Urinoterapie a nemoci

MUDr. Vilma Partykov

MUDr. Vilma Partykov je absolventkou Fakulty vcobecnho

l{-kaj stvI U nive rzity K a rlovy v Prazc. Pracovala 7 let na klinice, z toho

.'l kt ja ko ancstcziolog Fakultn ncmocnice na Vinohradech a pcs 20 let

jako vcobccn; a obvodn lkaka. O prodnch lebnch metodch jc
pf"L'svdena, c si dvc i pozdji s nimi klasick medicna pod ruce.
V autorill publikan ad navazuje Urinoterapie a ncmoci na
t itllly U rilloterapie oima lkae (1997) a Hladovn pro zdrav (1999).
Byla i l1 spirov,n a ohlascm pacientL'l, temLI autorinch knih, poslu

dlll'I pkdn , ck

zjmem irok veejnosti.

Pibliuje prodn

Il'l\'hn postupy pro zbavcn organismu letitch nnosL'l v cvch, Iym

I"atickdl ccst,ch, stcvcch, Icdvinovch a luovch kamenll, postupy
pri bnch inl"ckcch. alcrgich, aluden-stcvnch potch, zpllsoby
prevencc a lIrinotcrapcutick prostedky boje proti mnoha ncmocem,
all' i dl)pOnlclI pi nc m occch u dt.

.Je salllozejm. c kniha ncnahrazuje v dnm ppad nezbytnou

It-k:lfskou spolllpr,ci
11:1J)llllad vir)/.y

pi o pacienta. V cel ad pot, jako jsou

dilslcdky prochlazen hornch dchacch cest, drob

lili porann, holcsti kostcrnho apartu a mnoha jinch si I1lL'lel1le

prl kvapivL snadno a vclicc inn pomoci sami. Jak, to se doteme

v pNslunch kapitol;ch.

MUDr. Vilma Partykov

U rinoterapie a nemoci

Praha 2002

Upozornn
Tato kniha podv ucelen pehled informac o urinoterapii, zskanch ze
svtov literatury a vlastnmi poznatky. V dnm ppad neme bt
chpna jako lebn ani diagnostick pomcka pro laiky. Nelze j imi na
hradit lkask vyeten, na jeho zklad je lka povinen urit diagn
zu, stanovit lebn postup a prognzu onemocnn. Autor nenese odpo
vdnost za jakko1iv laick experimentovn s urinoterapi a hladovnm.

Literatura
Armstrong, John: The Water of Life, ll . vydn, Essex, 2000
Bie1er, Henry: V potrav je lk, eskoslovensko D irect, Praha, 1 992
Bragg, Paul: qy.IJ;O rOJIO.IJ;amUI, peklad z vydn v Sydney r. 1 967, Fototyp, oskva, 1 99 1
Breuss, Rudolf: Rakovina, leukemie, Erika, 1 994
F6ger, Helga: Lunrn kalend, Knin klub, Praha, 2000
Hegglin, Robert: Diferenciln diagnostika vnitnch chorob, Avicenum,
Praha, 1 972
Homolka, Ji: Klinick biochemick vyetovac metody s pouitm
ultramikroanalysy, SZN, Praha, 1969
Christy, artha : Your Own Pcrfect Mcdicinc, Scottsdalc, Arizona,
1 998
Jlek, Libor a koL: Zklady fysiologie lovka, Avicenum, Praha, 1971

Kanyzov, ofie - Lunrn kalend 2002, Krsn pan, Praha, 200 1

Kessler, S iegfried: Laboratorn diagnostika, SCIENTIA MEDICA, Praha,
1 993
Kushi, ichio: Prodn len makrobiotikou, Vchodoslovensk vyda
vatel'stvo, Koicc, 1 994
Kushi, Michio: Orientln diagnostika, Vchodoslovensk vydavatel'stvo,
Koice, 1 994
Kvasil, Bohumil a kol.: Mal eskoslovensk encyklopedic, Academia,
Praha, 1984
Lobodin, V. T.: 3.IJ;OpOBhe H .IJ;yXOBHoCTh - <PH3HQeCKHe MeTO.IJ;hI 03.IJ;OpO
BJIeHlUI, Komplckt, Sankt-Peterburg, 1 996
Luvsan, Gavaa: OQepKH MeTO.IJ;OB BOCTOQHOH peQ:JJIeKCO-TeparrHH, Nauka,
Novosibirsk, 1 99 1
ahevarnanda, Pararnhansa Svm: Jga v dennm ivot, Blok, Brno,
1 990

Malachov, G. P.: EI10pI1TMOJIOrHJI

Peterburg, 1994

11

ypI1HOTepaIII151, Komplekt, Sankt

Malachov, G. P.: OqHll\CHHC opraHH3Ma H npaBI1JIbHOe nI1TaHI1e,

Komplekt, Sankt-Peterburg, 1996
Malachov, G. P. - Malachova, N. M.: YpI1HOTepanml, Fenix, Rostov na
Donu, 1993
Migwu, Zhang a kol.: Chincsc Qigong Therapy (rusk peklad),
Encrgoatomizdat, Moskva, 1991
Neuwirt, Karel - Uhl, Karel: Praktick urologie, SZN, Praha, 1 965
Partykov, V ilma: Urinoterapie oima lkae, Start, Bcneov, 1 997
Partykov, Vi lma: Hladovn pro zdrav, Start, Beneov, 1 999
Peschek-B6hmer, Flora - Schreiber, Gisela: Urine Therapy, Hcaling Arts
Prcss, Rochcster (Vermont), 1 999
Polek, Milan: Jga - osem stupov vcviku, port, Bratislava, 1 990
Rika, Radomr: Akupunktura v teorii a praxi, NADAS, Praha, 1 990
Sosnovskij, L. - Mosicnko B . , V.: YplUIOTepam151 BLlcpa, CerO)l,HH5I5I,
3aBTpa, Alterprcs, Kyjcv, 1996
Straub, F. B.: Biochcmic, Nakladatelstv SAV, Praha, 1 978
V crma, Vinod: jurvda, Pragma, Praha, 1 997
Vogral ik, V. G - Vogral ik, M. V.: Akupunktura, Avicenum, Praha, 1 992
Vokurka, Martin - Hugo, Jan: Praktick slovnk medicny, Maxdort Praha, 1 998
Votava, Ji a ko\.: Jga, Avicenum, Praha, 1988
Veobecn encyklopedie, Encyklopedie Diderot, 1999
Wagner, Petr: Laboratorn referenn hodnoty, Triton, Praha, 1997
Wenke, M. - Hynie, S. - Mrz, M.: Farmakologie, Avicenum, Praha,
1977
Wright, Samson: Klinick fysiologie, Avicenum, Praha, 1 970

Upozornit na nco hodn lid

znamen pomoci
zdravmu lidskmu rozumu,
aby nael cestu.
Gotthold Ephraim Lessing.

vod
Jsem velmi mile pekvapena nebvalm zjmem o urinoterapii u ns.
Tato metoda, znm na vech kontinentech a dosud bohat vyuvan ja
ko inn prevence i lba ady nemoc, je dostaten propracovan a na
prosto bezpen. Svou prvn publikaci o urinoterapii jsem napsala, ve
snaze co nejrychlcj i pomoci nemocnm, bhem zimy 1 996-1 997 v re
kordn dob necelch 6 mscll. Proto nebylo v mch silch zmnit se do
vt e a podrobnji o vcm, co jsem znala z rznch publikac, ani
sdlit sv rozshl vlastn poznatky. Jsem rda, e to mohu uinit touto
novou knihou.
I v dnen dob u ns nadle petrvv vliv hluboce zakoennch
pedsudkli a odsudkli, zej mna v adch lkask obce, e mo je jedovat
odpad, kter nezasluhuje nai pozornost a pat pouze do kanlli. To brn
povdat si o tto metod mezi laiky voln a bez ostychu. Stud je hlavn
pekkou, aby se ti, kte maj s urinoterapi zkuenosti, podlili o svoje
poznatky s tmi, kte chtj zat. Tak jako kad organismus reaguje po
svm na medikamenty, tak je tomu i u lby alternativn . V ojedinlch
ppadech nemus doj t k poadovanmu zlepen.

Na svch pednkch po rliznch mstech republiky ani v korespon

denci jsem se vak nesetkala s nikm, kdo pouv urinoterapii a ml by
j edinou negativn zkuenost. Dovdla jsem se mnoho zaj mavch po
znatk. Seznmila j sem se s edestiletou pan, kter si jako l l let strila
ruku do ezaky a pokodila si ji natolik, e chirurg navrhoval amputaci.
Otec si vydal as na rozmylenou. V noci dvka bolest chodila po dvo
e a breela. Babika ze sousedstv j poradila, aby si navlhila kus ltky
mo a ruku dala do zbalu. Rno dvka zj istila, e ruka nejen m bol,
ale e na povrchu probhaj urit zmny k lepmu, a tak se od amputace
upustilo. Jen velmi zkuen oko odbornka by dnes a po bedlivm
zkoumn zjistilo pedchOZ raz. Na ruce nezbyla jedin jizva.
Kolegyn lkaka, kter organizovala moje pednky na Slovensku,
mi nabdla tak pednku pro Slovky ij c v Polsku. Byla jsem mile
7

pekvapena, e diskutovali bez ostychu, nejsem u ns doma na tento zp

sob bezbarirov diskuse zvykl. Mezi astnky byla postar ena, kter
ped lty hrozila hysterektomie (odstrann dlohy) pro siln krvcej c
myom. Urina ji tohoto vkonu uetila. Urinoterapie nebyla ani tam ne
znmm poj mem.
V Praze znm star pan, kter urinoterapie pomohla stt se znovu
pohyblivou a odpoutala j i od trvalho leen na lku. Samozej m re
spektuj i, e se na pednce dalm stydla nco ci. Vet mn znmch
lid, kterm urina pomohla v nej rznjch potch a situacch, by byl
dlouh. Mohla bych uvst adu ppad ze sv rozshl korespondence.
To nen mm clem. Jenom jscm chtla upozornit na i problematiky
u pacient, kterm urinoterap ie pomohla.
Urinoterapie j e bez nadszky star jako lidstvo samo. Prvn psemn
zznamy j sou star 3 500 a 5 000 let a pochzej z Indie, kdc byla uri
noterapie propracovna psemn. Tak v babylnskch pramcnech o l
kastv (2. tiscilet p. n. 1.) se uvd, c sc touto lidskou tekutinou zab
vali . Pouvn uriny bezpochyby sah daleko do obdob, kdy se vznam
n poznatky pedvaly jen stn, z pokolen na pokolen.
V extrmnch situacch me urina zachrnit ivot, jako dezinfekcc
ran i j ako nhrada pit a ivin: pi zcmtcsen, zplavch, psench bou
ch apod., doprovzench zpravidla cnm epidcmi a nkazou pitn
vody. Do takov situace se dostal v mexick pouti i jcden astnk mch
pednek, kter si v nejvy nouzi vzpomnl na urinu, vymani l se z fa
tymorgny a dostal se iv do cle.
Urinoterapie je znm na vech kontincntech a dodncs je urina pou
van v klimaticky nronch podmnkch. Eskymci urinu pravideln pi
j, jist cestovatel dokonce popsal, jak veer pi diskusi popjcj svou uri
nu. Pouvaj j i australt domorodci pi pochodech pout. Dokonce n
lka, zajmajc se o kosmonautiku, ekl v rcakci na moje intcrview, e
kosmonauti p ij recyklovanou urinu. Urina je indiny a Eskymky pou
vna k celkov tlesn a duevn oist. Psob jako protijed vi vem
j edm a j e pouvna domorodmi nrody v situacch pi ohroen ivota.
Urinoterapie je bn v Indii a Tibetu, velmi podrobn byla urina
a jej inky prozkoumna v USA, Evrop (zejmna Anglie, vcarsko,
Nmecko, Rusko). Nen neznm v Japonsku, Africe ani v Austrli i . Ve
svt se objevuj lnky a odborn prce lka a farmakolog, zabvaj
cch se lebnmi inky moi a dlmi aplikacemi, kte tak pispvaj
k odhrnut rouky taj emstv kolem urinoterapie. Velmi zaj mav odborn
publikace pochzej z Ruska a ze Spojench stt americkch, kde se to-

muto tmatu vnuj i klinicky destky let. Mon se stvme svdky ve

obecnho nvratu k tto osvden metod.
Metoda urinoterapie je zaloena na principu pirozenho kolobhu l
tek. Nezashne-li lovk syntetickmi p rostedky do pirozenho kolob
hu ltek ve svm organ ismu, produkuje urinu, kter je v kadm ohledu
zdrav a neobsahuj e dn kodliv ltky. Jestlie vak konzumuj eme
spoustu chemickch ltck, a ty j sou dnes ve vech monch potravinch,
o alkoholu, kofeinu, kouen ani nemluv, bude st z nich opt vyloue
na do uriny. Obsah uriny tm bude samozejm poznamenn.
Co pesn se pi urinoterapii dje? Jednodue eeno, podle
Armstronga: Po vypit nebo vmasrovn urina ist krev a vechny tles
n tkn, dodv vyuiteln iviny a poskytuje organismu informace
o tom, zda a kde je nco vyvedeno z rovnovhy. Plisoben uriny pi velmi
intenzivn aplikaci, jakou je hladovn (pst) spojen vhradn s pitm
vody a uriny, popisuje Armstrong takto: "Kdy se pijme urina do tla,
profiltruj e se, stv sc stlc istj, co je zejm u bhem prvnho dne
pit uriny. Urina rozpout a odbourv vechny usazeniny a blokdy, po
slze regeneruje orgny a tkn, kter utrply nemoc." Uvd etn p
klady z prody, aby vysvtli l fungovn uriny. "Proda v, e sc mus
o sebe postarat sama. Aby zstala v rovnovze, pouv ekologicky
a ekonomicky perfektn systm. V tomto pirozenm obnovitelnm sys
tmu nen dn odpad. Pomysleme teba na strom, kter nech na pod
zim opadat sv list . List shn ije a petvo se na humus, ze kterho strom
na jae zskv vivu." John W. Armstrong byl proslul anglick li
tel, kter pro podporu sv teorie, e vechny nemoci - s vhradou razo
vch a strukturlnch defekt - lze lit homeopaticky pouitm urinote
rapie, napsal r. 1 944 The Water ofLife (iv voda). Znovu jsem si ji rda
peetla v l l . vydn, Essex, (Anglie), 2000, a ncmohu si ponechat jen
pro sebe souasn komente lkaskch celebrit v preambuli:
- Mnoho lid v, e padest tisc lka, hust s velkeh nemocnic,
armdy sestcr, dentist, farmaceut, lka na klinikch a kolem 3 00 tisc
mentln postiench jsou znaky pokroku v lkastv a civilizaci, avak
ve skutenosti to svd o naprostm selhn naeho zdravotnictv
a o patnm veden veej nosti ve stravovn a zpsobu ivota. Tisce ope
rac provdnch tdn s brilantn technikou jsou dalm dkazem, e
pedchoz lba nebyla spn. (Dr. Fraser Mackenzie, C.LE.)
- Zdrav a beznemocnost je pravou ct ivota. Lidsk bytosti chybuj
v tom, e neel nadbytku, kter je j i m vmetvn do tve. Jsme vytveni

z toho, co j me, a j estlie nj ak orgn onemocn, znamen to, e strava

byla chybn. (Dr. Fraser Mackenzie, C.LE.)
- Nemoc se stala existennm pedmtem a doktoi j sou j ej koj nou, a
vdom, i nevdom. Celkov doj e m j e vak spe ten, e doktoi pro
dukuj nemoc. Vce ne to, cel systm a fi lozofie naeho pstupu k ne
moci j e myln. (Dr. W. H. White, M.R.C.S., L.R.c.P.)
Dostala jsem nedvno novou knihu o urinoterapii Your Own Perfect
Medicine (Vae vlastn dokonal medicna), Scottsdale, Arizona, 1 998,
kterou napsala Martha M. Christy. Vnoval mi ji echoamcrian, strojn
inenr, podnikaj c v oblasti ekologickch a odpadnch tcchnologi, kte
rmu se v Kalifornii dostala do rukou moj e Urinoterapie oima lkae.
Sm si pomhal urinoterapi z ady nemoc. Strun to shrnu. Jako dt
onemocnl za vlky ernm kalem, v t dob smrtelnm infeknm
onemocnnm. Jeho matce doporuil idovsk lka urinu. Zachrnil mu
ivot. Pozdj i vylil urinou i matku, kdy dostala zpal plic. Pot sm
urinu dlouhodob pouval. Kdy u si myslel, e je zdrv a pestal s uri
noterapi, pekonal mozkovou mrtvici a opt se pomoc uriny z tohoto
zdravotnho postien dostal.
Motivem k napsn knihy bylo Mart Christy ticet let bolestivch
zdravotnch pot od prvn menstruace pes porod a dal ivotn dob,
kterch j i tradin medicna nedokzala zbavit. Utratila destky tisc dola
r, ani by j to pineslo alespo levu. Pot ji zbavila urinoterapie,
o kter se nhodou dovdla. Shromdila a komentuj e zhruba 1 50 V
deckch poznatk z urinoterapie a urologie, kter byly publ ikovny
v U S A v 70.-80. letech. Nkter prameny z jej knihy zmi1uj i v tto sv
nov publikaci. Zvrem vyjaduje nzor, e lidsk mo a ve nejdlei
tj , co s j ej m vyuitm souvis, je nej lpe zmapovanou lkaskou oblas
t, avak prv prokazateln spnost aplikac s takka nulovmi nklady
na len brn veobecnmu zvcejnn poznatkli.
Sv poznatky jsem erpala tak z ruskch pramen. V 90. letech na
psal nkolik publikac G. P. Malachov, nap. Biorytmologie a urinotera
pie, Petrohrad, 1 994. Dalm zdroj em byla kniha L. Sosnovskho Urino
terapie vera, dnes a ztra, Kyj ev, 1 996.

V Nmecku zveejnili prof. Stiittgen a prof. Borel li, Die A 'rzte Zeitung,
1 99 1 , vsledky vzkumu len neurodermitidy (kon onemocnn) ko
n mast na bzi I % hydrokortizonu a 1 0 % mooviny po dobu 1 2 msc
na vzorku I 900 pacient se zvrem, e lba u 84 % pacient pinesla
dobr a velmi dobr vsledky. Mezi obzvlt zajmav nmeck objevy
pat zprva dr. Nowaka, Zeitschriftfiir lnnere Medizine, 1 96 1 , o vsled10

cch pi len 21 ppad zhoubnch rakovinnch ndor (aludku, tlus

tho steva, jater, konenku, prsu, plic, dlohy, lymfatickch uzlin
a lunku) pomoc injekc urinovho extraktu kadho pacienta: Bhem
6- 1 0 tdn dolo k vrazn redukci tumoru a ani po dvou letech se ne
obj evila recidiva pznak. O poznatcch a metodch injekn ap likace
uriny v Nmecku od r. 1920 pe tak doktorka farmacie Flora Peschek
Bohmer v knize Urine Therapy, Vermont, Kanada, 1999.
V Kalkat vyla r. 1 992 souborn studie o moi indickho lkae Sa
raswatiho Amaroli (staroindick nzev pro mo), j ednoho z organiztor
1. svtovho urinoterapeutickho kongresu, ktcr sc konal s dvma sty
astnky v r. 1993 v indickm mst Goa. Druh svtov kongres uri
noterapcut sc uskutenil v kvtnu 1999 v nmeckch lznch Bad
Hcrsfcld.
Urinotcrap ic, pokud j chceme sVl'lj organismus ozdravit anebo vylit
nemoc, m sv psn pravidla, kter je potebn dsledn dodrovat. Po
kud si myslme, e na uritou dobu omezme svoje stravovac a jin zlo
zvyky, j sme na velkm omylu. Urinoterapie vyaduje zavst si d do i
votosprvy, stravovn, zbavit se rznch zlozvyk. Pizpsobit uvn
uriny biorytmlllTI na rovni bunn, orgnov a na rovni organismu ja
ko celku . Musme respektovat biorytmy denn, tdenn, msn a ron,
se zetelem na nejvy a nejni aktivitu j ednotlivch orgn a systm.
Tato publikace je urena nejen pro vn nemocn, kterm ji klasic
k medicna neme nabdnout dal lbu, protoe vyerpala vechny
sv monosti a v tichosti je nechv dot, ale i pro innou prevenci. Ani
pouit miny nemlle zachrnit nemocnho zbdovanho natolik, e j eho
imunitn systm ji nen schopen reagovat a organismus u nem slu se
brnit. Pracovat na svm ozdraven mus kad zat vas. Jsem pesvd
ena, e j ako lkai nemme dn prvo brt ani sebevnji nemocn
mu nadj i , a e tuto nadji urinoterapie spn posl. Nadjc nesm um
rat dve nc ncmocn. Pestoe sc lka denn setkv s lidskm utrpe
nm, pokud nen sm postien, nen schopen vctit se do stavu vn ne
mocnho.
Urinoterapie je vynikaj c preventivn metoda a me ji samozejm
pout kad, kdo chce nemocm pedchzet. ten se dozv, jak se pra
videlnm proplachovnm nosohltanu urinou zbav rmy a znt dutin,
kloktnm angn, proplachovnm dutiny stn odstran znt dsn a pe
dejde zubnm kazm i paradontze. Je to metoda, ozdravuj c organismus
jako celek. L rzn nemoci. Napomh vyplavovn usazenin z tla.
Odstrauje patologick procesy z organismu.
II

Postupn se zbavme pebytk ltek konen b lkovinn vmny, jako

j sou: moovina, kyselina moov, pavkov soli a nkter jin ltky.
Zbavme se konench produkt uhlovodkov vmny, konench me
tabolit tukov vmny, minerlnch ltek, kter organismus nedokzal
pijmout, protoe zmnily svoji strukturu tepelnm zpracovnm nebo ji
nou pravou. Zbavme se sol vpnku, kuchysk soli atd. Mnoh je zp
sobeno nadmrnm pjmem potravy, nesprvnou kombinac potravin,
nesprvnm sledem pijmanch potravin bhem jednoho jdla, nedodr
ovnm biologickch dob zavacch orgn, zejmna pjmem potravy
na noc.
Urina nen lk na j ednotliv nemoci, je to univerzln prostedek pro
ozdraven celho organismu. Tm, e lme konkrtn nemoc, odstrauc
jeme tak v zrodku nemoci, ktcr sc jct neprojevily. Organismus zba
vujeme letitho nnosu v zavacm stroj , cvch, orgnech, mozku,
v bukch a mezibunnm prostoru. Zajistme tlu dostaten psun i
vin a odplaven zplodin vznikaj cch pi metabolismu.
Vraznjch a rychlejch vsledk sc doshne spojenm urinoterapie
s hladovnm. Metoda urinoterapie ist organismus a obnovuj c pokoze
n orgny a tkn, druh - hladovn - ct cnergii, ktcrou by organismus
jinak vydal na trvcn, vynakld j i na umocnn oisty organismu
a urychluje jeho obnovu. Sama jsem se mnohokrt pesvdila
o blahodrnm inku tchto dvou metod. Vylila jsem si basaliom (n
dor ke) na levm brci, i po nkolika I ctcch od opcracc se uvolnily
srsty, zanikly zhrubl j izvy v podpad a tm sc zlepila hybnost prav
ruky. Nevm o potch s dchacmi cestami, zavnm. Zahnala j sem
strach z recidivy vylenho rakovinnho onemocnn.
Kad, kdo tuto metodu pouv, mi sdlil, e jeho pracovn vkon
nost stoupla, podstatn rychlej i se zbavil nachlazen i virzy, a to bez
pouit lk. Sta to vyzkouet a kad se o innosti pesvd sm na
sob.
V zsad nejsem proti alopatick lb nasazen clen. Ale tak vm,
e chemick preparty potlauj symptomy nemoci, nel nemoc samot
nou a e kad lk m vedlej inky. Koeny nemoci tkv mnohem
hloubji. V lidskm organismu jako celku vechno souvis se vm. Poru
cha innosti njakho orgnu nem pinu jen v nm samotnm. Oproti
tomu urinoterapie nen lkem na konkrtn nemoc, nbr je to prostedek
oiuj c, a tm ozdravujc cel organismus. Odstrauj e pinu nemoci.
Je dobrm preventivnm prostedkem.

12

1 . Prodn lebn postupy oisty organismu

Zjemcm, kte sc rozhodli zat s urinoterapi, nebo tak z preven
tivnch dvod hladovt, bych ze sv vlastn zkuenosti doporuovala za
t dkladnj oistou organismu, kterou j scm popsala jako metodu Kro
ky ke zdrav v knize Urinoterapie oima lkaFe. Velmi strun zde shr
nuj i procedury tto metody, kterou jsem se nauila bhem svho pobytu
v Rusku. Vtina z nich pat mezi klenoty ruskho lidovho litelstv.
Vechny tyto lebn postupy jsem peliv posoudila z lkaskho h le
diska a dvakrt vyzkouela na sob. Oistu mohu doporuit mlad i sted
n generaci, ale ani u starch jedinc nen vylouen. Odpovdnost za
proveden proccdur ncsc kad sm. Tcn, kdo se pro njak onemocnn
, se mus ped aplikac ne popsanch procedur poradit se svm oetjchn lkaem.
.

Tento soubor prodnch lebnch postup je uren na pomoc lidem,

kte trp zavacmi potemi, l uovmi kameny, ledvinovm pskem
a j inmi nemocemi. Uveden lebn postupy a s nimi souvisejc pravidla ivotosprvy rovn zbav steva letitch nnos ze patn natrven
potravy, kter se ve stevech rozkld a vznikajc toxiny otravuj orga
nismus. Oista slou k odstrann letitch usazcnin v tknch a tak j ako
prevence proti civilizanm nemocm.

Cel "oista" organismu nen asov nron a mohou ji bez prob l

m absolvovat i lid zamstnan. Spov v sedmi krocch, kter postupn
uprav stav a innost zavacho stroj, kloub, jatcr, ledvin, lymfatic
kch (mznch) cest a cv. Pokud se m doclit vysok innosti procedur,
je nutno provdt je dllslcdn tak, j ak je uvedeno v nvodu. Prvn rok se
m oista provst 4krt - jednou v kadm tvrtlet, druh rok 2krt
a v ns leduj cch ltech 1krt ron. Mus se vdy zat oistou stev
a dal kry mus na sebe navazovat. Zv se vae imunita, vyist se za
vac stroj, jtra a ledviny, zbavte se zcpy, zlep se vae psychika.
Poznamenvm, e asov daj e o aktivit tlesnch orgn a o pro
veden jednotlivch procedur j sou v tto knize uvdny bez ohledu na po
suny letnho asu.

13

1 . 1 Krok prvn: oista stev

Razantn oistu tlustho steva neme podstoupit lovk s nemocnm
srdcem, astmatickou nemoc v dob zchvatu, vysokm krevnm tlakem
a hnisavmi stevnmi onemocnnmi.
Oista tlustho steva se provd j eho promvnm klystry. Vplachy
steva - klystry - jsou soust jak ppravy ped hladovnm, tak vlast
nho hladovn. Jej i ch clem je odstranit z tlustho steva star zbytky
a tak hleny uvolnn pi hladovn. Nen teba se bt vtho obsahu
v irigtoru, na vt mnostv tekutiny si stevo postupn zvykne. Ze za
tku provedeme vplach teba 2krt za sebou s menm obsahem tekuti
ny. dme se obsahem vytkajcm ze steva. Je-Ii stevo ist, vytkajc
tekutina nezapch a je ist.
Do 0,5- 1 ,5 1 pevaen vody ochlazen na tlesnou teplotu (ovme
hbetem ruky), pidme 100-200 ml vlastn moi odpaen na Y, pvod
nho mnostv . Pipraven roztok nalijeme do irigtoru, kter zavsme
do ve 1 m nad vanu. Ped zavedenm trubiky do konenku a hadiku
uzaveme kolkem. Polome se na lokty a kolena do vany a zavedeme
trubiku na konci irigtoru do konenku.
Uvolnme z hadiky kolek, aby mohl roztok voln odtkat do steva.
Bicho uvolnme a dchme sty. Sname se udret v sob roztok co
nejdle - aspo 1 0 minut. Mme-li to od vany daleko na zchod, pipra
vme si pobl vany kbelk, do kterho budeme nkolikrt po sob vy
prazdovat obsah steva. Tuto proceduru, je nejvhodnj provdt mezi
5. a 7. hodinou rann, kdy je podle biologickch hodin maximln tok
energie do tlustho steva. Kvli pohodl jc vak mon ji provdt tak
ped spanm. Procedura ns vedle oisty stcv zbav tak hemoroid, kter
j sou dsledkem zcpy.
Klystr provdme:
l . tden - kad den
2 . tden - kad druh den
3 . tden - kad tet den
4. tden - kad tvrt den
5 . tden - jedenkrt za tden
Tato zkladn procedura - oista stev, bez n nem smysl zanat ani
jednu z dalch procedur, se ned zkrtit. Jej m elem je oistit stny
14

stev od letitch nnos. J sama jsem vyzkouela vechny oistn proce

dury na sob dvakrt a oistu stev tak ve zkrcen verzi. Mohu ci, e
zkrcen verze je pro organismus nronj. Pokud se steva dkladn
nevyist, otravuj organismus jedy vznikaj c hnitm letitch nnos,
a ztuj jeho prci pi oist.
Za nejinnj pdavek do klystru pokldm urinu, protoe je svm
sloenm nejbli vnitnmu prosted organismu. Pokud trpme polypy
v tlustm stev, je vhodn dlat pouze urinov klystry. Urina by mla
bt odpaen na 12 pvodnho mnostv (tj . z 5 00 ml uriny dostaneme po
odpaen 250 ml). Na urinu odpaenou a na 1f4 si mus stevo postupn
zvyknout, jinak by mohlo dojt k poplen citlivj sliznice steva. Odpa
enou urinu meme edit urinou erstvou.
Rozhodnut peovat o sv zdrav by mlo bt zvazkem ke zmn
stravovacho reimu, jak to opakovan ve svch publikacch zdrazuji,
protoe strava je jednm z rozhoduj cch initel udren zdrav. Konzu
mace potravin by mla bt v souladu s tmto schmatem:
Obr. I: Do oruen a nevhodn kombinace otravin

NE

ANO

NE

NE

NE:

ANO

NE
"' ..

..

. ..

..

.. II fl

.......... - ..
...... .

..

ANO

Poznamenvm, e erstv ovoce konzumuj eme samotn, a to Y, ho

diny ped j dlem nebo 2 hodiny po j dle.
15

1 .2 Krok druh: boj s dysbakteriemi

ast uvn lk, pemra kynutho tsta, masa a mlka zpsobuje
zamoen zavacho stroj cizorodmi m ikroorganismy - konidiemi,
kvasinkami, stafy lokoky. Tito parazit, kterm umoujeme t na sliznici
zahlennho zavacho stroj , se iv krv a zaplavuj n organismus
jedy, kter produkuj .
Pro boj s dysbakteriemi pouijeme esnek. P o dobu jednoho a dvou
tdn snme denn rno nalano jeden strouek esneku hodinu ped j d
lem a jeden dv hodiny po veei, nim nezaj dme ani nezapj me. Pro
ty, kterm esnek pchne a s obtemi ho polykaj, doporuuj i nakrjet
esnek na pltky, zabalit do chlebov stdky a spolknout. Pznakem vy
hoj en bude vymizen nadmn po j dle. V prbhu len obzvl za
nedbanch ppad vyvolv esnekov va plen v jcnu a aludku.
Ve je v podku. Po esnekem usmrcench mikroorganismech se toti
obnauj ranky, kter pi styku s esnekovou vou pl. Me se obj evit
i buen srdce.
esnek je jedin potravina obsahuj c rozputn germanium. Tento
prvek upevuje "pruinov" systm vech chlopn v organismu.
Pro obnovu lzov a vstebvac schopnosti aluden-stevn slizni
ce je dobr pout odvar z ovsa, kter pipravme nsleduj cm zpsobem:
oves promyjeme, usume a umeleme v kvovm mlnku. Do termosky
nasypeme 2 polvkov lce mletho ovsa a zalijeme 0,5 I vac vody.
Nechme 3-4 hodiny ustt. Tento odvar je vborn pro obnovu zdrav po
porodu, kdy dolo k velkm ztrtm krve, v rekonvalescenci po opera
cch, pi lkovch alergich, anemii , diabetu, hypoacidit, chronickch
onemocnnch plic, poruen peristaltiky.
Zavac stroj je chemickm regentem, zpracovvaj cm nai potra
vu do takovch chemickch forem, kter j sou schopn vstebat se do kr
ve, anebo do forem, kter jsou evakuovny z organismu. K biochemick
mu petvoen potravy je zapoteb vytvoit urit prosted o vhodn
hodnot pH. Nejpirozenjm prostedkem k udren optimln hodnoty
pH prosted zavacho stroj je jablen ocet. Psob pzniv na za
vn a udruj e optimln reim ltkov vmny.
Podle mch zkuenost je vhodnj ocet pipraven doma ne j able
n ocet prmyslov vyroben kysnm lihu obsaenho v jablenm vn,
kter je kyselej a mn vhodn k pprav npoje. Domc jablen ocet

16

m lahodnj chu a nen tolik agresivn. Pouijeme padan jablka i jabl

ka ni kvality.
I. Recept na domc j ablen ocet:

Jablka omyjeme, odstranme okvt ("bubka") a stopku, a na

drobno je nakrj me nebo nastrouhme i s jdincem. Touto
hmotou naplnme 5 litrovou sklenici asi do poloviny a zalijeme
pramenitou vodou. Pidme 1 00 g cukru na 1 I vody a krku chle
ba, zaveme prodynou ltkou a nechme v teple kvasit.

Obsah 1-2krt denn zamchme devnou vaekou. Nechme

stt 2-3 tdny.

Po 2-3 tdnech obsah procedme pes pltno, vymakme a ne

chme stt 6 tdn bez mchn.

Pak ustt ocet nkol ikrt scedme a usazeninu pefiltrujeme.

Pokud chceme mt ocet przran, provdme filtrovn nkoli

krt za sebou. Nej lpe je nechat pefiltrovan ocet opt njakou
dobu odstt a znovu pefiltrovat. Dokud se na octu tvo "ztka",
nen kvaen ukoneno.

II. Recept na domc jablen ocet:

Jablka omyjeme, odstranme okvt a stopku a nadrobno nakrj

me nebo nastrouhme i s jdincem. Touto hmotou naplnme
51itrovou sklenici asi do poloviny a zalijeme pramenitou vodou.
Nesladme.

Obsah 1 -2krt denn zamchme devnou vaekou a nechme

stt 2-3 tdny.

Po 2-3 tdnech obsah procedme pes pltno, vymakme a ne

chme 6 tdn stt bez mchn.

Pak nsleduj e scezen a filtrovn jako v pedchozm receptu.

Co obsahuje jablen ocet?

draslk - pzniv ovlivl'uje pokoku, elastinost cvnch stn

a posi luje srden sval

vlkninu obsahuj c pektin - m vliv na snen cholesterolu

a tm sniuj e riziko srdenho infarktu

vpnk - dleit pro tvorbu kost a zub

17

beta-karoten - je inn v boji proti volnm radiklm, kter

psob strnut a nejrznj onemocnn

hok podporuje aktivitu enzym, dleitch pro dobr prbh

ltkov vmny.
-

Jablen ocet krom ochucovn j del a salt pouijeme tak k p

prav npoje z jablenho octa:
Do 2 dl vody pidme 2 liky jablenho octa a osladme dvma
likami medu. Tento npoj pijte rno, hned jak vstanete z postele.

1.3 Krok tet: oista kloub

Oistu kloub provdme a po dkladn oist stev, co zabezpe
jej proveden bez alergie. V opanm ppad se toti nnosy ve stev
rozpust dve ne usazeniny sol v kloubech a jsou pinou svdivky
a kopivky. Na jednu kru je zapoteb 15 g bobkovho listu. Pt gram
bobkovho listu vame ve 300 ml vody 5 minut. Ve nalijeme do termos
ky a nechme 3-4 hodiny odstt. Roztok slijeme a po malch doucch
pij eme bhem 12 hodin.
Pozor! Nen mon vypt vechno najednou vzhledem k nebezpe
vyprovokovn krvcen! Proceduru provdme 3 dny. Roztok pipravu
j eme kad den erstv. Za tden je mon proceduru zopakovat. Strava
m bt vegetarinsk - bez ivoinch blkovin. Tato kra vm pome
zbavit se usazenin sol v kloubech, bolest pi zmnch poas a kloubn
navy.

1 .4 Krok tvrt: oista j ater

Ped oistou jater, stej n jako ped kteroukoli z ostatnch na sebe na
vazuj cch procedur, mus bt provedena oista tlustho steva.
Oista j ater se mus provdt pravideln za tchto podmnek:

Stevo mus bt ist, bez nnos a zcpy, aby ern stagnuj c

lu, oloupan cholesterolov nnosy luovch cest a bilirubino
v kameny mohly bez zadren ve stev voln odejt konen
kem. Jinak by se mohly stt zdrojem sekundrn intoxikace ze
steva.

Nkolik dn ped oistou je nutno j st veganskou nebo vegeta

rinskou stravou.
18

Psn dbme na dodren asu oisty j ater: 19:00-21 :00 hodin.

K oist je nutn pistoupit s pesvdenm o mohutnch regene

ranch schopnostech naeho organismu, s plnou dvrou a beze
strachu. Je to dleit zejmna na zatku procedury a v dob od
chodu hlen, oloupanch odlitk luovch cest, mkkch b i liru
binovch kamen velkch rozmr (a velikosti vlaskho oe
chu), drobnch cholesterolovch kamen. Kad, kdo absolvoval
celkovou oistu, byl pekvapen mnostvm kamen, obsahem lu
ovch cest, ale hlavn nslednou levou. Uet se lunk ped
jeho chirurgickm odstrannm, protoe vechno, co se v tle na
chz, m svj el.

Pprava a proveden oisty jater:

1.

den rno mezi 5. a 7. hodinou provedeme klystr a bhem dne j me

erstv jablka a pijeme jablen mot, ale tak se mi osvdilo pit
kombuchy v libovolnm mnostv.

2.

den provedeme tot, c o I . den.

3.

den opt tot, co I. a 2. den.

4.

den je vyvrcholenm oisty. Rno provedeme klystr a pijeme pouze

j ablen mot v libovolnm mnostv a do 1 9 : 00 hodin veer, kdy
zaneme se samotnou procedurou oisty.
Ped zahj enm procedury oisty.jater:

Pipravme si 200 nebo 300 ml olivovho oleje a 200 ncbo 300 m l

crstv vylisovan citrnov vy (jsou dv koly oisty jatcr
a podle toho, pro jakou se rozhodneme, pipravme si mnostv
olejc a citrnov vy). Nemme-li monost sehnat olivov olej ,
dobe poslou i slunenicov olej .

Pipravme si 4 skleniky (pokud jsme se rozhodli pro prvn typ

oisty jater) anebo 6 skleniek (pokud jsme se rozhodl i pro druh,
dkladnj typ oisty). Do kad skleniky odmme pesn
50 ml olivovho olej e a 50 ml erstv citrnov vy. Pouij eme
tedy 200 nebo 3 00 ml olivovho oleje a 200 nebo 300 ml erstv
citrnov vy, kter rozdlme po 50 ml do ty nebo esti skle
niek.

S pitm smsi olej e a citrnov vy zaneme pesn v 1 9 :00 ho

din. Cel mnostv se mus vypt do 2 1 :00 hodin.
19

Hodinu ped oistou uijeme dv tabletky No-Spa (nebo jin

spasmolytikum) a dv tabletky Isocholu. (Spasmolytikum uvoln
luov odvodn cesty a Isochol podpo vyluovn lue).

Zrove si dme patnctiminutovou napaovac koupel (teplota

vody 3 8- 40 C pro ty, kte ji snesou).

Pro ppad, e bychom bhem pi smsi poctili nauzeu anebo nu

cen ke zvracen, pipravme si pedem drobn nakrjen esnek
a v ppad nevolnosti k nmu ichme.

Krtce ped 1 9 . hodinou si pipravme termofor, naplnn horkou

vodou a obalen runkem, abychom si nezpsobili popleniny.

Prbh procedury oisty jater

V 1 9 :00 hodin si lehneme do postele, pilome termofor na krajinu

j atern - tsn pod prav ebern oblouk. Vypijeme dvku oleje
s citrnovou vou z prvn skleniky a lehneme si na prav bok. Setrv
me tak a do I hodiny po plnoci, kdy zan biologick aktivita jater.
Vodu v termoforu udrujeme stle teplou. Pi tom vypij eme po 20 mi
nutch dal dvky. Je nutno bezpodmnen dodret dobu 19:00-2 1 :00.
Tento as pro zatek oisty je vybrn proto, e v jtrech je minimln tok
energie od 1 9 :00 do 2 1 :00 hodin.
Pokud nm dl pote vypt najednou vt mnostv pipraven sm
si, uvme ji po lcch, ale bhem 20 minut, a ulome se ke spnku.
Vyluovn hlen, usazenin ze luovch cest a kamen do zavacho
stroj probhne individuln, ale jtra se bhem procedury ji ist a tra
sa hlen a kamen z dvanctnku do tlustho steva je jet dlouh. Nut
kn na stolici se me objevit nad rnem, ale i pozdji. Vyprazdovn je
etapovit. Pldruh hodiny po tetm vyprzdnn aplikujeme klystr. R
no lehce posndme nebo vypijeme vu i snme ovoce. Po uplynut
1 2 hodin (tj . v 1 7:00- 1 9 :00 hodin) provedeme jet jednou klystr.
Cel nsleduj c tden po oist j me vegetarinskou stravu - bez i
voinch blkovin. Stolic jet odchzej hleny a bude svtle zabarvena.
inek procedury je vraznj , naasujeme-li oistu do obdob m
snho plku.
Bhem prvnho roku lze provdt tuto proceduru jedenkrt v kadm
tvrtlet. V druhm roce dvakrt a v dalch letech jednou ron. Jsou-li
jtra hodn zanesena (poznme to podle obsahu ve stolici), meme

20

oistu jater zopakovat za msc. V dob mezi dvma oistami jater j me

lehce straviteln pokrmy.
Po prvn oist jater se me objevit lehce zven teplota a nava. Je
to prvodn znak tto procedury a ve se uprav samo.

1 .5 Krok pt: oistaJedvin

Dleitost ledvin je v tto knize na mnoha mstech zdraznna. Led
vinov kameny a psek jsou dsledkem jejich patnho fungovn, zpso
benho jejich neustlm petovnm, nedostatenm pjmem tekutin.
Oistu ledvin je nej lpe provst v lt, kdy je sezna meloun, protoe
spolu s ernm chlebem se nm stanou na tden jedinou potravou. Dnes
u nen problm provst oistu ledvin v kterkoli ron dob, protoe
mclouny jsou k dostn po cel rok. Trpmc-li ledvinovmi kameny nebo
pskem v moovm mchi, zvolme pro jejich vyplaven z organismu
biologicky nejmn aktivn as ledvin . Nej lpe v ase 5:00-7:00 hodin
(nejni bio logick aktivita ledvin) si dme 20-30minutovou teplou l
zd do 40C, pi kter poj dme meloun s ernm chlebem.
Proceduru mLleme zopakovat za 2-3 tdny, a do doclen doucho
vsledku, tedy vyplaven kamnk nebo psku.

1.6

Krok est: oista lymfatickch cest

Touto procedurou oistmc lymfatick evy a lymfatick uzliny, kter

hraj k l ovou roli v obrannm systmu organ ismu.
Podle nvodu americkho dietologa dr. Walkera si pipravme sms
900 ml grapefruitov vy, 200 ml pomeranov vy, 200 ml citrnov
vy a 1 ,5 I vody z rozttho ledu (led si vyrobme pedem v mraznice,
nej lpe z vody zbaven deuteria). V lkrn si koupme 1 00 g Glauberovy
soJi. Rno si odmme 1 00 ml vody z rozttho ledu, do kter pidme
polvkovou lci Glauberovy soli , a tento roztok vypijeme. Potom si d
me 15minutovou lze 40C teplou. Pro dkladn oht a lep pocen se
ponome do vany. Po lzni se zaneme siln potit. Kadch 30 minut vy
pijeme 200 ml pipraven smsi edn vy. Cel mnostv spotebuje
me bhem 1 5 hodin.
vu z citrusovch plod si pipravujeme kad den erstvou, nali
jeme do lhve, kterou uzaveme a dme do chladniky. Pokud mme dost

21

asu na ppravu kad dvky, vyrbme nkolikrt denn erstvou vu.

Stnm toti va oxiduje a ztrc cenn ltky.
Tato oistn kra se provd celkem ti dny po sob. Vhodn j sou pi
n kadodenn vplachy tlustho steva.

1 .7 Krok sedm: oista cvKrev je dleitm transportnm orgnem. Podl se na zachovn ce

listvosti organismu a jeho zen. Transportuje kyslk, iviny, obrann lt
ky, hormony a j in dl eit ltky.
Krev proud v uzavenm cvnm systmu a k tomu, aby mohla do
pravit potebn ltky vude po celm organismu, je velmi dleit, aby
cvy mly dostaten prsvit. Porucha pnkhodnosti cv kon nekrzami
tkn (odumenm), infarktem srdce, plic, mozku, stev apod. Ke zlepen
prchodnosti cv slou sedm oistn krok.
K oist cv si pipravme:

2 dl koprovho semnka (nemoen - koupme v lkrn)

2 lce mletho koene kozlku lkaskho (valerinslc koen

Valeriana officinalis)

4 dl medu

Sms dme do dvoulitrov termosky, zalijeme po okraj vac vodou

a nechme 24 hodin louhovat. Pot obsah termosky rozlUeme do mench
lahv a dme do chladniky. Uvme I polvkovou lci Y hodiny ped
j dlem a do spotebovn.
Doporuen procedury oisty tla je potebn absolvovat pesn
v uvedenm poad.
Vechny procedury mus postupovat za sebou tak, jak jsou v knize
popsny. Zanaj vodnmi vplachy tlustho steva a pokrauj a po
sedm oistn krok cv.
Tepl lzn slou k vazodilataci (rozen cv) a lepmu prokrven,
a tm k odplaven hlen.
Vplach tlustho steva slou k lepmu vyplaven vylouench hlen
z tlustho steva, kam se st hlen dostv i z krevnho eit.

22

Pokud j sme o sv tlo nepeovali, ivotosprva byla patn a j e mu

hodn let, musme vynaloit tak vce sil na jeho ozdraven. Pedevm
u tch, kte maj organismus hodn zanesen hleny a rznmi j inmi usa
zeninami, dkladn oista pedejde nebo zmrn rzn komplikace, vy
volan bhem hladovn pemrou vyplavovn tchto ltek, kter by
mohlo vst k zahlcen krevnho obhu a vyluovacch cest.
Oista j ater uet hladovjcho ostrch krizovch stav bhem hla
dovn, pokud se rozhodneme pro hladovn, kdy se s jtry ist od kame
n a star hust lui tak luov mch. Z tlustho steva mohou vy
chzet tak odlitky luovch cest a cry odlouen sliznice. Pro ty, kte
uvauj o hladovn, doporuuj i ped hladovnm celkovou oistu.
Dleitou soust oisty zavacho stroj a zejmna tlustho steva
j sou klystry. Ideln je aplikace pi aktivnch biorytmech tlustho steva,
tj . mezi 5. a 7. hodinou rann, nen to vak nutnou podmnkou. V tomto
obdob, kdy se tlust stevo samo oiuje, bude inek klystru vt.
Oistn klystr me bt ap likovn veer nebo bhem dne, nej lpe nko
lik dn ped hladovnm rno i veer.
Tm, kte se rozhoduj pro urinoterapii, vele doporuuj i celkovou
oistu, zejmna pi siln zahlennm organismu. Kdy je organismus sil
n zahlenn, me se na zatku urinoterapie, zejmna pi vypit vce ne
100 ml uriny za den, objevit prjem nebo zvracen v dsledku uvolovn
velkho mnostv hlen.

23

2. Biorytmy
Vtina proces v naem organismu probh v rytmech, kter jsou
synchronn s periodickmi pohyby Msce, Slunce, Zem, souvisej s m
nc se pitalivost a dalmi udlostmi v kosmu. Urit si kad z ns
poviml, e jsou dny a hodiny, kdy hrav snese fyzickou nebo duchovn
zt, zatmco jindy je tomu naopak. Je to tm, e se aktivita jednotlivch
orgn a systm v organismu periodicky mn. Sprvn naasovn i
votosprvy, posilovacch, ozdravnch nebo lebnch procedur je velice
dleit.

2.1 Nitrobunn biorytmy

Buka je vysoce organizovan chemick tovrna s komplikovanmi
vrobnmi linkami, ktcr bez ustn pemuje suroviny pijman z okol
ve vrobky, jejich sortiment me mnit podle okamit poptvky. Sv
vrobn metody pitom pizpsobuje vybaven, kter m k dispozici.
V buce neustle probhaj dva procesy: anabolismus a katabolismus.

Anabolimus

je biologick proces, pi kterm jednoduch ltky spo

jenm mezi sebou vytvej sloitj a sloitj ltky, slouc k tvorb

nov protoplazmy, rstu a hromadn energie.
!

Katabolismus je proces opan. Dochz pi nm ke tpen sloitch

ltek na jednoduch a tm k uvolnn nahromadn energie.
Anabolick proces zpsobuje narstn protoplazmy, zatmco proces
katabolick vede k zmenovn jejho mnostv a destrukci. Oba procesy
se vzjemn posiluj. Rozpad bunnch struktur stimuluje jejich nsled
nou tvorbu. m vce sloitch ltek se v protoplazm nashromd, tm
vce energie se uvoln, tm vce ivotaschopn je buka a tak organismus
jako celek.
Biorytmus je zen svtlem a teplotou. m jsou oba faktory silnj,
tm vce se projev cyklus promchvn protoplazmy a aktivita enzym.
Od 3:00 hodin rno do 15:00 hodin odpoledne dochz k posunu pH
organismu na kyselou stranu. Denn doba aktivuje katabolick procesy
v kad buce lidskho organismu. Mal pracovn zt za dennho svtla
posiluje tendenci k posunu kyselo-zsadit rovnovhy na stranu zsadi
tou.

25

S ubvnm svtla a sniovnm teploty dochz k zahutn bunn

protoplazmy a k poklesu nitrobunn aktivity. Od 15:00 hodin odpoled
ne do 3:00 hodin rno dochz k posunu pH organismu na zsaditou stra
nu. V bukch je klid, tzv. neaktivn stav. Probhaj anabolick procesy,
zej mna obnova bunk.
Stdn n itrobunnch biorytm je synchronn se stdnm dne
a noci.
Pohyb energie (volnch elektron) po drhch akupunkturnho syst
mu, aktivita orgn, to ve je svzno s procesy, kter v prbhu 24 hodin
probhaj na zemskm povrchu.

2.2 Denn (24hodinov) biorytmy

Den, podle nsk nrodn medicny, se vyznauje periodou j ang, noc
periodou j in.
Jang a j in, jimi je v nsk taoistick filozofii vysvtlovna podstata
vech vc a jev, j sou dva protichdn, ale vzjemn se podmiuj c
principy, existuj c ve vech procesech v prod.
Do sfry principu jang pat ve kladn: svtlo, den, teplo, ale tak
energie, aktivita, funkce, pohyb.
Je to musk princip.

K principujin pat ve negativn, tma, noc, chladno, h mota, klid.

Je to princip ensk.
Mezi obma principy je neustl soupeen, ale jeden bez druhho
nemohou existovat (zkon jednoty a boje protiklad). Naruen rovnov
hy vede k nemocm.
Oba principy pechzej jeden do druhho, transformuj se. Jang jako
denn princip nastupuje o plnoci, vzrst a sl a svho maxima dosahuje
dopoledne. V poledne nastupuje j in, sl, maxima dosahuje za soumraku
a smrem k plnoci slbne.
Pi detailnj m rozdlen perioda od rannho svitu do poledne odpo
vdjang vjinu: organismus ke sv innosti vyuv svou vlastn energii
a energii zskanou od Slunce. Perioda od poledne do veernho soumraku
odpovd jin v jangu. Vlastn energetick procesy se kumuluj s energi
26

zskanou z potravy. Organismus j e pln peveden na energii smenou,

tj . energii vlastn a zskanou z potravy.
Od veernho soumraku do plnoci pokrauj e perioda odpovdaj cjin
jangu. V tomto obdob jsou nejvraznj hmotn a energetick proce
sy, spojen s obnovou organismu. Perioda od plnoci do rannho svtn
odpovdjang vjinu, energetick procesy se vyrovnvaj s hmotnmi.
v

V organismu neustle probh stdn obou proces, energetickho

jang a hmotnho jn. Pevldaj-li procesy jang, vede to k bytku j in (na
ruen struktur tla). Jestlie pevldaj procesy j in, co vyaduje dal
energii na zajitn syntzy, zmenuje se jang (lovk se stv obznm
a patn pohyblivm). Rst a ubvn j in i jang, jej ich vzjemn stdn,
j sou zkladnmi podmnkami rozvoj e a existence lidskho organismu.
Na principu jang a j in zakldaj nt lkai vzjemn vztah orgn
mezi sebou a jejich vztah ke ki (akupunkturn body a projekce orgn
v uritch lokal itch ke).
M se zato, e kad velk orgn je v protikladnm a zrove dopl
uj cm (komplementrnm) vztahu k j inmu velkmu orgnu.
Tab. ]: Prov komplementrn orgny (podle nskho lkastv)
Plce

QC::>

Tlust stevo

Srdce

QC::>

Tenk stevo

Ledviny

QC::>

Moov mch

Slezina a slinivka bin

QC::>

aludek

Jtra

QC::>

lunk

Pi porue nebo nemoci j ednoho orgnu z dvojice nastv tak njak

problm s orgnem dopluj cm.
Ji velmi dvno dospli nt lkai pozorovnm k pedstav, e
existuje spojen mezi povrchem tla a jednotlivmi vnitnmi orgny.
Praktick zkuenosti s akupunkturou daly vzniknout koncepci zvltnho
systmu "i-sy-czin-sjue" 1 4 drah s body zprostedkuj cmi spojen povr
chu tla s vnitnmi orgny, kter zabezpeuj vazbu mezi vnjm
a vnitnm prostedm.

27

Na povrchu tla byly prokzny body, ve kterch se uritm zpso

bem odr funkn aktivita vnitnch orgn. Drdnm tchto bod do
chz ke zptnmu ovlivnn tchto orgn. Napklad drdnm nosn
s liznice vyvolme kchac reflex, tlakem na hbet nosu tento reflex utlu
mme. Tlakem na on bulvy vyvolme zmnu srdenho rytmu - tachy
kardii. Pi paroxysmln (zchvatov) tachykardii meme tlakem na on
bulvy obnovit srden rytmus apod.
V lidskm organismu je podle i-sy-czin-sjue 12 hlavnch provch
drah a dv dal, neprov drhy, po nich proud energie Qi a krev
Xue, kter jimi reguluj tlesn fu nkce.
nt lkai nejprve popsali 1 2 hlavnch provch drah, kter oznail i
podle ovldanch vnitnch orgn:
1.

drha plic

II.

drha tlustho steva

III.

drha aludku

IV.

drha sleziny a slinivky

V.

drha srdce

VI.

drha tenkho steva

VII.

drha moovho mche

VIII.

drha ledvin

IX. drha perikardu

X.

drha t oh

XI.

drha lunku

XII . drha jater

Pozdj i byly ureny jet 2 neprov drhy:
XIII.

drha zadn stedn

XIV. drha pedn stedn

Tyto dv drhy se od 12 pedchzej cch li energetickmi vlastnost
mi, vztahem k vnitnm orgnm a lebnou indikac. Osm zzranch
drah (qui-mai) podle tradin nsk pedstavy jsou jaksi "ndre ener
gie", kter spojenm s "moi energie" a na druh stran se zakladnmi
drahami slou k udrovn energetick rovnovhy v soustav drah. Pi
j maj pebytek energie pi jejm nadbytku v zkladnch drahch a vyd
vaj j i pi jejm nedostatku v zkladnch drahch.
28

Drhy tak pedstavuj spojen lovka s okolm, co m vliv na j ej ich

patologii, nebo jsou vlastn cestami pro vniknut patologick noxy do
tla. Exogenn noxa se dostv k do hlavn nebo sekundrn drhy
a cestou atakuje vnitn orgn. Avak i vnitn noxy (emoce) se z vnitn
ho orgnu mohou opan dostat cestou hlavn a sekundrn drhy na po
vrch tla do ke.
Rozeznvme drhy hlavn (King), kter jsou kmenem, z nho vy
stupuj j ednotliv vtve, a seku ndrn drhy (LilO). I ty maj kolaterly
a subkolaterly, umoujc spojen hlavnch drah mezi sebou.
Podle sv pslunosti k obma principm se dl drhy na jangov
a jinov. Drhy jinov zanaj na nohou nebo na hrudnku a probhaj
smrem vzhru, pi zvednutch pach vdy p o vnitn stran konetin.
Drhy jangov zanaj na hlav nebo na rukou a jdou dol po vnj stra
n konetin. Sbrnm mstem vech jangoveh drah je hlava, jinovch
drah hrudnk.

29

23

JIN

JIN

lunk

Jtra

Plce

JANG

Tlust

aludek

"

Slinivka :
bin

Srdce

JANG
Tenk
stevo

.19

:17

15

JAN G

JIN

Moov : Ledviny
m ch

..

..

..

! teplota tla

\vysoka
tvorba..hormonu.

vborn hojivost ran

JANG

JANG

Perikard

Ti
ohvae

lunk

vnitn prosted organismu

.
..

..

nejvy teplota tla

..

23

JIN

zsadit

nejni

21

vnitn prostedi organismu

kysel

vnitn prosted organismu

patn hojvost ran

JIN

JIN

zsadit

..

13

:11

JANG

stevo

w
o

JANG

nzk tvorba hormon

Rozdlen orgn z hlediska principu jang a jin

Pln orgny pslu k principujin. Jejich kolem je resorpce, zpracovn

a ukldn ltek. Pat sem plce, srdce, slezina, ledviny, jtra.
Dut orgny nleej k principu jang. Jej ich kolem je pjem ivnch
ltek z prosted, j ejich pprava ke vstebvn a evakuan funkce.
Pat sem tenk a tlust stevo, aludek, lunk, moov mch.
Perikard (orgny srdenho obalu) a ti ohvae jsou funknmi okru
hy. Ti ohvae j sou funknm okruhem, spojuj cm navzj em orgny
hrudnku, bicha a mal pnve. Jde o funkci cvnho systmu, specil
n tvoenou cvn stnou. Pat k systmu jang. Druhm funknm
okruhcm psobcm na cel organismus je perikard. Nle k systmu
jn. Uveden klasifikace je dkazem h lubho pohledu an na fyzi
ologick souvislosti.
tyi orgnyjang

Tlust stevo vyluuj e potravinov odpad z organismu. Jeho biologick

as je od 5 :00 do 7:00 hodin rno. V tto dob probhaj v tlustm
stev procesy formovn stolicc a j cj posun smrem ke konenku.
aludek pln funkci hromadn a prvotnho zpracovn potravy. Jeho bio
logick as je rno od 7:00 hodin do 9:00 hodin. Tento as je nej
vhodnj pro pjem potravy.
Tenk stevo pln funkci tpen potravy na monomery a aminokyseliny
a slou k j ejich peprav pcs stevn bariru do krve. Biologick as
tcnkho stcva jc odpoledne od 1 3 :00 do 1 5 : 00 hodin. V tomto ase
j sou ncjvhodnj podmnky ke tpen ivin: Intenzivn se vyuv
energie slunenho svitu, stimuluj c v souladu s resonanc vnitnch
orgn trvic procesy. Dochz k promchvn potravinov hmoty
v dutin steva a k jej mu aktivnmu pohybu jak ve stev samm, tak
i k doprav roztpen potravy skrz stnu tenkho steva do krve.
Moov mch vyluuj e produkty blkovinn a soln vmny z orga
nismu. B iologick as moovho mche je od 1 5 : 00 do 1 7:00 hodin
odpoledne, kdy nejinnj i dochz k rozpadu, oddlen v a usaze
nin a vylouen nepotebnch ltek z organismu.

31

 tyi orgny jin

Ledviny pln funkci udrovn pvodn ivotn energie a vodn a soln

rovnovhy. Vyluuj produkty duskov vmny. Biologick as led
vin je od 1 7 :00 do 1 9:00 hodin veer. Je to as, kter napomh t
pen blkovinnch ltek, z roztpenho vytsuje a vyluuje vechno
nepotebn, avak soubn vrac potebn zpt do krve. Vhodnj
doba pro ohromnou prci ledvin neexistuje.
Perikard (osrdenk, srden obal) nen orgn, nbr zvltn funkce pro
udren stl chemick skladby krve. Jeho biologick as aktivity je
od 1 9 :00 do 2 1 :00 hodin veer. Je to as, j eho jednm z pznak je
stabi lita, kdy se obnovuj vyrovnvac systmy krve a plazmy.
Jtra jsou hlavn l aborato a energetickm zsobnkem, kde se uskute

uj vechny druhy vmny, rozdlen krve a energie. Biologick as

jater je od 1 :00 do 3 :00 hodin v noci. Tato perioda je ideln spojena
s funkc jater.
Vivn ltky postupujc do krve j sou pro organismus cizorod a a
pi prchodu jtry mn Svou strukturu, stanou se blzkmi organismu.
Na tuto pemnu se vydv mnoho energie, avak v tto dob je ener
gie pebytek.
Jtra vyuij obdob sv aktivity tak k tomu, aby tp ila star erven
krvinky a tvoi la lu. Tvoc se lu m zsadit pH. V dob, kdy
pracuj j tra, dochz k nejvtmu posunu pH vnitnho prosted na
stranu zsaditou, co m za nsledek hor hojen ran ne v kterkoli
j in dob.
Plce udruj vzjemn pomr kyslku a kyslinku uhliitho ve vnitnm
prosted organismu. Biologick as plic je od 3 : 00 do 5:00 hodin
v noci.
Vliv Msce na 24hodinov biorytmy

Periodick procesy v prod a v l idskm organismu j sou siln svz

ny s pohybem Msce okolo Zem. Msc se v prbhu 29,5 dne (pesn:
29 dn, 1 2 hodin, 44 minut, 2,8 sekund) jedenkrt oto okolo stedu t
it pitalivosti Zem a Msce, kter se nachz uvnit Zem ble
k povrchu. Akoliv je hmota Msce 27milionkrt men ne hmota Slun
ce, je Msc 374krt ble k Zemi a psob na ni silnj i ne Slunce. Msc
obhne okolo Zem za 24 hodin a 50 minut.
32

H lavn efekt psoben Msce na Zemi j e gravitan. Psobenm pi

talivosti Msce se pevn povrch Zem deformuje, roztahuje se smrem
k Msci asi o 50 cm vertikln a asi o 5 cm horizontln. Jet silnj
vliv m Msc na vodn obal Zem. Tak dochz na moskch pobech
k kazu pliv a odliv; Voda bhem kadch 1 2 hodin 25 minut stoup,
a utvo maximln plivovou vlnu, pot po stejnou dobu kles, a utvo
minimln odlivovou vlnu. Toto bouliv gravitan psoben se pirozen
podl na chovn atmosfry, co m samozej m vliv na mnoh meteo
rologick jevy.
Plivov a odlivov psoben gravitanho pole Msce zasahuj e tak
tekutiny uvnit lidskho organismu. Tento kaz se odr pedevm na
rozmisovn krve. nsk medicna u, e vech 12 hlavnch orgn je
spojeno s odpovdaj cmi energetickmi kanly. Jednou za 24 hodin poci
uj e kad orgn dvouhodinovou plivovou vlnu aktivity, kdy psob
puls tohoto orgnu, a po 1 2 hodinch protikladnou, odlivovou vlnu, kdy
je orgn nejmn zsoben krv. Msc je sprvcem (genertorem) dvou
hodinovch takt maximln aktivity a pasivity 1 2 orgn lovka. Tm
se obj asiuje, pro jsou orgny vysoce aktivn pouze 2 hodiny bhem
24 hodin, i to, e v protifzi j sou stej n dlouho v nej mn aktivnm stavu.
D ruh efekt psoben Msce na Zemi je elektromagnetick. V d
sledku toho vznik v krystalickch mkch, ze kterch se skldaj ltky
zemskho povrchu, prun napt, kter psob spolu s elektrickm
a magnetickm polem. Tm vznik piezoelektrick efekt a magnetostrik
ce, kter nakonec psob na magnetick vlastnosti zemsk atmosfry.
Zmna magnctickho pole m vliv na rychlost prbhu biochemickch
proces.
Oba msn vlivy, gravitan a elektromagnetick, psob soubn.
Ukazuje se, e el ektromagnetick efekty jsou nejvraznj v prosted
kapaln krystal ickm, nasycenm mikroelementy (stopov prvky). Ka
paln krystalickm prostedm, nasycenm mikroelementy, je v lidskm
organismu krev, mezibunn a nitrobunn tekutina. Dochz k tomu,
e tam, kde se v danm okamiku hromad krev a mezibunn tekutina,
se aktivuj elektromagnetick efekty, kter vyvolvaj biologickou akti
vitu enzym urit sti organismu.
Pkladem nezodpovdnho pstupu k biorytmm je pjem blkovin
n potravy veer, protoe veer organismus odpov a neme blkoviny
pln roztpit a vstebat.

