Professional Documents
Culture Documents
JilekJ Bronzove Nadoby 2010
JilekJ Bronzove Nadoby 2010
JilekJ Bronzove Nadoby 2010
FAKULTA FILOZOFICK
RIGORZN PRCE
2009
Univerzita Pardubice
Fakulta filozofick
Rigorzn prce
2009
Prohlauji:
Tuto prci jsem vypracoval samostatn. Veker literrn prameny a informace, kter jsem v prci
vyuil, jsou uvedeny v seznamu pouit literatury.
Souhlasm s prezennm zpstupnnm sv prce v Univerzitn knihovn.
V Pardubicch dne 7. 9. 2009
Mgr. J. Jlek
ANOTACE
Od poslednho komplexnho zpracovn mskch bronzovch ndob na Morav a na zem
naddunajsk sti Dolnho Rakouska od J. Tejrala uplynulo 42 let. Souasn stav je obohacen
o exemple bronzovch ndob z krlovskho hrobu v Muov, okr. Beclav a o v
pedbnch zprvch zmnnch bronzovch ndobch ze rovho pohebit v Modicch,
okr. Brno-venkov. Vtina zskanch kus pochz ze rovch pohebi nebo jednotlivch
rovch hrob nap. Velatice, Mikulov, Velk Hostrdky, itboice, Modice, Mannersdorf
a. d. March, Mistelbach. Z moravskho prosted dominuje soubor z krlovskho hrobu v
Muov. Z bronzovch ndob z kostrovch hrob uveme pnve typu Eggers 140/142 z
Bluiny a Ladn. Z mlad doby msk pochz nlez bronzov konvice typu Bolla 1b z
Hornch Dunajovic, kter pravdpodobn pochz z kostrovho hrobu. Pedmty z
hromadnch nlez z germnskch zemnic byly uloeny ve vdrech typu Eggers 40 z Bluiny
a pozdnm vdru typu Eggers 41 z Muova (U sv. Jana).
Klov slova: bronzov msk ndoby, Morava, naddunajsk st Dolnho Rakouska, doba
msk, msko-germnsk kontakty, chronologie, germnsk sdlit, hroby
SUMMARY
The last complex study of bronze Roman vessels in Moravia and eastern part of Lower
Austria was carried out by J. Tejral 42 years ago. The current situation now includes
specimen of bronze vessels from a princely grave in Muov in the Beclav district as well as
bronze vessels from a cremation burial ground in Modice in the greater Brno district
mentioned in preliminary reports. Most of the gathered items have been collected from
cremation burial grounds or individual cremation graves, e.g. Velatice, Mikulov, Velk
Hostrdky, itboice, Modice, Mannersdorf a.M, Mistelbach. The contents of the princely
grave in Muov are by far the most important in the Moravian area. Bronze vessels from
inhumation graves in Bluina and Ladn, particularly the saucepans of the Eggers 140/142
type, should also be mentioned. The find of a bronze kettle of the Bolla 1b type from Horn
Dunajovice in the Znojmo district probably comes from a Late Roman Period inhumation
grave. Items from hoards found in Germanic dugouts were put into an Eggers 40 type bucket
in Bluina and into a late Eggers 41 type bucket in Muov (U sv. Jana).
Key words: bronze Roman vessels, Moravia, Lower Austria, Roman Period, RomanGermanic relation, chronology, Germanic settlement, graves
Obsah
1. PEDMLUVA ....................................................................................................... 10
2. VOD.................................................................................................................... 12
3. METODIKA ........................................................................................................... 14
3.1. Bronzov ndoby jako homogenn celek?...................................................................................................14
3.2. Problm krtk a dlouh chronologie bronzovch ndob.................................................................17
3.3. Ke stavu poznn vrobnch oblast bronzovch ndob ............................................................................19
Zu so einem guten Abend gehrten nicht nur gutes Getrnk, guter Wein und gute
Speisen, sondern auch schnes Tafelgeschirr (BOUZEK 1984, 62).
1. PEDMLUVA
Pedkldan prce navazuje na magisterskou diplomovou prci s nzvem: Bronzov
ndoby ze star doby msk na zem Moravy a naddunajsk sti Dolnho Rakouska. Na
rozdl od pedel prce vak pojednv o bronzovch ndobch z cel doby msk. Navc je
zde pipojena i kapitola o souboru ndob z muzea Kromska v Kromi. Prce je rovn
obohacena o novou literaturu a o podnty, kter autor obdrel z odbornch posudk na svou
magisterskou prci a z etnch konzultac. Rozen soupisu literatury, jako i poznn
studijnho materilu, bylo umonno pomoc ady studijnch cest (m, Vde, Praha,
Krom), kter byly hrazeny z doktorandskho grantu . 404/05/H527.
Ne zahjm vlastn pojednn o bronzov toreutice z zem Moravy a naddunajsk sti
Dolnho Rakouska, pipojm nkolik dleitch podkovn. Pprava magistersk prce spolu
s navazujcm dlem a vlastn studium literatury a materilu zamstnvalo mou mysl po dobu
5 let. Bhem tohoto obdob se mi dostvalo cennch a podntnch rad od doc. PhDr. J.
Tejrala, DrSc. a doc. PhDr. E. Kazdov, CSc., proto pedevm jim pat m dky. Doc. PhDr.
J. Tejralovi, DrSc. dkuji dle za poskytnut bohat literatury k vybranmu tmatu. Pan doc.
PhDr. E. Kazdov, CSc. bych rovn opakovan podkoval za zapjen nepublikovanch
fragment bronzov toreutiky z rozruench hrob ve itboicch a za vytvoen pjemnho
pracovnho prosted na stavu archeologie a muzeologie.
Na tomto mst stoj rovn za pipomenut podkovn za konzultace, kterch se mi
dostvalo od badatel Doc. PhDr. E. Droberjara, Dr. a Mgr. M. Jana. PhDr. V. Vokolkovi
vdm za informace tkajc se souboru ze Starho Msta a tak za kresby ndob obsaench
v tto kolekci. Dle nesmm opomenout PhDr. O. eda, Ph.D., ktermu mnoho vdm za
obohacujc diskuze v knihovn Archeologickho stavu AV R, a PhDr. J. imovou,
kter mi zpstupnila studovan pamtky ze sbrek MZM. Za zpstupnn nlezovho fondu
z Nedakonic, Mikulova, Krome a Moravskho Krumlova pat dk rovn Mgr. M.
Vakovch a Mgr. D. Menoukov ze Slovckho muzea v Uherskm Hraditi, Mgr. B.
Komorczimu, Ph.D. z Archeologickho stavu AV R, Brno, Mgr. H. Chbov z Muzea
Kromska v Kromi, Ing. Z. Kreibichov z Nrodnho muzea. Mj dk pat rovn
rodim, kte mn svou podporou pipravili dobr podmnky ke studiu vybran
problematiky. Dleit podkovn pat tak Jan Jlkov, kter se mnou mla trplivost
pi psan prce a vrazn pomohla k vytvoen dobrho pracovnho zzem.
Pi nutn revizi mylenkovch konstrukc, tkajcch se bronzov toreutiky a s n se pojc
problematiky germnskch elit, jsem narel na celou adu problm. Domnvm se, e
10
ke zde pedkldanm eenm by obtn dolo bez hodnotnch a asto boulivch diskuz,
kter jsem vedl se vzcnm kamardem a kolegou D. Kalhousem, jeho skeptick pstup
pomhal dret nkter m sudky jaksi na pli cesty mezi barvitou fantazi a dnou
hypotzou. Nesmm opomenout kamrada a kolegu M. Voke, dky nmu byl rozhojnn
nlezov fond studovanch artefakt, a to pedevm ze sdlitnho prosted. Podkovn
pat tak vem astnkm msnch mskch setkn, jako i lenm pravidelnch
ternch historickch sezen. Tato setkn mi opakovan poskytovala tolik nutnou energii
k dsledn prci. Mj dk nle dle PhDr. Kotyzov, kter podrobila mou prci dkladn
jazykov korektue. Uvdomuji si, e bych ml jist podkovat jet mnohem vce lidem,
se ktermi jsem komunikoval bhem psan tto prce a kte mi poskytovali dobr a klidn
zzem.
V Brn a Pardubicch 2006-2009
11
2. VOD
Zd-li se nco nezdoln prv tob, z toho jet nesu, e je to nad lidskou monost; spe vak, je-li nco
lovku pimen a mon, pokldej to za dosaiteln i pro sebe!
(Marcus Aurelius Antoninus, Hovory k sob, VI. 19) 1
3. METODIKA
V tomto oddle poukeme na tkosti tradin se pojc se zpracovnm kovov
toreutiky.
3.1. Bronzov ndoby jako homogenn celek?
Pi hodnocen msk toreutiky msty narme na komplikace tkajc se konstrukn
kompaktnosti ndoby jako celku. Jak dokldaj etn pklady, nemus bt ndoba vdy
sloena z typologicky homogennch komponent. S tmto jevem se skoro pravideln
setkvme u stbrn toreutiky (KNZL 2000b, 610-614; JLEK 2004, 9). Znme vak i
takov exemple patc k bronzov toreutice. Jak tedy hodnotit takto sloit artefakty?
Uritm vchodiskem je analza jednotlivch konstruknch st ndoby 3 . Pouvn
typologicky
mladch
dl
bronzovch
ndob
k doplnn
starch
tvar
se
Jednotlivmi stmi rozumme: vlastn ndobu, dradlo, noky, atae - pokud jsou zastoupeny.
Podobn atae, kter mla znzorovat medvda, byla nalezena v asn mskm tboe v Haltern
(STUPPERICH 1991, 169, Abb. 3).
5
B. Novotn a pozdji Z. Karasov upozornili na mon barbarsk pvod tohoto doplku, co se na zklad
nlezu podobnho kusu z Haltern (STUPPERICH 1991, 169, Abb. 3) zd nyn ji jako zcela nepravdpodobn.
4
14
15
BERKE 1990, 4). Takovto jednn mme doloeno z vinnch sdli z Geisskopf a
Kgeleskopf u Ortenbergu (horn Porn), datovanch vak ji do doby sthovn nrod.
Jako zdroj bronzu zde slouily zlomky westlandskch kotl (HOEPER 2003, 109).
Popisovan innost tavby zlomk bronzovch artefakt je doloena vskytem slvren
bronzu v provincilnm prosted. Jako dobr pklad tchto aktivit slou dlna z prostoru
auxiliarnho kastelu v Intercise, kde dochzelo ke zpracovn pokozench st bronzovch
plechovch konvic (SZAB 1990, 745-749).
Znme tak slvrnu, u kter se pedpokld i zhotovovn toreutiky. Dlna byla nalezena
v msk pevnosti Valcum, nedaleko jezera Balaton, piem konec jej produkce lze hledat na
konci 4. stolet (WIELOWIEJSKI 1988b, 23). Dal slvrna byla objevena v msk pevnosti
v Rottweil, lec na zem Bdenska-Wrttenberska; i zde se pot s reparac a snad i
vrobou bronzovch ndob (FLGEL 1994, 211-212). Podle M. Hoepera (2003, 109) lze
s innost takovchto slvren potat pedevm od 1. do 3. stolet.
Pedpoklad monch oprav bronzovch ndob v barbarskm prosted lze zatm obtn
potvrdit. Je vysoce pravdpodobn, e germnt emeslnc dokzali takovto reparace
provdt 10 . Soudme tak podle vskytu germnskch npodob mskch stbrnch pohr se
skyfoidnmi uchy a profilovanmi nokami, kter nachzme v bohatch hrobech v Polsku a
severn Evrop (KNZL 1988; WIELOWIEJSKI 1989). U nkterch konkrtnch pamtek,
jako nap. u stbrnch pohr z bohatho hrobu v Byrsted (BEKOWSKA 1984, 77, Tabl.
2:1c; LUND HANSEN 1987, 50), lze germnsk doplky (noky) rozpoznat podle typick
(nemsk) vzdoby (KNZL 2000b, 610, 611).
Z barbarika jsou nm rovn znmy i ponkud odlin pstupy k pokozen toreutice. Jak
nejnovji poukzali E. Droberjar a J. Frna (2004, 457) ve svm pojednn o antick mosazi,
lze v uritch secch doby msk v germnskm prosted dokonce potat s petavovnm
pokozench mosaznch ndob. Tato skutenost poukazuje tak na dvoj vztah Germn
k bronzov toreutice: na jedn stran pat k hrobovm plohm, na stran druh dochz
k jej recyklaci.
Za jist vchodisko pro zpracovn bronzov toreutiky lze tedy oznait detailn rozbor
dlch komponent ndob. Jednotliv sloky ndoby je pot teba pozorn zhodnotit metodou
analogie a pokud mono zalenit do vytvoench typologickch systm. Pot je pedloena
odlinosti slitin lze vysledovat i skupiny ndob z jedn dlny. Pro ustlen vbr jednotlivch slitin vyluuje
autorka vrobu ndob z pouitho starho kovu.
Stojme tak ped vznamnm rozkolem - na jedn stran mme vpov archeologickch pramen
(pedpokldan slvrny a vrobny) a na stran druh vpov rozbor vyluujc pouit starho kovu k vrob
ndob.
16
interpretace, kter by mla pedstavit vlastn vvoj - ivot reparovan ndoby a jej zasazen
do spoleensko-historickho kontextu. Dlouhou dobu pouvn opravovanch exempl lze
vak potvrdit pouze v ppad, e dotyn opravovan kus bude nalezen v mladm
nlezovm prosted.
Die rmischen und germanischen Formen im gleichen Takt marschieren.
(EGGERS 1955b, 206)
3.2. Problm krtk a dlouh chronologie bronzovch ndob
V roce 1955 publikoval H. J. Eggers (1955b, 196-244) svou prci o absolutn chronologii
doby msk, platc pro zem svobodn Germanie. Vybral msk importy, kter byly vdy
jedinen pouze pro jednotliv stupe. Tyto importy se vyskytovaly spolen s ji pevn
relativn chronolgicky ukotvenmi pedmty barbarsk provenience. Tak byly ob skupiny
nlez spolu svzny. Absolutn data byla zskna pomoc vskytu import v pevn
datovanch kontextech mskch tbor a kastel.
V osmdestch letech 20. stolet snesl J. Kunow (1983, 15-17) kritick argumenty
k Eggersov (1955b) pojet importu jako chronologicky citliv sousti hrobovch vbav
ve svobodn Germnii 11 . J. Kunow upozornil na dlouhou dobu obhu nkterch pedmt na
zem msk e, u nich H. J. Eggers pedpokldal v barbariku zce vymezen asov
vskyt. Pedevm tedy Kunowovy zvry ponkud relativizuj pevn chronologick
postaven bronzovch ndob v barbarskch hrobech.
K ponkud odlinm zvrm dospla U. Lund Hansen (1987, 161-163), kter zpracovala
seversk import a podle ptomnosti vybran drobn kovov industrie v nlezovch celcch
urila typy importu, je maj v barbariku chronologicky citliv vznam. Struktura
chronologickho systmu byla tedy opena pedevm o nlezy ze svobodn Germnie.
Materil z provinci je podle autorinch nzor vzhledem k dlouhodobmu pouvn pro
chronologii mn pouiteln. U. Lund Hansen vychzela z pedpokladu, e vytdn
bronzov toreutick vrobky byly pro svou hodnotu ukldny do hrob i se svmi majiteli,
kte byli jejich prvnmi vlastnky.
Tyto zvry zpochybnil nedvno ve sv disertan prci S. Berke (1990, 4-9), kter
10
17
11
Kriticky se k Eggersov pojet chronologie poprv vyjdili G. Ekholm (1957, 119-122) a G. Krner (1957,
108-118). Tito badatel poukzali na chronologickou nespolehlivost nkterch Leittyp, kter byly oznaeny H.
J. Eggersem (1955b) za asov urujc.
12
Jedn se o nsledujc typy: (1): E 130; (3): E 26 ?; (4): E 41-43, E 55-56, E 77, E 78-87, E 90, E 105-106, E
121, E 161 (BERKE 1990, 27). Soudme ve shod s J. Kunowem a U. Lund Hansen (1983, 113; 1987, 162), e
pesnj asov daje lze zskat zvlt o bronzovch ndobch, kter jsou opateny kolky vrobc.
13
Toto asov uren bude vak hypotetick. Doposud jsme schopni nalzt pouze chronologick daje vc se
k prvnmu vskytu pedmtu. K tomuto problmu viz Vlling 2005, 208.
14
Pouze typy s krtkou dobou obhu.
18
Tato zmnka nen dnes jednoznan pjmna. J. Gorecki (2000, 446) upozornil na fakt, e
neme bt chpna jako pm indcie, jeliko ns informuje o stavu z doby M. P. Catona a
ne o situaci z 1. poloviny 1. stolet n. l. Goreckho tvrzen vak nelze ani potvrdit ani vylouit.
S pihldnutm k pozdjm psemnm a epigrafickm pramenm, kter jsou zmnny ne, je
nutn uvaovat o vrobn tradici, kter je nerozlun s Campani spjata a nelze proto vylouit,
e jej koeny je nutno hledat ji v dob Catonov.
Dal zmnky o bronzovch ndobch nalezneme u Quinta Horatia Flacca (65-8 p. n. l.):
Pi jdle otroci ti mi slou, a blostn stolek dvojici pohr nese a nlevku, vedle je levn vyplachovadlo, pak
16
konvika s miskou, jen lacin zbo. (Vavn a rva, Q. Horatius Flaccus, 1972, sat. VI str.178) .
...Campnskou pnv/nabrakou zvykl zkaen vno ve vedn dny... (peklad P. Adamkov)
17
De agri cvltvra, M. Porcius Cato. c. 135. 5 Ed. A. Mazzarino 1982, s. 90: ..trapeti Pompeis , Nolae ad
Rufri maceriam. claues, clostra Romae hamae, urnae oleariae, urcei aquarii, urnae uinariae, alia uasa ahenea
Capuae, Nolae..
16
Satiren und Episteln, Q. Horatius Flaccus. Buch. I. Satira 6. 115. Ed. G. T. A. Krger 1853, s. 58:
..Coena ministratur pueris tribus, et lapis albus Pocula cum cyatho duo sustinet; adstat echinus Vilis, cum
patera guttus, Campana supellex.. .
19
kolkovanch artefakt tak epigrafick prameny. Ty dokldaj pro oblast kolem Capuii
nkolik nhrobnch npis se jmny Cipi a Ansi (citovno podle LUND HANSEN 1987,
153). Jmno Ansiu znme tak z oblasti cihlsk vroby (KUNOW 1985, 221). Dky tmto
odkazm na jmna emeslnk rznch odvtv si lze uinit pedstavu, kde se nachzelo
v antice znm vrobn centrum. Jak vak doloil J. Gorecki (2000, 445-467), pro Campanii i
vlastn msta pod Vesuvem doposud chyb doklady vroben kovovch ndob. Pouze
v ppad Pompej lze uvaovat o dln specializujc na pravu kovovch ms na cednky
(GORECKI 2000, 464-467). Poznamenvme tedy, e ve uveden zmnky, kter by
poslouily k uren centra produkce, jsou v rmci celho imperia ojedinl a na jejich
proven se stle ek.
Na fabrikaci bronzovch ndob v m v dlensk tvrti u Circu Flaminiu upozoruj
kolky z cednk z Mauer an der Url (NOLL 1980, 80) a z Dervent (BERKE 1990, 36;
GORECKI 2000, 448-449).
Galskou vrobu dokldaj keltsk jmna majitel dlen, specifick tvary kolk (BERKE
1990, 37) a nlezy nepodaench odlitk a kadlub (GORECKI 2000, 453-458).
msk provincie, jak ns informuj postupn pibvajc nlezy, se nemalou mrou
podlely na produkci kovovch ndob. Tento pedpoklad je mimo jin zaloen na vskytu
produknch center terry sigillaty a skla, etn autoi z tto skutenosti logicky vyvozuj i
ptomnost bronzskho odvtv. Popsan konstrukce je smyslupln a pedstavuje mon
vysvtlen, kter je s pibvajcmi nlezy vce mn dokazovno.
Vnujme vak tomuto problmu jet jedno krtk zamylen. Star bdn (WERNER
1936; RADNTI 1938 a dal) vyvozovalo produkn centra na zklad koncentrace uritho
typu bronzov ndoby v dan provincii (geografick oblasti). Nebo tak - s podivem - podle
vskytu pedmtu v pilehlm barbariku (viz POULSEN 1991, 220). Zhutn zastoupen
jedn skupiny artefakt tak poukazovalo na mon dlensk okruh.
Pokud se na krtkou chvli nad tento pedpoklad povzneseme, poznme, e lze najt i
dal hypotzu, jak tento jev vysvtlit. Zstv toti nezodpovzeno, zda intenzivnj
koncentrace nlez neupomn pouze na zvenou poptvku po sledovanm artefaktu. Tato
mylenkov konstrukce umouje dal rozvinut. Je pedstaviteln, e oblben toreutick
kusy mohly bt doveny v rmci meziprovincilnho obchodu z jinho, nm dosud
neznmho centra. Oteveno vak nadle zstv, jakou roli mohla hrt v ppad poptvky
po danm (mdnm) typu zbo ekonomick strnka takovho dovozu.
17
Satiren und Episteln, Q. Horatius Flaccus. Buch. II. Satira 3. 144. Ed. G. T. A. Krger 1853, s. 106:
..Campana solitus trulla vappamque profestis
20
18
19
V tto kapitole pedstavme jednotliv typy nlezovch prosted, v nich byly zjitny
bronzov ndoby. V ppad exempl z barbarika budeme vychzet pedevm z nmi
zpracovvan oblasti. K tmto dokladm pipojme pro srovnn rovn nkolik ukzek
z jinch region.
4.1. Depoty
V prosted svobodn Germnie pat depoty, v nich je ptomna bronzov toreutika,
spe k vzcnostem. Z nmi sledovanho zem znme ti takov sklady: z Bluiny (obj. I)
(DROBERJAR 1994; t 1997, 129), Muova (obj. 10) (TRKOV 1977, 110-111; T
1985, 279-284) a z Hanfthalu (SAUER 1994) (obr. 23, 32, 33). Artefakty z bluinskho
hromadnho nlezu byly uloeny v soudkovitm vdru typu E 40. Depot z Hanfthalu se
rovn podobn nachzel v germnsk zahlouben chat, avak na rozdl od bluinskho
ppadu byly pedmty, tvoc jeho invent, umstny v jm. Hromadn nlezy
z germnskch sdli v Bluin a Hanfthalu lze spojovat s neklidnm obdobm
markomanskch vlek. Pokud pijmeme tento pedpoklad, pak by k uloen sklad dolo
v dob bezprostednho ohroen jejich majitel a pat tak do skupiny tzv. Angstdepot.
Sloen tchto celk je heterogenn, zpravidla obsahuj vbavu domcnosti a tak fragmenty
kov. Z Hanfthalu znme krom cel pnve typu E 144 pedevm elezn sousti vder
(elezn objmky, atae, dradla) nebo kotl (etz a kruhov zvs). Tyto komponenty
pravdpodobn slouily bu jako zdroj kvalitnho eleza, podobn jako v ppad depotu z
ataje (BAZOVSK 2007a, 253), kter mohlo v dob krize pedstavovat pomyslnou
rezervu 20 pro dal nm neznm vrobn aktivity, nebo jako kovov materil slouc pro
ppadn reparace.
Ukldn hromadnch nlez v dob markomanskch vlek znme i z zem msk e,
konkrtn z Raetie a Germanie superior (FISCHER 1994, 347). Ve vtin ppad se vak
jedn o sklady minc. Pouze nlez z Regensburgu-Kumpfmhlu (RIECKHOF 1990)
obsahoval krom minc tak soudkovit vdro. Ukldn depot v obdob mezi lty 166-180
n. l. tak pedchz vznamnmu horizontu depot z doby kolem poloviny 3. stolet
(WERNER 1938).
20
Stoj za zmnku, e elezn sousti bronzovch ndob (nap. etzy) byly rovn nalezeny v alamansk
koisti z Neupotz (KNZL 1993, 238). Schraovn pokozench kovovch pedmt je tak doloeno nkolika
pklady z zem mskch provinci (LUND HASEN 2000, 233). Tyto tezauran aktivity tedy dokldaj
22
Dal skupinu 21 Ansgtdepot lze nalzt v neklidnm obdob na konci doby msk a
potku doby sthovn nrod. Z tohoto obdob pochz depot z obj. 10 z Muova
(TRKOV 1985), kter byl podobn jako hromadn sklady z Bluiny a Hanftahalu
nalezen v sdlitnm prosted, konkrtn v chat se estihelnkovitou konstrukc. Obsah
skladu byl uloen v pozdnm soudkovitm vdru typu E 41.
4.1.1. Depoty (?) ze rovic a Uherskho Hradit-Starho Msta
Nai pozornost nyn budeme vnovat neobvyklmu nlezu z rovic, kter byl objeven
v roce 1926 rovickm hostinskm panem A. Rikou. Nlez byl uinn na trati
Vinohrdky (GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37; KALBEK 1998, 108). Pedmt se nyn
nachz v soukrom sbrce 22 , odborn veejnosti je k dispozici pouze odlitek 23 . Soubor byl
sloen pouze ze dvou artefakt pochzejcch z mskch dlen: balsamaria typu Szab 11 a
kolnkovit, provinciln msk spony typu A 247. Spnadlo bylo uloeno uvnit balsamaria.
Zhodnocen tchto artefakt je ponkud problematick, a to zvlt pro absenci dalho
doprovodnho materilu, jako i pesnch informac o archeologickm kontextu. Je tedy
obtn rozhodnout, z jakho nlezovho prosted pamtky pochz. Soubor mohl bt
nhodn ztracen, nebo uloen jako sklad. Kritick rozhodnut tedy nelze za souasnho stavu
poznn vyslovit.
*****
Dal nlez, tradin azen k depotm, pedstavuje problematick soubor artefakt
ze Starho Msta (Uherskho Hradit). K nlezu mlo dojt ped rokem 1918 pi stavb
eleznice, bli nlezov okolonosti nejsou znm. S piazenm tto skupiny pamtek
k hromadnm nlezm se setkme jak ve star literatue (RZEHAK 1918, 230-231, 238239), tak i v pojednnch pomrn novch (GALUKA 2000, 69). J. Tejral (1967, 129) ve
svm zhodnocen bronzovch ndob z roku 1967 zaujal k nlezu spe skeptick postoj.
Kolekci pedmt ze Starho Msta nelze tedy jednoznan piadit ke skladm, a to zvlt
nedostatek kovu v provincich postiench niivmi loupenmi njezdy bhem krizovch obdobch msk e.
21
Ze stednho Podunaj znme depot zemdlskch nstroj z obj. 33/67 ze Zlechova (ZEMAN 2006, 460, obr.
8), z Pov pak hromadn nlez eleznch srp z Beckova (VARSIK HANULIAK KOVR 2006, 204211), z zem severnho Slovenska pochz dva depoty z Vinho Kubnu (PIETA 2002, 69), ze sdlit z pozdn
doby msk z Breslack v okol Potsdami (GEISLER 1976, 141-158, zde i literatura k dalm depotm obdobn
povahy), je rovn znm depot podobnho charakteru, kter byl sloen ze dvou eleznch seker a dalch
pedmt denn poteby.
22
Dkuji P. Fojtkovi za nov pozenou fotografii balsamaria.
23
Odlitek je uloen v Muzeu Prostjovska v Prostjov inv. . N 96 070606. Dkuji B. Vesel za zapjen
odlitku ke studiu.
23
Jak ukazuje depot z Tittmonig, z prosted Norica (KELLER 1980, 118, Abb. 14; FISCHER 1999, 45), lze
potat s rozruenm hrob ze starch obdob (doba haltatsk). Vpovdn hodnota souboru ze Starho Msta je
24
Bronzov ndoby byly asto nalezeny pokozen, a to buto rem, nebo myslnou
deformac.
Zlomky, kter byly sebrny z pohebn hranice, jsou vtinou slit a pesn uren typu
ndoby je proto vce mn obtn. Navc postrdme jistotu, zda byly po kremaci do hrobu
vloeny vechny fragmenty z bronzov ndoby, kter prola ehem spolu s nebotkem. Lze
si toti tak pedstavit, e st slitk mohla bt pouita jako materil pro vrobu jinch
kovovch artefakt.
Zajmavm, i kdy ne pmm dokladem druhotnho vyuit rem pokozench
artefakt pochzejcch ze starch, zejm vykradench hrob, je podle hypotzy M.
Mczysk (1994, 151) poklad bronzovch artefakt z polsk ubiany. Autorka nlez
pedbn interpretovala jako surovinov depot. Pro zvry M. Mczysk hovo skutenost,
e ve skladu byly sloeny pedmty znan chronologicky odlin 25 .
Je tak pravdpodobn, e do hrobu byly ve vybranch ppadech ukldny pouze
jednotliv fragmenty bronzov toreutiky. Na tyto aktivity upomn nlezov fond z hrobu . 8
v itboicch (DROBERJAR - KAZDOV 1993) a hrobu . 6/1943 ve Velaticch (POULK
1950, 23-24, obr. 7:a).
Zmrn deformace bronzovch ndob uloench v rovch hrobech bv asto
oznaovna jako typick germnsk zvyk. Dvody tohoto konn spatujeme v pohebnch
ritulnch zvyklostech germnskch spoleenstev (viz KOLNK 1979, 91), nebo v zmru
vce prozaickm, toti v mon ochran proti vyloupen hrobu. Pirozen je, e se s tmito
postupy setkme i u germnskch skupin usazench na mskm zem (ALFLDY 1959/60,
6-7). Mme zde na mysli pohebit v okol Laithagebirge a Burgenlandu (nap. Eisenstadt)
(BNA 1963, 244; URBAN 1990, 597-602). Zejmm kazem tchto aktivit me bt hojn
citovan hrob z Halbturn datovan do obdob 200-260 (RADNTI 1966). Tento jev, jinde
souvisejc s germnskm pohebnm ritem, rovn vzcn registrujeme i v prosted
zpadnch provinci. Jako pklad me poslouit rov hrob (. 5) datovan na zlom 2. a 3.
stolet z pohebit ve Wlfersheim-Wohnbach, lecho na zem Wetterau (LINDENTHAL
RUPP 2000, 173-175). Hrob obsahoval zmrn pokozen nebo nekompletn bronzov
ndoby.
Dalm kazem, pojcm se se rovmi hroby, je pouvn bronzovch ndob jako uren.
Tento pohebn zvyk se vyskytuje ji od pozdn doby latnsk u polabskch Germn
komplikovan zvlt pro plinou kulturn pestrost jednotlivch artefakt (doba bronzov a mlad doba
msk).
25
Pedmty lze relativn chronologicky zalenit do stup B2 a D1! (MCZYSKA 1994, 150, 151).
25
(CAPELLE 1971, 109, 146-147; WEGEWITZ 1986, 115, 132), jeho ohlasy jsou patrn v
prbhu cel doby msk. Bronzov ndoby, kter byly vyuity jako popelnice, registrujeme
i z zem ech, a to po cel trvn star doby msk (Zdice, Dobichov-Pihora, Tebusice,
Nepolisy, Holubice, Dunky). V horizontu Marobudovy e se poprv prv na tomto uzem
setkvme s bohat vybavenmi rovmi hroby, kde se krom bronzov ndoby (urny)
vyskytuj i zlomky dalch kovovch ndob (LICHARDUS 1984, 45-48, 128-130; TEJRAL
1995, 234). Specifickou skupinu pohb v bronzovch ndobch pedstavuj pohby v
polokulovitch montovanch kotlch. V kotlch byly zpravidla uloeny ostatky bojovnk, jak
o tom svd pklady z pohebi v Grossromstedt, Krchow, Dobichova-Pihory (hrob I a
VI), Hagenow (nlez z let 1841/42; hrob 9/1995), Putensen (hrob 150), Bornitz (hrob 29) a
Domaradzicch (hrob 1). Tento druh pohb se ve vtin ppad spojuje s pedstaviteli
germnsk elity (VOSS 2006).
Ve stednm Podunaj je zvyk pochovvat zemel do bronzovch ndob rozen mn,
pesto lze najt ukzkov pklady jako pohby v kotlch a to v Mannersdorfu an d. March a
Kostoln pri Dunaji (hrob 35) (LAUERMANN 1994; KOLNK 1980), nebo poheb (. III)
v hemmoorskm vdru typu E 58 z Krakovan-Str (ONDROUCH 1957, 168-169).
V ppad hrobovch celk z Kostoln pri Dunaji a Mannersdorfu an der March se nelze
ubrnit mon souvislosti s eskm nlezovm prostedm. Snad tedy jde o zvyk
zprostedkovan do stednho Podunaj Marobudovmi a Katvaldovmi druinami.
4.3.2. Kostrov hroby
Kostrov hroby poskytuj nlezov fond bronzov toreutiky s nejvy vypovdac
hodnotou. Bronzov ndoby jsou ve vtin ppad zachovny nepokozen. Z nmi
sledovan oblasti tuto skupinu nalezi pedstavuj krom krlovskho hrobu z Muova
(PEKA TEJRAL 2002) pohby z Neuruppersdorfu (ADLER 1976c) a Mistelbachu (pol.
Siechenhaus-Schottengrube)
(TEJRAL
1971).
Rovn
sporn
nlez
z Bluiny 26
hrob z Hornch Dunajovic (DOSTL 1960), jeho nlezov okolnosti lze dnes ji obtn
rekonstruovat.
V porovnn s oblast Slovenska tak na Morav doposud chyb knec hroby ze stup
B1 a B2. Stupe B2/C1 zahrnuje pouze muovsk krlovsk hrob. Z mlad doby msk je
stav nlez opt vrazn ni ne na Slovensku. Ppadn kostrov hrob z Hornch
Dunajovic by se svou vbavou sotva blil hrobm z Krakova-Str, Ostrovian a Cejkova
(souhrnn KREKOVOVI 1992). Pro moravsk prosted tak plat, e doklady monch
kostrovch hrob z Ladn, Bluiny, Hornch Dunajovic nkladnost sv vbavy nijak
nepevyuj soudob hroby rov.
Kostrov hrob z dolnorakouskho Neuruppersdorfu je svou vbavou pbuzn s pohby v
Zohoru a Vysok pri Morave, spolu s nimi nle ke generaci "povaniovskch bohatch
hrob" (KREKOVI 1996, 40).
4.4. Sdlitn nlezy
Znan poet sdlitnch nlez registrujeme pedevm z naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. Tento nlezov stav souvis pedevm s aktivitami amatrskch archeolog, kte
asto sousteuj svou pozornost na sdlit z doby msk. Jejich psoben nelze hodnotit
ernoble jako jednoznan kladn nebo zporn. Vdy zle na me poctivosti kadho
hledae. Navc pokud dochz ke komunikaci s profesionlnmi archeology, tak tito sbratel
pedchz svm konnm ernou, pirtskou sb, rabujc lokality. Pokud tedy jsou nlezy
peliv evidovny a zaneseny do plnu lokality, tak mohou znan pispt k rozen
materilov zkladny zkoumanho obdob.
Pi povrchov prospekci za pomoci standardnho (ne pulsnho) detektoru kov nedochz
k naruovn objekt. Kovy jsou indikovny zpravidla v hloubce 10 a 25 cm jsou tedy
vybrny z ornice i podorni 28 . Pi takovmto postupu lze povrchovou prospekci pomoc
detektoru kov pln respektovat. I z zem Moravy mme nkolik nlez zlomk bronzovch
ndob z lokalit s osdlenm z doby msk 29 . Mme zde na mysli fragmenty bronzovch
plech z Krhovic na Znojemsku, Duban na Hodonnsku, Jevka-Pedmst 3 (obr. 81:1, 4,
5) a bronzovch ata z Josefova na Hodonnsku a Chlupic na Znojemsku (obr. 64). Zlomky
bronzovch plech nesou stopy reparovn, je svm provedenm odpovd postupm, kter
lze doloit ji od doby bronzov (KAZDOV 1971, 114-115). Opravy pedstavuj pedevm
28
29
27
zplatovn plechu. K upevnn tchto zplat slouily nty, kter mly vdy do plochy
roztepanou hlaviku.
28
K. Peschel (1995, 84) zdrazuje pi klasifikaci polokulovitch kotl skutenosti tkajc se pedevm
technologickch postup. Upozoruje na zmny v kovskch a kovotepeckch technikch, kter by mohly vst
k vylenn vrobnch skupin.
31
Kotel z Mannersdorfu byl ji v nedvn dob jako typ E 8 uren E. Droberjarem (1999a, 131).
29
tuto skutenost upomnaj zejmna pozdn siln profilovan msko-provinciln spony typu A
67b2 (DEMETZ 1998, 141-143), jinak tak A 67c (LICHARDUS 1984, 14-15, 36, 39, Abb.
1:67c), i typ A 67/68 (MCZYSKA 2001, 165, 170). Spnadla typu A 67b2 se vyskytuj
pedevm ve 20. letech 1. stol. n. l. (DEMETZ 1998, 143) a jsou zastoupena spolu se
sponami s oky typu A 45/47 na pohebiti v Abrahme (KOLNK 1980, Taf. 27:81, 29:86;
TEJRAL 1998, 388). Na zklad tchto zjitn lze hrob z roku 1988 zaadit do IV. horizontu
TH. VLLINGA (2005, 147-148), kter odpovd stupni B1b.
Tato spnadla pat mezi ast prvky hrobovho invente labsko-germnskch pohebi
typu Mannersdorf Abrahm - Kostoln.
