Rozhodnut NS

7 Tdo 649/2015
Nejvy soud
265b odst.1 psm. b) tr..
265b odst.1 psm. g) tr.
Datum rozhodnut: 04.11.2015
Spisov znaka:
7 Tdo 649/2015
ECLI:
ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.649.2015.1
Typ rozhodnut:
USNESEN
Heslo:
Podvod
Vylouen soudce
Doten pedpisy: l. 209 odst. 1,3 tr. zkonk
Kategorie
CD
rozhodnut:
Citace rozhodnut Nejvyho soudu by mla obsahovat formu rozhodnut, oznaen soudu,
datum rozhodnut, spisovou znaku, ppadn daj o uveejnn ve Sbrce soudnch
rozhodnut a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesen Nejvyho soudu ze dne 11. 11.
2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveejnn pod . 11/2003 Sbrky soudnch rozhodnut a
stanovisek, dostupn na www.nsoud.cz.
7 Tdo 649/2015-57
USNESEN
Soud:
Dvod dovoln:

Nejvy soud rozhodl dne 4. listopadu 2015 v neveejnm zasedn, o dovoln obvinnho
Ing. K. B., proti usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 9 To
232/2014, v trestn vci veden u Obvodnho soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 43/2012,
takto:
Podle 265j tr. . se dovoln zamt.
Odvodnn:
I.
Rozsudkem Obvodnho soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 21 T 43/2012, byl
obvinn Ing. K. B. uznn vinnm peinem podvodu podle 209 odst. 1, odst. 3 tr. zkonku
a podle 209 odst. 3 tr. zkonku (ve vroku rozsudku omylem uvedeno odst. 1) byl
odsouzen k trestu odnt svobody v trvn 12 msc. Podle 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr.
zkonku byl vkon tohoto trestu podmnn odloen na zkuebn dobu v trvn 15 msc.
Podle 229 odst. 1 tr. . bylo rozhodnuto o nroku pokozen akciov spolenosti na nhradu
kody.
Obvinn se uvedenho peinu podle vroku o vin rozsudku soudu I. stupn dopustil tm,
e (zkrcen uvedeno) v prbhu doby vkonu funkc v dozor rad spolenosti Dopravn
podnik hl. m. Prahy, a.s. (dle jen DPP), zamlel podstatnou skutenost tkajc se pekky,
kter brnila ve vkonu tchto jeho funkc lena a pedsedy dozor rady tto spolenosti,
kter vykonval v obdob od 14. 3. 2007 do 4. 8. 2011, kdy zamlel valn hromad DPP tu
podstatnou skutenost, e na spolenost Porcela Plus, a.s., ve kter vykonval v dob od 1. 5.

2005 dosud funkci lena dozor rady, byl s inkem od 5. 12. 2008 prohlen konkurs na
majetek spolenosti, m nastala podle 38l odst. 1 zkona . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk (dle jen obch. zkonk), ve uveden pekka ve vkonu jeho funkc lena a
pedsedy dozor rady DPP, nebo lenem statutrnho orgnu prvnick osoby, kter je
podnikatelem, neme bt ten, kdo vykonval kteroukoliv ze srovnatelnch funkc v
prvnick osob, na jej majetek byl prohlen konkurs, a zamlenm ve uveden pekky
nemohla valn hromada DPP obvinnho v zkonn tmsn lht z vykonvn funkce
odvolat nebo potvrdit jeho volbu podle 36l odst. 6 obch. zkonku, a jeho funkce pedsedy
dozor rady DPP tak podle 38l odst. 6 obch. zkonku zanikla uplynutm tmsn lhty
od vzniku ve uveden pekky, tedy ke dni 5. 3. 2009, kdy obvinn od tto doby pobral
do konce obdob vkonu jeho funkce pedsedy dozor rady DPP, tedy do 4. 8. 2011, z
dvodu zamlen ve uveden podstatn skutenosti, neoprvnn mzdu a odmny
souvisejc s vkonem tto funkce, m neoprvnn zskal stku nejmn ve vi 289 391
K, ke kod tto spolenosti.
Proti citovanmu rozsudku soudu I. stupn podal obvinn odvoln, kter Mstsk soud v
Praze usnesenm ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 9 To 232/2014, podle 256 tr. . jako nedvodn
zamtl.
Proti rozhodnut soudu II. stupn podal obvinn dn a vas dovoln, kter nsledn
doplnil podnm ze dne 24. 8. 2015, a ve kterm uplatnil dovolac dvody podle 265b odst.
1 psm. b) a g) tr. . Obvinn v vodu svho mimodnho opravnho prostedku podrobn
zrekapituloval dosavadn prbh zen ped soudy nich stup. Uvedl, e soud I. stupn
nejprve usnesenm ze dne 14. 6. 2012 jeho trestn sthn zastavil podle 314c odst. 1 psm. a)
tr. ., z dvodu 172 odst. 1 psm. b) tr. ., po zruen uvedenho usnesen odvolacm soudem
jej pak soud I. stupn rozsudkem ze dne 12. 12. 2012 podle 226 psm. b) tr. . zprostil
obaloby, po zruen i tohoto rozsudku odvolacm soudem jej soud I. stupn opt zprostil
obaloby podle 226 psm. b) tr. ., ale i tento rozsudek odvolac soud zruil a souasn
uloil, aby u soudu I. stupn vc znovu projednal jin samosoudce. V poad ji tvrtm
rozhodnutm soudu I. stupn, a to rozsudkem ze dne 8. 10. 2013, byl ale i jinm
samosoudcem opt zprotn obaloby podle 226 psm. b) tr. ., a a po zruen tak tohoto
rozsudku odvolacm soudem, ji byl rozsudkem soudu I. stupn ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 21
T 43/2012, uznn vinnm peinem podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr. zkonku a byl mu
uloen trest.
V rmci dvodu dovoln podle 265b odst. 1 psm. b) tr. . obvinn namt, e o
zamtnut jeho odvoln rozhodl vylouen orgn, kdy jeho vinu odvolac soud pedjmal
dve ne rozhodl. Soud I. stupn tyikrt rozhodl, e se dnho trestnho inu nedopustil, a
posledn odsuzujc rozsudek je vsledkem opakovanch rozhodnut odvolacho soudu, ve
kterch byla jednoznan konstatovna jeho vina. Samotn skutenost, e soud I. stupn
dkazy vyhodnotil s jinm vsledkem, ne jak si pl soud odvolac, podle obvinnho ale
sama o sob neodvoduje zruen takovho rozhodnut odvolacm soudem. Odvolac soud,
e pekroil rmec objektivnho prvnho nzoru, vc pojal zcela subjektivn, a pedsedkyn
sentu nebo cel sent odvolacho soudu, e ml konkrtn zjem na vsledku tohoto zen.
Podle obvinnho tak byl odvolac soud orgnem vylouenm podle 30 odst. 1 tr. .
Nmitku podjatosti pedsedkyn sentu nebo celho sentu odvolacho soudu, e pitom podal
v zen dvakrt, pokad ale bylo rozhodnuto, e sent nen vylouen z vykonvn kon
trestnho zen a jeho stnosti byly Vrchnm soudem v Praze zamtnuty jako nedvodn. V
postupu odvolacho soudu obvinn shledv poruen prva na spravedliv proces podle l.
36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina), namt, e nebylo zachovno jeho

prvo na pstup k orgnu, kter poskytuje ochranu, protoe Mstsk soud v Praze mu
ochranu neposkytl, kdy pedjmal zvr zen a de facto rozhodl o jeho vin, ani provedl
jedin dkaz. Obvinn proto namt, e odvolac soud postupoval mimo rmec pravidel pro
zen o opravnm prostedku, kdy protistavn a v rozporu s principem presumpce neviny
zasahoval do kompetence nalzacho soudu. K rozhodnut v jeho neprospch dolo a na
zklad tlaku odvolacho soudu, kdy Obvodn soud pro Prahu 9 rozhodl tak, jak si odvolac
soud pl a jak jej svmi usnesenmi zavzal. Takovto postup odvolacho soudu povauje
obvinn za libovli a poruen prva na spravedliv proces. K tomu odkzal na rozhodnut
stavnho soudu sp. zn. I. S 2726/14, zabvajc se postupem odvolacho, kter byl sice
procesn nucen vrtit vc usnesenm soudu I. stupn, ale argumentac o absolutn jasn
vin pedjmal zvr zen, by k tomu v dan fzi zen nebyl povoln.
V rmci dvodu dovoln podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . obvinn uvedl, e podle 9 tr.
. bylo nutno jako pedbnou otzku vyeit, zda ml i neml povinnost oznmit vznik
pekky vkonu funkce podle 38l odst. 1 obch. zkonku pslunmu orgnu. Soudy
dosply z logickho vkladu 38l odst. 6 obch. zkonku k zvru, e tuto povinnost jako
jedin ml, a takov povinnost z tohoto ustanoven nevyplv, a oporu tento zvr nem ani
v rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 29 Odo 455/2005 citovanm soudy. Toto rozhodnut,
e se aplikac 38l odst. 6 obch. zkonku vbec nezabv, protoe bylo vydno za innosti
ustanoven 31a odst. 1, 2 obch. zkonku, kter bylo nahrazeno ustanovenm 38l odst. 1, 2
obch. zkonku. Uveden rozhodnut tak nee situaci, kdy je dan osoba ji zapsna do
obchodnho rejstku, a jak postupovat v ppad, e pekka vkonu funkce nastane a pot,
co je dan osoba do pslun funkce zvolena nebo jmenovna a do obchodnho rejstku
zapsna. Pokud tedy zkon osob, u n nastala pekka vkonu funkce podle 38l odst. 1
obch. zkonku, vslovn nestanov povinnost vznik tto pekky oznmit pslunmu
orgnu, neme bt podle obvinnho z takovho neoznmen ani dovozovna trestn
odpovdnost. Opan zvr soud, je podle obvinnho v rozporu s stavnm zkonem .
2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina), podle jejho
l. 2 odst. 3 nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld, a podle l. 4 odst. 1 mohou bt
povinnosti ukldny toliko na zklad zkona, a v jeho mezch a jen pi zachovn zkladnch
prv. Takovou vslovn uloenou povinnost, e sice ji nyn obsahuje ustanoven 153 odst.
2 zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, podle kterho byl-li osvden padek osoby, kter je
lenem volenho orgnu, oznm to tato osoba bez zbytenho odkladu tomu, kdo ji do
funkce povolal. Souasn ale obvinn uvedl, e toto ustanoven na nj nedopad, nebo
padek nebyl osvden u nj, a tak podle komente (nakl. C.H.Beck, I. vydn 2003, str.
125) k ustanoven 46 zk. . 90/2012 Sb., o obchodnch korporacch, se prvn prava
obsaen v 153 ob. zkonku na obchodn korporace nepouije, nebo to vyluuje
ustanoven 46 odst. 1, 2 zkona o obchodnch korporacch. Pokud by se toti mla pro
obchodn korporace tato prvn prava uplatnit, nemla by logicky smysl zvltn prava
vylouen lena statutrnho orgnu obchodn korporace z funkce zalenn do 63 a nsl.
zkona o obchodnch korporacch, podle kterch je vhradn na insolvennm soudu, kter v
prbhu insolvennho zen i bez nvrhu rozhodne, e dan len statutrnho orgnu nesm
vykonvat danou funkci. Obvinn tak poukazuje na to, e ani nov prvn prava nestanov
osob, o jej vylouen jde, povinnost oznmit tuto skutenost orgnu obchodn korporace.
Zkladn roli z hlediska oznmen dan pekky vkonu funkce, e pitom m rejstkov
soud, kter je informovn o prohlen konkursu na konkrtn subjekt konkursnm soudem, a
to doruenm usnesen o prohlen konkursu. Po proveden lustrace, ve kterch
spolenostech vykonv funkci konkrtn osoba, u kter nastala pekka, zahj rejstkov
soud zen o vmaz lena orgnu sm. Pedtm ale rejstkov soud mus vyzvat spolenost k
doloen rozhodnut podle 38l odst. 6 obch. zkonku, co se v tomto ppad nestalo a

