zprvy z redakce

Obsah
Konstrukce
Sov vypna k PC (. 543) ......................... str. 4
MIDI interface
pro zvukov karty PC (. 545) ...................... str. 11
Pevodnk RS232C na MIDI signl (. 544) .. str. 13
MIDI komunikace (6.st) ............................. str. 15
Vybrali jsme pro vs
Zajmav IO v katalogu GM Electronic:
31. Optoelektrick vazebn leny .................. str. 17
Kilovoltov piezoelektrick zesilova............ str. 25
Pedstavujeme
Microchip technology .................................... str. 20
Zanme
Mal kola praktick elektroniky (58. st) ... str. 29
Mini kola programovn PIC (4. st) .......... str. 35
Teorie
Vyuitie PC a Internetu, 14. st................... str. 37

Ven teni,
Vnoce jsou nenvratn pry a nastv as, kdy se loume s rokem 2001 a ohlme se za tm co pinesl. Jist pinesl
mnoho dobrho i zlho. Takov je ivot. Ale a u jsou vae
mylenky jakkoliv nezapomnejme, e louenm se se starm
rokem je teba zrove pivtat rok nov. Rok 2002, kter jist
pinese spoustu radosti, dalch novinek, situac a spch.
Magazn KTE se bude i nadle snait vechny tyto chvle Vm
zpjemovat a praktickmi nvody usnadovat bn ivot.
V tento as je zrove teba podkovat nejdleitjmu segmentu naeho asopisu a tm jste prv vy, nai teni. Vy,
kte nm dvte inspiraci a chu do prce. Vy, kte kad msc otevete strnky naeho magaznu a vy kte se nechte
kad msc vthnout do svta elektroniky, komunikac, novinek a informac. Dkujeme...
Jsme pesvdeni, e i nadle budete naimi vrnmi teni
a nechte se inspirovat konstrukcemi, i odbornmi lnky,
kter pro vs pipravujeme.
Louen se starm rokem se neobejde bez cinknut sklenky.
Pozvednme tedy pomysln e a a nm pt rok pinese
mnoho krsnch chvil. Na zdrav...

Komunikace
Vytvote si webovou prezentaci, 2.st ........ str.32

Vae redakce

Bezplatn soukrom inzerce ..................... str. 42

Rdio plus - KTE, magazn elektroniky

11/2001 Vydv: Rdio plus, s. r. o. Redakce: aldova 17, 186 00 Praha 8; tel.: 02/24818885, tel./fax: 24818886 E-mail:
redakce@radioplus.cz URL: www.radioplus.cz fredaktor: Ji Holk Odborn konzultace: Vt Olmr - e-mail:
volmr@iol.cz Grafick prava, DTP: Gabriela tampachov Sekretarit: Markta Pelichov Stl spolupracovnci:
Ing. Ladislav Havlk, CSc, Ing. Jan Humlhans, Vladimr Havlek, Ji Valek, Ing. Ji Kopelent, Ing. Ivan Kunc
Layout&DTP: redakce Fotografie: redakce (nen-li uvedeno jinak) Elektronick schmata: program LSD 2000
Plon spoje: SPOJ - J. & V. Kohoutovi, Nosick 16, Praha 10, tel.: 7813823, 4728263 HTML editor: HE!32
Obrazov doplky: Task Force Clip Art - NVTechnologies Osvit: Studio Winter, s.r.o., Wenzigova 11, Praha 2; tel.:
02/2492 0232, tel./fax: 2491 4621 Tisk: Ringier Print, s.r.o., Novinsk 7, 709 70 Ostrava, tel.: 069/66 68 111.
2001 Copyright Rdio plus, s.r.o. Vechna prva vyhrazena. Petiskovn lnk mono jen s psemnm svolenm vydavatele.
Cena jednoho vtisku 25 K, ron pedplatn 240 K ( 20 K/kus). Objednvky inzerce pijm redakce. Za pvodnost a vcnou
sprvnost pspvku odpovd autor. Nevydan pspvky redakce nevrac. Za informace v inzertech a nabdce zbo odpovd
zadavatel. ISSN 1212-3730; MK R 6413. Roziuje: Spolenosti holdingu PNS, a.s.; MEDIAPRINT&KAPA, s.r.o.; Transpress, s.r.o.;
Severoesk distribun, s.r.o. Objednvky do zahrani vyizuje: Pedplatn tisku Praha, s.r.o., Hvoansk 5 - 7, 148 31 Praha 4.
Distribuci na Slovensku zajiuje: Mediaprint-Kapa, s.r.o., Vajnorsk 137, 831 04 Bratislava (zprostedkuje: PressMedia, s.r.o.,
Libick 1709, 155 00 Praha 5; pmedia@pressmedia.cz, tel.: 02/6518803). Pedplatn v R: SEND Pedplatn s. r. o., P.S. 141, A.
Staka 80, 140 00 Praha 4, tel.: 02/61006272 . 12, fax: 02/61006563, e-mail: send@send.cz, www.send.cz; Pedplatn tisku, s.r.o.,
Hvoansk 5-7, Praha 4-Roztyly, tel.: 02/67903106, 67903122, fax: 7934607. V SR: GM Electronic Slovakia s.r.o., Budovatelsk 27, 821 08 Bratislava, tel.: 02/55960439, fax: 55960120, e-mail: obchod@gme.sk; Abopress, s.r.o., Radlinskho 27, P.S. 183,
830 00 Bratislava, tel.: 02/52444979 -80, fax/zzn.: 02/52444981 e-mail: abopress@napri.sk, www.abopress.sk; Magnet-Press Slovakia, s.r.o., Teslova 12, P.S. 169, 830 00 Bratislava 3, tel.: 02/44 45 45 59, 02/44450697, 02/44 45 46 28, e-mail: magnet@press.sk.

1/2002

zprvy z redakce

Pehled diskrtnch polovodiovch

soustek TESLA
V podstat se jedn
o katalog nkdejch teslckch soustek a nejpouvanjch zahraninch typ
vetn zapojen pouzder
vech zmnnch prvk.

Nkolik informac
o obsahu:
Rozdlen knihy: Obsah, podrobn obsah,
rejstk vech typ vyskytujcch se v knize (Tesla a RVHP, analogy, nejbnj zahranin typy),
samostatn rejstk typ
dovench z RVHP, systm znaen soustek

TESLA a zahraninch typ, pr slov ke knize, literatura (katalogy), internetov adresy (soustkov obchodn domy, vrobci,
vyhledvac a informan servery), vlastn pehled, vysvtlivky.
Oddly soustek: Kemkov bipolrn tranzistory, Unipolrn tranzistory, Germaniov tranzistory, Kemkov diody, Germaniov diody, Tyristory, Triaky, Diaky, LED, Fotocitliv prvky, Displeje, Optoleny.
Informace v kadm oddlu: Elektrick parametry soustek, nrtky pouzder se zapojenm vvod, analogick
typy, technick vkresy pouzder, nejbnj zahranin
soustky.
rozsah:
autor:
vydal:
datum vydn:
ISBN:
objednac slo:
MC:

184 stran A4
Libor Kubica
BEN technick literatura
z 2001
80-7300-021-0
180044
299 K

Udlejte si z PC
genertor, ta, pevodnk, programtor
Men, zen
a regulace pomoc
sriovho portu PC
a sbrnice I2C
Kniha je urena tenm, kte maj alespo zkladn znalosti slicov
techniky a rmcov pedstavy o programovn. Jdrem knihy je toti popis
konstrukce a ovldn esti
elektronickch pstroj, kter lze vyut v amatrsk
praxi. Vechna tato zazen
se pipojuj k sriovmu
portu potae a jsou ovldna programy, kter b
na operanch systmech: Windows 95, Windows 98, Windows
NT, Windows 2000 nebo Windows Me. Ovldac programy byly
vytvoeny ve vvojovm prosted C++ Builder verze 1.0.
Prvn kapitola probr teorii spojenou s ovldnm sriovho
portu jak pod Windows, tak i na rovni operanho systmu MSDOS. Krtce je vnovna pozornost i prci s paralelnm portem.
Kapitoly 2, 3, 4 a 5 popisuj stavbu nkolika jednoduch zazen. Jedn se impulzn genertor do 1 MHz, ta do 16 MHz, programtor obvod GAL a programovateln genertor do 100 kHz.

est kapitola nejdve popisuje chovn sbrnice I 2 C

a pot se vnuje vkladu t obvod pracujcch s touto sbrnic. Jedn se o obvody: TDA8444 (8nsobn 6bitov D/A pevodnk), PCF8574 (8bitov vstupn/vstupn port) a PCF8591
(jednoduch 8bitov D/A pevodnk a 4kanlov 8bitov A/D
pevodnk).
Sedm kapitola pouv obvody popsan v kapitole 6 pro
konstrukci mic desky vybaven pevodnky A/D a D/A a slicovmi vstupy a vstupy. Jsou ukzny dv aplikace tto desky.
Osm kapitola popisuje stavbu programovatelnho genertoru do 100 kHz vychzejcho z konstrukce popsan v kapitole 5. Dochz k rozen monch nastaven parametr signlu a s tm je spojen i prava ovldacho programu.
V ploze jsou vkresy konstrukce desek plonch spoj pro
vrobu vech uvedench zazen v amatrskch podmnkch.
Z obsahu: 1. Porty PC; 2. Impulzn genertor do 1 MHz; 3.
ta do 16 MHz; 4. Programtor obvod GAL; 5. Programovateln genertor do 100 kHz; 6. Obvody se sbrnic I2C; 7. Mic
deska k sriovmu portu potae; 8. Vylepen programovateln genertor; Ploha.
rozsah:
176 stran B5 + CD ROM
autor:
Ing. David Matouek
vydal:
BEN technick literatura
datum vydn: listopad 2001
ISBN:
80-7300-036-9
objednac slo: 121069
MC:
249 K

1/2002

konstrukce

Sov vypna k PC
stavebnice KTE543
Osobn potae jsou dnes ji bnou soust nejedn domcnosti a tm nezbytnost i v mal firm. Slou
k nejrznjm elm od tvorby korespondence pes veden etnictv i elektronickho obchodu a k vvojsk nebo
DTP praxi. S elem pouit se li i mnostv perifri k potai pipojench, a tedy i mnostv elektrickch spotebi.
Akoli jednotliv perifrie maj klidovou spotebu takka zanedbatelnou, pi jejich soutu nm vyjde hodnota, je se na tu
za elektinu me vraznji projevit. Pitom prv u potae lze celkem snadno etit dnm vypnnm perifri.
Klidovou spotebou proudu se rozum mnostv elektrick energie, kter
spotebi nezbytn potebuje pro udren vlastn innosti. Vrobci elektrickch
pstroj se sice sna klidovou spotebu omezovat, a hodnoty tto poloky
v charakteristice zapojen jsou tedy velmi
pjemn, ale ve svch soutech nezanedbateln. Stle astji se tak setkvme
se spotebii, je nejsou vybaveny sovm vypnaem, a ji pro poteby neperuenho napjen z dvodu zachovn
pamti (videorekordry, mikrovlnn trouby apod.), nebo proto, e cena vypnae
by nemrn zvedla cenu pstroje (tiskrny, skenery). Spotme-li vak vechny
takovto spotebie v domcnosti i firm
a seteme-li jejich klidov spoteby, nezdka dojdeme k hodnotm destek i dokonce sta watt, co v dennm mtku pedstavuje kilowatthodiny spotebovan
energie a v msnm i dokonce ronm
pohledu ji velmi zajmavou penn stku. Pochopiteln chceme-li, aby si videorekordr udrel svoji pam, nememe jej
odpojit od st. To plat i o ad dalch
pstroj, ale v ppad potaovch perifri odpojovn nic nebrn. Nakonec
k podobnmu zvru dospli i jejich vrobci, a potae, monitory apod. si samy
sniuj spotebu pechodem do klidovho
reimu, odpojovnm harddisk i zhasnutm obrazovky monitoru. Akoli systm sniovn spoteby PC pochz pedevm od
penosnch pota, kde je nutn prodluovat ivotnost akumultor, vyuv se
hojn i u klasickch stolnch model.
Tiskrna je bnou soust tm
kadho potae, skenery se stle vce

1/2002

roziuj i do domcnost a u specializovanch

uivatel lze najt i druh monitor i plotr. Navc ada spotebi vyuv ke svmu napjen
sov adaptry, kter
jsou napjen trvale bez
ohledu na stav zazen,
pro kter jsou ureny. Pitom tyto perifrie se
i v profesionlnch firmch nevyuvaj po celou dobu innosti potae, a lze je tedy bez
obav vypnat. K tomu pochopiteln sta jednoduch sov vypna i
kaskda vce vypna,
kterm se pslun spoObr. 1 - Blokov schma spna
tebi zapne v ppad
poteby. S vypnutm to vak ji nen tak
pojen, pestoe napklad skener tden
jednoduch, protoe je nutn, aby uii vce nepotebujeme. Nechceme-li tedy
vatel na vypnut vech spotebi papouvat pouze perifrie napjen
matoval, a monost pouit prosvtlez potae nap. pes USB porty (co zanch vypna, kter svm svitem
tm umouj snad jen nkter skenery
upozorn na zapnut spotebi, se poni penosn harddisky a jin pamov
kud mj inkem. Vzhledem k dnenmu
mdia) a pitom potebujeme uetit, pistandardu pota se zdroji ATX (bez
chz ke slovu elektronika.
sovho vypnae, zapnajcch se stisIdelnm ppadem by bylo zazen,
ky tlatek), se na njak vypnn asto
je by jedinm konem pipojilo s
ani nevzpomene. Tato PC se po softwak potai, a ten by potom ovldal naprovm vypnut sama vypnou, resp. uvejen pro vechny perifrie podle jejich
dou do pohotovostnho stavu (podobn
poteby napklad pes sriov i USB
jako televizor s dlkovm ovldnm),
port. Postavit takov zapojen, je by oba tot provedou s monitorem a dalmi
sahovalo nkolik relovch i triakovch
perifriemi. Vsledkem jsou potae,
spna a bylo by ovldno potaem,
monitory a tiskrny, z nich kad trvale
nen celkem dn problm, avak narodebr 10 W a vce. Pitom prv tyto kli na dv nepjemn skal. Jednm je
dov spoteby mohou
poteba naten nkterch perifri (pebt na vslednm
devm monitor) z dvod jejich identitu za elektinu znt.
fikace pi spoutn potae (Plug and
asto se tedy mePlay), kdy jet nelze pout software
me setkat s centrlobsluhujc obvod spna, a druhm je
nm vypnnm posamotn software, kter by musel bt
tae i vech perifri
dostaten variabiln, aby obshl rzn
jedinm vypnaem.
poteby uivatel, a rovn univerzln pro
Krom toho, e i zde
rzn druhy operanch systm. Tmto
plat, e si uivatel
zpsobem by pak bylo pochopiteln momus na vypnut vzpon perifrie nejen zapnat pouze v ppad
menout, nastv jev,
poteby, ale rovn vypnat, pokud ji nepi kterm jsou
jsou teba. Zde vak nastv dal potevechny perifrie piba variability spovajc v identifikov-n

konstrukce

Obr. 2 - Schma zapojen spna

nepotebnosti spotebie, kter se li
podle uivatele, zazen a provozovan
innosti. Lze si tedy takovto ideln zazen postavit podle individuln poteby, avak zejmna ze softwarovho hlediska jen obtn pro ir oblast uivatel.
Monm kompromisem tak me bt napklad tato stavebnice sovch vypna, uren pro ovldn potae
a dalch t perifri (napklad druhho
monitoru, tiskrny a skeneru).
Funkce zapojen byla zvolena tak, aby
pi zapnut (pipojen napjen) kterkoliv z perifri dolo souasn k zapnut
potae, a naopak s vypnutm potae
se vypnou i vechny perifrie. Stavebnice je dle doplnna o obvody automatickho zapnut potae a vypnut
vech spotebi softwarovm vypnutm pro potaov zdroje typu ATX. Protoe obvody sovch spna maj pomrn znan odbr dosahujc a

25 mA, je nutn napjen realizovat bu

sovm adaptrem (co opt zvyuje klidov odbr proudu), i lpe pmo ze
zdroje potae. O udren pohotovostnho stavu zapojen se po dobu vypnutho
potae star destikov 9 V baterie, kter by vak dky nepatrn spoteb mla
vydret takka vn (ivotnost kvalitn alkalick baterie je vypotena na cca 15
rok, co vysoce pesahuje jej ivotnost
danou samovybjenm). Akoli nkomu
me schma zapojen pipadat na prvn pohled dost sloit, z blokovho schmatu je patrn, e se jedn pouze o jednoduch zapojen klopnho obvodu se
sovm spnaem (triakem), nsoben
potem ovldanch zazen. Obvod
spoutn PC vytv krtk impulz simulujc stisk vypnae ATX zdroje. Tlatko
S1 slou k ovldn potae, ostatn pak
pro dal perifrie. Vstupn svorkovnice
zdroje je pak uzpsobena pro rzn ne-

zvisl zdroje spnanho napt, co

umouje pouit zlonho zdroje (UPS)
pouze pro napjen potae, zatmco
perifrie jsou pro zven ivotnosti akumultor napjeny pmo ze st. Souasn lze pomoc drtovch propojek na
svorkovnici volit, z jakho zdroje bude
pslun spotebi napjen.
Stiskem tlatka se vygeneruje nstupn hrana impulzu pro hodinov vstup klopnho obvodu D (4013). Paraleln kondenztory u tlatek blokuj vliv zkmit kontakt
na klopn obvod, zatmco rezistory pipojen mezi tlatka a GND zajiuj stejnosmrnou rove hodinovch vstup klopnch obvod. Navc se po uvolnn tlatka
blokovac kondenztory pes tyto rezistory
nabj. Po dobu nabjen, s uvedenmi hodnotami cca 0,5 s, je tak na vstupu klopnho obvodu stle stav log. H. Sriov rezistory R2, R1, R24 a R29 pak omezuj vliv
rozdlnho napjecho napt integrovanch obvod a tlatek.
Klopn obvody zstvaj v klidovm
stavu a do pchodu nstupn hrany na
hodinov vstup a pot pep na vstup
Q hodnotu nachzejc se v danm okamiku na vstupu D. Pipojme-li tedy na
vstup D (data) negovan vstup Q, zskme obvod mnc log. stav na vstupu Q
s kadou nstupnou hranou hodinovho
impulzu dli 2 (t nazvn klopn
obvod T). Je-li vstup D pipojen trvale k log.
H, klopn obvod pi prvn nstupn hran
peklop, ale na dal impulzy ji nereaguje, dokud nedojde k jeho vynulovn (uveden klopnho obvodu do vchozho stavu, tedy log. L na vstupu Q), kter se
provd pivedenm log. H na vstup R.
Naopak pivedeme-li log. H na vstup S
(nastaven), dojde k nastaven klopnho
obvodu, pi kterm je na vstupu Q log. H
bez ohledu na hodnotu hodinovho i
datovho vstupu.
Po piveden nstupn hrany na hodinov vstup nkterho z klopnch obvod urench k ovldn perifri dojde k jeho
peklopen. T nstupn hrana hodinovho signlu je tak pes pslunou oddlovac diodu (D5, D7, D9) penesena
na nastavovac vstup klopnho obvodu
IO1B urenho k ovldn potae a provede jeho nastaven, m aktivuje t
jeho vstup Q. Log. H na vstupu Q nkterho z klopnch obvod oteve pslun
budc tranzistor T1, T5-T7 a tm spout
oddlovac optolen IO5-IO7. Sekundrn
strana optolen pak pmo ovld vkonov triaky spnajc sov napt pro spotebie. V srii s LED optolen urench
pro spnn perifri jsou dle zapojeny
LED indikujc stav sepnut pslunho
prvku, m nahrazuj signalizaci zapnut
u perifri, kter vrobce podobnm obvodem z energetickch dvod nevybavil.
U optolenu pro pota takovto signali-

1/2002

konstrukce
zapojen napjed. Jednodue
by tato funkce
no z destikov
mohla bt realibaterie 9 V BAT1
zovna pipojepes oddlovac
nm rezistoru
diodu D12, kter
R12 mezi diozabrauje pronidy D10 a D11. Obr. 5 - Schematick
kn vyho naPi odstrann
znaka tranzistoru
pt pi napjen
napt z pje- UJT a jeho nhradn
z potae. Na pcch bod X4 by
schma
jec body X4 se
dolo k uzaven
pivd kladn natranzistoru T4 a kladn napt z rezistoru
pt +12V ze zdroR13 by pes kondenztor C4 vynulovalo
je PC. To slou
klopn obvody. Protoe vak napt
k napjen obvoz potae nezmiz okamit, ale pomadu pi zapnutm
lu kles (dky filtraci ve zdroji potae),
potai, piem
bylo by zavrn tranzistoru, a tedy i nadioda D10 chrn
bjen kondenztoru C4 pomal, m by
obvod ped pepnevznikl nutn strm impulz. Proto je telovnm, zatmco
ba zajistit skokovou zmnu napt na
oddlovac dioda
bzi T4 a o to se star dvojice tranzistoD11 zabrauje
r T2 a T3 v nhradnm zapojen dvouvybjen baterie
bzov diody.
do potae a souDioda se dvma bzemi se astji oznaasn brn proniuje jako jednopechodov tranzistor (UJT
kn napt z bateObr. 3 - Osazen plonho spoje
uni junction transistor) a jeho schematicrie na vstup idenk znaka, vetn nhradnho zapojen potifikace vypnut potae. Protoe se nazace pochopiteln nen, nebo pota i
uitho ve stavebnici, je na obr. 5. Spnn
pjec napt me skokov zvit po
monitor o sob dvaj vdt vdy.
takovhoto prvku je provzeno tzv. lavinozapnut potae, a tento jev by mohl zpZatmco klopn obvody uren pro
vm jevem; otevrn a zavrn probh posobit vynulovn nkterho citlivjho
zapnn perifri jsou zapojeny jako ddobn jako u diaku skokov. Mezi obma
klopnho obvodu, jsou integrovan oblie, je u IO1B monost volby reimu inbzemi se polovodi chov jako odpor,
vody IO1 a IO2 napjeny pes omezovanosti pomoc zkratovac propojky S5. Pi
take v mst pipojen emitoru je napt:
c rezistory R33 a R34, kter spolu
nhodnm optovnm stisku tlatka toURB2=UBB[RB1/(RB1+RB2)].
s pslunm filtranm kondenztorem
ti klopn obvod v reimu dlie opt pePenos tohoto dlie se u tohoto prvzajist plynulou a relativn pomalou zmklop, m dojde k vypnut spotebie.
ku zna = RB1/(RB1+RB2) a bv piblinu napjecho napt. Oddlen napZatmco u perifri nhodn vypnut son polovin (0,4-0,85). K oteven emitojec vtve pro IO1 a IO2 jsou pouze techvho napt niemu nevad, stane-li se
rovho pechodu dojde, jakmile bude
nologick a odstrauj nutnost
toto u potae, dojde pinejmenm ke
emitor kladnj o prahov napt oproti
sloitjho veden spoj i drtovch
ztrt prv rozpracovanch dat, ale
stedu dlie. Pro spnac napt tedy plat
propojek na plonm spoji.
mon je i pokozen jinch, teba i sysHromadn
tmovch soubor, i dokonce pevnho
vypnn spotedisku. Abychom tomuto dokzali zabrbi pi vypnut
nit, sta pepojit propojku S5 tak, aby na
potae je odvovstupu D IO1B byla trvale log. H. To vak
z o v n o
lze uinit pouze v ppad, e vypnn
z napjecho nabude realizovno potaem viz dle.
pt +12V pivV opanm ppad by toti neexistoval
dnho z ATX
zpsob, jak klopn obvod vynulovat.
zdroje PC. DoNulovn klopnch obvod je realizojde-li k soft-warovno dvma, resp. temi zpsoby v ppad
vmu vypnut
perifri. Vchoz vynulovn je provdno
potae, vypne
ihned po pipojen napjecho napt pes
se i zdroj ATX,
kondenztor C5 a oddlovac diodu D3.
m se peru
Pi vypnut potae klopnm obvodem
dodvka prouIO1B dojde k vynulovn z jeho negovadu pro n spnho vstupu Q pes kondenztor C3
na. Pro poteby
a oddlovac diodu D1. Je-li napjen vypnno z potae, provd se nulovn pes
vypnut sovho
kondenztor C4 a diodu D2 z rezistoru
napt tedy sta
R13. Rezistory R14 a R16 pak zajiuj
zaznamenat toto
pln vybit vech kondenztor.
peruen
Trochu sloit vypad napjec zdroj,
a nsledn vyavak pouze proto, e jeho soust je t
generovat imobvod identifikace vypnut potae sloupulz log. H pro
c k hromadnmu vypnut (vynulovn)
nulovac vstupy
Obr. 4 - Plon spoj
klopnch obvod. Pi vypnutm potai je
klopnch obvo-

