Korlfried Durckheim

Zemsk sted lovka

Karlfried Diirckheim

HARA
Zemsk sted lovka

DOBRA

OBSAH

PEDMLUVA KE TETIMU VYDN!

. . . . . . .

PEDMLUVA KE CTVRTMU VYDNI

VOD
HARA

. .

. . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . .

. . .

. . . .

. .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

:GIVOTI' JAPONC

Prvn upozornn

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . .

. .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . . .

Hara v japonskm vednm ivot

Hara jako "smysl cvien"
Hara v japontin

. . . . . . .

. . . . . . . . . .

. .

. .

. . . . . . . . .

HARA VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

. . .

. .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . .

. . . . . . .

. . . .

. .

Hara z vchodnho a zpadnho pohledu

Zsadn vznam stedu tla
Evropsk postoj k bichu
Pirozen hara

. . . . .

. . . .

. .

Dv roviny pozorovn
OHROEN STED

. . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. .

. . . . . . . . . . .

Chybn formy j

. . . . . . . .

Strnul schrnka j

. . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . .

d pohybu ivota

. .

. .

. . .

. . . . .

. . . . . . . . . .

. .

. .

. . . . . . . .

. .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . . .

. .

. . . .

. .

. .

. . .

. .

. .

. .

. . . . .

. . . .

. . . . .

. . .

. . . .

. . . . . . . .

. .

. . . .

. .. . . . . . .

. . .

. .

. .

. .

. . .

. .

. . . . . . . . . . . . .

symbolice tla

. .

. . . .

. . . .

. .

. .

. .

72

. . . . . . .

. .

. . . . . . . .

. .

. . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . .

. .

. .

50
50
50
51
53
59

. . . .

. .

13
13
16
25
36

. .

. . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . .

62
62
67

. .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . .. . . . .

. .

. . .

. .

..

. . .

. . .

. . . . . . . . .

. . . . . . .. .

. .

. . . . .

. . .

. . .

. . .

. . . . . .

. .

. . . . .

. . . . . .

. . . .

. . . .

. .

. . . . . . . . . . . .

. . .

. . . . .

. . .

. . . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. .

. . . . . . . . . . . . . .

. . .

. . . . . .

. . .

. .

. . . .

. . .

. . .

. . . . . .

. .

. . .

Piny chybnch forem j

HARA JAKO CVICENI

. . . . . . .

. . . . . . . . . . .

lovk bez schrnky j

. .

. .

. . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

V hara vycentrovan iv podoba

J a zemsk sted lovka

. . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. .

72
74
76
78
78

Hara v provn, nazrn a cvien

Smysl a pedpoklad cvien
Zem

. .

. .

. .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

..

..

. . .

. . . . . . . . . . .

. . . .

. .

. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Smysl a meze cvien

. .

. ..

. . . .

. . .

Zkladn pedpoklady cvien

. . . . . .

. . .

..

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. .

. .

Cvien sprvnho dren tla

Sezen v hara

. . . . . . .

. . . . .

. . .

Staen - uvolnn - napt

Dechov cvien

. . .

. .

. . . . . . .

..

. . . . . . . .

. .

. .

. . .

Hara jako sla ve svt

..

. .

. . .

. . . .

. .

..

. .

. . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . .

. . .

. . . .

.. .

. . ... . . . . . . . . .

. ..

. . . . ... . . . . . . . . .

.
.

...

.. . .. . .

..

. .... . . . . .

..

. ..

. .

. . . . .

...

. .

. .

. .

. .

. . . .

. . . .

...

. .

DODATEK: JAPONSK TEXTy

. .

..

. .

. ..

. . . . . . . . . . .

. . . . . . ..

. .

. . .

. ... . . . . . . .

. . .

Okada Toradir: Slova mistra Okady

Sat Cudi: Nauka o osobnm tle

. . . .

. . .

. . .. .

. . .

. .. . .

. .. . . .

. . . . . . . .

. . . .

. .

. . . . . . . . . .

...

. . . . ...

. .. . . .

. . .

.. .

. . . .

. ...

..

. . . .

. . .

. . . . . .

... .

. . . . . . . . .

. .

. .

. . . ...... .

. .

. . .

. ... . . . . . . .

. . . . . .

Kaneko oseki: O podstat a pvodu lovka

Hakuin Zendi: Ja-sen-kan-na

. . .

. .

. . . .

. .

. ... . . . .

. ... . .

. .. . . . . .

. .

90

94
96
99
106

. . .

..

Sla povstvajc z hara, vzdlenost a blzkost. .

POHLED NAZPT A DOPEDU

. . . . . .

. . . . . . .

..

85
88
88

. . . .. .

Dren tla, dech a napt jako vchodiska cvien

LOVK S HARA

. . .

. . . . . ... . . .

..

...

. . . . . . .. . . .

113
122

140
140
146
154
161
162
176
191
197

PEDMLUVA

PEDMLUVA KE TETMU VYDN

Od t doby, co vylo druh vydn, si tato kniha nala pe

kvapiv mnoho ten a pznivc, zvlt mezi lkai a tera
peuty, ale tak mezi duchovnmi a hledajcmi laiky; nebo
nauka o hara nen dnou przdnou teori, ale znamen exis
tenciln praxi.
Kdo cvi hara, nevyhnuteln zakus poehnn, kterho se
mu na zklad tto praxe dostane pro zvldn ivota ve svt
i pro pokrok na cest. iv zjem o hara ale v neposledn ad
souvis se skutenost, e zpadn lovk naich dn se inicia
ci, tzn. cest sebeuskutenn, jej zatek, sted i konec vyty
uje transcendence jako zkuenost, neotevr jen v malch eso
ternch kruzch, ale v irch vrstvch. Protoe Byt pekrauje
vekerou skutenost naeho vezdejho ivota, bylo doposud
jen pedmtem zbon vry nebo metafyzickch spekulac.
Dnes doba nazrla k tomu, aby bylo vnmno jako zkuenost
a stalo se vchodiskem a centrem smyslu vnitn cesty. Jde
o cestu, kter lovka, jen ztratil sv koeny, pivede dom
k jeho vnmu potku jako vdomou bytost a piprav jej
k naplnn jeho uren, kterm je zjevovn nekonenho Byt
v asnm ivot. V tomto ponn hrlo od nepamti rozhodu
jc roli optovn zabydlovn lovka ztracenho v "cizin"
v jeho pvodnm stedu. Nauka a praxe hara, zemskho stedu
lovka, in tento proces vdomm.
Tato kniha nevzn nrok, aby byla nm vc ne oteve
nm brny k doposud nedostaten oceovan moudrosti, za
loen na zkuenosti. Tet vydn je v hlavnch kapitolch pe
pracovan a doplnn. Jak si pisatel uvdomuje, celek vak
stle zstv zaten mnoha chybami a nejasnostmi, kter na
prvn zkuenosti, zkoumn a sdlench nezbytn ulpvaj. P-

PEDMLUVA
leitostn opakovn, a u ve sdlovn skutenost, nebo
v souhrnnch formulacch, nech jsou chpna tak, e kniha
nem bt tena jako literrn dlo, ale jako nvod ke cvien,
kter se u rit zkladn zkuenosti a zkladn znalosti sna
stle znovu pedestrat a vtpovat.
Zde bych se chtl krtce obrtit ke dvma otzkm, kter
podncovaly diskusi o hara:
1. Nakolik se hara netk jen Vchodu?
2. Neklade praxe hara pli jednostrann draz na pohyb "do

l", k zemi?
V diskusi o vztahu mezi zpadnm duchem a vchodn
moudrost se stle zetelnji ukazovalo, e napt mezi "v
chodnm" a "zpadnm" je v zsad vnitnm lidskm probl
mem, jeho poznn a een je kadmu uloeno prv tak
jako vztah mezi muskou a enskou strnkou v kadm lo
vku. Musme rozliovat mezi dvma zkladnmi principy
obecn lidskho vznamu a konkretizac, kterou rznm zp
sobem zskaj v zvislosti na rase, geografickch podmnkch,
duchovn tradici a vvojovm stupni. Napklad jga znamen
"spojit se jamem s Bytm". To je princip obecn lidskho v
znamu. Konkrtn cvien, kter jsou pro uskutenn tohoto
principu eln, vak budou nezbytn vypadat rzn, v zvis
losti na rzu lid, o kter jde. Princip urit cviebn praxe otv
rajc lovka smrem k Byt nepochybn v zpadn tradici ne
byl dostaten zahrnut. Jestlie se to dnes dje, neznamen to
pejmn neho vchodnho, ale piputn neho obecn
lidskho, co doposud pichzelo pli zkrtka. Co se vak tk
obsahu, charakteru a poad jgovch cvien, pak to vechno
potebuje pezkoumn v tom smyslu, nakolik jde o zleitosti
souvisejc se specificky vchodnmi podmnkami lidskho i
vota. Toto pezkoumn jist asto mus vst k odmtnut nebo
pemn. Tot plat o zenov praxi i o praxi hara.
Dnes by sotva jet mohla panovat pochybnost o tom, e
zenov praxe se zakld na principu cesty lidstv, o jej sprv
nost se u ned pt: e je lovku dno a uloeno, aby se na
zklad uritch proitk, nahldnut a cvien osvobodil od

PEDMLUVA

vldy statickho jskho vdom, kter jej odd luj e od Byt,

aby se otevral hlubmu rozmru skutenosti a stval se vzhle
dem k nmu transparentnm. Avak specificky buddhistick
nauka a praxe tohoto principu je pro zpad zajmav jen histo
ricky a to nikoli zsadn.
,

Do jak mry lze pejmat zvltn cvien vchodnho zenu,

je rzn ppad od ppadu. Cvien kan se nap klad zd bt
natolik spjat s vchodnmi mistry, e je sporn, jestli je lze
pejmat. Jinak je tomu se zazenem *, sezen m v tichu, kter se
d navzat i na starou evropskou tradici. * *
Tam, kde je odhalen urit zkladn princip ivota, nsledu
je jeho znzornn vdy nejprve v hvu loklnch podmnek,
za kterch dolo k jeho objeven a rozvoji Kdo na vci pohl
.

pedevm z historickho nebo "vdeckho" hlediska nebo do

,

konce sm stoj v tto specifick tradici, pro toho bude obtn,

aby byl schopen nebo vbec ochoten vyloupnout jdro vci ze
skopky. A pece jde vdy o to dovolit tomuto jdru zbaven
mu skopky, aby bylo plodn ve svm obecn lidskm vzna
mu

Kdy jsem tuto knihu zhy po s vm nvratu z Dlnho v

chodu na zatku padestch let psal, psobil na m siln do
jem vzh ru se vypnajcho Evropana. Tak dolo k tomu, e
"

"

ve vkladu k hara byl pohyb, kter m lovka osvobodit od

"keovitho vzhru" smrem dol, podn pli jednostrann.
Smyslem tohoto pohybu, kter ru falenou normu, vak je
jin pohyb, kter lovka vyn z prosted koen v temn
zemi ke svtlu a umouje vznik nov formy. Tch nkolik po
znmek, kter v prvnm a druhm vydn ukazuj tmto sm
rem, nemlo dostatenou vhu. Rozen vklad praxe hara
v novm vydn toto opomenut napravuje.

n. euo-ehan, dosl. sedt (za) pohrouen

(zen). medita n praxe,

pi kte

r se dueh na nic neve a ml by pebvat ve stavu bezobsan bdl pozor

nosti. - Pozn. pekl.

Srv. H. M. Enomiya, .. ZenBuddhismus" (Verlag Bachem, Koln 1966).

a H. Dumoulin, "Ostliehe M edi t atio n und Christliehe Mystik" (Verlag Alb e r
Freiburg/Miinchen 1966).
**

PEDMLUVA

PEDMLUVA KE TVRTMU VYDN

Stle vce lid - pokud jsou blzc dob a vztaen k budouc

nosti - se dnes obrac k meditativnm praktikm. Pitom stle
vce pznivcll zskv nzor, e meditace neznamen odvrat
od zvazk, kter mme ve svt, ale sprvn chpna shro
mauje lovka ve stedu, kter mu teprve pln dv schop
nost dostt vlastnmu uren na tto zemi. Neoddliteln od
toho je poznn, e bez zakoenn v "zemskch silch" ivota
neexistuje dn zdrav duchovnost a e pojet, kter je plat
nm zpsobem transparentn vi transcendenci, pedpokld
zakotven lovka v jeho zemskm stedu. Meditativn cvien
bez hara snadno st ve vybledl duchovnosti, kter stejnou
mrou zrazuje nebe i zemi.
Jsou ti tlesn svdom: Prvn je orientovno na zdrav,
druh na krsu, tet vak na transparentnost, "propustnost",
pro Byt ptomn v na podstat. "Propustn forma - formova
n propustnost", kter nm dv schopnost vnmat Byt p
tomn v na podstat a umoovat mu zviditelnn ve svt.
To je smysl hara.

VOD

VOD

ivotn formule Zpadu doshly hranice sv plodnosti. Ra

cionalismus stanul na konci sv moudrosti a lovk je vydn
vnitn i vnj jalovosti, pokud se nevyd na nov cesty k naJ: e
zen podstaty a zskn smyslu. Promujc a spsn sla n
boenstv slbne mrn s tm, jak obrazov skladba, ve kter
se nboenstv znzoruje, i pedstava boha, kterou nese, ztr
c zakoenn v pvodn vztaenosti lovka k Byt. Ve sv raci
onalizovan podob ani neobstoj ped kritikou rozumu, ani
neti touhu po nejzazm bezpe. Tak je nafoukanost j, jeho
vdom podek a ivotn formule zahrazuje a kiv spojen se
zkladem Byt, rovn zkladem neschopnosti opravdov v
it.
Pvodn vra existuje jako vloha v kadm lovku na
zklad jeho podstatnho spojen s Bytm. Z tto pvodn
uspodanosti vzhledem k boskmu zkladu Byt ije kad
nboenstv, i kesansk vra. Jestlie se vak lovk svmu
nboenstv jednou odcizil, pak se mu brna k ve me zno
vu otevt, pokud sm zakus bosk zklad Byt; nebo skryt
poklad lidstv jako takov pedchz i pesahuje kadou inter
pretaci i kad zvltn vyznn. Tak i pro kesana, kter il
jen pseudovru a nakonec ztroskotal na sv racionalistick
pedstav Boha, vede cesta k prav ve jen pes zkuenost
Byt, kter obnov jeho dotek s boskm zkladem Byt, stejn
jako pes rozvoj vnitnho stavu, kter dovol tuto zkuenost
brt opravdov, uchovat ji a osvdit ji ve vednm ivot. lo
ha dnen doby spov prv

hledn cest k nov zkuenosti

Byt a k zskn odpovdajcho stavu.

Prlom k podstat je - stejn jako promna na zklad poc
tn jednoty se zkladem Byt - dnes

zpadnm lidstvu kon-

VOD
stelovn na cel linii tch, kte stoj na "front ducha" a do
stoupili hranice.
Realizace monost iv vry stoj, jako vra ve vech do
bch, na tech pilch: proitku. vhledu a cvien. Stojme tedy
ped kolem zprostedkovat lovku, jen stanul na hranici sv
moudrosti, obsah jeho nejbytostnjch proitk, otevt brnu
k Zkladnm pravdm a zkonm ivota, a pedevm ale uk
zat cestu ke cvien stavu umenho tmto kvalitm. Bez nho
neexistuje dn postup ve ve a vnitnm zrn. Jedna cesta,
jak se tto lohy chopit, vede pes objeven hara. Pod pojmem
hara - toho jmna se budeme dret - chpou Japonci takov
celkov stav lovka, kter mu dv schopnost otevt se silm
a jednot pvodnho ivota a zrove je dosvdit ve zvldn,
smysluplnosti a naplnn svho ivota. Vdn o hara nen plat
n jen pro Japonce, ale m obecn lidsk vznam. Pedmtem
tto knihy je poskytnut vodu k povaze a smyslu hara.
Teoretick obeznmen s hara, jako i cvien hara ve slu
b sebeuskutenn, se krok za krokem dotkaj problm,
ktermi se dnes zabvaj odborn vdecky zaloen antropolo
gie a psychologie. Me tedy bt uiten pedeslat nkolik
poznmek o vztahu tohoto pojednn k souasn psychologii
.

a psychoterapii.

Dnes je stle zejmj, e i za neurzami se skrv obecn

lidsk problm: problm zrn. Zrn chpan v nejhlubm
smyslu znamen pro nemocnho i pro zdravho lovka tot:
pokraujc integraci lovka s jeho podstatou, ve kter m po
dl na Byt. Neurotik je lovk, jeho zrn je zvltnm zpso
bem zamezeno.
Nezralost je hlavnm zlem na doby, nemoc na doby je
zamezen zrn. Neurza, kter ene duevn nemocnho k te
rapeutovi, je nakonec tak jen vrazem obecnho utrpen, utr
pen z odcizen lovka od Byt! A zvltn symptomatika utr
pen z nezralosti vyznauje u zdravho i nemocnho lovka
zastvky a slep uliky na cest optovnho zabydlen se v By
t. Oba lze chpat jen jako lidi "na cest", nikdy tedy staticky,
ale jen "perspektivisticky", vzhledem ke sjednocen s jejich
podstatou. Stejn jako odedvna k u svho mistra na Dlnm
vchod, tak i dnes u ns zdrav u duchovnho uitele a du10

VOD
evn nemocn u terapeuta - pes vekerou psychologii - hle
daj zakusiteln metafyzick pozad. Vemi pohybuje touha je
jich p o d staty. Hledaj odezvu a veden ze s v nouze, kter nen
p o d mnna jen konstitun a biograficky, ale i ex istenciln.
Tato nouze vyaduje vdn, kter pesahuje psychologii. Stoj
me ped nezbytnost zapojit lovka dnen doby, kter trp ne
zra l o s t a rozsv zkzu, zptky do s o uvis l o sti a zkonitosti
vth o ivota, otevt mu brnu k doteku j ednoty se zkladem
a zdrojem j eho existence a ukzat mu cesty, j ak me dosvd
it sv zabydlen v Byt svm ivotnm rozp oloenm . Jde
o cestu a existenciln praxi. Ve s naze o nahldnut do cesty, na
kter lovk me znovu obj evit s v koeny v zkladu Byt
a upevnit j e v procesu vdom "individuace", se prce terapeu
ta promuje v inician konn a vdouc p omhajc se stv
prvodcem na CEST.

II

HARA

iVOT JAPONC

HARA V IVOT JAPONC

PRVN UPOZORNN
Vypnout prsa - bicho zastrit. . . " Nrod, u kterho se tento
vrok stal obecnm p ouenm, je ve velkm nebezpe" - ekl
mi jeden Japo nec v roce 1938. Bylo to b hem mho prvnho
pobytu v Japonsku. Tehdy jsem t vt nerozuml ! Dnes vm,
e je to pravda, a vm i p ro.
"Vypnout prsa - bicho zastrit" je nejkrat formul zsad
n pochybenho postoje lovka, pesnji eeno tlesnho po
stoje, kter naznauj e a upevuje chybn vnitn postoj. Pro?
M s nad lovk stt nebo sedt p o kiven, naklonn neb o
zhroucen do sebe? Jist e ne, naopak rovn a zpma. Ale
"vypnout prsa - bicho zastrit" svd k po stoji, kter se mj se
stavbou pirozenho du. Kde se tit pemsuje "nahoru"
a sted j e staen, tam b ude i pi rozen pomr mezi nap tm
a uvolnnm potlaen chybnm chpnm, kter lovka vhn
do stdavho sem a tam mezi nadmrnm staienm a rozpt

lenm. Pro to ale m bt "nebezpem pro nrod"? Neb o

v t o m t o chybnm p o s toji s e zrove vyj aduje a zpevuje
zdnliv podek vnitnch sil, kter zamezuje nastolen piro
zenho du; kde je vechno taeno vzhru, tam je opo mjen
prav sted. Nen vak pi rozenm st edem lovka srdce?
A nen snad lovk byto st, kter se zved ze zem k nebi a je j
ureno, aby svj ivot zvldala svou "hlavo u" a vl neb o obj
mala a provala ve svm srdci? Urit takovou byto st je. Ale
o p ravdov mistrovstv a zaujet zsk jen tehdy, jestlie sly
pebvajc v hornm prostoru jeho tla a jejich centrum , j, ne-

13

HARA

IVOT JAPONC

p s o b o d d len a svmocn, ale zstanou dreny v me

a zeny " hlubm" zkladem .
lovk j ako iv byt o s t nem sv koeny v s o b s a m m .
Mnohem spe je iven, nesen a dren v du velkou prodo u ,
kter se zkonit projevuje i bez lid s kho vdn a pispn.
Pokud lovk neorganickm pems tnm tit a svm tles
nm p o st o j e m p o p r sted, kter o ivotnm du pvo dn
svd, o hlauje tak rozpor s dem ivota, kter j ej v po dstat
nese.
lovku dan sly hlavy, prsou a srdce, rozum, vle a cit,
mu pispvaj k jm vdy, j akmile v sti svch poj m, ve svt
le svch vkon a v pedivu svch zapleten zapomene na sv
zakotven v plynut a vli Vtho ivota. Jako se koruna stro
mu iv rozvj j en v me uren jeho koeny, tak i ivotu od
p ovdajc rozvoj ducha zvis na vrnosti j eh o koenm, tedy
na nepetritmu doteku lovka s pvodn j ednotou ivota, ze
kter vychz i lids k ivot. Jestlie lovk z prostor svho
pirozenho ivota tm, e se jednostrann vypn vzhru, po
s ouv se r o vnovha jeho sil a nafo uknut j zamez cestu
k vymu vvoji. Po d le svho p ravho smyslu by vak mlo
tto cest slouit, pipravovat ji a chrnit.
J j ako centrum naeho pirozenho vdom me prav
mu s myslu lidskho ivota slouit, j en kdy zstane sluebn
kem vyho ivota, msto aby si hrlo na pna . Kde je devizou
" vypnout prsa - bicho zastrit", tam si sed mal j na trn a toto p epnn j j e "nebezpem p ro lidi". V p odstat i my
vme o tomto nebezpe, j ako je zn od nepamti Vchod. Ale
Vch od, kter se nikdy p vodnmu stedu neodcizil tolik j ako
my, vnm d o s u d jasnozivji ne my jeho varovn hlas. Sly
je vu de, kde ctn, rozum nebo vle o hrouj spoj en s prvot
nmi zklady ivota. Vnm jeho napomenut, e potek je te
ba stle znovu pipomnat, v o tajemstv, j ak sted stle znovu
zskvat, a nsleduje j eho poadavek, aby nikdy neztrcel cit
pro sted, ale uchovval j ej ve vnitnm Byt i tehdy, kdy jeho
v d o m sl. Jen tak me lovk s v o b o d n d o s p vat k to mu,
m j ako pouh proda a bez vdom u j e: dttem veobsahu
j c bosk j ednoty ivota, ve kter pvodn ij e a kolem kter,
kdy ji j ako vdom bytost pro sebe zataras, po cel ivot pe-

14

HARA

IVOT JAPONC

ce nevdo m v to ueb nm hledn kro u jako kolem svho

pravho sted u . J a p o nsk pojem hara neznamen nic jinho
ne tlesn znzornn a vdomou ptomnost tohoto pvodn
ho stedu ivota v lovku .
Hara je lovku p vodn ureno a dno . Pokud lovk to,
co se v hara ztle suje, jako vdom bytost ztrat, pak se mu

ukld, aby to znovu vybojoval. Znovunalezen jednoty, kter

se skrv v protikladech, ve kterch jako vdom bytosti vn
mme ivot, je nerve m naeho vnitnho ivota.
Jako vdom bytost se lovk ct napjat mezi p rotiklady
nebe a zem, ducha a prody. To znamen: protiklad mezi ne
vd o m o u p ro d o u a duchem, kter lovka p ohn k p okra
ujc integraci vd o m, a za d ruh: protiklad mezi lidskou
prostorovou skutenost na tto zemi a "nebeskm" Bytm, pe
sahujcm as a prostor. Cel ivot lovka je prostoupen trz
nivm naptm m ezi tmito protiklady a lovk je tedy rovn
vdy hledaem ivotn formy, ve kter se toto napt rozplyne.
Co lovk zme, jakmil e s e ct bt zapaen m ezi dva
protikladn ply? Me se o devzdat j ednomu nebo druhmu,
a pitom p o k ad p rotikladn pl p o p it , nebo me hledat
tet cestu, na kter se protiklady rozptl. Pro jednu stranu se
ale me rozhodnout jen tehdy, jestlie tm neohrouje celost
svho lidstv. Protoe lovk ve sv celo sti zahrnuje oba ply,
spov zdar jeho ivota p o uze v cest, kter je oba sjednot.
lovk je uren k tomu, aby ve vech protikladech o pt mani
festoval J e d n o t u . D o s pt k tto Jednot znamen d l o u h ou
cestu . Cestou k lidsk zralosti je integrace pl nevdom a v
do mho ivota v duchu a integrace ivota v p rostorov skute
n o s ti a existence z Byt , je pesahuje as a prostor. Zra l o s t
znamen takov stav, ve kterm lovk pin p l o d znovunale
zen Jednoty. Uskutenn tto Jednoty spojujc nebe a zemi
pedpokld, e lovk rozpoznal faktor, kter jej rozpo lcuje,
a o svob o dil se od nh o . To s e stane vnmnm p v o d nho
s te d u , tm , e v nm lovk o pt zap u s t koeny, zs knm
"hara " .
Tchto nkolik nznak ji ukazuje, e hara se tk sted
n zlei to sti lidsk existence. I kdy je " h ara " jako p ojem
japonskho pvodu, pece m obecn lidsk vznam . Jako ve-

15

HARA

iVOT JAPONC

ker vchodn moudro s t neznamen nic vhradn vch od

nh o, ale obecn lidskho. O to se toti Vch od sna vce ne
my, a proto se tento kvt vchodn moudro sti netk zpadn
ho lovka mn ne vcho d nho, a s ice nejen teoreticky, ale
i prakticky ! Hara, jako i dal vchodn moudrosti, neznamen
vsledek teoretickho poznn, ale plo d praktick zkuenosti,
kter je ukotven a uchovvn v o ddanm cvien. I my me
m e vznam hara pln erpat, teprve kdy sledujeme zkuenos
ti, kter k to muto pojmu vedly a charakterizuj cvien, jimi se
hara utv.
Hara znamen takov stav, ve kterm lovk znovu nalezl
s vj p v o dn sted a ve svt je dn tak, e tuto s kutenost
o svduje . J e s tlie mluvme o " s tavu " lovka, mnme tm
nco, co s e ho tk jako celho lovka, tedy pesahuje proti
klad due a tla. lovk pedstavuje jednotu tla a due, a jak
k Ludwig Klages, tlo znamen jevovou formu due a due
smysl tla. Prv proto je vnitn s truktura celho lovka ne
zbytn viditeln v p o d o b a u s p odn jeho tla . N e exis tuje
dn duchovn struktura ani dn duevn napt, kter by se
neodrely v tle. Tak odp ovd duevnmu gravitanmu cent
ru tit v tle a tak znam en nalezen vnitnho stedu zro
ve nalezen tlesnho stedu. Kde vak je sted tla? V oblasti
p u p ku, pesnji eeno kousek pod pupkem. Nesm ns proto
udivit, kdy slyme, e hara, p ojem stedu, v doslovnm pe
kladu znamen bicho ! To obsahuje pro ns Evropany nejprve
p o nkud zar ejc zj,i t n, e

lovka, kter nalezl svj

sted, le tit tla v "bi e " . Jak me bt zpevnn bicho

s ymbolem nalezenho stedu, lze ukzat p o moc nkolika p
klad z japonskho vednho ivota.

HARA V JAPONSKM VSEDNM IVOT

Kdo poprv pedn ped japonskmi po sluchai, me za
t z k u enost, kter je s tejn tak neekan , jako nepjemn.
Po s luchai zanou, jak se zd, p o s t u pn u sna t . To se s talo
i mn . Plts obilo to hroziv.

m nalhavji jsem mluvil , m

16

HAKA

ZIVOT JAPONC

zoufalej i j s em se s nail situaci zachrnit, tm vce o j sem vi

dl se zavrat, a nakonec, jak se to j evilo, se polovina schouli
la do sebe j ako v b laenm spnku ! Avak kdy j sem pak pl
n bez drazu pronesl slovo "tenno" (csa*) , cel sl byl jako
bles kem zasaen narz " vzhru " a vichni na m po hleli
o tevenma a napro sto ne o s palma oima . Po sluchai tedy
vbec nespal i . Obrceni d o sebe se j e n svm zpsobem "u se
brali" kvli poslechu. A j j s e m pehldl, e tu sedli, i kdy se
zavenma oima, pece vzpmen, a ani by se oprali.
Kadmu cizinci j e v Japo nsku znovu a znovu npadn ja
koby spc, do sebe p onoen lovk. V poulin doprav nebo
ve vlaku lze vu de vidt lidi, mue i eny a tak mlad lidi,
dvky, studenty, kte sed s napl nebo pln zavenma oi
ma, ale vzpmen, ani by se oprali, a pln tie. Kdy pak
o tevou oi, j ej ich p o hled vb e c n e n o s p al, ale vychz
z h l o ubky, je klidn a " pto mn", a s vt se svou neuspoda
nou rozmanitosti se v nm tm o dr. Je to p o h led, kter
prozrazuje, e ten lovk je v tom okamiku pln soustedn
a pevn, bdl, ale vbec ne s entimentln, spodan, a pece
ne strnul.
Jestlie Japo nec sed na idli nebo na lavici, pak zpravidla
vypad, j ako by sedadlo vlastn vbec nepouval, ale spoval
dkladn v sob. Ze zp s o b u , j akm Jap onec sed na idli
n e b o v kesle, lze o de s t s t u p e j eh o " p ozpadtn" . Mt
nohu pes nohu, kdy se pte zakiv a bicho j e zamknut,
to j e naprosto nejaponsk. A s tej n j e to s openm, kter dovo
luj e opustit slu, kter nese a napimuj e . Japo nci, a pochzej
z kterkoli spoleensk vrs tvy, se s ezenm vzpma udruj " ve

form" . Je j i st, e ve s tyku s lidmi ze Zpadu, kterm se Ja

p onci s prunou poddajnost p izpsobuj , se tento zvyk dnes
ztrc - avak znamen to odklon o d d ochovan, skuten j a
p o n sk formy. Ns zde zaj maj j e n tradin j a p o nsk formy.
Kdy se zde tedy mluv o Japoncch, pak se vdy mysl Japonci
d o druj c dosud tradici .

Vraz znamen .. nebesk panovnk nebo .. bosk vldce" a oznauje tedy

pfmo japonskho vladae. ne csae obecn. - Pozn. pekl.

17

HARA

iVOT JAPONC

Na uvedench pkladech je u patrn dvoj : Japonsk zp

s o b sezen se tk j a k vnjho dren tla , tak i vnitnho po
stoje. Japo nci tak ve vzp men uvolnnosti s p ovaj v sob.
Toto spojen "vzpmenosti" a "spo vn v s ob" je charakte
ristick. Cel lovk je tlesn soustedn dovnit.
J i n plei to s t , pi kter je j ap o n sk zp s o b d re n t la
zvlt npad n, je p o stoj , kter Japonec zaujm pi fotografo
vn. Evropan se asto div, jak se po stoj , ve kterm se nech
vaj fotografovat mui veej nosti, teba vysoc dstoj n ci nebo
nov zvolen kabinet , li od p zy, kterou pi p o d obn plei
tosti zauj m o u Evropan. Ti se p o s tav se zvednutmi rameny
a vypj atou hrud, vtino u vhy spovaj na jedn noze a dru
hou maj hrav nakroenou a zdrazuj "lern o s t " a "nenu
ceno s t", nebo n a o p ak " m aj e s t t n o s t". Ja p o nci s t o j vti n o u
pln jinak, pro nae c t n asto vrazn "bezvz namn",
prost a fro ntln , ramena a pae sveny voln dol - ale ce
lek je pece vzp men a pevn u sazen na rozkroench no
hou. Japonci nikdy nespovaj jen na jedn noze, zat m c o dru
h by zstvala hrav lehce nakroen. lovk, kter stoj jako
my bez sted u , se j i m jev j ako mlo dvryhodn, nebo mu
chyb vnitn o s a .
Vzpomnm s i na j e d n u vt recepci: Pozvan h o s t , Evro
pan i Japo nci, s tli po j dle s kvo u a cigaretou v kruhu. Tu si
ke mn sto upl jeden mj jap o n sk ptel , kter vdlo mm
zj mu o tyto vci, a ekl : "Podvejte se, vichni Evropan tady
stoj tak, e kdyby d o nich nkdo nhle zezadu vrazil, padli by
dopedu . Z Japonc by nikdo nepadl ani pi silnj m nrazu ! "
Z eho pochz tato stabilita? Tit nen pemstno nahoru,
ale je u drovn o pevn

centru , v oblasti pupk u ! A v tom je to:

bicho nen zastren, ale m volnost a je zdraznno lehkm

naptm . Obla st ramen nen napjat, ale uvolnn , avak trup
je pevn. Vzpmen dren tla tedy nen vsledkem vypnn
se vzhru, ale vrazem osy, kter spov na spolehliv zklad
n a dr se samoinn vertikln a rozvtven. Je-li lovk ku
latj i huben, to zde nehraje roli.

Vzpmen, stabiln a soustedn

to j sou ti znaky posto

je, jen je pro Japonce, kte stoj podle svho tradinho sm18

HARA

iVOT JAPONC

len sprvn, c harakteri stick a kter je ve svm celku vrazem

ptomnosti ham.
"Hara " j ako zklad p o s toje nen u en nm mn vraz
nm ne u mu. V dren tla eny, jak j i cizinec pedevm
vid, toti na ulici, j e vak npadn nco j inho: uzavenost do
sebe a soustednost je do t mr y stupovan, e to pipomn
"pln ponoen do sebe". Japonsk eny zvltnm zpsobem
zdrazuj dren tla, kter je opan k "prepotentnmu" po
stoji evropskmu, dobvajcmu okoln prostor. "Jen se pokud
mono neukazovat ! Pohyb ovat se tak, aby si p itom lovk n
rokoval co nejmn pro storu . Pokud mono tak, jako by tu lo
vk vbec nebyl !" Tento p ostoj vede k to mu, e eny asto ne
sou ruce pitisknut k tlu, nikdy je nenechaj se h oupat, hlavu
mrn sklnj a sven ramena jet trochu vtahuj, pi chzi
s o tva o d d l od sebe kolena a inou se mali kmi kroky na
c h o d i dlech se pikami o brcenmi dovnit. m s ilnji j e Ja
ponka vyrostl v tradici, tm grotesknj se j j ev zps ob, j a
km se pohybuj Evropanky nebo Amerianky. Prv to, co se
nm jev j ako s vobo dn a uvolnn, ps ob na japonsk eny
jako neensky drz, p ovenecky musk, t a k neskromn
a v nej vy me naivn; nebo tak se vyjaduje vnitn p o s toj,
jeho sebej istota sepisuje ivotn et bez hostinskho. lovk
se tak pli sebevd o m opr o to, o em v, e vlastn silou
a ze sebe je. Nej ene se neostch bt viditeln, ale zdrazu
je svou "perso nu" . To vak znamen: Chyb moudr zdrenli
vost, kter je douc v rm ci spoleenstv i vi vtm silm,
je se o vechno staraj a nenadle ns navtvuj. Nebo sly je
lovk ve stavu p ijmout, nebo se jim brnit, jen pokud vycen
trovan duevn a tlesn postoj alespo vyv, v lepm p
pad pev odstediv zaloen sil ducha. Jestlie Japonce,
nap klad jako "elnho mue", okolnosti nut k veejnmu vy
stoupen, protoe to jeho ad vyaduje, pak lze tam, kde teba
j de ved ouc koly ke katede, aby pronesl proslov, neb o kdy
katedru zase opout, pozorovat asn po hyby vyjaduj c se
beumenen dotynho a zdrenlivost. To vechno m za v
znam p o u ze zvstovat, e "lovk v, e se m o s o b n dret
v mase a zptky, ale funkce jej nut, aby se exponoval". Proto
i ony ro zpaky, ba zahanben za druh ho, ke kterm d o chz
19

HARA

IVOTF. JAPONC

v japonskch shromdnch. kde se nj ak Evropan, teba pi

ei, rozmchle " p e dvd" . N e tume, kolik s ympati takov
stle znovu p o z o rovateln chovn zstupc Zpadu v Japon
sku zma. V kadm chovn. kter je prost j sky zdraznn
p zy, se o svduj e pevn c entru m. hara.
Klidn sezen Japonc. zvlt japonskch en, toto skute
n nehybn. a pece vnitn okdlen klidn sezen, j i udivilo
nej ednoho cizince. Leckter host ze Zpadu ml poprv teprve
v aj ovn pleitost pesnji pozo rovat ensko u bytos t: dvky,
kter o bsluhuj . a geji, kter j sou veer pivolny, aby j ej ozdo
bily. N e j p s o b ivj j e pitom asto j ej ich zvltn zpsob, j a
km tie s ed: s koleny u sebe spovaj na patch. d r se zpt
ky v s o b , a p e c e j s o u pln svob o dn a uvolnn. Pak z e
s edu rychle a prun vstanou, a b y nalily rov vno n e b o ud
laly j in p ohyb, a vzpt s e zase beze ztrty dren tla snesou
d o tich ho sezen. A nyn setrvvaj zcela vzpmen a p o z o r
n. pln tady. a pece vbec ne tady, ne "bude teb a u d lat"
dal . Stejn skromn s edv pan domu, zatmco s e mui bav.
Podobn ale sed i zpvk a zpvaj c geja, tak sed chr v ka
b u ki (klas ick divadlo) a tak s e d samuraj. Stej n vzpmen
tak stoj : j ak o s ym b o ly s oustednho ivota pip ravenho
konat. A stejn j ako ti lid sed a stoj, tak i chod, tan, zpas,
ermuj - v "podstat" nehnut, nebo kad pohyb j e j ako za
kotven v nehybnm stedu, ze kterho pece veker p o hyb
vychz a odkud z skv s l u , smr a mru. Tento s t e d le
v hara.
Pro zkladn, pro Jap once charakteristick dren tla, kter
u ruj e i vnitn p o s to j . m svj vznam cvien a u c h o vn
v chrmech ! O tom mluv u dren tla medituj cch mnich.
Jde o dren tla. ve kterm se lovk me s tt .. p ravou ndo
bo u": pravm zpsobem oteven a pravm zps obem uzave
n, pip raven v ml e n vnmat. P z u medituj c h o mnicha
j ako zkladn gesto zbono sti vbec maj Japonci pro sv ved
n dren tla ped oima j ako vzor. A sice ve zcela j in me,
ne teba my vnmme obraz m o d lcho se kn z e . Pozice. ve
kter s e mni c h otevr bostv s p nm s lavit s nm s va t b u
a srst s nm, j e zrove d renm tla, kter i o s tatn, s vtt
lid, pokud v nich ij e velk tradice j ej i ch ducha. povauj za
20

HARA

iVOT JAPONC

dren, ze kterho by l ovk v p o d stat vbe c

neml vypad

nout. ivot, j ak se v, lze v j eho nouzi i hojnosti vst sprvnm

zpsobem j en tehdy, j estlie lovk nevypadne z celku vesmr
nho du a uchov si dotek s pvodn j ednotou ivota. Nepe
trit kontakt s n vyj evuj e ten, kdo uchovv neotesiteln t
it v centru, kter znamen hara.
Zde j e patrn, e v z o r, kter Japo nsku dv medituj c
mnich a kter ij e j ako svdom postoj e mezi lidmi, nemaj Ja
p o nci ped oima j ako autoritsky u t iskuj c nebo p epj at
idel, ale j ako pln vraz p romny lovka na zklad Velk
zkuenosti, kter lovka opt spojuj e s j eho pvodnm ivot
nm zkladem. Vdn o monosti tto zkuenosti je obecnm
statkem vcho dnch nrod a tato zkuenost j e rovn v tom,
kdo j i dosud sm neudlal, p tomna j ako zaslben a zavazuj
c vdom. Kde ij e toto vdn na Zpad?
M u s m e tedy, i kdy n e b e z zahanben, p ij mout, e v ja
p o nskm vednm d n i tak kaj c stle zaznvaj zvony v
nosti. Z chrmovho go ngu s e j en j ako vzneen pipomenut
o zv hlas, kter nepetrit zn v nitru j ako kontrapunkt pi
nej c smysl vem zvukm ivota. Zbon gesto medituj cho
mnicha u stavin pipomn, e utrpen v ivot zvstuj e j e n
o dcizen se Byt. Japonci o b ecn vd, o c o v podstat j de, ni
koli uenmi poj my, ale z pedvdaj c zkuenosti. Obrazy bo
h, ped ktermi s e Japonci modl, j sou pro n symboly a zdro
je s ly, kter j im p o mhaj tuto j istotu zkladu t v o ddanm
cvien . Ve zkuenosti zkladu j sou pro n, na rozdl od Zpa
du, obsaeny po tek i cl. Pedpokladem a o svdenm tto
zkuenosti je urit celkov l idsk stav, kter s e tlesn ohla
uj e ve zpevnnm stedu, v hara. Nej pronikavjm obrazem
tohoto postoj e j e obraz Buddhy, kter "Velkou zkuenost" pl
n veel do absolutna. K tomu se ve j eho oznaen Tathga
ta, tzn. ten, kter (stej n j ako j eho pedchdci) odeel (k prav
d ). S o chy Buddhy j sou symb oly stavu due, kter m lovk
za kol v tle ma nifestova t a ve kterm se potek, smysl a cl
ivota staly j ednm. Obraz Buddhy j ednoznan ukazuj e ti
t uprosted tla. Siln zdraznn sted nachzme u Buddhy,
sedcho v hlubokm ponoen do nitra s dlanmi spovaj cmi
na zk ench nohou, stejn j ako

21

toho, kter vzpma stoj

HARA

iVOT JAPONCO

s p o zdvien o u r u k o u , nach zme ho u obraz b d h i sattv * ,

j ako j e Kannon * * , symbol milosrdn lsky. Zdraznn stedu
nem nic do inn s tlnatost. I thl sochy z uritch obdob
vykazuj tit v dolnm stedu.
Tak j ako je obraz p o s kytovan medituj cm mnichem vzo
rem zsadn s p rvnh o , a ted y pro vechny zvaznho dren
tla i vnitnho p o stoje, ani to, co s e vyj a d u j e zp o dobenmi
Buddhy, nen nim, co by nebylo dosaiteln pro obyej nho
lovka. Obrazy Buddhy znzoruj spe j en pln uskutenn
toho, co je v p o d s tat mon pro kadho lovka. Pro? Proto
e lovk tm v podstat sv bytosti "je" a v prbhu svho v
voj e se tm me stt do t m r y, do j ak to pipust. K tomu
vak vede p o u ze cvien umo uj c o nen stav, kter k nm
ztlesnn mluv z Buddhovch obraz. V obraze Buddhy nen
dn transcendentn bh, ale lovk , ve kterm p vodn Byt
vstoupilo jako spsa a promna do jasu vdom. V jeho p odob
se odr to, co j e kadmu lovku o d p o tku uloeno znovu
naj t: spoinut ve stedu Byt.
S tej n j a k o u z p o d o ben B u ddhy, nachzme z draznn
.. tit v centru" tak u ztvrnn mytickch p ostav a lid . Se
tkvme se s nm na zobrazench o svcench mu, mudrc,
u p o pulrnch p o s tav boh tst, u znovu a znovu zpodobova
nho B dhidharmy, modrookho mnicha, kter p inesl do
ny zenov b u d d hismus a proslul svm neotesitelnm .. seze*

Sanskt. dosl. "bytost (touc po) osvcen". V mahjnovm buddhismu

bytost, kter cvienm dokonalosti usiluje o buddhovstv, ale zdruje se

vstupu do nirvny, dokud vysvobozen nedojdou vechny bytosti. Urujc
vlastnost b6dhisattvy je soucit (karun) vyrstajc z moudrosti (prad).
V hnajnovm buddhismu pojem oznauje Buddhu kjamuniho v jeho mi

nulch ivotech. - POZll. pekl.

* *

Jap. jmno nejoblbenjho mahjnovho b6dhisattvy Aval6kitvary.

Tak Kanzeon nebo Kwannon. Aval6kitvara je zosobnnm jedn ze dvou

zkladnch kvalit buddhovstv. slitovn (karun). (Zosobnnm moudrosti
[pradJ je b6dhisattva Madur.) V Tibetu je uctvn zvl. jako nrzig
(Zc pronikavm zrakem). ochrnce zem. kter se inkarnuje v dalajlmo

vi. M vce podob i jmen

poj se s nm i dal postavy z historie (nap. krl

Songcn Gampo. kter v 7. stol. sjednotil zemi a pijal buddhismus) a nbo

enstv Tibetu. V n je uctvn jako femininn bostvo (tedy kvality jin)
a m mnostv (a 33) podob. Jeho kult zasahuje tak celou jihovchodn
Asii (L6kevara). - Pozn. pekl.

22

HARII

IVOTf: JAPONC

nm". U dtem se dv hraka v jeho podob, "panek, kter

se vdycky posad", s kulatm bichem zatenm olovem, dky
ktermu se pevren vdycky zase vynese vzhru podle svho
stedu, ve kterm vzpmen spov v sob. Neme jinak!
J e zcela pirozen, e nhled do vznamu tlesnho a du
evnho stedu uroval i japo nsk idel krsy. Pito m je nej pr
ve pznan, e tato "krsa" je jin ne nae. N klasick ide
l krsy nalz krsu v sou mrno sti a ve formln doko nalm
tvaru tla. Hledme p kn utven a vyvenost celku a j eho
d. Tento idel krsy je jist pvo dn uren pedstavou j ed
noty tla a due, kter se v nm ohlauj e. Populrn pojem kr
sy zpadnho lovka vak je vzhledem k tomuto idelu dnes
mnohem p ovrchnj a plyt. Na mst kultury o duevnlho
tla nastoupil kul t s o umrnho tla, kter u mue zdrazuj e
muskulaturu a u eny erotick prvek. Na druh stran diferen
covan duchovn lovk nalz pi souasnch otiscch takov
ist "tlesn krsy" krsu v oduevnlm vraze. Tl e s n rov
nomrno st pitom m j e n nepatrn vznam. Tak se idel krsy
zpadnho lo vka p o hybuj e typicky v protikla d u p l tla
a due. Tento protiklad nehraj e v mylen Jap onc roli. J ako
krsnou vnmaj s pe podobu, kter je tlesnm vrazem lo
vka upevnnho ve svm stedu. Z tohoto a dnho j inho
dvodu si tak cen uritho zdraznn d o l n s ti b i c h a
a zdrenlivosti gest svdc o j eho pevnosti. P a k u tak dle
neudivuj e, e pokud je enich pli "huben", sna s e opatit
si bko, aby se sv nevst lbil. Ani siln bicho (za pedpo
kladu, e dosvduj e mocn sted a nejde j en o otyl tlo) ne
znamen j ako u ns nco nepatinho, ale naopak cosi pita
livh o . Vdy idoly irokch zstup, misti s u m o (j ap onsk
zpas) maj m nohdy mohu tn bicha. Pi sv ti vak disponu
j neuvitelnou pohyblivost, pmo koi hbitost a prunos
t. Jejich "bicho " je mstem j ejich sly, a sice nej en ist tlesn
sly, kter se odr v j ej i c h asto mohutnm svalstvu, ale sly
d u c h o vn . Tito mui o b razn dosv duj to, c o z nich d l
m i s try, ve smyslu pe s a hujcm pou h technick um: svd
o ham.
l ovk, kter m sk uten hara, m vce ne j en tlesnou
sl u , vtz zcela j inou s ilou. P sobiv pkl ad toho jsem zail

23

HARA

iVOT JAPONCO

j e dnou u pl eitosti p o s l e dnch rozhod ujcch zpas o nej

vy stupe v sumo. Za bezdechho napt tisc lid s hrom
d nch v hale Kogukikan v Tokiu vstoupili v p e d p o s l ednm
kole do ringu dva mui. Nej prve j eden, pak druh dstojn vy
kroili ze svho rohu a vhodili do zpasit posvcenou ri .
Na i roce rozkroench nohou poklesli v kolenou do velmi nz
kho postoj e a pak se pohybem, ve kterm zila j ejich mohut
nost, naklnli do stran, a stli s tdav na jedn a na druh
noz e . Potom se po obadn klon pibli li k sob a podepli
tv v tv soup e i . Z tohoto postoje pak zpasnci vyrej ale teprve tehdy, kdy oba vni tn k zatku boje pivol ! Jest
lie jeden z nich pi vzjemnm soustednm pozorovn
sklop vka, znamen to: "Jet nejsem pipraven." A protoe
zpas sm zait, teprve kdy j e i druh "v nej lepm", j e to zna
m enm k tomu, aby znovu vstali, li od s e b e a z a s e podepli
p roti sob - a s e konen oba ct dokonal e pipraveni. Roz
h o d , kter cel pedtakt bedliv s leduj e, d znamen, a pak
to zane ! Oba zpasnci vyraz vzhru a vechno vypad na ve
lik zpas, ale co se stane? J eden z tch dvou po krtkm pe
tlaovn prost pozvedne ruku, na kter p loe s p o v dla
druhho, a jako by ml co dlat s bezmocnou loutkou, vysune
s vho protivnka, tm ani by s e j ej dotkal a bez vynaloen
nj ak viditeln sly, ze zpasit. V pravm smyslu s lova vt

z, ani by bojoval. Poraen pad na zda pes p rovaz a hle

dit b ou, js, zu a vechno, co nen pipevnn nty nebo
hebky, let na znamen obdivu ze vech ad na vtze. To bylo
p rojeven hara skutenm mistrem. A jako takov je vtz tak
o s lavovn.
Tento pklad nzorn ukazuj e, e hara skrv nads myslo
vou slu, kter dv ve svt schopnost k mimodnm vko
nm. A tak jako je sted, hara, ptomen ve vednm vdom Ja
ponc jako symbol zral niternosti, zn jej kad Japonec jako
taj uplnou slu k neobyejnm vkonm. U od d tstv j sou Ja
ponci upozorovni na slu hara. "Hara, hara ! " vol otec u na
d o rs taj cho chlapce, kdy mu hroz s e lhn

njak zl e

ito sti, kdy jej tl esn bolest chce zbavit vni tnho p o s toj e
a pemoci, nebo kdy rozruenm ztrc hlavu. Toto "hara,
hara ! " ale znamen a zpsob nco j i nho ne nae "seber s e

24

HA RA

iVOT JAPONCO

pece ! " S hara lovk z s tane v p o d k u,

konn i snen

o ko l . Je t o t a k samozejm zkladn a obecn vdn, e pro

Japonce vbec nen snadn - pokud je na tento tajn poklad
dotzn - je pozvednout do vdom , nebo je dokonce vysvt
lit .
Kdo m hara, do ke za vech okolnost, i tv v tv smrti,
klidn setrvat v kad situaci. Doke se pak i sklonit ped v
tzem, ani by se p onioval, a um ekat. Nevzpr se proti va
lcmu se kolu osudu, ale uvolnn vykv s vj as. S hara vy
pad svt j inak. Je takov, j ak j e , j e p o d j in, ne si lovk
pej e - ale ve vech ohledech zase v s ouladu. Svhlavost pin
utrpen. Utrpen ukazuj e na odklon od Velk j ednoty a zj evu
je pravdu o celosti. Obyejn oko to nevid - mysl hara to vak
obsahuj e . Jestlie j sou vle, ctn a rozum uchopovny z hara,
nebrn se tomu , co je, ale slou "cest", na kter se v zkladu
vechno nachz . Obj even tto CESTY, j ej rozpoznn a s etr
vn na n, to je vlastn smysl opravdovho snaen o hara.

HARA JAKO

"SMYSL

CVIEN"

Centrum v hara j e s i c e lovku p vodn dno , a l e p rv

proto je pro nj tak lohou - tak j ako si lovk tm, co v pod
stat j e, nen pouze dn, a l e je s i lohou. lovk me svou
lohu, toti stt s e celm lovkem, splnit pouze teh dy, kdy
znovu a znovu p ekon to, co se v nm j eho pravmu lidskmu
u skutenn stav do cesty. Zrove v sob potebuj e ctit nad
svtskou zkladn slu, kter j ej chce vnst do j eho pravho lid
stv . K tomu, aby j i nechal vstoupit do svho nitra a v sob rst,
potebuj e prav sted. kol , kter spov v j eho zskn , me
splnit j en ten, kdo se stlost a oddanost, bez strachu z bolesti
a s velkou trplivost zdolv to, co brn rozvoj i hara, a podpo
ruj e to, c o se pak d o konal e vyj ad u j e ve zpevnnm s t e du.
S tt se celm lovkem bez hara, bez zskn tlesnho a du
evnho " stedu", nen mon. A naopak, cvienm zskat hara
znamen vdy zrove rozrazit brnu k cest, na kter l ovk
me do shnout celosti.

25

HARA

iVOT JAPONC

Opravdu "cel" je teprve lovk, j eho svbytnost us kute

u j e v n m z t l e sn nou po d s t a tu. * lovk n e n tak dl ouho
.. c el", do kud s e mu nezdaila integrace s podstato u , dokud
tedy ij e napklad j en j a.ko j , kter nen urovno podstatou,
ale vnj m svtem. K uskutenn podstaty ve svbytnosti pat
pro zpadnho lovka nepromliteln tak rozvoj poznvaj
cho a utvej cho ducha. Ale p edp o kladem tak tohoto roz
voj e , p o kud nem uvznout v ivotu vzdle n a b e zkrevn
duch ovnosti, je ukotven lovka v pvo dnm stedu, v hara .
My j s me vkonnost pecenili, Vchod ji p o dcenil, ale dnes
je schopen dosud zamekan dohnat . Studuj e

zpadnch n

rod a sna se j ako nikdy pedtm zskat teoretick i praktick

pedpoklady ke zvldn pozemskho ivota. Toh o , co Vcho
du dosud chyb l o , mme my pli . Obrcen ale o tom, co se
na Vchod o d nepamti pstovalo, o vnitn cest, vme dosud
ml o . Tak se u nho meme uit mnohmu, co souvis s vnit
n cestou. A p rotoe "hara " , jak tento p o j e m chpou Japonci,
znamen p rv stav, j eho dosaen zrove vede k vnitn zra
losti, m cvien smujc k rozvoji hara pro zpadnho lovka
zvltn vznam.
Japonci rozum cvienm nco j inho ne my. Kdy vnm
me s lovo "cvi en" , myslme na konn, kter nm zprosted
kovv nj ak um, tzn. schopnost umoujc nm nco sprv
n dlat nebo utvet.
" Cvien dl m i s tra " , zn star ren. Ale kdo j e v naem
bnm poj et mistr? Mistrem je ten, kdo ovld urit um, kte
rm je zaruen dokonal vkon . Takov um pedp okld dlou
h cvik. J e n vytrval cvien vede ke skutenmu umu, a jen
skuten u m pin dokonal vkon, a u je to innost, nebo
dlo .
Pod pojmem .. podstata" lovka rozumme pokad individuln zpsob
podflen se na nadasovm Byt - pod pojmem "svbytnost" zpsob subjek
t ivnho byt v asoprostorov existenci. "Prav svbytnosti" je dosaeno teh
dy. jestlie je lovk ve svm subjektivnm it integrovn s podstatou. v m
e. v jak se tato integrace nezdaila, ije lovk - nap. jako jen ke svtu
vztaen j - pseudosvbytnost. V prav svbytnosti se manifestuje ast na
nadasovm Byt - v pouh "jsk svbytnosti" je vdom zvisl na svt.

26

HARII

iVOT JAPONCO

Kad innost me bt pokad podle umu, kter ji prov

z , vce nebo mn dokonal, tzn . "mi strovsk". To napklad
plat pro kad sport, ale tak pro kadou innost, kter pro
chz nam vednm dnem. K b ludnm stezkm lidskho du
cha pat hledn monosti mistrovsk innosti jen tam, kde se
p e d p o k l d zvl t n nadn n e b o j e d n o s trann cvi en. Ve
s kutenosti v s o b kad ustavin s e opakujc innost nese
monost doko nalosti, kter toho, kdo j doshne, dl mistrem
tto innosti. V tom smyslu me existovat mistrovsk chze,
bh, m luven, psan a mnoho dalho a tak mistrovsk vkon
v nj akm s p o rtu, kter vak nem n i c do inn s pekrou
cenm pojetm mis trovstv, ke ktermu p o h n touha po re
kordech, a u ve kterkoli oblasti . A tak exis tuj mistrovsk
ovldn rozmanitch, by i "nepatrnch" innost, kter se ti
s ckrt opakuj ve vednosti domova a pracovit, v adu a ve
spoleenskm ivot - a vedle toho i misti tchto specifickch
innost.
V ppad dla j de o vc ne o innost, kter s e napln svm
proveden m . U dla j de o to, co z innosti petrv. Konn dla
se napluj e ve vtvoru, kter "trv", protoe dokonen spov
v sob . Mistrovsk dlo j ako takov je platn, protoe se ned
nic pidat a nic odejmout. Kad prvek je nezbytn, protoe jej
poaduj e celek.
D o ko n e n i n n o s t i dokonen d l o pe d p o kld velk
um, a ten zase vyaduj e cvien. Teprve dlouh cvien, jeho
plodem je velk um, pivod vznik mistra dokonalho dla. Stej
n j ako u innosti, j e i v ppad dla smyslem takto chpanho
cvien to, co vzejde na konci .
O "mi strovi", a u v s ouvi s l o s t i s i n n o s t nebo konnm
dla, mluvme j e n tehdy, j estlie se spch nedostavuj e j en tu
a tam, a l e s j istotou. Jistota spchu ale pedpokld vce ne
j en dokonal um. Co je tmto "vce"? Je to lidsk stav, kter za
b e z p e u j e prokzn exi stuj cho umu. Uritou innost lze
umt j akko li do be, ur itou techn iku lze zvldat sebelpe, ale
dokud lovk, kter j e provd, j e pitom dosud zvisl na nla
d a pro sted, nepokojn a rozruiteln, nap klad pokud mu
nkdo pihl - pak je mistrem jen ve velmi omezenm smyslu
s lova . Je j m pouze ve vztahu k technice , ale nen jm ve vztahu

27

Hi\RA

iVOT JAPONC

k s o b . Ovld svj u m , kter m, ale niko li sebe j ako toho,

km je. A j estlie lovk um vce, ne c o je, v rozhoduj cm
okamiku jeho um asto selhv. K tomu , aby l ovk ml sebe
ve svch ruko u , j ej me pivst pouze zvltn cvien, kter
se nezabv technickm umem, ale stavem lovka, kter umu
zabezpe o s vden. To j e cvien chpan j ako exercitium.
Jeho s myslem nen viditeln vko n , ale vnitn zisk. Pi tako
vm cvien nej de j en o in j ako takov neb o o viditeln dl o ,
a l e o lovka, kter se cvienm promuje. Tak jako j e ustroje
n l i d skho byt u rit pedpo kladem pravh o m i s trovstv
v innosti nebo v dle, tak i obrcen lze vlastn ppravu k dlu
nebo innosti vyuvat j ako cestu k "mistrovstv " , kter je zt
lesnnm Byt v ivot.
Proto se smysl kad innosti neb o provdn dla pesouv
zvenk u dovnit. V ce ne o viditeln spch j de potom o s tav
lovka , jeho zpevnn sice tak zpsobuje dokonal vko n,
ale jeho smysl j e v manifestaci Byt. Z tohoto pohledu se ka
d umn me stt pleitost ke cvien v rozvoj i na "vnitn
ces t " , a tak lze i rozumt t o m u , kdy Japonci kaj : "Luko
stelba a tanec, aranovn kvtin a zpv, pit aje a zpasen to je vechno tot. " Z hlediska vkonu a provedenho "dla"
tato vta nedv smysl. Ale j estlie pochopme zleitost, kter
pro chz vemi tmito innostmi: prav sebeuskutenn lo
vka, pak j e ta vta zcela j asn srozumiteln . *
Pro Japonce * * tedy m kad umn a sport vznam pesa
h uj c vko n : j ej ich cvi en m n a stav celho lovka, dky
kter m u se mu da d okonal vkon podvat hrav a j akoby
bez zmru, ani by se nco dlalo

podobn j ako spadne ze

stromu j ablko, j akmile j e zral , ani by pro to strom nco dlal.

D j e se to z podstaty.
Jdrem tohoto stavu, na jeho obj even, tvorb a upevnn
p i cvi en z le, je neotes i tel n o s t tit v " centru " , tedy

ham. Dobe s i j et vybavuj i svj div, kdy j sem ve snaze pro

nikn o u t do j apons kho mis trovskho cvien - nej prve rozhoSrv. DUrckheim, "Japan und die Kultur der Stille", Otto Wilhelm Barth-Ver
lag, Weeilheim/Obb., 4. vyd., 1963.
Pipomnm, e pokud zde mluvme o Japoncch, pak ne o vech, ale pou
ze o tch, kte ztlesuj tradici japonskho ducha.
*

**

28

HARA

iVOT JAPONC

vory s mistry rznch umn - znovu a znovu narel na slovo

"hara" vyslovovan se zvltnm d razem. A j sem rozmlo uval
s mistrem mee, tance, divadla nebo malby i j inho umn, na
konci j ej i ch vklad zaruen pilo upozornn na "hara " j ako
stej n bod vekerho s naen. Pitom mi bylo zhy zej m,
e s l ovo hara zj evn znamenalo vce ne zkladn podmnku
toho, aby libovoln technika byla svmu znalci nenaruiteln
k dispozici . Zdlo se, e pro Japonce j e s hara spo j e n o spe
nco nesmrn hlub okho, prvotnho . Pos ledn pochyb n o s t
o t o m pak o d s tranila o dpov jednoho j apo nskho generla ,
kterho j sem se ptal, j ak vznam m rozvjen hara v e vcviku
voj k . Generl byl nejprve pekvapen, e mu Evropan klade
takovo u otzku . Chvli se svou o dpovd otlel a pak pro s t
ekl: "Smyslem celho vojenskho vcviku je hara ." Udivuj c
vta, kter j e pochopiteln j en tehdy, j estlie pod poj mem hara
vnmme zpevnn stavu, kter in o s vdovn nauen h o
u m u a rovn proj evovn voj e n s kch c t n o s t za vech oko l
nost - zvlt i tv v tv smrti - samozej most prostou ka
dho patos u . Pedpokladem takovho stavu vak je osvobozen
se od nadvldy j, kter se hroz s mrti. A to je zase mon j e n
n a zklad uko tven lovka v zkl a d u j eho Byt, kter j e, j ak
kaj Japo nci, "na opanm behu ivota i s mrti" a na jeho
osvdovn ve svt nakonec pouze zle. Nech to dokresl
nsleduj c pklad:
Bylo to v Tokiu j ednoho horkho letnho dne, kdy j sem o e
kval mistra Kenrana Umediho, svho uitele lukostelby. Cvi
il j s e m nko lik tdn sm a til j se m s e , e mistrovi uku,
jak j sem se svou lekci nauil. Byl j s e m zvdav, j ak pekvape
n dnen hodina pinese; vdycky, kdy mistr piel , provze
la j ej pekvapen.
Studium j aponskho umn - a u j de o luko stelbu nebo
erm meem, aranovn kvtin nebo malovn, kaligrafii nebo
umn aj ovho obadu - je pro ka ze Zpadu pln zvltnos
t. Kdo s i napklad u lukostelby mys l , e zle na zsahu ,

ml se. Na em pak m zleet? O tom j sem ml bt toho dne

opt velmi drazn poue n .
Mistr se obj evil v dohodnutou h o d i n u . Ns ledoval krtk
rozhovor u lku aje a pak j sme li do zahrady, kde stl ter .

29

HARA

IVOTf, J A PONeC!

