Nauka o seberealizaci

Šrí Šrímad
A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda
zakladatel - áčárja
Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny

 1994 THE BHAKTIVEDANTA BOOK TRUST

Předmluva

Od samého začátku jsem věděl, že Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami

Prahupáda je nejvýjimečnější osobností, jakou jsem kdy potkal. Poprvé jsem se s
ním setkal v létě roku 1966 v New York City. Přítel mě pozval na přednášku
,,jednoho starého indického svámího`` do manhattanské Bowery. Překvapilo mě,
že svámí přednáší ve čtvrti vyvrhelů, a nabídku jsem přijal. Plný očekávání jsem
stoupal po tmavém schodišti. Čím výš jsem byl, tím silnější a jasnější byl
rytmický zvuk podobný zvonění. Konečně jsem došel do čtvrtého patra, otevřel
dveře, a tam jsem ho poprvé uviděl.
Asi patnáct metrů od místa, kde jsem stál, na druhém konci dlouhé tmavé
místnosti, seděl na malém stupínku a jeho tvář a šafránový oděv zářily pod
malým světlem. Byl starší, myslel jsem, že je mu asi kolem šedesáti, a seděl
napřímený se zkříženýma nohama v nehybné póze. Měl oholenou hlavu a jeho
mocná tvář a brýle se silnějšími načervenalými obroučkami mu dávaly vzhled
mnicha, který strávil většinu života pohroužen do studia. Oči měl zavřené a
jemně zpíval prostou modlitbu v sanskrtu s doprovodem bubínku. Obecenstvo po
chvílích opakovalo to, co předzpívával. Několik osob hrálo na činelky, a to
způsobovalo onen zvuk podobný zvonění, který jsem předtím slyšel. Fascinován
jsem se tiše posadil na zem, pokoušel se přidávat ke zpěvu a čekal jsem.
Po nějaké době začal svámí přednášet v angličtině z obrovské knihy v sanskrtu,
kterou měl před sebou otevřenou. Chvílemi z ní citoval, ale častěji hovořil z
paměti. Zvuk toho jazyka byl krásný a on ke každé pasáži přidával pečlivé
podrobné vysvětlení.
Hovořil jako učenec a jeho slovník byl bohatý na filozofické pojmy a obraty.
Elegantní gesta rukou a živý výraz obličeje dodávaly jeho přednesu na
působivosti. Téma jeho výkladu bylo nejvážnější, s jakým jsem se kdy setkal:
,,Nejsem toto tělo. Nejsem Ind... Vy nejste Američané... Všichni jsme duše... ``
Po přednášce mi někdo dal malý letáček vytištěný v Indii. Na fotografii svámí
podával své tři knihy indickému ministerskému předsedovi Lal Bahadur Šastrimu.
Titulek citoval pana Šastriho, jak říká, že všechny indické knihovny by si měly
tyto knihy objednat. ,,Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda dělá
velkou práci, `` říká ministerský předseda v jiné části textu, ,,a jeho knihy jsou
význačným příspěvkem k záchraně lidstva. `` Koupil jsem si tyto tři svazky, které
- jak jsem zjistil - svámí přivezl s sebou z Indie. Když jsem si přečetl texty na
obalech, letáček a různou další literaturu, začal jsem si uvědomovat, že jsem
právě potkal jednoho z nejuznávanějších indických duchovních vůdců.
Nemohl jsem ale pochopit, proč muž s tak skvělou pověstí bydlí a přednáší právě
v Bowery. Měl jistě dobré vzdělání a podle všeho pocházel z aristokratické
indické rodiny. Proč žil v takové chudobě? Co ho sem vlastně přivedlo? Jedno
odpoledne o několik dní později jsem se u něj zastavil, abych to zjistil.
K mému překvapení Šríla Prabhupáda (jak jsem mu později začal říkat) nebyl tak
zaneprázdněný, aby se mnou nemohl mluvit. Vlastně se zdálo, že byl připraven
mluvit celý den. Byl milý a přátelský a vysvětlil mi, že v roce 1959 vstoupil v Indii
do životního stádia odříkání, které nepřipouští, aby přechovával nebo vydělával
peníze pro své osobní potřeby. Před mnoha lety vystudoval univerzitu v Kalkatě a
založil rodinu, a potom přenechal rodinné starosti a obchodní záležitosti svému
nejstaršímu synovi, jak předepisuje stará védská kultura. Od přátel dostal
bezplatnou jízdenku na indické nákladní lodi Džaladuta a v září roku 1965 přeplul
z Bombaje do Bostonu. S sebou měl jen několik rupií v hodnotě pouhých sedmi
dolarů, kufr knih a nějaké šaty. Jeho duchovní mistr, Šrí Šrímad Bhaktisiddhánta
Sarasvatí Thákur, ho pověřil předáním indického védského učení anglicky
mluvícímu světu - a to byl důvod, proč ve věku 69 let přijel do Ameriky. Řekl mi,
že chce učit Američany indickou hudbu, vaření, jazyky a mnohá jiná umění. Byl
jsem příjemně překvapen.
Viděl jsem, že Šríla Prabhupáda spí na malé matraci a že jeho šaty visí v zadní
části místnosti, kde schnou v teplém letním odpoledni. Sám si je pral a vařil si
vlastní jídlo za použití důvtipného nádobí, které vlastnoručně zhotovil v Indii. Ve
čtyřpatrovém hrnci vařil čtyři chody najednou. Na hromadách všude kolem něj a
jeho starého přenosného psacího stroje v jiné části místnosti byly nekonečné
stohy rukopisů. Téměř všechen svůj čas - zjistil jsem, že asi 20 hodin denně -
trávil psaním dalších svazků k oněm třem knihám, které jsem si předtím koupil.
Šlo o plánované šedesátisvazkové dílo zvané Šrímad-Bhágavatam, skutečnou
encyklopedii duchovního života. Popřál jsem mu úspěšné vydávání a on mě na
oplátku pozval na lekce sanskrtu v sobotu a na své večerní přednášky v pondělí,
středu a pátek. Přijal jsem, poděkoval a odešel, užaslý nad jeho neuvěřitelným
odhodláním.
O několik týdnů později - v červenci roku 1966 - jsem měl tu čest pomoci Šrílovi
Prabhupádovi odstěhovat se do poněkud solidnější čtvrti, na Druhou Avenue. S
několika přáteli jsme pronajali přízemní obchod a byt ve druhém poschodí
jednoho domu s malým dvorkem. Přednášky a zpívání pokračovaly a rychle
rostoucí skupina pravidelných návštěvníků přinesla během dvou týdnů pro malý
přízemní sál (který sloužil jako chrám) a pro jeho byt potřebné zařízení a
postarala se o nájem. V té době již dával Šríla Prabhupáda pokyny svým
následovníkům, aby tiskli a šířili letáky, a majitel gramofonové společnosti ho
pozval, aby nahrál dlouhohrající desku zpívání Haré Kršna. Deska vyšla a měla
obrovský úspěch. Prabhupáda ve svém novém působišti vyučoval zpívání,
védskou filozofii, hudbu, džapa-meditaci, výtvarné umění a vaření. Vařil hlavně
on sám - vždycky vyučoval vlastním příkladem. Výsledkem byla ta nejúžasnější
vegetariánská jídla, jaká jsem kdy okusil. (Šríla Prabhupáda dokonce všechno
sám rozdával!) Obvykle vařil rýži, zeleninový chod, čapáty (placky z celozrnné
mouky) a dál (chutně kořeněnou luštěninovou polévku). Koření, ghí neboli
přečištěné máslo, ve kterém se vařilo, velká pozornost věnovaná teplotě vaření a
dalším detailům - to vše společně vytvářelo lahodné chutě, které mi byly
naprosto neznámé. I ostatní měli na toto jídlo zvané prasádam (,,milost Pána``)
stejně nadšený názor jako já. Jeden pracovník mírové organizace Peace Corps,
který byl zároveň odborníkem na čínštinu, se od Šríly Prabhupády učil, jak
malovat klasickým indickým stylem. Byl jsem překvapený, jak kvalitní byly jeho
první obrazy.
Ve filozofických debatách a v logice byl Šríla Prabhupáda neporazitelný a
neúnavný. Přerušoval své překládání a diskutoval s návštěvníky, což trvalo někdy
až osm hodin. Do malé, bezvadně čisté místnosti, kde pracoval, jedl a spal, se
někdy natěsnalo sedm až osm lidí. Šríla Prabhupáda stále zdůrazňoval a svým
příkladem dokládal ,,jednoduché žití a hluboké myšlení``, jak tomu říkal. Učil, že
duchovní život je věda prokazatelná rozumem a logikou a nikoliv jen věc
pouhého cítění nebo slepé víry. Založil měsíční časopis a na podzim roku 1966 o
něm a jeho následovnících otiskly The New York Times úspěšný článek. Krátce
poté přijel televizní štáb a natočil dokument pro hlavní zpravodajství.
Být se Šrílou Prabhupádou bylo vzrušující. Ať to bylo pro moji touhu po osobním
prospěchu z jógy nebo ze zpívání nebo jen pro nelíčené okouzlení, věděl jsem, že
chci následovat jeho cestu na každém kroku. Jeho plány na další šíření byly
odvážné a nepředvídatelné - až na tu skutečnost, že byly snad vždy úspěšné.
Bylo mu sedmdesát let a v Americe byl cizinec, přijel prakticky s ničím a teď
během několika měsíců úplně sám započal hnutí! To bylo neuvěřitelné.
 Jednoho srpnového rána nám v chrámu na Druhé Avenue Šríla Prabhupáda
řekl: ,,Dnes je den zjevení Pána Kršny. `` Zůstali jsme v chrámu a drželi
čtyřiadvacetihodinový půst. Toho večera přišlo několik návštěvníků z Indie. Jeden
z nich nám prakticky v slzách popisoval svoji nespoutanou radost z toho, že našel
tenhle malý kousek autentické Indie na druhé straně světa. Nikdy, ani v
nejdivočejších snech, si nic takového nedovedl představit. Vzdal Šrílovi
Prabhupádovi hluboký dík, dal mu příspěvek a poklonil se u jeho nohou. Všichni
byli hluboce pohnuti. Později rozmlouval Šríla Prabhupáda s oním mužem v
hindštině, a i když jsem nerozuměl tomu, co říká, viděl jsem, jak každý jeho výraz
a gesto promlouvaly až k samotnému jádru lidské duše.
Později téhož roku, když jsem byl v San Francisku, jsem poslal Šrílovi
Prabhupádovi jeho první letenku a on odletěl z New Yorku. Uvítali jsme ho ve
velkém počtu na letišti zpěvem Haré Kršna mantry. Pak jsme ho odvezli na
východní konec Golden Gate Parku, do nově pronajatého bytu a chrámové
místnosti, které se velice podobaly prostorám v New Yorku. Založili jsme tradici.
Šríla Prabhupáda byl nadšený.
Za několik týdnů dorazila do San Franciska z Indie první mrdanga (dlouhý
hliněný buben s koženou membránou na obou stranách). Když jsem to přišel
oznámit do bytu Šrílovi Prabhupádovi, rozzářily se mu oči a vzrušeným hlasem
mě poslal rychle balík otevřít. Přivolal jsem výtah, sjel do přízemí a kráčel k
hlavnímu vchodu, když tu se objevil Šríla Prabhupáda. Byl tak dychtivý vidět
mrdangu, že po schodech předběhl výtah. Požádal nás, abychom krabici otevřeli,
svlékl část šafránového oděvu, který měl na sobě, a zabalil do něj celý buben
kromě částí určených ke hraní. Pak řekl: ,,Tuto látku nikdy nedávejte dolů, `` a
začal dávat podrobné instrukce jak na nástroj hrát a jak o něj pečovat.
Také v San Francisku, v roce 1967, zavedl Šríla Prabhupáda Ratha- -játru,
festival velkých vozů - jeden z několika festivalů, které se nyní díky němu slaví
na celém světě. Ratha-játrá se koná každý rok už po dva tisíce let v indickém
svatém městě Džagannáth Purí a v roce 1975 byl festival u obyvatel San
Franciska už tak populární, že starosta vyhlásil ,,sanfrancisský den Ratha-játry``.
Ke konci roku 1966 začal Šríla Prabhupáda přijímat žáky. Každému dal rychle
najevo, že ho nikdo nesmí považovat za Boha, ale za Božího sluhu, a kritizoval
samozvané guruy, kteří se nechávají svými žáky uctívat jako Bozi. ,,Tito, bozi`
jsou velice laciní, `` říkával. Jednoho dne se ho někdo zeptal: ,,Jste Bůh? `` a Šríla
Prabhupáda odpověděl, ,,Ne, já nejsem Bůh - já jsem služebník Boha. `` Pak se
na chvíli zamyslel a pokračoval: ,,Já vlastně nejsem ani služebník Boha. Já se
snažím být služebníkem Boha. Být služebník Boha není žádná obyčejná věc. ``
V polovině sedmdesátých let se Prabhupádovo překládání a publikování
neuvěřitelně zrychlilo. Učenci po celém světě psali na jeho knihy příznivé
posudky a prakticky všechny americké univerzity je přijaly jako uznávané texty.
Celkem napsal asi 80 knih, které jeho žáci přeložili do dvaceti pěti jazyků a
rozšířili je v počtu padesát pět miliónů výtisků. Založil sto osm chrámů po celém
světě a má asi 10 000 zasvěcených žáků a milióny následovníků. Šríla
Prabhupáda psal a překládal až do posledních dnů svého jedenaosmdesátiletého
pobytu na Zemi.
Šríla Prabhupáda nebyl jen dalším orientálním učencem, guruem, mystikem,
učitelem jógy nebo instruktorem meditace. Byl ztělesněním celé kultury a zavedl
tuto kulturu na Západ. Pro mne a mnohé další byl především tím, kdo měl
skutečný zájem, kdo úplně obětoval vlastní pohodlí práci pro dobro druhých.
Neměl žádný soukromý život, žil jen pro druhé. Mnoho lidí učil duchovní vědě,
filozofii, logice, umění, jazykům, védskému způsobu života - hygieně, výživě,
lékařství, etiketě, rodinnému životu, farmaření, společenské organizaci, školství,
ekonomice - a mnoha dalším věcem. Pro mne byl učitelem, otcem a nejdražším
přítelem.
Jsem Šrílovi Prabhupádovi hluboce zadlužen a je to dluh, který nikdy nebudu
moci splatit. Ale mohu alespoň projevit svoji vděčnost tím, že se připojím k jeho
následovníkům a budu se snažit naplnit jeho nejvnitřnější touhu - publikovat a
šířit jeho knihy.
 ,,Já nikdy nezemřu, `` řekl jednou Šríla Prabhupáda. ,,Budu žít věčně ve svých
knihách. `` Z tohoto světa odešel 14. listopadu 1977, ale jistě bude žít věčně.
Michael Grant (Mukunda dás)

