KAPITOLA 4 DUCH STATU ZROD A STRUKTURA BYROKRATICKEHO POLE tO i, Ze vezmeme za svou mysienku viastni statu, 2eebusdeins_ ta stit-aplikovat levcgode mmyslend lim stmornim produkovane 4 Ir Ne I toho se té nejzakladnéjsi pravdy o Staté nedobereme'. MoZna se toto tvrzeni ted’ zd4 abstraktni a apodiktické, jestlize se vSak k nému vratime na konci vykladu, aZ budeme vyzbrojeni pozna- nim jedné z hlavnich moci statu, jfZ je_moc yytvaiet.a_vnucovat (avlasté prostiednictvim Skoly) kategorie mySleni, spontanné nami aplikované na vsechno na svété, i na samotny stat, uz se tak jevit nebude. Pro jakousi prvni a spi intuitivni pfedstavu toho, jak nam neu- stale hrozi nebezpeci byt mysleni statem, o némz se domnivame, Ze je nami mySlen, bych vsak nejprve rad ocitoval jednu pasaZ ze Starych mistrit Thomase Bernharda: ,Skola_je skola statu, misto, kde sez mladych lidi délaji-statnitvorové, to jest nic jiného nez opory statu. Vstupem do skoly jsem vstoupil do Statu,a protoze Stat bytosti hubi, vstoupil jsem do zatizeni k hubeni bytosti. (...) Stat mne do sebe pojal nasilim, tak jako ostatné kaZdého, a pfinutil mune, abych ho byl poslusny,a udélal ze mne etatizovaného Clové- ka, Govéka zreglementovaného a zaSkatulkovan¢ého a vydrezirova- ného a diplomovaného a zkazencho a deprimovancho, stejné jako ze vSsech ostatnich. Kdyz vidime lidi, vidime jen lidi etatizované, siu- ‘Text je piepisem piednasky pronesené v Cervnu 1991 v Amsterodamu. 69Zebniky statu, ktefi ccly Zivot sloudi statu, Cili cely Zivot slouzi anti- piirodé*.* Zcela zylaStni, pfehnana, hyperbolizujici ec, v_ni% ‘Thomas Bernhard yynasi svou klatbu, dobfe odpovida mému zaméru vznést ve véci statu a stitniho mySleni yperbolickou pocbybnost. Jde-li © stat, nemaze byt pochybnost nikdy dost yelka. U literirni hyper- bolizace je ovSem vidy riziko, Ze vinou své prehnanosti ztrati real- nost a sama se tak zrusi. Bernhardova slova je presto tfeba vzit vainé: mySleni o staté - ktery mysli sama sebe jeSté i skrze ty, kdo se snazi o ném myslet (jako napfiklad Hegel nebo Durkheim) - ma jakousi nadéji jediné tehdy, jestlize se vynasnazime zpochybnit vechny predpoklady a konstrukce do analyzované skuteZnosti ido samotného mySleni analytiki pfedem vepsané. Tady musim trochu odbotit, abych se pokusil objasnit jeden zcela zasadni metodicky bod. Rozchod s predem danymi pojmy a predpoklady, to jest se ySemi tezemi, jez jsou vepsany do samo- zfejmé béZné zkusenosti a nejsou proto nikdy kladeny jako takové, Pprosté s celym onim mySlenkové nepojatelnym substratem, ktery je moind i nekonesnow prici, je% vSak byva pritom %asto Spatné pochopena, a to nejen témi, které Sokuje v jejich konzervatismu. Panuje totiz tendence redukovat to, co chce byt zpochybnénim epistemologickym, na zpochybnéni polftické, inspirované politic- kymi pfedsudky a puzenimi (v pfipadé statu dispozicemi anarchis- tickymi, v pripadé uméni obrazoboreckou zufivosti relativistického tupce, v pfipadé nazoré a politiky antidemokratickymi sklony). Ze epistemicky radikalismus prameni, jak to dobte ukazal Didier Eribon na Michclu Foucaultovi, z puzeni a dispozic k rebelantstvi, které vSak sublimuje a piesahuje, je velmi pravdépodobné. V kaz- dém piipadé je ale zfcjmé, Ze pokud vede ke zpochybnéni nejen -konformismu mrayniho*,nybrz i .konformismu logického*, to jest zikladnich struktur mySleni, setkava se s odporem jak u téch, kdo jsou spokojeni se stavajicim stavem véci a vidi vy ném proto svévoli a spoleCenskou neodpovédnost, tak u téch, kdo ho redukuji na radi- kalismus politicky, tak jak ho oni chapou, to jest na pranyfovani - které v nejednom piipadé piedstavuje obzviast zvrhly zpisob, jak *T. Bernhard, Maitres anciens (Alte Meister Kormédie), Patiz, Gallimard 1988, str. 34. 70 se vyhnout jakémukoli skute¢nému epistemologick¢mu zpochyb- néni. (Moh! bych takovych pipadi uvést celou fadu, napfiklad jak .radikalni* kritika kategorii INSEE /Ustayu pro statistiku a ekono- micky vyzkum/ vedend z pozic marxistické tfidni teorie ve skutec- nosti epistemologickou kritiku téchto kategorii i vibec samotny akt kategorizace a Klasifikace zcela pomijela, nebo k jakym nejrizng- Sim epistemickym pokfivenim, implikovanym ,scholastickym pohledem*, vedla skuteénost, Ze byl ,myslitel o staté* chapan jako napomahaé byrokratického fdu Ci .burzoazie*.) Skuteénymi sym- bolickymi revolucemi jsou nepochybné ty, které spis neZ konfor- mismus mrayni urazeji konformismus logicky, které toci na men- tilni integritu, a privé proto vyvolavaji nemilosrdnou represi. Vymluynym dikazem toho, jak je obtizné a zérovei nutné rozejit se s mySlenim statu, pronikajicim az do téch nejsoukroméj- Sich na’ich myélenek, je spor, ktery nedavno - uprostfed Kuvajtské valky - propukl ve Francii kvili véci na prvni pohled tak sméSné, jako je pravopis: spravné, zakonem, to jest statem stanovené a garan- tované psani je umély, na logicc, dokonce i na lingvistice jen nedo- konale zalozeny socialni vytvor, produkt normalizaéni a kodifikatni price zcela obdobné té, jakou stat vykonava i v mnoha jinych oblas- tech. Jakmile se v3ak stat nebo ten Gi onen z jeho piestavitel roz- hodne (tak jak se to stalo,a s tymiz dinky, uz jednou v minulém sto- let?) pravopis reformovat, neboli dekretem zrusit to, co sim nadekretoval, okamité se znaCna Cast téch, kdo maji co Cinit se psa- nim - nejen v tom nejobecnéjsim smyslu, ale i v tom, jaky mu s obli- bou piikladaji spisovatelé -,zaéne pohorsené boufit.A co je pozo- ruhodné, vsichni tito obhajci spravného pravopisu broji ve jménu p¥irezenosti jeho momentilni formy a ve jménu vnitfniho - este- tického = uspokojeni, jeZ plyne z dokonalého souladu mentalnich struktur se strukturami objektivnimi, souladu mentalni formy, soci- diné nastolené y mozcich vyukou pravopisu, se samotnou skutec- nosti véci spriivné psanymi slovy oznaCovanych: libovolné Bs a ing Gi oon Ps doiy PE se 4 tmné 4 v naprosto its a ii stat prosté jen.chce-zrudit-prayopisnou libovolnost, zcela ee ho rf vi ai Podobnych piikladt, kdy se urcité rozhodnuti stdtu tak doko- nale vepsalo do skutcénosti i mysli, Ze se ostatni na poGitku odvrzZe- né moZnosti zdaji naprosto nemyslitelné, by se dala vyjmenovat cela 71Fada. JestliZe napriklad kaZdy sebemensi pokus zménit program Skol- ni vyuky, a hlavné poéet hodin piidélenych riznym oborim, narazi skoro védy a vsude na obrovsky odpor, neni to jen tim, Zc jsou se sta- vajicim vyucovacim fadem spjaté velmi mocné skupinové zajmy (hlavné dotyenych profesori), nybrz také tim, Ze véci kultury,a zvla3- té s nimi souvisejici socialni rozd&leni a hierarchie, jsou v podstaté utvafeny statem, ktery j¢ nastoluje soucasné ve skuteénosti i v mys- lich a dodava tak kulturni libovolnosti zdani ehosi pfirozeného. RADIKALNI POCHYBNOST Viiv statu se obzviast citelné projevuje v_oblasti-symbolicképroduk- «Se: Stitni-administrativa a jeff predstavitelé jsou velkymi—vyrabci -i¢_bere.za.svéjakozto problémy sociologické (staCilo by napfiklad jen zméfit, jak Cast badani - byt Zasové i mistné jisté proménliva - se, vice Gi méné pod rouskou védy, zabyva problémy statu). Ale nejlepsim diikazem toho, jak je mySleni badatele o funk- cich zcela poplatné oficialni prezentaci oficiilniho, je svidnost sta- tem vnucovanych pfedstay, v nichz se byrokracic jevi, napriklad u Hegela, jako ,univerzaini skupina“ nadana schopnosti vytusit a prosazovat univerzilni zijem, nebo u Durkheima, byt v té véci velice opatrného, jako ,organ reflexe™ a racionalni nastroj k usku- teciovani obecného z4jmu. A obzvla3tni potiZ otazky stdtu spodiva v tom, Ze vétSina spisd mu vénovanych, hlavné v obdobi jeho budovani a konsolidace, se pod zdanim mysleni o ném vice Gi méné ticinné a vice nebo méné primo podili na jeho budovani, Gili na samotné jeho existenci.To se t¥ka zvlaSté privnickych spist ze 16. a 17. stoleté: jejich plny smysl vyvstane, teprve kdyz je dokaZeme vidét ne jako mirné nad- éasové piispévky k filozofii statu ¢i kvazi-sociologické popisy, ale jako politické programy, které usiluji prosadit vizi stitu odpovida- jici z4jmam a hodnotam spjatym s postavenim jejich autora ve vznikajicim byrokratickém svété (na coz ty nejlepSi historické prace, jakymi jsou napf. price cambridgeské Skoly, Casto zapomi- naj). Integralni soucasti tohoto vytvafeni predstavy statu, které se ziroveh podili na samotné jeho existenci, je i socidlni véda. Vsechny otazky kladené sociologii ve véci byrokracie, napriklad otazka nestrannosti a nezaujatosti, se tykaji i ji samotné; jsou vsak 72 jesté obtiznéjai tim, Ze v pripadé sociologie si Ize navic klast otdz- ku jeji nezavislosti na staté. Od socidlnich déjin socidlnich véd je proto tfeba poZadovat, aby vydavaly poéet ze vSeho, cim socialni védy ve své problemati- ce, teoriich, metodach, pojmech atd. vy pribéhu svych déjin srostly se socidlnim svétem. Ukaze se tim zvla5té skutecnost, Ze sociologie v modernim slova smyslu vibec neni pfimym vyrazem socidlnich bojii, jak to naznaCovali ti, kdo ji diskreditovali ztotozhovanim se socialismem;a Ze na problémy témito hnutimi - a teoriemi, jez jsou jejich pokraéovanim - jednak formulované a jednak jejich existen- ci vyvolavané sociologie naopak spiS odpovida: své prvni obhajce ma v osvicené avantgardé viddnouci vestvy, ve filantropech a refor- méatorech, ktefi oCekavaji feSeni ,socialnich problémi", a zvlasté problémi: kladenych ,problémovymi“ jedinci a skupinami, od ~Socidlni ekonomie* (pomocného oboru védy politické). Ze srovnavaciho pohledu na vyvoj socidlnich véd vyplyva, Ze model, ktery by chtél vydat poéet z narodnostnich a Casovych vari- aci jejich stavu, musi pfihliZet ke dvéma z4kladnim faktorim: jed- nak k formé, jiz sociaini poptavka, pokud jde o poznani socidlniho svéta, nabyva najmé v disledku toho, jakou filozofii (liberalismus nebo keynesismus) zastava statni sprava, nebot jdeli napriklad o silnou poptavku statni, mize mit sociologie priznivé podminky k rozvoji v pomérné nezavislosti na ekonomickych silach, zaroven ysak bude znaéné podfizena stitni problematice; a jednak k mife nezavislosti Skolského systému a védeckého pole na viddnoucich ekonomickych a politickych silich, coZ nepochybné pfedpoklada silny rozvoj socidlnich hnuti a socidlni kritiky moci a zdrovei odborniky (mam na mysli kupfikladu durkheimovce) na téchto hnutich znaéné nezavislé. Jak déjiny dosvédZuji, sociologie se nemiiZe osvobozovat od tlaki socidini poptavky - coz je hlavni podminka toho, aby se sta- vala stale vic védou - jinak neZ s podporou stétu.Tim ovSem risku- je, pokud neni pfipravena vyuZit proti statu (relativni) svobody sta- tem ji zajistované, Ze svou nezavislost na ném ztrati. KONCENTRACE KAPITALU V analyze sice jesté tak daleko nejsme, ale pozménim trochu slavnou formulaci Maxe Webera (,Stit je lidské spolecenstvi, které si tisp&S- né osobuje monopo! na legitimni uZivini fyzického nésili na urcitém 73seamen na urcitém uzemi a cha papal Syinbolické nasi- ii miize stat uplatiiovat proto, Ze se - ve formé specifickych struktur a mechanismi - sr v vité i - ve = oma mind ee sch sca A kR >a Tsar oe Sadp umavujicichiakti, -aJeVi Se Tim jako néco zcela prirozenébo. Tim nejmocnéjsim nastrojem rozchodu je proto nepochybné rekonstrukce geneze: tim, Ze vyvstanou prvopocateéni konflikty a stfety, a s nimi i moZnosti, jez byly odvrzeny, nabude aktudlnosti mySlenka, Ze to mohlo byt (Ze to mize byt) jinak, a touto praktic- kou utopii se zpochybni ta moZnost, jeZ se jako jedina ze vSech uskuteénila. Na rozdil od analyzy esence - jejiz pokuSeni odmitam, aniZ se vSak vzdavam ziméru odhalit neproménné veliciny - bych tad nabidl model vzniku statu, a to tak, Ze se budu snazit syste- maticky vysledovat Cisté historickou logiku procest, na jejichZ konci se to, co nazyvame statem, ustavilo. Projekt to je obtizny, ne- li skoro neuskutecnitelny, nebot vyZaduje podfidit se takFka neko- neéné fadé danosti shromazdovanych historickym badanim a zaro- veii to sladit s pfisnosti-a koherenci teoretické konstrukce, Abych aspon trochu naznaCil obtiznost takového pocinu, ocituji jednoho historika, ktery ovSem zistava v mezich svého oboru, takZe ukazu- je zminénou obtiz jen z Casti: ,Témi nejzanedbavanéjsimi zénami déjin jsou z6ny hraniéni. Napfiklad hranice mezi obory: kdo chce napfiklad studovat spravu statu, musi znat teorii spravy (to jest déji- ny politického mySleni), praxi spravy (to jest déjiny instituci), a také spravu po strince lidi (to jest déjiny socidlni); pohybovat se s€ stejnou jistotou ve vsech téchto riznych oborech dokaze véak jen malo historiki. (...) A bylo by tfeba prostudovat i jiné hraniéni z6ny déjin, napriklad techniku valky v poatcich novovéku. Je obtizné zméfit vyznam logistického usili, vlozeného tou a tou via- dou do uréitého boje, jestlize se v téchto technickych problémech dostatcéné nevyzname. Nestaci vSak studovat je pouze z hlediska historika vojenstvi v tradi¢nim slova smyslu; historik vojenstvi musi byt i historikem spravy statu.A mnoho nepoznaného je dosud i v déjinach statnich financi a zdahovani; ani v tomto piipadé nemiize byt odbornik pouhym historikem financi v nékdejsim 74 smyslu slova, ale musi byt opét i historikem spravy statu a alespoi trochu také ekonomem. Rozkouskovani déjin na podobory, mono- poly specialistd, stejné jako skutetnost, Ze jsou nékteré aspekty déjin pocitovany jako médni a jiné jako zastaralé, véci bohuZel nijak neprospiva’.