UNIVERZITA PARDUBICE

FAKULTA FILOZOFICK

RIGORZN PRCE

2009

Mgr. Jan JLEK

Univerzita Pardubice
Fakulta filozofick

BRONZOV NDOBY Z DOBY MSK NA MORAV A

NADDUNAJSK ST DOLNHO RAKOUSKA
Mgr. Jan Jlek

Rigorzn prce
2009

Prohlauji:
Tuto prci jsem vypracoval samostatn. Veker literrn prameny a informace, kter jsem v prci
vyuil, jsou uvedeny v seznamu pouit literatury.
Souhlasm s prezennm zpstupnnm sv prce v Univerzitn knihovn.
V Pardubicch dne 7. 9. 2009

Mgr. J. Jlek

ANOTACE
Od poslednho komplexnho zpracovn mskch bronzovch ndob na Morav a na zem
naddunajsk sti Dolnho Rakouska od J. Tejrala uplynulo 42 let. Souasn stav je obohacen
o exemple bronzovch ndob z krlovskho hrobu v Muov, okr. Beclav a o v
pedbnch zprvch zmnnch bronzovch ndobch ze rovho pohebit v Modicch,
okr. Brno-venkov. Vtina zskanch kus pochz ze rovch pohebi nebo jednotlivch
rovch hrob nap. Velatice, Mikulov, Velk Hostrdky, itboice, Modice, Mannersdorf
a. d. March, Mistelbach. Z moravskho prosted dominuje soubor z krlovskho hrobu v
Muov. Z bronzovch ndob z kostrovch hrob uveme pnve typu Eggers 140/142 z
Bluiny a Ladn. Z mlad doby msk pochz nlez bronzov konvice typu Bolla 1b z
Hornch Dunajovic, kter pravdpodobn pochz z kostrovho hrobu. Pedmty z
hromadnch nlez z germnskch zemnic byly uloeny ve vdrech typu Eggers 40 z Bluiny
a pozdnm vdru typu Eggers 41 z Muova (U sv. Jana).

Klov slova: bronzov msk ndoby, Morava, naddunajsk st Dolnho Rakouska, doba
msk, msko-germnsk kontakty, chronologie, germnsk sdlit, hroby

SUMMARY

The last complex study of bronze Roman vessels in Moravia and eastern part of Lower
Austria was carried out by J. Tejral 42 years ago. The current situation now includes
specimen of bronze vessels from a princely grave in Muov in the Beclav district as well as
bronze vessels from a cremation burial ground in Modice in the greater Brno district
mentioned in preliminary reports. Most of the gathered items have been collected from
cremation burial grounds or individual cremation graves, e.g. Velatice, Mikulov, Velk
Hostrdky, itboice, Modice, Mannersdorf a.M, Mistelbach. The contents of the princely
grave in Muov are by far the most important in the Moravian area. Bronze vessels from
inhumation graves in Bluina and Ladn, particularly the saucepans of the Eggers 140/142
type, should also be mentioned. The find of a bronze kettle of the Bolla 1b type from Horn
Dunajovice in the Znojmo district probably comes from a Late Roman Period inhumation
grave. Items from hoards found in Germanic dugouts were put into an Eggers 40 type bucket
in Bluina and into a late Eggers 41 type bucket in Muov (U sv. Jana).

Key words: bronze Roman vessels, Moravia, Lower Austria, Roman Period, RomanGermanic relation, chronology, Germanic settlement, graves

Obsah

1. PEDMLUVA ....................................................................................................... 10
2. VOD.................................................................................................................... 12
3. METODIKA ........................................................................................................... 14
3.1. Bronzov ndoby jako homogenn celek?...................................................................................................14
3.2. Problm krtk a dlouh chronologie bronzovch ndob.................................................................17
3.3. Ke stavu poznn vrobnch oblast bronzovch ndob ............................................................................19

4. NLEZOV KONTEXTY MORAVSKCH A NADDUNAJSKO

DOLNORAKOUSKCH BRONZOVCH NDOB ................................................... 22
4.1. Depoty ............................................................................................................................................................22
4.1.1. Depoty (?) ze rovic a Uherskho Hradit-Starho Msta ..................................................................23
4.2. Nlezy zskan z vodnch tok .....................................................................................................................24
4.3. Hrobov nlezy..............................................................................................................................................24
4.3.1. rov hroby ...........................................................................................................................................24
4.3.2. Kostrov hroby........................................................................................................................................26
4.4. Sdlitn nlezy ..............................................................................................................................................27

5. ANALZA BRONZOVCH NDOB, TYPOLOGIE, CHRONOLOGIE, ROZEN

.................................................................................................................................. 29
5.1. Kotle ...............................................................................................................................................................29
5.1.1. Polokulovit kotel typu E 8.....................................................................................................................29
5.1.2. asn westlandsk kotel typu E 12.........................................................................................................33
5.1.3. Westlandsk polokulovit kotel typu NE 3 ............................................................................................35
5.1.4. Muovsk honosn kotel s bustami Germn.........................................................................................37
5.1.5. Nlez etzu a zvsu kotle z Hanfthalu .................................................................................................39
5.2. Vdra..............................................................................................................................................................40
5.2.1. stlandsk soudkovit vdra typu E 39-42.............................................................................................40
5.2.2. Situlovit vdra s maskovitmi ataemi typu E 24 .................................................................................44
5.2.3. Vdro typu E 26 (typ Hagenow) .............................................................................................................50
5.2.4. Situlovit a dvojkonick vdra s maskovitmi ataemi typu E 25/26 a E 27/28.....................................51
5.2.5. lbkovan vdra typu E 44-49 ..............................................................................................................57
5.3. Msy................................................................................................................................................................63
5.3.1. Msa s omegovitmi dradly typu E 99-100 ...........................................................................................63
5.3.2. Msa s pohyblivmi dradly typu E 92 (typ Poggendorf) .......................................................................65
5.3.3. Msa typu E 70 ........................................................................................................................................66
5.3.4. Cylindrick misky s konickou spodn st a vyhnutm horizontlnm okrajem....................................67
5.3.5. Msy s horizontln rukojet typu E 154-155...........................................................................................68
5.3.6. Msa se zvsnmi kruhy typu E 83........................................................................................................69

5.4. Konvice ..........................................................................................................................................................71

5.4.1. Konvice s trojlstkovitm stm typu E 124-125 ....................................................................................71
5.4.2. Konvice s zkm hrdlem typu Radnti 71..............................................................................................74
5.4.3. Konvice s dvojlstkovitm stm typu Tassinari D1110/D2111c ...........................................................76
5.4.4. Dbnek s antropomorfnm obloukovit vyhnutm dradlem ................................................................77
5.4.5. Dbn s uchem zdoben ata v podob lidsk nohy typu Boesterd 288 ................................................77
5.4.6. lenn dbn typu Radnti 77/ND3 .....................................................................................................78
5.4.7. Konvice typu Bolla 1b ............................................................................................................................80
5.4.8. Konvice typu Tassinari E5200/E5300.....................................................................................................81
5.5. Soupravy nabraek a cednk....................................................................................................................83
5.5.1. Soupravy nabraek a cednk s plochou rukojet typu E 160 a E 161..................................................83
5.5.2. Soupravy nabraek a cednk s zkou rukojet typu E 162...................................................................87
5.6. Pnve..............................................................................................................................................................91
5.6.1. Pnev typu E 131 s rukojet zakonenou kachnmi hlavikami ..............................................................91
5.6.2. Pnev typu E 151 (typ Trau) ...................................................................................................................94
5.6.3. Pnev typu E 137-138 s rukojet zakonenou kruhovm terem s plmscovitm otvorem.................95
5.6.4. Pnve typu E 140/142 a E 139/142 s rukojet zakonenou kruhovm terem s kruhovm otvorem ......99
5.6.5. Pnev typu E 144 s rukojet zakonenou kruhovm terem s kruhovm otvorem (typ Gdker) ........104
5.7. Balsamaria...................................................................................................................................................107
5.7.1. Balsamarium typu Radnti 84...............................................................................................................107
5.7.2. Balsamarium typu Szab 11..................................................................................................................109
5.8. Pyxidy...........................................................................................................................................................112
5.8.1. Pyxis z Mistelbachu ..............................................................................................................................112
5.9. Problematick nlezy..................................................................................................................................113
5.9.1. Zvsn poutko z Muova.....................................................................................................................113
5.9.2. Fragment koncovho tere pnve z hrobu . 8 v itboicch.................................................................113
5.9.3. rov hrob z Vracova..........................................................................................................................114
5.9.4. Zlomek tale E 119 (?) ze rovho hrobu . 52 ve Velkch Hostrdkch ........................................114

6. PSUN BRONZOVHO NDOB NA MORAVU A DO NADDUNAJSK STI

DOLNHO RAKOUSKA.......................................................................................... 115
6.1. Obdob pozdn tiberiovsk-claudiovsk (14-54 n. l.) ...............................................................................115
6.2. Obdob neronsko-flaviovsk (54-96/100 n. l.) ...........................................................................................116
6.3. Obdob traianovsko-hadriansk (98/100138) a asn antoninsk (138 -161).......................................120
6.4. Obdob pozdn antoninsk (161-192/200).................................................................................................121
6.5. Mlad pozdn doba msk a potek sthovn nrod (200 410)..................................................122

7. FENOMN DDN BRONZOVCH NDOB A JEHO DOKLADY NA

SLEDOVANM ZEM........................................................................................... 123
7.1. Soubor ze Schwechatu ................................................................................................................................123
7.2. Muovsk krlovsk hrob ..........................................................................................................................124

8. CHRONOLOGICK CITLIVOST JEDNOTLIVCH TYP NA SLEDOVANM

ZEM ..................................................................................................................... 125

9. ZVR ................................................................................................................ 126

10. KATALOG BRONZOVCH NDOB Z DOBY MSK NA MORAV A V
NADDUNAJSK STI DOLNHO RAKOUSKA.................................................. 128
10.1. Morava.......................................................................................................................................................129
10.2. Naddunajsk st Dolnho Rakouska .....................................................................................................175

11. APENDIX 1. SOUBOR ANTICKCH KOVOVCH NDOB Z MUZEA

KROMSKA V KROMI ............................................................................. 202
12. LITERATURA ................................................................................................... 205
13. SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 233
14. SEZNAM VYOBRAZEN A MAP ...................................................................... 235
15. SEZNAM POUITCH ZKRATEK ................................................................... 239
16. OBRAZOV PLOHA..................................................................................... 240

Zu so einem guten Abend gehrten nicht nur gutes Getrnk, guter Wein und gute
Speisen, sondern auch schnes Tafelgeschirr (BOUZEK 1984, 62).

1. PEDMLUVA
Pedkldan prce navazuje na magisterskou diplomovou prci s nzvem: Bronzov
ndoby ze star doby msk na zem Moravy a naddunajsk sti Dolnho Rakouska. Na
rozdl od pedel prce vak pojednv o bronzovch ndobch z cel doby msk. Navc je
zde pipojena i kapitola o souboru ndob z muzea Kromska v Kromi. Prce je rovn
obohacena o novou literaturu a o podnty, kter autor obdrel z odbornch posudk na svou
magisterskou prci a z etnch konzultac. Rozen soupisu literatury, jako i poznn
studijnho materilu, bylo umonno pomoc ady studijnch cest (m, Vde, Praha,
Krom), kter byly hrazeny z doktorandskho grantu . 404/05/H527.
Ne zahjm vlastn pojednn o bronzov toreutice z zem Moravy a naddunajsk sti
Dolnho Rakouska, pipojm nkolik dleitch podkovn. Pprava magistersk prce spolu
s navazujcm dlem a vlastn studium literatury a materilu zamstnvalo mou mysl po dobu
5 let. Bhem tohoto obdob se mi dostvalo cennch a podntnch rad od doc. PhDr. J.
Tejrala, DrSc. a doc. PhDr. E. Kazdov, CSc., proto pedevm jim pat m dky. Doc. PhDr.
J. Tejralovi, DrSc. dkuji dle za poskytnut bohat literatury k vybranmu tmatu. Pan doc.
PhDr. E. Kazdov, CSc. bych rovn opakovan podkoval za zapjen nepublikovanch
fragment bronzov toreutiky z rozruench hrob ve itboicch a za vytvoen pjemnho
pracovnho prosted na stavu archeologie a muzeologie.
Na tomto mst stoj rovn za pipomenut podkovn za konzultace, kterch se mi
dostvalo od badatel Doc. PhDr. E. Droberjara, Dr. a Mgr. M. Jana. PhDr. V. Vokolkovi
vdm za informace tkajc se souboru ze Starho Msta a tak za kresby ndob obsaench
v tto kolekci. Dle nesmm opomenout PhDr. O. eda, Ph.D., ktermu mnoho vdm za
obohacujc diskuze v knihovn Archeologickho stavu AV R, a PhDr. J. imovou,
kter mi zpstupnila studovan pamtky ze sbrek MZM. Za zpstupnn nlezovho fondu
z Nedakonic, Mikulova, Krome a Moravskho Krumlova pat dk rovn Mgr. M.
Vakovch a Mgr. D. Menoukov ze Slovckho muzea v Uherskm Hraditi, Mgr. B.
Komorczimu, Ph.D. z Archeologickho stavu AV R, Brno, Mgr. H. Chbov z Muzea
Kromska v Kromi, Ing. Z. Kreibichov z Nrodnho muzea. Mj dk pat rovn
rodim, kte mn svou podporou pipravili dobr podmnky ke studiu vybran
problematiky. Dleit podkovn pat tak Jan Jlkov, kter se mnou mla trplivost
pi psan prce a vrazn pomohla k vytvoen dobrho pracovnho zzem.
Pi nutn revizi mylenkovch konstrukc, tkajcch se bronzov toreutiky a s n se pojc
problematiky germnskch elit, jsem narel na celou adu problm. Domnvm se, e
10

ke zde pedkldanm eenm by obtn dolo bez hodnotnch a asto boulivch diskuz,
kter jsem vedl se vzcnm kamardem a kolegou D. Kalhousem, jeho skeptick pstup
pomhal dret nkter m sudky jaksi na pli cesty mezi barvitou fantazi a dnou
hypotzou. Nesmm opomenout kamrada a kolegu M. Voke, dky nmu byl rozhojnn
nlezov fond studovanch artefakt, a to pedevm ze sdlitnho prosted. Podkovn
pat tak vem astnkm msnch mskch setkn, jako i lenm pravidelnch
ternch historickch sezen. Tato setkn mi opakovan poskytovala tolik nutnou energii
k dsledn prci. Mj dk nle dle PhDr. Kotyzov, kter podrobila mou prci dkladn
jazykov korektue. Uvdomuji si, e bych ml jist podkovat jet mnohem vce lidem,
se ktermi jsem komunikoval bhem psan tto prce a kte mi poskytovali dobr a klidn
zzem.
V Brn a Pardubicch 2006-2009

11

2. VOD
Zd-li se nco nezdoln prv tob, z toho jet nesu, e je to nad lidskou monost; spe vak, je-li nco
lovku pimen a mon, pokldej to za dosaiteln i pro sebe!
(Marcus Aurelius Antoninus, Hovory k sob, VI. 19) 1

Tma, jm jsme se zabvali v na diplomov prci a na ne navazujeme v prci

rigorosn, ji v roce 1967 dkladn zpracoval J. Tejral. Jednalo se vak o star dobu mskou.
Od tohoto prvnho zpracovn dolo k rozhojnn nlezovho fondu, a to jak na Morav, tak
v naddunajsk sti Dolnho Rakouska (map. 1). Jednm z naich cl je tedy postihnout
vechny nlezy bronzovch ndob z doby msk (prvn desetilet n. l. a rok 380). Dleitou
prioritou na prce je rovn vytvoen kvalitnho a obshlho katalogu s dostupnou
literaturou k vybranm lokalitm.
Studovan materil zaadme do pouvanch typologickch systm, krom nejvce
rozenho Eggersova tdn (1951) (obr. 1-12) budeme pouvat klasifikaci A. Rdnotiho
(1938) (obr. 14-15), V. B. A. Raeva (1978; 1986), H. U. Nubera (1972), R. Petrovszkho
(1993), K. Szbo (1984) (obr. 19), M. H. P den Boesterd (1956), S. Tassinari (1993) (obr. 1618) a tak tdn, kter vytyili manel Knzlovovi (1993) pro alamanskou koist z Neupotz
(obr. 13).
Ped nmi spovajc nlezy pochzej z rznch druh archeologickch kontext
(sdlit, pohebit, rozruen hroby, nlezy zskan povrchovou prospekc, depoty). Jednm
z naich cl tedy bude rovn obecn zhodnocen tchto nlezovch prosted, znmch ze
stedodunajskho barbarika.
Nai pozornost zamme tak na chronologii bronzovch ndob. Pjde nm zvlt o
proven tzv. dvojit chronologie, jak o n pojednali J. Kunow (1983 15-17), U. Lund Hansen
(1987, 161-163) a S. Berke (1990). S problmem tzv. dvojit chronologie se zce poj otzka
ddn bronzovch ndob. Proven tohoto komplikovanho fenomnu bude patit k naim
hlavnm zjmm. Na tomto mst je vhodn poznamenat, e nebudeme sledovat pouze
kombinace jednotlivch invent u tzv. knecch hrob, ale i u bohatch pohb rovch,
vybavench bronzovou toreutikou. K oven chronologick citlivosti bronzovch ndob nm
krom pesn datovan, drobn kovov industrie (msk i germnsk) poslou zejmna
materil z zem mskho impria. Zde mme na mysli pamtky nalezen jak v tzv.
Angstdepotech, znmch nejen ze 3. stolet, tak v destruknch vrstvch a vybranch
1

Peloil R. Kuthan (1975).

12

hrobech z doby markomanskch vlek 2 . Srovnvacm postupem budeme tedy hodnotit

jednotliv nlezov celky, k tomu vak dodvme, e kad takovto proces ponese i pes
nai nejvy ostraitost jaksi cejch interpretace, protoe se domnvme, e jakkoliv
pedem promylen prce s archeologickmi prameny je ji touto stopou poznamenna.
N zjem obrtme samozejm tak na mylenkov schmata tkajc se importu
bronzov toreutiky na vytyen zem. Pokusme se tedy vysledovat jednotliv djinn seky,
v nich bronzov ndoby spolu s dalmi mskmi vrobky proudily na Moravu a do
naddunajsk sti Dolnho Rakouska. V nedvn dob jsme zaznamenali v odbornm tisku
zveejnn novho nzoru na psun a vskyt mskch vrobk v barbariku (ERDRICH
2001). Tato nov mylenkov konstrukce nalezla odezvu i v eskch zemch (JANO 2003).
Jsme tak svdky pomyslnho stetu dvou paradigmat. V obou koncepcch hraje bronzov
toreutika vznamnou roli. Pokldme tedy za nutn na sledovanch artefaktech pokud mono
provit oba metodick pstupy.
Ponkud stranou domcho bdn stly otzky tkajc se vzdobnch prvk
aplikovanch na bronzov toreutice. Vjimku v tomto smru pedstavuj zajmav studie
z pera J. Bouzka (1974; 1977; 1984; 2000a; 2000b) a J. Frela (1993). Zhodnocen dekoru i
jeho interpretace pat rovn k naim zmrm. Tato analza pravdpodobn neposkytne
pesn chronologick informace, ale pouke na mdn trendy sledovateln na zem msk
e. Jist bude zajmav sledovn dekoru pouitho na bronzov toreutice a jeho srovnn s
vysokm umnm ecko-mskm. Za pitaliv rovn povaujeme vysledovn vztah mezi
dekorem stbrnch a bronzovch ndob.
Ve sv prci tak zhodnotme pamtky, kter pochz ze sbrky J. Slovka, je je nyn
uloena v Muzeu Kromska v Kromi. Tyto pamtky nebyly zatm a na ojedinl
pklady (BOUZEK 1975) podrobn zpracovny a akoliv postrdaj nlezov okolnosti,
zaslou si pln na pozornost-poslou toti jako vhodn srovnvac materil.
Odpovdi na ve uveden otzky na prce nebude vdy mon jednoznan nalzt. A
tak je teba pracovat se zskanmi zvry spe jako s pouhmi mylenkovmi hrami ne jako
s jakousi absolutn pravdou. Na tomto mst je tak zhodno podotknout, e pi
rekonstrukci ji mrtv kultury nm ani archeologick prameny neposkytuj vce prostoru.

Tak jak o nich naposledy pojednal T. Fischer (1994; 1999).

13

3. METODIKA
V tomto oddle poukeme na tkosti tradin se pojc se zpracovnm kovov
toreutiky.
3.1. Bronzov ndoby jako homogenn celek?
Pi hodnocen msk toreutiky msty narme na komplikace tkajc se konstrukn
kompaktnosti ndoby jako celku. Jak dokldaj etn pklady, nemus bt ndoba vdy
sloena z typologicky homogennch komponent. S tmto jevem se skoro pravideln
setkvme u stbrn toreutiky (KNZL 2000b, 610-614; JLEK 2004, 9). Znme vak i
takov exemple patc k bronzov toreutice. Jak tedy hodnotit takto sloit artefakty?
Uritm vchodiskem je analza jednotlivch konstruknch st ndoby 3 . Pouvn
typologicky

mladch

dl

bronzovch

ndob

k doplnn

starch

tvar

se

pravdpodobnost dochzelo zejmna z dvodu opravy artefaktu. Avak vzcn lze

vysledovat i pohnutky estetick nebo snad i symbolick.
V moravskm nlezovm fondu pozorujeme tuto typologicko-stylovou nejednotnost
pouze na vybranch ndobch. Mme zde pedevm na mysli nlezy z krlovskho
muovskho hrobu (situlovit vdro s obliejovmi ataemi, honosn kotel s bustami
Germn, msa typu E 70.) (TEJRAL 1992; KNZL 2000b, 608, 609; KNZL KNZL
2002a, 357).
Podobn tendence registrujeme na vdru typu E 19 z bohatho hrobu z Hoby, kter je
vybaveno maskovitmi ataemi, je pat do skupiny ata ojedinlch forem (podobn jako
nap. atae z Muova a Dobichova-Pihory hrob V) (POULSEN 1977, 53, Abb. 56-57).
Rovn esk prosted poskytuje zajmav doklad popisovanch aktivit. V inventi
bohatho hrobu z Prahy-Bubene (1948) (NOVOTN 1949, 54; t 1955, 238; KARASOV
1998, 38) nalezneme msu s horizontln rukojet typu E 154/155, na jej vnj stn naproti
dradlu je pipevnno kovn s poutkem. Aplikace ve tvaru lecho psa 4 byla vyhotovena
v hrubm stylu 5 , kter neodpovd celkovmu rzu msy. Jist je, e pro svou zetelnou
odlinost nejsou ob sloky ze stejn dlny. U tto pamtky je tedy zejm, e ke sloen dvou

Jednotlivmi stmi rozumme: vlastn ndobu, dradlo, noky, atae - pokud jsou zastoupeny.
Podobn atae, kter mla znzorovat medvda, byla nalezena v asn mskm tboe v Haltern
(STUPPERICH 1991, 169, Abb. 3).
5
B. Novotn a pozdji Z. Karasov upozornili na mon barbarsk pvod tohoto doplku, co se na zklad
nlezu podobnho kusu z Haltern (STUPPERICH 1991, 169, Abb. 3) zd nyn ji jako zcela nepravdpodobn.
4

14

nestejnorodch kus dolo spe z dvodu opravy artefaktu 6 .

Z provincilnho prosted pochz mnoho doklad opravovn bronzovch ndob novmi
soustmi. Vylepovn starch konv s zkm hrdlem novmi uchy dokld A. Radnti
(1957, 199-200; 1960, 111-114) nkolika pklady z provincie Pannonie. Obdobn byly nov
kompletovny plechov dbny (dbny galskho typu) typu E 128, u nich dochzelo
k astmu pokozen (KNZL 2000b, 607, 608). Tyto aktivity lze spatit i na plechov
konvici z Hornch Dunajovic, kter m reparovan st (DOSTL 1950, 73-84 Abb. 2: 1).
Jako dobr doklad astch oprav bronzovch ndob me poslouit tak vdro typu E 36
vytaen z Rna nedaleko Speyeru (TOEPFER 1940, 29-31, Abb. 2, 3). Na ndob byly
doloeny opravy atae a vmna podstav. Reparovn jako i vyuvn chronologicky
starch st ndob lze doloit i v asn byzantskm obdob. Tyto postupy je mon
vysledovat na artefaktech uloench v depotu ze Stare Zagory (ant. Beroe), kde byly ran
stedovk pamtky doplnny o msk dradla (OLAKOV ILIEVA 2005, 54, 64, Taf. I).
Jak nm tedy znalost tohoto fenomnu me pomoci pi chronologickm zalenn takto
postiench kus? Ve vtin ppad ukazuj reparace na dlouh pouvn ndob7 , nebo
podle hypotzy H. Dreschera lze z etnch oprav vyvodit ast pouvn ndob
v domcnosti (citovno podle KNZL 2000b, 607). Drescherovu interpretaci lze nejspe
pijmout u kuchyskch ndob 8 , kter byly pravdpodobn v dennm uvn.
Nyn se tedy ped nmi rozkld nebezpen irok interpretan pole. Domnvme se,
e vlastn vpovdn hodnota archeologickch pramen je v tomto ppad dosti omezen.
Pokud tedy pijmeme tento pedpoklad, lze snad pouze nabdnout jednotliv hypotzy-een.
Zd se nm pravdpodobn, e napklad i antikvrn kusy augustovskho st mohly bt
v provincilnm prosted uchovvny a ddny. Jistm oprvnnm takovho postupu mohla
bt jejich umleck hodnota. Po jejich opotebovn si lze pedstavit, e byly doplnny
typologicky pokroilejmi kusy.
Na druhou stranu je mon opakovan doloen pedstava, e pokozen sti ndob byly
petaveny a pouity na vrobu jinch, danjch artefakt 9 (LUND HANSEN 1987, 163;
6

Pvodn poutko bylo nahrazeno novm.

V ppad stbrn toreutiky jde dokonce o jeden ze signifikantnch znak vysokho st ndob. K obtm pi
hodnocen stbrnch ndob viz KNZL 2000a, 75.
8
Na tomto mst stoj za pipomenut, e doposud nemme doklady, podle kterch bychom dokzali urit cenuhodnotu bronzovch ndob v jednotlivch mskch provincich. Podle U. Lund Hansen (1987, 152)
pedstavovalo bronzov ndob spe spotebn zbo. Je vak mon, e v uritch krizovch obdobch, kdy
barbarsk vpdy zniily pedpokldan dlny, se mohly i bn kuchysk ndoby stt vzcnmi. Podle naeho
soudu svd o cen napklad uskladovn bronzov toreutiky v depotech. Tyto hromadn nlezy znme
z zem nkterch provinci zvlt z poloviny 3. stolet (WERNER 1938; LUND HANSEN 2000, 233).
9
Zajmav informace k vrob kovovch ndob, poskytly v nedvn dob spektrografick rozbory. Podle tchto
analz pouvaly jednotliv dlny urit typy slitin. U. Lund Hansen (1994, 198, 199) se domnv, e podle
7

15

BERKE 1990, 4). Takovto jednn mme doloeno z vinnch sdli z Geisskopf a
Kgeleskopf u Ortenbergu (horn Porn), datovanch vak ji do doby sthovn nrod.
Jako zdroj bronzu zde slouily zlomky westlandskch kotl (HOEPER 2003, 109).
Popisovan innost tavby zlomk bronzovch artefakt je doloena vskytem slvren
bronzu v provincilnm prosted. Jako dobr pklad tchto aktivit slou dlna z prostoru
auxiliarnho kastelu v Intercise, kde dochzelo ke zpracovn pokozench st bronzovch
plechovch konvic (SZAB 1990, 745-749).
Znme tak slvrnu, u kter se pedpokld i zhotovovn toreutiky. Dlna byla nalezena
v msk pevnosti Valcum, nedaleko jezera Balaton, piem konec jej produkce lze hledat na
konci 4. stolet (WIELOWIEJSKI 1988b, 23). Dal slvrna byla objevena v msk pevnosti
v Rottweil, lec na zem Bdenska-Wrttenberska; i zde se pot s reparac a snad i
vrobou bronzovch ndob (FLGEL 1994, 211-212). Podle M. Hoepera (2003, 109) lze
s innost takovchto slvren potat pedevm od 1. do 3. stolet.
Pedpoklad monch oprav bronzovch ndob v barbarskm prosted lze zatm obtn
potvrdit. Je vysoce pravdpodobn, e germnt emeslnc dokzali takovto reparace
provdt 10 . Soudme tak podle vskytu germnskch npodob mskch stbrnch pohr se
skyfoidnmi uchy a profilovanmi nokami, kter nachzme v bohatch hrobech v Polsku a
severn Evrop (KNZL 1988; WIELOWIEJSKI 1989). U nkterch konkrtnch pamtek,
jako nap. u stbrnch pohr z bohatho hrobu v Byrsted (BEKOWSKA 1984, 77, Tabl.
2:1c; LUND HANSEN 1987, 50), lze germnsk doplky (noky) rozpoznat podle typick
(nemsk) vzdoby (KNZL 2000b, 610, 611).
Z barbarika jsou nm rovn znmy i ponkud odlin pstupy k pokozen toreutice. Jak
nejnovji poukzali E. Droberjar a J. Frna (2004, 457) ve svm pojednn o antick mosazi,
lze v uritch secch doby msk v germnskm prosted dokonce potat s petavovnm
pokozench mosaznch ndob. Tato skutenost poukazuje tak na dvoj vztah Germn
k bronzov toreutice: na jedn stran pat k hrobovm plohm, na stran druh dochz
k jej recyklaci.
Za jist vchodisko pro zpracovn bronzov toreutiky lze tedy oznait detailn rozbor
dlch komponent ndob. Jednotliv sloky ndoby je pot teba pozorn zhodnotit metodou
analogie a pokud mono zalenit do vytvoench typologickch systm. Pot je pedloena
odlinosti slitin lze vysledovat i skupiny ndob z jedn dlny. Pro ustlen vbr jednotlivch slitin vyluuje
autorka vrobu ndob z pouitho starho kovu.
Stojme tak ped vznamnm rozkolem - na jedn stran mme vpov archeologickch pramen
(pedpokldan slvrny a vrobny) a na stran druh vpov rozbor vyluujc pouit starho kovu k vrob
ndob.

16

interpretace, kter by mla pedstavit vlastn vvoj - ivot reparovan ndoby a jej zasazen
do spoleensko-historickho kontextu. Dlouhou dobu pouvn opravovanch exempl lze
vak potvrdit pouze v ppad, e dotyn opravovan kus bude nalezen v mladm
nlezovm prosted.
Die rmischen und germanischen Formen im gleichen Takt marschieren.
(EGGERS 1955b, 206)
3.2. Problm krtk a dlouh chronologie bronzovch ndob
V roce 1955 publikoval H. J. Eggers (1955b, 196-244) svou prci o absolutn chronologii
doby msk, platc pro zem svobodn Germanie. Vybral msk importy, kter byly vdy
jedinen pouze pro jednotliv stupe. Tyto importy se vyskytovaly spolen s ji pevn
relativn chronolgicky ukotvenmi pedmty barbarsk provenience. Tak byly ob skupiny
nlez spolu svzny. Absolutn data byla zskna pomoc vskytu import v pevn
datovanch kontextech mskch tbor a kastel.
V osmdestch letech 20. stolet snesl J. Kunow (1983, 15-17) kritick argumenty
k Eggersov (1955b) pojet importu jako chronologicky citliv sousti hrobovch vbav
ve svobodn Germnii 11 . J. Kunow upozornil na dlouhou dobu obhu nkterch pedmt na
zem msk e, u nich H. J. Eggers pedpokldal v barbariku zce vymezen asov
vskyt. Pedevm tedy Kunowovy zvry ponkud relativizuj pevn chronologick
postaven bronzovch ndob v barbarskch hrobech.
K ponkud odlinm zvrm dospla U. Lund Hansen (1987, 161-163), kter zpracovala
seversk import a podle ptomnosti vybran drobn kovov industrie v nlezovch celcch
urila typy importu, je maj v barbariku chronologicky citliv vznam. Struktura
chronologickho systmu byla tedy opena pedevm o nlezy ze svobodn Germnie.
Materil z provinci je podle autorinch nzor vzhledem k dlouhodobmu pouvn pro
chronologii mn pouiteln. U. Lund Hansen vychzela z pedpokladu, e vytdn
bronzov toreutick vrobky byly pro svou hodnotu ukldny do hrob i se svmi majiteli,
kte byli jejich prvnmi vlastnky.
Tyto zvry zpochybnil nedvno ve sv disertan prci S. Berke (1990, 4-9), kter
10

Problm vak spov v rozlien germnskch oprav od mskch.

17

sten vychzel z metodickho pstupu zastvanho J. Kunowem. S. Berke (1990, 14-15)

vylenil 275 uzavench hrobovch celk, v kterch se vyskytuj jak bronzov ndoby, tak
spony barbarsk provenience. Na zklad pesn chronologie spon pak vybral citliv typy
bronzovch ndob, kter se s nimi vyskytuj (BERKE 1990, Beilage 1). Tedy pro kadou
asovou sekvenci jsou charakteristick urit exemple. Autor vyadil ndoby, kter
prostupovaly vce fzemi a byly tedy chronologicky zavdjc. Podle Berkeho analzy
existuje pouze velmi mal mnostv bronzovch ndob, kter jsou v barbariku chronologicky
signifikantn 12 .
Na skutenost dlouhodobho uvn uritch typ bronzovch ndob v impriu (ve
vojenskch i civilnch nl. kontextech) upozornil tak nedvno Th. Vlling (2005, 198-199).
Zastv nzor e, nelze podle ptomnosti bronzovch ndob v hrobovch celcch pesn
datovat celek jako takov narozdl napklad od spon.
Posledn uveden pstup odpovd i nmi zvolen metod vyhodnocen zpracovvanho
materilu. Na tomto mst lze poznamenat, e bronzov ndoby nemusely vdy proudit do
barbarika jako prv erstv vyroben kusy. Pokud tedy nezavrhneme tuto domnnku,
dojdeme postupn ke zjitn, e je dleit neomezovat mon psun zbo do svobodn
Germnie pouze na obchodn kontakty.
V na prci se pokusme vysledovat piblin asov sek, v nm mohla bt dotyn
ndoba na mskm zem vyrobena 13 . Pot zhodnotme sledovan kus v rmci nlezovho
celku a urme dobu, kdy se pedmt spolen s ostatnmi plohami stal soust hrobov
vbavy. Chronologicky je pro ns urujc barbarsk a provinciln drobn kovov 14 industrie
a terra sigillata. Pokud se budou oba ve stanoven chronologick daje liit, pokusme se
nalzt dvody, kter by tuto disharmonii vysvtlily.
Je vak zejm, e tento postup lze aplikovat pouze na uzaven nlezov celky. Pouit
tto konstrukce pi hodnocen pamtek z tzv. rozruench hrob nebo kulturn vrstvy je
nemon. Problematick jsou rovn star soubory artefakt zskan amatrskm vzkumem.

11

Kriticky se k Eggersov pojet chronologie poprv vyjdili G. Ekholm (1957, 119-122) a G. Krner (1957,
108-118). Tito badatel poukzali na chronologickou nespolehlivost nkterch Leittyp, kter byly oznaeny H.
J. Eggersem (1955b) za asov urujc.
12
Jedn se o nsledujc typy: (1): E 130; (3): E 26 ?; (4): E 41-43, E 55-56, E 77, E 78-87, E 90, E 105-106, E
121, E 161 (BERKE 1990, 27). Soudme ve shod s J. Kunowem a U. Lund Hansen (1983, 113; 1987, 162), e
pesnj asov daje lze zskat zvlt o bronzovch ndobch, kter jsou opateny kolky vrobc.
13
Toto asov uren bude vak hypotetick. Doposud jsme schopni nalzt pouze chronologick daje vc se
k prvnmu vskytu pedmtu. K tomuto problmu viz Vlling 2005, 208.
14
Pouze typy s krtkou dobou obhu.
18

3.3. Ke stavu poznn vrobnch oblast bronzovch ndob

Jak ji bylo naznaeno v pedchozm oddle, za klov povaujeme obdob, kdy byla
ndoba na mskm zem vyrobena. Problematikou vroby kovovch ndob, jako i
indiciemi vedoucmi k rozpoznn dlen, se naposledy podrobn zabval J. Gorecki (2000,
445-467). Komplexn pojat studie shrnula jak archeologick, tak psemn, epigrafick a
obrazov prameny. Evidenc archeologickch pramen tak navzala na soupisy Th.
Schreibera (1894, 277-288) a S. Berkeho (1990, 110-112). Nsledujc text tedy pouze
poukazuje na nejdleitj produkn centra a v konkrtnch pkladech reaguje na
Goreckho prci.
Dleit informace k uren region, kter se proslavily bronzovou toreutikou, poskytuj
psemn prameny. O produkci bronzovch ndob v Campanii ns informuje Marcus Portius
Cato (234-149 p. n. l.):
CXXXV.: Lisy na olej (kupuj) v Pompejch, kle v Nole pi zdch Rufru, zmky v m, dbery, ndoby na olej
toudve na vodu, ndoby na vno a (rzn) jin mdn ndoby v Capue a v Nole... (O zemdlstv, M. P. Kato,
15
1959, 104) .

Tato zmnka nen dnes jednoznan pjmna. J. Gorecki (2000, 446) upozornil na fakt, e
neme bt chpna jako pm indcie, jeliko ns informuje o stavu z doby M. P. Catona a
ne o situaci z 1. poloviny 1. stolet n. l. Goreckho tvrzen vak nelze ani potvrdit ani vylouit.
S pihldnutm k pozdjm psemnm a epigrafickm pramenm, kter jsou zmnny ne, je
nutn uvaovat o vrobn tradici, kter je nerozlun s Campani spjata a nelze proto vylouit,
e jej koeny je nutno hledat ji v dob Catonov.
Dal zmnky o bronzovch ndobch nalezneme u Quinta Horatia Flacca (65-8 p. n. l.):
Pi jdle otroci ti mi slou, a blostn stolek dvojici pohr nese a nlevku, vedle je levn vyplachovadlo, pak
16
konvika s miskou, jen lacin zbo. (Vavn a rva, Q. Horatius Flaccus, 1972, sat. VI str.178) .
...Campnskou pnv/nabrakou zvykl zkaen vno ve vedn dny... (peklad P. Adamkov)

17

Jist daje k lokalizaci jihoitalskch dlen z 1. stolet n. l. poskytuj krom vskytu

15

De agri cvltvra, M. Porcius Cato. c. 135. 5 Ed. A. Mazzarino 1982, s. 90: ..trapeti Pompeis , Nolae ad
Rufri maceriam. claues, clostra Romae hamae, urnae oleariae, urcei aquarii, urnae uinariae, alia uasa ahenea
Capuae, Nolae..
16
Satiren und Episteln, Q. Horatius Flaccus. Buch. I. Satira 6. 115. Ed. G. T. A. Krger 1853, s. 58:
..Coena ministratur pueris tribus, et lapis albus Pocula cum cyatho duo sustinet; adstat echinus Vilis, cum
patera guttus, Campana supellex.. .

19

kolkovanch artefakt tak epigrafick prameny. Ty dokldaj pro oblast kolem Capuii
nkolik nhrobnch npis se jmny Cipi a Ansi (citovno podle LUND HANSEN 1987,
153). Jmno Ansiu znme tak z oblasti cihlsk vroby (KUNOW 1985, 221). Dky tmto
odkazm na jmna emeslnk rznch odvtv si lze uinit pedstavu, kde se nachzelo
v antice znm vrobn centrum. Jak vak doloil J. Gorecki (2000, 445-467), pro Campanii i
vlastn msta pod Vesuvem doposud chyb doklady vroben kovovch ndob. Pouze
v ppad Pompej lze uvaovat o dln specializujc na pravu kovovch ms na cednky
(GORECKI 2000, 464-467). Poznamenvme tedy, e ve uveden zmnky, kter by
poslouily k uren centra produkce, jsou v rmci celho imperia ojedinl a na jejich
proven se stle ek.
Na fabrikaci bronzovch ndob v m v dlensk tvrti u Circu Flaminiu upozoruj
kolky z cednk z Mauer an der Url (NOLL 1980, 80) a z Dervent (BERKE 1990, 36;
GORECKI 2000, 448-449).
Galskou vrobu dokldaj keltsk jmna majitel dlen, specifick tvary kolk (BERKE
1990, 37) a nlezy nepodaench odlitk a kadlub (GORECKI 2000, 453-458).
msk provincie, jak ns informuj postupn pibvajc nlezy, se nemalou mrou
podlely na produkci kovovch ndob. Tento pedpoklad je mimo jin zaloen na vskytu
produknch center terry sigillaty a skla, etn autoi z tto skutenosti logicky vyvozuj i
ptomnost bronzskho odvtv. Popsan konstrukce je smyslupln a pedstavuje mon
vysvtlen, kter je s pibvajcmi nlezy vce mn dokazovno.
Vnujme vak tomuto problmu jet jedno krtk zamylen. Star bdn (WERNER
1936; RADNTI 1938 a dal) vyvozovalo produkn centra na zklad koncentrace uritho
typu bronzov ndoby v dan provincii (geografick oblasti). Nebo tak - s podivem - podle
vskytu pedmtu v pilehlm barbariku (viz POULSEN 1991, 220). Zhutn zastoupen
jedn skupiny artefakt tak poukazovalo na mon dlensk okruh.
Pokud se na krtkou chvli nad tento pedpoklad povzneseme, poznme, e lze najt i
dal hypotzu, jak tento jev vysvtlit. Zstv toti nezodpovzeno, zda intenzivnj
koncentrace nlez neupomn pouze na zvenou poptvku po sledovanm artefaktu. Tato
mylenkov konstrukce umouje dal rozvinut. Je pedstaviteln, e oblben toreutick
kusy mohly bt doveny v rmci meziprovincilnho obchodu z jinho, nm dosud
neznmho centra. Oteveno vak nadle zstv, jakou roli mohla hrt v ppad poptvky
po danm (mdnm) typu zbo ekonomick strnka takovho dovozu.
17

Satiren und Episteln, Q. Horatius Flaccus. Buch. II. Satira 3. 144. Ed. G. T. A. Krger 1853, s. 106:
..Campana solitus trulla vappamque profestis
20

Pi pohledu na toreutick invent v evropskch mskch provincich a pilehlch

vnjch oblast lze konstatovat, e pro urit rozlehlej celky jsou typick rzn toreutick
typy. Tak je tedy mon podle typovho spektra vzjemn odlien okruhu zpadostedoevropskho a jihovchodoevropskhopontickho 18 . Piem v nkterch oblastech
jako napklad v Pannonii 19 a Itlii (LUND HANSEN 1987, 157) dochz k stenmu
promen. Oba okruhy tak tedy nejsou zcela izolovan. Proto na uritch typech bronzovch
ndob, kter se vyskytuj v obou toreutickch oblastech, lze sledovat urit mdn trendy
prostupujc celou .
I pes zmnn metodick komplikace poznamenvme, e tradin schma produknch
center poskytuje jednodu a srozumitelnj, i kdy ne zcela jednoznan, vklad en
bronzov toreutiky. Pokud tedy nedojde v budoucnu k dalm objevm dlenskch struktur, je
teba mt na mysli, e jde pouze o jedno z monch vysvtlen a ne o danou skutenost.

18
19

K poznn tohoto okruhu viz RAEV 1986; t 1978; KROPOTKIN 1970.

Jak dokldaj napklad servisy typu Millingen a Canterbury.
21

4. NLEZOV KONTEXTY MORAVSKCH A NADDUNAJSKO

DOLNORAKOUSKCH BRONZOVCH NDOB

V tto kapitole pedstavme jednotliv typy nlezovch prosted, v nich byly zjitny
bronzov ndoby. V ppad exempl z barbarika budeme vychzet pedevm z nmi
zpracovvan oblasti. K tmto dokladm pipojme pro srovnn rovn nkolik ukzek
z jinch region.
4.1. Depoty
V prosted svobodn Germnie pat depoty, v nich je ptomna bronzov toreutika,
spe k vzcnostem. Z nmi sledovanho zem znme ti takov sklady: z Bluiny (obj. I)
(DROBERJAR 1994; t 1997, 129), Muova (obj. 10) (TRKOV 1977, 110-111; T
1985, 279-284) a z Hanfthalu (SAUER 1994) (obr. 23, 32, 33). Artefakty z bluinskho
hromadnho nlezu byly uloeny v soudkovitm vdru typu E 40. Depot z Hanfthalu se
rovn podobn nachzel v germnsk zahlouben chat, avak na rozdl od bluinskho
ppadu byly pedmty, tvoc jeho invent, umstny v jm. Hromadn nlezy
z germnskch sdli v Bluin a Hanfthalu lze spojovat s neklidnm obdobm
markomanskch vlek. Pokud pijmeme tento pedpoklad, pak by k uloen sklad dolo
v dob bezprostednho ohroen jejich majitel a pat tak do skupiny tzv. Angstdepot.
Sloen tchto celk je heterogenn, zpravidla obsahuj vbavu domcnosti a tak fragmenty
kov. Z Hanfthalu znme krom cel pnve typu E 144 pedevm elezn sousti vder
(elezn objmky, atae, dradla) nebo kotl (etz a kruhov zvs). Tyto komponenty
pravdpodobn slouily bu jako zdroj kvalitnho eleza, podobn jako v ppad depotu z
ataje (BAZOVSK 2007a, 253), kter mohlo v dob krize pedstavovat pomyslnou
rezervu 20 pro dal nm neznm vrobn aktivity, nebo jako kovov materil slouc pro
ppadn reparace.
Ukldn hromadnch nlez v dob markomanskch vlek znme i z zem msk e,
konkrtn z Raetie a Germanie superior (FISCHER 1994, 347). Ve vtin ppad se vak
jedn o sklady minc. Pouze nlez z Regensburgu-Kumpfmhlu (RIECKHOF 1990)
obsahoval krom minc tak soudkovit vdro. Ukldn depot v obdob mezi lty 166-180
n. l. tak pedchz vznamnmu horizontu depot z doby kolem poloviny 3. stolet
(WERNER 1938).
20

Stoj za zmnku, e elezn sousti bronzovch ndob (nap. etzy) byly rovn nalezeny v alamansk
koisti z Neupotz (KNZL 1993, 238). Schraovn pokozench kovovch pedmt je tak doloeno nkolika
pklady z zem mskch provinci (LUND HASEN 2000, 233). Tyto tezauran aktivity tedy dokldaj

22

Dal skupinu 21 Ansgtdepot lze nalzt v neklidnm obdob na konci doby msk a
potku doby sthovn nrod. Z tohoto obdob pochz depot z obj. 10 z Muova
(TRKOV 1985), kter byl podobn jako hromadn sklady z Bluiny a Hanftahalu
nalezen v sdlitnm prosted, konkrtn v chat se estihelnkovitou konstrukc. Obsah
skladu byl uloen v pozdnm soudkovitm vdru typu E 41.
4.1.1. Depoty (?) ze rovic a Uherskho Hradit-Starho Msta
Nai pozornost nyn budeme vnovat neobvyklmu nlezu z rovic, kter byl objeven
v roce 1926 rovickm hostinskm panem A. Rikou. Nlez byl uinn na trati
Vinohrdky (GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37; KALBEK 1998, 108). Pedmt se nyn
nachz v soukrom sbrce 22 , odborn veejnosti je k dispozici pouze odlitek 23 . Soubor byl
sloen pouze ze dvou artefakt pochzejcch z mskch dlen: balsamaria typu Szab 11 a
kolnkovit, provinciln msk spony typu A 247. Spnadlo bylo uloeno uvnit balsamaria.
Zhodnocen tchto artefakt je ponkud problematick, a to zvlt pro absenci dalho
doprovodnho materilu, jako i pesnch informac o archeologickm kontextu. Je tedy
obtn rozhodnout, z jakho nlezovho prosted pamtky pochz. Soubor mohl bt
nhodn ztracen, nebo uloen jako sklad. Kritick rozhodnut tedy nelze za souasnho stavu
poznn vyslovit.
*****
Dal nlez, tradin azen k depotm, pedstavuje problematick soubor artefakt
ze Starho Msta (Uherskho Hradit). K nlezu mlo dojt ped rokem 1918 pi stavb
eleznice, bli nlezov okolonosti nejsou znm. S piazenm tto skupiny pamtek
k hromadnm nlezm se setkme jak ve star literatue (RZEHAK 1918, 230-231, 238239), tak i v pojednnch pomrn novch (GALUKA 2000, 69). J. Tejral (1967, 129) ve
svm zhodnocen bronzovch ndob z roku 1967 zaujal k nlezu spe skeptick postoj.
Kolekci pedmt ze Starho Msta nelze tedy jednoznan piadit ke skladm, a to zvlt

nedostatek kovu v provincich postiench niivmi loupenmi njezdy bhem krizovch obdobch msk e.
21
Ze stednho Podunaj znme depot zemdlskch nstroj z obj. 33/67 ze Zlechova (ZEMAN 2006, 460, obr.
8), z Pov pak hromadn nlez eleznch srp z Beckova (VARSIK HANULIAK KOVR 2006, 204211), z zem severnho Slovenska pochz dva depoty z Vinho Kubnu (PIETA 2002, 69), ze sdlit z pozdn
doby msk z Breslack v okol Potsdami (GEISLER 1976, 141-158, zde i literatura k dalm depotm obdobn
povahy), je rovn znm depot podobnho charakteru, kter byl sloen ze dvou eleznch seker a dalch
pedmt denn poteby.
22
Dkuji P. Fojtkovi za nov pozenou fotografii balsamaria.
23
Odlitek je uloen v Muzeu Prostjovska v Prostjov inv. . N 96 070606. Dkuji B. Vesel za zapjen
odlitku ke studiu.
23

pro znanou chronologicko-kulturn odlinost jednotlivch pedmt 24 , kter pochzej

z odlinch pravkch obdob (DROBERJAR 2002, 348, 349). Je tedy obtn soubor
jednoznan interpretovat. Podle informac V. Vokolka nle soubor k tzv. Bergrov sbrce a
jeho nlezov okolnosti jsou spekulativn. Na zklad tchto zjitn budeme pracovat
s bronzovmi ndobami ze Starho Msta jako s artefakty bez blich nlezovch okolnost.
4.2. Nlezy zskan z vodnch tok
Pozoruhodnm nlezem, vybagrovanm na barbarsk stran Dunaje, jsou dv ucha
dbn ze Schallemmersdorfu (obr. 84:1-2) (FARKA MELZER 1988, 245, Abb. 577, 578;
SEDLMAYER 1999a, 18, 19). U takto malho celku je obtn uriteln, zda jde o ztracenou
koist, nebo snad o doklad transportu tchto typ dbn vyrobench v zpadnch provincich
do oblast vchodn od Dunaje (SEDLMAYER 1999a, 18, 19). Pokud by se jednalo o doklad
vvozu, je ponkud podezel, e by za obchodnmi ely byla do barbarsk oblasti dovena
pouze ucha dbn. V celcch, kter byly oznaeny za koist naopak, nachzme nekompletn
bronzov ndoby.
4.3. Hrobov nlezy
4.3.1. rov hroby
Z prosted Moravy a naddunajsk sti Dolnho Rakouska pochz vtina sledovanho
materilu ze rovch hrob. st moravskho nlezovho fondu pochz ze starch
vzkum, a tak mme pouze omezenou pedstavu o konkrtnm nlezovm prosted
studovanch artefakt. Mezi lokality, u nich nemme zcela jist druh nlezovho kontextu
pat: Drsov, Mnn a Skoronice. V ppad Drsova a Skoronic se uvauje o promchn
pamtek ze sdlit a rovch hrob (PERNIKA 1966, 38-39).
U pedmt z Mnna je obtn urit, zda pochz z rovch nebo kostrovch hrob.
Atae typu Dollerup B nen pokozen ohnm, opak vak ukazuj zlomky z nabraky a dnes
ji nedohledateln I. L. ervinkou (1902, 299; RZEHAK 1918, 229, 230) popisovan
smakan "kotlk". Je tedy pravdpodobn, e se na pojednvan lokalit vyskytovaly hroby
jak rov, tak kostrov (TEJRAL 1970a, 168), jak to mme doloeno z Velatic a Mikulova.
Vyhodnocen materilu ze rovch hrob s sebou bohuel pin adu problm.
24

Jak ukazuje depot z Tittmonig, z prosted Norica (KELLER 1980, 118, Abb. 14; FISCHER 1999, 45), lze
potat s rozruenm hrob ze starch obdob (doba haltatsk). Vpovdn hodnota souboru ze Starho Msta je

24

Bronzov ndoby byly asto nalezeny pokozen, a to buto rem, nebo myslnou
deformac.
Zlomky, kter byly sebrny z pohebn hranice, jsou vtinou slit a pesn uren typu
ndoby je proto vce mn obtn. Navc postrdme jistotu, zda byly po kremaci do hrobu
vloeny vechny fragmenty z bronzov ndoby, kter prola ehem spolu s nebotkem. Lze
si toti tak pedstavit, e st slitk mohla bt pouita jako materil pro vrobu jinch
kovovch artefakt.
Zajmavm, i kdy ne pmm dokladem druhotnho vyuit rem pokozench
artefakt pochzejcch ze starch, zejm vykradench hrob, je podle hypotzy M.
Mczysk (1994, 151) poklad bronzovch artefakt z polsk ubiany. Autorka nlez
pedbn interpretovala jako surovinov depot. Pro zvry M. Mczysk hovo skutenost,
e ve skladu byly sloeny pedmty znan chronologicky odlin 25 .
Je tak pravdpodobn, e do hrobu byly ve vybranch ppadech ukldny pouze
jednotliv fragmenty bronzov toreutiky. Na tyto aktivity upomn nlezov fond z hrobu . 8
v itboicch (DROBERJAR - KAZDOV 1993) a hrobu . 6/1943 ve Velaticch (POULK
1950, 23-24, obr. 7:a).
Zmrn deformace bronzovch ndob uloench v rovch hrobech bv asto
oznaovna jako typick germnsk zvyk. Dvody tohoto konn spatujeme v pohebnch
ritulnch zvyklostech germnskch spoleenstev (viz KOLNK 1979, 91), nebo v zmru
vce prozaickm, toti v mon ochran proti vyloupen hrobu. Pirozen je, e se s tmito
postupy setkme i u germnskch skupin usazench na mskm zem (ALFLDY 1959/60,
6-7). Mme zde na mysli pohebit v okol Laithagebirge a Burgenlandu (nap. Eisenstadt)
(BNA 1963, 244; URBAN 1990, 597-602). Zejmm kazem tchto aktivit me bt hojn
citovan hrob z Halbturn datovan do obdob 200-260 (RADNTI 1966). Tento jev, jinde
souvisejc s germnskm pohebnm ritem, rovn vzcn registrujeme i v prosted
zpadnch provinci. Jako pklad me poslouit rov hrob (. 5) datovan na zlom 2. a 3.
stolet z pohebit ve Wlfersheim-Wohnbach, lecho na zem Wetterau (LINDENTHAL
RUPP 2000, 173-175). Hrob obsahoval zmrn pokozen nebo nekompletn bronzov
ndoby.
Dalm kazem, pojcm se se rovmi hroby, je pouvn bronzovch ndob jako uren.
Tento pohebn zvyk se vyskytuje ji od pozdn doby latnsk u polabskch Germn

komplikovan zvlt pro plinou kulturn pestrost jednotlivch artefakt (doba bronzov a mlad doba
msk).
25
Pedmty lze relativn chronologicky zalenit do stup B2 a D1! (MCZYSKA 1994, 150, 151).
25

(CAPELLE 1971, 109, 146-147; WEGEWITZ 1986, 115, 132), jeho ohlasy jsou patrn v
prbhu cel doby msk. Bronzov ndoby, kter byly vyuity jako popelnice, registrujeme
i z zem ech, a to po cel trvn star doby msk (Zdice, Dobichov-Pihora, Tebusice,
Nepolisy, Holubice, Dunky). V horizontu Marobudovy e se poprv prv na tomto uzem
setkvme s bohat vybavenmi rovmi hroby, kde se krom bronzov ndoby (urny)
vyskytuj i zlomky dalch kovovch ndob (LICHARDUS 1984, 45-48, 128-130; TEJRAL
1995, 234). Specifickou skupinu pohb v bronzovch ndobch pedstavuj pohby v
polokulovitch montovanch kotlch. V kotlch byly zpravidla uloeny ostatky bojovnk, jak
o tom svd pklady z pohebi v Grossromstedt, Krchow, Dobichova-Pihory (hrob I a
VI), Hagenow (nlez z let 1841/42; hrob 9/1995), Putensen (hrob 150), Bornitz (hrob 29) a
Domaradzicch (hrob 1). Tento druh pohb se ve vtin ppad spojuje s pedstaviteli
germnsk elity (VOSS 2006).
Ve stednm Podunaj je zvyk pochovvat zemel do bronzovch ndob rozen mn,
pesto lze najt ukzkov pklady jako pohby v kotlch a to v Mannersdorfu an d. March a
Kostoln pri Dunaji (hrob 35) (LAUERMANN 1994; KOLNK 1980), nebo poheb (. III)
v hemmoorskm vdru typu E 58 z Krakovan-Str (ONDROUCH 1957, 168-169).
V ppad hrobovch celk z Kostoln pri Dunaji a Mannersdorfu an der March se nelze
ubrnit mon souvislosti s eskm nlezovm prostedm. Snad tedy jde o zvyk
zprostedkovan do stednho Podunaj Marobudovmi a Katvaldovmi druinami.
4.3.2. Kostrov hroby
Kostrov hroby poskytuj nlezov fond bronzov toreutiky s nejvy vypovdac
hodnotou. Bronzov ndoby jsou ve vtin ppad zachovny nepokozen. Z nmi
sledovan oblasti tuto skupinu nalezi pedstavuj krom krlovskho hrobu z Muova
(PEKA TEJRAL 2002) pohby z Neuruppersdorfu (ADLER 1976c) a Mistelbachu (pol.
Siechenhaus-Schottengrube)

(TEJRAL

1971).

Rovn

sporn

nlez

z Bluiny 26

(HOCHMANOV-VVROV 1974, 12-17, 112) pat se v pravdpodobnost do tto

skupiny. Problematick je rovn pklad z Ladn, kter je souasnou odbornou veejnost
povaovn za kostrov hrob 27 (EGGERS 1951, 146, 173; TEJRAL 1970a, 167). Vyskytl se
vak i nzor, podle nho bronzov pnev pochz ze sdlitnho prosted (PERNIKA 1965,
157; t 1966, 38, 39, 146). Atae ze soudkovitch vder byly nalezeny v hrobech . 20 a 29
(TICH 1957) na biritulnm pohebiti v Mikulov. Z mlad doby msk pochz sporn
26
27

Nalezen pnev nenese stopy ru.

Pro kompletn zachovn pnve.
26

hrob z Hornch Dunajovic (DOSTL 1960), jeho nlezov okolnosti lze dnes ji obtn
rekonstruovat.
V porovnn s oblast Slovenska tak na Morav doposud chyb knec hroby ze stup
B1 a B2. Stupe B2/C1 zahrnuje pouze muovsk krlovsk hrob. Z mlad doby msk je
stav nlez opt vrazn ni ne na Slovensku. Ppadn kostrov hrob z Hornch
Dunajovic by se svou vbavou sotva blil hrobm z Krakova-Str, Ostrovian a Cejkova
(souhrnn KREKOVOVI 1992). Pro moravsk prosted tak plat, e doklady monch
kostrovch hrob z Ladn, Bluiny, Hornch Dunajovic nkladnost sv vbavy nijak
nepevyuj soudob hroby rov.
Kostrov hrob z dolnorakouskho Neuruppersdorfu je svou vbavou pbuzn s pohby v
Zohoru a Vysok pri Morave, spolu s nimi nle ke generaci "povaniovskch bohatch
hrob" (KREKOVI 1996, 40).
4.4. Sdlitn nlezy
Znan poet sdlitnch nlez registrujeme pedevm z naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. Tento nlezov stav souvis pedevm s aktivitami amatrskch archeolog, kte
asto sousteuj svou pozornost na sdlit z doby msk. Jejich psoben nelze hodnotit
ernoble jako jednoznan kladn nebo zporn. Vdy zle na me poctivosti kadho
hledae. Navc pokud dochz ke komunikaci s profesionlnmi archeology, tak tito sbratel
pedchz svm konnm ernou, pirtskou sb, rabujc lokality. Pokud tedy jsou nlezy
peliv evidovny a zaneseny do plnu lokality, tak mohou znan pispt k rozen
materilov zkladny zkoumanho obdob.
Pi povrchov prospekci za pomoci standardnho (ne pulsnho) detektoru kov nedochz
k naruovn objekt. Kovy jsou indikovny zpravidla v hloubce 10 a 25 cm jsou tedy
vybrny z ornice i podorni 28 . Pi takovmto postupu lze povrchovou prospekci pomoc
detektoru kov pln respektovat. I z zem Moravy mme nkolik nlez zlomk bronzovch
ndob z lokalit s osdlenm z doby msk 29 . Mme zde na mysli fragmenty bronzovch
plech z Krhovic na Znojemsku, Duban na Hodonnsku, Jevka-Pedmst 3 (obr. 81:1, 4,
5) a bronzovch ata z Josefova na Hodonnsku a Chlupic na Znojemsku (obr. 64). Zlomky
bronzovch plech nesou stopy reparovn, je svm provedenm odpovd postupm, kter
lze doloit ji od doby bronzov (KAZDOV 1971, 114-115). Opravy pedstavuj pedevm
28

Za informace dkuji Mgr. M. Vokovi a Mgr. K. Smkovi.

Na tomto mst bych rd podkoval Mgr. M. Vokovi a Mgr. M. Hlokovi za poskytnut nlez pro
zpracovn.

29

27

zplatovn plechu. K upevnn tchto zplat slouily nty, kter mly vdy do plochy
roztepanou hlaviku.

28

5. ANALZA BRONZOVCH NDOB, TYPOLOGIE, CHRONOLOGIE, ROZEN

5.1. Kotle
5.1.1. Polokulovit kotel typu E 8
Z nmi vytyen oblasti registrujeme pouze jeden exempl bronzovho polokulovitho
kotle, jen pochz z obce Mannersdorf an der March (obr. 20). Kotel se bohuel nezachoval
do dnench dn kompletn, postrdme jak elezn okraj ndoby, tak atae, kter jsou ve
fragmentrnm stavu zachovalosti. Tyto okolnosti znan ztuj pesnost typologickho
zalenn. Kotel byl zalenn k typu E 6-7 (LAUERMANN 1995, 130). S tmto typologickm
zalennm vak nememe souhlasit.
Problm spov v tom, e samotn lenn typ E 6-7 je zejm pochybn, nebo dle
rozboru polokulovitch kotl, kter pro zem svobodn Germnie vypracoval K. Peschel
(1995, 70, 71), se jev typy E 6 a E 7 jako neopodstatnn 30 . Za nikoliv zcela vhodn
povauje vylenn typu E 7 jen kvli odlin form ata, rovn poukazuje na skutenost, e
pi vlastn klasifikaci materilu se obvykle pracuje s pokozenmi a asto neplnmi nlezy,
kter neumouj pesn vylenn typu. K podobnm zvrm dospl K. Peschel i pi
hodnocen typu E 6. V tomto ppad autor pokld za zbyten rozlenn do dvou typ jen
na zklad materilu horn asti kotle. Sluuje tedy kotel typu E 6 s kotlem E 8. Typ E 8 pak
odliuje od starho, pozdn latnskho typu E 4/5. Varianta kotle E 4/5 se spojenm plechu
horn sti kotle s eleznm okrajem pomoc zasunovac drky je povaovna za
typologickho pedchdce kotle typu E 8 (PESCHEL 1995, 84). Na zklad ve uvedench
argument zaleujeme kotel z Mannersdorfu k typu E 8 31 .
Kotle typu E 8 se vyskytuj v hrobech ji od konce doby latnsk a jsou soust
hrobovch celk do 2. poloviny 2. stolet n. l. (PESCHEL 1995, 78). Obdobn se
k ivotnosti - dob pouvn polokulovitch kotl-vyjdili i dal autoi (KUNOW 1983, 17
LUND HANSEN 1987, 53, 89). S nejvtm potem kotl E 8, pouvanch jako urny, se
setkvme ve stupnch B1a a B1b. E. Lauermann (1994, 284 t 1995, 130, 132) datoval
celek do 1. desetilet 1. stolet n. l. Pokud pihldneme k inventi mannersdorfskho hrobu
z roku 1988 (LAUERMANN 1995, 130, 131, 132), lze hrob spe datovat do stupn B1b. Na
30

K. Peschel (1995, 84) zdrazuje pi klasifikaci polokulovitch kotl skutenosti tkajc se pedevm
technologickch postup. Upozoruje na zmny v kovskch a kovotepeckch technikch, kter by mohly vst
k vylenn vrobnch skupin.
31
Kotel z Mannersdorfu byl ji v nedvn dob jako typ E 8 uren E. Droberjarem (1999a, 131).
29

tuto skutenost upomnaj zejmna pozdn siln profilovan msko-provinciln spony typu A
67b2 (DEMETZ 1998, 141-143), jinak tak A 67c (LICHARDUS 1984, 14-15, 36, 39, Abb.
1:67c), i typ A 67/68 (MCZYSKA 2001, 165, 170). Spnadla typu A 67b2 se vyskytuj
pedevm ve 20. letech 1. stol. n. l. (DEMETZ 1998, 143) a jsou zastoupena spolu se
sponami s oky typu A 45/47 na pohebiti v Abrahme (KOLNK 1980, Taf. 27:81, 29:86;
TEJRAL 1998, 388). Na zklad tchto zjitn lze hrob z roku 1988 zaadit do IV. horizontu
TH. VLLINGA (2005, 147-148), kter odpovd stupni B1b.
Tato spnadla pat mezi ast prvky hrobovho invente labsko-germnskch pohebi
typu Mannersdorf Abrahm - Kostoln.
Pot, co jsme hrob z roku 1988 chronologicky zaadili, je teba zodpovdt otzky
tkajc se piblinho msta vroby kotle a takt jej zasadit do historickho kontextu. Pvod
polokulovitch kotl byl asto hledn v keltskm prosted (JACOBI 1977, 148). Z tto
kulturn oblasti mla pochzet znalost kombinace eleznch a bronzovch st ndoby,
kterou nenachzme u tradinho bronzovho ndob jihoitalskho pvodu (WIELOWIEJSKI
1988a, 203). Nkte badatel hledali vrobn oblast tohoto zbo v Noriku a Raetii (SAKA
1974, 58; KUNOW 1983, 17). Tuto domnnku meme podpoit sdlitnmi nlezy st
kotl typu E 8 z Magdalensbergu Sanzena, Augstu, Churu, kter jsou datovny do pozdn
augustovskho a asn tiberiovskho obdob (SEDLMAYER 1999a, 109, 120, 122, 136,
137). V. Saka (1974, 58) pedpokldal, e polokulovit montovan kotle byly doveny do
ech prav z oblasti Norika a Raetie spolen s dalm zbom pes masiv umavy a eskho
lesa. Akoliv spojen mezi hornm Podunajm a eskou oblast jist v asn dob msk
existovalo (ZAVEL 2007), ne pli hojn nlezy mskch vrobk z jinch ech zatm
ukazuj spe na jeho druhoadost. Tato situace vak spe odpovd stavu poznn zmnnho
regionu v asn dob msk. Nevyeenou otzkou rovn zstv, z jakho obchodnho
centra by karavany se zbom do ech vychzely. Prvn msk osdlen je na Dunaji
doloeno a za csae Tiberia (14-37), a to v Linci a Eni. Na tchto mstech lze snad ji
potat s vojenskou ptomnost (JILEK 2001, 94-95). Tato skutenost tedy komplikuje
vypravovn karavan do nmi sledovanho prosted. Norick hranice byla vraznji vojensky
steena a od vldy Flaviovc.
Pod tlakem tchto zvr je teba hledat jin monosti obchodnho spojen mezi Norikem
a eskou oblast. E. Droberjar (2007, 58) peml o tzv. Trstenick cest, kter spojovala
stedn Podunaj a echy. Jeho soud se vak zatm opr o nepublikovan nlezy.