I. Duše a reinkarnace
Životní síla

Na tiskové konferenci v Los Angeles v prosinci 1968 Šríla Prabhupáda svými

slovy vyzývá intelektuální vůdce světa k přehodnocení definice života. ,,Za tímto
tělem můžete nalézt duši, jejíž přítomnost lze vnímat prostřednictvím vědomí, a
stejně tak za vesmírným projevem je Absolutní Pravda, Nejvyšší Pán, Jehož
přítomnost lze vnímat jako... Nadvědomí. ``
Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON) je hnutí, které má za cíl
duchovní přeměnu lidstva prostřednictvím jednoduchého procesu: zpívání
svatých jmen Boha. Lidský život je určen k ukončení utrpení v hmotné existenci.
Současná společnost se snaží odstranit toto utrpení hmotným pokrokem. Všichni
ale mohou vidět, že navzdory rozsáhlému hmotnému pokroku panuje v lidské
společnosti neustálé napětí.
Je tomu tak proto, že lidská bytost je svojí podstatou duchovní. Hmotné tělo se
vyvíjí díky duši. Přestože materialističtí vědci popírají, že zdroj života je duchovní,
neexistuje lepší vysvětlení původu životní síly v těle než to, že tato síla je
projevem duchovní částečky, duše.
Tělo se mění a nabývá různých podob, ale duše existuje věčně a beze změn. O
tom se můžeme přesvědčit i ve vlastním životě. Od počátku našeho života v lůně
matky se naše hmotné tělo mění každou vteřinu a každou minutu. Tento proces
se obvykle označuje jako ,,růst``, ale je to vlastně výměna těla.
Na Zemi jsme svědky střídání dne a noci a střídání ročních období a primitivnější
bytosti tyto jevy přisuzují změnám na slunci. Například v zimě si primitivní lidé
myslí, že slunce slábne, a v noci někdy mají za to, že slunce zemřelo. S
pokročilejším poznáním však vidíme, že slunce se tímto způsobem vůbec
nemění. Roční a denní změny odpovídají změnám vzájemného postavení Země a
slunce.
Stejně tak dochází i k tělesným změnám: lidské tělo se mění z embrya na dětské
tělo a dále prochází mládím, dospělostí, stářím a smrtí. Méně inteligentní lidé
předpokládají, že po smrti duše navěky zaniká, stejně jako primitivní kmeny věří,
že slunce při svém západu umírá. Ale ve skutečnosti slunce vychází v jiné části
světa a stejně tak duše přijímá jiné tělo. Když tělo zestárne a je jako staré šaty,
které se již nedají použít, duše přijme jiné tělo, stejně jako si oblékáme nový
oděv. Moderní civilizace však o této skutečnosti prakticky nic neví.
Lidé se nezajímají o přirozené postavení duše. Na různých univerzitách existují
různé katedry a máme také mnoho technologických ústavů, které všechny
zkoumají a snaží se pochopit jemné zákony hmotné přírody, existují lékařské
výzkumné laboratoře, které studují fyziologii hmotného těla, ale neexistuje žádný
ústav pro studium přirozeného postavení duše. To je největší nedostatek
materialistické civilizace, která je pouhým vnějším projevem duše.
Lidé jsou okouzleni zářivým projevem hmotného vesmíru a individuálního těla,
ale nesnaží se pochopit základní původ této záře. Tělo je velice krásné, když plné
síly vykonává mnoho činností a projevuje známky úžasné mozkové kapacity a
talentu. Jakmile však z těla odejde duše, všechna tato záře se ztrácí. Ani velkým
vědcům, kteří ve vědě dosáhli mnoha úžasných výsledků, se nepodařilo nalézt
vlastní já, které je příčinou jejich úžasných objevů.
Hnutí pro vědomí Kršny se proto snaží vyučovat především tuto vědu o duši, a to
nikoliv nějakým dogmatickým způsobem, ale na základě úplného vědeckého a
filozofického chápání. Za tímto tělem můžete nalézt duši, jejíž přítomnost lze
vnímat prostřednictvím vědomí, a stejně tak za vesmírným projevem je Absolutní
Pravda, Nejvyšší Pán, Jehož přítomnost lze vnímat jako Nadduši a Nadvědomí.
Absolutní Pravda je systematicky vysvětlena ve Védánta-sútře (neboli védántské
filozofii), kterou dále důkladně vysvětluje Šrímad-Bhágavatam, což je její
komentář, napsaný stejným autorem. Bhagavad-gítá je předběžná studie Šrímad-
Bhágavatamu, která nám pomůže pochopit základní věčné postavení Nejvyššího
Pána, Absolutní Pravdy.
Individuální duši chápeme ve třech aspektech: nejprve jako vědomí prostupující
celým tělem, potom jako duši v srdci a nakonec jako osobu. A stejně tak
Absolutní Pravdu realizujeme nejprve jako neosobní Brahman, potom jako
lokalizovanou Nadduši (Paramátmu) a nakonec jako Nejvyšší Osobnost Božství,
Kršnu. Kršna zahrnuje vše - je zároveň Brahman, Paramátmá a Osobnost Božství,
stejně jako každý z nás je zároveň vědomí, duše a osoba.
Individuální osoba a Nejvyšší Osoba jsou kvalitativně totožní, ale kvantitativně
se liší, stejně jako kapka mořské vody a celé moře mají stejné složení. Chemické
složení jedné kapky mořské vody je stejné jako chemické složení vody v celém
moři. Ale množství soli a dalších minerálů v celém moři je mnohokrát větší než v
této kapce.
Filozofie hnutí pro vědomí Kršny je založena na individualitě duše a Nejvyšší
Duše. Z védských Upanišad můžeme pochopit, že jak Nejvyšší Osoba neboli Bůh,
tak individuální osoba jsou věčné živé bytosti. Rozdíl spočívá v tom, že
svrchovaná živá bytost, Nejvyšší Osoba, udržuje všechny ostatní živé bytosti.
Křesťané přijímají stejný princip, protože v Bibli se učí, že závislé bytosti se mají
modlit k Nejvyššímu Otci, aby jim dal prostředky k živobytí a odpustil jim jejich
hříšné činnosti.
Na základě všech písem tedy můžeme dojít k závěru, že Nejvyšší Pán, Kršna,
udržuje závislou živou bytost a že povinností závislé bytosti je cítit se Pánu
zavázána. To je podstatou všech náboženských zásad. Dokud lidé neuznají tento
princip, bude všude vládnout zmatek, o čemž se můžeme v současnosti denně
přesvědčovat.
Každý se chce stát Nejvyšším Pánem, ať už ze společenského, politického nebo
individuálního hlediska. Všichni soutěží o falešnou prestiž a na celém světě
vládne zmatek - na individuální, národní, společenské i kolektivní úrovni. Hnutí
pro vědomí Kršny se snaží ustanovit svrchovanost Absolutní Osobnosti Božství.
Každá živá bytost, která získala lidské tělo a inteligenci, by si tuto skutečnost
měla uvědomit, neboť to je úspěchem lidského života.
Toto hnutí pro vědomí Kršny není nějakým novým objevem mentálních
spekulantů. Na jeho počátku je Kršna Samotný, který před více než pěti tisíci lety
přednesl na Kuruovském bitevním poli filozofii tohoto hnutí v podobě Bhagavad-
gíty. V Bhagavad-gítě se také můžeme dočíst, že Kršna poučil o této vědě,
zabývající se duchovním vědomím, boha Slunce Vivasvána již dávno předtím -
před více než čtyřiceti milióny let.
Toto hnutí tedy není vůbec nové. Přichází k nám řadou učednické posloupnosti
od všech velkých vůdců indické védské civilizace, jako byl Šankaráčárja,
Rámánudžáčárja, Madhváčárja, Višnu Svámí, Nimbárka a v nedávné době, před
zhruba 480 lety, Pán Čaitanja. Tento systém učednické posloupnosti existuje
dodnes. Na Bhagavad-gítu se často odvolávají velcí učenci, filozofové a
religionisté ve všech částech světa. Ale ve většině případů nenásledují zásady
tak, jak jsou stanovené. Hnutí pro vědomí Kršny podává zásady Bhagavad-gíty
takové, jaké jsou, bez jakýchkoliv nesprávných výkladů.
Z Bhagavad-gíty můžeme pochopit pět hlavních principů: Boha, živou bytost,
hmotnou a duchovní přírodu, čas a činnosti. Z těchto pěti jsou Bůh, živá bytost,
příroda (duchovní i hmotná) a čas věční. Ale činnosti nejsou věčné.
Činnosti v hmotné přírodě se liší od činností v duchovním světě. I když duše je
věčná (jak jsme již vysvětlili), činnosti vykonávané pod vlivem hmotné přírody
jsou dočasné. Hnutí pro vědomí Kršny má za cíl zaměstnat duši ve věčných
činnostech. Věčné činnosti můžeme vykonávat také v rámci hmotného
zaměstnání. Jednat duchovně znamená pouze správně zaměřit naše činnosti, což
je možné za předpokladu dodržování předepsaných pravidel a usměrnění.
Hnutí pro vědomí Kršny učí těmto duchovním činnostem a ten, kdo se je naučí
vykonávat, se přemístí do duchovního světa, o čemž podává mnoho důkazů celá
védská literatura včetně Bhagavad-gíty. Duchovně připravená osoba se může
dostat do duchovního světa velice snadno - změnou vědomí.
Vědomí je vždy přítomné, protože je příznakem živé duše, ale v současnosti je
naše vědomí hmotně znečištěné. Voda padající v podobě deště z mraků je čistá,
ale jakmile se dotkne země, ihned se zakalí. Když však tuto vodu přefiltrujeme,
bude opět čistá. Stejně tak proces vědomí Kršny je procesem očišťování našeho
vědomí. Jakmile je naše vědomí čisté, můžeme se přemístit do duchovního světa,
abychom žili svůj věčný život, plný poznání a blaženosti. Po takovém životě
všichni toužíme, ale kvůli hmotnému znečištění jsme zklamáni na každém kroku.
Vůdčí představitelé lidské společnosti by proto měli přistoupit k tomuto hnutí pro
vědomí Kršny s velkou vážností.

