svt eleznice

eleznin trat

Montnn drha Oravia Anina

aneb bantsk Semmering
Mnoho der seker bylo teba, ne bylo pralesu vyrvno msto pro stavbu novho podniku.
Mnoho snahy, tvrd prce astrdn, ne byly
dokoneny stavby ajejich zazen. Te se jisk
od kladiv, te prt stbit pra, stoupaj
tmav dmy zhut knebi. Vlovku to probouz
vzneen pocity, kdy zapjemnho msnho
letnho veera, kdy je tato scenrie dvojnsob
psobiv, nahoe nastrnch vkolonii mladch
elezninch inenr, tchto pionr pokroku,
zplna hrdla zazn nrodn psn asmnohou
ozvnou se nesou lesnatm dolm
Pokud ten povauje pedchoz odstavec za ryvek z romnu Julese Verna Ocelov
msto nebo z jin technick sci-fi 19. stolet,
neme se snad dopustit vtho omylu. Tento
text je ryvkem z odborn pednky, kterou
na vronm zasedn ctihodnho Spolku rakouskch inenr vroce 1865 pronesl August
Kstlin, vrchn inenr c. k. privilegovan rakousk Spolenosti sttnch drah. Atmatem
pednky nebylo nic menho ne nedvno oteven horsk uheln drha z Oravie
doAniny vBantu.
Vsuvka prvn, historick: Bant je zem
napomez dnenho Rumunska, Srbska aMaarska. Odmskch dob bylo obydleno Dky,
pozdji Slovany, vobdob 15521716 se stalo
soust osmansk e. Povyhnn Turk bylo
prakticky liduprzdn, ale na nerostn suroviny bohat zem pipojeno k habsbursk
monarchii a kolonizovno vbskmi Nmci,
pozdji i Slovany a Rumuny. Po rakousko-uherskm vyrovnn vroce 1867 se stalo soust Uher abylo podrobeno siln maarizaci.
Ped 1. svtovou vlkou zde ilo asi 1,6 milionu
obyvatel: 37% Rumun, 25% Nmc, 18% Srb
a15% Maar. Povlce pipadlo asi 70% zem Rumunsku, 25% Jugoslvii a5% Maarsku.
Msteko Steierdorf bylo uprosted panenskch les zaloeno vroce 1773 jako sdlo devadesti ty kolonist zjinho Nmecka, specialist naprci vlese aplen devnho uhl.
Vroce 1790 jeden znich, devorubec Mathias

Viadukt pes Schlucht i Hirschsprung asi 3km severn odAniny (popis napohlednici je omyl). Vele vlaku
zGrlite doAniny je lokomotiva ady MV T IV. (cca 19001910, sbrka A. Schultz)

21

svt eleznice

22

svt eleznice

Vlevo/ Vez ze eleznin mapy Rakouska-Uherska

vroce 1908. (sbrka autor)

Hammer, nalezl nedaleko dnen obce Anina

vchoz uheln sloje. Sttnmi ady byl zanlez odmnn 50 zlatmi adva roky nato byl oteven prvn uheln dl. Naprci sem byli zvni
hornci ze trska, Tyrolska, ech aSaska. Uhl
bylo dopravovno povozy pohorskch cestch
kDunaji adle povod doUher. Pozdji vzniklo
dky tomuto uhl anedaleko tenm eleznm
rudm nkolik drobnch elezskch podnik, nejvt znich vdnenm mst Reia.

Nahoe/ Vez zprojektu trati Oravia Anina

zroku 1860. Obrzek ukazuje nejsloitj sek trati
se stlm stoupnm 20 mezi stanicemi Liava
aGrlite sviaduktem pes dol Jitin ankolika
tunely. Mtko 200 Kft se rovn zhruba 400m.
Vimnte si umstn strnch domk
(W. H.) nahebeni kopc nad tunely. Krajina byla
tehdy odlesnn avyven pozice umoovala
strnkm trati pozorovat vlaky blc se ktunelu
zobou stran. (archiv MV Budapest)

23

svt eleznice

Vroce 1845 byly uheln doly vykoupeny sttem, kter se zde rozhodl investovat dorozvoje
elezskho prmyslu. Na poadu dne bylo
usnadnn dopravy uhl kDunaji, ponm se
od roku 1832 plavily parnky, je bylo teba
uhlm zsobovat.
Ji vroce 1846 vznikl projekt nastavbu eleznice odDunaje doAniny. Zatmco zpstavu
Bazia pes Weiskirchen (dnes Belaja Cerkva
vSrbsku), Jasenovo (dnes t vSrbsku), Jam,
Rcdiu a hornick msto Oravia (tba eleza azlata) doLiavy mla bt postavena normlnrozchodn parostrojn eleznice odlce
cca 70km, horsk heben mezi Liavou aAninou ml bt pekonn zkokolejnou koskou
drhou o dlce asi 28km. Stavba lokomotivn trat veden Ing. Bachem z Prahy byla
zdrena epidemi tyfu vroce 1847 anadobro
zastavena revolunmi udlostmi roku 1848.
Nakonec pece jen 20. srpna 1854 v 7 hodin
rno vyjel zLiavy slavnostn vlak soficilnmi
hosty apozhruba sedmi hodinch jzdy dospl
nabeh Dunaje nadosud pustm mst, prv
vtam, kde se irok podunajsk nina zuuje
dosoutsky elezn vrata. Zde, pod klterem
svatho Basila, vyrstal nov pstav Bazia.

Nahoe/ Pln stanice Oravia

v80. letech 19. stolet.
(archiv MV Budapest)
Uprosted/ Jeden ze ty krtkch tunel
mezi Grlite aAninou spvodnm
zkm prezem vsrpnu 2015.
(foto autor)
Dole/ Schma zabezpeen stanice Liava.
(kresba autor)
Vlevo nahoe/ Osobn vlak . 9694
Anina Oravia slokomotivou 730001
mezi Brdioru de Jos aOravi 6. 5. 2008.
(foto Stefan Lindig)
Vlevo dole/ Osobn vlak . 9697 Oravia Anina
slokomotivou 690004 naviaduktu pes Schlucht
krtce ped Aninou 6. 8. 2011.
(foto Stefan Lindig)

24

svt eleznice

25

svt eleznice

Druh den zaal vedn provoz uhelnch

vlak mezi Oravi a Baziaem. Nejvt stavbou na62,6km dlouh trati byl kamenn viadukt sklenbami zplench cihel, 88m dlouh
a 10m vysok, tsn ped ndram Oravia.
ZAniny doOravie bylo uhl zatm dopravovno
koskmi povozy pohorsk silnici, postaven
vroce 1847. Koncov 16km dlouh sek nov
eleznice mezi Oravi aLiavou se esti kamennmi viadukty tak zatm zstal bez provozu.
Peprava osob mezi Oravi a Baziaem
byla zahjena odva roky pozdji, 1. listopadu
1856, ale to ji vreii Spolenosti sttn drhy
(StEG). Vokamiku dokonen nemla tra, oficiln zvan Banater Montan-Erar Eisenbahn
von Oravitza nach Basiasch, napojen na rakouskou eleznin s. Ktomu dolo a otyi
roky pozdji, 20. ervence 1858, kdy StEG dokonila dlkov spojen Budapest Timioara
Jasenovo Bazia.