30

K. Peschel (1995, 77, 78) hledal vrobu kotl E 8 v oblasti galskch oppid 32 , odkud se ji
v pozdn dob latnsk ily do stednho a dolnho Polab a to zvlt ve stupni B1a. Galsk
dlny jakoto vrobn centra pijm i M. Erdrich. Domnv se, e kotle E 8 byly odmnou pro
Germny, kte slouili v pomocnch sborech mskch vojsk bhem obansk vlky po
rozpadu druhho triumvirtu (ERDRICH 2001, 79). Je tak mon, e k drobnm svbskm
vpravm za koist mohlo dochzet v neklidn dob obanskch vlek, kdy se obran Galie
nevnovala pli vysok pozornost. Dobu vroby polokulovitch kotl typu E 8 ad Erdrich
do sv 3. subfze 1. fze odpovdajc asn augustovskmu obdob, piem lze
pedpokldat, e jejich vroba trvala do 1. poloviny 1. stolet n. l. (ERDRICH 2001, 40, 139).
Pijmeme-li spekulaci, e se svbskch akc v Galii astnili tak Markoman, kte
v letech 9-6 p. n. l. opustili Pomohan, lze uvaovat jako o jedn z monost, e kotle typu
E 8 (SEDLMAYER 1999a, 137) a italsk vdra typu E 18, kter jsou soust eskch nlez,
mohly bt zskny bhem 1. poloviny 1. stolet p. n. l. v Galii (JANO 2003, 107).
Z ech se po pdu panstv Marobuda a Katvaldy mohly polokulovit kotle typu E 8 jako
osobn majetek druink objevit ve stednm Podunaj, tedy ve skupin labsko-germnskch
pohebi typu Mannersdorf Abrahm - Kostoln.
U ve zmnnch hypotz, jakkoliv se v ppad msta vroby kotl typu E 8 nzorov
rozchz, nalezneme vdy toton rys, na jeho zklad kotle pochz z keltskho prosted (k
tomu BIENERT 2007, 131). Tento znak povaujeme v problematice polokulovitch kotl za
zsadn. Dochzme tedy k zvru, e vroba polokulovitch kotl typu E 8 byla obecnm
projevem keltsk zpadn i vchodn oppidln kultury33 . Dobu vroby polokulovitch kotl
lze urit pouze rmcov. Jist je, e s n lze potat ji v prbhu ponajc 2. poloviny 1.
stolet p. n. l. Druh mezn datum nen doposud zcela jist, tradin se uvauje o pol. 1. stol.
n. l. V rmci zpracovn mskch bronzovch ndob v projektu CRFB, D3 zzstv druh
32

Z oblasti zpadn od Rna, kolem Trevru, pochzej hroby datovan do pozdn doby latnsk LTD2, kde se
tyto kotle vyskytuj. Jde o celky z Wincheringu, Lkr. Trier-Saarburg, Heimbachu, Lkr. Neuwied (citovno dle
PESCHEL 1995, 79) a GoeblingenuNospeltu (hrob B) v Lucembursku (METZLER 1984, 96, Abb. 5: 17; t
2000). Zajmav nlez byl uinn v nedvn dob v Herxheim, Kr. Sdliche Weinstrasse (BERNHARD 2003,
171-172, Abb. 118), odtud pochz jma, do n byl uloen popel a znien milodary z pohebn hranice tzv.
"Aschegrube", kter obsahovala zlomky z kotle typu E 8 a fragmenty msy zdobn lbkovnm, celek lze
pedbn datovat do 2. stolet. Z 2. pol. 2. stol. tak pochz zlomky kotl typu E 8 z hrobu 1 z Marpingen, Kr.
St. Wendel (KOLLING 1967, 45, Abb. 7:1, 8:9, 15-18). Tyto pklady z 2. stol. jsou dokladem dlohodob obliby
a pouvn sledovanch kotl v zmnn oblasti (okol Trevru a Saarbrckenu a Lucemburku). Dalm
dokladem z keltsk zpadn kulturn oblasti je nlez zvs na kotel a snad i fragment z kotle z Bo dep. Lot-etGarone (SCHNFELDER 2002, 68-69).
33
Z zem ech a Moravy znme z pozdn doby latnsk pouze nkolik problematickch zlomk. Ze Starho
Hradiska se zachovala soust atae (MEDUNA 1970, Taf. 11: 7) a z kolnskho depotu fragmenty ouka a
etzy na zaven kotle (RYBOV MOTYKOV 1989, 123, Abb. 14: 11). Tyto nlezy jaksi relativizuj
Jacobiho (1977, 146) pedpoklad, podle nj by montovan polokulovit kotle nleely pouze zpadnmu
keltskmu svtu.
31

mezn datum ble neuren (nap. CRFB, D3, II-04-10/1.8, Taf. 2:2; CRFB, D6, VIII-201/1.1, Taf. 6:2).
Kotel z hrobu nalezenho v roce 1988 v Mannersdorfu by mohl bt soust ddictv po
Marobudovch a Katvaldovch druincch usazench v prostoru Vaniova krlovstv. Tomuto
zvru by odpovdaly i informace o etnch reparacch kotle a stopy po dlouhodobm uvn
(LAUERMANN 1995, 130). Ze star doby msk znme dostatek pklad vskytu kotl E
8 v labsko-germnskm prosted. Jak je patrno z hrobovch celk, kotle E 8 patily mezi
oblben artefakty jet dlouhou dobu pot, co se pestaly vyrbt.
Na zem ech mme zastoupeny polokulovit kotle E 8 na pohebiti v DobichovPihoe v hrobech . I a . VI (P 1897; DROBERJAR 1999a, 130, 131; KARASOV 1998,
9; SAKA 1970, 4, 12). Kotel z hrobu . I je tak asto, dle pojet K. Peschela, nesprvn
oznaovn jako typ E 7. O obou kotlch z Dobichova-Pihory je mon uvaovat jako o
artefaktech, kter si pinesli Markoman z Pomohan, nebo zskali spoleenskmi kontakty s
Noricem. Dal pklad polokulovitho kotle oznaovanho, (nesprvn) jako typ E 7, pochz
z hrobu . 98 z Luce nad Vltavou 34 (KYTLICOV 1970, 331; KARASOV 1998, 9, 75).
Z kotle se zachoval pouze fragment elezn vrchn sti ndoby se zbytky bronzovho plechu.
Hrob je datovn dle nkon opasku a spony s vlcovitou hlavic, kter m velmi blzko
k Almgrenovm sponm 8. serie V. skupiny, na sklonek 2. stolet n. l. Ndoba tedy jist
musela bt staroitnost, kterou rodina zemelho dlouho pouvala a chovala v oblib.
K pkladm ze stednho Podunaj nle exempl z Kostoln (KOLNK 1971, 513; t
1977, 147; t 1980, 110). Hrob . 35 z Kostoln (obr. 24) spolu s pohbem z Mannersdorfu
pravdpodobn 35 nle k hrobm germnskch druin usazench v Pomorav a Trnavsk
pnvi v letech 17-19 n. l. Drusem ml. (DROBERJAR 2000, 173, 189). Ndoba bv
v literatue piazovna k typu E 6 (KREKOVI 1987, 245 t 2000, 118). S tmto urenm
vak nelze na zklad zvru zveejnnch K. Peschlem (1995) souhlasit, a tak piazujeme
kotel k typu E 8. Hrob 35 z Kostoln je nejbli paralelou k pohbu v Mannersdorfu a takt
nle do stejnho asovho seku, i kdy jeho invent nen po chronologick strnce zcela
homogenn (TEJRAL 1995, 233; t 2001, 213) 36 .
Pouvn kotl-vrobk pochzejcch z galskch a norickch dlen-zrcadl pejmn
nkterch keltskch, pozdji galomskch zvyklost germnskou spolenost (SAKA 1974,
34

V ppad ndoby z hrobu . 98 z Luce zpochybujeme pro patn stav zachovalosti pesnj typologick
zalenn.
35
Nelze vylouit, e tyto hroby nle pmm potomkm markomanskch druink.
36
Nachzme zde prvky, kter nle jet stupni B1a, nap. stbrn spony s oky A. 54a, sousti noricko pannonskho kovn opasku: entenbgel typu Garbsch E 3a, pezka typu Garbsch 62d.
32

58). Z ve uvedenho textu vyplv, e kotle byly uvny v echch a ve stednm

Podunaj od stup B1a a B2/C1. Zachovvn keltsk tradice v pohebnm ritu meme
sledovat jet ve 2. polovin 2. stolet na pkladu krlovskho hrobu v Muov (TEJRAL
1995, 240; PEKA TEJRAL 2002, 502, 506).
5.1.2. asn westlandsk kotel typu E 12
Ponkud problematickm exemplem v nmi zpracovvan oblasti je asn
westlandsk kotel E 12. Zlomky ndoby byly nalezeny v hrob . 2 na pohebiti v Mikulov
(obr. 22:1) (TEJRAL 1999a, 147, Abb. 49; PEKA TEJRAL 2002, 506, Abb. 1). Pro uren
tvaru ndoby byl zvlt dleit fragment okraje zdoben temi svazky rh. Tyto rhy
rozmrov odpovdaj totonm rytm linim, kter se nachzej na cylindrick sti kotle s
protomami Svb 37 . Typologick zalenn mikulovskho kotle se vak pro jeho
fragmentrnost neobejde bez jistch obt (KNZL KNZL 2002a, 361). Tvarov shodn
protjek tohoto kotle je krom nlezu z muovskho krlovskho hrobu velmi obtn najt.
Jistou podobnost vykazuj nlezy z Hemmoor, Rhein bei Mainz, Elm, Osterholz (WILLERS
1901, Taf. I: 9; EKHOLM 1954-1955, 228, Abb. 2: 1c; HSSLER 1976-1977, 79, Abb. 4;
RADDATZ 1976, 21, 22, Taf. 33, 34).
Hrob . 2 z mikulovskho pohebit byl datovn dle nkon typu Raddatz 3, III do
horizontu markomanskch vlek B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 506). Takto brzk datace
uloen westlandskho kotle nem ve svobodn Germnii obdoby. Ve uveden pklady
uloen asnch westlandskch kotl jsou datovny do stup C1b a C2. K dataci
westlandskch kotl velmi pisplo zpracovn alamansk koisti v Neupotz. Tento celek
obsahoval jak asn formy westladskch kotl typu NE 1, NE 2, NE 3, NE 4, tak pokroilou
variantu typu NE 8, piem varianty NE 4 a NE 8 byly zastoupeny nejhojnji. Jak poukzal
E. Knzl (1993a, 233), ne vechny asn typy lze jednoznan prohlsit za ddn kusy.
Meme si tedy pedstavit, e ob typologick skupiny jsou stejn star a ukazuj tak na
paraleln chronologicky se vyvjejc pklady. Spolen vskyt jak asnch, tak mladch
typ ukazuje na znanou chronologickou neprkaznost westlandskch kotl. Na zklad
tchto zvr povaujeme vstavbu typologicko-chronologickch systm kotl podle
ostatnch hrobovch ploh nachzejcch se v barbariku za problematickou (KNZL 1993,
233, 234; ERDRICH 2001, 48; SEDLMAYER 1999a, 109). Westlandsk kotle lze tedy
37

Za tuto informaci dkuji doc. J. Tejralovi.

33

pipsat stupm B2/C1 a C2 v Norsku, vdsku a Dnsku, pot jet stupni C3 (LUND
HANSEN 1987, 150). Pedpokld se, e vrobn tradice tchto ndob se odr jet v tzv.
gotlandskch kotlch, znmch ze 6. a 7. stolet (HOEPER 2003, 106). Domnvme se, e
zpesnn datace nen za dosavadnch podmnek mon.
Westlandsk kotle jsou v oblastech severn stednho Dunaje vzcn rozeny, takt z
Norika a Pannonie nemme dostatek tohoto zbo. Pro potek mlad doby msk, pesnji
eeno pro asov sek kolem poloviny 3. stolet, lze najt pro tuto absenci jist vysvtlen.
Westlandsk kotle se na nkolika lokalitch (Osterholz, Elm) nalezly spolu s hemmoorskmi
vdry. Hemmoorsk vdra se vak a na nkolik vjimek vyskytuj v oblastech severn
stednho Dunaje velmi vzcn. Nedostatek tchto druh bronzovch ndob je mono chpat
jako dsledek peruen kontakt zpadnch provinci s Pannoni a Norikem, kter byly kolem
poloviny 3. stolet neustle nabourvny barbarskmi vpdy (TEJRAL 1970b, 408, 409;
LUND HANSEN 1987, 84, 85). Je tedy pravdpodobn, e asn westladsk kotel z
Mikulova a honosn kotel se svbskmi aplikami z krlovskho hrobu v Muov byly na
Moravu dopraveny u v prbhu markomanskch vlek, nebo v prvnm desetilet 3. stolet
pravdpodobn z oblasti Galliae Belgici 38 . Tento zvr by podpoil nlez z Neupotz, kter
obsahuje dostatek tvar ukazujcch na dlouhodobou vrobn tradici kotl ji od doby pozdn
latnsk (KNZL 1993, 233; ERDRICH 2001, 48). Jak ji bylo naznaeno v kapitole o
polokulovitch kotlch E 8, pat Galliae Belgica k pedpokldanm vraznm produknm
centrm tohoto zbo v impriu. Geneze asnch westlandskch kotl v provincii Gallii
Belgice mohla bt tak sten ovlivnna impulsy z vchodnho stedomo (KNZL
KNZL 2002a, 361, 362), Itlie a dolnho Porn (BIENERT 2007, 131).
Ze sklonku star doby msk pochz ze stednho Podunaj velmi mlo pklad tohoto
druhu ndob. Za zcela neprkazn meme oznait pilenn nlezu z Vlkova pod
Okobrhem (HELLICH 1919, 92-93; EGGERS 1951, 145; DROBERJAR 2002, 369) k typu
E 12 (SAKA 1991, 36; KARASOV 1998, 85), protoe nen zachovn nkres bronzovho
kotle.
Specifinost a vzcnost tohoto kotle ve stednm Podunaj nen jist nhodn.
Domnvme se, e mikulovsk kotel mohl bt soust dar vnovanch mskou moc
nejvy sociln vrstv markomanskho kmene. Nelze pot vylouit, e se kotel dostal
perozdlovnm dar k nktermu ze svobodnch bojovnk, ponvad proces obdarovn v
rmci druiny pat u germnsk spolenosti k astm jevm (WENSKUS 1961, 354;
38

Ve star literatue se lze setkat i s nzory, e kotle typu E 12 byly vyrbny v severskch oblastech a pot

34

BOUZEK 1984, 62; DROBERJAR 2002, 61).

5.1.3. Westlandsk polokulovit kotel typu NE 3
Skupinu polokulovitch westlandskch kotl reprezentuje nlez (obr. 21:7) z muovsk
krlovsk hrobky. Kotel byl vyroben z jednoho kusu bronzovho plechu a byl opaten dvma
eleznmi ataemi sloucmi pro zaven eleznch kruh (KNZL - KNZL 2002b, 574).
Westlandsk polokulovit kotle navazuj svou formou 39 na star kotle typu E 8 (TEJRAL
1992, 430; KNZL KNZL 2002a, 364). Vcedln struktura se u nkterch kotl typu
NE3 vyskytuje po polovin 3. stolet, nelze tak vylouit vskyt jet ve 4. stolet (KNZL
1993, 232; BENDER 1992, 122; EGGERS 1951, 160), a proto nem pro zvr star doby
msk typologicko-chronologick vznam. Vcedln lenn kotl typu NE3 povaujeme za
znak vychzejc z keltskho prosted 40 , avak tento jev neopravuje automatick piazen
kotle k typu E 8, jak to uinili E. Droberjar (1999a, 131) a J. Peka (2001, 182, Abb. 3:7).
Pokldme za dleit upozornit na typologickou nejednotnost tohoto druhu ndob. Mnoh
exemple se od sebe li tvarem polokulovit spodn sti a tak umstnm a druhem
dradel. Typologicky nejble stoj muovskmu kotli nlezy z Wels, Angelhof, Limes,
Filzen, Rheinzabern, Martigny (MIGLBAUER 1988, 238; KLUMBACH 1940, 126;
WERNER 1938, Taf. 107:7, 109:8, 115:1, 119: 22; BIENERT 2007, 135). Vvojov schma
westlandskch kotl, jak je pedloili G. Ekholm a F. Behn, se tedy jev nepijateln (195455, 228, Abb. 2; 1936, 125, 126, Abb. 1). Podle lenn tchto autor by polokulovit
westlandsk kotle pedchzely pozdnm formm westlandskch kotl 41 . Tyto zvry potvrdil
jak nlez z Neupotz (KNZL 1993, 233), tak nlezy z jin Moravy 42 (PEKA - TEJRAL
2002, 506, Abb. 1).
Popisovan kotel z muovskho krlovskho hrobu byl pvodn s uritmi vhradami
datovn do 1. stolet (TEJRAL 1992, 430). Tuto dataci autor pozmnil na zklad materilu
z depot, datovanch k polovin 3. stolet (TEJRAL 1999a, 148). Protoe nenachzme

distribuovny po svobodn Germnii (BEHN 1936, 126).

39
Z chronologickho hlediska povaujeme za zajmav nlez eleznho okraje kotle tvercovho prezu,
nalezen v mskm Leopodunu (SCHMIDTS 2004, 44). Okraj byl datovn do obdob po roce 100 n. l.
(SCHMIDTS 2004, tab. 8). Pokud nejde o fragment z ddnho kotle, lze o nlezu uvaovat jako o dokladu
vrobn tradice tohoto druhu bronzovho ndob.
40
Na svzanost pozdnch montovanch kotl s pedchozmi tvary upozornil ji Th. Voigt (1940, 132), kter tyto
pozdn kotle oznail jako Typ 4.
41
Pozdnmi formami mnme tvary oznaen u G. Ekholma psmeny e-g (1954-55, Abb. 2) a u F. Behna formy
g-m (1936, Abb. 1).
42
Nlezy asnch westlandskch kotl z muovskho krlovskho hrobu a z Mikulova.
35

dostatek srovnatelnch uzavench hrobovch celk z 1. stolet, zd se nm tato datace pli

urit. Domnvme se tak, e vlastn geneze polokulovitch westlandskch kotl byla
zahjena ji na sklonku star doby msk.
Navrhujeme tedy nsledujc dlouhou dataci westlandskch polokulovitch kotl.
Potek vskytu pedpokldme ve stupni B2/C1, optimum vskytu zaznamenvme ve
stupni C1a-b, piem pravdpodobn lze s tmto zbom potat i ve stupni C2 (KNZL
1993, 232; BENDER 1992, 122; EGGERS 1951, 160; WERNER 1938, 261; VOIGT 1940,
132, Abb. 10:4).
Mezi pklady podobn tvarovanch kotl na zem barbarika je teba zmnit kotel typu E
11 z Grieben, kter pochz z hromadnho nlezu bronzovch ndob a je datovn do obdob
stedn a pozdn doby msk (CRFB, D6, VII-13-10/1.1, Taf. 84), dle pak westlandsk
polokulovit kotel z knecho hrobu v Gommern, hrobov celek je azen k polovin 3. stol.
n. l. (CRFB, D6, VII-01-3/1.3, Taf. 122). Chronologick zaazen kotle je obdobn jako u
kusu z Grieben.
Muovsk kotel je datovn do B2/C1. Nejbli monou paralelu datovanou do stupn
B2/C1, ppadn stupn C1a, nalezneme v depotu z Welsu z provincie Noricum. Tento depot
byl uloen pravdpodobn na potku 3. stolet, jak ukazuj chronologicky citliv sousti
pokladu: rheinzabernsk terra sigilata a neprkazn Commodv sestercius 43 (MIGLBAUER
1994, 291; TEJRAL 1999b, 182).
Urit pedpokldan vrobn centrum pro tento druh kotl se jev dle zaitch schmat
jako celkem snadn. Podle jejich znan koncentrace na zem zpadn od Rna a severn
od Loiry pedpokldme jedno z ohnisek vroby v Gallii Belgicae (KNZL 1993, 233). Dal
bychom nali v Germanii inferior (EKHOLM 1954-55, 230). Jak ale ukazuj nlezy z Igaru,
Welsu a Straubingu, lze potat s vrobou tchto ndob i v Pannonii, Noricu a Germanii
superior (BNKI 1963-64, 221; MIGLBAUER 1988, 238; t 1994, 286; SEDLMAYER
1999a, 109, 159; KEIM KLUMBACH 1951, 8, 9, 35). Hojn zastoupen westlandskho
polokulovitho kotle na ve zmnnch lokalitch nen pekvapujc. Kotel nleel mezi
jednoduch kuchysk ndoby, a tak lze potat s jeho vrobou ve vech zmnnch
provincich (TEJRAL 1970b, 403).

43

Interpretace tto mince jsou rozlin. Pipad v vahu nominl Marca Aurelia a Septimia Severa. I pes tyto
komplikace vykazuje mince dostatek podklad k pesn dataci.
36

5.1.4. Muovsk honosn kotel s bustami Germn

Mezi bezesporu nejzajmavj pedmty z muovskho krlovskho hrobu pat asn
westlandsk kotel, zdoben tymi bustami Germn (obr. 21:3, 87:1). Kotel svm tvarem
rmcov odpovd typu E 12 (TEJRAL 1992, 430). Ndoba m krk, plece a dno zdoben
svazky horizontlnch rh. Tento typ vzdoby, a tak ostej lenn ndoby, spatujeme
asto na situlch E 28, kter pochz ze stup B2b, B2/C1 a C1. Podobn exemple,
samozejm bez bust, nachzme na nsledujcch lokalitch: Hemmoor, Rhein bei Mainz,
Elm, Osterholz (WILLERS 1901, Taf. I: 9; EKHOLM 1954-1955, 228, Abb. 2: 1c;
HSSLER 1976-1977, 79, Abb. 4; RADDATZ 1976, 21, 22, Taf. 33, 34). Pravdpodobn
velmi blzk typ kotle byl uloen tak v hrob . 2 na pohebiti v Mikulov 44 . Ve zmnn
problematick analogie k tomuto honosnmu kotli zzran obohatil nlez hrobu 430 z
pomoskho pohebit Czarnwko (obr. 87:2) (RUDNICKA MCZYSKA 2002, 11-28).
Honosn kotel se temi germnskmi aplikami z Czarnwka je ostejch tvar ne jeho
muovsk protjek a nen zdoben svazky horizontlnch rh. Ndoba byla piazena k typu E
13/14 (MCZYSKA RUDNICKA 2004, 411-412), co se nm jev jako nepesn, kotel
svmi proporcemi odpovd spe typu E 12.
Pot, co jsme rozebrali tvar kotle, se zamme na analzu ata. Busty na muovskm
honosnm kotli znzoruj vousat Germny s typickm svbskm uzlem. Protomy mly
funkci ata pro bronzov kruhy slouc na zaven kotle. Ze vech ty oprek je nejlpe
vyhotovena busta A, tu meme povaovat za jaksi vzor pro zbyl ti (KRIERER 2002,
371). Hlaviky se od sebe v detailech odliuj a vechny maj individuln charakter. Lze tedy
pedpokldat, e kad byla odlita ze sv formy a pot umlecky opracovna (KRIERER
2002, 370). Pipevnn na kotel bylo vyhotoveno technikou letovn (FREL 1993, 211;
TEJRAL 1995, 238). Apliky na kotli z Czarnwka maj ponkud odlin charakter, nejsou
pojaty jako busty, ale jako plakety. Stejn jako u muovskho kotle zvsn kruhy nesou
apliky Germn.
Datace honosnho muovskho kotle se neobejde bez metodickch problm. U takto
vznanho pkladu msk toreutiky je zapoteb datovat oddlen ndobu a atae. V
ppad ndoby lze s jistotou pedpokldat, e byla vyrobena na konci 2. stolet, nebo v 1.
desetilet 3. stolet. Obdobnou dataci pedpokldme i u kotle z Czarnwka (PEKA
TEJRAL 2002, 506; RUDNICKA MCZYSKA 2002, 15, 16; KNZL KNZL 2002a,
44

Podrobn rozbor je podn v kapitole 5.1.2.

37

361).
Atae byly od objevu hrobu v roce 1988 pedatovny ji nkolikrt, proto podvme
chronologick pehled jejich datace. J. Tejralem byly piazeny bu na zvr 1. stolet, tedy
do flaviovskho obdob, nebo na po. 2. stolet, nejpozdji vak na potek hadrianovskho
klasicismu (PEKA TEJRAL 1990, 176; TEJRAL 1992, 432). Hadrianovsk klasicismus 45
jako mon spodn meznk pro dataci navrhoval i J. Frel (1993, 211). J. Bouzek (1994, 174;
t 2000a, 11-14; t 2000b, 54) srovnval atae se sochami Dk pochzejcmi z doby
vldy csae Traiana a takt nevyluoval mon zaazen do hadrianovskho obdob.
Nejnovji byly atae piazeny do obdob pozdn antoninovskho (do vldy Commodovy)
(KRIERER 2002, 379). Takto pozdn zalenn se opr pedevm o jist podobnosti tvaru
masy plnovousu Germn (ne struktury!) s tvary plnovous pozdnch portrt Marca Aurelia,
Commoda a Pertinaka. Za vznamn argument, podporujc tuto dataci, povauje Krierer tak
vyhotoven o, kter srovnv s portrty M. Aurelia a L. Vera (KRIERER 2002, 377).
Zajmav se autor stav k reparacm na atach, kter zastnci star datace povauj za jeden
ze svch hlavnch argument. Krierer (2002, 371) pedpokld, e reparace nelze peceovat,
a interpretuje je spe jako jist neistoty vznikl pi odlvn ata. Pokud zhodnotme ve
uveden znaky, zd se bt nepochybn, e atae nle do 2. poloviny 2. stolet. Pesnjinevyluujeme jejich zaazen do obdob vldy csa M. Aurelia a Commoda.
Pedpokldan vrobn centrum asnch westlandskch kotl spatujeme v oblasti Galliae
Belgicae, tuto oblast tedy povaujeme za vchoz pro kotle z Muova a Czarnwka, i kdy
kad pochzel pravdpodobn z jin dlny. Gallia Belgica proslula ji svou vrobou
polokulovitch kotl typu E 8. Z 1. poloviny 3. stolet je hojn zastoupena mnostvm
rozlinch variant kuchyskho ndob, zvlt pak kotly westlandskho typu. Skepticky se
stavme k zvrm J. Frela (1993, 212), kter pedpokldal vrobu tohoto kotle, jako i situly
typu E 28, v barbarskm prosted. S germnskou bronzovou toreutikou v dob
markomanskch vlek nelze potat, navc mme dostatek srovnatelnch tvar z mskho
impria (KNZL 1993, 231-233). Msto vroby ata je obtn uriteln, podle jejich kvality
lze usuzovat, e by mohly bt vyrobeny i na zem Itlie, nelze vak vylouit ani jejich
provinciln (TEJRAL 1992, 432), respektive galsk pvod. Honosn kotle s ataemi i
aplikami jist nepatily k bnm vrobkm galskch dlen. Pedpokldme, e byly ureny
jako diplomatick dary pro principes a duces germnskch kmen. U kotle z Czarnwka
nelze vylouit, e se dostal na gtsk zem ji zprostedkovan ze stednho Podunaj.
45

J. Frel (1993, 211) tuto dataci opodstatoval pedevm vynikajc modelac bust.
38

5.1.5. Nlez etzu a zvsu kotle z Hanfthalu

Depot nalezen na germnskm sdliti v Hanfthalu obsahoval rz spojen oka etzu a
kruhov zvs kotle (obr. 23:4) (SAUER 1994, 268, 269, Abb. 4:4). Takovto zvsy znme i
z polokulovitch kotl. Vyskytuj se jak na typech E 8, tak na exemplch NE3, kter v rmci
vrobn tradice na typ E 8 navazuj. Piazen hanfthalskho zvsu k uritmu typu kotl je
bohuel pro nekompletnost ndoby nemon.
Zstv tedy otevena otzka, zda zvs z hromadnho nlezu datovanho do obdob
markomanskch vlek pochz ze starho (ddnho) kotle typu E 8, nebo z chronologicky
souasnho typu (s dobou uloen skladu) westlandskho polokulovitho kotle, jak navrhl J.
Tejral (1999a, 148; 2004).

39

5.2. Vdra
5.2.1. stlandsk soudkovit vdra typu E 39-42
Soudkovit vdra pat k jednm z nejastjch druh bronzovch ndob nachzench ve
svobodn Germnii. Setkvme se s nimi pravideln v rovch i kostrovch hrobech,
v depotech a rovn v sdlitnm materilu. Tdnm soudkovitch vder se zabvala cel
ada badatel. Naposledy podala strun pehled djin bdn o tto skupin bronzovch
ndob Z. Karasov (1998, 17).
Pokud sledujeme spektrum tvar soudkovitch vder, dochzme k zvru, e pesn
piazen jednotlivch kus k typm, kter byly uvedeny do literatury H. J. Eggersem (1951),
se zd bt spe zavdjc (WIELOWIEJSKI 1985, 179, 180; REHN 2000, 96, pozn. 6).
Proto tedy nmi rozebran cel kusy zalenme spe do uritch varianch skupin, kter
budou ohranieny vybranmi Eggersovmi typy.
Z nmi sledovanho zem mme dochovno pt relativn nepokozench exempl.
Jedn se o nlezy z muovskho krlovskho hrobu (obr. 21:8) (KNZL KNZL 2002b,
575, F5), z kostrovho hrobu v Neuruppersdorfu (obr. 31:7) (ADLER 1976c, 21, Abb. 10),
rovho rozruenho hrobu v Rebeovicch (obr. 24:1) (PEKA 1964a, 180, 189, obr. 60,
68; TEJRAL 1967, 88, 89), depotu v Bluin (obj. I) (obr. 33:17) (DROBERJAR 1994, 181,
186, obr. 6.) a depotu v Muov (obj. 10) (obr. 32:5) (TRKOV 1985, 279-284 Abb. 2.).
Fragmentrn zachovan ndoby jsou doloeny na pohebitch v Mikulov (hrob . 4,
11, 13, 14, 17, 18, 20, 29, rozr. hroby) (obr. 40-43), Modicch, Pibicch (obr. 24:2, 5),
itboicch (hrob . 19, 20, rozr. hroby) (obr. 75-76), Velaticch (hrob 2/1923, 6/1943) (obr.
27:20, 28:1) Velkch Hostrdkch (hrob . 1, 55) (obr. 38, 39), Mistelbachu (obr. 45) a
Pillichsdorfu (hrob z roku 1877) (obr. 34:2). Z nlez, u nich je obtn urit druh kontextu,
je tento typ ndob ptomen v hrob z Muova "U sv. Jana" (obr. 30) v Nivnicch (obr. 29:1).
Ze sdlitnho prosted je teba zmnit bronzov ucho z Nedakonic (obr. 34:1) a fragmenty
eleznch obvodovch prut a uch z depotu z Hanfthalu (obr. 23:1-3, 5-6).
Soudkovit vdra se na sledovanm zem objevuj ji ve stupni B1c, tuto skutenost
nzorn dokld jejich ptomnost v hrob . 6/1943 ve Velaticch (POULK 1950, 23-24;
TEJRAL 2001, 213).
Z ve uvedenho vtu nle vdro z kostrovho hrobu z Neuruppersdorfu podle
ostatnho invente hrobu k pkladm vyskytujcm se ve stupnch B1c, B2a. Ndoba m
dvojknick tvar, meme ji tedy piadit k varianmu typu E 39-40. Vdro je vybaveno
40

dvma bronzovmi ataemi a dradlem obdlnkovitho prezu. Popisovan kus je svm

tvarem pbuzn nlezm z hrob . 3 a . 4 ze Zohoru (KRASKOVSK 1959, 100, 101; t
1976, 434; KREKOVI 1992; KOLNK 1959, 144, 145) a z hrobu . 27 z Kostoln pri
Dunaji (KOLNK 1980, 107). Z eskch nlez se popisovan vdro nejvce podob ndob
z hrobu . XVI/23 v Tebusicch (SAKA 1970, 47, plate VIII:2; KARASOV 1998, 83).
Z provincilnho prosted znme celou klu tvar soudkovitch vder, co svd o
rozshl sriov vrob tchto typ. Nlezu z Neuruppersdorfu svou formou nejvce odpovd
vdro z Brigetia (RADNTI 1938, 114, Taf: XXXII:2). Nkolik podobnch ndob nalezneme
v materilu z provincie Britanie, konkrtn mme na mysli vdra ze studen X a XIV z kastelu
v Newstead (EGGERS 1968, 80, Abb. 16:g, h), jeho trvn bylo ohranieno roky 80-192.
Rovn exempl z Rebeovic se hls k typu E 39-40. Z vdra se bohuel zachovalo jen
vlastn tlo a fragment okraje, avak i pes tyto dl nesnze lze ndobu rmcov zalenit
k ir, pokroilej variant Juellinge. K tto variant se hls i vdro z rozruenho rovho
hrobu v Zohoru, jeho uloen do zem je datovno do druh poloviny 1. stolet, a to na
zklad ptomnosti stolikovit ostruhy s dvma otvory pro nty a eleznm trnem, a tak
jednodln trubkovit spony (BAZOVSK 2007b, 285-287, obr. 2:1).
Ndoba z bluinskho skladu pak svmi proporcemi odpovd typu E 40-41. Vdro bylo
vybaveno eleznm uchem kruhovho prezu a eleznmi poutky. Tvar ndoby je
dvojknick, avak zlom na nejirm mst vdra nen tak ostr jako v ppad nlezu
z Neuruppersdorfu. Zajmav informace poskytuje ztvrnn spodn sti okovu: registrujeme
zde mrn odsazen dna od tla ndoby. Tento znak je signifikantn zvlt pro pozdj typy
E 41 a zejmna pro NE 13, kter jsou obvykle datovny do pozdnho seku star doby msk
a do mlad doby msk. Jako analogick pklady k bluinsk ndob mohou slouit vdra
nalezen v depotech z Mauer an der Url a Martigny (NOLL 1980, 85, 86; SEDLMAYER
1999a, Abb. 23, dole; WERNER 1938, 119:7) nebo kusy z rovch hrob v Nepolisech (obr.
35:8) (KOUDELKA 1904-1905, 137-140) a Zdicch (SAKA 1970, 53, Pl. VIII:1).
Od popsanch ndob se zeteln odliuje vdro typu E 42 z muovskho krlovskho
hrobu (KNZL KNZL 2002a, 364). Tektonika ndoby se od pedchozch pklad li
pedevm v odsazen ramen vdra ostrm lomem 46 . Spodn st okovu je mrn odsazena.
elezn kovn slouc na upevnn ucha je ztvrnno jako elezn objmka, prut. Ve star
dob msk nalezneme pro popisovan okov velmi mlo analogi, jist tvarov shody vak

46

Pokud pozorn vnmme tvar muovskho vdra, zpozorujeme jistou podobu s pokroilejmi (1.-2. stolet n.
l.) vdry typu Bargfeld. Mme zde na mysli pedevm nlezy z provincie Pannonie uveejnn A. Radntim
(1938, 112, Taf. XXXII: 4).
41

lze vysledovat u soudkovitho vdra z hrobu I v Marwedel (LAUX 1992, 333, Abb. 10).
Svm tvarem se tedy vdro ji bl exemplm znmm z mlad doby msk.
S podobnmi kusy se meme setkat opt v horizontu depot spadajcch do 3. stolet
(KNZL 1993, 238-240; TEJRAL 1999a, 148).
Do obdob pozdn doby msk, i potku sthovn nrod nle depot (obr. 32:5)
nalezen v zemnici (obj. 10) v Muov, poloha "U sv. Jana" (TRKOV 1985, 279-284,
Abb. 2). Depot obsahoval ti ttov puklice s fasetovanmi stnami a pec pnev. Pedmty
byly uloeny v pozdnm (nkolikrte reparovanm) kotli typu E 41. V nedvn dob byl
vysloven nzor, e kotel, v nm byly pedmty uloeny, stejn jako kotel z hrobu . II-1929
ve Strch (obr. 37:22) (NEUSTUPN 1936, 21-22; EISNER 1938; KLO KRUPA 2008,
24, 26 obr. 10) m pvod v alanskosarmatsk oblasti (TEJRAL 1985a, 341-342; t 1999c,
248). Z bohat vybavench hrob z Lermontovskaja Skala-2 (hrob 10), Mokraja Balka (hrob
123) (KAZANSKI MASTYKOVA 2007, Abb. 2, 8) z oblasti severnho Kavkazu sice
znme podobn tvary kotl, avak jejich souvislost ze stedodunajskmi nlezy z depotu
Muova a hrobu . II-1929 ze Str se zakld pouze na podobnm tvarovn stn a
pedpokladu posunu alanosarmatskch spoleenstev v 5. stolet smrem k Dunaji. O tchto
ndobch

je

uvaovno

jako

mskch

vrobcch

nebo

jejich

napodobeninch

(LEBEDYNSKY 2002, 138).

Alternativnm vysvtlenm k mylence J. Tejrala je skutenost, e kotle z depotu Muova
a hrobu . II-1929 ze Str pedstavuj pozdn provinciln vrobky. Tak o strnsk ndob
uvaoval i J. Neustupn (1936, 21-22). Oporu k tto interpretaci lze nalzt v blzk
podobnosti stedodunajskch exempl s kotlem z hrobu . 214 v italskm Goitu, kter je
datovn na pelom 4. a 5. stolet (CASTOLDI 2002, 370, Fig. 3).
Vdra typu E 41 se vyskytuj na zem msk e pedevm v 2. pol. 3. stol.
(SEDLMAYER 1999a, 112), odkud je znme z tzv. limitnch depot. Potek jejich produkce
je hledn v 2. polovin 1. stolet, konec pak ve 3. stoletm (RADNTI 1938, 124; BERKE
1990, 22). Pklady z hrobovch celk ve Skandinvii jsou datovny od stupn C1 do C3
(LUND HANSEN 1987, 69). Nelze tedy vylouit, e kusy ze Str a Muova pedstavuj
pozdn formy typu E 41, ty mohly bt s ohledem na etn reparace v germnskm prosted
tak dlouhou dobu pouvny.
Zajmavm specifikem pojcm se se soudkovitmi vdry je variabilita jejich kovn a
uch. Ve ztvrnn tchto st existuj znan rozdly, kter vak maj pouze nepatrn
chronologick vznam. Ucha vder jsou vyrobena jak z bronzu, tak ze eleza, profil je asto
kruhov, tvercov a obdlnkovit.
42

Zakonen uch nen rovn ujednoceno, znme pklady zakonen:

1. roztepanou eleznou plokou
2. eleznm kuelkovitm knoflkem (Velatice 6/1943, itboice hrob 20, depot z obj. 1
v Bluin) (obr. 27:20, 76:10, 33:17)
3. eleznm hkovitm zakonenm (Mikulov rozruen hroby, Mistelbach soubor
bronz,) (obr. 44:10, 45:9)
4. eleznou stilizovanou hlavikou vodnho ptka (obr. 35:8)
5. bronzovm hkovitm zakonenm (Velatice 2, 1923, Star Msto-soubor artefakt)
(obr. 25:1-2; 28:1)
6. bronzovm knickm knoflkem (Nedakonice) (obr. 34:1)
Na popisovanm regionu zaznamenvme tak nkolik monch zpsob kovn vder:
1. elezn kdlovit atae (Pillichsdorf hrob z roku 1877, itboice rozruen hroby)
(obr. 34:2, 77:24)
2. elezn atae roztepan do ovlnch ploek (Mikulov rozruen hroby) (obr. 44:14)
3.

elezn poutka (nap. Bluina, Velatice 6/1943, Mikulov rov hrob 17, itboice
hrob 19, 20) (obr. 27:18, 33:17, obr. 44, 75-76)

4. bronzov poutka (Velk Hostrdky, hrob 1, Muov poloha "U sv. Jana", Velatice
6/1943, a pravdpodobn tak Muov poloha U sv. Jana-depot) (obr. 27:20, obr. 30,
38)
5. elezn prut s okem (Hanfthal, Muov) (obr. 21, 23:1, obr. 36, 37:21)
Z mnohotvarosti kovn a dradel soudkovitch vder nelze vyvozovat pli zvan
chronologick zvry. U nejstarch typ E 37-38 se asto sekvme s eleznmi nebo
bronzovmi kdlovitmi ataemi (DROBERJAR 1999a, 132; SCHLEGEL 2000, 54). U
variet E 39-43 se ji vedle sebe paraleln vyskytuj jak elezn/bronzov poutka, tak elezn
pruty-objmky (SCHLEGEL 2000, 54). Jako zajmav pklad pevn vrobn tradice
me poslouit pouvn eleznho prutu-objmky. Tento zpsob kovn znme jak ze staromskch lokalit z oblasti kolem eky Neckar (SCHLEGEL 2000), tak z konce star doby
msk, jak dokldaj nlezy z Hanfthalu (SAUER 1994), Muova (KNZL KNZL 2002a)
a rovho hrobu 1/2000 v Zohoru (ELSCHEK VRABLEC 2001, 60, 61, obr. 31: 1;
ELSCHEK 2002, 248, 260; TEJRAL 2004, 335).
Uren obdob vroby pro chronologicky necitliv soudkovit vdra nen snadn. Jist
vsledky lze zskat z vvojov ady vder. Nejstar (jet pozdn latnsk) kusy typu E 3743

38 jsou spe thl a vejit. Pozdn ndoby typu E 41-43 maj asto odsazen dno. Pro
vvojov tendence mezi tmito dvma ply se zd bt typick roziovn tvaru smovn k
dvojknick tektonice ndob (REHN 2000, 97).
Pro typ E 39-40 (var. Juellinge) pedpokld J. Kunow (1983, 19) potek vroby v dob
kolem poloviny 1. stolet n. l. Konec vroby spatuje ve 3. stolet n. l. V tto dob jsou jet
vdra E 39-40 patrn v horizontu depot (WERNER 1938, Taf. 110:1), kter je spojovn
s barbarskmi vpdy. Soudkovit vdra typu E 40-41 navazovala na pedchoz typ a byla
pravdpodobn vyrbna ji od 2. poloviny 1. stolet a dle pak pedevm ve 3. stolet
(BERKE 1990, 22), avak nelze vylouit jejich dal uvn do 4. stolet.
Urit provenienci stlandskch vder nen jednoduch. H. Willers (1907, 12, 13)
zaznamenal jejich vskyt spolen s pokroilm bronzovm ndobm v Pompejch, dle tohoto
zjitn je tradin fabrikace soudkovitch vder hledna v Campanii. V ppad vder typu
E 39-40 si vak lze pedstavit i jejich provinciln vrobu (TEJRAL 1967, 90), avak msto
jejich produkce nelze urit jednoznan (LUND HANSEN 1987, 153). Pvod variet typu E
40-41 a E 42 je obvykle spojovn s pornskmi dlnami (KUNOW 1983, 19), i kdy
pravdpodobn u takto uitkovch tvar lze potat s produkc v doposud nezjitnch
provincilnch centrech (KNZL 1993, 240).
5.2.2. Situlovit vdra s maskovitmi ataemi typu E 24
Na sledovanm zem pat situlovit vdro typu E 24 spe k vzcnjm exemplm. Je
nutn ci, e disponujeme pouze jednotlivmi dly, nikoli pln zachovalmi kusy.
V nsledujcm textu budeme tedy rozebrat nlezy z Muova (obr. 21:1, 62), Mistelbachu
(obr. 49:3, 6, 12) a Schwechatu (obr. 58-61).
Nejprve nai pozornost zamme na pklady (dv atae, ucho) z krlovskho
muovskho hrobu, kter byly aplikovny na pozdnm situlovitm vdru typu E 25-28
(PEKA TEJRAL 1990; TEJRAL 1995, 237; KNZL KNZL 2002b, 569). Atae jsou
zdobeny rostlinnmi ponky, kter symetricky rmuj hlavu. Pod obliejem se nachz
palmeta a vrchn st atae je ohraniena dvma zapiatlmi listy.
Jak kompozice, tak vzdobn prvky pat k ojedinlm ppadm, tmto se tedy muovsk
kusy ad do skupiny varian znan odlinch asnch ata. Tuto skupinu nelze psn
typologicky ohraniit a s jejmi zstupci je phodn pracovat jako s ojedinlostmi. K tmto
nesourodm atam potme dle nap. exemple z hrob V a 146 (55/1904) z DobichovaPihory (KARASOV 1998, 13, 14; DROBERJAR 1999a, 132, Taf. 14), Hoby (LUND
44

HANSEN 1987, 51, POULSEN 1977, Fig. 56), Bornitz FK 21 (VOIGT 1940, 123, 124; t
1976, 283, 284, Abb. 15, 16), Snder Jernlse (POULSEN 1977, Fig. 58), Mehrum
(GECHTER KUNOW 1983, Abb. 14) a Pompej (TASSINARI 1993, 304, X 1410).
ponky, kter zdob muovskou atai i dradlo, nm svou strukturou jist pipomenou
listy akanthu, kter spolen s drobnmi kvty znme z vybranch pamtek vysokho umn
mskho principtu. V ppad muovskch ata spatujeme zejmou zvislost na
vzdobnm motivech rozvinutch v dob Augustov. Konkrtn mme na mysli dekorativn
prvky pouit na Ara Pacis Augustae (ZANKER 1997, Abb. 140; BOUZEK
KRATOCHVL 1996, 163) a pamtkch, kter se vzdobou Olte mru inspirovaly. Pokud
vak srovnme kvalitu vyhotoven muovskch ata s vzdobou stbrnch ndob doby
Augustovy, stoj popisovan kusy zeteln na ni rovni.
Zhodnocen centrln poloen masky s ponkud neobvykle uspodanm esem se
neobejde bez obt. es je rozdlen pinkou a dle lenn jednotlivmi proudy vlas,
z nich se vydluj dva prameny svisle splvajc kolem tv. Masky aplikovan na atach
bronzovch ndob byly tradin pipisovny mainadm (BOUZEK 2000b, 53; t 2000a, 11)
nebo pouze enskmu pohlav (KNZL KNZL 2002a, 357), avak vyvstvaj i dal
interpretan monosti. S podobnou strukturou esu a vrazem oblieje se setkme rovn
v ppad sonch typ patcch do pozdn klasickho obdob eckho umn, mme zde na
mysli znzornn Apollona a mladho Dionsa 47 . Pokud se pokusme nalzt paralely
k muovskm atam v toreutickm materilu, je phodn upozornit na vzdlen podobn
pklady, kter byly zajitny na via Disciplini a via Mansoni v Miln (CASTOLDI 1994,
120, 121, Fig. 9a, 9b; TEJRAL 1995, 237). Tyto atae pochz z vder, kter maj
dvojknick tvar a svm tvarem se bl typu E 26. E. Poulsen (2000, 436-437, 444, Fig. 1-2)
ad tuto skupinu ata dle stylov analzy do 1. pol. 1. stol. a jeliko vtina kus pochz ze
severn Itlie, pedpokld, e se zde nachzely jednotliv dlny. Tyto kusy jsou zdobeny
ponky a palmetou. Masky milnskch ata z via Mansoni pak bezpochyby lze podle vnce
z piniovch iek a vinnch list pisoudit Dionsovi. Specifick ikonografick znaky
(atributy) vak na muovskch atach chyb 48 , a tak lze tko doshnout jednoznanho
uren.
Ob popisovan atae vak nejsou zcela stejn, li se kvalitou vyhotoven. Exempl F1
je zeteln kvalitnji propracovn. Rozdly poznme pedevm v proveden rostlinnch
47

Viz Dionsos (tzv. typ Richelieu) z Prada inv. . E87, datovan k roku 340 (BOARDMAN 1995, 74, fig. 68),
nebo sochy mladho Dionsa z Basileje datovan do 3. stolet, inv . M 18, Delf inv. . 2380 a Thasu inv. . 16
(SMITH 1991, 65, fig. 77, 79, 80) a bronzov apliky z Pompej (PERNICE 1925, 18, Abb. 26, 27).

45

ponk nebo v detailech masky. Tak tedy pklad F2 pedstavuje se v pravdpodobnost

dodaten vyrobenou npodobu (KNZL KNZL 2002a, 357).
Dradlo z muovsk situly se rovn hls svm ztvrnnm k asnm pkladm z 1.
poloviny 1. stolet. Ucho je zdobeno rostlinnmi motivy a jeho ob zakonen maj podobu
beran hlavy. Rostlinn dekor opt poukazuje na pedlohy z umn doby Augustovy. Oblouk
dradla je ztvrnn jako stonek, z jeho zduelch konc vyrstaj vdy dva zapiatl listy
tvoc kalich. Podobn vzdobn motivy, avak ponkud gracilnj, lze spatit napklad na
stbrnch kantharoidnch uchch nalezench v hrob . II ve Strch (SVOBODA 1972, 27,
Abb. 13, 14) nebo na vybranch dradlech z hildesheimskho pokladu (GEHRIG 1980).
Beran hlaviky 49 jsou rovn kvalitn vyhotoveny a spolu s ata, zdobenou pravdpodobn
hlavou Dionsa, nle jist ke spolenmu vzdobnmu okruhu. Podobn tvarovan dradla
byla nalezena v Hoby, Mehrum a Schwechatu a odliovala se pouze svm zakonenm.
Pklady z Hoby a Mehrum byly zakoneny ptami hlavikami 50 , z posledn jmenovanho
hrobu dle znme dradlo zakonen protomou kon-muly (GECHTER KUNOW 1983,
455, 458, Abb. 5, 8).
Dal fragmenty patc k vdrm typu E 24 nalezneme v souboru 51 z rakouskm
Schwechatu (KNZL 1997). Tyto pamtky sice byly nalezeny ji na zem msk e, avak
jak bude dle osvtleno, maj vztah ke stedodunajskmu barbariku. Ze schwechatskho
souboru ns budou zajmat dv atae, dv ucha a noka vdra.
Atae oznaen S. Knzl (1997, 145, Abb. 3, 4) jako 1a opt pat mezi neobvykl typy.
Jej spodn st tvo palmeta s rudimentrn naznaenmi lstky. Z tto palmety vychz
hlava mainady, kter je po obou stranch rmovna protomami mul nebo kon. Zchytn
krouek vychz z destikovit podloky, kter spov nad hlavou mainady. Obdobn je
ztvrnna i atae 2a (KNZL 1997, 145, Abb. 3, 5) pouze s tm rozdlem, e je zdobena
hlavou Erota a palmeta je nahrazena dvma koncentrickmi kruhy.

48

S podobnmi tkostmi se vak setkme rovn ve vysokm umn viz Smith 1991, 65.
Tyto vzdobn prvky pedstavuj obtn zvata typick pro Dionsv kult. asto jsou tato zvata vedena v
Dionsov indickm triumfu (KERENYI 1996, 200), k jeho popisu viz STANO 2004.
50
Podobn dradlo zakonen ptami hlavikami znme z thrckho pokladu Jakimivo 3, poklad je datovn do
obdob pozdnho helnismu (MILEV 1986, 50, 51, Abb. 6b).
51
K interpretaci souboru artefakt viz KNZL 1997, 145.
49

46

Poutko 1a svm ztvrnnm pedchz 52 sriov vyrbnm maskovitm atam, kter

znme z etnch lokalit svobodn Germnie. Na spojitost s tmto vvojem poukazuje zvlt
palmeta sloen z radiln umstnch lstk, nhrdelnk a rovn tvar esu mainady
(rozsnut vlas nad elem). Takovto typ esu znme z exempl patcch typu
Lykkesholm varianta A, vyrbnch sriov a datovanch k polovin 1. stolet (POULSEN
1991, 215). Vraz mainady nen schematizovan jako nap. u ata 53 , kter znme
z kostrovch pohb z egu Piekarskho hrob 2 (PETERSEN 1940, 37-38, 41, Abb. 1),
Gosavic-Wichully (LENDEL SCHMIDT RASCHKE 1935, 319-321, Abb. 9-12) a
Lbszowa hrob I/1925 (PERNICE 1912, 134-135, Taf. 11, Abb. 5).
Druh atae je vce pokozen, a to komplikuje hodnocen jednotlivch detail. Nejbli
analogii k popisovanmu kusu pedstavuje atae z hrobu 146 z Dobichova-Pihory 54 (jinak
tak hrob 55/1904) (DROBERJAR 1999a, Taf. 79:6). Dobichovsk atae je rovn zdobena
hlavou Erota 55 a protomami kon/mul, zastoupena je i podloka ouka. Nam argumentem
pro pipsn pokozench protom konm nebo mulm je ptomnost krtce stien hvy na
krcch zvat. Dalm dkazem svdcm proti pvodnmu piazen protom panterm
(SAKA 1970, 25; KARASOV 1998, 15) je ztvrnn unch boltc a tvarovn
muskulatury krk. Podobnost obou kus je a zarejc, proto snad lze pemlet dokonce o
stejnm vrobnm centru (JLEK 2007a). S ne pli astm motivem Erota 56 se vak setkme
i na chronologicky pokroilejch pkladech, jak dolome v jedn z nsledujcch kapitol.
Na obou atach jsou pozoruhodn protomy, kter maj tvar hlaviek mul/kon. Tento
motiv se vyskytuje pedevm u dradel vder. Tak krom fragmentu ucha ze Schwechatu

52

Otzka chronologick nslednosti skupin ojedinlch ata a sriov vyrbnch kus je doposud
nezodpovzen. Jak doloil E. Poulsen (1991, 216, 223), lze potat se sriovou vrobou ata ji v 1. polovin 1.
stol., kdy se pedpokld hospodsk rozvoj Itlie. Domnvme se ve shod s E. Poulsenem (1991, 223), e
skupina ojedinlch ata m se v pravdpodobnost pvod jet v obdob ped zlomem letopotu, tedy v dob
asn augustovsk. Je tedy velmi tk rozhodnout, zda v 1. desetiletch 1. poloviny 1. stolet dochzelo jet k
paraleln vrob obou forem.
53
Skupina tchto ata byla pojmenovna jako typ Wiechua-Boscoreale (TEJRAL 1967, 84, 85).
54
Hrob je sponou typu A 84 datovn do stupn B2/C1 (DROBERJAR 1999a, 132, 263), je tedy pozoruhodn, e
se v hrobov vbav objevily artefakty asto piazovan 1. polovin 1. stolet.
55
es schwechatsk a dobichovsk masky je velmi podobn a pokud si pozorn prohldneme atai z hrobu
146, spatme po stranch masky naznaen kdel (tyto daje lze bezpen potvrdit kresebnou dokumentac
obsaenou v prci E. Droberjara (1999a, 79:6), kresby star (SAKA 1970, 14: 26) toto pozorovn
neumoovaly!).
Ponkud odlinou interpretaci pedloil J. Bouzek (1974, 4; 1977, 104), kter oprku piadil k atam
zdobenm maskou mainady. V jejm vtvarnm vrazu pak autor vidl odraz etrusko-italick tradice.
56
Tento vzdobn prvek znme i z pompejsk situly typu E 24 (TASSINARI 1993, 304, X 1410), nejedn se
vak o jeden dlensk okruh, jak je tomu v ppad ata z hrobu 146 v Dobichov a souboru ze Schwechatu.
Motiv Erota je znm i z dalch toreutickch pklad, viz dradlo bronzov amfory z atalky (mohyly 7)
(KALEV 1994, 227, Abb. 1) nebo atae konvice s zkm hrdlem typu Radnti 71 z Vajta II (RADNTI 1938,
140, Taf. XLVII 2, 2a). A. Radnti rmcov oprku piadil Attidovi, a to pouze za pedpokladu, e odhldl od
kdel!
47

znme dradla vder typu E 24 a E 31 s tmto zdobenm z hrobu v Mehrum (GECHTER

KUNOW 1983, Abb. 5, 12). Uloen ndob do tohoto hrobu je datovno podle nlez
jihogalsk terry sigillaty k polovin 1. stolet (PETROVSZKY 1993, 60; TEJRAL 1995, 235;
ERDRICH 2001, 44). S touto vzdobou se setkme tak na atach bronzovch ndob typu
E 33 (typ Snder-Jernlse) (KARASOV 1998, 16, 17), E 31 (typ Ehestorf) (GECHTER
KUNOW 1983, Abb. Abb. 11, 13), E 24 (VOIGT 1976, Abb. 16) a vzcn ji tak znme ve
zjednoduen form z ata typu Wiechula-Boscoreale. K takovmto pamtkm pat nlez
z knecho hrobu . II z egu Piekarskho (PETERSEN 1940, 37-38, 41, Abb. 1). Jedn se
tedy opt o dekoran prvek, jen se til znan oblib v 1. polovin 1. stolet, a pot byl
postupn nahrazen jednodum dekorem, zejmna protomami ps a had.
Dradlo 1b se svmi proporcemi bl nm ji znmmu kusu z muovskho krlovskho
hrobu. Drobn odlinosti nalezneme pouze v detailech jak to dokld ponkud rozdln
profilovn segmentu, z nho vychz beran hlaviky.
Ucho 2b se zachovalo ve fragmentrnm stavu, je obdobn tvarovno jako pedel
pklady, li se vak typem protomy, kter je pojata jako hlava muly (KNZL 1997, 145,
Abb. 2).
Noka obloukovitho tvaru se dvma stedovmi prolomenmi a rytou vzdobou
odpovd kusm obvykle piazovanm vdrm typu E 24 nebo E 25. Jej ryt dekor typu
ryb kosti tak svm provedenm zaostv za pklady zdobenmi ponky vinnch list 57 ,
kter znme z lokalit datovanch do 1. stolet (Dobichov-Pihora hrob V; Lbszow hrob
I/1925; Gosavice-Wichulla; eg Piekarski hrob 2; Mistelbach; Zohor hrob 5. atd.). Zstv
tedy nezodpovzeno, zda tato noka nepedstavuje spe pozdj doplnk souboru. Jist
vysvtlen pedstavuje i een, kter ji dve navrhl J. Tejral (1967, 85), jen pedpokldal,
e nokm nemusela bt vnovna takov pozornost pi vlastn vrob a zdoben vdra.
Ti rzn velik podstavy z rozruench hrob z Mistelbachu (MITSCHA-MRHEIM
1956, 198, Abb. 13: 7, 8, 9; POLLAK 1980, Taf. 70: 2, 3, 4) jsou zdobeny pletencovou
vzdobou a mohou nleet typm E 24, E 25. Podobn noka vdra pochz z augustovskho
osdlen z Magdalensbergu (SEDLMAYER 1999a, 116, Taf. 51: 13). Podle M. H. P. den
Boesterd (1956, 39, pl. V) nle tento typ noek k vdrm produkovanm nejen v
augustovskm obdob, avak i v prbhu celho 1. stolet. Podobn jsou datovny i nlezy
noek z Aventica (KAPELLER 2003, 95, 141, pl. 29: 187, 188). Mistelbask pklady pat

57

Tato vzdoba vychz z helnistickch pedloh (SEDLMAYER 1999a, 116).

48

svm vyhotovenm k lepm kusm a kvalitou zpracovn se bl nokm z hrobu 148 z

Dobichova-Pihory (DROBERJAR 1999a, Taf. 81:9).
Vroba vder typu E 24 spad pedevm do augustovskho (WILLERS 1907, 26;
IMEK 1953, 392; RADNTI 1938, 108-111) a augustovsko-tiberiovskho obdob
(PETROVSZKY 1993, 60). Pro vzcnost pojednvanch okov se pedpokld, e byly
podobn jako vdra typu E 31 (Ehestorf) vyrbny pouze krtkou dobu (PETROVSZKY
1993, 59). Jak dokldaj nlezy z hrobu v Mehrum, mohou vak bt tato vdra pouvna jet
v obdob kolem poloviny 1. stolet. Dal doklady dlouhodobho pouvn tchto typ
pedstavuj kusy z Pompej (KUNOW 1983, 18). Nlezy z Muova, Schwechatu 58 a
Dobichova-Pihory (hrob 146) 59 doloily, e tato vdra maj ve vybranch ppadech i
v barbariku ponkud del ivotnost.
Centrum vroby popisovanch ndob je tradin hledno v Itlii, konkrtn v Capuii
(WILLERS 1907, 25, 26; KUNOW 1983, 18; WIELOWIEJSKI 1985, 178).

58

Schwechatsk nlezy podle hypotzy S. Knzl (1997, 152, 155) pedstavuj invent bohatho rovho
hrobu, kter snad patil nktermu z pednch mu Vaniovy druiny, usazen po pevratu z roku 50 n. l. na
zem msk e. Pokud pijmeme tento nzor, je mon, e komponenty z vder typu E 24 jsou ddictvm
z doby jet star, toti z prosted Marobudovy e.
59
Snad tak tyto pamtky pedstavuj cennosti ddn a ke konci 2. stolet n. l. Jist vysvtlen by tak
poskytovala hypotza, podle n by fragmenty z vdra typu E 24 mohly pochzet ze starch vykradench hrob.
49

5.2.3. Vdro typu E 26 (typ Hagenow)

Z nmi zkoumanho regionu nemme doposud dn kompletn exempl vdra typu
Hagenow. K dispozici jsou bohuel pouze noky tohoto typu vdra. Na tomto mst
pipomnme, e piazen uritch noek k vybranm typm je pouze hypotetick. Nelze
toti vylouit, e podstavy mohly bt pouity na vce typech ndob. Typu E 26 jsou tradin
pipisovny noky peltoidnho tvaru 60 , jejich vnitn strana je lenna 61 . Podstavy
peltoidnho tvaru lze vzcn spatit i na vdrech typu E 28, jak dokld nlez z Czarnowky
(RUDNICKA MCZYSKA 2002, Ryc. 5) (obr. 66).
Nae pklady pochz z Drsingu (obr. 85:6) (NEBEHAY STUPPNER 1990, 223,
Abb. 940), Mistelbachu (obr. 49:4, 7-8, 11) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 197, Abb. 13: 10,
11; POLLAK 1980, Taf. 70: 5, 6, 7, 8), itboic (obr. 77:7, 78:4) (DROBERJAR
KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:7) a Ringelsdorfu (obr. 86:5) (STUPPNER 1984b, 302, Abb.
771).
Noka z Drsingu byla zskna povrchovou prospekc na germnskm sdliti datovanm
rmcov do star a mlad doby msk (POLLAK 1980, 22). Z ve zmnnho osdlen
vak znme i nlezy datovan do 1. poloviny 1. stolet (TEJRAL 1995, 227). I pes tyto
informace je tk noku piadit uritmu pesnjmu chronologickmu seku.
Podstava z rozruench hrob ze itboic je velmi blzk t z Drsingu, rovn tedy
nepat svm zpracovnm mezi nejlep kusy.
tyi noky z Mistelbachu pochzej z rozruench hrob, a tak je jejich chronologick
zalenn rovn komplikovan. Nlezy z ve uvedenho pohebit pedstavuj ve srovnn
s pkladem z Drsingu zeteln kvalitnji vyhotoven kusy. Pro toto tvrzen hovo zvlt
tvarovn jejich vnitn strany, kter nen provedeno v tak hrub podob jako na drsingsk
noce.
Podstava z Ringelsdorfu m rovn lennou vnitn stranu a bl se tak spe pkladm
z Mistelbachu ne nlezm z Drsingu a itboic. Sdlit v Ringelsdorfu lze podobn jako
osdlen z Drsing datovat do star a mlad doby msk.

60

Tvar pelty znme vak i z jinch toreutickch tvar viz msa s dradlem tzv. patera z Vysochina pohebit V.
kurgan 9 (RAEV 1986, 76, Pl. 60:3a). Vrazn uplatnn nalezly peltoidn podstavy tak na pnvch a
dbnech.
61
Dobr srovnn poskytuj ti noky z hromadnho nlezu v polsk ubiani, kter byly bez blich analogi
piazeny typu E 24 (MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 3).
50

Nejbli mon paralely k tmto pedmtm nalezneme v Zohoru, a to nejen v materilu

z bohatho hrobu 5 (KRASKOVSK 1959, obr. 31), ale tak v nov objevenm depotu
(ELSCHEK 1997, 41, Obr. 17:4; t 2002, 246, Abb. 3:5).
Pouvn vdra typu E 26 zpravidla spad do obdob od poloviny 1. stolet a k polovin
2. stolet (KUNOW 1983, 18). Vskyt tchto okov je doloen i v pompejskm materilu
(TASSINARI 1993, 304, X1300). Provenience popisovanch ndob je hledna jak
v Campanii (TEJRAL 1967, 86; ELSCHEK 2002, 246), tak ji v provincilnch dlnch 62
(KUNOW 1983, 58; POULSEN 1977, 54; TEJRAL 2001, 231). Nov pedloil E. Poulsen
(1991, 224, 225) hypotzu, podle kter lze potat s vrobou vder v 70. a 80. letech 1. stolet
i v severn Itlii a jin Gallii.
5.2.4. Situlovit a dvojkonick vdra s maskovitmi ataemi typu E 25/26 a E 27/28
Vdra typu E 25/26 znme z Moravy a naddunajsk sti dolnho Rakouska opt pouze
ve fragmentrnm stavu dochovn. N nlezov fond se skld z pamtek pochzejcch
z Mnna (obr. 63:2) (RZEHAK 1899, 24-27, Fig. 10; t 1918, 230, fig. 20; ERVINKA
1902, 299, obr. 141; TEJRAL 1967, 82-88, obr. 2:2; DROBERJAR 2002, 178), bohatho
hrobu . 1 z Rothenseehofu (obr. 63:4) (NEUGEBAUER 1995, 113; WINDL 1990, 11;
TEJRAL 2001, 219, 246, Abb. 8.), z rozruench hrob ze itboic 63 (obr. 78:7)
(DROBERJAR KAZDOV 1993, 142) a z Chlupic (obr. 64:2).
Z novch nlez zmime maskovitou atai typu Dollerup A (POULSEN 1991, 217-218) z
Chlupic, pochzejc pravdpodobn ze sdlitnho prosted. Tvarov blzk kusy byly
pipevnny na situlovitch vdrech typu E 25 z Kemnitz (GEISLER 1974, 32 Taf. 21; CRFB,
D1 IV-12-5/2.1, Taf. 5) a z rovho hrobu v Klatzow (CRFB, D3, III-01-5/1.1, Taf. 18). Ob
vdra jsou azena do obdob flaviovskho a antoninovskho, rov hrob z Klatzowa pak
nle stupni B2 (CRFB, D3, 102-104).
V ppad nlezu mnnsk atae je pro ns ji nezjistiteln, zdali pochz z vdra typu E
25, nebo E 26. Podobn stav registrujeme i u nlezu z druh lokality, zde se nm dochovaly
pouze fragmenty z vdra a ty nm bli uren neumouj. Jsme tedy odkzni pouze na
rozbor obou ata a rothenseehofenskho dradla.
62

Piazen provincilnm (galskm?) dlnm se tradin opr pedevm o sriov vyrbn atae, kter se svou
hrubou formou odliuj od asnch italskch pklad.
63
Zlomek zakonen dradla vdra ve form stylizovan labut hlaviky (obr. 78:2) nelze pro fragmentrn stav
zachovn jednoznan piadit k typm E 25/26 nebo E 28. Analogie nalezneme jak v ppad dradel vder

51

Atae z Mnna a Rozhenseehofu jsou oproti pkladm, patcm k typu WiechulaBoscoreale, znan zjednoduen. J. Tejral (1967, 85-86, obr. 2) oznail tento simplifikovan
typ ata ve sv studii o bronzovch ndobch jako typ Vysok-Hagenow. Lstky palmety
jsou stle zeteln, avak jsou od sebe oddleny rytmi liniemi a jsou asto zdobeny
kolkovnm. Podobn i protomy, u nich jde ji st rozpoznat, k jakmu druhu zvat pat.
Obvykle bvaj postrann protomy rmcov pipisovny hadm/jetrm, psm nebo i
vodnm ptkm. Podle E. Poulsena (1991, 219-220) pat popisovan atae do skupiny
oznaovan jako Dollerup B. Ve zmnn autor pedpokld, e skupina ata Dollerup A,
kter je jistm vzorem pro pojednvan atae Dollerup B, pln vychz z tzv. stedomoskho
typu (Louvre-Cremona) (POULSEN 1991, 218, 225). Podobnost mnnskho kusu s pklady
z Vysok pri Morave (obr. 63:1, 3) (ONDROUCH 1957, 13-17, obr.1; KREKOVI 1987,
267, 275; KRASKOVSK 1976, 430) a Rothenseehofu (NEUGEBAUER 1995, 113) ns
vede k vaze o spolenm dlenskm okruhu popisovanch kus. Analogick kusy, jak bylo
ve nastnno, nalezneme nejen ve stednm Podunaj, ale tak v hrobovch celcch znmch
z nadrnskho barbarika. Jde pedevm o dnsk nlezy z Dollerup a Hjstedt a o pklad
z Norska (Osterbo) (POULSEN 1991, 229). Jakousi spojnici mezi podunajskmi a
severskmi nlezy pedstavuj kusy z Nmecka, a to exemple z Apensen 64 (WEGEWITZ,
1986, 124, Abb. 57), Klatzov a Hagenow (TEJRAL 2001, 231), kter se vak od
podunajskch exempl nepatrn odliuj. Sousti vdra (atae, dradlo, noky) typu E 26
nalezneme rovn v depotu z ubian v Pomo (MCZYSKA 1994, 149, Abb. 3;
MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 2).
Dradlo vdra z Rothenseehofu (obr. 63:4) svm tvarem odpovd starm typm z 1.
poloviny 1. stolet. Dekor je vak ji pln stylizovan, pesto na dradle rozpoznme znaky,
kter byly signifikantn pro asn italsk ucha. Jsou zde tedy zastoupeny zjednoduen pta
hlaviky i velmi rudimentrn naznaen akanthov kalich list. Za jistou neobvyklost lze
povaovat pouit eleza jako materilu uitho k vrob.
Datace vder E 25/26 a k nim nlecch ata se pohybuje v rozmez poloviny 1. stolet
a poloviny 2. stolet (obdob flaviovsk-antoninsk) (KUNOW 1983, 18). Na zem
svobodn Germnie znme tento typ i z pozdjch celk 65 (BERKE 1990, 21), datovanch
do stupn B2. U. Lund Hansen (1987, 49) pedkld i ojedinl vskyt ve stupni B2/C1
(LUND HANSEN 1987, 49). S. Berke dle (1990, 21) pedpokld, e tento typ vdra mohl
typu E 25/26 (MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 2), tak pro dradlo vdra typu E 28 (RUDNICKA
MCZYSKA 2002, 12, 13, Ryc. 5). Nelze vak tak vylouit, e by zlomek patil dradlu vdra typu E 44-49.
64
Atae z rovho hrobu z Apensen piadil E. Poulsen (1991, 229) k typu Dollerup A.

52

bt i na zem msk e pouvn ponkud dle, ne se dosud soudilo. Z provinci znme

popisovan vdra spe vzcn. Jeden doklad typu E 25/26 pochz z Pompej (KUNOW
1983, 18). Je tedy zejm, e pojednvan okovy musely bt vyrbny jet ped zasypnm
mst pod Vesuvem.
rov hrob z Rothenseehofu 66 i bohat hrob z Vysok pri Morave 67 jsou nejnovji
datovny do stupn B2a (TEJRAL 2001, 219, 221, 246). Avak v ppad hrobu z Vysok pri
Morave nelze vylouit ani datovn do stupn B1c (konec 1. stolet).
Typy E 25 a E 26 pedstavuj velmi pbuzn tvary 68 (BERKE 1990, 20, 21), proto lze
jejich provenienci hledat v totonch vrobnch centrech. Dosavadn bdn uvauje jak o
vrob v provincich (KUNOW 1983, 58; POULSEN 1991, 222; TEJRAL 2001, 231;
WIELOWIEJSKI 1985, 178), tak v Campanii (TEJRAL 1967, 86).
*****
Jaksi na rozhran typ E 25 a E 28 stoj situla z muovskho krlovskho hrobu (obr.
21:1) (KNZL KNZL 2002a, 357). Posazen hrdla i ostrost jej profilace ji zeteln
vydluje oproti asnm pkladm typu E 24. Vzdoba je sloena pedevm ze svazk rh
umstnch na hrdle a plecch. Noky jsou jednoduch, obdlnkovit, bez dalho lenn,
m se muovsk situla zeteln odliuje od typ E 25. Pokud pozorujeme ostrou tektoniku
ndoby, nalezneme nejbli paralely pedevm v eskm prosted. Mme zde na mysli
nlezy z Lisovic, Dunk, Prahy-Stranic (KARASOV 1998, 15; SAKA 1970, 61;
SKLEN 1989, 180, 181). Podobn kusy (E 27-29), bohuel ne tak dobe zachovan,
nalezneme tak v Polsku, jedn se pedevm o nlezy z pohebi v Sarnaki (RAWSKA
2001, 35-38, Ryc. 1-2), Wymisowie-hrob 176, v Lachmirowicch-hrob XXVII, Podwiesku
(WIELOWIEJSKI 1985, 176) a exempl z bohatho hrobu Czarnowku (RUDNICKA
MCZYSKA 2002, 12, 13, Ryc. 5) (obr. 66).
Z muovskho krlovskho hrobu tak pochz spodn st vdra typu E 27 (obr. 65:1)
(KNZL KNZL 2002a, 365). Uren se opr o profilaci ndoby a ti kruhov stopy po
letovn indikujc noky. Kompletn zachovan vdro, ktermu se muovsk pklad velmi
bl, nalezneme v Nettlingen (CRFB, D4, XX.05-14/1.1, Taf. 59:1).
65

Jde o hrob z Apensen a bohat poheb z Lbsow 1/1925 Tunnehult.

