Takto pauln se to vyjdit ned. Vdy zle na tom, jak je elka pouita.

Je-li teba na vstupu zesku, m zpravidla nejvt zeslen v celm etzci

a nejvhodnj na tuto pozici je prv 12AX7, i jej klony ( ECC83,
ECC803S, E83CC, 7025, 6681, B759, nebo i ECC808, i 6N2P, kter maj
trochu jinak zapojen piny ). Faktor zeslen nominln 100. Nejble svmi
vlastnostmi pak je 5751 ( faktor zeslen 70 ), ppadn ECC81 a jej klony
(12AT7, 6201, 6679, ECC801S, B739, E81CC ) se zeslenm 60.
12AY7 u m sotva polovin zeslen ne 12AX7, zle na pesnm
nastaven v tom kterm zesilovai, ale osobn bych ji teba na vstup
vbec nedval. Co se te invertoru, tak tam je asi zdaleka nejvhodnj
ECC81, m dostaten zeslen a snese a 10 mA ( 12AX7 m pak
doporuen max. odbr 1,2 mA, proto ve vkonjch zesilovach na tto
pozici docela trp a m krat ivotnsot ). D se pout i teba ECC82, nebo
6N1P, kter snesou tak pomrn velk proudy, ale u maj mal zeslen,
take zle opt na konstrukci, do kter bychom ji pouili. Jistm
kompromisem by bylo pouit 12AY7 se zeslenm 40 a s monost odbru
proudu 3 mA. Ovem teba ECC81 je na tom podstatn lpe.
Co se te 5751, tak je to dost mizern elka. M men zeslen ne ECC83
a jet snese mn proudu. Do invertoru je naprosto nevhod a pouit na
vstup zesilovae pak nevidm nijak vhodn.
Napov jsou na tom vechny ve zmnn elky celkem podobn.
Zajmav je pak osazen poslednho stupn v pedzesilovai s katodovm
sledovaem. Na to je optimln dvojit trioda ve kter je jeden systm
ECC83 a druh ECC82. Takov elka se vyrb pod oznaenm ECC832,
ppadn 12DW7. Ovem dost nepochopiteln se prakticky vbec v
komernch zeskch neobjevuje.
Na buzen pra, do vibrta a ke smyce pak sta jakkoli trioda. Tam nen
nutn ani velk zeslen, ani nejsou tyto pozice njak zvlt proudov
namhny. asto bvaj nahrazeny polovodiem.
Ne zanu rzn zkouet elky a mnit kdejak typy, co mi pijdou do
rukou, je dobr se nad jejich funkc trochu zamyslet a obstarat si potebn
informace o jejich vlastnostech.