S tm terem se pojilo prvn pekvape n , kter j s em s lukostel

bou zail hned na zatk u : lo o ze slmy smotan vlec o pr
mru 8 0 c m , kter byl ve vi o uloen na devnm stoja
n u , a mete s i ped stavit , e j s em byl nemlo udiven, kdy
j s em slyel, e student lukostelby nej prve ti roky mus cviit
na tomto teri, a sice na vzdlenost 3 metr ! Stlet ti roky ze
v z d l e n o s t i t metr na slmov smotek o prmru 80 c m ?
N e b u d e to n u d a ? N e , naopak ! m v c e l o v k p r o n ik d o
s m y s l u cvi e n , tm j e z e d n e na d e n nap navj ; n e b o o n o
p rv v b e c nezle zsah u . To , na e m zle , j s e m toho dne
ml zase ko usek po odhalit.
Nastoupil j se m . Mistr stoj pede mnou . Uklonm se, jak vel
o b yej , nej p r ve mistrovi a pak s obratem doleva teri, zase se
o b r t m e l n k m i s trovi a k l i d n vykonvm prvn p o hyby.
Kad pohyb mus v uvolnnm plynut vychzet z pedchoz
h o . Pokldm luk na l ev k o l e n o , beru j e den z e dvou p
opench o p ravou n o h u a nasazuj i p na ttivu ; l ev r u k a j ej
zrove dr s p o l u s lukem a p a k j d e prav p o malu v z h r u ,
a b y - zatmco d e c h voln odtk - z a s e klesla dol. R u k a shne
p o ttiv a - s p o malm ndechem - j e pak luk pi zvedn na
pn n . To j e rozhodujc pohyb, kter se mus odehrt tak klid
n a n e o chvj n , j ako kdy m s c s t o u p p o veernm n e b i .
J e t j s em nedo shl p l n ve , p i kter se p a k p lec v pln
napnutm luku dotk ucha a lce - kdy mnou pronikne mist
rv zvun h la s : " O o s U " Uasl a p o nkud rozmrzel z toho
peruen v okamiku nej vy koncentrace nechvm luk kles
n o u t . M i s t r m i j ej vezme z ruky, omot ttivu j e d n o u k o l e m
p i c e l u k u a s smvem mi j ej p o d zptky. "Jet j ednou, pro
s m ! " Bez nej menho tuen zanu znovu. Probh stejn ada
p o hyb . Avak kdy dojde na napnut, j sem se svm um nm
brzy v koncch . Tan sla luku se zdvoj nsobila a m sla te
u nedo stauj e . Pae s e zanou chvt , bez opory kolsm sem
a tam, namhav nabyt forma je rozbita; a mistr se d do sm
chu ! Z o u fale s e p o koum j et j ed n o u . J e to beznadj n . N i c
ne alostn ztroskotn ! A s i j s em se dval opravdu po drd
n, protoe mistr se m zeptal : " Na co se hnvte ? " - " Na c o ?
V y s e m j et ptte? Tdny j sem cviil a

okami ku, k d y se to

m ukza t , m perute, j e t n e vystel m ! " Mistr se j et

30

HARA

iVOT JAPONClJ

j ednou hlasit rozesmj e, pak zvn a ekne: "Co vlastn chce

te? To , e j ste zvldl formu, kterou vybojovat bylo va kolem,
j sem poznal u podle toho, jak j ste uchopil luk. Ale to se m tak.
J estlie lovk doshl urit formy sebe, svho ivota nebo sv
ho dla, o kterou se teba dlouho snail, pak se mu me stt jen

jedno netst: toti e mu osud dovol, aby se v dosaenm za

stavil! Pokud to s nm osud mn dobe, pak mu to uskutenn,
ne se to usad a zatuhne, zase vyraz z ruky. Vc vdoucho
uitele j e udlat to pi cvien. Nebo na em zle? Pece ne na
zsahu ! Pi lukostelb stej n j ako pi studiu jinho umn nej de
nakonec o to, co vyj de, ale o to, co vstupuj e ! Dovnit, tedy do ni
tra lovka . Rovn cviit se kvli vnj mu vkonu nadto slou

vzniku vnitnho lovka. A co ohrouj e vznik vnitnho lovka

pedevm? Zastaven v uskutennm. lovk mus setrvat

v pibvn, setrvat v pibvn bez konce ! "

Mistrv hlas znl vn a nalhav - a skuten, lukostel
ba je nco pln j inho ne s p o rt pro zbavu, pi kterm se
sout v zsazch . J d e o kolu ivota nebo - abych pouil mo
dern vraz - o existenciln praxi . *
Zpotku j de pirozen o to nauit se vnj techniku . Jak
mile vak lovk zvldne vnj formu, zan teprve vlastn
pr c e , n enavn prce na s ob ! Rovn umn lukos telby j e
pro Japonce j ako kad j in umn j en pleitost k probuzen
s e k opravdovmu Byt, vlastn p o d stat. To s e vak poda j e n
n a tvrd cest oiovn od p o etilho a ctidostivho j , kte
r prv tm, e m takovou starost o spch vnj ho vkonu,
dokonalost tohoto vkonu ohrouj e. Teprve kdy j e toto j zdo
lno, me se p odait prav vkon. N ezda se ale u na zkla
d ctidostivou vl zenho umu, ale na zklad promny
v Byt. Vkon j e pak svdkem stavu, ve kterm se v ns osvobo
z uj e hlub, dalo by s e ci nadpirozen sla, kter tm bez
naeho p ispn provede d o ko nal vkon . Smyslem cvi en j e
promna .
Tak meme rovn chpat slova starho Japonce, kterho
j s em se ptal na nzor na zzra n vkony i n d i ckch j g i n .
Srv. Eugen Herrigel, Zen a umn lukostelby. C A D Press, Bratislava 1 9 8 6 .
s t r . 2 3 1 -2 8 3 .
*

31

HARA v i VOT JAPONC

ekl : .. Pirozen, e lovk, kter se lta nebo desetilet snail

rozvoj uritch schopnost, me nakonec podvat vko ny,
kter necvienmu lovku pipadaj j ako zzran. Ale otzka
zn: Jakou h odnotu takov vkony maj ? Jsou-li j en vsled kem
techniky vydobyt nepoddaj nou ctidost, potom lidsky nijak
nestoj za p ovimnut . Maj cenu, pouze pokud j s ou svdec
tvm vnitnho mistrovstv. "
Tolik slova starho Japonce, j e mohou bt pekvapiv pro
ns Evropany, kte tolik zbouj eme samotn vkony. Nebo
Vchod ozna za mistrovsk teprve vkon dosvduj c vnitn
zralost, dky kter vnj vkon pad sm jako zral ovoce. Jak
to me vypadat ve skutenosti, bych chtl osvtlit j et na ji
nm pbhu, kter j sem kdysi zail pi pleitosti nvtvy
j ednoho j a p o nskho kltera . Bylo to v Kjtu v roce 1 94 1 . Je
den japonsk ptel mi zpro s tedkoval setkn s mistrem Ha
j aim, opatem proslulho zenovho kltera Mj indi. V Ja
ponsku existuj e hezk zvyk pinen daru . Kdy host prvn
pichz na nvtvu, pinese pnovi domu dar, a stej n tak j e
host obdarovn pi odchodu. Nejvce j e cenn dar, kter lovk
sm zhotovi l . A tak kdy p o pjemnm dlouhm rozhovoru
nastal as rozlouen, ekl mistr Hajai: .. Nco bych vm chtl
dt . Nco vm namaluj i . " Dva mlad mnii pinesli malsk
poteby. Jako p odloka byl na rohoe rozprosten erven
tek, na nj mistr poloil tenouk rov papr o rozmrech asi
60 cm na v k u a 20 cm na ku a nahoe i dole j ej upevnil
o lovnmi tykami , aby neklouzal . Pak mu pinesli ttce
a tu. Ovem ne u hotovou tu, ale kousek tvrd tue, kter se
promn v temnou tekutinu teprve po delm strouhn na vy
hloubenm kameni, do j eho prohlubn se nalej e trochu vody.
S uvolnnou rozvlno st, j ako by ml nekonen mnoho
asu - a takov mistr m vdycky nekonen mnoho vnitnho
asu - zaal opat sm strouhat tu. Ruka se hbala sem a tam,
a se pozvolna z vody stala tekut er . Podivil j sem se, e to
mistr dl sm, a zeptal jsem se, pro tu prci nkdo neprove
de za nj . Odpov byla velmi pznan: .. Tm klidnm pohy
bem ruky, kter peliv pipravuj e tu, se lovk pln zklidn.
Vechno s e uti - a j en z takovho nehnut klidnho srdce
me vykvst nco dokonalh o . " A pak byla tu pipravena.
o

32

HARA v iVOT JApONC

Mistr Hajai kleel na zemi, to znamen, e sedl na patch

voln vzpmen, s jasnm elem, uvolnnmi rameny a uvol
nnou horn sti tla, jak j e to charakteristick pro lidi prakti
kuj c sezen . Pedpokladem zde je ivm naptm naplnn
sted zpevnnho trup u . Nenapodobiteln klidnm a zrove
plynulm pohybem se mistr chopil ttce. Jeho zrak na oka
mik jako by ztracen spoinul na pape a pak se zdlo, jako
by se mistr smrem dovnit pln osvobozoval, aby v nitru vi
dn obraz mohl neruen vystoupit - neomezovn dnou
starost, e by se to T(l.ohlo nepodait, ani dnou ctidost, e
se to m us podait. A tak to rovn vystoupilo: vyj even mist
rovstv, kter znamen vce ne dokonal zvldnut njakho
umu.
Jistmi arami vyvstval obraz Kannon, bohyn milujcho
souctn . Zcela volnmi tahy nej prve tv, silnj mi arami
pak splvaj c odv a okvtn lstky, na kterch bohyn sed,
a pak piel okamik, kvli ktermu tento p bh vyprvm malovn "svatoze" obklopujc hlavu Kannon. Tedy malov
n dokonalho kruhu ! My vichni, kte j sme byli svdky, j sme
zadreli dech - vyj even suvernnho osvobozen od vekerho
strachu v neruen provdnm konn je vdy hluboce uchva
cujc proitek. Je teba vdt, e na tom j ako dech j emnm pa
pe kad zadrhnut , kad zastaven ttce zpsob skvrnu
a vechno zkaz. Avak ani by se pozdrel by j en okamik,
mistr namoil ttec do tue, trochu ote l , klidn nasadil a jako by to byla ta nejprost vc na svt - tm napsal na pa
pr dokonal kruh. Do konal kulatost obklopujc te j ako vy
zaovn bosk istoty hlavu Kannon. Byl to nezapomenutel
n okamik . V p o koj i se rozhostilo zvltn ticho, nebo ten
kruh ped naima oima odrel klid , kter vychzel z mistra.
Kdy mn mistr Haj a i list pe dval , dkoval j s em mu
s otzkou: "Jak se to dl, e s e lovk stane mistrem?" On s ti
chm smvem o dpovdl : "Prost nechte vyj t mistra, kter
v ns j e." Ano, "prost nechat j ej vyjt".
Ke stupni tto j ednoduchosti vede dlouh cesta. Prv ces
ta, kterou u vchodn misti . Je to cesta cvien, j ak ho oni
chpou, cvien vnmanho jako exercitium ad integrum, tedy
osvobozen od j .
33

HARA

iVOT JAPONC

V kadm cvien poj atm j a ko exercitium se lovk u

pekonat sm sebe. Pirozen j e na cest k umu nejprve pote
ba napj at pozornosti, nezlomn a nenavn vle a velk od
danosti, aby lovk pod opakoval tot, a se konen dosta
v um. Cvien ve vlastnm s myslu ale zan teprve tam, kde j e
hrub technika zvldnuta, nebo pak teprve me cvic ne
chat ustoupit sv j, kter svou ctidost, svou vl oslovat
a svm strachem ze selhn stoj ruiv v cest . Jen pokud j
ustoup, me s e zdait zskn a zpevnn pravho stedu.
Nej pornj m odprcem na cest k zskn sly stedu je
tedy "mal" j, kter svou svhlavost znovu a znovu ru osvd
en kadho umu. Teprve kdy se poda vyadit vmovn j,
me vyvstat dokonal vkon - jako plod vnitn zralosti. Pak u
rozum nen nutn, vle ml, srdce je klidn a lovk blaen
a j ist zrove vykonv to, co um, bez vlastnho piinn. Do
tere u nestl on, ale msto nho stl " to", sla stedu.
Mistrovsk vkon je takov, kter nekon j , ale nadpiro
zen sla v n s , kter teprve kdy u se j neplete do c esty,
pod podivuhodn vkon . lovk, jen v njak oblasti zakusil
slu podstaty a nauil se j odevzdat, tak stoj na zatku cesty,
na kter j ej nese nov, zbon a svobodn ivotn pocit.
Cvien hara le v zkladu nahldnut toh o , kde jsou v lo
vk u do movem j eho h l ub monosti a sly a kde v s o u ladu
s tm pi vykonvn j akhokoli umn, to znamen bhem in
nosti, m u s bt tit p ohybuj c ho s e tl a . Ve zpevnnm
stedu s e toto tit stv druhou pirozenost.
Spe vnj kov technick rozvoj hara vychz z obecnho
poznatku, e vechno bdl konn vztaen k innosti nebo
dlu j e zeno z centra, kter vesms zvem e j. J je z rznch
hl pstupn pi kadm konn, kter m vst k spchu:
1. J bere obj ektivn na zetel to, co zaml dlat, "uchopu
je" to. Uruje to a dr . Pedpokladem toho j e , e j rovn dr
sebe, tj . pi vci, neodbouje tedy a nepovoluj e v upenm sle
dovn vci, zkrtka zstv na pedmt soustedno .
2. Teprve dky tomuto soustedn, dky sledovn pedm
tu, pi kterm lov k na j edn stran nespout ze zetele vc,
o kterou j d e , a na druh stran dr sebe v pevn vztaenosti
34

HARA

iVOT JAPONC

k n, se pohonn ener gie pipraven k innosti promuj e v c

levdomou vli. Pouze nepolevuj c u sebrn lovka a sebe
kontrolujcho j vytv pmost a stlost clen voln sly, kte
r je pedpokladem pokroku v technice i spchu pi vkonu dokud technika nen automatizovna !
3. Vnitn zisk automatizace spov ve schopnosti upen
sleduj cho j ustoupit do pozad. Jakmile ji nen j sk sly te
ba, me vkon kvst. A dle, j akmile je mon innost a d
lem bezpen konn bez asti j, me lovk uprosted sv
innosti zpozorovat slu podstaty, kter v nm vldne. Tak se
me konn st t branou k osvcen .
4 . J j e nej en formln , v e smyslu " osobnho j" nemnnou
podmnkou kadho pedmtnho p rov n , a l e vti n o u
i jeho "hmotnm" smyslovm centrem. Uzaven v nm m lo
vk na mysli pedevm j edno: zachovat s e v tomto pomj ivm
ivot . Jestlie je j eh o s ubj ektivn byt u rovno j, lovk se
sna v souladu s tm, jak vnm svou identitu, prosadit a ucho
vat a proj evuj e to svou nikdy nepohasnaj c touhou po potvr
zen a zabezpeen sv "pozice" jako i nikdy nepohasnajc
starost a obavou z umenen, snen nebo vbec znien. St
le se ct "ohroen" a ve vem, co dl, hled jistotu, uplatn
n a moc, s na s e zabezpeit, opatit si lesk a vldu . To je to,
co psychologie obecn nazv " malm j " .
Veker malm j nesen konn j e prosyceno starost, e
by s e vkon mohl nezdait a tento nezdar by ohrozil pozici j,
by by lo j e n o ztrtu prestie . Jakou roli hraj e strach z blam
e ! V m jsky podmnnm provnm a konn m se probou
zej straidla poteby uplatnn, obav z b olesti a strach u; nebo
ve vem j s ky p odmnnm provn chyb lovku dvra
v slu jeho p odstaty, kter odkudsi zabezpeuj e a nese j eho po
staven ve svt .
5. J svou nadvldou zpochybuj e kad vcn p o stoj
i kadou sluebnou orientaci . Dokud vkon innosti nebo dla
zle p o uze na s chopnosti pedmtnho zamen a souste
dn voln sly, a oboj navc m svj zdroj pohonu a svou kon
troln instanci v j dbalm j en sebe, stoj vechno lidsk konn
na rozhoupan pd. Pevn zklad je nalezen teprve tehdy,
kdy lovk spov jinde ne v j, tj . je svm vdomm svbyt35

HARA

IVOT JAPONC

nosti a svta zakotven ve sv podstat. Prv tam, kde j e dal

m smyslem konn doko nalost vkonu, se tedy j edn o nale
zen tit, kter ukazuj e , e lovk sv j nechal bt a nyn
uvolnn spov ve stedu sv podstaty a z nho j edn.
V rozvinutm stedu dispo nuj e lovk silou a spolehlivou
pesnost vkon a skutk, kterou neme zabezpeit ani nej do
konalej u m , nej nezlomnj vle a nej napj atj pozorno st.
"Dokonale s e zda jen to, co j e konno z hara. " Tak jako se ivot
jako celek me naplnit jen tam, kde je lovk j edno se svm
zemskm stedem - i dosvden ivota, a u j ako zpasu, um
n nebo lsky, s e " p o da" j en tom u , kdo zskal ham. Vlastn
s mysl hara ovem nespov v tak umonnm mistrovstv ve
svt. Hara spolehliv umouj e provat ptomnost nadsvt
skho Byt, kter dosvdovat j e vlastnm urenm lovka.

HARA V JAPONTIN*
Vechno, co hara pro Japonce znamen, se odr v j ej ich
ei.
S eznmen s vznamem, kter slovo "hara" o sob a ve slov
nch spojench m, me podstatn prohloubit vhled do smys
lu hara.
Hara d o s l ova znamen, jak u v m e , b icho. K oznaen
bin kraj iny maj Japonci tak slova fukubu a o naka . Onaka
znamen d o slovn "ctn sted" a je dtskm a tak lidovm
oznaenm bicha. Hara, stejn jako fukubu a onaka, tedy bi
cho, znamen j ednm sl ovem celou oblast od aludku a po
podbiek. A stej n j ako u ns s e pak len na aludek, j apon
sky j", a to, co je "pod pupkem " . "Pod p upkem" se ekne kikai,
a slovo kikai hraj e uritou lohu v p evnm spoj en s pojmem
tanden, kterm Japonci oznauj msto asi 5 cm pod pupkem.
"Tanden" o znauj e tit jako takov, kter j e opatrovno ve
zpevnnm stedu (hara) .
Autor dku je za p o d klady k tto k api to l e sv m u n k d e jm u jap o n sk mu
sp olu pracovnkovi prof. Fu mio Haimotovi z To ki a.

36

HARA V IVOT JAPONC

"Hara" O sob i ve spojen s j inmi s lovy m mnohem ir

vznamy ne nae bicho. Pirozen , e s e v j apontin nach
zej nejrznj slovn spoj en a obraty vztahuj c se ist k fy
ziologickmu vznamu bicha a k proitkm, kter souvisej
jen s touto s frou. Napklad : Hara ga itai, "bicho bol", nebo
hara ga haru, "bicho se nadouv" (z mnostv j dla) .
Dal paralely k naemu jazyku, kter s e vce tkaj duchov
nho smyslu hara, plynou z toho, e bicho, a sice "mohutn"
bicho, stej n j ako u ns, pi zen j eho plnosti bud pedstavu
nej en tlesnho uspokoj en, ale tak duevn spokoj enosti.
Blahobytn bichat zj ev bud stej n j ako u ns pedstavu
lovka, ktermu nic nechyb . Siln bicho pro ns stej n j ako
pro Japonce pmo vyzauj e klid a s p o koj enost se sebou i s e
svtem. Japonci maj vraz "haracuzumi" , kter znamen "bi
cho j ako bubnek" . Mn s e tm bicho v j eh o napjat plnosti,
ve kter tm ek, aby s e na n zab u b n ovalo, j a ko by se
samo chtlo rozeznt. Haracuzumi wo uco znamen "bubnovat
na bicho" s vznamem "vst spokoj en ivot " . Zcela bn j e
tak vraz - kad student j ej z n z nsk klasiky - kofu k u
gekij , doslova: " udeit n a bicho a vstoupit na zem" . Smysl to
hoto vyj den je spojen s pedstavou nroda starch an
za svatch csa Jaoa a una. Byla to doba "spokojench lid " .
Prv vrazem tto spokoj enosti j e kofuku gekij . Tehdy lid
pokoj n ili a umrali, ani by s e moc starali o stt, nemluv
o tom, e by vnovali njakou pozornost politickm "idelm " .
A to pece b y l o ono ! ili a umrali, j ako by dnho csae ne
potebovali . Lid byli sp okoj en a dlali kofuku gekij , tedy
v pohod s velkmi bichy pelap ovali z nohy na nohu, ani
se hbali z msta. A nen to vdy zlm znamenm doby, j akmi
le i obyej n lid zanou mluvit o ctnostech a lsce k vlasti?
M n p o zitivn je obrat : hara ( n e b o i fu ku) wo koj a s u ,
tzn. "namastit si bicho" (ve smyslu vlastnho bicha) . M v
znam "doshnout neoprvnnho zisku" nebo " nechat se pod
platit" .
Uvme obrat: "popadat se smchy z bicho " , nebo s e lo
vk s mj e "a ho bol bicho " , a bicho "puk". Odpovdajc
obrat s e nachz v japontin: Hara wo kakaeru - "dret si bi
cho"; hara n o kawa wo j o seru - " s kldat zhyby na ki bi37

HARA

l.IVOT

JAPONC

cha" . oboj ve smyslu .. pemhaj cho smchu" a hfuku zett

suru .. dret si bicho a padnout na zda".
Dosud lo o obraty. kter maj sv obdoby v naem prov
n i jazyce. Te nkolik .. pln j i nch":
Japo nci mluv o hara no aru (naj) hito. tzn . mui s (bez)
biche m (bicha) " . o hara no dekita (dekite inai) hito . tzn .
o mui. kter .. m hotov (nem hotov) bicho"; mluv o hara
no kii nebo kina (ppadn iisai nebo iisana) hito jako
o .. mui s velkm. ppadn malm bichem" a stej n tak
o hara no hiroi. ppadn semai hito j ako o plui s velkm.
ppadn hubenm bichem". Tm vm se ale nemysl fyziolo
gicky patrn odlinost, ale charakterov s kute no st du evn
a duchovn uzpsoben. Co znamen hara no aru hito? Prv
o tom poj ednv cel tato kniha! Na tomto mst proto posky
tuj eme j en pm vznamy, ani bychom se zevrubnj i zabva
li j ej ic h s o u vi sl ost s bichem a jejich hlubm duchovnm
vznamem. Jen pedeleme: ustroj en toho, co Jap o n ci mysl
poj mem .. hara " , se tk pro n p o d statnho char a kterovho
a ivotnho uren lovka. Hara j e centru m lidskho tla - ale
tlo je, protoe je lidsk, vce ne jen ist biologicky-psycho
logickou zleitost. Znamen zrove centrum v duchovnm,
pesnj i eeno prodn duchovnm smyslu. Ta k se hara
a obraty s tmto pojmem spojen vztahuj k charakteru v j eho
celosti, k zkladnmu uzpsoben chara kteru. a t m k celko
vrr:tu s tavu lovka, e k oznaeni zvltnfch d uch ovnch
vlastnost. na kterch sprvn celkov stav zvisl a ktermi se
vyj aduj e.
Co tedy znamen h ar a no ar u hito? Odpov(l( shrnuj c
vechny vznamy zn: lovk se "stedem". Hara no nai h ito je
v so uladu s tm lovk, ktermu sted ch yb l Clovk. ktermu
chyb s ted, vypadne snadno z rovnovhy. Obrccn(l: kd o j ej
m. j e vdy v rovnovze . lovk se stedem m ale tak nco
klidnho a ob sahuj cho . M lidskou i . Prv to mini vraz
hara no aru hito. A j estlie tento prvek m bt jf.>tll zvl vy
zvednut, pak se mluv o hara no hiroi hito . T m Sl' mysli. jako
u slovy hara no aru hito , lovk, kter m irou my:>l. jl' velko
rys a velko d un. teba v p ostoj i ke druhm Iid()Il1. ,lil' tak
..

..

38

HARA

iVOT JAPONC

vi nhlm okolnostem, a pak to znamen nej en zpsob vn

mn , ale tak reagovn a posuzovn. Protj kem i protikla
dem toho je hara no nai hito. lovk se stedem m klidn, vy
ven sudek. M mru pro to, co je dleit a co nedleit .
Podle n se skutenost klidn a nepekroucen otevr ve svch
skutench souvislostech. Hara no aru hito nechv skutenost
klidn pi chzet k s ob; nic j ej neme vydsit, nic j ej nevy
tve z j eho uvolnn pipravenosti. Tak tomu ovem nen pro
to, e by ml tlustou ki, ale na zklad uritho vnitnho
stavu . Charakteristi ck pro nj je hlubi nn elastino st, dky
kter se lovk ke kad zvltn situaci odpovdaj cm zpso
bem "stav" a chov se s nej vt samozej most a klidem . Tak
obrat hara no aru hito tak zcela bezprostedn znamen: lo
vk, kter v danm okamiku v, co m dlat. Nic j ej nevyvede
z mry. Kdy nhle vypukne p o r a vichni ki j eden pes
druhho, pak hara no aru hito dl pln klidn a bezprosted
n to sprvn, sleduj e smr vtru, zachrauj e , co je dleit,
nos vodu a j edn bez zadrhnut, samozej m v souladu se si
tuac a jasn. Hara no nai hito j e toho veho prv protikladem.
Hara no nai hito oznauj e lovka bez klidnho sudku.
Chyb mu mra, promnn ve druhou pirozenost. Reaguj e na
hodile a subj ektivn , svvoln a trhav; neum rozliit mezi
dleitm a nedleitm, podstatnm a nepodstatnm. Jeho
sudek se nezakld na vci, ale na okamitch faktorech a sub
j ektivnch zkladech sudku, jako jsou nlada, rozmar, "nervy".
Hara no nai hito se boj, j e nervzn, a sice ne proto, e by byl
zvlt "citliv" nebo ml zvlt labiln nervy, ale protoe mu
chyb osa, dky kter by se nedal vytlait ze svho stedu a do
kzal by s e ke kad situaci postavit souhlasn s podntem
a vcn. Hara no nai hito je jednostrann a strnul, uvznut
hlavou nebo srdcem a nepevn. Pi nhlch vnch situacch
reaguje bu tvrdojnou svhlavost, nebo pln bez smru .
Hara j e v tomto s mru jen z velmi nepatrn sti nadnm.
Pedevm j e vsledkem stlho cvien a kzn, tedy plodem
sob zodpovdnho o s o bnho vvoj e . To Japonci mn, kdy
mluv o hara no dekita hito, o lovk u , kter ve vztahu k bi
chu, tzn . s e seb o u , j e "hotov", tedy j e zral. Jestlie k tomuto
vvo j i ned o j d e , pak mme hara no dekite inai hit o . Tm se
39

HARA

II

IVOTt JAPONC(J

mysl lovk, kter zstal nezral, kter je v duchovnm smys

lu pli mld. Japonci tak kaj : hara no dekite inai wa h i to
no ue ni tacu kata ga dekinai : lovk. kter jet nem hotov
bicho, kter neme stanout nad druhm (nen schopen vst) .
To nesouvis pouze s vke m . Mlad! lid jsou asto charakteri
zovni slovy: wakai keredomo hara ga dekite iru . Je sice mlad,
a l e u m " hotov bicho" . Nicmn zpravidla slova hara no
dekita hito v prvn ad sed na starl lidi. u proto, e plod du
evnho a duchovnho cvien potebuj e ke svmu zrn as.
Teprve ve vztahu k tomuto zralej lmu lovk u . hara no de
kita hito, se d mluvit o hara no kii hito, lovku s velkm bi
chem. Pitom slovo kii, "velk" , m SVllj zvltnl zvuk j en ve
s poj en s hara. Znamen to, jak u j sme ve ekli, velkorys,
velkodun, velkomysln, se irokm srdcem, to vechno ale
nikdy ve smyslu slabosk stupnosti. Ja ponci maj l v souvis
losti s p o j m e m hara no kii hito obrat seidaku awase nomu,
doslova : "spolknout spolen ist i kaln". v e smyslu "pij
mat" , ba j et vce "vechno vtat" a "vemu dt sv msto " .
Jako typick pklad tto kvality se vdy uvd! Saig Takamo
ri . * Byl znm tm , e nikdy o nikom neekl nic patnh o . A
byl lovk sebebdnj , uml mu dt "j eho m!sto" a tak se od
nho j et nco uit. Proto byl schopen nej en snet obte,
pokud j ej zashly, ale dokonce j e vtat; ze veho dokzal nco
zska t . V tomto p o s toj i j e vbec patrn cosi specificky japon
s k h o . Japonci n emaj rdi moralizuj !cf klasifika ci. akoli
u nich samozej m tak existuj e. Typicky j aponsk je vak po
stoj , kter je schopen pitakvat ivotu takovmu. jak je, pij
mat j ej v j eh o konkrtn j edinenosti a netldit jej podle racio
nln a eti cky danch kli nebo s chmat. Kadopdn je to
lidov idel, vedle kterho je veker neplodn reptni vnm Saig Takamori (1827-1877) byl samuraj ni ho pvodu z 1(Jl[1.ectvf Sac u
m a, tradin nep telskho v l d Tok u g aw. P o d l e l s e n,1 vrh'n[ guntu
a st anul v nov vytvo en vld. Jakmile vak zj istil, e nov vl.ld.l chce zemi
otevt svtu a e nov d o b a s e o b rt i proti vsadm samuraj!. od sto u p il
z n . V Sac u m jej vzb o u e n samurajov p i n u t i l i , ab y st.1111tl v jji c h e l e
v b o ji s v l d n m i jednotkami . Kdy podle h l i , Saig sp ch a l sllll'vra'.du. Stal
se p o p u l rn m h rdinou sv d o b y a vlda se p roti jeho glorlflk.ll:i Ilestavla,
nebo p edstavoval zrove obraz konce sta rch as . - POZIl. ptlld.

40

HARA v

iVOT JAPONC

no j ako slabosk a kad zkoprs ods uzovn j ako ub o h .

Mnoz Japonci se proto tak pozastavuj nad Konfuci ovm v
rokem varuj cm ped stykem se patnmi lidmi a nad lidovm
renm u ni madireba, akaku naru, tzn. "dotkne-li se lovk
erven, sm zerven" . Vnmaj toto poj et j ako mal odun
a nedostaten a proti nmu kladou po stoj hara no kii hito,
kter se nespokoj se znienm nzkho, ale stle j e pipraven
nachzet ve vem to pozitivn.
Hara no iisai hito , lovk s malm bichem, j e vdy tak
hara no dekite inai hito, tedy ten, kdo nem hotov bich o .
V kadm ohledu j e obrazem nezralosti. Ve styku s druhmi lid
mi je stsnn, snadno se rozl, je doten j ednou tm, podruh
onm a zahn tm druh . Na druh stran j ej t lichocen
a dr s tmi, kdo souhlas s j eho nzory. Hara no iisai hito rov
n neum zachzet s temnmi strnkami tohoto svta. Je ma
lm moralistou , kter m v p odstat strach ped skuten is
tm. M komplex mncennosti a - j ak je u tohoto typu bn zrove sklony k peceovn . "Sobeck" a sebestedn se zaji
ujc lovk neme bt nikdy hara no hito , a naopak skuten
hara no aru hito se svou prostrannou pipravenost je rovn
vdy uvolnn ve vech zleitostech, kter se ho tkaj .
Tak j e tedy "hara" nco, m zskv lovk cel sv zvlt
n uzpsoben, ba vlastn se d ct, e se teprve vb ec stv
" celm lovkem " . Pokud ale hara chyb, lovk j et nen
"cel" . Toto p oj et se zeteln vyj a duj e i v j inch j azykovch
obratech. Kdy se o nj ak innosti ekne, e se dj e "s bi
chem" , pak s e tm mysl, e j i nevyko nv urit oddlen
funkce, speciln orgn, ale lovk j ako celek. V tomto smyslu
se mluv napklad o hara-goe, "binm hlase", nebo o hara de
kangaeru, "mylen bichem " .
Hara v e vlastnm smyslu nem n i c do inn s fyzickou o b
j emnost tl a , tedy s velkm bichem . Li d bez vnj kovho
bicha mohou mt bicho v duchovnm smyslu, a naopak sku
ten bichat lid nem us mt duchovn bich o. To by mohlo
b udit zdn, e zcle neexistuj e vbec dn fyziologick sou
vislost . Ve skuteno sti vak fyzio l o gick vztah existu j e , j e n
nen pi pohledu na vnj velikostn po mry tak snadno itel
n. Prvn tuen zde popis ovan p sychologi ck so uvi s l o sti
41

H'IRA v IVOT JAPONC

me nej snze vysvitnout na zklad upozornn na skute

n o st b i n h o hlasu . B i n hlas vychz skuten z bicha
a lovk , kter mluv z hrtanu, nosov nebo z prsou, j e v dan
chvli nebo vbec j in ne ten, kdo mluv z bicha. Kad tyto
rozdly zn a v tak, e j eho vlastn hlasy pedstavuj proj evy
rznch nlad a duchovnch po stoj . Hrza lovka zbavuj e
hlasu. Bolest, strach, ba u starost mohou vst k tomu, e lo
vku hlas vce nebo mn vzne v hrdle nebo alespo zn po
nkud stsnn. Kdo se nauil dvat na to trochu pozor, me
z promn hlasu mluvho bez obt odvozovat rozlin prom
ny nlad a postoj . Tady se touto zleitost ble zabvat ne
budeme. Uvd omme si vak vztah obdoby vnitnho p o s to j e
a "bicha" ve fyzickm smyslu . O hara s e v p r v n a d vdy
mluv v duchovnm smyslu, ale prv tato "duchovnost" m
svou fyzickou obdob u . Tak Japonci rozliuj zcela obecn hlas,
kter vychz jen z st, hlas ze srdce a hlas vychzejc z bicha
a velmi j emn zaznamenvaj fyziologick vznam tchto roz
dl . Hara-goe, hlas vychzej c z bicha, j e hodnocen j ako v
raz integrovan celosti a plnho zastnn. Prav bin hla
s y vdy d o svduj objem a hl oubk u . Kdo k hlubok vci
z hrtanu, tomu nikdo nev, ten je ztracen.
Mistr posuzuj e stupe zralosti ka na zklad zvukovho
zabarven j eho hlasu a Japonci obecn dbaj na hlas svho pro
tj ku. V jen hlasm, kter "pichzej z bicha" .
Slova hara de kangaeru vypovdaj v e vztahu k mylen stej
n j ako hara-goe ve vztahu k hlasu o asti celho lovka,
ozna uj tedy celostn lidsk mylen. Hara de kangaeru stoj
v protikladu k atama de kangaeru nebo dokonce atama n o saki
de kangaeru , "myslet hlavou" nebo dokonce "pikou hlavy " .
Japonci kaj : Koko de kangaeru n o w a ikemasen, a klepo u s i
pitom na elo . "Tady s e nemus myslet", a rdi k tomu dodva
j : "Hara de kangaenasai ! " - Myslete, prosm, bichem ! To zna
men : "ne tak rozumsky, intelektuln, ale hloubj i, prosm,
j ako cel lovk , ze sv p o d staty!" Ale to vechno m j eden
pedpoklad : lovk mus "mt bich o " . Tak existuj e obrat : Hara
no nai hito wa , hara de kangaeru koto ga dekinai . lovk bez
bicha neum myslet bichem. To nen tautologie. I lovk bez
bicha me nkdy myslet bichem. Ale to, na em zle, nen
42

HARA

iVOT Jp.PONC

momentln , ale habituln postoj , tzn. dispozice, kter se stala

konstituc a kter se pak v aktuln situaci s e samo zej most
osvd. V tto souvislosti j e zaj mav tak japonsk oznaen
"plnu" , fukuan , co doslova znamen "bin nvrh" . Jen to,
co m zklad v bie - jak zaznv v tomto vraze - v sob nese
"dlouh vhled", "pdu" a "stabilitu", na rozdl od nej istho,
nhodnho npadu nebo jen rozumov vahy.
Ta k se stv stle zetelnj m , e s l ovo "hara" oznauj e
nco, co lovku, kter hara m, dv zvltn schopnosti - jak
aktivn, ta. k pasivn (receptivn) . Hara lovku zprostedkovv
zkuenosti, kter pesahuj pt smysl, ale nekryj se se zkue
nostmi na zklad instinktu nebo intuice. "Hara" znamen za
hrnuj c, pijmaj c a u tvej c orgn, kterm je v p o d stat
"cel lovk" , jen je tak schopen se j ako cel lovk o svdit .
U j sme vidli, jak cvien hara lovka vyzvedv ze zaujatos
ti vlastnm malm j, kter j ej omezuj e, a osvobozuj e jej ke ko
nn z j eho celosti.
Sebevdom zakotven v hara j e vdomm svbytnosti, kte
r znamen vce ne pouh j, a tedy j ednak nen nezbytn do
teno tam, kde je j doteno nebo zranno , a j ednak toho zahr
nuj e vce a m ir schopnosti ne mal lidsk j . V tto
souvislosti j e teba zmnit zaj mav pojem, kter m v j apo n
skm prosted vznamnou lohu: j de o haragei, doslova "bi
n umn " .
Haragei j e kad umn, kter j e vykonvno z bicha, a tm
zrove kad umn; nebo jen z hara me bt innost dove
dena na vi. V lidskm prostoru me dokonalost rozkvst j en
v lovku, kter doshl sv celosti. Tak zskv v pojmu hara
gei japo nsk vdom hara svj vrchol. Kdo ovld haragei, ten
"toho" v urit me dosh l . Vechna umn oznaovan j ako
cesta, cesta aj e, cesta luku, cesta sezen, cesta mee atd . , j sou
vzhledem ke sv ideji a ve sv nejvy form haragei. Ale tak
u v dennm ivot charakterizuj e prav vztahy lovka k lo
vku, pechodn i trval, haragei. Tak napklad rozhovor. Pra
v rozhovor mus bt veden d se ct od bicha k bichu, nej en
hlavou a sty. Hlava a sta jsou, kdy j e to v podku, jen org
ny, nikoli svbytn sly. Uveme vak urit pklad haragei: Po
43

HA RA

iVOTE JM'ONCO

ulici j de mu. V odstupu nkolika metr j ej nsleduj e druh.

Mu vpedu, ani by se otoil, pociuj e : "Ten za mnou m vi
mn nco za lubem . " Kr vak klidn dl, ani by se otel .
Mu, kter j ej sleduj e a skuten pl n uj e pepaden, vn m:
"Ten mu pede mnou ct, co zamlm " , a zvauj e : "Mus bt
siln" - a ekne si: "Nechm to radj i bt " . V tomto ppad je
patrn haragei na obou stranch. Ve vztahu k mui vepedu to
znamen vnmavost. Zrove to ale znamen vyzaovn, kter
zashne druhho . U lupie zde je haragei tak schopnost, lpe
eeno "celkov stav" , na zklad kterho bezprostedn poci
uj e slu druhho , kter pece nedl vbec nic j inho , ne e
ped nm klidn kr dl. Je nasnad m luvit zde o "tu en"
nebo " i ntuici", a p ece ani j eden z tchto pojm nevystihuje
skutenou povahu vci. Nen to jen tuen, ale faktick vnm
n reality, nen to nhl intuice, ale o svden trvale nastaven
antny. A navc se tam, kde mluvme o haragei, ukazuj e nej en
oteven pijmn, ale tak psobc sla . lovk ve stavu hara
gei nen pouze jemnm pijmaem, ale zrove vkonnm vy
slaem . Rovn sem a tam v zenovch otzkch a odpovdch
je haragei . S rozumem a pti smysly se tady nevysta. A pece
nen haragei nm " nadpirozenm" - pokud neuvauj e s t
mi, pro kter pirozen zahrnuj e pouze to, co j sou schopni vn
mat svmi pti s mysly a rozumem. Dalo by se obrcen ct:
Haragei znamen prv plnou monost projevu "prody", kte
r je "o mezena" pti smysly a intelektem.
Jak je vidt, s pijetm potencilu hara a j eho vrcholem v ha
ragei dochz k promn lidskch schopnost . lovk vnm
skutenost j emnji, j e schopen se k vj emm j inak postavit; zpra
covv vjemy a reaguje v dsledku toho rovn j inak, a konen
nco jinho z nho vyzauj e. Psob na zklad j in sly a m na
svj protj ek j in vliv. Lze sledovat ti zkladn vztahy k ivotu
a svtu : pijmn, vnitn zpracovn a odpov, kter se pro
muj ve smyslu rozen , prohlouben a stupovn celkov
osobnosti . Ta celkov sl a roste do ky i do hloubky.
Na pkladu mue, kter j ednak bezprostedn poct zeza
du se blcho neptele a j ednak se dnm zpsobem ned
vyvst z klidu a tmto klidem dr druhho v achu, jsou zvl
t patrn duchovn vlastnosti , na kter Japonci mysl, j akmile
44

HARi\

iVOT J APONCO

se mluv o hara: bezpodmnen, tedy na dn okolnosti z

visl klid, ale zrove stupovan citlivost a vnmavost ve spo
j en s e stupovanou pipravenost na kad pekvap en a se
schopnost bleskurychlho rozhod ovn . Pedp okladem j e
vdy skuten uvolnnost.
V etin mme oznaen , kter velmi dobe reprodukuje
j eden j aponsk vraz. Mluvme o "dobe posazenm lovku".
Odp ovdaj c j apo nsk zkladn poj e m v souvislosti s hara j e
hara g a suwatte iru (ppadn s uwatte inai) , co znamen n
koho, kdo j e usazen v bichu, u koho bicho "sed" (ppadn
"nesed") . Protikladem k tomu je hara ga tacu (haradai) , tzn.
"nkomu p ovstv bich o " , co znamen tolik j ako vzkyp t,
rozhnvat se, "nadzvednout se" . V t s ouvislosti bychom moh
li ct: dobe p o sazenho lovka jen tak nco nenadzvedne.
Japonci v souvislosti s hata suwatte imasu, tedy s "dobe posa
zenm bichem" nemysl j en na souvisej c "nepohnutost" (ne
nepohyblivost) srdce, ne otesiteln klid mysli a iroce zaloe
nou uvolnnost (opak keovitosti) , ale tak na tm dan ped
p o klad situaci umen , rychl a zaclen p rboj no st i. " N e
pohnutost", kterou se vyznauj e "dobe posazen " , tedy
znamen setrvalost uvolnn mysli, ve kter je lovk vdy
tak na vechno "pipraven" . D o ke reagovat "pi men"
kad situaci a nic j ej nepevrhne.
Sezen, kter je sprvn nej en vnj kov, ale i vnitn, j e
mon j en s hara . Tak s e hara g a suwatte imasu, sezen s hara,
nevztahuj e jen na pozici a "vhu" bicha v celku tla; ve vzna
mu slova zaznv i "vyladn" stabilnho sezen. Tato stabilita
znamen zrove vnj i vnitn rovnovhu, znamen tedy, e
vnitn sted je v tle lokalizovn na sprvnm mst a sprv
nm uloenm tit v tle je tak iv zachovn vnitn sted.
Tak mohou Japonci tak ct: Hara ga suwatte iru toki ni wa
in ga ita ni aru ga "u dobe p osazenho bicha s e nachz
sted dole" . Hara ga ta cu to ue e icuru, "kdy bicho povstv,
pos ouv se sted nahoru " - a to m zrove vznam : Sted j e
p o s u nut do h o r n oblas ti, proto j e celkov dren nepevn
a stabilita je poruena.
Jak suwatte iru i tacu se vyskytuj e v nepechodnm a tak
v pechodnm vznamu. Tak se k: Hara wo sueru - "usadit
-

4S

HARA

ZIVOT JAPONCO

bicho, ppadn nechat sedt " , nap klad ve spojen hara wo

suete ogoto ni kakaru s usazenm bichem, tedy s rozlehlou
uvolnnost se dt do prce, ppadn do vci.
Jde tedy vdy o j edno: bt takov, aby byl zskn a zabez
peen prav sted . Kvli dosaen toho mus lovk bicho cvi
it, otuovat hara wo neru. V tom smyslu se prv bhem vl
ky hodn mluvilo o " hara wo neTu " . Bylo to j edno z hlavnch
hesel, kdy lo o vyburcovn vech sil. Ale na cest, a tedy i na
cest kadho u m n , znamen hara wo neru nevyhnuteln
prpravn cvien a stl cvien . V tom smyslu j e hara no ne
reta hito , " lovk se cvienm bichem " , vdy cle m , stej n
j a ko na druh stran hara no nerete inai hito, "lovk s necvi
enm bichem", znamen tolik co "zatenk" , kter j et
nem vdom zfo rmovan a upevnn "bicho", a tedy mu
chyb stabiln sted, na kterm pi sebeuskutenn lidskho
byt vbec a na kad "cest" pedevm zle .
Znovu j e teba upozornit na to , e j ednoduch peklad slov
hara wo neru j ako "otuovat bicho" v ns nerozezn duchovn,
celostn lidsk vznam, kter ve vlastnm smyslu m. Na dru
h stran se ale j edn skuten zrove o " tlesn" cvien,
kter se pednostn tk podbiku. Tak hara ni sueru zname
n doslova: " nechat sedt v bie", ale m i vznam: "nco na
sob nechat spoinout, snst, strpt, vydret, p olknout, pi
j mout " . V tomto pojmu vak pro Japonce nezaznv dn re
zignace. Mnohem spe se zde v protikladu k chybnmu pojet,
pi kterm lovku hned "bicho vstv", tedy j ej to " nadzdvi
huje", j edn o to, aby lovk zaujal postoj , ve kterm zleitos
ti, kter j ej teba i rozechvj nebo nadzvednou, automaticky
" s tlail dol" - a sice opravdu zam knul d o beder t m , e
zpevn podbiek. (Pozdj i si ukeme, e tato innost je nco
zcela j inho ne vytsovn . ) M to j ist - zle na cvienosti
- sv hranice, za ktermi, j ak kme, to prask ve vech, nebo
jak kaj Japonci: "pukne" bicho, kadopdn lovk danou
vc u nedoke udret v bie: Ano hito no kotoba wa hara ni
su ekaneta - nedokzal j sem u j eho slova nechat sedt v bie
( snet) - a tehdy prv bicho povstv (har ga tacu) , do
chz k haradai (zvedn se bicha) , to znamen: hnv stoupl
a propukl - zatmco pedtm nebyl "p otlaovn" nebo "vyts=

46

HARA

iVOT JAPONC

nn" , ale j eho vvoj nebyl vbec piputn. Nyn ale me do

j t k tomu, e se lovk prv obrcen do svho hnvu vlo,
tzn. v tranzitivnm smyslu "postav bicho". To Japonci ozna
uj slovy hara wo tateru .
Vraz hara wo tateru pak znamen "hnv" , pedevm na
zklad hluboce pociovan nespravedlivosti.
Zvlt pounm obratem j e spoj en hara se slovem mui "binmi ervy". Znme tak vraz "co m ere" - znamen to
nco j inho ne "le mi v aludku" . ekne-li se "nco m
ere", j ako se fk, " nco v e m hrye", pak vc s e d hloubj i .
K lokalizaci tto " hloubky" pipad v n a kulturn oblasti tepr
ve v posledn ad v vahu podbiek; nemn se pece to, co
lovk poct napklad pi strachu ve stevech . Kdy mluvme
o " ervech" , spe myslme na " ran" v oblasti aludkovho
dlku nebo v p r s o u . To , e Japonci kladou tyto "ervy" do
stedu tla, asi souvis s tm, e tm mysl na celkov rozladn
postienho.
Japonci kaj : Hara no mui ga osamaranai bin ervi
nemaj klid, nebo hara no mui ga i senu bin ervi ne
chtj pi svdit, neodpovdaj , ve smyslu: ned se ubrnit n
valu vzteku . Tento obrat se uv j en v tto negativn form.
Osamaru znamen " dt se do podku" . Napklad kuni ga osa
maru, "stt je v p odku " . Rovn vznam s lova osamaru tedy
ukazuj e na celostn lidsk vznam vty hara no mui ga osa
maru . A tak oznauj e hara no mui podobu celkovho stavu
lovka, kter n j ak vypadl z du . Hara no mui ve spojen
s osamaranai znamen poruchu o hroujc sted, kter j e vn
mna j ako v dui vrtaj cf svzel. A pak existuj e j et hara no
mui ve vzna mu nep odku, kter lovku nco ohlauje.
Mluv se o mui no irase, o "zprv erv" - ve vznamu
"pedtuchy" s jasnozivm podtextem . Napklad zeme ptel
- den pedtm se lovk nect pln v podku - tehdy Japonci
kaj : mui ga iraseta nebo mui no iras e ga atta, ervi to
ohlauj .
Jestlie hara no m u i ga o samaranai (ervi nemaj klid) ,
pak me doj t k tomu, e "se bicho dme". A pak hroz harai
se, vybit hnvu, kdy si lovk "nhrakovm" j ednnm opat
uj e "volnost" , protoe vla stn podnt h nvu neme rozbt .
=

47

HARA

J VOTf: J A PONCO

Slovo ise ve sloenm slov haraise j e substantivn formou slo

vesa ijasu lit, uzdravovat. Toto slovo se samotn uv j en
v doslovn m . medicnskm vznamu. Ale ve spoj en s hara to
znamen .. o dreagovat" a v tom smyslu i .. uti it bicho" . Haraise
oznauje aktivitu. by i nerozumnou. kter slou k vyrovnn
hnvu, komp enzac i . Nap klad haraise ni mado wo kowasu
ro zbt okno kvli uzdraven bicha (utien hnvu) . Ale nco
takovho j e prv typick pro lovka, ktermu chyb cvien
bicho ! Tedy hara no aru hito wa haraise ni koto wo itari wa
inai. lovk s bichem nej edn na zklad haraise.
=

Hara j e sdlem dobrch i zlch zmr, skrytm mstem, na

kterm m lovk to nebo ono "za lubem " . Japonsky se ekne:
Kui wa warui keredomo hara no naka ni wa nani mo nai a
koli m .. zl sta" (ostr j azyk, dobe proznutou pusu) , nem
nic (zl h o ) v b i e . Tento obrat o d p ovd zhruba naemu
..hrozn drka, ale jinak dobr ensk" .
Obrcen se k: Hara ni iimocu aru hito , lovk, ktermu
vz kousek v bie, ve vznamu: Nkd o , kdo nco skrv , a
u prv te, nebo jd e o j eho charakterov zaloen, j ako .. z
ludn" , .. s ko n " . Slovo iimocu m pitom v j apo ntin
zvltn vznam , o znauj e .. malou vc, ze kter me vzejt
nco velkho" . Tak j e kokan no iimocu - "kousek mezi noha
ma" lidovm oznaenm varlat . Opak hara ni iimocu aru hito
je lovk, kter prost hara no naka wo watte misemasu, odha
luj e nitro b i c ha , otevr bicho , co znamen .. vyj aduj e se
zcela upmn" , a hara n o naka wo watte hanaiau - bav se
s nkm a otevr pitom nitro bicha. Ve stej nm smyslu se
upmnost opisuj e slo vy hara no waru nebo hara wo miseru.
Jestlie si lovk u nkoho nen j i s ( co m za lubem nebo
j estli nem nco za lubem, pak je teba j eho zmry odhalit:
hara wo saguru. v pekladu .. ohmatat j eho bicho " . Kdo ale za
lubem vbec nic nem a j e takhle o h matvn, ten se hnviv
o hrad, e se tady itakunai hara wo sagureru ohmatv bi
c h o . kter vbec nebol, to znamen, e se m nou nic v nepo
dku nen, .. j edn se se mnou tedy neprvem jako s podeze
lm " . Prvo si takhle stovat m ovem j en hara no ki rei no
hito . lovk s istm bichem, tedy ten, kdo n em dn zl
=

48

HARA VE SVM O B ECN LIDSKM VZNAMU

zmry, ne vak lovk patn, hara no kuroi (haraguroi) hito,

loVk s ernm bichem, ve kterm vz spousta zlch z
mr .
A na zvr j et dva vrazy charakterizuj c stedn v
znam bicha: Se ni hara wa kaerarenu (pslov : ) Za zda se
bicho ned vymnit" - s vznamem .. lovk ned nco pod
statnho za nco nepodstatnho" . A konen znm harakiri.
Hara wo kiru znamen rozprn bicha (u samuraj e se ozna
uj e slovem seppuku, u mana harakiri) . ez je veden tam,
kde se podle Japonc nachz vlastn sdlo ivota.
..

49

HA RA VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

HARA VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

HARA Z VCHODNHO A ZPADN HO POHLEDU

Zsadn vznam stedu tla
V dosavad n m vylen lo o hara j ako fen o m n v japon
skm ivot. Kdyby se vak za slovem hara neskrvalo nic vc
ne soust vchodn ivotn praxe, pak by zj em o n slouil
spe etnologii . Smysl vkladu by potom spoval prv v pro
hlouben poznn obyvatel Vchodu a j ej i ch zpusobu ivota.
m dle se vak lovk zabv hara a tm, jak je v Jap o nsku
chpno, tm vce se ukazuj e, e pojmem "hara" se nepopisuj e
j e n j a p o nsk, a l e obecn lidsk fenomn. D otkme se tak
stednho faktoru v lidskm ivot, j eho poznn a cvien se
k nm rovn vztahuj e .
Veobecn lidsk vznam hara vysvt u z pkladu z j a
p onskho ivota. Stane se vak lovku j i stotou , j akmile sm
zane hara cviit. Ze zkuenost, kter cvien hara pin, na
bvme jas n ozivho vidn toho, e v hara j e skryt lovku
puvodn dan "poklad ivota", kter se ztrc v prubhu vvo
je k samostatnmu j a j eho optovn obj even je pedpokla
dem lidskho zdrav, zralosti a naplnn.
Je nepochyb n , e rozhodnut o vznamu hara pro ns
mue nakonec padnout jen se zetelem na stupnici hodnot z
padnho svtonzoru. Prv v me, v jak se celek zpadn tra
dice a kultury odliuj e od vchodn, mus bt jin i duleitost
hara. Zaazen a hodnocen hara mus bt odlin v souvislosti
s t m, kter pl ve vztahu "muskho" a "enskho" p r vk u,
jangu a j inu, "nebe" a "zem" v kultue pevld.
Na zklad svrzu svho ducha i na zklad kesansk
tradice se zpadnmu lovku nej prve j ev nejen u divujc, ale
i ciz, e by nalezen "pravho stedu" mlo bt mon j en ces
tou pemstn tit dol. Je to skuten zvazn i pro zpad
nho lovka? Konen odp ov na tuto otzku pedpokld
50

HARA VE SVM OB ECN LIDSKM VZNAMU

pesnj vhled do podstaty, podmnek rozvoj e a pso b en

hara . Na tomto mst eknme pedbn jen tolik:
Z pohledu zpadnho lovka hraj " srdce" a " hlava " , tedy
prostory individuln due a obj ektivnho ducha nej en ve svm
svtskm, ale i transcendentnm vznamu j inou a zvanj
lohu ne na Vcho d . Ani individualit lovka s e na v
chod nikdy nepimoval stej n vznam jako u ns . Rovn
"duch" nezskal nikdy vznam, j ak m pro zpadn lidstvo; a
u se j edn o duc h a ve smyslu "rcia" nebo o "obj ektivnho
ducha" zhmotnnho v du hodnot a vko n , n ebo o logos
jako transcendentnho ducha.
A u byla zvanost "zemskho stedu", tzn. dolnho cent
ra ve srovnn s ve poloenmi centry j akkoli, i Vchod zn
" kolobh svtla" , kter obh zemsk sted, ale nezbytn
v nm nest. Jedno meme pedj mat: Bez piputn a vvo
je zkladnho centra nedoj de u lovka ke skuten promuj
cmu oteven vych center. I tam, kde se hled smysl v pro
mn, kter je nakonec orientovna logocentricky a osvd se
osobn v pro s toru rozvoj e individuln due, nelze vznam
dolnho centra, kter skrv potek, pejt. Realizace ducha ve
vlastnm smyslu je mon teprve na zklad zruen jskho
ducha, kter ve fixuj e a podmiuj e vzdlen se podstat. K to
muto "zruen" jako spolehliv promn dochz na cest sply
nut s pvodn, protiklady pedchzejc jednotou ivota, kterou
ztlesuje hara. Kdekoli zpadn lovk nalzal cestu ke svt
lm vinm nejen racionlnm poznnm, ale promnou sebe,
bylo to mon j en proto, e nejprve proel temnou " hlubinou" .
Kadmu pravmu vzestupu d o nebes ducha pedchz sestup
do stedu zem.

Evropsk postoj k bichu

Kad m vce nebo mn vdomou pedstavu o to m, jak
by ml lovk vypadat, a tedy jak by chtl vypadat on sm. Na
zklad tto pedstavy hodnot postavu druhch a sm trp ne
souladem mezi obrazem sv pedstavy a svou skutenou
podobou. A j et vce, ne se obecn v, j e s ebecit lovka spo
luurovn nevdo mm hodnocenm vlastnho zj evu.
Sl

H A R A VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

Obraz dokonal postavy, kter lovk vce nebo mn vdo

m chov v nitru , je rozlin v zvislosti na charakteru , vku,
ivotnm p ostoj i , duchovn tradici a md. Vdy ale pedstavo
van idel uruj ti faktory: obj em, soumrnost a obrys. Podle
toho me urit podoba vnitnmu obrazu odporovat, protoe
je pli pln, nebo pli huben, protoe neodpovd "sprv
nm" proporcm vzhledem k titi j ej vhy, protoe je pli
uzaven, pli o ste vymezen, nebo naopak bez j asnch ob
rys.
Pi v rznosti v j e dnotlivostech m zpadn lovk a do
naich dn odpor k velk plnosti tla; hled harmonii tvaru ,
kter m tit svho du spe "nahoe" ne "dole", a uped
n o s tuj e sp e " s evenost" ne p linou "rozlehlost " . A to
vechno dohromady se ohlauj e v j ednomyslnm odmtn bi
cha ! Nic zpadnmu idelu krsy neprotie tolik j ako baat
bicho.
Nco j inho ne odmtn pli velkho bicha j e na Zpa
d velmi rozen p ostoj vi bichu vbec. " D obr figura" ,
kter ovld zpadn pedstavu pknho lovka, j e tm bez
bicha. U mladistvho tla je to p o chopiteln, ale od uritho
vku je naprosto pirozen prstek obj emu odmtn a p otla
ovn. A lern bezstarostnost, se kterou se ke statnosti svho
b i cha zj evn piznvaj hostinsk od Zlatho lva , dstojn
pan far, blahobytn pan editel koly nebo laskav strc Al
fr d , je brna na vdom s chpavm smvem vyhrazenm
pro kategorii lid, j ej ich existenci sice naprosto akceptuj eme,
ale s j ej ich zj evem se naprosto neztotouj eme.
O d mtn b icha m rzn dvody: j ednm je urit p ed
stava zdrav, kter se zd bt pi p ekroen urit mry ohro
eno . Druhm je urit mdou vytyen nebo hloubj i pod
mnn idel krsy. Tet m d u c hovn koen. V " b aatm
bichu" nebo j eho zkladu se prvem spatuj e zcela neduchov
n zh motnn nebo dokonce ztunn, tedy nedostatek trans
parence. Z tohoto pohledu se bicho j ev pedevm jako msto
"nich" smysl a j eho plnost je znamenm toho , e je j imi
lovk ovldn .
K tomu se ad i ztotonn "bicha" s bytkem veker,
zvlt tak duchovn p runo sti, tedy s tkopdnost. Ta od52

HARA VE

SVM OBEC N LIDSKM VZNAMU

poruj e zpadnmu puzen k tlesn i duchovn p o hyblivosti

a obecn "tendenci smrem vzhru " .
sil o pekonn gravitace j e p r o duchovn bytost lovka
velmi pirozen. Ale neodporuj e popen prost "tkho" spo
j en se zem a stedu tla, kter toto spoj en ohlauj e, zkonu
lidskho pozemskho ivota?
Vzhledem k radiklnmu odmtnut bicha, kter msto po
chopitelnho odmtnut nemrnosti plinho bicha ustavuj e
nepirozen zsadn odmtn bicha, j e poun a pro mnoh
pekvapiv seznmit se j ednou s tm, e ve ztvrnnch nahho
tla v evropskm umn se j en zdka d pozorovat odmtn
bicha.
Ve vkyvech znzorovn lidskho tla se odr promny
ivotnho postoje v rznch dobch; meme vnmat j ednotu
nebe a zem v klasickm antickm umn a stdav pitakn
pozemskmu ivotu se smyslovmi radostmi nebo duchovn
nasmrovn k "nebi" v rznch epochch evropsk kultury.
To , e tit tla spov v j eho stedu, co nkdy vede i k ur
itmu zdrazovn bicha, se zd bt zvlt u zpodoben
enskho tla zcela samozej m, j ako by to patilo k pirozen
krse lovka. Musme rozliovat v zsad dvoj : tit v bi
e, ppadn bicho j ako tit tla, a "vypasen bicho " ! Z
le na uznn tit ve stedu tla, zcela nezvisle na obj emu
trupu, ve kterm le. Dnen bn odmtn bicha j e piroze
nm svdectvm pobloudilho ducha do t mry, jak se v nm
ohlauj e ztrta instinktu i v ohledu skutenho tit.