Hrob z Rothenseehofu je datovn stbrnou sponou typu A 112 k polovin 2. stol (TEJRAL 1998, 392).
67
Datovn hrobu z Vysok je openo o ptomnost pnv E 142 a E 146 (KREKOVI 1992, 57).
66

53

K pozdnm situlovitm vdrm typu E 27/28 se zpravidla v maskovit atae typu

Dollerup C-D, jejich tvar vychz z typu Dollerup A, B. Pro tyto pklady je typick
pedevm absence oblben kompozice (protomy, maska, palmeta), je se udrovala
v bronzov toreutice ji od zlomu letopotu. Zachovna zstv maska, protomy byly
pemnny na dva ostr trny nebo kdla a z palmety zbyl ji pouze plkruh.
Ze sledovanho regionu znme tento typ ata z hrobu 8 a z rozruench hrob
v itboicch (obr. 73:5, 78:7) (PERNIKA 1966; TEJRAL 1967, 88, 128; DROBERJAR
KAZDOV 1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3:5). Nejnovj nlezy reprezentuje atae vdra E
27/28 typu Dollerup C-D (POULSEN 1992, 220-221 Abb. 19 21) z Josefova 69 (obr. 64:1), u
kter nen jist, zda pochz z germnskho sdlit nebo rozruench rovch hrob.
Podobn kusy jsou tak zastoupeny ve slovenskm materilu: mme zde na mysli atai
z Bratislavy (PICHLEROV 1992, 102, obr. 5:4; TIR 1986, 28), o kter nemme bohuel
bli nlezov informace, a nov nlez z rozruench hrob v Zohoru (ELSCHEK 2002, 248,
Abb. 4: 9) (obr. 68:9). K pozdnm atam, spadajcm do jedn chronologick fze jako typ E
27-28, tak pat ji ponkud odlin kus z hrobu 117 v Okov, nleejc k vdru typu E 29
(typ Gldenitz) (KOLNK 1965, 201, obr. 8:8; TEJRAL 1970b, 405, obr. 2). Z eskho
nlezovho fondu lze k tomuto typu piadit oprky z Lisovic.
Rovn provincie Panonnie poskytuje adu exempl. Jedn se zejmna o atae
z Brigetia 70 (POULSEN 1991, 229, Abb. 19) a ble neuritelnho msta v Pannonii
(RADNTI 1938, 112, Taf. XXXI:5), a dle pak z rovho hrobu Kemeneszentpteru
(PALGYI 1994, 322-333, Abb. 4), kter je datovn k polovin 2. stolet n. l. (TEJRAL
2001, 227, 229).
Za ponkud specifickou lze oznait atai z Waltersdorfu (obr. 86:4) (ADLER NOWAK
SCHUPPLER 1988, 247, Abb. 635), kter nevychz z tradinho schmatu jako ve
popisovan exemple. Hlava se splvavm esem ohranien kdly poukazuje na
ikonografickou svzanost s pklady ata s maskami Erot z 1. stolet n. l.
Pozdn atae typu E 27/28 z hrobu v Kemeneszentpteru byla datovna k polovin 2.
stolet n. l. Rovn pklad z kulturn vrstvy z bavorskho Nassenfelsu (REINECKE 1912, 42,

68

Typy E 25 i E 26 se tak vzcn nachz spolen v jednom nlezovm celku (Zohor 5) a i pokud jde pouze o
jejich samostatn vskyt, tak si chronologicky odpovdaj. Podle E. Poulsena (1991, 222) kombinace
situlovitho a dvojkonickho vdra odpovd mskmu vkusu.
69
Nlez byl zskn detektorem kov.
70
Bohuel bez blich nlezovch okolnost.
54

Abb. 6; POULSEN 1991, 230) byl piazen do antoninovskho obdob. Atae 71 , podobn t
z hrobu 117 z Okova (typ E 29), nalezen v Rottweil, byla pipsna konci 2. stolet
(FLGEL 1994, 213, Abb. 3, 4).
Takovto chronologick daje tedy poskytuje skromn provinciln materil. Je zejm,
e se popisovan ndoby nevyskytuj v horizontu depot z poloviny 3. stolet (BERKE 1990,
22), a to ani v materilu ze zpadnch provinci (WERNER 1938; FISCHER 1999), ani
v nlezovm fondu z Raetie (FISCHER 1994, 347) a Norica (SEDLMAYER 1999a).
Zskvme tak pomrn zk asov vsek ohranien polovinou 2. stol. a potkem 3.
stolet, ve kterm lze pedpokldat vrobu pojednvanch kus.
Hrobov celky 72 z barbarika s ndobami typu E 27/28 jsou asto podle doprovodnho
invente datovny nejasnji od poloviny 2. stolet 73 (vetn) a pot do horizontu
markomanskch vlek, s monm krtkm pesahem do 1. desetilet 3. stolet. Za ukzkov
celky tto chronologick vrstvy lze povaovat: Czarnowko-hrob 430 (RUDNICKA
MCZYSKA 2002), krlovsk muovsk hrob (PEKA TEJRAL 2002), dle jako dobr
pklad poslou hrob 176 z Wymyslowa, datovan podle terry sigillaty do 2. poloviny 2.
stolet (RAWSKA 2001, 37; TEJRAL 1999b, 178; t 1970b, 405) a poheb . XXVII
z Lachmirowic, kde na dataci do stupn B2/C1 upozoruje dradlo lbkovan msy E 77/78
(WIELOWIEJSKI 1985, 259). Do stedn doby msk 74 je rovn azeno vdro typu E 28
z pohebit v Helzendorfu (hrob 4) (ASMUS 1939, 170, 172, Taf. 32:1, 1a; ERDRICH 2002,
97, Taf. 61:1). Ze skandinvskch nlez se ke stupni B2/C1 hls celky z Brokjaer a
Himlingje (1875), zatmco do C1b pat hrobov celek z Vallby-Mllehoj (LUND
HANSEN 1987, 59).
Vroba tchto vder je hledna obvykle v zpadnch provincich (SAKA 1991, 23;
TEJRAL 1970b, 398). E. Poulsen (1991, 221) podle etnosti nlez ve stedodunajskm
barbariku uvaoval dokonce o dlnch v Pannonii, Raetii a Noricu. Znme sice doklady
dlenskch aktivit v Brigetiu (RADNTI 1965, 221), avak zstv nezodpovzeno, zda na

71

Ch. Flgel (1994, 213) ji piadil k vdrm hemmoorskho typu, toto piazen je vak pouze rmcov. Oprka
se svou jednoduchou vzdobou bl spe exemplm patcm typm E 29. Na oprvnnost naeho uren
poukazuje i vbek na spodn stran poutka, ten je typickm znakem pro chyty vder typu Gldenitz.
72
Do star poloviny 2. stolet datoval V. Saka (1981, 231; t 1991, 23) vdro z Lisovic. Autor pedpokldal,
e bylo vyrobeno na konci 1. stolet a vloeno do zem na potku stolet 2. Tento nzor o asn vrob vder E
27/28 nar na skutenost, e v obdob kolem zlomu 1. a 2. stolet jet pln kvetla produkce vder E 25/26,
kter jsou zeteln star a svm vyhotovenm kvalitnj, rovn atae na lisovick ndob nelze srovnvat
s kusy typu Dollerup A, B.
73
Dunky (SAKA 1991, 23).
74
W. D. Asmus (1939, 172) datuje hrob k polovin 3. stolet.
55

zklad nlezu kadlubu, kter slouil na odlvn dradel, tzv. pater, lze vyvozovat obecnj
zvry.
Domnvme se, e podle rozptylu nlez bronzovch ndob v barbariku lze nanejve
uvaovat o monch mocenskch centrech, na kter se mohlo vzat msk diplomatickoobchodn psoben, avak v zsad nen phodn z tchto uskupen urovat vrobn aktivity
v sousednch provincich.
Snad je tedy mon uvaovat o spolenm dlenskm centru oste profilovanch situl a
asnch westlandskch kotl, piem tento pedpoklad lze podloit jejich vskytem v celcch
z 2. poloviny 2. stolet. Psun tchto mskch vrobk by pot spadal do obdob 2. poloviny
2. stol a vychzel by se v pravdpodobnost z produknch center v Gallii Belgice, kde je
tak hledna oblast tradin se pojc s produkc westlandskch kotl. Pokud pipustme
hypotzu o omezen dovozu galskho zbo v obdob po markomanskch vlkch tak, jak ji
navrhl J. Tejral (1970b, 408, 409), lze najt i vysvtlen, pro tyto kusy nenachzme
v pozdjch celcch.

56

5.2.5. lbkovan vdra typu E 44-49

Problematika lbkovan toreutiky

lbkovan vdra jsou zastoupena ve studovanm materilu opt pouze ve zlomkovitm

stavu. Nae nlezy pochz ze rovch hrob z Buovic (obr. 80) (BENINGER FREISING
1933, 21, 61, tab. III: 1, 2; TEJRAL 1967, 92-93, obr. 3: 1-10; DROBERJAR 2002, 37),
itboic (hrob 6) (obr. 72:9) (DROBERJAR KAZDOV 1993, 107, 146 Taf. 2: 6, 9;
TEJRAL 1967, 91, 92, 128; t 1970b 405; DROBERJAR 2002, 326, 327) a Baumgarten an
d. March (hrob 5) (obr. 50:7) (ADLER 1976a, 5, 7, Abb. 7; TEJRAL 1995, 241; t 1999b,
175-182; WINDL 1990, 20). J. Tejral (1967, 90, 92) pipsal zlomky z Buovic a itboic
podle jemnho kanelovn typu E 44. Baumgartensk vdro pak bylo piazeno k typu E 47
(ADLER 1976a, 5, 7).
Domnvme se, e piazen ndob k jednotlivm Eggersovm typm lbkovanch vder
se zd bt pro jejich fragmentrn stav zachovn spe problematick.
Za pijatelnj povaujeme zalenn zlomk k typm vylennm G. Ekholmem 75
(1935, 71-87), exemple z nmi studovanho zem tak pat k typm Gile a Vallby. Pro typ
Gile je pznan jemn prav kanelovn, zatmco typ Vallby se vykazuje irokmi
plochmi lbky, kter jsou uzaveny stechovitmi zakonenmi (TEJRAL 1970b, 397).
Podle tchto znak pat nlezy z Buovic a itboic k typu Gile, zlomky vdra z Baumgarten
pak pslu k typu Vallby.
Potky dekoru lbkovn vysledujeme ji v helnistickm obdob (PERNICE 1925, 17;
TEJRAL 1970b, 397). Tato technika se neomezuje pouze na vdra, zhusta ji rovn znme
z vzdoby ms a vysokch vz. Popisovan dekor je tak doloen na stbrnch ndobch 76 .
asn pklady lbkovan vzdoby, aplikovan pedevm na msch, sledujeme ji
v pompejskm materilu (WILLERS 1907, 72, Abb. 41:11; RADNTI 1966, 207;
TASSINARI 1993, 169-173, N1100-N2300). Meme tedy ci, e pojednvan vzdoba byla
znma po relativn dlouh obdob rozhodn ji ped rokem 79 n. l. Rovn lze pedpokldat,
e lbkovan ndoby (msy, vdra) 77 mohly bt vyrbny ve stejnch dlnch (WERNER
1936, 404).
Dal vraznj zastoupen lbkovnm zdobench bronzovch ndob registrujeme
od poloviny 2. stolet n. l. Z tto doby pochz tak nejstar nlezy lbkovanch ms typu E
75

Jednotlivm typm vak na rozdl od G. Ekholma nepikldme chronologick vznam.

Viz mulovit msa z Casa del Menandro (STRONG 1966, 153, Pl. 42A), msa z Louvru inv. . DJ 2370 a
lbkovan msa z pokladu z Mildenhall (PAINTER 1975, 6, Abb. 8).
77
V totonch centrech lze hypoteticky pedpokldat rovn fabrikaci lbkovanch mulovitch misek.
76

57

77 a vder typu E 44-49 z mskch provinci. Jedn se pedevm o dva hrobov celky
z Porn, v jejich vbav byla nalezena lbkovan vdra, konkrtn o hrob . 3 z Glesch 78
(WILLERS 1907, 55, Abb. 33) a hrobov nlez Nijmegen (WILLERS 1907, 55; WERNER
1936, 402). Zlomky znme rovn ze staveb hornogermnsko-raetskho limitu 79 , ty vak
pochz z pozdjch kontext a poskytuj tak pouze terminus ante quem (WERNER 1939,
192-193; EGGERS 1955a, 46, 47; TEJRAL 1970b, 398). Pklady lbkovanch ms typu
E 77 pochz z belgickch mohyl v Tirlemont Tienen Avendoren 80 (RADNTI 1966,
207, 208; WIELOWIEJSKI 1985, 191, 195; KNZL 1993, 251; STARY 1991, 107, Abb. 1316) a Walsbetz (WERNER 1936, 404) a z mskho pohebit v Geldermasen na zem
dnenho Nizozem (KUNOW 1983, 21). V mohyle z Tirlemont Tienen Avendoren byla
nalezena Traianova mince (RADNTI 1966, 207, 208; PETROVSZKY 1993, 327), kter tak
poskytuje terminus post quem pro tento typ ms. K zajmavm druhm lbkovan toreutiky
pat tak msy typu E 108, jinak tak oznaovan jako typ Boesterd 196, kter jsou zpravidla
datovny do 3. stolet. Takto star exemple znme z bohatho hrobu . 3 z Wehringen
(kolem roku 250) (NUBER RADNTI 1969, 43, 44, Abb. 10), nlezu z Nijmegenskho
muzea 81 (BOESTERD 1956, 57, 58, Pl. VIII:196) nebo z hrobu 1949/1 v Himlingje (LUND
HANSEN 1987, 85-87, zde i dal lokality).
Zsadn chronologick informace poskytuje rovn provinciln stedodunajsk materil.
lbkovan msa s omegovitmi dradly byla soust depotu uloenho na konci 2. nebo na
potku 3. stolet (MIGLBAUER 1994, 291; SEDLMAYER 1999a, 159; TEJRAL 1999b,
182). Tento nlez tedy upozoruje na vskyt tchto ms na konci 2. stolet. lbkovan msa
byla tak nalezena v hrob . 78 v Linz-Kreuzschwestern. Zmiovan poheb obsahoval
Hadrianovu minci (SEDLMAYER 1999a, 65-66, Abb. 9, Taf. 27:2). Dal asto citovan
pklad pedstavuje bohat hrob v Halbturn z Pannonie, v nm byly nalezeny fragmenty
msy typu E 77 (RADNTI 1966, 206-208). Hrob byl datovn do 1. poloviny 3. stolet
(RADNTI 1966, 213). Z panonnskho prosted je tak dleit nlez lbkovan msy
z hrobu . 68 v Intercise. Uloen msy do hrobu lze hledat v obdob ohranienm koncem 2.
stolet a po. 3. stolet (RADNTI 1957, 181-182).
Dradlo a dv atae lbkovanho vdra typu 47-48 pochz z rozruenho kostrovho
hrobu B13 z Vdn. Hrob je datovn na zklad nlezovch okolnost (poloha na pohebiti)
78

Hrob je datovn do 2. poloviny 2. stolet.

Atae lbkovanho vdra byla nalezena i v Rottweil, bohuel bez blich nlezovch okolnost (FLGEL
1994, 217, Abb. 3:13).
80
Msa nese kolek TR/I/C, kter je ten tak jako ET RCC (RADNTI 1966, 207; PETROVSZKY 1993, 327).
Skupinu tchto kolk, nazvanou R. Petrovszkm jako Z 15, znme rovn z etnch pklad ms typu E 78/79.
79

58

do 4. stolet (KRONBERGER 2005, 148, Abb. 49). Ptomnost zlomk vdra v hrob B13 je
nutn vnmat jako doklad dlouhodobho uvn ndoby. Ponkud specifick exemple
lbkovanch vder poskytuje hrob . 166 z pohebit v Aquincu - Aranyhegyi-rok
(RADNTI 1938, 121, Taf. XXXIV 3-4). Tato vdra se tvarov odliuj od typ Gile a
Vallby, bl se vak tvaru E 51 82 . Hrob byl t datovn do poloviny 2. stolet (RADNTI
1957, 182). Rovn pohebit ve Starigradu, v dnenm Chorvatsku, poskytuje pklad
podobn vdrkm z Aquinca, nekropole je datovna ped polovinu 2. stolet (RADNTI
1938, 121-122, Taf. XXXIV 2). Takka identick ndoba pochz z mohyly v TirlementTienen (STARY 1991, Abb. 13), o jej dataci jsme se zmnili ve. Z pohebit v Aquincu Aranyhegyi-rok 83 jsou znmy tak mulovit, labkovan msy, kter byly rmcov
zaazeny do 1. poloviny 2. stolet (RADNTI 1938, 96-97, Taf. XXX 3, 4). Ble nedatovan
exemple lbkovan toreutiky pochz podle A. Radntiho (1938, 96-97, 121-122) rovn
z Brigetia.
Jist svdectv vydvaj tak limitn depoty z obdob mezi roky 233-259/260. I z tohoto
nlezovho horizontu pochz lbkovan msy rozlinch typ, avak jejich vskyt je spe
ojedinl. Je tedy obtn uriteln, zda-li se jedn o kusy stle vyrbn, nebo o antikvrn
ndoby, kter byly jet pouvny. Mme zde na mysli pklady z RheinzabernGermersheimu (WERNER 1938, Taf. 114:3; TEJRAL 1970b, 397), Martigny, Filzen
(WERNER 1938, 109:6, 119:17) a Neupotz (KNZL 1993, 251-252). Takt je zajmav, e
tyto depoty obsahuj pouze lbkovan msy a ne i vdra. Tato skutenost je zarejc zvlt
pro obecn pijman zvr, e oba typy ndob byly vyrbny ve shodnm asovm seku.
Jist vysvtlen poskytuje hypotza R. Petrovszkho (1993, 127, 128), podle n mly bt
lbkovan okovy nahrazeny vdry hemoorskho typu. Lze tedy ci, e svrchn hranice
vskytu lbkovanch ms typu E 77 je doposud ohraniena nlezy z depot datovanch do
obdob kolem poloviny 3. stolet.
Ponkud neobvykl nlez pedstavuje lbkovan msa, kter byla soust depotu
odkrytm mezi Aldbrough a Knarsborough. Uloen skladu bylo rmcov ureno do 4.

81

Autorka uvauje tak o dataci do 4. stolet.

Typ E 51 je zastoupen v barbariku pouze jednou, a to exemplem z hrobu 1v Gunnerupgaard, kter je
datovn do stupn C (EGGERS 1951, 85, 165). Vdrko blc se typu E 51 bylo tak rozpoznno v soupise
dnes ji z vt sti ztracench bronzovch ndob ze Serby v Dolnm Slezsku (WIELOWIEJSKI 1998, 129,
131, Ryc. 1).
83
Jedna z ms pochz z hrobu 28 (RADNTI 1938, 97, Taf. XXX 3).
82

59

stolet 84 (EGGERS 1968, 91, Abb 42). Msa tedy pedstavuje velmi pozdn ukzku
lbkovan toreutiky a ukazuje na znanou oblibu tto vzdobn techniky.
irokou oblibu lbkovanho zbo lze doloit rovn na materilu z dolnodunajskch
provinci, jako dobr pklady mohou slouit nlezy lbkovanch ms v bohatm hrob
z Baliku (KORPIL 1912, Abb. 94-95; RAEV 1978, 627-628), v rovm hrob 1960
z Mdrec a hrobu 2 v Lleburgaz (RAEV 1978, 627, 638, Taf. 19:5). Hrob z Mdrec datuje
B. A. Raev (1978, 633) na zlom 1. a 2. stolet, poheb 2 v Lleburgaz pak k polovin 2. stolet
a bohat hrob z Baliku na zlom 2. a 3. stolet. Z Thrkie, pesnji ze rovho hrobu I ve
Smoane, pochz vdro velmi podobn pannonskm lbkovanm okovm (RAEV 1978,
629, 639, Taf. 34:1). Hrob je datovn k polovin 1. stolet (RAEV 1978, 632). Velmi blzk
vdro podobn vdru ze Smoane pochz z hrobu ze srbsk lokality Guberevac. Hrob byl
datovn na zklad ptomnosti firemn lampy s kolkem OCTAVI do 2. stolet (RATKOVIC
2005, 168-169, cat.48). Jet dal exemple uvedl A. Radnti (1966, 207) z vchodnch
provinci impria.
Pklady lbkovanch vder z barbarika jsou azeny do stupn B2/C1 (TEJRAL 1970b;
t 1999b). Doklady vskytu tohoto druhu ndob mme jak z ech, co dokldaj nlezy
z hrobu XXIX/62 z Tebusic (vdro E 47) (KARASOV 1998, 20), tak ze slovenskho
prosted, jak ukazuj exemple z hrobu 117 v Okov (fragmenty lbkovanho plechu)
(KOLNK 1965, 183), z rozruench hrob v Abrahmu (dradlo vdra) (KOLNK 1980, 80,
LXVII 5) a hrobu . 3 (2/61) z Gbelc Tehelny (trosky lbkovanho vdra) (BELJAK
KOLNK 2006, 85-87, obr. 10). Zajmav je rovn nejnovj nlez depotu, nebo snad i
rozruenho kostrovho hrobu z Dvor nad itavou. Soubor obsahoval kompletn zachovan
lbkovan vdro typu Gile (RUTTKAY 2004, 155, 156, obr. 120:4).

Mnoh zvlt

hodnotn exemple poskytuje polsk materil (ABRAMEK 1982, 173, 178, Ryc. 4:b;
WIELOWIEJSKI 1985, 186, 187, 193-195; RUDNICKA MCZYSKA 2002;
MCZYSKA RUDNICKA 2004, 421-422). Popisovan pamtky mme rovn v hojn
me zastoupeny v oblasti doln Visly a na zem dnenho Dnska (KARASOV 1998, 20).
lbkovan msy typu E 77 se v barbariku 85 vyskytuj jak v horizontu B2/C1, tak
v chronologicky pozdjch stupnch C1a, b. Pozdn vskyt tchto ms je spjat zejmna
s nlezy ze Skandinvie (LUND HANSEN 1987, 61).
84

Na tuto dataci upozoruj podle H. J. Eggerse pozdn varianty cednk typu E 161 a pot ona zmiovan
lbkovan msa.
85
Dradlo msy typu E 77 je rovn znmo z eskho materilu, pesnji z rozruench hrob ve Stehelevsi.
Dradlo je rmcov datovno do mlad fze pohebit, kter je ohraniena stupni B1 a B2/C1 (KARASOV
1998, 24).
60

K asto eenm problmm, vztahujcm se k lbkovan toreutice, pat hledn

pravdpodobn trasy en pojednvanch ndob. Zpravidla se uvauje o psunu vder ze
stednho Podunaj po Jantarov cest dle na sever (TEJRAL 1970b, 397; t 1999b, 178,
181), nebo o tzv. mosk cest (WERNER 1936, 407; WIELOWIEJSKI 1985;
PETROVSZKY 1993, 127), kter zan v dolnm Porn. Mosk cesta mla tedy zsobovat
dnsk ostrovy, vchodn Pomo, severn Polsko, podle R. Petrovszkho (1993, 127)
dokonce i oblast przeworsk kultury. Na tento nzor upednostujc vlun tzv. moskou
cestu zareagoval nedvno J. Tejral (1999b, 178, 181), kter pedloil pdn argumenty 86 pro
psun mskch vrobk v horizontu B2/C1 po Jantarov cest.
Po strunm vtu vybranch lokalit z zem impria a barbarika zamme nai
pozornost na dataci lbkovan toreutiky. Pokud tedy shrneme ve uveden datovn nlez
lbkovanch ndob z skho materilu, zskme jako spodn asov daj ji polovinu 1.
stolet a jako vrchn rmcov chronologick ukazatel polovinu 3. stolet. S takto obecnm
chronologickm rozmezm se vak nelze spokojit.
S asnm vskytem lbkovn se tak setkme v Itlii 87 a pot v Thrkii. Skupina vder
nalezench v Pannonii, hlsc se k polovin 2. stolet, nezape jistou tvarovou zvislost na
asn datovanm pkladu ze Smoanu v Thrkii. Tento typ nen zastoupen ani v pompejskm
materilu (TASSINARI 1993), ani v nlezovm fondu z oblasti dolnho Donu a vchodn
Evropy (RAEV 1986; KROPOTKIN 1970). Lze se tedy domnvat, jak ukazuje dosavadn stav
bdn, e pojednvan pklady byly pravdpodobn vyrbny v balknskch dlnch
(RADNTI 1957, 182-183; RATKOVIC 2005, 169) a snad i v dlnch eckch mst na
bezch ernho moe.
Nlezy z Porn a belgickch mohyl ukazuj na vzestup obliby lbkovan toreutiky
v zpadnch provincich od poloviny 2. stolet. Jak ji bylo nastnno ve, vskyt
lbkovanch ms v limitnch depotech lze obtn interpretovat a otzka vroby tchto ndob
kolem poloviny 3. stolet zstv doposud oteven. V ppad ms typu E 108/Boesterd 196
lze snad potat s vrobou ve 3. stolet. Konec produkce lbkovanch vder lze hledat ped
polovinou 3. stolet, a to zvlt pro jejich absenci v limitnch depotech (BERKE 1990, 48).
Velmi dlouhou oblibou se mohou naopak vykzat mulovit misky, kter znme ji
z italskho materilu z 1. stolet, avak tak z nlezovho fondu datovanho kolem poloviny

86

Jde zvlt o lokality na zem Polska (Kietrz atd.), kter pedstavuj spojnici mezi stedodunajskmi naleziti
a severnmi kusy.
87
Mme zde na mysli mulovit lbkovan misky.
61

3. stolet. Jak ukazuj vzcn exemple z provincie Britnie, nelze vylouit pouvn
lbkovanch ms ani ve 4. stolet.
Nlezy z barbarika se vyskytuj v nlezovch celcch zpravidla zasazovanch do stup
B2/C1, C1a, (TEJRAL 1999b), C1b (WIELOWIEJSKI 1985, 191, 193; LUND HANSEN
1987, 85-87). lbkovan mulovit misky i v kontextech datovanch do stupn C2 (KNZL
1993, 253).
O mst vroby lbkovanch ms typu E 77 a vder typu E 44-49 panuj rozlin nzory.
Naposledy byly hypotzy o pvodu tchto ndob uvedeny v prci Z. Karasov (1998, 21). Jak
vyplv z ve pedloenho textu, lbkovan toreutika byla rozena jak na mskm
zpad, tak v krajch vchodnch. Tko se tedy lze pi hledn produknch center omezovat
pouze na jednu vrobn oblast. Jist argument podporujc galskou nebo stedornskou
provenienci lbkovanch ndob pedstavuje msa typu E 77 z Tirlemontu oznaen kolkem
galskho pvodu. Vhodn problm lokalizace vroby vystihl A. Radnti (1966, 208), kter
pedpokldal vskyt nkolika rznch dlenskch okruh na zem msk e.

62

5.3. Msy
5.3.1. Msa s omegovitmi dradly typu E 99-100
Tento typ msy je zastoupen na nmi vytyenm zem pouze dvma kusy. Fragmenty
omegovitch dradel pochzej ze rovho hrobu . 4 z Mikulova (obr. 40:2) a ze souboru
artefakt z Mistelbachu (obr. 45:15) (TEJRAL 1967, obr. 12:2; t 1971, 70, 71;
FRIESINGER 1976, 19-21, Taf. 5:1; TIR 1986, 165; POLLAK 1980, 76). H. J. Eggers (1951;
t 1955b) vylenil nkolik typ ms s omegovitmi dradly (97, 99, 100, 102, 103, 104) a
pisuzoval jim chronologick vznam. Zd se vak, e zvlt typy 97, 99-100, 102-104 se
vyskytuj po jistou dobu paraleln vedle sebe (KUNOW 1983, 22, 23; BERKE 1990, 24, 25).
Samotn typologick rozlenn popisovanch ms se opr o tvar zvecch protom dradla.
Tento postup se vak jev jako neastn, protoe u vtiny exempl je interpretace protom
dvojznan (TEJRAL 1967, 113). Mikulovsk exempl se svm zpracovnm bl dradlu
msy z hrobu . 5 v Zohoru (KRASKOVSK 1959, 104, obr. 32, 33, 34, 35; TEJRAL 1967,
113). Jistou shodu lze nalzt i u zlomk z Mistelbachu a Zohoru (obj. 27/95). Nlezy
z Mistelbachu, Mikulova a Zohoru (hrob 5, sdlitn nlez obj. 27/95) (FRIESINGER 1976,
19-21, Taf. 5:1; TEJRAL 1967, 113; KREKOVI 1992, KRASKOVSK 1959, 104;
ELSCHEK 1997, 41, obr. 17:1; t 2002, 248, Abb. 4:5) (obr. 67, 68:7, 71) pedstavuj
zetelnou koncentraci typu 99-100 ve stednm Podunaj. Msy s omegovitmi dradly pat
k iroce rozenm druhm mskch vrobk, znme je ze svobodn Germnie, z oblasti
dolnho Donu, z jin sti vchodn Evropy, z maiotsk, bosporsk a kavkazsk oblasti jak
naposledy doloili R. Petrovszky (1993, 114-117) a A. V. Simonenko (SIMONENKO
MARENKO LIMBERIS 2008, 19, 279-280). Rovn v impriu jsou bohat zastoupeny, a
to jak na zem Pannonie (RADNTI 1938, 127-130; BNIS 1981, 118, Abb. 14:4a, b), tak
na mskm zpad (MORIATIS 2003, 141, 142, Taf. 60:1; FLGEL 1994, 217, Abb. 3:7, 8;
PETROVSZKY 1993), etn pklady jsou doloeny rovn z Thracie a Moesie (RAEV 1978,
625).
Msy typu E 99-100 jsou obvykle datovny od doby augustovsk po polovinu 2. stolet,
piem lze uvaovat o uvn tchto typ jet na konci 2. stolet (KUNOW 1983, 22-23;
BIENERT 2007, 158-159). K asnm nlezm pat fragment dradla z hrobu . II v
Dobichov-Pihor 88 (SAKA 1970, 8, 63; KARASOV 1998, 26-27; DROBERJAR
88

Dradlo je vak tak pipisovno typu E 98 a spodn hranice vskytu ms typu E 99-100 pot hledna v dob
Tibriov (PETROVSZKY 1993, 115).
63

1999a, 133, 215, Taf. 5:6), datovan do horizontu Marobudovy e. Z Magdalesbergu je

doloeno omegovit dradlo msy E 99-100, kter je azeno nejpozdji do 40. let 1. stolet,
kdy se pot s koncem osdlen (BIENERT 2007, 158). Pozdn nlez pochz z hrobu . 1
v Marpingen, kter je datovn do 2. poloviny 2. stolet (KOLLING 1967, 43, 53, Abb. 6:2;
PETROVSZKI 1993, 117). Tento typ se rovn vyskytl v mladomskm kontextu v depotu
z ubiany (MCZYSKA 1994, 149, Abb. 1, 2), tento nlez vak spe ne o dlouh vrob
ms svd o ddn oblbench kus nebo o rabovn starch pohb. Do 1. poloviny 3.
stolet je kladen tak nlez z katakombnho hrobu v Oloneshty v ernomo (RAEV 1986,
27).
Pedpokldan vroba ms typu E 99-100 je hledna v Campanii (v Capuii), a to zvlt
pro vysokou etnost vskytu tohoto typu v Pompejch (PERNICE 1912, 136-137; RADNTI
1938, 129; KUNOW 1983, 23; TASSINARI 1993, 223-225, S4121a). V dob flavijovsk se
u uvauje i o provincilnm pvodu pojednvanch kus, v tto souvislosti se asto hovo o
Gallii (KUNOW 1983, 61). Na tuto skutenost ukazuje i nlez msy E 100 s kolkem DVSF(Candi)dus F(ecit) z kurganu 2, hrobu 1 z eguno-Krepinka. Psoben mistra Candida v Galii
zan kolem roku 80 a kon krtce po roce 100 (SIMONENKO MARENKO
LIMBERIS 2008, 19, 65-66). Krom kolku mistra Candida znme i dal znaky vrobc,
kter jsou pro svou formu tradin pipisovny galskm dlnm (BIENERT 2007, 159). V
ppad mladch 89 variet se uvauje jako o mstech fabrikace i o Pannonii, ppadn o
Porn (KUNOW 1983, 61; RADNTI 1938, 130). Pokud, e pipustme monost jejich
produkce v Porn, zstv doposud nevysvtleno, pro se tento typ ms neprojevil v tzv.
limitnch depotech 3. stolet.
Pro pojednvan pklady je pznan, e se asto vyskytuj v inventch tzv. knecch
hrob (Zohor hrob . 5, Marwedel atd.). Pozoruhodn je vak i skutenost, e pozdj
variety ms s omegovitmi dradly typu E 102-104 jsou tak soust vbavy mladomskch
bohatch pohb (Cejkov, Witaszewice hrob 22, Karcino) (BENNINGER 1931, 206, Fig. 12,
13; KREKOVI 1987, 271; WIELOWIEJSKI 1985, 200). Tento jev lze vysvtlit trvalou
oblibou popisovan skupiny ms v msk i, kde slouily k umvn rukou. Jejich vskyt
v barbarskm prosted je pak spojovn s picmi soupravami. Hypoteticky lze uvaovat o
pojednvanch msch jako o tradin vbav vybranch bohatch pohb, snad tedy mohly
bt popisovan exemple oblbeny u barbarskch elit a dny od msk strany.
89

Pro typ ms E 102-104 je obtn nalzt nlezov kontext ze star doby msk, doposud je znm pouze jeden
exempl z Egypta a nkolik zlomk z 2. stolet z Pannonie (KUNOW 1983, 23; RADNTI 1930, 130).

64

5.3.2. Msa s pohyblivmi dradly typu E 92 (typ Poggendorf)

Nmi sledovan exempl z Drsingu (obr. 86:6) se opt zachoval ve fragmentrnm
stavu (NEBEHAY 1983, 283, Abb. 797). K dispozici tak mme pouze litou masivn atai bez
pohyblivho ucha a prolamovan palmety. Vznam popisovanho kusu spov v jeho
ojedinlosti v prostoru stednho Podunaj, kde spolu se zlomky ze rovho hrobu . 35
v Kostoln pri Dunaji a fragmenty z hrobu . 77 ve Sldkoviovu (KOLNK 1971, 513, Abb.
12:18, 19; t 1980, 110, 156, 157, Taf. XCIX, CLIX; KREKOVI 1987, 244) tvo jist
unikum, a to zvlt pro znan nedostatek typ bronzovch ndob, kter jsou tradin azeny
do stupn B1a. Jak ji upozornila Z. Karasov (1998, 24-26), tento druh ms v echch
znme pedevm z horizontu Marobudovy e.
Msy typu Poggendorf jsou azeny do obdob augustovskho a uvauje se o jejich
monm pevn do poloviny 1. stolet. Jak vak dokldaj nlezy z Bibracte, Sojvide ad., je
nutn s tmto typem ms potat ji v dob pozdn latnsk (BE 1953, 522; SEDLMAYER
1999a, 58). Vysok nrst jejich obliby lze vysledovat v 1. polovin 1. stolet, asto je kladen
draz na obdob augustovsk (EGGERS 1932, 254) a tiberiovsk (WERNER 1954, 59-61;
TEJRAL 1995, 227). K pozdjm nlezm pat doklady z claudiovskho obdob v Britanii
(KUNOW 1983, 21; EGGERS 1968, 96, 106, Abb. 52). M. H. P. den Boesterd uvauje i o
mon produkci msy typu E 92 v dob kolem poloviny 2. stolet (BOESTERD 1956, 170171). Na autorin nzor nesouhlasn reagoval v 80. letech J. Kunow, kter upozornil na
slabost tto hypotzy. Ve shod s nm a Z. Karasovou (1998, 26) povaujeme vyobrazen
msy typu E 92 na mozaice s holuby (WILLERS 1901, 136, Abb. 58), kter byla objevena ve
vile csae Hadriana v Tiburu, za nedostaten podloen dlouh vroby tohoto druhu. Je
vhodn pipomenout, e zvlt umlci doby Hadrianovy napodobovali s oblibou star
oblben motivy a ty pak nov aplikovali v mskm prosted.
Vrobu ms typu E 92 meme hypoteticky lokalizovat do Campanie (KUNOW 1983,
60; LUND HANSEN 1987, 45). Toto uren se opr o pedpoklad, e forma msy navazuje
na helnistick toreutick typy. V prezentaci pompejskho materilu S. Tassinari (1993) se
nm nepodailo nalzt pmou paralelu, i kdy lze potvrdit vskyt podobnch, zdobnjch
typ (TASSINARI 1993, 240, S6100a).
Jak ji bylo nastnno na zatku tto subkapitoly, je vskyt ms typu Poggendorf ve
stednm Podunaj spe vzcnost. V ppad hrob . 35 v Kostoln pri Dunaji a . 77 ve
J.WIELOWIEJSKI (1985, 200) uvd rovn jeden exempl z Pompej. Ostatn pklady pochz z mlad doby
msk.
65

Sldkoviovu lze uvaovat, jako ostatn i u dalch pohb, v jejich inventi nalezneme
vybaven, kter se poj s horizontem Marobudovy e (Kesselgrab v Mannersdorfu, soubor
ze Schwechatu), jako o monm majetku, jen byl do Podunaj pinesen mezi lty 17-19 n. l.
Spojovat vak drsingskou atai s touto konstrukc by bylo vzhledem k jejm nlezovm
podmnkm pli odvn.
5.3.3. Msa typu E 70
Msa typu E 70 je zastoupena v inventi krlovskho hrobu v Muov (obr. 21:4)
(KNZL KNZL 2002b, 569, 572, 573, F3). Je vak nutn podotknout, e na ndob
registrujeme sekundrn zsahy. Krom etnch reparac pedstavuj cizorod prvek dv
omegovit ucha zaven na atach kapkovitho tvaru. K mse je tedy nutn pistupovat jako
k heterogennmu celku 90 .
Pojednvan msa byla H. J. Eggersem (1951, 166) oznaena tak jako typ epov.
Ndoba pslu k jednoduchm tvarm bez honosn vzdoby a lze si pedstavit, e byla
pouvna ke kuchyskm elm. Ve stednm Podunaj se s tmto tvarem setkme
v knecm hrob ve Vysok nad Moravou (obr. 70) (ONDROUCH 1957, 34, obr. 7;
KREKOVI 1987, 275; t 1992; TEJRAL 1967, 114). Zlomky ble neurit tenkostnn
msy byly nalezeny i v rovm hrob II 1935 v Pilichsdorfu (KASTNER 1956, 181-183;
TEJRAL 1971, 79; POLLAK 1980, 95).
Obdobnou, avak nepli zetelnou vypovdac hodnotu m i nlez fragmentu msy
z Borskho Mikule (Borskho Petera) (ONDROUCH 1957, 53, 69; KRASKOVSK 1976,
430; KREKOVI 1982, 271). Z zem ech pochz eponymn nlez z epova, kter je
obvykle datovn do stupn B2 (KARASOV 1998, 23). Podobn datovan nlezy znme i
z Polska a Skandinvie (WIELOWIEJSKI 1985, 192-193; LUND HANSEN 1987, 462).
Meme tedy konstatovat, e z barbarika znme tento typ pedevm z obdob kolem zlomu 1.
a 2. stolet (Vysok) a pot ze stolet nsledujcho.
Nlezy z msk e spadaj pevn na konec 1. vku a do 2. stolet (BOESTERD 1956,
60; TEJRAL 1967, 114), avak znme i exemple datovan do 3. a potku 4. vku
(KUNOW 1983, 20). Dlouh uvn typu zejm souvis s jeho zcela prozaickm
kuchyskm vyuitm, na n mda nemla valn vliv. Po zhodnocen vlastn msy se
budeme vnovat dradlm. Jednoduch omegovit dradla a kapkovit atae jsou asto

90

Viz kapitola o pouitch metodch.

66

pipisovny msm typu E 77-78 (PEKA TEJRAL 2002, 505, 506). Msy typu E 77-78 pak
byly uvny v obdob ohranienm polovinou 2. a polovinou 3. stolet. Podobn dradla byla
nalezena v rovm hrobu . 2984 v Kietrz (GEDL 1988), kter je datovn do stupn B2/C1
(TEJRAL 1999b, 175, 176). Rovn z Norica znme doklady tohoto druhu ata
(SEDLMAYER 1999a, 57, 62, Taf. 25: 3, 4).
lbkovanm msm typu E 77 jsme se ji podrobnji vnovali v oddle o lbkovanch
vdrech, zde jen dodejme, e doba obhu ms typu E 78 je obdobn jako u pedchozch kus,
avak je nutn potat s jejich astm vskytem jet kolem poloviny 3. stolet (BERKE 1990,
24). Lze tedy uvaovat o monm pipevnn dradel na msu v obdob 2. poloviny 2. stolet.
Tenkostnn msa byla pouvna, jak svd ast reparace, snad ji na potku 2. stolet.
Manel Knzlovi (2002a, 362, 364) dokzali, e v tto dob, mla ndoba tyi ucha, kter
slouila na zaven. Po pokozen (snad po polovin 2. stolet) byla dradla nahrazena
omegovitmi uchy a v tto podob byl kus uloen do zem.
5.3.4. Cylindrick misky s konickou spodn st a vyhnutm horizontlnm okrajem
Dva nmi sledovan exemple pochzej z krlovskho hrobu z Muova (obr. 21:5-6)
(KNZL KNZL 2002b, 575, 576, F6). Misky pat bohuel k tvarm, k nim je velmi
obtn nalzt blzk paralely, a to jak ve svobodn Germanii, tak v msk i (TEJRAL
1992, 433, 434, Abb. 33:1). Vnitn stny jsou pocnovny; tuto pravu znme zejmna
u pnv a nabraek. Avak i pes tuto pravu povrchu, jinak obvyklou u ndob sloucch ke
konzumaci npoj, nelze popisovan tvary piadit pro jejich formu k picmu nin (KNZL
KNZL 2002a, 364, 365). Okraje obou ms jsou perforovny drkou, piem tato
skutenost snad indukuje mon zaven.
Tvar ms znme pedevm z hrub keramick produkce, kdy se hovov o tzv.
legionskch hrncch (TEJRAL 1992, 433). Analogick keramick tvary jsou rmcov
datovny zpravidla do 2. a 3. stolet. Mezi bronzovmi ndobami nalezneme vzdlen
podobn kusy pedevm v materilu limitnch depot ze 3. stolet (KNZL KNZL 2002a,
365; WERNER 1938, Taf. 119:5) 91 . Tvarov nejble muovskm ndobm stoj msa
nalezen na pohebiti z doby sthovn nrod ze 4. stolet z Prahy-Podbaby.

91

Naposledy tuto problematiku podrobn shrnuli a blzk analogie vyhledali manel Knzlovi (2002a, 364,
365) pi zpracovn bronzovch ndob z muovskho krlovskho hrobu, proto se v na prci omezme pouze
na zkladn informace.
67

Nlezy tvarov pbuznch misek znme z 2. a pedevm 3. stolet. Popisovan pklady

tak mohly bt vyrobeny podle keramickch nebo sklennch vzor (KNZL KNZL
2002a, 365) snad bhem 2. poloviny 2. stolet.
5.3.5. Msy s horizontln rukojet typu E 154-155
Tuto skupinu ms reprezentuj na nmi vytyenm zem pouze fragmenty
z Neuruppersdorfu (obr. 31:2) (ADLER 1976, 15-26, Abb. 5) a Rothenseehofu (obr. 53:3)
(TEJRAL 2001, 219, 246, Abb. 8; NEUGEBAUER 1995, 113). Z kostrovho hrobu
v Neuruppersdorfu znme pouze zlomky irokho okraje a v rovm hrob v Rothenseehofu
bylo nalezeno pouze dradlo zdoben hlavou berana. Pro fragmentrn stav zachovn lze pak
jen obtn urit, k jakmu Eggersovu typu nae exemple nle.
K neuruppersdorfskmu irokmu okraji nalezneme paralely jak v nlezech z provincie
Pannonie (RADNTI 1938, Taf. XXVII:1, 5), Moesie, Thrakie (RAEV 1978, Taf: 14: 1,
36:3, 41:5), tak mezi pklady, kter byly nalezeny v dolnm Porn (BOESTERD 1956, Pl.
IV:73). Podobn profilovan okraje spatme na ndobch z Vysok pri Morave
(ONDROUCH 1957, 26-30, obr. 5) a Zohoru (hr. 5) (KRASKOVSK 1959, 105, obr. 4245). Bli uren typu a pravdpodobnho dlenskho okruhu je bohuel pro zlomkovitost
exemple z Neuruppersdorfu nemon. Je vak zejm, e podobn jako soupravy z pohb
v Zohoru (hr. 5) a Vysok pri Morave nle souprava z bohatho hrobu v Neuruppersdorfu
k servisu typu Canterbury, jen se poprv podle H. U. Nubera (1972, 65) objevuje ve
flaviovskm obdob.
Dradlo z Rothenseehofu je siln schematizovan. Tlo dradla je pouze hrub hrann a
hlava berana m dosti zjednoduen charakter, svm ztvrnnm se popisovan kus neme
mit s nepomrn zrunji vyhotovenmi pklady z Vysok a Zohoru (. 5). Podobn
schematizovanou rukoje nalezneme v pannonskm materilu (RADNTI 1938, 90, Taf.
XXVIII:1, msto nlezu ble neznm). Rukojeti, jejich forma se ji znan vzdlila
helenistickm-asn mskm vzorm, nalezneme v provincilnm materilu a dle
v inventch bohatho hrobu v Klocz 92 (BNIS 1981, 116, Abb. 14:3) a hrobu . 34
v Lsnich 93 (MORIATIS 2003, 141, Taf. 60:j). Akoliv jsou rukojeti z Klocz a Lsnich

92

ensk hrob je datovn do obdob rmovanm koncem 1. stolet a 1. polovinou 2. stolet (TEJRAL 2001,
225).
93
rov hrob je datovn rovn na sklonek 1. stolet. Terminus post quem pedstavuje mince csae Domitiana
(MORIATIS 2003, 148).
68

zakoneny ps hlavou, svm tvarem a vzdobou (ryt, hrann) pat do jedn stylov skupiny
podobn jako kus z Rothenseehofu.
Oba nmi sledovan kusy byly uloeny do hrobu na konci 1. stolet nebo na potku
2. stolet. Popisovan hroby tvo spolu s pohby ve Vysok nad Moravou a Zohorem (. 5)
specifickou skupinu bohatch hrob datovanch do stup B1c a B2a (TEJRAL 1967, 88; t
2001, 217, 231; KREKOVI 1992, 57).
Dobu vroby lze urit u pojednvanch artefakt pouze rmcov. Rukoje
z Rothenseehofu byla jist vyrobena po polovin 1. stolet, nebo, jak ji bylo uvedeno ve,
z msk e znme pklady datovan a po polovin 1. stolet. Okraj z Neuruppersdorfu
neposkytuje dostatek informac vhodnch k dataci. V ppad rukojeti z Rothenseehofu lze
pro nekvalitn vyhotoven vrobku uvaovat o jeho provincilnm pvodu. Je vak vhodn
poznamenat, e popisovan dradlo nenese signifikantn znaky pro tzv. galsk produkty.
Chyb nm zde kanelovn i ostr rysy hlaviky zvete.
5.3.6. Msa se zvsnmi kruhy typu E 83
Ze sledovan oblasti znme tento typ ms pouze z regionu naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. V obou ppadech se do dnench dn zachovaly pouze atae formovan do podoby
vinnho listu. Nlezy z Paltendorfu (obr. 86:1) (ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246,
Abb. 1082) a Enzersfeldu (obr. 86:2) (KARL KARL 2003, 650, Abb. 512) byly zskny v
sdlitnm prosted pomoc detektoru kov. Tato skutenost omezuje ponkud vpovdn
hodnotu nlez, nebo oba pklady nepochz z uzavench nlezovch celk.
Ze sbrek Vrbasova muzea ve dnicch, okr. Hodonn pochz rovn jeden exempl
atae msy E 83 (obr. 86:3), msto jejho nlezu je vak Slovensk republika (STUCHLK
1991, 37; 46 obr. 2:3.).
Msy typu E 83 slouily se v pravdpodobnost jako ndoby na umvn rukou pi
stolovn a jak dokldaj hrobov nlezy z barbarika a mskho impria byly hojn
zavovny na trojnoky (LUND HANSEN 1987, 81; SEDLMAYER 1999a, 62).
Chronologicky nejstar nlez msy E 79, kter je tvarov velmi blzk typu 94 E 83
pochz z hrobu I v Naunheimu, kter je datovn na konec 2. stolet (v. USLAR 1938, 93-94,
215, Taf. 27; BIENERT 2007, 125). Tento pklad je vak dosud ojedinl. Msa E 83 je dle
zastoupnena v hrob . 3 z Wehringen (NUBER RADNTI 1969), kter je azen do 1. pol.

94

Msa E 79 se od typu E 83 rzn pouze tvarem ata, kter maj podobu sedcho holuba.
69

3. stol. Do tohoto asovho seku jsou kladeny i pklady z vicu v Rainau a z depotu z Augst
(LUND HANSEN 1987, 81). Pojednvan ndoby byly tak soust depot z Weissenburgu
a Rheinau-Buch, kter jsou datovny ped rok 260 (BIENERT 2007, 125). Z Norica znme
variantu popisovanho typu z Laurica (dn. Enns) z tzv. "Hauses der Bronzegefsses", jeho
znikov horizont spad nejpozdji k polovin 3. stol. (SEDLMAYER 1999a, 62-63).
V barbariku se sledovan ndoby vyskytuj v tzv. knecch hrobech, jak nzorn ukazuje
pklad z hrobu II v Krakovanech-Strch (ONDROUCH 1957, 137-138, obr. 32;
KRASKOVSK 1978, 32; QUAST 2009), kter je podle E. Krekovie (1992, 57) datovn do
60. a 70. let 3. stolet. D. Quast (2009, 11) peml i o nco asnj dataci. Spodn asovou
hranici hled ji v letech 230/40.
Za zmnku stoj i ptomnost stbrn msy blzkho typu E 84 hrob II v KrakovanechStrch (ONDROUCH 1957, 142-143; KLO KRUPA 2003, 15-32), kter je vak v
evropskm barbariku ojedinl. Krom popisovanho unika ze Str znme dosud pouze
vzdlen pbuzn kus pochzejc z Simmerstedtu v Dnsku (BEKOVSKA 1984, 78, 92,
Tabl. V:23), avak miniaturn msa ze Simmerstedtu se se stranskou msou shoduje pouze
sten. Krom odlinosti v rozmrech je simmerstedsk odlin profilovan.
Msu typu E 83 znme rovn z knecho hrobu v Gommern, kter je azen do poloviny
3. stol. (CRFB, D6, VII-01-3/1.4., Taf. 61). Nesmme opomenout knec hroby I a II ze
Sacrau-Zakrzw ze Slezka, odkud pochz hned dva exemple (QUAST 2009). Oba bohat
pohby nle na konec 3. stol. a potek 4. stol. (KRAMARKOVA 1990, 134-135, 158-159;
LEIBER 2004, 126).
Krom bohatch kostrovch hrob je typ E 83 zastoupen i v hrobech rovch (LUND
HANSEN 1987). Uveme nap. hrob z Osterholz (RADDATZ 1976; CRFB, D4, XX-0210/2.8., Taf. 95:1), hrob 5 z Helzendorfu (ASMUS 1939, 170, 173; CRFB, D4, XX-0715/1.9.), kter lze zaadit do 3. stol a hrob 62 z Rheindorfu (von USLAR 1938, 94, 228, Taf.
34), jen nle podle R. von Uslara na zatek 3. stol.
Jak vyplv z uvedenho msy typu E 83, pat k toreutice charakteristick pro mlad
dobu mskou (stupn C1b a C2). Tuto skutenost podtrhuje jejich ast vskyt s vdry
hemoorskho typu (Gommern, Stre, Zakrzw atd.) (LUND HANSEN 1987, 81-82).
Msto vroby tchto ms je nejist. V odborn literatue se objevuj nzory, e
pojednvan ndoby pochz z dlen v severn Italii, v podunajskch provincich (WERNER
1936, 404) nebo v doln Germanii (WILLERS 1907, 64).

70

5.4. Konvice
5.4.1. Konvice s trojlstkovitm stm typu E 124-125
Ze studovan oblasti znme opt pedevm zlomky z konvic typu E 124/125. Na uren
typologick odlinosti mezi tvary E 124 a E 125 budeme tedy muset ve vtin ppad
rezignovat.
Fragment konvice spolu s uchem byl nalezen pouze v souboru z Mistelbachu (obr. 45:16;
47:1) (FRIESINGER 1976, 19-21; POLLAK 1980, 76; TEJRAL 1983, 88; t 1995, 241).
Z mistelbaskho pohebit jsou doloeny dal fragmenty ze rovho hrobu . 12 (obr.
49:1) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 195, 196, 203 Abb. 10; TEJRAL 1967, 119, 120). Na
Morav lze najt zlomky z konvic typu E 125 v Muov 95 (obr. 30:2) (IM
RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:5) a typ E 125 je zastoupen v souboru-sbrce artefakt ze
Starho Msta-Uherskho Hradit (obr. 25:3) (TEJRAL 1967, 120, 129, obr.12:3; ZEMAN
2000, 136, 137). Nlez ze sdlit z doby msk v Havicch je pro patn stav dochovn
obtn dle zpracovvat (obr. 81:6). V dnm z pojednvanch hrobovch celk a soubor
nebyly nalezeny servisy, jak byly vytyeny H. U. Nuberem (1972), tj. kombinovan z misky
s horizontlnm dradlem a konvice 96 .
Tvar ndob typu E 124-125 vychz ze starch eckch pedloh (NUBER 1972, 51).
Trojlstkovit tvarovn st konvic lze nalzt ji v eckm klasickm obdob. Obliba takto
tvarovanch st je doloena i v helnistickm obdob, jak to vyplv z etnch nlez
z makedonskch krlovskch hrobek v Derveni (THEMELIS TOURATSOGLOU 1997,
193, A7) nebo konvice z depotu v Neupotz (KNZL 1993, 69-71).
Rozdly mezi typy E 124 a E 125 spovaj jak ve tvaru dradla, tak v tektonice vlastnho
tla konvice. Typ E 124 pedstavuje vy konvici s bohat lennm dradlem, kter je
zpravidla opateno u st protomou mendy a je zakoneno ata asto zdobenou rostlinnmi
motivy, nebo maskou z dionsovskho okruhu 97 .
K typu E 124/125 byly piazeny fragmenty z konvice nalezen v hrob . 12
v Mistelbachu (MITSCHA-MRHEIM 1956, 195, 196, 203 Abb. 10), avak jak ji bylo
zmnno ve, je toto uren pro patn stav dochovn ndoby spe rmcov. V ppad

95

Poloha U Sv. Jana.

Servisy typu Hagenow a Milingen.
97
Jako vzorov pklad me poslouit nlez konvice v Rondsen (LA BAUME 1928, 42, Abb. 5).
96

71

konvice pochzejc ze souboru bronz v Mistelbachu (FRIESINGER 1976, 19-21) nelze pro
tvar a dekor dradla o piazen k typu E 124 ani uvaovat.
Konve oznaovan jako typ E 125 se odliuj svou kulovitou formou a nepatrn ni
vkou. Jejich ucha pak ji nejsou zpravidla tak honosn jako u pedchozho typu. Vzdobn
spektrum zahrnuje vrchn ryt nebo plastick lv protomy, spodn atae jsou vce variabiln,
setkme se s dekorem v podob lv tlapy, Amora, rostlinnch ponk, dionsovskch masek.
Vlastn tlo dradla bv hojn profilovno a zdobeno rytmi nebo plastickmi ornamenty.
Ornamenty jsou opt rozmanit, oblbenmi vzory jsou napklad lotosov listy nebo
dionsovsk prvky.
Mezi jednotlivmi ndobami existuj znan rozdly v kvalit proveden vzdoby. Tento
stav lze vysvtlit tm, e konvice s bohatou vzdobou byly v provincilnch dlnch
napodovny a vyrbny v ponkud jednodu form. Dobr pklad ndoby s takto
zjednoduenou vzdobou pochz z thrckho Stamova (NENOVA-MERDJANOVA 2002a,
592-593, Fig. 4). Nae pklady ze Starho Msta a Mistelbachu pat ve srovnn s nlezy
z Vdn (SEDLMAYER 1999b, 16-17, Abb. 1, 2) a Pompej (TASSINARI 1993, 68, D2300)
k jednodum zstupcm. Lv protoma ze Starho Msta je ji siln schematizovan, a tak lze
dradlo pomoc stylov analzy piadit spe k chronologicky pokroilm typm 98 . Nlez ze
Starho Msta nese pouze hrubou vzdobu a lv hva-jako i tlama-jsou pouze rudimentrn
naznaeny. Exempl z mistelbaskho souboru je ji lpe vyhotoven a bl se tak fragmentu
dradla z hrobu . III v Dobichov-Pihoe 99 (DROBERJAR 1999a, 217, Taf. 9:1). K typu
E 125 byly tak piazeny fragmenty z konvice nalezen v Muov U Sv. Jana (TEJRAL
1992, 420; t 1995).
Datace konvic typu E 124 a E 125 je podle J. Kunowa (1983, 24) odlin. Prvn typ se
vyskytuje v obdob augustovskm a k roku 79 n. l. Jist spodn hranice vskytu typu E 125
je oproti tomu podle H. U. Nubera (1972, 53-54) hledna v dob claudiovsk 100 . ivotnost
konvic typu E 125 je pomrn dlouh, lze se s nimi setkat jet ve 3. stolet n. l. Naproti tomu
J. Kunow (1983, 24) sprvn poukzal i na mon asnj vskyt typu E 125 ve svobodn
Germnii a upozornil pitom na fakt, e byl objeven v bohatm hrob z Hoby a v rovch
hrobech z pohebit v Dobichov-Pihoe. Dalch nlez zeteln pibv kolem poloviny
1. stolet. Tato skutenost byla nov potvrzena vskytem honosn konvice typu E 125
98

Charakter souboru nm ani pouit jin metody neumouje.

Protoma na dradle byla eskm bdnm nesprvn interpretovna jako hlava Satyra (SAKA 1970, 8;
BOUZEK 1977, 173; DROBERJRAR 1999a, 133). Proti tomuto uren, a to i pes pokozen rukojeti rem,
zeteln svd ptomnost hvy a rozkleben tlamy.
100
Toto asov zaazen plat zejmna o servisech.
99

72

v bohatm sarmatskm pohbu . 620 na nekropoli v Ust-Alma na Krymu (LOBODA

PUZDROVSKIJ ZAJCEV 2002, 324, 337, Abb. 12:9), nebo exempli ze stednho
Podunaj (Mistelbach, Muov U Sv. Jana).
Na zem msk e se setkme s nejstarm nlezem servisu typu Millingen a v obdob
claudiovskm. Ojedinl doklad konvice typu E 125 z doby ped polovinou 1. stolet znme
z depotu nalezenm v Neubeuern 101 (ZAHLHAAS 2000, 24-26). Z obdob po polovin 1.
stolet pochz dobe datovan hrobov nlez nebo depot ze Santon Downham v Britnii
(EGGERS 1968, 90, 106, Abb. 37b; NUBER 1972, 53; BERKE 1990, 19). Ndoby dle
znme z 2. poloviny 1. stolet, jak dokld stratifikovan ucho konvice z Novae, patc do
flaviovsk vrstvy (PRESS 1988, 148, Ryc. 7; WIELOWIEJSKI 1994, 445, Abb. 2), nebo
hrobov nlez servisu typu Millingen v Kln-Lindenthal (FREMERSDORF 1933, 268, 271,
Abb. 1). Fragmenty konvice typu E 125 byly rovn nalezeny v hrob . 69 v GerulatRusovcch (pohebit II), poheb je datovn do obdob 2. poloviny 1. stolet a do celho
stolet nsledujcho (PICHLEROV 1981, 28, 129, 130, Tab. C.). I bhem 2. stolet lze
potat s pouvnm tchto forem (SEDLMAYER 1999a, 36; RAEV 1978, 611-612), co
dokumentuje ptomnost konvice E 125 v bohatm rovm hrob z thrck lokality
Slokoshtitsa, ve kterm byla rovn nalezena mince Antonina Pia, je tak udv terminus post
quem. J. Meshekov a L. Staikova (1998, 57, 61, Fig. 8) datuj hrob do obdob rmovanm
pol. 2. stol. a po. 3. stol. Obdobn je datovna i prvn nlezov skupina z hrobu hrobu 3 v
Krnye (BNIS 1982, 122, Abb. 4, Abb. 8:1-2). Zastoupen studovanch ndob ve 3. a
potenm 4. stolet je doloeno z nkolika pannonskch (RADNTI 1938, 150; GSPR
1994, 161, Fig. 1) a thrckch lokalit (RAEV 1978, 613). Hodnocen typ znme rovn z
depot v Rainau-Buch, Kaiseraugst a Heidenheim/Brenz, kter byly uloeny do zem kolem
poloviny 3. stol. (BIENERT 2007, 22).
Pozdn derivty konvic s trojlstkovitm stm (blc se typu E 125) lze vysledovat na
pohebiti v Aquincu (zpadn pohebit, Bcsiho ul. I.), konkrtn mme na mysli
exemple z hrob . 7 a . 14. Poheb . 7 je datovn do pozdnho 2. stolet a poheb . 14 do
1. poloviny 3. stolet (TOPL 1993, 8-11, 13-15, 81, Pl. 5:28, 11:24). I v Itlii byly konvice
typu E 125 dlouho v oblib, jak o tom svd nlez z Ostie (NUBER 1972, 54).
Konvice byly pravdpodobn vyrbny ve vce produknch centrech. Setkme se s nimi
toti hojn jak v zpadnch, tak vchodnch provincich msk e (NUBER 1972, 52-53;

101

Depot dle obsahoval msu typu E 92 a pnev typu E 131.

73

KUNOW 1983, 61, 62). Pedstavuj tak jeden z nadregionlnch typ msk bronzov
toreutiky.
5.4.2. Konvice s zkm hrdlem typu Radnti 71
V kapitole o msch s horizontln rukojet jsme se nepmo zmnili tak o konvicch
s zkm hrdlem typu Radnti 71. Tento druh ndoby lze nalzt v bohatm hrob
z Neuruppersdorfu (obr. 31:6) (ADLER 1976c, 15-26, Abb. 1-4), kde spolu s msou
s horizontln rukojet tvoila servis typu Canterbury. N kus je mrn pokozen, chyb
zobkovit st a spodn st ucha. Dradlo konvice je zakoneno protomou kon.
Konvice se svm tvarem hls k typm s hrukovitm tlem a zvoncovitou nokou
(NUBER 1972, Abb.12:1). Tato tvarov varieta vychz ze starch pedloh helnistickch a
italskch, kter se odliovaly pedevm honosnj a lpe propracovanou vzdobou. K nmi
popisovanmu kusu nalezneme etn paralely jak v impriu, tak v barbariku. Z nlez
z provincie Pannonie stoj neuruppersdorfsk konvici dosti blzko exempl z Kloz I 102
(RADNTI 1960, 116-117; BNIS 1981, 114, Abb. 11:2, Abb. 12). Vce analogi poskytuje
materil ze zpadnch provinci (NUBER 1972, 204). Jako dobr pklad pro srovnn lze
pout konvici z Overasselt (BOESTERD 1956, 65, Pl. X:226) nebo eponymn kus
z Canterbury (EGGERS 1968, 102, Abb. 56).
V evropskm barbariku pat konvice s zkm hrdlem spe k vzcnjm. Nkolik
ojedinlch doklad znme z Polska a Nmecka. Nlez fragmentu konvice z Weklic 103
(LIWA 1989, 111-113, Abb. 1-2; WIELOWIEJSKI 1985, 228) lze zaadit do skupiny ndob
pochzejcch pravdpodobn jet z helnistickch jihoitalskch dlen, a tak nm neme
poslouit jako dobr analogie.
Z zem Nmecka znme konvice s zkm hrdlem z pohebit v Diersheim (hrob . 63,
78) (NIERHAUS 1966, 259, 264, Taf. 15, 20), bohuel stav zachovn neumouje pesn
uren pvodu 104 . Pokud vak zhodnotme zlomek kosk protomy (hrob 78), kter nese dosti
oste ezan rysy, lze pravdpodobn uvaovat o galskm pvodu.
Ponkud jin je situace ve stednm Podunaj. Zde byly krom znmch exempl
z knecch hrob ve Vysok pri Morave a Zohoru (hrob . 5) (obr. 70, 71) (ONDROUCH
1957, 22-24, obr. 4; KREKOVI 1987, 267, 275; TEJRAL 1967, 130; KRASKOVSK

102

Podobnosti v profilaci tla lze vysledovat i pes pokozen tla konvice.

Dobr srovnn poskytuje slavn konvice z Egyed.
104
H. U. Nuber zalenil konvice z Diersheim mezi galsk kusy.
103

74

1959, 104, 105, obr. 38-41) nalezeny ve 2. polovin 90. let 20. stolet dal zlomky konvic
typu Radnti 71. Mme zde na mysli fragmenty zskan z depotu (obr. 69:1) a povrchovch
sbr v Zohoru (ELSCHEK 1997, 41, 42, obr. 17:3; ELSCHEK VRABLEC 2001, 60, 61,
obr. 39: 1; ELSCHEK 2002, 248, Abb. 4: 8). Z tto podivuhodn koncentrace lze zatm
poukzat na vznam zhorskho a naddunajskho regionu na konci 1. stolet a potku 2.
stolet. ast vskyt pojednvanch tvar tak me poukazovat na pebrn vybranch
mskch nvyk eln germnskou spoleenskou vrstvou (BOUZEK 1984, 61).
Datace konvic typu Radnti 71 se zd bt dosti obtnm problmem. K pkladm
datovanm ped polovinou 1. stolet pat jak se zd pouze konvice z Egyed (NUBER 1972,
41, 42, 65) a Weklic. S ostatnmi kusy je podle H. U. Nubera (1972, 65) nutn potat a od
flaviovskho obdob. etn nlezy znme z Pompej (TASSINARI 1993, 72, E3000;
RADNTI 1960, 106), tato skutenost nm potvrzuje jejich produkci ped rokem 71 n. l.
Konvice s zkm hrdlem byly v oblib a do konce 3. stolet (KUNOW 1983, 24, BERKE
1990, 31).
Datovn nlez z barbarika (Vysok a Zohor) spad nov do stupn B2a (TEJRAL 2001,
217; 231), nebo se tak setkme s datac ukazujc k 2. polovin 1. stolet nebo ke zlomu 1. a
2 stolet. (KREKOVI 1992, 57). Do obdob 2. poloviny 1. stolet lze zalenit podle
R. Nierhause (1966, 173, Tab. Ia, Ib) i hroby . 63 a . 78 na pohebiti v Diersheim. Poheb
z Neuruppersdorfu lze zaadit do stup B1c, B2a (TEJRAL 2001, 219).
Typ Radnti 71 pat k dalmu z nadregionlnch typ msk bronzov toreutiky. Je tedy
znan pravdpodobn, e na zem msk e muselo existovat nkolik vrobnch center.
Konvice z Neuruppersdorfu, jako i pklady ze Zohoru a Vysok (TEJRAL 1967, 118) byly
stylovou analzou zaazeny ke galskmu dlenskmu okruhu. Pro tvarovou pbuznost je
mon pemlet rovn o totonosti dlenskho okruhu u konvice z Kloz I. Toto zalenn
se opr o charakter vzdoby popisovanch ndob, vznamnou roli hraje tak kvalita
proveden protom a ata. Jak ji bylo uvedeno ve, ze zpadu msk e pochz tak
znan poet srovnatelnch kus 105 . Jistou roli hraje konstrukce konvic. Pro exemple, jim
je pipisovn galsk pvod, je typick montovn z vce dl (vrchn st s hrdlem, spodn
st s nokou, ucho) (NUBER 1972, 61). Potek innosti galskch fabrik je hledn ve
flaviovskm obdob, nebo na potku 2. stolet (RADNTI 1960, 116; TEJRAL 1967, 119;
KUNOW 1983, 62).

105

V naem pojednn jsme uvdli pouze pklady, kter se podobaly neuruppersdorfsk konvici.
75

5.4.3. Konvice s dvojlstkovitm stm typu Tassinari D1110/D2111c

Ponkud problematick je zaazen ucha z Moravskho Krumlova (obr. 84:3)
(PODBORSK VILDOMEC 1972, 124, Tab. IL:3). Oblouk dradla je nezdoben a m
trojhelnkovit profil. Vrchn st vychz do vraznho stechovitho vbku. Tlo
dradla se opr o atai v podob vousatho satyra. J. Tejral (1967, 121) uvaoval o monm
piazen ucha k ble neuritelnmu typu konvice nebo dbnu. Podle tvaru ramen dradla
autor zvaoval piazen k asn form konvice s trojlstkovitm stm.
Jist shody nalezneme v pompejskm materilu: jedn se zvlt o dradla pochzejc
z konvic s dvojlstkovitm stm typu D1110/D2111c (obr. 18) (TASSINARI 1993, 63,
12666, 15201). Popisovan ndoby maj rovn dradla s vraznm stechovitm vbkem a
atae zdoben maskou vousatho satyra. Na dradle jist upout nai pozornost hlava satyra,
jej podoba je inspirovna helnistickmi pedlohami. Traktace vous, jako i stlaen nos,
oi mandlovitho tvaru a dlouh ostr ui ukazuj na typ satyra, kter se vrazem svho
oblieje bl znmm zobrazenm Pana 106 (SCHREIBER 1894, 459, 460). I pro Pana je
typick kombinace lidskch a zvecch rys oblieje (CHINELLI 2001, 41, 42). V tomto
ppad je vak piazen masky Panovi pro absenci roh nemon 107 . Podle zvraznnch
zvecch rys vak meme uvaovat o nkterm z jeho prvodc.
Krom pklad z Pompej jsou doloeny dal kusy, nap. z Magdalensbergu, Parmy
nebo z Anthe (SEDLMAYER 1998, 512, Abb. 2). Stavba SH/5 z Magdalensbergu zanikla
porem a v pozdn-tiberijskm obdob byla ji pust (SEDLMAYER 1999a, 113). Podle H.
Sedlmayer (1999a, 136, Abb. 16) pedstavuje ucho konvice typu D1110/D2111c v rmci
souboru-servisu bronzovch ndob z domu SH/5 star dle pouvan kus z augustovskho
obdob.
Z prosted barbarskho svta je nutn uvst nlezy z vchodn Evropy. Velmi dobr
analogie pochz z lokality Vozdvienskaja, ucho je V. V. Kropotkinem (1970, 86, pl. 52:3)
datovno do 1. a 2. stolet. Dal blzk exempl znme z hrobu v Chataukaevskm, kter
I. I. Marenko a N. Ju. Limbertis povauj za pechodn lnek mezi typy E 124 a E 125.

106

Viz souso Pan a Dafnis datovan na rozhran 3. a 2. stolet p. n. l. (SMITH 1991, 131, fig. 160) nebo
zobrazen Pana na atai stojanu pro lampu z hrobky II ve Vergin (THEMELIS TOURATSOGLOU 1997,
218, Fig. 47) a dradlech konvic a amfor z Pompej (SCHREIBER 1894, 366, 359, Fig. 104-105, 114, 132).
Uveden toreutick kusy jsou vak mnohem zrunji vyhotoveny a mohou tak slouit jako jist vzory pro nae
dradlo, kter m mnohem hrub charakter.
107
Podobn atae, avak v mnohem kvalitnjm vyhotoven, viz ucho konvice typu E 124 z bohatho hrobu
v Kolokolinu, kter je podle spon typu A 67 datovn do B1a (POPA 2004, 494, 501-502, Abb. 2:2).
76

Hrob z Chataukaevskho je datovn k polovin 1. stol. n. l. (SIMONENKO MARENKO

LIMBERTIS 2008, 283, Taf. 11:4).
Pesn datace dradla z Moravskho Krumlova je pro jeho nlezov okolnosti nemon.
Konvice D1110 z Pompej jsou S. Tassinari azeny do seku od 1. stol. p. n. l. a do potku
1. stol. n. l. (podle SEDLMAYER 1998, 511). Dlensky vyrbn kusy D2111c jsou
povaovny za mlad a objevuj se ji od augustovskho obdob, nelze vak vylouit, e
vroba tohoto typu pokraovala a do doby flviovsk (SEDLMAYER 1998, 511, 521; t
1999a, 34). Dlensk okruh je stejn jako u kus z Pompej hledn v Campanii
(SEDLMAYER 1998, 511, 520).
5.4.4. Dbnek s antropomorfnm obloukovit vyhnutm dradlem
Z naddunajskodolnorakouskho Drsingu 108 pochz dradlo (obr. 85:5) (LAUERMANN
1996, 698, Abb. 456), kter lze piadit menmu dbnu, nebo balsamariu. Ucho je na sv
vrchn sti zdobeno protomou musk hlavy, u n nen mon bli ikonografick uren.
Vlastn tlo ucha tvo musk postava, kter je zahalena do draperie s vraznmi zhyby.
Drobnm vzhru obrcenm trojhelnkem je naznaen falus. Postava nm tedy svm
prohnutm vzdlen pipomene akrobaty, kte byli astm tmatem zdobcm ucha antick
toreutiky. Spodn st dradla tvo destikovit atae obdlnkovitho tvaru.
Paralelu k popisovanmu dradlu se nm podailo nalzt opt pouze v nlezovm fondu
provincie Pannonie. Tm identick kus je tedy znm ze Sophianae (dnen Pcz)
(RADNTI 1938, Taf. LIII:6), bohuel nm autor neposkytl dn dal informace ne
vyobrazen. Sdlit v Drsingu bylo obvno po celou star a mlad dobu mskou (Pollak
1980), a tak nelze zatm ble popisovan kus chronologicky zaadit.
5.4.5. Dbn s uchem zdoben ata v podob lidsk nohy typu Boesterd 288
Dunajsk nlez ze Schallemmersdorfu obsahoval dradlo, kter lze pipsat dbnu
s uchem zdobenm ata v podob lidsk nohy obut do sandlu (obr. 84:2) (FARKA
MELZER 1988, 245, Abb. 577). Oblouk dradla je ve sv vrchn sti pravohle ohnut a je
opaten oprkou prstu ve tvaru vzad zahnutho lstku. Tlo dbnu se do dnench dn

108

Nlez pochz z povrchovch sbr.