rejstkov soud zstal neinn. Zvr soud, e ml podle 38l odst. 6 obch. zkonku
povinnost oznmit vznik pekky podle 38l odst. 1 obch. zkonku, proto obvinn
povauje za nesprvn prvn zvr. Toto jin nesprvn prvn posouzen m vliv na prvn
kvalifikaci skutku, tedy na posouzen, zda se vbec jedn o trestn in.
Obvinn proto navrhl, aby Nejvy soud zruil rozhodnut soud obou stup, a pikzal
Obvodnmu soudu pro Prahu 9, aby vc v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Sttn zstupkyn Nejvyho sttnho zastupitelstv ve vyjden k dovoln obvinnho
uvedla, ve vztahu k nmitkm v rmci dovolacho dvodu podle 265b odst. 1 psm. b) tr. .,
e pochybnosti obvinnho, o nestrannm pstupu odvolacho sentu 9 To Mstskho soudu
v Praze, vychz pouze ze setrvalho prvnho nzoru tto odvolac instance o tom, e
zkonn podmnky pro vyvozen jeho trestn odpovdnosti jsou splnny. Za pomr soudce k
projednvan vci podle 30 odst. 1 tr. ., e ale nelze povaovat takov vztah k vci, kter
se promt do jeho prvnho nzoru, resp. do hodnocen dkaz, a tm i do jeho pstupu k
projednvan vci, protoe pak nejde o osobn pomr k vci, ale toliko o odlin prvn nzor
tkajc se prvnho posouzen skutku. V souvislosti s tm sttn zstupkyn odkzala na
usnesen Nejvyho soudu ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 4 Tvo 157/2001, ze dne 21. 1. 2015, sp.
zn. 11 Tvo 30/2014, jako i na rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz
196/2001. O pomr odvolacho sentu k osobm, jich se kon pmo dotk, tedy v tomto
ppad k obvinnmu, se pitom evidentn jednat neme, kdy jedinou do vahy
pichzejc monost neptelskho vztahu k nmu nelze dovozovat pouze ze zpsobu
rozhodovn odvolacho soudu v jeho trestn vci. V reakci na argumentaci obvinnho
nlezem stavnho soudu sp. zn. II. S 3564/12 sttn zstupkyn uvedla, e opakovan
ruen zejmna zproujcch rozsudk, a nakonec rozhodnut podle 262 tr. ., a pikzn
vci jinmu sentu, nebylo omezeno na pouh nesouhlas s hodnocenm vsledk
provedenho dokazovn soudem I. stupn, a tm na prosazen odlinho prvnho nzoru
odvolacho soudu. Jeho postup, e byl ve vech ppadech kasanho rozhodnut zamen tak
na odstrann zcela konkrtnch nejasnost ve skutkovch zjitnch, kter nebyly podloeny
takovm zpsobem vyhodnocen provedench dkaz, kter by odpovdal zkonnm
podmnkm ustanoven 2 odst. 6 tr. . a mohl by se tak bez dvodnch pochybnost stt
podkladem pro opakovan vysloven prvn nzor o nevin obvinnho. K tomu sttn
zstupkyn odkzala na rozhodnut stavnho soudu sp. zn. I. S 112/98.
K nmitkm obvinnho v rmci dvodu dovoln podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . sttn
zstupkyn uvedla, e v tomto ppad byla podle 9 tr. . pedbnou otzkou existence i
neexistence oznamovac povinnosti obvinnho podle 38l obch. zkonku, nebo se
vztahovala k zamlen podstatn skutenosti ve smyslu skutkov podstaty peinu podle 209
odst. 1, 3 tr. zkonku a tm k otzce jeho viny. Neztotonila se ale s nzorem obvinnho, e
by hodnotc postup soudu ve vztahu k aplikaci uvedenho hmotnprvnho ustanoven byl
vadn, protoe nen rozhodn, e z nj skuten vslovn takov povinnost nevyplv.
Naplnn znaku zamlen podstatn skutenosti, brnc mu ve vkonu funkce lena a
pedsedy dozor rady DPP, toti vychz z okolnosti, e takov zkonn pekka ve smyslu
38l obch. zkonku objektivn nastala, e o n obvinn vdl vzhledem k inkm
prohlen konkursu na majetek spolenosti Porcela Plus, a.s., v n vykonval funkci lena
dozor rady, a tuto podstatnou skutenost, nastalou v prbhu vkonu jeho funkce a lenstv
v dozor rad DPP, za kter takovouto pozici zastvat nemohl, zcela evidentn zamlel.
Tkala se toti jeho setrvn v tomto postaven a tm i jeho nroku na pobrn odmn
spojench s vkonem takovch funkc. Zamlenm takov skutenosti valn hromad DPP,
kter tak nemohla postupovat podle ustanoven 38l odst. 6 obch. zkonku, dolo k zniku

jeho funkce v dozor rad objektivn ze zkona, v pinn souvislosti s tmto jeho jednnm
dolo na stran uveden obchodn spolenosti k uveden v omyl o tom, e m prvn nrok na
vplatu odmn a jejich erpnm se tak obohatil k jej kod. K tomuto kodlivmu nsledku
vedlo prv jednn obvinnho, ani by bylo rozhodn, zda existovaly i jin, obvinnm
uvdn, zkonn monosti, na jejich zklad by se mohl pslun orgn obchodn
spolenosti dozvdt o vzniku pekky vkonu statutrn pozice na stran konkrtn osoby.
Sttn zstupkyn proto navrhla, aby Nejvy soud dovoln obvinnho podle 265i odst. 1
psm. e) tr. . odmtl jako zjevn neopodstatnn. Protoe jej vyjden neobsahovalo dn
nov skutenosti, kter by mohly ovlivnit rozhodnut Nejvyho soudu, nebylo zaslno
obvinnmu k replice.
II.
Nejvy soud, kdy nezjistil dvody pro odmtnut dovoln podle 265i odst. 1 tr. .,
pezkoumal podle 265i odst. 3 tr. . zkonnost a odvodnnost vrok rozhodnut, proti
nim bylo podno dovoln, a to v rozsahu a z dvod uvedench v dovoln, jako i zen
napaden sti rozhodnut pedchzejc, ale dovoln dvodnm neshledal.
Pedn se Nejvy soud zabval nmitkou obvinnho, e ve vci rozhodl vylouen orgn,
protoe v ppad dvodnosti tto nmitky by bylo bezpedmtn zabvat se dalmi
nmitkami souvisejcmi s prvnm posouzenm skutku.
Podle 265b odst. 1 psm. b) tr. . lze dovoln podat, jestlie ve vci rozhodl vylouen
orgn. Tento dvod nelze pout, jestlie tato okolnost byla tomu, kdo podv dovoln, ji v
pvodnm zen znma a nebyla jm ped rozhodnutm orgnu druhho stupn namtnuta.
Zkon tedy monost podat dovoln z tohoto dvodu spojuje s naplnnm dvou podmnek,
kter musej bt dny souasn. Prvn z nich, e ve vci rozhodl vylouen orgn, je dna
tehdy, pokud rozhodnut napaden dovolnm uinil soudce (samosoudce, len sentu nebo
pedseda sentu), kter byl ve vci vylouen z dvod uvedench v 30 tr. ., ani bylo
rozhodnuto o jeho vylouen podle 31 tr. . Jde o orgn, kter je z zen vylouen, a kter
ve vci sam vydal dovolnm napaden rozhodnut. Druhou z podmnek je, e uvdn
okolnost nebyla tomu, kdo podv dovoln, ji v pvodnm zen znma anebo, e ji byla
dovolatelem ped rozhodnutm orgnu druhho stupn namtnuta. Ve vztahu k druh
podmnce z obsahu spisu vyplv, e obvinn nmitku podjatosti pedsedkyn sentu a
alternativn celho sentu odvolacho soudu uplatnil v zen ped soudem dvakrt. Odvolac
soud sm ale opakovan rozhodl, e sent 9 To Mstskho soudu v Praze nen vylouen z
vykonvn kon trestnho zen ve vci a stnosti obvinnho proti tmto rozhodnutm
byly Vrchnm soudem v Praze zamtnuty jako nedvodn (viz . l. 350, 363, 414 a 473 tr.
spisu).
Jak vyplv z obsahu dovoln, jako i z pedchozch nmitek obvinnho o podjatosti
odvolacho soudu, existenci dvodu dovoln podle 265b odst. 1 psm. b) tr. ., tedy e ve
vci rozhodl vylouen orgn, obvinn v podstat zakld na zpsobu rozhodovn
odvolacho soudu v tto trestn vci, kdy je subjektivn pesvden, e vzhledem k tomuto
zpsobu rozhodovn byl cel sent 9 To Mstskho soudu v Praze pro svoji podjatost
vylouen z rozhodovn ve vci.
Podle 30 odst. l tr. . je z vykonvn kon trestnho zen vylouen mimo jin soudce, u
nho lze mt pochybnosti, e pro pomr k projednvan vci nebo k osobm, jich se kon
pmo dotk, k jejich obhjcm, zkonnm zstupcm a zmocnncm, nebo pro pomr k

