Kniha IV Posvcujc sluba crkve

Kn. 834-1253
Dleit kniha nejen z hlediska obsahu (prostedky ke spse), ale tak proto, e se jedn o
frekventovan kony. kolem prva je zaruit jejich platnost (ovem v zvislosti na jejich
objektivnm obsahu to je pedmtem dogmatiky).
vodn knony 834 839
Posvcujc sluba:
Clem lidskho ivota je bt svat a tahle sluba crkve smuje k tomu, aby lovka pomohla
naplnit svj cl bt svat. Svat = pvodn oddlen pro Boha, vylenn, vyhrazen, tj.
nkdo, kdo pat Bohu.
Tahle sluba crkve m pomhat tomu, aby lovk mohl bt tm, km ho Bh stvoil, sm
sebou, a nic mu v tom nebrnilo (Bh je svat, lovk je stvoen k jeho obrazu).
Cl posvcen lid + bohosluba (pocta Bohu).
Jak se uskuteuje:
1. Liturgie (kn. 834-838)
2. Modlitba, pokn a skutky milosrdenstv kn. 839.
Liturgie
Liturgie (z ec. veejn sluba, z veejn a dlo, prce) znamen dnes
bohoslubu, veejn shromdn podle tradice a pravidel toho kterho nboenstv i crkve.
Pravidlm pro bohoslubu se k ritus nebo tak ritul, soustavnmu studiu liturgie se vnuje
odvtv teologie s nzvem liturgika.
Liturgie - kn. 834
- veejn bohosluba (nen to soukrom kon - kn. 837, ale kon cel crkve)
- konan crkv a jejm jmnem
- prostednictvm k tomu zkonn povench osob
- za pouit kon schvlench pslunmi crkevnm pedstavenm
- obsahuje smysly vnmateln znamen, kter oznauj a zrove psob posvcen lid.
Kdo je zkonn poven osoba:
- biskup
- knz
- jhen: podle ustanoven prva
- ostatn vc: podlej se zpsobem jim vlastnm - innou ast (participatio actuosa),
zvltnm zpsobem - rodie svm manelskm ivotem a kesanskou vchovou dt.

Uspodn liturgie - kdo je kompetentn: kn. 838

Apotolsk stolec (Kongregace pro bohoslubu a svtosti)
dieczn biskup
biskupsk konference
kad na sv urovni a podle svch kompetenc:
- Apotolsk stolec a dieczn biskup tam, kde mu to umouje prvo
- vydvn liturgickch knih, pezkoumn jejich peklad - Apotolsk stolec
- poizovn peklad a jejich vydvn (po pedchozm prozkoumn AS) - biskupsk
konference
- normy v liturgickch vcech - dieczn biskup na svm zem
ili: prameny zde uvan jsou:
- Liturgick knihy.
- Normy vydan Apotolskm stolcem.
- Kodex kanonickho prva.
- Partikulrn prva.

Svtosti
Lat. sacramentum. V profnn literatue se tento ternm uval ve vznamu povinnost, sluba,
ke kter se zavazujeme psahou, nap. se tak oznaovala psaha vrnosti vojk republice
(sacramentum militare).
Latint crkevn otcov ho uvali ve vznamu svat vc, skryt naim om (stejn vznam,
v jakm ekov uvali slovo mysterion) = smysly vnmateln znamen, kter ukazuj milost,
ji zrove psob.
Nejuvanj definice: viditeln znamen neviditeln Bo milosti.
- pvod svtost: Nov zkon
- pouze papei pslu posuzovat nebo urovat, co je teba k jejich platnosti
- papei nebo jinmu pedstavenmu podle kn. 838 - co je teba k dovolenosti
7 svtost: kest, bimovn, svtost smen, eucharistie, manelstv, knsk svcen,
pomazn nemocnch
Zkladn svtost : kest - bez pijet ktu nelze platn pijmout jinou svtost. Z hlediska
prvnho je dleit tm, e lovk se jeho prostednictvm stv lenem crkve s pslunmi
prvy a povinnostmi.
kest, bimovn, knsk svcen - mohou se pijmout jen jednou v ivot, protoe vtiskuj
lovku tzv. trval charakter (kn. 845)

Pojem platnosti (kn. 834 aby psobilo, mlo dan efekt kon obsahuje vechny
podstatn prvky a je proveden co do vnj strnky tak, jak je to vyadovno) a
dovolenosti (= podle danch norem. Netk se platnosti.).
U jednotlivch svtost je z prvnho hlediska dleit vdt:
- Kdo je me platn a dovolen pijmout.
- Kdo je me platn a dovolen udlit. (pi kest, svcen kn)
Pojem dn a mimodn udlovatel
- Tk se udlovatele svtost: je uren dn udlovatel, ale v mimodn situaci
danou svtost me udlit platn a dovolen jin prvem zmnn lovk. (p. kest,
svtost smen, bimovn).
Co je teba udlat a pout, aby byly udleny platn a dovolen.
Pro platnost moc + mysl (minimum: konat to, co kon crkev).
3 prvky, kter ns z hlediska prva zajmaj co do platnosti:
- Viditeln znamen (kad svtost: materie + forma) jak + prvky k platnosti a
dovolenosti.
- Udlovatel (nutnost svcen nebo ne. Pro 5 svtost je nutn udlovatel, kter pijal
svcen: bimovn, eucharistie, svtost smen, svtost nemocnch, svcen)
- Pijmajc kest je vstupn branou pro ostatn svtosti.
-

Pro dovolenost: vra, stav milosti, nebt v npravnm trestu, dovolen pslunho
pedstavenho tam, kde se vyaduje.
Odepen svtost eucharistie a svtosti smen me bt kanonickm npravnm
trestem i dsledkem neregulrn kanonick situace (p. manelstv).
Svtosti se udlej podle schvlench liturgickch knih dle obadu udlovatele - kn. 846.
Dvod: zajistit jejich platnost pro vc (maj prvo na to, aby se jim pedvala katolick
vra) -> slaven liturgir, kter odpovd ve katolick crkve. Lex orandi, lex credendi.).
Kn. 848 - za udlen svtost se nic nepoaduje - je mon stanovit poplatek, ten ale nesm
bt podmnkou pro udlen svtosti.
Kn. 844 - communicatio in sacris - sdlen svtost s nekatolickmi kesany
kter svtosti se mohou sdlet: svtost smen, eucharistie, pomazn nemocnch
Pijmajc:
a) kesan z vchodnch crkv, kde jsou tyto svtosti platn udlovny (tj. ortodoxn pravoslavn - maj vechny svtosti, ale nejsou v jednot s katolickou crkv):
- sami o to podaj
. jsou dn pipraveni
svtost udlen platn a dovolen

b) kesan z jinch crkv (evangelikln crkve, svobodn sbory...)

- nebezpe smrti nebo jin zvan nutnost
- fyzick nebo mravn nemonost obrtit se na svho duchovnho
- sami o to podaj
- projev o tchto svtostech katolickou vru
- jsou dn pipraveni
Katolick kesan me platn a dovolen pijmout tyto svtosti od duchovnho z vchodnch
crkv, kde jsou tyto svtosti platn udlovny (tj. ortodoxn - pravoslavn - maj vechny
svtosti, ale nejsou v jednot s katolickou crkv):
- nutnost nebo duchovn uitenost
- fyzick nebo mravn nemonost obrtit se na katolickho duchovnho
- nen nebezpe omylu nebo lhostejnosti

KEST
Kn. 849-878
Kristv pkaz: Jdte tedy, zskejte za uednky vechny nrody, ktte je ve jmnu Otce i
Syna i Ducha svatho a ute je zachovvat vechno, co jsem vm pikzal. (Mt 28, 19-20).
Crkve u od potku ktila dospl i dti (viz Skutky apotol).
Nazv se podle hlavnho obadu, kterm se vykonv: z ec. baptizein = ponoit se do vody,
pohrouit se.
Co psob:
Kn. 849 je to brna ke svtostem. inky zbaven hchu, pijet za dti Bo, pipojen
ke Kristu, vlenn do crkve.
Prvn prvky:
- Nabv prva a povinnosti v katolick crkvi.
- Rovnost vcch co do dstojnosti.
- Podlhaj zkonm ist crkevnm.
JAK:
Platn udlen: omyt vodou + pslun slovn forma: J t ktm ve jmnu Otce i Syna i
Ducha svatho.
Msto pro kest: kostel nebo kaple, v ppad nutnosti s dovolenm mstnho ordine i
v soukromm dom nebo v nemocnici.
KDO UDLUJE:
Udlovatel:
dn: biskup, knz, jhen (= ti, kdo obdreli svcen)
Mimodn: jin lovk, k tomu zmocnn, nebo v ppad nebezpe kterkoliv lovk i
nepoktn mus mt mysl konat to, co kon crkve, kdy kt + provst to sprvnou
formou (rozdl od CCEO kn. jen kesan kn. 677 2)
Kest dospl 14 let a ve me si vyhradit dieczn biskup.
4

KDO PIJM:
Pjemnce:
Kn. 864 kest me pijmout kad dosud nepoktn lovk.
Podmnky: - dospl pro platnost: vle pijmout kest, pro dovolenost: dostaten pouen
(katechument). V nebezpe smrti kn. 865 2. Dospl je za normlnch okolnost hned
po ktu bimovn a pijme eucharistii.
- Dti: kn. 868 k dovolenosti: kn. 868 souhlas alespo jednoho z rodi i tch, kdo
jsou na jejich mst.
- Opodstatnn nadje, e bude vychovno v katolick ve, jinak se kest odlo.
- V nebezpe smrti i proti vli rodi.
Kn. 869 pochybnost o ktu nebo o platnm udlen udl se kest pod podmnkou.
Kn. 870 a 871 nalezen a odloen dti a potracen plody.
Kmoti kn. 872-874.
Dkaz a zznam o udlen ktu. kn. 875-878.
- Pokud nen kmotr, je teba, aby byl ptomen jeden svdek.
- K dokzn sta pokud nkomu nevznikne nevhoda - prohlen jednoho svdka
nebo psaha dosplho, pijal-li kest v dosplosti.
Zznam do knihy poktnch far msta (jmno, msto a den narozen a ktu, rodie,
kmotr, udlovatel ktu, pp. svdci).