77

nezachovalo, avak podle srovnatelnch exempl z msk e si lze ndobu jednodue

pedstavit jako thl, nelenn, vysok typ bez vraznch tektonickch zlom.
Typ Boesterd 288 nen doposud znm ze stedodunajskho barbarika, a tak lze n
pomezn pklad vnmat jako jist specifikum. Z zem msk e registrujeme zstupce
tohoto typu jak z podunajskch (RADNTI 1938, 167, 168, Taf. XIV:81; RAEV 1978, 621,
622; SEDLMAYER 1999a, 18-20) a zpadnch provinc (BOESTERD 1956, 81, 82, Pl.
XII:288; EGGERS 1968, 99, 106, Abb. 39), tak z kraj vchodnch (SEDLMAYER 1999a,
19).
S. Tassinari (citovno podle RAEV 1978, 621) rozdlila tento typ ndob do dvou skupin,
i typ, piem typ . 2 se vyskytuje pedevm v mskm Podunaj a na vchod, zatmco
typ . 1 naopak na mskm zpad. Podle dradla je vak prakticky nemon od sebe ob
variety odliit (SEDLMAYER 1999a, 18).
K dataci pojednvanch dbn se naposledy vyjdila H. Sedlmayer (1999a 19), podle
n je nutn oproti pedchozm nzorm, zastvanm pedevm A. Radntim (1938, 167) a
B. Raevem (1978, 621), kte datovali popisovan druh do 2.-3. stolet, potat s uvnm
typu Boesterd 288 ji ve 2. polovin 1. stolet. Opr se o fakt, e dbn tohoto typu byl
obsaen v nlezu z Millingen, kter lze bez vhrad piadit do 1. stolet n. l. Vzhledem
k tomu, e byl rovn soust nlezovch celk s mincemi csa Traiana a Hadriana, je
mon zskat i vhodn terminus post quem (SEDLMAYER 1999a, 19).
Pedpokldan vrobn centra jsou pro nadregionlnost typu opt hledna jak na zpad,
tak v Podunaj (RAEV 1978, 622). Jak dokld nlez licch forem z Tartous v Srii
(SEDLMAYER 1999a, 19; WIELOWIEJSKI 1988b, 42-43), je s jejich vrobou nutn potat
i v mskm orientu.
5.4.6. lenn dbn typu Radnti 77/ND3
Po zhodnocen dradla dbnu typu Boesterd 288 ze Schallemmersdorfu (FARKAMELZER 1988, 245, Abb. 578) se zbv jet vyjdit k druhmu uchu nalezenm ve skladu
(obr. 84:1). Ucho dbnu m hladk tlo a je na sv vrchn stran pravohle zahnuto. Vrchn
st, kter zpravidla objm st ndoby, je odlomena. Spodn st dradla se opr o
destikovitou atai, kter je zdobena figurlnm vjevem. Pokud si celou scnu prohldneme
pozornji, meme ji bezesporu podle ptomnho olte a stojc figury oznait za obtn.
Olt se nachz pravdpodobn nkde ve voln prod nebo v posvtnm hji, jak nm

78

dokld koat strom 109 . Identifikace bostva, ktermu je zde obtovno, je jednoznan:
podle nakoso openho thyrsu se bezpochyby jedn o Dionsa. Obtujc postavu oznaila H.
Sedlmayer (1999a, 13, Abb. 3) jako Amora, toto uren je vak pro celkovou selost atae
pouze rmcov. Lze tedy ci, e popisovan zobrazen pat do vzdobnho okruhu
dionsovskho, ve kterm motiv venkovsk svatyn a obti patil mezi jeden z nejastjch.
Rovn piazen ucha k lennm dbnm typu ND3 110 (SEDLMAYER 1999a, 13) je
ponkud zobecujc. Pro tento typ ndob je typick pedevm bohat zdoben ucho, co pro
n ppad neplat. Jist vak je, e pojednvan exempl pat do irok skupiny
lennch/nelennch dbn. Tento zvr lze podpoit pedevm tvarem, profilac a
sklonem ucha.
Jev se nm tedy phodnj zalenit i ucho k typu Radnti 77 (RADNTI 1938, 159162, Taf. XIV:77). Tento typ toti pojm jak ucha zdoben, tak nezdoben. H. Sedlmayer
(1999a, 16, Taf. 3:2), kter o uchu ze Schallemmersdorfu naposledy pojednala, uvedla hned
dv celkem pesn paralely k naemu nlezu: jedn se pedevm o dbny z depot z Wagna
(Flavia Solva) a Les Mureaux. Hromadn nlez z Wagna datuje autorka do obdob, kter
nsledovalo po vld csae Valeriana (253-259) (SEDLMAYER 1999a, 163-164). Do doby
3. stolet lze hypoteticky datovat i nlez ze Schallemmersdorfu 111 . Na tomto mst je vhodn
poznamenat, e z obdob 260-275 pochz vtina dbn typu ND3, kter jsou v tto dob
poetn zastoupeny v tzv. limitnch depotech (KNZL 1993, 144).
Dbny typu Radnti 77/ND3 byly podle S. Knzl (1993, 146) vyrbny od zlomu 1. a
2. stolet. Pouvn dbn ve 2. stolet lze doloit jejich vskytem v pohbech z Kloz I
(BNIS 1981, 112, Abb. 11:3), Inta mohyla 2 (PALAGYI 1982, 24, 26, 27, 43, Taf. VII:15)
nebo v depotu z Zell am See (SEDLMAYER 1999a, 13). Chronologicky nejmlad nlezy
pochzej ze 4. stolet (KNZL 1993, 146). Doposud vak nen zejm, zdali nlezy datovan
do 2. poloviny 3. stolet a po. 4. stolet nejsou ve skutenosti antikvrn kusy.

109

Takovto venkovsk svatyn pat k astm vzdobnm prvkm dionsovskho okruhu a nachzme pro n
analogie v alexandrijsk helnistick plastice. Srovnateln motivy ztvruje okrajov vlys lanxu ze Str
(SVOBODA 1972) a okrajov vlys ovlnho podnosu z Lillebone (Seine-Maritime) (2. stolet) (BARATTE
1984, 84, 85, Abb. 7) a vzdoba cylindrick ndoby skyfu (?) z Muncelul de Sus (2. stolet) (MIHILESCUBRLIBA MITREA 1976, Fig. 2: 1-4).
Motiv idylick krajiny s Dionsovm posvtnm okrskem pak vyjaduje harmonii nim neruenho
rodnho venkova. Takovto nrov obrzky byly ji v obdob helnismu pouvny v uitm umn
(HORNKOV 1997, 20).
110
Typ byl vylenn na zklad nlezu dbnu z Neupotz (KNZL 1993, 113-148).
111
Avak pouze za pedpokladu, e bychom pijali nzor, podle nho by nlez pedstavoval ztracenou koist.

79

Msto vroby dbn typu Radnti 77/ND3 je tradin (podle hojnho rozen) hledno
v mskch provincich (SEDLMAYER 1999a, 16), a to zvlt v galskch a pornskch
(RADNTI 1938, 161; KNZL 1996, 465).
5.4.7. Konvice typu Bolla 1b
k otzce datovn souboru z Hornch Dunajovic

Bronzov plechov konvice s eleznm uchem typu Bolla 1b (obr. 82:1) (BOLLA 1979;
SEDLMAYER 1999a, 33) byla poprv publikovna B. Dostlem (1960), podle informac
shromdnch tmto badatelem byla konvice soust souboru pedmt z doby msk, kter
byly zskny bez blich nlezovch okolnost pi kopn studny v poloze "Na Louce" v roce
1958. B. Dostl rozdlil nlezy do dvou skupin. U prvn skupiny pedmt (msa na noce s
dvojitmi stnami a bronzov konvice) se domnval, e by mohly pochzet z kostrovho
hrobu. Artefakty druh skupiny (ttov puklice) oznail jako mon hrobov plohy z hrob
rovch. Toto rozdlen do dvou odlinch skupin autor opel o vskyt obdobnch pamtek
v nlezovch celcch stedoevropskho barbarika. Soubor byl datovn do 2. poloviny 3.
stolet a na potek 4. stolet (DOSTL 1960, 80). S tmto datovnm vak nelze souhlasit.
ttovou puklici se seznutm hrotem lze podle paralel ze svobodn Germnie datovat do
stup B2/C1, C1a a na potek C1b (GODOWSKI 1992, 82; t 1994a, 175 Abb. 5; t
1994b, 118; DROBERJAR PEKA 1994, 278) druh exempl lze datovat obdobn. Oba
kusy nle do 6. skupiny hrob se zbranmi podle K. Godowskho (1994, Abb. 1).
Msy s dvojitmi stnami nepat ve stedodunajskm barbariku k astm tvarm. Jeden
ne pln identick kus je znm z objektu . 121 z germnskho sdlit z Brane (KOLNK
VARSIK VLADR 2007, 108-109 Tab. 100:13; XXXIII: 5), tato chata je azena do B fze
branskho sdlit a odpovd rozmez let 180/200-250/270, typick jsou pro ni nlezy terry
sigillaty severeovskho a postseverovskho st z dlen v Rheinzabern, Westendorf a
Pfaffenhofen (KOLNK VARSIK VLADR 2007, 35).
V ppad datace bronzov konvice typu Bolla 1b, je nutn zohlednit pklady z
nlezovch celk z prostoru msk e. Nejasnj nlez tohoto typu pochz z tumulu ve
Walsbets, jeho hrobov vbava byla uloena do zem po roce 161 (KNZL 1993, 120-121;
BIENERT 2007, 36). Vtina pklad konvic typu Bolla 1b pochz z archeologickch
kontext datovanch ped rok 260 (BIENERT 2007, 36). J. Tejral (1970b, 407) uvaoval, e
sledovan konvice byla uloena do zem nkdy v 1. polovin 3. stolet. Znme vak i
exemple, jejich pouvn lze doloit v prvn polovin 4. vku (BIENERT 2007, 36).

80

Pesto nelze nejvt oblibu tohoto typu konvice pednostn omezovat pouze na 2. polovinu 3.
a potek 4. stolet, jak to uinil B. Dostl (1960, 78), kter sv vahy opel o chronologick
zaazen kusu z bohatho hrobu z Cejkova (BENINGER 1931, 222; KRASKOVSK 1976,
436; t 1978, 33; KREKOVI 1992, 57) a rovn o nlez z hrobu 13 v Intercise (RADNTI
1938, 152). Datovn souboru je problematick, nebo neznme pesn nlezov souvislosti
pedmt. V souasnosti je ji neoviteln, zda byly pedmty soust jednoho celku i
nikoliv. S pihldnutm k datovn ve zmnnch ttovch puklic (a nle k rovm
hrobm i nikoliv) a doklad asnho vskytu konvice typu Bolla 1b v mskch provincich
je tedy nutn cel soubor datovat spe do prvn poloviny 3. stolet, tedy do stup C1a a C1b
v pojet J. Tejrala (1986, 108).
5.4.8. Konvice typu Tassinari E5200/E5300
Zlomek ucha pochz ze souboru artefakt sbrky ze Starho Msta. Do dnench dn se
zachovalo z konvice pouze obloukovit tvarovan ucho (obr. 25:4), kter m ve sv nejvy
sti umstnu oprku pro palec. Nad rameny, jimi bylo ucho pipevnno k st konvice, je
umstn zapiatl vnlek (snad nefunkn rudiment stejky arnru). Podle tchto
znak lze ucho pipsat konvici typu Tassinari E5200 nebo E5300 (obr. 16) (TASSINARI
1993, E5200 nebo E5300) s zkm hrdlem, baatm dvoukonicky tvarovanm tlem a nzkou
odsazenou podstavou. V pompejskm materilu lze nalzt takka identick tvary uch u typu
E5220 (TASSINARI 1993, 79 E5220: 2729, 2742 atd.). Dradla byla asto k st konvic
pipevovna nejen letovnm, ale v ppad rozbit byla tak spojena drtkem. Spodn st
ucha konvice ze Starho Msta se nezachovala, nememe tedy urit pesn tvar atae, u
pompejskch pklad se setkme s jednoduchou palmetou bu lennou listy, nebo prostou
zdoben.
Na zem Svobodn Germnie se s tmto typem konvice nesetkme. Rozen je vak v
mskch provincich a Italii. Hojn zastoupen je doloeno pedevm z Pompej
(TASSINARI 1993), dal exemple znme ze severn Itlie, Norica, Raetie, Germanie
Superior a Inferior (SEDLMAYER 1999a, 27) a tak z Thrakie (RAEV 1978, 641, Taf. 13:2).
H. Sedlmayer (1999a, 27-28, Taf. 9:3, 4) uvd podobn kusy z Magdalesbergu, ty jsou
datovny do claudiovskho obdob. Blzk tvar ucha, avak se stejkou pochz z pannonsk
lokality Ptuj (BRESAK 1982, Taf. 15:151). Pro konvici z mohyly A ve Vize nalezl B. Raev
(1978, 617) nejbli paralely v Italii. Byly datovny do 1. stol. Mohyla A z Vize je azena na
potek 1. stol. (RAEV 1978, 632; BOUZEK 1990, 191). Z ve uvedenho vyplv, e
81

pojednvn typ se vyskytuje pedevm v 1. pol. 1. stol. Vroba popisovanch konvic je

hledna v Italii, nejpravdpodobnji v Campanii (Sedlmayer 1999a, 29).

82

5.5. Soupravy nabraek a cednk

5.5.1. Soupravy nabraek a cednk s plochou rukojet typu E 160 a E 161

Fragmenty nabraek a cednk typu E 160 jsou doloeny v nmi sledovanch regionech
v rovm hrob . 6/1943 a v rozruench hrobech ve Velaticch (obr. 27:19; 28:1-3; 29:2)
(TEJRAL 1967, 109, 129, obr. 11: 4-5, 7) a tak ve Velkch Hostrdkch (PEKA
LUDIKOVSK 1978, 33, 113, obr. 14: 6). Dal exemple znme ze souboru artefakt
v Mistelbachu (obr. 46, 48) (FRIESINGER 1976, 19-21) a z rovho hrobu v Rothenseehofu
(TEJRAL 2001, 219, 246; NEUGEBAUER 1995, 113).
Pro pojednvan typ jsou signifikantn nsledujc znaky: ploch rukoje, jej koncov
st se pro pohodlnj uchopen schdkovit roziuje, a polokulovit formovan dno. Tvar a
lenn rukojeti vychz ze starho typu E 159. Na tuto nvaznost poukzal J. Tejral (1967,
110), kter jako pechodovou formu mezi typy E 159 a E 160 oznail nabraku z Aislingen.
Sady nabraek a cednk typu E 160 pat v barbariku k hojn zastoupenm druhm
(KARASOV 1998, 41; LUND HANSEN 1987, 60-61 67; WIELOWIEJSKI 1985, 217-218;
KREKOVI 1987, 233, 234; PETROVSZKY 1993, 99-100) a jsou pravidelnou soust
vbav kostrovch i rovch hrob.
Na zem msk e je pojednvan typ zastoupen v pompejskm materilu (KUNOW
1983, 27). Zstupce typu E 160 znme i z mskch provinci. K ojedinlm pat nlez
z Novaesia, u nj nelze vylouit dataci ped polovinu 1. stolet (PETROVSZKY 1993, 99).
S hojnjm uvnm popisovanch ndob se vak setkme teprve a v obdob claudiovskm
a flaviovskm. Typ byl tedy v oblib od poloviny 1. stolet a po cel 2. stolet. Oblibu typu
E 160 ve 2. stolet dokldaj pedevm pklady z depotu z szr 112 (KUNOW 1983, 27).
Jak ukazuj exemple z Rainau-Buch a Kempten, vzcn se lze s typem E 160 setkat i v tzv.
limitnch depotech 3. stolet (PETROVSZKY 1993, 99-100). Nov byla nalezena dradla
nabraky a cednku 113 v hrob . 42 na pohebiti nedaleko Svilo v Srbsku (DAUTOVARUEVLJAN 2003, 20-21, 113, 160, T. XIX:2-3,5). Pohebit bylo pouvno od poloviny
3. stolet do 3. tetiny 4. stolet (DAUTOVA-RUEVLJAN 2003, 160). Tyto pklady nlez
v pozdnch kontextech ukazuj na dlouhou dobu uvn typu E 160.

112
113

A. Radnti (1938, 79) oznail soupravu z szr za pechodov typ.

Rukojeti nesly kolky vrobc: CCON; ABBIC (DAUTOVA-RUEVLJAN 2003, 113).
83

Na zem svobodn Germnie je typ E 160 zastoupen zejmna v materiln nplni stup
B1b, B1c a B2. Zlomek z hrobu . 6 z Velatic je datovn pomoc doprovodnho materilu114
do stupn B1c (TEJRAL 2001, 213). Fragment z rozruench hrob pak lze dky kolku
(RIMMA F) datovat do obdob B1b a B2 (PETROVSZKY 1993, 291). Do stupn B1c byl
rovn rmcov datovn soubor z Mistelbachu, poloha: Eckesteinandgrube-Galgengrund
(TEJRAL 1983, 89; FRIESINGER 1976, 20). Nlez z Velkch Hostrdek je pro nlezov
okolnosti a stav zachovn obtn ble specifikovat.
Podobn jako v msk i se meme i v barbariku setkat s del dobou uvn typu
E 160. V echch se s tmto jevem setkme u rovho bojovnickho hrobu z Libe 115
(SAKA 1970, 31; KARASOV 1998, 41, 72; DROBERJAR 2002, 154-155), kter je
datovn do stupn C1 (DROBERJAR 1999b, 5, Tab. 21:1). Na ptomnost sad typu E 160
v celcch z konce star doby msk poukazuj zvlt hrobov celky z zem Slovenska.
K 2. polovin 2. stolet se tedy hls pklady z hrob . 3 v Okov (KOLNK 1956, 237,
260, Obr. 4:10) a hrob . 72 a . 75 v Beeov (KOLNK 1961b, 233-234, Tab. X, XI;
KREKOVI 1987, 241; TEJRAL 1970b, 406). Dal, nov nlez sady typu E 160, piazen
stupni B2/C1, pedstavuje rozruen kostrov hrob nebo sklad ze Dvor nad itavou
(RUTTKAY 2004, 155). Z prosted stednho Podunaj je vhodn tak pipomenout cednk
z hrobu II v Krakovanech-Strch, jen je datovn do 2. poloviny 3. stolet (ONDROUCH
1957, 135-137, Obr. 31; SVOBODA 1972, 10-12, Abb. 3b).
Ve uveden pklady ze Slovenska nepat mezi ojedinl, stejn datovan celky
nalezneme i v Nmecku. Mme zde na mysli kostrov hrob . 8 z Varbelvitz a rov hrob .
8 z Nonendorf (SEYER VOSS 2002, 367).
Na dlouhou dobu obhu dle zeteln ukazuj hrobov nlezy z Polska a Skandinvie.
Nai pozornost pirozen poutaj kostrov hroby z Osiek-Kommerau, Pruszcz Gdaski a
Gronowo, kter jsou datovny do stup B2/C1 a C1a (WIELOWIEJSKI 1985, 217-218,
295) a norsk nlez z Gjeite 7, piazen stupni C1b (LUND HANSEN 1987, 60).
Je tedy nutn si poloit otzku, po jak dlouhou dobu byl typ E 160 vyrbn. Za spodn
hranici lze povaovat polovinu 1. stolet (RADNTI 1938, 64), avak, jak ukazuje nlez
z Novaesia, nelze zcela vylouit jeho vrobu v obdob ped polovinou 1. stolet. Zvr
produkce nelze zcela pesn urit, spatujeme jej spe na konci 2. stolet ne v obdob mezi
lty 140-60 n. l., jak navrhoval R. Petrovszky (1993). Jeho tvrzen, e se pozdj typy
114

Takovto datovn umouj zejmna bronzov trubkovit spony typu A 74/75 (TEJRAL 1998, 390;
PEKA 1972, 84), stbrn vendick spona typu A. II.26 (PEKA 1972, 69), dle slitky a zlomky
mramorovanho skla E 181.

84

nabraek a cednk typu E 161 mus nutn vyvjet z typu E 160, nen toti pli pesvdiv.
Paraleln vskyt typ E 160 a E 161 a samozejm tak variet E 160/161 by spe ukazoval na
ponkud del dobu vroby typu E 160. Jak ji bylo ve uvedeno, znme nkolik pklad
typu E 160 datovanch do stedn doby msk (stupe B2/C1), ve kterm se ji vyskytuj i
prvn zstupci typu E 161.
Vrobn centrum nabraek a cednk typu E 160 bylo hledno pro obdob kolem
poloviny 1. stolet v Campanii (LUND HANSEN 1987, 60; KARASOV 1998, 42), avak,
jak nov poukzal R. Petrovszky (1993, 101), je toto uren pro absenci kolk campnskch
mistr vgn. Od 2. poloviny 1. stolet a pro stolet 2. se ji uvauje o galsk 116 a pornsk
vrob (RADNTI 1938, 79; TEJRAL 1967, 110; KUNOW 1983, 64; PETROVSZKY 1993,
101). Vrobky galsk provenience mme doloeny i v Pompejch 117 , je tedy zejm, e sady
typu E 160 musely bt vyrbny v Gallii ji bhem 2. poloviny 1. stolet.
*****
Jak ji bylo naznaeno ve, setkme se v obdob 2. poloviny 2. stolet n. l. na nmi
sledovanm zem se soupravami nabraek a cednk typu E 161. Tento druh nabraek a
cednk se odliuje od typu E 160 pedevm odlin tvarovanm dnem a vraznjm
zakonenm rukojeti. Dno je ploch a nem ji polokulovit tvar, kter znme u ndob typu
E 159, E 160 a E 162. Pechod od tla rukojeti k jejmu roziujcmu se zakonen ji nen
tak plynul jako u typu E 160. U cednk typu E 161 pevauje-na rozdl od typ E 160 a
E 162-hrub perforace komponovan do hvzdicovitho vzoru.
K typu E 161 meme bez rozpak piadit zlomky nabraky z rovho hrobu . 5
z Baumgarten an der March (obr. 50:5, 8) (ADLER 1976a, 5, 7, Abb.6) a fragment zskan
povrchovou prospekc v Bernhardsthalu 118 (obr. 85:1) (ADLER 1995, 554, Abb. 603).
Ponkud problematick kusy pedstavuj nlezy ze rovho pohebit ve itboicch (obr.
74, 76, 77, 78) (DROBERJAR KAZDOV 1993). U zlomk pochzejcch z hrob . 10,
12, 20 a ze souboru zskanho z rozruench hrob nelze pro jejich fragmentrn stav
zachovn s jistotou 119 rozliit, zda pat k typu E 160 nebo E 161.
115

Podotkme, e podle formovn koncovho zakonen nabraky a cednku lze uvaovat i o typu E 161.
O galskm pvodu nabraek a cednk typu E 160 uvaoval ji A. Ox (1925, 39-40), a to na zklad kolku
SOL CATVSIVS F. Jmna tohoto znn znme z galskch nhrobk a tak z kolk na keramice typu terra
sigillata (OX 1925, 40).
117
Ndoby nesou kolky se jmny galskho pvodu.
118
Poloha Aulssen jinak tak Feldl.
119
Problm uren spov tak v absenci koncovch st rukojet.
116

85

Pokud podrobme dkladn analze vybran zlomky itboickch dradel z hrobu . 20 a

rozruench hrob (DROBERJAR KAZDOV 1993, Taf. 7:11, Taf. 12:3), zd se, e je
meme piadit pro jejich zvren ukonen rukojeti k typu E 160.
Na zem msk e se s pojednvanm typem setkme ji ve 2. polovin 2. stolet.
Takto asn pklady nalezneme v hrob v Marpingen (KOLLING 1967, 44-45, Abb. 7:3;
KUNOW 1983, 27; NUBER 1972, 149; BERKE 1990, 26, 27). Znan mnostv sad typu E
161 nalezench v impriu pochz ze 3.stolet. V 1. polovin 3. stolet byla uloena do hrobu i
nabraka nalezen v burgenladskmu Halbturnu (RADNTI 1966, 208, Taf. II:3). Nejvce
exempl z zem e je znmo z tzv. limitnch depot z poloviny 3. stolet. S jistotou lze
tvrdit, e typ E 161 pat dokonce k typickmu inventi tchto sklad. Registrujeme jej jak
v hromadnch nlezech ze zpadnch provinci (WERNER 1938, 263, Taf. 107-113, 115-117,
119), tak v materilu z Norica (SEDLMAYER 1999a, 93; KELLER 1980, 120, Abb. 15: 1-2;
NOLL 1980, 83-85, Abb. 14, Taf. 31; KNZL 1996, 463; MIGLBAUER 1994, 286). Ze 3.
stolet se v pravdpodobnost pochz i souprava cednku a nabraky z kastelu
v Greatchestrs (EGGERS 1968, 79-80, 108). Vvoj typu E 161 pokrauje i po polovin 3.
stolet. Pozdn typy nalezneme v Britanii (EGGERS 1968, 91, 107, Abb. 41; KENNETT
1969, 137, 147, Fig. 15) a Pannonii (RADNTI 1938, 79-81; BERKE 1990, 26-27).
Ve svobodn Germnii se s typem E 161 vzcn setkme ji v 2. polovin 2. stolet.
K takto asnm pkladm pat krom ji zmiovanho hrobu z Baumgarten an der March
(ADLER 1976a, 5, 7, Abb.6) poheb . 1109 z Mllengrsmarken 120 (LINDEBERG 1973, 35,
37) a fp. 30 z Diersheim (NIERHAUS 1966, Taf. 10,30c). Na konec 2. stolet lze piadit i
hrob . 430 z Czarnwka, v jeho inventi nalezneme nabraku typu E 161 (RUDNICKA
MCZYSKA 2002, 13, 14, Ryc 3:4).
V mlad dob msk se ji s typem E 161 setkvme velmi asto. V hrob A z Broskov
byla nalezena sada E 161, kter je podle U. Lund Hansen (1987, 66) nejasnjm nlezem
svho druhu ve Skandinvii, autorka datovala celek do stupn C1a. Pojednvan exemple
znme rovn z zem Polska (WIELOWIEJSKI 1985, 218, 219) a Slovenska (KREKOVI
1987, 241; SVOBODA 1972, 10, 11, Abb. 2; KLO KRUPA 2003, 12, 13; BENINGER
1931, 189, 190, 203-205, Fig. 15), jako i z dalch st barbarika. Sady nabraek a cednk
registrujeme jak v rovch, tak v kostrovch hrobech. Ve skupin pozdnch knecch hrob
(skupina Leuna-Hassleben) se setkme jak s celmi sadami (SCHULZ 1953, 60, Taf. VI,

120

U. Lund Hansen (1987, 67) se k oznaen sady nabraky a cednku jako typu E 161 stav dosti skepticky a
sadu oznauje jako typ E 160.
86

XXIII:2, XXXI:2), tak s jednotlivmi kusy 121 . Jak tedy vyplv z pedchozch odstavc, typ
E 161 byl pouvn od 2. poloviny 2. stolet a do 4. stolet. Na tomto mst je vhodn
podotknout, e ptomnost tchto ndob v barbarskch hrobech lze vnmat jako tradici, kter
nebyla od star doby msk peruena.
K asto diskutovanm problematikm pat rovn hledn vrobnho centra typu E 161.
Naposledy se k tto otzce vyjdili U. Lund Hansen (1987, 67, 68) a J. Wielowiejski (1985,
218, 219), kte vyzdvihli pedevm mon provinciln pvod studovanho typu.
Z mskch provinc se zpravidla uvauje o Gallii, nebo o pornskch provincich. A. Radnti
(1938, 79-81) nevylouil ani vrobu v provincii Pannonii, piem uvaoval o mench
dlnch, kter snad zsobovaly pouze pannonsk obyvatele a barbarsk nrody sdlc ve
stednm Podunaj a Potis.
5.5.2. Soupravy nabraek a cednk s zkou rukojet typu E 162
Na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska je zastoupen typ nabraek a
cednk s zkou rukojet E 162. Ndoby tohoto druhu lze spatit v inventi rozruench
hrob v Mikulov (obr. 44:5-9, 11) (TEJRAL 1967, 112, 128, obr. 10:4, 11: 14), dal
zstupce je znm z hrobu . 2 (1923) z Velatic 122 (obr. 28:2, 5) (POULK 1950, 23, 24;
TEJRAL 1967, 110, 129, obr. 10:3, 11:6, 13). Z rakouskho zem se dle hls nabraka
o kostrovho hrobu z Mistelbachu Siechenhaus-Schottengrube (obr. 50:1) (TEJRAL 1971, 70,
78, obr. 12: 1-3; POLLAK 1980, 78-79, Taf. 71:1) a fragment z Bernhardsthalu 123 (obr. 85:2)
(STUPPNER 1990, 220, Abb. 875).
Pro odlien typu E 162 od typ E 159, E 160 a E 161 jsou nosn tyto znaky: zk rukoje
s pikotovit tvarovanm zakonenm, schdkovit rozen rukojeti pilhajc k jmce
zdoben V zezem. Typ E 162 lze dle rozlenit do dvou variet (Blidegn, Juellinge). Tyto
variety se od sebe odliuj pedevm rozdln formovanm dradlem a odlinou perforac
u cednk. Pro varietu Blidegn 124 je signifikantn ploch a neprofilovan rukoje a u cednk
pevaujc meandrovit vzor, zatmco varieta Juellinge se vykazuje umn profilovanm
dradlem a jej cednky maj drkovn sloen v jednoduch listovit vzor (PETROVSZKY
1993, 103). Je tedy zejm, e varietu Juellinge reprezentuj zdobnj exemple, zatmco u
121

Uniktn nlez pedstavuje stbrn sada z knecho hrobu z Gommern (BECKER 2001, 151-152).
Jeden z fragment rukojeti nebyl publikovn. Jeho kresbu a fotografii jsme nalezli v kartotce I. Pekae. Na
tomto mst bych rd podkoval E. Droberjarovi, kter nm umonil do kartotky nahldnout.
123
Poloha: Tallssen beim Hametbach
122

87

variety Blidegn ji dochz k zjednoduen vzdoby. Avak z tohoto typologickho vvoje

nelze, jak ped nedvnem poznamenali M. Perse a R. Petrovszky (1992, 409), vyvozovat
chronologick zvry, nebo vskyt obou forem je souasn.
Z nmi studovanho zem lze variet Juellinge pipsat kusy z velatickho hrobu 2
(1923) 125 a z kostrovho hrobu z Mistelbachu 126 Siechenhaus-Schottengrube.
Varieta Blidegn nen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska zatm
zastoupena, co je ponkud pekvapujc, protoe na slovenskm Zahor je doloena etnmi
exempli (PERSE PETROVSZKY 1992, 415, 416).
Po typologickm zhodnocen zamme nai pozornost na dataci uloen naich nlez do
hrob. Fragment cednku typu E 162 z hrobu 2 (1923) byl uloen do zem pravdpodobn ve
stupni B2 127 (TEJRAL 1971, 71). Zlomek z rozruench hrob v Mikulov lze datovat pouze
rmcov do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76). Bohuel u nlezu z Bernhardsthalu nememe
s jistotou zodpovdt otzku, kdy se zlomek stal soust kulturn vrstvy, nebo fragment
pochz z povrchovch sbr a germnsk osdlen na lokalit trvalo po celou star dobu
mskou.
Jak ji bylo ve uvedeno, nabraka z kostrovho hrobu v Mistelbachu SiechenhausSchottengrube nese kolek VINDOBILO F. Obdobn kolky registrujeme jak na zem msk
e, tak ve svobodn Germnii. Ze Schwetatu pochz cednk rmcov 128 datovan na
zatek 2. stolet (RADNTI 1938, 73, Taf. XVI:10, XVII:33; RAUCHENWALD 1992,
378). Dal pklad pedstavuje seversk nlez z Troelstrup datovan do rozmez stup B1bB2 (KUNOW 1983, 125; LUND HANSEN 1987, 407; PETROVSZKY 1993, 313). Podle
tchto analogi lze tedy hrob 129 z Mistelbachu rmcov datovat rovn do obdob
odpovdajcch stupm B1b-B2.
Na zem impria se typ E 162 vyskytuje nejdve v dob tiberiovsko-claudiovsk. Takto
asn datovan kus 130 byl objeven nedvno v norickm Magdalensbergu (SEDLMAYER
1999a, 93-94, Taf. 40:7). Podle autorky se jedn o nejstar nlez svho druhu. Dal pklady
pochz z Hofheim, Novaesia a Pompej (NYLN LUND HANSEN MANNEKE 2005,
124

Pod varietu Blidegn, lze piadit tak formu Kempten, kterou Ch. Flgel povaoval za autonomn typ (PERSE
PETROVSZKY 1992, 407).
125
Fragment nese kolek VGIM (PETROVSZKY 1993, 316).
126
Ndoba nese kolek VINDOBILO F (PETROVSZKY 1993, 314).
127
Chronologick uren se opr o bronzovou sponu pozdn latnskho schmatu (blc se typu A 15), kter je
rmcov datovna do 1. poloviny 2. stolet s monm pesahem do nsledujcho padestilet. (PEKA 1972,
88, 89).
128
Jde o star nlez a datace se opr pouze o pedpoklad, e ndoba pochz z galskch dlen, kter byly
v konjunktue prv ve 2. stolet.
129
Hrobov vbava neposkytuje informace vhodn k pesn dataci uloen invente pod zem.
130
Jde o varietu Kempten.
88

66). Ty vak ji nle dob claudiovsko-neronsk (PETROVSZKY 1993, 104; KUNOW

1983, 27, 28). Vtina nlez z mskch provinci pochz z konce 1. stolet a z 1. poloviny
2. stolet. Takto datovan pklady se vyskytuj v Pannonii (RADNTI 1938, 71-73, Taf.
V:22, XXIV:8) a Porn (BOESTERD 1956, 18, Fig. 48). Rovn v Pompejch se setkme
s typem E 162 (WILLERS 1907, 84; PETROVSZKY 1993, 104), je ale nutn dodat, e
nepat k nejastjm exemplm. Sady nabraek a cednk s zkou rukojet ustoupily
z obliby bhem 2. poloviny 2. stolet. H. Sedlmayer (1999a, 94) soud, e k tlumu vroby
dolo ji v dob flaviovsko-traianovsk. Zejm se tedy typ E 162 neprosadil na trhu proti
typu E 160.
Po zhodnocen chronologicky vznamnch nlez z msk e budeme soustedit nai
pozornost na pklady z barbarika. S typem E 162 se lze nejdve setkat ve stupni B1b. Takto
datovan celky znme z zem Slovenska (KREKOVI 1987, 241; KRASKOVSK 1957,
813, 814, Obr. 326:6) a snad tak z ech (KARASOV 1998, 42, 71; DROBERJAR 2002,
129). Rovn ze Skandinvie pochzej obdobn asn datovan kusy (NORLINGCHRISTENSEN 1937, 171-172, Abb.2; LUND HANSEN 1987, 46, 47). Nejvt rozen
typu E 162 spad do stupn B2a: sem lze piadit i nlez z kostrovho hrobu v epov
(WALDHAUSER KONAR 1997, 137-139) a kostrovho hrobu I z Marwedel (LAUX
1992, 334, 344, Abb. 12). S typem E 162 se stetneme nejpozdji ve stupni B2/C1, do tohoto
obdob nle hrob 1968 z Inowroclaw-Szymborze (COFTA-BRONIEWSKA 1979, . 1896,
Ryc. 16:15; WIELOWIEJSKI 1985, 217, 298).
Pokud tedy shrneme daje tkajc se datovn nabraek a cednk typu E 162, zskme
jako spodn hranici vskytu 1. polovinu 1. stolet. Za svrchn hranici lze povaovat polovinu
2. stolet. Neobvykl pklad z hrobu 1968 z Inowroclaw-Szymborze ns opt upozoruje na
pedpokldan fenomn 131 ddn kovovch ndob v barbariku.
K tradinm otzkm pojcm se s bronzovmi ndobami ji pat hledn jejich monch
vrobnch center. I v ppad typu E 162 bylo vysloveno nkolik hypotz. K nejstarm pat
nzor, podle nho pochz nabraky a cednky z Capuii (WILLERS 1907, 83) nebo ostatn
Itlie (RADNTI 1938, 73-74; BOESTERD 1956, 18). Avak s pihldnutm k metod 132 ,
podle kter hojn vskyt ndoby v regionu automaticky indikuje jej vrobu, nebyl tento
pstup pro nzk poet typu E 162 v oblasti bdnm pijat. Odborn veejnost tedy uvauje
pedevm o dvou dalch vrobnch centrech. Prvn je hledno v severn Itlii (PERSE

131
132

Viz kapitola 8.
K problematinosti tohoto pstupu viz kapitola 3.
89

PETROVSZKY 1992, 413) a argumentem pro toto umstn dlen je zpsob vroby ndob 133 ,
kter nejsou pln odlvny jako pklady kampnsk. Autoi hjc severoitalsk pvod typu
E 162 se dle opraj o vskyt kolk ve form tria nomina, uvanch v genitivu. Takovto
kolky nejsou u campnskch ndob znmy. Severoitalsk fabriky se v pravdpodobnost
zsobovaly tak svbsk kmeny ijc pod na sklonku trvn Vanniova krlovstv a pot pod
vldou Vanniovch nsledovnk (NYLN LUND HANSEN MANNEKE 2005, 91). S
padkem severoitalskho centra se pot na konci 1. stol. nebo nejpozdji na zatku 2. stol.
a prv v tomto obdob se vzmh produkce galsk a dolnornsk (NYLN LUND
HANSEN MANNEKE 2005, 68-69).
Druh vrobn centrum se pedpokld v Gallii a v dolnm Porn 134 (KUNOW 1983, 64;
LUND HANSEN 1987, 47; PERSE PETROVSZKY 1992, 413, 414), piem se toto
uren opr o galsko-keltskou podobu jmen mistr.
S pihldnutm k zvrm St. Berkeho (1990, 34, 35), kter ve sv disertan prci dospl
k vsledkm, podle nich se zd, e vznam severoitalskch dlen byl peceovn, se klonme
k produkci galsk i dolno-rnsk. Je zejm, e stedn Podunaj bylo pro sv specifick
postaven bhem stup B1c a B2a oblast, kam proudilo znan irok spektrum galskch
dolno-rnskch vrobk, mezi nimi nalezneme i nabraky a cednky typu E 162 opaten
kolkem VINDOBILO F (k problematice kolk NYLN LUND HANSEN MANNEKE
2005, 69).

133

Podobn byly vyrbny tzv. lehk pnve s ptami hlavikami. Jde o kombinaci litch a vytepvanch
komponent.
134
J. Kunow (1983, 64, 65) a R. Petrovszky (1993, 106) uvauj i o monm sthovn mistr ze severn Itlie do
Porn na konci 1. stolet.
90

5.6. Pnve
5.6.1. Pnev typu E 131 s rukojet zakonenou kachnmi hlavikami
K uren pnv z hrob v Mannersdorf an der March

Tento typ ndob je ve sledovan oblasti velmi vzcn rozen. N jedin jednoznan
uriteln pklad pochz z naddunajsk sti Dolnho Rakouska ze rovho hrobu (z roku
1930) v Mannersdorfu an der March (obr. 51:11, 13-14) (TEJRAL 1967, 94, 130, obr. 6: 1-3;
POLLAK 1980, 71, Taf. 6). Bohuel se nm vak pnev zachovala pouze ve fragmentrnm
stavu, disponujeme troskami dradla a plechy z jmky 135 . Ndoba byla J. Tejralem (1967, 94)
zaazena podle vrobn techniky do skupiny tzv. plechovch pnv s konvexnm tvarem
ndoby. Pro tento druh pnv je typick kombinace litch komponent a vytepvanch st.
Podle zdoben rukojeti thyrsem lze pipsat manersdorfskou pnev variet 131b
(WIELOWIEJSKI 1985, 202; SAKA 1994, 24-25).
Druh exempl je znm z rovho hrobu z roku 1988, kter byl nalezen rovn v
Mannersdorfu an der March (obr. 52:2) (LAUERMANN 1994; t 1995). Je nutn pedevm
poznamenat, e z pnve se dochovaly pouze jednotliv fragmenty. Disponujeme zlomky
jmky, avak chyb nm koncov st rukojeti, kter je dleit pro bezpen uren. Tato
skutenost komplikuje typologick zalenn pnve. E. Lauremann (1994, 281-283; 1995,
129, 130, 131, Abb. 4: 9-11) piadil manersdorfskou pnev k typu E 131. Autorovo zalenn
jist ovlivnil celkov charakter trosek pnve, kter lze pipsat skupin tzv. lehkch
plechovch pnv. Pokud vak zlomky pozorn prozkoumme, zaujmou nai pozornost dva
vrazn vzdobn prvky, ktermi jsou kruhovit vnlky, stylizovan ponky 136 pimykajc
135

Pnev m rukoje zdobenou thyrsem. Thyrsos nle mezi typick Dionsovy atributy. Jeho vyobrazen se
krom vysokho umn objevuje nejen na kovov toreutice, ale i na dalch druzch antickho uitho umn.
Pozoruhodn je kombinace Dionsova thyrsu s vzdobnm prvkem hlaviek vodnch ptk. Hlaviky vodnch
ptk pat k oblbenm antickm vzorm. Setkme se s nimi napklad na mramorovch kraterech z
helnisticko-mskch zahrad, kter produkovala v letech 100 p. n. l. a 50 n. l. novoattick kola v Athnch
nebo dlny na Dlu. Viz Sosibiv krater z Louvre datovan k roku 50 n. l. Inv. . Mr 987, n usuel Ma 442. R.
Stupperich (1991, 168) zmiuje pouit popisovanho motivu pi vzdob athnskho Dionsova divadla. Dekor
hlaviek vodnch ptk znme tak z helnistickho obdob viz krater A1, cednk 11 z Derveni (THEMELIS
TOURATSOGLOU 1997, 193, 196).
136
R. Petrowszky (1993, 85), jen se ve sv rozshl prci zamlel nad pvodem tchto volutovitch vnlk,
konstatoval: Immer wieder tauchen am Griffansatz, links und rechts, Voluten auf, deren Ursprung noch nicht
ganz geklrt ist.
Domnvme se, e tyto zajmav vzdobn prvky pedstavuj stylizovan ponky, kter v on jet
nestylizovan podob znme z asnch pklad stbrn toreutiky. U vybranch dradel stbrnch tc a
pohr, datovanch do republiknskho a augustovskho obdob, rmuj tyto ponky tl kachnch hlaviek
umstnch na okraji ndob. Viz dradla pnv z hildesheimskho pokladu (GEHRIG 1980, 11, 21-22, Abb. 39,
43-44, 46), dradla pohr se skyfoidnmi uchy a s profilovanou nokou z Muova (KNZL 2002, 329, 330),
Holubic (BERGER 1884, XC, Fig. 15; P 1905, LIII:4), Apensen (WEGEWITZ 1986, 127, Abb. 59), Byrsted
(BEKOWSKA 1984, 77, Tabl. 2:1c) a Lbsow hrob I (PERNICE 1912, 131-134, Taf. 10). Rozety umstn za
91

se k okraji pnve v blzkosti napojen rukojeti. S tmito ponky se lze setkat u nkterch
pnv z velmi heterogenn skupiny ndob s trojlstkovitm prolomenm dradla (TASSINARI
1993, 125, G5300, 8345A; PETROVSZKY 1993, 85) (obr. 17), ale tak u pnv typu E 131,
jak dokld kus ze sbrek Akademisches Kunstmuseum der Universitt Bonn (FRANKEN
1998, 81-82, Abb. 25) a exempl z pohebit Starokorsunskoe-Siedlung Nr.3, jen le v
Kubsk oblasti (SIMONENKO MARENKO LIMBERTIS 2008, 287, 374, Taf.
192:183). Tuto skutenost nezohlednil autor prce ve svm textu z roku 2007 (JILEK 2007a,
119-120), a proto je nutn zvry tto studie obohatit o zde uveden zjitn. Jak vyplv z
ve uvedench dvou dkaz, ptomnost stylizovanch ponk je potvrzena i u typu E 131.
Nelze tedy zodpovdn rozhodnout, zda pnev z hrobu z roku 1988 nle typu G5300 nebo
typu E 131.
Na zem msk e se s typem E 131 setkme zvlt v prosted asnch mskch
kastel, mme zde na mysli pedevm kusy z Augsburg-Oberhausen, Haltern a Oberaden
(KUNOW 1983, 25; STUPPERICH 1991, 168). Pnve s rukojet zakonenou kachnmi
hlavikami znme dle z Porn a zejmna z Mohue (PETROVSZKY 1993, 34) a tak
z Norica (SEDLMAYER 1999a, 80; ZAHLHAAS 2000, 24, 26). Rovn z zem Ilyrica
pochz nkolik pklad (BRESAK 1982, 12-14; RADNTI 1938, 19-25). Vechny tyto
uveden pnve lze datovat do 1. poloviny 1. stolet. St. Berke (1990, 19) uvd i nlezy ze 3.
tvrtiny 1. stolet, jedn se o pnve z Vindossy a Maralto, pokud nepihldneme ke spornm
exemplm z Pompej (KUNOW 1983, 25; PETROVSZKY 1993, 34), tak Berkeho pklady
lze povaovat za nejmlad.
V barbariku typ E 131 registrujeme pedevm na zem ech. Tyto nlezy jsou podle
Z. Karasov (1998, 31) datovny pevn do 1. poloviny 1. stolet, konkrtnji do obdob
augustovsko-tiberiovskho. Znan rozen tohoto druhu mskch vrobk lze dvat do
souvislosti s centrem Marobudovy e (PETROVSZKY 1993, 33).
Jak ji bylo ve eeno, v prosted stednho Podunaj je typ E 131 vzcnost. rov
hrob z Mannersdorfu an der March z roku 1930 je datovn J. Tejralem (1968, 504) na zklad
vrazn profilovan spony A 67 do tiberiovskho obdob, nebo obecnji do 1. pol. 1. stol.
(TEJRAL 1995, 227). Hrob z roku 1988 z tho katastru (LAUERMANN 1995, 130, 131,
132) lze datovat do stupn B1b. Toto asov uren je openo o vskyt spon A 67b2

hlavikami vodnch ptk zdob okraje stbrnch pnv od 1. stol. a vyskytuj se i pozdji ve 2. a 3. stolet,
avak v ji zhrubl podob (IGL 2002, 96, Abb. 12, 13). Domnvme se, e manersdorfsk pnev z hrobu 1988
demonstruje jistou zvislost ve vbru dekorativnch prvk na svch stbrnch vzorech.
92

(DEMETZ 1998, 141-143), jinak tak A 67c (LICHARDUS 1984, 14-15, 36, 39, Abb.
1:67c), i A 67/68 (MCZYSKA 2001, 165, 170).
Krom tchto pohb znme tak nkolik dalch ojedinlch pklad z zem
Slovenska. Nmi sledovan tvar vydaly pedevm hroby . 34 a 69 ze Sldkoviova
(KOLNK 1980, 140-141, 153, Taf. 139,34j, Taf. 156,69d; KREKOVI 1987, 242). Tyto
pklady spolu s dalmi druhy asnch mskch vrobk 137 byly se v pravdpodobnost
soust vbavy Marobudovch a Katvaldovch druin, usazench ve stednm Podunaj
Drusem mladm.
Pokud tedy mme urit asov rozmez, v nm se popisovan ndoby v msk i
vyrbly, vyjdeme ze zvr R. Petrovszkho (1993, 33-34), kter se naposledy detailn
problematikou zabval. Podle ve zmnnho autora lze fabrikaci pnv E 131 nsledovn
ohraniit: spodn hranici tvo 30./20. lta p. n. l. a svrchn hranici pak 30. lta n. l. V ppad
svrchn hranice lze uvaovat i o ojedinlm vskytu pnv po polovin 1. stolet (BERKE
1990, 19), piem, jak poznamenal J. Tejral (1995, 227), titm vroby by pot bylo
pedevm augustovsk obdob.
Ponkud problematick je uren dlenskho okruhu. Pnev z hrobu z roku 1930 byla na
zklad vrobnch postup zaazena k tzv. plechovm pnvm. Tomuto druhu ndob je
tradin pipisovno severoitalsk produkn centrum (RADNTI 1938, 36-37; KUNOW
1983, 62, 63). Skeptick pstup k vhradn produkci tzv. plechovch pnv v severn Itlii
zaujal ji J. Tejral (1967, 94-96), kter upozornil na vskyt kolk capuiskch mistr na
pedpokldanch severoitalskch vrobcch. Jak jsme ji naznaili v pedchozch
subkapitolch, nen nedvra v existenci severoitalskch dlen bezdvodn (viz BERKE
1990, 34, 35). Hypoteticky pedpokldme, e pnev byla vyrobena v capuiskch dlnch.
Nelze toti vylouit, e tovrny v Campnii vyrbly nejen honosn a pln lit kusy, ale tak
ndoby levnj, uren k masov spoteb.

137

Ji T. Kolnk (1977, 161, 163) vstin poukzal na shody mezi nlezovm fondem horizontu Marobudovy
e a vybranmi nlezy z Trnavsk pnve.
Alternativn hypotzu o psunu pnv typu E 131 do stednho Podunaj navrhl J. Wielowiejski (1985, 206),
kter pedpokldal, e se ndoby na popisovan zem dostaly z Carnunta po roce 21.
93

5.6.2. Pnev typu E 151 (typ Trau) 138

Tento honosn typ dvojdlnch kovovch pnv byl zastoupen v souboru artefakt ve
Schwechatu (obr. 60:3) (NEUMANN 1968-71; KNZL 1997, 146, Abb. 7, 8). Jako ve
vtin pedchozch ppad nedisponujeme ani zde kompletn ndobou. Do dnench dn se
nm z pnve dochovala pouze jmka.
Podle tvaru jmky a vzdoby lze schwechatskou ndobu pipsat pnvi typu E 151. Pro
tento druh je signifikantn relifn vzdoba dradla a vzdobn ps pod okrajem s dekorem
vinnch ponk nebo motivem bcho psa (PETROVSZKY 1993, 47). Typologie pnv je
zaloena pedevm na odlinm tvarovn litch relifn zdobench dradel. Celkem bylo
rozlieno 8 typ (PETROVSZKY STUPPERICH 1999, 13). Dalm kritriem je kvalita a
zpsob proveden toho kterho kusu. Podle kvality lze vyselektovat dv skupiny ndob: 1.
peliv-kvalitn vyhotovn kusy, 2. pnve vyroben zbnji s jednodu vzdobou
(PETROVSZKY STUPPERICH 1999, 10).
Na zem impria se s tmto typem pnve setkme pedevm v asnch nlezovch
kontextech z doby pozdn augustovsk a tiberiovsk. Mme zde na mysli nlezy z Novaesia
(PETROVSZKY 1993, 47), Haltern, Oberaden (STUPPERICH 1991, 169; MLLER 2006,
307, 312-313, Abb. 1:6) a dva pklady datovan do pozdn tiberiovskho obdob
z Magdalensbergu (SEDLMAYER 1998, 515-516; t 1999a, 79, 136, Abb. 16, 19). Pnve z
domu SH/5 na Magdalensbergu vak podle autorky pedstavuj v rmci souboru-servisu
bronzovch ndob star dle pouvan kusy z augustovskho obdob.
V barbariku je pojednvan druh pnve velmi vzcn, doposud znme pouze exempl
z polskho Dbe, kde byl typ E 151 soust invente bohatho rovho hrobu
datovanho 139 na konec stupn B1c (WIELOWIEJSKI 1985, 213, 292, Taf. 17).
Pokud tedy shrneme poznatky, kter byly o pnvi typu E 151 nashromdny, lze
s vrobou tchto pamtek potat ji na potku 1. stolet v dob Augustov. Pklad ze
Schwechatu se spolu s dalmi artefakty ze souboru hls do obdob pozdn augustovskho a
tiberiovskho. Jak vak ukazuje exempl z Dbe, mohly bt tyto pnve pouvny ponkud
dle a uloeny do hrobu s jistm zpodnm (PETROVSZKY STUPPERICH 1999, 21).
Identifikace vrobnho centra tchto luxusnch vrobk poutala pozornost ji od potk
20. stolet. F. Drexel (1909, 177-178, 207) pipsal pnve jako i jin typy ndob

138

Oznaen vzniklo podle pnve, kter je soust vdesk sbrky Trau (SCHREIBER 1894, 322; RADNTI
1938, 15-16).
139
Hrob je datovn na zklad sklenn misky typu E 181.
94

alexandrijskm dlnm, dal vrobn centra pedpokldal v mskch provincich. Autor

vychzel z pedpokladu, e hust koncentrace nlez v dan oblasti automaticky indikuje
fabrikaci popisovanho typu v regionu. Jako pravdpodobn centrum provenience se jev
Itlie. Pro tuto skutenost hovo i nkter znaky, kter maj shodn s pnvemi E 131 jako
nap. ptomnost hlaviek vodnch ptk na konci rukojeti (PETROVSZKY STUPPERICH
1999, 24). Uren oblasti vroby, jakkoliv je pouze hypotetick, se opr tak o pedpoklad,
podle nho v obdob augustovsko-tiberiovskm nebyly jet v provozu provinciln (galsk)
tovrny (RADNTI 1938, 17).
5.6.3. Pnev typu E 137-138 s rukojet zakonenou kruhovm terem s plmscovitm
otvorem
Na nmi zkoumanm zem mme tyto typy pnv doloeny fragmentem dradla 140
z hrobu . 7 v Mistelbachu (obr. 49:14) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 192, Abb. 5) a
exemplem ze souboru artefakt-sbrky ze Starho Msta-Uherskho Hradit (obr. 26)
(RZEHAK 1918, 231, obr. 21; ZEMAN 2000, 136, 137). Z pnve z Mistelbachu se do
dnench dn zachoval zlomek rukojeti s kruhovm terem s plmscovitm prolomenm.
Ndoba ze Starho Msta je krom odlomen sti koncovho tere zachovna nepokozen.
Podle R. Petrovzkho (1993, 49) lze rozliit dv chronologicky se odliujc skupiny nmi
zkoumanch pnv. Pro typ IV1 (E 137), kter pedstavuje kusy vyrbn v prvnch
desetiletch 1. stolet, jsou typick nsledujc znaky: vy forma jmky 141 , ploch dno bez
vrazn profilace, vzdoba dradla obdobn jako u typu E 131, nzk relifn tvarovn
koncovho tere, kter je ve vybranch ppadech zdoben vncovm, rostlinnm a
perlovcovm dekorem, na vnitn stran pnv lze spatit odmovac linie (PETROVZKY
1993, 49).
Pokroilej typ IV2 (E 138) se vyznauje ni formou jmky, ir stnou pnve,
masivnm, ven vyklonnm okrajem, vypouklm, vrazn profilovanm dnem, vzcnm
pouitm

vzdoby 142

dradlem,

jeho

okraje

jsou

asto

relifn

profilovny

(PETROVSZKY 1993, 49, 66). Pnvm typu E 138 je tak pipisovn plasticky formovan
koncov ter s mlkmi lbky kolem plmscovitho vykrojen (TEJRAL 1967, 99).

140

Dnes ztraceno.
Jmky tohoto typu jsou dosti podobn ndobm pnv typu E 131.
142
Tento znak, jak dokldaj i pozdj pklady pnv, nen zcela pesn definovan (TEJRAL 1967, 98).
141

95

Domnvme se, e rozlien mezi typy, tak jak bylo navreno R. Petrovszkm, je spe
zobecujc a nar na pli ostr hranice. Dradla pipisovan typu IV2a lze velmi obtn
odliit od dradel typ IV1. Vzdobn prvky obou typ, zvlt pak dekor tere, jsou asto
podobn a v zsad jsou zastoupeny u obou skupin 143 . U pnv typu IV2a se tak nesetkme
s relifnm zvraznnm okraj dradla.
Nejprve budeme soustedit nai pozornost na zlomek z Mistelbachu. Ten je zdoben
thyrsem zakonenm piniovou ikou. J. Tejral (1967, 98) upozornil na zvraznn hran
dradla relifn profilac. S tmto znakem se podle zmiovanho autora setkme u tzv.
pokroilch pnv s rukojet zakonenou kruhovitm terem. Piazen pnve z Mistelbachu
jednomu z ve uvedench typ nar na problm jejho patnho stavu zachovn.
Rmcov ji vak lze pipsat, a to na zklad znak signifikantnch pro tzv. pokroil pnve,
typu E 138. Je vak nutn dodat, e toto uren je spe hypotzou.
Nlez ze Starho Msta lze naopak bez obav piadit k tzv. pokroilm pnvm, tedy typu
E 138 (TEJRAL 1967, 103; t 1995, 229). Toto zalenn odvodujeme tvarem jmky
pnve, jako i jej vzdobou 144 .
Po typologickm zhodnocen je nutn analyzovat nlezov invent hrobu . 7
z Mistelbachu a jeho vztah k pnvi. Dleit informace, podle nich lze datovat uloen pnve
do hrobu, poskytnou siln profilovan spony typu A 68 (POLLAK 1980, 76, 190, Taf. 66:5).
Tento druh spon byl podle J. Tejrala (1998, 388; t 1970a, 161) oblben v polovin 1. stolet,
i kdy autor (TEJRAL 1968, 500, 504) pro jejich archaickou formu nevyluuje ani datovn
do pozdn tiberiovskho obdob. M. Pollak (1980, 190) urila dobu uloen hrobu na polovinu
1. stolet.
Tak v ostatnch regionech svobodn Germnie mme pojednvan druhy pnv hojn
doloeny. Z zem ech nemme typ E 137 zastoupen v horizontu Marobudovy e, naopak
se s tmito typy pnv setkme v ponkud pozdjch celcch (KARASOV 1998, 33).
Popisovan ndoby registrujeme v hojn me v nlezovm fondu z zem Slovenska. Pnev
typu E 137 z hrobu . 35 z Kostoln pri Dunaji (KOLNK 1980, 110, Taf. XCIX) byla
nalezena spolu s pedmty datovanmi do horizontu Marobudovy e. Ostatn slovensk
nlezy ji nle stupni B1b (KREKOVI 1987, 242). K pozoruhodnm pkladm vak pat
pnev z rozruench hrob z Kostoln, kter nese kolek mistra L. L. NAEVIA (KOLNK
1959, 152, 150-153, Tab.III:2, Obr. 7), ndoba byla podle T. Kolnka vyrobena
143

Typ IV,1 viz Glyn Dyfradwy; Kastel Rhein-Flussbett (PETROVSZKY 1993, 226, 331, Taf.11, 34) nebo
pnev z dolnho toku Rna (BOESTERD 1967, 115-116, Fig. 1:1), typ IV2a viz Chalon-sur-Sane; Cremona
(PETROVSZKY 1993, 270, 321, Taf. 19:41, 31).

96

v claudiovskm obdob. Nemli bychom tak opomenout pnev z rovho bojovnickho

hrobu z Lbu (EISNER 1926-1927, 55, 56, tab. III. 4, 10, 11, 24). Ta ns zaujme svou
neobvyklou vzdobou tere na konci rukojeti 145 . Pnev podle J. Tejrala (1967, 98, obr. 9:4;
t 1995, 228) pat k asnm pkladm, avak do hrobu byla snad uloena a v polovin 1.
stolet nebo v prvnch dvou desetiletch 2. poloviny 1. stolet (TEJRAL 1967, 99).
Po vtu nlez pnv ve stedoevropskm barbariku se budeme soustedit na jejich
chronologick postaven v rmci msk e. Z mskho zem pochz nkolik pklad
azench do 1. poloviny 1. stolet, k pamtkm datovanm do augustovskho obdob 146 pat
pnev z Haltern (PETROVSZKY 1993, 49) a pnev z Domodossoly (BOLLA 1991, 151-152,
Fig. 4:10). Pnev typu E 137-138 tak znme z nkolika britskch lokalit nleejcch
claudiovskmu a neronskmu obdob, uvaujeme zde pedevm o tboru z Hod Hill-Dorset a
komorovm hrob ze Stanfordbury (EGGERS 1968, 70, 72, 104, Abb. 7a, 8c). Pkladem
vhodnm pro srovnn s pnv z Mistelbachu me bt ndoba z depotu v Glyn Dyfrdwy 147 .
Pro uloen skladu se uvauje obdob o stupni B1 (EGGERS 1968, 86, 104, Abb. 20b).
V claudiovskch kontextech na norickm Magdalensbergu byly nalezeny pnve, jejich
stylov znaky odpovdaj spe typu E 137 (IV1). Pnve pochaz z Naeviovy a Cipiovy
dlny 148 . (SEDLMAYER 1999a, 81, 82, Taf. 31:1,2,3,4). Podle R. Petrovszkho (1993, 158)
nle vrobky Naeviovy ji typu IV2. Pokud vak studujeme stylov znaky pnve z
Magdalensbergu (SEDLMAYER 1999a, Taf. 31:1), je zejm jej pslunost k typu IV1.
Podle tchto indici lze dojt k zvru, kter na zklad doklad z Hod Hill a podle J. Tejrala
(1967, 99) i z Xantenu, Mohue, Kempten (II. fze osdlen) a Neuss ukazuje, e bude nutn
posunout svrchn hranici vroby typu E 137 z let 35/40 smrem nahoru, a to pinejmenm do

144

Mme na mysli relifn dekor dradla a koncovho tere.

Ter je po svm obvodu zdoben stylizovanmi kvty lotosu. Zeteln lze rozeznat dva postrann ponky a
z nich vyrejc kvt. Motiv lotosovho listu pat k velmi starm vzdobnm prvkm znmm ji v
achaimenovsk a v achaimenovsk tradici a v jej pokraujc toreutice. Na polokulovitch ch
achaimenovskho typu datovanch do pozdnho 4. a 1. poloviny 3. stolet p. n. l. pojmenovv M. Pfrommer
tento motiv jako tzv. Lanzetblatt a jeho pvod pedpokld v Egypt (PFROMMER 1999, 39, Abb. 65-67, 71).
Egyptsk pvod lotosovho dekoru a jeho zakomponovn do skupiny interregionlnch vzdobnch prvk
potvrdil tak P. Charvt (1977, 317, 319, 320). Popisovan dekor pot peel do vzornk eck toreutiky. Viz
pouit motivu lotosovho listu (Lanzetblatt) v helnistickm obdob: viz pohr z Antiquaria v Staatliches
Museum Berlin (ZAHN 1967 7-9), dle pohr z RGZM (KNZL 1973, 183-186, Taf. 51:1). Znme jej
samozejm tak z prosted mskho, kde se hojn vyskytuje jak na stbrnch, tak na bronzovch ndobch.
Jako vhodn pklad lze uvst Athninu msu z hildesheimskho pokladu (KNZL 2002, 330).
146
K pnvm typu E 137, azenm do augustovskho obdob, se nedvno vyjdil a na shody s pnvemi typu E
131 upozornil J. Tejral (1995, 230).
147
Tento blzk pklad vak R. Petrovszky ad ke star variet IV1.
148
Typ IV/1 podle R. Petrovskho (1993, 226, 250) zpravidla nese kolky tchto mistr: PVBLIVS CIPIVS
PAMPHILIVS; PVBLIVS CIPIVS PRINCEPS. Znaka P.CIPIA POLYBIA nen doposud na pnvch tohto typu
znma (MASSARI CASTOLDI 1985, 68).
145

97

konce claudiovskho obdob (rok. 54) 149 . Tato skutenost vysvtluje i blzk vztah typu IV1 a
IV2a, nebo oba druhy pnv by byly po posunut vrchn hranice vyrbny po urit obdob
paraleln 150 a pravdpodobn v tomto asovm seku dochzelo k penen jednotlivch
vzdobnch element mezi studovanmi typy.
Mezi nlezy z Pannonie vyniknou zvlt kusy s kolky mistr. Tak ze Sirmia znme
pozdn pnev s nezdobenou rukojet vyrobenou P. Cipiem Polybiem (RADNTI 1938, 47,
48, Taf. XX:2). Z ble neznm panonsk lokality pochz bohat zdoben pnev, kterou lze
piadit k asnm typm (RADNTI 1938, 44, Taf. XIX:2). Dal zajmav pklad lze
vysledovat v St. Georgen (maarsky: Lajtaszentergyrgky) (RADNTI 1938, 47 Taf.
XIX:3), rukoje tto pnve sice nenese thyrsos, ale m podobn formovan ter jako nmi
studovan kus z Mistelbachu. Podle A. Radntiho (1938, 47) byla pnev podle etnch
analogi vyrobena v dob flaviovsk a soust hrobov vbavy se pak stala ve 2. stolet.
Z hadrianovskho obdob pochz fragment dradla pnve z kastelu v Housesteads
(EGGERS 1968, 79, Abb. 12:g), kter lze pro jeho vzdobu piadit typu E 137. Snad tedy
tento pozdn doklad ukazuje na dlouhodobou oblibu pojednvanho typu.
Vzcn se lze s pnvemi typu E 137-138 setkat i v pozdnch celcch ze 3. stolet. Takov
ppad pedstavuje hromadn nlez ze vcarskho Martigny (WERNER 1938, Taf. 119: 11).
Lze tedy ci, e pnve typu E 137 byly vyrbny ji v augustovskm obdob, avak na
rozdl od pnv s dradly zakonenmi hlavikami vodnch ptk byly produkovny a do
poloviny 1. stolet. Paraleln s vvojem tchto tzv. asnch forem ji v asn claudiovskm
obdob zaaly bt produkovny tzv. pokroil pnve typu E 138 151 , jejich obliba trv do
doby flaviovsk 152 .
V ppad vrobnch center produkujcch pnve typu E 137 a 138 lze ji s jistotou
uvaovat o Capuii (RADNTI 1938, 49; KUNOW 1983, 63). Vrobu v galskch dlnch
vak tak nelze vylouit (PETROVSZKY 1993, 68).

149

Nov J. Tejral (1995, 230) oznail tyto pklady za ojedinl a o pnvch uvauje jako o staroitnostech.
Podle Petrovszkho byl typ IV1 vyrbn v letech 0/9-35/40 n. l. a typ IV2 pak v obdob 35/40-80/85 n. l.
151
R. Petrovszky uvd jako nejasnj pklad jejich vskytu typ IV.2- nlez z pontinskch bain, datovan do
claudiovskho obdob (PETROVSZKY 1993, 66).
152
Pnve typu E 137-138 nesou asto kolky mistr Cipiu a Ansiu, kte intenzivn pracuj od poloviny 1. stolet
(WILLERS 1907, 78, 87; KUNOW 1985, 233, 234; WIELOWIEJSKI 1985, 207).
150

98

5.6.4. Pnve typu E 140/142 a E 139/142 s rukojet zakonenou kruhovm terem

s kruhovm otvorem
K existenci tzv. asnch pnv na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska

V tto subkapitole pojednme o typologicky znan rozlin skupin pnv s rukojet

zakonenou kruhovm terem s kruhovm otvorem. Odborn veejnost tento druh pnv dle
len do dvou skupin. Prvn pedstavuj tzv. asn pnve typu E 139-141 a druhou pnve tzv.
pokroil typu E 142-144. Jednm z naich hlavnch cl bude identifikace tchto skupin
v nmi studovanm materilu.
Kompletn zachovalch pnv je na zkoumanm zem poskrovnu. Z Moravy je nutn
pipomenout kusy z Ladn (obr. 55:1) (SCHIRMEISEN 1928, 8; BENINGER FREISING
1933, 29; ERVINKA 1933, 41, obr. 28; PERNIKA 1966, Taf. X:9-13) a Bluiny (obr.
55:2) (HOCHMANOV-VVROV 1974, 12-17, 112). Nlezy z Drsova (obr. 56:1)
(TEJRAL 1967, 101, 102, obr. 7: 9-12, 9: 5; PERNIKA 1966, Taf. X:1-5), Beclavi (obr.
57) (TEJRAL 1967, 103,128, obr. 7: 6-8; PERNIKA 1966, Taf. II:1-6), Mikulova (hrob 15)
(obr. 41:2) (TEJRAL 1967, 128), itboic (hrob 8) (obr. 73:4) (DROBERJAR KAZDOV
1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3: 4) a Velatic (hrob 6/1943) (obr. 27:17) (TEJRAL 1967, 100,
129, obr. 7:3-5, 9:3) pedstavuj pouze fragmentrn dochovan exemple. Rovn
z naddunajsk sti Dolnho Rakouska jsou znmy pouze zlomky, viz pamtky z Drsingu
(obr. 85:3, 7) (STUPPNER 1992, 281-282, Abb. 672; NEBEHAY STUPPNER 1990),
Mistelbachu (obr. 46, 47, 48) (soubor bronzovch pedmt) (FRIESINGER 1976, 19-21;
POLLAK 1980, 76) a Ringelsdorfu 153 (STUPPNER 1984b, 302).
*****
Nejprve zamme nai pozornost na pnve z Ladn a Bluiny. Pnev z Ladn pedstavuje
tvar s vy jmkou a nezdobenm, po okraji relifn zvraznnm dradlem. Jej ter je
lemovn perlovcovou lini a na spodn stran je zdoben vejcovcem. Dno je strukturovno
vraznmi relifnmi krunicemi. Ndoba byla pipsna typu E 140 (TEJRAL 1967, 100),
avak s pihldnutm k ptomnm znakm 154 signifikantnm pro pnve typu E 142 bude
153

Tento zlomek nen mon ble analyzovat, chyb vyobrazen!

Mme zde na mysli pedevm vrazn relifn krunice na dn pnve. Struktura dna je podle
R. Petrovszkho (1993, 52) dleitm ukazatelem typologick vysplosti pnve. U starch kus se setkme
s dnem takka hladkm nebo s nevraznou relifn profilac. Typy pozdn maj naopak dno lenn vraznmi
brzdami.
154

99

vhodnj ndobu oznait jako typ E 140/142. Tomuto typu lze voln (pro fragmentrn stav
dochovn) pipsat i pamtky z Drsova a Beclavi. Pnev z Bluiny rovn zaleujeme
k typu E 140/142. Bluinsk exempl je sice ponkud men ne pnev z Ladn, nicmn po
formln strnce stoj blzko typu 140/142. Dradlo pnve je velmi setel, jedin znak, kter
lze ble identifikovat, pedstavuje relifn zdraznn okraj rukojeti. Relifn soustedn
krunice jsou ve srovnn s pklady z Ladn, Drsova a Beclavi mn vrazn.
Ponkud obtn je uren fragment pnv ze souboru bronzovch artefakt
z Mistelbachu. V tto kolekci jsou zastoupeny pouze zlomky pnv pochzejc ze rovch
hrob. Pozoruhodn je vskyt masivnho dna (FRIESINGER 1976, Taf. 10:8), kter je
lenno vraznmi brzdami. Podle tohoto znaku lze pojednvan dno pipsat typu E 140/142
nebo snad i E 142. Fragmenty rukojet (FRIESINGER 1976, Taf. 8:1, 9:1) se podle mn
vraznho relifnho zdraznn okraj mohou hlsit rovn k typu E 140/142. Koncov tere
rukojet (FRIESINGER 1976, Taf. 8:3, 9:2) by rovn odpovdaly naposledy zmnnmu
typu. V souboru jsou zastoupeny tak dna (FRIESINGER 1976, Taf. 10: 5,6,7), kter jsou
svou strukturou velmi blzk dnu pnve z Bluiny. Typologicky z celkovho charakteru
popsanch pamtek vybouje dno lenn nzkmi relifnmi krunicemi (FRIESINGER
1976, Taf. 10:3), rmcov jej tedy lze piadit k typu E 137 nebo snad E 140.
K typu E 140/142 lze tak piadit zlomek rukojeti z Drsingu (STUPPNER 1992, 281282, Abb. 672). Uren se opr o nevrazn relifn tvarovn okraj dradla.
Uveden vet pnv nebo jejich zlomk se nyn pokusme chronologicky zakotvit a urit
dobu jejich uloen do hrobu. Nlezy z Ladn, Bluiny, souboru z Mistelbachu a Drsingu
jsou ovem pro takovto hodnocen nevhodn 155 a tak invent nlezu z Drsova nen zcela
jist.
Ponkud vce informac lze zskat pi hodnocen hrobovho celku z Beclavi. Zsadn
chronologick informace o zaputn pohbu do zem poskytuj pedevm bronzov vendick
spony typu A 26. Ty byly datovny I. Pekaem (1972, 69) do 2. poloviny 1. stolet. Obdobn
se k dataci celku na zklad spon vyjdil i R. M. Pernika (1966, 36-37).
Pnve podobn naim exemplm znme pedevm z zem Slovenska. Dobr pklady
pro srovnn poskytuj hroby 1, 3 a 4 ze Zohoru (ONDROUCH 1957, 46-47, 68, obr. 11;
KRASKOVSK 1959, 100, 101, 102 obr. 12; KOLNK 1959, 144, 145, obr. 2), kter jsou
datovny do 2. poloviny 1. stolet 156 (KREKOVI 1992, 56). Dal nlezy pnv azench

155

Viz kapitola 4.3.2.

