PRAVA

TEXTU

MARTIN PRADE
2016

Ma

ad

rti

Pr

Nejdleitj pravidla pravy

dokument zpracovanch
textovmi procesory podle
normy SN 01 6910 (2014)

Pi psan text dodrujeme zkladn typografick pravidla, aby

byl text dobe iteln a abychom se v textu lpe orientovali.
Jejich dodrovnm snadno doshneme profesionlnho vzhledu.

OBSAH
2

JEDNOTN PRAVA

INTERPUNKN ZNAMNKA

ZNAKY A ZNAKY

SLA A SLICE

VYZNAOVN V TEXTU

OBSAH

LENN TEXT

ad

DAL DOPORUEN
KROK ZA KROKEM
NA ZVR

9
10
11
11

Ma

rti

Pr

POUIT ZDROJE

JEDNOTN PRAVA
DRUHY
PSEM

ad

Psma rozdlujeme na
proporcionln
(patkov, bezpatkov)
a neproporcionln.

Pr

Typografieje umlecko-technick obor, kter se zabv tiskovmpsmem. Dle

typografie udv pravidla pro formtovn textu na potai.
Pi volb psma je vhodn posoudit, zda psmo obsahuje vechny potebn znaky, zda je
mon ho pouvat pro vytven elektronickch dokument a zda spluje dal
poadavky na kvalitu psma. Norma doporuuje pst text dobe itelnm a nezdobnm
stojatm psmem o velikosti alespo 10 bod.

rti

Psma rozdlujeme na proporcionln a neproporcionln. Proporcionln psmo je

takov psmo, kde znaky maj rznou ku. Proporcionln psmo rozdlujeme dle na
patkov (Times New Roman, Book Antiqua, Cambria, Georgia, ) a bezpatkov (Arial,
Calibri, Verdana, Tahoma, ). Opakem proporcionlnho psma je neproporcionln
psmo, kde vechny znaky maj stejnou ku (nap. Courier). Do tto kategorie tak pat
ozdobn psma, kter se pro svoji okrasnost v odbornch textech nevyuvaj.

Ma

V krtkm textu (nap. pro prezentace) lze pout bezpatkov psma. V delch textech se
vak pouv psmo patkov, protoe patky u znak pomhaj navdt oi na dek, a tm
se stv text itelnj.
V celm textu by se ml pouvat jen jeden font (stdn ru tene). Na nadpisy
a podnadpisy je mon pout jin typ psma (doporuuje se pouvat psmo
bezpatkov). Dleit je, aby cel dokument psobil jednotnm vizulnm stylem. Pi
pohledu z vt dlky by se ml text slt do ediv plochy.

INTERPUNKN ZNAMNKA
Teka, rka, dvojteka, stednk, vykink a otaznk se pipojuj
k pedchzejcmu slovu, zkratce, znace, znaku nebo slu.
Za tmito interpunknmi znamnky nsleduje mezera.
Spojovnk a pomlka

Spojovnk (-) se pouv k naznaen tsnho spojen. Spojuje dva vrazy nebo dv sti
sloenho slova bez mezer. Bv umstn na klvesnici.

ad

esko-italsk slovnk, Frdek-Mstek, Liberec 3-Jeb

Jestlie se sti textu oddluj pomlkou (), ped pomlkou a za n se p mezery.

Pomlka oznaujc rozsah (a, od, do) nebo nahrazujc znaky a i versus se pe
bez mezer a nesm stt na zatku ani na konci dku. Pomlka m vi spojovnku
dvojnsobnou dlku.

Zvorky a uvozovky

Pr

1. 7.31. 8. 2016, strana 125142, v letech 19141918

Rozliujeme zvorky kulat ( ), hranat [ ] a sloen { }. V textu se pouvaj pednostn

kulat. Jestlie se v zvorkch uvd pouze st vty, klade se koncov zvorka ped
teku, rku, stednk, otaznk nebo vykink. Jestlie je v zvorce uvedena cel vta,
koncov zvorka se umisuje za interpunkn znamnko, kter tuto vtu ukonuje.