do Aniny byla dlouh 26km a co nejspornjm zpsobem koprovala tern. Polomry

oblouk byly standardn 57m (voriginlu 30
sh, protoe v tto dob se jet pouvaly
dlkov jednotky sh/stopa/palec). Trasa byla
vedena pevn s mrnm sklonem 6,25
(voriginlu 1/160) vkombinaci se temi strmmi svnmi seky. Svn seky osklonu asi
330, 400 a500 pekonvaly vkov rozdly
40, 50 a 85m. Pokud to nkomu pipomene
drhu pro pepravu elezn rudy z Erzbergu do Vordernbergu ve trsku (S 53), m
pravdu. Koku doAniny navrhl astavbu dil
tent inenr Johann Dulnig (18021873).
Rozdl spoval pouze v tom, e zde mly bt
vozy na svnicch spoutny a vytahovny
pomoc stabilnch parnch stroj, vytpnch
aninskm uhlm.
Natrase koky muselo bt vytesno nkolik
tunel, znich ti nejdel byly Stefan (cca 500
m), Mogelitza (asi 135m) aKrassova (asi 660
m). Nutnosti postavit vt mosty se trasa dsledn vyhbala pelivm koprovnm ternu.
Vzhledem k obtnmu horskmu ternu po-

Kosk drha
Projektovan trasa koka z Liavy (ve skutenosti z prostoru pozdj stanice Majdn)

26

stupovala stavba pomalu a v roce 1852 byla,

a ji tsn ped dokonenm, zcela zastavena.
Pod taktovkou StEG
Vsuvka druh, ekonomicko-privatizan
(a znrodovac): Pro katastrofln stav rakouskch sttnch financ byly zkonem ze
14. z 1854 veker sttn eleznice a dal
sttn majetek vechch avBantu nabdnuty k prodeji. Jednm ze subjekt, jen projevil
zjem, byla u ns dobe znm c. k. privilegovan rakousk Spolenost sttnch drah,
tedy StEG, zaloen konsorciem francouzskch
a rakouskch bank. Za 20 milion zlatch
frank spolenost zskala od1. 1. 1855 na90
let do pronjmu podstatnou st tehdejch
rakouskch sttnch drah asouvisejcch konces pro vstavbu dalch sek zejmna tzv.
Severn sttn drhu zVdn pes Hruovany,
Brno aPrahu doPodmokel anedokonenou Jihovchodn drhu zVdn pes Marcheg, Bratislavu, Budape aTemevr doBaziae. Krom
toho Spolenost privatizovala sttn uheln
dl Brandsek u Kladna a veker sttn ma-

svt eleznice

Vlevo nahoe/ Pln stanice Grlite vroce 1892.

Pvodn pijmac budova (Indohz) se ji dlouho
nepouv, dopravn kancel byla pemstna
dopvodnho domku mostn vhy (hidmerleg).
Mode oznaen objekty pat kvpence StEGu
(Krkemenzei) vetn animln zkokolejky pro
dopravu vpence ze vzdlenho lomu. Drka
vyuvala trasu pvodn uheln koky vetn tunelu
Margalica nalevm okraji plnu. Vpenka ani
drka ji neexistuj, pijmac budova se rozpad.
(Archiv MV Budapest).
Vlevo dole/ Schma zabezpeen stanice Grlite.
(kresba autor)
Nahoe/ Stanice Grlite kolem roku 1900. Vpozad
je vidt portl tunelu Grlite, vpravo vpenku. Ti
stanin koleje le vrovin, zatmco traov kolej
smr Oravia se hned zavjezdovou vhybkou
st zpohledu pozorovatele vlevo akles, take
nasnmku nen vidt.
(pohlednice, repro zportlu Hungaricana).
Dole/ Souasn stanin budova vestanici Grlite
vznikla adaptac vnho domku. Vpoped kles
se sklonem 20 traov kolej doOravie, zatmco
ti stanin koleje le vrovin. Vpozad vlevo je
pvodn pijmac budova. (foto autor, srpen 2015)

jetek v Bantu, tedy na zem o rozloze 1332

km2 se sedmdesti dvma vesnicemi asto deseti tisci obyvateli. Zatmco uhl zBrandsku
mlo slouit kvytpn lokomotiv Spolenosti
vechch, vBantu mlo vzniknout centrum
vroby eleza pro drn stavby vcel monarchii. Auhl zAniny mlo slouit kvytpn lokomotiv nauherskch tratch Spolenosti.
Po rakousko-uherskm vyrovnn se StEG
musela rozdlit na rakouskou a uherskou
st. Maarsk vlda vyvjela podstatn silnj tlak na centralizaci moci, ne tomu bylo
ve Vdni, a vechny eleznin trat maarsk
StEG byly zesttnny ji vroce 1891. Tra Bazia Anina byla maarskou vldou vykoupena
za 9 598 560 forint. Pozemky a prmyslov
podniky vBantu ale zstaly vevlastnictv Spolenosti a doroku 1920, kdy byly pod tlakem
rumunsk vldy pemnny na akciovou spolenost kontrolovanou rumunskm sttem Uzinele si Dominiile Reia (UDR). Konen vroce
1948 ztratila StEG posledn zbytky vlivu zUDR
se stal sovtsko-rumunsk sttn podnik.
StEG nejprve dokonila vstavbu pten
uhersk trat (Wien) Marcheg Bratislava
Budapest Timioara Jasenovo Bazia
v dlce 424km (potno z Budapeti). Ji hotov tra do Oravie se jejm prostednictvm
vestanici Jasenovo napojila narakouskou eleznin s. Vznam Baziae jako poslednho pstavu narakouskm seku Dunaje rostl. Cestu-

jc apota byli zVdn aBudapeti dopravovni doBaziae vlakem (zpotku za36, resp. 26
hodin). VBaziai navlaky odBudapeti aVdn
navazovalo lodn spojen proti proudu doBlehradu ahlavn poproudu smrem kernmu
moi. Vedle Dunajsk paroplavebn spolenosti
(aktivn v obdob 18291990) zde pendlovaly
ivlastn parnky StEG. Dky vlaku cestujc uetili 606km plavby poDunaji km (potno opt
z Budapeti) a cca dva dny asu. Touto cestou
putoval pr vroce 1869 icsa Frantiek Josef
naslavnostn oteven Suezskho kanlu.
Tho roku vyjeli nalinku Budapest Bazia prvn rychlky. Pro srovnn rychlosti lodn
aeleznin dopravy lze uvst, e vroce 1910
inila jzdn doba mezi Vdn a Baziaem (cca
720km) asi 17 hodin, kdeto parnk poteboval na970km poDunaji 51 hodin smrem
poproudu, adokonce 71 hodin proti proudu.
Jzda vlakem tedy pinela velkou asovou
sporu.