jinmu orgnu innmu v trestnm zen, neme nestrann rozhodovat. Toto ustanoven
stanov podmnky, za nich me dojt k vylouen orgnu innho v trestnm zen pro
pomr k projednvan vci nebo k osobm v tomto ustanoven uvedenm. Jako dvod pro
vylouen soudce, vzhledem k argumentaci obvinnho v obou nmitkch podjatosti i v
dovoln, pichz v vahu v tto trestn vci jeho (jejich) pomr k tto vci, v dsledku
kterho vznik podle obvinnho pochybnost, e v n neme nestrann rozhodnout. Pomr k
samotnmu obvinnmu, resp. k jinm ve uvedenm osobm, obvinn sm nenamt, a
neuvd ani dn konkrtn okolnosti, kter by pro to mly svdit. Okolnosti, na jejich
zklad pomr k vci vznikne, nejsou definovny, me k tomu dojt z mnoha rznch
dvod a me mt pinu v ad okolnost, pro kter se soudce stane pro svoji nestrannost k
dan vci neobjektivnm.
Ustanovenm 30 tr. . se realizuje stavn zsada vyjden v l. 81 stavy esk republiky,
e soudn moc vykonvaj nezvisl soudy. Tato zsada je garantovna mimo jin
nestrannost soudnho rozhodovn. Nestrannost vyjaduje postaven subjektu, ktermu je
sveno rozhodovn, a to bez zjmu na vsledku, a je j zajiovn i zjem na spravedlivm
rozhodovn. Pro jej dodren nesta, e se soudce subjektivn nect bt podjat ve vztahu k
astnkm nebo vci, ale objektivn mus bt vyloueny oprvnn pochybnosti o jeho
nestrannosti (srov. nlez stavnho soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. III. S 441/2004,
uveejnn pod . 6 ve sv. 36 Sb. nlez a usnesen stavnho soudu). Pi rozhodovn
odvolacho soudu o dnm opravnm prostedku tak nap. neme bt objektivn nestrann
soudce, kter se v te vci seznmil s obsahem dkaz, na nich je zaloeno meritorn
rozhodnut, proti nmu dn opravn prostedek smuje, kdy je pedtm jako soudce
soudu prvnho stupn v rmci konanho dokazovn sm provdl, a sm meritorn
rozhodnut ve vci soudu prvnho stupn nevydal. V takovm ppad je uveden soudce
odvolacho soudu vylouen z rozhodovn odvolacho soudu o dnm opravnm prostedku
pro jeho pomr k tto vci ve smyslu 30 odst. 1 tr. ., protoe si nzor na uvedenou vc
uinil ji v zen konanm v prvnm stupni.
V kad vci je nezbytn podjatost soudc posuzovat individuln na zklad obecnch
princip vychzejcch z l. 6 Evropsk mluvy o lidskch prvech, z l. 36, 37 a 38 Listiny a
na zklad dalch pravidel stanovench konkrtnmi prvnmi normami. Na podjatost proto
nelze usuzovat jen na zklad subjektivnho nzoru obvinnho, dovozovanho z okolnost
prbhu trestnho sthn, ale i na zklad vech dalch okolnost majcch pro takov
posouzen vznam. V ppad monch pochybnost o podjatosti soudc je proto nutn vdy
zvaovat cel komplex v konkrtn vci zjitnch skutenost, podklad a postoj soudc v
n rozhodujcch, nebo teprve pi souhrnnm uven vech dleitch poznatk je mon
uinit spolehliv zvr o tom, zda nmitka zpochybujc nestrannost soudce svd o
podjatosti soudce i nikoli. Pouh skutenost, e soud rozhodl v neprospch obvinnho, nen
dostaten k zvru, e soud nebyl nestrann. K tomu lze zmnit nzor, kter stavn soud
uvedl nap. v nlezu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. S 105/01, e subjektivn hledisko astnk
zen, ppadn soudc samotnch, je podntem pro rozhodovn o eventuln podjatosti,
avak rozhodovn o tto otzce se mus dt vlun na zklad hlediska objektivnho. To
znamen, e nen ppustn vychzet pouze z pochybnost o pomru soudc k projednvan
vci nebo k osobm, jich se kon pmo dotk, nbr i z hmotn prvnho rozboru
skutenost, kter k tmto pochybnostem vedly. K vylouen soudce z projednn a rozhodnut
vci me dojt teprve tehdy, kdy je evidentn, e vztah soudce k dan vci, astnkm nebo
jejich zstupcm, dosahuje takov povahy a intenzity, e i pes zkonem stanoven povinnosti
nebudou schopni nezvisle a nestrann rozhodovat.

Nejvy soud proto podrobn prostudoval obsah trestnho spisu Obvodnho soudu pro Prahu
9, sp. zn. 21 T 43/2012, s drazem na postup odvolacho Mstskho soudu v Praze a zjistil
nsledujc skutenosti:
Obaloba byla podna u soudu dne 5. 6. 2012 pro pein podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr.
zkonku. Skutek v obalob pln odpovd jeho znn v poslednm odsuzujcm rozsudku
soudu I. stupn ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 21 T 43/2012. Ji za 9 dn po npadu obaloby, dne
14. 6. 2012, bez projednn vci, rozhodla samosoudkyn Mgr. D. Durdkov (dle t soud I.
stupn) usnesenm o zastaven trestnho sthn obvinnho podle 314c odst. 1 psm. a) tr. .,
za pouit 188 odst. 1 psm. c) tr. ., a to z dvod 172 odst. 1 psm. b) tr. ., nebo dan
skutek nen trestnm inem a nen dvod k postoupen vci (. l. 148 tr. spisu). V odvodnn
usnesen samosoudkyn zejmna uvedla, e bylo skuten prokzno, e obvinn nesdlil
Rad hl. m. Prahy, majc psobnost valn hromady akciov spolenosti DPP, e u nj dnem
5. 12. 2008 nastala pekka vkonu funkce lena dozor rady spolenosti ve smyslu 38l
odst. 1 obch. zkonku, kdy tmto dnem byl prohlen konkurs na spolenost Porcela Plus,
a.s., jej dozor rady byl lenem. Dle samosoudkyn mla tak za prokzan, e i v
dsledku neoznmen se pslun orgn nedozvdl o existenci pekky vkonu funkce a v
dsledku toho nebylo ve tmsn lht ode dne nastn pekky rozhodnuto o odvoln i
potvrzen obvinnho ve funkci. Proto dolo uplynutm tto lhty ke dni 5. 3. 2009 u
obvinnho k zniku vkonu funkce lena, resp. pedsedy dozor rady DPP. Na zklad
toho vzala samosoudkyn za prokzan nedvodnou vplatu odmny obvinnmu za vkon
funkce lena, resp. pedsedy dozor rady ponaje dnem 6. 3. 2009. Povinnost obvinnho
oznmit pslunmu orgnu vznik dan pekky, pak podle samosoudkyn plyne z vkladu
ustanoven 38l odst. 6 obch. zkonku, tato povinnost, e obvinnmu vyplvala pmo ze
zkona, ale obvinn ji nesplnil. Pslun orgn, e se o existenci dan pekky ale me
dozvdt i jinm zpsobem, kdy daje o prohlen konkursu na obchodn spolenost jsou
obecn zjistiteln, nap. z veejn dostupnho obchodnho rejstku. Samosoudkyn tak vzala
rovn za prokzan, e odmny byly DPP vyplceny obvinnmu nikoli po prvu, nebo i
kdyby fakticky innost v rmci domnl funkce vykonval, neinil tak jako oprvnn osoba,
kdy vkon jeho funkce ze zkona zanikl ke dni 5. 3. 2009. Takovto jednn, e ale nen
trestnm inem, kdy nespluje poadavek ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku, i kdy jde o
jednn spoleensky kodliv. S ohledem na okolnosti a povahu jednn obvinnho, kter se
na padku spolenosti Porcela Plus, a.s., svou innost v dozor rad ani nijak nepodlel,
jako i s ohledem na stanovisko DPP prezentovan ve vyjden ze dne 23. 9. 2011(pozn. . l.
87 tr. spisu), podle samosoudkyn nen na mst, s ohledem na souasn subsidirn pojet
trestnho prva a zsadu ultima ratio, spojovat jednn obvinnho s jeho trestn
odpovdnost a posta uplatnn jeho odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu. Podle
jakho jinho prvnho pedpisu ji samosoudkyn neuvedla, piem neshledala dvod pro
postoupen vci jinmu orgnu. Nad rmec vyslovila pochybnosti o prkaznosti naplnn
subjektivn strnky trestnho inu, kdy obvinn v ppravnm zen vyuil svho prva a
nevypovdal, a nejsou znm jin dkazy svdc pro zvr, e jednal prv v myslu
doshnout zamlenm nastal pekky vkonu funkce neoprvnnho vyplcen odmn.
Z podntu stnosti obvodn sttn zstupkyn pro Prahu 9, Mstsk soud v Praze v
neveejnm zasedn, v sent sloenm z pedsedkyn sentu JUDr. E. Burianov, a soudky
JUDr. J. Lemfeldov a JUDr. J. Likov, usnesenm ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 9 To
320/2012, podle 149 odst. 1 psm. b) tr. . (. l. 164 tr. spisu) zruil ve citovan usnesen
soudu I. stupn o zastaven trestnho sthn, a tomuto soudu uloil, aby o vci znovu jednal a
rozhodl. Mstsk soud uvedl, e soud I. stupn rozhodl o zastaven trestnho sthn
obvinnho ihned po podn obaloby, ani by sm provedl dokazovn. K zvru o zastaven

