odpovdat, nebo se mete rozhodnout, e se
alespo na njakou dobu vzdte sv pedstavy o SBJ.
Vae pedstavivost, dky kter budete moci pedvdat mon reakce koleg a
nadzench na pracoviti, vm me pomoci vyhnout se nedoucm
situacm. Pkladem takov situace me bt ztrta zamstnn kvli svm
nadzenm, kte se mohou domnvat, e jste se stali duevn chormi nebo
leny njak nebezpen sekty.
To znamen, e vvoj udlost bude zviset na druhu a mstu prce, na
reakci koleg, na vaem chovn. Mohou bt pro vs pzniv, nevznamn
nebo zniujc. Kdy budete pedvdat tyto udlosti a reakce lid, mete se
pipravit na zmny, zmnit pln anebo rezignovat.

69

PTEL
Vai znm a ptel pat k tm lidem, jejich chovn mon budete chtt
zvit, protoe zmna vaeho ivotnho stylu bude mt vliv i na vae vztahy.
Zmna bude tm vt, m vce jdla bylo na vaich spolench setknch.
Pokud jste zvykl na setkn se stoly plnmi jdla, pak vae nejeden jist
nezstane bez povimnut. Pedstavte si, jak budou jejich reakce na v
nov ivotn styl. Mohou vs podpoit, zajmat se nebo odmtnout. Mete o
n pijt (tehdy se samozejm uke, e to nebyli skuten ptel).

ZVISLOSTI
Pokud vte, e mete t bez jdla a rozhodli jste se pizpsobit tomu sv
tlo, pak jste pravdpodobn bez zvislosti na cukru, soli, nikotinu,
alkoholu, drogch, pejdn atd. Ale pokud vs budou i nadle poutat,
znamen to, e nejste pipraveni. To neznamen, e to nemete zkusit, nebo
e nebudete moci doshnout spchu.
Zvislosti nedlaj hladovn nebo nejeden nemon, i kdy jsou obvykle
pomrn silnou pekkou na cest. Faktem je, e dky pstu, anebo pokusu
zat SBJ, se lovk me osvobodit od zvislost. Zdravotn pst je
jednm ze skuten innch zpsob, jak osvobodit lovka od zvislost,
zejmna pokud jde o jdlo.
V ppad nejeden statistiky ukazuj, e osoba se zvislost (dokonce i kdy
je schopna pstovat po dlouhou dobu) nezskv schopnost SBJ bez
pokozen tla. Stvajc zvislost ukazuje, e oblast vdom, ve kter ta
osoba ije, nen dostaten rozen. To m za nsledek neschopnost
dotynho uinit v programech instinktu nleit zmny, kter jsou nezbytn
pro SBJ. Pokud, i pes existujc zvislost, dan osoba udruje tlo a mysl
pi SBJ ve sprvnm funknm stavu, je to vjimka ze statistickho
pravidla.
Osoba svzan zvislost potebuje, jako prvn krok smrem k dosaen
SBJ, zvit osvobozen se od zvislosti. V prvn ad jde o prci
s emocemi. Teprve pak lze oekvat osvobozen od poteby vyivovat tlo.

70

Zvislosti jsou sloit tma na samostatnou knihu. Chci zdraznit jednu vc

a to, e zvislost je program (tedy automaticky fungujc mechanismus)
v instinktu, kter zotrouje lovka tak dlouho, dokud dan osoba dovol
programu fungovat.

ZVYKY
Zvyk lze odliit od zvislosti podle emocionln reakce lovka. Kdy se
lovk vzdv zvyku (zastav zvykov konn), nevznikaj v nm z tohoto
dvodu emoce (nejastji jde o ty nepjemn, kter jsou zaloeny na
strachu). Osvobozen se od zvislosti je obtn a asto zpsobuje
nepjemn emocionln reakce, ale vzdn se zvyku nen pociovno jako
nco, co je obtn a nepjemn.
Bhem adaptace na SBJ se nkter zvyky zastav nebo zmn, a to zejmna
ty, kter souvisej s jdlem. Napklad, pokud jste kad rno nakoupili jdlo
a pak posndali s rodinou, potejte s tm, e mon budete chtt tento zvyk
zruit. Pemlejte, jak budou lenov rodiny reagovat a jak to budete
pociovat vy. Budete s nimi o tom nejdve mluvit?
Mon mte i jin nvyky, a proto stoj za to popemlet, zda jejich zmna
nebo odstrann ovlivn v ivot (zvate pinejmenm sociln vztahy).
Pklady zvyk jsou nap. posezen s pteli v baru, veee s klienty, pikniky,
rybolov, zpracovn ovoce (zsoby na zimu), nkup potravin kad ptek
v supermarketu, peen kol na dovolenou. Kdy se vzdte vech tchto
zvyk, jak to ovlivn v rodinn ivot, plnovn asu, pohodu?
Krom toho mohou vzniknout nov nvyky, protoe, napklad, mete najt
vce volnho asu, kter byl dve svzn s vcmi, souvisejcmi s jdlem.
Pravdpodobn nebudete chtt pipravovat jdlo jako dve, sedt u stolu
s ostatnmi kdy jed, mt ndob. Jak ten as vyuijete? Zrod se nov
zvyk?
Skutenost, e budete sv zvyky mnit, nen zpravidla dostaten dvod pro
vzdn se dlouhch pst nebo zahjen SBJ. Na druhou stranu je teba
zvit, jak zmny se mohou objevit ve vaem ivot a zda je vymizen
obvykl innosti vhodn. Jak daleko mohu zajt a dovolit posun ve smru
tchto zmn?

71

DIETA
Jedn se o vivu lovka, kterou ml tsn ped zahjenm sv nezvislosti
na jdle. Vyjdeno z jinho hlu pohledu schopnost nejeden je vsledkem
celkovho zrychlen vibrac lidskch tl. To je dvod, pro to, co jste jedli
ped zahjenm nejeden, me bu usnadnit, nebo ztit proces adaptace.
Obecn lze ci, e tzv. nzkovibran potraviny (nap. smaen, uzen,
grilovan nebo obsahujc velk mnostv chemickch ltek) stav lovka
do t poten pozice na cest k vysokm vibracm. Na druhou stranu
tzv. vysokovibran potraviny (jako je veker syrov ovoce bez toxin)
dvaj mnohem silnj pozici. ili v zvislosti na osob a jej souasn
strav, materiln strnka zahjen SBJ bez mezistup (skokov) me
bt snadn, sloitj, anebo se ukzat jako nemon.
Lidsk tlo nem rdo rychl nebo velk zmny. Kdy jsou tyto zmny
velmi mal, tlo je nepociuje. To plat i o strav lovka, kter se sna o
SBJ. Pro tlo je vhodnj, pokud by zmna stravy na nulu postupovala
dostaten pomalu, aby tlo nepociovalo zmnu jako nepjemnou.
Jednm z nejastjch problm, kter se objevuj zejmna na zatku
SBJ, je chu. Nejedc nepijm potravu, nem tedy monost ochutnat
dn jdlo. Pro nkter lidi se to stv navn jako non mra. To je
dvod, pro je ped rozhodnutm zahjit SBJ dobr zvit situaci a zeptat
se sami sebe: Jak velk problm by pro m bylo ztratit monost tit se
z chuti jdla?

VIZUALIZACE
Instinkt buduje lidsk tlo, udruje jeho fungovn, zabv se daty (nap.
sndenm pokrmem, pamt), reaguje na psychick i fyzick podnty.
Jakkoli innost instinktu se projevuje jako vsledek prce programu.
Zmnil jsem se, e programy mohou bt zmnny. Pokud se mi nelb funkce
nebo reakce na podnt, mohu se rozhodnout provst zmny. Clem zmn
(modifikace, odstrann nebo vytvoen programu) v instinktu je dosaen
plnovanho vsledku innosti instinktu.

72

Pokud se rozhodnu, e m tlo bude reagovat konkrtnm zpsobem, nap.

na teplo, tmu, zrann, jdlo mohu toho doshnout peprogramovnm
instinktu. Pod pojmem peprogramovn instinktu mm na mysli
jakoukoli zmnu, odstrann nebo vloen alespo jednoho programu do
instinktu.
Za prv je teba si uvdomit, e instinkt potebuje starostlivou pi. Tato
lskypln pe se projevuje zejmna milovnm instinktu. m vce budete
milovat svj instinkt, tm lpe vm poslou. Je lpe zachzet s instinktem,
jako by to bylo vae milovan dt nebo domc mazlek.
Vry (data pechovvan v instinktu jako obrazy) a programy instinktu
vytvej poteby tla a reakce na situace. Lidsk zvyky jsou projevenm se
obraz a program vytvoench v instinktu v souvislosti s danou vc.
Ten, kdo v, jak peprogramovat instinkt (neboli jak ho sprvn vychovat),
me mnit vsledek kad jeho innosti. To plat rovn pro poteby tla
s ohledem na jeho vivu.
ili jste-li duchovn pipraveni nebt zvisl na jdle, posledn vc, kterou
muste udlat, je peprogramovat instinkt v oblasti vztahu mezi jdlem a
tlem. V zvislosti na vaich peprogramovvacch schopnostech to me
trvat od jedn sekundy (nebo i mn) do nkolika desetilet (nebo i vce).
Vizualizace (asto pouvan nzev je afirmace; pozn. pekl.) je jedna
z nejjednoduch a nejefektivnjch metod peprogramovn instinktu.
Jedn se o vdomou innost, kter pinese plnovan zmny v prci tla a
okolnostech ivota.
Pokud chcete, aby bylo tlo nemocn nebo zdrav, abyste byli bohat nebo
chud, chcete-li materializovat nebo dematerializovat vci, rozvjet v sob
urit schopnosti atd., mete pout vizualizaci. Pirovnme-li vizualizaci
k programovn a vs k programtorovi, pak ivot je hra, kterou pete podle
svch pedstav.
Aby byla vizualizace inn (ili aby vsledek peprogramovn patrn), je
teba vytvoit sprvn obraz (film) a nasytit ho energi. Nsledujcch pt
bod popisuje detaily, kter je teba splnit:
1. Jasn, realistick a iv obraz nebo film, ve kterm jsou detaily
vnmny vemi smysly.
73

2.
3.
4.
5.

Dosaen vsledek v ptomnm ase.

Pociovn stavu ji dosaenho vsledku.
Vdom, e toto je realita.
Energie doprovzen Lskou.

Ad. 1
Za prv a pedevm vzte, co chcete, tedy co je clem vaeho rozhodnut.
Prozkoumejte vechny detaily toho, pro co jste se rozhodli a co m bt
zrealizovno jako vsledek vizualizace. Vytvote obraz, kterho se astn i
smysly. m vce smysl je do obrazu zapojeno, tm realistitj a ivj
obraz je tm jednodu je realizace vizualizace.
Napklad, pokud vsledkem vizualizace m bt vlastn dm, pedstavte si
sami sebe s rodinou, jak v tom dom ijete. Sledujte, jak rozmlouvte
v blzkosti domu (sluch), jak zvete ptele k nvtv (zrak) atd. ichejte
vn, nap. erstv natench zd, kvtin na zahrad (ich). Mete tak
v kuchyni ochutnat erstv pipraven npoje (chu). Mezitm vnmte
pjemn teplo odpolednho slunce (hmat). Dky tomu vemu je obraz tak
iv a reln, e se ve va pedstav stv filmem.
Vytvote pouze ty detaily obrazu, kter jsou pro vs dleit. Dal
podrobnosti budou dotvoeny spontnn, take se o n nemuste starat.
Napklad pokud je pro vs dleit umstn i tvar domu, vytvote tyto
detaily jasn. Ale pokud poet oken a barvy stn nejsou pro vs tak dleit,
nevytvejte je v obraze vbec.
Do vytvoenho obrazu nezahrnujte zpsob, jak doshnout konenho
vsledku (pokud vs zpsob realizace nezajm nebo dokonce nen
konenm vsledkem). Obraz sm, ili konen vsledek vizualizace, je
dleit, nikoli zpsob jeho realizace. Pokud v obraze vytvte zpsob, jak
doshnout konenho vsledku, jste tmto zpsobem omezeni. Je vce
monost, o kterch nevte, kter jsou efektivnj, jednodu, vhodnj
atd. Je lpe vytvoit a udrovat pouze konen vsledek, nikoli zpsob, jak
k nmu dojt.
Napklad pokud jste se rozhodli vylit sv tlo, spatete se jako astn a
naprosto zdrav. Nepedstavujte si zpsob, jakm se lte. J m mnohem
innj metody, ve srovnn s tm, co si je intelekt schopen pedstavit.

74

Ad. 2
Pedstavovan vsledek ve vytvoenm obraze (filmu) m bt v ase
ptomnm. Pokud v pedstavch kte nap. budu mt, dostanu, uvidm,
koupm, stanu se nebo jin budu (za pouit budoucho asu) pak se to
stane skutenost. ili dnes budu, ztra budu, za rok budu, za dvacet
let tak budu a tak a do... take kdy to vlastn bude?
Vizualizace vm d to, co jste vytvoili. Pokud jste vytvoili obraz
v budoucnosti, nezrealizuje se v ptomnosti. ijete v ase ptomnm, nikoli
v ase budoucm, nedostanete to, co si pedstavujete, e bude realizovno
v budoucnosti.
Ad. 3
Obraz m pedstavovat ji realizovan konen vsledek, ji dosaen cl.
Pro vs je to ji souasn realita. Pokud jde o ve uveden pklad vidte
a ctte se v tom domu tak samozejm, jako byste v nm ji bydleli, spali,
pracovali a odpovali. Povaujete to vechno za pln realizovanou
skutenost.
Instinkt nen moc dobr pi prci s intelektuln iluz zvanou as, nev, co
je as. Je jak mal dt, eknete-li mu dnes, ztra, za tden, nerozum
tomu, tyto rozdly nejsou pro nj dleit, protoe jeho intelekt se dosud
nenauil vytvet as.
To je jeden z hlavnch dvod, pro obraz mus bt prezentovn jako ji
realizovan. Ji nyn m bt vidn, ctn a povaovan za aktuln
skutenost.
Ad. 4
Vte, jak je rozdl mezi vdnm a vrou? Ji jsem se o tom zmnil. Kdy
nco vte, pak v to nemte vru. Kdy vte, pak o tom tak pochybujete,
protoe to prost nevte.
Nerozumte? Zeptm se vs. Vte anebo vte, e tete tuto knihu? Jak je
vae odpov? Vm, e tu, nebo vm, e tu? Rozumte nyn tomu
rozdlu?

75

Kdy hledte rady tkajc se vizualizace, mete najt informace kajc, e

je nutn pevn vit, protoe vra hory pen. Bez ohledu na to, jak
siln v nco vte, v tu samou chvli o tom tak pochybujete. Ale kdy vte,
pak nemte pochybnosti.
Jin pklad. Nkdo vm zavol a zept se, co dlte. Odpovte podle
pravdy, e tete knihu. Vy to vte, ale druh strana tomu me pouze vit.
Jestlie se vak zept, co dl v manel nebo manelka, e nen doma,
mete odpovdt: Nevm, ale vm, e chod po nkupech. Znte zvyky
svho partnera, vte (mon na 99,99%, protoe nemte 100% jistotu), ale
nevte. Kdybyste mohli vidt do dlky a vidt svho partnera, pak byste
vdli.
Vizualizace vyaduje, abyste vdli, e obraz ve va pedstav je ji
realizovan skutenost v ptomnosti.
Mete pochybovat, zda jste schopni to vdt. V takovm ppad si myslte,
e mete jedin siln vit. Dobe, tedy vte. Je to lep, ne nedlat nic,
nebo to pesunout do budoucnosti.
Mimochodem. Vidli jste, jak nkdo zhmotnil pedmt (nap. jablko na
pedpaen dlani)? Pak jste vidli pklad vizualizace, ve kterm ta osoba
vdla (e to jablko tam u je).
Ad. 5
Bez dostatenho mnostv energie vizualizace nevznikne. T energie nen
teba tolik, jak vyplv z rovnice e=mc2, protoe takov zkon se tu
neuplatuje. Kdy mluvm o energii, nemm tm moc na mysli definici, e
energie je potencil schopn vykonvat prci. Mm spe na mysli to, co
lovk pociuje pod vlivem emoc. Emoce je reakce instinktu (ili je to
program), objevujc se bhem nhlho uvolnn nebo blokovn energie.
Vzpomnte si na moment, kdy jste byli vydeni natolik, e vm vlasy
vstvaly na hlav a srdce tm vyskoilo z hrudi? Pak si pipomete
energii, kter se vs tehdy zmocnila. Tak si pipomete energii, kter se
objevila, kdy jste provali nejvt lsku svho ivota. Te u asi vte, co
mm na mysli, kdy mluvm o energii nutn pro realizaci vizualizace.
Take mte ji hotov obraz, kter je zcela reln a existuje v ptomnm
ase. Vte, e ten obraz pedstavuje vai souasnou realitu. Nyn
76

potebujete u jen energii, aby se obraz projevil ve vaem (materilnm)

svt.
Take si dovolte poctit tu nejsilnj energii, kter se objevuje v ase emoc
spojench s provnm Lsky. Nejprve dovolte, aby se Lska projevila
skrze vs. Nemuste nic dlat, prost dovolte Lsce projevit se, protoe jste
jejm zdrojem.
Obraz vizualizace je mon porovnat se semenem, zasetm do pdy.
Energie probuzen emocemi je srovnateln se Sluncem a vodou. Semeno
bez vody a Slunce nikdy nevyroste do rostliny.
Jak to udlat prakticky? Nejprve se soustete na sebe a relaxujte. Dovolte,
aby se Lska projevila skrze vs (vai mysl a tlo). Kdy ctte tu vzrstajc
energii, doprovzejc Lsku, vyvolejte si v pedstav obraz (se vemi jeho
rysy, jak je popsno ve). m vce Lsky se skrze vs v tuto chvli projev,
tm efektivnji (dve, jednodueji) vizualizace zrealizuje vsledek.
O projevovn se Lsky, kterou jste, napi v nsledujc kapitole.

KONTEMPLACE PASIVITY
Kontemplace (nkdy chybn nazvan meditac) je druh mentlnho cvien,
ve kterm jsou cel intelekt a vechny smysly koncentrovny na dan
objekt. Objektem me bt materiln vc (nap. obraz, lovk, krajina),
idea (Lska, Svtlo, vra, mysl) anebo nic (kontemplace bezpedmtov).
V prbhu kontemplace intelekt udruje:
1. sv zamen na dan tma;
2. hladinu smyslovho vnmn.
Kontemplace je jedno z mnoha duchovnch (tedy posilujcch ducha)
cvien, roziujcch sfru Vdom, ve kter lovk ije. Dky kontemplaci
lze, mimo jin, rozit vdom za hranici intelektu. To umouje vestrann
rozvoj lovka a jeho oividn rst na cest jeho duchovnho vvoje.
V dsledku toho problmy miz, choroby tla ustupuj, objevuje se poznn,
kter dv dan osob vt monosti a schopnosti.

77

Nejjednodu een jsou ta nejinnj asto kvm. Kontemplace

pasivity to potvrzuje, protoe je velmi jednoduch, snadn a efektivn. Me
ji bez ppravy vykonvat kad lovk, kter rozum instrukcm.
Kontemplace ovlivuje mysl cvicch dt velmi pozitivnm zpsobem.
Jestlie dt (dokonce i dvoulet) pochop, jak to m dlat, mli byste je do
tohoto cvien povzbudit. Intelektuln, duchovn a tlesn vvoj dtte
pomoc kontemplace pasivity je pak mnohem plnj.
Kontemplace pasivity je prospn a uiten pro kadho lovka
sledujcho cestu duchovnho rozvoje. Bt lenem nboensk nebo
filozofick organizace, sociln skupiny nebo podobnho tvaru, nen
pekkou v praktikovn kontemplace pasivity. Dky n lovk lpe pozn
sm sebe, co je pro nj vhodn i z hlediska pslunosti k tmto
organizacm.
Kontemplace pasivity se stv individuln, co znamen, e dv
praktikujc osob to, co na sv cest potebuje. Jak se osoba rozvj (jej
sfra Vdom se roziuje), kontemplace se sama upravuje tak, aby
kontemplujc osob mohla i nadle co nejlpe slouit. Tato prava se dje
pirozen a automaticky tak, aby plody kontemplace nejlpe vyhovovaly
potebm cvic osoby. Proto m toto duchovn cvien v sob slu u od
samho potku.
Z dvodu individualizace se prbh a vsledky kontemplace pasivity
cvicch li. Proto nem pli smysl srovnvat svj prbh a vsledky
s jinmi osobami, vyjma studijnch el nebo prost zvdavosti.
Popi zde, jak provdt kontemplaci pasivity.
Posate se do pohodln pozice s pte pirozen vztyenou. Mete sedt
na idli s nohama na podlaze a s koleny v pravm hlu, na zemi se
zkenma nohama nebo (pokud to ji zvldte) na podlaze s chodidly na
stehnech. Dleit je, abyste byli v pozici, ve kter mete bt nkolik
destek minut bez pocitu nepohodl, co by vs rozptylovalo.
Poloha vlee, pokud si ji zvolte, je pro toto cvien tak vhodn. Je v n ale
snaz usnout. Pokud si tedy vyberete cvien v lee, pak radji ne na boku,
ale je lep leet na zdech, bez polte, s nataenma rukama a nohama.
Tak zde by pohodlnou polohu tla nemlo nic ruit.

78

Toto cvien m ve svm nzvu nejdleitj instrukci pasivitu. Intelekt

mus bt pasivn, to znamen, e nem myslet, ale tak nem usnout.
Intelekt obyejnho lovka, kdy nesp, je obvykle ve stavu innosti
(mysl, tvo, e atd.). Tento stav se nazv kadodenn vdom. Probh
mylen, pijmaj se podnty ze smysl a jejich automatick interpretace.
Lidsk intelekt me tak spt, ili bt jakoby vypnut. Tyto dva stavy
zabraj tm cel as jeho byt.
Je jet tet stav, do kterho vstupuje intelekt lovka jen zdka stav
celkov pasivity. V tomto stavu intelekt nen aktivn, to znamen, e nemysl
a nepijm dn smyslov podnty. Takov stav nastv na hranici snn a
bdn a trv nkolik sekund. Mon si pamatujete, co se dje, kdy se
probouzte. Na jedn stran jet snte a na druh stran u vte, e je to jet
sen a vy u se budte, protoe se objevuje denn vdom. Tento stav mysli se
podob pasivit intelektu.
Vytvoen a udren stavu celkov pasivity intelektu se na potku zd bt
obtn, a proto to vyaduje cvien. Prmrn lovk ekne, e to nen
mon, protoe bu mysl anebo usne. Je fakt, e pokus uinit intelekt
pasivnm konv usnutm, zvlt vlee. Protoe ale cvien dl mistra,
tak cvic jednou doshne tto schopnosti.
Tedy zavete oi a soustete se na mylenky vynoujc se v mysli. Ale a
to je nejdleitj pi tomto cvien nesledujte mylenky a nevytvejte je.
Nemyslete vbec, soustete se na nemylen (ale nemyslete na to). Intelekt
nech je zcela pasivn. Bute zcela nezastnnm pozorovatelem mylenek
(pichzejcch a odchzejcch) a vech smyslovch podnt.
Jakmile si uvdomte, e myslte (pichz jaksi mylenka), okamit ji
zanechte a vrate se do intelektuln pasivity. pln pasivn (s nulovm
zjmem) jenom pozorujte vznikajc a zanikajc mylenky. Tato innost
me bt porovnna s bezmylenkovm sledovnm toku eky. Vte, e voda
tee, protoe se na to dvte, ale vbec vs to nezajm (jakoby jste zrali do
przdna).
Na zatku, kdy zante s kontemplac pasivity, mnohokrt zaznamente,
e mete zstat ve stavu bez mylen jen po dobu nkolika sekund.
Nsledn se pichytte, e sledujete mylenku, jakoby vs thla. Pozdji,
jak budete pokraovat v praktikovn, budou asov seky, kdy zstanete ve
stavu pln pasivity, m dl del.
79

Z potku je intelekt pln mylenek, kter se chaoticky objevuj a miz. Jak

budete pokraovat ve cvien, poet mylenek se bude sniovat. Smyslov
podnty budou intelekt zajmat stle mn, take se bude m dl vce
uklidovat. Dostanete se do stavu intelektu, kdy zstane pouze jedin
mylenka nemysli a nevnuj pozornost smyslovch podntm
(prospnj je uvat slova bez pedpony ne, proto lpe: intelekt je
zcela pasivn).
Kdy tato posledn mylenka zmiz, Svtlo se stane zetelnj. Zblesky
Svtla se mohou objevovat kdykoli dve. Nkte lid (zejmna ti, kte
dve praktikovali nco podobnho) mohou pozorovat zblesky dokonce ji
pi prvn kontemplaci pasivity.
Pi cvien kontemplace pasivity se mohou objevit zvuky, kter jsou slyet,
ale ne skrze ui. Tyto zvuky, stejn jako zblesky Svtla, jsou projevem J.
J je stle ptomno, ale intelekt je tak zaujat svou aktivitou, e obvykle
dn daje z J nepijme. Kdy se intelekt uti a stane se pasivn, pak
daje z J zanou bt intelektem zaznamenateln. Prvn daje pijat
intelektem jsou ve uveden zvuky a Svtlo. m vce se stv pasivn, tm
vce daj je schopen z J pijmout.
m lpe se intelekt udruje ve stavu pasivity, tm silnji pociujete
projevovn se J v podob Svtla a Lsky. Pak se kontemplace pasivity
promuje v kontemplaci Svtla a Lsky.
Kdy zan kontemplace Lsky, pak u sami vte, kam jt. Nepotebujete
dn dal instrukce. Provdte stejnou kontemplaci, ale ne tu samou jako
byla na zatku, protoe te se zmnila na meditaci. Kdy intelekt odstoup
stranou a objev se Svtlo a Lska, pak vstoupte do stavu meditace (dn
mylenky, dn iluze). Kdyby se zmily vae mozkov vlny, byly by ve
stavu Delta.
Meditace zan tehdy, kdy intelekt zcela zastav v mysli svou innost, ale
neupadne do spnku. Zstv zcela pasivn, ale je si vdom, co se v mysli
dje. Je nemon intelektuln vysvtlit a pochopit, co je meditace, protoe
meditace se dje za hranicemi intelektu.

80

ENERGIZUJC CVIEN
Jedn se o druh cvien (nikoli nezbytn fyzickch), kter zajist citeln
zven ivotn energie. nava, ospalost, slabost atd., po energizujcm
cvien lovka opust. Cvien tohoto druhu zv sprvnou cirkulaci a
vmnu rznch energi a informac mezi orgny lidskho tla, ale tak
mezi cvic osobou a okolm.
Kdy dlte energizujc cvien (na rozdl od typick gymnastiky nebo
posilovn), nevydvte energii (aby svaly pracovaly a unavily se), ale
dodvte ji sob. O to jde, protoe to je dleit zejmna v poten fzi
adaptace na ivot bez jdla.
Je mnoho znmch (hlavn v Asii) systm energizujcch cvien.
Nejastji meme slyet o indick hatha jze a prnjm, nskch
chi-kung a taj-i, tibetskch obadech, zpadnch izometrickch cviench
a rznch vizualizacch. Systm je mnoho a kad systm m koly
objevuje se tisce monost, kter maj stejn cl, znateln zven ivotn
energie v tle cvic osoby.
Pravideln provdn energizujc cvien m na lovka tak pozitivn vliv,
e v dsledku toho jeho tlo pozbv nemoc, strne mnohem pomaleji a
umr pozdji. Stolet kmeti, pln energie a duevn aktivity, vypadajc jako
tyictnci, misti energizujcch cvien dosvduj to, e tento druh
innosti m mnoho co nabdnout.
Mnoho osob, kter pravideln cvi, pociuje snenou potebu jst.
V nkterch ppadech hlad zcela miz, pokud se energetick hladina stane
dostaten vysokou. V nskch cviench chi-kung a taj-i se tento
fenomn nazv bi-gu, kdy dan osoba nepociuje hlad a tak nic nej tdny,
msce nebo roky. Takov osoba je stle v perfektnm stavu a jej tlo tm
nestrne (biologick vk se dokonce sniuje).
Pro osobu, kter pstuje, nebo jejm clem je realizovat SBJ, tato
informace znamen, e pravideln provdn energizujcch cvien je v tto
dob velmi douc a pin znateln vhody. Vtinou je to tak, e bez
energizujcch cvien nen osoba bhem realizovn SBJ schopna udret
tlo ve sprvnm fungujcm stavu.

81

Jste-li rozhodnuti provdt energizujc cvien, mete si zvolit jednu ze

kol a dit se jejmi instrukcemi. Mte tak dal monost mete si sami
vypracovat pro vs nejvhodnj sestavu cvik. Je to jednodu, ne si
mete myslet. Pokud chcete, zante ji nyn.
Postavte se, zavete oi, uvolnte se a soustete se na sebe. V prvn ad
zamte pozornost na tok energie v tle, ne na pohyb a svaly. Ped cvienm
se nerozptylujte pozorovnm ostatnch cvicch (nejradji na n
zapomete). Nejdleitj je se utiit a soustedit na energii, kter proud
jak skrze vs, tak i mezi vmi a okolm. Je vhodnj se soustedit na
pociovn energie, ne na jej korigovn.
Kdy zstanete soustedni na proudc energii, mete zat pociovat, e
se svaly chtj hbat. Nechte je, a tak uin samy, nechte tlo vytvoit si
vlastn pohyby, jak chce. Jak druh pohybu to bude (nap. elegantn,
symetrick apod.) nen dleit, pokud i nadle zstanete soustedni na
energii. Tlo si vybere pohyby, kter vm lpe umon ctit energii.
Souasn se hladina energie bude zvyovat. Mete to vnmat jako
kontemplaci pociovn energie.
Kontemplace, vizualizace, energizujc cvien, to jsou dleit prvky na
cest vdomho duchovnho vvoje. Jejich pravideln provdn vede ke
veobecnmu rozkvtu lovka. Vsledkem je, e se mysl stane leh,
tvoivj a pokojnj a tlo se vrt do dokonalho stavu, co se projev
mimo jin tak jeho oivenm a omlazenm. Jednm z vsledk tto innosti
je zmna zvislosti mezi lovkem a hmotou, zvanou jdlo. To me
zpsobit, e poteba jdla zmiz, protoe jdlo se stane jednodue zbyten.
Cvic osoba se stane bytost s tzv. vy vibrac, co zpsob, e bude m
dl vce pirozen vyzaovat Lsku. Ve svt nematerilnm je takov lovk
vidn jako mnohem zivj bytost. Pak u nemluvme o jeden nebo
nejeden, protoe se to stane bezvznamn.

82

METODY
Je pinejmenm tolik metod (rznch cest) adaptace lovka na SBJ, kolik
je lid, kte se o nj snaili nebo jej doshli. Ne jsou uveden ponkud
zjednoduen popisy nkterch metod, kter lze povaovat za urit rmce,
protoe vm poskytnou vce intelektulnho porozumn. Kad z tchto
metod by mohla bt samostatnm tmatem obshl knihy nebo semine.
dn z uvedench metod nedv garanci dosaen stavu nejeden.
Nsledujc popisy jsou uspodanou sbrkou nkterch metod.
Nejlep je takov metoda, kterou si vypracujete sami a jej efektivnost si
na sob vyzkoute. Slep nsledovn jin cesty vede spe k padku ne
k dosaen cle.

PRODN
Nzev tto metody ukazuje smr, kterm se lovk ubr. Clem na tto
cest je obnova stravovacch nvyk a stravy v souladu s prodou.
Prostednictvm disciplny osoba postupn pemuje svou stravu na
takovou, jakou pro ni vytvoila proda. Jinmi slovy se tato metoda me
nazvat postupn upesovan strava.
Osoba pouvajc tuto metodu dosaen SBJ postupn mn svoje
stravovac nvyky. Clem tto innosti je dosaen stravy, kdy bude jst jen
jdla s nejvymi vibracemi.
Nejprve jsou ze stravy vyloueny nejt (vzhledem k vibracm a trven)
potraviny. Jedn se o smaen, grilovan a uzen maso, salmy atd.. Dle
smaen a peen vrobky z obilovin, brambor, re, kukuice (jako jsou
hranolky, chipsy, popcorn, pizza, kole a jin peivo).
Dle je z jdelnku vyazeno mlko a vechny mln vrobky. Nkte lid
uvdj, e je mon pt jogurt, kysel mlko nebo podmsl, protoe
pzniv ovlivuje stevn bakteriln mikroflru. Faktem je, e pro tlo je
vhodnj pln odstrann tto potraviny z jdelnku. Existuje mnoho
83

studi o vlivu mlnch vrobk na lidsk organismus mete si je

prostudovat. Mte-li obavy o bakteriln mikroflru (tj. vte, e j
potebujete vce), mete pt vu z nesolench kvaench okurek nebo
kysanho zel.
V dalm kroku jsou ze stravy odstranny vechny sladkosti. okoldy (i
hok), cukrovinky, slazen npoje a vechny vci, kter se vyrb
s pdavkem cukru, medu, glukzy nebo fruktzy a umlch sladidel. Pokud
se bez sladk chut nedokete obejt (nap. u npoj), je zatm jet mon
konzumovat prodn sladidla (nap. z rostlin je to sladk stevie rebaudiana).
Po odstrann ve uvedench potravin zstv ke stravovn zelenina,
ovoce, zrna (semena), oechy, lutniny, ryby, vejce, maso a tuky.
Dalm krokem je odstrann jakhokoliv zpracovn potravin. Na zatku
prodn metody bylo vyloueno smaen, grilovn, peen. Nyn se
postupn vylou vechny ostatn metody zpracovn: vaen, paen,
kvaen, konzervovn a jin, s jednou vjimkou myt vodou a rozdlovn
na kousky.
Podvejte se na produ na Zemi. Obvykle myt a dlen jsou jedin metody
zpracovn potravin, kter pouvaj nm znm bytosti na Zemi, s vjimkou
lovka. Kdo jin nap. va jdlo pedtm, ne ho sn?
Faktem je, e zpracovan potraviny, nap. vaen vejce, jsou nco jinho ne
syrov. Vzhledem pipomnaj vejce, ale chemick analza ukazuje na jin
substance. Kuchy je mal chemick tovrna, kde se prodn ltky mn
(skrze chemick reakce) na uml (kter se v prod bn nevyskytuj).
Tyto vyprodukovan chemick ltky lid pojdaj jako potravu.
Vzdt se zpracovn vech potravin je velkm krokem na cest k nvratu
k prod lovk je soust t prody. Jako soust, lnek prody, nen
lidsk tlo zcela pizpsobeno ltkm umle vyrbnm v kuchyni. Tento
krok, nvrat k jeden pouze prodnch ltek (pochzejcch pmo z prody),
pin lovku prospn zmny. Dky tmto zmnm se lovk vrac zpt
do lna prody, ke sv matce, dom. Proda l jeho tlo a mysl.
Dalm krokem na tto upesujc strav je odstaven zrn (penice, ito,
kukuice a podobn) a masa, ryb (pokud jste se ho nevzdali ji v etap
vylouen zpracovn, protoe jste ho nechtli jst syrov). Take te
zstv jen syrov zelenina, ovoce, semnka (nap. slunenice) a oechy.
84

Vtina toho, co se nazv zelenina a obiloviny, jsou produkty genetickch

experiment provdnch v minulosti (nkter z nich a ped destkami tisc
let). Vtina zeleniny a obilovin, nejsou-li kultivovny, ale ponechny samy
sob, degeneruj, stanou se divokmi a po nkolika letech zmiz. To proto,
e nejsou soust prody. To je tak dvod, pro jsou v tto fzi vyloueny
ze stravy. Po tomto kroku zbude ve stvajc strav pouze ovoce a oechy,
jedin, co proda pro lovka pirozen vytvoila.
Jst jen to, co nm dv proda, je jedna z podmnek pro ivot v souladu
s prodou. Pedkov nkterch lid ijcch na Zemi, impanzi a gorily, jed
pevn ovoce. Dky tto strav jsou siln, zdrav a pln ivotn energie. Ale
jsou-li krmeni potravinami pipravovanmi lidmi (za pedpokladu, e budou
ochotni je jst), zanou bt nemocn, rychleji strnou a dve umraj.
Jednm z poslednch krok na prodn metod je postupn pechod na
ovocn vy pouze. Mete ovoce vymakat a pt dus nebo mete ovoce
vkat a vu vyst (a vyplivnout zbytek). Dusy nekupujte, protoe to jsou
chemicky zpracovan kapaliny, kter se od prodnch v znan li
vzhledem, chut i chemickm sloenm. Jejich pit by znamenalo stup
z cesty prodn metody.
V konen fzi vy edte vodou, vce a vce, a po pr dnech a tdnech
skonte na ist vod. Pak pijete jen vodu, m dl mn, a jednoho dne
nebudete pt vbec.
Lid, kte si vybrali tuto metodu, potebovali na dosaen SBJ as od
nkolika msc do nkolika desetilet. Zviselo to na mnoha faktorech,
pedevm na jejich zapojen se do cesty duchovnho sebezdokonalovn.
Prvn zsadn pipomnka.
Pi postupnm odstraovn jdla z jdelnku se ujistte, e nebojujete proti
tlu. Boj zrauje, take pokud budete bojovat proti tlu, jste to vy, koho
zrante. Pklad. Pokud jste zvisl na hranolkch a jte jich 3 kg za tden,
nemuste je odebrat najednou. Msto bojovn mete pout disciplnu.
Mete stle jst hranolky, ale kad tden mn, eknme o 1% mn ne
pedtm. Tlo ani nepostehne 1% zmnu a postupn se bude muset spokojit
s klesajcm mnostvm, a se nakonec budete moci hranolek vzdt pln.
Msto linernho mete pout logaritmicky stupovan sniovn
mnostv.