Duchovní věda

Co se stane s vlastním já v okamžiku smrti? 10. října 1975 vysvětloval Šríla

Prabhupáda ve Westville v Jižní Africe vědu o převtělování Dr. S. P. Oliverovi,
rektorovi univerzity v Durbanu.
Dr. Oliver: Žijeme na konci dvacátého století a znovu vzrůstá zájem o hledání
pravdy a o duchovní život. Zde na Západě samozřejmě neznáme dobře
Bhagavad-gítu. Myslím, že naším základním problémem je v podstatě to, o čem
jste se zmínil ve své přednášce: Jak pojmout duchovní život jako vědeckou
realitu? A myslím, že jste se zeptal správně. Jen málo lidí chápe, na co jste
poukázal - že jde o vědu.
Šríla Prabhupáda: To je začátek Bhagavad-gíty - vědecky podané duchovní
poznání. Proto jsem položil otázku: Co je převtělování duše? Nikdo nedokázal
správně odpovědět. Neustále měníme těla. Existuje mnoho druhů těl a my
můžeme po smrti dostat kterékoliv z nich. To je skutečný problém života.
PrakŤte ﾃ kriyam€Š€ni guŠai ﾃ karm€Ši sarvaŹa ﾃ: příroda jedná a poskytuje nám
hmotná těla. Toto tělo je jako stroj, jako automobil, který dostaneme od hmotné
přírody na příkaz Boha, Kršny. Skutečným cílem života je tedy zastavit toto
neustálé převtělování z jednoho těla do druhého a oživit naše původní duchovní
postavení, abychom mohli žít věčný, blažený život, plný poznání. To je cíl života.
Dr. Oliver: V křesťanském náboženství se samozřejmě o žádném převtělování
nehovoří.
Šríla Prabhupáda: To není věc náboženství. Náboženství je nějaká víra, která
se vyvíjí podle času a okolností. Ale skutečností je, že jsme duchovní povahy, že
jsme duše. Podle zákonů přírody putujeme z jednoho těla do druhého. Někdy
jsme šťastní, někdy jsme nešťastní; někdy jsme na nebeských planetách, někdy
na nižších planetách. Lidský život je určen k ukončení tohoto převtělování a k
oživení našeho původního vědomí. Musíme se vrátit domů, zpátky k Bohu, a žít
věčně. Tím se zabývá celá védská literatura.
Bhagavad-gítá nám ukazuje, jak máme v tomto životě jednat. Prostřednictvím
učení Bhagavad-gíty tedy můžeme začít chápat přirozené postavení duše.
Především musíme pochopit, kdo jsme. Jsem toto tělo nebo jsem něco jiného? To
je první otázka. Pokoušel jsem se na ni odpovědět, ale někteří posluchači se
domnívali, že přednáším o nějaké hinduistické kultuře. Nejedná se o žádnou
hinduistickou kulturu. Je to vědecké pojetí. Nejprve jste po určitou dobu dítětem.
Potom jste chlapcem. Potom se stáváte mladým mužem a potom starcem. Takto
stále měníte těla. To je skutečnost, a nikoliv hinduistické náboženství. Platí to pro
každého.
dehino 'smin yath€ dehe kaum€ra ﾈ yauvana ﾈ jar€
tath€ deh€ntara-pr€ptir dh…ras tatra na muhyati
( K oddanému: ) Najdi ten verš.
 Oddaný: ( čte ) ,,Tak jako vtělená duše prochází v tomto těle z dětství do mládí
a do stáří, přechází také duše v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se
touto změnou nedá zmást. `` (Bg. 2.13)
Šríla Prabhupáda: Bhagavad-gítá všechno vysvětluje velice logickým a
vědeckým způsobem. Není to žádný sentimentální výklad.
Dr. Oliver: Problém vidím v tom, že je těžké přimět moderního člověka, aby do
hloubky studoval obsah této knihy, zvláště když prochází vzdělávacím systémem,
ve kterém není pro takové filozofické pojetí místo. Lidé k němu přistupují buď
neutrálně a nebo tyto skutečnosti jednoduše zavrhují.
Šríla Prabhupáda: Oni odmítají existenci duše?
Dr. Oliver: Myslím, že neodmítají existenci duše. Ale nechtějí se tím dále
zabývat.
Šríla Prabhupáda: Když se nechtějí zabývat tím, co je duše, jaké je potom
jejich postavení? Především by se měli zabývat rozdílem mezi mrtvým a živým
tělem. Tělo je stále mrtvé, jako automobil bez řidiče. Auto je vždy jen kus hmoty.
A stejně tak toto tělo, ať už s duší nebo bez duše, je kus hmoty.
Dr. Oliver: A nemá moc velkou cenu. Řekl bych tak padesát šest centů.
Šríla Prabhupáda: A pokud někdo nevidí rozdíl mezi autem a jeho řidičem, je
jako dítě. Dítě si myslí, že auto jezdí samo. Ale to je pošetilost. Musí v něm být
řidič. Malé dítě to možná neví, ale když vyroste a dostane vzdělání a ještě stále
to neví, jaké má jeho vzdělání význam?
Dr. Oliver: Na Západě máme pouze základní, střední a vysokoškolské vzdělání,
ale žádné se nezabývá studiem duše.
Šríla Prabhupáda: Mluvil jsem s jedním profesorem v Moskvě - možná ho
znáte, profesor Kotovský. Učí na Sovětské Akademii věd. Měli jsme asi hodinový
rozhovor a on řekl: ,,Po zničení tohoto těla je se vším konec. `` Jeho slova mě
překvapila. Je známý jako velice dobrý učenec a přitom neví nic o duši.
Dr. Oliver: Pořádáme zde kurs indologie, který vede jeden učenec z Vídně.
Jakou základní filozofii ale učí, to nevím. Přednášky navštěvuje asi čtyřicet
studentů. Měli by v podstatě začít podrobným studiem Bhagavad-gíty a na tom
založit celou svoji filozofii.
Šríla Prabhupáda: Tak proč nenecháte někoho vyučovat Bhagavad-gítu -
takovou, jaká je? To je základ.
Dr. Oliver: Naše univerzita je téměř zavázána studovat tyto věci do hloubky.
Šríla Prabhupáda: Duchovní vzdělání začíná důkladným studiem Bhagavad-
gíty.
Dr. Oliver: Ano, to je zjevně nezbytné. Zdá se, že Hindové tady v Jižní Africe
postrádají jakoukoliv jasnou představu o podstatě hinduismu. Zvláště mladí lidé
žijí v úplném vákuu. Z různých důvodů nechtějí přijmout žádné náboženství,
které kolem sebe vidí. Nemohou se ztotožnit s křesťanským, islámským nebo
hinduistickým náboženstvím a jsou velice nevědomí.
Šríla Prabhupáda: Měli byste jim ukázat správnou cestu. Toto je původní,
autentická cesta.
Dr. Oliver: Mezi Indy v Jižní Africe není mnoho vzdělaných lidí. Indové většinou
přicházejí jako dělníci na cukrové plantáže. Bylo mezi nimi několik zlatníků,
krejčích a tak podobně. V posledních sto letech probíhal politický boj, kdy se
bránili transportu zpátky do Indie. Bojovali o živobytí a o své vlastní místo v této
zemi. Mám dojem, že musí hlouběji pochopit význam svojí víry. Říkám jim, že
mohou zůstat v této zemi a zachovat si své zvyky. Ale oni nevědí, ke komu se
mají obrátit. Takže jak oni, tak i já a další chceme vědět, jak si osvojit tento
postoj a jak se to projeví v každodenním životě.
Šríla Prabhupáda: To všechno je vysvětleno v Bhagavad-gítě: jak žít pokojně
v tomto světě a jak se vrátit domů, zpátky k Bohu.
Dr. Oliver: Ale co může přivést moderního člověka k tomu, aby se dobrovolně
věnoval tomuto experimentu? Opravdové neštěstí je to, že jsme se tolik vzdálili
od duchovního života, že nevíme, kde začít. Nenajdeme ani půl tuctu upřímných
věřících, kteří by se scházeli a snažili se zjistit, jak hodně chce Bůh proniknout do
naší mysli.
Šríla Prabhupáda: Bůh se nám nabízí. Jen Ho musíme přijmout. To vyžaduje
jistý pokrok. Jinak je všechno jasné. Bůh říká, že duše je věčná a tělo se mění.
Uvažte velice jednoduchý příklad: z chlapce se stává mladík a z mladíka stařec.
Tuto skutečnost nikdo nepopírá. Já to chápu a vy to také chápete. Je to velice
jednoduché. Vzpomínám si, že jako chlapec jsem skákal a teď nemůžu, protože
mám jiné tělo. Jsem si vědom toho, že jsem měl takové tělo. Ale teď ho již
nemám. Tělo se mění, ale já jsem věčně tatáž osoba. Abychom to chápali,
potřebujeme jen trochu inteligence a nic víc. Jsem vlastník těla a jsem věčná