BIMOVN
Kn. 879-896
Kn. 879 vodn knon obsahuje teologick prvky.
Co psob:
Lat. confirmatio upevnn, utvrzen. Zan se uvat v pol. 5. stol.
- Tak se neme opakovat, vtiskuje tzv. trval znamen.
- Druh svtost kesansk iniciace. Cl obohaceni darem Ducha svatho stt se co
nejlpe podobni Kristu a vydvat o nm svdectv ivotem a slovy - k tomu obdr pi
bimovn zvltn slu.
V prvnch tech staletch se udlovalo vdy spolen s ktem. Ve 4. stol. na koncilu v Elve se
oddlil obad ktu a obad vkldn rukou. Ve vchodnch crkvch se dodnes normln
udluje spolu s ktem i malm dtem kn. 695 CCEO.)
JAK:
Materie a forma: dn pi mi sv., v kostele. Pomazn kimem (posvcen olej) a vkldn
rukou + schvlen slova v liturgickch knihch (N., pijmi pee Ducha svatho.)
KDO UDLUJE:
5

dn udlovatel: biskup kn. 882.

Knz za podmnek stanovench prvem ex lege (kn. 883) nebo s delegac biskupa (kn.
884).
(Ve vchodnch crkvch je dnm udlovatelem knz kn. 694 CCEO tak katolkm
latinskho obadu kn. 696 CCEO.)
Biskupov udluj svtost bimovn vdy platn, kn ji udluj platn jen v ppadech, kdy
je k tomu zmocuje prvo nebo jejich biskup, a to jen v rmci udlenho dovolen.
Zkonn udlen kn. 886, 887.
KDO PIJM:
Pjemce:
kn. 889 - 891
kad poktn, kter jet nebyl bimovn
- Adekvtn pprava a vhodn dispozice
- Vk- kn. 891 kdy lovk zan uvat rozum a rozhodovat se (tradin uznvan
vk z tohoto hlediska: 7 let).: z pastoranch dvod biskupsk konference me
stanovit jinou vkovou hranici u ns 14 let, v Itlii 12 let.
Kmoti stejn podmnky jako v ppad ktu, 16 let, katolk, sm bimovan.

EUCHARISTIE
Kn. 897-958
Co psob: trval promna chleba a vna v tlo a krev Kristovu
Eucharistie je nejvzneenj svtost, vrchol a pramen kesansk bohosluby = zdroj i bod,
ke ktermu se smuje. Je to centrum ivota kesana a cel crkve.
Kn. 899 je to kon Krista a crkve.
KDO
Vysluhovatel eucharistie pouze platn vysvcen knz kn. 900. Dovolen knz,
ktermu v tom nebrn prvo.
Rozdlovatel svatho pijmn : kn. 910.
dn: biskup, knz, jhen.
Mimodn: akolyta a vc, kter je k tomu poven.
Kn. 911 pinen eucharistie nemocnm povinnost hlavn fare.
Pijmajc:
Kn. 912 kad poktn, ktermu v tom prvo nezabrauje, me a mus bt piputn ke
svatmu pijmn. (nap. ne exkomunikovan, postien interdiktem a ti, kdo setrvvaj ve
zjevnm tkm hchu kn. 915).
6

Kn. 920 po 1. sv. pijmn povinnost pijmout eucharistii alespo 1x za rok, v dob
velikonon.
Kn. 913 Dti.
Eucharistii lze pijmou max. 2x denn, podruh pouze pi mi sv.
Kn. 919 eucharistick pst 1 hod., krom kn, kte slou vcekrt za den a nemocnch
a tch, kdo se o n staraj.
Kn. 916 slouit mi sv. a pijmat eucharistii by neml ten, kdo si je vdom tkho hchu.
V tomto ppad by ml nejdv pijmout svtost smen. Pokud hned neme, m alespo
litovat a chtt pijmout svtost smen, jak jen to bude mon.
Kn. 921 pijmn v nebezpe smrti.
Kn. 923 dovolena ast na mi sv. a pijet eucharistie v ktermkoliv katolickm obadu
tj. i tch vchodnch crkv, kter jsou v jednot s katolickou crkv.
JAK:
Jak se slav eucharistie: kn. 924-930
K platnosti:
Kn. 924: Materie: penin chlb nekvaen a prodn vno z vinn rvy.
Forma: slova knze opakuje Jeova slova pi posledn veei viz. Mt 26,26-28; Mk
14,22-24;Lk 22,14-20.
Pijmn se podv bu pod zpsobou chleba, nebo pod obma zpsobami chleba a vna
(vjimky jen vno nap. nemocn celiaki, nemocn, kte nemohou polykat).
K dovolenosti:
Promnn jen pi mi, jen ob zpsoby (ne chlb bez vna, ani vno bez chleba) kn. 927.
Jazyk obadu: latina nebo jin jazyk ve schvlenm pekladu kn. 928.
Kn a jhni nos tzv. liturgick odv kn. 929.
Kn. 930 nemocn a star knz me pi slaven me sv. sedt.
Slep knz me pout jakkoliv men formul (jinak jsou texty ureny nap. v uritm
obdob vnon, postn, velikonon atd., na kadou nedli, o svtcch a slavnostech).
(Pozn. je to jeden z pklad aplikace pvodn mskho prvnho principu Ultra posse
nemo obligatur..)
KDY A KDE:
Doba a msto slaven eucharistie
Kn. 931: Doba kad den. Vjimky Velk ptek a Bl sobota.
Jakkoliv hodina (pozn. dve je dopoledne).
Msto kn. 932 posvtn msto (kostel, kaple). V ppad nutnosti na ktermkoliv
vhodnm mst.
Posvcen nebo benedikovan olt. Mimo posvtn msto vhodn stl, vdy se pouijou
oltn pltna a korporl
Kn. 933: Slaven me sv. v kostele jin crkve spravedliv dvod + dovolen mstnho
ordine.
7

Uchovvn a uctvn eucharistie

Katolit kesan v, e po promnn chleba a vna v nich Kristu zstv trvale ptomen
(nkter protestantsk crkve nap. e Kristus je ptomen pouze v okamiku pijmn, nebo
nen ptomen vbec je to jen symbol).
Uchovvn kn. 934.
Mus bt uchovvna: katedrla, farn kostel, kostel pipojen k domu eholn spolenosti
Me bt uchovvna: kaple biskupa, jin kostely, kaple a soukrom kaple se souhlasem
mstnho ordine.
- Na tchto mstech se mus alespo 2x za msc slouit me sv.
Kn. 938 svatostnek: pouze jeden v jednom kostele.
- Vznan a dstojn msto v kostele, vhodn pro modlitbu.
- Upevnn (neodstraniteln), z pevnho a neprhlednho materilu, uzaven
(uzamykateln).
Men stipendium
Kn. 945 odkazuje na zvyk slouit mi sv. na urit mysl vcho a pijmout za to tzv.
men stipendium ( 2 - nen to ovem podmnka viz tak kn. 848).
Jak vzniklo: v prvn kesansk komunit lid pineli bhem me dary chlb, vno a dal
pokrmy po slaven eucharistie nsledovala spolen hostina. Postupn se tento zvyk
transformoval v dary penn, u mimo slaven eucharistie, a dle zvyk prosit, aby knz
slouil mi sv. na urit mysl.
K vylouen zneuvn tchto dar je stanoveno:
vylouit i jen zdn obchodu - kn. 947.
- pravidlo: 1 mysl 1 me kn. 948 (vjimky
- knz sm pijmout jen tolik stipendi, kolik me odslouit v rozmez jednoho roku.
Ponech si a na vjimky stipendium jen za 1 mi denn, pokud jich slou vce,
odevzd ho ordini. Pokud t den koncelebruje druhou mi, nesm za n vzt dn
stipendium kn. 951, 953.
Monost stipendia pedat kn. 954, 955. Povinnost zznam!
__________________________________________________________________________________
Exkurz: Nkter vyjden k eucharistii (jde zpravidla o odpovdi na dotazy) na webu
www.apologia.cz
Me, tedy slaven eucharistie, je Kristem ustanoven pamtka Kristovy obti na ki. Nen to
nov ob, je to Kristova ob na ki, ta, kter ns usmila. Nemme jinou ob, ne ob Kristovu.
Jde o slaven, oslavu jedin Kristovy obti, kter je pramenem milosti pro celou crkev a dy Kristova
tla, tj. vc. Protoe crkev vstupuje dnes do Kristovy obti, kterou slav a z n erp milost, je
tato pamtka Kristovy obti sama Kristovou obt jedn se toti o tut ob. Strun: je to pamtka,
kter skuten zptomuje jedinou Kristovu ob, kter smila lovka s Bohem.
K "opakovan obti" (tj. tvrzen, e pi mi se Kristova ob opakuje co by znamenalo, e jeho
ob na ki nestaila): meme ci, e v djinch crkve existovala ti obdob velkch diskus o
povaze eucharistie - v 9. stolet mezi Paschasiem Radbertem a Rhabanem Maurem, v 11. stolet velk
diskuse s Berengarem, kter pomohla asi nejvce ke krystalizaci nauky o eucharistii a odmtnut
radiklnch een na jedn i na druh stran - tyto diskuse pak mly vliv na velk rozmach cty k
8