* Stat je vyisténim procesu koncentrace roznych druhti kapita- lu, kapitdlu fyzické sily Gi nastrojii natlaku (armada, policie), kapi- talu ckonomického, kapitalu kulturniho Gi spiSe informaéniho, kapitalu symbolického.Tato koncentrace jako takova vede k tomu, Ze se stat stava drZitelem urcitého druhu meta-kapitélu, ktery mu diva moc nad kapitaly ostatnimi a jejich driiteli.Tento yspecificky, Gisté ital, ktery statu an ie vila i nisththeboli i nad silovymi vztahy mezi jejich drditeli), se xynoru- je pravé jako disledck koncentrace riiznych druhd kapitalu (coz jde ruku v ruce se vznikem riznych jim odpovidajicich poli). Z toho plyne, Ze ziroveni s tim, jak yanika, = SE aa Skoly). Ackoli rizné dimenze tohoto procesu koncentrace (armada, dafovy systém, justice atd.) jsou navzdjem zdvislé, pro potfebu vykladu a analyzy je musime zkoumat jednu podruhé. VétSina modelt geneze statu - od marxisté, naklonénych cha- pat stat prosté jako natlakovy organ, az po Maxe Webera a jeho kla- sickou definici, nebo od Norberta Eliase aZ po Charlese Tillyho - vidycky piihlizela hlavné ke kapitalu fyzické sily. Hovorit o kon- centraci natlakovych sil (armady a policie) znamena fici,Ze se insti- tuce povéfené udrzovanim Hidu postupné oddétuji od bézného socialniho svéta; Ze fyzické nasili mize uplatiiovat uz jen speciali- zovana, speciainé tim povéfend a v liné spolecnosti jasné identifi- kovand, centralizovana a disciplinovana skupina; a Ze se vznikem * Richard Bonney, Guerre, fiscalité et activité d'Etat en France (1500 - 1660): Quelques remarques préliminaires sur les possibilités de recher- che", in Ph. Genet a M. Le Mené (ed.), Genése de I'Etat moderne, Prélévement et redistribution, Pafiz, Ed. du CNRS 1987, str. 193 - 201; cit. str. 193, 75armady z povolani pozvolna mizi feudalni skupiny a Slechta ztraci sviij statutarni monopol na valcCnickou funkci. (Norbertu Eliasovi byvaji sice éasto, hlavné ze strany historiki, pripisovany mySlenky G teze, jeZ jsou ve skuteCnosti soucasti spoleéného fondu sociolo- gie, ale jedno je mu tfeba pfiznat: privé on vyvozenim vSech impli- kaci z weberovské analyzy ukazal, Ze stat si svaj monopol na nasili mohl zajistit jediné tim, Ze nastroje fyzického nasili a pravo je uplat- fiovat odebral svym domécim konkurentim. Tim Elias pfispél k definovani jedné ze zikladnich dimenzi ,civilizaéniho procesu*.) Rodici se stat musi svou fyzickou silu prosazovat ve dvou riz- nych kontextech: v kontextu vnéjsim, vidi stavajicim ¢i potencial- nim (konkurenéni kniZata) jinym statin, bojem a v boji za izemi - coz vyZaduje mocnou armédu; a v kontextu vnitinim vidi silaém protivnika (kniZat) a vadi rezistenci (podiizenych tid). Ozbrojené sily se postupné diferencuji na sily vojenské, urGené k bojim mezi staty, a sily policejni, jez maji zajistovat fad na domaci pidé. (Ve spolecnostech, které netvofi stat, jako bylo kdysi Alzirsko nebo Island doby sig‘, Zidna takova specializovand, uvnit? spoleénosti jasné identifikovana skupina povéfena vykonem nasili neexistuje. Logicky proto panuje osobni pomsta, rekba, vendetta, nebo sebeo- brana. Odtud plyne otazka, Kladend v antickych tragédiich: neni akt spravedlivé odvety - Orestiv - pravé tak zlocinem jako pivodni akt zlocinciv? Pfiznanim legitimity statu se tato otazka vytraci a vyvstava znovu jen v urcitych meznich situacich.) Podminkou koncentrace fyzické sily je zavedeni ucinn¢ho dafiového systému, coz jde ruku y ruce se sjednocovanim ekono- mického prostoru ¢vznikem statniho trhu). Zatimco za feudalismu odevzdavala davky jen poddanska kniZata, kteri je mohla zase ukla- dat svym viastnim lidem, dynasticky stat je vybira primo od vSech subjektu. Statni dai, jez se objevuje v poslednim desetileti dvanic- tého stoleti, se rozviji v souvislosti se vzristem vdleénych vydaftt. Podadavky obrany vizemi si ji zprvu vynucuji jen pripad od pfipa- du, pozvolna se vSak stanou permanentnim ospravedlnénim »povinnych* a ,pravidelnych* davek vybiranych ,bez ¢asového omezeni vyjma toho, jeZ pravidelné stanovi kral*, pfimo i nepfimo od vSech socialnich skupin*. *CEW.I. Miller, Bloodtaking and Peacemaking, Chicago, The University of Chicago 1990. 76 i Tim pozvoina vznika zcela specidini ekonomicka logika zalo- Zena na jednostranném vybirdni ddvek a jejich prerozdélovant, jeZ funguje jako princip premény symbolicky, soustfedovany zpryu_k_osobé knizete, (Postupny pie- chod od ,dédiéného* - a sfeudalniho~ ~ udivani dafiovych zdroji, fi némz znacng Ca fijmo jde na i * “ i Ani. -,k uzivani .byrokratickému", to jest na ,vefejné vydaje" ,tento proces, ktery je jednou ze zaklad- nich dimenzi pfemény statu dynastického ve stat ,neosobni*, by vyZadoval podrobnéjsi rozbor.) Nastoleni dané (proti villi platcii) je ve vztahu krubové kau- zality k rozvoji ozbrojenych sil: ozbrojené sily jsou nutné k rozsi- fovani a obrané kontrolovaného tzemi, z néhoz ize vybirat dané a poplatky, a zaroveii i k tomu, aby se jejich odvadéni mohlo vynu- covat. Institucionalizace dané je vyisténim skutecné interni vdlky vedené statnimi Ciniteli proti vzpouzcjicim se poddanym - ktefi se jevi jako poddani hlavné, ne-li vyluéné, pravé tim, Ze musi odvadét davky, Ze jsou zdanitelni. Pro neplatite existuji podle krilovského piikazu étyfi stupné postihu: exekuce, natlak fyzicky (uvéznéni), vymahani od rugiteli, ubytovani vojenské posadky. Z toho je zfej- mé, Ze se nutné klade ofdzka legitimity dané. (Norbert Elias ma pravdu, kdyz fila, 2 vybisini danémiepotdiku podobu urcitého druhi i.).A teprve. velmi pozvolna.se dai zacne jevit jako te pjimz je stat. 2c legitimita dané neni samozfejma, toho dikazem jsou jesté dnes dariové podvody. A vime také, Ze v prvni fazi ncbyl ozbroje- ny odpor povazovan za neposlusnost kralowskych pfikazi, ale za moralné opravnénou obranu rodinnych prav pred zdahovanim, za nimZ dotyéni odmitali vidét spravedlivého a otcovsk¢ho monar- chu’. Od statka vazanych pfimo na krilovsky poklad aZ po toho posledniho vazala vybirajiciho mistni davky existovala cela Skala ndjma a podnajmi neustale obestfenych podezfenim ze zcizovani poplatki a uzurpace pravomoci, cela dlouha fada drobnych, Casto Spatné placenych vybérédich, podeziranych z korupce jak svymi 5 Cf J. Dubergé, La Psychologie sociale de l'impét, Patiz, PUF 1961, a G, Schmolders, Psychologie des finances et de V'impét, Patit, PUF 1973. 7 os E ~ tirdi< GACobétmi, tak Gfedniky jim nafazenymit*. Prayé éle- Postupne tzid. (Své napinéni ma tato odluka krale Ci statu od konkrétnich ztélesniteli moci y mytu ,skrytého krale**.) Koncentraci ozhrojenych sil a finanénich zdroji potiebnych k jejich udrZovani nutné provazi koncentrace symbolického kapi talu uznani, legitimity. PoZaduje se, aby Cinitelé povéreni péci o dané a schopni nezneuZivat toho ke svému prospéchu, i zpiiso- by uplathovani autority a vedkera ostatni jejich Ginnost - tiéetnic- tvi, archivovani, feSeni sport, proceduralni akty a jejich kontrola atd. - to ySechno aby bylo zfetelné a jevilo se jako legitimni, ,jasné identifikovatelné s urGitou osebou, s dustojenstvim moci", ,exeku- tofi aby nosili syou uniformu, méli své znaky, podpisovali prikazy svym jménem*; a také aby prosti poplatnici dokazali ,uniformy a odznaky vykonavateli* poznat a odlisit ,dafové spravee, nenavi- déné a pohrdané vybérdi, od krilovské jizdy, luéi8tniki jizdniho éetnictva, pfedstavenstva radnice G télesné gardy, jejiz nedotknu- telnost hlisi plistik v kralovské barvé™. Proces, j) vsichiii autofi shodné cade ueten adda anaes. _doueZe vSegbecné vybirini dané péispélo.k.wizemnimusiedaoceni, piesnéji feCeno k tomu, Ze se stat ustavil ye_skuteénestiiy myslich jako jednotné tizemi, jako skutetnost sjednocend jednémi a t¥miz povinnostmi vynucovanymi jednémi a tymiz pozadavky obrany, je vskutku pravdépodobné. A je roynéz Pravdépodobné, Ze_se toto. c loméni roz nej u piis i zastupitel- jez se objevuji v souvislosti s diskuzi o dani: pravé tyto instance, jak vime, jsou totiZ zdafovani tim spiS naklonény, Ze za nim nevidi soukromé zijmy knizcte, ale zdjmy zemé, a mezi “ R.H. Hilton, Resistance to taxation and to other state impositions in Medieval England", in Genése de l'Etat moderne, op.cit., ste. 169 - 177, specidlné str. 173 - 174, 7c “M. Bercé, Le Rot caché, Patiz, Fayard 1991, .¥.-M. Bercé, ,Pour une étude institutionnelle et psychologique de !'im- pee in Genése de I'Etat moderne, op.cit. 78 nimi hlavné pozadavky obrany tizemi. Stat si tak postupné vyme- zuje prostor, ktery jeSté neni onim prostorem narodnim, jakym se stane pozdéji, ale jevi se uz jako urcita oblast surcbovanosti, ktera ma napfiklad vysadni pravo razit penize (ambice feudalnich kniZat a pozdéji francouzskych krald, aby se na jim podiizenych izemich udivalo pouze jejich vlastni mény, se nicméné napIni az za Ludvika XIV.) a je nositelkou urcité vySsi symbolické hodnoty. Koncentrace ekonomického kapitalu spjata se zavedenim jed- notného zdahovani jde ruku v ruce $ koncentraci kapitdlu infor- maéniho (jchoz jednou dimenzi je kapital kulturni), a ta je zase pro- vazena sjednocovanim kulturniho trhu. Vefejna moc zacina velice brzo provadét prizkumy stavu zdrojii (od r. 1194 se napfiklad pro- vadi ,odhad vojenskych sil", soupis poctu vozi a ozbrojenych muzi, které ma osmdesat tii krilovskych mést a opatstvi poskytnout, kdyZ kral shromaZduje vojsko; v r. 1221 vznika jakysi zirodek rozpoctu, soupis pfijmd a vydani), Stat shromaZduje informace, pojedndva je a redistribuuje. A hlavné Ssjednocuje teoreticky. Protoze zaujit postavs . vy! va - hlayné prostrednictvim SKitini, statistiky a-stiinine-aetmietvi ~ ySechny operace totalizujici a - napfiklad prostfcdnictvim kartografic, jed- notného zobrazeni prostoru vidéného z vysky, nebo prosté pro- stfednictvim pisma, ndstroje shromaZdujiciho informace (napiiklad ‘agichiaech) 4 kadifleuticivo je odo jednotne = - coz s sebou nese jejich centralizaci do rukou a vzdélancd, jejichZ se stavaji monopolem - WSechny operace objektivizujict. Kultura sjednocuje: stat prispiva ke sjednocovani kulturniho trhu tim, Ze sj vidla = metric a homogenizuje formy komunikace, zvlisté komunikace Giedni (formulate, tiskopisy atd.) Pomoci uzdkonéayich.systémiielasifikea- ce ~ vyraznych zvldié v Anglii nebo v Japonsku - stdtwevatirmenidlad struktury asprosazyjc spolccné. Ce nn acer gem Bo eae ti i sleni. b". Tim stat pomaha Ame naérodni identita - nebo tradiénéjsim ter- minem nérodni povaha. (Sjednocovaci Cinnost statu v oblasti kul- tury, coz je zakladni prvek vzniku statu jako naroda, se deygim_o Skolu a 0 zavedeni veobecné povinné zikladni vyuky v devatenactém stoleti. Vznik narodni spoleénosti a mySlenka vSe- 79obecné yzdélatelnosti jdou spolu ruku y ruce: protoze vSichni jedinci jsou si pred zakonem rovni, je povinnosti statu udélat z nich obéany obdafené takovymi kulturnimi prostiedh aby. era ska priva mohli aktivné uplatiiovat.) tou.dominantni-kutturusjez s narodni, ve skuteCnosti vSt€puje zaklady uréitého , t niboZenstvi*, presnéji feéeno zakladni pfedpoklady d sebeprezentace. Napfiklad, jak to ukazuji Philip Corrigan a D Sayer, Siroké vrstvy Angli€ani - nejen tedy viadnouci tiida - p ji kult urdité specialni - burZoazni a zaroveii narodni - k niz mimo jiné patii mytus anglicanstvi - Englisbness - chapa- * ného jako celek nedefinoyatelnych a nenapodobitelnych (pro Anglitana) viastnosti jako reasonabless, moderation, prag me, bostility to ideology, quirkiness, eccentricity”, dimenze kultury, velice ziejma v Anglii, jez se (napfiklad v so ritualu nebo v kultu kralovské rodiny) s neobyéejnou ti drZi davné tradice, nebo v Japonsku, kde je mySlenka nérodni kt tury bezprostfedné spjaté s mySlenkou statu, na scbe ve F bere masku univerzdlnosti: sklon vyznavat naérodni kulturu néco vySsiho, univerzalniho, je podstatou nejen brutalniho lismu republikanstvi (Ziven¢ho hiavné zakladajicim mytem ut zilni Revoluce), ale i velice zvrhlych forem v ist imperialismu a internacionalistického nacionalismu"™. ‘ Kulturni a jazykové sjednocovani provazi ten jev, Ze se domi nantni jazyk a dominantni kultura vnucuji jako legitimni a ostatni jsou odvrhovany jako nedistojné (krajové). Pfi¢tenim verzalnosti jednomu uréitému jazyku a jedné uréité kultufe se p sté ostatni jazyky a kultury ocitaji na okraji jako pouhé zviastno a protoze takto nastolené pozadavky univerzilnosti neprovazi verzalizace moZnosti je uspokojit, univerzalni se stava * Ph, Corrigan a D. Sayer, The Great Arch, English Slate Formation é Cultural Revolution, Oxford, Basil Blackwell 1985, str. 103 sq. nékolika jedincit a vSichni ostatni, uréitym zptisobem tak zmrzace- ni ve svém lidstvi, k nému maji zahraZeny pfistup. SYMBOLICKY KAPITAL Pravé koncentrace symbolického kapitalu uznani, ackoli pomijena ysemi teoriemi geneze statu, se jevi jako podminka nebo alespori jako priivodni jev vSech ostatnich forem koncentrace, pokud maji byt alespofi trochu trvalé. 