duše. Tělo se mění.
Dr. Oliver: Jakmile to ale přijmeme, vzniká další problém: Co z toho pro nás
vyplývá?
Šríla Prabhupáda: Ano. Pokud chápu, že nejsem toto tělo, a přesto se
zaměstnávám pouze tím, jak zajistit pohodlí tomuto tělu, aniž bych se staral o
své skutečné já, pak je to chyba. Například, když si budu třikrát denně čistit košili
a kabát, ale přitom budu mít hlad, nijak si tím nepomohu. A stejné chyby se
dopouští tato civilizace. Jestliže se budu starat o vaši košili a kabát, ale nedám
vám najíst, jak dlouho budete spokojen? To je základní chyba. Materialistická
civilizace znamená starost o tělo a tělesné pohodlí. Ale o vlastníka těla, o duši, se
nikdo nestará. Všichni jsou proto neklidní. Mění ,,ismy`` z kapitalismu na
komunismus, ale nevědí, kde dělají chybu.
Dr. Oliver: Není to velká změna. Obojí je materialismus.
Šríla Prabhupáda: Komunisté si myslí: ,,Když se ujmeme vlády, všechno bude
v pořádku. `` Ale dělají stále stejnou chybu - komunisté i kapitalisté se starají o
vnější tělo a nikoliv o věčnou totožnost, o duši. Duše musí mít mír. Pak bude mír
všude.
bhokt€ra ﾈ yajńa-tapas€ﾈ sarva-loka-maheŹvaram
suhŤda ﾈ sarva-bh™t€n€ﾈ jń€tv€ m€ﾈ Ź€ntim Ťcchati
( K oddanému: ) Přečti ten verš.
Oddaný: ,,Ten, kdo si je Mě plně vědom a ví, že jsem konečným příjemcem
všech obětí a pokání, Nejvyšším Pánem všech planet a polobohů a přítelem
všech živých bytostí, se oprostí od hmotných strastí a dosáhne míru. `` (Bg. 5.29)
Šríla Prabhupáda: To znamená, že musíme vědět, kdo je Bůh. Jelikož jsme
Jeho nedílné části, máme k Němu věčný důvěrný vztah. Máme se starat o to,
abychom poznali Boha. V současnosti lidé postrádají informace a nemají o Něm
žádnou ucelenou představu.
Dr. Oliver: Věříme, že když satelit na obloze může ukázat, co se děje od
jednoho pólu ke druhému, pak jistě Bůh může vyjevit Svoji mysl a Svoje přání
každému, kdo se Mu chce podřídit, kdo Ho chce znát a kdo Ho chce upřímně
následovat.
Šríla Prabhupáda: Ano, ano. A zde v Bhagavad-gítě vysvětluje Bůh Sebe
Samotného. Musíte to přijímat na základě logiky a rozumu. Pak Boha jasně
pochopíte.
Dr. Oliver: Ano, ale jak tomu porozumět?
Šríla Prabhupáda: Učení je zde. Musíme ho chápat na základě autoritativních
diskusí.
Dr. Oliver: Ano. Tady zřejmě musíme začít. Usednout a diskutovat, úplně
stejně, jako když profesoři diskutují o nějakém vědeckém experimentu.
Šríla Prabhupáda: Jakým způsobem je tomu možné porozumět, je řečeno v
následujícím verši:
tad viddhi praŠip€tena paripraŹnena sevay€
upadek ﾐ yanti te jń€na ﾈ jń€ninas tattva-darŹina ﾃ
( K oddanému: ) Najdi ten verš.
 Oddaný: ,,Obrať se na duchovního mistra a uč se od něho pravdě. Dotazuj se
ho se vší pokorou a věrně mu služ. Seberealizované duše ti mohou sdělit
poznání, neboť ony uzřely pravdu. `` (Bg. 4.34)
Šríla Prabhupáda: Přečti výklad.
Oddaný: ,,Cesta k duchovní realizaci je nepochybně těžká. Šrí Kršna nám proto
radí, abychom se obrátili na pravého duchovního mistra, který náleží do
posloupnosti duchovních mistrů, počínající Kršnou Samotným. Nikdo se nemůže
stát pravým duchovním mistrem, jestliže nepatří do učednické posloupnosti. Šrí
Kršna je původní duchovní mistr a pouze člověk v učednické posloupnosti může
předat svému žákovi nezměněné poselství.
Nikdo nemůže dosáhnout duchovní realizace podle své vlastní metody, jak je to
v módě u dnešních pošetilých pokrytců. Šrímad-Bhágavatam (6.3.19) říká:
dharma ﾈ tu s€k ﾐ€d bhagavat-praŠ…tam. Cestu náboženství ukazuje přímo Pán.
K pokroku v duchovním životě nám proto nemohou pomoci intelektuální
spekulace a suché argumenty a nepomůže nám ani nezávislé studování písem.
Abychom získali poznání, musíme se obrátit na pravého duchovního mistra.
Takového duchovního mistra musíme přijmout s úplnou pokorou a musíme mu
skromně a bez jakékoliv pýchy sloužit jako prostí služebníci. Tajemství úspěchu v
duchovním životě spočívá v uspokojení seberealizovaného duchovního učitele.
Kladení otázek a pokora vytvářejí tu pravou kombinaci, která vede k duchovnímu
poznání. Bez pokory a služby nebudou mít naše otázky položené duchovnímu
mistrovi žádný účinek. Musíme být připraveni projít zkouškami duchovního
učitele, který nám automaticky požehná ryzím duchovním poznáním, když uvidí
náš vážný zájem.
V tomto verši se zavrhuje jak slepé následování, tak absurdní otázky. Nejen že
musíme duchovnímu mistrovi pokorně naslouchat, ale musíme se od něho také
učit pokornými dotazy a službou. Pravý duchovní mistr je přirozeně ke svým
žákům velice laskavý a je-li žák pokorný a vždy připravený sloužit, výměna
otázek a odpovědí bude dokonalá. ``
Šríla Prabhupáda: Tady máte praktický příklad. Tito evropští a američtí hoši
pocházejí ze zámožných rodin. Proč mi slouží? Já jsem Ind a přijel jsem z chudé
země. Nemohu jim platit. Když jsem přijel na Západ, byl jsem bez peněz. Měl
jsem s sebou jen čtyřicet rupií, které by v Americe stačily asi na hodinu. Ale oni
se rozhodli plnit mé pokyny, a proto dělají pokrok. PraŠip€tena paripraŹnena -
kladou mi otázky. Já se jim snažím odpovídat a oni mají všichni plnou víru a
slouží mi jako prostí služebníci. To je správný proces.
Když je duchovní mistr pravý a žák velice upřímný, pak žák získá poznání. V tom
spočívá to tajemství. Yasya deve par€ bhaktir yath€ deve tath€ gurau - védské
poznání je zjeveno těm, kteří mají pevnou víru v Pána a duchovního mistra. Proto
se ve védské společnosti děti automaticky posílají do gurukuly (školy duchovního
mistra), bez ohledu na to, jestli jsou z královské nebo nějaké jiné rodiny. I Kršna
musel jít do gurukuly.
Existuje příběh, že Kršna šel jednou se spolužákem do lesa sbírat pro Svého
duchovního mistra suché dříví. Najednou začala veliká bouřka a oni nemohli z
lesa ven. Zůstali tam celou noc a bylo to velice těžké. Druhý den ráno šel guru,
jejich učitel, spolu s dalšími žáky do lesa a našel je. Takže i Kršna, kterého
přijímáme jako Nejvyššího Pána, musel chodit do gurukuly a sloužit duchovnímu
mistrovi jako prostý služebník.
V gurukule se všichni žáci učí být velice pokorní a žít pouze pro gurua. Od
samotného začátku jsou vychováváni jako prvotřídní pokorní žáci. Potom guru s
láskou a otevřeným srdcem učí chlapce vše, co zná. Peníze v tom nehrají žádnou
roli. Všechno probíhá na základě lásky a výchovy.
Dr. Oliver: Něco z toho, o čem jste mluvil, je pro mě obtížné přijmout
jednoduše proto, že toho málo vím. Ale v podstatě přijímám, že Bůh žije v nás a
že když něco necháme na Něm, bude vědět, jak nás usměrnit. Jde o to žít takový
život, aby byl Pán spokojen. Potíž je v tom, že aby byl člověk disciplinovaný,
potřebuje inspiraci. A tu může získat jedině praxí ve společnosti dalších, kteří se
odevzdali stejnému cíli.
Šríla Prabhupáda: Proto jsme založili Mezinárodní společnost pro vědomí
Kršny - abychom ukázali, jak odevzdat svůj život Bohu. To je potřeba. Bez
praktického života ve vědomí Boha zůstává vše pouhou teorií. Teorie může
pomoci, ale trvá to delší dobu. Moji žáci se učí, jak prakticky žít duchovní život, a
dělají proto pokroky.
Dr. Oliver: Chci vám poděkovat a modlím se, aby Bůh požehnal vaší návštěvě
v naší zemi.
Šríla Prabhupáda: Haré Kršna.