85

Me se vm zdt, e se vae tlo ji zbavilo zvislosti i touhy po njak

potravin, eknme hranolkch. Nebudete je jst cel msce, ale jednoho
dne kolem nich projdete a uctte jejich vni. Poctte stkn slin, ke a
neovladateln sn aludku. V takovm ppad proti tomu nebojujte,
protoe vaemu tlu me bt prospnj, kdy si trochu hranolek vlote
do st a dkladn je rozvkte. Jestlie to neudlte, bude se vm o
hranolkch v noci zdt, budete na n stle myslet a budete snt o tom, jak je
jte, take budete zbyten trpt.
Tlo m obrovskou schopnost pizpsobit se zmnm ve strav a jinm
ivotnm okolnostem. Tlo je velmi flexibiln, jestlie jsou zmny postupn
a jestlie se mu poskytne dostatek asu. Kombinovan efekt malch
postupnch zmn, i kdy jednotliv zstvaj nenpadn, me bt
obrovsk. Nap. pechod z ivota v tropech na ivot v zemi vnho snhu
nebo ztrta/prstek hmotnosti 120 kg. Takov vznamn zmna stravy je
pro tlo velkou zmnou. Jestlie ji udlte pli rychle, mete zbyten
trpt. Pokud mte sv tlo rdi, dejte mu dostatek asu, aby se mohlo
pizpsobit vem zmnm bez bolesti.
Druh zsadn pipomnka.
Popsan poad zmn nemus bt striktn dodrovno. Kad lovk je jin
svt. Co funguje a je pravda v jednom svt, nemus tomu tak bt v jinm.
Take mete zmnit poad. Vae pocity a intuitivn veden jsou dleitj,
ne zde uveden informace a pklady jinch osob. Znm lidi, kte
nsledovali tzv. optimln (Atkinsovu) dietu, skldajc se pevn
z ivoinch tuk. Pouvali jin zpsob, jak se pizpsobit ivotu bez
zvislosti na jdle.
Tet zsadn pipomnka.
Pouvejte disciplnu, ne slu. Co je to disciplna? Je to vdom plnovan a
moude, systematicky realizovan innost, vedouc k dosaen stanovenho
cle. V discipln nejsou dn boje, protoe cestu uruje Lska. Je dobr se
nauit rozliovat mezi disciplnou a bojem. Disciplna vede k spchu, boj
ke zrannm.
Pi sledovn prodn metody vnujte pozornost tlu. Pro nkter lidi je,
nebo me bt tato metoda kodliv. Tlo trp, stv se slab, upad do
nemoc a rychleji strne. Takov lid nut tlo dodrovat uritou dietu, take
mu v tomto procesu ubliuj. Mete je snadno poznat podle konetin
86

zmodralch chladem, vyzblho tla, nzk rovn ivotn energie, stejn

tak jako smutku, deprese a jdelnho fanatizmu.

DUCHOVN
Hmota (vetn tla) je formace (odraz) duchovn strnky lovka. Cokoli
povstalo z hmoty, bylo nejprve vytvoeno v duchovn sfe. Jestlie nejeden
existuje v duchovn oblasti lovka, pak jeho tlo tento jev brzy projev, ili
penese do ivota dan osoby.
V duchovn metod adaptace lovka na SBJ pracujete na dostatenm
rozen sfry Vdom, ve kter ijete. Vte, e nejeden je oekvanm
vedlejm vsledkem tto prce. Pokud je nejeden dostatenou skutenost
ve vaem duchu, pak to tlo projev.
lovk se me vdom duchovn rozvjet na jedn z nesetnch cest. Dje
se to tak, e nsleduje to, co si uril a naplnoval. Me to bt oddanost
Bohu, praktikovn nkter z tisc vr, filozofi, systm zdokonalovn a
dalch. Me tak init sm nebo ve skupin.
Nkte lid se rozhodnou zstat v stran v pznivm prosted, nkte
preferuj spolenost nejblich rodinnch pslunk, jin se uzavou
v meditanm kltee. Jedni si vybraj kompetentnho prvodce,
duchovnho uitele (gurua) a vykonvaj jeho doporuen, druz jsou vedeni
vym J, andly, mistry, strci nebo jinmi nehmotnmi bytostmi, a
jin v pouze sami sob.
Je mn dleit s km, kde a jak, na t nebo jin cest. Mnohem dleitj
pro poutnka je to, e sfra Vdom se roziuje a dv vsledky, kter
praktikujc lovk oekv.
Tak vypad v obecnm popisu duchovn metoda pizpsoben se lovka na
SBJ. S duchovnm rstem lovka se jeho strava a chu k jdlu mn.
Postupn si vybr jdla se stle vymi vibracemi, kter mn zatuj tlo.
Denn spoteba (mnostv) jdla se tak sniuje, a do plnho zastaven
pjmu potravy. Dje se tak proto, e lovk ct, e ije v moci J, Boha,
Ducha Svatho, Veobecnho Principu, Univerzln Mysli nebo Boho
Svtla, Nejvy Energie, Vnitnho Zdroje, milosti Brahmana, Allha atd. Je

87

mon tu vyjmenovat mnoho dalch nzv, kter stejn nejsou intelektem

pochopiteln, protoe porozumn je mon pouze skrze zkuenost.
Proto rozhodnete-li se pout tuto metodu pro pizpsoben se SBJ, budete
se soustedit hlavn na duchovn strnku. Jednm z vaich cl bude
osvobozen se od nejsilnjho materilnho pouta (jdla). Zamte se na
duchovn rozvoj a budete provdt odpovdajc duchovn cvien.

NHL
Ve skutenosti nelze ani mluvit o metod, protoe jde o udlost, kter se
lovku stane. Pesnj termn by byl: nhl vznik nejeden. Nicmn,
protoe je znmo, za jakch okolnost se tato udlost nejeden objev, je
mon postupovat zpsobem, kter takovouto zmnu vyvol. V tomto
ppad se tedy metoda tk okolnost vzniku nejeden.
Nejastji se to stane tak, e jednoho dne zane tlo dan osoby nhle
odmtat stravu (asto k divu dotynho). Odmtnut me bt tak siln, e
lovk ct nevysvtliteln odpor k jdlu, ct nevolnost pi pohledu na n a
snden ehokoli kon zvracenm.
Nhle, jakoby vynuceno samm tlem, nastv odmtnut jeden u osob
s tzv. duchovnm zpsobem ivota. Tlo osoby je tak hluboce ponoeno do
modlitby, kontemplace, Boho uctvn, e pln zapomnlo, e je teba
jst.
Pi studiu ivotopis svatch, bez ohledu na nboenstv, je mon najt
pbhy popisujc obdob bez jdla, kter se onm osobm pihodila
neekan a nhle. Nkter z nich nevloily nic do st nkolik tdn nebo
msc, jin nkolik let a byli t tac, kte nepijmali stravu do konce
svho ivota.
V souasn dob relativn rychlho en spirituality (vdomho
duchovnho rozvoje) mezi obyvateli Zem je nhl odmtn potravy (me
se zdt, e pouze) tlem stle astj mezi lidmi ijcmi mimo kltery,
poustevny, svatyn. Mezi tzv. normlnmi, obyejnmi (kte nejsou
povaovni za svat) lidmi se tato udlost stv mnohem astji u osob
intenzivn angaovanch v tvr prci. Me to bt napklad innost
v oblasti umn. Mal nebo socha me bt tak hluboce ponoen do
88

vytven svho dla, e zapomene na svt. Bhem dne a noci tvo a mysl
jenom na to. Vechna jeho duevn energie je smovna k dlu, na kterm
pracuje. Hudebnk a vynlezce pracujc na realizaci svho npadu se me
chovat stejnm zpsobem. Ti lid nejen e nic nej, ale t tdny skoro nesp
a pekypuj energi.
Vzpomnte si na nejvzneenj okamiky lsky ve svm ivot?
Vzpomnte si, e v t dob jste nejen pln zapomnli jst, ale ani nectili
dn hlad? To proto, e lska vs ivila. Skuten, kdy lovk ije lskou,
pak se Lska projevuje skrze jeho mysl a tlo. Lska vytv ivot. Kdy
lovk Lsce dovol, aby se dostaten projevila skrze jeho mysl, pak nic
jinho ke svmu ivotu nepotebuje.
V nkterch ppadech nhlho odmtnut jdla se nevyskytuj dn
nepjemn (ve popsan) pznaky, pipomnajc odmtnut potravy tlem.
Msto toho lovk nijak netou cokoliv jst a ani nem hlad, protoe m
naprost nedostatek chuti k jdlu. Takov stav petrvv tdny, msce nebo
dokonce lta.
Z ve uvedenho plyne zvr, e m vce se soustedte na svou duchovn
strnku, tm vt je ance odpoutat se od hmoty (jdla). m vce se ponote
do duchovn praxe, tm snaz pro vs bude vzdt se jdla. Je vak lpe
nenutit se k tomu.
V kadm takovm ppad nhlho odmtnut jdla se po njak dob
(tdny, msce, roky) me stt, e tak jak nhle lovk pestal jst, stejn
nhle zane pociovat hlad a zane znovu normln jst.
Nhlou metodu lze snadno odliit od anorexie, jej pina spov
v psychice nemocnho. Jednm z viditelnch pznak anorexie je vyhublost
tla. Kdy se nhl odmtnut potravy dostav pirozen, tlo nadle funguje
dobe a nehubne, pokud nemlo nadbyten tukov zsoby.

SILOV
Ze samotnho nzvu metody vyplv, jakm zpsobem se lovk sna
doshnout SBJ silou. Nkte lid jsou netrpliv nebo se jim prost
nelb cesta (dvaj pednost zkratkm) a chtj mt vsledek hned. Jednm
z asto vyskytujcch se charakteristickch rys tchto lid je jejich siln
89

vle uskutenit uinn rozhodnut. Kdy se pro nco rozhodnou, nedbaj na

okolnosti, prost to prosad. Takov chovn tak me pi realizaci nejeden
pinst oekvan vsledek.
Silov metoda je velmi jednoduch na implementaci a nevyaduje dnou
ppravu. Dokonce i nyn, pi ten tto knihy, se mete rozhodnout vzdt
se jdla na vky. Od tto chvle jsem nejedc po takovm anebo
podobnm rozhodnut zbv jeho kadodenn realizace.
Osoba uskuteujc takov rozhodnut v v monost stt se nejedcm
skrze uinn rozhodnut a jeho nsledovn. Prakticky to ve vtin ppad
znamen, e nut tlo nepijmat dn jdlo. To zpsobuje, e lovk ct
hlad. Doba bez pjmu potravy, kdy lovk ct hlad a (asto) zakou
pidruen symptomy, se nazv pst.
Tato metoda dosaen SBJ je zdkakdy spn. Po njak dob hladovn
lovk zane znovu jst, nebo (pokud je tvrdohlav a bojuje s tlem) umr.
Jestlie zane jst pimen vas (kdy, to zle na vi jeho tukovch
rezerv), bude mt pst velmi pozitivn vliv na jeho tlo. Takov pst uzdrav
osoby povaovan oficiln (ili vtinou lka) za nevyliteln.
Pi pstu tlo ztrc svou hmotnost. Osoba, kter ji dlouho vyuv silovou
metodu, me snadno rozpoznat, kdy se dostane za nosnou rove. Tlesn
hmotnost nadle kles (nap. 1 kg za tden), lovk se snadno unav (m
nzkou hladinu ivotn energie), m mlo sly, nen astn a jeho tlo se
podob koste potaen k.
Ne kad lovk, kter se nhle bez ppravy rozhodne navdy pestat jst,
pouv silovou metodu. Je-li sfra Vdom, ve kter dan osoba ije,
dostaten velk, je vzdn se jdla jednodue pro tu osobu potvrzenm
schopnosti t bez jdla. V takovm ppad se jej tlo pizpsob
sprvnmu fungovn v relativn krtkm ase.
Jsou t lid, kte vd, e mohou t bez jdla, ale v kadodennm ivot j
normln. Takov lid se mohou vzdt jdla kdykoliv, protoe je to pro n
otzkou jednoduchho rozhodnut. Jejich tlo se rychle pizpsob a bude
sprvn fungovat.

90

21DENN PROCES
Varovn. Prosm, nedlejte 21denn proces, pokud jste si peliv nepeetli
a dkladn nezanalyzovali originln popis tto metody, protoe jinak
mete ohrozit svj ivot. Ne uveden popis nesta na to, aby proces
probhl bezpen. Uvdm ho zde pouze pro informan ely, akoli m
Jasmuheen podala, abych ho odstranil (z bezpenostnch dvod).
Podrobn popis The 21 day procedure od Charmaine Harley lze nalzt
v knize Prana Nourishment Living on Light (Prnick viva it ze
Svtla). Autorkou knihy je Jasmuheen, Australanka iven prnou, kter
prosazuje program Divine Nutrition (Bosk viva), slouc
k odstrann svtovho problmu zdrav a hladu. A doposud to byla
nejznmj metoda zjemc o toto tma. Jasmuheen ji propagovala do
konce 20. stolet. Pozdji, ve sv knize The Food of Gods (Strava
Boh), pedstavila jednodu a bezpenj metodu, rozloenou v delm
ase.
Je dobr vdt, e informaci o 21dennm procesu obdrela (jako zprvu od
nemateriln bytosti) skupina ptel v Austrlii, jejm lenem Jasmuheen
byla. lenov skupiny se schzeli pro spolenou praxi, kter mla za cl
duchovn rst. Pedan proces oiovn byl uren pro leny tto skupiny,
nikoli nutn pro ostatn lidi. Akoli sama mylenka, e Vnitn Bosk
Jednota, kter nm dv dech a ivot, ns me tak ivit, je informace
uren pro celou planetu a jak v a hls Jasmuheen je soust lidsk
evoluce.
21denn proces je rozdlen na ti sedmidenn sti. V prvm tdnu lovk
nej ani nepije (podobn jako u suchho pstu). To me bt pro ivot tla
osoby nebezpen, nen-li k tomu pipravena. Krom strachu jde hlavn o
to, e me dojt k nadmrn dehydrataci tla, vedouc k nevratnm
zmnm, koncm smrt (co se u nkolika osob stalo).
Ve druhm tdnu me lovk pt vodu a 25% pomeranovou vu (3 dly
vody + 1 dl vy). Ve tetm tdnu me, krom vody, pt 40%
pomeranovou vu. Mnostv vypitch tekutin zvis na zni a dalch
faktorech, ale mluv se o minimln 1,5 litrech za den. Lid prochzejc
procesem pij tak jin ovocn vy.

91

Je velmi vhodn, aby se proces odehrval na samot a daleko od civilizace.

Ideln s kadodenn krtkou nvtvou ptele, jen tak pro jistotu. Bhem
doby procesu bude probhat fyzick a psychick itn. Televize, rdio,
hluk, problmy, kadodenn rutina, setkvn se s lidmi, telefonovn,
pota apod., by mly bt mimo dosah osoby, prochzejc procesem. Jde
hlavn o to, soustedit se na sv duchovn nitro a psychickou strnku
procesu proto je odpoinek (dovolen) v tuto dobu vhodn.
Z mch pozorovn zjemc o ivot bez jdla jsem dospl k zvru, e
vtina z nich povauje 21denn proces za svatou nebo magickou iniciaci
zpsobujc transformaci v nejedcho. Mnoho z nich nezn jin zpsob a
mysl si, e je to jedin cesta. Ze vech nejedcch, se ktermi jsem se setkal,
neznm osobu, kter by se stala nejedcm jako vsledek 21dennho procesu.
Nicmn znm ty, kte dky tto metod zjistili, e jsou schopni t bez
jdla.
Faktem je, e 21denn proces neuin lovka nejedcm. Technick analza
fyzick strnky procesu ukazuje, e je to 7 denn such pst, po kterm
nsleduje 14denn dieta na ovocnch vch. To je docela inn metoda
na vyitn tla a psychiky od toxin. Vnovn tohoto asu duchovnm
zleitostem, svmu vnitnmu svtu, inn oiuje lovka, podobn jako
u jinch pst.
Hlubok psychick odhodln osoby prochzejc procesem, opar tajemstv,
sugerujc nezbytnost iniciace, tisce lid, kte podstoupili tento proces a
jejich popisy to a dal vytv sugesci, kter podlh mnoho osob,
majcch nedostaten informace o monostech realizace SBJ.
21denn proces neuin z osoby inediata, nen-li ta osoba pipraven, tj.
nen-li jej sfra Vdom dostaten rozen. Bude jen t njakou (teba i
dlouhou) dobu pln nebo tm bez jdla, nutit tlo do hladovn jak
potvrzuj i m pozorovn.
Samotn prbh procesu se velmi li v zvislosti na osob; svd o tom
mnoho osobnch popis. Nkte lid nic nepociuj, normln udruj
kadodenn ivot jako pedtm (krom jdla). Jin to hluboce provaj,
prochzej nejvt duchovn transformac ve svm ivot. Nkte lid se
bhem tto doby kontaktuj s duchovnmi bytostmi. Kad lovk je jin,
proto kad vnm podstoupen toho samho experimentu odlin.

92

HYPNOTICK
Hypnza je nstroj slouc ke zmn innosti program v instinktu. st
instinktu uruje a realizuje spojen mezi lidskm tlem, jeho psychikou a
vnj hmotou, znmou jako jdlo. Tato funkce v ppad prmrnho
obyvatele Zem vyvol biologickou potebu jdla. Urit ltky (nazvan
potrava) mus bt tlu dodny v odpovdajcm mnostv a ase, aby tlo
mohlo sprvn fungovat.
innost jednotlivch st instinktu me bt zmnna. Osoba usilujc o
SBJ se zamuje na ty zmny v instinktu, kter mohou bt popsny
nsledujc vtou: Tlo funguje sprvn bez ohledu na to, zda mu jsou ltky
(potrava) dodny nebo ne.
Ve spoluprci se zkuenm hypnotizrem (nebo pomoc autohypnzy),
s vyuitm individuln vybranho souboru sugesc, je mon doclit tchto
zmn. innost zvis tak, mimo jin, na citlivosti dan osoby
k hypnotickm sugescm.
Je to vak dosti riskantn a mlo prozkouman zpsob dosaen nejeden.
Hlavnm problmem je, e se mohou objevit kodliv sugesce a mohou bt
pijaty instinktem. V prbhu hypnotickho sezen me instinkt absorbovat
sugesce jako such houba vodu. Kad jednotliv sugesce me zpsobit
vznamn zmny v innosti instinktu.
Je dobr si uvdomit, e sugesc mohou bt nejen slova hypnotizra. Tak
hypnotizrovo chovn, projevovn jeho emoc, atmosfra okol, zvuky
pichzejc zven a dal faktory mohou pedstavovat sugesci, kter
zpsob nezamlen zmny (s mon pozitivnmi, mon negativnmi
nsledky).
Z toho dvodu, aby se nezpsobily nedouc zmny v psychice,
nedoporuuji tuto metodu, zvlt pokud si mete vybrat metody jin.
Rychl zmny v instinktu pomoc hypnzy mohou zpsobit takov zmny
v ivot lovka, kter se mohou stt pinou utrpen. Vizualizace je
mnohem lep zpsob, jak doclit zmny v instinktu.
Hypnotickou metodu pro pizpsoben se SBJ je dobr znt a pout
v situacch ohroen ivota v dsledku pli dlouhho obdob bez jdla.
Takov situace mohou nastat, kdy jsou lid odznuti na dlouhou dobu od
93

zdroje potravy, nap. u skupiny lid, kte se ztratili v horch, pi dlouhm

obdob nedostatku potravy bhem vlky, bhem velk prodn katastrofy.
Pak se vol nejmen zlo je lpe zhypnotizovat osobu, aby nemla pocit
hladu, ne aby se soustedila na mylenku smrti hladem.

STDAV
Stdav se rozum jst v urit dni. Dve, ne zanete jst stdav, snite
poet jdel za den. Napklad, pokud jte ptkrt denn, snite etnost na
tyikrt denn. Pot, co jste si pivykli na tyi jdla denn, snite jejich
poet na ti. Pokraujete tak dl a pijde as, kdy budete jst jen jedno jdlo
denn a budete se pi tom ctit dobe.
Nsledn budete jst jen jednou za dva dny (take se budete kad druh den
postit). Dnes budete jst (samozejm pouze jedno jdlo), ztra se postit,
pozt znovu jst a popozt se znovu postit atd. Take vzorec stravovn
vypad takto: J P J P J P atd. (J den s jednm jdlem, P den pstu). Po
uritm ase se tento rytmus stane natolik normln, e o tom ani nebudete
pemlet. Automaticky, ani o tom budete uvaovat, potat dny nebo
plnovat, budete ctit hlad a jst jen kad druh den.
Dalm krokem je jst jedno jdlo pouze kad tet den. Dnes jte a ztra a
pozt se postte. Stravovac vzorec: J P P J P P J P P J P P J P P atd. Kdy se
tento rytmus stane tak normlnm, e ho budete vykonvat automaticky, pak
pidte jeden den pstu. Take te budete jst jen jednou za tyi dny: J P P
P J P P P J P P P J P P P atd.
Vezmte, prosm, na vdom, e v den, kdy jte, mnostv sndenho jdla
nen vt ne mnostv, kter jste pravideln konzumovali, kdy jste jedli
normln. Take kad tvrt den jte to sam mnostv, jako kdy jste jedli
denn (a ne tyikrt tolik).
Tmto zpsobem se postupn dostanete na jedno jdlo tdn, a po t jet
mn, nap. dvakrt za msc. Pak je lep konzumovat pouze potraviny pro
trven nejleh (nap. ovoce, tekutiny), aby nepokodily trvic systm
z dvodu snden neho nevhodnho po mnoha dnech pstu. Dlouh
vkn a mchn se slinami jsou nesmrn dleit (pozdji o tom napu
vce).

94

Kdy jte jen nkolikrt za msc, me se stt, e zapomenete na den, kdy

mte jst. Mete t, pokud nemte pocit hladu, vynechat tento den, ili
sloute dva nebo vce pst dohromady. Pokud budete od zatku nazvat
psty nejedenm, mete ci, e prodluujete jednotliv obdob nejeden.
Dejte si pozor na tento zpsob dosaen SBJ, protoe me zpsobit
vyslen tla. Pro nepipraven osoby me prodluovn obdob pstu
zpsobit vyhublost a dal negativn pznaky. To je jasn znamen, e tlo
pijm pli mlo potravy. V takovm ppad zkrate obdob pstu, zmte
metodu nebo pracujte na rozen sfry Vdom, ve kter ijete.

POKUSN
Osoba se rozhodne zat SBJ, take odlo jdlo stranou. Tomuto
rozhodnut me (ale nemus) pedchzet pprava. Osoba pozoruje a vnm,
co se dje s tlem a psychikou. Dokud jde vechno dobe, me se
povaovat za nejedcho (inediata, dechae nebo cosi jinho). Ale pokud se
objev pznaky neschopnosti t bez jdla, m na vbr ze dvou monost:
dle nejst (pokraovat v SBJ), pestoe v, e je to riskantn, anebo zat
jst.
Rozumnou monost je vrtit se k jdlu. Postupuje tak tm kad, kdo vid,
e jeho tlo jet neme dn fungovat bez jdla. Take lovk zane
znovu jst a svj (nespn) pokus me nazvat pstem.
Pot po dostaten dlouhou dobu j normln, aby obnovil sv tlo. Me
dokonce jst dle, aby nashromdil zsobu tukov tkn. Faktem je, e m
m tlo vt tukovou zsobu, tm dle me t bez jdla. Take se tato
osoba me rozhodnout, e uskladn vce tuk v tle (je lep to nedlat),
aby pi nslednm pokusu mohla dle zstat bez jdla. m dle nebude jst,
tm vt bude mt anci, e se jej tlo pizpsob SBJ.
Po znovuobnoven tla, nebo dokonce po shromdn pebytenho tuku,
znovu pestv jst (zkou dal pokus). Tentokrt se tak, po njak dob
nejeden (pstu), me opt vrtit k jdlu (aby znovu obnovila tlo).
Nicmn je urit ance, e nebude poteba, protoe po nkolika mscch se
uke, e tlo funguje bez jdla dobe.

95

Pokud se lovk vrt k jdlu, me celou proceduru zopakovat

v budoucnosti. Na konci kadho pokusu se bu vrt k jdlu (kvli
znovuobnoven tla), nebo se stane nejedcm. Me udlat tolik pokus,
kolik si peje.
Pokud si lovk vybere druhou, riskantnj monost, ili pokrauje
v nejeden (v tomto ppad sprvnj termn by byl pst) navzdory
vyerpanmu tlu, pibliuje se ke kritickmu stavu. Kritick zde znamen,
e se jedn o stav balancovn na hran mezi ivotem a smrt tla. Existuj
ti mon vsledky: dosaen cle, zvan vyhublost (pokozen) tla anebo
smrt tla. Druh a tet vsledek je mnohem pravdpodobnj stane se to
tm u kadho, kdo takto nerozumn postupuje.
Existuj vak vjimky, kter jsou velmi vzcn. Balancovn na hran ivota
a smrti tla vytv rozumov nevysvtliteln psychick stav. V tomto stavu
me bt lovk mnohem vce vdom odhodln svho cle doshnout.
Osoby ve stavu klinick smrti prochzej nm podobnm. Nkter z nich
se vrt promnni, nkte z nich zstvaj za hranic biologickho ivota.
Nkdy prv zde nastane zzran uzdraven.
Velmi nedoporuuji tuto metodu pro dosaen SBJ. Pu o tom pouze pro
informan ely. Tento zpsob si mohou vybrat vysoce vyspl duchovn
osoby, blzni nebo sebevrazi. Ti vysplej maj vt anci, zatmco ti druz
zde tm jist nezstanou (umou).
Vm vak, e duchovn vyspl osoba si nevybere tuto metodu, protoe u
v, e me (pokud si to peje) zstat v dokonale fungujcm tle, kter
nepotebuje jdlo. Pokud to vak nev a bude to chtt zjistit (za pouit tto
metody), bude to znamenat, e dostaten vyspl nen (akoliv mohou
existovat vjimky).

FILOZOFICKO-INTELEKTULN
Tato metoda (me bt t nazvna vdeck) je zaloena spe na hledn
informac a teori ne na praxi, proto ji povauji za doplnk k jinm
metodm. Osoba, zajmajc se o tma adaptace k SBJ, hled veker
dostupn informace v knihch, od nejedcch, na seminch, na internetu
atd. Informace analyzuje mylenm, filozofickmi vahami, diskuzemi a
dkazy (nejlpe vdeckmi). Take pistupuje k tmatu jako vdec a filozof.
96

Hlavnm clem tto osoby je dosaen plnho intelektulnho porozumn, e

lid mohou t bez jdla. Druhm clem je sestavit nejvhodnj (nejlep pro
tu osobu) zpsob pizpsoben se ivotu bez jdla.
Pro lovka, kter pouv filozoficko-intelektuln metodu, je zkoumn a
analza fakt dleitj, ne intuitivn vnmn. Z mch pozorovn
vyplv, e pst a realizace SBJ jsou pro tyto lidi velmi obtn (ve
srovnn s ostatnmi). Pozoruji, e takov ryze intelektuln pstup k otzce
SBJ, jeho realizace je mon a po dosaen uritho duchovnho vvoje,
je pro lovka vnou pekkou.
I tak vm, e v budoucnosti, pomoc tzv. ist vdeckch metod, bude
oficiln mon nap. podstoupit operaci nebo lebnou odvykac proceduru
osvobozujc lovka od jdla. Vzkumnci z obor jako je genetika,
neurologie, informatika, kvantov fyzika, u na tom dlouho pracuj;
samozejm neoficiln.

SLUNEN
Tato metoda je zaloena pedevm na hledn do Slunce a chzi naboso po
zemi je znma a praktikovna ji tisce let, nejvce v Indii. Hlavnm clem
tto metody je len tla i mysli. Hledn do Slunce udruje lovka ve
stavu dokonalho zdrav, dobr nlady a vysok hladiny ivotn energie.
Livmi faktory jsou energie ze Slunce a Zem.
Osvobozen od jdla se objev pozdji. Je jednm z vedlejch ink (u
tm vech osob, vetn tch, kter nev) vysok energetick hladiny
pociovan danou osobou. Vrazn snen chuti k jdlu se obvykle objev
po asi 7 mscch, ale me nastat u po 3, anebo a po 9 mscch
praktikovn.
Jednm z prvnch lid, kte tuto metodu v souasn dob opt
zpopularizovali, je Hira Ratan Manek z Indie. Hira tuto proceduru dkladn
popisuje na svch webovch strnkch (www.solarhealing.com).
K dispozici je tak mnostv diskusnch fr na tma dvn se do Slunce.
Zde je krtk popis metody hledn do Slunce podle HRM. Kad rno za
svtn nebo kad veer pi zpadu slunce se dvte do stedu Slunce.
Bhem tto doby stojte bos na zemi. Prvn den zante od maximln
97

10 sekund. Kad nsledujc den hledte o 10 sekund dle. Pokud hledte do

Slunce kad den, doshnete 5 minut po prvnm msci, 44 minut v prbhu
9 msc. To je povolen maximum, to znamen, tuto dobu nepekraujte.
Druhou vznamnou innost u tto metody je chze naboso po zemi po dobu
alespo 45 minut denn, kad den, i kdy nehledte do Slunce. Pi chzi se
do Slunce nedvejte.
Kdy budete hledt do Slunce kad den, budete potebovat k dokonen
celho procesu asi 9 msc. Pot ji nen teba hledt do Slunce kad den.
Dokonce to ani nen vhodn. Mete to udlat as od asu k udren
dostaten vysok rovn energie. Jak dlouho a jak asto, to je vc
individuln a zle mj. na jednotlivci, klimatu a stylu ivota. Chze naboso
se vak stle doporuuje kad den.
Pokud bydlte v mst, kde vchod a zpad slunce nejsou vidt kad den,
cel proces me trvat dle. Pokud jste nkolik dn vynechali hledn do
Slunce, neprodluujte dobu dvn se pi ptm cvien. Jestlie jste mli
dlouhou pestvku (napklad nkolik tdn), zkrate dobu ptho dvn
se.
Je velmi dleit (z dvodu ochrany o), aby hledn do Slunce skonilo
nejpozdji do jedn hodiny od vchodu, nebo abyste se zaali dvat ne dve
ne hodinu ped zpadem Slunce. To tak znamen, e do Slunce nen
vhodn hledt bhem dne, obzvlt ne v poledne.
Doufm, e nsledujc varovn bude jasn. Dvn se do Slunce nsilm
(ili dle, ne mohou oi bezpen pijmout) me nevratn pokodit
stnici! Pli dlouh hledn, bez pedchozho postupnho prodluovn,
me zpsobit bodov vyplen tto citliv sti oka. Vyplen msta maj za
nsledek, e lovk, pokud vbec vid, tak vid obraz drav nebo se
skvrnami. Takovto pokozen stnice je oficiln povaovno za
nevyliteln.
Dal osoba, kter hls blahodrn vliv hledn do Slunce, je jogn Sunyogi
Umasankar, kter objevil metodu absorbovn energie pmo ze Slunce,
odstraujc potebu jst, pt a spt. Dky tmto schopnostem proel
Umasankar-ji 62 000 km pes Indii, bez penz, uce lidi svou metodu.
Podle jeho uen, prvn dvn se do Slunce zan v okamiku vchodu
nebo zpadu. Na potku krtce, pot je mon as hledn postupn
98

prodluovat. Pokud hledn bezprostedn do Slunce osluje, je mon se

dvat trochu stranou. Je velmi dleit praktikovat to pravideln.
Mimochodem, zde je informace o jedn z nejvtch chyb, kterou lid dlaj
pouvaj slunen brle. Jsou situace, kdy chrnit oi tmavmi brlemi je
velmi douc, z dvodu znanho oslnn o svtlem, nap. pi elektrickm
svaovn, pebvn na snhu v horch nebo na pli s jasnm pskem
bhem slunnho dne, nebo pi dlouh jzd autem proti slunci (pokud jste
dve necviili hledn do Slunce).
Pouvn slunench brl pi slunench dnech obvykle zvyuje deficit
ivotn energie dan osoby. Slunen paprsky vyzaovan zejmna do o
jsou nezbytnou soust prodnch proces potebnch pro dn fungovn
psychiky a tla lovka (hlavn jde o funkci ke, epifzy a hypofzy). U
mnoha nemocnch lid samo odloen slunench brl a vystaven ke
slunenmu zen zpsobuje uzdraven z chronickch chorob.
Je teba pipomenout, e Slunce je otcem vekerho ivota na planetch
slunen soustavy. Jak se ct a vyvj dt, ktermu je kontakt s otcem
omezen?

ALCHYMISTICK
Jedn se o nejinnj ze vech mn znmch metod, kter vyuv inku
chemickch ltek na lovka. V tomto ppad je nejeden jednm
z vedlejch ink silnho zaktivovn svtlonosnho systmu tla lovka.
Tyto ltky, v ist form anebo ve smsi, jsou znmy a uvny (pedevm
zasvcenmi) po tisce let pod rznmi jmny, nap. mana, kmen mudrc,
Svat Grl, vibuthi, bl prkov zlato, orme, ormus. Nejastji vystupuj
ve form prku. Me se jednat o ist chemick prvek nebo o sms
nkolika prvk: zlato, rhodium, ruthenium, stbro, m, rtu, ale ne
v kovov form. Napklad nekovov forma zlata vypad jako sklo anebo
v rozdrcen form jako bl prek.
Popisy (asto ve form symbol) tajemn, vestrann uzdravujc a
ivotodrn substance lze nalzt, mimo jin, ve Vdch, Bibli, Kornu,
egyptskch zpiscch a alchymistickch knihch. Tyto ltky se podvaj
pouze tm, kte jsou pipraveni dosti dlouhm procesem

99

duevnho/duchovnho vvoje. Podn tto ltky nepipraven osob by

mohlo zpsobit jej lenstv nebo dokonce smrt.
Zde je popis jedn z monch procedur. Duchovn pipraven osoba nejprve
oist tlo pstem trvajcm devt dn. Od destho dne zane uvat prek
(nebo roztok) pesnho sloen (v zvislosti na plnovanm konenm
vsledku). Prek se konzumuje denn po dobu jednoho msce nebo mn
(v zvislosti na pouit substanci a jejm sloen). Po tyiceti dnech tlo
nepotebuje dn jdlo, anebo vyaduje jen jeho minimln mnostv, kter
v prbhu nkolika msc kles k nule, protoe osoba ji nepociuje hlad.
Duchovn cvien, provdn v t dob, siln aktivuj svtlonosn a
nsledn i nervov systm. Prek a cvien tak zpsobuj rychl nrst
mozkov aktivity (rozsah a vyzaovn), zejmna iinky a hypofzy. To m
za nsledek mnoho zmn v cel osob. Vnmn svta, porozumn,
komunikace, schopnosti to vechno se u dan osoby vrazn mn.
Pro vtinu lid, ili pro osoby nepipraven, je alchymistick metoda nco
jako jednosmrn cesta. Zruen tak velk aktivace svtlonosnho systmu
je tm nemon. Teoreticky, ne by se dokonil obrcen proces, tak by
osoba dve zemela z dvodu duevnho strdn (lenstv a nepochopen
okol). Utrpen by bylo zpsobeno pli velkou aktivac nematerilnch
smysl. Osoba obdr velk mnostv informac souasn z rznch
dimenz. To, co lovk vid a ct, me bt sten porovnno s duevnm
stavem, kter se objevuje po poit drog, akoli se zde jedn o nco jinho.
Mylenky dan osoby se mnohem snze materializuj, co zpsobuje, e
obrazy zaloen na strachu vytv situace, kter jsou pro ivot nebezpen.
Od roku 1995 David Hudson, prostednictvm srie pednek, propagoval
jm objeven ltky. Jeho prky odpovdaly svm psobenm a chovnm
onm tajemnm substancm. Vzkum, provdn jm a dalmi, potvrdil
neobvykl chovn a psoben tchto ltek na tlo a psychiku. Na internetu
najdete pomrn mnoho popis, budete-li hledat ve jmenovan ltky.