Pot, co jsme hrob z roku 1988 chronologicky zaadili, je teba zodpovdt otzky
tkajc se piblinho msta vroby kotle a takt jej zasadit do historickho kontextu. Pvod
polokulovitch kotl byl asto hledn v keltskm prosted (JACOBI 1977, 148). Z tto
kulturn oblasti mla pochzet znalost kombinace eleznch a bronzovch st ndoby,
kterou nenachzme u tradinho bronzovho ndob jihoitalskho pvodu (WIELOWIEJSKI
1988a, 203). Nkte badatel hledali vrobn oblast tohoto zbo v Noriku a Raetii (SAKA
1974, 58; KUNOW 1983, 17). Tuto domnnku meme podpoit sdlitnmi nlezy st
kotl typu E 8 z Magdalensbergu Sanzena, Augstu, Churu, kter jsou datovny do pozdn
augustovskho a asn tiberiovskho obdob (SEDLMAYER 1999a, 109, 120, 122, 136,
137). V. Saka (1974, 58) pedpokldal, e polokulovit montovan kotle byly doveny do
ech prav z oblasti Norika a Raetie spolen s dalm zbom pes masiv umavy a eskho
lesa. Akoliv spojen mezi hornm Podunajm a eskou oblast jist v asn dob msk
existovalo (ZAVEL 2007), ne pli hojn nlezy mskch vrobk z jinch ech zatm
ukazuj spe na jeho druhoadost. Tato situace vak spe odpovd stavu poznn zmnnho
regionu v asn dob msk. Nevyeenou otzkou rovn zstv, z jakho obchodnho
centra by karavany se zbom do ech vychzely. Prvn msk osdlen je na Dunaji
doloeno a za csae Tiberia (14-37), a to v Linci a Eni. Na tchto mstech lze snad ji
potat s vojenskou ptomnost (JILEK 2001, 94-95). Tato skutenost tedy komplikuje
vypravovn karavan do nmi sledovanho prosted. Norick hranice byla vraznji vojensky
steena a od vldy Flaviovc.
Pod tlakem tchto zvr je teba hledat jin monosti obchodnho spojen mezi Norikem
a eskou oblast. E. Droberjar (2007, 58) peml o tzv. Trstenick cest, kter spojovala
stedn Podunaj a echy. Jeho soud se vak zatm opr o nepublikovan nlezy.
30
K. Peschel (1995, 77, 78) hledal vrobu kotl E 8 v oblasti galskch oppid 32 , odkud se ji
v pozdn dob latnsk ily do stednho a dolnho Polab a to zvlt ve stupni B1a. Galsk
dlny jakoto vrobn centra pijm i M. Erdrich. Domnv se, e kotle E 8 byly odmnou pro
Germny, kte slouili v pomocnch sborech mskch vojsk bhem obansk vlky po
rozpadu druhho triumvirtu (ERDRICH 2001, 79). Je tak mon, e k drobnm svbskm
vpravm za koist mohlo dochzet v neklidn dob obanskch vlek, kdy se obran Galie
nevnovala pli vysok pozornost. Dobu vroby polokulovitch kotl typu E 8 ad Erdrich
do sv 3. subfze 1. fze odpovdajc asn augustovskmu obdob, piem lze
pedpokldat, e jejich vroba trvala do 1. poloviny 1. stolet n. l. (ERDRICH 2001, 40, 139).
Pijmeme-li spekulaci, e se svbskch akc v Galii astnili tak Markoman, kte
v letech 9-6 p. n. l. opustili Pomohan, lze uvaovat jako o jedn z monost, e kotle typu
E 8 (SEDLMAYER 1999a, 137) a italsk vdra typu E 18, kter jsou soust eskch nlez,
mohly bt zskny bhem 1. poloviny 1. stolet p. n. l. v Galii (JANO 2003, 107).
Z ech se po pdu panstv Marobuda a Katvaldy mohly polokulovit kotle typu E 8 jako
osobn majetek druink objevit ve stednm Podunaj, tedy ve skupin labsko-germnskch
pohebi typu Mannersdorf Abrahm - Kostoln.
U ve zmnnch hypotz, jakkoliv se v ppad msta vroby kotl typu E 8 nzorov
rozchz, nalezneme vdy toton rys, na jeho zklad kotle pochz z keltskho prosted (k
tomu BIENERT 2007, 131). Tento znak povaujeme v problematice polokulovitch kotl za
zsadn. Dochzme tedy k zvru, e vroba polokulovitch kotl typu E 8 byla obecnm
projevem keltsk zpadn i vchodn oppidln kultury33 . Dobu vroby polokulovitch kotl
lze urit pouze rmcov. Jist je, e s n lze potat ji v prbhu ponajc 2. poloviny 1.
stolet p. n. l. Druh mezn datum nen doposud zcela jist, tradin se uvauje o pol. 1. stol.
n. l. V rmci zpracovn mskch bronzovch ndob v projektu CRFB, D3 zzstv druh
32
Z oblasti zpadn od Rna, kolem Trevru, pochzej hroby datovan do pozdn doby latnsk LTD2, kde se
tyto kotle vyskytuj. Jde o celky z Wincheringu, Lkr. Trier-Saarburg, Heimbachu, Lkr. Neuwied (citovno dle
PESCHEL 1995, 79) a GoeblingenuNospeltu (hrob B) v Lucembursku (METZLER 1984, 96, Abb. 5: 17; t
2000). Zajmav nlez byl uinn v nedvn dob v Herxheim, Kr. Sdliche Weinstrasse (BERNHARD 2003,
171-172, Abb. 118), odtud pochz jma, do n byl uloen popel a znien milodary z pohebn hranice tzv.
"Aschegrube", kter obsahovala zlomky z kotle typu E 8 a fragmenty msy zdobn lbkovnm, celek lze
pedbn datovat do 2. stolet. Z 2. pol. 2. stol. tak pochz zlomky kotl typu E 8 z hrobu 1 z Marpingen, Kr.
St. Wendel (KOLLING 1967, 45, Abb. 7:1, 8:9, 15-18). Tyto pklady z 2. stol. jsou dokladem dlohodob obliby
a pouvn sledovanch kotl v zmnn oblasti (okol Trevru a Saarbrckenu a Lucemburku). Dalm
dokladem z keltsk zpadn kulturn oblasti je nlez zvs na kotel a snad i fragment z kotle z Bo dep. Lot-etGarone (SCHNFELDER 2002, 68-69).
33
Z zem ech a Moravy znme z pozdn doby latnsk pouze nkolik problematickch zlomk. Ze Starho
Hradiska se zachovala soust atae (MEDUNA 1970, Taf. 11: 7) a z kolnskho depotu fragmenty ouka a
etzy na zaven kotle (RYBOV MOTYKOV 1989, 123, Abb. 14: 11). Tyto nlezy jaksi relativizuj
Jacobiho (1977, 146) pedpoklad, podle nj by montovan polokulovit kotle nleely pouze zpadnmu
keltskmu svtu.
31
mezn datum ble neuren (nap. CRFB, D3, II-04-10/1.8, Taf. 2:2; CRFB, D6, VIII-201/1.1, Taf. 6:2).
Kotel z hrobu nalezenho v roce 1988 v Mannersdorfu by mohl bt soust ddictv po
Marobudovch a Katvaldovch druincch usazench v prostoru Vaniova krlovstv. Tomuto
zvru by odpovdaly i informace o etnch reparacch kotle a stopy po dlouhodobm uvn
(LAUERMANN 1995, 130). Ze star doby msk znme dostatek pklad vskytu kotl E
8 v labsko-germnskm prosted. Jak je patrno z hrobovch celk, kotle E 8 patily mezi
oblben artefakty jet dlouhou dobu pot, co se pestaly vyrbt.
Na zem ech mme zastoupeny polokulovit kotle E 8 na pohebiti v DobichovPihoe v hrobech . I a . VI (P 1897; DROBERJAR 1999a, 130, 131; KARASOV 1998,
9; SAKA 1970, 4, 12). Kotel z hrobu . I je tak asto, dle pojet K. Peschela, nesprvn
oznaovn jako typ E 7. O obou kotlch z Dobichova-Pihory je mon uvaovat jako o
artefaktech, kter si pinesli Markoman z Pomohan, nebo zskali spoleenskmi kontakty s
Noricem. Dal pklad polokulovitho kotle oznaovanho, (nesprvn) jako typ E 7, pochz
z hrobu . 98 z Luce nad Vltavou 34 (KYTLICOV 1970, 331; KARASOV 1998, 9, 75).
Z kotle se zachoval pouze fragment elezn vrchn sti ndoby se zbytky bronzovho plechu.
Hrob je datovn dle nkon opasku a spony s vlcovitou hlavic, kter m velmi blzko
k Almgrenovm sponm 8. serie V. skupiny, na sklonek 2. stolet n. l. Ndoba tedy jist
musela bt staroitnost, kterou rodina zemelho dlouho pouvala a chovala v oblib.
K pkladm ze stednho Podunaj nle exempl z Kostoln (KOLNK 1971, 513; t
1977, 147; t 1980, 110). Hrob . 35 z Kostoln (obr. 24) spolu s pohbem z Mannersdorfu
pravdpodobn 35 nle k hrobm germnskch druin usazench v Pomorav a Trnavsk
pnvi v letech 17-19 n. l. Drusem ml. (DROBERJAR 2000, 173, 189). Ndoba bv
v literatue piazovna k typu E 6 (KREKOVI 1987, 245 t 2000, 118). S tmto urenm
vak nelze na zklad zvru zveejnnch K. Peschlem (1995) souhlasit, a tak piazujeme
kotel k typu E 8. Hrob 35 z Kostoln je nejbli paralelou k pohbu v Mannersdorfu a takt
nle do stejnho asovho seku, i kdy jeho invent nen po chronologick strnce zcela
homogenn (TEJRAL 1995, 233; t 2001, 213) 36 .
Pouvn kotl-vrobk pochzejcch z galskch a norickch dlen-zrcadl pejmn
nkterch keltskch, pozdji galomskch zvyklost germnskou spolenost (SAKA 1974,
34
V ppad ndoby z hrobu . 98 z Luce zpochybujeme pro patn stav zachovalosti pesnj typologick
zalenn.
35
Nelze vylouit, e tyto hroby nle pmm potomkm markomanskch druink.
36
Nachzme zde prvky, kter nle jet stupni B1a, nap. stbrn spony s oky A. 54a, sousti noricko pannonskho kovn opasku: entenbgel typu Garbsch E 3a, pezka typu Garbsch 62d.
32
pipsat stupm B2/C1 a C2 v Norsku, vdsku a Dnsku, pot jet stupni C3 (LUND
HANSEN 1987, 150). Pedpokld se, e vrobn tradice tchto ndob se odr jet v tzv.
gotlandskch kotlch, znmch ze 6. a 7. stolet (HOEPER 2003, 106). Domnvme se, e
zpesnn datace nen za dosavadnch podmnek mon.
Westlandsk kotle jsou v oblastech severn stednho Dunaje vzcn rozeny, takt z
Norika a Pannonie nemme dostatek tohoto zbo. Pro potek mlad doby msk, pesnji
eeno pro asov sek kolem poloviny 3. stolet, lze najt pro tuto absenci jist vysvtlen.
Westlandsk kotle se na nkolika lokalitch (Osterholz, Elm) nalezly spolu s hemmoorskmi
vdry. Hemmoorsk vdra se vak a na nkolik vjimek vyskytuj v oblastech severn
stednho Dunaje velmi vzcn. Nedostatek tchto druh bronzovch ndob je mono chpat
jako dsledek peruen kontakt zpadnch provinci s Pannoni a Norikem, kter byly kolem
poloviny 3. stolet neustle nabourvny barbarskmi vpdy (TEJRAL 1970b, 408, 409;
LUND HANSEN 1987, 84, 85). Je tedy pravdpodobn, e asn westladsk kotel z
Mikulova a honosn kotel se svbskmi aplikami z krlovskho hrobu v Muov byly na
Moravu dopraveny u v prbhu markomanskch vlek, nebo v prvnm desetilet 3. stolet
pravdpodobn z oblasti Galliae Belgici 38 . Tento zvr by podpoil nlez z Neupotz, kter
obsahuje dostatek tvar ukazujcch na dlouhodobou vrobn tradici kotl ji od doby pozdn
latnsk (KNZL 1993, 233; ERDRICH 2001, 48). Jak ji bylo naznaeno v kapitole o
polokulovitch kotlch E 8, pat Galliae Belgica k pedpokldanm vraznm produknm
centrm tohoto zbo v impriu. Geneze asnch westlandskch kotl v provincii Gallii
Belgice mohla bt tak sten ovlivnna impulsy z vchodnho stedomo (KNZL
KNZL 2002a, 361, 362), Itlie a dolnho Porn (BIENERT 2007, 131).
Ze sklonku star doby msk pochz ze stednho Podunaj velmi mlo pklad tohoto
druhu ndob. Za zcela neprkazn meme oznait pilenn nlezu z Vlkova pod
Okobrhem (HELLICH 1919, 92-93; EGGERS 1951, 145; DROBERJAR 2002, 369) k typu
E 12 (SAKA 1991, 36; KARASOV 1998, 85), protoe nen zachovn nkres bronzovho
kotle.
Specifinost a vzcnost tohoto kotle ve stednm Podunaj nen jist nhodn.
Domnvme se, e mikulovsk kotel mohl bt soust dar vnovanch mskou moc
nejvy sociln vrstv markomanskho kmene. Nelze pot vylouit, e se kotel dostal
perozdlovnm dar k nktermu ze svobodnch bojovnk, ponvad proces obdarovn v
rmci druiny pat u germnsk spolenosti k astm jevm (WENSKUS 1961, 354;
38
Ve star literatue se lze setkat i s nzory, e kotle typu E 12 byly vyrbny v severskch oblastech a pot
34
43
Interpretace tto mince jsou rozlin. Pipad v vahu nominl Marca Aurelia a Septimia Severa. I pes tyto
komplikace vykazuje mince dostatek podklad k pesn dataci.
36
361).
Atae byly od objevu hrobu v roce 1988 pedatovny ji nkolikrt, proto podvme
chronologick pehled jejich datace. J. Tejralem byly piazeny bu na zvr 1. stolet, tedy
do flaviovskho obdob, nebo na po. 2. stolet, nejpozdji vak na potek hadrianovskho
klasicismu (PEKA TEJRAL 1990, 176; TEJRAL 1992, 432). Hadrianovsk klasicismus 45
jako mon spodn meznk pro dataci navrhoval i J. Frel (1993, 211). J. Bouzek (1994, 174;
t 2000a, 11-14; t 2000b, 54) srovnval atae se sochami Dk pochzejcmi z doby
vldy csae Traiana a takt nevyluoval mon zaazen do hadrianovskho obdob.
Nejnovji byly atae piazeny do obdob pozdn antoninovskho (do vldy Commodovy)
(KRIERER 2002, 379). Takto pozdn zalenn se opr pedevm o jist podobnosti tvaru
masy plnovousu Germn (ne struktury!) s tvary plnovous pozdnch portrt Marca Aurelia,
Commoda a Pertinaka. Za vznamn argument, podporujc tuto dataci, povauje Krierer tak
vyhotoven o, kter srovnv s portrty M. Aurelia a L. Vera (KRIERER 2002, 377).
Zajmav se autor stav k reparacm na atach, kter zastnci star datace povauj za jeden
ze svch hlavnch argument. Krierer (2002, 371) pedpokld, e reparace nelze peceovat,
a interpretuje je spe jako jist neistoty vznikl pi odlvn ata. Pokud zhodnotme ve
uveden znaky, zd se bt nepochybn, e atae nle do 2. poloviny 2. stolet. Pesnjinevyluujeme jejich zaazen do obdob vldy csa M. Aurelia a Commoda.
Pedpokldan vrobn centrum asnch westlandskch kotl spatujeme v oblasti Galliae
Belgicae, tuto oblast tedy povaujeme za vchoz pro kotle z Muova a Czarnwka, i kdy
kad pochzel pravdpodobn z jin dlny. Gallia Belgica proslula ji svou vrobou
polokulovitch kotl typu E 8. Z 1. poloviny 3. stolet je hojn zastoupena mnostvm
rozlinch variant kuchyskho ndob, zvlt pak kotly westlandskho typu. Skepticky se
stavme k zvrm J. Frela (1993, 212), kter pedpokldal vrobu tohoto kotle, jako i situly
typu E 28, v barbarskm prosted. S germnskou bronzovou toreutikou v dob
markomanskch vlek nelze potat, navc mme dostatek srovnatelnch tvar z mskho
impria (KNZL 1993, 231-233). Msto vroby ata je obtn uriteln, podle jejich kvality
lze usuzovat, e by mohly bt vyrobeny i na zem Itlie, nelze vak vylouit ani jejich
provinciln (TEJRAL 1992, 432), respektive galsk pvod. Honosn kotle s ataemi i
aplikami jist nepatily k bnm vrobkm galskch dlen. Pedpokldme, e byly ureny
jako diplomatick dary pro principes a duces germnskch kmen. U kotle z Czarnwka
nelze vylouit, e se dostal na gtsk zem ji zprostedkovan ze stednho Podunaj.
45
J. Frel (1993, 211) tuto dataci opodstatoval pedevm vynikajc modelac bust.
38
39
5.2. Vdra
5.2.1. stlandsk soudkovit vdra typu E 39-42
Soudkovit vdra pat k jednm z nejastjch druh bronzovch ndob nachzench ve
svobodn Germnii. Setkvme se s nimi pravideln v rovch i kostrovch hrobech,
v depotech a rovn v sdlitnm materilu. Tdnm soudkovitch vder se zabvala cel
ada badatel. Naposledy podala strun pehled djin bdn o tto skupin bronzovch
ndob Z. Karasov (1998, 17).
Pokud sledujeme spektrum tvar soudkovitch vder, dochzme k zvru, e pesn
piazen jednotlivch kus k typm, kter byly uvedeny do literatury H. J. Eggersem (1951),
se zd bt spe zavdjc (WIELOWIEJSKI 1985, 179, 180; REHN 2000, 96, pozn. 6).
Proto tedy nmi rozebran cel kusy zalenme spe do uritch varianch skupin, kter
budou ohranieny vybranmi Eggersovmi typy.
Z nmi sledovanho zem mme dochovno pt relativn nepokozench exempl.
Jedn se o nlezy z muovskho krlovskho hrobu (obr. 21:8) (KNZL KNZL 2002b,
575, F5), z kostrovho hrobu v Neuruppersdorfu (obr. 31:7) (ADLER 1976c, 21, Abb. 10),
rovho rozruenho hrobu v Rebeovicch (obr. 24:1) (PEKA 1964a, 180, 189, obr. 60,
68; TEJRAL 1967, 88, 89), depotu v Bluin (obj. I) (obr. 33:17) (DROBERJAR 1994, 181,
186, obr. 6.) a depotu v Muov (obj. 10) (obr. 32:5) (TRKOV 1985, 279-284 Abb. 2.).
Fragmentrn zachovan ndoby jsou doloeny na pohebitch v Mikulov (hrob . 4,
11, 13, 14, 17, 18, 20, 29, rozr. hroby) (obr. 40-43), Modicch, Pibicch (obr. 24:2, 5),
itboicch (hrob . 19, 20, rozr. hroby) (obr. 75-76), Velaticch (hrob 2/1923, 6/1943) (obr.
27:20, 28:1) Velkch Hostrdkch (hrob . 1, 55) (obr. 38, 39), Mistelbachu (obr. 45) a
Pillichsdorfu (hrob z roku 1877) (obr. 34:2). Z nlez, u nich je obtn urit druh kontextu,
je tento typ ndob ptomen v hrob z Muova "U sv. Jana" (obr. 30) v Nivnicch (obr. 29:1).
Ze sdlitnho prosted je teba zmnit bronzov ucho z Nedakonic (obr. 34:1) a fragmenty
eleznch obvodovch prut a uch z depotu z Hanfthalu (obr. 23:1-3, 5-6).
Soudkovit vdra se na sledovanm zem objevuj ji ve stupni B1c, tuto skutenost
nzorn dokld jejich ptomnost v hrob . 6/1943 ve Velaticch (POULK 1950, 23-24;
TEJRAL 2001, 213).
Z ve uvedenho vtu nle vdro z kostrovho hrobu z Neuruppersdorfu podle
ostatnho invente hrobu k pkladm vyskytujcm se ve stupnch B1c, B2a. Ndoba m
dvojknick tvar, meme ji tedy piadit k varianmu typu E 39-40. Vdro je vybaveno
40
46
Pokud pozorn vnmme tvar muovskho vdra, zpozorujeme jistou podobu s pokroilejmi (1.-2. stolet n.
l.) vdry typu Bargfeld. Mme zde na mysli pedevm nlezy z provincie Pannonie uveejnn A. Radntim
(1938, 112, Taf. XXXII: 4).
41
lze vysledovat u soudkovitho vdra z hrobu I v Marwedel (LAUX 1992, 333, Abb. 10).
Svm tvarem se tedy vdro ji bl exemplm znmm z mlad doby msk.
S podobnmi kusy se meme setkat opt v horizontu depot spadajcch do 3. stolet
(KNZL 1993, 238-240; TEJRAL 1999a, 148).
Do obdob pozdn doby msk, i potku sthovn nrod nle depot (obr. 32:5)
nalezen v zemnici (obj. 10) v Muov, poloha "U sv. Jana" (TRKOV 1985, 279-284,
Abb. 2). Depot obsahoval ti ttov puklice s fasetovanmi stnami a pec pnev. Pedmty
byly uloeny v pozdnm (nkolikrte reparovanm) kotli typu E 41. V nedvn dob byl
vysloven nzor, e kotel, v nm byly pedmty uloeny, stejn jako kotel z hrobu . II-1929
ve Strch (obr. 37:22) (NEUSTUPN 1936, 21-22; EISNER 1938; KLO KRUPA 2008,
24, 26 obr. 10) m pvod v alanskosarmatsk oblasti (TEJRAL 1985a, 341-342; t 1999c,
248). Z bohat vybavench hrob z Lermontovskaja Skala-2 (hrob 10), Mokraja Balka (hrob
123) (KAZANSKI MASTYKOVA 2007, Abb. 2, 8) z oblasti severnho Kavkazu sice
znme podobn tvary kotl, avak jejich souvislost ze stedodunajskmi nlezy z depotu
Muova a hrobu . II-1929 ze Str se zakld pouze na podobnm tvarovn stn a
pedpokladu posunu alanosarmatskch spoleenstev v 5. stolet smrem k Dunaji. O tchto
ndobch
je
uvaovno
jako
mskch
vrobcch
nebo
jejich
napodobeninch
elezn poutka (nap. Bluina, Velatice 6/1943, Mikulov rov hrob 17, itboice
hrob 19, 20) (obr. 27:18, 33:17, obr. 44, 75-76)
4. bronzov poutka (Velk Hostrdky, hrob 1, Muov poloha "U sv. Jana", Velatice
6/1943, a pravdpodobn tak Muov poloha U sv. Jana-depot) (obr. 27:20, obr. 30,
38)
5. elezn prut s okem (Hanfthal, Muov) (obr. 21, 23:1, obr. 36, 37:21)
Z mnohotvarosti kovn a dradel soudkovitch vder nelze vyvozovat pli zvan
chronologick zvry. U nejstarch typ E 37-38 se asto sekvme s eleznmi nebo
bronzovmi kdlovitmi ataemi (DROBERJAR 1999a, 132; SCHLEGEL 2000, 54). U
variet E 39-43 se ji vedle sebe paraleln vyskytuj jak elezn/bronzov poutka, tak elezn
pruty-objmky (SCHLEGEL 2000, 54). Jako zajmav pklad pevn vrobn tradice
me poslouit pouvn eleznho prutu-objmky. Tento zpsob kovn znme jak ze staromskch lokalit z oblasti kolem eky Neckar (SCHLEGEL 2000), tak z konce star doby
msk, jak dokldaj nlezy z Hanfthalu (SAUER 1994), Muova (KNZL KNZL 2002a)
a rovho hrobu 1/2000 v Zohoru (ELSCHEK VRABLEC 2001, 60, 61, obr. 31: 1;
ELSCHEK 2002, 248, 260; TEJRAL 2004, 335).
Uren obdob vroby pro chronologicky necitliv soudkovit vdra nen snadn. Jist
vsledky lze zskat z vvojov ady vder. Nejstar (jet pozdn latnsk) kusy typu E 3743
38 jsou spe thl a vejit. Pozdn ndoby typu E 41-43 maj asto odsazen dno. Pro
vvojov tendence mezi tmito dvma ply se zd bt typick roziovn tvaru smovn k
dvojknick tektonice ndob (REHN 2000, 97).
Pro typ E 39-40 (var. Juellinge) pedpokld J. Kunow (1983, 19) potek vroby v dob
kolem poloviny 1. stolet n. l. Konec vroby spatuje ve 3. stolet n. l. V tto dob jsou jet
vdra E 39-40 patrn v horizontu depot (WERNER 1938, Taf. 110:1), kter je spojovn
s barbarskmi vpdy. Soudkovit vdra typu E 40-41 navazovala na pedchoz typ a byla
pravdpodobn vyrbna ji od 2. poloviny 1. stolet a dle pak pedevm ve 3. stolet
(BERKE 1990, 22), avak nelze vylouit jejich dal uvn do 4. stolet.
Urit provenienci stlandskch vder nen jednoduch. H. Willers (1907, 12, 13)
zaznamenal jejich vskyt spolen s pokroilm bronzovm ndobm v Pompejch, dle tohoto
zjitn je tradin fabrikace soudkovitch vder hledna v Campanii. V ppad vder typu
E 39-40 si vak lze pedstavit i jejich provinciln vrobu (TEJRAL 1967, 90), avak msto
jejich produkce nelze urit jednoznan (LUND HANSEN 1987, 153). Pvod variet typu E
40-41 a E 42 je obvykle spojovn s pornskmi dlnami (KUNOW 1983, 19), i kdy
pravdpodobn u takto uitkovch tvar lze potat s produkc v doposud nezjitnch
provincilnch centrech (KNZL 1993, 240).
5.2.2. Situlovit vdra s maskovitmi ataemi typu E 24
Na sledovanm zem pat situlovit vdro typu E 24 spe k vzcnjm exemplm. Je
nutn ci, e disponujeme pouze jednotlivmi dly, nikoli pln zachovalmi kusy.
V nsledujcm textu budeme tedy rozebrat nlezy z Muova (obr. 21:1, 62), Mistelbachu
(obr. 49:3, 6, 12) a Schwechatu (obr. 58-61).
Nejprve nai pozornost zamme na pklady (dv atae, ucho) z krlovskho
muovskho hrobu, kter byly aplikovny na pozdnm situlovitm vdru typu E 25-28
(PEKA TEJRAL 1990; TEJRAL 1995, 237; KNZL KNZL 2002b, 569). Atae jsou
zdobeny rostlinnmi ponky, kter symetricky rmuj hlavu. Pod obliejem se nachz
palmeta a vrchn st atae je ohraniena dvma zapiatlmi listy.
Jak kompozice, tak vzdobn prvky pat k ojedinlm ppadm, tmto se tedy muovsk
kusy ad do skupiny varian znan odlinch asnch ata. Tuto skupinu nelze psn
typologicky ohraniit a s jejmi zstupci je phodn pracovat jako s ojedinlostmi. K tmto
nesourodm atam potme dle nap. exemple z hrob V a 146 (55/1904) z DobichovaPihory (KARASOV 1998, 13, 14; DROBERJAR 1999a, 132, Taf. 14), Hoby (LUND
44
HANSEN 1987, 51, POULSEN 1977, Fig. 56), Bornitz FK 21 (VOIGT 1940, 123, 124; t
1976, 283, 284, Abb. 15, 16), Snder Jernlse (POULSEN 1977, Fig. 58), Mehrum
(GECHTER KUNOW 1983, Abb. 14) a Pompej (TASSINARI 1993, 304, X 1410).
ponky, kter zdob muovskou atai i dradlo, nm svou strukturou jist pipomenou
listy akanthu, kter spolen s drobnmi kvty znme z vybranch pamtek vysokho umn
mskho principtu. V ppad muovskch ata spatujeme zejmou zvislost na
vzdobnm motivech rozvinutch v dob Augustov. Konkrtn mme na mysli dekorativn
prvky pouit na Ara Pacis Augustae (ZANKER 1997, Abb. 140; BOUZEK
KRATOCHVL 1996, 163) a pamtkch, kter se vzdobou Olte mru inspirovaly. Pokud
vak srovnme kvalitu vyhotoven muovskch ata s vzdobou stbrnch ndob doby
Augustovy, stoj popisovan kusy zeteln na ni rovni.
Zhodnocen centrln poloen masky s ponkud neobvykle uspodanm esem se
neobejde bez obt. es je rozdlen pinkou a dle lenn jednotlivmi proudy vlas,
z nich se vydluj dva prameny svisle splvajc kolem tv. Masky aplikovan na atach
bronzovch ndob byly tradin pipisovny mainadm (BOUZEK 2000b, 53; t 2000a, 11)
nebo pouze enskmu pohlav (KNZL KNZL 2002a, 357), avak vyvstvaj i dal
interpretan monosti. S podobnou strukturou esu a vrazem oblieje se setkme rovn
v ppad sonch typ patcch do pozdn klasickho obdob eckho umn, mme zde na
mysli znzornn Apollona a mladho Dionsa 47 . Pokud se pokusme nalzt paralely
k muovskm atam v toreutickm materilu, je phodn upozornit na vzdlen podobn
pklady, kter byly zajitny na via Disciplini a via Mansoni v Miln (CASTOLDI 1994,
120, 121, Fig. 9a, 9b; TEJRAL 1995, 237). Tyto atae pochz z vder, kter maj
dvojknick tvar a svm tvarem se bl typu E 26. E. Poulsen (2000, 436-437, 444, Fig. 1-2)
ad tuto skupinu ata dle stylov analzy do 1. pol. 1. stol. a jeliko vtina kus pochz ze
severn Itlie, pedpokld, e se zde nachzely jednotliv dlny. Tyto kusy jsou zdobeny
ponky a palmetou. Masky milnskch ata z via Mansoni pak bezpochyby lze podle vnce
z piniovch iek a vinnch list pisoudit Dionsovi. Specifick ikonografick znaky
(atributy) vak na muovskch atach chyb 48 , a tak lze tko doshnout jednoznanho
uren.
Ob popisovan atae vak nejsou zcela stejn, li se kvalitou vyhotoven. Exempl F1
je zeteln kvalitnji propracovn. Rozdly poznme pedevm v proveden rostlinnch
47
Viz Dionsos (tzv. typ Richelieu) z Prada inv. . E87, datovan k roku 340 (BOARDMAN 1995, 74, fig. 68),
nebo sochy mladho Dionsa z Basileje datovan do 3. stolet, inv . M 18, Delf inv. . 2380 a Thasu inv. . 16
(SMITH 1991, 65, fig. 77, 79, 80) a bronzov apliky z Pompej (PERNICE 1925, 18, Abb. 26, 27).
45
48
S podobnmi tkostmi se vak setkme rovn ve vysokm umn viz Smith 1991, 65.
Tyto vzdobn prvky pedstavuj obtn zvata typick pro Dionsv kult. asto jsou tato zvata vedena v
Dionsov indickm triumfu (KERENYI 1996, 200), k jeho popisu viz STANO 2004.
50
Podobn dradlo zakonen ptami hlavikami znme z thrckho pokladu Jakimivo 3, poklad je datovn do
obdob pozdnho helnismu (MILEV 1986, 50, 51, Abb. 6b).
51
K interpretaci souboru artefakt viz KNZL 1997, 145.
49
46
52
Otzka chronologick nslednosti skupin ojedinlch ata a sriov vyrbnch kus je doposud
nezodpovzen. Jak doloil E. Poulsen (1991, 216, 223), lze potat se sriovou vrobou ata ji v 1. polovin 1.
stol., kdy se pedpokld hospodsk rozvoj Itlie. Domnvme se ve shod s E. Poulsenem (1991, 223), e
skupina ojedinlch ata m se v pravdpodobnost pvod jet v obdob ped zlomem letopotu, tedy v dob
asn augustovsk. Je tedy velmi tk rozhodnout, zda v 1. desetiletch 1. poloviny 1. stolet dochzelo jet k
paraleln vrob obou forem.
53
Skupina tchto ata byla pojmenovna jako typ Wiechua-Boscoreale (TEJRAL 1967, 84, 85).
54
Hrob je sponou typu A 84 datovn do stupn B2/C1 (DROBERJAR 1999a, 132, 263), je tedy pozoruhodn, e
se v hrobov vbav objevily artefakty asto piazovan 1. polovin 1. stolet.
55
es schwechatsk a dobichovsk masky je velmi podobn a pokud si pozorn prohldneme atai z hrobu
146, spatme po stranch masky naznaen kdel (tyto daje lze bezpen potvrdit kresebnou dokumentac
obsaenou v prci E. Droberjara (1999a, 79:6), kresby star (SAKA 1970, 14: 26) toto pozorovn
neumoovaly!).
Ponkud odlinou interpretaci pedloil J. Bouzek (1974, 4; 1977, 104), kter oprku piadil k atam
zdobenm maskou mainady. V jejm vtvarnm vrazu pak autor vidl odraz etrusko-italick tradice.
56
Tento vzdobn prvek znme i z pompejsk situly typu E 24 (TASSINARI 1993, 304, X 1410), nejedn se
vak o jeden dlensk okruh, jak je tomu v ppad ata z hrobu 146 v Dobichov a souboru ze Schwechatu.
Motiv Erota je znm i z dalch toreutickch pklad, viz dradlo bronzov amfory z atalky (mohyly 7)
(KALEV 1994, 227, Abb. 1) nebo atae konvice s zkm hrdlem typu Radnti 71 z Vajta II (RADNTI 1938,
140, Taf. XLVII 2, 2a). A. Radnti rmcov oprku piadil Attidovi, a to pouze za pedpokladu, e odhldl od
kdel!
47
57
58
Schwechatsk nlezy podle hypotzy S. Knzl (1997, 152, 155) pedstavuj invent bohatho rovho
hrobu, kter snad patil nktermu z pednch mu Vaniovy druiny, usazen po pevratu z roku 50 n. l. na
zem msk e. Pokud pijmeme tento nzor, je mon, e komponenty z vder typu E 24 jsou ddictvm
z doby jet star, toti z prosted Marobudovy e.
59
Snad tak tyto pamtky pedstavuj cennosti ddn a ke konci 2. stolet n. l. Jist vysvtlen by tak
poskytovala hypotza, podle n by fragmenty z vdra typu E 24 mohly pochzet ze starch vykradench hrob.
49
60
Tvar pelty znme vak i z jinch toreutickch tvar viz msa s dradlem tzv. patera z Vysochina pohebit V.
kurgan 9 (RAEV 1986, 76, Pl. 60:3a). Vrazn uplatnn nalezly peltoidn podstavy tak na pnvch a
dbnech.
61
Dobr srovnn poskytuj ti noky z hromadnho nlezu v polsk ubiani, kter byly bez blich analogi
piazeny typu E 24 (MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 3).
50
Piazen provincilnm (galskm?) dlnm se tradin opr pedevm o sriov vyrbn atae, kter se svou
hrubou formou odliuj od asnch italskch pklad.
63
Zlomek zakonen dradla vdra ve form stylizovan labut hlaviky (obr. 78:2) nelze pro fragmentrn stav
zachovn jednoznan piadit k typm E 25/26 nebo E 28. Analogie nalezneme jak v ppad dradel vder
51
Atae z Mnna a Rozhenseehofu jsou oproti pkladm, patcm k typu WiechulaBoscoreale, znan zjednoduen. J. Tejral (1967, 85-86, obr. 2) oznail tento simplifikovan
typ ata ve sv studii o bronzovch ndobch jako typ Vysok-Hagenow. Lstky palmety
jsou stle zeteln, avak jsou od sebe oddleny rytmi liniemi a jsou asto zdobeny
kolkovnm. Podobn i protomy, u nich jde ji st rozpoznat, k jakmu druhu zvat pat.
Obvykle bvaj postrann protomy rmcov pipisovny hadm/jetrm, psm nebo i
vodnm ptkm. Podle E. Poulsena (1991, 219-220) pat popisovan atae do skupiny
oznaovan jako Dollerup B. Ve zmnn autor pedpokld, e skupina ata Dollerup A,
kter je jistm vzorem pro pojednvan atae Dollerup B, pln vychz z tzv. stedomoskho
typu (Louvre-Cremona) (POULSEN 1991, 218, 225). Podobnost mnnskho kusu s pklady
z Vysok pri Morave (obr. 63:1, 3) (ONDROUCH 1957, 13-17, obr.1; KREKOVI 1987,
267, 275; KRASKOVSK 1976, 430) a Rothenseehofu (NEUGEBAUER 1995, 113) ns
vede k vaze o spolenm dlenskm okruhu popisovanch kus. Analogick kusy, jak bylo
ve nastnno, nalezneme nejen ve stednm Podunaj, ale tak v hrobovch celcch znmch
z nadrnskho barbarika. Jde pedevm o dnsk nlezy z Dollerup a Hjstedt a o pklad
z Norska (Osterbo) (POULSEN 1991, 229). Jakousi spojnici mezi podunajskmi a
severskmi nlezy pedstavuj kusy z Nmecka, a to exemple z Apensen 64 (WEGEWITZ,
1986, 124, Abb. 57), Klatzov a Hagenow (TEJRAL 2001, 231), kter se vak od
podunajskch exempl nepatrn odliuj. Sousti vdra (atae, dradlo, noky) typu E 26
nalezneme rovn v depotu z ubian v Pomo (MCZYSKA 1994, 149, Abb. 3;
MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 2).
Dradlo vdra z Rothenseehofu (obr. 63:4) svm tvarem odpovd starm typm z 1.
poloviny 1. stolet. Dekor je vak ji pln stylizovan, pesto na dradle rozpoznme znaky,
kter byly signifikantn pro asn italsk ucha. Jsou zde tedy zastoupeny zjednoduen pta
hlaviky i velmi rudimentrn naznaen akanthov kalich list. Za jistou neobvyklost lze
povaovat pouit eleza jako materilu uitho k vrob.
Datace vder E 25/26 a k nim nlecch ata se pohybuje v rozmez poloviny 1. stolet
a poloviny 2. stolet (obdob flaviovsk-antoninsk) (KUNOW 1983, 18). Na zem
svobodn Germnie znme tento typ i z pozdjch celk 65 (BERKE 1990, 21), datovanch
do stupn B2. U. Lund Hansen (1987, 49) pedkld i ojedinl vskyt ve stupni B2/C1
(LUND HANSEN 1987, 49). S. Berke dle (1990, 21) pedpokld, e tento typ vdra mohl
typu E 25/26 (MCZYSKA RUDNICKA 1998, 41, Ryc. 2), tak pro dradlo vdra typu E 28 (RUDNICKA
MCZYSKA 2002, 12, 13, Ryc. 5). Nelze vak tak vylouit, e by zlomek patil dradlu vdra typu E 44-49.