Pirozen ham
V nereflektovanm ano pirozenmu bichu, s j akm se se
tkvme nej en ve vtvarnm umn, ale i v postoj i obyej nch
lid, s e ovem neohlauj e disponovn hara, nemluv o vdn
o hara.
Hara v plnm vznamu nen prost u tam, kde se j en nev
dom obj ev pi znn k p i rozenmu sted u , ale teprve ta m,
kde se vznamu tit dotk zkuenost a t a vdom uruj e
postoj . A pece m pln vdom forma provn hara , s j akou
53

HARA VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

se setkvme v Japonsku a j ej rozvj en je p odle naeho n

zoru ureno i Evropanm, svho pedchdce ve fenomnu
"pirozenho hara". Krtk upozornn na pirozen hara, kte
r se obj evuj e i u ns , me pispt k odstrann pochyb , e by
v ppad pisvden hara mohlo pro Evropany j t o nco ne
zpadnho, a tedy umlho.
Hara vnman jako koenov prostor lidskho Byt j e z
kladn danost lidskho ivota. Stej n jako trven , tlukot srd
ce a dech, hara pedstavuj e pirozenou slu, dky kter ij eme
a bez kter nememe t. Hara toti znamen neperuen
spoj en s "prodou" j ako prostorem a silou pvodnho ivota,
odlin od "ducha " . Zakotven lidskho ivota v pro storu pra
mennch a koennch sil p rody se stv j evem, ktermu j e
teba vnovat p o zorn o s t , nebo vvoj lovka od ist iv
bytosti k jsky orientovanmu vdom toto zakotven ohrou
j e . To , e spoj en s n o s nm a obnovuj cm celkem p vodn
zemsk sly petrv vznik j , neQ. samozej m. Mnohem sp
e uritm zpsobem vyznauj e lovka, kter je m a kter
se ve svt vyj m a p s o b j i nak ne t i , kte toto spoj en
ztratili.
Hara je tlesn sla lovka stoj c mimo dobro a zlo . A pi
tom j e j ej rozvoj pedpokladem vvoje k vym stupm lid
stv. Hara pedstavuj e pojem pvodnho s ept lovka se sila
mi vtho ivota, kter s e v nm ztlesuj e . O sob hara
znamen dar ivota, kter lovk dostv bez svho piinn.
Protoe se ale v pnibhu vvoje j skho vdom spoj en s pr
votnmi prodnmi silami a j ej ich dem ztrc, stv se hara
kolem. V me, v jak se lovk pevn opr o sv j a na
hrazuj e pirozen sly svch koen racionalitou a vl, mus
se s nimi zase vdom spojit.
Existuj vak lid, j ej ich p vodn sept s velkou prodou
j e tak siln, e j e nikdy neztrat, take j ve svm vdom sebe
i ivotnm pocitu zstvaj iveni, nezvisle na tom, jak vysoko
se vyvinou jako duchovn bytosti a co j im osud pinese. Pak se
d ct: tito lid maj p irozen, i kdy nevdom hara.
lovk s pirozenm hara je ten, kdo nevypadne tak snad
no ze svho stedu , a pokud s e mu to pihod, zase se v nm
sm od sebe usad. Sla, kter je dky jeho zakotven v prostoru
54

HA RA VE SVM OBECN LIDSKM VZNA MU

koen sly ptomna jako faktor, kter od zkladu uruj e jeho

sebecit i ivotn pocit, psob j ako olovnice, j ej vliv jej vdyc
ky "narovn" . Toto zakotven se tedy osvduj e j ako stle vy"
rovnvajc a rovnovhu ustavujci prvek. Spoj en se silami p
vodnho ivota vak znamen tak elementrn mohutnost,
kter s i za vech situac uchovv zvltn inorodost, schop
nost sjednocovat a utvet ivot. Veker ivotn hrozby, kter
zpochybuj j istotu, smysl a bezpe ve svt, nemohou nikdy
pln otst dvrou v ivot a vrou tchto lid; nebo stedn
zkladna ivota nen zpochybnna nikdy. To, co tyto lidi vm
pronese a zase je napm, kdy padnou, s e nezakld na
schopnosti j, ani to nen duchovnho pvodu. Podstatn je zde
zkladn spojen s celkem vesmrnch sil, kter transcenduj
horizont j s kho svta. lovk s pirozenm hara m pro
vechny oblasti lidskho ivota, duevn a duchovn nemn
ne tlesn, nikdy nevysychajc zdroj obnovy a sly.
Nosn, vyrovnvajc, obnovuj c a liv sla pochzej c
z kontaktu s pvodnmi prameny ivota s e lovku odepr
v t me, v jak j ednostrann stav na racionlnm vidn svta
a propad bludu, e vechno doke sm ze s eb e . Proto se
s pirozenm hara setkvme asto tam, kde vyhrann racio
nln ivotn postoj nen j et rozvinut: u prodnch nrod,
"domorodc " , dokud je civilizace nezni, a tak u "povede
nch" dt. Jejch nezlomn sebevdom a dvra v ivot se ne
zakldaj na j ej ich vdn a umu, ale j sou "pedem dny" a dr
se jich, dokud nedojde k naruen j ejch pvodnho sept se
ivotem. A prv toto spoj en se o hlauj e ve viditelnm zdraz
nn naeho stedu .
Pirozen hara nachzme nkdy i u dosplch lid, u kte
rch tvo ve ovldajc centrum velmi vitln j . N kte lid
maj centrum udvaj c jim mru a smr ve svm j a zrove
um zachzet se silami, kter j i m pitkaj z neperu e nho
vnmn jednoty s potkem. Takov lovk disponuj e neznii
telnou vkonnost, asto nepochopitelnou odolnost vi ne
mocm, usmvavou bezstarostnost vi neptelm, dokonce
zdnlivou chrnnost vi smrti. S oporou v samozej mm se
b evdom d ostv j akoby magickmi silami ostatn do svho
vlivu a snadno zskv slep o d evzdan nsledovnky, kter
55

HARA VE SVM OBECN L I DSKM VZNAMU

formuj e j e ho "duch" a kter , tm e je strh n e , tak sjednot,

a sice kolem sebe.
Na zklad svho spojen s ped o s o b nmi silami hlubiny
m takov lovk bezprostedn vliv zvlt na ty, kte j sou ve
svm kolektivnm uvznn vi pedosobnm silm Velk p
rody oteveni, tzn. na lidi, kte j et pl n nedisponuj svmi
individulnmi a duchovnmi silam i . m vce se lovk stv
individuln a samostatnou osobou, tm mn j e vydn pso
ben magickch lid. m vce m naopak svou oporu pouze
v racionlnm uspodn svta, ani by vnmal sv koeny ve
sv pvodn podstatn pirozenosti, tm keh je vi vben
nebo toku iracionlnho . Bezkrevn przdnota ivotnch
a mylenkovch fo rem vykoennho ducha v nm vyvolv
potebu p octit hork proud svho hlubho Byt . Ze stej nho
dvodu tak snadno podlh neblah strnce okultismu, tem
n magii a pemoen ze strany kolektivnch sil. A podobn j e
pstupn vlivu "silnho mue". l ovk bez hara j e nej en slab
ne lovk se silnm hara, ale podle okolnost je mu rovn
vydn.
Magick sla duchovnch litel a velkch enk, "pe
mhaj c" moc dikttor, vytrvalost a pevaha vdch politik
se ned chpat bez j ejich hara. C. G. Carus * pedkld pozoro
vn mu kolem Napoleona Bonaparta, kter to bezprosted
n vyslovuj , a vedle toho vyzdvihuj e adu charakterovch
rys, kter souvis s hara.
"Csaovo bko nen nikterak symptomem choroby, ale na
opak znakem sly. Tm j sem byl v p okuen spatovat v nm
svrzn otisk toho, jak innost j eho ducha a vdom j eho sly
ps o b zptn na j eho tl o . Prv tak vldne dokonal klid
v j eho fyziognomii a zrove lehkost p ohyb ve vech o hle
dech. Nikde nic nepokoj nho, dn grimasy. Jeho svaly vyj ad
uj na mst podle j eho vle smv nebo nelibost ve vemo
nch odstnech. "
Osud mnoha velkch mg nicmn ukazuj e: sla z hara,
kter je p vodn mimo dobro a zlo, se stane netstm, j estlie
* S rv. C . G . Carus, .. Symbolik der men sch lichen Gestalt", Verlag Rohrmo ser,
R adebeul/Dresden.

56

HA RA VE SVf,M OBECNE LIDSKM V)'ZNAMU

s i ji pipe j, kter se sob eckm vdomm vlastn moci vy

vihne do pozice protihre boskho Byt . Ale m vce se na
douv a vypn se pomoc sil hara, tm vce takov "mg" ztr
c svou pvodn mohutnost po chzej c z Byt . Jestlie ztrat
slu a mru z hlubiny, mus pvodn pirozen vzlet nahrazovat
vlastn vl k moci, co nezbytn vede k tomu, e se na konci
cel stavba zhrout a jej zni tak.
Existuj e laick vdn o hara, kter v bie nespatuj e j en
vraz zkladn mohutnosti a sly, ale tak obraz zralch osob,
kter uvolnn a klidn setrvvaj v hoj nosti a sle svho trupu,
j s ou spolehliv v up mnosti sv bytosti i ve stabilit svho
smlen a vyzauj dobrotiv teplo. Tyto osoby se j ev, jako by
mly neotesiteln "tit" , dky ktermu je nelze vyvst
z mry, nebo pokud j imi nco otese, velmi rychle zase zskaj
rovnovhu - jako by j e nco vrn drelo pi j ej ich stedu . Jest
lie se toto tit nachz, zvlt u starch lid, ve spoj en
s uritm obj emem stedu tla, jako "bko", pak to nem nic
spolenho s p ovislm bichem, ani s naducanm pand rem
nebo peplnnm bichem lovka, kter se cpanm, j ak se
k na venkov, "vzdul jak koza " . O pravdov vha stedu
mnohem spe vyj evuj e zpevnnou hojnost, vnitn zformova
nost a lidskou i. Tak maj tit ve stedu tla i "opravdov
mu" i " usazen lovk" . Ano, nosn e trupu u starch
pn stej n j ako u "matrn" asto p at k dstoj nosti j ejich zj e
vu a j ako znamen pokoj n mysli vyjaduje uritou mru vnit
n zralosti. S tmto irm zpevnnm "dole" se setkvme i u
starch emeslnk a mistr, j ejich dlouholet vrnost j edn
zleitosti a mnohalet zkuenost ve styku s lidmi se zdaj bt
nashromdny a uloeny prv tam.
Hara tedy nikdy neznamen tlesnou obj emnost doln sti
tla, ale vdy j en vh u vnitnho tit, kter se s krze hara
proj evuj e, a j eho zpevnn chrn lovka ped labilitou vlast
nch jskch i pudovch sil a ukazuj e tak spojen s hlubmi si
lami . Toto tit rozpoznvme tak v postoj i , kterm se ve
vech dobch vyznauj skuten "krlov" a skuten "zbo
n" a kter charakterizuje zjev blahovolnho i pokornho lo
vka, tedy nkoho, kdo je prost pchy malho j. Zeteln vy
stupuj c bicho se pznan obj evuj e i v dlech nboenskho
57

HARA VE SVM OBECN LIDSKM VZNAMU

umn. Tak je tomu u postav zdobcch nitro i vnj ek romn

skch a gotickch chrm . Pkladem mohou bt ensk posta
vy z vzdoby bamberskho dmu nebo Kristovi pedkov
v Chartres . Teprve vdn o hara vrh svtlo zprostedkuj c
smysl na fenomn "gotickho bka'" V nm nachz vslovn
vraz. souasn tichost j i pisvden zemi, tedy p o kora, ve
kter lovk, oprotn od v domlivosti j, kter j ej centru
je .. nahoru " , pij m spojen se zem, a prv tm se otevr
nebi. Toto bicho j ako by kal o : Neme dobt nebe , kdy
zrad zemi. Hlubok, symbolick vznam m i zdraznn
bicha na vyobrazench, na kterch se Kristus obj evuj e j ako
Pantokrator, Pn svta, a zvlt tak j ako pemoitel zla.
Snad nejklasitj o dkaz, kter s e nachz v nmeck lite
ratue ve vztahu k hara, je Kleistovo p oj ednn ,,0 loutkovm
divadle" . * Ocituj me si z nho dv msta:
.. A vhoda, kterou by tato loutka mla ped ivm tanen
kem?"
..Vhoda? Nej p r ve j edna negativn , m j znamenit pteli,
toti ta, e se nikdy nechov stroj en. - Nebo stroj enost s e ob
j evuj e, jak vte, kdy se due (vis motrix) nachz v njakm j i
nm bodu ne v titi pohybu."
"Jen se p o d vej te na P. , " pokraoval , " kdy hraj e Dafn
a ohl se po Apollnovi, kter j i pronsleduj e : Due j sed
v kovch obratlech, o hb se, j ako by se mla zlomit, j ako
naj da z Berniniho koly. Podvej te se na mladho F. , kdy j ako
Paris stoj mezi temi bohynmi a podv jablko Afrodt: Due
mu dokonce sed (j e hrza tomu pihlet) v loktu . "
. .Takov pehmaty, " pipoj il nhle, . .j sou nevyhnuteln o d
t do by, co j sme j edli ze Stromu poznn. Rj j e n a zvoru
a cherubn za nmi, musme se vypravit do svta a podvat se,
j estli nen cesta oteven o dnkud zezad u. "
. .Vid me, e v me , v j ak j e v organickm s v t reflexe
temnj a slab, vystup uj e v nm grcie stle zivji a moc
nj i . - Ale tak j ako se prsek dvou lini po prchodu neko* Srv. H . v. Kleist . .. U ber das M ari onetten t h eater" , Srv. H. PIUgge, .. Anmut
und Grazi e". Verlag Claasen, Hamb u rg.

58

HARA VE SVf:M OBECN LIDSKM V\'ZN A M U

nenem na j edn stran bodu nhle zase obj evuj e na druh

stran, nebo obraz dutho zrcadla, kdy se vzdlil do nekone
na, nhle zase vyvstane tsn ped nmi , tak i grcie se obj ev
pot, co poznn prolo nekonenem; ve stej n dob se nesmr
n ist zjev v t sam tlesn stavb , kter m bu dn,
nebo nekonen vdom, tzn, v mase d, nebo v Bohu , "
"A proto ," ekl j sem trochu neptomn, "musme zase jst
ze Stromu poznn, abychom padli zptky do stavu nevinnost l' Z. "
"Ovem," odpovdl. "To j e posledn kapitola djin svta. "
T m j e vysloveno vechno o tom, o c o tady j d e . Kvli nale
zen pravho stedu, kter znamen hara, mus lovk podruh
okusit ze Stromu p oznn . . .

Dv roviny pozorovn

Odpov na otzku obecn lidskho vznamu hara je u ve

ho tzn, kter se k lovku vztahuj e, dna na dvou rovnch:
na rovin pirozenho vidn svta a ve znamen transcenden
ce. l ovk j ako j trp svtem , kter j ej o hrouj e . Zrove ale
ve sv podstat trp egocentrickm a svtem trpcm j.
lovk mus t v asoprostorovm svt jako j sk svt. Je
vak uren k tomu, aby ve svt manifestoval ze sv podstaty
cosi nadsvtsk h o . Ve sv podstat toti lovk je nadsvtsk
povahy. J e h o " p o dstatou" je zpsob, jakm s e p o d l na
nadsvtskm Byt a j akm je uren k tomu, aby je zjevoval
a nechal se zj evovat ve svt. To vak me lovk splnit pi
men sv podstat j en tehdy, kdy j i ve svt prov a do
svduj e . Lidstv tedy meme chpat j en se zetelem k napt,
kter existuj e mezi j eh o as i prostor pesahuj c p o dstatou
a j eho asoprostorov podmnnm ivotem. lovk j e neust
le zamstnn tm, e toto napt zostuj e, nebo je v s ouladu se
svm s kutenm urenm uvoluj e v integraci jskho svta
s podstato u .
N a cest sv integrace se lovk nej prve vzdaluj e o d pvod
n j ednoty ivota . Aby se stal tm, kdo svt sebevdom zvld,
59

H A RA VE SVM OBECN l.1DSKM VZNAMU

clevdom se opr racionlnm poznvnm a jednnm o se

be. Zde vznik poj et ivota a svta, kter nazvme "piroze
nm svtonzorem " . To j e polem zdravho lidskho rozumu,
ale tak vdeckho poznn, pokud toto poznn nepekrauj e
p o j m o v s c h o p nosti pirozenho vdom. Teprve na vym
stupni, v transcendenci pochopitelnho a v uznn nepochopi
telnho , ale pece p o dstatnho obsahu urit bn ho rizont
pekrauj c zkuenosti se otevr vidni, kter dosavadn zen
svta napluj e n ovm smyslem. Teprve v tomto zen pekra
uj cm hranice bnho vdom se me lovk pln uskute
nit v s o u ladu se svou p o dstato u . A pi zdoln pout, kter
lovka dr v p irozenm vidn svta, hraj e hara zvan o u
lohu .
V me, v j ak se lovk s eve v du pirozenho vidn
svta, s i zastr pravdu ivota, kter se odhaluje jen v doteku
s Byt m . A pece ns j ednota boskho Byt, na kterm mme
svou p o dstatou podl, dr v hlo ubi nevdomi v nrui i tam,
kde nm ji pedmtn zamen vdomi skrv . Tato j ednota
ns bez pestn sth, l a obnovuj e . Pedevm ale Byt neu
stle nalh, aby bylo zj eveno v individuln form ivota a ve
stavu tla, kter j e u neomezuj e, nbr zvstuj e . Prv tento
stav je zahrnut v hara, kter lovku dv schopnost bt ve sv
t oteven vi Byt a konat v souladu s Bytm.
O d o kamiku vzniku svho vdomi a na kadm dalm
stupni jeho vvoj e j e lovk v zkladu pohnn nevdomm
p uzenm ke znovunalezen j ednoty s B y t i m a ke svdectv
o nm. Proto se tak hlub smysl veho toho, co lovk v pi
rozenm vidn svta dl, aby j ej poznval a promoval, od
haluje teprve na zklad skryt v nm psobic tra nscendence.
Co to vak znamen pro lovka, to se ozejmuje jen na pozad
raci o n l n h o usp odn s k utenosti, ve kterm se lovk
transcendenci a Byt o d cizuj e . Kad snaha o poznni lidsk
skutenosti tak poznvaj cho ene od jednoho plu ke druh
mu. Neexistuj e dn platn poznn pirozenh o uspodn
svta zakotvenho v j bez zetele ke skuteno s t i V t h o ivo
ta, kter se za nm skrv a zrove se dere na svN l o . Pro lo
vka neexis tuj e j in pstup k transcendenci nl' p f"<:' s vyp o
dn se s j skm u s p o dnm svta. Ve ker vt'dom ale

60

HARA VE SVj,M OBECN LI DS K M V''ZNAMU

vychz z pirozenho vidn svta, ve kterm se lovk zakou

j ako j ustaran o s vj ivot ve svt a orientovan podle
monost a nebezpe , kter v nm vnm . Jako toto j se lo
vk sna zachovat, smyslupln t a naplnit ve spoleenstv .
Proto ns bude i hara zajmat nej prve jako fenomn pirozen
ho vidn svta a v j eho vznamu pro j dbal svho ivota ve
svt. Pak teprve si ozej mme j eh o transcendentn vznam
jako sly na cest.

61

OHROENY STED

OHROEN STED

V HARA VYCENTROVAN IV PODOBA

Z tlesnho zjevu lovka k nm promlouvaj zej mna ti
vci:
1. Urit vztaenost k nebi a k zemi : lovk neum ltat, ani
se nemus plazit. Nen ptk ani erv, ale j ako lovk se pohybu
je vzpmen, tzn. vzpmen na zemi k nebi.
2. Urit souvislost se svtem: lovk stoj ke svtu v polr
nm vztahu, j ednak se v nm uchovv, j ednak s nm j e spoj e
n a v iv vmn.
3 . Urit vztah k sob: ve sv pokad ustaven form stoj
v uritm vztahu k ivotu, kter v nm nalh na sv zvstov
n, rozvoj a sjednocen.

Podstata lovka stle nut k uskutenn v podob, ve kte

r se me zj evit ve svt . Kde je to mon, tam je lovk ve
svm stedu. " Bt ve svm stedu" n e n nikdy jen nm vnit
nm, ale tk se to lovka rovn v j eh o it ve svt, tedy
v tle. Podoba, tzn. zpsob, j akm je lovk ptomen, j e proto
" sprvn" tehdy, kdy je v n transparentn pro svou podstatu
a B yt pebvaj c v tto podstat. Pedpokladem transparence
je zcela urit vztah lovka k nebi a zemi, ke svtu a k sob
sammu. Vnitnmi a vnj mi okolnostmi podmiovan oka
mit zpsob it jednotlivce odpovd idelu sprvnho vzta
hu, nikdy vak pln. Vdy j sme j e n na cest k nm zadan do
konal podob.

1. Pokud j e lovk ve svm vztahu k nebi a zemi v podku,

je to viditeln na j eho "dren" tla, tedy na zpsobu, j akm
prov vertiklu, kter j e mu dna j ako lovku odlinmu od
62

OH ROZEN STED

zvete . Je-li sprvn "vzpmen" , pak spoj uj e ve svm dren

tla nebe se zem . Jeho svzano s t smrem dol neohrouj e
jeho vzpmen a v j eho vzpmenosti nen obsaeno poprn
sept se zem . Zd se bt v takovm kontaktu s doln oblast,
kter j eho pohybu vzhru n ejen neprotie, ale tvo j ej a za
j iuj e . Jeho smovn vzhru m nej en charakter p ohybu
zvedaj cho j ej ze zem, ale zrove rstu potvrzuj cho slu
jeho koen (v zemi) . "Sprvn" zj ev v souvislosti se vztahem
k nebi a zemi vyj aduj e nepekroucen a harmonicky, e lo
vk m zklady na zemi a zrove s e vztahuj e k nebi . Zem j ej
nese a nebe vede, se zem j e svzan a k nebi smuj e.
2. Poku d iv zj ev odpovd sprvnmu vztahu lovka ke
svtu, lidem , vcem a prod, pak k: dotyn je vi svtu
uzaven i oteven, zrove j asn vymezen i v propustnm
kontaktu, vylenn a zrove s nm spoj en, vi svtu "zdr
enliv" i pstupn. Jako sprvn iv postava do sebe svt
vdechuj e a sebe vydechuj e do svta.
3. Jestlie iv postava ohlauj e sprvn vztah lovka k so
b, pak se v n lovk zj evuj e odmen i uvolnn, v uchov
vaj c se form, a stej n tak pln iv dynamiky a ve sprvnm
pomru "napt" a "uvolnn" .
Tak se sprvn podoba j ev v ohledu na troj ici dren tla,
dechu a napt. *
Se zetelem k podobm, v j akch se zj evuj e sprvn vztah
k nebi a zemi, ke svtu a k sob, se ukazuj e, jakm zpsobem
a v j ak me lovk, kter j et nenalezl svj sted nebo j ej
zase ztratil, zrauj e v podstat sv bytosti spovajc imanent
n zkon, uruj c j odpovdajc podobu . Kad opominut to
hoto zkladu se vyj evuj e jako poruen rovnovhy mezi dvma
ply, jako p evaha "nebe" nad "zem", nebo zem nad nebem;
j nad svtem, nebo svta nad j; formy nad ivotem, kter j i
obv, nebo ivota nad formou, kter j ej uchovv .

sv. Diirckheim . .. Haltung. Span nung und Atem als Ausdruck der zentralen
Lebensformel des Menschen" in "Erleb nis und Wandlung" . Max NiehansVer
lag Ziirich 1 9 56. prvn vylo i n : Festschrift zum 6 5 . Geburtstag von G. R. He-.
yer. Kindler-Verlag. Miinchen 195 5 .

63

O H ROEN STED

1. Vidme tedy, jak se lid mj ej s harmonickm pomrem

k nebi a zemi tm, e - pi stn, sezen a chzi - bu pehn
j a j sou vypnut vzhru, nebo klesaj rzn dol a vymazvaj
tak vekerou vzpmenost zdola vzhru . V tomto druhm p
pad nastupuj e na msto ivho nesen zem doj em bezivotn
lenosti a stsnnosti. Mt zklady v zemi se pak j ev j ako dol
haj c te, monost mt zklady se promuj e ve vznut na
:
zemi . Takov lid nechod, a te vleou se; nesed, ale hrout se;
nestoj , ale zrovna tak j et nepadaj .
Jestlie zsk pevahu smr vzhru, p a k lovk psob, jako
by j ej thlo nahoru nco, co popr vechen vztah k tomu dole.
Takov lid chod, stoj nebo sed se vzhru vypjatm tlem. Pi
chzi nedolapuj na pevnou pdu pod n o hama, ale komhaj
se, cupitaj a nadnej se v taneku. Popraj svou pirozenou
ti . Nenapimuj s e organicky, ale vypnaj s e s nadzvednut
mi rameny do vky. Psob pak keovit, nafo u kan nebo
pepjat.
V obou ppadech chyb sted, sprvn tit spojujc hor
n a doln o b l a s t . J e s tlie j e ptomno, pak s e sly ukazuj c
k nebi i ty, kter pitakvaj zemi, setkaj v harmonii celku . Co
j e nahoe, j e neseno tm, co j e dole. Co j e dole, m pirozenou
snahu smovat vzhru. Podle formy to roste zdola nahoru jako
strom a koruna s p o v na rovnm kmenu, kter j e iroce
a hluboko zakoenn. Tak sprvn dren tla oznamuj e pi
svden lovka, k jeho celosti, kter s e rozpn mezi nebem
a zem, zabydlena mezi dvma ply. l ovk se na zemi nelep,
ale m k n d vru. Dycht po nebi, ale nezapo mn na zemi .
2 . Chyb-li sprvn vztah ke svtu, ukazuj e se to v chovn,
kterm lovk b u svtu, kter se k nmu obrac, nedovoluje
pistoupit a uzavr se, nebo se mu naopak zd bt zcela bez
opory vydn. V prvnm ppad lovk psob nikoli usebran,
ale uzaven, ne iv vymezen, ale zatuhl ve svch rysech,
strnul a neodu evnl. Je bez kontaktu j ako neiv figura .
Jeho chovn nen vrazem pirozenho svobodnho odstupu,
ale odmtavou ke. Celkov nepsob jako zjev, kterm prou
d iv dech, ale j ako pevn utaen neiv forma . Nekolb se
v ivm vztahovn s e k j a ty. Nedch v ivm rytmu ucho
povn a poutn, vydn se a zdrenlivosti, vpoutn a vyd64

OH ROEN STED

vn . Chyb zde schopnost piklonit se ke svtu a otevt se mu

a spoj it se s nm.
Protikladn obraz ukazuj e zjev, ktermu kad zdrenlivost
chyb. Pohyby takovch lid vyp ovdaj o bezmocn vydanosti
svtu vanc, d o kterho bez zbran vstupuj , nebo kter j e
vlastn hroz pohltit. Postavu nedr nic pohromad. Chyb sla
k odstupu a odporu . lovk proud do prosted, bud doj em,
e se co nevidt rozplyne . Lid tohoto druhu se pohybuj , jako
by v tle nemli kosti, jako by nic na j ej ich tle nedrelo . Vti
nou tak bvaj netaktn a chyb jim "odstup " .
Zde i t a m chyb prav sted. Chyb tit, j eho ptomn o st
umouj e pravou svbytnost i opravdov spoj en se sebou a se
svte m . Vyven vztah lovka ke svtu se usku teuj e
z tvurho vyrovnanho nap t mezi obma ply. Svbytnost
a svt zde mus mt monost bt jen za sebe, a pece ve vz
j emnm vztahu a spojen. Mus se umt odlouit, aby se znovu
zskali v novm sjednocen. Sprvn vztah, tedy sprvn cho
vn lovka ke svtu existuj e teprve tam, kde se lovk ve sv
t zachovv , ani by j ej koistil, a nkl o n n o s t , spoj enectv
a otevenost neznamenaj vydn se vanc. Ve svm vztahu ke
svtu se tedy lovk zd bt "ve svm sted u " , kdy j eho stav
nenaruiteln dovoluj e vn vchzen a vychzen dech u ,
kdy se svtu vydv, ani b y se v n m ztrcel, pobv v nm
bez nebezpe, e bude pohlcen, stahuj e se zptky, ani by se
o ddloval, a setrvv pi sob, ani by se zatvrzoval.
3 . Sprvn vztah lovka k sob nepanuj e tam, kde j e patr
n nesoulad ve stdav he mezi vnitnm ivotem a j eho st
vaj c formou, a u v podob pevauj cho vyvrn ivota de
roucho se ven, nebo v podob vnj formy, kter se vui
vnitnmu ivotu pli b rn a zatuhv.
Jsou lid, j ej ich zj ev pusob vdy doj mem, j ako by j ej ich
vnitn ivot tryskal a vzdouval se v takov me, e hroz roz
ruit kadou formu . Takov lid pusob pecitlivle, jako bez
tvaru, vnitnh o du a s mru . Pohyby pos trdaj umeno st,
rytmus, vymezen a koordinaci .
V opanm ppad chyb vanut ivho pohybu. Gesta j sou
sts nn a vznouc a v klidu takov lovk pusob jako zborce
n do sebe. Nen ctit jdro , kter by celek rozhbvalo a odu65

OHROEN STED

evovalo, drelo organicky pohromad a iv z nho vyzao

val o . Celek je seven dohromady jen vl a stle je v nebezpe,
e se nhle rozp uk nebo rozsyp e . Msto kee pak nastoup
rozplynut.
Souhrnem: Uvnit pebvaj c ivot me bt silnj ne
ndoba, nebo ndoba me uti skovat a omezovat iv j dro
a psob jako panc, ve kterm se ivot dus. V obou ppadech
chyb zrove centruj c a rozvj ejc sted, ve kterm se ru
rozpor mezi v danm okamiku nabytou formou a vnitnm i
votem. Je-li ptomen sted, pak na ns zjev psob nepekrou
cenm vrazem vnitnho ivota a vyznauj e se harmo ni po
hyb . Forma a ivot t u pak nej s o u proti sob, ale pro sebe.
Forma nepsob umle ani zanedban, nen rozmazan ani str
nul, ale iv ve zpsobu, j akm s e uchovv, a pece stle
promuj e. Od okamiku k okamiku se vnitn ivot napluj e
v p imen form a obrcen s e fo rma obnovuj e v neustl
promn podle ivota, kter s e do n hal . V kadm okamiku
je zj ev vrazem ivota, kter tvo nov formy a zase je uvolu
je. Zd se, e do vech d vstupuj e pohyb , due a ivotn s la
z neporuitelnho centra . Celek: Uvolnn forma a zformovan
uvolnnost.
Tak j ako mj en pravho stedu vdy znamen poruchu i
vho celku, prav sted zj evn neznamen nic j inho ne stav,
ve kterm se celek iv osvduj e v napt mezi ply. Kde sted
chyb, pad lovk z j ednoho extrmu do druhho . " Pepjat
lovk" se d ve nebo p ozdj i sesune a zhroucenho to zase
vytrhne k pehnanmu vzept s m rem vzhru . lovk bez
stedu se ke svtu stav stdav s odmtavm odstupem a bez
mocnou odevzdanost. V nesprvnm vztahu k sob se houpe
mezi ke a rozmazanost vlastn formy.
Tolik k nrtu toho, j ak lovk svm zjevem vypovd o pra
vm stedu sv osobnosti, ppadn o mj e n se s nm. Pitom
s e ukazuj e , e tlesn p odoba se d popsat pouze j ako vraz
celkovho lidskho stavu . Tak je i tit ukazuj c na sted,
p o k u d je l ovk schopen je lokalizovat v nkter sti tla,
vdy urovno celkovm stavem osoby, kter, psych o fyzicky
66

O H ROEN STED

neutrln, se manifestuj e v dui i v tle. Prav tit ohlauj c

s e v tlesnm proj evu i v d uevnm a duchovnm chovn j e
tedy vrazem ehosi tetho. Co j e tm tetm? Prv cel lo
vk, kter se j ako vyvj ej C se osoba nachz ve stavu odpov
daj cm j eho podstat a svtu. Prav sted, hara, je pedpokla
dem, vrazem a formou pstovn ivotnho zpsobu lovka,
kter svou celost tla a due odpovd sprvnmu vztahu
k "nebi a zemi", ke svtu a k sob.

A ZEMSK STED LOVKA

Z fyziognomie lidsk bytosti ve formch, kter Byt pisvd

uj, i v tch, kter je odmtaj, lze poznat, e ve "sprvn podo
b" existuj e osa, kolem kter se bipolrn vzpmen celek har
monicky rozprostr. Chybnm a ruivm formm lidskho
zj evu chyb u men vyvenost vech st a transparence
celku . Tam, kde m j eden p l pevahu, sted neexistuj e.
Plin zdraznn j ednoho plu ukazuj e bu na tit
pemstn na periferii (nap. pli vysoko) , nebo na to, e tvo
en tit vbec chybL Nsledkem toho je v prvnm ppad
keovit puzen vzhru, ve druhm ppad sesouvn se, bez
moc, pemoen ze strany vnj ch nebo vnitnch sil a v d
s ledku toho nebezpe rozplynut celku . D se ukzat, e po
kud nejsou ptomny dn tlesn deformace, ukazuj chybn
formy lidsk postavy na spolen koen: na nezdail j. lov
ku s e nepodailo dospt k rozvoji sprvn ho j . To znamen
dvoj : bu m "pli j" , tzn. j j e pecenno a lovk je zaj at
cem sv j sk schrnky, nebo m "pli mlo j " , a j e proto
bez o chrany vydn ivotu. Ze zj evu pesvdivho v j eho po
dob, pohybech a gestech naproti tomu mluv existence zdai
lho j. Co znamen zdail j? Jak souvis se "stedem"? Jak
je pomr mezi j a hara?
Problm vzniku j je zkladnm tmatem lidskho byt . Na
zskn sprvnho j zvis vztah lovka ke svtu, k s o b
a k transcendenci . Vechna p sychologie nako nec v e d e k plat

nm vsledkm jen z metapsychologick ho stanoviska. Existu67

O H ROEN STED

j e tedy nadj e , e problm zskn s p rvnho j skho svta

i j eho pochyben uvidme , pokud se celm problmem budeme
zabvat ve znamen nadsvtskho, tedy transcendentnho do
mova a uren lovka.
Na zatku a na konci, pi vzniku i v rozvo j i veho ivota
stoj transcendentn J JSEM.
Za vm, ve vem a nad vm, co je, tu lovk velik "J
JSEM" ivota j ako "ticho boskho Byt" , ze kterho vychz
veker ivot a do kterho se zase navrac . V tom smyslu zna
men velk "J JSEM" veobsahujcho boskho ducha, j eho
tvoiv sla propj uj e vcem podobu a lovku vdom.
Kad byto s t je urena k tomu, aby svm zp s o b e m ila
"J JSEM" b o skho zkladu; stej n je na tom i lovk., a sice
zpsobem p odmnnm vlastnm svrzem . Tematika lidsk
ho ivota j e vyznaena formami a stupni j eho vdom, ve kte
rch se velk "J JSEM" manifestuj e a zahaluj e tm , e k lid
skm zpsobem "j j sem" .
lovk , kter dospj e k pirozenmu vdom sebe, nek
j en "j j s e m " , ale k "j j sem j" . Ono "j" z vroku "j j sem
j" je centrem pirozenho lidskho vdom a samozej mm
pedp okladem pln rozvinutho lidskho ivota. J e to zklad
svtem podmnnho vdom a sted j sky vztaenho vdom
svta pirozenho lovka. Dokud tu nen zpevnn j, je lo
vk dosud vevzan a skryt v uspodn vesmru a tak vy
dan silm ivota. Nen j et subj ektem . Proto ve stadiu ran
ho dtstv, stej n j ako tam , kde prodn lovk j et ij e
vetkan do struktur sv spolenosti a pro dy, nelze mluvit
o skutenm jskm vdom ani o vdom "svta" .
"J j sem j " o znauj e vdom zpevnn identity, kterou s e
ustavuj e troj :
..

1 . Setrvalost j skho byt v e vech promnch .

2 . Zvltnost j skho byt odliujc je od vech o statnch .
3 . Oddlenost j skho byt od ostatnho.
Ve vdom lovka, kter v tomto smyslu k "j", se tp
pvodn a protiklady pesahuj c j ednota ivota . Na zklad
svho "j j sem j" zakou lovk ivot v protikladech, zej mna
68

OH ROEN')' STED

jako protiklad j a svt, zde a tam, dve a potom, nahoe a do

le, nebe a zem, duch a proda atd. Pedevm ale vytv a za
ko u protiklad mezi j, kter se pevn uzavr v du svho
vdom, a podstatou, kter nepetrit nalh na promnu.
Ve sv podstat m lovk vdy individulnm zpsobem
podl na BYT a svm krtkm ivotem, vymezenm naroze
nm a smrt, m tak podl na as a prostor pesahuj cm vel
km IVOT . Podstata je zpsob, j akm Byt v lovku nalh
na sv zj even ve svt. Tak je podstata tak principem obrazu
lovku uren podoby. Ve svm tlesnm j skm svt je lo
vk zjevenou podstatou - ale jen tehdy, pokud ve v podmn
nosti zstal v "dui a tle" transparentn pro podstatu . Zdail
j e j lovka jen v t me, pokud v sob pimen podob za
bezpeuj e transparenci pro zj evovn podstaty a neomezuj e j i .
Avak obvykl vvoj lovka j ako vdom bytosti s sebou nese
to, e centrum tvocho se vdom, "j" se svou povahou tvo
c fixuj c a statick podky a plodc protiklady, stoj v cest
vytvoen podoby o dpovdaj c p o dstat. Podl na ivm du
a j ednot Byt je ve statickm a na protikladech vybudovanm
podku vdom strastipln skryt.
Uspodn vdom centrovan v j znamen nejprve vidn
ivota, ve kterm se Velk ivot skrv. To s sebou nese speci
ficky lidsk utrpen. Avak prv ve sv utrpen plodc omeze
nosti tvo tato forma vdom pedp o klad pro to, aby lovk
zaal touit nazpt p o pvodn j ednot ivota. A ta tvo tak
pozad, ze kterho se Byt v uritch zkuenostech, kter trhaj
hran i ce jskho svta, me j ako "zcela j in" odliit a piblit
vd o m . * Bez vytvoen j skho svta s e s kldanho v proti
kladech nenastane rodn "zkuenost" transcendentn j ednoty
ivota. Urenm lovka, nervem veho lidskho sil, zdroj em
j eho nej hlub touhy po tst, naplnn a mru ale je nitern
touha zase si j i uvdomit a dovolit j zj evovat se v ivot. Razit
cestu k tto zkuenosti j e smyslem cvien hara.
To uha osvobodit se z utrpen, kter m pinu v omeze
n o sti vd o m zakotvenho v j , ene lovka k to m u , aby si
* S r v. D urck h e i m , " D i e transcenden tale Bedeutung de r lchwirkl ichkeit" i n :
"Erlebnis und Wandlung", Verlag M a x H u b er, Bern u . Stu ttgar t .

69

O H ROEN STED

vzp o m n l na svrz a strukturu j sk skutenosti , kter jej

tsn. Toto uvdomn j e pedpokladem vytuen cesty, kter
vede pes p bytek j k integraci s Byt m , i cesty, kter vede
k vytvoen j, kter stoj ve slubch Byt, a ne v protikladu
k n m u . Jed n o nebo druh vede d ve nebo pozdj i k obje
ven hara .
Slu j , j eho zkladn touhu a j eho princip znamen fixo
vn. lovk se stv j tm, e mysl "j j sem j", a tedy zj i
uj e svou totono s t se s e b o u. Tep r ve tm zsk "pozici " , sv
"stanovisko " . V tomto jskm stanovisku se tvo "svt" jako
odpor a z kadho stanoviska j e utven j ako fixovan ped
mt. "Svt" znamen pedmt no u a o sob svbytnou sklad
bu z j i t n h o . Pedtm je ivot s t m , kdo j ej prov , j en
komplexn provzn j ako "prosted" , nen to dosud odloue
n, o s o b stojc svt. Nalzt sv p evp stanovit v j a ob
j ektivn dan svt j e pro lovka nezbytn. Neblah pro nj
vak j e , pokud se j en v tchto prvcch usad a pokus se v nich
navdy "zakopat " .
J ako zdail j s k svt nen lovk j ako subjekt, kter s i j e
vdom sebe a svta, strnulm bodem, a l e ivm tvarem, kter
za vech okolnost pebv kolem osy svho sebeuskutenn
odpovdaj cho podstat. Je pi v svbytnosti schopen prom
ny, ve vech formch propustn a pi v propustnosti zstv
ve form. Tato "propustn forma" a "zformovan propustnost"
nevzniknou bez hara.
Ve zdailm j je lovk propustn pro svou podstatu a na
zklad toho m dvru, e roste na strom ivota. ij e tak ve
ve v p esahuj c smysl a vemu v zkladu lec d ivota.
Dky j ednot Byt, kter j ej skrv v p odstat, se ct bt v kon
taktu se svtem. Jiste i ve zdailm j ij e lovk ve svt na
zklad orientace p o dle toho, co povauj e za stanove n . Je
vak hotov s nikdy nekonc promnlivost a tak s pomj ivos
t ivota, protoe reaguj e elastic k y. Me na svt reagovat elas
ticky, protoe v nm sice ij e, ale z hlubho zkla du, ze sv
nadsvtsk pod staty, pro kterou neexistuj e nic stanovenho.
Tak se j eho ivot "odvj" z taj upln hlubinn prunosti kolem
zrove pevn i pohybliv osy nikdy nekonc promny. Ta se
u nezdailho j ned nalzt, nebo takov j bu stle db na
70

O H ROEN STED

.. pozice" a setrvv ve strnulch schrnkch, nebo kols bez

fo rmy a smru sem a tam a je stle blzk rozptlen . Chyb
opora v podstat. Ta vyluuj e zaj et ve strnul schrnce stej n
j ako hrozc rozptlen a zaj iuj e zakotven ve stedu, v hara.
Pro lovka se zdailm j se ivot neuspodv v kruzch
kolem pozice ve svt, ale v sil po transparenci pro nadsvt
skou podstatu. Zdail j neznamen protiklad k podstat, ale
nstroj j ej ho zvstovn ve svt . Nebo "zdail j" znamen
formu lidskho ivota , ve kter je lovk ve svt schopen
svdit o podstat.
lovk, kter m zdail j, tedy neij e j en ze sly j ! ije
sice jako j vztaen k asoprostorovmu svtu, existuje ale na
zklad podstaty, kter ukazuj e za j i jeho it ve svt. Cent
rem j eho vdomho uspodn svta je pedmtn fixovan j,
je vak pesahuj e celost vznikaj c svbytnosti, kter j e primr
n urovna smovnm k manifestaci podstaty, a stav tak j
do sluby Byt.
Vzhledem ke sept s jskm principem s sebou vvoj lo
vka nese dvoj nebezp e . Jestlie j p li ovldne situaci,
zabrn vzniku stedu , z e kterho promlouv pvodn ivo t .
Statick usp odn takovho j zamez p stupy k p o d s tat
a k dechu Vtho ivota. Tam, kde se j dostaten nevytvo
ilo, zase chyb forma, bez kter neme podstata vplout do
svta.
Monost naplnn lidskho ivota i j eho samotn utven
zvis na sprvnm vztah u mezi j s km svtem a po dstatou .
"Sted" , n a kterm zvis tvoen a zpevnn tohoto vztahu, j e
hara. Pedpokladem nahldnut vznamu hara j ako pojmu z
kladnho stedu i pedpokladem j eho cvien je vhled do chyb
nch forem j .

71

O H ROEN STED

CHYBN FORMY

Lze rozliit dv formy chybnho vvoje "j" . V j edn se lo

vk ztrc ve znehybnl schrnce j . Ve druh se lovk ztrc,
protoe vbec dnou schrnku j nevytvoil. *

Strnul schrnka j
Chybn forma "strnulho j" vyplv ze zabhnut svmoc
nosti fixujcho jskho princip u . K povaze j pat zj iovat
a zj itn pevn dret - v praktickm prostoru dennho ivota
i v prostoru teoretickho poznvn a svtonzoru.
lovk, kter je pevn uzaven ve svm j, s e strnule dr
toho, co vn i uvnit zskal , a trp kadou zmnou. Svou oporu
ve zdnliv obj ektivnch "pozicch" vid stle zpochybovnu.
Proto nevyj d e ze starost a strac h u . Trp rozporem ivota
s pedstavami, kter si vytvoil, neum se proti tomu ale obrnit
j inak, ne se stle svhlavj i opevovat za svm hlediskem
a j ednat na zklad svho "systmu" . A u poznv nebo ko
n, vdy je urovn pevnmi pedstavami o tom, j ak skute
nost je nebo m bt . Nakonec je ppustn j en to pochopiteln
a "v sob stojc" dokonal. Takov lovk mus stle podat,
katulkovat , upravovat a snait se vci j et vylepovat.
Nutkn k perfektnmu vko nu je symptomem lovka
uvznnho ve strnul schrnce j. Je stle vyvdn z mry, e
svt nevychz vstc j eho peds tav o tom, co by mlo bt.
Protoe j e pln j edu nad nespravedlivostmi nebo zoufal z ne
smyslnosti svho ivota, hroz mu dve nebo pozdj i nihilis
mus, v j e h o zmotcch zaj de i j eh o vra v B o h a . "Vdy to
vechno nem dn smysl!" ivot b j inak, ne aby to o dpo
vdalo pedstav dobrotivho a moudrho Boha. Tak lovk za
vrhne svou d o s ava dn vru a tvrdo j n vyhlauj e neexistenci
* Srv. D u r c k h e i m .. Reifen i n psychol ogischer und religii:iser S i c h t " i n : ,.Durch
4 . vyd . , H u ber, Bern/ S t u t tgart 1 9 6 7.

bruch zum We s e n " ,

72

OHROZE N

STRED

Boha. e j eho vra byla j en pseudovrou , prot o e vra zan

teprve tam, kde j pestv chpat, neme zaj atec svho j
vdt, stej n jako mu unikne existence smyslu, kter pesahu
je mtka lidskho smyslu a nesmyslnosti. Tento SMYSL me
vzej t teprve tam, kde lovk ztro s kot na hranicch a na ne
smyslnosti egocentrickho a pouze racionlnho opatovn
smyslu.
V plynut praktickho ivota se zaj et ve schrnce j proj e
vuj e zkost pohnnou honbou za prokazatelnou j istoto u .
Protoe lovku uvznnmu v j eho j chyb pvodn dvra
v ivot, kter je vrazem ptomnosti v Byt, nezbv mu nic j i
nho, ne se zabezpeovat silami svho j . Jeho sebecit spo
v tak vlun v tom; co um, m a v . l ovk zajat ve svm
j skm svt je stle zamstnan budovnm a zabezpeov
nm sv pozice. Nen jen pln starost o svou hmotnou j istotu,
ale stej n tak citliv sleduj e , j akho uznn se dostv j eho
osob. Kdekoli s e ct bt napaden, nestupn se ohrad nebo
reaguj e "zatrpkle" , tzn. vnitn j ej to sthne dovnit. Jestlie
tlak svta pekro j eho schopnosti zabezpeit s e z vlastn
moci, zachvt j ej zkost. A m vce se uzavr ve sv schrnce
a zatvrzuje se, tm vce hroz exploze nebo zhroucen.
V socilnm ohledu je lovk lapen v j egoistick a ego
centrick. Neum milovat. Je pro nj tk myslet na druh,
protoe v p odstat neustle krou jen kolem sebe. Neum se
druhmu otevt a odevzdat, nebo se ve svm j skm vdom
nect bt n esen po dstato u . Protoe m u chyb zakoenn ve
vlastnm byto st nm zkladu, ds se, e by se kadm ode
vzdnm pln ztratil. Je odvrcen o d sj ednocen s druhmi,
nebo z nho pmo vylouen, a proto nem kontakt s nosnmi
a chrncmi silami spoleenskho ivota.
lovk zajat v j j e rovn ciz a uzaven vi sv vlastn
hloubce. J e odznut o d Byt ptomnho v j eho vlastn po d
s tat , a tm i od ob hovuj c hoj nosti, du, ze kterho plyne
smysl, a sj ednocujc sly plynouc z Byt . Protoe pipout jen
to, co neru j eho tvrdoj n drenou pozici , zauj m nesprv
n pos toj nej en vi silm, kter k nmu ptelsky proud ze
svta, ale tak vi vlastnm zdroj m a tvoivm silm . Vsled
kem me bt pln sterili ta. To znamen: integrace se zkla73

O HROEN STED

dem podstaty je pro nj nedosaiteln. Stoj na mst a neme

zrt . A nakonec mu pro pekonn j eho vnitn nouze neme
p omoci ani dn spch ve svt. Nebo veker j eho vlast
nm silm pipsan spch j en zpevn a zv stny, kter j ej
oddluj od vlastn podstaty. To tak vysvtluj e zdnliv nevy
svtlitelnou skutenost, e spch ve svt ani "dobrmu" ne
pin trval poehnn , dokonce e u spnch lid narst
strach, nedvra a przdnota prv v t me, v jak se ve svt
vtzn prosazuj a "pozvedaj " , vystaveni obdivu a zvisti dru
hch. m ve stoupaj , tm vt je nebezpe, e stavba j ej ich
svta spadne. Chyb j i m vnitn pda nezvisl na podmnkch
svta . Ve svt m stlost j en to, co m koeny v nadsvtskm.
O tyto koeny v "nadsvtsk pd" jde konen u hara. J estlie
lovk nael a zpevnil hara, me opustit zabezpeen svho
vykoennho j; nebo se chytil na hlub "pd", na kter se
me pln dvry usadit. Odtud me svt beze strachu pipus
tit, uchzet s e o n j , snet j ej a bt s nm.

lovk bez schrnky j

Aby lovk mohl t ve svt, potebuj e sob a svtu pim
enou formu. U lovka s plinm j j e tato forma uzaven.
Nic neme d ovnit, a co je uvnit, neme ven . lovk v n
nen ani pstupn svtu, ani propustn vzhledem ke sv pod
stat. Opan chybn forma je zase pli oteven . Vechno
me dovnit, ale nic nej de zadret. lovk se slabm j nevy
tvoil ndobu s pevnmi stnami. Nevytvoil se ani zklad, ani
stny nej sou sprvn nosn. Obrysy jsou neurit a vechno j e
oteven. Z d e chyb pedpoklady, kter lovk p otebuj e j ed
nak k tom u , aby m o h l o bs tt ve svt, j ednak aby m ohl pi
j mout svou podstatu a ve svt j i dosvdit.
Zbaven hranic lovk n eme vi svtu uchovat s vou "in
tegritu" . Je mu vydn bez obalu vanc. Chyb mu ale tak opo
ra vi s o b . Je vydn s vm pud ovm silm a hnutm mysli
bez svobody rozhodnut. Pi sv tkavosti, zvislosti na pudech
a citech po strd stlost a linii. "Jsk lovk" ije na zklad
j istoty, kterou si namlouv, a pi vdom vlastn moci.. Pro l 074

O H ROEN STED

vka, kter nevytvoil dn j, je moc stlm problmem v i

vot.
Stdaj se u nho stavy naprost bezmoci na zklad ztrty
sebe - kdy si s nm svt dl, co chce - s agresivnmi nebo defen
zivnmi vbuchy, j e maj slouit j eho zachovn a ktermi bez
mry vyrovnv pociovanou bezmoc. Chyb mu sla pro d
a formu . Jeho vnitn nepodek a b eztvarost se odrej
i navenek, take trp neschopnost utvet svj ivot a svj svt.
Je stle v nebezpe, e se pizpsob v takov me, e ztrat
sebe, a proto m tak stle sklon uzavrat se ustraen v sob.
Nkdy se zachrn v pejatch formch a osvoj si vlastnosti, na
kterch pedantsky lp, kter vak s nm samotnm nemaj vlast
n nic spolenho a postrdaj vnitn ivot. Trp jako ten, kdo j e
ve sv podstat nepoznn, protoe m u chyb forma, j e zpso
bem, jakm vymezuj e jsk prostor, zvstuje podstatu.
lovk "bez j" nej de ivotem vdom a odhodlan, ale ij e
a trp v trvalm stavu beztvarho a bezmocnho uchvcen.
Miluj e i nenvid bez mry, nebo mu chyb j ednotc, uruj c
prvek. Chyb mu rovn rozvn odstup. Nen pak divu, e se
takov lovk z taj nho strachu z vydanosti nebo z o dmtnut
stahuj e do keovit obrany, j e mu m zajistit bezpe. Podob
n jako j sk lovk nej ene nkdy ze sv strnul formy pln
vypadne, ale obas se pokus sv zamrzl vzen v niivm
opojen zruit. Prv j ako lovk zajat ve schrnce j j e kvli
svmu zatvrdnut vystaven nebezpe nhlch exploz a nee
kanho rozplynut, tak je druh,. kter m "pancovn" pli
mlo, v nebezpe nhlho strnut a vyztuen, kter je pln
j edu a zadrovan agrese.
lovk chud na j mv tragick vztah k silm Byt a pod
staty, kter v nm nalhaj na uskutenn. Ty do nho proni
kaj , ale i kdy mu asto p inej stavy hlubokho tst,
nemohou u nho zap ustit koeny. Proitek s e rozplyne v ne
schopnosti promnit j ej ve vnitn tvar. A t ak s e lovk se s la
bm j zase zt ze svtla do t my, z rad o s ti do hlubokho
smutku. Protoe je smrem ven i dovnit neodporujc a oteve
n, je zven i zevnit pemhn tstm i bolest , ale ani j edno
nezanech trval nebo formuj c stopy. tst se rozplyne a ne
tst zstane neplodn. lovk se smutnma oima !
75

OHROEN'' STED

Piny chybnch forem j

Co znamenaj chybn postoj e spoj en s nezdailm j , se
vyjasn, kdy poznme, jak vznikaj .
Piny mnohch chybnch postoj le spe ne v konsti
tuci charakteru v blokuj cich zkueno stech ranho dtstv .
Zdrav dt, ktermu se dostv dobr pe, vyzauje pvodn
dvru v ivot, pvodn vru v ivot a pvodn pocit bezpe
v ivot. * " Pvodn" zde znamen ped vekerou zkuenost,
nepodmnn zkuenost, ale vechny zkuenosti urujJc a ne
souc.
D t pirozen nevdo m oekv, e svt o dpovd j eh o
pvodnmu p o stoj i . A kde ho klov postavy j eho dtstv ne
zklamo u , vyr st j bez zlomu ke s p rvnmu stavu j stv .
Vznik j se "zda", protoe lovk zsk svou jskou schrnku
nikoli oddlen od koen v Byt, ale v setrvalm dotyku s p
vodnm zkladem Byt. Z toho se vyvj celkov postoj k ivotu,
ve kterm si mlad lovk zachovv pirozenou sebedvru,
i kdyby na kolech nebo pekkch ztroskotal nebo selhal .
I pes ivotn zklamn, kter j ej zashnou, si uchov svou vru
ve smysl a d ivota, a pes vechnu pleitostnou izolaci z
stane v kontaktu s druhmi lidmi, svtem a Bohem.
Avak tam, kde byly v dtstv p vodn pocity dvry, vry
a bezpe zklamny selhnm klovch postav, j e dt vreno
samo na sebe. A to znamen: spojen se zkladem Byt je na
pt zahrazeno . Tm j e tak podvzno pvodn hlubinn za
k otven lovka, kter j e pedpokladem zdailho j ; nebo
v nm lovk sice ij e ve svt, ale existuj e z Byt . Pokud s e
spojen s Bytm ztrat a lovk j e odkzn j en n a sv j, p a k se
j eho vdom sebe udruj e tak kaj c " z druh ruky" . Opr se
jen o vkonnost svho j; p o k u d j e vkonnost j eho j mal, pak
j i st vdom sebe vbec nevznikne. A j inak vznikne lovk,
kter s e s uritm heroickm vzdorem sna rozu m e m , vl
a vkonem nahradit to, co ztratil na pirozenosti . lovk se sla
bm j naopak stle rezignuj e .
* S r v, D ti rckhei m . "Oas O berpers o n l i c h e i n d e r O bertragung" i n : " Erle bnis
und Wand lung". Verlag Max Huber. B e r n u n d Stuttgart.

76

OH ROEN STED

To , co j sme zde nkolika slovy s chematicky nartli jako pro

tiklad dvou forem nezdaenho j, je ve skutenosti mnohem
sloitj . "Pli" i " nedostaten" se vtinou neotiskuj e stej
n do vech oblast ivota, ale rozdl se na sten okruhy.
Tak j sou lid, kte maj v uritm ohledu plin j a v j inm
zase j nedostaten. Tyto o sob protikladn formy, v j akch
se "pli" a "mlo" j zj evuj , mohou bt podmnny a kone
n zpevnny konstitun, vvoj ov, j ako napklad u vkYVll
v pubert nebo v krizi stednho vku, strnulosti st, senility,
neb o neuroticky, a mohou se proj evovat j ako sten j v po
dob komplex, kter existuj vedle sebe, akoli si protie .
Chybn formy j znamenaj zrove zpsoby neschopnosti
zvldat nouze ivota. lovk ve svt prov troj nsobnou
bdu: nebezpenost a pomj ivost svho ivota, kter j ej pln z
kost; paradoxnost a nespravedlivo s t ivota, kter j ej ene
k zoufalstv; krutost ivota, kter j ej dl osamlm a ene j ej
do nrue s mutku. Jestlie lovk uprosted nouze svho ivo
ta proj evuj e dvru, vru a pocit bezpe, me to mt dvoj ko
en. Me to bt " empirick povahy" a zakldat se na vnj ch
podmnkch, kter zajiuj bezpe ivota, smysl j eho existen
ce a pevnost j eho lidskch vztah. Me to mt "apriorn" cha
rakter, tzn . nezvisl na vech svtskch podmnkch. V tom
se ohlauj e spojen s nm nadsvtskm. Jestlie j e toto sept
ptomno , pak lovk obstoj za vech, i tch neobtnj ch
podmnek . Jestlie neexistuj e , pak stoj j eho j istota, smysl i
vota i bezpeve svt na hlinnch nohou . Pevn koeny v p
d, kterou nemohou otst dn svtsk okolnosti, pedstavu
j vnitn smysl hara.

77

HARA JAKO CViENi

HARA JAKO CVIEN

D POHYBU IVOTA V SYMBOLICE TLA

Kdy se nkoho zeptme, kde j e u m stno j eho j , asi to
nejprve bude pijmat j ako zvltn otzku , ale kdy ho vyzve
me k dop ovzen, snad ekne "v hlav" nebo "v prsou" nebo
neuritm p o hybem uke na srdce i oblast aludku . Velmi
zdka nkdo ozna ne lec oblast. A tak j e to i sprvn .
Hlava, hru a srdce j ako vechno, co le nad aludkem, ped
stavuj prostor sebe si vdomho, zodpovdn myslcho a j ed
naj cho lovka.
J e s t lie lovk l okalizuj e sv j nad pupek, vyjaduj e se
tm, e se vyvinul j ako vdom j nad s fru nevdomho ivo
ta k vi vdo m , kter j ej dl pnem j eho pud a samostat
nm s ubj ektem vi svtu . D osahuj e tak stavu osobnosti v
dom si uritch hodnot a schopn je realizovat ve svt, a sice
v rmci du vdom, kter j e ukotveno v j lokalizovanm " na
hoe" , tedy v j , ve kterm s e l ovk stav vi svtu j ako po
znvaj c a inn subjekt. m vce s e lovk ztotouj e pouze
s tmto j s km svtem a usazuj e s e vlun v hranicch du
vdom, ve kterm vid ivot j, upad do protikladu ke vemu,
co pekrauj e horizont j skho vdom a nesed do j eho du
vdom . Tento protiklad s e bude zostovat mrn tomu, jak
bude lovk upednostovat s fru vdom, kter je umstna
nahoe, ped s frou nevdom.
Je zcela pirozen, e lovk m tendenci kls t sfru , kte
rou vdom ovld a ve kter se vyzn, nad tu, kter j m uri
tm zpsobem hb e, kter nen racionln uchopiteln, ve kte
r se nevyzn a nem na ni vliv. Je rovn pirozen, e klade
racionlnho ducha nad nevdom psobc pro d u. Pro ale
hled transcendenci, kter mu slibuj e naplnn a spsu, vlu
n "nahoe"? Je to pirozen z toho dvodu, e lovk vid svj
78

HA RA JAKO CVIENI

vy vvoj nejp rve vtinou j en j ako pokrauj c pekonn

svch elementrnch a hmotnch pud, kter lokalizuj e "do
l" . Avak uvznut v tomto poj et vede do slep uliky, nebo
j ako skutenost se zde chpe jen to , co racionln j uzn. Pak
m citov zkuenost i pudov provn j en "subj ektivn" reali
tu, kter ohrouj e "obj ektivn" poznn a zvldn svta. Na j
sky orientovan stupnici hodnot zauj m pudov pirozenost
proti urujcmu rozumu doln stupe. Upevnn tchto proti
klad zizuj e bariry proti ivotu tryskaj cmu z nevdom.
Brn uskutenn lidsk celosti, zvlt tak toho ducha, kter
pekrauj e vechny logick a axiologick dy. Na msto hierar
chickho uspodn, je stoj ve znamen cesty k pln rozvi
nut svbytno sti , ve kter dojde k integraci j skho svta
a podstaty, nastoup protikladno st, ve kter lovk pevn
orientovan na zleitosti racionln uchopiteln a stanoven
vyluuj e a potlauj e produ pociovanou jako iracionln a ne
vypoitatelno u . Oznaen nahoe a dole zskaj hodnotov v
znamy vysok a nzk, ulechtil a sprost, duchovn a hmot
n, j asn a temn. Nakonec vid lovk v nevdom prod u
jen hrozc propast, vr stahuj c dol, duchu protivn a nebi
protikladn prvek. Tm ale o ddluj e nejen vechno "pudov"
a "emon" v p sychologickm smyslu, ale uzavr se tak vi
silm Velk prody, kter j ej vlastn nesou a promuj . V m
e, v jak se tak z nitra ztrcej pvodn koeny lidsk existen
ce, lovk svm silm o "korunu ivota" plh do vin exis
tuj cch j e n v j eh o pedstavc h. Tam, kde stav j en na silch
svho myslcho, nahoe lokalizovanho j, ztrc sv koeny
a j eho strom ivota postupn usych. Ve lpn na prod vzd
lenm a ltku chudm svt pedstav a hodnot j e zablokovno
zvnitnn pod.staty a integrace s pvodn hlubinou, kter v n
nalh na svj rozvoj .
Tendence ke znehodnocen a oddlen "prody" j e na uri
tm stupni vyho lidskho vvoj e pochopiteln, nebo j za
mstnan svou stabilizac pirozen zavrhuj e vechno, co j eho
schrnku ohrouje . lovk, kter zn psoben nevdom nej
prve j en z temnho ntlaku svch pud a vn, se znovu
a znovu ct v uspodan skladb podku zakotvenho v j
ohroen moc nevypoitateln a svvoln "poaduj c" pro dy.
79

HA RA JAKO CViENi

A li j d e o vyt snn sly j e ho p u dov piroze n o s t i , nebo

o podstatu zamezenou v rozvoj i, lovk se nevdomm ct bt
uti skovn nebo ohroen " explozemi" a m pak skl o n mluvit
o "dmoninosti sv hlubiny" . Co je zde vak zvno dmo nic
km , nen nic j inho ne nezdoln ivot celku, kter s muj e
ke svmu uvdomn a tla tak na " st", na kterou se lovk
redukoval svm o mezenm j.
Mezi tm, co vnmme j ako "temn tlak" z prostoru hloub
ky, a j as e m naeho myslcho a ns zavazuj cho ducha l e
prostor, ve kterm " s nme to, co se dj e " , nae pocity, mysl.
"Temn" pudy spatuj eme "dole", ve spodn sti tla, hlava j e
sdlem proj asuj cho ducha. Mstem snen svta j e srdce.
Zde lidsk j ct v napt mezi zavazujcm duchem a poadu
j cmi pudy. Kolem tohoto msta se rozkld hru, kter se dme
pocity sly a tst, nebo se svr v bezmoci a bolesti. lunk,
" kterm nco h n e " , aludek, "ve kterm nco ere" , reaguj
pedevm n a to, co m u s me bezmocn petrpt a vydret j ako
nesmysln a nespravedliv . V centru tohoto stednho prostoru
bu srdce.
Srdce je lidskm stedem - na rozdl od zemskho stedu
"dole" a nebeskho stedu "nahoe" . V citech, kter v nm sd
l, odr pedevm to, na em l idsky "visme" , s m j sme spo
j eni a na em lpme, bolesti odlouen a tst spoj en. To , co se
d j e v zemskm stedu nebo se z nho o dvj , je pedosobn.
Rovn to, kolem eb o v nebes km stedu kroume a co ns
z nho vol, je "neosobn" . Sted srdce mluv zcela osobn, a
z nho mluv mal j j ako vztah k ty, nebo j ako hodnotov ur
en osobnost, nebo jako osoba transparentn smrem k pod
stat. Neklidem srdce zan ve specificky lidsk a v j eho m
ru se proj evuj e nalezen plnost. Neklid se me tkat malho
j a bt podmnn svtem , nebo tak me ohlaovat nenapl
nnou podstatu a tkat se lovka j ako celku . V neklidu srdce
se odr bipolrnost naeho ivota.
Nepokoj srdce me mt dv piny. Tm o dp ovdaj dva
zpsoby, j ak doshnout mru . Lidsk ivot se odvj v napt
a dialektice dvou protikladnch pohyb. Zde je pohyb k rozvo
ji individuln formy a j ej dokonen v platn podob osoby a nepokoj tvo to , co kdykoli vyvstane proti tomuto s movn.
80

HARA JAKO CViEN

A zde je protikladn p ohyb : ven ze v samostatnosti a formy,

zptky a "dom" do JED NOTY b oskho Byt, ve kter se
vechno zase rozplv - a nepokoj tvo to, co tomuto smov
n ke spsnmu bezpe odporuj e . Pokud si vybavuj eme smysl
tohoto dvoj ho pohyb u , ve kterm se odvj zkladn tematika
lidskho ivota, otevr s e nm symbolika lidskho tla: j eho
sti maj svj smysl a vznam jako stanice v kolobhu smo
vn, do kterho lovk stle znovu vstupuj e , opout j ej a stou
p k nov form, zase vchz do zkladu, aby se promnil a za
al znovu. Nebo naopak zstane na mst a onemocn. V tomto
pohybu se lovk zako u j ako bytost mezi nebem a zem,
a m vce pichz k sob, jako dt nebe a zem; j estlie vak
zstane stt, je bez domova a zavren.
Postaven lovka mezi nebem a zem odpovd postaven
due mezi duchem a prodou, a to se v symbolice tla zj evuj e
v poloze srdce mezi hlavou a spodn st tla.
Srdce, hlava a doln st tla znzoruj u pro "naivnho"
lovka dui, ducha a produ a zrove ti formy a ti stupn
vdom . Temn pudov-smyslov it m svj zdroj v tom, co
se nachz smrem dol o d brnice a stoj v nejzazm protikla
du k j asnmu vdom hlavy. Mezi tm se nachz tuc a ctc
vdom srdce. Tato troj ice neznamen z hlediska podaj cho
j pouze genetickou p osloupnost, ale tak hierarchii dimenz
rznch hodnot.
Zpotku se prodn, elemehtrn vdom j ev jen j ako pro
tiklad k vymu, duchovnmu vdom; nebo lovk j et nic
nev o vvoji z pedosobnho vdom, kter se ubr pes osob
n k nadosobnmu vdo m . V j eho prbhu m kad stupe
svj svrz a vdy pedpokld a zahrnuj e stupe pedchoz.
Uvauj e-li l ovk v subj ektivn form j s kho svta, pak vid
nej prve jen nslednost vzj emn se vyluuj cch forem vdo
m, ve kter ze sv pudov pirozenosti a dle pak ze zapleten
v osobnch pocitech stoup k vi racionlnho mylen, kter
je jasn a p rost kal pudov i citov vzanosti. Stupovit po
stup vvoj e k plnmu lovku se od stupn jskho svta j ev
nsledovn: lovk mus sv pudov a pak osobn, subj ektivn
prodn j pekonat a pot stoupat k j , kter slou "obj ektiv
nm" hodnotm a mysl vcn. spch tohoto snaen pak m

81

HARA JAKO CViEN

j ako pn svch p u d a sluebnk ducha jako spolehliv osob

nost osvdit v prostoru srdce. Avak tento zpsob nazrn se
dve nebo pozdj i uke j ako nedostauj c, toti tehdy, kdy
lovku svitne, e tam, kde svj pirozen zklad vid j en jako
nebezpenou, v temnu psobc produ, ohrouj e celost ivo
ta, kterm je obdaen . Prv tak lovku me j ednou dojt, e
orientace podle ducha, kter se pomoc podku svch poj m
p o zved na p o zici j ednou provdy p latnho mtka, se mj
s p ravdou ivota. A j ednou me nastat okamik, kdy trpc
lovk po stehne, e se za hranicemi urenmi tmto duchem
otevr nco vth o . Kdy pak zkuenost, kterou j e o sloven,
vezme vn, brzy se j ej zmocn pochybnosti o nosnosti dosa
vadnho troj lennho schmatu. U mu neme dostaovat roz
liovn na dole, uprosted, nahoe v tom smyslu, e spodn st
tla - srdce - hlava znzoruj jen ti roviny lovka spj atho se
svtem a racionln orientovanho ; ukazuj e se, e zpsob, j a
km je zde chpna proda - due - duch, j e platn jen v uspo
dn, ve kterm se znzoruje ivot j vztaenho ke svtu .
Tam , kde p o uze na svou p ozici ve svt o rientovan j
ustoup a nen j i obecnm vodtkem pro poznvn skutenos
ti, otevr se ivot j inm horizontm a vdom zskv nov di
menze. Formule, ve kterch lovk svou skutenost vnm j ako
troj lennou, se sice v pyramid pojm vracej , ale maj nov,
o b s h l ej smys l . Prostor srdce stle j et zauj m centrum
jako mdium provn a osvdovn se v asoprostorovm i
vot. Ale proda pod nm, duch nad nm i prop ojujc srdce zs
kvaj ir vznam . Proda, due a duch ji nej sou od sebe
o d dlen a v sob vymezen s fry "ni" a "vy " h odnoty,
ale vechny ukazuj do otevenho prostoru nadsvtsk celosti.
Proda vnman ze strany j j en jako prostor pud se celostn
zkuenost vtho ivota roziuj e ve Velkou produ. Pedsta
va d u e zapleten v subj ektivit a trp c svtem se promn
v tuen "Velk due", kterou pohybuj e a vol j iskra Byt, a po
j em "ducha" uvznnho v obj ektivn uchopitelnm prosted
a s p o u tanho statickm dem se promn v pslib vesmrn
ho vdom, j eho formule promny nechvaj vechny statick
podky za sebou a odp ovdaj dynamice ivota, neustle vzni
kaj cho v symbolech a zkonech thotnch pohybem .
82

HA RA JAKO CVIENf

V j akm smyslu se proda v novm pohledu odhaluj e j ako

Velk proda? Vstoup do vdom j ako psobc jednota pvod
nho ivota. Mn se tm nerozdlen plnost Byt, kter j e t
nen vyj dena a tak se j et nezj evuj e v protikladech hmoty
a ducha, ve kterch se pedstavuj e tpcmu jskmu vdom
svta. lovk tu svj ivotn zklad, z j eho nerozdlen, ale
pesto tvary thotn j ednoty vechno pichz a do kter se ve
zase vrac bu za definitivnm rozplynutm, nebo za novou po
dobou. Zde je "proda" vnmna j ako Velk matka vech vc,
j ako enstv, matesk princip, j e dnota "vesmrnch" , tedy ve
chen ivot pvodn v sob nesoucch sil a mocnost, ve kter j e
obsaeno vechno v potku a duch a hmota s e j et neoddli
ly. Je to Velk jin - j eho protj kem je Velk j ang - musk
princip veho utven a du .
Z podk rozumu a "hodnot" logicky uchopovanho svta
se vyno rovn duch, nazvan rznmi jmny. Te kad
d, kad obraz a kad tvar pesahuj e jsky orientovan v
znamy a je transparentn smrem k Byt, kter se ideln zob
razuj e ve zjasnnm vdom lovka . Jas vdn, kter se tu
rod, j e j in ne svtlo obj ektivizuj cho mylen, ve kterm se
plnost Byt roztt v mnohosti a nitern d rstu ivota se
zmn ve statick systmy. J, kter vnm j en v protikladech,
ztrc j ednotu boskho zkladu zcela ze zetele a z pvodnho
spojen v podstat se stane lpn na blinm a svt . Zde se na
opak vynouj e tuen ducha j ako logu.
A co znamen prohlouben vhledu, co se te due ? Stej n
jako pedtm znamen due j dro vlastnho lidstv, ze kterho
lovk, podncovn radostmi a utrpenm, zpas o o sobn na
plnn. Ale smysl a potek utrpen se nyn posunuly. lovk
u netrp j en nenaplnnmi pnmi svho pirozenho j, ale
trp pedevm nenaplnnost sv podstaty, ve kter s e podl
na Vtm ivot . Vlastn v nm trp Vt ivot, kter chce bt
silou p otku zj even v lsce lovka a v du novho ducha .
lovk tedy nehled uspokojen svho j, j eho zabezpeen ve
svt a j eh o poven v osobnosti vrn hodnotm a vztaen
ke spolenosti. Mnohem s p e hled s v sebeuskutenn j ako
os oby, ve kter a prostednictvm kter je Byt pro vno v i
vot a zskv v nm podob u .
83

HARA .lAKO CViEN!

