Vojenské Rozhledy 4 (2014)

VOJENSKO-teoretick asopis
VOJENSK
ROZHLEDY
4
ronk 23 (55)
Vojensk rozhledy 4/2014
Plukovnk gt. Ing.Zdenk Petr
Kritick analza stavu vzjemnho

propojen plnovn pomoc cl
aplnovn schopnost
Strategick
zen
Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 4, s. 324, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.
Critical Analysis of Interconnection between

Planning by Objectives and Capability Planning
Abstrakt:
lnek pin vsledky kritick analzy stavu propojen mezi plnovnm pomoc
cl aplnovnm schopnost. Analza vychz zpedpokladu, e pro podporu rozhodovacho procesu na strategick rovni rezortu je potebn disponovat nstrojem,
kter by umooval finann ocenit objem poadovanch vojenskch schopnost
nezbytnch knaplnn politicko-vojenskch ambic. Zhlediska stvajcho systmu
plnovn vpodmnkch rezortu obrany se takovm nstrojem me stt prv
plnovn pomoc cl. Nicmn kzajitn efektivnho plnovn pomoc cl
jepotebn zskat vstupy zplnovn schopnost, je obsahuj informace ostavu
schopnost, identifikovanch nedostatcch ajejich prioritizaci. Informace zskan
zprocesu plnovn schopnost pak vytv zkladn stavebn kmen prodefinovn cl pro oblast rozvoje schopnost. Obrann plnovn, plnovn schopnost
izen pomoc cl tedy pedstavuje spojit ndoby, kdevzjemn interakce tchto
proces vznamn ovlivuje celkovou innost zen rezortu obrany.
Analza se sousted na identifikaci nedostatk brnc efektivnmu propojen
mezi obrannm plnovnm aplnovnm pomoc cl ave svm zvru pedkld
definici stednho problmu, kter tyto nedostatky zpsobuje.
Abstract:
The article brings outcomes from the critical analysis of interaction
between planning by objectives and capability planning. The analysis is based
ontheassumption that the strategic decision-making process should be assisted
byasystemic tool, enabling afinancial assessment of capabilities, identified
asaprerequisite foraccomplishing politico-military ambitions. Taking into account
the current planning system, asimplemented within the Ministry ofDefence,
the planning by objectives might become this tool. However, for providing
anefficient planning by objectives, itisnecessary to derive relevant findings from
the capability planning, which basically includes data on capability assessment,
identified capability shortfalls and their prioritisation. Therefore, findings from
capability planning process are akeystone for conceiving objectives for the area
of capability development. Both capability planning and planning by objectives
3
are to be seen as communicating conveyances, where alevel of mutual interactions

significantly influences effectiveness of defence performance management.
The analysis is aimed at identification and description of discrepancies
hampering an efficient interconnection between planning by objectives and
capability planning and, as aconclusion, the analysis proposes adefinition
ofthecore problem which causes respective discrepancies.
Klov slova:
Obrann plnovn, plnovn schopnost, zen pomoc cl, plnovn pomoc
cl, hodnocen schopnost, nedostatky ve schopnostech.
Keywords:
Defence planning, capability planning, management by objectives, planning
byobjectives, capability assessment, shortfalls.
1. vod
Clem lnku je prezentovat vsledky vzkumu, kter autor provdl pi analze
stavu provzn plnovn pomoc cl a[1] plnovn schopnost, jako jedn zdiscipln
obrannho plnovn. Tit analzy spov vpremise, e vstupy zprocesu plnovn schopnost hraj principiln roli vrozhodovacm procesu na strategick rovni
rezortu amaj dopad na dal smovn tvorby schopnost, atm irozvoj ozbrojench
sil. Proto, aby vstupy zplnovn schopnost byly aplikovateln vprocesu plnovn
pomoc cl, je nutn zskat patin informace ojejich stavu.
Plnovn schopnost aplnovn pomoc cl tedy pedstavuje spojit ndoby ajejich
vzjemn interakce vznamn ovlivuje realizaci jednoho zklovch kol rezortu
obrany, tj. dosaen poadovan rovn ozbrojench sil, je jsou nezbytn knaplnn politicko-vojenskch ambic esk republiky voblasti bezpenostn aobrann
politiky.
ir rmec analyzovan problematiky byl prezentovn vnoru 2014 vprbhu
9.doktorandsk konference na tma Nov pstupy kzajitn bezpenosti sttu. [2]
2. Deskripce problematiky ajej zasazen

doirho kontextu
Rozpotov restrikce uvalen na veejn finance jako reakce na hospodskou recesi,
pinutily nejenom eskou republiku, ale prakticky vechny zem euro-atlantick zny
zmnit pohled na hospodaen stou st rozpotu, kter je urena pro poteby obrany.
Stmto samozejm zce souvis iotzka, jak za tohoto stavu doshnout poadovan
rovn ozbrojench sil asn ischopnosti inn eliminovat hrozby rodc se vkomplikovanm anestabilnm bezpenostnm prosted souasnho svta.
4
Prakticky vcel sttn sprv se stle nalhavji dostv do poped otzka nutnosti
kvalitnho azrove relnho plnovn, kter by obsahovalo vechny potebn atributy
azajiovalo by efektivn vynakldn veejnch finannch prostedk.
Vrezortu obrany se vdsledku tto situace dostv na petes otzka, kde se nachz
pomysln hranice oddlujc mru dostatenosti od nedostatenosti finannch prostedk
urench kdosaen poadovan vkonnosti ozbrojench sil. Lapidrn eeno, otzka
zn: Jak mnoho je dost?, respektive: Kolik u dost nen?
Pokud pouijeme na tomto mst jist analogie soblast medicny, pak meme
ci, e existuj metody, kter dok pesn stanovit dobu, kdy lovku bez psunu
ivotodrnho kyslku pestanou fungovat ivotn dleit orgny, vdsledku eho
nevyhnuteln nastv smrt.
Bohuel neexistuje dn exaktn metoda, kter by umonila podobn stanovit, kdy
rezortu obrany bez dostatenho psunu finannch prostedk pestanou fungovat
zkladn funkce ozbrojench sil, vdsledku eho systm obrany zkolabuje.
Pokud by takovto metoda existovala, jist by nemohl nelnk Generlnho tbu
AR prohlsit: Nepovedlo se mi pesvdit dostaten politickou reprezentaci aveejnost, aby se vdaje na armdu nesniovaly aaby se obran tto zem vnovala nleit
pozornost. Je pravda, e je to role sp pro ministra obrany ne pro mne. Vnmm to
ale nsledovn. Dokud se nm vpolitick reprezentaci nepoda dostaten prosadit
mylenku, e obrana zem je standardn soust fungovn sttu ae tak stoj njak
finann prostedky, kter se na obranu mus dlouhodob aplnovit vynakldat, budeme
se jen tko vymaovat ze souasnch problm. [3]
Je vak poteba zdraznit, e sve uvedenm problmem se nepotkaj jen ozbrojen
sly esk republiky, ale mnoho dalch zem, apravdou je ito, e tivost tto otzky
zpsobila, e mnoh zem ji pistoupily keen tohoto problmu, a u individuln
i vrmci ir mezinrodn spoluprce.
Komplexn asystmov pstup, kter by umooval reln definovat azrove
ifinann ocenit objem poadovanch vojenskch schopnost nezbytnch knaplnn
politicko-vojenskch ambic, by se stal bezpochyby vtanm nstrojem kpodpoe
rozhodovacho procesu na strategick rovni rezortu.
Ikdy dosavadn studie nepinesly uspokojiv een tohoto problmu, objevilo se
mnoho poznatk, kter znamenaj vznamn posun pi identifikaci monch een.
Podstatnm ado znan mry ideterminujcm zjitnm je, e vechny dosavadn
analzy maj jednoho spolenho jmenovatele. Atm je proces plnovn.
2.1 Legislativn rmec pro stanoven kol rezortu obrany

Jak jsou zkladn atributy ovlivujc interakci mezi obrannm plnovnm aplnov
nm pomoc cl i majc vliv na proces plnovn na strategick rovni zen rezortu?
Vrovin obecn plat, e plnovn je zkladnm stavebnm kamenem pro naplnn
posln jakhokoliv podniku i organizace ae bez plnovn, kter bude zahrnovat
vytyen relnch, srozumitelnch amitelnch cl, nelze provdt kvalitn aefektivn
zen, a u se jedn osoukromou sfru nebo sttn sprvu.
Rezort obrany vtomto ohledu netvo vjimku zpravidla, avak oproti ostatnm
rezortm pedstavuje nepochybn specifick organismus, jen pln ispecifick koly.
5
Pokud budeme abstrahovat od ostatnch kol, kter vyplvaj zpozice ministerstva

obrany, jakoto orgnu sttn sprvy, pak je jeho zkladnm kolem obrana svrchovanosti
azemn celistvosti esk republiky.
Vtto souvislosti je vak potebn zdraznit fakt, e uveden koly nejsou pouze
a vhradn zleitost ministerstva obrany. Obrana esk republiky je zaloena
naodpovdnm pstupu vldy adalch orgn veejn sprvy kzajitn systmu
obrany sttu, dle na vytven ktomu potebnch obrannch schopnost vrmci
kolektivn obrany NATO ana zapojen oban do obrannch aktivit vppad vnho
ohroen zem. Zazajiovn obrany zem naeho sttu, jeho demokratickho systmu,
oban ajejich prv asvobod je odpovdn vlda esk republiky.[4]
Zhlediska legislativnho rmce se zajitn obrany esk republiky d pedevm
stavnm zkonem . 1/1993 Sb., stava esk republiky, adle pak stavnm zkonem
. 110/1998 Sb., obezpenosti esk republiky, piem pro stanoven odpovdnosti
aplnn kol spojench sobranou sttnho zem je nutn vzt vpotaz idal souvisejc zkony. [5]
Nicmn, krom uvedenho legislativnho rmce, kter stanovuje pedevm vnitn
lohu pi obran sttnho zem, je nutn vzt do vahy iroli vnj. Vzhledem kcharakteru bezpenostnch hrozeb azahraninm zvazkm obrana esk republiky nekon
na hranicch naeho sttu.[6]
esk republika je soust ir mezinrodn komunity, zeho vyplvaj koly
spovajc vodpovdnosti za kolektivn obranu vech participujcch zem aza een
krizovch situac ve svt. Azde prv pichz na adu odpovdnost za plnn nrodnch
zvazk vi NATO aEU, ppadn OSN i jin ad hoc koalici.
2.2 Posln rezortu obrany jako klov atribut

procesu plnovn
Stejn podmnkou pro naplnn povinnost dan zkony, ato jak smrem knrodn
legislativ, tak ismrem ke spojeneckm zvazkm, je budovn innho systmu
obrany sttu avlastnch obrannch schopnost.
Z ve uvedenho pomrn jednoznan vyplv, e hlavn tha odpovdnosti
pinaplovn stanovench kol vcelku logicky spov na bedrech Ministerstva
obrany. Nstrojem kdosaen kenho efektu jsou pak ozbrojen sly, unich sepedpokld, ebudou disponovat prv takovmi schopnostmi, kter jsou nezbytn kplnn
jakvnj, tak ivnitn role.
Plnn vnj avnitn bezpenostn role lze proto charakterizovat jako zkladn
posln rezortu obrany. Aknaplnn tohoto posln mus smovat iproces plnovn
vrezortu obrany.
2.3 Metoda zen pomoc cl ajej zaveden

do podmnek rezortu obrany
Pokud vsouasn dob mluvme oplnovn vpodmnkch rezortu obrany, pak
sejedn oplnovn pomoc cl. [7] Tato metoda byla zavedena vrezortu obrany
6
vroce 2009 na zklad vyhlky Ministerstva financ . 415/2008 Sb. [8] Podobn jako
Ministerstvo obrany mly kimplementaci tto metody plnovn pistoupit iostatn
rezorty aorgny sttn sprvy.
Nicmn uveden vyhlka byla zruena vyhlkou Ministerstva financ . 133/2013,
[9] kter ji vslovn nestanovuje implementaci plnovn pomoc cl, respektive
clov orientovanho rozpotovn. Rezort obrany vak vsystmu plnovn pomoc
cl pokrauje, co ovem vbec nen vprotikladu sustanovenm vyhlky Ministerstva financ . 133/2013.
Jednm zhlavnch dvod, pro rezort inadle pokrauje vaplikaci tto metody
plnovn je monost flexibiln eit stejn otzku: eho semdoshnout, jakm
zpsobem asjakou sumou penz?[10]
Vsouladu se znnm vyhlky . 415/2008 Sb. byla do podmnek rezortu zavedena
metoda plnovn pomoc cl nejprve rozkazem ministra obrany (RMO) . 24/2010,
Plnovn innosti arozvoje vrezortu Ministerstva obrany, kter vl. 4, odst. a) uvd:
plnovn vychz zaplikace metody zen podle cl aje zameno na udren
arozvoj schopnost. Tento rozkaz byl pozdji nahrazen RMO . 66/2012, Plnovn
innosti arozvoje vrezortu Ministerstva obrany. Nvazn pak byla vnoru 2013 vydna
Metodika stedndobho aronho plnovn rezortu MO, kter rozpracovv patin
ustanoven RMO . 66/2012.
Nen jist bez zajmavosti, e ji vroce 2010 zpracovala avydala sekce ekonomick
MO dokument Zsady implementace clov orientovanho rozpotovn uMinisterstva
obrany [11] kzabezpeen jednotnho postupu pi rozpracovvn strategickch cl
rezortu do cl ni rovn. Tento dokument byl vak vydn pouze zrovn editele
sekce, atud na nj neme bt nahleno jako na dokument zvazn pro cel rezort
obrany.
Pes vekerou nekonzistentnost znn tohoto dokumentu sRMO . 66/2012 iMetodikou stedndobho aronho plnovn rezortu MO (co jsou dokumenty majc charakter normativnho vnosu), je mon jej vnmat jako pnos pro sprvn formulovn cl
rezortu zpohledu finannho zen apro sprvn aplikovn zvaznch rozpotovch
pravidel stanovench Ministerstvem financ.
2.3.1 Soustava cl asystm jejich rozpracovvn
Metoda plnovn pomoc cl se vrezortu obrany aplikuje ve form trovov

soustavy cl, piem cle prvn adruh rovn maj charakter strategick. Cle prvn
rovn se hierarchicky rozpracovvaj do cl druh apot do cl tet rovn, m
vznik tzv. strom cl.
Stvajc soustava cl zahrnuje osm cl prvn rovn strategickch cl, respektive
cl prvn rovn, znich Zajitn obrany esk republiky silami AR, Vytven
arozvoj systmu obrany sttu aZajitn strategickho zpravodajstv maj zcela zjevn
pmou souvislost svstavbou ozbrojench sil spoadovanm potencilem schopnost
kplnn vnj avnitn bezpenostn role. [12]
Pro tvorbu vech cl na vech rovnch plat, e mus vystihovat poadovan clov
stav amus bt koncipovny jasn, konkrtn asrozumiteln. Pedevm vppad rozpracovn cl tet rovn je kladen draz na stanoven konkrtnho ajasnho popisu
obsahu cle, vetn asovho rmce jeho realizace. Zde se hovo orozpracovn cl
tet rovn do kol aopaten.
7
Klovou roli pi rozpracovn cle pedstavuje kalkulace vcnch, apedevm

finannch prostedk nezbytnch ksamotn realizaci cle.
Pi rozpracovn cle tak mus dojt kpilenn kvantifikovatelnch kritri aparametr, na zklad kterch je naplovn cle prbn monitorovno ahodnoceno
zhlediska vynakldn pidlench finannch prostedk.
2.3.2 Sumarizace finann nkladovosti
Avak samotnm rozpracovnm cl tet rovn vak proces zdaleka nekon.

Jakmile je dokoneno rozpracovn vech cl, nastv kritick okamik spovajc
vsumarizaci finann nkladovosti jejich plnn.
Nikoho jist nepekvap, e celkov hodnota poadavk na finann prostedky zpravidla dramaticky pekrauje monosti dan plnovanm rozpotem rezortu. m doprocesu vstupuje dleit faktor: stanoven priorit. Jinmi slovy, vnvaznosti nanezbytnost
plnn toho i onoho cle mus bt rozhodnuto, kter cle budou i nebudou realizovny
avjakm rozsahu.
Tvorba trovov soustavy cl, detailn rozpracovn cl tet rovn, analza
jejich nkladovosti aznj vyplvajc poteby stanoven priorit jednotlivch akc se tak
stv zcela zsadnm plnovacm vstupem pro naplnn posln rezortu.
2.4 Obrann plnovn ajeho vazba na plnovn

pomoc cl
Zamme se nyn na oblast plnovn schopnost ana to jakou roli hraje vprocesu
obrannho plnovn avbec plnovn vpodmnkch rezortu obrany.
Akceschopn ozbrojen sly esk republiky disponujc modernmi ainteroperabilnmi prostedky jsou klovm pedpokladem pro naplnn posln rezortu obrany.
Avak pro zajitn akceschopnosti potebuj ozbrojen sily odpovdajc spektrum
schopnost.
Odpov na otzku, kter schopnosti avjakm rozsahu jsou zapoteb, by mlo
poskytovat prv obrann plnovn. Veobecn plat, e clem obrannho plnovn
je zajitn optimlnho plnn vytyench kol, jimi je udrovn arozvoj poadovanch schopnost, ato ve vazb na poteby vyplvajc zvvoje vnjho ivnitnho
bezpenostnho prosted.
Zde je potebn uvst, e vztah mezi vymezenm politicko-vojenskch ambic aplnovnm schopnost vychz zprincip, kter jsou obecn aplikovan ve vtin zem
NATO aEU. Proces stanoven nrodnch politicko-vojenskch ambic je vpodstat vude
stejn: vychz jednak znrodnch koncepnch strategickch dokument, ale pedevm ze zvazk vi spojencm, a u se jedn oNATO, EU, ppadn ojakoukoliv
jinou regionln koalici.
Rozlinosti vnrodnch pstupech jsou vak patrn ve fzi identifikace poadovanch
schopnost ajejich dosaen. Nicmn izde vobecn rovin plat, e proplnovn
schopnost jsou stejn informace vychzejc zkoncepnch strategickch dokument, ecch problematiku obrany abezpenosti. Tyto dokumenty by mly umonit
vytvoen pedobrazu pro identifikaci zmr rozvoje, udren i utlumen pslunch
schopnost.
8

2.4.1 Plnovn na zklad schopnost jako klov vstup
pro rozpracovn cl
Vsouasn dob prakticky vechny zem NATO iEU aplikuj plnovn na zklad
schopnost (Capability Based Planning). Tento zpsob plnovn, ve vech nrodnch
modifikacch, odr posun vpohledu na vvoj globln bezpenostn situace po rozpadu
bipolrnho svta apredikce vzniku monho ozbrojenho konfliktu.
Proti dvjmu zpsobu plnovn, tedy plnovn na zklad hrozeb (Threat Based
Planning), kter je pznan pro obdob studen vlky, kdy hrozil pedevm vznik
symetrickch konflikt, plnovn na zklad schopnost reflektuje poteby eliminovat
hrozby vyplvajc zkonflikt asymetrickch i zkonflikt nov generace.
Vsouasnosti existuje ada nrodnch ivcenrodnch pstup kmetod plnovn
podle schopnost, nicmn zkladn princip zstv toton. Obecn plat, e plnovn
na zklad schopnost spov vdefinovn schopnost, je jsou poadovny kplnn
stanovench operanch kol. Jakmile jsou poadavky na schopnosti definovny,
jeteba urit co nejefektivnj zpsob, kterm budou tyto poadavky naplnny.[13]
Bez ohledu na to, jakou terminologii atypologii pro definovn asystemizaci schopnost jednotliv pstupy pouvaj, lze konstatovat, e ve podstatn se odehrv po linii,
kter vychz zobr. 1: Obecn schma procesu plnovn na zklad schopnost.
Obr. 1: Obecn schma procesu plnovn na zklad schopnost [14]
2.5 Dl zvr kpopisn sti problematiky

Zve uvedenho logicky vyplv, e vstupy zplnovn schopnost hraj zsadn
roli vprocesu rozpracovn cl, kter maj dopad na plnn posln rezortu obrany.
Problmem vak je absence standardnho procesu, kter by umooval zskat informace ostavu schopnost apoteb jejich dalho rozvoje, ppadn jejich udrovn
i utlumen, respektive eliminace. Dokladem tohoto stavu je invaznost znn RMO
.66/2012 na Metodiku stedndobho aronho plnovn rezortu MO:
Ustanoven rozkazu do potebn mry podrobnosti rozpracovv metodika stedndobho aronho plnovn rezortu Ministerstva obrany ametodika plnovn
schopnost vrezortu Ministerstva obrany.[15]
Zmiovan metodika vak hovo otom, e:
Do doby vydn metodiky plnovn schopnost v rezortu MO lze vychzet
ze zkladnch princip tvorby plnu rozvoje schopnost uvedench vnsledujcch
odstavcch.[16]
Realita vak je takov, e do souasn doby uvdn metodika plnovn schopnost
nepoznala svtlo svta aony zmiovan nsledujc odstavce vmetodice stedndobho
aronho plnovn nenabz pli mnoho prostoru, jak tento problm eit.
Jak vidno, stvajc systm tedy pli neumouje identifikovat stav schopnost.
Pesto projekce vstup zprocesu plnovn schopnost do rozpracovn cl tetho
du, respektive do kol aopaten, zstv zsadnm momentem celho systmu
plnovn.
Ktomu, aby bylo mon naplnit poadavky pro detailn rozpracovn cl tet rovn,
tzn. konkrtn vcn obsah, kalkulace nkladovosti, definovn kvantifikovatelnch
kritri pro hodnocen plnn cle avneposledn ad iasov rmec realizace cle,
jenezbytn mt detailn daje ainformace ostanovench prioritch vtvorb vojenskch
schopnost.
3. Analytick st
Nekompatibilita proces plnovn schopnost aplnovn pomoc cl, pesnji
eeno nesoulad mezi vstupy zplnovn schopnost arozpracovnm cl tetho du
pedstavuje principiln problm, kter brn dt odpov na otzku poloenou vvodu:
Kde se skrv pomysln hranice mezi dostatenost anedostatenost finannch prostedk urench kdosaen poadovan vkonnosti ozbrojench sil?
Vem vak spov pina nedostatenho propojen mezi plnovnm schopnost
aplnovnm pomoc cl? Zvry uveden vanalytick sti prce by na tyto otzky
mly odpovdt.
3.1 Identifikace vzkumnch metod ajejich aplikace

Tit analytick sti prce se nachz vhledn pin adsledk popsanho stavu,
apedevm videntifikaci stednho problmu, jeho nsledn een by mlo pinst
pozitivn posun vcel problematice.
10
Pro poteby analzy stavu plnovn schopnost aplnovn pomoc cl bylo nejdve
nutn stanovit zpsob, jakm bude nahleno na danou problematiku.
Tato st analzy byla zaloena na systematologickm principu, tzn. na uspodn
poznatk, kter reflektuj systmov pstup apracujc suritou strukturou asystemizac
problmu, zaloenm na shromaovn poznatk, ato od obecnho ke specifickmu
aod abstraktnho ke konkrtnmu. Svyuitm metody intuitivn aexpertn adle metody
analzy asyntzy dolo kidentifikaci poznatk, kter jsou prezov spolen pro een
celho spektra zkouman problematiky. Takto zskan poznatky vychzely hlavn zestudia aporovnn nrodnch, mezinrodnch (NATO, EU) azahraninch koncepnch
strategickch dokument, ecch oblast bezpenostn aobrann politiky, aze srovnn
zvr tchto dokument srealitou rezortu obrany esk republiky. [17]
3.1.1 Systmov pstup
Vzhledem kpovaze problematiky plnovn vrezortu obrany se ukzalo jako nejvhodnj aplikovat tzv. systmov pstup. Tento typ pstupu umouje nahlet na
pedmt zkoumn jako na ucelenou soustavu prvk, kter na sebe psob vuritch
souvislostech, ato podle toho jakou maj strukturu ajak maj vazby. [18]
Systmov pstup kpedmtu zkoumn je zaloen pedevm na identifikovn
elu, sjakm byl systm vytvoen, ajeho struktue, tj. jak jsou jednotliv prvky
systmu, jak jsou jejich vazby avlastnosti.
Pro dan pedmt zkoumn, tedy interakci mezi plnovnm pomoc cl aplnovn schopnost vrmci obrannho plnovn, lze pomrn snadno identifikovat el
systmu. Ten samozejm vyplv se samotnho posln rezortu obrany azkol kter
pln ozbrojen sly ve vztahu kplatn legislativ.
Ovem vzhledem ke skutenosti, e rezort obrany nedisponuje kodifikovanm systmem obrannho plnovn, je pomrn problematick identifikovat dal komponenty.
Zde lze samozejm vychzet zpslunch rezortnch normativnch vnos.
Za dan situace je zejm, e problematika systmu, jen je vtomto ppad obrann
plnovn, jeho struktura, struktura subsystm, vlastnosti avazby jednotlivch prvk
systmu, jako invaznost na okol systmu, bude stejnmi oblastmi dalho zkoumn
(viz obr. 2: Obecn schma plnovn vrezortu).
Pi pprav arealizaci analzy byl pouit soubor metod kproveden primrnho
sbru dat, na kter navazovala sumarizace avyhodnocen zskanch informac za elem kvantitativn akvalitativn analzy. Schma jednotlivch fz analzy svyuitm
patinch metod je uvedeno na obr. 3: Metody pouit kprimrnmu sbru dat ajejich
kvantitativn akvalitativn analze.
Pro ely primrnho sbru dat byla aplikovna metoda strukturovanho rozhovoru.
daje zskan pomoc strukturovanho rozhovoru pak byly podrobeny kvantitativn
akvalitativn analze sclem zskat vstupn daje pro konstrukci problmu ajeho
vodn vymezen.
Poznatky avstupy zanalzy vsledk strukturovanho rozhovoru se dle staly
zkladem pouit metody kauzlnho modelu pro konstrukci problmu apro grafick
znzornn pinnch vazeb mezi dynamickmi faktory pedmtn problematiky.
Pro vodn vymezen aupesnn problmu byla pouita metoda stromu problmu.
Tato metoda umonila identifikovat stedn problm upedmtu zkoumn, tedy uplnovn vojenskch schopnost jako sousti obrannho plnovn vrezortu obrany.
11
Zdroj: Vlastn zpracovn.

Obr. 2: Obecn schma plnovn vrezortu obrany

Obr. 3: Metody pouit kprimrnmu sbru dat ajejich kvantitativn akvalitativn analze
12
3.2 Metoda kprimrnmu sbru dat

Za elem zskn relevantnch daj apoznatk pro poteby analzy stavu zkouman
problematiky byla uplatnna metoda strukturovanho rozhovoru.
Pprava strukturovanho rozhovoru spovala vrealizaci nsledujcch krok:
a) definovn vzkumnch otzek azpsob hodnocen obsahov npln odpovd,
b) uren okruhu respondent,
c) zpsob zskn asumarizace daj od respondent.
3.2.1 Definovn dotaznkovch otzek
Konstrukce otzek vesms vychzela zprincip obrannho plnovn aplnovn

nazklad schopnost, tak jak jsou vsouasn dob aplikovny vrmci Severoatlantick
aliance apotamo ivEU.
Otzky vdotaznku byly koncipovny jako tvrzen, vztahujc se kaktulnmu stavu
zkouman problematiky. Respondenti byli vinstrukcch pro vyplnn dotaznku podni, aby piadili danmu tvrzen mru sjakou je podle nich dan tvrzen implementovno do podmnek rezortu obrany.
Jednotliv tvrzen vdotaznku (viz ploha 1: Vzor dotaznku) byla rozlenna doty
zkladnch oblast:
a) plnovn pomoc cl avazba na plnovn schopnost,
b) rozsah aobsah plnovn schopnost,
c) hlavn faktory, kter ovlivuj stanoven priorit pi odstraovn nedostatk
veschopnostech,
d) faktory, kter jsou nezbytn pro spnou realizaci procesu plnovn
schopnost.
Otzky poloen respondentm mly za cl zmapovat:
rove koncepnho provzn proces plnovn arozpotovn na principu
metody plnovn pomoc cl,
kvalitu daj vychzejcch zplnovn schopnost pro nsledn plnovn pomoc
cl,
rove procesu hodnocen stavu schopnost,
rove vyhodnocovn efektivity vynakldn finannch prostedk vprocesu
vstavby ozbrojench sil.
3.2.2 Stanoven okruhu respondent
Clovou skupinu respondent tvoili odbornci ze sloek rezortu obrany, zabvajc se problematikou rozvoje aplnovn obrany aproblematikou rozpotovn
afinancovn.
Vzhledem kcelkov i een problematiky, majc rovn pesah do mezinrodnho
prosted (NATO, EU), bylo pomrn svzeln identifikovat odbornky, kte by mli
odbornou erudovanost ipatin dlouholet zkuenosti vdan problematice, ato jak
na nrodn, tak imezinrodn rovni.
Sclem zskat irok nzorov spektrum kpedmtn problematice, byli osloveni
odbornci prezov nap celm rezortem, ili nejenom odbornci vrmci sloek
13
integrovanho Ministerstva obrany, tj. G AR aciviln sekce ministerstva, ale iodbornci pracujc vzahraninch strukturch ana Univerzit obrany.
Majce na pamti fakt, e oblast plnovn vojenskch schopnost je pedevm
domna strategickho zen rezortu am vevojskov charakter, nebyly osloveny
sloky AR na operan taktick rovni, tedy jednotliv velitelstv sil aslueb. Stejn
tak nebyly osloveny sloky Vojenskho zpravodajstv aVojensk policie.
Co se te kvalifikace aodborn praxe jednotlivch respondent, vichni osloven
absolvovali vojensk vysokokolsk studium, piem ti respondenti absolvovali kurz
generlnho tbu, tyi respondenti absolvovali zahranin studijn program voblasti
managementu ati respondenti jsou nositeli akademickho titulu. Vichni zastnn
psobili vce jak 15 let vaktivn vojensk slub jako vojci zpovoln.
Devt respondent absolvovalo minimln jednu zahranin misi nebo operaci vtrvn
vce jak ti msce. Sedm respondent pak pracovalo na zahraninch pracovitch
vnrodnm nebo mezinrodnm zastoupen. Vichni respondenti pracuj na souasnch
funkcch minimln 5 let.
Zvrem lze ci, e odborn erudovanost aschopnost objektivn reagovat na danou
problematiku je uvech zastnnch respondent na vysok rovni.
3.2.3 Zpsob zskn daj od respondent
Proveden strukturovanch rozhovor probhlo v msci noru abeznu 2014,

atoformou pmho kontaktu srespondenty (telefonick ppadn osobn rozhovor).
Trvn rozhovoru, vetn upesnn adoplujcch otzek, bylo piblin jednu
hodinu. Respondenti, vetn tch, kte se eten nezastnili, byli nejprve telefonicky
osloveni, piem se jim dostalo strunho vysvtlen obsahu azmyslu dotaznkovho
eten. Pot byla oslovenm zaslna elektronick verze dotaznku.
Na zklad pedem dohodnutho termnu pak dolo kdalmu osobnmu nebo telefonickmu kontaktu za elem vyplnn dotaznku. Zprbhu rozhovor bylo patrn,
e vichni zastnn respondenti pochopili smysl acl eten. Nicmn panovalo
urit jednostrann odborn zamen odbornk ec problematiku obrannho plnovn, na stran jedn, aproblematiku rozpotovn afinancovn, na stran druh.
Tato nekonzistentnost vak zcela logicky vyplv zdiametrln odlinho zamen
obou problematik.
Zcelkem 15 oslovench respondent pedloilo sv reakce 12 respondent, [19] co
pedstavuje 80% ast. Poet istruktura zastoupen zastnnch respondent se jev
jako dostaujc kzskn objektivnch daj ainformac pro poteby sbru primrnch
dat kvypracovn analytick studie.
3.2.4 Stanoven hodnotc kly
Odpovdi na poloen otzky, respektive mra implementace uvedench tvrzen,

byly seazeny vptibodov kle (Souhlasm, Spe souhlasm, Spe nesouhlasm,
Nesouhlasm, Nevm).
Tato hodnotc kla byla zvolena jako modifikace Likertovy kly, co je jedna
znejpouvanjch metod kmen postoj vdotaznkovch etench. [20]
Pestoe se Likertova kla pouv hlavn khodnocen postoje respondent vsociologickch przkumech, jej pouit pro hodnocen mry implementace stanovench
tvrzen pi zpracovn pedmtn analytick studie se ukzalo jako vhodn.
14
3.2 Kvantitativn analza

Po proveden vlastnho dotaznkovho eten byla realizovna sumarizace odpovd
ajejich pprava krealizaci kvantitativn analzy (ploha 2).
Kvantitativn analza odpovd spovala ve statistickm vyhodnocen etnosti reakc
jednotlivch respondent na mru implementace danch tvrzen vpodmnkch rezortu
obrany.
Stanoven vsledku kvantitativn analzy bylo zaloeno na pedpokladu, e statisticky vznamn poet respondent, tzn. nadpolovin poet respondent, se pikln
ksouhlasn i naopak nesouhlasn reakci na dan tvrzen.
Hodnota mry vrozsahu Souhlasm - Spe souhlasm resp. Nesouhlasm Spe
nesouhlasm pak pedstavovala dleit initel pi identifikaci faktor kauzlnho modelu
api stanoven rovn negativnch vrok vppad metody stromu problmu.
3.2.1 Vsledky kvantitativn analzy
Vsledky analzy informac zskanch od respondent vytvoily zklad pro nslednou identifikaci aformulaci klovho problmu, kter zsadnm zpsobem ovlivuje
proces dosahovn vojenskch schopnost nezbytnch knaplnn politicko-vojenskch
ambic esk republiky.
Pes pomrn znanou odbornou vyhrannost specialist, ato bu na oblast obrannho plnovn, nebo naopak na oblast rozpotovn afinancovn, lze konstatovat,
ereakce na vechna tvrzen se pohybovaly celkem jednoznan buto ve fzi souhlasu,
anebo nesouhlasu. Jen vjimen se vyskytovala reakce Nevm.
Jedinou vjimku tvoilo tvrzen b 2: Plnovn schopnost je zaloeno na koordinovanm pstupu zainteresovanch sloek rezortu, ve kterm respondenti reagovali
souhlasn anesouhlasn vpomru 5:7. Toto tvrzen bylo vdsledku nejednoznanho
postoje respondent vyjmuto zdalho eten.
Souhrnn statistick analza reakc je uvedena vploze . 2: Vsledky kvantitativn
analzy reakc respondent.
3.3 Kvalitativn analza

Soust kvalitativn analzy byla interpretace vsledk zskanch dotazovnm
ajejich nsledn transformace do podoby faktor, je maj negativn dopad na pedmt
zkoumn.
Samotn kvalitativn analza byla realizovna s clem provst syntzu vsledk
hodnocen reakc respondent na jednotliv tvrzen azformulovat vroky, kter by
vystihovaly mru celkovho souhlasu i nesouhlasu stmito tvrzenmi. Zformulovan
vroky pak pedstavovaly zklad:
a) pi analze konstrukce problmu na bzi kauzlnho modelu,
b) pro tvorbu stromu problmu, jakoto metody kvodnmu vymezen problmu.
15

3.3.1 Aplikace kauzlnho modelu
Vppad kauzlnho modelu bylo provedeno transformovn vtinov reakce

respondent na dan tvrzen do podoby faktor, kter maj negativn vliv na realizaci
procesu obrannho plnovn.
Pehled identifikovanch faktor majc nvaznost na jednotliv tvrzen je vne
uveden tabulce.
Tab. 1: Formulace faktor pro tvorbu kauzlnho modelu
N
Dotaznkov tvrzen
a1
Plnovn schopnost vrezortu je vzk interakci

se soustavou koncepnch plnovacch dokument
(dlouhodob vhled, stedndob pln, ron pln)
Faktory pro kauzln model

Nrodn koncepn dokumenty ec
bezpenost aobranu, identifikace
bezpenostnch hrozeb
Stanoven politicko-vojenskch ambic
Strategick plnovac pedpoklady
a2
Priority rozvoje schopnost jsou koncepn stanoveny vdlouhodobm horizontu
Nejasn rmec poadavk na schopnosti

Absence zadn dlouhodobho vhledu
a3
Vrmci tvorby stedndobho plnu, pedevm

pak vetap balancovn, hraj klovou roli
vstupy zplnovn schopnost (prioritizovan
nedostatky ve schopnostech apoteba jejich een)
Nemonost posouzen relnho stavu

schopnost ozbrojench sil esk republiky
b1
Systm plnovn schopnost je pln kompatibiln

se systmem NATO/EU
Obrann plnovn NATO/EU

Reakce na poadavky NATO/EU
b2
b3
c1
c2
c3
d1
d2
d3
d4
d5
16
Plnovn schopnost je zaloeno na koordinovanm pstupu zainteresovanch sloek rezortu

Vstupy zplnovn schopnost maj dopad
nazmnu organizanch struktur ozbrojench sil
Hlavn faktory, kter ovlivuj stanoven priorit
piodstraovn nedostatk ve schopnostech:
dosaen poadovan rovn schopnost vsouladu
se zvazky kNATO aEU
dosaen rovn poadovanch schopnost kzajitn kol stanovench nrodn legislativou
nvaznost na probhajc projekty
(hrozba finannch sankc)
Pro poteby plnovn pomoc cl je nezbytn prbn monitorovn ahodnocen stavu vstavby,
udrovn nebo utlumovn schopnost
Pro poteby plnovn pomoc cl je nezbytn
identifikovn nedostatk ve schopnostech
realizovat hodnocen rizik vyplvajc znedostatk
ve schopnostech
provdt prioritizaci nedostatk ve schopnostech
identifikace finann nejefektivnjho een
prioritnch nedostatk
------------------------------------------------Hodnocen pipravenosti sil aprostedk

kplnn politicko-vojenskch ambic
Obrann plnovn NATO/EU
Reakce na poadavky NATO/EU
Identifikace nedostatk anastaven priorit
ve schopnostech
Restriktivn rozpotov opaten
Plnovn pomoc cl, rozpracovn
strategickch cl
schopnost ozbrojench sil
schopnost ozbrojench sil
Plnovn pomoc cl, rozpracovn
strategickch cl
Konstrukce problmu pak byla pojata tak, e jednotliv faktory byly zaneseny dodiagramu kauzlnch vztah (viz obr. 4: Schma kauzlnho modelu), piem tyto vztahy
reflektovaly obecn schma plnovn vrezortu (viz obr. 2), tzn. nvaznost na vymezen
bezpenostn aobrann politiky, plnovn schopnost vprocesu obrannho plnovn,
avneposledn ad ioblast plnovn pomoc cl. Rovn tak uren zvislosti pm
(+) i nepm (-) mezi jednotlivmi faktory odrelo vazby uveden vobecnm schmatu plnovn vrezortu obrany.

Obr. 4: Schma kauzlnho modelu
3.3.2 Dl zvry aplikace kauzlnho modelu
Analza chovn jednotlivch faktor jako celku vsystmu vztah kauzlnho modelu
dokumentuje nemonost posouzen relnho stavu schopnost ozbrojench sil esk
republiky, vdsledku eho neme dojt kobjektivnmu hodnocen pipravenosti sil
aprostedk rezortu kplnn politicko-vojenskch ambic, atm ikhodnocen do jak
mry jsou ozbrojen sly schopny plnit posln rezortu obrany. Zvsledk analzy
kauzlnho modelu vyplynuly tyto klov zvry:
nen nastaven systm plnovn schopnost v dlouhodobm a stedndobm
horizontu,
tvorba stedndobho ironho plnu vrmci plnovn pomoc cl nereaguje
na reln poteby schopnost,
nen provdno hodnocen rovn dosaench schopnost,
nen eena identifikace nedostatk vpoadovanch schopnostech.
17
Krom toho jsou zde patrn iir konsekvence, potencionln indikujc nerelnost
zadn politicko-vojenskch ambic, atm iohroen kredibility rezortu obrany jako
takovho.
Kproveden podrobnj identifikace problmu akzpesnn jeho definice byla
nsledn pouita metoda stromu problmu.
3.3.3 Aplikace metody strom problmu
Za elem upesnn problmu ajeho vymezen byla provedena analza na bzi

metody stromu problmu.
Podobn jako tomu bylo pi tvorb faktor kauzln analzy, byla provedena transformace vsledk kvantitativn analzy do podoby negativnch vrok pro konstrukci
stromu problmu. Vsledn formulace vrok pro tvorbu stromu problmu je uvedena
vtabulce.
Tab. 2: Formulace vrok pro tvorbu stromu problmu
N
Dotaznkov tvrzen
a1
Plnovn schopnost vrezortu je vzk interakci

se soustavou koncepnch plnovacch dokument
(dlouhodob vhled, stedndob pln, ron pln)
a2
a3
b1
b2
b3
c1
c2
c3
d1
d2
d3
18
Priority rozvoje schopnost jsou koncepn

stanoveny vdlouhodobm horizontu
nedostatky ve schopnostech apoteba jejich een)
Systm plnovn schopnost je pln kompatibiln
se systmem NATO/EU
Plnovn schopnost je zaloeno na koordinovanm pstupu zainteresovanch sloek rezortu
Vstupy zplnovn schopnost maj dopad
nazmnu organizanch struktur ozbrojench sil
dosaen poadovan rovn schopnost vsouladu
se zvazky kNATO aEU
dosaen rovn poadovanch schopnost
kzajitn kol stanovench nrodn legislativou
nvaznost na probhajc projekty
(hrozba finannch sankc)
prbn monitorovn ahodnocen stavu
vstavby, udrovn nebo utlumovn schopnost
realizovat hodnocen rizik vyplvajc znedostatk
ve schopnostech
Formulace vrok pro tvorbu

stromuproblmu
Obrann plnovn nem provzanost
skoncepnmi plnovacmi dokumenty
(dlouhodob vhled, stedndob pln,
ron pln)
Nen nastaven systm plnovn schopnost
vdlouhodobm astedndobm horizontu
Tvorba stedndobho ironho plnu
vrmci plnovn pomoc cl nereaguje
na reln poteby schopnost
Nen zaveden systm plnovn schopnost
kompatibiln se systmem NATO/EU
------------------------------------------------Organizan struktura ozbrojench sil
nereflektuje poadavky na schopnosti
Stvajc pstup reflektuje vpevn me
pouze poadavky na schopnosti NATO/EU
bez ohledu na nrodn poteby amonosti
Identifikace arealizace poadavk na
schopnosti vyplvajc znrodn legislativy
je eena okrajov
Stvajc pstup kprioritizaci preferuje
projekty sji vzanmi finannmi
prostedky
Nen provdno hodnocen rovn
dosaench schopnost
Nen eena identifikace nedostatk
vpoadovanch schopnostech
Nen eeno hodnocen operanch rizik
d4

provdt prioritizaci nedostatk ve schopnostech
d5

Nen stanoven systm prioritizace

identifikovanch nedostatk
Prioritizace se omezuje pouze
napoadavky NATO/EU
Nen nastaven systm vedouc
kidentifikaci nejefektivnjho zpsobu
een nedostatk
Finln fze upesnn problmu spovala ve vytvoen stromu problmu aidentifikaci stednho problmu. Postup tvorby stromu problmu probhal vsouladu sestanovenmi principy [21]:
nejprve dolo kseskupen jednotlivch vrok avyselektovn duplikac,
pot bylo provedeno rozlenn vrok na piny adsledky problmu akvzjemnmu provzn,
zvrenm krokem pak byla identifikace stednho problmu.
Vsledek aplikace metody stromu problmu je uveden na obrzku 5. Stejnm
argumentem pro uren stednho problmu byla skutenost vyplvajc zpedchzejc
analzy klovch rezortnch plnovacch dokument, tedy RMO . 66/2012 aMetodika
stedndobho aronho plnovn rezortu MO.
VRMO . 66/2012 je stanoveno, e m dojt kvzjemnmu provzn proces
plnovn arozpotovn, [22] tzn. iprovzn plnovn pomoc cl sprocesem
plnovn schopnost. Nezbytnou podmnkou provzn tchto proces je zaveden

Obr. 5: Strom problmu
19
hodnocen rovn dosaench schopnost ansledn aplikace vsledk tohoto hodnocen

pirozpracovn cl tet rovn (viz zvry uveden vsti 2.5 Dl zvr kpopisn
sti problematiky).
4. Zvr analzy ajej implikace

Proto, aby vstupy zprocesu plnovn schopnost byly aplikovateln pro plnovn pomoc cl, je nutn, aby poskytovaly relevantn aobjektivn informace ostavu
schopnost.
Absence relevantnch daj zprocesu hodnocenm schopnost jako vstupnch informac do procesu rozpracovn cl tet rovn pedstavuje principiln problm, kter
brn relnmu pohledu na stav ozbrojench sil ajejich schopnosti naplnit stanoven
politicko-vojensk ambice.
Vsledky hodnocen rovn schopnost, proces stanoven priorit adefinovn strategie
dalho vvoje voblasti schopnost, tzn. jejich rozvoj, stagnace i utlumen, se stvaj
klovm faktorem pro eln aefektivn vynakldn finannch prostedk.
Argumenty popsan vtto analytick studii jsou zrove idostatenm pedpokladem
pro formulovn stednho problmu:
Rezort obrany nedisponuje systmem hodnocen schopnost vdsledku, eho
nen mon nastavit efektivn interakci mezi plnovnm a rozpotovnm,
resp.mezi plnovnm schopnost aplnovnm pomoc cl.
Identifikaci stednho problmu je vak nutn pojmout pouze jako vodn st een
cel e problematiky. Zvr tto analzy by se ml stt startovacm impulzem pro dal
vzkum, vrmci kterho by se mlo dospt knvrhu koncepnho een, tzn. knvrhu
metody komplexnho hodnocen rovn dosaench schopnost smonost definovn
priorit pi odstraovn zjitnch nedostatk, atm ipriorit pi plnovn finannch
prostedk vprocesu vstavby ozbrojench sil.
Tato adal otzky budou tedy obsahem nslednho vzkumu, kter by ml pedstavovat pidanou hodnotu pro oblast plnovn vrezortu obrany. Vzhledem ki
problematiky, kter pesahuje nrodn rmec, je otzkou, zda hledn een by mlo bt
pojato jako problm, kter m bt een striktn na nrodn, respektive rezortn rovni,
i zda je vhodnj pistoupit keen vrmci ir mezinrodn kooperace.
Poznmky ktextu aodkazy:
[1] Rozkaz ministra obrany . 24/2010 insledn novelizace vrozkaze ministra obrany . 66/2012, Plnovn
innosti arozvoje vrezortu Ministerstva obrany, uvd, e principy plnovn pomoc cl se aplikuj
nazklad metody zen pomoc cl. Vanalze se tedy pouv pojem plnovn pomoc cl, pestoe
vodborn literatue je bnj operovat pojmem zen podle cl (management by objectives).
[2] PETR, Z. Implementace hodnocen rovn dosaench schopnost vprocesu plnovn pomoc
cl. 9. doktorandsk konference Nov pstupy kzajitn bezpenosti sttu. Brno: UO, 2014, s. 31-38,
ISBN 978-80-7231-926-8.
[3] Areport, . 1/2014, Praha: MO R, 2 s., http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/
casopisy/a-report/ar01.pdf.
[4] Obran strategie esk republiky. 1. vydn, Praha: MO R, 2012, str. 12. ISBN 978-80-7278-606-0.
[5] Zajitn obrany esk republiky se d platnmi prvnmi pedpisy, pedevm stavnm zkonem
.1/1993 Sb., stava esk republiky; stavnm zkonem . 110/1998 Sb., obezpenosti esk
20

republiky; zkonem . 219/1999 Sb., oozbrojench silch esk republiky; zkonem . 221/1999 Sb.,
ovojcch zpovoln; zkonem . 220/1999 Sb., oprbhu zkladn nebo nhradn sluby avojenskch
cvien aonkterch prvnch pomrech vojk vzloze; zkonem . 222/1999 Sb., ozajiovn obrany
esk republiky; zkonem . 585/2004 Sb., obrann povinnosti ajejm zajiovn (brann zkon);
zkonem . 124/1992 Sb., oVojensk policii; zkonem . 153/1994 Sb., ozpravodajskch slubch
esk republiky; zkonem . 289/2005 Sb., oVojenskm zpravodajstv.
[6] Obran strategie esk republiky. 1. vydn, Praha: MO R, 2012. str. 12, ISBN 978-80-7278-606-0.
[7] Vsouvislosti sproblematikou finannho zen se asto setkvme spojmy jako clov orientovan
rozpotovn (COR), ppadn clov orientovan plnovn (COP). Jde pouze oterminologickou
modifikaci, kter nic nemn na principu plnovn pomoc cl dle Rozkazu ministra obrany . 66 ze dne5.
prosince 2012, Plnovn innosti arozvoje vrezortu Ministerstva obrany. Praha: MO R, 2012.
[8] Ministerstvo financ, Vyhlka . 415/2008 Sb., kterou se stanov rozsah astruktura podklad provypracovn stedndobho vhledu sttnho rozpotu, 2008.
[9] Ministerstvo financ, Vyhlka . 133/2013, upravujc rozsah astrukturu daj pro vypracovn nvrhu
zkona osttnm rozpotu apro vypracovn stedndobho vhledu sttnho rozpotu alhty jejich
pedkldn, 2013.
[10] Metodick pomcka pro clov orientovan rozpotovn (COR). Praha: Ministerstvo financ, 2008, str. 1.
[11] Zsady implementace clov orientovanho rozpotovn (COR) u Ministerstva obrany, Ploha
kj.80-34/2010-8201.
[12] Posledn platn dokument je Soustava cl rezortu MO na obdob 2016-2020, j. 123-3/2014-3691
z18.4.2014, vetn zmny . 1 j. 123-5/2014-3691 z20. 8. 2014. Vsouasn dob se pipravuje jej revize
na zklad rozhodnut pijatho na 44. schzi Rady ministra obrany pro plnovn z21. jna 2014.
[13] Handbook on Long Term Defense Planning. Paris, France: NATO Research and Technology Organisation
(NATO RTO), 2003, ISBN 92-837-1098-3.
[14] ZNA, Pavel akol. Operan koncepce: Pstupy apostupy. 1. vydn, Praha: Powerprint s.r.o., 2012,
str. 42, ISBN 978-80-87415-68-9.
[15] Rozkaz ministra obrany . 66/2012, ze dne 5. prosince 2012, Plnovn innosti arozvoje vrezortu
Ministerstva obrany. Praha: MO R, 2012, l. 21, odst. 3.
[16] Metodika stedndobho aronho plnovn rezortu MO, j. 97-11/2013-3691 ze dne 27. nora 2013.
Praha: MO R, 2013, st 6, Vazba na plnovn schopnost.
[17] Zdrojem poznatk byly pedevm prbn zvry projektu SAS-096 Key Performance Indicators
inMeasuring Military Outputs, kter je realizovan vrmci NATO Science and Technology Organization,
aprbn vsledky realizovan vrmci programu rozvoje schopnost EU (Capability Development
Plan).
[18] VLEK, J. Systmov inenrstv. Praha: VUT, 1999. s. 7-9, ISBN 8001019055.
[19] Zdvodu zachovn anonymity nen vploze piloen seznam jednotlivch respondent. Tento seznam
je kdispozici na vydn uautora lnku.
[20] MUNSHI, Jamal. A Method for Constructing Likert Scales. San Francisco, CA: Sonoma State
University, 2014. Dostupn na Social Science Research Network [online] http://dx.doi.org/10.2139/
ssrn.2419366.
[21] Analza atvorba veejnch politik: pstupy, metody apraxe. VESEL, A., NEKOLA, M (eds.). Praha:
SLON, 2007. s. 71-73, ISBN 978-80-86429-75-5.
[22] Rozkaz ministra obrany . 66/2012 ze dne 5. prosince 2012, Plnovn innosti arozvoje vrezortu
Ministerstva obrany. Praha: MO R, 2012, l.6, Principy plnovn, psm. b).
Pouit literatura azdroje:

GRASSEOV, Monika akolektiv. Procesn zen ve veejnm isoukromm sektoru. Teoretick vchodiska
apraktick pklady. 1. vydn, Computer press, a.s., Brno 2008. ISBN 9788-80-251-1987-7.
OCHRANA, F. Metodologie vdy: vod do problmu. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1609-4.
PAVLICA, K. akol. Sociln vzkum, podnik amanagement: prvodce manaera voblasti vzkumu hospodskch organizac. 1. vydn, Praha: Ekopress, s.r.o., 2000, ISBN 80-86119-25-4.
Bezpenostn strategie R. Praha: MZV R. 2011. ISBN 978-80-7441-005-5.
Vyhlka . 415/2008 Sb., kterou se stanov rozsah astruktura podklad pro vypracovn stedndobho
vhledu sttnho rozpotu, Praha: Ministerstvo financ R, 2008.
Metodick pomcka pro clov orientovan rozpotovn (COR). Praha: Ministerstvo financ, 2008.
21

Vyhlka . 133/2013, upravujc rozsah astrukturu daj pro vypracovn nvrhu zkona osttnm rozpotu
apro vypracovn stedndobho vhledu sttnho rozpotu alhty jejich pedkldn, Praha: Ministerstvo
financ R, 2013.
Guide to Capability-Based Planning. The Technical Cooperation Programme, Joint Systems and Analysis
Group, TR-JSA-TP3-2-2004, Virginia, USA, 2004.
Ploha . 1: Vzor dotaznku
22

Ploha . 2: Vsledky kvantitativn analzy reakc respondent
N
Dotaznkov tvrzen
a1
Plnovn schopnost vrezortu je vzk

interakci se soustavou koncepnch plnovacch
dokument (dlouhodob vhled, stedndob
pln, ron pln)
a2
a3
b1
b2
b3
c1
Priority rozvoje schopnost jsou koncepn

stanoveny vdlouhodobm horizontu

nedostatky ve schopnostech apoteba jejich
een)
Systm plnovn schopnost je pln

kompatibiln se systmem NATO/EU
Plnovn schopnost je zaloeno na

koordinovanm pstupu zainteresovanch
sloek rezortu
Vstupy zplnovn schopnost maj dopad na

zmnu organizanch struktur ozbrojench sil

pi odstraovn nedostatk ve schopnostech:
dosaen poadovan rovn schopnost
vsouladu se zvazky kNATO aEU
Hodnocen
celkov reakce
Sumarizace reakc
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
10
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
10
11
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
11
Souhlasn
reakce
12
Nesouhlasn
reakce
23
c2
c3
d1
d2
d3
d4
d5
24

dosaen rovn poadovanch schopnost
kzajitn kol stanovench nrodn
legislativou

nvaznost na probhajc projekty (hrozba
finannch sankc)
Pro poteby plnovn pomoc cl je

nezbytn prbn monitorovn ahodnocen
stavu vstavby, udrovn nebo utlumovn
schopnost


realizovat hodnocen rizik vyplvajc
znedostatk ve schopnostech
Pro poteby plnovn pomoc cl je

nezbytn provdt prioritizaci nedostatk ve
schopnostech

Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
12
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasm
Spe souhlasm
Spe nesouhlasm
Nesouhlasm
Nevm
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
Souhlasn
reakce
Nesouhlasn
reakce
11
11
12
12
12
12
Mgr.Tereza afov
Evropsk vojensk nmon strategie Strategick

analza vybranch problm
zen
lenskch stt EU
European Naval Strategy: Analysis of Selected

Issues in EU Member States
Abstrakt:
Evropa je nmonm kontinentem, jeho ekonomick zjmy abezpenost me
bt zajitna pouze silou na bzi vojenskho nmonictva. esk republika jako
takov sice nen nmonm sttem, ale je lenskou zem NATO aEU aspolupodl
se na tvorb spolen bezpenostn politiky. Vojci AR se mohou zastovat
spolench joint vojenskch operac, kde jednou ze soust spolench sil
jeinmon sloka. Ve spolench mezinrodnch institucch atbech pracuje
ada oban R, pro kter je nezbytn ir rozhled, vetn znalosti integrovan nmon strategie EU, ajejich pnos posiluje pozici R na mezinrodn
rovni.
Tento pspvek pomoc kritick geopolitiky kontextuln zkoum prostor amoc
evropsk prostor anmon moc. Jeho clem je ukzat, jak druh projekce
nmon sly nejlpe odpovd bezpenostnm otzkm, kterm el souasn
evropsk nrodn vojensk nmonictva, je vnaprost vtin pispvaj knaplovn cl EU aNATO. Sta tak vnuje rozshlou pozornost rusk vojensk
nmon strategii.
Abstract:
Europe is amaritime continent whose economic concerns and security could
be backed only by the power of navy forces. The Czech Republic is not amaritime
state, but it is amember country of both NATO and the EU, it participates
in the formation of common security policy. Czech soldiers could take part
incombined joint military operations, where one of forces is also aNavy. Dozens
of Czech citizens are employed in common international institutes and staffs;
they all need abroader view, including the knowledge of Integrated European
Naval Strategy. Their activities promote the status of the Czech Republic
atinternational level.
This contribution contextually explores European space and its naval power.
Itintroduces naval forces projection of European national navies, the bulk ofwhich
best respond to current security issues, along with decisions of the national
governments of the EU and NATO member states. The article also dedicates
extensive attention to the Russian naval strategy.
25
Klov slova:
Strategie Evropsk unie pro nmon bezpenost, nmon avojensk strategie,
bezpenostn politika, geostrategie, projekce nmon sly, expedin operace.
Key Words:
European Union Maritime Security Strategy (EUMSS), naval and military strategy,
security policy, geostrategy, seapower projection, expeditionary operations.
vod
Globalizace dnenho svta aspolenosti je veprostupujc. Ekonomika, prmysl,
politika, vojenstv tvo jeden celek avytv tlak na prohlubovn strategickho imperativu spolupracovat jet vc. Izdnliv nesouvisejc skutenosti avlivy proto maj
hlubok dopad na velmi vzdlen procesy. Zpan-regionlnho rmce se tma evropsk
vojensk nmon strategie rozrst do globln otzky interakce mezi ekonomikou
abezpenost ve 21. stolet, co nzorn ilustruje aktuln stav, zejmna voblasti ernho
moe, Baltskho moe ave Stedozemnm moi.
Nmon rozmr se dosud zdl evropskm vnitrozemskm sttm vzdlen, leton
ukrajinsk krize vak ukzala jeho zsadn vliv ailustrovala, e vszce je vc nemedia
lizovan pirtsk toky, pesto e zapadaj do kontextu souasnch kriz. Nmon
problmy zasahuj kadou jednotlivou lenskou zemi EU aNATO afakt, e nkte
lenov nemaj pstup kmoi, je pro budouc geopolitick vvoj irelevantn.
Koncipovat nmon geostrategii je vdy nesmrn sloit, zvlt vnaem neustle
se mncm svt aspolitickmi hri, kte nesdl zpadn pojet prostoru azjmovch
oblast, jako napklad Rusko nebo na. Vnitrozemsk stty doposud vznamu nmon
moci nevnovaly pozornost, leton krize na Ukrajin vak situaci zmnila aivR
se pozornost soustedila na Krym, Sevastopol aotzky bezpenosti pobaltskch stt,
len EU aNATO. Vnitrozemsk stty nemusely vhistorii elit tokm zmoe, aiproto
je pro n prostor moe vzdlen ajejich politick elity kladou ve svm vlastnm zjmu
draz na hmatatelnost apedstavitelnost svch cl. Veprostupujc integrace odstranila
geografick determinanty, ale desintegrace nrodnch stt (eskoslovensko, Jugoslvie,
SSSR) vytvoila novou nebvalou situaci ovlivovanou mentln projekc hranic. Fakta
nicmn zstvaj: R je lenskou zem EU aNATO ajej vlda se spolupodl na tvorb
arealizaci spolen bezpenostn politiky. Evropa je nmon kontinent au znzvu
Severoatlantick aliance vyplv nmon charakter tohoto vojenskho paktu. Vojci
R se astn spolench vojenskch operac, kde je nmon sloka jednou ze soust
spolench sil, co je nejen pro armdu R, ale ijinch stedoevropskch stt, nov
situace srznmi odkazy na minulost.
Souasnost je velmi citliv na efektivn udren mru, odstraen agrese azajitn stability. inn strategie ovlivovn si d silnou nmon slu, kter me lpe ne jin
vojensk sly vyut skutenosti, e moe je mezinrodn co se zvl hod probudovn koalic amezinrodn spoluprce, jej nejnronj formou jeinstitucionln
26
integrace, na jejm principu funguje NATO. Zde jsou jednotliv nrodn jednotky
zalenny na del asov obdob do vestrann koncipovanch vojenskch nmonch sil, pod jednotnm apmm velenm akontrolou dstojnk jinch vojenskch
nmonictev, m je nrodn identita zahrnuta do mezinrodnch mis. Ve spolench
mezinrodnch institucch atbech pracuje ada oban R, pro kter je ir rozhled
nad rmec monost R nezbytn ajejich pnos posiluje pozici R na mezinrodn
rovni. [1]
Projektovn se pomoc mezinrodn spoluprce akoalinch vazeb formuje souasn
prostor. Vojensk nmonictvo skt velk potencil, kter me bt uchopen pouze
konstantnm strategickm pstupem vychzejcm ze strategick koncepce anaplovn
pragmatickm vztahem ksouvislostem souasnho nejen politickho svta.
Clem pspvku je proto ukzat, jak druh projekce nmon sly nejlpe odpovd
bezpenostnm otzkm, kterm el souasn evropsk nrodn vojensk nmonictva,
je vnaprost vtin pispvaj knaplovn cl EU aNATO. Aspolu stm nahldnout souasnou nmon strategii vkontextu sil prostoru amoci sloit vazb
komplikovan skutenost, e prostor nen mon neomezen roziovat. Vsledn
akumulace moci vprostoru vede knapt, kter se me stt pedehrou vlenho
konfliktu.
Prostor moe je pes svou bezbehou kompaktnost mocensky uchopenou dimenz.
Mocensk vazba na prostor moe vytv ze svtovch ocen dleitou komoditu, kter
se dky zlepujcm se technickm monostem vnuje zven pozornost. Jetoprv
moc, kter ve vsledku definuje prostor. Oteven moe ji nen pirozen dan,
alemocensky vdom vztah.
Vlen nmonictva jsou nezastupitelnm politickm instrumentem s monost
projektovat bojovou slu vmrovch dobch apedchzet tm eskalaci problm
jako dn jin armdn typ. Jak uvd Geoffrey Till, stankovou diviz se d tko
uskutenit elegantn ptelsk nvtva na cizm sttnm zem. [2] Stm nesouhlas PaulKennedy, podle kterho m nmon moc druhoadou strategickou hodnotu
vporovnn sjinmi typy vojenskch sil. [3]
Vezmeme-li vak vpotaz innost strategickho psoben nmon moci ve vlce,
musme souhlasit sColinem Grayem, ejakkoli jeKennedyho argument elegantn,
zposlednch analz vyplv, e je vpodstat chybn.[4] Celkov sed shrnout,
evojensk nmonictvo si udruje velmi vznamnou lohu nejen vevlce, ale tak
vmrov diplomacii.
Nic tak nedefinuje moc stt jako ekonomick sla, kter vychz zmn evidentnch vztah prostoru, obchodu amoci obchodnch lostev. Bezpenost, azn plynouc
geostrategie ovldn nmonch komunikanch tras, je zsadn pro existenci stt.
Tato premisa plat nejen vmru, stv se samou podstatou vlky, vn jde ovsledek
avdnm ppad nen vsadou pouze modernch stt souasnosti. Budoucnost
vznamu mo se zvyuje na jedn stran srstem vznamu zdroj zmoe, na druh
stran svoj hodnotou bezpenho dopravnho systmu, kter je zkladnm ekonomickm
poadavkem pro dal rozvoj svtovho obchodu.
Pirozen snaha mocenskch zjm zabezpeit si pstup ktmto monostem vede
kmrnmu naven vytenosti vojenskch nmonictev. Vojensk nmonictva ve
po skonen studen vlky jsou tikrt vytenj. Tento vet zahrnuje nasazen vhumanitrnch akcch, mrotvornch operacch aaktivnch vojenskch reakcch. [5]
27
Metody adata
Tento pspvek pomoc kritick geopolitiky kontextuln zkoum prostor amoc
evropsk prostor anmon moc. Pes mylenkov ahistorick kontext, kter formuje
nmon moc vevropskm prostoru, se zabv koncepc nmon moci, tedy systmu,
jeho kehkost vyplv zpromnnch faktor, kter jsou na sebe etzov zvisl.
Evropsk vojensk nmon strategie je ppadov studie analyticko-popisnho
vzkumu. Analytick st prce se opr oanalytickou metodu geopolitiky, konkrtn
kritick geopolitiky. Vakademickm pojet zahrnuje geopolitika analzu geografie, historie asocilnho faktoru sohledem na politick obsah prostoru avzorc jeho uchopen
vcel kle (od regionln po mezinrodn rove). Zkoum politick, ekonomick
astrategick vznam geografie, piem geografie je definovna polohou, velikost,
elem avztahy prostoru amonost.
Vsouasnosti je pojem geopolitika iroce pouvan jako bezbeh synonymum
mezinrodn politiky, jako veobecn pouvan teorie, kter popisuje vztahy mezi
politikou aprostorem, ato od lokln rovn komunln politiky, pes sttn rozmr
apo nadnrodn koncepty.
Pro kad geopolitick pstup je nejpodstatnj prostor. Kritick geopolitika zkoum
spoleenskou vazbu na prostor. [6] Clem je nestrann, vcn geopolitick analza, jej
hlavn pozornost je soustedna na umlost konceptu prostor. [7] Kritick geopolitika
stanovuje, e geografie je ve sv podstat technologi moci ve slubch centralizovanch
stt. Geografie nen pirozen dan, ale mocensky vdom vztah. Dalm vchodiskem
je, e modern geografick prostor vychz zcentralizace aexpanze. [8]
Tet postult se tk institucionalizace nazrn azobrazen prostoru. Stt etabluje
svou moc tm, e zesttn zem. Homogenizuje teritorium avym ho zpohledu
mocenskho centra asohledem knmu, co vytv jasnou prostorovou pozici, zn
jsou panoramaticky budovny teritoriln stty dnenho svta. Avneposledn ad
hodnot prostor podle mry jeho odolnosti. Topografie vsouladu skulturnm vvojem
prostoru vytv autentick celky, kter mus bt efektivn podmanny avyvlastnny
mocenskm centrem, kter nsledn vyprodukuje vlastn ideologii oprostoru.
Nmon moc akontrola moe

Velikost nmon moci sttu odpovd jeho strategick koncepci vnvaznosti naspolen operace pozemnch, vzdunch (kosmickch) sil. Klasickm pedstavitelem, kter
til zdrazu na spolen sly byl vdob studen vlky Sovtsk svaz, co vychzelo
nejen zgeografickch monost, ale izhistorickho vvoje. Marvin Pokrant podmiuje
spch spolench operac:
nekonfliktnost (varovat se vzjemnho zasahovn, nap. jasnm geografickm
vymezenm),
souladem operac (inn koordinace zajiuje pokryt cl),
spolenm nasazenm (kombinace systm umouje vzjemn efektivn kryt
slabin avytv innou bojovou slu). [9]
Suverenita znamen absolutn anezvislou autoritu nad teritoriln plochou, kter
mus bt neustle uplatovna, poppad brnna. Nmon suverenita vztahuje tento
28
koncept ina plochu moe, tj. zem moe je pokldno za st sttnho zem. Vrmci
celosvtovho vvoje je patrn snaha roziovat zem oprostor moe. Vzorec, kter
poskytuje monost takov prvn legalizace, je UNCLOS, stm e nabz parametry,
ne een problm, kter de facto vyvolv. [10]
Hnac silou tohoto druhu provzanosti zstvaj ekonomick zjmy, kter modeluj
podobu adiktuj poadavky na nmon moc souasnosti. Podstatou existence vojenskho nmonho systmu byla vdy obrana obchodu. Tomu odpovdaj ipromnn,
kter vkonenm dsledku definuj nmon moc jako prost nastaven politickch mez
aadekvtn projekci nmon sly. Nsledn obrana vychz zptomnosti na moi:suvern mus bt schopen demonstrovat areagovat na vzvy se stupujc silou.
Kontrola moe je rozhodujc na strategick rovni veden vlky. Hodnota kontroly
mo nespov ve fyzickm dobyt danho prostoru, ale vmonostech jeho uvn.
Ovldat moe znamen vyuvat ho pro sv zmry asouasn zabrnit tot nepteli.
Strategick vhody kontroly mo jsou tak velk, e se zamuj za pojmy velikosti
asly nmonictva nebo nmon moci.
Tab.: Koncepce kontroly moe vpehledu
Pojem kontrola moe
Clarke aThursfield
Kontrola moe je bu absolutn, nebo neexistuje.
Mahan
Kontrola moe je ist relativn pojem.
Corbett
Operuje svrazem operan kontrola, kter vystihuje jak pomjivost

aneudritelnost, tak monost rychlho nasazen avyeen situace ve prospch
sttu ajeho kontroly moe.
Castex
Kontrola moe neme bt absolutn - je vdy relativn, nepln anedokonal