64
Atae z rovho hrobu z Apensen piadil E. Poulsen (1991, 229) k typu Dollerup A.
52
53
68
Typy E 25 i E 26 se tak vzcn nachz spolen v jednom nlezovm celku (Zohor 5) a i pokud jde pouze o
jejich samostatn vskyt, tak si chronologicky odpovdaj. Podle E. Poulsena (1991, 222) kombinace
situlovitho a dvojkonickho vdra odpovd mskmu vkusu.
69
Nlez byl zskn detektorem kov.
70
Bohuel bez blich nlezovch okolnost.
54
Abb. 6; POULSEN 1991, 230) byl piazen do antoninovskho obdob. Atae 71 , podobn t
z hrobu 117 z Okova (typ E 29), nalezen v Rottweil, byla pipsna konci 2. stolet
(FLGEL 1994, 213, Abb. 3, 4).
Takovto chronologick daje tedy poskytuje skromn provinciln materil. Je zejm,
e se popisovan ndoby nevyskytuj v horizontu depot z poloviny 3. stolet (BERKE 1990,
22), a to ani v materilu ze zpadnch provinci (WERNER 1938; FISCHER 1999), ani
v nlezovm fondu z Raetie (FISCHER 1994, 347) a Norica (SEDLMAYER 1999a).
Zskvme tak pomrn zk asov vsek ohranien polovinou 2. stol. a potkem 3.
stolet, ve kterm lze pedpokldat vrobu pojednvanch kus.
Hrobov celky 72 z barbarika s ndobami typu E 27/28 jsou asto podle doprovodnho
invente datovny nejasnji od poloviny 2. stolet 73 (vetn) a pot do horizontu
markomanskch vlek, s monm krtkm pesahem do 1. desetilet 3. stolet. Za ukzkov
celky tto chronologick vrstvy lze povaovat: Czarnowko-hrob 430 (RUDNICKA
MCZYSKA 2002), krlovsk muovsk hrob (PEKA TEJRAL 2002), dle jako dobr
pklad poslou hrob 176 z Wymyslowa, datovan podle terry sigillaty do 2. poloviny 2.
stolet (RAWSKA 2001, 37; TEJRAL 1999b, 178; t 1970b, 405) a poheb . XXVII
z Lachmirowic, kde na dataci do stupn B2/C1 upozoruje dradlo lbkovan msy E 77/78
(WIELOWIEJSKI 1985, 259). Do stedn doby msk 74 je rovn azeno vdro typu E 28
z pohebit v Helzendorfu (hrob 4) (ASMUS 1939, 170, 172, Taf. 32:1, 1a; ERDRICH 2002,
97, Taf. 61:1). Ze skandinvskch nlez se ke stupni B2/C1 hls celky z Brokjaer a
Himlingje (1875), zatmco do C1b pat hrobov celek z Vallby-Mllehoj (LUND
HANSEN 1987, 59).
Vroba tchto vder je hledna obvykle v zpadnch provincich (SAKA 1991, 23;
TEJRAL 1970b, 398). E. Poulsen (1991, 221) podle etnosti nlez ve stedodunajskm
barbariku uvaoval dokonce o dlnch v Pannonii, Raetii a Noricu. Znme sice doklady
dlenskch aktivit v Brigetiu (RADNTI 1965, 221), avak zstv nezodpovzeno, zda na
71
Ch. Flgel (1994, 213) ji piadil k vdrm hemmoorskho typu, toto piazen je vak pouze rmcov. Oprka
se svou jednoduchou vzdobou bl spe exemplm patcm typm E 29. Na oprvnnost naeho uren
poukazuje i vbek na spodn stran poutka, ten je typickm znakem pro chyty vder typu Gldenitz.
72
Do star poloviny 2. stolet datoval V. Saka (1981, 231; t 1991, 23) vdro z Lisovic. Autor pedpokldal,
e bylo vyrobeno na konci 1. stolet a vloeno do zem na potku stolet 2. Tento nzor o asn vrob vder E
27/28 nar na skutenost, e v obdob kolem zlomu 1. a 2. stolet jet pln kvetla produkce vder E 25/26,
kter jsou zeteln star a svm vyhotovenm kvalitnj, rovn atae na lisovick ndob nelze srovnvat
s kusy typu Dollerup A, B.
73
Dunky (SAKA 1991, 23).
74
W. D. Asmus (1939, 172) datuje hrob k polovin 3. stolet.
55
zklad nlezu kadlubu, kter slouil na odlvn dradel, tzv. pater, lze vyvozovat obecnj
zvry.
Domnvme se, e podle rozptylu nlez bronzovch ndob v barbariku lze nanejve
uvaovat o monch mocenskch centrech, na kter se mohlo vzat msk diplomatickoobchodn psoben, avak v zsad nen phodn z tchto uskupen urovat vrobn aktivity
v sousednch provincich.
Snad je tedy mon uvaovat o spolenm dlenskm centru oste profilovanch situl a
asnch westlandskch kotl, piem tento pedpoklad lze podloit jejich vskytem v celcch
z 2. poloviny 2. stolet. Psun tchto mskch vrobk by pot spadal do obdob 2. poloviny
2. stol a vychzel by se v pravdpodobnost z produknch center v Gallii Belgice, kde je
tak hledna oblast tradin se pojc s produkc westlandskch kotl. Pokud pipustme
hypotzu o omezen dovozu galskho zbo v obdob po markomanskch vlkch tak, jak ji
navrhl J. Tejral (1970b, 408, 409), lze najt i vysvtlen, pro tyto kusy nenachzme
v pozdjch celcch.
56
57
77 a vder typu E 44-49 z mskch provinci. Jedn se pedevm o dva hrobov celky
z Porn, v jejich vbav byla nalezena lbkovan vdra, konkrtn o hrob . 3 z Glesch 78
(WILLERS 1907, 55, Abb. 33) a hrobov nlez Nijmegen (WILLERS 1907, 55; WERNER
1936, 402). Zlomky znme rovn ze staveb hornogermnsko-raetskho limitu 79 , ty vak
pochz z pozdjch kontext a poskytuj tak pouze terminus ante quem (WERNER 1939,
192-193; EGGERS 1955a, 46, 47; TEJRAL 1970b, 398). Pklady lbkovanch ms typu
E 77 pochz z belgickch mohyl v Tirlemont Tienen Avendoren 80 (RADNTI 1966,
207, 208; WIELOWIEJSKI 1985, 191, 195; KNZL 1993, 251; STARY 1991, 107, Abb. 1316) a Walsbetz (WERNER 1936, 404) a z mskho pohebit v Geldermasen na zem
dnenho Nizozem (KUNOW 1983, 21). V mohyle z Tirlemont Tienen Avendoren byla
nalezena Traianova mince (RADNTI 1966, 207, 208; PETROVSZKY 1993, 327), kter tak
poskytuje terminus post quem pro tento typ ms. K zajmavm druhm lbkovan toreutiky
pat tak msy typu E 108, jinak tak oznaovan jako typ Boesterd 196, kter jsou zpravidla
datovny do 3. stolet. Takto star exemple znme z bohatho hrobu . 3 z Wehringen
(kolem roku 250) (NUBER RADNTI 1969, 43, 44, Abb. 10), nlezu z Nijmegenskho
muzea 81 (BOESTERD 1956, 57, 58, Pl. VIII:196) nebo z hrobu 1949/1 v Himlingje (LUND
HANSEN 1987, 85-87, zde i dal lokality).
Zsadn chronologick informace poskytuje rovn provinciln stedodunajsk materil.
lbkovan msa s omegovitmi dradly byla soust depotu uloenho na konci 2. nebo na
potku 3. stolet (MIGLBAUER 1994, 291; SEDLMAYER 1999a, 159; TEJRAL 1999b,
182). Tento nlez tedy upozoruje na vskyt tchto ms na konci 2. stolet. lbkovan msa
byla tak nalezena v hrob . 78 v Linz-Kreuzschwestern. Zmiovan poheb obsahoval
Hadrianovu minci (SEDLMAYER 1999a, 65-66, Abb. 9, Taf. 27:2). Dal asto citovan
pklad pedstavuje bohat hrob v Halbturn z Pannonie, v nm byly nalezeny fragmenty
msy typu E 77 (RADNTI 1966, 206-208). Hrob byl datovn do 1. poloviny 3. stolet
(RADNTI 1966, 213). Z panonnskho prosted je tak dleit nlez lbkovan msy
z hrobu . 68 v Intercise. Uloen msy do hrobu lze hledat v obdob ohranienm koncem 2.
stolet a po. 3. stolet (RADNTI 1957, 181-182).
Dradlo a dv atae lbkovanho vdra typu 47-48 pochz z rozruenho kostrovho
hrobu B13 z Vdn. Hrob je datovn na zklad nlezovch okolnost (poloha na pohebiti)
78
58
do 4. stolet (KRONBERGER 2005, 148, Abb. 49). Ptomnost zlomk vdra v hrob B13 je
nutn vnmat jako doklad dlouhodobho uvn ndoby. Ponkud specifick exemple
lbkovanch vder poskytuje hrob . 166 z pohebit v Aquincu - Aranyhegyi-rok
(RADNTI 1938, 121, Taf. XXXIV 3-4). Tato vdra se tvarov odliuj od typ Gile a
Vallby, bl se vak tvaru E 51 82 . Hrob byl t datovn do poloviny 2. stolet (RADNTI
1957, 182). Rovn pohebit ve Starigradu, v dnenm Chorvatsku, poskytuje pklad
podobn vdrkm z Aquinca, nekropole je datovna ped polovinu 2. stolet (RADNTI
1938, 121-122, Taf. XXXIV 2). Takka identick ndoba pochz z mohyly v TirlementTienen (STARY 1991, Abb. 13), o jej dataci jsme se zmnili ve. Z pohebit v Aquincu Aranyhegyi-rok 83 jsou znmy tak mulovit, labkovan msy, kter byly rmcov
zaazeny do 1. poloviny 2. stolet (RADNTI 1938, 96-97, Taf. XXX 3, 4). Ble nedatovan
exemple lbkovan toreutiky pochz podle A. Radntiho (1938, 96-97, 121-122) rovn
z Brigetia.
Jist svdectv vydvaj tak limitn depoty z obdob mezi roky 233-259/260. I z tohoto
nlezovho horizontu pochz lbkovan msy rozlinch typ, avak jejich vskyt je spe
ojedinl. Je tedy obtn uriteln, zda-li se jedn o kusy stle vyrbn, nebo o antikvrn
ndoby, kter byly jet pouvny. Mme zde na mysli pklady z RheinzabernGermersheimu (WERNER 1938, Taf. 114:3; TEJRAL 1970b, 397), Martigny, Filzen
(WERNER 1938, 109:6, 119:17) a Neupotz (KNZL 1993, 251-252). Takt je zajmav, e
tyto depoty obsahuj pouze lbkovan msy a ne i vdra. Tato skutenost je zarejc zvlt
pro obecn pijman zvr, e oba typy ndob byly vyrbny ve shodnm asovm seku.
Jist vysvtlen poskytuje hypotza R. Petrovszkho (1993, 127, 128), podle n mly bt
lbkovan okovy nahrazeny vdry hemoorskho typu. Lze tedy ci, e svrchn hranice
vskytu lbkovanch ms typu E 77 je doposud ohraniena nlezy z depot datovanch do
obdob kolem poloviny 3. stolet.
Ponkud neobvykl nlez pedstavuje lbkovan msa, kter byla soust depotu
odkrytm mezi Aldbrough a Knarsborough. Uloen skladu bylo rmcov ureno do 4.
81
59
stolet 84 (EGGERS 1968, 91, Abb 42). Msa tedy pedstavuje velmi pozdn ukzku
lbkovan toreutiky a ukazuje na znanou oblibu tto vzdobn techniky.
irokou oblibu lbkovanho zbo lze doloit rovn na materilu z dolnodunajskch
provinci, jako dobr pklady mohou slouit nlezy lbkovanch ms v bohatm hrob
z Baliku (KORPIL 1912, Abb. 94-95; RAEV 1978, 627-628), v rovm hrob 1960
z Mdrec a hrobu 2 v Lleburgaz (RAEV 1978, 627, 638, Taf. 19:5). Hrob z Mdrec datuje
B. A. Raev (1978, 633) na zlom 1. a 2. stolet, poheb 2 v Lleburgaz pak k polovin 2. stolet
a bohat hrob z Baliku na zlom 2. a 3. stolet. Z Thrkie, pesnji ze rovho hrobu I ve
Smoane, pochz vdro velmi podobn pannonskm lbkovanm okovm (RAEV 1978,
629, 639, Taf. 34:1). Hrob je datovn k polovin 1. stolet (RAEV 1978, 632). Velmi blzk
vdro podobn vdru ze Smoane pochz z hrobu ze srbsk lokality Guberevac. Hrob byl
datovn na zklad ptomnosti firemn lampy s kolkem OCTAVI do 2. stolet (RATKOVIC
2005, 168-169, cat.48). Jet dal exemple uvedl A. Radnti (1966, 207) z vchodnch
provinci impria.
Pklady lbkovanch vder z barbarika jsou azeny do stupn B2/C1 (TEJRAL 1970b;
t 1999b). Doklady vskytu tohoto druhu ndob mme jak z ech, co dokldaj nlezy
z hrobu XXIX/62 z Tebusic (vdro E 47) (KARASOV 1998, 20), tak ze slovenskho
prosted, jak ukazuj exemple z hrobu 117 v Okov (fragmenty lbkovanho plechu)
(KOLNK 1965, 183), z rozruench hrob v Abrahmu (dradlo vdra) (KOLNK 1980, 80,
LXVII 5) a hrobu . 3 (2/61) z Gbelc Tehelny (trosky lbkovanho vdra) (BELJAK
KOLNK 2006, 85-87, obr. 10). Zajmav je rovn nejnovj nlez depotu, nebo snad i
rozruenho kostrovho hrobu z Dvor nad itavou. Soubor obsahoval kompletn zachovan
lbkovan vdro typu Gile (RUTTKAY 2004, 155, 156, obr. 120:4).
Mnoh zvlt
hodnotn exemple poskytuje polsk materil (ABRAMEK 1982, 173, 178, Ryc. 4:b;
WIELOWIEJSKI 1985, 186, 187, 193-195; RUDNICKA MCZYSKA 2002;
MCZYSKA RUDNICKA 2004, 421-422). Popisovan pamtky mme rovn v hojn
me zastoupeny v oblasti doln Visly a na zem dnenho Dnska (KARASOV 1998, 20).
lbkovan msy typu E 77 se v barbariku 85 vyskytuj jak v horizontu B2/C1, tak
v chronologicky pozdjch stupnch C1a, b. Pozdn vskyt tchto ms je spjat zejmna
s nlezy ze Skandinvie (LUND HANSEN 1987, 61).
84
Na tuto dataci upozoruj podle H. J. Eggerse pozdn varianty cednk typu E 161 a pot ona zmiovan
lbkovan msa.
85
Dradlo msy typu E 77 je rovn znmo z eskho materilu, pesnji z rozruench hrob ve Stehelevsi.
Dradlo je rmcov datovno do mlad fze pohebit, kter je ohraniena stupni B1 a B2/C1 (KARASOV
1998, 24).
60
86
Jde zvlt o lokality na zem Polska (Kietrz atd.), kter pedstavuj spojnici mezi stedodunajskmi naleziti
a severnmi kusy.
87
Mme zde na mysli mulovit lbkovan misky.
61
3. stolet. Jak ukazuj vzcn exemple z provincie Britnie, nelze vylouit pouvn
lbkovanch ms ani ve 4. stolet.
Nlezy z barbarika se vyskytuj v nlezovch celcch zpravidla zasazovanch do stup
B2/C1, C1a, (TEJRAL 1999b), C1b (WIELOWIEJSKI 1985, 191, 193; LUND HANSEN
1987, 85-87). lbkovan mulovit misky i v kontextech datovanch do stupn C2 (KNZL
1993, 253).
O mst vroby lbkovanch ms typu E 77 a vder typu E 44-49 panuj rozlin nzory.
Naposledy byly hypotzy o pvodu tchto ndob uvedeny v prci Z. Karasov (1998, 21). Jak
vyplv z ve pedloenho textu, lbkovan toreutika byla rozena jak na mskm
zpad, tak v krajch vchodnch. Tko se tedy lze pi hledn produknch center omezovat
pouze na jednu vrobn oblast. Jist argument podporujc galskou nebo stedornskou
provenienci lbkovanch ndob pedstavuje msa typu E 77 z Tirlemontu oznaen kolkem
galskho pvodu. Vhodn problm lokalizace vroby vystihl A. Radnti (1966, 208), kter
pedpokldal vskyt nkolika rznch dlenskch okruh na zem msk e.
62
5.3. Msy
5.3.1. Msa s omegovitmi dradly typu E 99-100
Tento typ msy je zastoupen na nmi vytyenm zem pouze dvma kusy. Fragmenty
omegovitch dradel pochzej ze rovho hrobu . 4 z Mikulova (obr. 40:2) a ze souboru
artefakt z Mistelbachu (obr. 45:15) (TEJRAL 1967, obr. 12:2; t 1971, 70, 71;
FRIESINGER 1976, 19-21, Taf. 5:1; TIR 1986, 165; POLLAK 1980, 76). H. J. Eggers (1951;
t 1955b) vylenil nkolik typ ms s omegovitmi dradly (97, 99, 100, 102, 103, 104) a
pisuzoval jim chronologick vznam. Zd se vak, e zvlt typy 97, 99-100, 102-104 se
vyskytuj po jistou dobu paraleln vedle sebe (KUNOW 1983, 22, 23; BERKE 1990, 24, 25).
Samotn typologick rozlenn popisovanch ms se opr o tvar zvecch protom dradla.
Tento postup se vak jev jako neastn, protoe u vtiny exempl je interpretace protom
dvojznan (TEJRAL 1967, 113). Mikulovsk exempl se svm zpracovnm bl dradlu
msy z hrobu . 5 v Zohoru (KRASKOVSK 1959, 104, obr. 32, 33, 34, 35; TEJRAL 1967,
113). Jistou shodu lze nalzt i u zlomk z Mistelbachu a Zohoru (obj. 27/95). Nlezy
z Mistelbachu, Mikulova a Zohoru (hrob 5, sdlitn nlez obj. 27/95) (FRIESINGER 1976,
19-21, Taf. 5:1; TEJRAL 1967, 113; KREKOVI 1992, KRASKOVSK 1959, 104;
ELSCHEK 1997, 41, obr. 17:1; t 2002, 248, Abb. 4:5) (obr. 67, 68:7, 71) pedstavuj
zetelnou koncentraci typu 99-100 ve stednm Podunaj. Msy s omegovitmi dradly pat
k iroce rozenm druhm mskch vrobk, znme je ze svobodn Germnie, z oblasti
dolnho Donu, z jin sti vchodn Evropy, z maiotsk, bosporsk a kavkazsk oblasti jak
naposledy doloili R. Petrovszky (1993, 114-117) a A. V. Simonenko (SIMONENKO
MARENKO LIMBERIS 2008, 19, 279-280). Rovn v impriu jsou bohat zastoupeny, a
to jak na zem Pannonie (RADNTI 1938, 127-130; BNIS 1981, 118, Abb. 14:4a, b), tak
na mskm zpad (MORIATIS 2003, 141, 142, Taf. 60:1; FLGEL 1994, 217, Abb. 3:7, 8;
PETROVSZKY 1993), etn pklady jsou doloeny rovn z Thracie a Moesie (RAEV 1978,
625).
Msy typu E 99-100 jsou obvykle datovny od doby augustovsk po polovinu 2. stolet,
piem lze uvaovat o uvn tchto typ jet na konci 2. stolet (KUNOW 1983, 22-23;
BIENERT 2007, 158-159). K asnm nlezm pat fragment dradla z hrobu . II v
Dobichov-Pihor 88 (SAKA 1970, 8, 63; KARASOV 1998, 26-27; DROBERJAR
88
Dradlo je vak tak pipisovno typu E 98 a spodn hranice vskytu ms typu E 99-100 pot hledna v dob
Tibriov (PETROVSZKY 1993, 115).
63
Pro typ ms E 102-104 je obtn nalzt nlezov kontext ze star doby msk, doposud je znm pouze jeden
exempl z Egypta a nkolik zlomk z 2. stolet z Pannonie (KUNOW 1983, 23; RADNTI 1930, 130).
64
Sldkoviovu lze uvaovat, jako ostatn i u dalch pohb, v jejich inventi nalezneme
vybaven, kter se poj s horizontem Marobudovy e (Kesselgrab v Mannersdorfu, soubor
ze Schwechatu), jako o monm majetku, jen byl do Podunaj pinesen mezi lty 17-19 n. l.
Spojovat vak drsingskou atai s touto konstrukc by bylo vzhledem k jejm nlezovm
podmnkm pli odvn.
5.3.3. Msa typu E 70
Msa typu E 70 je zastoupena v inventi krlovskho hrobu v Muov (obr. 21:4)
(KNZL KNZL 2002b, 569, 572, 573, F3). Je vak nutn podotknout, e na ndob
registrujeme sekundrn zsahy. Krom etnch reparac pedstavuj cizorod prvek dv
omegovit ucha zaven na atach kapkovitho tvaru. K mse je tedy nutn pistupovat jako
k heterogennmu celku 90 .
Pojednvan msa byla H. J. Eggersem (1951, 166) oznaena tak jako typ epov.
Ndoba pslu k jednoduchm tvarm bez honosn vzdoby a lze si pedstavit, e byla
pouvna ke kuchyskm elm. Ve stednm Podunaj se s tmto tvarem setkme
v knecm hrob ve Vysok nad Moravou (obr. 70) (ONDROUCH 1957, 34, obr. 7;
KREKOVI 1987, 275; t 1992; TEJRAL 1967, 114). Zlomky ble neurit tenkostnn
msy byly nalezeny i v rovm hrob II 1935 v Pilichsdorfu (KASTNER 1956, 181-183;
TEJRAL 1971, 79; POLLAK 1980, 95).
Obdobnou, avak nepli zetelnou vypovdac hodnotu m i nlez fragmentu msy
z Borskho Mikule (Borskho Petera) (ONDROUCH 1957, 53, 69; KRASKOVSK 1976,
430; KREKOVI 1982, 271). Z zem ech pochz eponymn nlez z epova, kter je
obvykle datovn do stupn B2 (KARASOV 1998, 23). Podobn datovan nlezy znme i
z Polska a Skandinvie (WIELOWIEJSKI 1985, 192-193; LUND HANSEN 1987, 462).
Meme tedy konstatovat, e z barbarika znme tento typ pedevm z obdob kolem zlomu 1.
a 2. stolet (Vysok) a pot ze stolet nsledujcho.
Nlezy z msk e spadaj pevn na konec 1. vku a do 2. stolet (BOESTERD 1956,
60; TEJRAL 1967, 114), avak znme i exemple datovan do 3. a potku 4. vku
(KUNOW 1983, 20). Dlouh uvn typu zejm souvis s jeho zcela prozaickm
kuchyskm vyuitm, na n mda nemla valn vliv. Po zhodnocen vlastn msy se
budeme vnovat dradlm. Jednoduch omegovit dradla a kapkovit atae jsou asto
90
pipisovny msm typu E 77-78 (PEKA TEJRAL 2002, 505, 506). Msy typu E 77-78 pak
byly uvny v obdob ohranienm polovinou 2. a polovinou 3. stolet. Podobn dradla byla
nalezena v rovm hrobu . 2984 v Kietrz (GEDL 1988), kter je datovn do stupn B2/C1
(TEJRAL 1999b, 175, 176). Rovn z Norica znme doklady tohoto druhu ata
(SEDLMAYER 1999a, 57, 62, Taf. 25: 3, 4).
lbkovanm msm typu E 77 jsme se ji podrobnji vnovali v oddle o lbkovanch
vdrech, zde jen dodejme, e doba obhu ms typu E 78 je obdobn jako u pedchozch kus,
avak je nutn potat s jejich astm vskytem jet kolem poloviny 3. stolet (BERKE 1990,
24). Lze tedy uvaovat o monm pipevnn dradel na msu v obdob 2. poloviny 2. stolet.
Tenkostnn msa byla pouvna, jak svd ast reparace, snad ji na potku 2. stolet.
Manel Knzlovi (2002a, 362, 364) dokzali, e v tto dob, mla ndoba tyi ucha, kter
slouila na zaven. Po pokozen (snad po polovin 2. stolet) byla dradla nahrazena
omegovitmi uchy a v tto podob byl kus uloen do zem.
5.3.4. Cylindrick misky s konickou spodn st a vyhnutm horizontlnm okrajem
Dva nmi sledovan exemple pochzej z krlovskho hrobu z Muova (obr. 21:5-6)
(KNZL KNZL 2002b, 575, 576, F6). Misky pat bohuel k tvarm, k nim je velmi
obtn nalzt blzk paralely, a to jak ve svobodn Germanii, tak v msk i (TEJRAL
1992, 433, 434, Abb. 33:1). Vnitn stny jsou pocnovny; tuto pravu znme zejmna
u pnv a nabraek. Avak i pes tuto pravu povrchu, jinak obvyklou u ndob sloucch ke
konzumaci npoj, nelze popisovan tvary piadit pro jejich formu k picmu nin (KNZL
KNZL 2002a, 364, 365). Okraje obou ms jsou perforovny drkou, piem tato
skutenost snad indukuje mon zaven.
Tvar ms znme pedevm z hrub keramick produkce, kdy se hovov o tzv.
legionskch hrncch (TEJRAL 1992, 433). Analogick keramick tvary jsou rmcov
datovny zpravidla do 2. a 3. stolet. Mezi bronzovmi ndobami nalezneme vzdlen
podobn kusy pedevm v materilu limitnch depot ze 3. stolet (KNZL KNZL 2002a,
365; WERNER 1938, Taf. 119:5) 91 . Tvarov nejble muovskm ndobm stoj msa
nalezen na pohebiti z doby sthovn nrod ze 4. stolet z Prahy-Podbaby.
91
Naposledy tuto problematiku podrobn shrnuli a blzk analogie vyhledali manel Knzlovi (2002a, 364,
365) pi zpracovn bronzovch ndob z muovskho krlovskho hrobu, proto se v na prci omezme pouze
na zkladn informace.
67
92
ensk hrob je datovn do obdob rmovanm koncem 1. stolet a 1. polovinou 2. stolet (TEJRAL 2001,
225).
93
rov hrob je datovn rovn na sklonek 1. stolet. Terminus post quem pedstavuje mince csae Domitiana
(MORIATIS 2003, 148).
68
zakoneny ps hlavou, svm tvarem a vzdobou (ryt, hrann) pat do jedn stylov skupiny
podobn jako kus z Rothenseehofu.
Oba nmi sledovan kusy byly uloeny do hrobu na konci 1. stolet nebo na potku
2. stolet. Popisovan hroby tvo spolu s pohby ve Vysok nad Moravou a Zohorem (. 5)
specifickou skupinu bohatch hrob datovanch do stup B1c a B2a (TEJRAL 1967, 88; t
2001, 217, 231; KREKOVI 1992, 57).
Dobu vroby lze urit u pojednvanch artefakt pouze rmcov. Rukoje
z Rothenseehofu byla jist vyrobena po polovin 1. stolet, nebo, jak ji bylo uvedeno ve,
z msk e znme pklady datovan a po polovin 1. stolet. Okraj z Neuruppersdorfu
neposkytuje dostatek informac vhodnch k dataci. V ppad rukojeti z Rothenseehofu lze
pro nekvalitn vyhotoven vrobku uvaovat o jeho provincilnm pvodu. Je vak vhodn
poznamenat, e popisovan dradlo nenese signifikantn znaky pro tzv. galsk produkty.
Chyb nm zde kanelovn i ostr rysy hlaviky zvete.
5.3.6. Msa se zvsnmi kruhy typu E 83
Ze sledovan oblasti znme tento typ ms pouze z regionu naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. V obou ppadech se do dnench dn zachovaly pouze atae formovan do podoby
vinnho listu. Nlezy z Paltendorfu (obr. 86:1) (ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246,
Abb. 1082) a Enzersfeldu (obr. 86:2) (KARL KARL 2003, 650, Abb. 512) byly zskny v
sdlitnm prosted pomoc detektoru kov. Tato skutenost omezuje ponkud vpovdn
hodnotu nlez, nebo oba pklady nepochz z uzavench nlezovch celk.
Ze sbrek Vrbasova muzea ve dnicch, okr. Hodonn pochz rovn jeden exempl
atae msy E 83 (obr. 86:3), msto jejho nlezu je vak Slovensk republika (STUCHLK
1991, 37; 46 obr. 2:3.).
Msy typu E 83 slouily se v pravdpodobnost jako ndoby na umvn rukou pi
stolovn a jak dokldaj hrobov nlezy z barbarika a mskho impria byly hojn
zavovny na trojnoky (LUND HANSEN 1987, 81; SEDLMAYER 1999a, 62).
Chronologicky nejstar nlez msy E 79, kter je tvarov velmi blzk typu 94 E 83
pochz z hrobu I v Naunheimu, kter je datovn na konec 2. stolet (v. USLAR 1938, 93-94,
215, Taf. 27; BIENERT 2007, 125). Tento pklad je vak dosud ojedinl. Msa E 83 je dle
zastoupnena v hrob . 3 z Wehringen (NUBER RADNTI 1969), kter je azen do 1. pol.
94
Msa E 79 se od typu E 83 rzn pouze tvarem ata, kter maj podobu sedcho holuba.
69
3. stol. Do tohoto asovho seku jsou kladeny i pklady z vicu v Rainau a z depotu z Augst
(LUND HANSEN 1987, 81). Pojednvan ndoby byly tak soust depot z Weissenburgu
a Rheinau-Buch, kter jsou datovny ped rok 260 (BIENERT 2007, 125). Z Norica znme
variantu popisovanho typu z Laurica (dn. Enns) z tzv. "Hauses der Bronzegefsses", jeho
znikov horizont spad nejpozdji k polovin 3. stol. (SEDLMAYER 1999a, 62-63).
V barbariku se sledovan ndoby vyskytuj v tzv. knecch hrobech, jak nzorn ukazuje
pklad z hrobu II v Krakovanech-Strch (ONDROUCH 1957, 137-138, obr. 32;
KRASKOVSK 1978, 32; QUAST 2009), kter je podle E. Krekovie (1992, 57) datovn do
60. a 70. let 3. stolet. D. Quast (2009, 11) peml i o nco asnj dataci. Spodn asovou
hranici hled ji v letech 230/40.
Za zmnku stoj i ptomnost stbrn msy blzkho typu E 84 hrob II v KrakovanechStrch (ONDROUCH 1957, 142-143; KLO KRUPA 2003, 15-32), kter je vak v
evropskm barbariku ojedinl. Krom popisovanho unika ze Str znme dosud pouze
vzdlen pbuzn kus pochzejc z Simmerstedtu v Dnsku (BEKOVSKA 1984, 78, 92,
Tabl. V:23), avak miniaturn msa ze Simmerstedtu se se stranskou msou shoduje pouze
sten. Krom odlinosti v rozmrech je simmerstedsk odlin profilovan.
Msu typu E 83 znme rovn z knecho hrobu v Gommern, kter je azen do poloviny
3. stol. (CRFB, D6, VII-01-3/1.4., Taf. 61). Nesmme opomenout knec hroby I a II ze
Sacrau-Zakrzw ze Slezka, odkud pochz hned dva exemple (QUAST 2009). Oba bohat
pohby nle na konec 3. stol. a potek 4. stol. (KRAMARKOVA 1990, 134-135, 158-159;
LEIBER 2004, 126).
Krom bohatch kostrovch hrob je typ E 83 zastoupen i v hrobech rovch (LUND
HANSEN 1987). Uveme nap. hrob z Osterholz (RADDATZ 1976; CRFB, D4, XX-0210/2.8., Taf. 95:1), hrob 5 z Helzendorfu (ASMUS 1939, 170, 173; CRFB, D4, XX-0715/1.9.), kter lze zaadit do 3. stol a hrob 62 z Rheindorfu (von USLAR 1938, 94, 228, Taf.
34), jen nle podle R. von Uslara na zatek 3. stol.
Jak vyplv z uvedenho msy typu E 83, pat k toreutice charakteristick pro mlad
dobu mskou (stupn C1b a C2). Tuto skutenost podtrhuje jejich ast vskyt s vdry
hemoorskho typu (Gommern, Stre, Zakrzw atd.) (LUND HANSEN 1987, 81-82).
Msto vroby tchto ms je nejist. V odborn literatue se objevuj nzory, e
pojednvan ndoby pochz z dlen v severn Italii, v podunajskch provincich (WERNER
1936, 404) nebo v doln Germanii (WILLERS 1907, 64).
70
5.4. Konvice
5.4.1. Konvice s trojlstkovitm stm typu E 124-125
Ze studovan oblasti znme opt pedevm zlomky z konvic typu E 124/125. Na uren
typologick odlinosti mezi tvary E 124 a E 125 budeme tedy muset ve vtin ppad
rezignovat.
Fragment konvice spolu s uchem byl nalezen pouze v souboru z Mistelbachu (obr. 45:16;
47:1) (FRIESINGER 1976, 19-21; POLLAK 1980, 76; TEJRAL 1983, 88; t 1995, 241).
Z mistelbaskho pohebit jsou doloeny dal fragmenty ze rovho hrobu . 12 (obr.
49:1) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 195, 196, 203 Abb. 10; TEJRAL 1967, 119, 120). Na
Morav lze najt zlomky z konvic typu E 125 v Muov 95 (obr. 30:2) (IM
RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:5) a typ E 125 je zastoupen v souboru-sbrce artefakt ze
Starho Msta-Uherskho Hradit (obr. 25:3) (TEJRAL 1967, 120, 129, obr.12:3; ZEMAN
2000, 136, 137). Nlez ze sdlit z doby msk v Havicch je pro patn stav dochovn
obtn dle zpracovvat (obr. 81:6). V dnm z pojednvanch hrobovch celk a soubor
nebyly nalezeny servisy, jak byly vytyeny H. U. Nuberem (1972), tj. kombinovan z misky
s horizontlnm dradlem a konvice 96 .
Tvar ndob typu E 124-125 vychz ze starch eckch pedloh (NUBER 1972, 51).
Trojlstkovit tvarovn st konvic lze nalzt ji v eckm klasickm obdob. Obliba takto
tvarovanch st je doloena i v helnistickm obdob, jak to vyplv z etnch nlez
z makedonskch krlovskch hrobek v Derveni (THEMELIS TOURATSOGLOU 1997,
193, A7) nebo konvice z depotu v Neupotz (KNZL 1993, 69-71).
Rozdly mezi typy E 124 a E 125 spovaj jak ve tvaru dradla, tak v tektonice vlastnho
tla konvice. Typ E 124 pedstavuje vy konvici s bohat lennm dradlem, kter je
zpravidla opateno u st protomou mendy a je zakoneno ata asto zdobenou rostlinnmi
motivy, nebo maskou z dionsovskho okruhu 97 .
K typu E 124/125 byly piazeny fragmenty z konvice nalezen v hrob . 12
v Mistelbachu (MITSCHA-MRHEIM 1956, 195, 196, 203 Abb. 10), avak jak ji bylo
zmnno ve, je toto uren pro patn stav dochovn ndoby spe rmcov. V ppad
95
71
konvice pochzejc ze souboru bronz v Mistelbachu (FRIESINGER 1976, 19-21) nelze pro
tvar a dekor dradla o piazen k typu E 124 ani uvaovat.
Konve oznaovan jako typ E 125 se odliuj svou kulovitou formou a nepatrn ni
vkou. Jejich ucha pak ji nejsou zpravidla tak honosn jako u pedchozho typu. Vzdobn
spektrum zahrnuje vrchn ryt nebo plastick lv protomy, spodn atae jsou vce variabiln,
setkme se s dekorem v podob lv tlapy, Amora, rostlinnch ponk, dionsovskch masek.
Vlastn tlo dradla bv hojn profilovno a zdobeno rytmi nebo plastickmi ornamenty.
Ornamenty jsou opt rozmanit, oblbenmi vzory jsou napklad lotosov listy nebo
dionsovsk prvky.
Mezi jednotlivmi ndobami existuj znan rozdly v kvalit proveden vzdoby. Tento
stav lze vysvtlit tm, e konvice s bohatou vzdobou byly v provincilnch dlnch
napodovny a vyrbny v ponkud jednodu form. Dobr pklad ndoby s takto
zjednoduenou vzdobou pochz z thrckho Stamova (NENOVA-MERDJANOVA 2002a,
592-593, Fig. 4). Nae pklady ze Starho Msta a Mistelbachu pat ve srovnn s nlezy
z Vdn (SEDLMAYER 1999b, 16-17, Abb. 1, 2) a Pompej (TASSINARI 1993, 68, D2300)
k jednodum zstupcm. Lv protoma ze Starho Msta je ji siln schematizovan, a tak lze
dradlo pomoc stylov analzy piadit spe k chronologicky pokroilm typm 98 . Nlez ze
Starho Msta nese pouze hrubou vzdobu a lv hva-jako i tlama-jsou pouze rudimentrn
naznaeny. Exempl z mistelbaskho souboru je ji lpe vyhotoven a bl se tak fragmentu
dradla z hrobu . III v Dobichov-Pihoe 99 (DROBERJAR 1999a, 217, Taf. 9:1). K typu
E 125 byly tak piazeny fragmenty z konvice nalezen v Muov U Sv. Jana (TEJRAL
1992, 420; t 1995).
Datace konvic typu E 124 a E 125 je podle J. Kunowa (1983, 24) odlin. Prvn typ se
vyskytuje v obdob augustovskm a k roku 79 n. l. Jist spodn hranice vskytu typu E 125
je oproti tomu podle H. U. Nubera (1972, 53-54) hledna v dob claudiovsk 100 . ivotnost
konvic typu E 125 je pomrn dlouh, lze se s nimi setkat jet ve 3. stolet n. l. Naproti tomu
J. Kunow (1983, 24) sprvn poukzal i na mon asnj vskyt typu E 125 ve svobodn
Germnii a upozornil pitom na fakt, e byl objeven v bohatm hrob z Hoby a v rovch
hrobech z pohebit v Dobichov-Pihoe. Dalch nlez zeteln pibv kolem poloviny
1. stolet. Tato skutenost byla nov potvrzena vskytem honosn konvice typu E 125
98
72
101
KUNOW 1983, 61, 62). Pedstavuj tak jeden z nadregionlnch typ msk bronzov
toreutiky.