33

Jako dvody dr. Shelton uvd:

Vnitn prosted organismu je veer zsadit, co nenapomh ,tpe

n tak sloitch tepeln zpracovanch ltek, jakojsou blkoviny.
V tto dob je v organismu klid, zan perioda obnovovn a hroma
dn energie. Trven blkovin spotebovv st energie pro samotn
proces trven i.
Ve shod s msnm rytmem jsou v tomto ob dob nejaktivnj ledvi
aludek je ve stavu energetickho klidu. Neme tud probh
nout plnohodnotn kvalitn tpen hlkovin.
ny, avak

Blkoviny, ani j in potrava pijat touto dobou, se pIn netp, ne

vstebaj se, vznik zludn polotovar hlen, kter postupn pln organis
mus, usazuje se v podob krystal kyseliny moov, cvy jsou zaneny
h l e n y, k ter j inak bhem dne odka lvme. Nabourv se fze k l i d u a od
dechu. Organismu jc brnno, aby mohl v k l i d u pracov at v hromadn
energie, protoe j i pohlcuje trvic proces. V dsledku toho organismus
v noci neodpov, ale pracuje, srdce bu p et e n m patn se dch.
Vechno pispv k hromadn navy s pechodem do navy chroni ck.
Rno lovk vstane s k l e sl, rozbit, a aby se vzpamatoval, pije silnou k
vu nebo siln aj , kou, co ho pibliuje stle vce k ncmoci .
,

Veern trven spotebuje energii a krev, kterou by mly vyuvat tou

dobou ke sv innosti ledviny. Zaten trvicho stroj se ncgativn
projev na prci ledvin, kter v tuto dobu maj sVllj as max i m l n biolo
gick aktivity ( 1 7 :00- 1 9 :00 hodin). Nemohou pl n it svoj i zkladn fu nkci
regulovat blkovinnou, vodn a solnou vmnu. P l at d leit fyziolo
gick zkon, e pi aktivit j ednoho orgnu jsou ostatn orgny v tlumu .
Takto asto zan ledvinn nedostatenost, kterou pi uvedenm zpsobu
ivota nelze lit, pokud se neodstran pina. To j e rovn j ed n a z pin
velkho vskytu cukrovky a dalch podobnch nemoc.
-

Nepimen pjem potravy na noc naruuje n organismus a zne

mouje jeho ozdravn proces. Dodrovn tisciletmi provenho zp
sobu ivota organismus upevuj e a odvrac od nj nemoci.
Nejvhodnj doba pro pjem potravy j e kolem 9:00 hodin rno. Tou
dobou je aludek naplnn energi a krv (biologick as aludku je od
7:00 do 9:00 hodin rno). Vnitn prosted organismu je kysel, co
umouje lep tpen pijat potravy. Nvazn se do trven zapoj sli
nivka a slezina. Biologick as (maximln aktivita) slinivky a sleziny je
od 9:00 do I I :00 hodin dopoledne.

E- "tJ
I ir '""'"

i.f
.

34

Je zejm, e uveden doba je pro pj em a trven potravy nejvhod

nj, protoe neodebr energii potebnou na jin procesy. Zven rann
psun slunen energic jc tak v souladu s rozdlenm innost v orga
nismu a maximln podporuje trven.
Nahldli jsme, jak jsou sladn procesy probhaj c na Zemi s funk
ccmi organismu. Lze tvrdit, e tento soulad je stoprocentn. Pi tom pod
mnky vnjho prosted udvaj rytmus pro fungovn organismu, nikoli
naopak. Kad perioda pin organismu uritou vhodu, pslun orgn
se zapojuje Ichce a postupn do reimu prce a stejn tak pechz do re
imu klidu a akumulace energie.
Bohuel si tak nemlleme neuvdomit, jak mlo toho o sob opravdu
vme jako laici i jako lid mcdicny, pokud sc absolutn nezajmme o bi
orytmy.
V lkastv ji vznikl nov smr, chronomedicna, kter zkoum bio
rytmy rznch nemoc a vypracovv mctody cfcktivnho psoben na
nemoe s vyuitm biorytm. Chronomedicna sc zabv dvma okruhy
problm:
- Vyuvn zvltnost biorytm nemoci ke stanoven optimlnho
momcntu apli kace lk a fyzioterapeutickch procedur v period ncjvt
aktivity ncmocnch orgn. Dovoluj c to doshnout vylen s podstatn
menmi dvkami lk, co zrove tak sniuje vedlej inky chemote
rapie.
- Podvn lk nebo fyzioterapeutick procedury nj ak as ped zhor
enm cyklu nemoc i. Napklad naakumulovn kyseliny uhliit ped
astmatickm zchvatem ho me zcela eliminovat.
V souasn dob bylo ji objeveno na 300 rytmicky se mncch funk
c organismu bhem dne (v prbhu 24 hodin).
Bylo zpozorovno, e slunn poas m na lidsk organismus povzbu
div a souasn uklidujc inek, kter je nejvraznj pi vchodu
Slunce. V zim za slunnho dne dochz ke kumulaci inku drdn
svtlem a chladem, zesilovanho odrazem slunenho svtla od snhu
a mrnm vnkem.
Sychrav zamraen den vede k uklidnn, avak nzk hust obla
nost psob pli tsniv. Boukov mrana a bouky psob negativn na
nervov systm. Mraziv vlhk poas, stej n tak jako prudk vtry, vy
volvaj deprese.
35

Ze studia geolunrnch vliv vyplv dleit zsada pro ozdraven:

Dodrovat rytmy prody a sladit s nimi svou innost.
Jednou ze zkladnch pin nemoc a nespch pirozenho ozdra
ven organismu j e nesoulad ivota s pirozenmi rytmy, ktcr jsou veliteli
funkc organismu.

2.3 Tdenn biorytmy

Pro pochopen funkce tdennch a msnch biorytm si povimnme
v livu magnetickho polc S lunce a gravitan energetickho psoben M
sce na ivot lovka.
Slunce vyzauj e vemi smry velk mnostv nabitch stic, vytv
ej cch slunen plazmu (slunen vtr). Slunen plazma za sebou thne
magnetick pole, kter v souhrnu tvo meziplanetrn magnetick polc.
Bylo dokzno, e toto polc pichzej c ze Slunce m sektorovou struktu
ru. Zporn stice se pod jeho vlivem vracej ke S lunci a kladn klesaj.
V dsledku toho se rychlost "slunenho vtru" a h ustota stic pichze
j cch od S lunce systematicky mn.
Slunce se oto kolcm vlastn osy za 27 dn, zatmco Zcm prochz
rznmi sektory meziplanetrnho magnetickho pole prlllnrn v prLlb
hu 7 dn. Kadch 7 dn se Zem nachz bud' v kladnm, nebo v zpor
nm sektoru tohoto polc, co se proj evuje na zemsk stratosfe a psob
i zmny poas.
Vlivem zmn v magnetickm poli Zem dochz tak ke zmnm pH
vnitnho prosted z kyselho na zsadit a naopak.
Kysel pH je spojeno s aktivitou organismu, zsadit pH s j eho pasi
vitou. Zmny vnjho magnetickho polc orientuj molekuly organismu
do pesn stanoven podoby, co se odr najejich funknm stavu.
Tm se stv, e organismus lovka je po dobli 7,4 dne ve fzi zve
n aktivity. Tomu je pzniv kysel pH organismu a zven ptok slu
nen p lazmy (perioda jang). 7,4 dn pipad na tsnivou fzi, kdy pevl
d zsadit pH a snen ptok slunen p lazmy (perioda j in).
l ovk pociuje tak zmnu magnetickho pole meziplanetrnch
sektor. Velmi nepzniv psob dny, kdy se pechz od jednoho sektoru
meziplanetrnho pole do druhho. Abychom pomohli organismu penst
se pes toto obdob, je potebn vst pimen ivotn reim. Fyzick
zt m bt mrn, j dlo lehce straviteln a v malm mnostv.
36

Je douc a pitom snadn samostatn upravit rytmus aktivnho a pa

sivnho tdne. Je potebn pozorn sledovat vkyvy nlady, fyzick a in
telektuln aktivity. Posta vst si po dobu 1 -2 msc denk. lovk
zjist, kdy se mn jeho nlady a duevn a fyzick aktivita.

2.4 Msn biorytmy

Kalendn msc, kter m 28 a 3 1 dn, neodpovd dnm perio
dickm procesm probhaj cm ve vesmru. Lunrn (synodick) msc
s prmrnou dlkou lunace 29,530587 dne je pirozenou etapou, s n
j sou spojeny cyklick zmny v prodnch procesech na Zemi. V prbhu
lunrnho msce dochz k plivm a odlivm mo s mnc se intenzi
tou, piem jej ich mohutnost se zvtuje nebo zmenuje v zvislosti na
dni lunrnho msce.
Lunace je doba mezi zatkem stejnch fz Msce, od plku
k ph'1ku, od novolun k novolun atd. Lunace mezi dvma stej nmi f
zemi Msce, nap. ph'1ky, nen stl, ale je odlin v ronch obdobch,
i v rznch letech. Napklad v zim je doba lunace mezi dvma novo
lunmi 29 dn a 1 2 a I hodin, na j ae a na podzim je to 29 dn a I I a
1 4 hodin, v lt trv lunace 29 dn a 7 a 9 hodin. Je tomu tak proto, e
cel vesmr je dynamick a obn doby a drhy tles slunen soustavy
nemaj stejnou periodicitu s obhcm Zem kolem S lunce.
Pechod Msce pes stratosfrick zvoj Zem mn parametry stra
tosfry. Odraz slunenho svtla od zemskho povrchu se rovn perio
dicky mn. Vechny uveden zmny se odrej v rostlinch, zvatech
i v l idskm organismu. Na lunrnm cyklu zvis tak intenzita kvaen
vna, vstebvn kyslku zemdlskmi kulturami, perioda mnoen i
voich (hlavn moskch), msn ovulan cyklus u en.
Souasn vda vysvtlila vazby, jejich prostednictvm Msc psob
na lovka. Pi silnm gravitanm psoben Msce na zemsk povrch
(pcvn i kapaln) ve dnech msnho novu a plku, se si ln mn nsle
duj c parametry: vlhkost, atmosfrick tlak, teplota, elektrick a magne
tick pole. Ukazuje se, e i mal zmny tchto parametr psob na l idsk
orgal1Ismus.
Jsou-li tyto zmny prudk a organismus lovka oslaben, zahlenn,
podchlazen, dochz k rznm nemocm. Prudk zmny atmosfrickho
tlaku naruuj stabi litu funkc tvorby krve vyvolvaj zven krevnho
tlaku, vedouc k recidivm kardiovaskulrnch poruch.
37

Na zmnu atmosfrick vlhkosti vdy citliv reaguj e mozek. Jet v

ce ovlivuj bioelektrickou aktivitu mozku zmny napt magnetickho
pole, co me vyvolvat adu psychickch poruch. Americk psychiatr
L. D. Ravic v 70. letech provdl men rozdl elektrickho potencilu
v hlavnm mozku a v oblasti hrudnku u duevn nemocnch pacient.
Zj istil, e tento rozdl se mn ze dne na den v zvislosti na fzch Msce.
Mnila se i aktivita nemocnch. Ravic to objasoval takto : Msc pmo
neovlivuje lidsk chovn, avak zmna vztahu elektromagnetickch sil
vesmru me vyvolvat a katastrofln projevy u ncvyrovnanch jcdin
c.
Na prvn pohled by se zdlo, e souasn vda v o Msci vechno,
vetn toho, jak psob na lovka. Pokud se nm vak poda nah ldnout
do starch pramen, ve kterch je spousta rad, jak co ncj lpe vyut lu
nrnho cyklu, dostvme se do slcp ul iky: Na em jsou tyto rady zalo
eny a z jakch, kdysi iroce znmch, poznatk vyplvaj? A co kdy jc
vznam tchto doporuen nesrovnateln cennj ne dncnch psn
vdeckch pouek?
Tak tebas tibetsk medicna doporuuje provdt profylaktick len
a j in veobecn po silov opatcn v prvnch lunrnch dnech Msec.
Bylo odpozorovno, e "nemoci zlch dueM" (krvecn do mozku, para
lzy, infarkt myokardu, psychick nemoci, epilepsie a j in) nejastji
vznikaj 4., 8., l l . , 1 5 . , 22. a 29. dne lunrnho cyklu.
nsk medicna doporuuje provdt od I . dne po novolun pocho
vn moxou. Pochovn se dl pelylkovou cigaretou, dlouhou podle
potebn doby psoben, zhruba 20 cm. Dobe to znaj akupunkturist.
Zaplenou cigaretou se pllsob 5-1 0 minut na akupunkturn body ze
vzdlenosti 1 -2 cm, nebo se pi'lsob na rukojc jchly: prvn dcn jedenkrt,
druh den dvakrt, atd. a do trneti poehovn 8. dne po novu.
Tato vynikaj c procedura poehovn moxa se provd v drzc alud
ku v bod "cu-san-li". Pelykovou cigaretou se nahv bod dlouhov
kosti, kter se nachz 3 prsty pod kou a 2 cm vpravo od brcov kosti
na prav noze a 3 prsty pod kou a 2 cm vlevo na lev noze. D se po
mrn snadno nahmatat. Je to msto citlivj ne j eho okol. Procedura sc
doporuuje pouze prvnch 8 dni'l lunrnho msce.
Astrologie, rozvinut Avicenou, tvrd, e pi novolun nen nadmrn
fyzick aktivita tak nebezpen jako pi plku. Pi novolun j e energie
zkoncentrovan uvnit organismu a tko vychz ven. Pi plku je ener
gie vn a snadno se ztrc, proto nadmrn pohybov aktivita v tomto ob---dOTill.I e siln naruit energetick rozpoet organismu.
38

V j ihovchodn Asii, Japonsku, Indii, Vietnamu, n i j inde. dodnes

ij podle fz lunrnho kalende, kter je vlenn do kalende oban
skho.

2.5 Lunrn cyklus a j eho vliv n a organismus

Pi svm pohybu se Msc cyklicky pibliuj e ke Slunci a pot se zase
od nho vzdaluje. Nvrat Msce do te kosmick polohy vi Slunci se
uskuten za 29,5 dne (pesn za 29 dn 1 2 hodin 44 minut 2,8 sekund),
co je synodick msc. Je to doba, bhem n vystd Msc vechny
sv fze - uskuten svj pln lunrn cyklus. Krom toho rozliuj eme
siderick (hvzdn) msc, co je doba, bhem n se Msc vrt k te
stl ici. Trv 27,3 2 1 dne (27 dnll 7 hodin 43 minut 1 1 ,5 sekund), co j e
doba obhu Mscc kolem Zem. V dsledku toho, e se perioda obhu
Msce kolem Zem a doba otoen Msce kolem sv osy asov kryj , j e
Msc vdy otoen k Zemi stej nou stranou. Tuto stranu Mscc osvtluj e
S lunce a zastiuje j i Zem.
V zvislosti na poloze Msce vi Zemi osvtluje Slunce, pi pohledu
se Zem, kad den j eho ji nou st. Mse od novolun zan postupn
den za dnem zprava dorstat, a je za plku osvtlen cel msn polo
kou le. Pot zan zmenovn osvtlenho povrchu Msce (couvn)
a je osvtlen pouze lev st, a nakonec zmiz za dalho novolun.
Zmny osvtlcn Msce vyjaduj jeho tyi fze. Kad fze (poloha) tr
v 7,4 dne.
Stdn msnch fz vznik v dsledku toho, e Sl unce osvtluj e
postupn ji nou st povrchu Msce. Ze Zem vidme vdy jen msn
polokouli, resp. jen jej osvtlenou i neosvtlenou vt nebo men st.
Jak se mn poloha S lunce, Zem a Msce, tak se mn i vzhled Msce.
MSC, Zem a S lunce nejsou zpravidla v pmce, nbr vytvej neu
stle promnn trojhelnk, protoe obhaj po svch eliptickch drahch.
Jestlic se dostanou ve vzcnjch ppadech do pmky, nastv zatmn
S lunce (pohlcdu ze Zem na S lunce brn Msc) nebo Msce (kdy j e
S lunce n a pmce mezi Zem a Mscem).
Pi novolun nen Msc vidt. Bhem 1. a II. fze (od novu k plku)
vidme Msc jako "dorstaj c", piem pi dosaen prvn tvrti m po
dobu psmene D. Po plku pak ubv bhem III. a IV. fze (od plku
k novu), piem pi dosaen posledn tvrti m podobu psmene C.

39

Obr. 3: Stdn poloh (fz) a podob Msce pi pohledu ze Zem

S L U N C E

Novolunl

Prvn
tvr

tvr

pibvni
(Dorustnl)

Nov

()

I.

ubvnI
(Couvnf)

plnk

II.

III.

40

IV.

Nov

Stdn fz Msce

Novolun. Zem, Msc a Slunce jsou v jedn pmce a pitom je M

sc ped Sluncem. Slunce a Msc jsou ve stejnm znamen zvrokruhu.
Vychzej tm souasn, take Slunce osvtluje odvrcenou stranu M
sce a proto nen vidt. V dsledku toho, c S lunce a Msc se nachzej
n a stej n stran (konjunkce) ve vztahu k Zemi, j ej ich gravitan sily se
staj a psob jednm smrem. V tomto obdob jsou zaznamenny nej
vt plivy a odlivy. Oistn proces za novolun je dvakrt innj ne
kdykoliv jindy. Zmna zemsk pitalivosti, vyvolan plivy v zemsk
ke, pedstavuje zhruba 20 % cclkov zmny podmnn pitalivost
Msce a Sluncc a psob stej nm smrcm.
Prvn fze. V dsledku toho, jak se vzdaluje na vchod (proti smru
hodinovch ruiek) od Slunce, zane bt Msc viditeln, jako mal sr
peek, v zpadn sti nebesk oblohy. Osvtlen st (prav) msn
polokoule se zvtuje, a je za 7,4 dne osvtlen cel polovina Msce.
Toto je prvn fze, bhem n dochz k nslednm zmnm s vodnm
obalem Zem: Kdy M sc na konci tto fze zaujm postaven kvad
rantu (90 0) vl,i Slunci, je gravitan efekt jejich vslednho psoben
nej men. Msn plivy j sou synchronn se slunenmi odlivy a msn
odlivy se slunenmi plivy. V tto fzi je tendence pechodu od nejvt
ch plivovch a odlivoveh vliv a k plnmu klidu.
Prvn tvr. Bhem dne, kdy je osvtlena pesn prav polovina
Msce, nedochz k dnmu gravitanmu vzruchu od Msce ani od
Slunce. To je zvltn bod, ve kterm se po krtkm okamiku klidu mn
smr pohybu na opan, roziuj c se.
Druh fze. Msc pokrauje ve svm pohybu za bodem prvn tvrti
a stle vce se vzdaluj e od Slunce. Osvtlen povrch Msce kadm
dnem roste. Nakonec, kdy je Msc v opozici (postaven 1 80 0) ke S lun
ci, nachz se Zcm mezi Mscem a Sluncem a je pin vidt osvtlen
strana Msce. Nastv plnk. Od prvn tvrti do plku uplyne 7,4 dne
(od novolun 14,8 dne). Toto jc druh fze, v jejm prbhu zan gra
vitan vliv Msce a Slunce rozdlovat vodn obal Zem, dokud se
v plku tento proces nezakon. V tto fzi, tedy od prvn tvrti, se pozo
ruje tendence k rozdlen, rozen.
plnk. Za plku dochz k maximlnmu rozdlen vodnho obalu
Zem mezi Mscem a S luncem. Se strany Msce pichzej msn p
livy a se strany Slunce zase slunen plivy. Odlivy se pozoruj mezi p
livovmi vlnami. plnk j e zvltn bod maximlnho rozen a rozd
len vodnho povrchu, po kterm dochz k opanmu procesu.
41

Tet fze. Po plku, kdy je Msce nejvce vzdlen od Slunce, se

zan opt pibliovat ke Slunci. Pln osvtlen st msn polokoule
se zan zmenovat, dokud z lev strany nezstane pesn polovina. Toto
j e tet fze, kter v lunrnm msci trv od 1 4,8 do 22,1 dne. V tto fzi
dochz k pemstn Msce ve vztahu k S lunci ze 1 80 o na 90 o (kvadra
tura). V obdob pemstn Msce gravitan sly Msce a Slunce spojuj
vodn obal Zem. Plivy se postupn zmenuj a do plnho zmizen.
V tto fzi pozorujeme tendenci pechodu od rozen ke stlaen.
Tet tvrt'. Ve dnech, kdy je osvtlen lev polovina Msce, obdob
n jako v prvn tvrti, nedochz k dnmu gravitanmu psoben. Je to
zvltn bod, kdy se po okamiku klidu naopak zmn tendence od stlae
n k rozen.
tvrt fze. Mse se stle vce pibliuje ke Slunci, dokud nezauj me
prostedn postaven mezi Sluncem a Zem. Toto trv od 22, I do 29,5 dne
do dalho novolun. Projev se to zmenovnm msnho srpku a do
novu, kdy na obloze nen nic vidt. Je to posledn, tvrt fze, kdy M sc
z 900 postaven ve vztahu ke Slunci pechz do nulovho. V obdob to
hoto pohybu zanaj gravitan sly na sebe navzjem psobit, zesil ovat
a thnout zemsk obal v jednom smru. Ve IV. fzi probh clevdom,
vzjemn se posiluj c pohyb od klidu k maximln aktivit.
Vliv fz Msce na pohyb energie a tekutin v organismu

Podvme se, jak se odr vliv fz Msce a jeho zvltnch bod na

pohybu energie a tekutin v lidskm organismu. Pouijeme nm ji znmou
nskou terminologijang ajin.
Jang odr zemskou gravitaci, jin msn a slunen gravitaci.
Poloha j ang je vnitn, jin vnj.
Tendence j in roziuje, j ang stlauje.
Hmotnost jin je lehk, j ang tk.
Smr jin vystupuje, jang sestupuje.
V organismu jde energie jin zdola nahoru, energie jang shora dol.

V novolun bude kapaln prosted organismu, v dsledku spolen p

sobc gravitace Msce a Slunce, pitahovno k hlav. Zemsk gravi
tace u nepsob na lovka tak, jako na opan stran Msc a S lun
ce. V dsledku toho se lovk odlehuj e asi o 20 %. Novolun je prv42

nm zvltnm bodem, kdy dochz k maximlnmu vzniku j i n pi mi

nimlnm protichdnm jang. Nyn se procesy roziuj c a postupuj c
vzhru mn na opan, stlauj c a smuj c dol. Takov prudk ob
rat j emnch proces klade na organismus zven nroky.
V prvn fzi zan zmenovn spolen gravitace Msce a Slunce, a

do jejich plnho vzjemnho zneutralizovn. V dsledku toho se

vnj pl'lsoben gravitace jin na kapaln prosted oslabuje, zato zem
sk psoben jang vzrllst. Projev se to tak, e tekutiny klesaj z ob
lasti hlavy dol a rovnomrn se rozdluj v organismu. Na zklad
toho, e vnj gravitan sla j in pestv pl'lsobit, zemsk gravitace
jang siln pitahuje tlo lovka, co zpsobuje zvten jeho hmot
nosti . Prvn fze Msce je rst jang, co se projev v postupnm rllstu
aktivity lidskho organismu.
Prvn tvr (podoba psmene D) je charakterizovn maximln aktivitou
organismu, projevem jang. Gravitace vesmrnch tles se navzjem
vyruila. Zem se z roztaenho, vejci podobnmu, tvaru opt stala
kulatou. V tomto obdob je hmotnost lovka nejvt, organismus je
stlaen. V tomto pechodnm bod, kdy je jang maximln, vznik
j eho protiklad jin. Procesy v organismu, pod vl ivem vzrstajc gravi
tace Msce a Slunce - sly jin, zanaj organismus roztahovat. Zm
na tchto vzjemn protikladnch pohybll je obrovskou vnitn prac,
stresem pro organismus.
Druh fze je charakteristick postupnm zvyovnm vnj msn
a slunen gravitace. lin roste, avak jang - zemsk gravitace, ubv.
V ph'.ku je vnj psoben jin na Zem maximln. Msc a Slunce
rozdlily svou gravitan energi vodn obal na dv vzjemn proti
kladn sti. Podobn proces pozorujeme i v lidskm organismu.
V dl'lsledku toho, e se veobecn tok rozdlil na dva, zeslbl.
Energie a kapaln prosted organismu j sou podrobeny vlivu j in, sm
uj zevnit ven, organismus se roziuje. V dsledku toho, e vechno
jde zevnit ven, je tato perioda nejphodnj pro oistu organismu.
Zde je potebn fyzickou aktivitu pibrzdit, abychom nerozptylovali
energetick tok.
plnk je charakterizovn maximlnm protikladnm psobenm Msce
a S lunce na Zemi. Zem je vytaen a rozen. V lidskm organismu
energie voln proud zevnit ven, kapaln prosted je ble k povrchu
tla. Maximln jin v tomto obdob utv svj protiklad jang. V tomto
43

bod dochz k obratu od rozen ke stlaen. Probh boj , zlom na

nejj emnj ch rovnch lidskho organismu - stres.
Po tomto stresovm pelomu, od rozen ke stlaen, zanaj pevl
dat procesy stlaen jang. Nyn se energie a kapaln prosted z vnj
ho rozenho stavu organismu koncentruj , postupuj h loubj i do or
ganismu. Dostediv stlaujc pohyb je pznakem aktivovn proces
jang. Tak se v obdob tet fze aktivuj vechny procesy jang a orgny
s nimi spojen. V lovku se objev sla, ehce se mu aktivn pohybo
vat, sportovat, zatit organismus. Toto je nejvhodnj perioda pro
vt zaten organismu, s nm se lehce vypod. V tomto obdob je
zven pohlavn aktivita. V prbhu prvnch dvou fz dochz k do
zrvn vaj ka ve vajenku a jeho piblen se k vejcovodm.
Tet tvr (zrcadlov podoba psmene O, pln C), to je bod maximln
ho stlaen organismu jangovou, zemskou gravitan energi . V n, j a
ko i v pedelch zvltnch bodech, dochz k vnitnmu obratu od
stlaen k rozen. Je to den "vnitn bouky", jako novolun, prvn
tvr a plnk. Organismu je potebn dopt klid. Je poteb vyhbat
se nadmrnmu zaten organismu, pejdn, stresm.
tvrt fze Msce, to je opt rst jinov energie, rLlst spolenho pi'lso
ben gravitace Msce a S lunce ve stejnm smru. Tok energie a teku
tin uvnit organismu smruje k hlav, hmotnost tla se zmenuje, tlo
se roziuje. Vznikl stav napomh prbhu vech proces j in, akti
vuje j inov orgny. V tto fzi vidme nejvt pl ivy, sly pitali
vosti psob jednm smrem. Zvnj ku je tato perioda charakterizov
na n arstnm pasivity, vznikem otoki'l, vyluovnm hlcn a tekutin
z organismu. Je to perioda pirozenho oiovn organismu.

44

Obr. 4: Aktivita orgn v lunrnm cyklu (msn biorytmy)

novo-

..

lunf
I . hlava, obliej, horn elist, oi

I. fze

t:

1. tvr

2.
3.

krk ( h rtan i zty lek), Eustachova (rubice, krn obratle

ramena, ruce ( po lokty), p lce, nervov systm

I . nadstevn oblast, hru, bicho, loketn klouby

e
e
t

II. fze

2.
3.

lr

10

, lip
.. Inevk

1.
III . fze 2.
3.

srdce, jtra, lunk, hrudn ko, hrudn pte

orgny dutiny br-in, aludek, tl ust a tenk stevo

ledviny, ledvinn a bedern oblast

pohlavn lzy, moov mch, konenk
sedac st, kyle, bedern kosti, kostrn obratle

3. tvrt'

I.
IV. fze 2.
3.

kolena, cel kostern systm, kc, za vaC soustava

kotnky nohou, zpst, kosti dolnch konetin, zrak
chod idla, tlesn tekutiny, aluden a stevn peristaltika

novo-

, lunf

V prbhu kad fze lunrnho cyklu (7,4 dne) jsou aktivovny urit
orgny naeho tla. Fze se dl jet na ti tetiny (po 2,5 dne) .
Lunrn cyklus dv nvod k tomu, co, pro a kdy je potebn udlat
pro pirozen ozdraven organismu.

2.6 Ron biorytmy

Zem se ot kolem Slunce, avak nikoli po krunici se stedem na
Slunci, nbr po excentrick drze. Potkem ledna je Zem u Slunce
nejble, potkem ervence nejdle. V dsledku toho se bhem roku m45

n vzdlenost mezi Sluncem a Zem zhruba o 4,8 milionu kilometr! Tm

se tak mn dva hlavn vlivy Slunce, gravitan a svteln. Ron zmny
energie, dopadaj c na Zemi jako teplo a svtlo, pedstavuj mezi mini
mem a maximem 7 % .
Zvltnosti ronch obdob a jejich vliv n a lidsk organismus

Ke stdn ronch obdob dochz v dsledku zmn v mnostv ener

gie, dopadaj c ze Slunce na Zemi. Pipomeme si znm seznn j evy
z naeho pohledu obyvatel severn polokoule: Ve dnech letnho sluno
vratu je svteln den nejdel. Na zemsk povrch dopad nejvce slunen
energie. Ve dnech zimnho slunovratu, pestoe je Zem nejble ke Slun
ci, je poloena vi slunenmu toku tak, e dny jsou nejkrat a na Zemi
dopad minimum slunen energie.
Ve dnech jarn a zimn rovnodennosti jsou den a noc stejn dlouh.
Mnostv slunen energie, pijman Zem, m stedn hodnoty mezi ma
ximem a minimem. Je to optimum pro iv organismy, phodn pro roz
mnoovn.
Krom zmn toku slunenho zen na zemsk povrch se mn i j in
parametry na nm zvisl: vlhkost, aeroionizace, p0 2 (parciln tlak kys
lku) a dal parametry. Nejvce aeroiont pozorujeme od srpna do jna,
nej mn od nora do bezna. To se odr pedevm v aktivit tlesnch
orgn.
Pl ce pracuj aktivn tehdy, kdy je v atmosfe bohat aeroiont. Je
j ich nejvt aktivitu pozorujeme na podzim. Hodnota p02 je nejvy
v zim, v lednu. Toto kolsn se siln odr na prei orgn, zejmna
ledvin. Nejaktivnj jsou ledviny v zimnm obdob.
Seznn aktivita orgn lidskho organismu

Ron obdob se zmnami dennho a nonho asovho rozpt (pliv

mnostv energie ze Slunce) spolu s gravitanm psobenm sly Slunce,
Zem a Msce maj zsadn vliv na aktivitu 12 energetickch kanl lid
skho organismu, zajiujcch fungovn s nimi spojench orgn . m
del je svteln den, tm silnj i pracuj kanly i orgny s nimi spojen,
konajc prci ve dne. m je noc del, tm silnj i pracuj kanly pracujc
v noci. Souasn medicna statisticky potvrzuj e ptomnost tohoto faktu,
bez popisu mechanismu vlivu.
Po tiscilet il lovk v souladu s rytmy prody, aby mohl pet. Po
zoroval a naslouchal dleitm jevm, dkladn sledoval nej en stav oko46

l, ale tak vzjemn vztahy mezi tmto stavem a pslunm okamikem

pozorovn. Systematickmu zj mu byly podrobeny pedevm vztah dne
a noci, msn a ron obdob, postaven Slunce, Msce a hvzd.
Povimnme si nkterch praktickch dopad seznnch vliv z po
h ledu medicny:

Vrchol infarkt myokardu se pozoruje v pozdnm podzimu, do

zimy, zatmco minimum vskytu infarkt myokardu je v srpnu a
z.

Podle gastroskopickeh vyeten j sou zntliv zmny trvicho

stroj minimln v lt a zatkem podzimu, zatmco maximln
projevy jsou v zim a na jae.

Hmotnost novorozenc (3 040 a 3 1 20 g) je nejvy v lednu a

beznu, zatmco nejni je v ervnu a srpnu ( I 940 a 3 060 g).

Podvej me se na phodu infarktu myokardu v lednu. V tomto obdob

(zej mna v noci) na lovka psob nejvt stlauj c gravitan energie
S lunce plus Zem a j e-Ii plnk, tak i Msce. V dsledku toho, e zahle
nn svaly ztrati ly svou elasticitu, psobenm krevnho tlaku se trhaj
a nedovoluj , aby s e srden svaly dostaten zsobily krv. V dsledku
toho dochz k nekrze (odumen) sti postienho srden ho svalu.
Nej men vskyt infarktovch phod je v lt, kdy jsou tkn maxi
mln rozen a tm dostaten zsoben krv.
Porod dt s vy hmotnost v zim se d vysvtlit postupn narstaj
c gravitac plodu, kter z vnjku napomh narstaj c slunen gravita
ce. V dsledku konjunktivnho (spolenho) psoben me gravitan
polc plodu kolem sebe udrovat vt mnostv hmoty ne v lt, kdy je
gravitan sla Slunce minimln.
Gravitan sla psob na tit lidskho organismu v j ednotlivch
ronch obdobch rznm smrem. nsk medicna dodnes vychz
z principu periodick aktivity hlavnch orgn lidskho organismu
(72 dn) na zklad gravitace. V lt gravitan energie vytahuj e tit
tla nahoru U ih) a aktivuj e srdce a tenk stevo, v zim tla tit dol
(sever) a aktivuje ledviny a moov mch, na jae thne tit napravo
(vchod) a aktivuj e jtra a lunk, na podzim thne tit nalevo (zpad)
a aktivuje plce a tlust stevo. V mezidobch, tj . po 72 dnech od zatku
n ejvy aktivity hlavnho orgnu, j sou po dobu 1 8 dn maximln mrou
aktivn vedlej orgny - slinivka bin, slezina a aludek.

47

Periody nejvy aktivity jednotlivch orgn v prbhu roku lze na

den pesn stanovit podle vchodnho kalende, respektujcho lunrn
cykly - viz Obr. 5 : Aktivita orgn v ronm cyklu (ron biorytmy). Prv
n den lunrnho novho roku podle vchodnho (nskho) kalende se
dodnes na Vchod slav j ako Nov rok, zatek jara.

Lunrn (nsk) Nov rok je v jednotlivch letech pohybliv: Je to

prvn den od vstupu Msce do druhho novolun po zimnm slunovratu,
ve kterm Slunce (i Msc) vstupuje do znamen Vodne. (Pi novolun
jsou Msc i Slunce ve stejnm znamen zvrokruhu. ) Nkter data lunr
nho Novho roku: 1 2. nor 2002, 1 . nor 2003 , 22. leden 2004, 8 . nor
2005. Kalend aktivity tlesnch orgn v nejbli.:ch letech je uveden
"
v tabulkch na konci tto kapitoly.
, I'
, '
Podvn lk a operace, jsou-Ii provdny v pimcnch dnech,
velmi pomohou, zatmco v j inch dobch j sou mn inn, nebo do
konce ukod, asto nezvisle na dvce a kvalit lkll a na vekerm umu
lkae. spch kadho zmru nezvis jen na existenci nutnch schop
nost a pomocnch prostedk, ale rozhoduj c mrou i na datu a okami
ku jeho proveden.
Prvnch 72 dn ponaje lunrnm Novm rokem jsou aktivn jtra
a lunk. Pe o n v prl!bhu tchto 72 dnl! pinese sv ovoce. Meme
se rozhodnout pro lbu a ozdraven jater a lunku urinotcrapi s dodr
enm uritch pravidel, nebo ve spojitosti s hladovn m, kter popisuji
v knize Hladovn pro zdrav. Krom toho memc ozdravit jtra
a lunk hladovnm po dobu 1 4-2 1 dn, zahjenm ve 1 1 . anebo fV. fzi
lunrnho cyklu. Rozhodnout sc pro hladovn vyaduj e znalost skal,
zkuenost a odborn veden osobou znalou. Ob metody mcme spoj it.
Po skonen obdob maximln aktivity j ater a lunku j sou dalch
1 8 dn aktivn slezina, slinivka bin a aludek. Chccmc-li ozdravit uvc

den orgny, meme opt vyut samotn hladovn, urinoterapii, nebo

ob metody spoj it. H ladovn, v doporuen dlce 7- 14 dn, je nejin
nj, provede-Ii se ve II. fzi lunrnho cyk l u
.

Pipotenm 72 dn se dostaneme do ronho maxima aktivity tenkho

steva a srdce. Opt se mohou ozdravn metody kombinovat anebo uplat
nit samostatn. Urinoterapie, pi spoj en s hladovnm, nepipout sou
bn uvn lk, inek lk se bhem hladovn mnohokrt zvyuje
a je potebn jejich dvky podstatn korigovat lkaem. Osoby se srde
nmi nemocemi se mus poradit s oetuj cm lkaem. Tohoto obdob se
d vyut v rmci prevence ischemick choroby srden i po dosaen v
ku, kter je rizikov pro cvn onemocnn. Urinoterapii, ppadn spoje48

nou s hladovnm 7- 1 4 dn, provedeme ve ll . nebo IV. fzi lunrnho

cyklu.
Obr. 5: Aktivita ol'gn.

ronm cyklu (ron bio rytmy)

72

jtra a 1unk
slezina, slinivka 1 \ : /: .(

bin a aludek

\ : :1

p=-:

srdce a

72

tenk stevo
slezina, slinivka
bin a aludek

/'77777777701
f-'--"---'

plce a

12

tlust stevo
slezina, slinivka
bin a aludek

f-'--'-

ledviny a

72

rroov rnkh
12-44
poet dn

Dalch 1 8 dn pati znovu aktivit s leziny, sl inivky bin a aludku.

Obdob nejvych aktivit tchto orgn jsou bhem lunrnho roku tyi
a meme v nich j ednotliv metody prostdat. Dkladn tak ozdravme
nej en zmnn orgny, ale cel organismus.
Nsleduj cch 72 dn pat v ronm biorytmu plcm a tlustmu ste
vu. To se dostvme do obdob podzimu, kdy j sou vsledky naeho sna
en o ozdraven tchto orgn nej lep. Urinoterapii, ppadn spojenou
s hladovnm 7- 1 4 dn, zahj me ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu.
49

Pak znovu nastv 1 8denn obdob aktivity sleziny, slinivky bin

a aludku.
Posledn 72denn obdob pat aktivit ledvin a moovho mche. Je
to obdob nejpznivj pro jej ich ozdraven. Zde meme prostdat
ozdravn metody tak, ale obzvlt u lid s nemocnmi ledvinami dopo
ruuj i urinoterapii, maj-li vhodnho drce uriny, nej lpe dt do 10 let.
Potom znovu nastv obdob aktivity sleziny, slinivky bin a alud
ku, kter trv v dlce 1 2-44 dn a do ptho lunrnho Novho roku .
Sklouben urinoterapie a hladovn s obdobm aktivity umon clen
psobit na patin orgny. Hladovn del ne 3 dny, pokud nemme
s hladovnm zkuenosti, mus bt vedeno zkuenm lovkem. Ob
zvlt velk opatrnosti je teba u nemocnch. Zde se radj i drme opa
kovanch krtkodobch hladovek trvajcch 1-3 dny.
Je dleit uvdomit si, e hladovt se m v souinnosti s prodnmi
procesy, a nikol i v nhodn zvolench dnech. Jak nabd ve sv knize
Hladovn Malachov: Zdaleka se vyhnte dnm, kdy se nem hlado vt!

50

Tab. 2: Obdob nejvy a nejni aktivity hlavnch orgn v r. 2002

Orgny

Ron

Ron

Msn

Denn

Denn

aktivita

aktivita

aktivita

a ktivita

a ktivita

nejvy

nejnii

nejvy

nejvy

nejni

fze/

hod.

hod.

H I ./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

H 1 ./2.

1 5- 1 7

3-5

tetina

ledviny a

22. 1 0.2001

1 . 1 .2002

lto

moov mch
aludek,

2 . 1 .2002

1 1 .2.2002

bezen

1 l .!3.

slezina a slinivka
jtra a

1 2. 2.2002

.-

24.4.2002

podzim

1 1 ./2.

lunk
aludek,

25.4.2002

1 2 . 5 .2002

erven

1 I .!3.

srdcc a

1 3 .5.2002

23.7.2002

zilna

al udck,

24.7.2002

I O . S . 2002

z.i'-

plce a

1 1 .8.2002

2 1 . 1 0.2002

jaro

aludck,

22. 1 0.2002

8. 1 1 .2002

prosince

ledviny a

9 . 1 1 .2002

1 9 . 1 .2003

51

lto

1 3- 1 5
1 1- l 3
1 9-2 1

2 1 -23

1 1 ./2.

1 1-13

23- 1

1 l .!3.

1 3- 1 5

1-3

1 1./3.

7-9

1 9-2 1

9-1 1

2 1 -23

1./3.

3-5

15-17

1 1 ./3.

5-7

1 7- 1 9

1 I .!3.

slezina a s l inivka

moov mch

1 -3
23- 1
7-9

slezina a slinivka

tlust sticvo

1 9-2 1
2 1 -23

9- 1 1

slezina a s li n i vka

tenk stcvo

7-9
9-1 1

7-9

1 9-2 1

9- 1 1

2 1 -23

1 1 1 ./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

1 1 1 ./2.

1 5- 1 7

3-5

Tab. 3 : Obdob nejvy a nejni aktivity hlavnch orgn v r. 2003

Ron

Ron

Msn

Dcnn

Denn

aktivita

aktivita

aktivita

aktivita

aktivita

nejvy

nejni

nejvy

nejvy

n ej ni

fze!

hod.

hod.

1 1 1 ./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

1 11./2.

1 5- 1 7

3-5

Orgny

tetina

ledviny a

9 . 1 1 .2002

1 9. 1 .2003

lto

moov mch
aludek,

20 . 1 .2003

3 1 . 1 .2003

bezen

1 1 ./3.

slezina a slinivka
jtra a

1 .2 .2003

1 3 .4.2003

podzim

1 1 ./2.

lunk
aludek,

1 4.4.2003

1 . 5 . 2003

erven

srdce a

2 . 5 .2003

1 2 .7 .2003

zima

aludek,

1 3 .7.2003

30.7.2003

plce a

3 1 .7.2003

1 0 . 1 0.2003

jaro

aludek,

1 1 . 1 0.2003

28. 1 0.2003

prosincc

29. 1 0.2003

8 . 1 .2004

moov mch

52

lto

1 3- 1 5
1 1-13
1 9-2 1
2 1 -2 3

1 1 ./2.

1 1- 1 3

23- 1

I U3 .

1 3- 1 5

1 -3

7--9

1 9-2 1

9-- 1 1

2 1 -23

U3.

3-5

1 5- 1 7

I U3 .

57

1 7-- 1 9

I U3 .

1 1 ./3 .

7 -9

19 2 1

9- 1 1

2 1 -23

111./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

1 11./2.

1 5- 1 7

3-5

slezina a slinivka

ledviny a

1 -3
23- 1
7-9

slezina a slinivka

tlust stevo

1 9-2 1
2 1 -23

9 -1 1

1 1 ./3.

slezina a slinivka

tenk stevo

7-9
9-1 1

Tab. 4 : Obdob nejvy a nejni aktivity hlavnch orgn v r. 2004

Orgny

Ron

Ron

Msn

Denn

Denn

aktivita

aktivita

aktvita

aktivita

aktivita

nejvy

nejni

nejvy

nejvy

nejni

fze/

hod.

hod.

1 1 \ .1 1 .

1 7- 1 9

5-7

H \ .I2.

1 5- 1 7

3-5

tetina

ledviny a

29. 1 0.2003

8 . 1 .2004

lto

moov mch
aludek,

9. 1 .2004

20. 1 . 2004

bezen

1 \ .13.

slezina a slinivka
jtra a

22. 1 .2004

2.4.2004

podzim

1 \ .12.

lunk
aludek,

3 .4.2004

20.4.2004

erven

srdcc a

2 1 .4.2004

--

1 .7 . 2004

zilna

aludek,

2.7 .2004

1 9. 7 .2004

zi

p l ce a

20. 7.2004

29.9.2004

jaro

aludek,

30.9.2004

1 7. 1 0.2004

prosinec

ledviny a

1 8 . 1 0.2004

2 8 . 1 2 .2004

53

lto

\ 3- 1 5
1 1- 1 3
1 9-2 1
2 1 -23

1 1 ./2.

1 1-13

23- 1

1 \ .13 .

1 3- 1 5

1-3

7-9

1 9-2 1

9-1 1

2 1 -23

\.13.

3-5

1 5- 1 7

1 1 ./3.

5-7

1 7- 1 9

1 1 .13.

1 \ .13.

7-9

1 9-2 1

9-1 1

2 1 -23

1 1 \ .1 1 .

1 7- 1 9

5-7

I I \.12.

1 5- 1 7

3-5

slezina a slinivka

moov mch

1 -3
23- 1
7-9

slezina a slinivka

tlusl stevo

1 9-2 1
2 1 -23

9- 1 1

1 l ./3 .

slezina a slin ivka

tenk stevo

7-9
9-1 1

Tab. 5: Obdob nejvy a nejni aktivity hlavnch orgn v r. 2005

Orgny

Ron

Ron

Msn

Denn

Denn

aktivita

aktivita

aktivita

aktivita

aktivita

nejvy

nejn i

nejvy

nejvy

nejni

fze/

hod.

hod.

tetina

ledviny a

1 8 . 1 0.2004

28. 1 2.2004

lto

moov mch
aludek,

29. 1 2.2004

7.2.2005

bezen

I I 1 ./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

II 1./2.

1 5- 1 7

3-5

1 l.!3.

slezina a slinivka
jtra a

8.2.2005

20.4.2005

podzim

1 1 ./2.

lunk
aludek,

2 1 .4.2005

8.5.2005

erven

srdce a

9.5 .2005

1 9.7.2005

zima

aludek,

20.7.2005

6.8.2005

zM

plce a

7.8.2005

1 7 . 1 0.2005

jaro

aludek,

1 8 . 1 0.2005

4. 1 1 .2005

prosince

ledviny a

5 . 1 1 .2005

1 5 . 1 .2006

54

lto

1 3- 1 5
1 1-13
1 9-2 1
2 1 -23

1 I .!2.

1 1-13

23- 1

1 I .!3.

1 3- 1 5

1 -3

7--9

1 9-2 1

9 1 1

2 1 -23

1 ./3.

3-5

1 5- 1 7

1 1 ./3.

5-7

1 7- 1 9

1 1 ./3.

lI./3.

slezina a slinivka

moov mch

1 -3
23-1
7-9

slezina a slinivka

tlust stevo

1 9-2 1
2 1 -23

9-1 I

1 I .!3.

slezina a slinivka

tenk stevo

7-9
9-1 1

7-9

1 9-2 1

9- 1 1

2 1 -23

1 1 1 ./ 1 .

1 7- 1 9

5-7

l I I .12.

1 5- 1 7

3-5

Tab. 6: Obdob nejni aktivity hlavnch orgn

Orgny

ledviny a

Ron

Msn

Denn

aktivita

a ktivita

a ktivita

nejni

nejni

nejni

obdob

fze

hod.

lto

l l . , IV.

5-7

l l ., IV.

3-5

moov mch

bezen
aludek,

erven

1., III.

1 9-2 1

slezina a slinivka

1., III.

2 1 -23

1., 111.

1 3- 1 5

1., III.

I I-J3

prosinec

jtra a

podzim

lunk

srdce a

zima

tenk stevo

plce a

jaro

tlust stevo

ledviny a

lto

moov Illch

1., III.

23- 1

1 . , 111.

1-3

l L , IV.

1 5- 1 7

1., I I I .

1 7- 1 9

l l ., IV.
l l ., IV.

3-5

5-7

V obdobch nzk aktivity organu se sname poslit orgn, kter j e

nemocn nebo od narozen oslaben. Pokud bychom chtli nemocn nebo
oslaben orgn poslit v obdob jeho nejvy aktivity, budeme posilovat
prov orgn z dvoj ice, kter je silnj , a ten bude utiskovat nemocn
nebo oslaben orgn.

55

3. Vlastnosti a sloky uriny

3.1 Fyzikln vlastnosti uriny
Barva uriny zdravho lovka pochz od barviva urochrom, j e j e
soust uriny, ale nen obsaeno v plazm. Jeho tvorba zle pedevm
na strav, zdrav i nemoci. Barva uriny kols od bled lut a do er
ven lut. m vce tekutin se vypije, tm je barva uriny svtlej, mn
koncentrovan.
Urina syt lut zabarven je zpravidla koncentrovan, s vysokou
hustotou a vyluuje se v malm mnostv. Na zatku urinoterapie pi
vtm mnostv pit uriny, tm, e dochz k vydatnmu rozpoutn sol
a hlen, me se mo na del dobu stt kalnou. Je to normln stav.
Bezbarv urina se vyluuj e pi diabetu (cukrovce) a pi diabetes insi
pidus (vodn plavice).
Mln zabarven urina se vyluuj e pi vysokm obsahu hnisu, pi
zntlivm procesu.
Nazelenal a namodral barva uriny se obj ev pi velkm zahnvn
blkovin v tlustm stcv. (Pome zci se b lkovinn stravy, zejmna
blkovin ivoinho pi'tvodu, a proveden oisty tlustho steva klyst
rem.)

erven zabarven mo se vyskytuj e pi hemoglobinurii nebo po pou

it lk i vitamini't skupiny B.
ervenohnd barva se objev pi vysokm obsahu bilirubinu a urobi
linu pi porue jater (infekn loutenka) a lunku.
Przranost. Urina zdravho lovka je przran, pi delm stn se
v n objev prsvitn oblky, je to pirozen jev. Stoj-Ii urina jet dle,
tvo se sedliny.
Zpach . erstv urina zdravho lovka m charakteristick zpach.
Velkou zsluhu na zpachu uriny maj potraviny, zejmna maso, koen
jako cibule, esnek, mentol apod. Tibett litel upozoruj, e pokud
urina pchne njakou potravou, svd to o j ejm nestrven.

57

Chu. Urina zdravho lovka m lehce nahoklou chu, po vtm

pouit soli slanou. Nejpijatelnj chu m urina pi vegetarinsk
a laktovegetarinsk strav a pi hladovn.
Reakce. erstv zachycen urina m kyselou reakci a zvis na stavu
pH mimobunn tekutiny. Me klesnout za metabolick acidzy a na
pH 4,8. Nej kyselej je urina po rnu mezi 3 .-6. hodinou rann, kdy m
pH
5-6. Reakce uriny se mn po pijet potravy a dlouhm stnm.
Hodnota pH uriny kols mezi 5 a 7. Kyselost uriny se sniuje pi vydat
nm pocen. Zven spoteba erstvch zeleninovch v posouv pH
uriny na zsaditou stranu. Urina, ve kter se objev pavkov zpach, m
zsaditou reakci.
Povrchov napt. Povrchov napt uriny je 64-69 din/cm2 (voda
2
m 78,2 din/cm ) . Povrchov napt uriny se sniuj e ptomnost blkovin
a luovch kyselin. m je povrchov napt ni, tm lpe se ltky roz
poutj. Nzk povrchov napt zvyuje povrchovou aktivitu kapaliny,
m se v povrchov vrstv oddluj jednotliv prosted (kapal ina vzduch, kapalina - olej atd.) a vytv se vrstva s vym energetickm
potencilem. Zde probhaj aktivnji chemick reakce a urina m schop
nost lpe rozpoutt rzn ltky ne voda. Bilirubinov kameny v jtrech
a lunku, kameny v ledvinch a moovm mchi urina svm okyselu
j cm psobenm rozpout.
=

Specifick hmotnost uriny in I 002 a ] 030 mg/cm3 , zatmco spe

3
cifick hmotnost krve je ] 052- ] 06 1 mg/cm , v zvislosti na obsahu
plazmatickch blkovin. Celkov koncentrace blkovin krevn plazmy in
6,4-8,3 g na 1 00 ml. Specifick hmotnost uriny zvis na mnostv vypit
tekutiny, intenzit pocen a stravovacm reimu jedince.
Urina po pjmu do lidskho organismu m, dky ni specifick
hmotnosti, schopnost edit tlesn tekutiny, lu a hleny, usazen v bu
kch a mezibunnm prostoru. Protoe u malignch onemocnn jsou
prvodnm jevem tromboembolick phody, je pjem uriny velmi el
n, nebo zabrauje tvorb tromb a tm tromboembolickm phodm.
Pevn ltky. Pi odpaovn uriny, zskan za 24 hodin, dostaneme
50-60 g pevnch ltek. Z tohoto mnostv pipad asi 25 g na anorganic
k ltky a asi 35 g na ltky organick.
Ptomnost iont, stic osmoticky aktivnch, v moi se projevuj e tzv.
kryoskopickou depres moi, tj . snenm bodu tuhnut moi. Teplota, pi
kter urina mrzne, kols od - 1 ,3 C do -2,3 C v pm mrnosti k os
molarit moi.
58

Specifick elektrick vodivost. Ptomnost elektrolyt v moi zpso

buje j ej elektrickou vodivost. U normln (nepatologick) uriny zvis na
celkov koncentraci iont. Kols v rozmez 0,0 1 3-0,033 Ohm/cm. Hlav
n podl na elektrick vodivosti moi maj ionty chlorid.
Relativn viskozita uriny je 1 ,02. Zvyuj e se ptomnost blkovin
a mounch produkt ve strav, siln tepeln zpracovanch a povanch
za studena.
Kalorick koeficient zvis na mnostv blkovin, kter organismus
vylou. Do uriny se tak vyluuje dusk. I g vylouenho dusku ped
stavuj e 7,7-8,6 cal. Bhem dne se z organismu mo vylou a 1 5 g du
sku, 2, I g aminokyselin, 35 mg protein, vitaminy, minerly, mikroele
mcnty a dal dleit ltky.

3.2 Sloky uriny

V lidsk moi se vyskytuj e na 200 rznch zatm objevench ltek.
Nachz sc v n moovina, kyselina moov, zklady purin, histidin,
aminokyseliny, kyselina hyppurov, terick kyseliny, sra, pigmenty, ro
danidy, bl koviny, glukza, aceton, luov kyseliny, kyselina mln,
kyselina pyrohrozl1ov, cholcsterin, inosit, nenasycen mastn kyseliny,
tkav mastn kyseliny, kyselina jantarov, avelov aj . Dle se v urin
nachz pepsin, trypsin, amylza, fosfatzy a dal enzymy, vitaminy, ste
roidn hormony a minerln ltky. Z plyn j e to dusk, kyslink uhliit
a kyslk.
Pi rznch patologickch procesech se v urin objevuj ltky, kter
nej sou v urin zdravho j edince obsaeny v takovm mnostv (blkovin
n ltky, glukza, fruktza, aceton, kyselina acetoctov, aminokyseliny,
tuky, cholesteri n, kyselina moov). Vyskytuj se i dal ltky jako pepti
dy, nukleov kyseliny, mukoproteidy, fibrin, hemoglobin, luov barvi
va, hormony, enzymy, kter organismus produkuje ke korekci dan ne
moci.
Urinu pevn tvo velk mnostv krystalicky uspodan vody.
Takovou strukturu pirozen voda nem. Uspodan molekul v pirozen
vod je chaotick. Po vypit se voda v organismu zmn do kapaln krys
talickho stavu. K petvoen I I vody do kapaln krystalick podoby
spotebuje lidsk organismus 25 kcal. Pi dlouhodobm pit uriny dochz
k velk spoe energie a tm prodluovn ivota. Voda je schopn pij
mat a penet informace. Voda, kter prola organismem, zachytila
o nm plnou informaci.
59

Tento proces probh na zklad vzjemnho psoben informan

energetick soustavy lovka s tekutinou. Rzn patologick stavy se tak
zaznamenvaj. Po vypit tekutiny (v tomto ppad uriny), ve kter je za
kdovna nemoc, informan-energetick zklad zaznamenan patologie
sm najde zdroj , kter nemoc zpsobil, a na principu vyvoln inter
ference ho likviduje. Zejmna tento efekt je zkladem homeopatickho
principu lit podobn podobnm. V takovm ppad je vlastn urina ne
nahraditelnou tekutinou.
Dal vznamnou v lastnost uriny je, e lehce fluoreskuje, svt. Sou
asn vysvtlen tohoto jevu vychz z nzoru, e v zklad naeho fyzic
kho tla se nachz rozshl svteln hologram. Podle souasnch ped
stav je k tomu, aby vznikl holografick zznam, potebn pedmtn
svteln vlna z libovolnho zdroj e a stejn siln odraen svtlo, oprn
vlna. Psobenm obou vln na sebe vznik interferenn obraz, kter se na
zv hologram. Hologram je mon zapsat na kapalnch krystalech. Ke
vzniku holografickho zznamu je teba dodat kapalnm krystalm siln
osvtlen - oprnou vlnu.
Podle /jurvdy se v oblasti jater nalz tet kra (plexus solaris),
kter z energie vakua vyrb svtlo a teplo. Kapaln prosted organ ismu
je tvoeno kapalnmi krystaly nasycenmi svtlem z uvedenho zdroj e
jako oprnou vlnou a nesoucmi holografick zznam.
Informace o tom, jak organismus m bt, jak m fungovat, le
v kad jeho buce ve form holografickho kdu, kter se nachz
v chromozomech.
Dle vysvtlme, odkud se bere energie k vytvoen rozshlho holo
gramu buky, orgnu a celho organismu. Chemickm zdrojem energie
v organismu je zejmna uhlk. Slouenm uhlku s vodkem se uvoln
5 kcal z 1 g uhlovodku.
V bukch sval se spotebuje okolo 25 % tto energie na mechanic
kou prci, st se zmn na teplo a j in poteby organismu a zbytek se vy
uije pro osvtlen, k trvalmu obnovovn holografickho zznamu cel
ho organismu. Svtlo se zskv ze Slunce. Ke spojen kyslinku uhlii
tho a vody je potebn slunen energie.
Kapaln prosted naeho organismu, tvoen kapalnmi krystaly,
v sob udruje nej en holografick zznam, ale jsou souasn nasyceny
svtlem - oprnou vlnou. Pouijeme-li urinu vnitn i zevn, zvyujeme
osvtlen organismu. Navc urina fluoreskuje. Pouit uriny dovoluje do-

60

shnout takovho efektu, jakho nelze doshnout dnou j inou l ebnou

metodou. Zej mna v tom spov jedinenost uriny j ako lku.
Elektrickou vodivost uriny zpsobuje ptomnost rozputnch sol.
Pi odpaen uriny na Y4 objemu se j ej elektrick vodivost zv. Provede
Ii se takovou urinou mas, dod se organismu velk mnostv energie ja
ko voln elektrony pes kon pry. V dsledku toho se v organismu
znan aktivuj fermentativn procesy. Mas tla urinou, zejmna odpa
enou, nabj tlo energi, aktivuj e fermentativn procesy, dsledkem e
ho je ozdraven a omlazen organismu. Jet j ednu vlastnost m tento
koncentrovan slan roztok: vynikaj c schopnost hoj it rny.
V moi zdravho lovka jsou ti zkladn skupiny ltek: organick,
neorganick a biologick. Organick dlme na duskat a neduskat.
S urinou se vyluuj konen produkty blkovinnho metabolismu.
Za 24 hodin se vylou pi strav chud na blkoviny 3,6 g dusku, za
tmco pi strav bohat na blkoviny 1 5-1 7 g dusku.
Na zklad toho, C lidsk organ ismus je schopen vyut (resyntetizo
vat) vylouen a znovu pouit dusk, mlle bt obvykl mnostv blko
vinn stravy omezen. Zejmna tohoto efektu vyuvaj jogni a nkter
nrody, resp. kmeny pro peit v extrmnch podmnkch. Pi pit 1 00 a
200 ml uriny 2-3 krt denn miz poteba dopli.ovat blkoviny, zej mna
ivoin.
Hlavn dus kat s l()ky uriny jsou: moovina, kyselina moov, puri
nov bze, aminokyseliny, pavek, kreatinov ltky.
N cjvt mnostv dusku se z organismu vylou s moovinou, cca
80-90 '/'o, za 24 hodin to bv zhruba 1 5-30 g. Moovina je ltka, kter
snadno difunduje pes biologick membrny, podle koncentranho a os
motickho gradientu. Moovina psob jako pirozen diuretikum, pom
h vylouit z organismu pebytenou vodu. Lze j i pout jako moopudn
prostedek. Moovina, na rozdl od amoniaku, je pro organismus nekod
n, a to i pi znan koncentraci. Amoniak tvoen v ledvinch se vylu
uje do ledvinnch tubul a je vyuvn k regulaci acidobazick rovnov
hy.
Moovina zesiluje aktivitu proteolytickch enzym, kter j sou vylu
ovny v zavaCm stroj k trven pijat potravy. Moovina m mo
hutn proti rakovinn efekt (zejmna odpaen urina, pouit k obkladm
v mst postienm rakovinou). Zanedbateln nej sou ani jej inky anti
mikrobiln, protivirov a protip1si.ov.
61

Za 24 hodin vylou zdrav lovk urinou 2, I g volnch aminokyselin

a 2 g aminokyselin ve vzan form. Zven mnostv aminokyseli n se
v urin objev pi blkovinnm deficitu, zvenm rozpadu tkn, horece,
popleninch, otravch a poruchch funkc jater. Pit vlastn uriny zabrn
ztrtm, velmi rychle se normalizuj funkce organismu. Optn pijat
ltky blkovinn povahy et organismu velk mnostv energie.
Ze skupiny neduskatch organickch ltek se s urinou vyluuj te
ricko-sirn kyseliny, kter maj velkou rozpustnou schopnost. V urin
bloravc je podl tchto ethericko-sirnch kyselin vt, ne v lidsk
urin, a proto dobe rozpout kameny. Rovn urina pi vegetarinsk
strav m vt potenci rozpoutt kameny v organismu.
Kdy se odpa urina posbran za 24 hodin, dostane se a 65 g suiny.
Z n 1 5-25 g tvo anorganick ltky. Jsou to soli sodku, draslku, vp
nku, hoku, eleza, chlru, fosforu, chrmu. Dle jsou v urin obsaeny
mikroelementy (stopov prvky), na kter je nae strava velmi chud.
Mezi biologicky aktivn ltky uriny pat naprosto vechny ltky, kter
j sou vytvoeny v lidskm organismu. Jsou to hormony, enzymy, vitaminy.
Hodn hormon obsahuje urina mladch lid, nejvce vak urina thot
nch en. Urina mladch ( 1 8-30 lct) se d vyuit k vyrovnn hormonl
nch poruch lid ve vku 3 5-60 let.
Hormony jsou vysoce aktivn ltky, psobc na ltkovou vmnu,
rozvoj organismu, rst, st, chovn, rcp rodu k c i apod. Jcj ich nadbytek
i nedostatck vn pokod cel organismus.

Hormony produkuj lzy s vnitn sckreci, tedy samostatn orgny,

avak tak endokrinn buky, kter j sou rozeset v epitelu aludku, stev,
lunku, dchacch cest, plic, moovch cest a kiic. Krom hormon
vyrb organismus ltky chemicky a biologicky aktivn, tzv. tkov pa
rathormony neboli biostimultory.

V knize Urinalysis in Clinica! Laboratory Practice (Rozbory moi

klinick laboratorn praxi), vydan v Miles Laboratories, CRC Press
USA, pod vedenm A. H. Free a H. M. Free v r. 1 975, autoi rozebraj
200 sloek tvocch urinu, kter vak nepovauj za konen poet. Zd
razuj, e i kdy neposuzuj urinu jako nutrient (potravu), vyskytuj se
v n etn ltky s vysokou nutrin hodnotou, vedle dalch ltek - hor
mon, steroid a dalch dleitch ltek, dcch procesy ltkov vm
ny v organismu. Zdrav jedinec za 24 hodin v urin vyprodukuje hormo
nln a j in ltky, uveden v nsleduj Cch tabulkch.
v

62

Tab. 7 : Hormonln sloky v urin vylouen za 24 hodin

mg

Hormonln sloky uriny

(v produktivnm vku 20-40 Ict)
Aldostcron
Androgen
Androsteron
Estradiol, v lutcln fzi
Estriol, v lutcln fzi
Estron, v lutcln fzi
1 7-Kctoadrcnokortikoid
Kctostcroidy

Mu
3,5
1 8,2
3,5
-

1 4,7
1 8,2

63

cna
4,2
14
4,2
7
28
14
1 2,6
1 8 ,2

Tab. 8 : Jin ltky v urin vylouen za 24 hodin

Alanin, celkov
Allantoin

38

mg

' 12

mg

Fenylalanin

2,1 '
32
35
1 20
0,40
2,5
15
0,0 1
21

Fosfor, organick

mg

Glukza

1 00
455
1 00

mg

A minokyseliny, celkem
Arginin, celkov
Biotin
Cystin
Dopamin
Draslk
Dusk, celkov
Epinefrin

Glycin
Ho9k

14
0 ,2 5

Inositol
Jd

g
mg
mg
mg
mg
mg
g
mg
mg
mg
mg
mg
mg

Pyridoxamin

1 ,4 ,
30
308
4
3
56
0,5
10
10
35
70
1 00

Riboflavin

0,9

Tryptofan, celkov

28

mg

Tyrosin, celkov

mg

Vitamin B I 2

50
1 40
24, 5
23
1 0O
0,03

Zinek

1 ,4

mg

elezo

0,5

mg

Kreatinin
Kyselina askorbov
Kyselina glutamov
Kyselina l istov
Kyselina pantotenov
Lysin, celkov
Mangan
Methionin, celkov
Ornitin
Proteiny (blkoviny), celkem
Pyridoxal

Uhliitan sodn
Urea (moovina)
Vpnk
Vitamin B6

64

mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg

mg
mg
mg
mg
mg

3.3 Lebn inky uriny

Lebn inky u riny vyplvaj z jejch vlastnost:

Urina psob kyselm pH (zejmna prvn rann) na poslen imu

nitnho systmu.