(co vychz zrelativity promnnch jako je as, msto, uit sla,
dsledky).
Zdroj: [11]
Kontrola je nedlnou soust toku i obrany nmonch komunikac, zkladn premisou je vak vlda nad pevninou. Pedpokladem kontroly mo vdy bylo azstv
moc nad sou ajejm udritelnm rozvojem.
Projekce nmon sly

Moe je neovladateln jeho sla, nevypoitatelnost astl monost zmny je klovou promnnou vjakkoli nmon strategii. Jestlie se pozemn velitel shoduj,
eneexistuje efektivn obrana, [12] plat to pro nmon operace ve zven me. Proto
dovoluje-li to stav flotily, je nejefektivnj obranou ofenzivn akce.
Smyslem kontroly moe je strategick hodnota odept zpsob jeho vyuit soupei ajako vchoz pozice kakcm na soui, nebo kpeprav. Projekce nmon sly
jevsouasnosti nejpouvanj termn pro nmon operace zmoe [13] azahrnuje
obojiveln akce, kombinovan mise, invaze, toky zmoe atd. Vztahuje se na vyuit
vojenskch nmonch sil kovlivnn udlost na soui vrozmez od invaznho zpsobu
boje po dobyt zem, od jednorzovho toku po bombardovn. Monosti projekce
nmon sly jsou dvodem samotn existence vojenskho nmonictva. Rozsah je dn
29
zamlenm elem, monostmi astrategickm dopadem vzvislosti na okolnostech,

znich se odvj taktika, operan potencil avsledn strategie. m vc je dan zem
nmonho charakteru, tm je otevenj projekci nmon sly. Zmry projekce nmon
sly jsou: od konkrtnho rozhodnut vsledku konfliktu po politick ntlak.
Zkladem ofenzivn akce na moi by mla bt jasn pedstava opozici neptele
ajeho skuten poloze, sle, manvrovacch monostech. [14] Na to navazuje tok, kter
neptele pokod. Znalost zmr protivnka, schopnost nast jeho mysly avyut
jich je vlenou strategi, jedno pro jakou formu obrannho manvru.
Expedin operace
Alternativou projekce sly vlenho nmonictva na beh je svbytn typ rychlch
vojenskch operac, ato jak zpohledu plnovn azen, tak svch politickch cl.
Podstatou tto strategie je rozmstn vojensk sly do danho prostoru vkrtk dob
sclem doshnout jasnho politickho vsledku. Expedin operace pat mezi ntlakov
vojensk akce, kter zahrnuj spoluprci spozemnmi nebo vzdunmi silami ajejich
spch je vmobilit, flexibilit, adaptabilit akooperaci.
Vsouasnosti, kterou ve vech ohledech ovlivuj globalizan procesy, narst
politicko-diplomatick zjem otyp expedinch operac, kter mohou nejlpe vyut
rejstk svch vhod vmalch vlkch. Proto byly obzvl oblben vdruh polovin
20. stolet, vdob dekolonizanch proces, ahlavn za existence nuklernch zbran,
kter zaaly vyadovat strategick plnovn malch operac, aby se minimalizovalo
riziko eskalace.
Vpmoskch oblastech ij ti tvrtiny svtov populace, kde najdeme i80%hlavnch mst atm vechna hlavn centra mezinrodnho obchodu avojenskch sil.
Tradin vojensk plnovn se soustedilo na oteven prostor pevniny nebo ocenu
vsouasnosti je vak zapoteb vojenskho pstupu ipro urbanizovan oblasti mezi
velkm mnostvm lid vpoliticky komplikovan situaci. Americk vojensk nmonictvo popisuje tento zpsob boje jako three-block war, vn mus souasn pokrt
ti roviny asplnit vojensk cl operace. [15] Nronost expedinch operac je skryt
vneustl zmn politick, humanitrn avojensk situace, kterou e, aproto jsou
zen na operan rovni. Spluj kritria vlenho taen, ani by se jednalo by
jen omalou vlku. [16]
Expedin operace psob vzdlen od jakkoli formy domc podpory, proto mus
jednat samostatn asvbytn, uzpsoben na plnn rznch kol. Draz je kladen
nasobstanost, mobilitu, projekci rozhodujc sly arychlost. Vyaduj nasazen speciln pipravench profesionlnch vojenskch sil. Politick dimenze m vsouasnosti
velk dopad na veden vojenskch operac. Vdob kdy jsou zpadn spolenosti citliv
na dodrovn lidskch prv aliberln hodnoty, se zvyuje jejich zjem ohumanitrn
intervence, kter de facto popraj svrchovanost sttu. m se znovu aktivuje diskuze
oprvu na spravedlivou vlku. [17]
Souasn svtov politika se zamuje na relnost amru rizik, zkter vychz ioponenti expedinch operac. Ztohoto hlu pohledu jsou expedin operace povaovny
zanekonzistentn, nesoudrn zpsob veden vlenho konfliktu, zeho vyplv
nzk pravdpodobnost na spch. Vlka je vpodob expedin operace stlaena doakc,
30
jejich spch je vyjden politickm marketingem aveejnm mnnm. Politick

dimenze, tj. vliv politickho rozhodnut na expedin operace, pedstavuje pro velen specifick problm, kter neme zohledovat pouze vojensk een (za tchto okolnost
je nebezpe, aby se ochrana vlastnch sil nakonec nestala hlavnm smyslem operace)
astrategick zen se tak stv velmi obtnm.
astm vyuitm expedinch sil jsou mrov operace, vnich se nasazen pohybuje
od vymhn mru sankn politikou, pes monitorovac peacekeeping a po odzbrojen
zneptelench sil. Pitom paraleln demonstruj vlastn slu apolitickou vli. Mimo
to se svobodn plavba vztahuje ina vlen lod, aproto je jednou zjasnch pednost
expedinch operac zzem, kter mohou poskytnout, asouasn pitom shromaovat
informace pro vlastn vyuit.
Expedin operace zstvaj stejn vojenskou nmon strategi evropskch zem
od19. stolet. Jejich vznam byl sice ve 20. stolet zastnn jak prvn, tak druhou svtovou
vlkou inslednm vvojem na moi vdob studen vlky, pesto se expedinch operac
dn zevropskch vlench nmonictev pro pochopitelnou pouitelnost nevzdalo
azstv evropskou vojenskou nmon strategi ive 21. stolet. Vhledy dobudoucna
si daj zven pozornosti kudlostem na domc pd astrategie volby taktickch
odpovd na teroristick toky jsou vmonostech expedinch operac.
Mezi hlavn neznm expedinch operac, atm pro plnovn, nejvt negativum
tchto akc pat vysok mra zpolitizovn, kter se pece jen vyhb jinm typm
strategickch een vlench konflikt. Je otzkou, zda to nen motivem, ppadn
podntem pro podporu tto strategie, kterou evidentn nachz. Echo politickho vlivu
je hmatateln ivochot stt pispvat aprofilovat vojensk nmonictva vtomto
duchu.
Hlavn klady expedinch operac spovaj vefektivit, se kterou nahrazuj poetn
slu vybavenm, technikou aobratnost avariabilitou kol, kterou jsou tyto sly schopny
pojmout (od zajitn mezinrodn bezpenosti, pes odvrcen hrozeb, kter vyplvaj
zkonn nkterch vld, kzsahu bhem prodnch katastrof, obanskch vlek arizik,
kter zjejich dsledk vyplvaj, a po humanitrn operace aobnovu podku vdan
oblasti, nebojov evakuan operace nebo pomoc svcvikem i infrastrukturou).
Evropa se profiluje vexpedinch operacch ado budoucna se zamuje na daleko
rozshlej vyuvn jejich monost. Udrovn kapacit pro tyto vlen operace
je vsouasnosti charakteristick pro vojensk nmonictva Velk Britnie, Francie,
panlska, Holandska aItlie stejnm smrem se vydala iBelgie, Dnsko (dnsk
vlen nmonictvo participovalo jak na operaci Desert Shield tak na Desert Storm
ina Sharpguard) aNmecko (utchto zem je zmna markantn, protoe dv vnovaly
hlavn pozornost svm pobenm zjmm avojensk projekty ve vzdlench vodch
jsou pro n zmnou). Aktuln se jedn orozmach expedinch operac, ato pes jejich
obtnost. Tento vvoj se nevztahuje pouze na vvoj vevropskm severoatlantickm
prostoru, stejnm smrem se vsouasnosti ubraj ivlen nmonictva vasijskopacifick oblasti. [18]
Vlen nmonictva se celosvtov pizpsobuj strategickmu trendu expedinch
operac, co podncuje itechnologick vvoj multifunknch druh lod: USA, Velk
Britnie, Francie, Nizozem, panlsko aItlie vtomto ohledu navyuj sv kapacity.
Druh skupina zem je buduje (Austrlie, Japonsko, Singapur. AMalajsie sJin Koreou
projevuj otento vvoj zjem do budoucna. [19]
31
Nmon prostor expedinch operac

Kontrola operace na behu si d rozhodujc pevahu avldu nad prostorem moe,
kter sah od otevenho moe a na beh, adle prostor ve vnitrozem od behu, kter
mus bt podporovn abrnn zmoe. Akoli se to nezd, moe je peplnn prostor, pln
spojeneckch lod nebo plavidel neutrlnch stt, ropnch ploin, bj, ruivch odraz
pobench ar, ostrov, podmoskch tes amlin akomplikovanho podmoskho
profilu, kter je nevhodn pro velk hladinov lod anebezpen iproponorky. Expedin sly jsou zde vdosahu neptelskch vzdunch sil, raket, pevninskch zkladen
apobench dl. Pobe je zexpedinho hlediska problematick vplnm rozsahu, protoe vzdun prostor je kryt pozornost protivnka. Vppad, e podmnky neumon
obranu vlastn expedin operace, neexistuje prostor pro jejvyuit. Panujc hrozby
jezvojenskho hlediska nutno sest apak teprve vyhodnotit jejich dopad na expedin
operaci. Je to jejich kombinace, kter in expedin operace zranitelnmi, jin rizika
jemon vasnou ppravou zmrnit anedat jim pleitost perst vhrozbu. [20]
Nejvtmi riziky zstvaj miny (jsou levn avcel kle typ ajejich detekovn
jevzhledem ke zneitnmu moskmu dnu obtn), ponorky (operuj vysplou
technologi, jsou nezvisl na psunu vzduchu achrn je vudyptomn hluk moe
pi pobe irzn slanost ateplota vody, jejich detekovn tak zstv problematick)
aletadla (hladinov lod jsou za dobr viditelnosti abez pokryt vlastn letadlovou
obranou potenciln velmi zranitelnm terem). m je protivnk technologicky vysplej, tm jsou expedin operace nronj. Eventuln toky znkolika stran vedou
kvym nrokm na rychl vyhodnocovn situace ana lidsk faktor (stres vede kvy
me chybovosti).
Navys Terra
Geostrategie evropskho nmonho regionu el novmu rozloen sil. Co me
propojit Severn ledov ocen aIndick ocen lpe, ne pevn spojenectv dvou stt?
A se to Zpadu lb nebo ne, spolen vymezen se vi nmu je klov. Rusko
ana smuj sv zjmy smrem od svch pozemnch hranic, ke svm ocenm.
Tm,evzjemn respektuj sv sfry vlivu, jsou sami saturovni. Ato ve svm dsledku
vytv jednolit prostor Navys Terra: dv vojensk nmon sfry, kter jsou pimknuty
ke svm pozemnm teritorim aspojeny spolenou pozemn hranic. Na geopolitick
map svta dominuj dva hri zdy ksob. Ajejich vazby jsou mocn, maj stejn
nedemokratick principy, vol stejn pstupy. Maj spolen tradice folklrnch boj
na hranicch (napklad vdsledku pytlctv).
Zhistorickho pohledu jsou USA nov vybudovanou demokraci. Naproti tomu
jeto as aprostor, kter nu aRusko tak hluboce spojuje. Tito dva hri se znaj.
Nejde jen oekonomick vazby, jde ovzjemnou znalost svch trh, svch monost.
Maj nedemokratick zpsob mylen, vldy iekonomiky. Je jim vlastn podobn
styl apstup ke sv pd iobyvatelstvu. Jsou stejn krve. Historicky ipoliticky
pokrauj ve shodnm vvoji. Spojuje je carsk acsask princip moci avldy,
ktermu se Zpad neme ani piblit. Nikdo ze Zpadu neme simulovat tuto
blzkost. Zpad nesdl geopolitick koncept roziovn zem avlivu. Politika
32
Zpadu reprezentovan zejmna Severoatlantickou alianc, je konceptem zaloenm

na obran demokratickho hodnotovho systmu bez snahy jakkoliv omezit svobodn
rozhodovn ajednn tch sttnch celk, kter do tto aliance pat ze svobodn
vle i sn svobodn sympatizuj. [21]
Geostrategick princip budovn sfr vlivu vychz zecko-msk tradice. Zatmco
eck princip budovn impria se zakldal na budovn osad apoeovn prostoru,
starovk m zaleoval do svho zem cel provincie. Podle principu tohoto zkladnho dlen se britsk imprium 19. stolet ad keckmu typu, na co vtradici navazuj
USA, kter prostor poangliuj. Naproti tomu na aRusko vyuvaj mskho principu
azem pmo pipojuj ke stvajcmu.
Vtto souvislosti je zapoteb zdraznit, e na rozdl od evropsk tradice hranic
si Rusko vytv jakousi platformu, kde se stetv sneptelem. Rusko je historickm
zemm bez pevn stanovench hranic, aproto je jeho chpn vtomto ohledu vgn.
Sp ne pojem hranic se vtomto kontextu meme opt ovraz pohybliv frontov
linie, kter vede jak sou, tak moem.
Nrst ruskho vlivu tkv vestrategii, kter maximalizuje vznam zem jako takov,
a u se rusk diplomacie rozhodne kaktivn politice, nebo ne, um zastrait mezinrodn veejnost, aiproto maj jej iny takov dopad. Strategie velikosti m vak stinn
strnky, se ktermi je Rusk federace stle konfrontovna.
Geografie uruje limity, stejn tak demografick prvky, kter se na nejvtm
zem svta mn, astm se mn imonost nacionalistickch rezonanc na mezinrodn podnty. Jak upozornil Paul Kennedy: Vgeopolitick koncepci Mackinderova
Heartlandu ije pevn ne-rusk obyvatelstvo, vetn obyvatelstva Ukrajiny amuslimsk populace vbvalch sovtskch zemch na jihu. Rusko dr pohromad dky
kehk rovnovze, kter je jak evropsk, tak asijsk. [22] AMonroova doktrna zstv
ztohoto pohledu prorusk ely nedosaitelnm snem. [23] Protoe jak poukzal
Saul Cohen: Rasa, nboenstv akultura jsou vprostoru mnohem dleitjmi silami,
nejeekonomika.[24]
Winston Churchill definoval kl krusk strategii nrodnm zjmem. Chomjakov
nadruhou stranu nabdnul vysvtlen principu, na kterm stav tzv. zpadn spolenost:nakultu individualismu, kter akcentuje spoluprci asoudrnost. Rusk strategick mylen je veskrze geopolitick, ato od carsk pes sovtskou etapu. Avdy
sledovalo stejn zmr, kter by se dal jednodue vyjdit od moe kmoi (ot morja
do morja).[25] Kljuevsky vysvtloval expanzi Moskvy, jako vzestup dostediv mocnosti, kter zskv kontrolu nad tymi ekami stedn Asie, atm kontroluje tyi
moe:Baltsk, Bl, ern aKaspick. [26] Rusko svou geostrategii promt do tradin
snahy kontrolovat nezamrzajc pstavy, budovat rusk velikosti odpovdajc flotilu
sdrazem na vnitn komunikan spoje. Toho mimo jin vyuili ispojenci za druh
svtov vlky vpodob konvoj, kter zsobovaly Sovtsk svaz. Nen bez zajmavosti,
enejbezpenj znich byl tzv. persk koridor, protoe Indick ocen nebyl zamoen
nmeckmi ajaponskmi ponorkami abyl celoron prchoz vznam Indickho
ocenu proto zstal vrusk geostrategii zafixovn. [27] Aztoho vyplv idleitost
rnskho elezninho systmu arole rnu na map svta. [28]
Rusko je vtinou zpodobnno jako pevninsk velmoc, kter klade draz na obranu
svch hranic. Vei studen vlky je vak politika supervelmoc sms defenzivnch
aofenzivnch strategi. [29] Stejn tak je nutn vnmat idraz na budovn nmonho
33
lostva, ato jak obchodnho, tak vojenskho, stm, e tyto flotily jsou rozdleny
dotymo. Pozice stedn Asie sjejmi elezninmi koridory se stv vznamnm
faktorem na map svta. Stejn jako vidina pstupu kIndickmu ocenu bez nutnosti eit strategick nmon body, jakmi jsou pro rusk nmonictvo iny Bospor
aDardanely aSuezsk prplav. [30] Vznam Indickho ocenu tm opt vzrst,
stejn jako nmon dleitost obecn, protoe budoucnost pat ekonomikm, kter
jsou napojen na vhody plynouc zmoe. Atepl vody svtovch ocen jsou hlavn
tepny mezinrodnho obchodu.
Nmon status Ruska je dn monostmi vnitrozemsk mobility, ato jak pozemn,
takn vybudovan s kanl dala vrusk geopolitick tradici oznaen euro-asijskmu Rusku jako kontinentln ocen. [31]
Rusk strategie se sna najt lk na trauma druh svtov vlky, kter pronsleduje
ruskou strategii, toti vst vlku na dvou frontch rozlehl zem. Stedn Asie situo
van na pl cesty mezi evropskm bojitm aPacifikem se me snadno stt dalm
ohniskem, stejn jako tvrt fronta: nacionalismus vpodob etnickch asocilnch
otes.[32] Strategick kontrola Moskvy vzpado-vchodn ose je umonna dky
systmu komunikac, co dokld vojensk aekonomick vznam transsibisk magistrly, kter od roku 1916 propojuje dva nejvt nmon komplexy tto e. [33] Sibi
se svmi 90 procenty zdroj, ktermi pokrv poadavky rusk ekonomiky, se stv
motorem Heartlandu. [34]
Bezpenostnch otaznk souasnosti je nepotan pnos geopolitiky je vjejich
zjednoduen avizualizaci na map. Stejn tak se povedlo Mackinderovi shrnout politick otzky do jedn: Kdo bude vldnout Heartlandu? Aspecifikoval ti zsadn kritria
svtovho impria: mobilita ve vnitrozem, hust zalidnn avnj nmon sly, piem
kladl draz na objektivitu: mm clem nen predikovat velkolepou budoucnost pro tu
kterou zemi, ale vytvoit geografickou formuli, kterou je mon zaadit do jakkoli
politick struktury. [35]
M. P.Pogodin formuloval mylenky ruskch zjm takto: Nechme Evropu samu sob,
musme zamit svou pozornost na Asii, kter je nm pedurena. [36] Vtomto bod
pome vizualizace Turkestnu jako pirozen sfry ruskch teritorilnch nrok. [37]
Nejstar oblast, kam smovala expanze, byla arktick oblast, na co u v80.letech
upozoroval Alexander Solenicyn. [38] Faktem zstv, e Rusko je jak asijskou, tak
evropskou zem. Kjejich rozdlen slou rozdln definice, kter sleduj ten kter kontext,
nap.kne Metternich vnadszce opakoval, e Asie zan ji za branami Vdn. [39]
Vsouasn dob jsme svdky zejmho posilovn rusko-nskch vztah. Vkvtnu
2014 byla podepsna dohoda ododvkch zemnho plynu vhodnot 400 miliard dolar.
Naekonomickou spoluprci navazuje ivojensk: spolen vojensk cvien ve Vchodonskm moi uostrov, kter ovld Japonsko. Ruslan Puchov ktomu ekl: Mme
mocn neptele, ale nemme mocn ptele, proto potebujeme podporu takovho
giganta, kterm je na. [40]
Systm vldy bezpochyby uruje formu jejm strategim, geopolitika se vak nemn,
protoe je urovna geografickmi limity. Nzornm pkladem me bt nstup kmoci
Fridricha II. vPrusku, nebo Lenina vRusku, kter geopolitick realita donutila jednat
ist mocensky, jakkoli byli proti tomu ve svch pedchozch spisech.
Jak vztah me Zpad nastolit? Mus si uvdomit, e vztah je psoben mezi dvma
nebo vce objekty aznamen spojen uritou vazbou aodpovdnost.[41]
34
LuboDobrovsk dodv, e vztah mezi Ruskem aZpadem je mon vokamiku,

kdy oba akti vychzej ze stejnch hodnotovch princip. pedstavitel Zpadu
se mus nauit pojmenovvat vhrky vhrkami aagresi agres. Dosud pevldajc
vyhbav, takzvan politicky korektn chovn Zpadu vi Rusku nejen e nevede
kcli, jm m bt partnersk rovnost, ale uruskch politik vyvolv do jist mry
oprvnn dojem, e si Zpad sruskou, tu otevenou, tu skrytou imperiln agres nev
rady. [42]
Pro silnou EU bude role nmonictva urujc silou. Mimo jin se siln role nmonictva d najt vanalze expertn skupiny, ze kter vyla nov strategick koncepce
NATO. Severoatlantick aliance vid hrozby pro bezpenost na moi primrn varktick
oblasti, Zlivu aIndickm ocenu. Analza expertn skupiny nabdala ke koordinaci
investic nmonch plavidel azbran, kvybudovn systmu dozoru ve zmiovanch
oblastech, kter by byl strategicky provzn pmo slnkem 5. [43]
lenskm sttm EU se dostv informac amaj monost pizpsobit jim politick
nstroje kefektivnmu een geostrategick situace. EU jako celek mus pochopit,
eaudl cokoli, a nabdne cokoli, mus bt rovnocennm partnerem. Kdy Zpad
stoj na demokratickch principech, pro na nich nestt pevn. Vdy Bezpodmnen partnerstv snkm, kdo ns m za neptele, neme pinst dn vrohodn
prospch. Tak jako ns ohrouj tak zvan asymetrick vlky, ohrouj ns iasymetrick
partnerstv. [44]
Nmon ohniska se tkaj kadho zlen, by by se to mohlo vnitrozemskm sttm
jevit jako pli vzdlen problematika, kter se knim vlastn nevztahuje. Fakt, e nkte
lenov nemaj pstup kmoi, nen pro geopolitick vvoj urujc. Historick pokusy
pizpsobovat si skutenost jsou notoricky znm vetn neblahch dsledk.
Geopolitick mylenka Navys Terra vid vgeostrategickm propojen Severnho
ledovho aIndickho ocenu spojenectv dvou mocnost. Dva oceny, kter jsou vodn
cestou nepropojiteln, se mohou stt jednm prostorem. Navys Terra je zem bohat
na situace, kter Zpad ohromuj ve svch dsledcch. Koncipovat nmon geostrategii
je nesmrn dleit, obzvl vneustle se vyvjejcm svt.
Netrpliv oekvan strategick pstup EU definuje jej roli avymez bezpenostn
oblasti pak budou moci jej lenov aspojenci hjit sv zjmy aochrnit sv zjmov
zem. Kad len jakhokoli spoleenstv m odpovdnost pedevm sm za sebe,
mus zskvat informace aneustle je vyhodnocovat apomovat svlastnm smovnm, pisouasnm zachovn sounleitosti celku. Reln podly moci vkonenm
vsledku vdy pin rozarovn inaplnn. Strategick pozice EU bude tak dobr,
jak dobe bude definovna identita, postaven avztahy jejch len.
Zvr
Strategie spolench operac vedou k vtmu nasazen avelmi progresivnmu
spchu, kterho by (a u kterkoli ze sloek) sama osob nemohla nikdy doclit.
Efektivita ataktick dokonalost nasazen se zvyuje dky cvinm akcm, kter pln
idal funkci:plynul pechod mezi spolenou operac (nrodn) akoalin operac
(mezinrodn). Hlavnm rozdl pak nespov ve vojenskm sektoru, ale vpolitick
rovin avldnch initelch, sladn sil sjinm vybavenm, reakcch na jin pedpoklady
35
ataktiky. Implementace klade nroky na spolen vnmn hrozby, nestrann podl

naodpovdnosti ariziku, jednotn chpn mise adodren programu akce, kritria
spchu adotaen zsahu. Od nekonfliktn vzjemn tolerance spojeneckch sil,
pesparaleln operace vrzn geograficky vymezench sfrch a po faktickou spoluprci zalennch sil nutn efektivita zahrnuje kontrolu na taktick aakceschopn
rovin, podl nadoktrn, pstup ke spism, vmna zpravodajskch afaktickch
informac, sjednocen pedstava akce, spolen pohled na hrozby, sladn pravidel
apovinnost, dohodnut rozdlen kol acl. Adokonce ani pak nen vsledek jist,
protoe jakpregnantn shrnul zadruh svtov vlky Winston Churchill: Ve vlce nen
mon, aby lo vechno tak, jak by si jeden pl ... me se stt, e si spojenci vyvinou
sv vlastn nzory. [45] spch zaru jedin spolen vize vsledku, kter amortizuje
finann nklady investovan do nmonch sil atm vytvo nmon moc sttu.
Spoluprce vrmci expedinch nadnrodn pojatch operac je pro vojensk
nmonictvo vhodn zhlediska: rozloen rizik inklad, zven demonstrovan
legitimity, monost vyut komplexnosti techniky asystm na zklad sdlen
avneposledn ad zskvn zkuenost, nap. na zklad postup NATO azformac
typu STANAVFORLANT, [46] protoe nabz nstroje, jak mohou vlen nmonictva spolupracovat po celm svt.
Vojensk nmonictva odvj svou strategii od geografickch determinant [47] azpsob, jak geografick podmnky upravit nebo obejt, protoe skuten determinismus
sttnch strategi le vrozhodnut. Nmon geografie nen nezvisl promnn, jej
pnos je ovlivniteln, ato pedevm nrodnm vnmnm jej dleitosti, vznamu,
kter je nmonictvu ajeho roli pisuzovn. Mezi zkladn strategick pravidla pat:
udren nmonch tras aspojen (do tto kategorie spad evropsk koloniln
systm),
udrovn rovnovhy vrmci pozemnch hranic (vtina evropskch zem mus
dbt na balanc mezi ochranou pozemnch anmonch zjm),
vynucen vlenho stavu zist geostrategickho pekrvn zjm mezi sousedcmi stty (ped prvn svtovou vlkou povaovala jak Britnie, tak Nmecko
Severn ledov ocen za svoji sfru kontroly, aby mohly ochraovat svj zahranin obchod). [48]
Komern tlak globalizace na obchodn nmonictva, tj. nrst objemu svtovho
obchodu, sniovn cen, krcen finannch kapacit vyhrazench na pojitn, posdku,
paliva, vedou kmezinrodnm obchodnm aliancm financovanm tetmi stty, jejich
posdky jsou reprezentovny celou klou nrodnost, [49] ato se odr ive vojenskch
strategich. Vroce 1991 ve vlce vZlivu bylo 14 z15 lod, je zajiovaly transport
britsk 7. pancov brigdy do Sadsk Arbie, zahraninch. Akoli to nepedstavovalo
dn problm, pouze finann stku, vojensk nmonictva vyhodnotila tuto dvru
vkapitl jako mon strategick riziko asouasnm trendem je proto budovn vlastnch
specializovanch flotil rychlch lod (p. Fervis Bay HMAS australskho vlenho
nmonictva) [50] jako transportnho alogistickho nstroje expedinm silm.
Vnitrozemsk stty nemohou navzat na historickou tradici vojenskch nmonictev.
Jejich obyvatelstvo nen uvykl pikldat nmonm otzkm dleitost, aproto politick marketing, kter je hybnou silou expedinch operac, nem zeho vyjt. Zstv
obsah afakta. Strategie, jak doshnout vytench cl aobhjit sttn zjmy, kter jsou
36
vsouasnosti tm bez vjimky vyslen ekonomickm ziskem. Spolen Evropa

nabz prv sttm bez pstupu kmoi jedinenou pleitost podlet se nautven
nmon moci Evropy, ato dky zk vojensk specializaci, kter ji vsouasnosti formuje. Vnitrozemsk stty doposud vznamu nmon moci nevnovaly pozornost, proto
pspvek vychz ze zahranin literatury. Leton kriz na Ukrajin se vak situace
zmnila aivesk republice se zaal skloovat nejen Krym aSevastopol, aleiotzky
bezpenosti pobaltskch stt, len EU.
Poznmky ktextu:
[1] Je znmo, e se vletech druh svtov vlky aod zatku prvn svtov vlky nkte ei aechoslovci
astnili boj vadch americkch, britskch afrancouzskch sil. Tyto svoje znalosti vak nemohli
nikdy uplatnit jako vojci eskoslovensk armdy. Mezi pamtn akce pat potopen francouzsk
ponorky vJaderskm moi, on se bhem prvnch dn prvn svtov vlky zaslouil velitel baterie
avznamn esk kubistick mal aobdivovatel francouzskho modernho umn Bohumil Kubita.
Od rakousko-uhersk vldy se mu za tento in dostalo vyznamenn, po roce 1918 mu to vak bylo
vytno takka jako zrada nrodnch zjm.
[2] TILL. Seapower: AGuide for the Twenty-First Century, s. 243.
[3] KENNEDY. The Rise and Fall of British Naval Mastery, s. 11, in TILL. Seapower: AGuide for the
Twenty-First Century, s. 242.
[4] GRAY. The Leverage of Sea Power. The Strategic Advantage of Navies in War, s. 290. In TILL. Seapower:
AGuide for the Twenty-First Century, s. 243.

[5] TILL. Seapower: AGuide for the Twenty-First Century, s. 322-323.
[6] KLINKE. Five minutes for critical geopolitcs. In Exploring Geopolitics, http.//www.exploringgeopolitics.
org/.
[7] EFFERINK. The Definition of Geopolitics. In Exploring Geopolitics http.//www.exploringgeopolitics.
org/.
[8] Obecn jsou mocensk vazby, vn je umstna modern geografie, vsledkem centralizace aimperialistick expanze modernch evropskch stt po celm svt pokraujc od 16. stolet, sdrazem
nakoloniln imperialismus 19. stolet.
[9] POKRANT. Desert Shield at Sea, What the Navy Really Did. In TILL. Seapower: AGuide for the
Twenty-First Century, s. 94-95.
[10] UNCLOS - United Nations Convention on the Law of the Sea (mluva Organizace spojench nrod
omoskm prvu) 151 pmoskch stt m suvernn prva na pilehl moe asv kontinentln elfy,
54 znich m monost uplatnit nrok na rozen svch mo za hranici 200 nmonch mil od pobe.
Vsledkem by bylo posunut soudn pravomoci na cirka 75 milion kilometr tverench moe, co
by inilo vc ne polovinu zemskho povrchu. Tato zmna vyvolv nkolik problm. Spory onkter
moe (zvl patrn vprostoru Asie aPacifiku se snad nejvypjatj situac vJihonskm moi), nutnost
aktivn suverenity pedstavuje bezpenostn rizika uministt vPacifiku (nap. Kiribati se 690 kilometry
tverenmi zem a3,5 milionem kilometr tverench moe, nebo Marshallovy ostrovy vproporci
181kilometr tverench zem, ku 2,1 milionu kilometr tverench moe). In TILL. Seapower:AGuide
for the Twenty-First Century, s. 289-291.
[12] George Patton: Existuje jen tok, tok ajet tok.
[13] spn manvr zmoe se skld zkontroly moe, rychl operace svyuitm technologi, efektivn
kooperace spozemnmi slokami armdy.
[14] Mlokter vlen nmonictvo naplnuje vylodn vodami, kter efektivn brn vlen nmonictvo
druh strany.
[15] Three-block war podporuje uprchlky a zajiuje humanitrn pomoc, dr od sebe zneptelen
vlc strany ad peacekepingov operace azvld prudk boje vmstskch blocch. In TILL.
Seapower:AGuide for the Twenty-First Century, s. 214.
[16] Vyuvaj se pro celou klu operac od mrovch mis po bojov operace proti rznm protivnkm.
[17] Lus ad bellum - prvo na veden vlky.
37

[19] Souasn trend vojenskch nmonictev zamen na expedin operace dopluje vvoj ive strategich
vzdunch sil zamench na innou kooperaci. Nemonost zajistit leteck kryt pouze zpozemnch
zkladen bu zdvodu nedostupnosti, nebo nedostatenosti vede knrstu zjmu ozen stely. Tmto
smrem se vydalo nmonictvo Austrlie, Kanady, Nizozem, Francie, Izraele, Japonska, panlska,
Itlie. In TILL. Seapower: AGuide for the Twenty-First Century, s. 233.
[21] DOBROVSK. Vektorem rusk zahranin politiky je stle geopolitika. In http.//www.natoaktual.cz/.
[22] KENNEDY. Foreword, s. XIV-XVI. In HAUNER. What is Asia to Us?
[23] HAUNER. What is Asia to Us?, s. 155.
[24] COHEN. Theory and Traditional Political Geography, s. 21. In HAUNER. What is Asia to Us?, s.220.
[25] CHURCHILL. The Second World War, 1.353; SARKISYANZ. Russian Coquest in Central Asia.
Transformation and Acculturation, s. 248-288. In HAUNER. What is Asia to Us?, s. 3-22.
[26] KLUEVSKY. Kurs russkoi istorii, s. 46-65. In HAUNER. What is Asia to Us?, s. 70.
[27] MOTTER. The Persian Corridor and Aid to Russia. Series: U.S. Army in World War II, vol. 7/1,
Washington, 1952, 6, 488. In HAUNER. What is Asia to Us?, s. 108
[28] Dle viz. HAUNER. What is Asia to Us?, s. 108.
[30] HAUNER. What is Asia to Us?, s. 118-123.
[31] HAUNER. What is Asia to Us?, s. 198-200.
[33] Soviet Eurasian Empire and the Indo-Persian Corridor, Problems of Communism (January-February
1987), 32-33. In HAUNER. What is Asia to Us?, s. 218.
[35] MACKINDER. The Geographical Pivot (1904), s. 441-443. In HAUNER. What is Asia to Us?,
s.142-145.
[36] MARTENS. Russland und England in Zentralasien, s. 52-70. In HAUNER. What is Asia to Us?,
s.39.
[38] Zdopisu Alexandra Solenicyna sovtskm vdcm zroku 1973. In HAUNER. What is Asia to Us?,
s. 74.
[40] LUHN, MACALISTER. Russia signs 30-year deal worth $400bn to deliver gas to China.
InTheGuardian, 21 May 2014. Online available from http.//www.theguardian.com/world/2014/may/21/
russia-30-year-400bn-gas-deal-china [ke dni 1.7.2014].
[41] HARTL, HARTLOV. Velk psychologick slovnk, s. 690.
[42] DOBROVSK. Vektorem rusk zahranin politiky je stle geopolitika. In http.//www.natoaktual.cz/.
[43] NATO 2020: Assured Security; Dynamic Engagement. Analysis and Recommendations of the Group
ofExperts on anew Strategic Concept for NATO. In http.//www.nato.int/.
[44] DOBROVSK. NATO anov strategick koncepce. In http.//www.natoaktual.cz/.
[45] Slavn citt W. S. Churchilla je uveden ivdoktrn americkho vlenho nmonictva. In TILL.
Seapower: AGuide for the Twenty-First Century, s. 95-97.
[46] STANAVFORLANT - Standing Naval Force Atlantic.
[47] Strategick vznam ocenografickch vzkum.
[49] Krom evidentnch problm vpm komunikaci mezi samotnou posdkou, ppadn pstavem,
je problematick ieen vppad, e dojde knapaden takov lodi. Je tk urit, kdo je vlastn
dotenou stranou (krom pmch obt).
Pouit zdroje aliteratura:
Monografie:
COLLINS, Alan. Contemporary security studies. Third edition. xxxii, 479 pages. ISBN 978-019-9694-778.
CORBETT, Julian. Fighting Instructions, 1530-1816. London: Navy Records Society, 1905.
38

GOURDIN, Patrice. Gopolitiques: Manuel Pratique. Paris: Choiseul, 2010. ISBN 978-236-1590-000.
GRAY, Colin S- SLOAN, G. Geopolitics, Geography, and Strategy. Portland, OR: Frank Cass, 1999,
289p.ISBN 07-146-8053-2.
GRAY, Colin S. Modern Strategy. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 1999, xii, 412 s.
ISBN978-019-8782-513.
HARTL, P.- HARTLOV, H. Velk psychologick slovnk. 4. vyd. Ilustrace Karel Nepra. Praha: Portl,
2010, 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5.
HAUNER, Milan [with pref. to paperback]. What is Asia to us?: Russias Asian Heartland Yesterday and
Today. London [u.a.]: Routledge, 1992. ISBN 978-041-5081-092.
IRELAND, Bernard. Nmon letectvo: kompletn historie od roku 1914 do dnench dn. 1. vyd. Praha:
Nae vojsko, 2008, 223 s. ISBN 978-80-206-0974-8.
MAHAN, Alfred, Thayer. Naval Strategy: Compared and Contrasted with the Principles and Practice
of Military Operations on Land. Boston, 1911.
KENNEDY, Paul, M. Vzestup apd velmoc: ekonomick zmny avojensk konflikty vletech 1500-2000.
Praha: Lidov noviny, 1996, 806 s. ISBN 80-710-6173-5.
HART, Liddell, Basil Henry. Strategy. 2nd rev. ed. New York, N.Y., U.S.A.: Meridian, 1991, c1967, xxi,
426 p.ISBN 04-520-1071-3.
NIMITZ, Chester, W. - POTTER, von Elmar, B. Deutsche Fassung herausgegeben im Auftrag des Arbeitskreises
fr Wehrforschung von Jrgen ROWER a[die Kartenskizzen und Graphiken von Rolf Schindler ... [et].
AL]. Seemacht: eine Seekriegsgeschichte von der Antike bis zur Gegenwart. berarb. Ausg. Herrsching:
M. Pawlak, 1986. ISBN 978-388-1990-820.
OSGOOD, Robert, Endicott. NATO: The Entangling Alliance. Chicago: University of Chicago Press, 1962,
x, 416 s.
PFEIFFER, Hermannus. Seemacht Deutschland: die Hanse, Kaiser Wilhelm II. und der neue Maritime
Komplex. 1. Aufl. Berlin: Links, 2009. ISBN 38-615-3513-0.
SPYKMAN, Nicholas. Geography and Foreign Policy. 1938.
TOAL, Gerard. Critical Geopolitics: The Politics of Writing Global Space. Minneapolis: University
ofMinnesota Press, c1996, x, 314 p.Borderlines (Minneapolis, Minn.), v. 6. ISBN 08-166-2603-0.
TILL, Geoffrey. Seapower: AGuide for The Twenty-First Century. 2nd ed. London: Routledge, 2009, xxi,
409 s. ISBN 978-0-415-48088-8.
WALTON, C. Geopolitics and the Great Powers in the 21st Century: Multipolarity and the Revolution
inStrategic Perspective. New York, NY: Routledge, 2007, p.cm. ISBN 978-041-5358-538.
Citace elektronickch dokument:

DOBROVSK, Lubo. NATO a nov strategick koncepce. [online]. 2010 [cit. 2014-08-03].
Dostupn z http://www.natoaktual.cz/nato-a-nova-strategicka-koncepce-day-/na_analyzy.
aspx?c=A100111_090331_na_analyzy_m02.
DOBROVSK, Lubo. Vektorem rusk zahranin politiky je stle geopolitika. [online]. 2009 [cit. 2014-08-03].
Dostupn z http://www.natoaktual.cz/vektorem-ruske-zahranicni-politiky-je-stale-geopolitika-pey-/
na_analyzy.aspx?c=A090202_154057_na_analyzy_m02.
EFFERINK, van, Leonhardt. The Definition of Geopolitics: Classical, French and Critical Traditions.
Exploring geopolitics [online]. 2009 [cit. 2014-03-01]. Dostupn zhttp://www.exploringgeopolitics.org/
Publication_Efferink_van_Leonhardt_The_Definition_of_Geopolitics_Classicial_French_Critical.html.
KLINKE, Ian. Five Minutes for Critical Geopolitics: A Slightly Provocative Introduction. [online].
[cit.2014-10-14]. Dostupn z http://www.exploringgeopolitics.org/Publication_Klinke_Ian_Five_
Minutes_for_Critical_Geopolitics_A_Slightly_Provocative_Introduction.html.
LUHN, Alec - MACALISTER. Russia signs 30-year deal worth $400bn to deliver gas to China. [online].
[cit. 2014-10-14]. Dostupn zhttp://www.theguardian.com/world/2014/may/21/russia-30-year-400bngas-deal-china.
MACKINDER, Halford. The Geographical Pivot of History [online]. 1904 [cit.2014-08-03].
The Geographical Journal, vol. 23, April. Dostupn z http://www.jstor.org/discover/10.2307/
1775498?uid=3737856&uid=2134&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21104441082837.
NATO 2020: Assured Security; Dynamic Engagement: Analysis and Recommendations of the Group ofExperts
on aNew Strategic Concept for NATO. [online]. [cit. 2014-08-03]. Dostupn zhttp://www.nato.int/cps/
en/natolive/official_texts_63654.htm.
39
Mgr.Jitka Latovkov, Ph.D., plk.PhDr.Kateina Bernardov
Strategick
Pro Afghnistn?
zen
Profesionalita, penze, nebo idely?
Why to Afghanistan? Skills, Money or Ideals?

Abstrakt:
Motivace aprofesn hodnotov orientace vojk vtzv. other peoples wars
jejednou znejdleitjch informac nutnch pro efektivn velen azen. Jednm
ztmat rozshlho vzkumu mezi vojky AR nasazenmi vISAF PRT vafghnsk
provincii Lgar vletech 2010-2011 byla proto motivace kodjezdu do mise, jejich
profesn oekvn ahodnocen vnitnho ivnjho prosted mise.
Clem textu je na zklad dat zempirickho vzkumu uskutennho mezi leny
PRT (provinnho rekonstruknho tmu) pedstavit teni alespo zkladn
kontury obrazu hodnotovho svta dnenho pslunka AR, jeho profesnch
oekvn amotiv. Vsledky jsou interpretovny vkontextu Moskosovy teorie
orozporu mezi institucionlnm azamstnaneckm charakterem ozbrojench sil
vsouasnosti aadaptovny na relnou spoleensko-politickou situaci.
Abstract:
The motivation and professional values of soldiers involved in Other Peoples
Wars is one of the most important knowledge necessary for effective command
and control. Those were main reasons for an extensive questionnaire survey
among soldiers, deployed in PRT ISAF in 2010-2011. One of the key topics was
motivation to leave for Afghanistan, professional expectations and evaluations
ofexternal and internal environment of the mission.
The purpose of this paper is to present the basic outlines of values of todays Czech
soldiers, their professional motives and expectations. The results are interpreted
in the context of Moskos theory of the contradiction between institutional and
occupational orientations of present armed forces and adapted to the actual social
and political state of affairs.
Klov slova:
Afghnistn, provinn rekonstrukn tm (PRT), lidsk kapitl, vzkum, nasazen
armdy, profesn orientace.
Key words:
Afghanistan, provincial reconstruction team (PRT), human capital, research, army
deployment, occupational orientation.
40
vod
Tragick smrt pti eskch vojk pi sebevraednm toku vAfghnistnu vervenci 2014 rozbouila mimo jin veejnou debatu otom, co vojky motivuje kasti
vzahraninch operacch ansledn zda si za to zaslou nai ctu. Debata byla velmi
emotivn na politick ini rovni asama osob by si zaslouila odbornou analzu,
my se nam pspvkem pokusme pispt kpoznn kritri rozhodovn amotivace
zpohledu samotnch vojk tak, jak to dovolil rmec dotaznkovho eten.
Vvodu proto pedeleme, e globln zmny vbezpenostn situaci, charakterizovan zejmna jako zmna charakteru rizik smrem khrozbm asymetrickho charakteru
(terorismus) anevojenskho charakteru (iveln pohromy), vyadujcm asto mezinrodn vojenskou spoluprci i spoluprci snevojenskmi slokami, jsou vzpadnch
armdch doprovzeny jet procesem transformace, spojenm sjejich plnou profesionalizac. Pro vojky ajejich velitele se tak souasn zmnilo jak vnj prosted
bezpenostn rizika zmnila charakter tak prosted vnitn, kdy vojky zkladn
sluby vystdali profesionln vojci na zkladnch funkcch.
Vpostmodern e djin se tedy mn nejen poadavky na vcvik, doktrnu avzbroj,
ale tak na lidsk zdroje; koly velitel jsou ir adaleko komplexnj, ne tomu
bylo vminulosti. Souasn se m dl vt odpovdnost pesouv na ni lnky
vevojensk hierarchii.
To potvrzuje iesk zkuenost zAfghnistnu: Vpodmnkch typick asymetrick
vlky ana zklad kol apostup typickch pro COIN jednotky (counter insurgency)
vojensk sti PRT Lgar doposud nejastji psobily na velitelskm stupni eta, vjimen pak rota. To znamen, e velitel ety nese stejnou zodpovdnost, jak vnormln
bojov innosti pslu veliteli roty nebo dokonce veliteli praporu. Na svm stupni mus
pijmat okamit rozhodnut zsadnho vznamu. [1]
Vtto nov situaci je teba klst zvltn draz na informan podporu velitelskch
rozhodnut na taktick, operan istrategick rovni. Jednou zmetod, kter vyuvalo
velen Armdy R vppad kontingent Armdy esk republiky nasazench vafghnskm Lgaru vrmci PRT, mise ISAF, byl etapovit komparan przkum rovn psychosocilnch podmnek realizovan oddlenm expertnch slueb pro oblast lidskch
zdroj Ministerstva obrany R. Titm prce tohoto oddlen, tvoenho odbornky
voblasti psychologie, sociologie alidskch zdroj, je expertn, poradensk, konzultan
avzkumn innost pro vrcholov management MO, zamen na fungovn lidskch
zdroj vrezortu obrany. Oddlen nabz tak vzdlvac aterapeutick sluby.
Pracovit vyuv grafickou metodu tzv. sociomapovn, jednak jako diagnostick
nstroj pro zjiovn struktury adynamiky vztah avazeb ve skupinch avojenskch
jednotkch, jednak jako nstroj intervence slouc krozvojispoluprce uvnit tm
imezi nimi. Kji uskutennm vzkumnm projektm pat nap. dlouhodob komparan studie Piny ukonovn sluebnho pomru profesionlnch vojk AR
2010-2012, Analza pracovn spokojenosti pslunk aktivn zlohy vrmci vojenskho cvien AZ 2012-2014, ale iAnalza monch rizik vskytu SNJ vprosted
AR 2014 amnoho jednorzovch ad hoc analz.
Clem zde prezentovanho projektu bylo rozkryt rovn psychosocilnch podmnek, ve kterch vojska psob, analza nkterch specifickch oblast, jakmi jsou
41
nap.vztah vojka ke zbrani, kzabit, ke smrti azmapovn vztah avazeb uvnit pracovnch skupin, tm avojenskch jednotek imezi nimi. Vtextu zamme pozornost
pouze na vybran tmata prvn sti, tedy eten pracovn spokojenosti, ato vkontextu
institucionlnch azamstnaneckch trend vteorii Charlese Moskose.
1. Institucionln, nebo zamstnaneck

motivace vojk?
Dnes ji klasick teorie Charlese Moskose [2] je postavena na analze vvoje ozbrojench sil v(post)modern spolenosti. Srostoucm drazem na profesionalismus pestv bt vojensk karira pro vtinu vojk ivotnm poslnm amn se na jedno ze
zamstnn, armda potom na jednoho ze zamstnavatel, posouv se odinstitucionlnho kzamstnaneckmu pojet. Podle tohoto americkho sociologa jsou zamstnn
organizovna alegitimizovna logikou trhu, zatmco instituce jsou zaloeny nahodnotch vyjadujcch vy spoleensk el, co vppad armdy pvodn byla est,
sluba avlast. [3]
Vojensk povoln tak mlo zcela vlunou pozici, postavenou na celospoleenskch acelonrodnch hodnotch atradicch. Rozdl je vsamotnm chpn podstaty
cti aprestie vojenskho profesionla vinstitucionln organizaci je zaloena na
pslunosti korganizaci adlouhodobm vkonu sluby (zkterho nsledn vychz
nap. institut vsluhovho pspvku), vzamstnaneck na charakteru specializace,
odborn erudici afinannch amaterilnch kompenzacch.[4] Rozdl je ivbudovn
vojensk subkultury, kter je vinstitucionlnm modelu velmi siln asna se integrovat
cel rodiny vojk, zatmco vzamstnaneckm je bn oddlen bydlit apracovit
arodinn ivot je soukromou zleitost.
Kleibl skolegy proces shrnuj takto: Vedle starch hodnot povinnosti aakceptace
(jako je disciplna, pslunost, vkon, podek, plnn povinnost, pesnost, ochota
kpizpsoben, poddajnost azdrenlivost) nastupuj nov hodnoty osobnho rozvoje
aindividuln hodnoty (kreativita, seberealizace, nevzanost asamostatnost) i hodnoty hdonistick (poitek, dobrodrustv, napt, zmna aemocionln proitky).[5]
Capstick [6] pitom podotk, e vojensk est je tm jedinm, m se vojk li odbandity
i oldka, azrove tm, co odliuje vojenskho mechanika od mechanika vautoservisu.
Souasn dv zamstnaneckou orientaci vojk do souvislosti se skutenost, e jejich
profesn zkuenost je spojena pouze sOther Peoples Wars (OPW), nikoli sobranou
sv vlastn zem, apestoe tedy varmd existuje tvrd jdro, vtina vojk vnm
vojenskou slubu jen jako dal prci. Piny tto tendence jsou jednoduch omezenost
rekrutanch zdroj, rostouc individualizace spolenosti apoteba specialist.
Dandeker [7] zdrazuje, e je teba zajistit takovou rovnovhu obou model, aby
nebyla ztracena operan efektivnost aozbrojen sly se vyhnuly kritice za oldnstv,
co by vppad pstupu karmd pouze na zamstnaneckm zklad hrozilo. Kivnek
konstatuje, e vsituaci, kdy se role akoly ozbrojench sil zsadn kvalitativn zmnily,
se zd bt vhodnj pragmatick profesionalismus. Nsiln snahy ozven prestie
armdy sice posiluj radikln profesionalismus, ten ale me bt na pekku zmnn
flexibilit, vceelovosti, mezinrodnmu rozmru, aspe policejnmu charakteru
vojenskch mis budoucnosti. [8]
42
Postmodern vojk je dokonce podle Battistelliho akoleg [9] motivovn kombinac egoistickch anematerialistickch dvod, jako je touha po dobrodrustv nebo
ponjakm skutenm zitku, snaha otestovat sm sebe apod., rezignuje tedy jak
na institucionln, tak zamstnaneckou orientaci.
Shrme, e armda vsouasn spolenosti vsledkem souhry vliv ztrc mnoho
svch tradinch atribut instituce zaloen na specifickch tradicch ahodnotch,
anaopak zskv nkter vlastnosti zamstnaneck organizace. Tyto trendy jsou dlouhodob, transformace do ryze zamstnaneckho modelu vak nikdy neme bt definitivn,
protoe tm by armda ztratila monost motivovat vojky, nap. ksebeobtovn, kter
je nutn kplnn nkterch kol.
2. Metoda
Armda R se od roku 1990 zastnila vce ne 29 zahraninch mis, operace ISAF
jsou jednou znich. Vjejm rmci psobil od roku 2008 do roku 2013 vprovincii Lgar
esk provinn rekonstrukn tm, sloen zcivilnch expert avojensk sti. Nae
pozornost je zamena pouze na vojenskou st, kde probhal vzkum. Ta byla tvoena
260-300 pslunky rznch sloek AR, jejich kolem byla zejmna ochrana apodpora civilnch odbornk, pomoc pi rozvoji civiln sprvy abezpenostnho sektoru
zem. Jdro kontingentu tvoila vdy vybran stabiln jednotka, doplnn specialisty
zdalch tvar. Dlka nasazen jednotlivch kontingent byla za standardnch okolnost est msc.
Pro ely vzkumu byl vytvoen soubor dotaznkovch metod, zamen na tiklov oblasti, tvoc pomyslnou trojnoku, slouc kzskvn cennch dat ofungovn lidskch zdroj vprosted operanho nasazen:
eten rovn ivotn, zejmna pracovn spokojenosti pslunk mise,
eten vztahov problematiky uvnit a mezi jednotlivmi skupinami
kontingentu,
eten vztahu pslunk mise ke zbrani, postoj kzabit, zabjen asmrti.
Pro eten rovn pracovn spokojenosti byl designovn dotaznk reagujc jednak
na aktuln situaci apodmnky vojk, jednak vychzejc zobdobnch eten vminulosti (mise SFOR, KFOR, vlka vIrku), vztahov problematika byla popsna pomoc
tzv.sociomapovn, speciln metody vychzejc ze sociometrie avyjadujc vpehledn asrozumiteln grafick podob vazby vsociln skupin. [10] Postoje kzabit
ake smrti byly zjiovny speciln vytvoenm tematickm dotaznkem.
Dotaznkov eten bylo realizovno ve tech etapch u5., 6. a7. kontingentu ped
odjezdem do mise, vprbhu mise apo nvratu do vlasti. Vkad etap byly kladeny
specifick otzky, zamen na rzn oblasti reality, krom pracovnch podmnek tak
nap. pozice en, etnick stereotypy, vztah kdemokracii. Vtto stati budou prezentovna
data od dvou kontingent, 5. PRT a6. PRT, zobdob mezi norem 2010 adubnem 2011.
Sohledem na citlivost dat vak prezentujeme pouze vybran vsledky.
Kad sti eten se astnilo 93-101 respondent zkontingentu, vybranch nhodnm systematickm vbrem, vzorek tvoil cca 30% zkladnho souboru azaruoval
reprezentativnost vsledk pro jednotliv kontingenty.
43
Typickm astnkem mise vppad vech kontingent byl pslunk rotmistrovskho sboru mezi 30 a32 lety, slouc vAR 6-10 let, kter byl na sv druh misi.
Vtto stati nm nejde ozvltnosti arozdly mezi vyslanmi jednotkami, ale spe
oobecn tendence azvry.
3. Profesn hodnoty amotivace eskch vojk

vsledky dotaznkovho eten
3.1 Ped odjezdem do mise: motivace, oekvn
asmysl nasazen
Podvme-li se na data zskan vzkumem oima Charlese Moskose, pevauj
jednoznan zamstnaneck, ne vak pouze zitn tendence. Deklarovanm motivem
proodjezd do mise byla kombinace profesnch afinannch dvod, jin motivace
vetn vlasteneck tm nehrla roli.
ast vmisi jakhokoli charakteru je pro vojka prakticky prvnm skutenm vkonem jeho profese, na kter se dosud pipravoval, vnm ji jako anci vpraxi vyzkouet,
kemu byl doma vycvien. Pro respondenty m hodnotu zejmna zlepen profesnch
znalost adovednost, potvrzen schopnosti obstt ve skutenm boji, aza svou prci
ariziko sn spojen chtj bt odpovdajcm zpsobem odmnni. Ve vysokm procentu
odpovd, kloncch se kprofesnm dvodm, je dkaz nejen profesnho sebevdom,
ale tak pijat odpovdnosti za kol.
Finann dvody jist nejsou zanedbatelnm motivem, co se vzhledem kpomru
vdlku vesk republice avmisi jev jako logick, pesto rozdl ve prospch dvod
profesnch jasn znamen, e je dvodem doplkovm, ppadn e rizika, kter ssebou
vjezd do mise ISAF nese, nelze plnohodnotn penzi vyvit. Vdlek zmise setak
stv jednm zmotiv, kter vojci pi vjezdu berou vvahu, nen ale motivem
rozhodujcm.
100
80
60
40
20
0
profesn
dvody
finann
dvody
Graf 1: Motivace kodjezdu do mise
44
vlasteneck
dvody
osobn
dvody
jin
Vlasteneck dvody byly mezi respondenty naprosto zanedbateln, co lze do jist

mry klst do souvislosti scharakterem aprioritami konkrtn pedmisijn ppravy,
je vak nutn konstatovat, e motivace ke ztotonn svlasteneckmi dvody vpostmodernch other peoples wars [11] je mimodn obtnm kolem jak pro pm
nadzen vojk, tak pro armdu jako organizaci. [12]
Zdeklarovanch oekvn od mise lze vyst toton zvry, tedy pklon kzamstnaneckmu pstupu. Vojci se identifikuj jako odbornci aspecialist, kte chtj svou
prci dlat co nejlpe, aoekvaj odpovdajc finann kompenzaci.
Nezanedbatelnou st tvoili respondenti, oekvajc zajmavou zkuenost. Lzesoudit,
e to byli zejmna vojci, kte byli na sv prvn misi ati, kte svou pedelou misi strvili
vKosovu, Blzk vchod pro n tak znamenal jistou exotiku, kterou zcela nesvazovali
pouze sprofesnm ivotem. Tento typ oekvn je zcela pirozen, reflektuje lidskou
tv astnk mise, anaopak jeho popen by bylo nutn povaovat zavarovn.
Ouritm riziku vrmci kontingentu je nutn uvaovat pouze vppad respondent,
kte oekvaj extrmn zitky. Nelze samozejm pedpokldat, e oekvn extrmnch zitk automaticky znamen jejich clen vyhledvn, pesto jde o zvednut
ukazovek, kter me znamenat vrmci kontingentu riziko.
Na jednu stranu lze vjistm smyslu samotn podmnky vojk vmisi povaovat
zaextrmn aoekvn tak me bt zpsobeno pouze zvenou senzitivitou, na druhou
stranu nelze vylouit ani monost, okter odborn literatura hovo jako omentalit
postmodernho vojka, kter hled dobrodrustv nebo skuten zitky, tou otestovat sm sebe apod. ast vmisi potom povauje za jist druh adrenalinov turistiky,
jeho motivace je egoistick, ale nematerialistick, aje tak velmi obtn pedvdat jeho
chovn, dit jej. [13] Piklnme se vak spe knzoru, e prosted mise na Blzkm
vchod je vjistm smyslu extrmn samo osob ae stejn pedstavy, kter nkte
zaadili do kategorie zajmav zkuenost, jin (nap. novci, vyjdjc na svou prvn
misi) ji vidli jako extrmn zitek.
Jak vojci interpretuj smysl sv ptomnosti vAfghnistnu, jsme se snaili odhalit
pomoc baterie vrok, orientovanch na vnman vznam mise ISAF aptomnost
80
60
40
20
0
zlepen
profesn
dovednosti
zlepen
finann
situace
zajmav extremn
zkuenost zitky
jin
nevm
Graf 2: Oekvn od mise
45
eskch vojk vjejch adch. Metodologicky byla poloena kadmu zkontingent

odlin, nelze proto komparovat, pin vak zajmav vsledky.
Pokud si vojci mli vybrat mezi vroky VAfghnistnu bojuji svm zpsobem
zato, aby terorist neohroovali nai zemi aM ast vmisi nem dn ideov
dvod, jsem tu jen proto, e je to m prce, volili astji druhou variantu. Piklonili
setak knepolitickmu, neideovmu plu, preferujcm jednoznan technick profesionalismus. Takov vsledek je vak podle teoretik nevyhnutelnm adokonce doucm
vsledkem procesu profesionalizace armd, nap. podle Huntingtona nem politika
vivot vojka hrt dnou roli:
Profesionln armda, kter dobe bojuje, protoe boj je jejm povolnm, je mnohem spolehlivj ne politick armda, kter bojuje dobe, jen pokud je motivovna
vym elem. [14]
Kdy vak mli vyjdit souhlas nebo nesouhlas svrokem VAfghnistnu
bojuji svm zpsobem za to, aby terorist neohroovali nai zemi, vrazn tuto
mylenku podpoili. Vtto souvislosti je nutn tak pipomenout velmi nzk poet
odpovd, kter jako motiv odjezdu do mise oznail vlasteneck dvody. Pklon
kuvedenmu tvrzen tak me bt pouhm formalismem, ilustrovanm ikontextem
dalch vrok.
3.1.2 Profesionln pojet mise
Zvrok ast NATO vAfghnistnu by mla co nejdve skonit, nebo zde nelze
vyhrt aast NATO vAfghnistnu mus trvat a do stabilizace zem azvldnut
hnut Talibn byla astji volena opt druh varianta. Konstatujeme zde stejn trend
jako votzce prvn, tedy pklon od politickho aideovho kprofesionlnmu pojet
kolu.[15]
Kdy vak mli pslunci 6. PRT rozhodnout, do jak mry souhlas svrokem
ast NATO vAfghnistnu by mla co nejdve skonit, protoe zde nelze vyhrt,
vtina zvolila variantu nemohu posoudit.
Vysok podl vhajcch ilustruje obtnost politick ibezpenostn situace vzemi,
aletak nejasnou spojeneckou vizi, kter sepochopiteln promt iveskm kontingentu. [16] Ivdalch kontingentech byla patrn stoupajc skepse ke schopnosti
spn dokonit kol.
Vrok Zle mi na budoucnosti Afghnistnu preferovali odpovdajc proti menin tch, kterm je budoucnost Afghnistnu lhostejn. Pesto je rozloen odpovd
do jist mry varujc nejen kvli odpovdm piznvajcm lhostejnost, ale tak kvli
vysokmu podlu respondent, kte se nemohou rozhodnout. Volba odpovdi jevtomto
ppad metaforou odpovdnosti kprci, detekuje, zda lovku zle nabudoucch
vsledcch jeho prce, nebo ji odvd sohledem na aktuln efekt, ale bez zetele
kdalmu vvoji.
Sohledem na rozloen odpovd na pedchoz tvrzen je zajmav, e pevn
vtina vojk pociuje hrdost na svou pslunost ke kontingentu avojensk operaci.
Vojci tak bez vhrady deklarovali sv ztotonn skolem azmrem mise ISAF,
piklonili se knmu iti, kte se podle pedchoz otzky domnvali, e vAfghnistnu
nelze vyhrt. Vrozporu spanujcmi stereotypy tedy profesn hrdost astnkm mise
nechyb. Celkov jsou odpovdi do velk mry nesourod, nekonzistentn, jako by vojci
nemli ve svch postojch pln jasno.
46
3.2 Po nvratu: naplnn oekvn aideln velitel

Vznam mise byl vprvn ad hodnocen vkontextu profesnho zdokonalovn, jako
uiten soust kariry. Zlepen finann situace bylo vnmno jako mn vznamn,
pesto lo ve druh ad ovtan poslen rodinnho rozpotu. Vobou tchto polokch
mise naplnila oekvn, vyjden vetap ped odjezdem.
Ve velmi uspokojiv me vojci podle vlastnho hodnocen zlepili sv profesn
dovednosti amise tak pro n byla cennou pracovn zkuenost. Mra zlepen finann
situace dokonce pedila oekvn. Vsituaci aktuln profesn ifinann nejistoty,
spojen srozpotovmi sporami, tak vojci mohou penze vydlan ast vmisi
ISAF hodnotit jako sv jist.
Jako zajmavou zkuenost hodnotil pobyt vAfghnistnu prakticky stejn podl
vojk, jak ji tak oekval. V5.PRT se proti 1. etap naopak zsadn se zvil poet
tch, kte hovo oextrmnch zitcch. Ukzalo se, e pobyt vmisi arealita ivota
na Blzkm vchod ve velk me pedila oekvn mnohch vojk. Je otzkou,
dojak mry lze snit tento podl do jist mry zaskoench respondent realistickou
pedmisijn ppravou, ppadn kvalitnjm systmem sdlen informac, ado jak
mry se jedn otzv. nesdliteln zkuenosti, spojen sodlinm hodnotovm systmem
azpsobem ivota vAfghnistnu.
U6. PRT se vak tento rozdl nepotvrdil, extrmn zitky si odnelo minimum
dotazovanch. [17] Zde poad dokld psn profesionln pohled na ast vmisi,
kter dostal pednost ped osobnmi proitky pohled vojka byl preferovn ped
perspektivou Stedoevropana. Odlinost ve vnmn me bt zpsobena ovem tak
prozaickm faktem, e 6. PRT byl nasazen vzimnm obdob, kdy aktivita ozbrojench
skupin vAfghnistnu kles.
80
70
60
50
40
30
20
10
0
zlepen
profesn
dovednosti
zlepen
finann
situace
zajmav
zkuenost
extremn
zitky
jin
Graf 3: Vznam mise
47
Spracovn motivac zce souvis profesn hodnotov systm vojk, kter bude
vtomto ppad reprezentovn obrazem idelnho velitele. Kdy mli respondenti
uspodat vlastnosti idelnho velitele podle dleitosti, vznikl nsledujc ebek:
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
odbornost
rozhodnost
odpovdnost
dobr
organizace prce
spravedliv
hodnocen
schopnost
jt pkladem
porozumn
tkostem
pevn
morln zklady
Graf 4: Vlastnosti idelnho velitele
Podle respondent jsou shodn vobou kontingentech nejdleitjmi vlastnostmi

rozhodnost aodbornost, nejmn dleit morln zsady aporozumn osobnm
tkostem. Podle odpovdajcch je pro velitele klov kombinace manaerskch
aodbornch dovednost, rozhodnost na prvnm mst je zejm kontextovou zleitost vprosted bojov mise jsou priority uspodny jinak ne vbnm mrovm
ivot tvaru.
Zarejc je zanedbateln vznam morlnch zsad, ale tak mn ne polovin
podpora velitelovy schopnosti jt pkladem. Vojci jako by nepotebovali ve veliteli mt
osobn vzor, nen nutn si ho vit jako lovka, co ukazuje na zamstnaneck pstup,
tedy fakt, e ivmisi berou sv povoln vce jako profesi ne jako posln. Pestoe
m tento postoj sv nepopirateln vhody, vjistm smyslu jde opomrn nebezpenou tendenci (klesajc vznam morlnch omezen obecn vkombinaci svojenskm
vcvikem acharakterem sluby).
4. Diskuze azvr
Mise je eskmi vojky jednoznan vnmna jako poslen profesn identity. Interpretace vkontextu Moskosovy teorie zamstnaneck vs. institucionln orientace ukzala, e uvech tech kontingent zahrnutch do projektu lze hovoit ozamstnaneck
orientaci, vojci jsou jednoznan profesn motivovni, mise je vnmna jako profesn
vzva apleitost kvdlku, ideov vznam asmysl nasazen ustupuje do pozad
i je nejasn. Stejnou optikou jsou nahleny tak kvality velitel, ukterch je podle
48
vojk nejdleitj odbornost arozhodnost, nejmen roli hraj mkk dovednosti, tedy
morln vlastnosti aporozumn tkostem podzench. Vkrtkodobm horizontu se
pragmatick adaptace na dynamick podmnky mise ukzala jako funkn aspn.
Realita mise dokzala uvojk naplnit jak vysok profesn oekvn, tak uspokojit
jejich finann nroky, pi nvratu deklarovali vdanch ohledech spokojenost amotivaci
kpozdjmu vyuit svch zkuenost.
Pklon vojk ktechnicistnmu pojet sv profese, oprotnmu od ideologie aidel, naznauje, e vojensk povoln pestv bt vnmno jako posln sinstitucionlnmi hodnotami, kter lze zjednoduen vyjdit jako est, sluba avlast. Pesto,
nebo spe prv proto je teba zdraznit, e institucionln orientovan motivaci,
zamen hodnotov mn pragmaticky, je teba vnovat vpprav na misi ivjejm
prbhu velkou pozornost, nebo ist zamstnaneck pojet sluebnho pomru znamen ohroen loajality, kzn aochoty kobtem, na kterch je postaven princip
vojensk profese.
Vprvn ad by znamenal znanou komplikaci vppad vtch ztrt na zdrav
iivotech. Bojovou morlku nelze postavit vlun na zamstnaneck identit,
jeteba komunikovat tak smysl prce. Ji vpprav kodjezdu na misi by mlo
mt klov msto vysvtlen smyslu mise, vznamu kolu igeopolitickho kontextu,
atozejmna proto, e je nebezpen orientovat vcvik pouze na profesn schopnosti
stm, e nen vznamn, kde, jak av prospch budou pouity.
Pozitivn fakt, e et vojci zjevn nejsou nijak ideologicky indoktrinovni,
jedojist mry kalen faktem, e vlastn nevd, co si maj omisi ajejm vsledku
myslet. Poslen profesnch dovednost, kter pro n je motivac kodjezdu, tak nen
podpoeno jasnou hodnotovou orientac vsituaci boje. Pokud vtomto smru neexistuje
jednotn koncepce, kterou AR postrd, nelze pedpokldat, e si sn porad jednotliv
kontingenty. Souasn je nutn se zamyslet nad otzkou, zda povaovat za nedouc,
pokud je vdobrovolnick armd vlastenectv pln nahrazeno profesionalitou, nebo
zdatento fakt pijmeme jako logick dsledek procesu profesionalizace. Je vak namst
konstatovat, e Kivnkv pragmatick profesionalismus, tedy pragmatick motivace
bez idel, byla za danch okolnost spn, nebo vojci pijdj spokojen,
snaplnnmi oekvnmi amotivovan pro dal prci.
Prezentovan vsledky jsou soust vzkumnho projektu Przkum rovn psychosocilnch podmnek pslunk PRT Lgar, Afghnistn, realizovanm vletech 2010-2012
oddlenm expertnch slueb voblasti lidskch zdroj personln sekce Ministerstva
obrany R.
Poznmky ktextu auit literatura:
[1] HYNEK, Nikola-EICHLER, Jan. ei vAfghnistnu. Vojensk rozhledy, 2010, ro. 19 (51), . 2,
s.88-100, ISSN 1210-3292.
[2] MOSKOS, Charles, C. Institucionln azamstnaneck trendy vozbrojench silch. In Ozbrojen sly
aspolenost. Praha: MO R, 1992, str. 6-15, ISBN 8024787040.
[3] Tamt.
[4] KIVNEK, Arnot. Hodnotov aspekty vojenskho profesionalismu. In Sbornk VA Brno 3, ada C-D.
Brno, VA Brno, 2002, str. 97-102. ISBN 978-80-7231-908-4.
[5] KLEIBL, Ji et al. Umme dit avst? Praha: MO R, 1994, str. 24, ISBN 80-7179-389-2.
49

