Zaniklé Monarchie Asie

Zanikl monarchie Asie
Obsah
1
Armnsk krlovstv v Kilkii
1.1
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.1
Kilkie pod vldou Byzance
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.2
Vybudovn armnsk moci v Kilkii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.3
Prvn kov vprava a Roubenidsk knectv
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.4
Armnsk krlovstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.5
Dynastie Lusignan a padek krlovstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2
Rozen armnsk populace v Kilkii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.1
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3.2
Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Astrachask chant
2.1
Djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.1
Obdob ped Astrachaskm chantem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.2
Rusk vboje a Astrachask anexe
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2
Seznam vldc
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.1
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.2
Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.3
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ampa
nsk csastv
4.1
na za vldy dynastie chin (221-206 p. n. l.)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Postupn padek dynastie chin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
na za vldy dynastie Chan (206 p. n. l.220 n. l.) a Sin (9-25 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
4.2.1
dynastie Zpadn Chan (206 p. n. l.8/9 n. l.)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
4.2.2
dynastie Sin (8/9-25 n. l.)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
4.1.1
4.2
ii
OBSAH
4.2.3
dynastie Vchodn Chan (25-220 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

*
10
4.3
na bhem obdob T krlovstv (220 [4]280) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
4.4
na za vldy dynastie in (265-420) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
4.5
na bhem obdob jinch a severnch dynasti (420-589) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
4.6
na za vldy dynastie Suej (581-618) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
4.7
na za vldy dynastie Tchang (618-907) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8
na v obdob pti dynasti a deseti krlovstv (907-960) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8.1
Dynastie Pozdn Liang (907-923)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8.2
Dynastie Pozdn Tchang (923-936)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8.3
Dynastie Pozdn chin (936-946) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8.4
Dynastie Pozdn Chan (947-950) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.8.5
Dynastie Pozdn ou (951-960) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
na za vldy dynastie Sung (9601279) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
4.9.1
Dynastie Severn Sung (9601127)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
4.9.2
Dynastie Jin Sung (11271279)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
4.10 na za vldy dynastie Jan, mongolsk vlda (12711368) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
4.11 na za vldy dynastie Ming (13681644) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
4.9
4.11.1 dynastie Jin Ming (16441659)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
4.12 na za vldy dynastie ching (1644* [8]1912) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
4.12.1 Dobyt ny a pd Ming
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.12.3 zemn expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.12.4 Postupn pd dynastie
15
4.12.2 chingt csaov
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.12.5 Restaurace generla ang Sna (19151917)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.13 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.13.1 Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.13.2 Reference a poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.13.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
nsk imprium
17
Krlovstv ou (13541357)
18
6.1
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
6.2
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
6.2.1
Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
6.2.2
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
Daljirovsk sultant
20
7.1
20
Daljirovt vldci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
OBSAH
iii
7.2
Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
7.3
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
Dngarsk chant
21
8.1
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.1.1
Pvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.1.2
Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.1.3
Formovn chantu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.1.4
Vzestup chantu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.1.5
Boogtu chn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
8.1.6
Prvn ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
8.1.7
Druh ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
8.1.8
padek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.1.9
Tet ojratsko-mandusk vlka
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.2
Vldci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
8.3
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
8.3.1
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
8.3.2
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
e Chan (13601364)
27
9.1
Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
9.2
Vlka s u Jan-angem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
9.3
Znik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
9.4
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
9.4.1
Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
9.4.2
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
10 Chodsk chant
30
10.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
10.1.1 Pvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
10.1.2 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
10.1.3 Obsazen Tibetu
30
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10.1.4 Druh polovina 17. stolet
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
10.1.5 Lhabzang chn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
10.1.6 Znik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
11 lchant
32
11.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
11.1.1 Hleg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
11.1.2 Ran lchant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
iv
OBSAH
11.1.3 Aliance s kiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33
11.1.4 Pestup k islmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33
11.1.5 padek e
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
11.2 Seznam lchn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
11.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
11.3.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
11.3.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
11.3.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
12 Kazask chant
12.1 Historick vvoj
35
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
12.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
12.3 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
13 Khmrsk krlovstv
36
13.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
13.1.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
14 Korejsk csastv
37
15 Krlovstv Ajutthaja
38
15.1 odkazy
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
15.1.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
15.1.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
15.1.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
16 Krlovstv chu
16.1 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17 Krlovstv Kunind
39
39
40
17.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
17.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
18 Krlovstv Rjkj
41
18.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
18.2 Obchodovn po Asii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
18.3 Seznam rjkjskch krl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
18.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
18.4.1 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
OBSAH
19 Krlovstv Tungning
43
20 Krlovstv Wu
44
21 Laosk krlovstv
45
21.1 Seznam laoskch krl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
45
21.2 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
45
22 Lazika
46
22.1 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
22.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
22.3 Seznam lazskch krl
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
22.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
22.4.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
22.4.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
22.4.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
23 Lu (stt)
48
23.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
23.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
23.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
23.2.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
24 Mandukuo
49
24.1 Vznik a historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1.1 Pozad
49
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
24.1.2 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
24.1.3 nsko-japonsk vlka, druh svtov vlka, konec
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
24.2 Civiln ivot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
24.2.1 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
24.2.2 Administrativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
24.2.3 Demograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
24.2.4 kolsk systm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
24.2.5 Potovn systm
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
24.2.6 Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
24.3 Obrana a bezpenost, japonsk okupace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
24.1.4 Mezinrodn uznn
24.3.1 Policie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
24.3.2 Armda Mandukua . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
24.3.3 Japonsk okupace Mandukua . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
vi
OBSAH
24.4 Ohlas v umn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
24.5 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
25 e Ming
25.1 Vznik dynastie
55
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
25.2 Zem a lid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
25.2.1 Zem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
25.2.2 Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
25.3 Spolenost a kultura
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
25.3.1 Literatura a umn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
25.3.2 Neokonfucianismus
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
60
25.3.3 Meninov nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
25.3.4 Vda a vzdln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62
25.4 Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
64
25.4.1 Ran obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
64
25.4.2 Dan a nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
25.4.3 Zemdlstv
65
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25.4.4 Msta a emesla
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
25.4.5 Obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
25.5 Sprva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
25.5.1 Instituce a ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
25.5.2 Aristokracie a ednci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
69
25.6 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
71
25.6.1 Ran mingsk obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
71
25.6.2 Vztahy s Tibetem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
25.6.3 Na jihozpadn hranici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
25.6.4 Stedn mingsk obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
25.6.5 padek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
25.7 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
77
25.7.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
77
25.7.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
77
25.7.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
25.7.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
84
26 Mong Mao
85
26.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
26.2 Panovnci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
26.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
26.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
OBSAH
vii
26.3.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
26.3.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
86
27 Mughalsk e
87
27.1 Djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
87
27.1.1 Zrod mughalskho impria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
87
27.1.2 Vrcholn obdob Mughal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89
27.1.3 Rozpad e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91
27.2 Ekonomika a sprva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
27.2.1 Sprva sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
27.2.2 Finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
27.2.3 Platov systmy
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
27.2.4 Obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
27.2.5 Hlavn msto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
27.3 Kultura a umn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
27.3.1 Literatura a umn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
27.3.2 Architektura
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
27.3.3 Nboenstv
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
96
27.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
97
27.4.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
97
27.4.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
97
27.4.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
27.4.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
28 Mustang (krlovstv)
100
28.1 Prodn pomry
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
28.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

28.3 Film a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
28.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
28.4.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
29 Parthsk e
102
29.1 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

30 Pozdn ou
103
30.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

30.2 Csaov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
30.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
30.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
30.3.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
viii
OBSAH
30.3.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
31 Pozdn Chan (Pt dynasti)
104
31.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

31.2 Csaov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
31.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
31.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
31.3.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
31.3.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
32 Rmsk sultant
32.1 Historick vvoj
105
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
32.1.1 Ped vznikem rmskho sultantu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
32.1.2 Obdob nezvislosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

32.1.3 Mongolsk nadvlda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
32.2 Sttn zzen a spolenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
32.3 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
32.4 Seznam rmskch sultn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
32.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
32.5.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
32.5.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
33 e Chan
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
110
33.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

33.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
33.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
33.2.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
33.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
34 e Jan
112
34.1 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

34.2 Zem a lid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
34.3 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
34.3.1 Literatura a umn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
34.3.2 Kulturn vmna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
34.3.3 Nboenstv
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
34.4 Sprva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

34.4.1 Centrln ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
34.4.2 Mstn sprva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
OBSAH
ix
34.5 Politika a ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

34.5.1 Chubilajova vlda
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
34.5.2 Prvn nstupci Chubilaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

34.5.3 Pozdn Jan
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
34.5.4 Severn Jan
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
34.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

34.6.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
34.6.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

34.6.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
34.6.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
35 e Liao
121
35.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

35.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
35.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
35.2.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
35.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
36 e Sung
123
36.1 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

36.1.1 Severn Sung, 9601127 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
36.1.2 Jin Sung, 11271279 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
36.2.1 ednick zkouky a dentry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

36.2.2 Prvo, spravedlnost, a forenzn vdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
36.2.3 Vojenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
36.2.4 Umn, literatura a lozoe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
36.2.5 Kuchyn a oblkn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
36.3 Hospodstv, prmysl a obchod
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
36.4 Technologie, vda a inenrstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

36.4.1 Steln prach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
36.4.2 Men vzdlenosti a mechanick navigace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
36.4.3 Vzdlanci, objevy a astronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
36.4.4 Matematika a kartograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132
36.4.5 Tisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
36.4.6 Vodn stavby a nmonictv
36.4.7 Architektura
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
36.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

36.5.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134
OBSAH
36.5.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
36.5.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
37 e Tchang
139
37.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

37.1.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
37.1.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
37.1.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
38 e in (11151234)
141
38.1 Politick historie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
38.1.1 Potky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

38.1.2 Rozmach e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
38.1.3 Pd e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
38.2 insk vojenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
38.3 Pamtka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
38.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
38.4.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
38.4.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
38.4.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
39 e Sia (13621371)
145
39.1 Vznik a vlda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

39.2 Znik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
39.3 Dozvuky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146
39.4 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

40 Sibisk chant
147
40.1 Seznam vldc (chn) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

40.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
40.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
40.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

41 Stt Sung
148
41.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

42 e Sung (13551367)
149
42.1 Bl lotos a povstn rudch turban

42.2 Vznik a expanze (13551359)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
OBSAH
xi
42.3 padek (13591363) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

42.4 Znik (13631367) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
42.5 Ddici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
42.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
42.6.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
42.6.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

42.6.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
43 Krlovstv Ta-li
154
43.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

43.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
43.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
43.2.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
44 e Tchien-wan
155
44.1 Pprava povstn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

44.2 Povstn a zaloen sttu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
44.3 Krize a nov expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

44.4 Znik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
44.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
44.5.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
44.5.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

44.5.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
45 Tchu-j-chun
158
46 Tmrovsk e
159
46.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
47 Krlovstv in
160
47.1 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

48 Trapezuntsk csastv
161
48.1 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

48.2 Rozkvt ve 13. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
48.3 Znik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
48.4 Pehled trapezuntskch csa
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
48.5 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

49 Krlovstv Wu (13631367)
163
xii
OBSAH
49.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
49.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
49.2.1 Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
49.2.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

50 Zpadn Sia
164
50.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

50.1.1 Tangutt panovnci (Tabgaov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
50.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
50.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
50.2.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
50.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
50.3 Zdroje textu a obrzk, pispvatel a licence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
50.3.1 Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
50.3.2 Obrzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
50.3.3 Licence obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
Kapitola 1
Armnsk krlovstv v Kilkii

Armnsk krlovstv v Kilkii neboli Kilikijsk Armnie (armnsky , Kilikioy Haykakan T'agaworowt'iwn), byl stedovk sttn
tvar na pomez dnenho Turecka a Srie, na bezch
Alexandrettskho zlivu. Armnsk krlovstv v Kilkii nesm bt zamovno za antick Armnsk krlovstv. Byl to
stt zaloen armnskmi uprchlky, kte do Kilkie emigrovali ped selduckou invaz na Kavkaze. Nezvisl byl
piblin v letech 1078 a 1375.
dobyli oblast pvodn domoviny Armn. Po pdu Bagratidsk Armnie a bhem nsledujcch stalet byl armnsk
stt neschopen se obnovit a nabt zpt svou nezvislost a
zstal tak pod nadvldou selduckch kmen.
1.1.2
Vybudovn armnsk moci v Kilkii
Krlovstv v Kilkii bylo zaloeno Rubenidskou dynasti, vedlej vtv Bagratidsk dynastie, kter vldla v Armnii a
Gruzii. Hlavnm mstem Kilckho krlovstv byl Sis, dnen tureck msto Kozan. Bhem kovch vprav byli Armni blzkmi spojenci evropskch kik a sami se nazvali batou kesanstv na vchod. Kilkie od doby, co
byli Armni pod ciz nadvldou, slouila jako centrum armnsk kultury a nacionalismu.
Armnsk krlovstv v Kilkii ovldalo velk msta a hrady, napklad pstav Korikos, Partzerpert, Vlaha (dnen Pevnost Korikos v Armnskm krlovstv v Kilkii, 13. stolet
Feke), Hromgla, Tarsos, Anazarbe, Til Hamdoun, Mamistra (dnen Misis), Adana a pstav Ayas (Aias).
1.1 Historie
1.1.1
Kilkie pod vldou Byzance
Byzantsk vojska dobyla na Arabech oblast Kilkie roku

965 za vldy csae Nikefora II. Mstn muslimov byli vyhnni a jejich msto zaali zaujmat do zem zvan
kesant osadnci ze Srie a Armnie. Csa Basileios II.
Bulgaroktonos (976 - 1025) se pokusil rozit jm oblast
Kilkie smrem na vchod do Vaspurakanu a arabsk drVlajka se znakem Rubenid
avy v Srii na jihu. Dky byzantskmu vojenskmu taen
byla Kilkie rozena o oblast Kappadokie a o hornat ob- Mstn Armni zaali slouit Byzantsk i jako vojci a
lasti severn Srie a Mezopotmie.
guverni, pevzali tak kontrolu na mstnmi dleitmi
Armnsk migrace se jet zvtila po formln anexi Vel- mocenskmi centry. Kdy zaala v chaotickch letech po
k Armnie Byzanc roku 1015 a o devatenct let pozdji bitv u Mantzikertu byzantsk moc v oblasti slbnout, nnsledovala dal velk migran vlna, kdy seldut Turci kte mocn Armni vyuili pleitosti se osamostatnit, za1
KAPITOLA 1. ARMNSK KRLOVSTV V KILKII
tmco ostatn zstali, alespo formln, Konstantinopoli loajln. Nejspnj z tchto ranch vlenk, byl bval generl csae Romana IV. Philaretos Brachamios. Mezi
lty 1078 - 1085 Philaretos vybudoval knectv sahajc od
Malatye na severu k Antiochii na jihu a Kilkie na zpad
po Edessu na vchod. Do zem pozval mnoho armnskch
lechtic, kterm daroval pozemky a hrady. Po Philaterov
smrti se vak e rozpadla zpt na mal panstv.
Jednm z tchto lechtic byl Ruben, kter byl zce spznn
s poslednm Bagratunidskm armnskm krlem Gagikem
II. Ruben vdl, e nebude schopen obnovit Bagratunidsk
krlovstv, proto se rozhodl povstat proti byzantsk moci v
Kilkii. Ruben zskal pro svou vc dal armnsk lechtick pozemkov magnty. Tak, lta pn 1080 bylo v Kilkii
zzeno nezvisl Armnsk knectv, budouc krlovstv,
ktermu vldl Ruben a jeho nstupci (t zvan Rubenid).
Koncem 11. stolet, po Rubenov smrti roku 1095 existovalo v oblasti Kilkie est dleitch knectv:
Lampron a Babaron, nachzejc se v jinm konci Kilckch bran, ktermu vldl bval byzantsk generl Oshin, zakladatel vznamn Hethumidsk dynastie.
Na severovchod se nachzelo knectv Rubenova
syna Konstantina I. Jeho moc se oprala o pevnosti Prvn armnsk krl v Kilkii Leon II.
Partzapert a Vahka.
Marask knectv se nachzelo jet dle na severovchod mimo zem Kilkie, ktermu vldl Tatoul,
bval byzantsk mstodrc.
Vchodn od Marae drel armnsk lechtic Vasil
pevnosti Raban a Kesoun, byl vak selduckm vazalem.
Severn od Vasila se nachzelo Malataysk knectv, ktermu vldl Gabriel z Meliteny, jeden z Rubenovch bvalch ednk, rovn jako vazal Selduckch Turk.
Mezi dobrmi skutky, kter armnsk lid vykonal

vi crkvi a kesanskmu svtu me bt zejmna
zdraznno, v onch asech, kdy kesant princov a vlenci thli zskat zpt zemi svatou, dn jin lid ani nrod, s takovm zancenm, nadenm a vrnost nepispchal na pomoc, jako tak
uinili Armni, kte zsobili kiky komi, potravinami a doprovodem. Armni pomohli tmto
vlenkm s rozhodnost a vrnost bhem svat
vlky (Ecclesia Romana, 1584)
Armni se pot na dv stolet stali sten spojenci, s A nakonec na vchod leelo Edessk panstv, kterten protivnky kik.
mu vldl Gabrielv ze Thoros.
Nakonec se objevilo poslen centrln moci, pod ezlem
vzestupujc moci Rubenidskch knat. Ve 12. stolet Ar1.1.3 Prvn kov vprava a Roubenidsk mni unikli o vlas uvren zpt pod byzantskou nadvldu. Kne Leon I. Armnsk pipojil armnsk poben
knectv
msta pod vldu Armnskho knectv, m upevnil svou
Bhem vldy Konstantina I., kici postupovali Anatoli obchodn dominanci v oblasti. V roce byl vak 1137 Ledle na vchod dobt Jeruzalm. V kicch Armni v Ki- on I. poraen a s nkolika dalmi leny jeho rodiny zalkii zskali mocn spojence, dky kterm Kilkii osvobo- jat byzantskm csaem Janem II. Komnenem, kter Kidili od Turk a zabezpeili ji dky zaloenm kickch lkii nepestal povaovat za byzantskou provincii. Leon I.
stt Edessk hrabstv a Antiochijsk knectv. Armnsk zemel ve vzen o ti roky pozdji. Jeho nstupce Thoros
pomoc byla pro kiky velmi cenn, tak e pape eho II. byl tak uvznn, ale roku 1141 se mu podailo uprchXIII. ekl:
nout a postavit se znovu do ela protibyzantsk politiky v
1.1. HISTORIE
Kilkii. Zpotku byl spn, ale nakonec roku 1158 od- golskm l-chantem ptelsk vztahy, m si Armni zapishl svou vrnost csai Manuelu I.
jistili z vnjku bezpenost. Hethumid se dokonce pokusili
Armnsk stt se v tto dob stal ji tak vznamnm, e se Mongoly obrtit na kesanstv, avak marn.
sdlo hlavy Armnsk crkve peneslo do mocn pevnosti
na Eufratu Qal'at ar-Rumu a rubenidsk knata v Kilkii
1.1.5
pokraovala ve sv vld.
1.1.4
Dynastie Lusignan a padek krlovstv
Armnsk krlovstv
Armnsk mince z let 1080-1375
Znak Armnskho krlovstv v Kilkii za vldy rodu Lusignan
V roce 1187 piel k moci kne Leon II. a stal se nejdleitj postavou armnskho krlovstv v Kilkii. Bhem
sv vldy elil vldcm z Konyi, Aleppa i Damaku. Tmto pipojil ke Kilkii nov zem a zdvojnsobil rozlohu
armnskho pobe. Tak vynaloil velk sil na rozen armnsk vojensk moci. V t dob egyptsk sultn
Saladin svou invaz do Jeruzalmskho krlovstv velmi
oslabil kick stty a bezprostedn vyvolal tet kovou
vpravu. Leon II. z tto situace protoval zlepenm svch
vztah s Evropany. Dky podpoe msko-nmeckho csae
Friedricha I. Barbarossy a jeho syna Jindicha IV. bylo Armnsk knectv poveno na krlovstv. Roku 1198 Leon
II. si zabezpeil svou korunu a stal se prvnm armnskm
krlem v Kilkii.
Koruna pot pela prostednictvm druhho manelstv
Leonovy dcery Isabely na jeho rivaly z rodu Hethumid.
V t dob Blzkho vchodu doshli Mongolov, kte dobyli Velkou Armnii, Mezopotmii, Srii a postupovali na
Egypt. Mongolsk dobyt bylo pro Armny, kte stle ili ve Velk Armnii na Kavkaze katastrofou, tento osud se
Kilkii vyhnul, protoe Mongolov se nikdy nepokusili si ji
podrobit. Ba naopak, Hethumidt krlov navzali s mon- Znak Krlovstv Kypru, Jeruzalma a Armnie po roce 1393
KAPITOLA 1. ARMNSK KRLOVSTV V KILKII
Hethumid vldli v Kilkii a do zavradn krle Leona

V. roku 1341. Pot byl krlem zvolen Leonv bratranec
Guy de Lusignan, kter vldl jako Konstantin IV. Armnsk. Dynastie Lusignan byla francouzskho pvodu, avak v
oblasti mla silnou oporu v Kyperskm krlovstv, kter zaloil jeruzalmsk krl, jmenovec Konstantina IV., Guy de
Lusignan. Mezi Lusignany na Kypru a Armny byli vdy zk vztahy. Nicmn kdy se proevropt Lusignanov chopili moci, pokusili se v Armnii prosadit katolictv a zemi
celkov piblit zpadn Evrop. Mstn armnt lechtici
zmny povtinou akceptovali, avak rolnictvo se postavilo
proti zmnm. Situace nakonec vedla k povstn.
dom of Jerusalem. Cambridge : Cambridge University

Press, 1999. 376 s. ISBN 0-521-06161-X. (anglicky)
Pozdji ve 14. stolet bylo Armnsk krlovstv v Kilkii napadeno Mamlky. Pd hlavnho msta Sisu v dubnu 1375
do rukou muslim pispl k denitivnmu konci krlovstv.
Posledn krl Leon VI. zemel roku 1393 v exilu v Pai pot, co marn dal dal kovou vpravu. Titul armnskho krle si nakonec pisvojil Leonv bratranec, kypersk
krl Jakub I., kter tak titul spojil ji se svmi tituly krle
Kypru a Jeruzalma. Posledn nezvisl armnsk entita tak
byla po tech stovkch let suverenity a rozkvtu zniena.
RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol.

2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East
: 1100-1187. London : Penguin Books, 1990. 376 s.
ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)
RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol.
3, The kingdom of Acre and the later crusades. London
; New-York ; Toronto : Penguin Books, 1990. 529 s.
ISBN 0-14-013705-X. (anglicky)
Jacob G. Ghazarian: The Armenian Kingdom Cilicia
during the Crusades. Richmond 2000.
C. Mutaan: La Cilicie au carrefour des empires. 2
Bde. Paris 1988.
C. Mutaan: Le Royaume armnien de Cilicie. 12e-14e
sicle. Paris 1993.
Bedros A. Tekeyan: Bibliography of Cilician Armenia :
1500-2000 / Bibliographie de la Cilicie Armenienne. 2.
rev. & augmented ed. Tekeyan, Laval, Quebec 2001,
ISBN 2-9806391-1-7
S poukazem na to, F. Nansen pe:Kdy lid, kte maj zkuenost se zlm osudem, vybuduj vzkvtajc stt v ciz zemi,
obkleni nepteli ze vech stran a pokrauj ve sv existenci dal ti stalet, nen to ne podpis mimodn sly uvnit
1.3.2
tchto lid.
Souvisejc lnky
Byzantsk e
1.2 Rozen armnsk populace v

Kilkii
Armnie
Kick stty
Lusignan
Akoliv Mamlci pevzali nad Kilkii kontrolu, nebyli s
to ji udret napod. Tureck kmeny, kter vedl vlenk
Genocida Armn v roce 1915
Tamerln, si prorazily cestu Kilki a utvrdily se zde. Ve
vsledku na ticet tisc Armn opustilo kilckou pevninu a usadilo se na Kypru, kde ili pod francouzskou a po- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Armenian
t bentskou vldou a do roku 1489. Armni, kte z- Kingdom of Cilicia na anglick Wikipedii.
stali v Kilkii zde zachovvali armnskou populaci a do
Armnsk genocidy roku 1915. Jejich potomci jsou nyn
rozptleni v Armnsk diaspoe a Svat armnsk dieczi
v Anteliasu v dnenm Libanonu.
1.3 Odkazy
1.3.1
Literatura
T. S. R. Boase (Hrsg), The Cilician Kingdom of Armenia. Scottish Academic Press, 1978.
RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol.
1, The rst Crusades and the foundation of the King-
Kapitola 2
Astrachask chant
Astrachask chant byl tatarsk feudln stt, kter vzni- 2.2 Seznam vldc
kl po rozpadu Zlat hordy. Existoval v 15. a 16. stolet.
Hlavnm mstem byla Astracha (Xacitarxan). Zanikl roku Chnov Astrachaskho chantu:
1556, kdy byl pipojen k carskmu Rusku.* [1]
Astrachask chant se nachzel pi st eky Volhy do
Kaspickho moe. Pod jeho kontrolu spadalo zem, dnes
znm jako Astrachask oblast, dle t Kalmycko. Na severu sousedil s Nogajskou hordou a na zpad s chantem
Krymskm.
Mxmd (1460 - 1466)
Obyvatelstvo bylo tvoeno Nogajci a astrachaskmi

Tatary. Vldu nad chantem ml chn.
Qasim II. (1504 - 1532)
Qasim I. (1466 - 1490)

Ghabdelkarim (1490 - 1504)
Aq Kubek (1532 - 1534)

Ghabdraxman (1534 - 1538)
Darwish Ghali (1537 - 1538)
2.1 Djiny
Shayex Xaydar (1538 - 1541)
2.1.1
Obdob ped Astrachaskm chantem
Aq Kubek (1541 - 1544)

Yaghmurchi (1544 - 1554)
Od 5. stolet n.l. byla oblast doln Volhy osdlena nkolika rznmi turkickmi kmeny. O pr stolet pozdji, po
mongolsk invazi se zem dostalo pod kontrolu chantu
Zlat horda. Astrachask chant byl zaloen v roce 1460
Maxmudem Astrachaskym, pln nezvislm se vak stal o
est let pozdji (1466) za vldy Qasima I.
2.1.2
Darwish Ghali (1554 - 1557)
2.3
2.3.1
Odkazy
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Astrakhan

Khanate na anglick Wikipedii.
Rusk vboje a Astrachask anexe
Roku 1530 se Astrachask chant spojil se svmi [1] http://www.astrologos.cz/texty/nostradamus/hrozny.html

krymskmi a nogajskmi sousedy v taen proti Rusku. V
roce 1552 byl Kazask chant dobyt Ivanem Hroznm, dva
roky pot (1554) se Astracha stala ruskm vazalem, dky 2.3.2 Souvisejc lnky
sti astrachask lechty sympatizujc s Ruskem. Astra Astrachask oblast
chask chn Darwish zskal toit na Krymu, kde zskal podporu pro vyhnn Rus z Astrachan. Ivan IV. po Djiny Ruska
slal do Astrachan armdu, vyplil hlavn msto a zem
anektoval.
Rusk carstv
5
KAPITOLA 2. ASTRACHASK CHANT
2.3.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Astrachask

chant ve Wikimedia Commons
Kapitola 3
ampa
Indrapura, Amaravati, Vidaja, Kauthara a Panduranga.
Vrcholu moci ampa doshla v 9. a 10. stolet, kdy se vldnouc dynastie piklonila k buddhismu. Pot nastal, pod
tlakem Vietnamu, postupn pokles moci ampskho sttu.
Centrem zem byla piblin do roku 1000 Indrapura, pot
Vidaja, roku 1471 dobyt vietnamskou armdou. Centrum
sttu se pot pesunulo na jih do Pandurangy. V nsledujcch staletch ampa pevala v postaven vietnamskho vazala. Po nespn vzpoue kleslo roku 1697 pandurangsk knectv na autonomn zem vietnamskho sttu.
Nakonec roku 1832 Vietnam zbvajc amsk zem anektoval.
amov, mluvc amtinou, e nleejc k malajskopolynskm jazykm dnes ij ve Vietnamu, Kambodi a
Laosu v postaven nrodnostn meniny.
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Champa na
anglick Wikipedii.
Jihovchodn Asie kolem roku 1100, ampa zelen, Vietnam lut,

Khmer mode
ampa i amsk e (vietnamsky Chm Pa, Chim

nh; nsky pchin-jin Zhn chng, znaky ) bylo
hinduistick krlovstv nroda am, rozkldajc se v 7.
19. stolet ve stednm a jinm Vietnamu.
Pedchdcem ampy bylo krlovstv Lin-i (, nsky)
i Lm p (vietnamsky), kter existovalo od roku 192,
nicmn vztahy mezi ampou a Lin-i jsou nejasn. ampa se skldala z pti knectv, byly to od severu k jihu
7
Kapitola 4
nsk csastv
nsk csastv (nsky: ) nebo csask na
byl sttn tvar existujc v letech 221 p. n. l.-1912 na vtin zem historick ny. Bylo zaloeno prvnm csaem,
kterm byl chin '-chuang-ti z dynastie chin. Csastv
zaniklo za csae San-tchunga (vlastnm jmnem Pchu-i),
kdy bylo svreno Sinchajskou revoluc
e vytvoen pot, co roku 221 p. n. l. krl eng z
dynastie chin sjednotil nu vldl jako Prvn csa
('chuang-ti pinyin: sh hungd). Titul ti ( pinyin:
d) * [1] na Zpad pekldan jako csa* [2] je pak
pouvn pro vtinu nsledujcch panovnk, a do svren dynastie ching v roce 1911.
Za konec vldy dynastie ching a tm i konec csastv se
zpravidla uvd rok 1911, kdy byla svrena Sinchajskou revoluc ( xnhi gmng), akoliv posledn csa
Pchu-i abdikoval a 12. nora 1912 (prostednictvm regenta).* [3]
Nsledujc lnek je rozdlen podle obdob jednotlivch
Mapa ran a jednotn ny za vldy dynastie chin
csaskch dynasti vldnoucch v n.
enm se chinskho krle Prvnm csaem po sjednocen
ny roku 221 p. n. l.
4.1 na za vldy dynastie chin

(221-206 p. n. l.)
chinsk krl z rodu Jing ( yng) v letech 230 - 221 p. n.

l. postupn dobyl est ostatnch stt a prohlsil se csaem
(chuang-ti, hung d). Vlda Prvnho csae (221 - 210
p. n. l.) pak pedstavuje velkou st obdob chin. Tm bylo
zaloeno velk a mocn nsk csastv.
Podrobnj informace naleznete v lnku

Dynastie chin.
Dynastie chin m svj potek ji o nkolik stolet dve
ne ovldla celou nu a to ve sttu chin, jednom z mocnch nskch vlcch stt. Krl ao-siang z chin (
) vldl sttu chin u 51 let, kdy chinov sesadili poslednho panovnka dynastie ou, jeho symbolickou
svrchovanost dosud uznvali vichni nt vldci. I kdy
pod zbvalo dalch est nezvislch stt, chint djepisci povaovali nsledujc rok (52. rok vldy krle aosianga) za prvn rok vldy dynastie chin, jakoto nstupce
dynastie ou.
Prvn csa zavedl na zem sjednocen ny namsto dosavadnch feudlnch podk tvrdou centralizaci. Dal split sttn archvy poraench stt. Pebyten zbran byly
zkonskovny a svezeny do metropole Sien-jangu (pobl
dnenho msta Si-an), kde z nich byly odlity zvony a sochy; pohranin opevnn mezi bvalmi stty byla poboena. Zem byla rozdlena na 36 (pozdji 42) komanderi
(n, jn) a ty dle na okresy (sien ZZ: , TZ: xin).
Aby mstn pedstavitel nezskali plinou moc, spravovali
kadou komanderii nezvisle na sob ti ednci civiln
V modern historiograi je vak potek dynastie chin guvernr, vojensk velitel a cenzor, kontrolujc oba pejakoto historickho obdob zpravidla spojovn s prohl- del. ednci byli rozdleni do devti hodnostnch td, v
8
4.1. NA ZA VLDY DYNASTIE CHIN (221-206 P. N. L.)
Ohromn rozsah nucench prac na stavbch komunikac,

csaskch palc a monumentln panovnkovy hrobky vyvolvaly m dl vt nespokojenost obyvatel, kterou se
vak csai za jeho ivota dailo zvldat. Prvn csa, posedl velikstvm, stihomamem a touhou po dosaen nesmrtelnosti se v poslednch letech zkostliv vyhbal zrakm svch poddanch. Kdy roku 210 p. n. l. na inspekn
cest po vchodn n ve vku 49 let zemel, nebylo tak
pro vlivnho vrchnho eunucha ao Kaoa ( Zho Go)
problmem cel tdny utajovat csaovu smrt a zfalovat jeho posledn vli.
4.1.1
Postupn padek dynastie chin
Podle pvodnho odkazu sepsanho krtce ped csaovou

smrt byl ddicem trnu uren nejstar syn Fu Su ( F
S). ao Kao, vdom si toho, e u dvora novho vldce, kter
se ji dve netajil svou kritikou vi otcovm tvrdm metodm, by byl rychle zbaven moci, pemluvil prvnho rdce Li
S'a ke spolenmu postupu. Sepsali falenou zv, ustanovujc nstupcem nejmladho csaova syna Chu-chaje (,
Hhi), zatmco Fu Suovi poslali otcovm jmnem pkaz k
sebevrad. Neastn princ Fu Su se zachoval jako vzor synovsk poslunosti a falenho pkazu i pes nalhn svch
ptel bez vhn uposlechl.
prvn nsk csa chin '-chuang-ti
Druhm csaem byl prohlen Chu-chaj, nepli schopn

mladk se sklony ke krutosti, kter se zhy stal loutkou v rukou ao Kaoa. ao Kao zadil, e vlivn Li S' byl obvinn
rmci kad z nich pak jet existoval vy a ni stupe. ze spiknut a s celou rodinou roku 208 p. n. l. popraven.
Podobn jako v pedchozch obdobch byly ednick platy
Narstajc daov a pracovn tlak, vynucovan krutmi
udvny (a tak vyplceny) v naturlich, pesnji eeno v tresty, ji dle nebylo mono snet a po smrti Prvnho cmrnch jednotkch obil. Kupkladu ni ednk pob- sae se zaali bouit rolnci, vojci i lechta z bvalch krral msn 50 ' ( sh), tedy asi 3 000 kg obil, vysoc lovstv. V srpnu roku 209 p. n. l. se pod vedenm chen
ednci u dvora 2 000 ' a dvojice nejvych hodnost enga ( Chn Shng) a Wu Kuanga ( W Gung)
(prvn rdce a vrchn velitel) mla stanoven plat 10 000 '. vzbouila vojensk jednotka. Jejich povstn zashlo rozCentralizace a standardizace, v jejm prosazovn ml
hlavn lohu csav prvn rdce Li S' ( L S ), se netkal jen sttn sprvy. Msto dosavadnch rznch regionlnch variant psma bylo nazeno uvat znaky v jednotn podob (tzv. mal peetn psmo (siao uan, xio
zhun). Dolo k zaveden jednotnch mr a vah, velk vznam pro dopravu mlo t stanoven jednotnho rozchodu
kol voz a budovn irokch hlavnch silnic. Byly zavedeny
jednotn mdn a zlat mince a zakzna vechna ostatn
platidla (jako mule i jaspis). Sttn moc byla organizovna na legistickch zsadch odmn a pedevm tvrdch
trest, jak je ji v pedchozch desetiletch formuloval Chan
Fej-c' ( Hn Fiz ), a veker odlin nzory a kritika, zejmna ze strany konfucinskch uenc, byly brutln potlaovny roku 213 p. n. l. csa pikroil k plen
konfucinskch spis (ponechny byly jen opisy v csask
knihovn) a nkolik set nepohodlnch uenc dal popravit.
lehlou oblast, ale bylo po nkolika mscch potlaeno. Po

cel n vak propukaly dal a dal vzpoury. ao Kao
v obav, e bude vinn z neschopnosti vypodat se s nepokoji, piml v jnu 207 p. n. l. Druhho csae spchat
sebevradu (namluvil mu, e palc je obklen povstalci) a
na trn rozpadajc se e dosadil Fu Suova syna C'-jinga
( Ziyng). C'-jing se ani nestal Tetm csaem; vldl
pod titulem Krl chin ( qn wng) pouhch 46 dn.
Pi prvn pleitosti dal zabt ao Kaoa a vzdal se na milost povstaleckmu vdci Liou Pangovi ( Li Bng).
Liou Pang uetil C'-jingv ivot a uinil z nj obyejnho
ednka. Brzy vak musel pedat hlavn msto Sien-jang
dalmu z povstaleckch vdc Siang Jovi (ZZ: , TZ:
Xing Y). Siang J tak milosrdn nebyl zabil C'jinga, splil csask palce a archivy (piem nenvratn
vzaly za sv posledn kopie zakzanchknih) a vyplenil
hrobku Prvnho csae. Po dalch tyech letech urputnch
10
KAPITOLA 4. NSK CSASTV
boj Siang J Liou Pangovi podlehl. Liou Pang veel do d- eng-n. Vnuk csaovny-vdovy Wang Mang se stal rejin jako csa Kao-cu, zakladatel dynastie Chan ( Hn gentem a nsledn se prohlsil csaem nov (obnoven)
Cho).
dynastie Sin. Tm byla na krtkou dobu peruena dynastie
Chan.
4.2 na za vldy dynastie Chan 4.2.2 dynastie Sin (8/9-25 n. l.)

(206 p. n. l.220 n. l.) a Sin (9Podrobnj informace naleznete
25 n. l.)
Dynastie Sin.
v lnku
Jedin vldce tto dynastie, Wang Mang, byl csaovm pbuznm a bvalm regentem nezletilho nslednka trnu a
k moci se dostal palcovm pevratem. Zahjil rozhodn
reformy, kter ovem koprovaly opaten mnohem starch
dynasti. Snail se obnovit obinov vlastnictv pdy, to se
ale nepodailo realizovat. Zakazoval obchod s pdou a otroky, poet tzv. sttnch otrok se ale za jeho vldy prudce
zvil. Na poslen pjm zavedl sttn monopoly na vno
a vyuvn dlnch a vodnch bohatstv, zruil platnost starch minc a zavedl nov.
Mapa ny za vldy dynastie Chan

Dynastie Chan.
Obdob vldy dynastie Chan se rozdluje na obdob vldy dynastie Zpadn Chan, dynastie Vchodn Chan a krtk obdob vldy dynastie Sin kter peruila vldu dynastie
Chan a vldla mezi tmito dvma obdobmi dynastie Chan.
4.2.1
astm problmem pro csae byla rolnick povstn, kter

bylo stle obtnj potlaovat. Rolnci byli chud a reformy zhorily jejich postaven, zejmna omezenm monost
vedlejch pjm prostednictvm monopol, znehodnocenm minc a zeslenm policejnho a ednickho apartu,
asto zneuvajcho sv postaven. Povstn navc podncovali potomci bval dynastie Chan. Situaci dle zhorilo
opakovan protrhvn hrz ekou Chuang-che. Roku 11
vyvrcholilo plnou zmnou dolnho toku tto eky, je se
zaala dlit na dv ramena, kter odzla poloostrov angtung od zbytku ny. Obrovsk zplavy vystily v hladomor, kter vedl k exodu zbdaenho obyvatelstva do dalch oblast. Dal povstn proto nabyla ivelnho charakteru a rychle se ila na rozshlch zemch.
Nejznmj je povstn z roku 18 n. l., tzv. povstn
dynastie Zpadn Chan (206 p. n. Rudch obo. Vedl jej rolnk Fan chung, jeho stoul.8/9 n. l.)
penci se od ostatnch odliovali tm, e mli obo nabar-
veno rudou barvou. Wang Mangova obrovsk armda nedokzala oddly Rudch oboporazit, vojci se k nim
dokonce pidvali. Jin povstaleck oddly veden potomky bval dynastie Chan vyuily situaci, roku 23 dorazily
Nejznmjm csaem tto dynastie Chan je Wu-Ti (vl- do hlavnho msta chang-an, dobyly palc a zabily Wang
dl v letech 14186 p. n. l.). Za jeho vldy doshla na Manga, m dynastie Sin skonila.
nejvtch spch. Koovn kmeny Siungov kte do
t doby Chany terorizovaly (an s nimi nap. uzavrali
4.2.3 dynastie Vchodn Chan (25-220 n. l.)
satky), byly vytlaeny na vchod. Rovn bylo rozeno
zem, co napomohlo obchodu. Na zpad sahala tehdej
na a k ekm Syndarja a Amudarja, rovn byla pipoDynastie Vchodn Chan.
jena severn Korea a jin Mandusko. Obchodovalo se s
hedvbm a do ny byla pivezena nap. vinn rva.
Potomci bval dynastie Chan se pot soustedili na potlaPodrobnj informace naleznete v lnku
Dynastie Zpadn Chan.
Zpadn Chan kon rokem 9 n.l. Ji koncem 1. stolet p. n. en lidovho hnut. Po dvou letech se jim podailo starou
l. se k moci dostval rod Wang, rod csaovny-vdovy Wang dynastii obnovit, obnoven linie se nazv Vchodn Chan
4.4. NA ZA VLDY DYNASTIE IN (265-420)

nebo Pozdn Chan. Povstn Rudch obobylo denitivn potlaeno a v roce 29.
11
4.4
na za vldy dynastie in (265420)
Fakticky se jednalo o obnoven moci dvj dynastie Chan

(znm nyn proto jako Zpadn Chan) po svren dynastie
Sin. Na trn byl roku 25 n. l. dosazen nov csa - Liou
Dynastie in.
Siou. Dynastie Vchodn Chan vak nedoshla takov slvy, rozmachu a rozkvtu jako Zpadn Chan. Zem znan
upadala a svd o tom i fakt, e csai, kte v letech 25-189 Dynastie in patila k etnicky nenskm dynastim (stejn
panovali byli ve vku 100 dn a 15 let.
jako dynastie Jan a ching).
To napomohlo etnm politickm lstm a do vldy se mohl
zapojit kdokoli vypotav od dvora, asto lo i o rodiny
eunuch. Vznikaly etn sekty, nejznmj je sekta zvan
Cesta velkho klidu. Jej pslunci nosili kolem hlavy lut
tky - odtud nzev pro jejich povstn: povstn lutch
turban (ZZ: TZ: hung jn zh lun).
Tm nejvtm bylo povstn roku 184, kter otslo celou
nou a rozdlilo ji na ti stty - Wej, Wu a u. Pro toto
nsledujc obdob nsk historie se pouv oznaen Ti
krlovstv.
4.5
Podrobnj informace naleznete v lnku Obdob

jinch a severnch dynasti.
4.6
4.3 na bhem obdob T krlovstv (220* [4]280)
na bhem obdob jinch a severnch dynasti (420-589)
na za vldy dynastie Suej (581618)

Dynastie Suej.
Podrobnj informace naleznete v lnku Ti krlovstv.
Tujue
Xiyu States
Shiwei Mohe
Kithan
Kumo Xi
Goguryeo
Jizhou
Qingzhou
Yanzhou
Yongzhou
Tuyuhun
Silla
Baekje
Xuzhou
Yuzhou
Tufan
Liangzhou
Jingzhou
Yangzhou
Sui Dynasty, Sui's Provinces,

and border powers (about 610)
nsk csastv za vldy dynastie Suej
Vlda dynastie Suej nsledovala po obdob jinch a severnch dynasti, na jeho konci se podailo dynastii Suej
nu opt sjednotit. Zakladatelem a zrove prvnm csaem dynastie Suej byl csa Wen a poslednm se stal panovTi nsk krlovstv (262) zem krlovstv WEJ zem krlovstv nk Kung-ti.
WU zem krlovstv U-CHAN
Po pdu dynastie Suej nsledovalo takka tistalet obdob
vldy dynastie Tchang.
12
4.7 na za vldy dynastie Tchang 4.8.1 Dynastie Pozdn Liang (907-923)

(618-907)
Dynastie Pozdn Liang.
Dynastie Tchang.
4.8.2
Dynastie Pozdn Tchang (923-936)

Dynastie Pozdn Tchang.
4.8.3
Dynastie Pozdn chin (936-946)

Dynastie Pozdn chin.
4.8.4
Dynastie Pozdn Chan (947-950)

Dynastie Pozdn Chan.
4.8.5
Dynastie Pozdn ou (951-960)

Dynastie Pozdn ou.
nsk csastv za vldy dynastie Tchang, zahrnujc zem pozdjho Vchodnho Turkestnu
Vlda dynastie Tchang nsledovala po obdob dynastie Suej. Tchangov dostali k moci v csastv v roce 618 a podailo se jim postupn sjednotit i, kter byla od doby konce
vldy dynastie Suej nejednotn. Sesadit dynastii Tchang z
vsadn pozice se podailo a jednomu z velitel armdy,
kter pak sm prohlsil za csae. Tm bylo ukoneno takka
tistalet obdob vldy dynastie Tchang. Pot nastalo obdob relativn rychle se stdajcch dynasti, kter je znmo
jako Pt dynasti a deset krlovstv.* [5]
4.9
na za vldy dynastie Sung

(9601279)
Za vldy dynastie Tchang se nsk zem zvtilo pedevm o oblast dnenho Vchodnho Turkestnu resp.
Ujguristnu, obvanho z velk sti nenskmi turkickmi nrody.
4.8 na v obdob pti dynasti a deseti krlovstv (907-960)

Podrobnj informace naleznete v lnku Pt dynasti a deset krlovstv.
Rozsah zem ny za dynastie Sung
4.11. NA ZA VLDY DYNASTIE MING (13681644)
13

Dynastie Sung.
12711368. Dynastie Jan patila k etnicky nenskm dynastim. V tto dob prv ovldala i zem ny a bv tak
povaovna za jednu z dynasti nsk historie, kter zde
nastoupila
po pdu dynastie Jin Sung. Po dynastii Jan v
Vlda dynastie Sung (nsky: ; pinyin: Sng Cho) se
n
nastoupila
dynastie Ming, jej vdce u Jan-ang
datuje od roku 960 a do roku 1279. Nsledovala po obdovedl
povstn
kter
dynastii Juan svrhlo.* [6]
b, kter je oznaovno jako Pt dynasti a deset krlovstv,
kdy byla na vce ne 50 let rozdlena. Po dynastii Sung
nsledovala mongolsk dynastie Jan. Dynastie Sung bv
4.11 na za vldy dynastie Ming
rozdlovna na Jin a Severn Sung.
(13681644)
4.9.1
Dynastie Severn Sung (9601127)

Dynastie Severn Sung.
4.9.2
Dynastie Jin Sung (11271279)

Dynastie Jin Sung.
4.10 na za vldy dynastie Jan,

mongolsk vlda (12711368)
na za dynastie Ming
Podrobnj informace naleznete v lncch

Dynastie Ming a e Ming.
Rozsah zem ovldan dynasti Jan

Dynastie Jan.
Dynastie Ming (nsky: ; pinyin: Mng Cho) vldla

v n v letech 13681644. Dynastie Ming byla posledn
etnicky nskou nrodn dynasti. Jejm zakladatelem byl u
Jan-ang, vdce povstn proti mongolsk dynastii Jan.
Pod vldou dynastie Ming byla v n opravena pokozen
vznikl v obdob vldy pedchoz dynastie Jan.
V potenm obdob panovn dynastie Ming, do poloviny

15. stolet, zaznamenala na vrazn hospodsk a kulDynastie Jan (nsky: ; pinyin: Yuncho) byla mon- turn rozvoj, zejmna pak v jinch a pobench regionech.
golsk dynastie, kter vldla Mongolsk i mezi lety Byly vybudovny zavlaovac systmy, provedena rozshl
14
zalesovn, zahjena prava bavlny, produkce hedvbnch

a bavlnnch tkanin, skla, porcelnu a nmonch lod. Pevaujcmi nboenstvmi se staly buddhismus a taoismus.
4.12
na za vldy dynastie ching

(1644* [8]1912)
V 15. stolet si na podrobila na severu Mandusko, na jihu Vietnam a oivila obchodn a diplomatick kontakty s
Japonskem, Indi a jihovchodn Asi. Umonila to velk
otila dalekomoskch obchodnch dunek, kter se od poloviny stolet staly danou koist japonskch pirt, kte
rovn napadali poben msta kontinentu. Druhm vnm ohroenm byly neustvajc toky Mongol na severu. Na obranu ped njezdy koovnk byla vystavena Velk
nsk ze a vybudovno pes 5 tisc kilometr pkop.
V 16. a 17. stolet pili do ny Jezuit a zaali psobit
jejich misie na csaskm dvoe v Pekingu.
V roce 1553 Portugalci podplatili mstn vldn ednky
v Kuang-tungu a zskali povolen kotvit v pstavu Macao a
obchodovat. V roce 1557 se zaali usazovat v okol a zaloili
tak kolonii Macao.
V lednu 1556 byly severn provincie ny zasaeny silnm
zemtesenm, pi kterm zahynulo kolem 830 tisc lid.
Tak z tohoto dvodu se na potkala v druh polovin
16. stolet s velkmi hospodskmi problmy, jejich dsledkem byla poetn povstn. Tohoto oslaben e stedu
vyuil ctidostiv Nurhai, vdce sousednho Manduska,
kter se oznaoval za potomka ingischna. Vypovdl n vlku a vythl do boje. V roce 1620 dobyl velk msto
Mukden, kter prohlsil za sv hlavn msto. Dlo dokonil
jeho syn, kter za pomoci lidovho povstn doshl svren poslednho panujcho csae dynastie Ming. Manduov
ovldli celou severn nu a vyhlsili vznik nov csask
dynastie ching, kter pak vldla a do roku 1911.
4.11.1
dynastie Jin Ming (16441659)

Dynastie Jin Ming.
Po pdu Pekingu v roce 1644 jet pokraoval odpor vi Mandum na jihu ny a do roku 1661, kdy byla
dobyta e pod sprvou tzv. dynastie Jin Ming. Krom
chingsk hrozby ze severu se dynastie musela vyrovnvat
s celou adou vnitnch problm, kter byly ddictvm po
dynastii Ming: zkorumpovanost ednk, sklnmi problmy, vzbouenci, etc
zem ny za dynastie ching (v roce 1820), zatm nejvt rozsah

Dynastie ching.
Dynastie ching byla pvodem mandusk (etnicky nensk) dynastie, kter vldla v n mezi lety 16441911. Byla posledn nskou csaskou dynasti. Na csask trn se
dostala v roce 1644
Manusk dynastie (pozdj ching) ale vznikla v roce
1616, kterou zaloil Nurhai, kterou nazval Pozdn in.
Hlavnm mstem Pozdnch in se stal Mukden (modern
en-jang). Nurhai reorganizoval celou armdu v osm prapor, pejmal mnoho nskch i jinch cizch vzor, roku
1635 pijal velkou pee mongolskch chan a pihlsil se
tak k nstupnictv dynastie Jan.
Nurhaiho nstupce Abachaj si na vchod podmanil Koreu a na zpad uzavel spojenectv s koovnickmi kmeny
Vnitnho Mongolska. Roku 1636 pojmenoval svj nrod
jako Manduy a pejmenoval dynastii na ching.
4.12.1
Dobyt ny a pd Ming
Do roku 1644 Manduov podnikli nkolik vpd na zem severn ny, nemli vak zatm dost sil, aby porazili dynastii Ming. Mingsk reim vak rychle slbl, zejmna v dsledku trvalch povstn. Nakonec mingsk generl
Wu San-kuej a dal pozvali Manduy do severn ny, aby
mingskmu vojsku pomohli potlait povstn v Pekingu. V
rznch vlench taench Manduov rozdrtili povstalce
a zmocnili se srdce ny na dolnm toku Jang-c-iang.
Akoliv centrln a zpadn na byla pod nadvldou vzbouenc a Peking padl do rukou chingm, mingt loajalist
se rozhodli vzdorovat a na bohatm a lidnatm jihu vytvoili novou vldu, je zpotku sdlila v Nankingu ( nnjng). Doufali, e dok vzdorovat njezdnkm ze severu
stejn spn, jako kdysi ped nimi Jin Sungov ve 12. Ctidostiv Nurhai, vdce sousednho Manduska, ktestolet dokzali vzdorovat durensk dynastii in.* [7]
r se oznaoval za potomka ingischna. Vypovdl -
4.13. ODKAZY
15
n vlku a vythl do boje. V roce 1620 dobyl velk msto 4.13 Odkazy
Mukden, kter prohlsil za sv hlavn msto. Dlo dokonil
jeho syn, kter za pomoci lidovho povstn doshl svre4.13.1 Souvisejc lnky
n poslednho panujcho csae dynastie Ming. Tak se dynastie ching stala posledn nskou csaskou dynasti.
Seznam nskch csa
Dynastie nsk csask historie
4.12.2
chingt csaov
Na konci 17. stolet si Manduov obratn zskvali nklonnost nskch vzdlanc. Prvn chingt csaov platili za nejdynamitj v celch nskch djinch. Za csae
Kchang-si (16611722) byla dokonena posledn fze vojenskho dobyt zem dnen ny (vetn Tibetu) a podna taen proti Ojratm (zpadnm Mongolm) k upevnn chingsk bezpenosti na vnitroasijskch hranicch e. Za vldy csae Jung-enga (17221735) vlda podporovala integraci nenskho obyvatelstva do nsk kultury. Vrchol ranho obdob dynastie ching znamenala vlda csae chien-lunga (17351796), kter vydval obrovsk sumy na vojensk expedice (deset velkch vtzstv).
Pedevm zastavil postup turkickch nrod a Mongol.
Posledn roky jeho vldy ale byly poznamenny vzestupem
jeho oblbence, Che-ena.
4.12.3
Dynastie chin
Dynastie Chan
Dynastie Zpadn Chan
Dynastie Vchodn Chan
Dynastie Sin (peruen dynastie Chan)
Ti krlovstv
Dynastie in
Dynastie Zpadn in
Dynastie Vchodn in
Obdob jinch a severnch dynasti
Dynastie Suej
Dynastie Tchang
Pt dynasti a deset krlovstv
Dynastie Sung
Dynastie Severn Sung
Dynastie Jin Sung
zemn expanze
V roce 1683 chingov dobyli Tchajwan. Od konce 17. stolet do potku 18. stolet chingsk armdy zniily ojratskou i v Dungarsku. Do poloviny 18. stolet byly dobyty i zem po obou stranch poho Tchien-an a k jezeru Balcha. V polovin 18. stolet byli pokoeni i zpadn Mongolov v Illi. Dobyt zem provzely vlny nskch
osadnk, kte se pokoueli pvodn obyvatelstvo asimilovat. Mongolov byli udrovni pod kontrolou prostednictvm administrativnch opaten a psobenm lmaistick
sekty Gelugpa.
Dynastie Jan
Dynastie Ming
Dynastie Jin Ming
Dynastie ching
na
Djiny ny
Vlastn na (vnitn na) oznaen pro oblast, kde
tvoili Chanov tradin vtinu obyvatelstva
Na severu Manduska zaali chingov brnit en rus Zakzan msto

kch kupc s koeinami a rznch dobrodruh, pronikajcch pes Sibi do dol Amuru. Vsledkem srek mezi
chingy a Rusy se stala Nrinsk smlouva z roku 1689. 4.13.2 Reference a poznmky
Nvrh textu smlouvy a tlumoen zprostedkovali pekingt
[1] Respektive chuang-ti ( pinyin: hungd) ten vznikl
jezuit.
4.12.4
Postupn pd dynastie
4.12.5
Restaurace generla ang Sna

(19151917)
Podrobnj informace naleznete v lncch

Sinchajsk revoluce a ang Sn.
spojenm titul pedchozch legendrnch T Vzneench

( snhung) a Pti Vlada ( wd). Chuang-ti
by se tedy dalo peloit jako Vzneen vlada. Vce k ti
viz napklad Anne Cheng: Djiny nskho mylen, str. 43.
[2] Kdy se prvn Evropan pokoueli peloit tento titul pro panovnka e stedu (kter byla pro Evropany poloviny druhho tiscilet naprosto nepedstavitelnou), shli po tom jedinm, co se v evropsk historii alespo vzdlen podobalo:
msk i a titulu jejho panovnka pouili pro peklad nskho ti ( d) tedy csa.
16
[3] Nkte historikov povauj KS za dal nskou dynastii

tedy za dal dynastii v ad. Tento nzor je ale siln meninov.
[4] Nkte (zejmna nt) historikov datuj potek obdob
T krlovstv od povstn lutch tk, kter vypuklo v roce 184.
[5] FAIRBANK, John King. Djiny ny. Praha : NLN, s.r.o.,
Nakladatelstv Lidov noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9.
[6] http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=
41788&title=J%C3%BCan&s_lang=2 Dynastie Jan encyklopedie CoJeCo.cz
[7] Toho roku posledn csa dynastie Jin Ming emigroval do
Barmy. nsk Wikipedie uvd rok 1664 (rok, kdy byly potlaeny posledn zbytky jiho-mingsk armdy v kontinentln n) a japonsk Wikipedie uvd rok 1661 (rok, kdy byl
posledn csa Jinch Ming zajat v Barm a nsledujcho
roku popraven).
[8] Jako poten rok vldy dynastie ching nad nou se udv rok pdu Pekingu, i kdy samotn dynastie existovala ji
od roku 1636, kdy vznikla pejmenovnm dynastie Pozdn
in a i po roce 1644 jet njakou dobu existoval na jihu
odpor v podob dynastie Jin Ming.
4.13.3
Literatura
FAIRBANK, John King. Djiny ny. Praha : NLN,

s.r.o., Nakladatelstv Lidov noviny, 1998. ISBN 807106-249-9.
Djiny svta. Svazek II. Praha : SNPL, 1959. Kapitola
Wang Mangovy reformy a povstn Rudch obo,
s. 509513.
AISIN GIORO, Pchu-i, Martin Hla (peklad) Aisin
Gioro Pchu-i. Byl jsem poslednm csaem nskm.
Praha : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-082-9.
LIK, Vladimr, Martin Hla (peklad) Strun
historie stt - na. Praha a : Libri, 2002. ISBN 807277-109-4.
Kapitola 5
nsk imprium
nsk imprium, nkdy nazvan "Velk nsk imprium" byla zem existujc velmi krtkou dobu v letech, kdy
byl vdcem nsk republiky prezident Jan '-kchaj, kter
se v roce 1915 pokusil restaurovat monarchii na zem pvodn absolutistick ny. Vsledkem tohoto pokusu bylo
prv nsk imprium, na jeho trn usedl nsk prezident jako jedin panovnk dynastie Chung-sien. Po korunovaci vak tm ve vech provincich zem vypukly obansk protesty a csa Jan '-kchaj, pestoe se til podpoe
Evropy i Japonska, musel ad zruit. Zanedlouho pot csa
(tehdy u jen prezident) zemel a politick situace v n
se stala velmi nestabiln.
Pestoe znl nov nzev zem nsk imprium, oblastn
byla zem nazvna podle dynastie Chung-sien a mezinrodn byl stle pouvn pojem nsk republika (zkratka
ROC). Byl opt zaveden nov letopoet od roku 1916, co
byl Chung-siensk rok jedna. Letopoet se pak opt
vrtil do stavu ped csastvm, tedy rok republiky.
Nov raen imperiln mince
17
Kapitola 6
Krlovstv ou (13541357)
Krlovstv ou, plnm nzvem krlovstv Velk ou
(nsky pchin-jinem D Zhu, znaky ), bylo jednm
z krtkodob existujcch povstaleckch stt existujcch
v n bhem povstn rudch turban, v zvren fzi
trvn e Jan. Zaloil jej roku 1354 v provincii iang-si
mstn povstaleck vdce ang '-cheng. Zprvu zahrnovalo nevelk zem kolem Kao-jou ve stednm iang-su. V
letech 13551356 rozilo svoji moc na jih od eky Jangc-iang a na sever e-iangu. ang roku 1356 pesdlil
na jih do Su-ou a nsledujc rok se poddal jansk vld,
piem se vzdal krlovskho titulu.
pes Jang-c-iang mladho bratra ang -tea.* [pozn.

1] ang -te v noru 1356 dobyl prvn velk msto
chang-u, a v beznu Su-ou, centrum oblasti.* [4] V dubnu 1356 do nj ang -cheng pesdlil.* [5] V nsledujcch mscch armda pod velenm ang -tea postoupila
na zpad za chang-ou a na jih do severnho e-iangu,
kde vak byl tok na Chang-ou nespn.* [4] Krlovstv
ou se pot stalo vznamnou regionln silou, na zpad
hraniilo s zemm u Jan-anga, na jihu s janskou posdkou v Chang-ou, s obma mlo neptelsk vztahy.* [4]
Na severu ousk vliv doshl a k an-tungu.* [6]
Pod tlakem ua i zeslivch janskch sil z Chang-ou se

ang -cheng koncem roku 1357 vzdal krlovskho titulu a poddil se jansk vld. Nhradou obdrel hod6.1 Historie
nost velkho marla, hodnosti a tituly na provinn a mstn
rovni dostali i ednci jeho administrativy.* [7] Faktick
Koncem roku 1353 ang '-cheng, vdce vzbouench v- struktura moci vak zstala nezmnna a nezvislost si zarobc a paerk soli severnho a stednho iang-su, ovl- choval.* [7]
dal Kao-jou, prefekturn msto 40 km severn od Jang-ou
a kontroloval dopravu na Velkm kanlu.* [1] Zde se prohlsil krlem (, cheng wang, doslova prav krl)* [2] 6.2 Odkazy
sttu Velk ou (, Ta ou) a zaal budovat stt vyhlsil ru Tchien-jou (, Pod ochranou nebes) a mezi
6.2.1 Poznmky
sv stoupence rozdlil patin ady.* [3]
Jansk posdka v Jang-ou, nejvznamnjho stediska [1] ang -cheng nebyl jedin, kdo se rozhodl obsadil booblasti, na nov krlovstv v lt 1354 zatoila, ale neusphat kraje jin od Jang-c-iang. Souasn se zpadnji
pesouval pes eku i u Jan-ang.
la. Jansk vlda v Pekingu reagovala nabdkou amnestie
a vysokch hodnost a titul. ang jednn po ase rzn
ukonil zabitm vyslanc.* [3] Vlda odpovdla silou, ke
Kao-jou pithla armda v ele s velitelem janskch vojsk 6.2.2 Reference
Togtem a 24. listopadu 1354 zahjila oblhn.* [3] Opa[1] MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty, 1330
kovan rozdrtila angovy jednotky ped mstem a oistila
1367. In MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C.
od vzbouenc okoln kraj, ale 7. ledna 1355 Togta dostihl
The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dy*
csask edikt, kter jej zbavil velen a vech ad. [3] Arnasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge Univermda se po odchodu svho velitele rozpadla, st se dala k
sity Press, 1988. [dle jen Mote]. ISBN 0521243327. S. 30
banditm.* [3] Pekingsk vlda opt angovi nabdla amne31. (anglicky)
stii a ad, ale on odmtl a obsadil severn iang-su.* [4]
Dobyt zem bylo zdevastovan epidemi a hladomorem.
Obrtil proto svou pozornost na jih, i kdy s vhnm, kvli
jazykov odlinosti regionu.* [4] Koncem 1355 vyslal na jih
18
[2] FARMER, Edward L. Zhu Yuanzhang and early Ming legislation: the reordering of Chinese society following the
era of Mongol rule. Leiden : Brill, 1995. 259 s. ISBN
9004103910, 9789004103917. S. 23. (anglicky)
6.2. ODKAZY
[3] Mote, s. 31.

[4] Mote, s. 32.
[5] Mote, s. 47.
[6] DREYER, Edward L. Military origins of Ming China.
In MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The
Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty,
13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge University
Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 63. (anglicky)
[7] Mote, s. 33.
19
Kapitola 7
Daljirovsk sultant
Daljirovsk sultant byl sttn tvar, ktermu vldla 7.3 Odkazy
dynastie mongolskch Daljirovc. Sultant existoval ve
14.15. stolet na zem Irku a zpadn Persie jako nstup- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Jalayirids
nick stt mongolskho lchantu, kter se rozpadl v ro- na anglick Wikipedii.
ce 1330. Po pl stolet existence ho rozvrtil dobyvatel
Tamerln (Tmr Lenk), a tebae se Daljirovci pokusili
o jeho obnovu v oblasti jinho Irku, roku 1432 byli poraeni karakojunluskou , pili o sv hlavn msto Tabrz a
jako mocensk faktor ztratili na vznamu.
7.1 Daljirovt vldci

Hasan Buzurg (13361356)
ejch Uvajs I. (13561374)
Hasan (1374)
Husajn I. (13741382)
Bajazid (13821383)
Ahmad (13831410)
hvalad (14101411)
Mahmd (14111415)
Uvajs II. (14151421)
Muhammad (14211422)
Mahmd II. (14221424)
Husajn II. (14241432)
7.2 Souvisejc lnky

Tamerln
20
Kapitola 8
Dngarsk chant
Dngarsk chant (mongolsky )
byla posledn velk nomdsk e na euroasijskch stepch.
Rozkldal se na zem Dngarska, od Velk nsk zdi na
vchod a po dnen vchodn Kazachstn na zpad. Chant existoval od potku 17. do poloviny 18. stolet.
8.1.3
8.1 Historie
8.1.1
Pvod
Po rozpadu mongolsk e pipadla vt st stedn Asie

ingischnovu druhmu synovi agatajovi, kter zde zaloil agatajsk chant. V polovin 14. stolet byl chant pipraven o svoje zpadn oblasti Tamerlnem a pozdji se dostal do podru Tmrovsk e. Mongolsk obyvatelstvo se
postupn turkizovalo. Na druh stran po pdu mongolsk
dynastie v r. 1368 zaal dlouhodob stet mezi vchodnmi
(chalskmi) a zpadnmi (ojratskmi) Mongoly, kter ml
za nsledek postupn vytlaovn Ojrat na zpad. Ojratsk
kmeny (Chodi, orosov, Torguti a Drvti) sdruen v
kmenov svaz tyi Ojrat pimkly k sob i nkter men
kmeny (nap. Chojty) a postupn se stvaly dominantn silou oblasti mezi Balchaem a Bajkalem, kde koovaly. Na
zatku 17. stolet byli Ojrat vytlaeni a do dnenho vchodnho Kazachstnu a jejich pvodn rodov struktury
se zanaly rozpadat. V t dob Torguti sdlili podl severnch ptok Irtye, Iimu a Tobolu, a byli nejzpadnjm
mongolskm kmenem. Na druh stran Chodi byli nejvchodnjm ojratskm kmenem, usdlenm u jezera Zajsan
a podl dolnho toku Irtye. Sousedili s Chalchy, kte jim
nedovolovali obchodovat v nskch pohraninch mstech.
8.1.2
zdvkou Chara Chula. Jeho clem bylo vymanit rozdroben ojratsk kmeny z tlaku chalskho chna Ubasi Chonga
tajde a obnovit vojenskou a politickou jednotu, jak existovala za jeho pedka Esena tajdiho. V roce 1606 sjednotil
Chara Chula Ojraty a poloil zklad dngarskmu nrodu.
Vznik
V r. 1608 porazili Ojrati Kazachy a zatlaili je ponkud na

zpad. Nsledujcho roku zskal Chara Chula rozhodujc vtzstv nad Chalchy a donutil je, aby se sthli z oblast
obvanch Orjaty v dnenm Chovdskm ajmagu. Po tchto
vtzstvch se jednota Ojrat rozloila a nastal nvrat k situaci ped sjednocenm. Srie vtzstv podntila Chara Chulu k pevzet kontroly nad solnmi doly pobl rusk stanice
Tara a poadavku na placen dan za sl ze strany sibiskch
Kozk a sibiskch koovnk. Spor o sl zpsobil srky,
kter trvaly nsledujcch 20 let. Do vzestupu Dngarskho chantu zashla krut zima v r. 1614, pi n pohynul
koovnkm dobytek. Ubasi Chong tajd situace vyuil a
v r. 1615 Ojraty rozhodnm zpsobem porazil. V dsledku toho se mu nkte ojratt nelnci podrobili a ostatn
museli ustoupit na zpad. Vtina drvtskch kmen migrovala a k Torgutm a v r. 1618 dle do povod Volhy.
Zde se usdlili, pijali jmno Kalmykov a zaloili Kalmyck chant.
Chalchov pokraovali ve svm postupu a utdovali Chara Chulovi jednu porku za druhou. To trvalo, dokud Ojrati nezahjili protitoky, pi jednom z nich zabili r. 1623
Ubasi Chonga tajde. Tato udlost se stala bodem obratu a
v jejm dsledku zskal Chara Chula do sv smrti v r. 1634
zpt ztracen zem.
8.1.4
Mezi ve uvedenmi dvma kmeny byli uzaveni orosov, Drvti a Chojtov, jejich vdci byli dlouhodob nelnci oros. V roce 1600 pevzal vldu jednoho z oroskch kmen mlad nelnk Chutugajtu, znm pod pe-
Formovn chantu
Vzestup chantu
Chara Chulovm nstupcem se stal jeho syn Erdeni Btr,

kter je povaovn za zakladatele Dngarskho chantu.
Bhem sv vldy vyuval ve vt me diplomacii a pokraoval v odkazu svho otce s clem sjednotit Ojraty. Na
21
22
potku sv vldy vyuil odchodu svobodomyslnch Ojrat do Ruska k vtmu stmelen tch, kte zstali a vyhlsil
Dngarsk chant (1635). Ovem veobecn nesoudrnost
Ojrat se projevila odchodem pevn sti Chod na
tibetskou planinu, kde vytvoili Chodsk chant (1636).
Svoji vojenskou aktivitu Erdeni Btr nasmroval proti Kazachm, proti nim vedl nkolik vtinou spnch vprav.* [1] Na druh stran ukonil konikt s Ruskem tm,
e mu zpstupnil soln doly, a vyuil jeho stanic k rozvoji obchodu. Ve vnitn politice usiloval o vytvoen jednotnho nroda a vybudovali hlavn msto Kubak Sari severn od jezera Zajsan. Vestrann podporoval obyvatelstvo
k pijet buddhismu, po celm zem budoval kltery a s
jeho podporou se buddhistick mision Zaja Pandita stal
uitelem Ojrat a pozdji (1648) sestavil nov psmo Todo
biig (jasn psmo). V hospodstv Erdeni Btr podporoval usazovn v trvalch sdlech za elem zavdn zemdlstv a drobnho prmyslu, co se tkalo pedevm
elezstv v hlavnm mst, aby se armda mohla modernji vyzbrojit. Chtl vybudovat i, kter by odolala mocnm sousedm, proto pikldal mimodn vznam sjednocen Mongol. V r. 1640 svolal sjezd vech mongolskch
vldc s vjimkou jihomongolskch kmen, kter nedvno ztratily svoji nezvislost ve prospch ny. Chtl doshnout vemongolsk koalice proti potencilnm neptelm,
pedevm Kazachm a nov se vzmhajcm Mandum.
Tohoto cle nebylo dosaeno. Na druh stran byl schvlen
zkonk, podle nho se posuzovaly pe vyplvajc z bnch innost vech Mongol. Tento soubor zkon se nazval Zkonk tyiceti ty a je znm jako chalsko-ojratsk
zkon.
Ve sv zvti jmenoval Erdeni Btr svm nslednkem
svho tetho syna Senggeho, protoe ho povaoval za nejschopnjho. Po nstupu na trn v r. 1654 Sengge zskal
vt jin st Dngarska a jeho sedm bratr bylo podleno menmi dly na severu. Star brati neuznali otcovu
zv a bojovali proti svmu nevlastnmu bratrovi prakticky po celou dobu jeho vldy. To mlo neblah vliv na obchod s Ruskem a zchudnut severnch kmen, kter obnovily svoje loupen njezdy na rusk zem. Nsledn srky
s Kozky mly za nsledek, e se nkter ojratsk kmeny
staly ruskmi vazaly. Oslaben chantu vyuili Kazachov
a bhem vlky v l. 1654 a 1657 zskali zem vchodn od
Balchae. Pitom zajali jednoho ze Senggeho starch bratr a dreli ho v zajet po ti roky. To chnovi umonilo
stabilizovat situaci a v r. 1658 Dngai porazili bucharsk
vojska na ece Talas. Pes pokraujc vnitn rozbroje Sengge v r. 1667 rozhodn porazil tetho chalskho chna v
bitv u Jeniseje. Nsledujcho roku si podrobil Kagarii v
zpadnm cpu pout Taklamakan.* [2] Vzhledem k vnitropolitick situaci nemohl Sengge navzat na politiku svho otce a dda a koncem jeho vldy se tyto rozpory znovu
piostily a Sengge byl v r. 1670 zavradn svmi starmi
KAPITOLA 8. DNGARSK CHANT

bratry.
8.1.5
Boogtu chn
Po Sengeho smrti se z Tibetu okamit navrtil jeho vlastn

mlad bratr Galdan, kter tam il jako buddhistick knz
od svch trncti let. Za pomoci chodskho chna Oirtu,
jeho vnuku ml za manelku, porazil sv star nevlastn bratry a vypudil je z Dngarska. Na konci roku 1671
potlail vzpouru Sengeho syn Sonoma Rabtana a Cevana Rabtana. Pot mu dalajlma udlil titul chna. Rostouc
Galdanova moc a popularita vzbudila obavy chodskho
chna, kter se piklonil na stranu svho strce a spolu s
nm odmtli uznat Galdanv nov titul. Galdan je oba v r.
1677 porazil a sjednotil tak vechny Ojraty v Dngarsku
a zpadnm Mongolsku, stal se jejich hegemonem a od dalajlmy zskal titul Boogtu chn.
Znzornn Buddhy a tibetsk mantry na skle pobl Almaty
V t dob byl agatajsk chant, pedtm ovldajc

Tarimskou pnev a dnen zpadn Kazachstn, zmtn
vnitnmi nepokoji. Jednak se rozpadal na drobnj podchanty, jednak v nm vldl svr mezi dvma kdly hod,
co byli nboent uitel. Galdan tchto rozbroj vyuil
a nejdve obsadil vchodn st agatajskho chantu v
Tarimsk pnvi (1677) a potom (1680) jeho zpadn st
(Mogulistn). Pitom dobyl Takent a vyplenil Fergansk
dol, ale jeho dal vboje byly spn a v r. 1685, kdy
pod velenm generla Rabtana vytlail Kazachy jet dle
na zpad.* [3]
Nrst moci chantu ml za nsledek vt vliv mezi mongolskmi kmeny, kter spojoval pouze chalsko-ojratsk
zkonk. Galdan tento vliv uplatoval a prosazoval s clem
sjednotit Mongoly v jedin i. Na druh stran se na ctila ohroena nejen monm spojenm Mongol, ale i jejich
pmm spojenm s Tibetem prostednictvm buddhismu, a
stet tchto protichdnch politik ml za nsledek dlouhotrvajc konikt.* [3] Pravideln hranin ptky mezi Chalchy
8.1. HISTORIE
a Ojraty perostly ve vlku pot, co nkter kmeny nalezly v Dngarii ochranu ped chalskmi chny a v nsledn
vlce padl Galdanv mlad bratr. Ped odvetou si chn zabezpeil tl tm, e uzavel dohody s Ruskem a svoje taen
s nm nsledn koordinoval. S nskou vldou vedl diplomatickou korespondenci, ve kter formuloval svoje poadavky, pedevm dost o povolen pmho obchodu s nou,
kter byl doposud v chalskch rukch. V dopisech se stavl
do role ochrnce buddhismu, co Peking jet vce znepokojilo.
8.1.6
23
t. Proto strategicky pesouvali svoje vojska, aby tomu zabrnili. Galdan neovldal krom svho vojska na vchod v
Dngarsku ji tm nic. Vnitrozem bylo v moci generla
Rabtana, kter zde vystupoval jako suvern a snail se nevyvolvat s Galdanem konikty. V r. 1696 se dmyslnmi
manvry anm podailo Galdana donutit k bitv, kter
se odehrla 5. ervna u eky Tl gol, a v n Dngary rozdrtili. Galdanovi se podailo uprchnout, ale zstal bez jurt
a neml tm dn dobytek. Koncem roku dal csa vykoupit vechny zajat Ojraty a se slibem je propustit vyzval
Galdana, aby se mu poddal. To se nestalo a v kvtnu 1697
Boogtu chn zemel.
Prvn ojratsko-mandusk vlka
V r. 1688 porazil Dngarsk chant Chalchy nejprve v

bitv u kltera Erdene Zuu a 1. srpna u jezera Olochor,
a tm je uinili svmi vazaly. nsk vlda sledovala s obavami expanzi Dngar a rozhodla se jejmu pokraovn
zabrnit silou. Pesto pokraovala intenzivn diplomatick
jednn, ve kterch an usilovali o prohlen, e Dngarsko spad pod ochranu nsk e, zatmco Dngai
trvali na povolen pmho obchodu.* [3] Pes vnitn nepokoje zpsoben odbojnm generlem Rabtanem, pokraoval Galdan ve sv osvden strategii a hledal spojence
proti n. Ovem an ho pedeli a v r. 1689 uzaveli
s Ruskem Nrinskou smlouvu, kter piblin vymezovala
nsko-ruskou hranici a do poloviny 19. stolet.
8.1.7
Druh ojratsko-mandusk vlka
Cevan Rabtan byl faktickm vldcem Dngarska od r.