5.4.2. Konvice s zkm hrdlem typu Radnti 71
V kapitole o msch s horizontln rukojet jsme se nepmo zmnili tak o konvicch
s zkm hrdlem typu Radnti 71. Tento druh ndoby lze nalzt v bohatm hrob
z Neuruppersdorfu (obr. 31:6) (ADLER 1976c, 15-26, Abb. 1-4), kde spolu s msou
s horizontln rukojet tvoila servis typu Canterbury. N kus je mrn pokozen, chyb
zobkovit st a spodn st ucha. Dradlo konvice je zakoneno protomou kon.
Konvice se svm tvarem hls k typm s hrukovitm tlem a zvoncovitou nokou
(NUBER 1972, Abb.12:1). Tato tvarov varieta vychz ze starch pedloh helnistickch a
italskch, kter se odliovaly pedevm honosnj a lpe propracovanou vzdobou. K nmi
popisovanmu kusu nalezneme etn paralely jak v impriu, tak v barbariku. Z nlez
z provincie Pannonie stoj neuruppersdorfsk konvici dosti blzko exempl z Kloz I 102
(RADNTI 1960, 116-117; BNIS 1981, 114, Abb. 11:2, Abb. 12). Vce analogi poskytuje
materil ze zpadnch provinci (NUBER 1972, 204). Jako dobr pklad pro srovnn lze
pout konvici z Overasselt (BOESTERD 1956, 65, Pl. X:226) nebo eponymn kus
z Canterbury (EGGERS 1968, 102, Abb. 56).
V evropskm barbariku pat konvice s zkm hrdlem spe k vzcnjm. Nkolik
ojedinlch doklad znme z Polska a Nmecka. Nlez fragmentu konvice z Weklic 103
(LIWA 1989, 111-113, Abb. 1-2; WIELOWIEJSKI 1985, 228) lze zaadit do skupiny ndob
pochzejcch pravdpodobn jet z helnistickch jihoitalskch dlen, a tak nm neme
poslouit jako dobr analogie.
Z zem Nmecka znme konvice s zkm hrdlem z pohebit v Diersheim (hrob . 63,
78) (NIERHAUS 1966, 259, 264, Taf. 15, 20), bohuel stav zachovn neumouje pesn
uren pvodu 104 . Pokud vak zhodnotme zlomek kosk protomy (hrob 78), kter nese dosti
oste ezan rysy, lze pravdpodobn uvaovat o galskm pvodu.
Ponkud jin je situace ve stednm Podunaj. Zde byly krom znmch exempl
z knecch hrob ve Vysok pri Morave a Zohoru (hrob . 5) (obr. 70, 71) (ONDROUCH
1957, 22-24, obr. 4; KREKOVI 1987, 267, 275; TEJRAL 1967, 130; KRASKOVSK
102
74
1959, 104, 105, obr. 38-41) nalezeny ve 2. polovin 90. let 20. stolet dal zlomky konvic
typu Radnti 71. Mme zde na mysli fragmenty zskan z depotu (obr. 69:1) a povrchovch
sbr v Zohoru (ELSCHEK 1997, 41, 42, obr. 17:3; ELSCHEK VRABLEC 2001, 60, 61,
obr. 39: 1; ELSCHEK 2002, 248, Abb. 4: 8). Z tto podivuhodn koncentrace lze zatm
poukzat na vznam zhorskho a naddunajskho regionu na konci 1. stolet a potku 2.
stolet. ast vskyt pojednvanch tvar tak me poukazovat na pebrn vybranch
mskch nvyk eln germnskou spoleenskou vrstvou (BOUZEK 1984, 61).
Datace konvic typu Radnti 71 se zd bt dosti obtnm problmem. K pkladm
datovanm ped polovinou 1. stolet pat jak se zd pouze konvice z Egyed (NUBER 1972,
41, 42, 65) a Weklic. S ostatnmi kusy je podle H. U. Nubera (1972, 65) nutn potat a od
flaviovskho obdob. etn nlezy znme z Pompej (TASSINARI 1993, 72, E3000;
RADNTI 1960, 106), tato skutenost nm potvrzuje jejich produkci ped rokem 71 n. l.
Konvice s zkm hrdlem byly v oblib a do konce 3. stolet (KUNOW 1983, 24, BERKE
1990, 31).
Datovn nlez z barbarika (Vysok a Zohor) spad nov do stupn B2a (TEJRAL 2001,
217; 231), nebo se tak setkme s datac ukazujc k 2. polovin 1. stolet nebo ke zlomu 1. a
2 stolet. (KREKOVI 1992, 57). Do obdob 2. poloviny 1. stolet lze zalenit podle
R. Nierhause (1966, 173, Tab. Ia, Ib) i hroby . 63 a . 78 na pohebiti v Diersheim. Poheb
z Neuruppersdorfu lze zaadit do stup B1c, B2a (TEJRAL 2001, 219).
Typ Radnti 71 pat k dalmu z nadregionlnch typ msk bronzov toreutiky. Je tedy
znan pravdpodobn, e na zem msk e muselo existovat nkolik vrobnch center.
Konvice z Neuruppersdorfu, jako i pklady ze Zohoru a Vysok (TEJRAL 1967, 118) byly
stylovou analzou zaazeny ke galskmu dlenskmu okruhu. Pro tvarovou pbuznost je
mon pemlet rovn o totonosti dlenskho okruhu u konvice z Kloz I. Toto zalenn
se opr o charakter vzdoby popisovanch ndob, vznamnou roli hraje tak kvalita
proveden protom a ata. Jak ji bylo uvedeno ve, ze zpadu msk e pochz tak
znan poet srovnatelnch kus 105 . Jistou roli hraje konstrukce konvic. Pro exemple, jim
je pipisovn galsk pvod, je typick montovn z vce dl (vrchn st s hrdlem, spodn
st s nokou, ucho) (NUBER 1972, 61). Potek innosti galskch fabrik je hledn ve
flaviovskm obdob, nebo na potku 2. stolet (RADNTI 1960, 116; TEJRAL 1967, 119;
KUNOW 1983, 62).
105
V naem pojednn jsme uvdli pouze pklady, kter se podobaly neuruppersdorfsk konvici.
75
106
Viz souso Pan a Dafnis datovan na rozhran 3. a 2. stolet p. n. l. (SMITH 1991, 131, fig. 160) nebo
zobrazen Pana na atai stojanu pro lampu z hrobky II ve Vergin (THEMELIS TOURATSOGLOU 1997,
218, Fig. 47) a dradlech konvic a amfor z Pompej (SCHREIBER 1894, 366, 359, Fig. 104-105, 114, 132).
Uveden toreutick kusy jsou vak mnohem zrunji vyhotoveny a mohou tak slouit jako jist vzory pro nae
dradlo, kter m mnohem hrub charakter.
107
Podobn atae, avak v mnohem kvalitnjm vyhotoven, viz ucho konvice typu E 124 z bohatho hrobu
v Kolokolinu, kter je podle spon typu A 67 datovn do B1a (POPA 2004, 494, 501-502, Abb. 2:2).
76
108
78
dokld koat strom 109 . Identifikace bostva, ktermu je zde obtovno, je jednoznan:
podle nakoso openho thyrsu se bezpochyby jedn o Dionsa. Obtujc postavu oznaila H.
Sedlmayer (1999a, 13, Abb. 3) jako Amora, toto uren je vak pro celkovou selost atae
pouze rmcov. Lze tedy ci, e popisovan zobrazen pat do vzdobnho okruhu
dionsovskho, ve kterm motiv venkovsk svatyn a obti patil mezi jeden z nejastjch.
Rovn piazen ucha k lennm dbnm typu ND3 110 (SEDLMAYER 1999a, 13) je
ponkud zobecujc. Pro tento typ ndob je typick pedevm bohat zdoben ucho, co pro
n ppad neplat. Jist vak je, e pojednvan exempl pat do irok skupiny
lennch/nelennch dbn. Tento zvr lze podpoit pedevm tvarem, profilac a
sklonem ucha.
Jev se nm tedy phodnj zalenit i ucho k typu Radnti 77 (RADNTI 1938, 159162, Taf. XIV:77). Tento typ toti pojm jak ucha zdoben, tak nezdoben. H. Sedlmayer
(1999a, 16, Taf. 3:2), kter o uchu ze Schallemmersdorfu naposledy pojednala, uvedla hned
dv celkem pesn paralely k naemu nlezu: jedn se pedevm o dbny z depot z Wagna
(Flavia Solva) a Les Mureaux. Hromadn nlez z Wagna datuje autorka do obdob, kter
nsledovalo po vld csae Valeriana (253-259) (SEDLMAYER 1999a, 163-164). Do doby
3. stolet lze hypoteticky datovat i nlez ze Schallemmersdorfu 111 . Na tomto mst je vhodn
poznamenat, e z obdob 260-275 pochz vtina dbn typu ND3, kter jsou v tto dob
poetn zastoupeny v tzv. limitnch depotech (KNZL 1993, 144).
Dbny typu Radnti 77/ND3 byly podle S. Knzl (1993, 146) vyrbny od zlomu 1. a
2. stolet. Pouvn dbn ve 2. stolet lze doloit jejich vskytem v pohbech z Kloz I
(BNIS 1981, 112, Abb. 11:3), Inta mohyla 2 (PALAGYI 1982, 24, 26, 27, 43, Taf. VII:15)
nebo v depotu z Zell am See (SEDLMAYER 1999a, 13). Chronologicky nejmlad nlezy
pochzej ze 4. stolet (KNZL 1993, 146). Doposud vak nen zejm, zdali nlezy datovan
do 2. poloviny 3. stolet a po. 4. stolet nejsou ve skutenosti antikvrn kusy.
109
Takovto venkovsk svatyn pat k astm vzdobnm prvkm dionsovskho okruhu a nachzme pro n
analogie v alexandrijsk helnistick plastice. Srovnateln motivy ztvruje okrajov vlys lanxu ze Str
(SVOBODA 1972) a okrajov vlys ovlnho podnosu z Lillebone (Seine-Maritime) (2. stolet) (BARATTE
1984, 84, 85, Abb. 7) a vzdoba cylindrick ndoby skyfu (?) z Muncelul de Sus (2. stolet) (MIHILESCUBRLIBA MITREA 1976, Fig. 2: 1-4).
Motiv idylick krajiny s Dionsovm posvtnm okrskem pak vyjaduje harmonii nim neruenho
rodnho venkova. Takovto nrov obrzky byly ji v obdob helnismu pouvny v uitm umn
(HORNKOV 1997, 20).
110
Typ byl vylenn na zklad nlezu dbnu z Neupotz (KNZL 1993, 113-148).
111
Avak pouze za pedpokladu, e bychom pijali nzor, podle nho by nlez pedstavoval ztracenou koist.
79
Msto vroby dbn typu Radnti 77/ND3 je tradin (podle hojnho rozen) hledno
v mskch provincich (SEDLMAYER 1999a, 16), a to zvlt v galskch a pornskch
(RADNTI 1938, 161; KNZL 1996, 465).
5.4.7. Konvice typu Bolla 1b
k otzce datovn souboru z Hornch Dunajovic
Bronzov plechov konvice s eleznm uchem typu Bolla 1b (obr. 82:1) (BOLLA 1979;
SEDLMAYER 1999a, 33) byla poprv publikovna B. Dostlem (1960), podle informac
shromdnch tmto badatelem byla konvice soust souboru pedmt z doby msk, kter
byly zskny bez blich nlezovch okolnost pi kopn studny v poloze "Na Louce" v roce
1958. B. Dostl rozdlil nlezy do dvou skupin. U prvn skupiny pedmt (msa na noce s
dvojitmi stnami a bronzov konvice) se domnval, e by mohly pochzet z kostrovho
hrobu. Artefakty druh skupiny (ttov puklice) oznail jako mon hrobov plohy z hrob
rovch. Toto rozdlen do dvou odlinch skupin autor opel o vskyt obdobnch pamtek
v nlezovch celcch stedoevropskho barbarika. Soubor byl datovn do 2. poloviny 3.
stolet a na potek 4. stolet (DOSTL 1960, 80). S tmto datovnm vak nelze souhlasit.
ttovou puklici se seznutm hrotem lze podle paralel ze svobodn Germnie datovat do
stup B2/C1, C1a a na potek C1b (GODOWSKI 1992, 82; t 1994a, 175 Abb. 5; t
1994b, 118; DROBERJAR PEKA 1994, 278) druh exempl lze datovat obdobn. Oba
kusy nle do 6. skupiny hrob se zbranmi podle K. Godowskho (1994, Abb. 1).
Msy s dvojitmi stnami nepat ve stedodunajskm barbariku k astm tvarm. Jeden
ne pln identick kus je znm z objektu . 121 z germnskho sdlit z Brane (KOLNK
VARSIK VLADR 2007, 108-109 Tab. 100:13; XXXIII: 5), tato chata je azena do B fze
branskho sdlit a odpovd rozmez let 180/200-250/270, typick jsou pro ni nlezy terry
sigillaty severeovskho a postseverovskho st z dlen v Rheinzabern, Westendorf a
Pfaffenhofen (KOLNK VARSIK VLADR 2007, 35).
V ppad datace bronzov konvice typu Bolla 1b, je nutn zohlednit pklady z
nlezovch celk z prostoru msk e. Nejasnj nlez tohoto typu pochz z tumulu ve
Walsbets, jeho hrobov vbava byla uloena do zem po roce 161 (KNZL 1993, 120-121;
BIENERT 2007, 36). Vtina pklad konvic typu Bolla 1b pochz z archeologickch
kontext datovanch ped rok 260 (BIENERT 2007, 36). J. Tejral (1970b, 407) uvaoval, e
sledovan konvice byla uloena do zem nkdy v 1. polovin 3. stolet. Znme vak i
exemple, jejich pouvn lze doloit v prvn polovin 4. vku (BIENERT 2007, 36).
80
Pesto nelze nejvt oblibu tohoto typu konvice pednostn omezovat pouze na 2. polovinu 3.
a potek 4. stolet, jak to uinil B. Dostl (1960, 78), kter sv vahy opel o chronologick
zaazen kusu z bohatho hrobu z Cejkova (BENINGER 1931, 222; KRASKOVSK 1976,
436; t 1978, 33; KREKOVI 1992, 57) a rovn o nlez z hrobu 13 v Intercise (RADNTI
1938, 152). Datovn souboru je problematick, nebo neznme pesn nlezov souvislosti
pedmt. V souasnosti je ji neoviteln, zda byly pedmty soust jednoho celku i
nikoliv. S pihldnutm k datovn ve zmnnch ttovch puklic (a nle k rovm
hrobm i nikoliv) a doklad asnho vskytu konvice typu Bolla 1b v mskch provincich
je tedy nutn cel soubor datovat spe do prvn poloviny 3. stolet, tedy do stup C1a a C1b
v pojet J. Tejrala (1986, 108).
5.4.8. Konvice typu Tassinari E5200/E5300
Zlomek ucha pochz ze souboru artefakt sbrky ze Starho Msta. Do dnench dn se
zachovalo z konvice pouze obloukovit tvarovan ucho (obr. 25:4), kter m ve sv nejvy
sti umstnu oprku pro palec. Nad rameny, jimi bylo ucho pipevnno k st konvice, je
umstn zapiatl vnlek (snad nefunkn rudiment stejky arnru). Podle tchto
znak lze ucho pipsat konvici typu Tassinari E5200 nebo E5300 (obr. 16) (TASSINARI
1993, E5200 nebo E5300) s zkm hrdlem, baatm dvoukonicky tvarovanm tlem a nzkou
odsazenou podstavou. V pompejskm materilu lze nalzt takka identick tvary uch u typu
E5220 (TASSINARI 1993, 79 E5220: 2729, 2742 atd.). Dradla byla asto k st konvic
pipevovna nejen letovnm, ale v ppad rozbit byla tak spojena drtkem. Spodn st
ucha konvice ze Starho Msta se nezachovala, nememe tedy urit pesn tvar atae, u
pompejskch pklad se setkme s jednoduchou palmetou bu lennou listy, nebo prostou
zdoben.
Na zem Svobodn Germnie se s tmto typem konvice nesetkme. Rozen je vak v
mskch provincich a Italii. Hojn zastoupen je doloeno pedevm z Pompej
(TASSINARI 1993), dal exemple znme ze severn Itlie, Norica, Raetie, Germanie
Superior a Inferior (SEDLMAYER 1999a, 27) a tak z Thrakie (RAEV 1978, 641, Taf. 13:2).
H. Sedlmayer (1999a, 27-28, Taf. 9:3, 4) uvd podobn kusy z Magdalesbergu, ty jsou
datovny do claudiovskho obdob. Blzk tvar ucha, avak se stejkou pochz z pannonsk
lokality Ptuj (BRESAK 1982, Taf. 15:151). Pro konvici z mohyly A ve Vize nalezl B. Raev
(1978, 617) nejbli paralely v Italii. Byly datovny do 1. stol. Mohyla A z Vize je azena na
potek 1. stol. (RAEV 1978, 632; BOUZEK 1990, 191). Z ve uvedenho vyplv, e
81
82
112
113
Na zem svobodn Germnie je typ E 160 zastoupen zejmna v materiln nplni stup
B1b, B1c a B2. Zlomek z hrobu . 6 z Velatic je datovn pomoc doprovodnho materilu114
do stupn B1c (TEJRAL 2001, 213). Fragment z rozruench hrob pak lze dky kolku
(RIMMA F) datovat do obdob B1b a B2 (PETROVSZKY 1993, 291). Do stupn B1c byl
rovn rmcov datovn soubor z Mistelbachu, poloha: Eckesteinandgrube-Galgengrund
(TEJRAL 1983, 89; FRIESINGER 1976, 20). Nlez z Velkch Hostrdek je pro nlezov
okolnosti a stav zachovn obtn ble specifikovat.
Podobn jako v msk i se meme i v barbariku setkat s del dobou uvn typu
E 160. V echch se s tmto jevem setkme u rovho bojovnickho hrobu z Libe 115
(SAKA 1970, 31; KARASOV 1998, 41, 72; DROBERJAR 2002, 154-155), kter je
datovn do stupn C1 (DROBERJAR 1999b, 5, Tab. 21:1). Na ptomnost sad typu E 160
v celcch z konce star doby msk poukazuj zvlt hrobov celky z zem Slovenska.
K 2. polovin 2. stolet se tedy hls pklady z hrob . 3 v Okov (KOLNK 1956, 237,
260, Obr. 4:10) a hrob . 72 a . 75 v Beeov (KOLNK 1961b, 233-234, Tab. X, XI;
KREKOVI 1987, 241; TEJRAL 1970b, 406). Dal, nov nlez sady typu E 160, piazen
stupni B2/C1, pedstavuje rozruen kostrov hrob nebo sklad ze Dvor nad itavou
(RUTTKAY 2004, 155). Z prosted stednho Podunaj je vhodn tak pipomenout cednk
z hrobu II v Krakovanech-Strch, jen je datovn do 2. poloviny 3. stolet (ONDROUCH
1957, 135-137, Obr. 31; SVOBODA 1972, 10-12, Abb. 3b).
Ve uveden pklady ze Slovenska nepat mezi ojedinl, stejn datovan celky
nalezneme i v Nmecku. Mme zde na mysli kostrov hrob . 8 z Varbelvitz a rov hrob .
8 z Nonendorf (SEYER VOSS 2002, 367).
Na dlouhou dobu obhu dle zeteln ukazuj hrobov nlezy z Polska a Skandinvie.
Nai pozornost pirozen poutaj kostrov hroby z Osiek-Kommerau, Pruszcz Gdaski a
Gronowo, kter jsou datovny do stup B2/C1 a C1a (WIELOWIEJSKI 1985, 217-218,
295) a norsk nlez z Gjeite 7, piazen stupni C1b (LUND HANSEN 1987, 60).
Je tedy nutn si poloit otzku, po jak dlouhou dobu byl typ E 160 vyrbn. Za spodn
hranici lze povaovat polovinu 1. stolet (RADNTI 1938, 64), avak, jak ukazuje nlez
z Novaesia, nelze zcela vylouit jeho vrobu v obdob ped polovinou 1. stolet. Zvr
produkce nelze zcela pesn urit, spatujeme jej spe na konci 2. stolet ne v obdob mezi
lty 140-60 n. l., jak navrhoval R. Petrovszky (1993). Jeho tvrzen, e se pozdj typy
114
Takovto datovn umouj zejmna bronzov trubkovit spony typu A 74/75 (TEJRAL 1998, 390;
PEKA 1972, 84), stbrn vendick spona typu A. II.26 (PEKA 1972, 69), dle slitky a zlomky
mramorovanho skla E 181.
84
nabraek a cednk typu E 161 mus nutn vyvjet z typu E 160, nen toti pli pesvdiv.
Paraleln vskyt typ E 160 a E 161 a samozejm tak variet E 160/161 by spe ukazoval na
ponkud del dobu vroby typu E 160. Jak ji bylo ve uvedeno, znme nkolik pklad
typu E 160 datovanch do stedn doby msk (stupe B2/C1), ve kterm se ji vyskytuj i
prvn zstupci typu E 161.
Vrobn centrum nabraek a cednk typu E 160 bylo hledno pro obdob kolem
poloviny 1. stolet v Campanii (LUND HANSEN 1987, 60; KARASOV 1998, 42), avak,
jak nov poukzal R. Petrovszky (1993, 101), je toto uren pro absenci kolk campnskch
mistr vgn. Od 2. poloviny 1. stolet a pro stolet 2. se ji uvauje o galsk 116 a pornsk
vrob (RADNTI 1938, 79; TEJRAL 1967, 110; KUNOW 1983, 64; PETROVSZKY 1993,
101). Vrobky galsk provenience mme doloeny i v Pompejch 117 , je tedy zejm, e sady
typu E 160 musely bt vyrbny v Gallii ji bhem 2. poloviny 1. stolet.
*****
Jak ji bylo naznaeno ve, setkme se v obdob 2. poloviny 2. stolet n. l. na nmi
sledovanm zem se soupravami nabraek a cednk typu E 161. Tento druh nabraek a
cednk se odliuje od typu E 160 pedevm odlin tvarovanm dnem a vraznjm
zakonenm rukojeti. Dno je ploch a nem ji polokulovit tvar, kter znme u ndob typu
E 159, E 160 a E 162. Pechod od tla rukojeti k jejmu roziujcmu se zakonen ji nen
tak plynul jako u typu E 160. U cednk typu E 161 pevauje-na rozdl od typ E 160 a
E 162-hrub perforace komponovan do hvzdicovitho vzoru.
K typu E 161 meme bez rozpak piadit zlomky nabraky z rovho hrobu . 5
z Baumgarten an der March (obr. 50:5, 8) (ADLER 1976a, 5, 7, Abb.6) a fragment zskan
povrchovou prospekc v Bernhardsthalu 118 (obr. 85:1) (ADLER 1995, 554, Abb. 603).
Ponkud problematick kusy pedstavuj nlezy ze rovho pohebit ve itboicch (obr.
74, 76, 77, 78) (DROBERJAR KAZDOV 1993). U zlomk pochzejcch z hrob . 10,
12, 20 a ze souboru zskanho z rozruench hrob nelze pro jejich fragmentrn stav
zachovn s jistotou 119 rozliit, zda pat k typu E 160 nebo E 161.
115
Podotkme, e podle formovn koncovho zakonen nabraky a cednku lze uvaovat i o typu E 161.
O galskm pvodu nabraek a cednk typu E 160 uvaoval ji A. Ox (1925, 39-40), a to na zklad kolku
SOL CATVSIVS F. Jmna tohoto znn znme z galskch nhrobk a tak z kolk na keramice typu terra
sigillata (OX 1925, 40).
117
Ndoby nesou kolky se jmny galskho pvodu.
118
Poloha Aulssen jinak tak Feldl.
119
Problm uren spov tak v absenci koncovch st rukojet.
116
85
120
U. Lund Hansen (1987, 67) se k oznaen sady nabraky a cednku jako typu E 161 stav dosti skepticky a
sadu oznauje jako typ E 160.
86
XXIII:2, XXXI:2), tak s jednotlivmi kusy 121 . Jak tedy vyplv z pedchozch odstavc, typ
E 161 byl pouvn od 2. poloviny 2. stolet a do 4. stolet. Na tomto mst je vhodn
podotknout, e ptomnost tchto ndob v barbarskch hrobech lze vnmat jako tradici, kter
nebyla od star doby msk peruena.
K asto diskutovanm problematikm pat rovn hledn vrobnho centra typu E 161.
Naposledy se k tto otzce vyjdili U. Lund Hansen (1987, 67, 68) a J. Wielowiejski (1985,
218, 219), kte vyzdvihli pedevm mon provinciln pvod studovanho typu.
Z mskch provinc se zpravidla uvauje o Gallii, nebo o pornskch provincich. A. Radnti
(1938, 79-81) nevylouil ani vrobu v provincii Pannonii, piem uvaoval o mench
dlnch, kter snad zsobovaly pouze pannonsk obyvatele a barbarsk nrody sdlc ve
stednm Podunaj a Potis.
5.5.2. Soupravy nabraek a cednk s zkou rukojet typu E 162
Na Morav a v naddunajsk sti Dolnho Rakouska je zastoupen typ nabraek a
cednk s zkou rukojet E 162. Ndoby tohoto druhu lze spatit v inventi rozruench
hrob v Mikulov (obr. 44:5-9, 11) (TEJRAL 1967, 112, 128, obr. 10:4, 11: 14), dal
zstupce je znm z hrobu . 2 (1923) z Velatic 122 (obr. 28:2, 5) (POULK 1950, 23, 24;
TEJRAL 1967, 110, 129, obr. 10:3, 11:6, 13). Z rakouskho zem se dle hls nabraka
o kostrovho hrobu z Mistelbachu Siechenhaus-Schottengrube (obr. 50:1) (TEJRAL 1971, 70,
78, obr. 12: 1-3; POLLAK 1980, 78-79, Taf. 71:1) a fragment z Bernhardsthalu 123 (obr. 85:2)
(STUPPNER 1990, 220, Abb. 875).
Pro odlien typu E 162 od typ E 159, E 160 a E 161 jsou nosn tyto znaky: zk rukoje
s pikotovit tvarovanm zakonenm, schdkovit rozen rukojeti pilhajc k jmce
zdoben V zezem. Typ E 162 lze dle rozlenit do dvou variet (Blidegn, Juellinge). Tyto
variety se od sebe odliuj pedevm rozdln formovanm dradlem a odlinou perforac
u cednk. Pro varietu Blidegn 124 je signifikantn ploch a neprofilovan rukoje a u cednk
pevaujc meandrovit vzor, zatmco varieta Juellinge se vykazuje umn profilovanm
dradlem a jej cednky maj drkovn sloen v jednoduch listovit vzor (PETROVSZKY
1993, 103). Je tedy zejm, e varietu Juellinge reprezentuj zdobnj exemple, zatmco u
121
Uniktn nlez pedstavuje stbrn sada z knecho hrobu z Gommern (BECKER 2001, 151-152).
Jeden z fragment rukojeti nebyl publikovn. Jeho kresbu a fotografii jsme nalezli v kartotce I. Pekae. Na
tomto mst bych rd podkoval E. Droberjarovi, kter nm umonil do kartotky nahldnout.
123
Poloha: Tallssen beim Hametbach
122
87
Pod varietu Blidegn, lze piadit tak formu Kempten, kterou Ch. Flgel povaoval za autonomn typ (PERSE
PETROVSZKY 1992, 407).
125
Fragment nese kolek VGIM (PETROVSZKY 1993, 316).
126
Ndoba nese kolek VINDOBILO F (PETROVSZKY 1993, 314).
127
Chronologick uren se opr o bronzovou sponu pozdn latnskho schmatu (blc se typu A 15), kter je
rmcov datovna do 1. poloviny 2. stolet s monm pesahem do nsledujcho padestilet. (PEKA 1972,
88, 89).
128
Jde o star nlez a datace se opr pouze o pedpoklad, e ndoba pochz z galskch dlen, kter byly
v konjunktue prv ve 2. stolet.
129
Hrobov vbava neposkytuje informace vhodn k pesn dataci uloen invente pod zem.
130
Jde o varietu Kempten.
88
131
132
Viz kapitola 8.
K problematinosti tohoto pstupu viz kapitola 3.
89
PETROVSZKY 1992, 413) a argumentem pro toto umstn dlen je zpsob vroby ndob 133 ,
kter nejsou pln odlvny jako pklady kampnsk. Autoi hjc severoitalsk pvod typu
E 162 se dle opraj o vskyt kolk ve form tria nomina, uvanch v genitivu. Takovto
kolky nejsou u campnskch ndob znmy. Severoitalsk fabriky se v pravdpodobnost
zsobovaly tak svbsk kmeny ijc pod na sklonku trvn Vanniova krlovstv a pot pod
vldou Vanniovch nsledovnk (NYLN LUND HANSEN MANNEKE 2005, 91). S
padkem severoitalskho centra se pot na konci 1. stol. nebo nejpozdji na zatku 2. stol.
a prv v tomto obdob se vzmh produkce galsk a dolnornsk (NYLN LUND
HANSEN MANNEKE 2005, 68-69).
Druh vrobn centrum se pedpokld v Gallii a v dolnm Porn 134 (KUNOW 1983, 64;
LUND HANSEN 1987, 47; PERSE PETROVSZKY 1992, 413, 414), piem se toto
uren opr o galsko-keltskou podobu jmen mistr.
S pihldnutm k zvrm St. Berkeho (1990, 34, 35), kter ve sv disertan prci dospl
k vsledkm, podle nich se zd, e vznam severoitalskch dlen byl peceovn, se klonme
k produkci galsk i dolno-rnsk. Je zejm, e stedn Podunaj bylo pro sv specifick
postaven bhem stup B1c a B2a oblast, kam proudilo znan irok spektrum galskch
dolno-rnskch vrobk, mezi nimi nalezneme i nabraky a cednky typu E 162 opaten
kolkem VINDOBILO F (k problematice kolk NYLN LUND HANSEN MANNEKE
2005, 69).
133
Podobn byly vyrbny tzv. lehk pnve s ptami hlavikami. Jde o kombinaci litch a vytepvanch
komponent.
134
J. Kunow (1983, 64, 65) a R. Petrovszky (1993, 106) uvauj i o monm sthovn mistr ze severn Itlie do
Porn na konci 1. stolet.
90
5.6. Pnve
5.6.1. Pnev typu E 131 s rukojet zakonenou kachnmi hlavikami
K uren pnv z hrob v Mannersdorf an der March
Tento typ ndob je ve sledovan oblasti velmi vzcn rozen. N jedin jednoznan
uriteln pklad pochz z naddunajsk sti Dolnho Rakouska ze rovho hrobu (z roku
1930) v Mannersdorfu an der March (obr. 51:11, 13-14) (TEJRAL 1967, 94, 130, obr. 6: 1-3;
POLLAK 1980, 71, Taf. 6). Bohuel se nm vak pnev zachovala pouze ve fragmentrnm
stavu, disponujeme troskami dradla a plechy z jmky 135 . Ndoba byla J. Tejralem (1967, 94)
zaazena podle vrobn techniky do skupiny tzv. plechovch pnv s konvexnm tvarem
ndoby. Pro tento druh pnv je typick kombinace litch komponent a vytepvanch st.
Podle zdoben rukojeti thyrsem lze pipsat manersdorfskou pnev variet 131b
(WIELOWIEJSKI 1985, 202; SAKA 1994, 24-25).
Druh exempl je znm z rovho hrobu z roku 1988, kter byl nalezen rovn v
Mannersdorfu an der March (obr. 52:2) (LAUERMANN 1994; t 1995). Je nutn pedevm
poznamenat, e z pnve se dochovaly pouze jednotliv fragmenty. Disponujeme zlomky
jmky, avak chyb nm koncov st rukojeti, kter je dleit pro bezpen uren. Tato
skutenost komplikuje typologick zalenn pnve. E. Lauremann (1994, 281-283; 1995,
129, 130, 131, Abb. 4: 9-11) piadil manersdorfskou pnev k typu E 131. Autorovo zalenn
jist ovlivnil celkov charakter trosek pnve, kter lze pipsat skupin tzv. lehkch
plechovch pnv. Pokud vak zlomky pozorn prozkoumme, zaujmou nai pozornost dva
vrazn vzdobn prvky, ktermi jsou kruhovit vnlky, stylizovan ponky 136 pimykajc
135
Pnev m rukoje zdobenou thyrsem. Thyrsos nle mezi typick Dionsovy atributy. Jeho vyobrazen se
krom vysokho umn objevuje nejen na kovov toreutice, ale i na dalch druzch antickho uitho umn.
Pozoruhodn je kombinace Dionsova thyrsu s vzdobnm prvkem hlaviek vodnch ptk. Hlaviky vodnch
ptk pat k oblbenm antickm vzorm. Setkme se s nimi napklad na mramorovch kraterech z
helnisticko-mskch zahrad, kter produkovala v letech 100 p. n. l. a 50 n. l. novoattick kola v Athnch
nebo dlny na Dlu. Viz Sosibiv krater z Louvre datovan k roku 50 n. l. Inv. . Mr 987, n usuel Ma 442. R.
Stupperich (1991, 168) zmiuje pouit popisovanho motivu pi vzdob athnskho Dionsova divadla. Dekor
hlaviek vodnch ptk znme tak z helnistickho obdob viz krater A1, cednk 11 z Derveni (THEMELIS
TOURATSOGLOU 1997, 193, 196).
136
R. Petrowszky (1993, 85), jen se ve sv rozshl prci zamlel nad pvodem tchto volutovitch vnlk,
konstatoval: Immer wieder tauchen am Griffansatz, links und rechts, Voluten auf, deren Ursprung noch nicht
ganz geklrt ist.
Domnvme se, e tyto zajmav vzdobn prvky pedstavuj stylizovan ponky, kter v on jet
nestylizovan podob znme z asnch pklad stbrn toreutiky. U vybranch dradel stbrnch tc a
pohr, datovanch do republiknskho a augustovskho obdob, rmuj tyto ponky tl kachnch hlaviek
umstnch na okraji ndob. Viz dradla pnv z hildesheimskho pokladu (GEHRIG 1980, 11, 21-22, Abb. 39,
43-44, 46), dradla pohr se skyfoidnmi uchy a s profilovanou nokou z Muova (KNZL 2002, 329, 330),
Holubic (BERGER 1884, XC, Fig. 15; P 1905, LIII:4), Apensen (WEGEWITZ 1986, 127, Abb. 59), Byrsted
(BEKOWSKA 1984, 77, Tabl. 2:1c) a Lbsow hrob I (PERNICE 1912, 131-134, Taf. 10). Rozety umstn za
91
se k okraji pnve v blzkosti napojen rukojeti. S tmito ponky se lze setkat u nkterch
pnv z velmi heterogenn skupiny ndob s trojlstkovitm prolomenm dradla (TASSINARI
1993, 125, G5300, 8345A; PETROVSZKY 1993, 85) (obr. 17), ale tak u pnv typu E 131,
jak dokld kus ze sbrek Akademisches Kunstmuseum der Universitt Bonn (FRANKEN
1998, 81-82, Abb. 25) a exempl z pohebit Starokorsunskoe-Siedlung Nr.3, jen le v
Kubsk oblasti (SIMONENKO MARENKO LIMBERTIS 2008, 287, 374, Taf.
192:183). Tuto skutenost nezohlednil autor prce ve svm textu z roku 2007 (JILEK 2007a,
119-120), a proto je nutn zvry tto studie obohatit o zde uveden zjitn. Jak vyplv z
ve uvedench dvou dkaz, ptomnost stylizovanch ponk je potvrzena i u typu E 131.
Nelze tedy zodpovdn rozhodnout, zda pnev z hrobu z roku 1988 nle typu G5300 nebo
typu E 131.
Na zem msk e se s typem E 131 setkme zvlt v prosted asnch mskch
kastel, mme zde na mysli pedevm kusy z Augsburg-Oberhausen, Haltern a Oberaden
(KUNOW 1983, 25; STUPPERICH 1991, 168). Pnve s rukojet zakonenou kachnmi
hlavikami znme dle z Porn a zejmna z Mohue (PETROVSZKY 1993, 34) a tak
z Norica (SEDLMAYER 1999a, 80; ZAHLHAAS 2000, 24, 26). Rovn z zem Ilyrica
pochz nkolik pklad (BRESAK 1982, 12-14; RADNTI 1938, 19-25). Vechny tyto
uveden pnve lze datovat do 1. poloviny 1. stolet. St. Berke (1990, 19) uvd i nlezy ze 3.
tvrtiny 1. stolet, jedn se o pnve z Vindossy a Maralto, pokud nepihldneme ke spornm
exemplm z Pompej (KUNOW 1983, 25; PETROVSZKY 1993, 34), tak Berkeho pklady
lze povaovat za nejmlad.
V barbariku typ E 131 registrujeme pedevm na zem ech. Tyto nlezy jsou podle
Z. Karasov (1998, 31) datovny pevn do 1. poloviny 1. stolet, konkrtnji do obdob
augustovsko-tiberiovskho. Znan rozen tohoto druhu mskch vrobk lze dvat do
souvislosti s centrem Marobudovy e (PETROVSZKY 1993, 33).
Jak ji bylo ve eeno, v prosted stednho Podunaj je typ E 131 vzcnost. rov
hrob z Mannersdorfu an der March z roku 1930 je datovn J. Tejralem (1968, 504) na zklad
vrazn profilovan spony A 67 do tiberiovskho obdob, nebo obecnji do 1. pol. 1. stol.
(TEJRAL 1995, 227). Hrob z roku 1988 z tho katastru (LAUERMANN 1995, 130, 131,
132) lze datovat do stupn B1b. Toto asov uren je openo o vskyt spon A 67b2
hlavikami vodnch ptk zdob okraje stbrnch pnv od 1. stol. a vyskytuj se i pozdji ve 2. a 3. stolet,
avak v ji zhrubl podob (IGL 2002, 96, Abb. 12, 13). Domnvme se, e manersdorfsk pnev z hrobu 1988
demonstruje jistou zvislost ve vbru dekorativnch prvk na svch stbrnch vzorech.