VDOM JEDEN
Vdom jeden (VJ) je jedna z nejinnjch cest pro ty osoby, kter usiluj
o nejeden nebo o ideln (pro sebe) stravu. VJ dv vaemu tlu pesn to,
co potebuje, ve sprvnm mnostv a ase.
100

Zde je nvod, jak praktikovat VJ. Kdy pociujete hlad, zastavte se na

chvli, uvolnte tlo a mysl, abyste se mohli zeptat: Co to je? Nastavte se
pouze na POCIOVN odpovdi. Pinu mte ctit, nikoli o n pemlet,
pokouet se ji analyzovat. m vce pocitov a mn intelektuln proces
odkrvn piny hladu probh, tm vce se projevuje Vdom. Proces
mylen (intelekt, denn duevn innost) je men, vce ohranien sfra
Vdom. Pekroenm sfry intelektu mete hloubji porozumt mysli i
tlu. Proto bhem praktikovn VJ mte odpov vyctit.
asto se stane, e ji v dob uvolnn a zklidnn se hlad zmiz, co
znamen konec relace VJ. Pokud pocit hladu petrvv, pociujte dle.
Mohou se objevit obrazy nebo emoce. Dje se tak proto, e zablokovan
emoce, mylenky nebo mylenkov vzorce, kdy pronikaj zevnit ven, jsou
nejprve pociovny jako hlad.
Jestlie brzy po pocitu hladu myslte na jdlo a potom nco snte, pak
(eeno obrazn) zacpete (jakoby zasypete) zablokovan emoce, obrazy,
mylenky zpt do vnitn psychick sfry. Nicmn, pokud byste pozdreli
bezprostedn ukojen chuti k jdlu, naladili se na ctn toho, co podvdom
protlauje zevnit, pak zvyujete anci, e se to projev. Toto projeven se
pak me bt sprvn zpracovno, aby lovka vce neponoukalo.
Jestlie po uvolnn tla a mysli a nastaven se na pociovn piny nadle
ctte hlad, pejdte k nsledujcmu kroku. Zeptejte se sami sebe, co pesn
chcete jst. Pedstavte si rzn potraviny a pociujte, kter z nich vs nejvce
lk. Pedstavte si na nkolik sekund, e ji jte. Ctte ji ve svch stech,
jcnu, aludku a stevech. Zeptejte se znovu sami sebe: Co to je? a
pociujte odpov.
Jestlie hlad zmiz, skonete zde, jinak pokraujte dle. Tak v tto chvli se
mohou objevit njak obrazy nebo vznamn mylenky, kter by mohly
rozvzat zablokovan hlub problm. Vychutnvejte je (obrazy, emoce), ili
dovolte jim pln se projevit a uchvtit vs. Pociujte je v celm tle a mysli,
sjednote se s nimi, abyste lpe porozumli, m skuten jsou a co za
proces ve vs probh. Kdy pejdou, spln svoji lohu a nikdy vce ve vs
nebudou vyvolvat pocit hladu.
Pokud vae tlo opravdu potebuje uritou ltku, pak nadle budete mt hlad
pokraujte ve VJ. Vezmte si jdlo, na kter jste mli chu. Udlejte to
pln vdom. Pociujte kad svj pohyb a reakci, kdy a jakm zpsobem
potravinu vezmete, krjte, vate, po celou dobu ppravy jdla. Nadle
101

peliv sledujte sebe a hlavn svoje emoce, reakce tla a intelektu. Stle se
sousteujte na otzku: Co to je? a vykvejte na odpov, ale pouze
citem. Cel procedura ppravy jdla (kter zan vstvnm, uinnm
prvnho kroku v jeho smru, nap. k jeho nkupu) je kontemplace. Jestlie
hlad petrvv, pejdte k nsledujc fzi VJ.
Nyn sedte ped jdlem, na kter mte chu. Zvolna vezmte kousek a
pozorujte citem kad sebemen pohyb a reakce tla, mysli a psychiky.
Podrte chvli jdlo ped nosem a ichejte jeho vni. Ponote se do t vn a
po celou dobu sledujte pozorn a emocionln oekvejte odpov na
otzku: Co to je? Pamatujte, odpov mte ctit, nedovolte intelektu ji
vytvoit. A opt to sam, k emu me dojt, bu hlad zmiz, nebo se objev
emoce, obrazy, mylenky. Pokud nezmiz, pokraujte.
Teprve nyn ukousnte pipraven jdlo. Drte sousto v stech a
vychutnvejte je. Pociujte veker reakce tla, psychiky a intelektu.
POCIUJTE, POCIUJTE, POCIUJTE, pozorujte a nemyslete.
Dle to je velmi dleit vkejte dlouhou dobu, ne mn ne ti minuty.
m dle budete dret jdlo v stech (dokonce a nkolik hodin), tm lpe.
Obvykle sta 3 a 5 minut. Jdlo, kter vkte, zmn chu, jednou nebo
vcekrt. Pokud chcete, aby to byl proces VJ, nepolykejte sousto ped
zmnou chuti. asto budete mt pocit, e se chu vkanho jdla zmn na
nepjemnou. To je vzkaz tla, abyste je cel vyplivli. Tlo si pro sebe vzalo
z jdla vechno, co potebovalo.
Jestlie je chu nadle dobr, pozvolna pokrm polknte, pi plnm vdom a
ctn. Pamatujte na to, abyste polykali pouze tehdy, kdy se zcela zmn na
tekutinu (nebo na homogenn dkou pastu). POCIUJTE, POCIUJTE,
POCIUJTE, pozorujte a nemyslete.
Pokraujte tmto zpsobem s kadm soustem, dokud nemte pocit, e jste
syt. Tehdy u budete vdt, e toto byla tzv. skuten poteba tla uritch
ltek (bez ohledu na co byly vyuity). Dali jste je tlu ve sprvnm mnostv
a ase, take mu poskytujete nejlep pi.
Pomoc VJ se stanete vce vdomi innosti (ne pouze jeden), kterou
vykonvte. Tyto aktivity zanaj od pocitu hladu nebo zn. Budete-li
postupovat v souladu s touto metodou, mete zjistit, co je skutenou
pinou pocitu hladu. Jestlie to nen skuten poteba tla, nebudete do nj

102

vpravovat zbyten ltky. Nejlep pe o tlo je tehdy, kdy mu dte prv

to, co potebuje, ve sprvnm mnostv a vhodnm ase.
Pomoc VJ se mete stt nejedcmi vdomji, bez nucen (boje) a
nedorozumn, ani byste dlali mnoho chyb zraujcch tlo. Objevte
skuten vztah mezi Zem a svm tlem a psychikou. Kdy jdlo konen
pestane hrt roli v tomto vztahu, pirozen se stane nepotebn, spadne
z vs jako zbyten st tto hry, zvan ivot na Zemi.
VJ je jedna z tch innost, kter vm umon stt se vce vdomm J. m
vce se J projevuje skrze mysl (a to, co za n nsleduje tlo), tm vce
een znte, tm lpe vidte, ctte a rozumte a tm mn mte otzek. J je
zdrojem Vdom, Svtla, Lsky, ivota, proto je jedinm initelem
udrujcm existenci, ivot a innost va mysli a tla. Ve skutenosti nic
z toho nepotebujete, protoe jste zdrojem veho. Pouze mete (nebo ne)
DOVOLIT zdroji projevit se.
V kadodenn realit je J zatemnno intelektuln innost mysli. Tato st
(intelekt) zabr tm celou oblast lidsk mysli. VJ a dal vdom techniky
dovoluj intelektu utiit se, stt se pasivnjm a tud vnmavjm ke stle
existujcmu hlasu intuice. A protoe intuice je pmo spojen s J, v ve,
m veker een veho a d vm cokoli opravdu potebujete.
Vdom jeden, vdom span, vdom mluven, vdom... cokoli jinho
dlanho vdom, umouje rozit sfru Vdom, ve kter ijete. Kdy ji
dostaten rozte, nebudete mt dalch otzek, protoe budete opravdu
vdt. V takovm ppad je stt se nejedcm, osobou ijc Svtlem,
nezvisle na teplot atd. (co si pedstavte), jen otzkou bnho rozhodnut.

VLASTN
Kad lovk je jin, je jinm svtem. Jak by se (pokud je to vbec mon)
mohla vypracovat metoda sprvn (ve vech detailech) pro kadho? Vte,
e tu prci nkdo me dlat za vs?
Pro vs je nejvhodnj vae vlastn metoda, zahrnujc (nebo ne) prvky ze
vech ve uvedench metod a mon i dalch. Vypracujte ji na bzi
informac a zkuenost zskanch v tto oblasti.

103

Nkte lid jsou systematit, pracuj pomalu a trpliv, jin chtj hned,
teba i silou, doshnout plnovanch vsledk; a jin vol stedn cestu.
Jedni preferuj duchovn strnku, jin mus mt dkazy, protoe pro n
vechno mus bt logick; a jin spojuj srdce s rozumem. A tak dle. Jak
si mete vimnout, dky rznosti charakter lid, pro kadho nco jinho
je to nejlep.
Pokud budete mt informace o rznch metodch dosahovn ivota bez
jdla, mete vytvoit svou vlastn metodu. Jako pklad vlastn metody
me bt ta, kter v sob zahrnuje upesujc (prodn) metodu. Souasn
trvte mnoho asu duchovnm cvienm (duchovn metoda). Mimochodem
zjistte, e mete snadno vyjt s jdlem kad druh den nebo dokonce
mn asto (stdav). Rozhodnete se rovn, e budete jst vce vdom,
s clem dt tlu jdlo ve sprvnm ase a mnostv (VJ). Hledte tak
materily, pemlte, astnte se setkn, diskusnch skupin, tete atd.
(filozoficko-intelektuln). Mimoto se pravideln dvte do Slunce a chodte
bos po zemi (slunen) a v dob pstu jte bl prkov zlato
(alchymistick).
Bhem praktikovn mete ctit, e ne vechno vm vyhovuje; pak svou
vlastn metodu zmnte. Jednou ustanoven metoda nemus bt nemnn,
protoe nejdleitj je to, aby se vae zkuenost posouvala na cest k cli.

104

SYMPTOMY
Kdy se zde odkazuji na symptomy, mm obvykle na mysli nepjemn
reakce tla nebo due zpsoben zmnami ve viv. Zmnte-li stravu
dietou, pstem nebo pechodem na ivot bez jdla, mohou se objevit
symptomy, obzvlt udlte-li to rychle.
Popisuji-li dle symptomy, slovem pst mm na mysli vechny nsledujc
ppady: dietn zmny, ozdravn pst, adaptaci tla na ivot bez jdla. Take
kdy budete st pst(ovn), rozumjte tm, e to me bt aplikovno i
na dietn zmny nebo adaptaci na ivot bez jdla.
Nsledujc popisy jsou velmi obecn a maj vjimky, protoe kad lovk
je jinm svtem. Obecn popis, doporuen a procedury nejsou pro vtinu
lid pln vyhovujc, proto je vhodn uvaovat o nich spe rmcov.
Nakldat s osobami individuln dv nejlep vsledky, zvry a indikace.
Nejlepm rdcem je intuice. Jestli ji slyte dobe, pak nepotebujete dn
rady. Pokud zatm ne, je vam nejlepm rdcem sudek. Nsledujc popisy
vm mohou poskytnout mnoh cenn informace.
V prv ad, nebojujte proti tlu. Boj povede k obtem. Kdy budete bojovat
proti tlu, kdo bude obt? Msto toho, Milujte sv tlo a udrujte ho
v discipln.
Nebudu zde popisovat vechny symptomy, pouze ty, se ktermi se mete
nejastji setkat. Mnoh se mohou pihodit, protoe kad lovk reaguje
jinm zpsobem. Nemte-li strach, pak je velmi mal pravdpodobnost, e
by se mohlo stt nco, co by ohrozilo v ivot nebo vae zdrav. Sprvn
proveden pst nikdy nepivod nemoc.
Mte-li v prbhu pstovn jakkoliv pochybnosti, zstate bhem pstu
v kontaktu (pod stlm dohledem) s kompetentn osobou. Nejlpe zstat
v kontaktu s lkaem, kter m dostaten zkuenosti s lbou psty.
Z mch pozorovn vyplv, e ne vce ne 1% lka m dostaten
znalosti v oblasti lebnch pst. Dokonce mezi tmi lkai, kte
doporuuj lebn psty, je nemlo tch, jejich doporuen jsou nkdy a
kodliv. Samozejm, lpe najt takovho doktora ne jinho, kter nev
105

vbec nic nebo tm nic o tto nejefektivnj fyzick lebn metod

na Zemi.
Ne uveden pznaky jsou doasn, trvajc od nkolika sekund a po
nkolik tdn (maximln) a mohou se objevovat s konstantn intenzitou
nebo v zchvatech, s mnc se intenzitou. Nkte lid je tm
nepostehnou, take nemaj dn souvisejc problmy. Avak jsou osoby,
kter se jimi ct bt tak ochromeny, e jim pipad, e umraj. Ale u vtiny
lid, kter lze obecn povaovat za normln zdrav, se jen na krtkou
dobu objev nkter z pznak. Vypozorovanm obecnm pravidlem je, e
m vce je lovk nemocn, tm vce se me objevit pznak a budou trvat
dle, mt t prbh. Dje se tak proto, protoe symptomy jsou pmm
dsledkem itn a uzdravovn tla a mysli, kter pi pstu probhaj.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.

strach
slabost
dehydratace
zvrat a mdloby
nevolnost a zvracen
ztrta vhy
vyhublost
bolesti
psychick nestabilita
ztrta reality
zmny ke
pocit chladu
horeka
uvolovn zub
vypadvn vlas
otoky kloub
jin

STRACH
Pro pstujcho lovka me bt strach jednm z nejvtch problm.
Bhem pstu (a tak v jinch ivotnch situacch) nen nic dsivjho, ne
strach sm, kter se tak stv nejvtm nebezpem pro pstae.

106

Mte-li strach pstovat, bu to tedy nedlejte (aby jste si neublili), nebo to

dlejte s lovkem, ktermu natolik dvujete, e strach ztratte. Je mnoho
lid, kte v dsledku nhlho nedostatku jdla zemeli u po nkolika dnech,
kdy skuten pstovac proces jet ani nezaal. Nutit nkoho k pstu, m-li
z hladovn strach, je ivotu nebezpen ne z dvodu nedostatku stravy,
ale pouze z dvodu jeho strachu.
Poctte-li bhem pstu strach, pak m vce se budete ctit v ohroen zdrav
i ivota z dvodu pstu, tm dve byste mli s pstem skonit. Strach
z jinch dvod m tak niivou slu. lovk je bhem pstu citlivj, proto
strach me zpsobit vce kody.
Strach je stav pln absence Lsky (sly vytvejc ivot jak bylo popsno
dve). Tento stav zpsobuje znik ivota. Proto, m mn Lsky se
projevuje skrze bytost, tm vce tato bytost ct ztrtu energie tvoc ivot a
tud tm vce strachu ct. Take pokud ctte strach, znamen to, e tlumte
(potlaujete) Lsku, jedin zdroj ivota pro vai mysl i tlo. Dovolte-li
Lsce, kter jste vlastn zdrojem, aby se vce projevila, tehdy strach zmiz.
Strach a Lska nikdy neexistuj souasn.
Rozhodnete-li se zbavit blcho se strachu, mete pout nsledujc
cvien, kter ve vs uvoln Lsku.
Sednte si nebo lehnte v relaxan poloze a utite se. Dchejte voln a
v klidu se soustete na poctn Lsky, kter jste zdrojem a kter z vs
pirozen vyzauje. Pocite ji ve stedu bytosti, kterou jste, kde se nachz
zdroj vaeho ivota. Tento zdroj vyzauje vdy tak intenzivn, jak to vae
mysl dovol. Take te jej nechte projevit se pln. Nechte ho zit jako
slunce, ohvat vs celho i ve kolem. Dovolte to pln a pocite Lsku.
Cite, cite ... jak Lska zaplavuje vs i vechno kolem vs. Nevytvejte
Lsku, nevytvejte nco, eho jste zdrojem Lska se projev sama, pokud
j to pouze dovolte.

SLABOST
Pocit fyzick slabosti je jednm z nejastjch pznak. D se dokonce ci,
e slabost je normln. Nkte lid siln vzan na jdlo (zvisl jedinci) ct
slabost ji po nkolika hodinch pstu. Tento pocit slabosti znamen, e tlo

107

zaalo ctit rozdl v dodvn ivin formou jdla. Rytmus je naruen, take
tlo zaalo reagovat.
U nkterch osob se slabost nemus dostavit nikdy (to je vzcn), u dalch
se dostav jednou i jen prkrt v prbhu celho pstu a jin slabost provz
po celou dobu. Bez ohledu na pinu a dobu trvn, slabost poukazuje na
nzkou rove ivotn energie dotyn osoby.
Jak se s tm vypodat? To zle na situaci a na dotyn osob. Je-li nkdo
pli fyzicky aktivn, je pro nj lep odpovat nebo dokonce leet. Me
nastat i opan ppad, e nkdo jen odpov, sed, cel den se ani nepohne
pak by se ml jt projt, projet na kole, zaplavat si, zacviit.
Bhem pstu lze mrn fyzick a energizujc cvien vele doporuit. Pohyb
a zlepen toku energie umouj tlu istit se hloubji a rychleji. Provdt
energeticky nron a vyerpvajc cvien se nedoporuuje. Mnohem lep
vliv na organismus maj nenron gymnastick cvien, bhem nich se
mysl koncentruje spe na pocit naven energie, ne na navu sval.
Izometrick cvien, jga, q-gng a tj-j maj na lovka vliv velmi
pozitivn a dokonce blahodrn. Vyplat se dlat je denn s vjimkou doby,
kdy se tlo jasn doaduje odpoinku prostednictvm spnku.
Bhem pstu mohou bt hodiny, nebo dokonce cel dny, kdy se tlo ct tak
slab, e lovk nem slu na prochzku a nechce se mu dlat nic jinho, ne
odpovat. To jsou chvle, kdy se tlo doaduje odpoinku, nejlpe spnkem.
Me to bt zpsobeno zvenm nrstem toxin uvolovanch v prbhu
detoxikace.
Je dobr umt rozliit, zda tlo potebuje odpoinek nebo zda je pouze ln a
potebuje cvien. Bylo by chybou spt, kdy se tlo potebuje procviit.
Cvien by zas naopak bylo pli velkou zt, kdy si tlo potebuje
odpoinout.
Umn sprvnho rozhodnut a rozlien jsou cennmi vlastnostmi pstujc
osoby. Dostav-li se skuten poteba odpoinku, je vhodn jt do postele a
spt. Avak petrvv-li tento stav pli dlouho (eknme vce ne ti dny) a
nenachzte-li u sebe dn projevy nemoci, je vhodn pejt k discipln a
zaadit njak energizujc cvien.
Pli mnoho polehvn a pospvn pivod tlu naopak dal oslaben
namsto nrstu energie, kterou lovk v tto chvli tolik potebuje. Krevn
108

tlak kles, krev proud pomaleji, metabolismus se zpomaluje. To zpsob

zpomalen eliminace toxin z tla i zpomalen vlastnho lebnho procesu.
V takov situaci energizujc cvien pome hodn k tomu, aby se lovk
ctil lpe.
Petrvv-li slabost pli dlouho, obzvlt po prvnch tech tdnech pstu
(pro osoby s normln hmotnost), znamen to, e se bl as pro nvrat ke
strav. Ale ne vdy, protoe mohou existovat i jin dvody, napklad
zvan onemocnn, nedostatek erstvho vzduchu, pli vysok teplota
vzduchu, pli mnoho fyzick prce i jin dvody slabosti. A tak
rozhodnut k ukonen nebo pokraovn v pstu je vc individuln,
zvislou na pin a zdravotnm stavu lovka.

DEHYDRATACE
Pokud se rozhodnete vzdt se pit, zanete such pst nebo such nejeden.
Statisticky lidsk tlo me t bez vody i pes deset dn. Jak dlouho mete
zstat bez vody, to zvis na nkolika faktorech, z nich hlavn jsou reakce
instinktu, ale tak vlhkost vzduchu, teplota, fyzick aktivita, mnostv
minerlnch ltek (tj. sl a jin ltky, kter je teba vyplavit) a tukov
rezerva. Bezpen doba jsou za optimlnch podmnek asi tyi dny.
Bhem suchho pstu pouije tlo za optimlnch podmnek 0,1 a 1 kg
tuku denn k produkci vody. To je piblin denn bytek hmotnosti. Obzn
lovk me pet dle bez vody ne lovk huben, za pedpokladu, e
jejich tla jsou zhruba ve stejnm stavu, maj podobn mnostv minerl
k vyplavovn a maj stejn mnostv ivotn energie. Tlo obznho lovka
m vce tukovch tkn, kter mohou bt pouity k vrob vody bhem
suchho pstu.
Nen-li osoba pipravena k suchmu pstu nebo pstuje-li pli dlouho,
me dospt k velk dehydrataci organismu. Nadmrn dehydratace
zpsobuje mnoho abnormalit v tlesnch funkcch, ty mohou vystit a ve
smrt. Proto je teba bhem suchho pstu asto kontrolovat, zda tlo
nevykazuje znmky plin dehydratace. Dehydratace s rovn 2% je jasn
ctit jako siln ze. Peshne-li dehydratace 10%, stv se ji ivotu
nebezpen a je teba j zabrnit. Vidiny, halucinace, ochabnut zpsoben
dehydratac jasn ukazuj, e osoba balancuje na hranici ivota. V takovm
ppad je nutn okamit pejt k hydrataci.
109

Dostanete-li se do takovho stupn dehydratace ohroujcho ivot, muste

ihned zat pt vodu, koupat se, nalt vodu do tlustho steva, poradit se
s lkaem.
Dehydratace, pokud pejde za kritick bod, je ji nevratn. To znamen, e
pokus o optovnou hydrataci ji situaci nenaprav a tlo nen schopno opt
absorbovat potebn mnostv vody. Vede to k znemonn potebnch
tlesnch funkc.
Nemte-li dostatek zkuenost s urenm rovn hydratace organismu,
nepoznte okamik, kdy se ji dehydratace stv nebezpenou. V tom
ppad je bezpenj zstat v kontaktu s odbornkem v tto oblasti bhem
celho suchho pstu.

ZVRAT A MDLOBY
To jsou ast pznaky, pouze mlo dlouhodobch psta me ct, e se
s nimi nesetkalo. Obzvlt u osob s nzkm tlakem me dochzet
k nepjemnm situacm. Tyto osoby mus vnovat zvltn pozornost tomu,
aby jejich krevn tlak neklesl pli, protoe by to mohlo bt nebezpen pro
sprvnou innost organismu. Jste-li jednou z tchto osob, je lep zat
s pstovnm trninkem, sestvajcm z ady postupn se prodluujcch
pst. Tmto zpsobem se tlo postupn samo ist a u se pitom reagovat
menm poklesem krevnho tlaku.
Jinm eenm (ne a tak moc dobrm) je pit bylin bhem pstu ve velmi
malch dvkch a pouze v ppad skuten poteby. Mnohem lepm
eenm jsou energizujc cvien, akupresura, akupunktura, mase a
podobn procedury, kter zvyuj krevn tlak.
Mnoho lid vzdv pst kvli zvratm a mdlobm. Tyto symptomy vypadaj
dost straideln na to, aby otsly sebedvrou pstujcho a aby v nm
vzbudily obavy o stav svho tla. Zvrat a mdloby nejsou tak nebezpen
jako dsledky, kter s sebou pin, proto je teba zamit pozornost na
mon dsledky. Nejdleitj je zajistit, aby osoba trpc zvrat nebo
mdlobou neupadla a nepivodila si tak sama njak zrann.
Zvrat, a to od mrnch, a po ztrtu vdom, jsou nejastji zpsobeny
pli nzkm krevnm tlakem nebo pli nzkou hladinou cukru v krvi. Pi
110

pstu, obzvlt v potenm stadiu, tlo prochz mnoha zmnami, kter

lze oznait a za revolun. Jednm z pznak tchto zmn je kolsn
krevnho tlaku, obzvlt jeho pokles.
Snen krevnho tlaku lze vtinou pociovat mezi prvnm a ptm tdnem
pstu, s mnc se intenzitou. Pozdji, spolu s proitnm se tla a jeho
adaptac na ivot bez jdla, se stabilizuje krevn tlak na rove optimln pro
danho lovka. Epizody kolsn krevnho tlaku se mohou dostavovat tak
pozdji. U kadho lovka to bude individuln v zvislosti na fyzick
aktivit, mnostv a typu vypitch tekutin, teplot, atmosfrickm tlaku a
jinm.
Zmny krevnho tlaku samy o sob nejsou tak nebezpen, jako pohyby
provdn osobou. V zjmu osobn bezpenosti je velmi dleit, abyste se
vyhnuli nhlm zmnm polohy z lehu nebo sedu do stoje. Pi vstvn je
lpe se o nco opt nebo se podept poloenm rukou na idli, stl atd. a
pomalu se vzpmit do stojc polohy. Kdy ctte, e pichz zvra,
pestate vstvat a radji se opt posate. Nepohybujte se pli rychle,
abyste zabrnili zatmn ped oima.
Je vhodn zapamatovat si, jak se zachovat ve chvli zvrat se zatmnm
ped oima (projev nhlho nedokrven mozku, pedchzejcho mdlob).
V takovm ppad se sehnte tak, aby byla hlava ne, ne trup, ruce
umstte dol ped hlavu. Mte-li pocit, e se stav i nadle zhoruje, pome
ve vtin ppad podep polote ruce pevn na zem (zapete se o n) a
hlavu spuste voln mezi ramena.
Petrvvaj-li zvrat, odpoite si chvli. Lehnte si a zvednte nohy
openm o ze nebo poloenm na idli.
Pokud petrvv kolsn krevnho tlaku, zpsobujc ast mdloby nebo
trvajc pli dlouho, peliv zvate pokraovn v pstu a porate se
s kompetentnm lkaem. Je tak velmi vhodn provst kontrolu hladiny
cukru v krvi.

NEVOLNOST A ZVRACEN
Jedn se o bn pznaky tla provzejc samoistic proces. Tlo pstujc
osoby nevyuv energii pro trven, a proto ji me vyut k samoitn.
111

V procesu rozpoutn a odstraovn starch usazenin, nahromadnch

toxin a pebytenho tuku, tlo vyluuje rzn ltky do krve. Krev,
cirkulujc v celm tle, prochz i pes mozkov centrum, kter d
nevolnost a reflex zvracen. Proto toxiny v krvi zpsobuj nepjemn
symptomy, jako jsou bolesti, nevolnost nebo a dokonce zvracen.
Jin piny tchto akutnch reakc mohou zahrnovat vedy, cysty,
nevylen zrann, nahromadn a ztvrdnut (slepen slizem) substance,
tumory o kterch pstujc osoba mon jet ani nev. Tlo vechny tyto
vci oteve a sna se jich zbavit vemonmi zpsoby. To je dvod, pro je
lep v takovch situacch tlu pomoci a neperuovat pst. Nvrat ke strav
v takov situaci znamen zastaven oistnho procesu, a tm i lby.
Jako pklad uvedu ppad mue, asi 40letho, kter byl v dtstv len
lky, obsahujcmi sloueniny rtuti. V 19. dni jeho pstu se nhle zaal
ctit tak patn, e spadl a zaal zvracet. Sesbral ze zvratk tvrt sklenice
rtuti. Ihned po tom se zaal ctit mnohem lpe. Z tohoto pbhu lze
usuzovat, e tlo si hromadilo a ukldalo rtu bhem jeho dtstv a o destky
let pozdji, v prbhu pstu, otevelo schrnku, aby obsah vyhodilo ven.
Obvykle nen teba si dlat velk starosti s nevolnost a zvracenm, sta
pokat pr hodin, a nkolik dn (ve vzcnch ppadech). Je uiten chodit
do lesa, k jezeru nebo si udlat njak energizujc cvien, protoe pohyb
pomh tlu urychlit detoxikaci.
Tak je mon, chcete-li, vypt trochu tepl vody a vyvolat zvracen. Mte-li
pocit na zvracen a dosud jste neprovedli oistu stev, klystr vm me
velmi pomoci.
Dochz-li ke zvracen asto, nebo obsahuje-li lu i krev, me bt
uiten prokonzultovat to s kompetentnm lkaem. Je teba mt na pamti,
e takov zvracen indikuje, e tlo potebuje del pst.
Po zvracen poct lovk levu, protoe tlo se zbavilo jed. Tehdy lze
poctit nrst energie a dotyn se ct mnohem lpe (ist uvnit).

112

ZTRTA VHY
Tak proces hubnut je jednm z pznak pstu, kter je teba posuzovat
individuln. Ztrc-li vhu obzn lovk, je to velmi prospn proces ke
zbaven se pebytk a obnoven sprvn vhy tla. Avak je-li dotyn osoba
ji huben a nadle hubne, me dochzet a k vyhublosti. V prvm ppad
je pokraovn v pstu pro danou osobu pnosn. V druhm ppad je lep
zat opt jst.
Tak rychlost, se kterou dochz k hubnut, je individuln zleitost.
Obvykle se stabilizuje po nkolika prvnch dnech pstu. Pokles hmotnosti
v prvnch dnech pstu je zpsoben pedevm vyprzdnnm stev a
odstrannm pebyten vody, co je vce patrn pi suchm hladovn.
Pokud napklad tlo ztrc v prvnch dnech pstu 1 kg hmotnosti denn,
v druhm nebo tetm tdnu pstu to me bt 1 kg hmotnosti za tden.
V nkterch extrmnch ppadech me dochzet ke ztrt hmotnosti a
nkolik kilogram denn znm dv osoby, jejich tla reagovala tmto
zpsobem. Existuj tak lid, jejich tla ztratila jen kilogram hmotnosti za
celou dobu pstu. Take jak vidte, neexistuj dn pesn pravidla o tom,
jak a kolik tlesn hmotnosti m tlo ztratit bhem pstu.
Bhem suchho pstu me bt bytek hmotnosti obznho lovka asi 1 kg
(nebo vce) denn, protoe pebyten tuk je vyuvn tlem rychleji,
k vytven vody. Takov rychl ztrta hmotnosti me bt nebezpen pro
tlo osoby huben nebo s podvhou.
Prbh hubnut, stejn jako i dal doprovodn pznaky pstu, mus bt
v prv ad zeny zdravm rozumem. Obvykle je lovk normln
konstituce (nevyhubl) schopen udret si ivotn slu v tle a dva msce
bez jdla. Pokud tlesn hmotnost bhem tto doby neustle kles, je to
jasn kaz toho, e instinkt jet neum udret sprvn fungovn tla bez
jdla.
Osoba, kter sv tlo neustle hodnot jako pli otyl, pestoe je u pli
vyhubl, je povaovna za anorektika. Pstovn, ani adaptovn tla na
nejeden, nen vhodn pro anorektiky. Tito lid se v prv ad potebuj
vylit z mentln poruchy, kter je hlavnm faktorem zpsobujcm
anorexii.

113

VYHUBLOST
Vyhublost me bt zpsobena nucenm tla do pstovn po pli dlouhou
dobu v takovm ppad je pinou vyhublosti plin ztrta hmotnosti a
nedostatek stavebnho materilu. Pak tak i rove ivotn energie je pli
nzk pro sprvn fungovn lidskho tla.
Vyhublost lze pirovnat k situaci, kter se oznauje jako bt jednou nohou
v hrob. Dalm krokem je oputn tla (tedy smrt). Pokud to osoba
nezaml, pak m dv zane opt jst, tm lpe pro ni.
Statisticky, u normln iven, tj. ani vyhubl ani obzn osoby, pstovn
po dobu a sedmi tdn nezpsob pokozen tla. Ale po tto dob
nedostatek stavebnho materilu me bt pro tlo pli vysok na to, aby
nadle sprvn fungovalo. Zan proces, kter lze oznait jako sebetrven
tla. To znamen, e buky odumou, odstran se, ale nejsou nahrazeny
novmi. Kdy dojde k nedostatku stavebnho materilu pro nervov buky
(vetn mozkovch), zanaj se ivotn funkce tla vypnat.
Take, pokud uplynul ji vce ne msc a vae tlo je stle velmi slab, jste
bez sly pro fyzick aktivity, nemete vstt rno z postele, nevyzauje
z vs radost a optimismus je to jasnou znmkou toho, e byste mli pst
ukonit. Instinkt se jet nenauil napjet tlo z nematerilnch zdroj.
V tom ppad nebojujte s tlem, nekote mu. Mnohem vhodnjm a
moudejm krokem je postupn nvrat k normlnmu jdlu. V budoucnu
to mete zkusit znovu, s vce zkuenostmi, s lpe naprogramovanm
instinktem.

BOLESTI
Mete ctit bolesti v jakchkoliv stech tla, akoliv k tomu obvykle
nedojde u vech najednou. Bolest hlavy je nejastj, obvykle se objev
jako prvn. Dal bolesti jsou v oblasti srdce, aludku, jater, ledvin, kloub,
ptee, svalstva, stev; me k nim dojt kdykoliv a mohou trvat od nkolika
sekund po nkolik dn (dle trvajc bolest je pomrn vzcn).
Bolest bhem pstu znamen, e tlo odstrauje pinu nemoci v dotynm
orgnu, to znamen, e ho opravuje (obnovuje perfektn stav a funkci
orgnu). Take je to dvod spe k radosti ne k obavm. m vt je
114

problm v orgnu, tm vce to me bolet a tm dle trv oprava. Stv se

asto, e orgn bol, pestoe ho pstujc osoba povauje za zdrav. Dokud
se bolest neobjevila, osoba o nemoci orgnu nevdla.
m dle lovk pstuje, tm mn bolest se objevuje je to vsledek
samoisticch a samoopravnch proces v tle. Ale me se tak stt, e po
nkolika mscch astnho ivota bez jdla se nhle objev pronikav
srden bolest. V tomto ppad je to nejastji projev probhajcch
energetickch zmn (nap. zven aktivity akry), reakce na zven
vnmn nematerilnch sfr, samoitn aury. Tato bolest nen zpsobena
fyzickou zmnou v materilnm orgnu uvnit tla.
Jinou astou pinou bolesti pi pstu bvaj fyzick pohyby orgn v tle.
Bhem pstu se nkter orgny stahuj a tukov tk se zmenuje. To
zpsobuje zmny svalovho napt a relativn posun orgn. Mete to jasn
ctit, zejmna v oblasti bicha.
Vzpomnm si na bolest v bie v ervenci 2001, trvajc asi dva tdny, dost
nepjemnou, protoe bylo pro m obtn sedt nebo leet ve vzpmen
pozici dle ne nkolik minut. Teprve kdy jsem se pedklonil, bolest
pestala. Pinou bylo zvten prostoru pod brnic. Bylo to zpsobeno
takovmi faktory, jako je pln vyprzdnn stev, smrovn stev, jater a
ledvin, odstrannm tukovch tkn z tto oblasti. Proto brnice byla nucena
pracovat tvrdji, protoe nebyla tolik podporovna zespodu jako dve.
Krom bolest zpsobench energetickmi zmnami nebo v dsledku
pohybu vnitnch tlnch orgn, mohou nastat jet dal siln bolesti,
vyadujc zsah lkae. Jako pklad uvedu dal mou zkuenost.
Ve tvrtm msci it bez jdla jsem najednou zaal ctit silnou, pronikavou
bolest, a k omdlen, v prav sti bicha a zad (kterou jsem mohl porovnat
jedin s bolest, kterou ct ena pi rozen). el jsem do nemocnice
s prosbou o okamit siln analgetikum. Pozdji, po nkolika hodinch
vyeten, doktor kal, e to bylo zpsobeno nm, co ucpalo moov
cesty. Mj zvr byl, e teprve po tyech mscch nejeden se dostal do
moovodu kmen, kter jsem ml v ledvinch. A protoe byl velk, zpsobil
pi odchodu tolik bolesti.
Take jak vidte, jsou docela mon pekvapen s takovm nebo jinm
druhem bolesti. V nkterch vzcnch ppadech se mohou pihodit
neekan vci, kter mohou bt a nebezpen pro zdrav tla a na kter tlo
115

reaguje silnou bolest. V takovm ppad je lep poradit se s lkaem. Ale

vtinou to nen dvodem k obnoven pjmu potravy.