Tak s e transcendovn egocentrickho du proj ev ve tro

jm ohledu : ve zjasnn smysl, kter znovu otevr pvodn i
vot, j ako osv cen ducha, se kterm pichz nov d , a j ako
probuzen srdce v j eho kvalit zj evovn.
Kdy lovk zane zase ctit pvodn j ednotu ivota a po
znvat svm rozenm vdomm prav smysl integrace a roz
voj e vd om, ozejm se mu, v j ak me je omezen vvoj , ke
ktermu je p eduren, j estlie j eh o srdce zstane vtsnno
v j eho fixuj cm j a j eho j pebv v ne oitnm srdci. Tu
nezbytnost zsadn j inho postoj e, p o ciuj e vzvu k novmu
stavu a novmu startu . A zhy je patrn , e tento obrat mus
zat tm, e nech padnout vechno do savadn. Pomovna
dosud samozejmm pravidlem udrovat dosud zskan a bu
dovat dl vdy j en v tak zskanm rmci, znamen tato vzva
nezvykl p o adavek . A pece na s p l nn tto vzvy zvi s
vznik novho. Znamen toti promnu nej en vnitnho pro
vn, ale celho lovka, tedy tak zpsobu , j akm chpe sv
tlo, jak v nm pebv a promuj e s e v nm.
Abychom mohli dostt naemu uren, kter spov ve sv
dectv o b oskm Byt a j eho osvden, abychom mohli vy
stoupit k n o vmu duchu, musme nej prve sestoupit d o l do
na pvodn pirozenosti . Abychom mohli vyj t ke vnmn pl
n o s t i , m u s m e n ej prve vej t do przdnoty pvodn j ed noty.
Abycho m nali cestu k pravmu svtlu, musme se zanoit do
nerozlien temnoty Jednoho . Jakmile nm zane svtat tento
nzor, zskme nov vztah k prod, dui a duchu, stej n j ako
nahldneme nezbytnost obratu: Musme rozpoznat smovn
vzhru, kter poaduj e j , a musme bt schopni zpochybnit
konstrukce a uspodn, ve kterch se j sk svt usadil a za
bezpeil (zatmco p odstata trp dunost) . Musme bt pipra
veni nechat v pln dve vechno bt a vydat se dol, kde le
koeny ivota, k obnov a zatku. Cesta k pravd s e pro lov
ka uvzlho v egocentrickm du vdom, orientovanm j ed
no strann vzhru, ubr .. zptnm p ohybem" .
Z tohoto novho pohledu zsk symbolika tla j in smysl.
Hlava a to, co je nad n, znzoruj e ducha a j eho i jako celek
nebeskho d u . Srdce a j eho tep znzo ruj e dui a j ej svt
jako prostor lidskho osvdovn Byt v lsce a svobod. Doln
84

HARA JAKO CViEN

tst tla vak znzoruj e ve s krytu psobc Velkou produ

j a ko prostor boskho potku . V n se vech n o , co zatu hlo,
zase rozpust, promn a znovu zrod. Vechno vznikn nov
ho v n m svj zatek a z n vychz. Nov vznik vdy zan
pohybem dol. Tak se v n mus rozpustit vechno, co je platn
pro j sk svt, a j de o p o stoj e nebo pedstavy, obrazy nebo
poj my, protoe to odporuj e Byt, kter si vnm promov
nm a novm vzniknm ustavin pin spsu . Msto aby st
le plhal do domnlch vin, ke kterm lovk ve svm vyko
enn stoup, mus stle povolovat, sestupovat a to, co stoup
z hloubky, pipustit. d vdom fixovanho j, zapleten, na
vem lpc srdce, proda tsnn ze strany j, to vechno mus
bt odevzdno a zanechno na cest dol, ne se lovk me
vydat na opravdovou pou k vinm a jasu.
To vechno ale znamen, e lovk mus pesunout sv t
it seshora dol. Namsto zdraznn hlavy a hrudi, pi SOU"
asnm po dvzn a popen doln sti tla a cel oblasti be
der, mus bt eeno ano oblasti pod pupkem . "Schizofrenie"
znamen vlastn "roztpen v brnici". Prv to nastane, po
kud lovk ij e j en nahoe a shora nebo ve zptnm rzu obas
klesne dol. Jang a j in j sou pak o ddleny. V oddlen vak u
nej s o u svdky celosti (tao) , kter se v nich prov, ale jim pi
azen principy ivota se promn v odlouen a neblaze proti
chdn postaven sly. Jen pohyb , kter nech strnulou jskou
p ozici vej t d o mateskho zemskho stedu, me navo dit
vznik novho . lovk se mus nejprve svzat se svm pozem
skm domovem. To j e zkladn smysl cvien hara.

HARA

PROVN, NAZRN A CVIEN

Skutenost, e lovk m hara, mu propj uj e zvltn slu

k it ve svt. Tato sla j e dokladem toho, e zskal kontakt
s nadsvtskmi silami sv podstaty. Monost ivota z podstaty
ve slub v n ptomnmu Byt je hlubm smyslem hara . Tepr
ve dky hara j sme skuten schopni spolehliv naplnit vlastn
smysl ivota, manifestovat Byt v ivot . Nebo teprve kdy zs85

HARA JAKO CVICENi

kme tit V hara, osvobodme se od nadvldy j, j eho nro

ky na j i stotu , vlastnictv, uplatnn a moc stav nroky Byt do
stnu. Jakmile se ztotouj eme se nam j, nej sme centrovni
ve stedu tla, ale v prostoru hlavy, prsou a srdce.
Dotyk j ednoty s nad svtskm Bytm a podstatou a promna
lovka s m rem k prav svbytnosti, kter j ej dl svdkem
Byt, j e smyslem vnitn cesty. Nalzt se v hara podle toho zna
men, kdy k tomu dojde vdom, vstup na vnitn cestu a po
krauj c zpevnn hara zrove odpovd pokroku na vnitn
cest.
Sla, kterou propj uj e hara, j e z hlediska vnitn cesty ved
lej m p ro duktem kontaktu s pvodnmi silami Velkho ivota
ukotvenho v hara . V hara d ochz k osvobozen lovka ze za
klet j eho egoismu, a tm se uvoln vy sla. Co tato sla o sob
j e , to se vymyk p o j m m . D s e ale ukzat, j ak psob, tzn .
v j akch kvalitch provn j e pociovna, na j akch podmn
kch j ej innost zvis a jak se cvi stav, ve kterm j i lovk
me j ednak astn provat a j ednak dosvdovat ve svt .
Pokrok na vnitn cest vzhledem k tomu zvis na tech fakto
rech. Jsou to: proiitek, vhled a cvien. *
Ten , kdo trp svm souasnm stavem a pak j ednou poct
nco, co mu zevnit pislibuj e osvobozen, vy smysl a hlub
tst, je pipraven k zsadnmu obratu a schopen napt
v sob pipustit to, co j ej zcela odjinud oduevuj e a nese k no
vm horizo n t m . Potebuj e vak nyn vhled d o zvltnho
charakteru tohoto provn, do podmnek svho vstupovn
a pedpokladu trvalho zakotven v "jinm rozmru " , kter se
v takovm provn ohlauj e . Jen jasn vhled tvo monost
plnovitho a vdomho pokroku na cest, kter s e neene za
fata morgno u vymylenho idelnho obrazu, ale na zklad
pezkoumateln zkuenosti umouj e uskutenn ivotn for
my, kter odpovd svtu i vlastn p odstat .
Kdy to, co bylo prvn proito s asem, otesem nebo bla
enost, nen p ibleno vhledem, zstane u pouhho pocitu
nebo u momentlnho impulzu. Ale vhled pistupuj c k pro* S rv. D U r c k he i m . "Die Wende zum I n i t i a t i s c h en " i n Fe s t s c h r i ft f U r Ferd i
1 9 76 .

n a n d Wei n h a n d l . G raz

86

HARA JI\ KO CV I F. N [

v n a zj iuj c j eho vznam rovn nesta a lovk je stle

nebezpe iluze, e u je nebo by mohl bt tm, co do nho
vh ledem vstoupilo . Mus se pidat cvien smuj c ke stavu,
kter uskuteuj e to , co proitek a vhled slibuj , tm, e povede
k odb ourn dosavadnho za tuhlho a zastaralho vnm n
a umon pokrok k novmu.
Je udivuj c, e "cvien" j ako rozhoduj c faktor vnitn ces
ty, exercitium, natolik zmizelo ze zornho pole lovka dnen
doby. Bez cvien ale nieho nedoshneme. * Abychom se stali
skutenmi a celmi lidmi , musme se o d zatku uit to, co
zve pro uskutenn svho zvecho it um od prody. Zisk
samozejmch ctnost s e mus cviit o d dtstv . dn nbo
enstv se nikdy nevzdalo duchovnho vcviku svch stoupen
c. Cvien je douc k zskn nej elementrnj ch schopnos
t, ale i "ctnost" nezbytnch pro opravdovho lovka i pro
upevnn ve ve. A stej n tak je to cvien, co lovka otevr
transcendenci . Bez plnovitho cvien nen pokroku na cest
opoutn lpch o , sobeckho j a odevzdvn se hlub sku
tenosti, piputn tam zadan podstaty a j ej integrace s js
km svtem. Cvien bez vhledu do j eho pedpoklad je stejn
krtkodech a steriln j ako vhled bez no snho proitku . Pokud
se hara cvi ist teoreticky, nelze oekvat trval vsledek.
V s o uvislosti s hara musme dbt vech t prvk: proitku,
vhledu a cvien.
Proiitky, kterm musme na cest integrace hara a upevn
n se v hara vnovat zvltn pozornost, j so u ty, je se dostavu
j v okamiku, kdy se stav bez hara zvrt ve stav s hara. Jsou
to proitky zcela jin celkov kvality, kter s s ebou nesou zm
nu ivotnho uren i zmnu "barev svta". Jsou to proitky no
vch sil poznvn, chovn a psoben .
Vhled, o kter na cest k hara jde, s e tk pedevm pom
ru j a podstaty a toho, co cestu od j k p odstat a od podstaty
k j zahrazuj e, nebo otevr .
Ve cvien hara j d e j ednak o schopnost otevt se Byt, na
kterm se zakld ivot a j e ze sv podstaty ivot vyslovuj e,
-

2.

S r v.

Durckheim, . .D e r A l l tag a l s O b u ng" , Huber Verlag, B e r n Li n d Stuttgart,

1967.

vyd . ,

87

HARA JAKO CViENI

a j ednak o stav, dky kter mu ,se upevuj e zakotve n v Byt

a me se osvdit ve svt . Jde o kolen orgnu, kterm m
eme vnmat Byt v ns , hlas p o d staty - a zrove o stav, ve
kterm j sme schopni Byt ve svt dosvdovat .

SMYSL A PEDPOKLAD CViEN

Zem
Na zatku cvien sloucho vnitn cest stoj "zptn po
hyb " . Je to smovn * , vedouc z pepjatosti j, kter se upn
k tomu, co je nahoe, a pomoc ebku svch pedstav a poj
m usiluj e o vky, zptky k tavic hlubin potku.
U na stupni pirozenho vdom existuje vdn o obnovu
j c sle pvodn prody. Pouze mylenm si uvdomujc lo
vk hled transcendenci vdyj e n " nahoe", a sice v me odpo
vdaj c moci, kterou nad nm m pedmtn duch. lovk bez
reflexe ale od nepamti a tak j et dnes "v" o transcendenci
"dole" .
Tam , kde pevld pedmtn vdom, vid lovk vechno
v protikladech. Stav produ j ako "hmotu" proti nehmotnmu
"duchu" a umsuj e ji tak hod notov "dol " . Proces lidskho
vvoj e vede z tohoto pohledu od duchaprzdn pouh prody
pes racionln vdom vzhru k h o dnotm pravdy, do b ra
a krsy a vrchol v hodnot svatosti. Pevn racionln zam
en lovk spatuj e ve sv prodn strnce pedevm nevypo
itateln o s t j ej ch impulz a z " h o dnot" na n obj evuj e j e n ty
pj emn: uspokojen a smyslov rozkoe. Jen dky "sublimaci"
vedouc pes racionlno se podle obecn pedstavy mohou pro
mnit v nco skuten hodnotnho . V pvodnm a nereflekto
vanm provn se ale ukazuj e nco zcela j inho.

* S r v. . . Taj ems tv zlatho kvt u " , Vyehrad, Praha 1 9 9 7 , a E r w i n R o u s s e l l e

.. S e e l i s c h e F O h r u n g i m l e b e n d e n Taois m u s " , E r a n o s J a h r b u c h 1 9 3 3 , R h ein
verlag, ZOric h .

88

HARA JAKO

CVICEN

Kdo se ze tvanice vednho dne a zapleten do povinnost,

kter nadmrn zatuj racionln sly mylen a vle, uvoln
od svch nap t v provn lesa, vod nebo hor a rozesmj e se
v radosti v nm osvobozen prody, pro toho nen to "ndher
n" , co zde prov sublimac smyslovho a pudovho prov
n, racio nlnm vdomm, ale h odnotou vlastn tdy a numi
nznho charakteru . Zakou osvobozen transcendentn sly
pvodnho ivota, j e prostupuj e j eho produ. Jestlie j e lo
vk schopen se odevzdat hloubce otvrajc se v takovm pro
vn, pak zakus rozen svho ivotnho pocitu, kter j ej pe
nese daleko za hranice j eho obvyklho provn . V rozdvaj c
plnosti a liv sle, kter v n m stoup, zako u ivot zcela
bezprostedn j ako nco boskho, na co vyhodnocen podle
osnovy pravdivho, krsnho a dobrho nesta. Zde, v prosto
ru pirozenho s myslovho provn, zaznv bosk Byt
mnohdy bezpro stednj i ne ve skladb zvaznch "hodnot"
nboensk vrouky. Rovn v erotice a sexualit j e obsaena
kvalita trans cendentn hodnoty, kter prolamuj e zdi bnho
vdom j s kho svta a vyn lovka za hranice zatuhl
schrnky j . A cokoli Velk proda v lovku rozpout ve sv
plnosti, to tak ovobozuj e, j ak v v podstat kad, v utrpen
zaj at srdce a probouz ducha k j eho vlastnmu jasu.
Vdn o obnovuj cch silch pvodnho ivota se nepro
bouz j e n v lsce k voln prod, kter bv asto poslednm
toitm lovka suovanho svtem vlastnho j. Mnohem
spe ij e odedvna v moudrosti mt a pohdek. Nen proto
divu, e vzp o ura proti zpsobu ivota, kter stle vce podva
zuj e pirozen rytmy ivota, tak vedla ke znovuobjeven mt
a p ohdek. V rozmanitch p o d obch s e vrac motiv cesty d o
hloubky, kterou j e teba pestt, m-li b t nalezena c e s t a d o
v e . Vdn o cest d o l , do temn e zem, j ako pedpo
klad spsy od pobloudn a prlomu ke svtlu, j e pevnou sou
st "velkch tradic" inicianch cest . Rovn zasvcovac ces
ta, kterou u ila ve stedovku alchymie, zvstuj e tot vdn.
V na dob j e to pedevm hlubinn psychologie, kter se roz
vj prac s lovkem trpcm nouz a kter znovu obj evuj e sfru
smysl, doln prostor, v j eho vznamu pro cestu k vinm pl
nho lidstv . Sem pat i ve sv hodnot dlouho dostaten ne89

HARA JAKO C V I C E N i

doceovan, nktermi terapeuty dosud p o nkud do mliv

do oblasti " p o mocnch metod" odkazovan monost, kterou
obsahuje prce s tlem. Jej vznam pro cestu me bt ovem
viditeln teprve tehdy, kdy bude pekonno neblah oddlen
tla a d ue, kter d o s u d j et ovld p o l e vch ovy a terap i e,
a na msto p o j m u tla, kter l o v k (jako bytost bez tla? )
"m" , nastoup vdn o tle, kterm lovk je. Teprve pak mo
hou bt rozpoznny vechny monosti prospvaj c vnitnmu
lovku a j eho osobnmu zrn ob saen v tanci, gym nastice
a sportu . Plnovit prce na tom, aby se lovk stal pstupnm
svmu nitru , se ns tk dokonce pedevm v tle spoj enm se
zem. N a zatku veho cvien stoj p o k u s v plnm s lova
smyslu opt uzemnit* lovka zaj atho v hypertrofii racionl
nho ducha.

Smysl a meze cvien

Ped chybnmi cestami uchrn cvicho j en vdn
o smyslu a mezch cvien. Kdy se lovk vyd cestou cvien,
mus mu bt pedevm j asn, c o vlastn ve cvien hled, co
tedy m bt smyslem j eho cvien a prv tak to, j ak m ped
poklady pro naplnn tohoto smyslu.
Smyslem cvien ve slub vnitn cesty nen zskn vt
h o svtskho vdn nebo umu, ale u skutenn vy ho By
t. * * Pi cvien na cest jde o pozvoln vvoj stavu, ve kterm
l ovk me uinit zadost svmu vymu uren, toti zj evo
vat ve svt b o sk Byt ptomn ve vlastn p odstat ! Kdo se
s tmto clem na zeteli " stle usilovn sna" , propad pi cvi
en snadno omylu, e zdar svho konn pit vlun sob,
a to tm spe, e veker cvien pedpokld vytrvalou vli .
Tomuto klamu uj de ten, kdo si stle pipomn prvotn pedpo
klady veho cvien, tedy nevdom psobc sly ivota, kter
* Srv. D Urckheim, .. Sportliche Leistung und menschliche Reife", Limpert-Ver
lag, Frankfurt/ M . , 2. vyd . , 1967, a Kra s i nsky, .. D i e geistige Erd e " , Verlag Ori
go, ZUrich.
* * Srv. DUrckhei m , .. Japan und die Kultur d e r S t i l l e " , O . W . Barth Verlag, 4.
vyd . , 1 964.

90

HARA

.lII K O

VHENr

psob bez pi spn lovka na j eho smovn ke spse a ce

losti.
A se lovk podky svho vdom vzdl o d Byt ja kko l i ,
dky sv podstat m pece trvale podl n a j eho ivoucm pliso
ben . Jako ve vem, co ije, psob podstatn "Byt" tak v lo
vku bez j eho piinn jako bosk ivot, kter ustavin sm
uje ke sv manifestaci v tvoen a dokonovn svch podob.
D ky tomuto ivoucmu puzen vychzej cmu z podstaty se
i lovk zaj at ve schrnce j neustle sna doshnout poeh
nn Byt . Na st upn i vvoj e ovldanm jskm svtem , tedy
u dosud pudy a svtem vzanho lovka, se tato touha j e v
jako "touha po nem vym" . Sv uspokojen nachz pede
vm v asti na " obj ektivnm duchu", tedy na vtvorech kultu
ry, nebo v obrcen se k transcendentnmu bohu, tedy zsti ve
"vzdlvn" a zsti ve "ve" . Oboj je pitom spatovno j ako
protiklad k prod. V tomto snaen vymanit se z vldy ni
"prody" a doshnout vi n svobody ducha, psob vdy ne
vdom podstata svm silm vyj t ze skrytosti do svtla lid
skho poznvn a konn. Tato touha ivota po svtle j e vlast
n s tednm p o h onem veho l i d s kho ivota vbec. Tak j e
i v e cvien nesenm vl skutenm motorem hledn u to
hledan . Jestlie lovk na cest cvien doshne kontaktu se
svou podstatou , nen to vlastn vbec j eho zsluha, ale dar i
vota, kter vdy nevdom spolupsob ve vem jeho snaen .
Cvien nevytv zkuenost Byt, jen pro ni pipravuj e . A po
doba ivota odpovdaj c zkuenosti Byt nen vsledkem kon
n, ale piputn toho, co je v zkladu a ze sebe se prodr ke
svtlu. Cvien nakonec znamen j en uit se vytvet podmn
ky, za kterch me imanentn skutenost Byt vystoupit a zs
kat svou podobu ve svt.
Protoe Byt, j emu se cvic plnovit sna otevt, psob
zcela bez j eh o piinn j ako zkladn lidsk touha, me
i u lid, kte necvi, doj t k jeho manifestaci ! Bosk j ednota
ivota nen ve svm zj evovn odkzna na cvicho lovka.
V lid skm ivot existuj o tesy, kter prost pro rej panc
j, pinej osvcen j ednm derem a bez j akhokoli pedcho
zho zvltnho cvi e n a pozvedaj lovka do novho stavu.
Rovn pirozen zrn lovka od kolbky a p o dosplost j e
91

HARA JAKO CVl CEN i

dsledkem takovch prlo m, ktermi je vdy ustaven forma

poruena a vyst dna novo u . Tyto promny j s o u vce nebo
mn provny j ako " krize". lovk me bt pln tueb , ale
srdce je v hloubi pipraveno a stle existuj e i tich a v skrytosti
pokrauj c svtn boskho ivota - a proto se i bez vdom
provdnho cvien me lovk na krat nebo del dobu
ocitnout ve stavu o svcenho a poehnnm naplnnho ivo
ta. To , eho je lovk schopen svm snaenm, je vbec velmi
nepatrn vi tichmu psoben boskho Byt, kter j ej bez
ustn mrnou moc ponouk, aby se mu otevel a pipustil po
dobu ivota, kter mu odpovd.
"Co je tedy tm nejvym, eho j e lovk cvienm schopen
d o shnout? " ptal j sem se asto vchodnch mistr. Odp ov
vdy znla: "Pipravenost nechat s e uchvtit p o ehnn m . "
Ovem zvazku pipravovat s e pro prlom bostv nej sme ni
kdy zprotn i ! V me, v jak po znvme, e jsme na bludn
pouti, a uvdomme si postoj e a sly, kter ns vydvaj dmo
nm a enou n ivot k nicot, jsme volni, abychom udlali
vechno, co j e v na moci, pro dosaen sprvn cesty. Jednm
z prostedk k tomu j e plnovit cvien. Cvien pak znamen
systematick oiovn od moci, kter ns oddluj e o d zkla
d ivota, smlou opovlivost, kterou se beze strachu otevr
me zkladm ivota, a poslun pij et znamen, ktermi ns
Byt zslibn i z vazn oslovuj e .
Kad iv bytosti, a tedy i lovku, j e vrozen a pedzna
menan stupnice j ej ho vvoj e . Vlastn to , co zde oznauj eme
s lovem " P O D STATA " , bychom mli radj i chpat j ako cestu
vrozenou lovku pro j eh o " p o u " , ne j a ko vrozen o b raz,
kter s e m vyvj et. Podstata lovka j e spe vnitn cesta ne
vnitn obraz. J estlie mme podstatu ped oima j ako vnitn
obraz, pak snadno zamnme to, co j e vlastn uloeno , s uri
tou fz , stej n j ako u kvtiny bychom mohli pln rozvinut
kvt povaovat za j ej vrozen a nyn uskutenn vnitn ob
raz ! Tento sklon fixuj cho j k proj ekci cle do hotov podoby,
ve kterou vyst pedchzej c vvoj , lovka tak svd znovu
a znovu k tomu, aby zstal stt na j ednou astn dosaenm
s tu p n i . To plat zvl t p ro stupn zdnliv pln rozvinut
" o s o b n o s ti " . V n l ov k sice doshl stavu , k d y samostatn
92

H. RA J A KO CVIENf

zvld ivot, je schopen slouit u ritmu dlu a osvduje se

j ako soust svho spoleenstv, avak by j e to zej m napln
n uritho stupn, pece j e to j en zastvka na cest ped znae
n lovku j eho podstatou . Zstat na n stt by u kvtiny odpo
vdalo uvznut ve stadiu pln rozvinutho kvtu . Kvtina vak
potom nech o kvtn pltky, kter psobiv osluj svt , opa
dat, a pak zko nit a bez zdren z nitra vyvj vlastn plod sv
ho zrn . I zrn lovka je vyznaeno j ako promna smrem
dovnit, kter teprve me vst ke skutenmu plodu jeho lid
stv . Ale u lovka j e to proces, kter se neodvj sm od sebe,
ale mus bt rozeznn j ako nutn a proveden vdo m . Jako
nutn vak lovk tento krok k posledn promn pozn, kdy
se ve svm stavu ct nenaplnn a trp tm. Pokud se ve stavu
pln rozvinut, ve svt se spn prosazuj c a svta si uva
j c osobnosti ct dobe, nen j et zral pro vnitn cestu . Jen
kdy se mu tato ivotn ke stane pli tsnou, kdy poct,
e stvaj c ivotn forma zatuhv a e j ej nco pud k tomu,
aby sv "postoj e", sv "hledisko " , sv zvyklosti a celou ivotn
fo rmu rozkutal, pak teprve nadeel okamik k pij et cvien
cesty. Na zatku tohoto cvien stoj vdy oputn stvaj cho
a ponor do stedu , kter ztlesuje pvodn j ednotu Byt.
Umonit, zskat, upevnit a osvdit vdom zakoenn v tom
to stedu , ze kterho me vzej t to nov, je vlastnm smyslem
" cvien hara" .
lovk, j en s e s konenou platnost usadil do dobe se
s kldanho podku j skho svta, ve kterm j e zabezpeen
b lahobyt a urit po dl na "duch ovnch hodnotc h " , vytyil
svmu ivotu zk mez e . Jsou mu o depeny nadsvtsk e
i h l o u b ky uren m u p o d s t a t o u a vlastn nerv ivota, j e h o
charakter promn, j e zahuben. V lovku tehdy zvtzil bour
geois, j en me znamenat "klid " , kter se u nehbe . . . Ale
vechno iv nachz s vj klid t a m , kde p o hyb promn nic
nezadruj e . Tomu prv stle brn j bdl svho " p o stave
n" a cesta k tomu mus bt v souladu s touhou podstaty stle
znovu uvolovna . To se me stt j en tak, e lovk "pust to
horn" a s dvrou s e vyd do promujcho mateskho z
kladu. Prv to znamen cvien hara. Pedstavuj e opovliv
skok do rozmru , nad kter se j povaovalo za povznesen
93

HARA JAKO CViENi

a kterho se b o j : rozmru v nevdom psobcho pvodnho

ivota ! Jen kdy se lovk op ov seznmit se s tmto rozm
rem potku, ke ktermu nevdom stle pslu, o d kterho
se ale v prbhu vvoje svho svtskho j a svho j skho
svta ve vdom oddlil. me skuten dospt k vi pravho
osobnho Byt, j e je mu pisouzena. Jen v pekroen vdom
zakotvenho v j a ve vylouen v nm zakoenn ivotn for
my i hodnot spo v ance k tomu, aby se rozvinula vy for
ma vdom a ivota, j e odp ovd Velkmu ivotu . Pokud j e
princip vdom, kter odpovd j a n a kterm se zakld ped
mtn uspodan lid sk svt , oplodnn vym zkonem, m
e lovku prokzat slubu, ke kter j e pvodn uren : pipra
vit pdu zjeven nad svtskho ve svt. A prv to je smyslem
cvien hara, nebo hara znamen prv ten stav lovka, ve
kterm j e oteven nadpirozen j ednot pvodnho ivota pe
sahujc pedmtnou rozmanitost a doke ji ve svm piroze
nm ivot zvstova t . Hara znamen "pojidlo" mezi nadaso
vm a nadprostorovm Bytm a asoprostorovm itm, tedy
celkov stav, ve kterm se lovk osvobozen od nroku j na
vldu stal propustnm pro tvr a spsn psoben pvodnho
ivota, na j e h o veobj maj c j ednot m ze sv p o dstaty
podl.

Zkladn pedpoklady cvien

Jestlie m cvien hara vst k spchu, vyad u j e jako
vechna cvien urit lidsk pedpoklady a postupuj e p o uri
tch stupnch. Tmi lidskmi pedpoklady jsou:
1 . Nouze ! l o vk mus ctit nedostatenost sv s ouasn
formy ivota. Jen v nouzi j e dokeme pij m o ut j ako nezbyt
nost a provdme je plodn. Bez nouze nevznikne nic novho .
N ouze, kter lovka piprav pro exercitium, j e velik nouze,
j e m zklad v odvrcen l ovka od boskho zkladu Byt.
Nouze vzel ze selhn v nj ak zvltn ivotn loze, utrpen
nad ztrtou na p o l i svtsk vkonnosti nesta. Neplodn ve
smyslu vnitn cesty je i "zj em" lid o cvien, od kterch oe94

HARA JAKO CViENi

kvaj senzaci (v podob okultnch proitk) , magick stupo

vn svch sil nebo uzdraven z bolesti bez velkho sil.
2. Druhm lidskm pedpokladem j e postoj , kter nehled
spch cvien ve stupovn svtsk sly, ale pouze ve vnit
nm pibvn, tedy v pokroku na vnitn cest. Vnitn cesta
znamen promnu lovka, kter j ej pokrauj c integrac jeho
jskho svta s j eho podstatou pipravuj e pro slubu Vtmu
ivotu. Cvien hara napluje svj osobn smysl jen jako cvie
n k tto cest a na tto cest. Tento postoj je o to nesnadnj
uskutenit, e lovk ve stavu svho pirozenho zamen v
dom (a odtud pece cvien zan) m sklon odvozovat hod
notu cvien z prstku sv svtsk moci. Uchovn sprvnho
postoj e j e ohroeno tm, e cvien hara obecn skuten navo
zuj e stupovn sly. Cvic pak me bt snadno sveden k to
mu , aby spch ve cvien opt pos tavil do sluby svho j,
kter j e zameno j e n na m o c , bezpe a t s t v e svt . Toto
vyuit hara, a zvlt spolu s nm zakouench nadsvtskch
sil ze strany j, kter me vst a k magickm praktikm, se
proj evuj e velmi neblaze. Msto aby bylo j sprvnm cvienm
omezeno ve sv samovld, j et vce se nafoukne. Pak se m
e stt, e lovkem nelegitimn zapojen sily se j ednoho dne
proti nmu obrt a zni j ej . Cvien zstv prospn jen
v me, v j ak se lovk u nectit sv j j ako mru vech vc
a pna svho ivota . Jen tam, kde je smyslem cvien transpa
rence, propustnost, kter lovka in schopnm vnmat v sob
Byt a nesobecky je ve svt dosvdovat, se jsk svt nenafu
kuj e, ale promn se v poslunou, spolehlivou a astnou slu
bu boskmu Byt.
3. Tetm pedpokladem cvien je siln vle. Vechno nov
je vzruuj c, ale rst si to uchov jen tam, kde se pid j ako
ochrana a podpora velk vytrvalost. Cvien j sou sama o sob
snadn, ale j e tk stt se cvicm. Kdo nedisponuj e dostate
nou silou charakteru, neml by se na cestu cvien vydvat .
Mus bt tm vce varovn, nebo peruen cvien se projev
tm neastnji, o j ak kousek lovka donese dl . Kdo j ednou
dky svmu cvien na o kamik zahldl tpyt Ve lkho svtla
a pak veho nechal, propadne se zptky do hlubok tmy a cel
ivot se nezbav hlubokho pocitu viny.
95

HARA JAKO CViENi

4 . Se tetm pedpokladem zce souvis tvrt, schopnost pl

nho nasazen . Postup se otevr jen to mu , kdo j e schopen na
sadit svj ivot jako celek a poddit j ej zkonu cvien. Dokud
j s o u cvi en provdna j en "doplkov" a o mezena na urit
hodiny nebo minuty a dokud v j ej ich znamen nestoj cel den
a nestane se sm cvi enm * , nic z toho nebude. Kdo se pust
do cvien j en st sebe, ale v uritm ohledu se dr vn, ne
dojde nikam. Cviit mus cel lovk .
5 . Ptm pedpokladem j e schopnost mlet. Je pln piro
zen, e cvic zatenk tou mluvit o svm cvien a podi
vuhodnch zkuenostech, kter pi nm udlal . Tm ale vech
no zni a zabrn vnitnmu rstu novho lovka. Pi cvien
roste vskrytu nov vnitn tlo - japont misti je nazvaj "t
lem cesty" - kter nesn hovornost. Snahy o vnj zpracov
n tmatu zni j eho vnitn zpracovn. Vznikaj c nov me
prospvat j en v tichu a svou slu erp z nahromadn. Ve vnit
nm prostoru zstv jen hovor s uitelem .
Kdy to shrneme, zkladnmi pedpoklady cvien j so u :
vnitn nouze, j ednoznan zamen n a vnitn cestu, vytrval
v le, pln nasazen a schopnost mlet - to ve ale pesahuj e
obrcen k boskmu. Brna ke "zkuenostem" Byt a dotkn
se Byt , na j ej ich hloubce a stlosti zvis "Velik pokrok", se
otevr j en tehdy, pokud je cvien pekryto a neseno vztahem
cvicho k bosk transcendenci.

Dren tla, dech a napt jako vchodiska cvien

Protoe pi cvien hara j de o to pozvednout do vdom j ed
notu pvodnho ivota pesahuj c protiklady, vyvstv otzka,
kde se poppad tato j ednota ohlauj e . Tato otzka s e d nej
bezprostednj i zodpovdt na zklad pozorovn, kter ud
l kad, kdo se njakou dobu vnuj e cvien sezen v tichu.
Pokud postupuj e sprvn, po krtk dob bezpen zj ist, e
cvien m na j eho tlo i dui liv inek. Tehdy do hry zj ev*

2.

Srv. Durckheim i n :
vyd . , 1 9 67.

..

D e r Alltag a l s O b u ng" , Hub er-Verlag, Bern- S t u t tgart,

96

HARA JAKO C V i E N

n vstupuj e tet faktor, kter nelze naj t ani pouze v dui, ani
pouze v tle. Co vak je zde tm tetm? Nic jinho ne cel lo
vk, tedy skuten mnn celost osoby, jej prav podoba je
cvienm obnovena, nebo se alespo ozv. Tato celost by vak
byla ob tn uchopiteln, kdyby se obj evovala ve tech funk
cch , ktermi se lovk j ako osoba vyj aduj e a zrove usku
teuje a kter se vysmvaj oddlovn tla a due: kadmu
lovku vlastn dren tla, j eho dech a j ej provzej c vztah
napt a uvolnn. V souvislosti s chybnmi formami "it ve
svt" lze lovka p oznat podle tchto prvk. Tak se na nich
meme cviit, abychom doshli sprvn formy; kdy se bude
me s nait o sprvn dren tla, sprvn dech a sprvn pomr
napt a uvolnn. Na zklad tchto t psychofyzicky neutrl
nch funkc tedy lze pistupovat ke cvien hara, kter chpeme
jako pojem sprvn vycentrovanho stavu .
To , e cvien dren tla, dechu a napt m mt tak dale
koshl vznam pro zskn pravho stedu , je pro zpadnho
lovka na doby u d ivuj c . Pro nj j de o velmi od cizuj c
zpsob nazr n , protoe v souvislosti s tmito funkcemi s i
pedstav pedevm nco "tlesnho" , a proto nepochop, jak
by j ejich cvien mohlo otevrat pstup k transcendenci . Ten
to p ostoj nachz vmluvn vraz ve vt obecn znehodno
cuj c cvien j gy: "Pna Boha si lovk neme vydchal o "
Tento sudek j e typick p r o zpadnho ducha, t a m , k d e s vel
kou naivitou pedvd sv zaj et v du vdom, podle kterho
s e celost ivota a tedy i lovk p rom l a tp d o protikladu
bezduchho tla a due bez tla. Vsledek monho rozlio
vn dvou zpsob it j ednoho ivho celku se zhodnocuj e
v existenci dvou s k utenost, ze kterch celek s e stv . "Psy
chosomatika " * se sna oba ply zase spoj it. To ale vede k cli
j en tehdy, kdy skryt nepetrvv lpn na svbytn skute
nosti obou stran. V tchto ppadech se budou nadle nezbytn
rozliovat a klst proti sob napklad u prodovdn oriento
vanho lkastv, kter pi vem uznn "souvislost mezi tlem
a du" m pece j en na mysli tlo a j eho fungovn, a tak
* Srv. Medard B o s s , .. E i n f ii h r u n g i n die psychoso matische M e d i zi n " , Hans
H uber, Bonn/Stuttgart 1 9 5 4 .

97

HARA JAKO CVICENf

u ..lkastv o s oby" * , kter poj m tlo a dui jako dva zpso

by, j i mi se osobn subj ekt prov, tzn. "v j edno" se prov
a vtluje.
Jednota due a tla, vnitnho provn a vnj ho ivota,
kter se zj evuj e v j ednot osoby, j e ptomn v kadm oprav
dovm gestu . iv se pohybujc tlo lze vnmat j ako j ednotu
gest, ktermi se lovk zrove vyj aduj e i uskuteuj e . V j eho
gestech se zviditeluj e, jak j e c e l lovk "organizovn" a kde
je vycentrovn. A tedy i to , j ak j e pro svou podstatu a ve vztahu
k n transparentn, nebo naopak jak je lapen ve svm j a vi
p odstat zablokovan. Ve svch po hybech se lovk ukazuj e
j ako v celku o teven a propustn vi b oskmu Byt, nebo
niko l i . Vzhledem k tomu meme m luvit o istm gestu, ve
kterm j e nakonec kad "obsah" a kad stav vzhledem k Byt
transparentn . Jde o tuto formu zbonho gesta, kter zj evuj e
transparenci celho lovka. Nakolik j i celkov stav uskuteu
je nebo blokuj e, to zvis na dren tla, dchn a napt . Z to
ho dvodu s e d tak p rce na s tavu lovka , kter by o d
povdal p o d s t a t , zapot cvienm sprvnho dren tela,
sprvnho dchn a sprvnho napt .
Kdy v nsleduj cm textu budeme mluvit o cvien, pak se
nej edn - a eknme to s drazem - o sdlen novch cvien
orientovanch na dren tla , uvolnn nebo dchn . Mnohem
spe j d e o eji poj at vod do zkladnho cvien zkladnho
dren tla, dechu a sprvnho pomru napt a uvolnn, bez
kterch nelze pokraovat na vnitn cest. Smyslem tchto v
klad nen pidat k arzenlu polohovch a dechovch cvien
"nov metody" slouc k dosaen starch cl . Jde j en o zle
ito s t i , kterch je zsadn a vdy nutno dbt, kdy j d e o to
uvst dren tla, uvolnn a dchn do sluby vnitn cest.

* Srv. Paul To urnier, " B i bel und Medizi n " , Rascher, Ziirich 1 9 6 2 .

98

HARA JAKO C V i E N

CViEN SPRVNHO DREN

TLA

Mluvme-li o "sprvnm" dren tla, kter j e teba zskat

a upevnit cvienm, pak me "sprvnost" znamenat dvoj : v
raz a oporu stavu, ve kterm lovk odpovd poadavkm sv
ta, nebo poadavkm podstaty. Teprve tam, kde j de o podsta
tu, s e cvien stv exercitiem ve slub CEST . Technick
pedpo klady j s o u v obou ppadech dalekoshle stej n . Ale
podle toho, jak je postoj , se kterm se cvi: S pohledem za
menm j en na ivot ve svt, nebo pes nj na transcendenci
- je vsledek odlin !
Co znamen sprvn postoj , kter m sv tit v hara, is
t tlesn, lze zakusit ve zcela prostm experiment u. Kdy se
lovk postav s obvyklm drenm tla zeiroka a zashne j ej
nraz zezadu, nepo chybn spadne dopedu . Kdy bude stt
s hara a nhle j ej zashne nraz do zad, poct pozoruhodnou
stabilitu . Ani siln nraz j ej nepoval . To souvis s tm, e zde
lovk stoj v pravm titi. lovka, kter stoj pevn v hara,
nelze ani zvednout.
Cvien sprvnho tit se podle toho, j ak u zkuenost,
nej lpe provd v nsleduj cch krocch: Cvic se nejprve po
stav zeiroka, pevn a zpma, pae voln vis, pohled se upr
do nekonena. Zrove se otevr pedstav o tom, j ak j e vlast
n "mylen " : vzpmen a voln svtlono.
Podstatn je, aby cvic, jak nej lpe to prv um, vdy vy
chzel z tohoto zcela pirozenho, pevn v sob spovaj cho
a zrove ke svtu vztaenho zkladnho postoj e - a nemyslel
hned na bicho, k atd. Teprve ze svho domnle dobrho
c elkovho dren tla s e me obrtit k j ednotlivm partim
tla, a sice ne zven, ale zevnit.
Pi cvien na vnitn cest m zsadn vznam pociovn
"vnitnho tla" . To vyaduj e vypstovn a zbysten specific
kho vnitnho orgnu vnmn . K tomu j e eln zpotku
zav t oi a tie se vctit sm sob "pod ki" . . . Pak pomalu
p o stupuj eme shora dol a zdola nahoru , vnmme a uvolu
j eme vechna napt, zvlt naslouchme dechu - jak vchz
99

HARA JAKO CViENi

a odchz. Tak s e zanme pomalu seznamovat s vnitnm t

lem . *
A nyn se nechme, ani bychom mnili dren tla, tedy
ani bychom se hroutili, trochu nst vdechem. Ten se pitom
bezdn vzh ledem k ndechu prodlou . Dme si s tm na
as, vnuj eme se tomuto dj i , a pak teprve pij de prvn pohyb
pivdj c ke sprvnmu postoj i: uvolnn, tzn. na zatku v
dechu se uvo lnme v ramenou . Nesvsme ra mena , nemluv
o tom, e bychom je tlaili d o l , ale uvolnme se v nich. Po
tomto prvnm pohybu nsleduj e druh: usazen, tzn . na konci
vdechu se usadme dole v bedrech . Uvolnit se nahoe a usadit
se dole v bedrech j sou dv strnky jednoho pohybu shora dol,
kter vak vbec nepechzej j eden ve druh samozejm ! Na
zkouku meme zvednout ramena a zrove trochu vthnout
bicho - a pak se nahoe uvolnme a zj istme, e se tm dole
j et vbec nic nestal o . S usazenm se v bedrech tedy pistupu
je j et nco nav c ! Cvic bv asto rychle schopen se vce
nebo mn uvolnit nahoe, ale dlouho mu nej de se s dvrou,
ani by se podlamoval, usadit v bedrech. Tady se asto obj evu
je urit strach z "prvopotku" a zj evn se uke zait zvyk
se pro j istotu upevovat nahoe v jskm prostoru . Pirozen,
e nako nec mus bt p o hyb s muj c z uvolnn ramen do
no snch beder j edin a plynul. Ale m vce cvic po ciuj e,
o co pi tom j de, tm vce a tm rychleji bude nadle zj iovat,
jak moc se stle chyt uvolnn ramen, dr se nahoe a j e
vzdlen tomu , aby se s dvrou usadil v bedrech a nechal se
j imi nst. Na tom s i me uvdomit, jak siln sed nahoe
v j skm prostoru .
Nyn pij d e pro technickou strnku cvien hara dleit
tet pohyb : sprvn pip utn doln sti tla ! Ve cvien se
s nm mus zat na konci vdechu . Zde narme na s tar,
dnes u mnoha lid tak dky cvien j gy vznikl nedorozum
n: toti e se bicho pi ndechu napln a pi vdechu se vta
huj e. Musme vak rozliovat j ednak mezi pirozenm a plnm
j govm dechem a j ednak mezi aludkem a spodn st tla .
S r v. A. Schaarsch u c h . Ls ungs und Atemthera p i e , Thur m-Verlag. Biet ig
heim 1 9 6 2 .

1 00

HARA JAKO CVICENf

Ob last aludku se pi vdechu vnouje a pi ndechu trochu

vystupuj e, rovn boky se pi vdechu rozpnaj a pi vdechu
stahuj (za pedpokladu, e brnice funguje sprvn) . Pi pl
nm vdechu ale (jak v zpvci, kte nebyli vedeni zvltn
technikou k nemu j inmu) podbiek vystupuj e . A v tomto
pohyb u , pi kterm pibv j ednak podbiek a j ednak k,
zskv hara teprve svou "tlesnou" formu. Cvic se zane c
tit jako pyramida nebo j ako nesen irokm a pevnm podstav
cem nebo j ako by byl p evn ukotven silnm koenem. K tomu
je ovem d o u c , aby bicho nenechal prost vypadno u t .
Chybn tak je, j estlie j e nadouv nebo vystrkuj e . Sprvn je,
kdy do przdnho a voln uzavenho podbiku vlo trochu
sly. O pocit sly v prostoru koen, tedy v podbiku, v ki
a pak v celm trupu prv jde. Vdom sly meme j et stup
ovat tm, e pst pomalu a hluboko zatlame proti bin st
n pod pupkem a pak s uvolnnmi rameny, a ani by se zby
tek tla v nej menm pohnul, j en pomoc binch sval zase
nechme bicho vystoupit, tzn. pst j ednm rzem vysuneme .
Jestlie pak podbiek nechme. tak vypo ukl, e na nj me
me siln zabubnovat, ani by to bylo nepjemn - pak stoj me
pevn a neme ns nic pevrh n o u t . V tomto dren tla j e
vak j et j edna "chyb a" : oblast aludku j e napj at. Proto by
chom mli, zatmco p o dbiek zstv lehce napjat, zase ne
chat zmknout oblast aludku . Tehdy se ctme celkov uvol
nn, ale ve sprvnm titi " uzemnni dole" a stabiln.
Chyby, kter se p i tomto prvnm zkladnm cvien hara
dlaj , j sou nsleduj c: Neuvolnme se v rameno u , ale ramena
spadnou d o l , neuvolnme sebe, ale stlame ramena do l .
Uvolnme se j en v ramenou, al e neusadme se v bedrech . Nedo
volme podbiku voln vysto upit, ale vypnme j ej ven . Ne
chvme napj atou oblast aludk u , msto abychom ji nechali
voln se vthnout.
Ke sprvnmu dren tla pat sprvn vdom tohoto dre
n tla . Schopnost zodpovdt si rychle a j asn otzku: "Kde se
lovk ct a jak se ct tam, kde se ct" , tvo soust sprvn
ho dren tla. lovk, kter se vyds , se vnm stej n j ako
ten, kdo proto pipad "po etil" - nahoe. Vyden j akoby
101

HARA JAKO C V i EN

strne a sthne se, p oetilec se samolib nafukuj e. lovk, kter

je zcela " uvolnn" , se nikdy nect centrovan nahoe, ale m
koeny dole, v bedrech, je pln sly ve slabinch a pevn v ce
lm trup u . Nezako u tedy t' i t j ako b o d , ale j ako silov
prostor, slu, kter pebv v oblasti pnve, probouz se v nm,
nese j ej , uvo l uj e a oivuj e zrove . Z n vyrst pirozen
okdlen forma, kter s e zsadn odliuj e od kad utaen
a nasazen formy, ale tak od kad rozptlenosti .
Provst sprvn pemstn tit a dret j e na sprvnm
mst je t , ne by lovk vi l . J e k tomu teba dlouhho
cvien. spch tohoto cvien s e ale dostav rychlej i , j estlie
h o neprovdme j en jako tlesn p ohyb, ale v plnm vdom
zmny celkovho pocitu j s kho svta, kter provz pemst
n tit : " Stoj m zde te j inak, pevnj i , ej i a uvolnnj i " ,
otevr cel vvoj , kter pi sprvnm prbhu cvien zname
n vce ne nov postoj starho lovka. Brzy lovk nej en j i
nak stoj , ale tak j e tu jako nkdo j i n. Pokraujc ukotven
v hlub a ir zkladn znamen, e s e lovk sm mn . To
bude stle vce zj evn na zmnnm pohledu na svt a pstu
p u k nmu, schopnosti snet jeho nouze a obstt v nich.
Komu s e zd bt u divuj c, e by tak velk zmny mohly
souvis et s pouhm pemstnm "tit v tle", ten j et nepo
chopil, emu vemu brn "staen nahoe" a co znamen pe
mstn tit s mrem ke stedu j ako een "jsk kee" :
Osvobozen lovka, kter j e oteven smrem k zemskmu
sted u , v nm spov svmi koeny a z nho roste, a j eho sla
p ochz z plnosti j eho podstaty.
To j e tak lovk, kter zskal pedpoklady pro platn stou
pn vzhru a plodn p ij et toho, c o pichz shry. lovk,
kter nalezl sv tit uprosted tla, zhy a ne bez divu po
ct nej en blahodrn fyzick uvolnn v hornm prostoru, ale
tak sebe jako vykoupenho a vysvobozenho z dlouhho vz
nn ve prospch nov, podstat vlastnj formy. Tento pocit
snad zpotku p otrv j e n okamik. Ale tento okamik ukazuj e
s mr, ve kterm s e teprve odhal vlastn smysl hara.
Ve cvien hara j d e ze zatku o p ohyb sh ora d o l, kter
lovka osvobozuj e ze zaj et v j skm prostoru . Ale osvobod
pro co? Odpov na tuto otzku plyne teprve ze skutenosti, e
1 02

HA RA JAKO CViENi

pohybu smrem dol odpovd po h yb vzhru , ve kterm se

teprve napluj e smysl pohybu dol.
Pohyb dol znamen krok ven z " doma vyroben" kon
strukce, ve kter se lovk zdruj e, zaj iuj e a brn, ze ivotn
formy, ve kter zskala nadvldu nikdy neumdlvajc zabezpe
ujc vle j. Pohyb smrem ke stedu tla j ej stav na pevnou
pdu, kterou on sm nedl, ale nachz, a kter j ej spolehliv
nese, j estlie m odvahu se j svit. Krok do postoj e hara tedy
rovn znamen pechod z postoj e napjat nedvry do uvol
nn dvry. Ta pda nese . A protoe nese, me se na n lo
vk usadit. A protoe se na n me usadit, me se ve vem
nahoe uvolnit. Usazen pechz v to, e si dovolme vstoupit
do "Matky zem". Za pedpokladu, e se j pln svme a za
pustme v n koeny, vysvobodme se z e staen a keovit
spoutanosti nahoe.
S e sprvnm titm uprosted tla obj evuj eme prostor
koen svho ivota. Prostor koen j e oblast, ve kter se m
eme usadit a spolehnout se na ni, oblast, kter ns za pedpo
kladu, e se j svme, nese a zprostedkovv nm pocit bez
pen opory. Za druh je to prostor, z e kterho vyrstme.
A m hloubji v nm zapustme koeny, tm zetelnj i ctme,
e dky tomu j ako bychom od sebe rostli vzhru . Provdme-li
sprvn pohyby, pi kterch s e uvolnme v ramenou, usadme
se v pnvi a tam zapustme koeny, poj se automaticky s pohy
bem pirozenho rstu vzhru. Pociuj eme, jak sla, kter vy
chz z beder, stoup vzhru pedevm v "zdech " , ale pak
tak celm tlem a v hornm prostoru vytv pocit, e ns n
co pozvedv . Jakoby sama od sebe se pte napimuj e a cel
horn st tla se tm vzn na trupu v iv, prun rovnov
ze. " Cel tlo se nachz v labiln rovnovze . " * Takto vznikl
"vzpmenost" je prun a pln pohybu. Je stej n vzdlen od
kivch zad, kter zalamuj ji a pokozuj plotnky, jako i od
vsledku bnho " narovnej se ! " - ponur vzpomnky mnoha
lid na dtstv. Pi chybnm rovnm dren tla stahuj e lovk
ramena keovit dozad u , vypn prsa a zatahuj e bicho
Srv. E. Rottha us, .,Die a u fgerechte Haltung d e s Menschen" in: . . Mzt und Pa
ti ent " , 63. ronk, seit 2 .

1 03

HARA JAKO CViENI

i oblast ke dovnit s tm vsledkem, e sted tla je uskrov

n n a p o dvzan (u ml dut pnev) . Zrove je tuhne
a hlava se bm zpsobem sune dopedu se zdraznnou bra
dou. Vznik ke: Je-Ii zde hara , pak nen vzpmenost produk
tem vle, ale ustav se spe sama od sebe.
Velkou pozornost si zaslou vazba je a ke. Bolesti j e
maj ve vtin ppad\ svj zklad v tom, e je pte "zalome
n" . Zpsob a mra zaputn koen v b edrech j e uruj c pro
to, jak se lovk ct v ji a v horn oblasti ramen. To nem j en
psychick vznam . Ukazuj e to tak, jak lovk pohl na svt
a pistupuje k nmu, napklad bere j ej na rohy, msto aby mu
dovolil k sob pij t.
Staen a z toho plynouc b o lesti v ji ukazuj na to, e se
lovk sprvn nenese, protoe "dole" nen sprvn ptomen,
nem skuten koeny, a ij e tedy vce mn bezedn. Kdy
lovk stoj nebo sed sprvn v pnvi, pak j e to, j ako by j ej n
j a k tajupln sla vynela zezdola vzhru a tento pohyb vr
chol ve volnm dren hlavy. Tak zsk nahromadn te vy
tvoen dole uvolnnm horn oblasti svj proti pl ve volnosti
hlavy, kter se nese v kontrapunk,tu k nosn ti trupu.
asto to trv dlouho, ne se lovk opov vzdt se svho
navyklho a jako pevnost udrovanho pebvn ve vi udr
ovanho ve stoj i nebo v sedu. Kdy s e to na chvli p o da v ptm okamiku u se zase napn vzhru. Kdy se pak po
zvo lna u setrvat v dren tla s hara dle, ztrc je, dokud je
zcela nevtlil, kdykoli j ej nco zven o slOV , vyzve , vyds
nebo vn zamstn. Teprve v me, v j ak se nau provdt
cvien nej e n v tlesnm smyslu, tedy neuvolnit pouze rame
na, ale propustit v nich utaen j, zsk j eho dren tla st
lost. Teprve tehdy zskv cvien osobn charakter.
To "nov" , co lovk ve sprvnm dren tla zskv, zna
men mnohem vCe ne dosud neznmou fyzickou oporu v po
dob zpevnn ptee. Je to tlesn duevn pte, kter pin
nej e n volnost a sp okoj enost, a l e tak o dp ovd vnitnmu
nroku. Tento nrok je vrazem novho vdom tla, kter ja
koby o d sebe vznik se ziskem pro storu koen. Jakmile lo
vk je d n ou nalezl koeny v pravm stedu, pak pociuj e ke
nahoe i sesut se dol jako provinn vi vnitnmu zkonu,
1 04

HARA JAKO

CVIENf

kter m poslouchat ! Ze zpevnnho hara vyrst lovk sm

od sebe v podob, j e odpovd j eho podstat .
Hara osvobozuj e lovka o d masky v podob "persony" ,
tzn. od vnitn nepravdivch postoj , kter vznikaj na zklad
role, kterou dotyn hraj e nebo by chtl ve svt pedstavovat .
Hara umouj e podobu, kter j ednak prost vyjaduj e podsta
tu lovka a j ednak ji pod dl uskuteuj e . V hara je lovk
o svobozen od nutkn chtt se zdt nm vce, ne je, ale tak
od bdy muset se zdt nm mn, ne j e . Plachost, rozpai
tost a chybn podizovn zmiz . lovk, kter si uvdomil sv
koeny v hara, j e pto men zcela p i rozen a voln j ako on
sm, pln j ednodue, jak j e , ne vce a ne mn, a m v tom
svou specifickou krsu. Tak lovk s hara zsk nej en zpevn
nou vytrvalost a silnj schopnost se prosadit, o kter usiluj e
j eho elementrn j, ale tak formu, kter j e lohou j eho osob
nosti a ve kter pi v vztaenosti ke svtu zstane vrn sm
sob. lovk je vdy v nebezpe, e se ve stlm stdn po
adavk, kterm j e vystaven jako nosi vemonch "rol", od
ciz sv vnitn pravd. Hara usnaduj e , aby si ve svt uchoval
formu, kter je vnitn pravdiv.
Zaj itn p ostoj a vt schopnost prosadit se j sou prvnm
darem, kter hara pin. Sprvn, lovku odpovdaj c "pra
v forma " je druhm darem. Cvien hara napluj e svou pra
vou lohu ale teprve se svm tetm darem: stupovnm trans
parence. V tomto cvien jde o spoj en se "zcela j inm" .
Cvic se mus uit "pociovat" , j ak nabyt sprvnho postoj e
lovka postupn osvobozuj e k doteku s Bytm. Mus ctit, jak se
v nm probouz vdom, kter j ej thne k doteku s Bytm a bez
dn jej podncuj e, aby ustavin dbal o svj postoj , stl, sedl
a krel svm zpsobem a staral se o svou formu, kter je pro
pustn, a o svou propustnost, kter zstv zformovan.
Cvien v dren tla, j e odpovd po dstat, j e podporov
no p ocitem nov svobody, kter s e v nm rod . Je to volnost
opustit to, co po dstat odporuj e , a pipustit to , co j odpovd,
a tak e vlastn podstaty svdit ve svt o zcela jinm.
m vce se lovk probouz ke vnmn svch chyb nch
postoj , tm zetelnj i rozpoznv j ej ich troj vliv: blokuj j eho
pirozenou vytrvalost a prboj nost, zrauj zkon podoby, ktel OS

HARA JAKO CVIENi

r odpovd j eho podstat a ve kter je voln pro strachem a j

stvm nezatenou slubu ve sv t . A ko nen brn trans
parenci, ale j en s n mue lovk dostt svmu uren: aby zpu
sobem svho provn , poznvn a pusoben, ivotem lsky
a tvoen nesobecky vzdval ve svt ctu boskmu Byt.