M inky protibakteriln, protivirov, protindorov a protipls

i.ov.

Moovina piisob jako diuretikum. Posiluj e aktivitu proteolitic

kch enzym, produkovanch v zavaCm stroj .

Obsahuje biogenn stimultory. Jsou to ltky, ve kterch je na

hromadna znan energie, psobc na cel organismus.

Urina m polyhormonln inky.

Obsahuje inormace o konkrtnch nemocech, jimi organismus

trp, ale tak o nemocech, kter jet nepropukly.

Metabolity uriny j sou budii a regultory ivotnch proees.

V urin, zejmna odpaen, je znan mnostv sol - elektrolyt.

Jejm uvnm se zv ptok volnch elektron, aktivuj cch en
zymatick procesy, kter jsou u nemocnch a starch lid znan
zpomalen.

Urina m mal povrchov napt a proto rozpout usazeniny lpe

ne voda.

Obsahuje 9R % vody strukturovan do podoby kapalnch krystal

(jakou m led), zatmco normln voda m chaoticky uspodan
molekuly. Na pemnu I litru vody do strukturovan formy, jedi
n v n je organismem vyuiteln, mus organismus vynaloit
25 kcal.

Urina je siln nasycena gravitan energi a pi optnm pouit

rozpout kameny a usazeniny.

65

Tab. 9: el a zpsoby aplikace uriny

el aplikace uriny

Zpsob aplikace

Pit erstv uriny, klystry (s unnou

erstvou a odpaenou na 12 nebo na
pvodnho mnostv), mase starou
i velmi starou urinou nebo urinou odpaenou na pvodnho mnostv
K clenmu psoben na nemoc- Obklady (s urinou odpaenou na pvodnho mnostv, se starou i velmi
n orgny
starou urinou) a kataplazrny
Pikldn uriny odpaen na pLlvodK energetick stimulaci
nho mnostv na chodidla a akupunktum body na pcdloktch a na brcch
Ke vpravovn mikroelement Urinov a bylinn koupele s urinou odpaenou na pvoc!nho mnostv nedo organismu
bo se starou urinou
Obklady ze star a velmi star uriny
K rozpoutn soli v kloubech
nebo z uriny odpaen na I Pllvodnho
mnostv
Mase pokoky urnou starou, velmi
Jako kosmetick prostedek
starou i odpaenou na pvodnho
mnostv

K oist organismu

66

4. Druhy uriny a j ejich zvltnosti

4.1 Rzn druhy uriny
Armstrong rzn druhy uriny nepopisuje. K len vdy pouval er
stvou mo nemocnho. Byl proti tepelnmu upravovn uriny a tvrdil, e
teplem se znehodnocuj inn ltky, obsaen v erstv urin. V ppad,
e z njakho dvodu nebylo mon pout urinu nemocnho, doporuo
val pout erstvou urinu drce. Dosaen dobrch vsledk pi urinotera
pii pipisoval hladovn, pit uriny a ist vody.
A. N. Maslcnnikov, kdy zaal pouvat urinu, zj istil, e zdaleka ne
vechny ncmoci se poddaj urinoterapii, jak uvd ivambukvalpa. Hledal
piny a sh lcdal v druzch moi vclk zvltnosti, na kterch zvis
spch len. Existuj rzn druhy moi a kad z nich m krom veo
becnch vlastnost urit vl astnosti, kter nleej pouze j a specificky
pCtsob n a organismus .
Podle teorie V. P. Filatova se tvo velmi dleit biologick stimu
ltory v organickch ltkch, jsou-li vystaveny extrmnm podmnkm,
jako je var, odpaovn, ochlazen na teplotu -3 a -4 oe a stn po dobu
4-6 dnCt v temnu. Tyto ltky (biologick stimultory) se nemn ani pi
teplot 1 20 oe, a proto nemohou bt blkovinn povahy, j sou mrazu
vzdorn a termostabi ln. Takov extrmn podmnky pro urinu pedstavuj
var a odpaovn.
Odpaovnm uriny, kter obsahuje 98 % vody a ta se zase skld ze
48 prodnch druh vody, se z n odpa nejmn stabiln druhy vody
a zstanou pouze druhy termostabiln. V odpaen urin se tvo biogenn
stimu ltory ve vtm mnostv ne ve velmi star urin.
Podle K. Birda, kter ve sv knize Tajemn ivot rostlin uvd, e m
del je ivotnost kapalnho krystalu, tm uitenj je pro organismus
a tm vce je pbuzn s kapalnm prostedm lovka. Takov krystaly se
tvo zejmna v odpaen urin. Podle ivambukvalpy lid pouvali od
paenou urinu k prodlouen ivota a rozvj en tvoivch schopnost.
erstv vylouen urina si velmi krtkou dobu udruje svoje pvodn
vlastnosti. U po krtkm stn mn svoj i vnitn strukturu, nebo krysta
lick ltky postupn vypadvaj z roztoku. V urin, kterou nechme odstt
pi 20 oe ve tm 3-6 dn, se mn pH z kyselho na alkalick; v urin se
67

tvo pavek. Je-li takto zmnn urina pouita k masm, roziuje ko

n pry a tm napomh lepmu vyluovn odpadnch ltek a toxin.
Odpaen urina j e koncentrovan prodn soln roztok, a proto psob
nkolikrt silnj i ne erstv nebo i odstt urina. Takto upraven urina
m velkou schopnost psobit pmo nejen na uritou st, ale i na jej
okol.
Kvalitu a skladbu uriny ovlivi1uje strava, individuln tlesn stavba
(konstrukce), mylen, emoce, lunrn cyklus a ron obdob. Pi urinote
rapii v prvn ad vyuvme vlastn urinu, ve kter jsou zakdovny
vechny patologick procesy prob 1aj c v organismu, dokonce i takov,
kter se zatm neprojevily.

I Druhy uriny se rozliuj podle:

1.

pLlvodu

2.

zpracovn

3.

doby odbru

4.

sti proudu

I Urina podle pvodu:

novorozeneck urina

dtsk urina

urina dosplch v produktivnm vku

musk
-

ensk

urina drcovsk

urina thotnch en

staeck urina

I Urina podle zpracovn:

erstv urina

odstt urina

star urina

velmi star urina

urina odpaen na Y4 nebo na Y2 pvodnho mnostv

68

ochlazen urina

urina jako homeopatikum

urina j ako homeopatick tinktura

I Urina podle doby odbru :

rann urina

denn urina

veern urina

non urina

I Urina podle sti proudu moi:

prvn st proudu

stedn proud

posledn st proudu

4.2 V rina podle pvodu

Novorozcncck urina

V prvnch dnech ivota je novorozeneck urina si ln kysel. Obsahuje

velk mnostv dusku, kter se vyluuj e ve form mooviny. Urina no
vorozence je pesycena informacemi bouliv se rozvjejcho organismu.
Je vel mi vhodn jako drcovsk k potlaen hnilobnch a kvasnch pro
ces, kdy jc pH vnitnho prosted nemocnho posunuto na zsaditou
stranu. Je vynikaj cm prostedkem pi patn s c hoj cch, hnisavch ra
nch, gangrn, apod.
Protoe obsahuje hodn mooviny, kter psob moopudn, pouv
se jako pirozen diu retick prostedek ke snen tlaku cerebrospinl
n ho moku, nitrolebenho a nitroonho tlaku. Ozdravuje ledviny, zlep
uje trvic procesy, likviduje infekn nemoci, rozpout tromby
v krvi, sniuje srlivost krve. Je vhodn jako drcovsk mo k aplikaci
u onkologickch proces ve form obklad a hlavn k pit. Uvdomme si,
e nejastj pinou mrt u onkologickch pacient jsou trombo
embolick phody (embolie mozku, p lic).
Pokud chceme urinu novorozence pout k obkladm; dobe nm
k tomu poslou bavlnn pleny, do kterch se zachytila novorozeneck
urina. J sama jsem se pesvdila o vynikaj cch vlastnostech tto uriny.
69

Kapala jsem j i opakovan dvouletmu dtti do o pi zntech spojivek.

Bhem 1 2 hodin nezbyla po zntu ani stopa.
Dcera m ptelkyn po pchodu z porodnice zjistila, e j ej novoro
zen m hnisav znt spojivek. Poradila jsem j, aby dala do plnky vy
ehlen bl kapesnk, a aby pak po pomoen nakapala urinu dtti do
obou o. Samozej m neposlechla a navtvila pediatra. Kdy po tech
tdnech usilovnho kapn sulfonamid a antibiotik znt neustoupil, byla
j doporuena nvtva on lkaky. Pak se pece jen rozhodla a zkusila
urinu. Po dvou dnech bylo po zntu.
Jak zachytit tuto drahocennou tekutinu u novorozenc a batolat je
dnes problmem, ale urit j ej vyeily prodn nrody. Jak ve sv knize
Mo, ta zvltn va uvd C. Thomasov, v Turecku se dodnes pou
vaj jaksi devn "fajfky", uzpsoben pro chlapcc a dvtka.
Dtsk urina

Jde o urinu dt od jednoho msce do 8-1 0 let (podle vysplosti).

Jej vhodou je vysok obsah imunitnch ltek, kter j sou tvoeny cent
rln kostn den a brzlkem, perifern ve slezin, lymfatickch uzlinch
a lymfatick tkni zavacho stroj . Strnutm postupn ubv tkn
brzlku o 90 % a sleziny o 50 %. Proto nastv oslaben imunitnch proce
s. Dochz k tlumu tvorby protiltek v kostn deni a v lymfatickch
uzlinch.
Ke zven vlastn imunity k obran proti virzm, infeknm nemo
cem a malignm (zhoubnm) onemocnnm se doporuuje pit dtsk uri
ny, obsahuj c velk mnostv obrannch ltek. Abychom zvili svoj i
obranyschopnost, je potebn spolu s pitm dtsk uriny dkladn oistit
vlastn organismus.
Urina dosplch

Musk i ensk urina m svoje zvltnosti, kter jsou dsledkem p

soben hormon a principem enskho a muskho magnetismu. Proto je
vdy dleit pouvat urinu drce stej nho pohlav. Ve vj i mench si
tuacch je mon jenom krtkodob pout urinu opanho pohlav.
Urina dosplch je vyven po strnce hormon a obrannch l
tek u lid ve vku od 18 do 30 let. M se pouvat ke korekci a stimulaci
innosti organismu ve vku od 35 do 60 let.

70

ensk a musk urina

Ob sc od sebe li jednak obsahem hormon, jednak principem en

skho a muskho magnetismu. Pi drcovstv uriny je nutn, aby byl .
drcc stejnho pohlav. Krtkodob lze pout dtskou urinu druhho
pohlav, protoe obsahuje jct mal mnostv hormon, odpovdaj cch
pohlavn rozdlnosti. m vce se vk drce bl 1 0. roku, tm krat dobu
mcmc urinu od opanho pohlav pouvat. m je dt mlad, tm dle
sc sm jeho urina pout pro opan pohlav. Dtskou urinu opanho po
hlav (kolem 8- 1 0 Ict) sm dospl uvat nejdle po ti msce.
Urina od dosplho mue nebo eny se me tak pout u opanho
pohlav, alc jcnom na vclmi krtkou dobu a ve vjimench ppadech,
pokud ncn vhodn drcc na blzku.
U rina drcovsk

Pi urinoterapii nezvisle na vku vdy dvme pednost vlastn urin.

Existuj vak situacc, ktcr to ncumoI1uj : uvn vtho mnostv lk,
zanaj c oncmocnn moovch ccst, zstava moen, aj .
V takovch ppadcch pouijemc urinu drcc, nej lpe dtte stej nho
pohlav ve v ku od I roku do 1 0 lct, ncbo urinu zdrav dospl osoby
stcjnho pohlav ocl 1 8 clo 30 lct. Na krtkou clobu lzc pout i urinu cltte
opanho pohlav. Pokud je drccm dt opanho pohlav, je mon j eho
urinu pouvat po dobu 3 msc. m je dt mlad, tm mn hormon
obsahuje j eho urina a tm dle meme jeho urinu pout.
Drcovsk urina se zpravidla pouv do doby, ne miie nemocn
zat pouvat svou vlastn urinu.
Rozhodneme-li se vyut urinu drce ke stimulaci vlastnho organis
mu, je tcba vybrat si mladho, zdravho jedince stejnho pohlav a tles
n stavby jako len osoba. Je potebn znt jeho zpsob ivota, nvyky
a stravovn. Drce mus mt kladn vztah k pjemci a celou zleitost,
do n je nezbytn ho zasvtit, mus pln chpat.
Urina drce se m pouvat ve vjimench ppadech, v pechodnm
obdob, a to zej mna tehdy, kdy nemocn bere lky nebo z njakho ji
nho dvodu neme uvat svoj i urinu, nebo je j nedostatek. Dvme
pednost dtsk urin. Pokud je uriny dostatek a nemocn nebere lky,
upednostuj eme vdy vlastn urinu.

71

Urina thotnch en

Tato urina je velmi uiten a specifick. Na jej m sloen se podl

organismus matky, psoben dlohy, placenty a organismu samotnho
plodu. Bhem thotenstv, ponejvce ve 20.-3 5 . tdnu, probhnou struk
turln a funkn zmny v ledvinch a moovch cestch. Prtok plazmy
a krve ledvinami se zv zhruba o 45 % a filtrace o 60 %.
V dsledku toho stoupne mnostv ltek vyluovanch mo (glukzy,
aminokyselin, vitamin rozpustnch ve vod). Nejvce se vyluuj ami
nokyseliny jako glykokol, histidin, treonin, serin, alanin. V 1 6. tdnu t
hotenstv je j ich 45krt vce ne ped thotenstvm.
V nadbytku se vyluuje kortizol. Vyluovn nkterch vitaminll roz
pustnch ve vod se zvyuje 3-4krt (kyselina listov, cyanokobolamin,
kyselina askorbov). V moi stoup podl mooviny jako konenho pro
duktu metabo lismu blkovin a nukleoprote inl't. V ledvinch se ve zven
me tvo enzym erytropoetin, odpovdn za tvorbu ervench krvinek.
Bhem thotenstv se ho tvo a 5krt vce.
Urina thotnch en je vynikaj c moopudn a proti rakovinn pro
stedek, napomh krvetvorb pi vech formch anemie, posiluj e obra
nyschopnost a l velk poet nemoc.
Tato urina je pesycena energiemi formuj Cmi ideln podmnky pro
vvoj tla plodu. Energetick charakteristika uriny thotn cny se mn
kadm dnem a tdnem, zej mna v prvn plce thotenstv. Pi fo rmovn
kadho orgnu plodu bude urina touto informaC vybavena. Dky tomu jc
mon pout j i ke stimulaci obrannch sil organismu, proti strnut
a pi len velkho mnostv nemoc. Urinu thotnch ncsmj pouvat
nemocn se zhoubnm bujenm! ! !
Staeck "rina

Je urinou nej mn vhodnou k drcovstv, neobsahuje prakticky dn

obrann ltky ani hormony. Lze ji pout jen na len vlastnch nemoC,
jako drcovskou jen v krajnm ppad, kdy je nhle potebn vyvolat
moen u nemocnho s poruchou moen.

72

4.3 U rina podle zpracovn

erstv urina

Tento druh uriny se pouv nej vce. Musme rozliovat podle pvodu
Llinu lovka zdravho a nemocnho.
Urina zdravho lovka ve vku od 1 8 do 30 let se doporuuje jako
prostedek k prevenci nemoc, k vyrovnn a stabilizaci hormonln hla
diny s clem etit energick potencil organismu a tak k obohacen or
ganismu ltkami obsaenmi v urin.
Urina nemocnho se pouv jako univerzln prostedek k len
j eho vlastn nemoci. Stydnutm ztrc adu energetickch vlastnost,
z roztoku vypadvaj krystalick ltky a psobenm svtla se urina zan
rozkldat, na vzduchu se okysliuje, tvo se v n sedliny (ltky vypadl
z roztoku). Mn se jej kyscl pH na alkalick a urina zskv j in vlast
nosti .
crstv urina se pouv k pit, proplachovn nosohltanu nti, klokt
n, proplachovn dutiny stn pi zvcn kazivosti zubl'l, k masm ce
lh o tla. Je velmi vhodn pi miniklystrech, zej mna u l id , kte maj
odpor k pit uriny, nebo tak s e vsteb beze zmn, ani j e sten zne
hodnocen trvicmi vami. Meme ji pout i do oistnch klystr.
Odstt u rina

Sem se ad mina, kter stla vce nc tvrt hodiny po vymoen. Tato

urina krtkodobm stnm a vychladnutm ztrc svj magnetismus, sv
tlkovn a vnitn strukturu. Pokud tuto urinu pouijeme vnitn, k mas
m anebo j inak, bude nslcdn pro obnoven sveh pl'lvodnch vlastnost
brt energii z organismu. Podle starch psemnost jc nutno tuto urinu
ped pouitm odpait na pvodnho mnostv, anebo ji oht ve vodn
lzni na teplotu tla.
Star urina

Sem pat urina do 24 hodin po vymoen, s prvnmi znmkami roz

loen blkovin a s ponaj cm pavkovm zpachem. Hlavn zvltnost
tto uriny spov v tom, e ztrc svj magnetismus, svtivost, vnitn
strukturu, mn se jej pH a zan se v n tvoit pavek. Jogni tvrd, e
pokud se pouije (k pit, k masi), bude na sebe stahovat energii orga-

73

nismu k dosaen svho potenho magnetismu, fosforescence a vnitn

struktury.
Tuto urinu nedoporuovali sta j ogni k masm bez pedchozho
odpaen na . Na rozdl od jogn tvrdil Armstrong, e vaenm dochz
ke ztrt ady ltek. Doporuoval pouvat urinu 3-6 dni'! starou. V urin
odpaen na 114 pvodnho mnostv je zven koncentrace iont, zvyuje
se jej elektrick vodivost, je agresivnj a proto je potebn pracovat s n
opatrn, zej mna pi pouit ke klystrm.
Velmi star urina

Jakmile se objev v urin pavkov zpach (po 3-6 dnech), dochz kc

zmn pH z kyselho na zsadit. Podle profesora Filatova se v tto urin
za extrmnch podmnek tvo biogenn stimultory, kter se nemn ani
pi zaht a na 1 20 C. Z tohoto se usoudilo, e biogenn stimultory
nemohou bt blkovinn povahy.
Profesor Filatov vychzel z poznatku, e vechny orgny a tkn ne
u mraj najednou. Ty orgny a tkn, kter jet pevaj , i kdy orga
nismus je mrtv, produkuj pod vlivem extrmnch podmnek vysocc ak
tivn ltky, brnc zniku orgn a tkn - biogenn stimultory. Tyto lt
ky psob na organismus jako celek.
V rozkldaj c sc urin se tvo tyto ltky v extrmnch podmnkch,
a to pi uchovvn v temnu pi tcplot 20 C po dobu 3 a 6 dnlt. Tato
urina se hod k obkladm, zej mna II zastaralch nemoC. m jc nc
moc zastaralej, tm star urina se pouije.
Velmi starou urinou rozumme urinu odsttou 3-6 dn, kter zmnila
sv pH na zsadit a zvila obsah pavku. Zv tm svoj i innost: pa
vek roz kon pry a tm umon odchod zplodin ki'I. Jc to prostc
dek, kter vytsuje toxiny z kc. Sta litel s spchem pouvali
obklady se starou urinu k detoxikaci organismu. Oiuje cvy, rozpout
usazeniny. Psobenm pavkovch par se oiovac proces uvd do po
hybu.
Zsadit pH umon rozpoutn zplodin kyselho charakteru, odlou
se mrtv tkn, vyist se zntl iv loiska. Tento proces se zastav a ve
zdrav tkni.

74

Pouit velmi star uriny

K oitn tlustho steva od letitch nnos, parazit a polyp

Do klystru se pouije 1 5 0-200 ml star moi (nejve 3 dny sta
r, odstt pi 20 C), kter mrn zapch pavkem. Mo odstt
dle ne ti dny me ve stev zpsobit popleninu stevn slizni
ce. Pokud pouijeme star urinu (odsttou do 6 dn, zej mna
u polyp steva), musme ji edit erstvou urinou. Zpotku dme
y, star uriny a % uriny erstv. Postupn pidvme urinu odst
tou a ubrme erstvou, a pouijeme k itn tlustho steva
pouze starou, dle odsttou urinu.

K oitn cv, lb keovch il a hemoroid; na zatku urinu

tak edme.

K odstrann mrtvch a zrohovatlch tkn pikldnm ob

klad a masemi . Zde je mon pout urinu 6 dn starou. Zan
se s mn odsttou urinou a postupn se pouv urina star.
Nej lepm vodtkem je reakce organismu. Je to vdy individuln
a dme se reakc msta, kde je urina aplikovna.

K rozpoutn sol usazench v kloubech pouvme obklady

a mase. m je postien star, tm star urina se k obkladm
pouije, dokonce i vce ne 6 dn. Zan se mn odsttou urinou
a postupn se pidv urina star. U obklad a mas nemusme
bt na st moi tolik opatrn jako u klystru. Obklady se nech
vaj psobit od 20 minut do 2 hodin. S pihldnutm k reakci ke
se doba obkladu postupn prodluuj e. Pokud dojde k reakci (sv
divka nebo vyrka), obklady se na 1 -2 dny peru. Uveden je
vy zmiz samy a mlleme pak dl pokraovat v obkladech
a masch.

Urina odpaen na y,. pvodnho mnostv

Pouv se jako prostedek k upevnn struktur celho organismu

a jako diuretikum (moopudn prostedek).
Staroindick ivambukvalpa doporuuje pouvat urinu odpaenou va
rem na Y, pvodnho mnostv. Odpaovat lze urinu erstvou nebo odst
tou, a to maximln 3 dny starou. U tto odpaen uriny musme bt opa
trn, zej mna pi pouit v klystrech, protoe jej inky jsou si lnj pouv se tak k masm postiench kloub a do kataplazem clen na
postien orgny, a to v dob jejich maximln biologick aktivity.
75

Odpaen urina n a Y. se zsk takto:

Do smaltovan, sklenn, nebo keramick ndoby se nalije

400 ml erstv nebo odstt uriny.
Va se tak dlouho, a zbude 1 00 ml pvodnho mnostv.

Me se odpaovat libovoln mnostv, ale vdy nejve na jednu

tvrtinu, j inak se namsto odpaen uriny zsk mdlov roztok. V rz
nch publikacch j sem se doetla, e ve stedovku pouvali urinu k pra
n prdla a za tmto elem byly zizovny mstsk sbrny uriny.
Existuj e vak tak modern metoda, jak zskat odpaenou urinu bez
vaen, a to mrazem.

Postup pi pprav mrazem odpaen uriny:

1 litr odstt uriny dme do uzaven plastov ndoby a vlome

na 4-5 hodin do mrazniky.

Sledujeme zmrazovn tak, aby zstala nezmrazen Y. pvodnho

mnostv uriny, tj . 250 ml, kter je doposud kapaln. To je urina,
kter by zbyla po odpaen varem, zatmco vznikl led je voda,
kter by se varem odpai la. Bod mrazu vody je O C, zatmco bod
mrazu uriny je od - 1 ,3 C do -2,3 oe.

Kapalnou sloku slijeme a po zaht na vhodnou teplotu ihned

pouijeme k aplikaci, nebo dme zmrazit k pozdjmu vyuit.

Lcd, kter zbyl v ndob, vyhodme.

Odpaenou urinu rozmrazujeme a ohvme ve vodn lzni, nikdy

nepouvme tepeln zdroj (spork, mikrovlnnou troubu, apod.).

Co se dj e s urinou pi odpaovni ?
Podle profesora Filatova se tvo v urin za krajn nevhodnch
podmnek biogenn stimultory (biostimultory). Vaen uriny takov
krajn nevhodn podmnky vytv. Vzkumy prokzaly, e dve zskan
biostimultory z tkn pi jejich ochlazen na -3 a -4 C, uchovan
v temnu po dobu 4-6 dn, mohou snet teplotu 1 20 C. Biostimultory
proto zejm nejsou blkovinn povahy. Jsou to zvltn tvary, kterm j e
pisuzovna termostabilita.
Odpaovnm uriny zskme siln koncentrovan pirozen soln
roztok, psobc innj i ne erstv urina. Odpaen urina do sebe os
moticky stahuje z tkn rzn metabolick odpady, usazeniny, vodu, hle76

ny, parazity, a to bez vedlejch ink. Zven obsah duskatch ltek,

kter organismus um resyntetizovat, napomh obnov sliznice a poko
zench orgn, co je pi medikamentzn lb naprosto nemon. Od
paen urina nedrd tkn. Jestlie budeme odpaenou urinu pt, je nut
n po cel toto obdob psn dodrovat stravovac reim.
Odpaovnm uriny se mn voda s normln krystalickou strukturou
na strukturu termostabiln, tce rozruitelnou, a tm velmi uitenou pro
organismus. Ze 48 prodnch druhll vody, kter tvo lidskou urinu, z
stvaj ty nejstabilnj, vzdoruj c tepelnmu psoben, zatmco mn
stabiln se odpa..
Doktor Scrgcjcv v knize Voda si pamatuje vlechno uvd: Byly obje
veny spolen zkonitosti zmn vlastnost pi strnut neiv hmoty
a ivho organismu. Pokud jsou zkonitosti strnut II anorganick
a organick hmoty shodn, potom se tlo stejn jako obyejn beton roz
pad svm pirozenm tempem. Pokud vymnme vodu, zklad betonu
i lids'kho tla, meme znan prodlouit dlku ivota, aktivn a tvr
obdob ivota.

Odpaovnm a tud zmen.enm objemu vody v urin se v n sesku

puj micely (zporn nabit stice), kter dvaj urin mi modnou
strukturu. Vnitn struktura uriny na principu efektu dutch struktur aku
muluje chronln energii (tzv. energie asu).
Chronln energie se koncentruje uprosted moovho mche, tak
jako ve vejci loutek. V moovm mchi dochz k uvolovn chro
nhl energie a jej mu vylouen z organismu spolu s urinou. Po vypiti
erstv uriny prozauje chronln energie cel organismus prostednic
tvm tlesnch tekutin a organismus se omlazuje.

Nej silnj m akumultorem energie jsou pravideln estihrany a esti

stny, kter proda dvno zn, jako jsou vzorce molekul benzolu, medov
plsty a tak urina odpaen na Y4. Odpaovnm uriny dochz ke kon
centraci ltek, nachzej cch se v neodpaen urin, a navc varem vzni
kaj nov ltky.
Rusk voj ensk lka Alexandr Zamkov zskval z uriny thotnch
en extrakt Gravidan, s nm ml vynikaj c vsledky pi len nemoc.
Specilnm postupem tepelnho zpracovn moi gravidnch en se mu
podailo pipravit vysoce inn, steriln polyhormonln prepart. kter
v zatcch ovoval na zvatech. Zamkov si sm aplikoval 1 5 cm3 Gra
vidanu a vzpt pozoroval stup dchavinosti, vylepen srden akce,

77

dobrou nladu a neobyejnou jasnost mysli. Lk neml dn vcdlcj

inky. S Gravidanem pracovali na 3 00 klinikch po celm Rusku.
Lili s spchem rachitis u dt, hormonln poruchy, neurologick
nemoci, alkoholismus a narkomanii. V rocc 1 938 zvist kolcg, ktc do
uriny pi vrob Gravidanu pimchali kyselinu srovou, zlikvidovala ve
ker Zamkovovo snacn . Institut byl zruen, sm zstal bcz prcc
a r. 1 942 podlehl infarktu.
Odpaen urina, vzhledem kc svm osmotickm vlastnostem, pi pou
it stahuje mctabolick odpady, j edy, nadbytcnou vodu, hleny, bez
vedlej ch ink. Zvcn obsah duskatch ltck, kter organismus um
resyntetizovat, napomh obnov sliznic a pokozcnch orgn.

4.4 Vliv stravy na urinu

Urina jc dokonalm a velmi citl ivm indiktorem na stravy. Nej
kvalitnj pro lcbn vyuit je urina pi povn prodnch potravin,
j ako jsou ovocc, zelenina, rltzn kae - v podstat vegetarinsk strava,
na pcchodnou dobu i vcgansk strava. Pokud urinu pijemc a pouvmc
pouze v minimlnm mnostv jako prcventivn prostedek, lze jst tvaroh,
j ogurt, kysel mlko, vaj ka (ovolaktovcgetarinstv), vyvcn, . Nc
kvalitn urina se tvo pi konzumaci konzcrvovan stravy, masa, uzenin,
kvy, silnho aje, alkoholu a j ineh kodlivin. Podle kvality vlastn uriny
sami poznme, jak sc mme stravovat: podle jej barvy, zpachu a chuti.
Obsahuje-li strava hodn blkovin, zejmna ivoinch, rozkldaj se
na moovinu a vznik vclk mnostv duskatch ltek, ktcr sc budou
postupn rozkldat na pavek. Zven mnostv kyseliny moov ohro
uje nae klouby. Proto m bt strava pi urinoterapii bezmas. Metabo
lismus blkovin ovlivt1uje chu a zpach uriny. Potrava obsahuj c hemo
globin (krev obsaen v mase) psob na mysl lovka negativn.
V indickch Armech se vyadujc, aby sc strava pi provdn uri
noterapic skldala z rovch placck, vaen a syrov zcleniny, lutnin,
ovoce. Dietu upravuj podle konkrtn poteby v zvislosti na individuln
konstituci a nemocech. Nap. pi len loutenky a lunkovch pot
se pouv vce sladkho ovoce, pevaen vody a pedevm kompotu
z kal. Kdy nemocn nesm pouvat svou urinu, protoe bere lky,
pouv urinu od drce. Drce j 3 i vce dn pedtm, ne urinu daruje,
jen placky z naklen penice bez jakchkoli pochutin. Lebn innost
takov uriny znan stoupne.
78

V naich podmnkch, kde se strava diametrln li od tchto zem

pisnch ck a zklad j delnku tvo maso, ns stoj podstatn vce sil
zmnit stravovac reim. Nemocn, kte se rozhodnou pro urinoterap ii,
mus tento stravovac reim zmnit, pokud chtj doshnout dobrch v
sledk. M aso dv urin nejen nepjemn zpaeh svmi konenmi du
skatmi metabolity (moovina, kyselina moov), ale zven hladina
kyseliny moov je pvodeem dny a ledvinnch kamen.
Nemocn a zejmna ti, kdo jsou postieni malignm bujenm, by mli
svj j delnek vybrat velice peliv. Neznm nemoc, kter by vyado
vala maso v j delnku. Je to jen nae zkostnatlost a nechu pizpsobit
se svtovmu trendu, ale tak neschopnost kadho z ns si nco odci.
Ti, kte se rozhodli pro zmnu a jejich okol jede ve svch starch kole
j ch, to maj velmi tk . .Te nesmrn dleit, aby nemocnho podpoila
j eho rodina. Znm takov, kter svj j delnek pizpsobily nemocnmu.
V roce 1 999 jsem navtvila speciln soukrom sanatorium Humle
gaarden v Humlehaeku v Dnsku, kde l malign onemocnn . Sousti
lby je laktovcgctarinsk strava. Maso je tam tabu, ale strava, kterou
tam podvali, byla velice pestr, chutn a vyven. Jdlo bylo servrov
no fortnou vdskho stolu. Mnostv rzn zeleniny syrov i tepeln
zpracovan, tstoviny, re, brambory, ovoce erstv i suen, syrov ko
enc byliny, esnek a cibule. Nikdy nechybl na stole velmi chutn (na
rozdl od naich kyselch) mkk zrnit tvaroh typu cottage, blkovina
velmi hodnotn a lehce straviteln. Tvaroh jako velmi kvalitn blkovina
i j ako lk u ns nen docenn. Tdenn pobyt v tomto sanatoriu stoj na
ich 2 1 000 korun. Pacienti j sou zde leni dva a ti tdny a obyej n se
tam po urit dob vracej.
Pokud jsme pro sv zdrav a vnitn oistu nic nedlali, pej dme se,
popj me alkohol, koume, pijeme kvu a chemicky upraven npoj e
a potraviny a pokud se j i ozvala nemoc, vdy vyloume negativn p
sobc faktory a individuln pizpsobme lebn a ozdravn kry, ka
d s ohledem na sebe. Organismus, zahlcen hleny a solemi, se bude ma
ximln snait, aby se usazenin zbavil, musme mu vak pomoci. Do
pejme mu as, pokud si ho bude vyadovat, aby usazeniny vylouil.
Kdy se objev vyrka, svdn, nebo nava na 1 -2 dny kru perume,
ve odezn bez naeho vnj ho zsahu.
Po tto dob pokraujeme ve svm snaen o ozdraven organismu
a v lb nemoci. Tak jako vyaduj e klasick medicna individuln p
stup ke kadmu pacientovi a jeho nemoci, tak ani urinoterapie nen v
j i mkou. Co sn jeden organismus, nemus vyhovovat j inmu, proto si
79

dvky k pit uriny, k obkladm a masm pizpsobme podle poteby,

naslouchme svmu tlu.
Jak u bylo vckrt zdraznno, musme provst alespOll oistu tlust
ho steva, abychom krevnmu eiti ulehili odsun nepotcbnch ltek.
Ideln je provst celkovou oistu. Pokud nm dl pot aplikovat klys
tr, pouijeme tento postup:
1 -2 dny pedtm meme pt proj mavou minerln vodu, j st kao
vitou stravu,
posledn den ped krou j st j dlo, kter m hodn vlkniny (zel,
lutniny apod.).
Aby mlo nae snaen smysl a hlavn vsledky, musme zmnit SVllj
ivotn styl a zamyslet se nad svm jdelnkem a hlavn nad mnostvm
j dla, kter denn snme. Pejdeme na vegetarinskou nebo laktovegetari
nskou stravu s pevahou ivch jdel:, mezi n pat ovoce (i suen),
zelenina, erstv ovocn a zclcninov vy.
To, e strava je pi urinoterapii velmi dleitm initelem, js cm si
ovila osobn na sob. Sctkala jsem se i s pacientem, kter trpl malig
nm onemocnnm prostaty s metastzami do kosti. Po dobu 4 let jedl
pouzc vcganskou stravou. Po 4 letech stravovac reim poruil a nemoc sc
opt ozvala. V dob, kdy mi o tom povdl, byl opt na vegansk strav.
Soust komplexnho len pacient se zhoubnm onemocnnm by
mla bt vhodn strava, pcchodn vegansk, vcgetarinsk, laktovege
tarinsk, nebo i makrobiotick, kterou by pedepsal podle stavu pacienta
odbornk v tomto oboru.
asto jsem slchala, e tyto druhy stravy psob zavac pote, pe
devm nadmn. Ano, pokud kad jednotliv sousto podn neroz
koueme, tcba 50- 1 00krt. Jsme zvykl j dlo hltat v bhu, ani si uV
domujeme, e si kodme. Trven by mlo zat j i v stn dutin, kde by
se mlo j dlo dostaten promchat se slinami a tekut by mlo stci do
aludku. Plat to pro zdrav, ale pro nemocn daleko vce.
Jdlo by mlo do aludku pijt dostaten rozmlnn a j i sten
natrven slinami. Podpome tm vznamn trven, j dlo se lpe vsteb
a j eho kratm pobytem v aludku zabrnme kvaen.
Velmi dleitou soust trven je pravideln vyprazdovn. Je to
urit signl lidskho tla a my bychom mu mli naslouchat. Pokud ho tr
vale ignoruj eme - a zan to ve kolnch lavicch, protoe hodina trv
80

45 minut a ve kole mus byt dt ukznn - tak se pirozen poteba

potla. Tady zan ada zavacch pot s nslednmi poruchami vy
prazdi.ovn a hemoroidy.
N ikdy jsem neslyela, e by nj ak zve trplo zcpou, ale u lovka
je to dosti bn zleitost. Jak mohou steva pracovat, kdy je j ej ich
sliznice potaena nnosy nestrven potravy? Stevn peristaltika je zpo
malen, steva pracuj proti velkmu odporu, co si vyd velk energe
tick ztrty a tvo se v nich sl iznin vych lpeniny - polypy.
Dve se strava pipravovala jednodue. Nae babiky dvaly k sndani
bl ou kvu s chlebem, obd byl o nco vydatnj a veer byly vaen
brambory s kyselm mlkem a jin lehce straviteln j dla. Dodroval se
jaksi zpLisob zdrav kombinace stravy. Jen zdka se dostaly souasn na
stl brambory, maso, sr, zelenina a syrov rostlinn strava.
Vechna velk svtov nboenstv dodrovala pst. Byly dny, kdy se
nejedlo maso, kesan ve stedu a v ptek. Muslimov maj dodnes ra
madan, msn pst, bhem nho se od vchodu do zpadu slunce ne
sm j st ani kouit. Ramadan se cyklieky std podle arabskho lunrnho
kalende, take postupn pipadne na vechna ron obdob. Lecco z to
h o, co my dnes ignorujeme, bylo v minulosti oveno a dodrovno.
Kesan mli adventn pst (od 1 . dne adventu do 24. prosince) a veliko
non pst. Z lidov moudrosti je znm varovn, e po cukrov, kter
snme ped Vnocemi, se tloustne vce, ne kdy mlsme o Vnocch.
Postn se, teba jen s myslem vraznho omezen konzumovanho
mnostv, m tak velmi pozitivn inek. N ikoli nhodn nsleduje po
karnevalu pList. Je dobr se v tto dob mrn it s j dlem, protoe tlo se
dobe zbavuje jedLI a regeneruje. Odmn se nm zvenou imunitou
a pocitem dobrho zdrav.
PLIst o novolun je prevenc proti nemocm, v tento den se tlo ob
zvlt dobe zbavuje jed. Pjem potravy naopak tento proces brzd
a ml,e j ej zastavit. Je dobr jst mn tak bhem plku. Syrov potra
viny bychom mli konzumovat ped vaenmi, ovoce a oechy ped sal
tem a zeleninou. Nakonee byehom mli j st j dla nronj na trven.
Prvn jdlo m bt podle A;urvdy rno mezi 7 . a 9. hodinou rann, kdy
je biologicky maximln aktivn aludek. Pokud se j dv jdla denn,
me se j st o nco vce, ale nesm se pejdat. Dal jdlo by mlo bt
mezi 1 3 . a 1 5 . hodinou, kdy je biologicky aktivn tenk stevo. Me se
j st trochu vc, avak tak se nepej dat. To by mlo bt posledn j dlo

81

a dle bychom mli j st jen v malm mnostv syrov ovoce nebo zclcni
nu.
Veer po 1 7. hodin bychom u nemli pijmat dnou potravu. Jdlo,
poit pozd veer kvas v zavac m stroj a nadm. Plat to i pro ovo
ce i zeleninu. Dopejme svmu aludku a stevm klid k regeneraci
a obnov sil, druh den je budeme opt potebovat. Jdlo by mlo bt l
kem, a ne zhubou.

4.5 U rina bhem hladovn

Vynikaj c urina se tvo pi hladovn, kdy organismus pejde na en
dogenn (vnitn vivu). Tm, e j e bhem h ladovn zamezeno psunu
potravy do organ ismu, je zmnna energetick bilance. Organismus je
nucen t ze sveh vnitnch zsob, protoe energetick zdroje nejsou do
plovny zven. Velmi brzy, bhem 1 -2 dn, se vyerpaj zsoby glyko
genu uloenho v jtrech.
Pi hladovn dochz k posunu pH vnitnho prosted na kyselou
stranu a to v organismu vyvol adu zmn, zejmna omezen vyluovn
aludench a trvicch v, vyluovn slin a zstavu peristaltiky stev.
Bhem 4. a 5. dne hladovn aktivuj nenasyecn mastn kyseliny tko
v hormon cholecystokinin, kter potl auje pocit hladu. Organismus se
pipravuje na endogenn vivu.
lako energetick zsobrna pro fyziologick funkce se vyuije tukov
tk organismu. ( tpen nasycench mastnch kyselin na nenasycen se
bhem hladovn astn voda.) V obdob prvn acidotick krize dochz
k plnmu zastaven sekrece aluden kyseliny a msto n se objev tzv.
spontnn aluden sekrece. aluden sekret obsahuje velk mnostv
blkovin, kter se vstebvaj zpt do krevnho eit. Tento pizpsobo
vac proces sniuje ztrtu blkovin a zabezpeuje organismu neustl p
sun dleitch aminokyselin.
Krevn glukza je produkovna v jtrech z nesacharidovch zdroj,
j imi j sou neduskat ltky nkterch aminokyselin a glycerol pochzej c
z tuk. Endogenn viva zbavuje j ednotliv orgny zte a zaj iuje
klid k jej ich regeneraci. Jsou odstraovny blokdy ve spojovac tkni
a bukch zpsoben letitmi usazeninami, dochz ke zlepen vmny
ltkov a vstebvn ivin.
Tm, e organismus nepij m potravu, dochz k obrovskm sporm
energie, kterou organismus vyuije k celkovmu ozdraven. Prvnm sig82

nlem je zmna barvy, chuti a zpachu uriny. Urina dostv slmov

lutou barvu, jej chu je nevrazn a nepchne. Urina je odrazem
ozdravnho procesu. Uitm uriny bhem hladovn se prohlubuje oista
organismu, rozpoutj se nadbyten hleny, regeneruj se pokozen
sliznice a orgny.
Dochz k masivnmu uvolovn hlen, urina pi hladovn je j imi
pesycena a pi optnm pouit uriny je uvolovn hlen jet mohut
nj. L se skryt loiska infekce a dochz k oitn organismu na
principu homeopatie: Podobn psob na podobn.
Ti prozravj zanou s ozdravnm procesem vas, ti mn prozrav
ekaj, a je dOllut nemoc, potom je to ale nronj . Dnes existuje velk
mnostv knih, jejich autoi zasvtili svj ivot vzkumu hladovn,
zdrav viv a prevenci nemoc.
Pokud to se svm zdravm myslme vn, nebude problm zat nco
dlat pro sebe ihned. Sta zat hladovt (neboli postit se, lant) jeden
den v tdnu s pitm uriny rno, nebo lpe s pitm uriny cel den a k tomu
vypt 2-3 I vody. Ped koncem lunrnho msce meme pidat ti dny
hladovn. Za rok dostaneme hezkou dku dn: 60 i vce.
Kdy pihldneme k tomu, e v esk populaci je 60 % obznch a a
da lid se znanou nadvhou, dti z toho nevyjmaje, je to dvod k za
mylen nad tm, jak svmu tlu nejlpe pomoci a odloit nadbyten ki
logram y zatujc llosn k l o uby
.

4.6 Vliv emoc na urinu

Abychom pochopili dleitost vlivu emoc a mylen na nae zdrav,
j e zapoteb zahloubat se do samotn podstaty l idskho tla. V souladu
s fyziklnmi poznatky nen zkladn strukturln jednotkou molekulrn
atomov, nbr kvantov jednotka. Fyzika oznauje jako kvantum z
kladn j ednotku hmoty nebo energie, kter je 1 0- 1 00 000 OOOkrt men
ne atom. Na tto rovni se hmota a energie stvaj vzjemn zamnitel
nmi. Je to i v souladu s vds'kou fi lozofi, podle n se na zatku vytv
pirozen podstata lovka, kter dky svm vibracm nut kvanta spojo
vat se do atom a molekul ltek. Polrn rovn lidsk bytosti se d
mylenky, city, nlady. Na kvantov rovni se z kad mylenky tvo
kvantov fluktuace a vlnn, kter se pak petvej c v hmotn ltky.
Podle Ajurvdy psob prv na rozhran, kde polrn rove organis
mu pechz na kvantovou rove, ivotn principy Di. V systmu po83

lrn rove - hmotn tlo reguluj vechny funkce organismu. Di jsou

vyj denm energi, tvocch se v krch (energetickch centrech).
Pirozen rovni lidsk bytosti vldne mysl, emoce a nlady . Na
kvantov rovni se tvo kvantov fluktuace, kter v konenm diislcdku
v ytvo fyzick ltky. Pokud se lovk ocitne v nebezpe, dostanc strach,
kter zpsob vyluovn adrenalinu (hormon kry nadlcdvin, j cn vyvo
lv zrychlen srden innosti, zen cv a zven krevnho tlaku), na

opak radost stimuluje tvorbu endorfin, psobcch jako opity. To ve

m vliv na fy zi o lo gii lidskho organi smu.
Tyto ltky postupuj do uriny, kter se jejich psobenm stv bu nc
pnosnou, ancbo livou. Trpcn, hnv a j in ncgativn cmocc po d po ruj
tvorbu kodlivch ltck, ktcr pcchzcj do uriny a ta sc stv ncvhod
nou. Naopak radost syt urinu ltkami psobcmi pzniv.
Podle ivambukvalpy (staroindick traktt o lb mo - urinotcrapii)
se doporuovalo vcm, kdo praktikuj urinotcrapii, aby ovlda li sv cmo
ce. Nasmrovnm svho vdom na uzdraven si mi'ieme sami vyrht
sv lky na uzdraven a opakovan je vyuvat s urinou.

Po nervovch otescch smutku, nenvisti, kivdch, dcprcs a ji nch

siln negativnch cmocch nelzc urinu pouvat. Je nutn vykat nkolik
dn, a tyto emocc odczn. Pokud bychom v tomto stavu urinu uval i,
pijmme s n kodliv ltky a tm ncgativn ovliviujCI11C sv zdrav,
prohlubujcmc pllsobcn negativnch cmoc. Ncgativn mylcn, hnv, i
vot ve strcscch, nut organismus, aby vyluoval ltky, psobc ncgativn
na organismus. Jej ich inky jsou nm dvrn znm. Vy vol v aj dcprc
se, skles lost, nakoncc ncmoc. Nesprvnm zpsobcm ivota, patnm
stravovnm a dsledkcm nzk kultury mylcn sc koordinacc mczi du
evn a fyzickou rovn lidskho tla poruujc. Vslcdkcm jsou ncjrz
nj nemoci.

84

5. Zpsoby aplikace uriny

Existuje cel ada rznch zpsob a kombinac aplikace uriny do l id
skho organismu, zle na kadm jedinci.
Pitm uriny vracme do organismu velmi dleit a prospn kompo
nenty, kter organismus zpracoval a osvoj i l si je, proistme, omladme
a zregenerujemc cel organismus a krom toho prospjeme tekutinm
vnitnho prosted. Pit uriny, spojen i s krtkodobm hladovnm, oist
organismus a na bunnou rove . Pi hladovn delm ne 14 dn se
organismus oist a na rovd kostnch bunk. Urina udl to, co neudl
dn j in prostedek: oist ns od hlavy k pat, zregeneruje organismus
a obnov pokozcn bunn membrny, spojovac tkn sliznice a org
ny bez vedlej ch inkl!.
Memc ji kaptkem nakapat do o, pout on vaniky ke koupelm
o nebo kapat a vkldat tampony namoen v urin do u pi zntu ne
bo chceme-Ii si vylepit zrak a sluch pi degenerativnch onch nebo u
nch oncmocnnch. Vedle proplachovn stn dutiny a nosohltanu j i
meme kapat pi alergickch i obyej nch rmch a znteeh vedlejch
dutin nosnch do nosu, pout j ako inn kloktadlo pi angnch. Propla
chovnm dutiny stn urinou se vyhneme nslcdkm Pllsoben bakteri,
kazivosti chrupu, zntltl1l dsn a paradontze.
Dalmi zpsoby pouit uriny jsou homeopatick urina, mase, ob
klady a kataplazmy. Klle je j edn m z nejvtch vyluovacch orgn (a
2
I ,g m povrchu) a m velkou schopnost vstebvat vpravovan ltky, vce
ne j in orgny. Vechno, co vpravme k, se zane bhem 3 sekund
vstebvat.
K oist tlustho steva (vyluovac orgn, ohv orgny dutiny bin
a mal pnve, zajiuj e tvorbu nkterch vitamin, vstebvn vody) ale
i k ozdravnm clm slou urinov klystry a miniklystry. Jej ich vho
dou je, e urina pichz do tlustho steva nezmnn trvicmi vami.
Pokud spojme pit rann uriny s klystrem, proistme cel zavac
stroj .

5.1 Pit a kapn uriny pod j azyk

Je to vnitn aplikace uriny, kter pat mezi nejpouvanj formy
urinoterapie. V Anglii je vstin oznaovan j ako "urapaty" (urinov
85

hrnky). Bud' se urina pije i bere po kapkch pod jazyk pravideln jako
prevence nemoc bez pestvky, anebo po 6 tdnech pit i kapn uriny
meme udlat tdenn pauzu a pak v tomto rytmu pokraovat dle. Pi
boj i s nemocemi pijeme vt mnostv uriny (a 600 ml), pi opakova
nm hladovn celodenn produkci a 1 - } ,5 litru. Jako udrovac dvka
posta 50-200 ml denn. Mnostv vypit uriny dme vnitn istotou
organismu. m j e n organismus vnitn ist, tm vt mnostv uriny
meme vypt. U siln zneitnho organismu zanme kapnm uriny
pod jazyk od 5- 1 0 kapek nkolikrt za den a mnostv postupn zvyuje
me podle reakce organismu.
Pit je jednm za zkladnch a n ejbnjch zpsob vyuit uriny.
Zde je velmi dleit sledovat pH uriny, zejmna prvn rann. Ideln pH
rann uriny j e mezi 5 a 6 . Kontrolu pH provedeme pomoc lakmusovch
paprk pro stanoven pH (k dostn v lkrn nebo v drogerii). Je-li pH
rann uriny posunuto na alkalickou stranu, upravme pH uriny stravou.
Urina kvalitativn odr stav kapalnho prosted organ ismu, ve kterm
kad jednotliv ltka pln fyziologickou lohu, a za normlnch podm
nek urina neobsahuje kodliv ani jedovat ltky. Urina je perfektn indi
ktor toho, co snme a vypij eme.
Ptomnost kodlivin lze pedpokldat pi nadmrnm uvn lkL't
(metabolity jednotl ivch lkL't), kouen , pit alkoholu, konzumaci che
micky upravovanch potravin a npoji'! apod. Urina nezahlcen metabo
lity ivoinch blkovin je bez chuti a zpachu. Pi vhodnm stravovn
(vegetarinskm, ovolaktovegetarinskm, makrobiotickm) se bl kva
lit uriny pi hladovn.
Plat zsada, e m vt mnostv uriny pijeme, tm men mus bt
mnostv pijat blkovinn potravy. Mnostv vypit uriny pi lb ne
duh bhem dne u takto se stravuj cch je a 600 ml za den. Urina se rno
zsadn pije nalano a teprve za Yz- l hodinu mi'!eme pt nebo j st. B
hem dne pij eme urinu Y2- l hodinu ped j dlem, nebo po j dlc za j et del
dobu, zle na tom, j ak straviteln j dlo jsme poi li.
Jestlie se rozhodneme aplikovat urinoterapii preventivn, zanme
na zatku lunrnho msce, za novolun (tj. v obdob, kdy msc nen
vidt na obloze). Plat to zejmna pro mue a dti. U en, kter menstru
uj , se zan 1 -2 dny po skonen menstruace, pokud se v tomto obdob
msky vyskytnou. Omezen zatku urinoterapie na novolun neplat,
potebujeme-li lit nhle vznikl pote a nemoc, plat to pedevm pro
prevenci - pedchzen nemocem.

86

V prvn (ihned po novolun) a tet msn fzi ltky do organismu

vpravujeme a ve druh a tvrt msn fzi se organismus nepotebnch
ltek zbavuj e. Protoe ke j e orgn s velkm povrchem, vyuijeme tto
monosti . Do organismu meme potebn ltky vpravovat pomoc mas
, koupele, do kter krom uriny (odpaen nebo odstt) pidvme od
vary z rznch bylin.
Mnostv uriny, kter vypijeme, zvis jednak na rozsahu onemocnn,
proti ktermu cheemc bojovat, na tom, jestli chceme psobit preventivn,
a j ednak na stravovacm systmu. Pokud chceme uplatovat preventivn
systm, sta denn pt od 50 ml do 200 ml; je to tzv. udrovac dvka.
Dvme pednost prvn rann urin, m mt kysel pH mezi 5 a 6,
a tak proto, e rann urina obsahuj e vt mnostv ltek uitench pro
n organismus. Urina mn bhem 24 hodin sv pH, od pH 5-6 ve 3 ho
diny rno, kdy je urina nejkyselej, a po hodn zsadit pH 8 odpoledne.
D se vak volbou stravy vhodn regulovat. Pi vegetarinsk strav je
pH moi vce zsadit.
Tvrzen, e nemocn uvaj c lky nemohou pout svoji urinu, ji do
slovn neplat. Dr. W. H itt doporuuje zat urinu pouvat ve form ka
pek pod jazyk. Zan se 5- 1 0 kapkami denn po dobu 3-5 dn a pot
poet kapek v jednotliv dvce zvyujeme o 1 -2 kapky kad den podle
snenlivosti uriny u pacienta. Pozvolna mnostv uriny zvyujeme a na
1 0-25 ml 5-6krt denn.
Dal monost pro nemocn len chemickmi preparty je uvn
uriny ve form urinovho homeopatika (kapitola 5.6). Tato forma je
vhodn i u dt, ale tak se d urina dtem aplikovat pomoc dtskho
balonkovho klystru do tlustho steva v mnostv 3-5 ml a vce (do
l O ml) podle st dtte (kapitola 5. 13).

Pi pit uriny dodrujeme nsledujc pravidla:

1.

Po dkladnm umyt genitli (u en) a po vyputn do klozetu

prvnch 2-3 ml uriny odebereme do ist skleniky stedn proud
a zbytek opt vypustme do klozetu. Toto pravidlo plat vdy pro
prvn rann urinu (s vj imkou obdob hladovn). Urinu vypijeme
j et teplou, protoe ochlazovnm ztrc energii, kter krystalick
ltky udruje v roztoku; ochlazenm zanaj chemick zmny
uriny a z roztoku vypadvaj krystalick ltky.

87

2.

Urinu musme vypt najednou (ne po doucch), abychom vyuili

efektu interference (interference - prolnn vlnn - je fyzikln
j ev, v tomto ppad vyvolan mechanicky, plynulm pohybem
kapaliny). Interferenci v lidskm organismu vyvolv nap. pohyb
stevnho obsahu, pohyb krve v cvch apod.

3.

Nejhodnotnj je urina mezi 3 . a 6 . hodinou rann normlnho

mstnho asu (bez zetele na letn as).

4.

Pjem tekutin je 1 ,5-2 I denn, aby j ich byl dostatek k odplaven

odpadnch ltek ledvinami. Pitm vody nad 2 I bychom urinu p li
edili a snili pH miny pod rove jej schopnosti antibakteril
nho psoben a tak edme obsah innch ltek. Pt meme
pramenitou vodu, bylinn aj e omezen.

5.

Pokud bereme vce lk (krom homeopatik), snme s e souhla

jejich mnostv (pacient by ml bt pod
kontrolou lkae) a minu uvme v kapkch pod jazyk.

sem oetujcho lkae

6.

7.

Je zapoteb dodrovat urit omezen ve stravovn, pokud se

uv mina 3 krt a astj i za den. Je nezbytn omezit sl a ivo
in blkoviny. pln je nutn vynechat maso, bl cukr, blou
mouku, konzervy, uzeniny, alkohol , kvu, tun sry a j in tun
mln vrobky s vj imkou netunch jogurt, netunho tvarohu
a kefru. Vhodn je strava vegetarinsk, ovolaktovegctarinsk
nebo makrobiotick. Pli koenn potrava (tak esnek a cibule
ve vtm mnostv) nepjemn ovlivt1uj e chu a zpach uriny.
Podle ivambukva/py s e nesm p o negativnch emocch urina po
uvat 1-2 dny v dn form, protoe bychom tento negativn
stav aplikac uriny prohlubovali. Napklad strach, zlost a vztek
bude vyvolvat vyplavovn adrenalinu v organismu a ten bude
mt negativn vliv na psychiku pacienta apod.

Vstupem do dutiny stn j i mina dezinfikuje, l, potlauj e hnilobn

procesy kolem zub, ist mandle. Proplachovn stn dutiny 1 -5 minut
zpevuje sliznici st a zastavuje kaen zub zpsoben mikroby. Osmo
tickm psobenm oiuj e mandle. Pokud proplachujeme dutinu stn
30 minut, urina zpevuj e zubn sklovinu tm, e mikroelementy z miny
pechzej do zubn skloviny. Souasn lme koeny zub a zbavujeme
dsn zntu. Tuto proceduru je nej lpe dlat veer ped spanm .
V dutin stn dochz k pohlcovn luminiscenn energie z uriny,
co m blahodrn inek na cel organismus.
88

Dle postupuj e urina j cnem, kter cestou ist, do aludku. Osmotic

km psobenm zbavuje aludek povlak, promv sekren buky, l
a upevIl.uje sliznici aludku. Pokud jsme urinu uili ped j dlem, dlouho se
v aludku nezdr a postupuje do dvanctn ku. Je- l i aludek nebo dva
nctnk postien vedovou nemoc, kysel pH uriny je l tm, e ist
a odstrauje ltky psobc znt a destrukci sliznice a tkn. Urina by
mla bt pi vedov nemoci mlo slan, ne koncentrovan. Pokud j sou
v aludku polypy, mla by se pouvat odpaen urina. Tm, e j e kon
centrovanj, osmoticky na sebe stahuje sliznin vchl ipky (polypy)
a odstrarluje je.
Postupem do tenkho steva sc urina natolik rozed tkovou vodou,
e jej osmotick tlak se rovn osmotickmu tlaku mczibunn tekutiny
a urina sc zan vstebvat. Stevn stna psob tak jako fi ltr a nepe
pout kodliviny dle do krvc. Urina pouit asn rno, aspo pl hodi
ny ped j dlcm, se vstebv skoro nczmnn. Urina pijat bhem dne se
vlivcm trvicch enzym!.'! mn a v di'!slcdku toho dochz k inaktivaci
hormon a v men nebo vt mc i jinch ltek obsaench v urin.

Ze zavacho stroj urina postupuje krv, kterou pi tom ed, do ja

tcr. Normal izuj se funkcc jater, lu sc stv mn vazkou, proi uj sc
luov cesty, zbavuj se tzv. l uovho bahna. Pokud jsou ve luovch
cestch kamcny, pouitm oistnho procesu ( 7 krok) a uriny dochz
k jej ich zmknut, postupnmu rozputn a vylouen. Uetme si chi
rurgick zkrok.
Z jater se mina dostv krv do celho organismu, kde psob mno
hotvrn. Vznamn je interferenn (vlnov) efekt uriny na nemocn lo
isko a regulace hormonln tvorby prostednictvm zptn vazby s hypo
fzou. Uplatuj se sloky uriny, zej mna urokinza - naprosto nekodn
ltka obsaen v urin, kter aktivujc rozpoutn tromb v krvi a atero
sklerotickch plti'! na cvnch stnch - a moovina, kter psob j ako
prodn diuretikum, m vrazn inky protivirov, protiplsov a proti
rakovinn; psob i profylakticky. Stimuluj e innost srdce, Icdvin, psob
blahodrn na cel organismus.
Pokud je v organismu znt vyvolan nemoc jakhokoli orgnu, urina
jej svm kyselm pH potlaujc a ptomnost blkovinnch ltek obnovuje
porucn tkn. Podle Armstronga nepsob dn terapie na obnovovn
naruench orgn tak rych le a inn jako urinoterapie.

89

I el pit a pj mu uriny sty:

Sanace dutiny stn a mandl. erstvou urinou proplaehujeme

sta 2-5 minut. Pokud je v dutin stn siln znt, paradontza
nebo hnisav angna, proplaehuj eme erstvou urinou nebo urinou
odpaenou na Y. pvodnho mnostv, kter je mnohem innj.
Zpevnn zubn skloviny. erstvou urinou se proplachuj sta
30 minut, nej lpe veer ped spanm. K lb znt pod zubnm
mstkem a paradontzy proplaehujeme sta 5- 1 0 minut urinu od
paenou na Y. pvodnho mnostv.

Ozdraven aludku a dvanctnku. Je teba pt erstvou urinu

jednm doukem Vz- I hodinu ped jdlem 2-3krt denn po
1 00 ml. Pi aludench a dvanctnkovch polypeeh se k erstv
urin postupn pidv urina odpaen na Vz pvodnho mnostv
(80 ml erstv a 20 ml odpaen, za dva dny se pid k 70 ml er
stv uriny 30 ml odpaen, atd., a dojdeme k pomru 50 ml er
stv a 50 ml odpaen uriny) a den n dvka 1 00 ml se vypije Ia
dvakrt po 50 ml. Namsto kombinace tchto dvou koncentrac
uriny se me pouvat dtsk urina, aktivovan ch ladem. Vech
ny uveden druhy uriny obnovuj pokozenou aluden sliznici
a sliznici dvanctnku . Pokud j sou v aludku drobn eroze (ve
dy), tak je l, a to tm, e ist spodinu eroz a ved od nekro
tiekch tkn, bakteri a ltek zpsobuj ceh znt a otok. Urina se
nesm pouvat p akutnm zhoren ved.

Odstrann dysbakteriemie v tenkm stev. Pijeme erstvou

urinu nebo dtskou urinu aktivovanou chladem 2-3krt denn pl
hodiny ped j dlem po 50- I 00 ml i vce a do 600 ml denn. Vy
loume z potravy drod, strava je vegetarinsk.

Len j aternch nemoc. Pijeme crstvou urinu 3-4krt denn

pl hodiny ped jdlem po 1 00 ml jednm doukem. Podle zkue
nost, kter jsem zskala sama osobn, i podle toho, co jsem se do
zvdla od posluehalt na svch pednkch, nejlepch vsledkll
se doshne po absolvovn oisty ,,7 krok". Dkladn se proist
j tra a luov cesty, oistn kroky meme absolvovat teba jen
k oist ledvin a souasn navzat pit uriny.

Pi kadm infeknm onemocnn se pije 50- 1 00 ml nkolikrt

denn jednm doukem. Na zatku infeknho onemocnn nebo
na vrcholu infekn nemoci odebereme urinu a pipravme si uri90

nov homeopatikum zejmna pro dti, ale i pro dospl, kte od

mtaj pit. Dostaten pvod tekutin je nutn.

Pi hormonlnch poruchch a ke zven obranyschopnosti or

ganismu pijeme 4-5krt denn po 1 00 m l a do 600 m l denn.

K ozdraven ledvin a lb ledvinovch nemoc meme zat

kapnm uriny pod jazyk ncbo urinovm homcopatikem, a kdy je
urina bez hnisu, pijcmc 4-6krt denn po 1 00 ml a do zlcpcn
stavu.

Jako potravinov doplnk a k prevenci exacerbace chronickch

ncmoc se pije 4krt denn 1 00- 1 50 ml do celkov dvky 600 ml.
Po 6 tdnech udlme tdenn pauzu a celou kru zopakuj eme. Po
vymizen poti pejdeme na udrovac dvku 1 00-200 ml.

K rychlmu oitn zavacho stroj (ped zapoetm 2 dny

zbytkov strava a klystry) se pije urina 4krt denn 1 00-1 50 ml
v prLlbhu celho dne a do 1 8 . hodin po 2-4 dny. Proceduru j e
vhodn zopakovat z a tden s tm, e s e pij e p o 4 dny urina, vylou
en bhem celho dne do 1 8 hodin. Tuto proceduru lze spoj it
s hladovnm, proitn je clL'ddadnj.

Jako moopudn prostedek pi srdench onemocnnch, pije se

2-3 krt denn po 50- 1 00 ml, pokud nej sou uvny lky. Pi u
vn lk se me pout urina drce, nej lpe dtte anebo poui
j eme vlastn urinu ve form kapek pod jazyk: 5-6krt denn
1 0 kapek a do zlepen, pak pej deme na udrovac dvky, a to
3-4krt denn 1 0 kapek.