1689. Svj hlavn stan penesl k ece Ili a stanul ped problmy, kter vznikly bhem sedmnctilet vlky. Pedevm to byla ztrta 50 000 lid a dle zemn ztrty oblasti Chovd a Chami. V roce 1698 se csai poddala oblast u
jezera Kukunor. Nsledujc roky byly pro Dngary pzniv, pelo k nim 10 000 Chalch, kte se nesmili s
nskou nadvldou, a od Volhy se vrtilo asi 60 000 Kalmyk.* [2] Tak taen proti Kazachm dopadlo spn.* [3].
V r. 1712 nastala neroda a v dsledku n zaal Cevan Rabtan plnovat vboje. Do svho vojska pozval Kalmyky, ale
V r. 1690 napadl Galdan dosud nepodroben Chalchy a ti ast odmtli.
pronsledoval je a za linii nskch pohraninch stano- Druh ojratsko-mandusk vlka zaala tm, e r. 1715 obvi, pitom Chalchov podali o pomoc nu. V bitv u sadili Dngai oblast Chami, kter byla dleitm stratejezera Ologoj 21. ervna porazilo 20 000 Dngar spoje- gickm bodem pro obchod s Tibetem. Ten byl od r. 1705
n chalsko-nsk vojsko, kter mlo zhruba stejnou slu, a pod nadvldou Chodskho chantu, kter zde intervenopot pokraovalo na jihovchod. Do ela nsk armdy se val na popud svho nskho spojence proti 6. dalajlmovi.
postavil sm csa Kchang-si, kter byl kromobyejn rz- lo mimo jin i o nboenskou vlku, ve kter stli Dngan, a dne 14. srpna utdil se svm vojskem o sle 100 000 i na stran hnut Gelugpa a na dost jejch pedstavitel v
mu Dngarm porku asi 350 km severn od Pekingu. r. 1716 v sle 6 000 mu vthli do Tibetu. U Lhasy porazili
Zniit dngarsk vojsko se mu ovem nepodailo.* [2] V chodskho chna Lha-bzanga a zabili ho. Ale 7. dalajldsledku neustlho ohroen ze strany Dngar se chal- mu dosazenho s nskou podporou a chrnnho nskou
t chnov 1. kvtna 1691 na sjezdu v Dolonnoru usnesli, posdkou v Kumbumu se jim nepodailo zajmout. Dngae se stvaj poddanmi nskho csae za stejnch podm- i rychle ztratili sympatie Tibean, protoe vyplenili Lhasu
nek, jako ji mly kmeny jinch Mongol. Tm dali zklad a utlaovali zastnce koly ingmapa. nsk csa vyslal
vzniku Vnjho Mongolska.
v r. 1718 proti Dngarm vpravu, ale ta byla poraena v
Na porku reagoval Galdan zvenou diplomatickou in- Nagu. V r. 1720 vypravili an do Tibetu armdu, kter
nost. Pedevm se snail zskat na svoji stranu nkoho postupovala ze dvou smr (od Kukunoru a S-chuanu),
z chalskch vldc. Mimo to vyslal posly do Ruska dobyli Lhasu a Dngary z Tibetu vytlaili. V Tibetu zaIrkutsku, Nrinska, Tobolska a Moskvy. To ve bezv- nechali jen posdky zabezpeujc cestu do provincie Ssledn. Na druh stran csa oznmil dalajlmovi dopisem chuan a jet tho roku dobyli od Dngar zpt Chami
vsledky dolonnorskho sjezdu a podal ho, aby se vrtili a Turfan. Nsledujc mrov rozhovory byly zablokovny
Mongolov, kte bhem uplynulch vlek uprchli do Tibe- poadavkem Cevana Rabtana, aby an opustili Chami,
tu. Dle vyzval Galdana, aby pijal nsk poddanstv. V Turfan a Chalchu.
prbhu roku 1692 peli nkte dngart nelnci k c- V r. 1722 zemel csa Kchang-si a nsk tlak na Dngasai. Nsledujc roky hrozil Galdan, e pothne do Tibetu, ry ustal. Ti tohoto obdob vyuili k intenzivnm jednnm
co pedstavovalo pro nu nebezpen spojen buddhis- s Ruskem, jemu ustoupili pi urovn hranice podl toku
24
Obu. Rusov si tento stupek vysvtlili jako zjem Dngar uzavt s nimi smlouvu o poddanstv, podobnou t, kterou
ji mli povolt Kalmykov.* [4] Cevan Rabtan vypravil
dvakrt po sob vyslance k caru Petru Velikmu, ale tehdy
mli Dngai za to, e vlka skonila, a jednn pinesla
pouze potvrzen stvajcch vztah.
Soubn s tm probhala na zpad od r. 1705 sedm vlka
s Kazachy, kte mli v jej prvn fzi pevahu. Klidu na vchodn hranici vyuili Dngai k ofenzv a ve druh fzi
vlky Kazachy porazili a v r. 1723 znovu dobyli Takent,
podrobili si Chodent a Samarkand a nsledujcho roku
vyvrtili hlavn msto Kazach Turkestn.* [2] V r. 1727
Cevan Rabtan zemel a po bratrovraednch bojch stanul
v ele Dngar nov vldce Galdan Ceren. Tchto nesvr
vyuili Kazai a v r. 1728 porazili Dngary u jezera ubartengiz a nsledujcho roku u osady Anyrakaj.* [1] Tm
zskali zpt cel Sedmie (etys).
V roce 1729 rozhodl csa Jung-eng, e vlka s Dnagary
bude obnovena a k tomu hledal spojence v carskm Rusku.
Nkolik nskch vprav vypravench v letech 1730 a 32
bylo Dngary poraeno. Pot vyrazili Dngai na vchod
a po cest utdili anm dal dv porky. Ovem v
rozhodujc bitv na ece Orchon u kltera Erdene Zuu byli any na hlavu poraeni a museli se z Chalchy sthnout.
Porka ukzala, e ani jedna ze stran nem dostatenou
slu k plnmu vtzstv a v r. 1734 byla zahjena jednn
o mru. Dngai chtli znovu zskat zem vchodn od
Altaje, s m nemohli an pro odpor Chalch souhlasit, a proto se vyjednvn thlo. Dngai si potebovali
uvolnit ruce na zpad, kde probhala tet fze sedm kazask vlky, kter se vyznaovala oboustrannmi vpady
do hloubky neptelskho zem. K uzaven mru dolo a
za novho csae chien-lunga, kdy Dngai ze svch poadavk slevili, protoe vtzstvm na Kazachy prakticky
obnovili svoje panstv ve Stedn Asii, a hranice byla stanovena po hebeni Altaje.
8.1.8
padek
Po uzaven mru vpadli Dngai znovu do Stedn Asie

s clem si denitivn podmanit Kazachy. Tato osm kazask vlka trvala do r. 1743 a skonila podrobenm Kazach,
ovem na jejm konci se Dngai zapletli do vlky s kkandskm begem a tato vlka trvala a do roku 1755. Mezitm v r. 1745 zemel Galdan Ceren a podle jeho vle se stal
nslednkem jeho prostedn syn Cevang Dord Namdil,
ktermu bylo 13 let a ktermu se kalo Ada Namdil chn.
Stedoasijsk vlka pokraovala sice spn, ale dngarsk lechta chtla vyut mld novho chna k zskn vtho podlu na moci. Star chnv bratr Lama Dord byl
posln s vojenskmi vpravami, aby neovlivoval politick vvoj u dvora. V t dob se dngarsk zem poma-
Dngarsk chant kolem r. 1750
lu stvalo zjmovm zemm Ruska a v r. 1749 vyhlsilo

20 stedoasijskch beg svoje poddanstv Rusku.* [2] Tak pod nskou ochranu se uchlilo nkolik Dngarskch
lechtic.
V kvtnu 1750 byl na zklad spiknut Cevang Dord
Namdil svrhnut a zavradn. Novm chnem se prohlsil Lama Dord, kter pijal jmno Erdeni Lama Batur,
ale dngarsk lechta ho nechtla uznat, protoe byl levobokem. Vzniklo proti nmu spiknut, kter bylo prozrazeno, a jeho astnci byli surov potrestni. Objevil se dal
pretendent na trn Davi, jeho pvod ho k tomu opravoval, a spojil se s vznamnm lechticem Amursanou, jeho
panstv leelo v poho Tarbagataj. Kdy je Lama Dord
v r. 1751 porazil, uprchli ke Kazachm. S jejich podporou
se do roka vrtili a Lamu Dord v r. 1753 zabili. Davi
se stal novm chnem, ani by zskal vznamnj podporu
dngarsk lechty.
8.1.9
Tet ojratsko-mandusk vlka
na pozorn sledovala vvoj v Dngarsku a zaala peliv pipravovat dal vlku. Tsn u hranic dala vybudovat
pevnost, kde shromaovala vzbroj a sousteovala vojska
chalskch knat. V r. 1753 zaala do oblasti pesouvat dlostelectvo a tlov zsoby. V t dob ji vyhledalo v n
8.2. VLDCI
25
toit na 3 000 dngarskch rodin vele se dvma vnuky ky, kte se pak obrtili s dost o ochranu k Rusku. AmurGaldana Cerena.
sana se vrtil do Dngarska a zimu peil na svm panstv v
Spojenectv Daviho s Amursanou netrvalo dlouho a poho Tarbagataj. V t dob vypuklo protimandusk poAmursana uprchl k anm pot, co ho Davi porazil. vstn chalskch vdc, kter bylo zapinno vojenskou
Na jae 1755 vtrhla nsk vojska do Dngarska ze dvou porobou a pedchoz krutou zimou. Amursana mezitm sbsmr. Kad vojk jel na koni a byl vyzbrojen pukou, ral nov vojsko a na jae 1757 vyrazil na vchod, aby se k
kopm, lukem se 40 py a avl. Kadmu z obou oddl, chalskmu povstn pidal. Kdy se dozvdl, e bylo pov jejich pedvoji postupovali Ojrat veden svmi lechti- raeno, napadl nskou posdku v Barkulu a zniil ji. Pot
se vrtil do poho Tarbagataj. V t dob disponoval asi 10
ci, kte peli na nskou stranu, velel mandusk generl.
Jejich clem bylo dol eky Borotala, kde se tak koncem 000 bojovnky, ale nebyl s to vzdorovat nsk pesile. 28.
ervna se objevil v Semipalatinsku a dal o azyl. Byl pedubna spojily. Odhady sly nskho vojska kolsaj od 90
do 200 tisc vojk. Davi se zmohl pouze na vysln po- vezen do Jamyeva a potom do Tobolsku, kde 21. z 1757
zemel na netovice. Nepokoje v Dngarsku trvaly a do
selstva do Pekingu, a kdy 14. kvtna k jeho jednotkm u
roku
1759, kdy se anm podailo zlikvidovat posledn
eky Tekes dorazil pod velenm Amursany pedvoj nsk
odbojn ojratsk kmeny.
armdy, kter postupovala dolm eky Ili, uprchl ped nm
a ponechal tam svoji enu a dti. Nicmn zhy byl chycen Po vlce nastal rozshl rozvrat spojen s nemocemi a vya pedn vtzm. Stejn tak se dngarsk lechta vydvala hlazovnm Dngar. Odhaduje se, e z 600 tisc jich 20
vtzm na milost a Dngarsk chant se rozpadl.
% uprchlo do Ruska a Kazachstnu, 40 % podlehlo epidemii netovic a 30 % bylo vyhlazeno nskou armdou.
Zbytek Dngar vysdlil nsk csa do vnitrozem a do
vylidnnch oblast pozval obyvatele jinch provinci, ale i
Kalmyky, jejich st (asi 70 000) se v r. 1771 navrtila z
Ruska.
Bitva u Oroj Dalatu mezi nou a Dngary v r. 1756
Amursana potal, e se s nskou pomoc stane dngarskm chnem, a nyn se ctil podveden. V z 1755 velel malmu ojratskmu oddlu na zpadn hranici Chalchy a
po dohod s nktermi chalskmi vojevdci napadl nsk
pohranin vojska a probil se do Dngarska. tk Amursany vyvolal v Pekingu poprask a rychle zaali demobilizovan vojky povolvat zpt do armdy. Amursana vyuil nastvajc zimy k reorganizaci sil. Vyzval ojratsk knata, aby vyhnala okupanty a obnovila nezvisl Dngarsk chant. Ovem podporu zskal pouze stenou, jednak
proto, e se ho st lechty vrn Davimu bla, jednak e
j pipadal mlo urozen. Jeho pznivci ho prohlsili chnem, ovem i mezi nimi nastaly zhy rozbroje. Amursana
se vrtil k ece Ili, kde zaal sbrat novou armdu, ale kdy
zjistil, e se bl siln nsk armda, uprchl v lt 1756 ke
Kazachm.
8.2
Vldci
8.3
Odkazy
8.3.1
Reference
[1] , . .
200- - (
) [online]. , 2005-09-10, [cit. 201102-27]. Dostupn online. (rusky)
[2] , ; , .
:
17-18
[online].
Pavlodar:
, [cit.
2011-02-27]. Dostupn online. (rusky)
[3] , ..
(1635-1758). Moskva : , 1983. Dostupn online. (rusky)
[4] , ..
- (16981727 .) [online].
, 2007, [cit. 2011-07-03]. Dostupn online. (rusky)
nsk vojska, kter nemla ped sebou neptele, zahjila 8.3.2 Extern odkazy
vyhlazovn ojratskho obyvatelstva. To ped nimi zoufale
, ..
prchalo, ale an je pronsledovali, a to i na zem Rus [online]. , 2007, [cit.
ka. Tak pi hledn Amursany napadli kazask koovn-
26

2011-07-03]. Dostupn online. (rusky)
, .
[online]. Barnaul: ap
e, 1998, [cit. 2011-07-03]. Dostupn
online. (rusky)
Kapitola 9
e Chan (13601364)
e Chan, plnm nzvem e Velk Chan (nsky pchinjinem D Hn, znaky ) byla jednm z krtkodob
existujcch povstaleckch stt existujcch v n bhem povstn rudch turban, v zvren fzi trvn e
Jan. Zaloil ji v iang-si roku 1360 generl chen Jouliang, vldnouc tam od roku 1357 jmnem povstaleck e
Tchien-wan, tho roku chen i Tchien-wan dobyl. Zanikla roku 1364, kdy se chen Li, druh a posledn vldce
e Chan, vzdal armd e Ming.
9.1 Vznik
Roku 1357 prola e Tchien-wan, jeden ze stt vzniklch
500 km
v prbhu povstn rudch turban, vnou kriz. Prvn ministr Ni Wen-n se pokusil zabt csae S ou-chueje, byl
ale sm zabit svm podzenm chen Jou-liangem. chen na roku 1360
si pot vybudoval vlastn domnu v severnm iang-si.
Potkem roku 1360 se prohlsil krlem Chan* [1] s hlavnm mstem v iou-iangu.* [2] Vzpt zatoil na ienwanskou metropoli Chan-jang a zabil Sa i s vtinou ienwanskho dvora. Nsledn se v ervnu 1360 prohlsil csaem e Velk Chan* [3] a obsadil vtinu ienwanskch
zem. Pouze v S-chuanu si tamn mstodritel Ming Jen udrel samostatnost,* [2] od roku 1360 jako krl sttu
Lung-u, od 1362 csa e Velk Sia.
chen zformoval spolehlivou centrln vldu, ale na regionln a mstn rovni byla jeho autorita nepevn a asto
zpochybovan. K jeho nejblim spolupracovnkm patili hlavn rdce ang Pi-sien a velk marl ang Tingpien. Vyzdvihl i sv bratry, kdy jim udlil knec tituly,
nejbli z nich mu byl chen Jou-en.* [4]
chengem, jeho zem se rozkldalo na vchod od uova,

a navrhl mu spolen tok na iang-nan, ang ale nepodnikl dnou akci.* [3]
Chanov vlku zahjili taenm na Nanking, obrnci vak
byli pipraveni a tok byl rozdrcen. Chansk armda ztratila asi dvacet tisc vojk, navc neptel ukoistil pes 100
velkch lod a nkolik set mench, co mu dalo pevahu na
ekch v letech 13611362.* [5]
Nsledujc rok (1361) byla chansk vojska nucena pejt k

obran.* [4] u dobyl iou-iang, zbytky chenovch vojsk
zablokoval ve Wu-changu a sm se usadil v Nan-changu.
V zim 1361/62 pak upevoval svou moc na dobytm zem.* [6] Ale opustil Nan-chang jet dv ne kompletn
zabezpeil dobyt zem v provincii iang-si, a nsledujc
povstn potlail pouze za pomoci vojsk staench z wuchangsk oblasti. Dal rebelie na vchod v e-iangu a
9.2 Vlka s u Jan-angem
zrada mezi vysokmi veliteli oslabily uv reim, kter byl
nucen vrhnul hlavn sly proti nyn aktivnmu ang Jet roku 1360 se chen Jou-liang rozhodl zatoit na chengovi na vchod.* [6] Situace vyuila chansk vlda
vchodnji poloenou sungskou provincii iang-nan, spra- k protiofenzv, jej armda znovu obsadila iou-iang a v
vovanou u Jan-angem.* [2] Navzal kontakt s ang '- srpnu 1361 i An-ching.* [6] V z 1361 u vyslal lostvo
27
28
proti Chanm, to oblehlo An-ching, obelo jej a pokraovalo dl k Chu-kchou vstupu do jezera Pcho-jang.* [6] Pak
porazilo chansk lostvo ped iou-iangem a zatoilo na
iou-iang a nespn na Chan-jang.* [7] u Jan-ang se
pot usadil s hlavnmi silami v iou-iangu a zabezpeoval
si kontrolu nad iang-si. Zatkem roku 1362 se mu vzdal
velitel chansk posdky Nan-changu Chu Mej, nae byl
zaazen do uovy armdy i se svmi vojky. Pot u denitivn zskal pevahu v iang-si.* [8]
KAPITOLA 9. E CHAN (13601364)
9.3
Znik
chen Li nastoupil na chansk trn a pokraoval ve vlce.

Odolal dvoumsnmu obleen Wu-changu koncem roku
1363, nicmn nebyl schopen klst inn odpor postupujcmu obsazovn chansk e. Kdy v beznu 1364 opt
pithla uova armda k Wu-changu, bezmocn csa se
vzdal.* [16] Pot se u soustedil na obsazen a absorpci
chanskch teritori. Mnoho prefekturnch a okresnch veVrada agana Temra 6. ervence 1362 pinesla zmatek litel se vzdalo bez boje, pesto se obsazovn Chu-peje,
do severn ny a tak uvolnila ruce anm na Jang-c- Chu-nanu a iang-si prothlo do dubna 1365.* [17]
iang.* [9] Od ledna do z 1363 byly hlavn sly u Jan- Poraen rodina chen sice ztratila samostatnou vldu, ale
anga vzny na severu v An-chueji, kde bojovaly s oddly udrela se mezi nobilitou. chen Li, jeho dd chen Pchuang -chenga a Mongoly. Angaovn hlavnch sil pro- cchaj a strcov chen Jou-fu a chen Jou-en obdreli vytivnka na jin front pineslo chenovi monost pokusit se sok tituly a pjmy. A roku 1372 byl, po koniktu se leny
o znovudobyt iang-si. Zmobilizoval mue z Chu-peje a uova okol, chen Li posln do Koreje.* [15]
Chu-nanu a vybudoval novou otilu. Jeho nyn tistatiscov armda poetn pevyovala hlavn sly ua.* [10] chen
plnoval dobyt Nan-changu a pedpokldal, e pak mstn
velitel v iang-si opt pejdou na jeho stranu. S vyuitm 9.4 Odkazy
jejich sil chtl zatoit na Nanking.* [10]
Akoli v dobe opevnnm Nan-changu uova posdka 9.4.1 Poznmky
pod velenm u Wen-enga a Teng Ja odolvala oble[1] Oblhnm Lu-ou a povstnm Sie Caj-singa, velitele peven u od zatku ervna 1363, u se o vnosti situanosti v e-iangu nedaleko hranic s Wu.* [11]
ce dozvdl a zatkem srpna 1363 (tehdy zjevn selhalo zpravodajstv, v ostrm kontrastu se vasnm varovnm [2] chen Jou-enem a chen Jou-kuejem.* [14]
roku 1360), byl toti zaujat problmy na severu a vchod.* [pozn. 1]* [11] Dne 15. srpna vyrazila uova armda z
Nankingu proti Chanm s asi stotisci mui (zhruba stej- 9.4.2 Reference
n jako roku 1360, prstky od t doby byly rozptleny v
e-iangu a rozmstny do posdek Nan-changu a Nan- [1] ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of violence in a Chinese county. Stanford : Stanford University
kingu).* [11]
Dne 29. srpna se ob otily setkaly na jezee Pcho-jang ve
tydenn bitv, chansk otila utrpla tk ztrty, ale nebyla zcela zniena.* [12] Prvn dva dny uova otila ustupovala,* [13] tet den u pouil sebevraedn toky ohovch lodnaplnnch stelnm prachem; jejich vbuchy
mly na tsn chansk linie zniujc efekt, byly potopeny
stovky lod s dvma chenovmi bratry.* [pozn. 2]* [14] I
tonci mli tk ztrty, a tak dal den byl ve znamen
odpoinku a oprav. Boj byl obnoven 2. z, chansk otila zskvala pevahu, a nakonec opanovala bojit.* [14]
Celkov se ale situace obrtila ve prospch u Jan-anga.
Mezitm toti pozemn vojska Chu Te-iho uvolnila obleen Nan-changu, co bylo clem taen.* [14] A navc 3.
z padl v jezern bitv chansk csa chen Jou-liang.
Smrt vldce demoralizovala adu dstojnk, kte se vzdali. Nicmn ang Ting-pien a mlad syn zemelho csae
chen Li uprchli do Wu-changu.* [15]
Press, 2007. 437 s. [dle jen Rowe]. ISBN 0804754969,

9780804754965. S. 52. (anglicky)
[2] Rowe, str. 53.

[3] GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia
University Press, 1976. xxi + 1751 s. [dle jen Goodrich].
ISBN 0231038011 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Ch'en
Yu-liang, s. 185. (anglicky)
[4] Goodrich, str. 186.
Press, 1988. [dle jen Dreyer]. ISBN 0521243327. S. 77.
(anglicky)
[6] Dreyer, str. 78.
9.4. ODKAZY

[13] Dreyer, str. 8586.
[17] Dreyer, str. 8990.
29
Kapitola 10
Chodsk chant
Chodsk chant (mongolsky Xo ) byla jedna z poslednch nomdskch . Rozkldala se na
zem provincie Amdo v Tibetu. Chant existoval od prvn
poloviny 17. stolet zhruba sto let.
10.1 Historie
to snahm vzepela a pod vedenm nojona Tr Bajchua

odela na jih. Bhem migrace Tr Bajchu vytlail z oblasti jezera Kukunor zbytky Tmed, co byli jin Mongolov usazen zde od dob ingischna. V bojch o Amdo v
r. 1637 porazil Chalchy a postupoval dle na tibetskou planinu, kde se v r. 1639 prohlsil za G chna a zaloil tak
vlastn chant.
10.1.1
10.1.3
Pvod
Obsazen Tibetu
Po pdu mongolsk dynastie v r. 1368 zaal dlouhodob stet mezi vchodnmi (chalskmi) a zpadnmi
(ojratskmi) Mongoly, kter ml za nsledek postupn vytlaovn Ojrat na zpad. Ojratsk kmeny (Chodi, orosov, Torguti a Drvti) sdruen v kmenov svaz tyi Ojratpimkly k sob i nkter men kmeny (nap.
Chojty) a postupn se stvaly dominantn silou oblasti mezi
Balchaem a Bajkalem, kde koovaly.
Na zatku 17. stolet byli Ojrat vytlaeni a do dnenho
vchodnho Kazachstnu a jejich pvodn rodov struktury
se zanaly rozpadat. V t dob Torguti sdlili podl severnch ptok Irtye, Iimu a Tobolu, a byli nejzpadnjm
mongolskm kmenem. Na druh stran Chodi byli nejvchodnjm ojratskm kmenem, usdlenm u jezera Zajsan
a podl dolnho toku Irtye. Sousedili s Chalchy, kte jim
nedovolovali obchodovat v nskch pohraninch mstech.
Mezi ve uvedenmi dvma kmeny byli uzaveni orosov, Drvti a Chojtov, spolen nazvni Dungai, kte
pod vedenm oros zaali potkem 17. stolet pebudovvat svoji moc. Se sjednocovnm a upevovnm centrln moci nesouhlasili svobodomysln Ojrat a st jich roku
1618 migrovala do Ruska k povod Volhy, odkud jsou znmi pod jmnem Kalmykov.
Johann Grber (1661): Socha G chna vedle sochy dalajlmy v

Potle
Na dost Sonama phela, kter bval tajemnkem 4. dalajlmy a rozpoznal 5. dalajlmu, vythl po pprav G
chn v r. 1640 do Tibetu. Nejdve dobyl Kham a po vtzstv u ikace nad krlem -Cangu v r. 1642 dovril G
chn sjednocen celho Tibetu. Chodov pomohli pz10.1.2 Vznik
nivcm koly Gelugpa k zskn rozhodujcho postaven v
Roku 1634 pevzal vldu nelnk Erdeni Btr a jeho c- Tibetu a 5. dalajlma po vtzstv prohlsil G chna krlem bylo Ojraty jet vce stmelit. Proto vyhlsil r. 1635 lem Tibetu. G zemel v r. 1655 a zanechal po sob 10
Dngarsk chant. Ovem pevn st Chod se tm- syn. Svm nstupcem jmenoval Dichichu Mergena, kte30
10.1. HISTORIE
r pijal titul Dajan chn, a ostatnm synm pidlil men
dly v Amdu u jezera Kukunor. Dajan chn neprojevoval
velk zjem o vldu v Tibetu a nakonec jmenoval za sebe
regenta.
10.1.4
Druh polovina 17. stolet
Za vldy Dajan chna (1655-1668) Chodov koovali

pevn v provincii Amdo a i po pilehlch zemch ostatnch tibetskch provinci. Zejmna ti, co se usadili, byli tibetizovni. Na rozdl od okolnch zem zde vldl v uvedenm obdob mr. To se projevilo v obdob, kdy vldl Dajanv syn Puncug Radna, kter pijal titul Dalaj chn. Tehdy
do Chodskho chantu zaalo migrovat mnoho Ojrat z
Dngarska zmtanho vlkami. Tm byl chant zataen do
vlky, dngarsk chn Galdan vpadl v r. 1697 do Amda
a Chodsk chant porazil. Porka pimla Dalaj chna
odcestovat do Pekingu a tam se osobn poddat nskmu
csai. V r. 1701 nastoupil po smrti Dalaj chna jeho syn
Dandin Vangdal.
10.1.5
Lhabzang chn
Lhabzang jako posledn chodsk krl Tibetu
Lhabzang byl synem Dalaj chna a k moci se dostal tak, e

v r. 1703 otrvil svho bratra. V r. 1705 se svolenm nskho csae vtrhl do Tibetu, aby svrhl 6. dalajlmu. Zminkou
mu byl dalajlmv skandln ivot. Lhabzang chn porazil
tibetskho regenta, dalajlmu zajal a dal deportovat do ny. Pot 26. ervna 1706 instaloval Lhabzang chn novho
6. dalajlmu s tvrzenm, e teprve nyn jde o pravou reinkarnaci 5. dalajlmy. Vyznavai koly Gelugpa odmtli pijmout tohoto dalajlmu, ovem pvodn dalajlma na cest
31
15. listopadu zemel, nebo spe byl zavradn. Pedstavitel koly Gelugpa pozvali na pomoc dngarskho chna Cevana Rabtana a ten v r. 1716 s 6 000 mui vthl do Tibetu.
V r. 1717 Dngai u Lhasy Chody porazili a Lhabzanga
zabili.
10.1.6
Znik
Po smrti Lhabzanga zamezil csa nstupu novho chna a

zavedl v Amdu sprvu jako v nskch provincich. Proti
tomuto zzen se Chodi v r. 1723 vzbouili, ale byli poraeni.
Kapitola 11
lchant
lchant (nsky , persky ) byl jednm ze ty chant v rmci Mongolsk e. Centrum lchantu bylo v Persii, ale pod jeho kontrolu spadala i zem
dnenho Irku, Afghnistnu, Turkmenistnu, Armnie,
zerbjdnu, Gruzie, Turecka a zpadnho Pkistnu. lchant byl vybudovn na troskch Chrezmsk e, kter
podlehla v boji s invaz ingischna v letech 12191224.
Mongolov si nsledn podrobovali cel zem e, kter
osdlili a vybudovali zde svj stt.
11.1 Historie
Hleg a jeho kesansk krlovna Dokuz Chatun
si zem a na hranice Egypta. Obsazen vchodn Anatolie Mongoly donutila proto Turkmeny, aby migrovali ped
pronikajcmi mongolskmi kmeny dle na zpad.
Hleg se z Mal Asie vrtil do srdce Persie, kde zaloil
svou i a svou vldnouc dynastii. Jeho nsledn taen bylo nameno proti mamlckmu sultantu v Egypt. Nicmn postup jeho vojsk, kterm velel vojevdce Ketbugha, byl
roku 1260 v Palestin, v bitv u Ajn Dald, mamlky zastaven.
11.1.2
Hleg, ingischnv vnuk a zakladatel lchantu
11.1.1
Hleg
Pot, co v roce 1243 v bitv u Kse Da Mongolov porazili

selduck Turky a jejich gruznsk a trapezuntsk spojence, se Rmsk sultant stal vazalem mongolskch chn a
pozdji se stal pmm zemm mongolskho lchantu.
Zakladatel lchantu byl chn Hleg, jeden z vnuk samotnho ingischna a bratr chna Mngkeho. V roce 1255 nebo 1256 pevzal Hleg oblasti Persie od mstnho mongolskho velitele Bajdua, kter byl poven kolem podrobit
Ran lchant
Termn lchantznamen podzen chnovi, co by znamenalo, e lchn byl zpotku podzen Mngkemu, coby Velkmu chnovi a nejvymu vlada Mongolsk e.
Panovnci z Hlegho rodu vldli lchantu dalch osmdest let, ponaje jako aminist, buddhist a nakonec konvertovali k islmu. Velkho vlivu vak mezi Mongoly mli kesant nestorini, avak christianizovat se Mongolov jako nrod nikdy nenechali (navzdory snahm eckch,
armnskch i evropskch mision). Avak i po pestupu
na islm zstali Mongolov nepteli egyptskch mamlk,
kte spn odreli jak mongolsk, tak i kick invaze
pichzejc z Jeruzalmskho krlovstv v Palestin. Pert
lchnov nicmn nebyli schopni na mamlcch dobt v-
32
11.1. HISTORIE
33
11.1.3
Aliance s kiky
Ve 13. a 14. stolet bylo mezi zpadoevropskmi krlovskmi dvory a mongolskou (pedevm vak pak Perskm
lchantem) uinno mnoho pokus o vyjednn spojenectv Mongol a kik v Palestin. Jednn s Mongoly zaala piblin v dob sedm kov vpravy, kdy Mongolov
zaali pronikat na muslimsk zem z vchodu. Spojenectv lchantu a palestinskch Frank proti muslimm (v t
dob pak pedevm mamlkm) bylo jen povrchn a krtce
spn v efektivn spoluprci proti spolenmu nepteli.
11.1.4
Pestup k islmu
Kick stty v Levant a Armnsk krlovstv v Kilkii byly spojenci lchantu proti mamlkm
Stbrn dihram lchna Gazana
Pert lchnov, kte pili k moci po Hleg, stle vce za

sv nboenstv pijmali tibetsk buddhismus. Vliv kesan v zemi byl ztlesnn pedevm nestorinskmi kesany.
Nestorinstv vak nebylo hluboko zakoenn v mongolsk
kultue* [1]
Mongolov vtz na mamlky v bitv u Homsu, 1229
znamnch zemnch zisk a nakonec byli donuceni vzdt se

svch pln na dobyt oblasti Srie. Kvli vlenmu stavu s
Modrou hordou (co bylo vchodn st chantu Zlat horda, zpadn st se nazvala Bl horda) chna Bata, pert
Mongolov preventivn zaali ohroovat Kavkaz a Transoxinsko a dle zem smrem na zpad. Dokonce jet za
Hlegho vldy byl Persk lchant zamstnn v oteven
vlce na Kavkaze s Mongoly z ruskch step.
V lchantu dolo k podobn situaci, kter nastala v

kickch sttech, a to, e Mongolov byli sice vldnouc,
le minoritn vrstvou spolenosti, oproti muslimsk majorit. Nicmn lchn Gazan krtce pedtm ne svrhl lchna
Bajdua, konvertoval k islmu a oteven islm podporoval,
m se snail svou vldu vce piblit nemongolsk vtin
obyvatelstva, kter vyznvala islm. Kesan a id ztratili
sv rovnoprvn postaven vi muslimm a byla vi nim
znovu zavedena tzv. da z hlavy. Buddhist byli postaveni ped volbu: bu pestup na islm, nebo odchod z Persie.* [2] Vi cizm nboenstvm vak nazen o konverzi
nemlo dn efekt. Sm lchn Gazan pot stejn bojoval proti mamlkm v Srii. Tento proislmsk kurs z vt
sti pokraoval i za Gazanova bratra a nstupce ldejtho
navzdory nvrhm preferovat spe sitsk islm ped sunnitskm.
34
11.1.5
KAPITOLA 11. LCHANT
padek e
Pot, co roku 1335 zemel lchn Ab Sad se Persk lchant dostal do znanho padku a rozpadl se na nkolik,
vzjemn zneptelench nstupnickch stt, z nich nejvznamnj byl sultant dynastie Jalayirid. Posledn neznm uchaze o trn lchna byl roku 1335 zavradn.
Turkick dobyvatel Tamerln pozdji vyvrtil stt Jalayirid a zdnliv obnovil star chant.
11.2 Seznam lchn
R. Amitai-Preiss: Mongols and Mamluks: The

Mamluk-Ilkhanid War 1260-1281. Cambridge, 1995
Bertold Spuler, Die Mongolen in Iran - Politik, Verwaltung uns Kultur der Ilchanzeit 1220 - 1350 (4. Auage),
Akademie-Verlag, Berlin 1985
Joseph von Hammer-Purgstall, Geschichte der Ilchane,
das ist der Mongolen in Persien, 1986 (Nachdruck der
Ausgabe von 1842/1843, ISBN 90-6022-097-8
Dorothea Krawulsky, Mongolen und Ilkhane - Ideologie und Geschichte, Verlag fr Islamische Studien,
Beirut 1989
mer Diler, Ilkhans, Coinage of the Persian Mongols,
Istanbul 2006
11.3.2
Souvisejc lnky
Oblhn Bagddu
Mongolsk e
Seznam mongolskch chn
Nstupnick stty lchantu v Persii, 1345
Zlat horda
Djiny rnu
Hleg (12561265)
Kick stty
Abaka (12651282)
Abbsovsk chalft
Ahmad Tekder (12821284)
Ftimovsk chalft
Argun (12841291)
Gajchatu (12911295)
Bajdu (1295)
Mahmd Gazan (12951304)
ldejt (13041316)
Ab Sad (13161335)
11.3 Odkazy
11.3.1
Literatura
Atwood, Christopher P. (2004). The Encyclopedia of

Mongolia and the Mongol Empire. Facts on File, Inc.
ISBN 0-8160-4671-9.
C.E. Bosworth, The New Islamic Dynasties, New York,
1996.
11.3.3
Reference
[1] Medieval Persia 1040-1797, David Morgan, str. 64

[2] Medieval Persia 1040-1797, David Morgan, str. 72
11.3.4
Extern odkazy
(anglicky)Ilkhanids Dynasty Mongolian dynasty

(anglicky)Ilkhanid coins Contains a searchable database for Ilkhanid coins
Kapitola 12
Kazask chant
Kazask chant (arabsky: ; rusky:
, Kazanskoye khanstvo; tatarsky:
, Qazan xanl) byl tatarsk stt existujc na zem dvjho Volskho Bulharska, tedy
souasn uvasko, Marij El, Mordvinsko, Tatarstn a st
Udmurtska a Bakortostnu. Hlavnm mstem byla Kaza.
Vznikl po rozpadu Zlat hordy v roce 1438 a zanikl roku
1552, kdy byl dobyt ruskm carem Ivanem IV. Ji pedtm
vak byl dlouh lta politicky zvisl na velikm knectv
moskevskm, kter vyuvalo labiln politick situace v
chantu a astho stdn chn.
kulturnho pnosu Volskch Hunobulhar a Tatar napomohlo jist i to, e od dob Bulharsk volsko-kamsk e
byli obyvatel tohoto zem muslimov.
12.2
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Khanate of

Kazan na anglick Wikipedii.
12.3
12.1 Historick vvoj
Souvisejc lnky
Rusk carstv
Po rozpadu Onogurie (Velk Bulharsko), v 8. stolet, se

pod vedenm starho Kubratovho syna Kutraga jedna
skupina Hunobulhar pesunula po toku eky Volhy na
sever a na jej soutok s Kamou, na zem dnenho
Tatarstnu a Bakortostnu. Zde spolen s dalmi turkickmi a ugronskmi skupinami na pelomu 9. a 10. stolet vytvoila prvn feudln tvar v severovchodn Evrop:
Bulharskou volsko-kamskou i s hlavnm mstem Bolgar.
Na zatku 13. stolet vak tento kvetouc stt byl dobyt
a znien vojsky chna Bta a stal se soust Kypackho
chantu - Ulusu Dui (Zlat hordy). Chn Berke (1209
1266), kter pijal islm, osamostatnil Kypack chant
a zaloil jeho hlavn msto Saraj Berke pobl dnenho
Volgogradu. Je znmo taen bratra Berkeho Bta (1208
1255) pes Moravu do jin Evropy v letech 1241 1242.
Kazask chant se vylenil z Ulusu Dui roku 1438, zakladatelem dynastie kazaskch chn byl Ulug Muhammed (vldl 1438 1445). Tento chant vak nakonec vyvrtil Ivan IV. roku 1552, co znamenalo tak vyhnn tatarskho obyvatelstva a jeho obracen na pravoslavnou vru. V Moskv byl na poest tohoto vtzstv postaven chrm
Vasila Blaenho (1555 1560), jeho komplex osmi kostel symbolizuje osm dn oblhn Kazan. V souasn dob je Tatarstn republikou v Rusk federaci s prezidentem
jakoto hlavou sttu. K pehlen anebo spe nedocenn
35
Kaza
Zlat horda
Kapitola 13
Khmrsk krlovstv
Khmrsk krlovstv bylo od 9. do 14. stolet nejvt
jihovchodn Asie. Pod vldou Khmr se nachzelo zem dnen Kambode a sti Laosu, Thajska a Vietnamu.
Khmrov udrovali kulturn, obchodn a politick kontakt
s Jvou a pozdji i se rvidajou. T postavili nkolik stovek buddhistickch chrm po cel sv i. Ocilnm nboenstv byl hinduismus a mahjnov buddhismus, pozdji buddhismus thravdov.
Hlavnm mstem byl Angkor, kter je pravdpodobn nejvznamnj pamtkou z doby khmrsk vldy. Byl vybudovn pobl jezera a ml pl milionu obyvatel.
Okolo roku 1400 dolo k oslaben khmrsk moci a obyvatelstvo se zaalo bouit. V roce 1431 byl Angkor dobyt
vojskem ze sousednho krlovstv Sukhothai.
13.1 Odkazy
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Khmer Empire na anglick Wikipedii.
13.1.1
Literatura
BINGHAMOV, Jane; CHANDLEROV, Fiona;

TAPLIN, Sam. Rodinn encyklopedie svtovch djin. Havlkv Brod : Fragment, 2003. ISBN 80-7200814-5.
36
Kapitola 14
Korejsk csastv
Korejsk csastv (Than eguk), rovn znm jako Csastv Than, je zanikl stt existujc na Korejskm poloostrov od roku 1897 do roku 1910, kdy bylo pisvojeno
jako kolonie sen (osn) japonskm csastvm.
Korejsk csastv hraniilo s nou, Japonskem a Ruskem.
Vystdali se zde dva csai a tyi pedsedov vldy.
37
Kapitola 15
Krlovstv Ajutthaja
Ajutthaja (thajsky: , pepis RTGS: Ana- 15.1.2 Literatura
chak Ayutthaya; [anatk ajttaja] IPA) bylo siamsk,
HIGHAM, Charles. The Archaeology of Mainland
resp. thajsk krlovstv existujc v letech 13511767. OSoutheast Asia. Cambridge, England : Cambridge Uniciln byla znm jako Siam, ale obyvatel svmu krlovversity Press, 1989. ISBN 0521275523.
stv kali Krung Tai (krlovstv Thajc).
Jet ve 14. stolet si poddila severnji lec tak
thajsk krlovstv Sukhothaj a roku 1438 ho pipojila
ke svmu zem. Vazaly Ajutthaje byly i mstsk stty
Malajskho poloostrova, laosk Lan Xiang, severothajsk
Lanna, khmrsk krlovstv a ansk stty.* [1]
From Isfahan to Ayutthaya: Contacts between Iran and

Siam in the 17th Century. Singapore : Pustaka Nasional, 2005. ISBN 9971774917.
RUANGSILP, Bhawan. Dutch East India Company merchants at the court of Ayutthaya: Dutch Perceptions of the Thai Kingdom c. 1604-1765. Leiden, Netherlands : Koninklijke Brill NV, 2007. ISBN
0300084757.
Ajutthaja byla ptelsk k zahraninm obchodnkm, nskm, vietnamskm, indickm, japonskm i perskm a
pozdji portugalskm, panlskm, nizozemskm a francouzskm. V 16. stolet byla stejnojmenn metropole zem
evropskmi obchodnky popisovna jako jedno z nejvtch
mst Vchodu.
SYAMANANDA, Rong. A History of Thailand. [s.l.]

: Chulalongkorn University, 1990. ISBN 9740764134.
V 70. letech 16. stolet byla zvisl na Barm, v 80. letech

se z podzenho postaven vymanila a obnovila svou moc.
ve 30. letech 18. stolet vypukla v zemi obansk vlka a
od roku 1759 zaaly barmsk toky, roku 1768 Barmnci
dobyli hlavn msto a Ajutthaja se rozpadla. V boji s Barmnci obnovil stt s metropol v Thonburi sprvce jedn z
ajutthajskch provinci Taksin.
WOOD, W.A.R. A History of Siam. London : Fisher

Unwin Ltd.
WYATT, David K.. Thailand: A Short History. New
Haven, Connecticut : Yale University Press, 2003.
ISBN 0300084757.
15.1.3
Extern odkazy
(anglicky) History of Aythhaya
15.1 odkazy
15.1.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Ayutthaya

Kingdom na anglick Wikipedii.
[1] HOOKER, Virginia Matheson. A Short History of Malaysia:

Linking East and West. St Leonards, New South Wales, AU :
Allen & Unwin, 2003. ISBN 1864489553. S. 72. (anglicky)
38
Kapitola 16
Krlovstv chu
chu () bylo krlovstv v oblasti souasn jin ny bhem Obdob Jara a Podzimu (722-481 p. n. l.) a Obdob
vlcch stt (481-212 p. n. l.).
Pvodn bylo znm jako ing () a pozdji jako ingchu (). Na vrcholu sv moci zahrnovalo jeho zem souasn provincie LR Chu-nan, Chu-pej, chungching, Che-nan, anghaj a sti provincie iang-su. Hlavnm mstem krlovstv byl Jing.
16.1 Souvisejc lnky

Bitva u cheng-pchu
Bitva u Pi
Bitva u Jen-lingu
Bitva u Paj-u
39
Kapitola 17
Krlovstv Kunind
17.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Kuninda

Kingdom na anglick Wikipedii.
17.2
Extern odkazy
(anglicky) Scripts in Kuninda coinage

Dobov mince Kunind, okolo 1. stolet p. n. l.
Lc: Vpravo stoj jelen, kter je korunovn dvma kobrami a doprovzen bohyn Lakmin, je v ruce dr lotos. Legenda na minci
nese npis v prkrtu a zn: Rdnah Kunindsja Amghabhtisja
mahrajasja (Velk krl Kunind Amghabhti).
Rub: Nad stpou uprosted se nachz buddhistick symbol triratny.
Kolem stpy je dle svastika, Ysymbol a strom v ohrad. Legenda na minci v psmu kharoth zn: Rna Kunidas Amghabhtisa
Mahradsa (Velk krl Kunind Amghabhti).
Krlovstv Kunind se nachzelo nkdy od 2. stolet p.

n. l. do 3. stolet v centrln oblasti Himalj na zem
dnench stt Uttarkhand a Himalprad. Zmnky o
tto zemi pochz z Purn a staroindickch epos. Podle
Mahbhraty bylo kunindsk krlovstv pemoeno samotnm Ardunou, jednou z hlavnch postav Mahbhraty.
Z dob krlovstv Kunind se dochovala ada numismatickho materilu, kter poskytuje cenn informace o tehdej dob. Tyto mince jsou v zsad dvojho druhu. Prvn byly vydny okolo 1. stolet p. n. l. a dal okolo 2.
stolet naeho letopotu. Star druh minc vykazuje vlivy
minc Indo-eckho krlovstv a jsou na nich vyobrazovny buddhistick symboly jako je nap. triratna. Bvaj nachzeny spolen s mincemi Indo-eckho krlovstv a maj
vtinou stejnou vhu i rozmr.
Mnoho zprv se o krlovstv nedochovalo, jedny z hlavnch zdroj informac o Krlovstv Kunind poskytuj prv mince. Krlovstv zaniklo nkdy ve tetm stolet.
40
Kapitola 18
Krlovstv Rjkj
hlavnch nelnk spolu navzjem bojovala. Na zatku
15. stolet byla sjednocena do jednoho krlovstv zan a
uznna nou. Vdce zanu byl tedy ociln uznn jako
spravedliv krl, kter ovldal celou Okinawu a pln vyTento lnek potebuje pravy.
Mete Wikipedii pomoci tm, e ho vylepte. Jak by hraje v boji s ostatnmi 2 knectvmi, nou. V roce 1430
mly lnky vypadat, popisuj strnky Vzhled a styl, vldci zanu odevzdal svj trn i krl Hai, kter dostal
od csae dynastie Ming pjmen , potom je znm jako
Encyklopedick styl a Odkazy.
Hai (). Hai ji v roce 1429 dobyl Hokuzan,
poprv sjednotil do jednoho sttu ostrov Okinawu a stal se
Krlovstv Rjkj (rjkjsky: , r-kuku; zakladatelem prvn dynastie .
japonsky: , rjkj--koku; nsky: , liou chiou kuo) byl stt, kter existoval od roku 1429 do Hai pijal nskou hierarchickou dvorn soustavu, neroku 1879 na souostrov Rjkj. V 15. stolet se svilo chal vystavt hrad uri a pstav Naha povil na hlavn
pod ochranu dynastie Ming a v 17. stolet bylo napadeno msto. Po nkolika generacch, v roce 1469 krl Toku
knectvm Sacuma (). V dob sv nejvt moci zemel bez ddice, potom patrov vazal vyhlsil, aby byl
adoptovan syn a u m udlen od ny. Ten adatel, kdo
sahala jeho vlda od ostrova Amami po ostrov Jonaguni.
se jmenuje En, zaloil druhou dynastii . Rjkj prosperoval pod vedenm in, kter byl v letech 1478-1526
druh krl tto dynastie.
18.1 Historie
Podle t Rjkjskch kronik: zan Seikan (),

zan seifu () a Kjj (), djiny Krlovstv
Rjkj zanaj dynasti Tenon (), kter byla u
moci 17 000 let. Mnoho vdc v souasnosti v, e je to
mytologick legenda, kter byla vytvoena v 16. nebo 17.
stolet, aby ospravedlnila vldu krlovstv Rjkj. Po zniku
dynastie Tenon vznikla dynastie unten () (1187
1259). Podle zan Seikanu zakladatel dynastie unten
byl synem Minamotono Tametomo. Byl to aristokrat a pbuzn rodu japonskch csa. Minamotono Tametomo byl
vyhnn na ostrovy Izu, pot co podlehl kjtskmu dvoru,
utekl z Hon a usadil se v severn oblasti ostrova Okinawa. Tam se oenil s dcerou mstnho vldce. Nkolik nskch a japonskch vdc tvrd, e tato dynastie byla tak
vytvoena krlovskm rodem .
Ve 14. stolet na ostrov Okinawa existovalo mnoho malch
oblast, kter byly sjednoceny do t knectv: Hokuzan (
), zan () a Nanzan (). Tato doba je znma
jako doba vldy t krl nebo Sanzandidai ().
Tato ti knectv, nebo domorod federace pod vedenm
18.2
Obchodovn po Asii
Rjkj krlovstv diplomaticky ustanovilo pispvajc vztahy s nou v obdob Dynastie Ming a Dynastie ching. V
tto dob se taky vyvinuly obchodn vztahy s Japonskem,
Koreou a mnoha jihovchodoasijskmi zemmi vetn
Siamu, Krlovstv Pattani, Marraky, Champy, Hu a Jvy.
Mezi 15. a 16. stoletm se ve Vchodn Asii krlovstv Rjkj vynoilo jako hlavn obchodn zprostedkujc. Japonsk vrobky (nap. stbro, mee, vje, lakovan zbo,
Bjbu) a nsk vrobky (liv byliny, raen mince, strnul keramiky, brokty, textil) se vymovaly za jihovchodoasijsk zbo (sapanov stromy, nosoro rohy, cn, cukr,
edou ambru pravou, indickou slonovinu a arabsk kadidla).
41
42
KAPITOLA 18. KRLOVSTV RJKJ
18.3 Seznam rjkjskch krl

18.4 Odkazy
18.4.1
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Krlovstv Rjkj

ve Wikimedia Commons
Kapitola 19
Krlovstv Tungning
Krlovstv Tungning (nsky tradin , zjednoduen , pinyin Dngning Wnggu), tak nkdy nazvan krlovstv eng (nsky tradin ,
zjednoduen , pinyin Zhngsh wngcho) nebo krlovstv Jen-pching (, Ynpng wnggu)
byl stt existujc v letech 16621687 jako centrum odporu obyvatel vrnch dynastii (jin) Ming v boji proti
mandusk dynastii ching. V ele sttu stli eng chengkung, jeho syn eng ing a vnuk eng Kche-uang. Politick uspodn bylo podobn nskmu, kulturn byl stt
nsk (jeliko jej vytvoili nt, pesnji chant uprchlci
z pevniny). Pedpokld se, e v dob vldnut rodiny eng
poet obyvatel doshl piblin 120 000; zvltn vznam
krlovstv spov v tom, e v tomto obdob byl Tchaj-wan
poprv nezvislm sttem.
43
Kapitola 20
Krlovstv Wu
Wu byl stt v oblasti souasn ny bhem Obdob Jara a
Podzimu (722-481 p. n. l.) Jeho zem se nachzelo v oblasti st eky Jang-c-iang, vchodn od sttu chu. nt historikov jej povauj za polobarbarsk. Jeho hlavnm
mstem bylo Su-ou.
44
Kapitola 21
Laosk krlovstv
Laosk krlovstv (laosky , Phra
Ratxa A-na-chak Lao) je oznaen pro zanikl stt existujc v letech 1949 (1945) - 1975.
21.1
Seznam laoskch krl
Podrobnj informace naleznete v lnku Laosk

krl.
Od roku 1707 byl laosk stt rozdlen na ti samostatn krlovstv Vientiane, ampassak a Luang prabang. Do poloviny 19. stolet tyto stty ovldalo Thajsko. V roce 1893 zde
Francouzi zdili protektort, kter byl soust jejich kolonie tzv. Francouzsk Indona. Za druh svtov vlky byl
Laos okupovn Japonci.
Sisavang Vong - (1949-1959)

Savang Vatthana - (1959-1975)
21.2
Souvisejc lnky
Laos
Djiny Laosu
Seznam laoskch panovnk
Seznam pedstavitel laosu
Dynastie Khun Lo
Francouzsk Indona
Nslednictv laoskho trnu
Krlovsk palc v Luang Prabang
Roku 1945 zde byla vyhlena nezvislost, ale o rok pozdji

Francie silou obnovila koloniln zzen. V roce 1949 konen zskal Laos nezvislost v rmci Francouzsk unie. V
roce 1953 zskal plnou nezvislost. Zem byla v tomto obdob zmtna obanskou vlkou a v 70. letech velmi trpla
zataenm do vietnamsk vlky. Obansk vlka skonila
roku 1973.
V roce 1975 probhl nsiln komunistick pevrat, a po
uchopen moci komunisty byl krl donucen abdikovat a tak
byla zruena monarchie a vyhlena socialistick republika. Zemi ovldlo komunistick hnut Pathet Lao. U moci v
Laosu jsou komunist dodnes. V roce 1980 byl podle vtinovho nzoru komunisty zavradn bval korunn princ
a syn krle Savang Vatthana, princ Vong Savang.
45
Kapitola 22
Lazika
Krlovstv Lazika (gruznsky , lazikis
samepo; ecky , Lazik; lazsky: , Lazia,
persky , Lazistn; armnsky , Jeger* [1]),
znm tak jako krlovstv Egrisi (gruznsky
, egrisis samepo) bylo starovkm gruznskm sttnm tvarem, jen se rozkldal v zpadn sti dnen
Gruzie. Existovalo v obdob mezi 1. stolet p. n. l. a 7. stolet n. l., nezvisl vak bylo a od 3. stolet.
22.1 Charakteristika
Lazika bylo krlovstv malho kavkazskho nroda Laz a
zahrnovalo cel zem bvalho krlovstv Kolchida. D se
proto oznait za jeho nstupnick stt. Bhem sv existenzem Kolchidy, resp. Laziky v dob msk okupace v letech 74 ce ovldla Lazika i sousedn Abchzii. Pesto vak nebyla
66 p. n. l.
Lazika zcela nezvisl; jej krlov byli povtinou vazaly
msk e, pozdji Byzance. Lazika byl nzev, jen se ujal
a kter Lazov uznvali, nebo byli dominantnm nrodem
tonomii a nezvislost na Konstantinopoli a zdej obyvatel
v krlovstv. Gruznci vak upednostuj nzev Egrisi.
byli vi msk i pouze povinni tributem. Mnoho souHlavnm mstem bylo patrn Kutaisi spolu s mstem pod st bval Kolchidy vak utvoilo vlastn stty dle kmepevnost Archeopolis. Mezi dal dleit msta patilo p- nov pslunosti, vetn Laziky podle nroda Laz, a to se
stavn msta Fasis, Apsaros, Petra a Batis.
omezilo pouze na st zem dnen Mingrelie a zpadn
Imeretie.
22.2 Historie
Lazika vznikla v boulivm obdob 1. stolet p. n. l., kdy
pobe Kolchidy okupovala msk vojska pod velenm
Pompeia. Cel zem vetn sousednho Pontu bylo nsledkem jeho kampan z let 74 a 66 p. n. l. anektovno k
msk i. man opevnili kolchidsk pstavy a vnitrozemsk msta Archeopolis a Kutaisi. Dle se Kolchida
pestala nazvat poetn Kolchidou a ujal se nov nzev
Lazika resp. Egrisi. Anicetus Pontsk pak o stolet pozdji v roce 69 vedl nespn protimsk povstn. Po jeho
potlaen zaaly horsk nrody z Velkho Kavkazu (zejmna Svanov a Henioiov) provdt pravideln loupeiv
njezdy do pobench provinci a oslabovaly zde mskou
moc. Pozdji zem zpadn Gruzie zskala rozshlou au-
Ve 3. stolet se Lazika stabilizovala a zaala ke svmu zem

postupn pipojovat okoln zem, je kdysi patily Kolchid. Lazov se stali v zpadn Gruzii dominantnm nrodem
a sv sousedy si rychle podmaovali. Do tto doby bylo toto krlovstv formln vazalem msk e, avak nyn ji
bylo zcela nezvisl a od ma se odtrhlo. Potkem 4. stolet byla v Lazice zzena prvn kesansk eparchie, podzena biskupstv v abchzskm historickm mst Picunda,
tehdy znmm jako Bivinda. V roce 319 pak byla tato vra uzkonna jako jedno ze sttnch nboenstv.* [2] Prvnm kesanskm krlem Laziky se stal Gubazes I. a za jeho vldy se kesanstv stalo tak hlavnm nboenstvm.
Pozdji se vldci, lechta i ostatn vc odklonili od eck
ke gruznsk ortodoxn crkvi a gruzntina se stala msto
etiny druhm ednm jazykem zem, kter byl pro Lazy
mnohem srozumitelnj.
46
22.4. ODKAZY
47
10. Cathius I. Lazick (521 nebo 522 527 nebo 528) historicky doloen
11. Opsites, (? - cca 541) - historicky doloen, pesn doba vldy je neznm
12. Gubazes II. Lazick (cca 541 555)
13. Cathius II. Lazick (556 ?)
14. Vldu pevzala Byzanc (570 - cca 660)
15. Barnuk I. (660 - cca 670)
16. Grigor (670 - 675)
17. Barnuk II. (675 - 691)
Lazika ve 3. stolet
18. Vldu pevzala Byzanc (691 - 697)
19. Vldu pevzal Arabsk chalft (697 - 767)

V 6. stolet byla Lazika spolen s celm zemm dnen
Gruzie pedmtem dobvn sasnovskmi Perany, avak 20. Lazika sjednocena s Abchzi (od 767)
Lazov se dky vydatn pomoci byzantskch vojsk dokzali
ubrnit v tzv. lazsk vlce, na rozdl od vchodnho souseda
Kavkazsk Ibrie. Ten se musel persk nadvld zcela pod- 22.4 Odkazy
dat. Sprva zem vak pela po roce 570 pmo pod Byzanc a cel krlovstv se stalo na tm sto let jej soust s
jednou pestvkou, kdy se zem na krtko stalo vazalem 22.4.1 Reference
Persie. Od roku 660 vak byla Lazika opt nezvisl, sle
[1] dle starch armnskch psemnost
pouze na 31 let, nebo z jihovchodu do oblasti pronikali
Arabov, kterm se Lazov museli podvolit.
[2] E. Glenn Hinson, The Church Triumphant: A History of
V 8. stolet krlovstv Lazika pestv existovat a v roce 767
se pipojilo k rozpnajcmu se krlovstv Abchzie.
22.3 Seznam lazskch krl

Zde jsou uvedeni vichni znm vldci Laziky:* [3]
1. Agros (potek 2. stolet)
2. Malaz (130 - ?)
3. ??
4. Mirdat (cca 360 - 380)
Christianity Up to 1300, s. 223

[3] Seznam panovnk na zem Kavkazu
22.4.2
Literatura
W.E.D. Allen, A history of the Georgian people, 2. vydn, 1971, s. 276. ISBN 0389040304.
David Braund, Georgia in Antiquity: A History of
Colchis and Transcaucasian Iberia, 550 BC-AD 562,
Oxford University Press, USA, 1994, s. 384, ISBN
0198144733
E. Glenn Hinson, The Church Triumphant: A History
of Christianity Up to 1300, Mercer Univ Press, 1995,
ISBN 0865544360
5. Baraz-Bakur (cca 380 - 395)

6. Soust Kavkazsk Ibrie (cca 395 - 450)
7. ??
8. Gubazes I. Lazick, (cca 456 466) - prvn historicky
doloen krl Laziky
9. Damnazes, (? 521 nebo 522)
22.4.3
Extern odkazy
() IVV
Kapitola 23
Lu (stt)
kontroly na vzdlenm vchodem zem, tehdy sousedil s
nenskmi stty Laj a S. V obdob Jar a podzim zprvu
patil k silnm sttm a soupeil se severnjm chi a jinjm Sung. Postupn chi zeslilo a moc v Lu zskaly ti
vedlej vtve vvodskho rodu, rody i-sun (), Mengsun (), u-sun (). A vvoda Mu (vldl 408377
p. n. l.) dokzal vrtit moc do rukou panovnka. Lu vak
u zstalo malm a slabm sttem mezi mocnm chi na
severu a chu na jihu. Nakonec roku 249 p. n. l. chusk
krl Kchao-lie Lu obsadil a anektoval.
Lu byl domovsk stt lozof Konfucia a Mo-ca, i proto
ml kulturn vliv pesahujc jeho vojensko-politickou slu.
23.2
Odkazy
23.2.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Lu (state)

na anglick Wikipedii.
na v obdob jar a podzim (481 p. n. l. - 212 p. n. l.), stt Lu
je zelen
23.2.2
Stt Lu (nsky pchin-jinem L, znaky zjednoduen ,

tradin ) byl jeden z nskch stt existujcch v obdob
Jar a podzim (722-481 p. n. l.) a obdob Vlcch stt
(481-212 p. n. l.).
23.1 Historie
Zaloil ho a prvnm vvodou z Lu se stal v polovin 11. stolet p. n. l. i Po-chin, syn i Tana, vvody z ou. Vvoda
z ou byl bratr Wu-wanga, prvnho ouskho krle a regent
za jeho syna, vyzdvihovan Konfuciem jako vzorn sttnk.
Hlavnm mstem Lu bylo chu-fu, stt zahrnoval stedn
a jihozpadn st souasn provincie an-tung. Zpotku
sv existence hrl vznamnou roli pi prosazovn ousk
48
Extern odkazy
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal

guide for China studies [online]. REV. 2011-9-12, [cit.
2014-05-22]. Kapitola Chinese History - Lu (Zhou
period feudal state). Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 24
Mandukuo
Mandukuo (esky tak Manukuo; nsky: ;
japonsky:
, Man-koku) byl loutkov stt v
Mandusku a vchodnm vnitnm Mongolsku, vytvoen
bvalmi ednky dynastie ching s pomoc japonskho
csastv v roce 1932. Rozhodujc roli ve stt sehrvalo
Japonsko, kter do jeho ela dosadilo poslednho vldce dynastie ching csae Pchu Iho. Existence tohoto loutkovho sttu skonila v roce 1945 spolu s porkou Japonska
na konci vlky.
Rusko jako rozhodujc zahranin velmoc v Mandusku

a Mandusko, zemdlsky rozvinut a bohat na prodn
zdroje tak zapadlo do japonsk sfry vlivu. Roku 1906 prodlouili Japonci jihomanduskou eleznici, navazujc na
transsibiskou magistrlu a do Port Arthuru. Bhem prvn
a obzvlt druh svtov vlky se Mandusko stalo politickm bojitm mezi Ruskem, Japonskem a nou. Rusk
Mandusko obsadily japonsk expedin sly bhem rusk
obansk vlky roku 1917, pod sovtskou kontrolu se dostalo zase roku 1925. V prbhu anarchie v n v 30. letech
20. stolet se vtina Manduska dostala pod kontrolu ang
uo-lina, jednoho z vojenskch vdc, kter spolupracoval
s Japonci. K jeho spchu mu vrazn dopomohla japonsk
kwantungsk armda.
Navzdory nzvu byli Manduov v tomto stt meninou; nejvt etnickou skupinu pedstavovali etnit an (Chanov). Dle tu ili Korejci, Japonci, Mongolov a
dal meniny. Na zpad sttu byly mongolsk regiony zeny pod mrn rozdlnm systmem s ohledem na mongolsk tradice. Liaotungsk poloostrov nachzejc se na jihu
Manduska se strategickm pstavem Port Arthur byl fakticky ovldn Japonskem ji od rusko-japonsk vlky.
24.1.2
24.1 Vznik a historie

24.1.1
Pozad
Vznik
V roce 1931, nsledkem tzv. Mukdenskho Incidentu obsadila japonsk armda Mandusko. Japonsko tak uskutenilo oddlen Manduska od zbytku ny a pozdji zde ustanovilo loutkovou vldu. Aby Japonci dodali novmu loutkovmu sttu legitimitu a zdn nezvislosti, dosadili na pozici
hlavy sttu bvalho nskho csae z dynastie ching Aisyn Gyoro Pchu Iho. Prvnm pedsedou vldy se stal blzk
ptel csae, eng Siao-s, kter byl v poslednch letech
nskho csastv znm jako reformn politik loajln csai.
18.bezna 1932 byl vyhlen tzv. Mandusk Stt (nsky
Mandukuo) a tm ihned byl uznn Japonskem. Msto
chang-chun, pejmenovan na Hsinkin se stalo jeho centrem. Tm okamit se zaal formovat odboj, sestaven
zvlt z chanskch an, komunist, Korejc nebo pznivc republiky. Ociln vldou byly tyto skupiny oznaovni jako bandit.
Podle japonskho vzoru tedy nastoupil Pchu I jako csa

Mandukua, nkdy oznaovanho jako Manutikuo ,co
nt bandit v Mandusku v dob rusko-japonsk vlky
znamen Velk Mandusk e a eng Siao byl pedsedou
vldy a do roku 1935, kdy ho nahradil ang ing-chuej. V
Po rusko-japonsk vlce roku 1905 nahradilo Japonsko Hsinkinu byl zbudovn nov csask palc a od SSSR byla
49
50
KAPITOLA 24. MANDUKUO
24.1.3
nsko-japonsk vlka, druh svtov vlka, konec
Za druh nsko-japonsk vlky (1937-1945) se Mandukuo stalo odrazovm mstkem k japonsk invazi do ostatn ny. Roku 1939 vystily spory mezi Mandukuem a
Mongolskou lidovou republikou v bitvu u Chalchyn Golu.
Bhem tto bitvy porazily spojen Mongolsko-sovtsk sly japonskou kwantungskou armdu podporovanou omezenm potem vojk Mandukua.
Roku 1945 vyhlsil SSSR v souladu s vsledky jaltsk konference vlku Japonsku. 8. srpna v rmci tzv. operace Srpnov boue pekroilo 1 577 000 sovtskch a 16 000 mongolskch vojk hranici Mandukua, aby tak dorazili kwantungskou armdu, na konci vlky nejvt a nejschopnj
celek japonsk armdy. 20. srpna kwantungsk armda kapitulovala. Dvousettiscov armda Mandukua, slab vycvien a vyzbrojen pedevm pebytky Japonc se vlky
musela astnit na stran Japonska. Mnoho jejch vojk
se bez jedinho vstelu vzdalo Sovtm.
Pchu I, csa Mandukua
Samotn csa Pchu I se pokouel utct do Japonska a vzdt

se americk armd, ale byl zajat Sovty a pedn nskm
komunistm a pot souzen v rmci Tokijskho procesu a
odsouzen jako vlen zloinec.
24.1.4
Mezinrodn uznn
Mezinrodn uznn Mandukua:

Mandukuo
Japonsko, sfra vlivu Japonska (uznaly Mandukuo)
Japonsku naklonn reprezentace uznala Mandukuo
Jin zem, kter uznaly Mandukuo
Zem, kter nikdy neuznaly Mandukuo za samostatn stt
Roku 1933 se Spolenost nrod k problematice Mandukua vyjdila v tom smyslu, e podporuje nu a uznv
Mandukuo jako jej soust, co vedlo k vystoupen Japonska ze Spolenosti nrod.
24.2
odkoupena mandusk eleznice.
Civiln ivot
24.2. CIVILN IVOT
24.2.1
Politika
51
24.2.2
Administrativa
Bhem sv krtk existence se Mandukuo dlilo na pt

provinci (mandusky Anto) se zvltnmi msty Charbin
a Hsinking. Kad provincie se dle dlila na 24 prefektur.
24.2.3
Budova Sttn rady
Demograe
Roku 1931 mlo Mandukuo 30 milion obyvatel a roku

1941 se poet zvil na 50 milion. Na 100 en pipadalo
v Mandukuu 123 mu. Roku 1934, kdy mlo Mandukuo 30 880 00 obyvatel, hlsilo se 29 510 000 lid k nsk
nrodnosti (Chanov), 590 760 k nrodnosti japonsk, 680
000 bylo Korejc. 98 431 lid se hlsilo k jinm nrodnostem (bl Rusov, Mongolov, id)
Mandukuo bylo loutkovm sttem Japonska. Orgny sttn sprvy byly naprosto podzeny vojensk okupan sprv japonsk armdy. Pchu I zde vldl nejdve jako regent
a od roku 1934 jako csa. Csai byla ve vcech exekutivy
npomocna Sttn rada a Rada pro veejn zleitosti. Centrem moci byla sttn rada s japonskmi poradci. Velitel
Kwantungsk armdy byl chpn jako japonsk velvysla- Populace v nejvtch mstech (zaokrouhleno)
nec v Mandukuu. V roce 1945, tsn ped koncem vlky
podal csa Pchu I o abdikaci, co se jevilo jako velmi
Jingkou- 180 000(1940)
opodn krok.
Mukden- 1 195 000 (1940)
Hsinkin- 544 000 (1940)
Charbin- 662 000 (1940)
Dailan- 556 000 (1939)
An-Tung- 315 000 (1940)
Kirin- 174 000 (1940)
Cicihar- 75 000 (1940)
24.2.4
kolsk systm
Vlda zaloila v Mandusku mnoho zkladnich kol a kol s

pevn technickm zamenm. V Mandukuu bylo 12 tisc zkladnch kol, 200 stednch kol, 140 pedagogickch
kol a 50 kol s technickm a profesnm zamenm. Japonsk a nsk dti asto navtvovaly odlin koly, kde
se vyuovalo odlinmi jazyky, japont studenti se vtinou dostvali na lep koly a japontina byla samozejm
povinn vude. V celm Mandukuu bylo 600 tisc kolou
povinnch k a 25 tisc uitel. Vyuovalo se vtinou
starm nskm zpsobem podle Konfucia.
24.2.5
Mapa Mandukua
Potovn systm
Od roku 1932 tisklo Mandukuo vlastn potovn znmky.
52
24.3
Obrana a bezpenost, japonsk

okupace
24.3.1
Policie
Policie Mandukua
Tajn policie Mandukua
24.3.2
Armda Mandukua
potovn znmka Mandukua s csaem Pchu I
Vojensk cvien armdy Mandukua
Ocelrny An-anu
24.2.6
Ekonomika
Mandukuo bylo sttem se siln rozvinutm prmyslem

podporovanm Japonci. Mstn produkce oceli dokonce ve
30 letech pedbhla Japonskou. Bohuel byla ekonomika
Mandukua siln vysvna Japonci a slouila pln jejich vlenm zjmm. Bhem ry Mandukua se modernizovala
mnoh mandusk msta (nap. chang-chun). Byla zaloena Centrln banka Manduska, kter tiskla mnu chuan.
Japonsk rmy na letadla a ocelrny zde mly sv poboky.
Mandukuo mlo tak vlastn aerolinie.
Csask armda Mandukua

Csask nmonictvo Mandukua
Csask letectvo Mandukua

Csask garda Mandukua
Armda Mandukua v roce 1945 tala asi 200 tisc mu.