[6] CAPSTICK M. D. Command and Leadership in Other Peoples Wars. In McCANN, Carol, Pigeau
Ross (eds.). The Human in Command. Exploring the modern military experience. New York: Kluwer
Academic/Plenum Publishers, 2000, str. 83-92, ISBN 978-1-4615-4229-2.
[7] DANDEKER, Christopher. Ozbrojen sly vnovch asech nroky na lidsk zdroje. In Armdy
poukonen studen vlky. Praha: MO R, 1995, str. 34-39.
[8] KIVNEK, Arnot, Hodnotov aspekty vojenskho profesionalismu. In Sbornk VA Brno 3, ada C-D.
Brno, VA Brno, 2002, str. 98. ISBN 978-80-7231-908-4.
[9] BATTISTELLI et al. citovno in WINSLOW, Donna: Leadership Challenges in Peace Operations.
Some Observations Concerning the Canadian Experience. In ESSENS, Petr et al. (eds): The Human
inCommand: Peace Support Operations. Mets and Schilt, Amsterdam, 2001, ISBN 90-5330-325-1.
[10] Metoda byla vytvoena v90. letech minulho stolet R. Bahbouhem ajeho tmem, informace osoftware
viz www.qedgroup.cz.
[11] BUCHANAN, Patrick J. Staying Out of Other Peoples Wars. Dostupn na http://buchanan.org/blog/
staying-peoples-wars-6220.
[12] Nzk podl respondent, pro n byly pohnutkou kodjezdu do mise osobn dvody, je dkazem
pelivho aodpovdnho vbru astnk mise, kter by vdnm ppad nemla bt vnmna jako
nstroj een soukromch problm.
[13] BATTISTELLI et al. citovno in WINSLOW, Donna: Leadership Challenges in Peace Operations.
Some Observations Concerning the Canadian Experience. In ESSENS, Petr et al. (eds): The Human
inCommand: Peace Support Operations. Mets and Schilt, Amsterdam, 2001, ISBN 90-5330-325-1.
[14] HUNTINGTON, Samuel. The Soldier and the State. Harvard: Harvard University Press, 1985, str.40-46,
ISBN 0-674-81736-2.
[15] Politick tlaky ke staen vojk zAfghnistnu nebyly vdob sbru dat vesk republice vrazn
(mj. tak vzhledem krelativn malm apro veejnost akceptovatelnm ztrtm), respondenti vak dali
jasn najevo, e jim nepodlhaj.
[16] Data byla sbrna vobdob bezprostedn po neekanm odvoln velitele spojeneckch sil vAfghnistnu generla S. McChrystala, kter mohlo mt na rozloen odpovd tak urit vliv.
[17] Vobou ppadech se jednotky vrtily zmise beze ztrt na ivotech.
Zdroj: army.cz / T24
50
Major Ing.Tom Novk
Informan operace na pozad

souasnch ozbrojench konflikt
Strategick
zen
Information Operations on the Background

ofContemporary Armed Conflicts
Abstrakt:
lnek pedstavuje teorii informanch operac na pozad ozbrojench konflikt
na Ukrajin, vIrku aSrii. Vvodu jsou informace pedstaveny jako fenomn
aakcelertor vvoje spolenosti. Jsou zde nastnny zkladn informan kanly,
je pin informace bezpenostnho rzu jejich pjemci. Dle se lnek vnuje
bezpenostnmu aoperanmu prosted, atak zranitelnosti, kterou ssebou
vzrstajc zvislost na informacch pin. Jdrem lnku jsou informan operace, kter jsou prezentovny ve sv teorii sautorovm komentem krelnmu
uplatnn ve vojensk praxi avpodmnkch Armdy esk republiky. Jako soust
informanch operac jsou nsledn pedstaveny psychologick operace, operace
vpotaovch stch aelektronick boj. lnek je zakonen relnmi pklady
informanch apsychologickch operac vsouasnch konfliktech apodmnkami
jejich veden vAR. Zvr shrnuje obecn mylenky obezpenostnm prosted
ainformanch operacch azdrazuje vznam informanch operac vsouasnch
ibudoucch konfliktech.
Abstract:
The article presents the theory of information operations on the background
of contemporary armed conflicts in Ukraine, Iraq and Syria. In the introduction,
information is presented as aphenomenon and the accelerator of social development.
It outlines basic information channels that deliver security information to their
recipients. Furthermore, the article discusses security and operational environment
and also vulnerabilities being caused by increasing dependence on information.
The core of the article are information operations presented in theory with
theauthors commentary on real application in military practice and in terms
of theCzech Armed Forces. As part of information operations are subsequently
introduced psychological operations, computer network operations and electronic
warfare. The article ends with real examples of information and psychological
operations in modern warfare, and conditions of their management in the Czech
Armed Forces. The conclusion summarizes the general idea of the security
environment and information operations, and stresses the importance of information
operations in current and future conflicts.
51
Klov slova:
Asymetrick vlka, bezpenost hrozby, bezpenostn prosted, civiln obyvatelstvo, Evropa, globalizace, informan operace, informan vlka, kybernetick
hrozby, operan prosted, psychologick operace, Rusko, trendy, Ukrajina.
Key words:
Asymmetric war, security threats, security environment, civilians, Europe,
globalization, information operation, information war, cyber threats, operational
environment, psychological operations, Russia, trends, Ukraine.
vod
Vvoj ozbrojenho konfliktu na Ukrajin, vIrku aSrii se zjmem aznepokojenm
sleduje cel svtov laick veejnost. Pro bezpenostn odbornky avojensk specialisty vak pedstavuj tyto konflikty ipedmt hlubokch analz. Bezpenostn hrozby,
kter jsou soust aliannch nebo nrodnch doktrn adoposud se mnohdy jevily
jakopouh akademick vahy, nabvaj vmnohch ohledech relnou podobu. Pestoe
krize naUkrajin, vIrku aSrii pedstavuje odlin ozbrojen konflikt, lze ji dnes
vyvodit adu poznatk azkuenost, kter jsou pro vechny spolen. Mnoho souvislost,
pin adsledk bude nutno analyzovat sodstupem asu, ale u nyn lze ct, e vtchto
ozbrojench konfliktech hraj mdia arzn druhy medializace velmi vznamnou roli.
Zvojenskho pohledu jde tedy ooblasti, kter nazvme psychologick ainforman
operace. Ve svm lnku se pokusm tyto poznatky interpretovat zhlediska obecnch
vchodisek, doktrinlnch princip informanch apsychologickch operac azpohledu
svho psoben vele stediska psychologickch operac Armdy R.
Informace fenomn aakcelertor vvoje

spolenosti
Pochopen globlnho politickho, ekonomickho aekologickho svtovho du
nen mysliteln bez pochopen souvislost vzniku avvoje jednotnho planetrnho
komunikanho prosted, ve kterm se informace voln adle voln generuj.
Odmasovjho rozen internetu vdevadestch letech 20. stolet zaala nov ra
roziovn prostoru, ve kterm lidstvo hled piny asouvislosti svho konn.
Pstup kdatm ainformacm dnes zabezpeuj celosvtov datov st. Lid zde
zskvaj informace, diskutuj apohybuj se vrznch oblastech zjm. Vechna nov
zjitn sdl azskvaj proto, aby je nsledn pouily vjin, libovoln oblasti sv innosti azjmu. Vsledkem takovho opakujcho procesu je zrychlujc se technologick
amylenkov inovace. Piem rozhodujc roli vtomto prosted hraj prv mdia jako
fenomn, kter svm vlivem vstupuje do vch sfr lidsk spolenosti.
Pozvoln ztrta sttnho informanho monopolu masmdi umouje pstup kalternativnm interpretacm udlost avkladu svta. Tm se otevr monost vzniku novch
52
spoleenskch konflikt ideologickho typu. Dezinformace, klamn apolopravdy

jsou nekontrolovateln, zmrn ipreventivn eny vrmci clench informanch
kampan, psychologick vlky, lobbingu aveejn diplomacie, je provd sttn, polo
sttn, ekonomick apolitick zjmov skupiny. Clem takovch akc me bt naruen
koherence mezi rznmi spoleenskmi vrstvami, zpochybnn, zkreslen azamlen
informac audlost, pokozen vybranch skupin advryhodnosti jednotlivc. Navc
se vechny tyto innosti odehrvaj soubn aprakticky ve stejn okamik. Spolenost
tak pechz do nov dimenze vnmn globln reality, kde je obtn rozeznat fundamentln dobro azlo apravdu od manipulace.
Svytvenm nov dimenze vnmn pichz ve zcela nov arevolun form Rusko,
kter se vymyk ji popsanm modelm azpsobm informan vlky islmskch fundamentalist vIrku aSrii. [1] Vrozvinut spolenosti, je je charakteristick neustlm
informanm tokem, je ovlivovn informacemi uplatovno vjednoduchm vzorci:
kdo klame, ten vede aum (me) manipulovat, kdo manipuluje, m moc, kdo m moc,
me tvoit obraz minulosti, kdo vytv obraz minulosti, m kontrolu nad ptomnost
abudoucnost. Hlavnm silm rusk propagandy tedy nen nikoho pesvdit, ale udret
pjemce informac vnejistot, zmatku arozruen. Takto se vytv ideln prosted
pro vznik konspiranch teori, kter se dle samy piivuj, atoto prosted znemon
jakoukoliv dal vcnou alogickou argumentaci. [2]
Informan kanly
Hlavn informan kanl pedstavuj prohlen jednotlivch pedstavitel zainteresovanch stt nebo hlavnch aktr. Tyto jsou pedkldny irok veejnosti prostednictvm uznvanch mdi, ato zejmna prostednictvm televiznho signlu. Tatoprohlen ve vtin ppad nejsou nahodil anejsou primrn urena bn populaci.
Jejich formulace je zpravidla peliv pipravovna tby odbornk na strategickou
komunikaci aobsahuj specifick zpsob kdovn informac. Proto se vnkterch
materilech hovo ostrategick komunikaci jako oveejn diplomacii, je provd
nejen jednotliv stty, ale je vyuvna ivznamnmi celosvtovmi organizacemi
namezinrodn rovni. [3]
Dalm informanm kanlem jsou zpravodajsk agentury ajednotliv reporti.
Tipinej oit svdectv avlastn informace ainterpretace pmo zkrizovch oblast.
Mra autentinosti zachycench informac je vtomto ppad vysok, avak oobjektivnosti report lze asto pochybovat. Vznamnou roli zde hraje sledovanost, utvrzen
vpedem zaujatm postoji nebo potvrzen medilnho stereotypu. [4] Zpsob pinen
informac tmto informanm kanlem je stle vce populistick acharakter takovch
produkt odpovd jejich masov spoteb. Kdy si dnes zptn promtneme reporte
zprvn vlky vIrku, neposkytuj, aani se nesna poskytnout, holistick pohled nasituaci
vcel jej i ave vech souvislostech. Sp jde odokola opakujc se mediln stereotyp
nadazenosti atechnologick vysplosti spojeneck armdy azaostalosti adezorganizovanosti armdy Irku. [5] Kad report nebo prezentovan informace, mnohdy elov podan, je tedy jen uritm fragmentem ve skldace celkovch udlost. Je nutn
siuvdomit, e stejnm zpsobem funguj zpravodajsk agentury ajednotliv reporti
idnes pi zobrazovn krize na Ukrajin, vsouasnm Irku aSrii.
53
Poslednm informanm kanlem jsou tzv. nov mdia, mezi kter pat zejmna
internet. Internet je edou a ernou znou medilnho psoben u iproto, e opvodci
informace ajeho zmru lze jen spekulovat. Nzor, e internet je jednm znejdvryhodnjch zdroj informac, protoe je meme vzjemn srovnvat, je nejen myln
ale inebezpen. Problm je vtom, e pro vtinovou populaci je nemon vyhodnotit
el vydn jakkoliv informace azjak sti nzorovho spektra pochz. Vtomto
prosted se tak da it apiivovat rzn konspiran teorie, aje tedy velmi vznamnm kanlem kveden informan apsychologick vlky, kter nezn, podobn jako
internet, dn pravidla ani hranice.
Bezpenostn aoperan prosted ainformace

Komunikan ainforman domna hraje vgloblnm bezpenostnm prosted
roli objektu isubjektu bezpenostnch hrozeb. Na jednu stranu umonila globalizaci
avechny jevy sn spojen, na druhou stranu se lidstvo stalo na komunikanch ainformanch systmech zvisl. Jejich globln i lokln naruen by znamenalo tm kolaps
svtovho du nebo pinejmenm zhroucen sttn sprvy vtiny stt. Proto se vtto
souvislosti spekuluje omonostech vytvoen zcela novch typ zbran hromadnho
nien. Mezi ji znm aidentifikovan bezpenostn hrozby 21. stolet pat pedevm
terorismus, organizovan zloin, kybernetick hrozby, extremismus, monost naruen
bezpenosti civilnho letectv, korupce adal. Tyto bezpenostn hrozby se mohou it
askryt naplovat prv vrmci informanho prosted.
Voln pstup kalternativnm aasto izcela protichdnm informacm m vdemokratick spolenosti jist pozitivn efekt. Vytv tlak na politick veden sttu provdt
transparentn kroky aodpovdn politick rozhodnut. Stmi by se spolenost mla
ztotoovat avnmat je jako svj zjem. Vopanm ppad dochz krozkolu aodtrenosti, jen ve svm dsledku me vst kpolitick asociln nestabilit avevsledku
kezranitelnosti celho sttnho zzen. Tato situace m vak daleko vt efekt adrastick prbh vzemch snedemokratickm atotalitnm zzenm.
Nesoulad aodmtnut podpory politick reprezentace sttu ze strany jeho obyvatelstva mou tedy bt vnou vnitn bezpenostn hrozbou. Pedzvst takovho stavu
je pozvoln ztrta nrodn (obansk) hrdosti, znalost acta kvlastn historii, tradicm
akultue. Existuje nebezpe, e vtinov populace by nemusela ctit potebu aktivn
reagovat avystupovat proti nositelm bezpenostnch hrozeb. [6] Tato vnitn hrozba
me bt zmrn clen podporovna zven jako soust psychologick vlky.[7]
Pkladem je aktuln situace krize na Blzkm vchod, vyvolan pedstaviteli tzv.
Islmskho sttu, kte propaguj amedializuj masov teror na civilnm obyvatelstvu
apohrdn vlastnm ivotem. Zamlenm efektem tak me bt pocit, e takov
neptel neme bt nikdy poraen.
Soust operanho prosted, tj. prosted, kter tvaruje charakter vojenskch operac vozbrojench konfliktech, je tak informan domna. Ta m hmotn, alezejmna
nehmotn charakter. Informan akomunikan technologie umouj nejen inn dit
bojovou innost, zvyuj innost pouit zbraovch systm, ale kladou tak vy
nroky na jejich ochranu. Pro bojovou innost asymetrickho charakteru je typick
vyuvn (zneuvn) modernch airoce dostupnch technickch prostedk, ponaje
54
rznmi spnai, senzory, ruii achytrmi telefony, apstupem do internetu asvtovch socilnch st kone. Vyuit azneuit rznch variac akombinac technickch
prostedk ainformac jsou tak doslova nekonen ajen tko pedvdateln.
inn koordinovat obranu atoky, analyzovat situaci avyuvat slab msta anespchy neptele vinformanm prosted m za kol na operan ataktick rovni
prvek informanch operac. Ten se vsouladu se zmrem vojensk operace sousteuje
nakoordinaci vytvench efekt na vli neptele adalch vznamnch aktr konfliktu. Ovlivuje monosti aschopnosti neptele situaci sprvn vyhodnotit apochopit,
adle omezuje kapacity neptele relevantn informace vbec zskat. Je to dno provzanost ti oblast, je jsou vle, pochopen avyuit kapacit. Tyto dovedou odejmout
protivnkovi svobodu vkonn. Vznamnm zpsobem ovlivn azmn pedpoklady,
mnostv akvalitu informac oprosted operace avkonenm dsledku tedy vedou
kzabezpeen vznamn pevahy avhody.
Informan operace
Informan operace lze pro poteby pozemnho vojska [8] chpat jako nasazen
klovch kapacit elektronickho boje, prostedk kveden operac vpotaovch stch,
veden psychologickch operac, klamn amaskovn, nasazen prostedk kzajitn
ochrany vlastnch jednotek, vsouinnosti spodprnmi alogistickmi prostedky,
sclem ovlivnit nebo ochrnit informace ainforman systmy aovlivnit rozhodovac
proces nejvych velitel. [9]
Pro srovnn uvdm idefinici NATO, je se od americk interpretace li mrou
obecnosti. Informan operace jsou zde definovny jako vojensk funkce, kter
mzaclposkytovat koordinaci vojenskm informanm aktivitm kvytvoen zamlenho efektu na vli, pochopen akapacity neptele, potencionlnho neptele nebo
jin schvlen strany tak, aby dolo kpodpoe aliannch cl voperaci. [10]
Psychologick operace
Nejmn nkladnm, atedy nejastji vyuvanm zpsobem veden informan
vlky je veden psychologick vlky. Takto se prezentuj mnoh fundamentalistick
ateroristick organizace po celm svt. Na jin zpsob nemaj prostedky, ani technologick vybaven.
Pro poteby NATO jsou psychologick operace definovny jako plnovan psychologick innost vdob mru avlky zamen na osoby protivnka, vlastn nebo neutrln,
sclem ovlivnit postoje achovn, co m vliv na dosaen politickch avojenskch
cl. Zahrnuj psychologickou innost na strategick rovni, innost kpsychologick
konsolidaci apsychologickou innost na bojiti. [11] Psychologickou konsolidac jsou
myleny aktivity zamen na civiln obyvatelstvo vprostoru pod kontrolou vlastnch
vojsk sclem doshnout takovho poadovanho chovn, kter zabezpeuje dan
vojensk cle adv volnost vjednn zabezpeovanm velitelm.
Naopak psychologick innost na bojiti zahrnuje plnovan psychologick aktivity,
je jsou provdn jako nedln soust bojovch operac. Tyto aktivity jsou zamen
55
na vytvoen psychologickho tlaku na neptele aciviln obyvatelstvo pod jeho kontrolou vprostoru bojov innosti amaj pomoci kdosaen operanch ataktickch cl.
Jinak eeno, clem psychologickch aktivit je ovlivovat neptelskou vli bez pouit
zbran. Navc veden psychologick vlky, bu samostatn, nebo jako soust vlky
informan, nen vneustlm informanm toku jednodue rozpoznateln, pestoe
jeptomna am sv vsledky. Iztohoto dvodu se nepovauje ani za akt agrese nebo
vlen akt ve smyslu vlenho prva.
azen, vbr anaasovn vyputn informac do vybranch informanch kanl
bhem vojensk operace m ve vsledku ovlivnit vdom avli vybran clov skupiny, atak pispt kdosaen vojenskch podmnek konenho stavu. Vznam veden
psychologickch operac vzrst pi veden asov nronch operac vtch rozmr.
Izdeospchu vlenho taen rozhoduj hlavn vojensk bojov operace avkon
ekonomiky. Dleitm se ale stv imorln stav, odhodlanost anezlomnost vlastnch jednotek ana vznamu zskv ipodpora sptelenho obyvatelstva voperanm
prostoru.
Psychologick operace lze kategorizovat podle rznch kategori ahledisek. Prvnm
hlediskem je rove adruh operace. Obecn jsou to tedy strategick psychologick
operace, psychologick operace kpodpoe bojovch operac akpodpoe nebojovch
operac. [12] Ktomuto rozdlen se ve idruh hledisko spjat sclovou skupinou.
Tumou tvoit velk celky, jako jsou cel nrody, vybran etnika, politick frakce
operanho prosted, nebo men celky, jako je konkrtn neptelsk jednotka, jejvelen
aobyvatelstvo tvoc uren prostor operace. Tyto hlediska pak uruj nslednou strategii pouit psychologickch operac.
Strategick psychologick operace

Strategick psychologick operace jsou vedeny ji vdob mru ivprbhu kriz
avdob vlenho stavu. Jejich clem je zskat podporu aspoluprci sptelench
aneutrlnch zem apotlait vli aodhodln neptele rozpoutat avst vlku. Vtomto
ohledu vede Rusko vsouasn dob pomrn razantn aagresivn strategickou psychologickou operaci. [13]
Vdob mru jsou strategick psychologick operace soust bezpenostn aobrann
politiky uplatovan vsouladu snrodnmi zjmy danho sttu (aliance). Vppad
vzniku krizov situace, strategick psychologick operace demonstruj odhodln, vli
azpsob, kterm ji chtj eit pedstavitel sttu (aliance). Tyto strategick operace
plnuj, d avedou sttn orgny, zejmna vpsobnosti ministerstva zahrani jednotlivch stt. [14]
Naopak, pro mnohonrodnostn organizaci jako NATO je provdn aveden strategickch psychologickch operac, ke krizm ve kterch se pmo neangauje, velmi
obtn. Navc doshnout mezi lenskmi stty Aliance aEvropsk unie rychlho politickho konsenzu, jak se postavit kvvoji souasnch kriz na Ukrajin, vIrku aSrii,
mnohdy brn jej tkopdnost. Proto se tyto organizace mnohdy uchyluj kvelice
opatrnm a vgnm prohlenm. Opanm ppadem jsou strategick psychologick
operace Ruska aUSA, kter si jako suvernn stty aglobln akti dr vinformanm
prosted iniciativu audruj volnost konn.
56
Zsady psychologick operace kpodpoe bojovch

anebojovch operac
Velmi dleit je, aby psychologick operace kpodpoe bojovch operac byly
plnovny avedeny jako neoddliteln soust ostatnch aktivit bojovch operac.
Tyto operace jsou pln pod kontrolou velitele mnohonrodnho operanho uskupen.
Odpovdnost za veden akoordinaci psychologick operace by mla bt svena jeho
tbu, ppadn vpesn vymezenm rozsahu podzenm velitelm. Ve srovnn sestrategickmi operacemi maj operan-taktick psychologick operace omezen asov
trvn, ale zrove vy dynamiku. Cle tchto psychologickch operac vyplvaj zcl
jednotlivch fz operanho plnu. Konkrtn podporuj rozhodujc body operace
avdelm horizontu se sna pispt kclm jednotlivch lini (smr) operace. Ivtomto
ppad je trvalm kolem vytvet prosted psychologickho ntlaku naobyvatelstvo pod kontrolou protivnka aprotivnka samotnho tak, aby ho vprostoru operace
znevhodoval.
Zmrem psychologickch operac kpodpoe nebojovch operac je doshnout
spoluprce mezi vlastnmi vojenskmi jednotkami amstnm obyvatelstvem. Trvalmi
koly jsou vytvet veobecn souhlas se stabilizac situace, prosadit dletrvajc mr,
pispvat kvytvoen astabilizaci politickho prosted, kriminalizovat nelegln aktivity
abudovat kredit bezpenostn sloek. Dal konkrtn cle psychologickch operac
sestanovuj na zklad okamit poteby. Me jt osnahu usmrovat tok uprchlk,
rozit sbr informac od obyvatelstva, podpoit aktivity mysl asrdce.
Vsouasn dob ale dochz stle astji kmchn bojovch anebojovch aktivit
vjednom prostoru operace. Tato praxe, oznaovan nkdy jako three block war,
vyaduje rychlou zmnu vpstupu kaktuln situaci nebo vybran clov skupin.
Psychologick operace hraj iklovou roli vpechodovch fzch mezi stadiem intervence astabilizace ansledn mezi stabilizac anormalizac. Psychologick operace
zde sniuj riziko spojen sodchodem vojsk areces nedoucho stavu. Praxe souasnch konflikt tedy str rozdly mezi psychologickmi operacemi kpodpoe bojovch
anebojovch aktivit. Uplatuje se sp jejich komplexnost azdrazuje se zejmna
vysok flexibilita.
Operace vpotaovch stch

Operace vpotaovch stch, oznaovan t jako kybernetick operace, jsou tak
sten koordinovny asladny vrmci probhajc informan operace. Efektivita
operac vpotaovch stch zvis samozejm na monostech vlastnch aneptele,
ajeho schopnosti vyuvat azahrnovat do svho rozhodovacho procesu informan
technologie. Vtomto ohledu masivn pronikn potaovch systm do vech oblast
spolenosti, vetn vtiny vojenskch zbraovch systm, systm spojen, zskvn avyhodnocovn zpravodajstv adalch, vytv mnostv pleitost aprostor
proinovace, ale zrove pin irizika azranitelnost.
Operace vpotaovch stch se dl na nkolik zkladnch innost.
Za prv je to tok anapaden pota, zlohovacch asovch zazen, vloenm
kodlivho kdu nebo virem. elem me bt jejich celkov znien. Avakchytej
57
kdy takov zazen neni, ale mn jejich charakteristiky, vkon a schopnosti.

Tytochytr kdy jsou zvl nebezpen, protoe jejich innost nemus bt po dlouhou
dobu odhalena. Piny selhn se toti hledaj asto nejprve pln jinde. Monost takovch tok se zvyuje pouvnm komernch softwarovch produkt ve vojenskch
systmech ave vojenskm prosted obecn.
Dal innost je zneuvn potaovch st apota kzskvn informac.
Potaov kdy maj vtchto operacch za cl proniknout do zabezpeen oblasti
azskat monost pistupovat, prohlet, koprovat, odeslat ajinak manipulovat sdaty
ainformacemi. Posledn innost je innost defenzivn. Dvodem obrannch potaovch operac je ochrana proti potaovm tokm azabrnn neoprvnn manipulaci
sdaty. Opaten potaov obrany maj za cl pedejt peruen, odepen, znehodnocen
nebodestrukci vlastnch informac umstnch vpotach nebo potaovch stch.
Potaov obrana je nezbytn kudren rozhodovacho procesu zaloenm na vyuit
pota, potaovch st adat vnich uloench. Vmezinrodnm prosted je asto
diskutovna otzka, jak uplatnit mezinrodn prvo ve chvli, kdy se clem toku stane
lensk stt Aliance.
Elektronick boj
Proti operacm vpotaovch stch, kter jsou vedeny ze stacionrnch pracovi
strategick rovn, m elektronick boj uplatnn zejmna na nich rovnch. Clem
elektronickho boje, kter je soust informanch operac, jeprovdt zejmna elektronick toky sclem naruovat systm velen azen neptele. Elektronick boj doke
nejen destruktivn toit na automatizovan systmy potebn krozhodovacmu procesu technologicky vysplho protivnka, ale velmi asto ivytvet podmnky prosbr
zpravodajsky vznamnch informac apro klamn.
Ochrann opaten elektronickho boje jsou realizovna pi zenm vyuvn
a ochran vlastnho vyslacho spektra. V budoucnu lze oekvat, e vyuvn
ochrannch opaten elektronickho boje na bojiti bude nalzat stle nov zpsoby
uplatnn. Naopak ton aktivity budou inadle usilovat oznemonn penet
kritick informace z bojit k protivnkovi nebo do jeho informanch systm.
Novou oblast tonch aktivit elektronickho boje bude pravdpodobn pebrn
kontroly nad zbraovmi systmy aprostedky neptele zen potaem nebo
dlkovm signlem.
Informan apsychologick operace

vsouasnch ozbrojench konfliktech
U jsme si zvykli, e krtk tendenn videa zoblast nestability se internetem
jako virl [15] pes sociln st. Jejich clem je vytvet upjemce rychl zvry
apedsudky. Navc pebrn tchto nahrvek do oficilnch mdi jako je televize,
jim automaticky piazuje spoleenskou dleitost. Domc populace je tak vystavena psychologickmu psoben prostednictvm vizulnch informac, kter unikaj zprostoru boj na jedn nebo druh stran. Nkter tyto produkty nemaj za cl
58
jenpsychologicky psobit azskat si pjemce na vlastn stranu nebo ho naopak odstrait.

Jsou produkty, jejich poselstv m mobilizovat kproveden relnch akc.
Pkladem je vznik ainnost dobrovolnickch prapor na obou stranch ukrajinsk
krize. Dalm pkladem je nrst dobrovolnk bojujc za tzv. Islmsk stt z ad
Evropan. Spektrum poteb, kter maj zainteresovan strany vsouasnch konfliktech, je velmi irok, atak je kjejich uspokojen teba oslovit iodpovdajc poet
pjemc.
Dalm oblbenm zpsobem manipulace je pomovat nemiteln. Prohlen
vznamnho veejnho initele nebo autority se vyvrt prohlenm obyejnho lovka, mstnmi obyvateli nebo pmo vojky vpoli. Televizn divk m toti tendenci
pisuzovat respondentm (inkujcm) stejnou vhu aasto nekriticky vnm report
jako celek, piem vtinou jde naopak oelov vybran pase zrozhovor nebo
psobivch segment zudlost.
Pro veden kad vojensk operace je tedy dleit, aby prohlen operanch
ataktickch velitel, stejn jako adovch vojk, byla vsouladu se strategickmi
(politick) zmry aprohlenmi politickch pedstavitel. Kad takov vystoupen
pln nejen funkci informan smrem kveejnosti, ale zrove nese ipsychologick
efekt smrem knepteli. To vyaduje koordinaci asladn mezi politickm zadnm
ajeho vojenskm naplnnm. Na informan nesoulad mezi prohlenmi ukrajinskch
separatist aprohlenmi elnch pedstavitel Ruska upozornila zpadn mdia
bhem ukrajinsk krize ji nkolikrt. A ji lo optomnost ruskch vojsk na Ukrajin
nebo osatelitn snmky dokazujc rozmstn ruskch vojsk uhranic sUkrajinou, nalzt
podl spoluasti specialist na informan operace nen tak tk.
Je zejm, e obyvatel Evropy jsou vsouvislosti sdnm na Ukrajin, vIrku aSrii,
vystaveni psychologickmu psoben jako pedmt veden informan vlky.[16]
Tento druh boje nen pro armdy Aliance vetn ozbrojench sil R nic novho.
een bezpenostn situace vAfghnistnu bylo aje doprovzeno psychologickou
vlkou. Tajevedena hnutm Talibn ajinmi fundamentalistickmi organizacemi
muslimskho svta ji adu let. Jej principy jsou dobe zmapovny ana toto tma byla
vydna nejedna odborn studie. Jednotky Armdy R byly svdky psychologickho
psoben neptele na mstn obyvatelstvo vjednotlivch provincich Afghnistnu
ve form rznch vhruek adopis, demonstrativnch popravch, ale iposkytovn
rychl spravedlnosti aochrany.
Evropsk populace se situace vAfghnistnu, asn spojen psychologick vlky,
dlouhodob pli nedotkala. Urit zvrat vpstupu kinformacm bezpenostnho rzu
pinesl a rychl anepedvdateln vvoj situace na Ukrajin ansledn nvrat pocitu
ohroen, jen byl spojen se enm skryt ideologie apropagandy.
Informan operace vpodn Ruska pedvedly vysokou mru sofistikovanosti. Mdii
probhly zprvy odajnch spch ruskho elektronickho boje pi pevzet kontroly
nad cizmi vojenskmi systmy. Bylo zveejnno mnostv odposlech. Rusk mdia
si zabezpeila audrela informan monopol nad vlastnm obyvatelstvem aspn
vyuvala kad zavhn nebo kontroverzn vrok zahraninch politik aautorit ve
svj prospch. [17] Vppad Srie aIrku se obyvatelm Evropy zdaj tyto zem mon
pli daleko anemaj knim zafixovny ani dn historick pedsudky. Vespolenosti
sp tak rezonuj lidsk tragdie jednotlivch unesench osob, je islmsk stt vyuv
pro svoji psychologickou vlku proti jejich vldm.
59
Realita informanch apsychologickch

operac vAR
Vpodmnkch AR nelze uplatnit teorii veden informanch operac vcel i tak,
jak si to mohou dovolit jin ekonomicky apoliticky avojensky siln stty. Nicmn
neuplatnit ztto teorie vbec nic ainforman operace vbec do AR nezavst, jeopan
extrm. Zkladn komponenty informanch operac vAR ji existuj. Jedn se ojednotky elektronickho boje, Centrum CIRC [18] astedisko PSYOPS. [19] Vppad
zaveden informanch operac do Armdy R jde tedy onalezen zpsobu, jak tyto
kapacity zkoordinovat nrodn doktrnou informanch operac. Ovhodch apoteb
vtho zaveden azapojen informanch operac do operac vedench na operan
ahlavn taktick rovni bylo, vsouvislosti srznmi strategiemi, napsno bezpoet
odbornch teoretickch ipraktickch lnk. [20]
Vsouvislosti steori informanch operac, je nutno oponovat nkterm nzorm,
kter asto rezonuj vodbornch kruzch, e veden informanch operac pat dogesce
zpravodajskch orgn, ato a vevojskovch nebo Vojenskho zpravodajstv. Zpodstaty
ve uvedench dk, ale zejmna aliann doktrny AJP-3.10 (Informan operace),
jezcela zejm, e informan operace pat jednoznan do domny operan. Informan operace jsou vrmci operanho umn posuzovny avytveny jako samostatn
linie (smr) operace vrmci tvorby koncepce operace. Ztto koncepce sepot nataktick
rovni odvozuj arozpracovvaj jednotliv konkrtn koly aopaten projednotliv
prvky informanch operac vrmci pidlenho prostoru operace. Jetedy nutno oponovat isouasnmu nzoru vAR, e na taktickm stupni ovelikosti brigdy[21]
nen teba dn prvek informanch operac. Pokud tomu tak inadle zstane, hroz
nebezpe, e tato linie (smr) operace zstane bez koordinace, nebo vhorm ppad
nebude na pidlenm prostoru realizovna vbec, ato jak vesvton, alehlavn
obrann form.
Vznam psychologickch operac, vrmci struktury pozemnch sil AR, vsouasn
dob pomalu kles, spolu stlumem aktivit spojench snasazenm do zahranin
mise vAfghnistnu. Navc struktura brigdnho kolovho uskupen si po dlouh as
vystaila sinnost dvou specialist PSYOPS. Toto slo vnmm jako hrub poddimenzovn aast specialist PSYOPS jako symbolickou. Ipo nedvn transformaci
Armdy R stle chyb odpovdajc manaersk pozornost, kter by ve vsledku vedla
kpijet koncepce rozvoje, vize, nebo stanovila tto schopnosti njak specifick cle.
Ambic Armdy R je pipravovat se avst operace vcelm spektru operac, aprv
veden psychologickch operac hraje vznamnou roli vprotipovstaleckch operacch,
humanitrnch operacch ivoperacch na prosazen audren mru.
Zvr
Souasn krize na Ukrajin akrize vIrku aSrii pedstavuj dal modifikaci
konfliktu zahrnujc prvky asymetrickho boje, protipovstaleck operace, informan
apsychologick vlky aoperace specilnch sil. Tento komplex vytv zcela novou
generaci vlen. Bezpenostn hrozby, dve jen teoretick, zskvaj relnou podobu.
Na plno se projevila tkopdnost politickho rozhodovn NATO iEvropsk unie.
60
elitrelnm bezpenostnm hrozbm vyaduje zrychlit jejich akceschopnost, atomimo

jin ive vztahu kveden informan apsychologick vlky.
Vinformanm prosted nejsou dn hranice. Voln pstupn aneregulovan
prostor dv monosti kovlivovn apstupu takka kohokoliv kmkoliv. Informan
apsychologick vlky jsou smovny kovlivnn soudrnosti neptele aspolen vli,
legitimnosti souasnho veden, oslaben morln zkladny, rozvrcen spoleensk
soudrnost asolidarity, diskreditaci vdc ajejich podporovatel. Podkopv politickou,
vojenskou asociln legitimitu spoleenskho systmu neptele, atm oslabuje jeho
zmry anedestruktivn ni jeho schopnost konat. Ekonomick nestabilita, restrikce
vpstupu na svtov trhy, pokles vkonu ekonomiky anezamstnanost, me vst
kodtren politick reprezentace od zastupovan populace do t mry, e sn nrodn
(aliann) ochotu kpm vojensk angaovanosti. Lidsk populace se tak pesouv
docentra zjmu rznch druh atyp tichch vlek.
Informan operace jako vojensk schopnost reaguje na poadavek penesen strategickch souvislost do prostoru vojensk operace ve form veden psychologickch
operac. Zrove pragmaticky koordinuje aspekty veden bojov innosti ve vztahu
kinformacm. Operace vpotaovch stch aelektronick boj psob na schopnost
neptele uplatnit svoji vli na bojiti tm, e mu brn ve volnm pstupu kinformanmu toku zbojit ana bojit. Zrove proti takovm snahm neptele aktivn
vystupuje achrn tak vlastn procesy velen azen, sbr avyhodnocovn informac
ave finle samotn rozhodovac proces.
Vsouasn dob nen problematice informanch operac vArmd R vnovna
odpovdajc pozornost. To me do budoucna zpsobovat apedstavovat zvan problm. Zvl bude-li Armda R po boku spojenc vystavena technologicky vysplmu
protivnkovi, kter prvky informanch operac ve sv strategii dozajista vyuvat bude.
Poznmky ktextu:
[1] Vce oproblematice nap. HODN Ji. Psychologick operace ve vojenstv na potku 21. stolet.
Brno, 2009, 152 s. Dizertan prce na Fakult vojenskch technologi Univerzity obrany. Vedouc
dizertan prce Lubomr Odehnal.
[2] Vce oproblematice nap. na http://www.defenseone.com/threats/2014/09/how-russia-revolutionizinginformation-warfare/93635/.
[3] Vce oproblematice nap. na http://orbis.ujak.cz/verejna-diplomacie.php.
[4] Jde ozjednoduen zobrazovn, deformovn celku, zvrazovn charakteristickch rys apodobn.
Pkladem me bt zobrazovn msta Prahy zbrem na Prask hrad zKarlova mostu.
[5] Vce oproblematice nap. na http://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/medialni-stereotypy-na-prikladuvalecneho-zpravodajstvi-operace-iracka-svoboda.
[6] Analogii lze spatovat vrozpadu msk e, kdy vojenskou slubu aedn povinnosti vpozdjch
letech stle astji vykonvali oldni apslunci nich spoleenskch td msto oban, kte
oveejn zleitosti ztratili zjem.
[7] Souasn vnitn politika Rusk federace aprezidenta Vladimra Putina vi vlastn populaci m pravdpodobn trend vzjemnho odtren zastavit, anaopak poslit nrodn hrdost, obanskou poslunost
amorlku. Me to bt pedzvst vnjch zmn, kter Rusko me plnovat vglobln politice,
ajemohou mt pm dopad na jeho obyvatelstvo.
[8] Vzdun sly chpou informan operace odlin. Vjejich interpretaci jsou spojeny spe se vzdunm
nienm infrastruktury potebn pro penos, zpracovn aen informac.
[9] Zkontextu je zejm, e jde opozemn vojska USA. Information Operations: Doctrine, Tactics,
Techniques, and Procedures. Washington: Headquarters, Department of the Army, November 2003,
313 p.FM 3-13.
61

[10] Allied Joint Doctrine for Information Operations. Brussels: NSA, November 2009. 82 p.AJP-3.10,
[11] Vkladov slovnk pojm adefinic NATO. Praha: MO R, Oddlen pro koordinaci standardizace, 1998,
250 s. Pomcka AAP-6.
[12] Stedisko PSYOPS AR je schopn vst operace kpodpoe bojovch anebojovch operac na taktick
rovni apodporovat jednotlivci amenmi uskupenmi (analza, plnovn) rove operan.
[13] Soust jsou nron ncviky vzdunch vsadk do polrnch oblast, rozshl manvry acvien
vojsk strategickho vznamu, zmna vojenskch doktrn, ale iuzavrn novch ekonomickch svazk
astrategickch partnerstv, zven vdaj na obranu.
[14] Ztohoto pohledu je vppad Ruska zajmav analyzovat vztah avzjemnou koordinaci krok mezi
Vladimrem Putinem ajeho blzkm spolupracovnkem Sergejem Lavrovem.
[15] Virln marketing (virl) je reklamnm nstrojem pouvanm zejmna k budovn povdom
oznace nebo kmasov propagaci konkrtnho produktu. Charakteristickm rysem virlu bv skutenost, ese sna zakrt svou propagan podstatu asamotnho objednavatele reklamy. Je anonymn
vyputn avydv se za atraktivn, tajn zskanou nebo nhodn pozenou neuvitelnou informaci
i udlost.
[16] Vtomto smyslu se vsouvislosti sdnm na Ukrajin nkolikrt vesk televizi pmo vyjdil iministr
obrany Martin Stropnick.
[17] A ji lo ododvku francouzskch vlench lod Rusku nebo nesoulad vsankcch aspolenm
postupu.
[18] Centrum CIRC (angl. Computer Incident Response Capability) je prvkem kybernetick bezpenosti
rezortu MO. Jeho kolem je proaktivn identifikace bezpenostnch hrozeb aincident, jejich analza
ansledn reportovn zjitnch udlost apostup een krelevantnm
[19] Pro psychologick operace se vanglickm jazyce ustlily dv zkratky. Vdokumentech Severoatlantick
aliance se pro n uvd termn PSYOPS, americk ozbrojen sly uvaj oznaen PSYOP.
[20] Nap. lnky vasopise Infantry, ISSN:0019-9532; Armour, ISSN:0004-2420; Military Technology.
ISSN:0722-3226; Doctrine, ISSN:1293-2671.
[21] Ambice divize byla vAR ji oputna.
Seznam pouit literatury:

ERNOHORSK Vt. Informan vlka. Praha, 2007, 118 s. Diplomov prce na Filozofick fakult Univerzity Karlovy na stavu informanch studi aknihovnictv. Vedouc diplomov prce Richard Papk.
FTOREK, Jozef. Public relations apolitika: kdo ajak d nae osudy snam souhlasem. 1. vydn, Praha:
Grada, 2010, 184 s. Politologie (Grada). ISBN 978-802-4733-760.
FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivovn mnn: jak spn ovlivovat anenechat se zmanipulovat.
2., roz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 195 s. Manaer. ISBN 978-80-247-2678-6.
HODN, Ji. Zpravodajsk podpora psychologickch operac. Vojensk rozhledy, 2008, ro. 17 (49), . 2, s.
113-117, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), www.vojenskerozhledy.cz.
HODN, Ji. Virtuln univerzita dihdu: vcvik a vzdlvn islmskch terorist v kyberprostoru.
Vojensk rozhledy, 2009, ro. 18 (50), . 1, s. 115-120, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995
(on line), dostupn z www.vojenskerozhledy.cz.
HODN, Ji. Islamist online. Vojensk rozhledy, 2009, ro. 18 (50), . 2, s. 70-78, ISSN 1210-3292 (titn
verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn z www.vojenskerozhledy.cz.
HODN, Ji. Indoktrinace a rekrutace islamist v kyberprostoru. Bezpenostn teorie a praxe, 2009, . 2,
s. 51-58. ISSN 1801-8211.
HODN, Ji. Psychologick operace ve vojenstv na potku 21. stolet. [dizertan prce]. Brno: Univerzita
obrany, 2009. 152 s. partnerm.
NOWACKI, Gabriel. The Polish Views on Information Operations and PSYOPS. AARMS [online]. 2003,
Vol. 2, No. 1, s. 20 [cit. 2014-09-20]. Dostupn zhttp://www.konyvtar.zmne.hu/docs/Volume2/Issue1/
pdf/02NOWA.pdf.
VAEK, Pavel. Tma: Informan operace ajej aplikace vrmci AR. Brno, 2011. 38 s. Zvren prce.
Univerzita obrany. Vedouc prce Ing.Pavel Zona, Ph.D. Kurz vych dstojnk.
AJP-3.10.1(A). Allied Joint Doctrine for Psychological Operations. NATO Standardization Agency. Brussels:
NSA, 2007, 33 s. ed.3. NATO/PfP unclassified.
Doktrna AR. 3. vydn, Vykov: Institut doktrn VeV-VA, 2013.
Pub-31-10-01, Pozemn sly voperacch. Vykov: Odbor doktrn VeV-VA, 2011.
62
Ing.Vladimr Karaffa, CSc.
Vzdlvn vbezpenostnm
systmu eskrepubliky
Strategick
zen
Education in Security System

oftheCzechRepublic
Abstrakt:
Vlastnosti achovn bezpenostnho systmu esk republiky je zvisl nakvalit
lidskho potencilu, kter je soust instituc zajiujcch bezpenost vnejirm
slova smyslu. Na pprav personlu jednotlivch soust bezpenostnho systmu,
jak jej definuje Bezpenostn strategie R (2011), se podl vysok astedn koly,
vcvikov zazen, vdeckovzkumn instituce, arovn isamotn zamstnavatel.
Kapacita vzdlvacch instituc pekrauje poptvku praxe. Koordinace jejich innosti
aobsahu vuky se d dvanct let starm koncepnm dokumentem, kter ji vyaduje
novelizaci. lnek rozebr tyto idal aspekty apoukazuje na smry amonosti een
nkterch problm, kter pin souasn praxe, ale inkter vzvy budoucnosti.
Abstract:
Attributes and quality of the security system of the Czech Republic depend
onthequality of human potential, which is part of institutions to guarantee security
inthe broadest sense of the word. The preparation of the staff of each part of the security
system, as defined in the Security Strategy of the Czech Republic (2011), isperformed
in universities, colleges, and middle schools, training facilities, scientific research
facilities and by employers. The capacity of educational institutions, in effect exceeds
requirements of practice. The coordination of their activities and the content of education
are managed by twelve-year-old conceptual document that has been in need of updating.
This paper discusses those aspects and points out directions and ideas for addressing
of some problems of current practice, and also some of the challenges of the future.
Klov slova:
Bezpenostn systm, lidsk potencil, pprava personlu, vzdlvn, rezort
obrany, rezort vnitra, Armda R, Policie R, Hasisk zchrann sbor R,
strategick zen.
Key words:
Security system, human resource, the training of personnel, education, sector
of defence, sector of interior, Armed Forces of the Czech Republic, Police
of the Czech Republic, Fire Rescue Service of the Czech Republic, strategic
management.
63
vod
Bezpenostn systm, vcelm jeho rozsahu istruktue, napluj lid. Lid jsou
nejvznamnjm initelem kad organizace, jej vkonnosti, spolehlivosti advryhodnosti. Jejich kvalita je dna rovn osobnch schopnost aznalost personlu, stupnm profesionln pipravenosti arozsahem zskanch zkuenost. Nsledujc lnek
sedoinnosti jednotlivch prvk bezpenostnho systmu R.
1. Kdo tvo bezpenostn systm

Podvejme se nejprve, kdo vrmci esk republiky zajiuje poptvku po bezpenosti. [1] Jsou to:
nrodn bezpenostn instituce (celosttn bezpenostn sbory a ozbrojen
sly),
lokln profesionln bezpenostn instituce, tj. instituce zizovan vymi
samosprvnmi celky aobcemi,
oban aobyvatel sttu samotn, ato zpravidla jejich organizovnm se vrznch spolcch, sdruench azjmovch organizacch,
podnikatelsk subjekty, kterm stt dovolil psobit vbezpenostnm systmu,
atm jim umonil podlet se na produkci veejnho statku bezpenosti.
Jin podrobnj, by obecn pohled (netk se pouze R) na strukturu instituc
aorgn podlejcch se na bezpenosti uvd Jaromr Zna [1]:
Bezpenostn sloky ainstituce ozbrojen sly, sttn policie, obecn policie,
celn aimigran sluba, zpravodajsk sluby (vojensk iciviln), bezpenostn
sluby (vojensk iciviln), vojensk zlohy, ale vnkterch zemch ipolovojensk sly, vojensk gardy, jednotky ochrany sttnch hranic apobe, teritoriln
sly adal.
Instituce odpovdajc za zen adohled nad bezpenostnm systmem
parlament, vlda, parlamentn vbory, bezpenostn rady, ministerstvo obrany,
ministerstvo vnitra, ministerstvo zahrani, prvky zen celn sluby aochrany
sttnch hranic (pobe), sloky realizujc financovn bezpenostnho sektoru,
ad odpovdajc za een stnost apoadavk obansk veejnosti, veejn
organizace majc vztah kbezpenostnmu sektoru adal.
Instituce zajiujc prosazovn prva azkonnosti ministerstvo spravedlnosti, soudnictv, vzesk sluba, sttn zastupitelstv, vyetovac orgny
asluby, prvn systm, vbor pro lidsk prva, ad ombudsmana adal.
Nestatutrn bezpenostn sly pedevm soukrom bezpenostn spolenosti,
ale vnkterch zemch iosvobozeneck vojska, gerilov vojska, vojensk sly
zneptelench frakc, soukrom milice apodobn.
Bezpenostn strategie R (2011) uvd, e ... R vytv arozvj komplexn
hierarchicky uspodan bezpenostn systm, kter je propojenm roviny politick
(vnitn azahranin), vojensk, vnitn bezpenosti aochrany obyvatel, hospodsk,
finann, legislativn, prvn asociln. [2]
64
stavn zkon . 110/1998 Sb., obezpenosti R, vlnku 3 uvd, e Bezpenost

esk republiky zajiuj ozbrojen sly, ozbrojen bezpenostn sbory, zchrann sbory
ahavarijn sluby. Dle uvd, e Sttn orgny, orgny zemnch samosprvnch
celk aprvnick afyzick osoby jsou povinny se podlet na zajiovn bezpenosti
esk republiky.
Je tedy zejm, e bezpenostn systm propojuje roviny politickou (vnitn azahranin), vojenskou, vnitn bezpenosti aochrany obyvatel, hospodskou afinann,
legislativn, prvn asociln rovinu. [2] initel ovlivujcch bezpenostn politiku
je daleko vce ne jenom tch, kter vymezuje zkon obezpenosti R. Pat mezi
n mezinrodn vldn amezivldn organizace, mezinrodn organizovan hnut,
ale ibankovn instituce, zbrojn prmysl, odborov centrly, zamstnavatelsk svazy,
lobbyist arzn ntlakov skupiny.
Na zajitn bezpenosti se vesk republice podl vce ne 550000 osob.
Jedn se okvalifikovan odhad (nkter organizace poty personlu nezveejuj),
kam lzezahrnout nejen profesionln bezpenostn instituce (Armda R, Policie
R, Hasisk zchrann sbor R, obecn policie apod.), ale isoukrom bezpenostn
spolenosti adobrovolnick organizace (zejmna sbor dobrovolnch hasi). [3] Znamen to, e vce ne 5% obyvatelstva R je zaangaovno vposkytovn nkterho
ztyp bezpenostn sluby, by na rznch rovnch avrznch sektorech spolenosti.
Platpedpoklad, e m je organizace spolenosti sofistikovanj, tm vce lid (aktr)
sebezpenost zabv.
Personl, zapojen do innosti jednotlivch soust bezpenostnho systmu, nen
homogenn. Ve vztahu khlavnmu zkaznkovi ave vtin zrove kzamstnava
teli sttu lze personl rozdlit do pti kategori:
a) personl ve sluebnm pomru,
b) zamstnanci ad ainstituc vpracovnm pomru podle zkonku prce,
c) volen lenov zastupitelskch sbor avedouc pracovnci orgn sttn sprvy
asamosprvy,
d) oban sdruen na principu dobrovolnosti vrznch spolcch azjmovch
organizacch,
e) po pijet azaveden tzv. sluebnho zkona do praxe izamstnanci ad ainstituc
vpracovnm pomru podle tohoto zkona.
Pestoe kad kategorie personlu je odlin, uvech, bez ohledu na vnitn stratifikaci (rozvrstven), lze vyspecifikovat spolen poadavky na vzdln, profesn
pipravenost amorln vlastnosti osob, zapojench do innosti jednotlivch prvk
bezpenostnho systmu. [4]
2. Pprava personlu vcvik, vzdlvn

avchova
Profesionln pipravenost personlu jednotlivch instituc tvocch bezpenostn
systm R pat mezi zkladn atributy poadovan vkonnosti aefektivity innosti
pslun instituce icelho systmu. Pprava personlu zahrnuje ti vzjemn neoddliteln propojen oblasti vcvik, vchovu avzdlvn.
65
Vcvik kosvojen si praktickch dovednost potebnch kvkonu funknch asluebnch povinnost je vtinou vkompetenci jednotlivch instituc apracovi. Vycvienost pslunk ozbrojench sil aozbrojench bezpenostnch sbor kprovdn
zkladnch aspecifickch kon, nezbytnch pro innost spidlenou vzbroj avstroj,
je elementrnm pedpokladem pro vkon sluby. Ostatn zamstnanci ve vkonnch
idcch slokch jsou pipravovn ke specifickm innostem, kter nen mon zskat vbnm obanskm ivot. Poadavky, jako je schopnost prce skomunikanmi
ainformanmi systmy, jazykov pipravenost nebo idisk oprvnn, bvaj asto
jednou zpodmnek pro pijet azaazen na konkrtn funkci.
Vchova zhlediska poadavk bezpenostnch instituc je chpna jako dlouhodob
clevdom, plnovit avestrann innost smujc kpemn tlesnch, duevnch,
morlnch aetickch vlastnost jedince na rove, kter je sttem aspolenost poadovna po psluncch ozbrojench sil, ozbrojench sbor asttnch zamstnancch.
Jedn se osoubor opaten, kter vedou kvnitnmu ztotonn se lovka skodexem
chovn vojka, pslunka ozbrojenho sboru nebo sttnho zamstnance, vrmci
pslun organizan kultury.
Vzdlvn je proces osvojovn znalost, dovednost apostoj. Tento proces probh
uenm bhem vuky, samostudia aosvojovnm si zkuenost apoznatk vlastnch
adruhch osob. Vsledkem vzdlvacho procesu je vzdln, co je systm vdomost
lovka rozvjejc jeho poznvac apraktick innosti, ktermi se kultivuj jeho vlastnosti
aovlivuj jeho postoje. [5] Proces vzdlvn lze pro el tto kapitoly rozdlit na:
zskn vzdln vrozsahu kvalifikanch pedpoklad pro vkon povoln
aodpovdajc pracovn pozice (zkladn, vyuen voboru, stedokolsk, vysokokolsk, doktorandsk),
zskn vzdln vrozsahu klasifikanch poadavk na zpsobilost pro urit
profesn uplatnn kzskn obecn aodborn kompetence (kvalifikan aspeciln odborn kurzy),
celoivotn uen, kter je tvoeno souborem monost apovinnost vzdlvat se
vrznch stadich osobnho rozvoje vsouladu svlastnmi zjmy, koly apoadavky.
Systm aproces ppravy personlu zhlediska poadavk bezpenostnho systmu
je velmi lenit anehomogenn. Vzdlvn odbornk voblasti bezpenosti je vR
rozttno do mnoha studijnch obor, kter jsou sproblematikou bezpenosti pmo
nebo nepmo spojeny.
3. Koncepn vymezen vzdlvn voblasti

bezpenosti akrizovho zen
Legislativn zklad procesu vzdlvn voblasti bezpenosti akrizovho zen vR
je tvoen zkony aodvozenmi legislativnmi pedpisy adalmi dokumenty ecmi
zejmna problematiku:
nrodnho programu rozvoje vzdlvn vesk republice, [6]
krizovho zen, ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky, obrany sttu, vnitn
bezpenosti aveejnho podku, integrovanho zchrannho systmu ahospodskch opaten pro krizov stavy,
psobnost akol orgn krizovho zen, ministerstev ajinch sprvnch ad.
66
Usnesenm . 14 ze dne 16. listopadu 2004 schvlila Bezpenostn rada sttu aktualizovanou Koncepci vzdlvn voblasti krizovho zen, kter vpln me nahradila
Koncepci vzdlvn voblasti krizovho zen zroku 2001.
Clem koncepce je systmov een ppravy osob vpedmtn oblasti, stanoven
clovch skupin, stanoven zpsob azsad pro zpracovn vzdlvacch program
projednotliv clov skupiny, vytvoen podmnek kzskvn aprohlubovn kvalifikace
ajej zvyovn voblasti potebn pro innost profesionlnch pracovnk aosob dotench oblast bezpenosti akrizovho zen arealizace koordinace avkonu sttn sprvy
voblasti innost spojench se vzdlvnm vkrizovm zen vodpovdnosti Ministerstva
vnitra ve spoluprci sdalmi zainteresovanmi stednmi sprvnmi ady. [7]
Soust koncepce je dokument snzvem Spolen minimum pro poteby vzdlvn odbornk voblasti bezpenosti, kter je zkladem pro formulaci obsahu studijnch program aobor na vysokch avych odbornch kolch vR apro jejich
akreditaci Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy (MMT). [8]
Vzdlvn se vjednotlivch rezortech, voblasti stanoven psobnosti, d svyuitm
rznch vnitnch pedpis akoncepnch strategickch materil. Napklad, pprava
personlu vrezortu obrany je organizovna vsouladu sKoncepc ppravy personlu
rezortu MO na obdob 2012-2018. [9]
4. Vysokokolsk vzdlvn
Vsouasn dob (jen 2014) m podle daj Ministerstva kolstv, mldee atlovchovy (MMT) akreditovan nkter ze studijnch program voblasti bezpenosti,
pinejmenm 19 tuzemskch vysokch kol. [10] Jedn se ostudijn programy aobory
voblasti bezpenostnch studi, krizovho zen, ochrany obyvatelstva, obrany sttu,
ochrany ekonomiky, hospodskch adalch opaten pro krizov stavy, vnitn bezpenosti aveejnho podku, porn ochrany aintegrovanho zchrannho systmu.
Vuvedenm potu nejsou zahrnuty koly, kter se zamuj na bezpenost informanch
technologi, technologickou, potravinovou avrobn bezpenost nebo mezinrodn
vztahy.
Nejvt poet student pro bezpenostn instituce aveejnou sprvu pipravuj
dvsttn vysok koly Univerzita obrany vBrn aPolicejn akademie esk republiky
vPraze. Na tchto kolch studuj pslunci ve sluebnm pomru, ale iostatn studenti,
kte nachzej uplatnn ve veejn sprv nebo na civilnch pozicch vbezpenostnch institucch. Dal vysokou kolou pipravujc odbornky pro zchrann sluby,
zejmna pro Hasisk zchrann sbor esk republiky (HZS), je Fakulta bezpenostnho
inenrstv Vysok koly bsk vOstrav, ale iFakulta logistiky akrizovho zen
Univerzity Tome Bati vUherskm Hraditi adal. Je zajmav, e stle vt roli
vpprav odbornk voblasti bezpenosti sehrvaj isoukrom vysok koly, namtkou
vysok kola CEVRO institut, o.p.s., vPraze nebo Vysok kola Karla Englie vBrn
(by aktuln sproblmy vakreditaci).
Krom vysokokolskho vzdln (bakalskho nebo magisterskho) nkter vysok
koly, ale ivdecko-vzkumn instituce nabzej kurzy na zskn vzdln narovni
Master of Public Administration (MPA) nebo Master of Business Administration
(MBA).
67
Lze ct, e bezpenostn studia akrizov management zavaj jakousi renezanci.