Transmigrace duše

Vzpomínky na minulé životy mohou být vzrušující, ale skutečně pochopit

převtělování duše znamená chtít se osvobodit z bolestivého cyklu rození a smrtí.
Na své přednášce v srpnu 1973 v Londýně Šríla Prabhupáda říká: ,,Není to nic
pěkného - umírat a znovu se rodit. Víme, že když zemřeme, budeme muset
znovu vstoupit do lůna nějaké matky - a dnešní matky zabíjejí děti ve svém lůně.
``
dehino 'smin yath€ dehe kaum€ra ﾈ yauvana ﾈ jar€
tath€ deh€ntara-pr€ptir dh…ras tatra na muhyati
,,Tak jako vtělená duše prochází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří,
přechází také duše v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto
změnou nedá zmást. `` (Bhagavad-gítá 2.13)
Lidé většinou tento jednoduchý verš nechápou. Kršna proto říká: dh…ras tatra
na muhyati. ,,Jedině moudrý člověk to může pochopit. `` Ale co je na tom
těžkého? Kršna to říká tak jasně! Existují tři životní stádia. První je kaum€ram,
které trvá do patnácti let. Šestnáctým rokem začíná mládí, yauvanam, a po
čtyřiceti nebo padesáti letech se člověk stává starcem, jar€. Dhírové - moudří,
rozvážní lidé - proto chápou: ,,Mé tělo se mění. Pamatuji si, jak jsem si hrál a jak
jsem skákal, když jsem byl chlapec. Pak jsem se stal mladým mužem a užíval
jsem života s přáteli a rodinou. Teď jsem stařec a až tohle tělo zemře, vstoupím
zase do nového těla. ``
V předchozím verši řekl Kršna Ardžunovi: ,,My všichni - ty, Já, všichni vojáci a
všichni králové, kteří jsou zde přítomní - jsme existovali v minulosti, existujeme
nyní a budeme dále existovat v budoucnosti. `` To říká Kršna. Ale různí darebáci
říkají: ,,Jak jsem mohl existovat v minulosti? Narodil jsem se v tom a tom roce a
předtím jsem neexistoval. V současnosti existuji, to je pravda, ale jakmile zemřu,
už existovat nebudu. `` Kršna však říká: ,,Ty, Já, my všichni jsme existovali,
existujeme a budeme stále existovat. `` Je to chyba? Ne, to je skutečnost. Před
narozením jsme existovali v jiném těle a po smrti budeme zase existovat v jiném
těle. To musíme pochopit.
Já jsem byl před sedmdesáti lety chlapec, pak se ze mě stal mladý muž a nyní
jsem se stal starcem. Mé tělo se mění, ale já jako jeho vlastník existuji beze
změny. Co je na tom těžkého pochopit? Dehino 'smin yath€ dehe. Dehina ﾃ
znamená ,,vlastník těla`` a dehe znamená ,,v těle``. Tělo se mění, ale duše
neboli vlastník těla se nemění.
Každý chápe, že jeho tělo se mění. V příštím životě se tedy bude také měnit. Že
my si nic nepamatujeme, to je něco jiného. Jaké bylo moje tělo v minulém životě?
Na to si nevzpomínám. Zapomnětlivost patří k naší povaze, ale to, že na něco
zapomeneme, neznamená, že se to nestalo. Ne. Jako dítě jsem dělal mnoho věcí,
na které si teď nevzpomínám, ale můj otec a matka si to pamatují. Takže
zapomenout na něco neznamená, že se to nestalo.
Podobně smrt pouze znamená, že zapomenu na to, čím jsem byl v minulém
životě. To je smrt. Pro mě jako pro duchovní duši jinak smrt neexistuje. Je to jako
když si vyměním šaty. Jako chlapec jsem nosil určité šaty a jako mladík jsem
nosil jiné. Teď jsem starý a jako sannjásí (odříkavý mnich) nosím zase jiné šaty.
Šaty se mění, ale to neznamená, že vlastník šatů zemřel a odešel s nimi. Ne.
To je jednoduché vysvětlení transmigrace duše.
Všichni jsme individuální osoby. Nikdy nemůžeme splynout dohromady. Každý z
nás je individuální bytost. Bůh je individuální a my jsme také individuální. Nityo
nity€n€ﾈ cetanaŹ cetan€n€m: ,,Všichni jsou věčné, vědomé individuální osoby a
jedna z nich je nejvyšší. `` Rozdíl spočívá v tom, že Bůh nikdy nemění Své tělo,
zatímco my v hmotném světě svá těla měníme. Když jdeme do duchovního
světa, změny těla končí. Stejně jako Kršna má Svoji věčnou podobu, plnou
blaženosti a poznání ( sac-cid-€nanda-vigraha ), tak i vy budete mít takové tělo,
když se vrátíte domů, zpátky k Bohu. Rozdíl však je, že Kršna nemění Své tělo,
ani když přijde do hmotného světa. Jedním z Jeho jmen je proto Ačjuta neboli
,,ten, který nikdy nepoklesne. ``
Kršna se nikdy nemění. Nikdy nepoklesne, protože je vládcem máji, hmotné
energie. Nás ovládá hmotná energie a Kršna je jejím vládcem. To je rozdíl mezi
Kršnou a námi. Kršna neovládá jen hmotnou energii, ale také duchovní - ovládá
všechny energie. Vše, co vidíme, co je projevené, je Kršnova energie. Stejně jako
teplo a světlo jsou energie slunce, tak všechno projevené jsou Kršnovy energie.
Existuje mnoho energií, ale dělí se na tři základní: vnější, vnitřní a okrajovou. My,
živé bytosti, jsme okrajová energie. Okrajová znamená, že jsme podle svého
přání buď pod vlivem vnější nebo pod vlivem vnitřní energie. Máme svoji
nezávislost. Po přednesení Bhagavad-gíty Kršna říká Ardžunovi: yathecchasi
tath€ kuru. ,,Teď dělej, co chceš. `` Kršna dává Ardžunovi nezávislost. Nikoho
nenutí, aby se Mu odevzdal. To není dobré. Vynucené věci netrvají dlouho. Našim
studentům například radíme: ,,Vstávejte brzy ráno. `` To je naše rada, ale nikoho
nenutíme. Jednou nebo dvakrát někoho můžeme donutit, ale když se nebude
snažit sám, donucení nepomůže.
Stejně tak Kršna nikoho nenutí, aby opustil tento hmotný svět. Všechny
podmíněné duše jsou pod vlivem vnější neboli hmotné energie a Kršna sem
přichází, aby nás zachránil z jejích spárů. Jelikož jsme Jeho nedílné části, jsme
všichni Kršnovi přímí synové. Když má syn potíže, otec trpí nepřímo také.
Například když se syn zblázní nebo - jak je dnes běžné - když se z něho stane
hippie, jeho otec toho velice lituje: ,,Můj syn teď žije jako ubožák. `` Otec je
nešťastný. Podmíněné duše v tomto hmotném světě také velice trpí a žijí jako
ubožáci a darebáci. Kršna proto také není šťastný a Osobně přichází, aby nás
učil, jak se k Němu můžeme vrátit. ( Yad€ yad€ hi dharmasya gl€nir bhavati...
tad-€tm€na ﾈ sŤj€my aham. )
Když Kršna přichází, zjevuje se ve Své původní podobě. My si ale naneštěstí
myslíme, že Kršna je jeden z nás. V určitém smyslu je jeden z nás, protože On je
otec a my jsme Jeho synové. Ale On je svrchovaný: nityo nity€n€ﾈ cetanaŹ
cetan€n€m. Je mocnější než my. Je nejmocnější, svrchovaně mocný. My máme
malou moc, ale Kršna má nekonečnou moc. To je rozdíl mezi námi a Kršnou. My
se nemůžeme rovnat Bohu. Nikdo se Kršnovi nevyrovná a nikdo není větší než
On. Každý je Kršnovi podřízený. Ekale …Źvara kŤ ﾐ Ša, €ra saba bhŤtya: každý je
Kršnův služebník a Kršna je jediný pán. Bhokt€ra ﾈ yajńa-tapas€ﾈ sarva-loka-
maheŹvaram: ,,Jsem jediný poživatel a jediný vlastník, `` říká Kršna. A to je
skutečnost.
Takže my měníme svá těla, ale Kršna Své nemění. To bychom měli pochopit.
Důkazem je, že Kršna si pamatuje minulost, přítomnost i budoucnost. Ve čtvrté
kapitole Bhagavad-gíty Kršna říká, že filozofii Bhagavad-gíty již přednesl bohu