PSYCHICK NESTABILITA
Mezi pstai jsou t lid, kte se m ptaj: pro se bhem pstu projevuje
tolik vzteku, nenvisti, podrdnosti atd.? Pstujc lovk se div, kde a
pro se bere ten obrovsk pliv negativnch emoc. Na druhou stranu
lenov rodiny piznvaj, e je tk snet takovou osobou. Je to dost
dobe mon, protoe psta prochzejc tmto procesem me bt
nepedvdateln. Napklad, me bezdvodn hodit sklenic demu o
ze, vybuchnout s kikem na jinou osobu, propuknout v pl. Nlada
pstae se me zmnit v jedinm okamiku.
Jin pstai ct psychick reakce projevujc se smutkem, rezignac,
nezjmem o cokoli. K tmto lidem se dostavuje znm pocit nesmyslnosti
toho veho, kter me trvat dny, tdny. Na jednu stranu tito lid ct, e se
jim nechce nic dlat, na druhou stranu ct vitky svdom kvli sv lenosti
a tak vid nesmyslnost takovho ivota. Nkte z tchto lid dokonce
kaj, e maj u dost takovho ivota, vid jeho bezelnost a nechtj u
t dle, nebo by nechtli vbec existovat.
Popsan reakce nastv, protoe se proiuje psychika. Pst ist nejen
fyzick tlo, ale tak vechna ostatn tla lovka. Proto se tak i mysl ist,
jej toxiny vychzej na povrch a blokdy se uvoluj.
Mimochodem, toto itn mysli umouje lidem vnmat vci takov, jak
skuten jsou. To umouje lovku uvdomit si prav smysl ivota, e ...
e je to jen hra, e nem dn smysl, pokud si ho nevytvote ve sv mysli.
Co me ctit lovk, kter prv objevil prav smysl ivota?
Dal pinou psychick nestability mohou bt nemateriln (tak znm
jako astrln nebo mentln) paraziti pipojen k osob. Takov parazit je
nemateriln bytost, kter se iv emocemi a mylenkami lovka. Vtina
obyvatel Zem iv na sob takov druh bytosti.
Nejastji se tito parazit pipojuj k lidem plnm strachu, vzteku, nenvisti
a dalch destruktivnch emoc. Takov parazit se iv prv tmto typem
emoc. m astji a silnji nkdo reaguje emotivn, tm lpe se paraziti ct
116

a tm vce parazit me tato osoba uivit. Kdy se lovk stabilizuje

emocionln tak, aby z nj nevychzely dn patn emoce a mylenky,
jeho paraziti hladov a ct se patn. Pst pispv k mknut emocionlnch
projev. Paraziti tedy tla osobu k projevovn patnch emoc, protoe
jsou po nich hladov. Neposkytne-li jim je pstujc lovk po dostaten
dlouhou dobu, paraziti ho opust a dotyn bude od nich oitn. Such
pst, v kombinaci s kontemplac Svtla a Lsky, je v tomto ppad
mimodn inn.
Dalm dvodem pro rzn emocionln reakce je zvyujc se citlivost na
podnty. Pstujc postupn oiuje sv tlo a jeho smysly. Kdy istota
fyzickch a nefyzickch smysl vzroste, sn se potebn stimulan rove
vnmn. Jasnj smysly jsou citlivj na podnty a funguj v irm spektru
vnmn.
Osoba na to nemus bt pipravena, take obvykl intenzita podnt me
bt pro ni pli siln. Pli siln podnty mohou osobu podrdit. Napklad
to, co bylo dosud vnmno jako konverzace bnou hlasitost, me bt
bhem pstu vnmno jako zven hlasitost nebo dokonce kik, co me
drdit.
Krom tchto emoc me pstujc mt zkuenosti i opan, nap. nhl
objeven se (bez zjevnho dvodu) radosti, pocitu snadnho
(bezproblmovho) ivota, Lsky vychzejc z nitra.
Bhem pstu se mohou objevovat rzn pjemn i nepjemn emoce,
doprovzen uritmi reakcemi. U kadho jednotlivce se to projevuje
odlin. Kadopdn je to projev blahodrnho vlivu oistnho procesu,
proto je to dvodem spe k radosti ne k obavm.
U nkterch lid se mohou bhem pstu objevovat tzv. paranormln
schopnosti. Tehdy lovk pijm informace z jinch dimenz, ne pouze
z materiln. Nen-li lovk pipraven, me se domnvat, e se dje nco
patnho s jeho psychikou. V zvislosti na jeho chovn, jin mohou
dotynho povaovat za duevn nemocnho a dokonce pouvat jeho
ppadu jako dkaz, jak kodliv pst je.
Psychiatrick lebny jsou pln velmi citlivch osob. Lkai nechpou, co se
dje s takovmi lidmi a pedepisuj jim chemiklie pro snen aktivity
mozku (zamluj jim ho). Krom toho jim namlouvaj, e jsou duevn
nemocn (rodina se k tto hypnze pipojuje), vytvej jim sugesce
117

zpsobujc, e se ct tak patn. Tito nemocn lid potebuj informace o

svtech (dimenzch) jinch, ne je tento materiln, ne chemick nebo
psychick jedy. Mnoh z tchto osob jsou mimodn vyvinut jedinci, kte
se ztratili a nyn se potebuj nauit vce, aby porozumli a vyuili sv
schopnosti.
Psychick nestabilita me trvat velmi dlouho, nkolik msc i dokonce
let. Tehdy individuln vybran duevn cvien mohou bt velmi prospn,
aby se dan osoba nauila lpe ovldat svou mysl i smysly.
Pokud bhem pstu zavte emoce a jejich doprovodn reakce, kterch se
chcete zbavit, mete cviit kontemplaci Svtla a Lsky. Ve skutenosti je to
kontemplace pasivity, ve kter se pipravujete na poctn projeven se
Svtla a Lsky (kterch jste, ve sv podstat, zdrojem). m vce nechte
Svtlo a Lsku projevovat se skrze vai mysl a tlo, tm dve vs pestanou
obtovat tzv. negativn emoce a tm dve odejdou nemateriln paraziti.

ZTRTA REALITY
Po nkolika tdnech pstu (nebo i dve) mete pozorovat, e se zpsob
vaeho vidn a chpn svta zmnil. Zmnilo se tak vae mylen a
jednn v tomto svt. Nkter vci, slova a innosti zmnily svou hodnotu
(podle vaeho nzoru, samozejm).
Je velmi mnoho zpsob, jak me dojt ke zmn vnmn. Napklad,
dvte se na lidi a na to, co dlaj, jako byste se na n dvali v divadle,
protoe se ctte, jako byste zde nebyli ptomni, jako byste se nepodleli na
existenci tohoto svta.
Nkter vci, kter jste byli zvykl dlat a nkter tmata, o kter jste se
zajmali, se staly nedleit nebo dokonce bezcenn, i kdy dve pro vs
bvaly cenn a uiten. Mte dojem, e nkter vci se ute opt od
zatku, tak innosti, jako je zen auta, ehlen, psan, mohou bt
pociovny jako nov zkuenost. Vci, kter jste dve provdli
automaticky, mohou nyn vyadovat zvltn pozornost jako byste u
zapomnli, jak je dlat.
Jin vci, kter dve vyadovaly soustedn, nyn mete dlat snze,
stvaj se pirozenjmi. Zaznamenvte a vnujete pozornost obrazm,
118

zvukm, zpachm, kterch jste si dve nevmali. Mete zaznamenat

mnoho dalch psychickch zmn. Mete mt chvlemi dojem, e je to
podobn stav, jako bt pod vlivem drog.
Obecn lze ci, e vnmn a chpn reality svta se zmnilo. Mete mt
dokonce podezen, e nco nen v podku s va psychikou. lenov va
rodiny i ptel tak mohou zaznamenat vae dal divn reakce.
Take co se stalo? Nastalo mnoho zmn v psychice. sti tvoc vae
mylen zmnily sv aktivity, napklad inteligence se stala klidnj. Tak
endokrinn lzy funguj jinak, napklad se vyluuje vce endorfin a mn
adrenalinu.
Tento stav me trvat njakou dobu, jej dlka zvis na jednotlivci. Je to
dobr as k pozorovn sebe a uen se z toho. Nen dn dvod k obavm,
pokud tlo nen ve stavu vyhublosti nebo vyerpn. Take si mete
vychutnat nov proitky.

ZMNY KE
Ke je jednm z hlavnch mst, kde lze pozorovat istic a vyluovac
funkce organismu. Maz a pot obsahuj ltky nechtn tlem, protoe mu
kod, a proto jsou vyluovny (je to msto, odkud pichzej rzn zpachy
lidskho tla).
Zjednoduen eeno, ke je pes jtra spojena s tlustm stevem. Dokonce
se k, e ke lovka odr stav tlustho steva a jater. Samozejm
celkov obraz stavu pokoky odr vce faktor.
Kdy tlo vyluuje jed, me tak uinit pes ki, kter pak reaguje
zarudnutm, vyrkou, ekzmem a pod. Ml-li psta kon problmy, pak je
velk ance, e se mu znovu objev bhem pstu, kdy se tlo ist od toxin,
kter byly pinou problmu.
Zmny ke bhem pstu mohou bt tak zpsobeny aktivac star nemoci.
Nicmn tak nov nemoc, kter se objev v prbhu pstu, me zpsobit
kon zmny. Ve vtin takovch ppad je nejlepm eenm pokraovat
v pstu, aby byla nemoc dve odstranna.

119

V extrmnch ppadech, kdy osoba pokrauje v pstu navzdory vyhublosti

jejho tla, mohou kon zmny znamenat nemoc, kter se lovk nebude
moci zbavit. V tomto ppad je tlo a jeho imunitn systm pli slab,
take lepm eenm by bylo zat znovu jst.
Shrneme-li to, alergie, vyrky a jin kon problmy, objevujc se pi
pstu, nejsou dvodem k peruen pstu, ale k jeho pokraovn
(s vjimkou ve ve uvedenm ppad).

POCIT CHLADU
Pokud jste se vy nebo vai pbuzn nkdy postili, asi vte, co to znamen
pocit chladu bhem pstu. Pestoe je venku teplo, pstujc osoba m
studen ruce, nohy a dokonce nos i ui. Me dokonce posmrkvat, jako by
byla prochladl. A to ve navzdory tomu, e je teple obleen.
Slyel jsem i vidl na vlastn oi nejedlky, kte byli obleeni jako v zim,
pestoe bylo teplo 25 stup Celsia. Jejich ruce byly modr zimou, jejich
tv trpla a jejich tlo bylo schoulen z chladu, kter ctili. Jeden z mch
znmch dokonce ekl: Je to tk, ale pi pstu se bn mrzne.
lovku nen zima kvli nedostatenmu obleen nebo nzk teplot.
Samozejm, spoleensk sugesce vytvoila v lovku takov reakce, kter
maj za nsledek, e jeho tlo ct chlad pi dan teplot a teplo pi jin.
Hlavnm faktorem pocitu teploty je mnostv a zpsob vyuit energie
v lidskm tle. Zjednoduen eeno, je-li dostatek energie, lovk nect
chlad, ani kdy je venku mrazivo a naopak, nen mu horko v horkm poas.
lovk se ct dobe v mnohem vtm rozsahu teplot. Ale pokud chyb
energie nebo osoba nev, jak ji vyuvat k zen pocitov teploty, tak pak je
j pli chladno nebo pli teplo.
Z toho mete usoudit, e pokud trpte bhem pstu v dsledku pocitu
chladu, mete si pomoci sami soustednm se na uvolnn vnitn energie.
K tomu dopomohou energizujc cvien, vizualizace a ppadn sprcha
(teplou a studenou vodou, viz ne). Budete-li to dlat pravideln,
osvobodte se od pocitu chladu.

120

Pit velkho mnostv horkch npoj nen dobrm eenm. V dob pit a
krtce po n budete ctit teplo, ale souasn tlo naplnte velkm mnostvm
vody a tm zatte jeho vyluovac systm.
Tok energie (a nsledn citlivost na teplotu) zpsob to, co nazvme
pocitem chladu nebo tepla. Mete snadno potvrdit, e pocit chladu nebo
tepla je subjektivn a zvis na zen va vnitn energie. Pokud se
soustedte na uvolnn energie ve form tepla, po chvli poctte rozdl.
Praktikujete-li soustedn se na teplo, umon vm to peprogramovat
instinkt tak, abyste se ctili dobe bez ohledu na teplotu.
Fyzikln faktory nejvce ovlivujc vae ctn okoln teploty jsou hlavn
funkce steva, jater a sleziny. Take pokud tyto orgny nefunguj dokonale,
blokuj obh energie. Pouhm itnm tlustho steva (m se vyist
automaticky i jtra) bude osoba ctit vce energie, nebude ctit takov chlad
v zim a bude se mn potit v parnm lt.

HOREKA
Tlo zvyuje svou teplotu, kdy bojuje (odstrauje, znekoduje) s parazity
je to jedna z jeho sebeobrannch funkc. Stv se, e tlo bhem
hladovn, kdy odstrauje ohniska nemoc, otevr loiska nap. bakteri.
Ty nsledn obhaj v krvi pes cel tlo, vyvolvajce horekovou reakci. To
je proces, jakm probh pirozen uzdravovn tla.
Pokud se bhem pstu objev horeka, je obvykle nejlepm eenm pokat,
a zase zmiz. Pijte teplej vodu (ne aj, ani kvu, ani vy), bte se do
postele vypotit, odpovejte, spte. Obvykle se z toho tlo dostane za
nkolik hodin a nkolik dn.
Vzt si v takov situaci prek na snen tlesn teploty je tm vdy
chybou, protoe tm narute pirozen mechanismus samolby tla a
otrvte tlo chemikliemi. Nicmn, jedn-li se o akutn a velmi vysokou
horeku, je vhodn navtvit lkae s dostatenmi znalostmi o livch
pstech.

121

UVOLOVN ZUB
Po pr nebo i vce ne deseti dnech pstu mete zat ctit, e zuby se
stvaj jakoby mnohem volnjmi. Lze s nim snadno hbat prsty, a se zd,
e by ly vythnout. Navc mte pocit, e z prostoru mezi zuby (obzvlt
z tch hornch) nco vytk (hnis) a nepjemn to pchne.
To je tak dsledek samoisticch funkc tla. Obvykle se tmto zpsobem
ist dutiny. Mnoho lid ani nev, e jejich dutiny jsou ucpan hlenem,
protoe ten se objevuje jen pi pstu, bhem samoitn.
Po pr, pp. deseti i vce dnech, se uvolnn zub vrt do pedchozho
stavu a zuby se upevn v elisti pevnji ne pedtm. Sekrece hlenu a hnisu
ustv dve a stejn tak i nepjemn zpach s n spojen. Take nen teba
se bt, e by zuby vypadly.
Jsou-li dsn nebo zuby nemocn (nap. zubn kaz i pokozen plomba),
mohou se tak uvolovat a pitom vytkat krev z dsn nebo zevnit
prasklch zub. V ppad zub je vhodn vyhledat pomoc zubnho lkae.
Jde-li o dsn, je lpe pokat dle, protoe nejpravdpodobnji se vyl
samy po plnm dokonen itn.

VYPADVN VLAS
Tohle se stv astji enm ne mum. Jedn se o vce ne 50 a 100
vlas denn (ppad od ppadu). Jestlie vlasy vypadvaj vce ne
normln v prvnch 40 dnech pstu, nen teba se obvat, pokud tlo nen
vyhubl. Dokonce i mnoho vlas me vypadnout, ale jak si pozdji mete
vimnout, vyrostou nov, kter jsou pevnj a mon i silnj.
Je-li tlo huben a vlasy zanou vypadvat po 6 tdnech pstu, me to
znamenat, e tlo hladov a zan slbnout. Pstuje-li osoba s ji hubenm
tlem a zaznamen-li vypadvn vlas, je to jasn projev toho, e pst j
nesvd.
U obznho tla nehroz nebezpe vyhublosti, dokud se neobnov ideln
tlesn hmotnost. Bhem tto doby je vypadvn vlas jen doasnm
jevem. Na jejich mst vyrostou nov, zdravj, pevnj.

122

OTOKY KLOUB
Tento symptom se vyskytuje bhem prvnho nebo druhho msce pstu.
Tehdy klouby otkaj, akoliv to nen doprovzeno bolest. Jedn se
pedevm o kolena a kotnky. Mete tak ctit bolest v ppad, e kloub
byl pedtm nemocn. Nyn se ist a opravuje v rmci monost tla.
Otoky kloub mohou bt zpsobeny pitm slan vody (nap. nakldan
okurky i kysan zel) nebo dokonce pitm pli velkho mnostv ist
vody bhem pstu.
Otkaj-li klouby i mimo uveden ppady (tj. pestoe je mal pjem
tekutin), znamen to, e tlo ist klouby od nahromadnch loisek soli.
Take nen teba dlat nic, pouze ekat, protoe otoky samy zmiz po
nkolika dnech (max. nco pes deset dn). Uvn chemickch ltek
(zvanch lky) proti otokm je v takov situaci vtinou chyba.

JIN
Kad lovk projde pstem jinm zpsobem. Je mnoho monch pznak,
ve sfrch psychickch i fyzickch, kter se mohou objevit bhem pstu.
Pro pstujcho lovka je dleit a pnosn udret si v mysli pozitivn
obraz, ve kterm dominuje dokonal bytost a zdrav (sprvn vizualizace).
Soustedn mylenek na symptom me jeho vznam zveliovat, tj.
vytvet vizualizaci pro lovka kodlivou.
U vtiny symptom sta prost pokat a pejdou, nebo jsou zpsobeny
samoitnm tla. Tlo potebuje as k odstrann toxickch materil,
jed, zpsobujcch mu otravu. Ale po celou tu dobu byste mli nechat oi
oteven, jednat s rozumem a neumonit strachu vs ovldnout.

123

NA CO SI PEDEVM DT POZOR
Potkal jsem mnoho lid, kte se snaili nsiln pizpsobit sv tlo k it bez
jdla. asto vidm, jak tla takovch lid trp. Stv se tak tehdy, kdy lid
nemaj dostaten znalost o reakcch tla a jeho orgn. Nevd, k emu
me vst nsiln adaptace organismu na ivot bez jdla. Nejeden, to nen
pst, hladovka ani vyhladovn, protoe se li v zmru, prbhu i
vsledku. Zde jsou nkter z otzek, o kterch je teba se zmnit.

PEDEVM ROZVAHA
Rozvaha znamen zvit vechna pro i proti, pedvdat mon nsledky
a potom uinit rozhodnut, kter pinesou prospch a nikoliv ztrtu.
Pi pokusech o zaveden ivotnho stylu bez jdla bute obezetn zejmna
ke svmu tlu. Sledujte ho objektivn a starostliv. Kdy vidte, e nejeden
mu spe kod ne prospv, pestate s pokusy.
ivot dv mnoho pleitost ke zkoukm. Lze dlat hodn takovch
zkouek, take nen teba pemhat se k emukoliv hned na prvn pokus.
Kadm pokusem zskvte vce zkuenost a m vce zkuenost, tm vce
znalost, jak inn pomoci sob a ostatnm. Jednte-li s rozvahou, je mn
pravdpodobn, e udlte chybu.
ivot nikdy nekon kvm asto lidem take nemete-li neho
doshnout te, mete to udlat pozdji, protoe vdy budete mt as. Ano,
vdy budete mt as. Mte na to veker as a mete se rozhodnout, na co
ho vyut. ivot nikdy nekon, take to, co se nepodailo doshnout poprv,
podruh, potet nebo po nkolikt, se me stle podait pozdji. Kad
pokus pin nov zkuenosti a to je dvod, pro jsme tady.
Rozhodli jste se stt inediatem, vytvoili jste si pln, zaali s nm, snaili se
a nevylo to? Njak problm? Mon tak, mon jinak. No a co?
Krom toho, e mte nov zkuenosti, vte vce o sob a o nejeden. Cesta je
stle oteven, svt stle existuje, vy stle ijete a tvote svj ivot.
124

ODLOUEN
Odlouen (izolace od lid a civilizace) je velmi douc, u mnoha osob
dokonce nezbytn, bhem nkolika prvnch tdn nejeden nebo pstovn.
Odlouen se tk nejen lid, ale i vc a dennch aktivit (nap. prce, kontakt
se sdlovacmi prostedky, aktivity v domcnosti). Lpe najt msto, kter
nen spojeno s domovem. Je dobr odebrat se do lna prody, na msto
daleko od msta, silnic, lid a bez kontaktu s rodinou i pteli (krom
mimodnch situac).
Pokud se rozhodnete zstat v sten izolaci, tj. nablzku nebo v jin sti
domu (ve smyslu co kdyby), budete pravdpodobn chtt izolaci denn na
chvli peruit na setkn se s osobou, kter me v ppad poteby poradit.
Tato osoba me bt vam spojenm s vnjm svtem pro ppad poteby
(knihy, obleen), to znamen, e se o vs postar. Pokud se tak oba
rozhodnete, stanovte si nejprve pravidla tkajc se podrobnost kontakt,
pomoci atd. Je vhodou, m-li tato osoba zkuenosti v oblasti nejeden a
pstovn, take vm me poradit, budete-li ctit k tomu potebu, nebo
mohou pijt rzn situace, pochybnosti, otzky, poteby.
Mnoho lid se rozhodne pro plnou izolaci, bez nvtv kohokoliv a bez
jakkoliv pomoci. Z hlediska bezpenosti je to mn vhodn. Porate se a
zvate to dkladn, ne tak uinte. Pokud zvaujete, co bude lep, hledejte
odpov sami v sob. Mte-li pochybnosti, porate se o monostech
s poradcem.
Pro je izolace dleit? Jde pedevm o zklidnn a obrcen pozornosti
intelektu dovnit do sebe, na duchovn strnku ivota. Ticho, ve kterm
osoba v izolaci setrvv, daleko od zbyten absorbovanch podnt
(masmdia, hluk z ulice, tlachn atd.), zajist vce pleitost a asu
soustedit se na procesy probhajc v psychice.
Bhem odlouen se stvaj snadnj provdn cvien prospn lovku,
jako je kontemplace, meditace, vizualizace a tak energizujc cvien.
Vyplat se vyut tento as k provdn cvien z dvod prospnosti,
kterou poskytuj.

125

NENSILN
S tlem nen radno bojovat, nebo je chrmem Ducha (i kdy ve
skutenosti je tlo v duchu). Tlo je nedlnou soust bytosti zvan lovk.
Duch (due) bez tla ji nen lovk.
Boj zrauje, pin psychick kody a dokonce i obti. Budete-li bojovat
s tlem, kdo bude obt?
Jak se me rozvjet tlo lovka, kter ho neustle k nemu nut, bojuje
s nm a pokozuje ho? A jak se naopak rozvj tlo obklopen lskou svho
majitele?
Tlo je zeno instinktem, kter potebuje vchovu stejn tak, jako moudr
milujc rodi vychovv sv dt. Take pokud jste nepizpsobili tlo
k ivotu bez jdla spn v asovm rmci, kter jste si stanovili, budete
muset udlat vce duchovn prce, ne dle hladovt.
Tlo vs informuje o svch potebch, pokud jste naladni na to vnmat ho.
Bt naladn na ctn, co je pro tlo nejlep, je mnohem dleitj, ne nad
tm rozmlet. Kad tlo je jin a nejlpe komunikuje se svm majitelem
skrze toto ctn.
Kolikrt jsem vidl lovka, kter silou pesvdoval sm sebe, e jst nco
(napklad brambory, zmrzlinu, med, ryby) je patn, protoe to pokozuje
tlo, protoe to zabj atd. Dlal to, pestoe jasn ctil, e tlo se toho
doadovalo.
Takov chovn pokozovalo tlo, co se projevovalo smutkem toho
lovka, nespokojenost s ivotem, pocitem bolesti atd. Teprve pot, co dal
tlu, co bylo teba, zlepila se mu nlada i zdrav. Take kdy pestal bojovat
proti tlu a choval se k nmu jakou moudr milujc rodi, tlo reagovalo
pozitivn.
Rady tkajc se vivy, zen princip, metod adaptac atd. jsou mn
dleit ne poteby, kter ctte pichzet od tla. Kdy tlo sprvn
vnmte a umonte mu poctit vai lsku, rozvj se tm nejlepm monm
zpsobem. Prostednictvm disciplny zajistte, e vm tlo d maximum,
eho je schopno.

126

Co je to disciplna? Je to systematick innost pln rozvahy a lsky,

zamen na dosaen uritho cle. Disciplna nezn nucen, protoe m na
mysli pouze dobro. Dky n lze pizpsobit tlo mnoha vcem, kter jsou
obecn povaovny za nemon.
Je dleitou dovednost bt schopen rozliit mezi kzn a nucenm, protoe
hranice mezi nimi nen zeteln. Kdy se spolhte pedevm na ctn tla
a mte sprvn znalosti, vte, kter innost je jet disciplna a kter je ji
nucen. Tato dovednost je velmi uiten pi udrovn tla v discipln,
obzvlt kdy odstraujete zvislosti (pejdn je jednou z nich).

OMEZEN VRA V INFORMACE

V oblasti, kterou jste jet dostaten neprozkoumali a kde informace nejsou
snadno dostupn, mohou vzniknout mnoh nedorozumn. To plat i pro
inedii a metody adaptace na SBJ. Nkter informace se staly tak populrn,
e vtina lid, zajmajcch se o tuto tmatiku, je chpe jako nco
nezbytnho na cest k inedii.
Jeden pklad: Docela siln se zakoenila informace tvrdc, e je nutn projt
21dennm procesem k tomu, abyste se stali inediatem. Tato informace je
pkladem nepochopen toho, co tento ivotn styl obn a tak nedostatku
znalost o metodch sloucch k realizaci tohoto zmru.
Pro svou vlastn bezpenost, nemte-li njakou informaci dostaten
provenou, dobe zvate, zda a jak ji vyuijete. V takovm ppad je
dobrm eenm bt v kontaktu s osobou, kter m v tto oblasti dostatek
znalost.
Krom toho je dobr mt na pamti to, co jsem zdraznil ji dve, e kad
informace m jeden z atribut: je zsti nebo zcela pravdiv nebo
nepravdiv. To, co je psno v knihch (vetn tch veobecn uznvanch
a tm svatch) i to, co kaj jin osoby (vetn tch s velkou autoritou a
tm svatch), to jsou stle informace nesouc jeden z tchto atribut. To je
dvod, pro se radji spolehnout na svou intuici ne na nco, co kdo ekl
nebo napsal, nemte-li dostaten oven informace.
Dokonce i kdy je nco pravdou pro jednu osobu, nemus tomu tak bt pro
jin. Jinmi slovy, to, co plat ve svt jednoho lovka, nemus fungovat
127

stejnm zpsobem ve svt nkoho jinho. Kad lovk je jin, svt kad
bytosti je jin, proto ta sam informace me mt rzn atributy. Nco me
bt pravdiv a nepravdiv souasn.
Jednte-li na zklad nepravdivch nebo nedostatench informac, dlte
chybu. V ppad adaptace na ivot bez jdla riskujete zdrav nebo
(v extrmnch ppadech) ivot.
Uvedu pklad. Setkal jsem se s lidmi, kte se nkolikrt pokoueli o to,
emu vili, e z nich uin nejedlky (21denn proces). Dokonce i po
nkolika nespnch pokusech si kladli otzky, co bhem procesu udlali
patn, namsto toho, aby si uvdomili, e tato cesta pro n prost nen
vhodn. Vili informacm, kter pro n byly nepravdiv, tj. e tento proces
udl z lovka nejedcho.

SAMOTN I NE
Zvate, zda v dob nejintenzivnj adaptace tla na SBJ nebo bhem
dlouhho pstu (pokud ho plnujete dlat) budete v kontaktu s ochrncem
(peovatelem). Ochrnce je dvryhodn osoba s bohatmi zkuenostmi,
kter vs me navtvit a poradit, i kdy jste v stran. Pokud se v t dob
s ochrncem nestetnete, mete s nm mluvit po telefonu.
Setkn s ochrncem slou ke kontrole, zda je u vs vechno v podku i
zda nco nepotebujete (pomoc, radu, vc, pedat zprvu i prost jen
podpoit na duchu).
Tak zvate, zda patte mezi ty lidi, kterm setkn s jinmi osobami
(dokonce i blzkmi pteli) bhem pobytu v stran neprospv. Nkte lid
potebuj kompletn izolaci. Setkn s kmkoliv, by jen na krtkou dobu,
jim zpsobuje vce stresu ne radosti. Ctte-li potebu zstat v pln izolaci,
alespo sdlte svm pbuznm a nejblim, kde budete bydlet, jak dlouho
a co budete dlat.
Dokonce i kdy jste se rozhodli bt zcela sami, ujistte se, e (pro ppad
co kdyby) budete mt monost kontaktovat zkuenou osobu, protoe
mete nkdy poctit, e nkoho z njakho dvodu potebujete.

128

HALUCINACE NEBO VIDINY

Citlivost pstujc osoby nebo osoby pechzejc na inedii roste, co me
vyvolvat halucinace (vidn neexistujcch vc). Pokud se to stane jen
obas, nen to dn problm, ale jestlie se frekvence halucinac zvyuje, je
lpe navtvit specialistu. Dvodem me bt chvilkov nekodn naruen
prce mozku to jet nen dn problm. Horm ppadem je, pokud je
takov porucha trval a vyaduje lbu. Nadmrn dlouh (tedy pro tlo
pli zatujc) pst zpsobuje halucinace. To je znamen pro ukonen
pstu.
Je vhodn nauit se rozliovat mezi halucinacemi a vizemi, kter vid to, co
existuje v nematerilnm svt (pro vtinu lid nevidn), nebo ne v tto
dob. Samoitn tla dovol mozku a smyslm pracovat lpe, co me
vyvolat zintenzivnn projev tzv. paranormlnch schopnost. Jednou
z tchto schopnost je vidn jinch bytost, dimenz a as.
Halucinace jsou projevem onemocnn tla a mohou bt znmkou toho, e
adaptan proces je pli intenzivn. Mohou bt tak zpsobeny doasnmi
stavy mysli, vyvolanmi toxiny bhem jejich vyluovn z tla.
Nicmn v ppad, e vidiny jsou zpsobeny aktivac nadsmyslovho
vnmn, vychzejcho z paranormlnch schopnost, nejedn se o
halucinace a nejsou tedy pedmtem k lb. Je teba se nauit, jak je
sprvn pouvat a jak je interpretovat. Lid zkuen v tto oblasti mohou
pomoci a proto je dobr zstat s nimi v kontaktu.

DOBR ZDRAV
Existuj lid, kte se myln domnvaj, e inedia znamen lebn pst.
Mysl si, e SBJ je metoda, jak lit tlo. Inedia se podstatn li od pstu.
Inedia me bt ivotn styl, na kter pechz zdrav osoba. Lebn pst
je zpsob, jak pivst nemocnho zpt k plnmu zdrav.
Nen vhodn zahjit intenzivn adaptaci tla na ivot bez jdla v ppad, e
zdrav nen v dostaten dobrm stavu. Nejoptimlnjm postupem je, e
lovk se nejdve zcela uzdrav (nap. prostednictvm pstu) a teprve pot
zahj proces adaptace na ivot bez jdla. Je mnohem obtnj adaptovat se

129

bez dostatenho uzdraven tla, protoe proces se stv delm a

nepjemnjm.
Mnoho lid, pestoe se ct dobe a nepozoruj dn pznaky, si nejsou
vdomi skutenosti, e nkter jejich orgny jsou nemocn. Nejastji se
jedn o tlust stevo, jtra, ledviny a slezinu. Napklad vtina (dokonce
bych ekl, e tm vichni) lid z tzv. zpadn spolenosti maj mykzy
(plsov infekce) tlustho steva (ve stejnou dobu me mt nkdo i nkolik
mykz), parazity v trvic trubici nebo jin onemocnn, kter nezpsobuj
pmo zjevn pznaky, nap. bolest. Pomoc jednoduchch lebnch metod
je mon se tchto zdravotnch problm zbavit.
Jednou z pekek pro zahjen SBJ je duevn nemoc. Radji se vbec ani
nezmiovat o inedii ped duevn chorou osobou, aby si neublila. Pokud
se takov osoba pece jen rozhodne vnovat se inedii, je teba ji peliv
sledovat.

TEPLOTA TLA
ivot v netropickm klimatu, pi intenzivn adaptaci tla na ivot bez jdla,
vyaduje zamen pozornosti na obvykl syndrom pocit chladu.
Nejastji jsou chladn ruce a nohy, tm ledov, pestoe teplota vzduchu
je pomrn vysok, nap. 25 C. Pi takov nebo i vy teplot je osob
chladno po celm tle.
Je-li vm pocit chladu pli nepjemn, je teba obrtit svou pozornost na
tlesnou teplotu, protoe ta je jednm z ukazatel ivotn energie lovka.
Klesne-li tlesn teplota pod 35 C, je to dostaten dvod ke konn akc,
protoe ponechn tla na pli nzk tlesn teplot je nebezpen.
Ctte-li chlad a nechcete-li zat jst, noste teplej obleen a asto
provdjte energizujc cvien. Tak pidvejte patin vizualizace, ve
kterch se, napklad, vidte a ctte jako zdroj tepla, kdy tlo vyzauje teplo
stejn jako to dl ohe.
Je-li vm pli zima po pli dlouhou dobu (ve srovnn s jinmi
pstujcmi lidmi), je teba vnovat pozornost jtrm a slezin, protoe je
velmi pravdpodobn, e nepracuj dostaten efektivn.

130

Zstvaj-li konetiny studen a mokr, mete je nm zaht. Je teba

udrovat konetiny v teple i bhem spnku, pestoe to znamen navlct si
tlust rukavice a ponoky, ne jdete do postele.
Avak oblkat se tepleji a zahvat konetiny nen sprvnm eenm na del
dobu, protoe tyto akce nestimuluj lovka, aby pro tlo uvolnil dostatek
sv ivotn energie. Nejvhodnj een je takov, kter zajist uvolnn
dostatenho mnostv vnitn energie. Inediat nejen e nect chlad vce ne
normln se stravujc osoba, ale naopak, ct se dobe ve vtm rozsahu
teplot.
Tlo, zejmna takov, kter prochz revolunmi zmnami, me
pechodn potebovat vce tepla zven. To pome tlu, aby se udrelo
v teple a mohlo vyut energii na jin vci (nap. duchovn cvien). Z tohoto
dvodu se intenzivn adaptace na ivot bez jdla provd snze v lt, pokud
ijete v jinm ne tropickm klimatu.
Nejdleitj vc je, mluvme-li o pocitu chladu, vdt, co je pinou
nedostaten mnostv nebo nedostaten cirkulace ivotn energie
v lovku. Dokud se nevzdal jeden, uvoloval svou energii pod vlivem
sndench potravin. Nyn, kdy tato osoba u nic nej, je jejm kolem
nauit instinkt uvolovat energii v dostatenm mnostv i bez pjmu
njakho jdla.

PIT PI NEJEDEN
astou chybou pstujcch osob je to, e se nut k pit pli velkho nebo
naopak pli malho mnostv vody. Pijte vodu nebo jin tekutiny
v takovm mnostv, kter je poadovno vam tlem. Pijete-li vce nebo
mn ne vae tlo skuten potebuje, kodte mu. Kdy pijete pli
mnoho, nutte svj trvic systm, zejmna ledviny, vypodat se
s petenm.
Pebytek vody v tle me zpsobit otoky nohou nebo oblieje. Me to
tak bt pinou nadmrnho mnostv hlenu, kterho se tlo zbavuje
pomoc vyrky, kale nebo rmy. Voda je nejlepm rozpoutdlem a
zdrojem energie, ale jej nadmra zpsobuje zven spoteby energie tlem.

131

Lid, kte pij bhem pstu hodn, si mysl, e tm zajist lep odplavovn
toxin z tla. Tlo nen splachovac toaleta, nelze ho vyistit proplchnutm
vtm mnostvm vody. Dokonce to me mt za nsledek snen mnostv
odstrannch toxin.
Nejlepm eenm je pt takov mnostv vody, kter tlo poaduje. Pt,
kdy mte ze, ne kdy mte hlad. Pijte pomalu, malmi douky a
promchvejte ped polknutm se slinami.