Byla vyzbrojena pedevm japonskmi zbranmi nebo koistnmi zbranmi nsk a rusk armdy. Mimo jin i eskoslovenskm lehkm kulometem vz. 26. Uniformy byly
it podle japonskho vzoru s rozdlem toho, e na epici ml vojk Mandukua pticpou hvzdu v barvch vlajky a odliovac znaky na lmci v rznch barvch (ern pro vojenskou policii, erven pro pchotu, zelen pro
jezdectvo, lut pro dlostelectvo, hnd pro enijn jednotky a modr pro transportn jednotky). Elitn jednotkou
byla Csask garda, kter slouila mimo jin pro ochranu csae. Armda Mandukua se astnila vpdu do ny
roku 1937, sovtsko-japonskch pohraninich konikt a
loklnch boj proti banditm a odboji. Zruena byla spolu
s Mandukuem roku 1945, po sovtsko-japonsk vlce.
24.4. OHLAS V UMN
24.3.3
Japonsk okupace Mandukua
Po celou historii Mandukua zde udrovalo Japonsko

vojenskou ptomnost. Na zem Liaotungskho poloostrova a se strategickm pstavem Port Arthur a na drze mandusk eleznice od konce rusko-japonsk vlky v roce
1905.
Japonsk armda v Mandukuu
53
Vlen zloiny
V prbhu let 1932- 1945 zde Japonci podnikali pokusy
na lidech s biologickmi zbranmi. Tohoto se astnila tzv.
Jednotka 731 (731 Nana-san-ii butai), kter tak inila v oblasti kolem Charbinu. Obti, pedevm an,
Rusov a Korejci byli pivedeni k vivisekci. Nkte historici tvrd e pes 10 milion an zde bylo poslno na
nucen prce. Nkte z nich podlehli nemocem z tk manuln prce v nevyhovujcch podmnkch a byli pohbeni
do masovch hrob.
Produkce opia
Makov pole, Mandukuo, 30. lta
Japonsk jednotky vstupuj do chi-chi-cha-eru, 1931
Soust zemdlstv Mandukua byla produkce opia. Do

nancovn prodeje drog byla podle Japan Times sten zapojena i japonsk armda. Podle spolenosti nrod
bylo roku 1937 90 % opit japonskho pvodu, pevn
pstovanch prv v Mandukuu.
Kwantungsk armda, existujc od roku 1906 zprostedkovvala vojenskou ptomnost Japonska v tomto regionu po
celou dobu jejho trvn. Zpotku slouila pouze k ochran 24.4 Ohlas v umn
japonskho zem kolem Port Arthuru a k ochran man Posledn Csa,1987, vpravn lm Bernarda Bertodusk eleznice, pozdji se aktivn zapojovala do vlek
lucciho o ivot poslednho nskho csae, zskal 9
mezi vojenskmi vdci a po roce 1931, kdy se spolu s jedoscar.
notkami v Koreji zastnila zboru Manduska, platila za
jednu z rozhodujcch sil v regionu. Prvn porka tto ar v Jin Koreji se v 2. polovin 20. stolet rozmohly tzv.
mdy nastala u jezera Chasan v srpnu 1938. Poraena byla
mandusk westerny, vyprvjc pbhy korejskch
tak v bitv u Chalchyn Golu tm o rok pozdji. Japonci
bojovnk za nezvislost v Mandusku ve 30.letech
vak tmto porkm nikdy nepisuzovali velk vznam a
formou westernu.
brali je jako pohranin incidenty, kter vlastn nic nezmnily. Roku 1945 tala kwantungsk armda pes 1 milion
mu a po porkch, kter Japoncm utdily USA byla
nejvt a nejbojeschopnj ze vech armdnch skupin ja- 24.5 Reference
ponsk csask armdy. Poslednm velitelem kwantungsk
armdy byl generl Otoz Jamada. Ped nm, od roku 1939 V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Manchukuo
na tomto mst psobil generl Joihiro Umezu.
54
Toshihiko Kishi. Manchuria's Visual Media Empire (Manshukoku no Visual Media): Posters, Pictorial
Post Cards, Postal Stamps, Tokyo: Yoshikawa Kobunkan, 10 June 2010. ISBN 978-4-642-08036-1
Reginald Fleming Johnston. "Twilight in the Forbidden City". Soul Care Publishing, 18 March 2008.
ISBN 978-0-9680459-5-4.
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Mandukuo ve
Wikimedia Commons
Kapitola 25
e Ming
e Ming (nsky: znaky tradin , zjednoduen
, pinyin Mng Gu, esk pepis Ming Kuo), plnm nzvem e Velk Ming (nsky: znaky zjednoduen
, tradin , pinyin D Mng Gu, esk pepis
Ta Ming Kuo; tak anachronicky nsky: znaky zjednoduen , tradin , pinyin D Mng Dgu,
esk pepis Ta Ming Tikuo) byl nsk stt nazvan podle
vldnouc dynastie Ming (nsky: znaky , pinyin Mng
Cho, esk pepis Ming chao). e byla zaloena roku
1368 vyhnnm mongolsk dynastie Jan. Bv povaovna
za jedno z nejvtch obdob dn vldy a sociln stability
v historii lidstva,* [2] kdy nsk civilizace mla vysokou
rove a zanala vytvet kapitalismus.* [3] Mingov byli
posledn nskou nrodn (tj. chanskou) dynasti, vldnouc n po ti stolet. Nsledovala je mandusk Dynastie
ching.
Mingsk hlavn msto Peking roku 1644 padlo s celou severn nou do rukou Mandu, ale jin st zem zstala
jet 17 let (do roku 1661) pod kontrolou an (Chan).
Tyto pozdn mingsk reimy jin ny se oznauj Jin
Ming.
Zakladatel mingskho sttu a dynastie csa Chung-wu (vldl 13681398) se pokusil vybudovat spolenost sobstanch zemdlskch komunit ve stabilnm systmu vztah,
kter by komern ivot a obchod ve mstech omezil na minimum. Soukrom sektor pozemkovch panstv se dlouhotrvajcmi vlkami zmenil na jednu tetinu veker obdlvan pdy, zatmco sttn vlastnictv pdy rostlo. Vznikl
tak sttn pdlov systm, by formln nevyhlen. Psn centralizovan sttn sprva se snaila dit vechny oblasti ivota. Znovuvybudovn ny na zemdlsk zkladn a zkvalitnn komunikac pomoc vojensk kurrn st
pineslo nezamlen dsledek vznik trh podl obnovench cest a pronikn mstskch trend na venkov. Takzvan dentry, tda vzdlanch statk obsazujcch edn
posty, byla ovlivnny novou, konzumn orientovanou kulturou. Mezi vzdlan ednictvo zaaly pronikat obchodnick rodiny, kter pebraly zvyklosti typick pro dentry.
Paraleln probhaly zmny v sociln a politick lozoi,
sprvnch institucch a tak v umn a literatue.
e Ming mla velk nmon lostvo a stlou armdu, jej celkov poetnost kolsala mezi jednm a tymi miliny vojk.* [4] Plavby admirla eng Chea pekonaly veker minul expedice a doshly vchodn Afriky.
Vlda uskutenila obrovsk stavebn dla vetn obnoven
Velkho kanlu, Velk nsk zdi a vstavby Zakzanho
msta v Pekingu v prvn tvrtin 15. stolet. Populace
mingsk ny vzrostla z potench vce ne 60 milin* [5] na maximum 160200 milin obyvatel potkem
17. stolet.* [6] V poslednch desetiletch vldy dynastie
vak lid znan ubylo nsledkem epidemi, hladomor a
vlek.
V 16. stolet ekonomiku mingsk ny stimuloval obchod
s Portugalci, panly a Nizozemci. na se zapojila do
globln vmny zbo, rostlin, zvat a potravin (nazvan kolumbovsk vmna) v roli centra svtov ekonomiky. Vvoz zbo do Evropy a Japonska pinesl n znan
mnostv stbra, kter v roli veobecnho platidla nahradilo mdn a paprov penze. V poslednch desetiletch
mingsk vldy se ptok stbra do ny vrazn snil a poklesla i zemdlsk produkce kvli nstupu mal doby ledov, prodnch katastrof a epidemi. Zrove se od druh
poloviny 16. stolet ve sttnm apartu projevily pznaky
rozkladu a k potku 17. stolet u byl zcela proskl korupc. Csai se mlo zajmali o politiku a nejvy moc byla
v rukch jejich poetnho okol (pbuznch, eunuch a vysokch ednk). Krize zashla tak vztahy na vesnici: po
pln privatizaci pozemk inovnky vldnho apartu sttn sektor prakticky zmizel. Pokles ivotn rovn obyvatelstva a autority vldy vedl povstalce jako byl Li C-cheng
k odmtnut legitimity dynastie.
Slabost e vyuil nedlouho pedtm zkonsolidovan stt
Mandu k toku na nu. Po pdu hlavnho msta a sebevrad csae chung-ena mstn sprvn a vojent pedstavitel stle jet ovldajc Nanking, Fu-ien, Kuangtung, an-si a Jn-nan nebyli schopni zkoordinovat sv akce, a do roku 1661 jeden po druhm podlehli manduskmu
tlaku. Posledn mingsk csa Jung-li uprchl do Barmy, ale
u zatkem roku 1662 ho zajali a zabili chingt vojci.
Jeden z mingskch vojevdc eng cheng-kung pocho-
55
56
KAPITOLA 25. E MING
pil bezperspektivnost boje s Manduy na pevnin a v letech

16611662 vyhnal Nizozemce z Tchaj-wanu. Na ostrov
vldli jeho potomci a do roku 1683, kdy i Tchaj-wan dobyli Manduov.
Putovn csae Ming-chuanga do S-chuanu, pozdn mingsk

kopie dla chiou Jinga (14941552)
25.1 Vznik dynastie

Zobrazen dla (Chuo-lung-ing, ped r. 1375)

povstn rudch turban.
Pvodem mongolsk dynastie Jan (12711368) vldla v
n do pchodu dynastie Ming. Nespokojenost s n vyvolala mezi jinm diskriminace domcho obyvatelstva
an (pesnji Chan), zejmna z jihonskch oblast.
Nespokojenost rostla i kvli tvrdmu daovmu tlaku a
katastrockm zplavm v povod lut eky zpsobenm
nedostatenost protipovodovch opaten.* [7] V dsledku toho upadla vroba i zemdlstv a stovky tisc rolnk,
nsiln sehnanch k opravm hrz na lut ece, povstaly.* [7]
Takzvan povstn rudch turban organizovali lenov
Blho lotosu tajnho buddhistickho bratrstva. Mezi povstalci zhy vynikl u Jan-ang, narozen jako syn obyejnho rolnka, po smrti rodi buddhistick mnich pipojiv
se roku 1352 k Rudm turbanm.* [8] Zpotku adov bojovnk postupn zskal znanou autoritu, zvlt po svatb s
adoptivn dcerou jednoho z vdc povstn.* [9] Roku 1356
armda pod jeho velenm (takzvan Zelen les) dobyla
Nanking,* [10] pozdj hlavn msto mingsk e.
u Jan-ang upevnil svou moc na jihu zem, kdy porazil svho hlavnho soupee, dalho povstaleckho vdce
chen Jou-lianga v bitv na jezee Pcho-jang roku 1363.
Pozdji, pot, co se v ece Jang-c-iang utopil vdce
Rudch turban Chan Lin-er, pestal u Jan-ang skrvat
sv csask ambice a s novm rokem 1368 vyhlsil dynastii

a nov stt Ming.* [11] Vzpt poslal sv vojska do toku
proti hlavnmu mstu janskch vldc Ta-tu (Chnbalyk,
dnen Peking), posledn csa dynastie Jan Togon Temr
uprchl na sever, a tak u pouze do zklad zniil palce pedel dynastie.* [11] Msto bylo tho roku pejmenovno
na Pej-pching.* [12]
u zavrhl tradin princip, podle kterho vldnouc dynastie dostvala nzev podle oblasti, ze kter pochzel jej
prvn panovnk, a nsledoval mongolsk vzor povznejcho titulu vybral pro novou dynastii jmno Ming (), Jasn.* [10] Za nzev ry a heslo sv vldy u uril Chungwu Nesmrn bojovnost(protoe bhem sv vldy vyhlsil pouze jednu ru, je jejm nzvem oznaovn i sm
csa). Ve snaze o likvidaci jakkoli nezvisl moci v zemi
se postavil proti Blmu lotosu, zaal poprat jeho zsluhy
na vyhnn Mongol a pot, co se stal csaem, krut potlaoval nboenskou opozici sv vldy.* [10]* [13]
25.2
Zem a lid
25.2. ZEM A LID
25.2.1
57
Zem
vu zbo luny. Zatmco jih byl charakteristick bohatmi

statki, pronajmajcmi pdu pachtm, severn od eky
Mingsk na zahrnovala rozshl zem s vraznmi geo- Chuaj v chladnjm klimatu existovala spe drobn hospograckmi i klimatickmi odlinostmi. Snad nejdleitj dstv, nevynejc o mnoho vce, ne bylo nutn pro hol
byl protiklad severu a jihu.
ivobyt.* [21]
25.2.2
Terasov rov pole v provincii Jn-nan
Znanou st ploch severu e zaujmala Severonsk nina, rozshl odlesnn rovinn pl protkan ekami, pokryt poli osetmi penic a prosem, s vesnicemi a msteky rozsetmi mezi poli.* [14] Na jih od eky Chuaj byla hlavn potravinovou plodinou re; rov oblasti jsou
zcela odlin od peninch po vtinu roku jsou pole
zaplaveny vodou, v hornatch oblastech s typickmi terasami.* [15] Pstovn re bylo rovn vrazn nronj
na pracovn slu pstovn sazenic, szen, plet i sklize
byla zcela run, tan zvata se pouvala pouze pi orb.* [16] Pi dostatku a pebytku pracovn sly a nedostatku
pdy bylo intenzvn run obdlvn zem nejefektivnj
formou zemdlstv; hust populace souasn umoovala
i vyadovala tento zpsob zemdlsk produkce.* [17]
V poetnch jezerech a rybncch jihu an chovali ryby a kachny. Hlavn na jih od eky Jang-c-iang se pstoval ajovnk a tak moruovnk, umoujc produkci
hedvb. Jet jinji se rozkldaly plante cukrov ttiny a citrus.* [18] Bezzemci na pobe od Fu-ienu k antungu plili ulity ml na vpno, vyrbli hrnce, pletli koe
a rohoe. Ve vnitrozem v dosud neosdlench horch kceli
stromy na devo nebo k vrob devnho uhl a obdlvali
zskanou pdu. Na horch jihovchodu se pstoval bambus,
pouvan jako stavebn materil.* [19] Zatmco jihu pinely monzuny dostatek srek, sever byl vrazn su a
det z roku na rok kolsaly a o 30 %.* [20] Krat vegetan doba na severu umoovala pouze jednu sklize v roce,
zatmco na jihu dozrla roda re v jednom roce dvakrt
nebo i tikrt. Proto byl sever vce ohroen nerodou a hladomory.* [20]
Obyvatelstvo
Zkladn spoleenskou jednotkou nskho venkova nebyla vesnice (prmrn 75 rodin), ale komplex trhovho
msteka (nco pes 100 rodin) a zhruba dvaceti vesnic v
okruhu cca 4 km.* [22] V tchto malch, snadno dosaitelnch trhovch mstekch se odehrvala vtina spoleenskho ivota venkovan.* [22] Zde se vesnian dozvdali
novinky, domlouvali svatby, slavili svtky, na periodickch
trzch (termny trh v sousednch mstekch byly sladn
a obchodnci se pravideln pesunovali po kraji) nakupovali a prodvali ve potebn, navtvovali koovn divadlo,
odevzdvali dan, zde stly zkladn koly a distribuovaly
se rezervy v ppad hladomoru.* [18]
Detail obrazu Neastnci, autor ou chen, 1516
Ne severu zem byly zkladnmi dopravnmi prostedky relativn pomal povoz a k, kdeto na jihu mnostv kan- Mstn komunity byly postupn v trendu trvajcm u od
l, ek a jezer umoovalo levn a rychl cestovn a pepra- dynastie Sung mn izolovan a vzdlenosti mezi trnmi
58
msty se sniovaly.* [23] Poty a velikost lozockch kol,
nboenskch sdruen a jinch skupin rostly s roziovnm kontakt mezi vzdlanci a mstnmi obyvateli.* [23]
Americk historik Jonathan Spence pe, e rozdl mezi
mstskm a venkovskm ivotem se v mingsk n stral,
zemdlsk hospodstv byla toti rozmstna v bezprostedn blzkosti mst a nkdy dokonce i uvnit hradeb.* [18]
Navc se znepehledovalo i tradin rozdlen spolenosti
na tyi tdy tm, jak emeslnci seznn pracovali v zemdlstv a rolnci v obdobch hladu odchzeli do mst.* [18]
Nov generace nsledovala otcovsk povoln nebo si volila jin. Vedle zemdlc existovali napklad kovi, evci,
vrobci peet, zastavrnci, banki organizujc nann
operace, truhli a vrobci rakv, krej, kuchai a vrobci
nudl, podomn prodejci, provozovatel hostinc, ajoven
a vinren.* [24]* [25] Kad msto mlo t nevstince, kde
psobili prostitutky i prostituti.* [26] Druz byli vzcnj
a dra, vztah s chlapci byl v pozdnm mingskm obdob mdnm znakem pslunosti k elit spolenosti, i kvli okzalmu pekraovn ociln sexuln morlky.* [27]
Ve srovnn s pedchzejcm obdobm se rozily veejn lzn.* [28] Ve mstech se prodvaly paprov penze,
nabzen jako ob pedkm, luxusn zbo, mdn druhy
klobouk a odv, aje a dal.* [25]
Dosud neexistuje shoda o potu obyvatel mingsk ny.
daje ze zprv okresnch ad o potu obyvatel jsou povaovny za odpovdajc pouze pro prvn stn z roku 1381.
Jeliko se podle edn zjitnho potu lid rozvrhovaly
dan na domcnosti, lid se vyhbali hlen novch len rodiny, zejmna dvek.* [29] To vedlo k vsledkm jako
bylo hlen okresu Suej-si v provincii Kuang-tung z roku
1614, ve kterm je uvedeno 15 079 mu, ale pouze 3780
en.* [30] Ve stle rostoucm rozporu s realitou tak podle
ednch zznam poet obyvatel stagnoval.* [5] Vlda se
pokouela rozvrhnout dan potnm pouze domcnost,
piem poet obyvatel odhadovala na zklad pedpokldan poetnosti domcnosti, ale zskat spolehliv daje se
j nepodailo.* [31]
Tak roku 1381 stn pineslo daj 59 873 305 lid, nsledujc stn roku 1391 ale skonilo potem obyvatel o
ti miliny nim.* [5] Snaha vyhnout se registraci v seznamu se trestala smrt, ale ani to vld nepomohlo k zisku
spolehlivch daj. Pesuny lid byly pes vechny pokusy Chung-wua o omezen mobility obyvatelstva pli etn
a nekontrolovateln.* [32] Roku 1393 se vlda po dvou letech prav a zpesovn zjevn nevrohodnho vsledku
z roku 1391 nakonec spokojila s potem 60 545 812 obyvatel.* [32] Ve sv prci Studies on the Population of China
Ho Ping-ti pedpokld k roku 1393 nco pes 65 milin
obyvatel vzhledem k nezapoten obyvatelstva st severn
ny a pohrani.* [33] Dal edn stn uvdla 51 a
62 milin obyvatel, pestoe reln populace rostla.* [32]
Csa Chung- (vldl 14871505) k situaci poznamenal,
KAPITOLA 25. E MING

e s faktickm prstkem poddanch kles poet registrovanch osob.* [19] Americk historik William Atwell
odhaduje poet obyvatel ny kolem roku 1400 na 90 milin lid.* [34]
Historici se ve snaze zskat ir daje o populanm rstu
nejnovji obrtili k mstnm kronikm.* [29] Timothy Brook na zklad jejich analzy pedpokld v e chengchua (14641487) 75 milin obyvatel* [31] oproti 62 milinm v ednch zznamech.* [19] Souasn s ocilnmi
hlenmi pednost okres a prefektur o stagnaci i bytku
obyvatelstva popisovaly kroniky sestavovan stejnmi ady ohromn prstek lid, pro kter nebyl dostatek pdy
a byli nuceni si hledat ivobyt jako obchodnci i lupii
(povoln povaovan konfucinskmi sestaviteli kronik za
morln rovnocenn) nebo ndenci.* [39] V rch Chunga eng-te vlda snila tresty edn nehlenm osobm, csa ia-ing (vldl 15211567) nakonec rezignoval
a pikzal mstnm adm migranty nevracet a netrestat,
ale registrovat v daovch soupisech mst, kde skuten ili.* [30]
Ani tato reforma, jejm clem bylo zskn pehledu o pohybujcch se ndencch, dlncch a obchodncch, neuspla. A tak v obdob pozdn dynastie Ming soupisy obyvatel stejn jako dve nezachycovaly reln stav osdlen
zem. Editoi mstnch kronik si to uvdomovali a usuzovali na ztrojnsoben, nkte i zptinsoben potu obyvatel od roku 1368.* [40] Modern historici se v otzce potu obyvatel ny v prvn polovin 17. stolet znan rozchzej. Podle vpot Johna Fairbanka mla na koncem
mingsk ry 160 milin obyvatel,* [37] Brook pe o 175
milinech,* [40] a Patricia Ebreyov uvd daj 200 milin.* [38]* [p 1] Prstek obyvatelstva mon nebyl tak
vysok, jak pedpokldaj ve uveden historici, nicmn dostaten siln, aby i po poklesu potu obyvatel o estinu a tvrtinu* [42] v souvislosti rolnickmi povstnmi,
epidemiemi* [p 2] a manduskm vpdem bylo patnct let
po pdu dynastie Ming v novm cenzu napoteno piblin
105 milin obyvatel.* [44]
25.3
Spolenost a kultura
25.3.1
Literatura a umn
Pro ran mingsk malstv byla charakteristick orientace

na minul, pedevm sungsk, vzory. Ve dvorn Akademii
malstv, znovuzrozen na pelomu 20. a 30. let 15. stolet, pevldal nr kvt a ptk. Nejslavnjmi mistry
byli Pien Wen-in (na potku 15. stolet) a Lin Liang (na
jeho konci). U krajin, charakteristickch pro umlce nezvisl na dvoru, byla nejznmj kola Wu v ele se zakladatelem en ouem (14271509) a kola e, jejm nejv-
25.3. SPOLENOST A KULTURA
59
Kvtiny, motli a kamenn skulptura chen Chung-oua (1598

1652)
raznjm pedstavitelem byl Taj in (narozen kolem roku

1430).* [45] V malstv 16. stolet pevldalo napodobovn tradinch technik a nmt. V nru kvt a ptk
doshl mistrovstv L i (14951576). K novm prvkm
je nutno zapost rozen takzvanho pohebnho portrtu
s jeho dslednou realistinost. Osobit styl miniatur v tto oblasti dovedl v polovin stolet do dokonalosti chiou
Jing.* [44] Mimo jmenovanch umlc zskali v mingskm
obdob slvu tak Tchang Jin, Wen eng-ming a dal. Krom mal se proslavili tak nkte misti pracujc s porcelnem, jako Che chao-cung, ijc zatkem 17. stolet,
znm sokami z blho porcelnu.
Sklon k napodobovn starch vzor byl od konce 14. a po- Vzneen Hora Lu, autor en ou, 1467
tku 15. stolet typick pro literrn a publicistickou tvorbu smru pvrenc star literatury(ku-wen-pchaj), ke
kterm patili Sung Lien, Liou i, Jang -chi a mnoz 907)* [50] a prce takovch mingskch autor jako byli S
dal politici a uenci.* [45]
Kuang-chi, S Sia-kche a Sung Jing-sing mly technick a
V mingskm obdob vznikla ada literrnch dl. S Sia- encyklopedick charakter, pesto se v mingsk n romkche (15871641), autor zpisk z cest vylch jako Ces- ny velmi rozily. Zatmco pln porozumt dlm psanm v
tovn denky (404 tisc znak), podal peliv informa- klasick ntin mohli pouze pslunci dentry, gramotn
ce o navtvench mstech od mstn geograe a po an s nim vzdlnm jako eny v rodinch vzdmineralogii.* [46]* [47] K roku 1582 je doloena prvn lanc, obchodnci a ni ednci tvoili nepomrn ir
zmnka o novinch v Pekingu, roku 1638 se pekingsk no- publikum pro literaturu a drama v hovorovm jazyce (pajviny tiskly u pomoc pohyblivch liter nahrazujcch do chua).* [51] Romn in Pching Mej publikovan roku 1610
t doby pouvan vyezvn celch strnek na devnch se stal ptm z velkch nskch romn bezprostedn za
deskch.* [48] V obdob pozdn Ming se rozvinul nov nr tymi klasickmi romny, z nich dva (Pbhy od jezer morln prvodce shrnujc rady obchodnkm tkajc se nho behu a Putovn na zpad) byly napsny v mingskm
obchodn etiky a zpsobu ivota.* [49] I kdy krtk povd- obdob. Dramatici se romanopiscm svou imaginac vyky byly populrn u za dob vldy dynastie Tchang (618 rovnali, jednu z nejznmjch her nsk historie, Paviln
60
KAPITOLA 25. E MING
pivonk, napsal dramatik mingsk epochy Tchang Sien-cu n univerzln principy jsou jen dogmata vloen do mys(15501616).
l vukou.* [53] Oproti tomu Wang prosazoval prvo kaV 16. stolet pokraovalo budovn chrmovho komplexu dho lovka, a u z jakkoliv spoleensk vrstvy, rozviChrmu nebes v Pekingu a souboru csaskch nhrobk v nout svj* rozum a na rove velikn minulosti Konfucia a
-san-lingu. V architektue zaal pevldat nov styl, cha- Mencia. [54] A tvrdil, e jejich dla nejsou zdroje vnch
ale pouze prvodci na cest uen, msty i chybnrakteristick okzalost a eleganc. Pkladem je vstavba v pravd,
*
mi.
[54]
Z hlediska Wanga byl rolnk s mnoha zkuenostmi
Zakzanm mst, Konfuciv chrm v ch-fu a stavby na
a
ivotn
prax
moudej ne ednk peliv studujc klasvat buddhistick hoe Wu-tchaj-an v en-si.
siky, ale nemajc zkuenost s relnm svtem.* [54]
25.3.2
Neokonfucianismus
Mingsk tisk zobrazujc Konfucia na cest do tehdej metropole

Luo-jangu
Za vldy mingskch csa se ociln ideologi dvora a

vzdlaneck vrstvy stalo neokonfucinsk uen ednka a
lozofa sungsk doby u Siho (11301200). Zskalo charakter sttnho kultu, kter ovem vstebal rysy dalch tradinch nskch nboensko-etickch systm, pedevm
buddhismu, v souladu se staletou nskou tendenc k nboenskmu synkretismu.* [45] pln shoda ve lozoi a nboenstv vak neexistovala. Mnoz sungt i mingt myslitel rozvjeli vlastn odlin koncepce a kritizovali ociln nauku. Nov prvky do neokonfucianismu vnesl ednk a lozof Wang Jang-ming (14721529), kterho oponenti obviovali ze zkreslen Konfuciova uen pod vlivem
zenovho buddhismu.* [52]
Wang Jang-min analyzoval u Siho koncepci rozen poznn(, ke-wu--), to jest dosaen porozumn udlostem a vcem prostednictvm jejich pelivho racionlnho zkoumn, a vyvodil zvr, e takzva-
Wang Jang-ming jeden z nejvlivnjch konfucinskch lozof

od dob u Siho
ednictvo, nleejc ke konzervativnmu kdlu konfucin, se postavilo k Wangovm mylenkm ostrait, znepokojen psobil stabiln rst potu jeho stoupenc ve spojen
s kritikou ociln moci obsaenou v tomto uen.* [52] Pro
omezen svho politickho vlivu byl Wang neustle vysln
mimo metropoli a u ml eit vojensk pote na hranicch nebo uklidovat rebelie ve vnitrozem, dvod pro vzdlen z hlavnho msta se vdy nael.* [52] Ale nehled na
vechny obte ideje Wang Jang-mina pronikaly stle vce
mezi vzdlance a probouzely vlnu zjmu o taoismus a buddhismus.* [52] Navc nkte zaali pochybovat o sprvnosti a spravedlnosti sociln hierarchie a oprvnnosti nadazenosti vzdlanc nad rolnky.* [52] Wang Jang-minv k
Wang Ken, dve hornk v solnch dolech, uil prost lidi o
nutnosti vzdlvn jako prostedku zlepen ivota, zatmco jin k Che Sin-jin zpochybnil postaven rodiny jako
zkladu spolenosti.* [52] Jeho souasnk Li (1527
61
1602) hlsal intelektuln rovnocennost en a mu a nutnost zlepit vzdln en; oba jmenovan zemeli ve vzen, obvinni z en nebezpench mylenek.* [55] Pitom
nebezpen vzdln ennebylo nic novho zkladn
vzdln bn dti zskvaly od svch matek,* [56] i kurtizny byly vzdlan v kaligrai, malstv a poezii stejn jako
jejich mut zkaznci.* [57]
V opozici vi liberlnm idejm Wang Jang-mina stli
konzervativn ednci z Cenzortu, jejich povinnost bylo upozornit na jakkoliv ohroen moci, a star ednci z
akademie Tung-lin, znovuzaloen roku 1604.* [58] Konzervativci jako Ku Sien-cheng (15501612) prosazovali
nvrat k ortodoxn konfucinsk etice a argumentovali proti
Wang Jang-minovm mylenkm o vrozen morlce tvrzenm, e jde prost o legitimizaci bezskrupolznho chovn,
hrabivosti a ziskuchtivosti.* [58]
Spory vedly k rozkolu uvnit tdy litert nevyjmaje leny
vldy. Ti, podobn jako v dobch sungskch sttnk Wang
An-iho a S-ma Kuanga, vyuvali kadou pleitost k
odstrann pslunk druh frakce od dvora.* [58]
V zvru mingsk doby vyrstala nov generace myslitel, kter svou innost pln rozvinula a za vldy nsledujc dynastie ching; k nejvraznjm z nich patili Chuang
Cung-si (16101695) a Wang Fu- (16191692).* [44]
25.3.3
Meninov nboenstv
Taoistick bostvo, glazurovan keramika, 16. stolet
Typick znak nboenskho ivota mingsk ny bylo

to, e vedle ocilnho konfucinskho uen existovaly
vlivn mstn kulty. V tchto kultech s jejich irokm
pantheonem a specickou obadnost se projevoval typicky nsk synkretismus, kter lze v duchovn kultue zem sky v dsledku rozpor mezi kesanskou vrou a nskmi
sledovat u od starovku.* [45]
tradicemi.* [59] Neptelstv stoupenc domc a nov vry
Buddhismus a taoismus nebyly zakzny ani zjevn pron- se oteven projevilo v Nankingskm stetu (16161622),
sledovny. Ve snaze omezit en vr konkurujcch konfu- kdy konfucint tradicionalist dominovali s nzory o drucianismu vak pro n vlda stanovila omezen: roku 1373 hoadosti zpadnho nboenstv a vdy, je povaovali za
padlo rozhodnut mt v kadm okresu pouze po jednom odvozen od vy nsk kultury; po nedlouh dob zskabuddhistickm a jednom taoistickm chrmu.* [45]
li Evropan dvru vldy zpt a misioni byli zase pijati
*
Kesanstv nestorinskho smru proniklo do zem u mezi csask astronomy. [60]
za vldy dynastie Tchang (618907). V pozdnm obdob
Ming do zem pibyli jezuitt misioni, mezi nimi znm Matteo Ricci a Nicolas Trigault. Mimo jezuit pili do
ny i dominikni a frantikni.
Vedle kesanstv se vyskytoval v n i judaismus, idovsk obce v n jsou doloeny od 8. stolet. Ve 13. a 14.
stolet vzkvtaly, ale pod mingskou vldou postupn zanikly, peila pouze komunita v Kchaj-fengu.* [61] Ricci se v
a pedal
Ricci roku 1607 spolen s nskm matematikem, astro- Pekingu seznmil se zstupcem kchaj-fengsk obce
*
informaci
o
jej
existenci
a
historii
do
Evropy.
[62]
nomem a astrologem S Kuang-chiem peloil z etiny
do ntiny Eukleidovy Zklady. an mli velk zjem Islm pronikl do ny potkem 7. stolet za vldy Tchang.
o evropsk poznatky z astronomie, kalendnictv, matema- V mingsk dob se muslimov uchytili i na vysokch stttiky, hydrauliky a geograe. Mnoz evropt mnii vystu- nch postech, zejmna csa Chung-wu nezdka jmenoval
povali v n vce jako uenci ne misioni, doufajce v muslimy do vysokch vojenskch funkc, napklad eng
zisk dvry a vnosti u mstnch elit.* [59] Vtina a- Chea, chang J-chna, Lan Ja, Ting Te-singa a Mu Jinn se vak stavla ke kesanstv nedviv a neptel- ga.* [63]
62
25.3.4
KAPITOLA 25. E MING
Vda a vzdln
vydali a roku 1607 S Kuang-chi a Matteo Ricci.* [67]

Nkter vynlezy pevzat z Evropy koncem mingskho
Ve srovnn s obdobm mongolsk vldy se s nstupem dy- obdob, napklad mobiln mln, byly paradoxn v n ponastie Ming rozila s kol slouc pprav ednk. uvny u ped staletmi, ale dvno zapomenuty.* [68]
V obou metropolch Pekingu i Nankingu existovaly
sttn vysok koly (kuo-c-ien). V samostatnch vysokch kolch probhala vuka vojenstv, lkastv a dokonce magie. Obnovovaly se a zakldaly nov mstn koly (ujan).* [45]
Vlevo pudlovn, vpravo havi u vysok pece. Ilustrace encyklopedie Tchien-kung kchaj-wu, 1637
Vlda podporovala rozvoj zkladnho vzdln. Mimo oblastnch, okresnch a jezdnch kol nadila roku 1375
zakldn vesnickch kol. Existovaly i soukrom koly.
Mingsk administrativa se snaila kolstv dit, pedepisovala jak obsah vuky, tak prbh i obsah zkouek.* [45]
Pesto celkov vzdln v obdob ranch Ming nedoshlo
Italsk mision Matteo Ricci (vlevo) a nsk astronom S Kuangrovn za Sung v 11. 13. stolet.* [45]
chi (vpravo) na obrzku v nskm vydn Euklidovch Zklad
Ve srovnn s boulivm rozkvtem vdy a technologi v
sungsk e a soudobmi spchy zpadnho svta vypad
mingsk vda dosti skromn. Pokrok nsk vdy v tomto
obdob byl zvisl na kontaktech s Evropany. Roku 1626
Johann Adam Schall von Bell napsal prvn nsk traktt o
(hvzdskm) dalekohledu (Jan-ing-uo, Daleko vidouc optick sklo); roku 1634 zskal posledn mingsk csa
chung-en z pozstalosti Johanna Schrecka (15761630)
jeho dalekohled.* [64] Katolit misioni v Kantonu odmtali heliocentrick model slunen soustavy, ale pesto mylenky Galilea a Kopernka pomalu pronikaly do ny, zpotku dky trakttu von Bella z roku 1640 a aktivit polskho jezuity Michaela Boyma (16121659), kter roku 1647
zaslal do Pekingu Tabulae Rudolphinae Johanna Keplera.* [65] Jezuit v n sice u dvora propagovali kopernkovsk ideje, avak ve vlastnch dlech se dreli starho geocentrismu a do roku 1865.* [66] Potky trigonometrie
poloili v n uenci pedelch dob en Kchuo (1031
1095) a Kuo ou-ing (12311316), dal vznamn dla
z roku 1607
nsk kalend poteboval reformu vzhledem k nepesn dlce roku nastaven na 365 dne, co zpsobovalo chybu 10 minut a 14 sekund ron, tedy piblin jeden cel den kadch 128 let.* [69] Pestoe byl v mingsk
dob pijat kalend Kuo ou-inga, pesnost srovnateln s gregorinskm kalendem, Astronomick ad neprovdl nutn periodick korekce; pinou byly nedostaten znalosti zodpovdnch ednk, kte sv msta ddili po pedchdcch.* [70] Potomek csae Chungsiho v estm pokolen, u Caj-j, roku 1595 navrhl nutn
zmny, ale ultrakonzervativn astronomick komise je odmtla.* [69]* [70] u Caj-j mimo jin rozpracoval systm
rovnomrn temperovanho ladn, zavedenho souasn v
Evrop Simonem Stevinem (15481620).* [71] Krom hudebn teorie u publikoval roku 1597 prce tkajc se reforem kalende.* [70] O rok dve byl jet jeden nvrh,
tentokrt Sing Jn-luv, zamtnut vedoucm Astronomic-
63
kho adu s odvodnnm, e zkon zakazuje soukrom

vzkumy v oblasti astronomie; Sing se pozdji, roku 1629,
spolen s S Kuang-chiem zastnil zpracovn reformy
upravujc kalend podle evropskch standard.* [70]
nsk zznamy jmenovit Jan- popisuj ptikolov
psen hodiny, mechanismus propagovan an Si-janem
(kolem 13601380), kter vylepil star Su Sungovy astronomick hodiny s korekovmi koly a stacionrnm selnkem s pohyblivou ruikou, podobnou soudobm evropskm modelm.* [72] Tyto hodiny byly vylepeny ou
u-sem (kolem 15301558), kter do jejich konstrukce
vlenil tvrt ozuben kolo, zmnil koecienty oten kol
a zvtil velikost otvoru, skrz kter padal psek, m odstranil stl zacpvn hlavn problm dvjch model.* [70]
Kdy zakladatel dynastie Ming csa Chung-wu objevil v
janskm csaskm palci v Chnbalyku vemon mechanick zazen fontny s mi tancmi v proudech vody,
mechanickho tygra, dra hlavy rozpraujc parfmy, mechanick hodiny, sestaven podle nvrh I Singa (683727)
a Su Sunga (10201101) prohlsil je za zhmotnn mongolsk dekadence a pikzal jejich znien.* [73] Zmnky
o hodinch vyuvajcch ozubench kol, sestavench nskmi emeslnky, se objevuj v pracch Mattea Ricciho a
Nicolase Trigaulta.* [74] Nicmn oba se shoduj, e v 16.
stolet evropsk hodiny pevyovaly sv nsk obdoby, mezi ktermi popisovali ohniv a vodn hodiny a tak pstroje,
v nich koleka byla pohnna pskem msto vodou.* [75]
Evropan se zajmali o nskou techniku nemn ne an o evropskou. Napklad roku 1584 Abraham Ortelius
(15271598) ve svm atlase Theatrum Orbis Terrarum
zobrazil nsk povozy oplachtn stejn jako lod.* [76]
Gonzales de Mendoza tak o rok pozdji psal o tto inovaci,
zobrazovan podle nj i na nskch hedvbnch odvech,
Ilustrace ukazujc akupunkturn body, mingsk obdob
plachty na vozech zmioval t Gerardus Mercator (1512
1594) ve svm atlase, psal o nich i John Milton (1608
1674) a Andreas Everardus van Braam Houckgeest (1739
min.* [86] Obshl soupis vdeckch a technickch znalost
1801).* [77]
obsahuje i encyklopedie Wang chiho San-cchaj tchu-chuej
Ve svm dle Nung-eng chan-u se agronom S Kuang- (Ilustrovan encyklopedie t moc) z roku 1609.* [44] Obchi (15621633) soustedil na otzky zavlaovn, hno- jevily se i specializovan pruky jako Jen-sien ming tchao
jen, boje s hladem, textiln a technick plodiny a tak lu (Popis slavn keramiky z Jen-sienu) Wu chiena.* [44]
empirick pozorovn, obsahujc zkladn poznatky cheRan mingt konstrukti provedli mnoho zdokonalemie.* [78]
n a prav stelnch zbran.* [87] Chuo-lung-ing (PruPopis nejrznjch vrob a postup mingsk ry je uve- ka ohnivch drak), zkompilovan iao Jem a Liou
den v encyklopedii Sung Jing-singa Tchien-kung kchaj-wu iem ped rokem 1375,* [88] uvd adu typ soudo(Zuitkovn dl prody) vydan roku 1637. Encyklope- bch stelnch zbran. Napklad explozvn kannov stedie vypotv nejrznj mechanick a hydraulick stro- ly,* [89] pozemn nlapn i nmon miny,* [90] kdlat
je pouvan v zemdlstv a zavlaovn,* [79] plavebn rakety,* [91] vcestupov rakety, jejich posledn stupe
technologie vetn typ lod a potpskho vybaven lov- (vypadajc jako dra hlava) tvoilo vt mnostv malch
c perel,* [80]* [81]* [82] postupy vroby hedvb a tka- raket,* [92] a desetihlavov runice.* [93] Ve stednm a
n ltek,* [83] metalurgick znalosti,* [84] vrobu stelnho pozdnm mingskm obdob zaali an pechzet k vyprachu,* [85] pouvanho mimo jin k vrob nmonch uit evropskch vzor dl a puek.* [87]
64
KAPITOLA 25. E MING
Jeden z nejznmjch lka nsk historie, Li -en,

roku 1587 publikoval Soupis strom a bylin (Pen-cchao
kang-mu), v kterm popsal 1892 livch ppravk a
pes tiscovku lebnch postup.* [44] Pestoe dajn
okovn proti netovicm objevil koncem 10. stolet taoistick mnich ijc na hoe E-mej, iroce se rozilo a v
e Lung-ching (15671572), dlouho ped aplikac mimo
nu.* [94] Co se te zubn hygieny, an od roku 1498
pouvali jako prvn zubn kartek v souasn form, vyroben z prasech ttin.* [95]
25.4 Ekonomika
Mingsk ekonomika.
Ekonomika e Ming byla nejvt na svt. Podl ny na
svtovm hrubm domcm produktu je odhadovn na 25
% roku 1500 a 29 % roku 1600.* [96] Pro mingskou dobu
byl charakteristick vzestup politickho vlivu obchodnk,
postupn oslabovn vldn moci a technologick pokrok.
povaovala zemdlstv za zkladn zdroj bohatstv a pedpokldala pm vztah mezi rolnky a sttem vlastncm pdu.* [98] V dsledku dlouhotrvajcch vlek se sttn vlastnictv pdy vrazn rozilo zejmna na severu, kde se v
majetku sttu ocitla vtina pozemk, na jihu stle pevldala soukrom pda.* [98]
Chung-wu povaoval za idel ivot rolnka v tm pln
sobstan komunit, jej obyvatel nebyli nuceni nikam
cestovat a krom odvdn dan nepili do styku s ady.
Csa dlal co mohl, aby takov ivot, v dobch jeho mld
nedosaiteln sen, pro rolnky zajistil. Pokusil se doshnout
stabilizace spolenosti vraznm omezenm mobility obyvatelstva, jak fyzick vzdlen se od bydlit na vce ne
20 li (12 km) povaoval na nevhodn, cesty del ne 100 li
(58 km) byly bez ednho povolen zakzny; tak sociln
i oputn povoln rodi bylo trestno.* [99]
Ve snaze obnovit prosperitu sttu po dlouholetch vlkch
vlda podporovala zemdlskou vrobu nejrznjmi prostedky. Stt znan investoval do infrastruktury, obnovil
hrze a kanly, snil dan.* [100] To vedlo k tvorb masivnch pebytk, kter umonily existenci trnho perozdlovn.* [101]
V 16. a 17. stolet pokraoval nerovnomrn ekonomick

rozvoj rznch region ny. S posuny center hospodskho ivota a zmnami obchodnch cest, zejmna ztrtou vznamu Hedvbn cesty, S-chuan, en-si a nkter dal
regiony ustoupily do druhoadho postaven.* [97] Naproti
tomu jihovchodn poben provincie a zem podl Jangc-iang a Velkho kanlu provala vrazn rst.* [97]
Ekonomickm centrem e byla oblast iang-nan (jin od
dolnho toku Jang-c-iang) se stediskem v Su-ou.
Vtina sttnch pozemk byla pedna rolnkm do trvalho uvn, hospodi na nov zrodnnch pozemcch
mli daov levy.* [98] Organizovno bylo (nedobrovoln) pesidlovn ze zalidnnho jihu do zpustoench severnch provinci, pozdji vlda pela k podpoe mstnho
rozvoje.* [102] V pohrani a strategicky dleitch oblastech vznikly vesnice vojenskch osdlenc, kte byli v ppad vlky povinni vojenskou slubou.* [98]
25.4.1
Byly posttnny nkter manufaktury, zejmna

porcelnky.* [103] Stt si drel monopol na tbu a
zpracovn soli a rud, co zpsobilo drahotu kov.* [103]
Ran obdob
Brna I-feng hradeb Nankingu. Opevnn Nankingu budovaly za

vldy csae Chung-wua destky tisc lid v systmu pracovn povinnosti
Prvn mingsk csa Chung-wu se pokusil zavst idealizovan konfucinsk model spolenosti.* [98] Tato koncepce
Pro daov ely vlda sestavila soupisy obyvatelstva takzvan lut registry, pda byla evidovna v Registrech map
rybch upin.* [98] Soupisy obyvatel i organizaci pracovn povinnosti zabezpeovala mstn samosprva v systmu
li-ia deset domcnost tvoilo ia, deset ia pak jedno li.* [104] Rolnci platili da v naturlich dvakrt ron, navc museli plnit pracovn povinnost na sttnch stavbch.* [98] Na sttn pd byly povinnosti rolnk vy ne
na soukrom, ale zde rolnci platili dosti vysok njem statkm.* [105] emeslnci mli rovn krom odvdn dan i pracovn povinnost; v ppadech, kdy byla vykonvna mimo bydlit, pak mimodn tivou.* [105] Obchodnci cestujc po i se museli registrovat u mstnch ad.* [105]* [106]
25.4. EKONOMIKA
65
n stalo zkladnm platebnm prostedkem pouvanm pi
vtch platbch.* [113]
25.4.3
Zemdlstv
Dky sil pedchozch generac nsk zemdlstv doshlo

pomrn vysok rovn, rolnci disponovali irokmi znalostmi.* [114] Pouvan nstroje vak zstvaly jednoduch a primitivn, nzk cena a irok dostupnost pracovnch
sil sniovala potebu technickho pokroku.* [114] Zvila
se vsadba prmyslovch plodin, zejmna bavlny.* [114]
Takzvan kolumbovsk vmna pinesla i do ny pvodem americk plodiny, jako kukuici a brambory. Vedlo
to k znanmu nrstu mnostv obdlvan pdy, nebo
Jarn rno v chanskm palci, autor chiou Jing (14941552); mohly bt vyuity pozemky nevhodn pro tradin nsk
okzal luxus a dekadence byly charakteristick pro pozdn mingsk plodiny.
elity
25.4.2
Dan a nance
Dan byly stanoveny na 1/10 rody, resp. 1/30 prodeje.* [107] Znan vznam mly i nepm dan, spojen se
sttnm monopolem na sl a dal zkladn produkty. Navc byli poddan povinni pracovn povinnost ve vi 30 dn
za rok, vyuvan zejmna ve stavebnictv a doprav.* [108]
Da byla vybrna v obil, ltkch a penzch.* [108] Vzhledem k vkyvm cen stbra v 15. stolet, ady pijaly jako
zklad pro vpoet dan ri, na severu penici; dal produkty, jako hedvb, pltno, kovov a paprov penze byly na ri pepotvny.* [108] U roku 1436 byly platby
pozemkov dan v jinch provincich pevedeny z re na
stbro.* [109] Podl pennch poplatk stle rostl a od konce 16. stolet se tm vechny pvodn naturln dvky a
Vodn buchar pouvan k vmlatu zrn. Encyklopedie Tchiendan platily ve stbe, pennmi platbami byla nahrazena kung kchaj-wu, 1637
*
*
i pracovn povinnost. [108] [110]
Vlda zprvu odmtla paprov penze a zstala u mk a kusovho stbra, kter se vilo na liangy (36,9 gram).* [99] Jeden liang stbra odpovdal tiscovce mk
(mky je konvenn nzev, fakticky byly mince bronzov).* [103] Pozdji zaalo ministerstvo nanc emitovat
paprov penze,* [103] vlda jimi ve velkm mtku odmovala sv zaslouil stoupence, ale neuvdomovala si
inan dsledky takov politiky; nakonec roku 1425 cena paprovch penz klesla pouze na 1/40 a 1/70 hodnoty
ze 14. stolet.* [111] Csai Chung-wu i eng-tchung (vldl 14351449) se pokoueli omezit ptok stbra na trh ve
snaze o podporu obhu paprov mny, jenome doshli
pouze pemny dobvn stbra v nelegln, ale vysoce ziskov podnikn pitahujc mnostv zjemc.* [112]
S ekonomickm rstem se rozrostla elita vesnice, kter se

aktivn podlela na perozdlovn pdy.* [115] Bohat sedlci, souasn psobc v mstn samosprv, a vitel zskvali pole zchudlch rolnk.* [115] Privatizace pozemk
nejintenzivnji postoupila v provincich iang-si, e-iang,
Kuang-tung, Chu-nan a Chu-pej, tedy v ekonomicky rozvinutch regionech zem.* [115] V pohrani pozemky vojenskch osad pely do rukou vojenskch velitel a jinch
vlivnch lid,* [115] v dsledku eho pjmy z sttn pokladny z vojenskch osad (pvodn tm 2/3 sttnch pjm ze zemdlstv) klesly na jednu desetinu potenho
stavu.* [108]
Hlavnmi pohlcovatelidve sttn zem byli velc feudlov. Knata, pbuzn csae v ensk linii, i eunui zachvaHodnota mdnch minc upadla s rozenm padlnm covali jak sttn, tak soukrom pozemky.* [116] Pozemky
minc; od potku 16. stolet rst nmonho obchodu s dostvali i s rolnky, dosud majcmi pdu od sttu k uEvropany pinesl masvn import stbra, kter se postup- vn, jindy i se soukrommi vlastnky.* [116] I sami csai
66
KAPITOLA 25. E MING
od poloviny 15. stolet zaali ze sttnch pozemk vydlovat

sv osobn panstv, do konce dynastie Ming jejich poet doshl t stovek.* [116] Velk panstv se zpravidla rozdlovala
na pdly pronajman drobnm rolnkm; feudlov ili z
takto zskan renty a dokud pichzela, mlo se starali o
produktivitu prce i nerodu. Proto byla tato panstv siln
konzervativnm prvkem spolenosti.* [116] Jak podzenost
novm feudlnm pnm, tak rst dan, pokozovaly bohat
rolnky a statke, kte dosud kontrolovali pdu a zavdli
nov racionlnj metody hospodaen. Tak proces feudalizace brnil modernizanm tendencm na venkov.* [116]
Nakonec se prakticky rozpadla vrstva drobnch rolnk pmo platcch dan sttu; nahradili ji pachti zvisl na velkostatkch, kterm odvdli i polovinu rody.* [108]
Podstatn mn bylo statk vyuvajcch prci za mzdu,
nicmn prv takov hospodstv se orientovala na produkci urenou pro trh.* [116] Zejmna aj, ovoce a technick plodiny (nap. lakodrn, nebo bavlna) byly v trn orientovanch podnicch pstovny ve velkm mtku. Tehdy
vznikl regionln specializace zemdlstv petrvala i v obdob vldy dynastie ching.* [101]
25.4.4
Msta a emesla
Mstt emeslnci byli pod dozorem sttu; v 15. stolet bylo registrovno na 300 tisc emeslnk, kte sv povinnosti
vi sttu plnili i stovky kilometr od domova.* [117] Pracovn povinnost byla postupn nahrazovna pennmi platbami, za kter byly najmny nmezdn sly, ale do konce
dynastie nebyla pln odstranna.* [117]
V 16. stolet v nejvysplejch oblastech ny vznikaly prvn
soukrom-kapitalistick podniky a manufaktury, asto jako
sdruen nkolika podnikatel.* [117] Dvodem sdruovn byly nedostatek nannch prostedk jednotlivc; takov spolenosti se asto tvoily v odvtvch, kde podnikn
jednotlivce bylo rizikov a obtn, napklad v hornictv,
hutnictv a zpracovn kov, tb soli, ranaci cukru a vrob papru.* [117] Soukrom manufaktury a dlny vznikaly
okolo sttnch podnik, vyuvajce ptomn kvalikovan
lidsk zdroje.* [119] Ale trvajc existence sttnch dlen
zejmna zbrojnch, textilnch, hut a lodnic, pedstavovala
pro soukrom podnikn nepjemnou konkurenci.* [120]
Pagoda chrmu Cch-ou, postaven roku 1576; an vili,

e umstn pagody na urit msto v souladu s principy feng-uej
pzniv ovlivn udlosti v okol* [118]
16. stolet ovem trval sttn monopol na tbu a zpracovn

nerost.* [117]
U ve 14. stolet se na venkov rozila rozptlen emesln vroba, nerozenj byl tento zpsob organizace vroby v hedvbnictv a bavlnstv v provincich iang-su a
e-iang.* [119] V 16. stolet u v nkterch mstech a vesnicch na dolnm toku Jang-cili pouze padlci a tkalci
a zemdlstv zde mlo jen okrajov vznam.* [119] Vztah
mezi malmi vrobci a obchodnky se liil ppad od ppadu od prostho prodeje a nkupu, pes pronajmn stav
a vybaven, a po rozptlenou manufakturu.* [119]
Dvj hedvbnick stediska ve vnitrozem jako chengtu ztratily v 15. stolet vznam ve prospch Nankingu, Su*
V 16. stolet se nkter regiony ny soustedily na ur- ou a Chang-ou. [97] V hedvbnickm prmyslu tchto
dlny soukromch vlastnk s nait druhy produkce.* [97] Tak Kuang-tung zsoboval ze- novch center se objevily
*
[119]
Nkter byly mal, ale v jinch
jatmi
zamstnanci.
mi vrobky ze eleza, iang-si porcelnem a keramikou,
doshl
poet
zamstnanc
nkolika
set.* [119]
anghajsk region se specializoval na bavlnstv, Wuchu na barviva, Tchaj-wan na cukr a kafr.* [97] Obyvate- Stediskem produkce porcelnu byl ing-te-en v iang-si
l Kan-ou vyrbli indigo,* [121] v i se objevily i ob- a Te-chua ve Fu-ienu.* [97] nsk vrobky byly vysoce
lasti orientovan na zpracovn cukrov ttiny, nebo olej- cenny ve vchodn a jihovchodn Asii i v Evrop.* [97]
nin.* [97] Nejvt rozvoj v zemi doshlo hedvbnictv, ba- Te-chuask porcelnky se specializovaly na produkci exvlnstv, barvstv, vroba keramiky a porcelnu, papru portnho zbo pro Evropu, kam lo 16 % pozdn mingska tisku.* [97] Roziovala se tba rud a uhl. Do poloviny ho exportu porcelnu, a proto i vzory a malby na svch pro-
25.5. SPRVA
duktech pizpsobovaly evropskmu vkusu.* [122]
Od 15. stolet nastal vzestup stavebnictv rozshl vstavba probhala v Pekingu a Nankingu, byla dokonena a sten obnovena Velk nsk ze a mnoho jinch pevnost.* [123] V posledn tetin 15. stolet probhala rozshl
vstavba most a cest v jin n a oblasti Velkho kanlu, od pelomu 15. a 16. stolet se pidala i severn na.* [124] Zatmco v ranm mingskm obdob mosty stavl
rovnomrn stt i soukromnci, ve stedn mingsk e byla
naprost vtina staveb most nancovna sdruenmi obchodnk.* [125]
67
la nejvtm svtovm dovozcem i vvozcem.* [128] V
mingsk dob zvlt vzrostl nmon obchod realizovan
pedevm nskmi obchodnky.* [120] nsk produkty
se iroce vyvely do zahrani na trhy jihovchodn Asie,
Japonska, Evropy, Dungarska, Kagaru.* [120] Exportovalo se hedvb a porceln, bavlnn tkaniny, kovov vrobky,
keramika, lakov vrobky, aj, cukr.* [120] Doveny byly
pedevm suroviny z jihu perly, drahokamy a polodrahokamy, slonovina, vzcn deva, lky; ze severu kon, koeiny, enen.* [120] Vznamn byl dovoz stbra z Japonska
a panlskho Peru.
Obchodnci se postupem doby mnili v kulturn mecene

osvojujc si chovn dentry, m se hranice mezi dentry
25.4.5 Obchod
a obchodnky strala, a ti se tak mohli stt i ednky.* [129]
Proces postupnho splvn obou td a postupn transforPes poten pokusy csae Chung-wua o kontrolu pohy- mace spolenosti zaal u za vldy dynastie Sung,* [130] ale
bu kupc a omezovn zahraninho obchodu (tzv. politi- vraznji postoupil a v mingsk dob.
ka zakzanho moe),* [45] s obnovou hospodstv rostl i
obchod. Samo vytvoen efektivn komunikan st pro vojensk a vldn initele umoovalo a podncovalo vzestup
komernch aktivit.* [126] Bhem 15. stolet zeslily vazby 25.5 Sprva
mezi provinciemi a regiony ny a zaal se vytvet jednotn vnitn trh.* [120] Hlavnmi komoditami nadregionlPodrobnj informace naleznete v lnku
nho obchodu byly hedvbn a bavlnn tkaniny, bavlna,
Mingsk sprva.
hedvb, kovy a kovov vrobky, cukr.* [120] Nejvt dleitost vak mla nadle re.
25.5.1
Instituce a ady
V prbhu dvou tisc let se struktura orgn vkonn moci v n nijak vrazn nezmnila, tebae kad dynastie
pidvala nov sti, kter povaovala za nezbytn. V kontrastu k systmu stedn sprvy znmmu jako ti kancele a est ministerstevzavedenmu dynasti Chan, za
dynastie Ming existovala pouze jedna kancel stedn
sekretarit, stojc v ele cel civiln sprvy. Roli vrchnho velen armdy hrla Hlavn vojensk komise, nejvym
kontrolnm adem, nezvislm na jinch institucch, byl
cenzort.* [131]
Po poprav hlavy sekretartu Chu Wej-junga roku 1380
csa Chung-wu reorganizoval nejvy rove administrativy zruil sekretarit a cenzort a rozdlil Hlavn voPorcelnov vza ry ia-ing (15211567)
jenskou komisi na pt st. Nsledn osobn pevzal zen esti ministerstev a pti hlavnch vojenskch komis,
Zvislost mstn sprvy na ekonomickch aktivitch ob- jejich vedouc se tak ocitli na vrcholu ednick hierarchodnk postupn rostla a ve stednm mingskm obdo- chie.* [45]* [132]* [133]
b se stala veobecnou. Vlda pijala nzor, e vmovn V nsledujcch desetiletch se csai, neschopn zvldnout
sttu do fungovn trh urovnm cen a kvality zbo ne- koordinaci mnostv rozttnch instituc, do znan mvyhnuteln vyvolv korupci a me zvyovat rozdly mezi ry vrtili k pvodnmu stavu. Cenzort byl obnoven pod
adovmi obyvateli a bohi.* [127] Vidla obec jako z- novm nzvem, roli stednho sekretaritu pevzal nov
kladnu produkujc zbo a obchod jako prostedek smny velk sekretarit.* [131] Do provinci byli nejdve doasn,
pebytk vznikajcch u vrobc, kolem sttu zstalo pou- pozdji trvale, vyslni nmstci ministr jako provinn
ze tlumen kriz.* [127]
guverni nebo velc koordintoi, kterm podlhaly vechZnan rozsah ml nsk zahranin obchod, zem by- ny ti provinn ady.* [134]
68
KAPITOLA 25. E MING
ady csaskho palce
Palc nebesk istoty v Zakzanm mst v Pekingu, csaskm sdlu

dynasti Ming a ching
Personl csaskho dvoru tvoily eunuchov a eny se svmi vlastnmi ady.* [135] ensk st sluebnictva byla
podzena adm audienc, ceremoni, odv, zsobovn potravinami, lonic, emeslnk a dozoru nad personlem.* [135] Od 20. let 15. stolet bylo ensk sluebnictvo
vytsovno eunuchy, enm nakonec zstal jen ad pro
odvy.* [135]
Chung-wu poddil eunuchy Sprv audienc, ale postupn s
rstem jejich moci a vlivu se zmnoovala i eunusk administrativa a na tyiadvacet rznch sprv, oddlen a ad
organizujcch prci tisc eunuch.* [135] Eunusk sprvy
se staraly o kontrolu zamstnanc, ceremonie, zsobovn
potravinami, kuchysk nin, dokumenty, stje, peeti,
odvy a jin.* [136] Ne byly postaveny tyi ady pro topivo, hudbu, papr a lzn.* [136] Dalch osm oddlen se
staralo o zbran, stbrn nin, pran, pokrvky hlavy, vrobky z bronzu, vrobou textilu, vinicemi a sady.* [136] asem nejvlivnj eunuch z adu ceremoni a ritul zskal
takka dikttorskou moc v zemi.* [136]* [137] K moci adu ceremoni a ritul pispla i tajn sluba tomuto adu
podzen.* [136]
I kdy se osazenstvo palce skldalo pedevm z eunuch
a en, fungovala zde i skupina ednk v Kanceli csaskch peet spolupracujc s eunuchy pi uchovvn peet
a peetidel.* [138] Dal palcov ednci dozrali nad zleitostmi csaskch princ.* [139]
Velk sekretarit a est ministerstev
V dsledku zmn roku 1380 se sprva zem soustedila pmo v rukou csae. Chung-wu byl vak zhy zahlcen ekou
edn korespondence a hlen, proto u roku 1382 jmenoval nkolik specilnch sekret (ta-se-).* [45] asem
Detail Csaovy cesty zobrazujc vz csae San-te doprovzen

jzdn str (pln panoramatick malba)
tito tajemnci zskvali stle vt pravomoci, a zatkem

15. stolet byli sjednoceni ve velk sekretarit (nej-ke), kter asem prakticky nahradil csae a fakticky se stal nejvym administrativnm orgnem sttu, analogickm dvjmu stednmu sekretaritu.* [45] lenov velkho sekretaritu byli vybrn mezi absolventy akademie Chan-lin
s tm, e budou nstroji csask vle nikterak neovlivnn
ministerstvy. Reln se dreli sv vlastn linie, rozchzejce
se jak s csaem, tak ministerskou administrativou.* [140]
Sekretarit ml koordinujc roli, zatmco est ministerstev
ministerstva sttn sprvy, dan, obad, vojenstv, trest a veejnch prac se zabvalo vlastn administrativn
prac.* [141] V kompetenci ministerstva sttn sprvy bylo
povyovn a pesuny ednk, udlovn vyznamenn a
titul.* [142] Ministerstvo dan (i nanc; pesnji sttnch
pjm) dozralo na veden daovch soupis rolnk, vbr
dan a odpovdalo za sttn pjmy a mnu.* [143] Ministerstvo obad se zabvalo provdn ocilnch nboenskch ceremoni, ritul a obt. Vedlo evidenci taoistickho a buddhistickho duchovenstva a do jeho kompetence
spadalo t pijmn zahraninch vyslanc.* [144] Ministerstvo vojenstv jmenovalo a rozmisovalo armdn velitele, dilo opevovac stavby, staralo se o zsobovn vojsk
vzbroj a vstroj, dozralo na s kurrn sluby a evidovalo vojky a vojensk rolnky.* [145] Ministerstvo trest
odpovdalo za soudn a vzesk otzky, piem cenzort a Nejvy odvolac soud zaujmaly nezvisl postaven.* [146] Ministerstvo veejnch prac organizovalo vldn
stavebn podniky, vetn njmu pracovnch sil a jejich zsobovn. dilo opravy kanl a cest, standardizac mr a
vah a organizaci pracovn povinnosti, evidovalo emesln-
25.5. SPRVA
69
25.5.2
ky.* [146]
Aristokracie a ednci
Eunuchov, lenov csaskho rodu, generlov

Regionln a mstn sprva
Csa San-te hraje s eunuchy chuej-wan, hru podobnou golfu

(Anonymn soudob mal).
Jihonsk moe
Tebae zpotku mli eunuchov slouc v csaskm palci zakzno vmovat se do politiky, ponaje vldou csae Jung-le zskali znan vliv. Postupn vznikla poetn
eunusk administrativa rozprosten i v regionech, paraleln k standardnm adm. Eunuchov mli vlastn hierarchii zaloenou na stejnch principech jako ednci, byla vak pouze tystupov msto ednick devtistupov.* [151]
Pbuzn csae asto dostvali rozshl pozemky a vysok

vojensk funkce, s vjimkou vldy prvnch dvou csa se
Mingt csai pevzali systm sttn sprvy od dynastie ale reln veden armdy nevnovali a jejich tituly byly ist
Jan, tinctka mingskch provinci je pedchdcem pro- nominln. Knata nevykonvala dn administrativn nevinci souasnch.* [p 3] Ob hlavn msta Peking a Nan- bo sprvn funkce a nemla tak feudln dly v evropskm
*
king se zzemm byly vyaty z provinci a tvoily zvltn pojet. [152] Byli pouze majetnmi velkostatki. lenov
*
csaskho rodu nesmli slouit ve sttn sprv.* [139]
administrativn celky (ing). [147]
Provincie e Ming
Stejn jako v dobch vldy Jan i mingsk provinciln administrativa mla ti vtve: civiln, vojenskou a kontroln,
podzen provinnmu sekretaritu. Roku 1376 byly provinn sekretarity zrueny a nahrazeny temi samostatnmi ady provinnm administrativnm adem, regionln vojenskou komis a provinnm kontrolnm adem.
Roku 1391 csa Chung-wu vyslal nslednka u Piaa do
en-si, aby cestoval a usmioval(sn-fu), piem mu
podlhaly mstn civiln, vojensk i kontroln ady; roku
1421 s podobnm clem vyslal csa Jung-le do provinci
26 ednk.* [148] Od roku 1430 byly takov inspekn
vjezdy institucionalizovny a dolo tak k faktickmu zaveden funkce provinnch guvernr (nebo velkch koordintor, podlhalo-li dotynmu vce provinci), dcch
vechny vtve regionln sprvy.* [134]
Podobn jako civiln ednci i dstojnci byli zaazen do

nkolikastupov hierarchie, v n sv postaven obhajovali
kadch pt let.* [153] Nicmn vojensk sluba byla mn prestin ne civiln karira, protoe byla do znan mry
ddin (v kontrastu s civiln administrativou, kde byli, alespo teoreticky, vybrn ti nejlep dle svch schopnost).
Navc, podle konfucinsk etiky, byla povoln spojen s
nsilm (wu) stavna ne, ne povoln spojen s poznnm (wej).* [153]* [154] Nehled na ni presti, mohli se
dstojnci pihlsit k civilnm zkoukm a po roku 1478 byly zavedeny vojensk zkouky, ovujc profesionln rove vojenskch vdc.* [155] V prvn polovin vldy Ming pevldali ve velen armdy dstojnci pvodem ze vzneench rod, v pozdj dob byli postupn nahrazeni osobami relativn nzkho pvodu* [156] vybranmi z vrstvy
ddinch nich dstojnk.
Provincie (eng) se dlily na prefektury (fu) zen prefekty (-fu), nimi lnky byly podprefektury (ou) v
ele s podprefekty (-ou).* [147] Nejni administra- Vy ednci
tivn jednotkou byl okres (sien) v jeho ele stl pednosta (-sien).* [147]* [149] Okres bylo v mingsk dob Chung-wu jmenoval (v letech 13731384) nov edn1385.* [150]
ky na zklad doporuen, pedtm i potom fungoval star
70
KAPITOLA 25. E MING
Portrt iang un-fua (14531504), nyn v Nankingskm muzeu.

Jebi vyit na hrudi oznauj ednka prvnho (tedy nejvyho)
stupn
Kandidti ekaj na vsledky zkouek, autor chiou Jing (1494
1552).* [163]
systm (zaveden dynasti Suej) jmenovn do funkc pouze tch kandidt, kte proli psnm zkoukovm systmem.* [157]* [158]* [159] Teoreticky mohl posty ve sttn
sprv obsadit kdokoliv schopn, reln vak prostedky a
as nutn k pprav na zkouky mli k dispozici pouze lenov majetnch rodin, pedevm pozemkovch vlastnk
(pokusy kupeckch syn proniknout do sttn sprvy byly ednky vnmny negativn).* [160] Mingsk vlda tak
stanovila a dodrovala kvty pro nbor ednk z kad
provincie.* [161] Snaila se tm zabrnit soustedn moci
v rukch rodk z bohatch region sttu, kde byla vzdlanost na vy rovni.* [161] Rozvoj tiskovho prmyslu u
od dob dynastie Sung pinesl rst rovn vzdlanosti a tm
po cel zemi rostl i poet vhodnch kandidt na msta ve
sttn sprv.* [162]
Tak jako dve se od zkouench poadovala znalost klasickch konfucinskch knih, zkladnmi texty byly tyi
knihy vybran pro tento el u Siem ve 12. stolet.* [164]
Mingsk zkouky se odliovaly od pedelch vy nronost pot, co roku 1487 zaalo bt poadovno psan takzvanch osminohchesej s pevn stanovenou strukturou.* [164]* [165] Obtnost zkouek rostla s postupem z
mstn na centrln rove, piem se sloenm test zskal student odpovdajc titul. ednci byli zaazeni v systmu devti hodnost (kad mla dva stupn), podle postaven v tabulkch jim byla vyplcena mzda (nominln
v ri).* [166] Zatmco absolventi provinnch zkouek zskvali pouze nzk hodnosti a byli jmenovni na mlo vznamn posty, absolventi palcovch zkouek obdreli titul
in- a pimen vysok ad.* [167]* [168] Za 276 let
mingsk vldy probhlo 90 palcovch zkouek, ktermi

spn prolo 24 874 kandidt.* [167] V cel n tehdy
bylo souasn asi dva a tyi tisce in- piblin jeden
na deset tisc dosplch mu. Pro srovnn nositel nejniho kandidtskho titulu eng-jan bylo v 16. stolet sto
tisc.* [160]
Nejvy doba setrvn ve funkci byla devt let, ale kad ti
roky byly schopnosti ednk hodnoceny jejich nadzenmi.* [169] ednci s vbornm hodnocenm byli poveni,
adekvtn pracujc byli ponechni ve funkci a pokud podali neuspokojiv vkon byla jim hodnost snena o jeden
stupe.* [170] V ppadech zjevn neschopnosti mohl bt
ednk proputn nebo potrestn. Z pravidelnho hodnocen byli vyjmuti pouze vysoce postaven ednci v centru,
od nich se oekvalo dobrovoln oznmen svch nespch a pehmat nadzenm.* [170] V okresech a prefekturch bylo dle na 4000 uitel, kte byli podobnm zpsobem hodnoceni kadch devt let.* [171]
Ni zamstnanci
Vym ednkm, jmenovanm do funkc ve sttn sprv po spn sloench zkoukch, bylo podzeno velk mnostv adovch zamstnanc a pomocnk nezaazench do ociln ednick hierarchie.* [172] Jejich poet tyikrt pevyoval stav vych ednk, celkem jich
mohlo bt v cel zemi na sto tisc.* [172] Tito zamstnanci
25.6. POLITIKA
zastvali rutinn psask a technick prce v adech, nemli by vak bt smovn s jet ne stojcmi strnmi,
kurry a nosii. Ni ednci byli hodnoceni kadch devt let, nejspnj mohli zskat nejni edn hodnost
devt tdy.* [172] Pochzeli z mstnch obyvatel, v kadodenn praxi loklnch ad mli proto znan vliv; jejich
nadzen, zhusta neznal mstnch zvyk a asto ani ei,
byli na loajalit svho personlu siln zvisl.* [173]
25.6 Politika
71
tvr.* [174] Vlda vnovala pozornost i obnov hospodstv zem.
Souasn Chung-wu usiloval o pesnou a plnou evidenci zem a poddanch. U nsledujc rok po zaloen dynastie byl vydn csask dekret, pikazujc vem poddanm zaregistrovat se v ednch soupisech. V zjmu zven
mnostv pracovn sly bylo omezeno otroctv a snen poet
mnich.* [100]
Csa se snail detailn kontrolovat vkon moci a ivot obyvatel.* [175] Stle oekvajce pokusy o svren ze strany
ministr i poddanch, csa ustanovil tajnou policii, sestvajc z vojk jeho osobn stre. Bhem ticeti let vldy
probhlo nkolik istek mezi ednky i obyvatelstvem, v
jejich dsledku zahynulo sto tisc lid.* [175]
Pestoe byl konfucin, ml Chung-wu hlubokou nedvru k td ednk a nevhal je podrobovat tlesnm trestm za spchan peiny.* [176] Roku 1373 zruil ednick zkouky pot, co 120 erstvch dritel hodnosti
in- (nejvy dosaiteln ednick hodnost, udlovan pi sloen zkouek v hlavnm mst) zhodnotil jako teoretiky schopn pouze opakovat przdn frze, ale nepouiteln k zen zem.* [177] Po obnoven zkouek roku
1384* [165] popravil hlavnho zkouejcho, pot, co vylo
najevo, e dotyn udloval stupe in- pouze rodkm
z jihu.* [177]
Po sjednocen ny bylo zkladnm kolem mingsk armdy odvrcen mongolsk hrozby. Dosti spn boje s Mongoly byly vedeny a do roku 1374 a znovu v letech 1378
1381 a 13871388.* [45] Chung-wu reorganizoval armdu zavedenm systmu wej-suo podobnho systmu fu-ping
Tchang. Jdrem uspodn byly pdly pdy vojkm,
kte se tak v obdobch mezi taenmi sami ivili.* [178]
Systm fungoval relativn efektivn do 30. let 15. stolet.* [179]
Portrt csae Chung-wu (vldl 13681398)
ien-wen a Jung-le
Mingsk politika.
25.6.1
Ran mingsk obdob
Chung-wu
Podrobnj informace naleznete v lnku Chungwu.
Po zskn moci se csa Chung-wu neprodlen vnoval obnov infrastruktury sttu. Zahjil vstavbu Nankingu, novho hlavnho msta. Tisce dlnk obehnaly msto 48 km
dlouhmi hradbami a vybudovaly csask palc a vldn
Podrobnj informace naleznete v lnku Jung-le.

Po smrti csae Chung-wu roku 1398 nastoupil na trn jeho vnuk jako csa ien-wen. Obklopen konfucinskmi
uenci se pokusil o omezen moci svch strc.* [45] V
och csae byl nejnebezpenjm z nich u Ti, postaven do ela pekingsk oblasti, kde ml za kol dret hranici
s Mongoly.* [180] Neptelsk postup dvora roku 1399 vyprovokoval u Tiho k povstn.* [181] Po tlet obansk
vlce vzbouenci dobyli Nanking, a u Ti vstoupil na trn
jako csa Jung-le (14021424). Jeho vlda se obas vnmna jako druh zaloenmingsk dynastie, jeliko oste
zmnil politick kurs svho otce.* [182]
72
KAPITOLA 25. E MING
na v dob nejvtho zemnho rozmachu za vldy csae Jung-le
Jung-le roku 1403 vyhlsil rozhodnut o penesen hlavnho msta do Pekingu, kter byl centrem jeho moci u v
e Chung-wu. Dalm dvodem k pesunu metropole do
Pekingu byl dohled nad neklidnou severn hranic.* [183]
Vstavba nov metropole v letech 14071420 kadodenn
zamstnala stovky tisc pracovnk.* [184] Pro zajitn zsobovn msta csa nadil obnovu Velkho kanlu, co
bylo splnno roku 1415 po tyech letech prac.* [185]
Pestoe se Jung-le, stejn jako jeho otec, nevhal v ppad
poteby nsiln vypodat s odprci, nahlel na ednickou
vrstvu pln jinak.* [184] Pikzal setdit neokonfucinsk
texty a vyut je jako uebn pruky pro vuku budoucch ednk.* [184] Dva tisce uenc zamstnal sestavenm Encyklopedie Jung-le sestvajc ze sedmi tisc svazk* [184], co vrazn pekonalo vechny dosavadn encyklopedie. Nicmn nejenom ednci se tili pzni a podpoe csae. i vldl do znan mry z koskho sedla
; asto cestoval mezi obma hlavnmi msty a opakovan
vedl vojensk taen do Mongolska.* [186] ednci proti takovmu jednn protestovali, ctce se ohroeni z toho plynoucm zeslenm vlivu eunuch a vojenskch piek.* [186]
Roku 1405 jmenoval csa Jung-le svho oblbenho velitele, eunucha eng Chea admirlem nov vybudovanho
lostva, urenho pro en slvy ny a vymhn tributu
od irokho okruhu zem. V prbhu stalet se rozvjel soukrom nmon obchod mezi nou a zemmi jihovchodn
a jin Asie a vchodn Afriky, ale nikdy pedtm nemly vldn vpravy takov rozsah. K zajitn sedmi velkch vprav bylo postaveno dva tisce lod, vetn velikch
lod poklads dlkou 112134 metr a kou 4554
metr.* [187]* [p 4] Prvn vprava probhla v letech 1405
irafa dovezen z Afriky roku 1414. an si irafy spojovali s

bjnm zvetem chi-lin
1407, kdy se na 317 lodch plavilo 26 800 lid.* [187] Po roce 1433 bylo vypravovn ohromnch expedic, kter mimo
politickch sledovaly i ekonomick cle, zastaveno. Dvodem byla snaha o sporu sttnch vdaj, nedvra konfucinskch konzervativc v obchod, navc zahranin a tedy
vymykajc se kontrole, a v neposledn ad snaha vldnch
ednk o omezen moci eunuch organizujcch expedice.* [190]
Jung-le roku 1407 dobyl Vietnam, ale zhy v zemi vypuklo
povstn, nsk vojska se ocitla v neudritelnm postaven
a byla donucena opustit zemi. Roku 1431 byl nov vietnamsk stt dynastie L uznn za stt platc tribut, ale jinak
nezvisl.* [191]
25.6. POLITIKA
25.6.2
Vztahy s Tibetem
Bhem 14. stolet mingsk armdy podnikly nkolik pokus o vpdy na tibetsk zem, vechny vak byly Tibeany spn odraeny.* [192] V Tibetu tak nebyly ptomny
nsk posdky.* [193]* [194] Formln vak Tibet uznval
nskou suzerenitu, vyjdenou zaslnm tributu a udlovnm nskch hodnost tibetskm politikm. Tibetskonsk vztahy mly rovn vznamnou nboenskou sloku,
kter je v modernch pracch zhusta podceovna.* [195]
V e ia-ing (15221567), kdy byli buddhist u dvora perzekvovni a vytlaeni taoisty, vztahy Pekingu s Tibetem ochladly.* [196] Csa Wan-li (vldl 15721620) se
pokouel znovuobnovit nsko-tibetsk vztahy v reakci na
mongolsko-tibetsk spojenectv ponajc roku 1578, kter pozdji ovlivnilo zahranin politiku mandusk dynastie
ching k podpoe dalajlmy a koly gelugpa.* [196]* [197]
Koncem 16. stolet Mongolov spn podpoili moc koly
gelugpa prostednictvm trval ozbrojen ptomnosti, kulminujc potkem 40. let 17. stolet.* [196]* [198]
73
zbo.* [38]
Roku 1464 nrody Miao a Jao povstaly na celm jihozpad proti nsk nadvld, bhem dvou let bylo povstn
poraeno.* [200] Pozdj nov povstn bylo opt poraeno armdou vedenou ednkem a lozofem Wang Jangmingem (14721529). Na jeho nalhn byla zavedena jednotn sprva pro nsk i nensk obyvatelstvo, s mylenkou zohledovn mstnch zvyk ve vech sprvnch rozhodnutch.* [200]
25.6.4
Stedn mingsk obdob
Ekonomick pokles
Koncem dvactch let 15. stolet se vldn nance dostaly pod tlak. V dsledku vysok daov zte poklesly daov pjmy z nkterch bohatch region.* [201] Ztraceny byly pjmy z Vietnamu, zatkem 30. let navc poklesla vnosnost mnohch dol.* [202] Finann problmy sttu
nt historici vak tvrd, e mingsk moc nad Tibetem byly znmkou ponajcho ekonomickho poklesu.* [203]
byla skuten a tibett vladai svou moc neddili, ale n- Od poloviny 30. let 15. stolet zaalo na severn polokouli
rok na vldu obdreli v Pekingu rozhodnutm nskho c- edestilet chladn obdob, kter n pineslo opakovasae.* [199]
n nerody, doprovzen obasnmi zplavami a suchem a
nsledovan hladomory i epidemiemi.* [204]
25.6.3
Na jihozpadn hranici
Jin brna msta Ta-li, postaven roku 1382 brzy po dobyt msta
a oblasti any
Na ve zmnn ekonomick problmy, ke kterm pistoupily jet boje na jihozpad ve 30. a 40. letech 15. stolet a
s nimi spojen pokles tby v tomto na rudy bohatm kraji,
konfucint ednci drc ve tictch letech moc reagovali mnovou restrikc uzavrnm stbrnch dol a omezenm vroby mdnch minc a snenm sttnch vdaj.* [203] sporn opaten pijmali tm snze, m vce zashla ekonomick zklady moci eunuch, konkurenn
skupiny v mocenskm boji.* [205] Prv eunuchov se podleli na zruench nmonch expedicch a byli zainteresovn v tb stbra.* [202] Nedostatek mny v n vyvolal
problmy od Japonska po Jvu.* [206] V n se masov
rozilo padln minc a nsledn hromadn drahch kov, vsledkem bylo vrazn omezen obhu stbra ve 40.
letech 15. stolet.* [206]
Zatkem tyictch let zskali pevahu na csaskm dvoe eunuchov a prosadili znovuoteven stbrnch dol pod
svm dohledem.* [206] Avak nzk produktivita tby v
kombinaci s vysokmi poadavky dozorujcch eunuch
vedla k srii hornickch povstn ve Fu-ienu, e-iangu
a iang-si.* [206] Pozornost vldy souasn poutal neklid
na severnch hranicch.
Na jihozpadnch hranicch byla mingsk armda roku

1381 schopna dobt znan zem na krlovstv Ta-li. Jet do konce 14. stolet zaala vldou podporovan mohutn migrace an do jihozpadnch provinci Jn-nan a
Kuej-ou, pokraujc i v 15. a 16. stolet.* [38]. V tchto
oblastech mingsk vlda realizovala politiku dvoj vldy: v
oblastech s pevldajc nskou vtinou platil mingsk z- Bitva u pevnosti Tchu-mu a vztahy s Mongoly
konk, oblasti s nenskou vtinou byly spravovny v soulaPodrobnj informace naleznete v lnku
du s mstnmi obyeji, pokud se mstn vdci zavzali udrTchumusk krize.
ovat podek a odvdt dan vmnou za dovoz nskho
74
KAPITOLA 25. E MING
Velk nsk ze, velk vtina dnes zachovan zdi pochz z

mingsk doby
Tlak Mongol na severnch hranicch vyvrcholil v ervenci

1449 taenm zpadomongolskch Ojrat. Hlavn eunuch
Wang en pesvdil csae Jing-cunga, aby osobn vedl
ptisettiscovou armdu vyslanou proti Mongolm, kte u
rozdrtili pohranin vojska. V z byla v bitv s Ojraty u
pevnosti Tchu-mu nsk armda na hlavu poraena a sm
csa padl do zajet.* [207] Po vtzstv Mongolov vydrancovali sever zem a k pekingskm pedmstm.* [208] Po
jejich odchodu v listopadu tho roku bylo obyvatelstvo v
okol Pekingu napadno mstnmi bandity a mongolskmi
oldni dve sloucmi v mingsk armd.* [209]
Na trn nastoupil bratr zajatho panovnka jako csa ingtchaj. Pot u pro Mongoly nemlo smysl dle dret Jingcunga v zajet a byl proputn.* [207] Nov csa ho drel v
domcm vzen, dokud sttnm pevratem roku 1457 nezskal trn zpt.* [210] Obnoven stability trvalo lta, jet
roku 1461 se vzbouila st pekingsk posdky.* [211]
toky japonskch pirt na nsk pobe v 16. stolet
onistick politice.* [191] Byly pijaty zkony o stavb lod,

omezujc rozmr plavidel, ale oslaben mingskho lostva
vedlo zrove k aktivizaci pirt v nskch pobench vodch.* [212] Pirti japont i nt (pauln nazvan wokchou, japont bandit) pepadali jak obchodn lod, tak
poben msta a vesnice.* [212]
Namsto ozbrojench akc proti pirtm se mingsk ady rozhodly, ve snaze zbavit pirty cl, o likvidaci pobench mst. Vechen zahranin obchod byl soustedn
v rukch sttu ve form vmny dar se zahraninmi
vldami.* [212] Tato politika psnho zkazu zahraninho soukromho nmonho obchodu, znm jako chajin
(zakzan moe) trvala a do roku 1567.* [191] V dob platnosti zkona se sttn obchod s Japonsken soustedil pouze
do pstavu Ning-po, s Filipnami do Fu-ou a s Indonsi do
Kantonu.* [215] Konkrtn Japoncm bylo dovoleno piplout do Ning-po pouze jednou za deset let v mnostv maximln t set lid na dvou lodch. Tato rozhodnut povzbudila mnoho nskch obchodnk k asti na iroce rozenm ileglnm obchodu z cizinou.* [215]
Po roce 1474 byly vnovny velk stky na vstavbu Velk

nsk zdi.* [212] Pesto za vldy Dajan-chna (1479
1543) v Mongolsku byla hrozba ze severu pro nu zdaleka
nejvt za cel 15. stolet. Njezdy pokraovaly i za jeho
nstupc. Mongolsk Altan-chn (15071582) byl, stejn
jako o stolet dve Ojrati, schopen pekroit Velkou ze a
probojovat se do okol Pekingu.* [213] Pro odraen Altanchnova njezdu nsk vlda vyuila mongolskch oddl.* [214] A koncem 60. let se podailo Mongoly vytlait Vztahy s Japonskem se prudce zhorily pot, co v nm pea roku 1570 mohla bt podepsna mrov smlouva, pesto vzal moc Hidejoi Tojotomi, kter roku 1592 vyhlsil clem
sv vldy dobyt ny. Nsledovaly dv japonsk invaze do
men njezdy pokraovaly.* [44]
Koreje (Imdinsk vlka). Spojen korejsko-nsk vojska
Japonce porazila a po Hidejoiho smrti roku 1598 se Japonci sthli do vlasti. Nicmn vtzstv pilo nu draho
Zahranin obchod a politika
nklady na vlku doshly enormnch 26 milin liang
*
Roku 1479 zstupce ministra vlky splil dokumenty dvor- stbra. [216]
skho archvu popisujc cesty eng Chea. Je to jeden z Potkem 16. stolet se v Indickm ocenu a zhy i v moch
mnoha dkaz svdcch o obratu mingsk vldy k izolaci- jihovchodn Asie objevili portugalt pirti.* [217] Do -
25.6. POLITIKA
75
ny dorazila prvn portugalsk lo roku 1513.* [218] Drancovn a loupee Portugalc paralyzovaly nmon obchod
a zpsobily hospodskou krizi, ze kter se jihovchodn
Asie zotavila a po 20. letech 16. stolet.* [217]
nsk dunka, ilustrace encyklopedie Tchien-kung kchaj-wu Sung