Sezen v ham
Kdo j ednou pochopil, e pole cvien nen teba hledat v n
jakch vstednch praktikch , ale v zkladnch formch cho
vn , pro toho se stanou nej elementrnj zpsoby na
ptomnosti , stn, chze a sezen, prostorem nekoncho
zkoumn a cvien. Stanou se zrcadly vlastnch chybnch po
stoj a poli zkouen a osvdovn sprvnho postoj e . A kdo
pochop, e dokladem platnosti kadho p o kroku na vnitn
cest je chovn ve svt a e se toto chovn nezj evuj e nikde
j inde ne ve zpsobu, jak j e lovk v tle, pro toho nem cvie
n sprvnho stn, chze a sezen konec. To je pole, ve kterm
se v kadm okamiku zrcadl cel lovk.
Znalost a ovldn sprvn "techniky" sezen, stn atd. zs
k zsadnj vznam, j akmile s lovo technika vnmme ve
smyslu zenovho mistra, kter k: "Technika a se podob tao
- tao technice" , a ume s e vzt si k srdci p okyny, kter dv
mistr koka pro sprvn boj ovn . *
Co znamen hara j ako " s ezen" a j a k j e cviit, tomu nej
rychlej i porozum ten, kdo um j ezdit na koni. Na koni se j ezd
s hara. Jen s hara vznikne prun a zrove pevn a uvolnn
dren tla, kter j ezdce pi vem p ohybu dr v rovnovze
a dky ktermu zskv nad konm "vldu bez nsil" a otevr
cestu "konn bez konn", ktermu se k ochotn p o d d .
D obr j ezdec sed na ko ni vzpmen, ale bez ztuhlosti, dr
formu, ale n estrne v n. Je s konm s p o j e n zpsobem, kter
S r v. Kenran U m e j i , ,.Te c h n i k gleich Tao " in: D ii rckh e i m , "Japan u n d die
Kultur der S l i l le" , a ., Die Gesch ichte von der Wunderbaren Katze" in: Diirck
heim .. Zen u n d Wir", o b oj i O. W. Barth-Verlag. Weilheim. ( esk ten m
k d i s p o z i c i : Kenran U m ej i . ..Tao v cvien " , a !to Te nzaa Chuya , .. Zzran
koka", oboj in: Zen 3. CAD Press 1989. - Pozn. pekl . )

1 06

HARA J A KO CViENI

bud doj em j ed noty j ezdce a kon . Jezdec a k pedstavuj

obraz. kter j e zde vrazem dj e s vznamem podobens tv .
K pivoluje j ezdci, protoe jezdec pivolil koni . K a j ezdec
se vzj emn pociuj od stedu ke stedu, a cokoli jezdec chce,
toho nedosahuj e silou vle, ale silou hara, kter to chtn bez
dn pinese.
Hara v sezen tedy znamen, nemn ne pi chzi nebo
stn, slu centrlnho vnitnho veden, ve kter j e vlastn sv
vole rozputn, a vznik forma, kter nen vytvoen, ale or
ganicky vyrst z vycentrovn.
Sprvn sezen v hara j e nej zetelnj na pozad chybnho
sezen . Jen mlo lid dnes j et um sprvn sedt. Zd se nm
zcela samozej m, e lovk, kter sed, ani by se vnoval n
j ak innosti, se sesune a ct se nesvj , kdy se neme opt.
Ale chybj c kultura sezen je pinou etnch zdravotnch
pokozen. Tak se proj evuj e jako zvan pekka na CEST .
Vchova ke sprvnmu sezen by musela zat u v dtstv.
Ale vychovatel j sou vi pokivenmu sezen dt bezmocn.
Neum pomoci jinak ne pkazem: "Se rovn ! " Ten ale nepi
nese nic j inho ne momentln keovitou narovnanost, kte
rou zhy zase vystd zhroucen do chybnho dren tla .
Nelze dohldnout, j ak trval kody zpsob takov zsti ke
ovit, zsti beztvar sezen, v j akm dti pracuj ; stej n nedo
zrn je, jak monosti k utven lovka s e propsnou tm, e
se neu , jak sprvn sedt.
Jako kad sprvn vchova by i vchova ke sprvnmu se
zen musela vychzet z radosti a proitelnho zisku, kter by
sprvn ponn pinelo. U u malho dtte by s e nesmlo
prvn samostatn vzpmen se v ki pedj mat pedasn po
skytovanou pomoc a ukvapenm povzbuzovnm. Schopnost
napmit se z vlastn sly pat ke zkuenostem ranho dtstv ,
kter j sou rozhoduj c pro zaloen a vvoj pevnho sebevdo
m. Od ranho kolnho vku by lovk mohl zakouet , e po
zornost a intelektuln vkon j e pi sprvnm sezen snaz ne
pi chyb n m . A vichni lid, kte vykonvaj p ovoln vce
nebo mn v sed, by se mohli uit, v j ak me j ej ich erst
vo st, zdrav a vko nnost zvis na tom , jak sed. Ale sprvn
sezen znamen vc ne j en podmnku zdrav a vkonnosti . .
1 07

HARA JAKO CViEN

Jako vechny formy, ve kterch pebvme v tle, m i se

zen svj vznam pro vechny roviny lidskho ivota . Sprvn
sezen se osvduj e jako liv na elementrn rovin zdrav
poadovanho j, na rovin svtem poadovan formy osob
nosti, j a ko zruka nesobeckho zj m u o blin, spoleen stv
a dlo, a konen na rovin osoby vyadovan ze strany Byt
j ako mdium transparence. A obrcen, nesprvn sezen ko
d zdrav, vydv lovka silm, kter pokozuj j eho slu k ne
s o b e ck asti ve svt, i t m , kter b rn j eho propustnosti
vi Byt . Sprvn sezen j e sezen v hara . Abychom si to zd
vodnili, musme si nej prve zj ednat j asno ve funkcch sezen.
Sezen me znamenat bu zpsob odpovn, tedy dren
tla pi neko nn, nebo dren. tla, pi kterm lovk nco
dl, odvd prci nebo vede hovor atd. V prvnm ppad slou
sezen k tomu, abychom se na chvli sthli z vnj ho ivota,
ve druhm ppad musme bt ptomni.
Co znamen ptomnost? Ptomnost znamen pln "jsem
tady ! " . Ve zpsobu, j akm lovk sed, se ohlauj e a uskute
uj e mra a zpsob, j akm je te a tady! eknu-li : "Jsem tady" ,
pak to znamen, pokud j e to pravda, 1 . e j s em skuten tady,
to znamen na tomto mst, u tto vci , tohoto lovka a t d .
O p a k t o h o se dos tav , j estlie j sem zamstnn svmi mylen
kami nkde j inde. 2 . "Jsem tady" znamen ptomnost te tedy ne u u dal schzky a tak ne u ji probhnuv udlos
ti , ale skuten te. Nejdleitj je ale tet bod. Vztahuj e se
k s ubj ektu , k j , kter tu m bt. Meme s e vdycky ptt:
Jsem "j " skuten tady? A sice kter j ? Podle situace, tzn.
podle podmnek, je vyadovno j in j. Ale zrove by ml bt
lovk tady vdy z podstaty. To je mon jen v hara .
m vce j e lovk vycentrovn v hara, tm snaz j e pro nj
ptomnost tady a te. Za p r v je to protiklad rozptlen - j e
usebran. C entrem vdom vech zpsob it j e subj ekt, j .
Podle toho, kdo toto j je, bude m t ptomnost jin charakter.
Ptme-li se ve vztahu k subj ektu "Kdo je te vlastn tady ? " bude o d p o v vypadat velmi rzn p o d le role. ve kter se
v okamiku ctme bt. Meme z d e napklad bt v loze le
na rodiny, j ako dcera , syn, otec, matka atd . , nebo v roli urit
ho po st aven , pozice ve svt , j ako lka, uitel. voj k. knz,
1 08

H A RA JAKO CViENi

obchodnk, zkaznk, v uritm socilnm vztahu, j ako ped

staven nebo podzen, atd. Ve vech tchto rolch se v oka
miku meme vce nebo mn osvdovat, tedy chovat se tak,
j ak to vyaduje smysl role. Vechno to, co sprvn vykonvn
role ru, musme kvli tomu dret zptky. m vce j sme v ha
ra, tm snaz to pro ns bude. Ve cvien hara budeme rostou
c pirozen ovldn faktor rucch "roli" zaznamenvat jako
znamen p okroku . V kad roli ale meme bt vce nebo
mn ptomni z podstaty, tedy z t dimenze sebe, kter nen
po dmnna svte m . J sme-li ukotveni v n, ztratme strach ze
selhn . Obrcen, m mn je lovk ptomen z po dstaty,
tm vce bude uritm zpsobem uhbat nebo se zasteovat,
msto aby byl k kolu neb o svmu protj ku obr cen elem.
Jestlie j e ptomen z podstaty, cel j eho zpsob, j akm sed,
bude obsahovat nco bezpodmnenh o , pmho, opravdov
h o , svobodnho a neohroenho . A v uritch chvlch bude
jen j eho zpsob, jakm sed, mdiem pmho zprostedkovn
hlubch sil.
Tak tam, kde se lovk mus pi prci v sed pedklnt,
zstane, pokud m hara, v kontaktu se svm stedem, a ani
v pedklnn se dky vzpimuj c sle ze stedu nehrout.
Co znamen "sezen jako cvien"? Znamen to : 1 . Nacvio
vn sprvnho dren tla pi sezen . 2. Osvden tohoto d r
en tla, kdekoli a kdykoli sedme. 3 . Sezen jako exercitium .
Sprvn sezen j e vzpmen a ukotven v hara. Nen vz
no na urit pleitosti, nemluv o tom, jak si nkte mysl, e
je mon j en v pozici sedcho Buddhy. Jen j edno je dleit :
Kolena mus bt n ne kyle. Se zvednutmi koleny nen
mon se odevzdat a pln otevt sle stedu tla. Ve sprvnm
sezen tvo ui, ramena a kyle kolmici . Protoe obecn j s o u
l i d o d tto kolmice vzdleni , d o poruuj e se zatenkm,
aby j i hl edali pehnnm, tzn. aby na okamik peli do um
lho zvraznnho zakiven bedern ptee . To jim tep r ve
uke rozmr, kter maj zachovvat . Pak j e teba k uvolnit
a mrnmi vkyvy se vctit do svislice v zdech . Tm ovem j e
t nen dosaeno usazen v titi . Aby se tit ustavilo, m
s e te cvi c , ani by polevil ve vzpmenosti, smrem dol
rozit a ztknout. Sprvn sezen zvis stej n j ako stn na
1 09

HARA JAKO CVl ENi

ptomnosti s p rvnho tit a to se i pi sezen nachz

v podbiku. Uvolnme tedy podbiek a dme do nho trochu
sly. Horn st tla se tak "odleh " , tzn . ctme se nahoe uvol
nn a lehc, ale v trupu dobe zakotven, tc a iroc a s pev
nmi koeny v prostoru pnve. Ramena j so u uvolnn, pae
vis ztkle dol a v uvolnnm podbiku se uchovv lehk
napt, kter celmu trupu dv uritou plnost a slu a dv po
ctit rostouc tep l o . Jet zetelnj i ne pi stn zde meme
ctit, j a k vyr stme ze ste d u , kter ns nese - a u v o l uj e
z kadho napt. Toto centrum nm opatuj e formu a bez na
eho piinn jsme v tto form dreni . Ne vak strnule zafixo
vn i , ale stle tie a lehce kolsme kolem taj emnho stedu .
Nae vzpmenost se nepodob nn hole zapchnut v pd,
ale spe stblu trvy, kter i ve chvlch plnho bezvt j em
n kols kolem neviditeln o sy. Taj emn ivot, kter lze poci
ovat pi sprvnm sezen, znamen pro nacviovn sprvn
ho sezen velmi zeteln kritriu m . K tomu slou j ednoduch
cvik: kvnm se usadit ve sprvnm stedu.
Zkme pae na prsou a v rytmu dechu se naklnme do
pedu a dozadu . Ctme s e j ako nep ovaliteln hraka se zva
m dole, kter se dky svmu kulatmu, olovem vyplnnmu
bichu z kadho vychlen zase vyvihne do vzpmen polo
hy. Dovolme si vyklonit se daleko dopedu i dozadu, postupn
vchylku zmenuj eme - a stle dbme sprvn vertikly - a
doshneme bodu, ve kterm s e pohyb sm uti. To j e bod, kte
r je "pesn ten sprvn" , ani v nejmenm nen pli vpedu
ani pli vzadu. Jakmile j sme nalezli tento bod, poctme v ce
l m tle blahodrnou j em n o u vibraci, p o divuho d n ivot.
Nevme hned, s m souvis, j e-li to dech i pulz. To j e ostatn
n edleit, rozhoduj c je proitek tto oblauj c kvality pul
zujcho ivota. A te opan zkouka: Kdy se v tto p ozici
j e n trochu zhroutme ( d o starh o , chybnho dren tla) a zastavme s e , pak poctme rozdl . Uctme j i j ako neivo u,
mrtvo u . Tot kdybych o m peli do opanho extrmu - vy
p n o u t prsa, bicho zastrit, " s u p erman " ! Tak mrtv ! Mezi
obma chybnmi drenmi tla se tedy nachz jen jedno ms
to, nepatrn hrac prosto r, ve kterm lze ctit taj emn ivot. To
je pozice, kter j e v kadm ohledu sprvn. Je zdrav, lovk
1 10

HARA JAKO CViEN

v n j e " ve form " a zrove umouj e transparenci vi vlastn

postat. Jsme v n tedy sami ptomni, osvobozeni od malho
j a vemi rolemi napro s to sami sebou. Stej n j ako pi stn.
i pi sezen s e hara j ako prostor koen osvduj e ve dvoj
funkci: j ednak nese, a protoe nese, uvoluj e, a j ednak formu
je a dv lovku jemu odpovdaj c podobu.
Lid sedavho zpsobu ivota nikdy nemohou toto cvien
provdt d o s t asto . Znovu a znovu budou zako u e t , jak se
s tmto cvienm dostavuj e nej en obecn blahodrn uvolnn,
ale e j e tak v hlubm smyslu zotavuj e a zptomuj e . Usta
vuj e se j m stle ta forma sezen, kter odpovd troj mu po
adavku ivotnho svdo m : Slou zdrav, dokonal form
a transparenci !
"Pokiven sezen" nen j e n zdrav kodliv . J e tak obra
zem nezdailho j a nedostaten ptomnosti. Pro cvicho
i lidi kolem nho je vdy asn, j ak zmny ve vrazu tve
pin pohyb, kterm se lovk zase usazuj e v hara . Te j e
tady, a druh ct: Te teprve mm co dlat se svm protj
kem , touto o s o b o u . V o ch je sla, z celku tla sl urit p
most a zrove pirozen lidskost.
V souvislosti se sezenm p irozen vyvstv otzka, j estli
open se znemouj e sezen v hara a j estli bycho m se mu tedy
mli zsadn vyhba t . V dnm ppad ! Kdo ovld hara,
uchov je v pedklonu i pi open dozadu nebo dopedu, teba
pi zen vozu, ale i j indy. I pi open existuj e rozdl mezi " se
sutm" posedem (kdy vystoup k, bicho se zmkne, krk se
prohne a brada j d e dopedu - obraz toh o , e se l o vk vce
nebo mn o devzdv "ti" a zrove nen tak pln tady)
a ptomnho sezen se silou v trupu a "sprvnou formou tla
a due" ! K tomu je teba j en malho pohybu, kterm se tlo na
p ln silou, ji lovk zskv v ptomnosti.
Svou nejvy funkci napluj e sezen ve cvien ticha chpa
nm j ako exercitium. Zde se sprvn sezen stv pedpokla
dem vech cvien, j ejich nmtem je ponor do nitra, i kad
v s ezen provdn meditace, kter pesahuj e fzi soustedn.
Sprvn sezen s e vlastn stane cvienm, kter samo lovka
promuj e .
111

HARA JAKO

CViEN

o mistru D genovi * , zakladateli zenov koly St * * , j ej

praxe spov pouze v klidnm sezen, se vyprv , e kdy byl
dotzn, co soud o " metod" pouvan kolou Rinzai * * * , od
povdl : "Velmi dobr . "
"Jak to ? " divil se tazatel. "Jejich prax je pece kan" (een
mylenkov neeiteln otzky) .
"Mno, " odpovdl mistr Dgen, "mohou bt lid, kte um
j en tie sedt, kdy maj o nem p e m let. Kdy pitom do
shnou osvcen, nen to dky mylen, ale dky sezen . "
Cvien sprvnho dren tla pi sezen j e cvien, kter s e
nesm omezit n a urit hodiny, ale j e teba s e m u bez vj imky
vnovat, kdykoli sedme. Z j inho pohledu je sezen j ako cvie
n zkladnm exercitiem vbec. V nm m cvien ticha s vj
pvodn domov. V klidnm sezen je skryto tisc taj emstv. lo
vk, kter se j ednou nauil pln a cele s e usebrat v klidnm
sezen, ani j edin den neopomine alespo pl hodiny cviit;
nebo to znamen obnovu o d zkladu, a to tm bezpenj i ,
kdy se lovk nau s e usebrat bez mylenek a bez obraz v
hradn sezenm . Kde naplnme zkladn podmnku veho cvi
en, kterou j e zamen naeho postoj e na rostouc transpa
re n c i , tam vede sezen v tichu ke sj ednocen s e zkladem

*
D gen ( 1 2 00 - 1 2 5 3 ) , povaovan za j e d n u z nejvt c h n b o enskch
osobnost Japonska, pochzel z aristokratick rodi ny. Vel m i brzy osiel a na
pra h u dospvn se stal m n i c h e m . Nejprve s t u d oval uen koly Te ndai, pak
ko l y Ri nzai a hledn j ej pak dovedlo d o ny. V kltee Tchien-tc h u ng do
shl pod veden m mistra Tchien-tchung u-inga plnho osvcen. Po nvratu
do Japo nska il pojet zenov praxe kladou c d raz na sezen (ikantaza nic ne vhodn sedt) , prodlv n ve stavu ist, bdl pozorn o s t i a zaloil
vzna m n klter E i h e i d i . H l avnm D genovm textem j e vys o c e c e n n
spis b genz ( Po kladnice p o z n n prav dharmy) . - Pozn . p e k l .
* Potky tohoto s m r u sahaj k nskm m i strm T u ng- a n Liang-ieovi
( 8 0 7 - 869) a j e h o ku Cchao-an Pen-iovi (840 - 9 0 1 ) . D raz j e kladen na
sezen j a ko cestu i c l (moku z e n , "zen mlcho osvcen" ) , een kan
m men vzna m . St j e j ednou ze dvou dosud existuj cch zenovch kol
v Japonsku. - Pozn. pekl.
Potky sahaj k vel kmu chanovm u mistru Lin-i l-sUanovi
(jap. Rin
zai Gigen) . Tento smr pinesl d o Japonska ve 12. stolet Eisai Zendi ( 1 141 1 2 1 5 ) . u nho ped svm p a t nctm rokem krtce s t u d oval i D ge n . kola
klade d r a z na p raxi kan (kanna z e n , "zen pozorovn slov") . - Pozn.
p ekl.

1 12

HARA JAKO CViENi

a pes n k u s k u tenn stavu , ve kterm lovk uzrl

v o s obnost zs tv i ve vednm svt transparentn. Sezen
v tichu j e odedvna zkladnm cvi enm vech nboenskch
prax Dlnho vch o d u . V zenovm buddhismu pedstavuj e
zazen j dro praxe pipravuj c k satori (osvcen) . Jako cvien
vak nen sezen vyhrazeno j en Vchodu. *
V legend ,,0 dobrm j itru " se pt Mistr Eckhart chudho
lovka: " m j si se stal svatm , brate?" A chud lovk odpo
v: "Tm, e j sem tie sedl a myslel na vysok vci a spojil se
s Bohem. " * *
Cvien sezen jako cvien na cest nepedpokld j en
sprvn tit * * * , ale zrovei. sprvn o u " napj atou uvoln
nost" a sprvn dchn. Oboj j e teba zvl cviit.

STAEN - UVOLNN - NAPT

Rozho duj c pro zskn a uchovn stedu j e sprvn po

chopen povahy napt a smyslu uvolnn.
Dnen lovk jen zdkakdy pedstavuj e obraz celk u , ve
kterm ve s p rvnm p o mru kols napt a uvo l n n . Spe
ij e ve stdn seven a rozptlen. Ani uvolovac cvien,
kter s e d n e s hodn cvi, na tom vtinou nic nemn. Na
pklad systm autogennho trninku vytvoen J . H. Schul
tzem * * * * se proti zmru svho zakladatele namnoze "procvi
uj e" tak, e lovk, kter trp keovitm staenm, v nm
nehled nic j inho ne prostedek k obasnmu blahodrnmu

S r v. Enomya- Lassa l l e , .. Zen, der Weg z u r Erleuchtung" , Verlag Herder,

Wien, a .,Zen- B u d d h i s m u s " , Verlag Bach e m , K o l n 1 967. esky srv. " Zenov
medit ace" , Cesta 1 9 9 9 , a .. Kam se ub r lovk " , Cesta 1 9 9 9 .
Mistr Eckhart a stedovk mystika, Zvo n , Praha 1993 , str. 3 3 2 . Srv. tak
Meister Eckhart, "Deutsche Predigten u n d Traktate " , peloil a vydal Josef
Quint, Carl Hanser-Verlag, Mtinchen .
K tmatu .. tit a olovnice" srv. Vo lkmar Glaser, .. Atmung u n d Atem
th erapie aus der Sicht des manuellen Behandlers " , in: Erfa hrungsheilkunde,
listopad 1 967.
J . H. S chultz, .. Das autogenne Training" , Gg. ThiemeVerlag, Stu ttgart.

1 13

HA RA JAKO CVICENi

rozplynut. Uvolnn, kterho se mu pi cvien dostane, vyui

je a vychutn jen j ako oberstvuj c kompenzaci staen , kter
j ej tsn. To ho ale vnitn neposune ani o krok dl . Naopak.
S takovm postojem se autogenn trnink i j in techniky uvol
nn ad d o arzenlu pro stedk, j ej ich tvoen , spoteba
a smysl charakterizuj dnen blahobytnou civilizaci; nebo ta
nen vlastn nic j inho n e podnik pro opatovn prostedk,
kter l o vku dvaj s chopnost bezbolestn dl t ve svch
chybnch postoj ch a vyhnout se nezbytnmu: t j inak.
Tma uvo l n n vyaduj e jasn rozlien mezi sevenost
a rozplynutm s e na j edn stran a naptm a uvo lnnm na
stran dru h . Prvn dvoj ice oznauj e vzj emn s e vyluuj c
stavy, ale druh dvoj ice zachycuj e dv strany kadho ivho
celku. Proto tak smyslem sprvnho uvolnn nen nikdy roz
ptlen, ale zisk sprvnho napt !
Dle musme rozliovat mezi fyzickm vznamem po jm
napt - uvolnn a j ejich osobnm smyslem. To , co j e z fyzic
kho hlediska staen, je z osobnho hlediska blok na vnitn
cest. Zpravidla se v nm ohlauj e zatuhl vle j k sebepotvr
zen a zabezpeen j skho svta . Uvolnn potom znamen
o dstrann bloku osvobozenm lovka z j eho postoj e, kter j ej
zadruje v zaarovanm kruhu j.
Cvien sprvnho p omru napt a uvo lnn j e - nehled
na uitou techniku - j en tehdy cvienm na vnitn cest, po
kud v n m cvic nehled vlun j e n fyzick zotaven ani
pouh stupovn sil svho j, ale sv o svobozen v p odstat .
J e n tehdy j e zamen n a tajemn sted psoben a s l y zpso
bem, kter slou vnitnmu zrn , protoe otevr a upevuj e
kontakt s j eh o Bytm . Oveme zde bude vdy ptomen i pi
rozen zj em o inky sprvnho uvolnn a napt, kter pro
s p vaj jskmu svtu . Ale musme umt v zsad rozliovat
mezi transcendentnm a j en sekulrnm vznamem cvien .
ivot sm o sob j e vdy naptm . Vechno, co ij eme, se na
chz v napt mezi tm, co pokad vznikne, a tm, co m vznik
nout. I ivot lovka se odvj v napt entelechie, kter v nm
tkv. Ta se proj evuje jako od stupn ke stupni vedouc proces, ve
kterm j e lovk pi svm zrn posluen svmu uren. Kde v1 14

HARA JAKO CVICENf

dom kr svou vnitn cestou, tam se tento vdom provdn

p ostup stane vrcholnou formou lidskho Byt , ve kter se
v lovku a jeho prostednictvm me v ivot zj evovat bosk
Byt. Napt vedouc k form, kter pedstavuje platn uvolnn
tohoto napt, tvo nerv opravdov lidskho ivota. Lid se vz
j emn odliuj tm, e toto zkladn napt pociuj silnji, nebo
slabj i. Podle toho jsou tak silnj i nebo slabji nabiti touhou po
form, ve kter jsou transparentn pro transcendenci.
Proces zrn se odvj j ako pokraujc promna formy. Je to
nekonc vychzen a vchzen, vznikn a zanikn forem,
kter se vzj emn stdaj , a z nich j e tedy kad jen pedstup
nm t dal. Kad duchovn cvien mus slouit tomuto pro
cesu zrn. Zvlt cVen vztahuj c se k nesprvnmu "tonu
su" m u s mt v pesahu na zeteli napt, kter cl na tuto
nikdy nekonc promnu forem .
lovk j e zdrv jen v t me, v j ak j eho celkov stav zaru
uj e neruen prbh procesu promny. Prv to je ale v
znam zpevnnho zakotven ve stedu tla, kter zase ustavuj e
d pohybu celku. Na vech rovinch se "zdrav" ohlauj e v sle
napt, kter nevyruiteln udruj e v chodu prb h promn
a pohn j ej stupe za stupnm k nov podob.
O d zkladnho napt, entelechie, kter postupuj e a hb e
celm ivotem, j e teba odliovat pln j in napt, kter vzni
k tm, e vechno, co se u s tav, m tendenci uch ovat s e ;
vechno, eho lovk nabyl, kad forma, kterou zskal, kad
pozice, ve kter se ocitl . Zde pak vznik j in druh napt, a sice
napt odporu.
Zatmco napt podstaty pohn nezbytnou promnu forem,
nap t odporu se zamuj e proti ivotn dleitmu mizen
ustavench forem, a tedy proti vznikn. Kdekoli a z jakhoko
li dvodu se ivot zastav, tam dochz k zatuhnut, ve kterm
udrovan chybn postoj zachz pod ki, tam vznik blok na
vnitn cest. Uvolnn takovch napt odporu, kter prov
me j ako staen, tvo hlavn kol cvien zamenho na uvol
nn !
Napt odporu existuje b ezpoet ! Vznikaj vude tam, kde
lovk na nem lp. Je staen, kdy lp na uritm postaven,
v posedlosti u ritm pnm , v zaj et strachu, v neschopnosti
115

..

H A R A JAKO C V I C E N f

zbavit s e uritch agres, ve svch resentimentech . v konven

cch, nu tknch atd . Je to vdom nebo nevdom lpn, kter
se ve vech vych nboenstvch pedstavuj e j ako zkladn
zlo v lidskm ivot.
Za kadm lpnm stoj vdom nebo nevdom fixace j ,
kter m vt nebo men tvrdost a trvn.
Trval napt mohou mt nejrznj piny. Mohou bt
dYs ledkem ivotnho traumatu, vrazem pehnanch p oadav
kli kladench uritou situac, hlodavho pocitu viny, existenci
l n zkosti nebo nep eko nateln osamlosti. lovk je vdy
v zaklet neho , co j ej nepout, co j ej utiskuj e tm, e ho to
zadruj e ve vlastnm vniti"nm postupu. Kdekoli se na zklad
a fektov pevahy uritho ivotnho obsahu usad napt, tam
je zamezen proces zrn vcelku. Tvr rovnovha sil j e ruena
kadou j ednostrannost . Kad, by i sten staen s e tk
celho lovka , protoe znamen odpor proti pohybu promn.
it celho lovka j e blokdo u v uritm kout j eho nitra zpo
chybnno . Protoe j e tomu tak. lze ale obrcen s kadou spe
ciln n o uz vyvolanou naptm zachzet pomoc zkladnho
cvien, kter lovka j a ko celek p o s ouv na jinou rovinu
a o p t j ej uvd do pohybu ! A to znamen cvien hara !
Jen ten. kdo proil , jak urit star staen, napklad z z
kosti, mohou zmizet j ednm rzem, kdy se lovk opov vy
dat se ke stedu, mlIe pochopit cel vznam hara . K tomu j e
ovem nutn v kadm staen vidt nco vc ne tles n o u
ke . Kad staen j e vrazem . . nedvry v ivot" . lovk
i s j e n lehce zvednutmi rameny j e stle na stri, nevdom
neustle pipraven odvrtit hrozc tok, ustavin mus bt na
c o s i .. nachystan" , stle pipraven .. vystartovat" atd. Cvie
nm, kter j ej z tohoto staen me vynst, proto nen mon
j inak blahodrn technick o eten j eho ztuhl muskulatury
mas, saun o u nebo horkou lzn ! To vechn o p o s kytne j e n
pechodnou levu, a l e n e po krok. lovk j e uvolnn j e n teh
dy, j estlie se nau usadit se vdomm a trvalm gestem dv
ry ve svm stedu a s dvrou se na n j spolehnout, tzn. po kud
ztrat svj strach. lovk me - napklad v analze - pocho
pit, co za j eho zkost vz a co j e tedy pinou staen, ve kte
rm se op evuj e j eh o j ! Ale samotn toto vdn asto nepo116

HARA JAKO C V I L E N

mh zbavit se staen, kter j ej svr a kterm se mu dr pod

k urit "komplex" . Mus se uit tlesn se uvolnit. e se to
d prakticky cviit, j e pro mnoho lid novina.
Stav staen vtinou neb v ds ledkem aktulnch p
in, ale produktem trvale ustaranho j . Existuj e prop u s tka
z tohoto neblahho stavu, j e spov v gestu dosvduj cm
dvru a vychzej cm ze svob ody j edince . Jde o gesto , kte
rm s e lovk propust z tit nahoe (vraz zaj et v j) do
tit dole a kter, kdy je provedeno j ako vnitn gesto - ni
koli j ako tlesn pohyb - s e stane osobnm vrazem pecho
du k j i nmu c elkovmu postoj i . Ve sv plnosti toto vnitn
gesto znamen navzn kontaktu s rozmrem, kter pesa
huj e j skou skutenost a me vystit v "transcendenci zdo
la" . Pln "hlubok uvolnn" tedy znamen tot j ako propus
tit ustaran j a odevzdat s e pijet ze strany zklad u . Komu
s e vnitn gesto uvolnn p o da , ten zakus, j ak j eho zkost
j ednm rzem pomine.
Vechna specifick odporov napt v souhrnu odpovdaj
pstovn ivotn formy, "struktury " , j ej pirozenost j e stt
v rozporu s podstatou smujc k promnm . Tato ivotn for
ma m prost ve svm zkladu a smyslu statick charakter. Je
to nej pirozenj forma vdom, ve kter lovk z pevnho j
s kho stanoviska dl veker provn pedmte m , tzn.
"zpedmtuj e " , (racionln) uchopuj e a zvld ! Tady "stoj "
lovk ve skutenosti svta , kter se r o d ze zjitn a j e pa k n a
z k l ad ustanovenho mnna, vytvena a udrovna zase
smrem k ustanovenmu ! Centrem a subj ektem tto skute
n o s ti je j, kter je v souladu s e svou povahou zameno na
vytyen p odky, podle nich se d a mysl zsadn "ve stano
viscch", "postavench" a "dokonench" tvarech, kter je te
ba vyboj ovat a hj it. Na zklad tto statick struktury skute
nosti vznikl odporov napt vi pod stat a p roti p ohybu
promny, kter v n m zdroj , j e zkladnm negativnm nap
tm v lidskm ivot. Zakotven v hara j e umouj e vdy znovu
zruit.
Z oddlenosti j skho svta a podstaty, ze kter s e rod na
pt, vyrst tak lovku vlastn vdom sebe a ivota . Bez to117

HARA JAKO CVi EN

hoto protikladu by nebylo ani vdom Byt. K vystn napt ,

j e m zklad v tomto protikladu, dochz v integraci j a j eho
svta s podstatou. Tato integrace j e vlastnm tmatem vech cvi
en na cest sebeuskutenn, kter nesmuj jen ke konen
mu zruen j v j ednot Byt, ale tak ke zj even Byt v ivotn
skutenosti j; sna se tedy o vystoupen podstaty. Pitom nej de
o dln, ale vdy o piputn toho , co v podstat spov.
Silou nezruiteln asti podstaty na Byt je lovk i upro
sted vech j sky centrovanch, asto trzniv napjatch vzta
h vdy v p o dstat "vykoupen". Nebo ve sv podstat je vdy
tm, co j a ko svm vdo mm oddlen od p o dstaty hled.
Z kesanskho pohledu j e Bom dttem a Kristem spasenm
lovkem, z vchodnho pohledu m buddhovskou pirozenost
a v podstat je v nirvn. Jen proto, e m j, dky ktermu se
vztahuj e ke sv oddlen osob, a vdom, ve kterm se uvdo
movn si ivota pro muj e v pedmtn uvdomovn si sta
tickch "skutenost", tak dnou z ve uvedench boskch
kvalit nen. Je tedy stle na cest k to mu, aby znovu nalezl to ,
m ze sv podstaty je, ale co ve svm vdom ztratil. Jeho pod
statn spoj en s Bytm pi souasn oddlenosti od Byt ve v
dom je tedy zdroj em j eho svatho neklidu.
Tam, kde jsk svt zsk pevahu (v urit pozici, kterou
zauj me, komplexu , kter j ej uchvt, idej i , na kter l p , nebo
tak jen ve svm vechno pedmtn fixuj cm vdom) , vznik
ne staen, ve kterm j e p o hyb smrem k promn blokovn
a iv celost lovka je ohroena . S rostouc hyp ertrofi j s k
ho svta miz orgn pro vnmn iv celo sti . Toho je dnen
lovk trpcm svdkem. Zskn hara znamen anci pro op
tovn zskn tohoto orgnu; nebo tm, e se vycentrovnm ve
stedu tla osv ob od me ze zaarovanho kruhu "nahoe " , se
zase do hry vn celost. Vdom celosti se probouz a cvic
vnm, jak s e p roti pvodn mu uren celosti proheil .
Zaputn koen ve stedu probouz, zostuj e a prohlubuj e
p osteh pro staen, ve kter se promuj j e dnostrannosti, z
ko sti a b l o ky, j e vznikaj j ako odezva na ivotn p o d m nky.
Tato vnmavost j e vrazem toho , e podoba, kter j e lovku
vlastn urena j eh o stedem, nyn pechz d o vdom . J e to
vraz odhalujcho se vdom celosti .
1 18

HARA JAKO CViEN

m vce dky pokrauj cmu cvien zskvme pocit prav

ho stedu, tm r ychlej i si uvdomme j edno stranno sti, kter
oh rouj nai celost a kter nm dnes vnucuj e pouze vcn
chpan svt tm, e ns redubj e na sv funkc e . V dnen
dob jsme stle vce a vce formovni zpsoby mylen a cho
vn a ivotnmi zvyklostmi, kter nm vtiskuj e nmi sice vy
tvoen, ale stle j ednostrannj svt se svou organizovanost,
podniky a strnulmi podky.
Forma skutenosti j skho svta je zde hnna k neblahmu
vrcholu, ve kterm s e cel ivot stv pevn pedmtem,
a lovk sm je kouskem svta, kter racionln poznv, po
uv a ovld. Kde tento nhled pevld natolik, e neped
mtn ivot, kontakt s vesmrnmi silami, iracionlno, u ne
maj msto a transcendence neuruj e ivot ani v podob vry
ani j ako zkuenost, tam se ivot o cit v nebezpe.
Nadchz doba, kdy se lovk probouz ke svmu lidstv .
Zanme znovu ctit a pipoutt si strnky naeho lidstv, kte
r za dve panuj cch pomr nemohly bt provny: ensk
strnka v lovku (ne mn v mui ne v en) , kter v tomto
musko-muskm svt nem msto, individualita j edince, kte
r "ru" zpedmtnl, organizovan svt, ale pedevm pod
stata, tedy zpsob, j akm se v lovku prodr na svtlo Byt,
j eho vlastn jdro. Ale jen v me, v j ak lovk skuten tles
n naj de cestu ke svmu zemskmu stedu, bude to potlaen
schopno skuten znovu t.
Souhrn funkc , kter pat k hypertrofovanmu svtu-j :
chladn rozum, fixuj c bdlost, vcn zjiovn, nestupn lp
n na dosaenm, "dln" , racionln mylen, "elezn vle" ,
"organizan schopnosti", to vechno pat k form vdom, kte
r m sv centrum "nahoe " . V me, v j ak se lovk s tmito
kvali tami ztotouj e, ztrc kontakt s mateskou zem v sob.
Probouzejc s e vdom celosti mu to pipomn a ve vnitnm
gestu, kterm se spoj uj e s mateskm zkladem svho ivota, se
umouj o ptovn ustaven celosti: enstv obdr sv msto,
individualita vystoup a nadsvtsk ivot a Byt rozezn svtem
podmnnho lovk, kter se te me stt osobnost.
Pohybem dol se uvoln staen nahoe, blokujc j je pro
p utno a v kontaktu s e stedem lovk zase nabude formu,
1 19

HA RA JAKO CViENi

kter odpovd j eho prav celosti . V "bolesti " , kterou kad sta
en asem produkuj e, se ohlauj e " dobr" napt, kter peb
v v kad m ivm celku a j eho .. eenm" j e prv tvar, kter
odpovd sv podstat. Sprvn podoba roste v rytmickch v
kyvech napt a uvolnn .
V harmonickm celku tvo napt a uvolnn organicky se
pelvaj c systm, vzj emn se dopluj souasn, nebo v ryt
mickm stdn. Kad napt je naplnno touhou po uvoln
n, kad uvolnn smuj e k napt. Za dynamickou polaritou
napt a uvolnn je u dla zkon celku .
Celost j e poho nem k harmonii pomr, j ejich mrou j e pi
rozen p o d o b a . Kad poru cha a nemrnost vol po optov
nm us taven podstat umenho du, kter j e umonn, j ak
mile se opt oteve pstup k vyrovnvajc sle zkladu.
Smysl kadho skutenho exercitia se tk celho lovka,
tedy tak j eho tla, sprvnji eeno lovka jako tla, kterm
j e . Tak se i cvien uvolnn, chpan jako cvien na cest, ne
tk svall! tla, ale tla, do kterho se lovk j ako sebe hj c j
uritm zpsobem vtlil a dr s e v nm. Cvien uvolnn se
pak stane nm velmi nronm; nebo znamen osvobozen
lovka od zaitch postoj , kter ho zdruj od kontaktu s By
tm, protoe se v nich vyj aduj e a zpevuj e j ednostrann cent
rovn v sebe hj cm j a j eh o svt . Tm s e cvic piprav
propustit sv j a oprostit se o d nho . Tehdy se mu me zjevit
j ednota zkladu a nabude schopnosti okusit j ej transcendentn
vznam a vnmat ono "zcela j in" , kter se j ej dotk. V tom j e
obsaen pslib, kter cvicho zrove zavazuj e k uskuten
n urit podoby, a tedy k postoj i , kter je pedpokladem veho
plodnho cvien. J e teba neochvj nho zamen na nesmr
n cl v podob konenho sjednocen s t ranscendenc, j eho
smyslem j e znovuzrozen lovka z j eho podstaty. Stupovn
vkonnosti ve svt a zpevnn zdrav je z tohoto hlediska ved
lej m produktem, ne vak smyslem tohoto cvien.
Mimo jin existuj e uvolovac cvien, pi kterm cvic
v p edmtn pozornosti vnm napt ve vech konetinch
a db na j ej ich uvolnn . To ale samo o sob j et nevede nijak
daleko . Hlub smysl uvolnn je j i nd e . Teprve tam, kde jsme
1 20

HARA JAKO

CVICENI

schopni se bez odporu uloit do ztklch d a vnmat pitom

kvalitativn zmnu svho provn, ani bychom usnuli, me
se odehrt nco , co m vnitn vznam. Pedpokladem ale j e ,
abycho m t i e vnmali, spoinuli v t o m stavu a erpali z nh o .
V plnm uvolnn doj de k doasn neschopnosti pohybu . To
znamen, e z tkn zmizelo napt, kter j e pedpokladem re
akce na voln impulzy, a tak e j sk svt , pod jeho vldou
bn cel lovk stoj , se poddil vtmu celku .
V tomto stavu plnho uvolnn do ns me vstoupit nco
kvalitativn novho . Pociuj eme to jako teplo zvltnho dru
hu, jako nosn seten hranic, pi kterm j sme neznmm zp
sobem ptomni, pozvednuti v zahrnuj c celek a zrove
zvltnm zpsobem chrnni. Z tohoto nej skho stavu pro
vanho pi plnm vdom s e meme vrtit hlubokm nde
chem (nebo zvnutm) - a opt j sme pny svch d. Protoe
j sme vak vnmali j edinen stav, ve kterm j sme nepatili zce
la sob, ale prv v tom j sme v byli v irm smyslu sebou, z
stane v ns nco z t taj emn sly. Jinak bychom se ctili jen fy
zicky osveni - a to nem hlub vznam.
To, co se odehrv v tch krtkch asovch secch, ve kte
rch se odevzdme uvolnn j ako zvltnmu cvien, me pi
nst skuten ovoce j en tehdy, kdy se kontrolujeme tak pi se
zen, chzi a stn a bhem vech innost . Cvienm se rozvj
zvltn orgn, kterm zaznamenme chybn napt a tak na
bvme schopnost je zase sprvnm zpsobem uvolnit. To , co
cvienm vznik a nsledn se proj evuje odhalovnm chybnch
napt a jejich korekc, j e tlo cesty. Teprve tm, e se tato kvali
ta osvd ve vednm ivot, se pln ozej m vznam hara pro
tma "napt - uvolnn". Uke se tak jasn, e "sprvn nap
t" pedpo kld uvolnn staen a na druh stran s myslem
"sprvnho uvolnn" nen rozptlen, ale sprvn napt.
Pro nai dobu je charakteristick, e stle hledme prosted
ky a cesty k uvolnn, ani bychom pli uvaovali o sprv
nm nap t . Zde se odr cel rozmr zapleten v ivotnch
mechanismech, ze kterch se pro ns nezd bt j in cesty ne
v bezhraninm rozptl en, kter by o dpovdalo p krm
dm vnj ho svta . To vak znamen uvznut v zaarovanm
kruhu.
121

HARA JAKO

C V i E Ni

Proto je tak problematick ukonit uvolovac cvien "vol

nm naptm" . Jestlie se zda pln uvolnn, tzn. osvobozen
ze zatuhlch j skch struktur, pak zde vzniklo nco, co by
mlo prospt i "svtskmu postoj i " . Kde uvolnn vyst v roz
ptlen bez opory, tam se cvic s tmto samoinnm vyrovn
nm m j , a stej n tak i tam, kde po uvolnn okamit zase
nutkav padne do staen .
Sprvn uvolnn se dostav j en tehdy, jestlie cvic poct
pro u d vychzej c bez j eho pispn z taj emnch prostor koe
n ivota, ke kterm se vydal . Tento proud sly mu pin tvar
a dr j ej v nm. Sprvnm uvolnnm chybnho napt nevede
cvien jen k oprotn se od neh o , ale zrove k vykoupen
pro nco novho. Nedojde tedy j en k odstrann toho, co stoj
v cest, ale zrove j e umonna forma, kter byla staenm
zamezena.
Sprvn cvien "uvolnn" se neomezuj e na zruen stae
n. Mnohem spe jde o cvien, kter probh ve stlm opako
vn celho kruhu sestvaj cho z uvdo mn si chybn formy
a j ej ho vystdn "sprvnou" form o u . Sprvn uvolovac cvi
en se odvj v pokrauj cm oten "kola promn " . Tehdy m
podoby: uvolnn chybn formy, u sazen v nosnm prostoru
koen, vstup do promuj cho zkladu, vynoen se z nho
v nov form, kter , sotva se zrodila, ji v sob nese nebezpe
zatuhnut, je musme rozpoznat, atd .
Uvolovac cvien, kter j e soust " cesty" , j e tedy cvie
nm, j e spov v oputn chybn formy osobnho charakteru
a zskn nov, kter vyroste ze zkla<;lu p odstaty a nej lpe j i
d o svduj e . Tato podoba o p t neznamen "tlesnou formu,
kterou lze fotografovat", ale zpsob osobnho it ve svt, ve
kterm s e ctme vnitn sprvn a meme je tak navenek
opravdov ztlesovat a hjit.

DECH OV CVIEN

Nikde nemme monost si uvdomovat nai ast na vt

m ivot tolik jako v souvislosti s dchnm. Na cest neexis122

HARA JAKO C V I E N f

tuj e .. cvien" , j e by si nevmalo dchn . V dechu bezpro

stedn zakoume ivot v jeho promnlivm pohybu. Kdy se
nm poda uvdomit si zkon promny ohlauj c se a proj e
vuj c se v dech u, pij meme j ej v celm j eho vznamu a vdo
m se mu poddme , v tu chvli j sme u "na cest". A jen se ze
telem na cestu budeme v nsleduj cm o dechu mluvit.
Cvien dechu se odvj ve tech stupnch. Na prvnm stupni
jde o uvdomn, upraven a cvien fyzickho dchn ve slu
b elementrnho j a j eho zdrav . Na druhm stupni jde o uv
domn, upraven a cvien " o s ob nho" dechu . Toto cvien
stoj ve slub osobnosti, kter se osvduj e ve stdn sebepo
tvrzen a sebeodevzdn ve svt. Zde necvime tlo, ale sebe,
abychom " dchnm" doshli sprvn formy pro svt. A stoj
me ve svt v j akkoli roli, sla pro vekerou svtskou innost,
odpovdajc zpsob veho konn a nesobeckost vech vztah,
tzn . sprvn kontakt, souvis s e s prvnm dchn m . V na
ruenm nebo pli krtkm dechu se vyj aduj e porucha toho,
kdo tak dch.
Na tetm stupni j d e o vdom dchn a j eho cvien ve
slub naeho vztahu k transcendenci , tedy stavu, ve kterm j e
cvic j ako o s o ba transparentn p r o Byt pebvaj c v j eh o
podstat.
Na kadm stupni se lovk svm dechem napravuj e tehdy,
j estlie se mu p o da zapustit koeny v zemskm stedu - ne
bo j en tak se osvobod o d veho toho, co mu v podob chyb
nho dchn brn ve zdrav , form pro svt a v rozvoj i pod
staty.
Existuj e mnostv dechovch cvien, o kterch se lze pt;
nebo se meme ptt, nakolik spluj zvltn cl, kvli kter
mu byla vytvoena, napklad kvli zvltnmu vkonu nebo
k nprav fyzickch d e formac . Existuj e vak pro vechny
stupn platn dechov cvien, o kterm se pt nelze. Takov
cvien obnovuj e nebo zpevuj e dchn, kter j e prodou
chtn a odpovd pvodnmu p ohybu prom n . "Cviit" toto
dchn znamen uit s e prost ho pip ustit.
Sprvn dech nemusme vytvet. Pi chz a plyne sm od
sebe, bez vdomho pispvn ze strany j. Je-li pirozen po123

HARA JAKO CVIF.N

hyb brnice omeze n, pak j e nahrazovn pohyby pomocnch

sval, kter sed ve . Kad sprvn cvien fyzickho dechu
se zamuj e na obnovu brninho dchn . To se potom pz
niv proj ev na dvou rovinch : na elementrn rovin napklad
tam, kde je dchn do prso u omezeno a dchn je pechodn
velmi zteno, teba pi plicnch a srdench chorobch .
Na stupni ke svtu piazen " osobnosti" naznauj e plytk
dech, e lovk j e jet zcela zajat v j hj cm sebe, a tedy jet
nen oteven ostatnm lidem a svtu. Ve svm jskm zaj et po
strdaj cm dvru v, e mus vechno dlat sm a nad vm
sm bdt, tedy i nad dchnm . Nenech je j ednodue proudit
dovnit a ven, ale vtahuj e ndech a zamezuj e pak plnmu vde
chu. Neum se vydat. Tento nevdom blok dchn znamen
blok na cest, kter stle vyaduj e dvn a odevzdn j.
Prvn, co je teba s e uit, proto je: dovolit dchn, aby se
dlo ! To j e mnohem o b tnj , ne j s me ochotni p i p u s t i t .
Bezdn dohlec napt j , kter se proj evuj e v nevdomm
zen a brzdn dechu, s e d tko uvolnit. Jakm zpsobem
omezuj e, to j e zej m, j akmile se poprv na svj dech vdom
zamme . iv r y t m u s je okamit peru e n . Dech uvzne
a zatenk m p o c i t , e napro s t o neum sprvn dchat,
a me u nho nastat dunost.
Je to dlouh cesta, ne se lovk, i ten, kdo netrp poruchou
dchn, nau vdom sprvn dchat, tedy ne pln pipust
pirozen dech. Nauit se to j e zkladnm cvienm, kter vn
mno j ako exercitium je pro "zdravho" nemn uiten ne
pro nemocnho . Ani p okroil nelze nezbytnosti tohoto cvie
n zprostit. Jeden zenov mistr, kdy byl dotzn na dechov
cvien, odpovdl: "Ticet let se snam vdom pihlet sv
mu dechu, ani bych j ej rui! . " Pi cvien dchn poprv zs
kme pont o zvanosti prastar moudrosti, e tam, kde lo
vk vnm ivot, "se dv, j ako by se nedval" a "kon, ani by
konal " . S asem a hnvem zatenk zako u , e vdn
o sprvnm dechu m u samotn k niemu nen. Akoli u v, e
m dech nechat plynout, dlouho j et nedoke psoben j
vya d i t . Znovu a zn ovu klade proudcmu dechu v p o l ovi n
cesty odpor a napl voln napomh ndechu vtaenm. J e to ,
j ako by se neop ovaoval se vdechu zcela vydat a j ako by s e
124

HARA JAKO CViEN

potom bl, e nedostane dost vzduchu, kdy sm nepome . . .

Tak s e ale oddluj e o d pirozenho vznikn a rstu z podstaty
na vech rovinch . Pro zatenka je pak velkm zitkem,
kdy se mu poprv poda pi plnm vdom pipustit piroze
n iv dech, kter m vlastn stle po ruce.
Sprvn dchn je zamezeno tehdy, j estlie tit sed na
hoe, a samo od sebe se ustavuj e , j estlie naj deme cestu ke
sprvnmu titi. So tva se sprvn usadme v naem stedu
tla, brnice nasko a dech zane proudit klidn a u stavin
a me na vech rovinch nst ovoce. Proto mus kad terapie
pracuj c s dechem stej n j ako kad dechov exercitium zat
upevnnm sprvnho tit. Dokud nen nalezeno a zpevn
no, m spch veho snaen o vdom nadechovn a vyde
chovn spornou cenu a krtk trvn .
Na tomto mst me bt vhodn udlat malou poznmku
o j govch cviench , kterm s e dnes pod vedenm vce i
mn povolanch u itel vnuj e tolik lid. J e znmo, e tato
cvien maj rozmanit inky. Pro mnoh jsou blahodrn, na
j in naopak psob zle. Ptme-li se, pro tomu tak j e , musme
vyj t z toho, e vlastnm smyslem j gy je nalezen cesty k "pra
vmu J". Tento hlubok smysl vak nkdy ci i uitel ztr
cej ze zetele - a u j ako cl, nebo j ako zdroj pedpoklad
sprvnho cvien . Jga d o slova znamen " s ep no u t s e j hem
s pravm zkladem ivota " . Kde j gov cvien u vznou na
stupni pouhho tles nho cvien, nemaj nic s p olenho
s j gou ve smyslu uj amen lovka zdroj em Byt, kter mu pi
n spsu a celost . Zstane pak jen u gymnastiky, kter j gu
promn v nstroj k tuen tla ve slub zdrav, vli a vkon
nosti. To me bt velmi uiten a oberstvuj c, ale pro svj
vnitn vvoj lovk nezsk nic. Postup cvien vedoucch ke
skutenmu cli j gy bude ale nezbytn rzn v zvislosti na
celkov vchoz situaci lovka, kter zan cviit .
Indit misti se ve sv zemi setkvaj s lidstvm, kter se od
zpadnho velmi podstatn odliuj e . Indov, a Orientlci v
bec, m aj pro cvi en dchn jin pedpoklad y ne zpadn
lid. Rozdl se tk jak celkovho po stoj e k ivotu, tak i piro
zenho celkovho stavu lovka.
125

HARA JAKO C V I C E N i

Dky nboensk tradici Vchodu s jejm starobylm zakot

venm ve cvien meditativnho po noen tam cvien dchn
znamen zcela pirozen exercitium na vnitn cest. Duchovn
vznam dchn tedy ani nemus bt vslovn zdrazovn.
Stej n tak modlitby, duchovn ten a obrazy, kter dv uitel
km, padaj na pipravenou pdu a j sou v souladu s e svm
smyslem pij mny s pirozenou ochotou. V zpadnm kovi
probo uzej asto j en neplodnou tnou nladu nebo j en oka
m ik trvaj c povznesen ducha. Jen zdka j sou ale schopny tr
valej i ovlivnit celkov postoj cvich o . Ve vtin ppad se
" d u chovn sladn" pln vynechv a cvien se pstuj e j en
j ako osvuj c, zdrav prospn tlesn aktivita. Zde se vyj e
vuj e odlin struktura celkovho stavu evropskho lovka .
Zatmco Indov se potkaj s nebezpem ses ut dol, tedy
"nedostatku j" a rozplynut osoby, trp zpadn lovk vti
nou tm, e m pli mnoho j a je taen nahoru . Zde je pli
mnoho vle, tam nebezpe lnho vydvn s e ; zde chceme
pli mnoho dlat sami, tam nechvaj vci pli bet; zde
je tendence zdrazovat ndech ped vdech e m a p i nde
chu se drm e bdl nahoe, tam je nebezpe, e s e lid pili
vydvaj s mrem dol a upadaj do neteno s t i . O z v u n o u
s k n a polem manifestace absolutna j e cel lov k . J estlie
se chceme otevt absolutnu, pak si musme pomoci k celosti,
a to znamen zskat to , co nm chyb , a odstranit to , eho m
me pli.
Indm chyb, hrub eeno, spe "horn oblast" ne ta "dol
n" . Pak je pochopiteln, e u jgovho dechu se od zatku kla
de draz na zmrn ndech a nsledn zadren dechu. Uitel
j gy bude sice na zatku kadho cvien ky vyzvat, aby se
uvolnili, ale asto nev, e touto lohou poaduj e prv to , co
Evropan umj nej mn ze veho a povede se jim to teprve po
dlouhm cvien. Zd se, e existuj e j en mlo uitel j gy, kte
by si pokali na pln uvolnn svch zpadnch k a zaali se
cviky, kter znamenaj napt, teprve a ci skuten um rela
xovat. A kdy je pak cvien j et provdno ve slub poslen
j - snad j et po dpoenm formul "j jsem J" , kde i ndick
mylen chpe prv velk J, ale Zpaan to asto vnmaj jako
potvrzen svho jsko svta - tehdy je zmatek dokonal.
1 26

HARA JAKO CVICENi

Sprvn cvien dchn m u s Evropana z pohledu celosti

nejprve vst shora dol, a tedy klst draz na vdech . Kdy se
naopak zane se smovnm vzhru ve smyslu, kter si bude
nrokovat vechny sly vle, pak se dj e to , co odpovd zdd
nmu po stoj i Evropana . To me vst k naden, ale zrove
bude cvic sveden k tomu, aby na u staen, nebo naopak
rozptlen stav nasadil novo u , zmrn vytvoenou umlou
formu . Vsledkem je pak v nejlepm ppad to , e se lovk
b ezprostedn po cvien t njakou chvli stupovanm i
votnm pocitem a snad se i ve vnj m smyslu ct " fit", pak ale
j ako "vyrovnn" beztoho hypertrofovan a nesmrn vystup
ovan j sk a voln struktury p roij e nhl ochabnut . N
sledkem toho je staen, kter me vst a k astmatickm po
ruchm, namsto sprvnho napt a formy. Nebo po umle
nafouknut erstvosti nsleduj e stav vyerpn a lid s cvie
nm pestanou.
I u lid se slabou vl se dechov cvien, kter j ednostrann
zdrazuj e ndech, proj evuj e jen zdnliv pozitivn. Tmto li
dem se vtinou v prbhu dtstv a dospvn nepodailo vy
tvoit sprvn j . Pedpokladem utven j je kontakt se zkla
dem pod staty. Prv lid se slabou vl a charakterem asto
dchaj velmi mlce a j e u nich patrn napt v horn sti tla,
kter je teba rozpustit. l o n i tedy mus zat uenm pohybu
dol, nebo jen z hloubky me vyj t nahoru sprvn napt.
Pi dechovch cviench meme na tech vvojovch stup
nch pozorovat nkolik charakteristickch j ev.
Na prvnm stupni vtinou vnmme svj dech j ako nco,
co mme ped sebou, a pohlme na nj j ako na funkci, kterou
meme oprostit od souvislosti s celkem a vzt ji pod drobno
hled. Tehdy vlastn lovk j et necvi sebe j ako tlo, kter j e ,
a l e zachz se sebou v tle, kter m, jako s pokaenm nstro
j e m , j eho sprvnou pouitelnost chce navodit. V n ej l epm
ppad pitom vznik umn dchat, kter me bt ze zdra
votnho hlediska uiten, ale j et nen spojeno s vnitnm zis
kem . Svj osobn vznam dchn zsk teprve tehdy, kdy za
neme v dechu cviit sebe, nikoli j en sv tl o . K tomu dochz
na druhm stupni cvien .
127

HARA JAKO CViEN

Na druhm stupni vnmme v dechu sami sebe. Jako osob

no sti fungujc ve svt musme bt schopni se prosadit, bt
vcn a nesobecky milovat. Tomu je zamezeno v t me, v j ak
j s m e ovldni malm j . I kdy netrpme poruchami dechu,
odr se vlda j v plytkm dech u . prava dchn na druhm
stupni ale znamen vc ne pouh obnoven vkonnostlesn
funkce. Znamen to vvoj k lovku , kter pln dvry doke
nechat sv j ve slub ostatnm a svtu . V zrcadle dchn se
cvic u, jak daleko je od tohoto cle vzdlen, toti nakolik je
s t le u staran, v u s t avin obran a zabezpeovn s e proti
svtu . U s e poznvat mlk dech j ako vraz ztotonn s j,
kter se stle chce hj it, a proto se neum sprvn dt, tedy ani
neum pln a voln vyd echnout. Nprava , o kterou tady j de ,
ale nenastane jen tm, e cvic zdrazn svj vdech, a l e tm,
e se u vce se ve vdechu uvolnit, tzn. vloit se do nho. Pro
to rovn nepo mh napklad ztuhl ramena a j i uvolnit
tech nicky (mas) , ale musme se uit se v t oblasti uvolnit .
To vyaduj e zsadn nov postoj . Trv to chvli, ne se cvic
nau, e chybn dchn znamen j eho vlastn chybn postoj ,
tedy e nikoli j eho tlo chybn dch, ale e on j e chybn p
tomen, tzn. nen j ako osoba ve sprvn form. Zsadn vznam
dchn si proto musme ujasnit nej en poj mov, ale vnitn
zkuenost.
D ech neznamen nasvn a vyp o utn vzduchu, ale z
kladn p o hyb ivo t a . Nen izo lovatelnou funkc, ale rytmem,
kterm se vyj aduje a uskuteuj e iv lidstv prostednictvm
mdia tla i ve vech oblastech due a ducha zrove. Z dch
n s e d vy s t cel kov ivotn p o s toj lovka. Kad trval
zmna dchn pedpokld promnu lovka v j eho po stoj i
k sob a k ivotu . A obrcen - osobn prce na dchn tak
petv celho lovka. Jako kad zatuhnut v tle, i chybn
nebo chybj c rytmus dchn znamen blok a poruen vel
kho stdn p o l a rit, na kter m zvi s lidsk zdrav . Chybn
dchn znamen, e se lovk protiv zkladnmu rytmu ivo
ta, a tm zrove zamezuj e pohyb vlastnch promn. Tak brn
tomu, aby se stal lovkem, j akm v podstat j e , a rd by se jm
stal a tak by s e j m ml chtt stt.
128

HARA JAKO CVIENf

V dchn se zrcadl mra a zpsob , j akm lovk naslou

ch zkonu promn, kter se zj evuj e v r ytmu jinu a j angu,
umrn a vznikn. Kdo poru rovnovhu pl pesunem ve
prospch j ednoho z nich, mj se s tmto zkonem . ivot se sv
mi aktulnmi hrzami a pokuenmi, pepnnm poadavk
a odprnm j ist lovka neustle vytrhuj e z rovnovhy a po
nouk j ej , aby se opevnil v j ednom z pl, nebo prohrl. Pak j e
tk naj t sprvnou formu.
Co vak znamenaj dva ply, mezi ktermi p ulzuj e rytmus
ivota? Jeden znamen pohyb k ozvltnn a k dokonen for
my uloen ivotem, druh j ej optovn zruen v jedinm po
tku veho.
Kad ustaven forma hroz svm zatuhnutm a mus bt
opt rozputna. Ale i kad uvolnn m sklon ke svmu zv
nn v plnm rozptlen, msto aby ze sly rozputnho tvaru
vznikl tvar nov. Zatuhnut a rozptlen j so u ob zkladn po
ruchy pohybu promn, kter znamen i sprvn dchn . Cvi
en dchn proto znamen obnovu neporuenho plynut to
hoto procesu promn na vech rovinch. Oba bloky p ohybu
promn odstran j en spolehliv u kotven ve stedu tla, v hara,
ve kterm se staen a zatuhnut uvoln a nahrad sp rvnm
naptm a propustnou formou .
"S prvnou formou" lovka zde mnme d v zleito s t i :
J eho schopnost ivota ve svt a jeho " transparenci p r o Byt " .
Selhn ve s v t asto souvis s tm, e lovk v rozhoduj c
chvli nedisponuj e tm, co ve skutenosti um, m nebo v. Tato
"pekka" zpravidla odr klamnou pedstavu, e si neme
me dovolit porku , a chybj c dvru. Jen ten, kdo v mnoha
ppadech vidl strach, kter stoj v cest prostmu piputn
plnho dchn, zvlt odevzdn se vdechu, v, v j ak me
se lidem zpravidla nedostv zkladn dvry v ivot. Aktivn
ho bdlho napt j se tak obtn vzdvme proto , e hlubo
ko v nevdom vme, e se bez nho vystavme ohroen . Jak
hluboko je tento strach obecn pod k, ukazuj e kad mu
dobe znm ustraen cuknut, se kterm ns " nco" pi us
nn strhne zptky k bdn prv ve chvli, kdy se u odevzd
vme vld prody, zde tedy dchn spcho tla. Ono "nco"
je j , kter m pi usnn strach . . . e usne! Co je zde v uri129

H A R A JAKO CViENi

tch okamicch zvlt zjevn, to i jindy zamezuj e poehnn

nevdom psobc prody, zvlt jej ch vskrytu vldnoucch
livch s i l . Uzdraven je vdy podporovno shromdnm
sly v hara . Ale l ovk, kter je stle orientovn podle "qui
vive" , chce vechno dlat sm, co vede k tomu , e ani dchn
"nepust z ruky" .
Zpravidla j e teba dost asu, ne cvic pochop, e dch
n v pods tat nedl on, ale e "to dch" , a e pr v v dchn
me zakouet a vyzkouet dvr u v pesahuj c slu, kter j ej
bez j eho pispn nese ivotem . Zkuenost "to dch, nikoli j
dch m pat p i prvnm setkn s n (zatenci maj sklon si
pli brzy n amlouvat, e ji maj ) k nejvtm, nejpsobivj m
a nejblaivj m proitkm na zatku cesty ke s t avu , kter
lovka spoj u j e s Vtm ivotem. Na zklad tohoto proitku
se mnohdy staneme ochotnj mi k tomu, abychom upustili od
pojet sebe ja ko toho , kdo "dl " , a pipustili to , co m bt. Jed
noho dne pak obj evme, e na c est k pravm u J slou dln
jen k odstraovn toho , co nem bt . To, co m bt, to stoup
z hloubk y, j akmile je cesta pipravena.
Zde s e nabz otzka : Neodevzdv s e lovk, kter nikdy
neslyel o dechovch cviench, zpravidla sm o d sebe auto
maticky fu nguj cm u dchn? Jestlie ano, k emu j e cvien?
Odpov : Kdyby se lovk zpravidla neodevzdval automatic
ky funguj cmu dechu, nemohl by vbec t. Tm, o co na "ces
t" j de, je prv bdl vdomi ivota kter j e v ns vtlen. Uv
domit s i dchn j ako zkladn ivotn pohyb j e rozhoduj cm
faktor e m na c e s t . S kryt psobc proda z skv svj pln
vznam pro vy vvoj lovka teprve v pro c esu vdom inte
grace t o h o co j e j tajupln psoben znamen . lovk zraj e
a zdokonaluj e se j en pi roziovn vdom k plnmu obsae
n zkon, kter nevdom proda prost odv. Pitom vak
j de o zvltn zps o b uvdomovn . Cvien neznamen j en
otzku : Co j e teba si "dchnm" uvdomit j a ko velk zkon?
ale t a k : Jak zde vypad sprvn forma vdom?
"

Zvltn integrace vdom, o ni na vnitn cest j de, je nej

prve zamezena t m, e vechno , n a co se pozorn zamme,
zachycuj e m e pedmtn. Jak to vyj dil j ed e n zenov mistr,
130

HARA J/\ KO C V l E l': i

i kdy pak do mnle pohlfme do nitra, dlme z nitra vnj ek.