Pestupovn cestujcch apekldn nklad zvlak naparnky vBaziai se brzo ukzalo

nevhodn aUhry jednaly sRumunskem opmm vlakovm spojen kernmu moi. Vroce
1874 dolo k dohod o vstavb dvou mezisttnch trat, a to s hraninmi body v Orov na behu Dunaje v soutsce elezn vrata
avprsmyku Predeal vKarpatech. Natra zTemevru (rumunsky Timioara) doOrovy obdrela koncesi ji dve StEG, ale uhersk centralistick vlda chtla zskat vt vliv nadleit
komunikace aob mezinrodn spojen postavila vesttn reii vroce 1879 sama. Vznam trat
doBaziae atamnho pstavu vten okamik vrazn poklesl. StEG se sice brnila soudn, ale
prohrla (jak jinak, vt dob ml jet stt vli
prosadit sv zjmy). Od tohoto okamiku byly
vztahy mezi StEG a uherskou vldou na bodu
mrazu, co vyvrcholilo nucenm zesttnnm
uhersk sti Spolenosti v roce 1891. V roce
1884 bylo dokoneno pm eleznin spojen

27

svt eleznice

Nahoe/ Lokomotiva 50.065 vystaven

vkolejiti stanice Oravia vsrpnu 2015.
(foto autor)
Uprosted/ Lokomotiva 69.0003 sosobnm
vlakem vAnin 15. 2. 2010.
(foto Herbert Vogt)
Dole/ Odklzen snhu ztrat.
(foto C. Gaiatone)

Timioara Beograd (Temevr Blehrad),

atra doBaziae se stala pouhou mstn drahou
bez tranzitnho vznamu.
Vroce 1909 dorazila doOravie druh tra
zTemevru, veden ponkud vchodnji pes
Berzovii. Tra, vystavn jako loklka, nabyla
na dleitosti potom, co st pvodn hlavn
trat StEGu pes Jasenovo byla Trianonskou
smlouvou piena Jugoslvii a dlouhodob
blokovna. Poroce 1945 byl vrmci bratrsk
spoluprce socialistickch zem sek najugoslvskm zem zlikvidovn.
Stavba trati doAniny
Ihned popevzet dol vAnin StEG zkoumala
monost nahradit rozestavnou koku standardn lokomotivn trat. Podle posudku by to
bylo mon zacenu nepetritho stoupn 20
vdlce 16,5km apolomru oblouk 114m.
Ztm hotov trasy koky bylo mono vyut
poslednch cca 6km mezi Aninou aKrassovou
(rumunsky Grlite) vetn krassovskho tunelu, ten vak musel bt pizpsoben rozmrm normlnrozchodnch vozidel. Od Grlite po Liavu byla pro lokomotivn eleznici
vytyena zcela nov trasa.
Stavbu 4,05 mil (33,4km) dlouh trat
s rozpotem 812 278 zlatch dil stavebn
editel StEG Carl von Ruppert. Znadmosk
vky 219m v Oravii bylo teba vystoupat
na 558m v Anin, tedy o 339m, tj. s pevenm cca 10m na 1km. Ve skutenosti vak
rozhodujc st peven, 324,3m, musela
bt pekonna vseku Majdn Grlite, tedy
tm nepetritm stoupnm 20 v dlce
16,541km. Tm 2km trasy le v tunelech,
3km na oprnch zdech a 840m na viaduktech. Vce ne polovina trasy le vobloucch,
25% trasy pak vobloucch opolomru 114m.
(Souasn rumunsk pedpisy uvdj dokonce pouze 102 m.) Na stavbu byly pouity
star Vignolovy kolejnice o hmotnosti jen 26
kg/m s rozte prac 2,8 stop, co umoovalo provoz vozidel smaximlnm tlakem 10t
nanpravu. Vobloucch opolomru 60 sh

28

svt eleznice

Pehled viadukt
Jmno viaduktu Poloha (zatek)
km
Kosowitza
3,194
Krebsenthal
4,081
Rakovicza
5,251
Kirchenthal I
6,552
Kirchenthal II
6,815
Kalkofenthal
7,540
Lissava
14,090
Wildschlucht
14,567

Dlka
m
73,92
97,58
115,32
73,94
73,20
94,31
46,15
42,33

Zsittin (Jitin)

19,533

130,80 37,15

Anina Schlucht

31,272

95,45

(114m) bylo peven 0,169 stop, tedy asi

53mm, teoreticky umoujc jzdu rychlost 3
mle zahodinu (cca 22 km/hod.). Natrati byly
vybudovny ti mezilehl stanice pro kiovn
vlak ajedenadvacet strnch domk.
Potek drhy v projektov dokumentaci
se nachz uposledn vhybky stanice Oravia
aje uvdn vrakouskch mlch, souasn kilometr vak zan v ose pijmac budovy
stanice Oravia. Rozdl in cca 700m. Prvnch
9km montnn drha sleduje pvodn trasu
drhy z roku 1847. Z Oravie b vodorovn
a k poslednmu celokamennmu viaduktu
v km 7 5/7, odtud pokrauje ve stoupn 8,3
stle vestop pvodn trat. Nov trasa se
odstar trati odpojuje vkm 9,1, tedy kousek
zastanic Majdn. Odtohoto msta zan tra
stoupat sklonem 20 avtomto sklonu setrv
a dokm 25,3 ped vjezdem dotunelu Grlite.
Vsuvka tet, star dlkov mry platn
doroku 1871:
1 rakousk mle = 4000 sh = 7,586km
1 sh (nmecky Klafter, zkratka Kft) = 6 stop
= 189,65cm
1 stopa ()= 12 palc = 31,6cm
1 palec (coul, ) = 12 rek = 2,634cm
1 rka (Lein, ) = 12 bod = 2,195mm
1 bod (Punkt) = 0,1829mm
Na trase bylo vyhloubeno trnct tunel
ocelkov dlce 2084m, ato pouze spouitm
stelnho prachu, dynamit jet nebyl vynalezen. Profil tunel byl omezen nanejmen monou mru akoproval prjezdn profil vozidel
vetn peven koleje, atedy nklonu vozidel
v obloucch o polomru a pouze 114m. Neju je tunel Grlite, kter vznikl rozenm
pvodnho krassovskho tunelu kosk drhy
naku 12 stop (3,76 m). Dodnes je tato ka
vevtin dlky tunelu zachovna. Zazmnku
stoj nejen ka, ale itvar tohoto tunelu nen
podkovovit, jak je udrnch tunel obvykl,
ale m svisl stny zakonen polokruhovou
klenbou.
Mosty naseku Oravia Liava, stavn
jet rakouskm sttem, byly ist kamenn,

Vka
m
19,6
23,64
26,66
23,60
20,01
21,65
17,30
21,60

35,15

Popis viaduktu
7 oblouk po7,58m, R 190m
9 oblouk po7,58m, R 190m
11 oblouk po7,58m, R 190m
7 oblouk po7,58m
7 oblouk po7,58m
9 oblouk po7,58m, R 190m
oblouk 9,48m + elezn most 13,27m + oblouk 9,48m, R 114m, vodorovn
oblouk 9,48m + elezn most 15,17m + oblouk 9,48m, R 114m, stoupn 20 ,
oblouky 15,8m + 15,8m + elezn most 31,6m + oblouky 15,8m +15,8m, R 114m, stedn dl vodorovn, postrann sti 20
oblouk 15,8m + elezn most 31,6m + oblouk 15,8m, R 114m, vodorovn

Pehled tunel
Poad tunelu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14

Jmno tunelu
Lissava
Maniel
Dolhof
Seiler
Tigla
Bran
Bec-Masina
Vant
Isvor, Polom
Krassova, Grlite
Pestera
Gemene 1
Gemene 2
Schlucht

Poloha (zatek)
km
13,775
16,966
18,838
19,194
19,673
19,894
20,396
20,541
22,531
25,356
28,869
30,526
30,650
31,108

Dlka
m
91
298
112
230
76
72
47
57
290
660
26
34
31
60

Polomr
m
114
152
114
114
114
114
114
114
pm
pm
pm
pm
pm
114

Stoupn

20
20
20
20
20
20
20
20
20
1,7
0
0
0
0

Poznmka: Utunel . 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a10 byly vdob socialistickho reimu vojensk strnice.

