24.

FILOZOFICK SYSTMY OBDOB ATIKY A DOVREN ECK FILOZOFIE V DLE

ARISTOTELOV A MSK HELNISMUS
KLASICK OBDOB (5.-4st.p.n.l.)
--v tto dob byly vytvoeny zklady vtiny filosofickch obor a vznikla mohutn filosofick soustava
(Platnovy a Aristotelovy soustavy). Filosofick zkoumn se zamovalo zejmna na problm lovka a
jeho ivot na zemi. Zkoum lovka a jeho ivot ve svobodnm mstskm stt.
I. SOFIST v 5.a 6. stol. pnl. po vtzstv ve vlkch proti Peranm, vznikl v ecku relativn blahobyt.
Vy ivotn rove vyadovala t vy vzdln. Jednmi z nejznamnjch uitel
moudrosti, kte ili vzdln byli v t dob Sofist.
-- uitel moudrosti
-- sofismata eck hky, jejich pekonn vedlo k rozvoji logiky
-- vnesli do filosofie relativismus zdraznn situace lovka ve svt a spolenosti,
zdraznn lidskch hranic, je mon doshnout trvalho platnho poznn
-- pedvdli vlastn vlastn enick schopnosti, styl projev, vyuovali tak logiku, gramatiku a
psycholigii. Mli zjem o praktickou filozofii, orientovali na lovka a spolenost, snaili se
eit praktick kadodenn problmy ivota lid.
-- obrtili pozornost od prody ke lovku
-- poprv uinili filosofickm pedmtem mylen
-- chyb hlub fylisofick vzdln, neschopnoct vnovat se teoretick filosofii.
PROTGORS Z ABDRY jako 1 z 1. uil umn
--lovk = subjekt, kdo vci hodnot. -> subjektivismus (domyslel tak Herakleitovu dialektiku)
-- svt bez lovka nem stlou hodnotu je to lovk, kdo hodnot
--pravda nen absolutn, ale jen relativn. Pravda ani nen objektivn, ale jen subjektivn na jednu vc lze
mt dva protichdn a pitom oprvnn nzory, zle na pozici lovka (nemoc = pro nemocnho zlem,
lkae dobrem).
GORGIS Z LEONTN
-- vytyil meznky noetick skepse (nedvra v monost spolehliv poznvat svt)
1) nic nen
2) kdyby nco existovalo, nemohlo by to bt poznno
3) kdyby to mohlo bt poznno, nemohlo by to bt sdleno.
--sofista je vdom vyuit sofismat, tj. logick klam v procesu usuzovn a dokazovn rznch otzek.
II.SKRATS Vm, e nic nevm (469 399 p.n.l.)
-- pochzel z Athn
-- pvrenec vldy aristokrat
-- chodil po Athnch, navazoval kontakty s lidmi, dval jim otzky -> vyvracel jim jejich pravdy
-- pivdl jednotlivce do spor a pozoroval jejich reakce (dialogy)
-- vnoval pozornost sociln etickm problmm a mylen lovka. Ztmco sofist hodnoty relativizovali,
Skrats naslouchal nitru lovka a vil, e se v nm skrvaj sprvn idely.
--pouival metodu dialogu (dialektika) vaha nad tm, co je spravedlnost, co je dobro, vytvel definici
rznch pojm (za to byl povaovn za mistr vytven definic). lovk mus umt pravdu najt, pijmout
ji a pizpsobit se ji. Rozum se skln ped hlasem svdom (vnitn mystick hlas daimonium)
-- 2 fze metody dialogu 1) destruktivn rozbor pravdy, 2) konstruktivn tvoen nov pravdy
--sm nenapsal dn dlo, jeho dialogy znme z dl nslednk (Platn)
-- byl odsouzen k trestu smrti za bezbonost a mravn kaen mldee (to byla zminka)

III.PLATN Obrana SkratovaProtagors(O ctnosti) stava(427-347 p.n.l.)