Tm zsadn mnme obraz skutenosti, kter pak pro ns z
stv nevnmateln . To , co pedmtn uchopme, o kamit
sko do skladby naich pedstav a poj m, tedy do pedmtn
ho uspodn naeho j. Tento zpsob nazrn, kter pekru
cuj e plynut ivota, je teba pekonat prv cvienm . Uvdo
movn zde p roto mus znamenat nco j inh o . Nemme si
uvdomovat ivot promlouvajc v dchn a j eho rytmu ped
mtn, ale mme j ej vdom zako uet j ako iv pohyb, kter
spolen tvome, kterm tedy j ako dchaj c jsme.
Vnitn proitek vldnoucho ivota j e nco zsadn j inho
ne pedmtn povimnut, uchopovn a chpn. V tomto po
vimnut a uchopovn si takto chpaj c udruj e od vnmanho
odstup . Pi vnitnm provn ale zstv provan j edno s pro
vaj cm a promuje ho tm, e se ho dotk. Tam, kde proi
tek lovka promuj e, dj e se to nepozorovan vdomm vnit
nm kontaktem s nm, nikoli j eho pedmtnm uchopenm. Jen
vnitnm uvdomnm se lovku poda doshnout promuj
cho proitku j ednoty s pvodn skutenost ivota. Tuto j ednotu
kivme, zrauj eme a ztrcme nikoli u tm, e se vi n vyme
zme v jsk form vdom a ivota - to pat k lidskmu ivotu.
Proheuj eme se proti n teprve tm, e se jednostrann ztoto
uj eme s pedmtnmi po dky j , usazuj eme se v nich a za
muj eme se v rozporu s vnmi pro mnami jen na zj itn.
ivot se ale ned zjistit nebo dret jako nj ak pozice.
Oputn hypertrofovanho j nen mysliteln bez oputn
s nm spoj en formy vdom. Teprve rozputn j, vetn jeho
formy vdom, umouj e vznik a oplodnn formy vdom od
povdaj c ivotu . Ta znamen nitern vdom.
Zatmco pedmtn vdom "sed v hlav", tzn. v provn
je lokalizovno " nahoe " , znamen nitern vd om vnmaj c
ptomnost celho tla. V me, v j ak pevld vdom hlavy,
je tato forma vdom znemonna nebo ruena . Vvoj nitern
ho vdom je proto zce spjat s pemstnm tit shora dol.
Jen pi zakotven ve stedu tla se poda o svobozen od "vdo
m hlavy" . Zakotven ve stedu tla dovoluj e harmonick fun
govn tla a j e ho funkc a stej n tak i formu vdom plyno uc
z pto mnosti celku.
,

Bl

HARA JAKO C V i E N i

Pi cvien zle na tom, abychom z lohy v pozad pozved

li do hlavn role nitern vdom, kter v zkladu nese lidsk i
vot ped i po oddlen pedmtn uchopuj cho a bodov pro
vaj cho vdom. Kde je piputno nitern vdom, tam mue
tak dojt k vdommu sjednocen s puvodnmi silami ivota ta
kovm zpusobem, kter j ednotu zhy zase nezahub. Teprve
zdailm niternm uvdomnm s i potku a "poctnm" sly
z podstaty si lovk skuten uvdom jak sv odcizen, do kte
rho j ej zavedlo pedmtn vdom, tak i svou pipravenost vr
n nsledovat voln k obnov ze zkladnho zdroj e ivota.
Pi cvien na cest na vech rovinch nej de jen o osvobozen
od chybn formy, ale o zskn sprvn formy. To plat i pro cvi
en sprvnho dchn. Na prvnm stupni to znamen, e msto
formy, pi kter je dech blokovn drenm tit nahoe, nastu
puj e forma, kter umouj e pln ndech dky volnmu vde
dm . Smyslem uvolnn je tedy oteven se a schopnost pij mat.
Tm je odstranno strdn spovajc v tom, e se lovku "kr
t" nebo mu "dochz" dech, protoe nedostaten vydechuj e .
Naume-li se pln vydechnout, udlme tak msto pro ndech.
Na druhm stupni cvien dchn se ume osvobodit od
chybn formy provn a naj t cestu k uvolnnmu samovol
nmu nadechovn a vydechovn, kter odpovd stavu osoby
oteven svtu . U na zatku poznn stoj zkuenost, e ply
nul vykonn dla nebo innosti se pokaz, j estlie dky chyb
n form zadruj eme dech nebo dchme pervan a zkost
n . Vkon se poda, kdy se nese na uvolnnm dchn . Ne
kvuli vzduchu, kter proud ven, nebo kvuli svalovmu uvoln
n, ale protoe uvolnn rozpust zkostn j a pipust existuj
c schopnost nebo umn. V uvo lovn hj cho se j pi v
dechu se po stupn pipravuj e vznik " p ravho j" . Dchnm
cvime odevzdvn jsk formy provn subj ektu, kter j e
pedpokladem vzniku s prvn formy osobnosti. Kdo ovld
uvolnn ve vdechu, zakou v ndechu volnost sprvn, tzn .
stabiln, zdatn a kontaktu schopn osobnosti . Jsme-li schopni
s e pln odevzdat vdechu, pijmeme s e nazpt oberstveni . C
t m e s e j as n , ve form a voln. Uvolnn vak pedpokld
pudu, na kter se mueme usadit: hara.
1 32

HARA JAKO C V i E N I

Jestlie j ednou vdom uplatnme oprotn se od j a j sme

schopni osvdit si odevzdnm se vci a dlu, blinmu a spo
leenstv sprvnou osobnost ve svt, zskali j s m e monost
vstoupit na tet stupe cvien.
Jakmile se k sebepotvrzen dru sebeodevzdn, k semk
nutosti otevenost, k zachovn sebe schopnost obtovat se, ke
chtn vlastnit sluba, vznik cel lovk. Dch u v rytmu
vznikn a zanikn. Dalm krokem na cest k transparenci je
pak vdom souhlas s rytmem mezi stavem jas nho dennho
vdom a vydnm se do tmy ivota vldnoucho v nevdom.
Rovn zde j e teba cvien vnitnho gesta dvry.
Oputn j skho stanoviska a spolehnut se na dc z
klad stoj vce odvahy, ne lid tu. Jen pomalu se seznamuj e
me s vlastn nedvivost vi nepochopitelnmu, na kterm
mme podl. Avak jakmile se opovme vydat do zemskho
stedu a s dvrou se oteveme spsnmu dechu vtho ivo
ta, nabudeme zsadn novou dvru vi neznmm zkla
dm ivota a naj deme tak i v hlubm smyslu cestu k sob.
Teprve prosti zkostn vldy malho j meme s nov zska
nou prvotn dvrou prospvat ze sv podstaty. To je smysl de
chovho cvien na tetm stupni. Zde cvien slou k vdom
mu piputn a rozehrn pohybu, kter vede k transparenci.
Tehdy se teprve z dechovho cvien stv exercitium ad in
tegrum.
Na zatku tetho stupn dechovch cvien musme zcela
nitern chpat prvotn zkon ivota, kter v tichu tvo formy,
a j akmile jsou dokoneny, zase j e bere zptky. Musme se rov
n uit se tomuto zkonu vdom poddit. Pi cvien by
chom denn mli znovu pociovat, jak nae uchopuj c vdom
proti kolobhu umrn a TDzen, ustavinmu zniku a nov
mu vznikn stav vli k trvn, j e vytv nedostatek propust
nosti, kter dus podstat o dpovdaj c ivot lovka .
U na druhm stupni cvien urit dlme podstatn krok
vped na cest k propustnosti schrnky, ve kter stoj me v za
kletm kruhu j . Vykonme krok od p udov podmnnho j
k nesob eck oddanosti svtu . Avak tento krok nle j akoby
samozejm k normln "osobnosti" a k vchov a vzdlvn,
kter k n pat. lovk, kter p rocitne k cest, potom obj evuj e,
1 33

HARA JAKO

CVICEN

j ak moc je i v tto o s o b nosti j et vzdlen o d transparence,

tedy nakolik je j et spoutn svm subj ektem , a jak tato spou
ta nos t svmi p e vnmi p o dky vdn a ho dnot zamezuj e
transparenci k ivmu Byt.
Jakmile s e d osaenm sprvnho stedu probud podstata,
dostvme znamen, e se ctme nej en spaseni pro svobodnj
it na svt, ale tak novm zpsobem zavzni Byt. Poct
me impulz novho svdom . Opravdov zkuenost p odstaty j e
neoddliteln s p o j e n a s probuzenm svdom vi podstat.
Pokrok ve cvien je na tetm stupni plodem tohoto svdom .
Kad opravdov svdom vi nemu v sob nese nej en
zavazuj c p ovinnost, ale tak zaslben . Jeho splnn zvis na
na p o s l u n o s t i . To , co si n i tern uvdomuj eme na tetm
stupni dechovch cvien, nese krok za krokem ovoce teprve
v poslunosti vi niternmu vdom zkona. K tomu pat na
konci vdechu odevzdni vle provzen dvrou , poslunost
a vdoucm naslo uchnm. Dosahuje-li tak lovk h l o ubky
podstaty, vrac s e nej en j a ko jasnozivj j -svbyt n o st , ale
j a ko svdek toho, emu o devzdal svou vl i . Smysl cvien se
pak napln ve vce ne o b lauj c, ubezpeuj c i zavazujc
zkuenosti asti na transcendentnm .. zkladu" , kter ns st
le znovu osvobozuje od ustaven formy a dovoluje nm vstou
pit do nov formy. Na tetm stupni se tak obj evuj e nov ivot
n impulz, kter cvicho pen na novou cestu . Na n teprve
me rst religio z i t a , kter neij e z pedmtnch pedstav
a projekc obvaj cho se dostivho j, ale j e vrazem zava
zujc a od j oproujfc zkuenosti Byt ptomnho ve vlastn
podstat.
Co maj tyto ti stupn dechovho cvien spolen s hara?
Nic mn a nic vce ne e lovk je schopen naplnit smysl
kadho ze stup cvien j en tehdy, pokud je vysvobozen ze
zadren v jskm prostoru a naj de cestu ke svmu zemskmu
s tedu. Toto .. nalezen stedu" je o sob platnou zkuenost. J
se otevr m e silm hlubi ny, kter nyn provme vdom.
V tomto proitm kontaktu se ivotem, kter je vlastn mimo
ivot a smrt, j sme schopni znovu a znovu snst smrt j, kter j e
po ns poad ovna na prahu kadho znovuz rozen. V me ,
1 34

H A R A JA KO CViEN I

v j ak se pak poda strhnout kons trukce svraj c ns nahoe

a pemstit tit trvale dol, vznikne celkov stav, kter nm
nakonec d schopnost svdit o dechu ivota i v rozen a zm
rn vednho dn e
.

Cvien dchn se stv exercitiem, j akmile jm zvstovan

pohyb promn zcela vdom vykonvme ve " vnm opako
vn " . Toto cvien nachz sv p zniv po dmnky ve vech
cviench ticha, ve kterch urit pedmt soustedn neshro
mauje tkaj cho ducha, ale osvobozuj e vdom stle vce od
vech obsah, tzn . vyprazduj e j e - ve skutenosti je vak zce
la o b sazeno dnm d chn a p o h yby promn, kter j sou
v nm obsaeny.
m vce se pitom sami zakoume jako plynul stdn
dvou pl a nitern si uvdomuj eme sebe j a ko dc, tm vt
prostor zskv , msto p ozoruj cho a vdom usmruj cho
zachzen s dchnm, opakovan se dostavuj c zniternn ce
lho procesu . Prv zde vstupuje cvien ze stadia koncentrace
na d ch n do stadia meditace dchnm.
Meditace, meditativn "konn" , m pasivn charakter. Me
ditace se odvozuj e od "meditari" : bt na cest ke stedu . Medi
tativnmu cvien o d povdaj c postoj je tedy ten, pi kterm
cvic na sob nech spoinout dn Velkho zkona. Vdom
naplnn zkona zniku a vzniku, kter se ohlauje v dchn,
vyaduj e opu t n v e ho vzniklho a piputn toho, co nov
stoup z jeh o rozplynut. Pitom j de v kadm d echu o ode
vzdn pekonan j sk formy, o jej penechn vli nej skho
zkladu a vnmn n ovho , kter s e v nm utv , o dovolen
tomuto novmu, aby nabyl o nov formy - kter, sotva s e pln
obj evila, mus zase bt o devzdna. V tomto "cvien ticha" se
o dehrv vdom to, co dchn vlastn znamen , i kdy se
dj e nevdom.
Cvien ticha s e nej lpe dj e v sezen . Vzpmen a pevn
zakotven v hara se cvic s ez n amuj e s vnmi promnami
j ako s cyklickm p o hybem: uvolnit s e , usadi t s e , odevzdat se
sjednocen, nechat se znovu povstat (znovu s e naj t) , opt se
uvolnit atd. Tento pohyb znamen "krouen kruhu promn" ,
kter se dj e v kad meditaci, j e si zaslou sv jmno. Nez-

135

HARA JAKO CVl CEN!

le na tom, j estli se medituj c sousted na urit obsah nebo

ne, pi vech cviench na vnitn cest jde nakonec o to zsk
vat po stupn fo rm u , ve kter se lovk stv transparentnm
pro psoben boskho Byt . To j e mon j en ve stavu , kter
dovoluj e pohyb promn. Pednostnm obsahem kadho pra
vho duchovnho cvien tedy j e : Cvienm p o hybu promn
doshnout takovho stavu, kter tento pohyb zaruuj e ! K tomu
mus bt pokad znovu star, ze strany j udrovan stav dn
vanc a vstup k zkladu mus doshnout takov hloubky, ve
kter bn vdom vyhasne a zaz podstata. Cvic to proi
j e j ako pevrat do kvalitativn zcela jin dimenze . Jakmile pak
j ej "ptomnost" prostoup cel dchn, je to, j ako by se as
zastavil. lovk tehdy vlastn ani nen "v prostoru " . Mnohost,
kter zapluj e bn vdom, zmizela . Co bylo z pozice star
ho j provno jako dsiv przdnota, rzem se promn v ne
p opsatelnou plnost, kter lovka prostupuj e svtlem, teplem
a silou. To , co lze prot vstupem do zkladu jako "plnost Byt"
a co pronik celm dchnm, lze zakouet ve velmi rzn
hloubce. Zpotku v j emnch dotecch, kter lze sotva poctit,
a p o pemhaj c proitky "velk zkuenosti" - o d bleskov
svtaj c ze a po ladn vyplujc cel dj dchn - j s o u
mon vechny stupn osvcen. Zle n a tom, a b y se cvic
uil vnmat i nej ti dotyky, ani by s e j ich zmocoval, a na
d r u h stran se uil nechat s e vdy o d Byt j en obdarovat
a nikdy od nho nic neekal, nemluv o poadovn .
J e chyb o u vech zatenk, kte asto v prvnch cvie
nch ticha pr oij nco velmi mimodnho a oblauj c h o ,
kdy oekvaj , e i v dalch cviench se dostav n c o podob
nho . Nedostav. Mohou minout msce a lta, ne se pi cvie
n stane zase nco pemhaj cho. Pi poctiv provdnm cvi
en s e b u d e stle astj i obj evovat urit kontakt s Bytm,
kter pin radost a tak njakou dobu petrvv . Upevnn
tohoto dotyku s e pak dj e v tichu , tvoenm tla cesty, kter
pak dle zaznamenv a opravuje kadou odchylku od sprvn
formy. Samo cvien zde nen k tomu, abychom proili "nco
p knho" , ale k tomu, aby pohnlo promnu, je lovka ui
n schopnm sprvnm zpsobem slouit "Velkmu tetmu" .
A j estlie j e cvicmu dopno tst j eho tvoivho a spsnho
136

H A R A JAKO CViENI

zj even. j e j eho poehnn nevyhnuteln svzno s podmn

ko u , e cvic nebude prodlvat v oblauj cm proitk u , ale
bez zastaven setrv v pouti.
Zde nastnn cvien meditativnho sezen lze provdt n
sledovn:
Jakmile cvic zauj m e sprvnou pozici sezen, zave oi
a naslouch svmu nitru a sleduj e svj dech. Na zatku bude
dech mnohdy vznout, nebo bezdn " sklouzvat" nahoru.
To j s o u psoben nevdom pedmtn fixovanho j. m
vce je cvic schopen vyladit s e tak, aby "dovolil vcem se
dt" , a zvlt se nau vysthat se toho, aby ndechu i v nej
menm pispval, sthne se j zptky. Nejlep zpsob pohl
en dovnit je ten, kter j en s uritm divem, dalo by s e ct
"zjmem a zalbenm", prost zaznamenv, co se "dole" samo
a bez j akhokoli pispn stle dj e , pichz a o dchz . Po
chvli se cvic, protoe stle j et "sed moc vys o k o ", me
nkolikrt nechat v dchn sklouznout dol a - ani by se pi
tom ohbal - usadit se v pnvi . Pitom se posune rytmus d
chn ve prospch vdechu a bude vykazovat p omr asi ti ku
j edn. Pak lze pej t k vdommu provdn j ednotlivch fz
dchn j ako fz osobn pro mny. Na zatku vdechu stoj
" uvolnn se", na konci vdechu stoj " usazen s e " , v dob
mezi vde chem a ndechem je " o d evzdn s e sj e dnocen"
a k ndechu pat "znovu se obj evit".
helnm kamenem tohoto cvien j e tet fze, ve kter se
odevzdvme sjednocen s prazkladem. Zde dochz k obra
tu. Nyn zakoume v plnm odevzdn j spsu o d star for
my. Ponor do "Jednoho" se vak rzem obrac ve vynoen
z podstaty a vzestup k odpovdaj c form. Mezi tm le smrt.
Mra promny zle na hloubce, v j ak proces rozplynut v po
tku zakoume. Tento bod mezi vstoupenm a vynoenm snad zlomek sekundy, me bt bezasm otsaj cm setk
nm se silami hlubiny, s temnmi i jasnmi, ale tak zkuenos
t kosmick sly, jiskrn plnosti z nekonench dlek. N e n po
chyb o tom , e pevn koeny ve stedu tla, kterm lovk j ako
pozemsk bytost je, mu vdy dovoluj zakouet taj emstv po
tku a obratu. Smyslem sestupu do temn zem j e vzestup ke
137

H ,IRA JAKO

CViENI

svtlu. Teprve v obratu ke vzestupnmu pohybu pin pohyb

promn svj plod: zrozen nov formy, kter se pi vzestupu
dokonuj e .
Vlna dechu nese cvicho p i ndechu zase vzhru . N ejde
o fyzick pohyb vzhru - jak to chybn vnmaj zatenci - ale
o zkueno s t vnitnho vzestupu k form napl nn svtlou si
lou . * Jestlie se pi sestupnm p ohybu odevzdvme . pi vze
stupnm pohybu j sme neseni vzhru ve sloupu svtla k ucelen
v nov form . Prv zde zakouen " s voboda v plnosti" s e
osvduj e j ako svoboda zase vechno nechat bt - a kolo pro
mn se otoilo ! Bod obratu dole vdy odpovd svmu protj ku
nahoe. Z tohoto pohledu s e cvien nelen na "vdech
a ndech " , ale na p ohyb od plu k plu, pi kterm cvic
"dole" se usazuj e, vchz. zase vystupuje - stoup k nov form,
nahoe v n "je", a u se zase oprouje . Rytmizovn tohoto po
hybu je nepostehn uteln j emn nstroj a d s e podle stupn
cvien a j eho zvltnho zamen obmovat. Jeho osobnm
vznamem ale vdy je a zstv podpora transparence.
Dechov cvien p rovd n j ako cvien ticha je j ednm
z mnoha. D se rozmanit obmovat, zvlt spojit s tny.
Nej znmj m cvienm tohoto druhu je pronen slabiky m.
Jakmile se pid hlas, ukazuj e s e pokraujc promna celkov
ho p o stoj e v promnliv kvalit tnu . J estlie t n vychz
z pravho stedu, zskv transcendentn charakter a " lovk
nev, odkud pichz " .
-

Na kadm osobn provdnm cvien s e p o d l c e l lo

vk. K tomu neoddliteln pat dchn, dren tla a " napt".
V dnm z tchto t tmat nelze doshnout pokroku, j estlie
nepostupuj i ob ostatn. Nelze p roto cviit dren tla bez zo
hlednn a pravy napt a dchn, nelze se vnovat uvolova
cm cvienm v osobnm smyslu bez vnmn sprvnho tit
a dchn. Stej n tak se d dchn jako cvien osobn prom
ny sprvn provdt j e n pi sprvnm dren tla a j eho uvol
n n dky titi ve stedu tla.
* Pokroil m e vnitni vze s t u p proivat i pi vdechu a vnitn sestup pi
ndechu.

138

HARA

JAKO

CViEN

Tolik ke smyslu a cest prvnch cvien hara . Vechna slou

, p o k u d j s o u chpna jako exercit i u m , vzniku celkovho
stavu , ve kterm lo vk opt nael cestu ke svm koenm
v mateskm prostoru "zem " . Ke koenm, tzn. k pvodn
s k u tenosti sv pirozeno st i , kter j ej v zklad u stle nese,
uvoluj e, rozp o u t , promuj e a znovu nechv z p o dstaty
vzniknout .
U to mlo, co bylo o povaze a cvien hara een o , me
chpat jen ten, kdo sm zane cviit. Bez vlastn zkuenosti se
to, co bylo o plodech cvien hara sdleno, bude zdt pehnan
a nepravdpodobn. lovk dosud ve cvien nezkuen bude
rovn mt vdy sklon podceovat poadavky, kter opravdov
cvien klade na vnost, rozhodnost, houevnatost a o ddanost
cvicho. Jednotliv cvien mohou bt snadn, ale je opravdu
tk stt se praktikuj cm.
M-li cvien hara vst k cli, ned se omezit na zvltn ho
di ny cvien . Ty slou j en vdommu zait sprvnho stavu,
vzniku a rstu tla cesty, kter s e postupn vyvj v opravdov
vnitn orgn, s j eho p o m o c ve vednm ivot rychle po
stehneme a automaticky o p ravme chybn p ostoj e . Cvien
pinese sv plody v plnosti tehdy, j estlie j e j m protkn cel
vedn den, take vedn den se stv polem cvien.
Kdo o ddan cvi, zhy obj ev, co hara znamen ve vech
situacch ivota, jak se blahodrn projevuj e v tlesn i duev
n prci, v umleckm tvoen i v lsce, v celkovm chovn
lovka k blinm i vlastnm dlm, v plnovn ivota i v pij
mn osudu . Nebo j e-li lovk ve svm stedu, padaj z nho
na vech rovinch a ve vech ivotnch situacch pouta jskch
vazeb a omezen a stoj v poehnn spoj en s hlubinou, kter
mu dv schopnost, aby vechno, co j ej potkv, nesobecky
opravdov vn mal: P rodu p irozen, vci vcn, lidi lidsky
a to b osk, co prosvt vm, "bosky" . Kdo je ukotven v hara,
je stzliv rozhodnut pro kvalitu " numinznh o " , kterou se
ns ve svt dotk to nadsvtsk.

1 39

LOVt:K S H A RA

LOVK S HARA

HARA JAKO sLA VE SVT

lovk j e od zatku do konce svho ivota p l n starost
o svou existenci ve svt .
Chce s e u chovat a udret, a proto stle db o p o r a j i stot.
Mus s e umt prosadit i brnit . Jestlie ztratil spojen s nad
svtskm Bytm , ztlesuj cm se v j eho podstat, nebo j e j et
nenael, mus se zcela spolehnout na svt, ve kterm ij e, a na
schopnosti, kter ke zvldn ivota m ze svho j . lovk,
kter m hara, se nespolh na svt a nestav j en na silch sv
ho j . Mnohem spe zakusil, e za prv i sly soustedn v j
a j m zen maj svj skuten zdroj j inde, stej n j ako osobn
sebevdom, a za druh, e jakmile se lovk pevn sthne do
kruhu svho j, zsk jen nej ist a slab zklad. Pliv hlubch
sil je zablokovan. lovk, kter m hara, sice pouv vechny
pirozen sly j, nau il se ale nespolhat se pouze na n, ale
pstovat spojen s j inm "rozmrem", ze kterho k nmu prou
d sly, j e nezvisej na "podmnkch" a j eh o p i rozen sly
j ednak uvoluj a j ednak pesahuj .
lovk, kter m hara, stoj vzpmen. V doslovnm i pe
nesenm smyslu nepadne tak snadno , a j estlie ho zashne n
raz , kter j ej vyvede z rovnovhy nebo j ej pechodn nut "se
sesbrat" , brzy se zhoupne zptky do svho stedu.
Kdo ovld cvien hara, nepodlh tolik nav. Zptnou
vazbou na sted se vdy um otevt spolehlivmu zdroj i obno
vuj cch sil. Nespotebovv se. m vce se u ukotvit se v ha
ra, tm vce je schopen odstraovat poruchy tla a due zaloe
n na zaklet v j s tv a otevt tak cestu regeneruj cm s i lm
zkladu .
Nen nemocnho, j eho vnitn uzdraven by nebylo zt
ovno vnitnm sevenm nebo staenm, a nen uzdraveni ,
140

LOVK S HARA

kter by nebylo podporovno uvo lnnm napt . Tato napt

souvisej s zkost ustaranho nebo vzdorem tvrdoj nho lo
vka a uvo l u j s e , jakmile se do tyn nau se "usebrat"
v hara.
Hara znamen pliv psychick regeneruj c sly. Vdy j e
asn pozorovat, j ak rychle lid s hara opt nabvaj sv fy
zick sly, jak j e stupuj a um etit. Jeden pklad za vech
ny: Mistr luko stelby Kenran Umedi ml ve zvyku sv ky
vybdnout, aby ve chvli, kdy pln napnul luk - luk, kter kro
m nho nebyl schopen napnout nikdo - ohmatali svaly j eho
pa . Svaly byly pln uvolnn. Kdy nad tm k proj evil
div, mistr se zasml a ekl: "Jenom zatenk se sna silou
sval - j prost napnm s ki . " Ki znamen un iverzln slu, na
kter mme v pod stat podl. Musme se uit ji ctit v hara
a "pipustit" ji, na rozdl od voln sly, kterou lovk "dl" !
Jestlie provdme j akkoli fyzick vkon se sprvnm po
stoj em v hara, tedy se "zapoj enm stedem " , pracuj vechny
orgny j ako funkce j ednoho celku, hrav, pesn a bez nma
hy. Celek vak zahrnuj e vce ne sly, kter d o ke uchopit
a dit j . Jestlie chyb koeny ve stedu, kter uvoluj e slu
celku, mus bt konetiny pohybovny vl a zeny vdomm.
lovk se unav, nebo zhy ct, jak nej vce zatenou koneti
nu zachvacuj e ke. To plat pro kad konn, kter vyaduj e
fyzickou slu, a j e to noen, tahn, tlaen, mluven, zpv,
psan (na psacm stroj i ! ) , tanec, chze, plh, bh, j zda na kole
atd. Plat to pro kad sport a kadou prci v domcnosti, na
poli, v dln. Jestlie ji vykonvme s hara, tedy s uvolnnm
j a silou stedu, je zaten zmrnno; nebo pohyb se odvj
organicky a neprovd j ej j .
Hara dv lovku schopnost v asn me snet bolest.
Podle toho, nakolik se lovk nauil nechat sv zkostn se za
bezp euj c j padnout a pln se useb rat ve stedu tla, miz
napt pinn se podlej c na bolesti. Je to i tak, jako by j tr
pc fyzickou bolest u lovka, kter pemstil vdom do hara,
vbec nebylo ptomno .
V jskm kruhu zaj at lovk zn j ako prostedek ke svmu
prosazen ve svt j en vlastnm rozumem zenou vl i . T m
zmenuje innost s i l danch m u pvodn prodou. Existuj e
141

LOVEK S H A R fl

spousta vyprvn o lidech s hara, kte prv proto, e vyadili

sv j a pistoupili k vyvstavmu odporu s hara, zdolvali pe
kky, na kterch by ztro skotali, kdyby mli k dispozici j en
sly, kter doke mobilizovat j. Je to, j ako by z hara vyrstala
s fra sly, o d kter se hrozba odraz, ped kterou se pekka
rozestoup, tok po n sklouzne. Kdo nehj jskou pozici, ne
nabz tak tonkovi dn cl. "Zl pes nekousne", a neptel
ude do przdna . * To je napklad taj emstv mistr ermu.
Lid, kte spovaj pevn v hara , j sou tak chrnni ped na
kalivmi chorobami.
lovk, kter m hara , rovn um ekat . Ve vech situacch
m trp l ivost a as . D o ke tak klidn pi hlet a nemus
hned zashnout, kdy s e mu nco nelb . A m vce je cvien
v hara a seznmil se s e svou silou, kter mu propj uj e klid
a laskavost, tm rychlej i vnm kad hnut netrplivosti a po
znv j e jako znamen toho, e z pravho stedu vyklouzl a za
se upadl do zakletho kruhu j . A bezdn se zhoupne zase
zptky do sprvnho stedu.
lovk, kter m hara, j e uvolnn. Hara m tedy liv i
nek na kadou formu " nervozity" . Neklidn pohybovn a cu
kn d pestane. J e to , j ako by do tla veel mr, vnitn klid,
kter neznamen o putn tla, ale j e vrazem v sob souste
dn sly, kter dv j istotu a souzn s pokoj nm a harmon ic
km pulzem celku .
Lid bez hara snadno vypadnou z formy. Rychle se opote
bovvaj , j s o u snadno zraniteln a v nep znivch situacch
rychie ztrcej tv. U lid s hara to irituj c sklouzne, nebo na
raz na rozhodn odpor.
Uzdraven a zotaven se z nemoci dalekoshle souvis s tm,
aby lovk nabyl sv formy. Nedostaten forma se kadmu
uzdraven p stej n j ako ke a staen. U eticky podloen
p ravidlo udret si za vech okolnost p o stoj dr lovka pohro
mad a pome postoupit o kus dl. Jenom voln se vzchopit
Srv. DUrckheim " Ken - Zen al s Einhei , od Rei b u n a Yukiho in: "Japan llOd
die K u l t u r der St i l le' , Otto Wilhelm Barth -Verlag, Wei l h e i m ; Ob b . , 4. vyd . ,
1 9 63 .

142

LOVi':K

HARA

vak znam en zablokovat rozvoj formy odpovdaj c p odstat

i sil hlubiny, kter se mohou pln rozvinout jen v n.
Je-li lovk ve svm stedu, umouj e v kad situaci, a te
dy i v procesu uzdravovn, neruen psoben ve skrytosti p
sobcch sil prody, kter j sou vdy u dla pi tvorb, uchov
vn a ob nov podstat odpovdaj c celosti j e ho ivotnho
tvaru .
lovk s hara se p o h yb u j e nenucen a voln. Sed, stoj
a p ohybuj e se s pirozenou suverenit o u. Sprvn tit ve
stedu neznamen j en o m to, e j e lovk stabiln a zrove
prost kad strnulosti a omezen svch konetin, ale tak to, e
se vyj evuj e j e mu vlastn, j eho vnitnmu obrazu odpovdaj c
forma. Ze sprvnho stedu roste "zdail forma" v klidu i za
pohybu. "Zdail" je ta forma, kter lovku dv schopnost
uchovat si a prohlubovat transparenci pro svou p odstatu i za
podstat se pcch p odmnek ve vnj m svt. V tto form
je lovk schopen s e opravdov dt i setrvvat ve stl pipra
venosti k promnm, take organick rst j eho podstat odpo
vdaj c ivotn formy nikdy nepestv. "Opravdov" vak zna
men v souladu s p o dstatou a ryze. "V souladu s podstatou"
znamen, e se pedstavuj eme takov, j ac "vlastn" j s me, tedy
z podstaty. "Ryz" znamen, e se pedstavujeme bezstarostn,
tak jak "skuten" (j ak se nm stalo za podmnek svta) j sme,
a vzdvme s e toho zdt se bt nkm j inm, ne skuten
j sme.
Protoe s ebevdom lovka s hara mn zvis na s oudu
svta, je zpsob, j akm se pedstavuj e , mn orientovan na
dojem, jak udl na svt. Zrove ale mu hlub sla stoupaj
c z hara dv schopnost vydat a vykonat podle okolnost vce,
ne co "skuten" m.
Hara u stavuj e j ednotu lovka se sebou samm. Ve vztahu
k tlu to znamen: nestojme trvale v rozporu se svmi elemen
trnmi impulzy, kter si chtj zskat vnj pro stor, ani ped
rozhodnutm, j e stli je proij eme, nebo potlame . Je to tak,
jako by se nm s hara otevel zcela nov prostor, ve kterm se
neuvolnn pnut pln sama rozptl, ani by se musela vyb
jet vn . I to, co se bez hara d osvobodit j en tm, e to vyraz
ven, ale asto to mus bt z rozmanitch dvod p otlaeno
1 43

LOVK S

HARA

nebo nevdom vytsnno, se d s hara "propustit" do taj em

nho vnitnho prostoru, ze kterho se to vrt v podob nrs
tu celkov sly. Hara nm tedy dv legitimn moc nad sexuali
tou . Jen s exu a l i t a , kter se c h o p i l o j a kter je fixov na na
uritou fo rmu naplnn, vytv pro mnoh lidi nesnesitln
napt, kter mus bt bu potlaeno, nebo odito . Pro toho,
kdo m hara, existuj e tet cesta: Proputn tm, e s e oteve
vnitn brna. Nechme padnout pedstavu naplnn, na kter
lp j, neplodn dotraj c napt se uvoln a zadren sla zsk
tvr vznam.
V souhrn u : zakotven ve stedu, kter znamen hara, zaj i
uj e lovku slu, dky kter je s c h o p e n zvldat ivot novm
zpsobem, odlinm od toho, kter vychz z j. Hara pedsta
vuj e taj emn nosnou, podajc a formujic a zrove uvoluj
c a zcelujc slu !
Jako duchovn bytosti hledme vce ne j en zaj itnou exis
tenci. Nechceme jen t pro peit, ale chceme t smyslupln.
Hledme ve svt a v sob to sprvn a dokonal. Hledme do
kon a l o s t , fo rmu, kter beze zbytku uskuten to, co v n ij e
j ako vnitn smysl. Poznvme a tvome, abychom omezenm
svho j slouili urit vci, dlu, spoleenstv. Ctme se zav
zni zkonm t zleitosti a hledme si i blin takov, kte
ns ucel a naemu ivotu daj hlub smysl. Sname se blin
a svt vnmat v j ej ich vlastnm smyslu.
Ale zabvat s e smyslupln a pimen mkoli "obj ektiv
nm" j e v poznvn i v utven zamezeno pedsudkem sest
vaj cm z existuj cch pedstav a p o j m . Bt ovldnut j s km
svtem znamen t a k porn zap l eten v o s o b n m a pli
osobnm prostoru, kter vdy stoj v rozporu s odpovdajcm
zauj etm pro coko l i .
Odpovdaj c p oznvn, konn a tvoen pedpokld o d
s t u p , kter lovku dv schopnost vnmat to j in, o kter j de,
v j eho vlastnch zkonitostech a hodnotch. Teprve tento vc
n odstup, tzn. svoboda od j lpcho na sv "pozici" a svoboda
o d zafixovanho pedsudku, umouj e odpovdaj c vnmn
a prun fungovn umu potebnho k obj ektivn danmu ko
nn .

1 44

LOVK

S H A RA

Jestlie j sme lapeni v zaklet svho malho j a pistupuj e

me tedy k kolm z chybnho tit, je vechen n um za
blokovn. Jakmile j sme schopni se osvobodit z kouzla j, kter
mysl vdy jen na sebe, a vstoupit do sprvnho stedu, zsk
me rzem optimln pstup k naemu vdn a umu . Preciz
nost kadho vkonu, napklad i sportovnho vkonu *, ped
pokld hlubokou prunost a uvolnno s t , kter je vrazem
toho, e se lovk um uvolnit a opro s tit od keovitho zen
svm j . Hara se tedy osvduj e v kad situaci, ve kter jde
o prokzn vdn nebo umu, tedy i pi kad form "zkou
ky" .
Kad skuten um pechz nakonec v ponechn volnosti
dni, tedy v piputn toho, co umme. Jestlie si myslme, e
to musme vdy znovu dlat vl, tehdy j e um zablokovn. Ner
vozita j e vrazem strachu, kter lovka ovldl, a k mu, e
situaci nezvldne. V tto zkosti se lovk svr a zamezuj e tak
existuj cmu umu. Schopnost j ej pipustit znamen tot jako
uvolnit se od "dlajcho" j . Tehdy penechme svj um jako
nstroj oitn od veho osobnho, od veho lpn, hlub sle,
kter t akka bez naeho pispn s krze ns vykon in nebo
vytvo dlo . Aby tato hlub sla mohla inkovat, j e teba , aby
byl lovk s dvrou zakotven v hara, tzn. pedpo kladem j e
sted o svobozen o d j.
S e zatuhnutm v existuj c jsk p ozici souvis tak neplod
nost duch a . Takov uvznut blokuj e nov perspektivy, kter
mohou vyvstvat s kadm krokem p o krauj cho p oznvn
nebo tvoen. Pokud j sme schopni s e do saenho vzdt, otev
raj se p ed nmi nov monosti.
Tak j e hara pedpokladem spolehlivho zen tvr fanta
zie. Je-li lovk osvobozen od j , kter se orientuj e j en na to, co
je znm a vdom, mohou obrazy neruen stoupat z hloub
'
ky. To ukazuj e nevyerpa teln hoj nost obraz, kter se vyno
uj ve snu. Konstrukce pevn danch pojm a pedstav se sta
ne propustnou, teprve kdy lovk v bdn nekrou ustraen
a poetile j en kolem j a j e schopen t z "pravho stedu" . I pi
* Srv. DUrckh e i m , .. Sportliche Leistung - menschliche Reife" , LimpertVerlag,
Fran kfurt, 2 . vyd . , 1 9 67.

1 45

LOVK S HARA

pln bdlosti pedmtn vztaenho a na svt orientovanho j

potom dr otevenou brnu k hlubin, z e kter k n m stoup
obnovuj c, podporuj c a oblauj c IVOT.
Zskn hara tak znamen v prostoru obj ektivnho ducha ,
v i kultury a civilizace uvolnn sly hlubiny, kter lovka
in vynalzavm a tvrm a opatuje j eho konn intuic, ob
razivost a nesobeckou schopnost uinit vcem zado s t . Tato
sla j ej toti vysvobozuj e ze strnulosti zabhnutch mylenko
vch forem, astn vybo j o vanch p o stoj a zamilovanch
zvyklost. Tehdy me pijt ke slovu Byt pebvaj c v naem
ctn a poznvn, v na lsce a tvoen .
Situace, koly a obsahy, vi kterm meme lidsky selhat,
j s o u nekonen rozmanit. Ale vekermu lidskmu selhn
spo v v zkladu nco s p o l e n h o : nedostatek dvuj c
uvolnnosti . Tento nedo statek s e obj evuj e tam, kde vldne j
ustaran o svou pozici a pesvden, e mus vechno udlat
samo . Hara toto jsk napt uvolluj e a dv lovku "propust
nost ve form" a ,,"zformovanou propustnost", ve kter se ka
d ivotn situace stv zastvkou na cest a kad dlo plei
tost ke svdectv o podstat.

SLA POVSTVAJC Z

HARA,

VZDLENOST

BLZKOST

Jakmile v niternm vdom lovka povstv Byt, mn se

od zkladu jeho ivotn pocit. Veker provn nabude zvlt
nho le sku . lovk m pro it j i n o u s l u . Vid hlub smysl
a ct s e ve zvltnm kontaktu s e sebou a celm svtem. Um
j inm zpsobem milovat. ivot s e odvj ve znamen novho
zvazku a nov hloubky.
Niternost a svt se ponoily do kvalit, kter maj nezamni
teln j i nou barvu a hloubku, a tedy i zvltn vzna m . Vm
proud nov svtlo zbarven j inm tnem. Je to, j ako by spadla
neviditeln slupka, kter lovka doposud oddlovala od hlub
ho rozmru . Vechno provn a konn m hodnotu, kter
transcenduj e dosavadn vznamy. Jednm rzem je vnitn v
dom nabito transcendenc .
1 46

LOVK S HARA

Nen nhoda, e dkaz novho ivota se asto nejprve uk

e prv v kvalitch smyslovch vj em; protoe na nich ztros
kotv vechna poj movost, zstv v nich pstup k provn
neuchopitelnho stle oteven. Barvy vnman pouze pro
stednictvm fixnch poj m postrdaj svou bezprostedno st,
pvodn zi a transparenci . J estlie vak stoj me v hara, ztrat
vechna poj movost svou zvanost a smyslov kvality opt za
z ve svm pvodnm charakteru . Lid, kte prvn poznali
hara, mnohdy zpravuj plni asu o tom, jak - teba pi chzi
nebo j zd kraj inou - intenzita barev zvis na tom, j estli j sou
v hara, nebo ne. Jeden mu, kter zaal s cvienm hara, vypr
vl - j ako pklad za vechny - o sv j zd autobusem nsledov
n: .. Sedm u okna a dvm se ven na louky poset kvty. Je to
krsn, ale obrazy rychle mj ej , chtl bych bt s chopen je za
dret . Pak pijde mylenka: za pl hodiny to skon a mus
vystoupit. Klid pohledu j e pry. Kraj ina venku j e bezbarv. V
mm si, e se mi zkrtil dech, bicho se bezdn vthlo, rame
na se trochu povythla a mysl ulpla. Musm s e zat smt .
Zko um se uvolnit, upustit od sebe. Poda se to . Bicho zase
oij e, vnitnos ti v souladu se svou t klesnou dol, podbiek
se trochu vyklene, zase se mi dch voln a lehce, zezdola pi
chz pjemn pocit . Vechno je zase prun. Mylenka na
brzk konec j zdy se m u neme dotknout. A venku se tak
vechno promnilo . Louky j sou zase erstv a j ako nov . Barvy
zase ziv a syt . Krajina zase taj upln oila . "
Jin pklad naj deme ve znmm Huxleyho spise o mescali
n u . * Huxley vyprv o pozoruhodn zkuenosti s opoj enm
mescalinem, pi kterm se odvjej neuviteln barevn smys
lov vj emy. Jist zde bezdvodn nespatuj e pinu tohoto
j evu ve skutenosti, e fixujc j se v opojen rozplyne a s nm
i vz namy, kter vci maj jen ve vztahu k j . Ve stnu pojmu
ztrc ivot a tak barva svou pvodn z i . Zmnn experi
ment je zaj mav a poun; nebezpen vak j e vydvat j ej za
cestu ke zkuenosti Byt, nebo zde proit nen zakoueno le
gitimnm zpsobem. Legitimn j sou jen zkuenosti, ve kterch
Srv. A. H u x l ey, . . Brny vnmn. M zkuenosti s mescalinem" , Dharma
Gaia, Praha 1 99 9 .

1 47

LOVK S HARA

se ohlauj e dorostl vnitn stav a kter maj za nsledek vnit

n promnu. Nelegitimn j sou vechny "velk proitky" , kter
vznikaj j en na zklad zsahu zven (nap. pomoc drogy)
a nezstane z nich nic ne vzpomnka na opojen . To plat i pro
pokusy s LSD . Pokud jsou dobe pipraven, provzen a "zpra
covan" se znalost vci, mohou mt terapeutick vznam jako
nstroj k proraen neurzou zatuhnut vrstvy a mohou otevt
vnitn zrak pro j in roviny. Nemohou nikdy nahradit prci lo
vka na sob samm, v nej lepm ppad ji mohou podpoit.
Pedpokladem pokroku na "cest" j e vdy zakouen a zpra
covn novch proi tkovch kvalit, kter vlastn pedstavuj
"znamen na cest " . Rozhoduj c vznam m pociovn a vn
mn kvalit numinznho, po svtnho, kterm se ns d otk
Byt. Jakmile se obj evuj proitkov kvality, kter ohlauj do
tyk Byt, pedpokldaj uritou rovinu vdom. V n pedmt
nost subjektu a obj ektu ustupuj e a j e prostoupena niternm
uvdo movnm si Byt spojujcho ve v podstat. Tato rovina
vdom, kter nelze doshnout, j estlie pevld pedmtn fi
xovan j , se pirozen rozvj pomoc hara, tzn. pemstnm
tit shora, z j skho prostoru do stedu . Jakmile se po da
sestoupit ke stedu tla, lze zeteln poctit zvltn osvobozen
v hornm, jskm prostoru, a naopak stsnn, strnut a zaj et,
j estlie se tit zase ocitne nahoe . O svobozuj c pocit, nej en
ve fyzickm smyslu, se dostav, kdy se uvoln ramena a pro
stor v oblasti brnice zane t. Kdy sted zane nst to, co je
nad nm, zbav ns pocitu zte, uvoln spoj en se "zem" a C
tme se jinak, jako nkdo j in a nkde jinde. ast na vtm
ivot se ohlauj e nsledovn : Zakoume novou slu a i, no
vou blzkost a teplo a jasnj zen.
Sla, kterou provme, je silou vnitn p evnosti, kterou ne
vytvme, ale je nm darovna . Nedokeme ji ani odvodnit,
prost je zzran tady. Sta se j j en s dvrou odevzdat . Je to
stle se obnovuj c oblaen a div, kdy provme, jak prv
pociovan b ezmoc v urit tsniv situaci bez patrn piny
ustupuje p ocitu vnitn mohutnosti. A sice v okamiku, kdy se
odvme uvolnit od j, kter se strachuj e v opevnn zatuhnu
t horn partie tla, stle se zab ezpeuj e a p istupuj e ke vemu
j en podle sv vle, a plni dvry se o devzdme stedu .
148

LOVK S H AR A

Sly, ktermi skuten disponuj eme, se osvobod v t me,

v j ak ns hara osvobod o d po etilch a ustraench starost
o existenci j. Psoben ze stedu znamen tak ps oben
a j ednn z celosti, kter s e osvduj e ve vech oblastech . A
j de o sportovn vkon, mylenkov zadn , emesln dlo, um
leckou tvorbu, j eho vkon probh bez zadrhnut, clen, pes
n. Jsme-li uvolnn, tzn. spovaj c ve stedu, meme pi
pustit vechno , co mme, j ako odpov na danou situaci . Hara
ns opatuj e stabilitou, j a s nm vnmnm, j istm derem
a prboj nost. Stoj me-li v hara, j e nesnadn ns povalit nebo
zve dnou t . Hara dv schopnost kadou s ituaci nej p r ve pi
j mout, ani bychom ji vtali nebo zavrhovali. Hara dv schop
nost tak uvolnn pijmout zleito sti, kter bychom z po
hledu j automati cky odvraceli, a tak schopnost je v ppad
nutnosti snst. V hara se daj vydret j inak nesnesiteln fyzick
bolesti, pko j sou bez obt zpracovvna, snadno se d vy
hnout ukvapenostem, ale kde je to nutn, lze bezohledn ude
it na zkostn j . V hara zanik tak falen pecitlivlost vi
druhm . Obj ev se vnitn mohutnost, kter nm dv schop
nost nechat k sob beze strachu pijt nebezpe a uvolnn se
mu postavit. Hara j ako by kolem ns vytvoilo ochrann pan
c, od kterho se odraz to, co by j inak snadno proniklo, kdy
bychom se vydvali seven jskho obrannho postoj e . Dru
hou monost je stt uvolnn a zformovan ve stedu . Jsme-li
v hara, snme chlad a horko, nenachladme se a nenakazme
se. Kdo je pln p onoen v hara, proj de neptelskou situac,
ani by byl obtovn.
lovk, kter skuten zskal hara, doke rovn snst
mylenku hrozcho znien, ani by propadl bezmocn zkos
ti. Je to, j ako by stl v kontaktu, ba jako by byl j edno se skute
nost, kterou nic neme ohrozit a kter mu, kdyby byl napa
den nebo i p o rann, j ist umon vstt. Nen tedy divu, e
lovk dky tto sle, kter j ej nese i v j inch situacch a kter
s e ukazuj e j ako tm vrnj, m vce s e na ni spo lehne (ale
ztrc se, j akmile j nedvuj e) , zskv nov pocit bezpe ve
svt a novou dvru ke svtu.

1 49

LOvtK S HA RA

J et dleitj ne to , k emu dv hara schopnost ve sv

t, je zkuenost taj upln sly j ako vrazu "dimenze" , kter pe
sahuj e pirozen horizont. Tuto dimenzi si vak musme uv
domovat .
S rs tem v hara se postupn osvobozuj e sla, kterou ne
vlastnme, ale ve kter vlastn stoj me a kterou v zkladu sv
podstaty jsme! V n zakoume svou ast na Byt, ke ktermu
v hlubokm smyslu patme a jsme mu hloubj i zavzni j ako
" svt " , protoe z nho m luv j ak zklad naeho ivota, tak
i hlub zklad svta .
Hara nej en zprostedkovv slu z Byt, ve kter miz strach
a pichz dvra, hara lovka o tevr tak pro j in svtlo
a pro vnmn hlubho smyslu.
Bez hara j sme v zaklet svho j. To , co j nechpe, se zd
bt nesmysln. A kdo svt vid j en z pohledu j, toho me
svt pod znovu "zlobit" - nebo dokonce dohnt k zoufalstv
svou nesmyslnost a nespravedlivost. m pevnj j sou koe
ny v hara, tm bezpenj i je jsk pohled pekonn jasem j in
ho, irho nazrn. Rodc se hnv nebo hrozc zoufalstv se
stvaj podnty k tomu, abychom se hloubj i usadili ve svm
stedu a oteveli se s kuteno s t i , v j ej m svtle se dostav
smysl, kter pesahuj e bn dvn a nedvn smyslu .
V uvolnnm, "snej cm" pohlen na nepochopiteln se ote
vr svtlo z hloubky Byt, kter pesahuj e ve, co lze pochopit.
Proto tak teprve tehdy, kdy naj deme cestu ke svmu stedu ,
me r s t vra, kter n e n ivena strachem a pnmi j , a ne
mohou j tak otst "skutenosti" nebo pochybnost. Hara ote
vr brnu ke svtlu , j e zj asuje ivot a kter nelze pokodit
tm, co zatemuj e hlediska jskho svta . Dky tomuto svtlu
dokeme vnmat uvolnn a podat to , co kolem ns " nela
d" . Nesrozumiteln nmi neotese. Toto "svtlo" - j ako i "s
la" - lovku svt v t me, v j ak se cvi v hara. Se zkuenos
t tto sly a tohoto svtla pichz rozen svbytnosti.
Svbytnost, kterou te zakou me, j i zj evn neznamen
star j, ale odpovd bytosti rozen, rostouc a obshlej in
tegrac jskho svta s p odstatou. Zskvme tak vdom nov
e, pocit rstu vnitnho obj emu, jako bychom proboili hra
nice, v jej ich rmci j sme byli omezeni na prostor naeho tla .
1 50

r.OVK

s H A RA

Zrove zakoume p o cit j edinen neohranienosti, ve kter

stoj me a kter k nm pat. Je to j ako proitek rozen , kter
psob jako osvobozen . Pitom jde o i, ve kter se neztrc
me, ale ve kter se naopak ctme dobe. Nachzme se v no
vm rozmez neuritch hranic . Otevr se nov prostor pro
dchn, zen, hru a psoben. S vdnm asem po znv
me, jak velice j sme byli bez pravho stedu omezeni na mini
mln prostor, lapeni v izoluj c slupce, kter dusila nitern sly
i slu z podstaty. l ovk bez hara m v sob i kolem sebe j en
mal prostor. Proto mu chyb i sprvn vyzaovn.
Pro lovka lapenho v j eh o j skm prostoru nem svt
i. Jeho vdom j e vdy zcela zaplnn tm, co m pedmt
n ped o.ima nebo m je p rv p o s edl j ako o s obnm po
citem . J e s t l i e j s me nalezli s ted otvraj c cestu k trans
cendenci, s tv s e vechno ve sv pedmt n o s t i o mezen
transparentnm smrem k neohranienmu . Vnitn p o hled
zs tv neomezen i tehdy, j estlie pohled na svt o h rani
nco zvltnho, co v danm okamiku vyaduj e j s ko u po
zornost. Protoe lovk s hara stoj ve skutenosti, kterou ne
lze fixovat, zstv ve svm vztahu ke svtu p run a p m
i teh dy, j e stlie s e na p l o e j eho pedmtnho vdom j eho
smysly zaost n a nco zvltnho , teba " n ebezpenho " .
A v me, v j ak j sou vechny j eho pocity podmnn prov
nm svta prosyceny vnitnm vdomm nad svtskho ivota,
nevytrhvaj j ej u z j eho stedu, ale promuj se v impulzy
k tomu, aby se j et hloubj i obracel k Byt, kter promlouv
z j eho stedu.
lovk, kter zsk hara, tak vstupuj e do novho vztahu ke
svtu. Ten se vyznauj e nezvislost na svt, ale zrove svo
b o dnm spoj enm se svtem . lovk s hara se me voln
a beze s trachu se svtem spoj ovat, protoe sm sebe nael
v rozenm zkladu. Me svt obej mout a nechat se obe
j mout, protoe z podstaty s e s nm u ct bt j edno . Kdy to
mus bt, doke se oprostit od veho, co znamen "svt", pro
toe j eho nov svbytnost na rozdl od starho j na svt
nelp . l ovk bez hara j e na svt zvisl, protoe mu chyb
opravdov spojen se svtem; lovk s hara je spoj en trvale,
. protoe j e na svt nezvisl.
151

LOVK

S HARA

S rozvojem hara lovk radostn zakou dar nov blzkosti

sob i ke svtu, k lidem i k vcem, k prod i k bohu. Je to
blzkost, kter pesahuj e protiklad blzkosti a vzdlenosti, spo
j en a nespoutanosti, chladu a tepla, jak j e vnm j . Je to blz
kost, kter lovka zbavuj e muivho p ocitu izolovanosti tak
tehdy, kdy se j ako j ct bt vren na sebe a p o nechn sm.
Nect se bt pij man nebo odmtan tam nebo j inde, ale las
kav nesen a chrnn v ivot j ako celku. A tedy i sm vyza
uj e cosi dobrotivh o. Stoj ve znamen vechno spoj uj c j ed
noty zkla d u a tm v monosti ls ky, kter nen s o b eck,
vlas tnick a lpc, ale pedstavuj e s kuten bezpe a setkn
oddlenho v Jednom.
V j provanou slu, smys luplnost a b lzkost meme vy
svtlit nebo zdvodnit stej n jako bezmoc, zoufalstv nad ne
smyslnost a "vzdlenost" . Vdy meme uvst piny na j
sk sly i slab o s t i . Sly, kter pichzej z Byt, se vak nedaj
ani vysvtlit, ani zdvodnit, nebo dosvduj prapinu a pra
zklad vech vc. To, co z nho vychz, le rovn mimo pro
tiklady, na kter se ivot a kad sila a vechno, co m smysl,
z hlediska j tp . Jestlie do vnitnho uvdomovn vstoup
Byt, ct lovk oporu, kter pochz z opanho behu zdvod
niteln j istoty a nejistoty ve svt; o citne se v jasu, kter pesa
huj e vdn o smyslu a nesmyslnm ve svt, a v lsce, kter
pesahuj e lsku a nenvist svta. Rovn e zskan dky hara
pesahuj e protiklad rozlehl osti a o mezen vnman j v j eho
pirozenm ivotnm prostoru. lovk zakotven v hara zakou
i v prostoru, kter je pro j stsuj c, nezmrnou i ivota,
ve kter se otevr smysl a ve m sv msto i tam, kde ze stra
ny j nen dn uspodn mon. "Jin" sla, kterou ij e lo
vk s hara, pesahuj e protiklad sly a bezmoci, ve kterm se j i
nak nachzme na zklad existuj c nebo chybj c schopnosti
j . Proto ani " blzkost" a "teplo" , kter prostupuj lovka s ha
ra, nezvis na izolovanosti nebo usazenosti ve svt.
Zkuenost, kterou dobe vybudovan hara zprostedkuj e ,
znamen proitek "kvalit" trans cendentnho vznamu . T y j sou
znamenm p slunosti lovka ke skutenosti ivota, kter
prostupuj e a p ekrauj e vech n o , co do t doby " m l , uml
a vdl" , tedy vechno , co svj vznam o dvozuj e p o uze z j
k

152

LOvtK

S HARA

vztaenho ke svtu . V hara provme ast na hlubm Byt,

kter ns v zkladu "dl" , od kterho j sme ale ve starm sta
vu, v zakl et j , byli oddleni . Svtn pvodn pirozenosti
a s n danho vztahu k Byt otevr lovku cestu ke skuten
mu sebeuskutenn. Je mon teprve tam, kde u jsk svt
neobsazuj e cel vdom, ale pramen z hlubho vdom cent
rovanho kolem Byt. Toto rozen vdom se zrod, kdy js
k svt se svm dem vej de do mateskho zemskho stedu .
Teprve z integrace se zde zakouenou podstatou vyrst prav
svbytnost.
Veker transcendentn vznamy, kter m hara, nesm za
stt pohled na to, e Byt, na kterm m lovk ze zkladu sv
podstaty podl, zde do niternho vdom vstupuj e j en jako p
vodn pirozenost a "j ednota potku" . Bez koen v zemi ne
existuj e legitimn pstup k nebi. A j en stle nov sestupovn
svhlavho j a j eho svta k domovsk zemi lovku dv svo
bodu pro opravdov dotek " ducha" - svobodu k j eho plodn
mu pijet a schopnosti promnit se a pozvednout se k nmu.
V hara zako ume, co j sme j ako ivot, kdo j sme j ako byto stn
osoba, a pak tak '- ale j et ne zcela nebo jen v zrodku - co
m bt. Zakoume zkon pvodn j ednoty, ne j et jej vnitn
mu obrazu odp ovdaj cho vyj den. Hara ns otevr tst
a plodnosti kosmick lsky, kter je neosobn. Nco j inho je
lska osoby k osob.
Vechno, co j sme dosud vypovdli o zkuenosti, kter z
rove dv slu, otevr smysl a umouj e nesobecky milovat
a kterou zprostedkuj e hara, se lovku dosud v hara necvie
nmu dostane jako prchav drek. Jej promuj c skutenost
me zskat jen cestou oddanho cvien.
lovk, kter sly poprv o hara, je schopen j en s rostouc
skeps vnmat neuvitelnou rozmanitost podivuhodnch p
soben, kter hara daj n m. Zle na tom, v jak me po
chop, e ukotven ve stedu, kter "hara" pedstavuj e, zname
n tlesn (nejen vnitn) osvobozen lovka od veho toho,
co j ej o d dluj e o d transcendence a j ej ch s vtu nadazench
sil, a zvlt ns zbavuj e hlavnho odprce, svhlavho j. Pod
le toho bude vce nebo mn ochoten se otevt pravd een
ho a vydat se na cestu cvien .
1 53

POHLED NAZPT A DOPEDU

POHLED NAZPT A DOPEDU

lovk zakou svuj domov dvojm zpusobem. Vnm s e ve

svm malm historickm ivot a v hloubi se zrove ct bt
spojen s ..Velkm ivotem", pekrauj cm kad pojem histo
rie . Abychom mohli t ve svt, a sice nikoli j e n "t" , ale t
smyslupln a astn, potebuj eme nej en sly k tomu, abychom
se prosadili a chrnili, ale tak schopnost odpovdaj cm zpuso
bem poznvat, hodnotn utvet a nesobecky milovat . Jestlie
j deme nebezpem, neuspodanosti a nelsce ve svt vstc
j en s e silami sv dobr vule a svho rozumu, a dokud n cito
v ivot zustv j et pevn podmnn .. svtem" , upadne
me dve nebo pozdj i do osudovho utrpen lovka, kter v
l u n o u vazbou na asoprostorov svt ztratil dotek s e svou
podstatou a se svou vnitn stanovenou CESTOU.
" Cesta" lovka vede pes optovn sj ednocen s podstatou,
ve kter mme podl na asoprostor pesahuj cm Byt. To j e
cesta zrn, kter nese plod v t me, nakolik se zda integra
ce svta-j a podstaty. Pokraovn na tto cest je zpochybo
vno vm, co se p promn.
Existuj e j eden zkladn, vechna ostatn pipoutn pesa
huj c odpor proti pohybu prom n . A tm je forma vd o m ,
kter m s v centrum v rozliu j c m a fixuj cm j . " Napt"
vzhledem k podstat, kter se z jskho vdom rod, j e dno
povahou lovka j ako vdom bytosti. Racionln vdom odli
uje lovka od zvete. S j eho pomoc pekonvme elemen
trn produ a osvduj eme se j ako nositel "ducha" . Pokud se
vak racionln duch ustav za absolutn hodnotu, ztrc lovk
zaj at d o j eh o struktur promujc a obnovuj c slu koenu
ivota, zastav se a uvzne v ivotn p ustin . Brna dovnit se
pak oteve teprve tehdy, kdy lovk zablokovnm sv podsta1 54

POHLED NAZPT A DOPEDU

ty trp tolik, e j ej to pohn k o svobozen o d nadvldy j ,

k prolomen hranic j eho zatuhlch struktur reality a k navzn
kontaktu s Bytm a ivotem, kter se vymauj e kadmu ucho
p en . Ale teprve stav, kter lovku dv schopnost k tomu,
aby osvdil svj podl na Byt ve vednm ivot, pin plod
sj ednocen s podstatou. Nebo teprve ve schopnosti svdectv
nadasovho Byt v ivot v ase, teprve v manifestaci Byt ve
svm ivot napluj e lovk jako pln o s obnost svj bosk
vznam. Ve slub tomuto naplnn stoj ham.
Cesta ij e ze t faktor: prvnm je proitek, ve kterm zaz
svtlo Byt v temnot ivota. Druhm je vhled do pomru mezi
jskm svtem a podstatou, do rozdlu mezi stavem, kter pod
vazuj e spojen se zkladem Byt, a sprvnm stavem, kter lo
vka otevr ivotu, a vhled do prbhu a stup promn, kter
vedou k nejvy form lovka. Tetm faktorem je cvien,
exercitium, kter odstran chybn stav souvisejc s nadvldou
jskho svta a zbuduj e stav odpovdaj c podstat.
Sprvn stav je ten, ve kterm j e lovk propustn pro Byt
ztlesnn v j eh o podstat a zrove schopn zj evovat je ve
svt svm ivotem a lskou, poznvnm a tvoenm . Pak j e
pro nj j eho vlastn asoprostorov forma svta transparentn
smrem k nadasovmu Byt. Smyslem cvien j e transparence.
Hara znamen stav, kter j e transparentn .
Cesta k tomuto stavu j e cestou promny celho lovka,
tedy lovka j ako j ednoty tla, ducha a due. Stav, kter ns
udruj e v odvrcen o d Byt, sestv nej en ze staen v duev
nch komplexech a strnut v racionlnch strukturch , ale j e
tak zait v chybnm stavu tla. Cesta obrcen s e me odv
j et j en jako promna celho lovka, neznamen tedy j en obrat
duchovn a duevn, ale tak pemnu tlesnho stavu a j eho
vnj ho projevu . Bez toho, e by promna probhla i na rov
ni tla, uvzne zkuenost podstaty v pechodnch proitcch
a nepochybn se opt stane obt pedmtn rozliuj ch o , fi
xujcho a racionlnho vdom. Tak j ako je zait zkladn ra
cionln postoj , m sv hlubok koeny i orientace souvisej c
se "vednm ivotem". Kad "vn bdl napt j" se ohlau
j e a zpevuj e i ve skladb napt tla. Kad povoln, duchov
n ne mn ne "neduchovn" , prce filosofa stej n jako zedn1 55

PO H LED NAZPT A DO PEDU

ka , knze j a ko eznka, j e ve svch vlastnch postoj ch a zpso

bech smlen a po vechny obsahy iv v tle . Tlo lovka
je d otyn lovk v ei svho tla . Tak i lovk j a ko n o sitel
uritho p ovoln, osudu, utrpen. Cvien mus proto bt i cvi
enm tla . Hara znamen transparenci v tle.
Ta k se j ako sprvn vnitn s t av nejzetelnji proj evuj e
v harmonii a plynulosti pohyb tla, chybn formy vnitnho
stavu j sou rovn nej patrnj na tlesnm zj evu . Jejich spole
n m j menovatelem je absence s p rvnho sted u . Ab sence
s t edu znamen ztrtu vdom c e l k u . "Vhy" nebe a zem,
muskho a enskho prvku, j angu a j inu, se zanou naklnt
kad ke sv stran. Rovnovha je poruena. Zakotven lovka
se odehrv kdesi nahoe, nebo pi obecn rozptlenosti cent
ruj c tit chyb pln a lovk se rozpad. Jen pokud je lo
vk zakotven ve sprvnm titi, z stv v blzkosti promn
odpovdaj cch podstat. Hara znamen sprvn tit.
Celkov lidsk stav se pedstavuj e v dren tla , v p o mru
napt a uvolnn a v dechu. " D ren tla " , " napt" a "dch
n" nezna menaj nikdy j en cosi tlesnho, ale j s o u ivotnmi
fo rmulemi, kter se ohlauj v tlesnm i v duchovnm a du
evnm chovn . Na tom se zakld monost pracovat pes n
s celm lovkem . Jestlie chpeme tlo j ako zpsob, jakm j e
urit osoba n a svt, znamen prce n a tlesnm zpsobu it
prci na ns samch - ale j en tehdy, j estli jde o ns, a ne o tlo.
O s p rvn prci na dren tla, uvolnn a dchn se d
mluvit j en tehdy, pokud slou ustaven a udrovn transpa
rence . Pokud m cvien na zeteli j en lidskou vkonnost, ne
jde o prci, j akou zde mme na mys l i . Vkonnost ve svt j e
plod, kter s klzme spolen s integrac s podstatou , neped
stavuj e vak primrn smysl cvien provdnho j ako exerciti
u m . Poku d se cvien dren tla, dchn a napt orientuj
pouze na lovka v j eho vazbch se svtem, vedou j en k rstu
pekky i ntegrace s podstatou. Jestlie prce lovka upevu
je a posiluj e v j eho zdnliv autonomii a svtsk moci , upevu
je j ej a posiluj e j ej tak v j eho smlen a stavu odvrcenm od
Byt .
Podvzn vztahu lovka k B yt j e patrn na nezdailm j,
a u j de o jeho formu, je lovka vzn, ne b o o formu, kter
156

POH LED NAZPT

DOPEDU

j ej vydv ivotu. Jakmile j ednou j propadne netst, nen

svtsk sla, kter by mu mohla pomoci z j eho zkost, zou fal
stv a smutku a kter by mu poskytla oporu, vru a bezpe v i
vot. Vysvobozen se d naj t pouze na cest, j e povede ke
kontaktu s nosnmi, formuj cmi a spsnmi silami Byt, j eho
ztrta s e o zej m u j e ve strachu ze ivota a ohlauj e v neve .
Hara umouj e trval dotek s Bytm.
Dotek a sj ednocen s Bytm znamen transcendovn ped
mtn racionln skutenosti pirozenho stavu vdom. D o
kud proitek, v h l e d a cvien neprolom kruh pirozenho
vdo m, kter m sv centrum v racionln myslcm a j edna
j cm j, nelze mluvit o zakotven v Byt. Roziovn a prohlu
bovn snah o poznn je rovn odsouzeno ke ztroskotn, po
kud setrvv v rmci racionln p o chopitelnch j ev , stej n
j a ko vechna cvien, kter j en posil uj "vli" a "krot" srdce
a pudy. Podstatn j e otevt se transcendenci j a ko zkuenosti .
Musme se tedy uit pekonat sv zaj et v pedmtnm nebo
bodovm vdom nabytm niternho vdom . Musme s e uit
stle znovu dovolovat pvodn j ednot, aby vstupovala do na
eho vdom, musme se j nechat uchvtit a musme uchov
vauo , co zprostedkovv, ani bychom to "chpali " . Teprve
kdy pipustme kontakt s pvodnm Bytm, kter tu bylo ped
vznikem j a ve kterm j sou zrueny vechny protiklady, oteve
se nm cesta k opravdov obnov . Jen kdy nechme j pad
nout a ponome se do nerozlien j ednoty pvodnho ivota,
meme se potkat se svou podstatou. V n zakusme blaenost
nad svtskho Byt, kter ns vysvobod ze zaj et v pouhm it
ve svt - s pslibem i zvazkem budeme povolni k uskute
nn takov formy ivota, ve kter se ve svt zj ev Byt . Dotek
s Bytm uchovme j en nenavnm cvienm, j m se skuten
ob novme a meme s e pak j ako svdci Byt tak osvdit.
K tomu slou zpevnn hara .
"Sestup" osobnho "j" do neosobnho zkladu se v symbo
lick ei tla a s ohledem na pedchzej c "vzestupn" pohyb
z nevdom prody k racionln vdommu jskmu duchu
j ev j ako zptn pohyb . Sly j stoj c nad prodou, rozum, vle
a cit, jsou lokalizovny v hornm prostoru tla. J estlie zskaly
plinou pevahu, ukazuj e se to v zaitm titi lecm pli
157

POHLED NAZPT A DOPEDU

nahoe, v seven horn sti tla a mlkm dechu . Z tohoto za

klet nahoe osvobozuj e j en sestoupen dol, usazen se v tru
pu a zakotven v hara. Hara, doslovn peloeno "bich o " , tedy
skuten znamen tak fyzicky doln st tla - avak nco ta
kovho "existuj e" vlun v tlesnm smyslu j en z hlediska j,
kter oddluj e tlo od due! Opravdov hara znamen celho
lovka v j eh o svzanosti s vyivujcmi a obnovuj cmi, uvol
uj cmi a promuj cmi, pij maj cmi a rozhoduj cmi a (no
v) zrozen pipravuj cmi silami koen ivota. Hara j ako
"msto" je prostorem matesk j ednoty ivota. Pokud s n lo
vk zstv v kontaktu, vyj de z kadho napt a roztpen
opt j ako celek a pi vech promnch ve svbytnou osobnost
zstane poslun velkm zkonm nadosobnho ivota a jako
dt Byt spojen se vemi bytostmi .
V me, v j ak se cel lovk v procesu rozvoj e svho j sk
ho vdom identifikuj e s j , kter skutenost vnm a zvld
pedmtn, s e odcizuj e sv podstat a v sti napt ivota vn
manho vdy j en v protikladech ztrc poehnn pvodn j ed
noty. Jestlie j e schopen uvolnit j ednostrannost svho vztahu
ke svtu a znovu zapustit koeny v zemskm stedu, pak se
o s vobod ze zaklet j a sla hloubky me stoupat: a pin
spsu a formu zrove. Nalezen stedu v hara tedy nezname
n j en zskn pdy, kter ns nese "odj inud" a dovoluj e vzdt
se opory v jskm prostoru (pro lovka zajatho v j osvobo
zujc zbaven se mez) . Pro lovka s nedostatenm vycentro
vnm v j pedstavuj e obj ev sly, kter j ej z p o d staty novm
zpsobem dr a formuj e.
Nalzt se v hara tedy znamen osvobozen od zatuhl, j en
svtem podmnn formy a obj even nepodmnn, o podstat
svdc formy. Takov forma dky osvobozen zemi n ejen od
povd podstat, ale tak je schopn konat ve svt a je trans
parentn pro svtlo nepodmnn skutenosti zpsobem , dky
ktermu ve " vichici svta" hned zase nezhasne ! To znamen
osvobozen od chybnho j, a tm od p s eu d o-svbytn o s ti ,
a oteven cesty k p ravmu j , a tm k prav svbytnosti, tedy
k os ob urovan transcendenc.
Nalezen hara pin osvobozen o d j ednostrannosti fixo
vn na j skm svt, kvli kter j s k vle nako nec vdy
158

POHLED NAzptr A DOPEDU

ztroskot, jsk duch nakonec nikdy nedoshne konen plat

nho du a jsk srdce zstane vdy zapleteno v utrpen. Hara
znamen vdy znovu proit spojen s transcendentn "dimen
z" pvodnho ivota, ve kter strnul fro nty zmiz a vechny
protiklady se uvo ln k nov celosti. V n se i j ednostrann
a k podstat protikladn zafixovn na o mezen asoprostoro
v historick skutenosti zru ve prospch skutenosti nada
sov. Tm je dosaeno poslednho cle pro toho, kdo k lovku
patc skutenost jskho svta a mnostv j eho podob vnm
j en j ako klam a pekonn tohoto klamu je pro nj j ako ve v
chodnm mylen metou.
Zpadn lovk mus na cest promny p o znat, e histo
rick svt peds t avuj e vedle nadasovho Byt jen p o lovin
skutenos t . D o kud bude celou s kutenost hledat j e n v nm,
zstane v j eho nepln skutenosti. Svj charakter zdnliv
skutenosti ztrat, j akmile s e prosad p oznatek, e pozemsk
ivot v historickm s vt j e samotnm Bytm tak, jak se Byt
znzoruj e, p ekrucuj e a skrv z hlediska lidsky pli lidsk
ho j. Avak prv obyej n it se me stt mdiem lidskho
zj evovn nadsvtskho j v me, v j ak se lovk osvobod od
nadvldy pedmtnho vdom centrovanho v j. Pro nitern
vdom se historick svt stv transparentnm smrem k Byt
a pro toho, kdo ve svm niternm vdom nese p o dobu osobn
ho byt urenou transcendenc, s e stv prostorem manifesta
ce. Pak lovk i ve strukturch, do kterch se Byt tt z pohle
du j, pece vnm Jedno, kter m za kol poznvat a pivdt
k p roj evu v sob a ve vem. Potom "as" nestoj v protikladu
k "vnosti" - ale je mdiem, ve kterm svt vnost. * "Kad
j e d notliv vc v pro storu a ase znamen nakonec jen neko
neno ."
Hara j ako mdium zkuenosti pvo dn j ednoty j e jen zat
kem cesty promny, kter j e teba stle znovu obj evovat, pi
em j d e p rv o tuto cestu . Pln, opravdov zkuenost hara
zpsobuj e u rozputnm veho zatuhlho a nesmiiteln pro

S r v.