Mstopisn nzvy
nmecky
Anina
Bazias
Gerliste
Jaszenova
Krassova
Lissava
Majdn
Oravicza
Temesburg
Weiskirchen

maarsky
Stjerlakanina
Bzis
Gerlistye
Karasjeszen
Krassvar
Lissava
Majdn
Oraviczabnya
Temesvar
Fehrtemplom

rumunsky/srbsky
Anina
Bazia
Garliste, Grliste, Girliste
Jasenovo
Carasova
Liava
Brdioru de Jos
Oravia
Timioara
Bis Alba / Belaja Cerkva

kdeto mosty nanovm seku stavnm StEG

byly kombinac klenutch kamennch njezd
(vtinou v oblouku) a eleznch stednch
dl. Dvodem byla jednak spora asu nutn
kopracovn kamene azdn, jednak poteba
dt prci vlastnm, v t dob mlo vytenm
elezrnm vAnin aReii.
sek z Grlite do Aniny sleduje pvodn,
prakticky vodorovnou trasu koky, pouze polomry oblouk byly z30 sh zvteny naminimlnch 60 sh. Pes dol Schlucht, kter
koka obchzela po vrstevnici, byl vystavn

posledn viadukt. Ten, pro sv umstn blzko

msta, voteven krajin avefotogenick kombinaci snavazujcm tunelem, byl nesslnkrt
zobrazen napohlednicch afotografich.
15. listopadu 1863 byla tra, oficiln veden jako neveejn montnn drha, otevena
pro nkladn provoz. Lokomotivu prvnho vlaku
vedl strojvdce Fridolin Kolmann, spolu snm
byli na lokomotiv ti vrchn ineni StEGu:
Maniel, Seiler a Bach. Pozvan oficiln host
se vezli v pohodlnch keslech pipevnnch
naploinov vz. Zanm nsledovalo est voz

29

svt eleznice

loench devem. Pi maximln rychlosti 9 km/

hod. za3,5 hodiny jzdn doby hosty ani moc neofouklo, zato jim jist podn vytrvilo. Popjezdu doAniny byl vlak vysvcen ateprve potom
nsledovala touebn oekvan hostina.
Skoro pesn oest let pozdji, 18. listopadu 1869, byla na trati zahjena i osobn peprava. Ne k tomu mohlo dojt, musela StEG
pod dohledem sttnch ad zlepit nkter
bezpenostn opaten na strm trati. Nap.
stanice Grlite musela bt vybavena vjezdovm nvstidlem ze smru odAniny aosobn
vozy musely bt podvozkov tynpravov
s minimln dvma obrdnmi npravami.
Vseku Oravia Majdn byla povolena nejvy rychlost 19 km/hod., v seku Majdn
Grlite 7,6km a v seku Grlite Anina
15,2km. Jzdenka zOravie doAniny stla 18
krejcar ve2. td a12 krejcar vetd tet.
Vsuvka tvrt, promnliv mstn jmna:
Vtina sdel byla zaloena prvn vlnou jihonmeckch kolonist, proto pvodn jmna jsou
povtinou nmeck. Poroce 1880 byla vednch dokumentech nahrazena maarskmi ekvivalenty aporoce 1918 nzvy rumunskmi, pp.
srbskmi. Vtextu lnku jsou uexistujcch objekt dsledn pouvna jmna souasn, aby
se ten mohl snze orientovat v modernch
mapch. Vslovnost v etin nestandardnch
znak je zhruba tato: psan se vyslovuje jako
, jako ts, resp. c, se vyslovuje jako i, jako
neurit samohlska podobn krtkmu e.

dotovrny StEGu navrobu parafnu alampovho oleje destilac vhodnho druhu uhl.
Patrov pijmac budova a vt z obou
remz s vodrenskou stanic se dochovaly
v nezmnnm stavu dodnes, pestoe stanice byla v nkolika krocch rozena, triangl
zanikl a pvodn tona byla nahrazena vt,
dostaujc naoten lokomotiv ady CFR 50.
Stanice je nyn vybavena mechanickm zabezpeovacm zazenm sdvojramennmi vjezdovmi nvstidly apedvstmi nmeckho typu.
Nvstidla jsou ovldna zkozlk voln stojcch pod irm nebem.
Majdn (v km 8,48,7, nadm. vka
225,2m, ve stoupn 1 : 120, tj. 8.3 ) byla
jednoduch vhybna o uitn dlce 207m
s krtkou kusou odstavnou kolej a malou
vpravn budovou. Byla postavena asi 1km
od stejnojmenn obce a zanikla v roce 1960.
Dnes je plocha bval vhybny zcela pohlcena
lesem. Po2. svtov vlce byla vesnice pejmenovna naBrdioru de Jos able kzstavb
byla otevena stejnojmenn zastvka.
Stanice Liava (v km 14,0514,20, nadm.
vka 332,4m, v oblouku o polomru 114m,
ale vodorovn) byla pojmenovna podle ky,
jejm dolm tra prochz. V blzkosti nen
dn obydlen msto, stanice spouze dvma
vhybkami a dvma kusmi kolejemi vznikla
z ist provoznch dvod. Kiovalo se zde
tak, e z kopce (od Grlite) jedouc vlak se
vyhnul na kusou kolej a vzhru jedouc vlak
projdl pokoleji hlavn. Vedlej kolej pvodn pokraovala jako vleka do vpencovho
lomu. Byla vak ponkolika letech peruena
sesuvem pdy apravdpodobn u nebyla obnovena. Nachzel se zde vodojem avodn jeb
a parn lokomotivy zde a do 70. let dobraly
vodu. Mal pzemn pijmac budova byla kamenn, neomtnut, stejn jako vechny strn domky podl trati.
Pi modernizaci trat vroce 1980 byla tato
stanice zruena a o 1,5km dle v km 15,80
16,32 byla vestoupn 20 postavena vhybna o uitn dlce 459m, vybaven elektromechanickm zabezpeovacm zazenm amechanickmi nvstidly. Vzhledem kestoupn byla
kiovn plnovna tak, aby vzhru jedouc

Stanice
Oravia (nadmosk vka 218,7m) je nejstarm ndram na zem dnenho Rumunska.
Msteko Oravia s asi 5000 obyvateli bylo
v19. stolet sprvnm aspoleenskm centrem
nmecky mluvcho Bantu se vm, co ktomu
patilo. Take vedle bskho adu, dol, hut
a ady manufaktur tu bylo i lyceum a divadlo
sopern scnou. Ndra vOravii bylo nejvt
na cel trati Bazia Anina. Bylo domovskou
stanic vech lokomotiv asdlem zen provozu. Vroce 1874 mla stanice tyi dopravn koleje odlce 200400m, nkolik manipulanch
kolej, dv lokomotivn remzy, malou tonu,
triangl na oten delch lokomotiv a vleku