Jing-singa, 1637
Z ny se vyvel zejmna porceln a hedvb. Evropa pitom patila spe k perifernm trhm, smovalo do n pouze 16 % pozdn mingskho exportu porcelnu, zbytek byl
uren pro trhy Japonska a jihovchodn Asie.* [122] Pot,
co byl mingskou vldou zakzn soukrom obchod s Japonskem, chopili se Portugalci pleitosti a zaujali vhodnou pozici prostednka.* [219] Ale po roce 1573, kdy se
panl (disponujc vnosem americkch stbrnch dol)
etablovali v Manile, byl portugalsk obchod zatlaen do pozad.* [24]
25.6.5
padek
Ponajc pokles moci migsk ny pedznamenalo roku

1556 velk zemtesen v en-si, mimodn niiv prodn katastrofa, kter pinesla smrt asi 830 tiscm lid.* [220]
Csa Wan-li (vldl 15721620)
Wan-li a jeho nstupci

Po nstupu na trn se csa Wan-li obklopil schopnmi poradci. Jeho velk sekret ang -eng (v adu 1572
1582) vybudoval efektivn pracujc s vysokch sttnch
ednk.* [222] Nicmn, po nm se nenael nikdo schopn udrovat soulad mezi zjmovmi skupinami centrln
administrativy* [222] a ednci se zhy rozdlili na zneptelen skupiny.
Ministi se s csaem stetli v otzce vbru nslednka trnu; znechucovali svm hateenm o zpsoby spravovn zem.* [223] Dal vzestup dvorskho frakcionstv pinesly
lozock debaty o Wang Jang-minov revizi nkterch neokonfucinskch nzor.* [224]* [225] Csae asem unavily dvorsk afry a spory, nae se sthl za zdi Zakzanho
msta daleko od vldnch ednk.* [223] Sabotoval prci
vldy, prakticky ustoupil od audienc a diskuz s ednky,
pestal st jejich zprvy a odmtal jmenovn kandidt
na uprzdnn msta ednick hierarchie.* [226] Vzdlan
ednci ztratili rozhodujc roli ve sprv zem, ta pela
k eunuchm.* [227] Ti poslun vykonvali csaovu vli
spravovali sttn dlny, vybrali dan, vytvoili administrativu nezvislou na civilnch adech.* [226]
Zatkem 16. stolet se zeteln projevily negativn dsledky proces ponajcch s ustavenm mingsk dynastie a postupn se rozvjejcch. K uveden dob se projevila vznamn, i kdy neformln zmna struktury moci zpsobujc rozklad vldnouc piky. Pi zachovn vech vnjch
atribut neomezen samovldy probhlo faktick odstrann csa od bezprostednho zen sttnch zleitost. Relnou moc soustedili do svch rukou velc sekreti, stojc v ele palcovho sekretaritu (nej-ke) a csat favorit,
Konzervativn kritici vldy se soustedili kolem akademie
pedevm eunui.* [221]
76
Tung-lin. Poadovali proveden zmn podle vle moudrho a spravedlivho csae. Jm se ml stt Wan-liho
nejstar syn u chang-luo. Opozinci rozpracovali reformy, podle nich ml csa osobn vldnout, zakazovalo
se vytven dvorskch klik, likvidovala se korupce, ruil
se sttn monopol na tbu nerostnch zdroj... Podailo se
jim roku 1620 dosadit u chang-lua na trn jako csae
Tchaj-changa, ten ale u po msci zemel, nae nsledovala odvetn reakce Wej ung-siena stojcho v ele eunuch.
KAPITOLA 25. E MING

dan byly stanoveny ve stbru.* [230]
V prvn polovin 17. stolet se v severn n stal hlad
stlm jevem vinou suchho a chladnho poas a z toho
plynoucho zkrcen vegetanho obdob; toto ochlazen je
dnes znm jako Mal doba ledov.* [231] Hlad, s nm rostouc daov zaten, rozen dezertrstv, oslaben systmu pomoci chudin, zplavy a neschopnost stedn vldy dn dit prce na zavlaovacch a protipovodovch
stavbch vedly k vysok mrtnosti, zbdaen a surovosti
lid.* [231] Sama vlda, ztrcejc daov pjmy, nebyla
schopna bojovat se vznikajcmi problmy. Ke vemu pedelmu se od e-iangu do Che-nanu rozila epidemie,
pravdpodobn moru.* [232] Poet obt byl velmi vysok,
by zstal neznm.* [233]
Nsledujc csa Tchien-chi (16201627) prakticky pln

upadl pod vliv Weje, kter takka nekontrolovan vldl dvoru.* [227] I kdy csa chung-en (16271644) Weje pinutil k sebevrad, eunuchov zskan pozice dreli a do
konce vldy dynastie Ming o dv desetilet pozdji. Neustl pesuny ve vldnm apartu dezorganizovaly dvr, zem
Povstn, invaze, kolaps
trpla epidemiemi, povstnmi a neptelskmi vpdy.
Ekonomick a demograck krize
Ponaje poslednmi roky ry Wan-li v n zaala nann
krize, vyvolan nedostatkem obiva stbra. Pinou snen dovozu z Peru i z Japonska.* [228] Existuje tak nzor,
e rst hodnoty stbrnch penz v 17. stolet byl zpsoben
spe poklesem poptvky po zbo ne zmenenm mnostv
stbra v obhu.* [229]
nsk mky s typickm tverhrannm otvorem uprosted. Mince

se navlkaly na ry po tiscch.
Vsledkem byl ostr rst hodnoty stbra, kter vedl k neschopnosti mnohch nskch provinci odvdt dan a dvky v pedepsan vi. m vt mlo stbro hodnotu, tm
neochotnji bylo vydvno co vedlo k poklesu mnostv stbra v obhu a inaci mk.* [24] Ve 30. letech
17. stolet tisc mk odpovdal jednomu liangu stbra,
roku 1640 u pouze polovin liangu a potkem roku 1643
pouze tetin liangu.* [24] Pro rolnky takov vvoj znamenal katastrofu. Sv pebytky toti prodvali za mky, ale
Sucho, nerody, ekonomick krize, zvle ednk a bm

vlky s Manduy dohnaly rolnky k ozbrojenm vystoupenm. Povstn zaalo roku 1628 v provincii en-si a trvalo
bezmla devatenct let. Do ela vzbouenc se prosadil Li
C-cheng,* [221] kter do roku 1635 ovldl st provincie Che-pej a do zatku 40. let rozil svou moc do en-si
a Che-nanu.* [234] Dal povstaleck skupina zeslila v S
-chuanu.* [234]
Pevnost Wan-pching postaven kolem roku 1638 pro obranu Pekingu ped povstalci
Roku 1640 hladovjc rolnci ztratili strach z oslabench

mingskch vojsk, jdoucch od porky k porce, a zaali se masov bouit. Li C-cheng se roku 1643 prohlsil
krlem dynastie un a v dubnu 1644 obsadil Peking prakticky bez boje.* [235] Posledn mingsk csa, ne aby padl
do zajet, spchal sebevradu obsil se na strom v parku
ped branou Zakzanho msta.* [221]* [235].
Severovchodn a vchodn od Pekingu nejlep mingsk
vojska brnila hranici proti Mandum. Jejich velitel Wu
25.7. ODKAZY
77
San-kuej na pd Pekingu reagoval otevenm bran nsk

su a Ning-sia), S-chuan, Chu-kuang (dnes rozdleno na
Chu-pej a Chu-nan), e-iang, Fu-ien, iang-si, Kuangzdi a pozvnm manduskch vojsk do ny, nevidl toti
tung, Kuang-si, Kuej-ou a Jn-nan; samostatn postaven
jinou monost porky povstalc.* [236] Mandusk armmly sprvn okruhy obou hlavnch mst Pej -li (dnes
da veden knetem Dorgonem (16121650) ve spojenecprovincie Che-pej) a Nan -li (dnes provincie An-chuej a
tv s Wuovmi vojsky rozbila povstalce u an-chaj-kuanu,
iang-su).
v ervnu 1644 obsadila msto a prohlsila csaem un-
*
mladho vldce Mandu. [237] Vojsko povstalc utrp- [4] Nkte badatel posledn doby velikost eng Cheovch
lo jet jednu porku od Mandu u Si-anu a ustoupilo
korb zpochybuj a sniuj dlku lod na nejve 60
podl eky Chan do Wu-changu, pozdji k severnm hram.* [188]* [189]
*
nicm provincie iang-si. [237] Zde Li v lt 1645 zemel,
bu spchal sebevradu, nebo jej zabili jm olupovan rol25.7.2 Reference
nci.* [237]
Ohniska protimanduskho odporu petrvvala jet aV tomto lnku byly pouity peklady text z lnk Ming
du let. Druh hlavn msto Nanking a provincie Fu-ien,
Dynasty na anglick Wikipedii a na rusk
Kuang-tung, an-si a Jn-nan zachovaly vrnost mingskWikipedii.
mu reimu, pozdji nazvanmu Jin Ming. Ale rozdroben
stediska odporu byla dobvna chingskmi vojsky jedno po druhm do roku 1661, kdy csa Jung-li ustoupil do [1] TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M; HALL, Thomas
D. East-west Orientation of Historical Empires and Modern
Barmy. Kdy jej zatkem roku 1662 zajala a popravila
States. Journal of World-Systems Research. 12 2006, ro. 12,
chingsk vojska veden Wu San-kuejem, zmizela posledn
s. 2. Dostupn online. (anglicky) (PDF soubor)
nadje na zachovn mingsk moci.
Jeden z vojevdc Jin Ming eng cheng-kung pochopil
bezperspektivnost boje s Manduy na pevnin a roku 1661
se rozhodl (pi zachovn dvou pevninskch zkladen Siamenu a in-menu) vyhnat Nizozemce z Tchaj-wanu a vyut tento ostrov jako zkladnu boje s dobyvateli, roku 1662
u byl ostrov v rukou engova vojska.* [238] Formln se
Tchaj-wan povaoval za st e Ming, ale po poprav poslednho mingskho csae Jung-liho eng odmtl uznat jakhokoliv nstupce. Vznikla tak zvltn situace monarchie
bez monarchy, v n relnou moc drel eng jako velitel armdy, fakticky tak zaloiv novou dynastii. engov vldli
na Tchaj-wanu a bojovali s Manduy pod vlajkami dynastie
Ming a do roku 1683, kdy Manduov Tchaj-wan konen
dobyli.* [239]
[2] The Applied History Research Group. The European

Voyages of Exploration: The Fifteenth and Sixteenth Centuries [online]. Calgary: University of Calgary, 1997, rev.
2001-07-05, [cit. 2010-01-04]. Kapitola The European
Voyages of Exploration & The Ming Dynasty's Maritime
History. Dostupn online. (anglicky)
[3] LI, Bo; ZHENG, Yin. 5000 years of Chinese history. [s.l.] :
Inner Mongolian People's Publishing Corp. (
), 2001. [dle jen Li, Zheng]. ISBN 7-204-04420-7. S.
950. (anglicky)
[4] HUCKER, Charles O. Governmental Organization of The
Ming Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies. prosinec
1958, ro. 21, s. 57. [dle jen Hucker]. (anglicky)
25.7 Odkazy
[5] BROOK, Timothy. tvero ronch obdob dynastie Ming: na v obdob 13681644. Peklad Vladimr Lik. 1. vyd.
Praha : Vyehrad, 2003. 368 s. [dle jen Brook]. ISBN 807021-583-6. S. 48.
25.7.1
[6] Ni odhad je uveden v Fairbank a Goldman, str. 128, vy

v Ebrey (1999), str.197.
Poznmky
[1] Frederick W. Mote v knize Imperial China 9001800 uvd

znan vy, nicmn podle svch slov konzervativnodhady. A sice 85 milin k roku 1393, 155 milin k roku
1500, 231 milin k roku 1600 a 231 a 268 milin k roku
1650.* [41]
[7] GASCOIGNE, Bamber. The Dynasties of China: A History.

New York : Carroll & Graf Publishers, 2003. 304 s. [dle
jen Gascoigne]. ISBN 0786712198. S. 150. (anglicky)
[2] Velk epidemie, kter pila roku 1641 ze severozpadu,

zpustoila hust osdlen oblasti na bezch Velkho kanlu;
v severnm e-iangu podle kroniky toho roku onemocnla
polovina obyvatel a pt rok peila pouze desetina pvodnho potu mstn populace.* [43]
[9] EBREY, Patricia Buckley. The Cambridge Illustrated History of China. Cambridge : Cambridge University Press, 1999.
352 s. (Cambridge Illustrated Histories) [dle jen Ebrey
(1999)]. ISBN 052166991X. S. 190191. (anglicky)
[3] Mingsk na byla rozdlena na provincie an-tung (vetn

Liao-ningu), Che-nan, an-si, en-si (vetn dnench Kan-
[8] Brook, str. 29.
[10] Gascoigne, str. 151.

[11] Ebrey (1999), str. 191.
78
[12] NAQUIN, Susan. Peking: Temples and City Life, 14001900. Berkeley, Los Angeles, a London : University of California Press, 2000. 816 s. ISBN 0-520-21991-0. S. xxxiii.
(anglicky)
[13] WAKEMAN, Frederick, Jr. Rebellion and Revolution: The
Study of Popular Movements in Chinese History. The Journal of Asian Studies. 1977, s. 201237 (s. 207). (anglicky)
[14] FAIRBANK, John King. Djiny ny [online]. Peklad Marin Hla, Jana Hollanov, Olga Lomov. 1. vyd. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny. S. 17. [dle jen Fairbank]. ISBN
80-7106-249-9.
KAPITOLA 25. E MING
[35] KENNDEDY, Paul. Vzestup a pd velmoc. Peklad Miloslav Korbelk. 1. vyd. Praha : Nakladatelstv Lidov Noviny,
1996. [dle jen Kennedy]. ISBN 80-7106-173-5. S. 23.
[36] Kennedy, str. 66.
[37] FAIRBANK, John King; GOLDMAN, Merle. China: A
New History. 2., rozen vyd. Cambridge (Massachusetts) :
Belknap Press, 2006. 640 s. [dle jen Fairbank a Goldman].
ISBN 0674018281. S. 128. (anglicky)
[38] Ebrey (1999), str. 195.
[39] Brook, str. 117119.
[15] Fairbank, str. 17 a 19.
[40] Brook, str. 186.
[16] Fairbank, str. 21 a 30.
[41] MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Harvard :

Harvard University Press, 2003. ISBN 978-0674012127. S.
744745. (anglicky)
[17] Fairbank, str. 30.

[18] SPENCE, Jonathan D. The Search For Modern China. 2.
vyd. New York : W. W. Norton & Company, 1999. 728 s.
[dle jen Spence]. ISBN 0-393-97351-4. S. 13. (anglicky)
[19] Brook, str. 118.
[21] Spence, str. 14.
[23] Ebrey (1999), str. 206.
[25] Spence, str. 1213.
[26] Brook, str. 255258
[27] Brook, str. 258.
[28] SCHAFER, Edward H. The Development of Bathing Customs in Ancient and Medieval China and the History of the
Floriate Clear Palace. Journal of the American Oriental Society. 1956, ro. 76, s. 2, s. 57. (anglicky)
[29] Brook, str. 307308.
[30] Brook, str. 120.
[31] Brook, str. 48 a 307308.
[32] Brook, str. 4849.
[33] HO, Ping-ti. Studies on the Population of China: 1368-1953.
Cambridge : Harvard University Press, 1959. ISBN 0-67485245-1. S. 89, 22, 259. (anglicky)
[34] ATWELL, William S. Time, Money, and the Weather: Ming
China and the Great Depressionof the Mid-Fifteenth
Century. The Journal of Asian Studies. 2002, ro. 61, s. 1,
s. 86. (anglicky)
[42] MARKS, Robert B. China's Population Size During the Ming

and Qing: A Comment On The Mote Revision [PDF Online].
2002, [cit. 2010-05-18]. Dostupn online. (anglicky)
[43] Brook, str. 187.
[44] RYBAKOV, Rostislav Borisovi, a kol. .
6 :. 3.
. XVI-XVIII .. Moskva :
, 2000. 696 s. ISBN 5-02-018102-1.
Kapitola XVI - XVII ., s. 268-301. (rusky)
[45] RYBAKOV, Rostislav Borisovi, a kol. .
6 :. 2. . Moskva :
, 1999. 716 s. ISBN 5-02-018102-1.
Kapitola V. (
XIV-XV .).
XIV-XV . ( ), s. 528546. (rusky)
[46] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 3, Mathematics and the Sciences of the Heavens and the
Earth. Taipei : Caves Books, 1986. S. 524. (anglicky)
[47] HARGETT, James M. Some Preliminary Remarks on the
Travel Records of the Song Dynasty (960-1279). Chinese
Literature: Essays, Articles, Reviews. ervenec 1985, s. 69.
ISSN 0161-9705. (anglicky)
[48] Brook, 195196.
[49] Brook, str. 240242.
[50] EBREY, Patricia Buckley; WALTHALL, Anne; PALAIS,
James B.. East Asia: A Cultural, Social, and Political History. Boston : Houghton Miin Company, 2006. 652 s. [dle
jen Ebrey (2006)]. ISBN 0-618-13384-4. S. 104105. (anglicky)
[51] Ebrey (1999), str. 202203.
[52] Ebrey (2006), str. 282.
25.7. ODKAZY
79
[53] Ebrey (2006), str. 281.
[77] Needham, svazek 4, dl 2, str. 274276.
[54] Ebrey (2006), str. 281282.
[78] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 6, Biology and Biological Technology. Taipei : Caves
Books, 1986. Dl 2, Agriculture, s. 6566. (anglicky)
[55] Ebrey (2006), str. 283.

[56] Ebrey (1999), str. 158.
[57] Brook, str. 255256.
[58] Ebrey (1999), str. 213.
[79] SONG, Yingxing. T'ien-Kung K'ai-Wu: Chinese Technology

in the Seventeenth Century. Translated with preface by E-Tu
Zen Sun and Shiou-Chuan. SunUniversity Park : Pennsylvania State University Press, 1966. [dle jen Song]. S. 730 a
84103. (anglicky)
[59] Ebrey (1999), str. 212.

[80] Song, str. 171172, 189, 196.
[60] WONG, H.C. China's Opposition to Western Science during
Late Ming and Early Ch'ing. Isis. 1963, ro. 54, s. 1, s. 30
32. [dle jen Wong]. (anglicky)
[61] [online]. Society
for Research on Jewish Communities, [cit. 2010-05-19]. Kapitola . Dostupn online. (rusky)
[62] WHITE, William Charles. The Chinese Jews. Svazek 1. New
York : Paragon Book Reprint Corporation, 1966. S. 3138.
(anglicky)
[63] LIPMAN, Jonathan. Familiar Strangers: A History of Muslims in Northwest China. Seattle : University of Washington
Press, 1998. S. 39. (anglicky)
[64] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 3, Mathematics and the Sciences of the Heavens and the
Earth. Taipei : Caves Books, 1986. S. 444445. (anglicky)
[65] Needham, svazek 3, str. 444447.
[66] Wong, str. 31 (poznmka 1).
[67] Needham, svazek 3, str. 110.
[68] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4, Physics and Physical Technology. Taipei : Caves
Books, 1986. Dl 2. Mechanical Engineering, s. 255257.
(anglicky)
[69] KUTTNER, Fritz A. Prince Chu Tsai-Y's Life and Work:
A Re-Evaluation of His Contribution to Equal Temperament
Theory. Ethnomusicology. kvten 1975, ro. 19, s. 2, s.
166. [dle jen Kuttner]. (anglicky)
[70] ENGELFRIET, Peter M. Euclid in China: The Genesis of
the First Translation of Euclid's Elements in 1607 & Its Reception Up to 1723. Leiden : Koninklijke Brill, 1998. ISBN
9004109447. S. 78. (anglicky)

[82] Needham, svazek 4, dl 3, str. 634, 649650 a 668-669.
[83] Song, str. 3656.
[84] Song, str. 237 a 190.
[85] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 5, Chemistry and Chemical Technology. Taipei : Caves
Books, 1986. Dl 7: Military Technology; the Gun Powder
Epic, s. 126. (anglicky)
[86] Needham, svazek 5, dl 7, 205, 339 F.
[88] Needam, svazek 5, dl 7, str. 2425.
[94] TEMPLE, Robert. The Genius of China: 3,000 Years of
Science, Discovery, and Invention. New York : Simon and
Schuster, 1986. ISBN 0671620282. S. 137. (anglicky)
[95] Who invented the toothbrush and when was it invented? [online]. The Library of Congress, 2007-04-04, [cit. 2009-1218]. Dostupn online. (anglicky)
[96] MADDISON, Angus. The world economy. Svazek 1. Pa
: Development Centre of the OECD, 2006. 653 s. ISBN 9264-02261-9. S. 642. (anglicky)
[72] Needham, svazek 4, dl 2, 511.
[97] JURJEV, M. F.; SIMONOVSKAJA, L. V., a kol.

. Moskva :
, 1974. S. 142. (rusky)
[73] Needham, svazek 4, dl 2, str. 133 a 508.
[98] Jurjev, str. 130.
[99] Brook, str. 39.
[71] Kuttner, str. 166167.

[100] ANG, Je. (

). Moskva : . ,
1959. S. 403-412. (rusky)
80
[101] Li, Zheng, str. 994997

[102] Brook, str. 4950.
[103] Jurjev, str. 132.
KAPITOLA 25. E MING
[130] GERNET, Jacques. Daily Life in China on the Eve of the

Mongol Invasion, 1250-1276. Peklad H. M. Wright. Stanford : Stanford University Press, 1962. [dle jen Gernet].
ISBN 0-8047-0720-0. S. 6061 a 6869. (anglicky)
[105] Jurjev, str. 131.
[131] XU, Shuan; OLIVOV, Lucie. Vvoj sprvnho systmu v

n. Praha : Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5.
S. 6566.
[106] Brook, str. 89.
[132] Hucker, str. 28.
[104] Brook, str. 44.
[109] Brook, str. 104 a 111.
[133] CHANG, Michael G. A Court on Horseback: Imperial

Touring & the Construction of Qing Rule, 16801785.
Cambridge : Harvard University Asia Center. Harvard University Press, 2007. [dle jen Chang]. ISBN 0-674-02454-0.
S. 15, poznmka 42. (anglicky)
[110] Brook, str. 111.
[111] Fairbank a Goldman, str. 134
[112] Brook, str. 9091, 104105.
[113] Fairbank a Goldman, str. 134135.
[114] Jurjev, str. 137.
[138] Hucker, str. 2526.
[115] Jurjev, str. 138.
[116] Jurjev, str. 139.

[108] Jurjev, str. 140.
[117] Jurjev, str. 144.

[118] Brook, str. 28.
[119] Jurjev, str. 145.
[120] Jurjev, str. 146
[141] Hucker, 3132.

[144] Hucker, str. 3335.

[121] HEIJDRA, Martin. The socio-economic development of rural China during the Ming. In TWITCHETT, Denis C.; MO- [146] Hucker, str. 36.
TE, Frederick W. The Cambridge History of China Volume 8: The Ming Dynasty, 13681644, Part II. Cambridge : [147] Hucker, str. 5.
Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243335. S.
[148] Chang (2007), str. 16.
506. (anglicky)
[149] Theobald. [cit. 2010-01-11]. Kapitola Chinese History [122] Brook, str. 231.
Ming Dynasty (1368-1644) government and administration.
[123] Jurjev, str. 143.
[124] Brook, str. 316.
[125] Brook, str. 113.
[126] Brook, str. 31, 7072 a 7778.
[127] Brook, str. 124.

[151] Hucker, str. 2425.

[128] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide
for China studies [online]. Tuebingen: 2000, [cit. 2010-02- [155] Hucker, str. 1920.
17]. Kapitola Chinese History - Ming Dynasty (13681644) economy. [dle jen Theobald]. Dostupn online. [156] ROBINSON, David M. Politics, Force and Ethnicity in
Ming China: Mongols and the Abortive Coup of 1461.
(anglicky)
Harvard Journal of Asiatic Studies. erven 1999, ro. 59, s.
[129] Brook, str. 151152 a 156.
1, s. 116117. [dle jen Robinson (1999)]. (anglicky)
25.7. ODKAZY
81
[158] Ebrey (2006), str. 96.
[188] XIN, Yuanou. Guanyu Zheng He baochuan chidu de jishu

fenxi (A Technical Analysis of the Size of Zheng He's Ships).
anghaj : [s.n.], 2002. S. 8. (nsky)
[159] Ebrey (1999), str. 145146.

[160] Ebrey (1999), str. 199.
[161] Ebrey (1999), str. 198199.
[162] Ebrey (1999), str. 201202.
[163] Ebrey (1999), str. 200.
[164] Ebrey (1999), str. 198.
[189] CHURCH, Sally K. The Colossal Ships of Zheng He - Image

or Reality?. In SALMON, Claudine. Zheng He - Images
& Perceptions. South China and Maritime Asia. Wiesbaden
: Harrassowitz, 2005. ISBN 3-447-05114-0. ISSN 09459286. S. 155176. (anglicky)
[168] Brook, str. 26.
[192] LANGLOIS, John D., Jr. The Hung-wu reign, 13681398. In TWITCHETT, Denis; MOTE, Frederick W.. The
Cambridge History of China: Volume 7, The Ming Dynasty, 1368-1644, Part 1. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 139 a 161. (anglicky)
[169] Hucker, str. 1516.
[193] Ebrey (1999), str. 227.
[194] WANG, Jiawei; NYIMA, Gyaincain. The Historical Status of China's Tibet. Beijing : China Intercontinental Press,
1997. [dle jen Wang a Nyima]. ISBN 7801133048. S. 38.
(anglicky)
[166] Hucker, str. 1112.


[173] Hucker (1958), str. 1819.
[174] Ebrey (1999), str. 191.
[176] Ebrey (1999), str. 191192.
[177] Ebrey (1999), str. 192.
[195] KOLMA, Josef. Tibet and Imperial China: A Survey of

Sino-Tibetan Relations Up to the End of the Manchu Dynasty in 1912: Occasional Paper 7. Canberra : The Australian
National University, Centre of Oriental Studies, 1967. [dle
jen Kolma]. S. 32. (anglicky)
[196] WYLIE, Turrell V. Lama Tribute in the Ming Dynasty. In
MCKAY, Alex. The History of Tibet: Volume 2, The Medieval Period: c. AD 850-1895, the Development of Buddhist
Paramountcy. New York : Routledge, 2003. [dle jen Wylie]. ISBN 0415308429. S. 470. (anglicky)
[179] MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C., a kol. The

Cambridge History of China. Svazek 7: The Ming Dynasty, [197] Kolma, str. 3031.
1368 1644, Part 1. Cambridge : Cambridge University
Press, 1988. 1008 s. ISBN 0521243327. S. 105.
[198] Kolma, str. 3435.
[180] TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming [199] Wang a Nyima, str. 37.
Emperor Yongle. Washington : University of Washington
Press, 2001. 207 s. [dle jen Tsai]. ISBN 0-295-98109-1. [200] Ebrey (1999), str. 197.
S. 58. (anglicky)
[201] HUANG, Ray. China: a macro history. Armonk, NY : M. E.
Sharpe, 1997. 335 s. ISBN 1-56324-730-5. S. 181. (anglic[181] Tsai, str. 63.
ky)
[182] Atwell, str. 84.
[183] Robinson (1999), str. 80.
[184] Ebrey (2006), str. 272.
[185] Brook, str. 68.
[186] CHANG, Michael G. A Court on Horseback: Imperial
Touring & the Construction of Qing Rule, 16801785. [206] Atwell, str. 97.
Cambridge : Harvard University Asia Center, 2007. ISBN
0-674-02454-0. S. 6667. (anglicky)
[207] Ebrey (2006), str. 273.
82
KAPITOLA 25. E MING
[208] ROBINSON, David M. Banditry and the Subversion of Sta- [234] Spence, str. 22.
te Authority in China: The Capital Region during the Middle
Ming Period (1450-1525). Journal of Social History. 2000, [235] Spence, str. 25.
ro. 33, s. 3, s. 527563, na s. 533534. [Dle jen Robin[236] Spence, str. 3233.
son (2000)]. (anglicky)
[209] Robinson (2000), str. 534.
[211] Robinson (1999), str. 8485.
[238] RUBINSTEIN, Murray A. Taiwan: A New History. Armonk, NY : M.E. Sharpe, 2006. 560 s. [dle jen Rubinstein].
ISBN 0-7656-1495-2. S. 95. (anglicky)
[239] Rubinstein, str. 101102.
[210] Robinson (1999), str. 83.
[213] Robinson (1999), str. 81.

[214] Robinson (1999), str. 83 a 101.
[215] Ebrey (1999), str. 211.
[216] Ebrey (1999), str. 214.
[217] Brook, str. 144145.
[218] PFOUNDES, C. Notes on the History of Eastern Adventure, Exploration, and Discovery, and Foreign Intercourse with Japan. Transactions of the Royal Historical Society. 1882,
ro. X, s. 89. (anglicky)
[219] Spence, str. 1920.
[220] Tsunami among world's worst disasters [online]. Londn:
BBC News, 2004-12-30, [cit. 2009-12-01]. Dostupn online. (anglicky)
[221] NEPOMNIN, Oleg Jemovi. :
. XVII - XX . Moskva :
, 2005. 712 s. ISBN 5-02-018400-4. Kapitola
. , s. 1128.
(rusky)
25.7.3
Literatura
esky
FAIRBANK, John King. Djiny ny. Peklad Marin
Hla, Jana Hollanov, Olga Lomov. 1. vyd. Praha :
Nakladatelstv Lidov noviny, 1998. ISBN 80-7106249-9.
BROOK, Timothy. tvero ronch obdob dynastie
Ming: na v obdob 13681644. Peklad Vladimr
Lik. 1. vyd. Praha : Vyehrad, 2003. 368 s. ISBN
80-7021-583-6.
CHENG, Anne. Djiny nskho mylen. 1. vyd. Praha
: DharmaGaia, 2006. 695 s. ISBN 80-86685-52-7.
BLUNDENOV, Caroline; ELVIN, Mark. Svt ny:
kulturn atlas. Praha : Knin klub, 1997. 237 s. ISBN
80-7176-420-5.
Anglicky
[222] Hucker (1958), str. 31.

[223] Spence (1999), str. 16.
[224] Ebrey (2006), str. 281283.
[225] Ebrey (1999), str. 203206 a 213.
[226] Ebrey (1999), str. 194195.
[228] Brook, str. 233.
[229] Brook, str. 332.
[230] Spence, str. 2021.
[232] BENEDICT, Carol Ann. Bubonic plague in nineteenthcentury China. Stanford : Stanford University Press, 1996.
256 s. ISBN 0804726612. S. 1011. (anglicky)
[233] Spence, str. 2224.
ANDREW, Anita N.; RAPP, John A. Autocracy and

China's Rebel Founding Emperors: Comparing Chairman Mao and Ming Taizu. Lanham : Rowman & Littleeld Publishers Inc., 2000. ISBN 0-8476-9580-8.
ATWELL, William S. Time, Money, and the Weather:
Ming China and theGreat Depressionof the MidFifteenth Century. The Journal of Asian Studies. 2002,
ro. 61, s. 1, s. 83-113.
BROOK, Timothy. The Chinese state in Ming society. Abingdon, Oxon a New York : RoutledgeCurzon,
2005. 248 s. ISBN 0-415-34507-3.
DREYFUS, Georges. Cherished memories, cherished
communities: proto-nationalism in Tibet. In MCKAY,
Alex. The History of Tibet: Volume 2, The Medieval
Period: c. AD 8501895, the Development of Buddhist Paramountcy. New York : Routledge, 2003. ISBN
0415308429. S. 492522.
25.7. ODKAZY
EBREY, Patricia Buckley; WALTHALL, Anne; PALAIS, James B.. East Asia: A Cultural, Social, and Political History. Boston : Houghton Miin Company,
2006. 652 s. ISBN 0-618-13384-4.
EBREY, Patricia Buckley. The Cambridge Illustrated
History of China. Cambridge : Cambridge University
Press, 1999. 352 s. (Cambridge Illustrated Histories)
ISBN 0-521-66991-X.
FAIRBANK, John King; GOLDMAN, Merle. China:
A New History. 2., rozen vyd. Cambridge (Massachusetts) : Belknap Press, 2006. 640 s. ISBN 0-67401828-1.
GASCOIGNE, Bamber. The Dynasties of China: A
History. New York : Carroll & Graf Publishers, 2003.
304 s. ISBN 0786712198.
83
NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 3, Mathematics and the Sciences of the
Heavens and the Earth. Taipei : Caves Books, 1986.
NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4, Physics and Physical Technology. Taipei
: Caves Books, 1986. Dl 2, Mechanical Engineering,
s. 255257.
NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 5, Chemistry and Chemical Technology.
Taipei : Caves Books, 1986. Dly 5: Chemistry and
Chemical Technology, 7: Military Technology; the
Gun Powder Epic.
NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 6, Biology and Biological Technology. Taipei : Caves Books, 1986. Dl 2, Agriculture.
GOLDSTEIN, Melvyn C. The Snow Lion and the Dragon: China, Tibet and the Dalai Lama. Berkeley : University of California Press, 1997. ISBN 0520219511.
NORBU, Dawa. China's Tibet Policy. Richmond :

Curzon, 2001. ISBN 0700704744. S. 52.
HARTWELL, Robert M. Demographic, Political, and

Social Transformations of China, 750-1550. Harvard
Journal of Asiatic Studies. 1982, ro. 42, s. 2, s. 365
442.
PERDUE, Peter C. Culture, History, and Imperial

Chinese Strategy: Legacies of the Qing Conquests. In
VAN DE VEN, Hans. Warfare in Chinese History.
Leiden : Koninklijke Brill, 2000. ISBN 9004117741.
S. 252287.
HO, Ping-ti. Studies on the Population of China: 13681953. Cambridge : Harvard University Press, 1959.
391 s. (Harvard East Asian Series) ISBN 0674852451.
S. 89, 22, 259.
HUCKER, Charles O. Governmental Organization of
The Ming Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies.
prosinec 1958, ro. 21, s. 1-66.
CHAN, Hok-Lam. The Chien-wen, Yung-lo, Hungshi, and Hsuan-te reigns. In TWITCHETT, Denis;
FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China: Volume 7, The Ming Dynasty, 1368-1644, Part 1.
Cambridge : Cambridge University Press, 1988. ISBN
0521243327. S. 182384.
KOLMA, Josef. Tibet and Imperial China: A Survey
of Sino-Tibetan Relations Up to the End of the Manchu Dynasty in 1912: Occasional Paper 7. Canberra :
The Australian National University, Centre of Oriental Studies, 1967. S. 32.
LIPMAN, Jonathan. Familiar Strangers: A History of
Muslims in Northwest China. Seattle : University of
Washington Press, 1998.
MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C., a
kol. The Cambridge History of China. Svazek 7: The
Ming Dynasty, 1368 1644, Part 1. Cambridge :
Cambridge University Press, 1988. 1008 s. ISBN
0521243327.
ROBINSON, David M.. Politics, Force and Ethnicity in Ming China: Mongols and the Abortive Coup of
1461. Harvard Journal of Asiatic Studies. erven 1999,
ro. 59, s. 1, s. 79-123.
SPENCE, Jonathan D. The Search For Modern China.
2. vyd. New York : W. W. Norton & Company, 1999.
728 s. ISBN 0-393-97351-4.
SPERLING, Elliot. The 5th Karma-pa and some
aspects of the relationship between Tibet and the Early
Ming. In MCKAY, Alex. The History of Tibet: Volume
2, The Medieval Period: c. AD 8501895, the Development of Buddhist Paramountcy. New York : Routledge,
2003. ISBN 0415308429. S. 473482.
TEMPLE, Robert. The Genius of China: 3,000 Years
of Science, Discovery, and Invention. New York : Simon and Schuster, 1986. ISBN 0671620282. S. 137.
TWITCHETT, Denis C.; MOTE, Frederick W., a
kol. The Cambridge History of China. Svazek 8: The
Ming Dynasty, 1368 1644, Part II. Cambridge
: Cambridge University Press, 1988. 1231 s. ISBN
0521243335.
WANG, Jiawei; NYIMA, Gyaincain. The Historical
Status of China's Tibet. Beijing : China Intercontinental Press, 1997. ISBN 7801133048.
84
KAPITOLA 25. E MING
WONG, H.C. China's Opposition to Western Science

during Late Ming and Early Ch'ing. Isis. 1963, ro. 54,
s. 1, s. 2949.
WYLIE, Turrell V. Lama Tribute in the Ming Dynasty. In MCKAY, Alex. The History of Tibet: Volume
2, The Medieval Period: c. AD 850-1895, the Development of Buddhist Paramountcy. New York : Routledge,
2003. ISBN 0415308429.
Department of Asian Art. Heilbrunn Timeline of

Art History. [online]. New York: The Metropolitan
Museum of Art, 2000, [cit. 2012-05-22]. Kapitola
Ming Dynasty (13681644). Mingsk umn na webu
Metropolitnho muzea umn. Dostupn online. (anglicky)
Famous Chinese Painters [online]. China Online
Museum, 2009, [cit. 2012-05-22]. Galerie prac vznamnch nskch mal, vetn mal mingsk doby. Dostupn online. (anglicky)
YUAN, Zheng. Local Government Schools in Sung

China: A Reassessment. History of Education Quarterly. 1994, ro. 34, s. 2, s. 193213.
Souadnice: 3248 s. ., 1035 v. d.
Rusky
RYBAKOV, Rostislav Borisovi, a kol.
. 6 :. 2.
XIV - XV .. Moskva :
, 1999. 716 s. ISBN 5-02-018102-1. S. 528-546.
RYBAKOV, Rostislav Borisovi, a kol.
. 6 :. 3. XVI - XVII
.. Moskva : , 2000.
696 s. ISBN 5-02-018102-1. S. 268-301.
NEPOMNIN, Oleg Jemovi. :
. XVII - XX . Moskva : .
., 2005. 712 s. ISBN 5-02-018400-4. Kapitola
. .
VASILJEV, Leonid Sergejevi. .
1. 3. vyd. Moskva : , 2003.
512 s. ISBN 5-06-004593-5. Kapitola
.
JURJEV, M. F.; SIMONOVSKAJA, L. V., a kol.

. Moskva : , 1974. (rusky)
25.7.4
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e Ming ve

Wikimedia Commons
Encyclopdia Britannica. Encyclopdia Britannica Online [online]. Encyclopdia Britannica Inc.,

rev. 2012, [cit. 2012-05-22]. Heslo Ming dynasty.
Dostupn online. (anglicky)
guide for China studies [online]. Tbingen: [cit. 201001-10]. Kapitola Chinese History - Ming Dynasty
(1368-1644). Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 26
Mong Mao
Mong Mao neboli Stt Mao byl tajsk (ansk) stt existujc ve 13. 16. stolet, kter kontroloval nkolik mench
tajskch stt a nelnictv podl dnen hranice Myanmaru
a nsk provincie Jn-nan.
Koncem 30. let se e Ming rozhodla proti Mong Mau

zashnout silou a v srii tkch boj Luchuanpchingmienskch vlek, probhajcch v letech 14391440,
14411442, 14431444 a 14481449 Mong Mao porazila a rozdlila. Mstn vldci pot uznvali mingskou svrJeho centrum se rozkldalo v jn-nansk autonomn prefek*
tue Te-chung, hlavn msto se nachzelo nedaleko uej-li, chovanost a poslali do Pekingu tribut a do 16. stolet. [2]
roku 1438 se pod tlakem e Ming posunulo na severozpad do Mong Jang.* [1] an Mong Mao nazvali Luchuan, ppadn v 15. stolet Lu-chuan-pching-mien ( 26.2 Panovnci
, Pching-mien a Lu-chuan byly ve 14. stolet samostatn tvary).
26.1 Historie
26.3
Odkazy
26.3.1
Reference
Mong Mao vzniklo v mocenskm vakuu, kter v Jn-nanu

nastalo po zniku krlovstv Ta-li, dobytho roku 1254 vojsky Mongolsk e. Po rozdlen Mongolsk e pipadl
Jn-nan i Jan, jant csai vldli tto oblasti nepmo,
kdy se omezili na potvrzovn mstnch nelnk a vldc
mstnch stt a sttek. Mong Mao bylo jednm z tchto sttek, postupem doby jeho panovnci zskali pevahu
nad svmi sousedy a vytvoili volnou konfederaci ady mench tajskch (i anskch) tvar. Po dobyt Jn-nanu
Ming roku 1382 vesms mstn stty, vetn Mong Maa,
uznvaly mingskou svrchovanost a odvdly i Ming tribut.
[1] FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming

in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. z 2006, ro. 4, s. 2, s. 2781, na s. 32. [dle jen Fernquest]. Dostupn online. ISSN 1479-8484. (anglicky)
[2] TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Chengt'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436 1464.
In MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The
Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. [dle jen Twitchett, Grimm]. ISBN
0521243327. S. 305342, na s. 315316. (anglicky)
[3] Fernquest, s. 56.
Od roku 1413 vldl v Mong Mau SJen-fa (Thon[4] Fernquest, s. 57.

ganbwa),* [2] kter si koncem 20. let zaal ozbrojenou silou podrobovat oblasti odtren od jeho sttu Ming v [5] Fernquest, s. 36.
prvnch letech 15. stolet. Na dost jnnanskch ad
o vojensk zsah proti Mong Mau roku 1428 odpovdla mingsk vlda, e problmy se maj eit diplomatickou 26.3.2 Literatura
cestou.* [3] Boje neutichaly ani ve 30. letech. Od roku 1436
Lu-chuan ohrooval mingsk pozice v oblasti* [2] a roku
FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the
1438 toil u i pmo na mingsk zem. Souasn vyslal
Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS
do Pekingu poselstva s tributem a vyjdenm pokory, ale
Bulletin of Burma Research. z 2006, ro. 4, s. 2,
to u mingsk ady chpaly jen jako zstrku jeho neps. 2781, na s. 56. Dostupn online. ISSN 1479-8484.
(anglicky)
telskch mysl.* [4]
85
86
KAPITOLA 26. MONG MAO
LIEW, Foon Ming. The Luchuan-Pingmian Campaigns (1436-1449): In the Light of Ocial Chinese
Historiography. Oriens Extremus. 1996, ro. 39, s. 2,
s. 162203. (anglicky)
WADE, Geo. The Bai Yi Zhuan: A Chinese Account
of Tai Society in the 14th Century. Pedneseno na 14th
Conference of the International Association of Historians of Asia (IAHA). Bangkok, May 1996.
26.3.3
Extern odkazy
WADE, Geo. Southeast Asia in the Ming Shi-lu: an

open access resource [online]. Singapore: Asia Research Institute and the Singapore E-Press, National University of Singapore, 2005, [cit. 2013-08-25].
Kapitola Some Southeast Asian Polities Mentioned
in the MSL. 58. Lu-chuan/Ping-mian ( ).
Kapitola 27
Mughalsk e
Mughalsk e (turkicky: Babr mparatorluu, persky:
) , nkdy t Mogulsk e nebo e Velkch Mughal (Mogul), byl v letech 15261858 turkick
sttn tvar na zem Indickho subkontinentu. Zklady e poloil Bbur, vldce Kbulu. V bitv u Pnpatu v roce
1526 porazil poslednho dillskho sultna Ibrhima Ldho, m se mu otevela cesta do Dill a gry, budoucch
center mughalskho impria. Bburv syn Humjn nadle
pacikoval sever Indie, rozshl teritoriln expanze nastala
za tetho mughalskho csae Akbara (vldl 15561605),
kter rozil i od Gudartu po Benglsko a Dakin.
Za Akbarovy vldy nastal rozkvt literatury, architektury,
vtvarnho umn i hudby. Jeho nstupci Dahngr a
hdahn dle roziovali a upevovali stabilitu e.
S nstupem Aurangzba na csask trn zaal proces postupn ztrty stability a decentralizace e. Souviselo to mj.
s Aurangzbovou nsilnou islamizac zem, kter kontrastovala s dosavadn nboenskou toleranc Mughal vi neislmskm tradicm. Uvnit e se zaala formulovat lidov
hnut se siln protimughalskmi postoji. Vznamnmi odprci Mughal byli zejmna Dtov, Marthov a sikhov.
Ve druh polovin 18. stolet mughalsk e ztratila postaven nejmocnj e Indickho poloostrova a s pchodem
19. stolet se stala loutkovm sttem Britsk e. Poslednm mughalskm csaem byl Bahdur h II., jeho ist
formln postaven bylo ukoneno v roce 1858 potlaenm
velkho indickho povstn.
V ele mughalsk e stl csa, kter ml v rmci zen
sttu rozhodujc slovo. e byla rozdlena do provinci,
v jejich ele stl mstodrc (sbdr). Ten ml pod sebou sprvce okres, nejni sprvn jednotkou byla vesnice v ele se starostou. Zklad ekonomiky sttu tvoili rolnci, kte do sttn pokladny odvdli jednu tetinu (pozdji polovinu a vce) rody. Nejastj formou dren pdy
byl dagr,* [4] tzn. sttem doasn propjen pda, kter slouila jako forma odmny za slubu v armd; driteli
dagru (dgirdrovi) byly z tto pdy odvdny vnosy.
Zkladn mnou Mughal byla rupie. V mughalsk i se
ile obchodovalo, kupci putovali karavannmi i nmonmi cestami do okolnch stt i vzdlenjch zem Afriky a
Evropy. V mughalsk i vznikl sikhismus, dailo se i dalm, hlavn lidovm nboenskm hnutm vychzejcch z
islmu i hinduismu.
27.1
Djiny
27.1.1
Zrod mughalskho impria
Bbur a jeho taen

Zakladatelem Mughalsk e byl Bbur Zahruddn
Muhammad, v pt generaci potomek turkickho dobyvatele Tamerlna a ve trnct generaci potomek
ingischna.* [5] Bburv otec, Umar ajch Mrza, byl vladaem Ferghny s centrem v Andianu v dnenm vchodnm Uzbekistnu. Kdy v roce 1494 zemel, Bbur se ve
svch 11 letech chopil vldy a ji o dva roky pozdji stl v
ele vojensk vpravy proti Samarkandu, kter byl v dren
Uzbek. Bbur nejene neuspl, ale bhem vpravy piel
i o rodn Andian. Po nkolika potykch s okolnmi vldci se Bbur lta potloukal stedoasijskmi poutmi jen s
nkolika stovkami nejvrnjch vojk.* [6] V roce 1504
se vydal dobt Kbul, co se mu nakonec podailo a rychle
dokzal svou moc nad mstem i pilehlmi oblastmi upevnit. Pokusil se znovu dobt Samarkand, avak po tech nespnch vpravch namil sv ambice opanm smrem:
k Indii.* [7]
Bbur si byl vdom toho, e e na severu Indie maj poetnj armdy, ne je ta jeho. Pouval typickou taktiku
koovnch nrod zaloenou na rychlch a opakovanch
vpadech proti nepteli s nslednm sthnutm do bezpe.* [8] Dky kontaktm s osmanskmi Turky zskal i steln
zbran, mnoha tehdejm vldcm severn Indie nedostupn. Obratnmi politickmi a zejmna vojenskmi kroky
dobyl Pvar a Lhaur. V roce 1526 se vydal na svou ptou,
nejvznamnj vojenskou vpravu. 21. dubna tho roku v
bitv u Pnpatu porazil na hlavu mnohem poetnj vojska ldijskho sultna Ibrhima Ldho; sm Ibrhim Ld
v boji zemel a stal se tak poslednm sultnem dillskho
87
88
KAPITOLA 27. MUGHALSK E
sultantu.* [9]* [8] Tmto inem se Bburovi otevela cesta do strategicky vznamnho Dill a dle na vchod.* [10]
Jet roku 1526 se Bbur tohoto msta zmocnil a spolu s
nm i gry, kterou uinil hlavnm mstem nov vznikajc
e.* [11] Ji roku 1527 se proti Bburov vojsku postavil jeden z nejsilnjch vlada tehdej stedn Indie Rna
Snga, vldce ittauru, kter si chtl podmanit a konsolidovat rdptsk oblasti. V krvav bitv u Skr nakonec Rn
Sngova armda podlehla. Nsledujcho roku se Bbur vypodal s afghnskmi kmeny na zpad.* [12] Bbur zemel v relativn mladm vku 48 let v roce 1530. Sv si patrn vydala nadmrn konzumace alkoholu a haie.* [13]
Bbur po sob zanechal rozshl bsnick dlo a pedevm
sv Pamti.* [14]
Humjn
Po Bburov smrti stanul v ele mughalsk dynastie jeho
syn Humjn. Po svm otci zddil vldu nad mughalskm
panstvm, jeho ti brati dostali mandt spravovat Kbul,
Kandahr a Padb. I kdy jim Bbur pikzal, aby byli Humjnovi podzeni, pokusili se doclit samostatnosti.* [p 1] Jako nejvt Humjnv protivnk se vak ukzal vrchn pedk benglskch a bihrskch Afghnc r
Chn Sr.* [15] Ten vythl se svm vojskem proti Humjnovi, kter nebyl schopen protivnkovi elit. Humjn se
svm vojskem utrpl dv drtiv porky (1539 u ausy a
1540 u Kanaude) a byl nucen uprchnout do Sindhu, kde se
potuloval podobn, jako kdysi jeho otec v afghnsk pouti.* [13] V roce 1542, kdy pobval na dvoe rny Virsla v
Umarktu, se Humjnovi narodil syn Akbar. Roku 1543
se Humjn pokusil vypravit do Kandahru, avak byl svm
bratrem zahnn do rnu, zatmco Akbar byl nucen zstat v
Kandahru u svho strce.* [16]
V nsledujcch letech se Humjn snail zskat vojenskou
podporu perskho ha Tahmspa, zatmco oblasti, kter
bvaly jeho otce, schopn ovldal r Chn. Tomu se podailo v krtkm ase prosadit adu reforem, kter vak nestihl
zcela dovrit, protoe u v roce 1545 zemel. Jeho syn Islm
h Sr na jeho dlo navzal a navc podnikl dobyvan vpravy do Kamru a Benglska, jeho smrt v roce 1553 vak
znamenala politick rozvrcen cel oblasti.* [17] Politick
nestability dokzal obratn vyut Humjn, kter v roce
1553 dobyl Kbul a o dva roky pozdji i Kandahr. Roku
1555 porazil poslednho srskho panovnka Sikandara ha a v ervenci tho roku slavnostn vstoupil do Dill a zhy
na to i do gry.* [18] Roku 1556 Humjn zemel a do ela
mughalsk dynastie se postavil tinctilet Akbar.* [19]
Akbar na vlenm slonu (miniatura z let 160910)
Akbarova teritoriln expanze

Akbar, pozdji zvan Velik, byl korunovn 14. nora 1556
v Kalnauru.* [18] Protoe mu bylo teprve 13 let, faktick
vldy se chopil regent Bajram Chn. Jen nkolik msc po
Akbarov korunovaci musela mughalsk dynastie elit vpdu Hma, schopnho ministra pochzejcm z benglskho dvora dila ha Sra, nstupce Islma ha. Hmova
armda se stetla s mughalskou armdou 5. listopadu 1565,
a to opt u Pnpatu.* [20] Kdy byl ale Hm zasaen pem, jeho armda se rozutekla a Mughalov slavili vtzstv. Sikandar h, nstupce dil h Sra, padlho v boji
roku 1557, radji ped Mughaly kapituloval.* [21]
Akbar nastoupil na trn v roce 1560 ve svch 18 letech.* [22] Zapoal s rozshlmi politickmi i nboenskmi reformami. Jeho tolerantn postoje k rznm nboenskm tradicm vyvrcholily pokusem o vytvoen novho
synkretickho nboenstv dne ilh.* [23] Nov csa si byl
dobe vdom, e rozdroben rdptsk knectv v oblasti
Gudartu pedstavuj siln protivnky a zrove potenciln velice cenn spojence. Pokud si Akbar chtl tato knectv podrobit, byla zapoteb spe obratn politika ne vojensk moc.* [24]* [25] Akbar proto nejdve pomoc upl-
27.1. DJINY
89
cen a satkov politiky uzavel s povolnmi rdptskmi dl.* [35] Nr Danh si asem vydobyla vsostn postaven
stty a stteky spojenectv,* [26] a pak si s podporou je- v mughalsk dynastii a jej vliv byl mnohdy vt ne pajich vojsk zaal podrobovat ostatn rdptsk stty, kter novnkv.* [36]
se vzmohly na odpor.* [27]
Pro Mughaly bylo klov podmann Mvru, kter byl
branou do celho Gudartu a dle na jih do Dakinu.* [27]
Mvrsk vojska se vak nedokzala postavit Mughalm v
otevenm boji, proto se uchlila do tko dobytn pevnosti v ittauru. Oblhn ittauru Mughaly trvalo 4 msce, kdy dal Akbar vykopat dlouh podkopy a k hradbm
pevnosti, kam se mly umstit nloe stelnho prachu, a
zrove nechal postavit kryt prchody k branm. Po dlch nespch byl ittaur dobyt 23. nora 1568. Obyvatel pevnosti hromadn pchali dauhar, rptsk vlen
zvyk spovajc v sebeuplen en a malch dt; ostatn
byli zmasakrovni.* [28] V roce 1569 si Akbar podmanil
Ranthambhr i Klidar. Tm si podrobil vechny rdptsk stty, co se dnmu jinmu muslimskmu panovnkovi dosud nepodailo.* [29] Po konsolidaci Rdptny
zaal Akbar vojensk taen na Gudart, kter si podmanil
ji roku 1573. V dalch letech dobyl Benglsko, v osmdestch letech pipojil Kamr, v letech devadestch zalenil do mughalskho panstv Sindh, Ursu i Balistn.* [30]
Vechna tato zem si Akbar podmanil nejen silou, ale i
obratnmi politickmi kroky, satky s princeznami protivnk a vysokmi platky.* [30]
Koncem 90. let Akbar vyslal sv vojska na jih, aby zpacikovala dakinsk sultanty. Roku 1599 si Mughalov
podmanili Ahmadnagar, o dva roky pozdji dobyli pevnost
Asrgarh.* [31] Kdy Akbar v roce 1605 zemel, strategicky Dahngr tmajc glbus (16141618, Indie)
dleit sultanty Dakinu Bdpur a Glkonda zstvaly
Dahngr za sv vldy usiloval o dal roziovn mughalmimo mughalsk vliv.* [32]
skho panstv. I kdy vojensk vprava do smu skonila nezdarem, spch Mughalov slavili v Padbu (1615
dobyli pevnost Kngra) a v Kamru (1622 podrobenm
27.1.2 Vrcholn obdob Mughal
Kivru).* [37] Mughalsk armda se nkolikrt stetla i s
Portugalci, kte pepadvali mughalsk obchodn lod ve
Dahngr
snaze pevzt kontrolu nad nmonm obchodem mezi Indi a Evropou. To podntilo mughalsk dvr k podpoe obPo Akbarov smrti nastoupil na trn jeho syn Salm, kter
chodnk z ostatnch evropskch nrod, aby tak omezovali
pijal jmno Nruddn Muhammad Dahngr. Brzy po kovliv a dominantn postaven Portugalska.* [38] V tto dob
runovaci se proti jeho vld vzepel jeho syn Chusrau, ktetak zanaj prvn vnj kontakty mezi Mughaly a Evror se spolil s ptm sikhskm guruem Ardunem a zaal
pany, na jejich konci stlo faktick podmann mughalsk
s otevenm vojenskm odporem proti Dahngrovi.* [31]
e Brity. Z Evropan pobvajcch v tto dob na csaDahangr vak Chusraova vojska porazil, Chusraua oslepil
skm dvoe lze zmnit hlavn Williama Hawkinse, kter zde
a Ardunua usmrtil, m si zajistil trval neptelstv sikh,
strvil nkolik let vyjednvnm potebnch povolen pro
kte od t doby aktivn vystupovali proti Mughalm.* [31]
obchodovn britskch obchodnch spolenost.* [39]
Dahngr nebyl u svch poddanch pli oblben, oteven neposlunosti se vak dokzal obratn vyhbat tdrmi
nannmi dary a platy.* [33] Zdaleka nebyl tak silnou osob- hdahn
nost jako jeho otec a i on byl vniv pijan.* [34] Klov
udlost v Dahngrov ivot nastala v roce 1611, kdy po- Dahngr zemel v roce 1627 a ddic trnu hdahn
tkal Mihrunisu (pozdji znmou jako Nr Danh), dceru se nejdve musel vypodat s rivaly z okruhu Nr Daperskho pisthovalce, se kterou se oenil a zcela j propa- nh. Jejich pacikac vak rebelie proti hdahnovi zda-
90
leka nekonily; roku 1631 svedl vtznou bitvu s rebelem
Chn Dahn Ldem, v letech 1629 a 1635 mughalsk vojska zasahovala proti vzpoue rdptskho rdi Ddhara
Sinha. V roce 1635 pitom mughalsk armd velel budouc nslednk mughalskho trnu mladik Aurangzb, kter
se u tehdy, ve svch sedmncti letech, ukzal jako razantn
vojevdce.* [40] Kdy v roce 1631 zemela hdahnova
oblben manelka Mumtz Mahal, csa nechal na jej poest zbudovat monumentln mauzoleum Td Mahal.* [34]
Dal vojensk vboje Dahngr smoval k jihu do oblasti
Dakinu, kde se nachzely sultanty hlsc se z velk sti k
'itskmu islmu, co sunnitskm Mughalm nebylo pli
po chuti.* [41] Jako prvn Mughalov dobyli Ahmadnagar,
kter se koncem 30. let ocitl ve stavu hospodsk nestability a politick krize. Dky obratn taktice tak Mughalov relativn snadno zskali kontrolu nad obrovskm zemm a rovnovha sil na Indickm subkontinentu se vrazn naklonila ve prospch Mughal.* [42] Sultni Bdpuru
a Glkondy mughalsk moci proto radji ustoupili a nechali sv e zalenit do mughalskho impria dobrovoln
.* [43]

syny se rozpoutal bratrovraedn boj. Vyvrcholil bitvou u
Smgarhu 29. kvtna 1658, kde se stetla muslimsk vojska Aurangzba, podporovan jeho bratrem Murdem Bachem, s vojsky Dry ikha, podporovan rdptskmi
armdami.* [45]
Aurangzb
Z boje vyel vtzn Aurangzb, kter nechal povradit sv
bratry a uvznit svho otce. Aurangzb veel ve znmost
jako krut vldce, tyran a nboensk fanatik.* [46] S jeho pchodem na trn skonila dlouh doba nboensk tolerance Mughal vi ostatnm nboenstvm.* [47] Kronik Muhammad Him popisuje Arangzbovu krutost nsledovn:
Meita Dma masdid v dillskm hdahanabdu, kterou nechal

postavit csa hdahn (fotograe z roku 2007)
Aurangzb v pokroilejm vku
Sprvou nad Bdpurem a Glkondou byl poven Aurangzb. Jeho nulov nboensk tolerance vi jakmukoliv
jinmu vyznn ne ortodoxnmu islmu se ukzala bt jako velk politick problm.* [43] Boil hinduistick chrmy
a nsilm nutil obyvatele Dakinu ('ity ani sjce nevyjmaje), aby se pihlsili k ortodoxnmu islmskmu uen,
co vyvolalo u vtiny obyvatel odpor. hdahn, ve snaze
zamezit nestabilit uvnit mughalsk e kvli nboensk
intoleranci, Aurangzba odvolal. Roku 1652 vak Aurangzb dobyl sv pozice zpt a zaal se v jinm Dakinu osamostatovat a posilovat sv mocensk postaven; vojenskmi vpravami si tentokrt pln podmanil Bdpur i Glkondu, dosud se tc alespo omezen samosprv.* [44]
Kdy v roce 1657 hdahn onemocnl, mezi jeho tymi
Aurangzbovy dobyvan vpravy a stle astj uplcen

protivnk spotebovvaly ohromn nann i lidsk zdroje, kterch se Mughalm brzy nedostvalo.* [48] Vyslouil
vojci, na kter stt uvaloval stle dal poplatky, zaali bt
nespokojeni se svou odmnou ve form dagr a poadovali radji hotovost. Sttn ednci to vak vytrvale odmtali a tak dgrov po vzoru ostatnch mughalskch vojk
zaali penze zskvat hlavn loupenm a drancovnm zemdlskch usedlost.* [48] Kdy stt na zemdlce navc
uvalil dal dan, zaali ze zem hromadn odchzet. Nsledkem toho se zaal v mnoha oblastech zem it hladomor, ktermu v letech 17021704 podlehlo okolo 2 milion
obyvatel.* [48]
27.1. DJINY
91
Vzrstajc nespokojenost obyvatel mughalsk e byla

krom patn ekonomick situace zpsobena i snahami o
nsilnou islamizaci zem. Aurangzb toti usiloval o vytvoen sttu pln postavenho na islmsk ortodoxii.* [49] Nesmiiteln nboensk politika Aurangzba vedla ke vzpoue rdpt, kte byli dlouhou dobu jednou z klovch
opor mughalskho impria.* [49] Snad nejvtm nebezpem vak byli pro Mughaly Marthov, v jejich ele stl
ivd, Mughaly pezdvan horsk krysa. ivd plenil
mughalsk msta a vytrvale unikal mughalsk odplat. Zemel roku 1680 a dodnes je marthskmi nacionalistickmi
historiky oslavovn jako hrdina a zakladatel marthskho
sttu.* [50]
Nebyli to vak jen Marthov, kte se ve druh polovin
17. stolet stavli Mughalm na oteven odpor. Hnni rznmi motivy (nboenskmi, nacionalistickmi, politickmi) zaali proti Mughalm brojit Dtov, Aghnci, zmnn rdptov i zapishl neptel Mughal, sikhov.* [51]
I kdy Aurangzb disponoval v t dob nejpoetnj armdou na Indickm subkontinentu, jen s vyptm vech sil se
stail vypodvat se vzpourami na jihu a zrove i severu
zem. Pes tyto nepjemnosti doshla koncem 17. stolet
mughalsk e nejvtho teritorilnho rozmachu.* [52]
27.1.3
Rozpad e
Potkem 18. stolet zaal v mughalsk i sice postupn,

zato trval proces decentralizace, nestability a kulturnho
a socilnho padku. Po Aurangzbov smrti v roce 1707
se boje o nstupnictv zastnili jeho ti synov Muazzam,
Azam a Km Bach. Vtzn z nstupnickch boj vyel
Muazzam, kter pijal jmno Bahdur h. Panoval krtce (17071712) a jako vlada byl nerozhodn.* [53]* [54]
Dobytm sikhskho centra Sirhindu se mu alespo na as
podailo pacikovat sikhy, v jejich ele po smrti Gbindy
stanul Bnda.* [54] Nicmn sikhov, spojen s Dty, vytvoili rozshl protimughalsk odboj a mli velkou zsluhu
na stle pokraujc nestabilit mughalsk moci. Bahdur
h zemel v roce 1712 a zanechal po sob tyi syny, z jejich boje vtzn vyel Dahndr h, podporovn mstokrlem Dakinu a bvalm mughalskm ministrem vlky Zulkrem Chnem, kter dlouhodob usiloval o zskn moci nad mughalskm impriem.* [55] Nov mughalsk panovnk ml ze Zulkr Chna strach, a proto tajn
uzavral dohody v jeho neprospch. Zulkr Chn se snail
o smlivou politiku vi Marthm i rdptm; jedna z
prvnch vc, kterou podnikl, bylo optovn zruen dan z
hlavy (dizja), kterou museli platit nemuslimov.* [56]
Farruchsijr nastoupil na trn v roce 1713. Jeho vlda byla poznamenna trvalmi nesvry s vazrem Abdullhem
Chnem a jeho bratrem Sajjid Husain Al Chnem, kter na Farruchsijrov dvoe zastval post ministra vlky.
Oba brati toti poskytli Farruchsijrovi nezbytnou vojenskou pomoc v dob, kdy chystal tok na svho strce Dahndra. Brati, znm jako brati Sajjidovci, se spolili
s rdpty a hodlali uzmout Farruchsijrovi trn. Po nkolika letech intrik dolo ke konenmu ztovn: roku 1718
pithla k Dill armda bratr Sajjidovc. Farruchsijr byl
zajat a roku 1719 popraven. Novm csaem byl provoln
Rafuddaul.* [58]
V roce 1712 zahjil Farruchsijr, syn zabitho mughalskho

prince Azmuna, proti Dahndr hovi oteven boj.
Dahndrova a Farruchsijrova vojska se stetla 10. ledna 1713. Dahndrovi vojci, morln vyerpan a ms-
Rafuddaul vak zemel jet v roce 1719 pro nadmrn povn opia, pro kter mli Mughalov trvalou slabost. Stejn osud potkal i dalho mughalskho csae h Dahna
II. Za dalho vldce mughalsk e byl proto vybrn osm-
Muhammad h (miniatura, kolem 172030)
ce bez vplaty, nebyli s to inn elit vojsku Farruchsijra,

kter podporovala bihrsk i ilhbdsk vojska. Dahndra byl poraen a pinucen uprchnout do Dill. Zdnliv
kryt nael u Zulkrova otce Asad Chna, jen vak Dahndra i Zulfkar Chna vydal do rukou Farruchsijra, kter oba mue popravil.* [57]
92
nctilet Muhammad h, vnuk ha lama.* [59] Bzliv
panovnk vak rovn zaal brzy podlhat kouen opia a
spe ne sttnickm povinnostem se vnoval dvornm zbavm. Vydrovn obrovsk armdy a ivot dvora v pepychu si vak daly stl psun nanc, na co opt doplatili hlavn zemdlci, kte houfn odchzeli hospodait
do okolnch stt, m jen urychlili rozpad mughalsk e.* [60] Sajjidovci, kte pedpokldali, e mlad, nezkuen a bzliv panovnk bude jen loutkou v jejich rukou,
museli brzy elit vznamnmu protivnkovi nizmu safu
Dhovi I., bvalmu mstodriteli Dakinu. safa Dha o
Dakin kdysi pipravili brati Sajjidovci a nizm jen ekal
na vhodn okamik, aby se pomstil.* [61] Roku 1720 dolo
mezi sajjidovskmi a nizmovmi vojsky k bitv, ve kter
byl Husain Al zabit a Andullh Chn poraen.* [62]
Muhammad h, denitivn zbaven vlivu brat Sajjidovc,
msto aby inil nutn reformn, politick a vojensk opaten, se jet vce uzavel na vlastnm dvoe. Svtlou strnkou tohoto stavu bylo, e dillsk dvr se na chvli opt
stal vznamnm stediskem indick kultury.* [63] Kdy se
vak mughalsk moci ociln vzepel saf Dh, nsledovaly dal projevy odporu mstodritel a panovnk jednotlivch oblast. Stle vt samostatnosti se rovn tili navbov a mughalsk vlda ztrcela kontrolu nad dnm v i, z eho tili zejmna Britov a vzmhajc se
marthsk e, kter roziovala sv panstv od jinch oblast Indie stle vce na sever.* [64]

skch vojsk, co se pozdji ukzalo jako fatln rozhodnut.* [65] Armda Ndir ha se s nkolikansobn poetnjmi mughalskmi vojsky stetla u Karnlu v blzkosti Dill
13. nora 1739. Mughalsk veden tehdy zcela selhalo a nebylo schopno inn vzdorovat nepteli.* [66] Ndir h s
pehledem zvtzil nad mughalskmi vojsky a do zkladu
vyplenil Dill; Ndir hovi vojci tehdy zmasakrovali kolem 110 tisc Dillan.* [67] Ndir hova koist mimo jin zahrnovala 700 milion rupi, dle pav trn, symbol mughalsk moci, a vzcn klenot Khe nr.* [68] Muhammad
h se musel poddit poniujcm smlouvm Ndir ha a
i kdy mu byla alespo formln navrcena moc, mughalsk
e (resp. to, co z n zbylo) se u z tto rny nikdy nevzpamatovala.* [68]
Mughalsk e byla nyn ze severozpadu zcela nechrnna
ped njezdy neptel, kter na sebe nenechaly dlouho ekat. Nstupce Ndir ha Ahmad Chn Abdal na Mughaly
zatoil roku 1748. Mughalov jen s velkm tstm npor
afghnskch vojsk odrazili.* [69] Jet roku 1748 zemel
Muhammad h a na jeho msto nastoupil mlad a stejn
bzliv Ahmad h. Nedlouho po nstupu na trn musel elit vpdm Ahmad ha Durrnho, zakladatele Durrnsk
e, ktermu radi postoupil obrovsk zem Padbu i
Multnu, ne aby se s nm stetl v otevenm boji. Tragick vnitropolitick situace zpsobila, e se Ahmad h
zabval spe bojem s vlastn aristokraci, ne s vnjmi
nepteli. V roce 1754 byl csa oslepen a sesazen jednm
ze svch dvoan; trnu se pak chopil lamgr II., jeden ze
syn Dahndra.* [70]
Pod dohledem Brit
Bitva u Karnlu, kde dolo k porce mughalskch armd Ndir

hem
Krom Marth na jihu museli Mughalov elit dalmu

nepteli, kter se koncem 40. let objevil na severozpad: byl jm Ndir h, persk dobyvatel a zakladatel dynastie Afrovc. Do Dill byl proto povoln nizm, aby
pomohl stanovit taktiku boje proti Ndir hovi. Jeho doporuen vak byla vtinou bojkotovna ministrem vlky
Chnem Daurnem a csa, nevda si s nastalou situac rady, se radji ponkud ukvapen postavil do ela mughal-
Jedin znm fotograe Bahdur ha II., poslednho mughalskho csae (kolem 1858)
lamgrv pokus o znovudobyt Padbu skonil odplatou

Ahmada ha Durrnho; opt zcela vyplenil Dill a nechal
zmasakrovat hinduistick poutnky v Mathue. Jeliko mu-
27.2. EKONOMIKA A SPRVA

ghalsk vojska ji nemla proti hu Durrnmu anci na
spch, postavila se mu marthsk armda. V poad tet
bitv u osudnho Pnpatu dolo a v roce 1761, kdy byla
marthsk vojska poraena a zmasakrovna.* [71] Na mughalskm trn mezitm vystdal lamgra II. jeho syn h
lam II. (vldy se ujal v roce 1759). h lam II. se jet
pokusil o zvrat v mocenskm uspodn Indie ve prospch
Mughal, avak decentralizovan a vnitn zcela rozvrcen e se u nedokzala svm neptelm postavit.* [72] Po
nespnm pokusu ovldnout Bihr v roce 1764 byl h
lam II. u jen loutkou jinch politik.* [73] Roku 1788
byl oslepen a od roku 1803 byl vzat pod ochranu Brit, kte tak de facto pevzali kontrolu nad zbytky mughalskho
panstv. h Almv syn Akbar II. (vldl 18061837) strvil svou takka ticetiletou panovnickou kariru jako penzion Vchodoindick spolenosti.* [73]
93
r Chn Sr ustanovil nkolik ministerstev, jejich kolem bylo dit jednotliv obory sttn sprvy. Jednalo se
o ministerstvo diplomacie, armdy, panovnickch vnos
a archivu, spravedlnosti, poty a pione a sprvy panovnickho dvora.* [81] Mughalov tento systm pozdji pejali v ponkud obmnn podob.* [82] Ministi byli jmenovni csaem. V ele klovho ministerstva nanc stl
dvn,* [82] nejvznamnj ministi byli titulovn termnem vazr.* [83] V ele mughalsk e stl csa, kter ml
rozhodujc slovo ve vech oblastech zen sttu. Nslednkem trnu se mohl stt pouze pslunk csaskho rodu.* [84]
Posledn mughalsk csa Bahdur h II. nastoupil na trn

v roce 1838. Podobn jako jeho pedchdce byl u zcela pod vlivem Brit a nedisponoval dnou faktickou moc. Spe ne sttnickm zleitostem se vnoval poezii,
kaligrai a hudb.* [74] V letech 18571858, v prbhu
velkho indickho povstn, byl rebelujcmi lidovmi hnutmi formln postaven do ela odporu.* [74] Siphiov se s
Bahdur hem II. opevnili v erven pevnosti v Dill,* [75]
kterou vak Britov obklili a brzy dobyli. Povstalci byli
krut potrestni, Bahdur h zajat a posln do vyhnanstv
(usdlil se v barmskm Yankounu). Tm nastal denitivn
konec mughalsk e. Posledn mughalsk csa zemel v
roce 1862.* [76]
27.2 Ekonomika a sprva

27.2.1
Sprva sttu
Tak velk a kulturn rozmanit zem, jakou byla mughalsk

e, si pro spravovn zem vyadovala rozshl ednick
apart. Jeliko Mughalov pochzeli z kulturn odlinch
tradic ne Indov, byl mughalsk sprvn systm syntzou
arabsko-perskch a indickch zpsob veden sprvy zem.* [77] V potcch mughalskho panstv byl sprvn systm e pevzat od dillskho sultantu prakticky v nezmnn podob.* [78] Bbur ani Humjn nemli pli asu
na to, aby se vnovali novmu uspodn e i sprvnm
reformm. Prvn hlub reformy v i proto provedl a r
Chn Sr, jeho sprvn systm z vt sti pevzali i Mughalov. r Chn Sr ustanovil za nejni sprvn jednotku parganu (nco na zpsob evropskho jezdu). V jejm
ele stl mil, jen zrove zastval funkci vbrho dan.
Kad pargan ml jet pokladnka a policejnho strnka
(aukdr). Nkolik pargan tvoilo okres (sarkr) a okresy
se sdruovaly do provinci (sba) v ele s mstodrcm (guvernrem; sbdr), jeho dosazoval panovnk.* [79]* [80]
Vchod do pevnosti v ge; gra po dlouhou dobu byla hlavnm

mstem mughalsk e
Sprvn reformy probhly hlavn za tetho csae Akbara.