..

Oas He iIige in d e r Zeit" i n : Friedrich Heer . .. Sprechen wir von Wirkli

chkeit". C h r i s t ia n-Verlag. ZUrich 1 9 5 5 . a D U r ckheim . .. Oberweltliches Leben

in d e r Wel t " .

O . W. Barth . 2 . vyd . . 1 9 7 0 .

159

POHLED N AZPT A DO P E DU

tikladnho a s tm spoj enm setknm s vlastn podstatou obrat

k nov form. V mateskm zkladu zem vyr klek nov,
transcendenc prosycen a ji vyj adujc p o d o by. V s e t kn
s vlastn podstatou zakou cvic voln k uskutenn osobn
pod oby cesty, odpovdaj c p o uze j emu . V nikdy nedokone
nm, stl novm nachzen s tedu zprosted kovvaj cho pr
votn j ednotu se otevraj stle nov horizonty a mysl se prom
uj e z hloubky, kter j i vede ke zralo s ti . Stle znovu se zved
lovk oteven svmu zemskmu stedu k nebeskmu stedu
svho ducha osvobozenho o d zaklet j a nachz s e nako nec
jako dt nebe a zem v pravm stedu srdce. Teprve zde se st
v v pravm smyslu slova o s o b o u , kter na vem n e l p , j ako
lovk centrovan kolem jsk h o srdce, ale v nikdy nekon
cm "zemi a vstalY' svd svobodn a v lsce o b o stv .
V rmci osudov mu uloenho prostoru j eho historickho i
vota se j ako dt nebe a zem, pi vdom svho o s o b nho za
dn, sna naplnit sv lidsk uren . Proitek, vhled a cvien
p otom vysuj v tvoivm konn lovka , kter j a ko o s o b a
nej en vnm Byt, ale protknut transcendenc se t l e m i du
stv za vech okolnost svdkem B yt , utvej cm svou indivi
duln podstatu v ivot. Pro nj se e bo na zemi stala plat
nm tmatem. Zakoenn osoby v zemskm stedu je pro j eho
naplnn nezbytnm pedpokladem. I kdy j e "hara" j ako po
j em vchodnho pvodu, t o , c o s e j m mn, je p o d mnkou
u s kutenn osobn individuace, j ej pij et odedvna uruj e
zpadn mylen.

1 60

D ODATEK
JAP O NSK TEXTY

JAPONSK TEXTY

O KADA TORADIR

POZNMKA NA VOD

Mistr Okada Toradir psobil v prvnch dvou desetiletch

stolet . Mnoz j eho ci , tehdy studenti, doshli vysokch
m s t ve sttn sprv. Jeden z nich, hrab F. , m i vyprvl
o svm mld : " Kdy j sem asi kolem roku 1 9 10 stud oval na T
dai (csask univerzita) , bylo to v dob, kdy v akademick v
chov dosah oval rozkvtu intelektualismus . Pekrmovali ns
racionali smem. Pednky sestvaly asto j en z pedtn pe
loench zpadnch knih a nenachzeli j sme nic, co by ns p
mo o s l ovova l o , tak kaj c s e ns dotklo v na piroze n o s t i .
A pak tu b y l prv mistr Okada, o kterm j sem slyel, e ekl :
, Kdy pij dete ke mn, nenasbrte sice dn vdn, ale nau
te s e msto toho rozumt hlasm ptk . ' A mnoz z ns tam
chodili . Velmi asn zrna. Vstvali j sme kolem pt hodiny,
abyc h o m j e t ped pednkami , s edli' u mistra Okady.
V syrov zim to sice bvalo obas tvrd, ale my j sme byli nad
en a chodili j sme tam. Mluvilo s e mlo. Mistr vtinou sedl
s nmi, kontroloval nae dren tla, zdka nco ekl. Ale hod
n nm to dvalo a vm, e tmto cvienm vdm za mnoh."
J ist j e , e hrabti F. hdal kad o patnct let mn, ne mu
ve s kutenosti byl o . Jin mu, velvyslanec K . , mu tlesn
i duevn velmi il - bylo mu u pes edest - mi vyprvl,
e j a ko mal chlapec bval slab a velmi churav a e j edin
sezen v seiza * vd za to, e se dnes ct zdrav, velmi hou
evnat a pi sle. To j sou j en dva pklady za mnoh.
20.

* "Seiza" j e mistrem O kadou vyuovan "cesta sezen". Jde o "sezen v tichu"

pozici zaze n u . (S eiza znamen dosl . .,sedt v t i c h u " . J d e pitom o tradin
jap. s e d v klee na patch , pouvan pi zazenu j ako varianta k tzv. lotosov
mu sedu . ) - Pozn. pekl.

1 62

JAPONSK TEXTY

Kdy pak mistr Okada b rzy zemel, pokraovala v j eho dle

Dr. Kobaj ai, u kter j sem ml sm pleitost studovat seiza.
Tak mi dala na cestu kneku "Mistrovch slov" .
p l n nekomplikovan p o kyny j s o u charakteristick pro
meto d u , j akou japont misti u. Mistr tm nemluv, ale
pedvd. k se podd cel atmosfe a znovu a znovu napo
dobuj e , j ak nej lpe um . Do ticha obas padnou rychle prone
s e n mistrova slova . Jak j s em s m vyzkou e l , metoda pan
Kobajai spovala tm j e n v tom, e se posadila naproti cvi
cmu a si ve vzdlenosti 75 cm a sama pl hodiny cviila.
Vzpomnm si, j ak j sem se snail, kdy j s em u n byl podruh,
bhem tch ticet minut dlouhho cvien udret oteven oi.
Vim la si toho teprve na konci t plhodiny, a kdy spatila m
slzc oi, ekla mi jen, e pro zatek mohu mt oi klidn za
ven. Toto uen b eze slov sestvaj c z mlen a mlenlivho
konn, je velmi svbytn zleito s t . J e n tu a t a m zaznlo
v ptch cviench slovo, dostavil se tich dotek na ramenou,
krtk zatlaen v ki nebo sotva znateln dotek na hlav. Na
nsledujcch stranch pedkldm peklad nkterch vrok
mistra O k ad y. Poad nen pvodn, vroky j s o u uspodny
p odle vcn sounleitosti.

1 63

J A P O N S K T EXTY

S LOVA MISTRA O KADY*

Tanden j e schrnou b o stv . Je-li jeho hrad ndhern zbu

dovn a bostv je ptomno a roste, pak je hotov prav lovk.
Kdybycho m rozdlili lidi do hodnost, pak b y n ej n stl ten,
kter povauj e za cennou svou hlavu. U tch, kte j en dbaj
nahromadit co mon nejvce vdn, j e h l ava vt a vt ,
a o n i p a k snadno zakolsaj j a ko obrcen p yramida ! V napo
dobovn druhch j sou velic, ale a n i originalita, a n i vynalz
n, ani velk dlo nej sou j ejich vc. Nsleduj ti stedn hodnos
ti . U tch pedstavuje nejdleitj st hru. K tomuto typu
pat lid vyznaujc se s ebekontrolou, zdrenlivost a asketic
kmi sklony. Jsou to lid s povrchn odvahou, ale bez skuten
sly. Mnoz z takzvanch velkch mu pat do tto tdy. To
vak nesta. Ti, kte spatuj nejdleitj st tla v podbi
ku a zde zbudovali hra d , ve kterm m e rst b ostvo , pat
k nejvy h o d n o s t i . Tito lid rozvinuli s p rvnm z p s o b e m
ducha i tl o . Proud z nich sla a vytv d u evn stav velik
uvolnnosti. D laj , co s e j i m lb, ani by poruili zkon.
Prvn si mysl, e vda me ovldnout p rod u . Druh m
zdnlivou o d va h u , s e b e kze a um tvr d boj ova t . Tet v
o prav skutenosti.
Seiza pouv nejj istj ho dren tla pro vytvoen lovka
tto h o d n o s ti . Lidsk neesti p o chzej ze ztrty rovnovhy.
Aby j i lovk u drel, m u s si uchovat zdrav tlo a u p m n
s r d c e . T o l z e j en na ces t. Z s k at c e s t u z n a m e n - " s e d t " !
Kdy budete dva i ti roky sedt, pochopte to .

Z japontiny do n m i n y p r'eloil Fumio H a i moto .

1 64

JAPONSK TEXTY

O d chvle, kdy vstanete z lka, a do o kamiku, kdy na n

zase u l hte, muste b t "bdl" (pipraven ke skoku) . Ucho
vej te si po stoj v hara , a se dj e cokoli, pak s i ponte sprvn.
S edte j eden rok, dva roky, ti roky a myslte si, a j in lid si
to mysl tak, e j ste j a k o znovuzrozen . V e skutenosti j sou n a
cest teprve p oupata rozvoj e va p o d s taty. J e t e b a 5 0 a 6 0
let, abyste byli j ako cedry a cypie vypnaj c s e k neb i .
I kdy s e tlo v seiza mn - nejvnitnj stav s e t a k rychle
nemn .
C hovej kapra v rybnce s kamenem uprosted a j inho v ryb
nce stejn velikosti, ale s przdnm stedem. V rybnce s kame
nem p lave kapr kolem kamene a m tak j a ksi cvien, ani by
narel na odpor. Poroste rychleji ne kapr ve druhm rybnc e .
T o m pinu v nekonenm opakovn.

Co je seiza ?
D ve ne jsem j, ne j si ty, ne j e on, j e to . . . ! To . . . . vdt,
to j e s eiza.
K ristus k: Amen, p ravm vm , kdo n ep ij m e krlovstv
B o jako dt, j ist do nho nevej de. - To je pravda. Tot zna
men i seiza.
S eiza s e zamuj e na dokonen lidsk podstaty. Schopnost
lit a zskn zdrav j sou vedlej prvky.
Dve lid nevdli, e existuje prostedek, kterm lze roz
vj et i nteligenci, tlesn zdrav a mravnos t , vechno spolen !
A t a k se smli tomu, c o j s e m uil .
Nali se lid, kte si mysleli , e seiza j e jaksi druh hypno
tismu. T o ale seiza nen. Seiza znamen stt s e p rv takov m ,

1 65

JAPONSK TEXTY

e lovk nikdy neupadne p o d d n o u hypnotizuj c m o c ,

i kdyby mla j akou chtla slu.

o dchnf

Seiza j e pn, dech je sluebnk. Dchn j e prostedek k do

ko nen seiza. Seiza je hlavn zleito s t . Ale oboj , seiza i d
chn, j sou prostedky k rozvoj i tla i ducha . Jejich psoben
se napluj e ve ve.
Nkte kaj , e to j e zdravotn dchn. Jin, e to j e nov
nboenstv . A j et existuj e mnostv dalch nzor . Ale d
n nesed a vechny m jen rozesmvaj i . Ale j ednoho dne to
bude pravd po d obn pro uen kruhy velk problm. Teh d y
b u d e mj c l zeteln, a n a t e n den to chci nechat.

Se pln klidn, dchej mrn, dlouze vydechuj , mj slu

podbiku !

Jen proto, e v podbiku nen sla, lovk pi bhu popad

dech.
Kdo plave s hara, udl pi tom rychl pokroky.
D n e s sm voj k spt s otevenmi sty. Kdyby to nebylo
dnes, ale ve starch dobch - byl by brzy zabit !
Dchat sty je znmko u pa d ku.
Kdy ryba umr , vystr svou velkou tlamu nad vodn hla
d inu a lap po vzduc h u.
Mnoz z naeho nroda d chaj sty. Vichni by ale mli d
chat nosem a vst dech do tandenu (podbiku) . .

1 66

JAPO N S K TEXTY

Dchn do tandenu je vchodem ke cvienm tandenu a z

kladem seiza. Pi kadm ndechu s hromdi vekerou slu
v tandenu .
Pi vdechu bychom nemli dostat ven vechen dech. Tolik,
abychom j et mohli pronst pr sl ov, bychom mli p o dret
uvnit.
Jeden ndech a vdech za druhm s celou tlesnou silou
z tandenu, to j e dlto, kterm se postupn zcela organicky vy
tvo svaly.
Vdycky, kdy vyj deme p o strmm svah u , bychom mli
dlouze vydechnout a tlait pi tom slu do tandenu.
Setrvejme u zpevovn hara dlouhm vdechem. Jako by
chom vyprazdovali pumpu, stej n stlauj me dech do podbi
ku. Vtin lid tentC? vcvik ve vednm ivot chybL Asi na
shromaovn sly v podbiku j et nekpli. Nkdy ani ne
um zavt sta.
Dbejte na dlouh vdech . Ve starch dobch el j eden v
lenk pes most Rj goku na j eden ndech. Vidl jsem eny ry
b , kter se potply na mnoho minut. V j edn nsk knize
se mluv o tom, e je dobr naj t si na pl dne ochlazen pod
vodou. A existuj e pbh o ztroskotanci . Ten byl pod vodou, a
j ej j ednoho dne vythli rybskou st . A tehdy se teprve znovu
nadechl .
Pro ndech sta okamik.
Studium dechu m nesmrn vznam. Rovn "ninducu" ,
umn dlat se neviditelnm, a j in umn s tarch d o b se za
kldala na mistrovstv dechu.
Obyej n lid maj 1 8 ndech a vdech za minutu. Pro ty,
kte cvi seiza, sta mn ne 1 0 . Kdo se ale dostane na ti
minuty, ten je skuten dobr.
1 67

JAPONSK TEXTY

J e d e n lovk se p t a l , j e s t l i by m o h l dlat p o kr o k y, kdyby

z stal na venkov a s ed l rok u D r. Kobaj a i : " O vem, j es tlie
se vm poda pekonat hrani c e tst a netst, potom m ete
rst sm ze sebe ! "

Dren tla
Rozdl o i vlasu (k s rukou na tle j ednoho ka) , a u
je tu trhlina mezi nebe m a z e m . (Ale j de o j ednotu, kter "je",
j e t ne bylo " nebe a z e m" . )
Vyprzd nte srdce celho tla a j e n na tomto m s t (prstem
ukazuj e na tanden j ed n o h o ka) ponechejte slu.
D ren tla v seiza se s h o d uj e s prodou. Pro nepadne ani
p tistupov pagoda? Proto e s i dr fyzikln rovnov h u . Se
dme-li v seiza, nepadn e m e , a pij d e npor z kterkoli s trany.
Jako ptistupov pagoda - s tej n b ezvadn mus bt va e
dren tla .
Sthni slu j e n do jednoho b o du, do podbiku !
Ve va hlav nen tan d e n . Ne vkldejte tolik sly d o hlavy.
Nem to dn vznam, j e s tlie to n eyYdrte ticet minut.
D rte trup zp ma a na s o b p o l o en dlan l e h c e p itisk
nut k bichu.
Nepoko u ej te se o s vo b o d it od v e c h my l e n e k . Jen b u te
j ed n o due bdl a drte s l u v podbiku ..
Trup (koi) m bt p run a p e vn !
Je-li zklad siln, daj s e "zakonen" snadno o vldat.

1 68

JAPONSK

Pro lovka

T EXTY

seiza nej d e p evrhnout? Protoe zkladn k

m e n j e p e v n ! D ob e vzp m e n trup znamen,. e s t edn

sloup n e vykazuj e dn p o kiven .
Propustit slu (napt) z aludkovho dlku neznamen, e
by m l z m k n o u t , kdy s e t a n d e n p l n s i l o u . Pirozen bude
m n p evn. Jen nem bt nafoukl a zatuhl.
Nemj te oteven sta ! Krkem s e dotkej te lmce !
J e stlie j e pevn vzpmen vertikla tla, pak dr i vertik
la ducha. To je vchodisko uvolnnho klidu i sml sly.
V o ch mus bt sla !
N en dobr, kdy lid mouraj (mrkaj ) , oslabuj e to nervy.
Musme umt dret oi iroce oteven, i kdybychom pohl
eli p mo d o slunce !
J e stlie dbme j en na t o , aby brada nenla vped, a nev
nuj eme p ozornost i solrnmu p l exu a trupu, vypne s e postup
n hru.
Kdy vystoup hru , stane se lovk vzdornm a sobeckm.
Va e dren tla je p o k iven , protoe v duch je kiv !
N o h y j s o u otop a bicho krb !
Musme mt s tle chladnou hlavu a tepl nohy.
Kdy j e sla z tandenu pry, m lovk horkou hlavu a stu
den no hy. Hork h lava a s tuden nohy znamenaj bu pecit
l i v l o s t , nebo chorobu. Takov lid nemaj ote svho osudu
p evn v rukou.

1 69

JAPONSKIO

TEXTY

lovk se silnm tlem a laskavou mysl m j ist chladnou

hlavu a tepl nohy. (M svou slu z hara . )

Studium a vuka
Vdn o podstat svta nelze zskat l o gickm pemle
nm . J estlie je lovk schopen "zt" prav poznn, kter
stoup ze stedu, pak tak pochop, jak smysl nakonec maj
vechny j evy svta.
Dnes j e cesta vchovy i cesta uen chybn. Psan slova ne
j sou prav poznn. Knih y j sou vdy "peklady" . Pvodn je to,
co je ze sv pirozenosti.
Nikdy j se m nemyslel na to, jak uchovat v hlav, co j s em
peetl . Kdy jen "tu" Bibli nebo buddhistick modlitby, pak
j en nachzm vci, kter se shoduj s mmi mylenkami.
N echat druhh o , aby si podrel to, co se mu sdluj e, nen
dn vchova. Nechat vytrysknout tvr slu, kter nalz,
obj evuj e a zan s novm - to je vchova. Tvr sla? To j e
v nitru pebvaj c bostv . Tvr sna trysk z rozvoj e b osk
ho v ns, tak v tle.
Jak bled tv! Jestlie se u a vypad pobledl a neza
ne rd jst nco, co ti pedtm nechutnalo , pak bylo uen
zbyten: Takov uen j e dobr k umrn, ne pro ivot. Osvoj
si sprvn uen a bude t napt astn !
Hle shromaovat uenost co mon nej mn . Kdy "se
d", vechno zcela pirozen pochop.
Seiza vyuovan uiteli na ob ecnch a stednch kolch je
naprsto bez vsledk. To j e proto , e s e vyuuje jako v nja
km vcvikovm kurzu, pi kterm se lid mlo nau a potom
to mlo hned pedvaj .

1 70

J A PONSK TEXTY

Neml bys (pi s ezen) nikdy myslet na s o ustedn ducha

a u vbec s e nesna doshnout j asn istoty ducha.
(Proti nebezpe formy. ) M uste bt s c h o p n i v i d t , j akou
mlo dt tv, ne bylo poato v mateskm l n . D ve jsem
nemyslel na fo rmu sezen . A t o , c o j s em m l n a mysli, se
snad dalo snze zprostedkovat tancem ne p omoc seiza . N e
nechte se tedy pli zamstnvat formo u .
"

"

Seiza znamen uit j et nenarozen dti, znamen psobit

na n, ani b y se zpevnila njak pedstava. Jak b y lovk mohl
jet nenarozenm dtem chtt zprostedkovat formu seiza?
Muste p o chopit, co k re a obil. V ypstovat d obe ri
a obil a vychovat lidsk dti je v principu j ed n o a tot. Umte
nechat ri a obil s edt?
Prav m s m yslem vchov y j e vylk a t p i r o z e n o u p ovahu
lovk a . To tak vede k dokonen o s o b n o s t i a k p r o b u z en
due
.

Extze a naden? Tehdy stoup krev d o h lavy. P i cvien

(seiza) bycho m vak mli mt hlavu chladnou a klidnou.

Terapeutick prvky
Jsou lid, kterm se pokazil zrak. Kvl i rohovce? Chodili p o
ti msce k onmu lkai. J a k nesmyl ! Kdy j e n echaj s j e
jich oima cviit, nezni se j i m j en o i , ale i j e j i ch ivot s e o cit
ne v nebezpe. Tvrd, e j ej i c h o i jsou patn . V p o d stat je to
ale j ej ich " duch", kter nen v p o d k u . Jakmile s e j ej i c h duch
vyl, i j ej ic h oi s e zcela pirozen uzdravL A sed ti msce,
pak se ta z leitost s j ej i c h o ima zase n a prav . D obr l ka j e
v ns samch.

Jedna star ena ctila b h e m cvi e n s eiza p ru d k b o l e sti

ky l c h . M y s lel a s i , e t r p n j akm o n em o c n n m k o s t .
171

JAPONSKE TEXTY

Pozdj i ke svmu velkmu pekvapen zj istila, e se pln vy

lila.
"Sezenm" v mstnosti vedle p rostoru duevn nemocnho
doj de u nho ke zmn, k promn.
Pro t bol nohy? Protoe v podbiku chyb sla.
(K lovku , kter ml studen ruce) : To j e proto, e nedv
dnou slu do podbiku !
"Bol m hlava . " Bez odpovdi. "Au, na temeni. " Pod d
n odpov. Pak hlubokm h l a s e m : " S na se sedt a vmej
si."
Zpasnk sumo Kuros egawa onemocnl, akoli b y l o j eho
povolnm stle cviit. Dlouho nenachzel lk. Po dvou td
nech sezen se uzdravil . Vnovat se sportu a dobe j st j et nic
neznamen.
m j e lovk churavj , tm men m chu k j dlu a tm
vce poaduj e "chutn" j dlo. Prost krm se pro nj mus stt
svtkem !
Smysl vc je uvnit v "duchu", ale nen to nco, co existuj e
tady venku.
lovk, kter j e pln starosti, e j eho by est mohla bt do
tena, j e slab ne ten, kdo j ej uraz. lovk, kterho roziluj e
prach, je slab ne prach . lovk, kter m strach z bakteri, j e
slab ne bakterie.
Silnho lovka neme nic rozruit. Me mt slab ste
va, horeku, pokozen plce, ale pece je zdrav, protoe ne
p odlh neklidu.
I kdy j e j edna plce nemocn, druh zesl a vykon tikrt
tolik prce j ako ta pokozen . N eznamen to vce sly?
1 72

JAPONSK TEXTY

Ti, j ej ich " ki" (duch) je v nepodku, se zvou "bjki" (ne

mocn) , co znamen neklidn, chor duch .
Stkej se s vesmrem . Nelpi na tomto svt ! Vbec nic ne
chtj mt! Nikdy nemysli na svou "penzi" .
Pan X darovala prsten s diamantem. Co vak znamen prs
ten ! Kdyby nelakotila se svm ivotem, mohla by bt astn.
Seiza znamen odevzdat sv j .
Kdy lovk "sed", chyst se dobr j dlo a dobr loe. Dob
r kucha a dobr matrace j sou v lovku. Kdy "sed", pich
z v lt mrn chladiv vtr a v zim ho v hejivch kamnech .
Chladiv vtr i tepl kamna j sou v lovku.
Voj k stoj bezpodmnen poslun ped tm, kdo j e j en
o stupnek v ne on. Kdy lovk ovld sezen v "seiza",
me uvolnn stanout ped km chce !
"Cesta" - j e v lovku. Sed-li lovk klidn a vytrvale, cesta
se zj ev.
Potkval j sem se s kadm neasem, jako by to byl mj ct
n uitel , a ne j ako by to byl mj neptel. Proto tak nemm
msto pro nkoho, kdo b duj e ; a je neastn, j ak moc sm
chce.
Je patnm znamenm, j estlie lovk stien netstm
hubne. m hlub j e utrpen, tm lep by ml mt apetit a tm
vc by ml pibrat.
Nikdy nedoshnete cesty, j edin kdy ijete v absolutnm
a pry od relativnho.
Zkladem v vchovy j e lska. Tato lska nen lskou, kte
r m svj p rotiklad v nenvisti, ale je lskou podobnou s lu
nenmu svitu. Cvite sezen v seiza a zakuste to .
1 73

JAPONSK

TEXTY

Nikoli a po cvien budete schopni doshnout . . . stav . . . j e

prv te, tam, kde sedte !

Vsledek a pzlsoben
Dokud se nezmn oi a hlas, neme lovk ct, e sprv
n sedl.
Hlas mus vychzet z bicha.
Trplivost, sebekze a vytrvalost - kdo tato slova nepou
v , ale vude na tomto svt, v nebi i na zemi, ct j aro, kdo do
shl tohoto stavu ducha, ten opravdu porozuml.
Jakmile je sla z tandenu pry, u ke se neest, rlivost,
zvist, hnv, dost a nedvra.
Pcha, lenost, rozladn a nedvra - to vechno pochz
z nedostatku sly v bie.
Cvite se tak, e vs u nikdo nenut. N emli byste se mnit
pokad podle okolnost. Mnohem spe byste mli vi vemu
neo chvj n osvdovat "cestu" !
Cel stvoen pat mn. Vechny knihy j s o u j e n peklady
mho ducha. Seiza je pedloha vech knih a vn j aro. Jsou
pak j et knihy potebn? To se ned ct. Pi etb meme
vidt, jak daleko jsme pokroili. To plat pro veker cvien .
Hl upk i chytr mu budou oba stejn hodni cty, j estlie
je zashne bosk svtlo !
Jestlie j ednou vstoupte "na cestu" , pak u to nen tk fi
losofie. Takzvan obtn filosofie se po zvldnut seiza stv
otepanm vrokem . Seiza lidi osvobozuj e .

1 74

JAPONSK

TEXTY

Skuten b l aen ivot - to nen nron j idlo a krsn

eny, ale b ezhranin lska k pvodn pirozenosti, rodc se
prv z pvodn pirozenosti.
lovk me mt druhou tv. Ale snait se j i zskat kod
zdrav. To j e blova cesta !
Co to znamen - j - ty - on - to p o chopfte, teprve kdy
vte, co . . . j e .
Ci s e bohat j ako krl. N a "cest" me bt kad asten,
i kdyby byl ebrk.
Kad lovk m v sob reii
bosk um.

boskou moudrost, i rein

Jet ne existuj e: j - ty - on, j e . . . tohle v niternm vdom

- to je s eiza !

1 75

J APONSK

TEXTY

SAT CUOI
NAUKA O OSOB NM TLE *

Poznmka na vod
Sat Cudi je souasn japonsk filosof, tak znalec zpad
n fil osofie. V souladu s vchodn tradic pro nj filosofie zna
men vce ne objasovn existence cestou mylen. Znamen
pro nj provn vidnho "tlem" .
Lidsk tlo j e na rozdl od tl vc (vcn tlo) a "tla masa
a krve" ivch byto st " ztlesnnm vekerch funkc inn
svbytnosti " . Sat Cudi k: "lovk j e jen ve sv nej ni di
menzi vcnm tlem. Zrove j e v nsleduj c vy dimenzi t
lem masa a krve . . . Jako osobn tlo j e ale tlem, kter nese sa
mostatnho ducha a tvo s nm nerozdlitelnou j ednotu.
Osobn tlo j e tedy ndobou cesty a cesta nauky o osobnm tle
j e naukou o cest uskuteniteln vdy j en celm tlem . "
"Osobn tlo j e svou podstatou dharmov tlo (tlo logu) . Je
konkrtnm zjevenm dharmy. " A j e n tm, e lovk tak svm
tlem uskuten velk zkon ivota, kter je mu uloen, me
sv uren naplnit. Podle Sat Cudiho je "osudovou slabost
zpadn filosofie, e se nedokzala zcela oprostit od rozj mav
ho intelektualismu, take tlo, o kterm mluv, nen charakte
rovou podobou inn svbytnosti, ale vdy je nazr no j en jako
obj ektivn dan " .
Na nsledujcch strnkch pedkldme vatky z Cudi
ho dla "Nauka o osobnm tle", kter se vztahuj k hara. Zsk
n tit v hara a vechno, co s tm souviS, stoj ve stedu
Cudiho vah . Centrem lovka j ako j e dnoty vech dimenz
tla je tanden. S l ovo "tanden" oznauj e bod ste d u , kter
z vnj ho pohledu le asi 4 cm pod pupkem . " Z fyziklnho

Vydavatelstv H a k u s u i s h a . Kand a . Toki o . D o n m i n y p e loil F u m i o Hai

moto.

1 76

JAPO N S K TEXTY

hlediska pedstavuj e centrum soudrnosti tla masa . Ve svm

lidskm vznamu je sice rovn bodem. Ale zde je teba j ej
chpat jako ,pramen sly', ne j ako anatomicky zj istiteln msto .
Jde o pedmtn neuchopiteln sdlo ivota a mus bt subj ek
tem vnitn nazrno . "

Text
Svbytnost, kter pln pila k sob, se vyznauj e autonom
nm sj ednocenm zemsk gravitace. Vc* naproti tomu stoj
pod nadvldo u te; tlesn j (nikutai tlo z masa a krve)
pekrauj e vldu gravitace; a konen osobn svbytnost (in
tai osobn tlo) sjednocuj e gravitaci zem. Charakter tto
o s o b n tlesn svbytnosti s e ohlauj e ve vzpmenosti tla
a v j eho volnm pohyb u . Rostlina se pne vzhru, ve smru
opanm psoben zemsk pitalivosti. Ale j ej ivot j e na po
vrchu zem pevn vytyen, rostlina se neme z vlastn vle
pohybovat . Zvata - stej n j ako lid - se sama pohybuj a pop
raj tm zemskou gravitaci . Prv proto j sou zvna dbucu
p ohybliv vc. Stupe byt , kter zve ztlesuj e, o dpovd
stavu dosud ne zcela samovldnho byt. Proto zvata dr sv
tla horizontln, a u se pohybuj po tyech, plavou i ltaj .
Obracej tv dol a ukazuj t a k modus pasivity, snen, kter
spov v tom , e j sou pitahovna gravitanm centrem zem.
Naproti tomu lovk nese tlo vzpmen ve smru protichd
nm k psoben zemsk pitalivosti, lhostej n o zda stoj na
rovnch nohou, nebo sed s nohama pekenma . Krom
toho lovk nen j ako rostlina vzn na urit m s to, ale pohy
buj e se voln j ako zve. lovk tak sj ednocuj e pozitivn strn
ky mod rostlin a zvat. Teprve v postoj i lovka se tedy ped
stavuj e charakter autonomn iv bytosti.
=

Prav povaha osobn podstaty se zj evuj e ve vzpmenosti

tla. Tedy ani charakter lovka se neme ohlaovat v niem

Sat

C udi rozl iuj e vc (pouh tlo) , iv

ve svbytnosti pov en tlo .

1 77

a o d uevnl tlo a o d u evnl,

J APONSKt TEXTY

j inm ne v autonomnm potvrzen tohoto postoj e . K udrov

n tohoto postoj e pat napt "voln s ly" . Jestlie tato sla pole
v, pak slabiny ochabnou a lovk upadne do j i nho p o s toj e ,
p i kterm j e o b l a s t a l u d k u p r o h nut . H r u j e modelovna
ebry, kter se pirozen ohnout nedaj . Naproti tomu oblast
bicha m oporu j e n v ptei. Ta sestv ze zetzen obratl,
a proto j e ohebn. lovk proto nezbytn mus bedern obratle
dret voln silou zpma, j inak s e tato st pod vahou horn s
ti tla prohne dol. To by ovem znamenalo, e vldne vcn
prvek a inn svbytnost propad pasivit.
Kj o (nej dleitj , nej silnj a zrove nejcitlivj ms
to tla , j a ksi tlesn due, tak k) le v ko i (tak Japonci
ozna uj st trupu od pupku dol) . Abychom s i v dren tla
uchovali charakter autonomn o s o b nosti, musme zadek tlait
m rn dozadu, kl st slu d o ko i , piem z nho buduj eme
sklopevn zkladn kmen, na kterm nechvme lehce spo
vat horn st tla . Rostlina zskv sVllj vzpmen postoj jen
s podporou dalho prvk u , toti zem, lovk naproti tomu zs
kv svou vzpmenost ze sebe. K tomu mus bt ve vlastnm
tle subj ekt, kter podepr sm sebe, a tento subj ekt m koe
ny v ko i . J estlie koi nen pln sly, pak tlo nem sv vlastn
centrum v sob samm a je s t a h o vno stedem zem, kter
existuj e mimo n. Tehdy se d o s t avuj e rozptlen d . Tlo
ztrat svj smysl v sob uzavenho , subj ektivnho ivota . Udr
ovn vzpmenosti koi j e lidsk forma ptomnosti aktivnho
tlesnho . Existuj e tak vraz "koi wo ireru" (vloit koi, ve
vznamu dt oporu nemu kolsaj cmu, "se v vervo u " , "se
vm odho dlnm") ; dle "koi wo su ete kakaru" (usadit koi
a s usazenm koi zat, ve vznamu: zat nco ve sprvnm
rozpoloen, "dt se do neho" , "zat se nemu podn v
novat") .
Kdy j e horn st tla tk a doln st tla naproti tomu
lehk, znamen to st av, ve kterm je ivot utiskovn vcnm
prvkem . Vy je stahovno nim. Tk spodn s t tla ve
s p oj en s lehkou horn st tla naopak ukazuj e stav, ve kte
rm m ivot subj ektov charakter a vcn p r vek zahrnuj e
1 78

JAPONSK TEXTY

v sob. To teprve odpovd logice ivota. To , co uskuteuj e lo

giku iv bytosti , odpovd i fyzio logick norm. Jestlie dr
me tlo zpma a nechme koi ztknout, pak je krevn obh
v doln sti tla il a v doln sti tla se dr teplo ; chladn
hlava , tepl nohy, v tom se odedvna spatuj e znmka zdrav,
naproti tomu hork hlava , chladn no hy, chladn slabiny
a chladn zadek pedstavuj , jak j e veobecn znmo , znaky
nedostatenho zdrav .
Hakuin Zendi * k v Jasenkanna: "Cesta pstovn ivota
spov v to m , e udruj eme spodn st tla tep lou a horn
st tla chladnou a erstvou . "
Abychom zskali sprvn dren tla, musme npj prve napl
nit podbiek silou (genki, znamen tak "zdrav") celho tla.
Naplnit koi silou zrove znamen trochu napnout bin sva
ly. Jestlie sprvn napneme bin svaly, obj ev s e j ako j dro
tohoto napt bod soustedn pod pupkem. Tento bod souste
dn se odedvna nazv kikai tanden. Umn otuovat tanden
(rentan) , uvolnit vechny sly, kter se zdruj v rznch s
tech tla, a sly celho tla soustedit v tanden, toto umn se
odedvna pstovalo v budo (cesta vlenka) , v gedo (cesta
umlce) a v sado (cesta sezen) . Kikai tanden neb o , j a k k
Hakuin Zendi, Jkj aku-soku-in (slabina-noha-chodidlo) tedy
m vznamy: prav tv nebo hei lidskch povinnost, "blae
n zem" istho srdce, mida vlastnho tla.
Bod so u stedn je subj ektem vnitn nazrn j ako sdlo
subj ektu osobn tlesn podstaty. Protoe subj ekt neme bt
uchopen ze strany neho j inho , ani tento bod soustedn
nelze vnmat jako nco anatomickho . Cokoli m vznam sub Hakuin Zendi (1685 - 1 76 8 , zendi, n . chan-, dosl. "zenov [chanov}
mistr", estn titul nkterch mistr) je pova ovn za obnovit e le smru Rin
zai v obdob Edo ( 1603 - 1867 ) . Reformoval pouvn kan tak, aby odpov
daly poadavkm d oby, tzn. a by ne z bytn nepedpokldaly znalost nskch
chanovch klasik . Sm ad u kanll vytvoil, jeho nejznmjm ka nem j e :
.,.Jak zn t lesknut j edn ruky ? " Sestavi l kany p o d l e s t u p nronos ti. Zd
razoval dleitost z a z enu oproti studiu spis. B y l tak zdatnm malfem
a kaligrafe m . Zanechal i obshl literrn dlo. - Pozn. pekl .

1 79

JAPONSK TEXTY

j ektu, to nelze uinit pedmtem vnmn. Tit zem, kter

je sdlem "Jednoho" a ze kterho se zem stv Jednm, sice
lze uinit idelnm pedmtem, paklie toto centrum te odr
subj ekt pozemskho ivota, ale neme s e stt pedmtem
vnmn.
Metoda vnitnho zen , kter u Hakuin Zendi, spov
v tom, e lovk vlee, s nataenma nohama poloenma vel
mi tsn vedle sebe shromauj e slu celho tla pln ve stedu.
Hakuinova metoda j e velmi vhodn, chceme-li usadit cel tlo
v j ednom bod. Kdy nathneme kolenn vazy a vlome slu do
nohou a koi, pak s uspokojenm ctme, j ak se cel tlo pln si
l o u . Potom bychom mli slu z nohou vzt a vloit zptky do
koi, piem v koi uchovvme slu, kterou je naplnno . Tak
bychom se mli cviit v pociovn plnosti sly pouze v koi.
Subj ektivn stanovisko lovka vystupuj e ve vlastnm
smyslu, j estlie se lovk narovn. Ve uveden umn vnit
nho zen tedy musme cviit pi vzpmenm dren tla. Je
teba n ej p r ve siln dolpnout a pilnout chodidly tsn
k zemi . Zrove napneme kolenn vazy a vlome slu do no
hou. T m se nohy zpevn jako kmeny a koi se samo napln si
lou. Pak slu z nohou vezmeme a vlome j i do koi. Kdy jsou
pak vechny sly shromdny v koi, silou koi nechme nohy
spoinout na zemi.
Plnn koi silou se pirozen dj e spolen s vdech e m .
P i ndechu musme slu z bicha vyj mout, pitom a l e souas
n m u s m e uchovat stav koi . Pak vdechovan vzduch vnik
takka sm o d sebe do tla a vypluj e horn st bicha. Na
konci ndechu se doln hara samo posl a meme zcela piro
zen a hladce p ej t k vdechu. Mezi ndechem a vdechem
mus bt hladk pechod , stej n j ako opan mezi ndechem
a vdechem. V okamiku pechodu nemusme dchn zasta
vovat.
Kdy vechny s valy tla zskaj svou s p rvnou rovnovhu,
oblast aludkovho dlku j e pi vdechu konkvn. Naopak pod1 80

JAPO N S K TEXTY

biek lehce vystoupL To neznamen, e bychom j ej zvl vy

strkova l i . Obj em doln sti tla se z vnj ho pohledu mn
mlo, ale pevn se vypluje. Doln st tla uvd v pohyb obrat
mezi przdnotou a plnost, akoli obj emov se mn jen mlo.
Pi tomto cvien se provd krtk ndech, vdech naopak
trv dlouho, protoe slu hara zpevuj eme pozvolna. To ale ne
znamen, e s vydechovanm vzduchem etme . Lehce vth
neme bradu a oteveme zeiroka dno hara (hara-no-soku) a vy
dechuj eme vzduch siln a pln. Vdech mus s tm, jak se bl
ke konci, stle slit, podobn j ako kyj . Jestlie ve dn hara ne
mme slu, pak j e vdech j ako prchav povzdech, ale pokud
skuten dchme ze dna hicha, tehdy vydechuj eme mohut
nm proudem.
Podbiek a zadek se dopluj , j eden j ako pedn strana,
druh j ako zadn strana zkladu trupu, a tvo tak zvltn j ed
notu. Sla koi je silou, kterou ustavuj eme zkladnu trupu. Ne
chat proudit slu do koi tedy znamen: mt tk zadek a zpev
nit podbiek. Jestlie tlame zadek dozadu a podbiek s e
vypne dopedu, ustav se zklad na trupu pevn j ako skla. P
nev pak stoj mezi zadkem a p o d b i kem vzpmen a tvo
svisl kmen tla (taiku) .
Nechat slu proudit do tandenu neznamen piklopit t
horn sti tla podbiek. Nechme-li proudit slu do koi, zs
k spodn st tla, kter nese horn st tla, spe nominativ
n charakter. Hledat zdroj sly ko i v horn sti tla by tedy
bylo chyb o u . Pokud bychom slu do tandenu aktivn vtleli
svrnm a nporem, tlo by se kivilo a mjelo by se s piroze
nou formou. Zde by horn st tla stle j et zstala pnem
tla. Sla, kterou se koi pln, mus bt vlastn sla, kter dl,
j ako by horn st tla vbec nebyla. Shromdme tedy sly
celho tla v zkladn trupu, jako by vzpmen tlo vyrstalo
ze zemskho stedu. Koi nese horn st tla silou proudc
zdola nahoru. Jestlie sla le v tandenu, konenk se vthne.

181

JAPONSK TEXTY

.. Koiore " , .. koikudake" , .. koinuke" pochzej z nekontro

lovanho proj evu dren tla (koiore podlomit se; koiku
dake zhro u c en koi) . V tomto chybnm dren je tlo j en
zdnliv pohro mad, ve skutenosti ale m sklon se opt a j en
s nmahou se dr zpma. To znamen, e doln st tla se
odevzdv vl d gravi tace, zatmco doln st tla j i p opr.
Zde ji nelze rozpoznat .. pozitivn" postoj lovka, kter popr
vldu gravi t a c e . i n , kter spo v ve .. vzpmen s e " , kter
ohlauj e autonomn charakter bytosti, vyklidil prostor pasivit.
Dren tla, kter pekrv autonomn charakter lovka, j e
ohavn. Protoe osobn tlesn lidsk bytost j e zrove bosk
bytost, mus bt j ej tlesn podoba vzneen. Dret ko i zp
ma je toho nej dleitj m tlesnm vrazem.
=

Protoe pi pokivenm dren tla mus horn st tla do

sednout na zhroucenou doln st tla, sla v prsou, ramenou,
j i nebo ve tvi, ppadn v hlav se pak blokuj e v kei . Uvol
ovat tato zatuhnut mas a hntenm (amma) je pak j en po
moc v nouzi . Abychom zcela zamezili zdroj k eovitch stae
n v tle, musme pte uvst do s prvn polohy a zauj mout
sprvn dren tla.
Sprvn dren tla, kter dovoluj e tlu zauj mout patinou
vzpmenou polohu, j e j ednou cestou ke stupni takov p odoby,
kter vyj aduj e j ednotu Byt pekrauj c vechna dualistick
rozdlen. Protoe vak pitom musme opustit zaj et v j , kter
zpsobuj e keovit staen v j ednotlivch mstech, vznik zde
situace nej stv . Ale blzko propasti ivot znovu vyraz.
Pi zhroucenm koi se nedostaten osvduj e subjektov
charakter lovka, to znamen, e tlo j e t nen v plnm
smyslu slova tlem ivota (seimeitai) . D o p oped tak vstupuj e
vcn modus tla a zprostedkovv doj em, j ako by ivot vzd
val est cizmu tlu vcn povahy. Proto lovk ct vlastn ti
(j ako stahujc dol a dolhaj c) . e je lovk tlesn unaven,
to se zakld na kivm dren tla . Jestlie vak lovk za
ujme sprvnou pozici, pak j e cel tlo tlem ivota, kter je po-

1 82

JApONSK TEXTY

vznesen nad vcn charakter, samo je subj ektem povznese

nm nad objekt, a tedy nepociuj e ti. Osobn tlo je vlastn
lehk, ne tk.
Pte slou svm zakivenm dopedu nebo dozadu tlu
masa a krve j ako organismu , celkov je ale pm a podporuje
slab lidsk tlo ve fyzickm smyslu. J estlie vak pte dole
zalomme a zaujmeme dren tla, jako by si medza depla do
psku, znamen to, e se organick tlo masa promn v anor
ganickou vc. Vci nezbv nic j inho, ne se sesout pso
benm gravitace. Pokiven dren tla znamen popen orga
nickho charakteru tla masa. To se rovn popen ivota.
Pokiven dren tla je tedy pozic na umen . A s e obj ev
kdekoli, mn tlo v pouhou vc, nic ne mrinu.
D ren tla, pi kterm je doln st tla tk , horn st
tla lehk, nezbytn rozvj zklady se silnm koi a vyklenu
tm podbikem. Jestlie zauj meme sprvn dren tla, pad
tit celho tla do stedu sedac kosti, koi s e zpevn j ako
skla a nezbv nic j inho, ne vloit slu prody do podbi
ku. Do podbiku vloen sla p j emnm zpsobem napne
bin svaly a dovol lovku pociovat slu celho tla. Napnu
t podbiku je pi vdechu nej silnj , tak siln, e kdy pst
zatlame proti bin stn, odraz se. Hakuin Zendi pirov
nal ve sv knize Jasenkanna takov podbiek k "mi, kter
j et nebyl doten bambusovou hol" . (Mn se tm p otenciln
sla, elastinost me.) Podob se gumovmu mi.
Dren tla, pi kterm vyp nme hru, vytahuj e svaly na
horu, stahuj e p odbiek, pem suj e tit nahoru a pin
tak nestabilit u . Hru mus b t pln przdn . Mli bychom
vce dbt o to, abychom z h rudi vyj muli slu a hru oteveli ne abychom j i vypnali. Sla celho tla m spovat vlun
v koi j ako zkladn trupu, svaly celho tla tedy vechny pi
rozen mus smovat k oblasti koi. Je-li oblast koi pln sly
a horn st tla a j e j sou przdn, pak j e pohyb kad kone
tiny ja ko i silov nasazen na ktermkoli mst vrazem celos-

183

JAPONSK TEXTY

ti a j ednoty tandenu a nepin s sebou nepirozen proten

sval. Kad pohyb na konkrtnm mst se tak stv podivu
hodnm bytm v przdnot.
Jes tlie vyj meme slu z hrud i , musme zrove dt pozor
na to , abychom nechali oblast aludkovho dlku zapadnout .
Oblast aludkovho dlku j e zahlouben msto pod prsn kost
a nad pupkem a zauj m horn st bicha. Kdy ohneme koi,
toto msto se zahlo u b . Slu celho tla meme shromdit
v tandenu teprve tehdy, j estlie se toto msto zahloub, i kdy
drme koi zpma a pi vdechu vypneme podbiek. Pi n
dechu vdechuj eme s przdnou hrud. Proto vypln vzduch hor
n st bicha a pirozen nech vystoupit oblast kolem pupku .
Pi vdechu se sla sval sousted v podbiku. Pak se horn
st bicha pirozen zahloub, jako by ji vthlo vakuum.
J estlie pohlme na zkladnu trupu j ako na sdlo sly, pak
pi sprvnm dren tla, protoe oblast pod pupkem s e vy
przdn, je pupek obrcen mrn vzhru a tvo takzvan "pu
pek o b rcen k nebi" (seiten) . Je znamenm p o kozenho
zdrav, kdy u lid trpcch rozenm aludku j e pupek obr
cen dol .
J estlie j e koi nej dleitj m mstem pro dosaen sprv
nho dren tla, meme ct, e druhm nej dleitj m ms
tem j e j e . Z celho tla j sou koi a j e nej labilnj . Abychom
tedy doclili sprvnho dren tla, musme dret tato dv ms
ta v p o dku. Hlava se s trupem p oj tenkm a ohebnm
krkem, kter tvo zkladnu hlavy. Podle toho, jak lovk nese
hlavu, se celek tla rozdl na hlavu a trup, take ob sti maj
vlastn tit . To by vak znamenalo dualistick rozdlen.
Abycho m doshli j ednoty celho tla, musme s e starat o to,
aby tit hlavy spadalo prv do vertikln linie celho tla.
Mnoha lidem pad brada nedbale dopedu . Bradu musme tro
chu vthnout a osa spoj uj c ui by mla leet ve stej n svisl
rovin, j e prochz rameny, j ako j e tomu u soch Buddhy. Mis
ti uili, e krn obratle se maj dret svisle a tak e mme
vloit do j e slu, dokonce kvli cvien bradu vthnout tak sil1 84

JAPONSK

TEXTY

n, a to "bol za uima" . Sla, kterou vkldme do koi, a sla,

j e vtahuj e bradu , spolu pi sprvnm dren tla zce souvis.
Jestlie ztratme slu koi, brada zrove spadne dopedu.
Vloit slu do je a vthnout bradu neznamen, e bychom
do tchto mst vkldali stej nou slu j ako do koi, ale e j ov
svaly drme sprvn v souladu s ukldnm sly do koi: "Jest
lie dbme jen o to, abychom vthli bradu, a nevnuj eme po
zornost koi a aludkovmu dlku , tehdy se brada bezdn
vysune ven . " (Okada T.) Kdy se vypne hru, bin svaly j sou
taeny vzhru a v celm svalstvu tla doj de ke znetvoen. Sla
s e z koi ztrat . Ukldat pi tomto pekroucenm dren tla
slu ntlakem do podbiku j e nezdrav. Proto e koi j ako z
kladna celho trupu je sdlem celku, mus sla, kter je uloena
v j ovch svalech, bez j akkoli obte souznt se silou, kterou
vkldme do koi. Jinak eeno , slu, kter dr ve sprvn po
loze j ov svaly, musme erpat z koi.
Protoe ve stavu, kdy jsou j e a trup skuten j ednm, ne
poznaj j ov svaly ani zkroucen ani staen, zd se, j ako by
hlava z trupu pmo "vyskakovala" , jako by se vznela przd
nm prostorem . H lava je nebem, trup je zem, a oboj j s o u
vlastn "jednm" . V rmci j ednoho s e len v e dvoj ici, a tak
vznik velk, uspodan teni (vesmr) . Kdy sla j e vej de
do sly tandenu a hlava j e zahrnuta do muskulatury tla, pak je
h lava stle ptomna s e vznosnou lehkost. Pitom meme
hlavu podle nezbytnost v souladu s p rovdnm pohyb e m
sklnt a otet. Knzem Harou Tanzanem * zastvanou nauku
o protikladu mozku a zad (e j so u rznmi tly) chpej me
j ako uen, kter v e ve uvedenm smyslu mluv o oprotn
hlavy. " Nauka o rznosti tl mozku a zad od knze Hary Tan
zana" k: Uvolnit j i a vloit slu do seikatandenu j s ou j en
rzn vrazy j ednoho a tho proitku . Jak znmo, Okada
kladl draz na stabilitu dren t la a u il seiza a dchn , p i
Mistr Hara Tanzan. profesor tokijsk un iverzity. k d e pednel b u d d h is
mus. pozdj i pedstaven kltera Eih eidi. jednoho ze dvou h lavnch center
koly st. - Pozn . pekJ.

1 85

] A PO N S K TEXTY

kterm se tanden, tedy tit celho tla, a zemsk sted spo

lu s h o d ovaly. To , co o uvolnn j e tvrdil velk knz * Hara
Tanzan v obdob Mei di , j e v podstat o stej nm proitku jako
u Okady. Nejdleitj na jeho nauce je teorie stej nho zdroj e
pochyben (v morlnm smyslu) a nemoci. To znamen, e po
chyben a nemoc jsou stej nho pvodu, e tedy bt nemocn
nakonec znamen t v pochyben. To j e skuten vtan nauka
pro lidi pstujc seiza. Zatmco pro Okadu byl seikatanden sd
lem lidsk due, zdrazuj e Tanzan mozek j ako sdlo pravho
s rdce (smyslu) a b u d d h ovsk pirozenosti . V okamiku sv
smrti byl klidn a uvolnn a sm psal nkterm ptelm lst
ky, na kterch stlo: Sdluji vm tmto, e se v oka men roz
ehnm s doasnm ivotem. Pak s e s tmito lidmi rozlouil.
Kdy zesnul, prozkoumal lka v souladu s j eho p nm d
kladn j eho tlo a nemohl skuten nalzt dnou nemoc j ako
pinu j eho smrti. Bylo to. jako by zral plod prv ve svm
ase padl na zem. Zde se pesn ukazuj e idel ojo, pokoj n, do
konal smrti uzavraj c naplnn ivot mue oddanho seiza .
Zemt na njakou n e m o c znamen nedostatenost cvien
seiza.
Okada ukazuj e na podbiek a Tanzan na mozek. Ale vbec
nejde o podbiek ani o mozek j ako " sti tla " . Jestlie cel
tlo tvo pravou j ednotu, pak j e teba dbt tandenu jako sdla
tit. Ale tak hlava. kter "vis na nebi" , zaslou opravdov
uctvn. Hlava je nebe, hara je zem. Tanzan u nauku nebes,
Okada o plnosti zem. Nebe s e ale oteve jen tehdy, j e-li zem
pevn . Dokud s e j e napimuj e vdom s silm otevt nebe,
a tedy j e odzn ut, prostor nebe j et nen skuten przdn
(karappo) . Jestlie cel o s obn tlo tkv koeny v j edinm bo
d, tandenu, pak se hlava sama vyprzdn a je od trupu odd
l e na sprvnm zpsobem. V tom smyslu lid p stuj c seiza
Tanzanv proitek odlin tlesnosti mozku a zad sprvnm
zpsobem potvrzuj .

Jap . .. daio " . estn t i t u l zenovho mistra.

1 86

Pom. pekl.

JAPONSK

TEXTY

Sprvn dren tla meme pirovnat k obrazu svat

Fudi, na kter asi v 8 0 % vky le oblan prstenec, ze kter
ho se pak ty vrch o l . Ta oblaka j sou j ov svaly. j e a tru p
j sou jako pedmty vnj ho pozorovn spoj eny svislou lini.
Nazrno vnitnm zrakem, st j e s e voln vzn ve vzdu
chu, take hlava a trup j s o u od sebe j asn oddleny. J estlie
k tomuto stavu vezmeme ilustraci z na posvtn knihy
(Koidiki) , mohli bychom o sprvnm dren tla ct: "V zkla
du skla, na n se maj e s ttn zvedaj masivn sloupy palce,
v trmov stechy vyrej pn nosie . " Jestlie tlo vyr
nahoe a ke stedu nebes a dole pronik a ke stedu zem
a cesta dechu dosahuj e a na o kraj e nebes a zem, tehdy se
lovk se svm osobnm t l e m (se svm asoprostorovm t
lem, tlem pozemskho ivota) stv bom tlem.
Na trupu j sou nej pohyblivj st ramena . V nich se tak
celek nej snze pokod . Pro cvien sprvnho dren tla tedy
musme na ramena p o h let j ako na j edno z nejdleitj ch
mst na tle. Pro sprvn dren tla m zsadn vznam ne
chat ramena padno u t . Protoe hlava je nebem a trup zem,
uskuteuj e se prav podoba osobnho tla teprve tehdy, kdy
svsme ramena a spustme se do stedu, a tak pivodme
sprvnou przdnotu nebes a plnost zem . Vthnout j i a zved
nout ramena znamen vytvoit z hlavy a trupu j ednu hroudu,
vcn tlo - tedy propadnout do niho rozmru Byt . To ne
zbytn st v nem mrtvm (vcn tlo je nco neivh o ) .
U vtiny slabch lid si lze vimnout zvednutch ramen. Pe
devm II lid s nemocnmi plcemi. I kdy je lovku zko, vy
tahuj e bezdn ramena vzhru . Kdo naproti tomu tv v tv
pekvapen nezvedne ramena, ale shromd slu v podbiku,
musel njak cviit.
Jdro schopnosti nechat ramena spadnout spov v tom:
Spustme j e mrn dol, jako by se z ramen sesula sutana. Jest
lie vak do ramen vlome vdom, "abychom" j e svsili, ' Pak
s e spe napnou, ne uvoln! Tam , kam vlome voln vdom,
se tlo vdy napne. N ezbv nm tedy nic j inh o , ne vloit
vdom do tandenu. Tam me bt centrovna cel pozornost,
1 87

JAPO N S K TEXTY

ani by to kodilo . Je tedy lep mt pi sputn ramen pocit,

e nechvme klesnout ob pae, ne e bychom chtli svsit
ramena . Pokud do pa nevlome dnou slu a mme pocit,
j ako by se pae od ramen oddlovaly, ramenn svaly se uklidn.
Svaly celho tla se mohou "zklidnit" tm vce, m lpe se nm
poda upokojit ramena. A j estlie i nohy spovaj klidn dole
a ramena j sou klidn, tehdy se brada sama pithne. Proto m
eme ct, e jdro sprvnho dren tla spov ve sprvnm
sven obou pa.
Kdy uvolnme pae v ra menou a nechme je viset d o l ,
smuj k e stedu z e m . Musme tedy m t pocit, j ako bychom
pae o d ra men a po p i ky prst nechali padat do stedu
z e m . Protoe tanden j e mstem, ve kterm s e zemsk sted
dynamicky proj evuj e v naem tle, mli bycho m vdy mt po
cit, j ako by byly zanoeny do tandenu. Jestlie mme pocit, e
pae j sou j edno se zemskm stedem a s tandenem, pak svaly
celho tla zskvaj sprvnou rovnovhu, b rada se pithne,
zadn st hlavy vyr ke stropu , j e j e svisle, koi napluj e
sla, horn st tla j e lehce nadnesen, pak je vechno skute
n v podku .
O b ramena m u s bt stej n vysoko a nahlena shora mus
tvoit pmou linii . U vtiny lid ale ubhaj koeny pa v ra
menou dozadu. Tehdy je teba ramena nejen spustit dol, ale
tak je trochu vystedovat dopedu. Toto dren ramen lze vi
dt, kdy se tanenk n 6 * postav k tanci s pirozen viscmi
paemi s vj em v prav ruce. Tak ramena mistra luku, kdy
stl, tvo pmou linii . Kdyby s e pi lukostelb ramena nevy Hry n j s ou nejstarm j a ponskm divadlem. Vznikaly ve 14. a 1 5 . stolet.
Jej i c h texty jsou krtk, 15 a 2 0 str n e k , a p e d s t aven vyph) u j vec hny
s l oky dramatickho umn - hudba (ti a tyi h u d e b n c i ) , zpv, tanec
a sborov recitace (sbor osmi a deseti recittor dje) . Hry prostupuj e duch
b u d d h i s m u a astm n m t e m j s o ll pbhy o velkch vnch a l e n s t v ,
kter j a ko proklet pronsleduj v dmonick p o d o b s v obti . Vchodiskem
bv naplnn vn nebo nboensk in. Herci jsou pouze mui, po uvaj
vrazn masky a kostmy. Jej ich pohyby j so u pomal, .. hutn" a gest a sym
bolick. - Pozn. pekl.