5) italem je kterakoli viastnost (kapital kteréhokoli druhu - ~ fyzicky, ekonomicky, kultur- ni, socialni), poki imi Ciniteli, jejichZ katego- rie vnimani jsou takove, Ze ji dokazi poznat (vider) ‘uznat.ocenit. Cypickym symbolickym kapitilem je napiiklag cest, jak ji chapou stiedomofské narody: vytvafi ji Gisté jenom povést, predstava téch druhych, ktefi na zakladé uréitych spolcénych presvédceni vidi a hodnoti tu a tu viastnost a to a to chovani jako Gestné nebo necestné.) Péesnéji feGeno je to forma, jiz nabyva jakykoli druh kapitalu, jestlize je nahliZen v kategoriich vnimani danych tim, Ze si nahliZejici osvojil déicni a opozice vepsané do struktury onoho kapitalu (napf. silny/slaby, velky/maly, bohaty/chudy, vzdéla- ny/nevzdélany apod.).A protoze vSechny prostfedky k tomu, aby prosazoyal a vstépoval trvalé principy vidéni a déleni odpovidajici jcho viastnim strukturim, ma stat, znamena to, Ze je i mistem par excellence, kde se koncentruje a uplathuje symbolicka moc. Proces koncentrace objektivizované a kodifikované formy symbolického kapitalu, kterou je kapital pravnicky, ma svou vlast- ni logiku, odlinou od logiky koncentrace kapitélu vojenského nebo finanéniho. Ve dvanactém a tfindctém stoleti existuji v Evropé vedle sebe jurisdikce cirkevni, soudni dvory kfestanské, a rozli¢né jurisdikce laické, justice kralovska, justice kniZeci, justice obecni (méstsk€), spolkové, obchodni"'. Pod jurisdikci kniZete spadaji " CLA. Esmetin, Histoire de la procédure criminelle en France et spécia- lement de la procédure inquisttoire deputs le Xie siecle jusqu'a nos Jours, Patiz 1882, reed, Frankfurt, Verlag Sauer und Auvermann KG 1969; a H. J. Berman, Law and Revolution, The Formation of Western Legal Tradition, Cambridge, Harvard University Press 1983. 81pouze jeho viastni vazalové a vSichni ti, kdo sidli na jeho pozem- cich (priéemz jina pravidla plati pro vazalskou Slechtu, jina pro syo- bodné neSlechtice, a jina pro nevolniky). Kral ma zpocatku soudni Pravomoc jen na pozemcich kralovskych a rozhoduje pouze spory ‘nosti'*. AniZ to plyne z néjakého timyslu Gi dokonce planu, nebo z néjaké domluvy mezi témi, kdo z toho t€Zi - coz je kral a privnici -, koncentrace postupuje stile jednim a tymz smé- rem a vznikaé soudni aparat. Zprvu to jsou starSinové, jak o nich hovofi ,testament Filipa Augusta“ (1190), pak rychtafi, pozd vySsi krilovsti Gfednici, ktefi konaji slavnostni zasedani a ji starSiny, za Svatého Ludvika pak vanikaji rizné dal5i orgény, S rada, Nejvyssi uicetni dviir, a Soudni dvir (Curia regis), ktery sklada pouze z privniki, ma pevné sidlo a pod nazvem Pari se dik procedufe odve tane jednim z hlavnich nastroji centrace soudni moci v rukou krale. Ke knilovské justici plyne stale vétSi mnoZstvi kriminalnich p padi, jimizZ se dfiv zabyvaly soudy knizeci nebo cirkevni: vyhu pod ni spadaji ,kralovské piipady*,v nichz bézi o naruseni priv lovstvi (napfiklad zlociny urizky Velienstva: penézokazectvi, p lani peéeté); hlavné se vSak rozviji pravnicka feorie odvoldni, ktero se vSechny soudy v krilovstvi stanou podfizenymi krali. Zatimco dalni dvory byly svrchované, nyni se Zalovanda strana y piipadé, kniZeci rozhodnuti odporuje zvyklostem kraje, mize obratit ke kn z postupu, nazyvaného zprvu suplika, se pozvolna stane i Z feudalnich dvord postupné mizi soudci a na jejich misto na ji profesionalni privnici, vyssi tifednici justice. Odvolini ma sva p vidla: od niZSiho pana k vysimu, od vévody ke kniZeti a nakonec ki krili @ale nikdy primo, musi se zachovat ySechny stupné). Krdlovstvi tak za podpory specifickyich zdjmit pravnika (ty ky priklad zajmu univerzalizovat), ktefi jsou se statem zajedno a feji, jak uvidime, nejriznéjsi legitimujici teorie, podle nichz kral postupné omezuje pravomoce feudalnich jurisdikei (2 podobn i jurisdikei cirkeynich: omezi napfiklad pravo cirkevniho azylu). " M. Bloch, Seigneurte francaise et Manoir anglais, Patiz,A, Colin 19 str. 85. 82 Proces koncentrace priynick¢ho kapitalu jde ruku v ruce sdiferenciact, jez vytisti v ustaveni autonomniho privnického pole. Soudnt téleso se porada a hierarchizuje: ze starsind se stanou béZni soudci béznych pfipadi; rychtifim a seneSaliim je vykazino pevné sidlo a stile vic pribyva jejich zastupcu, z nichz se stavaji neodvola- telni soudnf tifednici, pfebirajici pravomoce titularnich vykonavate- Ii spravedinosti, takZe rychtafstvi je nakonec uz jen Ecstnou funk- ci. Proces pokracuje ve étenactém stoleti vytvofenim stdtntho ndviadnictei. Kral tak ziskava titulaeni zmocnénce, ktefi jednaji jeho jménem a pozvolna se z nich stanou oficialni prokuratofi. Proces koncentrace, jimz pravomoce pfechdzeji z jurisdikci cirkevnich a knizecich na jurisdikce krilovské, se uzavira nafize- nim zr. 1670, které postupné vydobytky pravnika ratifikuje: zavadi pravidlo kompetence v misté Cinu, nadfazuje soudce krilovské soudcim knizecim, vyjmenovava kralovské piipady a rusi cirkevni a obecni privilegia ustanovenim, Ze odvolaci soudy jsou vZdy soudy kriloyské. Misto primé tizemni svrchovanosti G autority nastupuje zkratka kompetence delegovana. Vznik privné-administrativnich struktur, jez jsou zakladni sloz- kou statu, je pak ve Francii provazen vznikem pravnického télesa a toho, co Sarah Hanley nazyva .Farmily-State compact", smlouvy mezi privnickym télesem - jez se jako takové ustavuje prisnou kontrolou své viastni reprodukce - a stétem. ,The Hamily-State compact provided a formidable family model of socioeconomic authority which influenced the state model of political power in the making at the same time!’.* Koncentrace pravnického kapitalu je jeden aspekt Sirsiho pro- cesu koncentrace symbolického kapitalu v jeho riiznych formach. Ato aspekt zcela ustfedni, zaklidajici specifickou autoritu drzitele stétni moci a zvlasté jcho velice mysteriézni moc jmenovat. Stat se napfiklad snazi mit pod kontrolou obéh bodnosti, na nz si Slech- ta mize Ginit narok, rozhodovat o cirkevnich prebendach, rytif- skych fidech, vojenskych Sardich, funkcich dvorskych a hiavné 0 Slechtickych titulech, Pozvolna se tak ustavuje cosi jako tist¥ednt Jmenovaci instance. “S. Hanley, .Engendering the State: Family Formation and State Building in a” Modern France*, French Historical Studies, 16/1), jaro 1989, str. 4 - 83Existovala napjiklad Slechta aragonska, ktera se na rozdil Slechty jmenované krilem nazyvala, jak piSe W. G. Kiernan, bombres de natura, Slechtou od prirody G rodem.Jde o vy: rozdil, ktery oGividné hraje roli v bojich jak mezi samotnou t tak mezi Slechtou a krilem: na jedné strané je Slechtictvi takz »Pfirozené*, zalozené prosté na dédiénosti a verejném uzndni (ee Strany ostatnich urozenych i neurozenych), a na druhé Sh legalizované kriloyskym aktem povySeni. Obé formy cxistuji dlouho jedna vedle druhé. $ tim vSak - coz dobre ukazuje Arlette Jouany -, jak se moc povySovat na Slechtice soustfeduje v rukou krale, sta tut urozenosté zalozené na uznani ostatni Slechty i lidu a prokazo vané smélosti a hrdinskymi Giny je pozvolna vytlaéovan uroze p¥idélovanou stdtem a platnou na véech statem kontrolo trzich stejné jako zavedena ména nebo Skolni titul. Kral tak zi »vérnosti*") a ma stale vétsimoc znovu ho rozdélovat ve formé nosti a poct chapanych jako odmény: symbolicky kapital Slechtiety (Cestnost, povést), ktery spoCival ve spoletenské ticté zalozené n vice Gi méné védomem socidinim konsenzu, se objektivizuje, taki kajic byrokratizuje (formou vynosd a ustanoveni, jez viastné potvrzuji onen konsenzus). Svym zpisobem o tom vypovidaji ,' vyhledavani Slechty* provadéna Ludvikem XIV. a Colbertem: z 22. biezna 1666 pfikazuje pofidit seznam skutetnych obsahujici jejich jména, piizviska, sidla a erby*. Povéfenci pedliv prezkoumavaji Slechtické tituly (pfiéemzZ se krilovsky ro dostane y otazce pravych Slechtich do sporu se znalcem erbi $ Wednickou Slechtou, jez za své postaveni vdéGi svému kapitalu, se silné pfiblizujeme logice statnich jmenovani a 5k tituld, na nichZ se zaklada cursus honorum. Rozptyleny symbolicky kapital, spo¢ivajici Gisté jen v tivnim uznani, prechazi zkritka v symbolicky kapital objektit vany, kodifikovany, delegovany a garantovany statem, v kap byrokratizovany. Pfesnou ilustraci tohoto procesu jsou zdkoi prepychu, podle nichz se pfisné hierarchicky odliSuji symbolic “A Jouanna, Le Devoir de révolte, la noblesse francaise et la gestation d Etat moderne, 1559 - 1361, Patiz, Fayard. * R. Mousnicr, Les Institutions de la France sous la monarchie absolt 1, Patiz, PUF 1980, str. 94. projevy (zvla8té obleceni) Slechty a obéand neurozenych, a hlavné mozna rizné stupné Slechty samotné™. Stit rozhoduje Oi druhu litek a uzivani zlatych, stfibrnych a hedvabnych ozdob: brani tim, aby si postaveni Slechty osobovali neurozeni, ale ziroven tim také dosahuje Sirsi a lepSi kontroly nad hierarchii uvnitf Slechty. i S$ tipadkem autonomniho sebetiidéni velmoZt ziskava kral monopol na povySovani do Slechtick¢ho stavu, a jak se hodnosti udélované za odménu postupné méni v odpovédna mista vyzadu- jici odbornost a cestou k tifednické kariéfe se stava urcity cursus bonorum, ziskava i monopol na jmenovang. Pozyolna se tak utva- #i ona vysoce tajemna forma moci, kterou pfedstavuje moc zrizo- vat a pridélovat vysoké statni titady (power of appointing and dismissing the bigh officers of state). Stat_ustayeny takto_jakg zi ia uuntain of honour, of office and of privilege), jak tiki Blackstone, pfidéluje pocty (honours) tim, Ze pasuje na rylife, povysuje na baronety, vymysli nove rytifské Fidy (knighthood), propijéuje obFadné vysady, jmenuje pairy (peers) a viechny drzitele vyznamnych stitnich funkei’”. j ae a " jpopisuje Marcel Mauss. Tak j: a, i sf — zelnik mobilizuje veSkery kapital viry nashromaZdény fungovanim magického vesmiru, prezident republiky podpisujici jmenovaci dekret nebo lékai vydavajici néjaké potwrzeni (o nemoci, invalidité apod.) mobilizuji symbolicky kapital nashroma4zdény w pfedivu a pic- divem yztaht uznani, jez jsou zakladnim stavebnim prvkem ifedniho svéta. Kdo potvrzuje platnost potvrzeni? Ten, kdo udélil titul umoz- fujici_potvrzovat. Kdo ale potvrzuje jeho samotného? Tak Ize jit Porad dal nazpatck, az je nakonec ,,nutno se zastavit“,a podobné jako to délaji teologové, mizeme pak ten posledni (nebo prvni) Ganek dlouhého fetézu oficidlnich posvécovacich aktd nazvat statem"™. Stat * M. Fogel, Modéle d'état et modéle social de dépense: ies lois somptuai- res cn France de 1485 a 1560*, in Ph.Genct a.M. Le Mené, Genése, op.cit., Str. 227 - 235, specialné str. 232. “EW. Maitland, The Constitutional History of England, Cambridge, Cambridge University Press 1948, str, 429. “Jak se pohled sociologicky a pohled teologick¥ pics svou zdanlivou pro- tichidnost spolu setkivaji, jsem ukéizal na piipadu Franze Katky (P. Bourdieu, -la derniére instance", in Le Siécle de Kafka, Patiz, centre Georges Pompidou 1984, str, 268 - 270). 85je néco jako banka symbolick¢ho kapitalu, ruci za vSechny autor tivni akty - akty, jak fika Austin, ,legitimniho podvodu’, to jest z Zené ve skuteCnosti, a pfitom nepoznané, na libovili; republiky je Clovék, ktery se ma za prezidenta republiky, jemuz vSak na rozdil od Silence, jenz se ma za Napoleona, priznava, Ze ma to privo. Akty jmenovani a potvrzovani (vysvédceni) spadaji do ti oficidinich akti Gi diskurzi, které maji symbolickou Gin nebot jsou zaloZeny na autorité svych autorizovanych, , offi vykonavateli, osob jednajicich ex officio, z moci tifadu (o, publicum), funkce G hodnosti pridélenych jim statem: jmenovani, vefejna prohléseni vykonana pfedepsanou formou teli k tomu zmocnénymi a peélivé zanesena do oficidinich verdikt soudce nebo profesora, dfedni zapis, zjisténi Gi a veSkeré akty s privnim ucinkem, jako jsou matriéni © narozeni, svatbé Gi timrti nebo prodejni smlouvy - maji tu mz kou moc, Ze vytudfeji (Ci nastoluji) spolecnosti garantovanou alni identitu (obéana, voliée, dafiového poplatnika, rodice, ma atd.) nebo eee svazkd a skupin: (rodiny, rider byti mi privo si osobovat, provozovat, oputivat (na roziill uplathovani nezakonného), se ‘i twaizci-moc (a mnohé boje, eee 2d: ee ve tim, kdyZ poZaduj g sexu PA cl samu). Kdyz si uvédomime jen to, jakou nesmrtelnost stat napiiklad takovymi posvécovacimi akty, jako jsou slavnosti nebo kanonizace Skolni, da se parafrazovanim H vyroku skutcéné fici, Ze ,soud stdtu je soudem posledi (Ustaviéna snaha statu regulovat vSechny formy publikace, at tisk, vydavani knih, divadeini predstaveni, vefejné kazani nebo katura apod., plyne pravé z toho, Ze kaZdé publikovani jakoZto nost, jejimZ cilem je zvefejnit, uvést ve vSeobecnou 1 s sebou vidycky nese moZnost urcité uzurpace priva na sy ké nasili, které je vysadou stitu - a jez se uplatiuje napriklad Senim urditého zikona.) VLIV STATU NA UTVARENI MYSLi Jak jsem to ud naznaéil v jednom starsim Ganku"’, mame-i skuteé- né pochopit to, co je na statni moci nejspecifictéjsi, totiz onu jeji zvlastni symbolickou tidinnost, musime do jednoho a téhoZ vykla- dového modelu zapojit mySlenkové tradice povazované tradiéné za nesluciteiné. PFedevsim je tieba pieklenout opozici mezi fyzikalis- tickym pojetim socidlniho svéta, které chape socialni vztahy jako vatahy fyzické sily, a pojetim ,kybernctickym* Ci sémiologickym, které v nich vidi vatahy ners sily, vztahy ee komu- struktar ame irera “symboickych forem“, podle Durkheima forem Klasifikaénich, principd vidéni a rozliSovani, coz je v podsta- té jen dvoji zpuisob, jak v ramci vice nebo méné riznych myslen- kovych tradic fici totéz), jez se daji aplikovat na cokoli na svété, azylasté na struktury socialni, vytvaieji socialni aktéfi socialni svét. Poznavaci struktury jsou historicky ustavené formy, to jest formy v saussurovském smyslu nahodilé, konvencni, formy ex insti tuto, jak tikal Leibniz, jejichz socialni genezi Ize rekonstruovat. A kdy2 zevSeobecnime durkheimovskou hypotézu, podle niz ,kla- sifikatni formy* aplikované na svét ,primitivy* jsou plodem prina- leZitosti ke strukturém skupin, jeZ jsou jejich nositeli, miZeme z toho vyvodit, Ze v diferencovanych spolecnostech stat viddne schopnosti na urcitém daném tizemi prosazovat a vSeobecné vsté- Povat struktury poznavani a hodnoceni navz4jem si podobné ci stejné, a Ze je tedy bazi urcitého .mySlenkového a mravniho kon- formismu* Gegeno s Durkheimem), to jest bezprost¥edni, tivahu prechazejici tiché shody o smyslu svéta, zakladajici zkuSenost svéta jako ,svéta obecného citéni*. (Fenomenologové, ktefi tuto zkuSe- ost vynesli na svétlo, a etnometodologove, ktefi se ji snaZi popsat, vsak sami sobé znemoziiuji opravdu z ni vydat poet: pomijejf totizZ jednak skuteénost, Ze utvafeni principa vystavby socialni skuteé- Nosti, jiz se snaZi vylozit, je socialni povahy,a jednak otazku, do jaké ma “pei ~Sur le pouvoir symbolique*, Annales, 3. Cervna 1977, str. 1 87miry k formovani téchto principi, na jejichZ zakladé aktéfi feji socialni fad, prispiva stat, > PX VidEni a rozliSovani (jejichz er je opozice mezin Saree pAcipem) nastolovany.