PROPLACHOVN TLUSTHO STEVA

Klystr, o kterm bylo napsno ji mnoho vdeckch prac a knih, o kterm
mnoho lid uvauje s odporem a kter si nikdy nezkusili udlat, je pro lidsk
tlo velmi prospn. Toto tma se tu ned dostaten obshnout, ale pokud
bych to ml shrnout do jedn krtk vty, ekl bych: m hloubji a astji
(v rozumnch mezch, samozejm), tm lpe.
Tlust stevo je mstem, z nho se do tla vstebvaj rzn ltky, vetn
vech toxin vyluovanch tlejcmi smsmi. Ve je absorbovno pmo do
krve a krv rozvdno do celho tla.
Vnitn strana tlustho steva je pokryta klky, dky nim me absorpn
proces probhat dostaten efektivn. Bhem let se na klcch usad slizovit
gumovit substance. K n se pichycuj jin, tko vstebateln ltky.
Postupn se tak formuje stle silnj gumov izolan vrstva, kter in
vstebvn ivin do krve stle obtnj, dokonce a nemon.
Krom toho je tato vrstva pznivm prostedm pro mnoh kodliv
bakterie, houby, plsn a jin parazity. Rostouc kolonie tchto parazit a
jejich vkaly pokozuj bakteriln flru (nezbytnou pro sprvnou funkci
steva), otravuj krev a v dsledku toho cel tlo. To vytv pzniv zzem
pro mnoh nemoci, ktermi trp stle vce a vce zstupc pozemsk
civilizace a kter se rozrstaj jako epidemie (nap. rakovina, alergie,
cukrovka).
Lkai aplikujc hydrocolonterapii kaj, e hmota, kterou lze vymt
z tlustho steva, jsou zbytky toho, co lovk jedl ped lety. Dje se tak
proto, e vrstva hlenu a feklnho kamene pibv v prbhu asu na
tlouce, nen-li nasazena sprvn dietn strava. Tato vrstva zuuje prmr
132

tlustho steva a postupn znemouje tlu absorbovat cokoliv jinho, ne

produkty hnilobnch proces.
Jtra jsou poslze u tak siln toxikovan, e tak velk dvky toxin u
nejsou schopna neutralizovat. Takov lovk je neustle pod vlivem jed. Je
to zeteln vidt na jeho oblieji i na cel ki. asto pichzej nemoci,
pocit navy, bolesti hlavy, rychlej strnut ke, matn nebo dokonce lut
oi. To ve jsou symptomy jasn ukazujc na otravu celho tla, jejm
zdrojem je tlust stevo. Vyitn vnitn strany tlustho steva navrt zpt
jeho plnou funknost a tm i obnoven zdrav celho tla.
Kdy se pestane jst, steva nejdve zpomal a pozdji pln zastav svou
funkci. Zbytky strven potravy zstvaj ve stev, stejn tak i slizovit,
gumovit substance, nachzejc se na vnitn stran stev. Do stev
nepichz nov obsah, kter by odsouval star a tak ten zstv
nevylouen. Hmota zbvajc ve stevech se mn na ztvrdl hrudky, jejich
ptomnost jist nen pro tlo prospn. Me se stt hnzdem parazit.
Zbyl nevylouen hmota a hlen slepujc klky tlustho steva mohou bt
vymyty vodou jednoduchou a innou metodou. To v mnoha ppadech
vrt zpt zdrav nebo dokonce zachrn ivot lovka (jeho tlo obsahuje
toxiny, ndor, parazity). To je dvod, pro proplachovn steva vodou me
bt tak dleit. Zajist meme ct, e klystr zachrauje ivot. V ppad
mnoha vleklch nemoc me bt dobe proveden vymyt tlustho steva
dostatenm prostedkem k odstrann piny nemoci a k vylen lovka.
Obvykle km lidem na rovinu tuto pravdu (zejmna tm, kte povauj
klystr za nco odpornho): Mte na vbr, protoe mete, nebo nemuste
provdt vplach tlustho steva. Avak pokud vymyjete jeho obsah, zbavte
se tak hnilob ze svho tla. Ponechte-li si je tam, budete zahnvat zevnit.
Od okamiku ukonen jeden proplachujte tlust stevo alespo jednou
tdn. Kad lovk se rozhodne sm za sebe o frekvenci klystr, kter mu
bude vyhovovat. Dobrm eenm je vyplchnut steva jednou denn
v prvnm tdnu pstu, jednou za dva dny v druhm tdnu a dvakrt tdn
pozdji.
Stevo je teba promvat vodou, dokud nebude zevnit pln ist. To me
trvat od jednoho tdne do nkolika msc, v zvislosti na schopnostech
dan osoby. Obzvlt gumovit sliz vyaduje mnoho prce, protoe se

133

uvoluje pomalu a neochotn. K plnmu proitn vnitn sti tlustho

steva je obvykle nutn udlat mnoho proplach.
Samozejm, e innost itn steva zvis pedevm na schopnostech
konkrtnho lovka. Kompletn oista steva, od konenku a do msta,
kde se tlust stevo napojuje na tenk stevo, vyaduje cvik a mnohonsobn
opakovn klystr.
Lid zkonstruovali pstroje, kter umouj vymyt celho tlustho steva.
Jsou mezi nimi k dispozici i pstroje efektivn a dobe pouiteln. Avak
chcete-li se stt nezvislmi na pstrojch, mete se nauit aplikovat bn
vodn klystry (k domcmu provdn klystru slou irigtor; pozn. pekl.)
Pi astm proplachovn tlustho steva si sami vypracujete metodu pro vs
nejvhodnj. Zde uveden doporuen mete upravovat a pouvat podle
poteby.
Na zatku si mete pedstavit, e tlust stevo je vlnit a velmi zakiven
trubka (jako od vysavae), majc tvar obrcenho psmene U. Take se
zeptte sami sebe: Co udlat k vymyt obsahu tto trubky? Co dlat s vodou
a tlem? Jak druh pohyb a pozic tla zajist, aby dolo k vymyt cel
trubky vodou, od zatku a po konec?
Tlust stevo se proplachuje vodou o teplot asi 15 a 45C, i kdy nkte
rad jet teplej. Zkuste nejdve hork a pak pro zmnu studen klystr.
Vodu vpoutjte nkolikrt a desetkrt i vce. Vpuste tolik vody, kolik
udrte, ale nepehnjte to. m pomaleji budete vodu (s pestvkami)
vpoutt, tm vce j udrte uvnit. Vce vputn vody provede promyt
dkladnji a hloubji. Samozejm, e to nesmte pehnat, protoe stevo
nen baln. Bhem jednoho klystru se dovnit vejde od pl litru a do dvou
litr vody (nkte lid mohou udret i vce).
Kdy je voda uvnit, je zapoteb udlat njak pohyby. Budete-li mt na
pamti, e tlust stevo je trubka ve tvaru obrcenho U, mete snze
vymlet potebn pozice a pohyby. Napklad mete zathnout a uvolnit
bicho, zatst s nm do stran, nahoru a dol, masrovat ho. Mete se tak
nadzvednout na pikch zvednutm pat a prudce se zas spustit (otesy
bicha).
Po dob od nkolika sekund po nkolik minut tchto pohyb a pozic
vytlate cel obsah ven. I v tomto ppad me pomoci vae pedstavivost.
134

Napklad, abyste dostali ven vechnu vodu ze vzestupn sti steva

(vpravo), opete se nohama o ze a zvednte bicho nahoru, a do svisl
polohy. V tto poloze zathnte a vythnte bicho nkolikrt dovnit a ven.
Pot si lehnte na lev bok a spuste nohy dol. Z tto lec polohy (na
levm boku) souasn zvednte hd a zathnte bicho, ale hlavu
ponechte dole. Pak podepnte a vypuste obsah stev, jak jen to jde.
Opakujte cel postup podle poteby nkolikrt, dokud neodtee vechna
voda (2 a 5krt). Pak mete znovu vpustit vodu a ve znovu opakovat.
Zvldnout popsanou metodu proplachovn steva vyaduje cvik. Jedn se o
efektivn metodu itn stevn stny, odstraovn feklnho kamene a
obnoven sprvn funkce celho steva.
Nkte lid si proplachuj stevo mo, bylinnmi aji, kvou, vodou
s citrnovou vou nebo jinmi tekutinami. To me bt v nkterch
ppadech dobrou mylenkou, obzvlt chcete-li dostat do tla ltky tlumc
bolest (kofein), lc (byliny), odstraujc parazity nebo zmkujc stevn
slizovit usazeniny. V minulosti byl pouvn i roztok mdla, ale to nen
dobr npad, protoe mdlo drd stevo a zan tlo jedy. Podle principu,
e nejjednodu een jsou ta nejinnj, nejastji pln vyhovuje
obyejn voda.
Pokud mte v myslu dlat such pst (bez pit), nejprve peliv vymyjte
tlust stevo. Zante s vymvnm alespo tden ped tm, ne pestanete
pt po tu dobu pstujte pouze s vodou. Pedtm, ne pestanete pt, mus
bt tlust stevo uvnit ist. Dky tomu je mnohem snaz t bez vody,
protoe tlo j potebuje mnohem mn ve srovnn s dobou, kdy muselo
odstraovat toxiny (pichzejc do tla ze stev).
Druh nebo tet den pstu si mon budete chtt vyvolat prjem. Pro tento
el je dobr snst njak rostlinn nebo netoxick chemick projmadlo.
Jednm z nich je sran hoenat (hok sl/epsomsk sl, asi 25 gram).
Tak 100% hrukov dus (koupen v obchod nebo radji domc erstv,
asi 1 litr) funguje dobe.
Je teba pamatovat na to, e mnoho lid mv bolesti bicha po poit
velkho mnostv hrukovho dusu. Me to bt dosti bolestiv. Zle na
tom, jak dlouho lovk ped pitm vy hladovl a co zbylo ve stevech. Po
vypit vy se dostav siln kee a peristaltick pohyby stev. Pokud
nebyla steva pli ucpan, pijde prjem do nkolika minut.

135

Mete lehce oht asi jeden litr hrukov vy. Pak vechno vypijte
v prbhu maximln pti minut, ale ne pli rychle, a si nevyvolte
zvracen.
Hrukov dus pouit tmto zpsobem je inn po dobu nkolika hodin.
To me bt nepjemn, protoe bhem t doby (nap. cel dopoledne) se
lovk me ctit patn z dvodu bolesti bicha, bolesti hlavy, impulz
energie atd., v zvislosti na jeho citlivosti. Hrukov dus funguje docela
rychle, take radji jeden a ti dny ped jeho pouitm vymyjte steva
vodou (aby nebyla zanesen, protoe jinak jsou bolesti a kee silnj).
Samozejm, u kadho lovka to nemus probhat takto stejn. Existuj
lid, kte s plnmi stevy, pokud vypij jeden litr hrukov vy, nect nic
vce, ne jen trochu rachocen v bie (co svd o velkm rozthnut stev).
Jsou tak lid, kte maj pocit na zvracen a ct velmi siln bolesti pot, co
vypij jen dv sklenice vy tato metoda pro n nen vhodn.
Popsal jsem tuto metodu pro ty, kte by ji chtli pout a vyzkouet, jak to
funguje v jejich ppad. Pokud si nejste jisti, jak to bude fungovat u vs,
mete zat pouze jednou sklenic dusu a sledovat, co se bude dt. Je-li
inek jedn sklenice pli slab, mete pi dalm pokusu zvit mnostv
vy.
Existuj i jin metody itn steva a to nejen tlustho, ale tak i tenkho.
Souasn se jimi vyist cel zavac trakt i lunk. Nejznmj a
nejinnj metoda pochz z jgy (ank prakalana; pozn. pekl.). Popi ji
jen velmi strun, provd se takto.
Pipravte si asi 1% roztok soli v tepl vod. Vypijte jednu sklenici roztoku a
provete urit cvien, kter maj za kol protlait roztok a ke konenku.
Pot vypijte druhou sklenici a provete znovu cvien. Celou proceduru
opakujte, dokud roztok nezane vytkat z konenku. Nejprve to vypad
jako prjem, pak hnd voda a ke konci u jen bezbarv voda. Nakonec
vypijte jet dv sklenice ist vody.
Funguje to lpe, provdte-li to ne dve ne tet den pstu. U vtiny lid to
funguje dobe i bez provdn potebnch cvien. Msto cvien mete
provdt pohyby a mase bicha. Pedstavujte si, e pohybujete roztokem
z aludku, pes steva, a do konenku.

136

POHYBY SVAL
Mnoz lid, dlouho se postc nebo pizpsobujc sv tlo k ivotu bez jdla,
si stuj na vrazn oslaben organismu, kter me bt doprovzeno
bolest sval. U nkterch lid zanaj svaly zakrovat.
Tito lid se ct velmi slab, proto je vykonvn jakkoliv fyzick prce
unavuje mnohem vce ne dve, kdy jedli. I proveden tak jednoduchho
konu, jako je pesun tho pedmtu, vyaduje od nich velk sil, pi
kterm se zadchaj a roztesou se jim nohy.
Takov ochablost sval vyaduje fyzick cvien. Kdy maj svaly pli
mlo pohybu, zmenuj se. Kdy nkdo pstuje nebo usilovn pizpsobuje
organismus k ivotu bez jdla, proces zakrovn sval je mnohem rychlej,
pokud ta osoba svaly neprocviuje pravideln. Tlo pojd sv mn
potebn svaly jako zdroj blkovin.
Proto chcete-li si svalovou hmotu udret i nadle, pamatujte, e to vyaduje
pravideln cvien. Je lpe, kdy cvien neunavuj pli tlo, proto by to
nemla bt ztov cvien. Provdjte jen mrn svalov cvien,
rozloen v ase. Namsto 100 sed-leh a 30 klik najednou si je radji
rozlote na pt st provdnch v prbhu celho dne. Velmi pozitivn
inek na svaly m mrn bh a plavn.
Energizujc cvien zmnn ve maj velmi pzniv inek na svaly i na
cel tlo, zejmna na jeho energetick pole. Jak jsem se ji zmnil,
energizujc cviky neunavuj tlo, jen zajiuj mrn pouvn sval, co je
velmi posiluje.
Vyplat se znt rzn techniky a tak si je vyzkouet, ale nen teba stt se
kvli tomu adeptem jgy i lenem njak koly. Mete cviit sami (teba i
s pomoc pruky) nebo se spolehnout na sv vnmn tla a toku energie,
kter vs pimje k potebnmu pohybu sval (zmnil jsem se o tom ji
dve). V takovm ppad hlavnm clem energizujcch cvien jsou takov
pohyby sval, kter zabrn jejich zakrovn, posl je a daj tlu vce
energie. Estetick dokonalost provdnch cvik nen vbec dleit.

137

NVRAT KE STRAV
Kdy tlo ukazuje znmky vyhublosti, to jest:
je po vtinu asu zeslbl,
je m dl thlej,
ztrc vhu (teba i jen 0,5 kg za tden),
nlada se zhoruje nebo je po vtinu asu patn,
pak to znamen, e je as zat znovu jst. Pokraovn v hladovn (myln
nazvanm inedia) me pivst tlo do takovho stavu, kdy nebude ji
nadle schopno ivota. Tehdy dojde k jeho oputn, co je znmo pod
vrazem: vyhladovt k smrti.
Namsto udrovn stavu hladovn je lpe zamyslet se a podvat se na to
jinak, moudeji jako na dal cenn zkuenosti v tomto ivot. Zkuenosti
s pstem, nejedenm, hladovnm a s tm souvisejcmi vcmi. V takovch
ppadech km: ivot nikdy nekon, take to, co jste dosud neproili,
mete prot pozdji; eho jste dosud nedoshli, mete tak uinit
v budoucnosti.
Take nen teba se znepokojovat, protoe pokud se nkdo znepokojovat
bude, tak si tm zt ivot a bude trpt, a proto mnostv Lsky pirozen
z nj vyvrajc bude omezen. Pt, ji s vtmi zkuenostmi a
s rozenj sfrou Vdom, to pjde lpe. Mon pak ji doshnete stavu,
pi kterm vs jeden, bez jakhokoliv ntlaku, samo opust.
Na druhou stranu, nem cenu bojovat s tlem, protoe takov konn vm
nepinese nic dobrho. Vlka pin zrann a utrpen. Pokud budete
bojovat se svm tlem, kdo bude trpt, kdo zstane zrann? Proto je-li
nvrat k jdlu moudejm eenm, je rozumn ho zvolit. V svt se tm
nezhrout, ani pokud vs lid nebudou u vce povaovat za osvcenho
mistra.
Nvrat zpt k jdlu je docela rizikovm procesem, protoe (nen-li proveden
sprvn) me zhorit zdrav vce, ne bylo ped ukonenm jeden.
Literatura popisuje ppady osob, kter zemely v bolestech po spn
sndenm vydatnm obd po delm pstu.
Proces obnovy tla po hladovn lze pirovnat ke zrychlenmu rstu tla
dtte. V prv ad to znamen, e tlo buduje samo sebe hlavn z toho, co
dostv k jdlu. Take pokud lovk sn jin ltky, ne tlo potebuje, budou
138

jeho tlesn hmotn struktury slab (hor) ne ideln. Tlo vybudovan

tmto zpsobem je slab, snze onemocn a rychleji se opotebovv i
strne.
Nejlepm eenm pi obnov normlnho jeden po pstu je pouit
vdom metody jeden. Vdom jeden dod tlu potraviny v takovm
mnostv a ase, jak tlo potebuje. Dky tto metod lze po hladovn nebo
lann vybudovat siln a odoln tlo. Sprvn nvrat ke strav je jet
dleitj, ne samotn liv pst.
Nemte-li trplivost na vdom jeden, je lep, kdy budete dodrovat
zsady sprvnho stravovn, popsan dle (popsal jsem je ve sv knize
Zsady sprvn vivy). Zde jsou ti nejdleitj z nich:
1. Omezte mnostv pijman stravy a to i navzdory vlmu hladu
m mn asu ubhlo od konce pstu, tm mn jdla jezte.
Zvyujte mnostv stravy pomalu a postupn. Vl hlad me
pijt rychle, ale pokud se mu poddte, mete vn ublit svmu
tlu. Vm o lovku, kter zemel v bolestech pot, co zakonil
nkolikatdenn pst vydatnm obdem v restauraci.
2. Nejdve zante ovocnmi vami ednmi vodou, pijte je velmi
pomalu, kapku po kapce, promchvejte dobe se slinami (jako kdy
si proplachujete sta). I dal tekutiny pidvejte pomalu a postupn,
nap. nesolen zeleninov vy. Dle pichz ovoce, v malm
mnostv a malch soustech, rozkousvejte tak dlouho, dokud se
ped spolknutm nepromn v kapalinu. Potom nsleduje zelenina,
rozvkvejte ji podobn i spe jet dle ne ovoce.
3. m bli prod a m mn zpracovan potravina, tm je
vhodnjm materilem dodanm tlu, ze kterho se tlo buduje.
Take m mn je zpracovan to, co proda dv lovku k jdlu,
tm vce vhod to tlu pin.
Jsou lid, kte po nvratu k jdlu zstvaj jen u ovoce a zeleniny. Jed tak
bez ohledu na to, zda plnuj znovu se pokusit o SBJ nebo ne. Jin
postupn zavdj stle hutnj stravu.

139

STDAV SPRCHA
Stdav sprcha zan teplou vodou. Po chvli teplotu vody postupn zvyte
na nejteplej, jakou jet snesete (samozejm bez pehnn). Pak teplotu
vody rychle snite na nejchladnj, jakou jet snesete nechte ji dopadat
na sv tlo nejmn deset sekund. Dle opt rychle zmte teplotu vody na
nejteplej, jakou jet snesete a nechte ji tct na tlo po nkolik destek
sekund. A opt ji zmte na nejchladnj.
Opakujte nkolikrt rychl zmny teploty vody. Jako posledn by mla na
vae tlo dopadat studen voda, aby pozavrala kon pry a aktivovala tok
energie zevnit ven (poctte ji jako teplo).
Stdav sprcha proist (uvoln) kapilrn cvy a ki. Vzhledem k velkm
a rychlm zmnm teploty vody se kapilry stdav roztahuj a smruj. To
zpsob uvolnn pebytk minerl a dalch ltek, kter pokrvaj vnitn
stny kapilr.
Stejn tak rychl zmny teploty vody zpsobuj, e se kon pry stdav
roziuj a stahuj. Tyto pohyby vytlauj pebytek konho mazu
s neistotami. Dky tomu nen nutn pouvat mdlo ani jin prostedky
k myt ke (tedy neotravujete tlo ani produ).
Je dleit, aby bylo stdav sprchovn zakoneno studenou vodou.
Zakonen horkou vodou ponech pry ke oteven a energie proud
z okol dovnit do tla. Jet dleitj je to v zim, kdy se vychz
z teplho domu ven na mrz. Zakonen stdav sprchy teplou vodou je
praktick v ppadech, kdy lovk jde do postele (dokonce bez osuovn
pokoky) pmo ze sprchy s clem, aby se tlo vypotilo.
lovk ct chlad pi opoutn sprchy zakonen studenou vodou. Ale velmi
brzy chlad zpsob vy energetickou aktivitu v tle. Jen pr okamik po
osuen pokoky poctte energii zahvajc tlo. To me bt poctno
obzvlt dobe, pokud si po spre udlte njak energizujc nebo alespo
gymnastick cvien. V takovm ppad je jet lep, nebudete-li si
pokoku osuovat, ale zanete s cvienm ihned po ukonen sprchy.
Msto sprchy lze pout dv vany. V jedn je hork a v druh studen voda.
Ponoujete se stdav jednou do studen, podruh do hork vody a to na
dobu a nkolika destek sekund. Jako posledn bude studen voda.
140

Nemte-li k dispozici horkou vodu, mjte odvahu obas si dt studenou

sprchu nebo se vykoupat v ledov vod. Me to mt velmi pozitivn vliv na
tlo, obzvlt tehdy, jste-li unaven nebo nachlazen. Je to dobr metoda na
poslen imunitnho systmu. Avak pro nkter lidi, kterm je neustle
zima, nemus bt nejvhodnj.
Mnostv a protkn ivotn energie lovka m vliv na jeho ctn teploty.
Dv osoby stejn velikosti tla, na stejnm mst, stejn odn, mohou
pociovat teplotu jinak. Jedn z nich me bt horko a jin bu akort nebo
dokonce zima. Zvis to pedevm na rovni a smru toku energie v tle.
Pokud tok smuje dovnit, vnj vlivy (podnty, svtlo, teplota) maj vt
vliv na lovka, ne kdy m tok obrcen smr. Kdy energie proud ven,
lovk se mn poddv vnjm vlivm a sm silnji ovlivuje vnj
prosted.
Nkte lid dovoluj svmu Vnitnmu Zdroji (J) projevit se a tak, e se
svou aktivitou stvaj podobni Slunci. Je zeteln ctit, jak z nich vyzauje
Lska, teplo, bezpe atd. Kolem tla (zejmna kolem hlavy) takov osoby
lze pozorovat lehkou zi (svatoz). Takov lid nect chlad ani teplo vce
i mn, ne jak si sami pej (stanov).

CHYBY
Nabyt zkuenosti a znalosti o chybch uinnch bhem procesu realizace
neho poskytuj potenciln vt monosti. Dky tomu se mete pt
pustit do realizace cle s vt znalost, dvrou a jistotou. To lze uplatnit i
na ivot bez jdla. Tzv. nespn pokus pechodu na inedii je soust
cennch zkuenost na tto cest a spe pome k dosaen cle, ne e by
tomu brnil.
Pedtm, ne zanete dal pokus o ivot bez jdla, je dobr se nejdve
ujistit, e vae tlo je zdrav a dobe iven, a e instinkty jsou pro tento
kol dostaten pipraven. Proto je teba vnovat njak as i sprvn
viv tla a mentlnm a duchovnm cvienm. Mn se zamovat na
samotn nejeden a radji vnovat vce asu a energie na roziovn sfry
vdom a programovn instinkt, protoe inedia je spe dovednost ducha
ne tla. K tomu mohou dobe poslouit cvien kontemplac, popsan dve.

141

V kadm ppad nen vhodn (v dan situaci) udlat zkladn chybu

piznat si selhn. Pokud se navc budete ctit provinile nebo budete
obviovat sv tlo, pivede vs to do jet hor situace. Takov pstup
nepome, stane se pouze dal pekkou na va cest k dokonalosti.
Pokud sledovanho cle nebylo dosaeno, nemus to nutn znamenat, e jste
selhali. Pokud se domnvte, e jste neuspli, mete se mlit, protoe ve
skutenosti pravda me bt nkde jinde. Pot, co se podvte na sprvnou
odpov hluboko do sebe, mon zjistte, e vam skutenm clem nemlo
bt oputn jdla, ale zkuenosti, ktermi jste prv proli tm nejlepm
monm zpsobem.
V ppad, e se vm nepodailo pejt na ivot bez jdla, tm nejlepm, co
mete udlat, je pijmout optovn jeden, jakoby to byl nvrat dom
z velmi zajmav cesty pln cennch zkuenost. Za zmnku stoj i zdravotn
vhody, kter jste dali tlu bhem nejeden.
Bhem pokusu o pizpsoben tla k ivotu bez jdla, ale i pozdji, je pro
tlo velmi dleit, aby ctilo Lsku z vs vyzaujc. Lska je energie
vytvejc ivot. Tlo ji potebuje, obzvlt ve chvlch, kter lze
povaovat za obtn.

142

DVODY JEDEN
Pro mus lovk jst, nebo co je dvodem, e se nkdo rozhodne do svho
tla vkldat kousky hmoty, zvan jdlo? Tato otzka me vypadat divn,
protoe odpov na ni me bt jednoduch: protoe lovk ct hlad.
Pojme se tedy ptt: kdy a za jakch okolnost lovk ct hlad?
Existuje mnoho dvod, pro lovk j. Mohou bt rozdleny do rznch
seznam tady je jeden z nich:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

Skuten poteby tla (SPT).

Emoce.
Nvyk.
Zvislost.
Vra nebo strach.
Nuda.
Rozhodnut ke zmn.
Spolenost.
Chu, vn a vzhled.
Chudoba, etrnost.
Ntlak.
Odmna.
Uzemnn.

Dal dvody, nutc lidi jst, jsou nejastji obsaeny v jednom z dvod
uvedench ve.
Pro lovka usilujcho o SBJ je znalost dvod k jeden jednm
z nejpnosnjch krok na cest. Umouje mu to lpe pochopit svou
psychiku a tlo.

SPT
neboli Skuten Poteby Tla. Lidsk tlo (a na vjimky) obas potebuje
urit ltky dodan z venku. Jsou stovky takovch ltek. Nkter z nich jsou
znm, pojmenovan a zkatalogizovan, nap.: sacharidy, tuky, blkoviny,
143

minerly, stopov prvky, enzymy. Tlo funguje nejlpe, kdy je dostv

vechny (ne ve stejnou dobu, samozejm) v pesn sprvnm okamiku a
v pesn sprvnm mnostv.
Mimochodem, zeptm se: Je nkdo kdo v, kter ltky, v jakm okamiku a
v jakm mnostv tlo potebuje? Kad tlo je jin a ije v rznch
podmnkch, mohou tedy existovat obecn dietn doporuen?
Nejsp odpovte, e neznte dnho lovka, kter by vdl co, kolik a
kdy je tlu potebn. Pokud jde o druhou otzku, tam tak znte odpov:
neexistuje dieta dobr pro vechny lidi.
Jet doplnm, e ideln strava je nco, co se neustle mn. Co je dnes pro
nkoho ideln strava, me pro nj bt ztra kodliv strava. lovk se
neustle mn, protoe okolnosti jeho ivota, stejn jako jeho poteby (nap.
jdlo) prochzej neustlmi zmnami.
SPT jsou jedinm ppadem, kdy snden neho me bt pro prci tla
pnosn. Jdlo z jakhokoli jinho dvodu pokozuje tlo, i kdy me bt
pnosem v jinch oblastech (nap. sociln, pro poten, k uklidnn).
Kdy se projev SPT, je nejlepm eenm dt tlu to, co poaduje. Pokud
nejsou SPT uspokojeny, tlo se tm pokozuje a trp.
Alenara doporuovala metodu k uren, zda je pocit hladu zpsoben SPT,
nebo zda vyplv z emoc. Aby to mohlo bt ureno, lovk si pedstav, e
nesn to, na co m hlad. Pi tto pedstav dan osoba vnuje pozornost
emocionlnm reakcm organismu. Nen-li reakce, ukazuje to spe na SPT.
Pokud se objev emocionln reakce, obzvlt zaloen na strachu, indikuje
to jin piny. Nejastji se jedn o uvolnn emoce strachu.
Vdom metoda stravovn (popsan ve) rozvj (v osob, kter ji
praktikuje) dovednost rozlien, zda se jedn o SPT nebo o emoce. Vdom
stravovn znan usnaduje nastolen a udren nejvhodnj stravy.
Emoce jsou faktorem, kter lovka nejastji pivd k pjmu potravy,
pokud ije ve spolenosti lid, kte maj spousty jdla. V instinktech se
nachz blokovan emocionln reakce, pocity, obrazy a mylenky. Hromad
se tam od poet, nkter z nich maj svj pvod v minulch ivotech.
Intelekt nev o jejich existenci. Podvdom, kter neum zpracovvat data, je
zkou poslat intelektu, protoe to je jeho specializace. Prce instinktu
144

spov v ukldn dat a v bhu program (procesy fungujc bez pozornosti

intelektu) jak u jsem popsal ve.
Take kdy se podvdom pokou odeslat intelektu data, se ktermi si
neum poradit, me osoba v prvnm okamiku poctit hlad. Pokud v tto
chvli dan osoba obrt dostatek pozornosti pouze k pocitu hladu a zept se
sama sebe, zda opravdu ct hlad, pak odpov pravdpodobn bude: Ne,
nen to hlad. Avak, vtina lid se nad tm nezamysl, kdy ct hlad a
okamit zanou cpt do tla jdlo. Tlo pak trp, protoe dostv nco, co
mus bt zcela odstranno, aby se obnovila sprvn innost tla.
Metoda vdomho jeden, i kdy se provd jen sten v okamiku pocitu
hladu, pomh nauit se odliovat SPT od emocionln reakce. Kdy se
osoba psychicky nezastav v okamiku poctn hladu, nezamysl se nad
jeho pinou, pak zatlauje zpt to, co podvdom nabz intelektu
k een. Me to bt zablokovan emocionln reakce z dtstv.
Co se stane, kdy se osoba namsto soustedn se na vznikl hlad sousted
na jeden? Blokovan emoce, pocity, obrazy a mylenky jsou zatlaeny zpt,
hloubji do podvdom. Problm zstane nevyeen, protoe se osoba nad
nm nezamyslela, neponoila se do nj. Tento neodstrann problm bude i
nadle nahlodvat osobu zevnit.
Emoce uvolnn bhem pstu, je-li jich moc, mohou v lovku vyvolat dosti
nepjemn pocity. Pak ta osoba zcela nechpe, co se s n dje, e se stv
tak citlivou, nervzn, netrplivou. Spojuje si tuto situaci s hladem a kdy
zane opt jst, ct levu, protoe vechno to zas zmiz. Ale kdyby se v t
dob (namsto jeden) soustedila na pocity, co j srdce sdluje, hlad by se
zmenil nebo zmizel a psychika by mla anci vyistit se od toho problmu.
Proces itn psychiky probh takovm zpsobem, e je propojen
s hladem.
itn psychiky bhem pstu je vce nepjemn a obtn pro lidi
s nadvhou. Zrovna oni jsou ti lid, kte sami sebe pivedli k otylosti,
protoe jejich psychika chtla vyeit zablokovan daje, co bylo poctno
jako hlad. Jak si mete pesn domyslet, oni jsou lid, kte pstovn
nejvce potebuj a kte prochzej pstem s nejvtmi obtemi.
V extrmnch ppadech lid umraj bhem pstu; ne proto, e tlo
nedostane jdlo, ale protoe se uvoln emoce, kter neum zvldnout.

145

Zde mete pozorovat dal roli, jakou potraviny hraj pro lidi na Zemi je
to droga, kter umouje lidem nemyslet na nco, umouje lidem
zapomenout na nepjemnosti. Kolik lid naduv tuto drogu, to je vidt
hlavn na tuku.
Hlad me bt zpsoben tak parazity ijcmi v tle (nap. plse ve
stevech). Parazit mohou psobit na mozkov centra pocitem hladu nebo
chuti tak, e jim lid poskytuj to, co potebuj k ivotu a dobrmu rstu.
Mnoho lid zvislch na sladkostech maj tlo pln parazit a ve stevech se
jim spn mno kolonie hub.

NVYK
je innost provdn obvykle za uritch okolnost. Nvyky tkajc se jdla
jsou jednm z hlavnch dvod, pro lid jed, kdy nejsou dn SPT.
Podobn jako u jinch nvyk, lovk nepeml, zda tlo potebuje to, co
v t chvli konzumuje. J jen proto, protoe je zvykl to dlat.
Jednm z nejastjch nvyk je sedt u jdelnho stolu, protoe je tzv. as
jdla. Rozdlen jdeln doby: sndan, obd, veee nebo jin dlen, pivd
osobu k astmu jeden, ale nebere v vahu SPT.
Dal nvyky se tkaj typu pokrmu. Neslazen aj se suenkami pro
odpoledn posezen u aje, instantn kva s mlkem a cukrem rno po
probuzen, knedlk se zelm a omkou, pivo s hranolkami ke sledovn
televize, zmrzlina pi prochzce mstem to jsou jen nkter pklady
nvyk. Pravdpodobn byste zde mohli uvst i vae. lovk si vybere,
preferuje jedno jdlo a nem rd jin, v zvislosti na okolnostech. Zle to
na nkterch faktorech, z nich nejdleitj je sociln sugesce.
Nvyk vytv automatick reakce tla, proto lovk za uritch okolnost
(nap. as, prosted) ct hlad na urit potraviny. Je to dobr pklad toho,
jak sociln sugesce programuje instinkt.
Nvyk me bt odstrann mnohem snze ne zvislost. Jak rozliit mezi
nvykem a zvislost? Vimnte si emocionlnch reakc. Obecn plat, e
pokud vzdn se urit akce nespust emocionln reakci, byla akce
nvykem. Pokuste-li se vzdt zvislosti, objev se nepjemn emocionln
reakce (kter mohou bt doprovzeny nepjemnmi tlesnmi reakcemi),
146

napklad: podrdnost, zlost, vbuchy nenvisti. Jinmi slovy, m mn

intenzivn jsou emocionln reakce, tm slab je zvislost. Nen dn ostr
hranice mezi nvykem a zvislosti.

ZVISLOST
na jdle je jednm z nejastji se vyskytujcch zvislost na Zemi. Ano,
nkdo se me stt zvisl na jdle nebo pit; zvisl na jdle veobecn
nebo na jeden neho konkrtnho. Zvislost vypad jako nvyk, ale kdy
se j pokuste vzdt, ctte, e tlo a psychika vzdoruj.
lovk se nejastji stv zvisl na cukru, kv, nealkoholickch npojch,
soli, mlnch vrobcch, chlebu, masu. Kdy se zvisl osoba nhle
rozhodne vzdt se nvykovch vrobk, ct, e tlo po nich tou.
Napklad, je-li tlo zbaveno masa, na kterm m zvislost, bude touit po
chuti masa a dokonce se to projev i na nlad. Osoba bude po tdny ctit
nesnesitelnou touhu po, eknme, steaku. Me dokonce snt o tom, e ho j.
V ppad zvislosti je snadn nesprvn urit, zda je touha po urit
potravin zpsobena zvislost, SPT nebo parazity. To je dvod, pro osoba,
kter nen odbornkem v metod vdomho stravovn, nemus bt schopna
ve vech ppadech bezchybn urit, co, kolik a kdy tlo potebuje. Nicmn
pravideln uplatovn metody vdomho jeden vede k dovednosti bt
schopen rychle rozliit mezi SPT, zvislost nebo jinmi faktory.
Siln touha po urit potravin me bt zpsobena i parazity. Existuje
mnohem vce parazit, ochotnch t v lidskm tle, ne by mohl bn
pozeman oekvat. Mnoz z nich mohou vrazn ovlivnit chuov
preference lovka. Prakticky lze ci, e nkte parazit mohou zotroit
lovka natolik, e bude jst hlavn to, co nejvce prospv jejich rstu.
Dobrm pkladem mohou bt houby. Pokud se jejich kolonie ve stevech
nadmrn rozrostou, lovk se stv zvislm routem sladkost (okolda,
zmrzlina, cukrov).
m vce je lovk zvisl na jdle, tm je pro nj obtnj pstovat a tm je
pro nj samotn pstovn proces nepjemnj. V ppad osoby zvisl na
jdle jsou tlesn pznaky stejn jako pznaky, vyskytujc se v ppadech
osob zvislch na alkoholu, cigaretch i drogch. To je jedno z klinickch

147

potvrzen toho, e strava je jenom jistm druhem zvislosti. lovk ije

v tto zvislosti od narozen.
Jeden jako zvislost (tj. it se zvislost na jdle) je jednm z hlavnch
faktor, pro tlo bnho pozemana vydr mn ne sto let, je asto
nemocn a strne v prbhu celho ivota. Pvodn lidsk tlo nem dn
omezen dlky ivota, protoe je naprogramovno na nesmrtelnost (nejedn
se o nezranitelnost). Lid si sv tlo ni mimo jin svmi zvislostmi.

VRA NEBO STRACH

jsou asto dleit faktory, kter pimj osobu k rozvaovn o sv strav.
V tomto ppad je vra zaloena na obav, e tlo postrd njakou ltku,
proto ji chce doplnit jedenm njak specifick potraviny. Krom strachu, e
tlo nco postrd, me lovk vit, e jeden neho je pro tlo pnosn.
Zde jsou nkter pklady (vybral jsem nesprvn pedsudky):

Pit mlka in kosti a zuby tvrdmi, protoe mlko obsahuje hodn

vpnku.
lovk potebuje (jst) vechno.
Je teba jst hodn ovoce a zeleniny.
Maso je nezbytn pro sprvn rst tla, protoe mu dodv
vitamny B.
Je teba vypt alespo 2 litry vody denn.
Jst je poteba asto, ale mal mnostv.
Ten, kdo tce pracuje, mus hodn jst.
Jezte hodn, abyste byli velc a siln.