30

vlak pokud mono projdl bez zastaven. Protoe stanice le vesovitm oblouku aodjezdov nvstidla jsou viditeln a zbezprostedn
blzkosti, byly nastory vjezdovch nvstidel
umstny tere pedvsti pslunho odjezdovho nvstidla (ne lut ramena jako u SD,
ale lut obdlnkov tere, vzhledov arozmrov identick steri samostatnch pedvst).
Grlite (cca doroku 1910 Krassova, vkm
25,0025,35, nadm. vka 543,3m) je urit
nejzajmavj ndra nacel trati. Vzniklo t
z provoznch dvod, protoe stejnojmenn
obec le vdol ovce ne 8km dle a350m
ne. Dodnes sem nevede silnice. Z poteby
nepekroit maximln stoupn 20 nebylo
mono dotrasy trat vloit dostaten dlouh
vodorovn sek pro kiovac stanici. Proto
byla stanice poloena mimo tra anatraovou
kolej napojena vhybkou pouze na jednom
zhlav, a to pmo v portlu tunelu Grlite.
Vlaky jedouc z Aniny vjdly z tunelu pmo
dondra, kdeto vlaky zLiavy musely nejdve vjet dotunelu, vnm zastavit apopestaven vhybky sunout dostanice. Pi odjezdu byly
manvry opan: vlak do Aniny odjel pmo,
kdeto vlak do Liavy zasunul do tunelu a teprve popestaven vhybky mohl odjet natra.
Krom vt pijmac budovy arestaurace
zde byl zemn vodojem avodn jeb. Voda se
pivdla (apro poteby obyvatel stanice stle
pivd) odpramen ky Isvor vce ne 2km
dlouhm vodovodem, kter povrstevnici pechz rozvod. V70. letech 19. stolet zde StEG
postavila vpenku pro zsobovn svch staveb vpnem acementem. Surovina byla kpecm dopravovna z nkolika vzdlench lom
koskmi povozy a pozdji zkorozchodnou
animln drkou, poloenou vpvodn trase
kosk uheln drhy, vetn asi 180m dlouhho tunelu Mogelitza.
Komplikovan manvry pi vjezdu iodjezdu
ze stanice si jist odpotku vydaly existenci
alespo jednoduchho zabezpeovacho zazen, ojeho charakteru vak nic nevme. Pln
zroku 1892 afotografie zroku cca 1900 zachycuj mechanick terov nvstidlo, jak StEG
pouvala bn i v echch, ped vjezdem
do tunelu ze smru od Aniny. Bylo to patrn
jedin nvstidlo na cel trati. Nkdy v povlen dob stanice dostala elektromechanick
zabezpeovac zazen s mechanickmi vjezdovmi nvstidly nmeckho typu. Modern
relov zabezpeovac zazen stanice obdrela vroce 1983 vrmci zvyovn propustnosti
trati. Vsouasnosti vak nen funkn, protoe
stanice ztratila pipojen elektrickho proudu.
Elektrrensk firma odmtla udrovat veden
natakovou samotu
Pvodn pijmac budova se dvma byty
stla navysok terase pomrn daleko odko-

svt eleznice

Vlevo/ Letn jzdn d trati Jasenovo Oravia

Anina zroku 1909. Povimnte si pmho
lkovho vozu Budapest Oravia (dle doAniny
neml pechodnost). (archiv D Praha-Libe)
Nahoe/ Osobn vlak Anina Oravia
slokomotivou 69.0003 zastavil vGrlite. Dnes ji
vlaky nezajdj dostanice, ale zastavuj natraov
koleji tsn uportlu tunelu vsrpnu 2015.
(foto autor)
Dole/ Stavc kozlk vjezdovho nvstidla
apedvsti vOravii vsrpnu 2015. (foto autor)

lej. Byla postavena podle normli StEG; tm

toton dodnes stoj vestanici valy, pestavn nabyty. Ta vGrlite je vdezoltnm stavu
apro dopravn slubu byl adaptovn pvodn
domek mostn vhy stojc pmo nahran terasy nad staninmi kolejemi.
V roce 1925 byla postavena konspen
drka o dlce 3,2km a rozchodu 700mm
smrem k obci Grlite. Slouila k peprav
kulatiny apalivovho deva keleznici. Ji dvno zanikla.
V seku mezi tunelem Grlite a stanic
Anina odboovaly ztrati ti krtk vleky. Prvn
znich vlokalit Buso Lupului vedla dolomu,
druh uviaduktu vkm 31,4 t dolomu atet,
ji vblzkosti stanice, dohut.
Anina (vkm 33,4, nadm. vka 556,4m) je
konenou stanic. Zpotku mla ti dopravn koleje, lokomotivn remzu, tonu a adu

31

svt eleznice

kusch kolej k rampm pro nakldku uhl.

Pijmac budova byla skromn, protoe pvodn se nepotalo sosobn dopravou. Tona,
postaven na rozmry prototypu lokomotivy
Steierdorf, byla po rekonstrukci lokomotiv
(doplnn stabiln pipojenho vodnho vozu)
pli krtk. Proto byl koten lokomotiv postaven triangl znedostatku msta tak, e se
pijmac budova ocitla vjeho stedu.
MV postavily vroce 1900 novou, velkorysou pijmac budovu, kter slou i spe
stoj achtr dodnes. Vestejn dob pibylo
i nkolik dalch dopravnch kolej. Po vlce
byla stanice vybavena elektromechanickm zabezpeovacm zazenm, jeho specialitou je
mechanick nvstidlo sjednm lutm ramenem ve funkci opakovac pedvsti, umstn
vlevo vesmru jzdy.

Konstruktr vdesk lokomotivky StEGu

Ing. Pius Fink, jeho matka shodou nhod
pochzela z Aniny, navrhl lokomotivu vychzejc z Engerthovy konstrukce C2n2, ovem
s pohonem vech nprav, tedy CBn2. Kotel
a topenit byly uloeny na pevnm vnjm
rmu nad temi pevnmi hnacmi npravami
o rozvoru 2212mm, zatmco nekryt stanovit osdky a zsobnky na vodu (po stranch
topenit a kotle) a uhl (vzadu) byly neseny
otonm podvozkem. Dvounpravov podvozek, t s vnjm rmem, ml stejn rozvor
jako ti pevn npravy vpedu. Podlaha pod
stanovitm strojvdce (vpravo) byla ve ne
podlaha vprostoru pro topie atento prostor
byl t vyuit pro zsobu vody.
Parn vlce, ojnice aspojnice byly vn rmu,
ouptka arozvod uvnit rmu. Pro pevod pohonu naoton podvozek byl poprv pouit pkov systm Finkovy konstrukce (viz obr. vploze). Hnan podvozek byl spevnm rmem spojen pomoc svislho epu Q, jeho vzdlenost
odposledn npravy vrmu (B) aprvn npravy
v podvozku (A) byla shodn. Penos pohybu
zhnac npravy (B) dopodvozku zprostedkovala jalov osa (C), umstn nad prvn npravou
podvozku, asystm pk KaF. Pka F zajiovala
stlou vzdlenost nprav A a B, zatmco pka
Kpenela krouiv pohyb zkliky nanprav
B nakliku naose C. Pohyb kliky C nanpravu
Apenela pka L. Ve popsan systm by byl
dostaten pro jzdu popm trati, ale ne vob-

Lokomotivy
Na lokomotivu pro novou tra byly kladeny
vesv dob (1861) neobvykl nroky. Protoe
se na rozestavn drze nepotalo s osobn
dopravou aifrekvence nkladnch vlak mla
bt zpotku nzk, nehrla rychlost lokomotivy dnou roli. Rozhodujc byla tan sla,
umoujc pepravit nastoupn 20 dvacet
przdnch uhelnch voz, tedy zt 110t.
Npravov tlak pitom nesml, vzhledem kpouitm kolejnicm, pevit 9,5t a lokomotiva
musela bt schopna projdt oblouky opolomru 114m.