1/2002

konstrukce

Obr. 5 - Vrtac ablona dna krabiky

UB0=UBB+0,6V. Je-li napt na emitoru
PNP tranzistoru vt ne na jeho bzi,
oteve se, m pivede proud na bzi NPN
tranzistoru. Ten se oteve, zkratuje doln
odpor dlie a tm vzroste proud obvodem pi souasnm poklesu napt (nastv lavinov efekt).
Pro poteby stavebnice byly pouity
tranzistory v tyristorovm zapojen, protoe UJT tranzistory nejsou pli obvyklou
polokou v sortimentu firem, zabvajcch
se prodejem elektronickch soustek,
a jsou dra ne dvojice univerzlnch
tranzistor. Navc bylo mon vynechat
odporov dli, nebo pokles napt na
emitoru je dostaujc. Rezistor R11 pak
pouze zajiuje bezpen uzaven invertoru T4. Zd-li se nkomu msto vnovan
pouh dvojici tranzistor pli velk, vzte, e to je proto, e podobn zapojen
nen v amatrsk praxi pli obvykl, pestoe v ad ppad by mohlo nahradit
kompartor s operanm zesilovaem.
Na zvr ji zbv jen popsat funkci
obvodu zapnn potae. Ten spov
v poteb zskn krtkho impulzu simulujcho stisk zapnacho tlatka ATX po-

ta. V okamiku oteven tranzistoru T1

se zane asovac kondenztor C2 nabjet pes diodu optolenu IO3 a rezistor R6,
kter uruje dobu nabjen a souasn
omezuje proud LED. Po dobu nabjen C3
je tranzistor na sekundrn stran IO3 oteven, co simuluje stisknut tlatko na potai. Vzhledem k tomu, e tlatko potae se pipojuje k zkladn desce a spn
pomocn napt (zpravidla +5V), je teba
dodret polaritu napt na tranzistoru.
Rezistor R5 zajiuje
pouze vybit kondenztoru C2, kter trv cca
5 s a po tuto dobu je
funkce zapnn neaktivn.
Cel zapojen sovch spna je umstno na jedn jednostrann
desce
plonch spoj a vetn baterie vestavno
do krabiky U-KP17.
Proti plonmu spoji relativn velk krabika
byla zvolena k zajitn

dostatenho prostoru pro manipulaci se

silnm svazkem a esti sovch kabel,
kter je teba nejen pipojit ke svorkovnici
plonho spoje, ale t propojit vzjemn
a zajistit ped vytrenm. Ped vlastnm
osazovnm soustek je teba pevrtat
otvory na plonm spoji a upravit (vyvrtat) krabiku.
Na plonm spoji nejprve pevrtme
pjec body svorkovnice, triak a tlatek
na prmr 1,1-1,2 mm a upevovac otvory triak a desky na prmr 3,2 mm.
Velk otvor v levm dolnm rohu desky je
uren pro navleen desky na rozprn
sloupky krabiky a vyaduje pevrtn na
prmr cca 7 mm. Nyn se ji meme
pustit do ppravy krabiky, kter se skld ze dvou tm stejnch, avak nesymetrickch dl. Jako horn (vko) budeme pouvat dl obsahujc v rohovch
sloupcch prchoz otvory. Zde pomoc
tpacch klet i noe a pilnku odstranme vechny upevovac vstupky, kter
by mohly brnit vloen osazenho plonho spoje. Nyn je teba na vku vyvrtat
otvory pro tlatka (9,5 mm) a signalizan LED (5 mm), k emu me bt pouita napklad vrtac ablona z obrzku 6.
Protoe m krabika obl hrany a ablonu by tak bylo jen velmi obtn sprvn
usadit, je vhodn k jejmu vystedn pout stedn vlis vka. Spnac tlatka se
nachzej na vym konci vka, kter obsahuje trojici podlnch eber, co trochu znepjemuje vrtn. Protoe se
s krabikou dodvaj rouby se zpustnou hlavou uren pro uzaven krabiky pes dodan noiky, kter v naem
ppad zstanou k tomuto elu nevyuit, meme z estetickch dvod na
vku vytvoit pro tyto vruty zaputn.
Nyn upravme dno krabiky, piem
pedpokldme, e vy okraj obsahujc na vnitn stran trojici obdlnkovch
prolis bude vyuit pro sov vodie.
Plon spoj usadme do krabiky pi jej
ni stran tak, aby velk rohov otvor
byl navleen na rozprn sloupek krabiky. Nyn na dn odstranme vechny
vstupky, kter pekej plonmu spo-

1/2002

konstrukce
ji, desku vlome do krabiky a svrtme
upevovac otvory. Dle musme do dna
vyznout otvor pro chladie triak
a vyvrtat otvory pro upevnn krabiky na
stnu. To lze realizovat buto odhadem,
nebo opt podle vrtac ablony, kterou pipevnme ke krabice zven a otvor vyzneme lupnkovou pilkou dle naznaench
ar. Vzhledem ke skutenosti, e tento nesm bt pro uivatele voln pstupn, nebo na chladich se nachz sov napt, na jeho kvalit pli nezle a obecn
lze ci, e m je vt, tm lpe. st vyznutho dna je vhodn uschovat a po osazen plonho spoje ji upravit a pilepit do
dna krabiky jako pepku oddlujc baterii od chladie Ty3. Umstn upevovacch otvor krabiky nelze podle vrtac ablony pesn dodret, nebo zle na
uspodn a upevnn vodi v krabice.
Nyn se ji meme pustit do osazovn plonho spoje, kter provdme v obvyklm poad od pasivnch soustek po
aktivn a od nejmench po nejvt a kter neskrv dn skal, pouze kondenztor C2 je osazovn naleato. Triaky jsou
na desku montovny ze strany spoj chladic plochou od desky a pipevuj se pes
4 mm rozprn sloupek. Protoe vak chladie maj ze strany triaku velkou stavebn
vku, je teba tuto dvojici chladicch eber snit o cca 2 mm tak, aby se zvtila
izolan vzdlenost od spoj na desce.
Rovn je vhodn jejich osazovn
v poad od Ty4 k Ty1, aby nm zstal dostaten prostor pro zapjen vvod
mezi chladii. Pouit teplovodn pasty
mezi triakem a chladiem je spe dobrovoln (by vhodn), nebo ztrtov vkon
triak by neml peshnout 5 W, aby je
chladie byly vbec schopn vyzit.
Plon spoj se pipevuje pomoc tveice rozprnch sloupk 12 mm piroubovanch do dna krabiky. Po jeho upevnn ovme, e chladie jsou vude
dostaten daleko od krabiky (alespo
2 mm) a ppadn pomoc pilnku zjednme npravu. Krabiku nyn uzaveme
a pesvdme se, e signalizan LED i
tlatka jdou do vka zasunout lehce a tlatka po uvolnn samy sprvn odskakuj. To se vak dky lenitosti krabiky jen
tko poda zajistit napoprv. Protoe roztee tlatek a diod jsou obvykle v krabice
vyvrtny sprvn, posta upravit umstn plonho spoje ve dn, i napilovat jeho
upevovac otvory.
Nyn ns ek nejsloitj st osazovn vytvoen, pipojen a propojen
svazku sovch kabel. K tomu je teba
si rozmyslet, z kterho zdroje bude jak
spotebi napjen, a vzjemn spojit pslun vodie. Disponujete-li zdrojem
nepetritho napjen (UPS), je jasn,
e tento bude napjet pota nebo i dal perifrie (napklad druh monitor)

1/2002

Obr. 6 - Vrtac ablona vka krabiky

a podle toho je nutn propojit jednotliv
svorky. V ppad, e ve bude napjeno
z jedinho zdroje (obvykle tedy pmo ze
st), propojme svorky X1-3 s X2-1 a X23 s X3-1. Pochopiteln je rovn nutn
propojit pslun ochrann a stedn vodie pvodu proudu a spotebi. Akoli
by nejistm zpsobem bylo jejich propojen pomoc svorkovnic, nezbv na n
v krabice mnoho msta, a tak se budeme
muset spokojit s jejich
vzjemnm spjenm a
perfektnm zaizolovnm
(vborn se hod teplem
smrtiteln izolan trubiky). Pouvme-li
UPS, je teba dbt na
propojen sprvnch vodi a nikdy nepropojovat
sov
pvod
s pvodem UPS, a to radji ani v ppad ochrannch i stednch vodi.
Fzov vodie (zpravidla
ern i hnd) ponech-

me dostaten dlouh, co usnadn jejich

manipulaci pi zapojovn do svorkovnice. Vzjemn propojen sov kabely rozdlme do dvou skupin a tyto vzjemn
zpevnme. Nyn si v boku dna krabiky vytvome otvory (napklad v mst zmiovanch prolis), do kterch vodie vlome.
Dle je teba zajistit kabelov svazky

konstrukce

v krabice ped vytrenm. Lze k tomu

s vhodou vyut dva psky z cca 5-6 mm
duralu i alespo texgumoidu, do kterch
vyzneme zvit pro stahovac roubky
(viz foto). Takto upravenou sestavu lze
pomrn snadno vloit do krabiky, kde
se ji sama udr.
Vodie propojujc spnae s potaem
nyn ji netvo vn problm. Vborn se
pro tento el hod napklad silnj stnn dvoulinka, ale pout se d takka cokoliv, pouze je vhodn pi delm veden (vce
ne 1 m) nepouvat pro napjen pli tenk vodi. Upevnn vodie v krabice lze realizovat napklad uzlem na vodii i jednoduchm zajiovacm prvkem, kter zabrn
vytren. Pro jednodu manipulaci se spnai nebo potaem je vhodn zakonit tyto
propojovac vodie konektorem, kter umon
rychl a jednoduch odpojen od PC.
Zatmco pipojen sovch vodi ke
spotebim je jednoduch a obejde se
bez zsah do pslunch zazen, je pro
ovldn PC nutn zsah do potae. Zde
je namst varovn ped pravou, pi kter by mohlo dojt ke ztrt zruky poskytovan jeho vrobcem. Mn zdatnm amatrm je takt vele doporuovno svit
tuto innost zkuenjm kolegm.
Napt 12V lze pomrn snadno zskat z napjecch konektor diskovch
jednotek v potai. Pokud nen v potai
podobn konektor voln, lze snadno zakoupit v ktermkoliv odbornm obchod
s potai rozdvojovac prvek, ke ktermu se lze beztrestn pipojit. Je vak pochopiteln nutn dodret sprvnou polaritu; +12V lut vodi, 0V ern vodi.
Obvod spoutn potae se zapojuje
paraleln ke spoutcmu tlatku, ale
zde ji neexistuje dn ist een
a je nutn pipojen pmo na vodie spojujc tlatko se zkladn deskou. Protoe existujc vodie v PC bvaj v mstech
pipojen obvykle dobe izolovan, nezbv ne vodie odizolovat i dokonce

10

peruit. Protoe barvy vodi pro tuto funkci nejsou nijak normovny, je nutn polaritu zjistit voltmetrem.
V dnm ppad se nedoporuuje trval odpojen tlatka ze zkladn desky
a jeho nahrazen konektorem z obvodu spna, protoe tlatko me mt i jin
funkce (peveden potae
do reimu spnku), kter by
tak byly ztraceny. Pochopiteln i zde plat poteba zajitn vodi ped vytrenm
z potae.
Nyn ji meme zat obvod spna oivovat, nejprve pochopiteln v laboratornch podmnkch bez
potae. Nejprve spojme zkratovac propojkou S5 vvody 2 a 3, m umonme
zapnn a vypnn spnae potae opakovanm stiskem tlatka S1. Nyn na pozici
baterie pipojme zdroj napt 9V a amprmetrem zmme odbr proudu, kter by se
po cca 10 s ml ustlit na tm nemiteln hodnot okolo 1 A. Pokud se tak nestalo a amprmer vykazuje odbr v du mA,
ovme, e dn LED nesvt, a ppadn
stiskem tlatka S1 ve vypneme. Protoe
spna potae nem optickou signalizaci
sepnut, lze jeho sepnut stav identifikovat
pouze podle spoteby proudu pohybujc
se okolo 6 mA. Nyn zdroj pipojme
k vvodm X4 a provedeme tot men
spoteby, kter vak nyn me dosahovat
a 2 mA. Napt zdroje zvme na cca
12 V a pipojme baterii. Stiskem kterhokoliv z tlatek perifri aktivujeme pslun vstup a souasn se rozsvt LED uren tomuto tlatku, kter mus
opakovanm stiskem opt zhasnout. Zapnutm nkter z perifri (rozsvt se LED)
a vypnutm pomoc tlatka S1 ovme zapnn potae a souasn i hromadn
vypnn vech spna. Nedololi
k vypnut, zkontrolujeme nastaven zkratovac propojky. Dle zkontrolujeme innost
obvodu vypnn spotebi z potae odpojenm zdroje pipojenho na X4 pi zapnut nkter perifrii LED mus zhasnout. Takto oiven zazen je pipraveno
pro vyzkouen funkce triak. Msto skutench perifri potae je vak vhodn
pout rovku, napklad stoln lampy.
Dle ji meme stavebnici pipojit
k potai a vyzkouet funkce automatickho zapnn a vypnn. Je-li do PC pivedeno sov napt, ale pota je vypnut (nepracuje), stiskneme tlatko S1
(od vypnut bloku spna vak mus uplynout vce ne 10 s), po kterm mus nsledovat sputn (nastartovn) potae. V opanm ppad zkontrolujeme
pipojen vodi a jejich polaritu, ppad-

n zvme kapacitu kondenztoru C2.

Pli velk kapacita vak me zpsobit
optn vypnut. Po softwarovm vypnut
potae a nslednm vypnut zdroje PC
mus vypnout i obvody spna. Nestane-li se tak, pak napt na zdroji PC kols, a bude mon teba zvtit hodnotu
kondenztoru C4 na 680n (do stavebnice se dodv vyzkouench 470n; plon spoj umouje pro slab zdroje osadit
i vce). Tm je oivovn dokoneno a zazen pipraveno k provozu. Funguje-li automatick vypnn spolehliv, je mon
pepojit zkratovac propojku S5 mezi vvody 1 a 2, m zabrnme vypnut potae po nhodnm stisku tlatka S1.
V nkterch ppadech me nastat situace, e zdroje spotebi pipojench
ke stavebnici i ve vypnutm stavu vydvaj pskav zvuk (nebo jen tie vr),
i se spotebi v delch intervalech na
okamik svvoln zapne. Tento jev nastv pouze v meznch ppadech u spotebi s nktermi typy spnanch zdroj, kter se chovaj jako kapacitn zt a svm
fzovm posuvem ve spojen s parazitnmi kapacitami znemouj pln uzaven
spnacch triak. To si meme ovit zmenm napt na spotebii, kter v tomto
ppad pesahuje hodnotu cca 20 V). Stane-li se tak, zpravidla posta pipojit paraleln men odporovou zt, kter zajist
bezpen vybit parazitnch kapacit vodi a triaku. Takovouto zt me pedstavovat napklad rovka (avak nikoli
sporn, co je vlastn zivka s tlumivkou) i obyejn miniaturn rezistor
s hodnotou cca 130 k zabudovan pmo
do zsuvky ke kter se spotebi pipojuje.
I takto vysok hodnota sta zajistit sprvn zaven triak a pitom nem jej vkonov ztrta (v zapnutm stavu mn ne
0,5 W, ve vypnutm v du W) vrazn vliv
na celkov odbr elektrick energie.
Krabika je urena k monti ke stn
i stolu trojic roub. Mezi stnu a krabiku
je pak vhodn vloit jet, pvodn pebyten, noiky, kter tak poslou jako rozprn sloupky zlepujc chlazen vkonovch prvk. Baterie je do krabiky voln
vloena a ppadn jet zajitna kouskem oboustrann lepic psky, piem
pro jej vmnu posta vyjmout tveici zaputnch roub a nsledn sejmut vka.
Zapojen tak nen nutn sloit rozebrat
a odpojovat. Z bezpenostnch dvod je

1/2002

konstrukce

pochopiteln namst rozpojen pvodnho

sovho vodie (ppadn i vodie od UPS).
Aby bylo zajitno dostaten kvalitn
chlazen vkonovch triak, jsou na zadn
stran krabiky chladie voln pstupn
i pesto, e se na nich nachz sov napt. Vzhledem k pedpokldan monti
ke stolu i na stnu to pochopiteln niemu nevad, avak pokud by zapojen mlo
bt pohybliv, a byla by tedy monost nhodnho dotyku, je teba chladie vhodnm zpsobem zaizolovat (alespo pelepenm otvoru lepic pskou). Potebou
chlazen triak je t omezen spnan
proud, kter by neml trvale pesahovat
cca 3 A (cca 700 W zte), a to i pesto, e
triaky samy o sob jsou schopny spnat
i proud vrazn vy. Tento zpsob pouvn vak nedoporuujeme, zejmna pro
pomrn mohutn a tk svazek sovch
kabel, kter ke spnai vedou.
Deska spna je ji njakou dobu
spn zkouena na redaknm potai k pln spokojenosti. Rznobarevn

tlatka doplnn o stejnobarevn LED

umouj snadn rozlien spotebi.
Komu by pouit modrho tlatka pro
ovldn potae na pozici S1 pipadalo nedstojn, ten zde me pout samozejm tlatko erven a modr ponechat k ovldn perifri, ppadn jej
doplnit, jako v naem ppad, i o modrou LED (tu jsme vak kvli jej cen
54 K s DPH do stavebnice nezahrnuli).
Soud dle etnosti pouit nkterch perifri bude spora elektrick energie
znan (co jist s povdkem kvituj nai
jin ekologit soused - bude mt jist i
pozitivn vliv na ivotn prosted).
Vme, e Vm stavebnice spna
k PC pinese nejen dostatek radosti ze
stavby, ale t uitek pi prci a snad Vm
zajist sporu elektrick energie i finannch prostedk teba na nkup dal
stavebnice. Objednvat mete obvyklm zpsobem u zsilkov sluby spolenosti GM Electronic e-mail: zasilkova.sluzba@gme.cz, nebo tel.: 02/24 81
64 91 za cenu 825 K.

Seznam soustek
R1, 14, 17, 23, 28
R2, 4, 18, 21, 24, 26, 29, 31
R3, 15, 19
R5
R6, 8
R7, 10, 20, 25, 30
R9, 22, 27, 32

330k
1k0
220k
27k
1k2
56k
270R

R11
33k
R12
22k
R13
10k
R16
100k
R33, 34
330R
C1, 6,-9, 12, 13
100n/50V
C2
220/10V
C3
220n CF1
C4
470n CF1
C5
22/16VM
C10, 11, 14
100/16VM
D1, 2, 3, 5, 7, 9-12 1N4148
D4
LED 5 mm erven
D6
LED 5 mm zelen
D8
LED 5 mm lut
T1, 3-7
TUN
T2
TUP
Ty1-4
BT225M
IO1, 2
4013
IO3
CNY17
IO4-7
MOC3020
S1
DT6 modr
S2
DT6 erven
S3
DT6 zelen
S4
DT6 lut
S5
Jump-RT
X1-3
ARK500/3
BAT1
Baterie 9V
1 Bateriov konektor 006-PI
4 Chladi V7141
4 Rozprn sloupek KDR04
4 Rozprn sloupek DI5M3X10
1 Krabika U-KP17
1 Plon spoj KTE543

MIDI interface pro zvukov

karty PC verze 1
Stavebnice KTE545
Vtina bnch zvukovch karet
PC obsahuje MIDI vstup a vstup, kter bvaj vyvedeny na konektor DB15
oznaovan Gameport. K tomuto vstupu resp. vstupu ale nelze pmo pipojit MIDI zazen; je nutn pout speciln interface (dvody jsou uvedeny
v serilu o MIDI). Ten lze celkem bez
problm zakoupit, ale vzhledem
k pomrn vysok cen (cca 40 US$
u dovench nebo cca 700,- K u tuzemskch vrobk) je vhodnj si jej
vyrobit. Dle popisovan konstrukce
pat k nejjednodum monm eenm, pi realizaci by nemly nastat dn komplikace.