trestnho sthn, e byl zejm veden tak rozsudkem Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne
25. 11. 2011, sp. zn. 8 T 267/2011, ve spojen s usnesenm Mstskho soudu v Praze ze dne 5.
6. 2012, sp. zn. 9 To 49/2012, kdy tmito rozhodnutmi byl obvinn zprotn obaloby pro
skutek kvalifikovan jako pein zkreslovn daj o stavu hospodaen a jmn podle 254
alinea prvn tr. zkonku (pozn. obvinn ml v tto pedchoz jin trestn vci podle obaloby
dne 27. 10. 2009 osvdit v prohlen pro zpis do obchodnho rejstku, e spluje
pedpoklady pro vkon funkce lena dozor rady spolenosti ikov Station Development,
a.s., a nepravdiv uvst, e nevykonval jakoukoliv funkci ve srovnateln prvnick osob na
jej majetek byl prohlen konkurs, akoli vdl, e od 1. 5. 2005 je lenem dozor rady
spolenosti Porcela Plus, a.s., a od 25. 4. 2005 je lenem dozor rady spolenosti Concordia,
a.s., na jejich majetek byl prohlen konkurs dne 5. 12. 2008, resp. 19. 1. 2009, a toto
nepravdiv prohlen nechal dne 25. 11. 2009 doruit Mstskmu soudu v Praze k proveden
zmn zapsanch daj v obchodnm rejstku). Mstsk soud ale konstatoval, e v tto jin
pedchoz trestn vci obvinnho se jednalo o zcela jinou situaci, a nyn je sthn pro pein
podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr. zkonku, s vyslenou kodou ve vi tm 300 000 K, o
neoprvnnm vyplcen tto stky nen pochyb a nelze tak jednodue odkzat na ustanoven
12 odst. 2 tr. zkonku. Mstsk soud pak vyslovil souhlas se zvrem soudu I. stupn, e
skutenosti zjitn z listin ji v ppravnm zen svd o tom, e se skutek stal. Nelze ale
ji argumentovat nedostatkem nebo nzkou v spoleensk kodlivosti, a bude nutn zamit
se na osobu obvinnho a subjektivn strnku, jako i na dal v odvodnn usnesen
konkrtn uveden okolnosti ppadu. Soudu I. stupn pak v novm zen uloil provst
rozhodn dkazy, na jejich zklad pak uinit prvn zvry a pitom se vyvarovat
pedchozho vkladu ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku, kter v danm ppad nelze pout.
V nsledn nazenm hlavnm len, kde obvinn k vci poprv vypovdal, rozhodl soud I.
stupn rozsudkem ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 21 T 43/2012 (. l. 243 tr. spisu), tak, e
obvinnho podle 226 psm. b) tr. . zprostil obaloby, protoe dan skutek nen trestnm
inem. Toto rozhodnut odvodnil v podstat tm, e pokud obvinn jednal pod dojmem
poskytnutho prvnho stanoviska advoktn kancele Baker&McKenzie, v.o.s., kter znal
ji od podzimu 2008, a sm nem prvnick vzdln, pak nejednal ve form myslnho
zavinn, kter je nutn pro naplnn subjektivn strnky peinu podvodu podle 209 tr.
zkonku. I kdy tedy soud I. stupn tentokrt sv zproujc rozhodnut ve vci zaloil na
nenaplnn subjektivn strnky alovanho peinu, a nikoliv ji na aplikaci ustanoven 12
odst. 2 tr. zkonku, kter podle odvolacho soudu v tomto ppad pout nelze, pesto nad
rmec samosoudkyn Mgr. D. Durdkov v odvodnn zproujcho rozsudku znovu uvedla,
e trv i na svm ji prezentovanm prvnm nzoru ve vztahu k 12 odst. 2 tr. zkonku s
tm, e po objektivn strnce sice lze hodnotit jednn obvinnho jako spoleensky kodliv,
kdy bez prvnho titulu pobral odmny v uvedenm obdob v celkov vi 269 042 K, ale
vzhledem k zsad ultima ratio, kdy trestn postih pedstavuje nejzaz een ve
spoleensky kodlivch ppadech, kde nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho
prvnho pedpisu, by se nejednalo o trestn in.
K odvoln sttn zstupkyn Mstsk soud v Praze v neveejnm zasedn usnesenm ze dne
29. 1. 2013, sp. zn. 9 To 16/2013 (ve stejnm sloen sentu), podle 258 odst. 1 psm. b), c)
tr. . zruil zproujc rozsudek soudu I. stupn (. l. 258 tr. spisu). Neztotonil se se zvrem
o neprokzn mysln formy zavinn u obvinnho, a s tm souvisejc argumentaci soudu I.
stupn o nedostatku prvnho vzdln obvinnho, oznail za odporujc zsad neznalost
zkona neomlouv a tedy za nepijatelnou. Poukzal pitom na sttn zstupkyn v hlavnm
len navren dkazy, kter smovaly k prokzn, zda obvinn alespo vznikl problm,
o nm jako statutrn orgn ve vce spolenostech musel vdt, eil s valnou hromadou

DPP, zda se na n obrtil s njakm nvrhem nebo dotazem, protoe podle obaloby tento
problm zamlel (pozn. soud I. stupn nvrh sttn zstupkyn na doplnn dokazovn
vslechem dvou dosud procesn nevyslechnutch bvalch len statutrnch orgn DPP
zamtl jako nadbyten, protoe by podle jeho nzoru nim nepisply k objasnn vci).
Odvolac soud pak upozornil tak na rozporn zvr soudu I. stupn, kter na jedn stran
pipout protizkonn pobrn finannch stek obvinnm, tedy zpsoben kody, ale
nikoliv kodlivost tohoto jednn dosahujc zvanosti trestnho inu. Soudu I. stupn pak
uloil doplnit dkazy a zhodnotit je podle 2 odst. 6 tr. .
V dalm hlavnm len soud I. stupn podle pokynu odvolacho soudu vyslechl sttn
zstupkyn v pedchozm hlavnm len navren svdky, dva bval leny statutrnho
orgnu DPP, a to bvalho generlnho editele a bvalho lena resp. pedsedu dozor rady.
Rozsudkem ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 21 T 43/2012 (. l. 296 tr. spisu), pak obvinnho opt
zprostil obaloby podle 226 psm. b) tr. . Rozhodl tak v podstat ze stejnch dvod jako v
pedchozm zruenm zproujcm rozsudku, tedy e nebylo prokzno jednn obvinnho
ve form myslnho zavinn, jak ohledn myslnho zamlen podstatn okolnosti, tak i
myslnho obohacen se na kor cizho majetku. Samosoudkyn v odvodnn rozsudku
poukzala na obhajobu obvinnho, e skutenost prohlen konkursu nesdlil spolenosti
lenem jejho statutrnho orgnu byl proto, e byl obeznmen s prvnm rozborem dan
advoktn kancele k ustanoven 38l obch. zkonku, o jeho relevanci neml dvod
pochybovat, doposud se domnv, e pekka vkonu funkce u nj nenastala a nastane a
okamikem pravomocnho skonen konkursnho zen nebo rozhodnutm o zruen
konkursu po jeho vypodn i pro nedostatek majetku. Nsledn soud I. stupn uvedl, e
nebyla vyvrcena obhajoba obvinnho, e jednal se znalost prvnho stanoviska, a nelze tak
po nm spravedliv poadovat, aby projevil vy mru prvn erudice ne samotn
zpracovatel stanoviska, kter je prvnkem a aby postupoval v rozporu s nm. Pedmtn
prvn stanovisko, e bylo podno jako komparace prvnch nzor kapacit v oblasti
obchodnho prva na vklad danho ustanoven obchodnho zkonku, jeho zpracovatel oba
nzory rozebral, a piklonil se k jednomu z nich za konstatovn, e se jedn o prvn sloitou
materi, nejednoznan vykldanou i odbornou veejnost. K tomu soud I. stupn poukzal na
rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010, podle kterho nelze
zpravidla dovodit mysln zavinn u laick osoby, kter se spolehne na prvn rady
advokta, jako osoby prva znal, ani by zde byly njak konkrtn okolnosti, ze kterch by
mohla usuzovat na nesprvnost takovch rad. Tak obvinn Ing. K. B., e v tto trestn vci
sm uvedl, e neml jakkoli dvod domnvat se, e by stanovisko zpracovan renomovanou
advoktn kancel zastvalo nesprvn prvn nzor v dan otzce a nikdy nebyl
konfrontovn s opakem. Pitom samosoudkyn nad rmec opt zopakovala a setrvala tak na
svm nzoru ohledn vkladu ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku, a zsady ultima ratio s
tm, e trestn postih lze uplatnit jen v ppadech spoleensky kodlivch, a za souasn
(kumulativn) splnn podmnky, e jde o ppad, ve kterm nepostauje uplatnn
odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu. Dvody setrvvn na tomto svm prvnm
nzoru, ji pedtm odmtnutm odvolacm soudem, doplnila pak vahou, e kodliv
nsledek jednn obvinnho m povahu bezdvodnho obohacen, a jednoznan by bylo na
mst doshnout npravy prostedky civilnho a nikoliv trestnho prva a podle soudu I.
stupn tak dan jednn nen ve smyslu ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku jednnm
trestnm.
K odvoln sttn zstupkyn byl i tento, v poad ji druh, zproujc rozsudek soudu I.
stupn v celm rozsahu zruen v neveejnm zasedn usnesenm Mstskho soudu v Praze
(pozn. opt ve stejnm sloen sentu) ze dne 7. 8. 2013, sp. zn. 9 To 148/2013, a to podle