32

louku, kdy zakiven kolejnic vede k piblen

vnitnch kol akevzdlen vnjch kol nanpravch AaB. Proto mla jalov osa C vesvm
uloen uritou vertikln vli, kter mla vt
st relativnho pohybu nprav AaB kompenzovat. Problm byl, e toto opaten kompenzovalo skuten pouze st vzjemnho pohybu.
een dokonal zgeometrickho hlediska nen
mon, ale zhlediska strojnickho bylo mon
dospt keen, kdy zbvajc rozdly vpostaven nprav byly kompenzovny prunost materilu avl vloiskch.
Vzhledem knutnosti jezdit nastrmch sklonech byla lokomotiva vybavena parn brzdou,
nebyla to ale dn varianta protitlakov (Riggenbachovy) brzdy, sn je nkdy zamovna. Lokomotiva mla pod kotlem mezi rmem
svisle umstn dva parn vlce napjen pmo zkotle. Ty pooteven ventilu psobily pes
zvratn pky nabrzdov zdre nadruh atet
nprav. Vlce psobily nezvisle nasob vdy
na dv kola na te stran lokomotivy. Byl to
jaksi pedchdce tlakov brzdy, ale pouze pro
lokomotivu.
Prototyp (lokomotiva . 500 Steierdorf) byl
dokonen vroce 1861 abyl vystaven nasvtov vstav vLondn vroce 1862. Pro vyzkouen jeho schopnosti projdt oblouky opoadovanm minimlnm polomru byla vpolch
za vdeskou lokomotivkou postavena krtk
zkuebn tra sprotismrnmi oblouky opolomru 114m.

svt eleznice

Vlevo/ Lokomotiva ady 50.065 sfotovlakem

vjd dostanice Grlite vkvtnu 1994. Natto
fotografii jsou dobe patrn dva kompresory
polev stran kotle. (foto H. C. Kniger,)

Nahoe/ Lokomotiva ady 50.009 se smenm

vlakem vestanici Anina 10. 8. 1978.
(foto D. Schikorr)

Dole/ Lokomotiva ady 50.009

sosobnm vlakem vestanici Liava 10. 8. 1978.
(foto D. Schikorr)

33

svt eleznice

Vsledky zkouek byly uspokojiv a StEG

objednala dal dv lokomotivy stejnho typu
(501 Krassova, 502 Gerliste), kter byly dokoneny roku 1863. Podle vkresu zroku 1863
vak byly oproti prototypu uinny nkter
zmny. Dvodem zmn byly zejmna nevyven npravov tlaky v otonm podvozku,
kdy tlak posledn npravy vrazn pevyoval
povolenou mez. Lokomotiva musela bt odlehena. Byly zrueny vodn vany postranch kotle apodlaha pod stanovitm strojvdce byla
snena narove hlavnho rmu. Lokomotivy
byly vybaveny vodnm vozem, kter mezi rmem obsahoval vodojem, nad nm se nalzal
prostor pro vlakvedoucho, ppadn pro dopravovan drobn zbo. lo skuten ovodn
vz trvale pevn spojen slokomotivou, nikoliv o sluebn vz, jak by se na prvn pohled
mohlo zdt. (Vdom zde nepouvm termn
tendr, protoe tm je v originlnm popisu
nazvna st lokomotivy nad pohnnm
podvozkem, kde bylo uloeno uhl.) Vodn vz
dodaten dostala i prototypov lokomotiva
Steierdorf. Stanovit osdky vak zstvalo
stle nekryt. Vtto form byla lokomotiva vystavena nasvtov vstav vPai vroce 1865.
V roce 1867 byla vyrobena posledn lokomotiva tohoto typu, . 503 Lissava. Nkdy
vtto dob konen vechny tyi lokomotivy
dostaly jednoduchou budku.
Vpraxi lokomotivy bez problm dopravovaly do16,5km dlouhho souvislho 20 stoupn mezi stanicemi Majdn a Grlite vlaky
ohmotnosti 110t rychlost 10 km/hod. Pkov
pohonn mechanismus byl nron nadrbu,
ale bhem prvnch dvou let provozu se podailo provozn nklady snit na nosnou mez
alokomotivy vydrely veslub dalch 3035
let. Vezmeme-li vvahu, e vznikly vdob pekotnho vvoje lokomotivn techniky, je 35 let
provoznho nasazen dobrm vsledkem.
V pipojen tabulce jsou uvedeny rozmry
lokomotivy Steierdorf. daje vestarch mrch
pochzej zoriginlnch dat zroku 1862.
Vletech 188184 byly dodny prvn zpozdji celkem devti lokomotiv nov ady Vd, pozdji MV T IV aCFR 450.001 a 450.009 (uSD
403.3). Khistorii tto ady podrobn viz S 53.
V roce 1929 je nahradily rumunsk tendrovky ady Dt 40.00140.005, vyroben
vReii. Vychzely znmeck ady T13 (uSD
poroce 1945 ada 415.0), opt speciln upraven pro extrmn polomry trat. Mly vkon
600 kon abyly schopn dopravit doAniny vlak
ohmotnosti 150t.
Poslednm typem parnch lokomotiv natrati doAniny byly Glsdorfovy ptispeky identick sadou 80.9 kkStB (uSD ada 524.0), vyroben podle pvodnch pln veVdni vroce
1921. Jako ada 50 CFR nich inventrnch

sel zde jezdily vletech 19561980. Jejich tnpravov tendry pojaly 16 m3 vody a6t uhl.
Byly schopny pevzt 235t (s ppe 400t)
nahoru doAniny, resp. 850t dol doOravie.
Posledn znich, 50.065, byla ke130. vro trati vroce 1993 zprovoznna se smlm plnem
vyuvat ji pro vozbu turistickch vlak. Krom
zmnn slavnostn jzdy ke130. vro drhy
vyjela ji pouze jednou pro rakousk zjemce
v kvtnu 1994. Dnes je jako opt neprovozn
expont vystavena pod irm nebem vOravii.
Odroku 1980 natrati jezd dieselelektrick
lokomotivy ady 69 a 73 CFR (LDE 125, 1000
kW), vyroben v tovrn 23. August v Bukureti, speciln upraven pro polomr 114m.
Ve dvojit trakci byly schopny pepravit 580t
nahoru a850t dol. Vsouasnosti je vOravii
dislokovna lokomotiva turnusov 69.0003
v ervenm ntru (vr. . 23944/1979) a zlon 73.0001 (vesvtle zelenm ntru). Lokomotivy jsou identick, oznaen ady vyjaduje
rok vroby, tedy 1969 a1973.
Vozy
Pvodn uheln vozy mly rozvor pouze 8 stop
(2,53 m). Pi povolen osobn dopravy v roce
1869 bylo podmnkou pouit podvozkovch
voz. Jejich vzhled a technick parametry nejsou znmy.
Dnes se pouvaj osobn vozy o celkov
dlce 15,56m, srozvorem podvozk 1,8m ase
vzdlenost otonch ep podvozk 9,3m.
Oton epy jsou umstny piblin nad
vnjmi npravami podvozk, nikoliv vjejich
stedu. Maximln povolen rychlost je 30 km/
hod. Pvodn lo ovelkoprostorov vz se stedovm prchodem a uspodnm devnch
sedadel 2 + 2 skapacitou 56 mst. Pozaveden
dieselovch lokomotiv bez zazen naparn topen byla vestedu vozu namst bvalch ty
mst k sezen postavena uzaven kje a v n
jsou umstna teplovodn kamna nauhl. Tepl voda vyhv raditory, umstn pod okny
nate stran vozu, jako jsou kamna. Naobou
pedstavcch jsou such zchody, umstn
naopanm boku vozu ne vytpc kje. Kdispozici jsou dva vozy srenovovanmi interiry,
na renovaci tetho vozu se v Oravii pracuje.
Vrobn ttky jsou pod mnoha silnmi vrstvami barev neiteln, dajn jde ovrobky firmy
Ganz zroku 1930. Je zachovn jeden vz stejnch rozmr, ale devn stavby (Ganz 1914),
ten se vak vpravidelnm provozu nepouv.
Poten obdob provozu
V roce 1866 bylo pepraveno 2500t zbo
doAniny a135000t uhl zAniny dosvta. To
odpovd 400t denn, tedy prmrn dvma
loenm vlakm denn. Potkem 20. stolet
tba stoupla na vce ne 200 000t uhl a a