eucharistii ve 13. stolet. Tet vlna diskus pila pak s protestantskou reformac. V prbhu tchto
diskus i kontroverz se hledalo een, veskrze kesansk, crkev a teologov se snaili pojmenovat
vci, kter do t doby nikdo nepojmenoval neprecizoval. Mylenka opakovan obti opravdu
nepatila ke katolick nauce. A jako se v djinch crkve nalezne mnoho teologickch nzor, kter
nejsou pro crkev pijateln, mohl se samozejm i takov nzor vynoit. Avak crkev jej nepijala,
prv kvli tomu, e by tak bylo zpochybnno svdectv Psma, zvlt listu idm o jedinenosti
Kristova knstv a jeho obti.
Knz je subjektem i objektem, stejn jako aktrem liturgie je i shromdn - nen pouhm pjemcem,
ale astnkem. Knz jedn pi mi in persona Christi capitis, v osob Krista-hlavy jeho mystickho
tla, jak u 2. vatiknsk koncil, Kristus je ptomen v knzi, kter slou eucharistii. K ptomnosti:
podle Tridentskho koncilu je Kristus ptomen vere, realiter, substantialiter, sacramentaliter. Tedy
nikoli fyzicky, ale skuten. Pravoslavn a katolit kesan v, e chlb a vno se pi slaven
eucharistie skuten a objektivn mn v tlo a krev Kristovu, a proto nen po konsekraci mon
o nich hovoit ji jako o chleb a o vn, i dokonce pouze jako o svatm chlebu a vnu. Ppadky
(akcidenty) chleba a vna zstvaj, ale mn se podstata. O transubstanciaci hovo napklad
vchodn pravoslavn synoda v Jeruzalm (1672): Vme, e Pn Je Kristus je ptomen nikoli
typicky (typos) i obrazn, nebo pekypujc milost, jako v ostatnch tajinch, ... ale pravdiv a
skuten, take po konsekraci chleba a vna je chlb pemnn, transubstanciovn, promnn a
petvoen v samo prav tlo Pna, kter se narodil v Betlm z Marie vdy Panny, byl poktn v
Jordnu, trpl, byl pohben, vstal z mrtvch, vstoupil , sed po pravici Boha a Otce a znovu pijde v
nebeskch oblacch; a e vno je pemnno a transubstanciovno v samu pravou krev Pna, kter
visel na ki a prolil za ivot svta (Dositheovo vyznn, l. 17).
V eucharistii je podle katolick nauky ptomen cel Kristus se svm tlem a du, lidstvm i bostvm.
Samotn nauka o transubstanciaci, j se obvykle vyt plin zvislost na hylemorfickm
filosofickm systmu aristotelsko-tomovskm, nen soust katolickho dogmatu, ale Tridentsk
koncil pouze prohlsil, e je to nejlep zpsob, jakm toto neuchopiteln tajemstv alespo njak
vyjdit. Kristova ptomnost se zde od jeho ptomnosti v jinch svtostech li podle katolickho
chpn tm, e v ostatnch svtostech je ptomen ve sv moci, zde vak skuten ve svm tle a krvi.
Nejde tedy pouze o osobn uitek, kter komunikant z pijet Kristova tla a jeho krve m, ale o
objektivn realitu, kter nepodlh vlastn dispozici a vlastnmu sudku jednotlivho kesana.
Katolick pohled tvrd, e ke zmn dochz trvale, luternsk, e doasn. Jde tedy o odlin pohled
na proces zmny, zde konsekrace. Podoba ptomnosti je tak jin: zatmco "eucharistizovan" chlb
je podle katolickm pohledu tlem Kristovm, podle mho chpn je Kristus podle luternsk nauky
"pouze" ptomen. Asi nejplnji se vnuje z dogmatickch prohlen katolick crkve tto otzce 13.
a 22. zasedn Tridentskho koncilu (1551 a 1562). Otzka se vbec netk fyziky - jde o otzku
termn, kter jsou filosofick, nejsou soust prodnch vd. Podstatou se tedy rozum pojem
klasick filosofie, jak s nm pracovali ji starovc a stedovc teologov a crkevn spisovatel:
podstata je tedy to, co umouje samotn byt jsoucna, dky emu to i ono je samo o sob (est in se,
causa sui). Transubstancian teorie tedy nepad s pokrokem v poznn prodnch vd, ale stoj na
uritm chpn tchto pojm, s nimi pracuje (podstata, ppadky neboli akcidenty). Pokusm se tento
rozdl vysvtlit, ale omluvte m, jestli se mi jej nepoda dobe formulovat. Pokud by byl Je
ptomen fyzicky, znamenalo by to, e ten, kdo jej v eucharistii pijm, je kanibal - fyzick potrava
iv fyzicky. Oproti tomu katolci definuj Jeovu ptomnost jako duchovn (spiritualiter) v tom
smyslu, e tlo a krev Kristova jsou duchovn pokrm a duchovn npoj (srov. liturgickou modlitbu:
"stane se nm pokrmem vnho ivota ... stane se nm npojem duchovnm". Rozdl tedy nen mezi
fyzickou a podstatnou, ale fyzickou a duchovn ptomnost. Mluvme-li t o podstatn ptomnosti,

pak se tm chce ci, e je v eucharistii ptomen tent Je, kter se stal lovkem, zemel na ki a
vstal z mrtvch.

SVTOST SMEN
Kn. 959 997
Co psob:
Kn. 959 opt doktrinln:
inky tto svtosti: odputn hch, kter uinili po ktu + smen s crkv
JAK:
vyznn hch + ltost.
Kn. 960 jedin dn zpsob: individuln a pln vyznn tkch hch
Jin mimodn zpsob v ppad fyzick nebo morln nemonosti: spolen
rozheen nebo dokonal ltost (pi.: nemohu mluvit, neznm jazyk, urgentn situace,
). Kn. 961 spolen rozheen: podmnky: poprv se pouilo v r. 1915 pro
vojky, kte li do bitvy, dle ve II. Svtov vlce mlo kn toto dovolen.
Dnen uzkonn:
a) Nebezpe smrti a nedostatek asu
b) Pli mnoho kajcnk a mlo zpovdnk + kajcnci by bez vlastn viny museli
zstat dlouho bez zpovdi a sv. pijmn. Pozn. to nen situace nap. velkch
pout!).
O podmnkch rozhodne dieczn biskup.
+ Kn. 962 k platnosti se vyaduje: pedsevzet, e vyzn tk hchy jednotliv
v pikzan dob.
Kn. 964 - Msto udlovn: kostel nebo kaple, zpovdnice. Mimo zpovdnici ze
spravedlivho dvodu.
Kn. 981 zadostiuinn (pokn) na znamen, e chce zat nov ivot
KDO UDLUJE:
Prostednk: zkonn udlovatel
Kn. 965 jedin knz.
Kn. 966, 967 k platnosti: jet poven to m:
a) Ze samho prva - viz kn. 967, 968

10

b) Od pslunho pedstavenho viz kn. 969. Poven je na dobu uritou nebo

neuritou.
Kdo m trval poven, me svtost smen udlovat kdekoliv (pozn.: byla vjimka: m).
Trval poven se udluje jen psemn kn. 973.
Jak se ztrc toto poven:
- Odvolnm
- Pozbytm adu
- Ztrtou vlenn do diecze
- Ztrtou kanonickho bydlit
Kn. 976 nebezpe smrti kterkoliv knz udluje platn a dovolen.
Tresty zneuit svtosti smen:
- Kn. 977 rozheen spoluvinka hchu proti 6. pikzn (vnj tk hch,
oboustrann souhlas. I kdy se to stalo ped jeho svcenm.) neplatn krom
nebezpe smrti (+ trest kn. 1378).
- Dal mon delikt kn. 1387 zneuit svtosti smen ke svdn kajcnka hchu
proti 6. pikzn (ili aktivn je zpovdnk, dje se v rmci svtosti smen). Trest:
ferendae sententiae - podle zvaznosti od suspenze a k proputn z duchovnho
stavu.
- Kn. 982 zneuit svtosti smen ze strany kajcnka: nepravdiv naen
zpovdnka. Sankce kn. 1390 (interdikt latae sententiae, u klerika jet suspenze).
Nutn formln odvoln.
- Kn. 983 zpovdn tajemstv nikdy, nijak, z dnho dvodu zpovdnk nesm
prozradit, co od koho slyel ve zpovdi (pm prozrazen) a nic, z eho by nkdo
mohl poznat, kdo a z eho se zpovdal (nepm prozrazen). Bez vjimek.
Z pirozenho i boskho pozitivnho zkona. Sankce: kn. 1388 1.
- V r. 1988 Kongregace pro nauku vry dekret: exkomunikace latae sententiae vech,
kdo zneuij svtosti smen a zveejn ve sdlovacch prostedcch to, co kal
zpovdnk a kajcnk (po skandlu s novini, kte se vydvali za kajcnky, zpov si
nahrvali a pak zveejnili).
Kn. 984 zkaz zpovdnkovi pouit vdomost zskanch ze zpovdi jakmkoliv
zpsobem.
Kn. 986 povinnost kn starat se o to, aby vc mli monost pijmout tuto svtost.
KDO PIJM:
1. Kajcnk kn. 987 991
Co se poaduje: pprava: odmtnut hch + pedsevzet se napravit.
Povinnost vyznat jednotliv vechny tk hchy, kterch si je vdom.
Kdo: ten, kdo doshl uvn rozumu.
Komu: naprost svoboda vybrat si zpovdnka.
Kdy: alespo 1x za rok.
11

Odpustky kn. 992-997.

http://apo-logia.blogspot.com/2009/04/odpustky-kamen-urazu.html
- sten nebo pln.
- lze je zskat bu pro sebe, nebo pro due v oistci.
- udlit sm jen pape a ten, komu on dal oprvnn.
- kn. 996 kdo me zskat odpustky.
- Kn. 997- odkaz na zvltn zkony crkve.