—myslich (Ci celym prostorovym ovym fiddinim spole a Zylaste prostrednictvim institues obra y spolecnostech irozhodujici mérou podili stat. Jakozto p struktura a instance regulujict prak jednak neus a natrvalo, skrzc télesné i mentalni tlaky a a ynucovane je nolité vsem aktérdum, eh dispozice. Dale pak prosazuje a é zikladni - pa 4 ,odbornosti* atd, ie ean symbolické ucinnosti asieucMrer-oped napiiklad téch, na nichz se zaklada ro nebo vSech obfadi uplathovanych v systému Skolstyi, posvécujicich ritual, nastolujicich mezi vyvolenymi a vyloué mi podobny trvaly a Casto definitivni rozdil, jaky kdysi povysenim na Slechtice. Zaroven se vznikem statu vznika urdity druh spoleéi vem jeho ,subjektim* vlastniho historického transcende: Stanovovanim urditého rimce praktickym Gnnostem stat nastoluje a vstépuje spolcéné formy a kategorie vnimani. socidlni rimce ynimani a chapa n ni formy klasifikace. Tim vytvaii eee 0 onom celku sdilenych zfejmosti vytvare; vit ‘ytmus spolecenského kalenddfe napiiklad - a zvlasté str tura 5kolnich prazdnin, rozpoutavajici velké .sezonni migrace* s Casnych spoleénosti - spolu s uréitymi, vem spoleénymi obje nimi opérnymi body, zéroveh subjektivni principy rozliso urcitym zpisobem harmonizuje, takZe pies vSechnu edukor telnost Zitych Casti jsou gvnitin’ zkuSenosti Casu“ dostateéné s dén¢é to umoZiovalo s Lzi Abychom ySak onen skion bezprostiedné se podrobo kazim statu opravdu pochopili, musime odvrhnout novokanto ‘s intelektualismus a uvédomit si, Ze poznavaci struktury nejsouw mami védomi, ale Ze to jsou dispozice télcsné, a Ze nai posh statnich prikazd nelze chapat ani jako mechanické podfizo ASR +4 SAT #SRoc 88 urd ite sile,a! ani bjako védomy souhlas s urcitym nafizenim (Gi fadem). a ere cestami védomi i kalkulace - probouzeji hluboko zasuté télesné dispozice. Pravé tento souhlas oviadanych se strukturami socidlniho fidu, jehoZ jsou jejich mentalni struktury plodem, nemize vidét marxismus, protoze zistava uzavfeny v intelektualis- tické tradici filozofii védomi: kdyZ se snaZi vylozit icinky symbo- lického ovlidani pojmem ,falc3né yédomi*, nema v tom co délat pravé ono slovo ,védomi*, a hovofit o ,ideologii* zase znamena situovat do fadu predstav ~ jez se na zakladé mySlenkového zyratu nazyvaného nami .uvédoméni* mohou ménit - néco, co fadove spada mezi viry, to jest do téch nejhlubsich hlubin télesnych dis- pozic. ni. a a a i struk! avacimi, ve) lektivnimi a. inwivi. sala (fylogeneticky a ontogeneticky), a objektiznispi a obj strukti a nejz ——_ pit *% statu se a stak mocnou samozicjmosti pra to, Ze je nahliZen skrze poznavaci struktury, které on sim vnutil. (Bylo by tieba rozebrat z tohoto pohledu podminky, na nichz je zaloZena nejvySsi obét, pro patria mori.). Musime vSsak novokantovskou tradici, a to i v jeji durkhcimov- ské formé, pfesdhnout také po té strince, Ze budeme poZadovat od strukturalismu, aby nam poskytl nastroje, které nam umoéZni nahli- zct symbolicka fakta jako systémy. Je sice pravda, Ze stqukturalismus symbolti ve styly LéviStrausse. (nebo Foucaulta Slov a véct) upted- nosthuje opus operandum a v disledku toho mu aktiyni dimenze. = ické.a.blewdodiole ia ee ‘ randi, unika, ale j¢ mutieba_piiznat.t.zasiuhu,ze_se snazi_vysie— ic eke ‘ sejiel-hod z ar % Zova.nebol odhalt jeden zhlamich nines eich anand a to vidime napjiklad v oblasti prava, kde je Ucinnost piimo vyhle- davana, alc také v piipadé mytu nebo ndboZenstvi). Podstatou sym: bolického Hdu je, Ze jsou_uréitému celku aktért v1 vaci moan ktere za svou trvalost a odolnost vdéci zCasti tomu, \ Sot HfasySteHliticke a ze harivo Sporrzeemnfive: KONeTEH mi ticha shoda Greer nee explicitni smlouvy) zaklada onen Vatah souhlasné, doxické podfizenosti, ktery nas viemi nitkami haseho podvédomi svazujc s panujicim Hdem. Pfiznani legitimity . § 89 ui) RSS Rwneni svobodny a j lomély akt, jak se to domniva Tee BT TO ent straeuranat one _mi_- kter€ ST UZ ani neuvédomujeme, KO si Reuvedomuje: struktury rytmujici Cas ( napfiklad zcela libovoiné stanovené bo ny Skolniho rozvrhu) - a strukturami obj 13 “4 Pravé touto prvotni, na tvaze nezalozenou shodou Ize y lit skuteCnost, Ze viddnouci-p vé snadno: ,Pro toho, kdo pohlizZi na lidské zaleZitosti okem filo “fithent nic piekvapivéjsiho nez pohled na to, jak snadno jso pocetnéjsi (the many) oviadani méné pocctnymi (the as jakou okamZitou poddajnosti se lidé vzdavaji svych vlastnic pocit a vasni ve prospéch téch, kdo jim vladnou. Kdyz se zam me nad tim, jakymi_prostfedky se této cvap véci-dosa zjistime - nebot sila je vZdy na strané ov! nych -,Ze j ou _vladnoucich je smysleni, Moc viadnout je tedy zaloZena pou na smysleni, a plati to jak pro ty nejdespotii téjSi vlady, tak pro vlady nejsvobodnéjsi a nejlidové Z Humeova podivu vyvstiva zakladni otazka vSech filozofii ky, otazka paradoxné vSak zatemfovand otazkou legitimity, ktes viak jako takova v bézném Zivoté ve skuteénosti neklade. Tim p vym problémem je naopak to, Ze se nastoleny fad v podstaté problém nejevi, Ze otazka legitimity statu a fdu jim nastoler vyvstava nanejvys v krizovych situacich. Aby stat vytvafel dany socialni svét, nemusi k tomu nutné uZivat prikazi a nauaku: nebo alespof ne tak dlouho, dokud je s to produ a vst€povat poznavaci struktury harmonujici se strukturami © tivnimi, a tim zajistovat onu doxickou podfizenost si ci FAdu, onu viru, o niz hovori Hume. Nesmime véak zapominat, Ze tato prvotni politicka d tato doxa, se prosadila jako pravovérnost, jako dominantni sp pohled, teprve az po bojich s pohledy konkurenénimi; a Ze zeny postoj*, o némZ hovofi fenomenologové, totiz ona prvo zkuSenost svéta jako svéta obecného citéni je vztah do politicky, stejné jako kategorie vnimini, jez ho umoZiiuji.To, co! dnes jevi jako samozfejmé, lezici mimo jakoukoli ivahu ¢i volbi bylo mnohdy pfedmétem bojii a k nastoleni toho dodlo teprve esazujisvoji lu tak pi , «On the First Principles of Government“, Essays and on Several Subjects, 1258-— 90 stfctech mezi viddnoucimi a ovlidanymi. Historicky vyvoj ma hlavné ten udinek, Ze stir déjiny, Ze soubéZné moZnosti, jez byly odvrieny, odkazuje do minulosti, to jest do nevédomi. Z analyzy geneze statu jakoZto zakladajiciho principy vidéni a rozlisovani panujici na uzemi jim ovlidaném Ize tuto doxickou prilnavost ke stétem nastolenému Fadu nejen vysvétlit, ale také z ni vyvstava, Ze toto zdanlivé pfirozené pfitakani je ryze politické podstaty. Doxa je hledisko specidlniho druhu, hledisko viddnoucich; hledisko téch, kdo viddnou dik tomu, Ze ovlidaji stat, a kdo ziroven s vytvofenim statu toto své hledisko nastolili jako hicdisko obecné. Abychom tuto Gisté symbolickou dimenzi statni moci piné vylozili, mizeme si pomoci Maxem Weberem, ktery ve svych spi- sech o naboZenstvi zasadnim zpisobem pfispél k teorii symbolic- kych systémt tim, Ze vritil na scénu specializované aktéry a jejich specifické zajmy. Nezajima se sice, stejné jako Marx, ani tak o struk- turu symbolickych systémii (ani je tak ostatné ncnazyva) jako spis o jejich funkci, ma vSak tu zasluhu, Ze obratil pozornost k tém, kdo tyto specialni produkty vytvareji (v jeho pfipadé jde o aktéry nabo- zenské), a k jejich interakcim (konflikty, konkurence atd.). Na roz- dil od marxistu, ktefi existenci aktéra specidini produkce piech4- zeji micenim - i kdyZ se da u Engelse najit text, kde se Fika, Ze k pochopeni prava je nutno se zajimat o téleso praynika -, Weber pfipomin4, Ze k pochopeni naboZenstvi nestadi studovat symbolic- ké formy naboZensk¢ho typu, jako to délaji Cassirer nebo Durkhcim, ani imanentni strukturu nabozenskcho posclstvi, myto- logic G .diskurzi*, jak to délaji strukturalisté; zajima se o ty, kdo naboZenské poselstvi produkuji, o jejich specifické z4jmy a bojové Strategie (mezi nézZ patti napfiklad exkomunikace). StaGi tedy apli- kovat strukturalistické mySleni (jez je Webewrovi zcela cizi) nejen na symbolické systémy, presnéji feceno na prostor symbol ickyich Dostoftt (ktcry nespotiva pouze v ,diskurzech"), ale take fo systé rodukujicich, nel na_prostor Rezic Coz nazyvam poiem, na nabo’ m) zaujimanych iis diciecias ci, a symbolické systémy nim pak Vyvstanou zdrovefi ve své funkci, struktufe i genezi. A privé tak je tomu v piipadé statu.Abychom pochopili sym- bolicky vliv statu, a zviasté to, co Ize oznaéit jako vicinek univer- 2dlnibo, musime pochopit specifické fungovani byrokratického mikrosvéta; to jest analyzovat proces zrodu a strukturu onoho Svéta statnich Giniteld, a hlavné pravniki, ktcfi se zaroveni s vytva- 91fenim statu ustavili jako statni Slechta;s vytvafenim statu a prostfednictvim diskurzu o ném, ktery se jen tvaril, jako by Fikal, je to stat, ale ve skutcCnosti stat vytvarel tim, Ze fikal, Gim by mél, neboli jaké by mélo byt v rozdéleni moci post: i téch, onen diskurz vedou. Privé na strukturu Coie Dean je treba s¢ zaméiit predeviim, osvétlit jednak spolecne zajmy eld on specialni formy kulturniho kapitalu - schopného fungovat kapital symbolicky -, jimz je odbornost pravnika, a jednak fické zijmy kadého z nich, dané jeho postavenim v dosud n autonomnim pravnickém poli, to jest v podstaté jeho vztaher kralovské moci. Zjistime tak, Ze vSechny tyto aktéry vedlo ono p & tomu, aby své osobni zijmy formulovali jako zajmy obecné, Tejnc _slizby—vereMeno tadu, atin djem od zajmu dynastickcho, od ,kralovskél publica a potom republiku jako insta ‘ispiesahujici Cinitele - byt to byl i kral -, ktert ji provizorn lesiuji: vedeni svym specifickym kapitalem a svymi ott zijmy, rozvinuli diskurz o staté, ktery ospravcdifoval-jejieh-p a Lae IMEC a nz p stal byt pouhou fikei priynikitg MONOPOLIZACE MONOPOLU Neoddélitelné od toho, jak se vytvafi statni monopol na a symbolické nésili, vytvafi se pole boji o monopol na s timto monopolem spojené. Spolu s relativni unifikaci a univers lizaci, jeZ provazeji zrod statu, se statem produkované a posky né obecné zdroje soustfeduji v rukou nékolika jedined. (Tento ces yaniku statniho kapitalu a jeho monopolizace statni Slecht jez prispéla k jeho vytvoreni, nebo spis jez spolu s jeho r vytvofila sebe, pomiji jak Weber, tak po ném i Elias.) Tento mo pol na univerzdinf mohou vsak dotyéni ziskat jen za cenu toh Ze se univerzalnimu urcitym zpisobem (alesponh zdanlivé) pod a Ze vSeobecné pfijmou vSeobecnou piedstavu o viadé no timni a nezistné. Ti, kdo po Marxové zpisobu pfevraceji of obraz, v némZ se byrokracie chee jevit, a popisuji broke 92 uzurpatory univerzalniho, ktefi se chovaji jako soukromi viastnici yefejnych zdrojii, si ncuvédomuji, Ze povinnost vztahovat se k hod- notam neutrality a nezistné oddanosti vefejnému blahu ma své ‘iinky a Ze spolu s tim, jak pokraCuje dlouhy proces symbolické yystavby, na jehoz konci se objevuje a prosazuje oficidlni obraz statu jako mista univerzality a sluzby obecnému zajmu, se statnim funkcionéfim vnucuje se stale vétsi silou. Monopolizace univerzilniho je vysledek univerzalizace, jez probiha pfedevsim uvnit? samotného byrokratického pole. Jak to ukazuje napiiklad analyza fungovani oné specialni instituce zvané komise - skupina osob povéfenych v obecném zijmu urdcitym poslinim, na nichz se pozaduje, aby presdhly své viastni jednotlivé zajmy a vyndSely vyroky