Obvodov zapojen
Schma zapojen interface je na obr.
1. Pevod proudov smyky MIDI na logickou napovou rove TTL na stran

1/2002

vstupu a souasn galvanick oddlen vyslae MIDI dat

zajiuje optolen IO1. Proud
jeho LED je rezistorem R1
omezen na cca 5 mA. Dioda
D1 je ochrann pi delch
propojovacch kabelech se
mohou na MIDI vstupu objevit
parazitn zkmity s opanou
polaritou, a protoe LED optolenu IO1 m povolen napt v zvrnm smru jen asi
-5V, mohla by bt nevratn pokozena. Dioda D1 tyto zkmity eliminuje. Podmnkou bezchybn komunikace je
dostaten strmost hran signlu pivdnho na vvod 15 konektoru X1 (MIDI-RxD). To zajiuj odpory R2
a R3. Odpor R2 souasn definuje logickou jedniku na vvodu 15 konektoru X1

Schma zapojen
v klidovm stavu, kdy je vstupn tranzistor optolenu IO1 uzaven.
Vstupn signl z vvodu 12 konektoru X1 (MIDI-TxD) ovld tranzistorov sp-

11

konstrukce

Pouit rozhran
v tmnky z psluenstv krytu. Celou sestavu znzoruje obr. 4.

Plon spoj a jeho osazen

Mont konektoru X1
na proudov smyky MIDI vstupu tvoen soustkami T1, R6 a R7. Rezistor R6
zajiuje pln uzaven tranzistoru T1
v klidovm stavu, kdy vstupn smykou
neprotk dn proud. Rezistor R7 omezuje proud bze tranzistoru T1 v sepnutm
stavu. Proud protkajc vstupn smykou
je omezen rezistory R4 a R5 na cca 5 mA.
Napjec napt pro interface je vyvedeno z PC - napjec a souasn signlov zem je k dispozici na vvodeh 4 a 5
konektoru X1, stabilizovan napt +5 volt pak na 1, 8 a 9. Napjec napt je filtrovno keramickm kondenztorem C1.

Konstrukce interface
Cel interface je umstn uvnit krytu
15-ti vvodovho konektoru CANNON,
kde nen zrovna moc msta, take mus
bt pouity miniaturn soustky SMD
a technologie povrchov monte. Z toho
vyplv poteba peliv prce pi osazovn a pjen. Vechny soustky jsou
umstny na desce plonch spoj dle
obr. 2. Jako prvn prci je nutn dokonit
vnj tvar spojov destiky podle na-

znaenho obrysu a vyzkouet zda se do

krytu vejde spolu s konektorem. O vlastnm pjen soustek SMD bylo ji napsno mnoho, take zde jen pipomeneme nutnost pelivho rozmylen
postupu osazovn jednotlivch prvk,
tak abychom si pedasnm zapjenm
jedn neznemonili, resp neztili pstup
ke druh. Nejvhodnj je zat s IO1,
pak R3, R2, R1, R4, R5, T1, R6, C1 R7
a D1. Po osazen je deska vloena mezi
ob ady pjecch piek konektoru X1
a pipjena ke vem vvodm 1 a 8 (z
dvodu mechanick pevnosti, pro elektrick propojen s PC jsou vyuity jen 4,
5 a 8). Pi tto operaci je vhodn si destiku zaklnit pskem vhodn tlouky
mezi ob ady vvod, aby byla pi pjen fixovna. Pro propojen s vvody 12
a 15 jsou pouity krtk drtov propojky. Mont konektoru X1 ukazuje obr. 3.
Vstupn (X3) a vstupn (X2) MIDI konektory jsou standardn DIN 41524 (5 vvod / 180). Tyto konektory se pomoc
dvouilovch stnnch kabel pipoj
k pjecm bodm (X4) na desce plonch spoj podle obr. 1. Vimnte si, e
stnn kabelu u MIDI vstupu je zapojeno pouze na vvod 2 konektoru X3, na
desce plonch spoj pipojeno nen!
To proto, aby byla dodrena podmnka
galvanickho oddlen MIDI vstupu.
Dlka kabel (mezi konektory X2, X3 a deskou plonch spoj interface) by mla bt
maximln 15 metr.
Kompletn osazen deska plonch
spoj je pak vloena do krytu konektoru
X1. Kabely MIDI vstupu a vstupu jsou proti
vytren zajitny staenm mezi dva kovo-

Pouit
Interface se zapojuje mezi zvukovou
kartu PC a vstup / vstup MIDI zazen podle obr. 5. Vstup (OUT) interface se pipoj do
vstupu (MIDI-IN) pijmae MIDI dat a vstup
(IN) interface se pipoj do vstupu (MIDIOUT) vyslae MIDI dat. Pro obsluhu MIDI
zazen je samozejm potebn vhodn
software nainstalovan v PC. Pro jednodu
aplikace postauj programy, kter bvaj
soust programovho balku dodvanho spolu se zvukovou kartou.

Stavebnici si mete objednat u zsilkov sluby spolenosti GM Electronic e-mail: zasilkova.sluzba@gme.cz,

nebo tel.: 02/24816491 za cenu 160 K.

Seznam soustek
C1
100n SMD 1206
D1
1N4148 SMD
IO1
HCPL-0700
R1, 4, 5
220R SMD 0805
R2
560R SMD 0805
R3, 6
10k SMD 0805
R7
2k2 SMD 0805
T1
BC858B
X1
Can 15 V
1 Plon spoj KTE545
1 Kryt CANN 9

Sestava

12

1/2002

konstrukce

Pevodnk RS232C na MIDI signl

stavebnice KTE544

Jan David
Pevodnk umouje ovldat MIDI zazen pomoc PC pes jeho sriov port.
Jeho pouit je vhodn u PC, kter nejsou vybaveny zvukovou kartou nebo jejich zvukov karta ji je znan vytena zpracovvnm audiosignl audio
m toti vtinou vy prioritu ne MIDI,
a proto v tomto ppad dochz ke zpodn nebo vpadkm MIDI signlu. Pevodnk pracuje pouze jednosmrn
data z PC (RS232C) konvertuje na MIDI
signl, to vak pro ovldn bnch MIDI
zazen pomoc PC sta.

Obvodov zapojen
Schma zapojen pevodnku je uvedeno na obr. 1. Veker aktivita pevodnku se odehrv v mikropotai IO1 ady
C51. Protoe je zapoteb pouze nkolik
vstupnch a vstupnch port, postauje
typ s redukovanm potem vvod
AT89C2051 nebo AT89C4051. Vhodou
tchto mikropota je monost vt
proudov zte jejich vstupnch port
a to, e obsahuj jako intern periferii
UART, kter podstatnm zpsobem zjednoduuje sriovou komunikaci.
Osciltor IO1 kmit na frekvenci dan
krystalem Q1, kondenztory C5, C6 udruj stabilitu osciltoru. lnek C7 / R8
generuje resetovac impuls vysok rovn pro IO1 po pipojen pevodnku
k napjecmu napt.
Vstupn signl z PC (RS232C) je piveden na standardn devtipinov konektor DB9 X1. Protoe pevodnk nevyuv hardwarov zen toku dat, jsou
signly RTS (pin 7) a CTS (pin 8), resp.
DTR (pin 4) a DSR (pin 6) napevno pro-

Obr. 1 - Schma zapojen

pojeny (nzvy signl plat z pohledu
PC). Pevodnk nevysl dn data zpt
do PC, vvod RD (pin 2) zstv nezapojen. Data z PC (tj. signl TD) pichzej na pin . 3 konektoru X1. V klidovm
stavu m tento signl logickou rove
1, kter odpovd zpornmu napt o
velikosti cca 10 a 12 V vzhledem ke
spolenmu zemnmu potencilu rozhran RS232C (pin 5 konektoru X1). Pi
prchodu datovho bitu s logickou hodnotou 0 pes RS232C se mn napt
na pinu . 3 konektoru X1 na +10 a
+12 V. Z toho vyplv, e v klidovm stavu prochz proud ze vstupu pes diodu
D1 a odpor R1, pi logick nule na vstupu pak pes LED optolenu IO3 a odpor
R1. Odpor R1 omezuje proud prochzejc LED optolenu IO3 na hodnotu cca
5 mA, kter postauje k plnmu rozsv-

cen LED. Dioda D1 se na penosu dat

nepodl, ale mus bt zapojena! Omezuje toti zvrn napt LED optolenu IO3, kter je jen asi 5 volt. Bez pouit D1 by toto napt vystoupilo a na
asi 12 volt a LED optolenu by byla
pokozena. Logickou rove 1 (klidov
stav) na vstupu optolenu IO3 a na
vstupnm portu P3.0 (RxD) mikropotae udruje odpor R3. Jeho pomrn
mal hodnota spolu s odporem R2 zajiuj dostatenou strmost nbn hrany signlu na portu RxD 0 IO1.
Proudov smyka vstupnho MIDI
signlu je spnna pmo portem P3.1
(TxD) mikropotae IO1. Odpory R4, R5
omezuj proud smykou na poadovanch cca 5 mA. MIDI signl je pak
k dispozici na ptipinovm konektoru
DIN X2.

Obr. 2 - Plon spoj a jeho osazen

1/2002

13

konstrukce

Obr. 3 - Konfiguran okno

driveru Kawai
O momentlnm stavu pevodnku informuj dv nzkopkonov LED D4 (erven) a D5 (zelen), kter jsou opt spnny pmo vstupnmi porty P1.3 a P1.2
mikropotae IO1 pes odpory R6 a R7
omezujc proud prochzejc LED.
Pro volbu rychlosti komunikace pevodnku s PC slou jumper S1 pipojen
k portu P3.7 (je nakonfigurovn jako
vstupn) mikropotae IO1. Je-li na portu
P3.7 vysok rove (tj. pomoc propojky
spojen kolky 1 a 2 jumperu S1), je zvolena rychlost 19200 Bd. Pi nzk rovni
na portu P3.7 (tj. pomoc propojky spojen kolky 2 a 3 jumperu S1), je zvolena
rychlost 38400 Bd.
Napjec napt pro pevodnk se pivd z externho stejnosmrnho zdroje
na konektor X3. Na kolku konektoru mus
bt kladn pl a na plti zporn pl
napjecho napt. Povolen rozsah
vstupnho napt je asi 8 a 15 volt. Dioda D3 chrn pevodnk ped peplovnm napjecho napt. Napjec napt
je filtrovno kondenztorem C2 a pot sneno a stabilizovno na hodnotu 5 volt
stabiliztorem IO2. Kondenztory C3 a C4
zabrauj samovolnmu rozkmitn stabiliztoru. Kondenztor C1 filtruje rozvod
napjen po desce spoj. Dioda D2 m
pouze ochrannou funkci odstrauje
eventuln zporn napov piky na
rozvodu napjen, kter mohou vznikat
nap. pi vypnn pevodnku, pi pipojovn a odpojovn konektor apod.

Konstrukce
Cel pevodnk je postaven na jedn
desce plonch spoj podle obr. 2 a je
pizpsoben pro vestavbu do mal plastov krabiky KM-35B, jak je ji pro nae
MIDI stavebnice obvykl. Vvody obou
LED jsou ohnuty o 90 tak, aby pouzdra
LED vynvala pes obrys spojov desky.
Stabiliztor IO2 je montovn naleato pes
chladi (nap. DO1). Pouit chladie nen
nutn, pokud je pevodnk napjen nim naptm (cca do 10 V). Ped konenou kompletac je teba do obou panel
krabiky zhotovit potebn otvory pro konektory a LED. Spojov deska je ke dnu
krabiky pipevnna pomoc ty krtkch
samoeznch roubk. Ped uzavenm
krabiky nastavte pomoc jumperu S1 poadovanou komunikan rychlost pevodnku dle pokyn v pedchozm odstavci.

Funkce a obsluha
Po pipojen k napjecmu napt se
rozsvt erven LED D4, kter indikuje

14

zapnut stav. Bhem resetovac sekvence mikropotae je naten stav jumperu

S1, dal manipulace s jumperem provdn za provozu nemaj na innost pevodnku dn vliv. Zelen LED D5 je
v klidovm stavu zhasnuta, pi penosu
datovho byte pes pevodnk se krtce
rozsvt (na cca 45 ms). Pi hustm toku
dat me zelen LED D4 i trvale svtit.
Dojde-li pi provozu k peplnn internho softwarov vytvoenho vyrovnvacho FIFO buferu mikropotae IO1, je
penos dat zastaven a erven LED D4
se rozblik tm je indikovna chyba.
V tom ppad je teba pevodnk resetovat to se provede odpojenm a zptnm pipojenm napjecho napt.
K peplnn internho vyrovnvacho
FIFO buferu me dojt pouze pi nastaven komunikan rychlosti 38400 Bd
a to jen vjimen pi velmi hustm toku
dat (nap. penos vzork do sampleru
apod.). Tuto vlastnost pevodnku nelze
odstranit, vyplv to z principu zpomalen datovho toku na sriov sbrnici
viz teoretick rozbor v serilu o MIDI.

Softwarov drivery pro PC

Prvn podmnkou pro monost ovldn MIDI zazen pomoc PC je vhodn software. Je mon pouvat speciln (a pomrn drah) hudebn software (Cakewalk
i Overture firmy Twelve Tone Systems, Cubase i Notator firmy Steinberg a mnoho
dalch), ale i jednoduch programy, kter
bvaj soust programovho balku dodvanho spolu se zvukovmi kartami pro
PC (nap. Sound Blaster firmy Creative
Labs). Mnoh jednodu freewarov programy lze zskat i pomoc internetu.
Dal dleit vc je nainstalovn
vhodnho driveru sriovho portu PC.
Samotn hudebn program toti neum
obsluhovat pmo rozhran RS232C. Stejn jako hudebn software lze i freewarov sriov drivery zskat pes internet. Pro
popisovan pevodnk je nejvhodnj
driver Windows 98 Driver (Gmegarsv.drv) firmy Kawai, kter je sice uren
pedevm pro zvukov expander GMega stejn firmy, ale pracuje naprosto univerzln (naleznete jej na internetov
adrese http://www.kawaius.com/downloads/drvwin98.zip). Po nainstalovn driveru je teba pouze zvolit port PC, ke ktermu je pipojen pevodnk (Com1 nebo
Com 2, eventuln dal porty Com 3 a
Com 8 driver neobsluhuje) viz obr. 3.
Komunikan rychlost driveru je 38400
Bd, stejnou rychlost je teba nastavit
v pevodnku pomoc jumperu S1.
Jin voln dostupn drivery dvaj
k dispozici firmy Roland (Roland Serial
MIDI Driver Ver.3.2 for Windows Me/98/
95 na http://209.144.99.11/SUPPORT/
SOFTWARE/WDRIVERS.HTM) a Yama-

ha (YAMAHA CBX Driver for Windows95/

98/NT4.0 ver2.00 na http://www.yamahaxg.com/utility/index.html). Oba tyto drivery
um obsluhovat voliteln a pt nezvislch MIDI okruh a lze u nich nastavovat i
dal parametry (hardwarov zen toku dat
apod.). I tyto drivery mohou po vhodnm
nakonfigurovn spolupracovat s popsanm pevodnkem. Na internetu je mon
nalzt i drivery sriovch port pracujc
pod jinmi operanmi systmy ne MSWindows (MS-DOS, BeOS, MacOS aj.).

Zvrem
Pouze jednosmrn penos dat popsanm pevodnkem je sice urit omezen, ale to je vyveno velice jednoduchou konstrukc a spolehlivost v provozu
(pro zajmavost nkolik tchto pevodnk d pomocn MIDI zazen i v profesionlnch studich). Pokud budete chtt
vlastnosti pevodnku upravit podle
svch poteb, je dn k dispozici i zdrojov text programu pro mikropota (na
www.radioplus.cz nebo web.telecom.cz/
chd/radioplus zde je uveden tak podrobnj popis sriovch driver).
Stavebnici si mete objednat u zsilkov sluby spolenosti GM Electronic e-mail: zasilkova.sluzba@gme.cz
nebo na telefonnm sle 02/24 81 64 91
za cenu 400 K.

Seznam soustek
C1
C2
C3, C4
C5, C6
C7
D1
D2, D3
D4
D5
IO1
IO2
IO3
Q1
R1
R2, R8
R3
R4, R5
R6, R7
S1
X1
X2
X3
1 Krabika KM35B
1 Plon spoje KTE544

1/2002

100/10V
220/16V
100n/50V
22p
10/25V
1N4148
BAT48
L-HLMP-1700
L-HLMP-1790
AT89C2051
7805
6N138
Q14,7456 MHz
1k8
10k
560R
220R
1k5
JUMP-RT
CAN 9 Z 90
DIN 5 Z 90
SCD-016

konstrukce

MIDI komunikace
Jan David - 6. st
17. MIDI a osobn potae
Osobn pota je dnes soust tm kad domcnosti, jeho monosti
jsou znan a tak se pmo nabz monost zen MIDI systm pomoc PC. Je
to sice ponkud komplikovan proces,
ale z hlediska bnho uivatele naprosto transparentn.
Ovldat rzn MIDI zazen pomoc
PC lze za pedpokladu, e mte nainstalovn potebn software. Existuje nepedstaviteln mnostv dcch program
pracujcch pod rznmi operanmi systmy PC (MS-DOS, MS-Windows, Unix,
BeOS ). Tyto programy umj provdt
nejrznj innosti. Nejjednodu editory umouj vytven soubor MIDI dat
a jejich vysln nebo pevody mezi rznmi MIDI formty dat. Zznamnky a pehrvae um data pijat v relnm ase
zachytit do soubor (vtinou ve formtu
SMF) a zptn je pehrt. Nejvznamnj pro bnou praxi jsou pravdpodobn softwarov sekvencery, pomoc nich
lze v relnm ase i mimo reln as
MIDI data pijmat a zaznamenvat nebo
zptn vyslat, poppad oboj najednou.
Zaznamenan data lze samozejm libovoln editovat, tisknout jako notov zznam atd. Jsou i programy, kter na zklad nejrznjch algoritm hudbu samy
komponuj vsledn kvalita takovch
skladeb nen vdy jen nejhor. Asi za
nejdokonalej programy je mono povaovat tzv. OMR (Optical Music Recognition) systmy, kter ve spoluprci se scanerem dok pest titnou partituru
a dit podle n pipojen hudebn nstroje. Profesionln (a drah) programy vtinou um krom MIDI dat pracovat i se
zvukovmi (wave) soubory a obsluhovat
zvukov karty PC, take vlastn funguj
jako kompletn men nahrvac studio.
Dal pedpoklad pro zapojen PC
do MIDI sestav je pouit hardwarovho
konvertoru dat. S vjimkou specilnch
hudebnch pota (Apple, Yamaha
a dal) toti PC nem integrovno rozhran pro pm pipojen k MIDI sbrnicm. Hardwarov konvertory se vyrbj
jako pdavn karta k instalaci pmo do
PC (vtinou dle standardu Roland MPU401) i jako extern jednotky pipojiteln
k PC pes bn rozhran (LPT, COM,
USB ). Nekompletn MIDI rozhran je
tak soust zvukovch karet pro PC.
Kad port nebo pdavn karta PC
potebuje pro svou sprvnou funkci od-

1/2002

povdajc softwarov Pin Symbol

Smer
Signl / funkce
driver. Tento driver je .
(z hlediska PC)
vlastn pjemcem dat 1
+5V
+5V
pedvanch z dcho 2
/B1
vstup
Tlactko 1
programu (nebo zdro- 3
X1
vstup
Joystick 1 - souradnice X
jem dat dcm progra- 4
GND
GND
GND
GND
mem pijmanch). Nkte- 5
Y1
vstup
Joystick 1 - souradnice Y
r drivery jsou dostupn 6
/B2
vstup
Tlactko 2
i na internetu jako free- 7
8
+5V
+5V
ware. Firmy vtinou 9
+5V
+5V
z obchodnch dvod 10
/B4
vstup
Tlactko 4
uvdj, e ten kter dri- 11
X2
vstup
Joystick 2 souradnice X
ver je pouiteln opt 12 MIDI TxD
vstup
MIDI - vysln
Y2
vstup
Joystick 2 - souradnice Y
pouze pro jejich vrobky, 13
/B3
vstup
Tlactko 3
ale to nen tak pln 14
vstup
MIDI - prjem
pravda. Teba drivery s- 15 MIDI RxD
Tab. 17 - Gameport zvukovch karet PC
riovho COM portu PC
pro MS-Windows od firem Roland, Yamaha, Kawai pracuj nak napov signly MIDI-RxD
prosto univerzln. Drivery jsou vdy
a MIDI-TxD s rovnmi TTL, na n ale
soust dodvky kadho hardwarovnelze pmo pipojit MIDI vstup nebo
ho konvertoru. Stejn jako u dcch provstup navazujcch zazen. Mezi tyto siggram existuj drivery pro rzn operanly a MIDI sbrnice je teba vloit obvon systmy PC.
dy pevdjc logick rovn TTL na
Pro nejjednodu pokusy s MIDI komuMIDI proudovou smyku a naopak. Takonikac pomoc PC lze vystait i s programov pevodnky jsou velmi jednoduch zavmi komponenty operanho systmu.
zen, konverzi mezi logickmi rovnmi
Pak nen nutn speciln hudebn proa proudovou smykou provdj zkladgram ani driver MIDI portu. Napklad
n vstupn a vstupn MIDI obvody nm ji
pod operanm systmem MS-DOS vytvodvrn znme z pedchzejcch kapitol;
me v libovolnm textovm editoru soupro realizaci pevodnku nen teba mikbor MIDI dat tj. pmo binrn etzec
roprocesor. Amatrsk stavba MIDI pestavovch byt a databyt, kter pak lze
vodnku pro Gameport zvukov karty je
vyslat na libovoln port. Chceme-li teba
velmi snadn a relativn levn zleitost,
vyslat datov soubor s nzvem soukonkrtn een pin nap. stavebnice
bor.syx na sriov port COM1 rychlost
KTE545 i KTE548.
19200 Bd, zadme pkaz MODE COM1:
Standardn zapojen konektorov z19 N 8 1, kterm se port nakonfiguruje,
suvky DB15 Gameportu zvukovch kaa pak vyleme datov soubor pkazem
ret (Sound Blaster, Gravis Ultra Sound
TYPE SOUBOR.SYX>COM1.
a dalch) je uvedeno v tabulce 17. Z n
je zejm, e od bnho gameportu roz17.1. MIDI na zvukovch
iujc karty rozhran PC (RS232C +
kartch PC
Centronics + Game) se gameport zvukov karty li pouze jinm vyuitm pin
Zvukov karta se asem stala
. 12 (MIDI RxD a TxD) a . 15 (MIDI RxD
z luxusnho doplku PC jeho standardn
a TxD), kter jsou u bnho gameporsoust. A u se z hlediska zpsobu zpratu bez MIDI signl pipojeny na GND
covn audiosignlu a A/D nebo D/A pe(pin . 12) a na +5V (pin . 15). To ovem
vodu jedn o levn karty bnch komerznamen, e MIDI pevodnky pro zvunch ad nebo o velmi kvalitn karty pro
kov karty nelze v dnm ppad piprofesionln pouit, jsou v naprost
pojovat do bnho gameportu. Prouvtin vybaveny zhruba stejn pracujdov smyka MIDI vstupu by byla trvale
cm MIDI rozhranm. MIDI rozhran zvuuzavena, co by nebylo to nejhor, ale
kovch karet ale nen realizovno pmo
pi pjmu MIDI dat by oddlovac optokonektory MIDI-IN a MIDI-OUT, tzn. ptilen spnal do zkratu GND a +5V a vzhlepinovmi DIN k pmmu ppojen MIDI
dem k tvrdosti napjecho zdroje PC by
zazen. Vtinou bv vyvedeno na kose vstupn tranzistor optolenu zcela
nektor Gameport typu DB15 (Cannon).
spolehliv zniil.
Tam jsou sice vyvedeny potebn logic-

15

konstrukce
Vhodami propojen MIDI systmu
s PC pes zvukovou kartu je jednoduchost realizace a tak to, e nen zapoteb dn speciln softwarov MIDI
driver ten je soust ovladae konkrtn zvukov karty dodvanho spolu s kartou. Tento zpsob propojen MIDI
s PC m ale tak sv nevhody, kter
se projev v ppad, e zvukov karta
zpracovv souasn MIDI data i audiosignl. Zpracovn audiosignlu je toti
z hlediska mnostv dat i asov nepomrn nronj operace ne pouh
pesun MIDI dat a vzhledem k tomu, e
zpracovn audiosignl m na vtin zvukovch karet prioritu ped penosem MIDI dat, snadno dojde k asovmu
posunu (zpodn) MIDI dat nebo
k jejich pln ztrt. Takovch chyb
v penosu MIDI dat bude tm vce, m
levnj (a mn kvalitn) je zvukov
karta nainstalovan v PC. Rozdl
v mnostvch potebnch dat pro audio
a MIDI je znan a lze jej pesn seln vyjdit: Pokud jsou souasn na
100% vyteny MIDI vstup i vstup, zpracovv zvukov karta jen 6.250 byte
za vteinu. Pokud je ale souasn pehrvn i zaznamenvn sterefonn audiosignl pi bnm vzorkovacm kmitotu 44,1 kHz a rozlien 16 bit, mus
zvukov karta zpracovat 352.800 byte
za vteinu, pi vzorkovacm kmitotu
96 kHz a rozlien 24 bit to je 1.152.000
byte za vteinu!