5.2 Proplachovn nosohltanu a kloktn urinou

Preventivn, ale i lebn metoda, velmi uvan a inn pi prevenci
a potlaovn infekc vstupuj cch do organismu hornmi dchacmi
cestami a slouc i k oist mozku. K proplachovn nosohltanu a ke
kloktn pouvme prvn rann urinu. Kadou nosn drku proplchneme
8-I Okrt. Nejvce se mi osvdilo nalt troku uriny ze skleniky do
dlan, jednu nosn drku ucpat prstem, nast urinu do nosu a vyfouknout;
opakuj eme podle potcby. Pokud porovnmc innost uriny pi vplachu
se slanou vodou, budeme velmi pekvapeni rozdlem v innosti.
Stejn meme urinou kloktat, trpme-l i astmi angnami nebo z
nty mandl. Kloktme 1-5 minut podle postien mandl, ke kloktn po
uij eme nej dve erstvou urinu a u hnisav angny pak aplikujeme urinu
91

odpaenou n a y" pvodnho mnostv. inky uriny j sou okamit, Ufina

ist mandle na principu osmosy. Kloktn bhem dne opakuj eme.
el proplachovn nosohltanu a kloktn urinou :

Pr'evence a len nemoc. Pi prevenci v obdob virz posta

proplachovn nosohltanu 1 -2krt denn, v ppad vskytu rmy
nebo virzy proplaehujeme podle postien organismu. Pokud j e
urina konecntrovan, drdila by pi zven teplot a n edostate
nm pjmu tekutin nosohltan ; rozed se nepatrn teplou vodou
(ne z vodovodu, ta obsahuje drdiv chlor). K pedchzen ne
mocm se pouv erstv nebo dtsk urina. K lb mcme po
ut urinu odpaenou na Yz, 13 nebo V-t Pllvodnho mnostv. Sm se
edit erstvou urinou. Je dobe zat pi imrn nebo plen
v nosohltanu ihned s proplachovnm a podle intenzity nachlazen
provdt nkolikrt denn. Nikdy nenechme rmu ani virZLl
rozv inout, to sam plat i o j i nch nemocech, nmaha vynaloen
na j ej ich likvidaci je pak mnohem vt.

Poslen zraku a pamt. Rllzn druhy uriny, kter mus bt vdy

odebrna za steriln ch podmnek, kapeme do o (erstv urina
nemocnho, dtsk). Pi rltznch degenerativnch onch nemo
cch (ed zkal, zelen zkal - zde urna sniuj e ni troon tlak)
se m erstv urina kapat do o po 1 -2 kapkch. Vdy odebere
me stedn proud uriny (u en po dtlkladnm umyt mdlem) do
steril izovan sklen iky. Kapat urinu do o se psn zakazuj e li
dem postienm pohlavnmi nemocemi. Urinu kapeme i do nosu
a u, a to 3-4krt denn 2 kapky erstv nebo odpaen uriny.
Pomoc nti se pes porzn nosn kost urina dostv tak do moz
ku.

Poslen sluchu po zntlivch a degenerativnch n emocch

prevence unch nemoc. Kapat rzn druhy uriny po 2 kapkch
(aby urina nevytekla, vlome do ucha vatu namocnou v olej i)
opakovan denn do u a nechme psobit, anebo zavedeme do
u tampony naputn urinou.

K len infekce dchacch cest proplachujeme nosohltan, inha

lujeme erstvou urinou, pikldme obklady z odpaen uriny na
hrudn kost. Proplachovn nosu nti je vynikaj c u pylovch a ji
nch alergi, senn rmy. S proplachovnm se mus zat vas,
ne zanou psobit alergeny, a proplaehovat se mus po celou do
bu j ej ich psoben.
92

5.3 Inhalace uriny

K inhalacm pouij eme erstvou urinu odebranou za hygienickch
podmnek, zejmna pi respiranch nemocch (astma, alergie), prochla
zench, bronchitidch (znt prduek), tracheitidch (znt prdunice).
Mme-l i inhaltor, naplnme j ej odpovdaj cm mnostvm erstv uriny
a i n ha l ujeme 1 0- 1 5 minu t. Jeho vhodou je, e se kapnky miny dosta
nou a do plic.
Pokud inhaltor nemme, dme do sklenn nebo porcelnov mi sky
pl l itru hork vody a pidme 2-4 lce miny erstv nebo odpaen na
Y4 pvodnho mnostv. H lavu pedklonme nad misku, pes hlavu si pe
hodme deku nebo frot runk a inhalujeme 1 0- 1 5 minut. Po inhalaci by
chom mli hlavu zahalit aspoll na I hodinu tkem a nevychzet ven.

5.4 Aplikace pomoc kaptka a on vaniky

Ve form kapek se pouv urina pi rm, alergick rm, zntu
spoj ivek a u. Vdy pouijeme stedn proud erstv, j et tepl uriny.
Urinu odebereme, u en j en po pedchozm dkladnm umyt mdlem, do
sterilizovan skleniky.
Mnoho starch lid trp degenerativnm onemocnnm - edm zka
lem a zelenm zkalem. Zde je mono vyut blahodrnch ink uriny
a denn pomoc vanikovch lzn oi koupat. U zelenho zkalu urina
sniuj e ni troon tlak.
Urinu apl ikuj eme do o pi zntech po j edn kapce, a to nko l ikrt
Pi kad aplikaci uriny do o
pouvme erstvou minu ! Pi rm a senn rm vpravme do kad
nosn drky 2 kapky, tak tak po dvou kapkch pi zntu stedou a z
ntu vnj ho zvukovodu do kadho ucha. Pi zntech u meme pou
t tampony z vaty namoen v urin erstv nebo odpaen na Y4 pvod
nho mnostv a zavst do kadho ucha. Poet aplikac uriny volme
podle intenzity zntu.
denn. Mus se odthnout sp od n vko.

U koj ence jsem vkldala peehlen bl kapesnk do j ednorzov

pleny a pmo vytlaila urinu z vlhkho kapesnku do zancenho oka
(stej n se me kpnout do zancenho ucha). Pokad znt bhem
24 hodin odeznl bez j akchkoli problm. Tmto zpsobem meme
zvlhit i tamponek a pout k vytrn nosu kojence pi rm.
93

5.5 Inj ekn aplikace uriny

Ptrala jsem po metod sterilizace uriny, kter by se dala pouvat
v irm mtku, bohuel se mi nepodailo zatm zskat dnou informaci .
V publikaci Urine Therapy nmeckch autorek Flory Peschek-Bohmer
a Gisely Schreiber, Vermont, 1 999, se pe, e urina se steri l izuje v oz
novm prosted. Vyzkouela jsem na sob, e urina je steri ln, pokud se
odebere po dkladnm umyt mdlem do sterilizovan skleniky a apli
kuj e jet tepl. Po 3 msce jsem si obden aplikovala 2,5 cm 3 uriny do
svalu i pod ki bez problmu. Bhem chipkov epidemie j sem si denn
aplikovala 2,5 cm3 uriny pod ki, abych pedela virze, co se mi poda
ilo.
inek uriny aplikovan injekn je pekvapuj c. Kdy jsem etla
v rznch ruskch knihch poznatky z vdeckho vzkumu o incch
inj ekn aplikovan uriny a popisy osobnch zkuenost vdci'! a lka,
ani ve sv ncjbujnj fantazii jscm si nedokzala takov i nek pedsta
vit.
Za eelou dobu sv dlouholet praxe jsem se nesetkala s tak okamitm
ZpLlsobem inku u dnho lku ani u irokospcktrlnch antibiotik (za
braj a do 48 hodin) . Prostedek, vhodn pouze do odpadn kanalizace,
hodn zavren, jak by ekl n skeptik, ale nen tomu tak. Ryli jsme p
rodou obdarovni nejfantastitj a nejdokonalej chemickou tovrnou,
jak kdy existovala, abychom mohli pet. Jejm produktem je tak urina,
m ikrofiltrt plazmy koluj c v naich cvch. To, co kolovalo ped chvli
na pice naeho j azyka, se najednou ocitlo v podob uri ny !
V zatcch minulho stolet aplikovali pacientovu urinu injekn rut
a evropt lkai. Prvnm z ruskch lka, o kom je zmnka, je J. 1. Zd ra
vomyslov, kter pouil urinu sterilizovanou varem po dobu 20-30 minut
ve vodn lzni. Nechal ustt blkovinn sraeniny a po ochlazen aplikoval
irou urinu. Na sob vyzkouel aplikaci uriny pod ki, do svalu i do ly.
Bhem aplikace sterilizovan uriny pod ki a nkolikrt za den u
bhem 2-6 dn doshl vynikaj cch vsledk pi len krupznch pne
umoni (znt plic, kdy je zancen lalok naplnn fibrzn tekutinou),
virz, angn, pneumonie a dalch nemoc (Len krupznch znt plic
injektovnm steriln moi nemocnch, Bpaqe6Ha ra3eTa 1 8/ 1 9 1 7 a Bpa
qe6Ha ra3eTa 45/ 1 925 a Urinoterap ie chipkovch onemocnn,
Bpaqe6HOe ,[(eno, 8/1 926).

94

Voj ensk lka V. A . Lesevi spn pouval i nj ekn aplikaci uriny

v ncmocnici na front pi zntech plic, exsudativn pleuritid (K otzkm
urinoterapie, Bpa'-le6HOe Aeno, . 1 7- 1 8/1 926). S . V. Kracht popisuj e
spn len krupznch i virovch znt plic, j eden nespn ppad
popisuje po opodnm zahjen len nemocnho. Autor uvd, e pod
kon aplikacc jsou innj (doba vstebn je pomalej) ne nitrosva
lov a n itroi l n . m dve se zahj len, tm rychleji p ac i ent vyzdrav
(Bpa'-le6HOC ACJIO, . 23-24 / 1 93 1 ).
N . B. Zilbcrman lil urinou mnoho dt postiench ernm kalem,
s spchcm, po 1 0- 1 2 dncch sc dti ncmusely izolovat (A utourinoterapie
pi ernm ka.\:fi, KJUIII I1'ICCIGUI MeAI1L(I1Ha . 7/ 1 935). M. A. Romadano
va v lnku K otzkm urinoterapie, Bpa'1C6Hoe Aeno, . 7/ 1 93 5 , popi
suje 1 00 ppad II podkonch aplikac uriny pi revmatick horece
a chronickm revmatismu, paramctritid (znt zvsnho apartu dlo
hy) ischiasu, chronickm ischiasu a dalch nemocech. Dochz k oka
mit lcv, snen tcploty a zmrnn bolest. Popi suje terap i i 33 paci
ent lench na klinice a 65 pacient lench ambulantn.
Nejv ce urinoterapii rozvinul A. A. Zamkov, k te r v roce 1 933 zaloil
v Moskv Sttn vzkumn stav urogravidanoterapie a stal se jeho edi
te lem. Nashrom< d i l velk mnostv materilt"t o urinoterapii, indickch,
tibetskch a francouzskch autor 1 8. a 1 9. stolet (Bouchard, Maillrat,
P ierront). Zamkov upozon'1uje na bohat obsah hormon a protiltek
v urin gravidnch en.
Speci lnm pepracovnm tto moi gravidnch en se mu podailo
izolovat steriln lebn prepart, kter nazval Gravidan. Svou prci zve
ejnil v asopise HOBhlH Ml1p . 8/ 1 93 5 . Po aplikaci Gravidanu okamit
ustoup ila dunost, tlukot srdce, vylepila se nlada a mysl byla neobvykle
jasn.

F. S. Chancnj a prvn pouil injekn aplikaci uriny v roce 1 936 u sv

zdravotn sestry, kter - pi studijn expedici o vskytu klov encefali
tidy v D uanbe (Tdikistn) - tam onemocnla klovou encefalitidou
s tcplotami 40 oe. Protoe dostupn medikamenty nebyly inn a ne
mocn byla v bezvdom, vzpomnl si na urinoterapii. Urinu nemocn
sterilizoval 30 minut ve vodn lzni, nechal vychladnout a kad 2 hodiny
j aplikoval 2 ml pod ki.
Po druh aplikaci uriny zaala teplota klesat, nemocn se brzy pro
brala z bezvdom . Druh den odeznla bolest hlavy a dal pznaky.
8. den po onemocnn nastoupila sestra do prce. Potom Chanenja iroce
pouval tento zpsob lby v armd pi lb tyfu, dysenterie (plavi95

ce), chipky, zpalu plic a j inch nemoc s vysokmi teplotami. Urinotc

rapi i pipisoval tyto vlastnosti: rychl stup teploty, zmrnn bolest, od
strann intoxikace, neptomnost vedlejch ink, komplikac a recidiv.
Nmeck pediatr dr. M. Krebs publikoval celou adu studi nap. Pou
it uriny k potlaen akutnch infekc, Pediatrische Gesellschaft, Leipzig,
1 934, kde dokazuj e, e vlastn urina podan klystrem anebo injekn je
velmi inn pi len dtskch infcknch nemoc, jako je ern kael,
zardnky a plan netovicc. irocc doporuoval pouit intramuskulrnch
urinovch injckc pi len senn rmy, astmatu a svalovch spasmLI
zpsobench porodnmi razy mozku novorozencLI .
Dr. Krebs uvd: "Lil jsem osmiletho chlapce trpcho sennou r
mou injekcemi 5 ml jeho vlastn uriny a byl jsem vsledkem pekvapen.
Chlapec okamit zaal lpe dchat, extrmn zervenni o zmizelo.
Dal dt, kter pobvalo v sanatoriu pro astmatiky, dostalo injekci 4 ml
vlastn uriny. Po 6 minutch bylo schopno hluboce dchat a dohe spalo.
Povzbuzen svmi prvnmi zku.\:enostmi s touto terapi vyzkou/;el jsem ji
postupn na cel ad typu nemoc a poslze jsem pistoupil k len
l Omsnho dtte, trpcho stenou paralzou (ochrnutm) a svalov,m
spasmem, zjevn Zplfsohenm v dsledku porodnho razu. U po prvn

urinov injekci dt zaalo uvolovat sevenou pstiku, uvolnily se jeho

pohyby a poprv se usmlo, co do t dohy rodie nevidli. A taky angn,

ktermi dt trplo, se po h?jekci zas/avizy.
"

Byl pesvden, e autourinoterapie pat do lebnch metod pediat

rie, nabdal k jej aplikaci dal lkae a vedl rodie k len dt doma
touto metodou. Dokazoval na lebnch vsledcch, e tak urinoterap ie,
provdn prostednictvm klystrli pi lcn dtskch infcke jako crn
kael, spalniky, plan netovice apod. je bezpen a inn.
Urinoterapi i indikoval pi alergi ch, senn rm, astma, spasmech,
m igrnch, ekzmech, toxcmi i v thotenstv a pro zven tvorby matc
skho mlka. Dr. Krebs aplikoval svm dtskm pacientm od kojenec
kho vku jej ich vlastn urinu fonnou injekc podlc vku zpravidla od
0,5 ml a do 5 ml injeknmi dvkami, nebo v klystrech od 3 ml do
l O m l podle vku dtte.
Jinm prkopnkem urinovch injekc byl italsk lka R. Tibcri
z stavu klinickho lkastv na Univerzit v Peruggii. V r. 1 934 popsal
v lnku Lba akutnho hemorrhagickho zntu ledvin autovakcnami
velmi podrobn aplikaci urinovch autovakcn pi len pacient hospi
talizovanch pro znty ledvin, prbh terapie a vsledky u 1 8 ppad
96

v rznch stadich a projevech tto velmi vn, j ak chronick, tak akutn

formy onemocnn ledvin, kter byly v nkterch ppadech provzeny
ncbczpcnmi a dalmi symptomy, nap. nystagmem (nekoordinovan
pohyby o), albuminuri, krv v moi, cyanzou, otoky, teplotou, mrae
nm, nauzeou, nechutenstvm aj .
Zpravidla podval v tdcnn lb 7 injekc po 7 cm3 uriny. Obvykle
ji po tet injekc byly v moi pacienta zj itny jen nepatrn stopy krvc,
teplota a otoky vymizely. V jednotlivch ppadech, podle hloubky one
mocnn, symptomy nefritidy pln zmizely po 1 -3 tdnech od zatku
aplikace urinovch autovakcn.
Obdobnou metodu len akutn i chronick nefritidy publikoval
v r. 1 936 dr. H. B. Day v asopise The English Medical JournaI pod n
zvem Lha glomerulrn ne[ritidy Antigenem. Antigen extrahoval z uri
ny ncmocnho a vtaek podval injekc. Vsledky lby i v chronickch
aktivnch formch glomeruloncfritidy a recidivch nemoci nebo relaps
sc dostav ily pekvapiv brzo. Poznamenal, e na osobch bez nefritidy
(zntu ledvin) vyzkouel, e urinov extrakt, ani ve vclkch dvkch,
nem dn nepzniv inek na funkce ledvin ani na krevn tlak.
Injekcemi vlastn uriny pacientek lil rovn rumunsk gynekol og
dr. M . Garotcscu ppady eystitidy, bolestivch znt a infekc mche,
kter jsou u en bn, avak mohou vst k daleko vnjm onemocn
nm, jakmi jsou ledvinov infekce. V lnku Lba cystitidy, zpllsoben
bacily co/i, pomoc autourinoterapie, publikovanm v asopise Romania
Medicala, Bukure, 1 93 5 , popsal destku ppadll a doloil vsledky la
boratornch tcst sv vzkumy z praxe, bhem kter aplikoval 220 injekc
s vlastn urinou pacientek, ani by zji stil vedlej negativn inky, krom
pleitostnch zrudnut nebo hrbolk kolem msta vpichu, obvyklch
u injekc veho druhu.
U nej tho ppadu pacientky (vk 32 let) s typickmi projevy ast
ho velmi bolestivho moen, len j i nkolik let nepetrit a nesp
n, po 1 2 urinovch injekcch zmizely vechny pznaky nemoci a testy
prokzaly neptomnost bacilu coli v moi. V nkterch ppadech dolo
i pi vskytu etnch koloni bacilu coli k likvidaci infekce u po
4 i nj ekcch.
Dalm vznamnm prkopnkem injekn autourinoterapie je prof.
dr. J. Plesh, kter o svch poznatcch obrn referuje lnkem Urine
Therapy, The English Medical Journal, 1 947. Piznv, e metoda vakcn
pacient vlastn urinou je jen logickm pokraovn prac dr. Pasteura

97

a dr. Jennera, kte zahjili ru len infeknch nemoc tm, e jej slab
zrodek je inj ekn vpraven do tla pacientovi.
Kvalitativn rozdl tkv podle Pleshe v tom, e naokovan urina ob
sahuje zeslaben materil vlastn pacientovy infekce a organismus se br
n nkaze, s n u piel do styku, zatmco univerzln srum nemus
nutn bt vhodn pro kadho jedince ani pro kad podtyp infekn ne
moci. erstv musk urina je prakticky vdy steriln a tot plat o urin
ensk, pokud byly ped odbrem peliv mdlem omyty genitlie. Pro
poteby injeknho pouit mus bt pacientova urina vdy erstv, odeb
r se do sterilizovan ndoby a j e ihned aplikovna.
Za nejvhodnj formu pokld aplikac uriny do hornho vnjho
kvadrantu sedacho svalu. Za elem autovakcn povauj e za dostatenou
dvku 1/4 a 'li em3 . V anafylaktickch alergich zanal dvkou 5 cm3 er
3
stv uriny a pi dalch injekcch snioval dvku vdy o 0,5 cm . Injekn
urinoterapii Plesh vyzkouel na stovkch ppad a popsal metodu podn
a inky prakticky u vech typ infeknch chorob: loutenka, vedy
v zavacm stroj, alergie, zejmna senn rma, astma, migrny
a menstruan problmy, kornatn tepen, srden problmy, ern kael.
Upozornil tak na dal velmi vznamnou skutenost, toti e pacien
tova vlastn urina nejene je indikovna proti bakterilnm a v irovm
onemocnnm a alergim, nbr e svm obsahem hormonlnch a enzy
matickch koncnch produktLI ltkov vmny bude urina nepochybn
i mocnm lkem proti metabolickm poruchm, jako jsou cukrovka
a dna, a prostedkem k odstrann poruch ve funkcch vajenk a ttn
lzy.
K problematice injekn aplikace uriny se vyjaduje tak doktorka
farmacie Flora Peschek-Bohmer a spoluautorka Gisela Schreiber v kni
ze Urine Therapy, Vermont, Kanada, 1 999. Uvdj:
- V Nmecku se urinov injekce aplikuj od roku 1 920. Tato technika
vak sm bt aplikovna jen zkuenm veobecnm nebo naturopatiekm
lkaem. V prvnch desetiletch se do urinovch injekc pidval fenol.
- Dnes se urina sterilizuje v oznovm prosted. Injekce se aplikuj
podkon. Dvka se me pohybovat mezi 0,5 a 5 cm3 i vce. Injekce se
smj podvat jen obden.
- Injekn lba se prokzala jako pnosn pro menopauzln problmy,
alergie a astma. Injekce se tak mohou aplikovat pmo do svah':!, co

98

velmi urychluje distribuci uriny. Za dnch okolnost se urina nesm in

j ektovat do il.
Ve vech publikacch o urinoterapi i se upozoruje, e pacienti uvaj
c medikamcnty a zvisl na alkoholu, kv i drogch nemohou urinote
rap i i pout. K l in ick vzkumy dr. Will iama Hitta naopak prokazuj, e
lba urinou je i v tchto ppadech mon. Uvd, e
- po dobu 2Yz roku bylo injckcemi vlastn uriny leno 20 000 pacient,
mczi nimi byli lid s rakovinou, astmatem, siln alkoholici, kuci
a drogov zvisl.
- Pestoc pacienti dostvali soubn lky i urinov injekce, n ezazna
menal dn vedlej inky. Mnostv metabolit z lk pechzej c do
moi bylo tak zanedbatel n, e nepcdstavovalo dnou hrozbu.
Formu inj ckn lby urinou vyuijeme na zatku nemoci u akutnch
onemocnn infeknch, virovch, zntlivch, u alergi veho druhu
i u nemoc chronickch, abychom podpoil i imunitn systm, ale nesmme
imunitn systm potlait v pedstav, e m vce a dle budeme urinu
ap likovat, tm lpe .

.Ie velmi diHeit po stupu symptomu

a zlepen zdravotnho stavu

lbu po 7 a 1 0 i nj eknch aplikacch uriny aspo na tden pe

ruit a po pauze mcme opt injekn aplikace zopakovat, jestlie to stav
jet vyaduje. m mn nechme oncmocnn rozvinout, tm dvc se
ho zbavme.
i njekn

Ponaj c virov infekce, kterou jsem byla infikovna, pechzejc

u mne v znt dutin, j sem nenechala rozvinout a u pi lehk rm j sem si
zaala apl ikovat injekn urinu a proplachovala j sem si nosohltan, jako
kad j in den. Nejene se neobjevila teplota, ale od aplikace 3 cm3 uriny
pod ki jsem jet tho dne byla bez rmy. Tdenn aplikace posta
k tomu, aby se virza nerozvinula. Vydatn j sem pomohla organismu pi
obran a uctila znan mnostv energie.
Sama na sob jsem vyzkouela tmsn injekn aplikaci 3 cm} uri
3
ny do svalu obden a aplikaci 3 cm pod ki denn cel msc.
Urina aplikovan pod ki se pomaleji vstebv a jej inek je pro
longovan.
Skleniku, do kter j sem urinu zachycovala, jsem nesterilizovala,
pouze umyla dkladn mdlem a oplchla pod vodovodem, abych se
osobn pesvdila, e urina je steriln a psob antibakteriln, pokud se
99

aplikuje ihned po odebrn jet tepl, a e nevyvol dnou zntlivou

reakci, pokud se pidruj eme vech kautel nutnch u injeknch aplikac.
Nezaznamenala jsem u sebe jedinou komplikaci. Tento mj osobn expe
riment nen ale ppustn pro laiky ! Moje zkuenosti s injekn aplikac
uriny j sou ureny pouze pro zdravotnky.
Odbr uriny u mu je jednoduch, u en mu mus pedchzet dll
kladn umyt genitli mdlem. Pi opomenut me dojt k zancen msta
vpichu! Po vyputn prvnch 3 ml do klozetu, odebereme do sterilizova
n ndoby stedn proud uriny, bez obav, e do organismu vpravujeme in
fekn materil aplikujeme pod klli. Nesteril izovanou urinu musme
aplikovat ihned, jet teplou, nejpozdj i vak do 2-3 minut po odbru za pedpokladu, e moov cesty nej sou postien zntem.
Aplikovala jsem injekn urinu svmu znmmu a jeho manelce, oba
mli ponajc chipku s bolestmi v krku, zvenou teplotou a chrapotem
a ped sebou neodkladn pracovn j ednn. K jejich velkmu pekvapen
oba bez zdravotnch problm svoje pracovn povinnosti zvldli, ani
museli brt njak medikamenty. Obma byla 7 dn aplikovna erstv
urina pod ki 2krt denn (rno a veer) po 2,5 cm' .
Urinu jsem aplikovala bez pedchoz sterilizace erstvou a j et tep
lou. Odebrn by l po vyputn 2-3 ml uriny do klozetu stedn proud do
steri l izovan skleniky. Injekce j sem aplikovala do hornho zevnho kvad
rantu hovho svalu.

5.6 Urinov homeopatikum

Pro homeopatick ppravek, kter zachov mocnou potenci uriny,
odebereme urinu v potenm stadiu nemoci anebo na vrcholu projevLl
choroby, protoe tehdy j sou protiltky v urin vyprodukovan tlem
k boj i s nemoc nejvy.. Homeopatikum se pak d pouvat bhem ne
moci, zejmna u infekc a alergi.
Homeopatick urina je tak vten u dt. Osoby extrmn citliv
nebo se silnou toxicitou, kterm pipad prvotn reakce tla na urinu pli
prudk, si mohou vyzkouet aplikaci formou zednho homeopatickho
vodnho roztoku. O vzkum a aplikaci urinov homeopatie se zaslouila
dr. Nancy Dunne ( 1 98 1 ) . Jako alergolog ji pouvala u dt a u pacient
s extrmn citlivost. Uvd tento postup:

1 00

I Pprava homeopatick urinov tinktury

S ml destilovan vody se nalije do steriln odmrky a pid se

j edna kapka erstv uriny.
Odmrka se uzave a obsah se peliv SOkrt protepe. To
bylo prvn zedn.
I kapka z tohoto roztoku se kpne do druh zkumavky s S ml
destilovan vody, obsah se peliv SOkrt protepe. To bylo
druh zedn.

1 kapka z tohoto roztoku se kpne do druh zkumavky s S ml

40-4S'Yll vodky, kter psob jako ochrann prostedek. To
bylo tet zedn. Vsledkem je homeopatick tinktura.
Podv se po 3 kapkch pod jazyk kadou hodinu tak dlouho,
a se projev zeteln zlepen nebo podrdn (zhoren) p
znakl\. A se projcv zlcpcn, prodlou se interval podvn .
P o teeh dnech s e len peru, aby s c zabrnilo potlaen
imunitnho systmu. V lb sc pokraujc, jestlie stav pro
grese zstv beze zmn ncbo objev-li se recidiva.

I Pprava homeopatickho U/-inovho roztoku

urinov homeopatick kapky si pipravme nkolik steril
nch roubovacch lahviek o obsahu 20cm3 (zakoupit v lkr
n i s pipetou a desti lovanou vodou).
Na

Po dkladnm umyt mdlem (u en) zachytme do sterilizo

van lahviky stedn proud prvn rann uriny. Do prvn lah
viky pcneseme pipetou 1 cm3 uriny a pidme 9 cm3 destilo
van vody a SOkrt protepcme. Dle 1 cm3 roztoku z tto lah
viky peneseme do druh lahviky a pidme dalch
9 cm3 destilovan vody. Opt dkladn SOkrt protepeme.

cel tento proces ppravy opakujeme celkem 6krt a tm jsou

urinov homeopatick kapky pipraveny k pouvn. U dt
podvme 3 krt denn S kapek, u dosplch podvme 3krt
denn po 1 0 kapkch pod j azyk.

101

5.7 Urinov mase

Ve starch indickch psemnostech vnovali velkou pozornost uit
odpaen a odstt uriny k masm ke, vt ne pjmu sty. Podle
mch zkuenost j sou vechny aplikace dleit a pln svoj i lohu.

I el konch aplikac uriny:

Oista organismu pes ki. Pouv se vtrn, nebo obklady ze

3-6 dn odstt uriny, nebo urina odpaen na I;' pi'!vodnho
mnostv. Objeven svdivky nebo vyrky signalizuj e zatek
oisty. Pokud nen vyrka pli rozshl, proces se neperuuje.
Je-li ke postien vyrkou vce, procedura se na 1 -2 dny pe
ru a pak se pokrauje dl. Pi bouliv reakci siln zahlennho
organismu, kdy se mohou objevit vyrky s hn isavou epikou,
mase nepcruujeme. Tlakem se sname hnisav epiky poru
it, aby se mina dostala do vyrky a zhojila j i . Doporuuje se po
uvat klystry a koupele s psadou velmi star miny k lepmu
vyluovn odpadnch ltek.

len konch nemoc, energetick stimulaci a doplnn mi

kroelement do organismu. K tmto elLllll slou mase, ob
klady a koupele s pdavkem miny odpaen na Y4 pLlvodnho
mnostv. Mase se aplikuj od 20 minut do 2 hodin. U celkov
mase trvaj c 2 hodiny se spotebuje a 300 ml odpaen uriny.
Obklady s ohledem na reakce organ ismu nechme psobit dlou
hodob, a do vyschnut obkladu. K cnergetick stimulaci orga
n ismu se dvaj obklady na pedlokt, brce a na chodidla, kde
jsou do uritch st plosky promtnuty reflexn zny jednotli
vch orgn a st tla.

K lebnm eli'!m se pouv mina vlastn, ale i dtsk urina

aktivovan chladem, nebo urina 2-3 dny star. K rozpoutn sol
v kloubech, zejmna u zastaralch onemocnn, se pouv urina
odstt 3-6 dni'! (m star kloubn onemocnn, tm star urinu
pouijeme. Obklady se pikldaj zpotku na 20 minut a postup
n se doba prodluuje i na noc. pavek, tvoc se ve star min,
zpsobuje rozen konch pr a osmzou dochz k vyluov
n usazenin.

Pokud se obj ev pote pi pouit star uriny, pej de se na pou

vn uriny odpaen na ll.. U osob s degenerativn postienmi
klouby (atrzy) je velmi vhodn zmnit j delnek a pejt na

1 02

ovocnou a zeleninovou stravu doplnnou oechy a semnky,

vhodn je strava vegetarinsk nebo laktovegetarinsk. Je dobr
pidrovat se lunrnho kalende a na nemocn sti psobit
v dob jejich msn a ron aktivity.

Clen psoben na nemocn orgny. Obklady se dvaj na

msta ncmocnch orgn. Rad se vyzkouet rzn druhy uriny
a zvolit si typ, kter n ejvce vyhovuje. K clenmu psoben na
oslaben orgny se pouvaj mase a obklady s pihldnutm
k j ejich biologickmu asu (Tab. 6), K obkladi'im je dobe si ode
brat urinu v dob denn biologick aktivity, dt do ledniky
a nslecluj cho dne pout k pit i obkladm.

Vyuvn biologicky aktivnch bod . Jak j i bylo uvedeno, nej

vce biologicky aktivnch akupunkturnch bod je na rukou
k loktm, na nohou ke kolenlllTI, na hlav, krku a oblieji. To je
dal dleit monost pro vpraven komponent uriny do orga
nismu. Na pedlokt a brcch pouij eme obklady, krk, obliej
a hlavu promasrujeme urinou.

Jako kosmetick prostedek. Pouv se urina erstv n ebo akti

vovan chladem, nejinnj je odpaen urina. Urinou se potr
obl iej , ruce a krk. Procedura se opakuje nkolikrt. Po naten se
nech zaschnout nebo se vmasrovv do ke (asi 20-30 ml). Po
zaschnut je nejdve oplchne teplou a nakonec krtce studenou
vodou. Aplikovat se mohou obklady - masku na obliej piprav
me pomoc nky, namoen v odstt nebo odpaen urin, s vy
slihnutm otvorem pro oi, nos a sta.

Na podporu rstu vlas se hod urina star (3-6 dn), odpaen,

dtsk erstv anebo aktivovan chladem. Po aplikaci uriny se ko
nky vlas di'ikladn promasruj a do pocitu slab bolesti ke,
zabal se, nej lpe do vlnnho tku, mikrotenov epice a do
runku. Nech se psobit od 20 minut a do 2 hodin. Pokud j sou
vlasy znien barvenm, tato procedura je oiv a vrt jm piro
zen lesk. Pi nadmrnm padn vlas je to jeden z n ej lepch
prostedk, kter znm.

K celkovm masm se pouv urina erstv, odstt, ale i od

paen. Je vynikaj cm prostedkem proti pomeranov ki,
drobnm venektazim (rozen drobn ilky prosvtaj c pod k
) a keovm ilm. U vraznj ch keovch il si pomeme
urinovmi obklady.

1 03

K regeneraci ke. V uritm vku ztrc ke svou elasticitu,

a na patch, loktech a kolenou se zan tvoit nnos zrohovat
lch bunk psobc neesteticky, zejmna u dam. Tvorb tchto
zrohovatlch tkn zabrnme masemi (na paty dme jen ob
klady) odpaenou nebo odsttou urinou.

omlazen organismu. Provdj se mase anebo se pidv

vlastn odpaen i dtsk urina do koupele. Pi masch se vtr
urina lehee do kiie a postupn se pidv na i ntenzit a do lehk
bolesti. Urina se nech zaschnout 2-5 minut a pak se smyje, nej
dve teplou a nsledn studenou vodou. Nepouv se mdlo!
K

V prvn a tet fzi lunrnho cyklu je organismus schopcn pij mat

ltky obsaen v urin, protoe tlesn tekutiny jsou hloubj i v tle. Ve
druh a tvrt fzi lunrnho cyklu se naopak organismus zbavuj e nepo
tebnch ltek a tekutiny jsou nejble k povrchu. K masm v tomto ob
dob (2 .-4 . fze) je lpe pout urinu starou (3-6 dn), protoe obsahuje
pavek, kter svm psobcnm uvoliujc kon pry. Tm podpome
uvolovn nepotebnch ltek a toxin z organismu a n vrat vody do bu
nk, co zpsob vyhlazen vrsek.
Masc j sou vclmi innm zpsobcm aplikace uriny. Vzhledem
k tomu, e kc pokrvajc povrch tla zauj m plochu a 1 ,8 1112, je
mon k aplikovat znan mnostv ltek, kter j sou v urin obsaen.
Ke m velk vstebvac potcncil. Po nanesen na ki se l tky z uriny
dostvaj bhem 3 sekund do krevnho obhu. U rina pestane po vstebn
do ke pchnout. Po masi se osprchuj eme vlanou vodou bez pouit
mdla.
K masm meme pout urinu erstvou, odpaenou na pt"lvodn
ho mnostv a urinu odsttou a 6 dn. K masi si urinu vdy ohej eme
ve vodn lzni na teplotu tla a pi del masi jej teplotu udruj eme n a
tali s dvojitm dnem. Studen urina b y ochuzovala n organismus
o energii. Mas meme vpravovat do organismu ltky obsaen v urin
zejmna v obdob, kdy organismus ltky pijm - bhem I. a III. msn
fze.
Urina odpaen na pvodnho mnostv se vyznauje si lnou kon
centrac mikroelement a meme j i vyut v obdobch I. a III. msn
fze, kdy organismus nej lpe pij m ltky obsaen v urin. D se pout
k masm, koupelm a obkladm. Tm se organismu vrt zpt tyto po
tebn ltky.

1 04

Odpaenou urinu meme pout ve form mas na dlan a pedlok

t, plosky nohou a brce (zde je mnostv akupunkturnch drah a bod,
ktcr vyuijcmc, kdy potcbujeme aktivovat pslun orgny); tak n a
chodidlcch jsou ref1cxn zny jednotl ivch orgn a i zde nm odpaen
urina poslou jako dontor energie.
MstLlIn, kde jsou bulky neznmho pvodu, se pi masch vyhb
me, pouze je lehcc potemc tamponkem. Mas vdy zanme lehkmi
krouivmi pohyby a postupn zvyujeme tlak na ki. Mas kad sti
tla by mla trvat asi 1 0 minut.

5.8 Mase a obklady

velmi star uriny

J i po krtkm stn miny pi teplot okolo 20 oe v uzaven ndob

dochz chladnutm k prvnm zmnm - vypadvn krystalickch ltek
z roztoku. Postupn s objevenm se pavkovho zpachu se zane mn it
pH uriny na alkalick.
Velmi starou minou rozumme urinu odsttou 3-6 dnLI.
Pi masch ke urinou starou 3-6 dn sc znan st pavku odpa
, co umon rych l vs tebvn uriny do kL'lc. pavek roziuje kon
pry, urychl odchod zplodin a VytSi1UjC toxiny. Zvyujc nvrat vody do
bunk, co zpsobuje omlazuj c inky uriny. Inhalace pavkovch par
uvd do pohybu oi ovac proces . Pi masch se vyhbmc bulkm
ncznmho pi'tvodu a zsadn ncmasrujcmc doln konctiny postien
varikznm syndromem, zde pikldme pouze obklady.
K urinovm obkladm je nej lep pout jemn nebarevn kus vlnn
ltky (svetru). Dlouho udr vlhkost a vlna nepropout pach uriny. St
odstt uriny volme podle st nemoci. m star proces, tm dle urinu
nechme odstt. Obklad nechme psobit podle poteby a reakce orga
nismu, kter je individuln. K aplikac urinovch obklad na pedlokt,
brce a klouby meme vyut starch nebarevnch svetrL'l, kterm
ustihneme rukvy, ty namome v urin a pilome. Na obklad pilome
kuchysk papr na peen a peveme runkem.

Mme-li zdravotn pote s uritmi orgny nebo stmi tla, vyui

jeme denn, msn a ron aktivity tchto orgn a vlivu lunrnch fz
na n, ale inek meme jet poslit, pilome-Ii obklad na brec nebo
pedlokt v mstech, ktermi probhaj akupunkturn drhy nemocnch or
gn.

1 05

Akupunkturist m i urit prominou, e zde prbh akupunkturnch

drah brce a pedlokt popi velmi zjednoduen. Pro tene s hlubm
zj mem je v kninch obchodech dostatek dobr l iteratury.
Akupunkturn drhy pedlokt

drha plic (m I I bod), j i nov - probh sestupn od hrudnku

smrem k ruce. Pod j ejm vl ivem jsou: nos, krk, plce, hrudnk,
horn konetiny

patologick pznaky: rma, nachlazen, bolesti v krku, dunost,

hemoptza, astma bronehiale, kael, kon choroby, bolesti
v ramenou, otoky v obl ieji, bolesti podl drhy

drha tlustho steva {20 bodli), jangov - probh vzestupn od

ruky k hlav. Pod jejm vl ivem j sou: sta, zuby, hlava, jazyk, tv
e, jcen, horn konetiny

patologick pznaky: bolesti v krku, bolesti zub, senn rma,

krvcen z nosu, bronchiln astma, kopivka, zcpa, prjem, bo
lcsti podl drhy

drha srdce (9 bodli), jinov - probh sestupn od hrudnku

k ruce. Pod j ejm vl ivem jsou: srdce, hrudn k, centrln nervov
systm, horn konctiny

patologick pznaky: bolesti v srden kraj in, zd

v krku, depresivn stavy, bolesti podl drhy

drha tenkho steva ( 1 9 bod), jangov - probh vzestupn od

ruky k hlav. Pod jejm vlivem jsou: hlava, krk i ztylek, zda,
horn konetiny

patologick pznaky: bolesti v stn dutin, bolesti zub a horn

elisti, bolesti v krku, bolesti ztylku a hlavy, neurastenie, zvrat
a huen v uch, revmatick onemocnn hornch konetin

1 06

a sucho

drha obalu srdce (9 bod), j inov - probh sestupn od hrud

nku k ruce. Pod j ejm vlivem jsou: perikard, sexualita, cvn
a nervov systm, srdce, hrudnk, aludek, horn konetiny

patologick pznaky: podrdnost, neklid, bolesti v hrudn

a srden kraj in, angna pectoris, bolesti v oblasti bicha a mal
pnve z nedostatku prokrven, spasmy a kontraktury v oblasti
horn konetiny, bolesti podl drhy.

drha t oh va (23 bod), jangov (ohv orgny hrudnku,

bicha a mal pnve), probh vzestupn od ruky k hlav. Pod je
j m vlivcm j sou: ui, oi, postrann sti hrudnku, lokty, ramcna

patologick pznaky: nemoci u, nos a zub, poruchy krevn

ho obhu, vysok krevn tlak, otoky v oblieji, poruchy dchn,
poruchy ncrvov, ovl ivnn pj mu potravy a jej ho zpracovn,
ovl ivnn tvorby a vymovn moi, cnurza, dysurie, otoky,
ovlivnn innosti pohlavnch lz, bin distenze, bolesti kloub
horn konetiny, bolesti revmatickho a neuralgickho charakteru,
bolesti podl drhy

Akupunkturn drhy brce:

drha aludku (45 bodlI), jangov - probh sestupn od hlavy

k noze. Pod jej m vl ivem jsou: hlava, tve, zuby, sta, hrdlo a
ludek, steva, doln konetiny

patologick pznaky: onemocnn hlavy, hornch cest dcha

cch, bolesti v krku, krvcen z nosu, bolesti binch orgnli, oto
ky, zvracen, choroby moovch cest, horenat onemocnn, bo
lesti podl drhy

drha sleziny (2 1 bod), j inov - probh vzestupn od nohy

k hrudnku. Pod jej m vlivem j sou: plce, bicho, steva, aludek,
slezina, jtra, urogenitln systm, doln konetiny

patologick pznaky: bolesti jazyka, zvracen, bin distenze

a stevn poruchy, bolcsti aludku, navnost, slabost a tha v tle,
trma a neschopnost soustedit se, alergie na potraviny, bolest
a otoky podl drhy

1 07

drha moovho mchc (67 bod), jangov - probh sestupn

od hlavy k noze. Pod jejm vlivem j sou: hlava, ztylek, zda, glu
teln kraj ina, centrln nervov systm, ke, vnitn orgny
patologick pznaky: poruchy vodnho hospodstv, zadrovn
moi, non pomoovn, bolesti hlavy, on onemoenn, kon
vyrky, astma bronehiale, bolesti podl drhy, hlavn krku, zad,
lumbln kraj i ny a dolnch konetin

d rha ledvin (27 bodLI), j inov - probh vzestupn od nohy

k hrudnku. Pod jej m vlivem jsou: plce, vnitn orgny, urogeni
tln orgny, krk, doln konetiny

patologick pznaky: otoky dolnch konetin pi keovch i

lch dolnch konctin a jejich komplikacch, plynatost, prjcl1l,
veobcen poruchy zavan, motorick poruchy a svalov atrofie
dolnch konetin, bolesti podl drhy

drha lunku (44 bodli), jangov - probh sestupn od hlavy

noze. Pod j ej m vlivem jsou: ui, oi, hrudnk, jtra, lunk,
hd, kolena, doln konetiny

patologick pznaky: ncspavost, dcprese, bolesti hlavy, zvrati,

hluchota, tinitus (un clest), on bolesti, bolesti podl drhy

drha jatcr ( 1 4 bodli), ji nov -- probh vzestupn od nohy

k hrudnku. Pod jej m vlivem jsou: postrann sti trupu, jtra,
lunk, slinivka, urogenitln orgny

patologick pznaky: nechutenstv, zvracen, retence mo i, no

n pomoovn, bolesti o, kon vyrky, alergie, bolesti
v hypogastriu (v podbiku), isch ialgie, bolesti podl drhy

5.9 Kataplazmy
Kataplazmy j sou velmi inn lebn obklady z odpaen uriny sm
en s j lem. Pikldaj se na klii nad nemocn orgny.
Ob sloky kataplazmy se dopluj v incch. Urina prokrvuj e a roz
pout usazeniny, zatmco jl je vytahuje z tla. Kataplazmu nenechme
nikdy psobit dle ne 2, maximln 3 hodiny. Po uplynut tto doby by1 08

chom to, co, kataplazma vythla, nechali vracet zpt na msto, odkud byly
kodliviny odstranny. Kataplazma psob do hloubky a proto jej inky
vyuvme i pi procesech hloubj i uloench.
J l, kter do kataplazmy pouijeme, mus bt kvalitn, bez pms
psku a kamnk. Nejlpe je pout j l ten na sten krytiny a stavebn
keramiku. Po piloen mus obklad dobe pi lnout a pi odstrai1ovn by
se neml drolit, ale ml by se dt odloupnout vcelku. Jl je cel barevn
kla podle obsahu horniny, nej kvalitnj je vak zelen, kter se d po
ut v lkastv i vnitn.

KataplazllIu pipravme nsledujcm zpsobem:

Podle rozsahu msta, na kter ehceme kataplazmu aplikovat, si

bhem dne nashromdme potebn mnostv uriny. erstvou
anebo krtee odsttou minu odpaujeme na ohni (spork, vai) ve
starm hrnci na pvodnho mnostv a pak do n za tepla zam
chme j l. Sms j lu s minou nesm bt ani dk, ani moc hust,
m mt konsistenc hust smetany nebo jogurtu.

Chvli povame a nechme vystydnout do potebn teploty, aby

chom si nczpsob ili popleniny. tj nemoC krevnho obhu a d
chacch orgn m mt pik ldan kataplazma teplotu tla, u z
ntlivch nemoc pokojovou teplotu. Ni kdy nesm studit.

I l motu rozprosteme vrstvou 2 a 3 cm na papr na peen a pilo

lne na postien msto. Obklad upevnme k tlu vtm run
kem nebo prostradlem podle poteby. Nechvme psobit a
2 hodiny. Pokud nedochz na ki k reakci (me sc objevit sV
dn a vyrka), sm se kataplazma ponechat a 3 hodiny. Po od
strann obkladu se osprchujeme teplou vodou a na msto po z
balu pilome jemnou teplou vlnnou lu. Plhodinov a hodi
nov pobyt v posteli na nen na zvadu !

Kataplazmy pikldme a do vylen .

Pokud pikldme kataplazmy n a msto postien malignm bujenm,

stdme je s obklady z pesliky bahenn (nezaml10vat s peslikou roln
- peslika bahenn je vy; roste na vlhkch stinnch mstech pobl
vodnch pramen). Nedochz-li k vrazn kon reakci, jeden den dv
me kataplazmy a druh den obklady z pesliky. Nebo dvakrt po sob
peslikov obklad a pak jedenkrt kataplazmu.
inek kataplazmy meme poslit, odebereme-Ii urinu v dob nej
vy b i o logick aktivity orgnu, na kter chceme psobit.
1 09

K aplikaci kataplazmovch obklad vyuijeme druh a tvrt fze lu

nrnho msce, kdy m organ ismus pirozenou snahu se zbavovat usaze
n i n . Spoj en mohutnho psoben j lu a uriny pinese vsledky jen tehdy,
pokud se sname dodrovat ve, co s touto formou len souvis. Chce
to vytrvalost a spoluprci nejen pacienta, ale celho j eho okol, nesm se
pohbt nadje. Pokud pacient nev lku, kter mu lka pedepe, ne
bude inn, by by byl sebedra.

5.10 Urina odpaen na

v..

pvodnho mnostv

Urina odpaen na pvodnho mnostv m specifick vlastnosti.

Obsahuje mnostv organickch ltek maj cch stimulujc efekt a velmi
stabiln kapaln krystaly prospn l idskmu organismu. V urin odpae
n je vce biostimultor ne ve star, odstt urin. Obsahuj e vol n
elektrony, kter stimuluj akupunkturn systm, dophluj a reguluj
v organismu energii. K jej m vynikaj cm vlastnostem pat, e svm os
motiekm psobenm odstra.uje polypy, parazity a ist sl iznice.
Odpaovat meme libovolnou urinu, erstvou, dtskou i starou urinu
(jen k obkladm u velmi zastaralch nemoc). Potebn mnostv uriny
dme do smaltovan nebo sklenn ndoby a vame, a sc urina odpa
na pvodnho mnostv. Dl urinu neodpauj eme, dostali byehom m
dlov roztok ! Odpaen urina je vborn jako kosmetiek prostedek,
k masm, obkladm, vplachm, v malm mnostv i k vnitnmu pou
it. Cheeme-l i pout odpaenou urinu vnitn, je dleit, abyehom ze
stravy po dobu ap likace vyloui li vekcr bl koviny (i tvaroh, jogurt). M
vclmi hokou chu. Pi pouit k vplachlll11 v klystrech, jak j sem se ji
zmnila, si ponme velmi opatrn, aby nedolo k poplen sl iznice.
Pi svch pednkch j sem se sctkala s nmitkou, e star urina zap
ch. Dnes je irok kla aromatizuj cch sprej, kter tento pach inn
odstran a vye problm i v malch koupelnch.

5. 1 1 Urina s j lem k vnitnmu pouit

K tomuto elu pouijeme co nej kvalitnj , nezneitn z hloubky
zskan j l a erstvou prvn rann urinu. Nejznamenitj inky m j l
zelen, o jeho nalezitch obyej n vd geologov. Nepohrdneme vak
ani kvalitnm j lem j in barvy.
Do 50 ml vlan vody pidme 25 ml uriny odpaen na pvodnho
mnostv a jednu liku kvalitnho j lu. Dkladn promchme, nechme
1 10

jl rozpustit a odstt a pot roztok vypijeme; usazeniny usedl ke dnu sa

mozej m nepoijeme. Jlovou suspenzi s urinou pijeme rno nalano,
hodinu ped j dlem. Ap likuj e se pi poruehch a k proitn zavacho
stroj , aludench a dvanctnkovch polypeeh. Tuto proceduru je mo
n pouvat a po cclkov oist, a to po dobu 7- 1 0 dn. Pozor, m siln
oistn inky!

5.12 Urinov klystry lebn a oistn

Oistn urinov klystry pouvme pi celkov oist organismu
a bhem urinovho hladovn . Celkov objem nlevu je individuln :
500- 1 500 ml. Urinu v mnostv 200-300 ml pidme d o vlan pevae
n vody uren k vplachu.
Abychom roztok vprav ili do tlustho steva co nejhloubj i, pouijeme
muskou cvkovac hadiku, poteme ji vazelnou a zasuneme postupn
celou do konenku. Jej konec napojme na konee irigtoru, a aplikujeme
si vysok nlev. Objem nlevu postupn zvyujeme nebo vplach prove
deme n advakrt.
Obsah irigtoru postupn vpravme do tlustho steva, pot si ucpeme
nos a sname se falen vdechovat; tm vytvme v bie podtlak a tlust
stevo vodou promvme. Meme si pomoci mas bicha proti smru
hodinovch ruiek. Srii oistnch klystrii (4-5 s dvma vysokmi n
levy) bychom mli abso lvovat aspo jednou za pl roku.
Se si lnmi oistnmi klystry, pi pouit uriny odpaen na pvod
nho mnostv je zapoteb postupovat opatrn! Siln stimuluj energii
smrem dol (ke konenku), a pokud trpme hemoroidy, hroz zde v
hez hemoroidnch uzl. Vdy postupujeme individuln, naslouchme
reakcm organismu a ze zatku edme odpaenou urinu erstvou urinou.
Urinov k lystry lebn se pouvaj zej mna u malch dt, ale hod
se i pro ty, kte nepekonaj odpor k pit. Na rozdl od aplikace pitm se
pi pouit klystru nezmn kvalita uriny v tlustm stev, k emu do
chz v aludku psobenm aludench v pi pit bhem dne a pim
en strav. V tlustm stev se tekutiny vstebvaj obzvlt dobe.
Zatmco pitm uriny oistme zavac stroj do rovn tenkho ste
va (pokud nepijeme celodenn produkci), pit a k lystry oist cel za
vac stroj. I zde meme pout ruzn druhy uriny, a to erstvou i odpa
enou na 1f4 pvodnho mnostv, vlastn i drcovskou. Nej lep urina ke
k lystrum je vlastn urina a tak dtsk urina, aktivovan chladem. Je na111

sycen mikroelementy, dezinfikuje tlust stevo, normalizuje pH stevn

ho prosted, potlauje patologickou flru v tlustm stev a oivuje nor
mln stevn flru.
Osmotickm psobenm na stny tlustho steva nasv urina ze stn
vodu a tm stevo oiuje . Svmi protizntlivmi vlastnostmi obnovuje
pokozenou sliznici a ni parazity, ijc v tlustm stev. Oitnm
tlustho steva normalizujeme jeho velmi dleitou innost, nebo tlust
stevo slou j ako ohva pro orgny dutiny bin . Tm, e je zahv,
zlepuje se jejich funkce, protoe orgny dobe pracuj jen za urit kon
stantn teploty, kter je 37 oe. Urina aplikovan pomoc balonkovho
klystru za elem lebnm a vsteban z tlustho steva se dostv dle
do krevnho obhu.

U rinov klystry slou k tmto el m :

K oitn tlustho steva a pi nemocech je dobr pouvat

vlastn urinu, j sou v n zakdovny informace o nemoci.

Podpora obranyschopnosti organismu, doplovn miknlele

ment a energetick sti m u lace. K tomuto elu slou mi
n iklystry tvocn crstvou urinou (30-50 ml) tl nkol i ka lika
mi uriny odpaen na pvodnho mnostv. Pokud bude dvka
vt, mine se inkem, nebo bude nutit na stolici. Sms apliku
jeme pomoc balonkovho klystru.

Pi potch v tlustm stev, jako jsou polypy a parazit. Ap li

kuje sc crstv urina s pidvnm uriny odpacn na ll! pLlvodnho
mnostv. Provd se opakovan, a to tak, c se postupn mn
pomr odpaen vi erstv urin v nlevu (viz str. 1 90).

K odstrann zcpy a oiven peristaltiky tlustho steva. Pou

ijeme oistn klystry opakovan a do doby, kdy ze steva vy
tk ist, nezapchajc obsah. Velmi dleit je vnovat pozor
nost stravovn: j st stravu bohatou na vlkniny, dbt na dostatek
tekutin a nepotlaovat nutkn na stolici.

5 . 1 3 Miniklysry
Pichzej do vahy u lid, kte nedokou pekonat odpor k pit uri
ny. K proveden se pouv balonkov klystr, pomoc nho se do tlus
tho steva (po pedchozm vyprzdnn) vprav 30-50 ml uriny 3-4krt
za den. Po aplikaci uriny zstaneme klidn leet, aby se ze steva vste1 12

bala. Po zskn uritch zkuenost meme mnostv uriny zvyovat a

na 1 00 ml pi jedn aplikaci.
Urina se d v nezmnn podob, pi odmtn pit, vpravit do orga
nismu pomoc miniklystr. Tmto zpsobem vpravenou urinu uchrnme
ped vlivem trvicch v a vsteb se v nezmnn podob. Tato forma
urinoterapie je velmi vhodn pro batolata a mal dti. U batolat vpravu
jeme urinu pomoc stkaek se specilnm nsadcem (hadikou) do ko
nenku v lee a mus se vechna vstebat.
U batolat aplikujeme podle vku 1 -3 ml, u vtch dt s pihldnutm
k vku 5- 1 0 ml. U batolat a dt tto techniky vyuvme zej mna pi i n
feknch onemocnnch. U dosplch aplikujeme urinu do 50 ml vlee
a ekme, a se co nejvt mnostv uriny vsteb. Aplikaci meme
provst 3-4krt denn podle poteby a do zlepen nemoci.

5.14 Poevn irigace

Pouv se pi lcn vtok Usou znmkou zahlenn organismu, ne
bo dloha je tak oistn orgn), erozch dlonho pku, zntech va
jenkli, pi objeven se atypickch bunk v dlonm hrdle.
Lba sc provd opakovanmi vplachy pochvy urinou crstvou nebo
odpaenou na '.I.t pvodnho mnostv a zavdnm tampon namoeneh
v odpacn urin.
Pcd aplikac u vtok je potebn provst celkovou oistu (vech
7 krok).

5. 1 5 Urinov hladovn
Je ncjinnj urinotcrapeutick metoda, star jako lidstvo samo, vy
uvan pi len akutnch i chronickch forem nemoc. Je to metoda fy
ziologick regenerace. Hladovn et tlesnou energii a organismus j i
vyuv k e sv oist. Urina rozpout letit usazeniny ve spoj ovac tkni,
kloubcch, orgnech i v samotnch bukch a obnovuje pokozen mem
brny, sliznice a orgny.
Opakovan jsem se na sob a tak na tch, kte se rozhodli oistit
a ozdravit svj organismus, pesvdila o tom, e urinov hladovn, kte
rmu pedchzela oista orgn (7 krok)se prohloub a jeho inky j sou
znateln velmi brzy. Nejastj i v rmci prevence i ti, kte trpli zava
cmi potemi (luovmi kameny, dysfunkc slinivky nebo ledvinovm
1 13

pskem a drobnmi kameny), skonili oistu u ledvin. Nen ovem na z

vadu pidat oistu cv a lymfatickho systmu.
Spojen urinoterapie s hladovnm j e nejinnj pirozen proste

dek k oist organismu, obnoven duevn rovnovhy a odstrann rllz

nch akutnch i chronickch nemoc. Bhem urinovho hladovn pijeme
vekerou urinu odebranou od prvn rann uriny a do 1 8 hodin veer. Cel
kov mnostv me bt a 1 Yz litru za den.
Dve ne se rozhodneme i pro krtkodob hladovn, je nutn se na
nj pipravit 2-4dennm oitnm tlustho steva klystry a vylouenm
masa a tko stravitelnch potrav in. Je tak poteba zvyknout si na pjem
uriny, pokud jsme s nm doposud nezaali.
Zaneme-Ii hladovt v letnm obdob, zaadme pi pprav na hlado
vn do j delnku syrov ovoee a zeleninu. V zimnm obdob j me zele
ninu lehce spaenou, oist se zavac stroj a hladovn bude probhat
mrnj i. V tomto obdob pomalu zvyujeme mnostv uriny, abyehom si
zvykli. Je dleit stanovit si dlku h ladovn a psychicky sc na ni pipra
vit.
Pedstavy, e m dcl hladovkou zaneme, tm lepch vslcdkll do
shneme, j sou myln. Hladovn je ve nron na psychiku a na vdr.
Ale i kdy celou hladovku absolvujeme, ek ns nron obdob pec11o
du na normln stravu, a tam hroz kody, kter se ncdaj nim odstranit:
cel hladovn znehodnotme a pokodme SVllj organismus.
Drme se zsady krtkch opakovanch hladovn. J e potebn zat
pravidclnm hladovnm 1 krt tdn, pro silnj pidme I krt msn
3 dny, kde nen potebn obdob pechodu na normln stravu. U tch,
kte si mysl, e to nevydr, zvyujeme postupn dobu hladovn po piil
dnech. A si zvykneme nepij mat potravu a pouze pt pramenitou vodu,
meme hladovt a do 1 0 dnll.
Krtkodob preventivn a oistn hladovn od 3-5 a do 1 0 dnll je
podle zkuenosti dobr zaadit aspo jednou za pl roku, krat 3denn
j ednou za roku i astji. Bhem hladovn, i krtkodobho, vyplachu
j eme tlust stevo klystrem i 2krt denn podle obsahu vytkaj cho ze
steva.
Urinov hladovn lebn pat vdy do rukou zkuenho odbornka.
Jeho dlka se mus odvodit od hmotnosti nemocnho a j eho celkovho
stavu. Dodnes znm a uznvan odbornk pes urinov hladovn je an
g lick litel-urinoterapeut John Armstrong. Jednoho ze sveh pacient

1 14

vedl hladovnm a 1 02 dn. Urinov hladovn oist organismus doko

nalej i a j eho prbh je mrn.
Urinou se dostvaj pi h ladovn do organismu aminokyseliny, dusk,
kter um l idsk organismus promnit a zuitkovat, nkter vitaminy, en
zymy, hormony, minerly, gl ukza, strukturovan voda a ada dal ch do
dnes j et neprokzanch ltek. Proto hladovn spojen s urinou probh
bez vtch vedlejch pznak, je sneno velmi dobe a hlavn je spoje
n se znanou podporou oistnho procesu pi h ladovn a s obnovou po
kozench st organismu, sliznic orgn a bunnch membrn. Bhem
urinovho hladovn probhaj acidotick krize dve, ne pi klasickm
hladovn a jejich prbh je podstatn mrnj.

1 15

6. Co ns me potkat pi urinoterapii
Kad jedinec rllzn sn klasick lky a rozdln na n reaguje. Ob
dobn mohou bt rozdln reakce na urinoterapii. Samozejm, vdy zle
na stavu organismu a na st onemocnn . m vce je organi smus za
nesen odpady a zahlenn, tm opatrnji postupujeme s urinoterapi. Mu
sme dopt organismu as, aby uvolnn usazeniny odstraoval a vylu
oval pimenm tempem, bez zahl covn cv a steva.
V ppad zavacch pot snme dvky uriny.
Nejbanlnj komplikac pi urinoterapii je svdivka, kter odezn
sama. Pokud je organismus zanesen letitmi usazeninami, me se objevit
vyrka v podob ervench pupnk nebo vyrka s hnisavou hlavikou,
zvracen i prj em. To j sou pokyny k tomu, abychom omezili pjem uriny.
U obyej n vyrky urinoterapii na 1-2 dny perume. Pokud se obj ev
vyrka s hni savou epikou, zaneme s mas a sname se epiku na
ruit, aby se urina dostala dovnit; vyrka za pr dn zmizL Mase ne
perume a pokrauj eme v urinotcrapii.

6.1 Vyplat se pprava organismu oistou

Jednoznan se dme svm vlastnm stavem a reakc svho organ is
mu. Pokud je vechno v podku, mL,eme pokraovat v zapoatm dle.
Bhem urinoterapie jsem se j osobn sctkala pouze sc svdivkou, kter
asi po 1 0 dnech sama odeznla. To, e vcchno lo bez pot, pipisuji
dvakrt proveden oistn ke, kterou j sem popsala v lnku Kroky ke
zdrav!, asopis Vita!, 1 / 1 995. Strun se j zabvm v 1 . kapitole pojed
nvaj c o pprav na urinoterapii.
Poprv j sem kru provedla po 25 ozench. Snaila jsem se ji usp
chat a dlala j sem klystry jen polovinu uren doby. To ovem bylo
patn a po oist jater j sem se ctila unaven a maltn. Organ ismus ne
byl dostaten pipraven. Druh kra probhla bez nej mench problm.
Pokud se ped urinoterapi rozhodnete k oist uvdnm zpsobem, po
spchej te pomalu a do klystr pidvejte 1 5 0-200 ml vlastn uriny, ste
vo se dkladnj i proist.
Pro pidat urinu a ne citron anebo jablen ocet? Po zkuenostech
doporuuj i vlastn urinu, kter je blzk kapalnmu prosted organismu,
lpe uvoln nnosy ulpvaj c na stnch tlustho steva. Jej schopnost
1 17

rozpoutt usazeniny, nepotebn soli a hleny a zej mna u siln zahlen

nho organismu je tak obrovsk, e organismus bez oistn prpravy by
byl pi urinoterapii zahlcen usazeninami a mohlo by dojt k autointoxikaci
provzen zvracenm a prj mem. Pokud by bylo proveden uveden
oisty obtn G j sem se ovem nesetkala s nikm, kdo by nemohl oist
n kury podstoupit - kontraindikac je kachexie, tk nemoci horenat
stavy apod.), me se postupovat nsledovn:

6.2 P prava organismu vhodnou stravou

Na 7- 1 0 dn se pejde na ovocnou a zeleninovou stravu. Nesm se
mchat ovoce (kysel inotvorn) se zeleninou (zsadotvorn). Vdy po ze
leninov nebo ovocn strav je teba nechat minimln hodinovou pestvku v j dle. Mohou se j st lutniny a zel, protoc maj hodn vlkni
ny, kter psob oistnm zpsobcm na zavac stroj . Je nutno pt hod
n ist vody, 2-3 litry bhem dnc, pokud je takov mnostv snesiteln.
Pit vody je velmi di'lIeit. l l . den sc pouije mincrln voda s proj ma
vm inkem, ale ncjvhodnj jsou klystry podlc vytkaj cho obsahu
1 -2krt denn. Tm je zavac stroj sten oitno a pipravcno na
urinoterapii. Oistn inky urinoterapie nebudou probhat tak bouliv.

6.3 Nezanej me pi depresch

Nronost kr a dvky uvan uriny je tcba vdy zvolit podle stavu
organismu. Kdy se nectme dobc, jsmc unaveni, patn naladni, e
me rodinn problmy, po smutnm proitku nebo ve stresu i deprcsi, vy
kcj mc. To vechno, fyzick i psychick stavy, je zakdovno v na mi
n a bude jen prohlubovat psychick problmy. Msto pomoci se pak do
kme zhoren naeho stavu. Pohbme tm dobrou vc, ztratme k uri
noterapii dvru, a o to nm pece nejde. Hledme pomocnou ruku ke
svmu uzdraven a tu v tto lebn metod urit najdcmc.