Slunce před zhruba 120 000 000 lety. Jak to, že si Kršna všechno pamatuje?
Protože nemění Své tělo. My zapomínáme, protože měníme tělo každým
okamžikem. To je lékařsky potvrzené - krvinky se nám mění každou vteřinou.
Tělesné změny jsou ale nepostřehnutelné; rodiče si u svého dítěte nevšimnou,
jak jeho tělo roste a mění se. Jakmile však po nějakém čase přijede někdo třetí,
kdo dítě dlouhou dobu neviděl, řekne: ,,Ó, to dítě tak vyrostlo! `` Otec a matka si
toho nevšimli, protože vidí své dítě neustále a změny jsou nepostřehnutelné,
nastávají každým okamžikem. Naše tělo se tedy stále mění, ale já, duše, vlastník
těla, se neměním. To je třeba pochopit.
Všichni jsme individuální duše a jsme věční, ale jelikož se naše tělo mění, trpíme
zrozením, smrtí, stářím a nemocemi. Hnutí pro vědomí Kršny nás má vyvést z
této proměnlivé situace. ,,Jelikož jsem věčný, jak mohu získat stálé postavení? Jak
se mohu vyhnout těmto proměnám? `` Takové bychom si měli klást otázky.
Každý chce žít věčně a nikdo nechce zemřít. Když k vám přijdu s revolverem a
řeknu: ,,Chci vás zabít, `` ihned začnete křičet, protože nechcete zemřít. Umírat a
znovu se rodit není nic pěkného. Všichni to podvědomě víme. Víme, že když
zemřeme, budeme muset znovu vstoupit do lůna nějaké matky - a dnešní matky
zabíjejí děti ve svém lůně. Potom další matka... Opětovné přijímání dalších těl je
velice zdlouhavé a nepříjemné. V podvědomí si na všechny tyto nepříjemnosti
vzpomínáme, a proto nechceme zemřít.
Měli bychom se tedy ptát: ,,Jsem věčný, proč tedy žiji tento dočasný život? `` To
je inteligentní otázka. A to je náš skutečný problém. Ale darebáci se tímto
skutečným problémem nezabývají. Myslí na to, jak jíst, jak spát, jak mít sex a jak
se bránit. I když budete dobře jíst a spát, nakonec budete muset zemřít. Problém
smrti zůstává. Ale lidé se o tento skutečný problém nezajímají. Stále jen řeší
dočasné problémy, které ve skutečnosti žádnými problémy nejsou. Ptáci a ostatní
zvířata také jedí, spí, mají pohlavní styk a brání se. Nepotřebují k tomu žádné
lidské vzdělání ani takzvanou civilizaci. To nejsou naše skutečné problémy.
Skutečný problém je ten, že nechceme zemřít a smrt přesto přijde.
Ale darebáci to nevědí. Mají vždy mnoho práce s dočasnými problémy. Problém
například nastane, když přijde krutá zima. Musíme si obléci teplý kabát nebo
sedět u krbu, a pokud nemáme takovou možnost, jsme nešťastní. Takže krutá
zima je problém. Ale je to dočasný problém. Krutá zima, zimní období, přichází a
odchází. Není to trvalý problém. Mým trvalým problémem je to, že kvůli
nevědomosti se rodím, jsem nemocný, stárnu a umírám. To jsou mé skutečné
problémy. Kršna proto říká: janma-mŤtyu-jar€-vy€dhi-du ﾃ kha-do ﾐ€nudarŹanam.
Ti, kteří mají skutečné poznání, vidí tyto čtyři problémy - zrození, smrt, stáří a
nemoc.
Kršna také říká: dh…ras tatra na muhyati. ,,Moudrý člověk není v okamžiku smrti
zmaten. `` Pokud se na smrt připravíte, proč byste měli být zmateni? Například
když se v dětství a chlapectví budete dobře připravovat a získáte dobré vzdělání,
pak budete mít dobré zaměstnání a dobré postavení a budete šťastní. Stejně tak,
když se v tomto životě připravíte na návrat domů, zpátky k Bohu, okamžik smrti
vás nemůže zmást. Nemůže vás zaskočit. Budete vědět: ,,Jdu ke Kršnovi. Vracím
se domů, zpátky k Bohu. Již nebudu muset měnit hmotná těla; teď budu mít své
duchovní tělo. Budu si hrát s Kršnou, budu tančit s Kršnou a jíst s Kršnou. `` To je
vědomí Kršny - připravit se na příští život.
Umírající lidé někdy křičí, protože ti, kteří jsou velice hříšní, vidí v okamžiku smrti
hrozné věci. Hříšný člověk ví, že dostane nějaké odporné tělo. Ale zbožní lidé -
oddaní - umírají beze strachu. Hloupý člověk řekne: ,,Vy oddaní umíráte a
neoddaní také umírají, jaký je v tom rozdíl? `` Ale rozdíl tu je. Kočka nosí v
zubech koťata i myši. Na první pohled by se mohlo zdát, že se do nich zakusuje
stejným způsobem. Rozdíl je však velký; kotě cítí radost: ,,Ponese mě maminka,
`` zatímco myš cítí smrt: ,,Teď zemřu. `` V tom je rozdíl. I když oddaní i neoddaní
umírají, každý má v okamžiku smrti jiné pocity, stejně jako kotě a myš.
Nemyslete si, že oba umírají stejným způsobem. Tělesné změny jsou možná
stejné, ale mentální situace se liší.
V Bhagavad-gítě (4.9) Kršna říká:
janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ
tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
Pokud se jen pokusíte pochopit Kršnu, můžete se v okamžiku smrti vrátit zpátky
k Němu. Všechno spojené s Kršnou je transcendentální. Činnosti Kršny, zjevení
Kršny, uctívání Kršny, chrám Kršny, sláva Kršny - všechno je transcendentální.
Kdo tedy tyto věci pochopí nebo dokonce i kdo se je pokusí pochopit, bude
osvobozen z koloběhu rození a smrti. To nám Kršna říká. Snažte se proto velice
vážně pochopit Kršnu a rozvíjejte vědomí Kršny. Pak se tyto problémy - rození,
smrt, stáří a nemoc - automaticky velice snadno vyřeší.
Dh…ra, moudrý člověk, uvažuje: ,,Chci žít věčně. Proč přichází smrt? Chci být
zdravý. Proč jsou tu nemoci? Nechci být starý. Proč je tu stáří? `` Janma-mŤtyu-
jar€-vy€dhi. To jsou skutečné problémy. A tyto problémy můžeme vyřešit
jednoduše rozvojem vědomí Kršny, snahou pochopit Kršnu. Kršnu můžeme
pochopit z Bhagavad-gíty, kde je vše velice pěkně vysvětleno. Pokuste se tedy
úspěšně završit svůj život. Pochopte, že nejste tělo. Jste vtěleni uvnitř těla, ale
nejste toto tělo. Pták může být v kleci, ale klec není pták. Pošetilí lidé se starají o
klec namísto ptáka a pták hladoví. Stejně tak my trpíme duchovním hladem.
Nikdo v hmotném světě proto není šťastný. Duchovní hlad. To je důvod, proč v
tak bohaté zemi, jako je Amerika - kde je dostatek jídla, dostatek domů i dostatek
hmotného požitku - se z mladých lidí stávají hippies. Nejsou spokojení, protože
mají duchovní hlad. Můžete mít velké hmotné bohatství, ale když máte duchovní
hlad, nemůžete být šťastní.
Je potřeba duchovní obroda. Musíte realizovat: aha ﾈ brahm€smi. ,,Nejsem toto
tělo. Jsem brahman, duše. `` Pak budete šťastní. Brahma-bh™ta ﾃ prasann€tm€
na Źocati na k€‰k ﾐ ati sama ﾃ sarve ﾐ u bh™te ﾐ u. Pak zavládne rovnost,
přátelství a bratrství. Jinak to jsou jen prázdná velká slova. Není možná rovnost,
bratrství a tak dále bez vědomí Kršny. Pokročte na duchovní úroveň a pak uvidíte
každého stejně. Jinak si budete myslet: ,,Já jsem člověk, který má ruce a nohy,
ale kráva je nemá. Mohu ji zabít a sníst. `` Proč? Jaké máte právo zabíjet zvířata?
Nevidíte, že jsou stejné podstaty, protože nemáte vědomí Kršny. Proto takzvané
vzdělání, kultura a bratrství v tomto hmotném světě jsou podvod. Všichni by měli
studovat vědomí Kršny; pak bude společnost šťastná. Jinak to není možné. Děkuji
vám mnohokrát.