Tento pozitivn trend vede ke zkvalitnn zen bezpenosti zejmna ve sttn sprv,
kde vsouasn dob dochz ke generan obmn zkuench odbornk. Odchzej
pracovnci, kte zatkem devadestch let minulho stolet asto peli do sttn sprvy
azemn samosprvy zvkonnch instituc (Armda R, nebo Policie R), akte
sepodleli na budovn bezpenostnho systmu. Vysok koly pipravuj odbornky
pro stedn avy management. Kadoron pslun vysok koly opout piblin
vce ne dva tisce absolvent, znich vak jenom st potom pracuje ubezpenostnch
sloek.
Vysok koly, kter psob podle zkona . 111/1998 Sb., ovysokch kolch, maj
voblasti nabzench studijnch program pomrn velkou svobodu. Stt, kter pln
funkci zkaznka, azrove podporovatele vzdlvacch subjekt, by se vak ml
daleko vce zajmat opodmnky azamen jejich innosti. Proto by bylo vhodn zvit
proveden auditu profilace jednotlivch vzdlvacch instituc.
Pochopiteln, e draz by ml bt zamen na sttn koly Policejn akademii
esk republiky vPraze aUniverzitu obrany vBrn. Vroce 2014 pevzalo diplomy
aakademick titul bakal, respektive magistr nebo inenr, 604 absolvent Policejn
akademie R a450 absolvent Univerzity obrany. Poet absolvent obou kol, kte
nachzej uplatnn vrezortu vnitra aobrany, je ni ne 50%. Je tedy na mst otzka,
zda nenazrla doba pro znovuoiven mylenky na zefektivnn innosti aracionalizaci
sttnch kol od jejich jet u spoluprce (vetn sdlen uitel) a na jejich
slouen avytvoen jedn univerzity bezpenosti.
asto se upozoruje na problm nzk mry koordinovanosti obsahu arozsahu studia
na jednotlivch kolch. Koncepce vzdlvn voblasti krizovho zen byla pijata
ped deseti lety aje stle platn. Je jednm zvodtek pro akreditan komisi Ministerstva kolstv, mldee atlovchovy (MMT), zda kole na studijn program udlit
akreditaci nebo nikoliv.
Bezpenostn vda je mlad vdn disciplna akad vysok kola nebo vdeckovzkumn instituce si vtto oblasti postupn buduje vlastn know how. Je to vdn obor,
kter se vyvj vzvislosti na vvoji bezpenostn praxe, avak vpraxi se prosazuje
jen ojedinle. Aby se to zmnilo, bude nutn pokraovat ve vzdlvn nov generace
bezpenostnch odbornk, kte se postupn dostanou do vedoucch funkc ve sttn
sprv aprosad se ivpolitickch stranch. Lze pedpokldat, e se bhem asu ujednot iobsah teorie bezpenosti apostupn se vyprofiluje izamen jednotlivch kol.
Akademick prosted m ktomu svoje vlastn mechanismy, ale bez centrln koordinace
si to vyd mnohem del dobu.
5. Celoivotn vzdlvn
Dnes je zejm, e uzrl as se ke zmnn Koncepci vzdlvn voblasti krizovho zen znovu vrtit azhodnotit jej innost aplatnost. Mimo jin proto, e pojet
bezpenosti je dnes daleko ir, atak proto, aby se usmrnil iveln se vyvjejc trh
se vzdlnm voblasti bezpenosti. Bude nutn rovn mandatorn stanovit kvalifikan poadavky na jednotliv kategorie personlu, hlavn ve sttn sprv azemn
samosprv, acertifikovat vzdlvac instituce, kter jej budou poskytovat. Pkladem
68
je vzdlvn volench pedstavitel samosprvy, kte vkrizovch situacch maj rozhodujc pravomoci. Jejich pprava na vkon funkce voblasti krizovho zen zvis
pouze na jejich rozhodnut, co je u dnes, jak se nkolikrt ukzalo pi povodnch,
nedostaujc.
Velmi dobe propracovan systm ppravy personlu m Ministerstvo vnitra
Generln editelstv hasiskho zchrannho sboru esk republiky (MV-G HZSR).
Naopak, Ministerstvu obrany se zatm neda prosadit systmov vzdlvn vrcholnch
pedstavitel sttn aveejn sprvy voblasti obrany sttu, oem svd nzk mra
znalost tchto vrcholovch pedstavitel, ale imdii ozkladnch principech vstavby
ozbrojench sil, koalinm pojet obrany nebo oinnosti obyvatelstva pi eliminaci
hrozeb arizik vojenskho charakteru. Praktick implementace Koncepce ppravy
obyvatelstva pro obranu sttu (POKOS), kterou vlednu 2013 schvlila vlda je zatm
velmi rozpait. [11]
Ipes naznaen problmy aznich plynouc vzvy, vysokokolsk vzdln poskytuje
absolventm poadovan kvalifikan pedpoklady. Pro profesionln rozvoj kadho
jedince apro vkon sluby na konkrtnch systemizovanch mstech je ale daleko
dleitj nastaven systm celoivotnho vzdlvn. Kad rezort m vzvislosti
na zamen ana charakteru vykonvan innosti svj vlastn systm.
Rezort obrany
Rezort obrany pro karirov, odborn aspeciln kurzy vyuv vlastn vzdlvac
avcvikov instituce Univerzitu obrany vBrn, Vojenskou stedn kolu aVy
odbornou kolu vMoravsk Tebov (cca 90 absolvent ron), Velitelstv vcvikuVojenskou akademii ve Vykov (cca 10000 astnk krtkodobch kurz ron),
Odbornou kolu Vojensk policie ve Vykov aVojensk obor pi Fakult tlesn
vchovy asportu Univerzity Karlovy vPraze (cca 10 absolvent ron). Dosavadn
struktura aobsah vojenskch karirovch kurz nedostaten reflektovaly potebu
kontinulnho vzdlvn vojk zpovoln anezabezpeovaly provzanost jednotlivch karirovch kurz. Vpraxi se projevila absence poddstojnickho kurzu jako
nejniho karirovho kurzu, azrove dlouh doba praxe bez nutnosti karirovho
vzdlvn unich dstojnk.
Nov systm karirovch kurz, kter plat od z 2014, [12] klade vy poadavky
pedevm na zven vzdlvac kapacity Velitelstv vcviku-Vojensk akademie asten iUniverzity obrany. Zrove ministr obrany Stropnick poaduje, abyseUniverzita obrany stala ekonomicky efektivnj. [13] Nklady na provoz Univerzity obrany
toti stoj rezort tm 1 mld. K ron. Je ale nutn piznat, e vtomto sle jsou
inklady na platy student (cca 250000K ron) avechny provozn nklady, kter
civiln koly vtinou neuvdj.
Jednou zpin vysokch nklad, mimo jin, je ivelk poet studijnch program
na Univerzit obrany. To zvis na hlavnm zkaznkovi Armd R, kter poaduje
irok spektrum odbornk atomu se univerzita musela pizpsobit ipotem studijnch
program aobor. Kad studijn program, pokud m bt akreditovateln, mus mt
svho garanta askupinu profesor, docent aodbornch asistent. Iproto je pomr
zhruba 2:1 student na jednoho zamstnance uUniverzity obrany tak nepzniv.
69
Cestyzefektivnn vak existuj. Jednou znich je nap. model ppravy vojenskch

tlovchovnch odbornk na Vojenskm oboru pi Fakult tlovchovy asportu UK
Praha.
Pestoe msto Vojensk stedn koly aVy odborn koly vMoravsk Tebov
vymezila Bl kniha oobran R, diskuze opotebnosti resp. nepotebnosti koly
vlaick iveejn komunit stle pokrauj. [14] Je zejm, e Ministerstvo obrany bude
muset najt pesvdivj argumenty na obhjen dal existence koly.
Nutnou podmnkou pro spolen psoben ozbrojench sil R ve svazku armd
NATO je znalost spolenho sluebnho jazyka, anglitiny, nejen tzv. klovm personlem, ale prakticky vemi specialisty, veliteli apslunky tb vech stup. Podle
daj Personln agentury Armdy esk republiky m tuto schopnost tm 50% vojk
armdy. Organizace jazykov ppravy vrezortu obrany prola od roku 1999 nkolika
reformami. Vletonm roce byly vechny jazykov vzdlvac instituce sjednoceny
aorganizan zalenny vrmci Centra jazykov ppravy Univerzity obrany.
Rezort vnitra
Ministerstvo vnitra delegovalo st odpovdnosti za zen innosti vcvikovch
avzdlvacch instituc na policejn prezidium aMV-G HZS R.
Policie R krom zmnn Policejn akademie esk republiky vPraze vyuv
nsledujc vzdlvac avcvikov zazen [15]:
ti koly se statutem vy policejn koly vPraze (Hrdloezch) sodlouenm
pracovitm vJihlav, Opatovicch sodlouenm pracovitm vPraze Ruzyni,
avHoleov sodlouenm pracovitm vBrn (cca 12000 absolvent ron),
osm kolnch policejnch stedisek (celkov poet absolvent cca 14000 policist
ron),
ti vcvikov stediska PR voblasti sluebn kynologie ahipologie.
Nkte absolventi Policejn akademie esk republiky vPraze naleznou uplatnn
vdcch funkcch aspecializovanch profesch vrezortu Ministerstva vnitra, Policie
R, vtvarech obecn amstsk policie, ve Vojensk policii, Celn sprv R, Bezpenostn informan slub, Vzesk slub R, ale ivsoukromch bezpenostnch
slubch. Civiln absolventi se po ukonen studia mohou uchzet opijet do sluebnho
pomru uPolicie R nebo se uplatn jako dc pracovnci aspecialist pi zajiovn
bezpenosti ve veejnm asoukromm sektoru bezpenostnch slueb, vprmyslu,
vpennictv avjinch hospodskch oborech. Uplatnn nachzej tak jako pracovnci ad sttn sprvy amstn samosprvy. [16]
Vrmci policie je nejnim akceptovanm vzdlnm, dle zkona . 361/2003 Sb.,
vzdln stedn, ukonen maturitn zkoukou. Tomu odpovd ivzdlanostn struktura
vrmci Policie R, kde maturitn zkoukou m podle zveejnnch daj Policie R
ukoneno vzdln vce ne 70% policist.
Velk pozornost je vnovna jazykov pprav policist. Od listopadu 2005 byly
pro vybran sluebn msta uPolicie R stanoveny obligatorn stupn jazykov kvalifikace. Pro policisty zaazen vrmci sluby cizineck policie je povinnost tzv. policejn
jazykov zkouka zaloen na modelovch situacch zbn praxe.
70
Hasisk zchrann sbor R pro svoji innost vyuv odbornky pipravovan

pedevm voblasti krizovho zen, kter je nastavena Koncepc vzdlvn voblasti
krizovho zen. [17] Vysokokolsk vzdln pro jeho pslunky poskytuj veejn,
soukrom asttn vysok koly vR, ale iPolicejn akademie esk republiky vPraze
sakreditovanmi studijnmi programy voblasti bezpenosti akrizovho zen.
Pro poskytovn dalho profesnho vzdlvn vyuv MV-G HZS R vlastn
zazen, kolic avcvikov stedisko HZS R, kter m dv pracovit vBrn
ave Frdku Mstku (cca 11000 astnk kurz za rok). Stedisko kol iodbornky
zdalch sloek integrovanho zchrannho systmu. st odbornch kurz poskytuje
iInstitut ochrany obyvatelstva Lzn Bohdane.
Problematikou kolen odbornk voblasti krizovho zen, ale iochrany obyvatelstva se zabv ada vtinou soukromch stednch odbornch kol akolicch zazen.
Patmezi n napklad Stedn odborn kola ochrany osob amajetku vKarvin,
Ostrav, Zln, Plzni nebo Bezpenostn prvn akademie vPlzni aMalch Svatoovicch, aleidal. koly pipravuj ky, kte se pozdji mohou uchzet oslubu
vPolicii R, vHZS R, nebo mohou psobit jako pracovnci aspecialist pi zajiovn bezpenosti ve veejnm asoukromm sektoru bezpenostnch slueb nebo
vprmyslu.
Ostatn rezorty
Celn sprva R, kter je soust Ministerstva financ, pipravuje svoje odbornky
vInstitutu vzdlvn Celn sprvy R vJloviti uPrahy. Institut zajiuje profesn
ppravu celnk aobanskch zamstnanc celn sprvy. Vpraxi to pedstavuje realizaci
cel ady rozmanitch kurz od vstupnho vzdlvn, pes zkladn celn kurz pro nov
pijat pslunky; specializan odborn kurzy pokrvajc celou klu kompetenc celn
sprvy. Krom toho m Celn sprva R ve sv podzenosti Vcvikov zazen sluebn kynologie Celn sprvy R vHemanicch uren pro ppravu psovod avcvik
sluebnch ps (daje dostupn zhttp://www.celnisprava.cz/ ).
Vzesk sluba R, kter je soust Ministerstva spravedlnosti, pipravuje svoje
odbornky vAkademii Vzesk sluby R ve Stri pod Ralskem, kter je rezortnm
vzdlvacm stediskem, zajiujcm profesn teoretickou apraktickou ppravu pslunk aobanskch pracovnk Vzesk sluby R tak, aby byli nleit vycvieni
avykoleni pro vkon sluby azvyovala se jejich odborn rove pro vkon prce.
Generln editelstv Vzesk sluby R m ve sv podzenosti iStedn odborn
uilit vPraze, sodlouenmi pracoviti kolskmi vzdlvacmi stedisky, jejich
prostednictvm se zajiuje vzdlvn ve vznicch Opava, Pardubice, Plze, Rnovice,
Svtl nad Szavou, Valdice aVehrdy (daje dostupn zhttp://www.vscr.cz/).
Stejn, jak je tomu uHasiskho zchrannho sboru R, rezorty spravedlnosti
afinanc pracuj s personlem, kter zskal vstupn vysokokolsk vzdln nebo
sijeroziuje na rznch vysokch kolch.
Studijn zklady jsou koncipovny tak, aby studenti nap obory zskali zkladn
znalosti a dovednosti pro pedchzen a een vzniklch mimodnch udlost a dovedli
se adekvtn postarat nejen o sebe, ale i o sven ky, a dle pro studenty vybranch
studijnch oboru, kte budou dan tematiky pmo na kolch vyuovat. [18]
71
6. Sttn sprva amstn samosprva

Zve uvedenho je zejm, e vysok, ale istedn koly adal instituce vR
poskytuj irokou paletu nabdek na vzdlvn odbornk kzskn kvalifikanch
pedpoklad pro vkon funkc ve sttn sprv asamosprv. Orelnm plnn kvalifikanch pedpoklad apoadavk na tvarech apozicch zabvajcch se bezpenost
akrizovm zenm nejsou kdispozici ucelen homogenn podklady, kter by se daly
zskat zveejn dostupnch zdroj.
Vznamnou roli pro vzdlvn pracovnk veejn sprvy zajiuje Institut
proveejnou sprvu Praha, se vzdlvacm stediskem vBeneov. Institut poskytuje vzdlvn pro ednky zemnch samosprvnch celk, pipravuje na zkouky
zvltn odborn zpsobilosti azajiuje prbn vzdlvn, vzdlvn vedoucch
ednk avedoucch ad, avzdlvn pro volen zastupitele mimo jin ivproblematice bezpenosti akrizovho zen. Vroce 2013 vak institut zorganizoval pouze
dva kurzy krizovho zen, kter ukonilo pouze 37 osob, co jsou asi 2% ze vech
absolvent podanch kurz. [19]
Dosavadn praxe dokld, e volen pedstavitel sttn sprvy amstn samosprvy
jsou nejslabm lnkem zen bezpenostnho systmu R. VR prakticky neexistuje centrln zen systm jejich ppravy. MV-G HZS R vminulosti nkolikrt
zorganizovalo adu semin ainstrukn metodickch zamstnn. Dostupn daje
napklad okolen starost obc srozenou psobnosti zroku 2011 [18] uvdj,
ese kolen prmrn astn mn ne 60% pozvanch astnk. Lze ct, e znalosti volench pedstavitel sttn sprvy zvis na jejich osobnm zjmu ainiciativ.
Velk vznam maj pedevm starostov obc, ato jak srozenou, tak penesenou
odpovdnost. Pieen krizov situace toti nemaj kdispozici dn odborn apart
ajsou pi uplatovn svch znanch pravomoc asto osamocen.
Citeln chyb vzdlvn vrcholovch pedstavitel, kte vzejdou zvoleb, aodbornk politickch stran psobcch vopozici nebo stran ahnut, majcch ambici
opsoben ve veejnm prostoru voblasti bezpenosti. Ani Policejn akademie esk
republiky vPraze, ani Univerzita obrany vBrn takov kurzy nenabzej. Posledn
kurzy bezpenostn politiky probhly vr.oce 2004 na bval Vojensk akademii
vBrn.
Zvr
Uveden vet ve teni vyvol pocit, e struktura vzdlvacch avcvikovch
instituc pipravujcch personl pro bezpenostn systm R je rozshl anepehledn.
Toto tma si urit zaslou podrobnj zkoumn, ale rozsah lnku nedovoluje seproblematice vnovat zevrubnji.
Voblasti vzdlvn se prolnaj dv tendence:
Tou prvn je snaha oracionalizaci aefektivnost. Poptvka po bezpenosti jako
veejn slub vzrst, aproto se stle zvyuje poet osob, kter se bezpenost zabvaj. Bezpenostn systm R, pokud onm skuten mluvme jako osystmu, pedpokld uritou mru koordinace, kterou by ml zajiovat pedevm stt. Pokusem
otakovou koordinaci je deset let star koncepce [20] ajej vyhodnocen vroce 2007,
72
ktersezabv pedevm vysokokolskm vzdlvnm. Bezpenostn rada sttu

bysetak mla vdohledn dob zabvat analzou innosti nejen koncepce, ale icelho
zmnnho systmu vzdlvn avcviku voblasti bezpenosti. Jednm zdvod
jereflexe stvajcho systmu ve svtle pipravovanch novelizac relevantnch zkon,
tj. vysokokolskho zkona (. 111/89 Sb.), kolskho zkona (. 561/2004 Sb.), sluebnho zkona (. 218/2002) adalch. Zven pozornost by se mla vnovat analze
podmnek innosti avsledk pedevm sttnch vysokch kol Policejn akademie
esk republiky vPraze aUniverzity obrany vBrn.
Tou druhou tendenc je snaha o liberalizaci trhu se vzdlvnm. Na jedn
stran stoj stt jako zkaznk, na druh stran stoj vzdlvac subjekty, kter svoje
produkty, absolventy, pipravuj podle poadavk odbratele. Na tomto trhu se uplatn
pouze vppad, e jeho produkce bude kvalitn. Je vzjmu zkaznka, aby mezi vzdlvacmi subjekty byla konkurence jen tak zkaznk dostane to nejlep. Do tohoto
konkurennho prosted vak nezapadaj sttn vysok koly ankter rezortn kolic
zazen, protoe maj nesrovnateln podmnky innosti.
Podle mho nzoru, ob tendence, by se zdaj jako krajn, lze podporovat asladit.
Pedevm je nutno zdraznit, e stt by si ml zachovat monopol vpprav bezpenostnch expert, zejmna vojk apolicist. Avak ne kad vojk, nebo pslunk
policie vykonv ternn slubu za pouit nsil. Existuje ada zamstnanc, ive sluebnm pomru, kte pln administrativn, servisn nebo speciln funkce, ati mohou
bt rekrutovni zad absolvent civilnch kol nebo se na nich vzdlvat vrmci svho
osobnho profesionlnho vvoje. Je pitom nutn zvaovat zda je nezbytn, aby tento
personl byl nezbytn ve sluebnm pomru.
Vtomto lnku jsem se zkapacitnch dvod vdom nezabval vzdlvnm
avcvikem vzahrani, kter vznamnm zpsobem pispv kzvyovn vzdlanostn
rovn personlu, azrove irovn vzdlvacho systmu vR. Vznam tohoto druhu
vzdlvn pro odbornky ve vrcholovm managementu zskal na vznamu povstupu
R do NATO aEU. Adaptace bezpenostnho systmu R na mnc se podmnky
jemon jen tehdy, budou-li ji dit odbornci se znalost eskch podmnek, aleimezinrodnch souvislost.
lnek vznikl vrmci een projektu vzkumu, vvoje ainovac Adaptace bezpenostnho systmu R na mnc se ekonomickou, sociln, demografickou ageopolitickou
realitu, VG20132015112.
Poznmky ktextu apouit literatura:
[1] ZNA, J. Reformy bezpenostnch sektor: podpora komplexnch pstup k een kriz ze strany
Evropsk unie je vc tak esk republiky, Vojensk rozhledy, 2009, ro. 18 (50), . 4, s. 87-101,
ISSN1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn zwww.vojenskerozhledy.cz.
[2] Bezpenostn strategie R. Praha: Ministerstvo zahrani, 2011.
[3] Do tohoto potu nejsou zahrnuty instituce zajiujc prosazovn prva azkonnosti azpravodajsk
sluby.
[4] Vce: PERNICA, Bohuslav. Sociln inenrstv vozbrojench silch R za hranou rizika vsledek
15let pokus ovytvoen azaveden karirnho du, Vojensk rozhledy, 2009, ro. 18 (50), . 1, s. 76-80,
ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn zwww.vojenskerozhledy.cz.
[5] Upraveno svyuitm http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD.
[6] Vce na http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf.
73

[7] Vzdlvn v krizovm zen, http://www.hzscr.cz/clanek/vzdelavani-v-krizovem-rizeni.aspx.
[8] Spolen minimum pro poteby vzdlvn odbornk v oblasti bezpenosti. ( schvleno usnesenm BRS
ze dne 3. ervence 2007 . 32). Dostupn na www.hzscr.cz/soubor/spolecne-minimum-1-pdf.aspx.
[9] NMEEK, V. - MINEK, F., -KOLKUS, J. Pprava personlu rezortu obrany v karirovch kurzech,
Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 117-127, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995
(on line), dostupn z www.vojenskerozhledy.cz.
[10] daje MMT dostupn z http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/akreditovane-studijniprogramy-vysokych-skol-kody-programu-a a na strnkch G HZS, dostupn z http://www.hzscr.cz/
clanek/vzdelavani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.
[11] Pro podporu procesu ppravy oban k obran sttu byly Ministerstvem obrany vytvoeny internetov
strnky www.pokos.army.cz, s clem prbn informovat irokou veejnost o problematice ppravy
oban k obran sttu, a zrove ji umonit pstup k balku aktulnch dokument legislativnho,
informanho a podprnho charakteru.
[12] NMEEK, Vojtch - KOLKUS, Jaroslav - MINEK, Frantiek. Vojensk karirov kurzy pro ppravu vych dstojnk, Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 3, s. 44-51, ISSN 1210-3292 (titn
verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn z www.vojenskerozhledy.cz.
[13] Jeho veejn vyjden z kvtna 2014 pinesla ada periodik, nap. Parlamentn listy.. Dostupn na http://
www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Univerzita-obrany-ma-problem-Stropnicky-ji-zastavil-akci-zapul-miliardy-318487 [10. 5. 2014].
[14] Napklad PERNICA, Bohuslav. Institut stedn koly silovho ministerstva: 20 let pokus o jeho
zchranu, Vojensk rozhledy, 2013, ro. 22 (54), . 4, s. 148-163, ISSN 2336-2995 (on line), dostupn
z www.vojenskerozhledy.cz..
[15] Informace lze zskat na internetovch strnkch PR, kter jsou dostupn z http://www.policie.cz/
clanek/policejni-skoly-285327.aspx.
[16] Vce na http://www.policie.cz/clanek/policejni-skoly-285327.aspx.
[17] Bezpenostn rada sttu schvlila v Usnesen . 14 ze dne 16. listopadu 2004 aktualizovanou Koncepci
vzdlvn v oblasti krizovho zen. Dostupn na http://www.hzscr-cz/menu-krizove-rizeni-a-cnpvzdelavani-v-krizovem-rizeni.aspx.
[18] Zprva o zhodnocen prbhu plnn Koncepce vzdlvn v oblasti krizovho zen. Dostupn na http://
www.hzscr.cz/soubor/brs-mat-zprava-pln-koncep-vzdel-kr-pdf.aspx, str. 12.
[19] Vce ve Vron zprv Institutu pro veejnou sprvu Praha 2013. Ed. Luk Jirsa, Zdeka ilhov,
Praha: Institut pro veejnou sprvu, Praha 2014, dostupn z http://www.institutpraha.cz/obj/obsah_fck/
VZ%20IVS%202013%20web.pdf.
[20] Koncepce vzdlvn v oblasti krizovho zen. [online] [cit. 2014-09-04] Dostupn z http://www.firebrno.cz/
uploads/informace/informace_pro_starosty/VCR_koncepce_vzdelavani_kr.pdf.
Myslte si, e je monost e by teba Aliance zasahovala nkde hromadn?

Jsou takov ohniska?
Takov monost tady je vdycky. Dosud probhajc operace ISAF v Afghnistnu je takovm hromadnm nasazenm, a to nejenom Aliance i cel ady
partnerskch stt, kter pispvaj. A do budoucna tuto monost nen mon
vylouit. V souasn dob, pokud jde napklad o reakci na nebezpe Islmskho
sttu, Aliance zatm jako celek psobit nebude, psob po jednotlivch lenech,
kte sesdruili v tzv. koalici svolnch, jak se to esky pekld, veden Spojenm stty, kter pispvaj jak svmi leteckmi dery, tak i dalmi prostedky
napomoc Irku. Ale do budoucna je mon, e nastane situace, kde Aliance bude
zasahovat jako celek.
Armdn generl Ing. Petr Pavel, M.A., nelnk Generlnho tbu AR.
Setkn s hosty, kte maj co ct, Ro 2, 4. listopadu 2014.
Dostupn na http://www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/1416408.
74
Profesor Ing.Jaroslav Komrek, CSc.
skal profesionalizace
armdyesk republiky
Strategick
zen
Some Pitfalls of the Czech Armed Forces

Professionalization
Abstrakt:
Profesionalizace Armdy esk republiky je zsadn kvalitativn zmnou ajej
realizace nebyla anen bez rizik. Pspvek se vrac kpolitickm okolnostem
pvodu tohoto jevu, charakterizuje soulad stransformac Aliance ailustruje
na zahraninch zkuenostech nkter problmy nboru, zejmna poddstojnk, limity asti en vozbrojench silch, roli dobrovolnch zloh, aobecn
dvody pro povinnou vojenskou slubu. Zmrem tohoto pspvku je upozornit
na znm imn znm skal tohoto procesu, ato virch souvislostech pesahujcch obvykle prezentovan rmec profesionalizace, jako kolu armdn
personalistiky.
Abstract:
The Czech Armed Forces professionalization is an underlying qualitative
change and its realization is not without risks. This paper outlines the political
origin of this phenomenon, characterises the coherence with the transformation
ofthe Alliance and illustrates overseas experience with some recruitment problems,
namely the NCOs, the limits of women in the armed forces, the role of voluntary
reserve force, and the substantiations for compulsory military service generally.
The purpose of this essay is to draw attention to less known pitfalls of this process,
with wide connexions, going beyond regular professionalization frames, defined
as atask carried out by the military personnel department.
Klov slova:
Aktivn zlohy, Armda esk republiky, brann povinnost, doplovn personlu,
globln bezpenostn hrozby, historie, poddstojnci, profesionalizace, strategick
koncepce NATO, vojkyn.
Key words:
Voluntary reserve force, Czech armed forces, compulsory service, recruitment,
global security threats, history, NCOs, professionalization, NATO strategic concept,
female soldier.
75
vod
Aktuln problmy personlnch zdroj pro ozbrojen sly esk republiky vedouc
akdal pipravovan novelizaci brannho zkona (zkon . 585/2004 Sb.) nejsou nim
neoekvanm. Pechod od veobecn brann povinnosti kprofesionln armd msv
rizika, na kter autor upozornil ji vroce 2002 stejnojmennm lnkem veSbornku
Vojensk akademie (ada C-D, .3). Profesionalizace armdy pedstavuje natolik zsadn
azvanou zmnu koncepce zajitn obrany sttu, e ji rozhodn nelze povaovat
za uzaven proces, ale za permanentn objekt analzy se zptnou vazbou korigujc
trajektorii spnho dosaen cle.
Vpspvku je zmnna geneze fenomnu profesionalizace AR, uvedeny souvislosti
sprobhajc transformac Aliance ana poznatcch zprofesionlnch armd nkterch
lenskch zem NATO ilustrovny mon problmy rekrutace poddstojnickho sboru,
limity uplatnn en varmd, loha dobrovolnch zloh aopodstatnn povinn vojensk sluby vsouasn dob. Uveden poznatky maj dle nzoru autora relativn stlou
platnost, aproto byl pvodn lnek jen redukovn sohledem na limitovan rozsah
ado jist mry aktualizovn.
1. Nstin geneze fenomnu profesionalizace AR

Pochopen apedevm nezbytn podmnka predikce kadho jevu je objasnn
pin apodmnek jeho vzniku. Analza vzniku fenomnu profesionalizace ozbrojench sil R by si vydala hlub ponor do medilnch pramen aautentickch
svdectv, vpodstat lze ale konstatovat, e prvn vznamn atak ojedinl reflexe
profesionalizace AR se objevila vdennm tisku vroce 1996, kdy tehdej nmstek
ministra obrany Neas reagoval vdenku MF Dnes [1] na pspvky [2, 3] inspirovan
oznmenm plnovan profesionalizace francouzsk armdy. [4] Neasv lnek
si zaslou urit pozornost, protoe vnm vstin charakterizoval jak vliv nov
vojenskostrategick situace nanutn zvyovn mry profesionalizace, tak pedasnost
voln po pln profesionln armd. Jako hlavn dvod uvedl odlinou geostrategickou
polohu USA, Kanady aVelkBritnie za moem (poznmka autora: obdobn Belgie,
Nizozem aFrancie zatisci kilometry spojeneckho zem vzhledem knestabilnm
regionm monho hroen). Dle u tehdy upozornil, e pln profesionalizace
vyaduje vysok personln nklady, azejmna dobrovoln zlohy, sktermi nemme
dn zkuenosti.
Vt pozornost vyvolala brann problematika ped volbami vroce 1998, kdy tehdej
Unie svobody jako jedin pravicov strana vystoupila sprogramem zruen brann
povinnosti, ikdy a vhorizontu 15 let. [5] Do poped zjmu veejnosti se ale profesionalizace ozbrojench sil dostala a vsouvislosti se vstupem do NATO. Kzsadn zmn
dolo vpostoji ODS, kter vystoupila sprogramem pln profesionalizace ajako hlavn
argumenty byly uvedeny diskriminan charakter aneochota knstupu povinn sluby
avstup do NATO. [6, 7] Zdrenlivj stanovisko zachovvala SSD avedle pnos
profesionalizace upozorovala na rst personlnch nklad (nejen platy, aleodchodn
avsluhov dchody vsouasn dob vUSA vt nklady ne platy aktivnch vojk),
lohu vojk zkladn sluby vciviln kontrole armdy avy nroky na ppravu
76
zloh.[8] Nejednoznan postoj politickch stran vyvolal ir, apedevm polarizujc

se diskuzi. Zatmco ODS dsledn prosazovala profesionalizaci aKDU se knpiklonila,
SSD aKSM ji tehdy odmtali. [9]
Vhrady kpovinn slub se zamovaly na neochotu knstupu zejmna vysokokolk [10] apostupn zskaly publicitu inspirujc a kexhibicm rzu: brann povinnost
vtto zemi avtto dob je nesmysl, [11] lidov armda je vdob potaem zench
zbran peitkem, [12] nebo lid se u nezabjej run, nbr pomoc komplikovanch
adrahch stroj. [13] Tma profesionalizace bylo na jistou dobu postupn zmdi
vytlaeno aktuln polemikou knkupu supersonik [14, 15] astle rostouc kritikou
neudriteln situace rezortu obrany. [16, 17]
Zsadn obrat nastal v kvtnu 2001 pekvapivm prohlenm pedsedy vldy
Zemana [18] o rychl profesionalizaci AR, kter zaskoilo i erstvho ministra obrany.[19] Krom KSM nastala tak mezi politickmi stranami vzcn shoda
anapetahovn oprvenstv vnvrhu profesionalizace. [20] Cesta ktomuto rozhodnut
vedla pedevm pes boj politik ovolie, kte se vyhnou vojensk slub, dn analza bezpenostnch rizik aalternativ, nato referendum. Vznamnou roli rovn hrlo
nekritick poukazovn na profesionln zmosk armdy bez elementrn znalosti
podstaty, souvislost apodmnek.
2. Profesionln armda termn, nebo kli?

Na potku je vhodn vysvtlit si zkladn pojmy, ato vtomto ppad ze dvou dvod
aby bylo jasn, co se pojmem profesionalizace aprofesionln armda rozum pesn,
ajak tyto pojmy podle klasickho nomen omen mohou bt vnmny nebo chpny.
Profesionalizace armdy je bu proces zvyovn, nebo mtko podlu profesionlnho
personlu varmd, anemus obecn vst kpln profesionalizaci. Kad souasn
armda se ale skld zaktivn azlon sloky (scivilnm povolnm), aje tedy zejm,
e pln profesionln armda existuje jen vjimen. Ob tyto sloky jsou dobrovoln,
aproto armdu spln profesionln aktivn slokou je nutno pesnji (zejmna vlegislativ) oznait jako pln dobrovolnou. Hlubok tradice dobrovoln armdy jsou vUSA
ast je lze srovnvat sjinou zem.
Vdob, kdy veskch zemch bylo teprve rueno nevolnictv, americk stava sehlsila kmilinmu principu lid m prvo nosit zbra na obranu sebe asttu avojsko
budi dreno vpsn podzenosti obansk moci aj zeno [21] Obavy zakladatel
americk demokracie, e stl armda, a jakkoliv nezbytn, je vdy nebezpem
prosvobodu lidu se dodnes odrej voficilnm oznaen charakteru ozbrojench sil
USA, kter jsou all-volunteer force.
Preference termnu profesionln me tedy pramenit z terminologick nedslednosti, ale tak zposunu pvodnho vznamu vdomcm prosted khodnotcmu bezvadn, vynikajc, zatmco vanglitin je to neutrlnj kvalifikovan,
odborn. Naopak termn dobrovoln, azejmna dobrovolnick navozuje mn dvryhodn dojem amatrismu i dobrodrunosti. Je to koda, protoe nae nejvznamnj
vojensk tradice spojen se samotnm vznikem modern esk sttnosti jsou legioni
- dobrovolnci. Stm se ale u nic nenadl, ostatn iFrancie m oficiln larme
professionnelle.
77
3. Profesionln poddstojnick sbor

pouili jsme se ze zkuenost spojenc?
Rekrutace poddstojnickho sboru je vzhledem krozsahu tto kategorie nejkrititj
oblast dobrovoln armdy, jak otom svd zkuenosti dlouhodob dobrovolnch
armd USA aVelk Britnie.
Snedostatenou rekrutac aretenc vojenskho personlu jsou vn problmy vUSA
od poloviny 90. let, ikdy jsou tam nesrovnateln pznivj podmnky presti vojenskho povoln, dv tetiny ozbrojench sil tvo atraktivnj vzdun anmon sly,
bezplatn zdravotn pe avzdln pro vojky, monost nkupu bez DPH atd.
Na nepzniv demografick vvoj adlouhodob nzkou nezamstnanost reagoval
Pentagon novou rekrutan strategi zamenou na efektivnj vyuit 300 milion
dolar ron na nborovou kampa. [22]
Novou formou se stala podpora vlastenecky orientovanch vlench film [23]
aovlivnn mldee ast oblbench filmovch hvzd vnborov kampani. [24]
Rekrutaci hodnotil vroce 2002 ministr Rumsfeld jakotm spnou, ale poukzal
na rekrutan nklady, kter se zvily za dekdu opolovinu ana dodatenou miliardu
na vyrovnn (!) plat poddstojnk (NCOs) anich dstojnk se soukromm
sektorem. [25]
Vtto souvislosti je nutno upozornit, e zkladn platy nejsou silnou strnkou rekrutace vojn pouhch 1491 dolar (vroce 2012) [22] avyvauj je ve uveden
vhody. Ministerstvo obrany orientuje personln program na kvalitu ivota vojk
ajejich rodin aplnuje zajistit:
zdravotn systm svtov rovn,
adekvtn bydlen vem,
rozvoj celoivotnho vzdlvn.
Posledn kol napome zlepit rovn ne pln uspokojiv stav retence, ale kam
se orientovat vAR, kdy je zdravotn pe avzdln zdarma.
Rekrutace vzla ive Velk Britnii, kde tehdej ministr obrany Robertson ve zprv
ostavu obrany [26] oznail za nejzvanj problm nenaplnnost personlu (under
manning), kter vede ktomu, e pli mlo lid mus zajistit mnoho kol (over
stretching) anemaj as na osobn rozvoj, ppravu na plnn kol anormln rodinn
ivot. Tento stav doposud negativn ovlivuje jak retenci nejlepch, tak odrazuje potenciln rekruty. Zmnit tento stav je pleitost avzva pro n rezort obrany, britskm
eenm jsou investice do systmu vcviku avzdln, kter se zsadn zmn ve vech
kategorich personlu sdrazem na koly spolench operac, nstup informanho vku
amodern management. [27] Vsledkem by ml bt personl lpe pipraven pro plnn
kol varmd asouasn slep perspektivou uplatnn vcivilnm zamstnn.
Ale nen to jen otzka vstupnho vcviku, protoe udrovac azdokonalovac vcvik
je podstatnou npln sluby profesionl mimo operan nasazen. e to nebude jednoduch, lze ilustrovat jet jednm pkladem zVelk Britnie [28] kde tetina mustva
odchzela po 2-3 letech ajako jeden zhlavnch dvod uvdla nesplnn oekvn
dn dobrodrustv, ale jednotvrn vcvik aspartnsk ivot na zkladn. Tosezmnilo bhem masivnho nasazen do mise ISAF vAfghnistnu, avak po jejm ukonen
lze oekvat, e se situace bude opakovat.
78
4. Aco dobrovoln zlohy?

Pestoe vroce 2012 vlda schvlila Koncepci aktivn zlohy ozbrojench sil
R, lze konstatovat, e problematika dobrovoln (aktivn) zlohy je stle nepli
popsanou strnkou profesionalizace AR. Dosavadn cvien lze povaovat vcemn za lokln propagan akce. loha zloh profesionlnch armd se zsadn li
od pevn mobilizanch zloh konskripnch armd aje podstatn nronj,
protoe jsou pohotovou operan zlohou o to men aktivn armdy a neekaj,
abude velk vlka.
Pkladem takovho nasazen zloh jsou operace Poutn tt aPoutn boue, kdy
prezident USA ji vsrpnu 1990 podepsal vnos (Presidential Reserve Call-up) kpovoln 40 tisc vojk vzloze na 90 dn, vlistopadu povoln prodlouil na 180 dn
avlednu zvil a na 220 tisc a12 msc. Skuten bylo povolno 128 tisc mu
ien, atak se ukzalo, e nkte jedinci pijali zvazek zlon sluby soekvnm
vhod anikoliv bojovho nasazen.
Dal vznamn povoln zloh probhlo po 11. z vrozsahu vce ne 60 tisc avtto
souvislosti stoj za pozornost, e celonrodn vlna vlastenectv se vzjmu orekrutaci
odrazila minimln. [29] Vojci dobrovolnch zloh vUSA dostvaj pslun vojensk plat sice jen za pravideln cvien aoperan nasazen (amaj rovn problmy
suvolnnm ze zamstnn), ale vztahuje se na n, avuritm rozsahu inarodinn
pslunky, sociln program jako na aktivn vojky. [22]
Nelze opomenout inemateriln motivaci, protoe nrodn gardy jednotlivch stt
unie jsou personifikac milinch tradic boje za nezvislost, ke kterm se ve svch
emblmech symbolicky hls.
Dalm markantnm pkladem tchto rozdl je pprava zlonch dstojnk,
kter se vAR vpodstat zhroutila po zruen vojenskch kateder vysokch kol.
Vojensk vcvik vysokokolk nebyl produktem totality, ale vlastn modifikac
pedvlench kol zlonch dstojnk ve zkrcen zkladn slub pro absolventy
stednch avysokch kol (co bylo mimo jin podmnkou pijet do Vojensk akademie vHranicch).
Monost pokraovat vtto tradici pechodem na dobrovolnou formu motivovanou
rovn zkrcenm povinn sluby byla promarnna. Pestoe koncepce pedpokld,
e dostaten velikost aktivn zlohy je zajitna pedevm vyuitm bvalch
vojk zpovoln po ukonen jejich kontraktu, krealizaci tohoto zmru je jet
dlouh cesta.
Jin je stav dobrovoln ppravy dstojnk pi vysokokolskm studiu vUSA,
kdeabsolventi Reserve Officers Training Corps pedstavuj nap. 75% vech dstojnk
pozemnho vojska, [30] ana zklad zvazku ke tylet slub vaktivn armd nebo
osmilet vzloze mohou studenti zskat ron stipendium a 20 tisc dolar nahradu
kolnho. Ozbrojen sly si tak zajiuj nejen kvalitn velitelsk sbor pro zlohy,
aleuet ina nkladech pro ppravu aktivnch dstojnk ajet zskaj ty nejlep,
kte sceloivotn karirou sice nepotaj, ale vhodn dopluj zkladnu pyramidy
hodnost dstojnickho sboru.
Obdobn jsou pipravovni bhem vysokokolskho studia vUniversity Officer
Training Corps [27] zlon dstojnci teritorilnch sil veVelk Britnii (stipendium
a 4000 liber ron).
79
5. Je 20% en vArmd esk republiky

sprvn cl?
Atraktivnm aspektem profesionalizace AR, kter stle pitahuje zjem mdi,
sestala clov pedstava 20% en profesionlnch vojky. Vsouasn dob podl en
vnaich ozbrojench silch zcelkovho potu vojk zpovoln, podle daj Agentury
personln AR, in necelch 14%. Samozejm, st lze zpochybnit, e bez en
seplnovan stav profesionl AR nepoda naplnit. Rovn sociologick vzkumy
avsledky nboru ukazuj, e eny zjem ovojensk povoln maj adeklarovan
cl by mohl bt dosaen iproto, e varmd USA in tento podl 16%. Pochybnosti
ale vyvolv otzka, zda reformovan mal, mobiln, modern amlad armda
bude sohledem na uveden podl en tak bojeschopn. Kodpovdi na tuto otzku
se opt nabzej poznatky zarmd snejvt praktickou zkuenost sprofesionlnmi
vojkynmi USA aVelk Britnie. Urit zkuenosti za poslednch tm deset let
m inae armda.
Proces rekrutace en ml vUSA obdobn vchoz podmnky jako AR pechod
kpln dobrovoln slub asnahy en orovn pstup kzamstnn ipozvoln evolun
vvoj. [31] Od povlench nejve 2% en anejvy hodnosti podplukovnk (zrueno
vroce 1967) se postupn otevrala monost sluby ve vech druzch ozbrojench sil,
alediferencovan. Zatmco ve vzdunch silch maj eny od roku 1993, kdybyl povolen
vcvik pilotek bojovch letadel, pstup k99% sluebnch pozic, situace vpozemnch
silch je odlin.
Zkladnm aspektem, kter od potku omezoval uplatnn en vpozemnch silch,
bylo jejich mon ohroen vbojov situaci. Vroce 1988 pijalo ministerstvo obrany
pravidlo risk rule, kter vyluovalo eny nejen zbojovch jednotek, ale iznebojovch
jednotek akol, jestlie riziko pmho boje, neptelsk palby nebo zajet, je stejn
jako upodporovanch bojovch jednotek. Toto pravidlo bylo vroce 1994 nahrazeno
temi kritrii vyluujcmi zaazen en: nesmj slouit vjednotkch, kter na zemi
psob zbran na neptele, jsou vystaveny neptelsk palb amaj velkou pravdpodobnost pmho fyzickho kontaktu spersonlem neptele.
Ikdy se pro eny otevelo ji 91% funkc vpozemnch silch (vetn vojskovho
letectva), trvaj urit omezen pro obrnn vojsko, pchotu, dlostelectvo aspeciln
jednotky. Jak jsou perspektivy dalho roziovn rekrutace en vUSA? Odpov
na tuto otzku m nkolik aspekt, kter mohou bt inspirujc ipro rekrutaci en
vAR.
Nejdiskutovanj otzkou je pstup k funkcm v pmm bojovm nasazen,
atojakzhlediska ohroen en, tak bojeschopnosti jednotek. Na prvn hledisko nemaj
ani eny jednoznan nzor. Ty radiklnj prosazuj, e bez neomezen asti na vech
rovnch systmu nrodn bezpenosti nebude rovnost en ve spolenosti, ty umrnnj
navrhuj monost dobrovolnho bojovho nasazen, co by zase znerovnoprvnilo mue,
kte takovou volbu nemaj. Operace Poutn boue prokzala, e eny mohou zastat adu
tradin muskch innost, atak, e mohou bt ohroeny imimo bojov jednotky.
Ztrty azajet en pijala ale americk veejnost bez mimodnch emoc.
Dsledkem vstupu en do armdy je stejn jako vcivilnch zamstnnch vt
monost sexulnho obtovn, kter je sice vozbrojench silch USA ni ne celospoleensk prmr, ale jeho prevenci je vnovna mimodn pozornost. Sexuln
80
obtovn je po nkolika afrch, do kterch zashl isentn vbor pro ozbrojen sly
akter vedly nap. krezignaci ministra nmonictva ankolika admirl za liknav
postoj, absolutn neakceptovateln zero sexual harassment tolerance. Od roku
1987 mus kadoron ministr obrany vykazovat poet stnost na sexuln obtovn aostatn ppady nezkonn diskriminace (military equal opportunity complaint)
avyhodnocovat jejich trend. [32]
Sluba profesionlnch vojky ve Velk Britnii prola od potku devadestch let
dynamickm vvojem avsouasn dob pedstavuj tm 10% vojenskho personlu.
Vroce 1998 byl zsadn rozen okruh sluebnch mst pro eny na 96% ve vzdunch silch, 73% vnmonch silch a70% vpozemnch silch. enm ale zstala
odepena ast vpozemnm boji (tankov vojsko, adov, lehk, vsadkov anmon
pchota) asluba na ponorkch. Bylo ale rozhodnuto, e zbvajc omezen budou
pehodnocena do dvou a t let, tak jako dsledek rozhodnut Evropskho soudnho
dvora zroku 1999, kter omezen rovnho pstupu en zhlediska bojov efektivnosti
pipustil, alezrove stanovil povinnost periodickho pehodnocovn podle vvoje
spolenosti. Na zklad analzy [33] ministr obrany rozhodl vkvtnu 2002 (potvrzeno
znovu v2010), e omezen zstanou zachovna. Jak jsou hlavn dvody?
Fyzick nroky boje zblzka jsou vysok akad zmrnn standard ohrouje bojeschopnost jednotky. Fyzick testy uchaze maj zjistit, zda budou schopni poodpovdajcm vcviku plnit standardn koly (representative tasks jsou odvozeny ze studie
64fyzicky nronch poadavk na sluebn msta vpozemnch silch vybranch
ze132celkovch poadavk) anerozliuj pohlav. Rozdly mezi mui aenami zhlediska silovch schopnost jsou tak velk, e ze 3475 uchazeek vroce 1999 vyhovly proslubu utankovho vojska apchoty ti (0,1 %), pro porovnn mui 72%
a82%.
Fyzick rozdly se projevuj pedevm ni schopnost pro zvedn anoen bemen achzi se zt, co jsou rutinn innosti pozemnho vojska. Tento rozdl nelze
vznamn ovlivnit vcvikem, protoe jen 1% trnovanch en (pijatch ped zavedenm standard) vyhovlo. eny musej vynaloit na stejn vkon o25-35% vt sil,
dve se unav avzhledem ktenm aidm kostem je ievidentn vy poet zrann
ve vcviku, negativn vliv me mt imenstruace apln vyloueno je thotenstv.
Britsk ministerstvo obrany m ale povinnost prosazovat rovnost pleitost apokraovat veen tchto adalch problm (am vnich spnou tradici nap. za druh
svtov vlky vzzem podle principu ti eny na dv msta mu nebo zaazen etnik
se specifickmi poadavky na stravovn, odv ipravu zevnjku). een je nutno
hledat vdalm sladn poadavk na pohotovost knasazen arodinn ivot, vytven diferencovanch vcvikovch program krozvinut individulnch pedpoklad,
zvyovn flexibility sluebnho zaazen anemn dalmu pochopen iovlivnn
skupinov prce mu aen.
Co ktmto poznatkm dodat? Zaazen en do armdy nen jednoduch kol aneme
vychzet jen zjejich zjmu nebo podpory veejnosti, armda je urena pedevm pro boj
aaliann interoperabilita je mimo jin podmnna srovnatelnmi schopnostmi nrodnch
jednotek. Nelze tedy jinak, ne vyjt zanalzy poadavk jednotlivch funknch mst
(pracovnch pozic) astanovit standardy platn bez rozdlu pro mue aeny, boj nen
sout vypsan pro jednotliv kategorie.
81
Specifickm hlediskem, kter zvan ovlivuje uplatnn en varmd, je legislativa chrnc eny, thotn eny amatky obecn [34] ijako vojkyn zpovoln. Podle
souasn legislativy [35]:
thotn vojkyn nesm bt urovna do slueb, jejich vkony podle lkaskho
posudku ohrouj jej thotenstv, to plat rovn pro vojkyn do konce devtho
msce po porodu avojkyni, kter koj,
thotn vojkyn avojkyn peujc odt mlad ne jeden rok me bt urovna do nonch slueb, do slueb konanch nad zkladn tdenn dobu adosluebn pohotovosti jen sjejm souhlasem,
thotn vojkyn avojkyn peujc odt mlad osmi let me bt odvelena dojinho msta sluebnho zaazen, peloena, vyslna na sluebn cestu
nadzkladn dobu sluby jen sjejm souhlasem.
(Poznmka: kdo bude plnit koly vojkyn vppad nesouhlasu?)
Je zajmav porovnat, jak jsou tyto otzky eeny varmd snejvtm podlem enskho vojenskho personlu. Vchodiskem je konstatovn: Thotenstv nen nemoc
ani strdn. Pi sprvnm zen apouen me bt vojkyn pnosem pro jednotku
a do doby porodu. [36]
Jestlie se jedn onormln thotenstv, tak po jeho zjitn vojkyn neme bt
peloena do/ze zmo aje zprotna:
tlesn ppravy apezkouen,
noen opasku,
psoben chemickch ltek pi vcviku OPZHN vetn ncvik smaskou.
Od 20.tdne thotenstv je zprotna:
nstupu ve tvaru dle ne 15 minut,
vcviku se zbran apoln sluby.
Od 28.tdne thotenstv m nrok na:
15 minut odpoinku kad dv hodiny,
nejve 40 hodin prce tdn, nevyluuje to vkon sluby ujednotky (nap.CQ,
coje non sluba vubytovacm prostoru).
Thotnm vojkynm se doporuuje individuln tlocvik ped ipo porodu, protoe
est msc po ukonen thotenstv se astn kontrolnho ven (Army Weight Control
Program), ale ji za 135 dn testu fyzick zdatnosti.
Obecn zaazen en do armdy respektuje specifick nrodn postaven en vespolenosti, nicmn vztah spolenosti kobran sevarmdch jednotlivch stt Aliance
vznamn li.
Ani rzn zastoupen druh ozbrojench sil by nemlo bt opomenuto pivahch
ozven podlu en vAR nad prmr Aliance. Nmon avzdun sly jsou charakteristick vraznou pevahou podprnho personlu vzanho na stacionrn atechnicky
vybaven zkladny spodmnkami prce obdobnmi prmyslu. Podl bojovch sloek
ajejich nasazen vpolnch podmnkch jsou vpozemnch silch diametrln odlin,
aproto je zde zastoupen en ni. Vdy bude ale platit, e clem je bojeschopn armda
vrmci disponibilnch zdroj adsledkem podl en, ne naopak.
82
6. Je stle pln profesionalizace AR nezbytn?

Profesionalizace evropskch armd ve smyslu zvyovn podlu profesionlnho
vojenskho personlu je nepochybn obecnm trendem vyvolanm zsadn zmnou
bezpenostnho prosted, rozvojem vojensk techniky, demografickm vvojem
aproarmdy Aliance novmi koly. Od publikovn pvodnho lnku vroce 2002 dolo
kpln profesionalizaci vtiny aliannch armd (a na Polsko atradin rivaly ecko
aTurecko), ale tak se objevuj hlasy upozorujc na pedasnost tohoto procesu.
Jin hel pohledu na povinnou vojenskou slubu pin prv zmnn transformace
sil Aliance, kter maj bt schopn zasahovat kdykoliv, kdekoliv aproti jakmukoliv
nepteli. Jenome neptel slo jedna je terorismus, kter se vyhb pm konfrontaci
sozbrojenmi silami, usiluje odosaen cle pedevm zastraovnm (zlatinskho
terror: hrza, ds) lidskmi obmi akodami velkho rozsahu, atedy psobenm
namorln faktor obrany sttu. Monosti ozbrojench sil eliminovat teroristick toky
na vlastnm zem jsou omezen, objekt monho napaden jsou tisce, prostedk
izpsob ada, atedy tit prevence je vinnosti zpravodajskch slueb, policie
aspecilnch jednotek. Nasazen klasickch sloek ozbrojench sil demonstrativnm
zpsobem (ptomnost obrnn techniky) me odradit od toku na chrnn nejvznamnj cle, ale nen zejm dost sil postavit str kelezninm tunelm amostm
jako vpadestch letech (co by ostatn dnes ani moc nepomohlo).
Nejnebezpenjm, aproto zmrnm clem terorismu je vyvolat paniku, kdy pud
sebezchovy me vyvolat neracionln jednn apokud se panika roz na vt skupinu, stv se obtn zvldnutelnou vnjm zsahem ipi pouit krajnch prostedk.
innj je psoben na skupinu zevnit apro snen rizika paniky jsou vznamn
dvafaktory individuln odolnost aorganizan psoben posilujc skupinovou kohezi.
Na individuln odolnost pli spolhat nelze, protoe nen silnou strnkou dnho
relativnm blahobytem zmkilho obana, ale vznamnou roli me sehrt prv
organizovn co je obecn rozdlen kol, uren pravomoc aodpovdnost, pidlen zdroj.
Konkrtn loha organizujcho prvku vohroen struktue civilnho zzem nen
jednoduch (na zklad vyhodnocen nebezpe nebo nsledk toku uklidnit, vysvtlit,
shromdit nebo rozptlit, ukrt nebo pemstit, vyprostit, oetit i vybavit nejnutnjm
atd., ato vtradinch nebo ad hoc vzniklch skupinch dm, ulice, pracovit, dopravn
prostedek apod.), ale vtinou pi znalostech azkuenostech zskanch ji zkladnm
vojenskm vcvikem zvldnuteln. Na een obdobnch situac je sice do jist mry
pipravovn integrovan zchrann systm, ale reakce tohoto systmu na teroristick
tok nemus amnohdy ani neme bt rychl nebo adekvtn, aprv sasem vrazn
roste rozsah nsledk akles monost jejich inn eliminace.
Na podporu tto argumentace mono pout pklad zdruh svtov vlky, kter
nebv vtto souvislosti zmiovn. Obyvatelstvo britskch ansledn nmeckch mst
bylo vystaveno systematickmu leteckmu teroru, kter vobou ppadech nedoshl
cle (kapitulace). Zdobovch dokument je evidentn, e tit personlu protileteck
obrany bylo ve starch roncch, kter mly autentickou zkuenost ze zkop prvn svtov vlky adokzaly zvldnout situace na mikrorovni protileteckch kryt ihasebn
azchrann zsahy vcelch tvrtch mst. Kvznamn panice nebo protestm civilnho
obyvatelstva nedochzelo azchrann prce imasov evakuace probhly spodan.
83
Stmto plonm terorismem je mono srovnvat prodn katastrofy aekologick

havrie souasn doby, kter se staly rovn zkoukou individuln odolnosti aorganizanch schopnost, od zkladn rovn a po systm krizovho zen sttu. Zatm
bylo hej, zloh mme na nkolik armd adc pracovnci ve veejn sprv jsou
asto dstojnky nebo poddstojnky vzloze. Tento stav se ale zsadn mn azastoupen zkuenosti svojenskou slubou klesne vpopulaci na nkolik procent. Ato bude
jivnejistm obdob, za doposud pedpokldanm horizontem mru vEvrop. [37]
Co bylo tedy tak zvanm dvodem pro plnou profesionalizaci ozbrojench sil
R, pomineme-li populrn kli profesionln armda je dobr, konskripn patn?
Odpov najdeme hned vvodu vech oficilnch dokument nebo politickch stanovisek blzk kolaps realizace brann povinnosti, pro kterou sice vlivem demografickho vvoje ubv branc, ale pedevm se j vyhnuly ji desetitisce volbou civiln
sluby, odkladem nebo zsknm modr knky. Viditeln piny tohoto stavu byly
ji mnohokrt pojmenovny:
pokles brannho vdom po pdu elezn opony (iluze osvt bez nebezpe),
rst individualismu aodmtn autorit vmlad generaci,
pevn negativn (bohuel opodstatnn) reflexe armdy vmdich,
naivn liberln podmnky pro civiln slubu aodklad (anevle parlamentu
jezmnit),
negativn zkuenost vojk zkladn sluby svcvikem, ivotnmi podmnkami
aduchem armdy.
To jsou ale vlastn jen dsledky mn zjevnch pin, kter bohuel nebyly nm
objektivn danm:
naprost nezjem politick reprezentace istavnch initel oobranu, kter se
jen vnevyhnuteln me zmnil a po pozvn do Aliance,
nepochopen aneplnn lohy parlamentu, azejmna pslunch vbor jako
hlavnch nstroj demokratick kontroly acivilnho zen armdy,
katastrofln personln praxe na jedn stran plejda neastn vybranch
klovch initel rezortu, na druh stran rovn plejda do civilu odelch
perspektivnch absolvent kol akurz armd Aliance, amezi tm apatick ed
masa vklidu, dn slibovan personln rotace.
Poznmka kpraxi demokratick kontroly armdy

Autor se astnil v rmci porady eitelskho tmu NATO RTO Long Term
DefencePlanning prezentace opprav tzv. tyletho pehledu na ministerstvu obrany
USA, kter piblila mechanismy obrannho plnovn vdetailu iirch souvislostech. Ministr obrany kad tyi roky provede plnou analzu (tzv. QDR - Quadrennial
Defence Review) nrodn obrann strategie, struktury ozbrojench sil, modernizanch
pln, infrastruktury, rozpotovch pln adalch prvk obrann politiky USA, vzjmu
stanoven obrann strategie aprogram pro ptch dvacet let. Zprvu oQDR pedlo
vborm pro ozbrojen sly Sentu aSnmovny reprezentant nejpozdji 30. z (vroce
nstupu novho prezidenta), ato se zkonem stanovenm obsahem:
84
analza nrodn obrann strategie avhodn struktury sil pro implementaci strategie
pro nzkou astedn rove rizik,
definovn nrodnch zjm pro obrannou strategii,
uvaovan ohroen apehled pouitch scn,
pedpoklady pouit ve zprv tkajc se statutu pohotovosti ozbrojench sil
USA,
kooperace se spojenci adodaten pnosy azvazky plynouc zkoalinch operac, as vstrahy, rovn asti vnevlench operacch akonfliktech nzk
rovn,
vliv asti vnevlench operacch akonfliktech nzk rovn na strukturu apipravenost sil pro vlen konflikt,
lidsk zdroje apodprn opaten pro konflikty trvajc vce ne 120 dn,
pedpokldan koly zloh,
pomr bojovch apodprnch jednotek,
schopnosti vzdun, nmon apozemn dopravy ve strategickm ataktickm
mtku,
preventivn rozmstn sil kodstraen avasn reakci,
vliv vvoje technologi ptch 20 let na strukturu ozbrojench sil.
Cel proces je rozloen do dvou let sorganizan appravnou fz ped volbami
aprovdc fzi po nstupu prezidenta. Klovou informac zprezentace je odpov
na otzku autora, zda tak podrobn avojensky odborn zamen dokument me bt
vkongresovch vborech, kterm je uren, vbec posouzen. Odpov byla, e me,
protoe tyto vbory maj jako poradce bval generly aplukovnky, kte obrannmu
plnovn rozumj alenov vbor prochzej rznmi kurzy, studiem istemi
aoproblematiku obrany se aktivn zajmaj.
Bez ohledu na ve uveden problmy, pi pohledu do minula byla jednoron povinn
sluba politicky neobhajiteln ivojensky neopodstatnn, aprv vasn aradikln
zkrcen povinn sluby na zkladn tmsn vcvik pro koly lehkch jednotek
teritorilnch sil snslednou monost dalho placenho vcviku asluby vpostupn
vznikajcm profesionlnm poddstojnickm sboru mohlo pedejt souasnmu stavu.
To by tak ale musela vasn aradikln probhnout reorganizace armdy, ane dlouh
lta tpn.
Zvr
Povinn vojensk sluba by nemla bt jet povaovna za relikt minulosti nebo
hrub poruovn obanskch prv. Ktomuto tmatu se svho asu vyjdil nmeck
spolkov kancl Kohl: Veobecn brann povinnost je abude vrazem osobn spoluodpovdnosti oban za ivot vmru asvobod Prostednictvm brann povinnosti m armda pstup ke schopnostem akvalifikacm mlad generace aje proto
armdou inteligentnj. Navc zskv solidn rekrutan zkladnu pro doplovn.
Sttaarmda jsou si vdomy, e plnn brann povinnosti je znan zlom vivotnch
plnech mladch oban. Proto udl armda vechno pro to, aby proili vojenskou
slubu smyslupln. [38]
85
Na pozitivn strnky povinn sluby vzpomnaj nostalgicky u isentoi vboru

proozbrojen sly vKongresu USA: Povinn sluba vzala mlad mue vech ras,
socilnch td arovn vzdln azasadila je do nronch situac, kde spolen sdleli
strdn izkuenosti. ivot brance byl asto tk, obas poun avdy nezapomenuteln. Vytvel vazby mezi vemi pslunky armdy aprofesionly podncoval zdravou
dvkou civilnch postoj. Souasn ozbrojen sly jsou stle mn kiovatkou americk
spolenosti astvaj se armdou chudch, vykonvajcch pkazy civiln elity, kter
nepoznala tuhou disciplnu, fyzickou nmahu aodlouen od rodiny. Jakmile ale byla
povinn sluba jednou zruena, nvrat zpt je vdob mru nereln. [39]
Nemus jt ale vtchto vahch vdy oveobecnou brannou povinnost, ikdy kad
vbrov i jin sluba [40] pedstavuje velk problm. eenm me bt ipovinn
dobrovoln vojensk pprava nap. pro urit pozice ve veejnm sektoru.
Podmnkou reln povinnosti kobran a ji vjakkoliv form nebo rozsahu jeodpovdajc rove brannho vdom spolenosti, zkterho pramen ochota akceptovat
povinnost asouasn iprvo kobran. rove brannho vdom ale bez existence
konkrtnho ohroen kles, aproto se ji od nepamti udruje vlasteneckou vchovou
zaloenou na vojenskch tradicch. N problm je vtom, e za tyicet let totality byly
obdivuhodn tradice prvnho odboje zobecnho povdom vymazny, tradice druhho
odboje pekrouceny azprofanovny, aza dal lta se nepodailo aani se moc nesnailo
na n navzat. U jen ten husitsk chorl pi pinen vojenskho praporu pipomn,
e uzrodu eskoslovenskho sttu asistovaly jin tradice ne nzvy regiment poblohorsk lechty zavdn vpolovin 90. let.
Vzhledem khodnotovm postojm mlad generace apublicit nzor, zpochybujcch smysl eskho sttu vbec, to nen snadn kol amnoh ji vyeil vemocn
trh sta se podvat, jakch tradic jsou pln vlohy knihkupectv. Nebude lehk
pozvednout brann vdom na rove odpovdajc nejistotm budoucnosti. Nebylo toale
lehk nikdy, nebo jak pravil athnsk politik Perikls roku 430 p. n. l.: Jentoho
jesvoboda jistm vlastnictvm, kdo m odvahu ji brnit.
Nejvy funkcioni MO aG, jako iposlanci asentoi, by se nad problmem mli
zamyslet azahjit otevenou debatu na tma profesionalizace, jej vhody anedostatky,
teba na strnkch Vojenskch rozhled.
Pouit zdroje aliteratura:
[1] NEAS, P.Pedasn kvn profesionln armd. MF Dnes, 23.3.1996. ISSN 1210-1168.
[2] TUEK, J. Sloit hledn idelnho vojka. MF Dnes, 16.3.1996. ISSN 1210-1168.
[3] SCHORM, V. Nastal as pro profesionln armdu. MF Dnes, 21.3.1996. ISSN 1210-1168.
[4] Francouzsk prezident oznmil zsadn reformu ozbrojench sil. MF Dnes, 23.2.1996.
ISSN1210-1168.
[5] GAZDK, J. Pohled na armdu ovlivuje NATO, zplavy akorupce. MF Dnes, 5.6.1998.
ISSN1210-1168.
[6] OTTO, P.ODS chce oslovit budouc brance. Hospodsk noviny, 16.2.1999. ISSN 1213-7963.
[7] GAZDK, J. Dnen kluci u asi nepoznaj vojnu. MF Dnes, 25.5.1999. ISSN 1210-1168.
[8] RAEK, A. Jak na profesionln armdu. Prvo, 13.2.1999. ISSN 1211-2119.
[9] OTTO, P.Profesionln armdu odmt SSD aKSM. Hospodsk noviny, 17.4.2000.
ISSN1213-7963.
[10] GAZDK, J. Vtina vysokokolk se vyhne vojn. MF Dnes, 27.2.1999. ISSN 1210-1168.
86

[11] KOMREK, M. Povinn vojna: naprost, ale naprost nesmysl. MF Dnes, 20.4.1998.
ISSN1210-1168.
[12] KOMREK, M. Hlasuji pro profesionln armdu. MF Dnes, 13.3.1999. ISSN 1210-1168.
[13] STEIGERWALD, K. Mj vkon, mj old. MF Dnes, 16.2.2000. ISSN 1210-1168.
[14] RAEK, A. Sthaky potebujeme. MF Dnes, 13.1.2001. ISSN 1210-1168.
[15] NEAS, P.Odlome nkup sthaek. Hospodsk noviny, 30.3.2001. ISSN 1213-7963.
[16] GAZDK, J. esk armda stoj ped padkem. MF Dnes, 26.10.2000. ISSN 1210-1168.
[17] GABAL, I. Krizi armdy ministerstvo samo nevye. MF Dnes, 31.3.2001. ISSN 1210-1168.
[18] ANTOVSK, M. Falen hra majora Zemana. MF Dnes, 7.5.2001. ISSN 1210-1168.
[19] Profesionln vojsko? Unhlen informace. MF Dnes, 18.5.2001. ISSN 1210-1168.
[20] GAZDK, J. Strany sout, jak zmnit vojsko. MF Dnes, 12.7.2001 ISSN 1210-1168.
[21] TRASK, D. Demokracie aobrana. Informan agentura Spojench stt, 1993.
[22] The New Recruitment Strategy. Armed Forces Careers [online]
Dostupn na <http://www.armedforcescareers.com>.
[23] More Movies with Pentagon Help. Associated Press, 16.5.2001. ISSN 0733-7795.
[24] Hollywoodsk hvzdy lkaj novky do armdy. MF Dnes, 29.1.2000. ISSN 1210-1168.
[25] Annual Defense Report 2002. [online] Dostupn na <http://www.defenselink.mil>.
[26] Speech by the Secretary of State for Defence on the Strategic Defence Review. London: Chatham House,
12.3.1998. [online] Dostupn na <www.parliament.the-stationery-office.co.uk>.
[27] Defence Training Review. [online] Dostupn na <http://www.mod.uk/NR/rdonlyres/E62FD5CB-1A3D4331-875C-DE55D751B37A/0/dtr_report_vol1.pdf>
[28] PRIESTMAN, J. The Expectations and Disappointments of the British Soldier. The British Army Review,
No. 115, 1996. ISSN 0952-4134.
[29] JONES, T. Military sees no rush to enlist. Chicago Tribune, 24.3.2002. ISSN 1085-6706.
[30] ROTC Scholarships and requirements. Army ROTC. [online] Dostupn na <http://www.armyrotc.com>.
[31] Women in the Armed Forces. CRS Issue Brief for Congress. [online] Dostupn na <http://www.fas.org/
man/crs/92-008.htm>.
[32] Personnel Readiness Factors by Race and Gender. Annual Defence Report 2000. [online] Dostupn na
<http://www.defenselink.mil>.
[33] Women in the Armed Forces. London: Ministry of Defence, 2002. [online] Dostupn na <https://www.
gov.uk/government/publications>.
[34] Vyhlka . 288/2003 Sb., Prce apracovit, kter jsou zakzan vem enm, thotnm enm, matkm
do konce devtho msce po porodu amladistvm. In Sbrka zkon esk republiky, 2003.
[35] Zkon .221/1999 Sb., ovojcch zpovoln. In Sbrka zkon esk republiky, 1999.
[36] Female Soldier Readiness Guide. [online] Dostupn na < http:/www.bragg.army.mil>.
[37] 2015: Svt podle CIA. MF Dnes, 9.1.2001. ISSN 1210-1168.
[38] KOHL, H. Warum wehrpflicht? Bundeswehr. [online] Dostupn na <http://www.bundeswehr.de/
sicherheitspolitik/warumwehrpflicht>.
[39] Military Troop Shortage Starts Talk of aDraft. San Francisco Chronicle, 22.8.1999.
ISSN1932-8672.
[40] Systm povinn vojensk sluby se ve Spojench sttech nazval vbrov sluba (selective service),
tkala se mu mezi 21. a 30. rokem. Nebyli odvdni ti, kte napklad neukonili stedn kolu, byli
enat, starali se o star rodie, homosexulov. Podmnky vbrov sluby se mnily, zvlt v prbhu
vietnamsk vlky. V roce 1973 byl tento systm nahrazen tzv. dobrovolnou slubou (all-volunteer army),
v r. 1980 byla zavedena povinn registrace pro vojenskou slubu, tzv. draft. Podle tohoto zkona se mus
kad mu ve vku od 18-26 let zaregistrovat pro ppad vlen poteby. Tato povinnost senevztahuje
jen naamerick obany, ale ina ty, kdo maj zelenou kartu. Proces registrace je velice jednoduch.
Nakad pot jsou k dispozici pedtitn registran formule, kter se mohou zaslat potou. Nerespektovn tohoto zkona se povauje za kriminln in, kter me bt potrestn vzenm a pokutou.
Cizincm pehldnut tto povinnosti t zamezuje monost v budoucnu zskat americk obanstv.
In Dictionary of the Modern United States Military. Jefferson, North Carolina: McFarland Publishers,
1996, ISBN0-7864-0127-3.
87
Ing.Ladislav Steda, CSc.
Bezpenostn Znien syrskch chemickch

zbran: dal krok kcelosvtovmu
prosted
chemickmu odzbrojen
Destruction of Syrian
Chemical Weapons:
TheNext Step to
the Global Chemical
Disarmament
Abstrakt:
Tento lnek je rychlou aktuln informac oproblmu, kter mohl vyvolat velkou
vlku na Stednm vchod. Atak ouniktn
operaci kjeho odstrann. Syrsk chemick
OPCW
zbran pedstavovaly vnou hrozbu nacelm
Stednm vchod, pedevm vkontextu probhajc obansk vlky. Toto potvrdilo iopakovan pouit nervov paralytick
ltky sarinu vprbhu tohoto konfliktu. Znien syrskch chemickch zbran
znamen odstrann hrozby eskalace konfliktu ajeho rozen odal stty.
Abstract:
This paper is above all aquick piece of information on current problem which
could have provoked alarge war in the Middle East. And also about aunique
operation to resolve it. Syrian chemical weapons used to be aserious threat
tothe entire Middle East, mainly in the context of the ongoing civil war. This was
confirmed by repeated use of nerve agent sarin during the conflict. The destruction
of Syrian chemical weapons eliminated the threat of escalation of the conflict and
its extension to other countries.
Klov slova:
Chemick zbran, mluva ozkazu chemickch zbran, Organizace pro zkaz
chemickch zbran (OPCW), sarin, yperit, hydrolza, prekurzor, deklarace, nien,
Srie.
Key words:
Chemical weapons, Chemical Weapons Convention, Organisation forthePro
hibition of Chemical Weapons (OPCW), sarin, mustard, hydrolysis, precursor,
declaration, destruction, Syria.
88
vod
Generln editel Technickho sekretaritu Organizace pro zkaz chemickch zbran
(Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons, dle OPCW) [1] ve sv zprv
z24. z 2014 informoval Vkonnou radu OPCW, e 100% vech chemickch ltek
kategorie 1 deklarovanch Syrskou arabskou republikou, 1047 tun, bylo verifikovno
jako znien. Souasn bylo verifikovno znien 87,8% z261 tun chemickch ltek
kategorie 2. Celkov to pedstavuje znien 97,6% syrskch chemickch zbran. [2]
Samotn proces nien chemickch zbran Srie vznamn urychlilo jejich pouit
voblasti Ghta dne 21. srpna 2013 avdsledku toho hrozba americkho toku. Pispla
ktomu imise OSN kvyetovn dajnho pouit chemickch zbran vsouladu srezoluc Valnho shromdn OSN 42/37C aRady bezpenosti 620 (1988). Vzvren
zprv inspektoi OSN potvrdili, e vprbhu toku dne 21. srpna byl pouit sarin,
nervov paralytick bojov chemick ltka. [3]
Je nutno zdraznit, e otzka znien syrskch chemickch zbran si vynutila zsadn
politick rozhodnut OPCW u vzhledem ktomu, e poprv bylo tak velk mnostv
chemickch zbran vyvezeno mimo zem smluvnho sttu. mluva ozkazu vvoje,
vroby, hromadn zsob apouit chemickch zbran aojejich znien (dle mluva)
jasn stanovuje, e je psn zakzno vyvet tyto zbran mimo zem sttu, kter tyto
zbran vlastn. [4] Ovem znien chemickch zbran vSrii, kde probh obansk
vlka, se ukzalo nemon. Akdy vechny smluvn stty odmtly zniit syrsk nejnebezpenj chemick zbran na svm zem, byly tyto znieny vmezinrodnch vodch
vnov vyvinutm zazen, kter dosud nebylo pro tyto ely vyzkoueno.
Zhlediska vlastnho procesu nien chemickch zbran se vtomto ppad jedn
ouniktn bezprecedentn operaci. Bylo nutn pedevm vyeit prvn otzky umoujc doshnout konsenzu vrmci Organizace pro zkaz chemickch zbran vzleitosti, kdybyly nieny chemick zbran mimo zem sttu, kter tyto zbran vlastn.
Technicky se jednalo ouniktn operaci, kdy nejnebezpenj chemick zbran, sirn
yperit aklov prekurzor sarinu, ltka DF, byly znieny za velice krtkou dobu necelch
dvou msc na lodi na moi metodou hydrolzy svyuitm originlnho zazen, kter
bylo vyvinuto ve velice krtk dob. Ostatn deklarovan chemick ltky, pedevm
prekurzory pro vrobu bojovch chemickch ltek, byly nieny ovenou metodou
spalovn.
Deklarace aveker dokumenty tkajc se chemickch zbran pedkldan Sri maj
stupe utajen OPCW PROTECTED, co je druh nejvy stupe utajen vdokumentech
OPCW, nejsou tedy uvolnny pro veejn publikovn. Proto tak veker informace,
uvdn vtomto lnku, vychzej zotevench zdroj.
Minul kapacity chemickch zbran Srie