92
(DEMETZ 1998, 141-143), jinak tak A 67c (LICHARDUS 1984, 14-15, 36, 39, Abb.
1:67c), i A 67/68 (MCZYSKA 2001, 165, 170).
Krom tchto pohb znme tak nkolik dalch ojedinlch pklad z zem
Slovenska. Nmi sledovan tvar vydaly pedevm hroby . 34 a 69 ze Sldkoviova
(KOLNK 1980, 140-141, 153, Taf. 139,34j, Taf. 156,69d; KREKOVI 1987, 242). Tyto
pklady spolu s dalmi druhy asnch mskch vrobk 137 byly se v pravdpodobnost
soust vbavy Marobudovch a Katvaldovch druin, usazench ve stednm Podunaj
Drusem mladm.
Pokud tedy mme urit asov rozmez, v nm se popisovan ndoby v msk i
vyrbly, vyjdeme ze zvr R. Petrovszkho (1993, 33-34), kter se naposledy detailn
problematikou zabval. Podle ve zmnnho autora lze fabrikaci pnv E 131 nsledovn
ohraniit: spodn hranici tvo 30./20. lta p. n. l. a svrchn hranici pak 30. lta n. l. V ppad
svrchn hranice lze uvaovat i o ojedinlm vskytu pnv po polovin 1. stolet (BERKE
1990, 19), piem, jak poznamenal J. Tejral (1995, 227), titm vroby by pot bylo
pedevm augustovsk obdob.
Ponkud problematick je uren dlenskho okruhu. Pnev z hrobu z roku 1930 byla na
zklad vrobnch postup zaazena k tzv. plechovm pnvm. Tomuto druhu ndob je
tradin pipisovno severoitalsk produkn centrum (RADNTI 1938, 36-37; KUNOW
1983, 62, 63). Skeptick pstup k vhradn produkci tzv. plechovch pnv v severn Itlii
zaujal ji J. Tejral (1967, 94-96), kter upozornil na vskyt kolk capuiskch mistr na
pedpokldanch severoitalskch vrobcch. Jak jsme ji naznaili v pedchozch
subkapitolch, nen nedvra v existenci severoitalskch dlen bezdvodn (viz BERKE
1990, 34, 35). Hypoteticky pedpokldme, e pnev byla vyrobena v capuiskch dlnch.
Nelze toti vylouit, e tovrny v Campnii vyrbly nejen honosn a pln lit kusy, ale tak
ndoby levnj, uren k masov spoteb.
137
Ji T. Kolnk (1977, 161, 163) vstin poukzal na shody mezi nlezovm fondem horizontu Marobudovy
e a vybranmi nlezy z Trnavsk pnve.
Alternativn hypotzu o psunu pnv typu E 131 do stednho Podunaj navrhl J. Wielowiejski (1985, 206),
kter pedpokldal, e se ndoby na popisovan zem dostaly z Carnunta po roce 21.
93
138
Oznaen vzniklo podle pnve, kter je soust vdesk sbrky Trau (SCHREIBER 1894, 322; RADNTI
1938, 15-16).
139
Hrob je datovn na zklad sklenn misky typu E 181.
94
vzdoby 142
dradlem,
jeho
okraje
jsou
asto
relifn
profilovny
(PETROVSZKY 1993, 49, 66). Pnvm typu E 138 je tak pipisovn plasticky formovan
koncov ter s mlkmi lbky kolem plmscovitho vykrojen (TEJRAL 1967, 99).
140
Dnes ztraceno.
Jmky tohoto typu jsou dosti podobn ndobm pnv typu E 131.
142
Tento znak, jak dokldaj i pozdj pklady pnv, nen zcela pesn definovan (TEJRAL 1967, 98).
141
95
Domnvme se, e rozlien mezi typy, tak jak bylo navreno R. Petrovszkm, je spe
zobecujc a nar na pli ostr hranice. Dradla pipisovan typu IV2a lze velmi obtn
odliit od dradel typ IV1. Vzdobn prvky obou typ, zvlt pak dekor tere, jsou asto
podobn a v zsad jsou zastoupeny u obou skupin 143 . U pnv typu IV2a se tak nesetkme
s relifnm zvraznnm okraj dradla.
Nejprve budeme soustedit nai pozornost na zlomek z Mistelbachu. Ten je zdoben
thyrsem zakonenm piniovou ikou. J. Tejral (1967, 98) upozornil na zvraznn hran
dradla relifn profilac. S tmto znakem se podle zmiovanho autora setkme u tzv.
pokroilch pnv s rukojet zakonenou kruhovitm terem. Piazen pnve z Mistelbachu
jednomu z ve uvedench typ nar na problm jejho patnho stavu zachovn.
Rmcov ji vak lze pipsat, a to na zklad znak signifikantnch pro tzv. pokroil pnve,
typu E 138. Je vak nutn dodat, e toto uren je spe hypotzou.
Nlez ze Starho Msta lze naopak bez obav piadit k tzv. pokroilm pnvm, tedy typu
E 138 (TEJRAL 1967, 103; t 1995, 229). Toto zalenn odvodujeme tvarem jmky
pnve, jako i jej vzdobou 144 .
Po typologickm zhodnocen je nutn analyzovat nlezov invent hrobu . 7
z Mistelbachu a jeho vztah k pnvi. Dleit informace, podle nich lze datovat uloen pnve
do hrobu, poskytnou siln profilovan spony typu A 68 (POLLAK 1980, 76, 190, Taf. 66:5).
Tento druh spon byl podle J. Tejrala (1998, 388; t 1970a, 161) oblben v polovin 1. stolet,
i kdy autor (TEJRAL 1968, 500, 504) pro jejich archaickou formu nevyluuje ani datovn
do pozdn tiberiovskho obdob. M. Pollak (1980, 190) urila dobu uloen hrobu na polovinu
1. stolet.
Tak v ostatnch regionech svobodn Germnie mme pojednvan druhy pnv hojn
doloeny. Z zem ech nemme typ E 137 zastoupen v horizontu Marobudovy e, naopak
se s tmito typy pnv setkme v ponkud pozdjch celcch (KARASOV 1998, 33).
Popisovan ndoby registrujeme v hojn me v nlezovm fondu z zem Slovenska. Pnev
typu E 137 z hrobu . 35 z Kostoln pri Dunaji (KOLNK 1980, 110, Taf. XCIX) byla
nalezena spolu s pedmty datovanmi do horizontu Marobudovy e. Ostatn slovensk
nlezy ji nle stupni B1b (KREKOVI 1987, 242). K pozoruhodnm pkladm vak pat
pnev z rozruench hrob z Kostoln, kter nese kolek mistra L. L. NAEVIA (KOLNK
1959, 152, 150-153, Tab.III:2, Obr. 7), ndoba byla podle T. Kolnka vyrobena
143
Typ IV,1 viz Glyn Dyfradwy; Kastel Rhein-Flussbett (PETROVSZKY 1993, 226, 331, Taf.11, 34) nebo
pnev z dolnho toku Rna (BOESTERD 1967, 115-116, Fig. 1:1), typ IV2a viz Chalon-sur-Sane; Cremona
(PETROVSZKY 1993, 270, 321, Taf. 19:41, 31).
96
144
97
konce claudiovskho obdob (rok. 54) 149 . Tato skutenost vysvtluje i blzk vztah typu IV1 a
IV2a, nebo oba druhy pnv by byly po posunut vrchn hranice vyrbny po urit obdob
paraleln 150 a pravdpodobn v tomto asovm seku dochzelo k penen jednotlivch
vzdobnch element mezi studovanmi typy.
Mezi nlezy z Pannonie vyniknou zvlt kusy s kolky mistr. Tak ze Sirmia znme
pozdn pnev s nezdobenou rukojet vyrobenou P. Cipiem Polybiem (RADNTI 1938, 47,
48, Taf. XX:2). Z ble neznm panonsk lokality pochz bohat zdoben pnev, kterou lze
piadit k asnm typm (RADNTI 1938, 44, Taf. XIX:2). Dal zajmav pklad lze
vysledovat v St. Georgen (maarsky: Lajtaszentergyrgky) (RADNTI 1938, 47 Taf.
XIX:3), rukoje tto pnve sice nenese thyrsos, ale m podobn formovan ter jako nmi
studovan kus z Mistelbachu. Podle A. Radntiho (1938, 47) byla pnev podle etnch
analogi vyrobena v dob flaviovsk a soust hrobov vbavy se pak stala ve 2. stolet.
Z hadrianovskho obdob pochz fragment dradla pnve z kastelu v Housesteads
(EGGERS 1968, 79, Abb. 12:g), kter lze pro jeho vzdobu piadit typu E 137. Snad tedy
tento pozdn doklad ukazuje na dlouhodobou oblibu pojednvanho typu.
Vzcn se lze s pnvemi typu E 137-138 setkat i v pozdnch celcch ze 3. stolet. Takov
ppad pedstavuje hromadn nlez ze vcarskho Martigny (WERNER 1938, Taf. 119: 11).
Lze tedy ci, e pnve typu E 137 byly vyrbny ji v augustovskm obdob, avak na
rozdl od pnv s dradly zakonenmi hlavikami vodnch ptk byly produkovny a do
poloviny 1. stolet. Paraleln s vvojem tchto tzv. asnch forem ji v asn claudiovskm
obdob zaaly bt produkovny tzv. pokroil pnve typu E 138 151 , jejich obliba trv do
doby flaviovsk 152 .
V ppad vrobnch center produkujcch pnve typu E 137 a 138 lze ji s jistotou
uvaovat o Capuii (RADNTI 1938, 49; KUNOW 1983, 63). Vrobu v galskch dlnch
vak tak nelze vylouit (PETROVSZKY 1993, 68).
149
Nov J. Tejral (1995, 230) oznail tyto pklady za ojedinl a o pnvch uvauje jako o staroitnostech.
Podle Petrovszkho byl typ IV1 vyrbn v letech 0/9-35/40 n. l. a typ IV2 pak v obdob 35/40-80/85 n. l.
151
R. Petrovszky uvd jako nejasnj pklad jejich vskytu typ IV.2- nlez z pontinskch bain, datovan do
claudiovskho obdob (PETROVSZKY 1993, 66).
152
Pnve typu E 137-138 nesou asto kolky mistr Cipiu a Ansiu, kte intenzivn pracuj od poloviny 1. stolet
(WILLERS 1907, 78, 87; KUNOW 1985, 233, 234; WIELOWIEJSKI 1985, 207).
150
98
99
vhodnj ndobu oznait jako typ E 140/142. Tomuto typu lze voln (pro fragmentrn stav
dochovn) pipsat i pamtky z Drsova a Beclavi. Pnev z Bluiny rovn zaleujeme
k typu E 140/142. Bluinsk exempl je sice ponkud men ne pnev z Ladn, nicmn po
formln strnce stoj blzko typu 140/142. Dradlo pnve je velmi setel, jedin znak, kter
lze ble identifikovat, pedstavuje relifn zdraznn okraj rukojeti. Relifn soustedn
krunice jsou ve srovnn s pklady z Ladn, Drsova a Beclavi mn vrazn.
Ponkud obtn je uren fragment pnv ze souboru bronzovch artefakt
z Mistelbachu. V tto kolekci jsou zastoupeny pouze zlomky pnv pochzejc ze rovch
hrob. Pozoruhodn je vskyt masivnho dna (FRIESINGER 1976, Taf. 10:8), kter je
lenno vraznmi brzdami. Podle tohoto znaku lze pojednvan dno pipsat typu E 140/142
nebo snad i E 142. Fragmenty rukojet (FRIESINGER 1976, Taf. 8:1, 9:1) se podle mn
vraznho relifnho zdraznn okraj mohou hlsit rovn k typu E 140/142. Koncov tere
rukojet (FRIESINGER 1976, Taf. 8:3, 9:2) by rovn odpovdaly naposledy zmnnmu
typu. V souboru jsou zastoupeny tak dna (FRIESINGER 1976, Taf. 10: 5,6,7), kter jsou
svou strukturou velmi blzk dnu pnve z Bluiny. Typologicky z celkovho charakteru
popsanch pamtek vybouje dno lenn nzkmi relifnmi krunicemi (FRIESINGER
1976, Taf. 10:3), rmcov jej tedy lze piadit k typu E 137 nebo snad E 140.
K typu E 140/142 lze tak piadit zlomek rukojeti z Drsingu (STUPPNER 1992, 281282, Abb. 672). Uren se opr o nevrazn relifn tvarovn okraj dradla.
Uveden vet pnv nebo jejich zlomk se nyn pokusme chronologicky zakotvit a urit
dobu jejich uloen do hrobu. Nlezy z Ladn, Bluiny, souboru z Mistelbachu a Drsingu
jsou ovem pro takovto hodnocen nevhodn 155 a tak invent nlezu z Drsova nen zcela
jist.
Ponkud vce informac lze zskat pi hodnocen hrobovho celku z Beclavi. Zsadn
chronologick informace o zaputn pohbu do zem poskytuj pedevm bronzov vendick
spony typu A 26. Ty byly datovny I. Pekaem (1972, 69) do 2. poloviny 1. stolet. Obdobn
se k dataci celku na zklad spon vyjdil i R. M. Pernika (1966, 36-37).
Pnve podobn naim exemplm znme pedevm z zem Slovenska. Dobr pklady
pro srovnn poskytuj hroby 1, 3 a 4 ze Zohoru (ONDROUCH 1957, 46-47, 68, obr. 11;
KRASKOVSK 1959, 100, 101, 102 obr. 12; KOLNK 1959, 144, 145, obr. 2), kter jsou
datovny do 2. poloviny 1. stolet 156 (KREKOVI 1992, 56). Dal nlezy pnv azench
155
156
100
T. Kolnkem (1980) k typu E 140 157 znme z Kostoln pri Dunaji. Ty jsou datovny rovn
do stup B1b 158 , B1c (KREKOVI 1987, 242).
V echch se setkme s ponkud odlinou situac. Pnve s rukojet zakonenou
kruhovm terem s kruhovm otvorem nepat k tak astm nlezm jako ve stednm
Podunaj. K vjimenm kazm v cel svobodn Germnii a za mskou hranic lecch
krlovstvch 159 pat nlez pnve typu E 140 v rovm hrob 2/1943 z Nymburka
(NOVOTN 1953, 216-217, obr. 3), kter byl podle kolku mistra Trebellia Romana datovn
do pozdn augustovskho a asn tiberiovskho obdob (KARASOV 1998, 35).
Polsk materil poskytuje celkem bohat nlezov fond pnv blc se svou formou
ndobm typu E 140 a E 142 160 (WIELOWIEJSKI 1985, 209). Pnve, kter nesou oznaen
E 140, byly piazeny stupni B1c. Typy E 142 se nalezly v hrobech datovanch podle
J. Wielowiejskho (1985, 209) do stupn B1c a C1. Pnev velmi blzk nlezm z Ladn,
Bluiny a Zohoru 1 byla soust invente mohylovho hrobu 5 z Ldyczek, kter byl
datovn na konec B1 a potek B2 (BIBORSKI KACZANOWSKI 2001, 71, 83-84, Abb.
2).
Po strunm vtu a dataci popisovanch pnv v barbariku budeme sledovat jejich
chronologick
postaven
z Magdalensbergu,
kde
v impriu.
byly
Z Norica
nalezeny
znme
pnve
typu
v tiberiovsko-claudiovskch
(E
140/142
142) 161
claudiovskch (E 140) vrstvch (SEDLMAYER 1999a, 82-83, 122, Taf. 31:5, 6). Pnev
podobn exempli z Ladn byla zskna z kostrovho hrobu 6/1961 z Binntal, kter je azen
do 1. poloviny 1. stolet s monm pesahem do 1. desetilet 2. poloviny 1. stolet (GRAESER
1964, 32-37, Abb. 20). Z britskho kastelu v Newstead (pit LXIII) pochz pnev E 140/142,
jej uloen je datovno jihogalskou terrou sigillatou do obdob mezi roky 70-100 n. l.
(EGGERS 1968, 80, Abb. 16:i). Podle J. Kunowa (1983, 26) se objevuj jak tzv. asn, tak
tzv. pozdn pnve na zem msk e v nlezovch kontextech datovanch do vldy Claudia
HANSEN 1987, 51-52). Hrob 4 je datovn na zklad sklennch misek E 183, kter jsou podle F. Fremersdorfa
(citovno podle KUNOW 1983, 28) v oblib od roku 23 po 3. tvrtinu 1. stolet.
157
Typy pro dvody v pozn. 1. odpovdaj variet E 140-142.
158
Do B1b (ped polovinu 1. stolet) je datovn hrob 24 (KOLNK 1971, 517; KREKOVI 1987, 242), avak
podle zastoupen misek typu E 182 nebo E 183 nelze vylouit ani piazen ke stupni B1c.
159
Pnve obdobn asnho pvodu byly zjitny v Hoby (LUND HANSEN 1987, 195, 403), v hrob II
z Kiovian nad Dudvahom (EISNER 1937, 203, tab. I:6, 7, 9, 10; TEJRAL 1967, 100), (uren typu je nejist)
v hrob A z Devna (KOLNK 1991, 83, Abb. 5:9-11), v kurganu 16 z Tretyaki na stednm Donu (RAEV 1986,
84, pl. 76:1) a v hrob II z Tomblgrd (LUND HANSEN 1987, 195). Z thrckho krlovstv pak znme pnev
s monm kolkem Cn. Trebellia Romana, kter byla zskna z rovho hrobu 3 z atalce (RAEV 1978, 617,
618, Taf. 38:2).
160
Je nutno dodat, e J. Wielowiejski (1985, 208-209) nebral pi lenn pnv v potaz ztvrnn jejich den,
soustedil se pedevm na vku jmky a vzdobu a tvar rukojeti.
161
Pnev je oznaena kolkem O FABI SEC a je pipsna Q. Fabiu Secundovi.
101
R. Petrovszky (1993, 52, 53) zn i nkolik pklad z msk e, avak bez blich nlezovch souvislost.
Na tomto mst je vhodn pipomenout, e dlen na tzv. asn pnve a pnve pozdn je stvajcm bdnm
pijmno pouze s vhradami (KUNOW 1983, 26; LUND HANSEN 1987, 46).
164
Vzcnji se s pojednvanm typem setkme ve stupni B2.
165
E. Poulsen (1979, 242, 244) uvauje v ppad kadlub z emeslnick tvrti La Sarra v Lyonu podle stop
olova na vnitn stran kadlubu, e zmnn formy mohly bt pouvny pro vrobu olovnch ndob, nebo
olovnch model, sloucch k dal vrob.
163
102
v dnskm Askeby. Pnev z Askeby byla urena jako typ E 139. Bezesporu briskn posteh,
tkajc se podobnosti dekoru, vak naruila hypotza R. Petrovszkho (1993, 52-53), jen
pipsal pnev z Velatic svmu asnmu typu V1, jeho vroba je hledna v pozdn
augustovsk a asn tiberiovsk dob a ve 30. letech 1. stolet n. l. Pote s typologickm
urenm vychz tradin z fragmentrnho stavu dochovn pnve. Do dnench dn se
zachovaly pouze tyi drobn zlomky 166 . Neznme tedy ani relifn strukturu dna, kter by
nm jist prci s typologickm urenm znan ulehila. Jist vchodisko poskytuje podoba
thyrsu (viz KUNOW 1983, 55-57, Abb. 7). Domnvme se, e podle esovitho tvaru ponku,
kter je sloen z drobnch dolk, lze piadit velatickou pnev k ndobm zdobenm tzv.
barbarizovanm, jinak tak gallskm thyrsem (BIENERT 2007, 75-76). Podle vzdoby
meme tedy pojednvan exempl piadit spe k Petrovszkmu typu V4a, kter voln
odpovd Eggersovu typu E 139/142 (PETROVSZKY 1993, 74-75).
Po vyeen typologickho problmu nezbv, ne si poloit otzku, kdy byla pnev typu
E 139/140 uloena s ostatnm hrobovm inventem do zem. K dataci hrobu 6/1943 opt
poslou spony a tak noricko-panonsk psov garnitura a slitky skla. Stbrn spona typu
A II 28/29 je I. Pekaem (1972, 68-69) azena na konec 1. stolet. Rovn bronzov
trumpetovit spona, kter je pipisovna starm formm, umouje tuto dataci (PEKA
1972, 84-85; TEJRAL 1998, 390). Tak sklenn miska typu E 181 se hls do obdob
rmovanho stupni B1b a B2. Je tedy zejm, e se pnev E 139/142 stala soust hrobovho
invente na konci 1. stolet, tedy ve stupni B1c.
V evropskm barbariku se tento druh pnve vyskytuje pedevm na sklonku stupn B1
nebo ve stupni B2 (LUND HANSEN 1987, 49, 50; PETROVSZKY 1993, 75).
Skromn nlezy z msk e nm bohuel neposkytuj pesn informace tkajc se
datace (PETROVSZKY 1993, 74-75).
Jak tedy asov ohraniit uvn pnv E 139/142? Spodn asovou hranici tvo nlezy z
depot ze Skotska 167 . Tyto depoty jsou hypoteticky spojovny s Agricolovm taenm (81-86
n. l.) proti Britannm (RADNTI 1968, 56). Na zklad nlez z barbarika je jist, e pnve
byly ji na konci 1. stolet znan rozen. Problm nastv s definovnm svrchn hranice.
Z dosavadnho stavu badn je vak zejm, e se s typem E 139/142 (V4a) nesetkme
v nlezovm fondu horizontu B2/C1. Vrobn centrum je pro tento typ nachzeno v Gallii, a
166
Dva rem pokozen kousky okraje, zlomek z koncovho tere, zlomek ze spodn sti dradla zdoben
ponky thyrsu.
167
Mme na mysli sklady z Lamberton Moor a Prestwick Carr (EGGERS 1968, 86, 108, 109, Abb. 22/b, 23/a).
Nevyeenou otzkou vak zstv, jak dlouho mohly bt studovan pnve u msk armdy v uvn
(RADNTI 1968, 56).
103
to na zklad vskytu galskch kolk a tzv. barbarizovanho thyrsu, jeho pvod je hledn ve
ve zmnn provincii (KUNOW 1983, 63).
5.6.5. Pnev typu E 144 s rukojet zakonenou kruhovm terem s kruhovm otvorem
(typ Gdker)
Pnev typu E 144 je ve studovanm materilu zastoupena pouze jednm exemplem.
Nlez pochz z depotu, kter byl uloen v zemnici v Hanfthalu (obr. 56:2) (SAUER 1994,
264, Abb. 1:1).
Pro pnve gdkerskho typu je signifikantn esovit profilace jmky a dekor situovan
do psu, jen je umstn tsn pod okrajem. V nmecky psan literatue se pro tento
vzdobn prvek ujal pznan nzev tzv. Palisadenmuster. Krom tohoto motivu se u
nkterch variet setkme s vzdobou lesbickm km. Dno ndob je zpravidla strukturovno
relifnmi brzdami a rukoje nese relifn zdraznn okraj. U vybranch pklad se
setkme s kolkovanou vzdobou, kter asto tvo dekor vinnho hroznu, jen tsn pilh ke
koncovmu teri. R. Petrovszky (1993, 79-84) rozliil ti variety (V5a-c) pnv typu E 144.
Nmi popisovan exempl se vzdlen 168 bl variet V5a.
Po strun charakteristice typu pistoupme k chronologickmu zhodnocen depotu, jeho
byla pnev soust. Podle F. Sauera (1994, 270, 271) byl depot uloen do zem bhem prvn
fze objektu. Tuto fzi autor uril na zlom 2. a 3. stolet. Zmnn datovn nedvno potvrdil
na zklad vskytu zlomk rheinzabernsk terry sigillaty 169 i J. Tejral (2004, 335).
Donedvna patil typ E 144 k vzcnm druhm bronzovch pnv ve stednm Podunaj.
Krom pnve z kostrovho hrobu . 1 ze Zohoru (ONDROUCH 1957, 41-43, 68, obr. 10),
datovanho do stup B1c, B2a, nedisponujeme dalmi zstupci tohoto typu. Nlezov fond
vak obohatily nov zskan pamtky z katastru obce Zohor (ELSCHEK 2002, 246, obr. 3:14,
15). Fragmenty pochzej z depotu, jeho uloen 170 lze voln datovat do obdob od konce
1. stolet po polovinu 2. stolet. Ojedinl pklady poskytl i polsk materil. Pnev typu
E 144 byla nalezena v rovm hrob 1903 z Osiek, kter byl J. Wielowiejskim (1985, 209,
212, 290) datovn do B2b 171 . Vrazn bohat jsou seversk nlezy. Ty jsou datovny
U. Lund Hansen (1987, 46, 47) do stupn B1b 172 a B2 173 s drazem na stupe B1b. Pnve
168
Toto zalenn je pouze rmcov, exempl z Hanfthalu se odliuje profilac noky a zdobenm dradla.
Dlna Cerialis VI (II. Bernhardova skupina).
170
K. Elschek datoval depot do 2. stolet (1997, 41).
171
V pojet J. Wielowiejskho B2b: 120-180 n. l.
172
V pojet U. Lund Hansen (1987, Fig. 10) B1b: 40-70 n. l.
169
104
gdkerskho typu znme i z vchodn Evropy: B. Raev (1986, 29, 30, Pl. 45:2) uvd nlez
z Moldvie, jen byl uloen do hrobu ve 2. stolet, a pklad z hrobu I v kobyakovskm
kurhanu na vchodnch hranicch Sarmatie. Pnev z kurhanu . 2 hrobu . 1 z ugonoKrepinka nese kolek PICVSF, mistr Picus pracoval v Gallii za vldy Flaviovc
(SIMONENKO MARENKO LIMBERTIS 2008, 17-18, Taf. 61).
Nlezy z zem mskho impria naposledy podrobn shrnul R. Petrovszky (1993, 7984), kter za nejasnj nlez oznail pnev z britskho depotu z Glyn Dyfrdwy 174 , jeho
uloen do zem je datovno k roku 60. Popisovan pnev vak pat v provincilnm
prosted k oblbenm a dlouhodob uvanm typm, jak to dokldaj nlezy z depot ze 3.
stolet (TEJRAL 1967, 106; PETROVSZKY 1993, 82; BIENERT 2007, 80).
Ponkud problematick je asov ohranien produkce pnv typu E 144. Tkosti
nastvaj pi uren spodn hranice pedpokldan doby vroby. Evropsk bdn je rozdleno
na dva nzorov tbory.
st bdn poukazuje na monou vrobu typu E 144 ji v claudiovskm obdob
(RADNTI 1957, 176; LUND HANSEN 1987, 47) 175 . Toto tvrzen se opr o slavn nlez
z hrobu I na dnskm pohebiti Faurskov I (NORLING-CHRISTENSEN 1937). Ve
jmenovanm pohbu byla nalezena pnev gdkerskho typu opaten kolkem vznamnho
capuiskho litce P.Cipia Polybia 176 (KUNOW 1985, 239).
Ponkud odlin stanovisko zaujal R. Petrovszky (1993, 82-83), pipsal toti takto asn
pklad astmu mistrovu experimentovn a pnev povauje spe za vjimku. S produkc
typu E 144 autor pot a v asovm seku ohranienho lty 55 a 60. Do obdob tsn po
vld csae Claudia datoval potky vroby i J. Tejral (1967, 106). Domnvme se, e
jakkoliv je exempl z hrobu 1 Faurskov I ojedinl, nelze jej z hodnocen vylouit. Spodn
hranici tak tedy posunujeme do obdob claudiovsko-neronskho.
Nemn problm pin i uren svrchn hranice vroby typu E 144. Opt narme na
dva nzorov proudy. Prvn hypotza, navrhujc fabrikaci pnv jet ve 2. stolet (KUNOW
1983, 26), je zaloena na vskytu popisovanch ndob v celcch z konce 2. stolet nebo
z poloviny 3. stolet. Druh hypotza, zastvan R. Petrovszkym (1993, 82), ukazuje na konec
1. stolet (ppadn na prvn dv desetilet 2. stolet) jako na svrchn hranin data produkce.
Ve stetu uvedench hypotz je obtn bt arbitrem, ob jaksi pedestraj dva mon
173
105
pstupy modely. Lze si toti pedstavit produkci pnv v polovin 2. stolet stejn jako
dlouhou oblibu v provincilnm prosted a ddn typu E 144 v barbariku. Nezbv tedy ne
vykat novch nlez.
Problematick je i uren centra vroby typu E 144. Naposledy se k jednotlivm nzorm
vyjdila a jejich vet podala U. Lund Hansen (1987, 46, 47). B. Bienert (2007, 81-82)
uvd, e z mst pod Vesuvem neznme doposud dnou pnev typu E 144, doloeny jsou
pouze pedchdci tohoto typu, kte nesou oznaen typ Norre Broby. Autor pot uvauje i o
mon genezi tvaru v galskch dlnch a o pnvi z tovrny P. Cipia Polybia peml jako o
dokladu plnovanho zamen na provinciln trhy, kde byly pnve typu E 144 v oblib. Jak
vyplv z uvedenho textu, je velmi obtn za souasnho stavu poznn zodpovdn
rozhodnout, kde byla forma E 144 vymylena. Jist vak je, e se masov seriov vyroby
dokala a v Gallii.
176
Nejvt rozmach cipiovskch dlen je kladen do obdob vldy csa Claudia a Nerona (KUNOW 1983, 26).
Dal pnev E 144 s kolkem P. Cipia Polybia je znma z Intercisy, avak bez blich nlezovch souvislost
(RADNTI 1957, 174-177).
106
5.7. Balsamaria
5.7.1. Balsamarium typu Radnti 84
Tento typ balsamaria (obr. 14), tvarov odpovdajc eckmu arybalu, je doposud jedin
svho druhu v barbariku. Uniktn nlez je doloen na nmi studovanm zem dradlem
nalezenm v Drsingu (obr. 85:4) (STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496). Popisovan dradlo je
ztvrnno jako hlava Pana. Hlava boha slou jako atae, zatmco rohy tvo vlastn oblouk
ucha.
Jak jsme ji nastnili v subkapitole o konvicch typu D 1110 177 , pat motiv Pana i
starho kozla v antick toreutice k velmi oblbenm. Dobr pklady, potvrzujc nae tvrzen,
poskytuje tak stbrn toreutika. V ppad mskch stbrnch ndob jde vak o honosn
dradla, kter svou kvalitou vyhotoven znan pevyuj exemple bronzov 178 . Stbrn
ucha jsou tak asto variabilnj a nelze je tedy jednodue piadit k uritmu typu, jako je to
mon u bronzovch kus.
Drsingsk nlez vak pat k sriov vyrbnm ndobm a lze jej tedy bez vtch
obt pipsat typu Radnti 84. V rmci tohoto typu rozliujeme variety, kter maj dradla
s motivy Pana, nebo ve tvaru hlavy starho kozla.
Popisovan balsamaria znme zatm pouze z zem msk e. Nejnovji se jejich
rozenm zaobrala H. Sedlmayer (1998, 513-515, Abb. 4). Geograficky nejble
drsingskmu uchu jsou pklady z pannonskch lokalit Siscie, Pomjan, Emony, Poetovia a
Mursy (RADNTI 1938, 170, Taf. LIII: 7, 9; BRESAK 1982, 55, T. 12: 117, 118; PETRU
1972, 39-40, 154, Taf. 24:12). Dva zstupce typu Radnti 84 lze najt rovn v toreutickm
materilu z Norica a Raetie; mme zde pedevm na mysli ucho balsamaria ve tvaru hlavy
starho kozla z Magdalensbergu a balsamarium z Vindonissy (SEDLMAYER 1999a, 40, 41,
Taf. 16:5; BOERSTED 1956, 81).
Dal paralely pochzej ze zpadnch mskch provinci. Tak z Porn je doloen nlez
balsamaria z Nijmegenu-Hunerbergu (BOERSTED 1956, 81, Pl. XII:287). Studovan ndoby
177
107
byly nalezeny tak na zem Gallie: jedn se nap. o balsamaria z Trevru a St. Germain en
Laye (BOERSTED 1956, 81; RADNTI 1938, 170).
S pojednvanm typem se tak setkme v italskm nlezovm fondu, kde je tento druh
krom Pompej (TASSINARI 1993, 90, F1300, 13453) hojn zastoupen v severoitalsk
oblasti, nap. na pohebiti v Minusio-Cadra (hrob. . 4) (BOERSTED 1956, 81) a
v Aquilei 179 (RADNTI 1938, 170; SEDLMAYER 1998, 513-514).
Uloen ndob typu Radnti 84 do hrob na italskch pohebitch (Minusio-Cadra hrob
4, Aquilea) spad do obdob kolem 1. poloviny 1. stolet (RADNTI 1938, 170; BOERSTED
1956, 81). Rovn balsamarium z hrobu NM 239 v Emon-Lublani bylo datovno do
claudiovskho obdob (BRESAK 1982, 25). Soust hrobov vbavy byla mince csae
Claudia, kter tak udv terminus post quem pro tento druh ndob. (PETRU 1972, 154).
Nlez z Magdalensbergu byl H. Sedlmayer (1999a 41) datovn do obdob pozdn
augustovskho a pozdn tiberiovskho. Ptomnost popisovanho druhu v pompejskm
materilu svd o jeho pouvn ped rokem 71 n. l. Z pozdjch nlezovch kontext nen
tento typ zatm znm. Lze tedy uvaovat o vskytu v prvn polovin 1. stolet a v obdob
prvnch desetilet po polovin 1. stolet.
Nlez ze sdlit v Drsingu (STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496), zskan povrchovou
prospekc, se takovmu asovmu zaazen nijak neprotiv, nebo z tto lokality znme i dal
artefakty datovan do obdob kolem poloviny 1. stolet (TEJRAL 1995, 241).
Urit oblast vroby balsamaria typu Radnti 84 se jev jako relativn snadn. Ji A.
Radnti (1938, 170) a M. H. P. Boesterd (1956, 81) uvaovavali o severoitalskm dlenskm
centru. Tento nzor nedvno potvrdila tak H. Sedlmayer (1998, 520) a B. Bienert (2007,
231). Ptomnost tohoto druhu balsamaria spolu s dalmi ndobami, kter jsou pipisovny
tto vrobn oblasti na norickm Magdalensbergu, nen pekvapujc, nebo v prvnch
desetiletch naeho letopotu dochzelo k obchodn vmn mezi severoitalskou oblast a
Norikem (SEDLMAYER 1998, 520). Na toto dlensk zaazen upozoruje i vskyt
sledovanho typu v celcch, datovanch kolem poloviny 1. stol. Severoitalsk dlny
produkovaly sv vrobky do asovho seku rmovanho koncem 1. stol. i zatkem 2. stol.
V tto dob se pot i s jejich postupnm padkem, co vysvtluje jejich absenci v
chronologicky mladch celcch.
179
109
palester (ble BALTY 1975, 264; NENOVA-MERDJANOVA 2000, 309). Pro pouvn
ndob-Bstengefsse jako balsamari svd tak jejich spolen vskyt s ninm
pouvanm v lznch (MAJEWSKI 1963, 119; BALTY 1975, 264; RAEV 1977, 637, 640,
641; NENOVA-MERDJANOVA 2002b, 378; t 2002a, 595). Dalm dleitm dkazem je
zjitn, zskan rozborem obsahu Bstengefsse, pochzejc z hrobu z thrckho msta
Cabyle. Obsah tto ndoby byl uren jako aromatick olej (PALGYI 2002, 438). Na
zklad uvedench argument lze ndoby v podob bust ernoch piadit k balsamarim.
Podle ve rozebranch formlnch znak lze nmi analyzovanou ndobu ble urit a
zalenit ji do irok skupiny antropomorfnch balsamari, odpovdajcch typu Szab 11
(SZAB 1984) a typu B podle Marti-Clercx (MARTI-CLERCX MILLE 2002, Fig. 1). Do
tto skupiny se ad balsamaria nejastji ve tvaru bust mouenn, orientlc, grotesknch
postav, mladk, hero a boh (SZAB 1984, 102). Podle odlitku se zd, e nmi popisovan
balsamarium nepat mezi kvalitn vyroben kusy, kter znme z zem Pannonie (RADNTI
1938, 174 Taf. LIV 3, 5), nebo proveden esu je hrub a obliejov partie jsou nevrazn.
V sil o uren potku archeologizace rovick ndoby nm pome, uvme-li dataci
v n ukryt bronzov kolnkovit provinciln msk spony typu A 247 (PEKA 1972, 56).
Ta se ve stednm Podunaj vyskytuje pedevm v antoninovskm obdob (TEJRAL 1998,
393). V barbariku je pak oblbena zejmna v druh polovin 2. stolet a na potku 3. stolet
(OLDZKI 2007, 116). Zrove nm urit indicie pro dataci poskytuj hrobov nlezy
z Pannonie Superior. Balsamaria v podob bust mouenn byla nalezena nap. v hrob . 2
v Petronellu spolu s minc Antonina Pia (KREMER 1987, 156-161, Abb. 4-6). Dal kus
pochz z pohbu nalezenho ve Vdni, v jeho inventi se nalezla mince csae Gordiana
(SEDLMAYER 1999a, 45). O 2. stolet jako o obdob, do nho spad uloen vtiny kus
nalezench v impriu, uvauje tak J. Ch. Balty (1975, 263).
Nlez antropomorfnho balsamaria ze rovic pat zatm na zem svobodn Germnie
k ojedinlm. I kdy je rovick soubor velmi zajmav a mohl by bt spojen s adou
hypotz i spekulac, je nutn pipomenout jeho nlezov okolnosti, kter nm bohuel
neumouj vytvet dalekoshl zvry.
Jako centrum vroby balsamari se tradin pijm Alexandrie (MAJEWSKI 1963, 99100; RAEV 1978, 630). O vchodn metropoli se uvauje jako centru obchodu s vonnmi
ltkami a tak jako o jednom z nejvtch center vroby antickho uitho umn.
Poznamenvme, e jde pouze o hojn rozenou hypotzu, kter stle nen dostaten
110
podloena 184 . Dlny produkujc balsamaria jsou tak hledny v Mal Asii, Moesii, Thrkii
(MAJEWSKI 1963, 102; NENOVA-MERDJANOVA 2002b, 378-379) a Gallii (RADNTI
1938, 172-173), a to opt pouze na zklad astho vskytu studovanch ndob v uvedench
krajch.