obecné platné -, oficidlni osobnosti se musi neustale snazit své soukromé hledisko ne-li primo obétovat ,lledisku spoleénosti*, tedy alespofi je prezentovat jako hicdisko legitimni, univerzalni, a to hlavné pomoci oficialni rétoriky. Univerzilnost je pfedmétem vSeobecného uznani a obétovat sobecké z4jmy (a specidlné zéjmy ckonomické) se véeobecné povazuje za sprayné (ncbot snaha poyznést se od sobeck¢ho hic- diska jednotlivee k hledisku skupiny se kolektivnimu minéni nutné jevi a je jim schvalovana jako projev uznani skupiny za hodnotnou a veskeré hodnoty i zakladajici, Gili jako prechod od is k ought). Proto také riznou miru hmotnych éi symbolickych vyhod univer- zalizace hledi nabizet vSechny socialni syéty (dokonce i ty, jejichz strategii je ,posluSnost pravidel*). A svéty, které, jako privé svét byrokracie, podfizenost univerzalnimu vyZaduji nejnaléhavéji, jsou pro ziskavani takovych vyhod piidou obzviast priznivou. Vyhody u uu nepochybné vy historii jednou Zz hybnych pike toho, Ze se univerzalni stale vic prosazuje. Privé = ony totiz pi r é, UZDAvdnyuniverstini-hednaty (rozum, Cest_atd.),a ke vzniku kru- hového procesu, v némz se univerzalizaéni strategie, sledujici vyho- dy (alespofi negativni) spjaté s piitakinim univerzilnim pravidlim, a struktury dotyéného svéta, oficiélné zasvécencho univerzalnimu, navzajem posilujf. Sociolog nemize nevidét, Ze skuteénost admi- nistrativni praxe se vsim onim nedostatkem povinné neziStnosti, 8 ptipady ,zneuzivani vefejné sluzby* (privlasthiovani si vefejnych statki a sluzeb, korupce, kupéeni s vlivem atd,) a s vécmi jesté hor- Simi, jako je ,protekcionéfstvi*, pfivirini o€i, poruSovani zékona, %neuzivani funkci, se vSim onim pomijenim dG pfekraéovanim 93priva a ‘ticelem zisku, ma k —— feast ooo adminis omu,. Z pea inometares neziStnosti a nejriznéjsi formy ,zbozného p * k nimz vede pacadiotnl logika byrokratické¢ho pole, s 7Z 2pOsebe Fece jes DODATEK DUCH RODINY Legitimni, dominantni definice normdint rodiny (at uz nt, vyjddiend zdkonem, nebo implicitni, jak je tomu nap v demografickych nebo statistickych dotaznicich vénova rodiné) spocivd v urdité sestavé slov - dim, domacnos home, houschold -, kterd pod zdei skutecnostt vytudre it jako sociclnt nice skipina-esob navzajem spojenych bi 4 Zijicich (souzijicich) pod jedn todologové dokon Se etudtond stouiiett ejz nam k jejim jowdnt poskytiye socicint suet. Poukazuji na ,skitecnost™ neni tak snadn€dokonce ani z jejich blediska) a namit spousta skupin, oznaéovanych dnes ve Spojenych statech srodiny*, séto dominantn’ defenict vileec. ueodbovidd @ 6 ; se podivame r cnost ve srovnani s eeer ees jécich spole odio ome-rontitl, ma: b p mitnortint zkusenosttA je pravda, ze ackoli mame skion p Zovat rodinu za néco ptirozeného, protoze to vypadd, jako by! byla odjakziva, ve skuteénosti je to vyndlez nedauny Gak 4 doklddaji zvlasté Ariésovy a Andersonovy prace o genezi SO kromébo nebo Shorlerovy o zrodu rodinnébo citéni), e Pikaji,-de-to,.co. pouazuyi ' Pro jeho sméle uplatnénou etnometodologickou pochybnost zde cl uvést aspoii jedno dilo:J. EF Gubrium a James A. Holstein, What ts Fat Mountain View, Cal., Mayficld Publishing Co 1990. 94 mize vice nebo méné rychle zase zmizet (jak se tomu zdaji nasvéedéovat mnozict se p¥ipady souzitt bez manzelstvi a nové formy rodinnych svazkii, je ndm pred o¢ima vznikaji). I kay ale pripustime, Ze je rodina jen slovo, poubd slovni kon- strukce, pordd jesté zbyvd analyzovat to, co si lidé pod oznace- nim rodina p¥edstavuji, onu ,rodinu slovnt" nebo spi¥ paptro- vou (v obojim slova smyslu). Podle nékterych etnometodologi, kteri diskurz o rodiné povazuji za jisty drub politické ideologie vytycufict uréitou valorizovanou sestavu socidinich vztabi, spo- ivd tento diskurz, at bé=ny ci védecky, na urcitém poctu spo- lecnyich predpokladi, Za prvé:na zdkladé antropomorfizujict predstavy, pricitajt cf skupiné vlastnosti jedince, je rodina chaépdna jako realita pre- sabujtct své pristusntky, jako transpersondini postava obdafend spolecnym Zivotem a duchem a urcitym sobé vlastnim poble- dem na svét. Za drubé: definice rodiny se podle nich ztotozriuji v predpokladu, Ze rodina existuje jako oddéleny socidint svét, klery si bledt stale udriovat své branice a to, co je uvnil? (na rozdil od uné) md skion idealizovat jako posvatné, sanctum. Tento posvdtny, skryty, do své intimity uzavteny svét, oddéleny od unéjsibo svéta symbolickou bariérou prabu, se stdle v sobé obnovuje a uchovdud si svou oddélenost, svou privacy jako pre- kazku branict jebo poznani, jako strdzce svych vnitFnich zdle- Zitostt, blidace ,mistnosti za krdmem™ (backstage), oblasti sou- kromi. K tématu privacy bychom mobli jesté do tretice p¥ipojit téma domova, domu jako setrvale stabilnibo misla, a domédc- nosli jako permanentni jednoty, s domem, donekoneéna preda- vateinym, natrvalo spjaté. Ve isc Ms rodinou o rodiné, Je schopuy-myslet,.citit a Jednat a je zalozen naurcitém celku norem uného domdcibo sou, 7iliv rodiné neplati_béiné zdkony ekonomickébo svéta, je to misto davéery (rusting) @ daru (giving) - na rozdil bu @ postoje néco za néco -, kde panuje, feceno s Aristotelem, phi- lia, coz se Casto preklddd jako pFdtelstvi, ale ve skutecnosti to *namend_neyypacitauost, misto, kde nepanuje zajem v rizkém slova smysl, to jest snaba o vyrovnanou sménu, Pravé od rodi- ny bez: custo, a nepor obecné, ma mode- idecilnich lidskey mapriklad v pojmech 95stuf apod.) a pravé rodinné vztaby ve své oficidini definicl fur guft jako zdkladnt principy veskerych socidinich vztabn a j bodnoceni. DOBRE PODLOZENA FIKCE Je-li pravda, Ze je rodina jen slovo, je nicméné ue Je Slovo Urciteho Fidu, nebo spis urcité katcgorie, sp 5 n- cif, aklddajici uréitou spolecnou skuteénost, Neni vitbec pro mluv fict, Ze socialn uelecnostl Sikce, azdrovet, ze jakosto-kolert =ndvan tuji. Pojem rodina, stejné jako kazdy jiny ndmi uzity kla Jict pajem, je soucasné popisem i predpisem, i kdyz se jako p bis nejevt, protoze je prijiman (viceméné) viemi a chdpan ja samoziejmy: prijimame mléky jako fakt, Ze to, co oznaés slovem rodina a Fadime do kategorie opravdovych rodin, je teéna rodina, Jestlize vak miiZeme soublasit s etnometodology, Ze rod Je princip zakladajict socidiné skuteénost, na drubou stranu je t¥eba jim pripomenout, Ze i sm tento zaklddajict princip ji socidint podstaty a je spolecny viem aktériim socializovanyn urcitym zptisobem. Jinymi slovy Jet nomos, spolecny princt poblecdu a rozlisovdne, ktery fe vlastni myslim nds vsech, nam byl vstipen socializact provddénou ve svété skutecné us f #ddaném podle délené na rodiny. Tento princip je jednim : 2ékladnich prokit naSebo habitusu, je to mentdint struktura pend vsem uréitym zpisobem socializovanym myslim, e individudint i kolektivni; je to nevysloveny z (momos) vi ant a jedita émz se zaklédd kons slu_socidinibo svéta (a specidiné slova rodina), to je oncont chiat V Sei apes to. zhewend-ds sonal obecnébo citént a folk categories spontdnni sociologie, je n dobra metoda v pron chvtli zpochybnit, mobou byt zcela statnéné, nebof naznacovanou skuteénost zdrover po uytudret. Jde-li o soctdini svét, slova jsou skuteénymi tutirct v6 nebol’ vytudyejt konsenzus o jefich existenci a smyslu, ob citént, ndzor - doxa -, chdpany vsemi jako samoziejmy. @ této spolecné sdilené samozfejmosti dosvédcujt vypovedi 2 které jsme neddvno zpovidali v rémci prizkumu so 96 privd, Zen vybocujictch z nevyslovené normy, jez od Clovéka s postupem jebo véku stile diraznéfi pozaduje Zit v manzelstvt a mit détt. Hovorily o tom, jakymi nejriznéjsimi zpiisoby jsou voldny k pofddku", jaky socidini tlak je na né vyvijen, aby se “zavadily”, naily st druba a mély déti - jaké nepiternnost a pro- biémy jsou pro Zenu, kterd Zije sama, spojeny napriklad s recep- cemi a vecefemi a jak je pro ni téké, aby byla jako socidiné netipind, takitkafic édstetnd, zmrzacend bytost viibec brana jzné.) a Rodina je zaklddajict princip, ktery je viem jedinctim (jakozto Eleniim kolektivu) imanentnt a zdroven je presabuje, nebot se s jebo objektivizovanou formou setkdvajt u drubych:je to transcendentdino v Kantové smyslu, ale transcendentdino zjeuné, protoze imanentni vsem habitusim. Pravé v tom je pod- stata specifické ontologie socidinich skupin (rodin, etnik, ndro- dii): ackoli jsou plodem akti konstrukce, coz fe, jak to nazna- cuje jisty drub etnometodologické kritiky, zddnlivé odkazuje do neexistence bytt pouze myslenych, tim, Ze jsou vepsdny zadrovert do objektivity struktur socidlnich i do subjektivity objektivné sladénych struktur mentdlnich, jevt se zkuSenosti jako buind a peund konkrétna. Rodina jako objektivné socidini kategorie (struktura struk- turujict) zaklddd tedy rodinu jako soctdint kategorii subjektiv- ni (strukturu strukturovanou), jako mentdini kategorit, kterd je principem tisich predstav a akti (napriklad sriatki) prisptvaft- cich k dalSimu trvdnt oné soctdint kategorie objektivni. Timto krubouym pobybem se udréuje a preddvd socidint Fad. Mezi kai tecoriems ubjekliunimi a kaleoricmisubjektivaimitak vzni- kd _kuazi-dokonaly soulad, A eee garam Nifehosamoxiejmebo, taken granted. A nic se nezdd tak pfi- rozené, jako ona libovolnd socidlni konstrukce, ji je rodina:tak brirozené a univerzdint. NASTOLOVANI Jestlize se rodina jevi jako ta nejprirozenéjs socidini kategorie 4 slouzi proto viem socidlnim korpusim za model, je to tim, Ze kategorie rodinného funguje v habitusech jako klasifikatnt sché- ma a princip konstrukce socidinibo svéta a rodiny jako special- 97nibo socidinibo korpusu, jez nem byly vstipeny pravé rodino jako uskuteénénou soctdint fiket. Rodina je plodem skut nastoleni, nastoleni ritudlnibo i technického, jehoz cilem je v dém z Clenit taklo ustavené jednoty ustavit pocity schopné x fovat integraci, kterd je podminkou existence a trudni oné t: V obradech nastolovéni, instituovdni (z latinskébo stare, byt peuny) jde o to, ustavit rodinu jako jednolitou, integrovai Jednotnou, a proto pevnou a trvalou entitu, lbostejnou k po viim individudinich pocith. Tyto inauguraéni akty (pojm rodiny, svatha atd.) pak logicky pokracujt jakousi setrvalou bou, jsou poturzovdny a posilovdny bezpoctem dalsich akt zaméfenych k vytvdfeni povinnych ndklonnosti a afektivn Povinnosti rodinného citéni (manzelska Idska, ldska otcovsk @ materskd, synouskd, bratrskd atd.). Timto setrvaljm Zou nim citit se zndsobuje twiirei efekt prostébo pojmenovani jakozt aktu, ktery ustavuje predmét afektu a socializuje libido (t to twa sestra” naprikiad implikuje prikaz bratrské lasky desexualizovanébo socidinibo libida - zadkaz incestu). a Abychom pochopili, jak se z fikce pojmenované rodina sta skutecna skupina slozend z clentt navzdjem silné citové c je treba si uvédomit, Ze to je vysledek urcitého_symbolic # praktickébo usili; tisilié za u dispo milovat a kazdy z Clenti rodiny @ éFeného k tomu, aby se pouis b x B diac ve jak v bezpocetnych béinych ka obdarovduant sluzbach nych a slavnostnich pFi rodinnych oslavéch - zvééhova casto folografiemi, potvrzujicimi soudr=nost shromdzdés ny). Je to prace, je& pripadd blavné zendm: udrzovat G jejich viastni rodinou, Casto viak i s rodinou man ndvstévami, ale také korespondenct (zvldsté ritudini vy gratulact) a po telefonu, je predevsim na nich. Struktury p zenstvi a rodiny jako korpusu mobou trvat jediné za cenu me stélébo obnovovdnt rodinnébo citéni, principu vidéni a vant, ktery fe zdroven principem citovym, principem piilnuti & existenci rodinné skupiny a k jejim zajmitm. Péstovat takto soudrinost je tim nutnéjst, Ze ackoli se na v zdjmu své existence a trodni musi utvrzovat jako ko ma zdroven neustdly sklon fungovat jako pole, na némz p 98 i vztaby fyzické, ekonomické a hlavné symbolické stly (naprt- kladv souvislosti s objemem a strukturou kapitalit vlastnénych ritznymi jefimt prislusniky) a na némé se za uchovdni téchto silovych vztabti nebo jejich zménu bojuje. RODINA JAKO MiSTO SOCIALNI REPRODUKCE Povazujeme onu soctdlni libovolnost, Rlerou nazyvdme rodina, za tak samozfejmou, az zapomindme, Ze k tomu, aby existova- la, se must spojit urcilé socidint podminky, které vitbec nejsou univerzdlni a blavné se nevyskytuji stejnomérné u kazdébo. Kratce Feéeno, ro 2 devlemne , fez se ustavila jako vseobeend norma. Vysada proto, Ze implikuje jednu vysadu symbolickou: vysadu byt comme il faut", byt 0 normé, neboli pozfvat symbolickich wibod normdluasti. Ti kdo se t& vysadé, Ze maj rodinu odpovidajict pravidiim, mobou pozadovat totéz od ostatnich, aniz si must kidst otazku, zdali k tomu, co univerzdiné pozaduji, také univerzdiné existu- jt podminky (napFiklad urtity prtjem, byt atd.). ngkesbromaidovdnt-aPCUalant Vysta, uysac-ekonomickych, sulla slide Rodina braje zdsadni roli v udrzovd- Socialnibo radu, v pokracovdné nejen biologickém, ale i soci- dinim, v uchovdvdni struktur socidinibo prostoru a socidlnich uztabi. Je to jedno zx mist par excellence, kde se shromazdujt vsechny druby kapitdlu a kde se preddvaji dalsim generacim: svou jednotu si rodina uchovdvd pravé predavantm a kviili pre- davdni, aby mobla pieddvat, protoze je preddvdnt