Hrob 3 je takto datovn podle sklenn misky typu E 181. Tyto sklenn misky se vyskytuj v obdob
rmovanm stupni B1b-B2a, na zem Skandinvie se pot i s vskytem v B2b (citovno podle LUND

156

100

T. Kolnkem (1980) k typu E 140 157 znme z Kostoln pri Dunaji. Ty jsou datovny rovn
do stup B1b 158 , B1c (KREKOVI 1987, 242).
V echch se setkme s ponkud odlinou situac. Pnve s rukojet zakonenou
kruhovm terem s kruhovm otvorem nepat k tak astm nlezm jako ve stednm
Podunaj. K vjimenm kazm v cel svobodn Germnii a za mskou hranic lecch
krlovstvch 159 pat nlez pnve typu E 140 v rovm hrob 2/1943 z Nymburka
(NOVOTN 1953, 216-217, obr. 3), kter byl podle kolku mistra Trebellia Romana datovn
do pozdn augustovskho a asn tiberiovskho obdob (KARASOV 1998, 35).
Polsk materil poskytuje celkem bohat nlezov fond pnv blc se svou formou
ndobm typu E 140 a E 142 160 (WIELOWIEJSKI 1985, 209). Pnve, kter nesou oznaen
E 140, byly piazeny stupni B1c. Typy E 142 se nalezly v hrobech datovanch podle
J. Wielowiejskho (1985, 209) do stupn B1c a C1. Pnev velmi blzk nlezm z Ladn,
Bluiny a Zohoru 1 byla soust invente mohylovho hrobu 5 z Ldyczek, kter byl
datovn na konec B1 a potek B2 (BIBORSKI KACZANOWSKI 2001, 71, 83-84, Abb.
2).
Po strunm vtu a dataci popisovanch pnv v barbariku budeme sledovat jejich
chronologick

postaven

z Magdalensbergu,

kde

v impriu.
byly

Z Norica

nalezeny

znme

pnve

typu

v tiberiovsko-claudiovskch

(E

140/142
142) 161

claudiovskch (E 140) vrstvch (SEDLMAYER 1999a, 82-83, 122, Taf. 31:5, 6). Pnev
podobn exempli z Ladn byla zskna z kostrovho hrobu 6/1961 z Binntal, kter je azen
do 1. poloviny 1. stolet s monm pesahem do 1. desetilet 2. poloviny 1. stolet (GRAESER
1964, 32-37, Abb. 20). Z britskho kastelu v Newstead (pit LXIII) pochz pnev E 140/142,
jej uloen je datovno jihogalskou terrou sigillatou do obdob mezi roky 70-100 n. l.
(EGGERS 1968, 80, Abb. 16:i). Podle J. Kunowa (1983, 26) se objevuj jak tzv. asn, tak
tzv. pozdn pnve na zem msk e v nlezovch kontextech datovanch do vldy Claudia
HANSEN 1987, 51-52). Hrob 4 je datovn na zklad sklennch misek E 183, kter jsou podle F. Fremersdorfa
(citovno podle KUNOW 1983, 28) v oblib od roku 23 po 3. tvrtinu 1. stolet.
157
Typy pro dvody v pozn. 1. odpovdaj variet E 140-142.
158
Do B1b (ped polovinu 1. stolet) je datovn hrob 24 (KOLNK 1971, 517; KREKOVI 1987, 242), avak
podle zastoupen misek typu E 182 nebo E 183 nelze vylouit ani piazen ke stupni B1c.
159
Pnve obdobn asnho pvodu byly zjitny v Hoby (LUND HANSEN 1987, 195, 403), v hrob II
z Kiovian nad Dudvahom (EISNER 1937, 203, tab. I:6, 7, 9, 10; TEJRAL 1967, 100), (uren typu je nejist)
v hrob A z Devna (KOLNK 1991, 83, Abb. 5:9-11), v kurganu 16 z Tretyaki na stednm Donu (RAEV 1986,
84, pl. 76:1) a v hrob II z Tomblgrd (LUND HANSEN 1987, 195). Z thrckho krlovstv pak znme pnev
s monm kolkem Cn. Trebellia Romana, kter byla zskna z rovho hrobu 3 z atalce (RAEV 1978, 617,
618, Taf. 38:2).
160
Je nutno dodat, e J. Wielowiejski (1985, 208-209) nebral pi lenn pnv v potaz ztvrnn jejich den,
soustedil se pedevm na vku jmky a vzdobu a tvar rukojeti.
161
Pnev je oznaena kolkem O FABI SEC a je pipsna Q. Fabiu Secundovi.
101

a Nerona a jsou uvny nejpozdji do konce 2. stolet. Pnve s rukojet zakonenou

kruhovm terem s kruhovm otvorem se na zem e objevuj vzcn i v depotech
datovanch do 2. a 3. stol., dobrm pkladem je sklad z Zell am See z 2. stolet
(SEDLMAYER 1999a, 83, Abb. 19) a hromadn nlez z Chalain- Uzore, azen do pol. 3.
stol. (PETROVSZKY 1993, 73).
Je zejm, e pnve typu E 140 byly vyrbny ji v dob augustovsk. Toto tvrzen lze
jednoznan podloit kolky jednak mistra Cn. Trebellia Romana, jeho dlna vyrbla i pnve
s dradly s ptami hlavikami, jednak zastoupenm typu E 140 v celcch datovanch sponami
nlecmi do stupn B1a (viz LUND HANSEN 1987, 195; MASSARI CASTOLDI 1985,
71). Zatm vak mme tyto pnve doloeny hlavn v barbariku 162 . V tchto pkladech lze
tedy hovoit o asnch pnvch E 140. Na zem Moravy a naddunajsk sti Dolnho
Rakouska zatm tyto pozdn augustovsk-asn tiberiovsk pnve s rukojet zakonenou
kruhovm terem s kruhovm otvorem chyb.
V dob claudiovsk ji byla zapoata vroba pnv typu E 140/142 163 . Z tto doby
pochz podle J. Kunowa (1983, 26) tak prvn doklady pnv s dradlem zakonenm
kruhovm terem z zem msk e. Rovn ve vtin barbarskch hrob se typ E 140/142
vyskytuje a po polovin 1. stolet (TEJRAL 1967, 102), tedy ve stupni B1c 164 . Tomuto
stupni lze tak pipsat moravsk a naddunajsko dolnorakousk pamtky (TEJRAL 1983, 88,
Abb. 3).
Centrum vroby je v ppad trebeliovskch pnv typu E 140 jist Capua
(PETROVSZKY 1993, 54). U typu E 140/142 potme s Campani. V ppad kus, u nich
je na kolku jmno mistra v genitivu, se uvauje o galsk vrob (NYLN LUND HANSEN
MANNEKE 2005, 92). Tu by podporoval i nlez kadlub v okol Lyonu 165 a Vichy
(BIENERT 2007, 78).
*****
Zvltn oddl vnujeme zlomku z velatick pnve nalezenm v hrob 6/1943 (TEJRAL
1967, 100, 129, obr. 7:3-5, 9: 3). Tato pnev byla rekonstruovna I. Pekaem (1964b) a J.
Tejralem (1967, obr. 9:3) a na zklad ponk thyrsu byla ztotonna s typem pnve nalezen
162

R. Petrovszky (1993, 52, 53) zn i nkolik pklad z msk e, avak bez blich nlezovch souvislost.
Na tomto mst je vhodn pipomenout, e dlen na tzv. asn pnve a pnve pozdn je stvajcm bdnm
pijmno pouze s vhradami (KUNOW 1983, 26; LUND HANSEN 1987, 46).
164
Vzcnji se s pojednvanm typem setkme ve stupni B2.
165
E. Poulsen (1979, 242, 244) uvauje v ppad kadlub z emeslnick tvrti La Sarra v Lyonu podle stop
olova na vnitn stran kadlubu, e zmnn formy mohly bt pouvny pro vrobu olovnch ndob, nebo
olovnch model, sloucch k dal vrob.
163

102

v dnskm Askeby. Pnev z Askeby byla urena jako typ E 139. Bezesporu briskn posteh,
tkajc se podobnosti dekoru, vak naruila hypotza R. Petrovszkho (1993, 52-53), jen
pipsal pnev z Velatic svmu asnmu typu V1, jeho vroba je hledna v pozdn
augustovsk a asn tiberiovsk dob a ve 30. letech 1. stolet n. l. Pote s typologickm
urenm vychz tradin z fragmentrnho stavu dochovn pnve. Do dnench dn se
zachovaly pouze tyi drobn zlomky 166 . Neznme tedy ani relifn strukturu dna, kter by
nm jist prci s typologickm urenm znan ulehila. Jist vchodisko poskytuje podoba
thyrsu (viz KUNOW 1983, 55-57, Abb. 7). Domnvme se, e podle esovitho tvaru ponku,
kter je sloen z drobnch dolk, lze piadit velatickou pnev k ndobm zdobenm tzv.
barbarizovanm, jinak tak gallskm thyrsem (BIENERT 2007, 75-76). Podle vzdoby
meme tedy pojednvan exempl piadit spe k Petrovszkmu typu V4a, kter voln
odpovd Eggersovu typu E 139/142 (PETROVSZKY 1993, 74-75).
Po vyeen typologickho problmu nezbv, ne si poloit otzku, kdy byla pnev typu
E 139/140 uloena s ostatnm hrobovm inventem do zem. K dataci hrobu 6/1943 opt
poslou spony a tak noricko-panonsk psov garnitura a slitky skla. Stbrn spona typu
A II 28/29 je I. Pekaem (1972, 68-69) azena na konec 1. stolet. Rovn bronzov
trumpetovit spona, kter je pipisovna starm formm, umouje tuto dataci (PEKA
1972, 84-85; TEJRAL 1998, 390). Tak sklenn miska typu E 181 se hls do obdob
rmovanho stupni B1b a B2. Je tedy zejm, e se pnev E 139/142 stala soust hrobovho
invente na konci 1. stolet, tedy ve stupni B1c.
V evropskm barbariku se tento druh pnve vyskytuje pedevm na sklonku stupn B1
nebo ve stupni B2 (LUND HANSEN 1987, 49, 50; PETROVSZKY 1993, 75).
Skromn nlezy z msk e nm bohuel neposkytuj pesn informace tkajc se
datace (PETROVSZKY 1993, 74-75).
Jak tedy asov ohraniit uvn pnv E 139/142? Spodn asovou hranici tvo nlezy z
depot ze Skotska 167 . Tyto depoty jsou hypoteticky spojovny s Agricolovm taenm (81-86
n. l.) proti Britannm (RADNTI 1968, 56). Na zklad nlez z barbarika je jist, e pnve
byly ji na konci 1. stolet znan rozen. Problm nastv s definovnm svrchn hranice.
Z dosavadnho stavu badn je vak zejm, e se s typem E 139/142 (V4a) nesetkme
v nlezovm fondu horizontu B2/C1. Vrobn centrum je pro tento typ nachzeno v Gallii, a
166

Dva rem pokozen kousky okraje, zlomek z koncovho tere, zlomek ze spodn sti dradla zdoben
ponky thyrsu.
167
Mme na mysli sklady z Lamberton Moor a Prestwick Carr (EGGERS 1968, 86, 108, 109, Abb. 22/b, 23/a).
Nevyeenou otzkou vak zstv, jak dlouho mohly bt studovan pnve u msk armdy v uvn
(RADNTI 1968, 56).
103

to na zklad vskytu galskch kolk a tzv. barbarizovanho thyrsu, jeho pvod je hledn ve
ve zmnn provincii (KUNOW 1983, 63).
5.6.5. Pnev typu E 144 s rukojet zakonenou kruhovm terem s kruhovm otvorem
(typ Gdker)
Pnev typu E 144 je ve studovanm materilu zastoupena pouze jednm exemplem.
Nlez pochz z depotu, kter byl uloen v zemnici v Hanfthalu (obr. 56:2) (SAUER 1994,
264, Abb. 1:1).
Pro pnve gdkerskho typu je signifikantn esovit profilace jmky a dekor situovan
do psu, jen je umstn tsn pod okrajem. V nmecky psan literatue se pro tento
vzdobn prvek ujal pznan nzev tzv. Palisadenmuster. Krom tohoto motivu se u
nkterch variet setkme s vzdobou lesbickm km. Dno ndob je zpravidla strukturovno
relifnmi brzdami a rukoje nese relifn zdraznn okraj. U vybranch pklad se
setkme s kolkovanou vzdobou, kter asto tvo dekor vinnho hroznu, jen tsn pilh ke
koncovmu teri. R. Petrovszky (1993, 79-84) rozliil ti variety (V5a-c) pnv typu E 144.
Nmi popisovan exempl se vzdlen 168 bl variet V5a.
Po strun charakteristice typu pistoupme k chronologickmu zhodnocen depotu, jeho
byla pnev soust. Podle F. Sauera (1994, 270, 271) byl depot uloen do zem bhem prvn
fze objektu. Tuto fzi autor uril na zlom 2. a 3. stolet. Zmnn datovn nedvno potvrdil
na zklad vskytu zlomk rheinzabernsk terry sigillaty 169 i J. Tejral (2004, 335).
Donedvna patil typ E 144 k vzcnm druhm bronzovch pnv ve stednm Podunaj.
Krom pnve z kostrovho hrobu . 1 ze Zohoru (ONDROUCH 1957, 41-43, 68, obr. 10),
datovanho do stup B1c, B2a, nedisponujeme dalmi zstupci tohoto typu. Nlezov fond
vak obohatily nov zskan pamtky z katastru obce Zohor (ELSCHEK 2002, 246, obr. 3:14,
15). Fragmenty pochzej z depotu, jeho uloen 170 lze voln datovat do obdob od konce
1. stolet po polovinu 2. stolet. Ojedinl pklady poskytl i polsk materil. Pnev typu
E 144 byla nalezena v rovm hrob 1903 z Osiek, kter byl J. Wielowiejskim (1985, 209,
212, 290) datovn do B2b 171 . Vrazn bohat jsou seversk nlezy. Ty jsou datovny
U. Lund Hansen (1987, 46, 47) do stupn B1b 172 a B2 173 s drazem na stupe B1b. Pnve
168

Toto zalenn je pouze rmcov, exempl z Hanfthalu se odliuje profilac noky a zdobenm dradla.
Dlna Cerialis VI (II. Bernhardova skupina).
170
K. Elschek datoval depot do 2. stolet (1997, 41).
171
V pojet J. Wielowiejskho B2b: 120-180 n. l.
172
V pojet U. Lund Hansen (1987, Fig. 10) B1b: 40-70 n. l.
169

104

gdkerskho typu znme i z vchodn Evropy: B. Raev (1986, 29, 30, Pl. 45:2) uvd nlez
z Moldvie, jen byl uloen do hrobu ve 2. stolet, a pklad z hrobu I v kobyakovskm
kurhanu na vchodnch hranicch Sarmatie. Pnev z kurhanu . 2 hrobu . 1 z ugonoKrepinka nese kolek PICVSF, mistr Picus pracoval v Gallii za vldy Flaviovc
(SIMONENKO MARENKO LIMBERTIS 2008, 17-18, Taf. 61).
Nlezy z zem mskho impria naposledy podrobn shrnul R. Petrovszky (1993, 7984), kter za nejasnj nlez oznail pnev z britskho depotu z Glyn Dyfrdwy 174 , jeho
uloen do zem je datovno k roku 60. Popisovan pnev vak pat v provincilnm
prosted k oblbenm a dlouhodob uvanm typm, jak to dokldaj nlezy z depot ze 3.
stolet (TEJRAL 1967, 106; PETROVSZKY 1993, 82; BIENERT 2007, 80).
Ponkud problematick je asov ohranien produkce pnv typu E 144. Tkosti
nastvaj pi uren spodn hranice pedpokldan doby vroby. Evropsk bdn je rozdleno
na dva nzorov tbory.
st bdn poukazuje na monou vrobu typu E 144 ji v claudiovskm obdob
(RADNTI 1957, 176; LUND HANSEN 1987, 47) 175 . Toto tvrzen se opr o slavn nlez
z hrobu I na dnskm pohebiti Faurskov I (NORLING-CHRISTENSEN 1937). Ve
jmenovanm pohbu byla nalezena pnev gdkerskho typu opaten kolkem vznamnho
capuiskho litce P.Cipia Polybia 176 (KUNOW 1985, 239).
Ponkud odlin stanovisko zaujal R. Petrovszky (1993, 82-83), pipsal toti takto asn
pklad astmu mistrovu experimentovn a pnev povauje spe za vjimku. S produkc
typu E 144 autor pot a v asovm seku ohranienho lty 55 a 60. Do obdob tsn po
vld csae Claudia datoval potky vroby i J. Tejral (1967, 106). Domnvme se, e
jakkoliv je exempl z hrobu 1 Faurskov I ojedinl, nelze jej z hodnocen vylouit. Spodn
hranici tak tedy posunujeme do obdob claudiovsko-neronskho.
Nemn problm pin i uren svrchn hranice vroby typu E 144. Opt narme na
dva nzorov proudy. Prvn hypotza, navrhujc fabrikaci pnv jet ve 2. stolet (KUNOW
1983, 26), je zaloena na vskytu popisovanch ndob v celcch z konce 2. stolet nebo
z poloviny 3. stolet. Druh hypotza, zastvan R. Petrovszkym (1993, 82), ukazuje na konec
1. stolet (ppadn na prvn dv desetilet 2. stolet) jako na svrchn hranin data produkce.
Ve stetu uvedench hypotz je obtn bt arbitrem, ob jaksi pedestraj dva mon
173

V pojet U. Lund Hansen (1987, Fig. 10) B2: 70-150/160 n. l.

H. J. Eggers (1968, 86, 104) depot datoval do stupn B1.
175
A. Radnti navrhl 40. lta; U. Lund Hansen pak polovinu 1. stolet.
174

105

pstupy modely. Lze si toti pedstavit produkci pnv v polovin 2. stolet stejn jako
dlouhou oblibu v provincilnm prosted a ddn typu E 144 v barbariku. Nezbv tedy ne
vykat novch nlez.
Problematick je i uren centra vroby typu E 144. Naposledy se k jednotlivm nzorm
vyjdila a jejich vet podala U. Lund Hansen (1987, 46, 47). B. Bienert (2007, 81-82)
uvd, e z mst pod Vesuvem neznme doposud dnou pnev typu E 144, doloeny jsou
pouze pedchdci tohoto typu, kte nesou oznaen typ Norre Broby. Autor pot uvauje i o
mon genezi tvaru v galskch dlnch a o pnvi z tovrny P. Cipia Polybia peml jako o
dokladu plnovanho zamen na provinciln trhy, kde byly pnve typu E 144 v oblib. Jak
vyplv z uvedenho textu, je velmi obtn za souasnho stavu poznn zodpovdn
rozhodnout, kde byla forma E 144 vymylena. Jist vak je, e se masov seriov vyroby
dokala a v Gallii.

176

Nejvt rozmach cipiovskch dlen je kladen do obdob vldy csa Claudia a Nerona (KUNOW 1983, 26).
Dal pnev E 144 s kolkem P. Cipia Polybia je znma z Intercisy, avak bez blich nlezovch souvislost
(RADNTI 1957, 174-177).
106

5.7. Balsamaria
5.7.1. Balsamarium typu Radnti 84
Tento typ balsamaria (obr. 14), tvarov odpovdajc eckmu arybalu, je doposud jedin
svho druhu v barbariku. Uniktn nlez je doloen na nmi studovanm zem dradlem
nalezenm v Drsingu (obr. 85:4) (STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496). Popisovan dradlo je
ztvrnno jako hlava Pana. Hlava boha slou jako atae, zatmco rohy tvo vlastn oblouk
ucha.
Jak jsme ji nastnili v subkapitole o konvicch typu D 1110 177 , pat motiv Pana i
starho kozla v antick toreutice k velmi oblbenm. Dobr pklady, potvrzujc nae tvrzen,
poskytuje tak stbrn toreutika. V ppad mskch stbrnch ndob jde vak o honosn
dradla, kter svou kvalitou vyhotoven znan pevyuj exemple bronzov 178 . Stbrn
ucha jsou tak asto variabilnj a nelze je tedy jednodue piadit k uritmu typu, jako je to
mon u bronzovch kus.
Drsingsk nlez vak pat k sriov vyrbnm ndobm a lze jej tedy bez vtch
obt pipsat typu Radnti 84. V rmci tohoto typu rozliujeme variety, kter maj dradla
s motivy Pana, nebo ve tvaru hlavy starho kozla.
Popisovan balsamaria znme zatm pouze z zem msk e. Nejnovji se jejich
rozenm zaobrala H. Sedlmayer (1998, 513-515, Abb. 4). Geograficky nejble
drsingskmu uchu jsou pklady z pannonskch lokalit Siscie, Pomjan, Emony, Poetovia a
Mursy (RADNTI 1938, 170, Taf. LIII: 7, 9; BRESAK 1982, 55, T. 12: 117, 118; PETRU
1972, 39-40, 154, Taf. 24:12). Dva zstupce typu Radnti 84 lze najt rovn v toreutickm
materilu z Norica a Raetie; mme zde pedevm na mysli ucho balsamaria ve tvaru hlavy
starho kozla z Magdalensbergu a balsamarium z Vindonissy (SEDLMAYER 1999a, 40, 41,
Taf. 16:5; BOERSTED 1956, 81).
Dal paralely pochzej ze zpadnch mskch provinci. Tak z Porn je doloen nlez
balsamaria z Nijmegenu-Hunerbergu (BOERSTED 1956, 81, Pl. XII:287). Studovan ndoby

177

Tam i zevrubn popis ikonografie Pana.

Viz dradlo z hrobu 147 v Dobichov, kter je tvarovno jako hlava starho kozla s dlouhmi zahnutmi
rohy. O jeho pslunosti k uritmu typu ndoby byla bdnm vyslovena cel ada nzor (SAKA 1970, 25,
65; t 1983, 208, 210; BOUZEK 1977, 174, 175; t 1980, 60; 2000a, 11, Fig. 1:2; DROBERJAR 1999a, 127,
Taf. 80,147/3; KNZL 2002, 346; JLEK 2004, 41-42). Dal dradla ve tvaru kozlch hlav se vyskytuj
v Pompejch, viz KNZL 1975, 65, 66, Taf. 19:1. Dradlo v podob dosti humanizovanho Pana znme tak
z Menodorovy konvice (KNZL 1984, 365ff, Abb. 1).
178

107

byly nalezeny tak na zem Gallie: jedn se nap. o balsamaria z Trevru a St. Germain en
Laye (BOERSTED 1956, 81; RADNTI 1938, 170).
S pojednvanm typem se tak setkme v italskm nlezovm fondu, kde je tento druh
krom Pompej (TASSINARI 1993, 90, F1300, 13453) hojn zastoupen v severoitalsk
oblasti, nap. na pohebiti v Minusio-Cadra (hrob. . 4) (BOERSTED 1956, 81) a
v Aquilei 179 (RADNTI 1938, 170; SEDLMAYER 1998, 513-514).
Uloen ndob typu Radnti 84 do hrob na italskch pohebitch (Minusio-Cadra hrob
4, Aquilea) spad do obdob kolem 1. poloviny 1. stolet (RADNTI 1938, 170; BOERSTED
1956, 81). Rovn balsamarium z hrobu NM 239 v Emon-Lublani bylo datovno do
claudiovskho obdob (BRESAK 1982, 25). Soust hrobov vbavy byla mince csae
Claudia, kter tak udv terminus post quem pro tento druh ndob. (PETRU 1972, 154).
Nlez z Magdalensbergu byl H. Sedlmayer (1999a 41) datovn do obdob pozdn
augustovskho a pozdn tiberiovskho. Ptomnost popisovanho druhu v pompejskm
materilu svd o jeho pouvn ped rokem 71 n. l. Z pozdjch nlezovch kontext nen
tento typ zatm znm. Lze tedy uvaovat o vskytu v prvn polovin 1. stolet a v obdob
prvnch desetilet po polovin 1. stolet.
Nlez ze sdlit v Drsingu (STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496), zskan povrchovou
prospekc, se takovmu asovmu zaazen nijak neprotiv, nebo z tto lokality znme i dal
artefakty datovan do obdob kolem poloviny 1. stolet (TEJRAL 1995, 241).
Urit oblast vroby balsamaria typu Radnti 84 se jev jako relativn snadn. Ji A.
Radnti (1938, 170) a M. H. P. Boesterd (1956, 81) uvaovavali o severoitalskm dlenskm
centru. Tento nzor nedvno potvrdila tak H. Sedlmayer (1998, 520) a B. Bienert (2007,
231). Ptomnost tohoto druhu balsamaria spolu s dalmi ndobami, kter jsou pipisovny
tto vrobn oblasti na norickm Magdalensbergu, nen pekvapujc, nebo v prvnch
desetiletch naeho letopotu dochzelo k obchodn vmn mezi severoitalskou oblast a
Norikem (SEDLMAYER 1998, 520). Na toto dlensk zaazen upozoruje i vskyt
sledovanho typu v celcch, datovanch kolem poloviny 1. stol. Severoitalsk dlny
produkovaly sv vrobky do asovho seku rmovanho koncem 1. stol. i zatkem 2. stol.
V tto dob se pot i s jejich postupnm padkem, co vysvtluje jejich absenci v
chronologicky mladch celcch.

179

Hrob P. Postumia Hilaria.

108

5.7.2. Balsamarium typu Szab 11

Balsamarium typu Szab 11 (obr. 19) (SZAB 1984, 102) znme v rmci studovanho
nlezovho fondu pouze z moravskch arovic-Hamr (GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37;
KALBEK 1998, 108). Jak ji bylo nastnno v kapitole o nlezovch kontextech, jsou
nlezov podmnky ndoby atypick. Na tomto mst je tak vhodn zmnit, e exempl
z arovic pedstavuje unikt v cel svobodn Germnii.
Tato ndoba v podob busty mladho bezvousho ernocha (obr. 83) byla nalezena v roce
1926 rovickm hostinskm A. Rikou pi orb na trati "Vinohrdky". V ndob byla
uloena msk kolnkovit spona typu A 247 (obr.83:3) (GOTTWALD 1930, 41, obr. 36,
37). V souasnosti se artefakt nachz v soukrom sbrce 180 a odborn veejnosti je k dispozici
pouze sdrov odlitek 181 .
Pedmt byl od svho objeven ji nkolikrt zevrubn popsn a chybn oznaen za
poprs (GOTTWALD 1930, 41; ERVINKA 1931, 65), bronzovou bustu (BENINGER
FREISING 1933, 34), nebo schrnku na perky (ERVINKA 1939, 102). Sprvn ndobu
uril a I. Peka (1972, 56, 96), kter ji piadil k ndobm ve tvaru busty-Bstengefsse.
Pod tmto oznaenm byla uvedena v soupise mskch import z roku 1986 (TIR 1986, 200).
Ndoba nese typick negroidn znaky 182 : masivn rty, irok zplotl nos, vrazn, ponkud
zapadl oi, jako i es, kter je tvoen z drobnch spletench pramnk. Plnost oblieje a
nevrazn brada dvaj tuit, e vzorem pro bustu bylo v mskm uitm umn zait
znzornn mladho mouenna 183 . Zkladnu ndoby tvo podstavec lenn temi
podlnmi ebry, z nho vychz ti irok listy. V tomto pomyslnm kalichu je zasazena
vlastn busta. Pokud pozorn sledujeme temeno hlavy, spatme dv mal poutka, je slouila
na upevnn obloukovitho dradla, kter se vak do dnench dn nezachovalo.
Funkce tzv. Bstengefsse je v odbornch kruzch diskutovna. Uvaovalo se o tom, e
mohly slouit k pechovvn kadidla (MENZEL 1966, 70), nebo parfemovanch olej, mast
a mdel (BRAUN 2001, 85). Ndobm ve tvaru bust mouenn byla pipsna funkce
balsamari na zklad pedpokladu, e prv ernoi slouili svm pnm pi nvtv lzn a
180

P. Fojtkovi (APP Brno) dkuji za fotografii balsamaria.

Odlitek (obr. 83:1) je uloen v Muzeu Prostjovska v Prostjov (inv. . N 96 070606).
182
Se zobrazenm pedstavitel ernoskho etnika se setkvme ji od archaickho obdob eckho umn.
Prvn zobrazen mouenn se hled v 2. polovin 6. stolet na keramice (SVOBODA GONEV 1956, 145).
ekov pipisovali negroidn rysy vem obyvatelm Afriky. K nejvtm centrm umleckho emesla, kter
bylo inspirovno rznmi etnickmi typy (Skytov, Irnci, Indov, Semit), patil ji od helnistickho obdob
ptolemaiovsk Egypt (BOARDMAN 1975, 205).
183
Viz znzornn na zlat phial a amfoe z Panjagurit (SVOBODA GONEV 1956, 143-157, Abb. 13,
Taf. X).
181

109

palester (ble BALTY 1975, 264; NENOVA-MERDJANOVA 2000, 309). Pro pouvn
ndob-Bstengefsse jako balsamari svd tak jejich spolen vskyt s ninm
pouvanm v lznch (MAJEWSKI 1963, 119; BALTY 1975, 264; RAEV 1977, 637, 640,
641; NENOVA-MERDJANOVA 2002b, 378; t 2002a, 595). Dalm dleitm dkazem je
zjitn, zskan rozborem obsahu Bstengefsse, pochzejc z hrobu z thrckho msta
Cabyle. Obsah tto ndoby byl uren jako aromatick olej (PALGYI 2002, 438). Na
zklad uvedench argument lze ndoby v podob bust ernoch piadit k balsamarim.
Podle ve rozebranch formlnch znak lze nmi analyzovanou ndobu ble urit a
zalenit ji do irok skupiny antropomorfnch balsamari, odpovdajcch typu Szab 11
(SZAB 1984) a typu B podle Marti-Clercx (MARTI-CLERCX MILLE 2002, Fig. 1). Do
tto skupiny se ad balsamaria nejastji ve tvaru bust mouenn, orientlc, grotesknch
postav, mladk, hero a boh (SZAB 1984, 102). Podle odlitku se zd, e nmi popisovan
balsamarium nepat mezi kvalitn vyroben kusy, kter znme z zem Pannonie (RADNTI
1938, 174 Taf. LIV 3, 5), nebo proveden esu je hrub a obliejov partie jsou nevrazn.
V sil o uren potku archeologizace rovick ndoby nm pome, uvme-li dataci
v n ukryt bronzov kolnkovit provinciln msk spony typu A 247 (PEKA 1972, 56).
Ta se ve stednm Podunaj vyskytuje pedevm v antoninovskm obdob (TEJRAL 1998,
393). V barbariku je pak oblbena zejmna v druh polovin 2. stolet a na potku 3. stolet
(OLDZKI 2007, 116). Zrove nm urit indicie pro dataci poskytuj hrobov nlezy
z Pannonie Superior. Balsamaria v podob bust mouenn byla nalezena nap. v hrob . 2
v Petronellu spolu s minc Antonina Pia (KREMER 1987, 156-161, Abb. 4-6). Dal kus
pochz z pohbu nalezenho ve Vdni, v jeho inventi se nalezla mince csae Gordiana
(SEDLMAYER 1999a, 45). O 2. stolet jako o obdob, do nho spad uloen vtiny kus
nalezench v impriu, uvauje tak J. Ch. Balty (1975, 263).
Nlez antropomorfnho balsamaria ze rovic pat zatm na zem svobodn Germnie
k ojedinlm. I kdy je rovick soubor velmi zajmav a mohl by bt spojen s adou
hypotz i spekulac, je nutn pipomenout jeho nlezov okolnosti, kter nm bohuel
neumouj vytvet dalekoshl zvry.
Jako centrum vroby balsamari se tradin pijm Alexandrie (MAJEWSKI 1963, 99100; RAEV 1978, 630). O vchodn metropoli se uvauje jako centru obchodu s vonnmi
ltkami a tak jako o jednom z nejvtch center vroby antickho uitho umn.
Poznamenvme, e jde pouze o hojn rozenou hypotzu, kter stle nen dostaten

110

podloena 184 . Dlny produkujc balsamaria jsou tak hledny v Mal Asii, Moesii, Thrkii
(MAJEWSKI 1963, 102; NENOVA-MERDJANOVA 2002b, 378-379) a Gallii (RADNTI
1938, 172-173), a to opt pouze na zklad astho vskytu studovanch ndob v uvedench
krajch.

184

Chyb nm kadluby nebo odkryt dlny.

111

5.8. Pyxidy
5.8.1. Pyxis z Mistelbachu
Z rozruench hrob v Mistelbachu znme tenkostnnou stlaenou pyxidu ovlnho tvaru
(obr. 49:9) (POLLAK 1980, 78, Taf. 70:10). Pojednvan druh nem v nmi zkouman
oblasti obdoby. Bli typologick uren nar bohuel na patn stav zachovn pamtky.
Kvalita kresby nm tak v mon rekonstrukci pli nepome. Pravdpodobn tvar ndoby
byl ovln nebo kruhovit.
Ovln a kruhov pyxidy pedstavuje B. Bienert (2007, 211, 215-216) ve svm katalogu
bronzovch ndob ze sbrek Rheinischen Landesmuseum Trier a rmcov je datuje do
rozmez 1. a 2. stol. Kruhov pyxida vyroben z tenkho plechu pochz tak z hrobu . 241
z pohebit v Krefeld-Gellep, soust hrobov vbavy byla krom pyxidy mince raen
roku 337, kter tak udv terminus post quem (PIRLING SIEPEN 2006, 310, Taf. 49:12).
Oblben byly tak vlcovit schrnky s nasazovacm vkem, na jejich stnch jsou asto
patrn stopy po soustruen. Jako dobr pklady lze uvst ndoby ze rovho hrobu 102 v
Dalhausen, kter je datovn do C1 (CRFB, D1 IV-13-1/1.1, Taf. 17:4) a stbrnou pyxis z
hrobu pod mohylou ze srbsk lokality erkesko Polje, kter je azena do 2. pol. 2.stol. - 1.pol.
3. stol. (POPOVI 1994, 93, 236, Cat. 107).
Jak tedy vyplv z ve uvedench dk, jednoduch ovln i kruhovit schrnky byly
pouvny po celou dobu mskou a byly pravdpodobn vyrbn jak v Itlii, tak v
provincich.

112

5.9. Problematick nlezy

V tto subkapitole pojednme o pamtkch, kter nelze jednoznan piadit k uritmu
typu bronzovch ndob. Rovn se zde budeme vnovat spornm pkladm a artefaktm,
kter byly stvajcm bdnm piazeny jinm druhm pedmt nlezovho fondu star
doby msk.
5.9.1. Zvsn poutko z Muova
V muovskm krlovskm hrob byla nalezena atae ve tvaru kapky, v jejm poutku byl
zachycen zvsn krouek (obr. 86:7) (PEKA 1990, 28-35, 46-47; KNZL KNZL
2002b, 576, F9). Manel Knzlovi (2002a) se domnvaj, e atae patila k mse, kter se do
dnench dn nezachovala. Ve uveden autoi upozornili na odlinosti v opotebovn
poutka a atae. Atae nen opotebovan, zatmco poutko nese stopy astho pouvn, tato
skutenost nevyluuje monou reparaci.
Podobn tvarovan atae znme z mlad doby msk. Jako vzdlen analogie me
slouit poutko z rovho hrobu 2 z Kln-Altenburg (FREMERSDORF 1928, 116, Abb.
2:10), jen je datovn do prvn poloviny 3. stolet. Dal srovnateln pklad lze najt na mse,
kter byla soust invente bohatho hrobu . 3 z Leuna. Hrob je datovn do druh poloviny
3. stolet (SCHULZ 1953, 26-27, Abb. 50).
Uveden analogie ukazuj smrem ke 3. stolet. Nelze proto neuvaovat o hypotze, podle
n by muovsk poutko mohlo pedstavovat jaksi prototyp ve uvedench pklad.
Dodvme vak, e toto tvrzen bude nutn do budoucna provit dalmi nlezy.
5.9.2. Fragment koncovho tere pnve z hrobu . 8 v itboicch
Masivn zlomek koncovho tere zdoben po svm okraji rovm dekorem (obr. 73:4)
(DROBERJAR KAZDOV 1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3: 4) je obtn piadit
k uritmu typu. Hrobov invent neposkytl bohuel dal indicie na uren pnve. Meme
tedy uvaovat o typech E 142 a E 144, u nich se setkme s masivnmi teri. Chronologick
zalenn hrobu by takovmu piazen neodporovalo185 . Podle J. Tejrala (2004, 331) se
meme v celcch z konce 2. stolet setkat i s tzv. star skupinou mskch vrobk.

185

Viz subkapitola 5.6.5. a 5.6.6.

113

5.9.3. rov hrob z Vracova

V roce 1888 dolo pi stavb eleznice k naruen rovho hrobu (ERVINKA 1902,
299). Soust invente bylo krom artefakt uvedench v katalogu tak kovn picho rohu.
V naem pojednn se budeme soustedit na okrajov kovn (obr. 79:11, 12), z nho se
podle J. Tejrala (1970a, 128, obr. 14:4,6) zachovaly dva fragmenty. J. Andrzejowski (1991,
47) piadil vracovsk kovn ke svmu typu K3, kter datuje do stup B1 a B2. V ppad
zlomku vyobrazenm na obr. 14:4 neme bt pochyb, e pochz z okrajovho kovn picho
rohu. Fragment znm z obr. 14:6 vak dky tem rovnobnm linim zbylm po pouit
soustruhu, a vychlenm okraji trojhelnkovitho profilu dovoluje jistou interpretan
volnost. Linie zbyl po opracovn ndoby na soustruhu ukazuj na mon msk pvod
artefaktu. Nelze tak zcela vylouit hypotzu, podle n by pojednvan zlomek pochzel
z okraje bronzov ndoby 186 . Tvar okraje umouje piazen k nabrace typu E 160/162.
Ptomnost nabraky (a cednku ?) by tak odpovdala stejn bohat vybavenm hrobm
z druh poloviny 1. stolet z zem Moravy.
5.9.4. Zlomek tale E 119 (?) ze rovho hrobu . 52 ve Velkch Hostrdkch
Z hrobu . 52 pochz zlomek okraje bronzov ndoby, kter autoi zpracovn I. Peka a
J. Ludikovsk oznaili jako pravdpodobn zlomek tale E 119 (obr. 39:16) (PEKA
LUDIKOVSK 1978, 32-33, 102, obr. 11:9). Toto uren je vak dky zlomkovitosti kusu
pouze rmcov.
Zarejc je i vskyt zlomku v rovm hrob, nebo vtina nlez pochz pedevm z
kostrovch hrob (nap. Reipisch, Trebitz hr. 1) ze stednho Nmecka (CRFB, D6, VIII-1017/1.1, Taf. 31; VIII-16-14/2.3).
Popelnice, v n byl pojednvan zlomek uloen, byla vyrobena na hrnskm kruhu
(PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 102). Ndoba se hls k moravsko-slovensk skupin
na kruhu toen keramiky, kter je na zem Moravy nazvna jako keramika jikovickho
typu (PERNIKA 1970, 76) a vyskytuje se v asovm seku od konce 3. stolet n. l. po
potek 5. stolet (TEJRAL 1985b, 112, 114). Hrob byl zaazen do stupn C2 (PEKA
LUDIKOVSK 1978, 78-79).

186

Jistou oporou by mohl bt i zznam v registru artefakt z MZM v Brn (str. 481). Problematick fragment
z Vracova nese inv. . 67880 a je v registru uren jako bronz. plech z ndoby. Za monost nahldnut dkuji
PhDr. J. imov.
114

6. PSUN BRONZOVHO NDOB NA MORAVU A DO NADDUNAJSK STI

DOLNHO RAKOUSKA

V tto kapitole se pokusme shromdn materil chronologicky setdit a vysledovat

obdob, v nich se dostval na sledovan zem barbarika. Nmi pedstaven fze ukazuj na
dobu, kdy se pamtky staly soust hrobovch vbav. U vybranch pklad upozornme na
mon chronologick komplikace. Vytdme rovn typy, kter se vyskytuj pouze v nkter
z mylench fz ,od tch, kter jsou v oblib po del asov sek.
6.1. Obdob pozdn tiberiovsk-claudiovsk (14-54 n. l.)
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 131 / Tass. G 5300 (?), E 8, E 92, E
124/125, E 138, Ra 84.

Tento asov sek odpovd stupni B1b podle T. Kolnka (1971, 514; 1977, 154), kter
jej ohraniil daty 25/30-50. Zastoupen typy bronzovch ndob odpovdaj exemplm, kter
tvo npl 1. (E 92) a 2. fze (E 131, E8, E 124, E 151) vskytu bronzovch ndob ve
vojenskch objektech z prvn pol. 1. stol. (VLLING 2005, 196-197).
Z hrobovch celk lze tomuto chronologickmu seku pipsat rov pohby objeven
v letech 1930 /E 131/ (obr. 51) (BENINGER 1934, 56, 60, Abb. 26) a 1988 /E 8, E 131 /
Tass. G 5300 (?) (obr. 20, 52) (LAUERMANN 1995, 129, 130, Abb. 2:1) v Mannersdorfu an
der March, dle rov hrob . 7 /E 138/ (obr. 49:14) a snad tak jet rov hrob . 12 /E
124-125/ z Mistelbachu 187 (obr. 49:1) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 192, 195, 196, 203,
Abb. 5).
Z povrchovch sbr, realizovanch na germnskch sdlitch, zaazujeme do tohoto
obdob rovn nlez atae msy typu E 92 (obr. 86:6) (NEBEHAY 1983, 283, Abb. 797) a
fragment dradla arybalickho balsamaria typu Ra. 84 (obr. 85:4) (STUPPNER 1984a, 285,
Abb. 496) z Drsingu.
Z zem jihozpadnho Slovenska meme uvst jako nejdleitj zstupce tto fze
hrobov nlezy A a B z Dvna (KOLNK 1991, 83), hroby I a II z Kriovian nad Dudvhom
(EISNER 1937, 203) a s jistmi vhradami 188 i rov hrob z Lbu (EISNER 1926-1927, 55,
56, tab. III. 4, 10, 11, 24).
187

Spony typu A 50 jsou v oblib od tiberiovskho obdob a typy A 51-53 zase ukazuj na dataci do claudiovsk
doby (KUNOW 1998, 105, 106).
188
Ptomnost spon typu A. 68 nevyluuje ani dataci i do prvnch dvou desetilet po polovin 1. stolet.
115

Nesmme rovn opomenout rov hroby . 34, 69 ze Sldkoviova a rov hrob . 35

z Kostoln pri Dunaji (KOLNK 1977, Abb. 4; t 1980; DROBERJAR 2006, 669), kde
objevme nejbli nlezov paralely k studovanmu materilu, zvlt pak pnve E 131 a
montovan polokulovit kotel E 8. Tato nejstar skupina mskch vrobk (krom pkladu
balsamaria typu Ra. 84) nachz obdoby v pedevm v nlezovm fondu stupn B1, zejmna
v horizontu Marobudovy e (DROBERJAR 2006, 652; t 2007, 43-44).
Ptomnost pojednvanch typ bronzovch ndob /pedevm E 131; E 8, E 92/ v
nlezovch celcch je spojovna s pesunem Marobudovch a Katvaldovch druin mezi toky
Marus a Cussus. Druinci, kte se sthovali i se svmi rodinami, si pak s sebou do sv nov
domoviny pinesli ony cennosti zskan za as Marobudovch (KOLNK 1977, 161;
TEJRAL 1983, 86, 87, 88; t 1995, 226; MUSIL 2002, 125).
Je vhodn poznamenat, e nkter msk vrobky mohly bt zskny i obchodnmi styky
mezi Vanniovm krlovstvm a mskm impriem. Tuto domnnku lze vzthnout na
artefakty, kter sice byly vyrbny ji od augustovsk doby, ale jejich produkce konila a
v obdob claudiovskm. Mme zde pirozen na mysli pnve typu E 137, E 138, balsamarium
typu Ra 84. Pedpokldanmi dodavateli bronzovch ndob mohly bt krom campnskch
tak severoitalsk fabriky (NYLN LUND HANSEN MANNEKE 2005, 91).
Pedpokld se, e zdrojem bohatstv vldnouc vrstvy Vanniova krlovstv mohlo bt
zprostedkovn mskho zbo severnm kmenm po Jantarov cest (PELIKN 1977, 5;
PITTS 1989, 48). Jistm vysvtlenm irokho rozen mskch vrobk v rovch
hrobech mohla bt tak Vanniova loajalita vi msk moci.
Rozloen nlez ukazuje na dv vznamn koncentrace: jednu pedstavuje Pomorav a
druhou trnavsk pnev. Zde tedy meme hledat pedpokldan centra Vanniova krlovstv (k
rozloen center viz KREKOVI 2005).
6.2. Obdob neronsko-flaviovsk (54-96/100 n. l.)
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 25/26, E 39-40, E 99-100, E 125, E
139/142, E 140/142, E 154-155, E 160, E 162, Ra. 71.

Sledovan obdob odpovd stupni B1c a potku stupn B2a v pojet T. Kolnka (1977,
159; t 1971), nebo stupni B1c podle J. Tejrala (1986, 105). Typov kla ndob odpovd
pkladm z 3. (E 139-143, E 155) a 4. fze (E 162, E 99-100) vskytu ve vojenskch
objektech podle Th. Vllinga (2005, 197-198).
Z rovch hrob je teba vyzdvihnout hrob 6/1943 (POULK 1950, 23-24 obr. 7:a;

116

TEJRAL 1970a, 170, obr. 11) z Velatic (obr. 27), kter obsahoval pnev typu E 139/142,
trosky dvou vder typu E 39-40, zlomky cednku typu E 160. Dalm vraznm
pedstavitelem tohoto obdob je pravdpodobn rov hrob (?) z Muova, poloha "U sv.
Jana" (IM RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:2 6; TEJRAL 1992, 420, 422) (obr.
30), ten obsahoval dv vdra typu E 39-40 a konvici typu E 125. Z dalch ojedinlch
rovch hrob je teba zmnit pklady z Beclavi /E 140/142/, /zlomky neuritho cednku/
(obr. 57) (SKUTIL 1941, 178 obr. 20) z Drsova /E 140/142/ (obr. 56:1) (BENINGER
FREISING 1933, 40; TEJRAL 1967, 101; 102 obr. 7:9-12; 9:5) a Vracova /E 160-162/ (?)
(obr. 79) (TEJRAL 1970a, 128, 170, obr. 14:6).
Zastoupen kostrovch hrob s mskmi bronzovmi ndobami je skromnj. Uveme
nlez pnve typu E 140/142 z Ladn (BENINGER FREISING 1933, 29) a exempl s
problematickmi nlezovmi okolnostmi z Bluiny (HOCHMANOV-VVROV 1974,
12-17). V tto skupin svm bohatsvm vynv kostrov hrob z Neuruppersdorfu /Ra 71, E
39-40, E 154-155/ (obr. 31) (ADLER 1976c, 15-26). Rozruen hroby z Mnna 189 (ervinka
1902, 299) vydaly nlezy maskovit atae typu Dollerup B (POULSEN 1991, 218, 220), ble
neuriteln deformovan vdro (dnes ztracen) a zlomek okraje nabraky typu E 160-161
(?). K tomutu asovmu seku pat tak kusy z rozruench rovch hrob z Mistelbachu
(Eckesteinandgrube-Galgengrund) /E 125, E 99-100, E 40, E 70-71 (?), E 137-140 (?),
140/142, E 160/ (obr. 45-48) (FRIESINGER 1976, 19-21).
V ppad hrob z Neuruppersdorfu a Rohtenseehofu /E 160, E 25/26, atae Dollerup B, E
154-155/ (obr. 53) (NEUGEBAUER 1995, 113), jako i Mistelbachu (SiechenhausSchottengrube) /E 162/ (obr. 50:1) (TEJRAL 1971, 70, 78, obr. 12: 1-3) nelze vylouit ani
jejich zaazen do stupn B2a. Obdobn je nutn nazrat i na hroby ze Zohoru (hrob . 5) a
Vysok pri Morave. Ty jsou datovny jak do stupn B1c (TEJRAL 1983, 92; KOLNK 1971,
519, 522) tak i do stupn B2a (TEJRAL 1986, 106). Na tomto mst je vhodn upozornit, e
typov kla mskch bronzovch ndob na zem barbarskho stednho Podunaj z
neronsko-flaviovskho obdob se od typov npln z seku prvn poloviny 2. stolet nijak
vrazn neodliuje (TEJRAL 1983, 91). Nelze rovn vylouit, e pojednvan pamtky
mohly bt uloeny do zem i s jistm asovm odstupem, tedy v dob po pelomu 1. a 2.
stolet, co opt komplikuje jejich jednoznan chronologick uren.
Ve uveden pamtky dokldaj zejm vznam studovan oblasti v druh polovin
1. stolet, ppadn prvn polovin 2. stolet. Pozoruhodn je zvlt bohatstv nashromdn

189

Pravdpodobn rov, ale nememe vylouit, e dolo i ke znien kostrovho hrobu.

117

v bohatch hrobech ze Zohoru, Vysok pri Morav, Neuruppersdorfu a Rothenseehofu.

V inventi tchto pohb lze vysledovat zejm shody, kter se nezdaj bt nhodn.
Ptomnost souprav typu Canterbury 190 , kter slouily k umvn rukou bhem hostiny
(NENOVA-MERDJANOVA 2002c, 202), sad nabraek a cednk a tak sklennch misek
ukazuje na vysok ivotn standard. Nen jist nevznamn, e se s ve popsanmi
soupravami setkme i v hrobech pvodnho romanizovanho obyvatelstva, ijcho na zem
Pannonie (TEJRAL 2001, 229).
V souasn dob se lze setkat s nkolika vysvtlenmi ptomnosti bronzovch ndob v
bohatch hrobech. Podle prvnho pstupu slouily vybran kombinace ndob jako
zjednoduen servisy uren k pijckm slavnostem (WERNER 1950; OLDENSTEIN 1975,
302, 303; BOUZEK 1984, 61-62), kter pedstavuj ucelen komplety a je znme i
z prosted mskho impria (asto vak ve sloitj podob). Je tedy pedstaviteln, e
ndoby v pojednvanch kombinacch pedstavuj clen vybran sady, odpovdajc
nrokm barbarsk elity, je mla zjem na napodoben ivotnho stylu msk aristokracie.
Jist lze tento zjem o msk vrobky vysvtlit snahou vlastn prezentace germnsk elity
mezi sebou a tak vyjdenm spoleenskho postaven (BRATHER 2005, 148-149, 169).
Druh pstup, zastvan Th. Vllingem (2005, 199-209), upozoruje pedevm na
rozdly v typovm sloen a kombinacch mezi servisy ndob z msk e a kombinacemi,
kter jsou znm z barbarika. Autor tak relativizuje prvn tradin pstup a zaml se nap.
nad problmem, zda barbai dokzali pijmout pit vna a zda jim byly zejm funkce ndob
pojc se s konzumac vna a zsady mskho stolovn obecn. Dochz k zvrm, e
typov sloen bronzovch ndob ve svobodn Germnii neumouje pijmut tchto zvyk.
Podle Th. Vllinga (2005, 208) mohlo bt na kovov ndoby nahleno jako na vzcnou
"prestin komoditu" pedevm pro jejich cizokrajnost a nesnadnou dostupnost, proto jejich
funkce zstala barbarm neznm.
Na tomto mst je nutn se zamyslet nad dostupnost jednoznanho vysvtlen.
Dleitm kritriem je jist vzdlenost od msk hranice a i tato skutenost mohla bt jist
ovlivnna regionlnmi odlinostmi. V ppad tzv. 3. zny (BOUZEK ONDEJOV
1990) uvauje L. F. PITTS (1989, 55) o zmn jdelnch a picch nvyk u germnsk elity.
Pokud vak dochzelo k pit vna, tak rozhodn pomoc siln zjednoduench picch serbis,
nebo v hrobovch celcch se nm nedostv vech nezbytnch ndob (kratery, simpula atd.)
rozench v mskm impriu.

190

Zohor . 5, Vysok pri Morave, Neuruppersdorf.

118

Pokud se tedy pokusme vysledovat mon cesty, ktermi se bronzov ndoby mohly
dostat na sledovan zem, nememe vylouit, alespo v ppad bohatch hrob, monost
diplomatickch dar. Vklad zisku bronzovch ndob touto cestou nen historickmi
zprvami vylouen. Naopak taen kvdskch vldc Italica a Sidona, uspodan na podporu
Vespasiana v obansk vlce roku 69 n. l. proti Viteliovi 191 , poskytuje jist vysvtlen
vzestupu pojednvanho regionu v druh polovin 1. stolet (KOLNK 1971; t 1977, 167168).
Upozorujeme vak, e een nastnn T. Kolnkem v 70. letech nemus bt jedinou
monou cestou, kterou lze vysvtlit ptomnost mskch vrobk na sledovanm zem. Stle
je zhodno uvaovat i o obchodnch aktivitch, a to zvlt v phranin, tzv. tet zn.
Dleit je i zjitn Th. Vllinga (2005, 205). Jedn se o skutenost, e mn vzcn
typy bronzovch ndob (E 39-40, pnve, soupravy nabraek a cednk), znm z
barbarskch hrob souvis se typovm sloenm bronzovch ndob uvanch mskm
vojskem. Tento stav vysvtluje Th. Vlling (2005, 205) obdarovvnm, slubou
germnskch bojovnk v mskch slubch, vmnou probhajc mezi Germny a vojky a
tak rabovnm.
Ponkud problematitj je interpretace bronzovch ndob nalezench v chudch
hrobech, nebo hrobech se zbranmi. Samozejm nememe vylouit mechanismus
vzjemnho obdarovvn v rmci germnsk spolenosti. Zd se toti, e proces
obdarovvn druiny sehrl v asn dob djinn vznamnou roli. Druina 192 , obklopujc
svho vldce, byla dleitm mocenskm aspektem v dob msk a je zejm, e na sle a
spokojenosti velmoovy druiny zvisel i jeho dal spch a vnost (BOUZEK
ONDEJOV 1990; TODD 1999, 33; KREKOVI 2006, 133). Druinci mimo jin
pravdpodobn od svho pna dostvali jako odmnu za sv sluby luxusn pedmty
(BOUZEK 1986, 293; KUHN 1956, 13; WENSKUS 1961, 354; KREKOVI 2006, 133),
zvlt pak msk vrobky a produkty.
Je zejm, e velmo musel zajistit pro sv nejbli druinky, kte byli ptomni na jeho
dvoe, dostatek veho potebnho, a to i v ppad, e mli svoje vlastn zzem. Neju
druina, kter tvoila vladaovu osobn str, se pravdpodobn nezabvala dnou jinou
191

Italicus a Sido pivedli do klov bitvy u Cremony (r. 69 n. l.) langobardsk jezdce (ERDRICH 2001, 101;
VALACHOVI 1998, 28; BOUZEK 2000b, 55, 56). Nelze vylouit, e drahocenn zbo z bohatch hrob na
JZ Slovensku mohlo pochzet z koisti zskan pi plenn Cremony, kterho se svbt krlov se svmi
druinami snad tak astnili (DOBI 1964, 155), L. F. Pitts (1989, 48) konstatuje, e za podporu csae
Vespasiana mohli oba vldci obdret odmnu a snad i msk obanstv.
192
Tacitus oznauje druinu slovem comitatus a druinky jako comites. Tacitus Z djin csaskho ma 1976,
Ger. I.13-14.
119

innost (KUHN 1956, 4, 5). Proto byl psun mskch komodit, a ji pochzely z
diplomatickch dar, koisti nebo obchodu, pro druinnho pna velmi podstatnou zleitost
(JLEK 2005).
Geografick rozloen sledovanch nlez se pli neodliuje od pedchoz fze. Vrazn
je zejmna oblast slovenskho Zho. Obdobn bohat centrum na Morav doposud chyb, i
kdy nlezy z 80. let naznauj 193 , e pokud pibudou dal lokality, tak s jeho ptomnost
bude nutn do budoucna potat.
6.3. Obdob traianovsko-hadriansk (98/100138) a asn antoninsk (138 161).
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: (T-H): E 70 (?), E 99-100, E 39-40, E 160,
E 162; (asn antoninsk): E 39-40, E 160.

Vytyen sek odpovd stupm B2a (100-150) podle J. Tejrala (1986, 106) a obdob
vldy csae Antonina Pia. Do doby traianovsk a hadrianovsk tedy klademe hroby . 4, 7,
13, 14, 15, 17, 29 z Mikulova (nepublikovno) (obr. 40-44), hrob 2/1923 z Velatic /E 162, E
39-40/ (obr. 28) (POULK 1950, 23, 24; EGGERS 1951, 147, 164, 176; TEJRAL 1971, 71),
rov hrob 1 z Velkch Hostrdek /E 39-40/ (obr. 38) (PEKA LUDIKOVSK 1978,
33, 85, 86), rov hrob . 19 z Pohoelic /E 39-40/ (obr. 24:2-6) (IM 1996 167-169,
obr. 1:3, 4, 2:1) a rov hroby nalezen v letech 1877 /E 39-40/ (obr. 34:2) a 1935 (II) /E 70
?/ z Pilichsdorfu (TEJRAL 1971, 79; KASTNER 1956, 184). Podle prvnch zprv by do
tohoto seku mohly rovn patit nkter hroby s vbavou bronzovch ndob z doposud
nepublikovanho pohebit v Modicch (KOS 2004, 184, 185; MIKULKOV 2006, 64-65).
Z novch nlez zmime maskovitou atai typu Dollerup A (Poulsen 1992, 217-218) z
Chlupic, (obr. 64:2) pochzejc pravdpodobn ze sdlitnho prosted.
Jak ji bylo ve nastnno, skupina mskch toreutickch typ ze sledovanho obdob se
pli neli od druh pedchoz fze. Je tedy pedstaviteln, e se tak do zem dostvaj
artefakty, kter byly zskny v dobch pedchozch, avak nelze vylouit ani odbr ji
ustlench a oblbench ndob od mskch obchodnk.
V pojednvanm obdob se krom vybranch stbrnch pedmt ve II. hrob ze Str
nesetkme s vraznjm zastoupenm msk toreutiky, a to i v ppad, e by historick a

193

Jistm svdectvm me bt i star skupina nlez z muovskho krlovskho hrobu: Dradlo F10 je pozdn
republiknsk i augustovsk, dradlo F11 pochz z 2. tetiny 1. stolet, artefakty F12-F14 pak z konce 1. stolet
n. l. Maskovit atae pipevnn k situle typu E 25-28 pak tak pochz z prvnch desetilet 1. stolet n. l.
120

numismatick prameny, 194 vztahujc se k nastolen novho krle Kvdm v dob vldy
Antonina Pia mohly novou skupinu pamtek indikovat.
6.4. Obdob pozdn antoninsk (161-192/200).
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 12, E 25/28, E 28, E 39-42, E 44-49, E 70
E 77, E 142/144 (?), E 144, E 161, E 160/161, NE3, Szab 11.

Obdob odpovd asovmu seku markomanskch vlek (166-180) a nsledujcch dvou

desetilet. Z vt sti se tedy pekrv se stupnm B2/C1 (170-200), tak jak jej chpe
J. Tejral (1999b, 187-188). Nmi ohranien sek lze rovn synchronizovat s vnitnmi
hraninmi daty 160-200 horizontu markomanskch vlek E. Droberjara (1999b, 4-5).
Ze rovch hrob jmenujme Buovice /E 44-49/ (obr. 80) (BENINGER FREISING
1933, 21, 61, tab. III: 1,2), dle pak hroby . 6 /E 44/, . 8 /atae Dollerup C, E 142/144/, . 10
/E 160/161/, . 12 /E 160/161/, . 19 /E 40/, . 20 /E 160, E 160/161, E 40/ z itboic (obr. 7276) (DROBERJAR KAZDOV 1993), rov hrob . 5 z Baumgarten an der March /E
161, E 47/ (obr. 50:4-8) (ADLER 1976a, 5, 7, Abb. 6, 7) a hrob . 2 z Mikulova /E 12/ (obr.
22) (TEJRAL 1999a, 147, Abb. 49). Z kostrovch hrob pak nesmme opomenout
bezpochyby nejvznamnj pamtku zkoumanho seku muovsk krlovsk hrob (obr.
21) (PEKA TEJRAL 2002). Ze sdlitnho prosted pochz depot z Bluiny (obj. I) /E 3940/ (obr. 33) (DROBERJAR 1994, 181, 186, obr. 6) a sklad z Hanfthalu /E 144/ (obr. 23)
(SAUER 1994). Do tohoto seku lze tak zaadit balsamarium typu Szab 11 ze arovicHamr (GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37) (obr. 83). Nejnovjm nlezem, zskanm
detektorem kov, je atae vdra E 27/28 typu Dollerup C-D (POULSEN 1991, 220-221, Abb.
19, 21) z Josefova (obr. 64:1), u kter nen jist, zda pochz z germnskho sdlit, nebo
rozruench rovch hrob.
Tento chronologick sek je rovn zastoupen na Slovensku. V Zho ns na tuto
skutenost upozoruj nejnovj nlezy ze Zohoru (ELSCHEK 2002, 248, Abb. 7:1;
TEJRAL 2004, 235, Abb. 11, 10), dle pak hrob z Borskho Mikule-Borskho Petera
(ONDROUCH 1957, 53, 69), jako i hrobov nlezy z Beeova, Okova, Abrahmu, Gbelc
194

Portrty svtovldc 1982, Antoninus Pius 5.4., dle pak mince s opisem REX QUADIS DATUS, kter byly
raeny v letech 140-144 n. l. (DOBI 1964, 177; ARNETH 1862, 25). V nedvn dob pipojil nkolik
podntnch posteh k tomuto opisu a s nm spojenm interpretacm M. Jano (2003, 108, 109). Autor
nepikld aktu dosazen krle Kvdm velk vznam a sv tvrzen opr o nedostatek mskch vrobk
v kvdskm sdelnm prostoru. Domnvme se, e mon psun mskho stbra jako diplomatickho daru ke
kvdsk vldnouc rodin Janovy zvry ponkud relativizuje (JLEK 2005), a to i za situace, e se bronzov
ndoby v tto dob vyskytuj v hrobovch celcch ponkud skromnji. Jistm vysvtlenm je nejspe tak stav
vzkumu.
121

 Tehelny (KOLNK 1956, 237, 260, obr. 4:10; t 1961, 233-234, Tab. X, XI; t 1965,
183; t 1980, 80, LXVII 5; BELJAK KOLNK 2006) a tak nejnovj nlez z Dvor nad
itavou (RUTTKAY 2004, 155).
Invente rovch hrob obsahuj asto kombinace: vdro a souprava nabraky s
cednkem. Ty by snad mohly poukazovat na zjednoduen pic servis, kter bez vtch
obmn znme ji z pedchozch obdob. Zmnn msk vrobky mohly bt soust koisti,
nebo v ppad soudkovitch vder snad i vojenskho vybaven (JUNKELMAN 2003, 202203), kter si barbai pinesli do sv domoviny. Nesmme rovn opomenout zjevnou
souvislost tchto vbav s intenzivn ptomnost msk moci ve stednm Podunaj. Armda
byla pravdpodobn zsobovna jak terrou sigillatou, tak vybranmi bronzovmi typy. Nelze
rovn vylouit ptomnost germnskch bojovnk na sledovanm zem. Ti kte se navrtili
ze sluby v mskm vojsku, do kterho byly odvedeni v rmci mrovch jednn bhem
markomanskch vlek a po nich (PITTS 1989, 51). st vbavy si pak mohli odnst do sv
domoviny. Nlezy podl Jantarov cesty by nevyluovaly rovn monost obchodu. V tomto
obdob lze uvaovat tak o diplomatickch darech, za kter meme povaovat vybran
toreutick kusy z muovskho krlovskho hrobu.
6.5. Mlad pozdn doba msk a potek sthovn nrod (200 410).
Typy: Bolla 1b, E 39-40, E 41, E 83, E 119 (?)

Tento asov sek odpovd stupm C1, C2, C3 a D1 (TEJRAL 1983; t 1985a, 323; t
1997, 351). Oproti pedchozmu obdob jsme svdky vraznho bytku vskytu bronzovch
ndob na sledovanm zem. Ze rovch hrob znme pouze zlomky ble neuriteln
ndoby snad soudkovitho vdra z hrobu . 55 (obr. 39:8-14) a problematick fragment, kter
nejspe nle typu E 119 z hrobu . 52 (obr. 39:16) ve Velkch Hostrdkch (PEKA
LUDIKOVSK 1978, 32-33, 102, 105-106, obr. 11:9, 13:8-14 ). Toto uren je vak dky
zlomkovitosti kus pouze rmcov. Oba hroby pak byly zaazeny do stupn C2 (PEKA
LUDIKOVSK

1978,

78-79).

Problematick

nlez

konvice

typu

Bolla

1b

pravdpodobnho kostrovho hrobu z Hornch Dunajovic (obr. 82) lze pipsat prvn polovin
3. stol., tedy stupm C1a a C1b v pojet J. Tejrala (1986, 108). Do obdob pozdn doby
msk i potku sthovn nrod pat depot (obr. 32) nalezen v zemnici (obj. 10) v
Muov, poloha "U sv. Jana" (Trkov 1985, 279-284, Abb. 2), sklad byl uloen do
reparovanho vdra typu E 41. Ze sdlitnho prosted tak pochz dv atae ms typu E 83,

122

kter byly zskny v Paltendorfu (obr. 86:1) (ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246, Abb.
1082) a Enzersfeldu (obr. 86:2) (MAUER 2003, 650, Abb. 512).
Identick typy bronzovch ndob (E 83, E 128, E 41) jsou doloeny na Slovensku, a to
pedevm v oblasti Pov (Stre a na slovenskm vchod Cejkov). Prv v tchto
oblastech Slovenska jsou hledna na zklad ptomnosti bohatch hrob a zahutnho
osdlen mon mocensko-hospodsk centra (KOLNK 1971, 524, 527; KREKOVI 2005).
Nlezy z nmi hodnocen oblasti vak pro svou nepoetnost a odlin asov vroen
neumozuj vypozorovn podobnho jevu.

7. FENOMN DDN BRONZOVCH NDOB A JEHO DOKLADY NA

SLEDOVANM ZEM

Jak jsme ji naznaili v oddlu zabvajcm se analzou nlezovho fondu, existuj na

sledovanm zem hroby, v jejich vbav se setkme s bronzovmi ndobami, kter maj
zeteln star charakter ne ostatn hrobov invent. Tuto skutenost lze interpretovat dvma
zpsoby. Prvn pstup by ukazoval na dlouhou dobu vroby pojednvanho kusu a podle
druh hypotzy by ndoba byla po del dobu uvna v barbarskm prosted.
V nsledujcch dcch se pokusme vyzvednout celky a soubory, jejich soust jsou
podle naeho soudu ndoby, je v dob uloen nebotka do hrobu nebyly podle dosavadnch
vsledk vzkumu vyrbny. Podotkme vak, e nae vahy, sten open o informace
zskan z psemnch pramen, pedstavuj pouze jedno z monch vysvtlen a sm autor se
k nim nestav jako k jaksi absolutn pravd.
7.1. Soubor ze Schwechatu
Zajmav a typologicky dosti star artefakty poskytl soubor ze Schwechatu. Fragmenty
z vdra typu E 24 a pnev typu E 151 byly vyrobeny pravdpodobn ji v obdob pozdn
augustovskm a asn tiberiovskm. Soubor byl oznaen jako pozstatky bohatho rovho
hrobu kvdskho velmoe, kter byl pochovn jako druink Vanniv ji na pd provincie
Pannonie (KNZL 1997, 155). Fragmenty bronzovch ndob, stejn jako stbrn
simpulum 195 , kter se podle sv vzdoby rovn hls k italskm vrobkm, mohlo bt
ddictvm jet z doby Marobudovy e.

195

Simpulum se podle sv vzdoby rovn hls k italskm vrobkm augustovskho obdob (JLEK 2004, 43,
58).
123

7.2. Muovsk krlovsk hrob

Ke star skupin bronzovch ndob by jist patily ji zmiovan atae nlec typu
E 24. Ty byly pipevnny na pokroilejm tvaru typu E 25/28. Tento typologick nesoulad
lze opt vysvtlovat rznm zpsobem. Atae tedy mohou pochzet z vdra (snad) zskanho
ji bhem 1. stolet. Znamen to, e jsou starm ddictvm z dob Marubodovy e? Nebo je
mon jejich ptomnost spojovat se vzestupem Zho a Podyj bhem druh poloviny
1. vku? Nen vak vylouena ani monost, e se ke germnskmu velmoi dostaly ji jako
staroitnosti, dren v mskm prosted.
V ppad dalho toreutickho materilu lze uvaovat jako o staroitnostech ji pouze o
fragmentech stbrnho ndob. Avak i tato skupina pamtek je odlinho st 196 (PEKA
TEJRAL 2002, 508, 509). Tato svzeln skutenost byla od objevu hrobu interpretovna
rzn. Lze vysvtlit odlin st stbrnch ndob v hrob z Muova dvma nslednmi
pohby (TEJRAL 1995, 239)? Nebo snad fenomnem ddn stbrnch ndob u germnsk
elity (KNZL 2002, 349)?
Pokud muovsk stbrn invent srovnme s knecmi pohby z mlad doby msk 197 ,
kde rovn nalezneme antiquarn ndoby, nelze se oprostit od pedstavy, e asn nlez
dradla pohru F10 byl spe ddictvm z obdob druh poloviny 1. stolet (BOUZEK 1994,
174). V tto dob, jak ji bylo uvedeno ve, je nutn potat s psunem drahocennch
kovovch ndob do oblasti Zho a rovn na jin Moravu.
Jistou alternativn hypotzou by mohla bt i skutenost, e germnsk krl, pochovan
v muovskm hrob, obdrel od man ji na konci 2. stolet star stbrn kusy. Takto star
stbrn ndob muselo bt i v mskm prosted vysoce cenno a dar, jeho soust byly
tyto drahocennosti, by odpovdal vnosti pochovan osoby (JLEK 2004).

196

Dradlo F10 je pozdn republiknsk i augustovsk, dradlo F11 pochz z 2. tetiny 1. stol, artefakty F12F14 pak z konce 1. stol n. l.
197
Stre II (SVOBODA 1972), Ostrovany I (KNZL 2000, 75), Varpelev hrob A (WERNER 1950, 175;
LUND HANSEN 1987, 96, 97, Fig. 36), Corjeiten hrob . 275 (NOWAKOWSKI 2002, 145).
124

8. CHRONOLOGICK CITLIVOST JEDNOTLIVCH

TYP NA SLEDOVANM

ZEM

Jak jsme si pedsevzali v subkapitole . 3.2., pokusme se vytdit chronologicky

jedinen druhy mskch bronzovch ndob od tch, kter se opakuj ve ve uvedench
obdobch. Musme vak drazn pipomenout skutenost, e nae vsledky jsou zkresleny
rozsahem zkoumanho regionu. Maj tak spe funkci jakhosi pehledu, kter je oprotn od
ostatnch nlez z zem svobodn Germnie. Podrobn zhodnocen vech typ vyskytujcch
se na sledovanm zem se neobelo bez patinch analogi z celho barbarika a je
k dispozici v oddle 5. Domnvme se rovn, vzhledem k analogickm nlezm z nemsk
Evropy, e ne popsan stav je pouze doasn.
Obdob pozdn tiberiovsk-claudiovsk (14-54 n. l.).
Typy zastoupen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 131 / Tass. G 5300 (?), E 8, E 92, E
124/125, E 138, Ra 84.
Typy zastoupen na sledovanm zem pouze v popisovanm obdob: E 131/ Tass. G 5300 (?), E 92, E 8, Ra 84.