Krom nboensk reformy se csa zamil na kontrolu
udlost kadodennho ivota. Jeho ednci dohleli na
svatebn obady (snaili se zamezit svatbm, k nim nedala nevsta souhlas, satkm dt apod.) i prostituci (vechny prostitutky byly prohleny lkaem a v rmci kadho
msta mly vymezen prostor psobnosti).* [85] Akbarv
nejvznamnj pnos vak byl v oblasti reforem daov
sprvy, konkrtn v rozdlen pdy v i. Byly ustanoveny
dv formy vlastnictv pdy: dagr a chlsa. Zatmco termnem chlsa byla oznaovna ist sttn pda, dagr byl
zapjen jako odmna (viz platov systmy).* [85] Zvltnmu postaven se tili zamndrov, tedy lechtici, kte
94
pdu vlastnit mohli.* [85] Na podek v i dohlela pokrok v budovn jednotnho systmu platovho a mocenlicie, rozdlen na mstskou (ktvl), okresn (faudr) a skho hodnocen. Tehdy byly zavedeny mansaby, hodnostn
vesnickou (aukdr).* [86]
stupnice udvajc vi platu jeho dritele a zrove poet
len vojensk jzdy a zvat pro armdu, kter musel dan
lovk vydrovat. Mansab byl od konce 16. stolet vyjadovn dvma sly, kdy prvn udvalo vi platu dle odvozo27.2.2 Finance
vanho z tabulek a druh poet vydrovanch jezdc (nap.
Ve sprv a ekonomice sttu byla na prvnm mst kon- 300 / 200).* [98]
trola nanc,* [87]* [88] kter plynuly hlavn ze zemdlstv.* [88] Dan rolnk inily jednu tetinu rody, kterou
rolnci odvdli nejdve v naturln, pozdji v penn for- 27.2.4 Obchod
m.* [89] Csa hdahn pozdji tento stav upravil na jednu polovinu, co vrazn zhorilo ivotn rove rolnic- Ji v dob zrodu mughalsk e zaali Mughalov s ilm obchodem. Po dobyt Gudartu zskali pstup k motva.* [90]
i, avak narazili tam na Portugalce, kte vidli v mughalZpotku se ukzala jako velk problm dlouho zaveden
skch obchodnch lodch konkurenci. I kdy Mughalov
praxe, e mstodrc jednotlivch oblast i vy sttn edvlastnili obchodn lod, nemli vlen lostvo.* [99] Pornci nakldali s vybranmi danmi dle libosti. Spravovan
tugalci se snaili zabrnit indickm kupcm v obchodovoblasti toti asto povaovali za vlastn.* [88] Reformami
n, co mlo za nsledek mughalskou podporu ostatnch evcsae Akbar se vak mstodrc a vbec vichni ednci
ropskch nrod. Na vt odpor se mughalt ednci vak
stvali zamstnanci sttu, tzn. lidmi s konkrtnmi koly a
nezmohli; spokojili se vybrnm dan z obchodu, kter ply*
*
povinnostmi. [88] V ele nannho adu stl dvn. [87]
nuly od kadho obchodnka bez rozdlu. Trval snahy PorV mughalsk i obhaly ti hlavn druhy minc: zlat muhr, tugalc o omezen nmonho obchodu Mughal mly za
stbrn rupie a mdn dm. Smnn kurz tchto minc byl nsledek obnoven a optovn rozkvt karavannch stezek
urovn aktulnm kurzem kov, ze kterch byly vyrobeny; do Kamru, Persie i dalch konin.* [93] Mimo tyto zevlastn mince si ve sttn mincovn toti mohl razit kad, m mughalt kupci obchodovali i s africkmi stty (hlavkdo tmito kovy disponoval. Pro ty nejmen transakce se v n skrze pstavy v Rudm moi), s Cejlonem i nap. s
nkterch stech Indie pouvaly kaur (tzn. lastury drob- Molukami.* [93]* [100]
nho moskho ple Cypraea moneta) nebo nejedl mandle
Jednou z nejobchodovanjch komodit byly ltky a textiz Persie. Hodnota tchto smnnch prostedk vak byla
lie, kter se dovely z Persie a ny a putovaly i dle do
velice nzk, obyejn se nkolik tisc takovchto drobnch
Evropy.* [101] K vvoznm komoditm mughalsk e pa*
platidel smovalo za jednu rupii. [91] Pomrn bn bytilo hlavn indigo a koen (hlavn pep). Zatmco Evropa
ly smnky (hund), jejich vystavovn zprostedkovvali
byla na dostatku nkterch komodit zvisl, mughalsk e
*
sarrfov, penzomnci. [92]
byla sobstan a z Evropy proto do mughalsk e miI kdy se lichvstv nesluuje s Kornem, v mughalsk - lo hlavn luxusn zbo jako byly perky apod.* [101]* [102]
i bylo velmi rozeno.* [93]* [94] Vysok stky si od po- padek portugalskho impria na Indickm subkontinentu
skytovatel vru, kte pochzeli hlavn z kastovn vrstvy na pelomu 16. a 17. stolet vydldil cestu k mezikontinenbanij, pjovali jak nejvy sttn ednci, tak zemdlci, tlnmu obchodu dalm evropskm nrodm, zejmna Nikte potebovali nance hlavn v dob, kdy bylo teba vas zozemcm (Nizozemsk Vchodoindick spolenost), Brizast. Banijov svmi pjkami pomhali k obhu penz tm (Britsk Vchodoindick spolenost) a Francouzm
mezi nejnimi vrstvami obyvatel a sttn pokladnou.* [95] (Francouzsk Vchodoindick spolenost).* [101]
roky pjek se pohybovaly kolem jednoho a tvrt procenta msn.* [94]
27.2.5
27.2.3
Platov systmy
V zemi platil princip odmn zvanch dagr. Dagry byly v

podstat dly, kter vak svm majitelm neslouily jako
zkladny moci, ale byly spe formou odmny za poskytovan sluby (zejmna vojensk, ppadn i jin).* [96] Dagry
byly zsadn neddin a jejich driteli byli vtinou vojci (mansabdi), kte se ivili vhradn z vnosu tchto
pd.* [97] Ve druh polovin 16. stolet byl uinn zsadn
Hlavn msto
Veker moc se v i soustedila do rukou panovnka a jeho dvoru, take hlavn msto bylo i pirozenm mocenskm a politickm centrem zem.* [103] Hlavnm mstem mughalsk e byla z potku gra, kterou Bbur vydobyl od Ldi. Akbar vak zaal potkem 70. let 16.
stolet s vstavbou novho hlavnho msta Fatehpur Sikr v Uttarpradi, odkud se chystal vldnout. Msto se
vak ukzalo jako nevhodn z toho dvodu, e bylo pli daleko od severozpadnch hranic e, odkud hrozi-
27.3. KULTURA A UMN
95
Fatehpur Sikr (2005)

Slonovinov perkovnice z potku 18. stolet
*
lo nejvt nebezpe toku, [103] vznamnou roli hrl i

nedostatek vody.* [86] Akbar se proto i se dvorem usdlil v Lhauru.* [103] Akbarv syn Salm (pozdj csa
Dahngr) na krtk as prosadil za hlavn msto Ilhbd,
odkud njakou dobu podnikal vojensk vboje.* [86] Csa
hdahn,kter dal postavit nkter z nejvznamnjch
mughalskch staveb, nechal po smrti sv milovan manelky vystavt hdahanabd (soust Dill) a ervenou pevnost, kam i s mughalskm dvorem pesdlil roku 1648.* [90]
hdahanabd se stal symbolem mughalskho majesttu* [104] a byl hlavnm mstem Mughal a do konce mughalsk dynastie.
27.3 Kultura a umn

27.3.1
Literatura a umn
U prvn csa Bbur, z jeho pera se dochovaly cenn Pamti (Bburnme) psan v uzbeck turetin, pizval ke
dvoru do gry adu uenc a umlc (hudebnk, vtvarnk, litert, ...) z okolnch zem, kte zde rozvjeli rzn druhy umn.* [105] Pro neustl vlen, kter zamstnvalo vt st indick spolenosti, vak k vraznjmu
rozvoji umleckch obor nedolo.* [25] Ani za Humjnovy peruovan vldy nedolo ke vzniku vznamnjch
umleckch pamtek a k plnmu rozkvtu kulturnho ivota mughalsk e dolo a za Akbara. Akbar, milovnk uenosti a vtvarnho umn, kulturu vemon podporoval. V
jeho dob zaila rozkvt mughalsk miniatura* [106], kter byla nejdve doplkem literrnch spis, asem se vak
osamostatnila.* [107]
V mughalsk i vznikl uniktn druh hudby, kter kombinoval hudebn prvky vychzejc z muslimskch a hinduistickch tradic. Rozkvt zaila poezie psan hlavn v pertin ale i nap. v hindtin a dalch indickch jazycch. Bs-
n v pertin dokonce skldali i Indov, jejich rodnou e

pertina nikdy nebyla.* [107] V roce 1545 vznikl krouek
Osmi peet, kter tvoilo osm bsnk skldajcch chvalozpvy na boha Krnu a jeho blzk.* [107] Krnovsk psn
brzy zlidovly a zaaly vznikat i v Benglsku, kde je dokonce skldali i muslimov.* [108]
V klasick bhaktick poezii vynikl hlavn Tulsds a jeho dlo Jezero in Rmovch (Rmaritmnas), ve kterm
nov zpracoval tematiku Rmjany.* [108] Za Aurangzba
zaal kulturn padek, kter se postupn projevil ve vech
kulturnch a umleckch oblastech. Aurangzb nechal odstraovat vechna vyobrazen ivch bytost, mj. nadil
strhnout nstnnou malbu na zdi ve Fathpur Skr.* [109]
stup persk literatury alespo vytvoil prostor pro sten rozmach literatury psan v urdtin, jejmi centry se
staly Dill a pozdji Lhaur.* [110]
Alespo sten renesance kulturnho ivota mughalskho
dvora nastala za Muhammada ha.* [63]
27.3.2
Architektura
Mughalsk architektura vynikala okzalost, propracovanost a uniktn syntzou nkolika architektonickch sloh,
zejmna islmskho, perskho a indickho.* [106] Nznaky
men tchto architektonickch styl se objevily ji v dob dillskho sultantu, avak naplno se zaaly prolnat a za
dob Mughal.* [107] Jednou z prvnch staveb mughalskho
architektonickho slohu je Humjnova hrobka v Novm
Dill, jej stavba zapoala roku 1564. Msto Fatehpur Sikr, kter bylo zaloeno roku 1569, ji pedstavuje jeden
z nejvznamnjch klenot mughalskho architektonickho slohu. Vrcholnm pedstavitelem mughalsk architektury vak zstv Td Mahal, kter nechal v prvn polovin
17. stolet vystavt hdahn.* [111]
96
Td Mahal, perla mughalsk architektury
Mughalsk architektonick sloh se rozvjel hlavn od poloviny 16. do konce 17. stolet, pot zaal ztrcet na okzalosti
i originalit.* [111] Dvodem byla hlavn ohromn nkladnost staveb, kter doshla vrcholu za hdhna, kdy byl za
zkladn dekorativn prvek povaovn drah bl mramor
vykldan polodrahokamy i dokonce drahokamy.* [112]
Vedle blho mramoru je klasickm stavebnm materilem
mughalskch staveb erven pskovec, kter je v rmci svtov architektury jedinen a pro Indii typick.* [109] padek mughalsk architektury tedy el ruku v ruce s padkem
mughalsk e. Do dnen doby se zachovalo kolem 400
mughalskch staveb rozmanitho druhu, napklad pevnosti, hrobky, zahrady, meity, minarety, mstsk brny a hradby, palce a mosty.* [113] Centry mughalsk architektury
byly hlavn gra, Lhaur, Kbul, Dill, Ilhbd, dmer,
Mnd a Burhnpur.* [113]
27.3.3
Nboenstv
Na zem mughalsk e existovalo velk mnostv rznch

nboenskch proud, kter spolu vstupovaly do kontaktu a
vzjemn se ovlivovaly. Sami Mughalov byli muslimov
a ji Akbar si byl velmi dobe vdom, e pokud chce ustanovit vldu nad oblastmi s pevnmi koeny v neislmskch
tradicch, mus bt jeho postoj k jinm nboenstvm pinejmenm tolerantn.* [114] Proto brzy po nstupu na trn
odvolal da z hlavy a zruil zdann hinduistickch poutnk; hinduist pijali tyto stupky s nadenm a Akbar si tak
zajistil jejich pze.* [85] Sm Akbar se zajmal o rzn
nboensk a duchovn hnut nejen indickho pvodu (na
jeho dost zavtaly do mughalsk e mj. ti jezuitsk misie jednu z nich vedl Antonio Monserrate, jeho zpisky
jsou cennm historickm pramenem* [115]). Akbar se pokusil o vytvoen umlho synkretickho nboenstv Dne
Guru Nnak (uprosted) a dal sikht guruov (19. stolet)
ilh (nboenstv (prav) zbonosti), kter si vak nikdy

nevytvoilo ir zkladnu stoupenc.* [116]
Tolerantn politika Mughal vi jinm nboenskm a
mylenkovm smrm byla razantn peruena v dob vldy Aurangzba (16581707). Ten se pokusil o nsilnou islamizaci vech obyvatel mughalsk e a chtl z n uinit stt
na ist islmskch zkladech.* [117] Aurangzb zaal s islamizac postupn, avak razantn: nejdve zakzal slavit
neislmsk svtky a nechal zavst islmsk kalend. ednky z ad rdpt poslal na slubu do nejvzdlenjch
konin e a do jejich ad dosazoval zastnce islmsk
ortodoxie. Jeho snahy vrcholily v roce 1679, kdy znovu zavedl da z hlavy a vem neislmskm obyvatelm zem vyhlsil svatou vlku (dihd).* [117] Tato nboensk politika se ukzala jako velmi problematick. Po Aurangzbov
smrti se sice zaala tolerance Mughal vi neislmskm
tradicm opt zvtovat, nicmn v i u byla rozena
lidov hnut vymezujc se proti Mughalm, kter chpala
jako cizince. Tato Mughalm neptelsk hnut jen pispla
k vnitn nestabilit e.* [118]* [119]
U bnch obyvatel se tila velk oblib hlavn nboensk lidov hnut, mnohdy vykazujc synkretick prvky mezi indickou a arabskou tradic. Za sjsk dy (tarky) psobc v mughalsk i lze jmenovat istju, nakbandju
nebo kdirju. Vedle tchto tradinch arabskch hnut ko-
27.4. ODKAZY
existovala hnut vychzejc z indickch tradic, a to pedevm hnut jgick, bhaktiov, aktick, rmaistick nebo krnaistick.* [120] V prbhu 16. stolet se zaala formovat nboensko-sociln skupina, kter v nsledujcch
staletch sehrla velmi vznamnou roli zejmna v protimughalskm odboji byli to sikhov a jejich nboenstv zvan sikhismus. Prvnm sikhskm guru a zakladatelem sikhismu byl Guru Nnak.* [119]
97
[12] Strnad a kol., s. 441442.

[13] Strnad a kol., s. 442.
[14] Antonovov a kol., s. 254.
[17] Strnad a kol., s. 445446.
27.4 Odkazy
27.4.1
Poznmky
[1] V indick tradici neplat ddin prvo nejstarho syna (potomka) na trn, proto nejsou bratrovraedn boje o nstupnictv trnu neobvykl.

[20] Richards, s. 13.
[22] Krsa a kol., s. 111.
[23] Krsa a kol., s. 114115.
27.4.2
Reference

[25] Krsa a kol., s. 110.
[1] FILIPSK, Jan. Indie. Praha : Nakladatelstv Libri, 2008.

ISBN 978-80-7277-381-7. S. 45.
[2] HAIDER, Najaf. Structure and Movement of Wages in Mughal Empire, 15001700. In LUCASSEN, Jan. Wages and
currency: global comparisons from antiquity to the twentieth century. Bern : International Academic Publishers, 2007.
ISBN 978-3-03910-782-7. S. 293. (anglicky)

[29] Krsa a kol., s. 111112.
[3] SCHIMMEL, Annemarie; WAGHMAR, Burzine K.. The

empire of the great Mughals: history, art and culture. Mnichov : Reaktion Books LTD, 2000. ISBN 1-86189-185-7.
S. 96. (anglicky)
[4] ZBAVITEL, Duan, a kol. Moudrost a umn starch Ind.
Praha : Odeon, 1971. Dle jen Zbavitel a kol.. S. 271.

[5] KRSA, Miloslav; MARKOV, Dagmar; ZBAVITEL,

Duan. Indie i Indov: Od dvnovku k dneku. Praha : Vyehrad, 1997. Dle jen Krsa a kol.. ISBN 80-7021-216-0.
S. 107.
[35] Strnad a kol., s. 475476.
[6] STRNAD, Jaroslav, a kol. Djiny Indie. Praha : Lidov Noviny, 2003. (Djiny stt) Dle jen Strnad a kol.. ISBN 807106-493-9. S. 438.
[7] Strnad a kol., s. 438439.
[40] Strnad a kol., s. 476477.
[9] ANTONOVOV, K. A., a kol. Djiny Indie: strun pehled.

Svoboda : Praha, 1980. Dle jen Antonovov a kol.. S. 252.
[42] Strnad a kol., s. 477478.

[39] Krsa a kol., s. 119.
[10] Krsa a kol., s. 91.
[11] RICHARDS, John F.. The Mughal Empire. Cambridge :

Cambridge University Press, 2001. Dle jen Richards. ISBN
0-521-25119-2. S. 8. (anglicky)
[45] Strnad a kol., s. 479480.

[46] Krsa a kol., s. 122.
98
[78] Krsa a kol. (1997), s. 108.
[79] EDWARDES, Stephen Meredyth; GARRETT, Herbert Leonard Oey. Mughal rule in India. New Delhi : Atlantis Publishers and Distributions, 1995. ISBN 81-7156-551-4. S.
160. (anglicky)

[50] Strnad a kol., s. 482486.
[80] Krsa a kol., s. 109110.

[82] Arora & Goyal, s. 23.
[55] Strnad a kol., s. 515516.
[83] SARKAR, Siuli. Public Administration In India. New Delhi

: Raj Press, 2010. Dle jen Sarkar. ISBN 978-81-203-39798. S. 13. (anglicky)
[84] Siuli, s. 11.
[57] Strnad a kol., s. 516517.
[85] Krsa a kol., s. 112.
[58] Strnad a kol., s. 518519.
[86] Krsa a kol., s. 114.
[89] Krsa a kol., s. 113.
[62] Strnad a kol., s. 521522.
[90] Krsa a kol., s. 120.
[91] Strnad a kol., s. 467469.
[64] Strnad a kol., s. 523524.
[65] Strnad a kol., s. 525526.
[66] Strnad a kol., s. 526527.
[67] BROWNE, Edward G.. An Outline of Persian History During

the Last Four Centuries [online]. [cit. 2011-10-02]. S. 33.
[98] Strnad a kol., s. 461462.
[70] Strnad a kol., s. 528529.

[75]
[76]
[77]
[100] MUKHERJEE, Soma. Royal Mughal ladies and their contributions. New Delhi : Gyan Publishing House, 2001. Dle jen
Mukherjee. ISBN 81-212-0760-6. S. 235236. (anglicky)
[101] SCHMIDT, Karl J.. An atlas and survey of South Asian histor. New York : M. E. Sharp, 1995. ISBN 1-56324-334-2.
Bahdur Shh II [online]. Encyclopdia Britannica, [cit.
S. 100. (anglicky)
2011-10-02]. Dostupn online. (anglicky)
[102] Mukherjee, s. 236n.
Antonovov a kol., s. 366.
[103] RAI, Raghunath. Themes in Indian History. New Delhi :
Antonovov a kol., s. 367368.
(V.K.) India Enterprises, 20102011. Dle jen Rai (2010
2011). ISBN 978-81-89611-62-0. S. 123. (anglicky)
ARORA, Ramesh Kumar; GOYAL, Rajni. Indian public
administration: institutions and issues. New Delhi : Wishwa [104] Rai (20102011), s. 124
Prakashan, 2005. Dle jen Arora & Goyal. ISBN 81-7328068-1. S. 21. (anglicky)
[105] Zbavitel a kol., s. 266.

[74]
27.4. ODKAZY
[106] Krej Ale. Indo-persk umn. Panorama KPVU. 2014, s.

18-19. Dostupn online.
[107] Krsa a kol., s. 116.
[108] Krsa a kol., s. 117.
[109] Krsa a kol., s. 127.
[110] Krsa a kol., s. 127128.
[111] Mughal architecture [online]. Encyclopdia Britannica, [cit.
[113] Mughal architecture [online]. mughalarchitecture.in, [cit.
99
Anglick
KEAY, John. A History of India. New Delhi : HarperCollinsPublishers, 2000.
KULKE, Hermann; ROTHERMUND, Dietmar. A
History of India. New Delhi : Manohar, 1991. ISBN
81-85054-23-1.
MUKHERJEE, Soma. Royal Mughal ladies and their contributions. New Delhi : Gyan Publishing House,
2001. ISBN 81-212-0760-6.
RAI, Raghunath. Themes in Indian History. New Delhi
: (V.K.) India Enterprises, 20102011. ISBN 978-8189611-62-0.
SCHIMMEL, Annemarie; WAGHMAR, Burzine K..
The empire of the great Mughals: history, art and culture. Mnichov : Reaktion Books LTD, 2000. ISBN 186189-185-7.
27.4.4
[116] Dn-i Ilh [online]. Encyclopdia Britannica, [cit. 2011-1003]. Dostupn online. (anglicky)
[117] Strnad a kol., s. 481.
[119] Strnad a kol., s. 495501.
[120] Strnad a kol., s. 496506.
27.4.3
Literatura
esk
ANTONOVOV, K. A., a kol. Djiny Indie: strun
pehled. Svoboda : Praha, 1980.
FILIPSK, Jan. Indie. Praha : Nakladatelstv Libri, 2008. (Strun historie stt) ISBN 978-80-7277381-7.
KRSA, Miloslav; MARKOV, Dagmar; ZBAVITEL, Duan. Indie a Indov: Od dvnovku k dneku.
Praha : Vyehrad, 1997. ISBN 80-7021-216-0.
STRNAD, Jaroslav, a kol. Djiny Indie. Praha : Lidov
Noviny, 2003. (Djiny stt) ISBN 80-7106-493-9.
ZBAVITEL, Duan, a kol. Moudrost a umn starch
Ind. Praha : Odeon, 1971.
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Mughalsk e

(anglicky) Mughalsk e v Britannice

(esky) Mughalov a Safjovci a jejich umn
(anglicky) Mughalov na webu BBC
(anglicky) Manas: History and Politics, Mughals
Kapitola 28
Mustang (krlovstv)
Pohled na hlavn msto Mustangu
Mustang (nkdy tak Mastang nebo Mantang, v domorodm jazyce Lo) je oblast v poho Himlaj, donedvna polosamostatn krlovstv. M rozlohu necelch 3000 km a
zhruba 15 000 obyvatel. Hlavnm mstem je Lo Manthang.
28.1 Prodn pomry
rech na Tibetsk nhorn ploin. Proto zde ji v ranm

stedovku existovala ada mench krlovstv. Ta se podailo sjednotit ve 14. stolet krli Ame Plovi, kter sdlil
v Carangu.* [1] Za jeho nstupc se krlovsk sdlo pemstilo do Lo Manthangu. Krlovstv si zachovalo nezvislost
dky sv izolovanosti i dky skvl obchodn taktice. Pi
tibetsko-neplsk vlce v roce 1790 se zdej krl rozhodl pidat na stranu Neplu - od t doby je Mustang uvdn
jako soust tto zem, i kdy si uchoval znanou suverenitu i po poslednm sjednocen v roce 1958. Prvn cizinci smli krlovstv navtvit a v roce 1951. Konkrtnj
poznatky o Mustangu pinesl a v 70. letech francouzsk
cestovatel Michel Peissel, kter jako prvn obdrel povolen k delmu pobytu a ke vstupu do hlavnho msta.* [1] V
edestch letech obsadil Mustang bojovn kmen Kham,
kter uprchl z Tibetu a promnil oblast v zkladnu ozbrojenho odporu proti nsk okupaci. Situace se uklidnila v
70. letech, pot zaala neplsk vlda provozovat kontrolovanou turistiku - do Mustangu byl vputn omezen poet
cizinc, pokud sloili poplatek 700 dolar na tden a mli s
sebou doprovod, kter dohlel, aby nvtvnci nijak nenaruovali mstn tradin zpsob ivota. Po pijet neplsk
republiknsk stavy v jnu 2008 byla mustangsk autonomie zruena a panovnk Jigme Palbar Bista, kter je ptadvactm mustangskm krlem v pm linii Ame Pla, si
ponechal pouze ceremoniln funkce. Obyvatel Mustangu
jsou etnit Tibean a vyznvaj buddhismus.
Mustang le pod horou Annapurna na severu Neplu, kde

tvo vrazn vbek obklopen zemm Tibetu. Dve byl
Mustang vt - dnes se pod tmto nzvem rozum pouze tzv.
Horn Mustang, zatmco Doln Mustang byl zcela ponepltn. Mustang je nhorn ploina lec ve vce pes 3000 28.3 Film a literatura
m n. m.. Nejvy horou je Khamdung Himal se 6700 m.
Vtina obyvatel ije v dol eky Kali Gandaki, kter tvo
pte zem. Mustang se vyznauje velmi drsnm a suchm Jednm z prvnch nvtvnk Mustangu byl francouzsk
dobrodruh Michel Peissel, kter ivot v zemi popsal v knize
klimatem.
Tajemn Mustang. Slovensk reisr Pavol Barab natoil
v roce 2001 o Mustangu dokumentrn lm.
28.2 Historie
Pes zem Mustangu od pradvna putovaly z Tibetu do
Indie karavany se sol, kter byla tena v solnch jeze-
28.4
100
Odkazy
28.4. ODKAZY
28.4.1
Reference
[1] VANTUCH, Miloslav. Mustang zem za hradbou Himlaj [online]. www.cestopisy.net, 2010-01-24, [cit. 2012-1101]. Dostupn online.
Michel Peissel: Tajemn Mustang, Olympia, Praha 1976

Anglicky, s mapou
Report s fotograemi
Ukzky z Peisselovy knihy
Dokumentrn lm Pavola Barabe Mustang
101
Kapitola 29
Parthsk e
Parthov
Ssnovci
Parthsk e kolem roku 60 p. n. l.
Parthsk e byla starovkm sttnm tvarem s centrem

v dnenm rnu. Zformovala se zhruba v letech 247238
p. n. l. za Arsaka I., pvodn nelnka skythskho etnika
Parn, velmocenskho postaven na Pednm vchod vak
doshla a o sto let pozdji, za Mithradata I.
Historie parthsk e byla provzena neustlm vedenm
vlek, pedevm s many o Malou Asii, Kavkaz a dnen
Blzk vchod, ale tak s koovnky na vchod. Potencil
e se vak postupn vyerpal. Kolem roku 220 n. l. zahjil Peran Ardar I. z rodu Ssnovc povstn proti krli
Artabanovi IV. a po nkolikaletch bojch pevzal kontrolu
nad rnem.
Krom rnu zahrnovala parthsk e v dob svho
nejvtho rozmachu i vtinu dnenho Irku a sti Pkistnu, Afghnistnu, Srie, Turecka, Armnie,
Turkmenistnu a Sadsk Arbie. Hlavnm mstem byl pvodn Hekatompylos jihovchodn od Kaspickho moe,
pozdji Ktsifn na Tigridu.
29.1 Souvisejc lnky

Obrzky, zvuky i videa k tmatu Parthsk e ve
Wikimedia Commons
Chronologie starovkch rnskch djin
Djiny rnu
102
Kapitola 30
Pozdn ou
e Pozdn ou (nsky v eskm pepisu Chou ou, ao Kchuang-jin, kter se zatkem roku 960 vzbouil,
pchin-jinem Hu Zhu, znaky zjednoduen , tradi- prohlsil csaem e Sung, obsadil hlavn msto a sesadil
n ) byl jeden ze stt, kter se vystdaly v severn Kuo Cung-sna, kterho i s matkou uklidil do Luo-jangu.
n po pdu e Tchang, v obdob Pti dynasti a deseti
. Zaloil ji roku 951 Kuo Wej, generl e Pozdn Chan,
kdy svrhl chanskho csae; zanikla roku 960, kdy ous- 30.2 Csaov
k generl ao Kchuang-jin svrhl ouskho csae, vnuka
zakladatele e.
30.1 Historie
30.3
Odkazy
30.3.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Later Zhou

an Kuo Wej byl vysoce postavenm generlem e Dynasty na anglick Wikipedii.
Pozdn Chan, tvrtho z ptice stt, kter se stdaly v severn n po zniku e Tchang roku 907. Na pelomu let [1] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal gui950 a 951, necel tyi roky po zaloen sttu Pozdn Chan
de for China studies [online]. [cit. 2012-10-19]. Kapitola
v protikitanskm povstn, se Kuo Wej vzbouil proti chanChinese History - Five Dynasties (907-960) event hisskmu csai (kter byl atoskho pvodu), prohlsil se ctory. Dostupn online. (anglicky)
saem e ou (pvlastek Pozdn, Chou, pidali historici
k odlien od starovkho stejnojmennho sttu) a pevzal
vldu v zemi. V dnen provincii an-si vak Kuo Wejv 30.3.2 Literatura
pevrat neuznal len chansk csask rodiny Liou chung,
TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The
sm se prohlsil csaem e (Severn) Chan a s pomoc
Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The
armd kitansk e Liao se udrel proti chanskmu tlaku.
Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd.
Kuo Wej byl prvn vldce severn ny nskho (pesnCambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape
ji chanskho) pvodu od roku 923. Do historie veel jako
Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi : Cambridge Unischopn vldce, kter se pokouel zlepit postaven rolnversity Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, 978k.* [1] Byl siln a energick panovnk, ale u po tech le0521812481. (anglicky)
tech vldy, roku 954, onemocnl a zemel.
Druhm csaem Pozdn ou byl Kuo ung (pvodnm
jmnem chaj ung), syn starho bratra Kuo Wejovy man- 30.3.3 Extern odkazy
elky a adoptivn syn Kuo Weje. Kuo ung byl tak schop THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal
n panovnk, roku 954 odrazil spolen tok stt Severn
guide for China studies [online]. [cit. 2012-10-19]. KaChan a Liao a v letech 956958 zatoil na jih, na i Jin
pitola Chinese History - Five Dynasties (907Tchang. Podailo se mu obsadit tchangsk zem severn od
960). Dostupn online. (anglicky)
Jang-c-iang. Roku 959 se pokusil dobt na i Liao estnct pohraninch nskch prefektur, tho roku zemel.
Kuo unga nsledoval na trnu jeho sedmilet syn chaj
Cung-sn. Rozhodujc vliv v ousk vld zskal generl
103
Kapitola 31
Pozdn Chan (Pt dynasti)

e Pozdn Chan (nsky v eskm pepisu Chou Chan,
pchin-jinem Hu Hn, znaky zjednoduen , tradin ) byl jeden ze stt, kter se vystdaly v severn
n po pdu e Tchang, v obdob Pti dynasti a deseti
. Zaloil ji roku 947 Liou '-jan, vdce vzpoury proti
nadvld e Liao; zanikla roku 951, kdy generl Kuo Wej
svrhl Liou '-janova syna a zaloil i Pozdn ou.
Zbytky stoupenc Pozdn Chan se vrtili do tradin atosk

sfry vlivu v an-si. Pod vedenm Liou '-janova bratra
Liou chunga zde zaloili samostatn stt Severn Chan,
kter si s podporou e Liao udrel nezvislost a peil tak
jak Pozdn Chan, tak jejho nstupce Pozdn ou. Znien
byl a do roku 979 armdou e Sung.
31.2
Csaov
31.3
Odkazy
31.1 Historie
Od roku 936 severn polovinu ny ovldala e Pozdn
in. e byla slab, fakticky byla jen o mlo vce, ne lout31.3.1 Reference
kov stt zvisl na expanzivn kitansk i Liao, kter se
rozkldala v dnenm Mandusku. insk csa se nakonec
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Later Han
postavil proti Kitanm, vypukla vlka a roku 946 csa e
Dynasty (Five Dynasties) na anglick Wikipedii.
Liao Jie-l Te-kuang vythl v ele armdy do severn ny a i Pozdn in dobyl. V jejm hlavnm mst zanechal
[1] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guimstodritele a vydal se na zpten cestu, na n onemocnl
de for China studies [online]. [cit. 2012-10-19]. Kapitola
a v kvtnu 947 zemel.
Chinese History - Five Dynasties (907-960) event history. Dostupn online. (anglicky)
Liou '-jan byl v i Pozdn in vojensk guvernr Pingou, oblasti kolem Tchaj-janu v dnen an-si, kter byla
dlouho batou tureckch ato. Roku 947 se postavil do
ela vzpoury proti kitansk sprv a rychle dobyl severn 31.3.2 Literatura
nu.
TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds). The
Prohlsil se csaem a svj stt nazval Pozdn Chan. HlavCambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Fin msto umstil v Pien, dnenm Kchaj-fengu. e Pozdn
ve Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907Chan drela v zsad stejn zem jako Pozdn in. Ovlda1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourla severonskou ninu, na zpad i en-si, na severu an-si
ne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi
a vtinu Che-peje, ale nejsevernj st Che-peje kontro: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN
lovala kitansk e Liao.
0521812488, 978-0521812481. (anglicky)
Liou '-jan zemel rok po zaloen sttu; nsledoval ho

jeho mlad syn Liou cheng-jou. Ale potkem roku 951 31.3.3 Extern odkazy
provedl chansk generl nskho pvodu Kuo Wej sttn
pevrat a prohlsil se csaem e Pozdn ou. Kuo Wej
byl prvn vldce severn ny nskho (pesnji chanskho)
guide for China studies [online]. [cit. 2012-10-19]. Kapvodu od roku 923. Do historie veel jako schopn vldpitola Chinese History - Five Dynasties (907ce, kter se pokouel zlepit postaven rolnk.* [1] Po tech
960). Dostupn online. (anglicky)
letech vldy, roku 954, onemocnl a zemel.
104
Kapitola 32
Rmsk sultant
Rmsk (msk) nebo t Ikonyjsk sultant (turecky 32.1.1 Ped vznikem rmskho sultantu
Anadolu Seluklu Devleti) stt rozkldajc se v Mal Asii
Souvisejc informace naleznete tak v lnku
v letech 1077 a 1310. Tento sttn tvar vznikl na zeSelduck e.
m zskanm tureckmi vojsky na kor Byzantskho csastv po bitv u Mantzikertu roku 1071. Sdelnm mstem
sultantu byla nejdve Nikaia (dnen znik) a pot Ikonyon (Konya). Protoe se sultnov asto sthovali, zaujmala pozici sultnova sdla i msta Kayseri a Sivas. V
dob svho nejvtho rozsahu drel sultant ve sv moci stedn Anatolii a oblast pod jeho kontrolou se thla
od stedomoskho pobe mezi Antaly a Alany k oblasti kolem Sinopu u ernho moe. Na vchod obsadili
rmt vldcov dal zem a k Vanskmu jezeru. Na zpad dosahovaly zemn zisky blzkosti Denizli a vstupu k
Egejskmu moi.
Sultant prosperoval zejmna koncem 12. a zatkem 13.
stolet po zskn vznamnch pstav na pobe ernho
moe. V Anatolii Seldukov pomhali rozvjet obchod budovnm karavansaraj, kter ulehovaly pesun zbo z
rnu a Stedn Asie k zskanm pstavm. Bhem tohoto
obdob se vytvoily zvlt siln vazby s Janovskou republikou. Vzrstajc bohatstv umonilo sultantu dobt dal
tureck stty, je vznikly v Anatolii po bitv u Mantzikertu.
Selduckm sultnm se podailo pekonat nkolik
kovch vprav, kter proly jejich zemm, a odrazit
byzantsk tok v bitv u Myriokefala, ale jejich armdy
podlehly v bitv u Kse Dau mongolskm njezdnkm.
Pot nastal ve sttu padek, kter byl dovren zvislm
postavenm na lchnech vldnoucch v tehdej Persii. V
poslednch letech sv existence se sultant pomalu rozpadl
na adu mench stedovkch sttek v Anatolii, jednm
z nich bylo i panstv Osmana I., kter pozdji vyrostlo v
Osmanskou i.
32.1 Historick vvoj
Selduck vldce Alp Arslan
Roku 1037 se len vznamn tureck rodiny Selduk

Togrul Beg prohlsil po dobyt msta Mervu hinhem,
perskm krlem krl, a zapoal boj o moc s dynastiemi
Ghaznovc a Bjovc, kter nakonec skonil jeho vtzstvm. Tm se pod selduckou moc dostala rozshl zem v
Persii a dnenm Irku. Selduck e, je takto vznikla, se
utkvala v oblasti Blzkho vchodu zhruba od druh poloviny 11. stolet se dvma zdejmi mocnostmi, byzantskou
a ftimovskm chalftem se sdlem v Egypt. zem
Byzance v Mal Asii se proto stalo obt etnch tok,
napklad roku 1059 vyplenila tureck vojska maloasijskou
Sebasteiu, dnen Sivas.* [2]
Proti nebezpe ze strany Selduk se pokusil zakroit
byzantsk csa Roman IV. Diogenes, kter s poetnm voj-
105
106
KAPITOLA 32. RMSK SULTANT
skem vythl proti tureckm njezdnkm. Pes poten

spchy byli Byzantinci v bitv u Mantzikertu roku 1071
poraeni selduckm sultnem Alp Arslanem. Csa byl bhem bitvy zajat a donucen k nkolika stupkm, byzantsk
zem v Mal Asii ale dosud ohroena nebyla. Pro Byzanc
katastrofln situace nastala a ve chvli, kdy se ze zajet
proputn Roman IV. stal obt pevratu a namsto nj byl
novm csaem prohlen Michael VII. Dukas. Nsledujcch deset let zabedla byzantsk e do opakovanch povstn a pokus o uzurpaci, bhem nich se znesven mocensk skupiny a pretendenti trnu uchylovali ke spoluprci s vnjmi silami, napklad Peenhy nebo prv Selduky. Tureck vojska tak pronikala oblastmi Mal Asie,
kde se zdej byzantsk sprva prakticky zhroutila.* [3] V
rozporu s Alp Arslanovm nstupcem na selduckm trn
Malikhem zde jeho pbuzn, potomci Kutlumue bin Arslana, zaloili nov sttn tvar zvan rmsk sultant.* [4]
32.1.2
sdlem sultna se stala Konya, pvodn zvan Ikonion, kter ale tak nebyla uetena kickho toku vedle vyplenn prvn kovou vpravou ji vyjma citadely roku 1190
dobyli pslunci tet kov vpravy pod vedenm csae
Fridricha Barbarossy. Roku 1176 rmsk sultn Kili Arslan II. spn odrazil byzantskou expedici v bitv u Myriokefala, je znamenala posledn rozshl byzantsk pokus
zskat nazpt Malou Asii. Vznamnou se pro dal vvoj sultantu stala tvrt kov vprava, kter roku 1204 dobyla
Konstantinopol. Na zem Byzance pot vzniklo nkolik
vzjemn soupecch kickch a eckch nstupnickch
stt, kter ji nepedstavovaly pro rmsk sultant tak vznamn nebezpe.* [5]
Obdob nezvislosti
Mapa sultantu zhruba mezi lety 1100 a 1240
Ote moci zskal postupn do svch rukou jeden ze ty

syn Kutlumue, Sulejman. Vznik nezvislho selduckho sttu v Mal Asii nebyl pivtn ani sultnem selduck e Malikhem, ani Byzantskou , kter zde vznikl
budouc siln konkurent. Expanze rmskch Selduk doshla prakticky pobe Marmarskho moe a jeho sdelnm
mst se v letech 10751097 bylo msto Nikaia, nachzejc se jen nkolik dn cesty od hlavnho byzantskho msta Konstantinopole. Nov byzantsk dynastie Komnenovc
se pokouela ztracen zem dobt zpt, co j nutn vedlo k dlouhm koniktm s maloasijskmi Selduky. Dal soupee v oblasti pedstavovalo nkolik loklnch tureckch dynasti, kter se vytvoily nezvisl panstv, zejmna
Danimendovci, a armnsk krlovstv v Kilkii.* [4]
Opakovan se rmt sultnov stetvali s kiky, kte
Malou Asi na cest do Svat zem prochzeli. Zatmco se
Turci snadno vypodali s astnky lidov kov vpravy, kter do zpadn Mal Asie dorazila prvn, ozbrojen
ryti u pedstavovali vt nebezpe. Dky prvn kov
vprav zskali Byzantinci roku 1097 nazpt Nikai a pot
postupn dobvali rozshl zem na vchod od n. Novm
Socha Kajkubda I. v Alanyi
Vrcholnho obdob doshl rmsk sultant v letech 1211 a

1237 za vldy Kajkvse I. a Kajkubda I. Za jejich panovn se rmsk sultant rozkldal od Eufratu k Egejskmu
moi a dosud vnitrozemsk stt se po dobyt ernomoskho
pstavu Sinope a stedomosk Antalye zaal zapojovat do
nmonho obchodu. Tureckou svrchovanost uznala Mal
Armnie v jihovchodn Mal Asii, znan bylo oslabeno
tak postaven trapezuntskho csastv na pobe ernho
moe. S pomoc Ajjbovc tak spn roku 1231 odrazili
tok Chrezmc, prchajcch ped mongolskm nporem.
Mocn mongolsk postup ale zpsobil oslaben sultantu,
jeho sten rozpad na dl panstv a ztrtu nezvislosti
ve prospch mongolskch lchn, vldnoucch v Persii. Od
roku 1237 museli rmt sultni platit mongolskm vldcm tribut, roku 1243 podlehla rmsk vojska mongolsk
32.3. KULTURA
107
armd v bitv u Kse Dau. Na zklad jednn rmskho funkc na rmskm dvoe byla rnskho pvodu. Centrem
vezra 'Alho al-Dajlamho se notn zmenen rmsk stt sttn sprvy byla zasedn instituce zvan dvn. Armdu
stal pouhm mongolskm protektortem.* [6]
tvoili zejmna luistnci na konch, brann moc sultnovch mstodrcch a osobn gardy vldc tvoen ghulmy,
kesanskmi chlapci odvedenmi do zajet, pedchdci
32.1.3 Mongolsk nadvlda
pozdjch janir. V oblasti sprvy nanc se od sebe
oddlovaly korunn statky sultna, tedy jeho pm osobn
Souvisejc informace naleznete tak v lnku
vlastnictv, od vlastnictv sttnho. Tot se tkalo rozpotu.
lchant.
Velk st pdy byla dna do drby sultnovm vazalm,
dle mohli vlastnit soukrom pdu jednotlivci, ppadn nV letech po bitv u Kse Dau na sebe v Mal Asii strhl boensk nadace.* [8]
moc dky spoluprci s mongoly Dajlamho syn Mu'n adMsto Konya, zvan tak Ikonion, se nejpozdji od roku
dn, jemu byl Mongoly udlen titul pervne (motl). Tento
1116 stalo nejdleitjm sdlem sultna. Msto lemovaly
titul se stal i jeho pzviskem. Pervne po nkolik nsleduvstavn palce a letohrdky, bylo obehnno nkolikrt rejcch desetilet ovlivoval vnitn osudy sultantu, nevhal
konstruovanmi hradbami Jeho vhodn poloha v rozvttak zabt roku 1265 sultna Kilie Arslana IV., kter odmven sti cest umoovala rychl pesun zprv do vtiny
tal sv podzen postaven. Pesto byl roku 1277 Mongooblast e a efektivn sprvu sttu.* [9]
ly popraven pot, co na popud selduckch emr spn
zatoil u Elbistanu na mongolsk pozice mamlck vldce Dvma nejdleitjmi jazyky byly ve stt po dlouhou
Bajbars. Nsledujc desetilet byli rmt sultni zatahov- dobu pertina a arabtina. V mnoha oblastech Mal Asie
ni do boj mongolskch provincilnch sprvc proti lch- se tak jet dlouho mluvilo ecky, na vchodnch zenm, co vedlo k astm mongolskm zsahm do chodu mch tak armnsky. Pesto se pomalu stvala turetina
sultantu a pevratm na rmskm dvoe. Na potku 14. obdobou ednho jazyka a pozdji ji pevzala mnoh etstolet ji sultant zanikl pln jeho maloasijsk zem se nika Mal Asie. Spolu s tm zaal do oblasti pronikat
rozpadlo na adu dlch panstv, beylik, ve vchodn Ana- islm, kter seldut Turkov vyznvali. Na nov pchoz
tolii si zhruba do roku 1335 jet udreli vldu lchni.* [7] nboenstv pestupovali lenov vech spoleenskch vrstev, mnoz z nich vak po dlouhou dobu tajn nadle vyznvali kesanstv.* [1]
32.2 Sttn zzen a spolenost

32.3
Kultura
Dvojjazyn npis sultna Kajkvuse I.
Sultant byl ddinou monarchi, vldy se po sultnov smrti ujmal nkter z otcovch syn. Rmt Seldukov ne- Zelen meita v Izniku
znali princip primogenitury, nstupnictv prvorozenho syna. asto byly jednotlivm synm dny do sprvy sti st- Se enm islmu souvisel rozkvt medres, islmskch vytu, nstupce na trnu vybral sm sultn. Vtina titul a sokch kol, kde se studenti vyuovali nejen islmsk teo-
108
KAPITOLA 32. RMSK SULTANT
logii a prvu, ale tak napklad lkastv. Prvn medresy

vznikaly v oblasti Chorsnu a bhem nkolika stalet se
ila do ostatnch islmskch zem. Na zem pod kontrolou rmskho sultantu tyto koly vznikaly rychle a ve znanm mnostv bhem 13. stolet jich vzniklo piblin 68,
podstatn vtina z nich pak v Konyi. Mezi nejvznamnj medresy z rmskho obdob pat Sral, Karatay a nce
Minare, vznikl kolem poloviny 13. stolet.* [10]
Masd I., 11161156
Charakteristickm znakem anatolskho nboenskho ivota byly i nesunnitsk nboensk bratrstva, napklad vejov, vyznvajc pvodn irck ssmus, ppadn jesevje, kalenderje i hajdarje, jejich tradice vznikly v prosted tureck stedn Asie. Revoltu proti sultnovi vedli
roku 1240 babovci, nsledovnci Iljse a jeho ka Baba
Ishka. Hnut zvan bektje pijmalo i antick, buddhistick a kesansk elementy a ilo se po vchodnm
Stedomo a do 20. stolet. Poslednm vznamnm hnutm je mevlevje, vytvoen ky spisovatele Dalla ad-dn
Rmho.* [11]
Kajhusrav I., 12051211
Rozkvt v rmskm sultantu zaznamenala pedevm

mysticko-teologick literatura. Z vznamnch autor lze
zmnit Ibn al-Arabho, Sadra ad-dn Kunavho, Dalla addn Rmho a ams ad-dn Akho. Psalo se zejmna persky. Postupn se objevovaly i peklady do turetiny, kter
vypracovvali napklad Glehr a Sultan Veled. Mnoho
tureckch dl mlo pvodn stn podobu a do psan formy
se pevdlo a pozdji. Z tto doby erp cyklus vyprvn
Dede Korkut i romn Pbh Danimenda Gzho.* [12]
Kajkubd II., 12491257
Kili Arslan II., 11561192

Kajhusrav I, 11921196
Sulejmanh II., 11961204
Kili Arslan III., 12041205
Kajkvs I., 12111220

Kajkubd I., 12201237
Kajhusrav II., 12371246, po jeho smrti se sultant
rozpadl na nkolik st, dokud nezstal jedinm vldcem roku 1260 Kili Arslan IV.
Kajkvs II., 12461260
Kili Arslan IV., 12481265
Kajhusrav III., 12651284

Masd II., 12841296, prvn obdob vldy
Kajkubd III., 12981302
Masd II., 13031308, druh obdob vldy
V oblasti architektury pedstavovaly rmsk stavby kombinaci perskch vliv a rozmanitch variac zvat, nap- 32.5 Odkazy
klad sng, orl, drak apod. asto se do dekorace pidvaly ozdobn sti starch antickch a kesanskch sta- 32.5.1 Reference
veb. Znan umleck vliv mli zejmna stavitel pvodem
z Kavkazu, kte msili zahranin prvky s vlastn stavebn V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Sultanate of
zkuenost. Kombinac nkolika umleckch styl a vydat- Rm na anglick Wikipedii.
nou nann podporu vych vrstev se selduck anatolsk
stavby na vrchol tehdej architektury Blzkho vchodu. [1] KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K.. Djiny TuMezi tyto stavby pat zejmna cihlov pohebn ve (zvarecka. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2010. Dle jen
n kmbet i trbe) a meity, ppadn dal stavby uren
Djiny Turecka. ISBN 978-80-7422-012-8. S. 24-25.
pro nboensk nadace.* [13]
[2] Djiny Turecka, s. 1518
[3] Djiny Byzance, s. 246248
32.4 Seznam rmskch sultn
Kutlumu, 10601077, soupeil s Alp Arslanem o

nstupnictv v selduck i.
Sulejman bin Kutalmi, 10771086, zakladatel rmskho sultantu, sdlil v Nikai
Kili Arslan I., 10921107, pesdlil do Konye

Malikh, 11071116

32.5. ODKAZY

32.5.2
Literatura
KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K.. Djiny

Turecka. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2010.
ISBN 978-80-7422-012-8.
TAUER, Felix. Svt islmu. Praha : Vyehrad, 2006.
ISBN 80-702-1828-2.
32.5.3
Souvisejc lnky
Selduck dynastie
Selduck e
Osmansk e
Byzantsko-selduck vlky
109
Kapitola 33
e Chan
e Chan (nsky pchin-jinem Hn, znaky zjednoduen , tradin ) byl nsk stt existujc v letech 202
p. n. l.220. Zrodil se ze zmatk nsledujcch po pdu e chin, kdy Liou Pang, jeden z vdc protichinskch
povstalc, sjednotil nu a roku 202 p. n. l. se prohlsil
csaem. S krtkm peruenm v letech 923, kdy chansk ministr Wang Mang vyhlsil svou dynastii Sin, petrvala tyi stolet, dokud se potkem 3. stolet nerozpadla
na panstv soupecch generl. Poslednho chanskho csae roku 220 sesadil Cchao Pchi, kter ji pouze v severn
n zaloil vlastn i Wej. Na jihu zem se toti osamostatnil Sun chan jako krl a pozdji csa e Wu a v S
-chuanu vldl Liou Pej z chanskho csaskho rodu.
Poten obdob s hlavnm mstem v chang-anu je nazvno Zpadn Chan (202 p. n. l. 9 a 2325, t Ran
Chan); pozdj doba v n vlda metropoli pesunula vchodnji do Luo-jangu je Vchodn Chan (25220, t
Pozdn Chan).
Chansk ra je pokldna za zlat vk nsk historie.
Do souasnosti si nejvt nrod ny, vlastn an, k Chanov a svmu psmu, nskm znakm, chan-c,
doslova chansk znaky.
33.1 Historie
danch stedn vldou, komandri a polonezvislch krlovstv. Tato krlovstv postupn ztratila svou autonomii a
stala se z nich knectv s minimln mrou samostatnosti,
a to zejmna po povstn sedmi knat.
Na vrcholu chansk spolenosti stl csa. Pedsedal vld, ale sdlel moc s aristokraci a ministry vybranmi z
ad vzdlanch ednk. Ponaje vldou Wu-tiho chansk stt ociln pijal konfucianismus za sttn ideologii,
piem konfucint uenci v ele s Tung ung-uem integrovali do svho uen kosmologii zaloenou na uen o
jin a jang a systmu pti prvk.
Zvanm problmem chansk zahranin politiky byly
vztahy se severnm sousedem, Siungnuy, kmenovm svazem koovnk ovldajcch mongolsk stepi. Roku 200
p.n. l. Chanov utrpli porku a byli nuceni se Siungnuy
uzavt mrovou smlouvu, ale ozbrojen srky as od asu
pokraovaly. Zejmna chansk csa Wu-ti (vldl 14187
p. n. l.) se snail Siungnuy si podrobit. A v polovin 1.
stolet p. n. l. koovnky oslabily vnitn rozbroje a Chanov doshli jejich podzen se. spnji Wu-tiho vojska
bojovala na zpad, kde ovldla msta Tarimsk pnve a
umonila tak otevt Hedvbnou cestu. Na jihu Wu-ti anektoval stty Nan-je (v Kuang-tungu a Vietnamu) a Tien (v
Jn-nanu), na severovchod pipojil st Korejskho poloostrova.
Koncem 1. stolet p. n. l. e upadla do krize a roku 9 dokonce Wang Mang, ministr a regent vldnouc za nezletil
csae, svrhl dynastii Chan a vyhlsil vlastn dynastii Sin.
Jeho vlda se vak po nkolika letech zhroutila v rolnickch vzpourch a povstnch len chanskho csaskho
rodu. Roku 23 se csaem obnoven chansk e opt stal
potomek Liou Panga (Liou San jako csa Keng--ti).
Roku 25 nov panovnk Kuang-wu-ti pesunul hlavn msto do Luo-janguv centrln n. Chansk obdob je proto
historiky rozdlovna na Zpadn Chan (202 p. n. l. 9 a
2325) a Vchodn Chan (25220).
e Chan se zrodila ze zmatk nsledujcch po pdu e

chin. Zpadonsk stt chin v dlouhotrvajcch bojch v
obdob Vlcch stt nakonec roku 221 p. n. l. sjednotil
nu. e chin se vak od roku 209 p. n. l. rozpadala
pod tlakem protichinskch povstn. Roku 206 p. n. l. si
povstalet vojevdci v ele se Siang Jem rozdlili zemi,
piem Liou Pang se stal krlem z Chan na jihozpad (v
S-chuanu. Boje mezi vojevdci pokraovaly, nakonec se
zily do souboje Siang Ja a Liou Panga a v nm Liou
Pang zvtzil, poddil si celou nu a roku 202 p. n. l. se
Po roce 92 zeslil politick vliv palcovch eunuch, kteprohlsil csaem e Chan.
se v boji o moc stetvali s klikami csaoven, co vedlo
Hlavnm mstem e Chan byl chang-an (modern Si-an) k oslaben centrln moci a k pdu dynastie. Slu e podna zpad ny. e byla rozdlena do oblast pmo ovl110
33.2. ODKAZY
lomily i velk taoistick spolenosti, kter vedly rolnick
povstn, nejvt z nich bylo povstn lutch turban. Po
smrti csae Ling-tiho roku 189 byli eunui zmasakrovni
armdou a e se zaala rozpadat na panstv jednotlivch
generl. Csask dvr ovldl jeden z nich, Cchao Cchao.
Nakonec roku 220 jeho syn Cchao Pchi sesadil poslednho
chanskho csae a sm se prohlsil csaem e Wej.
Chansk ra byla obdobm ekonomick prosperity, vrazn
se rozila penn ekonomika. Mince odlvan vldnmi
mincovnami od roku 119 p. n. l. zstaly standardn minc
ny a do dynastie Tchang (618907). K hrazen vdaj na
vojensk kampan a osidlovn nov dobytch pohraninch
zem, vlda roku 117 p. n. l. posttnila soukromou vrobu
soli a eleza. Tyto vldn monopoly byly zrueny v obdob
Vchodn Chan, piem ztracen pjmy nahradilo vysok
zdann soukromho podnikn.
V i Chan vznamn pokroila i vda a technika, zavedla
se vroba papru, sv lod chant nmonci opatili kormidlem, matematici zaali pouvat zporn sla, geografov
plastick mapy, astronomov armilrn sfry s hydraulickm pohonem a uenci vynalezli i seismometr pouvajc
inverzn kyvadlo.
33.2 Odkazy
33.2.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Han dynasty

[1] TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M.; HALL, Thomas
D. East-West Orientation of Historical Empires. Journal
of world-systems research. prosinec 2006, ro. 12, s. 2,
s. 219229. Dostupn online [cit. August 12, 2010]. ISSN
1076156x.
33.2.2
111
Ch', T'ung-tsu. (1972). Han Dynasty China: Volume
1: Han Social Structure. Edited by Jack L. Dull. Seattle
and London: University of Washington Press. ISBN 0295-95068-4.
de Crespigny, Rafe. (2007). A Biographical Dictionary of Later Han to the Three Kingdoms (23220 AD).
Leiden: Koninklijke Brill. ISBN 90-04-15605-4.
Hardy, Grant. (1999). Worlds of Bronze and Bamboo:
Sima Qian's Conquest of History. New York: Columbia University Press. ISBN 0-231-11304-8.
Huang, Ray. (1988). China: A Macro History. Armonk & London: M.E. Sharpe Inc., an East Gate
Book. ISBN 0-87332-452-8.
Lewis, Mark Edward. (2007). The Early Chinese Empires: Qin and Han. Cambridge: Harvard University
Press. ISBN 0-674-02477-X.
Lewis, Mark Edward. (2007). The Early Chinese Empires: Qin and Han. Cambridge: Harvard University
Press. ISBN 0-674-02477-X.
Loewe, Michael. (1994). Divination, Mythology and
Monarchy in Han China. Cambridge, New York, and
Melbourne: Cambridge University Press. ISBN 0-52145466-2.
The Cambridge History of China: Volume I. The Ch'in
and Han Empires, 221 B.C.-A.D. 220. Pprava vydn Denis Twittchett, John K. Fairbank. 1. vyd.
Cambridge, UK : Cambridge University Press, 1986.
ISBN 0521214475, 9780521214476. (anglicky)
Wang, Zhongshu. (1982). Han Civilization. Translated by K.C. Chang and Collaborators. New Haven and
London: Yale University Press. ISBN 0-300-02723-0.
Watson, William. (2000). The Arts of China to AD
900. New Haven: Yale University Press. ISBN 0-30008284-3.
Literatura
Barbieri-Low, Anthony J. (2007). Artisans in Early

Imperial China. Seattle & London: University of Washington Press. ISBN 0-295-98713-8.
33.2.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e Chan ve

Wikimedia Commons
BIELENSTEIN, Hans. The Bureaucracy of Han Times. Cambridge : Cambridge University Press, 1980.
(Cambridge studies in Chinese historyliteratureand
institutions) ISBN 978-0-521-22510-6. (anglicky)
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge a universal

guide for China studies [online]. 2000-, [cit. 2014-0624]. Kapitola Chinese History - Han Dynasty (206
BCE-220 CE). Dostupn online. (anglicky)
Chang, Chun-shu. (2007). The Rise of the Chinese

Empire: Volume II; Frontier, Immigration, & Empire in Han China, 130 B.C. A.D. 157. Ann Arbor:
University of Michigan Press. ISBN 0-472-11534-0.
Rozcestnk na strnky vnujc se umn e Chan

Umn e Chan na webu Minneapolis Institute of
Arts
Kapitola 34
e Jan
Tento lnek pojednv o sttu. O dynastii pojednv
lnek Dynastie Jan.
e Jan (nsky pchin-jinem Yuncho, znaky ,
mongolsky, plnm nzvem Velk e Jan, doslova Velk potek) byla mongolsk e zahrnujc Mongolsko
a nu, existujc v letech 12711368. Zaloena byla
ingischnovm vnukem chnem Chubilajem, kter do
roku 1279 dokonil dobyt ny. Oslaben jansk moci
v n a nespokojenost obyvatelstva vystila roku 1351
v povstn rudch turban, kter skonilo vznikem nsk
e Ming, jej armdy roku 1368 vytlaily jansk vojska z vtiny ny vetn hlavnho msta Pekingu. e a
dynastie Jan, nyn omezen na Mongolsko je pak nazvna
Severn Jan.
34.1 Vznik
Koncem 50. let 13. stolet byla mongolsk e na vrcholu moci. Jej vchodn polovin vldl velik chn Mngke.
Zpad, krom rnu kontrolovanho Mngkeho bratrem
Hlegim, ovldal chn Zlat hordy Berke. Mngke roku
1258 vyrazil do vlky s jihonskou Sung. Dobval sungsk oprn body na zpad zem, v S-chuanu, zatmco
mongolsk generl Urjanchadaj toil z Jn-nanu, Mnkgeho bratr Chubilaj v ele dal armdy toil na Sungy ze
severu, na stednm toku Jang-c-iang, a nejmlad bratr Arik-buka z hlavnho msta e Karakorumu spravoval
Mongolsko.
Velik chn Chubilaj
km chnem. Na zprvu o Chubilajov uzurpaci hodnosti

v Karakorumu v ervnu 1360 reagovali prohlenm Arikbuky za velikho chna. V zpadnch dlech Arik-buku
podpoil Berke, kdeto Hleg se postavil na stranu ChubiV srpnu 1259 Mngke pi obleen Che-ou (dnes soust laje (a pedevm proti Berkemu).
chung-chingu) ve vku padesti let zemel. Novho ch- Chubilaj prohlsil Arik-buku uzurptorem, podle nsk
na ml podle zkona Jasy zvolit chural v Mongolsku za tradice vyhlsil ru vldy ung-tchung (Umrnn vlda
asti len ingisova rodu. Vlda v Karakorumu v ele ).* [1] Zskal na svou stranu bvalou Mngkeho armdu
s Arik-bukou chural zaala pipravovat. O postaven nov- i Urjanchadajv sbor, kter byly zprvu ochotny podpoit
ho vldce mongolsk e se hlsil Arik-buka, podporovan Arik-buku. V nastal vlce bohat zdroje severn ny piprvnm ministrem Bolgajem, Mngkeho vdovou i mnoh- nesly Chubilajovi pevahu nad soupeem. Po nespchu pomi chny z rodu ingisovc. Chubilaj vak pevzal iniciati- kusu o ovldnut stedn Asie nezbylo Arik-bukovi ne se,
vu, pithl do svho sdla Kchaj-pchingu na severn hranici roku 1364, vzdt. Jeho stoupenci v ele s Bolgajem byli
ny, a v kvtnu 1260 se nechal svou armdou zvolit veli- popraveni, on sm vak dostal milost a zemel o dva roky
112
34.3. KULTURA
113
pozdji.* [2]
Mongol,
V obansk vlce mezi Arik-bukou a Chubilajem se projevil rozkol uvnit mongolsk elity. Chubilaj v pozici sprvce
severn ny v 50. letech posunoval vldn politiku k nskm vzorm a postupm. Podobn i Hleg v rnu stl
ped potebou zskn si loajality mstnho zemdlskho
obyvatelstva, mongolskm koovnkm cizho kulturnmi i
politickmi tradicemi. Naproti tomu Arik-buka se ve svm
dlu v zpadnm Mongolsku i jako sprvce v Karakorumu sblil s mongolskmi konzervativci, kte Chubilajovo
ponovn e odmtali jako zradu ingisova ddictv a
Jasy.
Se-mu (nsky v eskm pepisu Se-mu, Se-mu-en,

znaky , ; esky barevnooc, lid s barevnma oima), kte zahrnovali Ujgury a imigranty
ze zpadn a stedn Asie,
34.2 Zem a lid
Zlat horda
Trapenzunt Gruzie
tureck Kilikie
stty
Kypr
mamlck
sultant
agatajsk
chant
e Jan
Korea
e lchn
beduni
Japonsko
Dillsk
sultant
Po dobyt e Sung jej obyvatelstvo spadlo do tvrt kategorie

jinch an (nsky v eskm pepisu Nan-en,
znaky ; esky Jian).
Rusko
Byzanc
severnch an (nsky v eskm pepisu Chan-en,

znaky ; esky Chanov), toti obyvatelstva bval
e in. Patili sem an ijc severn od Jang-c
-iang, Kitanov, Dreni a Korejci.
ansk
stty
Mon
Vidajanagar
Lanna Vietnam
Sukotai
Angkorampa
Lopburi
an tvoili absolutn vtinu obyvatel e roku 1290

ady v n napoetly 13,19 milinu domcnost, kter
podle odhadu vldy mly 58 834 711 osob.* [3] Soupis obyvatel byl proveden pro ely vmry dan, nebyly proto zapoteni vojci, mnii a duchovn, nevolnci a otroci v majetku mongolskch knat a stn se netkalo Jn-nanu a
nkterch dalch tko dostupnch region. Soupis zachytil znan nepomr mezi osdlenm severn a jin ny na
severu ilo 10 milin lid, na jihu 50 milin.* [4]* [pozn.
1]
Madapahit
34.3
Kultura
34.3.1
Literatura a umn
Asie roku 1335, e Jan erven
e Jan pi svm vzniku zahrnovala dnen Mongolsko

a jin Sibi, Mandusko, pilehl oblasti Dlnho vchodu, severn nu od Velk nsk zdi a k ece Jang-ciang a jihozpadn nu a k hranicm Vietnamu. Podlhal j i Tibet a Korea. Chubilaj dobyl zbytek ny a sti
Myanmaru a Thajska.
Jansk e spojovala rozmanit zem, jejich obyvatelstvo se vrazn liilo. Na severu ily lesn nrodyjin
Sibie, v povod Jeniseje usedl Kyrgyzov. Stepn znu jin od sibiskch les obvali koovnci Mongolov, jmno, kter od roku 1206 zahrnovalo krom vlastnch Mongol vechny obyvatele stepi Kerejty, Tatary, Najmany,
Onguty, Merkity a dal. Vchodn od nich v Mandusku
zstvali Dreni a Kitanov, jihozpadn v ozch podl
karavannch cest ili Ujgui, vchodn od nich v dnenm
Kan-su Tanguti. Velk nsk ze oddlovala step od jinch zemdlskch oblast osdlench any.
V i Jan se kultura bohat rozvjela. nt vzdlanci mli jen omezen pstup do sttn sprvy, proto mlo psali o
politice, nebo lozoi, ale obrtili se k vd a technice
psali o matematice, lkastv, geograi, stavitelstv a zemdlstv. rove cestopis, kartograe, geograe a vdeckho vzdln pot vzrostla. Na popularit zskala lidov kultura. Rozvjelo se pedevm drama a romny, v literatue
rostlo uit lidovho jazyka. Pod vedenm mongolskho ministra Togta nt uenci sepsali djiny t pedelch
Sung, Liao a in.* [7]
Rozvjelo se malstv, k vznamnm mistrm patili
chien San, Kao Kche-kung, Li Kchan, ao Meng-fu,
en en-fa, Chuang Kung-wang, Wu en a Wang Meng.
V jansk e byl oblbeny modrobl porceln s drami
motivy.* [8]
Vtina janskch csa ovldala nskou e, nikoliv vak

Rznorod obyvatelstvo e jansk vlda rozdlila do t nsk znakov psmo. Pro zpis mongoltiny bylo v jankategori:
skm sttu pouvno klasick mongolsk psmo, vytvoen
114
KAPITOLA 34. E JAN
z ujgurskho psma zatkem 13. stolet. Na dost Chubilaje sestavil roku 1269 Phagpa, pedstaven tibetsk buddhistick koly sakjapa, tzv. kvadrtn psmo. Jansk ady ho sto let pouvaly pro zpis mongoltiny i ntiny. Po
pdu jansk vldy v n vylo z uvn.
34.3.2
Kulturn vmna
Politick jednota ny a vtiny stedn Asie pinesla bezpe na cestch a podpoila tak obchod mezi Vchodem a Zpadem. Rozvoj kontakt mezi rznmi regiony euroasijskho kontinentu nou, stedn Asi, Stednm vchodem a
vchodn Evropou (zejmna Ruskem) pinesl znan zven kulturn vmny.* [9]* [10] Z obdob vldy dynastie Jan
znme prvn evropsk cestovatele do ny. Nejznmj z
nich je Marco Polo, jeho vyprvn sepsan v knize Milin udivovalo Evropany po adu generac.
Velk vznam ml pklon janskch csa k tibetskmu buddhismu, jeho stoupenci tehdy siln ovlivnili nu.
Muslimov do e Jan pinesli stedovchodn kartograi, astronomii, lkastv, ale i styl odvn a jdlo. V n
se objevily stedovchodn plodiny jako mrkev, tun, nov odrdy citrn, lilk, a meloun, vysoce kvalitn cukr,
bavlna.* [11]
Nkter nsk techniky a produkty, jako tisk, porceln,
karetn hry a lkask literatura se rozily do zpadn Asie,
zatmco vroba tenkostnnho skla a cloisonn zskala po- Soka bdhisattvy Kuan-jin z blho porcelnu z obdob dynastie
pularitu v n. V n se objevily i nov hudebn nstroje. Jan
34.3.3
Nboenstv
prosazovala vlda pi spravovn ny konfucinsk

V jansk e se v n zaal vraznji it islm, ptom- postupy. Neokonfucianismus v u Siho verzi se stal
ocilnm uenm poadovanm u ednickch zkouek. Z
n zejmna na severozpad a jihozpad od tchangskch
dob.* [12] Tak nestorinstv a katolictv zaily obdob to- politickch dvodu Chubilaj a jeho nstupce Temr krtce
podporovali i katolick kesanstv.
lerance. Buddhismus, zvlt jeho tibetsk smr, vzkvtal,
zatmco soupec taoist byli leckdy perzekvovni.
Postoj vldy k muslimm byl obas nepzniv, pak byli
Mezi koovnky Mongolska dominovalo kesanstv podrobeni rznm omezenm tkajcm se nap. pornestorinskho smru, mandusk nrody byly amanist, ek provdnch v souladu s muslimskmi pedpisy (halal)
obzky. Analogickmi omezenmi
ptomn byl i buddhismus. Vlastn Mongolov mli svou i dalch praktik, jako
*
byli
podrobeni
id.
[13]
ernou vru, podle n svtu vldl jedin bh na nebesch Chormusta, Vn bh (Mngke Tengri). Jansk
vlda opustila koovnick tradice i vru a piklonila se
tibetskmu buddhismu koly sakjapa. Ddictvm jansk
ztity nad buddhismem je mnostv umleckch pamtek.
Po roce 1300 se ve velkm mtku zaaly objevovat
mongolsk peklady buddhistickch text, tm vechny
z tibetskch originl. Do mongoltiny byl peloen i
znan poet nskch konfucinskch a historickch
dl. Mnoho vysoce postavench Mongol, nap. pedn
Dalajrov a Oronarov podporovalo konfucinsk vdce
a instituce. Ve snaze o obnoven du v nsk spolenosti
Vesms vak muslimov tvoili nezanedbatelnou st obchodnk i vbrch dan.* [14] Muslimem byl i Chubilajv vnuk Ananda, kter se roku 1307 pokusil zskat
trn.* [14] Vrcholu dosahl muslimsk vliv v i Jan za vldy Jesn Temra v letech 13231328, kdy klov pozice
u dvora zaujali muslimov Dawlat-ch a Ubajdullh, kte muslimy a kesany osvobodili od povinnch prac.* [14]
Oba byli popraveni po zmn vldy roku 1328.* [14] Ke
konci e korupce a perzekuce vyvolala pklon muslim k
nskm povstalcm. Na zaloen e Ming se proto podlelo i nkolik muslimskch generl (nap. Lan J). nsk
34.4. SPRVA
115
jmna nkterch muslimskch komunit znamenaj kasrnanebo dky, nt muslimov (Chuejov) tvrd, e
je to doklad tradice vojensk pomoci muslim v protimongolskch bojch a nsledn nsk vdnosti.* [15]
eng), zabvajc se hlavn nancemi. Zaloen byl nap. za

vldy csae Chajsana, ale obvykle byl zhy zruen. Mongolov se tradin spolhali na vojensk instituce a ady,
povaovan za jdro sttn sprvy. To vedlo k dominanci
a jejich vmS oslabovnm schopnosti vldy zajistit d ve spolenosti, vojenskch hodnost v centru i regionech
*
ovn
se
do
fungovn
civiln
sprvy.
[19]
patrnm v prbhu 14. stolet, rostla mezi nskou vtinou
obyvatelstva e popularita uen ileglnch taoistickch a Zatmco existence tchto stednch vldnch ad a esbuddhistickch sekt. Nejvznamnj z nich byla spolenost ti ministerstev (kter fungovala od dob dynasti Suej a
Blho lotosu, siln ovlivnn manicheismem. Jej aktivist Tchang) dala jansk sprv nsk vzhled, skuten funkpedpovdali pchod boskho spasitele, kter oist svt ce ministerstev odrely mongolsk priority a politiky, kteode zla a peme janskou vldu. Organizan i ideov r sten petvoila a pesmrovala jejich kompetence.
pipravili povstn rudch turban.
Napklad pravomoc ministerstva spravedlnosti (pesnji
ministerstvo trest) se nevztahovala na ppady tkajc se
Mongol a Se-mu, kte podlhali samostatnm soudm.
Ppady, jejich astnci patili k vce etnickm skupi34.4 Sprva
nm, rozhodoval smen vbor sloen ze an i Mongol.* [20]
Politicky byl vldn systm vytvoen Chubilajem kompromisem mezi mongolskm patrimonilnm feudalismem a
tradinm nskm autokraticko-byrokratickm systmem. 34.4.2 Mstn sprva
Vzdlan nsk elita v nm nemla vnost, j povala
v dvjch nskch sttech. Jej pozici zaujali Mongolo- zem e Jan bylo rozdleno na centrln oblast Fu-li
v, obsazujc nejvy ady. Kvli nedostatku vhodnch () a provincie pod kontrolou zastupitelstv stednho
mongolskch kandidt se v administrativ e uplatnila sekretaritu (sing ung-u-eng, ; zkrcen singada cizinc azench do kategorie Se-mu. Mongolm a Se- eng, ).
mum zstala nsk kultura ciz, rozdl mezi nimi a pod- Centrln oblast zahrnovala dnen provincie Che-pej, anzenmi any dal janskmu reimu koloniln charak- tung, an-si, jihovchod Vnitnho Mongolska a st Cheter.* [16]
nanu severn od lut eky. Spravovna byla pmo stedn vldou, tj. stednm sekretaritem. O Tibet a sti Kamru se staral samostatn ad pro tibetsk a buddhistick
34.4.1 Centrln ady
zleitosti (san-eng jan, ), nezvisl i na stednm sekretaritu.* [19] Samostatn postaven mlo i UjgurStruktura vldy Yuan zskala svou podobu bhem Chu- sko, pvodn jeden z pti ulus mongolsk e. Zbytek stbilajovy vldy (1260-1294). Nsledujc vldci pozmnili tu byl rozdlen na 11 provinci spravovanch zastupitelstvfunkce nkterch orgn, zkladn prvky vak zstaly stej- mi i pobokami stednho sekretaritu. Byly to provinn do konce dynastie.* [17]
cie:* [21]
Byrokratick systm vytvoen Chubilaj reektoval rzn
kulturn tradice, vetn nsk, kitansk, drensk, mongolsk a tibetskch buddhist. Zatmco ociln nzvy vldnch instituc byly tm pln pevzaty z nsk tradice, ve
skutenosti jansk byrokracie kombinovala prvky rznch
kultur. nsk administrativn postupy a ady byly pevzaty ze sprvn praxe domorodch Tchang, Sung, stejn
jako kitansk e Liao a drensk e in.
V potcch Chubilajovy vldy mli siln vliv u jeho dvora
nt poradci, jako byl Liou Ping-ung a Jao u.* [17] Tehdy vlda pijala tradin nsk rozdlen pravomoc mezi
civiln, vojensk a kontroln ady. Piem stedn sekretarit dil civiln sprvu (vetn esti ministerstev, ustavench v souladu s nskou tradic), vojensk vbor (u-mijan) dil vojensk zleitosti* [18] a cenzort (j-'-tchaj)
zodpovdal za dozor a inspekce.* [17] V rznch dobch
byl dal stedn sttn instituc sttn sekretarit (ang-u
Kan-su (vetn dnen Ning-sia),

Che-nan-iang-pej (dnen Che-nan, severn Chu-pej,
severn iang-su, severn An-chuej),
Chu-kuang (dnen Chu-nan, zpadn Kuang-tung,
Kuang-si, Kuej-ou, Chaj-nan),
iang-si (vetn vchodnho Kuang-tungu),
iang-e (dnen e-iang, jin iang-su, jin Anchuej, Fu-ien),
Liao-jang v Mandusku,
Ling-pej (dnen Mongolsko a sever Vnitnho Mongolska),
en-si,
116
S-chuan (vchodn a stedn S-chuan),
Jn-nan,
en-tung ( , Dobyt vchod, Expedice na vchod) v Koreji ml zvltn postaven. V jejm ele
stl korejsk krl, kter tak vybral personl adu.
Krtce existoval i ad eng '-pen (, Japonsk expedice) i '-pen [sing-eng] ( [], Japonsk [provincie]) zzen roku 1281 ped druhou invaz do Japonska.
Po porce invaznch vojsk byl zruen.* [22]
Provincie se dlily (v sestupnm poad) na okruhy tao (),
kterch bylo dvaadvacet; skln oblasti lu (); prefektury
fu (); kraje (i podprefektury) ou () a okresy sien
().* [23] U vech mstnch ad existovali ednci zvan
daruhai. Zaujmali stejn postaven jako vedouc ad a
dozrali na jejich innost.* [18] Pvodn je Chubilaj vybral
z Mongol, pozdji, pro nedostatek vhodnch kandidt, se
daruhai stvali i Se-muov i severn an (resp. Dreni).* [24]
KAPITOLA 34. E JAN

metropoli na mst dnenho Pekingu. Za insk vldy se
msto nazvalo ung-tu (, Stedn hlavn msto), od
roku 1272 byl pejmenovn na Ta-tu (, Velk hlavn msto), mongolsky Dajdu, turecky Chnbalyk. U roku
1264 Chubilaj zmnil ru vldy na '-jan (). Pejce
si vldnout nad celou nou a snace se zskat mandt nebes, roku 1271 pijal csask titul vyhlsil novou i Jan,
kter se o nkolik let pozdji stala prvnm nenskm sttem vldnoucm nad celou nou. Roku 1272 se Ta-tu ociln stalo hlavnm mstem e Jan.
Obansk vlka v mongolsk i
Po porce Arik-buky se Chubilajovi podailo zskat veobecn uznn, by zpadn vldci (Hlag, Berke a Alguj)
odmtli pijet do Mongolska na chural a fakticky vldli nezvisle. I pouze formln jednota mongolsk e vydrela
jen dva roky. Roku 1266 po smrti Arik-buky vystoupil proti Chubilajovi s nrokem na titul velikho chna Chajdu,
hlava potomk gedeje. S podporou chn Zlat hordy do
roku 1269 postupn zskal mocenskou pevahu ve stedn
Jansk sprvn praxe mla hlubok vliv na nsledujc i Asii a zahjil vlku s Chubilajem a lchny.
Ming, kter pevzala jej dlen e na provincie a adaptoChajdu bojoval proti i Jan a do sv smrti roku 1301.
vala pro sv poteby jej systm vojenskch koloni.* [11]
Nucen bojovat na dvou frontch, neml dostatek sil k pemoen lchn ani janskch armd. Jansk vojska v ele
s Chubilajovm synem Nomuchnem zase nebyla schop34.5 Politika a ekonomika
na proniknout do stedn Asie. Vlka se pak na nkolik let
omezila na mstn srky. Roku 1278 Nomuchnv bratranec Tog Temr a Mngkeho syn iregi zajali Nomuchna
34.5.1 Chubilajova vlda
a dva dal ingisovce, nae peli k Chajduovi, kter pak
mohl ovldl vtinu Mongolska vetn Karakorumu. Vzpt ho nov jansk armda v ele s nejlepm Chubilajovm vojevdcem Bajanem zahnala zpt na zpad. Roku
1285 vypuklo protijansk povstn v Tibetu, podporovan
Chajduem.* [25] O dva roky pozdji po dohod s Chajduem proti Chubilajovi v Mandusku povstali Najan, Kadan a
ihtur, potomci ingischnovch bratr. Souasn Chajdu
obsadil zpadn Mongolsko. Bhem dvou let vak jansk
vojska rozdrtila neptele a obnovila vchoz stav. Dal velkou ofenzvu podnikl Chajdu roku 1297, ani tehdy se vak
nedokzal v Mongolsku udret.
Chajduv syn a nstupce ebar i hlava stedoasijskch agatajovc Duva se roku 1303 rozhodli skonit vlku. Nsledujc rok byl po desetiletch boj uzaven mr. Chubilajv nstupce Temr byl ociln uznm velikm chnem
a nejvym vldcem mongolsk e, faktick samostatnost
zpadnch ulus vak tm nebyla dotena.
Chubilaj na lovu. nsk dvorn mal Liou Kuan-tao, cca 1280.
Dobyt e Sung a dal expanze
Po vtzstv ve vlce s Arik-bukou Chubilaj zaal vldnout Zatkem 70. let Chubilaj zahjil soustedn tok proti s velkou sebedvrou. Roku 1266 pikzal postavit novou i Sung v jin n. Roku 1273 jeho lostvo zablokovalo
34.5. POLITIKA A EKONOMIKA