Je obtn pesn stanovit, kdy Srie zskala chemick zbran. Podle nkterch zprv
Egypt poskytl ze svch vlastnch zsob vpedveer jnov vlky potkem 70. let
svmu spojenci dlosteleck granty plnn bojovmi chemickmi ltkami. Jin pramen
tvrd, e Srie poprv usilovala ochemick zbran vroce 1982 vdob libanonsk vlky
proti Izraeli. Vletech 1982 nebo 1983 zahjila vrobu nestlch nervov paralytickch
89
ltek avcvik svch jednotek vobran atoku vprosted kontaminovanm bojovmi

chemickmi ltkami. Vroce 1985 byla Srie podezvna, e vlastn pravdpodobn
nejmodernj kapacity chemickch zbran varabskm svt svjimkou Egypta. [5]
Od poloviny 80. let mla Srie dajn zsobu tisc leteckch pum sobsahem sarinu,
isopropyl-methylfosfonofluoridtu, kd GB. Jako nosie tchto pum se vyuvaly
letouny Su-22, Su-24 aMig-23. Ve vzbroji mla tak nkolik tisc kus taktick munice,
vetn raket adlosteleckch grant sobsahem sarinu. Podle ruskch daj vlastnila
Srie vroce 1993100-200 kus chemickch hlavic raket SCUD-B a60 kus SCUD-C,
raket sdosahem 300-500km. Americk zpravodajsk sluba CIA vroce 1998 potvrdila,
e Srie ukonila vvoj ltky VX, S-[2-(diisopropylamino)ethyl]-O-ethyl-methylfosfonothiotu, apokouela se naplnit touto ltkou bojov hlavice raket FROG-7 aSS-21.[6]
Podle dalch informac Srie vyvjela rakety SCUD D sdosahem 700km[7] adajn
vlastn nkolik vysoce pesnch protilodnch stel splochou drhou letu, kter by mohly
nst chemick hlavice (Sepal ankolik variant Styx). [8]
Bylo ale velice obtn verifikovat tyto daje aidentifikovat skuten rozsah chemickho vyzbrojen Srie. Ve zprv Kongresu Spojench stt americkch vroce 2011
ozskvn technologie vztahujc se ke zbranm hromadnho nien editel zpravodajsk sluby informoval, e Srie provd program chemickch zbran po adu let ajej
arzenl lze pout leteckmi pumami, zenmi stelami adlosteleckmi raketami. [9]
Onedostatench informacch orozsahu chemickho arzenlu svd izprva zpravodajsk sluby Francie ze z 2013, kdy informovala, e Srie vlastn vce ne1000tun
chemickch ltek aprekurzor, piem toto mnostv je tvoeno asi stovkou tun sarinu,
nkolika stovkami tun yperitu adestkami tun ltky VX. [10]
Podobn jako vppad Irku se na chemickm vyzbrojen Srie podlela ada
stt. Krom starch spojenc jako Egypt, Libye i Sovtsk svaz, to byly tak firmy
zFrancie, Belgie, Nizozemska, Britnie, vcarska, Rakouska, Nmecka, ny (nkdy
prostednictvm KLDR) ifirmy ze Spojench stt americkch. Podle nkterch informac dosply americk zpravodajsk sluby vroce 1991 kzvru, e Sovtsk svaz
adokonce ieskoslovensko poskytovaly Srii chemick ltky, systmy pro jejich nasazen avcvik. [11] eskoslovensko poskytlo, podle jinch informac, pouze prostedky
pro ochranu apodporu ve vcviku vochran proti zbranm hromadnho nien.
Pouvn chemickch zbran vSrii

po vypuknut obansk vlky
Dne 15. bezna 2011 probhly ve mst Dar na jihu Srie avdalch mstech vetn
Damaku protivldn demonstrace, kter daly odstoupen prezidenta Bara Asada
atm plstolet trvajc vldy strany Baas. Na konec perostly vobanskou vlku,
vprbhu kter dolo ikpouit chemickch zbran. Azjejich pouvn seopakovan
vzjemn obviovaly (aobviuj) syrsk vlda aopozice. Podle zprvy inspektor
OSN ze dne 12. prosince 2013, kter nen bohuel voln pstupn, se vrmci ozbrojenho konfliktu vSrii chemick zbran pouily na pti ze sedmi provovanch
mst, atoGhta, Chn al-Asal uHalabu, Dabr, Sarkib aArafja Sahnja jin
odDamaku. Ve dvou ppadech chemick ltky zashly pouze vojky, vdalch tak
civilisty. Natyech mstech byl pouit sarin, ztoho jednou ve velkm mnostv.
90
Inspektoi ve zprv uvdj, e existuj vrohodn dkazy otom, e zde byly pravdpodobn nasazeny chemick zbran, ale stle chyb dostatek informac opesnm
sledu udlost pi tchto tocch. Na mstech hledali dkazy oraketovch tocch,
porovnvali vzorky odebran zdravotnky ahovoili sobmi tok atak stmi,
kdoje oetovali. Vsledek vyetovn ovlivnil asov odstup od zkouman udlosti,
prvn ztok byl hlen vbeznu (Chn al-Asal) aposledn vsrpnu (Ghta), kterm
je dle vnovna pozornost.
19. bezna 2013 Chn al-Asal

Chn al-Asal se nachz nedaleko metropole Aleppo v syrsk provincii Halab.
Pitomto toku zahynulo 26 osob aosm destek lid utrplo zrann. Vechny obti,
mezi nimi jsou ivojci pravideln armdy apslunci proreimnch milic, zemely
po akutnch dchacch potch. Zpotku nebylo zcela jasn, jak chemick ltky byly
pouity, uvaovalo se opesticidech, koncentrovanm slznm plynu imonm niku
chemickch ltek zchemick tovrny zasaen raketou. A pozdji se na zklad analz
odebranch vzork upesnilo, e byl pouit sarin.
Ikdy ztohoto toku byly okamit obvinny vldn sly, pesto vyvolal adu pochybnost. Podle ruskch expert na zklad analz odebranch vzork nebyl sarin pouit
vChn al-Asalu prmyslov vroby ajako rozbuka byla pouita trhavina hexogen,
kter nen pouvn ve standardn munici. Sarin nesla podomcku vyroben raketa
Baair-3, kterou vldn sly nepouvaj. Na zklad tchto poznatk dospli kzvru,
e pi tomto toku pouili sarin nejspe syrt povstalci. [12] Vpodobnm duchu
sevyjdila hlavn vyetovatelka komise OSN zkoumajc poruovn lidskch prv
vSrii Carla del Ponteov, podle kter sarin pouili povstalci, protoe se mezi n infiltrovali bojovnci zciziny. [13] lenov tto komise se ale do Srie nedostali, oprali se
ostovky svdectv zrozhovor sobmi, lkai azdravotnky.
Po dlouhch jednnch aodkladech dorazil do Damaku 18. srpna 2013 tm inspektor OSN, kte mli vSrii vyetovat zprvy odajnch chemickch tocch vetech
oblastech. Jednou znich byl Chn al-Asal, dal dv msta byla drena vtajnosti.
tokdne 21. srpna zsadn zmnil mandt tohoto inspeknho tmu.
21. srpna 2013 Ghta

Tento nejrozshlej tok spouitm chemickch zbran voblasti Ghta, vchodn
od Damaku, si vydal stovky obt, pedevm en adt. tok ohlsila opozice, vlda
iarmda vak rozhodn popely odpovdnost atok pipsaly povstalcm. Dne 26. srpna
zahjil svoji innost vyetujc tm OSN. Byl doprovzen leny povstaleck Syrsk
svobodn armdy asyrskm lkaem. Inspektoi vprbhu tto mise hovoili slkai,
zasaenmi osobami, odebrali vzorky zpdy, stry ze stn, ze vzork munice aodebrali imedicnsk vzorky (krev, mo, vlasy). Odebran vzorky byly pot analyzovny
ve dvou ktomu schvlench laboratoch, ve vdsku ave Finsku.
Vyetovn voblasti Ghta inspektoi OSN ukonili 31. srpna. Ve sv zprv konstatovali, e Environmentln, chemick alkask vzorky, kter jsme odebrali, poskytuj
91
jasn apesvdiv dkaz, e voblasti Ghta uDamaku byly pouity rakety zem-zem
obsahujc sarin; sdoplnnm, e tonci pouili tm 400 litr tto ltky. Vzhledem
kbezpenostn situaci nebyla mise schopna zdokumentovat pln rozsah pouit chemickch zbran nebo ovit celkov poet mrtvch. Zprva neobsahuje dnou narku,
e to byl prv reim Bara Asada, kdo sarin pouil.
stedn problm vyvolv otzka, jak munice byla pi tomto toku pouita. VPloze 5 zprvy inspeknho tmu OSN je popsna zajitn atypick chemick munice
pouit ktokm voblastech Zamalka/Ajn Tarma. Na stech tto munice byla zjitna
ptomnost sarinu. Tm OSN popisuje raketu pouitou kchemickmu toku vZamalce
nsledovn: raketov motor oprmru 12cm adlce 134cm, prstenec obepnajc
stabiliztory sprmrem 31cm, nadrov hlavice pichycen 12 rouby, jej prmr
36cm, dlka cca 70cm, pravdpodobn objem kapaliny vhlavici 56 6 litr.
Popisovan atypick raketa mohla vzniknout rozshlou pestavbou sovtsk dlosteleck rakety M-21-OF pouvan vraketometu BM-21. Ztto rakety byl pouit
motor, ovem krom bojov sti byly odstranny tak pvodn sloen stabiliztory
udlujc raket rotaci abyly nahrazeny esti hrubmi, aerodynamicky nevhodnmi
pevnmi stabiliztory obepnutmi prstencem oprmru 21cm. Na pedn st rakety
bylo spomoc pruby aroub uchyceno vlcov tleso ovnjm prmru 36cm.
Jedn se ohrubou pleitostnou pravu rakety, vsledn tleso m aerodynamicky
znan nevhodn tvar iletov charakteristiky.
Vdal lokalit, Muadamja, byl nalezen samostatn raketov motor rotan sovtsk
dlosteleck rakety M-14-OF, chemick detektor LCD 3.3 ale neukzal vmst dopadu
tto rakety ptomnost bojov chemick ltky. [3]
Pochybnosti opvodcch chemickch tok vGht

Imezinrodn experti povauj naasovn tohoto toku za podezel. Zhlediska
syrskho reimu by bylo zvltn pout chemick zbran vDamaku, ato prv
vokamiku, kdy zde byl nedaleko ptomen tm mezinrodnch expert OSN. Rovn
vdob, kdyzaznamenv vojensk spchy na mnoha frontch avokol Damaku
opozice vldn sly pli neohrouje. Urit rozpaky vyjdil ivedouc mise inspektor OSN, vdsk expert Ake Sellstrm, kter uvedl, e ho pekvapuje vysok poet
udvanch obt. Povstalci se snaili chemick tok prokzat snmky mrtvch arannch. Alenapohby obt nebyli pozvni dn nezvisl pozorovatel, take zpsob smrti pohbvanch ani jejich poet nebylo mon nijak ovit. Syrsk opozice
tvrd, esitento tok vydal na 1300 obt, podle USA zemelo 1429 lid, ztoho
426dt. Francouzsk tajn sluba, oprajc se hlavn ovideozznamy ze zasaench mst, odhaduje, e zemelo nejmn 281 osob. Humanitrn organizace Lkai
bezhranic jisobotu 24. srpna jako prvn nezvisl zdroj potvrdila pjem na oeten
asi3600pacient, 355znich zemelo.
Experti OSN upozoruj na ponkud nestandardn zpsob prbhu vyetovn.
Inspektoi OSN byli pivezeni do mst, polapanch spoustou lid, ahodnovrn u proto
nebylo mon zjistit, co se tam vlastn stalo. Po celou dobu, co se nachzeli vmstech
vyetovn, tam pijdli njac lid apiveli nov dkazy. Lze tedy pedpokldat,
e dkazy byly pemsovny azejm snimi bylo manipulovno.
92
Ministr zahraninch vc Rusk federace Sergej Lavrov prohlsil 17. jna, e Rusko
m dleit dkaz kchemickmu toku vDamaku 21. srpna. Podle nj sarin, pouit
pi tomto toku, nebyl vyroben vprofesionln laboratoi. Jeho sloen je stejn jako
usarinu pouitho ve vesnici Chn al-Asal 19. bezna, pouze m vy koncentraci.
tok vChn al-Asal pitom podle veho provedla Fronta an-Nusr adkaz, e sarin
pouit ve vchodn Ght m stejn sloen, je vznamnm znakem, e tok provedla
opozice. [14]
Stejn tak Carla del Ponteov na zklad svdectv zasaench prohlsila, e chemick zbran zejm pouili syrt povstalci. [15] Se stejnm tvrzenm pila imatka
pedstaven katolickho kltera na severu hlavnho msta Aneka Marie, kter poukzala na to, e na videch zveejnnch povstalci se objevuj tla tch obt na rznch
mstech. [16]
Podle nkterch odbornk zprva inspektor OSN obsahuje sporn zvry ankter
zjitn daje si vzjemn odporuj. ZPlohy VII zprvy je zejm, evenvironmentlnch vzorcch zoblasti Muadamje, kde mlo dajn dojt kchemickmu toku vt
zobou zajitnch dlosteleckch raket, ve skutenosti nebyla zjitna ptomnost
sarinu. To oste kontrastuje se zajitnmi medicnskmi vzorky, kter sarin opravdu
obsahuj. Na dalch dvou lokalitch (Zamalka/Ajn Tarma) byly environmentln
vzorky odebrny onkolik dn pozdji, sarin zde vak zjitn byl. Podle testovn
dvma nasob nezvislmi laboratoemi bylo udajnch obt zMuadamje 93%,
respektive 100% vzork pozitivnch. To je vce, ne na zbylch dvou lokalitch.
Jevak vzsad vdecky nevysvtliteln, aby vppad, e obti byly vystaveny
toku skuten natestovan lokalit, nebyly nalezeny dn pozitivn environmentln vzorky.
Otom, e tento tok vrazn pomohl opozici, svd iskutenost, e po zprvch
odajnm chemickm toku syrskch vldnch sil obdrela urychlen zsilku 400 tun
zbran, jednu znejvtch zsilek zbran, kter se kn za posledn dva roky dostala.
Vreakci na dajn chemick tok oznmil spojenec al-Kidy, islamistick Fronta anNusr bojujc vadch syrsk opozice, e se Asadovi pomst valvitskch vesnicch.
Naopak podle tvrzen pedstavitel Spojench stt americkch svd ozapojen
syrsk armdy iodposlechy. Jeden zachycuje zmatek po toku, znho tajn sluby
vyvozuj, e se tok vymkl zrukou, ve druhm zase zachytily, jak syrsk armda rozhodla vydat voblasti toku vojkm ochrann masky. [17]
Prbh jednn oznien syrskch chemickch zbran

Navzdory ve uvedenm pochybnostem, kter se nepodailo ani potvrdit, ani vyvrtit, nabraly pod hrozbou leteckho araketovho toku Spojench stt americkch
naSrii dal udlosti rychl spd:
9. z americk ministr zahrani John Kerry uvedl, e Damaek me odvrtit
zsah vSrii, pokud do tdne odevzd chemick zbran mezinrodnmu spoleenstv.[18] Ministerstvo zahrani Spojench stt americkch toto vyjden nsledn
relativizovalo, e lo vlastn jen oenickou poznmku naznaujc, e je takov scn nepravdpodobn. Nicmn Moskva aDamaek okamit zaaly spolupracovat
napprav konkrtnho nvrhu.
93
12. z syrsk prezident Bar Asad podepsal dekret o pistoupen Srie

kmluv ozkazu chemickch zbran a14. z byl dekret deponovn ugenerlnho
tajemnkaOSN.
17. z Spojen stty americk aRusk federace dosply krmcov dohod
votzce znien syrskch chemickch zbran, kdy se tato bilaterln dohoda stala
zkladem pro veker dal opaten. Podle dohody mus Srie do tdne pedat seznam
svho chemickho arzenlu obsahujc nzvy, druhy amnostv jejich bojovch
chemickch ltek, druhy munice amsta skladovacch, vzkumnch avvojovch
objekt. Byl pedloen ambicizn pln plnho znien vech syrskch chemickch
zbran dokonce prvn poloviny roku 2014, piem tento proces mus zahrnovat krom
zsob bojovch chemickch ltek, jejich prekurzor, specializovanho vybaven
tkajcho se chemickch ltek achemick munice tak objekty na vvoj avrobu
tchto zbran. Rovn byly odsouhlaseny dl termny dalho postupu, tj. ukonen
poten inspekce deklarovanch mst aznien zazen na vrobu amchn bojovch chemickch ltek ajejich plnn do munice do listopadu 2013. Oba stty tak
odsouhlasily rychl schvlen rezoluce Rady bezpenosti OSN, kter posl rozhodnut Vkonn rady OPCW apedevm odstran jakkoliv pochybnosti oleglnosti
opaten pijatch Vkonnou radou (Srie vt dob jet nebyla smluvnm sttem
OPCW). [19]
19. z Srie pedala Technickmu sekretaritu OPCW kompletn seznam svch
chemickch zbran atm splnila poadavek obsaen vrusko-americk dohod ve stanovenm termnu. Na zklad poadavku Technickho sekretaritu pedloila 21.z
dal doplnk ktomuto seznamu. Pozdji byly vrznm tisku adalch medich uveejnny informace, e Srie oznaila za soust svho programu chemickch zbran
41 zazen ve 23 lokalitch, kde skladovala piblin 1300 tun toxickch ltek ajejich
prekurzor a1230 kus munice.
27. z Vkonn rada OPCW pijala rozhodnut oznien syrskch chemickch zbran, kter vychz zdvoustrann dohody Rusk federace aSpojench stt
americkch. [20] Nsledn Rada bezpenosti OSN jednomysln schvlila rezoluci
.2118(2013) poadujc znien syrskch chemickch zbran. Rezoluce stanovuje,
eSrie nesm chemick zbran pouvat, vyvjet, skladovat aani je poskytovat dalm
sttm. OPCW mus zkontrolovat do 1. listopadu 2013 objekty na vrobu chemickch
zbran aprovit jejich vyazen zprovozu. Do poloviny listopadu piprav OPCW harmonogram nien chemickch zbran aobjekt na jejich vrobu azajist jejich znien
dopoloviny roku 2014.
14. jna Srie se oficiln stala 190. smluvnm sttem OPCW.
24. jna Srie pedloila poten deklaraci podle lnku III mluvy, ve kter
uvd dvody, pro by se znien jejich chemickch zbran mlo konat vobjektech
mimo zem Srie.
15. listopadu Vkonn rada OPCW schvlila detailn pln znien syrskch chemickch zbran aobjekt na jejich vrobu do poloviny roku 2014, vzhledem kprobhajc obansk vlce mimo zem Srie. [21] Konen pln znien chemickch ltek
ze syrskho arzenlu, upesujc dvj pln nien chemickch zbran mimo zem
Srie, schvlila Vkonn rada OPCW dne 17. prosince 2013 (EC-M-36/DG.3, dated
15 December 2013).
94
Deklarovan syrsk chemick zbran

Po prbnch upesnnch Srie deklarovala 1308 tun chemickch zbran, ztoho
1047 tun chemickch zbran kategorie 1 a261 tun chemickch zbran kategorie 2.[22]
Rovn deklarovala 23 mst vztahujcch se k chemickm zbranm, obsahujcch
46objekt. Ztchto 46 objekt 26 slouilo kvrob, 12 ke skladovn a8 kmsen
bojovch chemickch ltek.
Akonen Srie deklarovala 1260 kus chemickch zbran kategorie 3, nenaplnnch
leteckch pum abojovch hlavic raket, skladovanch na sedmi mstech. [23]
19,8 tun sirnho yperitu, bis(2-chlorethyl)sulfidu, kd HD, pedstavovalo jedinou
syrskou bojovou chemickou ltkou, kter byla unitrn. Yperit ale nebyl naplnn vmunici
kokamitmu pouit, byl skladovn vzsobncch. Ostatn chemick ltky deklarovan
jako chemick zbran kategorie 1 byly prekurzory nervov paralytickch ltek, kter
jsou vtomto kontextu zmiovny jako binrn prekurzory sarinu - 581 tun methylfosfonyldifluoridu (pouvan zkratka DF), 133 tun isopropylalkoholu aneznm mnostv
hexamethylentetraminu. Dal binrn prekurzory, ltek VX aVM, byly deklarovny
podkdovm oznaenm, asi 130 tun prekurzoru A(30-42% vodn roztok S-natrium-Oethyl-methylfosfonothiotu) aasi 155 tun dalch dvou prekurzor kd BaBB. Prekurzor
B byl vodn roztok hydrochloridu (2-chlorethyl)diethylaminu (podle jinho zdroje je tou
ltkou CAS 13105-93-6: N-(2-chlorethyl)-N-ethylpropan-1-amin) aBBhydrochlorid
(2-chlorethyl)diisopropylamin ve form vodnho roztoku atak veform soli. [24-26]
Zkladn fyzikln parametry atoxicity bojovch chemickch ltek, kter byly soust arzenlu syrskch chemickch zbran, jsou uvedeny vtabulkch 1 a2.
Tab. 1: Fyzikln parametry bojovch chemickch ltek
Tkavost
(mg.m-3)
Bod
Hustota Hustota Tlak par Bod varu/ Bod rozkladu
( C)
vzplanut
par kapaliny (mm Hg) tuhnut
( C)
(g.cm-3)
( C)
Rozpustnost
vevod
(g.l-1)
HD 5,4
1,27
0,072
(20 C)
217/14,5
zan pi 149 105
GB 4,86
1,102
(20 C)
2,10
(20 C)
158/- 56
150 za 2,5 hod. neholav 22000 (25C)
neomezen
VX 9,2
1,0083
(20 C)
0,007
(25 C)
298/- 39
150 za 72 hod. 159
30 (25 C)
VM
1,045
0,00159
(25 C)
294,7
610 (20 C)
10,5 (25 C)
0,8
132,1
Zdroj: [27, 28]

Tab. 2: Toxicity bojovch chemickch ltek
LCt50 inhalan (mg.min.m )
LD50 perkutnn (mg/jednotlivce)
-3
HD
1500
< 5000
GB
100
1700
VX
50
VM
10
jako VX
Zdroj: [27]
95
Podstatou binrnch receptur je vznik pslun bojov chemick ltky rychlou syntzou zrelativn netoxickch slouenin (prekurzor) pi odplen i doprav chemick
munice na cl. Klasick metoda syntzy sarinu jako binrn bojov chemick ltky
pedstavuje reakci DF se sms 72% isopropylalkoholu a28% isopropylaminu. Vppad Srie se pro tyto ely kreakci sDF pouvala sms isopropylalkoholu shexamethylentetraminem, kter slou jako akceptor vznikajcho fluorovodku. Tato reakce
probh snadno ipi normln teplot.
Pi vrob syrsk ltky VX reaguje prekurzor Asprekurzorem BB, ltka VM,
S-[2-(diethylamino)ethyl]-O-ethyl-methylfosfonothiot, vznik reakc prekurzoru
Asprekurzorem B. Vzhledem ktomu, e vechny prekurzory pro vrobu VX aVM
byly skladovny ve form vodnho roztoku, byla by vroba tchto nervov paralytickch ltek ponkud komplikovanj. Po ukonen reakce by byla nutn separace vodn
aorganick fze, co by urit ovlivnilo iistotu finlnch produkt.
Pehled syrskch chemickch zbran vetn postupu jejich vroby uvdj nsledujc
schmata:

Zdroj: [25, 26, 29]

Obr.: Syrsk BCHL
96
Zchemickch zbran kategorie 2 byly deklarovny prekurzory chemickch zbran

kategorie 1 (dimethylfosfit, trimethylfosfit, chlorid fosforit, triethanolamin, oxychlorid
fosforen, monoisopropylamin, diisopropylaminoethanol, 2-chlorethanol), kter jsou
rovn pouvny vchemickm prmyslu, jako idal bn chemick ltky (methanol,
butanol, kyselina chlorovodkov, fluorovodk, sulfid fosforen).
Vtto souvislosti je vhodn pipomenout hodnocen rizikovosti syrskch chemickch
zbran. Zatmco politit pedstavitel opakovan zdrazovali vnou hrozbu syrskch
chemickch zbran, tvrtho celosvtovho arzenlu chemickch zbran, naopak ada
expert pipravenost Srie kpouit chemickch zbran zpochybovala. Znich stoj
zazmnku vyjden Jeana Pascala Zanderse, jednoho zvznamnch svtovch expert
voblasti chemickch zbran, kter vyjdil sv znepokojen, e hrozba syrskch chemickch zbran je vyostena kospravedlnn vojensk intervence vnepli vzdlen
budoucnosti. Kapacitu chemickch zbran Srie zhodnotil jako velice primitivn dokonce
primitivnj ne kapacita Irku v90. letech. Jako pklad uvdl, e irck proces
vroby binrnch chemickch zbran sestval zdp spvsy sndr ke smchn
dvou finlnch prekurzor jzdou kolem letit. [30] Lze pedpokldat, e vzhledem
kobdobnm klimatickm podmnkm se Srie setkvala usvch chemickch zbran
se stejnmi problmy jako Irk.
Irck arzenl bojovch chemickch ltek sestval zyperitu advou nervov paralytickch ltek sarinu acyklosinu nebo smsi obou tchto ltek. Yperit byla jedin
ltka dostaten stabiln vzsobncch nebo vmunici, jeho istota byla kolem 80%.
Nervov paralytick ltky byly chemicky nestabiln, istoty pouze 60%. Nebyly purifikovny, atak nebyly vhorkm poas stabiln, byly skladovny vchladnch bunkrech
sinstrukcemi, e maj bt pouity vprbhu jednoho tdne po odvezen. Irk vlastnil
tak velice jednoduch binrn zbran, chemick komponenty byly skladovny oddlen
asmchny krtce ped pouitm. Takov procedura me vst knesprvnmu smchn
ltky ajej nzk kvalit. [31]
Nien syrskch chemickch zbran

Jak ji bylo uvedeno, Vkonn rada OPCW schvlila pln nien syrskch chemickch zbran 15. listopadu 2013 akonen pln nien tchto zbran 17. prosince 2013.
Plny stanovily termny nien chemickch zbran nsledovn: [21]
nenaplnn munice na zem Srie nejpozdji do 31. ledna 2014,
odvoz vekerch zsob yperitu aklovch binrnch komponent chemickch
zbran, tj. DF, A, B aBB vetn soli BB, zzem Srie nejpozdji do 31. prosince
2013,
odvoz vech ostatnch deklarovanch chemickch ltek zzem Srie nejpozdji
do 5. nora 2014 svjimkou isopropylalkoholu, kter bude znien vSrii nejpozdji do bezna 2014,
zbytkovho yperitu vzsobncch nejpozdji do 1. bezna 2014.
Stejn tak byly stanoveny itermny nien objekt na vrobu chemickch zbran:
do 15. prosince 2013 objekty smobilnmi jednotkami/systmy uren pro mchn
chemickch ltek aplnn tchto ltek do munice aobjekty pro mchn aplnn,
97
kde specializovan vybaven jet nen rozebrno, spojen smsty skladovn

binrnch komponent nebo nenaplnn munice,
do 15. ledna 2014 objekty sdosud jet nerozebranm vybavenm linek na vrobu
chemickch ltek nebo binrnch komponent,
do 15. nora 2014 objekty srozebranm vybavenm na vrobu chemickch ltek,
pro jejich mchn aplnn do munice,
do 15. bezna 2014 objekty na vrobu ostatnch chemickch ltek (nap. thiodiglykol, kyselina octov apod.) aobjekty, ve kterch nen instalovno specializovan
nebo standardn vybaven.
Pro chemick zbran odvezen zzem Srie byly stanoveny nsledujc termny
nien:
yperit aklov binrn komponenty chemickch zbran DF, A, B, BB aBB sl
nejpozdji do 31. bezna 2014, termn znien zbvajc reakn hmoty stanov
Vkonn rada OPCW,
vechny ostatn chemick ltky nejpozdji do 30. ervna 2014.
Bezpenostn situace vSrii byla velice sloit, co tak nsledn vedlo ke zpodn
vekerch plnovanch termn. Syrsk armda napklad zskala pod kontrolu dlnici
spojujc Damaek spobem a 9. prosince 2013. Prv tato trasa byla pouita pipevozu syrskch chemickch zbran ze sklad do pstavu Latkja.
Pesto ji ped schvlenm pln nien syrskch chemickch zbran byly tyto zbran
vSrii nieny. 6. jna 2013 bylo zahjeno nien objekt na vrobu chemickch zbran
aspecializovanch zazen a30. jna 2013 inspektoi OSN ovili abyli svdkem likvidace/inaktivace vech 23 deklarovanch mst souvisejcch schemickmi zbranmi.
Zjednoho msta, kam se inspektoi vzhledem kbojm osobn nedostali, pivezli
pslun zazen klikvidaci reimn jednotky. Podle inspektor OSN byly vechny
sklady chemickch zbran zapeetny bezpenm zpsobem. Vsouasn dob zdeklarovanch 26 objekt na vrobu chemickch zbran zbv jet zniit dvanct objekt,
pt podzemnch objekt asedm leteckch hangr. Otechnologii nien tchto objekt
dosud probhaj jednn expert.
Specializovan zazen achemick zbran kategorie 3 byly nieny mechanickm
zpsobem pouitm ezacch hok, runch rozbruovaek, rozbjenm specializovanch zazen kladivy, vyhazovnm nosnch raket do vzduchu, pejdnm tank
pes przdnou munici nebo jej zalvn betonem, zapnn stroj bez lubrikant sclem
vyadit je zprovozu. Syrsk strana informovala 18. listopadu 2013, e vechny chemick
zbran kategorie 3 byly znieny.
Pln znien chemickch ltek pedpokldal jejich pepravu na ruskch nkladnch
autech po dvkch zdvancti skladovacch objekt do syrskho pstavu Latkja.
Na transport dohlely americk satelity ansk kontroln kamery. VLatkji byly
chemick ltky smujc knien na americk lodi Cape Ray, tj. sirnho yperitu aDF,
aknien ve Velk Britnii, tj. prekurzory B/BB aBB sl, naloeny na dnskou civiln
nkladn lo Ark Futura.
Chemick ltky smujc na znien do Finska (prekurzor A, st chemickch
zbran kategorie 2) aSpojench stt americkch (st chemickch zbran kategorie2) byly naloeny na palubu norsk civiln nkladn lodi Taiko. Vitalskm pstavu
98
Gioia Tauro byly zsobnky syperitem aDF peloeny na lo Cape Ray aArk Futura
dle pokraovala do Marchwood Military Port pobl Southamptonu ve Velk Britnii.
Prvn pesun chemickch ltek do Latkje se konal 7. ledna 2014 aposledn dvact
23.ervna2014.
Na lodi Cape Ray byly umstny dva hydrolytick systmy, kter byly vyvinuty
vEdgewood Chemical Biological Center vMarylandu, co je hlavn americk vzkumn
avvojov centrum voblasti ochrany proti chemickm abiologickm zbranm. Yperit
byl hydrolyzovn dvkovm postupem vtitanovm reaktoru vpomru piblin 13,5dl
vody tepl 95 C na jeden dl yperitu. Reakc vznikl roztok thiodiglykolu, chemick
ltky seznamu 2 podle mluvy, okoncentraci 3,8% hmot. Po skonen reakce bylo
pidnm hydroxidu sodnho upraveno pH reakn smsi na hodnotu 12.
DF byl hydrolyzovn kontinulnm procesem spouitm pti dl vody na jeden dl DF
pi okoln teplot. DF se rozlo na methylfosfonovou kyselinu afluorovodk. Napravu
pH reakn smsi byl opt pouit dvkov proces vyuvajc hydroxid sodn.
Proces detoxikace generuje nebezpen odpadn vody 5 a 13,5krt pevyujc
objem chemickho materilu, kter m bt znien. Reakn produkty jsou podobn
standardnm prmyslovm chemickm ltkm, obsahuj mn ne 0,1% vchoz toxick
ltky. Produkty hydrolzy zCape Ray jsou spalovny zhydrolzy DF ve finsk
komern spalovn spolenosti Ekokem vRiihimki aprodukty zhydrolzy yperitu
(asi 370tunhydrolyztu) vnmeck spalovn GEKA pobl msta Mnster.
Nien chemickch ltek na lodi Cape Ray bylo zahjeno 7. ervence 2014.
13.srpna2014 byly znieny veker zsoby 581,5 tun prekurzoru DF a18. srpna2014zde
byla ukonena likvidace nejnebezpenjch chemickch ltek syrskho arzenlu znienm 19,8 tuny yperitu. Dal prekurzory chemickch zbran kategorie 1 byly znieny
klasickou metodou spalovnm prekurzor Avkomern spalovn spolenosti Ekokem
vRiihimki ve Finsku aprekurzory B/BB aBB sl vkomern spalovn spolenosti
Veolia vEllesmere Port ve Velk Britnii. Isopropylalkohol izbytkov yperit vzsobncch byly znieny na zem Srie.
Chemick zbran kategorie 2 byly tak nieny spalovnm: organick chemick
ltky ve finsk spalovn spolenosti Ekokem aanorganick sloueniny vdal spalovn
spolenosti Veolia vPort Arthuru, Texas, Spojen stty americk. Vjimkou je6 tun
fluorovodku, kter byl likvidovn reakc shydroxidem vpenatm vobjektech spolenosti Mexichem vRuncorn, Velk Britnie.
Zvr
Ikdy se nepodailo zniit chemick zbran Srie vplnovanm termnu, pesto
jdeobezprecedentn udlost vprocesu nien celosvtovch zsob chemickch zbran.
Je to pedevm rychlost celho procesu od deklarovn zsob a po znien nejnebezpenjch chemickch ltek. Detoxikace sirnho yperitu aprekurzoru DF hydrolzou
uskutenn na moi trvala necel dva msce. To je vjimen pi porovnn sjinmi
smluvnmi stty, kter vlastnily podobn mnostv resp. druhy chemickch zbran kategorie 1 (Albnie, Libye, Jin Korea), kdy tyto operace trvaly roky. [32] Samozejm
proces nien vznamn urychlila skutenost, e Srie nemla dnou chemickou munici
laborovnu bojovou chemickou ltkou. To by sice umoovalo pohotovost kjejmu
99
okamitmu pouit, zhlediska nien ale samotn delaborace munice naplnn bojovmi
chemickmi ltkami pedstavuje velice nron anebezpen proces.
Znien chemickch zbran nijak vznamn neuspilo konec obansk vlky vSrii.
Urit ale zamezilo eskalaci tohoto konfliktu azabrnilo vstupu do tto vlky nkterm
zpadnm aarabskm sttm. Je mon eln pipomenout si nzor na chemick zbran
prezidenta Srie Bara Asada. Podle Asada to, pro u Srie nepotebuje chemick
zbran, pr m ti dvody. Jednak Srie m tak modern raketov arzenl, e je schopna
neptele zastrait u vprvnch chvlch ppadnho konfliktu. Dle vminulch dvaceti
letech velmi pokroily metody ochrany proti chemickm zbranm, akonen dky tmto
ochrannm opatenm by chemick zbran byly mlo inn.
Bylo by velice prospn, kdyby ke stejnmu zvru dospli ipedstavitel ostatnch
stt, kter dosud nejsou smluvnm stty mluvy, akter jsou podezrny zvlastnictv
chemickch zbran: Egypt, Izrael aSevern Korea. Potom by skuten bylo celosvtov
chemick odzbrojen spn dokoneno.
Bohuel ale dal zprvy naznauj, e chemick zbran, ikdy ve form prmyslovch
chemickch ltek, jsou inadle pouvny bhem vlky vSrii avIrku. Odpotku
kvtna 2014 vyetuj inspektoi OPCW ppady pouit chlru vSrii ave zprv
zez2014 tato pouit potvrdili. Souasn se opouvn chemickch ltek (rovn
chlru) sunnitskmi radikly zIslmskho sttu proti irckm vojkm opakovan
informuje vtisku ji nkolik msc. Akonen je to ioficiln deklarace Srie onlezu
dvou kus tzv. zanechanch chemickch zbran sobsahem sarinu, od jejich vlastnictv
seoficiln vldn pedstavitel Srie drazn distancuj. To ve ukazuje, e pouvn
chemickch zbran na Stednm vchod vyvol jet adu otzek.
Poznmky ktextu aliteratura:
[1] Organizace pro zkaz chemickch zbran (OPCW) se sdlem vHaagu byla vytvoena pro implementaci poadavk vyplvajcch zmluvy ozkazu chemickch zbran. Hlavnm orgnem OPCW
jeKonference smluvnch stt, je je oprvnna pijmat vechna dleit rozhodnut tkajc se procesu
implementace mluvy. Vkonn rada je exekutivnm orgnem OPCW. Technick sekretarit, vjeho
ele stoj generln editel, uskuteuje kontroln opaten stanoven mluvou apomh Konferenci
aVkonn rad pi plnn jejich funkc.
[2] Note by the Director-General. Progress in the Elimination of the Syrian Chemical Weapons Programme.
EC-77/DG.22, dated 24 September 2014.
[3] United Nations Mission to Investigate Allegations of the Use of Chemical Weapons in the Syrian Arab
Republic dated 13 September 2013. Report on the Alleged Use of Chemical Weapons in the Ghouta
Area of Damascus on 21 August 2013. S/2013/553, dated 16 September 2013.
[4] mluva ozkazu vvoje, vroby, hromadn zsob apouit chemickch zbran aojejich znien. Otevena
kpodpisu vPai dne 13. ledna 1993. Multilaterln smlouva, kter pln zakazuje chemick zbran.
[5] HASHIM, Ahmed. The Deterrence Series: Chemical and Biological Weapons and Deterrence. Case
Study 1: Syria. Alexandria, Virginia, USA: Chemical and Biological Arms Control Institute, 1998.
[6] SHOHAM, Dany. Poissoned Missiles: Syrias Doomsday Deterrent. Middle East Quarterly, Fall 2000,
pp. 13-20.
[7] NORMARK, Magnus, et al. Syria and WMD Incentives and Capabilities. FOI Swedish Defence
Research Agency. June 2004.
[8] Syria: Country Profile. Nuclear Threat Initiative. June 2012.
[9] Director of National Intelligence: Unclassified Report to Congress on the Acquisition of Technology
Relating to Weapons of Mass Destruction and Advanced Conventional Munitions. Cover 1 January
to31 December 2011. January, 2012.
100

[10] LELE, Ajey - SINGH, Gunjan. Syrias Chemical Weapon Mess and Great Power Game. Society for
theStudy of Peace and Conflict. September 26, 2013.
[11] http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/syrii-pomahalo-s-chemickymi-zbranemi-i-ceskoslovensko.
html. 9. 9. 2013, New York.
[12] http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/sarin-v-syrii-pouzili-rebelove-tvrdi-moskva.html. 9. 7. 2013,
New York.
[13] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/sarin-v-syrii-nejspis-nepouzil-asad-ale-povstalci-uvedla-
osn.html. 6. 5. 2013, eneva.
[14] Rusko: Za chemickm tokem Turecko? 17.10.2013, Hal noviny, str. 8, Ze zahrani (autor pvodnho
pspvku Yydit GNAY, peloeno zanglitiny).
[15] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/za-chemickymi-utoky-stoji-syrsti-povstalci-tvrdi-delponteova.html, 28. 8. 2013, eneva.
[16] http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/dukaz-o-chemickem-utoku-v-damaskuzpochybnila-matka-predstavena.html. 2.10.2013, Damaek.
[17] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/kerry-a-lavrov-pripravuji-v-zeneve-mirovou-konferencio-syrii.html, 13.9.2013, eneva.
[18] USA aRusko vyzvaly Srii: Vydejte veker chemick zbran. 10.9.2013, Mlad fronta Dnes, str. 6,
Ze svta.
[19] Joint National Paper by the Russian Federation and the United States of America. Framework for
Elimination of Syrian Chemical Weapons. EC-M-33/NAT.1, dated 17 September 2013.
[20] Decision: Destruction of Syrian Chemical Weapons. EC-M-33/DEC.1, dated 27 September 2013.
Executive Council OPCW.
[21] Decision: Detailed Requirements for the Destruction of Syrian Chemical Weapons and Syrian Chemical
Weapons Production Facilities. EC-M-34/DEC.1, dated 15 November 2013. Executive Council
OPCW.
[22] Syrian Chemical Destruction Data, as of 22 September 2014. http://www.opcw.org/special-sections/
syria/destruction-statistics/.
[23] Chemick zbran kategorie 1 podle mluvy pedstavuj chemick zbran na zklad chemickch
ltek seznamu 1 ajejich sti i soustky. Seznam 1 mluvy zahrnuje toxick chemick ltky, kter
byly vyvjeny, vyrbny, hromadny nebo pouity jako chemick zbra (nervov paralytick ltky,
zpuchujc ltky, toxiny), nebo kter mohou bt pouity jako prekurzory vkonen jednostupov
technologick bzi vroby toxick chemick ltky uveden vseznamu 1. Kategorie 2 pedstavuje
chemick zbran na zklad vech ostatnch chemickch ltek ajejich sti i soustky. Chemick
zbran kategorie 3 jsou podle mluvy nenaplnn munice anenaplnn prostedky avybaven zvlt
navren kpouit vpm souvislosti spouitm chemickch zbran.
[24] U.S. Completes Destruction of Sarin Precursors from Syria on the Cape Ray. Wednesday, 13 August
2014. http://www.opcw.org/news/article/us-completes-destruction-of-sarin-precursors-from-syria-onthe-cape-ray/
[25] NOTMAN, Nina. Eliminating Syrias chemical weapons. Chemistry World, 21 May 2014.
[26] Draft Report of the OPCW on the Implementation of the Convention on the Prohibition of the Development,
Production, Stockpiling and Use of Chemical Weapons and on their Destruction in 2013. EC-76/5,
C-19/CRP.1, dated 11 July 2014. Executive Council OPCW.
[27] COMPTON, James. Military Chemical and Biological Agents - Chemical and Toxicological Properties.
The Telford Press, Caldwell, NJ. 1987. ISBN 0-936923-11-3.
[28] GUPTA, Ramesh. Handbook of Toxicology of Chemical Warfare Agents. Edited by Ramesh C. Gupta.
First edition 2009. ISBN: 978-12-374484-5.
[29] KOBLIHA, Zbynk. stn sdlen.
[30] SCHOFIELD, Matt - ALLAM, Hannah. Experts Skeptical Syria is Preparing to Use its Chemical Arsenal.
McClatchy Newspapers, December 7, 2012.
[31] CORDESMAN, Anthony. Deterrence Series: Chemical and Biological Weapons and Deterrence. Case
Study 3: Iraq. Alexandria, Virginia, USA: Chemical and Biological Arms Control Institute, 1998.
[32] STEDA, Ladislav. 15 let po vstupu mluvy ozkazu chemickch zbran vplatnost sil ochemick odzbrojen pokrauje. MV-generln editelstv Hasiskho zchrannho sboru R, 2013,
ISBN978-80-86466-35-4.
101
Mgr.Bc. Ondej Svoboda
Bezpenostn
Nenaplnn ambice skotsk
prosted
obrann politiky
Unfulfilled Ambitions of Scottish Defence Policy

Abstrakt:
Referendum o odtren Skotska
odSpojenho krlovstv Velk Britnie
aSevernho Irska, je se konalo vz
letonho roku, nedopadlo pro skotsk
separatistick snahy spn. Skott
nacionalist mimo jin plnovali
pomrn velkoryse financovan ozbrojen sly. Ptimilionov nrod ml vppad zskn nezvislosti ron vynakldat podle propot skotsk vldy naarmdu
ekvivalent 2,5 miliardy liber, tedy zhruba dvojnsobek toho, co esk republika!
Bhem deseti let po ppadnm odtren mly bt vybudovny ozbrojen sly opotu
15tisc mu aen apti tisc rezervist. Prv otomto pomrn neznmm
rozmru skotsk nezvislosti pojednv nsledujc pspvek.
Abstract:
In the September Scottish referendum of its separation from the United Kingdom
of Great Britain and Northern Ireland, the majority of Scottish voters decided
against these efforts. But in case of success, Scottish nationalists originally
projected considerable military forces. Afive-million nation should have had
defence budget of 2.5 billion pounds ayear, which is in fact roughly adouble
oftheCzech defence budget! During subsequent ten years after independence,
thenew Scottish Government planned armed forces of 15,000 regular and another
five thousand reserve personnel. The article focuses on this rather unknown
dimension of Scottish independence debate.
Klov slova:
Skotsk ozbrojen sly, obrann politika, Spojen krlovstv, referendum, nezvislost, NATO, trident.
Key words:
Scottish military forces, defence policy, United Kingdom referendum, independence,
NATO, Trident.
102
vod
Po referendu konanm 18. z je dnes ji jist, e unie mezi Angli aSkotskem
vesttn form Spojenho krlovstv Velk Britnie aSevernho Irska bude nadle
pokraovat. Pesto stoj za to ohldnout se za jednm zmn diskutovanch tmat
velk debaty oskotsk nezvislosti. Tm tmatem jsou samostatn vojensk sly aobranyschopnost nov zem. Jeho dal rovinou je pak odraz na zbylou st Spojenho
krlovstv, nebo skotsk samostatnost mohla mt rovn vznamn dopad na jednu
znejvtch vojenskch velmoc.
Skotsko tvo piblin 8,4% britsk populace, tetinu zem apolovinu pobe.
Pestoe je relativn mal adce osdlen, jeho poloha mu piznv znanou strategickou
dleitost, alespo vregionlnm mtku. Zem je dobe situovna kvykonvn vlivu
nad nmonmi cestami ze Severnho moe do Atlantiku atak kontroluje severn cestu
zIrskho moe. Spolu sAngli tak me slouit jako platforma azzem pro operace
vkontinentln Evrop. [1]
Obrana od potku rozshl skotsk autonomie zaloen zkonem oSkotsku nepatila mezi penesen pravomoci na skotskou autonomn vldu vEdinburghu. Zstala
tak nap. spolu se zahranin politikou zcela vkompetenci britsk vldy, kter urovala
jej rozpoet i priority. Vlun vLondn se tak vdy rozhodovalo ovojenskch
zkladnch na skotsk pd avojenskm vyuit skotskho zem. Toto je nutn mt
napamti vkontextu silnho odporu skotsk veejnosti proti jadernm zbranm. Przkum
veejnho mnn ped referendem odmtav postoj potvrdil, kdy se proti ptomnosti
jadernch zbran vyslovilo 46% respondent. [2]
Pro vldnouc Skotskou nacionalistickou stranu (SNP - Scottish Nationalist
Party) bylzsadnm argumentem voblasti zahranin abezpenost politiky stav,
kdyjeSkotsko ve svt reprezentovno vldou, kter m a pli asto odlin priority
odvtiny skotskho obyvatelstva ajeho skutench zjm. Suvernnmu Skotsku
by tak jinap.nehrozilo, e bude Londnem zataeno do dalch kontroverznch
zahraninch akc, jako byla invaze do Irku vroce 2003. [3]
Skotsk vlda ve svm dokumentu Skotsk budoucnost, 670strnkovm plnu
prosamostatnost, [4] vytyila za hlavn cl nov vytvoench ozbrojench sil ochranu
Skotska, jeho lidu abohatstv. Vsouvislosti stmto clem mla bt zajitna bezpenost
skotskho zem, oban, instituc, hodnot asystmu proti jevm, kter by mohly ohrozit
prosperitu, kvalitu ivota asvobodu. [5] Takto iroce definovan role me tko vzbudit
nesouhlas. Je nutn se vak pi jejm vdom podvat ble na navrhovanou strukturu
samostatnch Skotskch obrannch sil (Scottish Defence Force).
Skotsk obrann sly

Skotsk vlda stanovila harmonogram vdlce deseti let, do kterch mlo dojt
kvylenn skotskch jednotek zsti stvajcch britskch tvar. Tato pechodov
fze by kladla velk nroky na zkou spoluprci Londna aEdinburghu, jak je ostatn
ji deklarovna vedinburghsk dohod, podepsan britskm askotskm premirem
ped konnm referenda vroce 2012. Pedevm pro skotskou stranu by britsk asistence
vtomto obdob byla naprosto nezbytn.
103
Podle pln skotsk vldy by samostatn vojensk sly zahrnovaly pedevm

tyifregaty, 20000 mu a16 letoun Typhoon. Jejich rozpoet by pedstavovala
stka 2,5miliardy liber ron. [6] Podle hlavnho pedstavitele kampan za nezvislost atehdejho pedsedy skotsk vldy Alexe Salmonda by lo pesn osly potebn
kobran novho sttu. Vchozm dokumentem pi tchto vahch bylo Strategick
obrann abezpenost hodnocen proveden Ministerstvem obrany vroce 2010[7]
Tato analza pedstavuje od roku 2010 podklad pro postupn sniovn stavu britskch
vojenskch sil azmnu jejich struktury. Skotov vtomto smru zamleli navzat
pibudovn vlastnch jednotek. [8]
Podle bl knihy by se nejdve nmonictvo skldalo zdvou fregat typu 23 sezkladnou ve Faslane, kde by bylo rovn umstno hlavn vojensk velitelstv. Tyto fregaty
mly bt nahrazeny vnsledujcm desetilet tymi fregatami typu 26. Soust nmonictva by tak byly tyi minolovky, dv poben hldkov plavidla adal pomocn
plavidla. Spolu snmon pchotou by poty personlu dosahovaly 2000 adalch
200 rezervist.
Armda byla plnovna vrozsahu jedn brigdy apomocnch jednotek, vetn
dvou jednotek lehkho dlostelectva, dvou jednotek lehkch obrnnch przkumnch jednotek aesti vrtulnk ocelkovm potu 3500 mu sminimln
1200rezervisty.
Letectvo by talo 12 letoun Typhoon s monm zvenm jejich potu
na16doroku2026. Dle se potalo se slubou okolo esti transportnch hercules
C130J ankolika pozorovacch letadel. Prv vzdun sly by vzhledem ke sv flexibilit
mohly hrt velice dleitou roli vrmci Skotskch obrannch sil. Vojensk intervence
vLibyi vroce 2012 byla dobrm pkladem toho, jak imal zem jako Dnsko, Norsko
i Belgie mohou vznamn pispt koperacm NATO prostednictvm nzkho potu
modernch stroj. [9]
Plny skotsk vldy vychzely zpedpokladu, e skotsk jednotky budou vybaveny
zvtiny vojenskm materilem, kter bude pomrn zskn od zbytku Spojenho
krlovstv. Ze strany britsk vldy vak reakce na tyto plny byla spe chladn.
Nap.konzervativn zdroj zokol ministra obrany Philipa Hammonda nvrh oznail
za nesouvisl azpochybnil, zda by byl proklamovan rozpoet 2,5 miliardy liber
dostaujc. Dle dodal, e se pedpokld, e urit vybaven amateril [Skotov]
dostanou, ale povedou se otom jednn azbyl Spojen krlovstv se toho nejsp
jentak nevzd. [10]
Dopad na zbylou Britnii

Vce ne 300 let bylo Skotsko pevnou soust vplnech britskch stratg. Jak vliv
by mla jeho nezvislost na obrann kapacity zbyl sti Spojenho krlovstv? Prv
touto otzkou se po dlouhou dobu ped referendem zabval obrann vbor britskho
parlamentu. Jeho zvren zprva pedpovdala ztrtu personlu, zkladen avybaven
piblin vrozsahu 1/12 souasnho stavu britskch ozbrojench sil. [11] Ped britskou
vldou by nsledn stla tk rozhodnut tkajc se smovn takto redukovanch
sil. Zrove se oekvalo, e by vznikl situace vedla knrstu bezpenostnch rizik,
kterm Spojen krlovstv vsouasnosti el. [12]
104
Nezvisl Skotsko by tak pedstavovalo vn problm. Primrn by vedlo kfragmentaci azmenen britskch ozbrojench sloek. Souasn by se anglo-skotsk hranice
mohla stt slabm lnkem vochran britskch ostrov proti terorismu aorganizovanmu zloinu. [13] Ministryn vnitra Theresa May dokonce prohlsila, e Skotsko
by znamenalo zven riziko ze strany mezinrodnho terorismu. [14] Tyto obavy byly
zaloeny pedevm na pedpokladu, e nezvisl Skotsko by postrdalo bezpenostn
apart schopn vypodat se shrozbami podobnho druhu. [15]
No tomto mst je vak nutn dodat, e skotsk vlda vdnm ppad neodmtla,
ale naopak pedpokldala zkou bezpenostn spoluprci se zbytkem Britnie. Skotov
vtomto smru erpali inspiraci pedevm zpkladu severskho obrannho partnerstv
NORDEFCO (aolenstv vtomto uskupen tak sami uvaovali). Podobn britsk
vojensk zazen rozmstn ve Skotsku by bylo velice obtn znovu vybudovat
advalo by smysl tak zfinannho hlediska spolupracovat, spe ne duplikovat,
kdejeto mon. [16] Dal oblasti, ve kterch ob strany deklarovaly ji ped referendem zjem pokraovat ve zvltnm vztahu, pedstavovaly cvien, zpravodajsk
sluby i vojensk zakzky.
Vgloblnm mtku by po osamostatnn Skotska bylo pravdpodobn zpochybnno
msto Spojenho krlovstv vRad bezpenosti OSN acelkov by byl oslaben jeho hlas
ve svt. Nkte komenttoi dokonce mluvili ozmn pomru sil vEvrop adalm
posunu tit moci zAtlantiku do Pacifiku. [17]
Komplikovan osud trident

Opostoji skotsk veejnosti arespektive skotsk vldy kjadernm zbranm bylo ji
strun pojednno ve. Vpraxi je tento odpor namen proti tyem ponorkm tdy
Vanguard nesoucm rakety Trident ajejich kotviti, zkladn krlovskho nmonictva
Faslane vst eky Clyde. Jedn se pitom ojedin vhodn vojensk zazen tohoto
druhu na britskch ostrovech. Ponorky Vanguard spolu stridenty pedstavuj zklad
statutu Spojenho krlovstv jako jadern velmoci, snm je nerozlun spjato postaven
zem ajejho vlivu ve svt. [18] Pro plnost dodejme, e odlouhodob budoucnosti
trident, jejich ivotnost je projektovna na dalch 14 let, nebylo dosud rozhodnuto
ani na britsk rovni, nebo britsk vlda odloila rozhodnut obudoucnosti jadernch
raket do roku 2016.
Vppad, e by se Skotov vyslovili pro nezvislost, osud ponorek, raket ajejich
zkladny by se stal jednm znekomplikovanjch bod britsko-skotskho vyrovnn.
Jednalo se navc ooblast, ve kter se skotsk vlda oste vymezila proti ppadn budouc
spoluprci. Samotn fakt, e zkladna Faslane je umstna na skotskm zem, by ppadn znamenal, e by se britsk vojensk zzem pro jadern zbran nachzelo na ciz
pd, vzemi, kter by od prvnch dn sv nezvislosti usilovala ojeho odstrann.
VBudoucnosti Skotska vldnouc SNP jasn deklarovala, e bude usilovat oodstrann jadernch zbran do konce prvnho volebnho obdob od zskn samostatnosti,
nebo tridenty jsou podle skotsk vldy urka zkladn slunosti se svoj nevybravou
anelidskou niivou silou. [19] Analza Krlovskho stavu pro obrann studia (Royal
United Services Institute) vak dospla kzvru, e vybudovn novch technicky
abezpenostn sofistikovanch zazen vDavenportu aFalmouthu vAnglii by nebylo
105
mon stihnout dve ne do roku 2020 ajejich stavba by mohla trvat a dekdu,[20]
tedy dlouho poclovm datu skotskch nacionalist. Dle tak odhadla, e pemstn
ponorek azazen pro skladovn jadernch hlavic by mohlo stt a 4 miliardy liber
[21] abylobylogick pokat spemstnm ponorkovho lostva ajeho zbran zClyde
do roku 2028, kdyme bt postavena zkladna rovnou pro nstupce vanguard atrident. [22]
Londn se ped referendem ktto otzce vyjdil jednoznan: Britsk vlda neplnuje vppad skotsk nezvislosti pesunout jadern odstraovac arzenl znmon
zkladny Jejho Velienstva na Clyde. Jestlie by vsledek referenda vedl ke zpochybnn souasn situace, jin varianty budou zveny, nicmn jakkoli alternativn een
bybylo zaplaceno vysokou cenou. [23]
lenstv vNATO
Skotsk vlda oznaila za jednu ze svch zahraninpolitickch priorit po vyhlen
nezvislosti zem zapojen do transatlantickch bezpenostnch vazeb akonkrtn
vstup do NATO. Tento cl je dsledkem konference SNP vroce 2012, na kter si skott
nacionalist celkem dramatickm zpsobem odhlasovali obrat od svho ticetiletho
odmtavho postoje vi Severoatlantick alianci. Od tohoto okamiku byl cl zskn
lenstv opakovan deklarovn skotskmi pedstaviteli apotvrzen vdokumentech
skotsk vldy. NATO tak nyn pro Skoty pedstavuje zklad bezpenosti pro oblast
severnho Atlantiku, kter podporuje innou konvenn obranu abezpenostn spoluprci. Protoje lenstv vzjmu skotskm ijeho soused. [24]
Jako pozitivn jev je mon hodnotit, e lenstv vNATO si udruje svoji atraktivitu
iupolick strany, kter nejen rda zaujm protikladn postoje vi mnohm premism tradin britsk obrann azahranin politiky, ale dokonce do roku 2012 lenstv
vAlianci zcela odmtala.
Pi jednnch oznovu pistoupen kNATO vak Skotov mohli narazit dky svmu
postoji vi raketm Trident. Generl sir Richard Shirreff, bval zstupce vrchnho velitele
sil NATO vEvrop, oznail skotsk mysl odsunout ponorky za amatrsk, nerealistick
apostrdajc jakkoli strategick smysl atak nebezpen. Dle uvedl, e takov krok
by vedl koslaben Spojenho krlovstv aNATO. [25] Neformln mlo bt tak Skotm
vbruselskm sdle Aliance sdleno, e potenciln teritoriln spory ineschopnost se
dohodnout nad osudem zkladny Faslane atrident by znamenaly pekku pro vstup. [26]
Britsk vlda se podobn vyjdila vtom smru, e odmtav politika SNP by znamenala
vnou komplikaci lenstv. [27] Tak britsk parlament ve stejnm duchu varoval:NATO
je aliance disponujc jadernmi zbranmi apedpokldme, e jakkoli innost, kter
pravdpodobn naru operativnost britskho odstraujcho arzenlu, bynepochybn
ovlivnila postoj lenskch zem NATO vi pihlce Skotska. [28]
Lze proto usuzovat, e britsk strana by snejvy pravdpodobnost usilovala odal
provoz Faslane jako kotvit pro ponorky nesouc britsk jadern zbran. Tentopoadavek se mohl souasn stt podmnkou lenstv. Nicmn kdyby se samostatn Skotsko
vz 2014 stalo realitou, svmi kapacitami by splovalo povinnosti kladen nalena
Aliance. Bylo by proto v oividnm zjmu nejen Skot, ale tak jejich partner,
abyseintegrovalo do bezpenostnch struktur NATO. [29]
106
Zvr
Zbl knihy skotsk vldy lze uinit zvr, e Skotov mli vppad zskn samostatnosti pomrn velk ambice pesahujc ist regionln aktivity. Je tak zajmav
rozpor mezi sebedvrou vbrzk pipojen kNATO, ale tak kEU, pestoe dan
organizace mly naopak oskotskm lenstv sv pochybnosti asty svch pedstavitel
varovaly ped dlouhm asloitm procesem pistoupen.
Knalezen jsou vak dal rozpory. Nap. pro mlo Skotsko vplnu letectvo snkladnmi typhoony, kdy by spadalo pod ochrann leteck detnk Severoatlantick aliance?
Nedvalo by vt smysl, vojensk iekonomick, nabdnout Alianci leteckou zkladnu
vLossiemouthu? Podobn protikladnm je postoj SNP votzce trident. Nezvisl
Skotsko si plo bt lenem NATO, nicmn na svm zem jadern zbran nechtlo.
Pochybnosti jsou rovn nad financovnm plnovanch Skotskch obrannch sil,
nebo navrhovan rozpoet 2,5 miliardy liber stle pedstavuje pouhch 7% nynjho
britskho rozpotu na obranu. [30]
Vzhledem kvelikosti plnovanch sil ajejich kapacitm by bylo pro Skotsko nutnost
spolhat se na spoluprci vrmci koalic aspojenectv, jich by bylo lenem. Vdnm
ppad by nebyly schopn plnit irokou klu kol, na kter jsou vybaveny souasn
britsk jednotky. Pes deklarovan ambice je mon pedpokldat draz na jejich regionln psoben, spe ne globln. Lze vak uzavt, e Skotsko by bylo schopn
vytvoit audrovat vlastn obrann sly na pomrn vysok rovni.
Kladn vsledek referenda onezvislosti Skotska by znamenal zsadn zmnu politick astrategick situace britskch ostrov. Skotsko azbyl Spojen krlovstv
bymusely rychle pistoupit kbudovn vlastnch ozbrojench sloek na stran jedn
anastran druh kvypodn stkmi nsledky odtren podstatn sti zem.
Obastty by vak mly zjem na pokraovn zk spoluprce avdlouhodobm mtku
nemohly existovat pochyby ojejich spolench zjmech.
Odkazy ktextu aliteratura:
[1] CRAWFORD, Stuart - MARSH, Richard. A the Blue Bonnets. Defending an Independent Scotland.
London: RUSI, 2012, s. 2-3.
[2] CURTICE, John. What if Scotland Votes No?. In British Social Attitudes Survey [online]. 2014
[cit.2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.bsa-31.natcen.ac.uk/read-the-report/scotland/what-if-scotlandvotes-%E2%80%98yes%E2%80%99.aspx.
[3] CHALMERS, Malcolm. The End of anAuld Sang. Defence in an Independent Scotland. London:
RUSI, 2012, s. 1.
[4] Scotlands Future. Your Guide to an Independent Scotland. Edinburgh: Scottish Government, 2013.
[5] Scotlands Future, ref. 4, s. 209.
[6] Scotlands Future, ref. 4, s. 239-243.
[7] HM Government. Securing Britain in Age of Uncertainty. The Strategic Defence and Security Review.
London: The Stationary Office Ltd, 2010.
[8] Scottish Independence: Salmond Details Scottish Defence Force plan. In BBC [online]. 2012
[cit.2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.bbc.co.uk/news/uk-scotland-scotland-politics-16636329.
[9] CHALMERS, Malcolm, ref. 3, s. 11.
[10] MADDOX, David. Scottish Indepence: Army Make-Up Revealed. In The Scotsman [online]. 2013
[cit.2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.scotsman.com/news/politics/top-stories/scottish-independencearmy-make-up-revealed-1-3209070.
107

[11] House of Commons Defence Committee. The Defence Implications of Possible Scottish Independence.
Sixth Report of Session. London: The Stationary Office Ltd., 2013, s. 46.
[12] The Defence Implications of Possible Scottish Independence, ref. 11, s. 32.
[13] PHIPPS, Claire. Scottish Independence: How Would Scotland Defend Itself? In The Guardian
[online]. 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupn z: http://www.theguardian.com/news/2014/sep/04/
scottish-independence-scotland-defence-trident.
[14] Independent Scotland at Risk from Terrorism, Theresa May claims. In The Guardian [online]. 2012
[cit. 2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.theguardian.com/politics/2012/mar/24/independent-scotlandthreat-terrorism.
[15] FLEMING, Colin, M. - GEBHARD, Carmen. Scotland, NATO, and Transatlantic Security. European
Security, 2014, ro. 23, . 3, s. 310.
[16] FLEMING, Colin. After Independence? The Challenges and Benefits of Scottish-UK Defence
Cooperation. International Affairs, 2014, ro. 90, . 4, s. 767.
[17] DORMAN, Andrew, M. More Than aStorm in aTeacup: The Defence and Security Implications
ofScottish Independence. International Affairs, 2014, ro. 90, . 3, s. 688.
[18] Trident Commission. An Independent, Cross-Party Inquiry to Examine UK Nuclear Weapon Policy.
Concluding Report. London: British American Security Information Council, 2014, s. 6.
[20] CHALMERS, Hugh - CHALMERS, Malcolm. Relocation, Relocation, Relocation. Could the UKs
Nuclear Force be Moved after Scottish Independence? London: RUSI, 2014, s. 23.
[21] CHALMERS, Hugh - CHALMERS, Malcolm, ref 20, s. 12.
[22] CHALMERS, Hugh - CHALMERS, Malcolm, ref. 20, s. 20.
[23] HM Government. Scotland Analysis: Defence. London: The Stationary Office Ltd., 2013, s. 11.
[25] HARESS. Christopher. How does the British Military Split with an Independent Scotland?. InInternational
Business Times [online]. 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.ibtimes.com/how-does-britishmilitary-split-independent-scotland-1682076.
[26] CARELL, Severin. NATO Chiefs Deal Blow to SNPs Antinuclear Strategy. In The Guardian [online].
2013 [cit. 2014-10-15]. Dostupn zhttp://www.theguardian.com/uk-news/2013/aug/14/nato-blow-snpnuclear-strategy.
[27] Scotland Analysis: Defence, ref. 23, s. 11.
[28] The Defence Implications of Possible Scottish Independence, ref. 11, s. 6.
[29] FLEMING, Colin M. - GEBHARD, Carmen, ref. 15, s. 315.
[30] Scotland Analysis: Defence, ref. 23, s. 10.
Celosvtov vlen konflikty vdycky byly, jsou a budou. Myslte si, ejemon,
e se takovho konfliktu my, nae generace, generace, kter pijdou po ns,
nedokme? e je budeme umt vyeit mrovmi prostedky?
Jakkoli to zn od vojka divn, chtl bych vit tomu, e NATO bude jen vojenskm odstraujcm prvkem, aby k nemu takovmu nedolo. Ale na druhou
stranu jak jsme mli monost vidt te pomrn nedaleko od naich hranic, teba
na Ukrajin se vede konvenn vlka se vemi hrzami a ztrtami na ivotech.
Myslm, ejet zdaleka nejsme v dob, kdy bychom mohli pln vylouit hrozbu
takovho konfliktu, ve svt je tch dkaz cel ada. I proto povauji za dleit,
abychom mu byli pipraveni elit.
Armdn generl Ing. Petr Pavel, M.A.,
nelnk Generlnho tbu AR.
108
Brigdn generl Ing.Jaromr Zna, MSc., Ph.D.,

pplk.Ing.Janka Kosecov
Teorie
Teorie
Pojmov apart mrovch operac
bezpenosti
ajejich vymezen vdoktrinlnch
dokumentech Armdy esk republiky
A podnik, co chce, vdy hle, kam dospje.