Ti teky

rti

Poten a koncov uvozovac znamnka se od sebe li umstnm a tvarem. Jako

zkladn uvozovky se v eskm jazyce pouvaj dvojit (text). Jako vnoen uvozovky
se pouvaj uvozovky jednoduch (text).

Ma

Ti teky () naznauj vynechan text. Zapisuj se pomoc znaku ti teky. Jestlie ti

teky naznauj nedokonen vet, pe se ped nimi rka a mezera.
Koupil chlb, mlko, salm, pt vajec,

Jestlie ti teky naznauj zmlku, pipojuj se k pedchzejcmu textu bez mezery. Za

temi tekami u dn dal teka nensleduje.
Pi poru dolo ke ztrtm na ivotech

ZNAKY A ZNAKY
Znaky se obvykle pouvaj ve spojen s selnm dajem, jinak
se oznaen jednotky vype slovem. Znaka a pslun seln
hodnota mus bt napsny na stejnm dku, proto se v TE1 mezi
slo a znaku vkld pevn mezera.

Znaky jednotek

ad

Znaky jednotek se uvdj za seln daj a oddluj se od nho pevnou mezerou,

protoe slo a znaka jednotky mus stt na stejnm dku. Vjimkou z tohoto pravidla
jsou znaky jednotek pro stupe, minutu a vteinu rovinnho hlu, kde se mezislovn
mezera nepe. Tvo-li znaku vce znak, nsleduj za sebou bez mezery.
12 km; 8,7 kg; 60 W; 12,5 min; 0,25 l; 30 s; hel 20; 3 C; 8 kWh

Pr

Jestlie se slic nebo slicemi zapisuje pdavn jmno, pe se takov vraz bez
mezery a slice se nelen.
6V baterie = estivoltov baterie, 12 pivo = dvanctistupov pivo

Znaky mn

V sestavch se znaky mn p za penn stkou a oddluj se od n pevnou mezerou.

V bankovn praxi se mnov jednotky vyjaduj tpsmennmi kdy.
400 K, 250 , 85 CZK, 16 EUR

rti

Matematick znaky

Ma

Matematick znaky se oddluj z obou stran mezerami. Znak minus je stejn dlouh a je
poloen stejn vysoko jako vodorovn rka ve znaku plus. Pro znak nsoben
pouvme znak krt (, ppadn ). Pro zpis dlen se v celm dokumentu pouv
jednotn dvojteka, ppadn lomtko.
45 + 10 5 = 50; 25 3 = 75; 200 : 10 = 20; 20 / 10 = 2

Procento a promile

Pi psan procent (%) a promile () se mezi slem a znakem pro procenta nebo promile
pe pevn mezera, nejde-li o sloen pdavn jmno.

Zkratkou TE oznaujeme obecn textov editory.

SLA A SLICE
LENN
SEL

ad

sla se len do
skupin po tech
slicch a desetinn
sti oddlujeme
desetinnou rkou.

lenn sel

Pr

Desetinn sti sel se od jednotek oddluj desetinnou rkou. Ped desetinnou

rkou ani za n se mezera nepe. Jestlie se desetinn sla p za sebou, doporuuj se
oddlovat stednkem. sla se len do skupin po tech slicch vlevo a vpravo od
desetinn rky. Trojice d se oddluj pevnmi mezerami.
112,6; 5 457; 10 617,875 95

Kalendn data

rti

Kalendn datum se vyjaduje seln nebo seln-slovn. V celm dokumentu by se

vak mly pst jednotn. Doporuuje se pouvat vzestupn zpis data v poad den,
msc, rok. Den a msc mus stt na stejnm dku. Za poadov slo dne a msce
nle teka a mezera. Rok se nelen a zpis roku se nesm zkrtit.
13. 3. 2014, 11. 5. 2000, 7. 2. 2013

Ma

asov daje

Hodiny a minuty v asovch dajch oznaujcch denn dobu se oddluj tekou, hodiny
09 se p jednomstn, minuty dvojmstn. Msto teky je pi zpisu asu jako denn
doby dovoleno pouvat jako oddlova hodin a minut dvojteku. Pi pouit dvojteky
jako oddlovae je dovoleno hodiny 09 pst tak dvojmstn.
7.05, 9.30, 23.59, 0.00, 7:05, 9:30, 09:30, 14:20