Jang-c-iang a armda oblhala Siang-jang, posledn pekku brnc mu v ovldnut povod Jang-c-iang. Roku
1275 stoticetitiscov sungsk armda pod velenm kancle ia S'-tao utrpla porku od janskch vojsk. Roku
1276 u byla velk st zem jinch Sung pipojena k
i Jan. Roku 1279 armda e Jan veden nskm generlem ang Chung-fanem zlomila posledn sungsk odpor v bitv u Ja-menu jin od Kantonu, co pineslo konec
sungsk e a sjednocen ny, poprv od dob tchangsk
e, nicmn pod mongolskou vldou.
Po zaloen e Jan byl Chubilaj pod tlakem mnohch poradc, poadujcch dal roziovn sfry vlivu janskho sttu prostednictvm obnoven tradinho nskho tributrnho systmu. Nicmn pokusy poddit si okoln zem narazily na odpor ob mongolsk invaze do Japonska,
tok na Vietnam, ani vylodn na Jv nedoshly spchu.
Podailo se zdit loutkov stt v Myanmaru, co destabilizovalo zdej politickou situaci a vedlo k anarchii.
Vnitn politika a hospodstv
117
byla rozdlena na tyi skupiny: Mongoly, Se-muy, severn
any a jin any.
Vlda provedla rozshl veejn prce. Bylo postaveno
nov hlavn msto Ta-tu (Chnbalyk) na mst dnenho
Pekingu, odkud vychzel rekonstruovan Velk kanl. I
dal pozemn a vodn cesty byly rekonstruovny a zlepeny.
K ochran obyvatelstva ped hladomorem vlda shromdila rezervy obil ve sttnch spkch. Tato obchodn orientovan opaten povzbudila pozemn i nmon obchod v Asii
a usnadnila kontakt s okolnmi zemmi. nt odbornci
se na zpad astnili zavlaovacch projekt. Z kontakt
se zpadem zskali nt rolnci irok i jin potravinsk
plodiny a metody jejich ppravy. Marco Polo, kter slouil jako ednk v jeho sprv, pipomn mezi kladnmi
strnkami Chubilajovy vldy i osvobozen poddanch od
dan v tkch dobch, stavby nemocnic a dtskch dom
pro sirotky, rozdlovn potravin mezi chudinu. Tak podporoval vdu a nboenstv a energicky podporoval obchod
po Hedvbn stezce, umoujc kontakty mezi Vchodem
a Zpadem.
Jansk vlda zavedla dvoj systm zdann. Na severu

kombinovala da z hlavy se odvody v zrnu, materilu a
V kontrastu ke svm pedchdcm, Chubilaj strukturu
povinn prci. Na jihu odvdli rolnci dvakrt ron povldnch ad pevzal od nskch stt a zmnil je smzemkovou da a emeslnci da ze zisku. Velk kanl byl
rem k vt centralizaci moci.
rekonstruovn, vznam si podrel i nmon obchod. Nmon cesta byla pouvna i pro dovoz obil z povod Jangc-iang do metropole (ron 175 tisc tun re) zen
dopravnm adem (cchao-jn '-s', ). Kvetl vnitroasijsk dlkov obchod. Nicmn zisky z nho zstaly
v rukou nenskch obchodnk, ppadn mongolsk vldnouc elity a nepisply k bohatstv obyvatelstva zem, pouze vedly k zven rozdl mezi bohatmi a chudmi, co
nepisplo ke stabilit sttu. Paprov mna byla dlouho stabiln, asem vak neuven emise zpsobila inaci.* [26]
Pomoc potebnm v n. Miniatura z Knihy o velikm chnu (kolem 1330).
Chubilaj poslil svoji moc cestou centralizace vldy zaujal postaven absolutnho vldce, v kontrastu ke svm pedchdcm. i rozdlil na provincie, kad zahrnovala zem dvou a t dnench nskch provinci. Jeho model rozdlen sttu na provincie se stal vzorem i pro nsledujc e
Ming a ching. Chubilaj reformoval tak mnoh dal sttn
a hospodsk struktury, pedevm daov systm. Snail
se nu ovldat tradinmi nskmi postupy, a uznal, e k
fungovn sttn sprvy v n je nutno vyuvat slueb n- Jansk sttovka z roku 1287 (vpravo) a jej tiskov forma.
skch poradc a ednk, tebae se na n nespolhal absolutn. an ovem byli politicky diskriminovni. Tm Roku 1273 vlda uvedla do obhu sttovky znm jako
vechny dleit posty byly obsazeny Mongoly. Spolenost chao (). Paprov penze byly v n vyuvny i d-
118
KAPITOLA 34. E JAN
ve; od roku 960 je tiskla vlda e Sung, kvli nedostatku 34.5.3 Pozdn Jan
mdi k odlvn minc. Nicmn za Sung obhaly zrove
s mincemi. e Jan byla prvnm sttem uvajcm paprov penze jako dominantn prostedek smny. Papr na Posledn roky e byly poznamenny povstnmi a hladomorem. Jant csaov postupem doby ztrceli vliv na
penze se zskval z kry moruovnk.
ostatn zem bval mongolsk e; Mongolov zstav za
Velkou nskou zd v nich vidli any. Postupn ztratili
moc i v n. Vldy csa byly krtk, naplnny intrika34.5.2 Prvn nstupci Chubilaje
mi a soupeenm. Oddleni od relnho vkonu vldy, byli
Nstupnictv bylo v i Jan problmem vyvolvajcm vldci vzdleni armd i lidu. nu suovaly rozepe uvnit
mnostv vnitnch boj. Pote vznikly u koncem Chubi- mongolsk elity a rebelie an; bandit niili zemi bez
lajovy vldy. Chubilaj zpotku prohlsil nslednkem sv- odporu ze strany slabch janskch vojsk.
ho nejstarho syna inkima, ale ten zemel u roku 1285
za ivota svho otce. Proto se nstupcem Chubilaje stal
inkimv syn Temr (ldejt-chn, vldl 12941307).
Temrova vlda nepinesla dn zvltn spchy a zanechal i zhruba v tme stavu, v jakm ji pevzal od
Chubilaje. Pokraoval v hospodskch reformch zapoatch Chubilajem, e se vzpamatovala z nespch minul
vldy, pedevm z porky ve Vietnamu. Temrova vlda
podporovala konfucinstv po nstupu na trn csa vydal
nazen pikazujc uctvat Konfucia. Souasn mongolsk
dvr odmtl souhlasit se vemi konfucinskmi pravidly.
Temr se tak vzdal politiky pronsledovn taoismu, zaveden Chubilajem, a roku 1294 zakzal vrobu a prodej
alkoholickch npoj. Jeho vlda se nesnaila vybrat maximum dan za kadou cenu a bhem jeho panovn byla cel
e nkolikrt osvobozena od dan. Roku 1302 byly ureny
nov sazby dan a vbr dan pes stanovenou vi byl zakzn. Finann situace e se bhem jeho vldy zhorila
a penn rezervy sttu klesly, co zpsobilo pokles dvry
ve sttovky.
Nehled na pednosti svho panovn trvala vlda idebaly pouze dv lta (13211323); skonila sttnm pevratem
pti knat. Ti na trn dosadili Jesn Temra, kter byl tak zabit pot, co neuspokojil jejich nroky. Do vldy Jesn
Temra v n nevznikala vt povstn, ale pot jejich poet i sla rostly. Rebelie zhorovaly nann problmy vldy,
kter se snaila zskvat penze prodejem hodnost a funkc,
zvyovnm dan, ale tak sniovnm vdaj.
Po smrti Jesn-temra v ang-tu roku 1328, se moci v Ta-tu
zmocnil El Temr a povolal do metropole Tug Temra, kter byl vzpt prohlen csaem. Souasn se Radibag, syn
Jesn-temra, stal csaem v ang-tu jako kandidt Dauletcha, ministra zemelho csae. S podporou knat a ednk severn ny a nkterch dalch len dynastie v obansk vlce roku 1329 zvtzil Tug Temr. Pot se vzdal
trnu ve prospch svho bratra Choily, podporovanho
agatajovm potomkem Eldi-gidejem a pivtal ho v Tatu. Nicmn Choila zemel o tyi dny pozdji, pravdpodobn otrven El Temrem, a Tug Temr se vrtil na trn.
Csa z pozice vrchnho vldce vech mongolskch ulus
oivil styky s ostatnmi stmi mongolsk e Zlatou hordou, lchny i stedoasijskmi chanty. Fakticky vak byl
pouze loutkou El Temra, kter v rozshl istce odstranil
stoupence Choily. V regionech zatm rostla moc mstnch
vojenskch nelnk.
Po smrti Temra na trn nastoupil Chajsan. Oproti svmu

pedchdci nepokraoval v Chubilajov dle, ale spe ho
odmtal. Zkladem politiky, novho kurzu, byla penn
reforma. Bhem jeho krtkho panovn (13071311) vlda pociovala nann problmy, zsti kvli patnm rozhodnutm prosazench csaem. V dob jeho smrti se e Zatmco ednky dil El Temr, csa Tug Temr se vnoJan nalzala v tk nann situaci a vlda narazila na li- val podpoe kultury. Psal poezii, maloval. Podporoval kondovou nespokojenost.
fucinstv a nsk jazyk.* [27] Zaloil Literrn akademii
tvrt jansk csa Ajurbarwada byl kompetentn vldce. (), kter zkompilovala a publikovala adu
Byl prvn mezi nstupci Chubilaje, kter aktivn podpo- knih, nejdleitj z nich byl sbornk ing-' ta-tien (
roval a pijmal nskou kulturu, m vzbudil odpor sti ). Podporoval u Siho neokonfucianismus, sm vak
mongolsk elity. Byl kem nskho konfucina Li Menga. byl buddhistou.
Provedl adu reforem, vetn zruen sttnho sekretaritu, Po smrti Tug Temra roku 1332 a jeho nstupce Rininbala
co s sebou pineslo popravu pti vysokch sttnch edn- tho roku, byl z Kuang-si povoln tinctilet Togon
k. Ponaje rokem 1313 obnovil sttn ednick zkouky, Temr a dosazen na trn. Kancl Bajan odstranil opozikter ovovaly znalost dleitch historickch dl. Za je- ci vi novmu csai, uzaven Akademii Chan-lin a zruho vldy bylo vydno mnostv zkon a publikovna nebo il ednick zkouky, ale roku 1340 byl popraven. Mopeloena ada nskch knih a prac.
ci se chopil Togto. Projevil se jako aktivn politik: obnoidebala, syn a nstupce Ajurbarwady, pokraoval v politice vil zkouky, snil dan a zahjil opravy Velkho kanlu.
svho otce. Reformoval vldu v souladu s konfucinskmi Roku 1355 byl tak popraven v dsledku dvorskch intrik
principy s pomoc znovu dosazenho kancle Bajdua.
a stedn vlda pak ztratila kontrolu nad zem. Na severu
34.6. ODKAZY
119
zem nyn ada vojevdc vedla nezvislou politiku, mezi goly porazila, jejich chn Togus Temr byl na tku zabit
nimi vynikli Bolod Temr, agan Temr a Kk Temr.
Arik-bukovm potomkem Jesderem, kter se stal novm
Ve druh polovin vldy Togon Temra vlna povodn, hla- chnem, ale vzdal se csaskho titulu. V dalch stoletch se
domor, epidemie, inace a nucen obyvatelstva k opravm ve vztazch s Ming stdala obdob vlek a mrov kovodnch dl vyvolaly odpor obyvatelstva k reimu. Roku existence. Moc velikch chn z ingisova rodu klesla, jed1351 z lidov nevole vzniklo povstn rudch turban. Po- not mongolskho chantu brnily rozpory mezi zpadnmi
vstalci zaloili v povod Jang-c-iang nkolik stt. V bo- Mongoly Ojraty a vchodnmi Mongoly, mnohdy podnjch mezi nimi i s projanskmi vojevdci se prosadil u covan mingskou diplomaci. Oslaben Mongolsko bylo v
17. stolet postupn pohlceno manduskou ching, kteJan-ang, sdlc v Nankingu. Roku 1363 doshl dominanr
opt sjednotila nu, Mongolsko i Mandusko v jedno
ce v jin n, postupn ji dobyl a potkem roku 1368
imprium.
vyhlsil novou nskou i Ming a zahjil ofenzvu proti
severn sti zem. Na podzim tho roku padlo Ta-tu, a
pt rok vyhnal janskho csae i z ang-tu. Togon Temr
zemel roku 1370 v Jing-changu, severn od Velk nsk 34.6 Odkazy
zdi (v dnenm Vnitnm Mongolsku). Hodnost csae a velikho chna pevzal jeho syn Ajuiridara. Ten musel pod 34.6.1 Poznmky
tlakem mingskch armd ustoupit na sever pes Gobi do
[1] Podle Kradina* [5] s odvolnm na Langloise* [6] ilo roku
Karakorumu.
Mongolsk moc se jet drela na jihozpad ny v Jnnanu, kde vldl Chubilajv potomek Basalawarmi, a do
roku 1381, kdy podlehla invazi mingskch vojsk.
34.5.4
Severn Jan
1290 v i Jan cca 1 milin Mongol, stejn Se-mu, 10

milin Chan (tj. severnch an, Dren, Kitan) a
60 milin jinch an.
34.6.2
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Yuan Dynasty na anglick Wikipedii.
[1] ROSSABI, Morris. The reign of Khubilai khan. In FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 6: Alien regimes and border states, 9071368. Cambridge : Cambridge University Press, 1994. [dle
jen Rossabi (1994)]. ISBN 0521243319, 9780521243315.
S. 423. (anglicky)
Nslednick stty mongolsk e, stav v 15. stolet
Po pdu Jing-changu roku 1370 se jansk csa sthl do

Mongolska. Podle nsk historiograe dynastie Jan ztratila mandt nebes a jejm legitimnm nstupcem se stala od
roku 1368 dynastie Ming. Janskm vldcm v Mongolsku
pro odlien pidlili nzev Severn Jan. Mongolt csai Severn Jan se ovem nadle povaovali za legitimn
vldce nejen Mongolska, ale i ny a v dynastii Ming vidli
uzurptory.
Mingsk armda, ve snaze podrobit si vechna jansk zem, zatoila roku 1372 ve tech smrech na Mongolsko,
ale tentokrt Mongolov veden velikm chnem a csaem
Ajuiridarou a jeho vojevdcem Kk Temrem any
rozhodn porazili. Mingsk e byla schopna obnovit tok
a roku 1380, kdy jej armda vyplenila Karakorum, rozhodujc vtzstv ji vak unikalo a do roku 1388, kdy Mon-
[2] , .
. In , ..
- . . : , 1977. S.
325. (rusky)
[3] MOTE, Frederick W. Chinese society under Mongol rule, 1215-1368. In FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 6: Alien regimes and border states, 907-1368. Cambridge : Cambridge
University Press, 1994. [dle jen Mote]. ISBN 0521243319,
9780521243315. S. 588. (anglicky)
[4] , . .
Peklad . . . - : , 2009.
479 s. [dle jen (2009)]. ISBN 978-5-8071-03260, 978-5-8071-0335-2. S. 122. (rusky)
[5] , H.H.; , ..
-. . : . ., 2006. 557 s. ISBN
5-02-018521-3. S. 426. (rusky)
[6] In LANGLOIS, John. China Under Mongol Rule. Princeton : Princeton University Press, 1981. ISBN 0783764979,
9780783764979. S. 15. (anglicky)
120
[7] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2011-10-26]. Kapitola [http://www.chinaknowledge.de/History/Terms/titles.
html Chinese History - Yuan Dynasty (1279-1368) literature, thought, philosophy]. [dle jen Theobald]. Dostupn
online. (anglicky)
[8] Theobald. [cit. 2011-10-26]. Kapitola Chinese History - Yuan Dynasty (1279-1368) arts.
[9] Gregory G.Guzman - Were the barbarians a negative or positive factor in ancient and medieval history?, The historian
50 (1988), 568-70
[10] Thomas T.Allsen - Culture and conquest in Mongol Eurasia,
211
KAPITOLA 34. E JAN
[25] (2009), s. 342.

[26] Theobald. [cit. 2011-10-26]. Kapitola Chinese History - Yuan Dynasty (1279-1368) economy.
[27] MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800.
Cambridge, Massachusetts : Harvard University Press,
2003. 1136 s. ISBN 0-674-01212-7. S. 471. (anglicky)
34.6.3
Literatura
, . XIII XIV . . :
, 1983. (rusky)
[12] Rossabi (1994), s. 460.
FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C., a kol.

The Cambridge History of China. Volume 6: Alien regimes and border states, 907-1368. Cambridge
0521243319, 9780521243315. (anglicky)
[13] LESLIE, Donald Daniel. The Integration of Religious Minorities in China: The Case of Chinese Muslims [online]. The
Fifty-ninth George Ernest Morrison Lecture in Ethnology,
1998, [cit. 2010-11-30]. S. 12. Dostupn online. (anglicky)
PALT, Augustin; PREK, Jaroslav. Stedovk na : Spolenost a zvyky v dob dynasti Sung a Jan.
1. vyd. Praha : DharmaGaia, 2001. 376 s. ISBN 8085905-39-6.
[11] C.P.Atwood- Encyclopedia of Mongolia and the Mongol

Empire, p.611
[14] Elverskog, s. 233.

[15] GLADNEY, Dru C. Muslim Chinese: ethnic nationalism in
the People's Republic. 2, illustrated,. vyd. Cambridge, MA
: Council on East Asian Studies, Harvard University, 1991.
Dostupn online. ISBN 0674594959. S. 234. (anglicky)
[16] HSIAO, Ch'i-Ch'ing. Mid-Yuan politics. In FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of
China Volume 6: Alien regimes and border states, 9071368. Cambridge : Cambridge University Press, 1994. ISBN
0521243319, 9780521243315. S. 491492. (anglicky)
[17] ENDICOTT-WEST, Elizabeth. The Yuan government and
society. In FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The
Cambridge History of China Volume 6: Alien regimes and
border states, 907-1368. Cambridge : Cambridge University
Press, 1994. [dle jen Endicott-West]. ISBN 0521243319,
9780521243315. S. 587. (anglicky)
[18] XU, Shuan; OLIVOV, Lucie. Vvoj sprvnho systmu v
n. Praha : Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5.
S. 6364.
[19] Endicott-West, s. 588.
[21] Theobald. [cit. 2011-10-26]. Kapitola Chinese History - Yuan Dynasty (1279-1368) map and geography.
[23] Endicott-West, s. 593595
34.6.4
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e Jan ve

Wikimedia Commons

guide for China studies [online]. [cit. 2011-04-20].
Kapitola Chinese History - Yuan Dynasty (12791368). Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 35
e Liao
e Liao (kitansky: Mos Jlud; mongolsky ;
nsky pchin-jinem Lio Cho, znaky zjednoduen ,
tradin ) neboli e Kitan (kitansky: Mos diau-d
kitai huldi gur; mongolsky , ;
nsky pchin-jinem Qdn Gu, znaky zjednoduen
, tradin ) byl kitansk stt existujc v letech
9071125 v Mandusku a stech severn ny, Mongolska
a ruskho Dlnho vchodu.
35.1 Historie
ale do boj vraznji nezashla.

st kitanskch bojovnk, druina lena panovnickho rodu Jie-l Ta-a a posdka pevnosti Che-tchun na ece
Orchon ve stednm Mongolsku, roku 1129 ustoupila ped
inskmi vojsky do Sedmi ve stedn Asii. Zaloili zde
nov stt, Karakitansk chant s centrem v Balasagunu, kter petrval do roku 1218, kdy byl dobyt armdou Mongolsk
e.
35.2
Odkazy
Za rok vzniku e Liao je povaovn rok 907, kdy se Apao-i stal velikm chnem kitanskho sttu a souasn v 35.2.1 Reference
n zanikla e Tchang. A-pao-i se roku 916 prohlsil csaem e Liao, ji pedtm zahjil expanzi kitanskho st- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Liao Dytu, kdy si podrobil Tataby, kmeny severnho Manduska, nasty na anglick Wikipedii.
Dreny v Pmo a nakonec roku 926 i Parhe ve vchodnm Mandusku a severn Koreji. Pozdji Kitan zskali [1] TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M.; HALL, Thomas
D.. East-West Orientation of Historical Empires and Mojet estnct kraj v severn n (okol Pekingu). nsk
dern States. Journal of World-Systems Research. prosinec
e Sung a korejsk Korjo vyplcely Kitanm tribut.
2006, ro. 12, s. 2, s. 219229. Dostupn online.
Napt mezi tradinm kitanskm uspodnm spolenosti

a sttu a nskmi praktikami a postupy prosazovanmi liaoskmi panovnky bylo urujcm rysem politickho ivota 35.2.2 Literatura
e. Toto napt vedlo k srii kriz pi een nstupnictv;
csaov e Liao dvali pednost nskmu zvyku nstup GERNET, Jacques. A history of Chinese civilization.
nictv prvorozenho syna, kdeto velk st kitanskch elit
stla za tradin volbou nejvhodnjho kandidta. Dualis0-521-24130-8.
mus kitanskch a nskch postup se projevil i v admi FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C., a kol.
nistrativ, kdy A-pao-i zdil dv paraleln vldy. Severn
The Cambridge History of China : Volume 6 : Alisprva dila kitansk a nensk oblasti podle kitanskch
en regimes and border states, 907-1368. Cambridge
zpsob, zatmco jin ady spravovaly oblasti osdlen
any pi pouit tradinch nskch ednch postup.
0521243319, 9780521243315. (anglicky)
Rozdly mezi any a Kitany existovaly i ve spoleenskm
uspodn; v kontrastu k jasn podzenmu postaven n JOHNSON, Linda Cooke. Women of the Conquest Dyskch en mly Kitanky lep postaven v rodin i spolenasties. Honolulu : University of Hawai'i Press, 2011.
nosti.
ISBN 9780824834043.
e Liao byla zniena Dreny, kte roku 1115 povstali,
KANE, Daniel. The Kitan Language and Script. Leizaloili i in a v desetilet vlce dobyli cel Liao. Roku
1121 uzavela protikitansk spojenectv s iny e Sung,
den : Brill, 2009. ISBN 9789004168299.
121
122
KAPITOLA 35. E LIAO
MOTE, F. W. Imperial China: 9001800. Harvard :

Harvard University Press, 1999. ISBN 0-674-012127.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao: An Architectural Tradition in the Making. Artibus Asiae. 1994,
ro. 54, s. 1/2, s. 5-39. Dostupn online.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao architecture.
Honolulu : University of Hawai'i Press, 1997. ISBN
9780824818432.
WITTFOGEL, Karl A. History of Chinese Society Liao (907-1125). [s.l.] : Transactions of the American
Philosophical Society, 1946. Dostupn online.
XU, Elina-Qian. Historical development of the predynastic Khitan. Helsinki : University of Helsinki,
2005. Dostupn online. ISBN 9521004983.
35.2.3
Extern odkazy

guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-08]. Kapitola Chinese History - Liao Dynasty (907-1125).
Kapitola 36
e Sung
e Sung byl nsk stt existujc v letech 9601279.
Pedchzelo mu obdob pti dynasti a deseti , nsledovna byla na severu ny drenskou in, na jihu
mongolskou Jan. Byla prvnm sttem svta, kter tiskl
paprov penze a prvnm nskm sttem, kter vybudoval
stl nmonictvo. Jej armda pouvala steln zbran a
nmonci se orientovali podle kompasu.
je 100 milin obyvatel ny.* [6] Dramatick nrst populace podntil ekonomickou revoluci v sungsk n. Rst
populace tak pispl k postupnmu stupu centrln vldy
od psn regulace trn ekonomiky, naopak rostl vliv loklnch elit, tzv. dentry, na mstn sprvu. ednci na okresn a regionln rovni zviseli na dentry a jej spoluprci,
sponzorstv a dohledu na mstech.
Sungsk obdob se dl na dv odlin periody: Severn

Sung a jin Sung. V obdob Severn Sung (9601127)
zahrnoval sungsk stt vtinu ny, hlavnm mstem byl
Pien-ing (dnen Kchaj-feng). Jin Sung (11271279) je
oznaen pro dobu, kdy byla sungsk e omezena na jin
nu. Sever toti dobyla drensk e in. Hlavn msto
Sungov penesli do Lin-anu (dnen Chang-ou). Pestoe
Jin Sungov ztratili kontrolu nad tradin kolbkou nsk
civilizace v povod lut eky, zstali bohatm sttem, kter ml 60 % nsk populace a vtinu nejproduktivnjch
pozemk.* [1] Po stupu na jih e Sung znan zvtila
svou nmon moc vyuvanou k obran pobe i k vpravm do cizch zem.
Sungsk spolenost byla pln ivota; msta mla iv zbavn tvrti, pslunci elit shromaovali vzcn umleck dla, kter obdivovali a obchodovali s nimi, lid se msili na veejnch slavnostech i v soukromch klubech. en literatury a vdomost podpoilo brzk objevenm tisku
z devnch desek a v 11. stolet vynlez tisku pohyblivmi literami. Technologie, vda, losoe, matematika, inenrstv a dal intelektuln innosti v i Sung vzkvtaly.
Filosofov jako cheng I a u Si oivili konfucianismus
novm vkladem, ovlivnnm idely buddhismu a kladli
draz na novou organizaci klasickch text, m poloili zklady neokonfucianismu. Akoliv ednick zkouky v
n existovaly u v i Suej, za Sung se staly opravdu
V bojch s Dreny a pozdji Mongoly sungt an vznamnmi a byly hlavnm faktorem vedoucm ke zmn
revolunm zpsobem rozvinuli nov vojensk technolo- aristokratick elity na elitu byrokratickou.
gie, zdokonalili pedevm zbran vyuvajc steln prach.
Roku 1234 byla e in dobyta Mongoly, kte tak zskali
kontrolu nad severn nou, co pineslo zhoren vztah s 36.1 Politika
Jinmi Sungy. Mngke, tvrt velik chn Mongolsk e,
zemel roku 1259 pi dobvn Che-ou (dnes v chung- 36.1.1 Severn Sung, 9601127
chingu). Novm chnem byl prohlen jeho mlad bratr
Kublaj, kter se roku 1271 prohlsil i csaem e Jan.* [2] Csa Tchaj-cu (vldl 960976) sjednotil nu, kdy dobyl
O osm let pozdji Kublaj denitivn porazil sungsk vojska, ostatn nsk csastv a krlovstv. Tm ukonil obdob pti
dobyl celou i Sung a sjednotil nu.* [3]
dynasti a deseti . Ve mst Pien-ing, dnenm KchajBhem 10. a 11. stolet se poet obyvatel ny zdvojn- fengu, vytvoil silnou centrln vldu celho impria. Podsobil. Zapinily to mimo jin rst plochy rovch pol porou ednickch zkouek, tedy vbrem sttnch ednve stedn a jin sti zem, rozen brzy dozrvajc r- k podle jejich schopnost, nikoliv podle aristokratickho
e z jin a jihovchodn Asie a vytven pebytk potra- pvodu i vojenskch zsluh, zajistil stabilitu administrativin.* [4]* [5] Podle zznam ze stn lidu v obdob Severn vy. Tak podporoval projekty zabezpeujc efektivn koSung mla e cca 50 milion obyvatel, tedy vce ne e munikaci nap impriem. Jednm takovm bylo sestaveChan a Tchang. Tato data pochzej z Dvaceti ty histori. n velkho atlasu, sloenho z detailnch map jednotlivch
*
Nicmn modern odhady populace obdob Severn Sung provinci a mst. [7] Krom toho Tchaj-cu podncoval i vdu a technologick inovace, napklad zbudovn hodinov
123
124
KAPITOLA 36. E SUNG

co vietnamsk vojska utrpla vn ztrty pi njezdu na
Kuang-si, sungsk generl Kuo Kchuej (10221088) pronikl a k Thng Long (dnen Hanoj).* [18] Tk ztrty na
obou stranch pohnuly vietnamskho velitele Thng Kita (10191105) k zahjen mrovch jednn; nakonec byla
roku 1082 obsazen zem vymnna i s vlenmi zajatci.* [19]
Prvn sungsk csa Tchaj-cu (vldl 960976), neznm mal kolem roku 1000
ve s orlojem, kterou navrhl a postavil ang S-sn.* [8]

Sungsk dvr udroval diplomatick vztahy s indickou
lskou , ftimovskm chalftem, rvidaja
v dnen Indonsii a chantem Karachnovc a dalmi zemmi, kter byly tak obchodnmi partnery e.* [9]* [10]* [11] Avak byli to nejbli soused ny, kte mli nejvt vliv na jej domc a zahranin politiku.
U od potku Sungov kolsali mezi vlenm a diplomatickm jednnm s kitanskou Liao na severovchod a
tangutskm sttem Zpadn Sia na severozpad. Sungsk
stt pouil vojenskou slu k pokusu o zatlaen Liaa a znovuzskn estncti prefektur na severovchod ny, zem pod kontrolou Kitan, je bylo st vlastn ny.* [12]
Avak sungsk sly byly armdami e Liao odraeny a naopak Kitan kadoron podali ton vpady na sever e Sung dokud roku 1005 ob strany nepodepsaly mrovou
dohodu z chan-janu. Sungov byli nuceni platit Kitanm
tribut. Pro sungskou ekonomiku pedstavovaly platby jen
malou zt, ovem e Liao byla na dovozu mnostv zbo
z sungsk ny siln zvisl.* [13] Vznamnj bylo uznn e Liao Sung jako diplomaticky rovnoprvn.* [14]
Sungov doshli potkem 11. stolet nkolika vojenskch
vtzstv nad Tanguty, nsk spchy vyvrcholily taenmi
generla, vdce a sttnka en Kchua (10311095).* [15]
Vlka vak skonila nespn, kdy env rival ve velen vojsk neuposlechl rozkazy, a vechna zem dobyt na
Tangutech byla ztracena.* [16] V letech 10751077 vedla
e Sung vlku s Vietnamem, vyvolanou hraninmi spory
a sungskm peruenm vzjemnho obchodu.* [17] Pot,
Bhem 11. stolet politick rivalita rozdlovala sungsk

dvr skrze rzn nzory ministr na pstupy, mnn a politiky tkajc se nakldn s komplexn spolenost a prosperujc ekonomikou sungsk e. Idealistick kancl Fan
ung-jen (9891052) byl prvn, kdo se setkal s rozhoenm odporem pi pokusech o zaveden reforem, toti zdokonalenm systmu vbru ednk, zvenm plat nich ednk a zavedenm nannch podpor pro nadan kandidty ednickch zkouek, kter umonily rozit
okruh lid s pstupem ke vzdln a pak adm.* [20] Pot,
co byl Fan donucen odejt z adu, se stal kanclem Wang
An- (10211086). S podporou csae en-cunga (vldl
10671085) Wang An-oste kritizoval vzdlvac systm
a sttn byrokracii. Ve snaze o een problm s korupc a
nedbalost zavedl adu reforem, souhrnn nazvanch Nov
politika. Nov politika zahrnovala reformu pozemkov
dan, zzen sttnch monopol na vybran druhy zbo,
podporu mstnch milic a zaveden vych poadavk pro
ednick zkouky, piem se je snail orientovat na praktick dovednosti nutn ke spravovn zem.* [21] Reformy
promleli a prosazovali Wangovi stoupenci, skupina podporujc novou politiku (sin-fa); oponovali jim konzervativci soustedn kolem historika a kancle S-ma Kuanga
(10191086).* [22] Jak jedna z frakc zskala pevahu ve
vld, zaala odvolvat stoupence protivn skupiny a poslala je spravovat pohranin regiony daleko od metropole.* [21] Jednou z prominentnch obt istek byl bsnk a
sttnk Su (10371101), uvznn a nakonec vypovzen z hlavnho msta za kritiku Wang An-ovch reforem.* [21]
Sungsk vlda dlouho zstvala politicky rozdlen a soustedila se na sv vnitnch zleitosti, nakonec si vak nov udlosti na severu ve stt Liao zskaly jej pozornost.
Dreni, kmenov svaz podlhajc i Liao, se roku 1115
vzbouil proti Liao a zformoval vlastn stt, i in.* [23]
Sungsk ednk Tchung Kuan (10541126) doporuil csai Chuej-cungovi (11001125) uzavt alianci s Dreny
a spolen zatoit na i Liao a zcela ji zniit. Sungsk
tok na Liao byl nespn a e Tin do roku 1125 zniila
Liao vlastnmi silami. Dreni navc zaregistrovali patn
vkon a vojenskou slabost sungsk armdy; po dobyt Liao
okamit zruili spojenectv s Sung a roku 1125 vpadli
na sungsk zem. Pi dalm vpdu roku 1127 insk armda dobyla hlavn msto e Sung Pien-ing a zajala bvalho csae Chuej-cunga i jeho nstupce csae chin-cunga
s vtinou csaskho dvora.* [23] Zbvajc sungsk sly se
36.1. POLITIKA
peskupily pod vedenm novho csae Kao-cunga (1127
1162) a sthly se jin od eky Jang-c-iang do Lin-anu
(dnen Chang-ou), kter se stal novm hlavnm mstem
e. insk dobyt severn ny a k ece Chuaj a pesun
metropole na jih je dlc arou mezi obdobm Severn a
Jin Sung.
36.1.2
Jin Sung, 11271279
na roku 1142: e Sung e in e Si Sia e Nan-ao
Akoliv oslabeni a zatlaeni na jih za eku Chuaj, Jin Sungov nali nov zpsoby, jak podpoit svou silnou ekonomiku a obhjit svou samostatnou existenci proti i in.
Mli schopn vojensk velitele, jako napklad Je Feje a
Chan -unga. Vlda podporovala masivn vstavbu lod
a projekty rozen pstav, konstrukci majk a budovn sklad s myslem podpoit nmon obchod se zahranim a hlavn nsk pstavy chan-ou, Kuang-ou a
Sia-men, m podporovala nsk obchod.* [24]* [25]* [26]
K ochran a podpoe zstup lod plujcch na nmonch
cestch ve vodch Vchodonskho a lutho moe (do
Koreje a Japonska), jihovchodn Asie, Indickho ocenu
a Rudho moe, bylo nutn vytvoit sttn stl nmonictvo.* [27] Sungsk vlda vytvoila prvn nsk stl lostvo
roku 1132,* [26] velitelstv umstila do Ting-chaje.* [28] Se
stlm lostvem byli Sungov pipraveni postavit se inskmu toku na ece Jang-croku 1161, v bitvch u Tchangtao a u Cchaj-. V tchto soubojch sungsk nmonictvo
vyuvalo kolesov lod vyzbrojen trebuchety vrhajcmi
bomby.* [28] Pestoe insk lostvo mlo 70 tisc mu
na 600 lodch a Sungov pouze 3 tisce mu na 120 lodch,* [29] sungt nmonci zvtzili v obou bitvch v dsledku destruktivn moci jejich bomb, plnnch stelnm
125
prachem, a rychlch tok kolesovch lod.* [30] Sla nmonictva pot jet rostla. Stolet po zaloen mlo sungsk nmonictvo 52 tisc mu.* [28] Sungsk vlda zabavila st pozemk vlastnnch dentry s clem zskat prostedky pro vojensk ely, co zpsobilo nespokojenost
postiench a ztrtu loajality vedouc vrstvy sungsk spolenosti, nicmn ani to nepimlo vldu zastavit ppravu
obrany.* [31]* [32]* [33] Sttn nance trply tm, e mnoho bohatch pozemkovch vlastnk, nkte z nich pmo
zaujmali msta ve sttn sprv, vyuvalo sv konexe a znmosti s ednky k zskn daovch vjimek a osvobozen
od dan.* [34]
Jin Sungov se spn brnili inm, ale na potku 13.
stolet se ve stepch na sever od e in objevil nov siln neptel, Mongolov. Mongolov veden ingischnem
zatoili na i in roku v letech 1205 a 1209, kdy provedli velk njezdy v pohrani a roku 1211 i in napadla velk mongolsk armda.* [35] insk vlda byla donucena k poddn se a placen tributu Mongolsk i; kdy
vak inov nhle pesunuli sv hlavn msto z Pekingu do
Kchaj-fengu, Mongolov to vidli jako vzpouru.* [36] Pod
vedenm chna gedeje mongolsk vojsko dobylo ob e
mezi Mongolskem a Jinmi Sungy drenskou i in
a tangutskou i Zpadn Sia.* [36]* [37] Mongolov si navc podrobili Koreu, chalft Abbsovc a Rusko. Sungov
byli zprvu spojenci Mongolsk e, ale aliance se rozpadla
pot, co Sungov pi kolapsu in obsadili inskou metropoli Kchaj-feng, Luo-jang a chang-an. Mongolskch chn
Mngke vythl proti i Sung a v S-chuanu dobval jedno msto za druhm, 11. srpna 1259 vak zemel ped branami Che-ou (dnes st chung-chingu).* [38] Mngkeho smrt a nsledn spory o nstupnictv a obansk vlka
mezi bratry Arik-bukou a Chubilajem pimly dalho Chubilajova bratra Hleg ke staen hlavnch mongolskch sil
na Blzkm vchod z cesty do Egypta na vchod, co vedlo k porce Mongol Mamlky u Ajn Dalt. Hleg vak
nebyl schopen pomoci Chubilajovi, protoe jeho sly vzala
vlka se Zlatou hordou.* [39]
Chubilaj pokraoval ve vlce s Sung, piem zskal doasn pedmost na jinm behu Jang-c-iang.* [40] Pipravoval se k dobyt E-ou, ale pak dal pednost obansk
vlce proti Arik-bukovi a pesunul hlavn sly sv armdy na
sever.* [41] V Chubilajov neptomnosti sungsk sly veden kanclem ia S-taem vyuily pleitost a vytlaily
Mongoly zpt na severn beh Jang-c-iang.* [42] Men
pohranin srky pokraovaly do roku 1265, kdy Chubilaj
zvtzil ve velk bitv v S-chuanu.* [43] V letech 1268
1273 Chubilajovo lostvo zablokovalo eku Jang-ca oblehlo Siang-jang, posledn pekku v dobyt celho bohatho povod Jang-c-iang.* [43] Roku 1271 Chubilaj ociln vyhlsil i Jan. Roku 1275 byla 130tiscov sungsk
armda v ele s ia S-taem poraena mongolskou armdou
vedenou Bajanem.* [44] Do roku 1276 jansk sly obsadi-
126
ly vtinu sungskho zem.* [37] V bitv u Ja-menu v delt
Perlov eky roku 1279 jansk armda veden generlem
ang Chung-fanem denitivn zniila sungsk odpor. Posledn sungsk panovnk, osmilet csa Ping, spchal sebevradu se svm prvnm ministrem Lu Siou-fuem.* [45] a
osmi sty leny csaskho rodu. Podle Chubilajovch pkaz, vykonanch Bajanem, zbytek sungsk csask rodiny
Mongolov uetili; sesazen csa Kung-cung dostal titul
knete z Jing a pozdji posln do Tibetu, kde doil v klteru.* [46]
KAPITOLA 36. E SUNG

statk, dal si hledali zamstnn na velkostatcch.* [50]
Pestoe eny mly, v souladu s konfucinskou etikou, ni
sociln status ne mui, tily se z ady socilnch a prvnch privilegi a disponovaly znanou moc v domcnostech a ppadn v jejich drobnm podnikn. Jak sungsk
spolenost stle vce bohatla a rodie vybavovali nevsty
vtm vnem, eny pirozen zskvaly vce majetkovch
prv.* [51] Mly tak rovn ddick prva s mui.* [52] V
sungsk dob ilo mnoho vznamnch a vzdlanch en;
bylo bnm zvykem, e eny vzdlvaly sv mal syny.* [53]* [54] Matka vdce, generla, diplomata a sttnka en Kua ho nauila pedevm vojensk strategii.* [54]
Existovaly tak vjimen spisovatelky a bsnky jako
Li ching-ao (10841151), slavn u bhem svho ivota.* [51]
Kaligrae Chuang Tching-iena (10451105), proslulho kaligrafa

a ptele Su a
Vtvika blho jasmnu, malba ao changa z potku 12. stolet.

Mal obrazy realistickch prodnch motiv byly velmi populrn
v obdob Jin Sung.
Sungsk spolenost mla komplexn sociln organizaci a

spravovala ji sostikovan administrativa. V sungskm stt se nalzala nkter z nejvtch mst na svt Kchajfeng a Chang-ou mly pes milin obyvatel.* [1]* [47] Lid se ve mstech tili z lenstv v rznch spolcch a ady zbav, ve mstech existovalo mnostv kol a chrm,
kter uspokojovaly vzdlvac a nboensk poteby obyvatelstva.* [1] Sungsk vlda podporovala rzn formy socilnch podprnch aktivit, vetn podpory veejnch lkaskch slueb, zakldn domov pro seniory a hbitov
pro chud.* [1] K zajitn spolehliv komunikace s mstnmi ady vlda zorganizovala potovn slubu, pro kterou
byl vzorem systm fungujc v i Chan.* [48] Sttn pota
zamstnvala tisce pracovnk rznch hodnost a povinnost, kte zajiovali provoz potovnch ad a velkch
potovnch stanic.* [49] Ve venkovskch oblastech svobodn rolnci obdlvali sv pole, jin si pronajmali pdu od
Nboenstv mlo pro obyvatele sungsk e velk vznam,

a duchovn literatura byla velmi populrn.* [55] Ctna byla
taoistick a buddhistick bostva, duchov pedk a bostva nsk lidov vry. Tansen Sen tvrd, e v sungsk dob
cestovalo z Indie do ny vce buddhistickch mnich ne
v tchangsk e.* [56] S mnostvm cizozemc cestujcch
do ny za obchodem a ijcch v n trvale se v n objevila ada zahraninch vr; nboensk meniny zahrnovaly
muslimy, idy a manichejce.* [57]* [58]
Obyvatelstvo se zapojovalo do ivho socilnho a domcho ivota, tilo se z veejnch slavnost jako napklad
svtku lampion, nebo svtku ching-ming. Ve mstech byli v zbavnch tvrtch soustedni loutki, akrobati, divadeln herci, akrobati, vypravi, zpvci a hudebnci, prostitutky i msta k odpoinku, vetn ajoven a restaurac.* [1]* [59]* [60] Lid se zapojovali do rznch spolk a
klub, ajovch, exotickho jdla, antikv a sbratel
umn, milovnk kon, poezie, nebo hudby.* [1] Sungsk
ra byla znm nejen rznmi regionlnmi kuchynmi, ale
i regionln odlinmi umleckmi styly.* [61] Divadlo bylo velmi populrn mezi elitami i adovmi obyvateli pestoe hry nebyly psny v bn mluv, ale klasickou ntinou.* [62]* [63] tyi nejvt divadla v Kchaj-fengu pojala
nkolik tisc divk kad.* [64] Obyvatel sungskho sttu se vnovali rovn domcm zbavm, mimo jin hrli
stoln hry jako wej-chi a siang-chi.
36.2.1
ednick zkouky a dentry
Uenec na palouku, neznm mal 11. stolet
V sungsk e vzrostl draz kladen na vbr ednk, ve

snaze o nalezen nejschopnjch jedinc byli vybrn podle vsledk ednickch zkouek. Vbr mu vhodnch
pro zastvn adu v zvislosti na jejich schopnostech a
zsluhch nebyla mylenka nov, zkoukov systm byl zaveden u v ch Suej a Tchang, ale a v i Sung se stal
prakticky jedinm zpsobem zskvn novch adept do
sttn sprvy.* [65] Rozen knihtisku pomohlo k en
znalost, v tom i konfucinskho uen, a usnadnilo vzdln vce a vce kandidt zkouek.* [66] To je viditeln na
potech astnk zkouek na nzk prefekturn rovni, kter vzrostl z 30 tisc ron potkem 11. stolet na
400 tisc kandidt koncem 14. stolet.* [66] Sttn sluba a
zkoukov systm umonil vce meritokracie, sociln mobility a rovnosti v souti pro ty, kte se snaili zskat msta
ve sttn sprv.* [67] Rozborem sungskch statistik dospli
Edward A. Kracke, Sud Yoshiyuki a Ho Ping-ti k zvru,
e otec, dd i pradd na ednickm mst nestail uchazei k zisku stejn vznamnho msta.* [67]* [68]* [69] Robert
127
Hartwell a Robert P. Hymes kritizovali jejich model, s tm,
e klade nemstn velk draz na nuklern rodinu a bere
v vahu pouze ti musk pedky, ignorujce pitom demograckou realitu sungsk ny, vznamn podl mu, kte
nemli peivho syna a roli ir rodiny.* [68]* [69] Mnoz
se ctili vyloueni tm, co vidli jako byrokratick systm
zvhodujc tdu pozemkovch vlastnk schopnch poskytnout svm potomkm co nejlep vzdln.* [67] Jeden
z nejvtch literrnch kritik systmu byl ednk a slavn bsnk Su . Pesto byl muem sv doby, kdy se identita, zvyky a pstup uenho ednka stvaly mn aristokratickmi a vce byrokratickmi, jak probhal pechod
od tchangskho k sungskmu obdob.* [70] V potcch e
byly vldn posty nadproporcionln obsazeny dvma skupinami: elitou zakladatel, kte mli tsn vazby na prvnho csae dynastie, a sten ddinou profesionln elitou,
kter vyuvala dlouhodob udrovan status rodu, rodinn spojen a manelsk aliance k zabezpeen pozic mezi
elitou.* [71] Do konce 11. stolet se vznam skupiny zakladatel sttu zanikl, zatmco roztpen na politick strany
a frakce ve vld zmaily manelsk strategie profesionln
elity a ta se jako rozpoznateln sociln skupina vytratila,
kdy splynula s mnostvm rodin dentry.* [72]
Vzhledem k enormnmu rstu nsk populace a omezen velikosti sttnho apartu sungsk administrativa mla
pouze 20 tisc mst (vzdlanch vych) ednk, vtina
vzdlanc z ad dentry pebrala kontrolu loklnch zleitost na ni ne okresn rovni.* [73] Krom ednk
ve slub se tato elitn sociln tda skldala z kandidt
zkouek, dritel hodnost zskanch zkoukami a absolvent zkouek dosud nejmenovanch do adu a bvalch
ednk.* [74] Tito vzdlanci, dritel hodnost a mstn
elity dozrali nad mstnmi zleitostmi a (nann) podporovali nutn zzem mstnch komunit; jakkoli ednk
jmenovan v regionu se spolhal na spoluprci s vt i
men st mstn dentry dotynho regionu.* [73] Kupkladu sungsk vlda s vjimkou vldy reformist za csae
Chuej-cunga vydvala jen mlo nanc na udrovn krajskch i prefekturnch a okresnch kol; msto toho znanou
st potebnch fond zajiovali soukromnci.* [75] Omezen role sttnch ad znamenala vznamn odklon od
praxe bn v ran i Tchang, kdy vlda striktn regulovala obchod a trhy i mstn zleitosti; nyn se vlda vzdala
regulace obchodu a spolhala se dentry, e ta pevezme
nezbytn organizan a regulan funkce v mstnch komunitch.* [73]
Dentry se vydlovala ze spolenosti svou vzdlanost a
honbou za staroitnostmi,* [76]* [77]* [78] kdy domy prominentnch pozemkovch vlastnk pitahovaly mnostv
pochlebnk vetn emeslnk, umlc, uitel a bavi.* [79] Navzdory pohrdn, kter obchodu a obchodnkm okzale projevovali kultivovan uen ednci, komercionalizace hrla v sungsk spolenosti a kultue v-
128
KAPITOLA 36. E SUNG
znamnou roli.* [59] Vzdlan ednk byl odsuzovn svmi bhem pitvy a pesnho zznamu vsledk pitvy vyetujkolegy jestlie til zisk z obchodu; nicmn to nezabrni- cmi ednky.* [86]
lo mnohm vzdlancm astnit se komernch transakc s
vyuitm prostednk.* [80]
36.2.3
36.2.2
Prvo, spravedlnost, a forenzn vdy
Rozbit balustrda, malba neznmho male z potku 12. stolet
Sungsk justin systm zachovval mnoh z tchangskch

zkon, zkladu nskho prva a do modern ry.* [81]
ednci rozhodovali soudn ppady nejen ve svtle psanho prva, ale oekvala se od nich i podpora morlky ve
spolenosti.* [81] ednci, jakm byl Pao ching-tchien
(9991062), ztlesovali pm, morln soudce, kte nikdy v ivot neporuili sv zsady. Sungt soudci urili osobu, i stranu, vinnou z kriminlnho inu a vymili j trest,
asto ve form bit (bambusovou) hol.* [81]* [82] Osoby i
strany, kter se ocitly ped soudem, a u v ppadech kriminlnch i civilnch, nebyly povaovny za zcela nevinn,
pokud to nebylo prokzno; dokonce i na alobce soud pohlel s podezenm.* [82] Kvli vysokm soudnm nkladm a neprodlenm uvznnm osob obvinnch z kriminlnch trestnch in lid radji spory a hdky urovnvali
soukrom, bez zsahu ad.* [82]
Vojenstv
Sungsk ozbrojen sly byly organizovny v prv ad tak,

aby nemohly ohrozit csae a vldu, asto i na kor jejich
efektivity ve vlce. Za Severnch Sung byla Vojensk rada podzena kancli, kter ale nekontroloval armdu. Armda byla rozdlena mezi ti marly, kad podlhal pmo csai, nezvisle na ostatnch. Pot, co csaov pestali vst kampan osobn, ztratily sungsk sly jednotu velen.* [87] Vlda byla obvykle pesvdena, e spn generl je hrozbou vldn a csask autorit a proto je odvolvala nebo dokonce popravovala kupkladu Li Kanga,* [88]
Je Feje, nebo Chan -unga.* [89]
Pestoe vzdlan ednci adili vojky mezi nzk sociln vrstvy,* [90] vysoce postaven dstojnci spn v bojch mohli doshnout vysokho spoleenskho postaven a
uznn.* [91] V nejlepch letech mla sungsk armda milin vojk* [21] seskupench v etch o padesti vojcch,
dv ety tvoily rotu, prapor sestval z pti rot (500 vojk).* [92]* [93] Kunci byli vydleni z pravidelnch jednotek, byli zaazeni v samostatnch oddlech, cennch v
bitvch, kde byli schopni efektivn ostelovat toc kavalerii.* [93] vlda dychtiv podporovala vvoj novch ku s
vtm dostelem, ve snaze o zven dosahu a inku stelby.* [94] Sungsk jezdectvo bylo vyzbrojeno rznmi zbranmi, vetn halaparten, me, luk, kop a ohnivch kop
chrlcch ohe a rapnely, kter patily k prvnm zbranm
vyuvajcm steln prach.* [95]
Vojensk strategie a vcvik byly povaovny za vdu, kter byla studovna a zdokonalovna; vojci byli zkoueni z
ovldn zbran a fyzick zdatnosti.* [96] Vojci byli cvieni k nsledovn signl vlajkov vyzvaly k toku, zvony
a bubny ohlaovaly stup.* [93]
Sungsk nmonictvo bylo velmi dleit bhem upevovn e v 10. stolet; bhem vlky proti Jin Tchang sungsk lostvo brnilo plovouc pontonov most pes Jang-ciang nezbytn pro pesuny vojsk a zsob.* [97] Lostvo disponovalo velkmi korby schopnmi nalodit na palubu tisc
en Kua ve svch esejch argumentoval proti tradinm n- vojk,* [98] zatmco rychl kolesov lod byly v bitvch
skm pedstavm o anatomii (napklad argumentoval pro pouvny jako bojov ton korby.* [98]* [99]
existenci dvou cest z krku ne, hrtanu a jcnu, proti trakunk
din pedstav t); co snad v n ve 12. stolet podntilo V bitv 20. ledna 971 masivn stelba sungskch
*
zdecimovala
slony
armdy
e
Jin
Chan.
[100]
Tato
pozjem o pitvy lid.* [83]* [84] Lka a soudce Sung Cch
rka
neznamenala
jen
nespch
Jinch
Chan
ve
vlce
a
(11861249) napsal Sebran ppady napravench nesprajejich
podroben
Sungy,
ale
byla
i
posledn
bitvou,
kdy
byl
vedlnost, pionrsk dlo forenznch vd, kde popisoval vy*
eten tla s clem zjistit pinu smrti (ukrcen, otravy, soust nsk armdy oddl slon. [100]
utonut, der, atd.) a prokzat, zda k mrt dolo v dsledku Djiny Sung (Sung-) sestaven roku 1345 vypotvavrady, sebevrady, nebo nsledkem razu i nehody.* [85] j 347 pojednn o vojenstv sepsanch sungskmi autoSung Cchzdraznil dleitost sprvnho postupu lkae ry.* [101] Nicmn nsledujc stalet peila jen hrstka z

nich, jedna z peivch, Wu-ing cung-jao z roku 1044, je
nejstar znmou knihou obsahujc nvod na vrobu stelnho prachu;* [102] uvd rzn varianty sloen stelnho
prachu pro rzn kategorie bomb.* [103] Obsahuje tak popis plamenometu, vetn instrukc pro jeho drbu a opravy.* [104]
36.2.4
129
sv vldy inicioval rozshl umleck projekt svitek zobrazujc Osmnct psn tny nomd o ivot chanskho
bsnka Cchaj Wen-iho. Tento umleck projekt byl diplomatickm gestem urenm i in bhem jednn o vydn jeho matky z inskho zajet.* [108]
Umn, literatura a lozoe
Devn soka bdhisattvy, sungsk obdob, dnes v anghajskm

muzeu
Vtvarn umn se v sungsk i rozvjelo i v dsledku novch postup a pokroku v krajinomalb a portrtnm malstv. Dentry se vnovala zejmna prestinm umleckm
oborm, kter patily mezi respektovan aktivity vzdlanch ednk, a sice malstv, poezii a kaligrai.* [105]
Bsnk a sttnk Su a jeho ptel Mi Fu (10511107)
vyhledvali staroitnosti, asto si pjovali nebo kupovali
umleck dla ke studiu a koprovn.* [20] Poezie a literatura protovala z rostouc popularity a rozvoje stylu cch
. Vznikla rozshl encyklopedick dla o historii i destky
pojednn o technickch oborech. Jednm z nich je historick encyklopedie C-tchung-ien, sestvajc z 1000
svazk s 9,4 miliny znak. Cestopisy a cestovn pruky zskaly popularitu dky pracm geografa Fan cheng-ta
(11261193) a Su a, kter psal vletn esejepojmenovan Zpisky z hory kamennch zvon v nich pechzel k
probrn lozockch problm.* [106] Akoli ran forma
mstnch zempisnch prvodc existovala v n od 1. stolet, v sungsk i se objevila pojednn o mstech (fang-
) nahrazujc star mapov prvodce (tchu-ing).* [107]
Dvory sungskch csa byly naplnny nejrznjmi umlci, mali, kaligrafy, bsnky a vypravi. Csa Chuejcung byl proslul umlec a patron umlc. Ukzkovm
pkladem vysoce ctnho dvornho male byl ang Cetuan (10851145), kter namaloval obrovsk panoramatick obraz Svtek ching-ming u eky. Csa Kao-cung bhem
Portrt zen-buddhistickho mnicha Wu-ung -fana, neznm

mal, 1238. Dnes v chrmu Tfukudi v Kjtu.
Mezi lozofy klesal vliv buddhismu, i kdy si udrel sv postaven v umn a dary klterm zstvaly nemal. Buddhismus ml siln vliv na rodc se neokonfucianismus lozof cheng Iho (10331107) a u Siho (11301200).* [109]
Mahjnov buddhismus ovlivnil Fan ung-jena a Wang
An-ho konceptem etickho univerzalismu,* [110] zatmco buddhistick metafyzika mla hlubok dopad na potky neokonfucianismu v dle cheng Iho.* [109] Filozock
dlo cheng Iho ovlivnilo u Siho. Pestoe jeho prce souasnc nepijali, u Siho komente a draz na konfucinsk klasiky ve tyech knihch jako zklad vuky konfucianismu byla zkladem neokonfucinsk doktrny. Do roku
1241 se, pod ztitou csae Li-cunga, znalost ty knih
a u Siho koment stala nezbytnou pro sloen ednickch zkouek, a proto byly zkladem studi kandidt zkouek.* [111] I dal vchodoasijsk zem Japonsko a Korea
pijaly u Siho uen, nazvan v Japonsku uigaku (
, kola u Siho) a v Koreji uahak (
). Pokraujc vliv buddhismu lze vidt v dlech, jako je Lin Tchingkuejv obraz Pran luohan. Nicmn nboensk vra byla oste kritizovna a nkdy vystavena i opovren. Sttnk a historik Ou-jang Siou (10071072) ml nboenstv
130
KAPITOLA 36. E SUNG
za proklet, kter by mohlo bt napraveno jeho odstrannm z nsk kultury a nahrazenm konfucianismem.* [112]
Buddhismus nepoznal skutenou obnovu v nsk spolenosti ped mongolskou nadvldou za e Jan, kdy Chubilaj
podporoval tibetsk buddhismus a Phagpu jako vedoucho
lmu. V janskm obdob se do ny vrtilo i nestorinsk
kesanstv, zanikl po pdu e Tchang.* [113]
36.2.5
Kuchyn a oblkn
Jdlo i oblkn obyvatel byly v sungsk n z velk sti zvisl na jejich postaven a spoleensk td. Zkladem stravy nich td zstala re, vepov a solen ryby;* [114] odvaly se do at z konop nebo bavlny, jejich barevnost byla omezena na ernou nebo blou.* [115]
Kalhoty byly pijateln forma odvu pro rolnky, vojky,
emeslnky a obchodnky, i kdy bohat obchodnci se mohli rozhodnout pro noen zdobnjho obleen a blzy sahajc pod ps.* [116] Odv pijateln pro vzdlance a ednky byl pevn stanoven v zvislosti na postaven osoby v
ednick hierarchii; nicmn s postupujcm asem pvodn striktn vyadovan pravidel ochabovalo.* [117] Kad ednk dval najevo svj status barvou sv rby, druhem a barvou pokrvky hlavy, a dokonce i konkrtnm stylem opasku, kter vechny zvisely na jeho edn hodnosti.* [118]
Sungsk eny nosily dlouh aty, halenky ke kolenm, sukn
a plt s dlouhmi nebo krtkmi rukvy; eny z bohatch
rodin mohly nosit alov ly kolem ramen.* [119] Hlavnm
rozdlem enskho odvu od muskho bylo, e byl upevnn
na lev stran, msto prav, musk, strany.* [119]
Sungt an se ve mstech mohli najst ve velkm mnostv restaurac a hospod, nebo se astnit hostin, banket, slavnost a karneval,* [120] v nich si pslunci vych td vybrali z velice rznorod a bohat stravy. Servrovna byla irok kla rznch mas, vetn krevet, hus,
kachen, mul, kor, dak, zajc, koroptv, baant,
frankoln, kepelek, liek, jezevc, kebl, krab, a mnoha dalch.* [121]* [122]* [123] Mln vrobky byly v nsk kuchyni chybly; hovz maso bylo konzumovan jen
zdka, bk byl toti cenn jako tan zve, a ps maso
se ve strav bohatch nevyskytovalo, ne postaven an psy jedli v ppad poteby (dosud vak nebyli bnou
soust jdelnku).* [124] Lid jedli datle, rozinky, jujuby, hruky, vestky, meruky, lii, ovocn vy, med
a zzvorov npoje, papju a papjov npoje, pouvali
koen a ochucovadla ze seunskho pepe, zzvoru, novho koen, sjovou omku, olej, sezamov olej, sl a
ocet.* [120]* [122]* [125]* [126] Obecnou stravou chudch
bylo vepov, solen ryby, a re.* [114]
36.3
Hospodstv, prmysl a obchod
Dunky na ece, st panoramatu Svtek ching-ming u eky ang

Ce-tuana (10851145)
Sungsk ekonomika byla jedna z nejvce prosperujcch

a nejrozvinutjch ekonomik stedovkho svta. Sungt
an investovali svj kapitl do akciovch spolenost
a nmonho obchodu v dob, kdy monetrn zisk pochzel zejmna z kvetoucho zmoskho obchodu a domcho obchodu podl Velkho kanlu a Jang-c-iang.* [127]
Prominentn obchodn rodiny a soukrom podnikatel se
smli vnovat odvtvm, kter byla dosud sttnmi monopoly.* [21]* [128] Soukrom i sttn prmysl uspokojoval
poteby rostouc nsk populace.* [21]* [128] emeslnci a
obchodnci se organizovali do gild, kter stt pouval jako
prostednka pi stanoven dan, rekvizicm zbo a urovn standardnch mezd a cen.* [127]* [129]
Vrob eleza se vnovali soukrom podnikatel, vlastn
hut si zachovvala i vlda.* [130] Sungsk ekonomika byla
dostaten stabiln, aby bylo mono produkovat pes 100 tisc tun eleza ron.* [131] Velkoplon odlesovn v n
by v 11. stolet pokraovalo, kdyby se nerozilo pouvn
uhl msto devnho uhl ve vysokch pecch kde se tavilo
elezo.* [131] Velk dl z vroby eleza byl uren pro vojensk pouit k vrob zbran a zbroje, ale zbytek byl uplatnn k uspokojen poptvky po eleznch nstrojch a zbo
na rostoucm domcm trhu. Obchod se elezem v rmci
ny byl poslen vstavbou novch kanl, kter pomhaly
snadn doprav eleznch vrobk z vrobnch stedisek na
velk trhy hlavnho msta.* [132]
Ron produkce mk doshla jen roku 1085 kolem 6
miliard minc.* [4] Nejpozoruhodnjm pokrokem sungsk
ekonomiky bylo zaveden paprovch penz, prvnch na
svt, zvanch iao-c (pozdji chuej-c).* [4] Pro titn paprovch penz (sttovek) sungsk vlda zaloila nkolik provoz v Chuej-ou, cheng-tu, Chang-ou a Anchi.* [133] Poet dlnk zamstnanch titnm penz byl
velk; roku 1175 ml changousk zvod vce ne tisc zamstnanc.* [133]
Sla sungskho hospodstv siln ovlivovala zahranin
ekonomiky. Marock geograf al-Idrs napsal roku 1154 o
zdatnosti nskch obchodnch lod v Indickm ocenu a
jejich kadoronch cestch, na kterch pively elezo,
mee, hedvb, samet, porceln, a rzn textilie do mnoha
36.4. TECHNOLOGIE, VDA A INENRSTV

pstav a po Aden a pstavy v st Indu a Eufratu.* [27]
Cizinci naopak ovlivovali nskou ekonomiku. Napklad
zpado- a stedoasijt muslimov pichzely do ny za obchodem a zskali vznamn postaven v nskm zahraninm obchodu, nkte byli dokonce jmenovn do ad dohlejcch na hospodsk zleitosti.* [58]* [134] Nmon obchod s jihovchodnm Pacikem, indickm subkontinentem, islmskm svtem a vchodn Afrikou pinesl obchodnkm velk bohatstv a v provincii Fu-ien podntil
obrovsk rst stavby lod.* [135] Nicmn, dlouhodob zmosk operace byly riskantn. bylo riziko spojen s tmito
dlouhch zmoskch podnik. O zpsobech sniovn rizika ze zmoskho obchodu historikov Ebrey, Walthall a
Palais napsali:* [70]
36.4 Technologie, vda a inenrstv

36.4.1
Steln prach
131
cung-jao z roku 1044 byla prvn kniha v historii obsahujc
nvod na vrobu rznch druh stelnho prachu a jejich
vyuit v rznch typech bomb.* [136] Roku 1259, bhem
vlky s Mongoly, ednk Li Ceng-po napsal ve sv prci
Kche-aj Ca-kao, S-kao-chou, e v ching-ou tamn podniky vyrbly jeden nebo dva tisce silnch bomb se eleznmi plti msn a odeslaly do Siang-jangu a Jing-ou
deset a dvacet tisc takovch bomb narz.* [139] Na druh stran, toc Mongolov zamstnvali nsk vojky ze
severu a pouvali stejn typy zbran vyuvajcch stelnho
prachu proti Sungm.* [140] Do 14. stolet se ran steln
zbran a kanny rozily tak v Indii, islmskm Stednm
vchod a Evrop.
36.4.2
Men vzdlenosti a mechanick navigace
Zpotku, v i Chan, kdy nsk stt poteboval efektivn

mit vzdlenosti po cel i, spolhali an na mechanick mie vzdlenosti.* [141] Pouvali vz s kolovm
podvozkem, jeho vnitn pevody penely pohyb kol a
ujet kad li mechanismus ohlsil derem na buben nebo
zvon.* [142] V sungskm obdob bylo mc vozidlo kombinovno s vozem ukazujcm jih, jinm starm mechanickm zazenm.* [143] Toto zazen, pvodn vytvoen
Ma nem ve 3. stolet, zahrnovalo diferencil, kter umonil soce namontovan na vozidle ukazovat vdy smrem na
jih bez ohledu na smr pohybu vozidla.* [144]
36.4.3
Vzdlanci, objevy a astronomie
Univerzln uenci jako byli sttnci en Kua a Su Sung

(10201101) doshli pokroku v nejrznjch oborech svho studia, vetn biologie, botaniky, zoologie, geologie,
mineralogie, mechaniky, men asu, astronomie, farmacie, archeologie, matematiky, kartograe, optiky, umleck
kritiky a dalch.* [77]* [145]* [146]
en Kua prvn rozpoznal magnetickou deklinaci pravho
severu kdy experimentoval s kompasem.* [147]* [148] Domnval se, e se klima v prbhu doby postupn mnilo.* [149]* [150] Vytvoil teorii formovn soue zahrnujc koncepce akceptovan i modern geomorfologi.* [151]
Provdl optick experimenty s camerou obscurou jen nKresba trebuchetu z Wu-ing cung-jao pojednn z roku 1044. Tre- kolik desetilet let po Ibn al-Hajthamovi.* [152] Zdokonalil
buchety jako tento pouvali sungt vojci k metn ranch typ astronomick pstroje, co mu umonilo pesn urit pobomb.* [136]
lohu Polrky.* [153] en Kua byl tak znm svmi zdoko*
V sungsk i vrazn pokroilo vojensk vyuit stelnho nalenmi vodnmi hodinami. [153]
prachu, kter zahrnovalo sestrojen prvnch plamenomet, Su Sung byl nejvce znm pojednnm o hodinstv napsavbunch grant, steln zbran, kanny a pozemn miny, nm roku 1092, v nm popisoval a velmi podrobn iluco Sungm pomhalo v odren neptel a do konenho stroval svou vodou pohnnou, 12 metr vysokou v s orzhroucen ve tet tvrtin 13. stolet.* [137]* [138] Wu-ing lojem postavenou v Kchaj-fengu. V obsahovala velk as-
132
KAPITOLA 36. E SUNG
J i Tchu, nebo Mapa stezek J Kunga, vytesan do kamene roku

1137, stoj v Lese stl, muzeu v Si-anu. Rozmr mapy je 0,9 m na
dlku a vku, jedno pole tvercov st odpovd vzdlenosti 100
li.
Nkres hodinov ve v Kchaj-fengu, publikovn Su Sungem roku

1092.
tronomick pstroje, armilrn sfru a hvzdn glbus, oba

pohnn ranm nepravideln pracujcm krokovm strojm (zhruba dv stolet ped prvnmi opravdovmi mechanickmi hodinami).* [154]* [155] Navc Su Sung ve sv hodinov vi k penosu pohybu pouil jako prvn na svt
etzov pohon,* [156] co je dleit mechanick zazen
s mnoha praktickmi vyuitmi, napklad u jzdnch kol.
Suova v mla rotujc ozuben kolo se 133 gurami, kter se stdaly v oknech, zatmco zvonily gongy a zvonky,
bouchaly bubny, ukazovaly se texty na plaketech.* [157] Ve
svch knihch zveejnil nebesk atlas z pti hvzdnch map.
Tyto hvzdn mapy nakreslil ve vlcov projekci podobn
Mercatorov projekci, vynalezen Gerhardem Mercatorem
roku 1569.* [158]* [159]
enem.* [160] Jang Chuej tak uvedl pravidla pro konstrukci magickch tverc, teoretick dkaz tyiceti t Euklidovch tvrzen o rovnobncch a prvn pouval zporn
koecienty v kvadratickch rovnicch.* [161] Jangv souasnk chin iou-ao (asi 12021261) byl prvn, kdo zavedl do nsk matematiky symbol nuly;* [162] pedtm bylo pi potn s poetnmi hlkami namsto nuly pouvno przdn msto.* [163] Je tak znm prac nad nskou
vtou o zbytcch, Heronovm vzorcem a astronomickmi
daji potebnmi pi urovn zimnho slunovratu. chinovou hlavn prac bylo Matematick pojednn v devti stech
zveejnn roku 1247.
Geometrie byla zsadn pro mapovn a kartograi. Nejstar dochovan nsk mapy pochzej ze 4. stolet p.
n. l.,* [164] ale a Pchej Siou (224271) zavedl na mapch oznaovn vek, souadnicov systm a standardn mtko.* [165]* [166] Nsledujce dlouhou tradici, en
Kua vytvoil plastickou mapu, zatmco na svch ostatnch
mapch pouval jednotn mtko 1:900 000.* [167]* [168]
nt kartografov zmapovali krom sv zem i cesty do
Indie.* [169] Navc, nejstar znm titn mapy na svt
se dochovaly v encyklopedii Jang iaa z roku 1155, kte36.4.4 Matematika a kartograe
r zobrazovala zpadn nu bez obvykl souadnicov st, charakteristick pro profesionln vyroben nsk maMatematika bhem sungsk ry vrazn pokroila. V kniha py.* [170] Akoli cestovn pruky jsou doloeny u od
publikovan roku 1261 matematikem Jang Chuejem (asi roku 52, a v i Suej byly doplovny ilustranmi mapami
12381298) obsahovala nejstar nsk obraz Pascalova (tchu-ing), ilustrovan prvodce se vce rozily v sungsk
trojhelnku, popsanho v n u kolem roku 1100 ia Si- dob.* [171]
36.4. TECHNOLOGIE, VDA A INENRSTV
36.4.5
Tisk
emeslnk Pi eng (9901051) vynalezl tisk pohyblivmi

literami, kter pot popsal en Kua ve svch esejch z roku
1088.* [172]* [173] Kolekce pvodnch Pi engovch liter
(vyplench z hlny) en pedal jednomu ze svch synovc, kter je peliv uchovval.* [173]* [174] Pohybliv litery poslily ji tak rozen pouvn tisku z devnch
desek, pomoc nho vznikly tisce dokument a literrnch dl, dychtiv kupovanch rostoucm potem vzdlanho publika. Pokrok tisku ml hlubok dopad na vzdlvn
a tdu vzdlanch ednk, protoe mohlo bt vyrobeno
vce knih mnohem rychleji, a navc masov vyrbn titn knihy byly levnj ve srovnn s pracn opisovanmi
rukopisy.* [66]* [70] Rst rozen tisku a psan kultury v
sungskm obdob bylo tedy pmm katalyztorem vzestupu sociln mobility a rozen vzdlan tdy uench elit,
mezi 11. a 13. stoletm vrazn zvten.* [66]* [175]
Nicmn nad Pi engovm tiskem pohyblivmi literami
pevil tisk z devnch desek, dvodem byl charakter nskho psma sestvajcho z tisc znak. pesto se tisk pohyblivmi literami v n zachoval a v nsledujcch staletch postupn zdokonaloval.* [176]* [177]
36.4.6
133
znamn zvilo bezpenost provozu na kanlech a umonilo pouvn vtch lun.* [179] Konstrukti zaali stavt
lodi s vodotsnmi pepkami, co zvilo odolnost plavidel pi pokozen trupu.* [70]* [180] Pokozen lod byly
opravovny v suchch docch.* [181] K poslen kostry lodi
pouvaly sungt an pn nosnky podprajc ebra lodi.* [182] Zavedena byla pohybliv kormidla, zvedan
nebo spoutn v zvislosti na hloubce vody.* [182] Sungt
nmonci pouvali novou konstrukci kotev, s hroty v kruhovm vzoru namsto linernho uspodn.* [182] Podle
Davida Graa a Robina Highama je takov kotva spolehlivj.* [182] Pravdpodobn nejdleitj navigan inovace sungskho obdob bylo pouvn magnetickho kompasu pi plavb na moi.* [167] Magnetick kompas poprv
popsal en Kua ve svch esejch, roku 1119 o nm psal i
u J ve svch Rozhovorech z Pching-ou.
36.4.7
Architektura
Vodn stavby a nmonictv
42 m vysok pagoda Ling-siao v eng-tingu v provincii Che-pej,

postavena 1045
Pohled shora a ze strany na plavebn komoru, kterou zavedl
roku 984 chiao Wej-jo, asistent dopravnho komisae pro Chuajnan.* [178]
Architektura doshla v sungskm obdob novch vin propracovanosti. V 10. a 11. stolet autoi jako J Chao a en
Kua ve svch knihch rozebrali architektonick styly, eV sungsk e pokroilo i stavitelstv a nmonictv. V 10. meslo a pozemn stavitelstv, resp. en Kua zachoval zpisy
stolet vynlez plavebn komory umonil budovn vzjem- dialog J Chaoa s popisy technickch problm, nap. vyn propojench kanl s rznmi rovnmi hladiny, co v- uit ikmch vzpr zabudovanch do ve pagody jako dia-
134
gonln vztuhy.* [183] en Kua rovn zachoval Jem uveden mrn jednotky pro rzn typy budov.* [184] Architekt Li ie (10651110), kter roku 1103 publikoval Jingcao fa-(Pojednn o architektonickch metodch), velmi
rozil dla J Chaoa a sestavil standardn stavebn pedpisy pouvan stednmi vldnm institucemi i emeslnky v cel i.* [185] Popsal standardn metody konstrukce,
projektovn a pouvn pkop a opevnn, kamenickch
a truhlskch prac, ezbstv, soustruen a vrtn, ezn, prac s bambusem, obklad, stn budov, malovn a dekorac, zdn, vroby prosklench dladic, a uvedl nvody
pro mchn malty.* [186]* [187] Liova kniha obsahuje podrobn a iv ilustrace architektonickch prvk a prez
budov. Tyto ilustrace zobrazuj rzn konstrukce pouvan pi stavbch budov, vetn vyobrazen rzn typy hal v
odstupovanch velikostech.* [188] Tak uvedl a znzornil
standardn mrn jednotky a standardn velikosti vech stavebnch prvk.* [189]
Vlda podporovala grandizn stavebn projekty, vetn
vztyen ady vovch buddhistickch pagod a vstavby
obrovskch most (devnch i kamennch). Mnoho z pagod postavench v i Sung mlo vce ne deset pater.
Nejznmj jsou elezn pagoda postaven roku 1049 a
pagoda Liou-che z roku 1165, akoli existovalo mnostv
dalch. Nejvy je pagoda Liao-ti v Che-peji postaven
roku 1055, tyc se do vky 84 metr. Nkter mosty doshly dlky vce ne 1200 m, asto dostaten irok, aby
byla mon doprava v obou smrech.* [190] Vlda tak dohlela na konstrukci svch vlastnch sprvnch ad, csaskch palc, mstskch opevnn, chrm pedk a buddhistickch chrm.* [191]
Povoln architekta, emeslnka, nebo tesae nemla presti rovnajc se konfucinsky vzdlanm ednkm. Architektonick znalosti byly po tisce let pedvny stn, v
mnoha ppadech od otce k synovi. V i Sung existovaly
u i stavitelsk a architektonick koly; jednu ze znmch
technickch kol vedl proslul stavitel most Cchaj Siang
(10121067), leela v dnen provincii Fu-ien.* [192]
KAPITOLA 36. E SUNG

V sungsk e stavitel budovali i pyramidov hrobky, jako
napklad hroby sungskch csa nachzejc se v Kungsienu (v dnen provincii Che-nan).* [194] Asi 100 km od
Kung-sienu je dal sungsk hrob u Paj-a, kde se zachovala propracovan kamenn kopie nsk devn stavby,
od dve peklad k pilm a podstavcm a k podprm,
kter zdob vnitn stny.* [194] Dv velk komory hrobu
u Paj-a maj tak knick stechy.* [195] Cesty vedouc k
tmto hrobm jsou lemovny kamennmi sochami ednk, strc, zvat a mytologickch tvor.
36.5
Odkazy
36.5.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Song dynasty na anglick Wikipedii.
[1] Ebrey, Walthall, Palais (2006), s. 167.
[2] ROSSABI, Morris. Khubilai Khan: His Life and Times.
Berkeley : University of California Press, 1988. [Dle jen
Rossabi (1988)]. ISBN 0-520-05913-1. S. 115.
[3] Rossabi (1988), s. 76.
[5] BROOK, Timothy. The Confusions of Pleasure: Commerce
and Culture in Ming China. Berkeley : University of California Press, 1998. ISBN 978-0-520-22154-3.
[6] VEECK, Gregory, a kol. China's Geography: Globalization
and the Dynamics of Political, Economic, and Social Change.
Lanham : Rowman & Littleeld Publishers, 2007. [Dle jen
Veeck a kol. (2007)]. ISBN 0-7425-5402-3.
[7] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 3, Mathematics and the Sciences of the Heavens and
the Earth. Taipei : Caves Books, 1986. [Dle jen Needham
(1986b)]. S. 518.
Krom dochovanch budov a odborn literatury, i sungsk [8] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 4, Physics and Physical Technology, Part 2: Mechanical
umleck dla zobrazujc mstsk scenrie a jin stavby
Engineering. Taipei : Caves Books, 1986. [Dle jen Needpomhaj souasnm uencm v jejich snaze o rekonstrukham (1986c)]. S. 469471.
ci a pochopen nuanc sungsk architektury. Umlci sungsk doby jako byl Li cheng, Fan Kchuan, Kuo Si, ang [9] HALL, Kenneth. Maritime trade and state development in
early Southeast Asia. Hawaii : University of Hawaii Press,
Ce-tuan, csa Chuej-cung a Ma Lin malovali detailn vy1985. ISBN 0-8248-0959-9. S. 23.
obrazen budov, stejn jako velk pohledy na msta v nich
zobrazovali klenut mosty, haly a pavilony, vov pago- [10] SHEN, Fuwei. Cultural ow between China and the outside
dy a mstsk hradby. Vdec a sttnk en Kua byl znm
world. Beijing : Foreign Languages Press, 1996. ISBN 7119-00431-X. S. 158.
pro jeho kritiku dl vztahujcch se k architektue, kal,
e pro umlce bylo dleitj zachytit ucelen pohled na
[11] BROSE, Michael C.. People in the Middle: Uyghurs in the
krajinu, ne zamit se na hly a rohy budov.* [193] NapNorthwest Frontier Zone. In WYATT, Don J.. Battlefronts
klad kritizoval obrazy male Li chenga za to, e dodroReal and Imagined: War, Border, and Identity in the Chinese
val zsadu vidt mal z pohledu velkhopi zobrazovn
Middle Period. New York : Palgrave MacMillan, 2008. ISBN
budov.* [193]
978-1-4039-6084-9. S. 258.
36.5. ODKAZY
135
[12] MOTE, F. W.. Imperial China: 9001800. Harvard :

Harvard University Press, 1999. [Dle jen Mote (1999)].
ISBN 0-674-01212-7. S. 69.
[33] ADSHEAD, S. A. M.. T'ang China: The Rise of the East in

World History. New York : Palgrave Macmillan, 2004. ISBN
1-4039-3456-8.
[34] Rossabi (1988), s. 80.
[14] Mote (1999), s. 7071.
[15] SIVIN, Nathan. Science in Ancient China. Brookeld, Vermont : Variorum, Ashgate Publishing, 1995. [Dle jen Sivin
(1995)]. S. 8.
[16] Sivin (1995), s. 9.
[17] ANDERSON, James A.. 'Treacherous Factions': Shifting

Frontier Alliances in the Breakdown of Sino-Vietnamese
Relations on the Eve of the 1075 Border War. In WYATT,
Don J.. Battlefronts Real and Imagined: War, Border, and
Identity in the Chinese Middle Period. New York : Palgrave
MacMillan, 2008. [Dle jen Anderson (2008)]. ISBN 9781-4039-6084-9. S. 191226, na s. 207.
[39] Rossabi (1988), s. 5556.
[37] Needham (1986a), s. 139.
[40] Rossabi (1988), s. 49.