Publilius Syrus
The Terminology of Peace Support Operations

and Their Definition in Doctrinal Documents
oftheCzech Armed Forces
Abstrakt:
Pspvek definuje konceptuln pojmy apartu mrovch operac. V lnku
jestrun vysvtlen vvoj ahistorie mrovch operac, dle se zabv nociln formou
zkladnch termn arozlennm operac NATO na podporu mru do esti zkladnch
typ. Samostatn st lnku popisuje vymezen mrovch operac vdoktrinlnch
dokumentech Armdy esk republiky.
Mrov operace jsou ve sv podstat dynamickou anronou innost. Vedle roziovn politickch avojenskch ambic se vsouasnm turbulentnm svt zvyuje ijejich
intenzita akomplexnost. To je idvod, pro je zapoteb tuto problematiku neustle pibliovat iirok veejnosti zrznch pohled, co jehlavnm poslnm tohoto lnku.
Abstract:
The aim of this article is to clarify the terminology of Peace Support Operations.
This article briefly explains the evolution and history of peacekeeping operations,
as well as the basic concepts and operations division of NATO Peace Support
Operations. An important part of this article is the definition of Peacekeeping
Operations in the doctrinal documents of the Czech Armed Forces.
Peace Support Operations are dynamic and challenging activities. The intensity
and complexity of Peace Support Operations has been increasing. That is why their
political and military ambitions have been increasing too. There is areason why
authors explain this issue for readers, which is the main goal of this article.
Klov slova:
Mrov operace, pedchzen konflikt, operace na udrovn mru, operace na prosazovn mru, vytven mru, budovn mru, humanitrn operace, doktrna.
Key words:
Peace support operations, conflict prevention, peacekeeping, peace enforcement,
peacemaking, peacebuilding, humanitarian operation, doctrine.
109
vod
Nkter mezinrodn organizace, mezi kter pat iNATO, jsou poveny Radou bez
penosti OSN (RB OSN) kudrovn regionlnho mru ake kontrole plnn jejho rozhodnut. Mrov operace na regionln rovni jsou velmi uitenm nstrojem, kter jeuznvn Chartou OSN. Pomoc nich me inn dohlet RB OSN na aktuln situaci.
Vobdob poslednch dekd azejmna od roku 1990 jsme svdky trvalho roziovn
obsahu pojmu mrov operace, kter se postupn rozvinul do ady forem. Dnen mrov
operace se vznamn odliuj od operac OSN na udrovn mru zobdob studen vlky.
Zmnila se cel jejich koncepce astaly se komplexn avojensky nronou innost.
Soudob mrov operace zahrnuj, vedle tradinch kol, itakov opaten, kter podporuj organizaci voleb, prosazovn lidskch prv, formovn novch stt aroziovn
prostoru demokracie. Vad ppad lze dnes oznait mezinrodn anevldn organizace
avojensk sly vyslan do mrovch operac za architekty novch spolenost.
Pouh zastaven otevench forem neptelstv avytvoen prostoru pro politick
dialog ji nedostauje aktulnm potebm mezinrodnho spoleenstv na zajitn
dlouhodobho audritelnho mru astability vkrizovch oblastech. Takov zmny
vchpn bezpenosti jsou nejvce patrn vEvrop. Komplexn charakter dnench
kriz aspektrum diplomatickch, ekonomickch, vojenskch adalch nstroj, kter
jsou pouvny kjejich een, vyaduje vce ne vminulosti rychlou aplikaci novch
poznatk nejen ve vojensk oblasti, ale ivrovin politickho rozhodovn.
1. Vklad zkladnch pojm, historick vvoj

avymezen obsahu mrovch operac
Souasn trendy smruj ktakovmu typu mrovch operac, kter ve sv podstat budou
komplexn civiln operac svojenskm podprnm prvkem. Tenhle typ operace jiaplikuje
OSN vpodob multidimenzionlnch [1] mrovch operac aintegrovanch mis. Pouit
sly je zameno pedevm kobran mise, jejho posln aprosazen mandtu.
Mrov operace mohou bt uskuteovny jako operace OSN (UN Peacekeeping
Operations), aliann (NATO Non-Article 5 Crisis Response Operations, avjejich
rmci NATO Peace Support Operations), pod vedenm regionlnch organizac
(nap.EU Petersberg tasks) [2] akoalin (US Stability Operations, avjejich rmci
Peace Operations).
Vsouvislosti stm se plnovn, pprava aproveden mrovch operac uskuteuje
vodlinm doktrinlnm ateoretickm rmci. Od rozpadu bipolrn rozdlenho svta
semrov operace vyvinuly vkomplexn ainn nstroj pi zajiovn mru abezpenosti ve svt sfunkn vymezenm politickm, prvnm avojenskm rmcem.
koly ozbrojench sil jsou stanoveny vzkon .219/1999 Sb., oozbrojench silch
R (OS R), adal koly vyplvaj zlenstv vNATO aEU. OS R se primrn
pipravuj na obranu zem R. Mimo plnn jinch kol OS R se mohou zapojit
do mezinrodnch operac kochran bezpenostnch zjm, zvldn kriz amohou
sepodlet na prevenci konflikt aposkytnut pomoci jinm zemm pi budovn jejich
schopnost. Tyto operace budou mt vdy charakter operac na prosazovn audrovn
mru, humanitrnch nebo zchrannch mis.
110
1.1 Obsah zkladnch pojm

Vvoj pojmovho apartu voblasti mrovch operac prochz rychlm vvojem.
Ten je zapinn pedevm mnostvm mezinrodnch aktr, kte do uveden oblasti
vstupuj. Dle zmnami vbezpenostnm prosted, kter vyvolvaj potebu vypracovn novch koncepc pro een kriz aohroen novho typu. Vneposledn ad
konvergenc pstup mezinrodnch organizac kotzkm bezpenosti, vzjemnmu
pejmn koncepnch pstup, atm ipojmovho apartu. Podstata jednotlivch organizac, politick motivy aztoho vyplvajc formulace cl pro een jednotlivch kriz,
nrodn zjmy stt adal okolnosti ale vedou kodlinostem vdefininm vymezen
jednotlivch pojm afunkc mrovch operac.
Vsouasn dob nen kdispozici jednotn, koordinovan auniverzln pijat
terminologie aani jednoznan definice tchto termn pro oblast mrovch operac.
Existuje ada koncepnch ateoretickch pstup nrodnch, aliannch amezinrodnch anevldnch organizac. Pes existujc rozdlnosti vkoncepnch pstupech
kmrovm operacm jevak veobecn shoda vchpn obsahu zkladnch pojm
atyp mrovch operac.
1.1.1 Termn mrov operace vprosted OSN
Termn mrov operace nen pesn definovn ajeho definice nen ani vtextu
Charty OSN. Lze se piklonit kdefinici termnu mrov operace tak, jak ji uvd J.Zna
(2007):Vsouasn dob je pouvn jako termn slouc kobecnmu oznaen irokho
spektra civilnch avojenskch innost, kter se uskuteuj vrmci prevence vzniku
aeliminace existujcch konflikt (kriz). Stmto obsahem je termn pouvn ivtextech
hlavnch bezpenostnch dokument ave vojenskch doktrnch stt.
Kter ztyp mrovch operac bude pouit avjakm politickm rmci bude mrov
operace eventuln vedena, vychz zpolitickho rozhodnut, charakteru krize aaktuln
situace vbezpenostnm prosted. Termn mrov operace apostupn ijeho obsah byly
ve skutenosti pevzaty zvojensk doktrny USA, kter vdy nahlela na operace
naudrovn aprosazovn mru definovan vChart OSN jako na soust irho
konceptu politickch, diplomatickch, ekonomickch avojenskch innost, kter
oznaovala za mrov operace.
Mrov operace OSN zaznamenaly od svho vzniku vroce 1948 vznamn vvoj.
Charta OSN rozliuje dva zkladn typy operac. Operace podle kapitoly VI Charty
operace na udrovn mru (peacekeeping) aoperace podle kapitoly VII Charty operace
na prosazovn mru (peace enforcement).
Operace na udrovn mru se uskuteuj pod mandtem OSN nebo regionln
organizace, se souhlasem stran zastnnch vkonfliktu (krizi) avsouladu sprincipy
innosti OSN. Operace na udrovn mru jsou obecnm oznaenm pro rzn typy
innost, kter jsou zameny na: prevenci vzniku aeen konflikt; prosazovn prva
apodku vkrizovch oblastech; humanitrn innosti; obnovu politickch instituc
afunkc sttu, kter byly narueny vdsledku krizov situace; aobnovu zkladnch
podmnek ivota obyvatelstva vkrizovch oblastech.
OSN povauje operace na udrovn mru nejen za typ operace, ale itechniku (taktiku)
proveden. Tyto operace jsou povaovny za soust procesu politickho een kriz.
Politick avojensk innosti acle operace jsou transparentn, zaloen na politickm
111
konsenzu stran sprocesem politickho urovnn konfliktu. Vojensk profil operac

naudren mru je nzk, zamen pedevm na nsledujc koly: dohled nad dodrovnm smluv opm; monitorovn zn separace; dohled nad budovnm opaten
vzjemn dvry; realizaci procesu odzbrojovn ademobilizace dve zneptelench
stran adal innosti. Jde ooperace dlouhodob ajejich spnost je zvisl na rovni
spoluprce dve zneptelench stran.
Operace na prosazovn mru se uskuteuj na zklad mandtu OSN, kter
jeformulovn vsouladu se znnm kapitoly VII Charty OSN. Jde obojov operace
zahrnujc pouit, nebo hrozbu pouit, ozbrojench sil. Vzhledem kjejich vojenskmu
rozmru, organizan nronosti apoteb rozshl mobilizace vojenskch kapacit na
jejich veden OSN preferuje jako postup delegaci plnovn, ppravy aproveden tchto
operac na kompetentn regionln organizace, stl vojensk Aliance, nebo elov
koalice kombinovan srol vedouc zem. Pkladem takto veden operace naprosazovn mru byla napklad operace Desert Storm (1991), [3] ve kter byl pouit model
mnohonrodn koalice srol vedouc zem, dle mrov operace Implementation Force,
oznaovan zkratkou IFOR (1996), kter byla vedena jako aliann operace sast
partnerskch zem, nebo vlka vKoreji (1950-1953), ve kter psobily sly OSN sUSA
vroli vedouc zem. [4]
1.1.2 Termn mrov operace vprosted NATO avesk terminologii
Vsouladu sAAP-06 (2013) je vNATO zaveden termn Peace Support Operation,

kter je do eskho jazyka vtomto standardizanm dokumentu peloen jako mrov
operace, ovem do roku 2010 byl termn pekldn jako operace na podporu mru.
Zeho vychz urit terminologick nejasnosti pi tvorb eskch zejmna doktrinlnch dokument. esk peklad definice dle AAP-06 je Operace, pi kterch jsou
nestrann pouvny diplomatick, civiln avojensk prostedky, zpravidla podle zsad
aprincip Charty OSN, za elem obnoven nebo udren mru. Tyto operace mohou
zahrnovat pedchzen konfliktm, vytven mru, prosazovn mru, udrovn mru,
budovn mru ahumanitrn operace.
Vsouasnosti je nyn zapoteb akceptovat tenhle pomrn nejasn peklad termnu
Peace Support Operation vesk terminologii, ikdy ve stejnm terminologickm slovnku slovensk verzi Slovci pod pouvaj peklad opercia na podporu mieru.
Ve pospan situace stermnem Peace Support Operation se stejn vyvj dl,
protoe dle ratifikanho draftu STANAG [5] 2181 je termn mrov operace neboli
operace napodporu mru (Peace Support Operation) nahrazen termnem Peace Support
Effort. STANAG 2181 je pejmacm dokumentem pro Spojeneckou spolenou doktrnu
vojenskho pispn kzabezpeen mru AJP-3.4.1(A) ana zklad Analzy standardizanho dokumentu j. 1-4/202014/DP-1970, kter byl vypracovn Centrem doktrn
uVeV-VA, je navren esk peklad tohoto termnu podpora mru amrov sil.
Ovem je zcela pravdpodobn, e peklad se bude jet vyvjet ped jeho konenm
schvlenm aukotvenm veSlovnku termn adefinic NATO AAP-06.
Vtomto lnku je tak pouit peklad termnu Peace Support Operations jako operace
na podporu mru vNATO, pro lep srozumitelnost.
Operace na podporu mru vNATO (PSO - Peace Support Operations) jsou koncepc
mrovch operac vedench valiannch podmnkch NATO. Pojet operac NATO
112
jejin, ne je tomu vppad operac OSN, kde zkladn lenn aobsah mrovch
operac jsou definovny Chartou OSN.
Zkladn lenn operac NATO je na operace podle l. 5 Severoatlantick smlouvy
Operace kolektivn obrany aoperace mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy Operace
naeen kriz [MC 372/2 Non Article 5 Crisis Response Operations (CRO)].
Operace na podporu mru jsou ve struktue operac NATO zalenny ve struktue operac
naeen kriz (NATO CRO).
Operace NATO na een kriz nenabz seznam monch operac na een kriz.
VNATO jsou chpny jako operace podporujc civiln mezinrodn anevldn organizace pi een kriz prostednictvm realizace operac, jejich mon kla zahrnuje
odprosazovn sankc, embarga ahrozby silou, pes operace na podporu mru akvojenskm bojovm operacm. Vrmci svch operac me NATO vCRO (Crisis Response
Operations) plnit iadu jinch kol, jako je odstraovn nsledk ivelnch pohrom,
humanitrn operace, evakuace azchrana osob, prosazovn embarg asankc, zchrann
avyhledvac operace.
Zuvedenho lze vyvodit zvr, e NATO smuje kprunmu chpn CRO, kdeskutenost, e kol nen definovn, neznamen, e se neme stt CRO ansledn operac
na podporu mru. Operace na podporu mru vNATO terminologii jsou vak obvykle
znm jako mrov operace dle Slovnku termnu adefinic NATO AAP-06 (2013),
esk verze. Ovem ve stejnm terminologickm slovnku, slovensk verzi, je pod
pouvn peklad opercia na podporu mieru. Dle AAP-06 (2013) jsou mrov
operace definovan jako operace, pi kterch jsou nestrann pouvny diplomatick,
civiln avojensk prostedky, zpravidla podle zsad aprincip Charty OSN, za elem
obnoven nebo udren mru. Dle ratifikanho draftu STANAG, [5] 2181, je pojem
mrov operace (Peace Support Operation) nahrazen termnem podpora mru amrov
sil (Peace Support Effort).
Operace na podporu mru rozliuj est zkladnch typ mrovch operac (viz tab.),
kter se d souborem princip definovanch Alianc.
Tab.: Operace na podporu mru
P..
Anglick nzev
esk nzev
1.
Conflict Prevention
pedchzen konflikt
2.
Peacekeeping
udrovn mru
3.
Peace Enforcement
operace na prosazovn mru
4.
Peacemaking
vytven mru
5.
Peacebuilding
budovn mru
6.
Humanitarian Operations
humanitrn operace
Autor: Kosecov, 2014.
Operace na podporu mru jsou operace politick, realizovan svyuitm integrovanch vojenskch struktur avojenskch schopnost Aliance apartner. Aliance m
schopnost vst operace podle kapitoly VI aVII Charty OSN.
Operace na podporu mru pedstavuj kvalitativn zmnu azcela nov pojet mrovch operac, kter jsou znan odlin od operac OSN. Pedstavuj novou filozofii,
jin zpsob vojenskho ipolitickho mylen, protoe odlin je ipodstata organizace,
113
kter jerealizuje. Rozdlnost mezi operacemi OSN aoperacemi NATO na podporu

mru jezeteln, zejmna pokud je nahlena prostednictvm princip, na kterch jsou
tyto operace zaloeny.
Operace na podporu mru proly rychlm vvojem ajsou vsouasn dob relativn
ucelenm airoce rozpracovanm teoretickm vchodiskem, kter koresponduje saktulnm vvojem avytv pedpoklady pro jednotn pstup lenskch zem Aliance apartnerskch zem kplnovn, pprav aproveden mrovch operac. Operace na podporu
mru jsou vsouasnosti nejblim vyjdenm konsenzu, kterho bylo mezi lenskmi
zemmi Aliance apartnery dosaeno opodstat aobsahu mrovch operac.
Nespornou vhodou azkladem spnosti PSO (Peace Support Operations) je,
e dsledn vychzej ze zkladnch dcch aplnovacch dokument NATO, jsou
openy oexistujc integrovan vojensk struktury areln bojov monosti Aliance.
Pipravenost ainteroperabilita partnerskch zem se silami Aliance je zabezpeovna
prostednictvm programu Partnerstv pro mr (PfP - Partnership for Peace).
Uveden skutenosti zajiuj funknost, efektivitu akredit sil na podporu mru
(PSF - Peace Support Force) vylennch kveden operace na podporu mru. Operace
na podporu mru se od roku 1996 postupn staly vznamnou soust mrovch operac
asvm charakterem dokzaly vyplnit existujc mezeru ve schopnostech OSN pirealizaci vojensky nronch innost.
1.2 Historick vvoj mrovch operac

Obsah Charty OSN pvodn eil vojensk konflikty, kter byly vedeny mezi jednotlivmi stty. Konec druh svtov vlky byl meznkem vcharakteristice vojenskch
konflikt. Po tomto obdob vznikly konflikty novho typu, takzvan asymetrick konflikty, jejich een si vydalo vypracovn novch pstup ateori jak na nrodn
rovni, tak ze strany mezinrodnch anevldnch organizac. Soubn se vznikem
novho typu vnitnho konfliktu bylo pro vvoj vbezpenostnm prosted vuplynulch
dvou desetiletch charakteristick roziovn prostor nestability, postihujc regiony
nebo ir geografick oblasti, kter dnes mohou zahrnovat inkolik sttnch tvar.
Prostory dnench kriz tak mohou mt zcela nesouvisl charakter aoperace na een
kriz, jejich soust jsou imrov operace, mohou spovat ve veden simultnnch,
nezvislch adistribuovanch vojenskch inevojenskch innost.
Vzhledem ke komplexnmu charakteru soudobch kriz, kter maj rozmr bezpenostn, humanitrn, kulturn, sociln, ekonomick adal, nen podstata dnench kriz
eiteln ani unilaterlnmi pstupy ani nekritickm peceovnm potencilu vojenskch nstroj sly. Pestoe krize novho typu intenzitou vojenskch innost spadaj
dokategorie konflikt nzk intenzity, jejich een vyaduje strategick pstupy apohled
namrov uspodn azajitn udritelnho rozvoje, kter nsleduje po ukonen krize.
Ani nejbohat zem nejsou vsoudobch podmnkch schopn samostatn soustedit
sil aprostedky, kter by dokzaly zajistit vybudovn demokratickch aprosperujcch
spolenost vzemch, kter nemaj tuto tradici atrp rozshlm deficitem vdomost.
een spov vkoordinovanm pouit celho spektra diplomatickch, ekonomickch, vojenskch ainformanch nstroj sly, ktermi stty disponuj, abude se oprat
ofunkn mezinrodn bezpenostn systm.
114
Od potku 90. let OSN ve spoluprci sdalmi mezinrodnmi organizacemi iniciovalo bezprecedentn aktivity smujc kukonen vlek aposlen stability abezpenosti ve svt apracovalo ve vtm rozmru, ne bylo pi zaloen tto organizace
pedpokldno. ir aplikac kapitoly VIII Charty OSN, pojednvajc oregionlnch
formch een kriz akonflikt, byl vytvoen pedpoklad pro pln zapojen regionlnch
organizac aformlnch alianc do akc pi zajiovn mru abezpenosti ve svt.
Mrov operace vobdob studen vlky byly vojenskmi operacemi. Vuplynulch
dvou desetiletch byl do obsahu mrovch operac zalenn komplex novch innost
akol. Civiln koly, kter dnes tvo hlavn obsah mrovch operac, zahrnuj irok
spektrum dlouhodobch program politick, ekonomick asociln obnovy zem,
budovn sttnch instituc, obnovu zkonnosti aprosazovn lidskch prv aintegraci
novch spolenost do mezinrodnch instituc.
Ve vojensk oblasti byly pasivn dohled, vytven zn separace mezi zneptelenmi stranami adohled na realizaci mrovch smluv nahrazeny aktivnmi vojenskmi
innostmi, kter jsou na taktickch stupnch velen mnohdy toton s bojovm
pouitm jednotek. Jde ovytvoen bezpenho prosted vpravm smyslu tohoto
pojmu.
1.3 Reforma mrovch operac OSN.

Vroce 2002 pijalo OSN rozhodnut reformovat mrov operace pod svm vedenm.
Clem bylo doshnout vy innosti psoben mezinrodnho spoleenstv vkrizovch
oblastech azajistit rovnomrnj sdlen odpovdnosti pi zajiovn mru abezpenosti
ve svt. Reforma mrovch operac OSN si kladla za cl zcela pebudovat schopnosti
mezinrodnch organizac, kter jsou nutn kjejich veden.
Vchodiskem pro realizaci reformy byly strategick dokumenty, kter na potku
90. let poloily teoretick zklady pro mrov operace OSN po ukonen studen vlky.
Pedevm lo odokumenty An Agenda for Peace Preventive diplomacy, Peacemaking
and Peacekeeping (1992) aSupplement to An Agenda for Peace: Position Paper
oftheSecretary-General on the Occassion of the Fiftieth Anniversary of theUnited
Nations (1995).
Dle byly vyuity zkuenosti zskan OSN, EU, NATO aOBSE zveden mrovch
operac akoncepce, kter uveden organizace vypracovaly. Vsledkem tvorby nov
koncepce mrovch operac byla zprva The Brahimi Report: Report of the Panel
onUnited Nations Peace Operations (2002), ve kter bylo definovno 73 doporuen,
na jejich zklad byl zahjen proces pebudovn schopnost, kapacit azpsobu veden
mrovch operac pod vedenm OSN adalch mezinrodnch organizac.
Reforma mrovch operac OSN byla spn ainiciovala adu konkrtnch opaten
adlouhodobch program, kter vedly ke zven globlnch kapacit pro veden mrovch operac. Vzhledem kintenzit arozsahu podpory, kter byla poskytovna zestrany
nejvysplejch zem, provedlo OSN reformu svch schopnost rychleji, nesepedpokldalo. OSN vsouasn dob disponuje funknm pohotovostnm systmem, systmem
generace sil, prunm systmem logistickho zabezpeen audritelnosti sil vmrov
operaci sgloblnm dosahem, kter vnkterch ohledech pesahuj schopnosti regionlnch organizac avojenskch alianc.
115
1.4 Vymezen obsahu aelu zkladnch typ operac

napodporu mru /mrovch operac
Operace na podporu mru zpravidla probhaj se souhlasem zneptelench stran.
Nzornou pedstavu, kdy tyto typy operac probhaj pi apo konfliktu, poskytuje obr.
Zdroj: Upraveno zDAR, 2013.

Obr.: Zkladn pojmov rmec operac na podporu mru.
Operace na podporu mru nazvanch imrov operace se len na:

Pedchzen konfliktm (Conflict Prevention) soubor innost uskuteovanch vsouladu skapitolou VI Charty OSN, zahrnujcch innosti od diplomatickch
iniciativ a po preventivn rozmstn sil sclem zabrnit eskalaci krize na rove
ozbrojenho konfliktu.
Vnkterch ppadech me situace vkrizov oblasti vyadovat preventivn rozmstn sil smandtem aschopnostmi podle kapitoly VII Charty OSN kzabezpeen jejich
odstraujc funkce. Vojensk innosti vprevenci konflikt mohou zahrnovat: diplomatick aktivity; aktivaci systmu vasnho varovan onastvajc krizi; pozorovn; monitorovn; vcvik pslunk mstnch ozbrojench abezpenostnch sloek; konzultace;
programy smujc kreform bezpenostnho sektoru dan zem; inspekce; sankce;
embarga; mise ke zjitn fakt azhodnocen situace; preventivn rozmstn sil.
Preventivn rozmstn sil je jednm znejsilnjch signl orozhodnosti angaovat
se pi een vznikajc krize. Preventivn rozmstn sil me zahrnovat cvien, pelety
nad krizovmi oblastmi, pesuny nmonch sil do pedsunutch prostor, rozmstn
pozemnch sil aletectva vprostorech pilehlch ke krizov oblasti. Sankce aembarga
jsou innosti uskuteovan na zklad rozhodnut RB OSN. Dle AAP-06 (2013)
jepojem pedchzen konfliktm definovn nsledovn: Mrov operace vyuvajc
116
vzjemn se doplujcch diplomatickch, civilnch avppad nutnosti tak vojenskch

prostedk pro sledovn aodhalovn pin konfliktu apro pijet vasnch opaten
kpedejit vzniku, stupovn nebo obnoven neptelstv.
Udrovn mru (Peacekeeping) operace uskuteovan vsouladu skapitolou
VI Charty OSN za elem monitorovn, dohledu aasistence pi realizaci mrovch
dohod kurovnn konflikt (kriz) mezi stty nebo uvnit sttu. Operace na udrovn
mru se uskuteuj pod mandtem OSN nebo jin mezinrodn organizace (EU, OBSE
atd.), ase souhlasem vech hlavnch stran zastnnch vkonfliktu.
Operace se skldaj zcivilnch avojenskch komponent. Zvojenskho hlediska
mrov sly zce spolupracuj smezinrodnmi nevldnmi avldnmi organizacemi
pi podpoe politickho procesu smujcho kudrovn nebo dosaen trvalho mru.
Mrov sly vtchto operacch zpravidla pln nsledujc koly: separace zneptelench stran; vytven zn separace ademilitarizovanch zn; monitorovn adohled
nad dodrovnm mrov smlouvy; dohled nad odzbrojenm ademobilizac zneptelench stran; asistuj pi vmn teritori; zajiuj bezpen prosted pro innost
mezinrodnch anevldnch organizac; vyetuj ppady poruen pm, mrovch
smluv adohod ozastaven palby; pouvaj techniky vyjednvn anevojenskho
een spor.
innost mrovch sil je nestrann atransparentn. Pouit vojensk sly kprosazen
mandtu je voperacch na udrovn mru pevn omezeno na vlastn obranu pslunk mrovch sil. ir pouit vojensk sly se vtchto operacch uskuteuje na
zklad sankc RB OSN zpravidla za elem stabilizace situace nebo prosazen dlch
ustanoven mandtu (napklad doprovod aochrana konvoj shumanitrn pomoc).
Dle AAP-06 (2013) je pojem udrovn mru definovn nsledovn: Mrov operace, kter nsleduje po uzaven dohody nebo po zastaven palby, m bylo nastoleno pzniv prosted svysokou mrou shody aporozumn asnzkou mrou hrozby
naruen tohoto stavu. Pouit sly pslunky mrovch jednotek se zpravidla omezuje
na vlastn obranu.
Operace na prosazovn mru (Peace Enforcement) jsou operace smandtem podle kapitoly VII Charty OSN. Zahrnuj hrozbu nebo pm pouit vojenskch
sil sclem donutit zastnn strany ukonit ozbrojen akce azahjit proces mrovho
een konfliktu. Cle apolitick proces een krize, kter jsou obsaeny vmandtu
OSN, odliuj operace na prosazovn mru od vlky.
Operace na prosazovn mru mohou zahrnovat bojov akce (operace) sclem separovat aodzbrojit vlc strany. Bojov operace mohou bt vedeny proti vem stranm
konfliktu, nebo jedn znich, pokud se odmtnou poddit poadavku na zastaven palby.
Operace na prosazovn mru se uskuteuj vppadech, kdy diplomatick apolitick
prostedky pro urovnn konfliktu selhaly. Clem vojenskch innost je nastolit stav,
kdy bude mon obnovit proces politickho een konfliktu. Operace na prosazovn
mru mohou bt rovn provedeny za elem prosazen mrovho ujednn (mrov
smlouvy), kterho ji bylo na politick rovni dosaeno, ajedna nebo vce stran konfliktu
nepln, nebo se oekv, e nebude plnit ustanoven mrovch dohod.
Operace na prosazovn mru jsou nutn ivppadech, kdy je zejm, e mrov operace na udrovn mru smandtem podle kapitoly VI Charty OSN nebude postaovat
kzastaven otevench projev neptelstv, poruovn lidskch prv, nebo kdosaen
poadovanho stavu trvalho mru.
117
Operace na prosazovn mru jsou plnovny, pipravovny avedeny za podmnek

existence pmho ohroen sil na podporu mru arelnho pouit vojenskch prostedk
vsouladu smandtem pro operaci. Ve svch dsledcch me tento typ operace nabt
charakteru bojov operace ainnost sil je nsledn zena vsouladu sustanovenm
polnch d apedpis pro bojov aoperan pouit vojsk.
Zkladnm znakem, kter odliuje operace na prosazovn mru od operac na udrovn mru, je skutenost, e mohou bt provedeny bez souhlasu stran konfliktu
suskutennm operace nebo jejm mandtem.
Mohou nastat ippady, kdy je souhlas suskutennm operace na prosazovn mru
vyjden na politick rovni, ale na teritoriu konfliktu nemus bt ozbrojenmi frakcemi respektovn. Napklad zkuenosti NATO stle vce potvrzuj, e kad soudob
operace na podporu mru m ijist znaky operac na prosazovn mru, nebo je jako
operace na prosazovn mru vedena. Vjejich prbhu mus bt zajitno velmi tsn
provzn vojenskch innost apolitickch cl operace. Sly na podporu mru proto
mus bt vybaveny aorganizovny nejen ke splnn krtkodobch vojenskch kol,
ale ikpodpoe proces na budovn mru majcch dlouhodob charakter.
Dle AAP-06 (2013) jsou operace na prosazovn mru definovny nsledovn:
Mrov operace veden sclem dodren zastaven palby nebo mrov dohody vtch
ppadech, kdy mra souladu aporozumn (zastnnch stran) je nejist ahrozba
nedodren je znan. Mrov sly mus bt schopny pout pimenou donucovac slu
amus nestrann aplikovat ustanoven ozastaven palby nebo mrov dohody.
Vytven mru (Peacemaking) zahrnuje diplomatick, politick, vojensk ajin
aktivity, kter jsou zamen na ukonen otevench projev neptelstv analezen
politickch prostedk pro rychl mrov een existujcho konfliktu. Opaten vytven
mru se realizuj se souhlasem zastnnch stran sprocesem mrovho uspodn.
Souhlasu stran konfliktu me bt dosaeno diplomatickm silm nebo tlakem mezinrodnch organizac ajednotlivch stt. Operace na vytven mru jsou iniciovny
po dosaen dohod ozastaven palby aukonen otevench projev neptelstv ajsou
zavrovny podpisem dohod opm mezi dve zneptelenmi stranami.
Vytven mru je realizovno pedevm diplomatickmi prostedky, vyjednvnm,
eenm spor, sankcemi adalmi innostmi. Vojensk innosti voperacch na vytven
mru smuj pedevm kplnn podprnch funkc, ktermi mohou bt:separace stran;
monitorovn zastaven palby; plnovn; hodnocen situace; pprava vojenskch st
mrovch smluv; pijmn preventivnch opaten; eliminace hrozeb obnoven konfliktu;
zajitn kontakt mezi stranami konfliktu arealizace opaten na posilovn vzjemn
dvry; prosazovn podku azkonnosti; formulace doporuen voblasti bezpenosti
avstavby ozbrojench sil; kontroln ainspekn innosti; pm vyuit vojenskch
prostedk ke specifickm kolm.
Dle AAP-06 (2013) je pojem vytven mru definovn nsledovn: Mrov operace
veden po vzniku konfliktu sclem doshnout pm nebo mrovho urovnn, kemu
je vyuvno pedevm diplomatickch aktivit, kter mohou bt vppad nutnosti
podpoeny pmm nebo nepmm pouitm vojenskch prostedk.
Budovn mru (Peacebuilding) zahrnuje soubor innost smujcch dopolitick, sociln avojensk oblasti kposlen politickch pstup pi een pin konfliktu. Operace (procesy) budovn mru jsou zahajovny po ukonen ozbrojenho
konfliktu. Jejich elem je zabrnit obnoven konfliktu vjakkoliv podob. To zahrnuje
118
mechanismy kidentifikaci apodpoe struktur usilujcch okonsolidaci situace, zajitn

mru asociln aekonomickou obnovu zem. Pedevm ale jde oobnovu vzjemn
dvry mezi stranami konfliktu.
Jednm zhlavnch kol je zajistit bezpenostn garance obyvatelstvu, vyeit situaci
uprchlk, bezdomovc ast obyvatelstva, kter nejvce utrply vojenskm konfliktem.
Budovn mru vyaduje irok zapojen mezinrodnch nevldnch ahumanitrnch
organizac do procesu obnovy ageneraci zdroj, kter jsou nezbytn kpodpoe dlouhodobch politickch, socilnch aekonomickch proces. Hlavn sil vtomto procesu
je zameno na ekonomickou obnovu arekonstrukci infrastruktury, obnovu sttnch
aobanskch instituc astruktur, prosazovn zkonnosti apodku, obnovu zdravotnictv
avzdlvacho systmu.
Vojensk koly pi budovn mru smuj kdosaen hlavnho cle, kterm je demobilizace vojenskch sil stran konfliktu avsouinnosti smezinrodnmi organizacemi
zptn integrace jejich pslunk do spolenosti. Specifick vojensk koly mrovch
sil mohou zahrnovat: udrovn vojensky bezpenho prosted; vcvik a podporu
reformy mstnch ozbrojench sil; studium pslunk mstnch ozbrojench sil vkurzech ana vojenskch kolch vzahrani; podporu projekt obnovy arekonstrukce zem;
podporu ppravy voleb; podporu mezinrodnch anevldnch organizac pi provdn
humanitrnch innost. Vojensk innosti jsou transparentn airoce prezentovan,
zdrazujc pozitivn dopad ptomnosti mrovch sil na bezpenost obyvatelstva
aobnovu mrovho ivota.
Dle AAP-06 (2013) je pojem budovn mru definovn nsledovn: Mrov operace
pro een zkladnch pin konfliktu apro dlouhodob zabezpeen poteb obyvatelstva, kter vyuv vzjemn se doplujc diplomatick, civiln avppad nutnosti
vojensk prostedky. Tato mrov operace vyaduje zvazn adlouhodob vynakldn
sil ame probhat soubn sjinmi typy mrovch operac.
Humanitrn operace (Humanitarian Operations) vterminologii mezinrodnch nevldnch ahumanitrnch organizac se uvd pro tuto innost pojem humanitrn akce. Jak ji bylo uvedeno, mrov operace probhaj zpravidla vkombinaci
jejich zkladnch typ. Humanitrn operace jsou tm vdy soust jakkoliv mrov
operace, bez ohledu na formu arozsah poskytovan humanitrn pomoci.
Humanitrn pomoc je poskytovna v souladu s principy humanitrn pomoci
ajenezvisl na innosti mrovch sil nebo ozbrojench sloek dve zneptelench
stran. Humanitrn akce zpravidla zahrnuj: poskytovn potravin, lkask pomoci,
zdravotnickho personlu adalho nutnho materilu apomoci kochran ivota azdrav
postien populace; vstavbu zdravotnickch zazen, uprchlickch tbor, distribunch center, kol ainstituc; evakuaci obyvatelstva, pedevm en adt, zrizikovch
oblast; obnovu zkladn infrastruktury abudovn systm na podporu ivota, jako jsou
vodovody, kanalizan systm, sklady potravin, stediska pro vakcinaci obyvatelstva,
zazen pro vrobu elektrick energie, organizace pohebn sluby adal.
Hlavnm kolem mrovch sil vhumanitrnch operacch je ochrana humanitrnch
pracovnk, humanitrn pomoci azazen humanitrnch organizac. Dle AAP-06
(2013) jsou humanitrn operace definovny nsledovn: Operace speciln zamen
na zmrnn lidskho utrpen voblasti, kde civiln pedstavitel zpravidla odpovdn
zatuto innost nejsou schopni nebo nechtj odpovdajcm zpsobem zabezpeit zkladn
ivotn poteby obyvatelstva.
119
2. Vymezen mrovch operac vdoktrinlnch

dokumentech Armdy esk republiky
Jednou zaset doktrna zapout koeny hluboko
arespekt kminulosti ns vechny svazuje.
Harwey
lenn mrovch operac do jednotlivch typ zohleduje pedevm politick

hlediska. Struktura aobsah doktrinlnch dokument vAR naproti tomu vychz
zaktuln poteby eit koly souvisejc se zajitnm interoperability vrmci NATO,
podporovat transformaci na profesionln ozbrojen sly apsoben jednotek AR
vzahraninch operacch. Proces transformace AR je dle komplikovn rychlm
postupem vnitn transformace NATO, kter je dnes zcela jinou vojenskou alianc, ne
jakou bylo pi naem vstupu. Vppad NATO, je budouc smovn aliance, vstavba
schopnost arozvoj vojensk teorie ve vleku praxe soudobch operac. Pro AR, jej
doktrinln systm je pevn zaloen na hierarchii aobsahu doktrinlnho systmu
vNATO, tovyvolv potebu trvalch korekc.
Vroce 2012 byla vydan Obrann strategie R, kter pedstavuje zmr vldy R
kzajitn obrany sttu akter je postavena na tech hlavnch pilch zodpovdnm
pstupu sttu, modernch aakceschopnch ozbrojench silch auvdomlch obanech. Dokument shrnuje hlavn koly eskch ozbrojench sil aaktualizuje politickovojensk ambice R.
Ambice nasazovat esk vojky do zahraninch operac, mimo lnek 5 Severo
atlantick smlouvy, byla zmnna avsouasnosti odr reln schopnosti nai armdy.
Zatmco dosud R deklarovala schopnost vyslat kamkoliv do zahrani brigdn kolov
uskupen osle nkolika tisc osob, nyn jsme pipraveni takovou jednotku poskytnout
pouze vppad kolektivn obrany vrmci NATO. Na tento dokument adal zkladn
strategick dokumenty R jako je Bezpenostn strategie R (2011), Bl kniha oobran
(2011) aDlouhodob vize rezortu MO (2008) pak navazuje Doktrna AR.
Doktrna AR (2013) vkapitole 5 Vojensk operace ajejich veden, vymezuje tyto
operace jako operace ve shod smezinrodnm zmocnnm, kter spojuj diplomatick,
ekonomick avojensk prostedky, aby nestrann podpoily strategii obnovy audren
mru. Uritm nedostatkem je ne zcela adekvtn translace nkterch pojm zanglickho jazyka do etiny vpodkapitole 5.15 Operace na podporu mru. Vtto sti
by se mla dodrovat terminologie, kter je uvdn ve standardizovanm dokumentu
NATO-AAP-06.
Souhrn pravidel, zsad aprincip pro psoben AR vmrovch operacch e
Doktrna AR vmnohonrodnch operacch (2008). Text doktrny vychz zpolitickch
abezpenostnch ambic zem apedpokld ast AR vmnohonrodnch operacch
pod velenm NATO, EU nebo OSN. Obsah doktrny se vztahuje pedevm na prosted
NATO. Doktrna AR vmnohonrodnch operacch (2008) vl. 0105 vymezuje mrovou
operaci nsledovn: Mezinrodn spoleenstv me reagovat nakrizov situace ve svt
tm, e rozvine vkrizovch znch sv sly aprostedky, kter maj adu funkc. Takov
akce se obvykle oznauje jako mrov operace aje vedena pod mandtem OSN.
Uveden pojet mrovch operac koresponduje spstupy EU koperacm evropsk
bezpenostn aobrann politiky (EBOP), kdy EU deklaruje neoddlitelnost svch
120
pstup keen kriz od systmu OSN. Rovn tak jsou vbezpenostnch dokumentech
EU definovny hrozby, nikoliv typy operac kjejich eliminaci. Volba preferovanho
zpsobu een krize bude ze strany EU vychzet zcelkovho posouzen konkrtn
bezpenostn situace acharakteru dan krize.
Mrovou operac tak me bt jakkoliv zpsob een krize, kter bude politicky
zamrovou operaci oznaen avyhov zkladnmu poadavku na legitimn mandt OSN.
NATO operace na podporu mru jsou vdoktrn povaovny za zkladn koncepci
mrovch operac pro AR. Zdoktrinlnch dokument AR lze zeteln vyvodit
smovn kuniverzln aplikaci pojmu operace pro vechny zpsoby een kriz
zapouit vojenskch sil aprostedk.
Operace NATO na podporu mru jsou proto vdoktrn eeny pouze zpohledu
objasnn jejich princip avymezen obsahu zkladnch typ operac na podporu mru.
Vchodiska pro plnovn, ppravu aveden mrovch operac jsou zaloena na veobecnch pstupech koperacm.
Taktickm manulem AR pro innost jednotek vyslanch do mrovch operac
je publikace Taktika spojeneckch mrovch operac Pub-100-30-31 (2007), kter
jevypracovna podle zsad NATO publikace Mrov operace-zpsoby apostupy Peace
Support Operations, Techniques and Procedures (ATP-3.4.1.1.). Vzhledem ktomu,
etento STANAG 2496 byl zruen dnem 24. z 2010, je nutn tuto vojenskou publikaci aktualizovat.
Vsouasnosti je esk republika pipravena pistoupit knov edici STANAG 2181,
kter pejm Spojeneckou spolenou doktrnu vojenskho pispn kzabezpeen mru
Allied Joint Doctrine for the Military Contribution to Peace Support, AJP-3.4.1 (A),
kde pojem mrov operace (Peace Support Operation) je nahrazen termnem podpora
mru amrov sil (Peace Support Effort).
Tento dokument dopluje, upesuje arozpracovv na dan podmnky standardizan poadavky apostupy stanoven nap spektrem dalch spojeneckch doktrn
jako je Spojeneck spolen doktrna Allied Joint Doctrine, AJP-01 (D); Spojeneck
spolen doktrna veden operac Allied Joint Doctrine for the Conduct of Operations
(AJP-3(B); Spojeneck spolen doktrna plnovn na operan rovni Allied Joint
Doctrine for Operational-level Planning, AJP-5; Spojeneck spolen doktrna operac
keen krizovch situac mimo lnek 5 Allied Joint Doctrine for Non-Article 5 Crisis
Response Operations, AJP-3.4 (A) aSpojeneck spolen doktrna civiln-vojensk
spoluprce Allied Joint Doctrine for Civil-Military Cooperation, AJP-3.4.9 (A).
AJP-3.4.1(A) poskytuje velitelm na strategick aoperan rovni potebn rozhled
anvod pi plnovn operac na podporu mru.
Vnvaznosti na finln draft Spojeneck spolen doktrny vojenskho pispn
kzabezpeen mru AJP-3.4.1(A) po jeho vyhlen bude nutn provst aktualizaci
Pub100-30-01 azruit definici mrov operace azpracovat definici nov zavedenho
termnu podpora mru amrov sil ve Slovnku termn adefinic NATO AAP-06.
Vdalch doktrinlnch dokumentech jako jsou Doktrna AR (2013); Doktrna AR
vmnohonrodnch operacch (2008), Pub-31-10-01 Pozemn sly voperacch (2011),
aPub-30-33-01 Pouit vzdunch sil AR voperacch (2008), nen zaveden novho
termnu vrozporu se stvajc terminologii danch dokument.
Vroce 2014 byla vydna vojensk publikace Zkuenosti jednotek AR zoperaceISAF.
Jednotky AR psob vzahraninch operacch dle ne dvacet let atato publikace
121
jeprvn ucelen dokument zeveobecujc poznatky azkuenosti znasazen naich

jednotek.
Vzhledem ktomu, e rozvoj doktrinln soustavy AR se opr spe oformln
zen, kter se orientuje na produkci vojenskch publikac apedpis, namsto rozvoje teorie pro pouit sil, bude zapoteb tento pstup zmnit. Kapacity odbornch
pracovi jsou velmi omezen anavc rozloen do ady instituc, kter nejsou vzny
ke vzjemn souinnosti. Vdoktrinln oblasti bude potebn vir me aplikovat
vchodiska akoncepce, kter vznikaj vprosted OSN, EU, OBSE, ppadn dalch
mezinrodnch organizac.
Zvr
Vzhledem kcelosvtovmu vvoji bezpenostnho prosted aztoho vyplvajcch poadavk na mrov operace, dochz ke zmn podstaty mrovch operac tak,
jakjeznme zminulosti, kbudoucm multidimenzionlnm mrovm operacm.
Pes mimodnou etnost publikovanch prac byla vminulosti vnovna vypracovn
strategie ateorie mrovch operac ahumanitrnch intervenc jen velmi mal pozornost. Neustl zmny, nov hrozby arizika, rozvoj operanho umn, nov technologie
izkuenosti vyaduj neustlou aprbnou aktualizaci arevizi vekerch doktrn.
Pitvorb doktrn je dleit aspekt vzjemn spoluprce, zvlt pi tvorb apouvn
jednotn terminologie anocilnho (pojmovho) apartu voblasti een problematiky
mrovch operac. Oblast doktrinln vsouvislosti sexpanz mandt mrovch operac
OSN mus bt zamena na dosaen vy kvality doktrinlnch dokument, jasnosti
kol, postup, sbru avyhodnocovn zkuenost zoperac.
Poznmky:
[1] Multidimenzionln pstupy vpodob mrovch operac zahrnuj nstroje politick, ekonomick,
sociln, vojensk, informan, humanitrn adal, kter umouj realizaci dlouhodobch stabilizanch
arekonstruknch innost.
[2] Petersbergsk koly EU (Eropean Union Petersberg Tasks) jsou humanitrn azchrann akce, akce
kudren mru, akce bojovch jednotek vkrizovch situacch, vetn prosazovn mru.
[3] Desert Storm (operace Poutn boue), kter je znm pod nzvem vlka vzlivu, byla konfliktem
mezi Irkem akoalic 28 stt, kter dostaly mandt od OSN mandt za elem vyhnn agresora
zKuvajtu. IFOR, Implementation Force, byla mezinrodn vojensk mise pod vedenm NATO vBosn
a Hercegovin, 1995-1996, na zklad souhlasu Rady bezpenosti OSN. Politickm rozhodnutm namisi
IFOR navzala stabilizan mise SFOR, takt podpatronac NATO. Kdov oznaen mise bylo
Operation Joint Endeavour a do operace sezapojilo tm 60 000 vojk z ad stt NATO i ze stt
mimo tuto organizaci. SFOR, Stabilisation Force, byla mezinrodn mrov mise pod patronac vojensk organizace NATO, 1996-2004, na zem Bosny a Hercegoviny, kter mla stabilizovat bezpenost
voblasti a pispt k ustlen pomr a rozvoji regionu. Skldala se ze dvoust (Operation Joint Guard
a Operation Joint Forge), kter na sebe navazovaly a kter pokraovaly vprci mise IFOR.
[4] Mnohonrodn vojensk operace, kterch se kontingent AR me zastnit, lze obecn rozdlit
dodvou zkladnch skupin. Prvn skupinu tvo operace kolektivn obrany lenskch zem NATO podle
l. 5 Severoatlantick smlouvy. Do druh skupiny spadaj operace mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy
aobdobn operace na podporu mru veden OSN nebo EU.
[5] STANAG Standardizan dohoda je standardizanm dokumentem NATO, kterm se stvrzuje dohoda
lenskch stt ozaveden standardu, ato jako celku nebo jeho sti tak, aby byl naplnn poadavek
interoperability.
122

Pouit literatura:
ALTENBURG, G. Training and Education Aiming Towards Enhanced Interoperability in Peacekeeping.
InNATO-Russia Council Working Group on Peacekeeping Seminar, 24-26 September 2003, Berlin.
GHALI, B. B. An Agenda for Peace Preventive diplomacy, peacemaking and peacekeeping. United Nations:
Report of the Secretary General, A/47/277-S/241111, 1992.
HAINE, Jean-Yves. Force Structures. Institute of Security Studies, Brussels, NATO Fact Sheet: NATO
inAfghanistan, 2003.
HODGE C. C. Woodrow Wilson in Our Time: NATOs Goals in Kosovo. Parameters, US Army War College
Quarterly, vol. XXXI, No.1, Spring 2001 Carlisle, s. 125-136.
SWEBERG, M. Challenges to Peacekeeping: Preparedness into the 21st century. In NATO-Russia Council
Working Group on Peacekeeping Seminar, 24-26 September 2003, Berlin.
ZNA, Jaromr. NATO operace na podporu mru. Brno: Vojensk akademie, 2002, 127 s.
ISBN80-859-6037-0.
ZNA, Jaromr. Mrov operace. Vojensk rozhledy, 2007, ro. 16 (48), . 2, s. 41-50, ISSN 1210-3292
(titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn zwww.vojenskerozhledy.cz.
ZNA, Jaromr. Nov jevy valiannm zabezpeen obrany: sbornk z3. ronku doktorandsk konference:
18. dubna 2007, Brno. Vyd. 1. Editor Tom Hank, Miroslav Ovesn. Brno: Univerzita obrany, 2007,
223 s. ISBN 978-80-7231-267-2.
ZNA, Jaromr. Vliv zmn vbezpenostnm prosted na budouc pouit jednotek AR vmrovch operacch.
Dizertan prce, UO/FEM, Brno 2010.
AAP-06, Slovnk termn adefinic NATO (anglicky afrancouzsky). Praha: ad pro obrannou standardizaci
katalogizaci asttn ovovn jakosti, odbor obrann standardizace, 2013.
AJP-3.4.1, Mrov operace (Peace Support Operations). NATO unclassified publication. NATO Military
Agency for Standardization (MAS), JULY 2001.
AJP-3.4.1(A), Spojeneck spolen doktrna vojenskho pispn kzabezpeen mru (Allied Joint Doctrine
for the Military Contribution to Peace Support). Final draft. National Standardization Agency (NSA),
Edition AVersion 1, 2014.
Doktrna Armdy esk republiky vmnohonrodnch operacch. 1. vyd. Vojensk publikace. Vykov: Sprva
doktrn eVD VeV-VA, 2008., 143 s.
Doktrna Armdy esk republiky. 3. vyd. Praha: Ministerstvo obrany esk republiky - Vojensk historick
stav Praha pro Centrum doktrn VeV-VA Vykov, 2013, 156 s. ISBN 978-80-7278-619-0.
Obrann strategie esk republiky. Praha: MO R [online], 2012 [cit. 2014-09-16]. Dostupn zhttp://
www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/STRATEGIE_ce.pdf.
Pub-30-00-01. Zkuenosti jednotek AR zoperace ISAF. Vykov: Institut rozvoje adoktrn VeV-VA, 2014.
The Brahimi Report: Report of the Panel on United Nations Peace Operations. United Nations, 2002,
A/55/305-S/2000/809.
The Way Ahead Relevant & Ready. US Army, MoD USA, 2004.
V Alianci, pestoe samozejm zdrazujeme, e Aliance je ve svch nzorech

jednotn, a navenek tomu tak je, v prbhu dosahovn tch jednotnch stanovisek jemnoho rozdlnch pohled na vc. A to se v dnen dob tk nejenom
nap.vztahu k Rusku a Ukrajin, to se tk i vztahu k een problmu Islmskho
sttu, tk se to i rznch priorit len Aliance nebo skupin len Aliance, protoe
jejasn, e jinak vnmaj svoje ohroen stty na jinm kdle Aliance, kter v souasn dob e pedevm problm migrace, jinak ho vnmaj stty pmo sousedc
s Ruskem, jinak ho vnmaj stty skandinvsk. Rozdln pohledy semus v rmci
jednotnho stanoviska njakm zpsobem urovnat, vydiskutovat a probrat.
Armdn generl Ing. Petr Pavel, M.A., nelnk Generlnho tbu AR.
123
Major Ing.Martin Havlk, MBA, MSc.

Teorie
Fenomn Big Data jako trend ovlivujc
bezpenosti
bezpenoati technick zpravodajsk disciplny
The Big Data Phenomenon as aTrend

Influencing Technical Intelligence Disciplines
Abstrakt:
Tento odborn lnek se sna pojednat oproblematice Big Data amonm
vyuit tohoto souasnho fenomnu voblasti zpravodajskch discipln zaloench
na technickch metodch sbru dat ajejich relevantnm vyhodnocovn. vodn
st je vnovna problematice vvoje bezpenostnho prosted aposkytuje obecn
pehled osouasnch trendech voblasti technickch zpravodajskch obor. Vdal
kapitole je proveden rozbor hlavnch trend, konkrtn digitalizace bojit, nrstu
objemu informac avvoji novch technologi. Nsledujc st je vnovna zkladnmu terminologickmu popisu problematiky Big Data, covysuje vzvren
zhodnocen auritou predikci dalho vvoje vtto oblasti anrstu vznamu
tohoto trendu pro zpravodajsk disciplny vbudoucnu.
Abstract:
This specialised article deals with Big Data and the exploitation of this current
day phenomenon in the field of intelligence disciplines, based on technical
methods of data gathering and its relevant assessments. The introduction deals
with theissue of development of the security environment and gives general
overview on thecurrent trends in the field of technical branches. The following
chapter analyses the main trends, especially the digitalisation of the battlefield,
rise indata volume and the development of new technologies. The next chapter
is focused onthe basic terminology description of the Big Data issue, which
leads into final assessment and certain prediction of future development in this
field and the rise of importance of this trend for the intelligence disciplines
infuture.
Klov slova:
Big Data, zpravodajstv, podpora, sbr dat, informan akomunikan technologie
(IKT), elektronick boj, digitalizace bojit, SIGINT.
Keywords:
Big Data, intelligence, support, data collection, information and communications
technology (ICT), electronic warefare, digitalization of battlefield, SIGINT.
124
1. vod
Vvodu je vhodn poloit draz na vznamn odlinosti vzel zkomparace obecnch vojenskch strategi souasnosti aminulosti souvisejc spredikc vvoje bezpenostnho prosted aidentifikac vznamnch hrozeb.
Vminulosti byla pro zpadn spolenost identifikovna vhradn jedna vznamn
hrozba reprezentovan bvalm Svazem sovtskch socialistickch republik, je byla
vysoce pravdpodobn, atak vysoce pedvdateln ve zpsobu nasazench sil, jejich
oekvan struktury, vzbroje amonho operanho tempa pi nasazen. Hlavnmi
atributy tto hrozby bylo jadern odstraovn aobrann strategie zpadnch mocnost
byly proto zameny na sestaven adekvtnho celku sil aprostedk sobdobnmi koly
apomrem druh sil.
Vsouasn dob vak existuje pro zpadn spolenost mnoho odlinch avelmi
aktulnch hrozeb, unich je naopak nejist pravdpodobnost avelmi nzk pedvdatelnost. Jakkoliv forma odstraovn nen vsouasn dob ji pln relevantn astrategie
mus bt sestavena tak, aby byla pipravena na nejistotu aok.
Tyto skutenosti maj velmi vznamn dopad tak na hodnocen apredikci vvoje
bezpenostn situace vcelosvtovm mtku zpohledu zpravodajskch subjekt.
Jenutn proto reflektovat tyto skutenosti apizpsobit innosti zpravodajskho cyklu
ve vech jeho fzch tomu, aby zpravodajsk sluby esk republiky partnerskch
len Evropsk unie aSeveroatlantick aliance byly schopny reagovat nadynamiku
turbulentnho prosted aobjektivn analyzovat, hodnotit apredikovat bezpenostn
hrozby pro eskou republiku a nadnrodn organizace, jich je esk republika
lenem.
2. Trendy voblasti technickch zpravodajskch

obor
Trendy souasnho vvoje bezpenostn avojensko-politick situace vrizikovch
akrizovch oblastech svta jsou nejen zpohledu globlnho, ale tak zpohledu regionlnho i nrodnho jednm zhlavnch faktor majc a u pm, i nepm dopad
na ekonomick ukazatele adal strukturln indiktory vech zem, vetn esk
republiky.
Vrmci bezpenostnho prosted ajeho dynamickho vvoje je nutn vcelosvtovm mtku potlaovat hrozby nejrznjho charakteru, kter maj dopad nazjmy,
a pedevm bezpenost jednotlivch sttnch aktr a nadnrodnch organizac.
Vttosouvislosti je poteba vnovat zvenou pozornost rozvoji aefektivit innosti
zpravodajskch subjekt, kdy je poloen nejvt draz na kontinuln rozvoj schopnost zpravodajskch discipln zvislch zejmna na technickch metodch sbru dat
ainformac anajejich relevantnm vyhodnocovn. Jedn se pedevm oSIGINT
(Signal Intelligence), COMINT (Communications Intelligence), ELINT (Electronic
Intelligence), FISINT (Foreign Instrumentation Intelligence), MASINT (Measurement
and Signature Intelligence) aIMINT (Imagery Intelligence). [1]
Pokud byl ve zmnn draz na rozvoj schopnost zpravodajskch discipln zvislch
na technickch metodch sbru dat ajejich relevantnm vyhodnocovn, je nutn zmnit
125
hlavn souasn trendy majc pm vliv na vvoj tchto specifickch zpravodajskch

discipln. Pestoe se nkolik odbornk aspecialist sna predikovat urit trendy
vevvoji voblasti signlovho zpravodajstv adalch technicky zaloench zpravodajskch obor, je pedpov vvoje pouvanch technickch, informanch akomunikanch prostedk protivnkem vbudoucch operacch tm nemon, zejmna
vestedndobm adlouhodobm horizontu.
Vurit me lze na bzi teoretickho poznvn abdn asohledem na vvoj
komunikanch ainformanch technologi (IKT) v komern sfe pedpokldat,
jakmi smry se budou jednotliv obory pravdpodobn ubrat, avkrtkodobm
horizontu se lze pokusit o racionln predikci. Je zejm, e souasn vzkum
a vvoj komernho sektoru v oblasti informanch a komunikanch technologi ve srovnn svzkumem vojenskm je na vzestupu atento trend lze oekvat
idobudoucnosti.
Dalm problmem je tak limitace vpedpovdn vvoje bezpenostn prosted
vcelosvtovm mtku, co m pm dopad na vechny zpravodajsk disciplny,
signlov, obrazov adal technick obory zpravodajstv nevyjmaje. Pokud bereme
vpotaz nejzvanj faktory majc dopad na vvojov trendy voblasti zpravodajskch
obor zvislch na technickch metodch sbru dat ajejich vyhodnocovn, je pnosn
zdraznit zejmna digitalizaci bojit, nrst objemu informac, zavdn novch technologi, zejmna souvislost tchto faktor se souasnm fenomnem oznaovanm
jako Big Data.
2.1 Digitalizace dat

Kontinuln vvoj ainovace pouvanch technologi zapinila uritou revoluci
vrmci bojit anadle m velk vliv na samotn veden operac. Hlavn vhodou
digitalizace vobecnm pohledu je monost zskvat stle vt objem dat, apotamo
izpravodajskch informac, ana takto digitalizovan data iutdn informace lzeaplikovat mnohem vt mnostv specifickch metod pro zpracovn, analzu, spravovn,
tdn avbr. Digitalizovan data jsou vsouasn dob mnohem rozenj nedata
ve form analogov, nicmn vnkterch ppadech samotn digitalizace prv dat
analogovch skrv problm ve snen kvality tchto dat, kdy narst chybovost jednotlivch subsystm asystmu jako celku. [2]
Jednm ze zkladnch parametr pro hodnocen kvality penosu analogovch komunikanch ainformanch systm je jejich vstupn pomr signlu kumu oznaovanm S/N (Signal to Noise). Udigitlnch komunikanch ainformanch systm
jezkladnm parametrem obdobnho vznamu jejich chybovost BER (Bit Error Rate).
Chybovost vtto souvislosti bv nejastji definovna jako pomr chybn penesench
element digitlnho signlu kcelkovmu potu penesench element, ato zauritou
dobu men.
Udigitlnch systm se vpraxi nejastji setkvme schybovost bitovou, kter
jedefinovna jako pomr chybn pijatch bit kcelkovmu potu pijatch bit
zauritou dobu men. [3] Nejvy ppustn hodnoty tto veliiny zvis na konkrtnch aplikacch apouitch typech modulac. [4] Matematick vyjden tohoto typu
chybovosti je znzornno nsledujcm vyjdenm:
126
BER =
bE
(vp * t)
kde v p je penosov rychlost [bit/s],

t je celkov doba men [s],
bE jepoet chybn pijatch element [bit].
Zpohledu signlovho zpravodajstv adalch technickch zpravodajskch discipln
je takt patrn, e zpracovvn digitalizovanch dat je pomrn rychlej, tm dochz
tak kurychlen rozhodovacch proces velitel, kte vyuvaj zpravodajsk informace.
Nutno vak vtto sti dodat, e se zvyujcm se objemem digitalizace narst zmiovan chybovost jednotlivch subsystm acelho systmu jako celku, vetn nrstu
monost apleitost pro napaden tchto systm protivnkem.
Problematika se vak nedotk pouze oblasti signlovho zpravodajstv, ale zasahuje
tak znanm zpsobem do oblasti elektronickho boje (EB). [5] Sohledem na urit
trendy voblasti EB lze do budoucna oekvat, e dojde kuritmu propojen se signlovm zpravodajstvm SIGINT, pedevm na taktick aoperanm stupni pispolen
podpoe kolovch uskupen vbudoucch operacch.
2.2 Objem informac

Nejen vsouvislosti svvojem novch komunikanch ainformanch technologi,
ale tak vsouvislosti sdigitalizac (nejen ve zmiovanho bojit) je vposlednch
letech patrn nrst potu zdroj dat ainformac obecn, [5] aod toho se samozejm
odvj tak nrst potencionlnch zpravodajskch informac, kterou mohou slouit
vrmci rozhodovacho procesu velitele.
Pi sprvnm vyuvn informac (zejmna po oven jejich vrohodnosti adalch
atribut) mohou tyto efektivn poslouit velitelm na vech hierarchickch rovnch
pi rozhodovn vrmci svch pravomoc aplnovn spnch aefektivnch operac. Vtto souvislosti je nutn pipomenout, e pokud nejsou zabezpeeny potebn
prostedky (softwarov nstroje, hardware, databze, selekn aidentifikan systmy,
analytick nstroje, atd.) pro prci sdaty, hroz zahlcen velitele mnostvm neuspodanch anedoucch dat i informac.
Diskutovan objem dostupnch informac skt proto uritou ambivalentnost,
kdynajedn stran je se zvyujcm se objemem dat zejm vy potencil zjmovch zpravodajskch adalch vyuitelnch informac, na stran druh hroz zahlcen
akolaps pslunch systm.
Je nutn tedy vbudoucnu vnovat pozornost nejen samotnmu sbru informac
azpravodajskch informac prostedky signlovho zpravodajstv, alerovn zajistit
kontinuln aktualizaci nstroj pro sprvu takto zskanch informac ve vech monch
souvislostech.
Ktomuto elu je vhodn aplikovat nov pstupy proprci svelkmi objemy dat
tedy vnovat se problematice oznaovan jako BigData (vce viz podkapitola 2.4
akapitola 3).
127
2.3 Nov technologie

Neustl vvoj avznik novch technologi itechnickch systm klade vysok poadavky jak na fundovanost pslunk zpravodajskch discipln, tak rovn navlastn
vvoj vekerch specifickch komunikanch ainformanch prostedk. Vtto fzi
nelze nezmnit ani vliv novch technologi aprostedk na zpsob zen element signlovho aobrazovho zpravodajstv implementovanch do sestav kolovch uskupen
vsoudobch ibudoucch operacch. Lze svysokou jistotou pedpokldat, e na vvoj
voblasti novch technologi aprostedk budou bezprostedn reagovat takt nesttn
akti, vetn tch zapojench do extremistickch ateroristickch aktivit vasymetrickm zpsobu boje. Zavdn novch technologi ve specifick oblasti signlovho
zpravodajstv umouje roziovat portfolio vyhledvn zpravodajskch informac
zestle se roziujcho spektra sub-zdroj, poppad agentur.
Zvyujc se nrst potencionln zjmovch zpravodajskch informac sohledem na
vytovn novch technologi asystm klade velmi vysok nroky na finann zdroje
vylenn pro tyto poteby. Trendy vtto oblasti se pesouvaj od bnch komunikanch prostedk kirmu vyuvn webovho rozhran, ato u jak voblasti socilnch
st i VoIP telefonie (Voice over Internet Protocol). [7]
2.4 Big Data

Pokud byly vpedchzejc sti specifikovny urit vvojov trendy souvisejc
snrstem informac, jejich digitalizac avvojem novch technologi, je vtto sti
vhodn tak zmnit souasn fenomn oznaovan jako Big Data. Jedn se ospecifickou kategorii velkokapacitnch soubor dat vobecnm pohledu jak strukturovanch,
takinestrukturovanch. Tato data jsou ukldna do specifickch datovch sklad ajsou
nan nsledn aplikovny analytick metody vyuvajc nejrznj matematick
algoritmy. Obvykle se vdatovch skladech pracuje sobjemy dat ovelikosti terabyt
ave. [8]
Podle pedpoklad aanalz komern spolenosti IBM se vroce 2015 pedpokld
nrst objemu dat na 8000 a 9000 exabyt (1 EB = 1018 byt). Celkov poet t
nasocilnch stch amultimedilnch serverech pekro vroce 2015 celosvtov poet
obyvatel apoet sovch zazen pracujcch na platform internetu bude minimln
dvojnsobn, ne bude vroce 2015 celosvtov populace. [9]
3. Big Data terminologie apsobnost

Vnejrznjch primrnch i sekundrnch zdrojch se mnohdy vyskytuje tak
poetn mutace pvodnho termnu Big Data, konkrtn tedy veledata, velk data
isuperdata. Ani jeden ztchto eskch ekvivalent nen podle nejnovjch informac
doposud jednoznan ustlen apouvn dogmaticky, aproto bylo zvoleno vcelm
odbornm lnku pouit pvodnho oznaen Big Data.
Pokud budeme chtt co nejvrohodnji definovat vznam Big Data, je nejvhodnj
pout model, kdy se vppad velkoobjemovch dat jedn otakov data, kter spluj
128
nkter zkritri, jejich anglick vznam zan na psmeno V. Vtto souvislosti jde
pedevm onsledujc:
Volume (objem) velk mnostv dat, kdy se vdnen dob vyskytuj objemy dat
od kapacity jednotek TB (terabyty) do ZB (zettabyty).
Velocity (rychlost) velk rychlost dat atak rychlost zpracovvanch analz
ztakto dostupnch dat. Rychlost dat je asto pmo zvisl na penosovch rychlostech dotench informanch akomunikanch systm.
Variety (rozmanitost) rznorod apromnliv formty dat ajejich strukturovanost. Vtto souvislosti je vhodn zmnit text, hlas, multimdia atd.
Veracity (pravdivost) vrohodnost dat, jejich rozporuplnost, dvojznanost, skrytost, klamnost, podvratnost, atd.
Variability (variabilita) promnlivost dat, ato zejmna zhlediska asu.
Pl stolet pot, co se potae zaaly bn pouvat, dolo ktakov akumulaci dat,
e se dje nco novho azvltnho. Krom toho, e je svt zaplaven vce informacemi
ne kdykoliv dve, narst navc stle rychleji iobjem tchto informac.
3.1 Datov exploze