VYZNAOVN V TEXTU
Druhy ez psem

Rozliujeme tyi zkladn druhy ez psem: normln, kurzva (italic), tun (bold)
a tun kurzva (bold italic). Podtren pro zvraznn textu nepouvme. Vyznaovn
kurzvou je mn vrazn, proto se hod v ppad astjho vyznaovn i v delm
textu. Vyznaovn tun je velmi vrazn a m bt pouvno pouze pro nejdleitj
vrazy (nap. nov pojmy v textu, vznamn daje v korespondenci).

ad

Spojky nebo interpunkn znamnka se do vyznaen zmnou ezu psma nezahrnuj,

nejsou-li nedlnou soust vyznaovanho vrazu.

Zmna velikosti psma, barvy psma nebo zmna psma

Pr

Pouvn rznch psem nebo rznch velikost psma v jednom dokumentu m bt

stdm. Odlinou velikost psma, poppad i odlinm psmem, se vdy jednotn pro
dan prvek zpravidla vyznauj nadpisy, titulky, popisky, poznmky a podobn daje,
kter maj v porovnn se zkladnm textem odlin vznam nebo el.
V souvislm textu nen vyznaovn zmnou velikosti psma obvykle vhodn, v textech
administrativn povahy se zpravidla nepouv.

Je vhodn uvit, zda vyznaen barvou me bt zobrazovno a titno a zda ho me

pjemce vnmat. Vyznaovn barvou je obvykle vhodn kombinovat s vyznaovnm
zmnou ezu.

rti

Vyznaovn zmnou psma se m pouvat pouze tehdy, jsou-li ob psma dostaten

odlin svou kresbou (nap. je-li pouito bezpatkov psmo pro vyznaovn v textu
psanm patkovm psmem) a souasn maj-li ob psma velmi podobnou, nejlpe
shodnou vku malch a velkch psmen. V upravovanm textu dokumentu by nemla
bt pouvna vce ne ti rozdln psma.

Ma

Dal monosti vyznaovn

Vyznaovn p r o s t r k v n m se nedoporuuje. Psan verzlkami2 a vyznaen

vloenm do uvozovek je vhodn pouvat, pokud nelze volit jin zpsoby vyznaovn.

Verzlky jsou velk psmena abecedy.

LENN TEXT
Del texty zskvaj na pehlednosti lennm na oddly,
pododdly a odstavce i pouvnm vt. K zajitn jednotnho
vzhledu st textu se v TE pouvaj odstavcov styly.
Vty

Vta nem zanat zkratkou, za n se pe teka, ani slic, nen-li soust nzvu. Mezi
slova se vdy vkld jen jedna mezera.

ad

Odstavce

Pr

Po sob nsledujc odstavce stejn rovn textu, kter maj shodnou pravu, se len
mezerou mezi odstavci, poppad odstavcovou zarkou3. Nikdy se vak nepouvaj
oba zpsoby souasn. Pokrauje-li odstavec na dal stran, na konci strany i na zatku
nsledujc strany mus bt nejmn dva dky odstavce.

Vty

Odstavec ukonuje klvesa Enter. Odstavce se zarovnvaj do bloku, vlevo nebo vpravo.
Pi zarovnn do bloku jsou zatky i konce dk zarovnny (text zan na zatku
dku a kon a na konci dku). Toho se dosahuje automatickm roztahovnm velikosti
mezer. Pi zarovnn do bloku je nutn pouvat dlen slov.

Pi psan vt a jejich poloek se uplatuj nsledujc pravidla:

rti

a) Jestlie vet obsahuje poloky nevtnho charakteru, zanaj malm psmenem

a ukonuj se rkou.
b) Jestlie poloky vtu obsahuj cel vty, zanaj velkm psmenem a ukonuj se
tekou.

Ma

c) Pokud vet obsahuje poloky vtnho a nevtnho charakteru, poloky vtu

zanaj malmi potenmi psmeny a ukonuj se rkou nebo stednkem,
posledn poloka se ukonuje tekou. Vet nemus bt uvozen dvojtekou, nen-li
jej pouit z jazykovch dvod nezbytn.