184
5.8. Pyxidy
5.8.1. Pyxis z Mistelbachu
Z rozruench hrob v Mistelbachu znme tenkostnnou stlaenou pyxidu ovlnho tvaru
(obr. 49:9) (POLLAK 1980, 78, Taf. 70:10). Pojednvan druh nem v nmi zkouman
oblasti obdoby. Bli typologick uren nar bohuel na patn stav zachovn pamtky.
Kvalita kresby nm tak v mon rekonstrukci pli nepome. Pravdpodobn tvar ndoby
byl ovln nebo kruhovit.
Ovln a kruhov pyxidy pedstavuje B. Bienert (2007, 211, 215-216) ve svm katalogu
bronzovch ndob ze sbrek Rheinischen Landesmuseum Trier a rmcov je datuje do
rozmez 1. a 2. stol. Kruhov pyxida vyroben z tenkho plechu pochz tak z hrobu . 241
z pohebit v Krefeld-Gellep, soust hrobov vbavy byla krom pyxidy mince raen
roku 337, kter tak udv terminus post quem (PIRLING SIEPEN 2006, 310, Taf. 49:12).
Oblben byly tak vlcovit schrnky s nasazovacm vkem, na jejich stnch jsou asto
patrn stopy po soustruen. Jako dobr pklady lze uvst ndoby ze rovho hrobu 102 v
Dalhausen, kter je datovn do C1 (CRFB, D1 IV-13-1/1.1, Taf. 17:4) a stbrnou pyxis z
hrobu pod mohylou ze srbsk lokality erkesko Polje, kter je azena do 2. pol. 2.stol. - 1.pol.
3. stol. (POPOVI 1994, 93, 236, Cat. 107).
Jak tedy vyplv z ve uvedench dk, jednoduch ovln i kruhovit schrnky byly
pouvny po celou dobu mskou a byly pravdpodobn vyrbn jak v Itlii, tak v
provincich.
112
185
186
Jistou oporou by mohl bt i zznam v registru artefakt z MZM v Brn (str. 481). Problematick fragment
z Vracova nese inv. . 67880 a je v registru uren jako bronz. plech z ndoby. Za monost nahldnut dkuji
PhDr. J. imov.
114
Tento asov sek odpovd stupni B1b podle T. Kolnka (1971, 514; 1977, 154), kter
jej ohraniil daty 25/30-50. Zastoupen typy bronzovch ndob odpovdaj exemplm, kter
tvo npl 1. (E 92) a 2. fze (E 131, E8, E 124, E 151) vskytu bronzovch ndob ve
vojenskch objektech z prvn pol. 1. stol. (VLLING 2005, 196-197).
Z hrobovch celk lze tomuto chronologickmu seku pipsat rov pohby objeven
v letech 1930 /E 131/ (obr. 51) (BENINGER 1934, 56, 60, Abb. 26) a 1988 /E 8, E 131 /
Tass. G 5300 (?) (obr. 20, 52) (LAUERMANN 1995, 129, 130, Abb. 2:1) v Mannersdorfu an
der March, dle rov hrob . 7 /E 138/ (obr. 49:14) a snad tak jet rov hrob . 12 /E
124-125/ z Mistelbachu 187 (obr. 49:1) (MITSCHA-MRHEIM 1956, 192, 195, 196, 203,
Abb. 5).
Z povrchovch sbr, realizovanch na germnskch sdlitch, zaazujeme do tohoto
obdob rovn nlez atae msy typu E 92 (obr. 86:6) (NEBEHAY 1983, 283, Abb. 797) a
fragment dradla arybalickho balsamaria typu Ra. 84 (obr. 85:4) (STUPPNER 1984a, 285,
Abb. 496) z Drsingu.
Z zem jihozpadnho Slovenska meme uvst jako nejdleitj zstupce tto fze
hrobov nlezy A a B z Dvna (KOLNK 1991, 83), hroby I a II z Kriovian nad Dudvhom
(EISNER 1937, 203) a s jistmi vhradami 188 i rov hrob z Lbu (EISNER 1926-1927, 55,
56, tab. III. 4, 10, 11, 24).
187
Spony typu A 50 jsou v oblib od tiberiovskho obdob a typy A 51-53 zase ukazuj na dataci do claudiovsk
doby (KUNOW 1998, 105, 106).
188
Ptomnost spon typu A. 68 nevyluuje ani dataci i do prvnch dvou desetilet po polovin 1. stolet.
115
Sledovan obdob odpovd stupni B1c a potku stupn B2a v pojet T. Kolnka (1977,
159; t 1971), nebo stupni B1c podle J. Tejrala (1986, 105). Typov kla ndob odpovd
pkladm z 3. (E 139-143, E 155) a 4. fze (E 162, E 99-100) vskytu ve vojenskch
objektech podle Th. Vllinga (2005, 197-198).
Z rovch hrob je teba vyzdvihnout hrob 6/1943 (POULK 1950, 23-24 obr. 7:a;
116
TEJRAL 1970a, 170, obr. 11) z Velatic (obr. 27), kter obsahoval pnev typu E 139/142,
trosky dvou vder typu E 39-40, zlomky cednku typu E 160. Dalm vraznm
pedstavitelem tohoto obdob je pravdpodobn rov hrob (?) z Muova, poloha "U sv.
Jana" (IM RAKOVSK 1985, 130, 132, obr. 2:2 6; TEJRAL 1992, 420, 422) (obr.
30), ten obsahoval dv vdra typu E 39-40 a konvici typu E 125. Z dalch ojedinlch
rovch hrob je teba zmnit pklady z Beclavi /E 140/142/, /zlomky neuritho cednku/
(obr. 57) (SKUTIL 1941, 178 obr. 20) z Drsova /E 140/142/ (obr. 56:1) (BENINGER
FREISING 1933, 40; TEJRAL 1967, 101; 102 obr. 7:9-12; 9:5) a Vracova /E 160-162/ (?)
(obr. 79) (TEJRAL 1970a, 128, 170, obr. 14:6).
Zastoupen kostrovch hrob s mskmi bronzovmi ndobami je skromnj. Uveme
nlez pnve typu E 140/142 z Ladn (BENINGER FREISING 1933, 29) a exempl s
problematickmi nlezovmi okolnostmi z Bluiny (HOCHMANOV-VVROV 1974,
12-17). V tto skupin svm bohatsvm vynv kostrov hrob z Neuruppersdorfu /Ra 71, E
39-40, E 154-155/ (obr. 31) (ADLER 1976c, 15-26). Rozruen hroby z Mnna 189 (ervinka
1902, 299) vydaly nlezy maskovit atae typu Dollerup B (POULSEN 1991, 218, 220), ble
neuriteln deformovan vdro (dnes ztracen) a zlomek okraje nabraky typu E 160-161
(?). K tomutu asovmu seku pat tak kusy z rozruench rovch hrob z Mistelbachu
(Eckesteinandgrube-Galgengrund) /E 125, E 99-100, E 40, E 70-71 (?), E 137-140 (?),
140/142, E 160/ (obr. 45-48) (FRIESINGER 1976, 19-21).
V ppad hrob z Neuruppersdorfu a Rohtenseehofu /E 160, E 25/26, atae Dollerup B, E
154-155/ (obr. 53) (NEUGEBAUER 1995, 113), jako i Mistelbachu (SiechenhausSchottengrube) /E 162/ (obr. 50:1) (TEJRAL 1971, 70, 78, obr. 12: 1-3) nelze vylouit ani
jejich zaazen do stupn B2a. Obdobn je nutn nazrat i na hroby ze Zohoru (hrob . 5) a
Vysok pri Morave. Ty jsou datovny jak do stupn B1c (TEJRAL 1983, 92; KOLNK 1971,
519, 522) tak i do stupn B2a (TEJRAL 1986, 106). Na tomto mst je vhodn upozornit, e
typov kla mskch bronzovch ndob na zem barbarskho stednho Podunaj z
neronsko-flaviovskho obdob se od typov npln z seku prvn poloviny 2. stolet nijak
vrazn neodliuje (TEJRAL 1983, 91). Nelze rovn vylouit, e pojednvan pamtky
mohly bt uloeny do zem i s jistm asovm odstupem, tedy v dob po pelomu 1. a 2.
stolet, co opt komplikuje jejich jednoznan chronologick uren.
Ve uveden pamtky dokldaj zejm vznam studovan oblasti v druh polovin
1. stolet, ppadn prvn polovin 2. stolet. Pozoruhodn je zvlt bohatstv nashromdn
189
190
Pokud se tedy pokusme vysledovat mon cesty, ktermi se bronzov ndoby mohly
dostat na sledovan zem, nememe vylouit, alespo v ppad bohatch hrob, monost
diplomatickch dar. Vklad zisku bronzovch ndob touto cestou nen historickmi
zprvami vylouen. Naopak taen kvdskch vldc Italica a Sidona, uspodan na podporu
Vespasiana v obansk vlce roku 69 n. l. proti Viteliovi 191 , poskytuje jist vysvtlen
vzestupu pojednvanho regionu v druh polovin 1. stolet (KOLNK 1971; t 1977, 167168).
Upozorujeme vak, e een nastnn T. Kolnkem v 70. letech nemus bt jedinou
monou cestou, kterou lze vysvtlit ptomnost mskch vrobk na sledovanm zem. Stle
je zhodno uvaovat i o obchodnch aktivitch, a to zvlt v phranin, tzv. tet zn.
Dleit je i zjitn Th. Vllinga (2005, 205). Jedn se o skutenost, e mn vzcn
typy bronzovch ndob (E 39-40, pnve, soupravy nabraek a cednk), znm z
barbarskch hrob souvis se typovm sloenm bronzovch ndob uvanch mskm
vojskem. Tento stav vysvtluje Th. Vlling (2005, 205) obdarovvnm, slubou
germnskch bojovnk v mskch slubch, vmnou probhajc mezi Germny a vojky a
tak rabovnm.
Ponkud problematitj je interpretace bronzovch ndob nalezench v chudch
hrobech, nebo hrobech se zbranmi. Samozejm nememe vylouit mechanismus
vzjemnho obdarovvn v rmci germnsk spolenosti. Zd se toti, e proces
obdarovvn druiny sehrl v asn dob djinn vznamnou roli. Druina 192 , obklopujc
svho vldce, byla dleitm mocenskm aspektem v dob msk a je zejm, e na sle a
spokojenosti velmoovy druiny zvisel i jeho dal spch a vnost (BOUZEK
ONDEJOV 1990; TODD 1999, 33; KREKOVI 2006, 133). Druinci mimo jin
pravdpodobn od svho pna dostvali jako odmnu za sv sluby luxusn pedmty
(BOUZEK 1986, 293; KUHN 1956, 13; WENSKUS 1961, 354; KREKOVI 2006, 133),
zvlt pak msk vrobky a produkty.
Je zejm, e velmo musel zajistit pro sv nejbli druinky, kte byli ptomni na jeho
dvoe, dostatek veho potebnho, a to i v ppad, e mli svoje vlastn zzem. Neju
druina, kter tvoila vladaovu osobn str, se pravdpodobn nezabvala dnou jinou
191
Italicus a Sido pivedli do klov bitvy u Cremony (r. 69 n. l.) langobardsk jezdce (ERDRICH 2001, 101;
VALACHOVI 1998, 28; BOUZEK 2000b, 55, 56). Nelze vylouit, e drahocenn zbo z bohatch hrob na
JZ Slovensku mohlo pochzet z koisti zskan pi plenn Cremony, kterho se svbt krlov se svmi
druinami snad tak astnili (DOBI 1964, 155), L. F. Pitts (1989, 48) konstatuje, e za podporu csae
Vespasiana mohli oba vldci obdret odmnu a snad i msk obanstv.
192
Tacitus oznauje druinu slovem comitatus a druinky jako comites. Tacitus Z djin csaskho ma 1976,
Ger. I.13-14.
119
innost (KUHN 1956, 4, 5). Proto byl psun mskch komodit, a ji pochzely z
diplomatickch dar, koisti nebo obchodu, pro druinnho pna velmi podstatnou zleitost
(JLEK 2005).
Geografick rozloen sledovanch nlez se pli neodliuje od pedchoz fze. Vrazn
je zejmna oblast slovenskho Zho. Obdobn bohat centrum na Morav doposud chyb, i
kdy nlezy z 80. let naznauj 193 , e pokud pibudou dal lokality, tak s jeho ptomnost
bude nutn do budoucna potat.
6.3. Obdob traianovsko-hadriansk (98/100138) a asn antoninsk (138 161).
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: (T-H): E 70 (?), E 99-100, E 39-40, E 160,
E 162; (asn antoninsk): E 39-40, E 160.
Vytyen sek odpovd stupm B2a (100-150) podle J. Tejrala (1986, 106) a obdob
vldy csae Antonina Pia. Do doby traianovsk a hadrianovsk tedy klademe hroby . 4, 7,
13, 14, 15, 17, 29 z Mikulova (nepublikovno) (obr. 40-44), hrob 2/1923 z Velatic /E 162, E
39-40/ (obr. 28) (POULK 1950, 23, 24; EGGERS 1951, 147, 164, 176; TEJRAL 1971, 71),
rov hrob 1 z Velkch Hostrdek /E 39-40/ (obr. 38) (PEKA LUDIKOVSK 1978,
33, 85, 86), rov hrob . 19 z Pohoelic /E 39-40/ (obr. 24:2-6) (IM 1996 167-169,
obr. 1:3, 4, 2:1) a rov hroby nalezen v letech 1877 /E 39-40/ (obr. 34:2) a 1935 (II) /E 70
?/ z Pilichsdorfu (TEJRAL 1971, 79; KASTNER 1956, 184). Podle prvnch zprv by do
tohoto seku mohly rovn patit nkter hroby s vbavou bronzovch ndob z doposud
nepublikovanho pohebit v Modicch (KOS 2004, 184, 185; MIKULKOV 2006, 64-65).
Z novch nlez zmime maskovitou atai typu Dollerup A (Poulsen 1992, 217-218) z
Chlupic, (obr. 64:2) pochzejc pravdpodobn ze sdlitnho prosted.
Jak ji bylo ve nastnno, skupina mskch toreutickch typ ze sledovanho obdob se
pli neli od druh pedchoz fze. Je tedy pedstaviteln, e se tak do zem dostvaj
artefakty, kter byly zskny v dobch pedchozch, avak nelze vylouit ani odbr ji
ustlench a oblbench ndob od mskch obchodnk.
V pojednvanm obdob se krom vybranch stbrnch pedmt ve II. hrob ze Str
nesetkme s vraznjm zastoupenm msk toreutiky, a to i v ppad, e by historick a
193
Jistm svdectvm me bt i star skupina nlez z muovskho krlovskho hrobu: Dradlo F10 je pozdn
republiknsk i augustovsk, dradlo F11 pochz z 2. tetiny 1. stolet, artefakty F12-F14 pak z konce 1. stolet
n. l. Maskovit atae pipevnn k situle typu E 25-28 pak tak pochz z prvnch desetilet 1. stolet n. l.
120
numismatick prameny, 194 vztahujc se k nastolen novho krle Kvdm v dob vldy
Antonina Pia mohly novou skupinu pamtek indikovat.
6.4. Obdob pozdn antoninsk (161-192/200).
Typy zastoupen na Morav a naddunajsk sti Dolnho Rakouska: E 12, E 25/28, E 28, E 39-42, E 44-49, E 70
E 77, E 142/144 (?), E 144, E 161, E 160/161, NE3, Szab 11.
Portrty svtovldc 1982, Antoninus Pius 5.4., dle pak mince s opisem REX QUADIS DATUS, kter byly
raeny v letech 140-144 n. l. (DOBI 1964, 177; ARNETH 1862, 25). V nedvn dob pipojil nkolik
podntnch posteh k tomuto opisu a s nm spojenm interpretacm M. Jano (2003, 108, 109). Autor
nepikld aktu dosazen krle Kvdm velk vznam a sv tvrzen opr o nedostatek mskch vrobk
v kvdskm sdelnm prostoru. Domnvme se, e mon psun mskho stbra jako diplomatickho daru ke
kvdsk vldnouc rodin Janovy zvry ponkud relativizuje (JLEK 2005), a to i za situace, e se bronzov
ndoby v tto dob vyskytuj v hrobovch celcch ponkud skromnji. Jistm vysvtlenm je nejspe tak stav
vzkumu.
121
Tehelny (KOLNK 1956, 237, 260, obr. 4:10; t 1961, 233-234, Tab. X, XI; t 1965,
183; t 1980, 80, LXVII 5; BELJAK KOLNK 2006) a tak nejnovj nlez z Dvor nad
itavou (RUTTKAY 2004, 155).
Invente rovch hrob obsahuj asto kombinace: vdro a souprava nabraky s
cednkem. Ty by snad mohly poukazovat na zjednoduen pic servis, kter bez vtch
obmn znme ji z pedchozch obdob. Zmnn msk vrobky mohly bt soust koisti,
nebo v ppad soudkovitch vder snad i vojenskho vybaven (JUNKELMAN 2003, 202203), kter si barbai pinesli do sv domoviny. Nesmme rovn opomenout zjevnou
souvislost tchto vbav s intenzivn ptomnost msk moci ve stednm Podunaj. Armda
byla pravdpodobn zsobovna jak terrou sigillatou, tak vybranmi bronzovmi typy. Nelze
rovn vylouit ptomnost germnskch bojovnk na sledovanm zem. Ti kte se navrtili
ze sluby v mskm vojsku, do kterho byly odvedeni v rmci mrovch jednn bhem
markomanskch vlek a po nich (PITTS 1989, 51). st vbavy si pak mohli odnst do sv
domoviny. Nlezy podl Jantarov cesty by nevyluovaly rovn monost obchodu. V tomto
obdob lze uvaovat tak o diplomatickch darech, za kter meme povaovat vybran
toreutick kusy z muovskho krlovskho hrobu.
6.5. Mlad pozdn doba msk a potek sthovn nrod (200 410).
Typy: Bolla 1b, E 39-40, E 41, E 83, E 119 (?)
Tento asov sek odpovd stupm C1, C2, C3 a D1 (TEJRAL 1983; t 1985a, 323; t
1997, 351). Oproti pedchozmu obdob jsme svdky vraznho bytku vskytu bronzovch
ndob na sledovanm zem. Ze rovch hrob znme pouze zlomky ble neuriteln
ndoby snad soudkovitho vdra z hrobu . 55 (obr. 39:8-14) a problematick fragment, kter
nejspe nle typu E 119 z hrobu . 52 (obr. 39:16) ve Velkch Hostrdkch (PEKA
LUDIKOVSK 1978, 32-33, 102, 105-106, obr. 11:9, 13:8-14 ). Toto uren je vak dky
zlomkovitosti kus pouze rmcov. Oba hroby pak byly zaazeny do stupn C2 (PEKA
LUDIKOVSK
1978,
78-79).
Problematick
nlez
konvice
typu
Bolla
1b
pravdpodobnho kostrovho hrobu z Hornch Dunajovic (obr. 82) lze pipsat prvn polovin
3. stol., tedy stupm C1a a C1b v pojet J. Tejrala (1986, 108). Do obdob pozdn doby
msk i potku sthovn nrod pat depot (obr. 32) nalezen v zemnici (obj. 10) v
Muov, poloha "U sv. Jana" (Trkov 1985, 279-284, Abb. 2), sklad byl uloen do
reparovanho vdra typu E 41. Ze sdlitnho prosted tak pochz dv atae ms typu E 83,
122
kter byly zskny v Paltendorfu (obr. 86:1) (ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246, Abb.
1082) a Enzersfeldu (obr. 86:2) (MAUER 2003, 650, Abb. 512).
Identick typy bronzovch ndob (E 83, E 128, E 41) jsou doloeny na Slovensku, a to
pedevm v oblasti Pov (Stre a na slovenskm vchod Cejkov). Prv v tchto
oblastech Slovenska jsou hledna na zklad ptomnosti bohatch hrob a zahutnho
osdlen mon mocensko-hospodsk centra (KOLNK 1971, 524, 527; KREKOVI 2005).
Nlezy z nmi hodnocen oblasti vak pro svou nepoetnost a odlin asov vroen
neumozuj vypozorovn podobnho jevu.
195
Simpulum se podle sv vzdoby rovn hls k italskm vrobkm augustovskho obdob (JLEK 2004, 43,
58).
123
196
Dradlo F10 je pozdn republiknsk i augustovsk, dradlo F11 pochz z 2. tetiny 1. stol, artefakty F12F14 pak z konce 1. stol n. l.
197
Stre II (SVOBODA 1972), Ostrovany I (KNZL 2000, 75), Varpelev hrob A (WERNER 1950, 175;
LUND HANSEN 1987, 96, 97, Fig. 36), Corjeiten hrob . 275 (NOWAKOWSKI 2002, 145).
124
TYP NA SLEDOVANM
ZEM
125
9. ZVR
ba se tv, jako by prv vykvkla na oblohu mrak
(Issa 68) 198
199
126
2. stolet. Tolik tedy k k problematice prvn pstup. Jak jsme ale uvedli, nen vylouena ani
jin hypotza. Ta je vystavna na pedpokladu, podle nho by se pojednvan zbo
vyrbn jak v druh polovin 1. stolet, tak v prvn polovin 2. stolet, dostalo na sledovan
zem pedpokldanm obchodem. V zsad tedy lze tak ci, e jakkoliv ostatn hrobov
invent umouje piazen k jednomu z ve zmnnch stup, poukazuje pouze na dobu
uloen tzv. importu do hrobu. Jak vak dokazuje pedchoz analza, vtina bronzovch
ndob byla vyrbna v delm asovm seku a doposud a na nkolik vjimek nelze na
zklad jejich ptomnosti urit dataci celku.
V na prci jsme se snaili stavt k obma pstupm nezaujat. Domnvme se, e zaryt
zastvn pouze jednoho z uvedench stanovisek by bylo na vd spe na kodu.
Dalm z cl na prce bylo sledovn vzdobnch motiv a jejich ivotnost. Jak jsme
ji uvedli ve vybranch kapitolch analzy, je mono sledovat urit propojen mezi stbrnou
a bronzovou toreutikou. Lze tedy konstatovat, e schmata dekoru ovlivovala celou
toreutickou produkci, a to nezvisle na pouitm materilu. Interpretaci dekoru jsme se
vnovali pouze okrajov. Soustedili jsme se sp na monou inspiraci vysokm umnm,
kterou lze potvrdit u ata z muovskho krlovskho hrobu a schwechatskho souboru,
ppadn u ucha z Moravskho Krumlova.
Je nm zejm, e pestr a problematick tematika bronzovch ndob poskytuje jet
mnoh dal otzky, na kter jsme se v rmci rigorosn prce, a to zvlt kvli rozsahu
nemohli pln soustedit. Dalm aspektm bude teba do budoucna vnovat samostatn a vce
profilovan pojednn.
127
128
10.1. Morava
1. BLUINA, okr. Brno venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Spodn Kolberky, S-JTSK: x 1176500, y 597000
b) 2. a) Sdlit objevil v roce 1957 bhem povrchovch sbr J. Tepl. Prokopno bylo
I. Pekaem v letech 1959-1965.
b) Objekt I: depot.
c) V depotu byly uloeny nsledujc pedmty: zlomek hrotu kop, kosa, nky, zlomky
nabraky, fragment jednosenho mee, dv elezn objmky, dva fragmenty plochch
pedmt, ti neuriteln zlomky, fragment mee, svorka se zbytky deva, zlomky kovov
objmky.
3. a) Soudkovit vdro s reparac, zachovalo se t dradlo a dv elezn atae (obr. 33:17).
b) E 40
c)
d) Depot z obj. I. lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR 1994, 181).
4. DROBERJAR 1994, 181, 186, obr. 6.
5. Ar AV R Brno, vdro, inv. . 55/1-1/59.
6. DROBERJAR 2002, 20, 47, 48; TIR 1986, 131.
1. a) intraviln obce, dm . p. 162, S-JTSK:, x 1176500 y 597000
b) 2. a) V roce 1972 byl pi roziovn sklepa objeven soubor nlez pochzejc nejspe z
kostrovho hrobu. Hrobov invent zachrnil konzervtor Moravskho muzea S. iller.
b) Rozruen kostrov hrob, sdlitn nlez (?).
c) Terinovit vza esovit profilace, esovit profilovan hrnek, knick miska s oblm
okrajem.
3. a) Pnev s kruhovm otvorem v terovitm zakonen rukojeti, s jmkou potaenou
slitinou Ag, dno nese relifn krunice (obr. 55:2).
b) E 140/142
c) Hloubka jmky 73 mm, vnj 125 mm, dna 78 mm, dlka rukojeti 97 mm,
tere 39 mm, stedovho otvoru 14 mm, obsah cca 5, 5 dcl, sla stny 1mm, hmotnost
323 g.
129
131
3. a) Pt fragment pnve s kruhovm otvorem na konci dradla; zlomek dna nesouc relifn
stedov krouek a ti relifn krunice; zlomek kruhovho zakonen dradla, nkolik
zlomk pochzejcch z okraje pnve (obr. 56:1).
b) E 140/142 (?)
c) kruhovitho zakonen rukojeti cca 50 mm, dna cca 89 mm, ka st cca 130
mm, sla stny pnve pod okrajem 1 mm.
d) Hrob je datovn ped polovinu 1. stol n. l. (TEJRAL 1970a, 161). Dle typologick
analzy meme fragmenty pnve zaadit do posledn fze tiberiovsko-klaudiovskho
obdob (TEJRAL 1967, 102).
4. TEJRAL 1967, 101, 102, obr. 7: 9-12, 9: 5.
5. MZM, Brno inv. . 67806-67810.
6. BENINGER FREISING 1933, 40; DROBERJAR 2002, 59; EGGERS 1951, 146, 172;
TEJRAL 1970a, 167, obr. 8: 2-6, 21: 7-10; TIR 1986, 142; PERNIKA 1966, 38.
5. DUBANY, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) ern pole, S-JTSK: x 1195200 y 566400
b) Dubnian, Gding.
2. a) V roce 1999 M. Hloek pi provdn systematick ternn prospekce nalezl fragment
bronzov ndoby.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) Z lokality pochz poetn nlezy germnsk sdlitn keramiky, terry sigilaty a
provinciln keramiky.
3. a) Neuriteln fragment se tvercovm otvorem (obr. 81:4).
b)
c) Dlka 50 mm, ka 30 mm.
d) Lokalita je dle sdlitn keramiky datovna na konec stupn B2.
4. Nepublikovno.
5. Soukrom sbrka Mgr. M. Hloka, obec Svatoboice Mistn.
6.
132
133
134
136
137
200
c)
d) rov hrob 15 nle stupni B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-6/55.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 17.
c) Nepublikovno.
3. a) Deformovan soudkovit vdro s fragmentem bronzov atae, koncov sti atae jsou
roztepny do ovlnch ploek, okraj vdra je irok, po obvodu mrn zvednut (obr. 43).
b) E 39-41 (?)
c) ka poutka 20 mm.
d) Takt rov hrob 17 byl zaazen do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 88, 128, obr. 3:11.
5. Ar AV R Brno, inv. 608-2/57, 608-4/57.
6. Zmnna ve.
3. a) Zlomky nabraky.
b) E 160-162 (?)
c)
d) Takt rov hrob 17 byl zaazen do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 128.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-3/57.
6. Zmnna ve.
2. b) rov hrob 18.
c) Bronzov poutko z kovn opasku.
3. a) Zlomky soudkovitho vdra (?) (obr. 44:2-3).
b) E 39-41 (?)
c)
d)
4.
5. Ar AV R Brno, inv. . 608-9/57, 608-10/57.
6. Zmnna ve.
141
145
146
148
87:1).
b) Honosn kotel z bustami Germn, tvar ndoby odpovd typu E 12
c) Vka 209 mm, okraje 348 mm, hmotnost 3042,1 g; atae: A: vka 87 mm, ka 75
mm, kruhu 75 mm, B: vka 92 mm, ka 72 mm, kruhu 77 mm, C: vka 94 mm,
ka 75 mm, kruhu 80 mm, D: vka 93 mm, ka 75 mm, kruhu 79 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 569, F2.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-3.
6. Zmnna ve.
3. a) Msa hlubokho tvaru s omegovitm dradlem a dvma kosotverenmi ataemi. Na
mse jsou zeteln etn reparace. Vnitn povrch msy je pocnovn. Omegovit dradla
jsou pipevnna sekundrn (obr. 21:4).
b) E 70
c) Vka 205 m, okraje 462 mm, hmotnost 2371 g, ka stny 0,8 mm, u okraje 3 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 569,
572, 573, F3.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-2.
6. Zmnna ve.
3. a) Ndoba s zkm dnem a horizontln protaenm okrajem. Vnitn povrch a okraj
ndoby je pocnovn. V horizontln protaenm okraji je proraen kruhovit otvor (obr.
21:5).
b) Cylindrick misky (srv. Gose Typ 503)
c) Vka 127 mm, okraje 269 mm, dna 75 mm, hmotnost 1018, 3 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575, F6.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-5.
6. Zmnna ve.
3. a) Ndoba s zkm dnem a horizontln protaenm okrajem. Vnitn povrch a okraj
ndoby je pocnovn. V horizontln protaenm okraji je proraen kruhovit otvor (obr.
149
21:6).
b) Cylindrick misky (srv. Gose Typ 503)
c) Vka 123 mm, okraje 255 mm, dna 70 mm, hmotnost 891,8 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575,
576, F7.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-6.
6. Zmnna ve.
3. a) Westlandsk kotel s eleznmi kruhovmi dradly (obr. 21:7).
b) NE3
c) okraje 590 mm (nerovnomrn), v ose chyt pro kruhy 530 mm, hmotnost
4982g, ka eleznch kruh 84 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 574,
575, F4.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-4.
6. Zmnna ve.
3. a) Fragment soudkovitho vdra. Dno vdra nese koncentrick kruhy a stopy po
piletovn t kruhovitch noek, kter znme z vder typu E 27-29 (obr. 21:2; 65:1).
b) E 27 (?)
c) Vka 140 mm, dna 210 mm, hmotnost 505 g, ka stny 0,5-1,5 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 576, F8.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-7.
6. Zmnna ve.
3. a) Dvojknick vdro se eleznou objmkou, dradlem a etzy na zaven (obr. 21:8).
b) E 42
c) okraje 425 mm, max. 525 mm, dna 395 mm, hmotnost 7391 g, ka stny u
okraje 4 mm.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
150
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 575, F5.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-8.
6. Zmnna ve.
3. a) Listovit atae se zvsnm kroukem (obr. 86:7).
b)
c) Vka 72 mm, ka 20 mm, dlka listu 48 mm, max. krouku 31 mm, ka krouku
6 mm, hmotnost 23,2 g.
d) Hrob je datovn do horizontu markomanskch vlek B2/C1.
4. PEKA 1991, 28-35, 46-47, obr. 11, 12, 13, 27, 30, 31; KNZL KNZL 2002b, 576,
578, F9.
5. Regionln muzeum Mikulov, inv. . 51/88-17.
6. PEKA TEJRAL 1990, 568-563.
3. a) Stbrn dradlo polokulovitho pohru se skyfoidnmi uchy a stopkovitou nokou.
Destika dradla je zdobena rytm motivem lotosovho listu.
b) E 170 (?)
c) Vka dradla 6,55 cm, ka 8,4 cm, pedpokldan prmr pohru 11, 6-11, 7 cm,
tlouka 4,5 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 106.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo hlubokho pohru, inv. . 51/88-19.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn dradlo msy nebo tale. Je zdobeno dvma volutami a jeho ramena jsou
ukonena kachnmi hlavikami. Ve stedov sti dradla se rozvj symetricky
organizovan ponkov vzdoba. Z centrlnho stonku se rozvj dv ramena ponk,
kter jsou zakonena nerozvinutmi kvty.
b)
c) Dlka dradla 9,3 cm, pedpokldan prmr 17,8 cm, tlouka 3 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-20.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
151
3. a) Stbrn volutovit dradlo msy nebo tale, kter je zdobeno abstrahovanmi ponky
a dvma ve volutch umstnmi rozetami. Kachn hlaviky jsou naznaeny na tvaru
ramen dradla. Vzdoba centrln sti dradla se skld ze dvou kdlovitch ponk,
umstnch voln v prostoru nad sebou. Dradlo je lemovno lini, ze kter vychzej
tyi lstky.
b)
c) Dlka dradla 5,2 cm, pedpokldan prmr 8,6 cm, tlouka 2 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-21a.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn volutovit dradlo msy nebo tale, kter je zdobeno abstrahovanmi ponky
a dvma ve volutch umstnmi rozetami. Kachn hlaviky jsou naznaeny na tvaru
ramen dradla. Vzdoba centrln sti dradla se skld ze dvou kdlovitch ponk,
umstnch voln v prostoru nad sebou. Dradlo je lemovno lini, ze kter vychzej
tyi lstky.
b)
c) Dlka dradla 5 cm, pedpokldan prmr 8,2 cm, tlouka 2 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, dradlo msy nebo tale, inv. . 51/88-21b.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn miska s vytaenm okrajem s npisy: XX; CRESCIV/TIS.
b)
c) Prmr 10,4 cm, prmr dna 3,5 cm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 578, 580, Taf. 108.
5. Regionln muzeum Mikulov, miska s vytaenm okrajem, inv. . 51/88-22.
6. PEKA TEJRAL 1990, 548-563; TEJRAL 1995, 237; PEKA 1991.
3. a) Stbrn peltoidn noka.
152
b)
c) Dlka 2,5 cm, ka 1,4 cm, tlouka 3 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 580, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, peltoidn noka, inv. . 51/88-67.
6. TEJRAL 1992, 435.
3. a) Stbrn peltoidn noka.
b)
c) Dlka 2,3 cm, ka 1,5 cm, tlouka 4 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2/C1 (PEKA TEJRAL 2002, 505-512).
4. KNZL KNZL 2002b, 580, Taf. 107.
5. Regionln muzeum Mikulov, peltoidn noka, inv. . 51/88-68.
6. TEJRAL 1992, 435.
18. NEDAKONICE, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) Ndra, S-JTSK: x 1184700 y 543600
b)
2. a) V roce 1943 pi roziovn koridoru pro tra u zastvky Nedakonice dolo k objeven
objekt. Kulturn vrstvy dosahovaly mocnosti 40-60 cm.
b) Sdlitn nlez.
c) Z kulturn vrstvy pochz rovn elezn tulej.
3. a) Bronzov dradlo vdra s konci ve form knickch knoflk. Koncov hky nesou
stopy opotebovn (obr. 34:1).
b) E 39-40
c) ka 6 mm, nejir rozpt 120 mm.
d)
4. TEJRAL 1967, 89, 128.
5. Slovck muzeum Uhersk Hradit, inv. . 4003 (PEKA 1964a, 188).
6. PEKA 1964a, 188; TIR 1986, 168; HRUB HOCHMANOV KALOUSEK
PAVELK PAVELK 1956, 6, 7.
1. a) Pdanky, slo parcely: 863/2-866/2; Dly od Poleovic, S-JTSK: x 1184700 y 543600
153
b)
2. a) V roce 1935, nael V. Hrub 8 hrob.
b) rov hrob II/1935.
c) Men dvojknick ndoba, bronzov terk.
3.
156
157
160
c) Rozmry eleznch ouek 2319 mm, 2822 mm, rozpt dradla cca 240 mm, ka
stny pod okrajem 0,2 mm.
d) Hrob lze zalenit do pechodn fze B2/C1 (DROBERJAR KAZDOV 1993, 144).
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 120, 121, Taf. 7: 10.
5. AM FF MU Brno, fragmenty vdra inv. . 35154, dno vdra inv. . 35151, ouka inv. .
35152, dradlo inv. . 35153.
6. Literatura uvedena ve.
2. b) Rozruen hroby.
c)
3. a) Zlomek zakonen dradla vdra ve form labut hlaviky (obr. 78:2).
b) E 25/26, 28, 44-49 (?)
c) Vka 29 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, zlomky zakonen dradla vdra ve form labut hlaviky, inv. .
30389.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek bronzovho tordovanho dradla vdra (obr. 77:9, 78:6).
b) E 44-49 (?)
c) Dlka 33 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:9.
5. AM FFMU Brno, inv. . 30336.
6. Ve uvedena.
3. a) elezn atae (ztraceno) (obr. 77:24).
b) E 40 (?)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:24.
5.
6. Ve uvedena.
161
b) E 160/161
c) Dlka 34 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:4.
5. AM FF MU Brno, inv. . 41689.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje neuriteln ndoby (obr. 77:5).
b)
c)
d) 4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:5.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30337.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje neuriteln ndoby (obr. 77:6).
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:6.
5. AM FF MU Brno, inv. . 34993.
6. Ve uvedena.
3. a) Ti zlomky z neuritelnch ndob.
b)
c) Dlka 46 mm.
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35114, 41690 u tetho kusu chyb inv. .
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek stny neuriteln ndoby se tymi reparanmi (?) otvory (obr. 77:8).
b)
c)
163
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142, Taf. 12:8.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30338.
6. Ve uvedena.
3. a) Pt zlomk z neuritelnch ndob.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, bez inv. .
6. Ve uvedena.
3. a) Ti zlomky dna neuriteln ndoby.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FFMU Brno, inv. . 30339/1-3.
6. Ve uvedena.
3. a) tyi mal zlomky z neuritelnch ndob. Fragmenty byly nalezeny v podorni (v
hloubce 20 cm) hrobov jmy . 7.
b)
c)
d)
4. DROBERJAR KAZDOV 1993, 142.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30346, 30347.
6. Ve uvedena.
3. a) Pt zlomk z neuritelnch ndob.
b)
c)
d)
164
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35112, 35115, 35116a, b, 35113.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje soudkovitho vdra.
b) E 40 (?)
c) Dlka 80 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 35076.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek okraje z neurit ndoby.
b)
c)
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30391.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek rukojeti nabraky nebo cednku.
b) E 160/161
c) Dlka 48 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30390.
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek rukojeti nabraky nebo cednku.
b) E 160/161
c) Dlka 46 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30388.