Obdob neronsko-flaviovsk (54-96/100 n. l.).

Typy zastoupen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 25/26, E 39-40, E 99-100, E 125, E
139/142, E 140/142, E 154-155, E 160, E 162, Ra. 71.
Typy zastoupen na sledovanm zem pouze v popisovanm obdob: E 25/26, E 140/142, E 139/142, Ra 71.

Obdob traianovsko - hadriansk (98/100-138) a asn antoninsk (138-161).

Typy zastoupen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska: (T-H): E 70 (?), E 99-100, E 39-40, E
160, E 162; (asn antoninsk): E 39-40, E 160.
Typy zastoupen na sledovanm zem pouze v popisovanm obdob: Petrvvaj tvary z pedchozho obdob.

Obdob pozdn antoninsk (161-192/200).

Typy zastoupen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 12, E 25/28, E 28, E 39-42, E 44-49, E
70 E 77, E 142/144 (?), E 144, E 161, E 160/161, NE3, Szab 11.
Typy zastoupen na sledovanm zem pouze v popisovanm obdob: E 44-49, E 12, NE3, E 25/28, E 28, E 77, E
144, Szab 11.

Mlad pozdn doba msk a potek sthovn nrod (200-410).

Typy zastoupen na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska: Bolla 1b, E 39-40, E 41, E 83, E 119 (?)
Typy zastoupen na sledovanm zem pouze v popisovanm obdob: Bolla 1b, E 41, E 83, E 119 (?)

125

9. ZVR
ba se tv, jako by prv vykvkla na oblohu mrak
(Issa 68) 198

V rmci na rigorosn prce jsme se pokusili postihnout veker dostupn materil

a nashromdn pamtky pot typologicky a chronologicky zhodnotit. Na tomto mst
podotkme, e jsme pedevm typologicky pehodnotili nlezy z Mannersdorfu an der
March (hrob. z roku 1988), arovic-Hamr, a to zejmna na zklad nlez z msk e.
Do pikldanho katalogu jsme oproti pedchzejcmu bdn nov zahrnuli nlez okraje
nabraky z Vracova. Pibyly i dve neevidovan kusy z Velatic a Mnna. Prvnho
podrobnho zpracovn se dokaly i nlezy z povrchovch sbr v naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. Mme zde zvlt na mysli ucho balsamaria Ra. 84 a ata z msy E 92 a E 83.
Z rmcovho zhodnocen archeologickch kontext se nov ukazuje, e je nutn potat
s ptomnost bronzovch ndob i na barbarskch sdlitch. Za tato zjitn vdme
pedevm intenzivnmu povrchovmu przkumu, kter je ji pln rozvinut v Rakousku a
zan se odborn rozvjet i na zem Moravy 199 . Znovu se tak ped nmi otevr otzka
nlezu pnve z Ladn, kterou R. M. Pernika (1965, 157; t 1966, 38, 39, 146) povaoval za
sdlitn nlez. Nashromdn informace tedy ukazuj na pedbn zvr, e toti bronzov
toreutika mohla bt na sledovanm zem podobn jako msko provinciln keramika a terra
sigillata-uvna nejen nejvy sociln vrstvou, ale i ostatnmi spoleenskmi vrstvami
germnsk spolenosti.
Pokud se zamme na otzku chronologie bronzovch ndob, zstv doposud nevyeen
zsadn metodick problm tkajc se pedevm tak asto skloovanho psunu.
Problematick jsou zvlt nlezy spadajc do stup B1c a B2a. Jejich ptomnost
v germnskch hrobovch vbavch lze vysvtlovat dvma monmi zpsoby, kter si podle
naeho soudu nemus nutn odporovat. Prvn vysvtlen jejich ptomnosti je mon opt o
udlost z roku 69 n. l. Plenn po bitv u Cremony, jako i pedpokldan odmna
germnskch astnk tohoto konfliktu, by se mohlo odret v sledovanch hrobovch
vbavch i souborech. Nemyslme vak pouze na bohat hroby ze Zohoru, z Vysok pri
Morave, Neuruppersdorfu a Rothenseehofu, avak tak na nlezy z Velatic, Beclavi a
Mikulova. msk vrobky zskan po tto bitv mohly bt v uvn i bhem prvn poloviny
198

Z japontiny peloil A. Lman (1996).

Mnoho kvalitn prce pi povrchov prospekci odvedl pedevm v nedvn dob Mgr. Vok, kter si za
svou pionrskou innost zaslou jist uznn.

199

126

2. stolet. Tolik tedy k k problematice prvn pstup. Jak jsme ale uvedli, nen vylouena ani
jin hypotza. Ta je vystavna na pedpokladu, podle nho by se pojednvan zbo
vyrbn jak v druh polovin 1. stolet, tak v prvn polovin 2. stolet, dostalo na sledovan
zem pedpokldanm obchodem. V zsad tedy lze tak ci, e jakkoliv ostatn hrobov
invent umouje piazen k jednomu z ve zmnnch stup, poukazuje pouze na dobu
uloen tzv. importu do hrobu. Jak vak dokazuje pedchoz analza, vtina bronzovch
ndob byla vyrbna v delm asovm seku a doposud a na nkolik vjimek nelze na
zklad jejich ptomnosti urit dataci celku.
V na prci jsme se snaili stavt k obma pstupm nezaujat. Domnvme se, e zaryt
zastvn pouze jednoho z uvedench stanovisek by bylo na vd spe na kodu.
Dalm z cl na prce bylo sledovn vzdobnch motiv a jejich ivotnost. Jak jsme
ji uvedli ve vybranch kapitolch analzy, je mono sledovat urit propojen mezi stbrnou
a bronzovou toreutikou. Lze tedy konstatovat, e schmata dekoru ovlivovala celou
toreutickou produkci, a to nezvisle na pouitm materilu. Interpretaci dekoru jsme se
vnovali pouze okrajov. Soustedili jsme se sp na monou inspiraci vysokm umnm,
kterou lze potvrdit u ata z muovskho krlovskho hrobu a schwechatskho souboru,
ppadn u ucha z Moravskho Krumlova.
Je nm zejm, e pestr a problematick tematika bronzovch ndob poskytuje jet
mnoh dal otzky, na kter jsme se v rmci rigorosn prce, a to zvlt kvli rozsahu
nemohli pln soustedit. Dalm aspektm bude teba do budoucna vnovat samostatn a vce
profilovan pojednn.

127

10. KATALOG BRONZOVCH NDOB Z DOBY MSK NA MORAV A V

NADDUNAJSK STI DOLNHO RAKOUSKA
Systm soupisu lokalit s vskytem bronzovch ndob z doby msk na Morav a v
naddunajsk sti Dolnho Rakouska byl zcela pevzat z prac Z. Karasov Rmsk bronzov
ndoby z iech a Die rmische Bronzegefsse in Bhmen (KARASOV 1996, 1998).
Do soupisu jsme zahrnuli i lokality, z nich pochzej dnes ji ztracen bronzov ndoby nebo
fragmenty bronzovho plechu. Systm katalogu byl tak pouit na ndoby bez nlezovch
okolnost. Ty jsou seazeny ve 3. sti katalogu, piem msto lokace nlezu je uveden nzev
sbrky nebo muzea v nm ndoby nachz.
Popis systmu katalogu:
x. slo katalogu, odpovd sle na map (map. 1), pro lep orientaci uvdme ji neplatn
okresy.
1. a) Pesn poloha, slo katastru, parcela, mstn nzev, ppadn slo popisn.
b) Star nzev lokality, ppadn star nzev, pod nm byla dve publikovna.
2. a) Strun charakteristika vzkumu, ppadn okolnosti vzkumu.
b) Uren druhu nlezu (. nebo k. hrob, depot atd.).
c) Ostatn invent nlezovho celku nebo souboru.
3. a) Uren druhu ndoby a strun popis morfologick, ppadn vzdobn.
b) Typologick uren dle Eggerse (1951), Radntiho (1938), Szab (1984) Raeva (1978)
Boesterdov (1956), Radntiho (1938), Tassinari (1993) a manel Knzlovch (1993).
c) Metrick daje.
d) Datace.
4. Autor dla, ze kterho jsme erpali informace o dan ndob a ppadn odkazy na
publikace, ve kterch je zmiovan pedmt vyfotografovn nebo nakreslen.
5. Uloen nlezu v muzeu a inventrn slo (pokud lo zjistit).
6. Dal literatura tkajc se cel lokality nebo dotyn ndoby.

128

10.1. Morava
1. BLUINA, okr. Brno venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Spodn Kolberky, S-JTSK: x 1176500, y 597000
b) 2. a) Sdlit objevil v roce 1957 bhem povrchovch sbr J. Tepl. Prokopno bylo
I. Pekaem v letech 1959-1965.
b) Objekt I: depot.
c) V depotu byly uloeny nsledujc pedmty: zlomek hrotu kop, kosa, nky, zlomky
nabraky, fragment jednosenho mee, dv elezn objmky, dva fragmenty plochch
pedmt, ti neuriteln zlomky, fragment mee, svorka se zbytky deva, zlomky kovov
objmky.
3. a) Soudkovit vdro s reparac, zachovalo se t dradlo a dv elezn atae (obr. 33:17).
b) E 40
c)
d) Depot z obj. I. lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR 1994, 181).
4. DROBERJAR 1994, 181, 186, obr. 6.
5. Ar AV R Brno, vdro, inv. . 55/1-1/59.
6. DROBERJAR 2002, 20, 47, 48; TIR 1986, 131.
1. a) intraviln obce, dm . p. 162, S-JTSK:, x 1176500 y 597000
b) 2. a) V roce 1972 byl pi roziovn sklepa objeven soubor nlez pochzejc nejspe z
kostrovho hrobu. Hrobov invent zachrnil konzervtor Moravskho muzea S. iller.
b) Rozruen kostrov hrob, sdlitn nlez (?).
c) Terinovit vza esovit profilace, esovit profilovan hrnek, knick miska s oblm
okrajem.
3. a) Pnev s kruhovm otvorem v terovitm zakonen rukojeti, s jmkou potaenou
slitinou Ag, dno nese relifn krunice (obr. 55:2).
b) E 140/142
c) Hloubka jmky 73 mm, vnj 125 mm, dna 78 mm, dlka rukojeti 97 mm,
tere 39 mm, stedovho otvoru 14 mm, obsah cca 5, 5 dcl, sla stny 1mm, hmotnost
323 g.
129

d) Pnev byla dle typologick analzy zaazena do 1. poloviny 1. stolet n. l.

(HOCHMANOV-VVROV 1974, 24). Setkme se i s ponkud pozdj datac tohoto
souboru, a to do 2. stolet n. l. (DROBERJAR 2002, 20).
4. HOCHMANOV-VVROV 1974, 12-17, 112.
5. MZM Brno, inv. . 1883/72.
6. DROBERJAR 2002, 20; TIR 1986, 131.
2. BECLAV, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) Letit, S-JTSK: x 1211100 y 583300
b) Altenmarkt, Lundenburg
2. a) V roce 1935 byl pi stavb letit rozruen rov urnov hrob. Hrobov invent
zachrnil ing. A. Hindels.
b) rov hrob.
c) Dv bronzov vendick spony typu A 26 se irokm pskovitm lukem; zlomky
sklenn ndoby ze zelenho skla; elezn n a bitva; 9, 35 dkg nedoplench kost a
popele.
3. a) Fragmenty bronzov pnve s masivnm dnem se stedovm relifnm kroukem a
dvma relifnmi krunicemi (obr. 57:10).
b) E 140/142 (?)
c) dna pnve cca 80 mm.
d) B1c (TEJRAL 1970a, 161) hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet, mon je t
datace k roku 100.
4. TEJRAL 1967, 103,128, obr. 7: 6-8.
5. MZM Brno, inv. . Pa 135-35; nov inv. . 113.400-402.
6. TEJRAL 1970a, 166-167, obr. 13, 21:3-6, 22; TIR 1986, 133; SKUTIL 1941, 178,obr. 20;
DROBERJAR 2002, 33-34; PERNIKA 1966, 36; PEKA 1972, 9-10.
3. a) Zlomky bronzovho cednku s patrnou perforac (obr. 57:3, 7).
b)
c) ka stny 0,5 mm.
d) B1c (TEJRAL 1970a) hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet, mon je t datace k
roku 100.
4. TEJRAL 1967, 128, obr. 11: 8-11.
130

5. MZM Brno, inv. . Pa 135-35; nov inv. . 113.400-402.

6. TEJRAL 1970a, 166-167, obr. 13:3; TIR 1986, 133; SKUTIL 1941, 178; DROBERJAR
2002, 33-34.
3. BUOVICE, okr. Vykov, Jihomoravsk kraj
1. a) S-JTSK: x 1168900 y 570100
b) Butchowitz
2. a) Ped rokem 1933 E. Kolibabe severn od obce pi stavb silnice do ernna vykopal
rov urnov hrob.
b) rov hrob.
c) Hlinn msovit terina s vraznou profilac, s knickou spodn st a odsazenm
dnem. Hrdlo odsazeno od tla vraznou rhou, bylo zdobeno svislmi plastickmi
lbky; splen lidsk kosti.
3. a) Fragmenty lbkovanho vdra typu Gile, pochzejc z okraje a stn ndoby (obr. 80).
b) E 44-49
c) Sla stny pod okrajem 0,5 mm.
d) Hrob je datovn do pechodn fze B2/C1 (TEJRAL, 1971, 73).
4. TEJRAL 1967, 92-93, obr. 3: 1-10.
5. MZM, Brno, inv. . Pa 27/35-328.
6. BENINGER FREISING 1933, 21, 61, tab. III: 1, 2 ; EGGERS 1951, 145, 165, 164,
ploha 20; TEJRAL 1971, 74-75, obr. 18: 5-6; t 1970b, 404; TIR 1986, 135;
DROBERJAR 2002, 37.
4. DRSOV, okr. Brno-venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) S-JTSK: x 1144600 y 605900
b) Drasow
2. a) rov urnov hrob byl zachrnn J. Hladkem ped rokem 1933.
b) rov hrob (?).
c) Fragmenty hlinn popelnice, dva elezn noe.

131

3. a) Pt fragment pnve s kruhovm otvorem na konci dradla; zlomek dna nesouc relifn
stedov krouek a ti relifn krunice; zlomek kruhovho zakonen dradla, nkolik
zlomk pochzejcch z okraje pnve (obr. 56:1).
b) E 140/142 (?)
c) kruhovitho zakonen rukojeti cca 50 mm, dna cca 89 mm, ka st cca 130
mm, sla stny pnve pod okrajem 1 mm.
d) Hrob je datovn ped polovinu 1. stol n. l. (TEJRAL 1970a, 161). Dle typologick
analzy meme fragmenty pnve zaadit do posledn fze tiberiovsko-klaudiovskho
obdob (TEJRAL 1967, 102).
4. TEJRAL 1967, 101, 102, obr. 7: 9-12, 9: 5.
5. MZM, Brno inv. . 67806-67810.
6. BENINGER FREISING 1933, 40; DROBERJAR 2002, 59; EGGERS 1951, 146, 172;
TEJRAL 1970a, 167, obr. 8: 2-6, 21: 7-10; TIR 1986, 142; PERNIKA 1966, 38.
5. DUBANY, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) ern pole, S-JTSK: x 1195200 y 566400
b) Dubnian, Gding.
2. a) V roce 1999 M. Hloek pi provdn systematick ternn prospekce nalezl fragment
bronzov ndoby.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) Z lokality pochz poetn nlezy germnsk sdlitn keramiky, terry sigilaty a
provinciln keramiky.
3. a) Neuriteln fragment se tvercovm otvorem (obr. 81:4).
b)
c) Dlka 50 mm, ka 30 mm.
d) Lokalita je dle sdlitn keramiky datovna na konec stupn B2.
4. Nepublikovno.
5. Soukrom sbrka Mgr. M. Hloka, obec Svatoboice Mistn.
6.

132

6. HAVICE, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj

1. a) Nad stavem, slo parcely: 366-430, S-JTSK x 1186286, y 526293
b) Hawitz
2. a)
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Zlomek ucha konvice (?) a bronzov slitky (obr. 81:6).
b) E 124-125 (?)
c) Dlka 35 mm, ka 19 mm.
d) Nelze urit.
4. ZEMAN 1999, 22, 24; t 2000, 137.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. . 16513, star inv. . 249/1-93/68.
6. TIR 1986, 146; PAVELK 1970, 38; DROBERJAR 2002, 74.
7. HORN DUNAJOVICE, okr. Znojmo, Jihomoravsk kraj
1. a) Auf der Wiese, Na Louce, slo parcely 120
b)
2. a) V roce 1958 byl vyzvednut soubor nlez z mlad doby msk. Artefakty byly
objeveny pi hlouben studny.
b) Kostrov hrob (?).
c) Soubor obsahoval: dv elezn ttov puklice, hlinnou misku na noce s dvojitmi
stnami.
3. a) Plechov konvice s eleznm dradlem. Ndoba m reparovan st (obr. 82:1).
b) Bolla 1b
c) Rozmry: vka 79 mm, st 37 mm, dna 138 mm, dlka ucha 140 mm.
d) pol. 2. stol. - 4. stol. Soubor je datovn do stup C1a a C1b.
4. DOSTL 1960.
5. Jihomoravsk muzeum ve Znojm.
6. DROBERJAR 2002, 82; SEDLMAYER 1999a, 33.

133

8. CHLUPICE, okr. Znojmo, Jihomoravsk kraj

1. a) Na Klohov, slo parcely 2018/19, souadnice: 485658.51 N, 161506.09 E
b) Chlupitz
2. a) Pedmt byl zskn detektorovou prospekc v rozmez let 2005 2006.
b) Sdlitn nlez (?).
c)
3. a) Fragment maskovit atae typu Dollerup A (POULSEN 1991, 217-218) (obr. 64:2).
b) E 25/26
c) Dlka 55 mm.
d) Podle stylov analzy a srovnvac metody lze atai datovat do stup B1c a B2a.
4. Nepublikovno.
5. Soukrom sbrka.
6. DROBERJAR 1997, 167.
9. JOSEFOV, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) Dly u Nechor, msto objevu se nachzelo za kou Prunkou u remzku nedaleko
sochy sv. Vendelna, tzn. na jv. hranici parcely slo 767.
b)
2. a) Pedmt byl nalezen na jae 2005 detektorem kov.
b) Sdlitn nlez (?).
c)
3. a) Atae typu Dollerup C-D (POULSEN 1991, 220-221, Abb. 19, 21). Nlez je sten
pokozen ohnm a nen kompletn zachovn (obr. 64:1).
b) E 27/28
c) Dlka 50 mm, ka 35 mm, dlka vlastn masky je 25 mm a ka je 25 mm.
d) Podle stylov analzy a srovnvac metody lze atai datovat do stup B2b a B2/C1.
4. Nepublikovno.
5. Soukrom sbrka.
6.

134

10. JEVKO PEDMST, okr. Svitavy, Pardubick kraj

1. a) Lok. Jevko Pedmst 3
b)
2. a) Zlomky pochz ze sbru D. Vcha z let 1999-2003. Povrchovou prospekc bylo
zjitno osdlen z doby msk.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) Soubor obsahuje zlomky germnsk keramiky a jeden fragment msko-provincionln
pannonsk ed keramiky, konkrtn okraj a st vdut prstencov misky (VCH 2007,
obr. 13:3).
3. a) Zlomek bronzovho plechu z ble neuriteln ndoby s osmi nty (obr. 81:1).
b)
c)
d) Z lokality pochz pedevm keramick materil, kter lze pipsat 2. a 1. pol. 3. stol.
4. VCH 2007, 178, obr. 29:23-24.
5. Vchodoesk muzeum v Pardubicch, bez. inv. .
6.
11. KRHOVICE, okr. Znojmo, Jihomoravsk kraj
1. a) Za olovm lesem lokalita le 1,2 km JV od obce. Souadnice GIS x: 48.48.335
y: 16.1.273, S-JTSK x 1199000; y 634439
b) Gurwitz
2. a) V roce 2002 M. Vok pi provdn systematick ternn prospekce nalezl fragment
bronzovho plechu.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) Z lokality pochz rovn nlezy germnsk keramiky a msk provinciln keramiky
ze star doby msk.
3. a) Fragment plechu s dvaceti dvma reparanmi otvory. V sedmncti otvorech se
zachovaly nty (obr. 81:5).
b)
c) Dlka 97 mm, max. ka 45 mm, ka 36 mm.
d) Na lokalit bylo povrchovou prospekc zjitno osdlen ze 2. a 3. stolet.
4. Nepublikovno.
135

5. stav archeologie a muzeologie FF MU Brno.

6.
12. LADN, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) Na Kerchovch, pskovna F. Netopila . p. 43, S-JTSK: x 1205900 y 583500
b) Rampersdorf, Lantorf
2. a) V roce 1927 dolo k objeven kostrovho hrobu.
b) Kostrov hrob (?).
c) Z pvodnch ty keramickch ndob mme k dispozici pouze ti, a to dv situlovit
misky a jeden hrnek. Nedochovala se takt kostra 2 m vysokho mue.
3. a) Bronzov pnev s kruhovm otvorem na konci dradla, kruhov otvor je lemovn
prstencovitou objmkou, obvod kruhovho zakonen byl zdoben rovitm lemem a
v mst pechodu tere a rukojeti hrub provedenm vejcovcem. Dno nese relifn
krunice. Vnj stny ndoby jsou postbeny (obr 55:1).
b) E 140/142
c) Vka 115 mm, dlka dradla 142 mm, st 150 mm, tere 50 mm, obsah cca 9
dcl, ka stny 15 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B1b,c tedy do 2. poloviny 1. stolet n. l. Pnev lze zalenit
na konec tiberiovsko-klaudiovskho obdob (TEJRAL, 1967, 102).
4. TEJRAL 1967, 101, 102, obr. 8: 1-2.
5. MZM Brno nlez, bez inv. .
6. SCHIRMEISEN 1928, 8; BENINGER FREISING 1933, 29; ERVINKA 1933, 41, obr.
28; EGGERS 1951, 146; TEJRAL 1970a, 167-168, obr. 18: 1-4, 20:1; DROBERJAR
2002, 150; TIR 1986, 157; PERNIKA 1966, 38-39.
13. MNN, okr. Brno-venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) U Dvora Albrechtova, S-JTSK: x 1173900 y 593300
b) Mnitz
2. a) V roce 1849 byly pi tb psku rozrueny rov a kostrov (?) hroby. Z lokality bez
blich nlezovch okolnost meme disponovat pouze s chronologicky pestrm
souborem nlez.

136

b) Kostrov hrob (?).

c) Soubor obsahuje nsledujc artefakty: msovitou terinu na noce, bronzov kovn
picch roh, zlomek bronzov pezky, bronzovou sponu typu A 171 a jehlici.
3. a) Obliejov atae typu Dollerup B (Dollerup Vysok, Hagenow Vysok) (obr. 63:2).
b) E 25/26
c) Rozpt atae 105 mm, vka 45 mm, zvsnho ouka 21 mm.
d) Dle stylov analzy obliejov atae lze pravdpodobn nlez zalenit do posledn
tetiny 1. stolet a do 2. tetiny 2. stolet (TEJRAL 1967, 88). Datovn je vak pro
nejednotnost souboru obtn.
4. TEJRAL 1967, 82-88, obr. 2:2; RZEHAK 1899, 24-27, Fig. 10.
5. MZM Brno, inv. . 68180.
6. RZEHAK 1918, 230, fig. 20; BENINGER FREISING 1933, 24; ERVINKA 1902, 299,
obr. 141; EGGERS 1951, 146, 162; IMEK 1953, 401; TEJRAL 1970a, 168;
DROBERJAR 2002, 178; TIR 1986, 164; PERNIKA 1966, 39.
3. a) Deformovan (situlovit?) vdro (ztraceno).
b)
c) okraje 200 mm (?).
d)
4. RZEHAK 1918, 229, 230; ERVINKA 1902, 299.
5. Ztraceno.
6. TEJRAL 1970a, 168; TEJRAL 1967, 128.
3. a) Zlomky okraje nabraky (obr. 81:4).
b) E 160-162 (?)
c) ka zlomku 35 mm, vka 25 mm.
d) Zlomky lze datovat pouze rmcov do B1c nebo B2.
4. Kartotka I. Pekae; nebo pod lokalitou Beclav, viz TEJRAL 1970a, obr. 21:3.
5. MZM Brno, inv. . 68179.
6. EGGERS 1951, 146, 162.
14. MIKULOV, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj

137

1. a) Na Rybnkch, Teichencker, bval Czujanova cihelna, S-JTSK: x 1204100 y 600600

b) Nikolsburg
2. a) V letech 1950 59 J. hovsk, R. Tich, I. Peka prozkoumali 20 rovch a 16
kostrovch hrob.
b) rov hrob 2.
c) Nkon opasku typu Raddatz 3, III, spodn st teriny.
3. a) Zlomky a slitky bronzovho westlandskho kotle se svazkem horizontlnch rh pod
okrajem (obr. 22:1).
b) E 12
c) Vka okrajovho zlomku 50 mm, ka 130 mm, dlka vyta. okraje 7 mm, ka sv.
rh 4 mm, ka stny 0,8 mm.
d) rov hrob 2 lze rmcov datovat do B2/C1 (TEJRAL 1999a, 147, Abb. 49; PEKA
TEJRAL 2002, 506, Abb. 1).
4. TEJRAL 1999a, 147, Abb. 49.
5. A AV R Brno, inv. . 416/1951-2.
6. TEJRAL 1971, 75, 76; PEKA 1959, 43-45; PEKA 1960, 167; HOVSK 1951, 37,
40; TICH 1957, 60-64; TIR 1986, 165.
2. b) rov hrob 4.
c) Dv elezn spony typu A 126 s vlcovitou hlavic, s luky zdobenmi pn
vkldanmi stbrnmi drtky, hlavice spon byly zdobeny stbrnou flii, granulac a
filigrnem, elezn trubkovit spona typu A 172 zdobena inkrustac, stepy z popelnice,
zlomky pryskyice, elezn n a nky, bronzov pezka, elezn kovn, fragmenty
hebenu.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra, dno zdobeno 3 hastami, elezn ucho, lev zakonen
knoflk nepravideln ztlutl, prav zakonen hkovit s esovit zakonenm okem,
elezn poutko soudkovitho vdra s konci roztepanmi do obdlnkovitch ploek (obr.
40:1).
b) E 39-40
c) ka stny zlomku vdra 1mm; ka dradla 8 mm, nejir rozpt dradla 205 mm;
ka poutka 27 mm, vka poutka 26 mm.
d) rov hrob 4 je datovn na potek stupn B2, v absolutn chronologii tedy do
poloviny 2. stolet n. l. (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, obr. 10:6; t 1971, 70, 71.
138

5. Ar AV R Brno, inv. . 418/1951-3.

6. PEKA 1972, 37.
3. a) Omegovit dradlo msy (obr. 40:2).
b) E 99-100
c)
d) rov hrob 4 je datovn na potek stupn B2 v absolutn chronologii tedy do
poloviny 2. stolet n. l. (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, obr. 12:2; t 1971, 70, 71.
5. Ar AV R Brno, inv. . 4181/951-4.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 7.
c) Nepublikovno 200 .
3. a) Zlomek dna zdobenho soustednmi kruhy a stny plechov nabraky (obr. 41:1).
b) E 160-162 (?)
c) ka stny 1mm, ka svazku lini pod okrajem 3 mm.
d) rov hrob 7 je rmcov datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1971, 70; t 1967, 128, obr. 10:5.
5. Ar AV R Brno, inv. . 421/1951-2.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 11.
c) Nepublikovno.
3. a) Koncov st hk eleznho ucha vdra ble neuritelnho typu.
b)
c) Dlka 42 mm.
d) rov hrob 11 je rmcov datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TICH, 1957, 61.
5 OM Mikulov, inv. . IV 757.
6. Zmnna ve.

200

Kompletn zpracovn pohebit pipravuje Mgr. B. Komorczy Ph.D.

139

2. b) rov hrob 13.

c) Nepublikovno.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra (obr. 41:3).
b) E 39-41 (?)
c)
d) rov hrob 13 je rmcov datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 88, 128, obr. 4: 4-6.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . IV 763.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragment nabraky (obr. 41:4).
b) E 160-162 (?)
c)
d) rov hrob 13 je rmcov datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . IV, 763.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 14.
c) Nepublikovno.
3. a) Fragment reparovanho dna (reparace roztepan nty) soudkovitho vdra s rytou
znakou tvaru pekench hast. Okraj irok a po obvodu mrn zvednut (obr. 42).
b) E 39-41 (?)
c) ka stny 0,8 mm.
d) rov hrob 14 lze zalenit do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 88, 128, obr. 4:7.
5. Ar AV R, Brno inv. . 608-2/55.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 15.
c) Nepublikovno.
3. a) tyi fragmenty pnve, fragment dna je na vnitn stran zdoben soustednmi ebrky
(obr. 41:2).
b) E 137-143 (?)
140

c)
d) rov hrob 15 nle stupni B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-6/55.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 17.
c) Nepublikovno.
3. a) Deformovan soudkovit vdro s fragmentem bronzov atae, koncov sti atae jsou
roztepny do ovlnch ploek, okraj vdra je irok, po obvodu mrn zvednut (obr. 43).
b) E 39-41 (?)
c) ka poutka 20 mm.
d) Takt rov hrob 17 byl zaazen do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 88, 128, obr. 3:11.
5. Ar AV R Brno, inv. 608-2/57, 608-4/57.
6. Zmnna ve.
3. a) Zlomky nabraky.
b) E 160-162 (?)
c)
d) Takt rov hrob 17 byl zaazen do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-3/57.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 18.
c) Bronzov poutko z kovn opasku.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra (?) (obr. 44:2-3).
b) E 39-41 (?)
c)
d)
4.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-9/57, 608-10/57.
6. Zmnna ve.
141

2. b) Kostrov hrob 20.

c)
3. a) elezn atae soudkovitho vdra typu E 39-41.
b) E 39-41
c)
d)
4. TEJRAL 1967, 89.
5. Ar AV R Brno, inv. . 409/1951-4.
6. Zmnna ve.
2. b) Kostrov hrob 29.
c) elezn nok, elezn pezka obdlnkovitho tvaru, step z tenkostnn ndoby, dva
fragmenty z plochho eleznho pedmtu.
3. a) Zlomek elezn atae soudkovitho vdra s konci roztepanmi do ovlnch ploek
(obr. 44:4).
b) E 39-41 (?)
c) ka 35 mm, vka 25 mm.
d)
4. TICH 1957, 62, obr. 37:2.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-3/54.
6. Zmnna ve.
2. b) Rozruen hroby.
c) ttov puklice knickho tvaru se zdraznnm hrotem (piblin Jahnv typ III: 6),
vrazn lenn spony typu A 68, 69 (s hrnnou hlavic), pozdn spona s oky typu A 2,
jehlice, destikovit ostruhy, okrajov kovn ttu, me, kovn zmku.
3. a) Zlomek dradla cednku, s reparac (provrtnm a seznutm) (obr. 44:11).
b) E 162
c) Dlka 75 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 112, 128, obr. 11: 14.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-14/55.
142

6. PERSE PETROVSZKY 1992, 417; ostatn zmnna ve.

3. a) elezn atae s konci roztepanmi do obdlnkovitch ploek, pipevnna k okraji
soudkovitho vdra (obr. 44:12).
b) E 39-40 (?)
c) ka 25 mm, vka 27 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-27/55.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragmenty okraje soudkovitho vdra s eleznou ata, kter je zakonena dvma
mohutnmi obdlnkovitmi plokami (obr. 44:13).
b) E 39-40 (?)
c) ka atae 40 mm, vka jedn ploky 25 mm, ka stny vdra 1 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 89, 128, obr. 4:3.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-43-55.
6. Zmnna ve.
3. a) Zlomek dradla hrannho cednku (obr. 44:8).
b) E 162
c) Dlka zlomku 55 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 112, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608- 46/55.
6. Zmnna ve.
3. a) Nerozliiteln zlomky ndob (obr. 44:6).
b)
c)
143

d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit

do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 128, obr. 10:4.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-19/56 inv. . 608-20/56.
6. Zmnna ve.
3. a) Zohban elezn dradlo s hkovitmi zakonenmi (obr. 44:10).
b) E 39-40 (?)
c) ka 13 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 89, obr. 4:1.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608- 44/55
6. Zmnna ve.
3. a) Zlomky stny a dradla nabraky (obr. 44:5, 9).
b) E 162 (?)
c) ka stny 0,6 mm, ka svazk rh 3 mm, ka vyhnutho okraje 6 mm, dlka
zlomku dradla 20 mm.
d) Datovn rozruench hrob je ponkud problematick, avak rmcov je lze zaadit
do stupn B2 (TEJRAL 1971, 76).
4. TEJRAL 1967, 128, obr. 10:4.
5. Ar AV R Brno, inv. . 424/1951-3.
6. Zmnna ve.
15. MODICE, okr. Brno venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Sdky, par. . 1536/15, S-JTSK x 1169034, y 599276
b)
2. a) V roce 2003 probhl v Modicch zchrann vzkum provdn UAPP pod vedenm
P. Kose. Zchrann vzkum pedchzel vstavb servisnho a prodejnho stediska firmy
MAN. Pi vzkumu bylo odkryto vce jak 110 rovch hrob. V inventi bohatch
hrob byla nalezena deformovan vdra stlandskho typu, soupravy nabraek a
cednk.
144

b) rov hrob k. 1858.

c) Nepublikovno.
3. a) Fragmenty cednku.
b)
c)
d)
4. KOS 2004, 184, 185.
5.
6. MIKULKOV 2006.
16. MORAVSK KRUMLOV, okr. Znojmo, Jihomoravsk kraj
1. a) S-JTSK: x 1174500 y 621400
b) Mhrisch-Kromau.
2. a)
b) Nhodn nlez (?).
c)
3. a) Dradlo konvice, jeho spodn oprn st je formovna jako hlava satyra (obr. 84:3).
b) Tassinari D1110/D2111c
c) Dlka dradla 12 cm, ka vrchn sti dradla 5,5 cm.
d)
4. TEJRAL 1967, 121, 128, obr. 12: 4.
5. Nrodn muzeum, Vorlkova sbrka, inv. . 58819.
6. TIR 1986, 166; SEDLMAYER 1998.
17. MUOV, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) U sv. Jana, S-JTSK: x 1192500 y 606400
b) Muschau
2. a) Pi zchrannm vzkumu pedchzejcm stavb vodnho dla Nov Mlny byl v roce
1980 zachrnn rov hrob (?).
b) rov hrob (?).
c) Dva fragmenty keramick teriny zdoben rytou vlnic.

145

3. a) Deformovan soudkovit vdro. Na fragmentech vdra se zachovaly dv bronzov

kdlovit atae. Konce ata maj podobu kdlovitch ploek (obr. 30:3).
b) E 39-40
c) Rozmry smakanho vdra: 115174 mm, dlka zlomk s ataemi: 30 mm, 64 mm.
d) Hrob lze datovat do 2. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995, 329), uvauje se t o
dataci na konec 1. stolet n. l. a potek 2. stolet n. l. (DROBERJAR 2002, 189).
4. IM RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:2.
5. Ar AVR Brno, inv. . 10040/2-1-9/80.-1.
6. TEJRAL 1995, 239; t 2001, 219, 246, DROBERJAR 2002, 189.
3. a) Deformovan soudkovit vdro s ata, jej zakonen maj podobu kdlovitch
ploek (obr. 30:1, 5).
b) E 39-40
c) 185227 mm.
d) Hrob lze datovat do 2. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995, 329), uvauje se t o
pozdj dataci, a to na konec 1. stolet n. l. a potek 2. stolet n. l. (DROBERJAR 2002,
189).
4. IM RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:6.
5. Ar AVR Brno, inv. . 10040/2-1-9/80.-1.
6. Zmnna ve.
3. a) Deformovan konvice (obr. 30:2).
b) E 125
c) 140 150 mm.
d) Hrob lze datovat do 2. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995, 329), uvauje se t o
pozdj dataci, a to na konec 1. stolet n. l. a potek 2. stolet n. l. (DROBERJAR 2002,
189).
4. IM RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:5.
5. Ar AVR Brno, inv. . 10040/2-1-9/80.-1.
6. Zmnna ve.
1. a) U sv. Jana, S-JTSK: x 606400, y 1192500
b) Muschau

146

2. a) V roce 1977 pi zchrannm vzkumu pedchzejcm stavb novomlnskch

ndr byla odkryta chata . 10 z pozdn doby msk asn doby sthovn nrod. V
chat byl objeven depot.
b) Objekt . 10 (chata) depot.
c) Depot obsahoval ti fasetovan ttov puklice a pec pnev.
3. a) Pozdn stlandsk vdro. Na vdru jsou zeteln reparace. Do okraje jsou zaputny
tyi bronzov ntky slouc k uchycen bronzovch ata (ureno podle fragment pod
nty) (obr. 32:5).
b) E 41-43
c) Vka 11,5 cm, vnj (pi okraji) 23 cm, dna 9,7 cm, sla stny pod okrajem 0,7
mm.
d) Depot a s nm souvisejc oputn chaty lze datovat na pelom 4. a 5. stol.
(TRKOV 1985, 283).
4. TRKOV 1985, 281, Abb. 2:5.
5. A AVR Brno, inv. . 10040/2-290/77.
6. DROBERJAR 2002, 202.
1. a) Katastr obce Muov, parcela slo 3763/1
b)
2. a) K zchran hrobu dolo v roce 1988 pi tb trku pro zpevnn komunikace
spojujc blzk kempink se stavenitm. Nlez vas ohlsili idi J. Svoboda a pan L.
Man. Zchrann vzkum na lokalit probhl ve dnech 24.-25. 10. 1988 pod vedenm
J. Peky.
b) Kostrov hrob.
c) Mimodn bohat invent se skldal z nsledujcch artefakt: elezn rmov
kozlk, zlomky druhho kozlku, 1m dlouh elezn klet s destikovitmi elistmi,
elezn tordovan hk na trhn masa, elezn vidlicovit pedmt s terovitm
zakonenm, nepln bronzov skldac stolek s dradly vybhajcmi v koskou
protomu, bronzov dvouplamenn kahan, stbrn a oboustrann pozlacen vzikovit
kovn picho rohu, dv stbrn liky, jedna bronzov a stbrem vykldan un jehla,
kamenn roztrac destika, kesadlo se zdkou na zaven, dva kamenn brousky,
pelomen epel jednosenho eleznho mee, fragmenty postrannho bronzovho a
postbenho kovn ttu, est eleznch hrot kop, pt eleznch hrot p, pt
eleznch tulejek, ti a tyi elezn epele no, dv stbrn a pozlacen stolikovit
147

ostruhy, dv elezn stolikovit ostruhy tauzovan zlatmi krouky, dv elezn

stolikovit ostruhy, osm eleznch knoflkovitch ostruh, bronzov nok s apem,
elezn obdlnkov pezka, dv stbrn a pozlacen soupravy kovn opasku, dv
stbrn lichobnkovit kovn, stbrn puklicovit kovn se tymi obvodovmi
pozlacenmi terky, dv stbrn pozlacen kovn, stbrn pozlacen kovn ve tvaru
psmene T, stbrn tyinkovit kovn, pt bronzovch pskovitch kovn, bronzov
trubikovit kovn s rytou vzdobou, bronzov dvojdln nkon mskho opasku, ti
stbrn tyinkovit nkon, bronzov tyinkovit nkon, dva zlat kapslovit zvsky,
fragment stbrn a zlacen folie s tlaenm motivem jedlov vtvky, stbrn drtn
objmka, zk stbrn jehlika, bronzov terk se zptnmi hky, bronzov psek
opaten ntky, bronzov plechov pravohl kovn opaten heby se zbytky dubovho
deva, stbrn zlatou foli potaen kovn devn skky se znzornnm bostev
z mskho panteonu, elezn pravohl kovn s otisky deva, elezn heb, fragmenty
eleznch plech s nty, zlomky eleznch pedmt, fragment misky z millefiorovho
skla, zlomky z pti sklennch tybokch lahv s ouky, fragmenty misky z mlnho
skla, zlomky skel se stopami barev, terina, knick msa, ti msy oranov barvy, ti
talovit msy, relifn zdoben hrnek s uchem, dva drobn artefakty ze slonoviny.
Osteologick materil: kosti telete, selete, husy domc, kura domcho, ovce nebo kozy,
nkolik kstek z bobho ocasu, ryb kosti, medvd drp, zlomek lastury.
3. a) Situlovit vdro s obliejovmi ataemi (kter odpovdaj typu E 24) a obloukovitm
hrnnm dradlem, kter je ukoneno beranmi hlavikami. Vdro stoj na tech
plmscovitch nokch (obr. 21:1; 62).
b) E 25/28
c) Vka 307 mm, vka odsazenho hrdla 70 mm, okraje 298 mm, max. 395 mm,
dna 257 mm; dlka noek 87 mm, vka noek 17 mm; vka atae (1) 98 mm, dlka
atae 110 mm; vka atae (2) 96 mm, dlka 106 mm, hmotnost 5148 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 569, F1.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-1.
6. FREL 1993; PEKA TEJRAL 1990, 568-563; PEKA TEJRAL 2002.
3. a) Kotel se tymi kruhovmi dradly a podprkami v podob bust Svb (obr. 21:3;

148

87:1).
b) Honosn kotel z bustami Germn, tvar ndoby odpovd typu E 12
c) Vka 209 mm, okraje 348 mm, hmotnost 3042,1 g; atae: A: vka 87 mm, ka 75
mm, kruhu 75 mm, B: vka 92 mm, ka 72 mm, kruhu 77 mm, C: vka 94 mm,
ka 75 mm, kruhu 80 mm, D: vka 93 mm, ka 75 mm, kruhu 79 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 569, F2.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-3.
6. Zmnna ve.
3. a) Msa hlubokho tvaru s omegovitm dradlem a dvma kosotverenmi ataemi. Na
mse jsou zeteln etn reparace. Vnitn povrch msy je pocnovn. Omegovit dradla
jsou pipevnna sekundrn (obr. 21:4).
b) E 70
c) Vka 205 m, okraje 462 mm, hmotnost 2371 g, ka stny 0,8 mm, u okraje 3 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 569,
572, 573, F3.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-2.
6. Zmnna ve.
3. a) Ndoba s zkm dnem a horizontln protaenm okrajem. Vnitn povrch a okraj
ndoby je pocnovn. V horizontln protaenm okraji je proraen kruhovit otvor (obr.
21:5).
b) Cylindrick misky (srv. Gose Typ 503)
c) Vka 127 mm, okraje 269 mm, dna 75 mm, hmotnost 1018, 3 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575, F6.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-5.
6. Zmnna ve.
3. a) Ndoba s zkm dnem a horizontln protaenm okrajem. Vnitn povrch a okraj
ndoby je pocnovn. V horizontln protaenm okraji je proraen kruhovit otvor (obr.

149

21:6).
b) Cylindrick misky (srv. Gose Typ 503)
c) Vka 123 mm, okraje 255 mm, dna 70 mm, hmotnost 891,8 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575,
576, F7.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-6.
6. Zmnna ve.
3. a) Westlandsk kotel s eleznmi kruhovmi dradly (obr. 21:7).
b) NE3
c) okraje 590 mm (nerovnomrn), v ose chyt pro kruhy 530 mm, hmotnost
4982g, ka eleznch kruh 84 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 574,
575, F4.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-4.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragment soudkovitho vdra. Dno vdra nese koncentrick kruhy a stopy po
piletovn t kruhovitch noek, kter znme z vder typu E 27-29 (obr. 21:2; 65:1).
b) E 27 (?)
c) Vka 140 mm, dna 210 mm, hmotnost 505 g, ka stny 0,5-1,5 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 576, F8.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-7.
6. Zmnna ve.
3. a) Dvojknick vdro se eleznou objmkou, dradlem a etzy na zaven (obr. 21:8).
b) E 42
c) okraje 425 mm, max. 525 mm, dna 395 mm, hmotnost 7391 g, ka stny u
okraje 4 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.

150

4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575, F5.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-8.
6. Zmnna ve.
3. a) Listovit atae se zvsnm kroukem (obr. 86:7).
b)
c) Vka 72 mm, ka 20 mm, dlka listu 48 mm, max. krouku 31 mm, ka krouku
6 mm, hmotnost 23,2 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 576,
578, F9.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-17.
6. PEKA TEJRAL 1990, 568-563.
3. a) Stbrn dradlo polokulovitho pohru se skyfoidnmi uchy a stopkovitou nokou.
Destika dradla je zdobena rytm motivem lotosovho listu.
b) E 170 (?)
c) Vka dradla 6,55 cm, ka 8,4 cm, pedpokldan prmr pohru 11, 6-11, 7 cm,
tlouka 4,5 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 106.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo hlubokho pohru, inv. . 51/88-19.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn dradlo msy nebo tale. Je zdobeno dvma volutami a jeho ramena jsou
ukonena kachnmi hlavikami. Ve stedov sti dradla se rozvj symetricky
organizovan ponkov vzdoba. Z centrlnho stonku se rozvj dv ramena ponk,
kter jsou zakonena nerozvinutmi kvty.
b)
c) Dlka dradla 9,3 cm, pedpokldan prmr 17,8 cm, tlouka 3 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-20.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
151

3. a) Stbrn volutovit dradlo msy nebo tale, kter je zdobeno abstrahovanmi ponky
a dvma ve volutch umstnmi rozetami. Kachn hlaviky jsou naznaeny na tvaru
ramen dradla. Vzdoba centrln sti dradla se skld ze dvou kdlovitch ponk,
umstnch voln v prostoru nad sebou. Dradlo je lemovno lini, ze kter vychzej
tyi lstky.
b)
c) Dlka dradla 5,2 cm, pedpokldan prmr 8,6 cm, tlouka 2 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-21a.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn volutovit dradlo msy nebo tale, kter je zdobeno abstrahovanmi ponky
a dvma ve volutch umstnmi rozetami. Kachn hlaviky jsou naznaeny na tvaru
ramen dradla. Vzdoba centrln sti dradla se skld ze dvou kdlovitch ponk,
umstnch voln v prostoru nad sebou. Dradlo je lemovno lini, ze kter vychzej
tyi lstky.
b)
c) Dlka dradla 5 cm, pedpokldan prmr 8,2 cm, tlouka 2 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-21b.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn miska s vytaenm okrajem s npisy: XX; CRESCIV/TIS.
b)
c) Prmr 10,4 cm, prmr dna 3,5 cm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, 580, Taf. 108.
5. Regionln muzeum Mikulov, miska s vytaenm okrajem, inv. . 51/88-22.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn peltoidn noka.
152

b)
c) Dlka 2,5 cm, ka 1,4 cm, tlouka 3 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 580, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, peltoidn noka, inv. . 51/88-67.
6. TEJRAL 1992, 435.
3. a) Stbrn peltoidn noka.
b)
c) Dlka 2,3 cm, ka 1,5 cm, tlouka 4 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 580, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, peltoidn noka, inv. . 51/88-68.
6. TEJRAL 1992, 435.
18. NEDAKONICE, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) Ndra, S-JTSK: x 1184700 y 543600
b)
2. a) V roce 1943 pi roziovn koridoru pro tra u zastvky Nedakonice dolo k objeven
objekt. Kulturn vrstvy dosahovaly mocnosti 40-60 cm.
b) Sdlitn nlez.
c) Z kulturn vrstvy pochz rovn elezn tulej.
3. a) Bronzov dradlo vdra s konci ve form knickch knoflk. Koncov hky nesou
stopy opotebovn (obr. 34:1).
b) E 39-40
c) ka 6 mm, nejir rozpt 120 mm.
d)
4. TEJRAL 1967, 89, 128.
5. Slovck muzeum Uhersk Hradit, inv. . 4003 (PEKA 1964a, 188).
6. PEKA 1964a, 188; TIR 1986, 168; HRUB HOCHMANOV KALOUSEK
PAVELK PAVELK 1956, 6, 7.
1. a) Pdanky, slo parcely: 863/2-866/2; Dly od Poleovic, S-JTSK: x 1184700 y 543600
153

b)
2. a) V roce 1935, nael V. Hrub 8 hrob.
b) rov hrob II/1935.
c) Men dvojknick ndoba, bronzov terk.
3.

a) Zlomek okraje nabraky. Zlomky a slitky bronzu (obr. 81:2).

b) E 160 nebo 162 (?)
c) Dlka 35 mm.
d) Stupn B1 a B2a.

4. ZEMAN 1999, 45, 49, 50.

5. Slovck muzeum Uhersk Hradit, inv. . /269/; 3.7-2.0-1.1 /268/; /270/; 267.
6. TIR 1986,168.
19. NIVNICE, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) Nivnick tvrtky S-JTSK x 1191273; y 520129
b)
2. a) Pi povrchovm przkumu nalezl J. Ondra zlomky bronzovho vdra.
b) Nlez zskan povrchovou prospekc.
c)
3. a) Soudkovit vdro s bronzovou ata, kter je pipevnna dvma nty. Stna vdra je
reparovna (obr. 29:1).
b) E 39-40
c) ka stny 1 mm, dlka zlomku atae 15 mm.
d)
4. PAVELK 1972, 81.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. .21340/1-4.
6. ZEMAN 1999, 45; DROBERJAR 2002, 214.
20. POHOELICE, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) Mlnsk, S-JTSK: x 1183700 y 607100
b) Pohrlitz
2. a) V roce 1994 pi vstavb silnice I/52 dolo k odkryt t rovch hrob.
b) rov hrob . 19.
154

c) elezn spona s vlcovitou hlavic zdoben stbrnm filigrnovm drtkem, n, dno

keramick ndoby, fragment nek.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra (obr. 24:2, 5).
b) E 39-40 (?)
c) Sla stny 0, 4 mm.
d) Hrob je datovn do 2. stolet n. l.
4. IM 1996, 167-169, obr. 1:3, 4, 2:1.
5. MZM Brno, inv. . 54/94-117.
6. DROBERJAR 2002, 248, 249.
2. b) Nlez zskan povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek soudkovitho vdra.
b) E 39-40 (?)
c)
d) Nlez pravdpodobn pochz z rozruenho hrobu ze 2. stolet n. l.
4. IM 1996, 167.
5. MZM Brno, inv. . 54/94-117.
6. Zmnna ve.
21. REBEOVICE, okr. Brno-venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Nalezit se nachz na katastru obce Rajhradice, S-JTSK: x 1172400 y 597500
b)
2. a) V letech 1952 a 1953 pi hlubok orb k zaloen vinice dolo ke znien pohebit.
J. Krl zachrnil povrchovou prospekc st invente rozoranch hrob.
b) Rozruen rov hrob (?).
c) Spolu se soudkovitm vdrem byly nalezeny dv popelnice, jedna se zachovala ve
fragmentech, druh nezdoben s esovitou profilac v celku.
3. a) Soudkovit vdro s znakou v podob tech klnk na dn (obr. 24:1).
b) E 40
c) dna 125 mm, vka 125 mm, pedpokldan vka cca 135 mm.
d) Rozruen rov hrob lze klst do konen fze star doby msk, ppadn do
potk mlad doby msk (PEKA 1964a, 190).
155

4. PEKA 1964a, 180, 189, obr. 60, 68.

5. Ar AVR, Brno, inv.: 3-PS-2.
6. TEJRAL 1967, 88, 89, 120, obr. 3: 14; t 1970b 406; t 1971, 76; DROBERJAR 2002,
279, 280; TIR 1986, 181.
22. SKORONICE, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) U Vinohrdku, S-JTSK: x 1188500 y 561000
b) 2. a) Ped rokem 1939 byl na poli v poloze U Vinohrdku rozruen rov hrob. Nlezy
bronzovch ndob pochz ze stejnho nalezit, jejich pslunost k inventi rovho
hrobu je vak problematick. I. L. ervinka (1939, 32) nlezy bronzovch ndob ve svm
dle Germni-Nmci neuvd.
b) rov hrob (?).
c) epel eleznho noe, elezn spona (?), hrudka pryskyice, spodn st terriny
zdoben meandrem.
3. a) Fragmenty plechov msy a cednku (ztraceno).
b)
c)
d) Nlez lze se v pravdpodobnost zaadit do stupn B1 (TEJRAL 1970a, 169).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. MM Brno, inv. . 15.413-17 (SKUTIL 1946, 110).
6. TEJRAL 1970a, 169; PEKA 1972, 105-109; SKUTIL 1946, 110; DROBERJAR 2002,
295, 296; TIR 1986, 185; PERNIKA 1966, 39; ERVINKA 1939, 32.
23. ITBOICE, okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) Padlky od Moutnic, S-JTSK: x 1182100 y 587700
b) Schttboitz
2. a) Vzkum zde byl zahjen I. L. ervinkou v roce 1932 a dle pokraoval pod vedenm
R. M. Perniky v letech 1960, 1963 a 1968-69. Celkem bylo objeveno 37 popelnicovch,
9 jmovch hrob a 1 symbolick poheb.
b) rov hrob 6.

156

c) Msovit terina slouc jako popelnice, msko-provinciln keramick dbn, zlomky

sklenn ndoby, kostn jehlice a heben, dle elezn n a nky, miska s radiln
vzdobou. Dle antropologickho uren jde o ensk hrob.
3. a) Fragmenty (sti stn, dna a okraje) vdra typu Gile (obr. 72:9).
b) E 44
c) dna 105 mm, ka stny vdra 0,5 mm, ka stny dna 0,8 mm.
d) Hrob je datovn do B2/C1 (TEJRAL 1971, 77).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 107, 146 Taf. 2: 6, 9.
5. FFMU Brno, stav archeologie a muzeologie, inv. . 30326.
6. PERNIKA 1962, 96; t 1965; t 1966;.TEJRAL 1967, 91, 92, 128; t 1970b 405;
DROBERJAR 2002, 326, 327; TIR 1986, 184.
2. b) rov hrob 8.
c) Popelnice, zlomky keramiky, dva zlat prsteny, bronzov hek. Hrob byl uren jako
ensk.
3. a) Lit maskovit atae typu Dollerup C (POULSEN 1991) (obr. 73:5).
b) E 27/28
c) Rozmry atae 5250 mm, ouka atae 25 mm.
d) Hrob je datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3:5.
5. FFMU Brno, stav archeologie a muzeologie, inv..30350.
6. PERNIKA 1962, 96;. t 1965; t 1966;.TEJRAL 1967, 88, 128, DROBERJAR 2002,
326, 327.
3. a) Fragment tere dradla pnve s kruhovitm terem, slitky pochzejc z pnve. Obvod
tere je zdoben rovou lini (obr. 73:4).
b) E 142(?), E 144(?)
c) Dlka zlomku 40 mm, ka stny 4 mm.
d) Hrob je datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3: 4.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30353/1,2.
6. Zmnna ve.

157

3. a) Obtn rozliiteln zlomky.

b)
c)
d) Hrob je datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 108, 109, 110, 146, Taf. 3:9, 2, 8, 13.
5. FFMU Brno, stav archeologie a muzeologie, inv. . 30351, 30354, 30355, 30363.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 10.
c) Zlomek dna popelnice, hrot otpu, elezn n, fragment elezn epele nek.
3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednku se irokou veslovitou rukojet (obr. 74:13).
b) E 160/161
c) Dlka 123 mm, ka 19 mm, 14 mm, 30 mm, 12 mm.
d) Hrob je takt datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993,
144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 111, 112, 144, Taf. 4: 5.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30366.
6. TEJRAL 1967, 109, dal je ji uvedena ve.
3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednku se irokou veslovitou rukojet (obr. 74:13).
b) E 160/161
c) dlka 115 mm, ka dradla 30 mm, 28 mm, 11 mm.
d) Hrob je takt datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993,
144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 111, 112, 144, Taf. 4: 6.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30367.
6. TEJRAL 1967, 109, dal je ji uvedena ve.
3. a) Zlomky okraje nabraky se irokou veslovitou rukojet (obr. 74:13).
b) E 160/161
c) Dlka okraje 105, ka stny pod okrajem 0,4 mm, dlka okraje 39 mm.
d) Hrob je takt datovn do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993,
144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 111, 112, 144, Taf. 4: 7.
158

5. AM FF MU Brno, inv. . 30368/1, 2, 30369, 30370, 30371.

6. Ji uvedena ve.
2. b) rov hrob 12.
c) Terina, fragment spony se stbrnou tauzi, terk z blho kovu, zlomek eleznho
kovn a nek, slitky zelenho skla.
3. a) Zlomky z cednku s irokou veslovitou rukojet (obr. 74:4-5, 7).
b) E 160/161
c) Dlka fragmentu rukojeti 107 mm, ka dradla 24 mm, 30 mm, 13 mm, dlka
fragmentu rukojeti 40 mm, ka stny pod okrajem 0,3 mm.
d) Datace odpovd pechodn fzi B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 113, 115, 144, Taf. 5: 4-5, 7.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30378.
6. Uvedena ve
2. b) rov hrob 19.
c) Msovit terina, hrot kop, fragmenty epel nek, elezn nok, fragmenty eleznch
ble neidentifikovanch pedmt.
3. a) Soudkovit vdro se dvma eleznmi ouky, na vnj stran dna se nachz dv
peken hasty (obr. 75:6).
b) E 40
c) Rozmry vdra 220150 mm, rozmry ouka 2521 mm, ka stny pod okrajem 0,4
mm.
d) Poheb takt nle pechodn fzi B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 117, 120, Taf 6: 6.
5. AM FFMU Brno, inv. . 35141.
6. Literatura uvedena ve.
2. b) rov hrob 20.
c) Msa s knickou spodn st, hrot kop s irokm listem, elezn n s plochou
rukojet, kolnkov spona s polokruhovitou zhlavn destikou, slitky zelenho skla,
neuriteln elezn fragmenty.
3. a) Zlomek veslovit rukojeti nabraky nebo cednku (obr. 76:11).
b) E 160/161
159

c) Dlka 59,3 mm, ka 12 mm, 27 mm.

d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7: 11.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35150.
6. TEJRAL 1971, 32 dal ji zmnna ve.
3. a) Zlomek okraje cednku nebo nabraky (obr. 76:8).
b) E 160/161
c) Dlka 64 mm, ka stny pod okrajem 0,3 mm.
d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7:8.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35149.
6. Literatura uvedena ve.
3. a) Zlomky dna cednku s perforac sloenou do hvzdicovitho vzoru (obr. 76:9).
b) E 160/161
c)
d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7: 9.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35147.
6. Literatura uvedena ve.
3. a) Zlomky dna nabraky, zdobenho koncentrickmi kruhy (obr. 76:7).
b) E 160/161
c) ka stny dna 0,3 mm.
d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7: 7.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35148.
6. Literatura uvedena ve.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra s eleznmi poutky a eleznm dradlem zakonenm
cibulkovitmi plokami (obr. 76:10).
b) E 40

160

c) Rozmry eleznch ouek 2319 mm, 2822 mm, rozpt dradla cca 240 mm, ka
stny pod okrajem 0,2 mm.
d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7: 10.
5. AM FF MU Brno, fragmenty vdra inv. . 35154, dno vdra inv. . 35151, ouka inv. .
35152, dradlo inv. . 35153.
6. Literatura uvedena ve.
2. b) Rozruen hroby.
c)
3. a) Zlomek zakonen dradla vdra ve form labut hlaviky (obr. 78:2).
b) E 25/26, 28, 44-49 (?)
c) Vka 29 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, zlomky zakonen dradla vdra ve form labut hlaviky, inv. .
30389.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek bronzovho tordovanho dradla vdra (obr. 77:9, 78:6).
b) E 44-49 (?)
c) Dlka 33 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:9.
5. AM FFMU Brno, inv. . 30336.
6. Ve uvedena.
3. a) elezn atae (ztraceno) (obr. 77:24).
b) E 40 (?)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:24.
5.
6. Ve uvedena.
161

3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednk (obr. 77:2).

b) E 160/161
c) Dlka 23 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:2.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35111.
6. Ve uvedena.
3. a) Peltoidn noka vdra (obr. 77:7; 78:4).
b) E 26 (?)
c) Dlka 54 mm, ka 26 mm, vka 5 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:7.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30334.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednku (obr. 77:3; 78:3).
b) E 160/161
c) Dlka 53 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:3.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30335.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednku (obr. 77:1; 78:1).
b) E 160/161
c) Dlka 60 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:1.
5. FFMU Brno, stav archeologie a muzeologie: inv. . 34991.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek dradla nabraky nebo cednku (obr. 77:4).
162

b) E 160/161
c) Dlka 34 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:4.
5. AM FF MU Brno, inv. . 41689.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje neuriteln ndoby (obr. 77:5).
b)
c)
d) 4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:5.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30337.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje neuriteln ndoby (obr. 77:6).
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:6.
5. AM FF MU Brno, inv. . 34993.
6. Ve uvedena.
3. a) Ti zlomky z neuritelnch ndob.
b)
c) Dlka 46 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35114, 41690 u tetho kusu chyb inv. .
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek stny neuriteln ndoby se tymi reparanmi (?) otvory (obr. 77:8).
b)
c)
163

d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:8.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30338.
6. Ve uvedena.
3. a) Pt zlomk z neuritelnch ndob.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, bez inv. .
6. Ve uvedena.
3. a) Ti zlomky dna neuriteln ndoby.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FFMU Brno, inv. . 30339/1-3.
6. Ve uvedena.
3. a) tyi mal zlomky z neuritelnch ndob. Fragmenty byly nalezeny v podorni (v
hloubce 20 cm) hrobov jmy . 7.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30346, 30347.
6. Ve uvedena.
3. a) Pt zlomk z neuritelnch ndob.
b)
c)
d)
164

4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35112, 35115, 35116a, b, 35113.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje soudkovitho vdra.
b) E 40 (?)
c) Dlka 80 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35076.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje z neurit ndoby.
b)
c)
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30391.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek rukojeti nabraky nebo cednku.
b) E 160/161
c) Dlka 48 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30390.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek rukojeti nabraky nebo cednku.
b) E 160/161
c) Dlka 46 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30388.
165

6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek maskovit atae typu Dollerup C, atae je zdobena stylizovanm rostlinnm
dekorem (?) (obr. 78:7).
b) E 27/28 (?)
c) Dlka 31 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30.387.
6. Ve uvedena.
24. UHERSK BROD, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) Zbsn S-JTSK x 1187228 , y 524747
b) Ungarisch-Brod
2. a) Nlez byl uinn roku 1949 pi stavb vleky arelu KD. Nlezy byly objeveny
v objektu elipsovitho tvaru.
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Zlomky bronzovho plechu z neurit ndoby (?).
b)
c)
d)
4. ZEMAN 1999, 70, 76.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. . 1258/4, dradlo ndoby, inv. .
1258/2,5842/1-4.
6. TIR 1986, 192; DROBERJAR 2002, 349, 350.
1. a) Kuovsk lvka
b)
2. a)
b) Sdlitn nlez
c)
3. a) Zlomek bronzovho plechu z neurit ndoby (?).
166

b)
c) Dlka 60 mm, ka 30 mm.
d)
4. ZEMAN 1999, 77, 80.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. . 6985.
6. TIR 1986, 192; DROBERJAR 2002, 349, 350.
25. VELATICE, okr. Brno-venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Zadn pllny, S-JTSK: x 1161600 y 587600
b) Welatitz
2. a) V roce 1924 se I. L. ervinkovi podailo zachrnit nkolik rovch hrob, dal hroby
odkryli A. Dvoek a J. Ondrek. V roce 1937 objevil J. Poulk kostrov hrob, dle v
roce 1943 zsluhou brnnskho stavu pro prehistorii a protohistorii pibylo dalch 18
hrob rovch a jeden kostrov hrob. V roce 1956 I. Peka nalezl dalch pt rovch
hrob. Znan poet hrob byl znien hlubokou orbou.
b) rov hrob 2/1923.
c) Jednodln bronzov vojensk spona s krtkm tyzvitovm vinutm a drtkovitm
lukem s hrnnm povrchem, zdobenm adami vbjench jamek dle bronzov nky,
bronzov pinzeta, bronzov n (ztracen).
3. a) Zlomky cednku vetn hrnnho dradla s kolkem VGIM (var. Juellinge) (obr. 28:5).
b) E 162
c) Dlka rukojeti 100 mm, dlka zlomku rukojeti s kolkem 65 mm, sla stny cednku 0,8
mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 110, 129, obr. 11: 6, 13.
5. MZM Brno, fragment hrnn rukojeti cednku MZM inv. . SA 1314, fragmenty
cednku MZM, inv. . SA 1314-17.
6. BENINGER FREISING 1933, 21; POULK 1950, 23, 24; EGGERS 1951, 147, 164, 176;
IMEK 1953, 490; TEJRAL 1971, 71, 77; DROBERJAR 2002, 355; TIR 1986, 193;
PERSE PETROVSZKY 1992, 416.
3. a) Ploch bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 28:1).
b) E 39-40
167

c) ka 3 mm, nejir rozpt 170 mm.

d) Hrob je datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 5: 1.
5. MZM Brno, inv. . 1308.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragment jmky nabraky s zkou rukojet (obr. 28:2).
b) E 162
c) ka stny 1 mm, dlka zachovalho dradla 35 mm, ka 25 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 129, obr. 10: 3.
5. MZM Brno, inv. . SA 1319.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragment zakonen dradla nabraky nebo cednku (ztraceno).
b) E 162
c) Dlka 37 mm, ka 17 mm, sla dradla 8 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. Kartotka I. Pekae 201 ; inventrn kniha SAU . 15, veden I. L. ervinkou (dnes
v MZM).
5. MZM Brno, inv. . SA 1312 (ztraceno).
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 6/1943.
c) Bronzov trubkovit spona, fragment trubkovit spony, stbrn vendick spona typu
A. II. 28/29, slitky a zlomky mramorovanho skla E 181, nepln souprava norickho
psovho kovn, nkon opasku, bronzov prsten, zlomek elezn jehlice, fragmenty
eleznch nek, srpovit prohnut n, n s rovnou epel a oboustrann odsazenm
trnem, bronzov jehlice, zvsn krouek picho rohu.
3. a) Fragmenty pnve s kruhovm terem a s rukojet zdobenou tzv. barbarizovanm
thyrsem (obr. 27:17).
b) E 139/142

201

Za nahldnut do kartotky dkuji E. Droberjarovi.

168

c) Rozm.: 15 x 26 mm; 27 x 16 mm, zlomek rukojeti zdoben tzv. barbarizovanm

thyrsem. Rozm.: 35 x 26 mm.
d) Hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet n. l. (B1c), do obdob claudiovskoflaviovskho (TEJRAL 2001, 213).
4. TEJRAL 1967, 100, 129, obr. 7:3-5, 9: 3.
5. MZM Brno, bez inv. .
6. POULK 1950, 23, 24; EGGERS 1951, 147, 164, 176; IMEK 1953, 404; TEJRAL 1970a,
169, 170; DROBERJAR 2002, 355; PEKA 1972, 68-69, 84-85.
3. a) Fragmenty dradla a jmky cednku, zlomek z jmky je pokozen rem (obr. 27:19).
b) E 160
c) Rozm.: dlka dradla 25 mm, dlka jmky 73 mm.
d) Hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet n. l. (B1c), do obdob claudiovskoflaviovskho (TEJRAL 2001, 213).
4. TEJRAL 1967, 109, 129, obr. 11: 4-5.
5. MZM Brno, bez in. .
6. Ji zmnna ve.
3. a) Fragmenty soudkovitho vdra s bronzovm poutkem a se zlomkovitm eleznm
dradlem s konci ve form knickch knoflk. Dno vdra je zdobeno pekenmi
hastami (obr. 27:20).
b) E 39-40
c) Sla stny 0,7 mm, vka bronzovho poutka 250 mm, ka dradla 5 mm, nejir
rozpt 150 mm.
d) Hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet n. l. (B1c), do obdob claudiovskoflaviovskho (TEJRAL 2001, 213).
4. TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 4: 8-12.
5. MZM Brno, fragmenty soudkovitho vdra, inv. . 67761-67789.
6. Zmnna ve.
3. a) elezn atae soudkovitho vdra (obr. 27:18).
b) E 39-40
c) Vka eleznho poutka 25 mm.

169

d) Hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet n. l. (B1c), do obdob claudiovskoflaviovskho (TEJRAL 2001, 213).
4. TEJRAL 1970a, obr. 11:8.
5. MZM Brno, bez in. .
6.
2. b) rov hrob 22/1956.
c) est peplench step z ndoby, step z vdut ndoby zdoben podlnm
rhovnm.
3.

a) Pt zlomk plk z neuriteln ndoby (obr. 29:3-4).

b)
c) Rozm.: 54 x 30 mm; 40 x 24 mm.
d) Hrob lze pedbn datovat do stupn B2.

4. NZ. A AVR Brno, v.v.i. j. 4065/59.

5. A AV R Brno , v.v.i. (zkladna Doln Dunajovice), inv. . 1331/2-5/56a-b.
6.
2. b) Rozruen hroby.
c) 3. a) Jmka nabraky s vtlaenm cednkem s ricovitou perforac (obr. 28:1).
b) E 160-162 (?)
c) Dlka fragmentu 130 mm.
d) Rozruen hrobov celky lze obtn datovat, avak rmcov je lze zaadit do stupn
B2 (TEJRAL 1971, 72).
4. TEJRAL 1967, 109, 129, obr. 10: 1-2.
5. MZM Brno, inv. . SA 1380.
6. IMEK 1953, 486; TEJRAL 1971, 71, 77; ostatn literatura uvedena ve.
3. a) Zlomek rukojeti nabraky s kolkem RIMMA F (obr. 28:3).
b) E 160
c) Dlka 55 mm, sla zlomku 1,8 mm.
d) Rozruen hrobov celky lze obtn datovat, avak rmcov je lze zaadit do stupn
B2 (TEJRAL 1971, 72).
4. TEJRAL 1967, 109, 129, obr. 11:7.

170

5. MZM Brno, bez inv. .

6. Zmnna ve.
3. a) Fragment rukojeti nabraky nebo cednku (obr. 28:2).
b) E 160
c) Dlka 40 mm.
d) Rozruen hrobov celky lze obtn datovat, avak rmcov je lze zaadit do stupn
B2 (TEJRAL 1971, 72).
4. TEJRAL 1967, 129.
5. MZM Brno, inv. . 83781, zlomek byl zskn do sbrek MZM koup od Ant. Dvoka ze
Sokolnic.
6. Zmnna ve.
3. a) Zlomky neuritho typu.
b)
c)
d) Rozruen hrobov celky lze obtn datovat, avak rmcov je lze zaadit do stupn
B2 (TEJRAL 1971, 72).
4. TEJRAL 1967, 129.
5. MZM Brno, inv. . 81375-81376.
6. Zmnna ve.
26. VELK HOSTRDKY. okr. Beclav, Jihomoravsk kraj
1. a) Podlipiny, slo parcely 341-59, S-JTSK: x 1180900 y 581000
b) Gross Hosthradek, Felde des Bauern
2. a) Potky vzkumu lokality ukazuj k roku 1929, kdy M. Chlebord na zklad
upozornn rolnkem F. Majerem zachrnil tyi rov hroby. V letech 1962-64 vedl na
lokalit vzkum K. Ludikovsk. Celkem je znmo padest devt rovch hrob.
b) rov hrob 1.
c) Fragmenty popelnice, bronzov n, zlomky bronzovch nek, zbytek bronzovho
kle, bronzov nramek, stbrn prsten, bronzov dvojdln spona s vlcovitou hlavic
zdobenou stbrnou foli a zrnky granulace (typu A 121), st stbrn jehly.