17.2. MIDI a RS232C, RS422A

PC lze do MIDI systm zapojit i pomoc bnho COM portu PC. Opt je
ovem potebn speciln hardwarov
pevodnk, kter krom pevodu mezi
napovmi rovnmi RS232C, RS422A
a proudovmi smykami MIDI mus i uritm zpsobem zpracovvat data. Z toho
vyplv, e zde se ji bez mikroprocesoru neobejdeme.
Je-li COM port (dle doporuen
CCITT V.24 a V.28 - RS232C - IBM nebo
CCITT V.11 - RS422A - Macintosh) nakonfigurovn na 8,N,1 (tj.poad pijmanch/vyslanch bit: start bit, osm
datovch bit, dn parita, jeden stop
bit - stejn jako MIDI sbrnice), mus
hardwarov konvertor dat provdt tyto
funkce:
1. Pevdt napov rovn RS232C
resp. RS422A na rovn TTL a naopak pro zpracovn dat procesorem,
2. zpracovvat signly pro hardwarov
zen toku dat RTS / CTS (RS232C) resp.
HSKi / HSKo (RS422A) pop. i DTR / DSR
(RS232C),
3. mnit rychlost toku dat - vtinou
z 38400 Bd na 31250 Bd a naopak,
4. pevdt rovn TTL na MIDI proudovou smyku a naopak.

16

Pevod rovn RS232C, RS422A /

TTL lze jednodue eit specializovanmi obvody typu MAX232 apod., jejich
vhodou je jen jedno napjec napt
+5V a to, e maj dv vyslac a dv pijmac cesty jedin obvod me krom
datovch signl RD, TD zpracovvat i
dc signly RTS, CTS. Pevod rovn
TTL/proudov MIDI smyka obstaraj
jednoduch ji mnohokrt uveden zkladn vstupn a vstupn MIDI obvody.
Zmnu komunikan rychlosti a zpracovn dcch signl mus zajistit mikroprocesor s vhodnm programem.
A zde se objevuje problm. Jak ji vme,
komunikan rychlost MIDI je 31250 Bd,
COM porty ale pouvaj (mimo jin)
standardn rychlosti 9600, 19200,
38400, 57600 Bd. Z principu sriov
komunikace vyplv nemonost vyuit pln kapacity rychlej sbrnice pi
zmn rychlosti komunikace. Je-li tedy
rychlost COM portu vce ne 31250 Bd,
me dochzet ke ztrtm dat pi penosu z PC do MIDI, pi rychlosti COM
portu men ne 31250 Bd pak pi penosu z MIDI do PC. Tento problm nelze nikdy pln odstranit, ale lze jej do
jist mry eliminovat pouitm vyrovnvacho buferu, jen zachyt nakumulovan shluky dat z rychlej sbrnice
a ta pak vyle v okamiku mezery mezi
daty. Na velikosti vyrovnvacho buferu pak zle, jak velk shluk dat bude
zachycen beze ztrty. Teoreticky tedy
lze zvtovnm vyrovnvacho buferu
problm oddalovat donekonena, ale
v tu chvli se objev dal komplikace:
MIDI data obsahuj informace a povely
platn v relnm ase, kter jsou pouitm vyrovnvacho buferu posunuty
(zpodny). Zvtovn buferu pak
vede pouze k jet vt degradaci dat
relnho asu a k jejich pln nepouitelnosti. To se tk nejen SysEx dat
(MTC, MSC, MMC ) ale i nejobyejnjch povel Note On, Note Off.
Proto nezbv, ne zvolit vhodn kompromis.
Pro pevodnky tohoto typu jsou ideln procesory, kter maj velkou intern pam RAM pro vyrovnvac bufer
a dle maj jako intern periferie zabudovna dv nezvisl rozhran UART
pro obsluhu COM portu a MIDI sbrnic.
Takov procesory sice existuj (nap.
SAB80C517A, kter m dva nezvisl
UARTy a vnitn RAM by dovolila velikost vyrovnvacho bufferu pes 2000
byte nebo DS80C320 rovn s dvma
internmi UARTy), ale kvli vy cen
jsou pro jednoduchou amatrskou konstrukci nevhodn. Pouijeme-li bn
procesor s jednm UARTem, musme
k nmu pipojit dal extern obvod
UART (nap. I82C51A ten um zpra-

covat i dc signly RTS / CTS, DTR /

DSR). Pokud nm posta pouze jednosmrn pevod dat, je vhodn pout procesor z ady xC52, kter dovoluje nastavit odlin rychlosti vysln
a pjmu UART. Cenov nejvhodnj
je realizace jednosmrnho pevodnku s bnm procesorem s jednm UARTem, ze kterho je vyuita pouze pijmac st a vysln je eeno softwarov.
Toto een je pouito ve stavebnici
KTE544.

17.3. Ostatn monosti

propojen
Existuj samozejm i dal monosti jsou MIDI pevodnky pro paraleln
port standardu Centronics, pro USB
port, i zcela speciln pevodnky pro
IR port apod. Vechny pak (podobn
jako pevodnky pro COM port) mn
formt sriovch dat (resp. pevdj
paraleln data na sriov) a zpracovvaj urit dc signly. Amatrsk stavba tchto typ pevodnk je samozejm tak mon, ale nedoporuuji ji.
Hardwarov zapojen vychz relativn jednoduch, ale problm je na stran PC. Jak ji bylo uvedeno, kad druh
portu PC vyaduje pro svou obsluhu
vhodn softwarov MIDI driver. Na rozdl od driver COM portu, kter jsou
k dispozici jako freeware, se u driver
pro ostatn typy port vtinou jedn
o software chrnn autorskmi prvy
a dodvan pouze jako nedln soust finlnch vrobk. Nkolik driver,
kter jsou voln dostupn, m implementovanou inicializan sekvenci, bhem kter si s pevodnkem vzjemn
vymn nkolik byt dat (v podstat
heslo) a pokud nco nesouhlas, driver ukon innost. Zjistit heslo znamen disasemblovat strojov kd driveru a tm pdem poruovat zkony.

18. Zvr
Touto st seril teoretickch lnk o MIDI komunikaci kon. V nm uveden zkladn zsady a postehy Vm,
doufme, pomohou snadnji pochopit
innost a ppadn upravovat podle Vaich poteb funkce jednoduchch MIDI
zazen, jejich konstrukce a stavebnice budou nepravideln uveejovny
i nadle. Pokud se o MIDI problematiku
zajmte hloubji, jist naleznete zdroje informac o konkrtnm pedmtu Vaeho zjmu v odborn literatue nebo
i na internetu. Standardy MIDI komunikace se stejn jako vtina jinch technickch obor stle rozrstaj do ky
a podrobn uvdn vekerch monost a zpsob MIDI komunikace prakticky nen mon. Dkujeme vem tenm za pozornost vnovanou serilu.

1/2002

vybrali jsme pro Vs

Zajmav integrovan obvody

v katalogu GM Electronic
31. Optoelektrick vazebn leny - st 1.
V praxi dochz asto k situaci, kdy je teba penst elektrick signl mezi dvma vzdlenmi obvody i systmy
napjenmi z rznch zdroj, piem je nelze nebo nen vhodn spojit pmo. Dvodem k tomu me nap. bt, e jejich
zem maj nkdy i znan odlin potencily a po spojen tekou vyrovnvac proudy, indukce ruivho napt do zemn
smyky nebo poadavek na zven umov imunity, ppadn bezpenost pacient pi pouvn pstroj lkask
elektroniky. Me toti dojt nejen ke zkreslen signlu, ale nkdy i k pokozen techniky a bohuel tak k ohroen osob.
K takovm elm se uvaj nap. tak rel, izolan transformtory, nkdy me bt vyuita i vazba kapacitn. Ji del
dobu jsou vak k stejnmu elu stle vce vyuvny kombinace dvou fotoelektrickch soustek v jednom pouzde optoelektronick vazebn leny (OV), nazvan ale tak optoleny, optoizoltory, optrony. Setkme se i s dalmi termny,
prakticky vymizel kdysi v norm uveden transoptor. esk nzvy ostatn odrej obdobnou nejednotnost v terminologii
anglick. V katalogu GM Electronic 2001 [1] jsou tyto soustky pomrn hojn zastoupeny a i kdy se tomuto tmatu
nebudeme vnovat v Rdioplus poprv (viz nap. [2], [3]), pokusme se tentokrt vedle shrnut problematiky zamit vce
na oblasti zde zatm prezentovan mn, toti na optoleny uren pro penos analogovch signl. Nejprve vak uvedeme zkladn informace k tto problematice.

Popis a zkladn vlastnosti

OV
Jak bylo ji naznaeno, sestv OV
na primrn, vstupn stran z vyslae
optickho zen s vlnovmi dlkami vtinou od erven do infraerven sti
spektra, vazebnho mdia a na sekundrn, vstupn stran jeho detektorem.
Izolan mezeru mezi vyslaem a pijmaem vyplnnou vazebnm mdiem
pekonv signl ve form optickho
zen. Na obr. 1 jsou uvedeny schematick znaky nkterch typ OV. Jako na
z obrzku i v praxi je tm vdy zdrojem
zen svtiv dioda (LED), vtinou na
bzi GaAs. Vt rozdly nalezneme mezi
fotocitlivmi prvky na pijmac stran. Nejastji jsou to fototranzistory bez i s vyvedenou bz nebo fotodiody, bvaj to ale
i fotoodpory, fototyristory nebo fototriaky.
Protoe penos ze vstupu na vstup probh prostednictvm svtla i vtinou infraervenho zen, ovlivuje vlastnosti
OV tak pouit vazebn mdium, kterm bv vtinou syntetick pryskyice.
Penen me bt signl stdav s kou psma a MHz i stejnosmrn.

Symbol
Min.
Vyslac strana (LED)
Ztrtov vkon (TA=25C)
PLED

Pokles PLED s teplotou

Proud v propustnm smru

IF

Max. pikov proud (t < 10 s)

I pk

Zvrn napt
UR

Tepeln odpor
Rthja

Teplota pechodu
TJ

Ztrtov vkon (TA=25C)

Pokles PDET s teplotou
Zvrn napt
Tepeln odpor
Teplota pechodu
Celkov ztrtov vkon
Pokles PT s teplotou
Pracovn teplota
Efektivn izolan napt
Izolan odpor
UIO=500 V, TA = 25 C
UIO=500 V, TA = 100 C

Pijmac strana (detektor)

PDET

UR

Rthja

TJ

PT

TOP
U IO

Optolen

-55
5300

R IO

1012
1011

1/2002

Jednotka

160
2,13
60
250
5
470
100

mW
mW/C
mA
mA
V
k/W
C

50
0,65
50
1500
100

mA
mW/C
V
K/W
C

210
2,8
100

mW
mW/C
C
V

Tab. 1 - Mezn hodnoty optolenu IL300

Vhody uit optolen

- vysok spolehlivost a dlouh ivotnost
- rychlost
- neexistuje zptn psoben z vstupu
na vstup
- zanedbateln vliv elektrickch a magnetickch ruivch pol
- nzk cena
- snadn pouit
- mal rozmry
- vysok bezpenost

Oblasti pouit
Obr. 1 - Zkladn typy optoelektronickch
vazebnch len.

Max.

Optoleny jsou rozshle vyuvny pro

ve naznaen ely v telekomunikanch systmech, prmyslovch dicch

systmech, automobilov elektronice, pstrojch lkask, kancelsk a spotebn elektroniky.

Zkladn parametry optolen

Nejastji se setkme s provedenm, kdy
pijmac stranu OV tvo fototranzistor. Proto uvedeme parametry, kter charakterizuj
prv je. Pro vyslac stranu to jsou:
- Proud v propustnm smru IF pi vstupnm napt UF
- Proud v zvrnm smru IR pi vstupnmnapt UR
Na stran pijmac pro ppad fototranzistoru:
- Napt kolektoru proti emitoru UCE

17

vybrali jsme pro Vs

- Proud kolektoru IC
- Ztrtov vkon kolektoru PC
Nejdleitjmi charakteristikami jsou vak
izolan napt vstup - vstup UIO, ppadn izolaObr. 2 n odpor RIO a penosoZapojen pro
v pomr CTR = I C/I F
men
(Current Transfer Ratio),
initele
kter se asto udv po
penosu
nsoben 100 v procen(CTR)
tech. Jde o jakousi analogii proudovho zesilovacho initele
bipolrnho tranzistoru. Men tohoto
parametru se obvykle provd pi IF =
10 mA a UCE = 5 V v jednoduchm zapojen na obr. 2. CTR zvis na svtivosti (zivosti) diody, innosti optickho penosu a citlivosti a zeslen fototranzistoru
a tedy tak na vstupnm i vstupnm proudu a na teplot. Dlouhodob lze pozorovat pokles CTR vlivem strnut svtiv diody projevujc se rychleji pi trvale vych
proudech a pracovnch teplotch.
Vtinou se tak setkme i s parametry, kter jsou rozhodujc zvlt pi penosu digitlnho signlu, jako zejmna
napt na vstupu v nasycen UCES a doby
nbhu tr a dobhu tf vstupnho signlu
pi impulsnm vstupu. Pracuje-li fototranzistor v nasycen, kdy UCE < 0,4 V, doba tr
se prodluuje a znamen men rychlost
penosu dat.

Linern aplikace optolen

Jak bylo eeno vodem, soustedme se nejprve na aplikaci optolen
v analogovch obvodech. Ani pro linern aplikace nen vyloueno pouit optolen s jednm zdrojem zen (svtiv dioda, ale i rovka) a jednm pijmaem
(fotodioda, fototranzistor, fotoodpor) uvanch pedevm pro penos digitlnch
signl. Mon zapojen vyslac strany
s takovm optolenem tvoenm svtivou
diodou a fototranzistorem pochzejc
z [6] je na Obr.3. Pro zajitn linearity penosu vstupnho signlu pivdnho na
diferenciln zesilova z tranzistor T1, T2
je teba zajistit, aby svtivou diodou
na vstupu
optolenu
O1 tekl i bez
vstupnho
signlu zkladn proud
IB mezi 5 mA
a 20 mA, co
je kolem
Obr. 3 - Mon zapojen rezistoru RB.
vstupn sti digitlnho Vstupn naoptolenu pro linern pt lze zsaplikaci
kat nap. po-

18

moc operanho zesilovae v zapojen

pevodnku proud/napt podle obr.4, pro
jeho vstupn napt plat UOUT = -RIC.

Linern optoleny
Dle se zamme na optoleny, kter jsou ji intern navreny tak, aby vhodnm zapojenm bylo mono doclit lep
linearitu, ne s jednoduchm optolenem
tvoenm jednou diodou a fototranzistorem. Tyto optoleny, kter jsou oznaovny jako linern, jsou eeny tak, e
maj na vstupu svtivou diodu, jej zen je rozvtveno a dopad nikoli pouze
na jednu, jako tomu je u klasickch (digitlnch) optolen, ale na dv fotodiody,
co umon doshnout vhodnm zapojenm vysokou linearitu penosu signlu.
Jedna z diod je soust vstupnho obvodu, druh je vyuita jako zptnovazebn. I takov optoleny nalezneme v aktulnm katalogu GM Electronic [1]. Nejprve
popeme typ IL300 od firmy Infineon
Technologies (http://www.infineon.com).

Linern optolen IL300

IL300 je vhodn pro penos stejnosmrnho i stdavho signlu se kou
psma pes 200 kHz pi linearit penosu a 0,01 %. Funkce je stabiln i z hlediska teploty, kdy jeho teplotn souinitel je jen 0,05%/C. Efektivn hodnota
isolanho napt, kterou IL300 vydr pi
zkuebn dob 1 s, je 5300 V. Vyslac,
vstupn stranu tvo svtiv dioda AlGaAs.
Pracovn proud me bt mezi 0,5 mA a
40 mA, nejlep linearita je pi 5 mA. Na
pijmac a zptnovazebn stran jsou
kemkov fotodiody pracujc pi ozen jako zdroje proudu. Optick penos
probh na vlnov dlce 890 nm.
Z monch aplikac IL300 lze uvst nap.
galvanick oddlen signl senzor uvanch pi men v lkask elektronice i
prmyslu, pi penosu akustickch signl,
v komunikanch i napjecch obvodech pro
zajitn kvality penosu a bezpenosti.

Typick aplikan zapojen

IL300

Obr. 4 - Vstupn proud optolenu lze

pevst na napt pomoc operanho
zesilovae
a nsledkem je proud IP1, kter prostednictvm operanho zesilovae OZ1 zajiuje, e pro napt na jeho vstupech
plat Ua = Ub. Proto je proud svtivou diodou IF pmo mrn vstupnmu napt
UIN. Plat toti, e:

Pro velikost proudu IP1 ale tak plat:

(2)
kde K1 je zptnovazebn initel a IF je
proud svtivou diodou optolenu. Lze
tedy tak pst:
(3)
Proud vstupn fotodiody IP2 je pomoc rezistoru R2 peveden na napt,
kter je vstupnm pro sledova vytvoen z OZ2, kter zajist nezvislost na externm zaten vstupu. Pro vstupn
napt plat:
(4)
kde K2 = IP2/IF je initel dopednho
penosu. Z rovnic (3) a (4) zskme napov penos zapojen z obr.5:
(5)

K3 je penosov initel zapojen s IL300

na obr. 5, kter lze vyjdit tak vztahem:
(6)

Po uveden zkladnch vlastnost,

meznch hodnot a charakteristickch paI kdy oba proudy IP1 a IP2 jsou mrrametr tohoto optolenu popeme jeho
n proudu svtivou diodou IF, jejich pofunkci v pro nj typickm aplikanm zamr na nm zvis jen mlo. To tedy dle
pojen na obr.5
(kde je tak zejm
zapojen vvod
pouzdra DIL-8 v
pohledu shora). Na
zptnovazebn kemkovou fotodiodu
zapojenou mezi
vvody 3 a 4 dopad st infraerveObr. 5 - Typick aplikan zapojen linernho
nho zen ze svoptolenu IL300
tiv diody AlGaAs

1/2002

vybrali jsme pro Vs

Symbol

Min.

Napt v propustnm smru

Teplotn koeficient UF
Proud v zvrnm smru
Kapacita pechodu
Dynamick odpor
Spnac doby

UF
UF/T
IR
CJ
UF/IF
tr
tf

Proud za tmy
Napt naprzdno
Proud nakrtko
Kapacita pechodu
Ekvivalentn umov vkon

ID
UD
ISC
CJ
NEP

Penos IP1/IF
Proud diodou D1
Penos IP2/IF
Proud diodou D2
Penos K2/K1
Linearita penosu K3
Linearita penosu K3
ka psma (-3 dB)
Doba nbhu
Doba dobhu
Kapacita vstup/vstup
Potlaen souhlasnho signlu

K1
IP1
K2
IP2
K3
K3
K3
BW
tr
tf
C IO
CMR

Typ.

Max.

Jedn.