Tyto a mnoh dal nzory, pedvan z generace na generaci a asto slep

nsledovan, maj vliv na stravu lovka. Lid s takovmi nebo jinmi
pesvdenmi o jdle j nkter pokrmy jen proto, e v v jejich specifick
vliv na tlo. Tyto druhy vry jsou aplikovny pi sestavovn a dodrovn
diet (nap. hubnoucch, proiujcch, ozdravnch).
Ve skutenosti je tlo sobstan a potebuje jen mysl, kter funguje
sprvn. m silnji lovk v, e tlo potebuje nco zven, tm vce na
tom fungovn tla zvis.
148

Dalm faktem je, e kad lovk je jinm svtem, vytv a pijm jin
poteby, pesvden mimo jin i to je dvod, pro neexistuje nic
takovho, jako sprvn dieta pro kadho. Sprvn strava pro lovka je ta,
kter pln vyhovuje SPT tto osoby.
Obzvlt astou vrou je pesvden, e lovk mus jst hodn, aby ml
dostatek energie a tm i sly. Osoba, kter v, e jdlo je nezbytnm
palivem dodvajcm tlu energii (jako benzn pohnjc motor), bude
nchylnj k pejdn. Pozorovn ukazuj, e sten to je faktem,
protoe plin omezen toho, co indikuje SPT, in tlo mnohem slabm.
Vtina lid m takto nastaven (naprogramovan) instinkty jak jsem
vysvtlil ji dve.
Falen pedstavy zpsobuj, e osoba j potraviny, kter tlo nepotebuje, ty
ho petuj a nsledn pokozuj. Napklad pesvden, e lovk by ml
jst hodn ovoce, je zavdjc. Jde o to, e nen sprvn zvyovat mnostv
jdla pidvnm ovoce, ale mnoho lid by mlo zmnit sloen stravy tak,
aby obsahovala vt podl ovoce, co je pro tlo prospn.
Jak si mete snadno domyslet, strachy a pesvden tkajc se jeden a
stravy zpsob lovku vce kody ne uitku. Zejmna bezbrann dt tm
trp vce, z toho dvodu, e je jejich rodie nut k jdlu.
Setkal jsem se tak s vrou, e pokud lovk nedoj celou porci jdla, kterou
dostal, uvrhne na sebe osud, kter ho v budoucnu potrest nedostatkem
potravin.
A jet jedna zsadn vc tkajc se vry. Pokud potravina obsahuje vysok
mnostv sloek (vitamny, minerly, prvky), neznamen to, e je teba ji
zkonzumovat s clem dt tlu tyto ltky. Kravsk mlko, obsahujc hodn
vpnku, me bt dobrm pkladem. Lid asto v, e pitm velkho
mnostv mlka zabrn nedostatku vpnku v tle. Avak vsledkem takov
innosti je prav opak. Pit velkho mnostv kravskho mlka (obzvlt
pevaenho) zpsob nedostatek tohoto prvku v tle. Vysvtlen by
vyadovalo ponoen se do jinho tmatu, tkajcho se vlivu uritch
potravin na lidsk tlo.
Jeden kvli strachu nebo ve nespluje SPT, jinmi slovy, pokozuje to
tlo.

149

NUDA
a jeden spolu maj tak mnoho spolenho. U jste nkdy zaali jst jen
proto, e to byla v dan chvli mn nudn innost nebo vm to umonilo
zapomenout na nudu? Pro j? Protoe nemm nic lepho na prci.
Nebo: Chci zabt as. Tak znte podobn vrazy?
innosti, souvisejc s ppravou jdla, jedenm pokrmu a pot itnm, jsou
dostaten lkav, aby se jim osoba vnovala ve chvli, kdy nenachz nic
lepho na prci.
Kdy se nudte, mete se namsto jeden zamstnat kontemplac nebo
provdnm jinch, tzv. duchovnch cvien. Jist ji vte, e jeden
z dvodu nudy je nepotebnm zatovnm tla, marnnm asu, penz a
energie.
lovk, kter se rozhodl jst z dvodu nudy, to asto dl tak proto, e m
rd pocit chuti. Tmto zpsobem se vytv vztah: nuda >> touha se j zbavit
>> (doasn) vzestup nlady. Tento druh vztahu, jak si mete snadno
domyslet, je pro lidsk tlo dosti zhoubn. Nejastji se projevuje obezitou a
s n spojenmi nemocemi tla. Je snadn propadnout zvislosti.

ROZHODNUT KE ZMN
Rozhodnut ke zmn, kter je obvykle zaloeno na pesvdench, se stv
dvodem ke zmn stravy. Takov rozhodnut se mohou tkat vzhledu tla,
zpsobu, jakm funguje, nlady a psychiky.
Jednm z nejastji pijatch rozhodnut je hubnut ke zbaven se obezity
tla. Vtina lid v, e nadmrn jeden jdla zpsobuje obezitu. Nkte
z nich se rozhodnou zmnit jdelnek tak, aby ztratili pebyten tlesn
tuk.
Po takovm rozhodnut si lovk zvol jdlo, mnostv, as a zpsob k jeho
jeden. Pi vytven takov diety maj rozhodujc vliv znalosti a
pesvden dan osoby.
Z toho dvodu me osoba jst njak iviny, umle vytvoen vitamny,
stopov minerly nebo pt bylinn aje. Bude to dlat z dvodu doshnut
150

njakch zmn, ne kvli SPT, co znamen, e takovou stravou si me

ukodit.
Rozhodnut tkajc se zmny stravy se asto objevuj u lid, zajmajcch se
o vlastn rst. Takov osoba se rozhodne ke konzumaci vybranch potravin
a omezen nebo odepen jinch potravin. Zmn t zpsoby a asy jeden.
Pokud ve probh v souladu se SPT, m takov rozhodnut pzniv vliv na
osobu, pokud ne, nejspe si tm ukod.
Jednm ze specilnch rozhodnut (tkajcch se tmatu tto knihy) je vzdn
se jdla navdy. Tak v tomto ppad, mluvme-li o vlivu na konkrtn
osobu, je pravidlo SPT stle platn. Pokud takov rozhodnut podporuje
SPT, je vhodn, pokud ne, osobu pokozuje.
Pi jakmkoli rozhodnut tkajc se stravy je teba vdt, e nejvhodnj je
brt v vahu SPT. Toute-li pestat jst a SPT poukazuje na pjem stravy,
pak sprvn cesta vede pes prci na zmn SPT (nap. pomoc vizualizace).

SPOLENOST
a jej nvyky mohou lovka pivdt k jeden. Spoleensk setkn obvykle
zahrnuj konzumaci jdla to je jeden z astch nvyk pokozujcch
zdrav. Bhem tto doby se zkonzumuje nejvce jdla nepotebnho pro tlo.
Dal kody zpsobuje pejdn, napklad kdy je nvtva povzbuzovna
k ochutnn veho. Tak podmnky nejsou pzniv ke konzumaci jdla,
protoe lid bhem jdla konverzuj.
Zmna nvyk me bt obtn, ale v ppad jeden bhem spoleenskch
setkn, s ohledem na vae zdrav, to stoj za to udlat. Samozejm je
mon jst zdrav i ve spolenosti (podle SPT), ale je pak t zamovat se
na sebe msto na konverzaci.
Umte si pedstavit spoleensk setkn bez jakhokoliv jdla? Je to mon a
dokonce me bt docela spn, pokud budou vichni astnci pedem
informovni, pro to bude bez jdla. Nanejv nepijdou lid, kterm se ta
mylenka nebude zamlouvat.

151

CHU, VN A VZHLED
mohou bt tak lkav, e lovk se rozhodne nco snst (vypt), akoliv
nect dn hlad (ze). Tzv. kuchask umn je rozshlou soust
lidskho ivota na Zemi. Faktem je, e to, co asto vypad jako chutn
(kvli tvaru, uspodn, barv), takov vbec bt nemus.
Jednou z nejvtch kod, kterou si lovk zpsobuje, je pouvn
ochucovadel. Mezi n pat sl, cukr, koen, chuov zesilovae, ltky
zlepujc vzhled a vni. Pro jejich pouvn tlu kod? Hlavn proto, e
tyto ltky tlo podvd a zpsobuj chybnou funkci pirozench regulanch
funkc tla, detekujcch pomoc chuti potebn sloen stravy.
Je to bez chuti. Chutn to jako piliny. Pokud si to lovk mysl o jdle,
tak to jasn ukazuje, e tlo toto jdlo nepotebuje. Pro tlo je lep, aby
takov jdlo nesndlo, namsto ochucovn jdla a tm podvdn
pirozench tlesnch funkc. Vnmn chuti, zvisl pmo na SPT, funguje
nejlpe. Kdy tlo nco potebuje, chuov smysly nechaj lovka snst to
s chut, i kdy to neobsahuje dn chuov psady. Me se dokonce
stt, e dodn dochucovacch psad chu pokrmu naopak zkaz.
Brambory bez soli chutnaj asn, pokud je tlo potebuje, ale jsou
mdl i bez chuti, kdy tlu kod. Jahody, borvky, maliny maj
skvlou chu, kdy je tlo potebuje. Ale pokud jich nkdo sn nadmru,
smysly ho budou informovat, e jsou pli kysel, mlo sladk atd. To
je dvod, pro nkte lid kaj, e toto ovoce chutn lpe se lehakou a
cukrem.
Pouvn psad, kter mn chu nebo vzhled potravin, zpsobuje klamn
tla, lovk j spe pro chu msto pro uspokojovn SPT. Po pivyknut na
chu (vzhled) zpsobenou psadami lovk astji ct chu na jdlo namsto
pocit hladu, vyvolan SPT.
Psady vyvolvaj zvislost. Cukr, sl, pep, paprika jsou nejastji
pouvan ltky a substance k oklamn chut pirozench funkc tla
regulujcch jeden podle SPT.
Vzdn se psad, zejmna chuovch, je pro lovka velmi pnosn.
Chuov smysly pak informuj pesnji, co a kolik tlo potebuje. Je to

152

jednoduch pokud nco bez pdavk nechutn, znamen to, e tlo to

nepotebuje.
Existuj lid, kte dky svm znalostem, jak pracovat s pdavky, hlavn
tmi chuovmi, vybudovali dobe prosperujc spolenosti. Velk
mezinrodn spolenosti, prodvajc rychl oberstven (dobe
chutnajc), jsou toho dobrm pkladem. Jejich velk finann zisky, spolu
s velkmi kodami napchanmi na zdrav milion lid (rakovina a smrt),
jsou vsledkem jejich innosti a veobecn nevdomosti tkajc se
chuovch smysl.

CHUDOBA, ETRNOST
vyvolvaj lidem pocit, e je to koda nedojst jdlo a zbytky vyhodit.
kaj, e je to pltvn, vyhazovn penz. Takov chovn se zd bt
zpsobeno pedevm spoivost. Je fakt, e vyhazovn jdla je pltvnm,
zatmco jeho uchovn na pozdji et energii i penze. Avak psychick
analzy astji ukazuj, e zkladem takovho chovn osob je strach.
I kdy zde zapomeneme na SPT, jeden jdla, kter pedtm zbylo (zvlt
pokud bylo znovu ohvno), tlu spe kod. Mnoho jdel se zkaz mnohem
rychleji, ne suroviny pouit pi jejich pprav. Nov ohvn vytv vce
ltek kodlivch pro tlo.
Lid, zejmna ti, kte zaili hlad z dvodu chudoby, prodn katastrofy
nebo vlky, mohou mt siln pesvden, e s potravinami by se nemlo
pltvat. Zvlt pokud vezmou v vahu irok rozpt milion hladovjcch
lid na Zemi, ct se provinile nebo dokonce jako by sami nesli za to
odpovdnost.
Mj ddeek (mu s velkm srdcem) byl tak takov. Radji jedl vaen
brambory, kter byly v lednici po dobu nkolika dn, navc pestoe nebyl
ani hladov, namsto aby je vyhodil. S potravinami, dokonce i se zbytky,
zachzel jako se zlatem. Z toho dvodu choval prasata, aby nic nepilo
nazmar.

153

NTLAK
ohledn stravovn je spojen pedevm s jednou z nejvnjch kod,
kterou mohou rodie udlat svm dtem nut je, aby jedly vce, ne chtj,
nebo to, na co nemaj chu. Dti by mly mt monost vybrat si, co budou
jst a v jakm mnostv. Ale je lep pro jejich zdrav chrnit je (aby se
nestaly zvislmi) ped toxiny, jako jsou chipsy, hranolky, pizza a tak
vrobky z mlka nebo z peen mouky.
Nkter dti jsou podvdny, aby jedly. k se jim, e obsah tale mus
snst a do konce, protoe jinak e se jim stane nco patnho, napklad e
budou mt pihy, nebo e je nkdo odnese. Takov sugesce jsou tak
ntlakem. Pokozuj dtskou psychiku, co se me kodliv projevit
v oblasti jeden pozdji v jejich ivot.
Ntlak k jeden se tk tak asu jdla. Nkdo nedovoluje jin osob (nap.
svmu dtti) jst kdy m hlad, ale pikazuje ekat, a bude jdlo pipraveno
Te nic nejez, pokej, a bude obd! Nebo jet h, nutit k jdlu proto,
protoe je as jdla Te je as veee, tak vechno hezky snz!
Nutit sebe nebo jin osoby k jeden v pevnch asech zavd rytmus dennho
podku, vytv v lovku nvyky a tm nikdy nespluje SPT (kad
lovk je jinm svtem).
Zakzat nco je tak druh nucen (aby nkdo nco nedlal) a vyskytuje se to
i u jeden. Pokud lovk zake sob nebo jin osob jeden neho, co
vyaduje SPT, kod tlu.
Nucen, zakazovn k jeden neho me doasn slouit k ochran sebe
nebo jinch lid, zejmna dt, ped jedenm zvlt kodlivch ltek, k nim
pat (mimo jin) sladkosti, smaen, peen nebo uzen potraviny, stejn
jako vrobky z ivoinho mlka. Nicmn, v tomto ppad se vyplat
vnovat vt pozornost a prci psychice a vzdlvn. Konzumace tchto
potravin nen neshodou se SPT, je zpsobena zvislost. Zvislost me bt
psychick, chuov nebo zpsoben parazity.

154

ODMNA
(ve form potravy) jako tcha pro sebe, nebo jinou osobu, me bt
dostatenm dvodem k jdlu. U jste nkdy jedli nco pro poten pi
smutku, nespokojenosti nebo k odmnn se za nco?
Pklady: Byl to den pln nervozity, take te si dm k jdlu nco
dobrho. Nesloil jsem zkouku, koupm si zmrzlinu na uten.
Udlme si radost, zajdeme si do restaurace na dobrou veei.
V takovm ppad lze jeden povaovat za druh odskoen, nebo dokonce
uteen od problmu, pot, nepjemn situace. innost jeden a chuti
potravy je nco, co osoba pociuje jako poten. asto m takov program
pvod v dtstv. Mnoz rodie dlaj tu chybu, e odmuj dti cukrovm,
zmrzlinou, za proveden neho dobrho. Tmto zpsobem vybuduj
v instinktech dtte sugesci, e jeden neho chutnho me bt odmnou
nebo tchou.
Odmnou jsou t rzn potravinsk produkty, nejastji sladkosti, kter
se dvaj napklad vtzm soute, km na konci kolnho roku, dtem
za dobr chovn. Tato innost siln sugeruje, e konzumace konkrtn
potraviny je odmna, o kterou je teba usilovat nebo dokonce bojovat.
Jeden pouze kvli odmn nebo te je v rozporu se SPT, a proto tlu
kod. Krom toho vyvolv zvislost na chutch a neumouje blokovanm
psychickm reakcm, aby se dostaly ven. Je teba prozkoumat sami sebe ke
zjitn, zda nemme takov program a eventuln ho vdom odstranit.
Takto se lze osvobodit od zvislosti.

UZEMNN
je jednm ze zvltnch dvod k jeden, kter se asto tk lid, usilujcch
o pizpsoben se k SBJ. Dovoluje jim to uzemnit se, aby pli
neltali v oblacch duchovnosti (s m dosud nemaj zkuenosti). Inediat
tak mus bt v rovnovze mezi hmotou a duchem.
Jednou z funkc jeden je svzn lovka s fyzickou hmotou, zejmna se
Zem. Graficky to lze znzornit tak, e jeden zatuje nejedcho natolik,
aby se neodpoutal od Zem jako baln. Na druhou stranu, pli mnoho jdla
155

me lovka natolik pipoutat k Zemi, e nebude nikdy schopen

pozvednout svho ducha.
V ppad nkterch nejedcch, kte se jet nenauili udrovat rovnovhu
mezi hmotou a duchem, se jdlo stv pomocnm faktorem, dky ktermu
mohou sami sebe uzemnit. To je dvodem, pro nejedc nkdy chtj snst
nco tkho (uzemujcho). m ni vibrace potraviny, tm lpe a dle
lovka uzemn. Napklad sklenice mrkvov vy uzemn mn a na krat
dobu, ne tun hamburger t sam hmotnosti.
Nejedc me interpretovat rzn sv pn snst nco uzemujcho. Me
napklad ctit a kat, e se jedn o chuov smysl, pivykl tomu po cel
ivot, kter se doaduje tchto pocit. Krom toho, dost asto poteba
uzemnn vychz ze SPT. Tehdy je vhodn jst.
Tak jin lid, nejen nejedc, mohou ctit potebu se uzemnit. Jsou to
obvykle lid zamen na duchovn strnku ivota. S ohledem k jejich jemn
povaze a zpsobu, jakm tyto lidi vnmm, je obvykle nazvm andly. Oni,
aby nevzltli pli vysoko, potebuj obas snst nco tkho, co jim
dv lep pocit a zlepuje jejich zdrav.
Kdy dojde k plin ztrt kontaktu se Zem (hmotou), me osoba pozbt
tzv. pocit reality. Jednm z vsledk takovho odpoutn se me bt
nemoc tla.
Znm osoby, kter maj slab kontakt se Zem. Trp kvli tomu, e je
napklad pro n obtn najt si dobrou prci, jsou v neustlm dluhu a jsou
chronicky nemocn. V nkterch ppadech vyeten nevykazuj dn
nemoci, ale pesto tyto osoby mohou ctit bolesti. Kdy se strava zmn na
t, me se zlepit nlada, protoe nemoc zmiz nebo se jej pznaky
vrazn sn a osoba me vidt jasnj een svch finannch problm.
To, emu se k smrt z hladu, ne vdy j bv, a na dvody opravdu dlouh
doby nepijmn potravy. Mnoho lid ponechanch bez jdla zemelo ne
z dvod organickho hladu, ale kvli jejich plinmu odpoutn se od
hmoty. Bytost, kter nen dostaten pipoutna ke hmot, nen schopna t
na Zemi v lidskm tle a me se rozhodnout odejt do jin dimenze, kde
nen tolik materilnosti.

156

INEDIAT, NEJEDC
Kolik inediat, breatharin nebo nejedcch ije na Zemi kdo v? Neznm
dn statistick daje tohoto typu. Slyel jsem, etl sla od jinch, e je to
v rozsahu od nkolika do deseti i vce tisc. Podle mho souasnho ctn
existuj na Zemi stovky tisc lid, kte nepotebuj k ivotu jdlo.
Faktem je, e mnoho nejedcch jsou lid popisovan jako duchovn velmi
vyspl. Vtina z nich nem o publicitu zjem. Zstvaj nepopulrn,
protoe masov mdia o nich nemluv.
Dal (nejvt) st nejedcch jsou lid, kte nikdy neslyeli o teorich,
hypotzch, filozofii a hnut nejedcch. Nejed, protoe prost nemaj
potebu jst. Tak se asto stv, e spolenost, ve kter ij, je povauje za
nemocn, nenormln nebo zvltn, co zpsobuje, e se tak sami ct.
Zvltnm ppadem jsou lid nazvan anorektiky. Faktem je, e anorexie je
nemoc zpsoben poruchami psychiky. Jinm faktem je, e pouze mal
procento z tchto lid jsou opravdov anorektici. Nkte z nich jsou lid,
kte nevd o sv vrozen nebo nabyt dovednosti nejeden a podlhaj
sociln sugesci. Tato siln sugesce na n psob tak niiv, e je pivd
k psychick nemoci nebo dokonce a ke smrti.
Nkter nejedc je tk rozpoznat, protoe se nechaj pozvat na kafe, na
obd nebo dokonce se mohou zastnit banketu. Pak jed, pouze ze
spoleenskch dvod, protoe nechtj, aby se stali pedmtem zjmu
ostatnch. To je jedin dvod, pro jed, pestoe jdlo a pit nepotebuj.
Ne uvdm, v abecednm poad, jen nkter z nich, kte se stali znm
skrze masov mdia nebo kte jsou / byli aktivn v podporovn tohoto
ivotnho stylu. Tyto osoby byly nebo jsou inediaty / nejedcmi, avak
nemohu to zaruit. Jsou to informace, kter jsem nael pedevm v roce
2001, ale vtinu z nich jsem neovoval.

Alenara

157

vdsko. Kdy dospvala, zjistila, e jdlo m na jej tlo patn vliv. Od t

doby se pohybovala smrem k breatharinstv, zvl kdy nectila potebu
jst. Alenara, pestoe sama sebe nenazv breatharinem, m mnoho
znalost o ivot bez jdla. Dlila se o n na seminch v Polsku v roce
2002. Je jednou z mla osob na Zemi, kter mohou vysvtlit breatharinstv
tak dobe. Pedpokld se, e pila na Zem, aby vyuovala. Jej webov
strnky: http://www.angelfire.com/stars3/breathe_light.

Balayogini Sarasvati
Amma, Indie, po 3 roky konzumoval pouze vodu, jak o tom informoval
Rosicrucian Digest z ervna 1959.

Barbara Moore
Hrdinskou postavou je Barbara Moore, Dr. z Londna tiskov zprva
zveejnn v London Sunday Chronicle ze dne 17. ervna 1951 znla:
ena 50 let, kter vypad, jako by j bylo jen 30, vera prohlsila, e nem
rda jdlo, porazila strnut a oekv, e se doije nejmn 150 let.
Rozhodla se tak uinit tm, e se vzdala jdla. Ped dvaceti lety jedla ti
bn jdla denn. Bhem 12 let pomalu redukovala svou stravu, a dospla
do stdia, kdy pijmala jedno jdlo denn sestvajc z trvy, ptaince, jetele,
pampeliek a obas sklenice ovocn vy. Ped pti lety pela vhradn na
vy a syrov rajata, pomerane, trvy a byliny. Nyn nepije nic jinho,
ne sklenici vody ochucenou nkolika kapkami citrnov vy. k:
Existuje nco mnohem vce ve slunenm svtle a vzduchu, ne je mon
vidt pouhm okem nebo pomoc vdeckch pstroj. Tajemstvm je najt
zpsob, jak absorbovat tuto zvltnost toto kosmick zen a pemnit
je na jdlo. Kad rok chod do vcarska kvli lepmu vzduchu a slz
tam hory, piem se stravuje pouze vodou z potok. Vidte, vysvtluje
moje tlesn buky a krev znan zmnily sv sloen. Jsem odoln vi
teplu nebo hladu nebo nav. Barbara zemela pi automobilov nehod,
pi svch cestch po Spojench sttech.

Caribala Dassi
Podle zprvy v Indias Message z roku 1932, pes 40 let nejedla ani
nepila.

158

Danalak Shumi
Bangalore General Hospital zkoumal v roce 1953 osmnctiletou Danalak
Shumi (Marcara, Indie), kter nejedla ani nepila ji vce ne rok jak
oznmily denky v srpnu 1953.

Evelyn Levy
Brazlie, ije se svm manelem Steve Torrence (info nsleduje) v USA. Po
nvratu ze soukrom cesty po Peru, kde za dobu pti dn sndla pouze dva
pomerane, se zaala zajmat o nesmrtelnost a it ze Svtla. Bhem tto
doby zaala zavat proces ladn se na vysok vibrace, co vedlo
k vymizen pocitu hladu. Kdy se pozdji, v roce 1999, jej manel rozhodl
pestat jst, podstoupila spolu s nm 21denn proces. Vce ne dva roky
podala spolu s manelem semine na tma nejeden v Brazlii, USA a
Polsku. Evelyna webov strnka je http://vivendodaluz.com.

Giri Bala
Indick ena, narozen v roce 1868, nepijala dn jdlo ani npoj od roku
1880. Cel svj ivot strvila v benglsk vesnici Biur. Jej stav nejeden
peliv zkoumal Maharaja Burdwan. Pouvala uritou techniku jgy
k nabjen svho tla kosmickou energi z teru, slunce a vzduchu.
Pbh Giri Bala byl vyprvn Jganandovi, kter se s n setkal, kdy j bylo
68 let. V t dob nejedla ani nepila tekutiny ji po vce ne 56 let. Stle ila
ivot prostho a jednoduchho vesniana, tak jak se jej povst rozila
v jejch ranch letech, kdy byla pijata do palce vdcem jej provincie.
Tam byla drena pod psnm pozorovnm a nakonec uvolnna
s potvrzenm, e ano, e ije pouze ze Svtla.
Jako dt byla obdaena neukojitelnou chut, za kterou byla asto krna a
dobrna. Ve vku devti let se zasnoubila a brzy se s manelem usadili
v pbytku jeho rodiny. Jednoho dne Giri tak velmi trpla, kdy se j tchn
posmvala a kritizovala jej ravost, e zvolala: Brzy vm doku, e se ji
nikdy vce nedotknu jdla, tak dlouho co iva budu!
Bela z vesnice s plem a modlila se za gurua, kter by ji nauil, jak t
pouze z Boho Svtla. Pot se objevil guru a ukzal j Krija Jga techniku,
kter jej tlo osvobodila od poteby fyzick stravy. Od t doby Giri
159

praktikovala jgu k nabit tla energi ze slunce a ze vzduchu a ji vce

nepijmala jdlo ani npoje.

Hira Ratan Manek

Narodil se a ije v Indii. Sedm lka z Health Care International
Multitherapy Institute ho zaalo zkoumat pr dn pedtm, ne zaal dlouh
pst. Byl tak zkoumn v NASA. Je jednm z nejlpe zkoumanch ppad
dlouhho hladovn z lkaskho a vdeckho hlediska. Nejprve il jen o
vod po 211 dn a pot po dobu 411 dn. Po celou dobu pil pouze vodu
v dob mezi vchodem a zpadem slunce. Hira prohlsil, e od roku 1995
pouze pije, ale sm sebe nepovauje za nejedcho. Celkov se nezajm o
tma nejeden, pouze jezd po Zemi a propaguje metodu zvanou Suriya
Namskar (vtn slunce), provzenou mj. nejedenm (jako vedlej produkt).
Hirovy oficiln webov strnky: http://www.solarhealing.com.

Christopher Schneider
Narodil se 20. 1. 1962 v Nmecku. Sm o sob k: Jsem nejedcm od
srpna roku 1998 (...) Dalo mi to mnoho proitk a zkuenost. Jm trochu
okoldy, sladkost, sr, nkdy denn a nkdy jednou za tden. Jm jen pro
pocit chuti, pro uspokojen smysl, uzemnn se, nikoliv pro nutnost pjmu
potravy. Tm denn piji Cappuccino (je to nco jako ritul) nebo ednou
vu.
V Nmecku (kraj Bad Reichebhall) Chris provozuje od roku 1999 kurzy
zamen na 21denn proces. Pomh projt procesem lidem, kte se
rozhodli pejt na it ze Svtla. Je tak prodnm terapeutem, terapeutem
znovuzrozen, kineziologie, Reiki a duchovnm litelem. Vede kurzy a
pomh ostatnm sdlet tyto znalosti. Jak sm k, vechna tato prce je
vnovna hledn sly a spojen s vnitn jednotou a Boskou Podstatou.
Christopherova webov strnka je http://www.chi-production.de.

Jack Davis
ije na Havaji. Pot, co navtvoval semin veden Wiley Brooksem,
napsal: Bhem tch let jsem drasticky snil a zmnil typ konzumovan
stravy. (...) V roce 1982 jsem byl pipraven na lekce Wileyho Brookse. Jeho
pbh je v detailech na http://breatharian.info/.

160

Jasmuheen
V mdich nejznmj nejedc devadestch let. Australanka, kter po
dokonen 21dennho procesu v roce 1993 nejedla po vce ne dva roky. Pak
zaala, jak ekla, njak experimenty s malm mnostvm pochutin, kvy,
aje. Tvrd, e je nadle osvobozena od poteby jdla, ale dopv svm
chuovm smyslm, proto pije aje, kvu, j sladkosti a dokonce i
brambrky bhem dlouhch let s clem snit svou energii, aby mohla spt.
Podle jejho prohlen, prmrn spoteba jejho jdla in mn ne
300 kalori za den. Jasmuheen propagovala 21denn proces, pod mnoho
semin, a to zejmna v zpadn Evrop a USA. Jej webov strnka
obsahuje mnoho zajmavch informac: http://www.jasmuheen.com.

Joachim M Werdin
To jsem j :) Dle se nachz kapitola o mch zkuenostech s (ne)jedenm.
Podrobnj informace naleznete na mch webovch strnkch:
http://breatharian.info/ a http://www.niejedzenie.info/.

Kamilla
Polsk emigrantka ijc v Londn, zajm se o tajemstv ivota,
esoterismus z filozofickho hlediska a mnoho na tato tmata etla, nap. dla
Blavatsk. Pela na ivot ze Svtla 11. srpna 1999, kdy byla v kltee,
v naprost samot, kde zskala iniciaci. Jej rozhodnut vyplynulo z asti na
pednce Jasmuheen, kter se konala o nkolik tdn dve. Ji od prvnho
okamiku tohoto setkn Kamilla ihned vdla, e projde tmto procesem.
Pak piznala: Je to jako operace bez skalpelu (...) a je to velmi siln pocit.
Nepraktikuje askezi a jak k: Dm si nkdy jednu nebo dv ajov liky
kenu, houby v oct a snm je s velkm potenm. Duchovn zmna
Kamilly, kter vystila v it bez zvislosti na potravinch, byla prospn
pro jej zdrav. Pedchoz vyeten ukzala, e trpla rakovinou krve,
diabetesem a paralzou prav nohy. Vechny tyto vci zmizely a Kamilla
pekypuje zdravm. V roce 2001 Kamilla vedla semine v Polsku o ivot
ve Svtle.

Kazimierz Karwot

161

Polk, bydlc v okol Brodnica, pochz z Hornho Slezska. Ped zahjenm

it ze Svtla strvil roky 1999 a 2000 v ln prody, kde intenzivn
pracoval na svm duchovnm rstu. Stejn jako v ppad mnoha jinch
nejedcch, jeho transformace byla vsledkem vce ne deseti let duchovn
cesty. Iniciaci podstoupil ve velmi skromnch podmnkch, ijc na okraji
obce Pokrzydowo v Brodnickm krajskm parku. Jak sm k, ji dva
msce ped prchodem iniciac nic nejedl. Samotn proces iniciace, kter
trval 21 dn, podstoupil v naprost izolaci, v noru 2001. V prbhu prvnho
tdne iniciace bylo jeho fyzick i duchovn tlo obnoveno. Te k: iji ze
Svtla.

Marie Frutner
Bavorsko. Jedin vc, kterou pijmala po 40 let, byla voda. Byla studovna
v Mnichov v roce 1835.

Martha Robin
Francouzska, narodila se v roce 1902 (Chateauneuf-de-Galaure), nikdy
neopustila svou domovskou vesnici. Od bezna 1928 dle nemohla jst
dn jdlo; kdy to zkusila, tlo j vechno vyvrtilo zpt. Nemohla ani
polykat, ani trvit, ani nemohla pt, dokonce ani istou vodu. Nebyla tak
schopna spt. Lkai byli bezradn. ila pouze na eucharistii. Trvila hodn
asu modlitbami a rozjmnm.

Michael Werner
Jak uvedla v kvtnu 2005 ananova.com, nmeck vdec z Braunschweig
oznmil, e po dobu ty let nic nejedl, pil jen vodu, dus a jin npoje. Sm
nevdl, jak vysvtlit, e tmto zpsobem se me tlo udret pi ivot. Byl
ochoten podrobit se vzkumu, pestoe jeho ptel mu pli nevili, e
me t napklad bez blkovin.

Prahlad Jani
lnek publikovan v India Times 21. 11. 2003, BBC News a dal
sdlovac prostedky informovaly o mui, kter ve svch 76 letech tvrdil, e
ije 68 let bez jakhokoliv jdla a pit. Prahlad vyprv, e kdy byl
osmiletm chlapcem, byl poehnn bohynmi a od t doby pestal jst a pt.
162

Tm lka, sestaven z len Lkask Asociace msta Ahmedabad,

provdl v nemocnici vzkumy, kter jeho tvrzen nevyvrtily. Potvrdily, e
po deseti dnech, pod psnm dohledem, bez jakhokoliv jdla a pit a bez
jakhokoliv vyluovn, byl Prahlad i nadle v perfektnm zdravotnm stavu
a jeho tlo nezmnilo vhu.

Steve Torrence
Amerian, manel Evelyn Levy. Na zatku roku 1999 Steveho zaujala
kniha ivot a uen mistr Dlnho vchodu. Jak uvedl, dospl k zvru,
e nae tla nepotebuj fyzickou potravu a adaptovala se k jeden jenom
proto, e jsme je k tomu pinutili. Jeden je nejen nepotebn, ale i kodliv
pro nae zdrav a dobrou pohodu. Steve a jeho manelka podali semine
v Brazlii, Polsku a USA.

Sunyogi Umasankar
Umasankar-ji objevil metodu absorbovn energie pmo ze Slunce, kter se
nazv sungazing a kter me odstranit potebu jst, pt a spt. V India
Monitor uvedl: Od 17. srpna 1996 do 7. prosince 1996 jsem zcela pestal
pijmat stravu, ale pro neustl dosti pbuznch jsem pot pokraoval
v normln strav.

Surya Jowel
Podlel se na The Suryayogi Fundation.

Susan Kuruvilla
Sestra Susan Kuruvilla, jeptika a stigmatika ze sttu Kerala v Indii, kter
vede tamn sirotinec, nej po dobu 13 let.

Theresa Avila
Rolnika z Bavorska, od roku 1926 nejene nejedla ani nepila, ale ani
nespala navzdory kadodenn prci na zahrad. Aberee 1960 ji popsal jako
jednu z nejastnjch osob.

Theresa Neumann
163

Narodila se v roce 1898 v severnm Bavorsku. Ve vku 20 let mla nehodu,

po kter oslepla a ochrnula. Pot v roce 1923, dky svm horlivm
modlitbm ke Svat Tereze z Lisieu, byla zzran uzdravena. Od t doby
pestala pijmat cokoliv do st s vjimkou jedn mal hostie bhem svatho
pijmn kad den v est rno. Byla t stigmatikou, posvtn rny
Kristovy se j objevovaly na hlav, hrudi, rukou a nohou kad ptek,
zatmco provala Kristovo umuen. Jgananda pozdji uvedl, e v jejm
minulm ivot byla Marie Magdalena: Je zde proto, aby ukzala (jako Giri
Bala), e je mon t pouze z Boho Svtla. Po 36 let bez jeden a pit
Theresu obtovala stigmata. Tisce turist navtvilo jej malou chalupu,
aby byli svdky tohoto zzraku. Kdy se j ptali, co j, odpovdala: iji dky
Bomu Svtlu. Byla nkolikrt dkladn zkoumna a dlouho sledovna ve
dne i v noci vdy bylo zjitno nade v pochybnosti, e nic nej ani nepije,
krom rann hostie. Jeden z nejvtch skeptik, redaktor Protestantskch
Zprv dr. Frick Gerlitz, pijel do Konnersreut, aby odhalil katolick
podvod a skonil sepsnm, s plnm uznnm a respektem, biografie
Theresy. Theresa zemela v roce 1962. Kniha Paola Giovetti Theresa
Neumann pedstavuje jej ivot.

Vasanta Ejma
Ve vku 20 let proila klinickou smrt a od t doby vdla, e neviditeln
svt nejene existuje, ale je mon do nj vstoupit. Kdykoliv se chce, lze
se s nm spojit a to dod slu. Po mnoho let se Vasanta modlila: Dej mi
Pane, abych mohla bt v Tob, pouze ve Tvch energich po 24 hodin
denn. dm o Milost Ti slouit, prosm, bu mm Pnem. Tmto
zpsobem ila 10 let, postila se, modlila, meditovala a navtvovala
oputn msta k nalezen Boha v sob. Nevdla jsem, jak Bh uskuten
mj poadavek, ale 13. srpna 2001 jsem poctila, e jsem zaala 21denn
proces ivota ze Svtla. Je to neuviteln Bo Milost oprostit svou mysl
od tetho rozmru. Proila jsem pechod na Boskou svobodu. Pot jsem
porozumla, jak je rozdl mezi tm najt cestu a vydat se po n, kdy jsem
bhem 21denn transformace proila stavy svobody. Je nemon to popsat,
svt svobody, bez pravidel a omezen, kde vechno je mon. Provm to,
jsouc ve svt Bom. Webov strnka Vasanty: http://vasanta.prv.pl/.