258 odst. 1 psm. b) tr. . Vc byla odvolacm soudem podle 259 odst. 1 tr. . vrcena soudu
I. stupn k novmu rozhodnut, a podle 262 tr. . ji bylo nazeno, aby vc byla projednna
a rozhodnuta v jinm sloen sentu (jinm samosoudcem). Odvolac soud v odvodnn
uvedl, e ve svch pedchzejcch (tech) rozhodnutch vdy vyjdil sv stanovisko k
dkazm, kter m soud I. stupn provst a tak k tomu, jakm zpsobem proveden dkazy
hodnot. Soud I. stupn, e sice provedl kony nazen odvolacm soudem, ale opakovan
poruuje ustanoven 264 odst. 1 tr. ., kdy se z hlediska vzanosti prvnm nzorem
odvolacho soudu znovu nevypodal s jeho opakovanou rozhodnou argumentac a trestn vc
neposoudil v souladu s ustanovenm 2 odst. 6 tr. . Skutkov zjitn soudu I. stupn oznail
odvolac soud za rozporn, ale nikoliv s provedenmi dkazy, ale s odvodnnm
zproujcho rozsudku, a tak uvedl, e soud I. stupn opakovan a v rozporu s judikaturou
posuzuje chybn i aplikaci principu ultima ratio. Nazen projednn a rozhodnut vci
soudem I. stupn v jinm sloen sentu (jinm samosoudcem) odvodnil proto odvolac soud
tm, e tento soud nen schopen vymanit se ze svch stle stejnch vah a zvr, kter byly
ji potet oznaeny za ne zcela objektivn a sprvn.
Nsledn soud I. stupn vc opt projednal v hlavnm len, a to jinou samosoudkyn JUDr.
K. Radkovskou, piem rozsudkem ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. 21 T 43/2012, byl obvinn
ji potet zprotn obaloby podle 226 psm. b) tr. . s tm, e dan skutek nen trestnm
inem. Soud I. stupn opt poukzal na ji zmnn prvn stanovisko advoktn kancele,
kterm se obvinn dil, piem byl ble konkretizovn jeho obsah tak, e pi
nejednoznanm een otzky potku bhu tlet pekky ve vkonu funkce podle 38l
odst. 3 obch. zkonku, kdy existuj rzn nzory, zpracovatel stanoviska JUDr. A. Csar
pisvdil nzoru autorky komente k obchodnmu zkonku doc. JUDr. I. tenglov, e
pekka vkonu funkce pone bet a dnem prvn moci usnesen soudu o zruen konkursu
po splnn rozvrhovho usnesen nebo proto, e majetek dlunka je zcela nepostaujc, nebo
a dnem prvn moci usnesen soudu o zamtnut insolvennho nvrhu pro nedostatek
majetku. Obvinn, e se tmto stanoviskem dil ji pedtm pi jeho volb v jnu 2009 do
dozor rady spolenosti ikov Station Development, a.s., kde byl znovu volen do dozor
rady. V ppad jeho bc funkce ji od roku 2007 v DPP, ale nepovaoval za nutn toto
stanovisko uplatovat, protoe mu pekka vkonu funkce nezaala ani bet. V tto dobr
ve, e pak ani neoznmil Rad hl. m. Prahy, kter jej mla odvolat nebo potvrdit ve funkci
podle 38l odst. 6 obch. zkonku, e na spolenost Porcela Plus, a.s., lenem jej dozor
rady byl, dolo k prohlen konkursu. Proto soud I. stupn ve shod s pedchozmi
zproujcmi rozsudky uvedl, e nebylo v dnm ppad mon dovodit u obvinnho
mysln zavinn, piem navc, e nenaplnil ani objektivn strnku peinu podvodu podle
209 odst. 1, 3 tr. zkonku, tedy e sebe obohatil a zpsobil na cizm majetku vt kodu,
protoe z dokazovn vyplynulo, e obvinn byl v dozor rad DPP po tyi roky jednm z
nejaktivnjch len a pobral za vykonanou prci standardn odmnu za situace, kdy byl
pesvden, e mu pekka vkonu funkce nezaala ani bet. Proto soud I. stupn neshledal
jednn obvinnho ani podvodnm. Byla pak opakovna i nkter dal argumentace
uveden ji v pedchzejcch zproujcch rozsudcch.
Na . l. 343 tr. spisu je pak listina, nmitka podjatosti pedsedkyn sentu 9 To Mstskho
soudu v Praze, a alternativn celho sentu ve smyslu 30 odst. 1 tr. ., vznesena obvinnm.
Podle obvinnho bylo velmi peliv hodnocen dkaz soudem I. stupn v rozporu s pnm
odvolacho soudu, a jeho vl odsoudit jej, co bylo jedinm dvodem vedoucm ke zruen
rozhodnut soudu I. stupn a odebrn vci zkonnmu soudci. V tomto vjimenm postupu
shledval obvinn poruen svho prva na spravedliv proces, kdy institut zkonnho
soudce ve smyslu l. 38 odst. 1 Listiny je jednm z nejdleitjch prvk prvn jistoty a

tento nestandardn postup je dvodem podjatosti.

Mstsk soud v Praze v neveejnm zasedn rozhodl usnesenm ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 9
To 405/2013 (. l. 350 tr. spisu), e sent 9 To Mstskho soudu v Praze, ve sloen z
pedsedkyn JUDr. E. Burianov, a soudky JUDr. J. Likov a JUDr. J. Lemfeldov, nen
vylouen z vykonvan kon trestnho zen v trestn vci obvinnho Ing. K. B. sp. zn. 9 To
405/2013. V odvodnn usnesen je uvedeno, e odvolac sent nen ve vci podjat pro
pomr k vci ani z jinch dvod, nen v dnm osobnm vztahu k obvinnmu, jeho
obhjci, sttnmu zstupci ani k soudkynm nalzacho soudu, piem obvinn neuvedl
dn okolnosti svdc o neobjektivnm pstupu odvolacho soudu, kter by svdily o jeho
podjatosti. Odlin prvn nzor odvolacho soudu, od nzoru soudu I. stupn, nelze
povaovat za pomr k projednvan vci, jak se obvinn sna tvrdit ve sv nmitce
podjatosti, a nelze jej dovodit ani z obsahu rozhodnut odvolacho soudu a jeho formulac, jak
to in obvinn. Odvolac soud, e pouze vyuil svho zkonnho prva podle 262 tr. .,
dvody zruen rozhodnut soudu I. stupn byly vdy pouze vcn, zen bylo dkazn
doplovno a ani pot nepostupoval soud I. stupn pi hodnocen dkaz v souladu s 2 odst.
6 tr. . Stnost obvinnho proti tomuto rozhodnut o nmitce podjatosti, byla v neveejnm
zasedn zamtnuta podle 148 odst. 1 psm. c) tr. . jako nedvodn, a to usnesenm
Vrchnho soudu v Praze ze dne 24. 1. 2014, sp. zn. 5 To 4/2014 (. l. 363 tr. spisu). Vrchn
soud uvedl, e podle jeho zjitn vedla k postupu podle 262 tr. . odvolacm soudem
situace, kdy soud I. stupn opakovan nerespektoval prvn nzor odvolacho soudu na
posouzen subjektivn strnky alovanho inu a na jeho argumentaci k principu ultima
ratio. Nazen projednn a rozhodnut vci jinmu sentu soudu I. stupn nelze podle
vrchnho soudu povaovat za poruen stavn zaruench prv obvinnho, piem
odvolac soud, e se pedtm opakovan snail poukzat na nesprvnosti a vady v hodnocen
dkaz soudem I. stupn. Vrchn soud tak neshledal dn relevantn dvody k pochybnostem
o nestrannosti sentu 9 To Mstskho soudu v Praze, ve smyslu ustanoven 30 odst. 1 tr. .
Usnesenm Mstskho soudu v Praze ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 9 To 405/2013 (. l. 372 tr.
spisu), byl pak (ve stle stejnm sloen sentu) v neveejnm zasedn podle 258 odst. 1
psm. b) tr. . v celm rozsahu zruen i posledn (v poad tet) zproujc rozsudek soudu I.
stupn ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. 21 T 43/2012, a podle 259 odst. 1 tr. . byla vc vrcena
soudu I. stupn k novmu rozhodnut. Odvolac soud zopakoval, e proti skutkovm zjitnm
soudu I. stupn nem dn pipomnky, skutkov zjitn jsou jasn. Zdraznil, e obvinn
jako len v dozorch radch nkolika spolenost vdl co je pekkou vkonu funkce v
nich. Svd o tom i skutenost, e dne 27. 10. 2009 podepsal estn prohlen, e
nevykonval dnou obdobnou funkci v prvnick osob, na jej majetek byl prohlen
konkurs a toto nechal doruit Mstskmu soudu v Praze k proveden zmn v obchodnm
rejstku. Za tuto trestnou innost byl sthn ped Obvodnm soudem pro Prahu 2, sp. zn. 8 T
276/2011, a odvolac soud ve stejnm sloen sentu rozhodoval v odvolacm zen i v tto
jin trestn vci obvinnho, kde se ale jednalo o jinou prvn kvalifikaci, a kde odvolac soud
vyjdil sv stanovisko k prvnmu nzoru advokta k vkladu 38l obch. zkonku i k jeho
elu. Obvinn tak ml zkuenost, v dob vkonu funkce lena dozor rady DPP v obdob
od 14. 3. 2007, a od 7. 4. 2010 pedsedy dozor rady DPP, co je pekkou vkonu takov
funkce, jestlie podepsal pedmtn prohlen, a byl si vdom toho, e uveden spolenosti
ly vechny do konkursu. Odvolac soud nepisvdil ani argumentaci soudu I. stupn, e
obvinn byl v podstat nevdom laik bez zkuenost s takovmi funkcemi, tuto argumentaci
povaoval za odporujc skutenostem vyplvajcm z trestnho spisu, kdy naopak funkce
obvinnho v dozorch radch byly tm jeho profes. Podrobn se pak odvolac soud
vyjdil i k tomu, pro nesouhlas s argumentac soudu I. stupn o vznamu dohody o