Podmnky zkouky

Vyslac strana (LED)

1,25
1,50
-2,2

1
10
15

V
mV/C
mA
pF

IF = 10 mA
UR = 5 V
UF = 0 V; f = 1 MHz
IF = 10 mA

IF=2 mA, IFQ=10 mA

nA
mV
A
pF
W/Hz

UDET=-15 V; IF = 0
IF = 10 mA
IF = 10 mA
UF = 0 V; f = 1 MHz
UDET=-15 V

Pijmac strana (detektor)

1
25
500

70

12

41014

Vlastnosti optolenu (viz obr. 5)

0,005
0,007
0,011

70

0,0036
0,007
0,011

70

0,56
1
1,65

0,25

0,5

200

1,75

1,75

130

%
%
kHz
s
s
dB

IF = 10 mA, UDET=-15 V
IF = 10 mA, UDET=-15 V
IF = 10 mA, UDET=-15 V
IF = 10 mA, UDET=-15 V
IF = 10 mA, UDET=-15 V
IF = 1 mA a 10 mA, TA = 25 C
IF = 1 mA a 10 mA, TA = 0C a 75 C
IFQ=10 mA, IF=4 mA, RL = 50

f=60 Hz, RL=2,2 k

Tab. 2 - Charakteristick parametry

znamen, e penos tohoto obvodu dle
(5), kter je vedle K3 dn ji jen externmi
rezistory, je prakticky nezvisl na proudu vstupn fotodiody IF, nelinearit jej charakteristiky a souasn je kompenzovn i
vliv teploty a strnut na svtivost diody.
Jak je na obr. 5 naznaeno, m-li bt
vstup a vstup signlu galvanicky oddlen, je tak teba, aby vstupn a vstupn sti obvodu spojen optolenem
byly napjeny z oddlench napjecch

zdroj provedench tak, aby to odpovdalo rozdlu potencil mst mezi nimi
je signl penen.

Prameny:
[1] Soustky pro elektroniku 2001. Katalog GM Electronic spol. s r.o.
[2] H. Stelka: Optick oddlen datovch
signl. Rdioplus .11/1997, s. 21 - 23.
[3] D. Kalivoda: Optoelektronick vazebn leny. Rdioplus .1/1999, s. 36 - 37.

[4] D. Eichenberg: Understanding Analog Optoisolator/Couplers. Popular

Electronic, prosinec 1997, s. 44 - 48.
[5] Linear Optocoupler IL300. Katalogov list Infineon Technologies Corp,
(www.infineon.com/opto).
[6] Applications of Optocouplers. Appnote 2. Infineon Technologies Corp.
[7] Penos analogovho signlu optoelektronickm vazebnm lenem. Amatrsk radio ada B 3/84, s. 91 - 94
pokraovn

Reklamn plocha

1/2002

19

pedstavujeme

Microchip Technology novinky

Ing. Ji Kopelent
V tomto sle mlo bt jen dal pokraovn o novch obvodech dsPIC30F, ale tsn ped redakn uzvrkou dorazila
nepjemn zprva o osudu nejmench zstupc nov rodiny PIC18F010 a PIC18F020. Jeliko je to zprva zvan, dovolil
jsem si ji uveejnit ped vlastnm pokraovnm o dsPIC obvodech, nebo mnoho konstruktr ekalo na tyto nov mikrokontrolry.

Mikrokontrolry PIC18F010
a PIC18F020
Firma se, po nkolika odloench termnech (lto 2001, podzim 2001 a konec
roku 2001) uveden ve zmiovanch
dvou nejmench mikrokontrolr rodiny
PIC18F, rozhodla pozastavit jejich uveden na trh. Oficilnm dvodem jsou vysok nklady na vrobu tak sloitch ip,
jakmi PIC18F10/020 opravdu jsou, a nsledn vysok prodejn cena. Dle mnoha rozbor firmy by tyto mikrokontrolry
pak nemly anci se masov rozit. Co
z toho plyne? Microchip bude pravdpodobn vykvat, jak poptvka po tchto
procesorech poroste (hlavn u velkch prmyslovch zkaznk) a jak postupujcm
technickm pokrokem budou nklady na
vrobu klesat.
Dle mho nzoru je ve uveden postup neastn, protoe i takto mal mikrokontrolry s vkonnm jdrem maj
svoje msto na trhu, nebo, sledujeme-li
pozorn vvoj, pesouv se mal, ale vznamn st operac souvisejc se zpracovnm signl ze senzor pmo
k tmto senzorm. Ve uveden postup
m svoji velkou vhodu v tom, e lze vstupn signl z tchto inteligentnch senzor lehko unifikovat (kalibrovat), take
senzory jsou potom jednodue zmnn
(uivatel pi vmn vadnho senzoru za
nov nemus dt pstroj kalibrovat, co bv
vtinou velmi finann nron). Jak
velk st pedzpracovn signlu ze senzor se d ponechat pmo na inteligenci

rfPIC12C509AG/AF
toho kterho senzoru, zvis na vkonnosje jasn. A prv proto si myslm, e zmioti mikrokontrolru u senzoru. To, e mikrovan nejmen zstupci vkonn ady
kontrolr mus bt vkonn a pi tom mal,
PIC18F mly anci na spch, nebo ze-

Tab. 1 - Pklady as vykonn nsoben

20

1/2002

pedstavujeme
kombinace osvdenho mikrokontrolru PIC12C509A a vysokofrekvenn sti slouc k bezdrtovmu vf vysln informace z mikrokontrolru. Zatmco typ
rfPIC12C509AG je uren pro amplitudovou modulaci vf signlu (ASK = Amplitude
Shift Keying), umouje rfPIC12C509AF
daleko odolnj frekvenn modulaci
(FSK = Frequency Shift Keying).Oba obvody jsou schopny pracovat v psmu
310 a 480MHz, co umouje bezproblmov nasazen v u ns povolenm
kmitotovm psmu 430MHz. Uvedenou
kombinac dvou obvod, mikrokontrolru a vf vyslac sti, se vznamnm zpsobem zjednoduila konstrukce rznch dlkovch ovlada, jako jsou nap.
ovladae pro otevrn vjezdovch vrat
a mnoha dalch. Vhoda oproti standardnmu een spov jednak
v spoe prostoru na DPS, jednak
v monosti zabezpeen pedvan informace pomoc algoritm implementovanch v mikroprocesorov sti.
Jeliko psmo 433MHz je ji beznadjn zaplnno, zvauje vrobce
uveden varianty pro dal psmo, a to
866MHz, kter je u ns mon t vyuvat.

Mikrokontrolry dsPIC
Obr. 2 - Blokov schma UHF sti rfPIC12C509AF
jmna dky hardwarov nsobice mli
anci provdt mnohem dokonalej pedzpracovn signl (slicov filtrace,)
ne nap. mikrokontrolry PIC12C508/509,
kter hardwarovou nsobiku nemaj. Vhledem k tomu, e dv zkladn operace pi
digitlnm zpracovn signl jsou stn
a nsoben, je absence hardwarov nsobiky velkm handicapem. Pro pedstavu
uvdm v Tab.1 doby vykonn instrukc nsoben pro ob varianty.
Vezmeme-li daje pro posledn ppad, tj.
nsoben 16 x 16 bit se znamnkem, uvidme, e mikrokontrolr bez hw nsobiky je 7
krt pomalej. Pipoteme-li k tomu ni
maximln hodinovou frekvenci (PIC12F629
a PIC12F675 maj fmax=20MHz, co je jedna
polovina PIC18F010/020 ), dojdeme
k zvru, e tyto kontrolry maj, zjednoduen eeno, monost zpracovat pouze 14
krt jednodu lohy ne PIC18F010/020.
Toto bude patrn nap. za situace, kdy doba
vpotu s PIC18F010/020 by byla 50ms a
200ms, tj. 20krt a 5krt za sekundu.
V ppad PIC12F629/675 se odhadnut
doba pohybuje mezi 700ms a 2800ms, tj.
jen 1,4krt a 0,3 krt za sekundu, co je pro
mnoho aplikac nepijateln.
Spolu s informac o pozastaven uveden na trh ve zmiovanch obvod mi byla
poskytnuta informace, e vhodnou nhradou za PIC18F010/020 by mohly bt nov
mikrokontrolry PIC12F629 a PIC12F675.

1/2002

I kdy tyto dva mikrokontrolry pedstavuj znan pokrok, alespo v porovnn

s adou PIC12, nemaj v ad situac,
kterou by PIC18F010/020 zvldly, anci na spch i pes to, e jejich maximln hodinov kmitoet je 20MHz. Na
druhou stranu je zejm, e jejich cena
by mla bt ni ne u PIC18F010/020.
Zmrn pi by mla, nebo informac
o tchto novch mikrokontrolrech je
minimum a nkdy si informace dokonce protie. Z toho, e u tchto obvod
nen hotov ani jejich pln datasheet
(k dispozici je v podstat pouze tituln
strana souhrnnch informac o obvodu)
a ani nen znma jejich cena, soudm, e
termn jejich uveden na trh je v nedohlednu.
V tomto bod budu rd, kdy se budu mlit. V momentu, kdy budou k dispozici
podrobn datasheety tchto obvod,
bude jim vnovno jedno z pokraovn
tohoto serilu, nebo i tyto mikrokontrolry budou bezesporu pro konstruktry
zajmav.

Mikrokontrolry
rfPIC12C509AG/AF
Doufm, e nsledujc informace alespo trochu kompenzuje patnou zprvu tkajc PIC18F010/020. Tou zprvou je
informace o dvou novch obvodech oznaench rfPIC12C509AG a rfPIC12C509
AF. Za podivnm oznaenm se skrv

Nyn se vak obrame k novm mikrokontrolrm dsPIC, jejich strun popis

byl uveden v minulm dle (KTE12/2001).
Jeliko zatm nejsou zdaleka znmy
vechny podrobnosti o jednotlivch pipravovanch typech, popime si tyto mikrokontrolry z programtorskho hlediska, tj. tak, jak je vnm uivatel pc
programy. Programtorsk model meme vidt na obr.3
Odlinost, kter je patrn na prvn
pohled a znamenajc odklon od dosavadn filozofie (struktury) mikrokontrolr PIC, je nov implementace zsobnku nvratovch adres. Tento zsobnk
je ji implementovn v datov pamti.
Jeho adresaci zajiuje jeden z pracovnch
registr, a to konkrtn registr W15. Uveden implementace zajiuje snadnj
a efektivnj pedvn parametr mezi
hlavnm programem a podprogramem,
nebo tento registr je pstupn jako
kad jin. Lze t snadno vytvet
v podprogramech lokln promnn dky
implementaci instrukc LNK a ULNK. Pro
adresovn loklnch promnnch je pak
mono vyut registr W14. S novou implementac zsobnku nvratovch adres souvis nutnost kontroly peteen tohoto zsobnku. Proto byl implementovn
SPLIM neboli Stack Pointer Limit Register. Ve uveden implementace vyhovuje t pekladam z vych programovacch jazyk, zejmna pak
jazyku C, kter pak mohou generovat

21

pedstavujeme
podstatn rychlej a spornj vsledn
kd.
Z uvedenho programtorskho
modelu na obr.3 je t zejm, do jak
mry jsou ob sti, st univerzlnho
mikrokontrolru a signlovho procesoru, navzjem svzny. Provzanost
obou struktur je takov, e ob sdlej
stejn registry. Na jednu stranu je toto
velmi pjemn, na druhou stranu nen
mon, aby ob sti pracovaly najednou.
Jak ji bylo v minulm dle eeno,
snaili se konstrukti o dosaen co
nejvyho vpoetnho vkonu. S tm
souvisej i dal 4 nov registry, RCOUNT,
DCOUNT, DOSTART a DOEND. Dky implementaci tchto registr doke mikrokontrolr vykonvat smyky typu FORNEXT bez ztrty rychlosti vykonvn
instrukc (zero overhead).
Zmn doznal i stavov registr mikrokontrolru. Ten je 16ti bitov, piem vy byte nese informace o stavech DSP sti mikrokontrolru, zatmco ni byte nese
informace o stavu sti univerzlnho mikrokontrolru. Podvejme se na tuto st
trochu pozornji. Krom standardnch 5
stavovch bit C, DC, Z, OV a N zde najdeme hned ti nov. Dva z nich maj vztah
k novm registrm RCOUNT, DCOUNT,
DOSTART a DOEND a signalizuj, zda mikrokontrolr nevykonv opakovan instrukci (RA- Repeat Active), nebo se nenachz ve smyce (DA- Do loop Active).
Poslednm pidanm stavovm bitem je
bit SZ, vrobcem nazvanm Sticky Zero.
Tento bit urychluje matematick operace
ADDC a SUBB, kter jsou pouvny pi
matematickch operacch na datech
s kou vt ne 16 bit. Strun eeno,
tento bit nese informaci, zda njak vsledek z po sob jdoucch instrukc ADDC
nebo SUBB byl nenulov. V tomto momentu je tento bit vynulovn a zstv vynulovn bez ohledu na vsledek nsledujcch
operac ADDC nebo SUBB. Tmto jednoduchm zpsobem je umonna jednoduch kontrola nulovho vsledku operac na slech delch 16 bit. Pro
plnost uvdm, e ostatn operace ovlivujc bit Z synchronizuj stav bitu SZ
s bitem Z. Mohlo by se zdt, e uveden
vlastnost nen pli vznamn, ale pes
operace ADDC respektive SUBB se asto provd operace porovnn dvou sel, kter se v programech vyskytuje velmi asto. Zde si nemohu odpustit jednu
poznmku ohledn bitu SZ. Zd se, e
nvrhi mikrokontrolru dsPIC se nechali inspirovat architekturou mikrokon-

trolr AVR firmy ATMEL, nebo situace

se stavovm bitem Z je znma ji od potku devadestch let, kdy norsk skupina inenr navrhovala novou adu mikrokontrolr AVR a pouila prv tento
trik ke zrychlen matematickch operac
s vt kou ne 8bit. Jeliko mikrokontrolr dsPIC m vak ku slova 16bit,
nen vznam triku se stavovm bitem Z
(respektive SZ) takov jako u mikrokontrolr s kou slova 8 bit.

Zvr
kolem lnku nebylo uvst podrobn popis novch perspektivnch mikrokontrolr dsPIC, nebo ten zabr
cca 700 stran A4, co je nad monosti
asopisu, ale pouze upozornit, e tento nov typ mikrokontrolr firmy Microchip znamen opravdu novou kvalitu
a nen pouhou variac stvajcch mikrokontrolr PIC.

www
.r
a di
oplus.cz
www.r
.ra
dioplus.cz
22

1/2002

inzerce

Reklamn plocha

1/2002

23

vybrali jsme pro Vs

Jedin rezistor nastavuje kmitoet

osciltoru 1kHz a 30MHz
Ing. Ladislav Havlk, CSc.
Integrovan obvod Linear Technology
LTC 1799 je osciltor, jeho kmitoet lze
pesn nastavit jedinm rezistorem
v rozmez 100kHz a 30MHz. Osciltor
m navc dli kmitotu, kter se trojm
zapojenm programovacho vstupu nastavuje na dlc pomr N = 1,10 a 100. Tak
lze doshnout kmitotu vstupnho signlu v irokm rozmez 1kHz a 30MHz. Vstupn napt je obdlnk stdy 11. Kmitoet osciltoru fo je linern zvisl na
velikosti rezistoru RSET podle vztahu
fo = 10MHz ( 10k / N.RSET).
Dlc pomr N uruje zapojen vvodu DIV podle tab. 1.
Dlc pomr N
l
l0
l00

Zapojen vvodu DIV

ZEM
NEZAPOJEN
+U

Tab. 1- Zapojen vvodu DIV

Rezistor RSET je zapojen mezi napjec napt +U a vvod SET (viz obr. 1, kde
je zapojen osciltoru s kmitotem
10MHz). Osciltor vyaduje jen dv vnj
soustky: rezistor na nastaven kmitotu RSET a blokovac kondenztor 0,1F.
Integrovan obvod LTC 1799 je
v pouzde SOT23 s pti vvody. Nevelk rozmr integrovanho obdobu a pouh dv vnj soustky znamenaj znanou sporu msta na titnm obvodu.
To se projev zejmna ve srovnn
s pouitm obvodu 555 nebo zapojenm
osciltoru s krystalovm rezontorem. Pi
tom vak za vraznou miniaturizaci neplatme da v podob zhorench vlastnost osciltoru. Pesnost kmitotu obvodu LTC 1799 je 1,5% (typick je
0,5%) pi bn teplot okol. Napjec napt se me pohybovat od +2,7 do
+5,5V. Vliv napjecho napt na kmitoet je 0,05%/V. Teplotn nestabilita je
0,004 % /stC a maximln zmna kmitotu je 2% v rozmez teplot od 0stC
do +70C. Obvod LTC 1799 pro pr-

myslov pouit ( I = In- Dlc pomr N

Zapojen vvodu 4, DIV Kmitotov rozsah
drustrial) m zaruova- l
na vvod 2, ZEM
> 500kHz *
nou pesnost kmitotu l0
nezapojen
50kHz a 1MHz
2,5% v rozmez tep- l00
na vvod 1, +U
< 100kHz
lot od 40C do
Tab. 2 - Kmitotov rozsah a zapojen dlie
+85C. Tak nzkou citli*Pi kmitotech vtch ne 10MHz, kdy rezistor RSET je men ne 10k
vost kmitotu osciltoa pi napjecm napt menm ne 4V me dojt ke snen pesnosti
ru na napjec napt
nastaven kmitotu.
a teplotu doshneme
u jinho typu osciltoru jen zt. Nahrazevak meme vyut v ad jinch aplikanm rezistoru RSET potenciometrem zskc. Na obr. 2 je to jednoduch mni teplome plynule nastaviteln kmitoet osciltoru.
ta kmitoet, kter zskme prostou nStartovac doba osciltoru s obvodem LTC
hradou rezistoru R SET termistorem.
1799 je pouze 1ms 1% v rozmez kmitot
V aplikaci je pouit termistor 100k se z5kHz a 30MHz. U vtiny osciltor jinch
pornm teplotnm koeficientem typu YSI
typ se tato doba pohybuje okolo 10ms.
44011. Pi teplot 70C m termistor odOsciltory s kmitotem pod 100kHz mopor 16,3k, pi 25C 100k a pi 0C
hou mt dobu startu a 1 sekundu. Oscil333k. Na obr. 3 je zvislost kmitotu mtor s obvodem LTC 1799 je tak odoln
nie na teplot okol.
proti vibracm, co nelze prohlsit o krystalovch osciltorech. Jeho odbr je typicky
1mA, maximln je 2,4mA pi napjecm
napt +5V a kmitotu 10MHz.

Zpsob nvrhu
Vnj rezistor uruje kmitoet vlastnho osciltoru v rozmez 100kHz a
30MHz. Trojm zapojenm vvodu 4, DIV
zvolme, zda je signl osciltoru vyveden
pmo na vstup, nebo je nejprve vydlen
10 nebo 100. V prvnm kroku nvrhu zvolme podle poadovanho kmitotu osciltoru fo zapojen dlie podle tab. 2.
Z nalezenho dlcho pomru N stanovme v druhm kroku velikost rezistoru RSET podle vrazu (2), kter jsme zskali pravou vztahu (1):
RSET = 10k (10MHz)
N fo
Chyby nastaven kmitotu vlivem tolerance rezistoru RSET omezme volbou
u tolerance, nejlpe 0,1%, nejvce 1%.

Mni teplota kmitoet

Obvod LTC 1799 je uren pedevm
jako zdroj obdlnkovho signlu pevnho kmitotu. Zvislost vstupnho kmitotu na velikosti jedinho rezistoru RSET

Obr. 3 - Zvislost kmitotu osciltoru

na teplot okol

Zvr
Integrovan obvod Linear Technology, LTC 1799 se uplatn vude, kde potebujeme zskat stabiln obdlnkov
signl s kmitotem od 1kHz do 30MHz
kde dme co nejjednodu zapojen, kter spotebuje minimum prostoru
i energie. Obvod LTC 1799 navc spluje poadavek jednoduchho a bezproblmovho nvrhu zapojen osciltoru.

Literatura

Obr. 1 - Osciltor s kmitotem 10MHz

24

Obr. 2 - Mni teploty - kmitoet

Crofts A.: SOT23 1kHz to 30MHz Oscillator

with Single Frequeney Set Linear Technology
Design Note 262, 2001. www. lineartech.com/
go/dnLTC1799.