6.4 Zpj emnme si mase

Dal metodou jsou mase urinou odpaenou na 'J4 pvodnho mno
stv, kterou propaguje indick kola, nebo urinou 3-6 dn starou, jakou
pouval Armstrong. Oba druhy j sou velmi inn, zejmna ke kosmetic
km elm, ale i k masm reflexnch zn a energetickm dopinkm.

1 18

6.5 Oista pomoc miniklystr

Pokud nejsme schopni pekonat odpor a nepinutme se k pit uriny,
lze pouvat miniklystry z uriny, pochopiteln po pedchoz oist tlus
tho steva. J jsem vak pesvdena, e kdy jde lovku o ivot, odpor
pekon. Pomoc balonkovho klystru se urina zavd 3-4krt denn po
30-50 ml do tlustho steva . Pout se me erstv vlastn nebo dtsk
urina a u nemocnch trp cch polypy tlustho steva urina odpaen. Od
paen urina by se mla pouvat velmi opatrn, zvlt u osob trpcch
hemoroidy, protoe stimuluje energii organismu smrem dol ke kone
nku a mohlo by dojt k vhezu hemoroid. Miniklystry s odpaenou
urinou pi polypech se provdj 1 -2krt denn po 3 0-50 ml.

6.6 Proj evy ink urinoterapie

inek uriny na organismus lovka je siln a mnohostrann. U n
kterch jedinc mlle pj em uriny zevn i vnitn vyvolvat boulivj
reakci, zle na zahlenn organismu a tak na postien jednotlivch or
gn. Urina je ultrafiltrt plazmy, kter ne se dostane do ledvin, koluje
v krevnch cvch a j e zbaven krevnch element, krevnch blkovin, n
kterch ionti'l a mikroclcmcnti'l , ktcr jsou vrceny zpt do obhu. Urina je
naprosto nckodn organismem vyprodukovan roztok s adou vynikaj
cch lebnch vlastnost. Neboj me se j.
Zhoren ncmoci v zatcch urinoterapie je podle rznch autor
proj evem pozitivnho inku uriny na pslunou nemoc. adu zj emc
tento fakt odrad, protoe maj strach, e si urinou ublili. Opak je prav
dou. Tyto znmky zhoren vdy avizuj, e urina zaala psobit. Je po
tebn vydret a v ppad silnj reakcc na 1 -2 dny urinoterapii peruit.
Z konch projev se mohou vyskytnout prurit (svdivka), drobn vyr
ky a pustuly (vyrka s hnisavou epikou). Pi siln zahlennm orga
nismu i polypech v zavacm stroj se me objevit zvracen a prjmy,
zpsoben nemrnm uvolnnm hlen ze zavacho stroj. V nemoc
nch orgnech se me obj evit nepjemn tlak a bolesti. Na zatku
urinoterapie se me objevit kaln urina. Svd to o oistnm procesu
ledvin. Odbornci na urinoterapii to nazvaj oistnou kriz.
Problmy mohou tak nastat, pokud zaneme celkovou oistu v ne
prav as. V prvn a tet fzi lunrnho cyklu organismus ltky pij m,
ve druh a tvrt fzi naopak nepotebn a kodliv ltky vyluuje. Zat
celkov oistn proces bychom mli na zatku druh anebo tvrt fze
lunrnho cyklu, abychom dostali z organismu maximum kodlivin, a tak
1 19

oistnmu procesu napomohli. Dva a ti dny ped zapoetm urinoterapie

by mla strava obsahovat pevahu zeleniny a ovoce, maj cch hodn
vlkniny, k proitn zavacho stroj. Pokud mme pocit, e z orga
nismu vychz hodn zbytk, mli bychom posledn den ped zapoctm
urinoterapi c pout nkterou z projmavch vod. Je vhodn aspo 2-3 dny
pedem dlat klystry, abychom oistili tlust stevo, a tak ulehili krev
nmu obhu a ledvinm. Vhodn doba pro vplach tlustho steva j e rno
mezi 5. a 7. hodinou a veer mezi 1 7. a 1 9. hodinou. Zahlcen krevnho
obhu, do nho by se dostaly vylouen hleny, mllc vyvolat celkovou
autointoxikaci. Je samozej m, e tuto ppravu pizpsobme celkovmu
stavu naeho organismu. Jestlie se nectme pipraveni na razantnj
oistu, rozlome ppravu do delho asovho seku.
Pokud po zapoet urinoterapie dojde ke zmnnm problmm (sv
divky, vyrky aj .), je zapoteb k urinoterapii pistupovat individuln
a ubrat na intenzit. Kdy urinu pijeme 2-3krt denn, ubereme jedno pit
a do zlepen stavu, nebo kru vysadme na 1 -2 dny.
Pi celkovch masch a obkladech clen psobme na postien
msta a orgny. Jestlie se objev kon pote, jako svdn a vyrka,
postupujeme podle desatera jednoho z pednch urinoterapeut, prof. dr.
Mitchella z Lkask fakulty v Kalkat.
V roce 1 979 napsal knihu Zzraky moov terapie, kde popisuje po
drobn urinoterapii i s vatky ze starch literrnch zdroj o urinotcrapii.
Ve sv publikaci vyjmenovv nemoci, kde je urinoterapic nejinnj.
V podstat se shoduje J. Armstrongem.
Deset rad nezbytn opatrnosti pi urinoterapii (dle Mitchella)
1.

Urinov mase mohou p o 5-6 dnech provdn vyvolat svdivku.

Ihned pestaneme s mas. Mj poznatek, kdy se po masch ob
jevila svdivka, je pozitivn: i bez peruen urinoterapie svdivka
sama odeznla.

2 . Nkdy se mohou na ki objevit drobn vyrky s hnisavou epi

kou po celm tle. Je to pznak oiovn organismu. V tomto
ppad je potebn pokraovat v masch a stupovat tlak na ki
tak, aby puchky praskly a urina vnikla do puchku. Pot je nut
n pipravit si teplou lze bez pouit mdla. Bhem 1 -2 dn vy
rky zmiz.

1 20

3 . Jedy v pn1bhu urinoterapie z organismu vychzej bu zvrace

nm, defekac nebo konmi vyrkami. Je teba nechat produ
konat sv dlo a zachovvat chladnou hlavu.
4. V ppad nedostatenho moen dochz k otokm tla. Urinov
obklady na oblast ledvin a ke pacienta zpravidla zbav tohoto
neduhu.
5. Osoba podrobujc sc urinoterapii je povinna peliv sledovat svj
stav, pocity a zvltnosti. Mus brt ohled na vliv seznnch zmn
na organismus.
6. Vechny lky a lebn procedury se mus nejpozdj i 3-4 dny
ped zapoetm urinoterapie vysadit. V obdob urinoterapie j sou
veker lky zakzan. (Zkuenosti dr. W Hitta s urinoterapi
a uvnm medikament uvdm na jinm mst.)
7 . Kdy sc spoj urinoterapie s hladovnm, je teba dodret psn
plISt. Nkte lid si mysl, e postit se znamen n ejst chlb a kae.
ast jsou nzory, e je mon j st libovoln mnostv ovoce. Nen
to pravda.
X.

Pokud m nemocn nzk tlak a slab srdce, neml by hladovt.

M e provdt mase urinou, pt urinu a jst lehkou stravu j ednou

denn. Tato procedura ho vyl bez hladovn, ale zabere vce a

su . Nemocn se mus obrnit trpl ivost, protoe nem j inou mo
nost.

9. Po vylen mus nemocn dodrovat zdrav zpsob ivota. Jestli

e si mysl, e me j st a pt, co si zamane, a e urinoterapi e je
vdy po ruce, h luboce se ml. Prodn zkony jsou stejn pro
vcchny a je lpe se jim podrobit
1 0 . Kdy vs nkdo zrazuje od urinoterap ie, neposlouchejte ho. Jak
m di'tvody ke kritice urinoterapie? Vyzkouel ji nkdy na sob?
Pokud ne, tak pro zrazuje od urinoterapie vs?
Pprava vody zbaven deuteria

A na zvr jet praktick rada, jak si meme k pit nebo k edn

uriny pipravit vodu zbavenou deuteria. Takto pipraven voda je velmi
vhodn k pit pi hladovn a urinoterapii, eventuln pi obou spoj ench
metodch.
Deuterium (D3 ), tk vodk, je izotopem vodku 2H. Jeho jdro (deu
teron) m 1 proton a 1 neutron. Provz pirozen vodk v pomru
121

zhruba 1 : 5 000. Relativn velk atomov hmotnost deuteria je pinou

odlinch fyziklnch vlastnost slouenin deuteria od slouenin lehkho
vodku, protia. Hlavn sloueninou deuteria je tk voda, kter m nap
klad teplotu varu 1 0 1 ,42 oe, teplotu tn 3,82 oe a hustotu (specifickou
hmotnost) 1 ,05 g/em3 , zatmco normln voda ve pi 1 00 oe, taj e pi O oe
a m hustotu 1 g/em3 ; meno za fyzikln definovanch podmnek.
Lehk vodk (protium) je za normlnch podmnek bezbarv plyn bez
chuti a zpachu. Skld se z dvouatomovch molckul H2. Molekuly H2
j sou tak mal, e snadno difunduj (pronikaj) pevnmi materily. Toho
nen tk vodk schopen. Tk vodk se neastn kolobhu normln
vmny vodku v organismu. Voln radikl tkho vodku psob jako
oxidant a nabourv chemick procesy v organismu. Proto je vhodn
deuterium z vody odstranit.
K pprav vody bez deuteria je nej lpe pout pramenitou vodu.
Pokud chceme pout vodu z vodovodu, nabereme ji veer, ndobu
neuzaveme, aby z vody do rna vyprchal chlor.

Postup pi pprav vody zbaven deuteria:

1.
2.

1 litr vody dme do uzaven plastov ndoby a ulome do mrazni

ky na 4-5 hodin.
Sledujeme zmrazovn tak, aby zsta ly jet nezmrazen (kapaln)
pvodnho mnostv vody, tj . 700750 ml. To je voda, zbaven
deuteria.

3.

Tuto kapalnou sloku slijeme, nechme zmrazit a pozdj i pouijeme.

4.

Led, kter je v ndob, je zmrazen tk voda. Vyhodme j i .

5.

Zmrazenou kapalnou sloku nechme ped pouitm voln roztt na

vzduchu. Pouit mikrovlnn trouby k roztn bych nedoporuovala.

1 22

7. U rina a urinoterapie v souasnm poznn

Chci optovn zdraznit, e podmnkou spnho snaen pi obnov
zdrav je zmna stravovacho a pitnho reimu, celkov oista organismu
od usazenin pomoc oisty v sedmi krocch, urinoterapie a krtkodobch
hladovn a dostatek tlesn aktivity. Je to proces dlouhodob, ale odm
nou nm bude, e se budeme rno budit bez bolest a budeme aktivn jet
ve vysokm vku.
Urinoterapie u ns nikdy nebyla neznmm pojmem. Vyuvala se j a
ko lebn prostedek pi drobnch porannch i k lb vnjch ne
moc, ale tajn, protoe se lid stydli za pouit neho, co vydalo jej ich
vlastn tlo. Nevdli, a dodnes mlokdo z laik v, e to, co opustilo mo
ov cesty, bylo krtce pedtm soust vnitnho kolobhu v krevnch
cvch.
Lidsk mo - ultrafiltrt plazmy - je zzran roztok, kter si podle
vlastnch poteb vytv n organismus a vylou do nho pebytky, je
momentln nepotebuje. Urina nen pinavm a jedovatm odpadem na
eho tla, jak tvrd mnoz lkai, ale je mimodn cennou fyziologickou
ltkou, kter pi optovnm pijet uet mnoho tlesn energie a orga
nismus j i pln vyuije.
Urina je dLtlcitou tlesnou tekutinou, kter nadchla lkask vzkum
nky vech stalet, protoe zjistili, e obsahuje nespoetn tlesn iviny
a tisce prodnch ltek reguluj cch kadou funkci lidskho tla. Mnoz
lkai poukzali na to, e je nesmrn dleit pout pi len svou
vlastn urinu, protoe extrakty nebo syntetick drogov ppravky uTiny
neobshnou individuln ltky, kter vyjaduj nae individuln zdravotn
poteby.
Urinu lze povaovat za jednu z nejkomplexnjch tlesnch tekutin,
nebo obsahuje vechny sloky, kter byly obj eveny v krvi. Vzkumn
zprva o urin Urinalysis in Clinica! Practice (Rozbory moi v klinick
praxi), publ ikovan v Miles Laboratories v roce 1 975, CRC Press, USA,
pod vedenm dr. A. H. Free a dr. H. M. Free, konstatuje, e za jedin rok
je v lkask a vdeck literatue publikovno vce ne 1 000 technickch
a vdeckch zprv, zabvaj cch se slokami uriny o nzkomolekulmch
hmotnostech.
Bylo shledno, e urina obsahuje tisce komponent, a jakmile to no
vj citliv analytick pstroje dovol, je tm jist, e budou zj itny
1 23

dal nov sloky uriny. Souasn vzkumy prokzaly, e v na urin

kon stovky substanc z tlesnch chemikli a ivin, kter odrej nae
vlastn tlesn funkce, a jsou-li znovu pouity, inkuj j ako pirozen
vakcny, antibakteriln, antivirov, antimykotick a protirakovinn ltky,
jako stabiliztory hormonln innosti, ltky proti alergim apod. Psob
j ako dokonal preventivn pe.
A. H. Free a H. M. Free analyzovali 200 sloek tvocch urinu, kter
nepokldaj za konen produkt. Autoi zdrazJ1uj , e akoli urinu nepo
suzuj jako nutrient, jsou v n ptomny etn prvky s vysokou nutrin
hodnotou, vedle hormon, steroid a dalch dleitch prvk dicch
a regulujcch procesy ltkov vmny v organismu (viz tabulky . 8 a 9).
Stejn jako proda nevyprodukuje dva naprosto stejn jedince, tak ta
k neexistuj vc svt dva stejn vzorky uriny. Nae vlastn urina obsa
huj e prvky specifick jen naemu vlastnmu tlu. Mnoz lkai zj istili a
poukzali na to, j ak velmi dleit j e pout pi len svou v lastn urinu.
Urinu zdravho drce stejnho pohlav pouvme v krajnm ppad a na
nezbytn nutnou dobu (zstava moen nebo jin vn pina).
Dlouho se tvrdilo, e pouvn vlastn uriny u nemocnch, kte berou
medikamenty, je kontraindikovno. Doetla jsem se, e americk doktor
medicny a farmacie Wil liam H iU, provozuj c urinoterapeutick klin iky
Harold Manner Memorial Hospital v Mexiku, aplikoval injekn minu
pacientm, kterm soubn pedepisoval lky. Za 2 / roku bylo na
tchto klinikch leno urinovmi injekcemi 20 000 pacient bez jakch
koli vedlej ch ink. Mezi pacienty byli nemocn s rakovinou, astma
tem, alkoholici, kuci a drogov zvisl. Mnostv lkovch metabolit
pechzejcch do moi bylo tak zanedbateln, e nepedstavovalo dnou
hrozbu. Ve skutenosti psobily jako initele vakcnovho typu, kter
upravuj nepodek v organismu.
Potvrzuj to i zmnn vzkumy Urinalysis in Clinica! Laboratory
Practice laborato v Miles, USA. Dokonce u vn otravy rtut bylo
v moi zj itno jen nepatrn mnostv rtuti .
Urinoterapie vyuv specifickch lebnch schopnost l idsk moi
i moi nkterch zvat. Jednou z velkch pednost tto metody je jej
veobecn dostupnost, mme ji kdykoli k dispozici a nen zvisl na fi
nancch nemocnho. Urina j e medicna chudch. Antibiotika, modern
zpsoby lby a civilizan boom tuto lebnou metodu zatlaili do poza
d, ale urinoterapie se opt prodr do poped, i kdy pro mnoh j e lba
vlastn urinou nepij ateln, protoe se nedokou vypodat s opakova
nm nepravdivm tvrzenm, e urina je pinav a j edovat.
1 24

Kdy si uvdomme, e to, co opakovan denn vypoutme do toale

ty, kolovalo ped chvl s krv v naich cvch, a to i v naem jazyku, u
nm urit nepipadne urina tak pinav a jedovat. A bude podstatn
mn odporn, kdy ns postihne nemoc a selou bn lebn metody
neodstraujc pinu nemoci. Tato jedinen tekutina, kterou se nepoda
ilo umlc pipravit, zachrnila spoustu ivot bez toho, e by mla ved
lej inky.
Je to tekutina, kter vypovd o stavu naeho tla, odr se v n n
zdravotn stav, n j delnek a zlozvyky. Pesn ns informuj e o nemo
cech v naem tle i o tch, kter se jet neprojevily. Urina je nejist
homeopatikum, protoe je ltkou organismu n ejbli.
Bhem celho 20. stolet probhaly vzkumy livch schopnost lid
sk uriny v Evrop, Rusku a ve Spoj ench sttech americkch. Poznatky
z tchto vzkum klinicky vyuvala ada lka. Badatel, vdci a lkai
po celm svt si ovili a potvrdili, e lidsk urina a jej komponenty
inn bojuj proti virm, bakteri m, rakovinnm bukm, rozpoutj
nebezpen krevn sraeniny zapiujc infarkty plicn, srden a moz
kov. Ovili si, e urina l vedy, torpidn hnisaj c rny, obezitu, sen
nou rmu stejn jako astma, alergie, nachlazen a chipky, li kviduj e ho
reku, zavac pote a adu j i nch chorob. Vhodou uriny je, e nem
dn vedlej inky a pispv k obnov pokozench tkn.
Zjem o urinoterapi i ve svt mezi odbornou veej nost a nemocnmi
vzrostl, nvrat k tto star mctod potvrzuje I. a II. svtov kongres uri
noterapeut. Prvn se uskutenil v beznu 1 993 v indickm mst Goa,
druh se konal v kvtnu 1 999 v nmeckch lznch Bad Hersfeld.
Po objevu antibiotik zjem o tuto vynikajc, lidskm organismem
produkovanou steriln tekutinu v adch lka ochabl, byla ovem dle
vyuvna laickou veejnost. Dnes se vak svt opt vrac k tto tekutin,
ve kter j sou zakdovny informace o dn v organismu, ale hlavn
o probhaj cch i latentnch nemocch s tvorbou pslunch protiltek, to
ve v tekutin, kterou organismus produkuj e na mru a poadavky kad
ho j ednotlivho organismu.
Po dobu 1 0 let, co ji pouvm, jsem se opakovan pesvdila, e
urinoterapie, spoj en s hladovnm a oistou organismu, pin vsledky.
el musm tak konstatovat, e nkte nemocn pouvaj c urinoterap i i
nedodruj vechna potebn pravidla a as nutn pro spch, oekvaj
promptn vsledky, a kdy s e ihned podle oekvn nedostav zzrak, tak
pestanou mt o tuto metodu zjem.
1 25

Pe o vlastn zdrav j e neustl proces, asov nronj ne polk

nut tabletky, ale pin vsledek, nem vedlej inky a odstrauje p
inu nemoci. Kdy se ve stresu lta honme za penzi, hltme j dlo, kou
me, pijeme ve velkm alkohol, povme pro organismus nestraviteln
potraviny, npoje hodn obohacen chemi, aby nm chutnaly, a pak
chceme pi ztrt zdrav zzran vsledky, musme se o n piinit sami :
omezit se v nrocch a zat vas s prevenc. Mme stejn orgny jako na
i dvn pedkov. Porovnejme j ej ich stravovac podmnky s naimi,
a nen tk pochopit, pro rostou poty alergik, malign nemocnch,
civilizanch nemoc, nkde se stala chyba.
Nemme-Ii dostatek vdre, nem smysl cokoli dlat, a se jedn o ja
koukoli innost. Chce to zavst urit d do svho dennho programu
a vnovat as udrovn zdrav a vylen nemoci.
Kad jednotlivec si mus vybrat aplikaci urinoterapie pimenou je
ho nemoci a tak pi prevenci hledme nejvhodnj zpsob.
O nvratu k urinoterapii jsem se utvrdila publikac M. Christy Your
Own Perfeet Medine (Vace vlastn dokonal medicna) , Scottsdale, Ari
zona, 1 998. Shromdila a komentuj e zhruba 1 50 vdeckch poznatki't
z urinoterapie a urologie, kter byly publikovny v USA v 70.-80. letech.

Byla zjitna zejmna tato fakta (vybrm z jej knihy):

V klinickch vzkumech se u nemocnch rakovinou pouil urinov
extrakt, oznaen jako Antineoplaston. Vtina nemocnch vykzala
znan zlepen u po tdenn lb a pi dalm pokraovn se projevilo
zmenen velikosti tumoru a normalizace biochemickch test bez j a
kchkoli toxickch vedlejch ink. Stanislaw Burzynski, M.D, N.D.,
Chemistry and Physics, 1 977. V souasn dob vede kliniku v Houstonu
(Texas) a zabv se lbou rakoviny Antineoplastonem.
- Pekvapiv snadno zabj viry. V siln koncentraci urina nej ene osla
buje viry nemoc, jako j sou obrna a vzteklina, ale pmo je ni. Proceed
ing of the Society of Experimental B iology, 1 936.
- Pirozen protiltky vi viru HIV se obj evuj v urin u nemocnch
AIDS. New York University of Kentucky Medical Center, 1 988.
- Pi dostaten koncentraci urina zabije bakterie kapavky. Dr. R. C.
Noble, Division of Infectious Disease, University of Kentucky College of
Medicine, 1 987.

1 26

- Doke zvldnout irokou klu potravinovch, konch a chemickch

alergi. Dr. M.V. Wilson, Department of Geriatric Medicine, Law Hospi
tal, Scotland, 1 983.
- Je schopna zabt nebo zastavit rst bakterie zpsobuj c tuberkulzu.
The American Review of Tuberculosis, 1 954.
- Urina j e jednm z nejj istj ch a nejuitenjch diuretik, jak j sou
znmy. Jej pouit je indikovno pi len vysokho mozkovho a nitro
onho tlaku, neoperovatelnch mozkovch ndor, lebench zlomeni n
a pohmodn mozku. Zkouky s lIl-inou provi ly, e zamen l ed
zkal, vodnatelnost mozku (hydroccfalus), delirium tremens, pedmen
stman otoky, meningitidu a epilepsi i . Dr. M. Javid, mimodn profe
sor neurochimrgie, University ofWiseonsin Medical School, 1 957.
- Urina inkuje jako vten a j ist pirozen vakcna, kter se osvd
ila v lb irok kly ncd u h l't vetn chronickch a akutnch znt
j ater, ernho kale, astmatu, senn rmy, planch netovic, migrny
a zavacch pot. Dr. J. Plesch, Mcdical Press, Londn, 1 947 .
- Bylo zj itno, e mnoh tlesn nemoci byly urinou zmrnny, nap.
roztrouen sklerza, znt tlustho steva, vysok krevn tlak, lupus
(chronick kon oncmocnn), revmatick znt kloub, znt jater, er
n kael, hyperaktivita, pankreatick nedostatenost, psoriza a ekzm,
cukrovka, psov opar, mononukleza. Dr. N. Dunne, lkask konzul
tantka, lrish i\ llergy Treatment and Research Association, Oxford Medi
cal Symposium, 1 98 1 .
- Nkter sousti uriny potlauj rst malignch ndor u my. Zatm
co men dvky zastavuj rst ndoru, vt zpsobuj stup ndoru.
Science Magazine, 1 963.
- Jednou z nejdiHeitjch funkc ledvin je odstrann ltek a substanc,
pro kter tlo nem momentln vyuit. Dr. A. H. Free a dr. H. M. Free,
Urinalysis in Clinical and Laboratory Practice (Rozbory moi v klinick
a laboratorn praxi).
- H lavn funkc ledvin nen vyluovn, nbr regulace. Je bez jakch
koli pochyb, e ledviny zachovvaj to, co potebujeme, dokonce nm d
vaj svobodu pebytk. To jest, dovoluj nm pijmat vc, ne mme
mnohdy zapoteb, napklad vodu nebo sl, a vylou pesn to, co tlo
nevyadovalo. Dr. S. Cameron, profesor urologie, Guy's Hospital Lon
dn.

127

- Urinu lze povaovat za jednu z nejkompletnj ch tlesnch tekutin.

Obsahuje prakticky vechny sloky, kter byly objeveny v krvi. Dr. A. H.
Free a Dr. H. M. Free, Urinalysis in Clincal and Laboratory Practice.
- Urina j e hlavn slokou plodov tckutiny, ve kter plave lidsk plod.
Normln plod "vdechujc" tuto plodovou tekutinu plnou uriny do svch
plic. Jestlie je ledvinov stroj zablokovno, plod neprodukujc tuto te
kutinu a plce se bez n nevyvjej . The New York Timcs, Mcdical Secti
on, 1 8 . 8 . 1 988
Lidsk plod plave po celch 9 msc v tekutin - podle mnn n
kterch odbornk jcdovat - kter obsahuje 27% cukru, 28% mooviny
a do 1 % sol, hormony, vitaminy a radioaktivn ltky (soli thoria, aktinia),
maj c ncmal vliv na rozvoj plodu.
Americk chirurg, urolog a porodnk dr. Charlcs Duncan, ktcr iroce
aplikoval vlastn urinu pacienta, napsal v roce 1 9 1 8 knihu Urine As An
A utotherapeutic Remedy (Mo jako vlastn lk). Popsal v n vlastn po
znatky o lb pacicnt'I vlastn urinou a tak diskusc s dalmi lkai, kte
v t dob provozovali urinotcrapii.
V knize zvlt zd'Irazuje: Nesetkal jsem se s dnou patogenn situ
ac ani s nemoc. kter by se neprojevila v obsahu uriny. Lze ci. e jako
vtrn korouhvika urina citliv reaguje na jakouko/i zmnu v pacientov
kondici a zdravotnm stavu. at'je mal nebo velk.
Mohu jcnom souhlasit sc vm, co bylo publikovno Llznmi badatcli
a lkai, zkoumaj cmi vlastnosti uriny a pouvaj cmi urinu pi lcn
rznch nemoc. Pokldm dnes tvrzcn, c urina jc ncstcriln a e je jed,
za nepij ateln a ncvdeck.
Lidsk urina obsahuje stovky ltek, kter nae tlo vyrb, aby bylo
v souladu se svmi specifickmi zdravotnmi podmnkami. Lidsk orga
nismus produkuje nepebern mnostv protiltek, prodnch chemikli,
hormon, enzym a dalch ltek, aby reguloval a dil funkce ltkov
vmny a bojoval proti nemoccm, o kterch se nkdy ani nedozvme. Je
koda, e neexistuje dost vyetovacch metod, kter by objevily dal
dleit komponenty v urin.
Dvj i souasn vzkumy dokazuj , e nepebern mnostv orga
nickch i chemickch ltek a ivin, kter jsou vyluovny na urinou,
odr nae tlesn funkce, a pouijeme-li tyto ltky opakovan, psob
jako pirozen vakcny a jako stabiliztory hormon.

1 28

Nejene m urinoterapie velk mnostv vynikaj cch vzkumnch

dl, kter vypovdaj v jej prospch, ale m za sebou miliony spnch
lebnch vslcdk u lid po celm svt. Mnoz z nich zj istili, e klasic
k medicna nem dn prostedky na jej ich chronick nebo akutn zdra
votn pote, avak v urinoterapii je nali.

Je to dokonal preventivn pe o nae vlastn tlo. Urina je nejdoko

nalej homeopatikum, kter si nae tlo vyprodukuje na mru a psob
adresn na patologick loisko.

1 29

8. Pouit uriny u j ednotlivch nemoc

8.1 Pedpoklady spn lby urinoterapi
Ne zatete h ledat len va nemoci, muste si uvdomit, e veker
rady j sou jen veobecn pouky a nvody. Kad si mus vybrat sm tu
nejvhodnj aplikaci, kter mu pome. NASLOUCHEJTE SVMU
T LU, samo si ckne, co mu prospv. Kad jedinec je individualita,
a proto si kad mus zvolit ten zpsob aplikace a druhu uriny (urina er
stv, odpaen, star, velmi star, kapky pod j azyk, homeopatika, vpla
chy, pit, mase, zbaly, kataplazmy atd.), kter je pimen nemoci
i poadavkm organismu.
Chceme-Ii se vnovat urinoterap ii, a u z dvod preventivnch ane
bo lebnch, musme dodrovat urit pravidla stravovn a celkov i
votosprvy, kter v tto knize uvdm. Je to dleit, protoe strava
ovlivn barvu, ehu a zpach uriny (zejmna, obsahuje-li strava maso
a masn vrobky, chemicky upraven potraviny apod.). Obavy na medi
cnsk veejnosti, e urina je jed vylouen nam organismem a e se ni
kde ve svt urina nepouv, jsou lich: Ledviny, spolu s plcemi,
v organismu pedevm udruj acidobazickou rovnovhu (rovnovhu
vnitnho prosted) a ledviny pi tom vyluuj ltky, kter organismus
v danm okamiku nepotebuje.
U nemocnch, kde nelze z vnch dvod urinu pout anebo j j e
nedostatek, pouijeme urinu drce. Pednost ped urinou dosplch dme
urin dtsk (8- 1 0 let, krtkodob i od opanho pohlav). Obecn plat,
e m mlad je dt, tm dle smme jeho urinu pouvat. Pokud je dt
sk urina nedostupn, pouijeme urinu zdravch dosplch osob ve vku
1 8-30 let. V ppad nouze i od starch lid stejnho poblav; vdy se dr
tne zsady, e nejlep je vlastn urina, protoe obsahuje nm specifick
protiltky.
Proto se musme snait co nejdve pout svou vlastn urinu, ve kter
j sou vyjdeny osobn, individuln zdravotn poteby kadho postien
ho organismu. Lidsk organismus velmi promptn reaguje na kadou
chorobnou zmnu a produkuje sv vlastn medikamenty a protiltky, kter
jsou pro nj v danm okamiku potebn.
Zatmco syntetick lk Urokinza vyrbn z urinovho extraktu ve
farmaceutickch laboratoch, kter se pouv u tromboembolickch p131

hod, me vyvolat nebezpen krvcen, obsahuje pirozen urina, i kdy

se pouije ve vtm mnostv, jen okamit nepotebn mnostv uroki
nzy a organismus si j vezme z uriny zpt jen tolik, kolik potebuje. Co
nespoteboval, znovu vylouil. Optovn pj em uriny nem tud vedlej
inky. Jeliko organismus um s pijatou urinou hospodait, nikdy nm
takov nebezpe pedvkovn lkem nehroz.
Soubn s vvojem potravinovch a vitaminovch doplk byly i
nny pokusy o vytvoen uml uriny. Organismus je vsteb a po pe
tvoen na jednoduch sloky, ale k tomu mus vypltvat velk mnostv
energie. Napklad vitamin B6 - pyridoxin: po spolknut tabletky ji mus
organismus petvoit na pyridoxal a pak na pyridoxamin; zatmco v urin
jsou ob ltky u v jednoduch form.
Strava pi urinoterapii by mla bt vegetarinsk, nebo ovolaktove
getarinsk (pokud se stravujeme makrobioticky, tak u tto stravy zltsta
neme). Pi vegetarinsk strav se me vypt a 600 ml uriny denn,
bojujeme-li s nemoc. Toto mnostv uriny pijeme a do vymizen pot,
u nemoci a do jejho odeznn.
Je nutn ze stravy vylouit maso, protoe znan ovlivuje pach uriny.
U tch, kte nejsou schopni se s masem rozlouit, je nutn ho vc strav
podstatn redukovat jen na maso ryb. U nemocnch, kte trp zvenou
h ladinou kyseliny moov (hyperurikemie) zpsobuj c dnu a nkter
z moovch kamen, by se mla jej hladina sledovat. I zde lze urinu po
vat, a to formou urinovch kapek pod jazyk.
Problm hyperurikemie bude asi hlub a bude spovat v naruenm
metabolismu nevhodnou a nevyvenou stravou, ve zlozvycch (kva, al
kohol, kouen nedostatek pohybu apod.), vyvolvaj cch rzn dal po
ruchy a ty zase nemoci. Vznik zaarovan kruh, ze kterho ns me
vyvst celkov oista organismu.
Urinoterapie spoj en s hladovnm pin markantnj vsledky, je
vak nutn dodrovat psn pst o vod (i destilovan, nen dvod se j
bt). Hladovjc me vypt a 1 ,5 litru uriny denn. Jestlie se rozhod
neme pro del hladovn, mus bt vedeno nkm zkuenm v hladovn.
Pokud se podrobme urinoterapii, peliv sleduj eme svj stav, pocity
a zvltnosti bhem lby, naslouchme svmu tlu. Negativn emoce se
odraz v na urin, proto se jim sname brnit; po siln negativn emoci
urinoterapi i na 1-2 dny perume. Je potebn brt v vahu vliv sezn
nch zmn na organismus. Velkm pomocnkem nm bude zp isnk, do
kterho si kadou zmnu zapisujeme.
132

Nzor, e po vylen nemoci si mohu dopvat, je myln. Je potebn

dodrovat sprvou ivotosprvu, j inak se nm nemoc vrt nebo pibude
nemoc j in, kter v organismu dmala. Je teba neustle preventivn bo
jovat proti neptelm naeho organismu, hajcm ve vzduchu, vod
a potrav, proti virm a bakterim. Podmnky k peit se budou neustle
zhorovat, take budeme-li chtt t a pet, budeme se muset o sv zdra
v vce piiovat.

8.2 Virza
Virza je infekn onemocnn zpsoben viry. Existuje velk mno
stv vin\ z nho jen mal st zpsobuje onemocnn lid. Virus nen
schopen samostatnho mnoen, doke se mnoit jen v buce, kterou na
padne a jej stroj a energii vyuv. Nkter viry napadenou buku
zni, j in vak maj schopnost vnst svou ddinou informaci do j dra
buky, pevat v n a ovlivovat j ej ddin informace (mohou vst
k malignm zvratm).
Vir znme velk mnostv. Jsou mnohem men ne bakterie, vidi
teln jen pod elektronovm mikroskopem. K nejastjm pat herpetiek
viry, viry dtskeh nemoc, viry zpsobujc onemocnn hornch cest d
chacch vetn chipky, viry zpsobujc znt jater, enteroviry, viry zp
sobuj c nkter znty mozku a mozkovch plen (kl ov encefalitida,
lymesk borrel iza). Komp likace pi virovch onemocnnch postihuj
tak srdce. Viry se penej z lovka na lovka, ast j e i penos stolic
(nap. loutenka). Jsou odoln a dlouho pevaj v kontaminovan vod.
Virov onemocnn na rozdl od bakterilnch nemaj hnisav cha
rakter, neinkuj proti nm antibiotika (obyejn se podvaj jen preven
tivn k zabrnn druhotn bakteriln infekce). Lky na velkou vtinu
virz neexistuj, a tak podvan lky j enom tlum obte, ani by psobily
proti nemoci sam. Zde je podvn lIfiny (zejmna injekn) nepekona
teln dnm jinm lkem. Pesvdila jsem se, e urina pouit vas ne
dovol virze se rozvinout.
Influenza - chipka

Jedn se o infekn onemocnn, zpsoben virem ze skupiny orto

myxovir, je znmo nkolik typ. Pen se kapnkovou infekc a m
velmi krtkou inkuban dobu: 3 hodiny a 3 dny. Vyskytuje se v epide
mich nebo v pandemich. Postihuje pevn dchac cesty a projevuje se

1 33

vraznmi celkovmi pznaky, jako je horeka, bolesti hlavy, sval

a kloub, kael a rma.
Petrvv stle mnn, e chipka je lehk onemocnn, ale mockrt
j sem se pesvdila, e tomu tak nen. Bv doprovzen komplikacemi,
j ako je znt dutin, prduek a plic, me postihnout srdce apod. Velmi
dleit je zat s pouitm uriny v dob j et mrnch pznak, kdy
chipka zan.
Pravideln kad rno proplachuj eme nosohltan, kadou nosn drku
aspo 1 0krt. Proplachovn provdme nkolikrt bhem dne. Do obou
u si dme vatov tampony namoen v urin. Pidme pit uriny po
1 00-1 50 ml aspo 3 krt bhem dne. Mme-li s pitm problmy, uvaj se
5-6krt denn kapky erstv uriny pod jazyk, a to 1 0 kapek dospl, dti
5-8 kapek. Dal innou formou JSOLl urinov homeopatick kapky, kter
si pipravme na zatku onemocnn a uvme je pod jazyk 3 krt denn,
dospl 1 0 kapek, dti 5 kapek.
Objev-li se chrapot i kael, pidme urinov inhalace a obklady na
prduky z uriny odpaen na Y. pvodnho mnostv. Vclmi inn je
pipojit k urinov lb virzy hladovn. Naslouchme svmu tlu.
Znt elnch a lcnch dutin a etmoidlnch sklpk

Jedn se obyejn o virovou nebo bakteriln infekci. Akutn forma

me pej t do chronickho stadia, j estlie se nel. Proj evuj e se ucpa
nm nosem, silnou rmou s hustm zelenm sekretem, bolestmi hlavy
a mohou se objevit i vysok teploty.
K pravidelnmu (kadou hodinu i astj i) proplachovn nosohltanu
pipoj me kapn uriny do nosu k jeho uvolnn a pit uriny 3-4krt denn
po 1 00- 1 5 0 ml. Meme si namsto pit pipravit homeopatick urinov
kapky, pro kter odebereme urinu na zatku nemoci. Uvme je pod j a
zyk 3krt denn; a to dospl 1 0 kapek, dti 5 kapek a do odeznn z
ntu. U zntu dutin je dleit tak urinov napaovn. Do ndoby se i
rokm otevenm povrchem nalijeme horkou vodu, pidme 50 ml uriny,
pehodme si pes hlavu deku a inhalujeme 1 0- 1 5 minut. Pot si oteme
obliej a hlavu zabalme. Nikdy po napaovn nevychzme ihned ven.
Procedury opakujeme a do odeznn zntu.
Velmi inn j e pout jako kapky urinu odpaenou na Y. pvodnho
mnostv. Kapeme aspo 4krt denn po 1 -2 kapkch do kad nosn dr
ky. Odpaenou urinu meme pout tak tak, e do n namome tampo
ny a zavedeme je do nosu, kde je nechme psobit 1 5-20 minut.
1 34

Hordeolu m - jen zrno

Jde o ohranien znt nkter ze lzek vka, doprovzen zarud

nutm, bolest, otokem a zhnisnm. Jen zrno se me samovoln vy
przdnit (jeho obsah vytee). Znt vydatn urychlme pikldn m ob
klad z odpaen uriny o teplot tla. Obklad nechme psobit 1 0-20 mi
nut. Jcn zrno je obyejn doprovzeno zntem spoj ivek. Do spoj ivko
vho vaku kapeme 4-5krt denn pomoc kaptka po j edn kapce erstv
uriny, odebran steriln.
Otitis - znt ucha

Otitis externa - znt vnj ho zvukovodu - me mt pvod virov,

bakteriln, plsov anebo alergick. Projev se zaervennm zevnho
zvukovodu, bolest, puchi a hnisavm vtokem.
Znt sc obycjn ohls ze zatku mrnou bolest, ktcr s postupem
infekce zes l. Abychom zabrnili en infekce do stedou kpneme do
obou u nkolikrt za den 1 -2 kapky odpaen uriny a zvukovod uza
veme vatovm tamponkem namoenm v olej i . Do vnjho zvukovodu
zavdme 2krt denn prouky namoen v erstv nebo odpaen urin
a nechme psobit 2 hodiny.

Otitis media - znt stedou, vznik nejastj i enm infekce z no

su Eustachovou trubic jako komplikace virzy a znt hornch dcha
cch cest. Projevuje se intenzivn bolest ucha a protrenm bubnku s n
slednm vyteenm hnisu, pokud nechme znt dospt a do tohoto sta
dia.

Zntem stedou trp nejastji mal dti, kter neumj smrkat.

asto tak bv komplikac znt hornch cest dchacch. Projev se sil
nou bolest ucha a teplotou. Pi sebemen bolesti musme reagovat ihned.
U pi mrnch bolestech ucha, kter dt avizuje, zaneme vas kapat
do obou u 1 -2 kapky j eho uriny nkolikrt bhem dne. Aby urina ne
vytekla, zavedeme do u hned tampony namoen v dtskm olej ku.
Na ob skaln kosti (jsou to kosti za unm boltcem) pilome obklad
z odpaen uriny dtte nebo pouijeme urinu matky, pokud se jedn
o mimino. Dal monost je piloit na skaln kost tamponek namoen
v alkoholu (40% vodka). Urinu kapeme do ucha a tak obklady pikld
me a do odeznn vech pznak.

135

Conjunctivitis - znt spojivek

Jde o znt tenk blanky, pokrvajc vnitn plochu vek a voln pe

chzej c na blmo a k rohovcc. Jde o velmi ast onemocnn vyvolan
viry, bakteriemi, podrdnm prachem, slunenm zenm nebo alergi,
ale je tak prvodnm znakem nkterch celkovch infekc. Nkter z
nty spoj ivek j sou penosn (trachom).
Znt spoj ivek se projev zalUdnutm spojivek, plenm, eznm,
svtloplachost a hnisavou sekrec. Zntem spoj ivck jsou postien nej
vcc mal dti. Nikdy nenechme znt dospt do stadia, kdy sc objev na
och ospalky, nebo dokonce hnisav vtok. Je velmi dleit zat j i pi
prvotnch pznacch s lbou.
Zaneme ihned kapat do obou o stedn proud erstv uriny, odcbra
n - u dvtek po dkladnm umyt mdlcm - do varem sterilizovan
skleniky nkolikrt za den. Dbme, aby si dt nemnulo oi, a tak ne
myjeme obl iej chlorovanou vodou. Otrmc ho tamponkcm namocnm
v odvalU z hemnku nebo cpku lkaskho. Pi pornjm zntu d
vme na on vka na 1 5-20 minut obklady z erstv uriny. Urinu od
kojenc zskme podle nvodu na str. 9 3 .
Rma akutn a chronick

Jde o znt nosn sliznice, obvykle virovho pvodu, kter asto pe

chz v znt hornch dchacch ccst, asto ale kon virovm zntem
plic. Vzhlcdem k virovmu pvodu rmy proti n neexi stuje dn lk,
kter by ji dokzal vylit. Ren , kter tvrd, e len rma trv tdcn
a nclen sedm dn, to jen potvrzuje.
Jako u kad ncmoci plat, c nejlevnj m lenm je prevence, proto
bychom si mli cel rok proplachovat nosohltan rann urinou, ale tak se
vyvarovat prochlazen, kter aktivuj e viry a bakterie v organismu. Zkuste
si proplchnout nosoh ltan slanou vodou a nsledn urinou. Uvidte ten
obrovsk rozdl a utvrdte se v ohromn istc schopnosti uriny.
V obdob chipek bychom mli k proplachovn nosohltanu pipoj i t
pit prvn rann uriny v mnostv asi 1 00-200 ml. Nen n a zvadu, zane
me-li s masemi urinou, ponaje omytm rukou, oblieje a ztylku.
Kdo m s pitm uriny problmy, ffie elit chipce s rmou kapnm
1 0 kapek erstv uriny pod jazyk 5-6krt denn.
Ji pi nepatrnm plen v nosohltanu bychom mli co nejdve prov
dt opakovan vplachy nosohltanu urinou a do vnjch zvukovod kp136

nout 1 -2 kapky uriny nebo zavst do ucha prouek vaty namoen

v urin, kter nechme psobit a do vysuen . Je-li teba, prouek vym
nme.
Pi plen a bolestech v krku meme urinou kloktat.
U kojencli a malch dt je inn vytrat nos nkolikrt denn vato
vou tyinkou namoenou v dtsk erstv urin. Krom toho, e dojde
k splasknut hypertrofovan sliznice, uvoln se rma, nos se snze vyist
a zlep se dchn. Souasn kapeme urinu do obou u, abychom pede
li zntlun stedou .
Jestlie rma sestoup ne do dchacch cest, anebo postihne vedlej
nosn dutiny a mme doma inhalan pstroj , vyuij me ho. D o inhalan
ho pstroje msto bn pouvan smsi dme odpovdaj c mnostv
erstv uriny a dle postupujeme bnm zplisobem. Dal monost j e
napaovn popsan ve.
Na zatku onemocnn meme tak pipravit homeopatick kapky
podle j i uvedench postup (viz kapitola 5. 6).

Pro zdravotnky, kte urinoterapi i pouvaj, mohu bez obav doporuit

3
injekn aplikaci prvn rann uriny pod ki 2-5 cm ihned po rannm od
bru a dal erstv odebranou urinu podle intenzity onemoenn meme
aplikovat veer, tak 2-5 cm3 Injekn aplikujeme urinu po dobu j edno
ho tdne.
POUit uriny u virz a bakterilnch onemocnn hornch dchacch
cest:

p it erstv uriny- a do 600 ml za den pi vegetarinsk strav

proplachovn nosohltanu - erstvou urinou

kloktn urinou - erstvou urinou i urinou odpaenou na 1. p

vodnho mnostv

mase a omvn ke erstvou urinou

kapn uriny pod jazyk a do u a vkldn tamponk do u - po

uitm erstv uriny i uriny odpaen na 1. pvodnho mnostv

kapn erstv uriny do nosu

inhalace par erstv uriny - pokud jsou j i zasaen hlasivky nebo

dutiny

urinov homeopatick kapky pod jazyk

urinov zbaly
1 37

Celkov urinov zbaly dvme pi teplot nad 40 DC, pi teplot nad

3 8 DC dvme zbaly jen na hrudnk a do poklesu teploty pod 3 8 oe . Z
baly vdy po zaht mnme za studen zbal. U kojenc pi horece
meme pout k zbalm matinu uTinu.
Ozna - chronick rma

Jde o chronick znt doprovzen atrofi nosn sl iznice, postihuj c

pevn eny. Nemocn m snenou citlivost ichu. V nosn dutin jsou
ptomny si ln pchnouc strupy. Pina mi'ie bt vrozen, nkdy se
onemocnn objevuje po operacch zvtuj cch dutinu nosn.
Pome pravideln rann proplachovn nosohltanu prvn rann minou
a kapn erstv uriny bhem dne do nosu nkolikrt bhem dne. Dalm
innm prostedkem jsou tampony namocn v urin odpacn na y" pl't
vodnho mnostv, zavdn do nosu 2krt denn na pi H hodiny.
Akutn znt prduek

Je velmi astou komplikac virovch anebo bakterilnch infckc, po

kud j im vas nevnujcme dostatek pozornosti . Projev se zvcnou tep
lotou, kalem a vykalvnm hleni'i. Pak ji musmc odhadnout sv
schopnosti a rozhodnout sc, zda sc budcme lit sami, ncbo se svmc do
pe odbornka.
Urinoterapi se d hodn zvldnout, ale musmc di'tsledn plnit dopo
ruen. Pokud onemocnn postupujc vclmi rychlc, vyuijcmc vcch zpl'l
sobi't aplikace uriny. Neustancmc v pi, kdy se stav zlcp, ale postupu
j eme se stej nou intenzitou v lb a do vymizen vech pznakl'l.
Vyloume, jako u vech znt, pli hork a studen npoje. Pli
hork npoje sliznici popl a tak sn jej obranyschopnost, npoje stu
den podchlazenm naopak piprav pl'ldu pro mnoen viri't a bakteri.
Kdy znt postoupil do pri'tduek, musme zintenzivnit procedury, nebo
k zntu plic je jen kri'iek. Pipravme a aplikujeme homeopatick kapky
(viz kapitola 5.6). .
K proplachovn nosohltanu a pit uriny pipojme jednou nebo dva
krt denn inhalace a urinov zbaly na hrudnk, zejmna na oblast pri't
duek. Jako obklad na prt"tduky pouij eme tvaroh s cibulkou, kterou ne
chme na sdle zesklovatt a smchme s tvarohem. Obklad m mt tep
lotu tla. Pi horece (do 38,5 dc) dvme zbaly na cel hrudnk, nebo
zbaly celkov pi teplot jet vy. Chceme-li inek obklad zvit,
pouijeme urinu odpaenou na y" pvodnho mnostv.
1 38

Urina pouit k zbalm by mla mt teplotu mstnosti. Na zbal je

nejvhodnj bl jemn vlnn star la (dle podr vlhkost, hej e a tm
vyvolv hyperemii - lep vstebvn ltek z uriny a odvdn toxin
z tla - a vlna zabrn urinovmu pachu). Pokud ji nemme k dispozici,
je vhodn i dtsk bavlnn plnka nebo jin prodn materil. Nikdy ne
pouvme tkaniny z umlho vlkna.
Obj ev-li se teplota nad 38,5 oe, dvme zbal z uriny pokojov tep
loty na hrudnk, stoupne-li teplota nad 3 9,5 oe, dme celkov urinov z
bal . Zbal mnme vdy, kdy ztepl. K tomu elu je dobr mt po ruce
dv zbalov ltky, aby se zbaly mohly mnit.

8.3 Herpes
Herpes je onemocnn zpsoben herpetickmi viry, projevujc se lo
klnm zntem ke, sliznice anebo rohovky se svdivmi a palivmi
puchky, kter postupn praskaj a zasychaj. Virus v tle pev a me
dojt k opakovanmu vsevu oparu vlivem rznch initel, jako je tep
lota, slunen zen, stres, menstruace apod.
Herpes se obj evuj e v oblasti oblieje jako herpes labialis (postihuje
rty, nosn otvory) anebo herpes cornae (postihuje rohovku oka). Ob
onemocnn j sou zpsobcna virem HSV I (l idskm herpetickm virem).
Dalm mstem vskytu jsou vnj pohlavn orgny - herpes genitalis,
kde se onemocnn pen pohlavnm stykem a je zpsobeno virem
HSV 2.
Hcrpes simplex - opar

Nejastj i se vyskytuj e na hornm a dolnm rtu a u nosnch otvor.

Opar vyvolv ji zmnn virus HSV 1 . Projev se jako mstn znt sliz
nice nebo ke s nslednm vronem palivch puchk, kter postupn
praskaj a zasychaj. Recidiva vsevu oparu je asto zpsoben ve uve
denmi initeli.
Abychom zabrnili nslednmu roziovn vsevu a jeho dalm
komplikacm, pikldme na postien msto tampony namoen v ers
tv urin, avak innj j e urina odpaen na Yt pvodnho mnostv.
Tampon podrme na postienm mst nkolik minut a pl hodiny (z
vis na velikosti oparu) a opakujeme nkolikrt v prbhu dne.

1 39

Abychom zabrni l i recidiv, pipoj me pit prvn rann uriny. Zejmna

u en, kter trp oparem pi menstruacch, zaneme s pitm uriny nkolik
dn ped zatkem menzes, pokraovn nebude na zvadu.
Pi recidiv pipravme homeopatick kapky a uvme 3krt denn
1 0 kapek.
Herpes zoster - psov opar

Dalm onemocnnm patcm do skupiny virovch onemocnn

s konm projevem je psov opar - herpes zoster. Jeho nejastj lokali
zac jsou krn, hrudn, bedern a sakrln nervy. Postihuje tak trojklan
nerv, kdy me bt zrove postiena i on rohovka.
Onemocnn zpsobuje herpetick virus VZV (varicella - zoster vi
rus). Virus zoster je blzk viru varicelly - planch netovic. Kontakt do
splho s dttem maj cm plan netovice vyvol u nj psov opar a na
opak.
Psov opar je velmi bolestiv onemocnn projevuj c se zduenm
a svdnm postien sti ke a tvorbou puchk s rznou npln.
U tho prbhu oparu (zejmna u lid s oslabenou imunitou) se spodina
me gangrenzn rozpadat.
Jako u kadho onemocnn je velmi dt!leit podchytit len pso
vho oparu ji v zatku, dokud se onemocnn nerozvine. Nezvykl pru
hovit pliv a bolestiv svdn je skoro vdy pedzvst zatku pso
vho oparu, nkdy j i nkolik dn dopedu.
Podle msta lokalizace pot zaneme ihned pikldat obklady z uriny
odpaen na Y4 pvodnho mnostv, obklady maj mt teplotu tla. Pi lo
kalizaci pot v kraj in hrudnku dvme obklady na cel hrudnk. Pokud
jsou pote v oblasti lumbln a kov, dvme obklady na tuto oblast
vetn bicha. Urina m siln analgetick inky a psob tak proti sv
dn.
Muiv bolest v jedn sti oblieje mohou bt pedzvst postien
troj klanho nervu. Bolesti jsou obyejn nesnesiteln, urinovmi obklady
vyuijeme tak analgetiekeh (bolest utiuj cch) ink uriny. Celou
plku oblieje zabalme do teplch (37 C) urinovch obklad z odpaen
uriny, kter nechvme psobit nkolik hodin. Na zbaly je nejvhodnj
velmi jemn bl vlnn la navlhen urinou teploty tla. Nikdy ne uri
nou studenou ! Chrnme se prochlazen, postien st oblieje nesm
prostydnout!
1 40

Do ucha na postien stran zavdme tamponky navlhen v odpae

n urin. Zde je douc zat s pitm prvn rann uriny 1 00-200 ml a b
hem dne aspo dvakrt po 1 00 ml, pokud nebereme dn lky. Pokud
lky uvme, aplikujeme erstvou urinu pod j azyk 5-6krt denn po
10 kapkch anebo homeopatick kapky 3krt denn po 1 0 kapkch.

8.4 Verrucae vulgares - b radavice

Drobn kon vrstky vyvolan virem HPV (human papilloma vi
rus), kter sc mohou krvi roznet na rzn msta (krbnm). Jsou pe
nosn na lovka a inkuban doba j c 1 -6 msc. ast lokalizace tchto
bradavic je na rukou, v obliej i vzcnj i na nohou, apod. Bolestiv j e
umstn pod nehty, anebo n a ploskch nohou.
Mohou se vyskytovat jednotliv, anebo mnohoetn. Nkdy miz
spontnn, jindy odolvaj . Exi stuje nkolik druh bradavic. Matesk
bradav ice bv zpravidla vt ne dcein v jejm okol. Nezpsobuj
subj ektivn pote.
Na bradavicc pikldme obklady z uriny odstt do 6 dn, velmi
inn je urina odstt 3 dny a pak odpaen na ':II pvodnho mnostv.
Na bradavice jsou vhodn i kataplazmy, kter nechme psobit 2 hodiny.
V crrucac plantares

Jsou zvltn formou verrucae vulgares. Lokalizuj se na chodidlech

a na rozdl od ostatnch bradavic jsou velmi bolestiv a mohou znemo
il0vat chzi. Maj houbovitou konzistenci a po seznut povrchov roho
viny dochz k tekovitmu krvcen. Na rozdl od kuch ok nej sou nad
kostnmi vbky.
inn jsou koupele postien sti nohou v urin odpaen na ':II p
vodnho mnostv, anebo v urin 6 dn i vce star. Nohy ponechme
v urinov koupeli Yz hodiny. Koupele opakujeme denn a do vymizen
bradavic. Po koupeli postienou st oplchneme vodou bez mdla a d
kladn osume.
N ejrychlej i tyto bradavice miz po pikldn kataplazem. Pikldme
je denn na 2 hodiny a do vymizen bradavic.
Verrucae planae j uvenilis

Bvaj zpravidla men ne obyejn bradavice, maj hladk povrch

zbarven tmavj i ne okoln ke. Vyskytuj se u dt a mladch lid
141

v oblieji, na hbetech rukou, pedloktch a brcch, zpravidla mnohoet

n.
Opt bradavice odstranme pikldnm kataplazem, kter nechme
psobit 2 hodiny, nebo obklad z uriny odpaen na 14 pvodnho mno
stv na postien msta, nechvme psobit nkolik hodin. Obklady i ka
taplazmy pikldme do vymizen bradavic.
Verrucae senilis

Jde o staeck bradavice tmav barvy, nkdy znanch rozmr. Ob

jevuj se ve vym vku na hlav, obliej i a trupu. Jej ich vada je kosme
tick, j inak ale nejsou nebezpen.
Jako prevence tchto stacckch bradavic a pigmentac je vhodn zat
vas s mytm a masemi oblieje urinou, k lb jsou vhodn obklady
z uriny odpaen na 14 pvodnho mnostv.

8.5 Infekn onemocnn

Infekn znt j ater - hepatitis

Znt jater me bt zpsoben adou mikroorganism, ale asto bv

soust rznch celkovch onemocnn. Zntem reaguj jtra i na po
kozen alkoholem a lky. Nejastj i se pod hepatitidou mysl virov z
nt vedouc k pokozen jater.
Hepatitida typu A (infekn loutenka) je vyvolna virem A, kter se
do organismu dostv trvicm stroj m. Inkuban doba j e 2-7 tdn.
Hepatitida typu B je vyvolna virem B kter se pen krv, pohlavnm
stykem nebo z matky na plod. Inkuban doba je 6 tdn a 1, roku.
V souasn dob jsou znm dal typy vir.
Onemocnn velmi asto probh skryt a onemocnn typu B a
v polovin ppad pechz do chronickho stadia. Hepatitida se projev
zeloutnutm (u ikterickch forem), trvicmi obtemi , pobolvnm pod
pravm ebernm obloukem, chipkovmi, konmi a kloubnmi pznaky.
Nen znm lk, kter by mohl onemocnn vylit. Velmi dleit je klid,
dieta, dostatek prodnch vitamin.
J. W. Armstrong popisuje v knize The Water oj Life (iv voda) za
tek sv litelsk kariry, kdy jet neml zkuenosti s lenm lou
tenky (v roce 1 9 1 9) . Tehdy ho podal o pomoc mu, postien virovm
zntem jater. Pacienta lil pomoc urinovho hladovn. Bhem prvnch
1 42

dn dolo k odbarven ke a po 1 0 dnech zmizelo lut zbarven

v obliej i .

2-3

Hladovn, kter odleh zavacmu stroj a uet znan mnostv

energie, organismus vyuije k podpoe oisty jater a povzbuzen imunit
nho systmu. Ped zapoetm hladovn bychom mli dkladn oistit
tlust stevo k lystrem, do ktcrho pidme urinu, aby hleny vylouen
z jater a lunku voln odchzely do tlustho steva, nerozkldaly se
v nm a mohly bt vyloueny z organismu.
Krtkodob hladovn spojen s pitm uriny zaneme rno a pit uriny
ukonme v 1 8 hodin. Mnostv vypit uriny pi lehk strav je 600 ml
denn, i vce. Podle odbarvovn uriny meme tak posuzovat rychlost
stupu nemoci. m vce uriny bhem hladovn vypijeme, tm dle urina
postoup v zavacm stroj a oiuj e ho.
Biologick doba jater je od I do 3 hodin v noci. Urinu odebranou
v tomto ase bychom ml i uschovat v chladnice a vypt j i v dob, kdy
jsou jtra nejmn aktivn (od 1 3 do 1 5 hodin), protoe v dob nejmen
zte je poslme a podpome jejich oistu. Urinu ohejeme ve vodn
lzni na teplotu tla a vypijeme.
Tm, kterm dl pot pit uriny, je mon pipravit z uriny odebran
v dob biologick aktivity jater ( 1 :00-3 :00 hodiny v noci, urinu odlome
v uzaven sklenice do chladniky) urinu odpaenou na Y4 pvodnho
mnostv a pout ji ve form kapek. Kapky podvme pod jazyk, dosp
lm 1 0 kapek 3-4krt denn. Odpaenou urinu uchovvme po cel den
v chladnice a dal dcn j i pipravujcme crstvou.
Meme rovn pipravit homeopatick urinov kapky, pro kter ode
bereme urinu v dob biologick aktivity jater. Uvme je pod jazyk 3krt
denn; a to 1 0 kapek dospl, dti 5 kapek a do odeznn zntu.
Neopomineme mase cclho tla odpaenou urinou a pikldn ka
taplazem na oblast pod pravm ebernm obloukem. Kataplazmy pikl
dme denn a nechvme je psobit 2 hodiny ..
Mononukleza

Jde o infekn onemocnn zpsoben herpetickm virem EBV (virus

Epsteina-Barrov), mn asto virem CMV (cytomegalovirem). Postihuje
pevn mlad jedince a pen se pmm kontaktem. Inkuban doba
je asi 2 tdny. Projevuj e se horekou, zduenm uzlin, angnou a bvaj

1 43

lehce postien jtra. Paulova-Bunnellova reakce, srologick vyeten

na mononuklezu, nemus bt vdy pozitivn.
U dt si pipravme homeopatick kapky a podvme 3krt denn pod
j azyk 5 kapek. Velmi inn je ast kloktn erstvou urinou bhem dne.
Pi tlesn teplot nad 38,5 oe dvme studen urinov zbaly na hrudnk
a zbal mnme vdy pi zaht. Na zvten uzliny dvme zbaly z uri
ny odpaen na 1. pvodnho mnostv a pokojov teploty. Zbal nech
vme psobit do zaschnut a v ppad poteby ho obnovme erstvm.
Parotitis - znt punch slinnch lz

Virov znt punch slinnch lz, projevuj c se jejich zduenm,

bolest a celkovmi pznaky. Komplikac me bt podrdn slinivky
bin a mozkovch plen, velmi nepjemnou komplikaci u muLI bv or
ehitida - znt pohlavnch lz. Oboustrann znt varlat me zpsobit
neplodnost. Onemoenn zanechv trvalou imunitu.
U dt si meme pipravit urinov homeopatick kapky z uriny ode
bran na zatku nebo na vrcholu onemocnn, kdy urina obsahuje nejv
ce protiltek. Uv se 5 kapek pod jazyk 3krt denn. Na zduelou lzu
dvme z obou stran obklady z uriny teploty tla, bu z odstt do 2 dn,
anebo z uriny odpaen na I;' pl'tvodnho mnostv.
Pi celkov alteraei a teplotch dvme urinov zbaly.
U dosplch si pipravmc urinov homeopatick kapky a kapcme
3krt denn 1 0 kapek pod jazyk, nebo zaneme s pitm uriny 3-4krt po
1 00- 1 5 0 ml denn. Zrove pikldme na ob pun lzy zbaly
z uriny odpaen na 1. pvodnho mnostv. Pokud dolo k orchitid, pi
kldme na skrotum zbaly z uriny odpaen na 1. pl'tvodnho mnostv.
Pokraujeme v lb a do plnho vylen.
Spla

Je to infekn onemocnn zpsoben streptokoky. Projevuje se vyso

kou teplotou, angnou a vyrkou. Onemocnn m krtkou inkuban do
bu, 2-5 dn. Nejastj i jsou postien mal dti. Nemocn j sou izolovni
na infeknm oddlen. Kvli hrozcm komplikacm se l antibiotiky.
U nemocnch dt, pokud jsou v domcm oeten, je inn kloktn
urinou, opakovan bhem dne tak obklady z uriny na krk. Na zatku,
nebo na vrcholu nemoci, kdy je v urin nejvce protiltek, odebereme uri
nu na ppravu homeopatickch kapek, kter pak podvme 5 kapek pod
1 44

j azyk 3krt denn, anebo meme dvat pt 1 0, 5 0 a 1 00 m l uriny, podle

vku, korigovan erstvou vou ze sladkho ovoce v pomru 3 dly uri
ny a j cden dl vy. Msto vy meme pidat liku medu.
Mase celho tla urinou po 1 5-20 minut ve vyht koupeln pod
po vnitn pouvn uriny. Pot nemocnho osprchujeme teplou vodou
bez pouit mdla. Pi teplot nad 38,5 oe dvme urinov zbaly na
hrudnk. Po ztepln zbal mnme, a do poklesu teploty na 37 oe .
U teploty pes 40 oe dme nemocnmu celkov urinov zbal - u malch
dt meme pout urinu matky.
Varicella - plan netovice

Je to infekn onemocnn postihujc mal dti, zpsoben herpetic

km virem VZV (varicella zoster virus), kter u dosplch vyvolv p
sov opar. Inkuban doba je 2-3 tdny. Nemoc se projev chipkovmi
pznaky a typickou mnc se vyrkou. Onemocnn zanechv odol
nost.
Prbh nemoci urychlme kapnm 5- 1 0 kapek (podle vku) erstv
uriny pod j azyk 5-6krt denn anebo homeopatickmi kapkami 5 kapek
pod jazyk 3krt denn. Vyrky potrme tamponem namoenm v odpa
en urin (pebytcnou urinu vymkncme, aby z nj nekapala). Tampon
na vyrce chvli podrme. Na kadou vyrku kolem o pouijeme no
v tampon. Urinu nechme zaschnout a neomvme. Po vstebn do k
e se nemusme obvat, e urina bude ctit.
asto bv vsev vyrky velmi intenzivn, v tom ppad na msta
s nej hustj eflorescenc dme na Y2 hodiny zbal z odpaen uriny. Po
odstrann zbalu nechme ki zaschnout, neotrme. Msta bez vyrky
otrme nkou.
Tuberkulza

Jde o vn infekn onemocnn, vyvolan zpravidla mykobakteriemi

tuberkulzy, zpsobuj c specifick znt, pi nm dochz k tvorb tu
berkulznch uzlk. Pozdj i se do odumel tkn ukldaj vpenat soli .
Nekrotick st me zkapalnit a dochz k e vzniku kaverny. K nkaze
dochz pmm vdechnutm bakteri od nakaenho. Onemocnn me
postihnout kterkoli orgn.
Bakterie mohou v organismu dlouho pevat a k onemocnn doj de a
pi poklesu obranyschopnosti organismu. Onemocnn me probhat
mrn, ale u oslabench j edinc dochz k rozsevu drobnch loisek do
1 45

celho organismu. Mrnj onemocnn se projev kalem, zvenmi

teplotami, pocenm, nechutenstvm, hubnutm a maltnost.
Je jednou z pomrn astch a nej horch infeknch nemoc. I pes
j ej znan omezen a peokovn se vyskytuje stle i u ns a v posled
nch 20 letech nepat mezi vzcn onemocnn. Problmem j sou kmeny
rezistentn, na kter neinkuj obvykl lky.
Objev, e urina m tuberkulostatick inky, pivedl anglickho li
tele na mylenku lit toto onemocnn dlouhodobm hladovnm, pitm
uriny a urinovmi masemi celho tla. Touto metodou doshl leb
nch spch. Li l tak tuberkulzu plic, tlustho steva a tuberkulzn
gangrnu.
Urinoterapie pin nadj i i pro ty, u nich medikamenty pli neza
braj a len je velmi zdlouhav. Pacicntm, kte bcrou medi kamenty,
je mon podvat urinu odpaenou na Y.! pvodnho mnostv ve form
kapek pod j azyk, a to 3krt denn 1 0 kapek, nebo jako urinov homeopa
tikum 3krt denn po 1 0 kapkch pod jazyk, a dojde ke zlepen nebo ke
zhoren pznak; oboj je znmkou, e lba je inn. Dal postup j e
psn individuln.
Dleit j sou mase celho tla odpaenou urinou, u teh, kte berou
vce medikament, je mon pout k masm urinu drce.
Tam, kde m nemocn tuberkulzou bl zky kontakt na zdravotnka,
me se aplikovat urina nemocnho injekn za dodren hygieni ckch
kautel. Prvn tden aplikuj eme denn 7 cm 3 prvn rann uriny pod ki,
pak udlme na tden pauzu, dal tden aplikujeme denn 6 cm3 pod k
i a opt udlme tden pauzu, a dal tden aplikujeme 5 cm ) denn pod
ki. Nedolo-li k subjektivnmu zlepen meme celou injekn proce
duru po 3 tdnech zopakovat, ale ne dve, protoe bychom pli potlaili
imunitn systm.
U pacient s tuberkulznm postienm tlustho steva meme pidat
aplikaci 50- 1 00 ml uriny do tlustho steva pomoc balonkovho klyst
ru. Pokud toto mnostv ve stev udrme, aby se cel vstebalo, meme
do tlustho steva vpravit 1 50-200 ml erstv prvn rann uriny pomoc
vysokho nlevu. Urinu v mench mnostvch aplikujeme do vyprzdn
nho tlustho steva vlee nkolikrt za den.
vdsk lka K. Bj ornsjo z Uppsaly shrnul vsledek svch vzkum
inku uriny na bacily tuberkulzy r. 195 1 takto: "Urina m schopnosti
zabt nebo zastavit bujen bakterie, kter zpsobuje tuberkulzu. "
1 46

Imunodeficit - snen odolnost vi nemocem

Je to porucha imunitnho systmu s nslednou snenou odolnost

proti infekcm a asto i proti vskytm ndor. Postihuj e rzn obrann
sloky a podle toho se objev pznaky. Pinou me bt vrozen anebo
zvan celkov onemocnn jater, ledvin, zhoubn choroba a AIDS, kde
i banln onemocnn me konit fatln.
Urinotcrapie pi tomto postien nab z homeopatick kapky, pit, cel
kov mase a urinov koupele. Jeliko je organismus celek a jednotliv
onemocnn nelze jako takov lit jednotliv, pistoupme i k len
imunodeficitu z tohoto aspektu.
Vyven strava, ist tlust stevo a funguj c jtra jsou podmnkou.
Za dodren vech hygienickch podmnek pistoupme k aplikaci uriny
pod kii. Po 7 dn aplikujeme denn 5 ml uriny (odbornk znal injek
nch aplikac) pod ki (horn zevn kvadrant hd) pro jej rychlej
inek. Po 7- 1 Odcnn pauze aplikujeme urinu ve stejnm mnostv a dl
cc pod ki . Aplikaci opakujeme 3-4krt s uvedenmi pauzami.
Pitn urinov reim (4krt 1 50 ml) Izc doplnit krtkou 5denn hladov
kou, pi n se pije urina vylouen do 1 8 :00 hodin. Velmi inn j e cel
kov oista organismu a mase cclho tla urinou od 1 5 minut do 2 ho
din dcnn. U dt volmc pit uriny od S- l O ml do 50 ml (podle vku), nc
bo kapn erstv uriny (me se ochutit medem) pod jazyk od 3-5 do
1 0 kapek (podle vku) 5-6krt denn.
Urinov homcopatick kapky pipravme podle nvodu (kapitola 5. 6)
a podvme dtem 5 kapek pod j azyk 3krt denn, dosplm 1 0 kapek
pod jazyk 3krt denn.