schopna. Je blavnim ,subjektem” strategit reprodukce. Jasné to je vidét napriklad na preddvant rodinného jména, prvofadébo pruku déditnébo symbolického kapitdlu: olec je subjektem, ktery syna Dojmenovaud, jen zdanlivé, pojmenovdva bo tott2 podle pravt- dla, jeboz neni tviircem, na zdkladé principu, o némz nerozbo- duje, a preddinim svébo jména (jména otcova, piijmeni) mu pie- dvd uréitou auctoritas, fefim= nent auctorem. Totéz platt, mutatis mutandis, 0 bmotném vlastnictut. »Subjektem” mnoba ekonomickych aktii neni jednotlivy, izolovany homo cconomi- Cus, ale kolektivy, a jednim z nejuyznamnéjsich, at jde o volbu Skoly nebo treba 0 koupi domu, je prévé rodina, Rozbodnutt 99Roupit diim asto zmobilizuje celou jednu dst rodu (napril rodice jednobo ¢i drubého z manéelth, kteFi pajed penize a ovlh tiujé proto ekonomické rozhodovdnt svymi radami). V takov pripadé rodina jednd skuteéné v duchu své obecné definice jak ~kolektivni subjekt", a ne jako prosty tibrn jedinct:. Tgkeovaul transcendujici viili, vyjadfovanou formou kolektivntch rozi nutt, kdy jednotlivt Clenove cilt povinnost jednat jako ¢ notného téla, projeviuje rodina i v mnoba jinych prij “SCHGPHOST skier podMeovar Se Uornincnlnimu rozbho tf nicméné nejsou u vsech rodin, ani u vSech Eleni fedné ro stejné Jak je to obzvlast zrejmé v pripadé firemnich ,domii", veskery doméici Zivot vede snaba uchovat dim jako urdity a bmotnych statkir, tendence rodiny trvat a v zéjmu svébo try zachovdvat soudrinost, je neoddéliteind od tendence ucho celistvost majetku, neustdle obrozenébo promrbdnim rozdrolenim. Soustfedivé sily, a blavné etické dispozice fiovat zdjmy jednotlivce se spolecnymi zejmy rociny, musi tat se silami odstiedivymi, (oliz-seeetjmy-rn _pristusm RUPIN, Vice nebo mene ochotnych pFijmout spo nebo schoprey we sé _ulasini .sobecké”. hi Praktické kroky, jejichz ,subjektem* je rodina, nap »volbu* ve véci plozent, vy¥chovy, manzelskych svazkt, spon (zulasté nemovitostni) apod., je treba vyklddat ze struktury; ych_vztabth mezi prislusniky rodinné skupiiyjunguperse bole (to jest z procesu, jehoz je dotyény stav vytisténim). bofich uvnit¥ rodinného pole je ve bre vidycky tato Funggudni rodit pole saduiah spdsmaze et rodinu orientuje k logice ko nékdy uchovavd pravé nadviddou). akte v dominantnich postaventch fsou p v rodiny obzvlast rozvétvené (velct maji velké rodiny) a p stmelené, protoze je spojuje nejen prtbuznost habitust, ale t totoznost zdjmi, totiz kapital a péce o kapitdl. Kapital san ehoz soud ? Na téma .domu* cf. P. Bourdieu, ,Cél rurales, duben-zati 1962, str. 32 - 13 Ic systéme des stratégics de reproduction”, Annates, 4-5, éc1 L972, str. 1105 - 1127; mimo jiné také C_ Klapisch-Zuber, La le Nom, Pafiz, EHESS, 1990. 100 zfejme ekonomicky, ale také kapital symbolichy Gating) a blavné moind kapitdl socidlni (ktery je, jak vime, pro tspées- 5 pbbospodarovdnt spolecnébo kapitalu vlastnénébo rodinny- ee pitslusniky podminkou a zdroveri se tim utvdri). Rodina braje vyznamnou roli napriklad v podnikatelstut, a to nejen po strance predavant ekonomickébo majetku, ale také - blavne skrze obchodnt svazky, jez jsou Casto zdrovert svazky rodinny- mi - po strdnce jebo spravy, MéStanské dynastie funguji jako elitni kluby:jsou to mista, kde se bromadt a spravuje majeteR piedstavujict tibrn majetkii vSech Cclent, Jejiché, vateby, bo umozfiuji mobilizovat, alespon édsteéné, ve prospéch kazdébo z nich. STAT A OBCANSKY STAV Zaéali jsme tedy radikdint pochybou a dospéli k tomu, Ze mnobé z viastnosti zaznamendvanych béznjmi definicemi musime podrzet; nicméné az po jejich dvojim piezkoumadni, jez nds vraci k vychozimu bodu pouze zddanlivé. Ze musime opustit predstavu rodiny jako bezprostfedné dané socidint skutecnostt a videt v ni naopak ndstroj tuto skutecnost vytvdfefict, je jasné; je viak treba presdbnout i toto zpochybnéni, nebolt ptdt se, kdo ony vytudiejict ndstrofe, 0 nichz bovort etnometodologove, vytvoril, a vidét kategorii rodiny jako instituci, existujict fed , - ve form I - v objektivité jednak — ve. ikacnich prin- cy yr orgdi sifikact oficidinich, napritlad stdtnimi suatistilty (INED, INSEE) st ich. Je otividné, Ze vytvazeni oficidilnich kategorii, podle nichz se strukturuji populace i mysli, je v modernich spolecnostech pre- devsim xdlezitost statu. Kodifikaéni pract s velice redinymi eko- nomickymi a socidinimi tdinky (napriklad rodinnymi pridav- ky) stdt upfednostiuje urcitou formu rodinnébo uspofddani, Dpodporuje ty, kdo se této formé dokdzi prizptisobit, a vSemoz- nymi bmotnymi i symbolickymi prostiedky podporuje ,myslen- kovy 4 mravni konformismus“, neboli soublas se systémem forem chapani a vytvdreni svéta, jebo® je tato forma usporddd- nf, tato kategorie, nepochybnym svornikem. 101 fRadikdini pochybnost je nicméné nutné si uchovat, nebot' pros pozitivistické konstatovdnt (rodina existuje, nd& statisticky shee pel se s nf setkal) s sebou nese nebezpect, Ze jako urcita ce, zaregistrovani, jen potvrdi onu socidini skuteénost, slovo rodina implikuje a jak ji implikuje onen diskurz o ro ktery pod zdénim, %e popisuje socidlni skuteénost, ji je rodh ve skutecnosti predpisuje urcity zpisob existence, Zivota v ro né. Kdyz statistict nekriticky prefimafi stétni myilent, to jest tem ustipené obecné myslenkové kategorie, jen tim toto vané myslent - jez je i jednou z= podminek fungovént ro oné takzvané soukromé, fakticky vsak oficidiné zplozené teCnosti - utvrzuji.A totéz délaji i soudnt cinitelé nebo soa pracountci, kdyz se pri odbadovdni, jaky ticinek mize mit uri ta sankce nebo odklad trestu na mladébo provinilce, nel dokonce ¢ prt hodnocent takovébo trestu, naprosto spontany opiraji o urcité ukazatele konformnosti s oficidiné mystet rodiny* Je to jakyst uzav¥eny krub: z kategorie autocht u demografa nebo saciologa, a blauné u socidlnich cinitelit stdtnich statistikt, kte?f mohou ovlivtiovat, vytvdret sl i stala kategorie védeckd, jez oné autochtonni kategorii rediné existovat. Family discourse, 0 némz hovort etn tod gave, Je mocny a piisobivy diskurz nastolujici, klery si maze sd vyludret podminky své vlastné verifikace. 4 Stat vykondvd - blavné nejriznéjsimi operacemi, ze nymi do rodinné knizky jako tidaje 0 ob¢anském stavu - aki, jez nastoluji rodinnou identitu jako jeden z ne T é Privacy, mobou daleko radikdlnéji nez el meto-dologickd kritika ukdzat prdvé socidint définy stdtnt institucionalizace rodiny. Ze soukromého se d pravnicko-politickou pract, jez vytistila v modernt rodinu, sté verejnd zdlezitost. Do nasebo pobledu na domdci véei b *Tyto ukazatele, jich% socidini pracovnici ji jako kritérii k posouzeni jednoty rodiny, aby podic toho odhadli, nakolik mize byt te onen krok tispéSny, pochazeji Easto privé od sociologii ( a takové ky jsou zéroven jednou z cest, jimiZ se napliiuje socialni sud). 102 ; jny le tentokrat ve smyslu zakona) md pobled verejny (nomos, al Ee Eee aktech, naprtklad na bytové politice, nebo, p¥t- mnaist cestou, na politice rodinné, zdvist dokonce i nase nejsou- broméejst chovant'. : Rodina je tedy skutecné filece, umély socidini vytvor, iluze v tom nejbézné}tim smysiu slova, ale ,iluze dobre podlozend”, protoze e jejt vznik a pokracovdnt ruct stat a stat ji v kazdém oka- miiku poskytuje prost?edky k tomu, aby existovala a trvala, * K formovani rodiny a k piedstavé rodinného Zivota , j¢2 demograficka @ sociologicka badani zaznamendvaji jako néco pfirozeného, piispéla naptiklad rozhodnuti o ,rodinné politice" (todinnych piidavcich ap.) Rebo v jiné dobé o statnim prispévku na bydleni. 103KAPITOLA 5 JE MOZNY NEZISTNY CIN? Prot a v jakém smyslu je slovo zajem zajimavé'? Prog je dilezité ptat se, jaky zajem vede aktéry k tomu, aby jednali, jak jednaji? Slovo zajem mé po pravdé feceno zaujalo predevsim jako nestroj rozchodu s nerealnym a mystifikujicim pojetim lidského jednani. JestliZe ma price nékdy svymi vysledky vyvolava pobouicni ncbo odpor, je to mozZnd tim, Ze takovyto ponékud rozCarovany - ne vSak vysméSny ani cynicky - pohied aplikuji i na svéty, které, jako napii- klad svét intelektuald, plati (alespofi v oCich jejich predstavitelt) za primo yzorova mista neziStnosti. KdyZ pripominim, Ze i v intelek- tudlnich hrach jde 0 uréité vsazky a Zc tyto vsizky vzbouzeji z4jmy - coz urditym zpiisobem kaZdy vi -, plyne to ze snahy vztahnout yseobecné aplikovatelny zpisob vykladu a chapani, jimz je defino- van védecky pohied, na veSkeré lidské jednani, i na to, jez se pre- zentuje nebo je Zito j : vit intelektu tu vylucnosti a exteritoriality, ktery mu intelektudlove radi pricitaji. za druhe mé ospravedliuje postulat, jejZ podle mé klade teo- tic sociologického poznani. Nelze délat sociologii, aniz pfijmeme ~ to, co klasicti filozofové nazyvali ,princip dostatujici priciny*, a aniz predpokladame, Ze socidlni aktéfi nedélaji, co je prosté napadne, Ze to nejsou Silenci, Ze nejednaji nesmysiné.To nezname- na predpokladat, Ze jsou racionlni, Ze maji raciondlni diivod jednat tak, jak jednaji, nebo prosté Ze jejich jednani fidi, vede Gi orientuje fozum. Jednani mize byt rozumné, aniz je racionalni,; mize byt tic “Text je prepisem dvou piednaick na College de France, které. probéhily v Prosinci 1988 na fakulté antropologic a sociologie university Lumiére- 105vysvétlitelne, jak fikali klasikové, z hypotézy racionality, aniZ seq rozumu nutné zaklada. Mize se z hlediska racionalniho jeho Sanci na tispéch jevit jako zcela zdiivodnéné, aniz se da z racionalniho propoétu Sanci vySlo rozhodnuti k nému. Neboli sociologie postuluje, Ze to, co aktéfi délaji, ma ure smys! (tak jako hovofime o smyslu uréité série), ktery jet nalézt; a ktery umoZfuje vysvétlit urcitou fadu zdanlivé n l¥ch, libovolnych akti jako fadu koherentni, jako néco, co Ize z tého principu nébo koherentniho celku principti pochopit.V smyslu sociologie postuluje, Ze sociilni akté#i nejednajf gratuit Slovo gratuitni na jednu stranu znamena néco bezdive libovoiného: gratuitni Gin je Gin nevysvétlitelny (Gin Lafcadia), cin Sileny nebo #eknéme absurdni, k némuz nema soc logic co ici a mize jediné sloZit zbrané. Pod timto smystem se v3 skryva jesté smysl druhy, béZnéjsi: gratuitni je to, co je gratis, nevyplaci, co je nevynosné. Vyjde-li se od tohoto obojiho si pak se snaha zdiivodnit uréité jednani jevi jako smaha ekonomickymi cili. VSAZENI KayzZ jsem tedy obhdjil svij zpiisob uZivani slova zajem, se nyni ukazat, jak je Ize nahradit pojmy pfesnéjsimi, nap pojmem illusio, vsazeni, nebo i pojmem libido. Huizinga slavné knize Homo ludens fika, Ze kdyZ trochu zkreslime et gii latinsk¢ho slova iusto, pochazejiciho od ludus Chra),n je chapat, jako by fikalo byt ve hfe", byt do hry zapojen, vazné. Ano, byt chycen, zaujat hrou, véfit, Ze hra stoji za ni nebo prosté Ze stoji za to hrat, to je illusio, A pfesné toto ve svém prvnim smyslu slovo zdjem, totiz skuteénost, Ze se st ni hfe prisuzuje diilezitost, Ze tém, kdo jsou v ni, kdo se na nip leji, zaleZi na tom, co se v ni di nit se, Cili souhlasit, Ze hra stoji za to, aby se hrala, a Ze stoji Z usilovat o ysazky, které ve hfe a hrou yznikaji; znamena to u hru a uznavat vsdzky. KdyZ budete Gist u Saint-Simona 0 Capek (kdo ma zdravit prvni), a pritom jste se nenarodili u dve nemate habitus dvofana, nemate v hlavé struktury, jez jsou ve hfe, bude vam ten spor pfipadat jalovy, sméSny. Matedi 106 yabeewant-nekladexJinymi slovy, sociéimishry-jsou_hry, pii_nichit iphecepiion) - “| ih Je hferplynauci z ontologické shody mezi strakturami men-, iminsi iat . Toto chei nimi_a objcktiv hy kdyz hovofim o zajmu: hry, jez hrajete, vam piipadaji dilezité, zajimave, protoze vam byly vstipeny, viozeny do hlavy, do téla, ve formé takzvaného smyslu pro hru. ; Pojem z4jem stoji v opozici k pojmu nezaujatost, ale take k pojmu lhostejnost. Je moZzné byt hrou zaujaty (ve smyslu nebyt thostejny), a zlistat pritom nezaujaty. Lhostejny Clovék .nechape, jakou bru to braii-jcmutoiedno; je jako Buridanty oscil, nevi zadny rozdil. K tomu, abymahl. délat-rozdily, anu.chybi.potiebné -. To, co stoikové nazyvali ataraxic, neni nezaujatost, ale Ihostejnost, klid duSe, odtazitost. KdeZto Udigsia je opak atara- xie, je t@ waazenipzaujesi na vsazkich, jez v disledku konkurence existuji v urdcité hie,ale existuji pouze pro toho, kdo se na hfe podi- fi, kdo je schopny vsazky rozpoznat a poloZit za né Zivot, zatimco tomu, kdo ve hic neni, pfipada hra nezajimava a nechava ho Iho- stejnym. Mohli bychom tedy uzit_také slova Unveshice, WSazeninve is ‘ekonomickem. isiz nazyvam ilusio, vyéadujiod tech, kdo do nich vstupuji, at je to pole védecké, umé- lecké, byrokratick€-€i politické. I kdyZ se nékdo ticba snaZi silové vatahy pole zvritit, ve skutecnosti tim potvrzuje, Ze vsazky uznava, Ze neni lhostejny. Usilovat v poli o revoluci znamena pfiznavat mu Privé to, co je jeho tichym poZadavkem, totiz Ze je vyznamné, Ze hry, jeZ v ném probihaji, jsou natolik vyznamné, aby probouzely chut je zvritit. Da se tedy Fici, Ze meziedidmi; kteFi v poli jimaji_opacné perice a ktefi si zdanlivé oponuji naprosto vim, ve skuteCnosti exi- stuje jakasi ticha dohoda: s a » Podstatou primarni apol ~ J&Z stale vzriisti, protoze politické pole ma sklon stile vic se uza- Virat do sebe a fungovat bez ohledu na klientelu (to jest trochu jako pole umélecké) - je matné vedomi pravé této hluboké souhry mezi protivniky na jednom a témé poli: bojuji spolu, ale na pred- MEtu sporu, kdyZ ne na jiném, se shoduji. 