1/2002

vybrali jsme pro Vs

Kilovoltov piezoelektrick
zesilova
Ing. Ladislav Havlk, CSc.
Piezokeramick mnie jsou vynikajc soustky pro nastavovn polohy
v nano a mikrometrov oblasti. Uplatuj
se v mnoha aplikacch, vyadujcch vysokou pesnost. Piezokeramick mnie
se vyrbj v rozlinch tvarech jako destiky, disky nebo trubiky. K mechanickm
dlm (napklad k zrctkm), ktermi
chceme pohnout, se obvykle lep. Velkou
nevhodou piezokeramiky je, e maximlnho prodlouen (typicky 0,1% rozmru
soustky) dosahuje pi elektrickch polch dov 20kV/cm. Proto vtina piezokeramickch mni pracuje s naptm
okolo 1kV a vyaduje pomrn drah vysokonapov zesilovae (nkolik set K/
kus). Proto nkte z vrobc piezokeramickch mni problm obchzej pomoc
na sebe navrench sloupc pilulek piezokeramiky (do srie), kter jsou ale napjeny paraleln. To vede k dovmu snen pracovnho napt, bohuel ale
k velkmu zven ceny piezomni. Pouit jednoduchch piezomni, kter
pracuj s vysokm naptm umouje pomrn levn zesilova, kter pouv
nzkoumov operan zesilova a ti
vysokonapov tranzistory MOSFET,
obrzek 1. Pro vysvtlen innosti jeho
zapojen pedpokldejme, e piezoelektrick mni se chov jako kondenztor s kapacitou nkolik destek nanofarad. Mni buzen signlem velkho
napt tedy vyaduje velk proud, aby
se nabil i vybil.
Pedpokldejme nejprve, e tranzistor Q3 nen v zapojen a msto diody D1
je zkrat. Tranzistor Q1 je pmo buzen

operanm zesilovaem a chov se jako spotebi proudu,

kter je omezen
pouze velikost
odporu R1. Tranzistor Q2 s devti-voltovou bateri a odporem R2
pracuje jako pevn nastaven
zdroj proudu,
kter pipoj kolektor tranzistoru
Q1 k napjen.
Bze (gate) tranzistoru Q2 z poObr. 2 - Ekvivalentn umov hustota zesilovae v zvislosti
mocn baterie
na kmitotu
neodebr dn
por R3 sestaven ze t sriov zapojeproud a me proto v zapojen pracovat nnch rezistor po 330k.
kolik let. Je ale teba potat s tm, e baterie
Odpor R5 izoluje kapacitn zt od
je na stejnm vysokm napt jako vstup
zesilovae a zabrauje jeho rozkmitn.
zesilovae. V okamiku, kdy zesilova vybj
Vstupn dli R6, R7 slou k vydlen
piezomni, je operan zesilova sepnut
sti vstupnho napt (na 1/100 vstupa vybjec proud, omezen jen odporem R1,
nho signlu) pro monitorovn. Vstupn
prochz pes tranzistor Q1 do zem. Rychodpor zesilovae zvis na zvolenm
lost nabjen piezomnie je nastavena
zdrojem proudu tranzistorem Q2 a odzdroji buzen. Zmen rychlost pebhu
porem R2. Nabjec proud je souasn klipi pouit piezokeramick trubiky
dovm proudem zesilovae a mus proto
s kapacitou 26nF a pi klidovm proudu
bt dostaten nzk, abychom uchladili
1,5mA byla 10V/s a pi klidovm proudu
tranzistor Q1. Pi proudu 1mA a napt 1kV
3,.5mA 20V/s. Rychlost pebhu nahoru
je rozptlen vkon na tranzistoru Q2, 1W.
(kladnou) a dol lze nastavit nezvisle na
To omezuje rychlost pebhu zesilovae
sob rezistory R2 a R1.
do kladnho napt. Pro piezomni
Spektrln hustota umu na vstupu
s kapacitou 10nF je pi proudu zesilovazesilovae je na obrzku 2. Na vych
e 1mA rychlost pebhu 0,1V/s.
kmitotech je omezena Johnsonovm
Tranzistor Q3 slou
umem zptnovazebnho odporu
jako oddlovac stupe
10kOhm. (Volme co nejni hodnotu).
pro kapacitu piezokeraNa kmitotu 50Hz se uplatuje zvlnn namickho mnie pi jejm
pjecho zdroje a um dosahuje 5mV menabjen a zajiuje vt
zivrcholov hodnoty viz vrazn pika
rychlost pebhu pi mana prbhu umu. Zvlnn lze snit zleplch klidovch proudech.
enm filtrace vysokonapovho zdroje.
Dioda D1 pipojuje pieZdroj vysokho napt pouv transzomni na vybjec obformtor se sekundrem 710V a mstkovod tranzistor Q1 a rev usmrova se 42 diodami 1N4007
zistor R1.
v srii. Filtr je srie 4 kondenztor
Kladn zeslen zesilo470 F/250V pemostnch rezistory
vae je nastaveno odpory
330k pro vybjen zdroje po vypnut.
R3 a R4 na hodnotu 100.
Podle:
Musme si uvdomit, e odPisani Marco: 1kV Piezo Amplifier Keeps
por R3 (3330k = 990k)
Cost, Noise Low Electronic Design 2001,
a kondenztor C1 mus
Obr. 1 - Kilovoltov zesilova pro napjen
August 6, s.88,90.
piezokeramickho mnie. Q1, Q2, Q3BUK 465-10000 snst napt 1kV.Proto je od-

1/2002

25

vybrali jsme pro Vs

Nejrychlej bipolrn tranzistor

SiGe pekonal hranici 200Ghz
Ing. Ladislav Havlk, CSc.
Vzkumnci IBM v oboru mikroelektroniky posunuli technologii kemk germanium (SiGe) z laborato do vrobnch procesu. Podailo se jim zlepit strukturu
heterogennho pechodu bipolrnho tranzistoru SiGe tak, e doshl kmitotu fT
210Ghz. Pipomeme, e kmitotem fT se
oznauje souin fm . h21e, tedy souin
kmitotu mcho signlu a malosignlovho proudovho zesilovacho initele
(v zapojen se spolenm emitorem). Kmitoet 210Ghz je dvojnsobkem kmitotu
fT tranzistor pedchoz generace. Dramatick zven kmitotu fT je zpsobeno
ztenenm vrstvy, pes kterou dochz

k vertiklnmu transportu nosi proudu

a ke ztenen kolektorov vyerpan vrstvy. Transportn vrstva byla ztenena na
0,025 m u pvodnch 0,05 m. Ztenen
transportn vrstvy bylo provedeno v bnm
litografickm zazen, jak prohlsil vedouc
inenr technologickho tmu Greg Freeman ve Fishkill, New York. Ultratenk vrstva
byla deponovna za vysokho vakua nzkoteplotn epitaxiln metodou. Bipolrn
tranzistor SiGe s heterogennm pechodem spn s vysokou rychlost dov
nkolik mlo pikosekund proud 1mA.
Zlepen technologie umonila 50% redukci spoteby tranzistoru. Prrazn na-

pt s otevenou bz je u novho tranzistoru HBT (heterojunctionbipolar transistor) 1,8V a s pimenou impedanc

bzeemitor je 3,8V.
Zstupci IBM se domnvaj, e bhem
dvou let vzniknou integrovan obvody,
kter budou v komunikanch stch pracovat s kmitotem 100Ghz a v nich se
ji ve vrob uplatn nov technologick proces SiGe biCMOS.

Podle:
Ashok Bindra: Fastest SiG HBT Surpasses 200Ghz Mark Electronic Design
2001, August 6, s 28 a 30.

Nhrada promnnch rezistor

integrovanmi obvody
Ing. Ladislav Havlk, CSc.
Integrovan obvody Analog Devices
Ine (USA) AD5200 a AD5201 jsou levn slicov zen promnn rezistory
s 256 a 33 pozicemi. Podle firmy Analog
Devices zastanou tyto obvody pln funkci bnch potenciometr a trimr. Jsou
montovny do mikropouzder SOIC. Hod
se pro veker aplikace v komunikacch,
multimedilnch zazench vetn pstro-

j audio a video, lze je pout i v kartch

PCMCIA. Jsou charakterizovny stejnmi parametry (diferenciln chyba nelinearity, um, kmitotov rozsah) jako
obvykl reostaty, potenciometry a nastaviteln dlie. Obvody maj standardn
rozhran SPI a jsou vyrbny v hodnotch
10k a 50k. Pracuj bu s jednm napjecm naptm 2,7 a 5,5V nebo se sy-

metrickm napjenm 2,7V. Cena 1000

kus obvod AD5200 je $ 0,9 a obvod
AD5201 $ 0,68.

Podle:
Analog Devices: VR Devices Are Replacements for Variable Rezistors and Trimmers Electronic Devices 2001, July 23,
s.98, www.analog.com.

Reklamn plocha

26

1/2002

inzerce

Metody men hodnot signl

digitlnmi multimetry
Ing. Pemysl Hejduk
TRUE RMS (pravdiv efektivn
hodnota)
V minulosti byly nejrozenj konvertory s odezvou na principu stedn hodnoty. Teoreticky je RMS (efektivn) hodnota istho sinusovho signlu 1/21/2 ze pikov hodnoty
a stedn hodnota je 2 / p ze pikov hodnoty.
Vzhledem k tomu, e mi konvertuje na
stedn hodnotu, RMS hodnota = / 2 x 21/2 =
1,11 ze stedn hodnoty pi men sinusovho prbhu. Nejvce mi pouv konvertory stedn hodnoty a nsob menou hodnotu
initelem 1,11 pro RMS hodnotu sinusovho
prbhu. m je vak men signl odlinj
od sinusovho prbhu, tm prudce narst
chybovost. Signly, jako obdlnkov prbhy,
smen, bl um, modulovan apod. se nemohou pesn zmit. Pro standardn prbhy lze pout hrub korekn faktor.
Konvertor pravdiv efektivn hodnoty
TRUE RMS, kter pouvaj nkter DMM
pstroje provd pm, pesn men tchto rznorodch signl.

initel amplitudy
initel amplitudy je jeden z parametr pouitch pro popis dynamickho rozsahu zesilova voltmetr. Je to pomr pikov hodnoty k RMS (efektivn) hodnot napt
amplitudy. V prbhu, kde kladn a zporn
plvlny maj odlin pikov napt se pro
vpoet initele amplitudy pouv vy hodnota napt. initel amplitudy zan na 1,0
pro obdlnkov prbh.

Tento DMM m initel amplitudy v rozsahu

od 1,0 do 3,0 pro celou stupnici. Sniovnm
dol z cel stupnice vzrst hodnota initele
amplitudy z 3,0 na: Cel stupnice x 3/hod-

nota RMS (tj. 6 v polovin stupnice)

Jestlie m njak vstupn signl initel
amplitudy 3,0 nebo mn, men napt nevykazuje u DMM vybavench TRUE RMS
chybu vlivem dynamick limitace rozsahu pi
cel stupnici. Jestlie nen initel amplitudy
prbhu znm a chceme jej znt, mus se
mit jak tmto DMM, tak osciloskopem pipojenm s AC vazbou. Jestlie je RMS hodnota
zobrazen miem 1/3 hodnoty pikovho
napt prbhu nebo men, pak je initel
amplitudy 3,0. Pro odetn hodnoty men
ne je cel stupnice pout pedchzejc vzorec k uren maximlnho initele amplitudy.
Prbhy v nsledujc tabulce zobrazuj
signly se vzrstajc hodnotou initele amplitudy. Jak je vidt z tto ady prbh, signl
s initelem amplitudy nad 3.0 je ji neobvykl.
Pro skupinu puls pi AC vazb :
initel amplitudy = (1/D 1)1/2
kde: D = stda cyklu nebo pomr ky pulsu
k dlce cyklu.
Obrcenm tohoto vzorce se pijde na to,
e tento DMM me pesn mit skupinu
puls pi cel stupnici se stdou cyklu nad 10
% bez limitace initele amplitudy.
initel amplitudy = 3,0 = (1/D 1)1/2; 9,0 = 1/D
1; 10,0 = 1/D~D = 1/10 = 10 %

ka psma
ka psma definuje rozsah kmitot, kter pi odezv zesilovae voltmetru nepoklesnou o vce ne 3 dB (rove 1/2 vkonu).
ka psma u prmrnch DMM se pohybuje okolo 20 kHz.

Rychlost pekmitu
Rychlost pekmitu se tak nazv limit rychlosti napt. Definuje maximln rychlost zmny napt na vstupu zesilova pro vstupn
signl s velkou amplitudou. Limitace zpsoben rychlost pekmitu se pi men uvnit rozsah vtiny DMM pstroj nemus uvaovat.

Vliv nbhovho a dobhovho

asu na pesnost
Nbhov a dobhov as prbhu je asov okamik zmny mezi body, kter odpovdaj 10% a 90% pikov hodnoty. Budeme
uvaovat pouze dobu nbhu. Chyba, kter
je zpsobena dobou dobhu m vliv pouze
na ku psma nebo rychlost pekmitu, kter vak nen, jak ji bylo uvedeno, u tchto
pstroj relevantn.

1/2002

Obr. 5
Piblin zpsob, jak konvertovat ku
psma k limitu doby nbhu je dlit konstantu 0,35 frekvenc ky psma pi poklesu
o 3 dB. Pro tento DMM to je 0,35 / 200 kHz
= 1,75 s. Nsledujc pklad me pomoci
vypotat chyby zpsoben touto limitac
pi men obdlnkovch puls. Tento vpoet je pouze hrub, protoe se uvauje
pi analze ideln prbh signlu.
Ideln maj obdlnkov pulsy nulovou
nbhovou a dobhovou dobu a mly by bt
pravohl, jak je znzornno na nsledujcm obr st A. V praxi m kad prbh nbhovou a dobhovou dobu, kter odpovd
rychlosti pekmitu 1,75 s. Proto meme vypotat hodnoty pro teoretick signl s nulovou
dobou nbhu a dobhu, pak spotat hodnoty pro signl o stejn period, ale s celkovm
sklonem odpovdajc 1,75 s. Srovnn vsledk uke chybu men zpsobenou
omezenou kou psma. Uitm obr. 5 st B
pro srovnn, celkov rovn RMS a DC jsou:
Ecelkov RMS = A x ((3to + 2t1)/ 3T)1/2
EDC = A x ( t0 + t1)/T
Po vpotu obou hodnot se vypot, co
skuten DMM m vzorcem :
E AC RMS = [ (E celkov RMS)2 - ( EDC )2 ]1/2
Nyn si prohldnte prbh v minulm obr.
st B. Pi pouit DMM pro men AC sloek
signlu bude displej indikovat RMS hodnotu AC
signlu superponovanou na DC rove. Celkov rove RMS se me vypotat pouitm
vzorce :
E celkov RMS = [(EAC RMS)2 + ( EDC )2]1/2
Pro lep nzornost zvolme praktick pklad:
Pouijeme zvolen puls 10 kHz ve skupin puls 50 s se pikovou hodnotou 1 V.
Ideln maj pulsy nulovou dobu sklonu, jak je
zobrazeno na obr. 6 st A.
Ecelkov RMS = 1 x [(3 (50) + 2 (0)/3 (100)]1/2
= 0,51/2

27

inzerce

Obr. 6

Ecelkov RMS = 0,707

EDC = 1 (50+0/100) = 0,5
Take EAC RMS = [(0,707)2 - (0,5 )2]1/2 = (0,50
0,25)1/2 = 0,5
Jestlie se pedpokld v asovm seku 1,75 s maximln sklon zkreslen, obdlnkov signl se zmn na soumrn zkosen, jak je znzornno na obr. 6 st B. V tom
ppad je :
Ecelkov RMS = 1 x [(3 (48,25) + 2 (1,75)]/ 3
(100)1/2 = (0,494)1/2 = 0,703
EDC = 1[(48,25 + 1,75)/100] = 0,5
Take EAC RMS = [(0,703)2 - (0,50)2 ]1/2 =
(0,494 0,25)1/2 = 0,494
Povimnte si, e EDC zstv stejn
Vsledn chyby jsou: Pro E celkov RMS: -0,6 %
Pro EAC RMS: - 1,2 %

Zvr
Z ve uvedenho lnku vyplv, e
pouitm modernch multimetr vybavench
TRUE RMS se otvr monost men rznch druh signl, kter dve bylo mono
mit pouze komplikovanmi metodami. I pes
tyto pednosti nen vdy TRUE RMS (pravdiv efektivn hodnota) vdy beze zbytku pravdiv. Na tuto skutenost upozoruje tento lnek a vypotv mon chyby, kter vznikaj
pi men signl. Pokud uivatel potebuje
znt pesnj chybu, je teba si uvdomit
skuten monosti tchto multimetr.
Ucelenou adu multimetr vybavench TRUE
RMS, podobn jako ostatn mic pstroje nabz firma Micronix, kde lze zskat i dal podrobnj informace - viz inzert Micronix.

Reklamn plocha

28

1/2002

zanme

Mal kola praktick

elektroniky
(58. st)

Zdroje pro operan zesilovae

klov slova: operan zesilova, napjen, nf pedzesilova

Akoliv pvodn operan zesilovae byly sestavovny z diskrtnch soustek - tedy tranzistor a
Operan zesilova
rezistor, dnes se vyrbj jako integrovan obvody. Bvaj v kulaPi listovn v asopisech, technictm kovovm pouzdru nebo erkch dokumentacch a odbornch publinm plastovm pouzdru s vvody
kacch se zapojen s operanmi zesilove dvou adch - DIL, podobn
vai zpotku jev zdnliv nepehledn
jako asova 555 nebo zesilova
a komplikovan. Operan zesilovae
Obr. 2 - Operan zesilova zapojen jako
LM386, kter ji znme. Stejn je i
(zkratka OZ) najdete pod oznaenm 501,
a)
nf zesilova, b) stejnosmrn zesilova
slovn vvod - pi pohledu
741, 748, 071, 072, 084, 1458, 5532 atd.
shora od znaky proti smru hodinovch
Psmena ped slem oznauj vrobce.
Stejnosmrn zesilova
ruiek. V jednom pouzdru me bt inteNapklad MAA501, TL071, LM741,
Kdy vynechme kondenztory na
grovno i vc operanch zesilova, naMC1458 apod. Operan zesilovae se
vstupu a na vstupu, plat uveden vztah
pklad dvojit TL072 nebo MA1458. U
li svmi parametry, vnitn strukturou,
i pro stejnosmrn napt na vstupu
jednoduchch OZ se dodnes vesms dozpsobem a elem pouit a dalmi
a vstupu (viz obr.2b). A mme stejnosmrdruje ustlen slovn vvod:
vlastnostmi, kter bvaj uvedeny v dobn zesilova, kter se pouv v mnoha apli2 invertujc vstup, 3 neinvertujc
rm katalogu nebo katalogovch listech
kacch, napklad v mc technice.
vstup, 6 vstup, 7 kladn napjen, 4 zvrobc. Pro ely na Mal koly budeporn napjen. Jednika a osmika
me brt jako fakt, e ve schmatech, kteNapjen
u nkterch typ slou pro takzvanou
r ns zajmaj je uveden njak typ opePro nkter zapojen s operanm zekompenzaci - pro pipojen dalch souranho zesilovae, a tak ho dodrme.
silovaem nen teba stavt zvltn zdroj
stek, co zatm pomineme (viz obr. 1).
Stle se motme kolem nzvu opesymetrickho napt. Pomeme si dliran zesilova. Slovo operan je zde
NF zesilova
em napt, kterm si vytvome sted
ve vznamu specilnch funkc - toto za(viz nap. [9]). Dli je tvoen dvma repojen slou nejen k zesilovn nzkoPro zatek se podvme na zapojen
zistory zapojenmi v srii. Maj stejnou
frekvennch signl, ale i k porovnvnzkofrekvennho pedzesilovae, kter se
hodnotu a protkajcm proudem na
n stejnosmrnch napt, zesilovn
vyskytuje v mnoha aplikacch (viz obr.2a).
obou vznik stejn velk napt. Obvyknepatrnch zmn, stn napt aj. V liVstupn signl je piveden pes kondenzle se vol hodnoty asi od 2k2 do 47k.
teratue najdete vrazy - kompartor,
tor C1 na vstup. Zeslen signl se odebr
Dliem s menmi hodnotami tee pi
integrtor, invertujc a neinvertujc zez vstupu pes kondenztor C2. Kondenstejnm napt vt proud a lze ho i vc
silova, diferenn nebo logaritmick
ztory slou k oddlen stejnosmrnch
zatit. Pokud je teba vytvoit uml sted
zesilova a podobn. Neskome pnapt. Novinka je v zapojen rezistor R1
napjen pro odbr vtho proudu, pimo doprosted, chceme si jenom postaa R2. To je takzvan zptn vazba, kter
vd se napt z tohoto odporovho dvit njak zapojen, kter jsme si nali
uruje zeslen obvodu. Mezi vstupem
lie na vstup operanho zesilovae zav asopisu nebo knce a ve kterm je
a zem, tedy na obou rezistorech R1 a R2
pojenho jako takzvan sledova
soustka s nzvem operan zesilova.
zapojench v srii je vstupn napt Uo (o
signlu (viz nap. [10]).
jako output). Na druh vstup operanho
Chceme vdt, jak ji zapojit a jak napjet. Nkter schmata vypadaj na prvn
zesilovae je pivedena st tohoto napZdroje napjen
t. Pomr napt na vstupu k napt na vstupohled nepehledn, ale cel zmatek
I kdy v nkterch ppadech lze pro
pu je dan pomrem rezistor, na kterch
skon, jestlie si koupte stavebnici, ve
zskn symetrickho napt pout btato napt jsou, tedy
kter je ji hotov plon spoj, osadte
n transformtor s jednm sekundrnm
Uo/Ui = (R1+R2)/R1.
ho, pipojte napjen a kdy to funguje,
vinutm, pouvaj se pro tento el transvc vs nemus zajmat.
Signl je pivdn na invertujc vstup
oznaen + a zptn vazba je
zaveden z vstupu na neinvertujc vstup oznaen -. Zjednoduen meme ci, e zeslen
A tohoto zesilovae je
A=(R1+R2)/R1.
A je bezrozmrn slo, kter
udv, kolikrt je vstupn napt
vt ne vstupn. V praxi se setkObr. 3 - Vytvoen umlho stedu
Obr. 1 - Uspodn vvod a)LM741, LM748, vte s upravenm vzorcem
a) odporovm dliem
TL071 aj., b)MC1458, TL072, TL082 aj.
A=1+R2/R1.
b) operanm zesilovaem

1/2002

29

zanme
formtory se dvma symetrickmi sekundrnmi vinutmi, napklad 230V/2x15V.
V literatue mete najt nejrznj zapojen symetrickch zdroj.
a) pouze s usmrovaem a filtranmi
kondenztory viz obr 4
b) pedchoz doplnn o stabilizaci zenerovmi diodami (viz obr. 5 a [11])
c) stabiliztory s tranzistory (viz obr. 6 a [12])
d) stabiliztory s integrovanmi obvody
zdroj pevnho napt (viz obr. 7 a [13])
e) stabiliztory s integrovanmi obvody
nastavitelnho napt (viz obr. 8 a [14])
f) nastaviteln stabiliztory s vzjemn
vzanmi vtvemi
g) nastaviteln vlen stabiliztory, kter pi peten v jedn vtvi sn napt i
v druh vtvi.
Tchto zapojen najdete v literatue
celou adu.