8.6 Alergie potravinov, chemick a prostorov

Jde o pecitlivlost organismu na uritou ltku - alergen U ako jsou
zejmna potraviny, dle pak pyl, prach, pe, srst a nkter lky, mikroby,
chemick ltky). Princip alergie spov v porue zen imunitnho sys
tmu, vedouc k nemrnm reakcm asto spojenm s vyplavenm uri
tch ltek U edn se hlavn o histamin), pokozuj cch organismus anebo
nkter orgny (otokem, zvenou tvorbou hlen, zenm prduek, po
ruchou innosti cv, nienm bunk apod.).
K alergickm nemocem pat senn rma, nkter formy prdukov
ho astmatu, urtika (kopivka), ekzmy, nkter druhy hemolytickeh
1 47

anemi a ada dalch nemoc. Nemoc se projev, kdy organismus pijde

do styku s alergenem - doj de k senzibilizaci proti tomuto antigenu.
Vlastn projev alergick reakce je zpsoben odpovd organismu na
podrdn vyvolan uvolnnmi biologicky aktivnmi ltkami . Zva
nost reakce organismu na alergen zvis na regulan schopnosti organis
mu, do jak mry doke kompenzovat podnty a inek uvolnnch bi
ologicky aktivnch ltek.
Senn rma - polinza

Je to onemocnn, kdy je postien pecitl ivl na pyl, prach, plsn

apod. Alergick reakce je zprostedkovna imunoglobu linem E a vypla
venm nkterch ltek zpsobuj cch zvenou propustnost cv, zenm
prduek, tvorbou otok. Alergen - ltka zpsobujc alergii do organis
mu vstupuje normln cestou (vdechnutm, poitm) a reakce se mc n
kdy projevit i na mst vzdlenm od vstupu alergenu. Pat sem nkter
formy prdukovho astmatu.
Onemocnn se projev kchnm, pocitem ucpanho nosu, dkou
rmou, slzenm a otokem sliznic. Souasn se me objevit znt spoj i
vek a bolesti hlavy. V nosn dutin mohou bt polypy. U postiench
sennou rmou bychom mli zat s prevenc u po prvnm diagnostickm
oven nemoci. Bojovat s oncmocnnm musme zat dve, nc se aler
geny obj evL m dve zaneme s nemoc bojovat, tm mn ji dovolme
se rozvinout a snze ji zvldneme.
Pravideln kad rno proplachujemc nosohltan prvn rann erstvou
urinou. Nejvce se mn osobn osvdilo nalt urinu do dlan, j ednu nosn
drku ucpat a druhou urinu vthnout do nosohltanu a poslze urinu z nosu
vyfouknout. Urina se bezpen dostane i do vedlejch nosnch dutin, i do
sklpk za koenem nosu. Kadou nosn drku proplchneme 8-1 Okrt.
st erstv prvn rann uriny (50- 1 00 ml) vypijeme. V pit pokra
ujeme i bhem dne. Dl-Ii nm pit uriny problmy, zej mna u dt, pi
pravme si homeopatick kapky podle nvodu (kapitola 5. 6), a kapeme
pod jazyk po 1 0 kapkch 3krt denn u dosplch a u dt 5 kapek 3krt
denn. Zde je velmi vhodn tak mas ke urinou, zvyujeme tm p
jem ltek obsaench v urin. Podle stupn onemocnn Ue-li ptomen
astmatick ekvivalent - zchvat kale na alergickm podklad) provd
me rno anebo veer mas 1 0-30 minut i dle.
U alergi meme pout tak homeopatickou tinkturu a dme se n
vodem na str. 10 1 .

1 48

Bhem dne opakovan kapeme 1 -2 kapky erstv uriny do kad nos

n drky a provdme inhalace uriny.
U malch dt vytrme nos urinovm tamponem a kapeme 1 -2 kapky
uriny do kad nosn drky, vt dti mohou proplachovat urinou noso
hltan a tak jm kapeme urinu nkolikrt za den do nosnch drek. Dv
me dtem vypt 1 0-25 ml uriny ochucen medem 3-4krt denn. Pidme
mase celho tla odpaenou urinou.
Potravinov alergie

Jde o reakci, kter je vyvolan cizorodou ltkou v potrav u pecitli

vlho j edince. Alergie je stav pecitlivlosti organismu pi opakovanm
setkn s nktermi antigeny vnjho prosted, alergen vyvolv zve
nou imunitn reakci. Nejznmj je alergie na lepek obsaen v mouce,
ale existuj a lergie i na adu j i nch potravin.
Obyejn se o pvodci potravinov alergie v, a tak mme prci
usnadnnou. Pipravme si homeopatick kapky, zcjmna u dt: Na za
tku, a l e lpe na vrchol u a lergick reakce od ebereme urinu a standard
nm postupem si pipravme kapky. Podvme ped a po jdle 5 kapek pod
jazyk. Meme vak podat dtem i erstvou urinu ochucenou medem, a to
malm dtem v dvce 5- 1 0 ml, vtm 25-50 ml, 5krt denn.
K pitn ke pidme oistn urinov klystry. Ani u dt se neboj me
pipoj it krtk, 1 2hodinov hladovn jednou tdn. Dostatek tekutin j e
samozej most .
Kontaktn ekzm

Vznik na alergickm podkladu pi psoben urit ltky na ki.

K alergizaci ke dochz po jednorzovm nebo opakovanm styku aler
gen s k. Senzibilizace (vznik peeitlivlosti na uritou ltku) asto
vznik po latentn dob 8- 1 4 dn, nezdka i po letech.
Je to povrchov, neinfekn znt ke. Projevuje se etnmi svdi
vmi konmi zmnami, jako jsou mokvaj c puchky a stroupky,
v akutnm stadiu, v chronickm stadiu pak dochz k zhrubnut ke na
postiench mstech, barevnm zmnm a upinkovatn.
V prvn ad upravme stravovac reim a odstranme alergen - ltku
vyvolvaj c ekzm. U dosplch zaneme s pitm uriny 1 00-1 50 ml
4krt denn, anebo kapeme erstvou urinu pod jazyk 10 kapek 3 krt den
n, anebo meme pout homeopatick kapky nebo tinkturu (dme se
1 49

nvodem na str. 1 0 1 ). U dt pouijeme erstvou urinu pod jazyk nebo

homeopatick kapky. Na postien msta pikldme na 20-30 minut ob
klady, ze zatku z erstv uriny, pot z uriny odpaen, sleduj eme reakci
ke a postupn prodluujeme psoben zbal. Po odstrann obkladu
msto osprchujeme vlanou vodou bez mdla a osume.
Pi velkch a mokvaj cch plochch oetujeme postienou st ke
pomoc rozpraovae, kter sterilizuj eme a naplnme odpaenou urinou.
U tvrdojnch konch poruch, jako je lupenka a nemokvav ekzmy,
pikldme na postien msta 1 -2krt denn obklady z odpaen uriny.
Dobu aplikace korigujeme podle reakce.
Endogenn atopick ekzm

Vznik bud' z dtskho ekzmu, nebo bcz pcdchozch konch p

znak v obdob dospvn, vzcn v dosplosti. Projevuje se tvorbou
splvaj cch svdivch puchkll obyej n v loketnch jamkch, v pod
kolennch jamkch, v oblieji a na krku, mn asto postihuje onemocn
n cel tlo. Dominantnm pznakem nemoci je svdn, kter zpsobuje
nespavost, neklid a psychickou alteraci. Pina onemocnn je nejasn.
Pi pit uriny dvme pednost prvn ralln urin, kter je obsahem l
tek a kyselm pH Ilejpsobivj. Mnostv, kter vypijeme, by mlo init
aspo 1 00-200 ml. Pi akutnch potch kapeme 10 kapek crstv uriny
pod jazyk, 5-6krt dcnn nebo si pipravmc homeopatick kapky, p
padn homeopatickou tinkturu (dme se nvodcm na str. 1 0 I ) .
Urinu k pprav homeopatickch kapck a tin ktury odebcrcme prvn
rann urinu na zatku nemoci nebo pi vysok rovni jejch akutnch
projev (na vrcholu nemoci).
Bhem dne sbrme urinu k masm a do koupele. Mase provdme
urinou odsttou a 3 dny, nebo urinou odpaenou na pvodnho mno
stv. Dlka mase je 1 0-20 minut a provdme ji 2krt denn. Urinu si
ohejeme ve vodn lzni a udruj eme j i teplou v tali s dvojitm dnem, do
kterho nalijeme teplou vodu. Studen urina by ochuzovala organismus
o energii. Urinu lehce vtrme a na mstech, kde je ke zdrav, postupn
pidvme na tlaku.
U pornho ekzmu zasahuj cho vt plochu meme aplikovat na
postien msta zbaly z erstv uriny odpaen na pvodnho mno
stv. anebo pouij eme urinu odsttou do t dn.

1 50

Dlku psoben obkladu si kad reguluje sm podle reakce ke.

Obklad pikldme 2krt bhem dne a nechvme psobit a do vy
schnut obkladov ltky.
Koupele dlme jednou nebo dvakrt tdn. Do koupele (vanu napl
nme a skoro po okraj), pidvme 2 litry 3-6 dn odstt uriny, kter
oteve kon pry a ke se lpe ist. Po porad v bylinkov lkrn m
eme do koupele pidat extrakt z bylin. V koupeli setrvme 1 5 minut,
maximln 20 minut. Del pobyt ve vod ochuzuje nae tlo o energii.

8.7 Urina j ako kosmetick prostedek

Neznm lep prostedek na udrovn hladk sametov pleti a proti
vrskm, ne je urina. Jej istc a vivn hodnoty neme nahradit se
bedra krm. N i c nezregeneruj e povadlou pokoku rychlej i a lpe ne
odstt nebo odpaen urina. Urina se rychle a beze zbytku vsteb do kll
e a ztrc pach. Nejinnj je urina odpaen na 14 pvodnho mnostv
a urina odstt do 3 dn.
Protoe urina po nanesen psob lokln, vazodilatan (zlepuje
prokrven, ed krev a sniuj e j ej vi skozitu), zvyuje se tak psun ivin
a ve zven me se odplavuj metabolity. Ltky obsaen v urin psob
na tonus ke tm, e vracej do bunk vodu, m ki napnaj . Urina je
velmi inn a zabrai'uje tvorb drobnch venektzi na pokoce oblieje
a zabrai'uje vzniku pomeranov kLle na stehnech.
K masm se me pouvat urina odpaen na 14 pvodnho mno
stv nebo urina odstt 6 dn i vce. Dlka mase zvis na stavu na
pokoky. Sta, kdy mas dlme denn 1 5-20 minut ale me se pro
vdt i dle. Na obliej si meme udlat obklad z jemn bl vlnn lt
ky, do n vystihneme otvory pro oi a sta. Obklad namome do p
slun uriny a nechme pi'tsobit 20-30 minut. Po masi a obkladu ne
chme jet urinu na ki zaschnout a pak se vlanou vodou osprchujeme.
Nepouvme mdlo.
Vypadvn vlas a pokozen vlas barvenm

Urinu lze velmi inn pout pi vypadvn vlasi't zpsobench ri'tz

nmi pinami a jejich naruenm astm barvenm. Urina zlep vivu
vlasu, vlas oivne, dostane ztracen lesk a zesl. Dlme si zbaly z uriny
odstt a 6 dn anebo odpaen na 14 pvodnho mnostv.

151

Po dvoj m umyt vlas amponem dkladn promasrujeme vlasy bu

urinu odsttou do 6 dn, anebo urinou odpaenou na 14 pvodnho mno
stv, pak si na hlavu dme mikrotenovou epici, zabalme hlavu do run
ku a nechme psobit 12 a 1 hodinu. Pot vlasy oplchneme pouze vodou
a osume. Tuto proceduru provdme podle poteby l krt tdn nebo
i astji.
Ragdy - trhliny

Jde o trbinovit, rzn hlubok (asto zasahuj c a do svaloviny)

praskliny ke, vznikaj c jejm vysuenm a rohovatnm. Nejastj i se
objev na rukou, pokud dlouhodob pracujeme s odmaovacmi pro
stedky a opomj me promaovn rukou nejlpe vepovm sdlem. Dal
m exponovanm mstem j sou paty nohou. Hlubok ragdy jsou bolesti
v a velmi znepjemuj ivot.
Urinu j ako vten prostedek zvlhovn mme vdy k dispozici
a vyuijeme toho. Pi kadm moen ruce dkladn promasrujeme
a urinu nechme zaschnout, pot omyjeme bez pouit mdla. 1 -2krt
denn si pro postien konetiny pipravme koupel z velmi star uriny
anebo obklad, ke ktermu meme pout bl bavlnn nebo vlnn ru
kavice, pp. ponoky. Obklad nechme pi'lsobit 1-2 hodiny. K lzni
a obkladm meme tak pout urinu odpaenou na 1;4 pvodnho mno
stv, kterou na postien msta nechme psobit 20-30 m inut. Pak posti
en konetiny omyjeme a opatrn pemzou postupn odstrallujeme zro
hovatlou st, konetiny oplchneme, osume a promastme sdlem.
Pokraujeme a do vyhojen ragd.
Kandidza - moniliza

Je to infekce vyvolan zejmna kvasinkou eandida albieans bn se

vyskytuj c v stech, trvicm stroj, v pochv a na ki. Pi nedostaten
hygien, snen imunity, cukrovce a po lb antibiotiky se me roz
mnoit a zpsobit mstn onemocnn. V dutin stn zpsob soor mounivku. Me postihnout pochvu, pedkokov vak, kon zhyby.
U oslabench jedinc me postihnout i vnitn orgny.
U vech ppad postien je velmi vhodn pit 50-200 ml prvn rann
uriny, abychom podpoili imunitn systm. Kdy je organismus siln za
hlenn, zaneme od 50 ml, i mn. Pi kandidze v pochv je potebn
nkolikrt denn provdt vplachy odpaenou urinou pomoc balonko
vho klystru. Pro tento el existuje speciln del nstavec. Na dv a
ti hodiny vkldme do pochvy tampony namoen v urin odpaen na
1 52

Y-t pvodnho mnostv . Je nutn, aby se l i l i partner, aby se infekce ne

penela dle.

Pome denn koupel aludu urinou 1 5-20 minut a po koupeli d

kladn pedkoku vysuit. Urinov obklad z odstt 3 dny star anebo
odpaen vlastn uriny dvme na 1 5-30 minut, chceme-li lbu urychlit.
Stejn postup plat i pi postien pedkokovho vaku kandidzou.
Dermatomykzy

Toto infekn onemocnn ke a jej ch adnex (vlas a neht) posti

huje pevn povrchovou st ki'ie - epidermis. Onemocnnm trp vel
k st obyvatelstva, zejmna mstskho. Zdrojem jsou nej astj i vcej n
lzn, koupalit, sprchy, tlocviny, atny, msta, kdc chod lid bosi,
v byt j sou to koberce, kde postien plsn chod bosi anebo spolen po
uvan runky.
Pedpokladem ke zbaven se tohoto onemocnn je dkladn steril izo
vn bot (zejmna koench) pomoc formaldehydovch par. Boty dme
do velkho hrnce, do kterho vlome tablety formaldehydu, dkladn
utsnme a dme na balkon. S tabletami pracujeme v otevenm prostoru,
nebo j cj ich vpary jsou jcdovat.
Koberce lze pett octovm roztokem. Pokud se chceme uchrnit in
fekce, pouvme ve veejnch zazench patinou obuv. Bavlnn po
noky vyvame a peehlme teplou ehlikou. Levnch bot a bakor sc
zbavme a dezinfikuj eme pouzc boty, dra. V rodin by ml kad pou
vat sv runky a obuv, pro nvtvy vyhradme zvltn boty. Pak m
teprve vznam zat se lit; nedodrme-li tyto zsady, infekci neustle
penme.
Intcrdigitln mykzy, paronychie, onychomykzy se zbavuj eme po
moc urinoveh koupel. Ke koupelm pouvme urinu odpaenou n a
Y-t pvodnho mnostv, anebo mi'ieme pout urinu odsttou 6 dn i dle.
Koupel provdme 1-2krt denn 20-30 minut. Po koupeli nechme urinu
zaschnout a pak msto osprchujeme bez pouit mdla. Koupele provd
me a do plnho vymizen mykzy. U interdigitlnch (meziprstnch)
mykz vkldme vatu namoenou v urin mezi prsty a nechme psobit
2-3 hodiny. Len onychomykzy urychluje poten postiench neht
j dem po urinov koupeli.

1 53

Scabies - svrab

Je to parazitrn kon onemocnn, u ns ne moc ast, ale jako l

kaka jsem se s nm mnohokrt setkala. Je vyvolan roztoem zkokou
svrabovou. Inkuban doba je 2-3 tdn. K nkaze dochz obvykle ne
pmo - prdlem, atstvem. Samika si v ki vytv 5-20 mm dlouh
chodbiky, do nich sn vajka a exkrety. V teple (pi ulehnut do po
stele) samika opout chodbiku, co postien poct j ako intenzivn
svdn.
Rozto se usad v mstech s nejjemnj k (v meziprstnch prosto
rech rukou, na vnitn stran zpst, v podpad, kolem pupku, u en ko
lem prsnch bradavek, u mu na pedkoce). Podle lokalizace pouijeme
bu urinov obklady, nebo koupele. Vdy pouijeme urinu odpaenou na
14 pvodnho mnostv nebo odsttou urinu.
Na obklad pouijeme bavlnnou ltku (na ruce bavlnn rukavice)
namoenou v odpaen urin a pilome na postien msta, kde je kou
pel nemon. Obklady si dlme denn; pekryjeme paprem na peen,
peveme a nechme pLlsobit 2-3 hodiny. Pokud j sou postien mezi
prstn prostory, volme koupel z odstt, nebo odpaen uriny kterou ne
chme psobit 20-30 minut i dle. Pot konetiny oplchneme vodou,
dkladn osume runkem, kter by ml skonit v dezinfeknm roztoku
spolu s pouitmi ponokami.
Furunkl, karbunkl, gangrna - sn

Furunkl (neit) je hnisav kon onemocnn, obyejn vyvolan

bakteriemi (streptokoky, stafylokoky), kdy zhnis folikul (vlasov m
ek). Vskyt nad hornm rtem je obzvlt nebezpen, jeliko me doj t
k pestupu infekce do mozkovch splav s nslednou trombzou a infckc
mozku; proto vdy navtvme lkae.
Karbunkl pat tak mezi pyodermie, kdy dochz. ke splynut nko
lika furunkl. Jedn se hnisav proces s celkovmi pznaky. Nejastj i se
vyskytuj e u diabetik.
Gangrna (sn) je odumen tkn, zpsoben nedostatenm prokr
venm s nslednm vysychnm a psobenm nkterch bakteri. Nejzn
mj mezi laiky je gangrna diabetick, vznikl na podklad pokozen
cv cukrovkou.

1 54

Zde j i jde obyejn o diabetika, kter se s onemocnnm potk

dlouho a uv adu rznch medikament, je brn pit uriny ve vtm
mnostv.
D se vyut urina zdravho drce stejnho pohlav ve vku 1 8-3 0 let,
anebo urina dtte stejnho pohlav mladho 1 0 let. Pacient postien di
abetem miic pt svou urinu, i kdy bere lky, ale j en v malm mnostv,
1 0 kapek 5-6krt za den pod jazyk, nebo aplikovat v obdob akutn infek
ce urinu homeopatickou.
Krom kapn crstv ncbo homcopatick uriny pod jazyk je nutn
denn dlat koupel gangrnou postien sti. Ke koupelm pouvme
drcovou erstvou urinu odpaenou na Y. pvodnho mnostv. V koupeli
nechme ponoenou postienou st 20-30 minut. Koupel v prbhu dne
zopakujcmc. Konetinu osprchujcmc, dkladn osumc, na noc meme
piloit na defekt obklad z odpacn uriny. O postienou st tla peuj e
me intenzivn a do plnho vylen. Mase celho tla urinou drce
provdme denn.
U neitu a i karbunklu nikdy neekme, a jejich velikost doshne
hrozivch rozmrll, zanemc ihned pi zj itn potench konch zmn
pikldat obklady z uriny odpaen na Y. pllvodnho mnostv. Obklad ne
chme psobit podle velikosti postien 2-3 i vce hodin a udruj eme jej
neustle vlhk. Lme jen to, na co stame svmi znalostmi.
Akn

trudovitost

Trudovitost je kon onemocnn charakterizovan zntem mazovch

lz. Nejastj i vznik u dospvaj cch vlivem hormonlnch zmn a dky
nadmrn tvorb mazu. Klle je zpravidla mastn. Na pleti se projevuje
od j ednoduchch komcdom (ern teky) a po rozshlej hnisav vy
rky s nslednm zj izvenm. Podstatn podl m zde nevyven strava
a zahlenn oistn orgny, zejmna tlust stevo. Jestlie stolice
v tlustm stev kvas, do krve se dostvaj se ivinami hlavn toxick
substance. Kad lba zabere rychlej i a innji, je-li tento vznamn
vyluovac orgn ist.
Trudovitost bv nejvce postien obliej, hrudnk a horn st zad.
Vymakvnm komedon a hnisavch vyrek se infckce zan do
hlubch vrstev ke a jeho vsledkem jsou nepkn jizvy, nkdy i pig
mentace. Akn vtinou v dosplosti ustupuje, ale zashne-li hlub vrst
vy, zstvaj j izvy.

155

Velmi dleit j e vyven strava (vylouit ostr a koenn j dla,

kod nadbytek glycid a ivoinch tuk, okolda, ostr sry apod.).
Velmi dleit je udrovat ist tlust stevo a dbt na jeho pravideln
vyprazdovn.
Pijeme 1 00 ml uriny 3-4krt denn; jestlie nejsme s to pekonat bari
ru, zavdme 3 0-50 ml uriny do konenku po pedchozm vyprzdnn
stolice anebo po vplachu stev klystrem. Urinu zavedeme do konenku
pomoc balonkovho klystru vlcc a dbme, aby se vechna urina
z tlustho steva vstebala. Tak jako II vech ncmoc, je mon kapat pod
jazyk 1 0 kapek erstv nebo odpaen uriny 5-6krt denn.
Na postien msta pikldme urinov obklady bu z uriny odstt,
anebo z erstv uriny odpaen na 'i4 pvodnho mnostv. Obklady ne
chme psobit 20-30 minut, pot msto oplchncme vlanou vodou bcz
mdla. Bhem dne meme jet postien msta potrat urinou odpae
nou na V4 pvodnho mnostv, nechme zaschnout a nemyjeme.
Vhodn jc krtkodob hladovka (7 dn) s pitm uriny, zej mna u roz
shlejho postien ke. Bhcm hladovn provdmc denn rno a ve
er klystr a kadodenn 1 5-20 minut mas celho tla urinou odpae
nou na 'i4 pvodnho mnostv.

8.8 erstv porann

Povrchov i hlub porann ke zasahujc do svaloviny je dobr
ihned po zrann oetit erstvou urinou. Urina nejene zastav drobn
i vt krvcen z malch cvek, ale m i analgetick a dezinfekn inky
(viz prostoglandiny, kter tlo zanc ihned po zrann vyluovat), avak
zaj ist tak zhojen bez j izev.
Na porann pilome nej lpe peehlen bl batistov kapesnk,
namoen v erstv urin. Obvaz pekryj eme paprem na peen a pev
eme blm kapesnkem. Neustle udrujeme obvaz vlhk tm, e kapt
kem urinu do spodnho obvazu pidvme. Porann po 4 8 hodinch pe
veme (pokud se nej edn o odrku, tu opakovan zvlhujeme, ale neba
lme) a pouijeme stejn postup a do plnho vyhojen.
Sama j sem se o tom mnohokrt pesvdila. Prvn, kdy j sem si pi
pdu ze idle roztrhla pedlokt o pokozen ratanhov vplet. Rna byla
dlouh 20 cm a hlubok asi I Y2 mm. Po piloen erstv uriny rna pe
stala krvcet a do tdne se odloupl strup. Po 1 4 dnech zbyla na pedlokt
pouze dlouh jako vlas siln nepigmentov ra, pestoe u mne se pora1 56

nn obyejn hoj keloidem (zbytnlou tuhou j izvou nepravidelnho tva

ru).
Podruh j sem si ve spchu zapomnla posledn st ukazovku ve
dvech auta a zabouchla je i s prstem. Na lku nehtu byla znm
"borvka", cel posledn lnek ukazovku byl okamit tmav modr,
krvcel a kstka byla zlomen.
Nebudu popisovat sv pocity po tomto malm razu, ale moj e prvn
reakce byla dt prst do urinovho zbalu. Poctila jsem okamitou levu
a bhem ty dn, po kter j sem balila prst do zbal, se urinou rozpustil
i hematom a vytekl do obvazu. Pak jsem piloila speciln mastiku na
doitn nehtovho lka. Bhem krtk doby se objevila siln bolest
a j j sem se opt vrtila k urinovm obkladm, po kterch dolo ke zklid
nn bolest. "Borvka", kter na prst obyej n petrvv nkolik tdn,
byla brzy pry. Nov nehet a kstka byly nad oekvn rychle
v podku.
N a j edn z pednek j sem se setkala se star pan, kter si j ako j ede
nctilet pi ezn slmy strila ruku do ezaky. Byla to prav ruka
a hrozila amputace. Kdy si ruku dala do urinovho zbalu, bolest se
zmrnila, rna zathla, dolo ke zmnm, kter umonily upustit od am
putace. Ani jako lka bych nedokzala poznat, e ruka je po takovm
velkm razu, a to bez j izev.
Distorse - podvrtnut, kontuze - pohmodn

Jsou to razy velmi ast, kter ns mohou imobilizovat prostednic

tvm sdry na dlouhou dobu. A d se tomu pedej t.
Jedna znm, kter byla v osmm msci thotenstv, si pi prochzce
v lese podvrtla kotnk. Po obtn cest dom mi zavolala a sama si ihned
aplikovala urinu a tvaroh. Urinov obklady a tvaroh vylily kotnk nato
l ik, e kdy j sem za n druh den pijela, po otoku ji nezbyla ani stopa
a pacientka se mohla pohybovat bez opory.
U obou porann pikldme erstvou nebo odpaenou urinu; ta m
vraznj inky. Je-Ii vron opakovan na tomt mst, prodloume
dobu obklad o nkolik dn. Urinov obklady stdme s obklady
z mkkho tvarohu. Obklad prvn den po raze mnme po jeho zaht,
druh den po dvou hodinch. Stdav pikldme obklady a do vymize
n vech pznak.

1 57

Na noc j e velmi inn zabalit postien kloub do mkkho tvarohu.

Vrstva by mla bt siln aspo 1 cm. Na tvarohov zbal pilome papr
na peen a konetinu dkladn zabalme, napklad do ponoky. Rno
podle vsledku pokraujeme v urinovch zbalech.
Hematomy - krevn podlitiny

Jde o rozshl uzaven krevn vron v hlubch tknch, jako je pod

ko a svalovina, spojen s otokem, ale nejbolestivj j sou a nejastji
zakysvaj hematomy nad kost, kde nen dn podko. Vznikaj nej
astj po pdu a tvrdm nrazu. Pokud se razu nevnujeme, dochz
velmi asto ke zkysn hematomu s dalmi dsledky (absces), nebo se
hematom zorganizuje a na jeho mst vznik zatvrdlina.
Ve sv praxi j sem se setkala s ppadem, kdy se pacientka uhodila do
prsu a nsledn vznikl hematom. Nevnovala tomu dnou pozornost. Po
njak dob byl na postienm prsu diagnostikovn karcinom. Velice
snadno a levn meme tmto komplikacm pedej t. Mockrt jscm se
pesvdila o mimodn schopnosti uriny rozpoutt krevn sraen iny,
kter j sou po rozputn velmi snadno organismem absorbovateln a tm
znekodnn.
Vysoce inn j sou kataplazmy, kter pikldme na postien msto
a na 3 hodiny. Meme je stdat s obklady z mkkho tvarohu. Tvaroh
rozpout a vytahuje ltky zpl'Isobuj c znt a otok. Kombinace tchto
dvou metod pinese zaruen vsledek.

8.9 Bodnut a kousnut

Kad z ns se setkal bhem ivota s bodnutm velou, vosou, kom
rem i j inm hmyzem a tak s kousnutm zvetem. Tak kdekdo z ns
bojoval s klttem pistm na ki. Bodnut, zejmna vel a vos, vyvo
lv nepjemn a bolestiv otok, u alergickch osob je velk nebezpe
alergick reakce ohrouj c ivot.
Od kltte (pat mezi roztoe) hroz nebezpe penosu virov ence
falitidy. Onemocnn se u ns vyskytuj e endemicky hlavn v lokalitch,
kde se nakaen klt obvykle vyskytuje.
Dal nepjemnou nemoc vyvolvanou klttem je lymesk borre
liza (nazvan podle msta vskytu v USA, msta Lyme), kter me
u nelench forem i po nkolika tdnech zpsobit dal vn komplika
ce a onemocnn.
1 58

Stejn nebezpen je pokousn neznmm zvetem, kdy nemme

monost si ovit, zda je okovan proti vzteklin. Vzteklina (rabies) j e
virov onemocnn penen slinami nakaenho zvete. Virus s e
podl nervu do mozku, inkuban doba je 10 dn a nkolik msc. Pro
jev se celkovmi fyziologickmi a psychickmi pznaky, hlavn z
ehvaty a ke. Rozvinut onemoenn kon do nkolika dn smrt. Po
kousan msto ihned zvlhme erstvou urinou a zaneme s pitnou krou.
Je mon kapat si 1 0 kapek uriny pod jazyk 4-5krt denn.
Po kousnut neznmm zvetem by ml postien navtvit antirabic
k centrum. Na pokousan msto meme pikldat obklad z odpaen
uriny. Je to nejrychlej pomoc nezvisl na medikamenteeh, nebo na
zdravotnickm zazen, kter nemus bt vdy dostupn: Okovn se
mus provst do 24 hodin.
U hmyzch bodnut, nejsme- Ii alergit, sta opakovan obklad
z erstv uriny na pokousan msto, tm otok i bolestivost ustoup. Pokud
je pokozen alergick vi hmyzmu jedu, pidme k potrn msta bod
nut okamit pit uriny. Jedn-Ii se o bodnut do jazyku, je velmi uiten
nabrat do st douek uriny ze skleniky a dret jej v stech co nejdle.
Provdme a do zlepen stavu anebo vyhledme v ppad nutnosti l
kaskou pomoc.
Mme-Ii po ruee stkaku a jehlu, aplikujeme postienmu alerg ikovi
pod ki nebo do svalu 5 cm] vlastn erstv, j et tepl uriny. Ndobku,
do kter urinu odebereme, vyplchneme vac vodou a dezinfikuj eme
msto vpichu. Je-Ii pacientv ivot ohroen, opomeneme sterilitu a jed
nme co nejrychlej i . Zaru nm to bezpen transport k lkai.
Kl ata pist ke ki peliv odstranme (i s hlavikou, pesvd
me se o tom lupou; jestlie lupu nemme, polome klt na bl papr,
nebo kapesnk a peliv si je prohldneme). Opakovan potrme postie
n msto urinou odpaenou na Y. Pllvodnho mnostv. Velmi dleit je
pt urinu aspo 4x po 1 50 ml bhem dne a sledovat msto kousnut, pi
objeven zvtuj c se erven skvrny vyhledme lkae.
Na m pednky chodila pan, kter bn pouvala urinu jet d
ve, ne dolo ke kousnut klttem. Dva tdny po odstrann kltte j i
syn upozorn i l n a erven ohranien skvrny, byly to kon pznaky ly
mesk borrelizy a donutil ji navtvit lkae, kter nezj istil dn nsled
ky po kousnut. Dal dva roky navtvovala pednky ve zdrav.

1 59

8 . 1 0 Pop len, opaen, splen sluncem

Tyto razy ns potkaj nejastj i v kuchyni, ale i j inde. Jsou velmi ne
pj emn a bolestiv a vdy se hoj j izvou, kter me vyvolvat nep
jemn kontraktury. Postihne-li ns takov nepjemn udlost, nevhme
a oetme postien msto urinou. Na men poplen msta pilome
urinov obklad, k oeten vt poplen, nebo opaen sti tla poui
jeme sterilizovan (i plastov) rozpraova naplnn erstvou urinou. Po
stien msta opakovan postkme a nechme zaschnout. U splenin od
slunka, kde je kad dotyk bolestiv a obklad bychom dlouho nesnesli,
pilome na splen sti bl batistov kapesnk, kter erstvou urinou
neustle zvlhujeme.

8. 1 1 Metabolick onemocnn
Uvnit l idskho tla probhaj chemick a fyzikln procesy ltkov
pemny - metabolismus. Slou k zskvn energie a ltek potebnch
pro jeho innost, rst, mentln vvoj, k obran proti nemocem atd. Meta
bolismus tvo dva protikladn chemicko-biologick procesy, katabolis
mus a anabolismus.
Pi metabolickch chorobch jsou procesy ltkov pemny narueny
nevyvenou stravou, nedostatenm pohybem, pejdnm, zvadnmi
chemicky upravovanmi a nevhodn upravovanmi potravinami, zcpou
apod.
Soust lby metabolickch poruch mus vdy bt prava ivoto
sprvy (vylouen vepovho a ervenho masa, alkoholu, kouen, kvy,
chemick upravench potravin a ruznch potravinovch psad a konzer
vanch ppravk). Myln je pedstava, e tlo zskv esenciln amino
kyseliny (kter si neum samo vyrobit) pouze z masa.
Arthritis urica - dna, pakostnice

Dna je metabolickou poruchou, pi kter dochz k porue metabolis

mu kyseliny moov vznikaj c v organismu jako konen metabolit
nukleovch kyselin.
Jedn se o metabolick kloubn onemocnn, zpsoben poruchou
metabolismu purin a vyluovn kyseliny moov, vznikajc j ako meta
bolit (konen produkt) odbourvn nukleovch kyselin v organismu.
Protoe jsou soli kyseliny moov patn rozpustn, mohou v moi za ur
itch podmnek vykrystalizovat, ale mohou se vylouit i uvnit organis1 60

mu a usadit se ve form kamen v ledvinch, krystalk v kloubech apod.

Kyselina moov se v podob drobnch krystalk ukld do kloub a dal
ch orgn a pokozuje je. Pina nen jasn.
Klasickm projevem dny je dnav zchvat, pi nm postien kloub
zarudne a je znan bolestiv. Velmi dllleit je u onemocnn strava stdmost v j dle a pit, vylouen masa, alkoholu a dalch potravin j ako
vnitnost apod.
Vysok hodnoty kyseliny moov nedovol v irm mtku pout
vlastn urinu, d se vak pout erstv vlastn urina 10 kapek pod jazyk
4-5krt denn, anebo v dob akutnho zchvatu 3krt denn 1 0 kapek pod
jazyk urinovho homeopatika, ppadn pouijeme pod j azyk erstvou
urinu drce, nejlpe dtskou. K zbalm nemocnho kloubu meme po
ut i vlastn urinu, a to bud' odsttou, anebo odpaenou na V. pvodnho
mnostv. Zbaly pikldme do odeznn zchvatu.
Arthritis - znt kloubu

Onemocnn se projev zervennm, otokem, bolest a omezenm po

hybu, ale nemus bt vdy vechny pznaky ptomny. Pinou me bt
revmatoidn arthritis, dna, lymesk borreliza, onemocnn j inch orgn
(virov znt jater, stevn infekce).
Kdy postien nebere lky, uprav si stravovac reim a po oitn
tlustho steva klystry pistoup k pit 3 krt denn 1 00 ml uriny. Jednou
denn pidme 1 0- 1 5 minutov mase celho tla, abychom podpoili
odchod zplodin z organismu. Uv-li nemocn lky, je msto pit mon
kapat urinu pod jazyk, anebo si pipravme homeopatick kapky. Dosp
lm kapeme pod jazyk 3krt denn 1 0 kapek erstv nebo homeopatick
uriny, u dt podle vku 3krt denn 5 kapek homeopatick uriny.
Na postien klouby pikldme kad den na 2-3 hodiny kataplaz
my. Pokud j e kloub zancen a tepl, kataplazma mus mt pokojovou
teplotu. Je-li kloub studen, pikldme kataplazmy teploty tla. Na noc
jemn vmasruj eme pomoc vatovho tamponu urinu do pokoky kloubu
(5- 1 0 minut) a kloub zabalme do bl vlnn ly.
Ischialgie, lumbago - bolest v ki

Jde o bolest v kov oblasti s vyzaovnm do dolnch konetin, zp

sobenou drdnm nervovch koen vyhezlou meziobratlovou plotn
kou. Pote me psobit i zancen sedac nerv (n. isehiadicus) - odtud
lidov nzev ischias.
161

Lumbago - stel, houser, hexenus - je nhle vznikl bolest v ki

spojen s keemi zdovch sval, asto doprovzen blokdou meziob
ratlovch kloub. Ob postien bvaj vyprovokovna chladem, zved
nm tkch pedmt, rychlm a nevhodnm pohybem.
Podle mch zkuenost je nejinnj pikldn kataplazem. Pipra
venou hmotu rozeteme ve vrstv asi 1-1 ,5 cm na papr na peen a kdy
m obklad teplotu tla, pilome na postien msto a zabalme. Zbal
nechme vlee na lku psobit a 3 hodiny. Po odstrann zbalu se
osprchujeme teplou vodou, osume a zabalme postien msto. Je po
tebn jet aspo 'li hodiny setrvat na lku. Zbaly opakuj eme denn a
do vylen.
Diabetes mellitus - plavice cukrov

Je to onemocnn, zpsoben nedostatkem nebo snenou innost

inzulnu - hormonu slinivky bin. Je dl eit pro udrovn pimen
hladiny krevnho cukru, sprvnho prbhu ltkov pcmny (ovlivl' uj e
metabolismus blkovin a tuk). M celkov anabolick inky.
Diabetes mellitus se pomrn asto se vyskytuje u dt.
Nkdy je diagnza stanovena a pi vzniku komplikac. Akutn kom
plikac je diabetick kma, do kterho mlte vystit tk hyperg!ykmie
s nslednm rozvratem vnitnho prosted . K chronickm komplikacm
pat pokozcn ledvin, o a drobnch cv. ast jsou i poruchy kon,
nervov, gangrny st dolnch konetin. Lba spov v diet, podv
n tabletovch antidiabetik a inzulnu.
I pro

diabetika me bt v urit form pnosn urinoterapie ..

V tto otzce je zaj mav zmnka o urinoterapii pi diabetu v Japon

skll. Peschek-Bohmer ve sv Urine- Therapy pe, e japont lkai dosud
bn pedepisuj pi cukrovce pit uriny. Jsou pesvdcni, e cukr v uri
n vyprovokuje organismus, aby uvolnil vce inzulnu ze slinivky bin.
Velk draz kladou na vyvenou stravu, odpoinek, pimenou tlesnou
hmotnost a dostaten pohyb.
Tam, kde je diabetes len jen dietou, meme po celkov oist (as
po po oistu ledvin) pistoupit k pit uriny, ale j i bhem oisty smme
uvat 1 0 kapek erstv uriny pod jazyk 5-6krt denn. Po oist pijeme

50- 1 00 ml uriny 3-4krt denn, pidme mase a rann proplachovn

1 62

nosohltanu. Pi akutnch infekcch s i pipravme homeopatick kapky

a uvme 3krt denn 1 0 kapek pod jazyk a do zlepen.
U dosplch diabetik ani u dt uvaj cch lky se pitn kra ne
aplikuje. Podvme erstvou urinu ve form kapek pod jazyk, u do
splch 1 0 kapek 4-5krt denn, u dt 3-5 kapek 4-5krt denn.
Sledujeme reakci organismu. Pi dobr snenlivosti uriny pidvme
denn o 1 -2 kapky u kad dvky. Kdy pacient urinu sn, u dt
doshneme aplikace 1 0 kapek uriny pod jazyk 3 -4krt denn, u dosplch
a 25 kapek 3-4krt denn.
Namsto rannho preventivnho proplachovn nosohltanu rann urinou
vytrme nos tamponem namoenm v urin aspo 3krt denn. V dob
akutn infekce si pipravme (na zatku, nebo na vrcholu infekce) home
opatick urinov kapky, uvme a do zlepen pznak. Dti uvaj
5 kapek pod jazyk 3krt denn, dospl uvaj 1 0 kapek pod jazyk 3 krt
denn.

8 . 1 2 Degenerativn a zn tliv onemocnn

Degenerativn onemocnn je zpllsobeno ztrtou specifick bunn
funkce jcdnotlivch tkn, orgn a cclho organismu ncmoccmi, poru
chou psunu ivin a odplavovn metabolit. U degcncrativnch oncmoc
nn dochz k bytku funkn tkn na postiench mstech a k j ej n
hrad vazivem, tukem anebo vpnkem. Postien orgn nen schopen pl
nho vkonu a pi vt zti dochz k bolestem.
Jako dal pina se uvd st, ale neshledvm to pravdivm, proto
e budeme-li se dret zdrav vyven vivy a nebudeme se pej dat,
vyhneme se kouen a peme alkoholu, budeme mt dostatek pohybu,
tlesn a duevn aktivity, tmto nemocem se vyhneme.
Je tak nutn aspo od uritho vku vnovat se vnitn oist orga
nismu a dbt o vnitn istotu zavacho stroj a j ednotlivch orgn.
Zrukou je vdy bezpenost urinoterapie. Urina je prostedek vyzkouen
vky a bez vedlejch ink, prostedek vyroben organismem na mru.
Bhem sv lkask praxe jsem porovnvala nae a zpadn dchodce.
Nebylo vj imkou e zahranin SOlet dchodci, hezky upraven, cestova
li, mli adu zjm, byli psychicky il, zatmco vtina naich dchodc
se sotva pohybuje, j sou nevrl, bez vedlejch zj m a bez smvu. Pozo
ruj te, kdy ekte za volantem na kiovatce na zelenou, dte mi za prav
du. Nespov ve vdy j en v penzch.
1 63

Katarakta - ed zkal

Me mt rzn piny. Zde se budeme zabvat onemocnnm posti

huj cm diabetiky a lidi ve vym vku, ale urinu mohou pout i mlad
pacienti, postien tmto onemocnnm. Jde o onemocnn przranosti
oky s postupnm zhorovnm zraku. Jako vdy i zde je velmi dleit
a mnohem mn nron prevence. Zopakujme si nkolik pravidel.
V prv ad je to prbn oista, protoe zbavuj e organismus usaze
nin. To j sou ltky, kter organismus nestail vyut ani vylouit a uloil je
na rznch mstech organismu, protoe vyluovac orgny j sou zahlcen.
Je na tom podepsan nevyven strava, ast pej dn, chemicky upra
ven a nevhodn zpracovan potraviny, voda, vzduch, chemick dochu
covadla a konzervanty.
Urinoterapie je prostedek, kter oistu organismu podpo a jeho po
kozen sti obnovuje, co je jej pednost ped chemickmi medika
menty a i chirurgickmi zkroky, kter vidm jako posledn monost. m
mn se do organismu zasahuje chemi a skalpelem, tm je to pro nj pi
j atelnj.
Zaazen do ivotnho reimu pravidelnho krtkodobho hladovn
( 1 -3 dny) nae zdrav neohroz, ba naopak mu jenom prospje.
Pokud pacient nebere lky, me pt 200 ml uriny za den, provdt si
vplachy o erstvou prvn rann urinou pomoc on vaniky (k dostn
v lkrn), a to 1-2 minuty kad oko. Trp-li oi zntem spoj ivek, ka
peme 3-5 krt za den do obou o erstvou urinu onm kaptkem a m
eme na 1 0- 1 5 minut pikldat na ob on vka obklady z erstv nebo
odpaen uriny.
Proceduru provdme 6-8 tdn, pak udlme 1 0denn pestvku
a nedolo-li k danmu vsledku, proceduru opakujeme. Znovu chci
upozornit, e kad organismus reaguje j inak, a proto je nutn postupovat
individuln. U pacient uvajcch vce lk meme pit uriny nahradit
kapnm erstv uriny pod jazyk, bereme 5krt denn 1 0 kapek. Je dle
it vst si o incch uriny zznamy a j imi se dit.
Glaukom - zelen zkal

Me mt rzn piny, ale nejastj i vznik na sklonku stednho v

ku a ve st a proto jsem ho zaadi la mezi degenerativn onemocnn.
Onemocnn se projev zvenm nitroonm tlakem s nslednmi zm
nami vnitn sti oka a pokozenm onho nervu s nslednou poruchou
1 64

vidn. Jedn se o zvenou tvorbu anebo poruchu odtoku komorov vody

v oku.
Pro pouit uriny plat pro glaukom tot co pro kataraktu. V obou
ppadech je nutn prava ivotosprvy jako pi vech nemocech.
Artrzy a artritidy

Artrza je nezntl iv degenerativn onemocnn kloub, zpsoben

pokozenm kloubn chrupavky, kter je stynm bodem mezi kloubnmi
kostmi, i jej nerovnost. V mladm vku se nej astj i setkvme s kox
artrzou vyvolanou obyejn vrozenou luxac kyelnho kloubu, kdy m
e doj t a k ankylze - ztuhnut kyelnho kloubu. U l id s nadvhou
vznik chronickm petenm kyelnho kloubu s nslednou degenerac
kloubu.
Pat sem tak gonartrza - artrza kolena, spondylartrza - artrza
kloub ptee, artrza drobnch kloubLI na rukou. Jsou to onemocnn,
kter mohou vyvolanou bolest nemocnmu ztrpovat ivot. Klouby j sou
deformovan, pohyblivost je omezen.
Artritidy jsou zntliv postien kloub.
U kloubnch postien artrzou i artritidou pouvme shodnou urino
terapii.

Lky, kter nemocn obyejn berou, j sou konzervativn, pouze zmr

l1uj obte - tlum symptomy, ale neodstrauj pinu. V prvn ad j e
teba redukovat nadvhu (asto j sem se setkala s neporozumnm pi do
poruen tohoto prvoadho opaten), zmnit zpsob stravovn (pechod
na vegetarinskou stravu) a omezit mnostv potravy, zajistit dostatek po
hybu a duevn aktivity a aspo j eden den v tdnu zaadit pst 36 hodin,
to je procedura neohrouj c ivot, ale naopak velmi prospn.
Protoe j sou to vesms postien uvaj c medikamenty, je mon
urinu pt v maleh dvkch (5 ml) 4-5krt denn. Do kloub vtrat urinu
odpaenou na 1., meme j i pout i do obklad. Nejvhodnj je nebar
ven vlnn la, nebo zbytky vlnnho nebarvenho svetru; vlna dlouho
udruj e vlhkost, heje a n epropout paeh uriny. Je mon si uplst z vlny
nkoleniee, na ruce pouij eme nebarven rukavice.
Pokud je onemocnn zastaral, pouijeme kataplazmy. Hmotu teploty
tla rozeteme na papr na peen vrstvou 1 - 1 cm a pilome na posti
en msto, zabalme do vlnn ly a upevnme. Kataplazmu nechvme
1 65

psobit 2-3 hodiny, pak kloub omyj eme teplou vodou bez mdla a teple
zabalme. Obklady pikldme a do zlepen.
Procedury pouvme pi postien kloub ptee, mkou i nohou.
Dupuytrenova kontraktura

Jde o onemocnn nejasn etiologie, projevuj c se zt1utnm a svra

tnm vaziva dlan s nslednm zkrcenm lach a nemonost nathnout
prsty. Postien konetina se stv postupn nefunkn. L se chimrgicky.
.

innm prostedkem jsou mase rukou urinou odpaenou na y,. PLI

vodnho mnostv. Mase se mus provdt pravideln 2-3krt denn
1 5-30 minut. Po kad masi by mlo nsledovat 5minutov cvien.
Prsty rukou opeme o pevnou podloku, dlan jsou voln, a tlame na
prsty (nej lpe na okraj i stolu) do vyvoln mrn bolesti, potom tlak po
volme.
Celulitida

Zde me j t i o j in piny ne pouze o degenerativn zmny pod

konho tuku a vaziva postihujc pevn eny, obyejn ve st, ale
nen to vdy pravda. Nejastj i se vyskytuje na hdch a stehnech
u mladch en, kter to pokldaj za velkou kosmetickou vadu. Povrch
ke se mn, vazivov septa ki vtahuj, jej povrch se stv hrbolatm
a pipomn pomeranovou kru.
Velmi inn u tohoto onemocnn j sou preventivn denn mase
celho tla trvajc 1 0-20 minut. Mase provdme bu urinou odsttou
3-6 dn, anebo urinou odpaenou na y,. pvodnho mnostv. Pokud se
j edn u o hlub zmny na ki, provdme mase Y2 a 2 hodiny. Ka
d st by se mla masrovat asi 1 0 minut. Mas provdme v dobe vy
ht mstnosti, nej lpe v koupeln.
Ze zatku vtrme urinu ohtou na teplotu tla zlehka do ke a tlak
postupn zvyujeme. Nikdy nemasrujeme msta, kde je bulka nebo otok
neznmho pvodu. Tmto mstm se vyhneme. Po skonen mase tlo
osprchujeme bez pouit mdla a dkladn osume. Ihned po masi by
chom nemli vychzet ven. Provdt mas je nejlep ped spanm.

1 66

8.13 Zntliv postien pohybovho apartu

Zntem reaguj e organismus na infekn, mechanick nebo chemick
pokozcn tkn. Prvnmi pznaky j sou bolest, otok, zarudnut, ztepln,
porucha funkce. Pat sem skupina onemocnn pohybovho apartu (p
tee, kloub, sval a lach), vyvolanch nhnm i pvodci.
Progresivn polyartritida
U ns jdc o onemocnn dost ast, postihuj c pevn eny. Proj e
vuje se bolestmi, otokem a pozdj deformac a ankylzou kloub.
Onemocnn zan nejastj i v obdob pechodu a nejdve se proj ev na
drobnch kloubcch rukou s pozdjm oncmocnnm dalch kloub. P
ina oncmocnn je dosud ncznm, pedpokld se psoben autoimuni
ty. Onemocnn nelze vylit, ale vc vtin ppad se poda jeho postup
zpomalit nebo zastavit.

U tohoto onemocnn je pacicnt vdy pod s i l n ou medikamentzn

hormonln clonou. Zvo l me- l i urinoterapii, mli bychom pout vlastn
urinu ve form kapek nebo pi akutn exacerbaei onemocnn formu ho
meopatickou, ale i obklady a katap lazmy z uriny drce.
Zvolme-li urinu ve form kapek, uvme 4-5krt denn 1 0 kapek
pod jazyk, anebo si pipravme urinu jako homeopatikum
a uvme ji 3krt denn 1 0 kapele Na klouby meme pout bud' urinu
odsttou a 6 dn, nebo urinu odpaenou. Je-Ii to mon, upleteme si vl
nn pomcky.

erstv uriny

Rukavice i nkolenice namome do pipraven uriny pokoj ov tep

loty, n av lk n e me na postien msto, zabalme do papru na peen, pe
kryjeme runkem a nechme psobit 2-3 hodiny. Pak postien msto
omyjcme v tepl vod a na hodinu teple zabalme, abychom zabrni l i
podchlazen kloub.
Obklady pikldme a do zlepen stavu. U citlivch jedinc se mo
hou inky uriny projevit boulivj i, j e to znmka, e urina inkuje.
V tomto ppad je mon tak obklad pikldat obden. Je ale dobr vydr
et a v pi nepolevovat, ve se zmrn. Je potebn vdy naslouchat sv
mu tlu a pizpllsobit se j eho reakci .
U pokroilejho onemocnn j e mon pikldat kataplazmy. Pokud
j e kloub zancen a tepl, kataplazma m mt pokojovou teplotu. Vsle
dek je zvisl na naem pstupu. Uriny nen potebn se bt, je to produkt
167

vytvoen nam organismem. Abychom mohli t a pet, vytv si lt

ky j emu prospn a tak liv.
Bechtrevova nemoc

Jde o zntliv onemocnn kloub ptee, sakroiliaklnch kloub,

nkdy kloub kyl a ramen, vedouc k ztuhnut kloub. Vce j sou posti
eni mui. Pina nemoci nen znm, uvauje se o vztahu k nkterm
HLA (Human Leukocyte Antigens - lidsk leukoeytrn antigeny).
Protoe pacienti postien touto nemoc berou lky, pipadaj v vahu
kapky erstv uriny pod jazyk ( 1 0 kapek 4-5krt denn) nebo odpaen
urina ( 1 0 kapek 3 krt denn). Kataplazmy, kter jsou velmi inn, je
vhodn pikldat na celou pte a nechat psobit 2-3 hodiny. inn jsou
i 1 5-30minutov mase urinou odpaenou na pvodnho mnostv. Pi
uvn lk pouij eme k masm urinu drce.
Po odstrann kataplazmy a po masi je teba se osprchovat vlanou
vodou bez pouit mdla a pte opt zabalit, anebo pobt aspo 12 hodi
ny v postel i. Potom bychom mli vnovat as cvien, protoe kataplaz
mou se uvolnily vazy a kloubn pouzdra i svaly. Vechny formy pouit
uriny opakuj eme do zlepen stavu.
Revmatick onemocnn lach a periostu

Jde o postien tkn v okol kloubu a jeho pouzdra. Projevuje se

znanmi bolestmi v mst postien, omezenm hybnosti kloubu a jeho
ztuhnutm. Nejastji j sou postien klouby humeroskapultn (kloub ra
menn a lopatkov) a klouby loketn. Velmi znm mezi laiky je tzv. teni
sov loket.
Pokud postien nebere lky, je dobr pistoupit k pitn ke
a celkovm masm. Ti, kte berou lky, uvaj urinu po kapkch, a to
1 0 kapek 4-5krt denn. Na klouby je teba pikldat urinov obklady, ke
kterm pouijeme urinu odpaenou na pvodnho mnostv, anebo uri
nu odsttou a 6 dn, anebo pouij eme kataplazmy, ve o teplot tla. Po
odstrann obkladu umyjeme kloub teplou vodou bez mdla a opt na
1'2 hodiny teple zabalme.
Osteoporza - dnut kost

Pina onemocnn nen jasn. Nejastj i se vyskytuj e v klimakteriu

anebo u en v mladm vku po odstrann vajenk. Vyskytuje se pi
dlouhodob nehybnosti, del lb kortikoidy, me se tak obj evit po
1 68

nkterch vzcnjch chorobch. Projevuje se bolestmi a vym rizikem

zlomenin.
Dleit je vyven strava s dostatkem vpnku (mln vrobky,
dostatek vitaminu D), pobyt na slunci v rozumn me, fyzick aktivita,
omezme potraviny zhoruj c vstebvn vpnku, jako je kyselina listo
v, penin otruby, oechy, okolda, alkohol, kva apod.). Dbme na
istotu tlustho steva. V pokroilejm vku bv organismus postien
rznmi potemi zapinnmi jeho zahlennm (pej dn s nslednou
obezitou), poruchou stcvn pase (s nslednou zcpou). Ve stev se
vstebv vpnk a fosfor potcbn pro sprvnou tvorbu kost, ale i pro
zen ivotn dleitch djLI.
Pro ty, kte neberou lky, pichz v vahu pitn kra ( l OO- I 50 ml
uriny 3-4krt denn), kter by mla vdy pedchzet celkov oista
s nslednou pravou stravy a ivotosprvy a oistnmi klystry, do kte
rch pidvme tak urinu pro snadnj oistu steva, a to 1 00-300 ml
uriny podle mry zanesen tlustho steva. Klystry provdme denn do
doby, ne ze stev vytk ist nepchnouc voda.
U nemocnch, kte berou lky, uvme ve fonn kapek pod j azyk
bu erstvou urinu ( 1 0 kapek 5-6krt denn) anebo si pipravme
v obdob zhoren pot z uriny homeopatick kapky. Ty pak uvme pi
si lnch bolestech a do zmrnn ( 1 0 kapek 3krt denn). Pak pejdeme
na kapn uriny erstv ncbo odpaen na 14 pvodnho mnostv
( 1 0 kapek 3krt denn).
Phlebitis - znt il

Povrchov znt il - trombotlebitida - se projev zervennm a bo

lestivost v prbhu postien ly. Vyskytuj e se obyejn na dolnch
konctinch (pi keovch ilch), anebo na hornch konetinch po in
jekn aplikac nkterch ltek drdicch cvn stnu.
Na postien msto aplikujeme obklady z uriny odpaen na pvod
nho mnostv. Obklad m mt pokojovou teplotu. Obklad po zaht vy
mnme. Celkov doba psoben obkladu je 2-3 hodiny a obklady pikl
dme do vymizen pznak zntu a bolestivosti. Urinov obklady st
dme s tvarohovmi obklady. Urinov mase celho tla, pi nich se
vyhbme konetin postien zntem il nebo keovmi lami,
umon organismu zbavit se hlen. Soust lby je pit erstv uriny
( 1 00-1 50 ml 3-4krt denn) a vplachy steva s pidnm uriny.

1 69

U nemocnch, kte berou lky, aplikuj eme pod jazyk 3krt denn
1 0 kapek uriny erstv nebo odpaen na 1. pvodnho mnostv.
Varices cruris - keov ly

Jde o iln insuficienci, nejastji lokalizovanou na dolnch koneti

nch, kter se proj evuje se otoky, astmi znty a nkdy brcovmi ve
dy. Onemocnn me bt ddin, nebo me vzniknout jako dsledek
hlubokho zntu il s nslednou neprchodnost zpsobenou trombzou.
Onemocnn zhoruj e dlouh sezen a dlouh stn.
Zbaly z uriny odpaen na 1. pvodnho mnostv pikldme na cel
postien konetiny a nechvme psobit 2-3 hodiny. Urina m mt t
lesnou tepotu. Po pedchoz oist tlustho steva a prav stravovacho
reimu pijeme 1 00 ml erstv uriny 3-4krt denn. U nemocnch uvaj
cch medikamenty dvme urinu pod jazyk, a to 1 0 kapek erstv nebo
odpaen uriny 3krt denn.
Denn na doln konetiny pikldme obklady bud' z uriny odstt ne
bo z odpaen na 1. pvodnho mnostv. Urinov obklady stdme s tva
rohovmi a do zlepen. Doln konetiny nikdy nemasrujeme.
Migrna

Jde o zchvatovitou bolest hlavy, kter nkdy pedchz aura (stav

pedchzej c zchvat) doprovzen nevolnost, zvracenm a svtlopla
chost. Bolest obyejn postihuje jednu plku hlavy. Pina nen jasn,
pedpokld se zmnn reaktivita mozkovch cv a zmna metabolismu
nkterch ltek v mozku. Specifick lk neexistuje.
Podle mho dlouhodobho pozorovn bylo velmi asto momentem
provokuj cm prochlazen anebo siln prvan. Jsem pesvden, e na
tyto problmy si zakldme ji v mld, kdy i pi teskutch mrazech
opomjme pokrvku hlavy. Samozejm pin je vce. Urina mne samot
nou zbavila migrny, ale obas, kdy se ocitnu v prvanu, pociuj i nznak
lehk bolesti.
Pokud postien migrnou nebere dn medikamenty, je mon pt
3-4krt denn 1 00- 1 5 0 ml uriny. Kad rno je nutn proplachovat uri
nou nosohltan. Do u vkl dme na 2 hodiny tampony namoen v odpa
en urin. Mase celho tla urinou odsttou nebo odpaenou na 1. p
vodnho mnostv prohloub inek pitn kry. Je vhodn i oistn kra

1 70

8.14 Ischemick nemoci

Ischemie je mstn nedokrven tkn nebo orgnu vedouc k jeho po
kozen a nekrze - odumen. Dochz k nedostatku kyslku a ivin
a v postien sti se hromad odpadn produkty. Nejastj i je zpsoben
zmnami na pvodnch arterich, j ej ich zenm na arteriosklerotickm
podklad, mn asto zntem.
Ischemick choroba srden

Jedn se o nedostaten prokrven srdenho svalu na podklad zen

(ischemick choroba srden) a uzvru koronrnch arteri (angina pee
toris a infarkt myokardu). Je porueno zsoben srdenho svalu kyslkem
a ivinami, tak vzne odvdn metabolickch zplodin.
Pinou je vysok hladina tuk a cholesterolu v krvi, stres, kouen,
vysok krevn tlak apod. Projev se bolestmi, poruchou srdenho rytmu
a srdenm selhnm. Ischemick choroba srden je nejastj onemoc
nn srdce.
V prvn ad je potebn odstran it vechny negativn aspekty (kouen,
stres), mt vhodn stravovac reim, dostatek pohybu.
Postien ischemickou chorobou srden obyejn berou rzn medi
kamenty, proto nepichz v vahu pit uriny ve vtm mnostv. Volme
zpravidla pouit uriny ve form kapek. Kapeme 5-6krt denn 10 kapek
erstv uriny pod jazyk, urina toti psob vazodilataci. Prvn rann urinu
odpame na Y. pvodnho mnostv, dme do sterilizovan lahviky
a ulome do chladniky pro dal pouit bhem dne. Kad den si pi
pravme erstvou odpaenou urinu a pravideln kapeme 5-6krt denn po
5 kapkch pod jazyk a do zlepen stavu.
Mme-l i po ruce urinu drce, meme masrovat kad den cel tlo
20-30 minut.
C laudicatio intermitens - onemocnn tepen dolnch konetin

Pinou onemocnn tepen dolnch konetin s postupnm zuovnm

a plnm uzvrem je aterosklerza. Ze zatku se projevuje bolestmi
pi chzi; bolest po krtkm odpoinku miz, pozdj i jsou bolesti i za kli
du. Onemocnnm trp pevn mui, eny vzcnj i , obyejn po meno
pauze.