-- aristokrat, filosof, nejvrnj Skratv k
-- pvrenec vldy filosof
-- zaloil v Athnch kolu tzv. Akademii. (387 p.n.l.) stala se z n nejvznamnj f. kola eck oblasti
-- inspirovalo ho eleatsk uen a Pythagoras
-- vzory vech jsoucen jsou ideje a y jsou ve svt idej
-- pozemsk ivot je odrazem svta idej
-- sny a touhu jsou ze svta idej
-- Platnovy spisy jsou sepsny formou dialog, ve vtin z nich vystupuje jako mluv Skrats.
--stavaje jeho nejrozshlej a obsahov nejbohat dlo
1) pedstava idelnho sttu = existuje 3 tdy ve stt
1) obchodnci, emeslnci, rolnci staraj se o hmotn
zjmy
2) vojci prosazuj vli a est
3) sttnci, ednci, filosofov uplatuj rozum
- jeho sociln reformn projekt negativn inspiroval totalitn reimy 20.st.
2) --proti hmotnmu svtu kladl Platn pravou skutenost, prav byt, je to tzv. SVT IDEJ. Lze si je
pedstavit jako prvotn jsoucna, samostatn podstata vc.
--ve svch idech uval mtu o jeskyni: my jsme svzni v jeskyni zdy ke vchodu, odtud pichz
svtlo. Pedmty za naimi zdy vrhaj na ze ped nmi stny. Tyto stny povaujeme za skuten
vci, nikoli pedobraz pvodnch pedmt. Ideje jsou pedobrazem skutenosti. Cel ivot ijeme
v domnn, e stny jsou skuten svt. Pokud je nkdo proputn, zane poznvat svt kolem ns a
zjiuje, e ve je jin, ne se zdlo. Chce to ct ostatnm zajatcm, tu mu ale nev.
--tud rln svt, kter ns obklopuje, nen opravdovm svtem. Je to jen odstn skutenho svta,
svta id ej. Ideje ili pojmy jsou naemu vdom vrozeny, pouze ideje jsou opravdu skuten.
Platsnk trijhelnk

-- vechno nejdve existuje jen ve svt idj i nae due

-- pokud due provedly nco patnho, spadly do hmotnho svta a vbec si nepamatuj, e njak svt idej
existuje, obas si ale vzpomenou, e existuje nco krsnho, spravedlnost, mr
- anamnsis nae due si vzpomn na svt idej
- vechny vci kolem ns maj pedobraz ve svt idej methexis i nedokonal svt odr urit ideje
--due m podle Platna ti sti.
1) mylen = nesmrteln st due (ve hlav)
2) cit (hru) a
3) dostivost (podbiek)
--vechno nae poznn je vzpomnkou (anamnse) na to, co due u vnmala.
-- veker Platnova filosofie je psoben na dui, je to psychaggia (veden due) a e due je mtus.

III. ARISTOTELS Metafyzika filosofick spisEtika NikomachovaPolitika

--kem Platnovy Akademie (nejdv Platona ctil, pozdji siln kritizoval), povoln Filipem II. k vchov
mladho Alexandra a byl obalovn z bezbonosti, zemel ve vyhnanstv.

--jeho dlo zahrnuje spisy filosofick, etickEtika Nikomachova, logickOrganon nstroj, jak sprvn
myslet)a socilnPolitika
-- za vlastn filosofii povauje vdu o potcch svta, o byt a dn
-- zaloil kolu sloupoad
--Aristotelsk klasifikace vd:
A) vdy postihujc obsah mylen
1) vdy teoretick tzv. metafyzika = prvn filosofie, v Metafyziceodmt Platonovu pedstavu o
reln existence idej a tvrd, e ideje nemohou existovat mimo fyzick svt, definuje
metafyziku jako vdu, kter zkoum jsoucno, pedmtem metafyziky je obecn
podstata
-- tzv. fyzika = druh filosofie vdn o prod, o vzniku a zniku
-- matematika o velikosti a podobch tles.
2) vdy praktick politika: oceuje monarchii, aristokracii a vlda stedn vrstvy
--ekonomika
--etika: uen o morlnm jednn, dleit je rozumnost, statenost, ptelstv..., to
k emu lovk smuje je dobro, nejvy dobro je blaenost
3) vdy poietick emesla, umleck innost.
B) vdy postihujc formu mylen a sdlovn
1) logika nauka o sprvnm mylen, o tvorb dobrho sudku, vztah logiky, gramatiky a reality, ve
m stejn pravidla, pouvme dodnes
2) rtorika
--4 zkladn piny jsoucna
1) causa materialis (ltka - hl) - zlato
--kad vc je tvoena z ltky a formy.
2) causa formalis (forma - morf) - perk
--Forma je to, co z beztvar hmoty vytv skuten vci. (potek formy se vysvtluje
elem)
3) causa efficiens (hybnost) - zlatnk
--Pohyb je proces, v nm ltka nabv formy a prvnm hybatelem je Bh, kter je sm
sob elem.
4) causa finalis (el) pro byl perk vyroben = ozdoba
--el = vnitn pina vc, cl pohybu, naplnn elu se nazv entelechi. el
pedchz uskutenn = teleologie, existuje njak el obsaen ve vci, kter se napln.
--Due = nejvy formou a entelechi ivho tla. Rozum = formou lidsk due
-- ltka+forma = due+tlo due je pina ivho tla, sdl v srdci, je zdrojem pohybu, due je rostlinn,
zvec a lidsk (tato jedin je obdaena rozumem formou)
--pokldal souvislost logika s jazykem: jako gramatika m sv pravidla, tak sudky mus sestavovat podle
logickch zkon.
--lovk = bytost spoleensk (zoon politikon).
--vymezil transcendentlie = kategorie analycha, od nieho nemusm odhlet, protoe ve jsou stejn,
vechno je jsoucno, nevymezil vci jednotliv.
Abstraktn vymezen:
1) kategorie substance
2) kvality
3) kvantity
4) vztah
5) odpov na otzku kde?
6) kdy?
7) polohy
8) habitusu (jak se jev)
9) kategorie innosti
10) kategorie trpnosti
--min. 1 odpov bude jin, 2 vci nikdy nebudou stejn, vdy se v njak kategorii li.