[41] Rossabi (1988), s. 5051.
[42] Rossabi (1988), s. 56.
[43] Rossabi (1988), s. 82.
[18] Anderson (2008), s. 208.

[44] Rossabi (1988), s. 88.
[19] Anderson (2008), s. 208209.
[45] Rossabi (1988), s. 94.
[46] Rossabi (1988), s. 90.
[22] Sivin (1995), s. 34.
[24] WANG, Lianmao. Return to the City of Light: Quanzhou, an
eastern city shining with the splendour of medieval culture.
[s.l.] : Fujian People's Publishing House, 2000. [Dle jen
Wang (2000)]. S. 14.
[25] Sivin (1995), s. 5.
[26] PALUDAN, Ann. Chronicle of the Chinese Emperors. London : Thames & Hudson, 1998. ISBN 0-500-05090-2. S.
136.
[27] Shen (1996), s. 159161.
[28] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 4, Physics and Physical Technology, Part 3: Civil Engineering and Nautics. Taipei : Caves Books, 1986. [Dle jen
Needham (1986d)]. S. 476.
[29] LEVATHES, Louise. When China Ruled the Seas. New York
: Simon & Schuster, 1994. ISBN 0-671-70158-4. S. 4347.
[30] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 1, Introductory Orientations. Taipei : Caves Books,
1986. [Dle jen Needham (1986a)]. S. 134.
[32] EMBREE, Ainslie Thomas; GLUCK, Carol. Asia in Western
and World History: A Guide for Teaching. Armonk : ME
Sharpe, 1997. ISBN 1-56324-264-8. S. 385.

New History. 2., rozen. vyd. Cambridge; London : The
Belknap Press of Harvard University Press, 2006. [Dle jen
Fairbank, Goldman (2006)]. ISBN 0-674-01828-1. S. 89.
[48] Needham (1986d), s. 35.
[49] Needham (1986d), s. 36.
[50] EBREY, Patricia Buckley. The Cambridge Illustrated History
of China. Cambridge : Cambridge University Press, 1999.
[Ebrey (1999)]. ISBN 0-521-66991-X. S. 155.
[51] Ebrey (1999), s. 158.
[54] Sivin, (1995), s. 1.
[56] SEN, Tansen. Buddhism, Diplomacy, and Trade: The Realignment of Sino-Indian Relations, 6001400. Manoa : Asian Interactions and Comparisons, a joint publication of the
University of Hawaii Press and the Association for Asian
Studies, 2003. ISBN 0-8248-2593-4. S. 13.
[57] GERNET, Jacques. Daily Life in China on the Eve of the
Mongol Invasion, 1250-1276. Peklad H. M. Wright. Stanford : Stanford University Press, 1962. [Dle jen Gernet
(1962)]. ISBN 0-8047-0720-0. S. 8283.
[58] Needham (1986d), s. 465.
136
[59] China [online]. Encyclopdia Britannica, [cit. 2007-06-28].

Dostupn online.
[60] Gernet (1962), s. 222225.
[61] WEST, Stephen H.. Playing With Food: Performance, Food,
and The Aesthetics of Articiality in The Sung and Yuan.
Harvard Journal of Asiatic Studies. 1997, ro. 57, s. 1, s.
6970. [Dle jen West (1997)]. DOI:10.2307/2719361.
KAPITOLA 36. E SUNG
[86] SUNG, Tzu. The Washing Away of Wrongs: Forensic Medicine in Thirteenth-Century China. Peklad Brian E. McKnight. Ann Arbor : University of Michigan Press, 1981. ISBN
0-89264-800-7. S. 12 a 72.
[87] BAI, Shouyi. An Outline History of China. Revised. vyd.
Beijing : Foreign Languages Press, 2002. [Dle jen Bai
(20002)]. ISBN 7-119-02347-0. S. 239.
[88] Bai (2002), s. 250.
[62] Gernet (1962), s. 223.

[89] Bai (2002), s. 254.
[63] Rossabi (1988), s. 162.
[90] Gra, Higham (2002), s. 2526.
[64] West (1997), s. 76.
[65] Ebrey (1999), s. 145146.
[66] Ebrey (1999), s. 147.
[68] HARTWELL, Robert M.. Demographic, Political, and Social Transformations of China, 750-1550. Harvard Journal
of Asiatic Studies. 1982, ro. 42, s. 2, s. 365442, na s. 417.
[Dle jen Hartwell (1982)]. DOI:10.2307/2718941.
[91] LORGE, Peter. War, Politics and Society in Early Modern

China, 9001795. 1st. vyd. New York : Routledge, 2005. S.
43.
[92] Lorge (2005), s. 45.
[93] PEERS, C. J.. Soldiers of the Dragon: Chinese Armies 1500
BC-AD 1840. Oxford : Osprey Publishing, 2006. [Dle jen
Peers (2006)]. S. 130.
[94] Peers (2006), s. 130131.
[69] HYMES, Robert P.. Statesmen and Gentlemen: The Elite

of Fu-Chou, Chiang-Hsi, in Northern and Southern Sung.
Cambridge : Cambridge University Press, 1986. ISBN 0521-30631-0. S. 3536.
[95] Peers (2006), s. 131.
[98] Gra, Higham (2002), s. 8687.
[71] Hartwell (1982), s. 405413.
[99] Needham (1986d), s. 422.
[72] Hartwell (1982), s. 416420.

[73] Fairbank, Goldman (2006), s. 106.
[75] YUAN, Zheng. Local Government Schools in Sung China:
A Reassessment. History of Education Quarterly. 1994, ro.
34, s. 2, s. 193213, na s. 196199. DOI:10.2307/369121.
[77] Ebrey (1999), s. 148.
[79] Gernet (1962), s. 9293.
[80] Gernet (1962), s. 6061 a 6869.
[82] Gernet (1962), s. 107.
[96] Peers (2006), s. 129.

[97] Gra, Higham (2002), s. 87.
[100] SCHAFER, Edward H.. War Elephants in Ancient and Medieval China. Oriens. 1957, ro. 10, s. 2, s. 289291, na s.
291. DOI:10.2307/1579643.
[101] NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 5, Chemistry and Chemical Technology, Part 7: Military Technology; The Gunpowder Epic. Taipei : Caves Books,
1986. [Dle jen Needham (1986e)]. S. 19.
[102] Needham (1986e) s. 119.
[103] Needham (1986e) s. 122124.
[104] Needham (1986e) s. 8284.
[106] HARGETT, James M. Some Preliminary Remarks on the
Travel Records of the Song Dynasty (9601279). Chinese
Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR). 1985, s. 67
93, na s. 7476.
[84] Sivin (1995), s. 3031, poznmka 27.
[107] BOL, Peter K.. The Rise of Local History: History, Geography, and Culture in Southern Song and Yuan Wuzhou.
Harvard Journal of Asiatic Studies. 2001, ro. 61, s. 1, s.
44. DOI:10.2307/3558587.
[85] Gernet (1962), s. 170.
[108] Ebrey (1999), s. 151.
[83] Sivin (1995), s. 3031.
36.5. ODKAZY
137
[139] Needham (1986e), s. 173174.
[110] WRIGHT, Arthur F.. Buddhism in Chinese History. Stanford [140] Needham (1986e), s. 174175.
: Stanford University Press, 1959. [Dle jen Wright (1959)].
[141] Needham (1986c), s. 283.
S. 93.
[142] Needham (1986c), s. 281282.
[112] Wright (1959), s. 8889.
[143] Needham (1986c), s. 291.
[113] Gernet (1962), s. 215.
[144] Needham (1986c), s. 287.
[114] Gernet (1962), s. 136.

[115] Gernet (1962), s. 128130.
[116] Gernet (1962), s. 130.
[117] Gernet (1962), s. 128.
[118] Gernet (1962), s. 127128.
[119] Gernet (1962), s. 129.
[120] Gernet (1962), s. 133.
[121] Gernet (1962), s. 134137.
[122] Rossabi (1988), s. 78.
[123] West (1997), s. 73.
[124] Gernet (1962), s. 135136.
[145] Needham (1986a), s. 136.

[146] Needham (1986c), s. 446.
[147] MOHN, Peter. Magnetism in the Solid State: An Introduction.
New York : Springer-Verlag, 2003. ISBN 3-540-43183-7. S.
1.
[148] Embree, Gluck (1997), s. 843.
[149] CHAN, Alan Kam-leung; CLANCEY, Gregory K.; LOY,
Hui-Chieh. Historical Perspectives on East Asian Science,
Technology and Medicine. Singapore : Singapore University
Press, 2002. ISBN 9971-69-259-7. S. 15.
[150] Needham (1986b), s. 614.
[151] Sivin (1995), s. 2324.
[125] Gernet (1962), s. 134138.
[152] Needham (1986c), s. 98.
[126] West (1997), s. 86.
[153] Sivin (1995), s. 17.
[154] Needham (1986c), s. 445.
[128] Needham (1986c), s. 23.
[155] Needham (1986c), s. 448.
[129] Gernet (1962), s. 88, 94.
[156] Needham (1986c), s. 111.
[130] WAGNER, Donald B.. The Administration of the Iron [157] Needham (1986c), s. 165 a 445.
Industry in Eleventh-Century China. Journal of the Economic and Social History of the Orient. 2001, ro. [158] Needham (1986d), s. 569.
44, s. 2, s. 175197, na s. 178179 a 181183.
[159] Needham (1986b), s. 208.
DOI:10.1163/156852001753731033.
[160] Needham (1986b), s. 134137.
[132] Embree, Gluck (1997), s. 339.
[161] Needham (1986b), s. 46, 5960, 104.
[133] Needham (1986e), s. 48.
[162] Needham (1986b), s. 43.
[134] Religion & Ethics - Islam : Islam in China (650present): Ori[163] Needham (1986b), s. 6263.
gins [online]. BBC, [cit. 2007-08-01]. Dostupn online.
[135] GOLAS, Peter. Rural China in the Song. The Jour- [164] HSU, Mei-ling. The Qin Maps: A Clue to Later Chinese
Cartographic Development. Imago Mundi. 1993, ro. 45, s.
nal of Asian Studies. 1980, ro. 39, s. 2, s. 291325.
90100, na s. 9093. DOI:10.1080/03085699308592766.
DOI:10.2307/2054291.
[136] Needham (1986e), s. 117.
[165] Hsu (1993), s. 9697
[137] Needham (1986e), s. 80, 82, 192, 220221.
[166] Needham (1986b), s. 538540.
[138] Rossabi (1988), s. 79.
[167] Sivin (1995), s. 22.
138
[168] TEMPLE, Robert. The Genius of China: 3,000 Years of

Science, Discovery, and Invention. Pedmluva Joseph Needham. New York : Simon and Schuster, 1986. ISBN 0-67162028-2. S. 179.
[169] Needham (1986b), s. 547549, Plate LXXXI.
[170] Needham (1986b), s. 549, Plate LXXXII.
[171] HARGETT, James M. Song Dynasty Local Gazetteers and
Their Place in The History of Difangzhi Writing. Harvard
Journal of Asiatic Studies. 1996, ro. 56, s. 2, s. 405442,
na s. 406 a 409412. DOI:10.2307/2719404.
[172] Needham (1986e), s. 201203.
[173] Sivin (1995), s. 27.
[174] Needham (1986c), s. 33.
[176] Needham (1986e), s. 206208 a 217.
[177] Needham (1986e), s. 212213.
[178] Needham (1986d), s. 350.
[179] Needham (1986d), s. 350351.
[180] Needham (1986d), s. 463.
[181] Needham (1986d), s. 660.
[182] Gra, Higham (2002), s. 86.
[183] Needham (1986d), s. 141.
[184] Needham (1986d), s. 8284.
[185] GUO, Qinghua. Yingzao Fashi: Twelfth-Century Chinese
Building Manual. Architectural History: Journal of the Society of Architectural Historians of Great Britain. 1998, ro.
41, s. 113, na s.46. [Dle jen Guo (1998)].
KAPITOLA 36. E SUNG
36.5.2
Literatura
HRDLIKOV, Vna; HRDLIKA, Zdenk. na

csae en-cunga. 1. vyd. Praha : Mlad fronta, 1992.
266 s. (Obrazy ze ivota doby)
The Imperial Capitals of China - An Inside View of the
Celestial Empire. [s.l.] : Pimlico, 2007. ISBN 978-184595-009-5.
GASCOIGNE, Bamber. The Dynasties of China: A
History. New York : Carroll & Graf, 2003. ISBN 184119-791-2.
GERNET, Jacques. A history of Chinese civilization.
0-521-24130-8.
Giles, Herbert Allen (1939). A Chinese biographical
dictionary (Gu jin xing shi zu pu). Shanghai: Kelly &
Walsh. ()
KRUGER, Rayne. All Under Heaven: A Complete History of China. Chichester : John Wiley & Sons, 2003.
ISBN 0-470-86533-4.
Tillman, Hoyt C. and Stephen H. West (1995). China
Under Jurchen Rule: Essays on Chin Intellectual and
Cultural History. Albany, New York: State University
of New York Press.
TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The
Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The
Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd.
Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape
Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi : Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, 9780521812481. (anglicky)
[186] Needham (1986d), s. 85.

[187] Guo (1998), s. 5.
[188] Needham (1986d), s. 96100, 108109.
[189] Guo (1998), s. 16.
36.5.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e Sung ve

Wikimedia Commons
[190] Needham (1986d), s. 151153.
e Sung na webu China Heritage Quarterly
[191] Needham (1986d), s. 84.
e Sung na bcps.org
[192] Needham (1986d), s. 153.
Rozcestnk na strnky vnujc se umn Sung a

Liao
[193] Needham (1986d), s. 115.

[194] STEINHARDT, Nancy Shatzman. The Tangut Royal
Tombs near Yinchuan. Muqarnas: an Annual on Islamic Art
and Architecture. 1993, ro. X, s. 369381, na s. 375. [Dle
jenSteinhardt (1993)].
[195] Steinhardt (1993), s. 376.
Obrazy sungskch, liaoskch a inskch mal na Xabusiness.com

Umn e Sung na webu Minneapolis Institute of
Arts
Kapitola 37
e Tchang
e Tchang byl nsk stt existujc v letech 618907.
Zrodila se ze vzpoury generla Li Jana proti i Suej, bhem nkolika let sjednotila nu rozbitou obanskou vlkou
a, s krtkm peruenm v letech 690705, kdy csaovna
Wu vyhlsila dynastii ou, petrvala tm ti stolet, dokud se v posledn tetin 9. stolet nerozpadla na panstv
soupecch generl. Poslednho tchangskho csae roku
907 sesadil generl u Wen, kter ji pouze v severn n
zaloil vlastn i Pozdn Liang.
ny, Li Po a Tu Fu, stejn jako mnoho slavnch mal,

napklad Chan Kan, ang San a ou Fang. Uenci sestavovali mnostv encyklopedi, gegrackch prac i historickch dl.
V i Tchang vznikla i ada technologickch inovac, vetn knihtisku. Buddhismus ml velk vliv na nskou kulturu, piem se do poped dostaly domc nsk smry.
Pozdji vak byl omezovn sttem a jeho vliv klesl. Umn
a kultura vzkvtaly i dobch oslaben centrln moci v 9.
e Tchang, jej hlavn msto chang-an patilo k nejvt- stolet. Oslaben stedn vlda se do znan mry sthla z
m na svt, je veobecn povaovna za jednu z nejsp- zen ekonomiky, obchod vak zstal nenaruen a i nadle
njch nsk historie, kter se v rozkvtu civilizace i prospval.
vojenskch spch vyrovnala, pokud nepekonala starovkou i Chan. Tchangsk ra byla vtinou obdobm pokroku a stability, s vjimkou obdob povstn An Lu-ana a
poklesu moci centrln vldy v druh polovin vldy tchan- 37.1 Odkazy
gsk dynastie. Podle dochovanch daj o stn lidu ze
7. a 8. stolet je poet obyvatel e odhadovn na 50 mi- 37.1.1 Reference
lion.* [2]* [3] Pestoe stedn vlda nebyla schopna v 9.
stolet sestavit pesn soupis obyvatelstva, je tehdej popu- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Tang dylace odhadovna na 80 milion.* [4]
nasty na anglick Wikipedii.
Dky velk populaci byla tchangsk vlda schopna sestavit
statiscovou armdu sestvajc jak z profesionl, tak z odvedenc. Tchangt vojci bojovali s koovnickmi emi
dominujcmi ve Vnitn Asii, piem zskali kontrolu nad
lukrativn obchodn trasou Hedvbn cesty. Rzn krlovstv a stty uznaly svou podzenost Tchangm a odevzdvaly tribut, zatmco dal podlhaly tchangskm protektortm. Krom politick hegemonie nad vnitn Asi, mla
e Tchang v irokm okol siln kulturn vliv, zejmna v
Koreji, Japonsku a Vietnamu.
Stejn jako v pedchoz i Suej, i tchangsk stt udroval
systm sttn sluby zaloen na pijmn ednk prostednictvm standardizovanch zkouek a doporuen na
edn msta. Tento d naruil vzestup regionlnch vojenskch guvernr ie-tu- bhem 9. stolet.
nsk kultura v 7.9. stolet vzkvtala a dle zrla. Tchangsk ra je povaovna za vrcholn obdob nsk poezie.* [5] Tchangsk e nle dva z nejznmjch bsnk
139
[1] TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M.; HALL, Thomas

D. East-West Orientation of Historical Empires. Journal
of world-systems research. prosinec 2006, ro. 12, s. 2,
s. 219229. Dostupn online [cit. August 12, 2010]. ISSN
1076156x.
[2] EBREY, Patricia Buckley; WALTHALL, Anne; PALAIS,
James B.. East Asia: A Cultural, Social, and Political History.
Boston : Houghton Miin, 2006. ISBN 0-618-13384-4. S.
91. (anglicky)
[3] EBREY, Patricia Buckley. The Cambridge Illustrated History
of China. Cambridge : Cambridge University Press, 1999.
ISBN 0-521-66991-X. S. 111 a 141. (anglicky)
New History. 2., rozen. vyd. Cambridge; London : The
Belknap Press of Harvard University Press, 2006. ISBN 0674-01828-1. S. 89. (anglicky)
140
KAPITOLA 37. E TCHANG
[5] YU, Pauline. Charting the Landscape of Chinese Poetry.

Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR). prosinec 1998, s. 7187. (anglicky)
37.1.2
Literatura
CLEMENTS, Jonathan. Wu - nsk csaovna. 1. vyd.

Lbeznice : Vkend, 2008. 287 s. ISBN 978-80-8689179-8.
KAMENAROVI, Ivan P. Klasick na. Peklad
Anna Hnov. 1. vyd. Praha : Nakladatelstv Lidov
noviny, 2001. 282 s. ISBN 80-7106-397-5.
BENN, Charles D. Daily Life in Traditional China :
The Tang Dynasty. 1. vyd. Westport, Connecticut :
Greenwood Press, 2002. 317 s. ISBN 0313309558,
9780313309557. (anglicky)
BENN, Charles D. China's Golden Age: Everyday Life in the Tang Dynasty. Oxford :
Oxford University Press, 2004. 317 s. ISBN
0195176650, 9780195176650. (anglicky)
LEWIS, Mark Edward. China's Cosmopolitan Empire : The Tang Dynasty. Cambridge, Mass. : Belknap
Press of Harvard University Press, 2009. 356 s. ISBN
9780674033061. (anglicky)
, . .
1: . 1. vyd. : , 2009.
512 s. (Orientalia) ISBN 978-5-85803-405-6. (rusky)
37.1.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e Tchang ve

Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge a universal

guide for China studies [online]. 2000 a nsl., [cit.
2013-05-03]. Kapitola Chinese History - - Tang Dynasty (618-907). Dostupn online. (anglicky)
Rozcestnk na strnky vnujc se umn e Tchang
Umn e Tchang na webu Minneapolis Institute of
Arts
Kapitola 38
e in (11151234)
Tento lnek pojednv o drensk i z let 11151234.
Dal vznamy jsou uvedeny v lnku in.
e in (nsky pchin-jinem Jn Gu, znaky zjednoduen , tradin mongolsky Altan Ulus; 11151234)
byl drensk, pozdji drensko-nsk stt v dnenm
Mandusku a severn n existujc ve 12. a 13. stolet.
38.1 Politick historie

38.1.1
Jadeitov perk, e in. Uloeno v anghajskm muzeu.
Potky
i in zaloil roku 1115 v severnm Mandusku pedn

drensk kmenov vdce Aguda z klanu Wanjen (nsky
v eskm pepisu Wan-jen A-ku-ta, pchin-jinem wnyn
gd, znaky ). Drenov uhjili svoji samostatnost v boji proti kitansk i Liao, kter ovldala
Mandusko a sti severn ny. Roku 1121 zesliv Dreni uzaveli protikitansk spojenectv s nskou Sung.
Zatmco tok sungskch vojsk z jihu na i Liao nebyl
spn, insk armdy rozbily liaosk oddly a do roku
1125 zniily i Liao. Vtina Kitan byla podrobena, st
jich s nktermi mongolskmi rody ustoupila do stedn
Asie, kde zaloila i Karakitan.
38.1.2
Rozmach e
Po dobyt severn ny se e in postupn ponovala.

Kolem t milin lid, z poloviny Dren, bhem nsledujcch dvou desetilet pesdlilo na jih do severn ny.
Tato menina vldla ticeti milinm obyvatel e. Dreni dostali pdu a byli organizovn po stovkch a tiscch
domcnost (sto domcnost se nazvalo mou-kche, deset
mou-kche pak meng-an). Mnoho z nich se spznilo s any, pestoe pro drenskou elitu platil do roku 1191 zkaz
smench satk. Po smrti csae Tchaj-cunga roku 1135
nsledovali na trnu ti Agudovi vnuci pochzejc od tech
Roku 1125, po smrti Agudy, Dreni vypovdli spoje- jeho syn. Mlad csa Si-cung (vldl 11351149) studoval
nectv s Sung a zatoili na ni. V lednu 1127 in- nsk klasiky a psal poezii. I kdy pevzal nskou kulturu,
sk armda dobyla a vyplenila sungsk hlavn msto Pien- i nadle vldla drensk elita.
ing (dnes Kchaj-feng), piem zajala sungskho excsae Pozdji se Si-cung obrtil k alkoholu a popravil adu edChuej-cunga a csae chin-cunga. Po pdu metropole Sun- nk za kritiku jeho panovn, neetil ani pslunky svho
gov penesli hlavn msto do Lin-anu (dnes Chang-ou) a klanu Wanjen. Roku 1149 byl zavradn spiknutm pbuzvlka pokraovala do roku 1141, kdy byla uzavena mro- nch a dvoan, kte dosadili na trn jeho bratrance Wanv dohoda. V dohod se e Sung vzdala zem severn od jen Lianga. Krutou zahranin i vnitn politiku Wan-jen
eky Chuaj, zavzala se k placen kadoronm odvodm Lianga ocenili jeho nstupci posmrtnm zbavenm csask
stbra a hedvb a poprav generla Je Feje.
hodnosti. Historici ho proto pipomnaj posmrtnm jm141
142
KAPITOLA 38. E IN (11151234)
nem krl Chaj-ling.* [2]

Jako uzurptor se Chaj-ling snail legitimizovat svou vldu. Roku 1153 pesunul prvn hlavn msto e z Chuejningu v severnm Mandusku (jin od Charbinu) do bval liaosk metropole Jen-ingu (dnen Peking).* [2]* [3]
O tyi roky pozdji (1157), aby zdraznil trvalost pesunu, srovnal se zem palce v Chuej-ningu.* [2]* [3] Chaj-ling
tak obnovil bvalou sungskou metropoli Pien-ling (dnen
Kchaj-feng) a udlal jej jinm hlavnm mstem e.* [2]
Rovn se vypodal z opozic, kdy popravil 155 drenskch knat.* [2]
Ve snaze o uskutenn svho snu o vld nad celou nou
zatoil Chaj-lin roku 1161 na i Jin Sung. Nicmn v
Mandusku vzplla souasn dv povstn: jedno drensk, veden jeho bratrancem, brzy korunovanm na csae
-cunga a druh kitansk. Chaj-linga armda byla zatm
poraena Sungy v n bitv u Cchaj- a nmon bitv u
Tchang-tao. V prosinci 1161 byl Chaj-ling zavradn vlastnmi generly. Jeho syn a ddic byl zabit v hlavnm mst.* [2]
Nov csa '-cung byl korunovn u v jnu 1161, ale veobecn byl uznn a po vrad Chaj-lingova ddice.* [2] Boje s Kitany se prothly do roku 1164, po porce byli povstalcm zabaveni kon, take jim nezbylo ne se vnovat
zemdlstv. Dal Kitani (a Tatabov) vak tvoili st jezdectva insk armdy. Boje na severu oslabily i in, csa '-cung proto roku 1164 podepsal mrovou dohodu s
Sung. Dohoda ry Lung-sing byla potkem vce ne
tyicet let trvajcho mru mezi obma stty.
Zatkem 80. let 12. stolet -cung reorganizoval dvst
jednotek meng-an, aby odstranil nespravedlnosti v rozdlen dan dolhajc na Dreny. Podporoval rst zemdlstv, e prosperovala a vlda nehromadila znan zsoby
obil. Csa znal nsk klasick dla, byl vak znm i podporou drensk kultury a jazyka. Za jeho vldy byla nsk
dla pekldna do ei Dren, zaloena Sttn drensk akademie a zavedeny ednick zkouky v drenti- Mramorov socha buddhistickho mnicha, insk obdob, 1180
n.* [4] -cungova vlda byla potomky vzpomnna jako
obdob mru a prosperity a csa srovnvn s legendrnmi
38.1.3 Pd e
vldci Jaoem a unem.* [4]
-cungv vnuk, csa ang-cung (vldl 11891208) ctil
drensk hodnoty, ale obdivoval i nskou kulturu a jeho
manelkou se stala anka. Roku 1201 vyhlsil Zkonk
[ry] Tchaj-che zaloen na tchangskm zkonku. Roku
1207 zatoili na i in Sungoov, ale pipraven insk
armda je rychle porazila. Sungsk sprvce S-chuanu
peel na inskou stranu, sungsk oddly vak brzy znovu
pipojily k i.* [5] V mrov smlouv, uzaven roku 1208,
e Sung souhlasila s odvdnm ronho poplatku a sttm
Chan Tchuo-oua, vdce vlen strany na sungskm dvoe.
Od potku 13. stolet byla e in pod tlakem Mongolsk

e. ingischn nejdve (1205) vedl Mongoly proti
Tangutm a o tyi roky pozdji je porazil. Roku 1211 kolem 50 tisc mongolskch jezdc zatoilo na inskou i,
piem zskali na svou stranu i Kitany a drensk nespokojence. insk armda mla pl milinu mu se 150 tisci
jezdci, ale ustoupila ze Zpadnho hlavnho msta (dnenho Ta-tchungu). Dal rok Mongolov vythli na sever a vyrabovali insk Vchodn hlavn msto. Roku 1213 oblehli
Stedn hlavn msto (ung-tu, dnen Peking). Nsledujc rok souhlasili inov s mrem. Vzpt csa San-cung
opustil ung-tu a pesdlil do Jinho hlavnho msta (dne-
38.3. PAMTKA
n Kchaj-feng).
143
kch s emi Liao a Sung pedevm drenskmu jezdectvu. U bhem Agudova povstn proti Liao se jeho vojsko
skldalo pedevm z jzdy. Taktika drenskch jezdc
byla odvozena od jejich loveckch nvyk.* [6] Drensk
jzda byla tk, opancovan, nkdy byly kon v oddlu k
sob pipoutni etzy (, kuaj-c' ma).* [6]
Roku 1216 bojechtiv frakce dvora pesvdila csae k

toku na i Sung, ale roku 1219 byla insk armda poraena na Jang-c-iang, na stejnm mst, kde utrpl porku
Chaj-ling roku 1161. inov nyn vedli vlku na dvou frontch, kterou si nemohli dovolit. Navc csa Aj-cung vyhrl
boj o nstupnictv nad svm bratrem, rychle ukonil boje a Po porce a obsazen e Liao a dobyt severn ny na
vrtil se do hlavnho msta. Uzavel mr s Tanguty, spojenci i Sung insk vlda zalenila do armdy mnoho vojk
Mongol.
z dobytch zem, Kitan a an.* [6] Dreni pevzali
Roku 1227 zemel ingischn na taen proti Tangutm. sungsk zbran, vetn oblhacch stroj a stelnch zbraJeho syn gdej roku 1232 zatoil na i in s pomo- n. Pi oblhn Kchaj-fengu roku 1233 se insk armda
c Jinch Sung. Drenov se brnili, ale kdy mongol- brnila Mongolm s pouitm kann, grant a raket; obsk armda zatoila na Kchaj-feng, Aj-cung uprchl na jih. lhn je povaovno za prvn ppad efektivnho pouit
*
Mongolsko-sungt spojenci roku 1233 vydrancovali in- stelnch zbran, tebae to nezabrnilo insk porce. [6]
skou metropoli. Nsledujc rok Aj-cung spchal sebevradu, aby se vyhnul zajet a e in zanikla.* [2] O jej zem
se podlily mongolsk a sungsk e. Nicmn mongolskosungsk zemn spory o bval insk zem vedly k nov
vlce.
Na druh stran inov nijak nevynikali v nm a nmonm boji. Jak v letech 112930, tak i roku 1161 byly insk
oddly poraeny sungskm lostvem, pestoe v druhm
ppad inov vybudovali velk lostvo postaven nskmi staviteli a veden bvalmi sungskmi kapitny.* [6]
38.2 insk vojenstv
38.3
Pamtka
Jmno e in zstalo nadlouho v pamti Dren. Po

tyech staletch, roku 1616, vybral sjednotitel drenskch kmen Nurhai pro svj stt opt jmno in. Pro
odlien od pvodn e in jeho stt nazvali nt historici Pozdn in. Nurhaiho syn a nstupce Chuang Tchaj-i
roku 1635 pejmenoval Dreny na Manduy a o rok pozdji svj stt na i ching.
38.4
Odkazy
38.4.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Jin Dynasty

(11151234) na anglick Wikipedii.
[1] TURCHIN, Thomas D; ADAMS, Jonathan M.; HALL.
East-West Orientation of Historical Empires. Journal of
world-systems research. December 2006, ro. 12, s. 2, s.
219229. Dostupn online. ISSN 1076156x. (anglicky)
[2] BECK, Sanderson. China 7 BC To 1279 [online]. 20042005, [cit. 2012-08-06]. Kapitola Liao, Xi Xia, and Jin Dynasties 907-1234. Dostupn online. (anglicky)
Pagoda cheng-ling v eng-tingu, provincie Che-pej. Postavena v
letech 11611189.
[3] TAO, Jing-shen. The Jurchen in Twelfth-Century China. Seattle : University of Washington Press, 1976. xiv, 217 s. [Dle jen Tao]. ISBN 0-295-95514-7. S. 44. (anglicky)
Soudob nt autoi pipisovali drensk spch ve vl-
[4] Tao, s. 6983.
144
KAPITOLA 38. E IN (11151234)
[5] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Tbingen: [cit. 2012-08-06].
Kapitola Chinese History - Song Dynasty event history. [dle jen Theobald]. Dostupn online. (anglicky) (www.
chinaknowledge.de)
[6] Tao, s. 2124.
38.4.2
Literatura
. Peklad .. ;
Odp. red. . . . : .
. -. . . -
, 1998. 286 s. Rusk peklad mandusk varianty Historie e in, sestaven
historiky e Jan a dokonen v ervenci 1369, vydan v kvtnu 1644. ISBN 5-7803-0037-2. (rusky)
, . .
(X . - 1234 .). : ;
, 1975. 451 s. (rusky)
, . .
(X . - 1234 .). : ;
, 1983.
372 s. (rusky)
TAO, Jing-shen. The Jurchen in Twelfth-Century China. Seattle : University of Washington Press, 1976.
xiv, 217 s. ISBN 0-295-95514-7. (anglicky)
38.4.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e in (1115

1234) ve Wikimedia Commons

guide for China studies [online]. Tbingen: [cit. 201110-06]. Kapitola Chinese History - Jin Dynasty
(1115-1234). Dostupn online. (anglicky)
38.4.4
Souvisejc lnky
Seznam inskch csa (1115-1234)
Kapitola 39
e Sia (13621371)
e Sia, plnm nzvem e Velk Sia (nsky pchinjinem D Xi, znaky ) byla jednm z krtkodob
existujcch povstaleckch stt existujcch v n bhem povstn rudch turban, v zvren fzi trvn e
Jan. Zaloil ji v S-chuanu roku 1362 generl Ming Jen, vldnouc tam od roku 1357 jmnem povstaleck e
Tchien-wan a od roku 1360 samostatn jako krl Lung-u.
Zanikla roku 1371, kdy byla dobyta Ming.
Roku 1366 Ming J-en zemel po nemoci relativn mlad,

v 35 letech.* [4] Pot na csask trn nastoupil jeho devtilet syn Ming eng, titulovan Ni pn svtla(Siao
ming-u).* [5] S dtskm csaem v ele vlda e Sia ztratila siln jednotn veden a pouze pasivn ekala na dobyt
Mingy.* [4]
39.2
39.1 Vznik a vlda
Znik
Po spnch kampanch v letech 13671370 valnou st

ny ovldla e Ming. Vzdorovali j pouze Mongolov
v sti severozpadu a v Jn-nanu a schuansk e
Sia. Mingsk vlda proto obrtila svou pozornost na Schuan.* [6] e Sia udrovala s Ming (resp. do roku
1367 krlovstvm Wu) u Jan-anga korektn diplomatick vztahy od jeho vtzstv v bitv na jezee Pcho-jang roku
1363.* [6]
Roku 1357 Min uej, vojevdce e Tchien-wan, vznikl v

povstn rudch turban, v ele desetitiscovho vojska vyplul proti proudu Jang-c-iang a dobyl S-chuan.* [1] Vznamn tak rozil moc povstaleckho Tchien-wanu. Nezanedbatelnm dvodem vypraven Minovy expedice do S
-chuanu byl i problm s vivou armdy v Chu-peji strdajcmu nedostatkem potravin.* [2] I kdy Min uej zstal
Bhem roku 1370 schuansk dvr vhal nad odmtnutm
loajln k tchienwanskmu csai S ou-chuejovi, fakticky
i akceptac mingskch poadavk na podroben.* [6] Div S-chuanu vldl nezvisle.* [1]
plomatick jednn nepinesla smr a tak se zatkem roku
Kdy roku 1360 chen Jou-liang dobyl i Tchien-wan a 1371 dala mingsk armda do pohybu. Generl Fu Jou-te
zabil S ou-chueje, odmtl Min uznat novho vldce. Pe- dostal rozkaz zatoit na S-chuan ze severu, zsobovjmenoval se na Ming J-ena, prohlsil se Pnem svtla n jeho vojsk zajioval Teng J. Souasn pozemn vojska
(Ming-u) a pisvojil si titul krle Lung-u (nsky pchin- Tchang Chea a otila Liao Jung-unga postupovaly z vjinem Lngsh wng, znaky ). Roku 1362 pak chodu proti proudu Jang-c-iang.* [6]
i csaem e Velk Sia s hlavnm mstem v chungchingu. Vldl spn a prozrav. Pouvn symboliky Tchang Che a Liao Jung-ung byli zastaveni obrnci u
lidovho milenarismu enho Blm lotosem zejmna ch-tangu na pomez S-chuanu a Chu-peje. Zatm Fu
uctvn Buddhy Maitrji, zmna jmna a pouvn titu- Jou-te v kvtnu 1371 obsadil Wen-ou (dnes Wen-sien v
lu Pn svtla, vztahujcmu se k ve v pchod mesie, Kan-su), v non bitv dobyl Mien-ou (130 km severovpeKrle svtla spojil s potlaovnm taoismu a buddhismu chodn od cheng-tu), a po nkolikatdenn pprav
*
[7]
K
kroil
eku
Luo,
posledn
pekku
ped
cheng-tu.
a podporou konfucianismu,* [3] zskal dvru lidu i podpoposlen
obrany
cheng-tu
ale
obrnci
po
ekch
Jang-c'
a
ru dentry. Pod silnm vlivem konfucinskho uence Liou
Luo
pisunuli
armdu
stec
hranici
s
Chu-pejem.
Ta
vak
chena, kter nkolik nsledujcch let dominoval jeho ad*
ministrativ,* [4] zorganizoval sprvu podle tradinch vzo- byla v ervenci 1371 poraena. [8]
r s vyuitm star ousk terminologie.* [3] Nicmn selhal Po staen sti vojsk z ch-tangu a vyuit dlosteleck
ve snaze o expanzi. Pokusil se o dobyt mongolskho Jn- pevahy mohli Tchang Che a Liao Jung-ung u bez pronanu, ale tok byl patn naplnovan a proveden malmi blm postupovat podl Jang-c-iang do hloubi neptelsilami, proto neuspl.* [4] Pot se dalch vboj vzdal.
skho zem.* [9] chung-ching byl dosaen Tchangem a
145
146
Liaem v srpnu, patnctilet csa Ming eng a jeho matka
se vzdali. V z se vzdali i obrnci cheng-tu.* [10]* [9]
39.3 Dozvuky
Po dobyt S-chuanu dostal mlad, nyn ji bval, csa estn titul a byl pevezen do Nankingu. Roku 1372 byl
posln do Koreje. Zde il v pohodl, jeho potomci byli osvobozeni od dan a do poloviny 17. stolet. Obava vldy z ponechn Minga v n nebyla bezdvodn, jet roku 1475
se vdce povstn Mia v Kuej-ou snail vyut popularity
rodu Ming, kdy si nrokoval pvod od Ming J-ena.* [3]
39.4 Reference
Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 65. (anglicky)
[2] ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of violence in a Chinese county. Stanford : Stanford University
9780804754965. S. 60. (anglicky)
9004103910, 9789004103917. S. 22. (anglicky)
[4] MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty 1330
The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 42. (anglicky)
[5] Rowe, str. 51.
[6] DREYER, Edward L. Early Ming China: A Political History.
Stanford : Stanford University Press, 1982. 315 s. [dle jen
Dreyer (1982)]. ISBN 0-8047-1105-4. S. 73. (anglicky)
[7] LANGLOIS, JR., John D. The Hung-wu reign, 1368
The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. [dle jen Langlois]. ISBN 0521243327. S.
125. (anglicky)
[8] Langlois, str. 125126.
[9] Dreyer (1982), str. 74.
[10] Langlois, str. 127.
KAPITOLA 39. E SIA (13621371)
Kapitola 40
Sibisk chant
Sibisk chant (tatarsky: ) byl 40.2 Odkazy
turkotatarsk stt na zem dnen Sibie, existujc v
letech 1490 a 1598. Vznikl jako jeden z mnoha tatarskch
40.2.1 Reference
chant po rozpadu Zlat hordy a zanikl po anexi ze
strany Ruska. Hlavnm mstem bylo opevnn msto Isker,
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Khanate of
nachzejc se na soutoku eky Irtye a Obu.
Sibir na anglick Wikipedii.
Sibisk chant neml pli dobr vztahy se stty za
Uralem, pedevm s Moskevskm velkoknectvm.
40.2.2
Djiny Ruska
40.1 Seznam vldc (chn)
Sibi
Zlat horda
Munch-Timur (1359)
Alibek (1359 - 1375)
Souvisejc lnky
40.2.3
Giyas Kaganbek ud-Din (1375 - 1396)
Extern odkazy
(esky) lnek o Sibiskch tatarech
Tohtamysh (1396 - 1406)

Zhumaduk (1406 - 1421)
Mahmud Khoja (1421)
Hizr (1421)
Kazhy-Mohammed (1421 - 1428)
Abu'l-Khayr (1428 - 1464)
Ibak (1464 - 1495)
Mamuq (1495 - 1502)
Kuluk (1502 - 1530)
Kuchum (1563 - 1598)
Ali (1598 - 1604)
147
Kapitola 41
Stt Sung
Stt Sung (nsky: pinyin Sng, znaky ) byl jeden z
nskch stt existujcch v obdob jar a podzim (722481 p. n. l.) a obdob vlcch stt (481-212 p. n. l.).
ISBN 0231038011 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Han

Lin-er, s. 486. (anglicky)
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Song (state)

na v obdob jar a podzim (481 p. n. l. - 212 p. n. l.)
Leel na vchod dnenho Che-nanu. Zaloil ho v 11. stolet p. n. l. potomek svren dynastie ang. Hlavnm mstem bylo ang-chiou (nsky: pinyin Shngqi, znaky
). Po uritou dobu i Po-ou.* [1] Stt zanikl roku 286 p.
n. l., kdy byl pohlcen krlovstvm chin.
41.1 Reference
[1] GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia
148
Kapitola 42
e Sung (13551367)
e Sung, plnm nzvem e velk Sung (nsky pchinjinem D Sng, znaky ), byla jednm z krtkodob
existujcch povstaleckch stt existujcch v n bhem
povstn rudch turban v zvren fzi trvn e Jan.
Byla vyhlena roku 1355 jako formln nstupce e Sung
existujc v letech 9601279. Prvnm a jedinm panovnkem e Sung byl csa Chan Lin-er. Moc sungskho csae
zanikla fakticky roku 1363, kdy ztratil posledn pmo ovldan zem, formln e trvala do smrti panovnka v lednu
1367.
Sungsk vlda kontrolovala st severn ny, vrcholem jej
moci byly roky 13581359, kdy dobyla Pien-liang (dnen
Kchaj-feng), ped staletmi hlavn msto sv jmenovkyn, a
ovldala znanou st severn ny vtinu dnench provinci Che-nan, an-tung a An-chuej. Souasn jej armdy
bojovaly v an-si, Liao-ningu a vyplenily i ang-tu severn
od Pekingu. Po roce 1359 zemn rozsah i sla e rychle
klesaly, vdy dosti nezvisl provincie vlda pestala jakkoliv kontrolovat a postupn pod tlakem janskch vojsk zanikaly. Od zatku 60. let byla jedinou relnou silou hlsc se
k i provincie iang-nan v ele s u Jan-angem, na sungsk vld nezvisl. u roku 1363 zachrnil csae Chan
Lin-era ped nepteli a usadil ho s nevelkm dvorem nedaleko Nankingu, svho sdla. V lednu 1367 se Chan utopil
v Jang-c-iang pi pravdpodobn naaranovan nehod.
Pot se u prohlsil i formln za suvernnho vldce a e
Sung zanikla.
42.1 Bl lotos a povstn rudch

turban
Od konce 13. stolet se v n ila millenaristick vra postaven na smsici manicheismu a buddhismu, jejm klovm prvkem bylo pesvden o nadchzejcm pchodu
spasitele Krle svtla(Ming-wang). V severn n tuto
vru propagovala sekta Blho lotosu. Zatkem 50. let 14.
stolet stl v jejm ele Chan an-tchung, kter se za Krle
svtla prohlsil. Pochzel z rodiny ddinch vdc sekty
Mongolsk luitnk na nsk miniatue mingsk doby. Dnes ve

Victoria and Albert Museum, Londn.
z Luan-chengu na severovchod Chu-peje, odkud byl jeho dd vypovzen do Jung-nien na jihu provincie.* [1]* [2]
Rod Chan til politick kapitl tak z lidov legendy, e
jsou ddici sungsk dynastie. Chan ang-tung se prohlaoval za potomka csae Chuej-cunga (10821135) v sedm
generaci.* [1]
Zdrojem vojk pro pipravovan povstn se stali rolnci
sehnan vldou e Jan roku 1351 na opravy hrz a kanl na ece lut ece. Bl lotos mezi nimi rozvinul agitaci, nicmn ped dokonenm prac v lt 1351 se k rebelm pidalo jen mlo pracovnk. Zalarmovan mstn ady vak Chan an-tunga zatkly, co v Jing-ou v provincii
An-chuej vyvolalo 28. kvtna 1351 vzpouru jeho stoupenc.* [1] Skupiny rebel zatkem podzimu 1351 obsadily
adu mst na hornm toku Chuaj-che (v jinm Che-nanu) a
nkolikrt porazily mstn vldn sly. V ele povstalc nyn
stl aktivista Blho lotosu Liou Fu-tchung. Vojsko rebel
se prohlsilo za armdu rudch turban(chung-in chun),
zkrcen rudou armdu(chung-chun).* [3] Jej bojovnci
149
150
KAPITOLA 42. E SUNG (13551367)
si toti jako odliujc znak vzali kolem hlavy rud tky

i turbany. Povstalci vyhlsili za svj cl obnoven sungsk
e, v praxi pedtali stry lidu a vyerpvali se ptkami
na mstn rovni.* [4]
V srpnu 1351 vypukla v S-ou, na severu provincie iangsu, dal vzpoura veden Li Erem, zvanm Sezamov Li
. Brzy se jeho oddl spojil s armdou Liou Fu-tchunga a
on sm se poddil Liouovi. Na zprvy o spn vzboue
severnch Rudch turban zareagovali povstnm rebelov
i v Chu-peji a iang-si. Chupejt povstalci jin Rud
turbany ped koncem roku 1351 zaloili i Tchien-wan
v ele s csaem S ou-chuejem.* [5]
Jansk vlda v ele s Togtem se po potenm zmatku
a vhn soustedila na zabezpeen Velkho kanlu.* [6] V
jnu 1352 Togtovy jednotky znovudobyly S-ou a postupovaly dle na jih. Souasn reprezentant mstn nobility
agan Temr zorganizoval vlastn vojsko, kter vytlailo
rudou armdu z jinho Che-nanu. Ta ustoupila na vchod
do oblasti kolem An-fengu, Po-ou a Jing-ou na severu
An-chueje. V letech 13531354 se severn Rud turbany
nijak vrazn neprojevovaly, a proto se jansk sly vnovaly spnm kampanm jinde.* [4]
42.2 Vznik a expanze (13551359)
Opevnn Kchaj-fengu, v letech 13581359 sungsk metropole.
janskho ministerstva vlky. Tho roku byl Tu Cun-tao

zavradn Liou Fu-tchungem, kter zaujal jeho msto.* [4]
Jet roku 1355 se st bvalch Kuo C'-singovch rebel, tehdy v Che-ou, spojila s Tu Cun-taem a poddila se
Sungm ve snaze ochrnit se ped toky jinch skupin, u
Jan-ang byl tehdy potvrzen jako tet v jej veden. V lt
1355 pekroila eku Jang-c-iang a nsledujc rok, u
pod uovm vedenm, dobyla Nanking a roziovala svj
vliv dle na jih.* [8] Souasn sungt velitel Li Wu a Cchuej Te zatoili ze Siang-jangu na vchodn st dol eky
Wej v en-si.* [4]
na roku 1358
Ve srovnn s potkem 50. let byli povstalci nyn o poznn

lpe organizovan a disponovali vcemn regulrnmi vojenskmi jednotkami. Roku 1356 Liou Fu-tchung inicioval
srii njezd s dalekm dosahem v prbhu let se sungsk oddly dostaly na zpad do en-si, na sever k letnmu
hlavnmu mstu ang-tu, na vchod a k Pchjongjangu v
Koreji.* [4] Tyto akce byly dlem voln pipojench povstaleckch skupin uznvajcch autoritu sungskho reimu. Na
osvobozench zemch vytvoila sungsk vlda v letech
135659 celkem pt provinci.* [9] Nejschopnjmi administrtory byli Mao Kuej, kter zformoval funkn sprvu
v an-tungu,* [10] a u Jan-ang stojc od roku 1356 v
ele provincie iang-nan (na jih od eky Jang-c-iang).
Naproti tomu centrln sprva pod Liou Fu-tchungem byla
poetn, ale nevkonn. Navc Liou nebyl schopen koncentrovat sly rebel, kdy je rozptlil v rznch smrech.* [10]
Odvoln Togta a poprava Chan an-tunga bhem nkolika

dn ledna 1355 radikln zmnila situaci. Dosud se skrvajc Chan an-tungv syn Chan Lin-er v beznu 1355
pijel do Po-ou* [pozn. 1] a byl uveden na trn e Velk Sung (Ta Sung),* [7] souasn byla vyhlena ra Lungfeng (Draka a fnixe). Jeho nboensk titul byl Men krl
svtla(Siao-ming wang).* [4] Za prvnho ministra a faktickho pna sttu byl vybrn Tu Cun-tao, bval ednk
Roku 1357 se oddl Mao Kueje neudrel v domovskm

Liao-tungu* [11] a peplavil se do an-tungu, kter obsadil a po Velk kanl.* [12] Pod dojmem z Maovch spch jansk velitel zpadnho an-tungu Tchien Feng peel na sungskou stranu. Liou Fu-tchung zatm obsadil jih
hor Tchaj-chang a pilehl dol eky Wej. Dal povstaleck skupina takzvanch Zelench turban* [pozn. 2] zatoila ze S-chuanu na zpadn en-si.* [12]
500 km
42.3. PADEK (13591363)
151
Lta 13571358 byly dobou nejvyho vzestupu sungsk

moci.* [9] V ervnu 1358 Liou Fu-tchung dobyl Pien-liang
(dnen Kchaj-feng),* [13] bvalou metropoli Sung,* [14]
symbolicky i prakticky nesmrn dleitou. Pot vyslal
podzen velitele do toku v An-chueji, an-tungu a nejlepho z nich, Mao Kueje, proti janskmu hlavnmu mstu Ta-tu (dnen Peking).* [13] Dal velk ofenzva probhla v dol eky Fen v an-si.* [pozn. 3]
Ale Mao byl nucen ustoupit zpt do an-tungu. V an-si se
nepodailo pevnji zakotvit, kdy se mstn sungsk vojsko
rozpadlo na ti skupiny pohybujc se na severu dol eky
Fen pot, co hlavn st sil v ele s Kuan Tuem* [pozn. 3]
zamila k ang-tu. Zbytky Zelench turban byly zahnny
dlem na severovchod, dlem do S-chuanu, kde se poddaly Ming J-enovi formln podlhajcmu i Tchienwan. A Li Wu a Cchuej Te byli zahnni do hor a nakonec
se roku 1361 vzdali mstnmu mongolskmu veliteli Li S'chimu.* [12]
42.3 padek (13591363)
Vcestupov raketa, po vyhoen prvnho stupn z st drakavyletl roj malch raket, kter zasypaly cl. Zbra byla pravdpodobn pouvna pedevm v nch a nmonch bitvch. Ilustrace
z Chuo-lung-ing, pojednn o raketovch a stelnch zbranch, 2.
polovina 14. stolet.
vrtily do ny roku 1363, kdy se v Liao-tungu byly nuceny

vzdt mongolskmu ministru Nagauovi.* [10]
500 km
na roku 1360
Mezitm v z 1359 jansk vojevdce agan Temr vyhnal Chan Lin-era z Pien-liangu, kdy vyuil rozptlen sungskch sil po cel severn n a z toho plynouc relativn
slabosti sil v centru. Chanovi a Liou Fu-tchungovi zstalo
pouze nkolik stovek vojk,* [15] a s celm dvorem pevali ve strategicky nevznamnm Po-ou a pozdji v Anfengu, na severozpad An-chueje.* [13] agan Temr kvli vlce s dalm janskm vojevdcem Bolodem Temrem
odloil dal tok na Sungy a na rok 1361, kdy zaal dobvat an-tung. Zde uzavel rebely v I-tu, kter padlo po
ronm oblhn. Sungsk vlda mohla obleenm poslat
pouze symbolickou pomoc.* [12]
Pes formln uznvn Chanovy nadazenosti, mstn velitel severnch Rudch turban jednali samostatn a bojovali i mezi sebou.* [13] Roku 1359 jist ao n-jung vytrhl
z Chuaj-anu na sever do an-tungu a zavradil Mao Kueje, nae byl v odvet zabit. Spory o nstupnictv po Ma- Po stupu Chan Lin-era z Kchaj-fengu moc sungsk vlovi pak paralyzovaly antugskou provincii sungskho sttu, dy rychle slbla a jej provincie se o sebe musely postarat
m byla monost dal ofenzvy proti Ta-tu ztracena.* [12] samy.* [16] Na ad mst v povod Chuaj-che se pesto udrPot, co Kuan Tuo v zim 1359 splil ang-tu, postupoval eli do konce 50. let, v severozpadnm Che-nanu a en-si
nezvisle na sungsk vld dle na vchod a v Liao-jangu psobili v letech 135659, dokud je agan Temr nevyspojil se s dalm rebelem Mao -ingem.* [10] Oba potlail do S-chuanu. I-tu v an-tungu ovldali pt let do
stupn zatoili na Koreu, Mao roku 1360, Kuan nsledu- roku 1362, a v acharu a Mandusku bojovali od roku 1358
jc rok. toky byly nespn, zbytky sungskch vojsk se do roku 1362 (jako vsledek Maova pokusu o tok na Ta-
152
KAPITOLA 42. E SUNG (13551367)
tu).* [13] Po zatku 60. let si severn Rud turbany udrely imprium. Do roku 1371 pod svou vldou sjednotil nu.
vznam pouze dky nominln loajalit u Jan-anga (je- Pokus o dobyt Mongolska zmaily porky nsk armdy
ho iang-nan byl jedinou sungskou provinci, kter peila roku 1372. Pot v n zavldla ra stabilizace a prosperity.
rok 1362)* [16] k jejich vdci Chan Lin-erovi. Nicmn zatmco v letech 135559 e Sung dominovala severonsk
planin a sthla na sebe pozornost mongolsk vldy, ostatn 42.6 Odkazy
jinji poloen povstaleck stty zeslily a upevnily svou
moc.* [15]
42.6.1
42.4 Znik (13631367)
Poznmky
[1] Ve starovku metropole sttu Sung.* [4]

[2] Zelen turbany vedli Li Si-si, Paj Pu-sin a Ta Tao-ao.* [12]
V An-fengu sungsk reim peval do konce nora 1363, [3] Vojsko vedli Kuan Tuo, Pchan eng a a Liou Er.* [12]
kdy na nj zatoila vojska ang -chenga ve spojen s
[4] Mon vak Liou Fu-tchung zahynul a spolen s Chan Linmongolskmi oddly. Liou Fu-tchung byl neptelem zajat a
erem roku 1367.* [12]
*
zabit, [pozn. 4] Chan Lin-era zachrnil pchod armdy u
Jan-anga. u toti riskantn vyslal sv hlavn sly na sever
k An-fengu, pestoe byl zapleten do vlky s chen Jou- 42.6.2 Reference
liangem. A navzdory argumentaci konfucinskho uence a
pednho lena vldy Liou iho,* [17]* [18] kter varoval, e [1] GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictispojenm se sekti Blho lotosu u ohroz svou podporu
onary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia
mezi dentry. Mezi uovmi generly i vojky ale stle ila
ISBN 0231038011 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Han
propaganda Blho lotosu a oddanost sungsk vci, kterou
Lin-er, s. 485. (anglicky)
si u nemohl dovolit ignorovat.* [12]
Zachrnn csa e Sung stal estnm zajatcem v Nan- [2] MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty, 1330
kingu. Kdy pak v ervnu 1363 chen Jou-liang na ua
The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dyzatoil, byl oputn pln na ociln uveden Chana na
nasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge Univertrn* [12] a csae i s dvorem odsunuli do chu-ou zpadn
sity Press, 1988. [dle jen Mote]. ISBN 0521243327. S. 39.
*
od Nankingu na druhm behu Jang-c'. [19] Zde il, dokud
(anglicky)
se v lednu 1367 pi zinscenovan nehod neutopil v Jang-c
*
-iang. [12]
[3] ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of vio-
42.5 Ddici
lence in a Chinese county. Stanford : Stanford University

9780804754965. S. 50. (anglicky)
Oblasti severn ny, kter dve ovldala e Sung, dobyli projant vojevdci, mezi ktermi dominoval Kk
Temr. V ele jedinho zbylho zem hlscho se k sungskmu csai, sungsk provincie iang-nan, stl u Janang, od roku 1361 s titulem vvody Wu, od nora 1364
jako krl Wu. V letech 13631367 dobyl rozshl zem na
stednm a dolnm toku Jang-c-iang (i Chan a krlovstv
Wu) a zskal tak vraznou pevahu nad kadm soupeem
v boji o vldu nad nou. u vldl zcela nezvisle, sungsk csask dvr po roce 1363 nedisponoval dnou relnou silou a jm byl pln kontrolovn. Po smrti Chan Lin-era
zatkem roku 1367 se u snail vymtit z ocilnch dokument sv spojen se sungskm reimem a Rudmi turbany.* [10] Potlaoval i vru Blho lotosu, v pozici sttn
ideologie ji nahradil neokonfucianismem.
[5] Rowe, str. 51.

(anglicky)
[7] BOROVKOVOV, Ljudmila Akimovna.
. Moskva : , 1971. 196 s.
[dle jen Borovkovov]. S. 101. (rusky)
[9] Mote, str. 52.
Zatkem roku 1368 u zmnil nzev svho sttu z Wu na

Ming, prohlsil se csaem a pokusil se dobt cel jansk [11] Goodrich, str. 486487.
42.6. ODKAZY

[13] Mote, str. 43.
9004103910, 9789004103917. S. 21. (anglicky)
[16] Mote, str. 53.
[17] Mote, str. 51.
[18] Borovkovov, str. 112.
[19] Borovkovov, str. 152.
42.6.3
Literatura
BOROVKOVOV, Ljudmila Akimovna.

. Moskva : , 1971.
196 s. (rusky)
DREYER, Edward L. Early Ming China: A Political
History. Stanford : Stanford University Press, 1982.
315 s. ISBN 0-8047-1105-4. (anglicky)
MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C., a kol.
The Cambridge History of China. Volume 7: The Ming
Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge
University Press, 1988. 1008 s. ISBN 0521243327.
(anglicky)
153
Kapitola 43
Krlovstv Ta-li
Kralovstv Ta-li neboli Velk Li (nsky pchin-jinem 43.2.1 Reference
Dlgu, znaky zjednoduen , tradin )
byl pajsk stt v dnen nsk provincii Jn-nan s hlavnm V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Kingdom of
mstem Ta-li. Krlovstv zaloil Tuan S'-pching roku 937, Dali na anglick Wikipedii.
zaniklo roku 1253, kdy bylo dobyto armdou Mongolsk
e.
[1] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-11]. Kapitola
Chinese History - Dali . Dostupn online. (anglicky)
43.1 Historie
43.2.2
Vtinu Jn-nanu ovldal od 7. stolet stt Nan-ao, kter
zanikl roku 902. Nsledovaly jej ti krtkodob stty Ta
chang-che (), od roku 928 Ta Tchien-sing (
), kterho po nkolika mscch nahradil Ta I-ning (
).* [1] Roku 937 Tuan S'-pching zaloil stt Ta-li. Kao
eng-tchaj donutil roku 1095 slabho krle Tuan engminga k odstoupen a pijet mniskho stavu, a pejmenoval stt na Ta-ung.
U nsledujc rok Tuan eng-chun vrtil k moci rod Tuan.
V nsledujcm obdob, tzv. Pozdnho Li (Chou Ta-li,
, i Chou Li-kuo, ) si vak rod Kao uchoval
rozhodujc moc.* [1]
Zkladem hospodstv zem bylo zemdlstv, produktivn zejmna v okol jezera Tien-ch. Ta-li bylo vznamn
i vrobou eleznch zbran a zbroje, lakovch vrobk a
vvozem plsti a kon. Dleitou roli hrl obchod s nou
i stty jihovchodn Asie. Administrativa byla organizovna podle mstnch tradic vychzejcch ze vzoru Nan-aa.
Kulturn byla zem siln ovlivnna sungskou nou, nsk
znaky byly pouvny k zpism v ntin i vlastnm jazyku. V zemi kvetl buddhismus.* [1]
Roku 1253 bylo Ta-li dobyto mongolskou armdou vedenou Kublajem a pipojeno k Mongolsk i. Po dvou desetiletch, roku 1274, na jeho mst Mongolov zorganizovali
provincii Jn-nan jako st e Jan.
43.2 Odkazy
154
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Krlovstv Ta-li


guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-11]. Kapitola Chinese History - Dali . Dostupn online.
(anglicky)
Kapitola 44
e Tchien-wan
e Tchien-wan (nsky pchin-jinem Tinwn, znaky
) byla jednm z krtkodob existujcch povstaleckch
stt existujcch v n bhem povstn rudch turban v
zvren fzi trvn e Jan. Zaloili ji roku 1351 vdci
jin vtve Rudch turban Cou Pchu-eng, Pcheng Jing-j
a S ou-chuej, posledn se stal csaem nov e. Zanikla
roku 1360, kdy se tchienwansk generl chen Jou-liang
osamostatnil, zatoil na Tchien-wan, zabil csae S ouchueje i vtinu vldy a na mst zaniklho Tchien-wanu
zaloil svoji i Chan.
zvalo armda rudch turban(chung-in chun, v soudobch zprvch zkracovno na rud armda chung-chun),
rychle vzrostlo a rozilo svj vliv i na jih metropolitn oblasti (dnen Che-pej) a zpadn an-tung.* [5]
44.2
Povstn a zaloen sttu
44.1 Pprava povstn

Od potku 14. stolet se ve stedn n objevovala obasn povstn proti vld mongolsk e Jan. Revize katastru ohlen roku 1314 vyvolala v iang-si povstn, jeho vdce Cchaj Wu-iou se prohlsil krlem. Potkem
20. let se po povodnch a nsledn nerod dala po pohybu
ada lid, oznaench vldou za bandity. Roku 1325 ao
chou-cstanul v ele povstn v Si-ou v Che-nanu, v letech 1337-38 probhlo v Che-nanu dal povstn, tentokrt
v prefektue u-ning, v ele s Chu un-erem. Souasn se
na pomez iang-si a Chu-nanu dal vzbouenec ou C Jansk bronzov pala
-wang prohlsil krlem sttu ou.* [1]
Od 30. let opozin hnut zeslila. Skupiny nespokojenc spojila vra, millenaristick ideje pebran z
manicheismu* [2] a buddhismu. Rebelov vili v pchod
Krle svtla(Ming-wang) na zemi, kter oist svt ode
zla, piem peme janskou vldu.* [3] V Chu-peji v jejich ele stanuli kov Cou Pchu-eng, podomn obchodnk s odvy S ou-chuej a rolnick syn Pcheng Jing-j,
ideologick vdce hnut a jeden z vdc povstn ou C
-wanga.* [4]
Cou Pu-eng a S ou-chuej reagovali v srpnu 1351 vlastnm povstnm na vchod Chu-peje, sv vojsko nazvali
jin armda rudch turban.* [5] V z roku tho roku
ustavili svm sdlem prv dobyt chi-ou, hlavn msto prefektury. Tm zskali kontrolu nad severovchodem
Chu-peje.* [5] Na obsazenm zem zaloili i Tchienwan (Naplnn vle nebes) a vyhlsili ru -pching (Vlda v mru).* [6] S se stal csaem, Cou velkm marlem
(tchaj-uaj),* [5] byla sestavena administrativa podle janSouasn vdce Blho lotosu Chan an-tung pipravo- skho vzoru vznikl sekretarit (ung-u eng), est miniszem bylo
val povstn na severu An-chueje a vchodnm Che-nanu, terstev, cenzort, akademie Chan-lin, ovldan
*
[7]
rozdleno
na
tyi
provincie
(sing-eng).
piem uzavel voln spojenectv s Pchengem.* [5] Roku
1351 Chanovi stoupenci vyuili hnv lid nad tkmi pod- V letech 13521353 rozsah ienwanskho sttu rapidn
mnkami opravy kanl a v kvtnu je podntili k rebelii s vzrostl. K spchm Rud armdy pispla i jej vysok
centrem v Jing-ou v An-chueji. Povstaleck vojsko se na- disciplna a dobr chovn k civilistm.* [8] Cou zalenil
155
156
KAPITOLA 44. E TCHIEN-WAN
do svch sil nebo mezi spojence, adu mench povstaleckch a mstnch skupin a brzy ovldl centrln a severn
Chu-pej. Potkem jara 1352 obsadil Chan-jang a krtce
nato na druhm behu Jang-c-iang i Wu-chang, hlavn
msto jansk provincie Chu-kuang (Chu-kuang zahrnoval
dnen provincie Chu-pej, Chu-nan, Kuang-si, Kuej-ou a
zpad Kuang-tungu). Pot vythl po proudu eky na iouiang, vznamn iangsisk pstav na ece Jang-c, zatmco dal tchienwansk armdy dobyly Nan-chang, centrum
iang-si, a chang-a, stedisko Chu-nanu.* [8]
Sociln zkladnou povstaleckho hnut na stednm toku
Jang-c-iang byly ni tdy obyvatelstva, pedevm rolnci. Vdci rebel vak byli potuln mnii, podomn obchodnci, rybi, lunai, ni ednci shrnut v Jan
500 km
pod nlepkou vykoenn lid.* [9] Hlavnm neptelem
povstalc a oporou nenvidn jansk vldy byly tradin
nsk elity.* [10]
na roku 1358
Podle klasick analzy Meng S'-minga* [pozn. 1] zde povstn nabylo charakteru nsk obansk tdn vlky. V Po tku z chi-uej a smrti Coua ovldl ienwansk dvr
tto badatelsk tradici nt historici popisuj Rud turba- Ni Wen-n. Ni jako jeden z prvnch stoupenc ienwanny jako rolnick hnuta ienwansk reim jako rolnic- skho sttu zskal jet v chi-uej post prvnho ministra
kou vldu.* [9] Zpadn autoi vznam tdnch rozdl v (cheng-siang) a velitele lostva,* [11] kter mlo v kraji
zemi umenuj.* [pozn. 2] Nicmn i soudob pozorovatel protkanm vodnmi cestami zvl velk vznam.* [8] Prpopisovali rebely jako hnut nich td namen proti do- v jeho lostvo dobylo zatkem roku 1355 Mien-jang v
mcnostem bohatch a mocnch. A stedn heslo ienwan- S-chuanu a znovudobylo Chan-jang. Pot S jmenoskho reimu Brt bohatm k ulehen chudm(cchuej-fu val svho syna krlem v chang-a, aby poslil sv poi-pchin), nebo slogan rozen na dolnm toku Jang-c-iang zice na jihu sttu a v zim 1355/56 pesdlil do ChanSluhov, zabijte sv pny(cchang-tchou -u) svd o jangu.* [11] Tchien-wan nyn rozil svou moc na cel Chuvznamu tdnch rozdl.* [9] Nicmn rovnostsk a re- kuang, iang-si a pozdji i sti en-si.* [8]
distribun opaten novho reimu zhy ustupovala do pozad a jeho sprvn apart rychle pejmal tradin vzory Roku 1357 vyrazilo pod velenm Ming J-ena desetitisfungovn. Od roku 1353 u ienwansk reim spolupra- cov ienwansk vojsko proti proudu Jang-c-iang do S
*
coval s pozemkovmi vlastnky, kte se zapojili do sprvy -chuanu. [12] Vznamnm dvodem vypraven expedice
*
byl problm s vivou armdy v Chu-peji strdajcmu nezem. [2]
dostatkem potravin.* [15] Po dobyt S-chuanu zde Ming
J-en vldl jmnem ianwanskho csae S ou-choua
fakticky nezvisle.* [8]
44.3 Krize a nov expanze

Roku 1353 se ienwansk reim ocitl v potch. Kulminovalo tlet sucho doprovzen epidemi* [8] a hladomorem.* [1] Navc v lt zatoila na vchodn Chu-pej,
centrum moci reimu, tyistatiscov armda janskho
kancle Togta a jeho spojenc.* [8] Na podzim 1353 Togtova vojska dobyla ienwansk hlavn msto chi-uej.
Csa sice unikl, ale na 400 pedstavitel reimu, vetn
hlavnho vojenskho velitele Cou Pchu-enga, bylo zabito.* [11]* [pozn. 3] Dvr se pot skrval v horch okresu
Chuang-mej. Ale v lednu 1355 byl Togto posln do vyhnanstv s odkazem na jeho silnou nepopularitu mezi obyvatelstvem.* [11] Jeho armda se rozpadla, jansk vlda pak nebyla schopna ani kontrolovat loajalisty, natopak likvidovat
rebely. A rychle ztratila vliv na dn v provincich.* [14]
44.4
Znik
Ambice Ni Wen-na rostly, roku 1357 se pokusil zavradit

csae Sa a pevzt moc, sm ale byl zabit svm generlem
chen Jou-liangem.* [6] chen se po smrti Nia prohlsil
sttnm ministrem (pching-ang), ponechal Sa na trnu v
Chan-jangu a sm si vybudoval zkladnu v severnm iangsi. Potkem roku 1360 se prohlsil krlem sttu Chan* [11]
s hlavnm mstem v iou-iangu.* [10] V ervnu 1360 zatoil na Chan-jang a zabil Sa* [16] i s vtinou ienwanskho dvora. Nato se prohlsil csaem e Chan a obsadil
vtinu ienwanskch zem. Pouze v S-chuanu si Ming
J-en udrel nezvislost,* [10] prohlsil se krlem Lung-u
a roku 1362 se povil na csae e Sia.* [8]
44.5. ODKAZY
157
ivot nov e Chan jet krat ne jej pedchdkyn. [12] Dreyer, str. 65.
chen Jou-liang u roku 1360 vpadl na zem u Jananga. Nastal vlka vyvrcholila na podzim 1363 bitvou na [13] GOODRICH, L. Carrington; FANG, Chao-ying. Dictionary
of Ming biography 1368-1644. New York : Columbia Unijezee Pcho-jang. V n chen padl a jeho vojsko bylo poversity Press, 1976. xxi + 1751 s. Dva svazky; [dle jen
raeno. u do jara 1365 zalenil chansk zem do sv doGoodrich]. ISBN 0231038011 (sv. 1), 023103833X (sv. 2).
mny.* [10]
Heslo Ch'en Yu-liang, s. 186. (anglicky)
44.5 Odkazy
44.5.1
Poznmky
[1] (MENG), (Siming). (Yuandai

shehui jieji zhidu). Peking : Hafo Yanjing xue she, 1938. ,
reprint Hong-kong : Longmen shudian, 1967. 246 s.
[2] Napklad MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty 13301367. In MOTE, Frederick W.; TWITCHETT,
Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The
Ming Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge
University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 39. (anglicky)
[3] Podle jin verze udlost Cou Pchu-eng pouze ztratil mocensk postaven ve prospch Ni Wen-na a svj vliv na
csae Sa obnovil po Niov smrti.* [12] Peil i znik e Tchien-wan, a roku 1360 jej chen Jou-liang, csa e
Chan, potvrdil v ad velkho preceptora.* [13]
44.5.2
Reference
[1] ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of violence in a Chinese county. Stanford : Stanford University
9780804754965. S. 48. (anglicky)
[2] Rowe, str. 55.
[3] Rowe, str. 56.
[4] Rowe, str. 49.
[5] Rowe, str. 50.
(anglicky)
[7] Rowe, str. 5051.
[8] Rowe, str. 51.
[9] Rowe, str. 54.
[10] Rowe, str. 53
[11] Rowe, str. 52.
[14] DARDESS, John. Shun-ti and the end of Yan rule in China. In FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C. The
Cambridge History of China Volume 6: Alien regimes and
border states, 907-1368. Cambridge : Cambridge University
Press, 1994. ISBN 0521243319, 9780521243315. S. 580.
(anglicky)
[15] Rowe, str. 60.
44.5.3
Literatura
BOROVKOVOV, Ljudmila Akimovna.