165
6. Ve uvedena.
3. a) Zlomek maskovit atae typu Dollerup C, atae je zdobena stylizovanm rostlinnm
dekorem (?) (obr. 78:7).
b) E 27/28 (?)
c) Dlka 31 mm.
d)
4. Nepublikovno.
5. AM FF MU Brno, inv. . 30.387.
6. Ve uvedena.
24. UHERSK BROD, okr. Uhersk Hradit, Zlnsk kraj
1. a) Zbsn S-JTSK x 1187228 , y 524747
b) Ungarisch-Brod
2. a) Nlez byl uinn roku 1949 pi stavb vleky arelu KD. Nlezy byly objeveny
v objektu elipsovitho tvaru.
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Zlomky bronzovho plechu z neurit ndoby (?).
b)
c)
d)
4. ZEMAN 1999, 70, 76.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. . 1258/4, dradlo ndoby, inv. .
1258/2,5842/1-4.
6. TIR 1986, 192; DROBERJAR 2002, 349, 350.
1. a) Kuovsk lvka
b)
2. a)
b) Sdlitn nlez
c)
3. a) Zlomek bronzovho plechu z neurit ndoby (?).
166
b)
c) Dlka 60 mm, ka 30 mm.
d)
4. ZEMAN 1999, 77, 80.
5. Muzeum J. A. Komenskho Uhersk Brod, inv. . 6985.
6. TIR 1986, 192; DROBERJAR 2002, 349, 350.
25. VELATICE, okr. Brno-venkov, Jihomoravsk kraj
1. a) Zadn pllny, S-JTSK: x 1161600 y 587600
b) Welatitz
2. a) V roce 1924 se I. L. ervinkovi podailo zachrnit nkolik rovch hrob, dal hroby
odkryli A. Dvoek a J. Ondrek. V roce 1937 objevil J. Poulk kostrov hrob, dle v
roce 1943 zsluhou brnnskho stavu pro prehistorii a protohistorii pibylo dalch 18
hrob rovch a jeden kostrov hrob. V roce 1956 I. Peka nalezl dalch pt rovch
hrob. Znan poet hrob byl znien hlubokou orbou.
b) rov hrob 2/1923.
c) Jednodln bronzov vojensk spona s krtkm tyzvitovm vinutm a drtkovitm
lukem s hrnnm povrchem, zdobenm adami vbjench jamek dle bronzov nky,
bronzov pinzeta, bronzov n (ztracen).
3. a) Zlomky cednku vetn hrnnho dradla s kolkem VGIM (var. Juellinge) (obr. 28:5).
b) E 162
c) Dlka rukojeti 100 mm, dlka zlomku rukojeti s kolkem 65 mm, sla stny cednku 0,8
mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (TEJRAL 1971, 71).
4. TEJRAL 1967, 110, 129, obr. 11: 6, 13.
5. MZM Brno, fragment hrnn rukojeti cednku MZM inv. . SA 1314, fragmenty
cednku MZM, inv. . SA 1314-17.
6. BENINGER FREISING 1933, 21; POULK 1950, 23, 24; EGGERS 1951, 147, 164, 176;
IMEK 1953, 490; TEJRAL 1971, 71, 77; DROBERJAR 2002, 355; TIR 1986, 193;
PERSE PETROVSZKY 1992, 416.
3. a) Ploch bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 28:1).
b) E 39-40
167
201
169
d) Hrob je datovn do 2. poloviny 1. stolet n. l. (B1c), do obdob claudiovskoflaviovskho (TEJRAL 2001, 213).
4. TEJRAL 1970a, obr. 11:8.
5. MZM Brno, bez in. .
6.
2. b) rov hrob 22/1956.
c) est peplench step z ndoby, step z vdut ndoby zdoben podlnm
rhovnm.
3.
170
171
3. a) Deformovan soudkovit vdro, atae a dradlo vdra vyrobeny z plechu (obr. 38:810).
b) E 39-40
c) Vdro cca 188226 mm.
d) Hrob je datovn do stupn B2 (PEKA LUDIKOVSK 1978, 33).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 85, 86, obr. 4: 8, 9, 10, 12, 13, 14.
5. MZM Brno, vdro inv. . 1888/38, ouko inv. . 1895/38, dradlo inv. . 1898/38.
6. BENINGER FREISING 1933, 26; TEJRAL 1967, 88, 89, 129; TEJRAL 1971, 77, 78;
DROBERJAR 2002, 358, 359; TIR 1986, 193.
2. b) rov hrob 52.
c) V pokozen urn byl uloen fragment bronzovho krouku a splen kosti.
3. a) Fragment okraje msy s vodorovn vyhnutm okrajem (obr. 39:16).
b) E 119 (?)
c) ka okraje 15 mm, pravdpodobn okraje 240 mm.
d) Hrob je datovn do obdob od roku 300 a k pol. 4. stol. (PEKA LUDIKOVSK
1978, 32, 33, 78).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 33, 102, obr. 11:9.
5. MZM Brno, inv. . 1185-61/64.
6. zmnna ve
2. b) rov hrob (jmov) 55.
c) Jamka obsahovala nkolik step z ndob vyrbnch v ruce a toench na kruhu. Ve
vbav byly rovn zastoupeny dva pesleny a pozstatky po kremaci.
3. a) Sedm fragment ze soudkovitho vdra (?) (obr. 39:8-14).
b) E 39-40 (?)
c)
d) Hrob je datovn do stupn C2 (PEKA LUDIKOVSK 1978, 79).
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 105, 106, obr. 13: 8-14.
5. MZM Brno, inv. . 1185-78/64.
6. zmnna ve
2. b) Rozruen hroby.
172
c)
3. a) Zlomek rukojeti cednku nebo nabraky.
b) E 160/161 (?)
c) Dlka 47,5 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 33, 113, obr. 14: 6.
5. MZM Brno, inv. . 1185-90/64.
6. Zmnna ve.
3. a) Okraj soudkovitho vdra.
b) E 39-40 (?)
c) Dlka 76 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 113, obr. 14:4.
5. MZM Brno, inv. . 1185-91/64.
6. Zmnna ve.
3. a) Neurit zlomek.
b)
c) ka stny 0,5-0,75 mm.
d)
4. PEKA LUDIKOVSK 1978, 32, 113, obr. 14:3.
5. MZM Brno, inv. . 1185-92/64.
6. Zmnna ve.
27. VRACOV. okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) Na nivkch JTSK x -1189632; JTSK y -556887
b) Wratzow
2. a) rov hrob byl objeven v roce 1888 pi stavb eleznice.
b) rov hrob.
c) Invent hrobu obsahoval: msovitou terinu, dv bronzov vendick spony typu A 26,
bronzovou trubkovitou sponu typu A 75, fragment noky pozdn spony s oky typu A 57,
173
kovn picho rohu (fragment objmky, vzikovit koncov kovn), bronzov jehla
s podlnm oukem, ti polokulovit kovn s vlcovitou tulejkou, bronzov krouek.
3. a) Zlomek okraje nabraky (obr. 79:11, 12). 202
b) E 160-162(?)
c) Dlka 40 mm, ka stny 1 mm.
d) Hrob je mon dky trubkovit spon datovat do 2. poloviny 1. stolet (TEJRAL 1970a,
161).
4. TEJRAL 1970a, 128, 170, obr. 14:6; RZEHAK 1899, 27-30.
5. MZM Brno, inv. . 67880.
6. DROBERJAR 2002, 369; ERVINKA 1902, 299.
28. ROVICE - HAMRY. okr. Prostjov, Olomouck kraj
1. a) Vinohrdky S-JTSK x 1134257 y 568287
b) arovice
2. a) K objeven balsamaria dolo v roce 1926 pi orb. astnm nlezcem byl rovick
hostinsk A. Rika. Na pozemku nebyl zajitn dal materil.
b) Depot/sdlitn nlezy (?).
c) Kolnkovit provinciln msk spona typu A 247. Spnadlo bylo uloeno v dutin
balsamaria.
3. a) Balsamarium ve tvaru busty ernocha. Na vrchn sti balsamaria se nachz dv
poutka pro uchycen dradla (obr. 83:2).
b) Typ 11 (SZAB 1984, 102)
c) Rozm.: vka 110 mm, ka 70 mm.
d) Spona nabz datovn od 2. poloviny 2. stolet a do 1. poloviny 3. stolet (PEKA
1972, 96). V tomto asovm vseku mme rovn doloen intenzivn vskyt balsamari
v podunajskch provincich (MAJEWSKI 1963, 105; RAEV 1978, 630).
4. GOTTWALD 1930, 41, obr. 36, 37; KALBEK 1998, 108.
5. Soukrom sbrka pana A. Riky MPv, odlitek exemple je uloen v muzeu
Prostjovska.
6. GOTTWALD 1930, 41; PEKA 1972, 56; TIR 1986, 200; ERVINKA 1939, 102.
202
J. Tejral interpretoval zlomek okraje jako kovn picho rohu. Podotkme vak, e stopy po soustruhu a tvar
vychlen okraje poukazuj spe na to, e fragment pochz z nabraky.
174
175
b)
2. a) Pedmt byl nalezen na podzim roku 1989.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek rukojeti nabraky (obr. 85:2).
b) E 162
c) Dlka 52 mm.
d) Zlomek lze rmcov datovat do stup B1c a B2.
4. STUPPNER 1990, 220, Abb. 875.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Aulssen, jinak tak Feldl
b)
2. a) K nlezu dolo roku 1993.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Fragment rukojeti nabraky nebo cednku (obr. 85:1).
b) E 161
c)
d) Zlomek lze rmcov datovat do stup B2/C1 a C1.
4. ADLER 1995, 554, Abb. 603.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
31. DRSING, MG Drsing, VB Gnserndorf
1. a) Flur: Hutmannsdorf Lat. 48.5398 , Long. 16.9031
b)
2. a) Pedmt byl nalezen pi povrchovm sbru S. Allerbauerem.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) st dradla pochzejc z msy, dradlo neslo na vnitn stran stopy po letovn (obr.
86:6).
176
b) E 92
c) Dlka 42 mm, ka 3, 6 mm.
d) Nlez je dle typologick analzy datovn do 1. poloviny 1. stolet n. l. (TEJRAL 1995,
227).
4. NEBEHAY 1983, 283, Abb. 797.
5.
6. TEJRAL 1995, 227, 241; WINDL 1991, 18.
1. a) Flur: Hutmannsdorf, slo parcely: 4936
b)
2. a) K nlezm dolo bhem let 1987-1989 na ploe germnskho osdlen.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c) 3. a) Peltoidn noka pochzejc snad z vdra typu Hagenow (obr. 85:6).
b) E 26 (?)
c)
d) Peltoidn noka nle hrub form vdra typu E 26, proto tento exempl datujeme do
stupn B1c, rovn nelze vylouit vrobu tohoto kusu ve stupni B2.
4. NEBEHAY STUPPNER 1990, 223, Abb. 940.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf slo parcely: 4932
b)
2. a) K nlezm dolo bhem let 1985-1986 na ploe germnskho osdlen.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek dna neuritho typu pnve, zdobenho soustednmi kruhy (obr. 85:7).
b)
c)
d)
4. NEBEHAY STUPPNER 1990, 220, Abb. 886.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6.
177
1. a) Flur: Hutmannsdorf
b)
2. a) Pedmt byl nalezen v roce 1993.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Ucho balsamaria nebo dbnku. Ucho je zdobeno aplikou stylizovan musk hlavy
(obr. 85:5).
b)
c) Dlka 70 mm.
d)
4. LAUERMANN 1996, 698, Abb. 456.
5.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf
b)
2. a) K nlezu dolo v roce 1991.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Obtn uriteln zlomek dradla pnve (obr. 85:3).
b)
c) Dlka 41mm.
d)
4. STUPPNER 1992, 281-282, Abb. 672.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6.
1. a) Flur: Hutmannsdorf, parcela . 879-882
b)
2. a) K nlezu na sdliti dolo v roce 1982.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Ucho balsamaria ve tvaru hlavy Pana (obr. 85:4).
178
b) Radnti 84
c) Vka 59 mm.
d)
4. STUPPNER 1984a, 285, Abb. 496.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 12, 2231 Strasshof.
6. RADNTI 1938, SAKA 1983, KNZL 1975.
32. EGGENDORF am WAGRAM, Gem. Stetteldorf, pol. Bez. Korneuburg
1. a) Flur: Lebencker parcela . 1099 Lat. 48.4025 , Long. 16.0413
b)
2. a) V roce 1939 bylo O. Wildschekem a E. Rotterem odkryto pohebit z doby hraditn.
Na tomto pohebiti byly nalezeny rovn ti rov hroby z doby msk.
b) rov hrob 7.
c) Rozruen hrob . 7 obsahoval: bronzovou pezku s volutovit zatoenmi konci typu
Beudefeld, stepy z popelnice.
3. a) Zlomek plechu.
b)
c)
d) Rozruen hrob lze rmcov datovat do obdob zlomu 1. a 2. stolet (POLLAK 1980,
27).
4. FRIESINGER 1965, 82.
5. Naturhist. Museum Wien, inv. . 71134.
6. TEJRAL 1970a, 171; POLLAK 1980, 28.
33. ENZERSFELD, OG Enzersfeld, VB Korneuburg
1. a) Flur: Langes Enzersbrunnfeld, parcela . 2832-2834
b)
2. a) K nlezu na sdliti dolo v roce 2002.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Atae ve tvaru vinnho listu s devti hroty patc k mse se zvsnmi kruhy (obr.
86:2).
179
b) E 83
c)
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. KARL KARL 2003, 650, Abb. 512.
5. Soukrom sbrka A. Karl a V. Karl, Kirchenfeldgasse 3, 2202, Enzersfeld.
6.
34. HANFTHAL, bez. Laa ander Thaya
1. a) Flur: Ober-Neusiedl Hanfthal 2 Lat. 48.7025 , Long. 16.3649
b)
2. a) K objevu zemnice s depotem dolo pi zavdn plynovodu roku 1986.
b) Depot.
c) V jm, v n byl uloen depot, najdeme nsledujc pedmty: tyi pesleny, amulet
vyroben z parohoviny, dv keramick misky. V tto jm tvoily zvltn koncentraci
elezn pedmty. Jedn se o nsledujc artefakty: dva listy kos, dv kovn kos, msk
vojensk zemdlsk nstroj, dv kladvka, likovit vrtk, dv kovn vozu, kl, dva
noe, zvs dve. jedenct neuritch artefakt.
3. a) Pnev gdkerskho typu (obr. 56:2).
b) E 144
c) Dlka 251 mm, vka 67 mm, st 139 mm, dna 98 mm, kruhovho otvoru v teri
13 mm, dlka dradla 112 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet 3. stolet. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
4. SAUER 1994, 264, Abb. 1:1.
5.
6. TEJRAL 2004.
3. a) elezn prut - objmka slouc na pipevnn ucha vdra a dradla vdra je tak
pedstaviteln, e jde o kovn devnho vdrka (obr. 23:1).
b) E 41-42
c) elezn prut-objmka: objmky 240 mm, vka atae 30 mm, dlka dradla 135 mm.
d) V objektu lze zachytit dv fze. Prvn ze zlomu 2. a 3. stolet a druhou z prvnch
desetilet stolet 3. Depot by pot nleel do fze prvn (SAUER 1994, 270, 271).
180
c)
d) Hrob je datovn na potek stupn B1b.
4. LAUERMANN 1995, 129, 130, Abb. 2:1.
5.
6. LAUERMANN 1994, 281-283; TEJRAL 1995, 241.
3. a) Fragmenty pnve (obr. 20; 52:2).
b) Tassinari G 5300/E 131 (?)
c)
d) Hrob je datovn na potek stupn B1b.
4. LAUERMANN 1995, 129, 130, 131, Abb. 4: 9-11.
5.
6. LAUERMANN 1994, 281-283; TEJRAL 1995, 241.
1. a) slo parcely 1078, 1079
b)
2. a) V letech 1989-1994 nalezl H. Preisl nkolik zlomk pochzejcch z rozruench
hrob.
b) Nlezy zskan povrchovou prospekc.
c) Zlomky pochzejc z popelnice, hrot kop, elezn n, pozdn siln profilovan spona
typu A 67, dva zlomky spon s oky typu A 45b, spona s oky A 45b, zlomek spony A 48,
pozdn spona s oky A 57, spona s oky A 49, zlomek siln profilovan spony, dv
koncov kovn picho rohu, bronzov zlomky.
3. a) Zlomek dradla pnve (obr. 51:4).
b) E 131-140 (?)
c) Dlka 32 mm.
d) Soubor lze datovat do stupn B1b.
4. LAUERMANN 1994, 284, 285, Taf. 4: 5.
5.
6.
3. a) Zlomek dradla pnve (obr. 51:1).
b)
c) Dlka 67 mm.
183
6. Uvedena ve.
3. a) Zlomky plechu.
b)
c)
d) 4. POLLAK 1980, 78.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 1676, 1677.
6. Uvedena ve.
1. a) Eckesteinandgrube-Galgengrund
b)
2. a) K nlezu pohebit dolo v 1937 v pskovn pana F. Ecksteina. Nejde o nlezov
celek, ale o soubor nlez. Uvauje se t, e invent souboru pochz z hrob slo 10 a
11 (WINDL 1991, 19).
b) Soubor bronzovch artefakt.
c) Dv popelnice, bronzov jehlice s profilovanou hlavic, dv trubkovit spony se
stbrnou inkrustac, dv spony vendick, spona s profilovanou patkou, bronzov kovn
okraje ttu, dradlo ttu, kovn ty picch roh.
3. a) Krk, st a ucho konvice (obr. 45:16; 47:1), dradlo msy (obr. 45:15), elezn dradlo
vdra, fragmenty vdra, okraj vdra s eleznm poutkem (obr. 45:9-14), deset zlomk
zeslench okraj ndob, est fragment kulovit zeslench okraj, zlomky nabraky a
cednku (obr. 46:1, 2, 4-6; 48:4, 7), dva zlomky rukojeti pnve (obr. 46:1; 48:1), dva
fragmenty rukojeti pnve s kruhovm terem a otvorem (obr. 46:3, 48:2), ti zlomky stn
pnv s odsazenm okrajem (obr. 48:3, 5-6), dno sloen ze dvou st a spojeno nty
(obr. 47:2), pt den pnv s ebrovnm na vnitn a vnj stran (obr. 46:7, 9, 11; 47:2-3)
neurit zlomky ndob.
b) E 125, E 99-100, E 40, E 70-71 (?), E 137-140 (?), 140/142, E 160
c) Dlka ucha konvice 120 mm, dna s ntovnm 110 mm, den pnv 65 mm.
d) Soubor lze rmcov datovat do stupn B1c (TEJRAL 1983, 89; FRIESINGER 1976,
20).
4. FRIESINGER 1976, 19-21.
5. Prhistorische Abteilung des Naturhistorischen Museums, Wien.
187
6. MITSCHA-MRHEIM 1956, 193-194, Abb. 8-9; TEJRAL 1983, 88; t 1995, 241;
WINDL 1991, 19; TIR 1986, 165; POLLAK 1980, 76.
1. a) Siechenhaus-Schottengrube
b) 2. a) K odkryt hrobu dolo roku 1903.
b) Kostrov hrob.
c) Dv keramick misky ve tvaru kulov see, sklenn slitky.
3. a) Nabraka var. Juellinge s zkou rukojet s kolkem: VINDOBILO F (obr. 50:1).
b) E 162
c) Dlka 333 mm.
d) Hrob lze pravdpodobn zaadit do asovho rozmez od 2. poloviny 1. stolet a do 1.
poloviny 2. stolet n. l. stupn B2 (TEJRAL 1967, 112).
4. TEJRAL 1971, 70, 78, obr. 12: 1-3.
5. Museum v Mistelbachu, inv. . 179.
6. MITSCHA-MRHEIM 1930; TEJRAL 1967, 111, 112, 131; WINDL 1991, 20; PERSE
PETROVSZKY 1992, 416; POLLAK 1980, 78-79, Taf. 71:1.
37. NEURUPPERSDORF Gem. Wildendrnbach, BH. Mistelbach
1. a) slo parcely 171/1 Lat. 48.7526 , Long.16.5178
b)
2. a) V roce 1975 byl pi hlouben sklepa nalezen kostrov hrob. Bohuel dolo k rozruen
pohbu.
b) Kostrov hrob.
c) Soust hrobov vbavy byly dv sklenn misky E 183, miska s cylindricky
postavenm okrajem a bronzov krouek. Hrob byl uren jako musk.
3. a) Konvice s zkm hrdlem (obr. 31:6).
b) Radnti 71
c) Vka 191 mm, krku 25,5 mm, dna 97 mm, (5, 25 cm).
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 1-4.
5. NLM, bez inv. .
188
6. TEJRAL 1983, 88; t 1991, 7-8; t 2001, 246; WINDL 1991, 19; RADNTI 1960; t
1938; TIR 1986, 169; POLLAK 1980, 81.
3. a) Soudkovit vdro s uchem tvercovho prezu (obr. 31:7).
b) E 39-40 (?)
c) Vka 143 mm, (113,5 mm), vdut 178 mm.
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 10.
5. NLM, bez inv. .
6. TEJRAL 1983, 88; t 1991, 7-8; t 2001, 246; WINDL 1991, 19; POLLAK 1980, 81.
3. a) Ti zlomky z okraje, tzv. patery (obr. 31:2).
b) E 154, 155 (?)
c)
d) Hrob je datovn na potek 2. stolet (ADLER 1975, 25).
4. ADLER 1975, 15-26, Abb. 5.
5. NLM, bez inv. .
6. Zmnna ve.
38. NIEDERLEIS, Gem. Niederleis, pol. Bez. Mistelbach
1. a) Zp. beh Taschelbachu, star parcely . 355/2, 356/1, 2. Lat. 48.5283 , Long. 16.4102
b) Lokalita je tak spojovna s nzvem Thomassl.
2. a) Vzkum byl na lokalit, s n je rovn spojovna ptomnost mskho vojska,
provdn v letech 1929-1930.
b) Sdlitn nlez.
c)
3. a) Fragment cednku (obr. 85:8).
b)
c)
d) Potek osdlen spad do 2. stolet n. l. (POLLAK 1980, 82).
4. POLLAK 1980, 84, Taf. 74/18.
5. NLM inv. . 6825.
6. TIR 1986, 54.
189
b) E 83
c)
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. ADLER SCHUPPLER 1991, 245-246, Abb. 1082.
5. Soukrom sbrka pana W. Schupplera Nr. 127, 2264 Jedenspeigen.
6.
42. RINGELSDORF, OG Ringelsdorf-Niederabsdorf, VB Gnserndorf
1. a) Flur Kuse, JTSK x 1233034; JTSK y 586408
b)
2. a) K objevu na germnskm sdliti dolo v roce 1982.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Peltoidn noka vdra typu Hagenow (obr. 86:5).
b) E 26 (?)
c) Dlka 53 mm.
d) Vdro je zpravidla datovno od poloviny 1. stolet a do poloviny 2. stolet (KUNOW
1983, 18).
4. STUPPNER 1984b, 302, Abb. 771.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
2. a)
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Zlomek rukojeti pnve.
b)
c)
d)
4. STUPPNER 1984b, 302.
5. Soukrom sbrka S. Allerbauera, BB-Siedlung West, Parz. 17, 2231 Strasshof.
6.
192
5.
6. Zmnna ve.
44. SCHALLEMMERSDOFR, MG EMMERSDORF an der Donau , VB Melk
1. a) Lat. 48.2535 , Long. 15.3558
b)
2. a) Pedmty byly nalezeny v letech 1985 a 1987 pi zemnch pracch u Dunaje. Pesnou
polohu bohuel neznme. Vme jen, e k nlezu dolo na levm behu Dunaje 1 km
vchodn od farnho kostela v Emmersdorfu.
b) Nhodn nlezy depot (?)
c)
3. a) Ucho dbnu zdoben figurlnm vjevem. Ucho je pokozeno a vrchn st je
odlomena (obr. 84:1).
b) RA 203 19, Radnti 77, ND3
c) Dlka 136 mm.
d)
4. FARKA MELZER 1988, 245, Abb. 578.
5. Museum Persenburg, inv. . 28.
6. SEDLMAYER 1999a, 13.
3. a) Ucho dbnu s ata ve form boty (obr. 84:2).
b) RA 16, Boesterd 288
c) Dlka 124 mm.
d) Vroba tohoto typu dbnu zan na konci 1. stolet, s typem se pot setkvme
zvlt ve 2. a 3. stolet (FARKA MELZER 1988, 245; RAEV 1978, 621;
SEDLMAYER 1999a, 18, 19).
4. FARKA MELZER 1988, 245, Abb. 577.
5. Museum Persenburg, inv. . 27.
6. SEDLMAYER 1999a, 18, 19.
45. SCHWECHAT, bez. Wien
203
RA (RAEV).
194
195
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, atae: inv. . MV 8794/2; dradlo: inv. . MV
8794/1.
6. Zmnna ve.
3. a) Obdlnkovit prolamovan noka vdra, zdobena rytm (obr. 60:2).
b) E 24
c) Dlka 70 mm, ka 20-22 mm, vka 15-16 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 145, 146, Abb. 6.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, inv. . MV 8793/4.
6. Zmnna ve.
3. a) Pnev s okrajem zdobenm perlovcem. Relifn zdoben dradlo se do dnench dn
nezachovalo (obr. 60:3).
b) E 151
c) Vka 66 mm, okraje 102 mm, noky 70 mm.
d) Soubor byl datovn do stupn B1 (KNZL 1997, 155).
4. KNZL 1997, 146, Abb. 7, 8.
5. Historisches Muzeum der Stadt Wien, inv. . MV 8792.
6. Zmnna ve.
46. WALTERSDORF an der March, MG Drsing, VB Gnsernsdorf
1. a) Flur: Langes Feld tak Honifcker, Lat. 48.0507 , Long. 13.5545
b)
2. a) Artefakt byl nalezen v letech 1985-1986.
b) Nlez zskan na sdliti povrchovou prospekc.
c)
3. a) Lit maskovit atae (obr. 86:4).
b) E 27/28
c)
d) Atai meme zalenit do 2. stolet n. l. (TEJRAL 1999b, 178).
4. ADLER NOWAK SCHUPPLER 1988, 247, Abb. 635.
5. Soukrom sbrka pana W. Schupplera Nr. 127, 2264 Jedenspeigen.
196
199
6. BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR 2002, 348, 349;
TIR 1986, 187, 192; ZEMAN 2000, 136, 137.
3. a) Fragment dradla konvice (obr. 25:3).
b) E 125
c)
d)
4. TEJRAL 1967, 120, 129, obr.12:3.
5. NM Praha, inv. . 89950.
6. RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192.
3. a) tyhrann bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 25:2).
b) E 39-40
c)
d)
4. TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 5: 4.
5. NM Praha, inv. . 89953.
6. RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192.
3. a) Bronzov dradlo soudkovitho vdra (obr. 25:1).
b) E 39-40
c)
d)
4. (TEJRAL 1967, 89, 129, obr. 5: 3).
5. NM Praha, inv. . 89954.
6. (RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192).
3. a) Obloukovit tvarovan ucho konvice. V horn obloukovit klenut sti ucha je
umstn vnlek pro zapen palce. Chyb spodn atae (obr. 25:4).
b) Tassinari E5200-E5310 (?)
200
c)
d) 1. stol. n. l.
4. Nepublikovno
5. NM Praha, inv. . 89 925.
6. (RZEHAK 1918; BENINGER FREISING 1933, 41; EGGERS 1951, 147; DROBERJAR
2002, 348, 349; TIR 1986, 187, 192).
DNICE, okr. Hodonn, Jihomoravsk kraj
1. a) Artefakt pochz z ble nelokalizovanho msta na zem Slovensk republiky.
b)
2. a)
b)
c)
3. a) Atae ve tvaru vinnho listu z msy se zvsnmi kruhy (obr. 86:3).
b) E 83
c) Dlka 57 mm, ka 52 mm, vnitn oka 10 mm.
d) Atai lze zadatovat do stupn C1.
4. STUCHLK 1991, 37; 46 obr. 2:3.
5. Vrbasovo muzeum dnice, inv. : A-43.
6. MNSK STUCHLK 1980.
201
204
205
206
Nejvznamnjmi zstupci tto skupiny jsou pnve s trojlstkovitm otvorem v rukojeti, pro kter byl R.
Petrovskym (1993, 85-88) uren vskyt v obdob: nejasnji 20/30 a 85/95 n. l. Vce k tto skupin P. Schauer
(1965/66, 49-77).
207
Konev byla nesprvn piazena k typu Kjaerumgaard (POZO 2000, 422), od kterho se odliuje jak tvarem,
tak profilac okraje.
208
Na zklad obrysu atae (obr. 89) lze rekonstruovat jej podobu. Klov jsou dva podln vbky na vrchn
stran a dva svisl vbky na spodnm okraji otisku. Vrchn vbky pedstavuj pravdpodobn kdla a spodn
jsou nejspe hlaviky had. V souladu s tmito znaky je zejm, e atae mla podobu hlavy medusy. Obdobn
zobrazen se vyskytuj na konvch typu Ra. 71 (RDNOTI 1938, Taf. XLVII:1c, XLIV:3). Tvary ata byly
pravdpodobn inspirovny zobrazenmi tzv. krsnch gorgonei. K vzorm podrobnji viz BOARDMAN 1995,
Fig. 241; BELSON 1980, 373-378.
203
204
12. LITERATURA
Corpusy CRFB
CRFB, D1 LASER, R. VOSS, H. U. (Bearb.) 1994: Corpus der rmischen Funde im
europischen Barbaricum. Deutschland Bd. 1. Bundeslnder Brandenburg und Berlin.
Bonn.
CRFB, D3 VOSS, H. U. (Bearb.) 1998: Corpus der rmischen Funde im europischen
Barbaricum. Deutschland Bd. 3. Bundesland Mecklenburg-Vorpommern. Bonn.
CRFB, D4 ERDRICH, M. (Bearb.) 2002: Corpus der rmischen Funde im europischen
Barbaricum. Deutschland Bd. 4. Hansenstardt Bremen und Bundesland Niedersachsen.
Bonn.
CRFB, D6 BECKER, M. BEMMANN, J. LASER, R. LEINEWEBER, R.
SCHMIDT, B. SCHMIDT-THIELBEER, E. WETZEL, I. (Bearb.) 2006: Corpus der
rmischen Funde im europischen Barbaricum. Deutschland Bd. 6. Land Sachsen-Anhalt.
Bonn.
Bibliografie
ABRAMEK, B. 1982: Cmentarzysko ciaopalne kultury Przeworskiej w Konopnici na stan. 7,
woj. Sieradz. Sprawozdania Archeologiczne XXXIV, 171-182.
ADLER, H. 1976a: Kaiserzeitlishce Funde aus Baumgarten an der March. MAGW 106, 3ff.
ADLER, H. 1976b: Eine germanische Siedlung der Rmischen Kaiserzeit in Bernhardsthal.
F 14, (1975) 7-14.
ADLER, H. 1976c: Ein germanisches Krpergrab der Rmischen Kaiserzeit in
Neuruppersdorf. F 14 (1975) 15-26.
ADLER, H. 1977a: Ein germanisches Wirtschaftsgebude aus der Rmischen Kaiserzeit. F
15, (1976) 9-17.
ADLER, H. 1977b: Zur Datierung einiger Beinkmme aus der Rmischen Kaiserzeit in
Bernhardsthal. F. 15, (1976) 19-27.
ADLER, H. 1995: KG Bernhardtsthal. F 33 (1994), 554.
ADLER, H. NOWAK, H. SCHUPPLER, W. 1988: KG Waltersdorf an der March. F
26, 1987, 247.
ADLER, H. SCHUPPLER, W. 1991: KG Palterndorf. F 29, 1990, 245-246.
205
ALFLDY, G. 1959/60: Bronze Vessels in the Burials Rites of the Native Population in
North Pannonia. Archeologia Warzsawa 9, 1- 12.
ANDRZEJOWSKI,
przedrzymskiego
J.
i
1991:
okresu
Okucia
rogw
wpyww
do
picia
rzymskich
modszego
Europie
okresu
rodkowej
BOUZEK, J. 1974: Poznmky k nkolika mskm bronzm z ech. In: V. Saka (ed.):
msk importy, Praha, 3-11.
BOUZEK, J. 1975: Antika v hanckch Athnch. Krom.
BOUZEK, J. 1977: Roman Imported Figural Bronzes in Bohemia. In: Acten des XI.
Internationalen Limes-kongresses, 171-180.
BOUZEK, J. 1984: Die rmischen importierten Kleinbronzen und Bronzegeschirr auf dem
Gebiet der heutigen Tschechoslowakei. In: Toreutik und figrliche Bronzen rmischen
Zeit. Acten der 6. Tagung ber antike Bronzen. Berlin 1980, 59-62.
BOUZEK, J. 1986: Die Mglichkeiten der Erforschung der Gefolgschaft in der
mitteleuropischen Vor- und Frhgeschichte. SlA 34, 293-297.
BOUZEK, J. 1990: Thrkov. Praha.
BOUZEK, J. 1994: Die Neue rmischen und barbarischen Funde und Befunde in Sdmhren
und Niedersterreich: Historische Interpretationens Mglichkeiten. In: H. Friesinger J.
Tejral A. Stuppner (eds.): Markomannenkriege-Ursachen und Wirkungen. Brno 173178.
BOUZEK, J. 2000a: Notes on the early imperial imports in Bohemia ans Moravia: new and
inherited objects. In: E. Droberjar
208
DOSTL, B. 1960: Rmerzeitliche Funde aus Horn Dunajovice. SPFFBU IX. E 5, 73-84.
DREXEL, F. 1909: Alexandrinische Silbergefsse der Kaiserzeit. BJb 118, 176-235.
DROBERJAR, E. 1994: Der Niederschlag der Markomennenkriege auf den kaiserzeitlichen
Siedlungen in Sdmhren und die Frage der bergangsstufe B2/C1. In: H. Friesinger J.
Tejral A. Stuppner (eds.): Markomannenkriege: Ursachen und Wirkungen. Brno, 179201.
DROBERJAR, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der lteren rmischen
Kaiserzeit in Mhren. FontArchPrag 21. Pragae.
DROBERJAR, E. 1999a: Dobichov-Pihora. Ein Brandgrberfeld der lteren rmischen
Kaiserzeit in Bhmen. (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). FontArchPrag 23.
Pragae.
DROBERJAR, E. 1999b: Od plaanskch pohr k vinaick skupin. (Kulturn a
chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod).
SbNM: A Historie 1-2/53.
DROBERJAR, E. 2000: Pbh o Marobudovi a jeho i. Praha.
DROBERJAR, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na
Morav. Praha.
DROBERJAR, E. 2006: Hornolabt Svbov Markomani. K problematice dalho vvoje
Grossromstedsk kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v echch (Dobichovsk
skupina. Archeologie ve stednch echch 10, 599-712.
DROBERJAR, E. 2007: "Veteres illic Sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac
negotiatores reperti..." (Tacitus, Annales II,62,3). K interpretaci mskch import u
eskch Svb v dob Marobudov. In: Droberjar. E. Chvojka, O. (edd.): Archeologie
barbar 2006. Sbornk pspvk z II. protohistorick konference. Archeologick
vzkumy v jinch echch suppl. 3. sv. 1. esk Budjovice, 41-91.
DROBERJAR, E. KAZDOV, E. 1993: Das Brandgrberfeld aus der rmischen Kaiserzeit
von itboice in Mhren I. Die Quellen. MM: vdy spoleensk 78, 97-149.
DROBERJAR, E. PEKA, J. 1994: Waffengrber der rmischen Kaiserzeit in Mhren und
die Bewaffnung aus dem Knigsgrab bei Muov. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.):
Beitrge zu rmischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen
Jahrhunderten. Verff. des Vorgesch. Seminars Marburg Sonderbd. 8. Lublin-Marburg,
271-301.
DROBERJAR, E. FRNA, J. 2004: Antick mosaz (aurichalcum) v eskch nlezech asn
doby msk. Archeologie ve stednch echch 8, 441-462.
210
211
212
mit Exkursen zu Form und Funktion von rmischem Silber- und Bronzegeschirr (KelleSieb, Kasserolle). AAustr 86, 83-115.
JACOBI, G. 1977: Werkzeug und Gert aus Oppidum von Manching. Wiesbaden.
JANO, M. 2003: AD: msk e a nae zem v prvnch tech stoletch po Kristu. SPS 4,
106-111.
JILEK, S. 2001: Der norisch-pannonische Limes und seine Entwicklung Probleme,
Strategien und Perspektiven der wissenschaftlichen Forschung. In: K. Kuzmov V.
Gassner (eds.): Zentren und Provinzen der antiken Welt. Anodos: Supplementum I, 9399.
JLEK, J. 2004: Stbrn ndoby z doby msk na zem R, SR a naddunajsk sti Dolnho
Rakouska. Brno (rkp. oborov prce uloen na AM FF MU v Brn).
JILEK, J. 2007: Nkolik poznmek ke skyfm typu Meroe z Krakovan Str a Ostrovan.
Sbornk prac filozofick fakulty brnnsk univerzity, ada archeologick M. 2005-2006,
M 10-11, 75-103.
JLEK, J. 2007a: Remarks on Selected Metal Vessels from the Eastern Part of Lower Austria.
In: Droberjar, E. Chvojka, O. (eds): Archeologie barbar 2006. Archeologick vzkumy
v jinch echch, suppl. 3. esk Budjovice, 119-128.
JLEK, J. 2007b: Soubor antickch kovovch ndob z muzea Kromska v Kromi. In:
Droberjar, E. Chvojka, O. (eds): Archeologie barbar 2006. Archeologick vzkumy v
jinch echch, suppl. 3. esk Budjovice, 129-134.
JUNKELMANN, M. 2003: Der Legionen des Augustus. Meinz.
KALBEK, M. 1998: Severn Morava v dob msk. Brno (rkp. diplomov prce na AM
FFMU v Brn).
KALEV, K. 1994: Bronzene Amphoren aus dem Territorium Augusta Trajana (Stara
Zagora, Bulgarien). Akten der 10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch.
Ber. zur Vor. und Frhgeschichte in BadWrt. 45. Stuttgart, 227-232.