Zmna mtka zpsobila zmnu stavu. Kvantitativn zmna se promnila na kvalitativn. Vdy jako astronomie agenomika, kter tuto datovou explozi zaily nejdve
(vprvnm desetilet tohoto stolet), pily stermnem Big Data. Tato zaveden koncepce
se nyn do vech oblast lidsk innosti. [10]
Big Data se vsouasn dynamicky mnc se dob stvaj velmi dleit vmnoha
oblastech komern sfry asttnho sektoru, kdy data ovelkch objemech nejen ovlivuj jednotliv segmenty trhu, ale tak mn samotnou podobu konkrtnch odvtv,
aprv efektivn prce avyuvn dat ovelkm objemu pedstavuje vdnen dob
velkou konkurenn vhodu. Tento trend lze svelkou pravdpodobnost pedpokldat
ido budoucnosti.
Vsouladu svldnmi nazenmi, nutnou regulac ikontrolou apotebnou innost
zpravodajskch subjekt aorgn innch vtrestnm zen, je sohledem na ve
zmnn trendy nutn reflektovat nrst archivovanch elektronickch dokument,
vetn e-mail ado nich zakomponovanch ploh, aveker elektronick komunikace
(sociln st, messangery, VoIP, atd.).
Tyto skutenosti proto pedpokldaj velmi intenzivn budouc vyuit fenomnu
BigData tak voblasti zpravodajstv, signlovho aobrazovho zpravodajstv nevyjmaje, kter se prv vyuitm, analzou aarchivac elektronickch komunikac adokument hluboce zabv ve smyslu zskvn dleitch informac, vprv ad zpravodajskch informac.
Jak ji bylo zmnno, ukldn aanalza Big Data poskytuje velk monosti nejen
pro zpravodajsk analytiky, kte zde mohou aplikovat nejrznj metody vizualizace
i dataminingovch nstroj (specifickch nstroj vtinou softwarov produkty
umoujc vyhledvat vhodn vzorce vdostupnch datech, na kter pot aplikuje
specifick aznm statistick postupy), ale tak pro komern subjekty, kter se potkaj
svelkm nrstem dat vposlednch letech.
129
4. Vvoj avliv trend na zpravodajskou innost

Vpedchzejcch kapitolch byly uvedeny hlavn trendy majc nejintenzivnj
dopad na vvoj zpravodajskch discipln zaloench na technickch metodch sbru
avyhodnocovn dat. Vtto souvislosti je zde vhodn popsat vliv tchto trend ajejich
dal pedpokldan smovn ve zpravodajsk oblasti vnsledujcch letech.
Podle zvr odborn studie organizace Digital Universe IDC je nrst objemu
datvposlednch letech rychlej ne udv Moorv zkon. [11] Nrst objemu tchto
dat ozjmovch subjektech, jejich aktivitch, vazbch adalch souvislostech indikuje
nutnost tyto data efektivn, hospodrn aeln spravovat, aby je bylo mon ve vech
fzch zpravodajsk innosti vyuvat dle poteb zpravodajskch subjekt na nrodn
imezinrodn rovni, ato primrn pro rozhodovac procesy oprvnnch adrest.
Vtto fzi je velmi dleit jak problematika vizualizace tchto dat, kter m pm
vliv na vslednou interpretaci adistribuci zpravodajskch informac, tak dal obsahov iprovozn-technick analza, kter nabv na dleitosti ve vech souasnch
krizovch oblastech vgloblnm pohledu. Tyto innosti budou mt vbudoucnosti velmi
vznamn dopad na samotnou konkurenn schopnost jednotlivch zpravodajskch
subjekt abudou reprezentovat zkladn siln nebo slab strnky vsledn innosti
tchto subjekt svlivem na oekvanou udritelnost zpravodajskch schopnost.
Podle dostupnch informac je problematika vyuvn aimplementace nstroj
BigData vrazn npomocna jak samotnmu strategickmu rozhodovn, tak kadodennmu zen vnitro-organizanch proces. Smyslem vnsledujcch letech bude
stle efektivnji nahrazovat velmi nkladn lidsk zdroje aurychlit proces jednotlivch
zpravodajskch analz specifickch zpravodajskch discipln, ato primrn vnvaznosti
na vezdrojov zpravodajstv (All Source Intelligence).
Sprvn interpretovan data budou vbudoucnu pedpokladem ktomu, aby dan
spolenost (organizace) lpe porozumla vnitnm procesm ahledala nov zpsoby,
jak toto dle pozitivn ovlivovat, minimalizovat vechna souvisejc rizika, efektivnji
hospodait azejmna vrohodnji avrelnm ase predikovat budouc vvoj bezpenostnho prosted se vemi zjmovmi faktory aukazateli. Budouc cesta vevyuvn
dat velkho objemu je vhledn trend aaspekt, kter tyto trendy pmo i nepmo
ovlivuj, apot se tchto trend dret (pokud prezentuj pleitosti) nebo se jichvyvarovat (pokud prezentuj hrozby).
Hlavn pnosy novch trend pro ovlivnn zpravodajsk disciplny (zejmna
SIGINT, ELINT, COMINT, IMINT aFISINT) lze do budoucna spatit vsamotnm
novm propojen dat do souvislost (vizualizace udlost aaktivit zjmovch zpravodajskch subjekt), co pin dle nejnovjho zjitn narstajc monosti novch
pohled na sledovan subjekty atak ve avizovan snen nklad na lidsk zdroje.
Do budoucna lze dle oekvat, e se bude stle vce rozvjet prce na datech velkho objemu zveejnch datovch zdroj (rejstky sttn sprvy, informan databze
asluby nejrznjho charakteru apod.).
Nejdleitjm zmrem pro zpravodajsk sluby by mlo bt to, abychom senevnovali hlavnm silm popisu stvajcch jev (to co se voblastech zpravodajskho
zjmu udlo), ale naopak vhradn predikci toho, co me vbudoucnu nastat vnejrznjch pravdpodobnostnch variantch, ajak na tyto monosti reagovat vrmci zen
monch rizik. [12, 13] Souasn analytick nstroje (nejen voblasti zpravodajstv)
130
se velmi intenzivn roziuj prv oelementy, procedury, funkcionality adal dl

nstroje, kter vyuvaj analzu dat ovelkm objemu, umouj jejich vcekriteriln
vizualizaci, ato jak dat strukturovanch, dat vbudoucnu stle vce tak dat nestrukturovanch zvlastnch iexternch zdroj. [14]
Na vznamu budou nabvat tak citliv data sdlen prostednictvm modernch
socilnch st (Facebook, Twitter, Google+, LinkedIn, Naymz, Xing, MySpace,
Orkut, Bebo, Classmates, Friendster, Hi5, Blackplanet, atd.). Snrstem objemu dat
bude vbudoucnu tak narstat poteba na vysok vpoetn vkon pota azmnu
zkladn potaov architektury, kdy bude vyuvno sdlenho vkonu, pozornost
bude vnovna zrcadlen diskovch pol, vzdlenm loitm apodobn. Mezi nejrozenj metody bude pravdpodobn patit DataMining, simultnn zpracovn dat
MPP (Massively Parallel Processing), strojov uen (Machine Learning) aprediktivn
modelovn vnvaznosti na rozhodovac procesy velitel (nejen voblasti zpravodajskch slueb). [15]
5. Zvr
Big Data vsouasn dob pedstavuj jeden znejvznamnjch vlastnickch aktiv
voblasti informanch technologi ukomernch isttnch subjekt ado budoucna jejich
vznam dle poroste. Souhrnn jde otakov data, kter jsou postavena mimo oblast
standardnho zpracovn bnmi softwarovmi ahardwarovmi nstroji souasnch
uivatelskch stanic, zejmna pi jejich zpracovn vrelnm ase. Toto je pro poteby
zpravodajskch subjekt jednou zklovch vlastnost souasnch ibudoucch prostedk. Do budoucna lze oekvat, e se teoretick pojet problematiky Big Data rozroste ojejich praktick vyuvn nejen zpravodajskmi subjekty vgloblnm mtku,
ale bude vnovna pozornost jejich dosti problematick struktue, jejho uspodn
appadn fragmentace, vzrstajcmu objemu anronosti zainteresovanch systm
na rychlost zpracovn dat.
Tyto skutenosti generuj dva zkladn pohledy do budoucnosti ve vyuvn avvoji
novch softwarovch nstroj (databzov projekty) ahardwarovch prostedk, kter
uvaj vkon nkolika jader (ppadn sdlej vkon nkolika stanic svce jdrovmi
procesory prostednictv st). Voblasti zpravodajstv skt problematika Big Data
irok monosti ve vyuit specifickch analz pedevm socilnch st, je jsou typick
znan nestrukturalizovanmi daty, atak dynamickm vvojem vposlednch letech.
Big Data otevraj do budoucna irok monosti ke zcela podstatnm zmnm,
atojak vzen komernch podnik, tak voblasti vzkumu i vdy, avneposledn
ad tak pi rozhodovn sttnch instituc avrcholovch pedstavitel sttu, vetn
rezortu obrany avldy esk republiky.
Pouit literatura:
[1] AJP-2.1 (A), Intelligence Procedures. Brussels: NATO Standardization Agency, 2005, 231 s.
[2] ALUD, V. - DOBE, J. Modern radiotechnika. 1. vydn, Praha: BEN technick literatura, 2006,
768 s. ISBN 80-7300-132-2.
[3] ALUD, V. Nejnovj vvojov trendy vmobiln komunikaci. Perspektivy elektroniky sbornk
pednek. Ronov pod Radhotm: Sensit Holding s.r.o., 2005.
131

[4] PROAKIS, J. G. Digital Communications. 4. vydn, New York (USA): McGraw Hill, 2001, 1002 s.
ISBN 0-07-232111-3.
[5] AAP-6, NATO Glossary of Terms and Definitions (English and French). NATO Standardization Agency,
2010. 451 s.
[6] LYNCH, C. 2008. Big Data: How Do Your Data Grow? [online] [vid. 2014-09-05] Available from:
http://www.nature.com/nature/journal/v455/n7209/full/455028a.html.
[7] SEGARAN, T. - HEMMERBACHER, J. Beautiful Data: The Stories Behind Elegant Data Solutions.
OReilly Media, 2009, 257 s. ISBN 978-0-596-15711-1.
[8] DOLK, O. 2011. Big Data Nov zpsoby zpracovn a analzy velkch objem dat [online]
[vid.2014-09-10] Available from: http://www.systemonline.cz/clanky/big-data.htm.
[9] CLAVERIE-BERGE, I. 2012. IBM Corporation - Solutions Big Data IBM - presentation [online]
[vid.2014-08-02] Available from: http://www05.ibm.com/fr/events/netezzaDM_2012/Solutions_Big_
Data.pdf.
[10] MAYER-SCHONBERGER, V. - CUKIER, K. Big Data Revoluce, kter zmn zpsob, jak ijeme,
pracujeme amyslme. Brno: Computer Press, 2014, 256 s. ISBN 978-80-251-4119-9.
[11] Moorv zkon je empirick pravidlo, kter r. 1965 vyslovil chemik Gordon Moore. Pvodn znn
bylo: Poet tranzistor, kter mohou bt umstny na integrovan obvod se pi zachovn stejn
ceny zhruba kadch 18 msc zdvojnsob. Lze ci, e stejn pravideln se zdvojnsobuje i vkon
celch pota, ipy jsou zkladnmi soustkami, z nich se potae i jin elektronick zazen
stav. Dvojnsobek za rok znamen tynsobek po dvou letech, osminsobek po tech a tak dle.
Vkon roste podl exponenciln kivky. Dostupn na http://archiv.ihned.cz/c1-39746890-zase-dalsinotebook-na-odpis-aneb-mooruv-zakon-nezastavis. T na Objem dat na svt se kad dva roky vce
ne zdvojnsob. [online] [vid. 2014-10-19], http://www.cloud.cz/tiskove-zpravy/176-objem-dat-nasvt-se-kade-dva-roky-zdvojnasobi.htm..
[12] JIRKA, R. 2014. Big Data jsou kouzeln zrcadlo znaky. Praha: Idealisti, s.r.o. [online] [vid. 2014-10-15]
Available from: http://www.idealisti.eu/prispevky/show/inspirativni-nazory-12?postID=90.
[13] BLHOVEC, P.2014. Jak trendy ovlivuj IT vprmyslovch podnicch? Praha: System OnLine
Spehledem ve svt informanch technologi. [online] [vid. 2014-10-17] Available from: http://
www.systemonline.cz/rizeni-vyroby/jake-trendy-ovlivnuji-it-v-prumyslovych-podnicich.htm.
[14] WAYNER, P.2012. 7 Top Tools for Taming Big Data. InfoWorld. [online] [vid. 2014-10-19] Available
from: http://www.infoworld.com/article/2616959/big-data/7-top-tools-for-taming-big-data.html.
[15] JARED, D. Big Data, Data Mining, and Machine Learning. Wiley, 2014, 288 s.
ISBN978-1-118-92069-5.
Pane generle, jak vidte svoje psoben v NATO. Co by se mlo stt za vaeho
psoben?
Rozhodn nedojde k dnm pevratnm zmnm, alespo doufm, kdy tak
urit ne z m vle. Aliance je charakteristick tm, e to je politicko-vojensk
organizace a ob dv sti Aliance spolu mus velice zce spolupracovat. Take
j svoji roli vidm pedevm jako partnera generlnmu tajemnkovi, se kterm
zcela urit budeme muset velice asto konzultovat tak, abychom vstupovali pokud
mono jednm hlasem, a dl svoji lohu vidm ve vztahu k vojensk sti, jako
koordintora diskuze mezi 28 lenskm stty tak, abychom byli schopni dospt
ke spolenm stanoviskm. Protoe Aliance rozhoduje na zklad jednohlasnho
schvalovn a doshnout jednomyslnosti i v tak dleitch otzkch se ktermi
se dnes potkme rozhodn nen a nebude jednoduch.
Armdn generl Ing. Petr Pavel, M.A.,
nelnk Generlnho tbu AR.
132
Doc.PhDr.Felix ernoch, CSc.
Teorie mru protivhou vdy ovlce
Teorie
bezpenosti
Kdy pestaneme usilovat omr, tak zstane navdy mimo dosah. Vme, kam vede
cesta, kdy dme pednost strachu ped nadj. Odsoudit nebo pehldnout vzvu
kespoluprci je snadn azbabl. Tak zanaj vlky. Tak kon pokrok lidstva.
Zprojevu americkho prezidenta Baracka Obamy
vPraze 5.4. 2009
Theory of Peace
asaCounterweight
to War Science
Abstrakt:
Mr je stav ve vztazch mezi stty, nrody
alidstvem, charakteristick pokojnm aptelskm souitm, eenm spornch problm
jednnm adohodou, bezpouit ozbrojenho,
fyzickho nsil nebo psychickho ntlaku.
Prozachovn mru je dleit respektovn
sttn suverenity, svrchovanosti, zachovn prva nrod urovat vlastn vvoj.
Teorie mru, kter se tmito otzkami zabv aji uvd nsledujc pspvek,
se nazv paxologie.
Abstract:
The peace is astate of affairs among states, nations and mankind, characterized
by afriendly coexistence, solving matters in dispute by means of negotiations and
accords, without use of armed and physical forces or psychological coercion.
Forpreserving peace it is important to respect state sovereignty, independence,
the right of nations to define their own courses. The theory of peace, dealing with
those items, being introduced by the following article, is called paxology.
Klov slova:
Zachovn mru, vlka, souit, jednn, dohoda, fyzick nsil, suverenita, svrchovanost, teorie mru paxologie, teorie vlky polemologie.
Key words:
Preserving peace, war, coexistence, negotiations, accord, physical force, sovereignty,
independence, theory of peacepaxology, theory of warpolemology.
133
Prolog
Vminulm to znamen 3. sle tohoto (23/55) ronku Vojenskch rozhled
(2014) zveejnila Mgr.Petra Prchov podntnou sta vcn nazvanou Kantovo
pojet mru: Spory eit pokojnou cestou (strany 64-89). Jde oerstvou absolventku
Vysok koly mezinrodnch aveejnch vztah vPraze asukus jej zdrn obhjen
diplomov prce.
Rd se hlsm ktomu, e jsem ji nejenom inspiroval, nbr ivedl. Dodal bych vak
jet dv poznmky kirmu dobru. Jednak to, e teba ocenit, kdy se autorsk okruh
dan mediln tribuny roz omlad vkov kategorie, ale zrove ito, zdarozhled
vojensk zahrne tak dimenzi mrotvornho posln ozbrojen moci, jak jeproklamovno ve stejnch strategickch dokumentech.
Posledn dobou se toti nejenom znovu aznovu ozvaj vrznch stech svta
zbran, ale soubn mluv ijedn ovlkch, dokonce monosti tet svtov, amysl
seto velice vn. Nejvy as proti tomu se postavit, msto indiferentn registrace,
nato pak apologetick podpory takovchto nepedloench zrdnost.
Nabzen sta si in ambice bt impulzem, ale zrove u tak startem krozpracovn ucelen nauky, orientovan na titulkem zde vymezenou problematiku. Nazvna
je pracovn iprecedentn paxologi asnad ani nen teba vysvtlovat, pro zrovna takto
lapidrn. Kadpece v, e pax je latinsk vraz pro mr aeck ppona -logie
oznauje vdu, kter se zabv tm, co pedstavuje prvn st sloenho slova.
Paxologie
Bume si jisti, e pojmenovn nen pro vznik vdn disciplny tm prvoadm,
nato aby se to mlo stt vc ze vech nejdleitj. M-li vak takov pokus vejt
vir znmost, alespo pro zainteresovanou st odborn veejnosti, musme docenit
ituto dimenzi, amt zrove na mysli zkuenost, e vjednoduchosti je sla. Odtud
ve zmnn volba. Ponvad nezadatelnm kritriem objektivizovanho poznvn
zstv provdycky pravda, nebojme anestyme se piznat, e jsou zde jet jin
pokusy otot. Jednm znich je napklad irnismus neboli sil omr, pokoj, klid,
nensilnost, smen (Nov akademick slovnk cizch slov, Academia Praha 2008,
strana 365).
Vrnost naznaen otevenosti vak nut podotknout azpesnit, e irnist se vtinou rekrutuj zkonfesnch ad, atud vychzej zreligiznch pozic. Pak pochopiteln
nemohou pominout ani Kantv koncept vnho mru, kter bychom rdi vidli achtli
doshnout rovn ve svt iase relnm.
Vkadm ppad rozhodujcm faktorem zstv mra vdeckosti npln koncipovanch obor, ale zrove tak pesvdiv tvar, jim je zpracovna. Znamen to vyhranit
prvoad pedmt zkoumn, co se tady zd bt jednoznanm ji prvopohledov.
Tosamo nesta, by me poslouit za vchodisko pro rekapitulaci veho, cobylo
nadan tma nastdno vdosavadnm vvoji lidskho poznn.
Ktomu sebude nutno vrtit, nebo prv odtud mohou vzejt iklov slova, i pesnji eeno, stejn pojmy. Snimi se pak d operovat adospt ksumarizaci pojmoslov
respektive takt definovn kategori ili jdru vdoslov.
134
Pedpoklady vdeckosti
Nastolujeme tak otzku, co je vlastn vda, kde akdy zan? Co lze za ni povaovat
aco nikoliv? Kterak se njak uen mn vnauku aza jakch okolnost se ona promna
dje i jak podmnky mus bt pitom splnny?
Podle obecn respektovanho nhledu jde o trojrozmrnou potebu resp. jej
pokryt:
nezbytnost existence vdeckho problmu, tj. skutenosti dosud uspokojiv
nevysvtlen,
nezbytnost aplikace vdeck metody, tedy veden pesvdiv argumentace skrze
dkazy,
nezbytnost formulace vdeckch zvr, tzn. odhalench zkonitost studovanho jevu.
Podoba vdy
Jak tud pojednvanou kategorii vdeckosti pojmat am vdu oslovit? m sepak
ona hodl zabvat ajak se to chyst eit? Opt se nabz odpov a podezele
jednoduch:
Vdou rozumme teorii pedmtu, kter je j zkoumn! Onou teori se potom rozum
odhalovn zkonitost sledovanch dj, neboli hledn adokazovn toho, co plat
nezvratn, vdy avude, vrmci definovanho du ppadn jeho vjimek.
Pedmt zkoumn
Je-li je vpaxologii u te nco naprosto nespornho ajednoznanho, d se to
vyjdit naprosto lapidrn jedinm slovem ahodnotou mr! Protoe vda se mus
stle ptt, klade si dal adal otaznky dokonce itam, kdepovauje vci za ji
doeen.
Zanme vhradou, podle n se mrem u itak zabv erudovan spousta pozitivnch, dvnji existujcch vd; zejmna spoleenskch, i chcete-li socilnch anebo
humanitnch. Pro tedy ono vyhraovn vdal vdn obor?
Zdvodnnm budi pedsevzet pojmat mr jako svou stedn kategorii, kdeto
pro ty ostatn je zleitost toliko marginln. Zabvaj se jm jen tam atehdy, kdy
tokoresponduje sjejich generln orientac.
Krom naznaen koncentrace na mr jako centrum sv pozornosti, ji charakterizuje
navc jet komplexnost nazrn, co vtakov plnosti nein dn jin vda; jednak
na to nem, ajednak ji to a tolik nezajm.
Jestlie se tmito dvma pohledy dn jin obor nezabv azabvat nehodl, opodstatuje to prvo paxologie na samostatnou existenci asebeprosazovn. Tm seovem
zrove stv nenahraditelnou anezastupitelnou.
135
Cle snaen
Vymezen pedmtu vdn disciplny znamen, ipes jej nerozvinutost i jistou
nepropracovanost, nrok na systmov zalenn mezi ostatn. Zejmna, pokud sisoubn stm zakld kategoriln apart, kdy mr tu pedstavuje netoliko pedmt,
jensetupodrobuje zkoumn, le tvo hned istejn oborovou kategorii.
Tm se u dostvme kvlastnm teoretickm zkladm odvtv, je pichz sambic
konstituovn vnovou, le uznvanou nauku. M-li se paxologie takovou stt, mus pijt
stvorbou ucelen teorie mru, co znamen ipedpokld odhalit aprecizn formulovat jeho zkonitosti. To si vytyit jako prvn kontroln metu autoreflexe. Nepochybn
se mus pi tom vymezovat mr proti vlce ve vzjemn konfrontaci jejich teoreticky
odlinch vraz.
Vlky ano mr ne?

Faktem je, e vlka ji svj vdn obor hodn dvno m (nazv se polemologie),
kdeto mr ve srovnatelnch podobch dosud nikoliv. Proto maj ozbrojen konflikty
nejenom sv apologety i vykladatele, nbr takt osnovatele afundovan organiztory.
Ato je ze veho nejnebezpenj! Zvlt dnes, kdy ono konn je vrcholn pouenm
a instruovanm.
Pedstavme si stejnou oporu pro ty, kte proklamuj mr ainn se onj zasazuj.
Jakuitenou investic do jejich erudice by to bylo. Pitom vszce je vskutku mnoho,
jensi vci pipustit ajednat. Nejde opoinek mal arozhodn imn stoj. mseovem
nemn jen mnostv vynakldanch prostedk avyleovanch kapacit.
Tvrd se, e praxe je bez teorie slepou, aproto tak asto tpe. Atady jde opli vn
vci, ne abychom je nechali napospas metodm typu pokus-chyba. Prv proto se k
omrovch jednnch i tak jinch aktivitch, e jsou to przdn slova. Vsouhlasu
sHegelovm vrokem, e nejpraktitj je dobr teorie, lze pak tmto instrumentem
vyzbrojit vechny, kdo broj proti zbrojen azbranm, brn mr ajsou odhodlni ho
ibudovat aopevovat vdobytch pozicch. Bez teoretick vzbroje toovem pjde asi
st. Dal hlas pro konstituovn teorie mru i budete-li to ji akceptovat paxologii.
Jednostrann retrospektiva
Traduje se, e djiny jsou histori vlek. Nic proti tomu. Ned se to zpochybnit.
Nepoprateln se vlilo, take djiny jsou takt histori vlek. Le zvame: probh-li vlka, mus existovat nezvratn azcela zkonit takt jej protipl. Tm jest mr.
Pedkadou vlkou, arovn po kad znich. By jen krtce abez ohledu na jeho
cenu nebo ipodobu. Plat tu zkon Aristotelovy formln logiky ovylouenm tetm,
tj. dv strany te mince.
Drme se tud jen faktu, e se vlka objevuje azase miz. Jde tu vak spe ostdn
vlky smrem i vstinji eeno mru svlkou. Budeme si proto nadle vmat
u jen mru azaneme konstatovnm, e djiny jsou rovn histori mru. By mezi
oba jevy tm ani zdaleka neklademe hodnotov rovntko.
136
Definin obory vlky amru

Zjedn strany, teba smantick, lze pece jen elov pipustit interpretaci mru
jakoto stavu i pestvky mezi vlkami neboli jinak t jako klid zbran. Stejn meme
ovem povaovat vlku za peruen mr i stav mezi obdobmi klidu zbran, nahrazovanmi jejich inenm. Abez klidu neme bt neklidu, to mon spe naopak.
Odvozen se poume ze situace, kdy mzy ml akdy ne, respektive pro tomu
takje. Zda jde omlen mezi jejich inorodost nebo pznan intenzivn projevy mezi
mlenm. as mru proti asu vlky, nevlen proti vlen. Pauzu jednoho mezi druhm, druhm pak mezi prvnm. Vit, eho jest vce, co trv dle, probh intenzivnji,
alehlavn pin vt prospch akomu, zakld uitek ajak, prokoho.
Podstata vlky amru

Dky existenci vojenskch vd, jimi je rozpracovvna teorie vlek, zddili jsme
nejenom jejich definici aformulaci podstaty, nbr iodrazov mstek pro stejnorod
arovnocenn posouzen mru. Je-li vlka pokraovnm politiky jinmi, toti nsilnmi
prostedky, potom plat, e mr je politikou vedenou nensilnmi prostedky.
Pi absenci vdy omru po jejm konstituovn zde volme nm podobn definice
citeln schz, atak nezbv, ne se piivit na tom, co u tu pregnantn vyjdeno je.
Navc veobecn t pijmno. Vcn si onen iv odkaz proto dovolujeme vypjit,
adokonce ponkud pevrtit.
Politikum vci
Veme-li mr stejn jako vlku na politiku, nezbv nic jinho, ne si ujasnit avyhranit rovn jej vlastn definin obor. Nkdo ji toti ztotouje sinnost lid umoci,
coovem nelze zcela odmtnout. Rozhodn ji vak nebudeme redukovat nasebevlivnj akty jednotlivc, a jakkoliv mocnch. Viz Ludvk XIV. sjeho slavnm vrokem
Stt jsem j!, anebo takt Hitlerovou vdcovskou vli, jejm prostednictvm seprosazovala Prozetelnost.
Piklnme se kvymezen, e vn jde oharmonizaci vztah mezi velkmi skupinami
lid tedy stty, nrody, etniky, tdami, generacemi, nboenskmi pospolitostmi,
vkovmi, socilnmi, profesnmi skupinami apod. Kad ztchto subjekt spoleenskho dn vznikal vdy znjakch poteb aprosazuje takto sv specifick zjmy.
Tysetuschzej i zase naopak li, stoj vedle sebe ppadn oste proti sob, take
nutno je slaovat. Prv to je rol, poslnm, urenm, ale idlem politiky! Zrovna
otom vnaem nhledu politika jest azrovna oto vn vude pod jde.
Nen mr jako mr!

Tak jako ukterhokoliv jevu, musme itady pomrn psn diferencovat ppad
od ppadu. Ty jsou sice kad jin, ale vechny dohromady pece jen vyjevuj urit
137
zkonitosti, kter jim jsou spolen. Proto rozliujeme rzn podoby mru, kdy nen
jeden jako druh. Kad je asi nm pznan, njak jedinen, m sv specifick
dvody, piny, projevy, rysy. Zle tud jenom na kritrich, podle nich budou moci
bt tdny klasifikovny.
Mr nen przdnm slovem

Ve uvedenm tdnm klasifikac , se dostvme ji pod povrch zkoumanho
jevu vrealit, eknme jeho jaksi kategorizaci. Pijde na vytvoen kategorilnho apartu, kterm to chceme uinit. Jeho pomoc aprostednictvm toti dospvme ktomu
nejpodstatnjmu pro kadou vdu paxologii nevyjmaje.
Charakter mru
Pokus opostup tmto zpsobem asmrem bylo snad bezpoet, piem se ned
popt, e mly asto spch. Zejmna tam, kde se opraly oprkazn tdc znaky,
m se jim dostalo nejenom uznn, ale ipuncu obecn pijatelnosti. Proto mohou
inm poslouit za vchodisko zkoumn zkonitost mru i dokonce pmo vstupovat
u ido rodc se vdy onm.
Napklad vencyklopedii Diderot mme co init hned snkolika pstupy krozliovn rznch podob mru ili jeho druhovho lenn podle charakteru. Minimln
me bt silnou inspirac ansledovn hodnm impulzem:
podle dlky trvn: krtk (pm), dlouh eventuln vn,
podle zemnho rozsahu: lokln, regionln, kontinentln, globln,
podle mry innosti: totln (absolutn, naprost, pln), parciln (omezen,
dl, sten), doasn (pm),
podle zpsobu dosahovn: vnucen nebo pijat, vybojovan nebo darovan,
podle danch garanc: smluvn nebo nestvrzen, precedentn nebo bezprecedentn,
podle dojednanch podmnek: vhodn i nevhodn, ato jednostrann iobou
strann,
podle vslednho efektu: podmnn nebo bezpodmnen resp. kompromisn
i nekompromisn.
Kterak to vechno zkoumat

Pedstaven deifrace charakteristik mru vjeho rznosti se spolenmi jmenovateli jezrove pro ns jakmsi pracovnm itinerem i chcete-li, tak cestovn mapou
poteritoriu, kde by ml vldnout klid nejen zbran, ale clov dokonce pln adefinitivn bez nich.
Tm se vak souasn nome do metodologie, kter je pece pro kad zvdnch
obor pte, ato naprosto bez vjimek. Ta se mu pak zpevuje pedevm pojmotvornm
procesem, protoe pojmoslov pedstavuje vce ne pouze odrazov mstek propeskok
rovnou do vdoslov, skoro i spe jeho spolehliv zklad.
138
Zaristotelovsk logiky pece dvno vme, e pojem pedstavuje souhrn podstatnch

znak toho, co symbolizuje, co pod danm pojmenovnm pojmme. Jenom dodejme,
e ho musme vnmat prioritn jako soust reality. Teprve potom vpromnch odraz
ji ztoho prostho dvodu, e ty jsou vdycky chudobnj ne ona sama ve svm
nekonenm propojen veho se vm.
Jinak pro zopakovn asebeutvrzen lapidrn eeno mezi pojmem aslovem
nele rovntko. Rozliujeme toti mezi slokou ontologickou neboli vc i jevem
osob existenn, bytm ajejich terminologickm vyjdenm, to znamen slokou
tzv.nominln ili rozmrem normativnm.
Instrumentrium
Metodologickm zkladem tu neme asi bt nic jinho ne filozofie. Ale ta sama
nave nesta azvldnout ani nedoke. Proto je nutn jej pesah kpomocnm aplikanm oborm resp.vdm aerpat znich krom pouen pedevm nstroje systmovho rozpracovvn sebe sam. Urit tu najdou velk uplatnn postupy vzkum
historickch, politologickch, sociologickch asi vbec vech spoleensko-vdnch,
kdy se tady vppad mru, stejn jako vlky, jedn primrn ojev povahy sociln.
Zejm se d pedpokldat, e pevahu zde budou mt metody pejat. To vak
nikterak nevyluuje potebu se hledat (teba jen pro zatek) vmetodch odvozovanch
i inspirativn vyvozovanch. Zvisle na intenzit nasazen apoctivosti bdn, jeho
e ihloubky.
Od teorie kpraxi, od praxe kteorii

Vda ovem nem el sama vsob, ale ve spoleensk uitenosti. Je pak vlastn
servisn povahy i pehnan nadsazeno a sociln slubou. Nelze se pak divit,
ede facto iteorii musme povaovat za imanentn soust praxe. Nestoj mimo ni,
oto mn dokonce proti n, jak nkdo nkdy nkde falen vyvozuje. Jednak se dje
vrmci spoleensk praxe aprostednictvm osob evidentn do n zakotvench, kter
zn erpaj podnty, atakto poznvan poteby tak uspokojuj. Naznaen cyklus
tud zakld kolobh onm je tady e ado nho se chceme svou trokou zalenit
ve prospch teorie ipraxe mru.
Mme-li proto bt azstat vcn konkrtnmi u zde avtuto chvli, pedestrme
strun vbr z pojmoslov, kter se nachz zrovna pobl zmnnho rozhran.
Jsoutovelice dleit, azrove ifrekventovan pojmy jako je obhajoba, obrana,
prosazovn, budovn, upevovn, zajiovn mru ..., kter se sice asto vyslovuj,
adokonce svazbou na realizan snahy, avak vdefininm vymezen zaostvaj. Pklad,
kdy je praxe bez teorie slepou atpe, ppadn se ml ain chyby.
Zrove ale doklad, jak se teorie vyhne samoelnosti aformalismu, pedejde jist
akademizaci, anajde svmi vstupy rychl uplatnn vivot.
Nu asta navzat na vyen, abychom zauvaovali jet ivopanm gardu. Codj
probh, kter pmo volaj po svm vysvtlen, objasnn zkonitosti i aspo zobecnn zkuenost ne-li generalizaci vdeck. Pro ilustraci uveme mrov hnut, mrov
139
konference akongresy, mrov mise , mrov operace, mrov sly, mrov sbory, mrov
organizace, mrov vbory i komitty, mrov svazy, mrov rady ...
Minimln to budi apelem pro tvorbu alespo terminologickho slovnku, ppadn
metodick pruky pro mrov aktivisty, nebo ipolitiky, kterm se to stalo poslnm
amohou mt na chod vc vliv. Rozhodn se d odtud zat asestavit jaksi Lexikon
mru, velice uiten pro praxi, ale u ischarakterem vstupenky do svta vdy. Ponvad
vdeckm puncem bv dosti asto transformace vznikajc disciplny ve vysokokolsk
pedmt anebo aspo vzdlvac kurz, ml by hned kdispozici pinejmenm studijn
oporu suplementum, snad jako pramennou literaturu.
Kudy kam dle?

Otzky keen se nabzej samy avetzcch. Co teba takhle bdn ocen vlky
acen mru? Nzory, e vlen posouv technologick pokrok atouto cestou iblahobyt
spolenosti, jsou mnny vn, ateba isdvkou vdeck apologetiky.
Souvis to tsn isdilematem, zda odzbrojen i jen kontrola zbrojen resp. kdy
odzbrojovn, tak jestli veobecn apln nebo jen pro nkoho asten.
Kdy mr m ho doshnout azaruit i jak mu dt rz? Ato nemluvme
opodlu vdeckch platforem na mrotvornch snahch, ponaje kongresovou tematikou, pesbojkoty zbrojnch program i odsudky vojenskch eskapd. Viz pugwashsk
hnut zaloen roku 1955 kanadskm miliardem Eatonem asputn memorandem,
je sepsali spolen Albert Einstein sBertrandem Russelem jako vzvu citovanho
druhu. Funguje dodnes akoda, e bez naeho zastoupen. Skonilo mrtm brnnskho
prof.Jiho Matouka, plukovnka v. v., asvtov respektovanho znalce problematiky
zbran hromadnho nien, proti nim vystupoval.
Copak je nutno ktomu nco jet dodvat? Snet na podporu dal argumenty,
kdy tmto snad na pesvdivosti zase tolik schzet nemohlo? Nicmn odpovzme
zvrenm zamylenm resp. formulac rovnice kzadumn veejnmu iutajenmu,
kvalifikovanmu ilaickmu.
Zvrem: Perspektivy svta

Sta se ptt zcela triviln, zda je lep bt, i net? Kdo by tu sjednoznanost
odpovdi vhal, kdy by se mlo jednat ojeho individuln osud? Apece tit jedinci
sdlc vradch boh, kde se rozhoduje vlastn otomt, klidn sv nzory odsouvaj,
ale co horho diametrln otej zaujman postoje.
Sestupme nyn pro zmnu do niho patra, abychom se ptali prostch lid, zda
svt beze zbran je vpedesten souvislost relnou nadj, nebo iluz. Ale zmrn
ji tuponechme otevenou. A se mohou vyslovit uenci, ateba inevzdlanci, osoby
agiln astejn ineten pasivist.
Sta snad pipomenout kardinln rozpornost na tomto poli, j se stala skutenost, e hypertrofie prostedk veden vlek vyvolv nutn atrofii jejich funkce.
Tonelze pominout apehlet, nebo vlka se vskutku promnila na tak niivou, eztrc
nasmyslu apestv bt fakticky monou! Vyluovat proto jej nutnost apoukazovat
140
nacesty eliminace ozbrojench konflikt vbec berme za historick dl ipro vdu,

kter vldne innjm arzenlem ne si pipout. Ztoho chceme odvozovat ipesvden vyjditeln programovm heslem: Paxologie do slueb mru!
Pouit literatura aprameny:
ERNOCH, F. Nezanedbateln dimenze vlky imru: Ekofilozofie, paxologie. Vojensk rozhledy, 2013,
ro. 22 (54), . 1, s. 41-45, ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (online). Dostupn na http://
www.vojenskerozhledy.cz/ke-stazeni-v-pdf.
OBAMA, Barack. Zbavit se jadernch zbran? Yes, we can! HN.Ihned.cz, 6. 4. 2009, dostupn na http://
hn.ihned.cz/2-36629230-500000_d-5c.
Slovnk vojenskho profesionla: Humanitn obory. Ed. redakn tvar encyklopedick aslovnkov literatury
H AR, Praha: MO R, 1993, 272 str., bez ISBN.
Veobecn encyklopedie vosmi svazcch. Sv. 1-8 / General Encyclopedia in Eight Volumes. Vol. 1-8, Praha:
Diderot, 1999, ISBN 80-902555-2-3.
Vlky jsou star jako Evropa sama. N svtadl zjizvily kop amee, kanony
apuky, zkopy atanky, anejen ty. Pesto vechno po dvou zkzonosnch vlkch, kter n kontinent asnm izbytek svta zashly zavldl vEvrop konen
trval mr. Vt ponur dob leela msta vtroskch avsrdcch mnohch stle
vldl zrmutek az. Jak obtn se tehdy zdlo, slovy Winstona Churchilla,
zatseznovu radovat zobyejnch vc avit, e stoj za to t.
Od zakladatel Evropy bylo tedy velmi odvn prohlsit, e meme prolomit tento nekonen kruh nsil, zabrnit touze po pomst aspolen vybudovat
lep budoucnost. Jak velkou pedstavivost museli mt! Samozejm, mr mohl bt
vEvrop ibezUnie. Je to mon, ale to se nikdy nedozvme. Nikdy by vak neml
stejnou povahu. Nebyl by to trval mr, ale chladn pm. Osobn na tomto
mru povauji za jedinen smen. Vpolitice, tak jako vivot, je smen tou
nejt vc. Jetovce ne odputn azapomnn i jen obrcen strnky. Pomysleme, m prola Francie aNmecko apak uinily tento krok, podepsaly smlouvu
optelstv.
Mr je nyn samozejm avlka naprosto nepedstaviteln. Nepedstaviteln
aleneznamen nemon. Aproto jsme se zde dnes seli. Evropa mus dodret
svj slib mru. Domnvm se, e to je zkladn cl na Unie. Evropa se neme
dle spolhat, e jen dky tomuto slibu oslov obany. Ano, je to vpodku, protoe
vzpomnky na vlku blednou. Ale zatm ne vude. Sovtsk nadvlda nad vchodn
Evropou skonila ped pouhmi dvaceti lety. Krtce pot dolo na Balkn khroznm masakrm. Dtem, kter se narodily vdob udlost vSrebrenici, bude
pt rok jen osmnct. Jejich mlad sourozenci se vak narodili u po tto vlce,
atojeprvn skuten povlen generace vEvrop. Amus to tak zstat.
Kde byla vlka, je nyn mr. Ped nmi vak le dal historick kol: kde je mr,
tam ho udret. Djiny pece nejsou dn romn, dn kniha se astnm koncem,
kterou meme zavt. Stle mme plnou odpovdnost za nai budoucnost.
Zdkovn ei Hermana Van Rompuye, pedsedy Evropsk rady,
upleitosti udlen Nobelovy ceny mru Evropsk unii 10. prosince 2012.
141
Doc.PhDr.Jan Eichler, CSc.
Teorie
Strategie astrategick kultura
bezpenosti
bezpenoati napotku 21. stolet
Strategy and Strategy Culture

in the Early 21st Century
Abstrakt:
Strategie astrategick kultura ve svm dsledku ovlivuj kadodenn ivot
vojk avojenskch jednotek, jejich bojovou ppravu avppad vlek ijejich
osudy stejn jako osudy civilnho obyvatelstva. Strategick kultura kadho sttu
m svoji nrodn, mezinrodn ihistorickou dimenzi. Nkter stty bhem svch
djin proly obdobmi militarismu, aproto se lnek zabv ivysvtlen jeho
kritri. lnek vysuje vrozbor velice dramatickho vvoje strategick kultury
USA bhem prvnch deseti let 21. stolet avysvtluje podstatu zsadnch zmn
ajejich mezinrodn vznam.
Abstract:
Strategy and strategic culture influence everyday lives of soldier and military
units, as well as the system of their preparation for combats. In case of wars,
they have adecisive impact on the destiny of civilian population. The strategic
culture of every state has its national, international and historic dimensions.
The article explains the criteria of militarism, because those phenomena were
typical forahistory of some states. First and foremost, backed by the analysis
ofadramatic development of the strategic culture of the US during the first decade
of the 21st century, the article concludes and explains its core and importance
forour contemporary world.
Klov slova:
Strategie, strategick kultura, vlka, bezpenostn hrozby, civiln obyvatelstvo, nejvy initel, militarismus, donucovn, hard power, pitalivost, soft power.
Key words:
Strategy, strategic culture, war, security threats, civilian population, decision-makers,
militarism, coercion, hard power, attraction, soft power.
142
vod
stednm nmtem tohoto lnku je strategie a strategick kultura. Jedn se
odvapojmy, kter zahrnuj proces rozhodovn onasazen vojenskch jednotek aodosahovn cl stt vedenm bojov innosti nejrznj mon intenzity. Strategie astrategick kultura ovlivuj kadodenn ivot vojk avojenskch jednotek, jejich bojovou
ppravu avppad vlek ijejich osudy stejn jako osudy civilnho obyvatelstva.
Nejvt pozornost tohoto lnku se zam na USA, kter jsou jedinou komplexn
supervelmoc dnenho svta, nkdej francouzsk ministr zahrani Hubert Vdrine
dokonce pouil vraz hypervelmoc (Vdrine, 2000). Spojen stty zaujmaj stedn
postaven ve svtovm systmu adal vvoj svtov politiky ve vech smrech velmi
zvis na jejich angaovanosti, na jejich konkrtn akcch aopatench. USA maj vmezinrodnm uspodn dominantn postaven, maj celosvtov ambice, atak vevelk
me jsou pedureny izpsoby jejich naplovn.
Basil Liddell Hart strategii vymezil jako rozdlovn vojenskch prostedk ajejich
nasazovn vzjmu dosahovn politickch cl. Tm poukzal, e velk cle stanovuj
nejvy politit initel, zatmco vojci maj za kol naplovat je cestou nasazovn
ozbrojench sil avedenm bojov innosti (Hart, 1932). Andr Beaufre, jeden ztvrc
francouzsk strategie jadernho odstraovn, strategii definoval jako umn nasazovat
slu kdosahovn politickch cl (Beaufre, 1963, s. 24-25). Samuel Huntington, poloil
draz na propojen mezi politikou avojenstvm. Strategii definoval jako naplovn
cl stanovench politickm vedenm (Huntington, 1994).
Strategie tedy m vdy politick peduren, ojejm zamen rozhoduj nejvy
politit initel stt, prezidenti, premii, ministi. Ti pijmaj rozhodnut zsadnho
vznamu, kter se tkaj vech sttnch sloek ainstituc, vetn ozbrojench sil.
Stanovuj hlavn cle akoly, jejich naplovn se pak stv politickm zadnm pro
konkrtn vykonavatele. Pot, co padnou zsadn rozhodnut na nejvy politick rovni,
pichz as pro vojky, jejich kolem je veden vlek asil ovtzstv ve vlkch
(Heurlin-Rasmussen, 2003, s. 13).
Strategick kultura je veobecn chpna jako souhrn mylenek, podmnnch
emocionlnch reakc austlench zpsob chovn typickch pro nrodn strategick
komunity, kter jsou zskny vzdlnm nebo napodobovnm. M rozhodujc dopad
na strategick rozhodovn, zrove stm ina konceptuln rmce strategick debaty
(Snyder, 1977, s. 9). Dle je strategick kultura definovna jako souhrn mylenek,
stanovisek, tradic achovn, vjejich dsledku je strategick kultura uvnit ns, vnaich
institucch avnaich postupech (Gray, 1999, s. 132).
Strategick kultura kadho sttu m svoji historickou ipolitickou pedurenost,
vdyse do n promtaj minul zkuenosti astejn tak ikonkrtn politick zmry vdan
dob. Nejvy initel (decision-makers) se postupn svaj stradinmi, dlouhodob
uplatovanmi zkladnmi strategickmi pstupy apostupy. Zrove stm vkonkrtnch
situacch tyto pstupy vce i mn ovlivuj (Johnson, 2005).
Dle je strategick kultura vysvtlovna jako souhrn ustlench nzor, stanovisek
apraktickch postup pi nasazovn sly, je jsou typick pro urit kolektiv, zpravidla
nrod, auplatuj se vprbhu delho procesu (Longhurst, 2004, s. 17-18). Dleit
je irozhodovn achovn elit, kter stanovuj strategick cle apijmaj dleit
143
r ozhodnut. Siln vliv na strategickou kulturu maj zlomov udlosti, vjejich dsledku
pak me strategick kultura doznvat vtch i mench zmn (tamt).
Velmi dleit je historick dimenze strategick kultury. Velice pesvdiv natoupozornili McNamara aVanDenMark (1996) pi zptnm pohledu na vietnamskou vlku.
Zdraznili pedevm nezbytnost brt vvahu historii, kulturu apolitick zvyky zem,
ve kter jsou nasazovny ozbrojen sly sclem naplovat cle stanoven politickmi
elitami. To je zvlt dleit prv vppad tto komparace, kter se zam na to,
jak USA aRusk federace pipravovaly avedly vojensk operace out of area. Pjde
pedevm ojejich zsahy vjinch civilizanch okruzch, vnich se na zklad rozhodnut nejvych politickch initel prosazovaly zsadn zmny. Vppad USA pjde
Irk aAfghnistn, vppad Rusk federace ovlku sGruzi.
Nrodn dimenze strategick kultury m dlouhodob zklady, nemn se podle toho,
jak se stdaj prezidenti, ministi, nelnci generlnch tb anejvy vojent velitel.
Ale zlomov udlosti, jako nap. vn mezinrodn krize, ozbrojen konflikty nebo
vlky, roziuj prostor pro ty, kte pijmaj rozhodnut zsadnho vznamu, stanovuj
priority avytyuj cle, atm otevraj monost pro vt i men zmny strategick kultury, zejmna pak pro nasazen novch zbraovch systm nebo pro uplatnn novch
postup pi veden ozbrojenho zpasu. Vppad obou zkoumanch asrovnvanch
zem se nrodn dimenze strategick kultury vrazn formovala vobdob druh svtov vlky, kdy spolen bojovaly proti spolen hrozb abyly strategickmi partnery,
alestejn tak ibhem studen vlky, kde byly antagonistickmi rivaly.
Mezinrodn dimenze strategick kultury je dna dvma hlavnmi ukazateli. Prvnm
znich je ekonomick sla anedln sn itechnologick vysplost. m bohat avysplej ten kter stt je, tm vt jsou jeho monosti, aby ml modern, nejlpe vyzbrojen
apipraven ozbrojen sly schopn vtzit na ktermkoliv bojiti. To se vrazn potvrdilo vmodernch djinch obou aktr, kter bude tato prce srovnvat. Oba dvabyli
novmi nastupujcmi aktry mezinrodnho uspodn v mezivlenm obdob,
atopedevm dky ukazatelm hard power.
USA a tehdej SSSR mly ekonomickou, zejmna pak prmyslovou pevahu
nadNmeckem, kterou pak vyuvali ike zvrazovn pevahy vyzbrojovac. Dkytomu
byly schopny vyrbt stle vce zbraovch systm atouto cestou stle vce zvyovat
poty svch vojk, zvyovat palebnou slu jejich zbran, atm vm zvrazovat svoji
strategickou pevahu. Prv dky tomu bylo dosaen spolenho cle, jm byla bezpodmnen kapitulace nacistickho Nmecka, nakonec jen otzkou asu.
Zrove stm se vzvru druh svtov vlky projevil jeden velice dleit kvalitativn rozdl, ato technologick nskok USA. Na jedn stran SSSR po celou dobu
vlky trvale spolhal na rozhodujc pozemn bitvy, bhem nich tankov ap svazky
asvazy dostvaly vydatnou leteckou podporu (Kennedy, P., 1996, s. 372-373). Na stran
druh USA nakonec vlku uzavely demonstrac nskoku strategickho vznamu, jm
bylo svren atomovch bomb na dv japonsk msta, po nm nsledovala okamit
abezpodmnen kapitula zem vychzejcho slunce. Tm USA demonstrovaly svj
velk technologick nskok ped SSSR (Kennedy-Pipe, 2007, s. 136-150).
Ekonomick sla atechnologick vysplost byly zkladnmi pili mezinrodn
dimenze strategick kultury obou srovnvanch aktr ipo skoen druh svtov
vlky, zejmna pak po cel obdob studen vlky. Mezi obma aktry se stupoval
strategick souboj jak na poli ekonomickm, tak ina poli vyzbrojovn. USA po celou
144
dobu bipolrn konfrontace vyuvaly svj technologick nskok adky tomu trvale
udrovaly pevahu vkategorii jadernch zbran, zejmna pak tch, kter byly odpalovny zletadel azponorek. SSSR ml kvantitativn pevahu vkonvennch zbranch
avpozemn sloce jadernho potencilu (Drea, 2001).
Druhm ukazatelem mezinrodn dimenze strategick kultury je postaven avliv
danho sttu vmezinrodnch vztazch m silnj avlivnj je dan stt, tmvraznj je imezinrodn dimenze jeho strategick kultury. Vdob studen vlky to platilo oUSA aoSSSR, hegemonech dvou antagonistickch bezpenostnch spoleenstv (NATO vs. Varavsk smlouva). Oba stty udvaly tn celosvtovm zvodm
jakvjadernm, tak ivkonvennm vyzbrojovn avneustlm zdokonalovn jadernho
odstraovn. Oba dva se bu pmo (USA), i nepmo (SSSR), zastnily korejsk
vlky vletech 1950-1953, kter naznaovala, jak by mohl bt veden jejich ppadn
pm souboj, kter by byl tet svtovou vlkou scelosvtovmi dopady. USA aSSSR
shodn zabedly vkrutch asymetrickch vlkch vedench vtzv. tetm svt (Vietnam
1965-1973, resp. Afghnistn 1979-1989), kter na cel svt psobily jako demonstrace
vojensk sly azpsob veden bojov innosti.
Tab. 1: Zkladn kritria strategick kultury
Zkladn vymezen
n nasazovn
ozbrojench sil
kdosahovn
politickch cl,
Nrodn dimenze
n souhrn nstroj,
kter jsou kdispozici
propoteby
bezpenosti sttu,
n souhrn ustlench
norem apostup pi
vyuvn ozbrojench
sil knaplovn
bezpenostnch zjm
zem,
Mezinrodn
dimenze
n ekonomick sla
atechnologick
vysplost stt,
n postaven sttu
vmezinrodnch
bezpenostnch
vztazch,
Klov initel
n nejvy velitel
ozbrojench sil,
kte rozhoduj
otom, jaksebudou
naplovat rozhodnut
pijat na nejvy
politick rovni.
Zdroj: Eichler-Tich, 2013, str. 37.
Pod pojmem strategick kultura tedy rozumme nasazovn sly kdosahovn

bezpenostnch cl stanovench na nejvy politick rovni. Jestlie bezpenostn
kultura je zleitost nejvych politickch initel, pak strategick kultura je pojmna
pedevm jako zleitost nejvych vojenskch initel. Ti vychzej ze zsadnch
politickch rozhodnut azadn, aproto hledaj nejinnj vojensk prostedky auplatuj nejvhodnj zpsoby veden bojov innosti, jejich poslnm je zajistit naplnn
zadanch politickch cl.
Velmi dleitm rysem pi hodnocen aktr mezinrodnch bezpenostnch vztah
jezpsob vyuvn sly, kter spov na dvou hlavnch pilch: hard power asoft
power (Nye, 2004). Pro prvn pil, tedy pro hard power, je typick spolhn pedevm
nageografickou rozlehlost, vysok poet obyvatel, surovinov bohatstv anaekonomickou avojenskou slu. Pod pojmem ekonomick sla se rozum pedevm absolutn HDP
acelkov suma prmyslov vroby. Vojensk sla zahrnuje celkov vdaje naobranu,
poet vojk ve zbrani acelkov poty zbran azbraovch systmu strategickho
itaktickho vznamu.
145
Ve vztahu kvnjmu prosted se pi vyuvn hard power klade draz na donucovn (coercion), je spov na hrubm ekonomickm nebo dokonce vojenskm ntlaku,
jeho nejkrajnj podobou je vojensk agrese apo n nsledujc okupace. Spolhn
nahard power je pznan pedevm pro revizionistick stty, dle pak prodikttorsk
stty usilujc oteritoriln vboje aozskn surovin. Na ukazatelch hard power stle
vce stavl nkdej SSSR, opral se pedevm osvoji rozlehlost, kter jej doslova
spasila bhem druh svtov vlky. Dle spolhal na surovinov bohatstv asiln tk
prmysl, kter jej zachrnil bhem druh svtov vlky aumooval muvdob studen
vlky jak tak dret krok ve vyzbrojovn sUSA. Zrove stm spolhal inavojenskou slu, ato pedevm ve vztahu ke svm satelitm. Nejdrastitjm projevem tto
politiky byly vojensk intervence do Budapeti vroce 1956 ado Prahy vroce 1968.
Hrubou vojenskou slu nakonec pouil iproti jedn rozvojov zemi, kter nikdy nebyla
vdnm vojenskm uskupen: vroce 1979 vojensky intervenoval do Afghnistnu
atuto zemi pak po nsledujcch deset let okupoval.
Naproti tomu soft power spov na celkov vysplosti a na sle pkladu.
(Nye,2002). Neklade draz na donucovn, ale na pitalivost (attraction). Jednoznan upednostuje nevojensk nstroje psoben, zejmna politiku, diplomacii,
ekonomiku, kulturu, vdeckotechnologickou vysplost, vneposledn ad zaveden
hodnoty anormy apitalivost ivotnho zpsobu (way of live). Smyslem soft power
nen nutit jin stty, aby se chovaly tak i onak. Jejm smyslem je nensiln ovlivovat
jejich rozhodovn, azejmna jejich preference.
Nejvraznjm pkladem dlouhodobho, clevdomho aspnho prosazovn
soft power je obdob od pelomu 50. a60. let minulho stolet, kdy Zpad svmi
hodnotami, ivotn rovn aivotnm stylem, psobil stle silnji jako pklad pro
obyvatele satelitnch stt SSSR aposiloval jejich nespokojenost spomry, ve kterch
ili (Ikenberry, 1992).
Militarismus
Sbezpenost stt apedevm pak sjejmi hlavnmi nstroji velice zce souvis
pojem militarismus. Na nrodn rovni je nejastji vymezovn jako nadvlda vojk
nad politiky ajako stav, za kterho se politikov pizpsobuj vojkm, jejich prioritm, nzorm, zjmm arozhodnutm. Arden Bucholz datuje nstup militarismu
jiodNapoleonova italskho taen vroce 1796. Tvrd, e prv vt dob se militarismus
zaal profilovat jako nadvlda vojk, jejich rozhodnut, metod acl nad civiln st
spolenosti, jako nerovnovha ve vztahu mezi civilisty avojky vychlen ve prospch
vojk (Bucholz, 1999, s. 423-432).
Francouzt autoi de Montbrial aKlein (Montbrial-Klein, 2000, s. 362) naproti
tomu za prvn klasick projev novodobho militarismu oznauj nikoli Napoleona,
aleabismarckovsk Nmecko vedestch letech 19. stolet. Svj nzor odvoduj
slovy, e opravdov nstup militarismu je spojen a sprmyslovou revoluc, kter
otevela cestu kmasovmu zabjen, asbudovnm velkch armd ve druh polovin
19.stolet. Zkladem militarismu je proces militarizace, kter se vyznauje temi hlavnmi rysy: navyovn vojenskch rozpot, budovn velkch vojenskch jednotek
(divize, armdn sbory, armdy) azvyovn potu vojk na tisc obyvatel. Na to pak
146
navazuje militarismus jako zpsob jednn, kter Johan Galtung vymezil jako sklon
kvyuvn pmho nsil, a u vyprovokovanho nebo ne, sloucho keen konflikt nebokjejich podncovn (Galtung, 1990, s. 291-305).
Nrodn amezinrodn charakteristiky militarismu

Militarismus nen statick stav, je to pedevm mentalita sui generis. Je to celospoleensky hluboce zakoenn systm hodnot azpsob uvaovn. Ve vnitn politice
sevyznauje vychlenm civiln-vojenskch vztah ve prospch profesionlnch vojk
apodlhnm jejich pohledm, nzorm anavrhovanm eenm. Je na vzestupu pedevm vdobch, kdy ten kter stt chce demonstrovat svoji slu anadazenost vi
jinm, nebo kdy je vystaven njak bezpenostn hrozb. Vmezinrodnch vztazch
se militarismus vyuv kpprav na veden vlek nebo na intervence vzahrani.
Nrodn dimenze militarismu je dna pedevm charakterem reimu. Militarismus
je jednm znosnch pil dikttorskch reim, je vsledkem sekuritizace politickch hrozeb, azrove stm instrojem represivn moci. Vminulosti byl pznan
pedevm pro vbojn reimy, je usilovaly odobyt novch zem, kter jim mohla
poskytnout nov zdroje strategickch surovin amohla se stt iodbytiti pro jejich zbo.
Kmilitarismu se uchylovali politici, kte chtli prosadit vrazn zmny mezinrodnho
uspodn na mezinrodn rovni, bez ohledu na nzory astanoviska jinch zem,
mezinrodnch organizac, ba ani svch spojenc.
Vmezinrodn rovin se militarismus vyznauje pedevm zveliovnm zvanosti vnjch bezpenostnch hrozeb, spolhnm na vojenskou slu anadmrnm
drazem na vyuvn pmho nsil, zejmna pak vojenskch nstroj moci. Velmi
asto sevzjemn propojuje adopluje sunilateralismem. Vmnoha ppadech je velice
kontraproduktivn umouje vyhrvat vlky, ale nen dostaujc ktomu, aby sevyhrl
mr. Nstroje, okter se militarismus opr, umouj ve velkm rozmru zabjet,
aleotomn pesvdovat, nato pak zskvat srdce amozky lid (Elias, 1999).
Militarismus je tedy pznan pedevm pro totalitn zzen apro politiky
svraznm dikttorskm profilem azpsobem vldnut. Vjejich ppad nen militarismus reakc na vnj tlak nebo na vnj hrozby. Je vdom zvolenm zpsobem vldnut,
kter zajiuje jejich peit, atak uspokojen nezzen vysok osobn ctidosti.
Militarismus asto bv dsledkem a akcelertorem slcho mezinrodnho
napt. Militarismus se vrazn prosadil rovn vpadestch letech minulho stolet,
atozejmna vdsledku korejsk vlky. Jeho hlavnm projevem byl vrazn nrst
vdaj na zbrojen, jak vNATO, tak ive Varavsk smlouv. Jeho spoutem sestala
americk strategie zakotven vdokumentu National Security Council . 68 (NSC 68)
zroku 1950 (pt let ped vytvoenm Varavsk smlouvy). Pedpokldalo se, e vlka
mezi Vchodem aZpadem by vEvrop mohla mt velmi podobn prbh, jedin
stm rozdlem, e invaze by nesmovala ze severu na jih, ale la by od vchodu
nazpad. [1]
Ve snaze vyhnout se hork vlce, je by mla podobn niiv apustoiv dsledky
jako vlka vKoreji, NSC 68 vytyila alternativn, do t doby nebval een. Vyhlsila
orientaci na vlku studenou, je mla bt specifickou podobou totln vlky, alebezpmho bojov stetu mezi hlavnmi aktry bipolrn rozdlenho svta. Hlavn draz
147
poloila na rozshl budovn strategickch jadernch ikonvennch sil, co bylo velkou

vzvou pro SSSR ajeho satelity. Pro ob strany, pro Zpad ipro Vchod, to znamenalo
vraznou adlouhodobou militarizaci ekonomiky, piem amerit stratgov, vjejich
ele stl Paul Nitze, od samho potku potali stm, e takov eskalace bude mt
zhoubn inky na ekonomiku SSSR ajeho satelitnch stt, e ji to postupn zadus.
(Thompson, 2009).
Velmi vstin to hodnot pedn britsk odbornk Gordon Barrass, kdy pe,
eodsamho potku padestch let byla ekonomick avojensk sla USA hlavnm nstrojem tlaku na SSSR, kter smoval kjeho uzbrojen anslednmu kolapsu
(Barrass, 2009).
Tab. 2: Hlavn charakteristick rysy militarismu st 1
Konkrtn
rysy
Nejznmj
pklady
Udrovn velkch
vojenskch
jednotek
Vysok poet
vojk natisc
obyvatel
Vysok
vdaje
nazbrojen
Vysok poty
pslunk
ozbrojench sil
n japonsk
militarismus
vmezivlenm
obdob,
n japonsk
militarismus
vmezivlenm
obdob,
n japonsk
militarismus
vmezivlenm
obdob,
n japonsk
militarismus
vmezivlenm
obdob,
n hitlerovsk
Nmecko,
n hitlerovsk
Nmecko,
n hitlerovsk
Nmecko,
n hitlerovsk
Nmecko,
n SSSR
1970-1985,
n SSSR,
n NATO aVaravsk
smlouva vdob
studen vlky
(systm pluk
divize armda
vs. armdn sbor
front vs. armda,
n NATO aVaravsk
smlouva vdob
studen vlky,
n Izrael,
n KLDR,
n KLDR,
n Izrael,
n KLDR.