SVTOST NEMOCNCH
Kn. 998 1007
(Nov Zkon viz Jak 5, 14-15)
Co psob:
JAK:
Materie olej. Forma: mazn olejem + pedepsan slova
Jak se udluje: kn. 999-1002:
Kn. 999 - Svcen oleje: - biskup + ti, kter mu prvo stav na rove
- V ppad nutnosti kterkoliv knz, ale pouze pi samotnm udlen svtosti.
Kn. 1000 odkaz na liturgick knihy + obad v ppad nutnosti.
- Pomazn se provd rukou, pokud zvan dvod nevyaduje uit nstroje.
Kn. 1001 povinnost past.
Kn. 1002 spolen udlen podle pedpis diecznho biskupa.
KDO UDLUJE:
kn. 1003
- Kad knz a jedin knz.
- Kdo m povinnost a prvo.
- Noen posvcenho oleje u sebe.
KDO PIJM:
kn. 1004-1007
Kn. 998 udluje se nebezpen nemocnmu.
- Vc, kter m uvn rozumu a je v nebezpe ivota v dsledku nemoci nebo st
(pi pochybnosti se svtost udl).
- Nemocn v bezvdom, kter o to podal dve alespo nepmo.
- Me se opakovat.

12

SVTOST SVCEN
Kn. 1008- 1054
Co psob:
Kn. 1008 doktrinln principy:
- Z boho ustanoven (viz kn. 207).
- Nezruiteln znamen
- kol uit, posvcovat a vst bo lid.
Kn. 1009 stupn svtosti svcen: biskupsk, knsk a jhensk (pozor text knonu byl
rozen).
JAK
-

Pi mi sv. v nedli nebo zasvcen svtek, z pastoranch dvod i v jin dny.

Materie a forma: vkldn rukou + konsekran modlitba.
Zpravidla v katedrle, z pastoranch dvod i v jinm kostele i kapli.

KDO UDLUJE:
- dn vysvcen biskup k platnosti.
- Biskup svtitel si pibere alespo dva spolusvtc biskupy.
- Biskup sm svtit sv podzen nebo na zklad zkonn povovac listiny (Sankce
1 rok zkaz svcen) kn. 1383.
Kn. 1015-1023.
- Biskup sm jinho biskupa vysvtit jen s dovolenm Apotolskho stolce pod sankc
exkomunikace latae sententiae kn. 1382.
KDO PIJM:
Kn. 1024 platn pouze poktn + mu + svobodn souhlas (kn. 1026).
Kn. 1025 k dovolenosti svcen ada poadavk:
- Osobn vlastnosti kn. 1027-1032. Posoud pslun pedstaven.
- Poadavky institucionlnho charakteru - kn. 1033-1039
Neexistence iregularit a pekek - kn. 1040-1049.
- Poadovan dokumenty kn. 1050.
- Skrutinium - kn. 1051: 3 oblasti:- psychick a fyzick zdrav
morln dispozice.
zakotven v crkvi (po strnce doktrinln, zdrav
zbonost, neporuen vra, potebn vzdln)
- Dokumenty o vhodnosti kandidta kn. 1052.
Poadavky na svcence kn. 1026-1032
- Svobodn rozhodnut
- Vzdln podle norem prva, pouen o tom, co souvis se svcenm (filosofick a
teologick vzdln alespo 5 let, pro trvalho jhna 3 roky)
- Poadovan vlastnosti podle sudku povench osob kn. 1029 mysl, vra,
znalosti, dobr povst, mravn bezhonnost, dal vhodn duevn a tlesn vlastnosti.
13

25 let pro knsk svcen + a po 5. Ronku filosoficko-teologickho studia. 23 let

pro jhensk, 6 msc mezi nimi. Trval jhni: celibtn 25 let, enat 35 let + souhlas
manelky. (monost dospenze kn. 1031 4 Apotolsk stolec). 35 pro biskupa
Ped udlenm svtosti svcen - kn. 1033-1039:
Bimovan.
Psemn dost napsan vlastn rukou a pijet za kandidta svcen podle schvlenho
liturgickho obadu.
Vykonvn slueb lektora a akolyty 6 msc.
Zvazek celibtu nebo doivotn sliby v eholn spolenosti.
5denn duchovn cvien.

Iregularity a jin pekky kn. 1040-1049 (k dovolenosti)

(Iregularita je trval pekka ex defectu nebo ex delicto. Pekky - v doasnch situacch).
- Duevn nemoc
- Apostaze, hereze, schisma
- Pokus o uzaven manelstv
- mysln vrada, potrat, mysln a tk zmrzaen sebe i jinho, pokus o sebevradu.
- Vykonn konu ze svtosti svcen, kdy svcen neml nebo mu to zakazovat edn
prohlen kanonick trest.
Pekky:
- enat mu (pokud nebude trval jhen)
- Kdo zastv ad duchovnm zakzan.
- Nedvno poktn.
kony ze svtosti svcen nesm vykonvat: - kn. 1044:
Iregularity:
- Kdo nezkonn pijal vy svcen, kdy mu brnila iregularita.
- Veejn zloin podle kn. 1041 odst. 1
- Zloin podle kn. 1041, odst. 3,4,5,6.
Pekky:
- Kdo nezkonn pijal vy svcen, kdy mu brnila pekka.
- Duevn nemocn.
Kn. 1047 dispenz od iregularit a pekek k pijet svtosti svcen a vkonu tto svtosti.
(exkluzivn kompetence Svatho stolce kn. 1047 2, od ostatnch me dispenzovat
ordin)
Kn. 1048 nalhav ppady.
Zznam o udlen svtosti svcen kn. 1053-1054.
- Kniha svcenc na dieczn kurii.
- Kniha poktnch msta ktu svcence.
- Kad svcenec obdr osvden.

14

MANELSK PRVO KATOLICK CRKVE

Kn. 1055-1165
-

ve srovnn s ostatnmi svtostmi mnohem rozshlej m velk vznam sociln

prvn + tak zvltn msto v procesnm prvu.
oproti ostatnm svtostem m jednu zvltnost: ostatn svtosti pichzej a
s kesanstvm. V tomto ppad Je Kristus povil k dstojnosti svtosti u
existujc institut. Mme tedy co do inn jak se zkony pirozenho prva (pirozen
vlastnosti manelstv), tak Boskho pozitivnho prva (co se te manelstv jako
svtosti), tak ist crkevnmi zkony, ktermi crkev zavazuje poktn katolky.
Prvo uzavt manelstv je pirozenm prvem lovka kn. 1058.

Prvn normy:
-vychzej z definice toho, co je podstatou manelstv;
- stanovuj, co nle k aktivn i pasivn schopnosti (kapacity) subjekt, kter chtj uzavt
manelstv;
- stanovuj formality pro uzaven manelstv.
Pozn. msk prvo ovlivnilo prvo kanonick ve tech zkladnch bodech:
1) Definice manelstv jako coniunctio, consortium, consuetudo omnis vitae.
2) Consensus facit numptias.
3) Koncept manelskch pekek
vodn knony: 1055 - 1062
Kn. 1055, 1-2: popisuje identitu kanonickho manelstv:
(vychz z uen II. Vatiknskho koncilu)
Totius vitae consortium (spoleenstv celho ivota)
- vlun (exkluziv), heterosexuln (mezi muem a enou), tk se cel existence
lovka, m sv cle bonum coiugum a bonum prolis (dobro manel a dti). Mezi
poktnmi je svtost. Podstatnmi vlastnostmi manelstv (proprietas essentiales)
jsou jednota a nerozluitelnost.
-

Z tohoto pojmu manelstv pak plynou prvn dsledky. (Pozn. Vdy je teba mt na
pamti, e prvo neme postihnout vechny aspekty lidskho ivota, vechno se ned
zaadit do prvnch kategori nap. lska, ptelstv, - to by byla redukce tchto
skutenost.)

Consortium totius vitae je klasick formule mskho prva, jejm autorem je Modestinus
(slavn prvnk ze 3. stol., k Ulpianv), kter definuje manelstv jako Coniunctio maries
et feminae et consortium omnis vitae, divini et humani iuris communicatio (Modestinus, I, 1
Dig., De ritu nuptiarum, XXIII,2) Spojen mue a eny a spoleenstv celho ivota, kde se
spojuje bosk i lidsk prv.
15

Consortium v klasick latin znamen spolen osud v ivotnm vzjemnm vztahum,

vzjemn komunikaci a spoluprci. U snoubenc k tomu dochz skrze manelskou smlouvu
a v jej sle.
Totius vitae se vztahuje k dob trvn svazku, tedy jednak k nerozluitelnosti, ale tak ke
kvalit manelskho souhlasu, k jeho osobnmu a mezilidskmu charakteru a vli k pijet a
realizaci vzjemnho darovn se a spolenho ivota.
Je kolem doktrny a prvn vdy stanovit, jak prvky se tkaj consortium totius vitae, a co je
nutn k platnosti takovho souhlasu a jak prva a povinnosti to manelm pin.
Inter virum et mulierem uspodn manelstv m pvod v sexuln odlinosti mue a eny.
Podle kesansk antropologie rozdl mu a ena se neli jen fyzicky, ale tak na
psychologick a spirituln rovin a to, km jsou (muem, enou) se projevuje v kadm
jejich jednn. Sexualita - ne redukovan na biologickou dimenzi, ale jako nco, co m dl
enou, muem v celm ivotnm kontextu je zkladn slokou lidsk osobnosti. Rozdl mezi
muem a enou smuje k oboustrannmu doplovn se bt jeden pro druhho.
Bonum coniugum a procreatio et educatio prolis jsou dva cle manelstv. (Pozn. Kodex
1917 hierarchie, nov kodex ne).
bonum coniugum upozoruje na interpersonln rozmr manelstv a na vzjemn darovn
se.
procreatio et educatio prolis to je nezastupiteln prvo a povinnost rodi. Pro prvnky
znamen pijmou dti a poskytnout jim zkladn pi a vchovu.
Manelstv mezi dvma poktnmi je vdy svtost: to je zkladn princip pro kanonick
manelsk prvo.
Svtostn charakter neru pirozen charakter manelstv, ale pozved ho na svtostnou
rove. Stv se obrazem vztahu Krista a crkve. K platnosti svtosti je teba souhlas obou
snoubenc oni si svtost udluj.
V kodexu se pojem manelstv pouv ve dvou vznamech:
matrimonium in fieri tk se okamiku vzniku manelstv. Pro vznik manelstv mus bt
v tomto okamiku ptomny vechny prvky, kter jsou vyadovny k platnosti uzaven
manelstv.
matrimonium in facto esse tk se manelskho ivota
Kn. 1056 - Podstatn vlastnosti manelstv (proprietas essentiales)
(Pozn. jedn se opt o filozofick pojmy. Podstata esence & podstatn vlastnosti. Strun:
esence, podstata je to, co identifikuje danou vc jako takovou. Obsahuje vechny a jenom ty
prvky nezbytn k tomu, aby byla urena (definovna)m ve sv podstat a odliena od kad
jin vci. Je to to, co dl tu danou vc tm, m je.
podstatn vlastnost ta vlastnost, kter neuruje esenci/podstatu dan vci, ale neoddliteln
k n pat. Netvo danou vc v tom, co je, ale identifikuj ji ve vztahu k jakkoliv jin entit.