171

3. a) Deformovan soudkovit vdro, atae a dradlo vdra vyrobeny z plechu (obr. 38:810).
b) E 39-40
c) Vdro cca 188226 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (PEKA LUDIKOVSK 1978, 33).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 85, 86, obr. 4: 8, 9, 10, 12, 13, 14.
5. MZM Brno, vdro inv. . 1888/38, ouko inv. . 1895/38, dradlo inv. . 1898/38.
6. BENINGER FREISING 1933, 26; TEJRAL 1967, 88, 89, 129; TEJRAL 1971, 77, 78;
DROBERJAR 2002, 358, 359; TIR 1986, 193.
2. b) rov hrob 52.
c) V pokozen urn byl uloen fragment bronzovho krouku a splen kosti.
3. a) Fragment okraje msy s vodorovn vyhnutm okrajem (obr. 39:16).
b) E 119 (?)
c) ka okraje 15 mm, pravdpodobn okraje 240 mm.
d) Hrob je datovn do obdob od roku 300 a k pol. 4. stol. (PEKA LUDIKOVSK
1978, 32, 33, 78).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 33, 102, obr. 11:9.
5. MZM Brno, inv. . 1185-61/64.
6. zmnna ve
2. b) rov hrob (jmov) 55.
c) Jamka obsahovala nkolik step z ndob vyrbnch v ruce a toench na kruhu. Ve
vbav byly rovn zastoupeny dva pesleny a pozstatky po kremaci.
3. a) Sedm fragment ze soudkovitho vdra (?) (obr. 39:8-14).
b) E 39-40 (?)
c)
d) Hrob je datovn do stupn C2 (PEKA LUDIKOVSK 1978, 79).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 105, 106, obr. 13: 8-14.
5. MZM Brno, inv. . 1185-78/64.
6. zmnna ve
2. b) Rozruen hroby.

172

c)
3. a) Zlomek rukojeti cednku nebo nabraky.
b) E 160/161 (?)
c) Dlka 47,5 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 113, obr. 14: 6.
5. MZM Brno, inv. . 1185-90/64.
6. Zmnna ve.
3. a) Okraj soudkovitho vdra.
b) E 39-40 (?)
c) Dlka 76 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 113, obr. 14:4.
5. MZM Brno, inv. . 1185-91/64.
6. Zmnna ve.
3. a) Neurit zlomek.
b)
c) ka stny 0,5-0,75 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 113, obr. 14:3.
5. MZM Brno, inv. . 1185-92/64.
6. Zmnna ve.
27. VRACOV. okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) Na nivkch JTSK x -1189632; JTSK y -556887
b) Wratzow
2. a) rov hrob byl objeven v roce 1888 pi stavb eleznice.
b) rov hrob.
c) Invent hrobu obsahoval: msovitou terinu, dv bronzov vendick spony typu A 26,
bronzovou trubkovitou sponu typu A 75, fragment noky pozdn spony s oky typu A 57,

173

kovn picho rohu (fragment objmky, vzikovit koncov kovn), bronzov jehla
s podlnm oukem, ti polokulovit kovn s vlcovitou tulejkou, bronzov krouek.
3. a) Zlomek okraje nabraky (obr. 79:11, 12). 202
b) E 160-162(?)
c) Dlka 40 mm, ka stny 1 mm.
d) Hrob je mon dky trubkovit spon datovat do 2. poloviny 1. stolet (TEJRAL 1970a,
161).
4. TEJRAL 1970a, 128, 170, obr. 14:6; RZEHAK 1899, 27-30.
5. MZM Brno, inv. . 67880.
6. DROBERJAR 2002, 369; ERVINKA 1902, 299.
28. ROVICE - HAMRY. okr. Prostjov, Olomouck kraj
1. a) Vinohrdky S-JTSK x 1134257 y 568287
b) arovice
2. a) K objeven balsamaria dolo v roce 1926 pi orb. astnm nlezcem byl rovick
hostinsk A. Rika. Na pozemku nebyl zajitn dal materil.
b) Depot/sdlitn nlezy (?).
c) Kolnkovit provinciln msk spona typu A 247. Spnadlo bylo uloeno v dutin
balsamaria.
3. a) Balsamarium ve tvaru busty ernocha. Na vrchn sti balsamaria se nachz dv
poutka pro uchycen dradla (obr. 83:2).
b) Typ 11 (SZAB 1984, 102)
c) Rozm.: vka 110 mm, ka 70 mm.
d) Spona nabz datovn od 2. poloviny 2. stolet a do 1. poloviny 3. stolet (PEKA
1972, 96). V tomto asovm vseku mme rovn doloen intenzivn vskyt balsamari
v podunajskch provincich (MAJEWSKI 1963, 105; RAEV 1978, 630).
4. GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37; KALBEK 1998, 108.
5. Soukrom sbrka pana A. Riky MPv, odlitek exemple je uloen v muzeu
Prostjovska.
6. GOTTWALD 1930, 41; PEKA 1972, 56; TIR 1986, 200; ERVINKA 1939, 102.

202

J. Tejral interpretoval zlomek okraje jako kovn picho rohu. Podotkme vak, e stopy po soustruhu a tvar
vychlen okraje poukazuj spe na to, e fragment pochz z nabraky.
174

10.2. Naddunajsk st Dolnho Rakouska

29. BAUMGARTEN A. D. MARCH, Gem. Baumgarten an der March, pol. bez.
Gnserndorf
1. a) slo parcely 140/3 (dve 135/3, 136, 139, 140) Lat. 48.3066, Long. 16.8719
b)
2. a) Hroby byly nalezeny roku 1957 pi hlouben vkopu pro plynovod. Nlez nebyl vas
ohlen, proto nkter artefakty byly zskny povrchovou prospekc na lokalit (TEJRAL
1971, 78).
b) rov hrob 5.
c) Bronzov knoflkovit ostruha datovan do 2.-3. stolet, bronzov zvsek, nkolik
step zdobench kanelac.
3. a) Fragmenty nabraky a cednku s plochou rukojet (obr. 50:5,8).
b) E 161
c) Vka nabraky 110 mm, dlka 357 mm, nabraky 170 mm, sla stny 0, 1 mm,
dlka rukojeti 190 mm, okraje cednku 160 mm.
d) Hrob je datovn do pechodnho stupn B2/C1 (ADLER 1976, 5).
4. ADLER 1976, 5, 7, Abb. 6.
5. NLM, Wien.
6. TEJRAL 1967, 109, 130; t 1971, 78; t 1995, 241; WINDL 1991, 20; TIR 1986, 129.
3. a) Zlomky vdra typu Valloby, rozlman dradlo vdra (obr. 50:7).
b) E 47
c) Pedpokldan okraje 190 mm, sla stny 5 mm.
d) Hrob je datovn do pechodnho stupn B2/C1 (ADLER 1976, 5).
4. ADLER 1976, 5, 7, Abb. 7.
5. NLM, Wien.
6. TEJRAL 1995, 241; WINDL 1991, 20.
30. BERNHARDSTHAL, MG Bernhardstahl, VB Mistelbach
1. a) Flur: Tallssen beim Hametbach, Lat. 48.6921, Long. 16.8691

175

b)
2. a) Pedmt byl nalezen na podzim roku 1989.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek rukojeti nabraky (obr. 85:2).
b) E 162
c) Dlka 52 mm.
d) Zlomek lze rmcov datovat do stup B1c a B2.
4. STUPPNER 1990, 220, Abb. 875.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Aulssen, jinak tak Feldl
b)
2. a) K nlezu dolo roku 1993.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Fragment rukojeti nabraky nebo cednku (obr. 85:1).
b) E 161
c)
d) Zlomek lze rmcov datovat do stup B2/C1 a C1.
4. ADLER 1995, 554, Abb. 603.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
31. DRSING, MG Drsing, VB Gnserndorf
1. a) Flur: Hutmannsdorf Lat. 48.5398 , Long. 16.9031
b)
2. a) Pedmt byl nalezen pi povrchovm sbru S. Allerbauerem.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) st dradla pochzejc z msy, dradlo neslo na vnitn stran stopy po letovn (obr.
86:6).
176

b) E 92
c) Dlka 42 mm, ka 3, 6 mm.
d) Nlez je dle typologick analzy datovn do 1. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995,
227).
4. NEBEHAY 1983, 283, Abb. 797.
5.
6. TEJRAL 1995, 227, 241; WINDL 1991, 18.
1. a) Flur: Hutmannsdorf, slo parcely: 4936
b)
2. a) K nlezm dolo bhem let 1987-1989 na ploe germnskho osdlen.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) 3. a) Peltoidn noka pochzejc snad z vdra typu Hagenow (obr. 85:6).
b) E 26 (?)
c)
d) Peltoidn noka nle hrub form vdra typu E 26, proto tento exempl datujeme do
stupn B1c, rovn nelze vylouit vrobu tohoto kusu ve stupni B2.
4. NEBEHAY STUPPNER 1990, 223, Abb. 940.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf slo parcely: 4932
b)
2. a) K nlezm dolo bhem let 1985-1986 na ploe germnskho osdlen.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek dna neuritho typu pnve, zdobenho soustednmi kruhy (obr. 85:7).
b)
c)
d)
4. NEBEHAY STUPPNER 1990, 220, Abb. 886.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6.
177

1. a) Flur: Hutmannsdorf
b)
2. a) Pedmt byl nalezen v roce 1993.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Ucho balsamaria nebo dbnku. Ucho je zdobeno aplikou stylizovan musk hlavy
(obr. 85:5).
b)
c) Dlka 70 mm.
d)
4. LAUERMANN 1996, 698, Abb. 456.
5.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf
b)
2. a) K nlezu dolo v roce 1991.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Obtn uriteln zlomek dradla pnve (obr. 85:3).
b)
c) Dlka 41mm.
d)
4. STUPPNER 1992, 281-282, Abb. 672.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf, parcela . 879-882
b)
2. a) K nlezu na sdliti dolo v roce 1982.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Ucho balsamaria ve tvaru hlavy Pana (obr. 85:4).
178

b) Radnti 84
c) Vka 59 mm.
d)
4. STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6. RADNTI 1938, SAKA 1983, KNZL 1975.
32. EGGENDORF am WAGRAM, Gem. Stetteldorf, pol. Bez. Korneuburg
1. a) Flur: Lebencker parcela . 1099 Lat. 48.4025 , Long. 16.0413
b)
2. a) V roce 1939 bylo O. Wildschekem a E. Rotterem odkryto pohebit z doby hraditn.
Na tomto pohebiti byly nalezeny rovn ti rov hroby z doby msk.
b) rov hrob 7.
c) Rozruen hrob . 7 obsahoval: bronzovou pezku s volutovit zatoenmi konci typu
Beudefeld, stepy z popelnice.
3. a) Zlomek plechu.
b)
c)
d) Rozruen hrob lze rmcov datovat do obdob zlomu 1. a 2. stolet (POLLAK 1980,
27).
4. FRIESINGER 1965, 82.
5. Naturhist. Museum Wien, inv. . 71134.
6. TEJRAL 1970a, 171; POLLAK 1980, 28.
33. ENZERSFELD, OG Enzersfeld, VB Korneuburg
1. a) Flur: Langes Enzersbrunnfeld, parcela . 2832-2834
b)
2. a) K nlezu na sdliti dolo v roce 2002.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Atae ve tvaru vinnho listu s devti hroty patc k mse se zvsnmi kruhy (obr.
86:2).
179

b) E 83
c)
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. KARL KARL 2003, 650, Abb. 512.
5. Soukrom sbrka A. Karl a V. Karl, Kirchenfeldgasse 3, 2202, Enzersfeld.
6.
34. HANFTHAL, bez. Laa ander Thaya
1. a) Flur: Ober-Neusiedl Hanfthal 2 Lat. 48.7025 , Long. 16.3649
b)
2. a) K objevu zemnice s depotem dolo pi zavdn plynovodu roku 1986.
b) Depot.
c) V jm, v n byl uloen depot, najdeme nsledujc pedmty: tyi pesleny, amulet
vyroben z parohoviny, dv keramick misky. V tto jm tvoily zvltn koncentraci
elezn pedmty. Jedn se o nsledujc artefakty: dva listy kos, dv kovn kos, msk
vojensk zemdlsk nstroj, dv kladvka, likovit vrtk, dv kovn vozu, kl, dva
noe, zvs dve. jedenct neuritch artefakt.
3. a) Pnev gdkerskho typu (obr. 56:2).
b) E 144
c) Dlka 251 mm, vka 67 mm, st 139 mm, dna 98 mm, kruhovho otvoru v teri
13 mm, dlka dradla 112 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 264, Abb. 1:1.
5.
6. TEJRAL 2004.
3. a) elezn prut - objmka slouc na pipevnn ucha vdra a dradla vdra je tak
pedstaviteln, e jde o kovn devnho vdrka (obr. 23:1).
b) E 41-42
c) elezn prut-objmka: objmky 240 mm, vka atae 30 mm, dlka dradla 135 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet stolet 3. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
180

4. SAUER 1994, 269, Abb. 5:1.

5.
6. Uvedena ve.
3. a) Dva elezn zlomky uch vder je mon, e jde o ucha devnch vdrek (obr. 23:2,
5).
b) E 41-42
c) Zlomky eleznch uch vder: dlka 198 mm, dlka 135 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 269, Abb. 4:8, 5:3.
5.
6. Uvedena ve.
3. a) Fragment eleznho prutu objmky s chytem pro ucho, je tak pedstaviteln, e jde
o kovn devnho vdrka (obr. 23:6).
b) E 41-42
c) Dlka prutu 155 mm, chytu 35 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 269, Abb. 5:2.
5.
6. Uvedena ve.
3. a) elezn ouko mohlo tak slouit devnmu vdrku (obr. 23:3).
b) E 41-42 (?)
c) Vka 55 mm, ka 30 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 269, Abb. 4:9.
5.
6. Uvedena ve.
3. a) Rz slouen etz s monm kruhovm zvsem kotle (obr. 23:4).
181

b) E 8, nebo NE3 (?)

c) kruhovho zvsu 110 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 268, 269, Abb. 4:4.
5.
6. Uvedena ve.
35. MANNERSDORF A. D. MARCH, bez. Gnserndorf
1. a) slo parcely 1077/1 Lat. 48.3919 , Long. 16.8414
b)
2. a) V roce 1930 dolo k nlezu rovho hrobu.
b) rov hrob.
c) Profilovan spona A 67, fragment kovn pezky, elezn hrot otpu, elezn noe.
3. a) Zlomky pnve s rukojet zdobenou kachnmi hlavikami (obr. 51:11, 13-14).
b) E 131
c)
d) Hrob je datovn do 1. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995, 227).
4. TEJRAL 1967, 94, 130, obr. 6: 1-3.
5. Prhistorisches Abteilung des Natuhistorischen Museums.
6. BENINGER 1934, 56, 60, Abb. 26; EGGERS 1951, 139, 172; LAUERMAN 1995, 129;
POLLAK 1980, 71, Taf. 6; 1 TEJRAL 1970a, 18; t 1995, 227; WINDL 1991, 19; TIR
1986, 163.
1. a) slo parcely 1078
b)
2. a) V z roku 1988 nalezl H. Preisl rov hrob.
b) rov hrob (1988).
c) ttov puklice typu Jahn 5, dradlo ttu, garnitura psovho kovn, kovn picho
rohu, hrot kop, dv pozdn profilovan spony A 67, elezn n, epel mee. Hrob byl
oznaen za musk.
3. a) Bimetalick polokulovit kotel (obr. 20).
b) E 8
182

c)
d) Hrob je datovn na potek stupn B1b.
4. LAUERMANN 1995, 129, 130, Abb. 2:1.
5.
6. LAUERMANN 1994, 281-283; TEJRAL 1995, 241.
3. a) Fragmenty pnve (obr. 20; 52:2).
b) Tassinari G 5300/E 131 (?)
c)
d) Hrob je datovn na potek stupn B1b.
4. LAUERMANN 1995, 129, 130, 131, Abb. 4: 9-11.
5.
6. LAUERMANN 1994, 281-283; TEJRAL 1995, 241.
1. a) slo parcely 1078, 1079
b)
2. a) V letech 1989-1994 nalezl H. Preisl nkolik zlomk pochzejcch z rozruench
hrob.
b) Nlezy zskan povrchovou prospekc.
c) Zlomky pochzejc z popelnice, hrot kop, elezn n, pozdn siln profilovan spona
typu A 67, dva zlomky spon s oky typu A 45b, spona s oky A 45b, zlomek spony A 48,
pozdn spona s oky A 57, spona s oky A 49, zlomek siln profilovan spony, dv
koncov kovn picho rohu, bronzov zlomky.
3. a) Zlomek dradla pnve (obr. 51:4).
b) E 131-140 (?)
c) Dlka 32 mm.
d) Soubor lze datovat do stupn B1b.
4. LAUERMANN 1994, 284, 285, Taf. 4: 5.
5.
6.
3. a) Zlomek dradla pnve (obr. 51:1).
b)
c) Dlka 67 mm.
183

d) Soubor lze datovat do stupn B1b.

4. LAUERMANN 1994, 284, 285, Taf. 4: 7.
5.
6.
3. a) Zlomek ndoby neuritho typu.
b)
c) Dlka 35 mm.
d) Soubor lze datovat do stupn B1b.
4. LAUERMANN 1994, 284, 285, Taf. 4: 6.
5.
6.
3. a) Zlomek okraje neurit ndoby.
b)
c) Dlka 40 mm.
d) Soubor lze datovat do stupn B1b.
4. LAUERMANN 1994, 284, 285, Taf. 4: 4.
5.
6.
36. MISTELBACH, bez. Mistelbach
1. a) Galgengrund Lat. 48.57, Long. 16.5723
b)
2. a) Pi pracch na vinohradu bylo narueno rozshl pohebit. Jednotliv artefakty z
rozruench hrob zachraoval ji od 20. let 20. stolet H. Mitscha-Mrheim. Vrstva
rozruench hrob dosahovala mocnosti 100-150 cm. V roce 1929 pibyly dal
neporuen rov hroby (TEJRAL 1970a, 172).
b) rov hrob 7.
c) Popelnice, dv vrazn lenn spony.
3. a) Zlomek dradla pnve s mskovit vyzlm koncovm terem, zlomek dradla
pnve s kruhovm terem (ztracen) (obr. 49:14).
b) E 138
184

c) Dlka dradla 90 mm.

d) Hrob je datovn ped 1. polovinu 1. stolet n. l. (TEJRAL 1970a, 161).
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 192, Abb. 5.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1663.
6. BENINGER 1934, 56, 59; MITSCHA-MRHEIM 1930, 1-24; TEJRAL 1967, 131, 98,
obr. 9:2; t 1970a, 172; t 1995, 229, 241; WINDL 1991, 19; TIR 1986, 165;
POLLAK 1980, 76.
2. a) Hrob zachrnil roku 1934 H. Janner.
b) rov hrob 12.
c) Spona v rozmez typ A 50-53, zlomky spony s oky.
3. a) Fragmenty bronzov konvice (obr. 49:1).
b) E 124-125 (?)
c) Dlka fragmentu dna 100 mm.
d) Hrob lze rmcov datovat do 1. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1970a, 172).
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 195, 196, 203 Abb. 10.
5. Museum v Mistelbachu.
6. TEJRAL 1967, 119, 120, uvedena ve.
2. b) Rozruen hroby.
c)
3. a) Zlomek okraje vdra.
b) E 39-40 (?)
c) Dlka 105 mm.
d)
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 197, Abb. 3:8.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1665.
6. Uvedena ve.
3. a) tyi peltoidn noky vder, noky jsou na vnitn stran lenny (obr. 49:4, 7, 8, 11).
b) E 26 (?)
c) Dlka 52-57 mm, ka 10 mm.
d)
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 197, Abb. 13: 10, 11.
185

5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1671.

6. POLLAK 1980, Taf. 70: 5, 6, 7, 8.
3. a) Ti obdln prolamovan noky vdra. Noky jsou zdobeny pletencovou vzdobou
(nle k typu Wiechula - Boscoreale) (obr. 49:3, 6, 12).
b) E 24
c) Dlka 68 mm, 62 mm, 57 mm.
d)
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 198, Abb. 13: 7, 8, 9.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1672.
6. POLLAK 1980, Taf. 70: 2, 3, 4.
3. a) Zlomky ble neuritelnch ndob.
b)
c)
d)
4. MITSCHA-MRHEIM 1956, 198.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1679.
6. Uvedena ve.
3. a) Stlaen ovln plechov pyxida (obr. 49:9).
b)
c) Dlka 52 mm, ka 43 mm.
d)
4. POLLAK 1980, 78, Taf. 70:10.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1678.
6. Uvedena ve.
3. a) Zlomek plechu.
b)
c)
d)
4. POLLAK 1980, 78, Taf. 70:11.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1674.
186

6. Uvedena ve.
3. a) Zlomky plechu.
b)
c)
d) 4. POLLAK 1980, 78.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1676, 1677.
6. Uvedena ve.
1. a) Eckesteinandgrube-Galgengrund
b)
2. a) K nlezu pohebit dolo v 1937 v pskovn pana F. Ecksteina. Nejde o nlezov
celek, ale o soubor nlez. Uvauje se t, e invent souboru pochz z hrob slo 10 a
11 (WINDL 1991, 19).
b) Soubor bronzovch artefakt.
c) Dv popelnice, bronzov jehlice s profilovanou hlavic, dv trubkovit spony se
stbrnou inkrustac, dv spony vendick, spona s profilovanou patkou, bronzov kovn
okraje ttu, dradlo ttu, kovn ty picch roh.
3. a) Krk, st a ucho konvice (obr. 45:16; 47:1), dradlo msy (obr. 45:15), elezn dradlo
vdra, fragmenty vdra, okraj vdra s eleznm poutkem (obr. 45:9-14), deset zlomk
zeslench okraj ndob, est fragment kulovit zeslench okraj, zlomky nabraky a
cednku (obr. 46:1, 2, 4-6; 48:4, 7), dva zlomky rukojeti pnve (obr. 46:1; 48:1), dva
fragmenty rukojeti pnve s kruhovm terem a otvorem (obr. 46:3, 48:2), ti zlomky stn
pnv s odsazenm okrajem (obr. 48:3, 5-6), dno sloen ze dvou st a spojeno nty
(obr. 47:2), pt den pnv s ebrovnm na vnitn a vnj stran (obr. 46:7, 9, 11; 47:2-3)
neurit zlomky ndob.
b) E 125, E 99-100, E 40, E 70-71 (?), E 137-140 (?), 140/142, E 160
c) Dlka ucha konvice 120 mm, dna s ntovnm 110 mm, den pnv 65 mm.
d) Soubor lze rmcov datovat do stupn B1c (TEJRAL 1983, 89; FRIESINGER 1976,
20).
4. FRIESINGER 1976, 19-21.
5. Prhistorische Abteilung des Naturhistorischen Museums, Wien.

187

6. MITSCHA-MRHEIM 1956, 193-194, Abb. 8-9; TEJRAL 1983, 88; t 1995, 241;
WINDL 1991, 19; TIR 1986, 165; POLLAK 1980, 76.
1. a) Siechenhaus-Schottengrube
b) 2. a) K odkryt hrobu dolo roku 1903.
b) Kostrov hrob.
c) Dv keramick misky ve tvaru kulov see, sklenn slitky.
3. a) Nabraka var. Juellinge s zkou rukojet s kolkem: VINDOBILO F (obr. 50:1).
b) E 162
c) Dlka 333 mm.
d) Hrob lze pravdpodobn zaadit do asovho rozmez od 2. poloviny 1. stolet a do 1.
poloviny 2. stolet n. l. stupn B2 (TEJRAL 1967, 112).
4. TEJRAL 1971, 70, 78, obr. 12: 1-3.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 179.
6. MITSCHA-MRHEIM 1930; TEJRAL 1967, 111, 112, 131; WINDL 1991, 20; PERSE
PETROVSZKY 1992, 416; POLLAK 1980, 78-79, Taf. 71:1.
37. NEURUPPERSDORF Gem. Wildendrnbach, BH. Mistelbach
1. a) slo parcely 171/1 Lat. 48.7526 , Long.16.5178
b)
2. a) V roce 1975 byl pi hlouben sklepa nalezen kostrov hrob. Bohuel dolo k rozruen
pohbu.
b) Kostrov hrob.
c) Soust hrobov vbavy byly dv sklenn misky E 183, miska s cylindricky
postavenm okrajem a bronzov krouek. Hrob byl uren jako musk.
3. a) Konvice s zkm hrdlem (obr. 31:6).
b) Radnti 71
c) Vka 191 mm, krku 25,5 mm, dna 97 mm, (5, 25 cm).
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 1-4.
5. NLM, bez inv. .

188

6. TEJRAL 1983, 88; t 1991, 7-8; t 2001, 246; WINDL 1991, 19; RADNTI 1960; t
1938; TIR 1986, 169; POLLAK 1980, 81.
3. a) Soudkovit vdro s uchem tvercovho prezu (obr. 31:7).
b) E 39-40 (?)
c) Vka 143 mm, (113,5 mm), vdut 178 mm.
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 10.
5. NLM, bez inv. .
6. TEJRAL 1983, 88; t 1991, 7-8; t 2001, 246; WINDL 1991, 19; POLLAK 1980, 81.
3. a) Ti zlomky z okraje, tzv. patery (obr. 31:2).
b) E 154, 155 (?)
c)
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 5.
5. NLM, bez inv. .
6. Zmnna ve.
38. NIEDERLEIS, Gem. Niederleis, pol. Bez. Mistelbach
1. a) Zp. beh Taschelbachu, star parcely . 355/2, 356/1, 2. Lat. 48.5283 , Long. 16.4102
b) Lokalita je tak spojovna s nzvem Thomassl.
2. a) Vzkum byl na lokalit, s n je rovn spojovna ptomnost mskho vojska,
provdn v letech 1929-1930.
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Fragment cednku (obr. 85:8).
b)
c)
d) Potek osdlen spad do 2. stolet n. l. (POLLAK 1980, 82).
4. POLLAK 1980, 84, Taf. 74/18.
5. NLM inv. . 6825.
6. TIR 1986, 54.
189

39. OBERLEIS, Gem. Ernstbrunn, pol. Bez. Korneuburg

1. a) Lat. 48.5073 , Long. 16.3806 (daje odpovdaj poloze vesnice Ernstbrunn)
b)
2. a) Lokalita byla zkoumna v letech 1925-1929, 1930. Vzkumy byly opt zahjeny v roce
1976. Prvn vzkumy byly vedeny H. Mitschou-Mrheim a E. Nischerem-Falkenhofem.
Popisovan fragment pochz z let 1925-1930 a jeho pesn nlezov msto je neznm.
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Fragment cednku (obr. 85:9).
b)
c)
d)
4. POLLAK 1980, 90, Taf. 81/2-6.
5. Urg. Institut Wien inv. . 33851.
6. TIR 1986, 65.
40. PILLICHSDORF, Bez. Wolkersdorf
1. a) Lat. 48.3643, Long.16.5404
b)
2. a) Prvn nlezy hrob se kladou k roku 1877. V letech 1934 a 1935 byly odkryty dal
hroby.
b) rov hrob 1877.
c) Ble neuren soubor nlez obsahoval: elezn hrot kop a vzovitou ostrohrannou
popelnici se temi ouky.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra, elezn atae vdra (obr. 34:2).
b) E 39-40 (?)
c) Dlka atae 100 mm.
d) Hrob je zalenn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 79).
4. KASTNER 1956, 182, 183; TEJRAL 1971, 70, 79, obr. 14: 3-6; POLLAK 1980, 95, Taf.
85:6.
5. Naturhist. Museum Wien, fragmenty inv. . 3889, atae inv. . 3889.
190

6. BENINGER 1932a, 84-88; TEJRAL 1967, 131; TIR 1986, 174.

1. a) slo parcely 491.
b) 2. a) Popsny ve.
b) rov hrob II. 1935.
c) Pryskyice, slitky zelenomodrho skla, fragmenty pochzejc z popelnice.
3. a) Zlomky tenkostnn msy s dochovanou reparac.
b) E 70 (?)
c)
d) Datovn je ponkud nejist, rmcov lze hrob zaadit do 2. stolet (KASTNER 1956,
184).
4. KASTNER 1956, 181-183; POLLAK 1980, 95.
5. Museum Asparn, inv. . 14900.
6. TEJRAL 1971, 79.
41. PALTERNDORF, OG Paltendorf-Dobermannsdorf, VB Gnserndorf
1. a) Flur: Unterer Wiesboden Lat. 48.6072 , Long. 16.8201
b)
2. a) K nlezu dolo na podzim roku 1990.
b) Nhodn sdlitn (?) nlez.
c)
3. a) Masivn dno, jeho spodn strana je lenna soustednmi ebry, na vnj stran je
pitaven kousek cednku (obr. 85:10).
b)
c)
d) Bli datace dna nen mon.
4. ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246, Abb. 1086.
5. Soukrom sbrka pana W. Schupplera Nr. 127, 2264 Jedenspeigen.
6.
3. a) Atae tvaru listu se sedmi vbky pochzejc z msy se tymi zvsnmi kruhy (obr.
86:1).
191

b) E 83
c)
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246, Abb. 1082.
5. Soukrom sbrka pana W. Schupplera Nr. 127, 2264 Jedenspeigen.
6.
42. RINGELSDORF, OG Ringelsdorf-Niederabsdorf, VB Gnserndorf
1. a) Flur Kuse, JTSK x 1233034; JTSK y 586408
b)
2. a) K objevu na germnskm sdliti dolo v roce 1982.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Peltoidn noka vdra typu Hagenow (obr. 86:5).
b) E 26 (?)
c) Dlka 53 mm.
d) Vdro je zpravidla datovno od poloviny 1. stolet a do poloviny 2. stolet (KUNOW
1983, 18).
4. STUPPNER 1984b, 302, Abb. 771.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
2. a)
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek rukojeti pnve.
b)
c)
d)
4. STUPPNER 1984b, 302.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.

192

43. ROTHENSEEHOF-Laa a. d. Thaya

1. a) Lat. 48.745 , Long. 16.4493
b)
2. a) Hrob vyzvedl v letech 1984-1986 W. Neugebauer. Poheb byl ukryt pod mohylou z 5.
a asnho 6. stolet.
b) rov hrob 1.
c) Ndoba zdoben meandrem, esovit profilovan stbrn spona A 112, elezn
kolnkov spona A 136-142, hrot kop a otpu, zohban me, fragment kovn pochvy
mee, ttov puklice typu Zieling F2, dradlo ttu, dv elezn knoflkovit ostruhy,
stolikovit ostruha zdoben tausii, pezka, elezn bitva a nky.
3. a) Fragmenty vdra s obliejovou ata - typ Dollerup B (Dollerup-Vysok, HagenowVysok) (PAULSEN 1991), zlomek eleznho dradla vdra. Dradlo je pipevnno
k atai (obr. 53:2).
b) E 25/26
c)
d) Hrob lze datovat do stupn B2 a (TEJRAL 2001, 219, 246).
4. TEJRAL 2001, 219, 246, Abb. 8.
5.
6. NEUGEBAUER 1995, 113; t 1991, 19.
3. a) Rukoje tzv. patery s beran hlavikou (obr. 53:3).
b) E 154-155 (?)
c)
d) Hrob lze datovat do stupn B2 a (TEJRAL 2001, 219, 246).
4. TEJRAL 2001, 219, 246, Abb. 8.
5.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragmenty nabraky a cednku.
b) E 160
c)
d) Hrob lze datovat do stupn B2 a (TEJRAL 2001, 219, 246).
4. TEJRAL 2001, 219, 246.
193

5.
6. Zmnna ve.
44. SCHALLEMMERSDOFR, MG EMMERSDORF an der Donau , VB Melk
1. a) Lat. 48.2535 , Long. 15.3558
b)
2. a) Pedmty byly nalezeny v letech 1985 a 1987 pi zemnch pracch u Dunaje. Pesnou
polohu bohuel neznme. Vme jen, e k nlezu dolo na levm behu Dunaje 1 km
vchodn od farnho kostela v Emmersdorfu.
b) Nhodn nlezy depot (?)
c)
3. a) Ucho dbnu zdoben figurlnm vjevem. Ucho je pokozeno a vrchn st je
odlomena (obr. 84:1).
b) RA 203 19, Radnti 77, ND3
c) Dlka 136 mm.
d)
4. FARKA MELZER 1988, 245, Abb. 578.
5. Museum Persenburg, inv. . 28.
6. SEDLMAYER 1999a, 13.
3. a) Ucho dbnu s ata ve form boty (obr. 84:2).
b) RA 16, Boesterd 288
c) Dlka 124 mm.
d) Vroba tohoto typu dbnu zan na konci 1. stolet, s typem se pot setkvme
zvlt ve 2. a 3. stolet (FARKA MELZER 1988, 245; RAEV 1978, 621;
SEDLMAYER 1999a, 18, 19).
4. FARKA MELZER 1988, 245, Abb. 577.
5. Museum Persenburg, inv. . 27.
6. SEDLMAYER 1999a, 18, 19.
45. SCHWECHAT, bez. Wien

203

RA (RAEV).
194

1. a) Lat. 48.1492 , Long. 16.4886

b)
2. a) Soubor pochz ze soukrom sbrky a v roce 1953 byl odevzdn do Historisches
Muzeum der Stadt Wien.
b) Soubor artefakt.
c) Dva zlomky svcnu, koncov kovn picho rohu, fragment stolikovit ostruhy.
3. a) Stbrn simpulum (?) s npisem: C AMO FRO P (obr. 60:1).
b)
c) Vka 25,5 mm, st 55 mm, noky 33 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 147- 149, Abb. 9, 10.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, inv. . MV 8796.
6. TEJRAL 1995, 237.
3. a) Obliejov atae (hlava mendy) a k n nlec dradlo, kter je zakoneno beran
hlavou (obr. 58).
b) E 24
c) Atae: vka 73 mm, ka 107 mm, ka krouku 28 mm, dradlo: dlka 264 mm,
vka 141 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 145, Abb. 2, 3, 4.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, atae: inv. . MV 8793/6; dradlo: inv. . MV
8793/1.
6. TEJRAL 1995, 237.
3. a) Obliejov atae (hlava erota) a k n nlec dradlo, kter je zakoneno hlavou
mezka. Krouek atae se nezachoval kompletn. Dradlo je rovn ve fragmentrnm
stavu (obr. 59).
b) E 24
c) Atae: vka 63 mm, ka 112 mm, dradlo: dlka 300 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 145, Abb. 2, 3, 4, 5.

195

5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, atae: inv. . MV 8794/2; dradlo: inv. . MV
8794/1.
6. Zmnna ve.
3. a) Obdlnkovit prolamovan noka vdra, zdobena rytm (obr. 60:2).
b) E 24
c) Dlka 70 mm, ka 20-22 mm, vka 15-16 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 145, 146, Abb. 6.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, inv. . MV 8793/4.
6. Zmnna ve.
3. a) Pnev s okrajem zdobenm perlovcem. Relifn zdoben dradlo se do dnench dn
nezachovalo (obr. 60:3).
b) E 151
c) Vka 66 mm, okraje 102 mm, noky 70 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 146, Abb. 7, 8.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, inv. . MV 8792.
6. Zmnna ve.
46. WALTERSDORF an der March, MG Drsing, VB Gnsernsdorf
1. a) Flur: Langes Feld tak Honifcker, Lat. 48.0507 , Long. 13.5545
b)
2. a) Artefakt byl nalezen v letech 1985-1986.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Lit maskovit atae (obr. 86:4).
b) E 27/28
c)
d) Atai meme zalenit do 2. stolet n. l. (TEJRAL 1999b, 178).
4. ADLER NOWAK SCHUPPLER 1988, 247, Abb. 635.
5. Soukrom sbrka pana W. Schupplera Nr. 127, 2264 Jedenspeigen.
196

6. TEJRAL 1999b, 178.

47. WULZESHOFEN, Gem. Laa an der Thaya, bez. Mistelbach
1. a) Nlez byl uinn na pozemku domu . p. 24 (BENINGER 1932b, 215), Lat. 48.7181 ,
Long. 16.3042.
b)
2. a) rov hrob . 2 byl nalezen pi hlouben studny v roce 1863.
b) rov hrob 2.
c) Dva zlomky zlatho pletencovitho nkrnku, tyi zlomky zlatho nramku s
hibovitmi (ttovitmi) konci (typ III A, var. B podle Wjcika), hlavice stbrn jehlice
potaen zlatou foli (VII skupina forma 108 podle Beckmana, zlat prsten, zlomek
zlatho drtu se spirlovitm zakonenm, ti zlomky elezn spony, zlomek elezn
kolnkovit spony, fragment eleznho kle typu Blume 15, tyi bronzov slitky, dva
mal slitky stbra.
3. a) Fragmenty stbrnho tale.
b)
c) Prmr 90 mm, vka podstavy 7 mm.
d) E. Beninger datuje hrob do obdob mezi roky 150 - 180 (BENINGER 1932b, 235).
J. Tejral datuje hrob podle zlomk spon a jehlice do stupn B2/C1 (1999b, 173).
4. BENINGER 1932b, 218, Abb. 9.
5. Kunsthistorisches Muzeum Wien, Antikenkabinet inv.. VII B 145.
6. POLLAK 1980, 176, 177; TEJRAL 1971, 74, 79.
3. a) Atae sten zdeformovan rem.
b)
c)
d) E. Beninger datuje hrob do obdob mezi roky 150 - 180 (BENINGER 1932b, 235). J.
Tejral datuje hrob podle zlomk spon a jehlice do stupn B2/C1 (1999b, 173).
4. BENINGER 1932b, 218.
5. Kunsthistorisches Muzeum Wien, Antikenkabinet, bez inv. .
6. POLLAK 1980, 176, 177; TEJRAL 1971, 74, 79.
10.3. Soubory bronzovch ndob - sbrky
197

KROM, okr. Krom, Zlnsk kraj

1. a) Artefakty pochz z zem lec mimo Moravu.
b)
2. a) Ze sbrek Muzea Kromska pochzej ti ndoby. Pamtky muzeum odkoupilo na
sklonku dvactch let 20. stolet od amatrskho archeologa, sbratele a podnikatele J.
Slovka (1856-1931). Nlezov okolnosti zkoumanch ndob podobn jako v ppad ji
zpracovanch antickch pedmt ze Slovkovy sbrky (SHOV a kol. 1975, nestr.)
jsou nejist.
b) Soubor bronzovch artefakt.
c)
3. a) Kotel typu Debelt; m konick tvar a ven vyklonn okraj, dno je ploch. Ndoba
nenese stopy po soustruen. Okraj je na tyech mstech perforovn tymi otvory
sloucmi k upevnn ata. V jednom otvoru se zachoval bronzov i mosazn nt.
Podle ve popsanch perforac a ntu byl kotel opaten bronzovmi nebo mosaznmi
ataemi. (obr. 88:2).
b) Raev 9
c) Vka: 245 mm, prmr st: 295 mm, prmr dna: 260 mm.
d) 1. stol. a po. 3. stol.
4. SLOVK, po roce 1892.
5. Muzeum Kromska v Kromi, inv. . 740/525.
6. JLEK 2007b.
3. a) Pnev s rukojet s veslovit se roziujcm koncem. Jmka pnve m konkvn tvar a
jej vnj povrch nese dva svazky podlnch rh. Dno je strukturovno sedmi relifn
nevraznmi krunicemi. Napojen rukojeti k okraji jmky pnve je zvraznno dvma
podlnmi hrbolky v podob stylizovanch hlaviek vodnch ptk. Rukoje se na
vnjm konci veslovit roziuje a na svrchn stran lze spatit kruhovou prohlube.
Pnev je lit a na vnj stran dna jsou zeteln stopy po soustruen (obr. 88:1).
b)
c) Vka: 45 mm, prmr st: 105 mm, prmr dna: 67 mm.
d) 1. stol. (?).
4. SLOVK, po roce 1892.
198

5. Muzeum Kromska v Kromi, inv. . 4585 1A 1251.

6. JLEK 2007b.
3. a) Konev hrukovitho tvaru s irokm stm. Dno je odsazen. Na vduti je mon
spatit stopy po piletovn atae dradla. Rovn na vnj stran dna jsou patrn ti
obdlnkovit tvary, kter ukazuj na piletovn noek. Na ndob je patrn pouit
soustruhu (obr. 89).
b)
c) Vka: 151 mm, prmr st: 92 mm, prmr dna: 75 mm.
d) 3.-2. stol. p. n. l.
4. SLOVK, po roce 1892.
5. Muzeum Kromska v Kromi, inv. . 3763, 1254.
6. SHOV a kol. 1975, nestr; JLEK 2007b.
STAR MSTO, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) dajn pitlky, S-JTSK: x 1180200 y 539600, msto nlezu je vak pravdpodobn
fiktivn.
b) Ungarisch-Hradisch
2. a) Ped rokem 1918 dolo k dajnmu objeven souboru. Patrn nejde o vlastn sklad
bronzovch pedmt, protoe soubor obsahuje mimo jin pedmty z doby bronzov,
haltatsk a latnsk.
b) Soubor bronzovch artefakt.
c) Ti profilovan spony, dv kolnkovit spony, spona s oky A 45, musk soka,
fragment bronzovho koptka (zlomek plastiky, skldacho stolku, svcnu?), bronzov
chyt.
3. a) Mlk pnev s hrannm dradlem a kruhovm terem s vezem ve tvaru plmsce
(obr. 26).
b) E 138
c) Celkov dlka 240 mm.
d)
4. TEJRAL 1967, 103, 104, obr. 8: 3-4; RZEHAK 1918, 231, obr. 21.
5. NM Praha, inv. . 89955.

199

6. BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR 2002, 348, 349;
TIR 1986, 187, 192; ZEMAN 2000, 136, 137.
3. a) Fragment dradla konvice (obr. 25:3).
b) E 125
c)
d)
4. TEJRAL 1967, 120, 129, obr.12:3.
5. NM Praha, inv. . 89950.
6. RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192.
3. a) tyhrann bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 25:2).
b) E 39-40
c)
d)
4. TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 5: 4.
5. NM Praha, inv. . 89953.
6. RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192.
3. a) Bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 25:1).
b) E 39-40
c)
d)
4. (TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 5: 3).
5. NM Praha, inv. . 89954.
6. (RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192).
3. a) Obloukovit tvarovan ucho konvice. V horn obloukovit klenut sti ucha je
umstn vnlek pro zapen palce. Chyb spodn atae (obr. 25:4).
b) Tassinari E5200-E5310 (?)

200

c)
d) 1. stol. n. l.
4. Nepublikovno
5. NM Praha, inv. . 89 925.
6. (RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192).
DNICE, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) Artefakt pochz z ble nelokalizovanho msta na zem Slovensk republiky.
b)
2. a)
b)
c)
3. a) Atae ve tvaru vinnho listu z msy se zvsnmi kruhy (obr. 86:3).
b) E 83
c) Dlka 57 mm, ka 52 mm, vnitn oka 10 mm.
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. STUCHLK 1991, 37; 46 obr. 2:3.
5. Vrbasovo muzeum dnice, inv. : A-43.
6. MNSK STUCHLK 1980.

201

11. APENDIX 1. SOUBOR ANTICKCH KOVOVCH NDOB Z MUZEA

KROMSKA V KROMI 204
Ze sbrek Muzea Kromska pochzej ti bronzov nebo mosazn ndoby (JLEK
2007b). Pamtky muzeum odkoupilo na sklonku dvactch let 20. stolet od amatrskho
archeologa, sbratele a podnikatele J. Slovka (1856-1931), kter patil mezi vznamn
osobnosti moravsk archeologie (podrobnji viz SHOV a kol. 1975, nestr.; FIER 1976,
214; CHBOV 1998, 10, 91; SKLEN 2005, 20, 516). Nlezov okolnosti zkoumanch
ndob podobn jako v ppad ji zpracovanch antickch pedmt ze Slovkovy sbrky
(SHOV a kol. 1975, nestr.) jsou nejist.
1. Kotel tybu Debelt, (obr. 88:2)
Podle zpisu obsaenm v Slovkov inventrn knize, zaloen nkdy po roce 1892,
pochz kotel (. 968) z koryta eky Moravy z Krome. Tato informace je vak nejist,
nebo J. Slovk ve snaze po historickm zvraznn regionu s oblibou piazoval nlezy
zakoupen mimo zem Moravy okol Krome.
Kotel zatm nem na zem bvalho eskoslovenska obdoby. Tvarov nejbli analogie
nalezneme pedevm v dolnm Podunaj (RAEV 1978, 636, Taf. 11:3), Podnp (RAEV
1986, 24, Pl. 19:7,8) a Saalburgu 205 (EGGERS 1955a, 46, Taf. 3:6). Na zklad tchto
podobnost pat popisovan ndoba do skupiny kotl typu Debelt, jak byla vylenna B. A.
Raevem (1986, 23-26). Kotle typu Debelt lze zachytit v pompejskm materilu (TASSINARI
1993, 100, U 2100, U 2300). Soust hrobovch vbav jsou do potku 3. stolet (RAEV
1986, 24).
2. Pnev s veslovit tvarovanou rukojet (obr. 88:1)
Podle zznamu z inventrn knihy J. Slovka pochz bronzov kelmek (. 637) z eky
Moravy z Krome. Podobn jako v ppad kotle je vak tato informace nejist.
Odpovdajc blzk analogie nebyly nalezeny. Popisovan ndoba se svm tvarem nejvce

204
205

Za konzultaci a bohatou literaturu dkuji H. Svobodov (Nrodn muzeum).

H. J. Eggers (1955a, 46) oznail ndobu za pozdn v barbariku neznmou formu kotle stlandskho typu.
202

bl k mnohotvar skupin pnv s rukojet s veslovit se roziujcm koncem 206 . Toto

piazen je vak pouze rmcov-provizorn. Podle pbuznosti ndoby k tto skupin je
vhodn pamtku pipsat 1. stolet n. l. Bli datace bude mon a s objevem dalch
identickch kus s nlezovmi kontexty.
3. Konev hrukovitho tvaru (obr. 89)
Podle zznamu z inventrn knihy J. Slovka pochz pohr (. 873) z eit Moravy
na zem Krome. Nlezov okolnosti jsou obdobn jako u dve zmnnch pamtek
nejist. Pamtka byla bez podrobnj argumentace oznaena jako pohr a datovna do 1.
stolet n. l. (SHOV a kol. 1975, nestr.). Na zklad formovn st, tvar otisk noek a
pedpokldan podoby atae lze zeteln vylouit pslunost kromsk konve k pozdn
republiknskm konvm typu Ornovasso-Ruvo, Ornovasso-Montefiascone, Kelhaim nebo
Kjaerumgaard (BOUBE 1991, 23-45, Fig. 10, 13).
Podle dostupnch nejblich analogi z Muzeo Arqueolgico de Sevilla 207 (POZO 2000,
422, Abb. 2) a Museum of Fine Arts Boston (COMSTOCK VERMEULE 1971, 319, Fig.
445) vak lze ndobu oznait za konev tvarov blzkou typu II.b podle M. Castoldi (2000,
411). Konev z Muzea Kromska se od typu Castoldi II.b odliuje ptomnost noek a tak
rozdlnou oprou dradla 208 . Helnistick konve typu Castoldi II.b jsou vak tvarem vlastn
ndoby popisovan konvi nejbli. Vyskytuj se v severn a pedevm ve stedn Itlii a jsou
kladeny do 3. a 2. stolet p. n. l. (DE MARINIS 1998, 121-122, Fig. 3:2; CASTOLDI 2000,
411, 415, Fig. 7). Urit pesnou typologickou pslunost (jako i pesnj dataci) je v naem
ppad obtn.
****
Hodnocen toreutika zeteln vybouje z nlezovho fondu kovovch ndob stednho
Podunaj (KARASOV 1998; TEJRAL 1967, 81-134; KRASKOVSK 1976, 429-439;

206

Nejvznamnjmi zstupci tto skupiny jsou pnve s trojlstkovitm otvorem v rukojeti, pro kter byl R.
Petrovskym (1993, 85-88) uren vskyt v obdob: nejasnji 20/30 a 85/95 n. l. Vce k tto skupin P. Schauer
(1965/66, 49-77).
207
Konev byla nesprvn piazena k typu Kjaerumgaard (POZO 2000, 422), od kterho se odliuje jak tvarem,
tak profilac okraje.
208
Na zklad obrysu atae (obr. 89) lze rekonstruovat jej podobu. Klov jsou dva podln vbky na vrchn
stran a dva svisl vbky na spodnm okraji otisku. Vrchn vbky pedstavuj pravdpodobn kdla a spodn
jsou nejspe hlaviky had. V souladu s tmito znaky je zejm, e atae mla podobu hlavy medusy. Obdobn
zobrazen se vyskytuj na konvch typu Ra. 71 (RDNOTI 1938, Taf. XLVII:1c, XLIV:3). Tvary ata byly
pravdpodobn inspirovny zobrazenmi tzv. krsnch gorgonei. K vzorm podrobnji viz BOARDMAN 1995,
Fig. 241; BELSON 1980, 373-378.

203

KREKOVI 1987, 231-282; SEDLMAYER 1999a; RDNOTI 1938). To by mohlo

nasvdovat tomu, e J. Slovk uveden pamtky zskal mimo toto zem a s Podunajm byly
spojeny a druhotn.

204

12. LITERATURA
Corpusy CRFB
CRFB, D1 LASER, R. VOSS, H. U. (Bearb.) 1994: Corpus der rmischen Funde im
europischen Barbaricum. Deutschland Bd. 1. Bundeslnder Brandenburg und Berlin.
Bonn.
CRFB, D3 VOSS, H. U. (Bearb.) 1998: Corpus der rmischen Funde im europischen
Barbaricum. Deutschland Bd. 3. Bundesland Mecklenburg-Vorpommern. Bonn.
CRFB, D4 ERDRICH, M. (Bearb.) 2002: Corpus der rmischen Funde im europischen
Barbaricum. Deutschland Bd. 4. Hansenstardt Bremen und Bundesland Niedersachsen.
Bonn.
CRFB, D6 BECKER, M. BEMMANN, J. LASER, R. LEINEWEBER, R.
SCHMIDT, B. SCHMIDT-THIELBEER, E. WETZEL, I. (Bearb.) 2006: Corpus der
rmischen Funde im europischen Barbaricum. Deutschland Bd. 6. Land Sachsen-Anhalt.
Bonn.
Bibliografie
ABRAMEK, B. 1982: Cmentarzysko ciaopalne kultury Przeworskiej w Konopnici na stan. 7,
woj. Sieradz. Sprawozdania Archeologiczne XXXIV, 171-182.
ADLER, H. 1976a: Kaiserzeitlishce Funde aus Baumgarten an der March. MAGW 106, 3ff.
ADLER, H. 1976b: Eine germanische Siedlung der Rmischen Kaiserzeit in Bernhardsthal.
F 14, (1975) 7-14.
ADLER, H. 1976c: Ein germanisches Krpergrab der Rmischen Kaiserzeit in
Neuruppersdorf. F 14 (1975) 15-26.
ADLER, H. 1977a: Ein germanisches Wirtschaftsgebude aus der Rmischen Kaiserzeit. F
15, (1976) 9-17.
ADLER, H. 1977b: Zur Datierung einiger Beinkmme aus der Rmischen Kaiserzeit in
Bernhardsthal. F. 15, (1976) 19-27.
ADLER, H. 1995: KG Bernhardtsthal. F 33 (1994), 554.
ADLER, H. NOWAK, H. SCHUPPLER, W. 1988: KG Waltersdorf an der March. F
26, 1987, 247.
ADLER, H. SCHUPPLER, W. 1991: KG Palterndorf. F 29, 1990, 245-246.

205

ALFLDY, G. 1959/60: Bronze Vessels in the Burials Rites of the Native Population in
North Pannonia. Archeologia Warzsawa 9, 1- 12.
ANDRZEJOWSKI,
przedrzymskiego

J.
i

1991:
okresu

Okucia

rogw

wpyww

do

picia

rzymskich

modszego

Europie

okresu

rodkowej

Ponocnej. (Prba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej). Materiay

staroytne i wczenoredniowieczne. Tom. VI. Warszawa, 7-120.
ARNETH, von J. R. 1862: Beschreibung des K. K. Mnz- und Antiken Kabinettes zur
Schlau ausgelegten Mnzen und Medaillen. Wien.
ASMUS, W. D. 1939: Ein Grabfeld des 3. Jahrhunderts von Helzendorf. Kr. Grafschaft Hoya
(Hannover). Germania 23, 168-174.
BALTY, J. CH. 1973: Balsamaires anthropomorphes du monde romain. JbRGZM 20, 261264.
BNKI, Zs. 1963/1964: Bericht ber den rmerzeitlichen Bronzefund von Igar. AlbaReg 4-5,
221ff.
BARATTE, F. 1984: Rmisches Silbergeschirr in den gallischen und germanischen
Provinzen. Stuttgart.
BAZOVSK, I. 2007a: Depot eleznch predmetov z germnskho sdliska v ataji (okr.
Senec, juhozpadn Slovensko). In: Droberjar, E. Chvojka, O. (edd.): Archeologie
barbar 2006. Sbornk pspvk z II. protohistorick konference. Archeologick
vzkumy v Jinch echch suppl. 3. sv. 1. esk Budjovice, 249-260.
BAZOVSK, I. 2007b: Novoobjaven hrob z doby rmskej zo Zohora. ZbSNM: Arch. C I
(17), 285-290.
BECKER, M. 2001: Luxuriser Haushalt fr den Toten. In: S. Frhlich (ed.): Das
germanische Frstengrab von Gommern. Gold fr Ewigkeit. Halle (Saale), 148-161.
BEHN, F. 1936: Drei Bronzegefsse der frhen Vlkerwanderungszeit von Bensheim,
Starkenburg. Germania 20, 120-127.
BELJAK, J. KOLNK, T. 2006: Germnske hroby z aky a Gbeliec. Prispevok k osdleniu
juhozpadnho Slovenska v dobe rmskej. SlA LIV (1), 57-94.
BEKOWSKA, I. 1984: Rzymskie Naczynia srebrne strefy baltyckiej i ich naladownictwa.
ArchPolski 35, 73-93.
BELSON, J, D. 1980: The Medusa Rondanini: A New Look. AJA 84, 3, 373-378.
BENINGER, E. FREISING, E. H. 1933: Die Germanische Bodenfunde in Mhren.
Reichenberg.
BENINGER, E. 1931: Der Wandalenfund von Czke-Cejkov. AnnNMWien 45, 183-224.
206

BENINGER, E. 1932a: Quadische und Vandalische Kulturbeziehungen. MAGW 62, 78-101.

BENINGER, E. 1932b: Zwei germanische Funde von Wulzeshofen in Niedersterreich. WPZ
19, 215-238.
BENINGER, E. 1934: Die Germanenzeit in Niedersterreich von Marbod bis zu den
Babenbergern. Wien.
BENDER, St. 1992: Zum Buntmetalkessel des sogenannten Seuso-Schatzes. ArchKorresp 22,
119-124.
BERGER, S. 1884: Grabfund von Holubic. Mitth. K. K. Central-Comm. N. F. 10, 87-93.
BERKE, S. 1990: Rmische Bronzegefsse und Terra Sigilata in der Germania Libera.
Boreas-Beiheft 7. Mnster.
BERNHARD, H. 2003: Ein frhrmisches "Brandgrab" aus Herxheim, Kr. Sdliche
Weinstrasse. Archologie in der Pfalz Jahresbericht 2001. Leidorf.
BIENERT, B. 2007: Die rmischen Bronzegefsse im Rheinischen Landesmuseums Trier.
Trierer Zeitschrift Beiheft 31. Trier.
BIBORSKI, M KACZANOWSKI, P. 2001: Neue rmische Importe aus dem Gebiet Polens.
Pyxidi aus Ldyczek, Kr. Pia. In: J. Kolendo A. Bursche (eds.): Polen. Sup. Bd. II.
Neue Funde rmischer Importe aus Polen II. CRFB. Warszawa, 69-88.
BOARDMAN, J. 1975: eck umn. Praha.
BOARDMAN, J. 1995: Greek sculpture the late classical period. London.
BOESTERD, M. H. P. den 1956: The bronze vessels in Rijksmuseum. G. M. KAM at
Nijmegen 20, T. I. . 4-10.
BOESTERD, M. H. P. den 1967: Roman Bronze Vessels from Rivers. BerROB 17, 115ff.
BOLLA, M. 1979: Brocca rinvenuta a Carobbio degli Angeli. Riv. Arch. Prov. e Ant.
Diocesi Como 161, 23-50.
BOLLA, M. 1991: Considerazioni sulla funzione dei vasi in bronzo tardorepubblicano im
Italia settentrionale. In: Feugre, M. Rolley, C. (eds): La vaisselle tardo-rpublicaine en
bronze. Actes de la table-ronde CNRS organise Lattes du 26 au 28 avril 1990 par
lUPR 290 (Lattes) et le GDR 125 (Dijon). Dijon, 143-153.
BNA, I. 1963: Beitrge zur Archlologie und Geschichte der Quaden. AAHung 15, 239307.
BNIS, E. 1981: Die Kaiserzeitlische Wafengrab 1. von Kalz. FolArch 32, 95-144.
BNIS, E. 1982: Die Kaiserzeitlische Wafengrab NR. 3 von Krnye. FolArch 33, 117-158.
BOUBE, Ch. 1991: Les cruches. In: Feugre, M. Rolley, Cl. (eds.): La vaisselle tardorpublicaine en bronze. Dijon.
207

BOUZEK, J. 1974: Poznmky k nkolika mskm bronzm z ech. In: V. Saka (ed.):
msk importy, Praha, 3-11.
BOUZEK, J. 1975: Antika v hanckch Athnch. Krom.
BOUZEK, J. 1977: Roman Imported Figural Bronzes in Bohemia. In: Acten des XI.
Internationalen Limes-kongresses, 171-180.
BOUZEK, J. 1984: Die rmischen importierten Kleinbronzen und Bronzegeschirr auf dem
Gebiet der heutigen Tschechoslowakei. In: Toreutik und figrliche Bronzen rmischen
Zeit. Acten der 6. Tagung ber antike Bronzen. Berlin 1980, 59-62.
BOUZEK, J. 1986: Die Mglichkeiten der Erforschung der Gefolgschaft in der
mitteleuropischen Vor- und Frhgeschichte. SlA 34, 293-297.
BOUZEK, J. 1990: Thrkov. Praha.
BOUZEK, J. 1994: Die Neue rmischen und barbarischen Funde und Befunde in Sdmhren
und Niedersterreich: Historische Interpretationens Mglichkeiten. In: H. Friesinger J.
Tejral A. Stuppner (eds.): Markomannenkriege-Ursachen und Wirkungen. Brno 173178.
BOUZEK, J. 2000a: Notes on the early imperial imports in Bohemia ans Moravia: new and
inherited objects. In: E. Droberjar

(ed.): Romanam amicitiam praetulisse. Sbornk

Vladmu Sakaovi k 70. narozeninm. SbNM: A Historie 44, 11-14.

BOUZEK, J. 2000b: The protomae and busts of bronze vessels and untesils in the Muov
Grave. In: J. Bouzek H. Friesinger K. Pieta B. Komorczy (eds.): Gentes, reges, und
Rom. Auseinandersetzung Anerkernnung Anpassung. Festschrift fr J. Tejral zum 65.
Geburtstag. Brno, 117-120.
BOUZEK, J. ONDEJOV, I. 1990: Tet zna mezi mem a barbarikem pi norickopanonskm limitu. AR 42, 22-35.
BOUZEK, J. KRATOCHVL, Z. 1996: Promny interpretac. Praha.
BRATHER, S. 2005: Acculturation and ethnogenesis along the frontier. Rome and the ancient
Germans in an archaeological perspective. In: F. Curta (ed): Borders, barriers, and
ethnogenesis. Frontiers in late antiquity and the middle ages, Studies in the early middle
ages 12. Turnhout, 139171.
BRAUN, C. 2001: Rmische Bronzebalsamarien mit Reliefdekor. BAR Internat. Ser. 917
Oxford.
BRESAK, D. 1985: Antino Bronasto posodje Slovenije. Ljublajana.
BE, J. 1953: Kostrov hroby star doby msk v echch. AR 5, 476-479, 515-529.

208

CAPELLE, T. 1971: Studien ber elbegermanische Grberfelder in der ausgehenden

Latnezeit und der lteren rmischen Kaiserzeit. Mnstersche Beitrge zur Vor- und
Frhgeschichte Bd. 6. Hildesheim.
CASTOLDI, M. 1994: Recipienti in bronzo det Romana provenienti da Milano. Akten der
10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch. Ber. zur Vor. und
Frhgeschichte in BadWrt 45. Stuttgart, 117-127.
CASTOLDI, M. 2000: Vasellame in bronzo det ellenistica: osservazioni su alcuni tipi di
brocche di produzione etrusca. KlnJb 33, 403-416.
CASTOLDI, M. 2002: Recipienti in bronzo romani da Goito (Mantova). In: A. Giumlia-Mair
(ed.): Monographies instrumentum 21. I bronzi antichi: Produzione e tecnologia.
Montagnac, 370-377.
COFTA-BRONIEWSKA, A. 1979: Grupa kruszaska przeworskiej. Pozna.
COMSTOCK, M. VERMEULE, C. 1971: Greek, Etruscan & Roman Bronzes in the
Museum of Fine Arts. Boston.
ERVINKA, I. L. 1902: Morava za pravku. Brno.
ERVINKA, I. L. 1933: Masarykv kraj v pravku. Hodonn.
ERVINKA, I. L. 1939: Germni Nmci. Prvn okupace, njezdy a prchody kmen
Germnskch na Morav. (rkp. uloen v knihovn Ar AV R v Brn). Brno.
IM, M. 1996: rov pohebit ze star doby msk z Pohoelic. Pravk N 6, 167174.
IM, M. RAKOVSK, I. 1985: Nov archeologick nlezy pod Pavlovskmi vrchy.
AR 47, 130-137.
OLAKOV, I. M. ILIEVA, P. 2005: Ein Hortfund von Metallgegenstnden der
frhbyzantinischen Epoche aus Stara Zagora (Sdostbulgarien). Archeologia Bulgarica
9/3, 53-85.
DAUTOVA-RUEVLJAN, V. 2003: Krasnoantika nekropola kod Sviloa u Sremu. Late
roman necropolis near Svilos in Srem. Novi Sad.
DE MARINIS, R. C. 1998: La tomba gallica di Castiglione delle Stiviere (Mantova). Notizie
archeologiche Bergomensi 5 (1997), 115-177.
DEMETZ, St. 1998: Almgren Gruppe IV, Fig. 65-67: Zum Beginn der krftig profilierten
Fibeln. In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren Internationale
Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow Land Brandenburg 5 (Wnsdorf
1998). Forschungen zur Archologie im Land Brandenburg 5, 137-148.
DOBI, J. 1964: Djiny eskoskovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha.
209

DOSTL, B. 1960: Rmerzeitliche Funde aus Horn Dunajovice. SPFFBU IX. E 5, 73-84.
DREXEL, F. 1909: Alexandrinische Silbergefsse der Kaiserzeit. BJb 118, 176-235.
DROBERJAR, E. 1994: Der Niederschlag der Markomennenkriege auf den kaiserzeitlichen
Siedlungen in Sdmhren und die Frage der bergangsstufe B2/C1. In: H. Friesinger J.
Tejral A. Stuppner (eds.): Markomannenkriege: Ursachen und Wirkungen. Brno, 179201.
DROBERJAR, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der lteren rmischen
Kaiserzeit in Mhren. FontArchPrag 21. Pragae.
DROBERJAR, E. 1999a: Dobichov-Pihora. Ein Brandgrberfeld der lteren rmischen
Kaiserzeit in Bhmen. (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). FontArchPrag 23.
Pragae.
DROBERJAR, E. 1999b: Od plaanskch pohr k vinaick skupin. (Kulturn a
chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod).
SbNM: A Historie 1-2/53.
DROBERJAR, E. 2000: Pbh o Marobudovi a jeho i. Praha.
DROBERJAR, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na
Morav. Praha.
DROBERJAR, E. 2006: Hornolabt Svbov Markomani. K problematice dalho vvoje
Grossromstedsk kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v echch (Dobichovsk
skupina. Archeologie ve stednch echch 10, 599-712.
DROBERJAR, E. 2007: "Veteres illic Sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac
negotiatores reperti..." (Tacitus, Annales II,62,3). K interpretaci mskch import u
eskch Svb v dob Marobudov. In: Droberjar. E. Chvojka, O. (edd.): Archeologie
barbar 2006. Sbornk pspvk z II. protohistorick konference. Archeologick
vzkumy v jinch echch suppl. 3. sv. 1. esk Budjovice, 41-91.
DROBERJAR, E. KAZDOV, E. 1993: Das Brandgrberfeld aus der rmischen Kaiserzeit
von itboice in Mhren I. Die Quellen. MM: vdy spoleensk 78, 97-149.
DROBERJAR, E. PEKA, J. 1994: Waffengrber der rmischen Kaiserzeit in Mhren und
die Bewaffnung aus dem Knigsgrab bei Muov. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.):
Beitrge zu rmischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen
Jahrhunderten. Verff. des Vorgesch. Seminars Marburg Sonderbd. 8. Lublin-Marburg,
271-301.
DROBERJAR, E. FRNA, J. 2004: Antick mosaz (aurichalcum) v eskch nlezech asn
doby msk. Archeologie ve stednch echch 8, 441-462.
210

EGGERS, H. J. 1932: Ein frhkaiserzeitlicher Grabfund von Poggensdorf, Kr. Grimmen,

Vorpommern. PZ 23, 248.
EGGERS, H. J. 1951: Der rmische Import im freien Germanien. Hamburg.
EGGERS, H. J. 1955a: Die rmischen Bronzegefsse von der Saalburg. SaalburgJb 14, 45-49.
EGGERS, H. J. 1955b: Zur Absolute Chronologie der rmische Kaiserzeit im Freien
Germanien. JbRGZM 2, 196-238.
EGGERS, H. J. 1968: Rmische Bronzegefsse in Britannien. JbRGZM 13, 67-164.
EISNER, J. 1926/27: rov pohebit ze star doby msko-provinciln v Lbu
(Bratislava). OP 5-6, 53-60.
EISNER, J. 1937: Nov nlezy z doby mskoprovinciln na Trnavsku. Sbornk Matice
Slovensk 15, 203-211.
EISNER, J. 1938: Neue Vlkerwanderungzeitliche Funde aus der Slowakei. Germania 22, 3132.
EKHOLM, G. 1935: Zur Geschichte des rmisch-germanischen Handels. AAKop 6, 49-98.
EKHOLM, G. 1954/55: Neues ber die Westland-Kessel. Zugleich ein Beitrag zum
Bronzekessel von Filzen (Kr. Saarburg). TrZ 23, 220-230.
EKHOLM, G. 1957: Die Absolute Chronologie des rmischen Kaiserzeit, eine Erwiderung.
JbRGZM 4, 119-122.
ELSCHEK, K. 2002: Ein Hortfund von rmischen Bronzgefssbruchstcken: neue Grab und
Siedlungsfunde aus Zohor. In: K. Kuzmov J. Rajtar K. Pieta (eds.): Zwischen Rom
und dem Barbaricum, Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburstag. Nitra, 245-261.
ELSCHEK VRABLEC, K. M. 2001: Systematick celoplon prieskum katastra obce
Zohor. AVANS 2000, 60-67.
ELSCHEK, K. 1997: Archeologick vzkum v Zohore v roku 1995. AVANS 1995, 40-43,
207-211.
ERDRICH, M. 2001: Rom und die Barbaren. Mainz am Rhein.
FARKA, Ch. MELZER, G. 1988: KG Schallemmersdorf. F 26, 1987, 245.
FISCHER, T. 1994: Archologische Zeugnisse der Markomannenkriege (166-180 n. Chr.) in
Raetien und Obergermanien. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.):
Markomannenkriege-Ursachen und Wirkungen. Brno, 341-354.
FISCHER, T. 1999: Materialhorte des 3. Jhs. in den rmischen Grenzprovinzen zwischen
Niedergermanien und Noricum. In memoriam L. Pauli (1944-1994). In: J. Tejral (ed.):
Das mitteleuropische Barbaricum und die Krise des rmischen Weltreiches im 3.
Jahrhundert. Brno, 19-50.

211

FIER, Z. 1976: Vzpomnka na Jindicha Slovka. VVM 28, 214.

FLGEL, CH. 1994: Rmischen Bronzegefsse aus Arae Flaviae-Rottweil. FuBerBadWrt
19, 207-217.
FRANKEN, N. 1998: Rmische und sptantike Bronzen im Akademischen Kunstmuseum der
Universitt Bonn. BJb. 198, 49-100.
FREL, J. 1993: Muovsk poznmky. SBPFFMU E38, 211-212.
FREMERSDORF, F. 1928: Zwei rmische Brandgrber von der Alteburg bei Kln. Germania
12, 112-116.
FREMERSDORF, F. 1933: Rmisches Brandgrab mit Bronzegefssen von der KlnLindenthal. Germania 17, 266ff.
FRIESINGER, H. 1965: Beitrge zur Besiedlungsgeschichte des nrdlichen Niedersterreich
im 9.-11. Jahrhundert. AAustr 37, 79-112.
FRIESINGER, H. 1976: Germanische Brandgrber aus Mistelbach. F 106, 17-23.
GALUKA, L. 2000: Kdy v m vldli csai, na severu Germni a nrody byly v pohybu.
(doba msk a doba sthovn nrod 1.-6. stolet n. l.). In: Star Msto v promnch
stalet. Star Msto.
GSPR, D. 1994: Lituus or baculus or....? Akten der 10. Internationalen Tagung ber antike
Bronzen. ForschBer zur Vor. und Frhgeschichte in BadWrt 45, 161-165.
GEDL, M. 1988: Obiekty z okresu wpiwow rzymskich na cmentarzysku w Kietrzu woj.
Opole. Scriptoarcheologica Varia 231. Warsawa Krakw.
GEDL, M. 2002: Siedlungskomplex der Przeworsk-Kultur von Kietrz und Nowa Cerekwia in
Oberschlesien. In: K. Kuzmov J. Rajtar K. Pieta (eds.): Zwischen Rom und dem
Barbaricum, Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburstag. Nitra, 261-272.
GEHRIG, V. 1980: Hildesheimer Silberschatz aus dem Antiken-Museum. Bilderhefte der
Staatlichen Museen Preussischer Kulturbesitz. Heft 4. Berlin, 5-24.
GECHTER, M. KUNOW, J. 1983: Der frhkaiserzeitliche Grabfund von Mehrum. Ein
Beitrag zur Frage von Germanen in rmischen Diensten. BJb 183, 449-468.
GEISLER, H. 1974: Das germanische Urnengrberfeld bei Kemnitz, Kr. Potsdam-Land. Teil I
Katalog. Verff. Mus. Ur- u. Frhgesch. Potsdam 8.
GEISLER, H. 1976: Ein Gertdepot der spten rmischen Kaiserzeit aus Breslack, Kr.
Eisenhttenstadt. Verffentlichungen des Museums fr Ur- und Frhgeschichte Potsdam
10, 141-158.