171

Je nutn dodrovat zsady prevence aterosklerzy (podstatn omezen

tuku, vyven strava, zkaz kouen apod.). U postiench uvaj cch
lky pistoupme k pouvn urinovch kapek pipravench z uriny od
paen na l;4 pvodnho mnostv. Kapeme po 5 kapkch odpaen a er
stv uriny pod jazyk 3-4krt denn.
Pokud nemocn neuv lky, je mon po ppravn oist zat pt
50 ml vlastn uriny 3-4krt denn a postupn mnostv zvyovat. Me
me pidat mase celho tla. Vhodn je i oista celho organi smu.
Velmi dleit jsou obklady na postien konetiny z uriny odpaen
na l;4 pvodnho mnostv, anebo pouijeme urinu odsttou a 6 dn. Ob
klad nechme psobit 2-3 hodiny. Po odstrann obklad osprchuj eme
ob konetiny velmi krtce vlanou a pak studenou vodou.
Hypertenze - vysok krevn tlak

Charakteristickou znmkou jc zven tepennho tlaku vc vclkm

krevnm obhu. Je to jedno z nej astj ch onemocnn, jeho pina je
neznm (esenciln hypertenze). V malm procentu je vysok krevn tlak
zpsoben j inou chorobou (onemocnnm ledvin nebo nadledvin). Zsadou
mus bt zat s prevenc v dob, kdy je co zachraovat.
Onemocnn se ze zatku nemus projevit npadnj mi pznaky, ale
po urit dob, ignorujeme-li mal pznaky onemocnn, mLle doj t
k zvanm komplikacm (hypertrofie lev srden komory a jej selh
n, urychlen aterosklerzy, mozkov phody, pokozen ledvin apod.).
Podstatn je prava ivotosprvy a stravovacho reimu, snen
nadvhy, odstrann stres, kouen, aktivn odpoinek a zdrav vyven
strava s omezenm tuk a hlavn sol i. U nemocnch v zatcch
onemocnn, kte neberou lky, je mon zahj it pravidelnou urinovou
pitnou kru (25 ml 3-4krt denn) a po celkov oist organismu
a tlustho steva lze zvit dvky na 1 00-1 50 ml 3-4krt denn. Denn
provdme 1 5-20minutovou mas celho tla urinou odsttou nebo
odpaenou na l;4 pvodnho mnostv.
U pacient, kte berou lky, volme msto pit kapn erstv uriny
pod jazyk, a to 1 0 kapek 4-5krt denn, anebo odpame prvn rann urinu
na l;4 pvodnho mnostv a uvme 5 kapek pod jazyk 4krt denn.

1 72

8 . 1 5 Choroby urogenitlnho systmu

Infekce ledvin a moovho mche

Klasick poststreptokokov postien ledvinovho parenchymu se

obyejn projev za 1 -2 tdny po infekci slabost, vym krevnm tla
kem, menm mnostvm moi s hematuri (krev v moi) a albuminuri
(blkovinou v moi) a nkdy i s ptomnost hnisu.
Infekce tak asto postoup ascendentn cestou z moovho mche
do ledvin, pokud se podcen znt moovho mche a nel se. Zn
tem me bt postiena ledvinn pnvika nebo ledvinn parenchym.
Nclen akutn znt me pozvolna pejt do chronickho stadia.
Akutn znt ledvin se projev bolest v oblasti ledvin, obtemi pi
moen, horekou a nevolnost. Obyejn navtvme lkae, kter pede
pe antibiotika, ale i v tomto ppad, je mon pout vlastn urinu nebo
urinu dtte nebo dosplho drce.
Zvolme-li urinu drce, pak nej lpe urinu dtte do 1 0 let anebo urinu
zdravho dosplho jedince stejnho pohlav od 1 8 do 30 let. Urinu drce
pijeme po 50 ml 5-6krt denn. Na podbiek a oblast ledvin pikldme
zbaly z uriny odpaen na Y4 pvodnho mnostv. Pikldme je 2krt
denn, maj mt teplotu tla a nechvme je psobit a nkolik hodin.
Na zatku onemocnn nebo na jeho vrcholu si meme pipravit
z uriny nemocnho urinov homeopatick kapky. A do zlepen stavu
podvme dtem 3krt denn 5 kapek pod jazyk, dosplm 3 krt denn
1 0 kapek pod jazyk. Homeopatick kapky meme pout i pi ptom
nosti hnisu v moi. Zde vak vyloume pit uriny.
U chronickho zntu ledvin, kde jsou pznaky mn bouliv, ale
me postupn dojt ke zhoren ledvinnch funkc a k j ej ich selhn, se
onemocnn vnujeme dsledn. Zde pouij eme (v obdob remise) ers
tvou urinu ve form kapek pod jazyk (5-6krt denn JO kapek).
V obdob exacerbace (nov vzplanut onemocnn) zaneme s pod
vnm urinovch homeopatickch kapek pipravench z uriny nemoc
nho. Podvme u dt 5 kapek pod jazyk 3 krt denn, u dosplch
JO kapek pod jazyk tak 3krt denn a do zlepen stavu. Urinu na ho
meopatick kapky odebereme na zatku onemocnn nebo na vrcholu
exacerbace.

1 73

Dle podvme prvn rann erstvou urinu pomoc balonkovho klys

tru, u dt podle vku od 3 do 1 0 ml. Aplikuj eme po vyprzdnn stev
vlee, aby se urina vstebala. U dosplch aplikujeme 25-50 ml 2-3krt
denn, tak po vyprzdnn stev a vlee Ne se urina vsteb, zstvme
v klidu leet. Na podbiek a kraj inu ledvin pikldme obklady z uriny
odpaen na Y. pvodnho mnostv.
Na podbiek a oblast ledvin dvme kataplazmov obklady a nech
me psobit 2 hodiny, ne dle. Podvn uriny pi infekcch ledvin a mo
ovho mche se nemusme obvat.
Litel Armstrong popisuj e lbu nkolika pacient s akutnm i chro
n ickm onemocnnm ledvin, kter lil jenom jej ich vlastn urinou
a hladovnm. Nej starmu pacientovi bylo 75 let a hladovl 53 dnli, nej
mladmu 2 roky a hladovl dva tdny. Vichni pacienti, kter lil, se
uzdravili, pestoe klasick medicna j im j i nebyla s to pomoci.
Brightova nemoc

Brightova nemoc je diagnostikovna jako "onemocnn ledvin". Tato

veobecn diagnza v sob zahrnuj e nkolik forem akutnch a chronic
kch onemocnn ledvin, kter se obyejn projev ptomnost blkovin
v moi, otoky, vodnatelnost a j inmi sekundrn mi symptomy. Pinou
onemocnn j sou horenat onemocnn , zvlt spla, nemoci z prochla
zen, vliv drdcch lk, alkohol a j in piny.
Nsleduj c ppad Brightovy nemoci, ktcr uvdm podle Armstron
ga, pokldm za jeden z nejtch.

Nemocn, 30 let. Lkai j nedali dnou nadji. patn dchala, moi

bylo velmi mlo, byla hust, na pohled sms krve a hnisu. Nemocn, sou
d podle letit fotografie, vypadala dobe. Normln vha pi jej vce
mla bt 70 kg, kdy jsem ji prvn uvidl, vila aspo 140 kg. Nehled
k prognze lka, nepovaoval jsem ji za umrajc. akoli jej stav byl
velmi vn. Trpily ji bolesti. Natst byly u nemocn dv star dobr
zdravotn sestry, kter se neklanly lkm.
Nikdy nenaleznu dost slov, abych ocenil tyto eny zajejich pesvde
n dvovat m i, ochotu spolupracovat. Pi pohledu na stl a postel ne
mocn jsem pochopil, e nen nic nenormlnho v tom, e ztratily dvru
v lky: Lahviek bylo tolik, e jsem byl rozhoen, jak s nemocnou expe
rimentovali. Bez ohledu na slabou srden innost, silnou dchavinost
atd., jsem slbil nemocn rychl zlepen jejho tkho stavu a pesvdil
ji, e se v krtk dob vyluovn moi zv stokrt.
1 74

Nen to nadszka, tak siln je inek pijmu vlastn moi vnitn. Je to

mocn prostedek k odstrann zbytk ze vech st lidskho tla. Pro
gnza se pln potvrdila. Po 4 dnech se zvil celodenn objem moi (za
24 hodin) z 54 g tepl, pchnouc, hust, kaln a se spoustou sraenin na
5 400 g przran tekutiny, blc se obyejn deov vod. Na tvrt
den nemocn pila vechnu svou mo do posledn kapky.
Mo byla bez chuti, zpachu a dky tomu mn vyvolvala odpor.
Krom moi bylo nemocn doporueno pt vodu dle poteby: poteba i
nila 3 litry za 24 hodin, ale musm ci, e za 4 dny ze vym izela. Po
tchto 4 dnech jsem se pestal znepokojovat a mimo sv krtk nvtvy
jsem svil len obma chytrm a .iko vnm sestrm. Za 23 dn se ne
mocn natolik zlepila po vech strnkch, e jedna ze sester m prosila
o svolen k peruen hladovn a dt nemocn trochu erstv mrkvov
tavy s citronem.
Vsledek hyl alostn. Nemocn se ctila he. Za dv hodiny po vypit
tavy se objevila na rukou nemocn vyrka a svdn, snilo se vyluo
vn moi, mla vzedmut bicho a na bi.e se objevila svdivka. Na bi
cho daly obklad z moi jedn ze sester a peliv potraly i ruce nemocn
tout mo. Bhem ty hodin se vlhkost z obklad vstebala do dutiny
bi.n a objevila se mo, kterou daly ihned nemocn vypt, tak jako ped
vypitm lvy. Stail viiak p.W tden, aby se podailo odtranit tyto p
znaky.
Soust urinoterapie byly mase celho tla nemocn mo nepetr
it po dv hodiny. Peruen bylo dovoleno na stanovenou dobu pest
vek jen v ppad, e nemocn byla siln unavena a vyerpan. Nemocn
vtraly do la/e denn dvakrt po 2 hodinch mo jedn ze sester. 48. den
se stav nemocn normalizoval natolik, e jsme ukonili hladovn. Pt
ho dne jsme dali nemocn erstvou vu z pomerane, ve 4 hodiny cel
pomeran, aby z nj sama vysvala tavu. Tohoto dne sama vyprzdnila
moov mch, co znamenalo, e je vechno v podku, a vechnu mo
vypila.
Tho dne v 1 8:30 dali nemocn kousek ryby a dv brambory uvaen
v pe a ve slupce. Nemocn vila 70 kg. Pt den mla nemocn dv
skromn jdla. Vechno jdlo musela dobe rozvkat na kai, ne ho
spolkla. Za tden nemocn vstala s postele a bez pot se pohybovala po
pokoji. Po plnm uzdraven moje bval pacientka pokraovala v pit
uriny a masrovala si j tlo. Vsledky tto posledn procedury byly pro
kMi, vlasy, barvu pleti a celho zevnjku tto eny zzran. Mo je

1 75

skuten vten viva pro ki i prostedek proti vem konm nemocm.

Uzdraven vyvolalo mnoho polemik v irok veejnost, ne vak u lka.
Jak je mon znmo, "otec psychoanalzy" dr. Freud uvdl, e nen
dleit, jak jsou fakta, protoe mnoz lid v pouze tomu, emu sami
chtj vit, a nev tomu, emu vit nechtj.
Armstrong v tto souvislost zaznamenal okolnost, kter dovoluj po
pinit lkae. Vdy toti existuje reln monost, e lkae, kter se osml
pedepsat pacientovi uvn moi pi plnm hladovn, nkdo ozna za
blzna, nebo morln nezodpovdnho, a pacienti okamit zavrhnou je
ho rady. Pro vlastn vtina lid vyhledv rady lkah ? Aby jim ekli,
jak neutralizovat psobenjejich vlastnch vrtoch na zdrav. Pokudjeden
lka ekne, e se maj zdret toho nebo onoho, vyhledaj jinho lkae,
kter jim ekne, e to nen nezbytn. V naden z posledn rady ji ochotn
pln ke kod na svm zdrav.
Urolitiza - ledvinov kameny a psek

Kameny v moovch cestch mohou bt tvoeny solemi kyseliny mo

ov - urtov kameny, anebo mohou obsahovat vpnk - kameny kalci
umoxaltov, fosftov apod. Ohls se bolestmi a ledvinnou kolikou
a mohou vst k blokaci vvodnch moovch cest, hromadn moi
v ledvinch (hydronefrza) a astm moovm infekcm. Teori o pi
nch vzniku kamen je ada. Vznam nkterch metabol ickch poruch
pro tvorbu a rst kamen je znm u dlouho.
Krystalick ltky tvoc moov kameny pochzej z moi a vyskytuj
s e v n i za normlnch okolnost. Jej ich rozpustnost j e znan zvisl na
pH moi a tato zvislost je rzn pro rzn druhy kamenotvornch ltek.
Rozpustnost kyseliny moov se zvyuje se stoupaj cm pH moi. Roz
pustnost kalciumoxltu zstv zmnami pH moi prakticky neovlivnna.
Dostaten pvod tekutin (denn 1 ,5-2 litry) je zkladem prevence
konkrement tm, e podporuje peristaltiku moovch cest. D ietn reim
a tak krtkodob tdenn hladovka ovlivn hlavn u metabolickch po
ruch tvorbu kamen. Z urinoterapeutickch procedur vyuij eme hlavn
erstvou urinu a urinov homeopatick kapky. erstvou urinu podvme
1 0 kapek pod jazyk 5-6krt denn. Pi krtkodobm hladovn ( 1 -3 dny)
uvme 1 0 kapek erstv uriny pod j azyk kadou hodinu.

1 76

Cystitis - znt moovho mche

Jde o bakteriln infekci astj u en ne u mu. Provokanm mo

mentem je zcpa s poruchami stcvnho chemismu, prochladnut, men
struace, drdiv j dlo, pohlavn styk, kde se infekce krtkou moo
vou rourou, apod. U mu sc vyskytuje ve vym vku v souvislost se
zbytnnm prostaty.
Projcvuje se astm a bolcstivm nutknm na mo. Vtina akutnch
znt moovho mche je rcakce na uritou pecitlivlost (na chlad,
ostr jdla). Je nutn odstran it vyvolvaj c faktor, dodrovat klid na lku
a pistoupit k urinoterapii.
Na zatku oncmocnn, i kdy se uvaj chemick medikamenty, si
pipravme homeopatick urinov kapky a uvmc 3 krt denn 1 0 kapek
pod jazyk, nebo kapeme pod jazyk 5-6krt dcnn 1 0 kapek erstv uriny.
Po stupu pot, prav stravovacho rcimu a oist tlustho steva m
eme zat s pitm uriny 1 00 ml 3-4krt denn. Bude to zrove prevence
proti zntm, ktcr sc opakuj pi sebemenm prochlazen.
Na oblast moovho mche a ledvin dvme obklady z uriny odpa
en na 'l4 Pllvodnho mnostv, tcploty tla a ncchme psobit 2-3 hodi
ny i dlc. Chrnmc se prochlazcn zejmna nohou, znt se pak asto
vrac.
Poruchy menstruanho cyklu

Msky jsou periodicky se dostavujc krvcen, zanajc od puberty

a konc menopauzou. Menstruan cyklus trv cca 28 dn, za jeho po
tek se povauj e prvn den krvcen. Problmy, kter se mohou vyskyt
nout bhem mcnstruace sahaj od nepravidelnho cyklu pes bolestiv
msky a po siln krvcen.
Pravideln pit uriny a pikldn teplch urinovch obklad na oblast
podbiku a kov oblasti mohou pote upravit a odstranit. astmi p
inami bolestivch menstruac j sou znty vajenk a dlonho zvs
nho apartu.
Ne pistoupme k pitn ke, je potebn upravit stravovac reim.
Klystry se postarme o istotu tlustho steva, kter m vliv na vechny
orgny vetn urogenitlnch. Denn pijeme 50- 1 00 ml uriny, nebo ka
peme 1 0 kapek uriny pod jazyk 5-6krt denn.
Dal monost je pout urinu odpaenou na 'l4 pvodnho mnostv
ve form kapek, uv se 5krt denn 5 kapek, anebo si pipravme
177

v prvn den menstruace homeopatick kapky a uvme 1 0 kapek 3krt

denn bhem cel menstruace.
Na podbiek a na kovou oblast pikldme na 2 hodiny denn ob
klady z odpaen uriny maj c teplotu tla. Prospn jsou i celkov ma
se odsttou urinou. S procedurou zaneme prvn den menstruace a po
kraujeme po celou dobu menstruace .
Urinoterapii se vnujeme pi kad menstruaci a do zlepen .
Menoragie - siln prodlouen menstruan krvcen

ada en trp tmto si lnm a prodlouenm menstruanm krvcenm,

jeho dsledkem je znan ztrta krve, opakuj c se kad msc. Dsled
kem silnho krvcen je anemie a s n souvisej c pote. Ve, co se vy
myk normlnmu zdravotnho stavu, je nemoc a je v naich si lch s n
bojovat.
Zvlt mladm dvkm, kterm by tato komplikace znepjemll ovala
ivot, se skyt monost zbavit se tohoto neduhu. Je dost asu udlat si
celkovou oistu a po 5. krok vetn. Bude to pro n i pprava k tomu,
aby porodily zdrav dt.
Vad-li nkomu pit uriny, me si kapat 5-6krt denn 5- 1 0 kapek
erstv uriny pod jazyk, a to u bhem oisty. Dal monost je pipravit
si urinov homeopatick kapky a uvat 3krt denn 1 0 kapek pod jazyk
bhem cel menstruace.
Zde tak me urinoterapie vydatn pomoci. Poznatek, kter zde uv
dm, vyzkouela na sob pacientka, kterou jsem vedla hladovnm. Meno
ragi trpla lta.
Dva dny ped menstruac odpame erstvou urinu na 14 pllvodnho
mnostv, nechme vychladnout a ulome v zaroubovan lahvice do
chladniky. Do pipraven nlevky (2 cl) si pak urinu odmme a vypi
j eme na lan aludek 3krt denn 12 hodiny ped j dlem. Pt zaneme
2 dny ped menstruac a pokraujeme bhem menstruace.
Fluor vaginalis - poevn vtok

asto doprovz gynekologick zntliv (znt pochvy, dlohy, vej

covod), ndorov, venerick a infekn onemocnn. Infekn pinu
vtoku odhal vyeten MOP. Protoe dloha pat tak k vyluovacm
orgnm, vtok zdnliv bez piny me bt zpsoben zahlennm or
ganismu.
1 78

Ve souvis se vm, a proto i zde bychom mli zat pravou stravo

vacho reimu a oistou tlustho steva. Nsleduje pitn kra 3-4krt po
1 00-1 5 0 ml uriny bhem dne, nebo urina podvan ve form kapek ers
tv uriny (4krt 1 0 kapek pod jazyk). Dvakrt tdn zaadme celkov
koupele s pidnm odstt uriny, koupel nem pesahovat 20 minut.
Denn bychom mly dlat poevn vplach urinou a na 3 hodiny den
n vkldat do pochvy tampony namocn v odpaen urin. Vhodn j sou
mase celho tla bu urinou odpaenou na y;. pvodnho mnostv, ne
bo urinou odsttou po dobu 24 hodin a 6 dn. Velmi eln je i tdenn
urinov hladovn a cclkov oista organismu.
Mykzy-plsn - pohlavnch orgn

Onemocnn vyvolan kvasinkami (ni houby) pi mstnm anebo

celkovm oslaben. Jsou v prod vudyptomn a za normlnch okol
nost nezpLlsobuj dn onemocnn . Nemoc je penosn a v ppad, e
onemocn jeden z partner, mus sc lit oba.
Pije se 25 ml erstv uriny 4krt denn, anebo se uvaj homeopatic
k urinov kapky, ktcr si piprav oba partnci. Homcopatick kapky
uvme 3krt denn po 1 0 kapkch pod jazyk. Je inn dlat 1 -2krt
denn poevn vplachy urinou odpaenou na '14 pvodnho mnostv. Do
pochvy je nutn vkldat tampony namoen v odpaen urin, nejlpe na
noc, a do vylen. Vhodn j sou tak sedac koupele s pdavkem 1 00 ml
erstv i odpaen uriny.
U mu, kte maj pohlavn orgn postien mykotickm onemocn
nm, je teba denn umt dkladn pohlavn orgn v urin odpaen na
y;. pvodnho mnostv. Proceduru jc potebn provdt 2krt denn tak,
e se odhrne pedkoka a penis dkladn oplachujeme, nebo tam se my
kza nejvce dr. Procedury provdme a do vylen. Bhem lby za
chovvme pohlavn zdrenl ivost.
Menopauza - klimakterium - pechod

Ukonenm pravidelnho menstruanho krvcen dochz u en ke

klimakteriu. Je to obdob, kdy dochz k vraznm hormonlnm zm
nm. Klimakterium j e doprovzeno vegetativnmi potemi (nvaly, po
cen, buen srdce, trvic obte) a negativnmi psychickmi stavy (de
prese, podrdnost). V tomto obdob se mnohem astj i objevuj nemoci.

1 79

Klimakterium nastv mezi 45. a 55. rokem, bvaj vak i znan od

chylky. K pedasnmu klimakteriu dochz po odstrann obou vajen
k. Klimakterium se velmi asto hls i nkolik let dopedu.
Pi potch v k l imakteriu meme po pedchoz oist aplikovat pit
nou kru (3krt denn 1 5 0 ml erstv uriny). Ped oistou meme uvat
kapky z uriny odpaen na 114 pvodnho mnostv (3krt denn 5 kapek
pod jazyk) anebo 5-6krt denn uijeme pod jazyk 1 0 kapek erstv uri
ny. Provdme tak denn 1 5-20minutov celkov mase urinou odst
tou do 3 dn, nebo pouijeme urinu odpaenou na 114 Pllvodnho mnostv.
Na podbiek pikldme obklady z odpaen uriny.
Procedury aplikujeme a do vymizen pot.
Dysfunkce glandulae suprarenales - dysfunkce nadledvin

Nadledviny jsou lzy s vnitn sekrec umstn na hornch plech

ledvin. Hraj vznamnou roli v celkov obran organ ismu. Skldaj se ze
dvou st. Je to v prv ad pro ivot nezbytn kra, kter produkuje
glukokortikoidy, mineralo-kortikoidy a v men me tak pohlavn hor
mony. Druhou st nadledvin j e de produkuj c katecholal11iny (adre
nalin a noradrenalin), kter vyplavujeme pi stresu; nen k ivotu nezbyt
n.
Na sv pednce jsem se setkala s mladou enou, vegetarinkou, kte
r byla kvli dysfunkci nadledvin 1 2 let v dchodu. Posledn dva roky
pila urinu, nov lka (pvodn el do di'lchodu), kter j i nechal komplet
n vyetit, j po vyhodnocen laboratornch vsledk sdlil, e je v po
dku a nen dvod, aby byla nadle v dikhodu.
K len dysfunkce nadledvin meme aplikovat pit erstv uriny,
kapky erstv uriny pod jazyk nebo homeopatick urinov kapky pi
akutnch potch. Pitn kra se pouij e, je-li organ ismus zbaven hlen
a nebere-I i pacient lky; lze pt a 600 ml uriny denn. Nen-Ii organismus
oitn a u tch, kte si nemohou na pitnou kru zvyknout, pouijeme
formu aplikace kapek erstv uriny pod jazyk ( 1 0 kapek 5-6krt denn).
Provdme denn celkov 20minutov mase bud' urinou odpaenou na
pvodnho mnostv, anebo urinou odsttou 3-6 dn. Na krajinu ledvin
pikldme a 6 tdn kataplazmy. Nedolo-Ii k zlepen, meme po
3tdenn pauze v lb pokraovat. Po zlepen je douc aplikovat bud'
udrovac pitnou kru 1 00-200 ml uriny nebo 5-6krt denn 1 0 kapek
erstv uriny pod j azyk.

1 80

Hypertrofie (zbytnn) prostaty

Jedn se o ast onemocnn mu ve vym vku, kter m nejasnou

pinu, ale usuzuje se na souvislost s pohlavnmi orgny. Vyvolv pot
e s moenm s nslednm zadrovnm moi a monost vzniku en
moov infekce a pokozen ledvin. Zbytnlou prostatu lze nahmatat ko
nenkem.
K lb lze pt 50 ml erstv uriny 3-4krt denn anebo pi bran lk
aplikovat 1 0 kapek erstv uriny pod j azyk 3-4krt denn. Meme si ta
k pipravit urinov homeopatick kapky a uvat 1 0 kapek pod j azyk
3 krt denn pi zhoren pot.
inn jsou kataplazmy, kter stdme s tvarohovmi obklady. Pi
pravenou hmotu pokojov teploty rozprosteme vrstvou silnou 1 -2 cm na
papr na peen, pilome mezi varlata a konenk a pekryjeme kapesn
kem. Upevnme suspenzorem a nechme psobit 2-3 hodiny.
N kdy mLle doj t k boulivj reakci. Nenechejme se tm odradit
a pokraujmc v pi. Je to znmka, c prostata reaguje pzniv na lbu.
Mui stednho vku, ktermu jsem poradila tuto lbu, spal hned prvn
den aplikace celou noc (pedtm nucen na mo 5-6 krt za noc).
Druh den po piloen kataplazmy se objevila bolest a strach nemoc
nho zahnal na ultrazvuk. Tam lka zj istil, e prostata je normln veli
kost. Po tdnu aplikace kataplazem byl bez pot. Ve vym vku bude
potebn obas kataplazmov obklady opakovat. Je nutn peovat pravi
deln o istotu tlustho steva.
Orchiti s - znt nadvarlete

Proj ev se zarudnutm, otokem a silnmi bolestmi. asto je zpsoben

bakteriemi cmi se z ostatnch st moopohlavnho systmu anebo
viry (puniee). Oboustrann znt me zpsobit neplodnost.
Na ob varlata stdav pikldme obklady z uriny odpaen na
Y4 pvodnho mnostv pokojov teploty a po oht obklad vymnme.

Stdav pikldme urinov zbaly a mkk tvaroh. Tvarohov zbaly po

vymizen vlnost mnme. Zbaly nechvme psobit 2-3 hodiny. Je
potebn pt 50 ml erstv uriny 5-6krt denn anebo aplikovat 1 0 kapek
erstv uriny pod jazyk 5-6krt denn. Meme si tak pipravit urinov
homeopatick kapky a uvat v akutnm stadiu 1 0 kapek pod jazyk 3 krt
denn.

181

8.16 Onemocnn trvicho stroj

Funkc trvicho stroj j e trven, vstebvn ivin a dalch ivotn
dleitch st potravy a vyluovn nestrvench zbytk. Dobr fungo
vn trvicho stroj je nezbytn k zabezpeovn energie a ltek dlei
tch pro stavbu a obnovu innost celho organismu.
Trvic stroj tvo dutina stn vetn zub, hltan, j cen, aludek,
tenk a tlust stevo a konenk. Dal soust trvicho stroj jsou slin
n lzy, slinivka bin a jtra. Pi zpsobu dnenho stravovn, kdy j
me nevyvenou stravu, ve stresu j dlo polykme bez dostatenho roz
kousn a proslinn, trp ada lid rLlznmi poruchami trven od znt
aluden sliznice, ved, pot se slinivkou a lunkem, znt sliznice
tenkho steva, divertikl a ved tlustho steva a po rakovinn one
mocnn. Jsou dan za to, e si sami sebe mlo vme a to, co ns dr pi
zdrav a ivot (j dlo), odbudeme.
Paradontza - znt dsn

Paradontza zan v prvn fzi krvcenm dsn. Nel-li se vas,

dojde ke chronickmu onemocnn zvsnho apartu zubu, dsn a kost
nho lka. Zub se postupn uvoluje, a dojde k jeho ztrt. Onemocnn
je velmi ast a zan v pomrn mladm vku.
K pinm pat patn zubn hygiena s hromadnm plaku, bakteri e,
zubn kmen, patn imunitn systm, ddinost a celkov onemocnn.
Jako prevence jc dleit stn hygiena, mase dsn a tak urinoterapie.
Nejinnjm prostedkem, i preventivnm, je vyplachovn dutiny
stn urinou s nslednm jej m podrenm v stech. Rno pcd vyitnm
zub podrme douek uriny v dutin stn 5 minut. Velmi dleit jc vy
p lachovn veer ped spanm ped vyitnm zub, kdy urinu drme
v stech a 30 minut s obasnm vyplivnutm a dalm doukcm erstv
uriny. Krom toho, e ni bakteria, posluje zubn sklovinu.
Jestlie se ji zuby viklaj nebo zanaj pote pod zubnm mstkem,
pouijeme urinu odpaenou na 14 pvodnho mnostv. Vplachy prov
dme rno i veer a 30 minut, sledujeme reakci sliznice dutiny stn, po
kud Ctme plen, odpaenou urinu meme edit urinou erstvou, (nikdy
ne vodou, snil by se inek uriny ! ) .

1 82

Soor - mounivka

Jde o onemocnn zpsoben pomnoenm kvasinky candida albicans

v dutin stn. Projevuje se blavmi bolestivmi povlaky na sliznici. Vy
skytuje se u pacient lench irokospektrmi antibiotiky naruujcmi
pirozenou mikrobiln floru v dutin stn, ale pomrn asto toto one
mocnn vidme u kojenc a malch dt.
U kojenc je asto pina v nedostaten pi o bradavky pi kojen.
U vtch dt me vzniknout po poit nemytho ovoce nebo zeleniny.

K lb mounivky u dosplch kombinujeme opakovan vplachy duti

ny stn urinou s vtry dutiny stn gencinou vio\cti . .
U batolat a malch dt vytrme dutinu stn urinovmi vatovm i
tampony pravideln p o 2 hodinch. U kojenc si pomeme tm, e vlo
me do pleny peehlen kapesnk a pak nm dutinu stn vytrme st
dav s gencinou.
Salmonelza

Vyuvm pleitosti pedat v tto knize recept mimodn inn

mnohokrt oven. Salmonelza je akutn znt aludku a steva, zp
soben gramnegativnmi bakteriemi, ji ch jsou stovky druh. Infekce se
proj ev do nkolika hodin velmi bouiv bolestmi bicha, teplotou, prjmy
a zvracenm. Pacienta, zej mna dtskho, ohrouje na ivot ztrtou te
kutin.

Salmonelzy maj znan epidemiologick dopad, jsou pohromou pro

hromadn stravovn. asto j sou dllsledkem nedostaten tepeln uprave
nho drllbcho masa ancbo syrovch vaj ek infikovanch salmonelou
(salty, cukrsk vrobky, zmrzlina apod.), anebo pi cestovn do zem
s chabou hygienickou rovn.
Ihned po objeven pot je dobr pestat j st, tekutiny podvat pouze
po likch a zat s lbou.
Zde troku odbom od urinoterapie a poradm lk z nejjednoduch
a mimodn innch. Recept mi poradila 80let star pan, kter peila
blokdu Leningradu. Vyzkouela j sem jej na sob a lenech rodiny i na
vysoce po stavenm politikovi.
Koncem naeho letnho pobytu u moe v Abchzii nejdve onemoc
nla 1 7let dcera, kter lk tato nae domc podala tajn, protoe j sem
s tm nesouhlasila, a jej pote zmizely. Poslze jsem onemocnla j; n1 83

dob j sem myla pod vodovodem venku a zejm pi myt ovoce dolo
k j eho infikovn.
Velk problmy s nhradn letenkou a strach, e nebudu schopna od
lett, m donutil pistoupit k tto velmi inn lb. Po vypit jedn dv
ky jsem byla bez pot a odletli jsme ze Soi vichni ti. Byla to pro
mne neoceniteln zkuenost, kterou jsem v rodin mnohokrt pouila j
i moji pbuzn i znm a pi pobytech v exotickch africkch a asijskch
zemch (ale i u ns), a vdy si roztok 5% jdov tinktury v mal lahvice
nosme sebou.
V lkrn si lze nechat udlat 5% jdovou tinkturu (ne 7%, kterou na
bzej ) . U dosplho nakapeme do 0,5 dl vlan vody 1 5-25 kapek 5% j
dov tinktury podle zvanost stavu a vypijeme. Roztok jdu hned zapi
j eme '12 dl vlan ist vody. Obyej n sta jedin dvka. Kdyby se pr
jem nezastavil, pipravme si jet j ednu dvku stejnm zpsobem
a inek je jist. U dt se roztok piprav tak, e do 0,5 dl vlan vody sc
pid poet kapek shodn s vkem dtte. Pro ron dt kpneme do vla
n vody 1 kapku, pro dvoulet 2 kapky, pro tlet 3 atd. Roztok se zapije
'12 dl vlan vody. Znalost tto medicny me zachrnit ivot tam, kde
nemme monost vyhledat pomoc, zejmna u dt.
Tyroiditis -znt ttn lzy

ttn lza je lzou s vnitn sekrec. Tvo ji dva laloky, kter jsou
spojeny zkm mllstkcm - istmem. Je umstnn na krku v oblasti ttn
chrupavky. Produkuje hormony obsahuj c jd (tyroxin a trij odtyronin).
Jsou velmi dlcit pro ltkovou vmnu a pro rozvoj mozku v dtstv.
Tvorba tchto hormon je zena z pednho laloku hypofyzy.
Dle j sou ve ttn lze buky produkuj c hormon kalcitonin, kter
ovlivuj e hospodaen s vpnkem. Zntem me bt ttn lza posti
ena po bn virze, ale tak na podklad autoimunitnm. Onemocnn
se projev zduenm ttn lzy, bolestivost a poruchami fun kce.
K len se mohou pout kapky pod jazyk, a to bud' z erstv uriny
( 1 0 kapek 5-6krt denn) nebo urinov homeopatick kapky ( 1 0 kapek
3 krt denn v akutnm stadiu).
Na ttnou lzu pikldme obklady z uriny odpaen na '14 pvodn
ho mnostv a nechvme psobit nkolik hodin. innj jsou kata
plazmy, pikldme je na 2 hodiny, ne dle, na ttnou lzu. Obklad m
mt pokojovou teplotu.
1 84

Struma, zvten ttn lzy - vole

Me bt spojen s nonnln funkci ttn lzy (eufunkn struma),

nebo je jej funkce zven (hypertyreza) anebo snen (hypotyreza).
Ne se zaalo s pidvnm jdu do kuchysk soli, vyskytovala se stru
ma v oblastech s nedostatkem jdu.
Dal pinou strumy me bt znt, Basedowova nemoc i ndor.
Me bt hladk nebo uzlovit. Zvtuje-l i se struma smrem dovnit,
me psobit dchac pote stlaovn prdunice, nebo pote pi poly
kn. Tento ppad se e chirurgicky. Pokud se nej edn o strumu psob
c kompresi j cnu a prdunice, me potc zmrnit urinoterapie.
Protoe tito nemocn obyejn berou lky, podvme urinu ve form
kapek pod jazyk, a to 1 0 kapek 3-4krt denn. Na ttnou lzu pikld
me urinov obklady z uriny odpaen na ;;. pvodnho mnostv. Obklady
nechme psobit 2-3 hodiny, podle reakce i dle. Pikldat meme i ka
taplazmy na 2 hodiny.
Dysfunkce pankrcatu - porucha funkce slinivky bin

Slinivka bin je lza s vnitn i vnj sekrec uloen za aludkem

a pat k trvicm orgnm. Produkuj e trvic vy s mnoha enzymy
(amylzu, lipzu a trypsin). Jej fungovn je nezbytn pro sprvn trven
blkovin, cukr a tuk. Slinivka vysuj e do dvanctnku tsn s vvodem
luovm.
Dysfunkce slinivky je dsledkem pejdn, nevyven stravy, tu
nch a peplench j del, pit kvy a alkoholu, v neposlcdn ad i nedo
statenho rozkousn a proslinn sousta apod. Obyejn jde ruku v ruce
s dysfunkc lunku.
Proj ev se poruchou trven, bolestmi po j dle, nadmnm a hnm,
protoe j dlo u ze aludku pichz nedostaten natrven a v zavacm
stroj stoj a kvas. Pokud potm nevnujeme dostatek pe, onemoc
nn me skonit zntem slinivky bin.
V prvn ad nastolme slinivkov-lunkov dietn stravovac reim,
j dlo dostaten rozmlnme v stech a kad sousto se ume vkat a
50krt. Je teba odbourat pit kvy, alkoholu, pouvn chemickch p
pravk v j dle apod. Konzumujme spe j dla duen na vod, nenadma
vou zeleninu vame v pe. Jme mal dvky a astj i .

1 85

Provedeme celkovou oistu organismu, kter je u vech onemocnn

nesmrn dleit, chceme-li se dokat vsledk, kter ns uspokoj .
Po oist zahj me lbu pit 50- 1 00 m l erstv uriny 3-4krt denn,
a to Y2 hodiny ped j dlem nebo 1 hodinu po jdle. Ten, kdo nepekonal
odpor k pit, me uvat 1 0 kapek erstv uriny pod jazyk 5-6krt denn.
Tak si meme pipravit homeopatick urinov kapky, uvme pi
akutnm zhoren pot 10 kapek pod jazyk 3 krt denn.
Pokud jsou pote trvalho rzu, je dobr udlat si celkovou oistu do
oitn ledvin vetn. Vichni, kte si tuto oistu udlali, a ncbylo jich
mlo, byli udiveni mnostvm kamen (a nslednou levou), kter z nich
vyly bez chirurgickho zsahu. Dysfunkce slinivky jde spolen s dys
funkc jater a lunku.
Obezita - otylost

Jde o nadmrn hromadn tuku. Pny jsou vtinou kombinovan,

jenom u malho potu obznch je porucha vyvolan hormonln. Zpsob
vivy v rannm dtstv, ddin vlivy, ale hlavn pej dn, konzumace
alkoholu, nedostatek pohybu, psychick vlivy jsou pinou nadvhy
a obezity . asto se psychick a jin problmy e/i jdlem a pitm.
Obezita je rizikov faktor ady nemoc (aterosklerzy, luovch ka
men, postien kloub, ptee, cukrovky, konch infekc apod.). S hle
diska srden-cvnch onemocnn je nebezpen obezita androidn muskho typu, kdy je tuk soustedn v oblasti bicha.
Odlin je gynoidn - ensk - typ obezity, kdy se tuk ukld v ob
lasti bok. Je to onemocnn v poten fzi nebolestiv, kter dnes vel
mi asto vidme ji u malch dt. Bol a jeho dsledky. Je to alarmujc
stav pro nae zdravotnictv, kter bude v budoucnu elit velkm finan
nm problmm.
Je nutn vyven strava s dostatkem zeleniny, ovoce a vlkniny, re
dukce mnostv j dla a jeho energetick hodnoty, dostatek pohybu a tles
n aktivity. Jdlo je zapoteb rozloit do vce asovch sck a posledn
j st v 1 6:00 hodin, pak u jenom nekalorickou zeleninu a ovoce, i veer
u televize.
Tdn zaadme jeden den bez j dla jenom s pitm ist vody, jednou
msn zaadme ti dny hladovn o vod a urin. Po vylouen ivoi
nch blkovin (hlavn masa) ze stravy zahjme pitnou kru, kter d
kladn proist zavac stroj. Urinu pijeme 5krt denn po 50 ml. Pro
1 86

ty, kte si potebuj na tuto kru zvyknout, je monost kapat 5 kapek uri
ny pod jazyk kadou hodinu a postupn pidvme, a se dostaneme
k poadovanmu mnostv. Zamme se na celkov oistn proces, kter
Im1eme ukonit u oistou ledvin vetn. Provdme rovn mase cel
ho tla urinou odpaenou na Y.! pvodnho mnostv nebo urinou odsttou.
Do klystr pidvme Y.! uriny z celkovho mnostv tekutiny uren
k vplachu. Na msta, kde je uloen tuk, dvme kad den na Y2 hodiny
zbaly z odpaen uriny. Podmnkou spchu je nvrat trvicho procesu
do normlnch kolej (oista organismu), vyven strava a umrnnost
v jdle, dostaten fyzick aktivita, pravidelnost a vdr.
Dysbakteriemie - porucha normln stevn flory

Pinou me bt porucha trven, dle j i mohou zpsobovat znty

steva nebo vznik po uvn antibiotik. Na porue trven se podl ne
dostatek aluden a pankreatick vy. Dochz proto k nestrven bl
kovin, kter se nesta roztpit a rychle opoutj tenk stevo. V tlustm
stev pak pevld hnit blkovin a zkvaovn polysacharid, psobc
j eho znt v di'tsledku zeslen peristaltiky. Porucha se projev dkou a
pri'ljmovitou stoli c, zvenm odchodem stevnch plyn, keemi. Po
mnoen patogen n Oory zpi'tsobuj antibiotika, zej mna irokospektrln.
V prvn ad nastolme dietn reim, zahj me vplachy steva
s pdavkem uriny v pomru ) : I s vodou a pak pidme pitnou urinovou
kru. Zaneme 50- ) 00 ml prvn rann uriny a pak bhem dne pij eme jet
2-3krt 1 00 ml. Urinu vylouenou bhem dne sbrme a vyuij eme j i
k veernmu klystru. Nej lep j e udlat s i vysok nlev, aby s e urina do
stala co nejdl do steva. Urinu pidme do klystru s vlanou pevaenou
vodou, anebo k vplachu steva pouijeme jenom erstvou urinu. Klyst
ry si dlme a do odeznn dysmikrobie a poruch s n souvisej cch.
Velmi inn j sou ve strav prodn jogurty s obsahem ivch kultur.
I lci meme tak pidat do klystru.
Obstipace - zcpa

Jde o obtn, mlo vydatn vyprazdovn stev. Habituln nvyko

v obstipace vznik poruenm vyprazdovacho reflexu vlivem patnch
stravovacch nvyk, malho pj mu vlkniny a tekutin . Dal pinou
j sou rzn onemocnn stev a j i nch orgn, vetn vlivu nkterch l
k. Pouvn projmadel zpotku pin levu, pozdj i cel stav jenom
zhor. Zcpu si pstujeme od dtstV zadrovnm vyprazdovn , kter
se hls nutknm na stolici.
1 87

Peovala j sem o nemocnou, u kter byl diagnostikovn tumor prsu

a odmtala chirurgickou lbu. Vedla jsem j i 1 5dennm hladovnm, na
kter j sme navzali celkovou oistu organismu. Jej zdravotn stav se na
tolik zlepil, e byla udivena. Zbavila se tak 30 let trvaj c zcpy.
Pi len zcpy je nezbytn nutn pt denn 1 ,5 - 2 litry tekutin.
Upravme j delnek; vyloume veker ivoin blkoviny a nahradme
je j ogurtem a tvarohem, strava je laktovegetarinsk se zaazenm dosta
tenho mnostv vlkniny.
U letit zcpy je velmi pnosn aplikovat tdenn hladovn
veker uriny, vylouen do 1 8 :00 hodiny.

pitm

douc je proistit tlust stevo klystry , kter by se mly dlat 2krt

denn (rno a veer) a do doby, ne ze steva vytk i st voda.
Do klystr pidvme urinu, kter pome dkladn oistit tlust
stevo od letitch nnos na sliznici tlustho steva. Zde je potebn pou
t vysok nlev, aby tekutina zstala ve stev eo nejdle. Dk ladnj
oist meme napomoci mas bin stny.
A do vylen aplikuj eme pit erstv uriny 4-5krt denn 1 00 ml.
Enteritis regionalis - Morbus Crohn

Zntliv stevn onemocnn postihuj c rzn seky steva, obyejn

konenou st tenkho steva. Vzcnji bvaj postieny ji n seky trvi
c trubiec. Stna steva je ztlutl a prostoupen zntem. Tvo se v n
vedy, ptle a abscesy, prsvit steva se zuuje.
Pina onemocnn nen znm, pedpokld se podl imunitnch me
chanism. Nemoc se proj ev prjmy, bolestmi bicha, poruehou trven
a vstebvn, teplotami a mimostevnmi pznaky. Nemoc m obdob
klidu a aktivity.
Pokud je nemoc v obdob remise (klidu), zahj me podvn erstv
uriny formou kapek pod jazyk, nebo si pipravme urinov homeopati
kum. Na tdenn hladovn naveme pit rann uriny hodinu ped poitm
erstv ovocn nebo zeleninov vy. Z prvn rann uriny odebereme
2 dvky: 1 00 ml a 50 ml. Dvku 1 00 ml vypijeme a 50 m\ aplikujeme po
vyprzdnn stev pomoc balonkovho klystru vlee, aby se urina vste
bala. erstvou urinu aplikujeme klystrem do steva 3--4krt bhem dne,
a to 25-50 ml. Pes den pijeme urinu 5-6krt po 50 ml i vCe.

1 88

Zbytek uriny sbrme do lahve, pikryjeme j i a nechme v temn

mstnost pi teplot 20 oe. Veer si pipravme ze zbyl uriny kataplazmu
na 2-3 hodiny na bicho. Obklad m mt pokojovou teplotu.
Pokud nm dl pote pit uriny, nahradme pitnou kru kapnm
1 0 kapek uriny pod jazyk 5-6krt denn, nebo si pipravme homeopatic
k kapky (nej lpe na zatku exacerbace nemoci), kter uvme 3krt
denn po 1 0 kapkch pod jazyk.
Denn si dlme mase odpaenou nebo odsttou urinou.
Colitic ulcerosa - znt tlustho steva a konenku

Onemocnn postihuje libovolnou st tlustho steva, ale vdy ko

nenk. Na sliznici j sou povrchov vedy, je pokryt hlenem a hnisem.
Nemoc se proj evuje bolestivm vyprazdi10vnm s tenesmy (neustlm
nutknm na stolici). Ve stolici je krev, hleny u tch ppad se obj e
vuj prjmy a celkov pznaky (teplota, kloubn pznaky, postien ja
ter). Komplikac me bt megakolon (chorobn rozen tlustho steva)
a riziko vzniku rakoviny steva.
Oi'tkladn urinov vplachy tlustho steva erstvou urinou nkolikrt
denn po 50 ml pomoC balonkovho klystru a patin dieta by mly
pedchzet pitn klie. Klystr zavdme velmi opatrn, abychom nepora
nili konenk (rourku poteme krmem) a po aplikaci klystru pilome
na konenk vatov urinov tampon stdav s mkkm tvarohem. Na st
od pupku a ke konci podbiku si pipravmc kataplazmov obklad po
kojov teploty a ncchme psobit 2-3 hodiny.
Pitnou kru zaneme 3-4 krt denn po 1 00-1 5 0 ml. Jako nhradu pi
odmtn pit volme aplikaci 10 kapek erstv uriny pod j azyk 5-6krt
denn, anebo si v dob zhoren nemoci pipravme homeopatick kapky,
kter apl ikujeme 3 krt denn po I Q kapkch pod jazyk.
Diverticulosis colonis - vychlpeniny tlustho steva

Vychlpenina stny dutho orgnu anebo jenom sliznice vznik nad

mrnm dlouhodobm tlakem anebo zevnm tahem za jeho stnu. Nej
astj i s e vychlpeniny neboli divertikly vyskytuj v zavaCm stroj.
Maj za nsl edek adu pot. Jednou z nejzvanjch je znt divertiklu,
v j eho dsledku me dojt k perforaci (protren) tlustho steva s dra
matickmi nsledky.

1 89

V na populac je vskyt tohoto onemocnn vysok a souvis s ne

vhodnou skladbou potravy. Nedostatek vlkniny v potrav a zcpa mohou
vyvolat toto onemocnn.
V prvn ad musme odstranit pinu tvoen vchlipck (zcpa, nedo
statek vlkniny). Klystry a vysokmi nlevy dkladn oistme tlust
stevo od letitch nnos nestravitelnch zbytk brzdcch jeho peristalti
ku, vivu a absorpn schopnost a postarme se o dobe funguj c tlust
stevo.
Upravme j delnek; vyloume kodliviny (kvu , alkohol, chemi ck
ppravky atd.) a veker ivoin blkoviny a nahradme je jogurtem
a tvarohem, strava m bt laktovegetarinsk s mnostvm vlkniny.
Pak meme zat s pitnou krou, a to 1 00- 1 5 0 ml erstv uriny 4krt
denn. Pit se d nahradit urinovmi kapkami pod jazyk; a to 5--6krt
denn 1 0 kapek erstv uriny, anebo pi akutnm zhoren zntu homeo
patickmi kapkami . Homeopatick kapky aplikujeme u dt 3krt denn
5 kapek, u dosplch 3krt denn 1 0 kapek.
Nejinnj formou urinotcrapic pi tomto oncmocnn j sou klystry
s nlevem zc smsi uriny erstv a uriny odpaen na lit pvodnho mno
stvL Ze zatku, ne si stevo zvyknc, musme odpaenou urinu edit cr
stvou urinou, aby nedolo k poplen zancen sliznice.

I Aplikace smsi erstv a odpaen uriny do klystru:

Cel tden si kad vcer dlme vplach tlustho steva nlevem,

kter obsahuje 500 ml uriny nasbran bhem dne
.

Prvn den k 400 ml erstv uriny pidme 1 00 ml uriny odpaen

na Y. Pllvodnho mnostv.

Kad dal den sniuj eme mnostv erstv uriny o 50 ml

a zvyujeme o 50 ml mnostv uriny odpaen na Y. pvodnho
mnostv.

Postupn doshneme toho, e do klystru pijde 250 ml uriny od

paen na Y. pvodnho mnostv a 250 ml erstv uriny.

Denn masrujeme 1 5-30 minut cel tlo odsttou nebo odpaenou

urinou, abychom zvili mnostv ltek pedvanch urinou organismu,
ale tak, abychom pomohli oistnmu procesu.

1 90

Hemoroidy

zlat la

Rozen il v okol doln sti konenku a itnho kanlu. Jej ich

hlavn pinou je dlouhodob porucha vyprazdovn. Onemocnn se
projev krvcenm, pozdj i me doj t k vhezu mstku. Dleitou lohu
hraje strava s dostatkem vlkniny, pravideln stolice a sezen na aloun
n idli, ale tak pravideln myt po kadm vyprzdnn.
Vysokmi nlevy s vlanou pevaenou vodou (500-1 000 ml) s p
davkem erstv uriny (200-300 ml) dostaten oistme tlust stevo,
abychom obnovili jeho vivu, peristaltiku, absorpn schopnost a celko
vou funknost s obnovou stevn flory. Nefunkn tlust stevo
s perostlou patogenn flrou nevytv vitamin K, zahnvaj v nm star
zbytky, patn pln svoj funkci ohvae orgn mal pnve a dutiny
bin, dochz k autointox ikaci, eo je tak zdrojem dalch nemoc.
Hladovn v dlce 1 -2 dn, oista tlustho steva a prava stravy je
krtk pprava k pit erstv uriny 3-4krt denn po 1 00- 1 50 ml. Ti, kte
chtj pit postupn pivykat, mohou kapat 1 0 kapek erstv uriny pod
jazyk 5-6krt denn. Pi akutnm zhoren si pipravme homeopatikum
a uvme 1 0 kapek 3krt denn. Pravideln (podle asovch monost
kad dcn) apl ikujeme vlee pomoc balonkovho klystru crstvou urinu
(25--50 ml), aby se urina pln vstcbala. Oistn i lebn klystry pro
vdme v dob, kdy j sou hemoroidy v naprostm kl idu.
Pravideln provdme sedac epkov koupele s pdavkem polovin
dvky odpaen uriny, dlka sedac lzn je 1 5-20 minut. Na konenk
pikldme na 20 minut urinov obklady (z uriny erstv i odpaen na
Y. pvodnho mnostv) stdav s tvarohem a do vymizen pot. Zan
cen vyhezl varixy zkl idi'ujcme obklady z erstv uriny stdav s tva
rohovmi obklady pokoj ov teploty, po ztepln obklad vymnme za
studen. V tomto stavu nikdy neprovdme klystry, abychom konenk
zbyten nedrdili.

8 . 1 7 Malign - zhoubn i nezhoubn onemocnn

Pat sem nemoci, kter mohou vst k vnmu pokozen organismu
a k mrt, avak i nezhoubn, ivot znepj emi'ujc, jako je l ipom a li
pomatza. Ndorov bujen je proces, kter se vyznauje agresivnm rs
tem, n i enm okoln tkn, metastzami (zakldnm dalch loisek v j i
nch orgnech), celkovm vyerpnm organismu s rozpadem imunity
a nslednou smrt.
191

Kdykoli j e zj itno malign onemocnn, mla by j t ruku v ruce s kla

sickou terapi i prodn lba. m dve zaneme, tm vt nadji na
spch mme. Je velmi dleit zabrni t rozpadu imunitnho systmu.
Vyetla j sem z knih, a i se sama pesvdila, e urinou lze lit, i kdy
pacient bere lky. Samozejm nelze vlastn urinu pt ve velkm mno
stv, uv se jako homeopatikum anebo v kapkch pod jazyk.
Pi malignch onemocnnch, zejmna u vas podchycench, je inn
urinov hladovn. Me ho podstoupit kad nemocn, kter nen ka
chektick; dlku hladovn pizpsobme tlesn hmotnost nemocnho.
Hladovnm by ml bt nemocn veden odbornkem. Ztrta hmotnost,
kter se pohybuje kolem 1 8-25 %, je bez jakchkoli nsledk pro orga
nismus nemocnho.
Nkolik nemocnch, kte odmtali radikln chirurgick een a po
dali mne o pomoc, jsem vedla hladovnm s nslednou oistou celho
tla a nauila je aplikovat si vlastn urinu pod ki, tento kol zvldlo na
prosto perfektn a bez komplikac.
Akoli j sem se korespondenc s americkmi a indickmi lkai pes
Internet usilovn snaila o zskn jej ich poznatkt'i, jak urinu bez pedcho
zho tepelnho procesu steri lizovat, dosud se mi to nepodailo.
Mnohokrt jsem se vak sama pesvdila, e urina, pokud nejsou in
fikovny moov cesty a odebere-li se za hygienickch podmnek do ste
rilizovan skleniky a okamit po odbru se aplikuje jet tepl pod ki
nebo do svalu, je vdy steriln.
Leukemie

Zhoubn krevn onemocnn, kdy dochz v kostn deni k bujen

a hromadn nkterch nezralch forem blch krvinek. Odtud jsou vy
plavovny do krve a mohou se hromadit i v nkterch orgnech.
Podle typu bunnho postien rozliujeme leukemii lymfocytrn
(postihuj e lymfocyty) a myeloidn (postihuj e granulocyty nebo monocyty)
a podle prbhu j i dlme na akutn a chronickou. Existuj i dal formy
leukemie s ponkud rozdlnmi klinickmi pznaky a prognzou. One
mocnn postihuje dti, ale ani ve stednm a starm vku nen vzcnost.
Piny leukemie nej sou vdy znm, me se uplatovat zen, n
kter chemick ltky, vzcn viry, porucha regulace bunnho dlen.
Nadprodukce ndorovch bunk vede k potlaen tvorby normlnch
krevnch bunk, jeho dsledkem je anemie (chudokrevnost). Nedostatek
1 92

krevnch destiek vyvolv krvciv stavy. asto je zvten slezina

a mzn uzliny, dostavuje se nava, lovk se nect dobe.
Hned v zatcch, v dob, kdy nen jet nemoc tolik zborcen imu
nitn systm, jc dobr pistoupit k urinoterapii a individuln ke krtko
dobm hladovnm s pitm uriny, jestlie pacient nebere lky. Pokud ne
mocn bere lky, je mon pit uriny nahradit urinovmi homeopatickmi
kapkami a erstvou urinou kapanou pod jazyk.
erstvou urinu kapemc u dosplch po 1 0 kapkch pod jazyk 5-6krt
denn, do doby, ne si zvyknou pt urinu. Pitn kra je 1 00- 1 50 ml ers
tv uriny 4krt denn. U dt zanme 5-1 0 kapkami pod jazyk podle
vku a postupn se sname dvku zvyovat a na 1 0-50 ml podle vku.
Chu uriny u dt Illllellle korigovat medclll .
Pi cxaccrbaci ncmoci si pipravme homeopatick kapky, kter ka
peme pod jazyk. Dospl uvaj 1 0 kapek 3krt denn, dti 5 kapek 3 krt
denn.
pro dospl h o urinu dtskho drce, vyui
jemc toho. Od dtskho drce pijeme 1 00 ml 3-4krt denn. Pit meme
nahradit klystry 50 ml dtsk uriny 4-5krt denn. Klystry aplikuj eme
po vyprzdnn a vlee, aby se cel mnostv aplikovan uriny vstebalo.
Mase celho tla urinou odsttou nebo odpaenou na \4 pvodnho
mnostv provdme 30 minut 2krt denn. Samozcjm nikdy ncmasru
jeme bulky neznmho plivodu, zvten uzliny. Na postien uzliny
a orgny pikldme kataplazmy na 2-3 hodiny.
Mme-Ii monost pout

Carcinoma prostatae - rakovina prostaty

Jeden z nejastjch zhoubnch ndorli u muli, jeho asto prvnm

projevem jsou metastzy ndoru do kost. Vasn diagnostika je dleit
pro spnou lbu, proto jc potebn postupn si vmat i nhle vznikaj
cch pot (pote s moenm, zcpa, bolesti v kostech apod.).
Zanesen tlust stevo je pinou mnoha nemoc, proto v prvn ad
budeme peovat o jeho pravideln vyprazdovn a oistu a zvolme stra
vovac reim s vylouenm masa a masnch vrobk. Pacienti j sou oby
ejn leni hormonlnmi ltkami a proto u nich pichzej v vahu pe
devm kataplazmy.
U nemocnho, kter uv lky, j sou mon j en aplikace erstv uriny
formou kapek pod jazyk a pouit homeopatickch kapek. U pacient.
kte lky neberou vyuijeme po pedchoz pprav (vplachy steva
1 93

a prava stravovacho reimu) zaneme pitnm reimem 4-5krt denn

1 00 ml, anebo pomoc balonkovho klystru aplikujeme urinu do vyi
tnho tlustho steva po 50 ml, udrme-li ve stev vce, apl ikuj eme a
1 00 ml. Urinu aplikujeme balonkovm klystrem vlee, aby se co nejvt
mnostv uriny vstebalo. Provdme celkov mase od 20 minut a do
2 hodin a vyhbme se bulkm neznmho pvodu.
Velmi inn j sou kataplazmy. Pipravme je bnm zpt"tsobcm. Ho
tovou masu tlesn teploty rozeteme asi v I Yz cm si ln vrstv na papr na
peen, pilome na oblast mezi skrotum a konenk, pipevnme a ne
chme psobit 2-3 hodiny. Kataplazmy obden stdme s tvarohovm z
balem a pokraujeme a do projevu boulivj reakce. Vdy, kdy se po
stien msto ozve, j e to signl, e v nemocn tkni zan ozdravn pro
ces.
Carcinoma mammae - rakovina prsu

Je nejastj m ndorovm onemocnnm mln lzy. Vyskytuje se

v ktermkoli vku, setkala jsem se s rakovinou prsu i u l S let dvky,
avak nejastji ve 4., 5. a 6. decenniu. Onemocnn sc odhal nejastji
nhodn, a proto vtina en pichz k len pozd. Nejdt"t lei tj obra
nou je prevence, pravideln kontroly lkae a samovyetovn obou prs
nch lz a axilrnch uzlin.
Len, pokud m mt spch, mus bt zahjeno v dob, kdy veli kost
bulky j e maximln 1 , 5 cm a jet nejsou postieny reg ionl n uzliny.
S objevenm metastz kles nadje na vylen. J sama jsem byla posti
ena tmto malignm bujenm. Jet ped ablac (odstrann postienho
prsu) jsem sice udlala nesml pokusy s netradin lbou, ale v t dob
j sem nemla dn zkuenost. Ihned po ablaci a nsledn lb zenm
j sem zahj ila celkovou oistu organismu spojenou s intenzivn urinotera
pi, hladovnm jak klasickm s pitm destilovan vody, tak h ladovnm
spojenm s pitm uriny, ve snaze se vyhnout chemoterapii.
Ne kad ena postien rakovinou prsu se chcc podrobit klasickmu
lebnmu postupu a radj i proto vol netradin lebn postupy.
S nkolika takovmi jsem se setkala a podali mne o pomoc. Nikdy uri
noterapii nikomu nevnucuj i, kad m prvo rozhodnout se pro urit typ
terapie, ale tak j sem pomoc neodmtla, pokud jsem usoudila, e j e nad
je, a ta je pro nemocnho, pokud ije a nen-li jeho imunitn systm zni
en, vdy.
Ped pldruhm rokem m podala o pomoc nemocn s rakovinou
prsu. Nlez na prsu byl velk jako dtsk pst a pacientka se nechtla ne1 94

chat operovat ani ozaovat. Nemocnou ke mn doporuila lkaka, kter

se na svm pracoviti setkala s urinoterapi.
Dky urinovmu hladovn pod mm vedenm, pit uriny, pikldn
kataplazem na postien msto stdav s tvarohovmi obklady a obklady
z pes l iky bahenn, masm c e l h o tla urinou a oist (7 krok) je pa
cientka bez pot, proces se zastavil a ndor se pomalu zmenuje. Stle
pokraujeme v zapoat lb. Pacientka si aplikovala pod mm vedenm
injekce Ul'iny pod klii.
V prosinci minulho roku mne podal o pomoc mj znm, kdy
prsu a ona odmtla chirurgick een.
Pi nvtv u mne byla psychicky na dn, zdeptan natolik, e jsem j i
ncpoznvala. Lbu j sem zahj ila 1 5dcnnm hladovnm s pitm uriny
a vody, masemi celho tla urinou, obklady z kataplazem na postien
msto, stdav s tvarohcm a peslikou bahcnn, nemocn si sama pidala
j et 6 dn'! hladovn, take hladovla 2 \ dn'!. Vclkou oporou j byl man
cl, kter j i v tk chvli podrel.
u manelky diagnostikovali tumor

Na hladovn jsme navza l i celkovou oistu (7 krok), kterou ukonila

na konci kvtna. Pak jsem ji podala, aby zhodnotila vsledek lcn.

desetibodov stupnici vyjdila p'!vodn pote a nynj stav po pl

ron lb:

1 95

Pvodn

Souasn

hodnocen

hodnocen

Imunita

10

Krvcen pi menstruaci

10

siln a prodlouen,

Jtra a lunk

10

Problmy po

30 let

Ledviny

Problmy po

7 let

Zcpa

10

Problmy po

30 let

M igrny

Cukr v moi

Zdravotn problmy

Poznmka

Chipka dve trvvala

6 tdn a

3 msce

Krvcen bvalo velmi

interval se zkrti l

Hodnoty na horn hranici normlu, dve

nyn
Pte krn

10

Pte bedern

Kostr

Cholesterol

5,7

5,3

Psychika

10

6,

Pvodn byl lehce zven, nyn snen

Chtla j sem jen v krtkost uvst, e kdy se poctiv dodruje lebn

pln, tak se vdy dostav vsledky, kter nemocnho vzpru a jsou mu
odmnou. Nic nen zadarmo. Tyto dva ppady uvdm pro ty, kte chtj
bt zdrav, ale zd se j im, e tato eesta j e zdlouhav.
Lymfedm (elefantiza) - porucha odtoku mzy

Porucha odtoku mzy zpsoben znikem mznch cv po postien

mznch uzlin ndory anebo metastzami, nebo po opakovanm erysipelu
(re). Zablokovn odtoku mzy vede k postupnmu hromadn mzy
a vzniku otoku (elefantizy) .
. Pomrn asto j i vidme po ablaci (odstrann prsu) s exenterac axily
(odstrann podpanch mznch uzlin) na horn konetin postien stra
ny hrudnku. Co se tk urinoterapie, plat zde tot, jako pi karcinomu
prsu, navc na postienou konetinu pikldme denn na 2 hodiny kata
plazmy stdav s tvarohovmi zbaly, konetinu bandujeme a nene
chme ji voln sputnou, nbr ji dvme do tkovho zvsu.
1 96

Kaposibo sarkom

Dve vzcn ndorov onemocnn ke s pomrn benignm prb

hem, dnes v daleko zhoubnj podob se vyskytuje u nemocnch
s AIDS. Projev se ervenofialovmi konmi uzly, roziuj cmi se na
ki celho tla. Postieny bvaj asto i vnitn orgny.
Pacienti s AIDS, kte uvaj lky nahrad pit uriny tm, e si budou
5-6krt denn kapat pod jazyk 1 0 kapek erstv uriny nebo 4-5krt denn
5 kapek uriny odpaen na pvodnho mnostv. Dal monost je ho
meopatick urina pipraven na zatku zhoren onemocnn. V tom p
pad kapeme pod jazyk 1 0 kapek 3krt denn a do zlepen stavu.
Na postien msta s konmi uzly pikldme obklad namoen
v urin odpaen na pvodnho mnostv a nechme psobit 20-30 mi
nut, nebo pik ldme kataplazmy na 2 hodiny. Pokud nejsou ptomny
kon uzly, masrujeme denn cel tlo odpaenou urinou.
Lipom, lipomatza

Jedn se o nezhoubn ndor tvoen tukovmi bukami. Je pomrn

astm ndorem v klli, kde zpllsobuje rllzn velk vyklenut, ktcr nemi
z ani po zhubnut. Obyejn vad bu kosmeticky, anebo mechanicky.
Odstrauj e se operativn.
U tchto konch nezhoubnch ndor je inn urinoterapie ve fonn
pit a kataplazem. Kataplazmy pikldme na lipom na 2 hodiny, pokud se
jedn o lipomatzu, kde je tukovch ndor vce, zaneme pikldat kata
plazmy na mstech, kter nm nejvce vad, a postupn pechzme na
dal tukov ndory.
Pit zaneme klasickm zpllsobem, to jest 1 00- 1 5 0 ml 3-4krt denn.
Pedtm provedeme celkovou oistu organismu a krtk hladovn.
Melanom, melanoblasto m

Protoe jsem opakovan obdrela dost o pomoc o d lka i laik,

kdy bylo onemocnn ji rozvinut a organismus byl postien adou meta
stz a nelo ji cokoli podniknout proti tomuto nejzhoubnj mu ndoru,
chci alespo poskytnout radu pro ty, kter by tento typ ndoru mohl po
tkat.
Melanom je zhoubn ndor z pigmentovch bunk obsahuj cch me
lanin. Patil dve k vzcnm ndorm, v poslednch desetiletch jeho v
skyt prudce roste, a to dky neuvenmu slunn a opakovanmu splen
1 97

pi opalovn . Vznik a mnoho let po pokozen ke, u dnench dt se

me projevit a v dosplost. S bytkem oznu riziko vzniku melanomu
stoup.
Vtinou se melanom projevuje jako tmav pigmentov skvrna na k
i, kter m nestejnorodou barvu, nepravideln okraj e a me svdit ane
bo krvcet a poslze zan mnit svj tvar. Nkdy vznik z pigmen
tovch nv (mateskch znamnek), ale me se objevit na pvodn
ist ki, zvlt na mstech vystavovanch slunci. Je-l i diagnostikovn
vas, me bt chirurgicky spn odstrann. Pozd diagnostikovn za
kld metastzy a j eho prognza je nejist.