. Moskva : , 1971.
196 s. (rusky)
Kapitola 45
Tchu-j-chun
Mapa Asie v roce 565, krlovstv Tchu-j-chun se nachz na severovchod Tibetsk e
Tchu-j-chun (klasick ntina: ) bylo krlovstv,

kter se mezi 3. a 7. stoletm nachzelo na sever od Tibetu
v oblastech dnenho jinho ching-chaje a Kan-su a na
severozpad S-chuanu. Zem je znm t pod svm
tibetskm nzvem Aa. Jej obyvatel se nazvali Tchuj-chunov. Krlovstv Tchu-j-chun existovalo a nkdy
do roku 670, kdy bylo dobyto Tibeany a zalenno do Tibetsk e.
158
Kapitola 46
Tmrovsk e
Tmrovsk e byl Turko-mongolsko-persk sunnitsko
muslimsk stt na rozhran Blzkho vchodu a Centrln
Asie, zaloen turkickm dobyvatelem Tmrem Lenkem
(Tamerlnem) ve 14. stolet. Ovldal zem dnenho
Afghnistnu, Irku (st), rnu, Kavkazu, Kyrgyzstnu,
Pkistnu (st), Tdikistnu, Turkmenistnu a
Uzbekistnu. Centrem e byl Samarkand.
46.1 Odkazy
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Timurid
dynasty na anglick Wikipedii.
46.1.1
Souvisejc lnky
Mongolsk e
Tamerln
Insignie prezidenta Turecka
159
Kapitola 47
Krlovstv in
Tento lnek pojednv o sttu obdob jar a podzim.
Dal vznamy jsou uvedeny v lnku in.
Krlovstv in (nsky pchin-jinem Jn, znaky zjednoduen , tradin ) bylo v letech 746 a 403 p. n. l. jednm
z nejsilnjch stt obdob nskch djin znmho jako
obdob Jara a Podzimu.
Leelo v oblasti dnen provincie an-si nsk lidov republiky. in zaloil Tchang u-ju, potomek krlovsk dynastie ou. Na konci Obdob Jara a Podzimu se in rozdlilo na ti samostatn stty: Chan, ao a Wej. Toto rozdlen
se nkdy oznauje tak jako zatek Obdob vlcch stt;
vechny ti toti v tomto obdob hrly dleitou roli.
47.1 Souvisejc lnky

Bitva u cheng-pchu
Bitva u Pi
Bitva u Jen-lingu
160
Kapitola 48
Trapezuntsk csastv
Trapezuntsk csastv (ecky
) bylo nstupnickm sttem e byzantsk v oblasti Mal Asie. Vzniklo v dsledku pdu
Konstantinopole bhem tvrt kov vpravy v roce
1204. Trapezunt v pozdjch dobch vedl spn obchodn styky s Janovany a Bentany, kte zskali po
zavren tvrt kov vpravy mnoho oprnch bod v
ernomo, a do boj o znovuzskn Konstantinopole se
pli nezapojil. Jeho vldci se spe zajmali o obchod a
pozdji t o rozvjejc se emeslnou vrobu. Postupem
asu se tento stt podobal nkterm italskm republikm, avak na konci 14. stolet a zejmna po rozpadu
Tamerlnovy e zaal ztrcet svou vznamnou obchodn
pozici (zejmna jako pekladit zbo na hedvbn
stezce), a byl nakonec pohlcen vzmhajc se Osmanskou
. Trapezuntsk csastv si udrelo samostatnost nejdle
ze vech eckch stt ve stedovku.
zuntu a prohlsil se jeho csaem. Alexios byl vnukem byzantskho csae Andronika I., zavradnho roku 1185,
a synem Manuela Komnena, kter byl oslepen a na nsledky zmrzaen zejm zanedlouho zemel. Jeho ena
Rusudan (Alexiova matka) musela ped pronsledovnm
ze strany Andronikova nstupce Izka II. Angela uprchnout. Nen pesn znmo, zda Rusudan odplula do Gruzie,
kde vldla krlovna Tamara, kter pomohla Trapezunsk
csastv vybudovat, nebo do oblasti jinho ernomo,
odkud klan Komnenovc pochzel. Existuj nznaky, e
Komnenovci vytvoili polonezvisl stt okolo Trapezuntu
ji ped rokem 1204.
Vldci Trapezuntu se sami nazvali Velc Komnenovci
(Megas Komnenos) a uvali tradinho byzantskho titulu
"Csa a samovldce man". Po dosaen dohody s Byzanc v roce 1282 byl titul zmnn na Csa a samovldce
celho vchodu, Iber a zmoskch provincia v tto podob zstal a do pdu e v roce 1461.
48.1 Vznik
48.2
Rozkvt ve 13. stolet
Trapezunt pvodn ovldal souvisl ps zem na jinm

pobe ernho moe mezi msty Soteriupolis a Sinope, kde se v souasn dob rozkldaj tureck provincie
Sinop, Ordu, Giresu, Trabzon, Bayburt, Gmhane, Rise
a Artvin. Ve 13. stolet se soust e staly Chersonsos
a Ker na Krymu. Alexiv bratr David Komnenos rychle expandoval na zpad, jako prvn opanoval Sinope, pot
Paagonii a Herakleiu Pontskou, a po hranice nikjskho
csastv, zaloenho Theodorem I. Laskaridem roku 1204.
zem na zpad od Sinope ovem ji roku 1206 padlo do
rukou Nikjc a Sinope samotn byla dobyta Selduky v
roce 1214.
Hranice jsou velmi piblin a plat jen pro dobu kolem roku 1204
Csastv a jeho hlavn msto zaily ve 13. stolet a na potku 14. stolet nebval hospodsk a kulturn rozkvt,
Kdy byla roku 1204 Konstantinopol po tvrt kov v- jeho vrazem se stala vstavba chrmu Bo moudrosprav dobyta, zaloil pslunk rodu Komnenovc, Alexios, ti v Trapezuntu, stojcho dodnes. Csai vak po bitv u
nstupnick stt doasn zanikl byzantsk e v Trape- Kse Da v roce 1243 museli uznat vazalsk pomr k 161
162
i mongolskch lchn, podobn jako sousedn selduck
stty.
48.3 Znik
Po dobyt Konstantinopole roku 1453 bylo jasn, e bude
jen otzkou asu, kdy tak ostatn stty v regionu padnou
do rukou osmanskho sultna. V roce 1437 cestovatel Pero
Tifur zaznamenal, e Trapezunt disponuje armdou o sle
jen zhruba 4 000 mu. Prvn pokus o dobyt Trapezuntu
zahjil Murad II. roku 1442, kdy chtl msto napadnout z
moe, ale pli velk vlny zabrnily dostatenmu piblen se k pevnin. Dal pokus, roku 1456, byl proveden po
soui a rovn skonil nespchem, ovem i pesto zskali
tonci mnoho zajatc a nemalou vlenou koist. Denitivn konec piel v lt roku 1461, kdy Mehmed II. napadl
msto z okolnch kopc a po msnm oblhn Trapezunt
dobyl.
48.4 Pehled trapezuntskch csa
KAPITOLA 48. TRAPEZUNTSK CSASTV

Jan II. Megas Komnenos (podruh, 12851297)
Alexios II. Megas Komnenos (12971330)
Andronikos III. Megas Komnenos (13301332)
Manuel II. Megas Komnenos (1332)
Basileios Megas Komnenos (13321340)
Irene Palaiologina (13401341)
Anna Anachutlu Megale Komnene (1341)
Michael Megas Komnenos (1341)
Anna Anachutlu Megale Komnene (podruh, 1341
1342)
Jan III. Megas Komnenos (13421344)
Michael Megas Komnenos (podruh, 13441349)
Alexios III. Megas Komnenos (13491390)
Manuel III. Megas Komnenos (13901416)
Alexios IV. Megas Komnenos (14161429)
Jan IV. Megas Komnenos (14291459)
David Megas Komnenos (14591461)
48.5
Extern odkazy
The Last Roman Empire

Trabzon
The Empire of Trebizond
History of Trabzon
Mapa regionu z roku 1770
Alexios I. Megas Komnenos (12041222)

Andronikos I. Gidos (12221235)
Jan I. Axuchos Megas Komnenos (12351238)
Manuel I. Megas Komnenos (12381263)
Andronikos II. Megas Komnenos (12631266)
Georgios Megas Komnenos (12661280)
Jan II. Megas Komnenos (12801284)
Theodora Megale Komnene (12841285)
Kapitola 49
Krlovstv Wu (13631367)
Krlovstv Wu (nsky pchin-jinem W, znaky zjednodu- bylo msto dobyto a cel Wu pacikovno.* [5] Sm ang
en , tradin ) bylo jednm z krtkodobch povsta- -cheng byl zajat, odvezen do Nankingu a zde zabit.* [2]
leckch stt existujcch v n bhem povstn rudch
turban, v zvren fzi trvn e Jan. Zaloil jej roku
1363 ang '-cheng kontrolujc ze Su-ou vtinu iang- 49.2 Odkazy
su a severn e-iang. ang '-chengv rival u Jan-ang
se zatkem roku 1364 tak prohlsil krlem Wu. V nsledn vlce star krlovstv Wu podlehlo a roku 1367 bylo za- 49.2.1 Poznmky
lenno do uova sttu, od zatku roku 1368 pejmeno[1] V reakci na to se i u Jan-ang, od roku 1361 vvoda z
vanho na i Ming.
Wu (, Wu kung),* [2] 4. nora 1364 prohlsil krlem
Wu.* [1]
49.1 Historie
49.2.2
ang '-cheng, jeden z vdc povstn rudch turban, si

v letech 13531357 vydobyl samostatn panstv v iangsu a severnm e-iangu s hlavnm mstem v Su-ou. Roku
1357 se vzdal titulu krl ou a formln se poddil jansk
vld.
Po porce a smrti chen Jou-lianga, csae e Chan, ve
vlce s u Jan-angem se ang -cheng zekl formln
podzenosti jansk vld a v jnu 1363 se prohlsil krlem sttu Wu (, Wu wang).* [1] * [pozn. 1] ang cheng svou vldou, nejvce respektujc konfucinsk idely ze vech vldc v tehdej n, zskal pze dentry,* [3]
velmi dleitou v bohatch a ekonomicky rozvinutch regionech, kter ovldal.* [2]
Na obsazovn e Chan vojsky u Jan-anga reagoval
ang -cheng koncem roku 1364 preventivnm tokem
na uovo zem. Snail se o zskn pevahy, ne bude neptel schopen vyut potencilu nov dobytch zem. Ale
ofenzva byla na jae 1365 odraena.* [4] Nsledoval protitok. Spolu se svmi generly se u rozhodl ped konenm
tokem na metropoli neptele, Su-ou, nejdve odstihnout kdlaWu obsadit zem severn od Jang-c-iang a
wuskou st e-iangu.* [5] Nejvym velitelem tocch
vojsk byl jmenovn S Ta; pln byl proveden, vzhledem
k pevaze uovy armdy, bez vtch pot. Od prosince
1366 zaalo desetimsn oblhn Su-ou, v jnu 1367
163
Reference
[1] MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty, 1330

The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 13681644, Part 1. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. [dle jen Mote]. ISBN 0521243327. S. 55.
(anglicky)
9004103910, 9789004103917. S. 23. (anglicky)
[3] Mote, s. 33.
(anglicky)
[5] Dreyer, s. 9293.
Kapitola 50
Zpadn Sia
e Zpadn Sia i Si Sia (nsky pchin-jinem X Xi, dek Li Te-mingv, kter byl otec Li Jan-chaoa, prvnho
znaky ), ocilnm nzvem Velik stt Blho a Vy- krle krlovstv * [1].
sokho (nsky pchin-jinem Bigo Dgu, znaky zjedno- Osm klan Tangut:
duen , tradin ), t Bl vysok
velik stt Sia (nsky pchin-jinem Bigo D Xi gu,
Si-feng i (),
znaky zjednoduen , tradin ),
byl tangutsk stt rozkldajc se v letech 10381227 v
Fej-tching i (),
dnen severozpadn n, v Kan-su, Ning-sia a stech
ching-chaje a vnitnho Mongolska.
Wang-li i (),
Pcho-chao i (),
50.1 Historie
Jie-li i (),
Tanguti v Kan-su a okol vytvoili koncem 9. stolet autonomn knectv uznvajc zvislost na severonskch ch. Roku 982 se vzbouili proti i Sung a v nastal vlce
donutili Sungy roku 1006 uznat tangutskou faktickou nezvislost. Roku 1038 se tangutsk panovnk Li Jan-chao
postavil na rove sungskmu csai, kdy se sm prohlsil
csaem a svj stt nazval Bl vysok velik stt Sia.
Fang-tang i (),
Mi-chin i (),
To-ba i ().
50.2
Odkazy
V nsledujcch dvou staletch Zpadn Sia stdav vlila a

udrovala mrov vztahy s nskou Sung a kitanskou
50.2.1 Reference
Liao (resp. drenskou in, kter v prvn tvrtin 12.
stolet dobyla Liao a severn polovinu sungskho sttu). AdV tomto lnku byly pouity peklady text z lnk Western
ministrativa byla uspodna podle sungskho vzoru. TanXia na anglick Wikipedii a na rusk Wikipedii.
guti rozvjeli vlastn osobitou kulturu, mimo jin zavedli
i vlastn psmo a prohlsili buddhismus sttnm nboen[1] CHEN, ching-pching; CHEN, Siang; WEN, Wej. (
stvm.
Zpadn Sia byla od potku 13. stolet zvisl na
Mongolsk i, roku 1216 odmtla pispt vojskem k mongolskmu taen proti Chrezmsk i. Mongolov po porce Chrezmu zahjili roku 1225 vlku proti Tangutm
a do dvou let jejich stt dobyli a pipojili ke svmu zem.
50.1.1
Nej-meng Fang-ku) - Nvtva starovkho Vnitnho Mongolska. Chch chot : ( Chuche-chao-tche '-ta-se) - Chch chotsk Universita, 2004.
29 02 2008. (nsky)
50.2.2
Tangutt panovnci (Tabgaov)
Tabgaov ili Toba byl t vldnouc klan krlovstv Zpadn Sia (10381227), ale krl pijal jmno Lipodle
nskho stylu. Toba Si-kong, nebo Li Si-kongbyl pe164
Literatura
DUNNELL, R. W. Tanguts and the Tangut State of Ta

Hsia. Princeton, NJ : [s.n.], 1983. 398 s. A thesis presented to Princeton University in partial fulllment of
the requirements for the degree of Doctor of Philosophy in East Asian Studies. (anglicky)
50.2. ODKAZY
DUNNELL, R. W. Naming the Tangut Capital: Xingqing/Zhongxing and Related Matters. Bulletin of
Sung-Yuan Studies (). 1989, s. 21, s. 53
66. (anglicky)
DUNNELL, R. W. The Great State of White and High:
Buddhism and State Formation in Eleventh-Century
Xia. Honolulu : University of Hawaii's Press, 1996.
xxv, 278 s.
FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C., a kol.
The Cambridge History of China : Volume 6 : Alien regimes and border states, 907-1368. Cambridge
0521243319, 9780521243315. (anglicky)
GERNET, Jacques. A history of Chinese civilization.
0-521-24130-8.
KEPPING, K. B. The Ocial Name of the Tangut
Empire as Reected in the Native Tangut Texts. Manuscripta Orientalia: International Journal for Oriental
Manuscript Research. prosinec 1995, ro. 1, s. 3, s.
2232. (anglicky)
, . .

. In .
7 St.Petersburg Journal of Oriental Studies.
Volume 7. 1995. vyd. . :
, 1995. ISSN 0896-8392. ISBN 585803-047-5. S. 172192. (rusky)
, . .
. . : (), 1968. 355 s. (rusky)
, . . -
. In -
. . 2, pepr. a dopl..
vyd. . : (), 1977. S. 4661. (rusky)
, . .
. . : - .
, 2008. 776 s.
( ) ISBN 978-5-84650652-7. (rusky)
MOTE, F. W. Imperial China: 9001800. Harvard :
Harvard University Press, 1999. ISBN 0-674-012127.
50.2.3
Extern odkazy

guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-10].
165
Kapitola Western Xia Dynasty (1038-1227).
166
KAPITOLA 50. ZPADN SIA
50.3 Zdroje textu a obrzk, pispvatel a licence

50.3.1
Text
Armnsk krlovstv v Kilkii Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9%20kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20v%

20Kil%C3%ADkii?oldid=11283770 Pispvatel: Zeman, Jklamo, Pete, ermi, Odejea, Dezidor, Mercy, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, CommonsDelinker, A0, Podzemnik, Aibot, VolkovBot, Honza chodec, Vojmil, TXiKiBoT, Mr. Richard Bolla, SieBot, Dan Polansky, Alexbot, Jj14,
Jann, ArthurBot, Andersbot, Luckas-bot, Ptbotgourou, Santosga, Saltzmann, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Dragovit, EmausBot, MerlIwBot,
Makecat-bot, Gerakibot, Isindri, Addbot a Anonymov: 7
Astrachask chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Astracha%C5%88sk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11824476 Pispvatel:
JAnDbot, CommonsDelinker, Daniel Barnek, Elm, TXiKiBoT, Jarda 75, Zkupk, Jann, Luckas-bot, MystBot, Tcho, TchooBot, Xqbot,
LucienBOT, Dragovit, TobeBot, Dinamik-bot, Triquelito, Utar, EmausBot, Zahidulla, Kasirbot, MahdiBot, Addbot a Anonymov: 1
ampa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Campa?oldid=10117386 Pispvatel: JAnDbot, TXiKiBoT, Jenda H., Jj14, Jann, Pekokh,
MystBot, Xqbot, MerlIwBot, Minsbot, Makecat-bot, Addbot a Anonymov: 1
nsk csastv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9%20c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD?oldid=
12108821 Pispvatel: Ozzy, Jowe, EdmundSquirrel, JAnDbot, PastoriBot, BobM, CommonsDelinker, Jj14, Jann, Kolomaznik, Dominus
Moravian, TchooBot, Dirrival, Roman3349Bot a Anonymov: 2
nsk imprium Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9%20imp%C3%A9rium?oldid=12108825 Pispvatel: Murg, CommonsDelinker, Kusurija, Havel1997 a TFerenczy
Krlovstv ou (13541357) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20%C4%8Cou%20(1354%E2%80%
931357)?oldid=11714782 Pispvatel: JAnDbot, Jann, MystBot, TchooBot, EmausBot, QiaoFeng a Ivannah
Daljirovsk sultant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEal%C3%A1jirovsk%C3%BD%20sultan%C3%A1t?oldid=11379460
Pispvatel: Jirka O., JAnDbot, SieBot, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, TchooBot, Xqbot, Dragovit, Dinamik-bot, Triquelito, I utqoreli I,
EmausBot, ZroBot a Addbot
Dngarsk chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BE%C3%BAngarsk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11965918 Pispvatel: Radek Linner, JAnDbot, BobM, Jann, Luckas-bot, Ptbotgourou, TchooBot, LucienBOT, Herigona, RedBot, Dinamik-bot, EmausBot,
ZroBot, Kasirbot, Fext, Dexbot, G3robot, Addbot a Anonymov: 1
e Chan (13601364) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Chan%20(1360%E2%80%931364)?oldid=
11734851 Pispvatel: JAnDbot, CommonsDelinker, Jann, TchooBot, Hosmich, Matj Suchnek, Ivannah a Addbot
Chodsk chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cho%C5%A1%C3%BAdsk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11965983 Pispvatel: Radek Linner, JAnDbot, Jann, Herigona, ChuispastonBot, G3robot a Anonymov: 1
lchant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dlchan%C3%A1t?oldid=11628452 Pispvatel: Robbot, Jirka O., Kirk, Mircea, Mercy, JAnDbot, Linn, CommonsDelinker, Elm, VolkovBot, TXiKiBoT, Mr. Richard Bolla, SieBot, Tatarchan, SilvonenBot, Jann, ArthurBot,
Alecs.bot, Kamil24, Luckas-bot, Amirobot, Nallimbot, Xqbot, Darios, RibotBOT, Dragovit, VsBot, Triquelito, Strabron, EmausBot, WikitanvirBot, FoxBot, MerlIwBot, Beregund, Gerakibot, Addbot a Anonymov: 1
Kazask chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaza%C5%88sk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11979762 Pispvatel: Di, JAnDbot, BobM, CommonsDelinker, SieBot, Jagro, Zkupk, Jann, Luckas-bot, Xqbot, Dragovit, Triquelito, Mirth, EmausBot, WikitanvirBot,
Kasirbot, MahdiBot, Addbot a Anonymov: 4
Khmrsk krlovstv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Khm%C3%A9rsk%C3%A9%20kr%C3%A1lovstv%C3%AD?oldid=11137589 Pispvatel: MichalZobec, JAnDbot, Escarbot, Jann, Dominus Moravian, Luckas-bot, MystBot, Xqbot, TobeBot, Triquelito, EmausBot, JackieBot
a Addbot
Korejsk csastv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Korejsk%C3%A9%20c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD?oldid=9994510 Pispvatel: Beren, JAnDbot, BobM, Silesianus, VolkovBot, SieBot, Jenda H., Feour, Kolomaznik, Dominus Moravian, Luckas-bot, Kendrikdirksen,
Ksiom, Xqbot, MastiBot, Reaperbot, DSisyphBot, TobeBot, Dinamik-bot, ZroBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 5
Krlovstv Ajutthaja Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Ajutthaja?oldid=10121435 Pispvatel: PastoriBot, BobM, Jann, Luckas-bot, EmausBot, MerlIwBot a Addbot
Krlovstv chu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20%C4%8Cchu?oldid=11928314 Pispvatel: Chobot,
Pazuzu, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot, SinBot, VolkovBot, TXiKiBoT, Idioma-bot, Louperibot, SieBot, AlleborgoBot, Alexbot, Jj14, Jann,
ArthurBot, Luckas-bot, Nallimbot, Xqbot a Addbot
Krlovstv Kunind Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Kunind%C5%AF?oldid=9951409 Pispvatel: Joker Island, JAnDbot, BobM, Podzemnik, Honza chodec, Alexbot, Jann, ArthurBot, Dominus Moravian, Luckas-bot a Addbot
Krlovstv Rjkj Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Rj%C3%BAkj%C3%BA?oldid=11795546 Pispvatel: Nolanus, Pazuzu, Dinybot, JAnDbot, Thijs!bot, Nut, Kusurija, TXiKiBoT, Louperibot, SieBot, Ficbot, Alexbot, Jj14, Jann, SlBot,
ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, Dominus Moravian, Alecs.bot, Luckas-bot, LaaknorBot, Nallimbot, TchooBot, Xqbot, JCIV, Hadonos, RibotBOT, Herigona, Kohelet, TobeBot, Lukasekrod, EmausBot, ZroBot, JackieBot, WikitanvirBot, Dexbot, Addbot a Anonymov:
10
Krlovstv Tungning Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Tungning?oldid=9975395 Pispvatel: JAnDbot,
VolkovBot, TXiKiBoT, SilvonenBot, NIGKDO, Jann, ArthurBot, Dominus Moravian, okin, Luckas-bot, Tcho, TchooBot, Xqbot, Igor7891,
MastiBot, EmausBot, MerlIwBot a Addbot
50.3. ZDROJE TEXTU A OBRZK, PISPVATEL A LICENCE
167
Krlovstv Wu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Wu?oldid=11714695 Pispvatel: Pazuzu, JAnDbot,

PastoriBot, Thijs!bot, Packa, TXiKiBoT, SieBot, Alexbot, Jann, ArthurBot, WikiDreamer Bot, Luckas-bot, TchooBot, Xqbot, ZroBot a
Addbot
Laosk krlovstv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Laosk%C3%A9%20kr%C3%A1lovstv%C3%AD?oldid=11439742 Pispvatel: JAnDbot, Thijs!bot, CommonsDelinker, Elm, Calid, NIGKDO, Jann, Kolomaznik, Luckas-bot, JCIV, TobeBot, EmausBot, ZroBot, Tatufan, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, G3robot, Addbot a Anonymov: 1
Lazika Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lazika?oldid=10148877 Pispvatel: PastoriBot, Fraxinus, Jann, TchooBot, ZroBot, MerlIwBot,
Addbot a Anonymov: 1
Lu (stt) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%20(st%C3%A1t)?oldid=12008286 Pispvatel: Jann, Vaclav.Makes a Roman3349Bot
Mandukuo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mand%C5%BEukuo?oldid=11737597 Pispvatel: Robbot, Miraceti, Jirka O., Pazuzu, Petr
C., Mircea, Rottweiler, Addvisor, JAnDbot, PastoriBot, BobM, Johann, CommonsDelinker, VolkovBot, TXiKiBoT, Mozzan, MiroslavJosef,
Iaroslavvs, Jenda H., Alexbot, Takabeg, Jj14, Jann, ArthurBot, Adam Zbransk, Ramsveyker, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Tomas62, MystBot, G3ron1mo, Nallimbot, TchooBot, Xqbot, SassoBot, LucienBOT, RibotBOT, TobeBot, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, MerlIwBot,
Tomidak, valir, Vachovec1, Ericmetro, MahdiBot, Addbot, Pratyya Ghosh, Norik a Anonymov: 6
e Ming Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Ming?oldid=12163998 Pispvatel: DaBler, JAn Dudk,
Zagothal, Chmee2, Faigl.ladislav, Mercy, JAnDbot, PastoriBot, CommonsDelinker, Podzemnik, VolkovBot, TXiKiBoT, Tosek, Ioannes
Pragensis, Svajcr, Kuvaly, Jj14, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, Amirobot, Hagar, TchooBot, Xqbot, Hadonos, RibotBOT, Hosmich, RedBot,
Dragovit, TobeBot, BenzolBot, TheAnkopinko15, TjBot, Krochoman, EmausBot, Alonso de Mendoza, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Courcelles, Qingprof, Ivannah, G3robot, Addbot, JanCrazy a Anonymov: 3
Mong Mao Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mong%20Mao?oldid=10770162 Pispvatel: Jann a G3robot
Mughalsk e Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mughalsk%C3%A1%20%C5%99%C3%AD%C5%A1e?oldid=12119873 Pispvatel:
Zeman, Jirka O., Tlusa, JAnDbot, PastoriBot, BobM, CommonsDelinker, Mity, Elm, Podzemnik, Sokoljan, VolkovBot, TXiKiBoT, Idiomabot, Tosek, Mozzan, Louperibot, SieBot, PipepBot, Svajcr, DragonBot, Ficbot, PixelBot, BodhisattvaBot, BOTarate, Jj14, Jann, ArthurBot,
Kolomaznik, MelancholieBot, Dominus Moravian, WikiDreamer Bot, Luckas-bot, Ginosbot, Ptbotgourou, Xn4, Tcho, NobelBot, Xqbot, Darios, RibotBOT, MondalorBot, BenzolBot, Dinamik-bot, Triquelito, TjBot, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, Lensenalfa,
CocuBot, PsBot, Meliska, Ivannah, Jaroslav Ondr, G3robot, Addbot, Erim Turukku a Anonymov: 7
Mustang (krlovstv) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mustang%20(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)?oldid=10085414 Pispvatel: PastoriBot, Dingoa, G3ron1mo, Hellooo, Reaperbot, EmausBot a Anonymov: 1
Parthsk e Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Parthsk%C3%A1%20%C5%99%C3%AD%C5%A1e?oldid=10369605 Pispvatel: Robbot, Jirka O., JAn Dudk, Sebesta, Pazuzu, Dinybot, JAnDbot, Escarbot, MSBOT, Thijs!bot, BobM, Rei-bot, Firielentul, VolkovBot, TXiKiBoT,
Lalina, Louperibot, SieBot, PipepBot, Trajn, BodhisattvaBot, Jann, ArthurBot, Dominus Moravian, Luckas-bot, TchooBot, Darios, Oashi,
MerlIwBot a Addbot
Pozdn ou Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD%20%C4%8Cou?oldid=11762020 Pispvatel: Jann, TchooBot, YFdyhbot, G3robot a Addbot
Pozdn Chan (Pt dynasti) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD%20Chan%20(P%C4%9Bt%20dynasti%C3%AD)?oldid=
12032508 Pispvatel: Jann, KLBot2, G3robot a Anonymov: 1
Rmsk sultant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%BAmsk%C3%BD%20sultan%C3%A1t?oldid=11916180 Pispvatel: Robbot,
JAnDbot, CommonsDelinker, VolkovBot, TXiKiBoT, Mozzan, Mr. Richard Bolla, MiroslavJosef, SieBot, Jj14, Jann, ArthurBot, Amirobot,
TchooBot, Xqbot, Dragovit, Ian sedmik junior, Dinamik-bot, Triquelito, FoxBot, MerlIwBot, Ivannah, Addbot a Anonymov: 5
e Chan Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Chan?oldid=11834797 Pispvatel: JAn Dudk, JAnDbot
a Jann
e Jan Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20J%C3%BCan?oldid=12115385 Pispvatel: JAnDbot,
CommonsDelinker, Jann, Adam Zbransk, TchooBot, Dragovit a Anonymov: 2
e Liao Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Liao?oldid=11328633 Pispvatel: Harold, Faskal, Jann,
Xqbot a G3robot
e Sung Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Sung?oldid=11834803 Pispvatel: Radek Linner, JAn Dudk, JAnDbot, CommonsDelinker, Mozzan, Jj14, Jann, Dragovit, MerlIwBot a Ivannah
e Tchang Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Tchang?oldid=12125322 Pispvatel: JAnDbot, Greti,
Jann a Jaroslav Ondr
e in (11151234) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20%C5%A4in%20(1115%E2%80%931234)
?oldid=11834806 Pispvatel: JAnDbot, Maxx, Tosek, Jann, TchooBot, Xqbot, EmausBot, ZroBot, Dexbot, Ivannah, YFdyh-bot, G3robot
a Addbot
e Sia (13621371) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Sia%20(1362%E2%80%931371)?oldid=
11716018 Pispvatel: JAnDbot, Jann, Amirobot, TchooBot, Ivannah a Addbot
Sibisk chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sibi%C5%99sk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11819619 Pispvatel: JAn, CommonsDelinker, TXiKiBoT, Idioma-bot, SieBot, Zkupk, Jann, Luckas-bot, TchooBot, Xqbot, Almabot, Reaperbot, Dragovit, TobeBot,
Triquelito, Thejinan, EmausBot, JackieBot, ChuispastonBot, JYBot, YFdyh-bot a Addbot
Stt Sung Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1t%20Sung?oldid=11928313 Pispvatel: JAnDbot, Jarda 75, Jann, Luckas-bot, Reaperbot, JackieBot a Addbot
168
e Sung (13551367) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Sung%20(1355%E2%80%931367)?oldid=

10888542 Pispvatel: Jj14, Jann, EmausBot, Ivannah a Addbot
Krlovstv Ta-li Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Ta-li?oldid=11795547 Pispvatel: JAnDbot a Jann
e Tchien-wan Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Tchien-wan?oldid=11734832 Pispvatel: JAnDbot,
CommonsDelinker, VolkovBot, Jj14, Jann, G3ron1mo, TchooBot, Hosmich, Addbot a JanCrazy
Tchu-j-chun Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tchu-j%C3%BC-chun?oldid=11715980 Pispvatel: Gertasik, Podzemnik, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, TchooBot, EmausBot, JackieBot a Addbot
Tmrovsk e Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%ADm%C3%BArovsk%C3%A1%20%C5%99%C3%AD%C5%A1e?oldid=
11437857 Pispvatel: Jirka O., JAn Dudk, JAnDbot, CommonsDelinker, TXiKiBoT, SieBot, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, Xqbot, Rubinbot,
Darios, Triquelito, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Minsbot, Meliska, Addbot a Anonymov: 1
Krlovstv in Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20%C5%A4in?oldid=10220338 Pispvatel: Pazuzu, JAnDbot, Thijs!bot, SinBot, SieBot, PipepBot, Jann, ArthurBot, Andersbot, Luckas-bot, LaaknorBot, Xqbot, DixonDBot, EmausBot, ZroBot,
G3robot a Addbot
Trapezuntsk csastv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trapezuntsk%C3%A9%20c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD?oldid=11644759
Pispvatel: Jirka O., Pete, Pindick, EdmundSquirrel, Dinybot, JAnDbot, Escarbot, Thijs!bot, CommonsDelinker, VolkovBot, TXiKiBoT,
Idioma-bot, Meluzna, Mozzan, Mr. Richard Bolla, Louperibot, SieBot, SilvonenBot, Jann, MelancholieBot, Kwjbot, Luckas-bot, LaaknorBot,
Nallimbot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Dragovit, EmausBot, Ebrambot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov:
3
Krlovstv Wu (13631367) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20Wu%20(1363%E2%80%931367)?oldid=
11714780 Pispvatel: JAnDbot, Jann, TchooBot, Ivannah a G3robot
Zpadn Sia Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD%20Sia?oldid=11573009 Pispvatel: Jann, Xqbot, Rafus a Anonymov: 1
50.3.2
Obrzky
Soubor:'The_Unfortunates'_(detail),_ink_and_color_on_paper_by_Chou_Ch'en_(Zhou_Chen),_1516,_Honolulu_Academy_of_Arts.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/%27The_Unfortunates%27_%28detail%29%2C_ink_and_color_on_paper_
by_Chou_Ch%27en_%28Zhou_Chen%29%2C_1516%2C_Honolulu_Academy_of_Arts.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Honolulu
Museum of Art Pvodn autor: Chou Ch'en (Zhou Chen)
Soubor:1931_Flag_of_India.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/1931_Flag_of_India.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.crwflags.com/fotw/flags/in-hist.html Pvodn autor: Nicholas (Nichalp)
Soubor:Acupuncture_chart_300px.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Acupuncture_chart_300px.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Imagery From the History of Medicine (original in Bibliothque nationale de France, Paris). Pvodn autor:
neznm
Soubor:AgraFort_retouched.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/AgraFort_retouched.jpg Licence: CC-BYSA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Aide_aux_pauvres_en_Chine.jpeg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Aide_aux_pauvres_en_Chine.
jpeg Licence: Public domain Pispvatel: Bibliothque nationale de France. Dpartement des Manuscrits. Division occidentale. Manuscript
Franais 2810, fol. 137v Pvodn autor: Matre de la Mazarine
Soubor:AlpArslan.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/AlpArslan.PNG Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transfer was stated to be made by User:Kenzhigaliyev. Pvodn autor: Original uploader was Gabr-el at
en.wikipedia
Soubor:Anatolian_Seljuk_Sultanate.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Anatolian_Seljuk_Sultanate.JPG
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: DragonTiger23
Soubor:Ancientchinesecoins.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/Ancientchinesecoins.jpg Licence: CC BY-SA
2.0 Pispvatel: Chinese coins Pvodn autor: mc559
Soubor:Armoiries_Armnie-Lusignan.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Armoiries_Arm%C3%
A9nie-Lusignan.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Armoiries_Chypre_1393.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Armoiries_Chypre_1393.svg Licence:
CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Armoiries_Hthoumides.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a8/Armoiries_H%C3%A9thoumides.svg
Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Arms_of_the_emperors_of_Trebizond_(A).jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Arms_of_the_
emperors_of_Trebizond_%28A%29.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Crimea and Transcaucasia; being the narrative of a journey
in the Kouban, in Gouria, Georgia, Armenia, Ossety, Imeritia, Swannety, and Mingrelia, and in the Tauric range Pvodn autor: Telfer, John
Buchan
Soubor:Asafia_flag_of_Hyderabad_State.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/Asafia_flag_of_Hyderabad_
State.png Licence: Public domain Pispvatel: Based on this photograph of the ag. Pvodn autor: Yenemus
169
Soubor:Asia_565ad.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Asia_565ad.jpg Licence: CC BY 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?

Soubor:Asia_in_1335_cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Asia_in_1335_cs.svg Licence: Public domain Pispvatel:
Asia_in_1335.svg Pvodn autor: Asia_in_1335.svg: *derivative work: Wengier (<a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Wengier'
title='User talk:Wengier'>talk</a>)
Soubor:Astrakhan_Khanate_map_cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Astrakhan_Khanate_map_cs.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel:
Astrakhan_Khanate_map.svg Pvodn autor: Astrakhan_Khanate_map.svg: user:Untifler
Soubor:Audienzhalle.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Audienzhalle.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Olaf Oehlsen, Potsdam
Soubor:Aurangzeb_moguln.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Aurangzeb_moguln.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from de.wikipedia; transferred to Commons by User:Ireas using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader
was Kellerassel at de.wikipedia
Soubor:Bagratuni_flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Bagratuni_flag.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: http://ru.wikipedia.org/wiki/:Bagratuni_flag.svg Pvodn autor: Gegart
Soubor:Bahadur_Shah_Zafar.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Bahadur_Shah_Zafar.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: Picture at British Library Pvodn autor: Robert Tytler and Charles Shepard
Soubor:BattleOfHoms1299.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/BattleOfHoms1299.JPG Licence: Public domain Pispvatel: BNF Nouvelle acquisition franaise 886, fol. 31v[1]. This image is a scan of reproduction published in Claude Mutaan, Le
royaume armnien de Cilicie, XIIe XIVe sicle, Paris, CNRS ditions, 1993 (ISBN 978-2271051059) (page needed) Pvodn autor: unknown
Soubor:Battle_of_Oroi-Jalatu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/Battle_of_Oroi-Jalatu.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: http://www.battle-of-qurman.com.cn/e/hist.htm Pvodn autor: A collaboration between Chinese and European painters.
The Jesuit missionaries involved in producing the drawings in China were Giuseppe Castiglione, Jean-Denis Attiret, Ignace Sichelbart and Jean
Damascene. The engravings were executed in Paris under the direction of Charles-Nicolas Cochin of the Acadmie Royal at the Court of Louis
XVI and the individual engravers include Le Bas, Aliamet, Prevot, Saint-Aubin, Masquelier, Choard, and Launay.
Soubor:BlackFlag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/BlackFlag.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:British_Raj_Red_Ensign.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/British_Raj_Red_Ensign.svg Licence:
Public domain Pispvatel: based on 50px and 50px Pvodn autor: Barryob
Soubor:Broom_icon.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Broom_icon.svg Licence: GPL Pispvatel: http://
www.kde-look.org/content/show.php?content=29699 Pvodn autor: gg3po (Tony Tony), SVG version by User:Booyabazooka
Soubor:Buddainalmaty.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/Buddainalmaty.JPG Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Alexander Rudik
Soubor:Byzantium1204.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Byzantium1204.png Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Jniemenmaa
Soubor:Canallock.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Canallock.png Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel:
File:Canallock.png Pvodn autor: Original uploader was Nommonomanac at en.wikipedia
Soubor:Carte_Empire-Khmer.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Carte_Empire-Khmer.png Licence: Public
domain Pispvatel: Originally from fr.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader was Lozre at fr.wikipedia
Soubor:Caucasus_250_AD_map_alt_de.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Caucasus_250_AD_map_alt_
de.png Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: work by uploader, derivate of http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caucasus_topographic_
map-fr.svg Pvodn autor: Don-kun, Bourrichon - fr:Bourrichon
Soubor:Caucasus_80_BC_map_de.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Caucasus_80_BC_map_de.png Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Eigenes Werk (own work), derivate of http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caucasus_topographic_map-fr.
svg and File:Artaxiad Armenia 80BC-fr.svg Pvodn autor: Don-kun, Bourrichon - fr:Bourrichon
Soubor:Ch'iu_Ying_001.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Ch%27iu_Ying_001.jpg Licence: Public domain
Pispvatel:
The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN
3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. Pvodn autor: chiou Jing
Soubor:Chemin_de_ronde_muraille_long.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Chemin_de_ronde_muraille_
long.JPG Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Chen_Hongshou,_leaf_album_painting.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Chen_Hongshou%2C_
leaf_album_painting.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://depts.washington.edu/chinaciv/home/3garplnt.htm#plnts, Zhongguo
meishu quanji, Huihua bian 8: Mingdai huihua, xia (Beijing: Wenwu chubanshe, 1988), pl. 170, p. 191. Pvodn autor: chen Chung-ou
Soubor:Chenglingpagodazhengding.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Chenglingpagodazhengding.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Rolf Mller (User:Rolfmueller)
170
Soubor:China,_610.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/China%2C_610.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Image:China blank map.svg, Cambridge History of China, vol.3, map about Sui dynasty's divisions (see table of content). Current days
countries and provinces borders are still vissible (in very soft) for comparaison.
Pvodn autor: Yug
Soubor:China_-_Song_Dynasty_-_cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/China_-_Song_Dynasty_-_cs.svg
Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: China_topo.png <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:China_topo.png' class='image'><img
alt='China topo.png' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/China_topo.png/50px-China_topo.png' width='50' height='34' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/China_topo.png/75px-China_topo.png 1.5x, //upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/thumb/2/22/China_topo.png/100px-China_topo.png 2x' data-le-width='1200' data-le-height='804' /></a> Pvodn autor: China_topo.png: Captain Blood
Soubor:China_-_Southern_Song_Dynasty_-_cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/China_-_Southern_
Song_Dynasty_-_cs.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: China_11b.jpg <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:China_11b.jpg'
class='image'><img alt='China 11b.jpg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/China_11b.jpg/50px-China_11b.jpg'
width='50'
height='49'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/China_11b.jpg/75px-China_11b.jpg
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/China_11b.jpg/100px-China_11b.jpg 2x' data-le-width='560' data-le-height='550'
/></a> Pvodn autor: China_11b.jpg: LiDaobing
Soubor:China_11a.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/China_11a.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel:
Tan Qixiang (ed.), Zhongguo lishi ditu (; 1982). Released under the GNU FDL. Pvodn autor: LiDaobing Yu Ninjie
Soubor:China_5.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/China_5.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Originally from en.wikipedia; description page is (was) here Pvodn autor: Yu Ninjie
Soubor:China_Qing_Dynasty_Flag_1889.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Flag_of_the_Qing_dynasty_
%281889-1912%29.svg Licence: CC0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Chinese_Cannon.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Chinese_Cannon.JPG Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo (My book) Pvodn autor: PericlesofAthens
Soubor:Chinese_Fining_and_Blast_Furnace.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Chinese_Fining_and_
Blast_Furnace.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; Transfer was stated to be made by User:Rifleman_82.
Pvodn autor: Original uploader was PericlesofAthens at en.wikipedia
Soubor:Chinese_Mounted_Bandits_during_the_Battle_of_Mukden.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/
Chinese_Mounted_Bandits_during_the_Battle_of_Mukden.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Russo-Japanese War: A Photographic and
Descriptive Review of the Great Conict in the Far East Pvodn autor: P. F. Collier & Son
Soubor:Chinese_Multistage_Rocket.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/Chinese_Multistage_Rocket.JPG
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo (My book) Pvodn autor: PericlesofAthens
Soubor:Chinesischer_Maler_des_11._Jahrhunderts_(III)_001.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/
Chinesischer_Maler_des_11._Jahrhunderts_%28III%29_001.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke
der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. Pvodn autor: An anonymous Chinese
artist of the Song Dynasty period
Soubor:Chinesischer_Maler_des_12._Jahrhunderts_(I)_001.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/
Chinesischer_Maler_des_12._Jahrhunderts_%28I%29_001.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. Pvodn autor: Deutsch:
Chinesischer Maler des 12. Jahrhunderts (I)
Soubor:Chinesischer_Maler_des_12._Jahrhunderts_(II)_001.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/
Chinesischer_Maler_des_12._Jahrhunderts_%28II%29_001.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke
der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. Pvodn autor: Chinesischer Maler
des 12. Jahrhunderts (II)
Soubor:Chinesischer_Maler_von_1238_001.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/77/Chinesischer_Maler_von_
1238_001.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202.
Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. Pvodn autor: By a Chinese artist in the year 1238
Soubor:ChristianStatesInTheLevant.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/ChristianStatesInTheLevant.jpg Licence: Public domain Pispvatel: 18th century map, photographed at Sainte Chapelle, Paris Pvodn autor: ?
Soubor:Chupanid_-_Jalayerid_dyansty_13371432_ad.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Chupanid_-_
Jalayerid_dyansty_1337%E2%80%931432_ad.PNG Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Arab League na projektu
Wikipedie v jazyce anglitina
Soubor:Cilician_Armenia-cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Cilician_Armenia-cs.svg Licence: CC BYSA 3.0 Pispvatel:
Fond de carte : NASA Shuttle Radar Topography Mission (SRTM3 v.2) (domaine public)
Pvodn autor: Smhur translated by Jklamo
Soubor:Cina_roku_1365.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Cina_roku_1365.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: File:China blank map.svg (author Joowwww)
Pvodn autor: Michal Klajban
171
Soubor:Cina_v_roce_1358.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Cina_v_roce_1358.svg Licence: CC BY-SA 3.0

Pispvatel: File:China blank map.svg (author Joowwww)
Soubor:Cina_v_roce_1360.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Cina_v_roce_1360.svg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: File:China blank map.svg (author Joowwww)
Soubor:Cishou_Temple_Pagoda.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Cishou_Temple_Pagoda.JPG Licence:
CC BY-SA 2.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Clock_Tower_from_Su_Song'{}s_Book.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Clock_Tower_from_
Su_Song%27s_Book.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Page 451 of Joseph Needham's book Science and Civilization in China: Volume 4, Part 2, Mechanical Engineering. Pvodn autor: PericlesofAthens
Soubor:Coat_of_arms_of_Greece.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Coat_of_arms_of_Greece.svg Licence:
Public domain Pispvatel: Law 48, 108, 7 June 1975, [1] and [2]
Article 2
Pvodn autor: File:Coat of Arms of Greece (Ministries).svg: Tonyje, based on national symbol.
Soubor:Coin06of.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Coin06of.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Originally from en.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader was Artaxiad at en.wikipedia
Soubor:Commons-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Commons-logo.svg Licence: Public domain Pispvatel: This version created by Pumbaa, using a proper partial circle and SVG geometry features. (Former versions used to be slightly warped.)
Pvodn autor: SVG version was created by User:Grunt and cleaned up by 3247, based on the earlier PNG version, created by Reidab.
Soubor:Confucius_on_his_way_to_Luoyang.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Confucius_on_his_way_
to_Luoyang.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Dali-puerta-sur-c01.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7b/Dali-puerta-sur-c01.jpg Licence: CC BY-SA
2.5 es Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Departure_Herald-Detail.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Departure_Herald-Detail.jpg Licence:
Public domain Pispvatel:
Departure_Herald-Ming_Dynasty.jpg Pvodn autor: Departure_Herald-Ming_Dynasty.jpg: Anonymous
Soubor:Detail_of_The_Emperor'{}s_Approach,_Xuande_period.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/
Detail_of_The_Emperor%27s_Approach%2C_Xuande_period.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Paludan, Ann. (1998). Chronicle of
the Chinese Emperors: the Reign-by-Reign Record of the Rulers of Imperial China. London: Thames & Hudson Ltd. ISBN 0500050902. Page
177. Pvodn autor: Unknown Ming court artist
Soubor:Emblem_of_the_Emperor_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/53/Emblem_of_the_
Emperor_of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Shuntian
Soubor:Empire_of_China-Hunan-10_cash_coin.png
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Empire_of_
China-Hunan-10_cash_coin.png Licence: Public domain Pispvatel: scan Pvodn autor: ?
Soubor:FlagKilikia.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/FlagKilikia.png Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel:
Transferred from ru.wikipedia
Pvodn autor: Gegham Harutyun. Original uploader was Gegart at ru.wikipedia
Soubor:Flag_of_Bosnia_(1831-1832).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Flag_of_Bosnia_%281831-1832%
29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Froztbyte
Soubor:Flag_of_Bulgaria_(1878-1944).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg Licence: Public domain Pispvatel: The ag of Bulgaria. The colors are specied at http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0034&
n=000005&g= as: Pvodn autor: SKopp
Soubor:Flag_of_Burma_1943.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Flag_of_Burma_1943.gif Licence: CC BYSA 3.0 Pispvatel:
File:Peacock symbol Burma.svg Pvodn autor: Jaume Oll
Soubor:Flag_of_Burma_1943.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Flag_of_Burma_1943.svg Licence: CC BYSA 3.0 Pispvatel:
Flag_of_Burma_1943.gif Pvodn autor: Flag_of_Burma_1943.gif: Jaume Oll
Soubor:Flag_of_Cambodia_under_Japanese_occupation.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Flag_of_
Cambodia_under_Japanese_occupation.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Chagatai_khanate.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7b/Flag_of_Chagatai_khanate.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: I utqoreli I
Soubor:Flag_of_Colonial_Annam.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Flag_of_Colonial_Annam.svg Licence:
Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ThrashedParanoid
172
Soubor:Flag_of_Croatia_Ustasa.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Flag_of_Independent_State_of_Croatia.

svg Licence: Public domain Pispvatel: Zakonska odredba o dravnom grbu, dravnoj zastavi, Poglavnikovoj zastavi, dravnom peatu, peatima dravnih i samoupravnih ureda, 28. travnja 1941, Nr.XXXVII-53-Z.p.1941 30. travnja 1941. Pvodn autor: public domain by
User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Denmark.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Flag_of_Denmark.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Madden
Soubor:Flag_of_El_Salvador.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Flag_of_El_Salvador.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: user:Nightstallion
Soubor:Flag_of_Finland.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Flag_of_Finland.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780380 Pvodn autor: Drawn by User:SKopp
Soubor:Flag_of_First_Slovak_Republic_1939-1945.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Flag_of_First_
Slovak_Republic_1939-1945.svg Licence: Public domain Pispvatel: Based on DarkEvil's Image:Flag of First Slovak Republic 1939-1945
bordered.svg, modied by PhiLiP. Pvodn autor: DarkEvil, PhiLiP
Soubor:Flag_of_France.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Flag_of_France.svg
Licence:
Public
domain
Pispvatel:
http://www.diplomatie.gouv.fr/de/frankreich_3/frankreich-entdecken_244/portrat-frankreichs_247/
die-symbole-der-franzosischen-republik_260/trikolore-die-nationalfahne_114.html Pvodn autor: This graphic was drawn by SKopp.
Soubor:Flag_of_French_Laos.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Flag_of_French_Laos.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Own work, based on Flags of the World - Laos during the French Protectorate and Flag of Laos (1952-1975).svg Pvodn autor: Thommy
Soubor:Flag_of_Golden_Horde-2-.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Flag_of_Golden_Horde-2-.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: [1], traced by User:Slashme Pvodn autor: Original uploader was Lord Leatherface
Soubor:Flag_of_Greece.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/Flag_of_Greece.svg Licence: Public domain Pispvatel: own code Pvodn autor: (of code) cs:User:-xfi- (talk)
Soubor:Flag_of_Hungary_1940.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Flag_of_Hungary_%281920%E2%80%
931946%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9] Pvodn autor: User:Zscout370, colour correction: User:R-41, current version: Thommy
Soubor:Flag_of_Italy_(1861-1946).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Flag_of_Italy_%281861-1946%29.
svg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: http://www.regiamarina.net/ref/flags/flags_it.htm Pvodn autor: F l a n k e r
Soubor:Flag_of_Japan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Flag_of_Japan.svg Licence: Public domain Pispvatel: Law Concerning the National Flag and Anthem (1999) URL link in English, actual law (Japanese; colors from http://www.mod.go.jp/j/
info/nds/siyousyo/dsp_list_j.htm#Z8701 Pvodn autor: Various
Soubor:Flag_of_Korea_1882.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Flag_of_Korea_%281882-1910%29.svg Licence: GPL Pispvatel: [1] Pvodn autor: Daniil Ivanov
Soubor:Flag_of_Laos.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Flag_of_Laos.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Laos_(1952-1975).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/22/Flag_of_Laos_%281952-1975%29.
svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work, based on Flags of the World - Laos, 1952-1975 and Coat of arms of Laos (1952-1975).svg
Pvodn autor: Thommy
Soubor:Flag_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Flag_of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Manchukuo_Coast_Guard.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Flag_of_Manchukuo_
Coast_Guard.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: Gunter Kchler
Soubor:Flag_of_Manchukuo_WarFlag_And_Naval_Ensign.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Flag_of_
Manchukuo_WarFlag_And_Naval_Ensign.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_None.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Flag_of_None.svg Licence: Public domain Pispvatel: SVG made by Guillermo Romero, based on the original Missing_ag.png created by Rainer Zenz. This SVG le was originally uploaded
as Sin bandera.svg: Pvodn autor: concept: Rainer Zenz (2005)
Soubor:Flag_of_Palaeologus_Emperor.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Flag_of_Palaeologus_Emperor.
svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Romania.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Flag_of_Romania.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: AdiJapan
Soubor:Flag_of_Russia_1668.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Flag_of_Russia_1668.png Licence: CC-BYSA-3.0 Pispvatel: en:Image:Flag RUS 1668.png from English Wikipedia. Pvodn autor: en:User:RusRayden
Soubor:Flag_of_Ryukyu.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Flag_of_Ryukyu.svg Licence: Public domain Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Inkscape. Pvodn autor: User:
Soubor:Flag_of_South_Korea.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Flag_of_South_Korea.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Ordinance Act of the Law concerning the National Flag of the Republic of Korea, Construction and color guidelines
(Russian/English) This site is not exist now.(2012.06.05) Pvodn autor: Various
173
Soubor:Flag_of_Thailand.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Flag_of_Thailand.svg Licence: Public domain

Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_the_Dominican_Republic.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Flag_of_the_Dominican_
Republic.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Nightstallion
Soubor:Flag_of_the_Durrani_Empire.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Flag_of_Herat_until_1842.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://worldpics.com.au/Afghanistan/flags/slides/afghanistan1747.html Pvodn autor: Orange Tuesday
(talk)
Soubor:Flag_of_the_Emperor_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f8/Flag_of_the_Emperor_
of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: drawn by Gunter Kchler using inkscape
Soubor:Flag_of_the_Kazan_Khanate.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Flag_of_the_Kazan_Khanate.svg
Licence: Public domain Pispvatel: [1] Pvodn autor: Martin23230
Soubor:Flag_of_the_Maratha_Empire.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Flag_of_the_Maratha_Empire.
svg Licence: Public domain Pispvatel: DarkEvil. Pvodn autor: DarkEvil
Soubor:Flag_of_the_Mengjiang.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_the_Mengjiang.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_the_Mongol_Empire_2.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Flag_of_the_Mongol_Empire_2.
svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.fotw.net/flags/mn-early.html Pvodn autor: Nozomi Kariyasu (creator) and Sj (uploader)
Soubor:Flag_of_the_Mughal_Empire.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Flag_of_the_Mughal_Empire.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo based on Alam The Flag of The Mughal Pvodn autor: Orange Tuesday (talk)
Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Empire_(1453-1844).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/Flag_of_the_
Ottoman_Empire_%281453-1517%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Guilherme Paula
Soubor:Flag_of_the_Ottoman_Sultanate_(1299-1453).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/Flag_of_the_
Ottoman_Sultanate_%281299-1453%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Inkscape.
Pvodn autor: <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User:MaxSem' title='User:MaxSem'>MaxSem</a>
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_(Peace,_Anti-Communism,_National_Construction).svg
Zdroj:
http:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_%28Peace%2C_Anti-Communism%2C_
National_Construction%29.svg Licence: CC BY 3.0 Pispvatel: Pvodn autor: SVG le created by
User:Mononomic on en.wikipedia.org.
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Flag_of_the_Republic_of_
China.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1] Pvodn autor: User:SKopp
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China_(1912-1928).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Flag_of_the_
Republic_of_China_%281912-1928%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Kibinsky
Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Flag_of_the_Soviet_Union.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://pravo.levonevsky.org/ Pvodn autor: see below
Soubor:Foreign_recognition_of_Manchukuo.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/Foreign_recognition_of_
Manchukuo.png Licence: GFDL Pispvatel: http://ja.wikipedia.org/wiki/
:
.png Pvodn autor: ja:user:Los688 and ja:user:
Mamekiti48
Soubor:Fortressarmenians5.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Fortressarmenians5.jpg Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: Originally from en.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader was Artaxiad at en.wikipedia
Soubor:Freer_024.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Freer_024.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Originally from en.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader was PericlesofAthens at en.wikipedia
Soubor:Frhling-und-Herbst2.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/70/Fr%C3%BChling-und-Herbst2.jpg
Licence: ? Pispvatel: unknown, but probably a book: see http://www.chinatouristmaps.com/china-maps/ancient-china-map/
spring-and-autumn-period-map.html for larger version which says According to G. Haloun, H. Maspero and others, and concerning the delta of huang-ho before 602 B.C., see page 13Pvodn autor: neznm
Soubor:GhazanCoin.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/GhazanCoin.jpg Licence: GFDL Pispvatel: selfmade, photographed own coin. Pvodn autor: PHGCOM
Soubor:Greater_coat_of_arms_of_Georgia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/Greater_coat_of_arms_of_
Georgia.svg Licence: Public domain Pispvatel: The Law On State Emblem; [1]. This le is based on previous version Pvodn autor: Mamuka Gongadze; SVG creator Vakhtang Jokhadze from F l a n k e r's Image:Coat of arms of Georgia.svg
Soubor:Green_square.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Green_square.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Bkell
Soubor:Gugong.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Gugong.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Han_Chinese_flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Han_Chinese_flag.svg Licence: CC0 Pispvatel: http://www.flickr.com/photos/seokchanyun/2987564764/in/photostream/ Pvodn autor: Hosmich
Soubor:Han_map.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Han_map.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Created and copyright (2004) by Yuninjie. Released under the GNU FDL. The northern border is the line of the en:Qin Dynasty en:Great Wall.
Trade routes are generally based on the work of en:Joseph Needham. Selected non-Chinese peoples are also shown. Pvodn autor: User Yuninjie
on en.wikipedia
174
Soubor:Hidari_mitsudomoe.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Hidari_mitsudomoe.svg Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Inkscape. Pvodn autor: This image was made by Shogyoku.--Shogyoku
Soubor:Huang_Tingjian_Fu_Bo_Shen_Ci.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Huang_Tingjian_Fu_Bo_
Shen_Ci.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Originally from zh.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader
was Wiseworm at zh.wikipedia
Soubor:HulaguAndDokuzKathun.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/HulaguAndDokuzKathun.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Rachid Ad-Din History of the world, 14th century Pvodn autor: Rachid Ad-Din
Soubor:Hulagu_1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Hulagu_1.jpg Licence: Public domain Pispvatel: From
en-wiki. (Scan found at http://kjv1189.egloos.com/m/1896726 ?) Pvodn autor: neznm
Soubor:Hunting_Party_with_the_Sultan_Jean_Baptiste_Vanmour_18th_century.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/5/55/Hunting_Party_with_the_Sultan_Jean_Baptiste_Vanmour_18th_century.JPG Licence: Public domain Pispvatel: https://
www.1st-art-gallery.com/Jean-Baptiste-Vanmour/A-Turkish-Hunting-Party-With-Sultan-Ahmed-III.html Pvodn autor: Jean Baptiste Vanmour
Soubor:Hydraulic-Powdered_Trip_Hammers.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Hydraulic-Powdered_
Trip_Hammers.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo (My book) Pvodn autor: PericlesofAthens
Soubor:Il-Khanate_Flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Il-Khanate_Flag.svg Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia
Pvodn autor: Orange Tuesday (talk). Original uploader was Orange Tuesday at en.wikipedia
Soubor:Ilkhanate_in_12561353.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Ilkhanate_in_1256%E2%80%931353.
PNG Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Arab League na projektu Wikipedie v jazyce anglitina
Soubor:IranaftertheIlkhanate.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/IranaftertheIlkhanate.png Licence: CC-BYSA-3.0 Pispvatel: Originally from en.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: Original uploader and author was Ro4444 at
en.wikipedia
Soubor:Jade_ornament_grapes_jin_dynasty_shanghai_museum_2004_07_22.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/4/47/Jade_ornament_grapes_jin_dynasty_shanghai_museum_2004_07_22.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo
Pvodn autor: Rolfmueller
Soubor:Jahangir_holding_a_globe,_1614-1618.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Jahangir_holding_a_
globe%2C_1614-1618.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Smithsonian Arthur M. Sackler Gallery, [1] Pvodn autor: Bichtir
Soubor:Jama_Masjid,_Delhi,_main_facade.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Jama_Masjid%2C_Delhi%
2C_main_facade.jpg Licence: CC BY-SA 2.0 Pispvatel: India-0232 Pvodn autor: Dennis Jarvis from Halifax, Canada
Soubor:Japanese_troops_entering_Tsitsihar.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Japanese_troops_entering_
Tsitsihar.jpg Licence: Public domain Pispvatel: World War II database, original: Japanese troops entering Tsitsihar. Pvodn autor: Osaka
Mainichi war cameramen
Soubor:Kaiser_Akbar_bndigt_einen_Elefanten.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Kaiser_Akbar_b%
C3%A4ndigt_einen_Elefanten.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Staatliche Museen zu berlin - Museen fr islamische Kunst Pvodn
autor: Miniatur der Moghulschule, Indien, datiert 1609-10
Soubor:Kalmykia_1720.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Kalmykia_1720.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:KarakoyunluFlag.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/KarakoyunluFlag.png Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Kaygtr
Soubor:Karakoyunlular_devleti.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Karakoyunlular_devleti.PNG Licence:
CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Karamanid_Dynasty_flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Karamanid_Dynasty_flag.svg Licence:
Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Jecowa
Soubor:Kayqubad_I-2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/Kayqubad_I-2.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel:
Kayqubad_I-1.jpg Pvodn autor: Stegop
Soubor:KazanKhanate1500.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/KazanKhanate1500.png Licence: CC BY 3.0
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Gabagool
Soubor:Komnenos-Isaac-Arms.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Komnenos-Isaac-Arms.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:QWerk using CommonsHelper.
Pvodn autor: Dragases (talk) Original uploader was Dragases at en.wikipedia
Soubor:Komnenos-Trebizond-Arms.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Komnenos-Trebizond-Arms.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Dragases (talk)
Soubor:KunindaCoin.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/KunindaCoin.JPG Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Lazica_in_Late_Antiquity.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Lazica_in_Late_Antiquity.svg Licence:
CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Cplakidas
175
Soubor:Leo_II_of_Armenia.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Leo_II_of_Armenia.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?

Soubor:Liu-Kuan-Tao-Jagd.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/Liu-Kuan-Tao-Jagd.JPG Licence: Public
domain Pispvatel: Cambridge Illustrated History of China (1999), by Patricia B. Ebrey Pvodn autor: Liu Guandao
Soubor:LoManthang.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/LoManthang.JPG Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: AnticheSere
Soubor:LocationLaos.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/LocationLaos.png Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:LocationParthia.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/LocationParthia.PNG Licence: CC-BY-SA-3.0
Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Location_dot_orange.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Location_dot_orange.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Droll
Soubor:Locator_map_of_Korea.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Locator_map_of_Korea.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Ksiom
Soubor:Lofty_Mt.Lu_by_Shen_Zhou.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Lofty_Mt.Lu_by_Shen_Zhou.jpg
Licence: Public domain Pispvatel: National Library of China. . (direct link) Pvodn autor: Shen Zhou
Soubor:Luangprabang1.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/Luangprabang1.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Fotograe je vlastnm dlem Pvodn autor: en:user:Adam Carr
Soubor:Luohan.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Luohan.jpg Licence: CC SA 1.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Manchu_State.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Manchu_State.png Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Idh0854
Soubor:Manchukuo-poppy_harvest.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Manchukuo-poppy_harvest.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Manchukuo_Air_Force_Roundel.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Manchukuo_Air_Force_
Roundel.svg Licence: Public domain Pispvatel: Manchukuo Nakajima Ki-27 Pvodn autor: Necessary Evil
Soubor:Manchukuo_state_concil.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Manchukuo_state_concil.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: Japanese bookShowa History: History of Japanese colonypublished by Mainichi Newspapers Company. Pvodn
autor: neznm
Soubor:Manchuria.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Manchuria.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ?
Pvodn autor: ?
Soubor:Map-of-southeast-asia_1400_CE.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Map-of-southeast-asia_1400_
CE.png Licence: CC0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Javierfv1212
Soubor:Map_of_Colchis,_Iberia,_Albania,_and_the_neighbouring_countries_ca_1770.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/3/3e/Map_of_Colchis%2C_Iberia%2C_Albania%2C_and_the_neighbouring_countries_ca_1770.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: www.village-atlas.com Pvodn autor: last upload en:User:AnonMoos
Soubor:Map_of_Ryukyu_Kingdom.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/Map_of_Ryukyu_Kingdom.png Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: (<a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:%E6%9F%91%
E6%A9%98%E9%A1%9E' title='User talk: ' class='mw-redirect'>talk</a>)
Soubor:Military_exercise_of_Manchukuo_Imperial_Army.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Military_
exercise_of_Manchukuo_Imperial_Army.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Japanese book Showa History of 100 million people:
History of Japanese colony Vol.2published by Mainichi Newspapers Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:Ming-Beamtenprfungen1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Ming-Beamtenpr%C3%BCfungen1.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Ming-Empire2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Ming-Empire2.jpg Licence: Public domain Pispvatel: History and Commercial Atlas of China, Harvard University Press 1905 Pvodn autor: Louis le Grand
Soubor:Ming_Emperor_Xuande_playing_Golf.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Ming_Emperor_
Xuande_playing_Golf.jpg Licence: Public domain Pispvatel: www.spiegel.de Pvodn autor: ang Si, nsk mal pracujc u csaskho
dvora, tvoil ve 30. letech 15. stolet
Soubor:Mingsk_na,_njezdy_japonskch_pirt.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Mingsk%C3%
A1_%C4%8C%C3%ADna%2C_n%C3%A1jezdy_japonsk%C3%BDch_pir%C3%A1t%C5%AF.png Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel:
Bsed on *Wokou.jpg Pvodn autor: Wokou.jpg: Original uploader was Yeu Ninje
Soubor:Mingsk_na_za_nejvtho_rozmachu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/23/Mingsk%C3%A1_
%C4%8C%C3%ADna_za_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho_rozmachu.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel:
China_Historic_Ming_Empire.jpg Pvodn autor: China_Historic_Ming_Empire.jpg: *China-Historic_macro_areas.svg: *derivative work: Yug
<a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Yug' title='User talk:Yug'>(talk)</a>
Soubor:MongolArcher.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/MongolArcher.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D0%B9%D0%BB:Mongolhorsemen.jpg Pvodn autor: neznm
176
Soubor:Mongolia_1500_AD.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Mongolia_1500_AD.jpg Licence: CC-BYSA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Lady Anu
Soubor:Mughals_India_17th_century-cs.png
century-cs.png Licence: Public domain Pispvatel:
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Mughals_India_17th_
India_in_1525_Joppen.jpg Pvodn autor: India_in_1525_Joppen.jpg: Charles Joppen

Soubor:Muhammad_Shah.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Muhammad_Shah.jpg Licence: Public domain
Soubor:Nader_Shah_afshar.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Nader_Shah_afshar.jpg Licence: CC BY-SA
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo [1] Pvodn autor: adel adili
Soubor:Old_Flag_Of_Vietnam.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Flag_of_the_Empire_of_Vietnam_
%281945%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Originally from vi.wikipedia; description page is/was of the Empire of Vietnam (1945)
here. Pvodn autor: Gunter Kchler
Soubor:Philippines_Flag_Original.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Philippines_Flag_Original.svg Licence: Public domain Pispvatel: File:Philippines_flag_original.png Pvodn autor: own work, based on source
Soubor:Porcelaine_chinoise_Guimet_271108.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Porcelaine_chinoise_
Guimet_271108.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Vassil
Soubor:Portrait_of_Jiang_Shunfu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Portrait_of_Jiang_Shunfu.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: http://depts.washington.edu/chinaciv/clothing/11preqin.htm, Mingqing renwuxiaoxiang huaxuan (Nanjing: Nanjing
Bowuguan, 1979), pl. 16. Pvodn autor: Anonymn
Soubor:Provincie_e_Ming.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Provincie_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_
Ming.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo. Based on: John F. Fairbank. Djiny ny. Praha: Nakladatelstv Lidov Noviny, s.
219. ISBN 80-7106-249-9 Pvodn autor: Michal Klajban
Soubor:Punjab_flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Nishan_Sahib.svg Licence: Public domain Pispvatel:
self-made; emblem from Pvodn autor: Himasaram
Soubor:Puyi-Manchukuo.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Puyi-Manchukuo.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: the worse image can be found here, the better image is copied from en.wikipedia, you can see upload and deletion log. Pvodn autor: neznm
Soubor:Qin_empire_210_BCE.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Qin_empire_210_BCE.png Licence: CCBY-SA-3.0 Pispvatel: Self-published work by Itsmine Pvodn autor: Itsmine
Soubor:Qing_Dynasty_1820.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/Qing_Dynasty_1820.png Licence: CC BY-SA
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Pryaltonian
Soubor:Qingming_Festival_2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Qingming_Festival_2.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: English: http://depts.washington.edu/chinaciv/painting/4ptgqmsh.htm, Fu Xinian, ed. Zhongguo meishu quanji, Liang
Song huihua, shang (Series Vol. 3), pl. 51, pp. 128-137 (This applies to all ve sections). Collection of the National Palace Museum, Beijing.
Pvodn autor: ang Ce-tuan
Soubor:QinshihuangBW.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/QinshihuangBW.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Melesse using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader
was Caiqian at en.wikipedia
Soubor:Ricci_Guangqi_2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Ricci_Guangqi_2.jpg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: http://digital.library.villanova.edu/Item/vudl:38727 Pvodn autor: Kircher, Athanasius, 1602-1680.
Soubor:Royal_Coat_of_Arms_of_Laos.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Royal_Coat_of_Arms_of_Laos.
svg Licence: Public domain Pispvatel:
Royal_coat_of_arms_of_Laos.png Pvodn autor: Royal_coat_of_arms_of_Laos.png: *Laos_royal__n6736.svg: Original uploader was Et713
at en.wikipedia
Soubor:Rubenid_Flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Rubenid_Flag.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: File:RubenidCOA.svg imported from en.wikipedia Pvodn autor: Orange Tuesday (talk)
Soubor:SFEC_BritMus_Asia_021.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/SFEC_BritMus_Asia_021.JPG Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo (Self Photograph) Pvodn autor: Steve F-E-Cameron (Merlin-UK)
Soubor:Safavid_Flag.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Safavid_Flag.png Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transfered to Commons by User:Man77 using CommonsHelper.
Pvodn autor: Orange Tuesday (talk) Original uploader was Orange Tuesday at en.wikipedia
Soubor:Schmuckkasten_makffm_V329.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Schmuckkasten_makffm_V329.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Photo: User:FA2010
Soubor:Seljuk_Sultanate_of_Rum_1190_Locator_Map.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Seljuk_
Sultanate_of_Rum_1190_Locator_Map.svg Licence: GFDL Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: MapMaster
Soubor:Seljuqs_Eagle.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Seljuqs_Eagle.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Mevlt Kl
Soubor:ShepherdByzempire1265.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/ShepherdByzempire1265.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: The Historical Atlas, William R. Shepherd, 1911. Pvodn autor: William Robert Shepherd
177
Soubor:Showa_Steel_Works.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Showa_Steel_Works.JPG Licence: Public

domain Pispvatel: Japanese book Nostalgia for Manchuriapublished by Kokusho-kankoukai. Pvodn autor: neznm
Soubor:Siberian_Khanate_map_English.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Siberian_Khanate_map_
English.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Sikh_Gurus_with_Bhai_Bala_and_Bhai_Mardana.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Sikh_
Gurus_with_Bhai_Bala_and_Bhai_Mardana.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.drishtikone.com/files/images/Guru%
20Nanak1.jpg Pvodn autor: neznm
Soubor:Sinop_bilingual_inscription_of_Kaykaus_I.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Sinop_bilingual_
inscription_of_Kaykaus_I.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Aramgar
Soubor:Solid_grey.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/Solid_grey.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own
work. Pvodn autor: Fibonacci
Soubor:Song_Dynasty_Map.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Song_Dynasty_Map.JPG Licence: Public domain Pispvatel: My book, the 3rd Volume by Needham Pvodn autor: PericlesofAthens
Soubor:Song_Taizu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Song_Taizu.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://image.baidu.com/i?ct=503316480&z=0&tn=baiduimagedetail&word=%CB%CE%CC%AB%D7%E6&in=15872&cl=2&cm=1&
sc=0&lm=$-$1&pn=84&rn=1&di=51473681&ln=590 please could someone provide the image's URL and the page's URL embedding/describing the image? Pvodn autor: Anonymn
Soubor:Stamp_Manchukuo_1935_15f.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Stamp_Manchukuo_1935_15f.jpg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Post of Manchukuo; scanned January 2006 by User:Stan Shebs
Soubor:Sultanate_of_mamlucks_flag.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Sultanate_of_mamlucks_flag.png
Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Sung_Dynasty_1141.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Sung_Dynasty_1141.png Licence: CC BY 3.0
Pispvatel: By Ian Kiu. Based on a map in Albert Herrmann (1935). History and Commercial Atlas of China. Harvard University Press. Pvodn
autor: Ian Kiu
Soubor:Taj_Mahal_(south_view,_2006).jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Taj_Mahal_%28south_view%
2C_2006%29.jpg Licence: Public domain Pispvatel: wikipedia en ingls Pvodn autor: Jankit (Talk / contribs) . . 1128968 (193,198 bytes)
(author: User:jankit. Released under public license)
Soubor:Tang_Dynasty_circa_700_CE.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Tang_Dynasty_circa_700_CE.jpg
Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Tang Dynasty 700 CE fromThe T'ang Dynasty, 618-906 A.D.-Boundaries of 700 A.D.Albert Herrmann
(1935). History and Commercial Atlas of China. Harvard University Press. Pvodn autor: Ian Kiu
Soubor:Tang_Dynasty_circa_700_CE.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Tang_Dynasty_circa_700_CE.png
Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Tang Dynasty 700 AD fromThe T'ang Dynasty, 618-906 A.D.-Boundaries of 700 A.D.Albert Herrmann
(1935). History and Commercial Atlas of China. Harvard University Press. Pvodn autor: Ian Kiu
Soubor:Terrace_field_yunnan_china_denoised.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/70/Terrace_field_yunnan_
china_denoised.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Original Photograph Pvodn autor: Jialiang Gao, www.peace-on-earth.org
Soubor:Tiangong_Kaiwu_Ship.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Tiangong_Kaiwu_Ship.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: http://www.chinaknowledge.de/ Pvodn autor: (Song Yingxing, 1587-1666)
Soubor:Tibet_provinces.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Tibet_provinces.png Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel:
Tibet&neighbors_Locator_map.svg Pvodn autor: Tibet&neighbors_Locator_map.svg: Keithonearth
Soubor:Timurid.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Timurid.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: en:
Image:Timurid.png Pvodn autor: User:Stannered
Soubor:TimuridEmpire1400.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/TimuridEmpire1400.png Licence: CC BY
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Gabagool
Soubor:Trebuchet1-intransit.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/Trebuchet1-intransit.jpg Licence: CC BY 1.0
Soubor:Tribute_Giraffe_with_Attendant.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/Tribute_Giraffe_with_
Attendant.jpg Licence: Public domain Pispvatel: "Tribute Girae with Attendant". Philadelphia Museum of Art. Pvodn autor: en Tu (
, 13571434) Poznmka: V kontrastu k ostatnm referencm, Philadelphia Museum of Art povauje obraz za dlo neznmho male ze 16. stolet.
Soubor:Twelve_Symbols_national_emblem.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Twelve_Symbols_national_
emblem.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Middle part by Iwlou, dragon by User:Sodacan, other parts by
User:Ericmetro
Soubor:VietnamChampa1.gif
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/VietnamChampa1.gif
Licence: CC BY 2.5 Pispvatel: This map has been uploaded by Electionworld from en.wikipedia.org to enable the <a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Wikimedia-logo.svg'
class='image'><img
alt='Wikimedia-logo.svg'
src='//upload.
wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Wikimedia-logo.svg/15px-Wikimedia-logo.svg.png'
width='15'
height='15'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Wikimedia-logo.svg/23px-Wikimedia-logo.svg.png
1.5x,
//upload.
wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Wikimedia-logo.svg/30px-Wikimedia-logo.svg.png 2x' data-le-width='1024' data-leheight='1024' /></a>Wikimedia Atlas of the World <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Gnome-globe.svg' class='image'><img
178
alt='Gnome-globe.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/15px-Gnome-globe.svg.png' width='15' height='15' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/23px-Gnome-globe.svg.png 1.5x,

//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/30px-Gnome-globe.svg.png 2x' data-le-width='48' data-leheight='48' /></a>. Original uploader to en.wikipedia.org was Cglassey, known as Cglassey at en.wikipedia.org. Electionworld is not the creator
of this map. Licensing information is below. Pvodn autor: Created by CGlassey, based on maps found in DK Atlas of World History and the
Times Atlas of World History.
Soubor:Wang-yang-ming.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Wang-yang-ming.jpg Licence: Public domain
Soubor:Wanli.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Wanli.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.
geissfoundation.org/pear_publications/pearpub_ming_emperors/wanli.jpg Pvodn autor: uploaded to the English language Wikipedia by Jiang
Soubor:Wanping-Castle-Western-Gates-3576.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/
Wanping-Castle-Western-Gates-3576.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo (own photo) Pvodn autor: User:Vmenkov
Soubor:Wiki_letter_w.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Wiki_letter_w.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Jarkko Piiroinen
Soubor:Wood_Bodhisattva.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Wood_Bodhisattva.jpg Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Photo by Mountain
Soubor:Yesil_Cami_Iznik_912a.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/Yesil_Cami_Iznik_912a.jpg Licence: CC
BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: QuartierLatin1968
Soubor:YiFeng_Gate_Nanjing.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/YiFeng_Gate_Nanjing.jpg Licence: CC BY
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Farm
Soubor:YuanEmperorAlbumKhubilaiPortrait.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/
YuanEmperorAlbumKhubilaiPortrait.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Artdaily.org Pvodn autor: Anige (also known as Araniko) of Nepal, an astronomer, engineer, painter, and condant of Kublai Khan
Soubor:YuanFlag1.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/YuanFlag1.svg Licence: Public domain Pispvatel: ?
Pvodn autor: ?
Soubor:Yuan_Dynasty_1294.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Yuan_Dynasty_1294.png Licence: CC BY
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Ian Kiu
Soubor:Yuan_chinese_gun.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Yuan_chinese_gun.jpg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Ytrottier
Soubor:Yuan_dynasty_banknote_with_its_printing_plate_1287.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Yuan_
dynasty_banknote_with_its_printing_plate_1287.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo, photographed at Tokyo Currency Museum Pvodn autor: PHGCOM
Soubor:Yuan_porcelain_buddha.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Yuan_porcelain_buddha.JPG Licence: ?
Pispvatel: Beijing Capital Museum Pvodn autor: Gary Lee Todd
Soubor:Zhengding_Lingxiao_Pagoda_3.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/70/Zhengding_Lingxiao_Pagoda_3.
jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Photo taken by User:Zeus1234 Pvodn autor: User:Zeus1234
Soubor:Zhongwen.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Zhongwen.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Zunghar_Khanate_at_1750.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Zunghar_Khanate_at_1750.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Podzemnik using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader was Enerelt at en.wikipedia (I xed the pic myself)
Soubor:_Kircher_Dalai_Lama.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Kircher_Dalai_Lama.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: Photo/scan by uploaded Pvodn autor: Johann Grueber. Scan/photo by Meisenstrasse
Soubor:_LhaBzangKhan.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/LhaBzangKhan.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:_Manchukuo_map.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Manchukuo_map.png Licence: CC0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: PANONIAN
Soubor:_Red.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Red.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Drini
Soubor:_Solid_orange.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Solid_orange.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work. Pvodn autor: Fibonacci
Soubor:e_Ming.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/%C5%98%C3%AD%C5%A1e_Ming.png Licence: CC
BY-SA 3.0 Pispvatel:
File:Ming foreign relations 1580.jpg Pvodn autor: Michal Klajban
Soubor: .jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/%E5%A4%A7%E6%A2%81%E9%97%A8%E5%
A4%9C%E6%99%AF.jpg Licence: CC BY 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor:
Soubor: .jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/%E6%98%8E%E5%A4%AA%E7%A5%96.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: http://www.ming-yiguan.com/viewthread.php?tid=10849&extra=page%3D1 Pvodn autor: Palace Painter
50.3.3
Licence obsahu
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0
179

Zaniklé Monarchie Asie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Zaniklé Monarchie Asie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zaniklé Monarchie Asie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Zanikl monarchie Asie

Armnsk krlovstv v Kilkii

Kilkie pod vldou Byzance

Vybudovn armnsk moci v Kilkii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prvn kov vprava a Roubenidsk knectv

Dynastie Lusignan a padek krlovstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rozen armnsk populace v Kilkii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob ped Astrachaskm chantem

Rusk vboje a Astrachask anexe

na za vldy dynastie chin (221-206 p. n. l.)

Postupn padek dynastie chin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na za vldy dynastie Chan (206 p. n. l.220 n. l.) a Sin (9-25 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

dynastie Zpadn Chan (206 p. n. l.8/9 n. l.)

dynastie Sin (8/9-25 n. l.)

dynastie Vchodn Chan (25-220 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na bhem obdob T krlovstv (220 [4]280) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na za vldy dynastie in (265-420) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na bhem obdob jinch a severnch dynasti (420-589) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na za vldy dynastie Suej (581-618) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na za vldy dynastie Tchang (618-907) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na v obdob pti dynasti a deseti krlovstv (907-960) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dynastie Pozdn Liang (907-923)

Dynastie Pozdn Tchang (923-936)

Dynastie Pozdn chin (936-946) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dynastie Pozdn Chan (947-950) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dynastie Pozdn ou (951-960) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

na za vldy dynastie Sung (9601279) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dynastie Severn Sung (9601127)

Dynastie Jin Sung (11271279)

4.10 na za vldy dynastie Jan, mongolsk vlda (12711368) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.11 na za vldy dynastie Ming (13681644) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.11.1 dynastie Jin Ming (16441659)

4.12 na za vldy dynastie ching (1644* [8]1912) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.12.1 Dobyt ny a pd Ming

4.12.3 zemn expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.12.4 Postupn pd dynastie

4.12.2 chingt csaov

4.12.5 Restaurace generla ang Sna (19151917)

4.13.1 Souvisejc lnky

4.13.2 Reference a poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prvn ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Druh ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tet ojratsko-mandusk vlka

10.1.3 Obsazen Tibetu

10.1.4 Druh polovina 17. stolet

10.1.5 Lhabzang chn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11.1.2 Ran lchant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11.1.4 Pestup k islmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11.2 Seznam lchn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11.3.2 Souvisejc lnky

11.3.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12.3 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15.1.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18.2 Obchodovn po Asii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18.3 Seznam rjkjskch krl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18.4.1 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21.1 Seznam laoskch krl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .