9.

Anglick revoluce zrod parlamentarismu

Jakub I. vldnul pedtm, ne

Po smrti bezdtn krlovny Albty I. zasedl na anglick trn roku byl povoln na anglick trn,
pvodn ve Skotsku (jako Jakub
1603 Jakub I. (16031625) ze skotsk dynastie Stuartovc, kter VI.).
spojil pod svou vldou Anglii, Skotsko a Irsko. Nov krl vak neml Zjistte, kdo byli jeho rodie.
potebn rozhled a schopnosti, nedokzal na rozdl od sv
pedchdkyn tlumit rozpory mezi rznmi skupinami obyvatel,
poppad jejich ambic vyut ve prospch sttu jako celku. Zklamal
jak protestanty na kontinent (nepodpoil ani svho zet Fridricha
Falckho, eskho zimnho krle, v boji s Habsburky), tak i sv
poddan.
Rozpory mezi hospodsky stle slc buroazi, kter usilovala
zskat vedle ekonomick taky politickou moc, a zkou vrstvou
aristokracie, kter spolu s krlem sousteovala ve svch rukch na
potku 17. stolet vekerou moc, jet zeslily za Jakubova nstupce
Karla I.
U v dob vldy Jakuba I. odplouvali prvn
nespokojen protestanti ped pronsledovnm z Anglie
do Severn Ameriky, aby zde vytvoili vlastn ideln
spolenost podle puritnskch zsad.
Skupina puritn, kte po strastipln sedmimsn
plavb dopluli do nov vlasti na lodi Mayflower (viz na
obr.) na jae 1621, se oznauje jako Otcov poutnci.
Usadili se v Nov Anglii a vyhradili si prvo vydvat
vlastn zkony a zizovat vlastn sprvu. V ele jejich
spolenosti stl sbor volench zstupc. Volebn prvo
mli vichni dospl mui. Stejn jako jin
protestantsk crkve kladli i oni velk draz na
vzdln. V roce 1636 v kolonii Massachusetts zaloil
teolog John Harward prvn americkou univerzitu.
Prvn roky na novm kontinent by jen st peili bez
pomoci mstnch indin, od nich se nauili nap.
pstovat kukuici a chovat krocany.
Jak se jmenuje sttn svtek, kterm si dnen
potomci tehdejch pisthovalc v USA
pipomnaj prvn spnou sklize (1621)?

Karel I. a spory s parlamentem

Jakubv syn Karel I. (16251649) nastoupil na trn s pevnm
pesvdenm, e vldne z Bo vle. Nehodlal se smit s tm, aby
jeho moc jakmkoliv zpsobem omezoval parlament. Jene parlament
ml v Anglii nejen velkou tradici, ale znanou pravomoc. Ml radit
krli a pedevm mu povoloval vypisovat dan, kter panovnk
poteboval na vydrovn vojska a provoz svho dvora.
Karel I. chtl ale vldnout absolutisticky a obejt se bez
parlamentu. Bez jeho souhlasu zaal vybrat mimodn dan a nutil
obchodnky a podnikatele, aby mu poskytovali pjky. Kdo se jeho
vli vzepel, skonil ve vzen. Roztrka s parlamentem vyvrcholila
roku 1629, kdy poslanci prohlsili vybrn dan a vznn bez soud
za nezkonn, a krl pot parlament rozpustil. Aby Karel I. zskal
potebn penze, nechal zavdt na doven zbo a suroviny vysok
cla, co ho pro anglick spotebitele nemrn prodraovalo. Dle
zaal jednotlivcm nebo skupinm podnikatel prodvat vhradn
prvo (monopol) na vrobu, dovoz nebo i obchod s jednotlivmi
druhy zbo (nap. mdla, soli, piva, papru). Doshl tm jedinho
popudil proti sob vechny. Dritele monopol za nehorzn sumy,

Kter listina vydan

anglickm krlem Janem
Bezzemkem roku 1215 je
povaovan za zklad
evropskho parlamentarismu.
eho se vlastn tkala? Co
byla tzv. Velk rada a kdo ji
tvoil?

kter od nich vymhal, ostatn obchodnky a vrobce za diskriminaci a

spotebitele za prudk rst cen, je odstrann konkurence vyvolalo.
Zasedn anglickho parlamentu roku 1641 na
mdrytin od eskho umlce Vclava Hollara
(il v letech 16071677).
Vclav Hollar opustil Prahu ji roku 1627. il a
tvoil nejprve ve Frankfurtu, pozdji v Koln nad
Rnem. Roku 1636 odtud odeel a natrvalo
pesdlil do Anglie, kde doshl jako rytec a kresl
velkho vhlasu a uznn dokonce se stal
uitelem kreslen prince z Walesu [velsu],
pozdjho krle Karla II.
Co vedlo tohoto eskho rodka k odchodu
z ech a pobytu ostrovnm krlovstv?

Okzal pepych krlovskho dvora i smlivost krle Karla I. vi

zbytkm katolk vyvolvaly dal nespokojenost. Kritici tto politiky
se oznaovali jako puritni (z latinskho puritas = istota), nebo
usilovali o oistu crkve od zbytk katolicismu, volali po jejm nvratu
k biblick chudob i odtren od sttn moci (uvolnn politick
kontroly). Vyznaovali se pevnm nboenskm pesvdenm,
psnou morlkou, skromnost v jdle, pracovitost.
Pozdji se v rmci tohoto opozinho proudu vydlili nap. presbyterini
pvrenci Kalvnova uen, kte se stavli proti principu crkevn hierarchie a
usilovali o svobodnou vnitn sprvu crkve volenmi sbory, tzv. radami starch
(tento reforman proud se prosadil zejmna ve Skotsku) a independenti (z
anglickho independent = nezvisl), usilujc o plnou nezvislost crkve na
sttn moci (jej hlavou u neml bt panovnk) a voln vklad bible, v jejich
ele pozdji stanul hlavn aktr anglick revoluce Oliver Cromwell.
Karel I. (il v letech 16001649) na trojportrtu od svho
dvornho male Antonise van Dycka [fan dajka] nebyl
prvorozenm synem Jakuba I. a jeho manelky Anny
Dnsk, kdy ale jeho star bratr Jindich zemel v 18
letech na tyfus, tak to byl prv on, kdo nastoupil po smrti
otce na anglick trn. Karlova sestra Albta byla provdna
za falckho kurfita Fridricha, s nm krtce (16191620)
jako esk krlovna pobvala i v Praze. Jej vnuk se stal
jako Ji I. zakladatelem hannoversk dynastie vldnouc ve
Velk Britnii od roku 1714.

Tower (na rytin od V. Hollara) pevnost

ve starm Londn na severnm behu
eky Teme byl do roku 1509 sdlem
anglickch krl, pozdji se stal sttnm
vzenm, pak zbrojnic a kasrnami.

V em byly na prvn pohled nejvt rozdly ve stylu oblkn mezi stoupenci

krle Karla I. (tzv. kavalry) a jeho odprci z ad puritn (tzv. kulatohlavci)?

Nespokojenost ve Skotsku zase vyvolaly snahy omezit jeho

autonomii a prosadit i zde angliknskou crkev. Na jae roku 1639
skotsk dobrovolnick oddly vpadly do Anglie. Na potlaen vzpoury
bylo zapoteb vojk, ale na armdu panovnkovi chybly prostedky.
Krli nezbylo, ne aby se obrtil na nenvidn parlament. Poslanci
ale odmtli povolit vypsn dan, dokud krl nepotrest sv patn
rdce. Po necelch 14 dnech Karel I. parlament opt rozpustil a vythl
s chvatn seikovanmi oddly proti Skotm, kter se ale rozprchly
dve, ne dolo k bojm, m se krl octl v krajn svzeln situaci.
Ta ho donutila v listopadu 1640 svolat parlament znovu (zasedal pak
celch 13 let) a udlat alespo sten stupky souhlasil s popravou
svch pednch rdc (vetn arcibiskupa Lauda), rozpustil armdu a
zruil nkter mimodn dan a dvky. Radikln poslanci ale dali
vc. Chtli, aby byla ustavena vlda odpovdn parlamentu, nikoliv
pouze krli. Karel I. se pokusil opozin pedky na pd
parlamentu zatknout, tm se vak podailo vas uprchnout. Roztrka
s parlamentem byla dokonna krl svm postupem toti ztratil
podporu i umrnnch poslanc.
Kavali a puritni v obansk vlce 16421648
Karel I. pot opustil Londn, kde se u nectil bezpen, a zaal
shromaovat vojsko proti parlamentu, ktermu 22. srpna 1642
vyhlsil vlku. Zem se zhy rozdlila na dva neptelsk tbory. Za
krlem stla hlavn pozemkov lechta, st angliknsk crkve i
katolci. Do sv armdy zskal Karel I. tak oldne, kte se vraceli z
ticetilet vlky v Evrop, mezi nimi i Ruprechta Falckho (syna
eskho zimnho krle), kter velel jzd kavalr, jak se pezdvalo
stoupencm krle. Parlament podporovali londnt man,
pedevm emeslnci, obchodnci, ale tak znan st men
venkovsk lechty, z n pochzel i budouc vdce revoluce Oliver
Cromwell [kromvel].

Oliver Cromwell (il v letech

15991658) pochzel z ni
lechty, byl vychovvn v psn
puritnskm duchu a v odporu
proti stuartovsk vld. Zskal
prvnick vzdln a u v roce
1629 zasedl v parlamentu. Do
poslaneckch lavic se vrtil opt
v roce 1640, kdy se postavil do
ela opozice vi vld Karla I.
Po vypuknut obansk vlky se
projevil i jako vborn vojk.
Jeho piinnm a dky
pebudovn vojska parlamentu
se podailo nad krlovskmi
oldni zvtzit (1645) a
svrhnout krlovsk reim. I po
vyhlen republiky (1649) si
ponechal neomezen vliv nad
vojskem a i nad celou zem (od
roku 1653 ve funkci lordaprotektora). Krlovskou korunu,
je mu byla nabzena (jaro
1657), nepijal, i kdy poval
krlovsk moci. Kdy 3. z
1658 zemel, byl pohben
s vekermi krlovskmi
poctami, ale u za ti roky byla
jeho mrtvola vleena k ibenici,
sata a hlava vetknuta na
cimbu Westminsterskho
palce. Jeho nejstar syn
Richard nezddil po otci
rozhodnost a clevdomost,
nedokzal elit vln kritiky
vi dstojnick rad a
pomrm v zemi a po necelm
roce dobrovoln z adu
protektora odstoupil.

V prvnch stetech na podzim 1642 se jet projevila vt zkuenost

krlovskch ik, ale pot, co Cromwell zformoval puritnskou jzdu,
se situace rychle obrtila. Oliver Cromwell navc prosadil, aby msto
pomalho svolvn hotovosti (milic) z jednotlivch hrabstv byla
zzena stl, parlamentem placen a disciplinovan armda. Vlku
rozhodla bitva u Naseby [nejsbi] v ervnu 1645, kde byl krl drtiv
poraen. Uprchl na sever, kde se vzdal Skotm, kte ho vak v noru
1647 vydali anglickmu parlamentu. Presbyterinsk umrnn
vtina v parlamentu, povaujc konflikt za skonen a ochotn
uzavt s poraenm krlem kompromis, se dostala do sporu
s independenty, majcmi velkou oporu v armd. Kdy neuspli v
parlamentu, rozhodli se sv poadavky prosadit s pomoc armdy, v
jejm ele Oliver Cromwell pithl do Londna. Ti z umrnnch
poslanc, kte neuprchli z Londna vas, skonili ve vzen.
Nejobvanj slokou Cromwellem nov vybudovan
armdy puritn byla tk jzda (tzv. ironsides
eleznoboc), vyzbrojen senmi i palnmi zbranmi (na
obr. vpravo). Prv jzda se vznamn podlela ji na
vtzstvch u Marston Mooru (1644) a hlavn u Naseby
(1645), kde zajala na 5000 krlovch vojk a zmocnila se
vech jeho dl. Armdu puritn tak, na rozdl od
oldnsk armdy krle, zdobila vysok bojov morlka. Po
bitv vak krlovi pznivci museli elit jet jednomu
problmu. Jeho odprcm se toti podailo ukoistit
krlova osobn zavazadla. To by samo o sob nic
neznamenalo, kdyby v nich nebyla tak panovnkova
korespondence. Z n vyplynulo, e hled oporu u katolk
nejen v Anglii, ale i na kontinent. Tato skutenost
samozejm znamenala velk odliv krlovch pznivc.

Poprava krle a Cromwellova diktatura

Parlament sloen pouze z Cromwellovch pznivc pak
odhlasoval pro Karla I., obvinnho z velezrady, trest smrti. Souasn
byla zruena snmovna lord i monarchie. 30. ledna 1649 byl Karel I.
Stuart ped krlovskm palcem za ptomnosti zvdavch dav
Londan sat. 19. kvtna se stala Anglie republikou.
Vldu ml sice vykonvat parlament, ale skuten moc byla
v rukch armdy a Olivera Cromwella. K upevnn jeho postaven
mla pispt i dal vojensk vtzstv. V letech 16491652 podnikl
taen k ovldnut odbojnho Irska, kter se fakticky stalo prvn
anglickou koloni.
Rolnkm na ostrov byla nsiln zabrna pda a pidlovna anglickm
statkm a protestantskm usedlkm. Zajmavost je, e nkte Cromwellovi
rdci navrhovali usadit v Irsku vysthovalce z ech, kte museli opustit svou
zemi z nboenskch dvod po roce 1620.
Zjistte, dokdy bylo Irsko koloni Velk Britnie a za jakch okolnost se
osamostatnilo.

Zrove ve stejn dob pacifikoval i Skotsko, kde se pokusil ujmout

vldy syn popravenho Karla I.
Cromwell se opral krom armdy tak o majetn obchodnky,
v jejich zjmu obnovil v zemi klid a podek, i prosadil schvlen
Zkona o plavb (Navigation act, 1651), kter byl namen proti

Jak je rozdl mezi monarchi

a republikou?
Byly nkter jin evropsk
stty v t dob republikou,
pokud ano, kter?
Karel I. vak nebyl prvn
korunovanou hlavou, kter byla
v Londn popravena.
Koho postihnul podobn
osud jako Karla I.?
Jak politick zzen maj v
Anglii, respektive Velk Britnii
dnes?

zahranin konkurenci. Zkon uroval, e zbo na Britsk ostrovy

smj dovet jen anglick lod nebo lod ze zem, kde bylo zbo
vyrobeno, m pokozoval pedevm obchodn zjmy Nizozemc.
S nimi se Anglian utkali ve tech vlkch a svm vtzstvm si
upevnili sv postaven nmon a obchodn velmoci.
Oliver Cromwell nechal v roce 1653 rozehnat vojskem i okletn
parlament, kter byl u veejnosti znan nepopulrn, a vldy zem se
pak chopil spolu se skupinou vysokch dstojnk, kte ho jmenovali
lordem-protektorem. Postupn vak byla jeho autoritativn vlda,
kter z pvodnch independentskch poadavk prosadila pouze
nastolen omezen nboensk svobody, stle mn populrn, eho
se snaili vyut i jeho odprci. Zeslily pokusy o nsiln odstrann
Cromwella. Vechny atentty ale strnouc a nemocn dikttor peil.
Kdy v roce 1659 Cromwell zemel, hrozilo, e v zemi zavldne
chaos a rozpout se nov obansk vlka. I proto byli nejen lechta,
ale i armda a podnikatel naklonni tomu, aby se za uritch
podmnek obnovila monarchie.
Zkazy puritn za Cromwellovy vldy:

Soupeen mezi Angli a

Nizozemm definitivn skonilo
a s nstupem Vilma III.
Oranskho na anglick trn.
Se kterm dalm evropskm
sttem bojovali Anglian o
nadvldu nad svtovm
obchodem s koloniemi?

Slovnek pojm:
pacifikovat z lat.: pax, pacis
= mr; zjednat, obnovit klid,
podek, mr
parlament z franc.: parl =
porada; snm, zkonodrn
shromdn
restaurace obnova

Od restaurace Stuartovc ke Slavn revoluci (1688)

Roku 1660 se tak vldy ujal syn popravenho krle Karel II. (1660
1685). Obnova monarchie vak neznamenala nvrat k pedrevolunm
pomrm. Karel II. byl nucen pedevm slbit, e pda zabran crkvi
a lecht za revoluce zstane novm majitelm. Musel se smit i
s vznamnou rol parlamentu a rstem vlivu buroazie na kor lechty
i sv vlastn moci. Teprve po 20 letech na trn se Karel II. odhodlal