Mme-li na tle pigmentov znamnko a zj istmc, c se mn jcho

tvar, svd nebo zane krvcet, vdy bcz odkladu navtvme plastickou
chirurgii a nechme znamnko odstranit s nslednm odeslnm na his
tologick vyetcn. Je- Ii nlez histologicky potvrzen, intcnzivn se V
nujeme ozdraven celho organismu a podpoe imunitnho systmu.
I pi vasnm zachycen me bt toto oncmocnn nebezpen,
a proto je vdy nezbytn udlat maximum a ihned po jeho ch irurgickm
odstrann zat s ozdravnm procesem. Ihncd po chirurgickm odstran
n melanomu musme podniknout vcch 7 ozdravnch krok. Po prav
stravy (aspo dva msce vegansk, pak laktovegctarinsk) a vyitn
tlustho steva se me zat pouvat urina ve vech monch formch
aplikac, a to ihned.
Po tchto pedbnch krocch zancme s pitnou krou: pijeme urinu
po 1 00 ml 4krt denn. Jestlie se k pit neodhodlme, zaneme kapat
urinu po 1 0 kapkch pod jazyk 5-6krt denn a postupn mnostv kapek
zvyuj eme, a pcjdeme na pit uriny. Dal monost je odpait st prvn
rann uriny a uvat 1 0 kapek 5-6krt denn. Kapn uriny pod j azyk m
eme zahjit ji p oist (7 ozdravnch krok).
Masemi celho tla urinou odpaenou na Y.t pvodnho mnostv
zvme inek urnoterap ie a zaj i stme organismu dal psun nutrinch
sloek uriny. Na msto po odstrann znamnka nebo pigmentov skvrny
pikldme po dobu 1 4-2 1 dn na 2 hodiny kataplazmy.

1 98

Zvr
A u se naim skeptikm a posmvkm urinoterapie lb nebo ne,
faktem je, e v 1 9. a 20. stolet se objevily destky knih a stovky lnk
lkai'! a vdc o aplikacch uriny a j ej ch sloek v odbornm tisku
v USA, Rusku, Velk Britnii, Nmecku, Francii a j inde.
Existuj rovn zprvy z individulnch i tmovch vzkum. v
sledky byly publikovny v lkaskch asopiscch i sborncch z kon
fcrcnc. Dlc jsou k dispozici prcc zamen na vzkum ink uriny,
vysuj c do praktick tcrapic.
Vzkumy byly orientovny do vech oborll medicny. Zabvaj se
lbou onemocnn dchacch cest, infeknch nemoc, alergi, konch
oncmocnn, ndorovch oncmocnn, posilovn imunity, ale urinotera
pic se obj evila tak v oborech, kde bychom ji neoekvali, v neurologii
a psychiatrii.
Lkai, farmaceuti a biologov po celm svt potvrdili, e urina
a ltky v n obsaen dok zabjet viry a bakterie, lit rakovinn tumo
ry, rozpoutt nebczpen krcvn sracniny zapiuj c infarkty, lit
vcdy, obezitu, astma, alergic, nachlazen, chipky a zavac pote, stej
n j ako celou adu dalch poruch a nemoc.
Moje nkol ikalct zkucnost s urinoterapi a nov poznatky zc zahra
ni n literatury m inspirovaly k napsn nov, podrobnj knihy o tto
metod, o kterou je vc svt, alc i u ns znan zjem.
kla nemoC je daleko ir, ne v knize uvdm, ale mm myslem
ncbylo zahrnout ve, co je mon minou lit.
Pouit jednotlivch forem ap l ikace uriny u nemoc je do jist mry
ablonou, kterou me kad rzn modifikovat podle reakce svho or
ganismu a pizpsobit jeho poadavkm.
Pi urinoterapi i je dleit dodrovat urit nezbytn pravidla, o kte
rch v knize pi.
Naslouchejte svmu tlu!

1 99

Rejstk
aterosklerza, 1 7 1 , 1 72, 1 8 6
autointoxikace, 2 1 I ,223
autolza,2 1 I

Avicena,38

aceton,209
acetylcholin,209
acidza,209

aerofagie,209
afty,209

baktericidnost, 2 1 1

AIDS, 1 26, 1 4 7 , 1 97,2 1 7

Bechtrevova ncmoc, 1 68

j urvda,8 1 ,83 ,209,2 1 1 ,2 1 2

Bieler,200

Akadai,209

bikarbonty,2 1 1

akn. viz trudovitost

bilirubin, 1 8, 1 9,57,58,2 1 1 ,223

albuminurie,209

biotin,2 1 1

alergie, I 8,93 ,98, 1 07, 1 08, 1 25 , 1 47,

1 49, 1 99,209

Bird,67
borreliza, 1 5 8

alterace, 1 44, 1 50,2 1 O

bradavice, 1 4 1

aminokyseliny,2 1 0,2 1 2 ,2 1 4,2 1 5 ,

Bragg Paul,200

222

Breuss,200

amylza,2 1 O

Brightova nemoc, 1 74

anabiza,2 1 0

Burzynski Stanislaw, 1 26

anabolismus,25,2 1 0
anemie, 1 6,72, 1 78, 1 92,2 1 0
angna, 1 1 ,90,9 1 ,94,96, 1 07 , 1 43 , 1 44,
210
antibiotika,2 1 0
antineoplasty,2 1 O
antioxidant,2 1 0
anurie, 2 1 0
aplikace irigtoru, 1 4
Armstrong
John,9,67 ,74,89, 1 1 4, 1 1 8, 1 20, 1 42
, 1 74, 1 76,200
arteriln,2 1 0
artritida, 1 6 5,2 1 0,2 1 2
artrza, 1 65
sny,2 1 O
astma, 1 4,35,93,96,98,99, 1 06, 1 08,
1 24, ! 25 , 1 27, 1 47, 1 48, 1 99,2 1 O
Army,78

c
Cameron S . , 1 27
cclulitida, 1 66
cesty
lymfatick,2 1
Cigun,2 1 I , 2 1 7
cirhza jater,2 1 1
CT,2 1 1
cukrovka, 1 6,57, 1 52,209,2 1 O,2 1 7
cyanokobolamin,72,2 1 1
cyklus
Krebsv,2 l !

D
Day H . B . ,97
dehydratace,2 1 2
dehydroepiandrosteron,2 1 2
dehydroisoandrostcron,2 1 2
dermatomykza, 1 53
diastza,2 1 2
diurza,2 1 2
dna,98, 1 32, 1 60, 1 6 1 ,2 1 2,22 1
Da,2 1 2
drhy
hlavn,29
jangov,29
jinov,29
neprov,28
prov,28
sekundrn,29
ductus cysticus,2 1 2
Duncan Charles, 1 28
Dunne Naney, 1 00, 1 27
dunost,95, I 06,2 1 0,2 1 2
dysbaktcriemic, 1 6
dysentcrie,2 1 2
dystrofie,2 1 2

E
EEG,2 1 2
EKG,2 1 3
ekzm,96, 1 27, 1 49, 1 50,2 1 3
elcrantiza. viz Iymfedm
e motivnost,2 1 3
encefalitida
virov, 1 58
endogenn ,2 1 3
endokrinn,2 1 3
enterokolitida,2 1 3
enzym,2 1 3
ep ifza,2 1 9
epilepsie,2 1 3
epitel,2 1 3
erythropoetin,2 1 3
erytrocyty,2 1 O,2 1 3

Escherichia coli,2 1 3
excitace,2 1 3
exkren,2 1 3
exogenn,2 1 3
extrasystola,2 I 3

F
fagocyt,224
fagocytza,2 1 4
fenol,2 1 4
fcnylalanin,2 1 4
Filatov,67,74,76
fisury,2 14
Frec,62, 1 23, 1 24, 1 2 7, 1 28
furunkl, 1 54
fytocic\n ,2 1 4

G
gangrna,69, 1 46, 1 54, 1 55
Garotcscu M .,97
glaukom, 1 64, 1 65
globulin,2 1 4
glukagon,2 1 4
glukuronty,2 1 4
glutcln, I 08
glycidy,223
glykogcn,2 1 4
Gravic\an,n,95

II
Hegglin Robert,200
hematom, I 57, 158
hemoglobin,2 1 4
hemoptza, I 06,2 1 4
hemoroidy, 1 4,75,8 1 , 1 1 1 , 1 1 9, 1 9 1 ,
215
herpes, 1 39, 1 40
histic\in,2 1 5

Bitt WiIliam,87,99, 1 24
Homolka Ji,200
houser. viz stel, lumbago
Hugo Jan,20 1
hyalinza,2 1 5
hydronefrza,2 1 5
hyperkapnie,2 1 5
hypertenze,I 72,2 1 5
hypertonie,2 1 5
hyperurikemie, 1 3 2,2 1 5
hypoacidita, 1 6
hypobiza,2 1 5
hypochromn,2 1 5
hypotalamus,2 1 5
hypoventilacc,2 1 5
hysterektomic,2 1 6

jang,26,27,3 1 ,36,42,43,44,2 1 7,2 1 9

j tra, ! 3 , 1 8, 1 9,20,2 1 ,23,27,3 1 ,32,47,
48,5 1 ,52,53,54,55,5 8,82,90, 1 07,
1 08 , 1 42, 1 43, 1 44, 147, 1 82 , 1 96,
2 1 1 ,2 1 4,2 1 5,2 1 9
Javid M., 1 27
jen zrno, 1 35
jejunoi1eum,2 1 7
Jcnner,98
j cen,1 6
Jlek Libor,200
jin,26,27,3 1 ,32,36,42,43,44,2 1 7,
219

Ch

Chanenja F. S.,95
cholecystokinin,2 1 6
choledochus,2 1 6
cholesterol, 1 8, 1 9,2 1 6,2 1 8
choroba
ischemick,48
Christy Martha, I O, 1 26
chronln,2 1 6
chronomedicna,3 5
chipka, 1 3 3 , 1 34
chylus,2 1 6

kameny
ledvinov,2 1 , 1 76
moov, 1 32, 1 76
luov, 1 3,89, 1 1 3, 1 86
kandidza , 1 5 2
Kaposiho sarkom, 1 97,2 1 7
karbunkl , 1 54
katabolismus,25,2 1 7
katarakta, 1 64
kautela,2 1 7
Kessler Siegfried,200
ketoltky,2 1 7
klimakterium, 1 79
klystr, 1 4, 1 5,23,2 1 7
kombueha, 1 9
konidie, 1 6,2 1 2
konkrement, 1 76,2 1 8
koprosterol,2 1 8
kopivka, 1 8
Kracht S . V.,95
kreatin,2 1 8
kreatinin,2 1 8
Krebs Martin,96
krev,9,22,28,33 ,34,78, 1 2 1 , 1 5 1 , 1 73 ,
1 89
Kushi M ichio,200

I
imunodeficit,147
indikn,2 1 6
indol,2 1 6
inosit,2 1 6
intoxikace, 1 8 ,2 1 6
irigtor. viz aplikace irigtoru
ischemick choroba srden' / 7 1
ischialgie, 1 6 1
ischias. viz ischialgie
Isochol,20

ke, 1 2,29,62,74,75,85,87, 1 02, 1 03 ,

1 04,1 05, 1 08, 1 39, 140, 1 4 1 , 1 43,
1 4 5 , 1 48, 1 49, I SO, 1 5 1 , 1 52 , 1 53 ,
1 54, 1 55 , 1 56, 1 66, 1 75, 1 97,1 98,
2 1 3 ,2 1 7,2 1 8,2 1 9,222,224,225
kyelnk,2 1 6
kyselina
benzoov,2 1 8
deoxycholov,2 1 8
deoxyribonukleov,2 1 8
glukuronov,2 1 4,2 I S
moov,34,7S,79, 1 32, 1 60, 1 6 1 ,
1 76,209,2 1 2
nikotinov,2 1 8
pantotenov,2 1 8
ribonukleov,2 1 8

L
laxativa,2 l S
lba
paliativn,2 2 I
ledviny, 1 3 , 2 1 ,27,28,3 1 ,32,34,46,47,
50,5 1 ,52,53,54,55,5 8,6 1 ,69,72,
89,90,9 1 ,96,97, 1 08, 1 1 3 , 1 1 4 , 1 1 9,
1 2 1 , 1 27, 1 3 1 , 1 47, 1 6 1 , 1 72, 1 73,
1 74, 1 76, 1 77, 1 80, 1 8 1 , 1 86,1 87,
1 96,222
Lesevi V. A.,95
leukemie, 1 92,200
leukoeytza,2 1 8
leukocyty,2 1 8
lipom, 1 97
Lobodin,200
lunaee,37
Luvsan Gavaa,200
lymfedm, 1 96
lymfoeyty,2 1 6

M
makrobiotika,200,2 1 9
Malachov G . P.,50,2 0 1

marker,2 1 9
Maslennikov,67
mch
moov,2 1 ,27,3 1 ,47,5 1 ,52,53,
54,55,5 8,77, 1 75
melanin,2 1 9,224
melanom, 1 97, 1 98,2 1 9
menstruace
poruchy, 1 77, 1 78
msc
lunrn,37
siderick,3 9
synodick,37
metoda Kroky ke zdrav, 13

migrna,96,98, 1 27, 1 70
Migwu Zhang,20 I
mikrocirkulace,2 1 9
mikroclementy,2 1 9
Mitchcll, 1 20
mononuk Icza, 1 43
MOP, 1 78,220
Mosicnko B.,20 1
motilita,220
mounivka. viz soor
moxa,38,220
mozek, 1 2 ,22,38,69,9 1 ,92,96, 1 25 ,
1 27, 1 33 , 1 44, 1 54, 1 59, 1 70, 1 72,
I S4,2 1 2,2 1 3,2 1 5
mykza, I 5 3
myom,220

N
nadledviny ,84, 1 72 , 1 80,2 1 4,220
nauzea,2 1 2,220
nekrza,22
nemoc
Addisonova,220
netovice
plan , l 45
nti,73,92
neurohormony,220
Neuwirt,2 0 1
nevolnost,20,220

Noble R. C., 1 26
No-Spa,20
nov rok
nsk,48
lunrn,48
noxa,220

o
obezita, I 86
ocet
jablen, 1 6, 1 7, 1 8
jablen domc, 1 6
odvar z ovsa, 1 6
onemocnn
stevn, 1 4
onychomykza, 1 53
osteoporza, I 68
otoky,220

p
pakostnice. viz dna
palpitace,22 I
paradentza,222
paradontza,90, 1 82
paronychie, 1 5 3
Partykov Vilma,2 0 1
Pasteur Louis,97
patologie,22 I
perikard,3 1 ,3 2
peristaltika,22 I
pernicizn,22 I
Peschek-Bohmer Flora, 1 1 ,94,98
PG,22 1
pH,1 6,22 1
placebo,22 1
Plesh J .,97,98
Plesch 1., 1 2 7
plce, 1 0, 1 1 , 1 6,22,27,28,3 1 ,32,46,
47,5 1 , 52,53,54,55 ,62,69,93,94,
95 ,96, I 06, I 07, 1 08, 1 25 , 1 28,1 34,
1 36, 1 38, 146,2 1 1 , 2 1 4,2 1 7,225

podvrtnut, 1 5 7
pohmodn, 1 57
Polek Milan,20 I
polyartritida, 1 67,22 I
polypy, 1 5 ,8 1 ,89, 1 1 2, 1 1 9, 1 48
popleniny,20, 1 09
porod
rekonvalescence, 1 6
poevn plsc, 1 79
poevn vtok, 1 78
ppm,222
prostata,80, 1 77, 1 8 1 , 1 93
protcin,222
protium,222
psoriza,222
pubick,222

R
radiomimctika,222
radioprotcktiva,222
ragdy, 1 52
rach itis,n,22 2
rakovina
prsu, 1 94
Ravic,38
revmatick onemocnn, J 68
Romadanova M. A.,95
rozedma,222
Rika Radomr,20 I
rma,98, 1 06, 1 34,1 36, 1 37, 1 47, 1 48
chronick, 1 3 8

s
sacharidy,223
salicylty,223
salmonelza, I 83
samootravovn,223
sekret,223
Sergej ev, 77
Shelton,34
sigmoideum,223

skatol,223
slezina,28,3 1 ,34,47,48,49,50,5 1 ,52,
53 ,54,55,70, 1 07, 1 93
slinivka,27,28,34,4 7,48,49,50,5 1 ,
52,53,54,55, 1 08, 1 1 3 , 1 44, 1 82,
1 8 5, 1 86,2 14
smegma preputii,223
sn. viz gangrna
soor, 1 52, 1 83
Sosnovskij L.,20 I
spla, 1 44
spasmus,96, 1 07,223
srdce, 1 4, 1 6, 1 7,22,28,3 1 ,32,34,47,
48,5 1 ,52,53 ,54,5 5 ,77,84,89,95,
98, 1 06, I 07, 1 2 1 , 1 25, 1 3 3 , 1 34,
1 7 1 , 1 72, 1 74, 1 79,2 1 0,2 1 3 ,22 1 ,
223,224,225
stafylokoky, 1 6,2 1 2,223
sterkobil in,223
sterkob i I i nogen,223
Straub 10.,20 I
strava
laktovcgctarinsk,223
laktovegctarinsk,79
ovolaktovegetarinsk,223
vegansk,223
vegetarinsk, 1 8,223
struma, 1 85
stevo
tenk,27 ,28,3 1 ,47,48,5 1 ,52,53,
54,55,8 1 ,89, 1 06, 1 1 1 , 1 82, 1 87,
1 8 8,2 1 6,2 1 8
tlust, 1 1 , 1 4, 1 5, 1 8,20,22,23,28,
3 1 ,47,5 1 ,52,53,54,55,57,75,
80,85,87, 1 06, 1 1 1 , 1 1 2 , 1 14,
1 1 7, 1 1 9 , 1 20, 1 27, 1 43, 1 46, 1 47,
1 5 5, 1 56, 1 6 1 , 1 69, 1 70, 1 72, 1 77,
1 7 9, 1 8 1 , 1 82, 1 87 , 1 88, 1 89 , 1 90,
1 9 1 , 1 93 , 1 94, 1 98,2 1 6,2 1 7,2 1 8,
223
svdivka , 1 8,75 , 1 1 7, 1 1 9, 1 20, 1 75
svrab, 1 54
systm
retikulo-endotelov ,224

i-sy-ezin-sjue,27,28
ivambukvalpa,67,75,84,88
ttn lza, 1 84, 1 85

T
taehykardie,224
tntra,224
tetanie,224
Thomasov Carmcn,70
thyreotoxikza,224
Tiberi R.,96
tonus,224
toxemie,96
toxin,224
tropn,224
trudovitost, I 55
tryptofan,224
tuberkulza, 1 45, 1 46,224
lumor,224
turgor,224
tyrozin,224

u
ulcerzn,224
ultrafiltraee,224,225
ultrafltrt,225
plavice
vodn,57
urea,225
urina,225
utilizace,225

v
vazodilatace,225
vazodilatace,22, 1 5 1 , 1 7 1
vna,225

Venna Vinod,2 0 1
vertigo,225
virza, 1 33
virzy, 1 2,92 , 1 34, 1 3 5
Vogralik V . 0,20 1
Vokurka Martin,20 1
Votava Ji,20 1
vyrka,75,79, 1 02, 1 08, 1 09, 1 1 7,
1 1 9, 1 20, 1 45, 1 55 , 1 75
vzteklina, 1 59

w
Wagner Petr,20 1
Walker,2 1
Wenke,20 1
Wilson M. V., 1 27
Wright Samson,20 1

z
zcpa, 1 3, 1 4, 1 8, 1 06, 1 1 2, 1 77,1 87,
1 88 , 1 90, 1 93
zkal
ed. viz katarakta
zelen. viz glaukom
Zamkov Alexandr,77,95
znt
elnch a lcnch dutin, 1 34
jater, 1 42

kloubu, 1 6 1
ledvin, 1 73
moovho mche, 1 77
pobinice,22 I
prduek, 1 3 8
p unch slinnch lz, 1 44
spojivek, 1 3 5, 1 36
ucha, 1 35
il, 1 69
Zdravomyslov J. 1.,94
Zilbcrman N . 8.,95
zny
Headovy,225

aludek, 1 1 , 1 6,27,28,3 1 ,34,38,47,

48,49,50,5 1 ,52,53 ,54,55,62,80,
8 1 ,82,89,90, 1 07, 1 1 1 , 1 78, 1 82,
1 83 , 1 85,2 1 4,22 J
ly
keov,75, 1 03, 1 08, 1 69, 1 70
lzky
Brunnerovy,225
Liebcrkuhnovy,225
loutenka,57,78,98, 1 3 3 , 1 42
lu, 1 8,23,2 1 6
lunk, 1 1 , 1 9,28,3 1 ,47,48,5 1 ,52,53,
54,55,57,58,62,78, 1 08, 1 43, 1 82,
1 85, 1 86, 1 96,2 J 6

Slovnek odbornch vraz

ablace

absces

odnt sti tla nebo orgnu chirurgickm konem

dutina v tkni vyplnn hnisem, vznikl zntlivm rozpadem

aceton
(dimethylketon) organick ltka odvozen od kyseliny octov,
vznikaj c v organismu pi nadmrnm spalovn tuk (pi hladovn
a tk cukrovce)
-

acetylcholin
acidza

ltka penej c vzruchy v nervov soustav

porucha acidobazick rovnovhy ve prospch kyselch ltek

adenom

ndor ze lzovho epitelu

aerofagie - aluden nemoc : nadmrn polykn vzduchu pi j dle

aferentn

pivdj c, pvodn

afty nakaliv kon onemocnn u malch dt: vyznauj se drobnmi

erven lemovanmi puchky a vdky
-

jurvda (Jadurvda) - staroindick nauka o ivot

Akadai - dny nejvhodnj pro oistu organismu: l l . den po novolun
nebo po plku (podle indickch pramen)
akn

kon onemocnn: trudovitost

akupresura
psoben tlakem (resp. stiskem, zmknutm) na aku
punkturn body
-

albumin blkovina ncutrln povahy; obsaena ve vejcch, mlce, moi ,

krevnm sru
-

albuminurie
alergie

alkalza
allantoin
ALP

AL T

vskyt blkoviny v moi

pecitlivlost organismu na uritou ltku

-

porucha acidobazick rovnovhy ve prospch zsaditch ltek

sloka moi, oxidan produkt kyseliny moov

enzym v krevnm sru: alkalick fosfatza

enzym v krevnm sru: alaninaminotransferza

alterace zmna, pokozen (a znik bunk); alterace celkovho stavu :

porucha vdom, horeka, vrazn slabost
-

aminokyseliny organick karboxylov kyseliny, obsahuj c kyslk, vo

dk, uhlk, dusk (pp. sru) a tvoc podstatu blkovin a peptid
v ivch organismech, zskvan potravou nebo vytven metabolis
mem
-

amylza

trvic enzym inn pi tpen sacharid

anabiza
doasn klidov stadium organismu nebo sti organismu,
charakterizovan n zkou rovn vmny ltkov a zastavenm rstu
-

anabolismus chemicko-biologick proces, pi kterm jednoduch ltky

spojenm mezi sebou vytvej sloitj ltky, slouc k tvorb nov
protoplazmy, rstu a hromadn energie
-

anamnza pedchorobn vyeten, seznmen se s vvojem zdravotn

ho stavu pacienta a jeho rodiny
-

anemie
angna

chudokrevnost (snen obsah hemoglobinu a erytrocyt)

akutn znt krnch mandl

antibiotika

produkty plsn, zabrai'uj c rozvoji jinch mikroorganism

antidiabetika

antincoplasty

lky pi lb cukrovky
protirakovinn psobc ltky

antioxidant
psobc proti oxidaci (oxidanmu stresu apod.), proti
kyslkovm radiklm
-

an urie

zstava moen

arteriln

tepenn

artritida (arthritis) - znty kloub

sny

cviky a pozice jgy

ascites (vodnatelnost) - nahromadn ir nezntliv tekutiny v dutin

bin
AST

enzym v krevnm sru: asparttaminotransferza

astma - zchvatov dunost prdukov nebo srden, pp. smen

(oboj )

atelektza
atonie

nevzdunost plce, neplnost roztaen pi ndechu

ztrta svalovho napt

auto intoxikace
autolza
axila

proces otravy organismu sebou samm

rozpoutn, rozpad patologickch tkn

podpan jamka

baktericidnost
benign

antibakteriln psoben (vi bakterim)

nezhoubn, s tendenc k vylen

bikarbonty
hydrogenuhliitany, kysel soli kyseliny uh liit, nap.
Ca(HC03 )2, Na(HCOJh, pllsobc v systmu acidobazick rovnovhy
-

bilirubin

luov barvivo

biotin vitamin H, nezbytn pro tvorbu glukzy v j trech a pro metabo

lismus tuk
-

Cigun nsk lebn nauka, umn odstraovat nemoci a prodluovat

ivot
-

cirhza j ater
CT

svratn jater

potaov tomografie

cyanza namodral zabarven ke v dsledku nedostatenho okysli

ovn hemoglobinu v krvi, provzej c zvan onemocnn plic, led
vin nebo srdce
-

cyanokobolamin

vitamin skupiny 8 (8 1 2)

cyklus Krebsv cyklus biochemickch reakc kyseliny citrnov, kter

m v dchacm cyklu zsadn vznam pro zskn energie v buce
-

cysta

dutina v tkni, vyplnn tekutinou

cytoplazma

kry

pavek

zkladn bunn hmota, soust protoplazmy

energetick centra organismu podle jurvdy

-

star oznaen pro amoniak

ud- i

lebn nauka, pvodem z Tibetu

dehydratace

vysychn, bytek tkovho moku

dehydroepiandrosteron (DHEA)
n nadledvinami a vajenky
dehydroisoandrosteron

dleit steroidn hormon, vyluova

viz dehydroepiandrosteron

dekarboxylace enzymov reakce, pi n odejmutm karboxylov skupiny (COOH) vznikaj aminy

-

desaminace

proces tpen aminokyselin

diabetes insipidus

vodn plavice

diastza - 1 . chorobn oddlen tlesnch st, 2. enzym tpc krob

difze

distln

pronikn, prosakovn, prolnn ltek rzn hustoty

vzdlen, umstn na opan stran vzhledem k potku

diurza - denn mnostv vylouen moi

divertikulza stev

vychlpen na stevn sliznici

dna (uratick artritida) - kloubn onemocnn v dsledku poruchy metabolismu kyseliny moov
Da

ivotn princip (vlha) podle jurvdy

ductus cysticus
dunost

vtev z hlavnho luovodu do luovho mche

pocity nedostatku vzduchu, dechy s nadmrnm silm

dysbakteriemie
zamoen zavacho stroj cizorodmi mikroorganismy - konidiemi, kvasinkami, stafylokoky
-

dysenterie

plavice

dyspepsie pote souvisejc s trvenm: nechutenstv, plen hy, nau

zea, poruchy stolice, plynatost aj .
-

dystrofie porucha vivy z dvodu nedostatenho pvodu ivin a jej

ho vadnho sloen, neboli podviva.
-

EEG - elektroencefalogram (zznam elektrick innost mozku)

eferentn
EKG

elektrokardiogram (zznam e lektrick innost srdce)

ekzm

odvdj c, odvodn

povrchov neinfekn znt pokoky

emotivnost

emphysem

nladovost, citovost
rozedma

endogenn - vnitn
endokrinn

lzy, pp. buky s vnitnm vymovnm (sekrec)

enterokolitida (enterokolitis) - znt stev

enzym ltka biologickho pvodu, urychluj c urit chemick pochody
v organismu
-

epifza iinka, st mezimozku, podlej c se na zen dennch bioryt

m a vjemu svtla
-

epilepsie
chvaty

padoucnice, poruchy mozku projevuj c se opakovanmi z

epitel kryc tk zevnho povrchu ke a (vstelka) vnitnho povrchu

dutch orgn
-

erytropoctin
ltka produkovan ledvinami, dc tvorbu ervench
krvinek v kostn deni
-

erytrocyty

erven krvinky

Escherichia coli bakterie zkvauj c i nej sloitj polysacharidy a vy

tvej c nkter vitaminy
-

excitace

vzruen, rozilen

exenterace
exkren
exogenn

vymovan, slouc k vymovn

vnj

extrasystola

fagocyt

operan odstrann tln dutiny

porucha srdenho rytmu (arytmie), srden stah navc

buka schopn fagocytzy

fagocytza pohlcen a znien cizorodho materilu: bakterie, odume

lch bunk
-

fenol

ltka uvan v minulost k dezinfekci

fenylalanin
fisury

aromatick aminokysel ina

trhliny v konenku

tlatologie

vzkum stevnch plyn

furunkulza
fytocidn

hnisav kon onemocnn

vztahuj c se k rostlnm

Gastric secretors depressens

tlumi aluden sekrece

gastroenterologie lkask obor zamen na trvic systm (jcen, a

ludek, steva, jtra, slinivka bin)
-

globulin skupina blkovin kulovitho tvaru, pat sem vtina blkovin

lidskho organismu, zejmna krevn plazmy
-

glukagon

peptidov hormon produkovan slinivkou bin

glukokortikoidy

uhlkat steroidy, vznikaj c v ke nadledvin

glukoneogeneze novotvorba glukzy, po spotebovn zsob glukogenu, z j inch ltek, hlavn aminokyselin a lakttu
-

glukza zkladn ("hroznov") cukr pro vivu orgn lidskho tla,

me se v tle ukldat do zsoby v podob glykogenu
-

glukuronty
gluteln

soli kyseliny glukuronov

hov (sval)

glykmie

glykogen

hematurie

hladina eukru v krvi

zsobn cukr v Idskm tle (v jtrech a svalech)

hemoglobin
hemoptza

vskyt krve v moi

-

erven barvivo krevn (zkr. Hb, Hgb)

vykalvn nebo plivn krve z plic

hemoroidy porucha rozen ilnch struktur v okol doln sti kone

nku, lidov "zlat la"
-

hepatitida (hepatitis) - znt j ater

histidin

bazick a aromatick aminokyselina

holografie zpsob zobrazovn, zaloen na interferenci paprskovch

svazk odraench od pedmtu s nemodulovanm svazkem te
, vlnov dlky; vyuv se k analze kmitn, napjatost a deformace
objckt
-

hyalin

homogenn sklovit bezbarv ltka blkovinn povahy, produkt

degenerace tkn
-

hya\inza
nm

vznik hyalinu s pokozenm stny cv a nslednm krvce

hydrofilnost

dobr rozpustnost vc vod, dobr smsitelnost s vodou

hydronefrza
hypcrkapnic

rozen Icdvinn pnviky zadrovanou mo

nadmrn nahromadn CO 2 v or ganismu pi hypoventila-

ci (snen dchn)
hypertenze
hypertonie

vysok krevn tlak

zven krevnho tlaku

hyperurikemie - zvcn h ladina kyseliny moov v krvi, nap. pi dn

hyperventilace
hypoacidita

pli ast a hlubok dechy

snen acidita

hypobiza - zimn spnek u savc

hypofza

lza s vnitn sekrec (podvsek mozkov)

hypoglykmie
hypochromn

nzk hladina krevnho cukru (glukzy)

se snenou barevnost

hypokapnie - snen hladiny CO2 v plicch

hypostza hromadn krve v dolnch stech tla nebo orgn, psobe

n gravitac
-

hypotalamus dleit st mozku, dc adu hormonlnch a trobnch

funkc organismu
-

hypoventilace - snen dchn

hypoxie - nedostatek kyslku v tknch nebo v celm organismu
hysterektomie

chirurgick odstrann dlohy a vajenk

cholecystokinin hormon uvolovan dvanctnkem pi pchodu trve

niny za elem vyprazdovn lunku a tvorby trvicch enzym,
ovlivuje vznik pocitu sytost (zkr. CCK)
-

choledochus
cholesterol
a lui

hlavn luovod

ivoin tuk vyskytuj c se v blkovinnch tknch, krvi

chronln - souvisej c s vlivem faktoru asu

chylus
mln zbarven lymfa (mza) s obsahem tuk, pitkaj c ze
stev a vlvaj c se do krve v hrudnm mzovodu
-

ileostomie chirurgick vvod kyelnku bin stnou za elem odv

dn obsahu
-

ileum - kyelnk, posledn st tenkho steva

imunoglobulin - protiltka blkovinn povahy, vznikaj c z Iymfocyt pi
setkn s antigenem (cizorodm materilem, infekc)
indikn detoxikovan indoxyl z tryptofanu, uvolovanho pi pemn
blkovin
-

indol - jedovat plyn vznikajc v tlustm stev pi rozkladu stolice

infekt

mstn ohranien prvotn zdroj infekce

inosit druh neutrlnho tuku (fosfatid), vyskytuj cho se v tukovch z

sobch organismu
-

insuficience respiran - dechov nedostatenost

intoxikace - otrava
iridodiagnostika (irisdiagnostika) - hledn souvislost mezi viditelnmi
zmnami na duhovce a vnitnmi chorobami, metoda alternativn medi
cny

izoenzym - enzym existujc v nkolika variantch produkovanch rz

nmi orgny

j ang

jeden ze dvou ivotnch princip podle nsk nauky Cigun

jejunoiIeum - lank a kyelnk, lza s vnitn sekrec

jin - jeden ze dvou ivotnch princip podle nsk nauky Cigun

kachexie

siln celkov selost, zchtralost

kapaln (tekut) krystal - fze ltek, kter se orientac molekul podobaj

krystalm, ale tekutost a snadnou zmnou tvaru kapalinm
Kaposiho sarkom - (teme Kapoiho) kon ndorov onemocnn pro
vzej c AIDS
karboanhydrza enzym katalyzuj c v organismu pemnu oxidu uhli
itho a vody na kyselinu uhliitou
-

karbun kulza (karbunkl) - hnisav onemocnn ke, kter vznik splynutm nkolika furunkl (ved)
katabolismus - proces tpen sloitch ltck na jednoduch
katarakta

cd zkal, onemocnn oky oka

kautela - bezpenostn opaten, pravidlo, stanoven postup

kaverna - dutina; pi tuberkulze rozpad plicn tkn
keratoplastika
ketogeneze

transplantace zkalen rohovky oka

vznik ketoltek

ketoltky
kysel ltky s ketoskupinou -C=O, vznikaj c nadmrnm
spalovnm tuk, nap. za nedostatku cukr pi delm hladovn, nebo
pi patnm vyuit cukr u tk cukrovky.
-

klystr - nlev tekutiny do konenku a tlustho steva k jcho vyitn

kolitida (colitis) - znt tranku, tlustho steva
koloid - v kapalin rozptlen (dispergovan) ltka submikronov veli
kost

konidie - spora hub, vznikl vegetativn

konkrement - kmen (lunkov, ledvinov aj .)
kontraktura - porucha pirozen pohyblivost sval nebo kloub (strnu
lost, staen)
koprosterol - druh cholesterolu normln ady, kter je vyluovn do
stolice
kreatin - dusinat organick ltka, vyskytuj c se ve svalech
kreatinin - ltka vznikajc ve svalech z kreatinu
kyelnk - posledn st tenkho steva, vysujc do tlustho steva
kyselina benzoov
mi inky

organick kyselina s konzervanmi a antiseptick-

kyselina deoxycholov - odkyslien luov kyselina '

1 '( 1

kyselina deoxyribon ukleov (DNA, t DNK) - nukleov kyselina ne

souc ddinou informaci: gen, chromozom
kyselina glukuronov - vznik oxidac glukzy, je dobe vodou rozpust
n, snadno ve vodou nerozpustn ltky a umouj e tak j ej ich vylou
en
kyselina nikotinov (niacin) - vitam in skupiny 8 obsaen v kvasnicch,
obil, masu; pi nedostatku vznik pclagra (druh avitaminzy)
kyselina pantotenov - vitamin skupiny 8 (85), ovlivujc zdravotn
stav ke, sliznic, vlas
kyselina ribonukleov (RNA, RNK) - druh nukleov kyseliny, podlej c
se na penosu a vyuit ddin informace uloen v DNK

laxativa - lky s proj mavm inkem

leukocytza

zven poet leukocyt (blch krvinek) v krvi

leukocyty - bl krvinky
lipoidn - podobn tukm
Iipom

lobulus

nezhoubn ndor tvoen tukovmi bukami

-

lalek

lymfa (mza) - tekutina vznikaj c ve vtin orgn a odvdn z nich

lymfatickmi cestami do krve
lymfedm - otok zpsoben poruchou odtoku lymfy
lymfocyty
v plazm

mzn buky, bl krvinky s velkmi jdry a bez zrnek

lymfosarkom (lymfom) - zhoubn onemocnn mznch uzlin

magnetoterapie
ho apartu

lba pomoc magnetickho pole, zej mna pohybov

makrobiotika - pvodn dietn lba zaloen na taoistick tradici prin

cipll jin a jang, v souasnost stravovac reim s pevahou celozrnn
rostlinn stravy
makrofg - bUlka schopn pohlcovat cizorod materil (fagocytzy),
i mikroorganismy, dleit soust imunitnho systmu
marker
znak typick pro urit bulky, jeho prokzn m lze urit
buky identifikovat
-

melanin - pigment uruj c zabarven duhovky on, vlas, pokoky

melanom - zhoubn ndor z pigmentovch bunk obsahuj c melan in;
vyskytuj e se pevn na ki a souvis s astm splenm ke pi
opalovn
melatonin hormon tvoen v epifze, ovlivovan svtlem (vyvoln
ospalost za tmy)
-

metabolit - produkt metabolismu (ltkov pemny), bn se tak ozna

uj i produkty bez dalho vyuit, vyluovan mo nebo lu do
steva
mikat - (llkatJI) mrn j ednotka vskytu enzym v krevnm sru
mikrocirkulace obh tekutin (krve, mzy, tkov tekutiny) na rovni
tkn, pi nm je zajiovna viva bunk
-

mikroelementy

stopov prvky, minerly

mikrozomy laboratorn odstedn frakce bunnho materilu, na kte

r jsou vzny zej mna j atern enzymy
-

monocyt druh bl krvinky, schopn opustit krevn eit, proniknout

do msta zntu a pemnit se v makrofg
-

MOP

mikrobiln obraz poevn

morbus

lat. nemoc, choroba

motilita pohyblivost, ve smyslu mimovoln hybnost trubicovho org

nu (trvic trubice, moovod, vejcovod) za elem pesunu jeho obsahu
-

moxa
drdn akupunkturnho bodu nahvnm, teplem. V n se
k tomu pouv specilnch pelykovch cigaret, kter se zapl a pi
lo na ki, nebo se j tsn pibl. V na praxi se pouvaj v tto
funkci i j in pedmty a techniky, nap. zaht kov, fn.
-

muciu hlen, sliz; produkt hlenovch lzek v dchacch, trvicch a j i

nch orgnech, kter chrn jej ich sliznici, avak v nadmrnm mno
stv psob jejich ucpn
-

myom
nezhoubn ndor vznikl z bunk hladkho svalu, nap.
v zavac trubici, dloze
-

nauzea

nevolnost s ppadnm zvracenm

nekrza

odumen

nemoc Addisouova
nedostatenost kry nadledvin, vedouc k nedo
statku produkce hormon
-

ueurocvn

majc vztah jak k nerv'im, tak k cvm

neurohormony
No-Spa

uovolun
noxa

hormony majc vztah k nervm

analgetikum, lk utiujc bolest, nap. hlavy

zatmn msce v lunrnm cyklu

kodlivina, ltka vyvolvajc pokozen

o ukotick tkaj c se objemu, zduen, otok v dsledku rozdlnho p

soben ltek v navazuj cch prostedch, zej mna pi vmn tekutin
mezi krv a tknmi. Pokles onkotickho tlaku krve pi snen objemu
blkovin vede k blokovn odvodu tekutin z krve a j ej ich hromadnm
se vytvej v tknch otoky
-

osteochondrza

nezhoubn ndorov onemocnn kost

osteomyelitida - bakteriln znt kostn den

paliativn (lba) - zmrujc bolest, avak neodstrauj c jej pinu

palpitace - buen srdce
parathormon
hormon (polypeptid) tvoen v pttnch tlskch,
ovlivuj c stav vpnku v krvi
-

parazitza

patogeneze
nemoci

onemocnn vyvolan parazity

reakce organismu na pokozen, vedouc hlavn k projeven

patologie - nauka o chorobnch zmnch v organismu

peptid - ltka tvoen etzcem aminokyselin; pat sem ada hormon
(inzuln, parathormon, aj .) a ltek sloucch ke komunikaci bunk
v imunitnm a nervovm systmu
peristaltika
stev)
peritonitida
pernicizn
PC

rytmick smrovn svalstva trvic trubice (aludku,

znt pobinice

zhoubn

prostaglandiny

pH
mra koncentrace vodkovch iont (proton) v roztoku, urCUjlCI
kyselost (pi pH < 7), neutrlnost (pi pH 7), zsaditost (pi pH > 7)
-

ptl (fistula) abnormln kanlek mezi dutm orgnem (stevem, c

vou, abscesem) a jeho povrchem, kter vznik nsledkem razu, z
ntu, ndoru
-

placebo

podagra

lk, kter nem dn inek na pinu onemocnn

dna

poikilocytza - vskyt ervench krvinek nepravidelnho tvaru

poliomyelitida (poliomyelitis) - dtsk obrna
polyartritida (polyarthritis) - mnohoetn znty kloub

polypeptid
ppm

peptid tvoen vtm potem aminokyselin

miliontiny z celku (partes per milion)

proktitida

znt konenku

prostaglandiny
lesti
proteza

hormonln ltky psobc rozen cv a tlumc bo-

aktivn imunologick produkty alergickch reakc

protein - druh blkoviny

protispasmov
protium

psobc proti svalovm kem

lehk vodk

psoriza lupnka; chronick kon onemocnn s poruchou keratinizace

(rohovn): vznikaj erven pupnky, pozdj i pechzej c a do stb
itch upinek
-

ptza

poklesnut (nap. onho vka, ledviny apod.)

pubick - tkaj c se ochlupen ohanb

purio

pyorea

heterocyklick kyselina obsahuj c dusk, nap. kyselina moov

hnisav vtok, nap. ze zancench dsn II paradentzy

radiomimetika ltky psobc na urit fze bunnho cyklu stejn ja

ko radioaktivn zen (nap. cytostatika)
-

radionuklid (radioizotop) - druh izotopu, samovoln sc rozpadaj cho za

vyzen energie v podob ionizuj cho zen, kter j e pouvan
v lkastv k lebnm a diagnostickm elm
radioprotektiva
nismus

ltky sniujc inek radioaktivnho zen na orga

ragda - trhlina, trbinovit pokozen ke

rachitida (rachitis) kivice: tk deformace kost, zpsoben nedostat
kem vitaminu D v dtstv
-

rozedma (emfyzm) - nahromadn vzduchu v tknch

sacharidy - (t: cukry, uhlovodany, uhlohydrty, glycidy) organick

sloueniny uhlku, vodku a kyslku, vytven v rostlinch, dleit
soust lidsk vivy
salicylty lky uvan ke snen horeky a k lb bolest (analgetika,
antipyretika) a znt (antiflogistika)
-

samootravovn - autointoxikace
sarvngsna

cvik jgy, "svka"

sekret - vmek
sigmoideum
nenku

esovit klika: st tlustho steva ped vystnm do ko

skatol - j edovat plyn vznikaj c v tlustm stev pi rozkladu stolice

skorbut

kurdje: avitaminza z nedostatku vitaminu C

smcgma prcputii
somatick

druh konho mazu

tlesn

spasmus - svalov ke postihuj c hladk i kostern svaly

stafylokoky - kulovit mikroby, tvoc hroznovit shluky a vyvolvaj c
hnisn
stcrkobiIin - odpadn ltka vznikaj c odbournm bilirubinu ve stev
sterkobiIinogcn - odpadn ltka vznikaj c odbournm bilirubinu ve
stev
strava vegansk
blkovin

syrov zeleninov a rostlinn strava, s vylouenm

strava vegetarinsk
b lkovin

zeleninov a rostlinn strava, vetn rostlinnch

strava laktovegetarinsk zeleninov, rostlinn a mln strava, vet

n blkovin neivoinho pvodu
-

strava ovolaktovegetarinsk - vaj en a laktovegetarinsk strava

sympatikus (nerv) - sympatikus zrychluje innost srdce, zuuje vtinu
cv, zvyuj e krevn tlak, zpomaluj e trven, roziuje prduky atd.

systm retikulo-endotelov (RES) - soustava fagocytrnch bunk v rz

nch orgnech, podlej c se na imunit

tachykardie

rychl srden innost

tntra - pouka, spis (v jazyku sanskrt), oznaen indickch spis do

1 4. stolet, kter vykldaj , zpravidla v symbolickm duchu, smysl
4 okruh vdn: vdom o bohu (vidj ), jga, ritul (krija) a cesta
uctvn (atja)
tetanie zven nervosvalov drdivost (hlavn pi nedostatku vpnku v krvi): brnn prst, jazyka, kee sval konetin, obliej e
-

thyreotoxikza

onemocnn z nadbytku hormon ttn lzy v krvi

tonus - napt
toxin - j edovat bakteriln ltka, jed
triglycerid (triaeyalglycerol) - neutrln tuk (l ipid), uloen v podkon
tkni, kter pedstavuje dleitou zsobn formu energie
trombocyt
cen

krevn destika, nezbytn soust krve pro zastaven krv

tromboflebitida - znt il
trop n

pevauj c smr psoben nap. hormonu na urit orgn

tryptofan

aromatick aminokyselina

tuberkulostatika - lky a ltky pouvan k len tuberkulzy

tumor - ndor, otok, zvten i zduen sti orgnu
turgor - napt ke psoben jej m naplnnm tekutinou
tyrozin - aromatick aminokyselina, kter je vchodiskem pro tvorbu
melaninu, hormon ttn lzy aj .

ulcerzn

provzen tvorbou ved

ultrafiltrace filtrace tekutiny pes polopropustnou membrnu psobe

nm vyho tlaku, ne je vlastn tlak tekutiny
-

ultrafiltrt produkt ultrafi ltrace, napklad prvotn mo, kter j e ultra

filtrtem krevn plazmy a m s n krom nzkho obsahu b lkovin
v podstat stej n sloen
-

u rea

moovina

urina - mo
urinoterapie - lba s vyuitm moi
utilizace - vyuit, spotebovn

vagus - hludn nerv, vedouc z hlavy do dutiny bin, kter utlumuj e

innost pl ic, srdce, orgnLI dutiny bin a informuje o jejich bolestech
varixy

kcov ly

vazodilatace - rozcn cv
vazokonstrikce
vna

staen cv

la

vena portae - vrtn ice

venzn

iln

vertigo - toen hlavy

vinegret - zeleninov salt podlc rusk kuchyn

zny Headovy
oblasti na ki, spojen inervac ze stejnch mnch
segment s vnitnmi orgny
-

lzky Brunnerovy - lzky produkuj c stevn vu

lzky Lieberkuhnovy - lzky produkuj c stevn vu

Seznam obrzk a tabulek

Obr. 1 : Doporuen a nevhodn kombinace potravin , . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5
Obr. 2: Aktivita orgn v dennm cyklu (denn biorytmy) . .. . .
30
Obr. 3: Stdn poloh (fz) a podob Msce pi pohledu ze Zem . . .40
. .45
Obr. 4: Aktivita orgn v lunrnm cyklu (msn biorytmy) . .
Obr. 5: Aktivita orgn v ronm cyklu (ron biorytmy) . .
. .49
....

. . .

..

. .

..........

....

...

..

Tab. I :
Tab. 2:
Tab. 3 :
Tab. 4:
Tab. 5:
Tab. 6:
Tab. 7:
Tab. 8:
Tab. 9:

....

. . .

. . . . .

. . . .. . . . . . .

..

. .

. . .

Prov kompl ementrn orgny (podle nskho lkastv)

27
Obdob nejvy a nejni aktivity hlavnch orgn v r. 2002 5 1
Obdob nejvy a nejni aktivity h lavnch orgnll v r. 2003 . . . . 52
Obdob nejvy a nejni aktivity hl avnch orgn v r. 2004 . . . . 53
Obdob nejvy a nejni aktivity hl avnch orgnll v r. 2005 . . . . 54
Obdob nejni aktivity hlavnch orgn
. .. . .
55
.
63
Hormonln sloky v urin vylouen za 24 hodin . .
Jin ltky v urin vyloucn za 24 hodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
el a zpsoby aplikacc uriny
66
. . .......

....

............

. . . . .

...

..

....

.......

. . . . . . .

..

.......

....................... . ...... ...................... .

Obsah
VOD
1.

..............................................................................................................

P!'HRODN LlEBN POSTUPY OISTY ORGANISMU

.......

. ..................

13

1 . 1 Krok prvn: oista stev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4

1 . 2 Krok druh: hoj s dyshakteriemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 6
1 . 3 Krok tet: oista klouhtl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1. 4 Krok tvrt: oista jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1 . 5 Krok pt). oista ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1.6 Krok .!iest: oista Iym.ftickch cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1 . 7 Krok sedm: o6sla cv. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.

BIORYTMY ......................................................................................... 25
2. 1 Nilrohlllu'u! hiOlylmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
2.2 Denn (24hodino v) biorytmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Rozdlen orgnfl z hlediska

tyi

prineipujang a jin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

orgny jang . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1

tyi orgnyjin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2
V l i v Mscc n a 24hodinov biorytmy

. . . . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2. 3 Tdenn hiOfy tmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 6

2. 4 Msc'n hiOlylmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 7
2. 5 Lunrn cyklus ajeho vliv na organismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

Stdn fz Msec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1
Vliv fz Msee n a pohyb energ ie a tekutin v organ ismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2. 6 Ron biorytmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Zvltnosti ronch obdob a jejich v l i v

na

l i d s k organismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Seznn aktivita orgni'! lidskho organismu . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46

3.

VLASTNOSTI A SLOKY URINY .

.........................................................

57

3 . 1 Fyzikln vlastnosti uriny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 7

3.2 Sloky uriny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
3. 3 Lebn inky uriny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

4.

DRUHY U RINY A J EJICH ZVLTNOSTI

..............................................

67

4. 1 R /zn druhy uriny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4. 2 Urina podle plvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
N ovorozeneek urina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Dtsk urina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Urina dosplch

..........

.... ..

ensk a musk urina

Urina drcovsk

4.3

........

. . .
.

.......

..

....

. . . . .

. . .
..

. .

...

. .. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . ..............

Urina thotnch en
Staeck urina

. . . .

. . . . . . . .

Odstt urina
Star urina

.. . . . . . . . . .. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .. . ... . . . .. . . . .

. .

. .

5.

...........

..

. .........

..

.....

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

......

. .
.

......

. . . . . . . . . .. .

. . . ..

. . . . .

.
.

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

.. . . .

. . ..

. . .... .

. . . . . .

. . . . . ..

...

...

. 72

.. ..

73
73

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

73

.. . . . . . . . .. . . . . .

....

. . .. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .. . . . ... . . . . . . . .. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. .

ZPSOBY APLI KACE UIUNY .

.

....

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.............

. . .. ... .
.

. .

.....

..

.....

...... ..........

Pit a kapn uriny podjazyk. . . . . . .

.
..
.
Proplachovn nosohltanu a kloktn urinou . .
. .
.
5 . 3 Inhalace uriny . . . .
.
..
.
..
. .
5.4 Aplikace pomoc kaptka a on vaniky
5.5 Injekn aplikace uriny
.
.
.
.
5. 6 Urinov homeopatikum .
.. . . .
..
5. 7 Urnov mase
. . .
.
..
.
5.8 Mase a obklady z velmi star lIriny
.
.
.
5. 9 Kataplazmy
.
.
.
.
.
.
5. 1 0 Urina odpaen na pvodnho mnostv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5. 1 1 Urina s jlem k vnitnmu pouit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5. 12 Urinov klystry lebn a oistn .
...
.
.
.
.
.
.
.
.
5. 1 3 Miniklystry
5. 1 4 Poevn irigace
.
.
5. 1 5 Urinov hladovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

5.2

. . . . . . . .

. . . . .

. . .

. . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . .

. .

. . . . .

. . . . . . .

. .

. . . . .

. . .

. . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Co NS M E POTKAT PI URINOTERAPII ....

Vyplat se pprava organismu oistou

6. 2 Pprava organismu vhodnou stravou .
6. 3 Nezanejme pi depresch
. . . .
6.4 Zpijemnme si mase .
. .
.
6. 5 Oista pomoc miniklystr
. . .
6.6 Projevy inkzi urinoterapie . . . .
6. 1

. . . . . .

. .

. . . . . . .

. . . . .

..

Pprava vody zbaven deuteria

. . .

. .

. . . . . . . .

. . .

. ..

. .

..

. . . . . . .

. . .

. . . .

. . . . . .

. ..
.

..

..

....

..

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

...

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. ..

......

..

. . . . . .

. . . . . .

...

. . . . .

. .

..

.. .
.

. . . . . .

. . . . .

. . . . . .

..

..

. . . . .

. . . . .

. . . . . .

. . . . . . .

...
...

. . .

. .
.

. . . . . . .

94

/ /3
1 13
117
117

. . . . .

118
1 18

. . . . .

93

/ /2 '

...

1 18

. . . .

. . . . . . .

93

I I ()

. . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . . .

..

91

/11

. . . . . . . .

.......

85

/ 1 ()

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . . . .

...

83

/ 08

. .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

82

/ 05

. . . . . . . .

. . . . . .

78

/ 02

. . . . . . . . . .

. . . . . . .

75

I ()()

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

73
74

. 85

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

72

. . . . . . .

. . . . . . . .

. ........ . . . . . . . ..... . . . . . . . .

71
71

. . . . . . ....

. . . .

Vliv stravy na urinu .

.
.
Urina bhem hladovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vliv emoc na urinu
. . .
.
.

5. 1

6.

70

. . . ........

. .. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

Urina odpaen na Y.. pvodn ho mnostv .

4. 6

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............ . . ........ . . .. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . . . . . . . . ...

Velmi star urina

4.5

. . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

Urina podle zpracovn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

erstv urina
. .
.
.
.
.
. .
. . . . . . . . . . . . . . .

4.4

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

....... . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

119

. . . . . . . .

............... .. . . . . . . . . . . . . . . .. . . .. . . . .

119
121

123

7.

VRINA A URINOTERAPIE V SOUASNM POZNN

8.

POUIT U RINY U JE DNOTLIVCH NEMOC ....... . .... . ... . .. .... . . . . .. . ....... 1 3 1

8. 1
8. 2

Pedpoklady spn lby urinoterapi

.
.
Virza
. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

131

. . . . . . . . .

133

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I n fluenza - c h i p ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 3
Znt elnch a lcnch d uti n
HordeoIlIm - jen zrno
Otitis - znt ucha

etmoidlneh sklpk

. . . . . . . . . . . ....................

. . . . . . . . .....................

Conjunetivitis - znt spojivek

......

...

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

..

. .
. .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

1 34

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

135

.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

135

................

1 36

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rma akutn a chronick . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 6

Ozna - chronick rma

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 38

Akutn znN pr d llc k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 8

8.3 Herpes

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

/39

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Herpes simplex - opar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 9

Herpes zostcr - psov opar

8. 4 Verrucoe Vl/lgore.\" -

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

hrada vice

. . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

1 40

. /41

Ve rrll c ac pian t a rcs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4 1

Vcrrllcac p la nac j u vc n i l i s

141

. . . . . . . . . . . . . ................ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

V crrllcac scni l i s . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 42

8. 5

Infekn onemocnn

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Infekn znt jater - hepatitis

Mononukleza

. .

1 42
1 43

. . . . . . . . . . . . ...................... ..... . . . . . . . . . . . .

1 44

. . . . . ....... .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ....... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 44

. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . ................... . . . . . . . . . . . . . .

1 45

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Varicel l a - plan netovic c

142

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Parotitis -- znt pun c h s l i nnch lz

Spla

. .
. .

......

Tuberk u l za . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4 5

Imunodclicit - snen odolnost vi nemocem

8. 6 A lergie potravino v,

Senn rma - polinza

Potravinov alergie
Kontaktn ekzm

............

chemick a prostorov

. . . . . . . . .

............ . . . . . . . .

.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . ................ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . .. . . . . . . . .

. . . ...... ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

....

. . . . . .

1 47

. . . . .

/47

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 1 48
.

. . . . . . . . . . . . . . . . .

149

. .

149

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

Endogenn atopick ekzm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 0

8. 7

Urinajako kosmetick prostedek

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vypadvn vlas a pokozen vlas barvenm

Ragdy - trhliny .
.

. . . . . . . .

. .. . . . . . . . . . . . .

Kandidza - moniliza .
..

D e rmatomykzy
Seabies - svrab

. . . . . . . . .

..

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

......................

.. .
.

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

........................

151

. . . . . . . . . .

1 52

1 53
1 54

. . . . . .

. . . . . . .

.......

.....................

. . . .....

. . . . . . . . . . .......

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. 1 52

. . . . . . .

Furunkl, karbunkl, gangrna - sn

151

..

. . . . . . .

. . . .. . . . . . . . .....................................

. . . .. . . . . ........ ........... . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

......

. 1 54
.

Akn - trudovitost

8. 8

erstv porann

. . . . . ............... . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. .
. .

. . . . . ...... . . . . . ...... ..

D istorse - podvrtnut, kontuze - pohmodn

Hematomy - krevn pod l i t i ny

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

1 60

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 60

. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . ..... . .. . . . . . . . . . . .. . . . . . ....

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 60
161
161
1 62

Degenerativn a zntliv onemocnn

1 63

Katarakta - ed zkal

1 64

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

G laukom - zelen zkal

Artrzy a artritidy

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . .

Dupuytrenova kontraktura
Celulitida

. .. . . . . . . . . . .

... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zntliv postien pohybovho apartu

Bechtrevova nemoc

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .... . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . .

Revmatick oncmocnn lach a pcriostu

Osteoporza - dnut kost
Phlebitis - znt i L

1 66
1 66

167
1 67
I Ml
1 68

. . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 68

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 69

. . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 70

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . .

Ischemick nemoci

1 64

1 65

.......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Varices cruris - kcov ly

M igrna

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Progresivn polyartritida

8. 1 4

1 58

1 58

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ischialgie, lumbago - bolest v ki

8. 1 3

1 57

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

D i abetes mel l i tus - plavice cukrov

8. 12

156

. . . . . ....... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .....

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Arthritis urica - dna, pakostnice

Arthritis - znt kloubu

1 55

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Bodnut a kousnut
.
8. 1 0 Poplen, opaen, splen sluncem
8. 1 1 Metabolick onemocnn
8. 9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ischemick choroba srdc n..

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . .. . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Claudicatio i n tcrmitens - onemoc n n tepen dolnch konetin

...

. . .

. . . . . . . . .

1 70

1 7J
171
171

Hypertenze - vysok krevn tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 72

8. J 5

Choroby urogenitlnho systmu

Infekce ledvin a moovho mche
B rightova nemoc

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .. . .. ... . . . . . . . . . .... . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .....

Uro l itiza - ledvinov kameny a psek

Cyst i t i s - znt moovho mche
Poruchy menstruanho cyklu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .............. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Mcnoragie - siln prodlouen menstruan krvcen

Fluor vaginalis - poevn vtok

1 73
1 73
1 74
1 76
1 77
1 77

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

178

..................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 78

Mykzy - p l sm - pohlavnch orgn

Menopauza - k l imakterium - pechod

. . . . . . .............. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.. . . . . . . . . . . . . . . .

. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . .

Dysfunkce glandulae suprarenales - dysfunkcc nadlcdvin

. . . . . . . . . . . . . .. . . ......

1 79
1 79
1 80

Hypertrofie (zbytnn) prostaty . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 1

Orchi ti s - znt nadvarlete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 1

8. 1 6

Onemocnn trvicho stroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

182

Paradontza - znt ds n.. . . . . .. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 82

Soo - moun ivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 3
Salmonclza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 3
Tyroiditis -znt ttn lzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ' . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 84
Stuma, zvtcn ttn lzy - volc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . 1 85
Dysfunkcc pankrcatu - porucha funkce slinivky bin .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 5
Obezita - otylost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 86
Dysbaktericmic - porucha nOmln stevn flory . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 87
Obst i pa cc - zcpa . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 1 87
Entci t i s cgional is - MOI'hus Crohn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 8
C o l i t i c u!ccosa - znt tl ustho stcva a koncnku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 9
D i verticulosis colonis - vychlpeniny tlustho stcva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 9
I l c ll1oroidy - zlat la . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 9 1

8. / 7

Malign - zhouhn i nezhoubn onemocnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

191

Lcukcmic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 92

Carcinoma prostatae - rakovina p r o staty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . \ 93

Cacinoma mallllllac - rakovina prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 94
LYlllfcdlll (elcfllllti za) - pOucha odtoku lllzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . 1 96
Kaposiho sarkom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . 1 97
I , i P O Ill, l ipomat6za . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 97
M clanolll, Illclanob las(olll . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 97

ZVR

. . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 99