34

40000t olejnatch bidlic ron, tedy poteba

inila asi tyi nkladn vlaky denn.
Nejstar dochovan jzdn d zroku 1894
udv dva pry smench vlak (1. a 3. tda!) sjzdn dobou 3 hodiny 10 minut obma
smry. V roce 1901 stoupl poet smench
vlak nati pry, jzdn doba se prakticky nezmnila. Vroce 1909 jezdily stle ti pry vlak
s1.a 3. tdou. Vobdob 1910 a 1915 bylo
teba pepravit cca 1000t uhl denn i dal
materily pro hut a naopak produkty hut
a vpenek, bylo tedy nutn vypravit nejmn
pt pr vlak denn.
Od potku provozu podala StEG kadoron v dob svatodunch svtk vletn
vlaky z Temevru do Aniny. Aby propagovala
sv dlo, zvila osobn pepravu a pilkala
turisty. Anina, a byla malm prmyslovm
centrem, se souasn stala oblbenm vletnm mstem, mezi Nmci iMaary oblbenm
Luftkurortem (vzdunmi lznmi). Jzdn
doba z Budapeti do Oravie (436km) byla
15 hodin. V letech ped svtovou vlkou sem
byl vervenci asrpnu zaveden pm lkov
vz z Budapeti. Bohuel jen do Oravie, neb
na sek Oravia Anina neml pechodnost.
Cestujc tedy museli na posledn sek cesty
vOravii pestoupit dobnho osobnho vozu
anebo dojet do Aniny rychleji korem. Jako
perliku lze uvst, e vseku Szeged Temevr byly pm vozy doOravie (vzim doBaziae) pipojovny naOrient Expres Pa Konstantinopol. Seitov jzdn d z roku 1914
udv pro osobn ismen vlaky jzdn dobu
stle okolo t hodin, sdrobnmi diferencemi
podle mnostv kiovn (tehdy bylo mono
kiovat vGrlite, Liav iMajdnu).
Doba budovn socialismu
Potkem 70. let se rumunsk strana a vlda
rozhodly pistoupit ksocialistick industrializaci Bantu. Klem krozvoji regionu mla bt
gigantick tepeln elektrrna Crivina uAniny
ovkonu 3 x 330 MW. Ta vak nemla spalovat
pomrn kvalitn ern uhl, jeho zsoby u
pomalu dochzely, ale mla vyuvat obrovsk
zsoby uhelnatch bidlic, kter se vyskytovaly
vsousedstv uhl. Novmu obmu povrchovmu dolu s tbou 4 milion tun ron mlo
postupn ustoupit imsto Anina. Cel prmyslov zzrak se nakonec nekonal, protoe ne-

Vpravo nahoe/ Lokomotivy ady 50.009 a50.080

vestanici Liava 9. 8. 1978.
(foto D. Schikorr)
Vpravo dole/ Lokomotiva ady 50.009 naviaduktu
pes Schlucht ped stanic Anina 10. 8. 1978.
(foto D. Schikorr)

svt eleznice

35

svt eleznice

Nahoe/ Lokomotiva Steierdorf vpvodnm

vzhledu. (tovrn foto, repro internet)
Dole/ Lokomotiva Gerliste strvale pipojenm
vodnm-sluebnm vozem. (sbrka obec Sulzberg)

halta Dobrei (v km 12,0): v letech 1960

1991 zastvka. Dosud stoj trosky mechanickch nvstidel, kter naznauj, e zastvka
slouila ijako hradlo.
Ciudanovia (vkm 17,0): vroce 1960 zde
byla otevena zastvka a300m dlouh vleka
kblzkmu uranovmu dolu. Dnes pon nezbyly dn patrn stopy.
Vroce 1993 byly jet prodloueny stanin koleje vOravii a nauitnou dlku 575m.
Pokolapsu elektrrny koncem 80. let apouzaven uhelnch dol vAnin vroce 2006 vak
nkladn doprava prakticky zanikla. Do roku
2014 zde jezdily alespo ti pry osobnch vlak, vroce 2015 u jenom jedin pr. Seitov
jzdn d udv istou jzdn dobu 112 minut
a6 minut prostoj pi maximln zti 240t
a85 brzdnch procentech.

kvalitn palivo nebylo schopno vyprodukovat

dostatek pry na rozbh turbn elektrrnu
se nikdy nepodailo spustit. Atak msto Anina
bylo zachrnno avjeho blzkosti se dnes rozpadaj nedokonen objekty elektrrny a panelovch sdli pro plnovanch deset tisc
energetik ahornk
Nicmn pro vvoj eleznice bylo dleit,
e pro vstavbu elektrrny inovch sdli bylo
teba dohor dopravit velk mnostv stavebnho materilu. Kapacita trat vak byla v roce
1970 pouze est pr vlak denn, protoe
bylo mono kiovat jenom vGrlite. Vzhledem
kvraednm polomrm oblouk nebylo anen
mono ani smodernmi lokomotivami potrati
jezdit rychleji ne 20 km/hod., pouze v seku
Oravia Liava je dovoleno 30 km/hod.
Ji ped rokem 1965 byly poloeny silnj kolejnice o hmotnosti 45 kg/m, pozdji 49

kg/m. Vletech 197580 byly stanice vybaveny

novm elektromechanickm (!) zabezpeovacm zazenm a mechanickmi (!) nvstidly,
stanice Grlite ale obdrela svteln nvstidla se specilnmi nvstmi. Popostaven novch vhyben vLiav aBrdioru de Jos kapacita vroce 1983 stoupla naestnct pr vlak
zatyiadvacet hodin atra proila nkolik let
velmi intenzivnho provozu, od roku 1980 ji
sdieselovmi lokomotivami. Itak je vak maximln rychlost navtin dlky trati dky malm polomrm oblouk omezena na15 km/
hod., vtunelech na5 km/hod.
Vznikly nov zastvky avhybny:
Brdioru de Jos (v km 5,9): pro zven
propustnosti trati byla vroce 1980 vybudovna vhybna asouasn vleka kblzkmu dolu.
Pozdji bylo ob demontovno azvhybny se
stala pouh zastvka.

36

Zvltn pedpisy (posledn verze z roku

2004)
Vzhledem ke kombinac dlouhho stoupn,
prudkch oblouk a zkch tunel platily
natrati vdy urit zvltn pedpisy. Jejich aktuln verze zroku 2004 nap. naizuje:
okno lze sthnout maximln na ku
25cm, aby se cestujc nemohli vyklonit
zvlaku,
postrk nen dovolen, vdy jenom ppe,
maximln dovolen rychlost v seku Oravia km 9 je 30 km/hod., nazbytku trati
pouze 20 km/hod.,
je dovolen provoz lokomotiv ady 50 (parn,
muzejn) a69 (dieselelektrick),
max. rozvor dvojnpravovch voz je 7m,
podvozkovch 9,3m,
vozy mus bt spaeny namax. dlku roubovky (pro men odpor vprudkch obloucch),
pi jzd zkopce mus mt posledn vz pitaenou run brzdu, aby drel vlak pokud
mono nataen,
vesmench vlacch se vozy ad vpoad
sluebn, osobn, podvozkov nkladn,
dvojnpravov nkladn,
lokomotivy mus bt vybaveny dvma kompresory avzduchojemy, brzdy jsou kontrolovny vkad stanici.
hav souasnost
Osobn doprava na ad vedlejch trat jin
od Temevru byla na jae 2015 peruena
atra Oravia Anina ztratila spojen se zbyt-