188

JAPO N S K

TEXTY

klenula dopedu , pak by lev pae v rameni ubhala nah oru

a nemohla by zbra dostaten vytlet dopedu .
k s e , e provn sochae spov v tom , e vytes ze
deva obraz, kter tam u j e . Prv tak lze ct, e pivodit
sprvn dren tla znamen vyj mout ze sebe pedem dan
sprvn dren tla tm, e zameteme mrana omyl. Nemli
bychom se tedy nechat lapit ustaranm snaenm, vystrkovat
dopedu klenut podbiek, svovat ramena atd . , atd. Mno
hem spe musme zamit svou mysl bezprostedn na j edno
tu celho tla, tento pocit jednoty oistit od vech kal, vyma
zat vechny sly, j e toto "Jedno" p o p raj , a tak uskutenit
tanden j ako " sdlo" Jednoty. Pitom vak vyvstvaj dv sta ros
ti: dret koi zpma a nechat sven pae. Ty j sou odlin od
j inch starost v tom smyslu, e nai mysl netp, ale j sou dob
rmi prostedky a cestami k dosaen j ednoty tla.
Pi vzpmenm postoj i pad vha tla na svislou linii, kter
jako olovnice prochz temenem , stedem hlavy a trupu a vy
chz mezi nohama. Jestlie zrove rozkrome nohy v pim
enm hlu, posazen vhy se tak roz a stabilita vzroste.
Dren tla se zhroucenm ko i , kdy vha spov na pa
tch, pedstavuj e postoj , pi kterm lovk me snadno pad
nout dozadu .
Jestlie s lehkost krme s e vzpmenm trupem usaze
nm koi, s pirozen nataenmi svaly nohou, pak tlo nepo
zn kolsn ani nahoru a dol, ani nap ravo a nalevo . Tehdy
krme paraleln s povrchem zem j ako po vodn hladin. To
j e krok herce divadla n . H erci n se u chodit s msou vody
na hlav. To je sprvn chze.
Sprvn sezen zj evuj e pravou podobu lovka. "Sprvn
s edt a myslet na sprvnou podobu" se v ste Fugen oznauj e
za pravzor tlesnho "cvien" (in) . Toto "mylen na pravou
podobu" nesm setrvat na stupni mylen, kter je od cvien
oddlen. Sprvn sezen je pravou podobou lovka, provd1 89

J APONSK

TEXTY

n sprvnho sezen j e pvodn l i dsk p roite k . Tlesn in

s p rvnho sezen je prost sprvn mylen ! Cviit s p rvn
zpsob sezen se svobodnm vdomm sebe, to j e j ako vech
no ostatn dobro j ednak praktickm cvienm, j ednm z mnoha
monch jinch "dobrch in" , j ednak j e zpsobem uskute
nn absolutnho j ed n o h o , kter je povzneseno nad vechno
relativn . Proto lze i dosaitelnou dokonalost vnitnho postoj e
uskutenit j e n sprvnm cvienm sezen.
Dret k oi zpma a trup svisle a dchat tandenem je cesta,
kterou lze povznst j tla masa a krve v osobn tlo podstaty.
Pro dosaen sprvn cesty mezi rozmanitmi cestami umn
a boj e je naprosto nezbytn uskutenit tandf'n. Protoe vak
i b ohosl uba a k u l tovn cvien v oblasti nboens tv nebo
obyej e a rituly v oblasti zvyklost j sou provdny tlem, d
s e i z tto strany d o s p t k vdom s p rvnho dren tla
a sprvnho dchn. Praktick provdn uritho umn, n
b o enstv nebo zvyklo s ti vdy tak otevr pstup k vdom
tandenu.
Abstraktn myleni, kter je oddleno od skutenosti ivota,
j e , jak k Hakuin Zendi, "na omylu, co se tk smyslu cvie
n, a rovn nem p o j e m o dstoj nosti bdhis attv " . Protoe
tanden nen nic j inho ne j ednotlivmu ivotu zprostedkova
n proitek velk j ednoty, mus si tak filosof vyboj ovat vdo
m tandenu tlesnm cvienm. Filosofick mylen, provdn
v pozici rozmknut medzy lidskm Bytm zvrhlm v pouh
mozek, zstane nakonec v prostoru iluz a p rzdnch klam
nch obraz, i kdyby vypadalo j akkoliv hlubokomysln ! Jen
p roto , e podivuhodn nauka zvstovan zlatmi sty kj a
mu ni ho byla pronesena z j eho vzneen tlesn podoby, je j ej
pravda vrazem zkuenosti, kter odhaluj e skutenost.

1 90

J ,\PO NSK

TEXTY

KANEKO OSEKI
O PODSTAT A PVODU LOVKA *

Poznmka na vod
oseki Kaneko zskal slu lit, kdy j ako ovoce dlouholet
ho cvien v buddhistick praxi doshl v beznu 1 9 1 0 osvcen.
Kdy p o dlouhch letech b lahodrnho psoben o svou z
zranou slu opt p tiel, rozpoznal pinu toho ve zbytku sv
domlivo s t i . Obnoven a prohlouben pklon k vnitnmu
cvien j ej vedl ke stle hlubm poznatkm o podstat lov
ka. Kniha 0 podstat a pvodu lovka" je souhrnem j eho n
hled. Na nsledujcch strnkch pedkldme nkolik vat
k, kter se vztahuj k tmatu tto knihy - hara.
,,

Vatky z dla Kaneko osekiho

V nynj m zcela zvrhlm stavu modernho ivota se j evilo
j a ko nalhav nutn nejzevrubnj m vysvtlenm zkladn
skutenosti opt u stavit nej vy mtko mylen a vr y . p ro
vechny lidi .
Co se te prostedku, kterm j e tato zkladn skuteno s t
uchopena, nemohl j sem pirozen stavt na zpadnm zame
n, kter se nachz na okraj i zniku . Byl j sem pesvden, e
je prost nutn, abychom se zkladnm vzkumem zaali s ab
solutnm vchodiskem , tzn. za souasnho znien vech ob
vyklch relativnch zpsob vzkumu. Musel j sem tedy pitom
sledovat s tar vchodn smr, kter ji velmi b rzy rozpoznal
* " U b er das Wesen und d e n Ursprung des Menschen", o d S h o s e k i Kanekoa,
vydal M ishima Kaibundo, saka a Verl ag Wendepunkt, Leipzig, Zurich, Mun
chen, 2 . vyd . , 1934. Do nminy peloil M . Kodachi .

191

JAPONSK TEXT\'

nezbytnost niternho uvdomn vn skuteno s t i . S tako

vm pesvdenm, toti e pouze touto cestou bude dosaeno
konenho elu veho podstatnho zkoumn, j sem se usta
vin snail o nboenskou praxi * vchodnch svtc. Ale ces
ta pro m byla pli dlouh a rozlehl, cl pli vzdl en od
mho tehdej ho stavu, ne aby se m pn mohlo snadno spl
nit. J en m 2 2 let trvaj c sil v p raxi mi dovolilo s pevnm
pesvdenm tvrdit, e lidstvo j ako celek j i dvno zapomnlo
zkladn zkon a nechalo se svst k j ednodue obj ektivnmu
zpsobu ivota. Obvm se, e j sem ve uvedenm prohle
nm musel zauj mout pozici nanetst protikladnou k tm, kte
j s ou v souasn dob ve svt ctni j ako nej znamenitj
myslitel nebo vdci lidstva . A l e I I m se to ji p otvrd ilo j ako
prav a jist, a sice mou zkuenost a vhledem pi oetovn
mnoha trpcch, kte m prosili o pomoc, abych je vysvobodil
z nemoci a souen. Vichni lid nesou v tle a dui ddin
hch a tak sklon k hnmu pdu a klamu veho druhu - tak
ka ivot a ducha nicho bla, kterho nelze vyhnat dnm
j inm prostedkem ne vhodnou nboenskou prax.
Jestli absolutno vbec j e , pak mus bt njakm zpsobem
zj evn proiteln j ako skutenost, stej n j ako je kad hmotn
pedmt zj evn pstupn smyslm. A k tomu existuj e j edin
cesta : vechno obj e ktivn vysthovat a dovolit duchu, aby se
pln vrtil k podstat nebo k istmu subj ektu . To, co j e dno
pouze obj ektivnmu j, ani by to prolo podstatou, j e jen rela
tivn j ist.
Prav vdn o absolutnm je umonno j en tm, e j eho re
alita nen j en ist teoreticky nutn, ale e v na bytosti se d
tlesn poctit j ako zakusiteln Nco. Toto Nco je prv tm,
co nazvm konkrtn p sobcm rytmem nebo prvotn silou
nebo cel svt ovldaj cm zkladnm bom zkonem. A to je
tm, co by mlo platit za nejvy mtko veho naeho pozn
n. Jen tm, e se o tom tlesn uj istme, se meme oprostit od
Vzpmen sezen se zkenma nohama spojen se sledovnm d chni ,
nemylenm a pesunutm tle do podbiku.

1 92

J A PO N S K E TEXTY

vech hch a klam , kter j sou skryty v naem tle i v naem

duchu, a stt se tak obyvateli nebesk e. Filosofov, religio
nist, umlci a moralist se sice vesms horliv sna dosh
nout p ravdy; dokud vak neuchopili vlastnm zkladnm
proitkem ono Nco, jejich honba nikdy nepestane bt mt
rnm ve tm a bude nst jen vsledky povrchn hodnoty.
Potek se zj evuj e teprve tehdy, kdy lovk dospj e ke sta
vu, kdy nem naprosto dn pedpoklady. Zde nepo me
dn domnnka, dn teoretick pemlen, dn ideln
nhled. To vechno jako honba za stle se odvracej c podsta
tou uvd dui d o zmatku a my musme nako nec s povzde
chem doznat, e veker nae sil bylo nesmysln a marn
a udlali bychom lpe, kdybychom ili blaen ve s kromnm
ignorantstv , ne se obtit bemenem skuten nezpsobil
ho, obshlho vdn. To vak j e osudov tragdie, kter nedo
jde konce, dokud nedokeme dkladnm cvienm vymtit
koeny kadho hnho pdu . Podle mho nzoru je podsta
tou nebo zkladem celho lovka Potek a vedn j se vemi
svmi obj ektivnmi funkcemi pedstavuj e nadstavb u.
Chpn zkon harmonie mus nezbytn pedchzet obje
ven j ej ich centra . Jako m kad fyzick pedmt sv tit,
mus je mt i lidsk tlo . U ns je to .. tanden" , to j est sted tla,
kde m Potek sv sdlo . To j e nej dleitj zkladn s kute
nost . Vnitn se o tto s kute nosti ubezpeit by se mlo stt
vchodiskem vech antropologickch vzkum.
J estlie nechme vechny smrem ven smovan innosti
ducha, tzn. pedstavivost, sudek, ctn a chtn a d okonce
dchn, tedy vekerou ivotn energii ve stedu tla, toti
v tandenu" , pak z na podstaty vystoup sfra vnmn, kter
naprosto pekrauj e vekerou protikladnost obj ektivnho
a subj ektivnho, vnj h o a vnitnho, vetn bnho poletuj
cho vdom. To je konen, nej ist, absolutn poloha lidsk
ho provn, ve kter se ustavuj e zjevnost zkladnho vztahu,
v nm v kad j ednotliv bytosti i v prod skuten ij e
a pvodn psob bh jako nej vy princip a zdroj ivota. To,
..

1 93

) APONSK

TEXTY

co V lovku trn j ako univerzln sprvce boskho zkladn

h o zko n a , o znauj i j a ko " prvotn j " nebo jako " P o tek"
v j ednotliv bytosti; nebo to nen jen tm, z eho vychz vdo
m i nevdom innost lovka, ale j e to tak to, co j ako j edin
v lovku prost bezprostedn pinle k nej vy po dstat.
Lidsk subj ektivita se d prohloubit jen do tto hloubky, dl u
ne.
Ke vem innostem tla i ducha s e nej um zpsobem
ve funkce dchn - vztah, kter nen j e n fyziologick, ale
bezprostedn podstatn. Nebo existuj vbec jen dva hlavn
zprostedkovatel mezi Potkem a obj ektivnm j: toti sys
tm 14 " keira k u " * a d chn . J e to hloubka a j emnost dechu
a dokonalost funkce keiraku, na em se zakld niternost vzta
hu mezi nimi. Teprve p rostednictvm pip utn hlubokho
klidnho dchn me Potek vyj evit svou vlastn funkci
v souladu s rytmem vn sly, zatmco "keiraku" jsou tm, co
tuto slu Potku pijm a zprostedkuj e j i kad j ednotliv
sti tla. To je prv podstatn podmnka nejen plnho zdra
v, ale tak vzniku plnho vdn prostho vech omeze n .
Z po tku o v e m lovk mus z s k a t d o ko nal t p Potk u .
K v l i stle s i l n j tendenci k obj ektivnmu z p s o b u ivota
a kvli asto plnmu posunut centra ivotnch hodnot k n
emu obj ektivnmu s e stv , e dchn, kter m bt vdy
hlubok a j emn, se postupn stane mlkm a hrubm, a v Pod pojmem " keiraku" chpu ideln pochody v t l e . kter sp o lu spojuj
kosti. svalstvo, mozek. smysly apod. a nakonec j e spojuj zptky s Potkem.
Maj tedy s krevnmi cvami a s nervy spolen to, e stej n j ako j ej ich st
s p o j u j c vechny o rgny prochzej celm tlem. vtinou podl krevnch
cv. Ale ve vztahu k funkci j sou "keiraku" zcela odlin: j ej ich funkce je tako
v, e dohlej i na obh idej a krve a kad j ed notliv o rgn nechvaj pso
bit v harmonii. Ani nevyivuj o rgny, ani nej sou zeny mozkem. Pedstavu
j s p e procesov st, kter vem stem tla zprosted kovvaj Potkem
p i d lovan rytmus prvotn sly o slovujic j ednotu ducha a tla. Proto j sou
keiraku spolu s Potkem, kter j e v sob sj ednocuj e, tm j edinm v lovku.
co bezprostedn pati u niverzlnmu ivot u . Dle j e meme charakterizo
vat tm, e s e smrt zcela z m i z , e toti v mrtvo l e nelze obj evi t a n i s t o p u
j ej ich existence. Jen na prahu probuzen bnho j k absolutn p o lo ze "osv
cen" j sou vnitn vnimny j ako proud ideln a tlesn prvotn sly. Pedmt
n vysledovn zvnj ku nen nijak schopno piblit j e poznn.

1 94

JAPONSK TEXTY

bec nen s to doshnout podbiku. Jakmile se j ednou takov

sklon v naem tle usadil, vlda "Po tku" se ztrat, keiraku
v j e qn sti zesl, v jin zeslbnou a lovk se ocitne mimo
vliv prvotn sly. Proto je samozej m, e ist ideln postup
me pro spsu celho lovka vykonat ml o . lovk je pak
bytostn, tedy nej en ideov a mravn, ale prv substanciln
zkaen. K bytostn spse existuj e j en j edin cesta, toti vhod
n nb oensk praxe. Vc j e prost a nezbytn: protoe veke
r zkaen lovka, toti nemoc, utrpen , omyl a hloupost, po
chz prost z oddlenosti ducha od podstaty, potebuj eme j en
dovolit jednomu vrtit se ke druhmu.
Pokrauj v praxi denn , rozptyl vechny sv obj ektivn j is
toty, ano, rozpus pln sv nynj j ! Kdy se lovk trvalou
zodpovdnou prax oist ke stavu bez pedpoklad, tzn. by
tostn, s h led se p o stupn schopnm udret vdech velmi
dlouho dole a dret dech ponoen do podbiku klidn a hlu
boce. V souladu s tm, jak se ponenhlu uvoln povrchn sil,
se nae vnitn vnmn zj asn a zesl a v tandenu budeme vn
mat dosud nezakouen zdroj sly (Potek) .
Krom toho, e na sebe lid vzj emn vdom psob e
a skutky, existuj e jet j eden zcela jin druh vzj emnho ovliv
ovn . Jde o ovlivovn prostednictvm rytmu prvotn sly,
kter prochz vemi lidmi i celou prodou. Tm je kad j ed
notliv vc v zkladu bytostn spoj ena se vm ostatnm . Ocit
ne-li s e nkdo, j eho ponn je vce v souladu se zkladnm
zkonem, vedle nkoho, kdo se nachz spe vn psoben pr
votn sly, pak se z nho rytmus prvotn sly na toho druhho
jist penese. Ten lovk tak m, ani by to vdl, pzniv vliv
na druhho .
Vztah umleckho tvo en k "tandenu" , sdlu Potku, j e
bezprostedn a podstatn. Ani ruka ani hlava nemaj malovat
obraz. To je nezbytn podmnka vrazu p o dstatn hodnoty
v kadm umn, toti aby ml lovk pedtm przdnou hlavu,
konal svobodn a vechnu svou energii soustedil na "tanden ".
Tehdy s e bude ttec sm pohybovat v souladu s rytmem pr1 95

J A PO N S K TEXTY

votn sly. Kdy pi kreslen linie bude naopak vloena energie

do ruky a hlava s e bude namhat, vraz odznut o d zdroj e
vnitn syntzy bude tvrd a fixovan.
Syntza j ako j ednota subj ektu a obj ektu nesm bt "vytve
na" , vdy le v zkladu skutenosti. A j en nam vdomm pl
nosti j e pivdna na svtlo. Vdom plnosti mus bt cel, tzn.
velidsk, kter u ns nem sv msto v hlav ani v srdci , ale
spe ne, ve stedu cel o soby. Co pslu hlav nebo srdci, to
u j e perifern, a tedy vzdlen podstat.
Potek, i kdy v ns pebv j ako podstata lovka, nm
nij ak nepat, tzn. je to univerzln prvek vypjen od nejvy
bytosti. N duch, tlo i ivot tedy prostednictvm Potku
pat Absolutnu : za celou nai existenci nevdme s o b , ale
j en Absolutnu. My sami j sme nic; j ako nic mu nleme.
Jakmile v ns Potek psob stle istj i , a kdy konen
doshne nej zazch vin svho vlivu, tehdy z hust tk
mlhy obvyklho vdom vystoup stav provn nejj asnji pro
zen vnou p odstato u, kter j sme oznaili za konen stav
lidskho provn. Zde nen poctiteln pevn podoba ani vc,
ani j, ani vnitnho, ani vnj ho ; proud dechu j ako by neexis
tova l , tlesn o b al zcela zmizL Zde nen tlo, nen duch, ani
lovk ani svt nej sou; v tom se stle zetelnj i ukazuje , e j je
se svtem bezprostedn j edno . Jedin, co v tto situaci vldne,
je univerzln prvotn sla ivota, kter zcela rovnomrn, j ako
voda tekouc byste kovovou rourou, proud ve spodn sti tla
od vnosti k vnosti.
iv poznn na absolutn zvislosti na nej vy p o dstat
je d o konalou p o d o b o u konenho vdom s e b e . N a zatku
lovk vdomm sebe ztratil svj rj , nyn j ej me rovn zase
j en dky vdom sebe doshnout.

1 96

JAPO N S K

TEXTY

HAKUlN ZENDI
JA-SEN-KAN-NA
Pedmluva od Kit6a (hladovjcho a mrznoucho)
z Kyb6anu (z toit chudoby) , ka mistra Hakuina
Na j ae 1 7 5 7 nm j eden knihkupec z Kj ta, majitel vydava
telstv ogecud (borovice-msc) , napsal dopis v nsledujc
zleitosti: Slyel, e u naeho mistra le nej rznj star ru
kopisy, mezi nimi i nrt spisu "Jasenkanna" (rozmanit pb
hy vyprvn v nonm lunu) . A v nm, jak slyel, je pr za
psno taj emstv toho, jak lovk me ivit dui a cviit ducha,
podporovat krevn obh a udrovat sly prun, a tak si zabez
peit dlouh ivot . Zkrtka, mlo j t o taj ems tv boskch
a svatch, kter se j menuj e "rentan " . A j sou pr zvdav lid,
kte by si velmi pli smt do tto knihy nahldnout. A to p
n je pr siln j ako touha obdob sucha po deti . Nkte mnii
pr u tento koncept "Jasenkanny" taj n opsali, ale ponechali
si j ej p ro sebe a nikdy j ej nechtli ukzat j inm lidem. To pr
znamen: uchovvat poklad bez vyuit. Proto by chtl ten dra
hocenn koncept zveej nit, aby touha lid d o la naplnn.
Vdy slyel, e mistr j e vdy pipraven bt svtu uiten.
ci li k mistru Hakuinovi, aby mu dopis pedali. Star se
j en sml. ci pak prohrabali b ednu plnou starch rukopis,
kter u byly zsti p roran o d mol. Z nich seskldali ruko
pis "Jasenkanny" a opsali j ej , take ml 50 list . Ne j ej poslali
do Kj ta, musel j sem napsat pedmluvu, nebo j sem byl star
ne ostatn.
N mistr Hakui n bydl asi 4 0 let v chrmu indi a na
vtvuj e j ej stle vce mnich, s vdnost si nechaj lbit j eho
spln a dery hol, zstvaj deset, doko nce a dvacet let
a troufaj si tady i umt. Jsou to vechno znamenit buddhisti
t mnii, vkvt ze vech oblast. Bydl kolem naeho chrmu
ve starch domcch, rozpa daj cch se chalup ch, zcench
kaplch a vedou alostn ivot, a sice takov, e pes den hla197

JAPONSK TEXTY

dov, v noci mrznou, nej ed nic ne listovou zeleninu a oves,

od mistra Hakuina sly stle j en napomnn a nadvky, dost
vaj poctit rny pst i hol. Kdo to vid, mus v hrze svratit
elo; kdo to sly, mus se s oucitem zapotit studenm potem.
Krsn mldenci b hem krtk doby p o hubnou a poblednou.
Kdo by to tady dokzal vydret j en pl hodiny, pak j edin pro
to, e by ml dost horlivosti a odvahy ke cvien zenu. Kdo ale
pekro kvli cvi en mru , onemocn na plce, trp p odvi
vou, zmocn se j ej tk, kdy ne nevyliteln choroby. Jed
noho dne se mistra chopilo slitovn a p o nkolikadennm pe
mlen se vytasil s taj emstvm vnitnho zen . Pravil:
"Taj emstv zn : K len existuje akupunktura, moka, odva
ry. Ale tmito temi prostedky se tk nemoci pece nedaj
vylit. A tady prv trysk taj emstv . K d o j e chce vyzkouet,
mus nej prve pestat s pem lenm o vech kanech . Take:
Nej prve se j ednou podn vyspat. Ne ale usnete, ne zavete
oi: Ob nohy pmo a rovnomrn nathnout a duchovn slu
celho tla s hromdit pod pupkem (v kikai tandenu) a ve sla
binch a v nohou ve stedu chodidel a uinit ji ,sytou ' ! A nyn
se odevzdej te tomuto podivuhodnmu zen:
Mj kikai tanden, m slabiny a nohy a chodidla - to j e sku
ten tv mho j. M tato tv nosn drky?
Mj kikai tanden, m slabiny, m nohy a stedy mch cho
didel j so u istou zem m mysli ( m d u e ) , domov - a j ak
zprvy pichzej z tohoto domova?
Mj kikai tanden, m slabiny, m nohy a stedy chodidel
j sou istou zem m mysli (m due) . Jak j e ndhera a chvat
nost tto ist zem?
Mj kikai tanden, m slabiny, m nohy a stedy cho didel
j s ou mm vlastnm Buddhou Amidou * , kterho si pro sebe
pedstavuj i. A j ak nauky ke tento buddha?
Sanskt. Ami tbha, "bezhranin svi'ltlo" , populrn mahj nov b u d d h a
vld n o u c ! n a d " z p a d n m rj e m " , c h p a n m t a k j ako s t a v v d o m ( i st
zem ) . kola ist zem v n a J a p o n s k u j ej u c t v j a ko nejvyho b u d
d h u . Zosob \uj e milosrd enstv a moudrost. Jeho u c t v n pedstavuj e o b rat
v b u d d h i s m u , nebo spsy s e nedosa h uj e vla s t n s i l o u , ale prostedni ctvm

1 98

JAPONSK TEXTY

Tyto otzky m lovk opakovat a pohlet stle dl a dota

zovat se pod sm sebe. A pak - kdy se nashromd vsle
dek tohoto p o krauj cho ze n, pak se, nevdo m , vechny
duchovn sly pln shromd v kikai tandenu , ve slabinch
a nohou a stedech chodidel a po oblast pod pupkem. Hara se
prv tak pln vypne jako koen m, kter j et nen zmken
tluenm. Kdy tmto zpsobem p stuj ete a opakujete zen
5 dn, tden a 2l dn, pak budou dosavadn zrmutek, nava
a nemoc beze zbytku vyleny - a j estli nebudou vyleny, pak
tomuto starmu knzi uznte hlavu a vezmte ji s sebou ! "
ci, kte to slyeli, s e nekonen tili, spoj ili s e a cviili,
pesn jak j im mistr doporuil. A vichni pak doshli neuvi
telnch vsledk . Zda to lo rychlej i i pomalu, to zviselo na
sprvnm cvien. Ale tm vichni se pln vylili . A kad
pekypoval chvlou nad vsledky tohoto cvien "vnitnho ze
n" . Pak ale mistr dodal : "Nespokoj uj te se s vylenm nemoci,
ale j dte o kus dl ! Kdy vylte nemoc, cvite dl ! A kdy do
shnete satori - cvite dl ! J, star knz, vm km: Kdy
j s em j et byl na zatku svho ivota zenovho ka, sm
j s em tce onemocnl a ml j sem starost a souen desetkrt
vt ne vy. Tak j s em se ocitl na p okraj i zoufalstv . A kal
js em si: Radi bych umel ! Radj i tento pinav koen pytel
zahodit, ne muset iv nst tyto starosti a trpen. A pak jsem
se dky taj emstv vnitnho zen pln vylil, j ak se to stane
i vm. "
Mistr vech mistr, Hakuj i, uitel mistra Hakuina, j ednou
ekl, e to j e bosk technika svtc, kterou lze doshnout v
nho mld a vysokho vku. U lid, kte doshli stednho
a niho stupn proniknut do tto techniky, mohou t ti sta
let, lid vyho stupn dokonce nedohledn dlouho. Sm jsem
byl rd, e o t technice slym, a cviil j s em j i ti roky. Tm
mj duch i tlo, m zdrav i duevn sla neobyejn zmohut
nly.
spsn moci tohoto buddhy. Samotn vzvni Amitbhova j mna (zvl. v ho
din smrti) sta ke znovu zrozeni v lotosovm kvtu rj e S ukhvat. - Pozn.
pekl .

1 99

J A PO N S K

TEXTY

Hakuin dle pravil : "Potaj j sem si myslel: Za pedpokladu,

e bych tato cvien provdl spn a mohl t 800 let j ako
H o s o , nebyl bych pak u mn ne jalov mrtvola? Mn ne
star j ezevec, kter vn sp ve svm dvnm hnzd, bez ja
khokoli vznamu? I pak bych musel dve i pozdji propad
nout smrti a zkze . Udlal bych tedy lpe, kdybych na sebe
vzal tyi velk sliby, osvoj il si dstoj enstv bdhisattvy, konal
znovu a znovu velk dharmov iny a v sob zdokonalil dia
mantov Velk tlo pravdy, kter umr tak ml o , j ako kdyby
bylo zrozeno.
To j e zamen, s j akm j sem cviil oboj , vnitn zen i za
z e n . Pitom j sem hned pracoval kvli obiv, h n ed b o j oval
o cestu, po 3 0 let. A kad rok j sem zskal j ednoho nebo nko
lik k a nyn je j ich 200. Mnichy, kte cvienm, plinm
cvienm o nemocnli , j sem nauil cvien vnitn h o zen,
a tm j sem j e rychle vylil, aby mohli doshnout satori a stle
se mohli cviit na cest satori .
Letos j e mi 70 let, ale nenesu stn nemoci. Zuby j sou pevn
a dobr, oi a ui se stle lep. Zakalen mysli j e zapomenuto .
Dvakrt za ms c mm p ravi deln kzn, ale neunavm s e .
Krom t o h o j sem n a pn kzal ped 300 a 500 lidmi a nkdy
j sem s mnichy mluvil o strch a slovech patriarch 50 a 70
dn, a to a d odnes asi 5 0-60krt, ani bych musel j edin den
chybt. Sly m h o tl a ducha daleko ped sly, kter j sem
ml j ako dvacetilet nebo ticetil et. A vm, e to vechno
pochz z proitku vnitnho zen . "
ci ij c v chrmu to slyeli . Plakali tstm. Sklo nili s e
ped mistrem a kali: "Prosme, sepi zkladn osnovu cvien
vnitnho zen . Mnohokrt prosme, zachra pece tmto se
psnm budouc ky zenu . " Mistr pisvdil a rukopis byl
zhy hotov.
Co se tedy v tomto konceptu u?
Aby lovk pstoval ivot a dlouho il, mus se cviit v pra
v p o d o b . Kvli tomuto cvien je teba s h romdit ducha
v kikai tandenu. Jen pokud duch sed tam, sla se shromd.
A kdy je shromdna, me bt zdoko nalena due. A kdy
je zdokonalena due, pak j e podoba pevn. A j akmile je pevn
200

JAPONSK TEXTY

podoba, zdokonal se duch . Jestlie je duch zdokonalen, ivot

se prodlou. To je taj emstv svtc, toti zskn pravho tan
denu. Mli byste. vdt, e prav tanden nen nic vnj ho (nic
z p omj ej cch vc) . Mli byste tisckrt snst srden ohe
dol a naplnit j m kikai tanden. Kdy to budete dl cviit,
uzdravte se ze zenov nemoci a zbavte se navy. Ale nejen to,
i zenov sla tm vzroste, a ti, kte ped lety j et pochybovali,
budou tleskat, nebo zakus velkolep vci a velikou rados t .
Pro?
Jakmile msc sta.ne vysoko
stny hradu zmiz
25.

ledna

1757

sepsal: hospod z toit chudoby

hladovj c a mrznouc
sed v koui kadidla
a klan se

201

JAPONSK TEXTY

HAKUlN ZENDI
JA-SEN-KAN-NA

Rzn pbhy vyprvn v nonm lunu

Na potku m buddhistick cesty j sem sloil psahu, e
budu s neotesitelnou vrou hledat cestu. Po dvou i tech le
tech nej p s n j ho cvien dolo zcela nhle j ed n o u v noci
k prlo mu. Dosavadn pochybnosti se zcela rozplynuly a koe
ny ka rmy, vnho umrn a rozen, zmizely beze stopy.
V tichu j sem si ekl : Cesta lovka tedy vbec nen tak dale
ko ! A pece se m pedchdci kvli n trznili 20 i 30 let. Jak
p o d fuk je cel ta bchorka ! Tanil j sem rado s t cel msce.
Kdy j sem ale potom pohldl na svj kadodenn ivot, bylo mi
j asn j edno: pohyb a klid u m nej sou ve vzj emn harmonii.
V konn ani v uvolnn nej sem svobodn. Pomyslel j sem s i :
" D ej s e pece j et j ednou do toho . S e b e r znovu slu v s rdci
a pus se znovu s nasazenm ivota do cvie n . " Zatnul j sem
tedy zuby a rozhodl se, e se vzdm spnku a budu se postit.
Ne uplynul msc, stoupala mi krev ze s rdce do hlavy, pl
ce slbly, nohy j ako zam rzl . V obou uch mi umlo. Jtra
a lunk vypovdaly slubu a pes den j sem byl pln zkosti.
Srdce i dui zachvtila hlubok nava, a j sem spal i bdl, vy
noovaly se fantazij n svty, z podpa mi prti! pot a ob oi
mi slzely. V tomto stavu j sem s e obrti! na zenov mistry a t
zal j sem se rznch lka. dn lk nepomhal. Ale kdosi
ekl : "Za horou hradu irakawa sdl v j edn j eskyni poustev
nk. Lid mu kaj mistr Hakuj i . Je prastar, m 1 8 0 nebo
240 let. Svj ivot trv vzdlen asi tyi tisce metr od veho
ostatnho svta. N erad vid lidi, a kdy se mu nkdo ocitne na
dohled, utee. Nev s e ani, j e-li hloup i chytr. Vesnian
kaj , e j e s vat. Ale tak s e d slyet, e to byl uitel mistra Jo
za na a e byl velmi zbhl v medicn a stej n tak v astrono
m i i . A kdy j ej nkdo opravdu velmi zdvo il e pod, pak
202

JAPONSK TEXTY

nkolika mlo s lovy odpov, i kdy velmi zdka. A kdy o tom

pak lovk cestou zptky dlouho peml, vyvstane mu hlubo
k smysl tch slov, kter velice poslou ivotu . "
Uprosted roku 1 7 1 0 j sem taj n podnikl cestu. S cestovnm
zavazadlem na ra menou j s em vyrazil z provincie Mino, el
p es Kurodani pmo do vesnice irakawa . Tam j sem sv zava
zadlo odloil v obchod s aj em a ptal se na Hakuj iho j esky
ni . Jeden vesnian u kzal na horsk potok, kter v t velik
dlce vypadal j ako vtvika. Sledoval j s em umn potoka a pu
toval dl do d o l . Asi po kilometru j sem pekroil eku. Pak
devn cesta konila. Ale nhodou j s em narazil na starho
mue, kter mi u kzal mal msto v mln dlce, a tam j sem
spatil l u t c o s i , co bylo v 7vislosti na oparu chvli vidt
a chvli to bylo skryto . To pr je, kal ten mu, rkosov zvs,
a ten vis ped H akuj iho j eskyn . Hakuj i j ej sm pletl. Tu
j s em vykasal at a plhal j sem po skle vzhru. M sandly
byly hned pln vody, studen j ako snh a led ! V mlze a mracch
byl mj odv za chvli mokr. Cel j sem se nmahou a bdou
koupal v potu a v takovm stavu j sem se blil k zvsu.
Tam nahoe byla kraj ina neskuten ist a krsn, a se
z toho srdce i due rozechvly uctivou bzn, take mi naskoi
la hus ke . Opel j sem se o sklu, potal j sem sv ndechy
a do nkolika set. Pak j sem si chvli upravoval odv, upravil si
lmec, a kdy j se m o dsunul zvs, sklonil j sem s e pln uctiv
bzn. V polotm j s em nezeteln spatil mistra, jak s pive
nma oima sed v zazenu . ern vlasy mu padaly a na kole
na, ale tve byly erven j ako pek a pln ivota. Sedl na
mkkm polti z travin a z j eho ramenou splval at ze suk
na. V j e s kyni, kter mla obj em asi dvou krychlovch metr,
nebylo z vybaven ani potravin nic vidt. Na stolku leely ti
knihy: Kniha " ujo" od Konfucia, "Tao-te-ing" od Lao-c' a bud
dhistick kniha " Kong-hannja-kj o " . Velmi zdvoile jsem spus
til, za",1 mu vypravovat o sv nemoci a prosil j s em j ej o z
chranu. Po njak dob otevel oi, pronikav na m pohldl
a pomalu o dpovdl : "Jsem jen napl mrtv, star, neuiten
mu, kter se uchlil do hor. ivm s e j en katany a platy,
spm s j eleny a srnci , a j inak nevm nic . Stydm se, e tak vyso
k knz n elituj e takov nmahy, aby sem piel , a j mu neu203

JAPONSK

TEXTY

mm nic odp ovdt . " Tak mi nezbylo nic j i nho, ne se ped

nm znovu a znovu sklnt a opakovat svou prosb u . Konen
se chopil mch rukou a prozkoumal cel m tlo . Ml j sem vel
mi dlouh nehty na ruko u . Jeho tv se potom p ovliv za
chmuila a ekl : .. koda, nemoc j i pokroila moc daleko . Pli
j ste s e vnoval j en teorii a cvien, a proto j ste dostal tuto t
kou chorobu . A vpravd , j estli se d nco tko lit, j e to ze
nov n e m o c . I kdybych o m pouili t metod, akupunktury,
moki a odvar , a snaili se ze vech sil i s pomoc nej lepch
lka , j ako j s o u H enjaku a Kwada, nemlo by to dn
spch. Mus se to naopak - protoe j s te k tomu piel pli
nm mylenkovm zamstnnm - zkusit s vnitnm zenm.
Jinak se to neme podait. Nebo j ak se k: , Kdy u l ovk
j ednou padne na zem, mus tak na zemi zat znovu . ' "
J j sem na t o ekl : . . Nesmrn bych s e od vs chtl nauit ta
j emstv vnitnho zen. A j estli se to o d vs naum, budu to
tak cvii t . " Hakuj i se vsed napmil a odpovdl mi s veli
km klidem: .. Ach , takov vy j ste lovk ! Skuten byste o t
vci chtl slyet? Potom vm tedy budu vyprvt, co j sem sm
dve slyel : taj emstv pe o zdrav , kter s otva kter lovk
zn . N en-li lovk ln dit s e p o d l e n h o , mus jm dosh
nout nej en podivuhodnho inku, ale me oekvat i dlouh
trvn ivota.
Velk cesta (tao) s e zj e vuj e ve dvou p odobch (formch)
zvanch j in a jang. Z harmonie obou p rvk vznikaj vechny
iv b ytosti, lid i vci. Harmonickou hrou j ej ich sil se dn
propoj uj vechny vnitn orgny. Tak j sou v innosti ly a ner
vy. A rovn dech a krevn obh padestkrt za den a noc. Plce
j sou musk p ovahy a stoj nad brnic, j tra j sou ensk pova
hy a s toj pod n; a ohe srdce, dech, je slunce (jang) a stoj na
hoe. Dole j e voda ledvin, to j e msc (jin) . Uvnit v pti org
nech sed sedm boh. Ve slezin a v ledvinch sed vdy dva
bohov. Vdech vychz ze srdce a z plic, ndech vstupuj e do
ledvin a j ater. Ohe j e lehk a rd stoup nahoru . Voda je tk
a sna se tct dol. Kdy se lovk pli vnuj e pozorovn ,
s r d c e s e p l i rozru a plce ochabnou . Kdy p l c e t r p , p a k
s l b n o u ledviny. K d y j s o u s p o l e n p o ranni matka (plce)
i dti (ledviny) , pak j sou vichni pbuzn (vnitnosti) na roz204

JAPONSK

TEXTY

pacch a ztrcej slu . Tak pibvaj a ubvaj ivly a tak vznik

sto a j edna nemoc; a dn lk nepome a zchrana nen
mon .
Pstovat ivot j e jako chrnit stt. Chytr krl a svat vldce
za tchto okolnost sousted mylenky dole, zatmco nesvat
vldci vnuj sv mylenky vdy jen hornm vrstvm. Jestlie
se vak te zapoj horn vrstvy, pak mnoz urozenci budou p
li pyn na svou moc, ednci nabudou pocit, e j sou zvisl
j en na milosti vldce, msto aby se vnovali starostem lid . Lid
pak budou chud a pohubl a pij de hlad. Moud a spravedliv
s e mus dret zptky, mal lid ale budou nespokoj en a j ed
noho dne s e j ich zmocn vztek na vldce. Z knat mnoz od
vldce odpadnou a stanou se povstalci, a tehdy za to i vnj
neptel. Li d budou trpt a iv o t s t t u i nroda se ocitne
v nebezpe. Jestlie vldce naopak zam sv mylenky na
doln vrstvy, budou urozenci t skromn a ednci zstanou
vrni svm slibm a nezapomenou na ivot lid. Rolnci budou
mt dostatek obil, eny budou mt dostatek sukna a tak chyt
lid v zemi proj ev oddanost. Knata proj ev vldci ctu, lid
bude prospvat a stt zesl. Lid rovn budou posluni zko
n a tak se nenaj dou vnj neptel, kte by zemi napadli.
Sttn ednci nebudou mt vzj emn spory, lid ani nebudou
vdt, e existuj zbran. To vechno je obrazem lidskho tla.
Sprvn lovk nech svho ducha vyplnit doln st tla,
tedy sedmero zlch mocnost (emonch stav) : radost, hnv,
staro st, pemtn, souen, hrza, strach, v nitru nepovstane
a tak tyi neptel (vtr, chlad, horko , vlhko) zven ne
zat o . D ech a krevn obh zstanou siln, srdce i duch si
uchovaj zdrav . st a nebudou vdt nic o sladkosti a trpkosti
lk a tlo nebude muset snet b olesti akupunktury a moki.
Hloup lid nechvaj ducha vdy vldnout nahoe. Tehdy ale
srdce zrauj e plce, vnitn orgny chadnou a vechny vnit
nosti trp a nevra. Proto tak star nsk mudrc icuj en k:
, D chn sprvnho lovka je dchn patami. Dech obyej n
ho lovka sed v hrdle . ' Starokorej sk lka Kj oun k: ,J est
lie due sed pmo nad moovm mchem, pak j e dech vel
mi mocn. Jestlie due naopak s ed nahoe, pmo p o d
srdcem, pak j e dech velmi krtk a s lab. ' an Doj oi prav :
205

JAPONSK

TEXTY

,v lovku je jen j eden prav duch . Jestlie je uloen do tande

nu, tehdy jangov sla opt oij e . Jestlie se zaneme seznamo
vat se vzniknm jangov sly, stane se to proitkem cho se
tepla. Kvli pi o ivot musme vbec umt dret horn st
tla chladnou a naopak doln st tla teplo u . '
Dvanct druh spojen nerv a i l s vnitnmi orgny odpo
vd dvancti znamenm zvrokruhu v roce narozen, dvancti
mSCm a dvancti hodinm dne , stej n j ako monosti spoj e
n esti jangov ch, p padn j inovch s i l vytvej cel rok,
kdy dokon kruh. Existuj e nsleduj c znamen : , Nahoe pt
j inovch sil a dole jedna jangov sla . '

== }

== } ?

v j i ov sly
,
J ed na J angov sila

ti J inov sl y

To znamen ,nahoe zem' C= =L ,dole hrom' (==) , co

je znamen zimnho slunovratu, kter k, e dech p ravho
lovka j e dchnm patami. ,Dole ti jangy C==) a nahoe ti
jiny c= =r , tzn. ,nahoe zem a dole nebe', j e znamenm led
na. Vechno chce klit, tisc kvtin zane tuit jaro. Znamen
pedstavuj e p ravho lovka, kter klade plnost sly dol. Kdy
toho lovk doshne, dech i obh se napln silou.
Dole pt j in a j eden jang nahoe (
) znamen ,hora nad
zem', znamen z . Zde ztrcej hora i zem sv barvy a tisc
kvt vad n e . To je stav mnoha l i d , kte dchaj hrdlem.
V tomto stavu cel tlo i tve schne a zuby se kvaj a rozpa
daj se. Proto se v knize , Enduo' k: , Kdy vech est jango
vch sil chyb, tehdy lid sestvaj j en z j inovch sil a snadno
zemo u . ' Proto musme vdt, e mme vdy doln st tla pl
nit duchem a silou a e prv v tom j e taj emstv sprvn pe
o ivot.
Ve starch dobch j ednou navtvil Gokei mistra S ekidaie
a zeptal se j ej velmi zdvoile na techniku cvien tandenu. Ui
tel mu odpovd l : ,Znm taj emstv p ravho tandenu. Ale do
kud lovk nedoshne prvnho stupn, nesm se mu toto ta
j emstv svit. Kdysi je nauil Kosei csae Koteie. Kvli tomu
ale csa n ej d ve vnoval 21 dn oist tla, a pak tep rve
s cto u zaal s e cvienm . Mimo p rav cesty nen prav tan
den. A mimo pravho tandenu nen Velk cesty (tao) . '
206

JAPONSK TEXTY

Kdy lovk uhas vechny dosti a pt smysl zapomene

svou prci, tehdy se j edin ve prostupuj c prav sla zcela zvi
diteln . A to j e to, co ekl Taihakudodin : ,Co dlm svou piro
zenost, svm neistm duchem, sj ednot se s p rvotnm du
chem nebes a zem. ' A j estlie lovk s hromd Velkou slu
ducha ve smyslu Menciov do tandenu a po mnoh msce ji
tam v plnosti dr a pstuj e, pak se j ednoho dne jeho tanden
oto a on uvid, e uvnit i vn, sted i osm vtrnch smr
a tyi svtov strany j sou velk Jedno, j eden tanden, ba velik,
opravdov, vn Svato st, j e ani nebyla ped nebem a zem,
ani na nebi a zemi nebude (na opanm behu ivota i smrti) .
Tm je cvien tandenu zavreno . lovk se nestane snad nja
km svatm" kter j ezd na vtrech a mlhch, pekonv as
n vzdlenosti a chod po vod, dnm takovm ,akrobatem',
ale svatm , kter mch velik ocen mlka * a promuj e
zemi ve zlato . "
N a t o j sem ekl (Hakuin) : "Naslouchal j sem vm s uctivou
bzn. Nyn tedy sv zenov zen nechm stranou a budu se
snait vylit s e ze sv nemoci. Jen mm strach, j estli bych
ochlazenm nemohl dostat srden ohe pli hlub o ko dol,
jak o tom mluv Riisa . Jestlie lovk svj srden ohe pli
sou sted na j edno msto, neustane pak dchn a obhn
krve ? " Na to Hakuj i se spokoj enm smvem odtui l : "Ne.
Neekl snad Riisai, e charakteru srdenho o h n , tedy dch
n, odpovd stoupn? Prv proto j ej musme nechat sestoupit
dol a vodu (krev) , kter svou pirozenost smuj e dol, m
me nechat vystoupit nahoru.
Jde-li voda nahoru a ohe dol, nazv se to ,pravm sem
a tam' (p ravou vmnou) , a kdy se vmna stane, znamen
to : splaceno, utieno; a kdy ne: nesplaceno, neutien o . Vm
na je znamenm ivota . Nen-li vmna, j e to znamen smrti .
Kdy Rishisai varuj e ped tm, abychom ve veden srdenho
ohn dol zali pli daleko , chce ns skuten jen napome
nout, abyc hom ve veden srdenho ohn d ol, kter doporu
uj e Tankei, nezali pli daleko .
Narka na indick mytick p bh o lehn o cenu mlka, ke ktermu se
spojili bohov a dmoni, aby zskali npoj nes m rtelnosti. - Pozn. pekl.

207

JAPONSK

TEXTY

Jeden star mu kdysi ekl : Kdy ministr ohe stoup snad

no vzhru, tlo trp . Kdy pitk voda, o he je regulovn .
Existuj e kn e ohe a ministr ohe. Kn e ohe s e d nahoe
a ovld kli d . Ministr ohe sed dole a ovld p o h y b . Kne
ohe j e vldcem srdce. Ministi ohn j sou ministi knete. Mi
nistra ohn se rozliuj dva druhy, ledviny a j tra. Proto s e k:
Jes tlie se draku dovol nvrat do hlubiny moe, pak nedojde
k dnmu vbuchu, j akm j e hro m . Kdy skryj eme hrom do
rybnka, pak nedojde k dnmu vbuchu, j akm je nhle
vzltaj c drak. Moe i rybnk jsou voda, to znamen, e minis
tr o he mus bt regulovn, protoe snadno stoup vzhru,
a j et j ednou budi eeno: Jestlie lovk strd srdcem a m
souen, pak s e s rdce rozpl . Jestlie s e srdce rozpl, m j e
lovk nechat putovat dol a spojit j e s ledvinami ( s vodou) . To
se nazv: Uvst srdce (ohe) do rovnovhy, a to j e cesta spl
cen, tien . Vy, Hakuine, j s te nechal srden ohe stoupat
vzhru a trpte kvli tomu tkmi chorobami. Jestlie nene
chte srdce j t dol, nemete se vylit, a to ani v ppad, e
byste znal a ovldl vechna taj emstv svta. Myslte si snad, e
j sem vzdlen Buddhovi, protoe vypadm j ako njak taoista?
Ne, toto je sprvn zen. A to j ednou pochopte, propuknete ve
velkolep smch ( ,satori ' , to znamen dospt k velkmu sm
chu) . C o s e tk zen , s prvn je ne-zen . Plin zen j e
chybn zen. Plinm zenm j ste tce onemocnl. S touto
nemoc se te utkte ne-zenm. Nen to snad sprvn? Kdy
shromdte svj srden ohei. (a svj mylenkov ohe) a vlo
te j ej d o tandenu a stedu chodidel, pak s e hru a brnice
samy ochlad a ve vs nezstane ani stn spekulac a pemle
n , ani krpj vln mylen a cit . Nekej te, e o d nynjka
chcete nechat zen stranou ! Buddha sm ekl, e penesen srd
c e do stedu chodidel vyl sto a j ednu nemoc. V s te Agon
se uvd technika, j ak pout , s o ' ( , s o ' je lk z ovho mlka
a vypad j ako smetana a sr) - a ta psob zzran - pro z
chranu srdce od navy.
V knize ,Maka-ikan' se vyerpvajcm zpsobem rozebra
j piny nemoci, ale velmi pesn j sou tak popsny metody
l e n . Nemoci s e daj lit mnoha zpsoby dchn a tak
s pomoc uritch pedstav. Napklad pro stednictvm ped208

JAPONSK

TEXTY

stavy dtte pupku , tzn. pedstavovat si uprosted pupku fazoli .

N ejvt vznam vak m pedstava srdenho ohn sestupuj
cho dol, tzn . e mu dovoluj eme usadit s e v tandenu a ste
dech chodidel . To nm dovol nej en lit nemoci, ale tak pod
porovat rozvoj zenovho ducha.
Jsou dva druhy cvien: keien-ikan a taiin-ikan. Taiin-i
kan znamen dokonal zen pravdy, keien-ikan pedstavuj e
shromaovn srden sly v kikai tandenu. Cvi-li lovk
keien-ikan, zsk tm velmi mnoho. Mistr Dgen, zakladatel
kltera Eiheidi, se kdysi vydal do ny, ve kter tehdy vldla
dynastie Sung. Na hoe Tendozan vyhledal zenovho mistra
Njoda. * Jednoho dne Dgen prosil svho mistra, aby mu
sdlil j dro sv nauky. Mistr mu ekl : , Kdy sed v zazenu,
vlo sv srdce do tale lev dlan. ' To j e keien-ikan v j edin
vt, j ak j e uil ia Daii * * ve sv knize , o-ikan' , kde vy
prv, j ak vylil touto metodou svho bratra, kter byl blzek
s mrti .
Jin, velk knz Hakuun, uil: , N echvm svou dui, aby
vyplnila m bicho, a to je moj e cesta, jak napravovat druh
lidi, sprvn j e ovldat a pijmat sv hosty. Tak mohu s nevy
erpatelnou svob odou rozho dovat v malch i velkch po dni
cch, na kterch se astnm . A tato metoda j e, m j sem star,
stle blahodrnj . ' Podivuhodn ! Opravdu podivuhodn ! To
vechno se zakld na slovech z lkask knihy .Somon': ,Kdy
se vechny vnitn orgny vyprzdnily, vstoup sama od sebe
dovnit prav sla . ' J estlie maj sla a due chrnit nitro, pak
j imi musme naplnit tlo, tak 360 ko st a 84 000 vlasovch
* n . chanov mistr Tch ien-tchung u-ing (1163 - 1 229) z linie S t , ve
j m n nese i oznaen hory a stej nojmennho kltera Tchien-tchun g (j a p .
Tendozan) . - Pozn. pekl.
* * Daii. n. ta ' , dosl. .. velk uitel" , buddhistick estn titul udlovan
vtinou posmrtn. ia j e zenov mistr '-i (538 - 5 9 7 ) . nsk zakladatel
koly Tchien-tchaj . Vypracoval prvn nskou systematickou a kritickou klasi
fikaci rznch smr buddhismu. Co se tk praxe, rozvin u l ve svch dilech
cvien '-kuan (jap . ikan) . dosl. .. zastaven a kontemplace", kter m vst
ke zklidnn nepokoj nho ducha a zastaven rozliovn. Ppravn cvien se
tkaj regu lovn jdla, spnku a dchn, h lavn st se vnu j e s o ustedn,
o d t nn stoupaj cch mylenek u koene a p o znn podmnnho vzniku
a przdnoty. - Pozn. pekl.

209

JAPONSKI

TEXTY

otvor, a netrp nedostatkem ani vlsek. Je teba vdt, e to

je prav taj emstv pe o ivot.
Hoso, svat, kter se doil 800 let, pravil: ,Abychom duchu
dovolili d o s h n out harmonie (uvedli j ej v soulad se sebou)
a pivedli slu k j ej pln mohutnosti, mme se zavt v mst
nosti, klidn si pipravit loe, zaht sv sedadlo, pipravit si 10
c m vyso k polt pod hlavu , tlo sprvn uloit, zavt o i ,
srdce i vechnu s l u shromdit v e stedu, poloit nepatrn vl
sek pod nosn drky a dvat se, aby se pi dchn nepohnu!. Ji
po 3 0 0 ndech a vdech se ocitneme ve stavu, kdy ui nic
nesly a o i nic nevid . V tomto s tavu nevnikne do tla ani
chlad n o , ani h orko , ani vosy a ti mu nemohou nic udlat.
Toto cvien pin vysok sti 3 6 0 let a lovk tak bezmla
dosahuj e svatosti . '
Bsnk S onaikan Sotoba, nsky Suih, k: , lovk m j st,
jen kdy m hlad, ale j et ne se nasyt , ml by s j dlem pe
stat. M se prochzet tolik, a se bicho vyprzdn, a kdy se to
stalo , m jt d o tich mstnosti, tam s e sprvnm zpsobem
usadit a mlky potat dechy, do deseti, pak d o sta, potom do
tisce. Tehdy se tlo neotesiteln zpevn a due se uti a zklid
n j ako przdn nebe. Jestlie lovk v tomto stavu setr v dle,
tehdy postupn dchn ustane, a kdy nen dn vdech ani
ndech, j ako by dech vstupoval a vychzel 84 000 vlasovmi
otvory, tehdy je lovku jasn, e vechny nemoci existujc od
bezpoten vnosti samy od sebe zmizely a mnostv kod
a slabost se samo sebou rozptl . J e to, j ako kdyby slep nhle
zaal vidt. l ovk se pak nepotebuj e ptt, kam vede cesta,
kterou j de, j en potebuje pstovat tuto slu, bez e . ' Proto se
prav : , Komu jd e skuten o to, aby p eoval o sv oi, zave je,
a kdo chce peovat o sv ui, nepej e s i u nic slyet . Kdo se
star o svou dui a pravou slu, ten setrvv v mlen . '"
Na m o u otzku o h l edn meto dy, pi kter s e pouv so
(mln smetana nebo sr) , odpovdl mistr Hakuji: "Kdy
si pi cvien uvdomte, e tyi ivly ve vs n ej sou ve sprv
nm vzj emnm souladu a e tlo a due jsou unaveny, pak se
muste usebrat a pedstavit si nsleduj c: tvar podobn kach
nmu vej ci ze s o , z t voav, mln zbar ven tekutiny podi
vuhodn istoty, sed na vaem temeni . A pak tato tekutina po210

JAPO N S K

TEXTY

divuhodn vn a chuti zane zvhlovat celou hlavu a pozvol

na se inout pes ramena, lokty dol, pes prsa, plce, jtra, a
ludek a steva dol do pnve a na konec ptee. A tak odteou
vechny bolesti a strzn . Touto tekutinou se vechno oist,
vechno vyj de j ako vyplaveno p rotkaj c vodou. Ano, lovk
me pmo slyet, jak voda stk dol, plyne tlem a dol do
nohou, a pestane uprosted chodidel . Cvic m tuto imagi
naci astj i opakovat. Jakmile s e so stkajc dol nahromad
kolem tla, obklop je v hoj nosti a zane ht, lovk se ct,
j ako by mu zdatn lka pipravil zzran lk a naplnil j m
koupac vanu, ve kter si te zahv spodn st tla a po pu
pek. Protoe vechno zle na dui a duchu, vnm cvic i
chem podivuhodnou vni a tlem vnm neobyej n mkk
p o itky. Proud jm velk rado st, srdce a tlo j so u v souladu
s dem. lovk se ct nesrovnateln lpe ne ve dvaceti nebo
ticeti letech. V t dob se rozptl vechno, co zlho a trzni
vho se nahromadilo. aludek a steva se naprav, pokoka zs
k lesk. Jestlie lovk takto cvi dl, neduh kadho druhu se
vyl, veker ctnosti se nahromad, dokonce lze doshnout
ivotnho zpsobu svtce. Jak rychle je dosaeno tchto v
sledk, to zle na tom, jakou pli cvic vynalo. Kdy j sem
j et byl mld, asto j sem churavl , desetkrt vce ne vy.
Vichni lkai ode m dvali ruce pry a dn ze sta metod,
kter na m pouili, m nedokzala uzdravit. Tedy j sem prosil
vechny bohy a buddhy, vechny bosk a svat bytosti o skry
tou pomoc. A j ak tst, neekan j s em obdrel podivuhod
nou metodu voavho so. Naplnila m neuviteln radost.
Cviil j sem j i piln a bhem necelho msce m choroby vti
nou zmiz ely. O d t doby se ctm tlesn i du evn lehk
a klidn. Cviil j sem tuto metodu stle dl, jako hloup lovk.
Svtsk mylenky stle slbly. Bn lidsk dosti j sou dnes
zap omenuty. Jak j sem str, to nevm. V polovin svho ivota
j sem il v horch v p rovincii Wakasa, strvil j sem tam asi 3 0
let, nevidn a zapomenut svtem, a kdy s e z a tmto obdobm
ohldnu , je to j ako krtk sen, ve kterm se vak d snt o ce
lm vzhru se ubraj cm bhu ivota. A te sedm v tchto li
duprzdnch horch, s tmito s tarmi kostmi zahalenmi
v hrubch kusech sukna. N eprosn chlad zimnch noc sice
211

J A PONSK TEXTY

me proniknout mm atem. ale nedotkne se tchto suchch

stev.. Za potravu j sem mnohdy po cel msce neml ani zrnko
re . a pece j se m ani nemrznul . ani nehladov l . To je prv
inek metody zen.
Tak j sem vm sdlil tajemstv, kter nemete pln vyut
za cel ivot . Co mm j et ct? "
A zde mistr Hakuji zavel oi a ponoil se v mlen. Se sl
zami v och j sem se mu poklonil. A pak j sem se vydal na zp
ten cestu a sestupoval z t hory. Nad vrcholy viselo veern
slunce. Nhle j sem mezi horou a dolm zaslechl ozvnu hara
en sandl . Uasl a udiven j se m p o hldl zptky a spatil
Hakuj iho. kter vyel ze sv j eskyn. aby m vyprovodil. Za
volal na m : "Tuto horskou stezku nikdo nepouv . Tko s e
tu d rozl iit vchod a zpa d . H o s t m e snadno zabloudit.
Uki vm tedy cestu zptky sm . " A tak piel ve svch vel
kch . vysokch sandlech a s tenoukou staeckou hlko u
a s l zal d o l strm s kly a nebezpen stezky s takovou leh
ko st. j ako by el po pln rovn cest. Mluvil a sml se a el
pede mnou, a tak j s m e sestoupili asi o kilometr n k potoku
a zde Hakuj i ekl : " Kdy pjdete podl tto tekouC vody, jis
t dorazte do vsi irakawa . "
S e s m utkem v s r d c i j s em s e s nm rozlouil. J e t chvli
j s e m zstal stt a vidl j s em, j a k el Hakuj i nazpt. Star
klouzal nad zem jako svtec, kter dostal kdla a stoup k ne
bi, kdy vykroil z lidskho svta . Tm m zachvtily zro
vei1 zvist i uctiv bze. A bylo mi lto , e nesmm strvit cel
ivot u tohoto mue.
Pak j sem el pomalu zptky a skryt cviil dl vnitn zen.
Bhem t let m nemoci bez akupunktury, moki i odvar pl
n zmizely. A nej en choroby byly vyleny, ale przranmi se
s ta l y tak neuviteln, neproniknuteln, neeiteln a nep
stupn vci, kterm se ned piblit dnmi prostedky. Tak
j s em sm dospl estkt nebo sedmkrt k velkm proitkm
b laenstv, jak k mistr Mjki (z doby S ung) : "Velk satori
j s em p roil o s m nctkrt, mal nesetnkrt . " Nyn konen
vm, e tato Mj kiho slova neklamou. Je to p ravda . Dve j sem
nosil dva i ti pry ponoek, a pece byly m nohy, j ako bych je
mel v ledu nebo snhu . A te ani v nejhor zim ponoky
212

JAPONSK TEXTY

nenosm a nepotebuj i kamna. Jsem vce ne sedmdest let

str a nedolh na m dn nemoc. To j e vsledek tto svat,
bosk metody. Nekejte, e takhle mluv j aksi napl mrtv,
star mu, asi u trochu popleten, a svd tak druh na scest .
To , co j sem zapsal, nen pro nadan, kte zskali satori jednm
rzem. S p e je to ureno pro pochybuj c, kte j sou hloup
j ako j, j et bvaj nemocn a maj starosti . Kdy to tito lid
budou st a peliv provdt, pak v tom mohou nalzt pomoc.
Jen mm starost, e se to dostane do rukou j inm, a tehdy na
stane velik smch, j ako kdy k chroust such fazolov lus
ky a pi tom dl velik hluk! A to lovka rul, kdy si chce po
polednch zdmnout.
25. ledna

213

1 75 7

Karlfried, hrab Durckheim

( 1 896-1 988)

byl na jedn stran lovk

pln srostl s evropskou kulturou a tradic; vystudoval filosofii a psy

chologii, ve tictch letech pednel v Nmecku Freuda, Adlera a Jun
ga. Vlen lta ale strvil v Japonsku, kde se intenzivn zabval du
chovn prax japonskho intoismu a buddhismu, a v ivot se mu tak
dostalo spontnnch proitk hloubky vlastn bytosti. Dky tomu dok
zal ve svm velice osobnm pstupu k odhalovn tajemstv ivota spo
jovat poteby modern evropsk due s praktickou nabdkou orientln
tradice.
V knize "Hara" se zabv tlesnou ptomnost lovka jako branou

k duchovnmu ivotu. " Hloubka zkuenosti zle na tom, nakolik se

na n podl celost lovka." lovk je podle Durckheima tm zralej,
m vce se jeho duch zptomuje v jeho tlesnosti. A zrove me
tbit sv nitro tm, e utv svj tlesn projev. K takov prci na sob
nejlpe slou jednoduch cvien, kter Durckheim nael v zozenu, me
ditan praxi zenovho buddhismu.
Tato kniha pedkld zjemcm o meditan techniky,

zozen a bojov

umn dkladn popis cvien, je slou k ukotven ve fyzickm a psy

chickm centru osobnosti, kter se japonsky oznauje jako tonden nebo

hora. Jako Evropan m Durckheim tu vhodu, e zn psychickou pro

blematiku svho evropskho tene. Jeho vklad navc dopluj texty
japonskch a utor, napklad ivotopisn len mistra Hakuina, obsa
hujc i popis lebnch meditanch technik.