Rozdíl mezi tělem a duší

,,Trpíte, protože v minulém životě jste se věnovali smyslovému požitku a získali

jste tělo podle své karmy, `` říká Šríla Prabhupáda posluchačům na přednášce ve
středisku hnutí Haré Kršna v Detroitu v červenci 1976 a vysvětluje, jak se
osvobodit od karmy a užívat dokonalého štěstí.
yath€jńes tamas€ yukta up€ste vyaktam eva hi
na veda p™rvam apara ﾈ na ﾐﾘ a-janma-smŤtis tath€
,,Stejně jako spící člověk pokládá tělo projevené v jeho snech za sebe
samotného a jedná podle toho, lidé se ztotožňují se svým současným tělem,
které získali na základě svých minulých zbožných a bezbožných činů, a neznají
své minulé ani budoucí životy. `` (Šrímad-Bhágavatam 6.1.49)
To je velice dobrý příklad nevědomosti, která zahaluje živou bytost v hmotném
světě. Když sníme, na všechno zapomínáme - kdo jsem, kde žiji, jaké mám
bankovní konto. Na všechno zapomeneme. A když se probudíme, zapomeneme
na náš sen. Ale ať už jsme vzhůru nebo sníme, vidíme své vlastní činnosti. Ve snu
jsme pozorovatelé a v takzvaném bdělém stavu jsme také pozorovatelé. To
znamená, že my, duše, které všechno prožívají, jsme stále stejní, ale podmínky
se mění a my zapomínáme.
Stejně tak si nepamatujeme, čím jsme byli v minulých životech. A nevíme, čím
budeme v příštím. Ale skutečnost je, že jako duše jsme věční. Existovali jsme v
minulosti, existujeme v současnosti a budeme existovat i v budoucnosti. Kršna to
vysvětluje v Bhagavad-gítě (2.12): ,,Ó Ardžuno, ty, Já a všichni bojovníci, kteří se
shromáždili na tomto bitevním poli, jsme existovali i dříve a budeme existovat i v
budoucnosti. `` To je první skutečnost, kterou musíme v duchovním životě
pochopit - musíme vědět, že jsme věční.
Jako duše se nerodíme ani neumíráme ( na j€yate mriyate v€ kad€cit ). Se
zničením hmotného těla nepřichází náš konec ( na hanyate hanyam€ne Źar…re ).
Zničení těla probíhá již nyní. Naše dětské tělo je zničeno; již ho nenajdete. Naše
mladé tělo je také zničeno; také ho již nikde nevidíte. A stejně tak bude zničeno i
naše současné tělo a získáme jiné ( tath€ deh€ntara-pr€pti ﾃ ).
Když duše transmigruje, hrubohmotné tělo se ztrácí. Hrubé tělo je vytvořené z
hmoty a všechno hmotné má svůj konec. To je povaha hmoty. Ale duše nikdy
nezaniká.
Svá těla tedy postupně měníme. Proč existují různé druhy těl? Protože živá
bytost, duše, přichází do styku s různými kvalitami hmotné přírody. A
hrubohmotné tělo vyvíjí podle toho, jaké kvality ji ovlivňují.
Své současné tělo jsme tedy získali na základě minulých činností. KarmaŠ€
daiva-netreŠa jantur dehopapattaye: živá bytost dostává určitý druh těla podle
své karmy, minulých hmotných činností. Příroda jedná automaticky na základě
naší karmy. Když například onemocníte, bude jednat příroda; nemoc se ve vás
musí vyvinout a vy musíte prodělat následky. A když se dostaneme pod vliv
kvalit hmotné přírody a vykonáváme karmické činnosti, musíme transmigrovat z
těla do těla. Přírodní zákony fungují dokonale.
Když jsme dospěli na úroveň civilizovaného lidského života, měli bychom se
ptát: ,,Proč musím trpět? `` Problém ale spočívá v tom, že pod vlivem máji neboli
iluze pokládáme utrpení za požitek. M€y€ znamená ,,to, co není``. Myslíme si, že
si užíváme, ale ve skutečnosti trpíme. V tomto hmotném těle musíme trpět.
Trpíme kvůli svému tělu. Velké mrazy, úmorná vedra - vše pociťujeme kvůli tělu.
Za jistých podmínek cítíme rozkoš, ale Kršna radí v Bhagavad-gítě (2.14):
m€tr€-sparŹ€s tu kaunteya Ź…to ﾐ Ša-sukha-du ﾃ kha-d€ﾃ
€gam€p€yino 'nity€s t€ﾈ s titik ﾐ asva bh€rata
,,Tělo je příčinou hmotného štěstí a neštěstí, která přicházejí a odcházejí jako
roční období. Nebuď proto rozrušen a snaž se je snášet. ``
Dokud jsme v tomto hmotném světě, štěstí a neštěstí bude přicházet a odcházet.
Neměli bychom se jimi proto nechat rozrušit. Máme usilovat o seberealizaci a v
tomto úsilí musíme pokračovat a nesmíme se zastavit. Seberealizace je cílem
lidského života. Dokud budeme mít hmotné tělo, utrpení a takzvané štěstí nás
budou doprovázet stále. Musíme ale dojít k poznání: ,,Já nejsem tělo, jsem duše.
Toto tělo jsem dostal za své minulé činnosti. `` To je poznání.
Každý rozumný člověk by měl uvažovat: ,,Když jsem duše a mé tělo je jen obal,
není možné toto převtělování ukončit? `` Lidský život znamená ptát se, jak se
zbavit znečištění v podobě hmotného těla.
Takzvaní moderní civilizovaní lidé si tyto otázky bohužel nekladou. Blázní po
smyslovém požitu a jednají velice nezodpovědně. Ve Šrímad-Bhágavatamu
(5.5.4) je to vysvětleno:
n™na ﾈ pramatta ﾃ kurute vikarma
yad indriya-pr…taya €pŤŠoti
na s€dhu manye yata €tmano 'yam
asann api kleŹada €sa deha ﾃ
,,Lidé, kteří jednají jen pro smyslový požitek, jsou zajisté šílení a zaměstnávají se
různými odpornými činnostmi. Tak se zcela jistě budou muset převtělovat z
jednoho těla do druhého a prožívat všemožná utrpení. ``
Nechápeme, že naše tělo je vždy kleŹada - zdroj naší bolesti. Na čas můžeme
cítit nějakou rozkoš, ale ve skutečnosti je tělo zdrojem bolesti. V této souvislosti
existuje dobré přirovnání: Když chtěli v dřívějších dobách potrestat nějakého
zločince, svázali mu ruce, odvezli ho doprostřed řeky a potopili pod vodu. Když
byl téměř utopený, vytáhli ho za vlasy z vody a nechali chvíli si odpočinout. A
pak ho znovu potopili. Tak se dříve trestalo.
Stejně tak každá malá rozkoš, kterou zažíváme v tomto hmotném světě, je jako
rozkoš, kterou cítil zločinec pokaždé, když ho vytáhli z vody. Obrovské utrpení a
několik chvil úlevy - tak vypadá život v hmotném světě.
Sanátana Gósvámí, který byl dříve bohatým ministrem mohamedánské vlády v
Indii, proto přišel za Šrí Čaitanjou Maháprabhuem a ptal se Ho: ke €mi, kene
€m€ya j€re t€pa-traya. ,,Kdo jsem? Proč musím zakoušet toto trojí utrpení? `` To
je velice inteligentní. Stále zažíváme nějaké neštěstí, buď způsobené tělem a
myslí nebo jinými živými bytostmi nebo přírodními silami. Žádné z těchto utrpení
si nepřejeme, ale jsou nám vnucena. Jakmile tedy člověk přijme duchovního
mistra, měl by se nejprve ptát: ,,Proč trpím? ``
Ale postupem doby jsme tak otupěli, že jsme jako zvířata a nikdy si tuto otázku
neklademe. Zvířata trpí (každý to ví), ale nedovedou se ptát proč. Když přivedete
zvíře na jatka, nezeptá se: ,,Proč mě vedete na jatka? `` Ale kdybyste chtěli zabít
člověka, začal by se vzpouzet: ,,Tenhle člověk mě chce zabít! Proč mám zemřít?
`` To je jeden důležitý rozdíl mezi lidským a zvířecím životem. Jedině lidská
bytost se dokáže ptát: ,,Proč trpím? ``
Ať už jste prezident Nixon nebo obyčejný člověk, musíte trpět. To je skutečnost.
Trpíte kvůli svému tělu a děláte věci, které vás přimějí přijmout další hmotné
tělo. Trpíte, protože v minulém životě jste se věnovali smyslovému požitku a
získali jste tělo podle své karmy, a pokud se i v tomto životě budete věnovat
smyslovému požitku a nebudete usilovat o zlepšení své situace, dostanete znovu
tělo a znovu budete trpět. Zákon přírody je takový, že tělo dostanete podle toho,
na co myslíte v okamžiku smrti. A jakmile získáte další tělo, vaše utrpení začne
znovu. Budete trpět již v lůně své matky. Mnoho měsíců budete muset zůstat
uvězněni se svázanýma rukama a nohama a nebudete se moci pohnout - to je
utrpení. A dnes je tu navíc nebezpečí, že vás v tom lůně zabijí. A když se
dostanete ven, začne vám další utrpení. Měli bychom proto být natolik
inteligentní, abychom se začali ptát: ,,Proč trpím? Jak mohu toto utrpení ukončit?
`` Dokud se neptáme: ,,Proč trpím? ``, nežijeme jako lidé. Jsme stále ještě
zvířata.
Otázky ohledně konečné příčiny našeho utrpení se nazývají brahma-jijń€s€,
dotazy na Absolutní Pravdu. Jak je řečeno na počátku Védánta-sútry: ath€to
brahma-jijń€s€. ,,Každý, kdo získal lidskou životní podobu, se má dotazovat na
Brahman, na Absolutní Pravdu. `` Musíme využít této lidské životní podoby.
Neměli bychom žít jako zvířata, opomíjet otázky týkající se Absolutní Pravdy a
nijak se nesnažit ukončit tento strastiplný hmotný život.
My se samozřejmě snažíme ukončit naše strádání a těžce pracujeme v boji o
existenci. Proč sháníme peníze? Protože si myslíme, že když seženeme peníze,
budeme šťastnější. Neustále tedy probíhá boj o existenci a každý se snaží
dosáhnout štěstí smyslovým požitkem. Ale smyslový požitek není skutečné štěstí.
Skutečné štěstí je duchovní štěstí, které pochází ze služby Kršnovi. To je štěstí.
Hmotné štěstí je jen jeho zvrácený odraz.
Hmotné štěstí je jako fata morgána, jako přelud vody na poušti. Na poušti žádná
voda není, ale když žíznivé zvíře vidí fatu morgánu, běží za ní - a umírá. My víme,
že na poušti žádná voda není, že je to jen odraz slunečního světla, ale zvířata to
nevědí. Lidský život proto znamená přestat hledat štěstí ve smyslovém požitku,
který je jako fata morgána na poušti, a usilovat o duchovní štěstí.
Toto vyšší štěstí můžeme probudit jednoduše zpíváním mahá-mantry: Hare
KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma
R€ma, Hare Hare. Zpívání Haré Kršna je velice jednoduché a zároveň může
ukončit všechno naše utrpení v hmotném světě.
Naše utrpení je způsobené špínou v našem srdci. Jsme jako zločinec, který má v
srdci špínu. Myslí si: ,,Když získám to a to, budu šťastný. `` A s nasazením života
spáchá nějaký zločin. Zloděj ví, že když ho dopadne policie, bude potrestán, ale
přesto jde a krade. Proč? N™na ﾈ pramatta ﾃ: protože blázní po smyslovém
požitku. To je všechno.
Musíme tedy očistit svá srdce od všech nečistých tužeb, které nás nutí honit se
za smyslovým požitkem a trpět. A v tomto věku je očištění velice jednoduché:
zpívat Haré Kršna. To stačí. To je dar Čaitanji Maháprabhua. Ceto-darpaŠa-
m€rjana ﾈ bhava-mah€-d€v€gni-nirv€paŠam. Budete-li zpívat Haré Kršna mantru,
budete zbaveni všeho utrpení způsobeného neustálým převtělováním z jednoho
těla do druhého. Zpívání je úplně jednoduché. Nezáleží při něm na kastě,
vyznání, národnosti, barvě pleti nebo společenském postavení. Milostí Boha má
každý jazyk a uši a každý může zpívat Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare. Tak, prosím,
zpívejte Haré Kršna a buďte šťastni.
Děkuji vám mnohokrát.