Knihovnika:
Libor Budinsk Popravy
slavnch
Barry Coward Oliver
Cromwell
Miroslav Hroch Oliver
Cromwell
Petr Kivsk a kol. Vk star
a nov
Alan MacDonald Oliver
Cromwell a jeho bradavice
(Draz zesnul)
Daphne de Maurier Krlv
generl
Andr Maurois Djiny
Anglie
Pavel Vodika Kavali,
puritni, krlovrazi: anglick
obansk vlka 1642-1649
Filmotka:
Cromwell, reie: Ken Hughes
(1970)

rozpustit parlament a vldnout bez nj. Ovem v t dob u byl pijat

proslul Habeas corpus act [korpus akt], kter zaruoval osobn
svobodu kadho obana a zakazoval jeho uvznn bez soudnho
pkazu.
Pokus Karlova bratra a nstupce Jakuba II. (16851688) o
nastolen absolutistick vldy pak vedl k tzv. Slavn revoluci.
Zstupci buroazie, nespokojen s vldou Jakuba II., nabdli
anglick trn mstodrcmu Spojench nizozemskch provinc
Vilmu Oranskmu, kter byl manelem nejstar Jakubovy dcery
Marie. Potkem listopadu 1688 se Vilm vylodil v Anglii a pot, co
armda pela na jeho stranu, nezbylo Jakubovi II. ne opustit zemi.
Zpotku nekrvav slavn revoluce byla dovrena krvavm
vtzstvm Vilmovy armdy nad vojskem pvrenc Jakuba II. na
ece Boyne [bojn] v severnm Irsku.
Pijetm Listiny prv (Bill of Rights [rajts]) roku 1689 se nov
zvolen anglick krl Vilm III. zavzal zachovvat prva parlamentu
sepsan v toto dokumentu. Anglie se stala parlamentn monarchi.
Listina prv z roku 1689:
1. Suvernn moc krl bez souhlasu s parlamentnmi zkony nebo opomenutm
prva parlamentu provdt zkony je nezkonn ...
2. Suvernn moc krl ruit zkony nebo provdt zkony je nezkonn ..
3. Vymhn penz pro poteby koruny ... bez povolen parlamentu je nezkonn...
5. Prvo poddanch je podvat psemn stnosti krli a zaten i pronsledovn
z tohoto dvodu je nezkonn ...
6. Vytven a udrovn stl armdy v krlovstv v mrovch dobch bez souhlasu
parlamentu je nezkonn ...
8. Volby len parlamentu maj bt svobodn ...
9. Svoboda slova, diskuse o postupu jednn parlamentu nesmj bt sthny dnm
soudem nebo adem krom parlamentu.

Zrod Velk Britnie

Po smrti Marie a Vilma Oranskho zasedla na anglick trn dal
Jakubova dcera krlovna Anna (17021714). Za jej vldy dolo k
umu spojen mezi Angli a Skotskem do jednotnho sttu
oznaovanho jako Velk Britnie (1707), kter se stala postupn
prvoadou svtovou mocnost. Pispla k tomu jak jej vhodn
ostrovn poloha, tak hlavn vsledky obou revoluc, kter otevely
cestu volnmu podnikn i obchodu a nastolily stabiln politick
parlamentn systm. Zmosk obchod provzely dal nmon
objevy a tak rst koloniln e, kter vyvrcholil v 19. stolet.
K poslen postaven Velk Britnie pisplo i to, e dky dostatku
voln pracovn sly a bohatm nalezitm uhl a elezn rudy se stala
kolbkou prmyslov revoluce.

Karel II. Moc a ve

(Charles II.: The Power and the
Passion), reie: Joe Wright
(2003)

Zabijte krle (To Kill a King),

reie: Mike Barker (2003)
Jakou souvislost s vtzstvm
na ece Boyne maj kadoron
podan protestantsk pochody
oranist v dnenm Severnm
Irsku?
Existuj rozdly mezi Iry a
Angliany v jejich nboenskm
pesvden a ppadn jak?
Zjistte, ke kter zemi dnes
Severn Irsko pat a jak je
v tto zemi aktuln politick
situace.
Anglick politick systm v 18.
stolet:

Otzky a koly:
1. Kter dvody vedly ke konfliktu mezi anglickm parlamentem a
krlem Karlem, kter perostl v obanskou vlku (16421649)?
2. O co usilovali puritni?
3. V em se liila Cromwellova nov armda od krlovskho
vojska kavalr?
4. K jakm zmnm dolo v Anglii za vldy Olivera Cromwella?
5. Jak hlavn vsledek pinesla anglick revoluce?
Jak zn dnen oficiln nzev
Velk Britnie?