narovnn uzaven nsledn mezi obvinnm a DPP, ani s argumentac o aktivnm psoben
obvinnho v dozor rad, ani o pouitelnosti rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 5 Tdo
848/2010 v tto trestn vci.
Nsledn pak ji byla ve vci vydna rozhodnut, kter jsou pedmtem tohoto zen o
dovoln obvinnho a jsou citovna v vodu odvodnn tohoto usnesen.
Vzhledem k ve uvedenm skutenostem zjitnm z trestnho spisu, neshledal Nejvy
soud dn pedjmn viny Ing. K. B. odvolacm soudem, nebo jednoznan vyjden
odvolacho Mstskho soudu v Praze, jak m soud prvnho stupn hodnotit dkazy a k jakm
skutkovm zvrm mus na zklad toho dospt. Takov postup odvolacho soudu od
potku ve vci ani nepichzel v vahu, protoe z ve citovanch st trestnho spisu jasn
vyplv, e soud I. stupn ji ve svm prvnm rozhodnut ve vci po podn obaloby, kterm
zastavil trestn sthn obvinnho, v podstat ml za prokzan vechny skutkov okolnosti
rozhodn pro prvn posouzen skutku, vetn ze zkona vyplvajc povinnosti obvinnho
oznmit vznik pekky jeho dalho psoben v dozor rad DPP a vyplcen odmn za dan
obdob obvinnmu nikoli po prvu. To dal soud I. stupn jasn najevo ji ve svm prvnm
rozhodnut, kdy zastaven trestnho sthn obvinnho odvodnil tm, e jeho jednn nen
trestnm inem, protoe nespluje poadavek ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku, i kdy jde
o jednn spoleensky kodliv. Odvolac soud se pak se skutkovm stavem zjitnm
soudem I. stupn ztotonil, kdy v usnesen ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 9 To 320/2012,
vyslovil souhlas se zvrem soudu I. stupn, e skutenosti zjitn z listin ji v ppravnm
zen svd o tom, e se skutek stal. Pitom odvolac soud v souvislosti s aplikac ustanoven
12 odst. 2 tr. zkonku uvedl, e soud I. stupn m hodnotit dkazy v souladu s ustanovenm
2 odst. 6 tr. ., tedy podle svho vnitnho pesvden, ale zaloenho na pelivm uven
vech okolnost ppadu jednotliv i v jejich souhrnu. Nestanovil tedy soudu I. stupn, k
jakm skutkovm zvrm m dospt, protoe by to taky bylo nelogick, kdy v tomto smru
se zvry tohoto soudu souhlasil. Nejvy soud uvd, e je teba rozliovat mezi hodnocenm
dkaz, skutkovm stavem, a hmotnprvnm posouzenm skutku, kdy procesn monosti
zsahu odvolacho soudu jsou rozdln. Hodnocen provedench dkaz, a na jeho zklad
zjiovn skutkovho stavu, je zsadn zleitost soudu I. stupn, odvolac soud je vzn
jeho skutkovmi zvry, a me je zmnit jen v ppad, e v souladu s ustanovenm 259
odst. 3 tr. . rozhodn dkazy sm znovu provede nebo dokazovn dopln. Zcela jin je ale
situace, kdy na zklad zjitnho skutkovho stavu se nzor soudu I. stupn na jeho prvn
posouzen li od prvnho nzoru soudu odvolacho, kter pak sv prvn hodnocen
zjitnho skutku me u soudu I. stupn prosazovat postupem podle ustanoven 264 odst. 1
tr. ., podle kterho je soud, jemu byla vc vrcena k novmu projednn a rozhodnut, vzn
prvnm nzorem, kter ve svm rozhodnut vyslovil odvolac soud. Nerespektovat zvazn
prvn nzor odvolacho soudu by soud I. stupn mohl pouze v ppad, e by to odvodnily v
mezidob nastal zmny skutkovho stavu. To se ale v tto vci nestalo ani po doplnn
dokazovn nazenm odvolacm soudem, a samosoudkyn Obvodnho soudu pro Prahu 9 tak
v rozporu s uvedenm ustanovenm 264 odst. 1 tr. . vytrvale ve svch rozhodnutch
prosazovala svj prvn nzor na vc, kter byl diametrln odlin od prvnho nzoru soudu
odvolacho, m dolo k zbytenm prtahm v zen. Pedmtem rozdlnch nzor byly
od potku pouze dv zkladn hmotnprvn otzky, a to aplikace ustanoven 12 odst. 2 tr.
zkonku, tkajc se subsidiarity trestn represe a poslze otzka naplnn subjektivn strnky
skutkov podstaty alovanho peinu podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr. zkonku. Zkonn
princip vzanosti soudu ni instance prvnm nzorem soudu vy instance pitom plat
obecn, bez ohledu na sprvnost danho prvnho nzoru.

Nejvy soud proto nemohl pisvdit nmitce obvinnho, e odvolac soud postupoval v
rozporu s pravidly pro zen o opravnm prostedku, e by protistavn a v rozporu s
principem presumpce neviny zasahoval do kompetence nalzacho soudu, a svmi svvol se
vyznaujcmi rozhodnutmi poruil prvo obvinnho na spravedliv proces. V tto trestn
vci se nejedn nap. o situaci, e by odvolac soud vnutil soudu I. stupn vlastn hodnocen
dkaz, tedy o situaci obdobnou t, kter byla eena v nlezu stavnho soudu ze dne 29. 4.
2008, sp. zn. I. S 608/2006, tkajcm se pstupu k hodnocen vrohodnosti vpovdi
svdka, nebo o situaci eenou v nlezu stavnho soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. I. S
2726/14, na kter obvinn odkazuje v dovoln, kdy odvolac soud ve fzi pezkumnho
zen svm zvrem o absolutn jasn vin obvinnho fakticky rozhodl o jeho vin,
jakkoli byl procesn nucen vc procesn vrtit soudu I. stupn. V posledn uvedenm nlezu
se pitom stavn soud vyjdil i k otzce obvinnm namtan presumpce neviny, kdy uvedl,
e se opr o judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva, kter vyaduje, aby soudci
nevychzeli z pedem pojatho pesvden, e obvinn spchal in, kter je mu kladen za
vinu, aby dkazn bemeno spovalo na obalob, a aby ppadn pochybnosti byly vyuity
ve prospch obalovanho, piem odkzal tak na pslunou judikaturu a odbornou
literaturu (Lavents proti Lotysku, rozsudek, 28. 11. 2002, . 58442/00, 125; Melich a Beck
proti esk republice, rozsudek, 24. 7. 2008, . 35450/04, 49; Barbera, Messegu a Jabardo
proti panlsku, rozsudek plna, 6. 12. 1988, . 10590/83, 77; srov. t Kmec, J., Kosa, D.,
Kratochvl, J., Bobek, M. Evropsk mluva o lidskch prvech. Koment. Praha: C. H. Beck,
2012, s. 789). Ze skutenosti, e ji od potku ml soud I. stupn za prokzan, e obvinn
pedmtn in spchal, je zejm, e k obvinnm namtanmu poruen zsady presumpce
neviny v tto vci dojt nemohlo. Pisvdit lze obvinnmu pouze v tom, e jen soud I.
stupn mohl za dan procesn situace prokzat vinu zkonnm zpsobem, co ale tento soud
tak uinil. Prokzn viny, je toti primrn otzka hodnocen dkaz, tedy otzka skutkov,
ohledn kter se v tomto ppad odvolac soud ztotonil se skutkovmi zjitnm soudu I.
stupn a proto dnm zpsobem do nich ani nezashl. dn prokzan skutek, co vyplv
i z dvodu opakovanho zprotn obvinnho obaloby podle 226 psm. b) tr. ., pak ale
soud I. stupn musel prvn kvalifikovat v souladu s prvnm nzorem soudu odvolacho,
jm byl podle 264 odst. 1 tr. . vzn. Rozdlnost nzor soud, spovajc v rozdlnm
nzoru na prvn posouzen skutku, obvinn pesouv do roviny jinho hodnocen dkaz a
skutkovch zvr, jak to vyplv tak z jeho nmitky v dovoln, kdy odvolacmu soudu
vytk, e neme zruit rozsudek soudu I. stupn pouze proto, aby prosadil sv hodnocen
nalzacm soudem provedench dkaz a z nho plynouc zvry ohledn skutkovch
zjitn. Odvolac soud toti z tchto dvod rozhodnut soudu I. stupn ani v jednom
ppad nezruil.
Nejvy soud proto nepisvdil ani nmitce obvinnho, e nebylo zachovno jeho prvo na
pstup k orgnu, kter poskytuje ochranu, kdy k poruen tohoto prva podle obvinnho
dolo tm, e Mstsk soud v Praze mu ochranu neposkytl, pedjmal zvr zen a de facto
rozhodl o jeho vin. Prvo na pstup k soudu, resp. prvo na soudn ochranu a spravedliv
proces, je garantovan l. 36 odst. 1 Listiny a l. 6 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a
zkladnch svobod. V danm ppad se ale nejedn o tzv. odmtnut spravedlnosti (denegatio
iustitiae), a odvolac soud tak dostl sv povinnosti vyplvajc z l. 90 stavy esk
republiky, podle kterho jsou soudy povolny pedevm k tomu, aby zkonem stanovenm
zpsobem poskytovaly ochranu prvm. Poskytnut takovto ochrany ale obvinn myln
ztotouje pouze se stavem, kdy soud rozhodne v jeho prospch, tedy v tomto ppad, e
odvolac soud potvrd zproujc rozsudek soudu I. stupn.
Pochybnosti o tom, e sent odvolacho soudu neme nestrann rozhodovat v trestn vci