107To, co jsem nazval il/usio nebo vsazeni, se da stejné p vyjadfit i pojmem /ibido, Kazdé pole ma svij tichy zékon ~Nevstupuj, nejsili geometr,* neboli nevstupuj, nejsili hoto mit za uréité teoréma. Kdybych mél svij dosavadni © pojmu pole a o illusio, jez je podminkou i plodem jcho fun, vani, shrnout v jediny obraz, uvedl bych jedno souso¥i z kate v Auch, sidle kapituly v gerském departementu: piedstavuje munichy, ktefi spolu zapoli o pfevorskou hal. Dokonce i ve jenz je jakoZto svét naboZensky, a hlavné jakozto svét Klas tem par excellence mimo-syétského, Ausserwelllich, se najdou lidé schopni zApolit o véc, jez ma cenu pouze pro n kdo je ve hfe, kdo je zaujaty hrou. existuji pouze ve vat jiné th @ pouze pro socializované a tak ustavené aki rozliguji zpusobem, ktery odpovida objektivnim rozdilim v o Prostoru. PROTI UTILITARISMU Co je y illusio Zito jako samozfejmé, se tomu, kdo se na této sal zejmosti nepodili, protoze se nepodili na hie, jevi jako Moudii se snadi socializované aktéry z jejich zaujeti hrami vymanit. Neni to ale snadné: nelze se odpoutat po tem védomi. Aktéry dobfe pro hru uzptisobené hra poh a nepochybné tim vic, cim lépe ji ovlddaji. K vyhodam toho, do uréité hry narodil, pati, Ze si maze usetiit cynismus; ma p cit, je jako dobry hraé tenisu, nestoji tam, kde miéck je, ale dopadne; nestavi se a neinvestuje tam, kde je zisk,ale tam, bude. Zmény, jimiZ se pfechazi k novym Zanrim, novym novym tématim, jsou pro néj pouhym obratem. Z eho plyne, Ze nékdo mize tento prakticky yztah m teli a poli vidét jako Cisté utilitarni (@ iusto redukovat na ul ni zajem)? Za prvé z toho, Ze se na aktéry pohlizi, jako by je 108 yedly védomé divody, jako by kazdému svému Ccinu yédome yéovali cil a jednali tak, aby dosahli s nejmensimi naklady maxi- te tidinnosti.A za druhé z hypotézy, kterd veSkerou_moznou motivaci aktéra redukuje na ekonomicky zajem, na penézni zisk, pedpoklida se prosté, Ze principem jednani je fast pochopeny ekonomicky zijem a jeho cilem racionalné propoéteny hmotny visk. Ja naopak, jak se pokusim ukdzat, veSkerou syou praci tuto dyoji redukci odmitam. ; i Proti redukovani na védomou kalkulaci stavim vztah ontolo- gické souhry mezi babitusem a polem. Vztah ae ae li ; f Beara. Nebo je snad cilem lidského jednani opravdu vady to, co je jcho vysledkem? Domnivam se, ze ne cem tedy viastné Spo- iva onen prazvlistni vztah k svétu, af sociainimu nebo pfirozené- mu, v némi aktéfi sleduji cile, aniz si je jako takové kladou? Sociaini aktédi, kte#i maji cit pro hru, ktefi do sebe pojali mnodstvi praktic- kch schémat vnimani a hodnoceni fungujicich jako nastroje k vytvafeni skuteCnosti, jako principy vidéni a rozliSovani viastni syétu, v némZ se pohybuji, si tiéely svého jednani nemiusi klast jako cile. Nejsou v pozici subjektd stojicich tvafi v war picdmétu tm méné problému) ustavenému jako takovy rozumovym aktem poznani, jsou, jak se fika, cele pobrouzeni do spénéclGez by se dala také nazyat jejich Gkolem), do toho, co bude, co se ma udelat, do své zdleZitosti Fecké pragma), piimého korclaitu jednani (pra- xis), ktery, F i avainy; Bézné analyzy zkuSenosti €asu sméSuji dvoji vztah k budouc- nosti Gi k minulosti, ktery Husserl v Jdeen jasné rozliSuje: existuje vatah k budoucnosti, jejz Ize nazvat projektem, vztah, v némz budoucnost j¢ budoucnosti, moZnosti, jeZ nastat mize nebo ne- Musi; a vztah nazyvany Husserlem profenze Gi pfedperceptivni anticipace, vztah k budoucnosti, ktera neni budoucnosti, ale kvazi- Pfitomnosti. | kdyZ skryté strany krychle nevidim, jsou kvazi-pii- tomné, ,predptitomné* y na’i vite, jakou prikladame vécem jednou uz spatienym. Nevidime je jako néco plinovaného, co mize i nemusi byt: jsou tady, v celé samozfejmosti (doxické moda- lit€) néeho, co piimo vidime. Tyto pfedperceptivni anticipace, praktické indukce zaloZené na predchozi zkuSenosti, nejsou ve skuteCnosti dany néjakému 109Cirému subjektu, univerzalnimu transcendentalnimu védomi. Js diny babitusem, stejné jako cit pro hru. Mit cit pro hru zname mit hru v krvi, ovladat prakticky jeji budoucnost, mit cit pro vyvoj. Spatny hrié zasahuje vadycky nevéas, pFiliS brzo nebo pil pozdé, kdeZto dobry hrié predjimd, vidi hru dopfedu. Dokaze | Predem odhadovat, protoze ma imanentni tendence hry y sok V téle: je 's hrou srostly. Habitus Pini funkci, kterou jiné filozofie prititaji dentalnimu védomi: je to socializované télo, télo st iro do sebe pojalo imanentni struktury urGitého svéta nebo jeho urcitého pole,a strukturuje zpisob ynimani tohoto svéta ije v tomto svété. Napfiklad opozice mezi teorii a praxi exist ven v objektivni struktufe obori (matematika proti zofie proti geografii atd.) iv mnyelichs Paes ktefi pri posu ni Zaki Piivlastki, jez jsou vtélenou obdobou onéch objektivnich Kdyz spolu struktury osvojené a struktury objektivni kdyz j¢ vnimani ustaveno podle struktur toho, co je se vSechno evidentni, samozfejmé. Je to ona doxicka zkusei ona hluboka vira ve svét, jeZ je hlubsi nade vSechny jiné viry ném smyslu), nebot ji nevnimame jako viru. Cheeme-li vylozit lidské jednini, musime v opaku k int alistické tradici cogito, poznani jakoZto vztahu mezi subjel a objcktem atd., pfijmout mySlenku, Ze neustile vychazi které nejsou tezemi; Ze klade budoucnost, jeZ neni budo projektovanou. Ackoli se socialni svéty podobaji hrim, takZe né vnucuji modely typu teorie her, je paradoxem humanit ze musi filozofii jednani témito modely implikované s Nedivéfovat. Ze lidské jednani vétSinou probiha v pros je pravda; to viak neznamena, Ze je jeho Pprincipem intence postulovana teorif hry. Jinak feéeno, socidlni aktéfi ~Strategii*, které jen velice ztidka spodivaji na principu s| strategické intence. Coi je pouze jiny zpisob, jak vyjidiit Husserlovu op protenzi a projektem, mezi zaujetim (jim Ize prelozit H gerovu Frirsorge a zhavit ji tak zarovenh nezidoucich kt a pldnem - kdy se subjekt pojima jakozto ten, kdo klade nost a vzhledem k této budoucnosti, kladené jako cil, jehod jet vyslovné dosdhnout, pofida viechny pouiitelné prosti Zaujaty a predjimajici hraé je bezprost?edné ponoren v née 110 neni primo vidéno ani pfimo disponibilni, ale co je presto jakoby tady. KayZ tenista vysianim micku takzvané ,zalcje" protihrice, jednd ve yztahu k nééemu, co md nastat (termin md nastat je pode mne vhodnéjai nez budoucnost), ale co je jakoby pfitomné, obsazené primo ve fyziognomii pfitomncho, v protivniku, ktery pravé béii napravo. Hraé tuto budoucnost neplanuje (druhy mize bézet Ypravo, ale taky nemusi): posila miéck vievo, protoZe proti- praé mifi doprava, proto%e napravo vlastné uz jakoby je. Hrac se rozhoduje \c kvazi-p#itomného, obsazeného v pfitomnéii. Logika jednant neni uu logického a vyklada * ie tak s sebou nese nebezpedi, Ze se ndstrojem uZitym k Popsani jeho logiky tato logika naopak zni¢i. Formuloval jsem tyto problémy uz pied dvaceti lety v Ndstinu teorie jedndni (Esquisse d'une théo- rie de la pratique) a dnes, se vznikem novych systémi poznani a umélé inteligence, se jasné potvrzuji: ukazuje se, Ze socialni akte- fi (at je to IékaF vynaSejici diagnézu nebo r udélujici 7kguice. cndmky)udivajt v praxi nesmirné ae Tata eré se daji usta- Nahrazovat prakticky vztah zaujeti, bezprostfedniho ponofeni do néeho, co ma nastat a je obsaZeno v pritomnosti, vidomou raciondlni kalkulaci znamena poéitat ziroven hned také s cynis- mem, ktery si za své cile klade cile nepfiznateiné. KdeZto mam-li ve syé analyze pravdu, pak Ize vidét véci i tak, Ze se nékdo mize pii- zpisobit hfe a udélat napfiklad skvélou akademickou kariéru, aniz si to kdy potieboval vytydit jako cil. Snaha demystifikovat vede Casto badatele k tomu, Ze pohlizeji na aktéry, jako by vytisténi jejich cesty bylo vzdycky cilem yédomé jimi sledovanym. Misto cesty vidi projekt, jako kdyby posvéceny akademik, jchoz kariéru studuji, od prvni chvile, kdy si zvolil obor, téma, vedouciho své doktorské Prace, choval v hlavé ambici stat se profesorem na College de France. Principem jednani aktérii v poli (dvou mnichi zapolicich © pevorskou hdl, ncbo dvou univerzitnich profesorti, snazicich se jeden proti druhému prosadit svou tcorii jednani) je podle nich Yédomé, vice &i méné cynicka kalkulace. Mami v tom, co fikam, pravdu, je tomu zcela jinak. Cinitelé Pejuiici zausdivé-cilemohou byt onémi cili_posedii.Mohou byt vit hotowiese-tI@Femnit, ANZ UVa 0 NEARY CI-speeifielyeh vyho- dich. isch, baviets a. padobné Jejich vztah k dotyénému cili Ao Vibee neni védomou utilitarni kalkulaci, jak jim to pHeita filozofie ill ‘utilitarismu, aplikovana s oblibou na Giny téch druhych. Maji pro cit pro hru; v hrach, kde podminkou uspéchu je .nezis mohou napfiklad jednat tak, jak to odpovida jejich zajmu, a péi $ Naprosto spontinni nezistnosti. Existuji zcela paradoxni situ; které filozofic védomého cile nemiiZe nikdy pochopit. . Odmitnout onu druhou redukci, jez viechno pfevadi na zi§ zajem a veSkeré cile jednani redukuje na cile ckonomické, je tivné snazsi. Omyl zde spociva v tom, co se tradiéné nazyya nomismus, totiz v nazoru, Ze zikony fungovani jednoho ze so nich poli, a sice pole ekonomického, plati i pro vSechna p ostatni. Teorie poli vychazi ze zikladniho konstatovani (kt najdeme uz u Spencera, Durkheima, Webera...), Ze socidlni svét mistem, kde probiha proces postupné diferenciace. Jak n piipomina Durkheim, nase dneSni diferencované svéty (1 stvi, uméni, véda atd.) se zpoéatku, v archaickych spoleénosi nebo jesté i v mnoha spolecnostech piedkapitalistickych, jevi ja nediferencované, takZe v lidském jednani Ize pozorovat uréit polysémii a multifunkénost (slovo, kterého Durkheim Gasto. v Elementarnich formach ndbozenského Zivota /Les Fo mentaires de la vie religieuse/): \ze je interpretovat jako mi zenské a zaroven jako ekonomické, estetické atd. S vyvojem spoleénosti vznikaji autonomni svéty (to, co vam poli), j¢% maji své vlastni zakony-Jejich zakladni zdkon je tautologicky. Napfiklad zikon pole.ckonemiekého, jak ho vy covali filozofové utilitarismu: obchod je obchod; nebo zake uméleckchg, jak ho cxplicitné formuloval l'artpourl'artismus:ci umé€ni je uméni, Zadny jiny cil uméni nemi... Z4kladni zdkon se ¥ nich hraje, hodnoti it Jde 0 pravy opak ekonomistické ieee ktera na ‘eeching v aplikuje nomos pole ekonomického. Pfedstavy, jez ma sice v tom, ze ekonomické nelze redukovat na zékony hospod domacnosti, na philia, jak fikal Aristoteles, a obracené, ale zz na, Ze i ekonomické pole vaniklo procesem diferenciace. Procesem diferenciace a autonomizace vznikaji tedy s¢ navzajem rizni svymi neredukovatelnymi ,zakladnimi z (yraz je Kelseniy) a jsou mistem specifickych forem zajmu.V | védeckém se usiluje a soupefi o néco jiného nez v poli ekonoi kém. Obzvlast jasnym pfikladem je pole umélecké, jez se vd 112 jctém stoleti ustavilo tim, Ze si jako svGj zikladni zakon vytyCilo erat ekonomického za4kona. Proces zaéina uZ v renesanci a vrcho- if ve druhé poloviné devatenactého stoleti s l'artpourl'artismem, kdy se specifické cile uméleckého svéta zcela rozchizeji s cili krativeimi - veoiksnapiilclad opozice mezi uménimkomext e - Cipté-ameni~ podle specifickych norem pole jeina forma “skuteéného uméni - odmita —— cile, odmita, Na podobném popfeni zijmu se ustavuje rovné pole byro- kratické. Hegelovska filozofie statu, jakéhosi idedlniho byrokratic- kého ja, je vyrazem piedstavy, jakou o sobé byrokratické pole chee mit a v jaké se chee jevit: predstavy svéta, jchoz zikladnim zako- nem je sluzba vefejnosti; svéta, vy némZ neexistuje osobni zajem, y némz socialni aktéfi obétuji své viastni zijmy verejnosti, veFejné sluZbé, univerzalnimu. Teorie procesu diferenciace a autonomizace socialnich svéti, jejich2 zakladni zakony se rizni, pojem zéjmu rozmetiva: je tolik forem /ibida, tolik druhd ,zajmu*, kolik je poli. KaZdé_pole ziroveih 5 Umejaleventtinyyiari urcitou formu zajmu, kteni se-zhlediska. jiného-poteMize-jevitjako_nezaujatost (nebo absurdnost, nedo- lismu, Silenstvi atd.). Aplikovat zasadu sociologickeho o> Ser EY pemrpns zacatku formuloval, totiZ Ze vSechno ma yy mn svij divod, je proto velice obtizné. Je vibec mozny sociologicky > vyklad svéti, jejichz zikladnim zakonem je nezaujatost (ve smyslu qos odmitnuti ckonomického zijmu)? Je mozny jediné v pripadé, ze a vVnich existuje néjaka forma zijmu, kterou Ize, byt is rizikem,Ze to S is bude pohled redukujici, popsat, o niZ Ize hovofit napfiklad jako © zajmu na nezistnosti, nebo spiS 0 dispozici k neziStnosti Ci vel- S koduSnosti. Nv PEAYE tadyamdasuiammist@niechpo, co Ize nazvat symbolické, symbolicky kapital, symbolicky zajem, symbolicky zisk...Symbolic- kym kapitélem nazyvam kterykoli druh kapitalu, jestlie je vniman Na zakladé kategorii vnimani, principa vidéni a rozliSovani, systema Klasifikace, klasifikacnich a poznavacich schémat, jeZ jsou, alespon 2