16

(p. lovk je schopen pochopit gramatiku. Ten, kdo je schopen pochopit gramatiku, je
lovk.)
Jednota (unitas) znamen: monogamie jeden mu s jednou enou + s tm souvisejc
vrnost.
(opak: polyginie, polyandrie). lovk neme uzavt nkolik platnch manelstv souasn.
Me ale po smrti manela uzavt dal platn manelstv (tzv. nsledn polygamie).
Nerozluitelnost (indissolubilitas):
vnitn = pokud snoubenci uzavou platn manelstv, nemohou ho sami zruit nedisponuj
takovou moc
vnj = ani jin lidsk autorita neme rozlouit platn uzaven manelstv (vjimky dan
Bom zkonem nap. pavlovsk privilegium, nekonzumovan manelstv).
Pouze manelstv ratum et consumatum je absolutn nerozluiteln. (viz dle).
Kn. 1057 jak vznik manelstv.
causa efficiens: vzjemn souhlas prvn zpsobilch osob.
= vznik manelstv zvis na vzjemnm souhlasu, souhlas tvo manelstv m se vyjdit
njakm jednoznanm zpsobem.
Nezastupitelnost: snoubence v tomto souhlasu neme nikdo zastoupit.
Uzaven manelstv prostednictvm zstupce kn. 1104-1105 vjimka, kdy strany
nemohou bt spolu ptomn. Vyaduje se zvltn zmocnn podepsan zmocnitelem a
farem nebo mstnm ordinem nebo alespo dvou svdk nebo vrohodn listina podle
norem svtskho prva. Zstupce mus svj kol splnit osobn.
Kn. 1106 manelstv uzaven za pomoci tlumonka nutn ovit vrohodnost
tlumonka.
(V minulosti diskuse, zda je ke vzniku manelstv nutn manelsk styk, jak to bylo nap.
v germnskm prvu. Bolosk x pask kola.).
Prvn zpsobilost: technicky neexistence pekek, o nich kn. 1083-1094 (od pirozenho
po crkevn zkony)
2 Manelsk souhlas je kon vle, jm se mu a ena sami sob navzjem
neodvolatelnou dohodou odevzdvaj a pijmaj za elem vytvoen manelstv.
dohoda, smlouva
jej obsah
kon vle
Kn. 1058 kdo me uzavt manelstv vichni, kterm to prvo nezakazuje. Prvo na
manelstv (ius connubii) je pirozenm a zkladnm prvem kadho lovka a kadho
kesana. (kn. 219 prvo nebt nucen zvolit ivotn stav).
17

Kn. 1059 manelstv katolk, i kdy je katolick pouze jedna strana, je d nejen prvem
boskm, ale tak kanonickm tzn. Ustanovenmi pslun crkevn autority.
Kn. 1060 favor iuris manelstv se povauje za platn, pokud se nedoke opak.
(dsledky nap. putativn manelstv dti).
Kn. 1061 platn a dokonan manelstv mezi poktnmi
Platn (ratum) = nebylo dokonan, byl zde pouze souhlas.
Konzumovan (consummatum) = manel spolu uskutenili manelsk styk lidskm
zpsobem (humano modo = vdom, dobrovoln, animus maritalis - manelsk nklonnost,
vle a mysl) + vhodn k plozen dt.
-

Pedpokld se konzumace manelstv, jestlie manel spolu bydleli, pokud se

nedoke opak.
Domnl (putativn) manelstv = uzaven v dobr ve alespo jednoho partnera

Kn. 1062 pslib manelstv.

Pastoran pe a pprava na uzaven manelstv

Kn. 1063-1072
- zdrazuje povinnost past pouen snoubenc i celho spoleenstv, pomoc
manelm.
- Ped uzavenm manelstv m katolk pijmout svtost bimovn.
- zjiovn neexistence pekek, kter brn platnmu a dovolenmu uzaven
manelstv.

Zneplatujc pekky
Kn. 1073-1094 zkon nezpsobilost stanovujc (inhabilitantes)
- skutenosti, kter in lovka nezpsobilho uzavt platn manelstv bu
s kteroukoliv osobou, nebo s njakou konkrtn osobou.
Veejn = me bt dokzna na vnjm oboru, jinak je tajn.
Kn. 1075 autorita, kter me urit, co je pekka boskho prva pouze nejvy
crkevn autorita = pape nebo pape+ekumenick koncil. (souvislost s kn. 747, 749,
750, 841)
Pouze nejvy crkevn autorita me pro poktn stanovit dal pekky. Mstn ordin
me svm podzenm a tm, kdo prv pobvaj na jeho zem zapovdt manelstv:
- jen doasn
- jen ve zvltnm ppad a ze zvanho dvodu.
- Tento zkaz nen k platnosti, ale k dovolenosti.
(spec. ppad zapovdajc klauzule v rozsudku neplatnosti manelstv kdy hroz
nebezpe, e dal manelstv by zase mohlo bt uzaveno neplatn).
18

Dal zkazy satku (nejsou pekky): kn. 1071

Dispenz od manelsk pekky
Od pekek pirozenho prva a boskho prva nikdo
Od pekek crkevnho prva mstn ordin nebo Apotolsk stolec podle tipu pekky.
12:
Vk
Impotence
Vinculum
Disparitas cultus
Ordo
Votum
Raptus
Crimen
Consanguinitas
Affinitas
Publica honestas
Cognatione legale

P
P
C
C
C
C
C
P/C
C
C
C

Nelze dispenzovat:
- vinculum,
- consanguinitas v pm linii a 2. stupn bon linie
- impotence
Dispens vyhrazena Apotolskmu stolci:
- votum
- ordo
- crimen
Zvltn situace:
nebezpe smrti kn. 1079
- kompetence: ordin dispenz od vech pekek crkevnch veejnch i tajnch
(krom ordo) a od formy uzaven manelstv.
- Far pokud je nemon obrtit se na mstnho ordine
- Zpovdnk od tajnch pekek pro vnitn obor
omnia parata sunt ve pipraveno ke svatb kn. 1080
- Pekka se odhal a kdy je ve pipraveno a manelstv nelze odloit bez
nebezpe zvan kody.
- Od crkevnch pekek krom tch vyhrazench Apotolskmu stolci
- Kompetence: ordin a dle jako v pedchozm ppad

19

Jednotliv pekky:
Vk
kn. 1083
mu 16 let, ena 14 let
Je to pekka crkevnho prva (tzn. dispenzovateln). Obecn: je to spe garance toho,
aby byla zaruena urit dostaten fyzick a psychick zralost, jinak podle pirozenho
prva by mohli snoubenci uzavt manelstv i dve, pokud jsou k tomu zral.
Biskupsk konference me pro sv zem stanovit vy vk k dovolenosti uzaven
manelstv (zpravidla to dl ve shod se svtskm prvem)
Impotence
Kn. 1084
= neschopnost k souloi.
Kanonick pojem impotence: ze strany mue erectio, penetratio, eiaculatio, ze strany
eny pasivn penetratio.
Pekka pirozenho prva (nen dispenzovateln). Podmnky pro to, aby byla
pekkou:
- jist pokud je pochybnost, manelstv neme bt prohleno za neplatn.
- pedchoz = ped uzavenm manelstv.
- trval a absolutn nebo relativn. Trval v prvnm slova smyslu = nepomine
njakm snadnm zpsobem (o nap. chud zem nemonost lby) nebo pouze
za pouit prostedk riskantnch pro zdrav a ivot nebo a morln nedovolench.
absolutn = v kadm ppad
relativn = v ppad konkrtnho partnera
neplodnost (sterilita) sama o sob nen dvodem neplatnho uzaven manelstv (pokud
nebyla objektem manelskho souhlasu) kn. 1084 3.
Vinculum
Kn. 1085
= vzanost dvjm manelstvm - platnm a konzumovanm, za ivota manela.
- pirozenho prva. V uritch ppadech vjimky privilegium paulinum, ratum et non
consumatum.
Disparitas cultus
Kn. 1086
- mezi katolkem a nepoktnou osobou. Pekka crkevnho prva, dispenzovateln
ordinem.
- dvod: nebezpe ztrty vry, ochrana harmonie v manelstv. Rozdl manelstv
s poktnm nekatolkem (mixta religio) kn. 1124-1129 tam se d dispens pouze
k dovolenosti.
Ordo
20