Tab. 3: Hlavn charakteristick rysy militarismu st 2
Konkrtn
rysy
Podlhn nzorm
ahodnotm
profesionlnch vojk
n napoleonsk Francie,
n vilmovsk Prusko,
Nejznmj
pklady
n Japonsko vdob
druhsvtov vlky,
n SSSR v80. letech
20.stolet,
n KLDR;
Sekuritizace
bezpenostnch
hrozeb
n SSSR na konci
sedmdestch let
20.stolet,
n USA vdob
od11.z2001
dozahjen operace
Iraqi Freedom 2003,
Upednostovn
vojenskch
een
n rozpoutn druh
svtov vlky,
n sovtsk vojensk
invaze do Afghnistnu
vr. 1979,
n Operace Iraqi Freedom
2003.
Naopak pokles militarismu nastal ve 20. stolet hned tikrt. Poprv to bylo po skonen
prvn svtov vlky, kdy tehdej americk prezident W. Wilson uvaoval otzv.nov e
ve vvoji svtov politiky (new era in international politics). Druh vrazn pokles militarismu piel ve druh polovin osmdestch let, po nstupu M.S.Gorbaova dofunkce
148
generlnho tajemnka V KSSS vbeznu 1985. Jeho strategickm zmrem toti bylo
snit nemrnou zt zvod ve vojenskm vyzbrojovn, aby bylo mon reformovat
sovtskou ekonomiku azvit jej vkonnost.
Atet pokles se prosadil bezprostedn poskonen studen vlky, vprv polovin
devadestch let, kdy nastalo erpn tzv.mrovch dividend, tedy vrazn sniovn
vojenskch rozpot, potu strategickch ikonvennch zbran, stav ozbrojench sil
aruen velkch posdek, pvodn budovanch pro poteby ppadn tet svtov vlky
na zem tzv. starho kontinentu.
Zkladn kritria posuzovn militarismu

Sklony kmilitarismu se vdy posuzuj podle dvou zkladnch kritri. Prvnm znich
je pstup kbezpenostnm hrozbm na potku 21. stolet, jimi jsou zejmna globln
terorismus, en ZHN atzv. zhroucen stty. Nadsazovn azveliovn bezpenostnch hrozeb, zejmna pak zdrazovn jejich vojenskho rozmru, bude povaovno
zaprojev militarismu. Druh kritrium pro posuzovn sklonu kmilitarismu vychz
pedevm zteoretickho odkazu J. Galtunga (1990) azamuje se na vyuvn pmho
nsil, zejmna pak na pstup hlavnch aktr dnenho svta kvlkm akvyuvn
ozbrojench sil vprocesu dosahovn bezpenostnch cl definovanch na nejvy
politick rovni.
Velice dramatickm vvojem prola strategick kultura USA vdob, kdy funkci prezidenta USA zastval G. W. Bush. Jeho mentln model veel do modernch svtovch
djin pod nzvem Regime Change Policy. Tento model vytvoily klov doktrinln
dokumenty zlet 2002 a2003. Ty jsou vtto knize hodnoceny jako dokumenty vysloven konfrontanho charakteru, kter zcela vylouily monost bezpenostn kooperace
stehdejm Irkem. Celou svtovou veejnost pipravovaly na to, e USA rozpoutaj
dal vlku proti Saddmovu Irku.
Prv tzv. druh irck vlka Irck svoboda 2003 mla celosvtov vznam.
Codopotu nasazench vojk abojov techniky to byla to nejvt americk vlka
od dob vietnamsk vlky, co do dlky trvn nem vamerickch djinch obdoby.
Odrazil se vn militarismus sui generis vlku nevnutili vojci politikm, ale prv
naopak: prosadili si ji politici, pestoe proti byli ti stle lenov Rady bezpenosti
OSN, vetn jednoho ze zakldajcch lenskch stt NATO. Vlka byla nelegln
atak nelegitimn, protoe se nepotvrdil ani jeden ze dvou hlavnch dvod, kvli
kterm byla rozpoutna.
Tzv. druh irck vlka se stala testem imementem veden asymetrickch vlek
napotku 21. stolet. Vechny tyto zlomov udlosti poskytly obrovsk mnostv
nmt apodnt nejen pro hodnocen Bushovy strategie jako mentlnho modelu,
aleipro jej zkoumn jejho dopadu na vvoj bezpenostn astrategick kultury
(BSK) Rusk federace. Ukzala, e USA maj takov vojensko-technologick nskok,
epronnen problmy pekvapit ansledn irychle porazit jakhokoliv vyzyvatele,
ale velkm problmem se me zajitn mru aklidu vporaen zemi.
Po problmech vyvolanch tzv. druhou irckou vlkou pilo vUSA zsadn kritick
pehodnocen strategick kultury, co nakonec otevelo cestu pro demokratickho kandidta Baracka Obamu, jakoto 44. prezidenta USA. Jeho strategick kultura se vyznauje
149
posunem od konfrontanho ke kooperanmu modelu. Projevilo se to vjeho vizi svta

bez jadernch zbran, dle pak vprask smlouv osnen stavu strategickch jadernch
zbran avdoktrinlnch dokumentech USA zlet 2010 (National Security Strategy 2010
aNuclear Posture Review 2010) a 2012 (Priority pro 21. stolet).
Velmi dleitm prvkem Obamovy bilance je velk zdrenlivost a uvlivost
pi pouvn vojensk sly kdosahovn politickch cl. Obamv postup na poli
BSK sevyznaoval negac silnch sklon kmilitarismus aunilateralismu, tolik typickch pro administrativu 43.prezidenta USA. Bhem prvnho Obamova prezidentskho
obdob nedolo ani jednou knasazen vojensk sly, kter by nebylo openo omandt
Rady bezpenosti OSN.
Poznmka:
[1] V lednu roku 1950 se konala v Moskv psn utajen schzka, na kter byl uren dal smr vvoje:
socialistick stty budou zbrojit tak, aby doshly vojensk pevahy nad Zpadem a mohly shnout
ke strategii aktivn obrany. Od roku 1950 vnovaly stty sovtskho bloku stle vt pozornost
ppravm na novou svtovou vlku. Podle nzor sovtskch pedstavitel ml bt vlen konflikt
vyvoln pedevm imperialistickmi kruhy USA s clem vyeit hospodskou krizi kapitalistickch stt, zastavit postup socialismu. koly byly konkretizovny na porad v Moskv ve dnech
8.a11.ledna1951. Zde kad zministr obrany a zstupc jednotlivch zem podal J. V. Stalinovi
zprvu osituaci v armd a ministi obrany byli seznmeni s poadavky na poet vojsk, jejich vzbroj,
koly zbrojn vroby a byl s nimi sepsn zvazn protokol. O vznamu tto schzky svd i skutenost,
e byla velmi psn utajena adosud se nepodailo najt dn oficiln dokument o jejm prbhu,
existoval-li vbec. O jednnch se tak dovdme z pozdjch vzpomnek i velmi strunch, heslovitch
zznam. Nsledn byly vletech 1951 a 1953 v eskoslovensku vybudovny zklady nov zbrojn
vroby. koly postaven ped zbrojn prmysl vysoce pekraovaly monosti s. ekonomiky, ron
se mlo vyrbt vce ne 1500 tank, 1500 letadel a vce ne 3500 dl. Pro splnn tchto kol byly
mnoh zvody vyrbjc spotebn zbo pevedeny na vrobu zbran, do zbrojnho prmyslu smovala
tak vtina investic. To ve se projevilo na domcm trhu, kde chybly zkladn poteby a vybaven
pro domcnosti, praky, ledniky apod. Oficiln tvoily vdaje na zbrojen mn ne desetinu vdaj
sttnho rozpotu, ve skutenosti pekraovaly dvacet procent. In: LNK, Jaroslav. Psn utajen
schzka pod Stalinovm vedenm a jej dsledky pro s. hospodstv. Aktuality, Vojensk historick
stav Praha, 2012, dostupn na http://www.vhu.cz/prisne-utajena-schuzka-pod-stalinovym-vedenima-jeji-dusledky-pro-cs-hospodarstvi/.
Prameny apouit literatura:

ARON, Raymond. Paix et Guerre entre les nations. Paris. Calman-Lvy, 1984.
BARASH, David,. P.- WEBEL, Charles, P.Peace and Conflict Studies. 2nd ed. Los Angeles: Sage, 2009.
BARRASS Gordon. The Great Cold War: AJourney Through the Hall of Mirrors. Stanford Security Studies,
Amazon, 2009.
BEAUFRE, Andr. Introduction la stratgie, 1963.
BEAUFRE, Andr. Dissuasion et stratgie. Armand Colin, 1964.
BECK, Ulrich. Power in aGlobal Age. Cambridge: Polity, 2005.
BONIFACE, Pascal. Le monde contemporain grandes lignes de partage. Paris: Universitaires de France,
2001.
BOOTH, Ken. The Concept of Strategic Culture Affirmed. In C. G. Jacobsen (ed.). Strategic Power: USA/
URSS. New York: St. Martins Press, 1990.
BUCHOLZ Arden. Militarism. In Encyclopaedia of Violence, Peace and Conflict. London: Academic Press,
1999, Volume 2.
BRZEZINSKI, Zbigniew. Second Chance. Three Presidents and the Crisis of American Superpower. NewYork:
Basic Books, 2007.
150

BUZAN, Barry - WAEVER, Ole - WILDE, Jaap de. Security. ANew Framework for Analysis. London: Lyne
Rienner Publishers, 1998.
CONTE, Alex. Security in the 21st Century. The United Nations, Afghanistan and Iraq. Aldershot: Ashgate,
2005.
COTTEY, Andrew. Security in the New Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2007.
DREA, Edward. The McNamara Era. In Gustav Schmidt (ed.): AHistory of NATO: The First Fifty Years.
1sted. 3 volumes. New York: Palgrave, 2001.
EICHLER, Jan. Bezpenostn astrategick kultura USA v letech 2001-2008. In Mezinrodn vztahy, 2010,
. 2, str. 48-70.
EICHLER, Jan. Promny bezpenostn strategie USA na potku 21. stolet. Vojensk rozhledy, 2010, ro.19
(51), . 4, s. 38-48, ISSN 1210-3292.
EICHLER, Jan - Tich, Luk. USA aRusk federace komparace zpohledu bezpenostn astrategick
kultury. Praha: VH: 2013, 318 str., ISBN 978-80-87558-16-4.
ELIAS, Robert. Violence as Solution. In Encyclopaedia of Violence, Peace and Conflict. London: Academic
Press, 1999, Volume 3, s. 660-673.
FUKUYAMA, Francis. America at the Crossroads: Democracy, Power and the Neoconservative Legacy.
New Haven: Yale University Press, 2006.
GALTUNG, Johan. Cultural Violence. Journal of Peace Research, 1990, No. 27(3).
GRAY, Collin. Modern Strategy. Oxford: Oxford University Press, 1999.
GRIFFITHS, Martin - OCALLAGHAN, Terry - ROACH, Steven, C. International Relations: The Key
Concepts. 2nd ed. London: Routledge, 2008.
HART, Liddell, Basil. The British Way in Warfare. London: Naber and Naber, 1932.
HEURLIN, Kristensen - RASMUSSEN, Rynning. New Roles of Military Forces: Global and Local Implications
of the Revolution in Military Affairs. Copenhagen: Danish Institute for International Studies, 2003.
HUNTINGTON, Samuel, P.The Soldier and the State: The Theory and Politics of Civil-Military Relations.
11th ed. Cambridge: Harvard University, 1994.
IKENBERRY, John - DEUDNEY, Daniel. Who Won the Cold War? Foreign Policy, Summer 1992.
IKENBERRY, John. After Victory: Institutions, Strategic Restraint, and the Rebuilding of Order after Major
Wars. Princeton: Princeton University, 2001.
IKENBERRY, John - Knock, Thomas - SLAUGHTER, Anne-Marie - Smith, Tony. The Crisis of American
Foreign Policy: Wilsonianism in the Twenty First Century. Princeton University Press, 2009.
JERVIS, Robert. Understanding the Bush Doctrine. Political Science Quarterly. Vol. 118, 2003, Number 3.
JOHNSON, Robert H. Improbable Dangers: U.S. Conceptions of Threat in thee Cold War and After.
Basingstoke: Palgrave Macmillan, 1997.
KENNEDY, Paul. The Rise and Fall of the Great Powers: Economic Change and Military Conflict from
1500 to 2000 (1987).
KENNEDY-PIPE, Caroline. The Origins of the Cold War. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2007.
LONGHURST, Kerry. Germany and the Use of Force, Manchester University Press, 2004.
McNAMARA, Robert S. - VNDEMARK, Brian. In Retrospect: The Tragedy and Lessons of Vietnam.
1stedition. Amazon, 1996.
MEAD, Walter, Russell. The Jacksonian Tradition. National Interest, Winter 1999/2000.
MEARSHEIMER, John J. The Tragedy of Great Power Politics. New York: W. W. Norton, 2001.
MONTBRIAL, Thierry de - KLEIN, Jean. Dictionnaire de stratgie. Paris: Presses Universitaires de France,
2000.
NYE, Joseph, S. Soft Power: The Means to Success in World Politics. 1st ed. New York: Public Affairs,
2004.
NYE, Joseph. The Paradox of American Power: Why the Worlds Only Superpower Cant Go It Alone. Oxford
University Press, 2002.
SNYDER, Jack L. The Soviet Strategic Culture. Implications for Limited Nuclear Options. Santa Monica:
Rand Corporation, 1977.
SOBEK, David. The Causes of War. Cambridge: Polity, 2009.
THOMPSON, Nicholas. Inside the Apocalyptic Soviet Doomsday Machine. Wired Magazine, 09 .21. 2009,
dostupn na http://archive.wired.com/politics/security/magazine/17-10/mf_deadhand?currentPage=all.
VDRINE, Hubert. Lhyperpuissance amricaine. Fondation Jean-Jaurs, 2000.
WALT, Stephen. Taming American Power: The Global Response to U. S. Primacy. W. W. Norton and
Company. New York, 2005.
151
Sedm vlench k
Personlie Plukovnk in memoriam Arnot Steiner
*12. ledna 1915 Tinec
+ 20. jen 1982 Brno
Seven War Crosses

Colonel in memoriam Arnot Steiner
Abstrakt:
Arnot Steiner byl eskoslovensk dstojnk, kter proel celou bojovou cestu
zBuzuluku do Prahy. Byl velitelem kulometn ety, pozdji roty. Prokzal mimodn hrdinstv vbojch, legendrnm se stal zejmna vmeznch situacch na Dukle
vr. 1944. Peil situace, okterch se k, e se vnich pet nedalo. Za statenost
vboji obdrel sedm s. vlench k 1939. Byl navren na vyznamenn Zlat
hvzda hrdiny SSSR. Pro jeho odpor ke vstupu do komunistick strany nerealizovno. Po vlce byl Steiner krtce pednostou OBZ vMlad Boleslavi. Jet ped
komunistickm pevratem vr. 1948 odeel zarmdy jako tbn kapitn vzloze,
il vstran, pracoval vtechnickch profesch. Zemel vroce 1982 vBrn.
Abstract:
Arnot Steiner was aCzechoslovak army officer, who experienced thewhole
combat road from a small Ukrainian town of Buzuluk to Prague, capitol
ofCzechoslovakia. He was commander of machine gun platoon, later machine
gun company. In the heat of combats, he displayed extreme courage. He became
legendary namely in the Dukla Pass battle of 1944, surviving hopeless situations,
generally regarded as mortal. He was awarded by seven Czechoslovak War Crosses
of 1939, and was proposed to the Golden Star of the Hero of the USSR, but because
of his refusal to join the Communist Party, this proposal was turned down. After
thewar, he became ahead of local Defence Intelligence office, but he left thearmy
even before the communist coup dtat in 1948, in the rank of staff captain.
Heavoided society and made his living as technician. He died in 1982 in Brno.
Klov slova:
1. eskoslovensk armdn sbor, kulometn rota, boje oDukelsk prsmyk, kta
694, Obrann zpravodajstv, komunistick pevrat vr. 1948, eskoslovensk
vlen k 1939, hvzda II. stupn eskoslovenskho vojenskho du blho
lva Za vtzstv.
Key words:
The 1st Czechoslovak Army Corps, machine gun company, the Dukla Pass battle,
Hill 694, Defence Intelligence, communist coup dtat in 1948, Czechoslovak War
Cross of 1939, Star of II Class of the Czechoslovak Military Order of the White
Lion For Victory.
152
Arnot Steiner se narodil vidovsk rodin, kter vlastnila textiln obchod. Vroce1938
nastoupil vojenskou zkladn slubu. Poddstojnickou kolu vBrn absolvoval jako
druh nejlep vronku. Byl poven na svobodnka aodesln ke slub vhraniskm
praporu na Nchodsku. Prvn bojov zkuenosti zskal ji ped vlkou pipodzimnch
stetech snmeckm Freikorpsem. Byl poven na destnka auren do funkce velitele
strn hldky. Byl odhodln, stejn jako ostatn vojci eskoslovensk armdy, brnit
vlast ped oekvanou agres Nmecka za kadou cenu. Odstoupen s. pohrani
Nmecku jej citeln zashlo. Kdy 15. bezna 1939 Nmci obsadili izbytek esko
slovenska, vrtil se zpt do svho rodit vTinci.
Jako id byl spolu sotcem koncem jna tho roku Nmci zaten asdalmi idovskmi spoluobany posln do sbrnho tbora Nisko, kter se nachzel vPolsku. Vdli,
co je od Nmc asi ek, proto snkolika dalmi se oba Steinerov pokusili otk,
kter se podail.
ZPolska se svm otcem vedl jejich tk na vchod. Pekroili hranice do Sovtskho
svazu, kde oekvali monost budoucho boje proti Nmecku. Msto toho byli kesvmu
pekvapen na hranicch zateni ainternovni za nedovolen pekroen hranic do SSSR,
nsledn obvinni ze pione. Nsledoval trest 10 let vzen. Po putovn pracovnmi
lgry, kdy Arnot Steiner nkolikrt zachrnil ivot svho otce, byli oba prezentovni
us. vojensk jednotky vBuzuluku. Zde absolvoval dstojnickou kolu abyl zaazen
ukulometn roty.
Pi bojovm ktu uSokolova vbeznu 1943 se Arnot Steiner vyznamenal, kdy
pi stupu bojem pes zamrzlou eku zachrnil vneptelsk palb dva rann druhy.
Pozdji byl za tento in vyznamenn eskoslovenskou medail Za chrabrost.
1. s. prapor se brzy po spnm vystoupen pi obran Sokolova aplivu dalch
echoslovk roziuje v1. eskoslovenskou samostatnou brigdu. Ta byla nasazena
vlistopadu 1943 do boj uKyjeva. Vbojch se svele kulometn ety Steiner opt
vyznamenal. Byl vyznamenn eskoslovenskm vlenm kem aSovty navren
navyznamenn dem rud hvzdy. Protoe se vak Steiner nikdy netajil svm chladnm pstupem ke komunismu, tak nezapomnl na to, co zail vgulagu, postarali se
komunist vbrigd, aby mu toto vysok sovtsk vyznamenn nebylo udleno.
Nmeck armda na Ukrajin na konci roku 1943 zahjila tok ve smru na Kyjev.
1. s. brigda obdrela rozkaz kobran Rudy aBl Cerkve. Vtvrdch bojch uBl
Cerkve se Steiner vyznamenal, kdy sm stkm kulometem zahjil zvhodnho
smru palbu na ustupujc nmeckou automobilovou kolonu, piem nepteli zpsobil
velk ztrty. Ipes palbu, kter na nj byla ihned zamena, ve stelb jet del as
vytrval. Za chrabrost pi obran Bl Cerkve byla 1. s. brigda vyznamenna sovtskm
velenm dem Bohdana Chmelnickho. Za pedchoz obranu Kyjeva byla brigda
vyznamenna jet 2. stupnm du Suvorova.
Kdy nmeck jednotky postupovaly na akov aKyjev, byla 1. s. brigda opt
nasazena kobran. Boj se astnila irota npor. Biit, kjeho podpoe je nasazena
eta tkch kulomet pod vedenm Arnota Steinera. Zde bhem boj opt Steiner
prokzal osobn hrdinstv, pi bojch umostu, kter se na konec echoslovkm podailo zniit, atak Nmcm zabrnit vdalm postupu. Na znien mostu se velkou
mrou podlel prv Steiner. Po odhozen nlo na mostu bhem dostihl vlastn tanky.
Vyskoil najeden ztank achtl jeho posdku zpravit opipravenm znien mostu.
Nhle vak byl tento tank zboku do psu zasaen neptelskou dlosteleckou palbou.
153
Steiner byl vbuchem odhozen nkolik metr od zasaenho tanku do blzk bainy.
Pslunky svety byl povaovn za padlho, vichni mli za to, e vidli, jak jejroztrhal dlosteleck grant. Vdezorientovan situaci se nsledn jeho kulometn eta
dala nastup pedpalbou neptele. Steiner, kter se rychle probral zutrpnho oku,
vbain zakreslil do sv mapy hlavn neptelsk postaven, kter vidl. Nsledn
sedostal na beh austoupil za svou jednotkou. Pslunci jeho ety byli okovni jeho
nhlm objevenm, tm vce, kdy na sob neml ani krbnut. Okamit se opt ujal
velen sv ety avedl protitok na neptelsk postaven, kter si pedtm zakreslil.
Tmto spnm zkrokem se mu podailo npor neptele ve svm seku odrazit.
Steiner byl za statenost vboji uBl Cerkve aakova vyznamenn. Za znien
mostu podruh eskoslovenskm vlenm kem aza osobn statenost pi veden
spnho toku na postaven neptele byl vyznamenn eskoslovenskm vlenm
kem potet. Steinerova nezranitelnost se zaala stvat mezi pslunky brigdy legendou. Steiner byl jako skvl velitel, oblben isvmi vojky, povyovn. Vlt 1944
byl jako podporuk jmenovn do funkce velitele kulometn roty ve druhm praporu
1.brigdy. To se ji s. armda rozrostla do sly armdnho sboru otech brigdch.
Nsledn vypuklo na Slovensku povstn. Na pomoc povstn byl pipraven pln
prlomu vKarpatech. tok ml vst karpatskmi prsmyky, jejich oteven mly zajistit dv divize slovensk armdy, snimi byla akce naplnovna. Nikdo vak nevdl,
e mezitm nmeck armda, kter ztratila dvru vslovenskou armdu, tyto divize
odzbrojila. Karpatsko-dukelsk operace pesto zaala. Pedpokldan ptidenn pechod
Karpat se mn ve vlekl krvav tk boje.
Tk ztrty mla i1. brigda s. armdnho sboru. Boj se astnila iSteinerova
rota. Vnkolika odvnch akcch se opt Steiner vyznamenal. Jeho jmno zn kad
pslunk brigdy. Takka neustle byl vtoku vele sv roty, el osobnm pkladem avedl svou rotu vnebezpench situacch, piem si vedl skvle. Pitoku
na ktu534 mla ijeho jednotka siln ztrty. Zpvodnch 92 mu jich padlo nebo
bylo zranno jicelkem 81. Dne 14. 9. 1944 ml ji Steiner jen deset mu. On sm
byl nezrann.
Neptelskou dlostelbou pila postupn rota iovechny kulomety abojovala
jako adov p jednotka. Nsledovaly dal toky na ktu 534, kde zuily tk boje
shouevnat se brncmi Nmci. Dolo ikbojm granty ansledn mue proti
mui na noe, bodky, sekery alopatky. Boj se osobn astnil ipodporuk Steiner.
Pi jednom ztok byl nedaleko Steinera zrann kulometnou palbou do nohy velitel
samopalnk nadporuk Sochor. Tak tentokrt se zrann Steinerovi vyhnulo, vojci
mu zaali kat nesmrteln Steiner. 15. 9. 1944 zbvalo ze Steinerovy roty sedm mu.
Kdy padl velitel 1. roty praporu pevzal podporuk Steiner jako jeden zdosud ijcch
dstojnk nad touto rotou velen, kn pilenil zbyl mue sv jednotky. Znovu se
astnil toku na ktu 534. Nkolikrt se podailo ktu dobt azahnat Nmce na stup,
avak vzpt nmeckm protitokem byla kta zase ztracena. Kta 534 mnila svho
majitele nkolikrt denn.
Pi jednom ztok na ktu Steiner vdobytm nmeckm zkopu zpasil snmeckm
vojkem, kter ho znenadn napadl azaal krtit. Zposlednch sil jej Steiner poslednm
nbojem zpistole zabil, avak ztratil sm vdom. Kdy opt kvdom piel, zjistil,
ekolem nho jsou Nmci, kte mezitm dobyli ktu zpt. Pedstral mrtvho do doby,
ne ktu opt na as dobyli echoslovci.
154
Dal tk boj ekal echoslovky na kt 694, Hyrowa hora. Jednalo se ovysok

prudk kopec, takka bez porostu, kde se pi toku na nmeck dobe opevnn postaven
na vrcholu kty nebylo kde schovat ped neptelskou smrtc palbou. Nkolik eskoslovenskch tok bylo Nmci odraeno. Steiner se vydal na przkum, nael nzkou
str, vedouc za nmeck postaven. Okamit se svou rotou, kter mla po tkch
bojch 52 mu, proel touto str do zad Nmc na vrcholu kty 694. Jeliko vtu chvli
probhal dal tok na ktu, tentokrte spodporou tank, byli Nmci pln zamstnni
obranou ztohoto smru. Vtu chvli se jim znenadn vzdech vynoil Steiner se svou
rotou. Po krtkm tvrdm boji Steiner ovldl ktu 694. Skvl spch ihned hlsil
polnm telefonem na velitelstv praporu, kde tomu utelefonu nelnk tbu poruk
Oldich Kvapil, nechtl uvit. Teprve kdy Steiner na potvrzen vystelil zkty 694 ti
zelen signln rakety za sebou, uvili na velitelstv praporu vtento neekan spch.
Za tuto skvlou akci blahopl Steinerovi ajeho jednotce imarl Konv. Sovtsk
velitel jedn zdlosteleckch jednotek navrhl Steinera usovtskho velen na zskn
titulu hrdina SSSR. Zji dve uvedench politickch dvod Steinerovi titul udlen
nebyl. Za hrdinstv vbojch na Dukle byl vyznamenn dalmi dvma eskoslovenskmi
vlenmi ki apodruh eskoslovenskou medail Za chrabrost. Msto titulu hrdina
SSSR obdrel alespo d rudho praporu.
Navzdory sv povstn nezranitelnosti byl na Dukle zrann avlistopadu 1944 byl
zaazen jako zpravodajsk dstojnk druhho praporu 1. brigdy. Brzy byl jmenovn
do funkce nelnka tbu praporu azanedlouho pot se stal velitelem druhho praporu.
Se svm praporem se astnil vdalch boj pi osvobozovn zem eskoslovensk
republiky. Tit tchto boj bylo voblasti Preova aLiptovskho Mikule, kdeeskoslovensk armdn sbor pi dobyt nmeckch postaven ztratil dal dva tisce mu.
Steiner se opt astnil osobn veden nkolika spnch akc.
Za statenost ztchto boj byl vyznamenn dalmi dvma eskoslovenskmi
vlenmi ki, celkem ji sedmkrt. Nikomu jinmu nebylo udleno tolik vlench k. Se svou jednotkou se astnil nezrann idalch boj na zem republiky
avkvtnu1945 se svou jednotkou dorazil do Prahy.
Po skonen druh svtov vlky prvn kroky nadporuka Arnota Steinera vedly
doBrna. Jel tam isotcem, kter se jako pslunk s. armdnho sboru tak doil
konce vlky. VBrn Steiner ptral po sv rodin, kter se sem ped Nmci uchlila.
Zjistil, ejeho matka asestra isplronm dttem zahynuly vkoncentranm tboe
Osvtim.
Arnot Steiner se rozhodl zstat varmd, kde mu byla pedvdna velk karira.
Zapojil se do prce pi vstavb nov eskoslovensk armdy. Psobil krtce vtzv.obrannm zpravodajstv (OBZ) jako pednosta oddlen OBZ 13. divize vMlad Boleslavi.
Bylpoven na tbnho kapitna, ale dost ostudium vzahrani mu byla jako nelenu
KS jeho nadzenm, nechvaln proslulm Bedichem. Reicinem, zamtnuta. Nazatku
politickch istek se vzepel Reicinovu rozkazu udlat generla Aloise Fieru, astnka prvnho i druhho odboje, ustanovenho po skonen vlky velitelem divize
vMlad Boleslavi. Po tomto konfliktu sB. Reicinem zruil svj zmr zstat varmd
a31.12.1946 odeel do civilu. Dle mnn historik ho to zachrnilo pedperzekuc,
kter postihla vptch letech irok spektrum bojovnk za svobodu.
Vnoru 1948 probhl komunistick pu. Arnot Steiner ctil, e se tato udlost dotkne
jist ijeho. Na vlastn ki zpobytu vRusku avznn vgulagu vdl, jakvypad
155
komunismus vpraxi. Nicmn jet vjnu 1948 byl pozvn na Prask hrad, kde zrukou
prezidenta republiky pevzal vysok vyznamenn, hvzdu II. stupn eskoslovenskho
vojenskho du blho lva Za vtzstv. Vudlecm dekretu ktomuto vyznamenn
bylo uvedeno: Za zsluhy, kterch zskal ostt eskoslovensk. To vak, spolu sjeho
povenm na majora vzloze, bylo posledn ocenn zsluh tbnho kapitna Steinera
na osvobozen vlasti. Nastala padest lta, bhem nich si komunist napopravitch, ve vznicch atborech nucench prac, vyizovali ty spolitickmi odprci,
atojakstmi skutenmi, tak ijen potencilnmi.
Po odchodu zarmdy Arnot Steiner pracoval nejprve jako nrodn sprvce elektro
zvodu vBrn, pozdji po znrodnn, od dubna 1948, jako jeho vedouc. Vletech
1955 a 1959 pracoval jako elektromontr vjihomoravsk Pref, pozdji jako mechanik
n.p.Orthopedie vBrn. Vervenci 1965 odeel do invalidnho dchodu.
Nkolikrt mu bylo nabdnuto lenstv vKS, vdy odmtl. Vpracovnm kolektivu
byl oblben aven, nejen pro sv vlen zsluhy, ale iskvl osobn hodnoty.
Vumrnnch edestch letech byl rehabilitovn apoven na podplukovnka vzloze.
Jeho nadje vnvrat demokracie ukonila vsrpnu 1968 invaze vojsk Varavsk smlouvy
ansledn okupace sovtskou armdou. Pdu komunistickho reimu se Arnot Steiner
nedoil, ikdy jej pedpovdal. Zemel vBrn vroce 1982, jako irmu okol neznm
lovk.
Za svou statenost aodvahu na front, byl vyznamenn ji zmnnm s. vojenskm
dem blho lva Za vtzstv II. stupn, dem rud hvzdy, medail Za hrdinstv,
sedmi s. vlenmi ki 1939, dvma s. medailemi Za chrabrost ped neptelem,
s. vojenskou medail Za zsluhy I. stupn, s. vojenskou pamtn medail se ttkem
SSSR, Sokolovskou aDukelskou pamtn medail, sovtskm dem rudho praporu,
sovtskmi medailemi Za vtzstv nad Nmeckem aZaosvobozen Prahy, jugoslvskm dem partyznsk hvzdy III. tdy, francouzskm vlenm kem spalmou
(Croix de Guerre avec palme).
Plukovnk Arnot Steiner se stal ivou legendou vboji proti nacistickm vojskm.
Generl Ludvk Svoboda, velitel prvnho eskoslovenskho armdnho sboru vSSSR,
onm ekl: Mete mi vit, e jsem ve dvou vlkch vidl mnoho, ale mlokdy iny
obdobn Steinerovm. Stejn tak armdn generl Karel Klaplek, velitel karpatskodukelsk operace, kdysi poznamenal, e Karpaty aDukla, to byl Steiner.
(red.)
Svyuitm materil:
BRO, Miroslav. Arnot Steiner. In Bojovali za eskoslovensko. Dostupn na http://www.bojovali-zaceskoslovensko.cz/cs/vystava/medailonky/vypis/11-arnost.
DREBOTA, Jindich - STEINER, Arnot. Za cenu ivota. Praha: Nae vojsko, 1981.
DREBOTA, Jindich, Nesmrteln anezraniteln (azapomenut), Nrodn osvobozen, . 21, 1999.
KUTHAN, Pavel, J. Podplukovnk Arnot Steiner: Nesmrteln a nezraniteln. Dostupn na http://
pavelkuthan.sweb.cz/Clanky/Arnost_Steiner.html.
IKA, Miroslav. Sedm vlench k Arnota Steinera. Prvo, 23. 10. 2004.
Arnota Steinera pipomene deska. Horizont, regionln tdenk, 5. 10. 2005. |
Vojensk osobnosti eskoslovenskho odboje 1939-1945. Jaroslav Lnk (ed.), Praha: AVIS, MO R, 2005,
ISBN 80-7278-233-3.
156
Arnot Steiner sotcem.
Arnot Steiner,
nositel sedmi s. vlench k 1939,
peil ikomunistick represe
vpadestch letech minulho stolet.
157
Pamtn deska Arnot Steiner.

Umstn: B
rno, Kladivova 548/5, Brno, ern Pole
Foto: Archiv AVIS, PIC, VH.
158
Pedstaven autor tohoto sla
Plk.PhDr.Kateina Bernardov, nar. 1960, vystu

dovala psychologii na Univerzit Karlov vPraze.
Od roku 1998 je ve sluebnm pomru vojka zpovoln, psobila jako vojskov psycholog GAR,
vsouasnosti je vedouc oddlen expertnch slueb
pro oblast lidskch zdroj editelstv sekce personln MO R. Specializuje se na psychosociln
aspekty pracovn spokojenosti vojk iobanskch
zamstnanc rezortu asociodiagnostickou metodu
sociomapovn jako diagnostickou i intervenn
techniku zamenou na rozvoj malch socilnch
skupin.
Doc.PhDr.Felix ernoch, CSc. (plk.v. v.), narozen 1936. Po absolvovn Pchotnho uilit
v Lipnku nad Bevou proel rznmi funkcemi,
vtinou naseku vojenskho kolstv, od r.1970
pak psobil v civilnm kolstv (Vzkumn
stav pedagogick, Vzkumn stav odbornho
kolstv, Pedagogick fakulta UK). Po listopadu
1989 poven zenm stavu socilnho vzkumu
mldee a vchovnho poradenstv UK v Praze.
V r. 1991 se vrtil jako obansk zamstnanec
do armdy na pracovit pedagogicko-psychologickho vzkumu a jako len poradnho sboru
nmstka ministra obrany. Od r. 1994 pracoval
na seku personln a sociln politiky MO.
Po odchodu z rezortu obrany se stal prorektorem
Vysok koly mezinrodnch a veejnch vztah
Praha, o.p.s., kde stle psob jako pedagog.
Je autorem destek uebnic, skript, metodickch
pruek, stovek odbornch stat alnk.
Doc.PhDr.Jan Eichler, CSc., nar. 1952, poabsolvovn VA pracoval na MNO v Praze, 1979-82
eskoslovensk velvyslanectv vPai. V80.letech
se zabval se vyhodnocovnm vojensk politiky
ozbrojench sil Francie, 1991-94 Institut pro strategick studia. V souasn dob pracuje v stavu
mezinrodnch vztah v Praze, psob i na Fakult
mezinrodnch vztah VE Praha. Je autorem ady
uebnch text a knih: Mezinrodn bezpenostn
vztahy (Oeconomica 2004), Terorismus a vlky
na potku 21. stolet (Karolinum 2007). Mezin
rodn bezpenost v dob globalizace (Portl 2009),
Bezpenostn a strategick kultura USA, EU a R
(Karolinum 2011), spoluautor publikace USA aRusk
federace komparace zpohledu bezpenostn astrategick kultury (MV 2013). Vystupuje v roz
hlase a televizi, publikuje v odbornch asopisech,
mj.Mezinrodn vztahy, Dfense nationale, Relations
Internationales et Stratgiques, Dfense et stratgie
(vechny ti Francie), OstEuropa (SRN), Interna
tional Peacekeeping (Velk Britnie). len redakn
rady Vojenskch rozhled.
Mjr.Ing.Martin Havlk, MBA, MSc., nar. 1980,

Fakulta vojenskch technologi Univerzity obrany
(obor speciln telekomunikan systmy), vr. 2011
dokonil postgraduln studium Master of Business Administration na Vysok kole ekonomie
a managementu v Praze, a v r. 2012 magistersk
studium na Nottingham Trent University. Odroku
2005 pracuje pro Ministerstvo obrany esk
republiky. Specializuje se na oblast managementu
informac adlouhodob na analzy bezpenostnch
hrozeb a rizik v oblastech konflikt s dopadem
naobranu abezpenost esk republiky. Odborn
se zajm oproblematiku kybernetick bezpenosti
aopsoben sttnch anesttnch aktr vregionu
Jin Asie se zamenm na Indii, Pkistn,
Afghnistn arn.
Ing.Vladimr Karaffa, CSc. (plk.gt. v.v.), narozen 1950, VV PV Vykov, postgraduln studium
VA Brno, Marshallovo centrum strategickch aekonomickch stud v Garmish-Partenkirchenu, kurz
G VA Brno. Vykonval adu logistickch, velitelskch i pedagogickch funkc, psobil v Institutu
pro vzkum operanho umn v Brn a v stavu
obrannch studi v Praze-Branku a ve vedoucch
funkcch na bval sekci obrannho plnovn
MO. Ti roky pracoval na operanm velitelstv
NATO Joint Headquarters Centre v nmeckm
Heidelbergu, od r. 2003 byl nelnkem Sprvy
doktrn editelstv vcviku a doktrn ve Vykov.
Ztitulu svch funkc pracoval od r. 1999 vrznch
vborech apracovnch skupinch NATO. Vr.2007
ukonil sluebn pomr vojka z povoln. Potom
pracoval jako vedouc oddlen strategickch schopnost a oddlen strategickch analz SOPS MO,
jako editel sekce-personln editel MO, editel
Centra bezpenostnch a vojenskostrategickch
stud UO v Brn, pedseda redakn rady Vojenskch rozhled. Vsouasn dob jeakademickm
pracovnkem centra astlm hostem RRVR.
Prof. Ing. Jaroslav Komrek, CSc. (plk. v. v.),
nar.1938, VA 1961. Po praxi vtechnickch funkcch u tvar pozemnho vojska a letectva intern
vdeck pprava (CSc. 1971) a vuka na katede
inenrsk leteck sluby a letitnho technickho
zabezpeen fakulty letectva aPVO. Od roku 1975
ve Vzkumnm stavu dopravnm, koordintor
nrodn asti na projektu EHK OSN Transeuropean
Motorway. Vr. 1990 nvrat do armdy, 1992kurz
zen obrannch zdroj v Monterey, 1993-95
prorektorem VA pro vdeckou innost azahranin
styky, od r. 1996 vstavu managementu apodpory
vzdlvn VA, ast na dvou projektech NATO
RTO a prestinch mezinrodnch konferencch,
159

odborn zamen na operan analzu, zejmna
simulan modelovn. Od r. 2003 vuka managementu alogistiky nasoukrom vysok kole.
Pplk.Ing.Janka Kosecov, nar. 1969, Vysok vojen
sk leteck kola vKoicch, kurz vych dstojnk
UO. 1992-1999 velitelsk funkce odzkladn pozice
a po nelnici vyhodnocovacho fotografickho
oddlen u leteckch pluk. 1999-2003 nelnice
tbu letky ochrany avelitelka letky PVO uleteck
zkladny vNmti nad Oslavou. Od r.2003 vedouc
star dstojnice operanho odboru a vedouc
star dstojnice-specialistka, odbor bojov p
pravy vzdunch sil Velitelstv spolench sil
vOlomouci. Vr. 2011 nelnice oddlen publikac
vzdunch sil, odbor doktrn VeV-VA ve Vykov.
Od jna 2013 pracuje jako odborn asistentka
u Centra bezpenostnch a vojenskostrategickch
studi UO. M zkuenost z psoben v zahranin
operaci, odz 2005 dobezna 2006 jako pslunice
vcvikov mise NATO vIrku.
Mgr. Jitka Latovkov, Ph.D. nar. 1976 vystudovala sociologii na Masarykov univerzit vBrn
a etnologii na Zpadoesk univerzit v Plzni.
Na Ministerstvu obrany R psob s pestvkami
od roku 2000, podl se na empirickch vzkumech zamench na rove pracovnch podmnek pslunk rezortu obrany. V souasnosti
pracuje v oddlen expertnch slueb pro oblast
lidskch zdroj editelstv sekce personln MO R
a pedn na univerzit J. E. Purkyn v st nad
Labem.
Mjr. Ing. Tom Novk, nar. 1979, VA v Brn,
od r. 2006 sluba u jednotek CIMIC a PSYOPS,
specializace CIMIC v zahraninch kurzech,
v r. 2007 vysln do zahranin operace KFOR
jako nelnk stynho a monitorovacho tmu.
Vr.2010 zskal specializaci PSYOPS se zamenm
na operan plnovn v NATO kole v Oberammergau. 2009-2011 nelnk skupiny S-9 (CIMIC
aPSYOPS) vzahranin operaci ISAF (PRTLgar).
V r. 2012 krtk psoben na odboru doktrn
VeV-VA Vykov na pozici starho dstojnka.
Zdevytvoil vcvikov programy jednotek CIMIC
a PSYOPS v AR. Od r. 2013 velitel stediska
operac PSYOPS AR. Student doktorskho
programu UNOB se zamenm na psychologick
ainforman operace.
Plk. gt. Ing. Zdenk Petr, narozen 1964,
VV PV Vykov, fakulta tlovho zabezpeen;
2007-2008 studoval na Universit Pantheon-Assas
Paris aabsolvoval kurz generlnho tbu nafrancouzsk vojensk kole (Collegue Interarme
de Dfense). Do r. 1996 byl zaazen na funkcch
logistickho zabezpeen uprotiletadlov raketov
brigdy Brno. 1997-2003 pracoval na sekci logistiky G, kdeeil proces standardizace pohonnch
hmot. 2003-2006, apot ivprbhu pedsednictv
R v EU psobil v pracovn skupin vojenskho
vboru EU pro rozvoj vojenskch schopnost.
Do jna 2012 psobil u sekce plnovn sil MO,
160
od listopadu 2012 zastv funkci vedoucho

vdeckho pracovnka Centra bezpenostnch
avojenskostrategickch studi UO Brno. Vsouas
nosti se podl na prci agentury NATO pro vdu
a technologie (STO - NATO Science and Techno
logy Organisation), kde jevedoucm projektovho
tmu.
Ing. Ladislav Steda, CSc., nar. 1950, po absol
vovn Vojensk akademie v Brn v roce 1973
vykonval adu technickch funkc vSLA, pede
vm voblasti vzkumu avvoje prostedk ochrany
proti zbranm hromadnho nien. Po odchodu
zarmdy R pracoval od roku 1996 do roku2012
voblasti kontroly zkazu chemickch zbran vnrod
nch adech pro implementaci mluvy o zkazu
chemickch zbran vR (doroku2000 Ministerstvo
prmyslu aobchodu apotom Sttn ad pro jadernou bezpenost).
Mgr. Bc. Ondej Svoboda, nar. 1988, vystudo
val Prvnickou fakultu a Fakultu socilnch vd
Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval tak stu
dijn pobyt na University ofKentveVelk Britnii,
obor mezinrodn vztahy. Od roku 2012 do roku
2014 pracoval na Ministerstvu spravedlnosti R
a v souasnosti psob v oddlen mezinrodnho
prva Ministerstva prmyslu a obchodu R.
Odborn se zamuje nabritsk relie, mezinrodn
vztahyamezinrodn prvo.
Mgr.Tereza afov, nar. 1979, absolventka magi
sterskch studi politologie Fakulty socilnch vd
Univerzity Karlovy se zamenm na geopolitiku,
absolventka bakalskch studi Fakulty humanitnch studi Univerzity Karlovy se zamenm
na djiny politickho mylen. V souasn dob
studuje doktorsk program na katede politologie
Fakult socilnch studi Masarykovy Univerzity
v Brn. Zabv se evropskou vojenskou nmon
strategi.
Brig. gen. Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D.,
nar. 1960, VV PV Vykov, absolvent vych
kurz na U.S. Army Infantry School Ft. Benning,
U.S. Army Command General and Staff College
Ft. Leavenworth, National Defence University
Washington, Joint Forces Staff College Norfolk.
V prbhu sluby vykonval adu funkc na tak
tickm, operanm a strategickm stupni velen
v AR i v zahrani, z toho 22 let ve funkcch velitele, zstupce velitele, nelnka tbu
a zstupce nelnka tbu. Mj. psobil na VV
PV veVykov, VA Vykov, silch zemn obrany,
silch podpory a vcviku, Velitelstv vcvikuVojensk akademii ve Vykov, Generlnm tbu
AR, U.S. Army TRADOC, NATO Joint Force
Training Centre Bydgoszcz v Polsku a misch
IFOR, SFOR. V souasn dob vykonv funkci
editele Agentury logistiky AR. V publikan
innosti sepevn vnuje nsledujcm tmatm:
pprava personlu, vcvik, mnohonrodn operace
a mise OSN, EU, OBSE a NATO, bezpenostn
problematika avstavba sil.
Subject Index 2014

No Page
Ing. Vladimr Karaffa, CSc.
Chairmans Opening Remarks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
3
SECURITY POLICY
PhDr. Zdenk Borkovec
The Process of Accession to NATO and Its Influence on Shaping
the Czech Republic Security System . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Lubo Dobrovsk
Why the Czech Republic Should Have a Defence Policy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Ing. Ale Olejnek, Ph.D.

Armed Conflict and Relations of its Economic Analysis. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
22
JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc.

Topical Reflections over Nations Bounded by International Law . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

NATO Structural Reforms in Practical Terms. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
DEFENCE POLICY
Lubo Dobrovsk
Changes in Security Surrounding, their Influence on State Defence Policy
and State of Armed Forces. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Ing. Frantiek Minek, Col. Doc. Ing. Vladan Holcner, Ph.D.,

Ing. Jakub Odehnal, Ph.D, Ing. Ale Olejnek, Ph.D., Mgr. Frantiek ulc
Resources for Defence of the Czech Republic: Perspectives and Opportunities. . . . 3
Ing. Ren Nastoupil, CSc.

NATO and Energy Security. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
31
Col. GSO Ing. Zdenk Petr

Prospective Horizons of Further Cooperation between NATO and the EU . . . . . . 3
22
SECURITY THEORY
Doc. PhDr. Felix ernoch, CSc.
Theory of Peace as a Counterweight to War Science . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 133
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.
Strategy and Strategy Culture in the Early 21st Century . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 142
Mgr. Jakub Fuk, PhDr. Petr Such, Ph.D.
Space Policy through the Prism of the Concept of Strategic Culture. . . . . . . . . . . . . 3
90
161
Subject Index 2014
Maj. Ing. Martin Havlk, MBA, MSc.

The Big Data Phenomenon as a Trend Influencing Technical
Intelligence Disciplines. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 124
Mgr. Petra Prchov
Concept of Kants Peace: Settling Disputes Peacefully . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
64
Brigadier general Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D., Lt.Col. Ing. Janka Kosecov
The Terminology of Peace Support Operations and Their Definition
in Doctrinal Documents of the Czech Armed Forces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 109
SECURITY ENVIRONMENT
Operation Sangaris 2013: French Intervention in Central Africa. . . . . . . . . . . . . . . . 2
41
Ing. Michael Hrbata, MPA

Islamic Terrorism of Jemaah Islamiyah Organization
as a Todays Topical Threat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
42
Col. GSO Mgr. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Security Dimension of Israeli Maritime Borders . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
53
Mgr. Adam Strauch, M.A.

Japanese Missile Defence and its Implications. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
22
Ing. Ladislav Steda, CSc.

Destruction of Syrian Chemical Weapons: The Next Step to the Global
Chemical Disarmament. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
88
Doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D., Ing. Michael Hrbata, MPA
Extremisms and Terrorism as Destabilizing Factors of Society. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
33
Mgr. Bc. Ondej Svoboda

Unfulfilled Ambitions of Scottish Defence Policy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 102
STRATEGIC MANAGEMENT
Doc. Ing. Oldich Hork, CSc.
Selected Problems of Intelligence Analysis. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 121
Education in Security System of the Czech Republic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
64
Prof. Ing. Jaroslav Komrek, CSc

Some Pitfalls of the Czech Armed Forces Professionalization . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
75
162
Subject Index 2014
Col. Ing. Vladimr Kovak, MSc. Ph.D., LtCol. Ing. Jan Mara, Ph.D.
Output Specifics of Rapid Map Products within the Framework
of Geospatial Support at a Strategic Level. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 106
Mgr. Jitka Latovkov, Ph.D., Col. PhDr. Kateina Bernardov
Why to Afghanistan? Skills, Money or Ideals? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
40
Maj. Ing. Tom Novk

Information Operations on the Background of Contemporary
Armed Conflicts. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
51
JUDr. Ing. Dalibor Nov

The Analysis of Internal Regulations and Regulative Acts
in Armed Forces (Part II). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
90
Prof. PhDr. Frantiek Ochrana, DrSc.

Analytical and Conception Personnel of Defence Department in the Mirror
of Research Project Political Analysts of Central State Administration
of the Czech Republic: Practices, Professional Values, and Identity . . . . . . . . . . . . 1
50

Critical Analysis of Interconnection between Planning by Objectives
and Capability Planning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
LtCol. GSO Ing. Ivo Pikner, Ph.D., Mgr. Luk Dyka

Operational Concepts and Employment of Armed Forces
in Future Operations. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
81
Mgr. Tereza afov

European Naval Strategy: Analysis of Selected Issues in EU Member States . . . . 4
25
OPERATIONAL ART
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Operational Approach Development: Application of Operational
Art Theory in Practice (1st part). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 128
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Operational Approach Development: Application of Operational
ArtTheory inPractice (2nd part) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
65
ARMED FORCES DEVELOPMENT

Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D., Ing. Jaroslav Kolkus, Ing. Frantiek Minek
Military Career Courses for Senior Officers. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
44
163
Subject Index 2014
Col. Ing. Ivan Mrz, Ph.D., LtCol. GSO Ing. Milan Kalina
Prospects of Artillery: Which Way Ahead for the ACR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
52
SUPPORT & PROCUREMENT

Col. Mgr. Roman Dufek, Doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.
Logistics Interoperability: A Prerequisite for the Optimal Building
and Employment of Capabilities in Alliance Expeditionary Operations . . . . . . . . . 2
76
Maj. Ing. Martin Kurka, Maj. Ing. Ji Kudlek

Evaluation of Operation and Maintenance of the Ground Equipment
of the Army of the Czech Republic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 136
Maj. Ing. Martin Kurka
The System of Maintenance and Repairs in UN Missions . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
87
EQUIPMENT & TECHNOLOGY

Ing. Bohuslav Res, CSc.
Lightweight Armoured Vehicle S-LOV-CBRN. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 155
OPINIONS, CONTROVERSY
Common European Armed Forces: Reality, or Utopia? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 101
Brigadier General Ing. Jaromr Zna, Ph.D., MSc.,
LtCol. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.
Some Remarks about the Professional Military Education of Officers. . . . . . . . . . . 1 164
Editorial Note . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 177

Military Review: How to Continue (The Case of Decision-Making Analysis) . . . . . . 1 178
INFORMATION PAGES
Mgr. Jakub Harata
Why Russia Wants to Buy Mistral Class Warships. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 106
Development of Personnel of the Ministry of Defence in Career Courses. . . . . . . . 2 117
Prof. Ing. Josef ha, DrSc.
Water Potential for Conflicts and Confusion of Global Hydropolitics. . . . . . . . . . . . 2 128
164
Subject Index 2014
Maj. Ing. Bohuslav Sotul

Calculation of the Distance of the Object from Plane of Fire to Control
Check the Barrel Artillery Fire Safety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 123
1LT Ing. Pavel Zahradnek
Perspectives of Development of Light Combat Units . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 109
Capt. Ing. Michal Zelenk, Doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.
The Draft Proposal for Army Accoutrements Regulation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 137
The Czech Republic: A Leading Country in CBRN Protection

Information Report from the 2nd International Symposium
on CBRN/TIM Physical Protection. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 188
Russias New Generation Warfare and Latvia. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 112
BOOK REVIEW
United States and Russian Federation: Comparison from the Point
of their Security and Strategic Cultures . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 141
Security, Threats, and Risk in the 21st Century . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 146
Defining Militant Democracy in Central Europe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 149
HISTORY PAGES
The Famous Czechoslovak Legion. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 152
PhDr. Karel Straka, Ph.D.
Did the Allied Victory in World War I Comprise Also Winning the Peace? . . . . . . 3 170
Ing. Pavel Zona, Ph.D.
The Czechoslovak Independent Brigade of Jan ika in Yugoslavia
Neglected Component of Anti-fascist Resistance. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 146
PERSONAL DATA
Milan Rastislav tefnik Scientist, Soldier, Diplomat and Politician
AnUnconventional Look. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 154
The Devils Captain: Veteran-Patriot Jan Pondy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 177

Seven War Crosses: Colonel in memoriam Arnot Steiner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 152
165
Obsah ronku 2014

slo Str.
vodn slovo pedsedy redakn rady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
3
BEZPENOSTN POLITIKA
PhDr. Zdenk Borkovec
Proces vstupu R do NATO a jeho vliv na utven bezpenostnho
systmu R. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Lubo Dobrovsk
Pro m mt esk republika obrannou politiku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Ing. Ale Olejnek, Ph.D.

Ozbrojen konflikt a souvislosti jeho ekonomick analzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
22

Aktuln zamylen nad vzanost stt mezinrodnm prvem. . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

Strukturln reformy NATO pohled z praxe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
OBRANN POLITIKA
Lubo Dobrovsk
Zmny bezpenostnho prosted, jejich vliv na obrannou politiku sttu
a na stav ozbrojench sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Ing. Frantiek Minek, plk. doc. Ing. Vladan Holcner, Ph.D.,

Ing. Jakub Odehnal, Ph.D, Ing. Ale Olejnek, Ph.D., Mgr. Frantiek ulc
Zdrojov zajitn obrany esk republiky: Perspektivy a monosti. . . . . . . . . . . . . 3
Ing. Ren Nastoupil, CSc.

NATO a energetick bezpenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
31
Plk. gt. Ing. Zdenk Petr

Jak jsou pedpokldan perspektivy dal spoluprce mezi NATO a EU . . . . . . . 3
22
TEORIE BEZPENOSTI
Teorie mru protivhou vdy o vlce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 133
Strategie a strategick kultura na potku stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 142
Mgr. Jakub Fuk, PhDr. Petr Such, Ph.D.
Vesmrn politika prizmatem konceptu strategick kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
166
90
Obsah ronku 2014
Mjr. Ing. Martin Havlk, MBA, MSc.

Fenomm Big Data jako trend ovlivujc technick zpravodajsk
disciplny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 124
Mgr. Petra Prchov
Kantovo pojet mru: Spory eit pokojnou cestou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
64
Brig. gen. Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D., pplk. Ing. Janka Kosecov
Pojmov apart mrovch operac a jejich vymezen v doktrinlnch
dokumentech Armdy esk republiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 109
BEZPENOSTN PROSTED
Operace Sangaris: Francouzsk intervence ve stedn Africe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
41
Ing. Michael Hrbata, MPA

Islmsk terorismus organizace Dam islmja jako aktuln
hrozba souasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
42
Plk. gt. Mgr. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Bezpenostn rozmr izraelsk nmon hranice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
53
Mgr. Adam Strauch, M.A.

Protiraketov obrana Japonska a jej implikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
22

Znien syrskch chemickch zbran: dal krok k celosvtovmu
chemickmu odzbrojen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
88
Doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D., Ing. Michael Hrbata, MPA
Extremismus a terorismus jako destabilizujc prvky spolenosti . . . . . . . . . . . . . . . . 1
33

Nenaplnn ambice skotsk obrann politiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 102
STRATEGICK ZEN
Doc. Ing. Oldich Hork, CSc.
Vybran problmy zpravodajsk analzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 121
Vzdlvn v bezpenostnm systmu esk republiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
63

skal profesionalizace Armdy esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
75
167
Obsah ronku 2014
Plk. Ing. Vladimr Kovak, MSc. Ph.D., pplk. Ing. Jan Mara, Ph.D.
Specifika tvorby rychlch mapovch vstup v rmci geografickho
zabezpeen na strategickm stupni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 106
Mgr. Jitka Latovkov, Ph.D., plk. PhDr. Kateina Bernardov
Pro Afghnistn? Profesionalita, penze, nebo idely? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
40
Mjr. Ing. Tom Novk

Informan operace na pozad souasnch ozbrojench konflikt . . . . . . . . . . . . . . . 4
51
JUDr. Ing. Dalibor Nov

Analza systmu vnitnch pedpis a dcch akt
vozbrojench silch (st 2.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
90
Prof. PhDr. Frantiek Ochrana, DrSc.

Analytit a koncepn pracovnci rezortu Ministerstva obrany v zrcadle
vzkumnho projektu Analytici politiky v stedn sttn sprv
esk republiky: praktiky, profesn hodnoty a identita. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
50

Kritick analza stavu vzjemnho propojen plnovn pomoc cl
a plnovn schopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Pplk. gt. Ing. Ivo Pikner, Ph.D., Mgr. Luk Dyka

Operan koncepce a pouit ozbrojench sil v budoucch operacch. . . . . . . . . . . . . 1
81
Mgr. Tereza afov

Evropsk vojensk nmon strategie analza vybranch problm
lenskch stt EU. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
25
OPERAN UMN
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Tvorba operanho schmatu aplikace teorie operanho umn
vpraxi (1. st). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 128
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Tvorba operanho schmatu aplikace teorie operanho umn
v praxi (2. st) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
65
VSTAVBA OZBROJENCH SIL

Vojensk karirov kurzy pro ppravu vych dstojnk. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
44
Plk. Ing. Ivan Mrz, Ph.D., pplk. gt. Ing. Milan Kalina
Perspektivy dlostelectva jak dl v AR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
52
168
Obsah ronku 2014
PODPORA A ZABEZPEEN
Plk. Mgr. Roman Dufek, doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.
Logistick interoperabilita jako pedpoklad optimlnho budovn
schopnost a spnho zapojen do expedinch operac NATO . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
76
Mjr. Ing. Martin Kurka, mjr. Ji Kudlek

Vyhodnocen provozu a oprav techniky Armdy esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . 1 136
Mjr. Ing. Martin Kurka
Systm drby a oprav techniky v misch Organizace Spojench nrod. . . . . . . . 2
87
TECHNIKA A TECHNOLOGIE
Ing. Bohuslav Res, CSc.
Souprava lehkho obrnnho vozidla S-LOV-CBRN1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 155
NZORY, POLEMIKA
Spolen evropsk armda realita, i utopie?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 101
Brig. gen. Ing. Jaromr Zna, Ph.D., MSc., pplk. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D.
Nkter fakta k tmatu vojensko-odborn kvalifikace dstojnk. . . . . . . . . . . . . . . 1 164
Redakn poznmka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 177

Vojensk rozhledy jak dl (Ppad rozhodovac analzy). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 178
INFORMACE
Mgr. Jakub Harata
Akvizice lod tdy Mistral Ruskou federac. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 106
Pprava personlu rezortu obrany v karirovch kurzech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 117
Prof. Ing. Josef ha, DrSc.
Konfliktn potencil vody a chaotick globln vodn politika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 128
Mjr. Ing. Bohuslav Sotul
Vpoet vzdlenost objektu od vsteln roviny pro kontrolu bezpenosti
stelby hlavovho dlostelectva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 123
Npor. Ing. Pavel Zahradnek
Mon perspektivy rozvoje bojovch jednotek lehkho typu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 109
169
Obsah ronku 2014
Kpt. Ing. Michal Zelenk, doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.

Nvrh pravy rozsahu vstrojnch nleitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 137
esk republika: Vedouc zem v oblasti ochrany proti ZHN

Informan zprva z 2. mezinrodnho sympozia zamenho na fyzickou
ochranu proti ZHN a PNL. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 188
Nov rusk zpsob veden vlky a Lotysko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 112
RECENZE
USA a Rusk federace: komparace z pohledu bezpenostn
a strategick kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 141
Bezpenost, hrozby a rizika v 21. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 146
Vymezen militantn demokracie ve stedn Evrop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 149
Z HISTORIE
Slavn eskoslovensk legie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 152
PhDr. Karel Straka, Ph.D.
Znamenalo vtzstv spojeneckho tbora v prvn svtov vlce
t vhru mru? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 170
Ing. Pavel Zona, Ph.D.
eskoslovensk samostatn brigda Jana iky z Trocnova v Jugoslvii
opomjen soust protifaistickho odboje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 146
PERSONLIE
Milan Rastislav tefnik vdec, vojk, diplomat a politik
Netradin pohled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 154
ertv kapitn: Vetern-vlastenec Jan Pondy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 177

Sedm vlench k: Plukovnk in memoriam Arnot Steiner . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 152
170
CONTENTS
STRATEGIC MANAGEMENT
Critical Analysis of Interconnection between Planning by Objectives
and Capability Planning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Mgr. Tereza afov
European Naval Strategy: Analysis of Selected Issues in EU Member States . . . . . . . . . 25
Mgr. Jitka Latovkov, Ph.D., Col. PhDr. Kateina Bernardov
Why to Afghanistan? Skills, Money or Ideals? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Maj. Ing. Tom Novk
Information Operations on the Background of Contemporary Armed Conflicts . . . . . 51
Education in Security System of the Czech Republic
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Some Pitfalls of the Czech Armed Forces Professionalization . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
SECURITY ENVIRONMENT
Destruction of Syrian Chemical Weapons: The Next Step to the Global
Chemical Disarmament . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Unfulfilled Ambitions of Scottish Defence Policy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
SECURITY THEORY
Brigadier general Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D., Lt.Col. Ing. Janka Kosecov
The Terminology of Peace Support Operations and Their Definition
in Doctrinal Documents of the Czech Armed Forces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Maj. Ing. Martin Havlk, MBA, MSc.
The Big Data Phenomenon as a Trend Influencing Technical Intelligence
Disciplines . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Theory of Peace as a Counterweight to War Science . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
Strategy and Strategy Culture in the Early 21st Century . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
171
CONTENTS
PERSONAL DATA
Seven War Crosses: Colonel in memoriam Arnot Steiner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Who is Who in This Issue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
English Subject Index 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Czech Subject Index 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
English Contents
172
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
OBSAH
STRATEGICK ZEN
Kritick analza stavu vzjemnho propojen plnovn pomoc cl
a plnovn schopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Mgr. Tereza afov
Evropsk vojensk nmon strategie analza vybranch problm
lenskch stt EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Mgr. Jitka Latovkov, Ph.D., plk. PhDr. Kateina Bernardov
Pro Afghnistn? Profesionalita, penze, nebo idely? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Mjr. Ing. Tom Novk
Informan operace na pozad souasnch ozbrojench konflikt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Vzdlvn v bezpenostnm systmu esk republiky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Prof. Ing. Jaroslav Komrek, CSc.

skal profesionalizace Armdy esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
BEZPENOSTN PROSTED
Znien syrskch chemickch zbran: dal krok k celosvtovmu
chemickmu odzbrojen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Nenaplnn ambice skotsk obrann politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
TEORIE BEZPENOSTI
Brig. gen. Ing. Jaromr Zna, MSc., Ph.D., pplk. Ing. Janka Kosecov
Pojmov apart mrovch operac a jejich vymezen v doktrinlnch
dokumentech Armdy esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Mjr. Ing. Martin Havlk, MBA, MSc.
Fenomn Big Data jako trend ovlivujc technick zpravodajsk disciplny . . . . . . . . 124
Teorie mru protivhou vdy o vlce
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

Strategie a strategick kultura na potku 21. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
173
OBSAH
PERSONLIE
Sedm vlench k: Plukovnk in memoriam Arnot Steiner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Pedstaven autor tohoto sla
Subject Index 2014
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Obsah ronku 2014
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
Obsah v anglitin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
174
Informace pro autory asopisu

Vojensk rozhledy
Redakn standard
Vasopise Vojensk rozhledy se zveejuj autorsk pspvky, kter odpovdaj
profilu asopisu. Redakce pijm pspvky vhradn velektronick podob,
zpracovan vtextovm editoru MS Word. Redakce si vyhrazuje prvo provdt
formln, terminologick, jazykov, grafick atypografick pravy vzaslanm
pspvku. Vasopise se zveejuj autorsk pspvky, kter prochz recenznm
zenm (pvodn vdeck lnky apehledov lnky) alnky ostatn, kter
dorecenznho zen nepostupuj.
Recenznm zenm prochz ipspvek, kter nepat to dn zve uvedench kategori, ale m pro tene informan hodnotu. Takov lnek je vasopise
zaazen do rubriky Informace.
Pokyny pro autory
Pspvky jsou zaslny svyuitm webu vmodulu Chci zaslat lnek,
dostupn na <http://www.vojenskerozhledy.cz/zaslat-clanek >, anebo jako ploha e-mailu na adresu voj.rozhledy@army.cz. Formln vzhled aobsah autorskho pspvku mus odpovdat redaknmu standardu. Termny redaknch
uzvrek jsou uvedeny vkalendi akc.
Vtextu na zdraznn lze pout pouze kurzivu nebo tun psmo, nikoliv podtren psmo. Poznmky vtextu se oznauj slic (ne indexem), nejlpe vhranat
zvorce. Poznmkov apart se pipojuje souhrnn za celm textem.
Tabulky vtextu pspvku vyhotovit jako textovou tabulku MS Word nebo
MSExcel aoznait nzvem. Tabulka nesm pesahovat svoj velikost jednu
strnku textu. Obsahuje-li pevzat daje, mus bt uveden zdroj.
Grafy mus bt co nejjednodu, pehledn. Tiskrna zpracovv pouze dv
barvy, ernou amodrou. Obrzky (grafy, schmata afotografie) se pipojuj, jako
samostatn soubory. Vtextu pspvku mus bt oznaeno msto, kam semaj
vloit (ppustn je tzv. ilustran obrzek). Obrzky dodvan vdigitln podob
mus bt skenovan nejmn na 300 dpi velikosti 1:1 auloen ve formtu
EPS, TIFF, BMP, RAW i JPEG sminimln kompres (tj.komprese=10).
Na obrzky mus bt vtextu pspvku odkaz, pod nimi uveden jejich nzev
aupevzatch obrzk uveden zdroj.
Zvr je vdy soust pspvku. Jeho rozsah by ml bt ve vhodnm pomru
kvlastnmu textu pspvku aml by shrnovat nejdleitj mylenky zpedchozho textu.
Odkazy acitace se uvdj na zvr pspvku, nikoliv jako poznmky pod arou
ve spodn sti strnky. Pro pouitou literaturu plat SN ISO 690 (01 0197).
VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY
tvrtletnk
Vydv:
Ministerstvo obrany esk republiky, Tychonova 1, 16001 Praha 6 - Dejvice
Vydvajc instituce:
Univerzita obrany, Kounicova 156/65, 66210 Brno
IO: 60162694
Vojensk rozhledy . 4/2014
Ronk: XXIII. (LV.)
Datum vydn: 24. listopadu 2014
Roziuje:
OKP MO, distribuce, Rooseveltova 23, 16105 Praha 6
Olga Endlov, tel. (973) 215563, endlovao@army.cz
Redakce:
Jaroslav Furmnek, telefon: 973215733, 973 443 499, fax:973215933
E-mail: voj.rozhledy@army.cz, vojenskerozhledy@unob.cz
Webmaster internetovch strnek asopisu:
Ing.Frantiek Dospil, tel. 973442176, email: frantisek.dospisil@unob.cz
Redakn rada:
Ing.Vojtch Nmeek, Ph.D. (pedseda), PhDr.Milo Balabn, Ph.D.,
doc.PhDr.Felix ernoch, CSc., Lubo Dobrovsk, Mgr.Luk Dyka,
doc.PhDr.Jan Eichler, CSc., plk.doc.Ing.Vladan Holcner, Ph.D.,
Ing.Ivan Majcht, Ph.D., prof.Ing.Ale Komr, CSc.,
Mgr.Tom md, Ph.D., RNDr.Pavel talmach.
Stl host redakn rady
Ing.Jaroslav Kolkus, Ing.Vladimr Karaffa, CSc., Ing.Ivan Krika,
Ing.Jn Spik, Ph.D.
Sdlo redakce: Rooseveltova 23, 16105 Praha 6
Adresa pro zasln poty:
Vojensk rozhledy - redakce
Kounicova 156/65, 662 10 Brno
asopis Vojensk rozhledy velektronick podob naleznete na:
http://www.vojenskerozhledy.cz/
asopis je evidovn:
vdatabzi esk nrodn bibliografie, dostupn zhttp://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi;
vmezinrodn databzi Index Copernicus Journals Master List 2013,
dostupn zhttp://journals.indexcopernicus.com
lnky ve veobecn sti ankter dal jsou recenzovny.
Grafick prava: Ing.Libora Schuzlov
Tiskne: VGHM Dobruka
Evidenn slo: MK R E 6059
Identifikan slo: ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (on line)

Vojenské Rozhledy 4 (2014)

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Vojenské Rozhledy 4 (2014)

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VOJENSKO-teoretick asopis

Vojensk rozhledy 4/2014

Plukovnk gt. Ing.Zdenk Petr

Kritick analza stavu vzjemnho

Critical Analysis of Interconnection between

Vojensk rozhledy 4/2014

are to be seen as communicating conveyances, where alevel of mutual interactions

2. Deskripce problematiky ajej zasazen

Vojensk rozhledy 4/2014

2.1 Legislativn rmec pro stanoven kol rezortu obrany

Vojensk rozhledy 4/2014

Pokud budeme abstrahovat od ostatnch kol, kter vyplvaj zpozice ministerstva

2.2 Posln rezortu obrany jako klov atribut

2.3 Metoda zen pomoc cl ajej zaveden

Vojensk rozhledy 4/2014

Metoda plnovn pomoc cl se vrezortu obrany aplikuje ve form trovov

Vojensk rozhledy 4/2014

Klovou roli pi rozpracovn cle pedstavuje kalkulace vcnch, apedevm

Avak samotnm rozpracovnm cl tet rovn vak proces zdaleka nekon.

2.4 Obrann plnovn ajeho vazba na plnovn

Vojensk rozhledy 4/2014

Obr. 1: Obecn schma procesu plnovn na zklad schopnost [14]

Vojensk rozhledy 4/2014

2.5 Dl zvr kpopisn sti problematiky

3.1 Identifikace vzkumnch metod ajejich aplikace

Vojensk rozhledy 4/2014

Vojensk rozhledy 4/2014

Zdroj: Vlastn zpracovn.

Zdroj: Vlastn zpracovn.

Vojensk rozhledy 4/2014

3.2 Metoda kprimrnmu sbru dat

Konstrukce otzek vesms vychzela zprincip obrannho plnovn aplnovn

Vojensk rozhledy 4/2014

Proveden strukturovanch rozhovor probhlo v msci noru abeznu 2014,

Odpovdi na poloen otzky, respektive mra implementace uvedench tvrzen,

Vojensk rozhledy 4/2014

3.2 Kvantitativn analza

3.3 Kvalitativn analza

Vojensk rozhledy 4/2014

Vppad kauzlnho modelu bylo provedeno transformovn vtinov reakce

Plnovn schopnost vrezortu je vzk interakci

Faktory pro kauzln model

Priority rozvoje schopnost jsou koncepn stanoveny vdlouhodobm horizontu

Nejasn rmec poadavk na schopnosti

Vrmci tvorby stedndobho plnu, pedevm

Nemonost posouzen relnho stavu

Systm plnovn schopnost je pln kompatibiln

Obrann plnovn NATO/EU

Plnovn schopnost je zaloeno na koordinovanm pstupu zainteresovanch sloek rezortu

------------------------------------------------Hodnocen pipravenosti sil aprostedk

Vojensk rozhledy 4/2014

Zdroj: Vlastn zpracovn.

3.3.2 Dl zvry aplikace kauzlnho modelu

Vojensk rozhledy 4/2014

Za elem upesnn problmu ajeho vymezen byla provedena analza na bzi

Plnovn schopnost vrezortu je vzk interakci

Priority rozvoje schopnost jsou koncepn

Formulace vrok pro tvorbu

Vojensk rozhledy 4/2014

Pro poteby plnovn pomoc cl je nezbytn

Pro poteby plnovn pomoc cl je nezbytn

Nen stanoven systm prioritizace

Zdroj: Vlastn zpracovn.

Vojensk rozhledy 4/2014

2. Deskripce problematiky ajej zasazen

2.2 Posln rezortu obrany jako klov atribut

2.3 Metoda zen pomoc cl ajej zaveden

2.4 Obrann plnovn ajeho vazba na plnovn

1. Institucionln, nebo zamstnaneck

3. Profesn hodnoty amotivace eskch vojk