You might also like

• Česká Literatura Od Počátků K Dnešku

  

  Document1,074 pages

  Česká Literatura Od Počátků K Dnešku

  Tamina Cera

  100% (1)
• Budujme Stat Pro 40 Milionu Lidi

  

  Document195 pages

  Budujme Stat Pro 40 Milionu Lidi

  pvdas

  No ratings yet
• Jaroslav Herout Staletí Kolem Nás

  

  Document425 pages

  Jaroslav Herout Staletí Kolem Nás

  Marie Havelková

  No ratings yet
• • Magazines
  • Podcasts
  • Sheet music
• O Původu Človeka - Charles Darwin

  

  Document164 pages

  O Původu Človeka - Charles Darwin

  me

  No ratings yet
• Narativní Způsoby V České Literatuře, Doležel, L

  

  Document64 pages

  Narativní Způsoby V České Literatuře, Doležel, L

  Hannah Schönová

  No ratings yet
• Eco Skeptikove

  

  Document211 pages

  Eco Skeptikove

  romina242

  No ratings yet
• Kolapsy Složitých Společností

  

  Document14 pages

  Kolapsy Složitých Společností

  LIVRO.CZ

  No ratings yet
• Arendtova Puvod Totalitarismu

  

  Document32 pages

  Arendtova Puvod Totalitarismu

  Jan Hendrich

  No ratings yet
• Miroslav Petříček - Úvod Do Současné Filosofie

  

  Document88 pages

  Miroslav Petříček - Úvod Do Současné Filosofie

  Matej

  100% (1)
• Domin (1904) České Středohoří

  

  Document264 pages

  Domin (1904) České Středohoří

  kroufek

  100% (1)
• Lévinas Emmanuel - Být Pro Druhého

  

  Document36 pages

  Lévinas Emmanuel - Být Pro Druhého

  perseus89

  100% (2)
• Sborník Populární Literatura V České A Slovenské Literatuře Po R 49

  

  Document140 pages

  Sborník Populární Literatura V České A Slovenské Literatuře Po R 49

  La Blate

  No ratings yet
• Vladimír Mináč, Dana Podracká: Paradiso, VSSS 1996

  

  Document183 pages

  Vladimír Mináč, Dana Podracká: Paradiso, VSSS 1996

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Strukturalismus A Semiotika

  

  Document88 pages

  Strukturalismus A Semiotika

  Matus

  No ratings yet
• Charles Gide: Charles Fourier, Vybrané Spisy, 1933

  

  Document123 pages

  Charles Gide: Charles Fourier, Vybrané Spisy, 1933

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Martina Thomová: Ideologie A Teorie Poznání (Kant)

  

  Document140 pages

  Martina Thomová: Ideologie A Teorie Poznání (Kant)

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Obrednik Biskupije Bosansko-Djakovačke I Sriemske, 1878.

  

  Document166 pages

  Obrednik Biskupije Bosansko-Djakovačke I Sriemske, 1878.

  Bibijana

  100% (1)
• Rozhlas Dialog 21 8 1968

  

  Document38 pages

  Rozhlas Dialog 21 8 1968

  oneyxak

  No ratings yet
• Proc Tak Snadno

  

  Document46 pages

  Proc Tak Snadno

  KaresantŠebík

  0% (1)
• Bakunin Buh A Stat

  

  Document82 pages

  Bakunin Buh A Stat

  dan

  No ratings yet
• Gunther - Feng Suej - SK

  

  Document96 pages

  Gunther - Feng Suej - SK

  anjelik007

  No ratings yet
• Delluc

  

  Document7 pages

  Delluc

  rb7xp4jyky

  No ratings yet
• Dikobraz 041989

  

  Document68 pages

  Dikobraz 041989

  janik

  No ratings yet
• Letecký Modelár 1 1951

  

  Document16 pages

  Letecký Modelár 1 1951

  Jan Kober

  No ratings yet
• Z Historie V8sadkov8ch Vojsk

  

  Document4 pages

  Z Historie V8sadkov8ch Vojsk

  mona matus

  No ratings yet
• McLuhan Gutenbergova Galaxie

  

  Document28 pages

  McLuhan Gutenbergova Galaxie

  vrq

  No ratings yet
• Weinfurter Karel - Odhalená Magie - OCR

  

  Document301 pages

  Weinfurter Karel - Odhalená Magie - OCR

  Pavel Navrátil

  No ratings yet
• Kapital 1

  

  Document453 pages

  Kapital 1

  tomaspucek31

  No ratings yet
• Domin (1907) Rudohoří A Pruh Podrudohorský

  

  Document140 pages

  Domin (1907) Rudohoří A Pruh Podrudohorský

  kroufek

  No ratings yet
• Neubauer, Zdenek - Zachrante Jevy Aneb Chvala Blaznovstvi

  

  Document21 pages

  Neubauer, Zdenek - Zachrante Jevy Aneb Chvala Blaznovstvi

  lazystreetfreak

  No ratings yet
• Saint-Simon: Výbor Z Díla, Orbis, Praha 1949, 158 S.

  

  Document97 pages

  Saint-Simon: Výbor Z Díla, Orbis, Praha 1949, 158 S.

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Dikobraz 041988

  

  Document68 pages

  Dikobraz 041988

  janik

  No ratings yet
• Prameny 27

  

  Document204 pages

  Prameny 27

  razacek

  No ratings yet
• Czech It Up 5 Urove c1 Cviebnice 9788024455938 - Compress

  

  Document69 pages

  Czech It Up 5 Urove c1 Cviebnice 9788024455938 - Compress

  Valeriia

  No ratings yet
• Neubauer, Zdenek - Veda Proti Pavedam

  

  Document9 pages

  Neubauer, Zdenek - Veda Proti Pavedam

  lazystreetfreak

  No ratings yet
• Antonín Dostál: Kdo Je Jean-Jacques Rousseau (1947)

  

  Document19 pages

  Antonín Dostál: Kdo Je Jean-Jacques Rousseau (1947)

  Pre budúce generácie

  100% (1)
• E ArchaeologicaClassica 27-1982!1!15

  

  Document3 pages

  E ArchaeologicaClassica 27-1982!1!15

  Andy

  No ratings yet
• Platón - Ústava VIII. - X.

  

  Document61 pages

  Platón - Ústava VIII. - X.

  tadeas7050

  No ratings yet
• Oswald Spengler - Člověk A Technika

  

  Document36 pages

  Oswald Spengler - Člověk A Technika

  Godenholm

  No ratings yet
• Slovnik Idiomu

  

  Document203 pages

  Slovnik Idiomu

  ivanabusovska1512

  No ratings yet
• Rakovskeho Protokoly

  

  Document45 pages

  Rakovskeho Protokoly

  Tamda Shitake

  No ratings yet
• František Červinka: Kdo Je Karl Marx

  

  Document31 pages

  František Červinka: Kdo Je Karl Marx

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Julien Benda - Zrada Vzdělanců (© 1929)

  

  Document113 pages

  Julien Benda - Zrada Vzdělanců (© 1929)

  skopko

  No ratings yet
• Letecky Modelar 3 1951

  

  Document16 pages

  Letecky Modelar 3 1951

  Jan Kober

  No ratings yet
• Look At, Look For

  

  Document114 pages

  Look At, Look For

  ivanabusovska1512

  No ratings yet
• Letecky Modelar 2 1951

  

  Document17 pages

  Letecky Modelar 2 1951

  Jan Kober

  No ratings yet
• Věrozvěstové 2

  

  Document3 pages

  Věrozvěstové 2

  Adam Strauhauze

  No ratings yet
• Alfred Jarry - Spekulace

  

  Document48 pages

  Alfred Jarry - Spekulace

  lukkyno

  No ratings yet
• Karel Michňák: Idea Rovnosti V Dějinách A Za Socializmu, 1962

  

  Document97 pages

  Karel Michňák: Idea Rovnosti V Dějinách A Za Socializmu, 1962

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Bernard Bolzano: O Nejlepším Státe (Tri Vydania)

  

  Document138 pages

  Bernard Bolzano: O Nejlepším Státe (Tri Vydania)

  Pre budúce generácie

  No ratings yet
• Reportaz Psana Na Opratce

  

  Document91 pages

  Reportaz Psana Na Opratce

  Tomáš Kasal

  No ratings yet
• Kdy (Post) Marxisté Rehabilitují Klementa Gottwalda

  

  Document8 pages

  Kdy (Post) Marxisté Rehabilitují Klementa Gottwalda

  newsroom

  No ratings yet
• Debord, Guy - Spolecnost Spektaklu

  

  Document166 pages

  Debord, Guy - Spolecnost Spektaklu

  Marta Komašková

  No ratings yet
• Sborník Rok 1945-1948

  

  Document402 pages

  Sborník Rok 1945-1948

  La Blate

  No ratings yet
• Zend Avesta 01 Cestina Gustav Theodor Fechner

  

  Document237 pages

  Zend Avesta 01 Cestina Gustav Theodor Fechner

  gabriel brias buendia

  No ratings yet
• Stylistika - Cvičné Texty Web

  

  Document2 pages

  Stylistika - Cvičné Texty Web

  kristyna.monisova

  No ratings yet
• Liessmann - Teorie Nevzdělanosti

  

  Document62 pages

  Liessmann - Teorie Nevzdělanosti

  Alija.Harisovic

  No ratings yet
• Náčrtky z dětství

  

  From Everand

  Náčrtky z dětství

  Milan Svanderlik

  No ratings yet
• VLNY ZTIŠUJÍ VÍTR: Nejlepší Sci-Fi

  

  From Everand

  VLNY ZTIŠUJÍ VÍTR: Nejlepší Sci-Fi

  Arkadij Strugačtí

  No ratings yet
• Pražské jaro 1968

  

  From Everand

  Pražské jaro 1968

  Pavel Rybák

  No ratings yet