212

GODOWSKI, K. 1992: Zmiany w uzbrojeniu ludnoti kultury przeworskiej w okresie

wpyww rzymskich. In: Arma et Ollae. Studia dedykowane profesorowi Andrzejowi
Nadolskiemu w 70 roznic urodzin i 45 roznic pracy naukowej. d, 71-88.
GODOWSKI, K. 1994a: Die Chronologie der germanischen Waffengrber in der jngeren
und spten Kaiserzeit. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.): Beitrge zu rmischer und
barbarischer Bewaffnung in der ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Verff. des
Vorgesch. Seminars Marburg Sonderbd. 8. Lublin-Marburg, 169-178.
GODOWSKI, K. 1994b: Die Synchronisierung der Chronologie des germanischen
Fundstoffes zur Zeit der Markomannenkriege. In: H. Friesinger - J. Tejral - A. Stuppner
(eds.): Spisy Arch. stavu AV R Brno 1. Markomannenkriege-Ursachen und
Wirkungen. Brno, 115-128.
GORECKI, J. 2000: Metallgefssproduktion in Pompei? KlnJb 33, 445-467.
GOTTWALD, A. 1930: Pspvky k praehistorii Prostjovska. RMP 7, 3-50.
GRAESER, G. 1963: Ein reiches gallo-rmisches Grab aus dem Binntal. Walld. Ur-Schweiz
28.
HSSLER, H. J. 1976/77: ber drei Metallgeffsse der jngeren Kaiserzeit aus Elm. Kr.
Bremervrde. Niedersachsen. Hammaburg NF , 79-86.
HELLICH, J. 1919: rov hroby z doby csastv mskho na Podbradsku. PA 31, 88-97.
HOEPER, M. 2003: Vlkerwanderungszeitliche Hhenstationen am Oberrhein. Archologie
und Geshichte, Bd. 12. Freiburg.
HOCHMANOV-VVROV, V. 1974: Nov nlez msk pnve na Morav. In: V. Saka
(ed.): msk importy. Praha, 12-17.
HORNKOV, K.1997: Mystick Dionsova zahrdka jako pedobraz kesanskho rje
Skryt vznam v antickm vyobrazen krajiny. Studia Hercynia I, 18-22.
HRUB, V. HOCHMANOV, V. KALOUSEK, J. PAVELK, J. PAVELK, J.
1956: Pehled nejvznamnjch archeologickch lokalit gottwaldovskho kraje. Studie
krajskho muzea v Gottwaldov a prce externch spolupracovnk. Dl 1. Gottwaldov.
CHARVT, P. 1977: Notes of origin and development of the Lotus flower decoration. PA 68,
317-322.
CHBOV, H. 1998: Pravk a slovansk osdlen Kromska. Prvodce archeologickou
expozic a sbrkami Muzea Kromska. Krom.
CHINELLI, R. 2001: Drei Gefssfragmente mit bacchischer Darstellung vom Michaelerplatz.
Fundort Wien 4, 30-62.
IGL, R. 2002: Eine rmische Silberkasserolle aus Wieselburg an der Erlauf, Niedersterreich,
213

mit Exkursen zu Form und Funktion von rmischem Silber- und Bronzegeschirr (KelleSieb, Kasserolle). AAustr 86, 83-115.
JACOBI, G. 1977: Werkzeug und Gert aus Oppidum von Manching. Wiesbaden.
JANO, M. 2003: AD: msk e a nae zem v prvnch tech stoletch po Kristu. SPS 4,
106-111.
JILEK, S. 2001: Der norisch-pannonische Limes und seine Entwicklung Probleme,
Strategien und Perspektiven der wissenschaftlichen Forschung. In: K. Kuzmov V.
Gassner (eds.): Zentren und Provinzen der antiken Welt. Anodos: Supplementum I, 9399.
JLEK, J. 2004: Stbrn ndoby z doby msk na zem R, SR a naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. Brno (rkp. oborov prce uloen na AM FF MU v Brn).
JILEK, J. 2007: Nkolik poznmek ke skyfm typu Meroe z Krakovan Str a Ostrovan.
Sbornk prac filozofick fakulty brnnsk univerzity, ada archeologick M. 2005-2006,
M 10-11, 75-103.
JLEK, J. 2007a: Remarks on Selected Metal Vessels from the Eastern Part of Lower Austria.
In: Droberjar, E. Chvojka, O. (eds): Archeologie barbar 2006. Archeologick vzkumy
v jinch echch, suppl. 3. esk Budjovice, 119-128.
JLEK, J. 2007b: Soubor antickch kovovch ndob z muzea Kromska v Kromi. In:
Droberjar, E. Chvojka, O. (eds): Archeologie barbar 2006. Archeologick vzkumy v
jinch echch, suppl. 3. esk Budjovice, 129-134.
JUNKELMANN, M. 2003: Der Legionen des Augustus. Meinz.
KALBEK, M. 1998: Severn Morava v dob msk. Brno (rkp. diplomov prce na AM
FFMU v Brn).
KALEV, K. 1994: Bronzene Amphoren aus dem Territorium Augusta Trajana (Stara
Zagora, Bulgarien). Akten der 10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch.
Ber. zur Vor. und Frhgeschichte in BadWrt. 45. Stuttgart, 227-232.
KAPELLER, A. 2003: La vaisselle en bronze dAvenches/Aventicum. Bulletin de
IAssociation pro Aventico 45, 83-146.
KARASOV, Z. 1996: Rmsk bronzov ndoby z iech. Brno (rkp. diplomov prce na
AM na FFMU v Brn).
KARASOV, Z. 1998: Die rmischen Bronzegefsse in Bhmen. FontArchPrag 22. Pragae.
KARL, A. KARL, V. 2003: KG Enzersfeld. F 41 (2002), 650.
KASTNER, J. F. 1956: Neue Funde aus germanischen Brandgrbern von Pillichsdorf, G. B. Wolkersdorf, N. . AAustr 19/20, 181-185.
214

KAZANSKI, M. - MASTYKOVA, A. 2007: Machtzentren und Handelswege in Westalanien

im V.-VI. Jahrhundert. In: J. Tejral (ed.): Spisy Arch. stavu AV R Brno 26. Barbaren
im Wandel. Brno 2007, 173-197.
KAZDOV, E. 1971: Reparace bronzovch pedmt v pravku. SPFFBU E 16, 111-117.
KEIM, J. KLUMBACH, H. 1951: Der rmische Schatzfund von Straubing. Mnchner
Beitrge zur Vor und Frhgeschichte 3.
KELLER, E. 1980: Die rmische Vorgngersiedlung von Tittmonig Ldkr. Traunstein.
Jahrber. Bay. Bod. 21, 94-137.
KENNETT, D. H. 1969: Late bronze vessels hoards in Britain. JbRGZM 16, 123-148.
KERENYI, K. 1996: Mytologie ek. Praha.
KLO, M. KRUPA, V. 2003: German graves from roman times from Krakovany-Stre.
Pieany.
KLO, M. - KRUPA, V. 2008: Hroby z doby sahovania nrodov z Krakovan-Stra.
Pieany.
KLUMBACH, H. 1940: Bronzekessel mit Weihinnschrift aus dem Rhein bei Speyer.
Germania 24, 126-128.
KOLNK, T. 1956: Popolnicov pohrebisko v Okove. SlA 4, 233-300.
KOLNK, T. 1959: Germnsk hroby zo Zohora, lkoviec, Kostolnej pri Dunaji. SlA 7, 144162.
KOLNK, T. 1961: Pohrebisko v Beenove. SlA 9, 219-300.
KOLNK, T. 1965: K typolgii a chronologii niektorch spn z mladej doby rmskej na
juhozapadnom Slovensku. SlA 13, 183-230.
KOLNK, T. 1971: Prehad a stav bdania o dobe rmskej a sahovn narodov. SlA 19, 409558.
KOLNK, T. 1977: Anfnge der germanishen Besiedlung in der Sdwestslowakei und das
Regnum Vannianum. In: Symposium Ausklang der Latne-Zivilization und Anfnge der
germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet Bratislava,143-171.
KOLNK, T. 1979: Predstavy loveka v praveku a vasnej dobe dejinnej o posmrtnom ivote
vo svetle pohrebsk so iarovm rtom. In: Historick korene vzniku nboenstva a jeho
prejavy v praveku a vasnej dobe dejinnej. Nitra, 88-93.
KOLNK, T. 1980: Rmerzeitlichen Grberfelder in der Slowakei. Bratislava.
KOLNK, T. 1991: Zu ersten Rmern und Germanen an der mittleren Donau im
Zusammenhang mit den geplanten rmischen Angriffen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Die
rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus (Aschendorf Mnster
215

1991), 71-84.
KOLNK, T. KREKOVI, E. SNOPKO, L. GEROV, I. FERUS, V.
HEKOV, J.

1992: Doba rmsk. In: T. tefanoviov (ed.): Najstar dejiny

Bratislavy. Bratislava.
KOLNK, T. VARSIK, V. VLADR J. 2007: Bran. Germnska osada z 2. a 4. storoia.
Archaeologica Slovaca Monographiae Catalogi Tom. X. Nitra.
KOLLING, A. 1967: Die rmischen Brandgrber von Marpingen Kreis St. Wendel. I. Teil.
Bericht der Staatlichen Denkmalpflege im Saarland 14, 37-72.
KRNER, G. 1957: Zur Chronologie der rmischen Kaiserzeit im freien Germanien.
JbRGZM 4, 108-118.
KOS, P. 2004: Modice. (okr. Brno). PV 45, 184-185.
KOUDELKA, J. 1904-1905: Archeologick nlez u Nov. Bydova. PA XXI, 137-140.
KRAMARKOWA, I. 1990: Groby ksice z III/IV w. n.e. we Wrocawiu-Zakrzowie. W
stulecie odkry. Silesia Antiqua 32, 61-174.
KRASKOVSK, . 1959: Hroby z doby rmskej v Zohore. SlA 7, 94-143.
KRASKOVSK, . 1976: Rmske bronzov ndoby na Slovensku. SlA 24, 429-439.
KRASKOVSK, . 1978: Roman Bronze Vessels from Slovakia. BAR. int.ser. (suppl.) 44.
Oxford.
KREKOVI, E. 1987: Rmske importy na Slovensku. PA 78, 231-282.
KREKOVI, E. 1992: Zur Datierung der Frstengrber der rmischen Kaiserzeit in der
Slowakei. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie von der Latnezeit bis
zum Frhmittelalter. Krakw, 55-68.
KREKOVI, E. 1996: Kostrov hroby z rmskej doby na Slovensku z aspektu teoretickch
otzok pohrebnho rtu. Zbornk filosofickej a pedagogickej fakulty univerzity
Komenskho Bratislava-Musaica XXIII, 33-44.
KREKOVI, E. 2000: Rmische Bronzegefsse in der Slowakei. In: J. Bouzek H.
Friesinger K. Pieta B. Komorczy (eds.): Gentes, reges, und Rom.
Auseinandersetzung Anerkernnung Anpassung. Festschrift fr J. Tejral zum 65.
Geburtstag. Brno, 117-120.
KREKOVI, E. 2005: Barbarian power centres north of the middle Danube. In: Z. Visy (ed.):
Limes XIX. Proceedings of the XIXth International Congress of Roman frontier studies
held in Pcs. Hungary, september 2003. Pcs, 293-300.
KREKOVI, E. 2006: Ranking and Roman ware among the Germans: the case of Slovakia.
Eirene XLII, 130-134.
216

KRIERER, K. R. 2002: Germanenbsten auf dem Kessel die Henkelattaschen des

Bronzekessels. In: J. Peka J. Tejral (eds.): Das Knigsgrab aus der lteren rmischen
Kaiserzeit von Muov. Mhren (Tschechische Republik). Mainz.
KRONBERGER, M. 2005: Siedlungschronologische Forschungen zu den canabae legionis
von Vindobona. Die Grberfelder. Wien.
KROPOTKIN, V. V. 1970: Rimskie importnye izdelija v vostocnoj Evrope (II.-V. Jh. n.
Chr.). Archeologija SSSR 27, 5-276.
KYTLICOV, O. 1970: Pohebit z doby msk v Luci nad Vltavou (okr. Mlnk). PA 61,
291-374.
KUHN, H. 1956: Die Grenzen der germanischen Gefolgschaft. Zeitschrift der SavignyStiftung fr Rechtsgeschichte: Germ. Abt. 73, 1-83.
KUNOW, J. 1983: Die rmische Import in der Germania Libera bis zu den
Markomannenkriege. Studien zu Bronze- und Glassgefsse. Neumnster.
KUNOW, J. 1985: Die Capuanischen Bronzegefsshersteller Lucius Ansius Epaphroditus und
Publius Cipius Polybius. BJb 185, 215-243.
KUNOW, J. 1998: Die Hauptserie der Augenfibeln: Grupe III, Fig. 45-54. In: J. Kunow (ed):
100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai
1997 in Kleinmachnow Land Brandenburg 5 (Wnsdorf 1998). Forschungen zur
Archologie im Land Brandenburg 5, 93-118.
KNZL, E. 1973: Antike Silbergefsse im RGZM. JbRGZM 20, 183-190.
KNZL, E. 1975: Eine Silberkanne mit Kentauromachie aus Pompeji. JbRGZM 22, 62-80.
KNZL, E. 1984: Das Gebet des Chryses (Homer, Ilias, 1. Gesang): Griechisches Epos und
Rmische Politik auf der Vergoldeten Silberkanne des Octavianus Menodorus. JbRGZM
31, 365-384.
KNZL, E. 1988: Germanische Frstengrber und rmisches Silber. Jb. der Lauenburgischen
Akademie fr Wissenchaft und Kultur. Bd. 1, 31-53.
KNZL, E. 1993: Die Alamannenbeute aus dem Rhein bei Neupotz. Mainz.
KNZL, E. 1996: Anmerkungen zum Hortfund von Weissenburg. Germania 74, 453-476.
KNZL, S. 1997: Schwechat (Niedrsterreich) - ein germanisches Grab der Stufe Eggers B1.
ArchKorresp 27, 145-158.
KNZL, S. 2000a: Quellen zur Typologie der rmischen Tafelsilbers. In: E. Droberjar (ed.):
Romanam amicitiam praetulisse. Sbornk Vladimru Sakaovi k 70. narozeninm. SbNM
ada A: historie 54, 71-86.
KNZL, S. 2000b: Der zerbrochene Krug: Reparaturen an rmischen Metallgefssen. KlnJb
217

33, 607-614.
KNZL, S. 2002: Rmische Silberbecher bei den Germanen, das brige Silbergeschirr:
Schlchen und Schlchengriffe, Gefssfsschen und Lffel. In: J. Peka J. Tejral (eds.):
Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov, Mhren. Mainz, 329355.
KNZL, E. KNZL, S. 2002a: Die Bronzegefsse. In: J. Peka J. Tejral (eds.): Das
Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov. Mhren (Tschechische
Republik). Mainz.
KNZL, E. KNZL, S. 2002b: Die rmische Mettalgefsse. In: J. Peka J. Tejral (eds.):
Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov. Mhren (Tschechische
Republik). Mainz.
LA BAUME, W. 1928: Zwei germanische Grabfunde aus Rondsen. Kreis Graundenz
(rmische Kaiserzeit). Mannus Ergbd. 4. 39.
LAUERMANN, E. 1994: Ein reich ausgestattetes germanisches Brandgrab aus Mannersdorf
an der March, VB Gnserndorf, Niederstereich. F 33, 1993, 281-285.
LAUERMANN, E. 1995: Ein neues germanisches Brandgrab aus Mannersdorf an der March,
VB Gnserndorf, N. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtar (eds.): Kelten, Germanen, Rmer
vom Ausklang der Latne-Zivilization bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno
Nitra, 129-138.
LAUERMANN, E. 1996: KG Drsing. F 34, 1995, 698.
LAUX, F. 1992: berlegungen zu den germanischen Frstengrbern bei Marwedel, Gde.
Hitzacker, Kr. Lchow-Dannenberg. BerRGK 73, 315-376.
LEBEDYNSKY, I. 2002: Les Sarmates. Amazones et lanciers cuirasss entre Oural et
Danube (VIIe sicle av. J.-C. VIe sicle apr. J.-C.). Paris.
LENDEL, H. SCHMIDT, E. RASCHKE, G.1935: Das wandalische Frstengrab von
Goslawitz-Wiechula bei Oppeln. Mannus-Bibl. 27, h. , 300-330.
LEIBER, CH. 2004: Groby ksice z Wrocawia Zakrzowa. Pomiertne bogactwo. In:
Kokowski, A. (ed.): Wandalowie. Stranicy bursztynowego szlaku. katalog wystawy.
Lublin-Warszawa, 120-126.
LICHARDUS, J. 1984: Krpergrber der frhen Kaiserzeit im Gebiet der sdlichen
Elbgermanen. In: Saarbrcker Beitrage zur Altertumskunde 43. Bonn.
LINDENTHAL, J. RUPP, V. 2000: Reiche Villengrber in der Wetterau. In: L. Wamser
(ed.): Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Germering-Mnchen, 171-175.
LINDEBERG, I. 1973: Die Einfhr rmischer Bronzegefsse nach Gotttand. SaalburgJb 30,
218

5-69.
LOBODA, I. I. PUZDROVSKIJ, A. E. ZAJCEV, J. P. 2002: Prunkbestattungen des 1. Jh.
n. Chr. in der Nekropole Ust-Alma auf der Krim. Euroasia Antiqua 8, 295-345.
LUND HANSEN, U. 1987: Rmischer Import in Norden. Nordiske Fortidsminder. Serie B
10. Kopenhaven.
LUND HANSEN, U. 1994: Zum Verhltnis von zivilem und militrischem Import in der
rmischen Kaiserzeit. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.): Beitrge zur rmischer und
barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin.
Marburg, 189-206.
LUND HANSEN, U. 2000: Southern Scandinavia Limes. The roman provinces problems in
3rd century Europe. In: R. Madyga-Legutko T. Bochnak (eds.): SVPERIORES
BARBARI. Krakw, 239-240.
MCZYSKA, M. 1994: Der Hortfund aus der frhen Vlkerwanderungszeit aus Ubiana,
Woi. Gdask, in Pommern. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.):
Markomannenkriege-Ursachen und Wirkungen. Brno, 149-157.
MCZYSKA, M. 2001: Das Verbreitungsbild der Fibel A 67/68 und A 68 im Barbaricum.
SlA 49, 165-179.
MCZYSKA, M. RUDNICKA, D. 1998: Uwagi wstpne o skarbie z okresu rzymskiego
z ubianej. woj. gdaskie. In: J. Kolendo (ed.): Nowe znaleziska importw rzymskich
z ziem Polski I. Supp. Bd. I. Polska. CRFB. Warszawa, 41-51.
MCZYSKA, M. RUDNICKA, D. 2004: Ein Grab mit rmischen Importen aus
Czarnwko. Kr. Lbork (Pommern). Germania 82, 397-429.
MAJEWSKI, K 1963: Brazowe balsamaria antropomofkzne w czezarstwe rzymskim.
ArchPol XIV, 95-126.
MARTI-CLERCX V. MILLE, B. 2002: Nouvelles donnes sur la rpartition des ateliers
producteurs des vases antropomorphes poque romaine: la nature peut-elle dterminer
la provenance ? In: A. Giumlia-Mair (ed.): Monographies instrumentum 21. I bronzi
antichi: Produzione e tecnologia. Montagnac 2002, 385-392.
MASSARI, G. CASTOLDI, M. 1985: Vasellame in Bronzo Romano officina dei CIPII.
Archeologia dellItalia Settentrionale 1. Como.
MEDUNA, J. 1970: Star Hradisko II. Katalog der Funde im Museum der Stadt Boskovice.
FAM. Brno.
MNSK, Z.

STUCHLK, S. 1980: Zprva o inventarizaci archeologick sbrky

Vrbasova muzea ve dnicch v roce 1977 (okr. Hodonn). PV 1977, 116-117.

219

MESHEKOV, J. STAIKOVA, L. 1998: A rich thracian mound from the roman period at the
village

of Slokoshtitsa, Kiustendil district (south-western Bulgaria). Archeologia

Bulgarica II (3), 51-67.

METZLER, J. 1984: Treverische Reitergrber von Goeblingen-Nospelt. In: Trier
Augustusstadt der Treverer. Mainz.
METZLER, J. 2000: Die treverischen Adelsgrber von Goeblingen-Nospelt in Luxemburg.
In: L. Wamser (ed.): Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Germering-Mnchen,
41-43.
MIGLBAUER, R. 1988: Ein rmerzeitlicher Verwahrfund aus Wels. O. BVBl 53, 287-292.
MIGLBAUER, R. 1994: Ein rmerzeitlicher Verwahrfund aus Wels. Obersterreich. Akten
der 10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen Forsch. Ber. zur Vor. und
Frhgeschichte in BadWrt. 45. Stuttgart, 285ff.
MIHILESCU-BRLIBA, V. MITREA, I. 1978: Le trsor de vases romains de Muncelul
de Sus. Dacia 22, 201-212.
MIKULKOV, B. 2006: doba msk a doba sthovn nrod. In: M. im - K. Geislerov
(eds.): Vzkumy Ausgrabungen 1999-2004. Brno, 63-68.
MILEV, A. 1986: Der Thrakische Silberschatz aus dem Dorfe Jakimovo 3, Bezirk
Michaljovgrad. Eirene 23, 39-60.
MITSCHA-MERHEIM, H. 1925: Ein germanisches Grberfeld bei Mistelbach. WPZ 12,
123ff.
MITSCHA-MERHEIM, H. 1930: Germanische Funde aus dem Bezirk Mistelbach in
Niedersterreich. Jahrb. fr Landeskunde von Niedersterreich. 23, 1-24.
MITSCHA-MERHEIM, H. 1956: Das germanische Brandgrberfeld am Galgendgrund in
Mistelbach, N.. AAustr. 19/20, 186-215.
MORAITIS, A. 2003: Der rmische Gusthofe und das Grberfeld bei Lssnich. Trier
Zeitschrift. Beiheft 26. Trier.
MLLER, M. 2006: Die rmischen Buntmetallgefsse aus Oberaden. In: Via Castrensia.
Haltern, Oberaden, Anreppen. Bodenaltertmer Westfalens 42. Mainz am Rhein, 305315.
MUSIL, J. 2002: Die rmische Politik nrdlich der mittleren Donau in den ersten zwei
Jahrhunderten n. Chr. Studia Hercynia 6, 123-136.
NEBEHAY, S. 1983: KG. Drsing. F 21 (1982), 283.
NEBEHAY, S. STUPPNER, A. 1990: KG Drsing. F 28 (1989), 220-223.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2000: Images of bronze against the evil eye (beyond the
220

typological and functional interpretation of the roman bronze vessels for oil). KlnJb. 33,
303-312.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002a: Tradition and inventiveness on the local production
of bronze vessels in the Roman province Thracia. In: A. Giumlia-Mair (ed.):
Monographies instrumentum 21. I bronzi antichi: Produzione e tecnologia. Montagnac,
591-599.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002b: Bronze production of Pautalia. In: M. Drinov (ed.):
The roman and late roman city. The international conference (Veliko Turnovo 26-30 July
2000). Sofia, 378-382.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002c: Bronze vessels and the toilette in Roman times. In:
C. C. Mattusch A. Brauer S. E. Knudsen (eds.): From the parts to the whole 2. Acta of
the 13th International Bronze Congress held at Cambridge, Massachusetts, May 28 June
1, 1996. Journal of Roman archeology suppl. 39. Portsmouth, Rhode Island, 200-204.
NEUGEBAUER, J.-W. 1995: Archologie in Niederstereich. Poysdorf und das Weinviertel.
St. Plten Wien.
NEUMANN, A. 1968-71: Ein Metalldepotfund aus Wien-Schwechat. Jahresh. sterr. Arch.
Inst. 49, 299-316.
NEUSTUPN, J. 1936: Pspvky k dob sthovn nrod v Karpatsk kotlin. Obzor
Prehist. 9 1930-1935, 11-27.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Grberfeld von Diersheim. RGF Bd. 28. Berlin.
NOLL, R. 1980: Das Inventar des Dolichenusheiligentums von Mauer an der Url (Noricum).
Der rmische Limes in sterreich 30.
NORLING-CHRISTENSEN, H. 1937: Der Faurskov-Fund. AAKop 8, 168ff.
NOVOTN, B. 1949: Hrob velmoe z doby msk z Prahy Bubene. AR 1, 46, 52-54.
NOVOTN, B. 1953: rov hroby z doby msk z Nymburka. PA 44, 215-219.
NOVOTN, B. 1955: Hrob velmoe z potk doby msk v Praze Bubeni. PA 46, 227264.
NOWAKOWSKI, W. 2000: Ein rmischer Silberbecher (?) aus dem Samland. In: E.
Droberjar (ed.): Romanam amicitiam praetulisse. Sbornk Vladimru Sakaovi k 70.
narozeninm. SbNM ada A: historie 54, 143-150.
NUBER, H. U. 1972: Kanne und Griffschale. Ihr Gebrauch im tglichen Leben und die
Beigabe in Grbern der rmischen Kaiserzeit. BerRGK 53, 1-232.
NUBER, H. U. RADNTI, A. 1969: Rmische Brand und Krpergrber aus Wehringen
Ldkr. Schwabmnchen. Jahresbericht der Bayerischen Bodendekmalpflege 10, 27-49.
221

NYLN, E. LUND HANSEN, U. MANNEKE, P. 2005: The Havor hoard. The gold - the
bronzes the Fort. Stockholm.
OLDENSTEIN, J. 1975: Die Zusammensetzung der rmischen Import in den sogenannten
Lbsowgrbern als mglicher Hinweis auf die soziale Stellung der Bestatteten.
ArchKorresp 5, 299-305.
OLDZKI, M. 2007: Roman knee fibulae with a semicircular plate on the head from presentday Poland. In: E. Droberjar O. Chvojka (eds.): Archeologie barbar 2006.
Archeologick vzkumy v jinch echch. Suppl. 3 . esk Budjovice, 113-117.
ONDROUCH, V. 1957: Bohat hroby z doby rimskej na Slovensku. Bratislava.
OX, A. 1925: Eine rmische Bronzekelle. Gefunden im freien Germanien. Germania 9, 39ff.
PAINTER, K-S. 1975: Der Schatz von Mildenhall. Antike Welt 6, Heft 1, 3-13.
PALAGYI, S. K. 1982: Die rmische Hgelgrber von Inota. AlbaReg 19, 7-93.
PALAGYI, S. K. 1994: Bronzefunde aus dem rmischen Hgelgrbern nrdlich vom
Balaton. Akten der 10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch. Ber. zur Vor.
und Frhgeschichte in BadWrt. 45, 319-326.
PALGYI, S. 2002: Ein neu entdecktes Balsamarium (Kopfgefss) aus Pannonien. In: A.
Giumlia-Mair (ed.): Monographies instrumentum 21. I bronzi antichi: Produzione e
tecnologia. Montagnac, 438-445.
PAVELK, J. 1970: Sdlit u Havic, okr. Uhersk Hradit. PV 1968 (1970), 37-38, 101103.
PAVELK, J. 1972: Nlez mdnho vdra u Nivnice. PV 1971, 81.
PELIKN, O. 1977: Protohistorie SSR ve svtle antickch psemnch pramen. Listy
filologick 100, 2-13.
PERNICE, E. 1912: Der Grabfund von Lbsow bei Greifenberg in Pommern. PZ 4, 126-148.
PERNICE, E. 1925: Die hellenistiche Kunst in Pompeji. Bd. IV. Gefsse und Gerte aus
Bronze. Berlin Leipzig.
PERNIKA, R. M. 1962: Zachraovac vzkum z doby msk u itboic (okr. Beclav).
SPFFBU E-7, 96-98.
PERNIKA, R. M. 1965: Moravsk pohebit doby msk. K problematice pohebi doby
msk, SPFFBU E 10, 155-174.
PERNIKA, R. M. 1966: Die Keramik der lteren rmischen Kaiserzeit in Mhren. Spisy
univerzity J. E. Purkyn v Brn-filosofick fakulta 112. Brno.

222

PERNIKA, R. M. 1970: Na kruhu vyten keramika jikovickho typu z mlad doby

msk v dosavadnch vzkumech a literatue. In: B. Klma (ed.): Sbornk Josefu
Poulkovi k edestinm. Brno, 76-81.
PERSE, M. PETROVSZKY, R. 1992: Ein Bronzegrif mit Meisterstempel aus einem
rmischen Gusthof bei Jlich. ArchKorresp 22, 403-420.
PESCHEL, K. 1995: Beobachtungen an zweigliedringen Kesseln mit Eisernen Rand. AltThr
29, 69-94.
PEKA, J. 1991: Krlovsk hrobka z Muova. Pehled hrobovho invente. In: J. Peka
(ed.): Krlovsk hrobka z Muova. Mikulov, 46-47.
PEKA, J. 2001: Inventar des Knigsgrabes aus der rmischen Kaiserzeit in Muov und seine
Beziehungen zum Mittelmeerraum. Anodos Studies of Ancient World I/2001, 179-191.
PEKA, J. TEJRAL. J. 1990: Bohat knec hrob z doby msk u Muova. AR 42, 548563, 605-608.
PEKA, J. TEJRAL, J. 2002: Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von
Muov, Mhren (Tschechische Republik). Mainz.
PEKA, I. 1959: Vzkum u trati Na rybnkch u Mikulova. PV 1956, 43-45.
PEKA, I. 1960: rov hrob ze star doby msk u Mikulova. PV 1959, 167.
PEKA, I. 1964a: Pohebit z doby msk u Rebeovic. AR 16, 180-191.
PEKA, I. 1964b: Morava v 1. a 2. stolet n. l. I -III. (rukopis kandidtsk prce uloen na
A AVR Brno). Brno.
PEKA, I. 1972: Fibeln aus der rmische Kaiserzeit in Mhren. Praha.
PEKA, I. LUDIKOVSK, K. 1978: rov pohebit z doby msk ve Velkch
Hostrdkch. Studie Archeologickho stavu SAV. Praha.
PETERSEN, E. 1940: Ein neues wandalisches Frstengrab des 1. Jahrhunderts aus dem
Wartheland. Altschlesien. Bd. 9, 35-52.
PETROVSZKY, R. 1993: Studien zu rmischen Bronzegefssen mit Meisterstempel. KSARP
1. Buch am Erlbach. Kln.
PETROVSZKY, R. STUPPERICH, R. 1999: Die "Trau Kasserollen" Einige Bemerkungen
zu den reliefverzierten Kasserollen E 151. Thetis-Mannheimer Beitrge z. Klass.
Archologie u. Geschichte Griechenlands und Zyperns 5-6, 7-78.
PETRU, S. 1972: Emonske nekropole. Catalogi et Monographiae 7. Ljubljana.
PFROMMER, M. 1999: Alexandria im Schatten der Pyramiden. Mainz am Rhein.
P, J. L. 1897: rov hroby na Pihoe u Dobichova (z doby mskho csastv). PA 17,
479-538.
223

P, J. L. 1905: Staroitnosti zem esk II/3. rov hroby v echch a pchod ech.
Praha.
PIETA, K. 2002: Kovstvo v dobe rmskej a v dobe sahovania narodov na Slovensku. Z
35, 61-76.
PICHLEROV, M. 1981: Gerulata-Rusovce. Rmske pohrebisko II. Bratislava.
PICHLEROV, M. 1992: Vznamn ojedinel nlezy z doby rimskej v Bratislave. ZbSNM:
Arch 86, 83-112.
PIRLING, R. SIEPEN, M. 2006: Die Funden aus dem rmischen Grbern von KrefeldGellep. Germanische Denkmler der Vlkerwanderungszeit ser. B. Die Frnkische
Altertmer des Rheinlandes Bd. 20. Stuttgart.
PITTS, L. F. 1989: Relation between Rome and the German "kings" on the Middle Danube in
the Firsth to Fourth Centuries A.D. The Journal of Roman Studies 79, 45-58.
PODBORSK, V. VILDOMEC, V. 1972: Pravk Znojemska. Brno.
POLLAK, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.-4. Jahrhunderts n. Chr. im
nrdlichen Niedersterreich. Wien.
POPA, A. 2004: Bemerkungen zum frhkaiserzeitlichen Prunkgrab von Kolokolin. Germania
2/82, 491-508.
POPOVI, I. 1994: Autochtonous and hellenistic tradition in roman jewelry from the first to
the third century. In: I. Popovi (ed.): Antique silver from Serbia. Belgrade, 89-94.
POULK, J. 1950: Jin Morava zem dvnch Slovan. Brno.
POULSEN, E. 1977: Probleme der Werkstattbestimung gegossener Figuralbronzen. AAKop
48, 1-60.
POULSEN, E. 1979: The Manufacture of final models of Roman mass produced pail handle
attachments. In: Bronzes hellnistiques et romains tradition et renouveau. Actes du Ve
Colloque internatoinal sur les bronzes antiques. Cahiers D Archologie Romande Nr. 17.
Lousanne, 241-245.
POULSEN, E. 1991: Rmischer Bronzeeimer. Typologie der Henkelattaschen mit
Frauenmaske. Palmette und Tierprotomen. AAKop. 62, 209-230.
POULSEN, E. 2000: Bronze Vessels from a North Italian centre. KlnJb. 33, 435-444.
POZO, F. S. 2000: La vajilla metlica bronze y plata tardorrepublicana en la provincia
Baetica. KlnJb 33, 417-434.
PRESS, L. 1988: Novae sektor zachodni, 1985. ArchPol 38, 145ff.
QUAST, D. 2009: Wanderer zwischen den Welten. Die germanischen Prunkgrber von Stre
und Zakrzw. Mainz.
224

RADDATZ, K. 1976: Grabfunde der rmische Kaiserzeit und Vlkerwanderungzeit von

Kirchweyhe und Osterholz. Materialhefte zur Ur- und Frhgeschichte Niedersachsen 10.
Hildesheim.
RADNTI, A. 1938: Die rmischen Bronzegefsse von Pannonien. DissPann 2. Ser. 6.
Budapest.
RADNTI, A. 1957: Gefsse, Lampen, und Tintefsser aus Bronze. Intercisa II, 173ff.
RADNTI, A. 1960: Eine Bronzekanne aus Augsburg. BVBl 25, 99-124.
RADNTI, A. 1968: Ein Meisterstempel auf den Kasserollengriff aus Gross-Gerau.
Fundberichte aus Hessen 8, 38-61.
RAEV, B. A. 1978: Die Bronzegefsse der rmischen Kaiserzeit in Thrakien und Msien.
BerRGK (1977) 58, 2, 605-432.
RAEV, B. A. 1986: Roman Imports in the Lower Don Basin. BAR International Serie 278.
Oxford.
RATKOVIC, D. 2005: Roman bronze vessels in the Roman collection of The National
museum in Belgrade. Belgrade.
RAUCHENWALD, A. 1992: Bronze- und Silbergeschirr. In: W. Jobst (ed.): Das Erbe Roms
an der Donau. Katalog arch. Museum Carnuntinum, 377-383.
REHN, K. 2000: Ein Bronzeeimer vom stland-Typ aus dem Rhein bei Andernach. In: H.
Roth H. E. Joachim (eds.): Certamina Archaelogica. Bonn. Beitrge zur vor- und
frhgeschichtlichen Archologie. Band I, 95ff
REINECKE, P. 1912: Museographie A. Bayern. Eichsttt. BerRGK 7, 41-43.
RIECKHOF, S. 1990: Ein neuer Schatzfund aus Bayern, Depotfund von Regensburg
Kumpfmhl. BVBl 55, 291-298.
RYBOV, A. MOTYKOV, K. 1989: Der Eisenfund der Latnzeit von Koln. PA 74, 96174.
RUDNICKA, D. MCZYSKA, M. 2002: Czarnwko, pow. Lebork. Grb 430 z
importami rzymskimi. In: J. Andzejowski (ed.): Varia Barbarica 1, 11-28.
RUTTKAY, M. 2004: Uniktny nlez z doby rmskej v Dvorech nad itavou. AVANS 2003,
155-156.
RZEHAK, A. 1899: Vor- und frhgeschichtliche Alterthmer Mhrens. Brnn.
RZEHAK, A. 1918: Die rmische Eisenzeit in Mhren. Brnn.
HOVSK, J. 1951: Hroby z mskho obdob u Mikulova. AR 3, 37-40, 47-49.
SHOV, V. a kol. 1975: Antika v hanckch Athnch. Krom.
SAKA, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. FontArchPrag 14. Pragae.
225

SAKA, V. 1974: echy a Norikum. In: V. Saka (ed.): msk importy, Praha 56-61.
SAKA, V. 1981: K problematice mskho importu do ech v 2. polovin 2. stolet a v 1.
polovin 3. stolet n. l. Praehistorica 8. Varia archaeologica II. Filipv sbornk. 229-232.
SAKA, V. 1983: Zur Deutung der Rmischen Importgter in Bhmen. In: P. Oliva
Frolkov (eds.): Concilium Eirene XVI. Proceedings of the 16th International Eirene
Conference. Prague 31. 8.-4. 9. 1982. Vol. 2. Prague, 207-210.
SAKA, V. 1991: echy a podunajsk provincie msk e. SbNM A: Historie 45.
SAUER, F. 1994: Eine germanische Siedlung mit Depotfund in der Hanfthal.
Niedersterreich. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.): MarkomannenkriegeUrsachen und Wirkungen. Brno, 263-283.
SEDLMAYER, H. 1998: Die Bronzegefsse aus SH/5. Magdalensberg-Grabungsbericht 16,
509-527.
SEDLMAYER, H. 1999a: Die rmischen Bronzegefsse in Noricum. Montagnac.
SEDLMAYER, H. 1999b: Eine Kleeblattkanne aus Wien. Fundort Wien, Berichte zur
Archologie 2, 16-17.
SEYER, H. VOSS, H.-V. 2002: Eine Kelle Typ Juelinge (Eggers 162) aus der ehemangen
Neumark: einige Bemerkungen zu den frhkaiserzeitlichen Kelle-/Siebgarnituren im
unteren Elbe- und Odergebiet. In: K. Kuzmov J. Rajtar K. Pieta (eds.): Zwischen
Rom und dem Barbaricum, Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburstag. Nitra, 365377.
SCHAUER, P. 1965/66: Zwei rmische Bronzekasserollen aus Heddernheim (Nida).
FBHessen 5-6, 49-77.
SCHLEGEL, O. 2000: Germanen im Quadrat. Iternational Archologie, Bd. 34. Leidorf.
SCHMIDTS, T. 2004: LOPODVNVM IV. Die Kleinefunde aus dem rmischen Husern an
der Kellerei in Ladenburg. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in
Baden-Wrtenberg, Bd. 91. Stuttgart.
SCHIRMEISEN, K. 1928: Ramperstorf, ein Quadengrab (?) aus dem 1. Jh. mit Bechern und
eine versilberten Bronzekasserolle ohne Marke. NBL der deutschen Vorzeit 4, 8ff.
SCHNFELDER, M. 2002: Das sptkeltische Wagengrab von Bo (dp. Lot-et-Garonne).
Mainz.
SCHREIBER, TH. 1894: Die Alexandrische Toreutik. Leipzig.
SCHULZ, W. 1953: Leuna. Ein germanischer Bestattungsplatz der sptrmischen Kaiserzeit.
Berlin.
SIMONENKO, A. MARENKO, I. I. LIMBERIS, N. 2008: Rmische Importe in
226

sarmatischen und maiotischen Grbern zwischen unteren Donau und Kuban. Archologie
in Eurasien Bd. 25. Mainz.
SKLEN, K. 1989: Archeologick zprvy Moice Lssnera z Roudnicka 1866-1868.
Litomicko 24 (1988), 175-193.
SKLEN, K. 2005: Biografick slovnk eskch, moravskch a slezskch archeolog a
jejich spolupracovnk z pbuznch obor. Praha.
SKUTIL, J. 1941: Moravsk prehistorick vkopy a nlezy. Oddlen moravskho pravku
Zemskho musea 1933-1936. Zeitschrift des Mhrischen Landesmuseums NF 1, 139-188.
SKUTIL, J. 1946: Moravsk prehistorick vkopy a nlezy. Oddlen moravskho pravku
Zemskho musea 1937-1945. asopis Zemskho musea v Brn 33, 45-144.
LIWA, J. 1989: Das Fragment eines Bronzegefsses aus Weklice. ArchPol 40, 111-113.
SLOVK, J. po roce 1892: Inventrn kniha. nepublikovan rukopis. uloena v Muzeu
Kromska. Krom.
SMITH, R. R. R. 1995: Hellenistic sculpture. London.
SPURN, V. 1958: Sdlit z doby sthovn nrod v Huln. AR 10, 630-636.
STANO, L. 2004: Dionsv indick triumf. In: I. Budil P. Charvt (eds.): Orientalia
Antiqua Nova IV. Plze.
STARY, P. F. 1991: Reiche Grber der Zeitenwende beiderseits des rmelkanals. BJb 191,
85-123.
STRONG, D. E. 1966: Greek and Roman Gold and Silver Plate. London.
STUCHLK, S. 1991: Nlezy ze Slovenska ve sbrce muzea ve dnicch. ZbSNM Arch.
85-1990, 37ff.
STUPPERICH, R. 1991: Frhkaiserzeitliche figrliche Bronzen im nordwestlichen
Germanien. Ein berblick. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des
Augustus (Aschendorf Mnster 1991), 167-184.
STUPPNER, A. 1984a: KG Drsing. F 22 (1983), 285.
STUPPNER, A. 1984b: KG Ringelsdorf. F 22 (1983), 302.
STUPPNER, A. 1990: KG Bernhardstahl. F 28 (1989), 220.
STUPPNER, A. 1992: KG Drsing. F 30 (1991), 281-282.
SVOBODA, B. 1972: Neuerworbene rmische Metallgefsse aus Stre bei Pietany.
Archeologica Slovaca Fontes 11. Bratislava.
SVOBODA, B. GONEV, D. 1956: Neue Denkmler antiker Toreutik. Praha.
SZAB, K. 1984: Balsamaires en bronze provenant de la Pannonie. AlbaReg 21, 99-113.
SZAB, K. 1990: Vierzehn Bronzegefsse aus Lagerwerkstatt von Intercisa. In: H. Vetters
227

M. Kandler (Eds.): Akten des 14. Internationalen Limeskongresses 1986 in Carnuntum.

Wien. RL 36/2, 745-751.
IMEK, E. 1923: echy a Morava za doby msk. Praha.
IMEK, E. 1953: Velk Germnie Klaudia Ptolemaia. Sv. IV. Brno.
KORPIL, K. 1912: Grabfund in Balik. JH 15, 101ff.
TASSINARI, S. 1993: Il Vasellame Bronzeo di Pompei. Roma.
TEJRAL, J. 1967: K otzce importu bronzovch ndob na Moravu ve star dob msk. PA
58, 81-134.
TEJRAL, J. 1968: K otzce postaven Moravy v dob kolem pelomu letopotu. PA 59, 488518.
TEJRAL, J. 1970a: Potky doby msk na Morav z hlediska hrobovch nlez. Z 18,
107-185.
TEJRAL, J. 1970b: Markomansk vlky a otzka mskho dovozu na Moravu po
Commodov mru. AR 22, 389-411.
TEJRAL, J. 1971: Pspvek k datovn moravskch hrobovch nlez ze sklonku star doby
msk a potku mlad doby msk. SlA 19, 27-93.
TEJRAL, J 1977: Die lteste Phase der germanischen Besiedlung zwischen Donau und
March. In: Symposium Ausklang der Latne-Zivilization und Anfnge der germanishen
Besiedlung im mitteren Donaugebiet. Bratislava. 307-342.
TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
TEJRAL, J. 1983: Mhren und die Markomannenkriege. SlA 31, 85-120.
TEJRAL, J. 1985a: Nae zem a msk Podunaj na potku doby sthovn nrod. PA. 76,
308-397.
TEJRAL, J. 1985b: Sptrmische und vlkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in
Mhren. Arch. Austriaca 69, 105-145.
TEJRAL, J. 1986b: Importe. In: TIR 1986, 103-109.
TEJRAL, J. 1991: Versuch der historisch-kulturellen Auswertung des Knigsgrabes von
Muov. In: J. Peka (ed.): Die Knigsgruft von Muov. Germanen und Rmer nordlich
der mitteren Donau in den ersten zwei nachchristlichen Jahrhunderten. Mikulov, 48-58.
TEJRAL,

J.

1992:

Die

Probleme

Bercksichtigung

der

neuen

der

rmisch-germanischen

Forschungsergebnisse

im

Beziehungen

unter

niedersterreichisch-

sdmhrischen Thayaflussgebiet. BerRGK 73, 337-469.

TEJRAL, J. 1995: Zur Frage der frhesten elbegermanischen Machzentren nrdlich der
mittleren Donau am Beispiel des rmischen Importes. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtar
228

(eds.): Kelten, Germanen, Rmern vom Ausklang der Latne-Zivilization bis zum 2.
Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno Nitra, 225-265.
TEJRAL, J. 1997: Neue Aspekte der frhvlkerwanderungszeitlichen Chronologie im
Mitteldonauraum. In: J. Tejral H. Friesinger M. Kazanski (eds.): Spisy Arch. stavu
AV R Brno 8. Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike im mittleren Donauraum.
Brno, 321-392.
TEJRAL,

J.

1998a:

Die

Grundprobleme

der

kaiserzeitlichen

Fibelforschung

im

nordanubischen Raum. In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren
Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow Land Brandenburg 5
(Wnsdorf 1998). Forschungen zur Archologie im Land Brandenburg 5, 387-398.
TEJRAL, J, 1998b: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungsentwicklung whrend der
Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit in Mhren und ihr Niederschlag im
archologischen Befund. In: A. Leube (ed): Haus und Hof im stlichen Germanien.
Universittsforsch. zur prhistorischen Arch. 50, Schriften zur Archologie der
germanischen und slawischen Frhgesh. 2. Bonn, 181-207.
TEJRAL, J. 1999a: Zum Stand der archologischen Forschung ber den rmischen
militrischen Eingriff in Gebieten nrdlich Donau. PV 39, (1995-1996), 81-164.
TEJRAL, J . 1999b: Die Vlkerwanderungen des 2. und 3. Jhs und ihr Niederschlag im
archologischen Befund des Mitteldonauraumes. In: J. Tejral (ed.): Das mitteleuropische
Barbaricum und die Krise der rmische Weltreiches im 3. Jahrhundert. Brno, 137-213.
TEJRAL, J. 1999c: Archologisch-kulturelle Entwicklung im norddanubischen Raum am
Ende der Sptkaiserzeit und am Anfang der Vlkerwanderungszeit. In: J. Tejral - Ch.
Pilet - M. Kazanski (eds): Spisy Arch. stavu AV R Brno 13. Occident Romain et
Europe centrale au dbut de poque des Grandes Migrations. Brno, 205-271.
TEJRAL, J. 2001: Die germanische Silberfibel von Muov und ihr archologisch-historisches
Umfeld. SlA 49, 203-247.
TEJRAL, J. 2004: Muov und Czarnwko-Bemerkungen zu weitrumigen Verbindugen
zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: H. Friesinger A. Stuppner (eds.):
Zentrum und Peripherie gesellschaftliche Phnomene in der Frhgeschichte. Wien, 327387.
THEMELIS, P. TOURATSOGLOU, J. 1997: The Derveni tombs. Athens.
TICH, R. 1957: Vzkum na pohebiti z doby msk u Mikulova. AR 9, 60-64.
TIR, 1986: TABVLA IMPERII ROMANI: Castra Regina, Vindobona, Carnuntum. Praha.
TODD, M. 1999: Germni. Praha.
229

TOEPFER, V. 1940: Antike Aussbeserungen an einem Bronzeeimer aus dem Rhein bei
Speyer. Germania 24, 29-31.
TOPL, J. 1993: Roman cemeteries of Aquincum, Pannonia. Budapest.
TRKOV, Z. 1980: Zachraovac vzkum sdlit z doby msk a slovansk u Muova
(okr. Beclav). PV 1977, 110-111.
TRKOV, Z. 1985: Ein Hortfund von Metallgegenstnden aus der spten Kaiserzeit und
frhen Vlkerwanderungszeit aus Muov. PA 76, 279 284.
URBAN, O. H. 1990: Grabhgel des 1. Nachchristlichen Jahrhunderts rund um den
Neusiedlersee. In: H. Vetters M. Kandler (Eds.): Akten des 14. Internationalen
Limeskongresses 1986 in Carnuntum. Wien. RL 36/2, 597-602.
VALACHOVI, P. 1998: Sprvy antickch autorov o Slovensku. In: R. Marsina (ed.):
Pramene k dejinm Slovenska a Slovkov. Bratislava, 21-33.
VARSIK, V. HANULIAK, M. KOVR, B. 2006: Zchrann vskum v Beckove.
AVANS 2004, 204-211.
VCH, D. 2007: eskomoravsk pomez v dob msk. Pravk supplementum 17, 173-229.
VOIGT, Th. 1940: Die Germanen des 1. a 2. Jahrhunders im Mittelelbegebiete. JfMV 32.
Halle.
VOIGT, T. 1975: Das hermundurische Brandgrberfeld bei Bornitz. Kreis Zeitz. JfMV 59,
173-342.
VLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. BAR inter. ser. 1360. Oxford.
VOSS, H. U. 2006: Hagenow in Mecklenburg ein frhkaiserzeitlicher Bestattungsplatz und
Aspekte der rmisch-germanischen Beziehungen. BerRGK 86, 2005, 19-59.
WALDHAUSER, J. KONAR, L. 1997: Archeologie Germn v Pojize a v eskm rji.
Praha Mlad Boleslav.
WEGEWITZ, W. 1986: Bestattungen in importiertem Bronzegeschirr in den Urnenfriedhfen
der jngeren vorrmischen Eisen- und der lteren rmischen Kaiserzeit im Gebiet
beiderseits der Niederelbe. Hammaburg 7, 1984-85, 69-132.
WENSKUS, R. 1961: Stammesbildung und Verfassung. Das Werden der frhmittelalterliche
gentes. Kln.
WERNER, J. 1936: Zur Herkunft und Zeitstellung der hemmoorer Eimer mit gewellten
Kanneluren. BonJb 140/141, 395-410.
WERNER, J. 1938: Die rmischen Bronzegeshirdepots des 3. Jahrhunderts und die
mitteldeustche Skelettgrbergruppe. Marburger Studien. Darmstadt, 259-267.

230

WERNER, J. 1939: Ein Bronzeeimer mit gewellten Kanneluren von Einig. Germania 23, 192.
WERNER, J. 1950: Rmische Trinkgefsse in Germanischen Grbern der Kaiserzeit. In: H.
Kirchner (ed.): Ur- und Frhgeschichte als historische Wissenschaft. Festschrift zum 60.
Geburtstag von E. Wahle. Heidelberg, 168-176.
WERNER, J. 1954: Die Bronzekanne von Kelheim. BVBl 20, 43-73.
WIELOWIEJSKI, J. 1985: Die sptkeltischen und rmischen Bronzegefsse in Polen.
BerRGK 66, 123-320.
WIELOWIEJSKI, J. 1988a: Zu den Ursachen des Zuflusses der Bronzegefsse nach
Mitteleuropa in der spten vorrmischen Eisenzeit und zu Beginn der rmischen
Kaiserzeit. ArchPol 39, 199-203.
WIELOWIEJSKI, J. 1988b: Studies of Roman Metal Vessels during the last Decade (197685). ArchPol 27, 15-67.
WIELOWIEJSKI, J. 1989: Die rmerzeitlichen Silbergefsse in Polen. BerRGK 70, 191-241.
WIELOWIEJSKI, J. 1994: Die rmische Bronzegefsse aus Novae (Bulgarien). Akten der 10.
Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch. Ber. zur Vor. und Frhgeschichte in
BadWrt 45. Stuttgart, 445-446.
WIELOWIEJSKI, J. 1998: Rzymskie naczynia brzowe z Serbw na Dolnym laku. In: J.
Kolendo (ed.): Nowe znaleziska importw rzymskich z ziem Polski I. Supp. Bd. I. Polska.
CRFB. Warszawa, 128-133.
WILLERS, H. 1901: Die rmische Bronzeimer von Hemmoor. Hannover. Leipzig.
WILLERS, H. 1907: Neue Untersuchungen ber die rmische Bronzindustrie von Capua und
von Niedergermanien besonders auf die Funde aus Deutschland und dem Norden hin.
Hannover. Leipzig.
WINDL, H. J. 1991: Germanische Funde des ersten und zweiten nachchristlichen
Jahrhunderts in Niedersterreich. In: J. Peka (ed.): Die Knigsgruft von Muov.
Germanen und Rmer nordlich der mitteren Donau in den ersten zwei nachchristlichen
Jahrhunderten. Mikulov, 17-24.
ZAHLHAAS, G. 2000: Ein frhkaiserzeitliche Depotfund mit Bronzegefssen aus Neubeuern
in Oberbayern. In: Wamser, L. (ed.): Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer.
Germering-Mnchen, 24-26.
ZAHN, R. 1967: Ein Hellenistischer Silberbecher im Antiquarium der Staatlichen Museen zu
Berlin. JDAI 82, 1-14.
ZANKER, P. 1997: Augustus und die Macht der Bilder. Mnchen.
ZAVEL, P. 2007: Problematika komunikac doby msk a doby sthovn nrod v jinch
231

echch. In: Droberjar. E. Chvojka, O. (edd.): Archeologie barbar 2006. Sbornk

pspvk z II. protohistorick konference. Archeologick vzkumy v jinch echch
suppl. 3. sv. 1. esk Budjovice, 269-294.
ZEMAN, T. 1999: Jihovchodn Morava v dob msk I-II. Brno (rkp. diplomov prce na
AM na FFMU v Brn).
ZEMAN, T. 2000: Doklady pronikn man na JV Moravu a projevy psoben
mskoprovinciln kultury na domc germnsk prosted. Slovcko 42, 123-147.
ZEMAN, T. 2006: Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a
cle projektu. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.): Archeologie barbar 2005. Praha,
451-469.
RAWSKA, A. 2001: Brzowe naczynie z cmentarzyska kultury wielbarskiej w Sarnakach.
pow. osicki. In: J. Kolendo A. Bursche (eds.): Polen. Sup. Bd. II. Neue Funde
rmischer Importe aus Polen II. CRFB. Warszawa, 35-38.

Psemn prameny:
Q. Horatius Flaccus: Satiren und Episteln. Ed. G. T. A. Krger. Leipzig 1853.
M. Porcius Cato: De agri cvltvra. Ed. A. Mazzarino. Leipzig 1982.
esk peklady:
M. Porcius Kato: O zemdlstv. Pel. V. Zamarovsk. Praha 1959.
Q. Horatius Flaccus: Vavn a rva. Pel. P. Mertlk. Praha 1972.
C. Tacitus: Z djin csaskho ma. Pel. V. Bahnk. Antick knihovna 31. Praha 1976.
M. Aurelius Antoninus: Hovory k sob. Pel. R. Kuthan. Antick knihovna 1. Praha 1975.
Issa: Pr much a j. Mal vbr z japonskch haiku. Pel. A. Lman. Praha 1996.
Portrty svtovldc I. Pel. J. Burian B. Mouchov. Antick knihovna 47. Praha 1982.

232

13. SEZNAM ZKRATEK

AAKop

Acta Archaeologica Kbenhavn

AAHung

Acta Archaeologica Scientiarum Hungaricae Budapest

AlbaReg

Alba - Regia

AltThr

Alt-Thringen

AnnNMWienA

Annalen des Naturhistorischen Muzeum in Wien

Austr

Archaeologia Austriaca

ArchPol

Archaeologia Polona Warszawa

ArchPolski

Archeologia Polski

ArchKorresp

Archologisches Korrespondenzblatt

AR

Archeologick rozhledy

AVANS

Archeologick vzkumy a nlezy na Slovensku

BerRGK

Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission

BJb

Bonner Jahrbcher

BerROB

Berichten

van

de

Rijksdienst

voor

het

Oudheidkundig

Bodenmonderzoek in Nederland
BVBl

Bayerische Vorgeschichtsbltter

CRFB

Corpus der rmischen Funde im Europischen Barbaricum

MM

asopis Moravskho muzea v Brn

SPS

asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch

DissPan

Dissertationes Pannonicae

FolArch

Folia Archaeologica

FAM

Fontes Archaeologiae Moraviae

FontArchPrag

Fontes Archaeologici Pragenses

Fundberichte aus sterreich

JbRGZM

Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz

JDAI

Jahrbuch des Deutschen Archologischen Instituts. Berlin

KlnJb

Klner Jahrbuch fr Vor- und Frhgeschichte

MAGW

Mitteilungen der Antropologischen Gesellschaft. Wien.

JH

Jahreshefte des sterreichischen Archologischen Instituts in Wien

PA

Pamtky archeologick

PV

Pehledy vzkum

233

PZ

Praehistorische Zeitschrift

SaalburgJb

Saalburg-Jahrbuch

SlA

Slovensk archeolgija

SPFFBU E

Sbornk

prac

Filosofick

fakulty

brnnsk

archeologick
Z

tudijn zvesti Archeologickho stavu SAV

TrZ

Trierer Zeitschrift fr Geschichte und Kunst

WPZ

Wiener Prhistorische Zeitschrift

ZbSNM

Zbornk Slovenskho nrodnho mzea

234

univerzity

ada

14. SEZNAM VYOBRAZEN A MAP

obr. 1 typologie kotl podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 2 typologie kotl a vder podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 3 typologie situlovitch vder podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 4 typologie vder podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 5 typologie vder podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 6 typologie hemoorskch vder podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 7 typologie ms podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 8 typologie ms podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 9 typologie ms podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 10 typologie ms, tc a konvic podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 11 typologie pnv podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 12 typologie pnv, nabraek a cednk podle H. J. Eggerse (EGGERS 1951)
obr. 13 typologie kotl nalezench v depotu z Neupotz (KNZL 1993)
obr. 14 typologie konvic vetn balsamaria (Ra 84) (RADNTI 1938)
obr. 15 typologie konvic (RADNTI 1938)
obr. 16 typologie konvic skupiny E 5000 nalezench v Pompejch (TASSINARI 1993)
obr. 17 typologie pnv skupiny G 5000 nalezench v Pompejch (TASSINARI 1993)
obr. 18 typologie konvic skupiny D 1000 nalezench v Pompejch (TASSINARI 1993)
obr. 19 balsamarium typu Szab 11 (SZAB 1984)
obr. 20 Mannersdorf an d. M. vbava hrobu z roku 1988 (LAUERMANN 1994)
obr. 21 bronzov ndoby z muovskho krlovskho hrobu (PEKA 2001)
obr. 22 invent rovho hrobu 2 s fragmenty westlandkho kotle typu E 12 z
Mikulova (PEKA - TEJRAL 2002)
obr. 23 kovn soudkovitch vder (?) (1-3, 5, 6), etz s eleznm okem kotle typu E
8 nebo NE3 (?) z depotu v Hanfthal (SAUER 1994)
obr. 24 soudkovit vdro ze rovho hrobu v Rebeovicch (1) (PEKA 1964),
invent rovho hrobu 19 (2-6) z Pohoelic (IM 1996)
obr. 25 bronzov ucha soudkovitch vder (1-2), ucho konvice E 125 (3), ucho konvice
Tass. E5200-E5310, Star Msto - Uhersk Hradit (kresba V. Vokolek)
obr. 26 pnev E 138, Star Msto - Uhersk Hradit (kresba V. Vokolek)
obr. 27 Velatice hrob 6/1943: fragmenty pnve typu E 139 (17), elezn atae
soudkovitho vdra (18), zlomky cednku typu E 160 (19), zlomky ze dvou vder typu
E 39-40 (20) (kresba Z. Pernicov)
obr. 28 Velatice hrob 2/1923 a fragmenty ndob z rozruench hrob. Rozruen hroby:
jmka nabraky a cednku typu E 160, 162 (?) (1), zlomky ze soupravy nabraky a
cednku typu E 160 (2-3), hrob 2/1923: bronzov dradlo vdra typu E 39-40 (1),
nabraka a cednk typu E 162 (2, 5) (kresba Z. Pernicov)
obr. 29 fragment soudkovitho vdra z Nivnice (1), zlomek dradla nabraky/cednku
E 160, rozruen hroby Velatice (2), zlomky bronzov ndoby z hrobu 22/1956 z
Velatic (3-4) (foto P. Vachut, kresba J. Jlek)
obr. 30 hrob Muov "U sv. Jana" zlomky soudkovitch vder (1, 3, 5), konvice E 125
(2) (pepracovno podle Tejral 1992)
obr. 31 Neuruppersdorf, invent kostrovho hrobu: okraj "patery" (2), konvice Ra 71
(6), vdro E 39-40 (7) (TEJRAL 2001)
obr. 32 Muov "U sv. Jana" depot nalezen v zemnici (obj. 10): vdro typu E 41 (5)
(TRKOV 1985)
obr. 33 Bluina obj. I depot: vdro typu E 40 (17) (DROBERJAR 1997)

235

obr. 34 Nedakonice: bronzov dradlo soudkovitho vdra (1) (foto J. Jlek),

Pillichsdorf hrob 1877: elezn atae vdra typu E 39-40 (2) (POLLAK 1980)
obr. 35 Nepolisy hrob: soudkovit vdro (8) (kresba J. Jlek)
obr. 36 Zohor rov hrob 1/2000: soudkovit vdro (1) (ELSCHEK 2002)
obr. 37 Kietrz hrob 1512: zlomky nabraky a cednku (20), zlomky soudkovitho
vdra (21) (GEDL 2002); Krakovany-Stre hrob II-1929: vdro typu E 41 (22) (KLO
KRUPA 2008)
obr. 38 Velk Hostrdky hrob 1: soudkovit vdro (9-10) (PEKA - LUDIKOVSK
1978)
obr. 39 Velk Hostrdky hrob 52: zlomek tale E 119 (?) (16); hrob 55: zlomky
soudkovitho vdra (?) (8-14) (PEKA - LUDIKOVSK 1978)
obr. 40 Mikulov hrob 4: zlomky soudkovitho vdra (1), ucho msy E 99-100 (2)
obr. 41 Mikulov, hrob 7: zlomky nabraky (1), hrob 13: zlomky soudkovitho vdra
(3), zlomky nabraky (4), hrob 15: zlomky pnve (2)
obr. 42 Mikulov, hrob 14: zlomky soudkovitho vdra
obr. 43 Mikulov, hrob 17: zlomky soudkovitho vdra
obr. 44 Mikulov hrob 18: zlomky plechu (2-3), kostrov hrob 29: elezn poutko (4),
rozruen hroby: nabraka E 162 (5-9, 11), soudkovit vdro (10, 12-13)
obr. 45 Mistelbach Eckesteinandgrube-Galgengrund: zlomky soudkovitho vdra (914), ucho msy E 99-100 (15), hrdlo konvice E 125 (16) (FRIESINGER 1976)
obr. 46 Mistelbach Eckesteinandgrube-Galgengrund: zlomky pnv (1, 3, 7, 9, 11),
zlomky nabraek a cednk (2, 4-6) (FRIESINGER 1976)
obr. 47 Mistelbach Eckesteinandgrube-Galgengrund: ucho konvice E 125 (1), dna pnv
(2, 3) (FRIESINGER 1976)
obr. 48 Mistelbach Eckesteinandgrube-Galgengrund: zlomky pnv (1, 2, 3, 5, 6),
nabraky a cendnku (4, 7) (FRIESINGER 1976)
obr. 49 Mistelbach Galgengrund hrob 12: zlomky konvice E 124/125 (?) (1), rozruen
hroby: 4 noky vdra typu E 26 (4, 7-8, 11), 3 noky vdra E 24 (3, 6, 12), pyxida (9),
hrob 7: zlomek pnve E 138 (14) (MITSCHA-MRHEIM 1956; TEJRAL 1977;
POLLAK 1980)
obr. 50 Mistelbach Siechenhaus-Schottengrube kostrov hrob: nabraka E 162 (1)
(TEJRAL 1971); Baumgarten an d. March hrob 5: zlomky nabraky E 161 (5, 8),
lbkovanho vdra E 47 (7) (TEJRAL 1999b)
obr. 51 Mannesdorf a. d. March rozruen hroby: zlomky pnv (1, 4), neurit zlomky
(3, 5) (LAURMANN 1994), Mannersdorf a. d. March hrob z roku 1930: zlomky pnve
E 131 (11, 13-14) (TEJRAL 1977)
obr. 52 Pnev Tass. G5300 z Pompej (TASSINARI 1993), pnev E131/Tass. G5300
(?) z Mannersdorfu an der March hrob z roku 1988 (2) (LAUERMANN 1995)
obr. 53 Rothenseehof rov hrob 1: atae a ucho vdra E 25/26 (2), zlomek dradla
"patery" (3) (TEJRAL 2001)
obr. 54 dradla pnv s terovit zakonenm dradlem: Kostoln p. D. rozruen hroby
(1), Mistelbach hrob 7 (2), Velatice hrob 6/1943 (3), Lb rov hrob (4), Drsov
rov hrob (5), Kioviany n. Dudvhom (6) (TEJRAL 1967)
obr. 55 Ladn kostrov hrob (?): pnev E 140/142 (1) (TEJRAL 1967), Bluina
kostrov hrob/sdlitn nlez (?): pnev E 140/142 (2) (foto J. Jlek)
obr. 56 Drsov rov hrob: pnev E 140/142 (1) (TEJRAL 1977), Hanfthal depot:
pnev E 144 (2) (SAUER 1994)
obr. 57 Beclav rov hrob: zlomky pnve E 140/142 (1,10), zlomky cednku a
nabraky (3, 7) (TEJRAL 1970a; foto J. Jlek)
obr. 58 Schwechat rozruen hrob: atae a dradlo vdra E 24 (KNZL 1997)

236

obr. 59 Schwechat rozruen hrob: atae a dradlo vdra E 24 (KNZL 1997) obr. 60
Schwechat rozruen hrob: Ag simpulum (1), noka vdra E 24 (2), jmka pnve E 151
(3) (KNZL 1997)
obr. 61 atae vder typu E 24, varianta Schwechat/Dobichov-Pihora: Schwechat (1),
Dobichov-Pihora hrob 146 (KNZL 1997; P 1905; DROBERJAR 1999)
obr. 62 Muov krlovsk hrob: atae E 24 (PEKA TEJRAL 2002)
obr. 63: atae a dradla vder E 25/26: Vysok p. M. (1, 3), Mnn (2), Rothenseehof
(4) (TEJRAL 1967; 2001)
obr. 64 nlezy zskan pomoc detektoru kov: Josefov, maskovit atae typu Dollerup
C-D (1) Chlupice, maskovit atae typu Dollerup A (2) (kresba A. Radvanov, foto V.
Maryka) obr. 65 vdra E 27: Muov krlovsk hrob (1), Hagenow hrob 1/1995 (2-4)
(TEJRAL 2004)
obr. 66 Czarnwko kostrov hrob 430, vdro E 28 (TEJRAL 2004)
obr. 67 Zohor tabelrn pehled nlez z kostrovch hrob (ELSCHEK 2002)
obr. 68 Zohor depot, nlezy ze sdlit a z rozruench hrob, sdlit: dradlo msy E
99-100 (7), rozruen hroby: atae E 27/28 (9) (ELSCHEK 2002)
obr. 69 Zohor depot (ELSCHEK 2002)
obr. 70 bronzov ndoby z kostrovho hrobu z Vysok p. M. (TEJRAL 1967)
obr. 71 bronzov ndoby z hrob v Zohoru: kostrov hrob 5 (1-3, 5-10), kostrov hrob
3 (4) (TEJRAL 1967)
obr. 72 itboice hrob 6: zlomky vdra typu E 44 (9) (DROBERJAR KAZDOV
1993)
obr. 73 itboice hrob 8: zlomek pnve E 142-144 (?) (4), atae vdra E 27/28 (5)
(DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 74 itboice hrob 12: zlomky nabraky/cednku E 160/161 (4-5, 7), hrob 10:
zlomky nabraky/cednku E 160/161 (13) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 75 itboice hrob 19: soudkovit vdro (6) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 76 itboice hrob 20: zlomky nabraky a cednku E 160/161 (7-9, 11), fragmenty
vdra typu E 39-40 (10) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 77 itboice rozruen hroby: zlomky E 160/161 (1-4), noka E 26 (?) (7), zlomek
dradla lbkovanho vdra (9), atae soudkovitho vdra (24) (DROBERJAR
KAZDOV 1993)
obr. 78 itboice rozruen hroby: zlomky E 160/161 (1, 3), noka E 26 (?) (4), zlomek
dradla lbkovanho vdra (6), zlomek zakonen dradla vdra E 25/26 nebo E 27/28,
fragment maskovit atae (?) (7) (foto J. Jlek)
obr. 79 Vracov rov hrob: fragment nabraky (11,12) (TEJRAL 1977, foto J. Jlek)
obr. 80 Buovice rov hrob: zlomky vdra E 44-Gile (foto J. Jlek)
obr. 81 Zlomky ble neuritelnch bronzovch ndob: Jevko-Pedmst (1) (VCH
2007), Dubany (4), Krhovice (5), zlomky nabraek: Nedakonice hrob II-1935 (2),
Mnn E 160 E 162 (?) (4), zlomek ucha konvice E 125 (?): Havice (6) (kresba A.
Radvanov, foto J. Jlek, P. Vachut)
obr. 82 Horn Dunajovice: konvice typu Bolla 1b (1), miska s dvojitmi stnami (2),
ttov puklice (3-4) (DOSTL 1960)
obr. 83 arovice-Hamry: odlitek balsamaria (1), balsamarium (2), kolnkovit spona (3)
(kresba A. Radvanov, foto P. Fojtk)
obr. 84 Schallemmersdorf nhodn nlez-depot: ucho dbnu Ra 77 (1), Ucho dbnu
s ata ve form boty (2), Moravsk Krumlov nhodn nlez: ucho konvice typu
D1110/D2111c (3) (TEJRAL 1967; FARKA MELZER 1988)
obr. 85 Bernhardsthal nabraka/cednk E 161 (1) (ADLER 1995), nabraka/cednk
E 162 (2) (STUPPNER 1990), Drsing zlomek pnve (3) (STUPPNER 1992), ucho

237

balsamaria Ra 84 (4) (STUPPNER 1984a), ucho konvice/dbnu (5) (LAURMANN

1996), noka vdra E 26 (?) (6) (NEBEHAY STUPPNER 1990), fragment dna pnve
(7) (NEBEHAY STUPPNER 1990), Niederleis - zlomek cednku (8), Oberleis zlomek cednku (9) (POLLAK 1980), Paltendorf (10) (ADLER SCHUPPLER 1991)
obr. 86 Paltendorf atae msy E 83 (1) (ADLER SCHUPPLER 1991), Ernzersfeld
atae msy E 83 (2) (KARL KARL 2003), Vrbasovo muzeum dnice atae msy E
83 (3) (STUCHLK 1991), Waltersdorf atae vdra E 27/28 (4) (ADLER NOWAK
SCHUPPLER 1988), Ringelsdorf noka vdra E 26 (?) (5) (STUPPNER 1984b),
Drsing atae msy E 92 (6) (NEBEHAY 1983), Muov krlovsk hrob poutko (7)
(PEKA TEJRAL 2002)
obr. 87 Muov krlovsk hrob honosn kotel (1) (PEKA TEJRAL 2002),
Czarnwko hrob 430 honosn kotel (2) (RUDNICKA MCZYSKA 2002)
obr. 88 Muzeum Kromska: pnev s rukojet s veslovit se roziujcm koncem (1),
kotel typu Debelt (2) (kresba S. Plchov)
obr. 89 Muzeum Kromska: Konev tvarov blzk typu Castoldi II.b (kresba S.
Plchov)
obr. 90 kovov nlezy fz B1b a B1c podle J. Tejrala (TEJRAL 1983) obr. 91 pehled
typ bronzovch ndob v jednotlivch chronologickch obdobch na Morav
obr. 92 pehled typ bronzovch ndob v jednotlivch chronologickch obdobch na
zem naddunajsk st Dolnho Rakouska
map. 1 rozen bronzovch ndob na sledovanm zem sla lokalit odpovdaj
slovn v katalogu
map. 2 Zahorie jedno z center kvdskho osdlen na JZ. Slovensku (ELSCHEK 2002)
map. 3 rozen bronzovch ndob stupn B2/C1, legenda: koleko s blm okrajem lbkovan vdra, pln koleka - ostatn ndoby (TEJRAL 2004)
map. 4 rozen bronzovch ndob azench do p.T.-C. obdob (14-54 n. l.)
map. 5 rozen bronzovch ndob azench do N.-F. obdob (54-96/100 n. l.)
map. 6 rozen bronzovch ndob azench do p.A. obdob (161-200 n. l.)

238

15. SEZNAM POUITCH ZKRATEK

p.T.-C. obdob: obdob pozdn tiberiovsk-claudiovsk
N.-F. obdob: obdob neronsko-flviovsk
T.-H.-A. obdob: obdob traianovsko-hadriansk a asn antoninsk
pozdA. obdob: obdob pozdn antoninsk
m.-pd.-.dsn.: mlad pozdn doba msk a potek sthovn nrod
pol.: polovina
stol.: stolet
n. l.: naeho letopotu
p. K.: po Kristu

239

16. OBRAZOV PLOHA

240