svt eleznice

kem st rumunskch drah. Pro velk zjem

rumunsk veejnosti se ale na seku Oravia Anina zatm udruje provoz, by od J
2014/15 jedinm prem vlak denn. Stle
proto zstaly obsazeny stanice Oravia, Liava,
Grlite aAnina. Vnepetrit slub jsou ti
lid vAnin (vprav, signalista, zvor), dva
lid vGrlite (vprav apomocnk), dva lid
vLiav (vprav asignalista) avt poet zamstnanc v Oravii (mj. vprav, signalista,
zvor).
Vlak odvou vozech odjd zOravie kolem
11. hodiny. Vele vlaku je lokomotiva 69.0003
(druh, 73.0001, je zlon, deponovan
ve star vtopn). Na vlaku slou strojvdce,
vlakvedouc aprvod. Ten nos vbran alba
starch inovch fotografi anenavn podv
vklad cestujcm. Jeho znalosti historie jsou
dost zmaten, ale o to vt je jeho entusiasmus aspokojenost turist.
Z Oravie vede tra prakticky vodorovn
k severu a k severovchodu. Otevenou pustou stepn krajinou se pomalu bl k horm.
Po tech kamennch viaduktech z roku 1854
pekon zk bon dol poho Bantu, zastav vzemi nikoho vzastvce Brdior de Jos
amine oputn uranov dl. Nsleduj dal
ti kamenn viadukty, tra vjede dolesa azan stoupat. Projede bvalou stanici Majdn
a 20 stoupnm projd dolm Ntra. Nsleduje zastvka (rumunsky halta) Dobrei, kter i s blzkm nkladitm slouila pracovnkm dalho dolu. Smykou avysokm nspem
pekonv bon dol, projede prvnm tunelem apes kamenno-ocelov most nad dolm
potoka Liava doshne msta pvodn stanice
Liava. Z n zstaly ji jen zklady pijmac
budovy. Po 1,5km jzdy za dalm kamenno-eleznm viaduktem le nov vhybna Liava.
Nsleduje tunel Maniel, pekonvajc rozvod
mezi dolmi Dobrei aJitin. Hned zatunelem
je zastvka Ciudanovia sdalm bvalm dolem na uran. Zde zan nejzajmavj st
trat a nejdivoej horsk proda v dol Jitin. Dlouhou, kjihu protaenou smykou tra
pekonv dol a zskv potebnou vku.
V krtkm seku vlak projd dvma tunely,
pes obloukov viadukt a dalmi temi tunely.Po chvli jzdy lesem nsleduje tunel Isvor
a thl oblouk st tra k vchodu. Po nhornch pastvinch s dalekm vhledem vlak
m kestanici Grlite. Zde zastavuje na traov koleji ped portlem tunelu, dovlastnho
ndra ji nezajd. Zde je konec prudkho
stoupn, dle tra pokrauje tm vodorovn popvodn trase koky. Dotunelu Grlite, nejdelho na cel trase, se vjd irokm
rekonstruovanm portlem, ale po asi 150m
tunelov roura pechz dopvodnho zkho
profilu. Zatunelem vlak mine vjezdov nvs-

Tabulka rozmr lokomotivy Steierdorf

Dlka lokomotivy (bez vodnho vozu)
Dlka lokomotivy (svodnm vozem)
Max. ka
Vka (pokorunu komnu)
Pevn rozvor
Rozvor podvozku
Prmr hnacch kol
Tlak vkotli
Poet trubek
Dlka trubek
Plocha rotu
Celkov vhevn plocha
Poet vlc
Prmr vlc
Zdvih pst
Zsoba vody
Zsoba uhl
Celkov hmotnost vyzbrojen lokomotivy bez vodnho vozu
Vkon
Vodn vz rozvor
Vodn vz prmr kol
Vodn vz vlastn hmotnost
Vodn vz zsoba vody
Vodn vz plocha sluebnho prostoru

Vpvodnch mrch Pepoet

32 8
10,23m
14,48m
9 4 6
14 2
7
2212mm
7
2212mm
3 2
1000mm
7 at
158
158
14
4424mm
14
1,4 m2
1230
123 m2
2
2
1 5 6
461mm
2
632mm
160 kub
5,56 m3
60 kub
1,90 m3
935 cent
46750kg
223 kon
164 kW
7
2212mm
3 2
1000mm
9800kg
5,36 m3
16 m2

Podkovn
Pnov Hubert G. Kniger, Stefan Lindig,
D. Schikorr, Anton Schultz, Herbert Vogt
aCosmin Gaitoane laskav pispli informacemi aposkytli fotografie. Archivu MV
vBudapeti (MV Kzponti Irattr) pat dk
zavstcn pstup kbadatelm aobdiv kdokonalmu uspodn fond.

tidlo ast se kjihu, dle ponhorn ploin,

popastvinch svhledy dodol potoka Grlite. Vlak opt vjd dolesa abokem strmho
svahu s dlouhmi seky na oprnch zdch,
skrz tyi krtk tunely a pes posledn obloukov viadukt se bl kAnin. Posledn dva
km projd kolem ruin uhelnch dol ajet
starch objekt hut docentra msteka. Jzda kon na kdysi ivm ndra, v nm ale
ranr zarostl vegetac, bval triangl koten
parnch lokomotiv je zastavn kozmi chlvky
a naddimenzovan pijmac budova staten
pev desetilet bez drby. Napjezd vlaku
ek nkolik mstnch trhovc, kte se sna
turistm nabzet ovoce a nevkusn suvenry.
Lokomotiva objede vlak a po 20 minutch se
vydv nazpten cestu.
Pi dvou jzdch tam a zpt v srpnu 2015
bylo vevlaku vdy alespo ticet rumunskch
turist, asto rodin sdtmi, kte si 4,5 hodin
cesty zOravie doAniny azpt naden uvali.
A vdy i nkolik domorodc transportujcch
nejrznj tovar dohorskch samot vblzkosti zastvek.
Nvtvu trati mohu kadmu elezninmu
fandovi vele doporuit. IvJ 2015/16 je jeden
pr osobnch vlak denn zachovn. Jzda tm krokem skalnatmi horami pes kamenn
viadukty azkmi tunely je neopakovatelnm
zitkem, kter se u brzo me stt nedostinou minulost

Prameny
Archiv MV Budapest
Sine: Beschreibung der Gebirgs-Locomotive
Steierdorf. In: Mittheilungen ber die zur
Londoner Austellung im Jahre 1862 von der
k.k.pr. sterr. Staats-Eisenbahn-Gesellschaft
gesendeten Gegenstnde. 38 s. Wien 1862.
Kostlin A.: Die OraviczaSteierdorfer Montanbahn. Zeitschrift des Oesterreichischen
Ingenieur- und Architekten Vereins, ronk
12/1865, s. 205210,.
Erdlyi K.: Wegweiser der Sdungarischen
Karpatenvereins. 736s. Temesvar 1895.
Milleker F.: Die Banater Eisenbahnen. Ihre
Entstehung und Entwickelung 18471917,
28 s., Bela Crkva 1927.
Bota I.: Drum de fier cale batrana. Prima cale
ferata, OraviaIamBazia (1854) si prima
cale ferata di munte, OraviaAnina (1863),
56 s., Reia 2006.
Jancs A.: Az OravicaAnina hegyi vast trtnete. 142 s., Koloszvr 2013.
Tigla E. J.: Semmeringul Banatean calea ferata
OraviaAnina, 80 s., Reia 2013.

Karel Breiter

37