obvinnho, pak neme zaloit ani vyuit zkonnho oprvnn odvolacho soudu podle
262 tr. ., tedy kdy odvolac soud nad, aby vc byla po vrcen soudu I. stupn projednna
jinm samosoudcem. Naopak skutenost, e samosoudkyn Obvodnho soudu pro Prahu 9 v
rozporu s ustanovenm 264 odst. 1 tr. . vytrvale ve svch rozhodnutch prosazovala svj
prvn nzor na vc, kter byl diametrln odlin od prvnho nzoru soudu odvolacho,
kdy pedmtem sporu byly od potku dv zkladn hmotnprvn otzky, a to aplikace
ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku, tkajc se subsidiarity trestn represe a poslze otzka
naplnn subjektivn strnky skutkov podstaty alovanho peinu podvodu podle 209 odst.
1, 3 tr. zkonku, vyvolvala pochybnosti o jejm nestrannm rozhodovn. A to i s ohledem
na situaci, kdy pot, co velmi krtce po npadu obaloby rozhodla bez projednn vci o
zastaven trestnho sthn obvinnho s odkazem na ustanoven 12 odst. 2 tr. zkonku z
dvodu subsidiarity trestn represe, kdy zkladn podmnkou aplikace tohoto zkonnho
ustanoven je, e soud m za prokzanou i subjektivn strnku peinu podvodu podle 209
odst. 1, 3 tr. zkonku. V rozhodnut o zastaven trestnho sthn ohledn subjektivn strnky
ale samosoudkyn vyjdila pouze jist pochybnosti s tm, e obvinn v ppravnm zen
vyuil svho prva a nevypovdal, piem neshledala jin dkazy svdc pro zvr, e
jednal prv v myslu doshnout zamlenm nastal pekky vkonu funkce neoprvnnho
vyplcen odmn. Z takto vyjdench pochybnost je tak zejm, e se tkaly vhradn
myslu pmho, a dan pein lze spchat tak v myslu nepmm, jak to tak soud I.
stupn po zmn samosoudkyn konstatoval v ji pravomocnm odsuzujcm rozsudku ze dne
10. 4. 2014, sp. zn. 21 T 43/2012. Samosoudkyn Mgr. D. Durdkov opakovan ve svch
rozhodnutch nerespektovala zkonn princip vzanosti soudu ni instance prvnm
nzorem soudu vy instance, kter plat obecn, a to bez ohledu na sprvnost danho
prvnho nzoru odvolacho soudu, kter se u nj ale pedpokld nejen z dvodu posuzovn
rozhodnut jedn samosoudkyn soudu I. stupn (resp. jednoho soudce profesionla v sent)
temi soudci profesionly sentu odvolacho soudu, ale tak z dvodu jejich vt profesn
zkuenosti a erudovanosti, jako soudc soudu vyho stupn. Ppadn pochybnosti o
sprvnosti prvnho posouzen odvolacm soudem tak mohou bt pedmtem pezkumu v
zen o mimodnch opravnch prostedcch, jako je dovoln a stnost pro poruen
zkona. Postup odvolacho soudu podle 262 tr. . tak byl jen zcela logickm vystnm
opakovanho nerespektovn zkonnho ustanoven 264 odst. 1 tr. . zmnnou
samosoudkyn Obvodnho soudu pro Prahu 9, a nikoliv projevem podjatosti soudc
odvolacho soudu. K uvedenmu lze poukzat i na usnesen Nejvyho soudu ze dne 13.
listopadu 2013, sp. zn. 8 Tdo 968/2013, ve kterm Nejvy soud uvedl, e za zneuit
institutu vymezenho v ustanoven 262 tr. . nelze povaovat takov postup odvolac soudu,
kterm nadil projednat a rozhodnout vc v jinm sloen sentu proto, e nalzac soud bez
zkonnch dvod setrval na svm pvodnm nesprvnm prvnm nzoru.
K ve uveden argumentaci, e princip vzanosti soudu ni instance prvnm nzorem
soudu vy instance plat obecn, tedy bez ohledu na sprvnost danho prvnho nzoru
odvolacho soudu, Nejvy soud pouze nad rmec rozhodnut o dovoln dodv, kdy
obvinn ohledn subjektivn strnky a zsady subsidiarity trestn represe v dovoln nic
nenamt, e se s prvnm nzorem Mstskho soudu v Praze v uvedenm smru pln
ztotonil.
V souvislosti s opakovanmi nmitkami obvinnho o podjatosti celho sentu 9 To
Mstskho soudu v Praze, motivovanmi vhradn zpsobem rozhodovn tohoto sentu, lze
tak doplnit, e zcela stejn sent odvolacho soudu tm asov soubn rozhodoval i v
jin trestn vci obvinnho, ve kter byl rozsudkem Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne 25.
11. 2011, sp. zn. 8 T 276/2011, ve spojen s usnesenm Mstskho soudu v Praze ze dne 5. 6.

2012, sp. zn. 9 To 49/2012, podle 226 psm. b) tr. . zprotn obaloby pro skutek
kvalifikovan jako pein zkreslovn daj o stavu hospodaen a jmn podle 254 tr.
zkonku. O zpsobilosti stejnch soudky odvolacho soudu nestrann rozhodovat, neml v
tto jin sv trestn vci obvinn dn pochybnosti, kdy potvrdily rozhodnut o jeho
zprotn obaloby. Ji v tto pedchoz trestn vci obvinnho byla jeho obhajoba zaloena
na vkladu ustanoven 38l obch. zkonku, kter odvolac soud oznail za naprosto
nesprvn a odporujc tak nzorm autor komente k obchodnmu zkonku. Zproujc
rozsudek soudu I. stupn ale odvolac soud potvrdil, kdy konstatoval, e nebylo vyvrceno
tvrzen obvinnho, e na pekku vkonu funkce pslun orgn upozornil, a ztotonil se
tak s nzorem soudu I. stupn, e jednn obvinnho nen trestnm inem s ohledem na
stupe jeho kodlivosti. V tto pedchoz jin trestn vci tak byla aplikovna zsada
subsidiarity trestn represe podle 12 odst. 2 tr. zkonku.
Dovolac dvod podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . je dn, jestlie rozhodnut spov na
nesprvnm prvnm posouzen skutku nebo jinm nesprvnm hmotn prvnm posouzen. V
mezch dovolacho dvodu podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . lze namtat, e skutek, jak byl
soudem zjitn, byl nesprvn prvn kvalifikovn jako trestn in, akoliv o trestn in
nejde, nebo e jde o jin trestn in, ne kterm byl obvinn uznn vinnm. Vedle vad, kter
se tkaj prvnho posouzen skutku, lze vytkat t jin nesprvn hmotn prvn
posouzen. Rozum se jm zhodnocen otzky, kter nespov pmo v prvn kvalifikaci
skutku, ale v prvnm posouzen jin skutkov okolnosti majc vznam z hlediska hmotnho
prva. Nmitka obvinnho, zda ml i neml povinnost oznmit pslunmu orgnu (valn
hromad DPP) vznik pekky vkonu funkce podle 38l odst. 1 obch. zkonku, odpovd
tomuto dvodu dovoln a obvinn tm rovn vymezil rozsah dovolacho pezkumu s tm,
e tuto povinnost neml a nemohl bt proto uznn vinnm peinem podvodu podle 209
odst. 1, 3 tr. zkonku.
Nejvy soud tak pedevm z obsahu dovoln zjistil, e obvinn naplnn dvodu dovoln
podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . spatuje vhradn v otzce, zda ml nebo neml zkonem
vslovn stanovenou povinnost oznmit valn hromad DPP vznik pekky vkonu funkce
podle 38l odst. 1 obch. zkonku, a pokud soudy uzavely, e podle 38l odst. 6 obch.
zkonku tuto povinnost ml, shledv v tom nesprvn prvn zvr, protoe z uvedenho
zkonnho ustanoven nevyplv, kdo je povinen takov oznmen uinit. Pokud zkon
osob, u n nastala pekka vkonu funkce podle 38l odst. 1 obch. zkonku vslovn
nestanov povinnost vznik tto pekky pslunmu orgnu oznmit, neme bt podle
obvinnho z takovho neoznmen dovozovna ani trestn odpovdnost. Vklad ustanoven
38l odst. 6 obch. zkonku smujc k tomu, e to mus bt prv on, kdo m takovou
povinnost, povauje obvinn za odporujc interpretanm pravidlm, principu prvnho sttu
vychzejcho ze zsady, e nikdo neme bt nucen init, co zkon neukld, a povinnosti
mohou bt osobm ukldny toliko na zklad zkona. Nesprvnou interpretac ustanoven
38l odst. 6 obch. zkonku, by tak byl podle jeho nzoru v rozporu s stavnm podkem
esk republiky nucen init, co mu zkon neukld. Uvedenou nmitku tak obvinn uinil
pedmtem pezkumu dovolacho soudu v rmci uplatnnho dvodu dovoln podle 265b
odst. 1 psm. g) tr. ., a to jako nesprvn prvn posouzen skutku vychzejc z jinho
nesprvnho hmotn prvnho posouzen, spovajcho ve ve uvedenm nesprvnm
vkladu ustanoven 38l odst. 6 obch. zkonku.
Pedmtem dovolacho pezkumu tak ji obvinn neuinil podstatnou soust jeho obhajoby
v zen ped soudy nich stup, kterou bylo jeho tvrzen, e se dil stanoviskem advoktn
kancele, na jeho zklad po celou dobu il v pesvden, e dosud nenastaly okolnosti

zakldajc bh lhty podle 38l odst. 3 obch. zkonku a tedy u nj pekka vkonu dan
funkce v dozor rad DPP nenastala. Tm obvinn v zen ped soudy nich stup v
podstat namtal nenaplnn subjektivn strnky peinu podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr.
zkonku, jm byl pravomocn uznn vinnm. K tto obhajob odvolac soud pitom
konstatoval, e dn dkaz nesvd o tom, e by obvinn jednal na zklad stanoviska
advoktn kancele a obvinn tento zvr v dovoln nezpochybuje.
Podle tzv. prvn vty rozsudku soudu I. stupn, obvinn zjitnm jednnm sebe obohatil
tm, e zamlel podstatn skutenosti a zpsobil tak na cizm majetku vt kodu. Skutkov
podstata peinu podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr. zkonku nevyaduje, aby pachatel ml
uritou povinnost nco konat, a jeho trestn odpovdnost by zakldalo poruen tto
povinnosti, jak je tomu nap. u trestnho inu neposkytnut pomoci podle 150 tr. zkonku,
nepekaen trestnho inu podle 367 tr. zkonku nebo neoznmen trestnho inu podle
368 tr. zkonku. Nevyaduje jako podmnku trestnosti ani poruen konkrtn povinnosti, jak
je tomu nap. u trestnho inu ublen na zdrav z nedbalosti podle 148 tr. zkonku,
kterho se pachatel dopust pouze tehdy, kdy z nedbalosti jinmu ubl na zdrav tm, e
poru dleitou povinnost vyplvajc z jeho zamstnn, povoln, postaven nebo funkce
nebo uloenou mu podle zkona. Skutkov podstata trestnho inu podvodu podle 209 tr.
zkonku takovou povinnost obsahuje a v odst. 4 psm. b), a to jako okolnost podmiujc
pouit vy trestn sazby spovajc v tom, e pachatel spch takov in (uveden v
odstavci 1) jako osoba, kter m zvl uloenou povinnost hjit zjmy pokozenho.
Nmitka obvinnho, e mu zkon vslovn nestanov povinnost oznmit valn hromad DPP
vznik pekky jeho psoben v dozor rad tto akciov spolenosti, je tak z hlediska
prvnho posouzen skutku bez vznamu. Nmitka neexistence povinnosti by tak byla u
trestnho inu podvodu podle 209 tr. zkonku relevantn pouze v ppad, e by byl uznn
vinnm t podle 209 odst. 4 psm. b) tr. zkonku jako osoba, kter m zvl uloenou
povinnost hjit zjmy pokozenho. To ale obvinnmu nebylo kladeno za vinu a nebyl za
poruen takov povinnosti ani odsouzen. Podstata jeho jednn, jm byl uznn vinnm,
spov v tom, e se obohatil tm, e zamlel valn hromad DPP podstatnou skutenost
spovajc v existenci pekky vkonu jeho funkce v dozor rad tto akciov spolenosti,
piem si byl vdom jak jej existence, tak i dsledku tohoto neoznmen spovajcho v
zniku jeho funkce dne 5. 3. 2009, a od tto doby, a do konce obdob vkonu jeho funkce
pedsedy dozor rady uveden obchodn spolenosti dne 4. 8. 2011, pobral neoprvnn
mzdu a odmny souvisejc s vkonem funkce pedsedy dozor rady, m neoprvnn
zskal stku nejmn ve vi 289 391 K, ke kod tto spolenosti.
Nejvy soud na zklad ve uvedenho dospl k zvru, e pro trestn odpovdnost
obvinnho za pein podvodu podle 209 odst. 1, 3 tr. zkonku nen podstatn, e v
ustanoven 38l odst. 6 obch. zkonku nen vslovn stanovena povinnost osoby, na jej
stran je pekka lenstv v danch orgnech, aby tuto skutenost oznmila pslunmu
orgnu, kter by na jejm zklad rozhodl o jeho odvoln nebo by jeho volbu potvrdil.
Podstatn je, e pekka brnc obvinnmu v dalm vkonu funkce lena a pedsedy
dozor rady DPP, a tkajc se vhradn jeho osoby, podle 38l obch. zkonku objektivn
nastala, e o n obvinn vdl vzhledem k prohlen konkursu na majetek spolenosti
Porcela Plus, a.s., v n vykonval funkci lena dozor rady, a zamlel tuto podstatnou
skutenost, nastalou v prbhu jeho lenstv v dozor rad DPP, za existenci kter takovouto
pozici mohl nadle zastvat pouze v ppad, e by pslun orgn jeho volbu kvalifikovanou
vtinou potvrdil. Tato pekka se tkala jeho setrvn v danm postaven v dozor rad
DDP a tm i jeho nroku na pobrn odmn spojench s vkonem funkce v n. Zamlenm
tto pekky valn hromad DPP, kter se o n jinak nedozvdla, a tak nemohla postupovat