Vona Tansey
Citace z jejho webu www.vonatansey.com: Vona ije na Univerzlnm
Duchovnm Svtle (Universal Soul Light) od z 2001. Nepotebuje ji vce
164

jdlo jako palivo ani k udrovn svho tla, a pesto si udruje tlesnou
hmotnost a optimln tlesnou energii. Jak se jej tlo oduevuje, vibruje na
vych energetickch frekvencch a pechz do rezonance s duchovnmi
frekvencemi Boho vdom bezpodmnen lsky.

Wiley Brooks
Amerian, pes sdlovac prostedky jeden z nejdle znmch breatharin.
Jak sm tvrd, nejedl vce ne 30 let. k, e jeden je zskanm nvykem.
Vce se dozvte na jeho webovch strnkch http://www.breatharian.com/.

Will van der Meer

Holanan ijc v Montan, USA. Pestal jst v beznu 2001. V listopadu
2003 podal semin v Polsku.

Xu Fan
anka. Nem potebu jst od roku 1987, kdy j bylo 18 let. V prosinci
1996 japonsk asopis Bordeland publikoval lnek, zaloen na zprv
Pung Chunga, o jej zhadn schopnosti zstat zdrav bez jdla devt let
(v dob publikovn). Valery Marnonov ji popsal ve sv knize Control for
Life Extension, 2000, podrobnji http://www.longevitywatch.com/.

Zinaida Baranov
Ruska z Krasnodaru, uitelka. Pestala jst v beznu 2000, kdy j bylo 67 let.
Brzy pot pestala i pt. Informoval o n asopis Pravda (18. 7. 2003),
Argumenty a fakta, v lnku Nvtvnk z Krasnodaru u obyvatele
Rostova vzdt se jdla.

Tisce dalch
Kolik lid na celm svt ije bez jdla a asto i bez pit? Lid, kte pat do
rznch kategori, rznch ivotnch styl, rznch pesvden a chovn
kad z nich je uniktnm pbhem, pro a jak se osvobodili od jdla.
Vtina z nich nikdy nepizn, e nejed, aby zabrnili ppadnm
negativnm reakcm od tch ostatnch. Jste jednm z nich? Prosm,

165

kontaktujte m, eknte mi svj pbh, podlte se se mnou o sv zkuenosti

a navtivte frum http://forum.breatharian.info/.

166

LEBN PST
Lebn pst je statisticky nejefektivnj fyzikln metodou lby lovka.
Je to nejlevnj a nejrychlej zpsob, jak:

se zbavit tch nejzvanjch onemocnn (rakovina, cukrovka,

srden choroby, vysok krevn tlak, ekzmy, astma atd.);
trvale si zlepovat zdrav;
omlazovat tlo;
zethlovat tlo;
zbavovat se nahromadnch toxin a parazit;
zvyovat si rove ivotn energie tla;
zlepovat si psychick stav.

V ppad vtiny lid, kte trp v dsledku tzv. civilizanch chorob, kter
jsou bn povaovny za nevyliteln, je pst zpsobem, jak si obnovit
pln zdrav.
Individuln, v zvislosti na osob, me pst trvat od jednoho dne a do ...
nkdy i nkolika msc nebo dokonce i pes rok. Ale v ppad prmrn,
ne obzn osoby, obyvatele tzv. zpadn civilizace, je maximln doba pstu
asi 6 tdn. Nejastji pst trv od 7 do 28 dn. Tm kad psychicky
zdrav lovk me pstovat, pokud se neboj a nen k tomu nucen. Emoce
(z nedostatku potravy) probuzen strachem bhem pstu mohou tlo rychle
zabt.
Existuje nkolik hlavnch metod len lovka prostednictvm pstu:
1.
2.
3.
4.

Such pst nic se nepijm do st a to ani kapka tekutin.

Vodn pst (dn pst) pije se pouze voda.
Bylinn pst pij se jen bylinn aje (obvykle po krtkou dobu).
vov pst (sprvnji vov nebo liquidarinsk dieta)
ovocn nebo zeleninov vy.

167

SUCH PST
V souladu se zsadou nejjednodu een jsou ta nejlep, such pst,
bhem kterho se nepijm nic do st, a to ani kapka vody, poskytuje
nejhlub itn a len lidskho tla. innost suchho pstu je 2 a 3krt
vy v porovnn s pstem o vod. Dalo by se ct, e tden suchho pstu
dv takov vsledky, jako dva a ti tdny pstu o vod. Pro dosaen
maximlnho inku je vhodn se dokonce (a to doslovn) nedotknout ani
kapky vody (tj. ani se nemt). Tlo by mlo zstat bez tekutin po celou dobu
pstu.
Pst bez vody me trvat od 1 do 14 dn. To zle na nkolika faktorech.
m su a teplej je vzduch, tm krat dobu me lovk zstat bez pit.
m vce je fyzick aktivity zpsobujc pocen, tm krat dobu tlo vydr
bez vody. Jestlie podmnky (teplota, vlhkost vzduchu, fyzick aktivita
osoby) jsou normln, bn obyvatel oblasti mrnho klimatu me
pstovat na sucho 7 dn.
Tlo se bhem suchho pstu mrn odvoduje. Je mon dovolit si malou
dehydrataci tla, ale je dleit po celou dobu suchho pstu pravideln
kontrolovat tlo. Pokud dehydratace tla pekro kritickou mez, pak tento
proces ji obvykle nelze vrtit zpt (tj. nelze obnovit sprvnou hydrataci
tla) a pak tlo pestv fungovat (zeme). Obvykle prvn 4 dny bez pit (a
jeden) nevyaduj dnou zvltn pozornost, ale pozdji by mla bt mra
hydratace tla monitorovna, napklad sledovnm ke.
Dalm dleitm faktorem, kter uruje dobu, po kterou me tlo
bezpen pstovat bez vody, je mnostv ltek, kter je poteba vylouit
z tla. Napklad; pokud lovk jedl hodn slan jdla, co zpsobilo velk
nahromadn sol v tle, bylo by nemoudr zat such pst bez pedchozho
odstrann pebytench sol. Lze z toho vyvodit zvr, e ped suchm
pstem je dobr udlat nejprve pr dn pstu o ist vod.
Dobr postup me bt tento. Zante s vodnm pstem. Od osmho dne
pestate pijmat vodu. Tmto zpsobem zahjte such pst, kdy se tlo ji
zbavilo pebytench sol a dalch ltek, kter potebuj vodu, aby mohly
bt odstranny.
Obvykle po dvou, tech dnech pstu se ze tla po vod vrazn sniuje,
take odstaven vody po tdnu hladovn nen dn problm.
168

VODN PST
Voda je jedin ltka, kter sm bt konzumovna. Mla by bt ist, nejlpe
deov (shromdn daleko od zneitnho vzduchu) nebo destilovan.
Pokud pouvte destilovanou vodu, nejprve ji ochlate, a se v n zane
vytvet led a potom ji nechte pomalu oht na teplotu vhodnou k pit. Pijte
vodu o pokojov teplot nebo teplej.
Nic se nepidv do vody, ani cukr, dokonce ani kapka citrnov vy, ani
med, ani kva nebo aj. Pit vody s pidanmi ltkami naruuje trvic
proces a neumouje tlu pepnout se na vnitn vivu (a vypnout trvic
trakt). Kdy vnitn viva nefunguje, opotebovv se tlo pi pstu
mnohem rychleji. To se projevuje mimo jin i rychlej ztrtou hmotnosti a
hor nladou a me dojt k rychlmu vyerpn minerl. Tento proces se
nazv hladovn; pokud se v nm pokrauje, me pivodit a smrt.
Vodn pst me trvat od jednoho dne do nkolika (v extrmnch ppadech i
pes deset) msc. Dlka zvis na, mimo jin, celkov hmotnosti
nahromadn nadbyten hmoty (hlavn tuk) a fyzick aktivit postc se
osoby. V prmru lze pedpokldat, e ke splen 1 kg tlesnho tuku jsou
zapoteb 2 a 4 dny. Napklad osoba, kter m 20 kg pebytenho tuku,
me pidat 40 a 80 dn k bn dlce pstu. Bn dlka pstu trv
obvykle od 1 do 40 dn; ve vtin ppad m dle, tm je to pro tlo
prospnj. Kad krtk pst je pro tlo dobr, ale vhodnj je pst
trvajc nejmn 14 dn minimln doba potebn k zajitn trvalch
zdravotnch zmn.
Pokud jste se jet nikdy nepostili, je teba se to nejdve nauit. Prvn pst
by ml trvat pouze 1 den. Po nkolika dnech mete zkusit pst o dlce 2
dny (a 2 noci). Udlejte si pestvku tden a pak pstujte po dobu 3 dn.
Mete opakovat tyto 3denn psty vcekrt, a budete ctit, e nejsou pro
vs ji nic zvltnho, pak mete pstovat dle.
Pot zkuste 4 nebo dokonce 5 dn pstu. Prodluujte dal psty, nap. na 7,
9, 10, 12 dn a noc nebo jinak, dle svho vlastnho pocitu, a doshnete 14
dn. Jakmile se dostanete nad 2 tdny (nebo vce), s nejvt
pravdpodobnost budete ctit, e jste schopni pstovat i nkolik tdn.
Pst o dlce 7 tdn (i mn) me zpsobit zzraky na zdrav.
Biologicky omlad tlo fakt oviteln klinicky, vizuln i skrze vlastn
169

pocity. Odstran tm vechny nemoci (nkter, jako nap. zanedban

rakovina, mohou vyadovat opakovn pstu), vyhlad vrsitou ki,
obnov pirozenou barvu a slu vlas a zabrn ztrt vlas (vlasy dokonce
mohou zat znovu rst), zkrluje tlo (nejen prostednictvm odstrann
tuk).
Lid, kte se postili ze zdravotnch dvod, vyprvj s pesvdenm
ostatnm o mnoha pnosnch duevnch i psychickch zdravotnch
zmnch, kter zaili. Nikdy jsem si nepedstavoval, e bych se mohl ctit
tak dobe. Pokud jste to nezaili, nevte, co je skuten dobr zdravotn
stav, i kdyby jste se nkdy u ctili dobe a zdrav. Tyto a podobn nzory
lze slyet.
Je jedno vn nebezpe, kter me zpsobit, e tlo pestane pracovat
(zeme) strach. Sociln sugesce (ve kter vtina lid na Zemi ije)
vtpuje do mysli pesvden (program), e lovk mus jst, a e hladovn
pokozuje tlo. Proto, pokud tomu vte, nezanejte hned pst 40 dn,
protoe pokud to udlte, me tlo pestat pracovat dve, jenom z dvodu
strachu. Radji nejdve procviujte psty, abyste si ovili (vyzkoueli) na
vlastn ki, e takov nzory pramen z nedostaten zkladn znalosti o
fungovn lidskho tla.

NEPJEMN REAKCE
Bhem pstu se tlo samo ist, odstrauje toxiny a parazity to me
zpsobovat nepjemn reakce. Kad lovk to ct jinak. Nkdo nect nic
mimodnho po celou dobu pstu a nem dn nepjemn reakce,
zatmco jin postc se lovk se ct tak patn, e srovnv ten stav
s umrnm.
Take pokud se bhem pstu ctte dobe, mete se tit z vhod
pinench tlu a mysli a mete pokraovat ve svm kadodennm ivot
(krom jeden, samozejm) jako obvykle. Pokud patte k tm lidem, jejich
tlo projevuje nepjemn reakce, vzte, e to jsou prospn pznaky va
biologick i duevn automatick oisty a omlazen mete v klidu ekat,
a pejdou. V nkolika mlo ppadech pznaky mohou vyadovat, abyste
peruili pst.

170

Zde jsou nkter z mnoha nepjemnch reakc, kter se mohou objevit

bhem pstu (vechny jsou jen doasn):

bolest hlavy, orgn, kost, kloub, o, zub;

zven vypadvn vlas;
pocit slabosti;
dehydratace organismu;
zvrat a mdloby;
ztrta hmotnosti;
otoky kloub (nebo jinch mst);
psychick (duevn) nestabilita;
nhl nebo akutn onemocnn (siln aktivace star nebo chronick
nemoci);
vyrka, zhoren alergie;
bolestiv vychzen psku, ledvinov a luov kameny;
horeka;
pokles krevnho tlaku;
buen srdce;
vytkn hnisu z dsn, u, nosu;
nevolnost, zvracen.

Pokud se nkter z ve uvedench pznak objev, jen prost pokejte, a

odezn po pr hodinch, dnech nebo (v extrmnch ppadech) tdnech. Tyto
pznaky samy o sob tlu nekod, ale je teba jim vnovat pozornost,
protoe napklad zvrat a mdloby mohou zpsobit pd a zrann.
Pokud je v krevn tlak nzk, vnujte mu jet vce pozornosti, protoe
me jt dokonce jet ne a me doshnout rovn nebezpen pro
sprvnou funkci tla. Radji ho kontrolujte a plnujte si innosti s ohledem
na tuto skutenost.
Jsou-li v ledvinch velk kameny, me se stt, e vt kus zablokuje
moovod a zpsob extrmn bolest, kter me vyadovat lkask zsah
(ne ukonen pstu, ale odblokovn moovodu).
Strun eeno, kad z nepjemnch reakc, kter se objev bhem pstu,
naznauje prochzen procesem odstraovn usazenin (nahromadnch za
lta), jako jsou toxiny, mrtv buky, tuky a tak projevy vlastnch
samooprav a regulac (nap. endokrinnch lz). Tlo, ideln biologick
171

samozen stroj, obnovuje stav nejlepho fungovn, pokud je mu to

dovoleno, pokud mu je poskytnut as a nen zatovno trvenm.
Pst je obdob, kdy tlo nen rueno a je mu umonno provdt nezbytn
opravy, itn, renovace atd., aby mohlo fungovat lpe a dle. Provdn
pravidelnch pst je jednm z nejdleitjch tajemstv dlouhho a
zdravho ivota.

VPLACH STEVA (klystr)

Bhem pstu skuten stoj za to, proistit sv tlust stevo vplachem
vodou. Tak bhem suchho pstu je mon stevo promt, i kdy to sniuje
efektivnost pstu, protoe se voda vstebv do tla.
Nkte lid se dvaj na klystr znechucen. Pokud k nim patte, nemuste
steva istit, ale pamatujte, e bez vymvn v nich bude zstvat
zahnvajc hmota. Jedovat toxiny, produkovan hnijcmi ltkami, se
roziuj do krve. Pot obhaj po celm tle, co zpsobuje nepjemn
reakce a navc zatuje vyluovac systm.
Nevylouen st obsahu tlustho steva v nm zstv ve form fekli, co
se me stt pinou onemocnn, vetn rakoviny steva (jedna z hlavnch
pin mrt v Evrop a Americe). Take je na vaem rozhodnut zda se
radji dvat na neistoty z vs tekouc, nebo je radji nechat hnt uvnit.
Tlust stevo je trubice dlouh 60 a 80 cm, s mnoha zkoutmi, proto
potebuje mnoho hlubokch vplach, aby se dobe vyistilo.
K dostatenmu promyt tlustho steva sta ist voda. Na jeho vnitnch
stnch se nachz gumovit hlen, hromadn po spoustu let. Me bt
obtn ho zcela odstranit. asto me bt poteba nkolik tdn pst
s klystry. Tm se postupn odstrauje a odtk ven.
Myjte stevo jednou denn bhem prvnho tdne pstu, kad druh den
v prbhu druhho tdne pstu a dvakrt tdn pozdji. Kdy bude ze steva
vytkat pouze ist voda a to i pes hlubok vymvn, mete snit etnost
jen na jeden klystr tdn.
Jestli plnujete pln such pst, dobe vymyjte tlust stevo ped zahjenm
pstu. Bhem pln suchho pstu ji nevymvejte steva klystrem,
172

protoe byste tm dodvali tlu vodu. Proto, abyste netrpli, je teba prvn
tden pstovat o vod (dlat denn hlubok klystry) a teprve pot zat se
suchm pstem.
Samo myt tlustho steva (i bez hladovn) je innou metodou lby, kter
v mnoha ppadech odstran pinu onemocnn. Vtina lid netu, co
me bt nahromadno v tlustm stev. Zbytky jdla mohou zstat ve
stev po cel desetilet, v podob fekli a jakoby gumovitho hlenu
pilepenho ke stnm. Tyto zbytky jsou jednou z hlavnch pin rakoviny
tlustho steva.

FYZICK POHYB
Bhem pstu je tak nutn pohyb, dokonce jet vce ne obvykle, vedete-li
sedav zpsob ivota. Prochzky, bhn, plavn a dokonce i jzda na kole
jsou doporuen. Pohyb pomh tlu rychleji vyluovat toxiny.
Bt fyzicky aktivn je vhodn zejmna tehdy, kdy se nectte pli dobe.
Avak je-li tlo opravdu (velmi) slab a vyaduje odpoinek, nenute ho a
odpoite si. Bute v tomto smru rozumn.
Bhem pstu vnujte zvltn pozornost tzv. energizujcm cvienm. Mimo
jin k nim pat chi-kung, tai-i, hatha jga a izometrick gymnastika.
Nemuste mt obavy z toho, pokud dn z nich neznte. Pi energizujcm
cvien je nejdleitj zamit se na tok energie skrze tlo. Take se
soustete na pocit energie proudc skrze vs a nepemlejte o pohybech
tla. Tlo, kdy poct proudc energii, zane samo pohybovat svaly. Nechte
ho to udlat.

ZAKONEN PSTU
Pli rychl zakonen pstu me bt velmi nebezpen. Jak jsem se ji
zmnil, zakonen pstu nacpnm aludku tkm jdlem, nap. chlebem,
hranolkami s kotletou, me skonit na operanm stole nebo dva metry pod
zem.
Zante pomalu, nejprve ve velmi malch mnostvch a to ovocnou vou
ednou vodou. Pak tyt ovocn vy needn, po nich nsleduj
173

zeleninov vy. Je nutn DKLADN A DLOUHO PEVYKOVAT.

I vy je teba pevykovat, promchvat se slinami. Po nkolika dnech
pidejte mal mnostv nejlehch pokrm: ovoce, zelenina, lehk vaen
jdla. Pod ve vkejte tak dlouho, jak je to jen mon. Ukonen pstu,
neboli nvrat k normln strav, trv tak dlouho, jak dlouho trval sm
pst.

174

INEDIA A PST
Lidsk tlo me fungovat bez jdla velmi dlouho. Zvis to na mnoha
faktorech, zejmna: sfra Vdom dan osoby, tukov a svalov rezervy,
duevn stav, teplota okol, fyzick aktivita. Nejdel psty (ne inedia)
zdokumentovan lkaskmi vzkumy trvaly pes patnct msc. Pstujc
osoba vypije a dv sklenice vody denn a ct se po celou dobu velmi
dobe. Pro osoby s nadvhou nejsou psty trvajc a ti msce nic
mimodnho, ani nebezpenho.
Pst se od inedie li zejmna:

zmnou tlesn hmotnosti;

v pocitu pohody;
ve zpsobu budovn tla.

ZMNA TLESN HMOTNOSTI

Kdy lovk pestane vkldat do tla jdlo a pit, tlo nejprve odstrauje (po
dobu prvnch nkolika dn a nkolika tdn) ltky, kter pedstavuj
nejvt pekky v jeho fungovn. Voda je rozpoutdlem, proto ji tlo
potebuje, aby mohlo odstraovat nepotebn a toxick ltky. To je dvod,
pro tlo potebuje vodu bhem prvnch nkolika dn a nkolika tdn
pstu. Jak moc? Obvykle ne moc, litr, lek denn nebo mn, zle mimo
jin na osob, klimatu a fyzick aktivit. Po dostatenm proitn se
poptvka vody tlem sn na rove nkolika jednotek a destek kubickch
centimetr za den. Pi dostaten pznivch podmnkch me poteba pit
pln vymizet, protoe tlo ji vce vody nepotebuje.
Pit m velk vliv na tlesnou hmotnost. Pokud lovk bhem pstu pije jen
tolik, kolik poaduje jeho tlo, tlesn hmotnost se sniuje a na rove pro
tuto osobu nejvhodnj. Sprvn tlesn hmotnost se pro danou osobu me
znan liit od t, kter je veobecn povaovna za pimenou a tak od
hmotnosti publikovan v tabulkch (zvislost mezi vhou a vkou).

175

Sprvn tlesn hmotnost nastv, kdy tlo nem nieho pebytek ani
nedostatek, ne kdy se lovk nejvce podob ostatnm lidem. Vtina
lid nev, e tlo pi sv sprvn hmotnosti vypad skoro jako kostra
potaen k.
lovk se ct nejlpe, kdy jeho tlo doshne sprvn vhy, protoe pak
funguje sprvn. Vhov rozdl mezi dvma osobami stejn vky me bt
a 15%, pestoe kad z tch osob m tlo o sprvn hmotnosti.
Bhem pstu tlo nevyhubl osoby smuje ke sprvn hmotnosti. Tlo
doshne sprvn hmotnosti pi pstu za dobu, kter zvis nap. na
potenm pebytku tuk, vody a sval, sfe Vdom osoby, duchovn a
fyzick aktivit. V ppad velmi obzn osoby to me trvat nkolik msc
(pro tuto osobu je pst velmi prospn).
Co se dje dl, to znamen, co se dje v tle pot, co doshne sv sprvn
hmotnosti?
Pokud osoba um t bez jdla, tj. um bt inediatem, pak jej tlo nadle
udruje sprvnou hmotnost. Pokud vak neme t bez jdla, pak jej
tlesn hmotnost i nadle kles. Dje se tak proto, protoe tlo neustle trv
a odstrauje buky a nedostv materil k jejich obnov. Tato osoba neije
pln ze Svtla. Pokud pokrauje tento proces, nazvan sebetrven, tlo se
stv vyhubl a nakonec pestv fungovat, tedy umr smrt z hladu.

POCIT POHODY
Bhem prvn dvou a tech tdn pstu se me pocit pohody velmi mnit.
Bhem tto doby nen teba se pli zabvat (samozejm v rozumnch
mezch) svou tlesnou slabost, bolestmi, zvratmi, nevolnostmi nebo
jinmi objevujcmi se pznaky. Jsou to pznaky itn, tedy sebelen
tla. Pozdji, kdy tlo doshne svho pirozenho stavu, kter obvykle
nastv po dvou a tech tdnech (u obznch osob me bt mnohem
del), se v pocit pohody stv perfektn. Teprve pak (mon poprv
v ivot) pochopte, co to znamen ctit se dobe a bt skuten zdrav.
Mte velmi mnoho energie, chuti do ivota, do prce a fyzick aktivity a
tak se velmi projevuje tvoivost.
Co se dje dl v prbhu asu?
176

Pokud umte t bez jdla, tedy mete bt inediatem, zstanou dobr pocity
pohody, i ve s nimi spojen. Dobr nlada, radost, spokojenost a
optimistick lskypln postoj k ostatnm indikuj vborn stav tla. Jak se
k: Ve zdravm tle zdrav duch.
Pokud vak nemete t bez jdla, budete ctit slabost, nebude se vm chtt
nic dlat nebo dokonce propadnete smutku. m vce bude tlo potebovat
jdlo, tm he se budete ctit psychicky. To signalizuje, e byste se mli
vrtit zpt k jdlu.

BUDOVN TLA
Stavebn materil pro buky tla inediata je vytven ze Svtla, jeho
zdrojem je J (st Vdom) dan osoby. Proto inediat nemus nic vkldat
do zavacho systmu.
Stavebn materil pro tlo neinediata je dodvn z vnjku v podob jdla,
pit, vzduchu a zen. Pokud je dodan mnostv stavebnho materilu pli
nzk, tlo m nedostatek, kter se projev jako defekt a chybn funkce.
Shrnut.
Pokud jste nejedli po dobu nkolika tdn a stle se ctte skvle a vae
tlesn hmotnost nekles pod sprvnou hodnotu, vypad to, e mete t
bez jdla. Pokud vak po nkolika tdnech (pedpokldejme, e pro neobzn
to je statisticky tyicet dn) se vae tlesn hmotnost dostane pod sprvnou
hodnotu a (co je jet hor) ctte se patn, mete z toho vyvodit, e
dochz k pokozovn tla. Pokud tlu v takovm ppad neposkytnete
stavebn materil ve form jdla, me dojt k jeho zhroucen.

177

BYTOSTI A NEJEDEN
Lid ijc na Zemi povauj jdlo za nco nezbytnho. Jinmi slovy, bn
lovk je bytost, pro kterou je jdlo nedlnou a nepostradatelnou soust
ivota. Jeden je zkladn zkuenost lidskho ivota na Zemi.
Mnoho bytost pichz na Zem mj. z toho dvodu, aby zaily zkuenost
s jedenm. Provn vc spojench s jdlem (pprava jdla, jeho chu,
struktura, vn, nsledn nemoc, bolest atd.) je dostaten atraktivn k tomu,
aby zde chtly t. Proto pro vtinu lid na Zemi pedstavuje vynucen
nejeden odepen monosti prot oekvan zitek. To samozejm vede
k tomu, e opust materiln tlo.
Na jinch planetch, v jinch vesmrech, v jinch dimenzch je vztah
k tomu, co lid nazvaj jdlem nebo jedenm, velmi odlin. Je tam velk
rozmanitost bytost, od tch, kter zcela nic nejed (dokonce na to nemaj
ani orgny) a po ty, kter jed neustle a prakticky vytv s jdlem jednotu.
Bytosti, ijc v tomto vesmru, je mon rozdlit do t skupin:
1. Nehmotn bytosti.
2. sten materiln bytosti.
3. Materiln bytosti.

NEHMOTN BYTOSTI
jak je lid na Zemi chpou, maj obvykle tlo lidskmu oku neviditeln a
nehmatateln, i kdy citlivj osoby je mohou vidt a / nebo ctit. Jejich tla
nemaj to, co bychom nazvali vnitnmi orgny. Tyto bytosti mohou pijmout
jakkoliv tvar, jak si pej.
Je snadn uhodnout, e nehmotn bytosti nemaj nic spolenho s tm, co
lid nazvaj jdlo. Prmrn obyvatel jejich svta dokonce ani nemus
vdt, co to je jeden. Jeden je pro n nedostupn zitek, take nkter
z tchto bytost sn o provn ivota ve tvrd hmot, aby mohly jst. Tehdy
pichzej na planety, jako je Zem. ivot tady je pro n tk, protoe je to
nhl zmna zpsobu jejich ivota. Maj problmy s jedenm. Pochz z nich
178

mnoho anorektik, bulimik a osob chronicky se pejdajcch nebo

usilujcch o inedii.
Nehmotn bytosti, kter vstoupily do lidskho tla, se ocitaj v situaci, kdy
nejsou pln pizpsoben ivotu v tomto prosted. Je to zpsobeno
pedevm potemi s adaptac na hmotu. Jeden pedstavuje siln vztah
mezi hmotou a bytost. Odtud pramen jejich touha osvobozen se od jdla,
co byl dve jejich pirozen stav. Uzemnn se jim poskytuje stabilnj
vztah k hmot, to jim pomh lpe pebvat v tle.
Mnoh z tchto bytost nejsou schopn zstat bez jdla v lidskm tle,
protoe by tak pli ztratily propojen s tlem (kter je hmotn) a to by
vedlo k trvalmu peruen spojen. Jeden je pro n nejen nezbytn, ale tak
soust zamlen zkuenosti ivota s hmotou. Proto odpoutn od jdla
me pro n znamenat ztrtu smyslu ivota.
Setkvm se nkdy s takovmi osobami na Zemi. Vtina z nich nev, co
zpsobuje jejich problmy s (ne)jedenm. Kdy jim to vysvtlm, maj
informaci potebnou k porozumn problmu. S touto informac mohou
vce vdom zvolit bu zkuenost s hmotou ve form jdla nebo bt
inediatem.
Take pokud potkte lovka, nejastji tlustho nebo vyhublho, kter
vyzauje Lsku, teplo jako Slunce, m npadn andlskou povahu a
problmy s (ne)jedenm, mete pedpokldat, e pochz z mn hustho
svta (rozmru), kde jdlo nen znmo. Statisticky, m vt problm
s (ne)jedenm, tm krat m zkuenosti s hmotou, nejastji zskvan na
Zemi.

STEN MATERILN BYTOSTI

Hustota jejich tla se pohybuje v rozmez od tm neviditelnho a
nehmatatelnho (podobn jako mlha), a po tm tak hust, jako je lidsk
tlo bez kost. Bytost me bt mln duch, neustle mnc tvar, nco
kapalnho nebo nco jako el i plastelna. Je to zajmav zkuenost, vloit
ruku nebo dokonce projt tlem takov bytosti, pokud vm to dovol.
Jak mete snadno uhdnout, potrava takovch bytost je tak jen zsti
materiln konzistence. Jed ltky vypadajc jako el, kapaliny, plyny,
179

ohe, teplo, zen, emoce jinch bytost. Mezi nimi je mnoho nejedcch ji
od narozen. Pizpsobit tlo k SBJ je pro n relativn snadn
(v porovnn s lidmi).
sten materiln bytosti vol k ivotu radji jin planety ne Zemi. it
zde, akoliv je mon, nen pro n pli pzniv, protoe zde rychle ztrc
energii. A samozejm, je pro n obtnj najt zde dostaten mnostv
jdla.
Kdyby se bn lovk chtl stravovat tak, jako sten hmotn bytosti,
pravdpodobn by rychle zhubnul, zeslbl a ctil by se patn. Pro srovnn,
bylo by to jako kdy nkdo, kdo j bn tk jdla, najednou zaal
konzumovat pouze ovocn vy.

MATERILN BYTOSTI
nap. lid, mohou snadno pochopit, co to znamen bt vzn jdlem
ke hmot. Materiln bytosti jsou tak vzan k hust hmot, e pokus o
rozbit pouta jim me zpsobit smrt. Je to pro n opravdu obtn obejt se
bez vkldn jdla do tla. m hloubji jsou ve hmot, tm je pro n
proces adaptace na ivot bez jdla obtnj.
Je to dleit informace, kter znamen, e snaha o it bez jdla zpsob
transformaci materiln bytosti na bytost mn materiln. Stejn jako
ostatn zmny, pokud je tato zmna provdna pli rychle, me dojt
k selhn.

180

SPOLUPRCE PI VVOJI
Jednm z rys rozvoje lidsk civilizace na Zemi je, e lovk objevuje stle
vce a vce svch schopnost, co mu dokazuje, jak velk a ne pln poznan
sly m v sob. Tento vvoj je zpsoben roziovnm sfry Vdom, ve
kter lovk ije.
Jednou z tchto schopnost je monost udrovat sprvn fungovn tla, ani
do nj budou vkldny ltky, obecn uznvan jako jdlo. Tato schopnost, i
kdy stle jet velmi mlo znm na Zemi, se stv soust ivotnho stylu
stle vce a vce lid.
Jednm z dvod, pro lid vol pro n hor een, nen nedostatek
informac. Falen pedstavy, povry, li, nedorozumn jsou zpsobeny
nedostatkem pravdivch informac. V souasn dob prmrn lovk nem
tm dn znalosti o schopnosti t zcela bez jdla. Z toho dvodu mm
pocit, e je teba dt lidem vce pravdivch a vdecky prozkoumanch
informac, aby se mohli s vt jistotou rozhodnout o zmnch ve svm
ivot, ke svmu prospchu.
Jsem oteven ke spoluprci, zejmna s vdci, lkai, novini, redaktory a
institucemi majcmi zjem o serizn vzkum o inedii, nejeden a pstech.
Clem tto spoluprce je vytvoit komplexn dokumentaci, kter me bt
pnosn pouvna lidmi. Krom toho, inedia je zajmav tma pro
magistersk, doktorsk nebo jin disertan prce.
Prosm, nebojte se systm, mjte odvahu prozkoumat tuto problematiku
s otevenou mysl. Budu s vmi ochotn spolupracovat pro dobro lid, proto
nevhejte a kontaktujte m.

OTEVEN DOPIS VDCM A LKAM

Prosm, navame spoluprci tak, aby pinesla vsledky, kter pomohou
lidem dozvdt se vce o monostech rozvoje, zbavovn se nemoc, veden
zdravjho ivotnho stylu, a kter pispj k odstrann hladu na Zemi.

181

Vdecky prozkouman daje o nejedcch nebo pstujcch lidech jsou

cennm materilem pro vzkumy, provdn vmi v oblasti medicny.
Vzkumy na pstujcch lidech a na tch, jejich tla nepotebuj ke sprvn
funkci jdlo, pin hodnotn informace. Tyto informace pedstavuj cenn
zklad k lepmu poznn lovka. Je to jedna z nejdleitjch etap na
cest k efektivn lb nemocnch, vypracovn metody pedchzen
nemocem a udren si dobrho zdrav.
Vm, e krom m existuje mnoho lid, kte jsou ochotni podrobit se
vzkumm, jejich vsledkem by bylo vytvoen vdeckch materil,
tkajcch se fungovn tla a psychiky inediat a psta.
Faktem je, e drtiv vtina lid nev ve vysokou innost lebnch pst
a v monost lovka t pln bez jdla. Avak existuje mnoho vdc
s otevenou mysl, kte se neboj pijmout vzvy tohoto druhu. Jsou to ti,
kte dky sv otevenosti mysli k nemonmu vyvrtili dve panujc
pesvden o nemonosti, aby lid ltali, e Zem je ploch, e Slunce
obh kolem Zem a mnoho dalch.
Tm se na spoluprci s takovmi vdci a lkai. ekm na v kontakt.

OTEVEN DOPIS HROMADNM SDLOVACM

PROSTEDKM
Je uiten mt pravdiv a cenn informace, kter pin vce monost pro
osobn rst, o tom jak se zbavit nemoc, co vede ke zdravjmu ivotnmu
stylu, jak odstranit hlad a jak se uvolnit z podru manipulace.
Nkte lid hladov, kdy proti nemu protestuj. Dlaj to takovm
zpsobem, kter pitahuje pozornost veejnosti prostednictvm hromadnch
sdlovacch prostedk. Vytvej rozruch, aby realizovali sv politick nebo
populistick cle.
Existuje mnoho lid, kte zanou ivotn styl bez jdla jen pro sebe (tedy tie
a anonymn). Dky sv schopnosti udret sv tlo pi sprvnm fungovn
bez poteby jeden, mohou uvat ady vhod. Jednm z dvod, pro lid
zanaj ivotn styl bez jdla, je touha vlastnho proitku osvobozen se od
utrpen zpsobenho nemocemi a hladem. K prospchu ns vech by mly
bt eny informace tkajc se inediat a lid pstujcch pro zdrav.
182

Nejdleitjm kolem masovch mdi je zveejovat pravdiv informace

a niit veobecn rozen myln pedstavy, kter lidi omezuj. Tmto
zpsobem sdlovac prostedky pispvaj k osvobozen lid od manipulace.
Mnoho nejedcch, kte zveejuj svj ivotn styl, jsou ochotni
spolupracovat s hromadnmi sdlovacmi prostedky. Hlavnm clem tto
spoluprce je informovat lidi o vtch monostech lovka, o jeho moci
vytvet a dit svj ivot.
ekm na v kontakt. Zvu vs pozorovat a dokumentovat.

183

ASTO KLADEN DOTAZY

Zde jsou nkter z nejastji kladench otzek, na kter jsem tzn osobn
nebo na fru. Mte-li njak dal otzky, kter si myslte, e stoj za to sem
vloit, prosm, napite je na frum http://forum.breatharian.info/ (anglicky)
nebo http://forum.niejedzenie.info/ (polsky).

Pro mme zavac trakt?