Kn. 1087
- tk se biskupa, knze a jhna celibtnka (ne trvalho jhna, kter byl ped pijetm
svcen enat)
- pekka crkevnho prva, dispenzovateln, vyhrazen Apotolskmu stolci.
Votum
Kn. 1088
Ten, kdo sloil slib:
- veejn (ne soukrom)
- doivotn (ne doasn)
- slib istoty
- v eholn spolenosti (ne nap. v sekulrnm institutu)
Raptus (nos)
Kn. 1089
Manelstv mezi muem a enou, kde mu enu unesl proti jej vli za elem uzaven
manelstv, je neplatn.
Pomine, jestlie je ena je osvobozena, nen u v moci nosce a na bezpenm mst se sama
dobrovoln rozhodne pro manelstv s nm.
Pekka crkevnho prva, dispenzovateln.
Pozn. vchodn kodex CCEO mluv i o nosu mue.
Crimen (vrada)
Kn. 1090
Neplatn uzavr manelstv ten, kdo:
- pivod smrt vlastnmu manelovi nebo manelovi druh osoby
- za elem uzaven s touto osobou
- tak ti, kdo pi tom spolupracovali morln nebo fyzicky.
Crkevnho prva, dispenzovateln, vyhrazen Apotolskmu stolci.
Consanguinitas (pokrevn pbuzenstv)
Kn. 1091
Neplatn je manelstv:
mezi pbuznmi v pm linii.
mezi pbuznmi v bon linii a do tvrtho stupn vetn.
sten pirozenho zkona (pm linie + 2. stupe bon linie), sten crkevnho
pbuzenstv ve 3. a 4. stupni bon linie je dispenzovateln.
Jak se pot: CIC 1983 msk systm potn: zsada: kolik porod, tolik stup.
CIC 1917 germnsk zpsob (pozor pi posuzovn platnosti manelstv uzavenho v dob
platnosti starho kodexu).
Dal 3 pekky z rodinnch vztah: crkevnho prva:

21

Affinitas (vagrovstv)
Kn. 1092
V pm linii v ktermkoliv stupni in manelstv neplatnm.
(p. tchn snacha, nevlastn otec nevlastn dcera)
Publica honestas (veejn poestnost)
Kn. 1093
Pekka vznik:
- kanonicky neplatn manelstv nebo veejn konkubint
- tk se 1. stupn pm linie
Cognatio legale (zkonn pbuzenstv)
Kn. 1094
Zkonn pbuzenstv = vznikl z osvojen (adopce) platn podle norem sekulrnho prva.
Tk se pm linie a 2. stupn bon linie.

Vady manelskho souhlasu

Kn. 1095 1107
Manelstv vznik souhlasem obou stran.
Kn. 1057 2 Manelsk souhlas je kon vle, jm se mu a ena sami sob navzjem
neodvolatelnou dohodou odevzdvaj a pijmaj za elem vytvoen manelstv.
Tento souhlas je jedinou innou pinou manelstv. Pokud tento souhlas chyb nebo je
njakm zpsobem nedostaujc/vadn alespo u jednoho ze snoubenc (tzn. nen to u
prav manelsk souhlas, ale nco jinho), manelstv nevznik.
Manelsk souhlas je lidskm konem (actus humanus) = vdom a dobrovoln. Aby
takov souhlas vznikl, probhaj v procesu rozhodovn rzn fze: zkoumn, rozhodovn,
uvaovn, hodnocen. Ve vech tchto fzch me bt souhlas ovlivnn i pokroucen
pokud je to nelegitimnm zpsobem, m to vliv na neplatnost manelskho souhlasu.
9
Incapacitas - Nezpsobilost
Ignorantia - Nevdomost
Error Omyl: - co do osoby
- co do podstatn vlastnosti osoby
- podvodn omyl
- omyl co do prva
Simulatio - Simulace
Conditio - Podmnka
Vis vel metus - Nsil a strach
22

Incapacitas - Nezpsobilost
Kn. 1095
Je v kodexu nov, ale protoe je to zkon pirozenho prva, m retroaktivn inky.
Schopnost chpat a chtt + pravidlo nemo ad impossibilia tenetur; nemo obligare se potest
ad id quod non est in sua potestate.
3 sti: nezpsobil pro uzaven manelstv jsou:
1) Nemaj dostaten uvn rozumu (bu stle nap. mentln nemocn, nebo jen
aktuln - v moment dn manelskho souhlasu jsou-li nap. pod vlivem drog,
nebo alkoholu).
2) Kdo maj zvanou poruchu soudnosti co do podstatnch manelskch prv a
povinnost. nesta jen prost uvn rozumu. lovk mus bt ve stavu, kdy je
schopen zhodnotit situaci v naem ppad manelstv a manelstv s touto konkrtn
osobou, aby mohl odpovdn pijmout prva a povinnosti, kter mu vyplynou z ev.
manelskho souhlasu, a mus tak uinit v relativn svobod. Zvanou porucha
soudnosti 3 fze v procesu rozhodovn podle scholastick filozofie:
- intelektuln znalost (abstraktn znalost) = minimln znalost, co se te
manelstv
- kritick zhodnocen = praktick intelekt/zhodnocen/vaha konkrtnho manelstv
s konkrtn osobou.
- svobodn vle (vnitn svoboda) = pro to, aby si lovk zvolil manelstv, a to
manelstv s konkrtn osobou, je nutn vnitn svoboda. Tam, kde je jen jedna
monost na vbr, nejedn se u o volbu nen svoboda.
- Piny ztrty vnitn svobody:
o Patologick - psychopatick osobnosti, neurzy, poruchy osobnosti,
sexuln poruchy, traumata, atd.
o Nepatologick zvltn okolnosti, ve kterch snoubenec,
psychicky normln, ale s njakou dispozic (nap. ni IQ) nemus
bt schopen odolat vnitnm impulsm, kter ovlivuj jeho vli a
tla ji ad unum). P. nechtn thotenstv.
Motivy pro volbu manelstv pokud jsou vdom, ovlivuj svobodu.
Akt vle je vdy njak naruen.
V praxi je teba hodnotit ppad od ppadu!
3) Kdo z psychickch dvod nejsou schopni pevzt podstatn manelsk povinnosti (tj.
o nich kn. 1055 1 a 1056). zde se jedn o to, e mohu vdt, co je to manelstv,
kriticky zhodnotit prva a povinnost v manelstv s konkrtn osobou, nejsem vak
schopen je plnit, a to z psychick piny. Tato psychick pina sama o sob nen
dvodem pro nulitu, mus zapiovat neschopnost.
- Neschopnost (je teba rozliovat skutenou neschopnost od pouh
obtnosti (viz Jan Pavel II, Promluva k msk rot z 5. 2. 1987).

23

Tato neschopnost se tk manelskch povinnost (p. neschopnost

navzat interpersonln a rovnocenn vztah, neschopnost dodret vrnost,
neschopnost vychovvat dti, )
- Tato neschopnosti m psychickou pinu tj. existence vn anomlie
osobnosti, ve kter m tato neschopnost pinu a kter je ptomna alespo
v latentnm stadiu u v moment manelskho souhlasu (p. nymfomanie, tk
homosexualita, tk narcisismus, tk agresivita, chronick alkoholismus,
poruchy pjmu potravy anorexie a bulimie, deprese, schizofrenie, tk
nezralost osobnosti projevujc se nap. nadmrnou fixac na rodie, utknm od
reality a een problm, ).
-

Take se jedn o 3 monosti:

Nem dostaten uvn rozumu. (usus rationis - sufficiens)
M dostaten uvn rozumu, ale nev. (discretio iudicii gravis defectus)
M dostaten uvn rozumu, v, ale nen schopen. (nemo ad impossibilia tenetur)
Ignorantia Nevdomost
Klasick princip: nihil volitum quin praecognitum.
Kn. 1096 minimln znalost.
Ten kdo uzavr manelstv, mus vdt alespo, e:
- manelstv je trval spoleenstv mezi muem a enou (= trval ivotn stav)
- zamen k potomstvu
- potomstvo vznik na zklad njak sexuln souinnosti (v CIC 1917 bylo tlesn
souinnosti) tj. mli by znt sexuln odlinost mue a eny a vdt, e je nutn k plozen
dt.
Pokud v alespo toto, me si svobodn a vdom zvolit manelstv a dt souhlas.
Znalost tohoto se po pubert pedpokld.
(Pozn.: zde mme prvn domnnku.)
Error Omyl
Kn. 1097 - 1099
Omyl chybn poznn skutenosti.
- rozdl od nevdomosti ignorantia (carentia=nedostatek vel negatio scientiae debit). Omyl
znamen vdomost, ale mylnou, ohledn njak vci, podle kter (=t vdomosti) se pak d
vle.
Rozum dodv vli myln sudek o urt vci. Vle je tedy pohnuta tmto mylnm sudkem
k souhlasu, kter ale neopovd pravd, take opravdov souhlas vlastn chyb (viz t
Digestum: nulla voluntas errantis est)
Error substantialis vel accidentalis
- antecedens vel concomitans
- in iuris vel in factis
24

kn. 15, kn. 126 (omyl co do podstaty)..

Kn. 1097 1 omyl co do osoby (error in persona) in manelstv neplatnm
(pirozen prvo) objektem manelskho souhlasu je jin osoba (mus bt jasn, co
je to za osobu a podle jmna nebo njak vlastnosti, kter ji odliuje od ostatnch).
Kn. 1097 2 omyl co do vlastnosti osoby (error qualitatis): zneplatuje manelstv
pouze v ppad, e tato vlastnost byla pmo a hlavn vyadovna. Ne vlastnost
banln nebo pli obecn!
Kn. 1099 omyl co do jednoty, nerozluitelnosti a svtostn dstojnosti manelstv
(error iuris) jen pokud determinuje vli k uzaven manelstv. (P. hippies).
Error dolosus Podvodn omyl
Kn. 1098
msk prvnk Labeone (vychz u Ulpiana): dolus malus: zl podvod je kad
lstivost, machinace, klam, uit k oklamn, podveden, obelstn druhho, s clem
pohnout ho v n prospch k njak nevhodn innosti.