KAPELLER, A. 2003: La vaisselle en bronze dAvenches/Aventicum. Bulletin de
IAssociation pro Aventico 45, 83-146.
KARASOV, Z. 1996: Rmsk bronzov ndoby z iech. Brno (rkp. diplomov prce na
AM na FFMU v Brn).
KARASOV, Z. 1998: Die rmischen Bronzegefsse in Bhmen. FontArchPrag 22. Pragae.
KARL, A. KARL, V. 2003: KG Enzersfeld. F 41 (2002), 650.
KASTNER, J. F. 1956: Neue Funde aus germanischen Brandgrbern von Pillichsdorf, G. B. Wolkersdorf, N. . AAustr 19/20, 181-185.
214
1991), 71-84.
KOLNK, T. KREKOVI, E. SNOPKO, L. GEROV, I. FERUS, V.
HEKOV, J.
Bratislavy. Bratislava.
KOLNK, T. VARSIK, V. VLADR J. 2007: Bran. Germnska osada z 2. a 4. storoia.
Archaeologica Slovaca Monographiae Catalogi Tom. X. Nitra.
KOLLING, A. 1967: Die rmischen Brandgrber von Marpingen Kreis St. Wendel. I. Teil.
Bericht der Staatlichen Denkmalpflege im Saarland 14, 37-72.
KRNER, G. 1957: Zur Chronologie der rmischen Kaiserzeit im freien Germanien.
JbRGZM 4, 108-118.
KOS, P. 2004: Modice. (okr. Brno). PV 45, 184-185.
KOUDELKA, J. 1904-1905: Archeologick nlez u Nov. Bydova. PA XXI, 137-140.
KRAMARKOWA, I. 1990: Groby ksice z III/IV w. n.e. we Wrocawiu-Zakrzowie. W
stulecie odkry. Silesia Antiqua 32, 61-174.
KRASKOVSK, . 1959: Hroby z doby rmskej v Zohore. SlA 7, 94-143.
KRASKOVSK, . 1976: Rmske bronzov ndoby na Slovensku. SlA 24, 429-439.
KRASKOVSK, . 1978: Roman Bronze Vessels from Slovakia. BAR. int.ser. (suppl.) 44.
Oxford.
KREKOVI, E. 1987: Rmske importy na Slovensku. PA 78, 231-282.
KREKOVI, E. 1992: Zur Datierung der Frstengrber der rmischen Kaiserzeit in der
Slowakei. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie von der Latnezeit bis
zum Frhmittelalter. Krakw, 55-68.
KREKOVI, E. 1996: Kostrov hroby z rmskej doby na Slovensku z aspektu teoretickch
otzok pohrebnho rtu. Zbornk filosofickej a pedagogickej fakulty univerzity
Komenskho Bratislava-Musaica XXIII, 33-44.
KREKOVI, E. 2000: Rmische Bronzegefsse in der Slowakei. In: J. Bouzek H.
Friesinger K. Pieta B. Komorczy (eds.): Gentes, reges, und Rom.
Auseinandersetzung Anerkernnung Anpassung. Festschrift fr J. Tejral zum 65.
Geburtstag. Brno, 117-120.
KREKOVI, E. 2005: Barbarian power centres north of the middle Danube. In: Z. Visy (ed.):
Limes XIX. Proceedings of the XIXth International Congress of Roman frontier studies
held in Pcs. Hungary, september 2003. Pcs, 293-300.
KREKOVI, E. 2006: Ranking and Roman ware among the Germans: the case of Slovakia.
Eirene XLII, 130-134.
216
33, 607-614.
KNZL, S. 2002: Rmische Silberbecher bei den Germanen, das brige Silbergeschirr:
Schlchen und Schlchengriffe, Gefssfsschen und Lffel. In: J. Peka J. Tejral (eds.):
Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov, Mhren. Mainz, 329355.
KNZL, E. KNZL, S. 2002a: Die Bronzegefsse. In: J. Peka J. Tejral (eds.): Das
Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov. Mhren (Tschechische
Republik). Mainz.
KNZL, E. KNZL, S. 2002b: Die rmische Mettalgefsse. In: J. Peka J. Tejral (eds.):
Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov. Mhren (Tschechische
Republik). Mainz.
LA BAUME, W. 1928: Zwei germanische Grabfunde aus Rondsen. Kreis Graundenz
(rmische Kaiserzeit). Mannus Ergbd. 4. 39.
LAUERMANN, E. 1994: Ein reich ausgestattetes germanisches Brandgrab aus Mannersdorf
an der March, VB Gnserndorf, Niederstereich. F 33, 1993, 281-285.
LAUERMANN, E. 1995: Ein neues germanisches Brandgrab aus Mannersdorf an der March,
VB Gnserndorf, N. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtar (eds.): Kelten, Germanen, Rmer
vom Ausklang der Latne-Zivilization bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno
Nitra, 129-138.
LAUERMANN, E. 1996: KG Drsing. F 34, 1995, 698.
LAUX, F. 1992: berlegungen zu den germanischen Frstengrbern bei Marwedel, Gde.
Hitzacker, Kr. Lchow-Dannenberg. BerRGK 73, 315-376.
LEBEDYNSKY, I. 2002: Les Sarmates. Amazones et lanciers cuirasss entre Oural et
Danube (VIIe sicle av. J.-C. VIe sicle apr. J.-C.). Paris.
LENDEL, H. SCHMIDT, E. RASCHKE, G.1935: Das wandalische Frstengrab von
Goslawitz-Wiechula bei Oppeln. Mannus-Bibl. 27, h. , 300-330.
LEIBER, CH. 2004: Groby ksice z Wrocawia Zakrzowa. Pomiertne bogactwo. In:
Kokowski, A. (ed.): Wandalowie. Stranicy bursztynowego szlaku. katalog wystawy.
Lublin-Warszawa, 120-126.
LICHARDUS, J. 1984: Krpergrber der frhen Kaiserzeit im Gebiet der sdlichen
Elbgermanen. In: Saarbrcker Beitrage zur Altertumskunde 43. Bonn.
LINDENTHAL, J. RUPP, V. 2000: Reiche Villengrber in der Wetterau. In: L. Wamser
(ed.): Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Germering-Mnchen, 171-175.
LINDEBERG, I. 1973: Die Einfhr rmischer Bronzegefsse nach Gotttand. SaalburgJb 30,
218
5-69.
LOBODA, I. I. PUZDROVSKIJ, A. E. ZAJCEV, J. P. 2002: Prunkbestattungen des 1. Jh.
n. Chr. in der Nekropole Ust-Alma auf der Krim. Euroasia Antiqua 8, 295-345.
LUND HANSEN, U. 1987: Rmischer Import in Norden. Nordiske Fortidsminder. Serie B
10. Kopenhaven.
LUND HANSEN, U. 1994: Zum Verhltnis von zivilem und militrischem Import in der
rmischen Kaiserzeit. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.): Beitrge zur rmischer und
barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin.
Marburg, 189-206.
LUND HANSEN, U. 2000: Southern Scandinavia Limes. The roman provinces problems in
3rd century Europe. In: R. Madyga-Legutko T. Bochnak (eds.): SVPERIORES
BARBARI. Krakw, 239-240.
MCZYSKA, M. 1994: Der Hortfund aus der frhen Vlkerwanderungszeit aus Ubiana,
Woi. Gdask, in Pommern. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.):
Markomannenkriege-Ursachen und Wirkungen. Brno, 149-157.
MCZYSKA, M. 2001: Das Verbreitungsbild der Fibel A 67/68 und A 68 im Barbaricum.
SlA 49, 165-179.
MCZYSKA, M. RUDNICKA, D. 1998: Uwagi wstpne o skarbie z okresu rzymskiego
z ubianej. woj. gdaskie. In: J. Kolendo (ed.): Nowe znaleziska importw rzymskich
z ziem Polski I. Supp. Bd. I. Polska. CRFB. Warszawa, 41-51.
MCZYSKA, M. RUDNICKA, D. 2004: Ein Grab mit rmischen Importen aus
Czarnwko. Kr. Lbork (Pommern). Germania 82, 397-429.
MAJEWSKI, K 1963: Brazowe balsamaria antropomofkzne w czezarstwe rzymskim.
ArchPol XIV, 95-126.
MARTI-CLERCX V. MILLE, B. 2002: Nouvelles donnes sur la rpartition des ateliers
producteurs des vases antropomorphes poque romaine: la nature peut-elle dterminer
la provenance ? In: A. Giumlia-Mair (ed.): Monographies instrumentum 21. I bronzi
antichi: Produzione e tecnologia. Montagnac 2002, 385-392.
MASSARI, G. CASTOLDI, M. 1985: Vasellame in Bronzo Romano officina dei CIPII.
Archeologia dellItalia Settentrionale 1. Como.
MEDUNA, J. 1970: Star Hradisko II. Katalog der Funde im Museum der Stadt Boskovice.
FAM. Brno.
MNSK, Z.
MESHEKOV, J. STAIKOVA, L. 1998: A rich thracian mound from the roman period at the
village
typological and functional interpretation of the roman bronze vessels for oil). KlnJb. 33,
303-312.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002a: Tradition and inventiveness on the local production
of bronze vessels in the Roman province Thracia. In: A. Giumlia-Mair (ed.):
Monographies instrumentum 21. I bronzi antichi: Produzione e tecnologia. Montagnac,
591-599.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002b: Bronze production of Pautalia. In: M. Drinov (ed.):
The roman and late roman city. The international conference (Veliko Turnovo 26-30 July
2000). Sofia, 378-382.
NENOVNA-MERDJANOVA, R. 2002c: Bronze vessels and the toilette in Roman times. In:
C. C. Mattusch A. Brauer S. E. Knudsen (eds.): From the parts to the whole 2. Acta of
the 13th International Bronze Congress held at Cambridge, Massachusetts, May 28 June
1, 1996. Journal of Roman archeology suppl. 39. Portsmouth, Rhode Island, 200-204.
NEUGEBAUER, J.-W. 1995: Archologie in Niederstereich. Poysdorf und das Weinviertel.
St. Plten Wien.
NEUMANN, A. 1968-71: Ein Metalldepotfund aus Wien-Schwechat. Jahresh. sterr. Arch.
Inst. 49, 299-316.
NEUSTUPN, J. 1936: Pspvky k dob sthovn nrod v Karpatsk kotlin. Obzor
Prehist. 9 1930-1935, 11-27.
NIERHAUS, R. 1966: Das swebische Grberfeld von Diersheim. RGF Bd. 28. Berlin.
NOLL, R. 1980: Das Inventar des Dolichenusheiligentums von Mauer an der Url (Noricum).
Der rmische Limes in sterreich 30.
NORLING-CHRISTENSEN, H. 1937: Der Faurskov-Fund. AAKop 8, 168ff.
NOVOTN, B. 1949: Hrob velmoe z doby msk z Prahy Bubene. AR 1, 46, 52-54.
NOVOTN, B. 1953: rov hroby z doby msk z Nymburka. PA 44, 215-219.
NOVOTN, B. 1955: Hrob velmoe z potk doby msk v Praze Bubeni. PA 46, 227264.
NOWAKOWSKI, W. 2000: Ein rmischer Silberbecher (?) aus dem Samland. In: E.
Droberjar (ed.): Romanam amicitiam praetulisse. Sbornk Vladimru Sakaovi k 70.
narozeninm. SbNM ada A: historie 54, 143-150.
NUBER, H. U. 1972: Kanne und Griffschale. Ihr Gebrauch im tglichen Leben und die
Beigabe in Grbern der rmischen Kaiserzeit. BerRGK 53, 1-232.
NUBER, H. U. RADNTI, A. 1969: Rmische Brand und Krpergrber aus Wehringen
Ldkr. Schwabmnchen. Jahresbericht der Bayerischen Bodendekmalpflege 10, 27-49.
221
NYLN, E. LUND HANSEN, U. MANNEKE, P. 2005: The Havor hoard. The gold - the
bronzes the Fort. Stockholm.
OLDENSTEIN, J. 1975: Die Zusammensetzung der rmischen Import in den sogenannten
Lbsowgrbern als mglicher Hinweis auf die soziale Stellung der Bestatteten.
ArchKorresp 5, 299-305.
OLDZKI, M. 2007: Roman knee fibulae with a semicircular plate on the head from presentday Poland. In: E. Droberjar O. Chvojka (eds.): Archeologie barbar 2006.
Archeologick vzkumy v jinch echch. Suppl. 3 . esk Budjovice, 113-117.
ONDROUCH, V. 1957: Bohat hroby z doby rimskej na Slovensku. Bratislava.
OX, A. 1925: Eine rmische Bronzekelle. Gefunden im freien Germanien. Germania 9, 39ff.
PAINTER, K-S. 1975: Der Schatz von Mildenhall. Antike Welt 6, Heft 1, 3-13.
PALAGYI, S. K. 1982: Die rmische Hgelgrber von Inota. AlbaReg 19, 7-93.
PALAGYI, S. K. 1994: Bronzefunde aus dem rmischen Hgelgrbern nrdlich vom
Balaton. Akten der 10. Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch. Ber. zur Vor.
und Frhgeschichte in BadWrt. 45, 319-326.
PALGYI, S. 2002: Ein neu entdecktes Balsamarium (Kopfgefss) aus Pannonien. In: A.
Giumlia-Mair (ed.): Monographies instrumentum 21. I bronzi antichi: Produzione e
tecnologia. Montagnac, 438-445.
PAVELK, J. 1970: Sdlit u Havic, okr. Uhersk Hradit. PV 1968 (1970), 37-38, 101103.
PAVELK, J. 1972: Nlez mdnho vdra u Nivnice. PV 1971, 81.
PELIKN, O. 1977: Protohistorie SSR ve svtle antickch psemnch pramen. Listy
filologick 100, 2-13.
PERNICE, E. 1912: Der Grabfund von Lbsow bei Greifenberg in Pommern. PZ 4, 126-148.
PERNICE, E. 1925: Die hellenistiche Kunst in Pompeji. Bd. IV. Gefsse und Gerte aus
Bronze. Berlin Leipzig.
PERNIKA, R. M. 1962: Zachraovac vzkum z doby msk u itboic (okr. Beclav).
SPFFBU E-7, 96-98.
PERNIKA, R. M. 1965: Moravsk pohebit doby msk. K problematice pohebi doby
msk, SPFFBU E 10, 155-174.
PERNIKA, R. M. 1966: Die Keramik der lteren rmischen Kaiserzeit in Mhren. Spisy
univerzity J. E. Purkyn v Brn-filosofick fakulta 112. Brno.
222
P, J. L. 1905: Staroitnosti zem esk II/3. rov hroby v echch a pchod ech.
Praha.
PIETA, K. 2002: Kovstvo v dobe rmskej a v dobe sahovania narodov na Slovensku. Z
35, 61-76.
PICHLEROV, M. 1981: Gerulata-Rusovce. Rmske pohrebisko II. Bratislava.
PICHLEROV, M. 1992: Vznamn ojedinel nlezy z doby rimskej v Bratislave. ZbSNM:
Arch 86, 83-112.
PIRLING, R. SIEPEN, M. 2006: Die Funden aus dem rmischen Grbern von KrefeldGellep. Germanische Denkmler der Vlkerwanderungszeit ser. B. Die Frnkische
Altertmer des Rheinlandes Bd. 20. Stuttgart.
PITTS, L. F. 1989: Relation between Rome and the German "kings" on the Middle Danube in
the Firsth to Fourth Centuries A.D. The Journal of Roman Studies 79, 45-58.
PODBORSK, V. VILDOMEC, V. 1972: Pravk Znojemska. Brno.
POLLAK, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.-4. Jahrhunderts n. Chr. im
nrdlichen Niedersterreich. Wien.
POPA, A. 2004: Bemerkungen zum frhkaiserzeitlichen Prunkgrab von Kolokolin. Germania
2/82, 491-508.
POPOVI, I. 1994: Autochtonous and hellenistic tradition in roman jewelry from the first to
the third century. In: I. Popovi (ed.): Antique silver from Serbia. Belgrade, 89-94.
POULK, J. 1950: Jin Morava zem dvnch Slovan. Brno.
POULSEN, E. 1977: Probleme der Werkstattbestimung gegossener Figuralbronzen. AAKop
48, 1-60.
POULSEN, E. 1979: The Manufacture of final models of Roman mass produced pail handle
attachments. In: Bronzes hellnistiques et romains tradition et renouveau. Actes du Ve
Colloque internatoinal sur les bronzes antiques. Cahiers D Archologie Romande Nr. 17.
Lousanne, 241-245.
POULSEN, E. 1991: Rmischer Bronzeeimer. Typologie der Henkelattaschen mit
Frauenmaske. Palmette und Tierprotomen. AAKop. 62, 209-230.
POULSEN, E. 2000: Bronze Vessels from a North Italian centre. KlnJb. 33, 435-444.
POZO, F. S. 2000: La vajilla metlica bronze y plata tardorrepublicana en la provincia
Baetica. KlnJb 33, 417-434.
PRESS, L. 1988: Novae sektor zachodni, 1985. ArchPol 38, 145ff.
QUAST, D. 2009: Wanderer zwischen den Welten. Die germanischen Prunkgrber von Stre
und Zakrzw. Mainz.
224
SAKA, V. 1974: echy a Norikum. In: V. Saka (ed.): msk importy, Praha 56-61.
SAKA, V. 1981: K problematice mskho importu do ech v 2. polovin 2. stolet a v 1.
polovin 3. stolet n. l. Praehistorica 8. Varia archaeologica II. Filipv sbornk. 229-232.
SAKA, V. 1983: Zur Deutung der Rmischen Importgter in Bhmen. In: P. Oliva
Frolkov (eds.): Concilium Eirene XVI. Proceedings of the 16th International Eirene
Conference. Prague 31. 8.-4. 9. 1982. Vol. 2. Prague, 207-210.
SAKA, V. 1991: echy a podunajsk provincie msk e. SbNM A: Historie 45.
SAUER, F. 1994: Eine germanische Siedlung mit Depotfund in der Hanfthal.
Niedersterreich. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.): MarkomannenkriegeUrsachen und Wirkungen. Brno, 263-283.
SEDLMAYER, H. 1998: Die Bronzegefsse aus SH/5. Magdalensberg-Grabungsbericht 16,
509-527.
SEDLMAYER, H. 1999a: Die rmischen Bronzegefsse in Noricum. Montagnac.
SEDLMAYER, H. 1999b: Eine Kleeblattkanne aus Wien. Fundort Wien, Berichte zur
Archologie 2, 16-17.
SEYER, H. VOSS, H.-V. 2002: Eine Kelle Typ Juelinge (Eggers 162) aus der ehemangen
Neumark: einige Bemerkungen zu den frhkaiserzeitlichen Kelle-/Siebgarnituren im
unteren Elbe- und Odergebiet. In: K. Kuzmov J. Rajtar K. Pieta (eds.): Zwischen
Rom und dem Barbaricum, Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburstag. Nitra, 365377.
SCHAUER, P. 1965/66: Zwei rmische Bronzekasserollen aus Heddernheim (Nida).
FBHessen 5-6, 49-77.
SCHLEGEL, O. 2000: Germanen im Quadrat. Iternational Archologie, Bd. 34. Leidorf.
SCHMIDTS, T. 2004: LOPODVNVM IV. Die Kleinefunde aus dem rmischen Husern an
der Kellerei in Ladenburg. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in
Baden-Wrtenberg, Bd. 91. Stuttgart.
SCHIRMEISEN, K. 1928: Ramperstorf, ein Quadengrab (?) aus dem 1. Jh. mit Bechern und
eine versilberten Bronzekasserolle ohne Marke. NBL der deutschen Vorzeit 4, 8ff.
SCHNFELDER, M. 2002: Das sptkeltische Wagengrab von Bo (dp. Lot-et-Garonne).
Mainz.
SCHREIBER, TH. 1894: Die Alexandrische Toreutik. Leipzig.
SCHULZ, W. 1953: Leuna. Ein germanischer Bestattungsplatz der sptrmischen Kaiserzeit.
Berlin.
SIMONENKO, A. MARENKO, I. I. LIMBERIS, N. 2008: Rmische Importe in
226
sarmatischen und maiotischen Grbern zwischen unteren Donau und Kuban. Archologie
in Eurasien Bd. 25. Mainz.
SKLEN, K. 1989: Archeologick zprvy Moice Lssnera z Roudnicka 1866-1868.
Litomicko 24 (1988), 175-193.
SKLEN, K. 2005: Biografick slovnk eskch, moravskch a slezskch archeolog a
jejich spolupracovnk z pbuznch obor. Praha.
SKUTIL, J. 1941: Moravsk prehistorick vkopy a nlezy. Oddlen moravskho pravku
Zemskho musea 1933-1936. Zeitschrift des Mhrischen Landesmuseums NF 1, 139-188.
SKUTIL, J. 1946: Moravsk prehistorick vkopy a nlezy. Oddlen moravskho pravku
Zemskho musea 1937-1945. asopis Zemskho musea v Brn 33, 45-144.
LIWA, J. 1989: Das Fragment eines Bronzegefsses aus Weklice. ArchPol 40, 111-113.
SLOVK, J. po roce 1892: Inventrn kniha. nepublikovan rukopis. uloena v Muzeu
Kromska. Krom.
SMITH, R. R. R. 1995: Hellenistic sculpture. London.
SPURN, V. 1958: Sdlit z doby sthovn nrod v Huln. AR 10, 630-636.
STANO, L. 2004: Dionsv indick triumf. In: I. Budil P. Charvt (eds.): Orientalia
Antiqua Nova IV. Plze.
STARY, P. F. 1991: Reiche Grber der Zeitenwende beiderseits des rmelkanals. BJb 191,
85-123.
STRONG, D. E. 1966: Greek and Roman Gold and Silver Plate. London.
STUCHLK, S. 1991: Nlezy ze Slovenska ve sbrce muzea ve dnicch. ZbSNM Arch.
85-1990, 37ff.
STUPPERICH, R. 1991: Frhkaiserzeitliche figrliche Bronzen im nordwestlichen
Germanien. Ein berblick. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des
Augustus (Aschendorf Mnster 1991), 167-184.
STUPPNER, A. 1984a: KG Drsing. F 22 (1983), 285.
STUPPNER, A. 1984b: KG Ringelsdorf. F 22 (1983), 302.
STUPPNER, A. 1990: KG Bernhardstahl. F 28 (1989), 220.
STUPPNER, A. 1992: KG Drsing. F 30 (1991), 281-282.
SVOBODA, B. 1972: Neuerworbene rmische Metallgefsse aus Stre bei Pietany.
Archeologica Slovaca Fontes 11. Bratislava.
SVOBODA, B. GONEV, D. 1956: Neue Denkmler antiker Toreutik. Praha.
SZAB, K. 1984: Balsamaires en bronze provenant de la Pannonie. AlbaReg 21, 99-113.
SZAB, K. 1990: Vierzehn Bronzegefsse aus Lagerwerkstatt von Intercisa. In: H. Vetters
227
J.
1992:
Die
Probleme
Bercksichtigung
der
neuen
der
rmisch-germanischen
Forschungsergebnisse
im
Beziehungen
unter
niedersterreichisch-
(eds.): Kelten, Germanen, Rmern vom Ausklang der Latne-Zivilization bis zum 2.
Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno Nitra, 225-265.
TEJRAL, J. 1997: Neue Aspekte der frhvlkerwanderungszeitlichen Chronologie im
Mitteldonauraum. In: J. Tejral H. Friesinger M. Kazanski (eds.): Spisy Arch. stavu
AV R Brno 8. Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike im mittleren Donauraum.
Brno, 321-392.
TEJRAL,
J.
1998a:
Die
Grundprobleme
der
kaiserzeitlichen
Fibelforschung
im
nordanubischen Raum. In: J. Kunow (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren
Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow Land Brandenburg 5
(Wnsdorf 1998). Forschungen zur Archologie im Land Brandenburg 5, 387-398.
TEJRAL, J, 1998b: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungsentwicklung whrend der
Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit in Mhren und ihr Niederschlag im
archologischen Befund. In: A. Leube (ed): Haus und Hof im stlichen Germanien.
Universittsforsch. zur prhistorischen Arch. 50, Schriften zur Archologie der
germanischen und slawischen Frhgesh. 2. Bonn, 181-207.
TEJRAL, J. 1999a: Zum Stand der archologischen Forschung ber den rmischen
militrischen Eingriff in Gebieten nrdlich Donau. PV 39, (1995-1996), 81-164.
TEJRAL, J . 1999b: Die Vlkerwanderungen des 2. und 3. Jhs und ihr Niederschlag im
archologischen Befund des Mitteldonauraumes. In: J. Tejral (ed.): Das mitteleuropische
Barbaricum und die Krise der rmische Weltreiches im 3. Jahrhundert. Brno, 137-213.
TEJRAL, J. 1999c: Archologisch-kulturelle Entwicklung im norddanubischen Raum am
Ende der Sptkaiserzeit und am Anfang der Vlkerwanderungszeit. In: J. Tejral - Ch.
Pilet - M. Kazanski (eds): Spisy Arch. stavu AV R Brno 13. Occident Romain et
Europe centrale au dbut de poque des Grandes Migrations. Brno, 205-271.
TEJRAL, J. 2001: Die germanische Silberfibel von Muov und ihr archologisch-historisches
Umfeld. SlA 49, 203-247.
TEJRAL, J. 2004: Muov und Czarnwko-Bemerkungen zu weitrumigen Verbindugen
zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: H. Friesinger A. Stuppner (eds.):
Zentrum und Peripherie gesellschaftliche Phnomene in der Frhgeschichte. Wien, 327387.
THEMELIS, P. TOURATSOGLOU, J. 1997: The Derveni tombs. Athens.
TICH, R. 1957: Vzkum na pohebiti z doby msk u Mikulova. AR 9, 60-64.
TIR, 1986: TABVLA IMPERII ROMANI: Castra Regina, Vindobona, Carnuntum. Praha.
TODD, M. 1999: Germni. Praha.
229
TOEPFER, V. 1940: Antike Aussbeserungen an einem Bronzeeimer aus dem Rhein bei
Speyer. Germania 24, 29-31.
TOPL, J. 1993: Roman cemeteries of Aquincum, Pannonia. Budapest.
TRKOV, Z. 1980: Zachraovac vzkum sdlit z doby msk a slovansk u Muova
(okr. Beclav). PV 1977, 110-111.
TRKOV, Z. 1985: Ein Hortfund von Metallgegenstnden aus der spten Kaiserzeit und
frhen Vlkerwanderungszeit aus Muov. PA 76, 279 284.
URBAN, O. H. 1990: Grabhgel des 1. Nachchristlichen Jahrhunderts rund um den
Neusiedlersee. In: H. Vetters M. Kandler (Eds.): Akten des 14. Internationalen
Limeskongresses 1986 in Carnuntum. Wien. RL 36/2, 597-602.
VALACHOVI, P. 1998: Sprvy antickch autorov o Slovensku. In: R. Marsina (ed.):
Pramene k dejinm Slovenska a Slovkov. Bratislava, 21-33.
VARSIK, V. HANULIAK, M. KOVR, B. 2006: Zchrann vskum v Beckove.
AVANS 2004, 204-211.
VCH, D. 2007: eskomoravsk pomez v dob msk. Pravk supplementum 17, 173-229.
VOIGT, Th. 1940: Die Germanen des 1. a 2. Jahrhunders im Mittelelbegebiete. JfMV 32.
Halle.
VOIGT, T. 1975: Das hermundurische Brandgrberfeld bei Bornitz. Kreis Zeitz. JfMV 59,
173-342.
VLLING, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. BAR inter. ser. 1360. Oxford.
VOSS, H. U. 2006: Hagenow in Mecklenburg ein frhkaiserzeitlicher Bestattungsplatz und
Aspekte der rmisch-germanischen Beziehungen. BerRGK 86, 2005, 19-59.
WALDHAUSER, J. KONAR, L. 1997: Archeologie Germn v Pojize a v eskm rji.
Praha Mlad Boleslav.
WEGEWITZ, W. 1986: Bestattungen in importiertem Bronzegeschirr in den Urnenfriedhfen
der jngeren vorrmischen Eisen- und der lteren rmischen Kaiserzeit im Gebiet
beiderseits der Niederelbe. Hammaburg 7, 1984-85, 69-132.
WENSKUS, R. 1961: Stammesbildung und Verfassung. Das Werden der frhmittelalterliche
gentes. Kln.
WERNER, J. 1936: Zur Herkunft und Zeitstellung der hemmoorer Eimer mit gewellten
Kanneluren. BonJb 140/141, 395-410.
WERNER, J. 1938: Die rmischen Bronzegeshirdepots des 3. Jahrhunderts und die
mitteldeustche Skelettgrbergruppe. Marburger Studien. Darmstadt, 259-267.
230
WERNER, J. 1939: Ein Bronzeeimer mit gewellten Kanneluren von Einig. Germania 23, 192.
WERNER, J. 1950: Rmische Trinkgefsse in Germanischen Grbern der Kaiserzeit. In: H.
Kirchner (ed.): Ur- und Frhgeschichte als historische Wissenschaft. Festschrift zum 60.
Geburtstag von E. Wahle. Heidelberg, 168-176.
WERNER, J. 1954: Die Bronzekanne von Kelheim. BVBl 20, 43-73.
WIELOWIEJSKI, J. 1985: Die sptkeltischen und rmischen Bronzegefsse in Polen.
BerRGK 66, 123-320.
WIELOWIEJSKI, J. 1988a: Zu den Ursachen des Zuflusses der Bronzegefsse nach
Mitteleuropa in der spten vorrmischen Eisenzeit und zu Beginn der rmischen
Kaiserzeit. ArchPol 39, 199-203.
WIELOWIEJSKI, J. 1988b: Studies of Roman Metal Vessels during the last Decade (197685). ArchPol 27, 15-67.
WIELOWIEJSKI, J. 1989: Die rmerzeitlichen Silbergefsse in Polen. BerRGK 70, 191-241.
WIELOWIEJSKI, J. 1994: Die rmische Bronzegefsse aus Novae (Bulgarien). Akten der 10.
Internationalen Tagung ber antike Bronzen. Forsch. Ber. zur Vor. und Frhgeschichte in
BadWrt 45. Stuttgart, 445-446.
WIELOWIEJSKI, J. 1998: Rzymskie naczynia brzowe z Serbw na Dolnym laku. In: J.
Kolendo (ed.): Nowe znaleziska importw rzymskich z ziem Polski I. Supp. Bd. I. Polska.
CRFB. Warszawa, 128-133.
WILLERS, H. 1901: Die rmische Bronzeimer von Hemmoor. Hannover. Leipzig.
WILLERS, H. 1907: Neue Untersuchungen ber die rmische Bronzindustrie von Capua und
von Niedergermanien besonders auf die Funde aus Deutschland und dem Norden hin.
Hannover. Leipzig.
WINDL, H. J. 1991: Germanische Funde des ersten und zweiten nachchristlichen
Jahrhunderts in Niedersterreich. In: J. Peka (ed.): Die Knigsgruft von Muov.
Germanen und Rmer nordlich der mitteren Donau in den ersten zwei nachchristlichen
Jahrhunderten. Mikulov, 17-24.
ZAHLHAAS, G. 2000: Ein frhkaiserzeitliche Depotfund mit Bronzegefssen aus Neubeuern
in Oberbayern. In: Wamser, L. (ed.): Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer.
Germering-Mnchen, 24-26.
ZAHN, R. 1967: Ein Hellenistischer Silberbecher im Antiquarium der Staatlichen Museen zu
Berlin. JDAI 82, 1-14.
ZANKER, P. 1997: Augustus und die Macht der Bilder. Mnchen.
ZAVEL, P. 2007: Problematika komunikac doby msk a doby sthovn nrod v jinch
231
Psemn prameny:
Q. Horatius Flaccus: Satiren und Episteln. Ed. G. T. A. Krger. Leipzig 1853.
M. Porcius Cato: De agri cvltvra. Ed. A. Mazzarino. Leipzig 1982.
esk peklady:
M. Porcius Kato: O zemdlstv. Pel. V. Zamarovsk. Praha 1959.
Q. Horatius Flaccus: Vavn a rva. Pel. P. Mertlk. Praha 1972.
C. Tacitus: Z djin csaskho ma. Pel. V. Bahnk. Antick knihovna 31. Praha 1976.
M. Aurelius Antoninus: Hovory k sob. Pel. R. Kuthan. Antick knihovna 1. Praha 1975.
Issa: Pr much a j. Mal vbr z japonskch haiku. Pel. A. Lman. Praha 1996.
Portrty svtovldc I. Pel. J. Burian B. Mouchov. Antick knihovna 47. Praha 1982.
232
AAHung
AlbaReg
Alba - Regia
AltThr
Alt-Thringen
AnnNMWienA
Austr
Archaeologia Austriaca
ArchPol
ArchPolski
Archeologia Polski
ArchKorresp
Archologisches Korrespondenzblatt
AR
Archeologick rozhledy
AVANS
BerRGK
BJb
Bonner Jahrbcher
BerROB
Berichten
van
de
Rijksdienst
voor
het
Oudheidkundig
Bodenmonderzoek in Nederland
BVBl
Bayerische Vorgeschichtsbltter
CRFB
MM
SPS
DissPan
Dissertationes Pannonicae
FolArch
Folia Archaeologica
FAM
FontArchPrag
JbRGZM
JDAI
KlnJb
MAGW
JH
PA
Pamtky archeologick
PV
Pehledy vzkum
233
PZ
Praehistorische Zeitschrift
SaalburgJb
Saalburg-Jahrbuch
SlA
Slovensk archeolgija
SPFFBU E
Sbornk
prac
Filosofick
fakulty
brnnsk
archeologick
Z
TrZ
WPZ
ZbSNM
234
univerzity
ada
235
236
obr. 59 Schwechat rozruen hrob: atae a dradlo vdra E 24 (KNZL 1997) obr. 60
Schwechat rozruen hrob: Ag simpulum (1), noka vdra E 24 (2), jmka pnve E 151
(3) (KNZL 1997)
obr. 61 atae vder typu E 24, varianta Schwechat/Dobichov-Pihora: Schwechat (1),
Dobichov-Pihora hrob 146 (KNZL 1997; P 1905; DROBERJAR 1999)
obr. 62 Muov krlovsk hrob: atae E 24 (PEKA TEJRAL 2002)
obr. 63: atae a dradla vder E 25/26: Vysok p. M. (1, 3), Mnn (2), Rothenseehof
(4) (TEJRAL 1967; 2001)
obr. 64 nlezy zskan pomoc detektoru kov: Josefov, maskovit atae typu Dollerup
C-D (1) Chlupice, maskovit atae typu Dollerup A (2) (kresba A. Radvanov, foto V.
Maryka) obr. 65 vdra E 27: Muov krlovsk hrob (1), Hagenow hrob 1/1995 (2-4)
(TEJRAL 2004)
obr. 66 Czarnwko kostrov hrob 430, vdro E 28 (TEJRAL 2004)
obr. 67 Zohor tabelrn pehled nlez z kostrovch hrob (ELSCHEK 2002)
obr. 68 Zohor depot, nlezy ze sdlit a z rozruench hrob, sdlit: dradlo msy E
99-100 (7), rozruen hroby: atae E 27/28 (9) (ELSCHEK 2002)
obr. 69 Zohor depot (ELSCHEK 2002)
obr. 70 bronzov ndoby z kostrovho hrobu z Vysok p. M. (TEJRAL 1967)
obr. 71 bronzov ndoby z hrob v Zohoru: kostrov hrob 5 (1-3, 5-10), kostrov hrob
3 (4) (TEJRAL 1967)
obr. 72 itboice hrob 6: zlomky vdra typu E 44 (9) (DROBERJAR KAZDOV
1993)
obr. 73 itboice hrob 8: zlomek pnve E 142-144 (?) (4), atae vdra E 27/28 (5)
(DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 74 itboice hrob 12: zlomky nabraky/cednku E 160/161 (4-5, 7), hrob 10:
zlomky nabraky/cednku E 160/161 (13) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 75 itboice hrob 19: soudkovit vdro (6) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 76 itboice hrob 20: zlomky nabraky a cednku E 160/161 (7-9, 11), fragmenty
vdra typu E 39-40 (10) (DROBERJAR KAZDOV 1993)
obr. 77 itboice rozruen hroby: zlomky E 160/161 (1-4), noka E 26 (?) (7), zlomek
dradla lbkovanho vdra (9), atae soudkovitho vdra (24) (DROBERJAR
KAZDOV 1993)
obr. 78 itboice rozruen hroby: zlomky E 160/161 (1, 3), noka E 26 (?) (4), zlomek
dradla lbkovanho vdra (6), zlomek zakonen dradla vdra E 25/26 nebo E 27/28,
fragment maskovit atae (?) (7) (foto J. Jlek)
obr. 79 Vracov rov hrob: fragment nabraky (11,12) (TEJRAL 1977, foto J. Jlek)
obr. 80 Buovice rov hrob: zlomky vdra E 44-Gile (foto J. Jlek)
obr. 81 Zlomky ble neuritelnch bronzovch ndob: Jevko-Pedmst (1) (VCH
2007), Dubany (4), Krhovice (5), zlomky nabraek: Nedakonice hrob II-1935 (2),
Mnn E 160 E 162 (?) (4), zlomek ucha konvice E 125 (?): Havice (6) (kresba A.
Radvanov, foto J. Jlek, P. Vachut)
obr. 82 Horn Dunajovice: konvice typu Bolla 1b (1), miska s dvojitmi stnami (2),
ttov puklice (3-4) (DOSTL 1960)
obr. 83 arovice-Hamry: odlitek balsamaria (1), balsamarium (2), kolnkovit spona (3)
(kresba A. Radvanov, foto P. Fojtk)
obr. 84 Schallemmersdorf nhodn nlez-depot: ucho dbnu Ra 77 (1), Ucho dbnu
s ata ve form boty (2), Moravsk Krumlov nhodn nlez: ucho konvice typu
D1110/D2111c (3) (TEJRAL 1967; FARKA MELZER 1988)
obr. 85 Bernhardsthal nabraka/cednk E 161 (1) (ADLER 1995), nabraka/cednk
E 162 (2) (STUPPNER 1990), Drsing zlomek pnve (3) (STUPPNER 1992), ucho
237
238
239
240