Nepehldnte: Zapojen kladn vtve zdroje u

znme. Zporn vtev je
velmi podobn, jenom se
msto npn tranzistoru pouije tranzistor pnp a mst in- Vo
tegrovanho obvodu stabiliztoru pro kladn napt se
pouije obdobn typ, ale pro
Obr. 9 - Zesilova s nastavitelnm zeslenm
zporn napt. Li se i
oznaenm napklad k ad IO 78xx je
osvdil se ji mnohokrt). Signl z midoplkov ada 79xx. Take ve zdroji
krofonu je piveden pes kondenztor
12V pouijte 7812 a 7912. K oblbenC1 a rezistor R1 1k na invertujc vstup mu LM317 je obdoba LM337 (viz obr. 6, 7,
(. 2). Zeslen je veden z vstupu pes
8). Ve najdete v dobrm katalogu. Podkondenztor C2. V tomto zapojen je zevejte se tak na slovn a pozice vvoslen ureno pomrem rezistor zapod na pouzdru, kde je vstup, vstup
jench trochu jinak ne v vodnm pa nastavovn nebo zem. Je to praktick
kladu, ale poetn je to stejn. Msto
zkuenost, kterou si budete o to lpe parezistoru je zapojen trimr nebo potenciomatovat, kdy vm obvod nebude na prvmetr 100k a k nmu v srii rezistor 10k.
n zapojen fungovat. Za to vm nikdo ned
Take je mono celkovou hodnotu tohoto
ptku. Napak. To, e nkdy udlte chyodporu mnit od 10k do 110k. Invertujc
bu, nebo dlouho ptrte po pin nevstup je pipojen na uml sted tvoen
zdaru nebo nesprvn funkci, pemlte,
rezistory stejn hodnoty 47k. Nezapohledte v katalogu nebo literatue, konmete tak zapojit kondenztor C3. Opezultujete s kamardy a pak opravujete, je
ran zesilova je napjen z bnho
velmi uiten pro v odborn rozvoj. Nazdroje 12V. Zeslen nzkofrekvenn sigute se systematicky hledat zvadu, nenl je piveden pes potenciometr nebo
Obr. 5 - Zdroj
Obr. 4 - Zdroj
vzdat se a nakonec se z toho pouit
trimr P2 na vstup zesilovae s LM386 a je
symetrickho symetrickho napt
a radovat z spchu. Ne pro njak urislyet z reproduktoru.
napt pouze doplnn o stabilizaci
t obvod, ale i pro dal een technicPi praktick realizaci zejm tak
Zenerovou diodou
s filtrac
kch problm a ivotnch situac.
dojdete k podobnm zkuenostem:
Krom operanch zesilova jsou sy1. Trimr P1 nastavte zpotku na nejmen
metricky napjen napklad i vkonov
hodnotu, aby zeslen pedzesilovae
koncov zesilovae, napklad naptm
bylo minimln a teprve potom mete
40V. Zde nen dn stabilizace zapocitlivost zvyovat.
teb, dost na tom, e tento zdroj umou2. Potenciometr P2 nastavte na maximum,
je odebrat dostaten velk proud a vpokud nevte, kde je maximum, dejte ho
stupn napt je filtrovno kondenztory s
doprosted. Kdy je toti nastaven na
velkou kapacitou. Toto symetrick napt
minimum, mete se myln domnvat, e
lze po prav na patinou velikost pout
zapojen nefunguje.
i pro napjen pedzesilova a dalch
3. Akoliv u LM386 nemus bt zapojen
obvod s operanmi zesilovai.
Boucherotv len ve vstupu, bylo ho nutno pi zapojen na nepjivm kontaktnm
Praktick pokus
poli metodou vrabho hnzda doplnit. Bez
nj byl signl zkreslen, na osciloskopu bylo
V [4] byl uveejnn pedzesilova pro
vidt siln zakmitvn na vf kmitotech.
mikrofon s operanm zesilovaem za4. Dal divn zvuky, zakmitvn a zkrespojenm tak, aby ho bylo mono napjet
len bylo zlikvidovno pidnm filtranho
z bnho nesymetrickho zdroje. Z jikondenztoru pmo u zesilovae, akoliv
nho asopisu [5] si vypjme nastavepmo ve stabilizovanm zdroji je tak filn zeslen potenciometrem v srii
tran kondenztor. A navc - k filtranmu
s rezistorem. Pokud nemte
kondenztoru 100 mikrofarad bylo teba
TL071, mete pout polovinu
pidat jet paraleln keramick 100 F co
TL072 nebo MC1458. Ale zde je
nejble k vvodu napjen OZ.
zmna v slovn vvod.
5. Pesto se pi zvten citlivosti zesiloPro prvn vyzkouen bez mva rozhoukal, hvzdal a bublal vlivem
cch pstroj mete pout mal
akustick zptn vazby, kdy mikrofon
elektretov mikrofon nabzen
zptn zachycoval svj vlastn zvuk
pod katalogovm nzvem
z reproduktoru. Mikrofon byl pipjen na
MCE100 a jako koncov zesiloasi 5m dlouh stnn kabel a vystren
va pout napklad LM386, kter
za dvee do vedlej mstnosti a dvee
mte z pedchozch pokus. ObObr 6, 7, 8 - Zdroj symetrickho napt doplnn vod (viz obr. 9) mete snadno
zaveny. Bylo po akustick vazb a citlio stabilizaci s tranzistory (6), stabiliztorem a rychle sestavit na nepjivm
vost bylo mono jet zvtit. Pak bylo
s pevnm naptm (7) integrovanmi obvody kontaktnm poli (dobr drek pod
pekvapiv slyet i pomrn slab zvuky
s nastavitelnm vstupnm naptm (8)
kroky, poloen tuky na stl apod.
stromeek nebo za vysvden -

30

1/2002

zanme
Zvr
V tomto pokusu nelo o zhotoven citlivho pedzesilovae, ale o praktick
vyzkouen obvodu s operanm zesilovaem s nastavitelnm zeslenm.

Literatura:
[1] Malina; Pokusy z elektroniky, III. dl,
vydavatelstv Kopp 1999
[2] Punoch, J. Operan zesilovae
v elektronice, Ben, Praha 1999
[3] Rdio plus KTE 7/2001 str. 5-7, Zvukov spna

[4] Praktick elektronika C 6/2001 str. 2526, Pedzesilova pro kondenztorov

mikrofon
[5] Rdio plus KTE 6/1999 str. 24, Pedzesilova s plynulou regulac
[6] Rdio plus KTE 9/1999 str. 8-10, Domc zesilova
[7] Praktick elektronika A Radio 4/
1997, Nf zesilovae s SMD
[8] Praktick elektronika A Radio 7/1997,
str. 23, Zdroje dvojitho napt, Hjek Z.
[9] Rdio plus KTE 10/2000 str. 12, Nf
usmrova k DMM

[10] Rdio plus KTE 8/2000 str. 11, Zdvojova kmitotu pro kytaru
[11] Rdio plus KTE 6/2000 str. 34-35,
prava mikropjeky
[12] Amatrsk rdio A 11/1992 str. 508,
Barevn hudba, Patera M.
[13] Rdio plus KTE 9/1999 str. 20-21,
Zdroj 2 x 12V/1A, stavebnice . 421
[14] Amatrsk rdio A 12/1995, str. 18,
Symetrick stabilizovan regulovateln
zdroj, Hjek Z.
[15] 269 integrovanch obvod, HEL,
1996
vyuoval -Hvl-

krtce

IO pro spnan zdroje zvyujc napt

Spnac kmitoet zvyovacho regulovanho mnie DC/DC zaloenho na LT1930A od Linear Technology (http://www.linear.com)
je 2,2 MHz. To umon pout kondenztory a cvky s nzkmi hodnotami kapacit a induknosti, tedy i malch rozmr a protoe nov
IO s 5 vvody je umstn do pouzdra SOT-23, potebuje kompletn spnan zdroj na desce
plonho spoje plochu jen 8 mm10 mm a do vky mn ne 2 mm. Spna mnie umstn
na ipu snese a 1 A, bytek na nm je pitom 400 mV. Rozsah vstupnho napt zan u 2,6 V,
maximln hodnota je 16 V. Vstupn napt me bt a 38 V. Jednou z astch aplikac je
pemna napt 3,3 V na 5 V zatitelnch 450 mA v distribuovanm napjen elektronickch
systm. Dal pouit najde LT1930A nap. pi napjen TFT displej digitlnch fotoapart,
penosnch lkaskch pstrojch nebo modem. Po vypnut elektrickm signlem SHUTDOWN je proud vlastn spoteby men ne 1 A. LT1930A je vvodov kompatibiln s LT1930,
kter m pracovn kmitoet 1,2 MHz.

Invertujc mni DC/DC pracuje na 2,2 MHz

K novinkm mezi IO pro regulovan spnan zdroje s induknostmi od Linear Technology (http://www.linear.com) pat tak LT1931A v pouzde SOT-23 s 5 vvody. Trendem
v tto oblasti je zvyovn pracovnho kmitotu, kter je na rozdl od 1,2 MHz u vvodov
kompatibilnho LT1931 2,2 MHz. To umouje pout mal kondenztory a induknosti,
co ocen vrobci penosnch pstroj. Invertor pracuje ji pi vstupnm napt 2,6 V.
Maximln vstupn napt je -38 V. Spna na ipu je uren pro proud a 1 A, pi kterm je
bytek napt 0,4 V. S LT1931A lze sestavit invertory, kter lze pout i v aplikacch, kde se
poaduje nzk um, nap. pro vytven pedpt pro tranzistory GaAsFET vf vkonovch
zesilova . Pi asto poadovan pemn +5V/-5V lze vstup zatit a 300 mA. Po
vypnut do stavu SHUTDOWN klesne proud vlastn spoteby po 1A.

Kompletn systm pro men teploty v jedinm ipu

Ve potebn pro slicov men teploty v rozsahu -40 C a +85 C je umstno v 5 a 6 vvodovch miniaturnch pouzdrech SOT-23 s integrovanmi obvodem AD7414 a AD7415 od Analog Devices (http://www.analog.com). V obou typech je pro men teploty pouit polovodiov senzor zaloen
na teplotn zvislosti pechodu PN a spracovn 10-bitov A/ pevodnk, co umouje men teploty
s pesnost 2 C pi rozlien 0,25 C. Komunikace s mikrokontrolrem, kde jsou namen data
vyhodnocena, probh pes dvouvodiov rozhran kompatibiln s rozhranmi SMBus a I2C. AD7414
obsahuje navc na ipu registry do kterch lze uloit horn a doln teplotn mez ve sledovanm prostoru,
pi jejich pekroen se aktivuje vstup ALERT. Dal pednost je velmi nzk spoteba pod 3 W pi
1 men za sekundu. Tu je mon dle snit volbou reimu, pi kterm zstv obvod po vydanm
men vypnut a do pchodu poadavku na dal men. Mal rozmry a nzk spoteba miccho
systmu jsou zvlt dleit v bateriemi napjench penosnch pstrojch i kdy lze pouit oekvat
nap. i v osobnch potach, mobilnch telefonech, elektronickch zkuebnch zazench, domcch
elektronickch pstrojch a pro zen technologickch proces.

1/2002

31

komunikace

Vytvote si webovou
prezentaci 2
Petr Klime
Jak ji bylo zmnno v prvnm dle,
HTML dokument lze povaovat za bn textov soubor a HTML jazyk za jazyk
programovac, kter m pesn definovanou syntaxi. Prv tato syntaxe bude
stejnm tmatem dnen, druh sti
kurzu o HTML.
Pipomeme, e existuj dva druhy
tag - prov a neprov. Prov tagy
mus bt ukoneny tagem stejnm,
k nmu je pidno lomtko. Neprov
tagy ukonovn nepotebuj a slou ke
vkldn rznch prvk do strnky. Takovmto prvkem me bt napklad obrzek.
Pklad provho tagu: <B>text</B>.
Tag <B> k prohlei, e text, kter bude
nsledovat, m bt zobrazen tun a pkaz </B> k, e zde tun text kon.
Takto napsan <B>text</B> se zobraz
jako tun napsan text.
V dalm pkladu se pokusme vloit
obrzek do HTML dokumentu pomoc
neprovho tagu: <IMG SRC=nazev_obrazku.jpg>. Tento tag vlo do
dokumentu obrzek, kter je definovan v parametru (SRC). Hodnota parametru (SRC) je uzaven mezi uvozovkami. To znamen, e ve, co je mezi
piatmi zvorkami a nen to pkaz
nebo klov slovo HTML jazyka, by mlo
bt uzaveno v uvozovkch.
Dve ne pistoupme k vysvtlovn
struktury HTML jazyka, zmime jet
velmi dleitou vc, a to tzv. vnoovn
tag. Znamen to, e jednotliv tagy lze
vnoovat dle libosti, a mjme na pamti, e v takovmto ppad by ukonovac tagy mly bt zrcadlov pevrceny k tagm uvozovacm. Pokud tak
neuinte, obvykle se nic zvanho
nestane a vae strnka se ve vtin
ppad bude zobrazovat sprvn, ale
me nastat problm s prohleem Ne-

tscape Navigator, kter vyaduje opravdu bezchybn HTML kd. Tk se to zejmna starch prohle.
Pklad sprvnho ukonovn tag:
<I><B>njak text</B></I> a nesprvnho, resp. nedoporuovanho ukonovn: <I><B>njak text</I></B>.
Pokud se chystte vytvoit si vlastn
HTML dokument, ml by mt zkladn
strukturu takovou, jak je uvedeno v tab.
1. Dbejte opravdu toho, aby vchoz stav
dokumentu byl takov jako v tab.1
a pistupme k popisu jednotlivch st.

<!DOCTYPE HTML PUBLIC -//

W3C//DTD HTML 4.0 Final//CZ>
Oznauje typ dokumentu a k prohlei, e se jedn o HTML dokument,
pouit verze HTML jazyka je 4.0 a dokument bude obsahovat esk znaky.
Upozoruji, e se nejedn o typ kdovn dokumentu, to probereme pozdji,
a podotkm, e dnen prohlee ji nevyaduj, ale pro plnost HTML dokumentu ji ponechte.

<HTML>
Prov povinn tag oznaujc zatek samotnho HTML dokumentu. Vtina novch prohle ho ke sprvnmu
zobrazen strnky nepotebuj, ale doporuuji ho na strnce ponechat.

<HEAD>
Nezbytn tag tvoc tzv. hlaviku HTML
dokumentu. daje, kter obsahuje hlavika, se nikde ve webov strnce nezobrazuj, (vjimku tvo pouze tag <TITLE>), ale obsahuje nezbytn daje
tkajc se samotnho obsahu strnky.

<TITLE>

Titulek strnky. Text, kter je uzaven

mezi tmto tagem, se zobraz
<!DOCTYPE HTML PUBLIC -//W3C//DTD HTML 4.0 Final//CZ> v horn lit prohlee. Po<HTML>
kud tedy napete <TIT<HEAD>
LE>Moje strnka</TITLE>
<TITLE> </TITLE>
vsledek bude vypadat jako
<META>
na obr. 1.
</HEAD>
Kdy titulek v hlavice ne<BODY>
uvedete, dosad se automatic</BODY>
ky jmno HTML souboru nebo
</HTML>
jmno prohlee, v naem
Tab. 1
ppad Netscape 6.

32

@
Obr. 1

<META>
Nepovinn st tzv. metatag. Slou
ke sdlovn rznch informac o dokumentu, jako jsou napklad klov slova
dokumentu, kdovn dokumentu apod.
Nejpouvanj st tohoto metatagu je
sdlen prohlei, v jakm kdovn se
m strnka zobrazit.
<META http-equiv=Content-Type
content=text/html; charset=windows1250"> uveden pklad sdluje prohlei, e strnka se bude zobrazovat
v kdov sad Windows 1250, v naich
zempisnch kch a dlkch je to nejpouvanj typ kdovn. Ve zkratce se
zmnm o tom, e existuje jet kdovn pro Unixov resp. Linuxov systmy
a vypad nsledovn:
<META http-equiv=Content-Type
content=text/html; charset=iso-8859-2">

<BODY>
Vechny pkazy, kter se nachzej
mezi tmto provm tagem budou zobrazeny na strnce prohlee. Pkazy, kter se nachzej vn tohoto tagu se nikde
v prohlei nezobraz.
Dle je dobr uvst, e tag <BODY>
obsahuje nkolik HTML klovch slov
s parametry resp. atributy, kter si popeme ne a uvedeme si nkolik mlo
pklad. U tohoto provho tagu
<BODY> dochz k prvn vt odchylce
v zobrazovn pi vyuit prohlee Internet Explorer (IE) a Netscape Navigator
(NN). Ppadn nesrovnalosti lze samozejm elit.
Pojme si nyn popsat jednotliv atributy, a jak jsou jejich ppadn hodnoty.
Atribut BGCOLOR=barva, definuje barvu pozad strnky. Barva me bt zapsna bu anglickmi vrazy pro barvy jako
red, blue, white, black nebo ve tvaru RGB
selnch kd. Co to znamen?
Kad barva m svoji selnou definici ve tvaru R-Red (erven) G-Green (zelen) B-Blue (modr) ze kterch se skld. Vechny dostupn barvy lze sloit ze

1/2002

komunikace
t zkladnch. Na stejnm principu funguje zobrazovn barev v potai a tyto
ti barvy, uveden ve, byly pouity pro
kombinaci vech barev. seln tvar barvy, ktermu prohle rozum je definovn takto: #RRGGBB, kde RR je hodnota
resp. intenzita erven barvy v rozmez od
0 do 255 zapisovno v estnctkov soustav tj. od 0 do FF (FF je v estnctkov
soustav 255). Analogicky se tak zadaj i
ostatn sloky barvy. Z toho plyne, e kdy
zadm #FFFFFF (maximln hodnota), vsledn barva bude bl, a kdy #000000
(minimln hodnota), tak dostanu ernou
barvu. V ppad, e budete potebovat
jen ervenou barvu bude kd vypadat
takto: #FF0000.
Dalmi atributy v tagu elementu
<BODY> jsou TEXT=barva, kter uruje
barvu textu na strnce, LINK=barva
barva odkazu, VLINK=barva barva odkazu, na kter jste ji klikli resp. kter jste ji
navtvili a ALINK=barva barva odkazu
pi kliknut na odkaz tj. zbarven odkazu
v moment kliknut. Dal atribut se tk
obrzku na pozad a je jm atribut BACKGROUND=nejaky_obrazek.jpg. Takov-

</HEAD>
<body BGCOLOR=YELLOW vlink=RED
alink=RED link=RED LEFTMARGIN=20
TOPMARGIN=5 marginwidth=20" marginheight=5">

Obr. 3

Obr. 5
Obr. 4
to obrzek se rozklonuje na celou viditelnou plochu prohlee, viz. obr. 2.
A posledn atributy, kter jsou definovny jinak u IE a NN a jsou jm atributy,
kter odsad text, tabulku, obrzek, apod.
od levho hornho okraje prohlee. Pro
IE to jsou LEFTMARGIN=slo a TOPMARGIN=slo, kde slo udv odsazen v pixelech, a pro NN MARGINWIDTH=slo a MARGINHEIGHT=slo.
Pro sprvn zobrazen jak v IE tak
v NN uvete vdy oba dva tyto atributy
jak ukazuje nsledujc pklad:
<!DOCTYPE HTML PUBLIC -//W3C//DTD
HTML 4.0 Final//CZ>
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Moje strnka</TITLE>
<META http-equiv=Content-Type content=text/html; charset=windows-1250">

Obr. 2

<a href=http://www.domena.cz>Odkaz na
njakou strnku</a>
</BODY>
</HTML>

Takto napsan HTML kd se

v prohlei zobraz jako obr.5.
Na zvr tohoto dlu bych rd doporuil vem, aby pouvaly strukturu
HTML dokumentu zmnnou na zatku kurzu, aby dsledn uzavrali prov tagy, a aby vdy definovali atributy
v tagu <BODY>. Tm si zajistte, e Vae
strnka bude vypadat stejn i na jinch
prohlech, ne jak pouvte vy.
Ohledn stylu psan tag poznamenvm, e je mete pst velkmi nebo
malmi psmeny a je taky jedno jestli
budete tagy pst na kad dek zvl
nebo je budete skldat rovnou za sebou. Pro pehlednost dvm pednost
takovmu zapisovn jak je uveden
v pkladech.

Nabje akumultor Li-Ion odebr energii z rozhran USB

Patrn prvn svho druhu na svt je integrovan nabjec obvod pro akumultory Li-Ion
MAX1811 uveden na trh firmou Maxim (http://www.maxim-ic.com) tm, e zdrojem jeho vstupnho napt me bt rozhran USB osobnch pota. Lze ovem pout i jin zdroj s naptm
mezi 4,35 V a 6,5 V schopn dodat zvolen proud. Jedn se o autonomn nabje pro 1 lnek,
obsahuje tedy ve potebn k zen nabjecho procesu a nen tedy teba jej dit extern.
Nabjec proud 100 nebo 500 mA pro rychl nabjen lze volit logickou rovn L a H na vvodu
SELI a tak jej pizpsobit nap. parametrm rozhran. Podobn konen napt baterie je udrovno napovou regulan smykou podle volby logick rovn (L>0,8 V; H> 2 V) na vvodu
SELV na 4,1 V nebo 4,2 V. Pokud je baterie znan vybit (UBAT < 2,5 V), je nejprve pedformtovna nabjecm proudem asi 50 mA. Mimo vlastnho IO jsou teba jen blokovac kondenztory
na vstupu a vstupu, ppadn lze na vvod CHG pipojit signalizan svtivou diodu. Maximln
ztrtov vkon MAX1811 v 8-vvodovm pouzde SO je 1,4 W. Rozsah pracovnch teplot je od -40 C do +85 C. MAX1811 me bt
pouit nap. v kapesnch potach, digitlnch fotoapartech, pehrvach MP3, mobilnch telefonech nebo pagerech.

Chytr automobilov strae

Na salonu v enev byl pedstaven tak automobil Renault Vel Satis vybaven nejmodernj strac
soupravou od firmy Bosch (http://www.bosch.de). Na rozdl od dosud bn uvanch systm, kde se
motorek ot jednm smrem a kvav pohyb strae je zazen mechanicky, u novho systmu je
reverzovn motor. To umonilo zmenen rozmr celho zazen. dic systm strae m dky pslunmu senzoru stle informaci o poloze stracho ramene a tak lze, bez ohledu na jeho rychlost, tec
slu a vliv vtru, zajistit vdy maximln itnou plochu zenm vzdlenosti k okraji skla na minimum.
Nov strac systm zjist nap. i nahromadn snh a pizpsob tomu stran pole tak, aby nedolo k zablokovn i pokozen. Ped
zmnou smru jsou otky sneny, co sniuje hlunost zazen a opoteben stracch lit. Senzor det podv dic elektronice
informaci o jeho intenzit a podle toho je zen interval strn. Pi suchm poas jsou strac ramena zaparkovna do polohy mimo
zorn pole, m se zlep aerodynamika a sniuje riziko zrann pi nehod za asti chodc a cyklist.

1/2002

33

inzerce

Reklamn plocha

34

1/2002

zanme

Mini kola programovn

mikroadie PIC 16F84 se
zamenm na Chipon 1.

Milan Hron
V minul lekci, pi vysvtlovn pouit znaku $, padnul vraz podprogram.