Neplatn uzavr manelstv:

- Kdo byl oklamm podvodem
- Za elem dosaen manelskho souhlasu
- Ten podvod se tk njak vlastnosti t druh strany (tato vlastnost me bt fyzick,
morln, sociln, nebo jin).
- Tato vlastnost me vn naruit manelsk spoleenstv.
- Podvod -> omyl - > souhlas
Ten, kdo klame, me bt jak snoubenec, tak nkdo tet (p. matka zaml, e dcera
neme mt dti. Snoubenec zaml, e byl ve vzen nebo e m nemanelsk dt, atp. Dal
pklady: thotenstv, panenstv, tk nakaliv nebo ddin nemoc, neplodnost, ).
(P. z beletrie: Charlotte Brnteov: Jana Eyrov)
Simulatio Simulace
Kn. 1101
- Je asi nejastj vadou manelskho souhlasu.
Prvn domnnka: pedpokld se, e vnitnm souhlas odpovd slovm nebo znamenm
pouitm pi uzavrn manelstv.
Me se ale stt, e tomu tak nen snoubenec si nco jinho mysl a nco jinho
k/vyjaduje.
Pokud vyluuje pozitivnm konem vle (tj. nesta jen nap. lhostejnost; ale: chci nebo si
vyhrazuji prvo) manelstv samo nebo nkter podstatn prvek i podstatnou vlastnost
manelstv, uzavr ho neplatn.
Co me vylouit: manelstv samo pln simulace (neuznv manelstv nebo ho pouije
k jinm clm: nap. ddictv, pask a prostitutka manelka nemus svdit, zskn sttnho
obanstv to je v v italskm prvu, ale tam se pot s oboustrannou simulac, kdeto
kanonick prvo pot i s jednostrannou simulac, tj. bez vdom druhho snoubence,
25

z beletrie: Emily Brnteov: Na vtrn hrce tam uzavel hl. hrdina manelstv, aby se mohl
sv en mstt a trpit ji), nebo sten simulace: bonum coniugum, dti, nerozluitelnost,
jednotu (tj. i vrnost).
Conditio Podmnka
Kn. 1102
Podmnka je zde jednostrannm konem jednoho ze snoubenc vi druhmu.
- Manelstv neme bt platn uzaveno s podmnkou do budoucnosti.
- Manelstv uzaven s podmnkou do minulosti nebo do ptomnosti je nebo nen
platn podle toho, zda se podmnka splnila nebo nesplnila. (P. podmnka panenstv,
plodnosti).
(Podobn omylu. Rozdl: u omylu si myslm, e vm, o podmnky si nejsem jist.)
3 k dovolenosti ustanoven podmnky se vyaduje psemn dovolen mstnho ordine.
msk prvo nedovolovalo uzavt manelstv pod podmnkou. CCEO (vchodn kodex) ji
rovn nepipout, CIC ji toleruje, ale chpe podmnn souhlas jako atipick, anomln (v
manelstv se pece jeden druhmu daruje). Respektuje se kvli svobod souhlasu lovka
(jsou skutenosti, kter jsou pro jednotl. lovka nebo v uritch kulturch velmi dleit a
vn by ovlivnily rozhodovn o manelstv nap. panenstv).

Vis vel metus - Nsil a strach

Kn. 1103 (viz tak kn. 219).
Neplatn je manelstv uzaven:
Pod vlivem nsil a vlivem strachu: vn, vnj (zpsoben i jen nemysln)
tak, e dotyn nevid jinou monost, jak mu uniknout, ne zvolit manelstv.
(jak se li od totln simulace je zde vle uzavt manelstv).
P. pohrka sebevradou, pinucen ze strany rodi,
Tzv. metus reverentialis.

KANONICK FORMA UZAVEN MANELSTV

Kn. 1108-1123
26

K platnosti manelstv v je podstatn manelsk souhlas njak vyjden slovy, znamenm,

teba i manelskm stykem. Z uritch dvod ale crkve pro sv leny stanov tzv.
kanonickou formu uzaven manelstv pedepisuje jak se m manelstv uzavrat.
Historie:
(viz tak lnek Dr. Jiho Kanho z TF JU na :
http://www.eamos.cz/amos/kcp/modules/low/kurz_text.php?identifik=kcp_489_t&id_kurz=&
id_kap=1&id_teach=&kod_kurzu=kcp_489&id_kap=1&id_set_test=&search=&kat=&startpo
s=1
Kesan dlouho uzavrali manelstv podle zvyk toho kterho nroda, neliili se od
ostatnch. V 9. Stol. u mla crkev jak na zpad, tak na vchod, svj ritul. Na
Tridentskm koncilu (1545 1563) ale vyvstala otzka tzv. klandestinnch, t.j tajn
uzavranch manelstv ty nebyly prokazateln a tedy byly zdrojem prvn nejistoty. Koncil
tedy stanovil, e k platnosti manelstv je teba, aby manelsk souhlas byl pijat
kvalifikovanou osobou za ptomnosti dvou svdk.
Problmem byla ovem jeho promulgace: tu mli na pokyn mstnho ordine co nejdve
provdt jednotliv fari formou zveejnn dekretu farn obci, piem innost dekretu
nastvala v kad farnosti jednotliv po ticeti dnech potanch ode dne zveejnn. Jinou
otzkou bylo odmtn akceptace tridentskch dekret ze strany nkterch svtskch
vrchnost; v tchto tzv. "netridentskch mstech" se jejich innost nkdy i znan pozdrela.
Teprve dekret Pia X. "Ne temere" z r. 1907 formln prohlauje tridentskou formu za
celosvtov nezbytnou pro platn uzaven manelstv kesan.
Pevn stanoven forma uzavrn manelstv, tak jak ji pod sankc neplatnosti manelskho
kontraktu uzkonil tridentsk snm, byla nejen vznamnm instrumentem prvn jistoty v
oblasti manelskoprvnch vztah, ale v posledku (zejmna obligatornm prvnm institutem
manelskch ohlek) smovala k poslen zkladnho principu manelstv, a sice k jeho
monogamii. Nen proto divu, e ji (mutatis mutandis) pejala vtina civilizovanch prvnch
d kontinentln i angloamerick prvn kultury, ano (s vjimkou uritch exces) i prvn
dy bvalch socialistickch zem. Manelstv se zsadn uzavr za aktivn asti
kvalifikovanho svdka (tj. kompetentn edn osoby, a duchovn nebo svtsk) a za pasivn
asti dvou, pop. vce dalch svdk.
(Cit. lnek dr. Hrdiny, http://spcp.prf.cuni.cz/11/tri.htm)
Toto nazen pevzal pak CIC 1917 zavazoval k n vechny kesany.
CIC 1983 Kanonick forma zavazuje jen katolick kesany.
Liturgick obad: viz Ordo celebrandi matrimonium (1991) obsahuje 4 monosti (pi mi,
beze me, ped asistentem laikem, mezi katolkem a katechumenem nebo nepoktnm). Mezi
poktnmi je platn uzaven manelstv zrove svtost. Je to liturgick akt, kter je
zrove prvnm aktem.
Kn. 1104 vyaduje se souasn ptomnost obou stran nebo jejich zstupce.

27

Manelsk souhlas se vyjaduje slovy nebo rovnocennmi znamenmi, jestlie

snoubenci nemohou mluvit.
Kn. 1105 uzaven manelstv prostednictvm zstupce (mus trvat souhlas neptomnho
snoubence)
Kn. 1106 uzaven manelstv za pomoci tlumonka.
-

Forma uzaven manelstv: kn. 1108 - 1123

Oddvajc = tzv. asistent i kvalifikovan svdek: Ten vyaduje projeven souhlasu tch,
kdo manelstv uzavraj + pijm ho jmnem crkve.
- mstn ordin
- Far
- Knz i jhen od nkterho z nich delegovan (k platnosti!)
- Laik delegovn diecznm biskupem: kdy chyb kn a jhni
pzniv vyjden biskupsk konference +
+ dovolen Apotolskho stolce
(Pozn. CCEO k platnosti vyaduje, aby to byl vdy knz.)
2 svdci nevyaduj se specifick vlastnosti, jen to, e mus bt schopni podat svdectv.
Kde se manelstv uzavraj: kn. 1115:
- Ve farnosti, kde m alespo jedna ze stran kanonick trval i pechodn bydlit
nebo tam alespo 1 msc pebv.
- Nebo jinde (s dovolenm vlastnho fare nebo mstnho ordine licence).
- A to: farn kostel nebo jin kostel a kaple kdy ob strany jsou poktn. Jinde
dovolen mstnho ordine.
Kostel nebo jin vhodn msto kdy jedna ze stran je nepoktn.
Vjimky:
Mimodn forma uzaven manelstv kn. 1116
- Nen pslun oddvajc nebo se na nj lze obrtit je se zvanou nesnz.
- V situacch: nebezpe smrti.
mimo nebezpe smrti, ale rozumn se pedpokld, e tato situace bude
trvat dle ne jeden msc.
Sta uzavt manelstv pouze ped dvma svdky, a to platn a dovolen.
Dispens od kanonick formy kn. 1127. Me dt ordin msta katolick strany ze
zvanho dvodu. Je teba uzavt manelstv njakou veejnou formou.
Ne duplicitn nboensk obady!
Kn. 1121, 1122 zznam o uzaven manelstv: v mst uzaven satku do knihy
oddanch + v knize poktnch u zznamu kadho z manel.

28

Tajn uzaven manelstv kn. 1130-1133

Tajn znamen: vechna zjiovn se provedou tajn a o uzaven manelstv zachovaj
tajemstv manel, svdci, oddvajc a mstn ordin ten ho mus dovolit. Zznam o
manelstv se uchov pouze v tajnm archivu kurie.

inky manelstv kn. 1134 1140

-

Vznik trvalho a vlunho svazku.