HELNISTICK FILOSOFIE od konce 4. stol.pnl. a do roku 529

--Justinos zavel antick filosofick koly, rozpad se e Alexandra Velikho - *politick a ekonomick
krize filosofie je ovldna skeps
-- hrout se starovk svt, formovn stedovkho svta
-- ms se nrody, kultury, tradice, nboenstv a filosofie -> spousta rznch kol
EPIKROS (EPIKUREJCI)
-- zakladatel Epikuros
-- atomista svt tvoen atomy
-- lidskou dui nepovaoval za nesrtelnou
--nejvy hodnota je tst (blaenost), jeji projevem je rozko jde o duchovn I tlesnou rovinu
-- bohov se o svt a osud lovka nezajmaj a lovk se o sebe mus postarat sm
-- jeho filosofie se neujala, neuml zodpovdt otzku utrpen lovka
--na smrt se lovk nemus bt, kdy ije, nen smrt a kdy pijde smrt, nebude tu lovk. Dleit je prot
ivot.
STOICISMUS
--zakladatel byl ZENN Z KTIA
--SENECA, EPIKTTOS, MARCUS AURELIUS
-- Chrsippos stoickou nauku psemn zpracoval a systematizoval
-- Epikttos rad nm, jak mme t, to co meme ovlivovat, mme ovlivovat a to co nememe
ovlivovat, mme pijmout
-- zklad veho je Bh, jako duch (pneuma) ve prostupuje, ve se vm souvis
-- ve je harmonicky a smyslupln uspodno, ve je v rovnovze
-- lovk m it ve shod s tmto dem
--lovk se mus osvobodit (apatheia) od negativnch sklon vn. lovk zsk pozitivn rysy ctnosti =
prv dobro, nejvy dobro je ctnost
--draz na rovnost vech lid
SKEPTICISMUS
-- skeptesthai uvaovat, zkoumat
-- nava z mnoha rznch nzor a rznch f. kol
--zakladatel byl PYRRHN z lidy radil zdret se sudku (epoch) o skutenosti
--zdren vyplv z trojho poznn:
1) nejsme schopni o dn vci ci, jak je doopravdy, ale pouze jak se nm
jev (ne trva je zelen ALE trva se mi jev zelen)
2) o vem meme mt protichdn nzory.
3) Nen pevn hranice (kritrium) pro poznn a hodnocen vc.
--mme bt lhostejn ke vemu.
-- nemme-li jistotu, je lpe se neangaovat a snait se doshnout vnitnho klidu
-- probabilismus = dosahujeme nikoli pravdiv, ale pravdpodobn poznn

V. POKRAOVATEL PLATNOVI
--Platnovi pokraovatel rozvjeli Akademii Star, Stedn a Nov. Snaili se pekonat skepse a nedvry
ve spolenosti v lidskm poznn.
--1)*stedn platnismus
--pedstavitel = PLTARCHOS a NMNIOS: zkoumali otzky o Bohu, prozetelnosti, duchovnm
ivot ovlivnili kesansk myslitele 2. Stolet -. Vznik novoplatonismu
-- FILIN ALEXANDRIJSK (pedchdce novoplatonismu): filosofie spov v poznn Boha, ten je
nevslovn, nepedstaviteln, nevslovn a mimo vechny kategorie a na svt psob skrze prostednka

-> slovo = logos. Metodou filosofie je nazrn - kontemplace

2)novoplatnismus
--zakladatel byl AMMNIOS SAKKS nezanechal dn dlo
--jeho k PLTNOS uspodal jeho nauku - nneady
--vaha o Jednom = zklad, potek, dobro, Bh, z nho vyzauje dal skutenosti.
1. vyzauje duch v nm je obsaen svt = ideje.
2. vyzauje svtovou dui jej soust jsou due lid
3. vyzauje hmotu
--2 cesty k poznn:
1) od vesmru a prody ke zdroji krsy
2) ponorem do nitra, kde najdeme zklad byt.

--helnistick mylen ovlivovala tak GNZE = poznn m k nboenstv, syntza rznch proud
vetn kesnstv a idovstv
-- lid jsou v nejist politicko-ekonomick situaci, vstupovali do spoleenstv, kter slibovala vykoupen
skrze hlubok poznn boskho zkladu
-- hnut bylo neptelsk vi svtu a tlesnosti to ve m bt umrtveno, aby lovk doshl osvobozujcho
poznn