Co je to ten podprogram?
Vyskytne-li se njak st v tle programu alespo dvakrt, je vhodn ji
z dvodu spory pamti programu umstit do podprogramu. Zatek kadho
podprogramu mus bt opaten nvt
(nzvem podprogramu), na kter bude
v ppad voln podprogramu proveden
skok z bhu samotnho programu. Kad podprogram mus bt ukonen instrukc ukonen podprogramu, kter zase vrt bh programu do msta odkud byl
podprogram zavoln. Samozejm, e je
mono z podprogramu volat dal podprogram. A to v ppad mikroadie PIC
16F84, kter je srdcem Chipona 1, a osmkrt. To pln postauje. Voln podprogramu je provedeno instrukc CALL.
V parametru tto instrukce se uvede nvt volanho podprogramu. Instrukce
nvratu z podprogramu jsou ti: RETURN,
RETLW a RETFIE. Instrukce RETURN provede bn nvrat z podprogramu do
msta odkud byl podprogram zavoln. Instrukce RETLW provede t bn nvrat
z podprogramu, ale do pracovnho registru W je zanesen obsah parametru tto
instrukce. Tto monosti se asto vyuv.
Instrukce RETFIE provede nvrat
z podprogramu, kter byl vyvoln peruenm. Vraz peruen je pro ns nov.
A je natolik vznamn, e jeho vysvtlen
bude probrno a v dalch lekcch samostatn. My prozatm nebudeme tuto vznamnou vlastnost mikroadie vyuvat.
Podprogramy meme umisovat na
libovoln msto v pamti programu, ale
doporuuji pro udren pehlednosti programu si zavst urit styl a ten stle dodrovat. V prvn lekci jsem psal, e program m zanat hlavikou programu.
Pod n by mly nsledovat definice univerzlnch registr a symbol. Nsleduje msto, odkud se bude program pekldat (direktiva ORG) a instrukce skoku na
zatek vlastnho programu. A prv
mezi tuto instrukci skoku a vlastn program umisuji blok podprogram. Na konec programov pamti umisuji blok textovch dat (vysvtlm pozdji) a konec

1/2002

programu je zakonen povinnou direktivou END. Nesm se zapomnat ani na

popis programu. I kdy je nm prbh
programu dokonale jasn. Neznm nic
horho, ne se po pl roce vrtit
k njakmu programu bez popisu a chtt
tam nco dodlat. Obvykle to kon katastrofou. Nikomu svj styl nevnucuji, ale
veker programy, kter budu prezentovat budou psny v tomto stylu.
kol: Vytvote program, kter bude
v intervalu 1 milisekundy natat registr
reg_A do hodnoty 200 a potom bude opt
v intervalu 1 milisekundy odetat registr
reg_A a do nuly.
;Program: Pokus_8 (pokus s podprogramem)
LIST P=16F84, R=DEC
#INCLUDE <P16F84.INC>
RAM EQU H0C ;definice univerzlnch registr
reg_A
EQU
RAM
TM
EQU
RAM+1
ORG H00' ;adresa zatku
programu
GOTO START ;skok na zatek vlastnho programu
DOBA MOVLW 250 ;podprogram
DOBA MOVWF TM ;registr TM = 250
NOP
DECFSZ TM,F ;je TM-1=0 ?
GOTO $-2 ;ne - prove skok
RETURN ;ano - ukoni podprogram
START CLRF reg_A ;zatek vlastnho programu, reg_A=0
SEM
CALL DOBA ;prove podprogram DOBA
INCF reg_A,F ;k registru reg_A
se pite 1
MOVF reg_A,W ;obsah registru reg_A se vlo do registru W
XORLW 200 ;obsah registru
W se porovn s slem 200
BTFSS STATUS,Z ;je registr
W = 200 ?
GOTO SEM ;ne - jdi na nvt SEM
ZNOVA CALL DOBA ;ano - prove podprogram DOBA
DECF reg_A,F ;od registru
reg_A se odete 1
MOVF reg_A,F
;obsah registru reg_A se vlo do reg_A

BTFSS
STATUS,Z ;je registr
reg_A = 0 ?
GOTO ZNOVA
;ne - jdi na
nvt ZNOVA
NOP ;ano konec programu
END
V tomto programu se krom nov instrukce CALL a RETURN objevila nov
instrukce NOP. Tato instrukce nem dn vznam a pouv se zde jen z asovch
dvodu, nebo proveden kad instrukce
trv urit as (instrukn cyklus). V ppad
Chipona 1, kter je zen krystalem 4Mhz,
je instrukn cyklus roven 1 mikrosekund. Mikroadi provd pi kadm cyklu
jednu instrukci. Vyjmku tvo instrukce skoku, kter na sv proveden potebuj instrukn cykly dva. Potebujeme-li vytvoit
asovou smyku (v naem ppad 1mS)
lze si snadno vypotat dobu prbhu jedn smyky, a tuto dobu vynsobit potem
prbhu asov smyky, a do poadovan doby. Program MPLAB disponuje
specilnm oknem pro men asu a potu cykl.
Zapeme program Pokus_8 do textovho editoru programu MPLAB a vytvome znmm postupem projekt. Program
pelome do strojovho kdu a provedeme reset (ikonou nebo tlatkem F6). Oteveme okno stopek (Window / StopWatch).
Zkontrolujeme zda je nastavena sprvn
frekvence mikroadie (4Mhz). Pokud
nen, provedeme jej sprvn nastaven
volbou (Option / Development Mode/
Clock). Na tto kart nastavme typ osciltoru XT a poadovanou frekvenci 4 Mhz.
Potvrdme OK. Je-li nastaven frekvence
v podku, oteveme jet okno registr a
zde si nechme zobrazit registr reg_A, TM
a pracovn registr W (nezapomete mal
w). Nyn provedeme prvn krok programu
(ikonou STEP nebo tlatkem F7). Pi pouvn tlatek je teba mt okno textovho editoru aktivn, pi pouvn ikon se
aktivn okno pepn automaticky. Aktivn
okno se oznauje stejn jako ve Windows,
najetm kurzoru a stiskem levho tlatka
myi. Po proveden prvnho kroku se poet cykl zvil o dva. To proto, e instrukce GOTO vyaduje ke svmu proveden
dva strojov cykly. Provedeme dal krok.
Poet cykl se zvil pouze o jednu. In-

35

zanme
strukce CLRF vyaduje ke svmu proveden pouze jeden cykl. Nyn poitadlo
cykl vynulujeme (tlatko ZERO), nebo
dal instrukce je voln podprogramu
DOBA, a my budeme chtt zmit dobu
trvn tohoto podprogramu. Provedeme
nkolik krok programu a sledujeme, jak
poet cykl vzrst a obsah registru TM
se zmenuje. Krokovn a do nuly by
bylo pkn zdlouhav, a tak si prci
urychlme pomoc Break Pointu. Najedeme kurzorem na instrukci nvratu
z podprogramu (RETURN) a pravm tlatkem myi vyvolme kontextov menu.
Z nabdky vybereme Break Point. Vimnte si, e vybran text se barevn odliil od ostatnho textu. Nyn spustme program (ikonou se zelenm svtlem a nebo
tlatkem F9). Po dobu bhu programu je
stavov dek zabarven lut. Bh programu se zastav a na nmi oznaen
instrukci. Na poitadle cykl si meme
pest poet vykonanch cykl a dobu
proveden. Mlo by bt vykonno 1003
instruknch cykl, co je piblin 1 milisekunda. Pesn jak znlo zadn kolu.
Te provete dal krok a vimnte si, e
se nm bh programu vrtil do vlastnho
programu a to na instrukci, kter nsleduje po instrukci voln podprogramu.
Krokujeme programem dl. Registr
reg_A se zv o jednu a je proveden
test obsahu registru reg_A, je-li roven 200.
Nen-li, program sko na nvt SEM,
kde je zase instrukce voln podprogramu DOBA. Jeliko ji mme dobu trvn
podprogramu zmenou, meme pro
dal krokovn pout ikonu STEP OVER
(lomtko mezi stopami) a nebo tlatko F8.
Krokovn vlastnho programu bude probhat stejn, ale podprogram probhne
rychle. Break Point u nebudeme potebovat, a tak jej meme odstranit. Odstrann se provd pln stejn jako jeho
oznaen. Najedeme kurzorem na text a
pravm tlatkem oteveme kontextov
menu. Zde vybereme nabdku Break
Point. Barevn oznaen textu zmiz. Zarka v bhu programu je odstranna.
Dle provdme krokovn programu a
sledujeme nrst obsahu registru reg_A.
Ale ekat, a bude registr reg_A = 200, by
bylo zdlouhav, proto zmnme obsah
registru reg_A na 199. Jak zmnit obsah
registru jsme se ji uili (ikona Modify Window zadat registr zadat obsah registru, pozor na sprvnou selnou soustavu
zapsat obsah do registru, Write nebo
ENTER). Pokraujeme s krokovnm dle,
a bude reg_A = 200. Nyn meme sledovat pechod do druh sti programu.
Zde se bude registr reg_A v intervalu 1

36

milisekundy zmenovat. Jeliko se zase

nechceme zdrovat, upravme obsah registru reg_A na 2. Krokujeme program dl,
a bude registr reg_A roven nule. Ti pozornj si mon vimli zdnliv nesmysln instrukce MOVF reg_A,F. Obsah registru se vlastn pen do sebe sama,
ale zrove se testuje bit Z v registru
STATUS. Jakmile je registr reg_A = 0,
nastav se bit Z na 1 a bude proveden
skok na ukonen programu.
A jet si dme domc kol: Zkuste
upravit podprogram DOBA tak, aby interval natn a odtn registru reg_A byl
100 mikrosekund. een kolu je
v souboru Pokus_8a.
Dal monost, jak pracovat s asem
je pouit specilnho registru TMR0
asovae. Tento registr se nachz na
adrese 01h. Obsah osmibitovho registru TMR0 lze natat (inkrementovat), jak
vnjm signlem (pes pin PA4 zatm
nebudeme vyuvat), tak vnitnmi hodinami, V ppad Chipona 1 kmitotem
1Mhz. Ped tento zdroj vnitnho kmitotu
lze umstnit pomoc specilnho registru
OPTION_REG, tak osmibitovou pedliku. Registr OPTION_REG se nachz
na adrese 81h. To znamen, e je
v bance 1 pamti datovch registr. Kdo
nev o em je e, a se podv na mapu
datovch registr (Rdio plus KTE 10/01).
Pro pepnn mezi jednotlivmi bankami slou pt bit specilnho registru
STATUS. Pt bit registru STATUS oznaujeme RP0 a jeho nastavenm RP0 =
1, se pepneme do banky 1, a jeho vynulovnm se pepneme do banky 0. Nastaven a vynulovn bitu RP0 registru
STATUS provdme instrukc BSF (nastaven) a BCF (vynulovn). V parametru
tchto instrukc uvedeme pslun registr a bit, kter potebujeme zmnit. Pozorn ten zajist vznese dotaz. A co
ostatn bity v registru STATUS, jak je
jejich vyuit. Tak tedy, vyuit nultho,
prvnho a druhho bitu jsme ji probrali
v minul lekci. Tet a tvrt bit je pouze
informan a my jej zatm nebudeme
vyuvat. S ptm bitem jsme se seznmili nyn. est a sedm bit se u PIC
16F84 nevyuv. U specilnho registru OPTION_REG se nult, prvn a druh
bit vyuv k nastaven dlicho pomru
pedliky. S ostatnmi bity zatm nebudeme experimentovat. Jejich nastaven
opisujte, tak jak je uvedeno v programu
a nemte je.
Nyn si zapeme do MPLABu program Pokus_9 a ulome jej do stejnomenho adrese.
;Program: Pokus_9 (pokus s asem)

LIST P=16F84, R=DEC

#INCLUDE <P16F84.INC>
ORG H00' ;adresa zatku programu
GOTO
START
;skok na zatek
vlastnho programu
DOBA CLRF TMR0 ;vynulovn
registru TMR0
BTFSS TMR0,7 ;je sedm bit registru TMR0 = 1 ?
GOTO
$-1 ;ne jdi o jednu zpt
(smyka)
RETURN anonvrat z podprogramu
START BSF STATUS,RP0 ;nastaven banky 1
MOVLW B11000000' ;slo pro
nastaven registru
MOVWF OPTION_REG ;nastaven registru OPTION_REG
BCF STATUS,RP0 ;nastaven banky 0
CALL DOBA ;voln podprogramu
DOBA
NOP ;voln instrukce
END
V tomto programu nepouvme
dn uivatelsk registry, a proto nen
teba dn definovat. Po napsn programu provete obvykl peklad do strojovho kdu a reset programu. Otevete okno se stopkami. Krokovnm se
dostaneme a na instrukci CALL DOBA.
Te oznate Break Point na instrukci
NOP. Vynulujte stopky a odstartujte program (RUN). Bh programu se zastav
po ukonen podprogramu DOBA. (tj. po
265 cyklech). Pedlika je nastavena
na dlic pomr 1:2 (ti neni bity
v registru OPTION_REG Bxxxxx000).
Pepeme parametr registru na
B11000001 (tj. dlic pomr 1:4). Hodnotu zadvme mysln v binrnm tvaru pro lep nzornost pkladu. Program znovu pelome (Project / Build
All) a men doby podprogramu zopakujeme. Nezapomete ped sputnm
programu vynulovat stopky. Jeliko se
nm po kadm peloen programu,
zru Break Point, je mon krokovat
program klvesou F8 (rychl proveden podprogramu). Vsledek men pro
dlic pomr 1:4 je 520 cykl. Takto lze
postupn zvyovat dlic pomr a do
1:256. Doba trvn podprogramu je potom nco pes 32 milisekund. Lze tak
experimentovat s hodnotou zadvanou
do registru TMR0 (v naem ppad je
tento registr vynulovn) a tak jemn
nastavit poadovan as bhu podprogramu. Dal, velmi zajmavou monost, pro prci s asem je vyuit peruen. Ale to je nmt na nkterou dal
lekci.

1/2002

teorie

Vyuitie PC v praxi
elektronika
Jaroslav Huba, pcwork@pobox.sk
AppCAD for Windows ver 2.5 beta 3. diel
Tak a mme po Vianociach, kapustnici a prejedan sa sladkosami a tie konme tto mimoriadne dlh recenziu CAD
systmu pre vetkch vf technikov od firmy Agilent. V predolch dvoch astiach ste sa mohli zoznmi s prevanou
vinou funkci, ale kee sa jedn o vkonn programov produkt, zostalo nm ich ete aj do dnenho sla mnoho.
Take pokraujeme:

Square Coax

Pasvne obvody (dokonenie

predolej asti)

Funkcia modulu je rovnak ako

v predolom prpade len s tm rozdielom, e sa potaj parametre tvorcovho tvaru koaxilneho prenosovho vedenia.

Paralel Wire Line

Vpoty charakteristickej impedancie
a S parametrov jednoduchho vedenia,
zloenho z dvoch paralelnch vodiov
s definovanm priemerom a typom dielektrika. Je mon zadva jednak fyzick parametre vodiov a taktie parametre dielektrika, frekvencie a jednotky
dky, v ktorch sa vpoty realizuj. Pre
vpoet slia dve tlatka, jedno pre
vpoet Z0 a jedno pre prepoet S-parametrov na zklade Z0. Vhodou programu AppCAD je aj zabudovan pomerne rozsiahla kninica dielektrickch
materilov.

Obr. 25 - Linka nad zemou

Obr. 28 - Vedenie v dutine

Trough Line
Obr. 26 - Okrhly koaxil

Round Coax

Obr. 24 - Paraleln vedenie

Wire Over Ground

Vpoty parametrov vodia nad
uzemnenou plochou. Tento modul vypota charakteristick impedanciu vodia
v tomto type prenosovej linky. Alternatvne je mon prepota aj potrebn
fyzick rozmery na zklade poadovanej impedancie Z0. Podobne ako
v predolom prpade je mon zadva
fyziklne parametre ako rozmery a tie
parametre dielektrika, medzn frekvenciu a typ jednotky miery. Pre vpoet s
rovnako k dispozcii dve tlatka. Pribudla ete monos voby jednotiek uhla
v stupoch a radinoch pri vpote elektrickej dky vedenia.

1/2002

Tento modul vypota charakteristick

impedanciu vedenia z okrhleho koaxilneho vodia. Alternatvne je mon prepota fyzick rozmery z poadovanho parametru Z0, Vpoty Z0 s zaloen na
fyzickch rozmeroch prenosovho vedenia a na dielektrickej kontante prenosovho mdia.

Pomocou tejto funkcie je mon vypota charakteristick impedanciu prenosovho vedenia v dutine, podobne
ako v predolch prpadoch je mon aj
opan spsob prepotania fyzickch
rozmerov na zklade urenej impedancie Z0.

Obr. 29 - Vedenie medzi plochami

Slab Line

Obr. 27 - tvorcov koaxil

Tentoraz ide o signlov vedenie medzi dvomi doskovitmi plochami. Vpoet

parametrov je identick s ostatnmi.

37

teorie
Signlov systmy

NoiseCalc

Reflexn kalkultor

Funkcia NoiseCalc analyzuje viacstupov komunikan systmy

a prepotava parametre kaskdovo radench obvodov ako s: um, zisk, pomer SNR, a in (noise floor, spur-free
dynamic range, MDS, intermodulcie..).
Kritick stavy s farebne vyznaen priom farebn kla zvis od stupa citlivosti. Tto vlastnos umouje uvateovi jednoducho dosiahnu najkvalitnejie
umov a vkonov stavy obvodov. Taktie je analyzovan vkon kaskdy vzhadom na teplotn podmienky. Pre ahie
pochopenie zkladnch princpov innosti kalkultora mme k dispozcii aj tri
hotov prklady kaskdovho zapojenia,
samozrejme s pouitm siastkovej bzy
Agilentu. V menu Options je mon nastavi viacero parametrov pre samotn
kalkultor, vina dajov kaskdy je
nastaviten, take nie sme obmedzovan len na siastky od HP.

Pomocou tohto pecilneho kalkultora mete po zadan jednho parametra prepota vetky ostatn hodnoty odrazov na danom veden, ide najm
o pecifick vf hodnoty: SWR, sptn tlm
(Return Loss), prispsobovac tlm (Mismatch Loss), prenosov koeficient (magnitda), prenosov koeficient (dB), gamma za|, resistanciu zae alebo
conduktanciu zae. Pokia zadte jednu z prenosovch alebo reflexnch hodnt, vetky ostatn parametre sa automaticky prepotaj. Uvate si me
pritom zada systmov (genertorov)
rezistanciu, priom tandardn vekos
je 50 ohm. Tie je mon prepota vstupn, vystupn a odrazen vkonov rovne, priom najastejie pouvan absoltne a dB orientovan jednotky vkonu
s priamo zakomponovan do menu,
z ktorho si ich meme priamo vybra.

Obr. 33 - Intermodulan kalkultor

k rozsah. Opis terie vpotu intermodulci tretieho rdu presahuje rozsah
tejto recenzie a je vemi pekne popsan
aj v samotnom nvode k programu.

Device Thermal Calculator

Pomocou tohto kalkultora mete
zska daje dleit pre nvrh spoahlivho produktu. Teplotn kalkultor
me by aplikovan pre diskrtne polovodiov siastky ako s tranzistory
a didy, a taktie aj pre integrovan vf
obvody.

Obr. 30 - Reflexn kalkultor

Obr. 32 - Analza zmieavaa

Pri vpote hodnt jednoducho zadme poadovan hodnotu do okienka, v ktorom stojme s kurzorom a ktor
je prstupn. Po zadan hodnoty stlame enter a kalkultor nm prepota
ostatn. Kalkultor je navrhnut tak, aby
vypotal sprvne daje aj z extrmne
zadvanch vstupnch hodnt, napr.: Zo
= 0, Yo = 0, alebo |Gamma load| = 0 alebo 1.0. Pre vpoty reflexnch parametrov pre komplexn zakonenia (R-L-C)
mete poui komplexn matematick
kalkultor pre RF ktor je tie sasou
AppCAD-u.

Mixer Spur Finder

Obr. 34 - Teplotn prepoty

Poas svojej innosti generuje zmieava harmonick frekvencie v zvislosti od

vstupnej frekvencie a frekvencie loklneho osciltora. Pomocou tochto modulu
AppCAD meme ahko matematicky
modelova mnoh kombincie, s ktormi
sa potom meme v praxi stretn. Modul
umouje nastavenie irokho rozsahu
vstupnch frekvenci a frekvennho rozsahu osciltora.
Uvatesky definovan vstupn parametre:
frekvenn rozsah vstupnho vf signlu
frekvenn rozsah vstupnho vf signlu
frekvenn rozsah loklneho osciltora alebo jeho fixn frekvencia
voba variabilnho rozsahu frekvenci loklneho osciltora alebo fixnej frekvencie

Prklad: po spusten kalkultora s

automaticky natan zkladn daje
pre integrovan vf zosilova Agilent
v pzdre SOT-363, priom vstupn napjacie naptie je 3 V pri 42 mA odbere. Obvod pracuje na 2GHz s vstupnm
vkonom +14,2 dBm. Vkon vstupnho
signlu je 2.1 dBm. Teplotn odpor je
220 C/W. Tmto sme zadali kompletn
vstupn daje pre dan obvod, pokia
je potrebn me by k zariadeniu pridan in teplotn odpor, ako naprklad
doska plonch spojov alebo chladi.
Pokia s zadan daje obvodu, vpoty mu by vykonan pomocou
jednej z troch metd. Podrobnej spsob vpotov op njdete v helpe
k programu.

Intermodulation Calculator

Obr. 31 - umov kalkultor

38

Tento modul vypotava intermodulan produkty tretieho rdu pre vf zariadenia. Analza intermodulanch signlov
je podstatnou innosou pri nvrhu bezdrtovch systmov, kedy mus by analyzovan a optimalizovan ich dynamic-

Ininierske pomcky
Component values
Praktick pomcka pri prepotavan
teoretickch vsledkov hodnt rznych
pasvnych siastok na tandardne vyrban rady hodnt. Do prslunho polka zadte hodnotu zskan naprklad

1/2002

teorie

Obr. 37 - Komplexn kalkultor

Obr. 36 - Ininierske kontanty
Obr. 35 - Prepotavanie hodnot
z niektorej inej funkcie AppCAD-u a po
zvolen tolerancie nm program prepota tto hodnotu na najbliie dostup
priemyseln tandard vrtane chybovej
odchlky v percentch a absoltnej
chyby.

Engineering Constants
Tto funkcia je obdobou klasickch
tabuliek a obsahuje hodnoty najviac pouvanch kontnt v ininierskych vpotoch.

Complex Math Calculator

A na zver nm autori AppCAD-u nechali jednu lahdku: vkonn kalkulaku
pre komplexn matematick vpoty orientovan najm na oblas vf obvodov.
Kalkultor disponuje okrem klasickch
vedeckch a matematickch funkci aj
pecilnymi funkciami pre vpoty impedancie, frekvencie, vodivosti a podobne.
Mnostvo vf analz pouva komplexn
sla pre reprezentovanie parametrov ako
naprklad normalizovan impedancia,
admitancia a pod. Komplexn matema-

tick kalkultor pre vf obvody nm poskytuje rchly a ahko pouiten analytick nstroj pre vpoty s komplexnmi
slami. Okrem toho je mon urobi aj
viacer zkladn vf obvodov opercie,
ako je sriovo-paraleln konverzia
a podobne.
Na zver mi prosm dovote by troku osobnm:
Vetkm itateom KTE elm vea
osobnch a pracovnch spechov
v tomto roku a tem sa na stretnutie pri
alom pokraovan mjho serilu
o elektronike a potaoch!

Reklamn plocha

1/2002

39