Manel maj stejn prva a povinnost v tom, co pat k manelskmu ivotu.
Rodie vnou povinnost a prvo starat se o vchovu dt.
Z platnho nebo domnlho manelstv manelsk (legitimn) dti, jinak jsou
nemanelsk. Za manelsk se povauj dti narozen 180 dn po uzaven manelstv
a 300 dn po skonen manelskho ivota. Nemanelsk dti se legitimuj bu
satkem rodi, nebo reskriptem Apotolskho stolce. V obecnm prvu se ale nein
mezi nimi rozdl.
Otcem dt je ten, kdo je manelem matky, pokud se zejmmi dkazy nedoke opak.

ZNIK MANELSTV
Kn. 1141 zkladn zsada: manelstv platn a dokonan (ratum et consumatum) zanik
jedin SMRT jednoho z manel.
Kn. 1707 PROHLEN MANELA ZA MRTVHO. Rozhodujc ale zstv
faktick stav.
Kn. 1142 NEKONZUMOVAN MANELSTV me zruit pape na dost jedn ze
stran ze spravedlivho dvodu.
Podle obecnho mnn pat koncept konzumace manelstv do pirozenho prva.
Historicky: zkoumn tohoto tmatu se ve ke stedovk teologicko-prvn reflexi na tma
podstaty manelstv, jeho vzniku a jeho nerozluitelnosti. Z diskus a zkoumn vyplynulo
rozhodnut pape Alexandra III a hlavn Inocence III o tom, e absolutn nerozluiteln je
pouze manelstv svtostn a konzumovan (protoe je obrazem vztahu Krista a crkve),
vechny ostatn druhy manelstv je mon z pevn danch dvod zruit.
Bhem stalet se v crkvi vytvoila urit praxe podobnch proces, kompetence zruit takov
manelstv byla piznna pouze papei.
Dve lo zruit nekonzumovan manelstv tak sloenm slavnho eholnho slibu. (Dnes
se v tomto ppad dv pouze dispens od pekky manelstv za pevn stanovench
podmnek, neru se manelstv samo, ale je to neobvykl a spe se dispens neudluje.).
Dnes: procesn prava: viz kn. 1697-1706.

Kn. 1143 tzv. PAVLOVSK PRIVILEGIUM

29

Odvolv se na text sv. Pavla v listu Korinanm: M-li nkdo z brat enu nevc a ona
je ochotna s nm zstat, a ji neopout. A m-li ena mue nevcho a on je ochoten s n
zstat, a ho neopout. Nevc mu je toti posvcen manelstvm s vc enou a nevc
ena manelstvm s vcm muem, jinak by vae dti byly neist; jsou vak pece svat.
Chce-li nevc odejt, a odejde. Vc nejsou v takovch ppadech vzni. Bh ns povolal
k pokoji. (1 Kor 7, 12-15)
Poktn m prvo (privilegium) uzavt nov manelstv v ppad:
- Manelstv dvou nepoktnch.
- Jeden z nich se nech poktt.
- Druh (nepoktn) ho opust nebo s nm chce t, ale vyaduje zpsob ivota, kter je
urkou Stvoitele (contumelia Creatoris).
Ped uitm tohoto privilegia se vyaduje proces, kde mstn biskup m ovit splnn ve
uvedench podmnek a to, e strana, kter odela, se nechce vrtit.
Kn. 1148 PPAD POLYGAMIE.
Kn. 1149 PPAD ZAJET NEBO PRONSLEDOVN.

FAVOR FIDEI
Monost rozvzn nesvtostnho manelstv (tj. manelstv dvou poktnch nebo jednoho
poktnho, druhho nepoktnho) papeskou dispenz. Je to milost, nikoliv prvo.
Historie: setkn s monogamnmi kulturami, afrit otroci, reformace.
Nen kodifikovno, byly vydny zvltn normy s podmnkami k platnosti a dovolenosti
udlen tto dispense. Udluje ji osobn pape.

________________
ODLOUEN MANEL ZA TRVN MANELSTV (manente vinculum) kn.
1151-1155.
V ppad cizolostv nebo nebezpe hrozc manelovi i dtem ze strany druhho manela
nen povinnost zachovvat manelsk souit.

ZPLATNN MANELSTV
-

Pokud katolk uzave kanonicky neplatn manelstv (z dvodu existence vady

souhlasu, pekky, nebo vady formy), lze to napravit:

Konvalidace = obnoven manelskho souhlasu kanonickm zpsobem.

Kn. 1156-1160
Sanace = zplatnn administrativn cestou (tj. bez obnoven souhlasu - ten mus ale trvat),
dekretem Apotolskho stolce nebo diecznho biskupa. Z vnho dvodu i bez vdom
jedn nebo dokonce obou stran.
Kn. 1161-1165
30

OSTATN KONY BOHOSLUBY

Kn. 1166-1204
Pozn. jedn se o ryze crkevn zkony na rozdl od svtost, kter obsahuj ustanoven
boskho prva.
Svtostiny
Denn modlitba crkve
Crkevn poheb
Uctvn svatch, posvtnch obraz a ostatk
Slib a psaha
Posvtn msta a doby
Svtostiny
kn. 1166-1172
- kony podobn svtost. Podobn = je zde urit analogie, ale zatmco svtosti psob
ex opere operato svtostiny psob ex opere operantis
3 druhy svtostin:
Vzvajc = prosba o Bo poehnn pro osoby (poutnci, rodiny, ..) nebo vci, kter lovk
uv (k, renec, )
Ustavujc cl zasvtit trvale osoby (p. eholn sliby, poehnn opata, ) nebo vci (p.
olt, kalich, ) slub Bohu.
Exorcismy cl osvobodit osoby nebo vci od zlch duch. Podle schvlenho obadu,
pouze na zvltn a vslovn povolen mstnho ordine a pouze knz, kter se vyznauje
vdnm, moudrost a bezvadnm ivotem. kn. 1172.
Kdo ustanovuje, ru, mn, zvazn vykld svtostiny: Svat stolec kn. 1167
Kdo je udluje: klerik (jhen, knz, biskup) podle svch kompetenc kn. 1169, nkter
poehnn laici (nap. rodie dtem).
Liturgick kniha: Benedikcionl.
Denn modlitba crkve
Kn. 1173 1175
- Modlitba sestaven z hymn, alm, biblickch ten, proseb. Mn se podle liturgick
doby i svtk.
- Povinnost se ji modlit maj: klerici: kn celou, jhni podle pedpis biskupsk
konference (kn. 276 2 odst. 3). Podle svch stanov: lenov institut zasvcenho
ivota a spolenost apotolskho ivota.
Crkevn poheb
Kn. 1176 1185
- Obady, ktermi crkve provz mrt vcho lena kesanskho spoleenstv.
Msto: kn. 1177 zpravidla farn kostel, lze i jinde.
Kn. 1178 poheb biskupa v jeho katedrle, pokud on sm nezvolil jinak.
Dary kn. 1181.
31

Zpis do knihy zemelch kn. 1182.

Dovolen nebo odepen crkevnho pohbu kn. 1183-1185.
- Katechumeni jsou postaveni na rove kesanm. Nepoketn dti.
- Nekatolit kesan.
Nelze pohbt crkevnm obadem: (mn se veejn, ne kdy je to privtn s rodinou a
pteli)
- apostata, heretik, schizmatik.
- kdo zvolili poheb ehem z pohrdn kesanskou vrou.
- veejn hnci, pokud by vzniklo veejn pohoren.
-to jsou ale opravdu extrmn ppady a jsou velmi dk.
Uctvn svatch, posvtnch obraz a ostatk
Kn. 1186 1190
1186 podpora cty k Pann Marii a svatm pklad pro kesany.
Rozliuje se veejn a soukrom cta svatch kn. 1187
Kn. 1188 obrazy v kostelch. Kn. 1189 pe o umlecky a historicky cenn pednty.
Kn. 1190 zkaz prodvat ostatky svatch. Penesen vznanch ostatk.
http://apo-logia.blogspot.com/2008/07/obrazy-sochy-v-kesanstv.html
http://www.maria.cz/Marianska-ucta/Obrazy-sochy-a-relikvie?rw=1
Slib a psaha
Kn. 1191-1204
- jsou dva prvn kony
Slib (votum)- kn. 1191 1 definice.
- Veejn x soukrom
- Osobn x vcn
Koho zavazuje, kdy zanik, dispens, zmna slibu kn. 1193-1198

Psaha (iusiurandum) kn. 1199 1 definice.

Dal ustanoven: kn. 1200-1204.

Posvtn msta a doby

Kn. 1205-1253
Posvtn msta: jsou urena k bohoslub nebo pohbu vcch prostednictv zasvcen nebo
ehnn podle liturgickch knih kn. 1205.
Kostel kn. 1214-1222
Kaple kn. 1223 - 1229
Poutn svatyn kn. 1230-1234
Olte kn. 1235-1239
Hbitov kn. 1240 - 1243
32

Kdo zasvcuje: dieczn biskup a ti, je prvo klade jemu na rove ti mohou povit jinho
biskupa, vjimen knze kn. 1206.
Kostel vyhrazeno diecznmu biskupovi kn. 1208.
Dkaz zasvcen nebo ehnn: listina, pp. 1 svdek (kn. 1208-1209)
Kn. 1210 vhodn uvn posvtnho msta
Kn. 1211 znesvcen posvtnho msta zvan zloin.
Kn. 1212 ztrta zasvcen nebo ehnn: zboen nebo rozhodnutm mstnho ordine nebo
fakticky pedna trvale je svtskmu uvn
Posvtn doby:
Svtky kn. 1246-1248
= nedle + zasvcen svtky kn. 1246 povinnost pro vc astnit se me sv. a svtit
svten den.
Dny pokn kn. 1249-1253
ptky, postn doba kn. 1250.
Kn. 1251 zdrenlivost od masa (od 14ti let) nebo jma od pokrmu Popelen steda +
Velk ptek (zletil 60 let): vk zvaznosti kn. 1252. Ne nemocn a ti, kdo se o n staraj.
Kn. 1253 kompetence Biskupsk konference.

33