podle ustanoven 38l odst. 6 obch. zkonku, dolo k zniku jeho funkce v dozor rad
objektivn ze zkona a tento dsledek jeho neinnosti musel bt obvinnmu rovn zejm.
V dsledku jeho jednn akciov spolenost DPP myln pedpokldala, e i nadle m prvn
nrok na vplatu odmny za vkon funkce v jej dozor rad, a pobrnm tchto odmn i po
zniku tto funkce po dobu tm dva a pl roku, se tak obohatil k jej kod. K tomuto
kodlivmu nsledku vedlo prv jednn obvinnho, kter znal nejlpe vechny rozhodn
skutenosti, a nen rozhodn, zda existovaly i jin monosti, na jejich zklad by se mohl
pslun orgn akciov spolenosti DPP dozvdt o tom, e na jeho stran dolo k vzniku
pekky vkonu funkce v jej dozor rad.
Pokud obvinn v dovoln vyslovuje nesouhlas tak s tm, e by pouze on ml povinnost
oznmit vznik pekky podle 38l obch. zkonku, lze poukzat na zvr uveden v
usnesen Nejvyho soudu ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 11 Tdo 1008/2014, e pachatel zaml
podstatn skutenosti neuvede-li pi svm podvodnm jednn jakkoli skutenosti, kter jsou
rozhodujc nebo zsadn (tj. podstatn) pro rozhodnut pokozenho, pop. jin podvdn
osoby, tedy takov skutenosti, kter by vedly, pokud by byly druh stran znmy, k tomu, e
k vydn vci, nebo jinmu plnn (tzv. majetkov dispozici) ze strany pokozenho, pop.
jin podvdn osoby, by nedolo, anebo by sice dolo, ale za podstatn mn vhodnjch
podmnek pro tu stranu, kter tyto skutenosti zamlela nebo v jej prospch byly zamleny.
Dleit je zamlen podstatnch skutenost pachatelem, a proto zde nen teba prokazovat,
e si je druh strana mohla zjistit, resp. e pokud by j byly uveden podstatn skutenosti
znm, nejednala by tm zpsobem, kterm v posuzovanm ppad jednala.
V dob inu inn ustanoven 38l obch. zkonku (pozn. s innost od 1. 7. 2005
nahradilo pedchoz zruen ustanoven 31a obch. zkonku) zn v stech vznamnch pro
tuto trestn vc nsledovn:
(1) statutrnm orgnem, lenem statutrnho nebo jinho orgnu prvnick osoby, kter je
podnikatelem, neme bt ten, kdo vykonval kteroukoli ze srovnatelnch funkc v
prvnick osob, na jej majetek byl prohlen konkurs. Tot plat, byl-li nvrh na
prohlen konkursu podan proti takov prvnick osob zamtnut pro nedostatek majetku.
(2) Pekka podle odstavce 1 psob vi tomu, kdo vykonval funkci statutrnho orgnu,
lena statutrnho nebo jinho orgnu v prvnick osob alespo jeden rok ped podnm
nvrhu na prohlen konkursu na jej majetek, ppadn ped vznikem povinnosti tto
prvnick osoby podat nvrh na prohlen konkursu na jej majetek.
(3) Pekka podle odstavce 1 trv po dobu t let ode dne prvn moci
a) usnesen o zruen konkursu po splnn rozvrhovho usnesen nebo proto, e majetek
padce nepostauje k hrad nklad konkursu, nebo
b) usnesen o zamtnut nvrhu na prohlen konkursu pro nedostatek majetku.
(4) K pekce podle odstavce 1 se nepihl,
a) zru-li se konkurs jinak ne z dvod uvedench v odstavci 3,
b) jestlie jde o likvidtora, kter splnil povinnost podle 72 odst. 2,
c) jestlie jde o osobu, kter byla zvolena do funkce po prohlen konkursu na majetek
prvnick osoby, nebo

d) jestlie jde o osobu, kter se dome v zen podle zvltnho prvnho pedpisu uren, e
dosavadn funkci vykonvala s p dnho hospode.
(5) Pekka podle odstavce 1 odpad,
a) pokud byla osoba, na jej stran se vyskytuje, zvolena nebo jmenovna do funkce se
souhlasem dvou tetin hlas spolenk ptomnch na valn hromad nebo dvou tetin vech
len dozor rady nebo oprvnnch zamstnanc spolenosti, jde-li o lena dozor rady
volenho zamstnanci, a
b) pslun orgn byl pi volb nebo jmenovn takov osoby do funkce na existenci tto
pekky upozornn.
(6) Nastane-li skutenost uveden v odstavci 1 v dob, kdy osoba, j se tato skutenost tk,
je statutrnm orgnem, lenem statutrnho nebo jinho orgnu prvnick osoby, pslun
orgn, jakmile se o tom dozv, ji odvol, anebo potvrd jej volbu i jmenovn. K potvrzen
volby nebo jmenovn se vyaduje souhlas dvou tetin hlas spolenk ptomnch na valn
hromad nebo dvou tetin vech len dozor rady nebo oprvnnch zamstnanc
spolenosti, jde-li o lena dozor rady volenho zamstnanci. Jestlie k potvrzen volby
nebo jmenovn nedojde do t msc ode dne, kdy nastala skutenost uveden v
odstavci 1, vkon funkce zanik poslednm dnem tto lhty.
Z citovanho ustanoven obchodnho zkonku vyplv, e pekka vkonu funkce podle
38l odst. 1 obch. zkonku psob vi kad osob u kter jsou splnny podmnky uveden v
ustanoven 38l odst. 2 obch. zkonku, a to bez ohledu na to, zda se jedn o jej volbu do
uritho orgnu spolenosti nebo o jej potvrzen v ji vykonvan funkci. Tato zkonn
pekka se tedy primrn tkala samotnho obvinnho, a bylo tak pedevm v jeho zjmu a
na nm, jej vznik oznmit pslunmu orgnu DPP. Nejsou-li dny podmnky ustanoven
38l odst. 4 obch. zkonku, kdy se k pekce vkonu funkce podle odst. 1 tohoto ustanoven
nepihl, lze existenci pekky lenstv u osoby volen za lena danho orgnu spolenosti
pekonat (slovy zkona pekka odpad) pouze tm, e nov kandidujc osoba, na jej
stran se pekka vyskytuje, je podle 38l odst. 5 obch. zkonku zvolena (resp. jmenovna)
do funkce se souhlasem dvou tetin hlas a souasn byl pslun orgn pi volb takov
osoby do funkce na existenci pekky upozornn. Stejn kvalifikovan vtina je pak podle
38l odst. 6 obch. zkonku nutn i k potvrzen volby (jmenovn) osoby v ppad, e
pekka lenstv v uritm orgnu spolenosti u n nastane v dob, kdy ji je lenem uritho
orgnu spolenosti, tedy v prbhu funknho obdob. Jestlie z jakhokoliv dvodu k
potvrzen volby takovto osoby nedojde do t msc ode dne, kdy nastala pekka lenstv
v uritm orgnu podle 38l odst. 1 obch. zkonku, vkon funkce ze zkona zanik
poslednm dnem tto lhty. Ze znn i elu tohoto ustanoven obchodnho zkonku pitom
jednoznan vyplv, e pekka vkonu funkce v danch orgnech vznik ji innost
prohlen konkursu.
Na zklad uvedench dvod Nejvy soud zjistil, e nmitkami obvinnho nebyly
naplnny uplatnn dvody dovoln podle 265b odst. 1 psm. b) a g) tr. . Dovoln
obvinnho proto zamtl podle 265j tr. . jako nedvodn. Uinil tak v souladu s
ustanovenm 265r odst. 1 psm. c) tr. . v neveejnm zasedn, kdy obvinn i sttn
zstupce s tmto postupem vyslovili souhlas.
P o u e n : Proti tomuto usnesen nen opravn prostedek ppustn.

V Brn dne 4. listopadu 2015

JUDr. Michal Mikl
pedseda sentu