Odpov je zejm ke zpracovn a vylouen veho, co je do tla
vloeno. Lidsk tlo je stroj zen pedevm instinktem a podlh tzv.
prodnm zkonm (soubor program tvocch hmotn svt).
lovk m svobodnou vli, kter se projevuje tvoivost intelektu k tomu,
aby mohl prot ivot tak, jak jeho J rozhodne. Lidsk tlo je nstrojem,
jeho prostednictvm lovk zskv proitky s hmotou.
Instinkt, kter vytv a udruje tlo, podlh vlivu sociln sugesce, a proto
mnoho produkt vytvoench mysl dan osoby je stejnch, jako produkty
vytvoen mysl jinch lid. Pokud se tlo narodilo ve spolenosti lid, kte
jed, m systmy a orgny dn pizpsoben trven a vyluovn. Pokud
se narodilo ve spolenosti nejedcch, pak m tyto systmy neaktivn nebo je
ani nem. Naprogramovn spolenosti, ve kter se lovk narod, rozhoduje
o jeho tle.
Lidsk tlo je velmi flexibiln v pizpsoben se specifickm ivotnm
podmnkm, aby mohlo vestrann provat hmotu. Je to nejdokonalej
samozen stroj znm v prod. Vechny jeho smysly a orgny jsou
potebn k tomu, aby lovk mohl prot ivot. Vechny se mohou
v irokm rozsahu pizpsobit specifickm poadavkm.
Trvic a vyluovac systmy jsou nstroje, kter vm umouj zat
programov soubor, zvan materiln jdlo. Dokud lovk zstv u
provn hmoty v podob potravy (chu, konzistence, teplota, onemocnn
zpsoben jedenm, alkoholov opojen a mnoho dalch), jsou tyto systmy
pro nj nepostradateln. Po ukonen tto zkuenosti se zavac trakt stv
184

pro tlo zbyten, a proto zanik (atrofie), jak ukazuj vzkumy na

inediatech, nebo se mn v nco jinho.
Jinmi slovy. Dokud lovk zstv v poli zkuenost s hmotou, jejm
vkldnm do tla, do t doby jeho tlo (nstroj k provn tto zkuenosti)
bude vlastnit, vyvjet a transformovat systmy, kter tyto proitky umon.
Kdy tyto zkuenosti ukon, jeho tlo se pizpsob novm okolnostem a
trvic trakt je odstrann, transformovn nebo nahrazen jinm systmem.

Pro lid umraj hladem?

Hlad samotn nezpsobuje smrt hladem, ale lidsk tlo me zemt, pokud
nedostane dostatek jdla. Tak funguj programy lidskho instinktu.
Potenciln kad lovk na Zemi me t bez jdla. Ale potenciln
neznamen automaticky dovednost. Potenciln pouze znamen, e dan
schopnost se me rozvinout a realizovat. Pokud se schopnost udret tlo
v bezvadn funknosti nevyvine dostaten, tlo zeme, pokud nedostane
pli dlouho jdlo.
ivot zcela bez jdla je mon pouze pro lidi, kte dn zmnili funkce
tch program v instinktu, kter se tkaj jdla a jeden. Jen ti lid mohou t
bez jdla od okamiku svho narozen, kte se narodili ve spolenosti
inediat. V jejich instinktu programy, kter jsou zodpovdn za vztah mezi
jdlem a tlem, funguj odlin v porovnn s lidmi normln jedcmi.
Instinkt nemysl, on prost funguje pesn podle program a bez ohledu na
vsledky. Pokud se programy pslun nezmn, pak se spust program,
kter pi nedostatku jdla zpsob smrt tla. Take pokud osoba v, e bez
jdla zeme, pak se tak urit stane. Inediat v, e jeden nen nezbytn pro
jeho tlo, aby perfektn fungovalo.

Pro nejedc nechod do mst, kde lid hladov a

neu je?
Mete se na to zeptat kadho nejedcho, kterho potkte. Myslm, e
kad to vid jinak. Pokud jde o m tady je odpov.

185

kol, kter jsem pijal k provdn, je odpovdat na otzky, take jsem

zdrojem informac. Nehledm lidi vyhledvajc pomoc a nenabzm ji.
Pomohu, jsem-li o pomoc podn a pokud mohu a chci. Proto jezdm pouze
na takov msta, kam m lid zvou. Nemm dn pozvn z mst, kde lid
hladov. Kdybych ml, tak bych zvaoval, zda se tam vydat.
Krom toho, jet jsou zde njak dal informace.
Na Zemi jsou lid, kte maj zitn zjmy na tom, udret lidi v hladovn,
nevylitelnch nemocech, negramotnosti, ve zneitnm ivotnm
prosted atd. Tyto osoby, s vysokmi financemi a moc, jsou pipraveny
udlat hodn pro to, aby jin zstali v chudob, nevdomosti a bezmocnosti,
protoe takov lid jsou nevdommi a snadno manipulovatelnmi otroky.
Osoby vyuujc inedii v mstech, kde lid hladov, mohou snadno ohrozit
jejich ivot. Je snaz manipulovat s chovnm zoufalch lid, kte jsou
pipraveni udlat cokoliv za elem zskn kousku chleba nebo misky
re.
Jinm, asto innjm zpsobem, je vuka lid s plnmi aludky,
protoe ti mohou bt pkladem pro ostatn. Dje se tak proto, protoe lid
ijc v tzv. (prmyslov) zaostalch zemch nsleduj pklady ze zem
rozvinutch.
Mimochodem, mohli bychom se zeptat: Pro vlivn a bohat organizace,
kter se staraj o krmen hladovjcch, maj mnohem men (nebo dn)
zjem o vzdlvn tchto lid? Pro jednoduch een, zajiujc
dostatenou produktivitu potravin a kter by ji dvno mohla vyeit
celosvtov problm hladu na Zemi, nejsou povolena pouvat v oblastech,
kde lid trp nedostatkem potravin? Mete najt velmi zajmav a okujc
odpovdi na tyto otzky, budete-li kopat dostaten hluboko.

Pro jsou Vae semine placen?

Protoe i nadle jet iji v tto iluzi, ve kter vme, e paprky a kovov
krouky maj smnnou moc a dokonce i hodnotu lidskho ivota. Penze
jsou n Pn a my jsme jeho otroci z vlastn vle, protoe nikdo jin ns
k tomu nenut.

186

Bhem semine lektor pedv informace, kter nashromdil. Informace

byly, jsou a budou zdarma, kdo je hled, ten je najde. Kad me hledat a
zkoumat informace. Kdo je nechce hledat, me jt zkratkou a koupit to, co
nkdo jin zpracoval, shromdil, zjistil, nauil se atd.
Uitel je lovk, kter nael a uspodal informace a ppadn je na sob
vyzkouel, take je me pedvat dl. Informace a znalosti jsou zdarma, ale
as a prce uitele, korespondence, cestovn, pronjem slu a dal
organizan zleitost stoj njak nklady.
Penze jsou prostedkem smny. Nikdo je nemus pouvat. Je mon bez
nich t. Kdy je mte, mete si vybrat, za co je smnte. Napklad, mete
je vymnit za ast na semini, abyste obdreli informace. Pokud nemte
penze, mete nabdnout nco jinho k vmn.
Jsou tak uitel, kte rozdvaj informace zdarma. Maj k tomu rzn
dvody. Napklad. Nkte jsou tak svobodn, e penze a materiln ivot
s nimi spojen le mimo jejich zjem. Jin maj pocit, e si nezaslou
dnou platbu. Dal se rozhodli rozdvat se a slouit lidem, zatmco sami
ij v chudob. Nebo v, e duchovn znalosti mus bt rozdvny
zdarma.
Jsou tak uitel, kte rozdvnm zdarma buduj karmick vztah se svmi
studenty. Dlaj to vdom, nebo ne. Neberou penze, m zpsob, e
jejich studenti jsou na nich zvisl. To znamen, e jejich souasn studenti
budou muset splatit dluh v budoucnosti, nap. pomoc penz, slueb, vuky,
poradenstv.
Pokud se domnvte, e vsledky prce njak jin osoby nebo informace,
kter hledte, by vm mly bt poskytnuty zdarma, mete si o n ct t
osob a vysvtlit pro. Mete tak navrhnout vmnu zbo, slueb nebo
neho jinho. Nemuste platit, protoe mte na vbr.

Co dlat pro to, abych se stal inediatem? Mohu t

bez jdla?
Neexistuje nic takovho, jako univerzln metoda vhodn pro kadho,
protoe kad lovk m svou vlastn cestu, kad je jinm svtem. Existuje
tolik cest vedoucch k inedii / nejeden, kolik je inediat / nejedcch.
187

Pokud vte, e SBJ je pro vs, pak ji jdete svou vlastn, sprvnou cestou.
Na svou cestu pravdpodobn umstte takov aktivity, kter budou mt za
nsledek rozen va sfry Vdom, ve kter ijete.
Zeptte-li se nkoho, zda jste schopni t bez jdla, odpov je ... ne, nejste.
Do t doby, dokud to nebudete vdt, tak nebudete schopni to udlat, i
kdybyste k tomu mli potencil. Informace sama o sob nesta, teprve a
poctte v sob slu a vdn, stanete u brny dvajc vm volbu ivotnho
stylu. Pak budete vdt, co a jak dlat.
Pokud ctte, e SBJ je pro vs, krte ji po cest, na kter se nejeden
nachz. Ped vmi je mnoho monost a jsou oteven, take je mete
realizovat podle vlastnho plnu.
Co tedy dlat? Dlejte to, co ctte, e je pro vs nejlep. Pedevm
nepovaujte jeden za zlo (mnoho lid tuto chybu dl) a nemjte obavy.
ivot nikdy nekon a nen to zvod, take budete mt vdy as. Co te jet
nejste schopni udlat, to budete moci udlat pozdji.

Je nesmysl, e lid mohou t bez jdla. Jak mi to

dokete?
Tmto prohlauji, e nectm dnou potebu dokazovat, e ivot bez jdla je
mon, nebo e j i jin osoba jsme nejedcmi. Nemm v myslu to
dokazovat, ale jsem oteven vzkumm a experimentm (jak jsem o tom
v knize ji psal), jejich vsledky mohou nkte lid povaovat za dkaz.
lovk ijc na Zemi kr svou vlastn jedinenou cestou, provajc a
budujc sv vlastn znalosti. lovk stav svj vlastn svt. Kad lovk je
jin svt. Vechny tyto svty jsou odlin, akoli obsahuj podobn nebo
dokonce spolen prvky.
Dokzat, nebo ne, mete jenom sami sob. Jinm vcem nebo jinm lidem
mete pouze vit, nebo ne, protoe oni vm nic nedok. Mete tak
stanovit hladinu vry, kter bude pro vs znamenat dkaz. Take pokud
vte tomu, e je to nesmysl ano, mte pravdu, pro vs to je pravda.
lovk stav svj svt svmi vrami, zkuenostmi a znalostmi. Proto to, co
je pravda pro jednu osobu (v jejm svt), nemus existovat nebo me bt
188

nepravdou pro jinou osobu (v jejm svt). To znamen, e pravda je

relativn vzhledem ke svtm lid.
Kdy je pro jednu osobu (v jejm svt) monost it bez jdla pravdou,
neznamen to automaticky, e tomu tak bude pro kadou osobu. Monost
it bez jdla je pravdou pro nkter lidi, mohou to dokonce praktikovat, ale
souasn pro jin osoby je to nepravdiv a nemon. Proto, kdy jedna
osoba ije astn bez jdla, me jin osoba zemt, pokud se o to pokus.
To je jen jeden pklad toho, jak nco me bt souasn mon i nemon,
pravdiv i nepravdiv. Samozejm to nebrn lovku ve shromaovn
informac, ve zmnch pesvden, v ivotnch zkuenostech a v budovn
vlastnch znalost.
Osoba vyznaujc se pirozenou toleranc umouje ostatnm lidem
provat, cokoliv si zvol (tj. stavt svj vlastn svt), protoe ona v, e je to
projev svobodn lidsk vle.

Odkud berou nejedc energii, ze kter ij?

Kdy nkdo peml o nejedcch, nejastji uvauje nejdve nad
zsobovn energi. Pedpokld pitom, e energie potebn k ivotu
(tj. nap. k vytven bunk tla a k fungovn jeho orgn, mylen, emoc)
pochz z vnjku.
Z tto vry vychz i vdy zkoumajc materiln a energetick fungovn
tla jak je energie z potravy vyuvna k fungovn tla a jak je vliv
uritch chemickch ltek zvanch sacharidy, blkoviny, minerln ltky
apod. na tlesn funkce. Vdci nejprve zkoumaj, jak se to dje, e lidsk
tlo funguje, potom formuluj hypotzy a vytvej teorie. Oni, a stejn tak i
ostatn lid, je pak povauj za jedin pravdiv vysvtlen.
Ani bychom se ponoili hloubji do tmatu, faktem je, e lovk ije
z toho, v co v, e mu dodv energii. Pokud v, e chlb, brambory,
jablka atd. mu dodvaj energii k fungovn jeho tla, pak se tak opravdu
dje. Pokud v, e Slunce je zdrojem energie pro jeho tlesn funkce, pak
tomu tak skuten je. Tot plat i o pesvden, e dech, prna i Svtlo je
zdrojem energie, kterou potebuj k fungovn tla.

189

lovk ije tm, v co v, e mu dodv ivotn energii to plat i v ppad

nejedcch. Jeden nejedc me t energi pochzejc ze Slunce a jin
dodv svmu tlu a mysli prnu obsaenou ve vdechovanm vzduchu
(typick breatharin).
Avak kdy u lovk v, e on sm je zdrojem ivota sv mysli a tla, tehdy
tomu tak bude. Ale vra sama nesta. Znalosti a jasn ctn toho jsou
nezbytn. V takovm ppad ji nen k funkci tla a mysli poteba nic
zven. J, jako pedstavitel Vdom, vytv vechno. To je i motto tto
knihy: J jsem Vdom a vechno ostatn je m tvoen. Proto vm, e J
jsem zdrojem mho ivota.
Tolik, vce i mn sloit, mohu vysvtlit rozumov. Ale rozum nect, um
jenom myslet (analyzovat, eit, tvoit), a proto neme porozumt ve
uvedenmu vysvtlen.
Teprve a kdy to lovk proije, kdy u dky tomu proitku v, tehdy
intelekt porozum, jak je mon t zcela bez jdla, bez pit, bez dchn.
Ne se tak stane, intelekt nebude vdt, me to dokonce poprat. Zle na
tom, kolik intelekt dan osoby u v, kolik toho osoba proila, v jak irok
sfe Vdom ije.
Fyzikov se sna prozkoumat hmotn svt a vysvtlit ho intelektu, proto
vytvej hypotzy fantastitj, ne sci-fi pbhy psan ped pr destkami
let. Pokud se zajmte o souasnou fyziku popisujc elementrn stice,
vlny, energie, kvanta a informace, pravdpodobn v n najdete vysvtlen
tto otzky. Pro me lovk t bez jdla, pit, dchn a bez ohledu na
okoln teplotu?

190

POLSK KLUB NEJEDCCH

PKN vznikl 8.listopadu 2001, kdy se konalo prvn setkn. PKN je jen
pracovnm oznaenm setkn lid zajmajcch se o tma nejeden. PKN
nem dnou organizan strukturu, nem dn leny, orgny, pspvky,
pravideln setkn.
Do z 2005 se konalo 9 schzek, vtina z nich v Poznani. Vce informac
o PKN naleznete v sekci srazy na internetovch strnkch
http://niejedzenie.info/ a tak v sekci forum.
Hlavnm clem setkn zatm bylo: vmna zkuenost, diskuse o (ne)jeden
a pstech, vyslechnut nejedcch ze zahrani.
Setkn PKN me zorganizovat kad osoba. Pokud chcete uspodat
setkn, zkontaktujte se se zjemci prostednictvm fra na webovch
strnkch nebo se mnou (abych pomohl rozit informace).

191

SEMIN
ADAPTOVN NA IVOT BEZ JDLA
teoretick informace a praktick rady
Semine, kter podm na toto tma, jsou ureny pro osoby, kter se
rozhodly pizpsobit tlo ivotu bez jdla, pro zjemce o psty a sprvnou
vivu a tak pro ty, kte se jen chtj dozvdt vce informac o tchto
tmatech.
Na zklad (mimo jin) materil z tto knihy, vdeckch teori a hypotz,
zkuenost mch i zkuenost dalch osob ijcch bez jdla, poskytuji
praktick rady, kter jsou uiten pro zjemce o toto tma.
Pedvm tyto informace nejjednodum zpsobem jak mohu, upmn, bez
zamlovn, bez vytven oblky tajemnosti a bez skrvn detail.
Pistupuji k tmatu jasn, vdecky a duchovn (intuitivn), ale bez
pehnanho mysticismu, filozofovn i pesvdovn o nevyhnutelnosti
iniciace. Clem mch semin je, aby si z nich astnci odnesli tolik, kolik
je to jen mon.
Po skonen semine budete mt dostatek informac, abyste mohli zat vae
dobrodrustv k osvobozen tla od poteby jst. Mimo to budete mt spoustu
informac o sprvnm pstu a sprvn viv.
Nkter z vc, o kterch mluvm, vm mohou vyvolat pocit uvolnn nebo
zpsobit psychickou bolest, protoe odhal skutenosti, na kter vtina lid
nen pipravena. Pedvm tyto informace, protoe jejich pouvn
v kadodennm ivot dl z otrok svobodn lidi, dvajc jim vce monost
k zen vlastnho ivota.
Pokud podte semine, workshopy, besedy atd. a chcete m pozvat,
prosm, nevhejte a kontaktujte m k dohodnut podrobnost. Mohu mluvit
v poltin, anglitin a esperantu. Ve vtin zem mohu zajistit peklad do
mstnho jazyku, pokud to organiztor potebuje.

192

INDIVIDULN KONZULTACE
Mnoho lid mi pe nebo vol a poaduj informace, radu, pomoc, kterou
potebuj k proveden pstu, ke svmu vylen i k adaptaci tla na ivot
bez jdla. Ochotn odpovdm na e-maily a rozmlouvm s osobami tak,
abych poskytl informace, kter jsou pro n uiten (pijmm je z intuice).
Nkdy telefonn hovor nebo odpov na e-mail zabere pr minut, jindy je
zapoteb nkolika hodin denn po dobu nkolika dn. Je to vc
individuln.
Z reakc, kter pozdji dostvm, mohu usuzovat, jak byla m pomoc t
osob prospn, nap. e se podailo vyeit problm, umonilo to t osob
pochopit klov faktory nebo j to pomohlo zbavit se nevyliteln
nemoci.
Jestli CTTE, e vm mohu poskytnout pomoc, radu nebo informace, kter
jste hledali, nebo e pro vs mohu bt nm uiten, mete se rozhodnout
pro individuln konzultaci se mnou osobn, telefonicky nebo e-mailem.
V takovm ppad, prosm, chpejte, e m prce pro vs m stoj as a
energii. Na opltku za to NIC od vs nepoaduji. Avak doufm, e mi sami
nabdnete platbu ve form penz, prce nebo neho jinho.
Chci zde zdraznit, e i pes mj pozitivn postoj k tzajc se osob
NEMOHU zaruit, e budu vdy a kadmu schopen pomoci, uspokojit jeho
poptvku nebo se chovat tak, jak se ode m oekv.
Mimochodem, pamatujte, e i na fru http://forum.niejedzenie.info/ (polsky)
nebo http://forum.breatharian.info/ (anglicky) mi mete tak klidn klst
otzky, podat o radu apod. asto odpovdm, pokud ctm, e mm
sprvn informace pro osobu, kter je d. Tak i dal lid mohou
odpovdat a dokonce vm dt vce ne j.

193

PROCES PECHODU
Od roku 2001 m mnoho lid kontaktovalo a ptali se m (nkdy i dali),
zda vedu individuln nebo skupinov procesy pechodu na SBJ. Pt let
jsem se tomu vyhbal, nesouhlasil jsem s tm vst nkoho v tto zleitosti.
Moje odpov znla: Pokud se m ptte, hledte zpsob, to znamen, e
nevte. Pokud nevte, to znamen, e jet nejste schopni udret vae tlo
zcela bez jdla. Mete se rozhodnout jt tmto smrem, abyste zskali
zkuenosti, zskvan z tohoto dvodu. J vm mohu poskytnout informace,
ale nebudu vs tlait, protoe vm, e nemm tu moc cokoliv ve vs zmnit.
Kdy budete sami vdt, poctte svou vnitn slu, uvdomte si to, m jste,
tehdy nebudete nic jinho potebovat, jenom uinit jednoduch rozhodnut.
Nakonec jsem se rozhodl pomoci lidem, kte jsou si jisti a hluboce
rozhodnuti k zahjen procesu adaptace na SBJ nebo lebnho pstu. M
veden se skld z poskytovn informac a doprovzen. Doprovzm
skupiny nebo pouze vs bhem celho nebo sti procesu pizpsobovn.
Ale nejdve poaduji, aby kad osoba, kter si peje, abych ji vedl,
pochopila a souhlasila se mnou, e:
1. Nemm moc zmnit cokoliv v osob a nepouvm sugesci.
Dokonce i kdybych ml pln nad nkm takovou moc, nepouil
bych ji. lovk sm buduje svj svt, vce i mn podlhajc
sugescm jinch lid a prosted.
2. Konen vsledek procesu zvis pouze na vs. Kad, i sebemen
rozhodnut a akce z va strany v tto vci, m vliv na vsledek. Jste
to vy, kdo vytv svou mysl a tlo. Proto vnmejte svou moc.
3. Berte m jako zdroj informac, jako nstroj, NE jako nkoho, kdo
me za vs vyeit problmy. Jsouce spolu, meme spolu mluvit a
mohu vm poskytovat rady. Pak mete rozmlet nad tm, co jsem
vm ekl. Ale, prosm, NEvte vemu, co km a NEmyslete si, e
jsem neomyln. Oprejte se vce o to, co ctte, e je pro vs
nejlep. Vnmejte to, m jste.

194

Pokud se mnou souhlaste v tchto tech bodech, pak se meme dohodnout

o organizanch detailech.

195

O AUTOROVI TTO KNIHY

KRTK HISTORIE
Piel jsem na tento hmotn svt 2. ervna 1963 kolem 6:45 rno. Kdy
jsem byl v dospvajcm vku, zaal jsem se vce zajmat o nadpirozen
(tzv. paranormln) jevy. Zaalo to proutkaenm, pak se okruh zjm
rozil na jgu, bioenergoterapii, duchovn rozvoj a s nm souvisejc
praktiky. To dalo vzniknout mmu zjmu o zdrav zpsob ivota,
(sebe)len a lebn psty.
V dob mho mld bylo v Polsku obtn najt literaturu vnovanou
esoterickm tmatm. V nejlepm ppad to byly velmi draze prodvan
kopie knih. Existovaly tak organizace proutka, kter organizovaly setkn
zamen na nevysvtliteln jevy. V me monost jsem se jich astnil,
abych mohl stle vce poznvat a dozvdat se.
V roce 1984, pedtm, ne jsem byl odveden do povinn vojensk sluby
(kter se nedalo vyhnout), jsem strvil 4 msce v duchovnm semini. To
byla pro m dal zajmav zkuenost a monost poznat duchovn ivot
zevnit.
Od roku 1989 jsem procestoval pes 3 roky po asijskch zemch, jako uitel
a propagtor mezinrodnho jazyku Esperanto. V t dob jsem byl schopen
najt ji mnohem vce literatury o esoterickch tmatech. Kdykoliv jsem ml
pleitost, etl jsem a pak praktikoval to, co jsem se nauil. Tak jsem
navtvoval, pokud byla po cest, rzn centra duchovnho rozvoje.
Nicmn, i pes etbu cennch knih, rozmlouvn s osvcenmi lidmi,
nvtvy center duchovn praxe, jsem nenael to, co (jak te vidm) jsem
hledal.
Nyn ji vm, e to cosi se nachz ve mn a j jsem toho zdrojem. m
hloubji jdu do sebe, tm lpe vidm, e vechny znalosti, kter jsem kdy
poteboval, vechno, co jsem hledal a jet mnohem vce, bylo tam, ve mn,
od potku. Jedin, co jsem poteboval udlat, bylo dovolit, aby se to mohlo
vyjevit. Velc, velmi nebo mlo znm (velmi nebo mlo propagovan)
duchovn misti mi nemohou dt to, co mm v sob odjakiva. Mohou bt
jedin zdrojem informac, obrtit k tomu mou pozornost.
196

KARIRA
Po ukonen studia v roce 1983 jsem rok pracoval ve sv profesi chemika
v stavu Tk Organick Syntzy v Kdzierzyn-Kole (jin Polsko).
Bhem mho psoben v tomto stavu jsem asto cestoval po Evrop
astnit se schzek esperanta. V roce 1988 jsem se rozhodl opustit stav,
cestoval jsem po Asii a vyuoval esperanto.
Bhem procestovn vce ne 30 zem (v letech 1986 a 1992) jsem ml
monost do hloubky poznat a pochopit vznam polskho ren: Cestovn
vzdlv. dn jin kola mi nikdy nedala tolik zkuenost a poznatk.
V Taiwanu, na konci mho poslednho pobytu v Asii, jsem si zaloil
soukromou firmu nakladatelstv. Krom knih jsem vydval v poltin a
esperantu asopisu MONO (penze).
Po nvratu do Polska jsem zaloil kolu cizch jazyk. O pr msc pozdji
pijela za mnou a usadila se trvale v Polsku m ena, anka z Taiwanu.
Po dvou letech (v roce 1996) jsem uzavel kolu a otevel obchodn
spolenost ROSPEROS. Hlavn innost firmy ROSPEROS byl import
potaovch dl, zvanch upgrade CPU, zejmna z Taiwanu a ny. CPU
upgrady umouj levnou, efektivn a ekologickou modernizaci starch
pota. Je to dobr een pro ty, kte potebuj vkonnj potae, ale
maj omezen finance. ROSPEROS jsem zavel v kvtnu 2005, to byl konec
mch obchodnch aktivit. Nakonec jsem se rozhodl osvobodit se, abych
mohl vnovat maximum sv energie smyslu svho ivota (viz ne).

M ZKUENOSTI
Od roku 1979, kdy mi bylo 16, jsem podnikal kroky a dlal experimenty na
sob, na sv cest vdomho duchovnho vvoje. M rozhodnut zat t
bez jdla (od 1. ervence 2001) bylo jednm z tchto krok a experiment.
V ervenci 2001 moje rodina odjela na ptitdenn dovolenou. Bhem t
doby jsem pracoval kad den v m kanceli jako obvykle. Kad den jsem
kontemploval vce ne obvykle, abych pizpsobil sv tlo ke zmnm
v jeho fungovn.

197

Plnoval jsem pizpsobit sv tlo k it bez jdla bhem doby 3 a 5 tdn,

ale trvalo to dle. Velk st tto transformace pro m nebyla nic novho,
protoe od vku 16 let jsem se postil alespo jednou ron, abych se
proistil a uzdravil tlo.
Kdy jsem se rozhodl vyzkouet si ivot bez jdla, jen jsem prost odloil
jdlo stranou. Ale pozdji jsem si uvdomil, e pro vtinu lid je prakticky
nemon (podle jejich nzoru) prost odloit jdlo. Proto jsem se rozhodl
prozkoumat a popsat metody pizpsoben lidskho tla k it bez jdla
proto vznikla tato kniha.
Po posouzen vci jsem dospl k zvru, e experimentln cesta by mi
poskytla nejdkladnj data a zkuenosti. Pirozenm dsledkem tto
mylenky byl mj dal krok, nvrat k normln hmotn viv tla, kdy
jsem se tak stal opt zvislm na fyzickm jdle. Take nyn mohu ct, e
dky znalostem nasbranm v tto oblasti mohu poskytnout vce informac
lidem, kte o n maj zjem.
Do doby prvnho vydn tto knihy jsem se jet nerozhodl, kdy zanu dal
experiment. Odkldal jsem sv rozhodnut, protoe jsem se snail doshnout
spoluprce s kvalifikovanmi odbornky, zejmna s vdci, lkai,
bioterapeuty a jasnovidci, kte by mohli mt o toto tma zjem. Pr osob
vyjdilo zjem, ale tm spoluprce s nimi skonila.
Pro m byl ivotn styl bez jdla tm nejlepm, poskytoval mi adu vhod.
To byl hlavn dvod, pro jsem se ho nevzdval po dobu vce ne esti
msc, i pes rostouc tlak zven. Ctil jsem, e jsou pro m dleitj
vci, v souladu s koly stanovenmi mi pro tento ivot, ale nejeden mi
brnilo v plnn nkterch z nich. Nakonec jsem se rozhodl ukonit fzi
nejeden v beznu 2003.

M CLE
Vm, pro jsem zde. Znm koly, kter jsem pijal a kter uruj el mho
pobytu zde na Zemi v tto dob. Zde je jejich popis.
Rozhodl jsem se jednoduchm a srozumitelnm zpsobem:

198

informovat o funkcch sloek, tvocch lovka;

informovat o monostech lovka v oblastech mysli a tla;

informovat o monch eench, kter lovku dvaj vce monost
vdomho zen vlastnho ivota;
ukzat mon een vhodn k (sebe)len a peprogramovn tla;
ukzat mon technick een dovolujc lovku t istm
(v souladu s prodou) zpsobem;
informovat o Vdom, Svtle, Lsce, ivot;
informovat o komunikaci mezi lidmi a ostatnmi bytostmi.

Krom toho plnuji vytvoit substance, kter jsou tisce let znm a rzn
nazvan, nap. kmen mudrc, bl prkov zlato, mana, grl, iv voda, a
otestovat jejich inky na lovka.
Ctm tak, e je teba vce piblit termny zahjen experiment a pozdji i
konstrukc zazen osvobozujcch lovka od tebnch i atomovch zdroj
energie a tak pozemnch prostedk dopravy.

OTZKY
Pi ivotnm stylu bez jdla je velmi obtn a v nkterch ppadech a
nemon realizovat to, co je vzan na tmata, ke kterm dostvm asto
otzky. Jedn se pedevm o:

sprvn viva tla;

efektivn (samo)lba chorob, zejmna v ppadech povaovanch
za nevyliteln;
sprvn proveden ozdravnch pst;
vliv rznch potravin na lidsk tlo;
piny jeden;
pprava tla na ivot bez jdla.

Se svm tlem jsem zaal experimentovat jako mladistv. elem tchto

experiment, kter jsem dlal, bylo otestovn teori a hypotz na sob,
protoe jsem chtl vypracovat metody. Pozdji, kdy jsem pipravoval
informace, jsem mohl vychzet z vsledk svch experiment. Dky tmto
postupm mohu nyn lpe odpovdat na kladen dotazy.

199

OBEZITA A NEMOCI
Nejeden jsem praktikoval od ervence 2001 do bezna 2003. Tato zkuenost
mi dala dostatek znalost poadovanch mmi potebami. Dky tmto
znalostem mohu informovat zajmajc se osoby o podrobnostech ohledn
ivota bez jdla. Pokraovn v nejeden, i kdy bylo pro mne vhodn, by
mi pln neumoovalo plnit m koly. Ctil jsem se jako nkdo, kdo
nsleduje cestu, ale obas potk nkoho, kdo mu ekne: Me jt touto
cestou, ale mohl bys udlat mnohem vce, kdybys el tamtou cestou, protoe
ta se vce shoduje s tvmi pvodnmi zmry.
Od z 2002 jsem se pokouel ukonit fzi nejeden za elem zahjen
svch kol (popsanch ve). Avak it bez jdla bylo pro mne tak
vhodn, e jsem jeho ukonen neustle odkldal. Nakonec, v beznu 2003,
jsem se vrtil na svou pvodn cestu ukonil jsem fzi nejeden a
pokraoval se svmi koly.
Zde je to, co jsem v beznu 2003 plnoval splnit bhem jednoho roku:

Ztloustnout na vhu 130 kg. Nikdy jsem nezail tak velkou nadvhu
a to byl dvod, pro jsem nebyl schopen pln pochopit vechny
souvisejc fyzick a psychick procesy.

Onemocnt njakm onemocnnm, bn povaovanm za

nevyliteln, jako je rakovina, diabetes, hypertenze, srden
onemocnn nebo jin. A pak se z nho pln vylit.

Po asi roce jsem se rozhodl ve uveden experiment ukonit. Nauil jsem

se toho dost a nechtl jsem se u vce muit. Ctil jsem se h, ne jsem si
pedstavoval ped zahjenm experimentu (zhorujc se zdrav, nzk
rove energie, patn nlada). Tak jsem ctil, e piel ten prav as,
abych pokraoval dl ve svch plnech.
Od 1. bezna 2004 jsem zaal s dalm experimentem nejeden. V ten den
jsem opt odloil jdlo. Protoe jsem ml nadvhu 30 kg, ctil jsem
vznamn rozdly mezi obma zatky ivotnho stylu nejeden (pedel
pokus jsem zaal ped 2 lety). Popsal jsem ho na internetu, spolu s dalmi
pokusy.

200

Z mho experimentu s vykrmenm se, i kdy jsem doshl pouze 100 kg,
jsem se dozvdl spoustu vc o tom, jak se ct obzn lovk. Tk se to
nejen kadodennch innost (nap. omezen pohyblivosti, nvykov chu
k jdlu, vysok krevn tlak), ale tak toho, jak probh pstovn v ppad
takov osoby.
Nyn ji lpe rozumm tomu, pro pro obzn osoby, kter to nejvce
potebuj (stejn jako ryba potebuje vodu), je tak tk projt pstem. Pi
sledovn vlastnho obznho tla a psychiky od chvle, kdy jsem pestal jst,
jsem se dozvdl, jak je pstovn pro obzn osoby mnohem obtnj.
Obzn lovk je vce zvisl na jdle. Vyaduje to od nj silnj vli
k tomu, aby proel odvykac krou, protoe v t dob vce trp.
Objevil jsem a vyzkouel mnoho dalch aspekt tkajcch se obezity. To
ve mi dalo vce znalost o lovku. Popsat je vechny, tak bych poteboval
napsat dal knihu. Vm, e mi stoj za to tmto zpsobem experimentovat.
Mimochodem, pamatujte, e to jsou moje zkuenosti. Chci tm ct, e to, co
ctm, nemus bt stejn jako to, co ct jin. Dlm vechny tyto
experimenty, abych se dozvdl vce, pro samotnou zbavu ze zkuenost, a
abych mohl poskytnout informace tm, kte se budou ptt.

KOL
Jako vsledek m prce na roziovn sfry Vdom, ve kter iji, vm, e
mm souasnm hlavnm kolem je pedvn informac lidem. Za tmto
elem si zapamatovvm, shromauji, zpracovvm a poskytuji
informace, tkajc se:

Vdom, Svtla, Lsky, ivota;

funkc lidskho tla;
monosti adaptace lidskho tla;
ivota bytost (hlavn lidskch) mimo Zemi a spoluprce / ptelstv
s nimi;
vyuit energi tak, aby neniily Zemi;
individulnch schopnost vdomho seberozvoje lovka.

Napklad, tato kniha je obsahem druhho bodu.

201

PODKOVN
Nejprve mi dovolte podkovat VM, tenm. Vzhledem k tomu, e jste si
peetli tuto knihu a sem, si mete bt jisti, e byla napsna pro vs.
Dkuji, protoe jste zpsobili, e jsem m informace o tto problematice
napsal na papr.
Srden dkuji vm vem, kte jste mi pomohli ke zlepen textu tto knihy.
Dkuji za pomoc pi psan a opravch. Za rady, za poukzn na chyby, za
nvrhy k vylepen a za poun daje.

202

Cena tto knihy

Neekm od vs dnou platbu za tuto knihu, proto jsem ji publikoval
zdarma na internetu a vzdal se autorskch prv. Mete s touto knihou dlat,
co chcete.
Kad innost m odpov (akce => reakce, pina => nsledek, karma).
Mte-li zjem dozvdt se o vztazch mezi lidmi vzniklch pijetm daru,
vysvtlm to.
Ve fyzice je dobe znm zkon o zachovn energie. Tento zkon k, e
energie nevznikne z nieho, ani nezmiz, jen mn svou formu a msto.
Podobn zkon asto (ne vdy, protoe existuj vjimky stojc mimo zkon)
psob i mezi bytostmi, nap. lidmi.
Jestlie nkdo udl nco pro vs (vykon prci, ili vynalo energii) a vy
to pijmete, stanete se jeho dlunkem. Tzv. zkon karmy hovo o vytvoen
zvislosti.
To znamen, e pijmutm tto knihy jste uvedli sebe do vztahu ke mn
(pokud nestojte mimo tento zkon a pokud vm nic nedlum) v tom
smyslu, e jste se stali mm dlunkem. Tak to me bt, pestoe
neoekvm od vs splacen dluhu. Pouze to vysvtluji, abyste si byli
vdomi zvislosti.
Kdy pochopte tuto zvislost, mete se rozhodnout, co udlat. Mete se
rozhodnout neudlat nic, protoe se domnvte, e situace je v podku.
Nebo mete mt pocit, e tato zvislost vm nevyhovuje a v dsledku toho
reagovat, ili zaplatit, odmnit, vyrovnat energie, uvolnit se ze zvislosti.
Rozhodnete-li se tak, mete mi poslat prmrn mnostv penz, kter
utratte za sv jdlo bhem t dn. Mete mi namsto penz nabdnout
slubu, pedmt, prci nebo cokoli, co uznte za pimen situaci.
Opakuji jet jednou, e j od vs nic neoekvm. Napsal jsem to jenom
proto, abyste se dozvdli vce o fungovn toho, co se d nazvat nap.
zkonem piny a nsledku, souvztanosti, karmy, akce a reakce, zachovn
energie.
Joachim M Werdin
203