Nadpisy

Pro nadpisy se v TE zsadn pouvaj styly. Dky nim maj odstavce jednotn vzhled a lze
z nich automaticky vygenerovat obsah. Nadpisy se zarovnvaj zpravidla vlevo.
3

Odstavcovou zarkou se rozum speciln odsazen prvnho dku v odstavci.

DAL DOPORUEN
Slovo viz nen zkratka. Jedn se o rozkazovac zpsob od slovesa vidt.
Matematick krt () je speciln znak, nkdy nesprvn zamovn znakem x (iks).
Znak krt plave ve vzduchu, m ho ten snadno odli od psmene (nap. oznaen
neznm v matematice).

Mezera se nedl tam, kde se spojuje slo se slovem nebo s psmenem v jedno slovo
nebo v jednu znaku. Nap.: 10nsobek, 14denn, 5krt, formt A4.

ad

Dvejte pozor na sprvn zpis procent. Pojem 20% znamen dvacetiprocentn,

zatmco spojen 20 % vyjaduje dvacet procent.
Hodn lid chybuje v zpisu adovch slovek. Za teku se v tomto ppad vdy
vkld mezera. Napklad: 7. tda, 8. B, IV. A.
Za slovku nepidvme patn tvary: 18-ti, 18ti, 18 ti, od 5-ti do 8-mi, apod.

Pr

Vta neme bt nikdy ukonena dvma tekami. Pokud kon vta zkratkou, za kterou
nsleduje teka, dal teku nepeme. Pokud vta kon znakem ti teky, tak dnou
dal teku pro ukonen vty nevkldme.

rti

Pi prav text by na nkterch mstech nemlo dojt kzalomen dku, aby text
plynule navazoval a jeho lenn bylo pehledn aten pohodln. dek se nem
zalomit vmezislovnch mezerch, kter jsou uity ve spojen neslabinch pedloek
k, s, v, zsnsledujcm slovem. Dle se dek nem zalomit v mezislovnch mezerch,
kter jsou uity ve spojen slabinch pedloek o, uaspojek a, isvrazem, kter po
nich nsleduje.
Nikdy nezamujeme mal psmeno l s velkm psmenem I nebo s slem 1. Stejn
pravidlo plat i pro velk psmeno O a slici 0.

Ma

V odbornch textem a v textech administrativn povahy nenastavujeme ohranien

strnky. Mohlo by se stt, e by dokument vypadal na prvn dojem jako parte

KROK ZA KROKEM

Nadefinovn
styl, dlen
slov,

Psan vlastnho
textu

Ma

rti

Pr

ad

Musme zkladn
typografick pravidla
znt a dodrovat.

prava detail,
pevn mezery,
apod.

Jak na to
Je vhodn si nejprve upravit
(ppadn vytvoit vlastn) styly
a nastavit dal pevn dan zsady
(nap. dlen slov) v textovm
editoru. Doporuujeme si vlastn
vytvoen styl uloit pro pozdj
pouit. Pot se ji vnujeme vlastn
sazb textu. Mezi posledn pravy
dokumentu pat nastaven pevnch
mezer a dalch detail, kter jsou
nezbytn pro finln podobu
dokumentu.

10

NA ZVR
Stejn tak jako dodrujeme pi psan textu zkladn pravidla gramatiky a pravopisu, mli
bychom pi psan textu v elektronick podob dodrovat typografick pravidla.

Tento dokument je pouhm vtahem nejdleitjch pravidel, se ktermi se setkme pi

bnm zpracovn textu v elektronick form. Pevn doufm, e se stane uitenm
pomocnkem pi prci s textem v TE.

ad

POUIT ZDROJE

SN 01 6910, 2014. prava dokument zpracovanch textovmi procesory. Praha: ad

pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv.

Ma

rti

Pr

stav pro jazyk esk Akademie vd R, 2016. Internetov jazykov pruka. In: UJ
[online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupn z: http://prirucka.ujc.cas.cz

Martin Prade, martin.prade@gmail.com, www.martinprade.cz

11