II. Nadvědomí
Neviditelný vládce

,,I ty nejsložitější počítače potřebují obsluhu odborníků. Stejně tak bychom měli
vědět, že tímto velkým strojem zvaným vesmírný projev manipuluje Nejvyšší
Duše. A to je Kršna. `` V úryvku ze své knihy ,,Vědomí Kršny - neocenitelný dar``
Šríla Prabhupáda předkládá úžasný pohled na to, jak Bůh tvoří a ovládá vesmír.
Smyslem hnutí Haré Kršna je přivést člověka zpátky k jeho původnímu vědomí,
kterým je vědomí Kršny neboli čisté vědomí. Když voda padá z mraků, je čistá,
jako kdyby byla destilovaná, ale jakmile se dotkne země, ihned se zakalí. Stejně
tak my jsme původně čisté duše, Kršnovy nedílné části, a naše původní přirozené
postavení je proto stejně čisté jako postavení Boha. Šrí Kršna říká v Bhagavad-
gítě (15.7):
mamaiv€ﾈ Źo j…va-loke j…va-bh™ta ﾃ san€tana ﾃ
mana ﾃ ﾐ a ﾐﾘ h€n…ndriy€Ši prakŤti-sth€ni kar ﾐ ati
,,Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mými věčnými fragmentárními
částečkami. Žijíce podmíněným životem, těžce bojují se šesti smysly, včetně
mysli. ``
Všechny živé bytosti jsou tedy Kršnovy nedílné části. Měli bychom mít vždy na
paměti, že když mluvíme o Kršnovi, mluvíme o Bohu, jelikož jméno Kršna
označuje všepřitažlivou Nejvyšší Osobnost Božství. Stejně jako zrnko zlata je
kvalitativně stejné jako zlatý poklad, tak i nepatrné částečky Kršnova těla jsou
kvalitativně stejně dobré jako Kršna. Chemické složení těla Boha a věčného
duchovního těla živé bytosti je stejné - duchovní. Původně tedy ve svém
neznečištěném postavení máme podobu stejnou jako má Bůh, ale jako když déšť
padá na zem, i my se dostáváme do styku s tímto hmotným světem, ovládaným
vnější energií neboli hmotnou přírodou.
Když mluvíme o vnější energii a hmotné přírodě, někdo se může zeptat: ,,Čí je to
energie? Čí je to příroda? `` Hmotná energie neboli příroda nejedná nezávisle.
Takové pojetí je pošetilé. V Bhagavad-gítě je jasně řečeno, že hmotná příroda
nemůže fungovat nezávisle. Když pošetilý člověk vidí nějaký stroj, může si
myslet, že funguje sám od sebe, ale ve skutečnosti tomu tak není. Každý stroj
někdo ovládá, i když my někdy svým nedokonalým pohledem nikoho nevidíme.
Existuje mnoho elektronických mechanismů, které dokáží dělat úžasné věci, ale
za všemi těmito komplikovanými systémy je vždy ještě nějaký vědec, který
tiskne tlačítko. To lze velice snadno pochopit: jelikož každý stroj je hmota,
nemůže pracovat sám o sobě, ale musí mít duchovní řízení. Magnetofon hraje
podle plánu a na pokyn živé bytosti, nějakého člověka. Stroj je sám o sobě úplný,
ale dokud ho neovládá duše, nemůže pracovat. Stejně tak bychom měli pochopit,
že tento vesmírný projev, který nazýváme příroda, je veliký stroj a že za tímto
strojem je Bůh, Kršna. To je také potvrzeno v Bhagavad-gítě, kde Kršna říká:
may€dhyak ﾐ eŠa prakŤti ﾃ s™yate sa-car€caram
hetun€nena kaunteya jagad viparivartate
,,Tato hmotná příroda, která je jednou z Mých energií, jedná pod Mým dohledem,
ó synu Kuntí, a je původem všech pohyblivých i nehybných bytostí. Pod její
vládou je tento svět opětovně tvořen a ničen. `` (Bg. 9.10)
Kršna tedy říká, že hmotná příroda jedná pod Jeho dohledem. To znamená, že za
vším je svrchovaný vládce. Moderní civilizace toto nechápe, protože má
nedostatečné poznání. Účelem naší Společnosti pro vědomí Kršny je proto osvítit
všechny lidi, kteří jsou poblázněni vlivem tří kvalit hmotné přírody. Naším cílem
je přivést lidstvo do jeho normálního stavu.
 Existuje mnoho univerzit, zvláště ve Spojených státech, a mnoho oborů poznání,
ale tato témata se nikde neprobírají. Kde se můžeme naučit takovému poznání,
jaké podává Šrí Kršna v Bhagavad-gítě? Když jsem mluvil před studenty a
zaměstnanci v massachusettském institutu technologie, moje první otázka
byla: ,,Jaký obor na vaší škole zkoumá rozdíl mezi mrtvým a živým tělem? `` Když
člověk zemře, něco se ztratí. Existuje nějaká technologie, která by dokázala tuto
ztrátu nahradit? Proč se vědci nesnaží vyřešit tento problém? Jelikož je to velice
náročné téma, dávají ho stranou a pilně se zaměstnávají v technologii jedení,
spaní, páření se a obrany. Védská literatura nás však informuje, že toto je zvířecí
technologie. Zvířata se také snaží dobře se najíst, mít pohlavní život plný požitku,
v klidu se vyspat a žít v bezpečí. Jaký je potom rozdíl mezi lidským a zvířecím
poznáním? Rozvoj lidského poznání má správně vést k vysvětlení rozdílu mezi
živým a mrtvým tělem.
Toto duchovní poznání předal Kršna Ardžunovi na počátku Bhagavad-gíty.
Ardžuna byl jakožto Kršnův přítel velice inteligentní, ale jeho poznání - stejně
jako poznání všech lidí - bylo omezené. Kršna však hovořil o námětech, které
přesahovaly hranice Ardžunova omezeného poznání. Tyto náměty se nazývají
adhok ﾐ aja, neboť k nim nemůžeme proniknout přímým vnímáním, s jehož
pomocí získáváme hmotné poznání. Máme například mnoho silných mikroskopů,
abychom mohli vidět to, co nevidíme přímo svým omezeným zrakem, ale žádný
mikroskop nám nemůže ukázat duši v těle. Nicméně duše existuje.
Bhagavad-gítá nás informuje, že v tomto těle je jeho vlastník, duše. Já jsem
vlastníkem svého těla a jiné duše jsou vlastníky jiných těl. Říkám ,,moje ruka`` a
nikoliv ,,já ruka``. Jelikož je to ,,moje ruka``, já se od ruky liším; jsem její vlastník.
Stejně tak říkám ,,mé oko``, ,,má noha``, ,,mé`` to, ,,mé`` ono. Všechny tyto
věci mi patří, ale kde jsem já? K hledání odpovědi na tuto otázku slouží proces
meditace. Při skutečné meditaci se ptáme: ,,Kde jsem? Kdo jsem? `` Odpovědi na
tyto otázky nelze nalézt žádným hmotným snažením, a proto všechny univerzity
dávají tyto otázky stranou. Říkají: ,,To je příliš obtížné téma. `` A nebo nad nimi
mávnou rukou: ,,To není důležité. ``
Inženýři proto raději vyrábějí a zdokonalují vozy bez koní a ptáky bez křídel.
Dříve byly vozy taženy koňmi a nebylo znečištěné ovzduší, ale nyní máme auta a
letadla a vědci jsou velice pyšní a chlubí se: ,,Vynalezli jsme vozy bez koní a
ptáky bez křídel. `` I když vynalezli napodobeniny křídel pro letadla, nemohou
vynalézt tělo bez duše. Až to dokáží, pak si zaslouží uznání. Ale každý takový
pokus bude nutně neúspěšný, protože jak víme, žádný stroj nemůže pracovat bez
řízení duše. I ty nejsložitější počítače potřebují obsluhu odborníků. Stejně tak
bychom měli vědět, že tímto velkým strojem zvaným vesmírný projev manipuluje
Nejvyšší Duše. A to je Kršna.
Vědci hledají konečnou příčinu nebo konečného vládce tohoto hmotného
vesmíru a přicházejí s různými teoriemi a názory, ale skutečný způsob získávání
poznání je velice snadný a zároveň dokonalý - potřebujeme pouze vyslechnout
informace od dokonalé osoby, od Kršny. Přijetím poznání předaného v Bhagavad-
gítě se může každý okamžitě dozvědět, že tento velký kosmický stroj, jehož je
Země jednou částí, funguje tak úžasně proto, že za ním stojí jeho vládce: Kršna.
Náš proces získávání poznání je velice snadný. Kniha Kršnových pokynů,
Bhagavad-gítá, je základní knihou poznání, kterou dal Samotný €di-puru ﾐ a,
Nejvyšší Původní Osoba, Nejvyšší Osobnost Božství. Kršna je skutečně dokonalá
osoba. Někdo může namítat, že i když my Ho přijímáme za dokonalou osobu,
mnoho jiných Ho tak nepřijímá. Ale neměli bychom si myslet, že toto přijetí se
zakládá na nějakém rozmaru. Kršna je přijímán jako dokonalá osoba na základě
mnoha autorit. Nepřijímáme Kršnu za dokonalého pouze na základě svého
rozmaru nebo sentimentu. Kršnu přijímá jako Boha mnoho védských autorit jako
je Vjásadéva, autor veškeré védské literatury. Védy jsou pokladnicí všeho
poznání a jejich autor Vjásadéva přijímá Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství, a
stejně tak přijímá Kršnu Vjásadévův duchovní mistr Nárada. Náradův duchovní
mistr Brahmá přijímá Kršnu nejen jako Nejvyšší Osobu, ale také jako nejvyššího
vládce: …Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ. ,,Nejvyšší vládce je Kršna. ``
 Nikdo ve stvoření nemůže prohlašovat, že není nikým ovládaný. Každý, bez
ohledu na to, jak je významný nebo mocný, má nad sebou ještě jiného vládce.
Kršnovi ovšem nikdo nevládne, a proto je Bůh. Vládne každému, ale nikdo není
vyšší než On, nikdo Mu nemůže vládnout a nikdo se Mu nevyrovná. Nikdo s Ním
nesdílí statut absolutní vlády. To může znít velice zvláštně, protože dnes se
vyskytuje mnoho takzvaných Bohů. Bozi se stávají skutečně lacinou záležitostí, a
dováží se především z Indie. Lidé v jiných zemích mají to štěstí, že se tam Bozi
nevyrábí, ale v Indii se vyrábí Bozi prakticky každý den. Často slyšíme, že do Los
Angeles nebo do New Yorku přijíždí Bůh a že se Ho tam lidé chystají uvítat atd.
Ale Kršna není Bůh vyrobený v nějaké mystické továrně. Ne. Jeho nikdo Bohem
neudělal; On je Bůh.
Měli bychom tedy na základě autority vědět, že za touto gigantickou hmotnou
přírodou, za vesmírným projevem, je Bůh - Kršna - kterého přijímají všechny
védské autority. Přijetí autority pro nás není nic nového; každý přijímá nějakou
autoritu v té či oné podobě. Za vzděláním chodíme k učiteli do školy, nebo se
učíme od svého otce a matky. To všechno jsou autority a pro nás je přirozené se
od nich učit. Jako děti jsme se ptali: ,,Táto, co je to? `` a otec odpovídal: ,,To je
tužka, to jsou brýle, to je stůl. `` Takto se od útlého dětství dítě učí od svého otce
a matky. Dobrý otec a matka nikdy svého syna neklamou, když se jich na něco
ptá, ale dávají mu správné a přesné informace. Stejně tak, když dostaneme
duchovní informace od autority a když tato autorita není žádný podvodník, naše
poznání je dokonalé. Pokud se však pokoušíme dojít k nějakému závěru vlastní
spekulativní silou, nutně se dopustíme chyb. Induktivní proces, při kterém z
určitých skutečností nebo jednotlivých případů vyvozujeme obecné závěry, není
nikdy dokonalý. Jelikož jsme omezení a naše zkušenost je také omezená,
induktivní proces získávání poznání bude vždy nedokonalý.
Pokud však přijímáme informace z dokonalého zdroje, od Kršny, a pokud tytéž
informace opakujeme, pak to, co říkáme, lze také přijmout za dokonalé a
autoritativní. Tento proces parampary neboli učednické posloupnosti znamená
naslouchat Kršnovi nebo autoritám, které přijaly Kršnu, a opakovat přesně totéž,
co říkají. V Bhagavad-gítě Kršna tento proces poznání doporučuje: eva ﾈ
parampar€-pr€ptam ima ﾈ r€jar ﾐ ayo vidu ﾃ. ,,Tak byla tato nejvyšší věda
předávána posloupností duchovních učitelů a tak ji přijali svatí králové. `` (Bg.
4.2)
Dříve poznání rozšiřovali velcí svatí králové, kteří byli autoritami. V minulých
dobách měli však tito králové vlastnosti světců, byli to ršiové (velcí vzdělaní
učenci a oddaní), a jelikož to nebyli obyčejní lidé, jejich vláda fungovala velice
hladce. Ve védské civilizaci najdeme mnoho příkladů králů, kteří dosáhli
dokonalosti jako oddaní Boha. Například Dhruva Mahárádž odešel do lesa hledat
Boha a vykonáváním přísného pokání a odříkání nalezl Boha během šesti měsíců.
Proces vědomí Kršny se také zakládá na odříkání, které ale není příliš obtížné.
Omezení se týkají jídla a pohlavního života (jí se pouze prasádam, jídlo nejprve
obětované Kršnovi, a sex je omezený na manželský život) a pak následují další
usměrňující zásady, které umožňují a rozvíjejí duchovní realizaci. V dnešní době
není možné napodobovat Dhruvu Mahárádže, ale dodržováním určitých
základních védských pravidel můžeme přesto udělat pokroky v duchovním
vědomí, ve vědomí Kršny. S duchovním pokrokem získáme i dokonalé poznání.
Jaký má význam stát se vědcem nebo filozofem, když nedokážeme říci, jaký bude
náš příští život? Realizovaný student vědomí Kršny může velice snadno říci, jaký
bude jeho příští život, kdo je Bůh, kdo je živá bytost a jaký má k Bohu vztah. Jeho
poznání je dokonalé, protože pochází z dokonalých knih jako je Bhagavad-gítá a
Šrímad-Bhágavatam.
Takový je proces vědomí Kršny. Je velice snadný a každý se mu může věnovat a
dovést tak svůj život k dokonalosti. Pokud někdo řekne: ,,Já nemám žádné
vzdělání a neumím číst knížky, `` ani tehdy není nic ztraceno. Může dovést svůj
život k dokonalosti jednoduše zpíváním mahá-mantry: Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša,
KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare .
Kršna nám dal jazyk a dvě uši a možná budeme překvapeni zjištěním, že Kršna
může být realizován ušima a jazykem a nikoliv očima. Když posloucháme Jeho
poselství, učíme se ovládat jazyk, a jakmile je ovládnutý jazyk, ostatní smysly
následují. Jazyk je ze všech smyslů nejdravější a nejhůře ovladatelný, ale
můžeme ho ovládnout jednoduše tím, že budeme zpívat Haré Kršna a ochutnávat
kŤ ﾐ Ša-pras€dam, jídlo obětované Kršnovi.
Kršnu nemůžeme pochopit na základě smyslového vnímání nebo spekulace.
Není to možné, protože Kršna je tak velký, že je mimo dosah našich smyslů. Může
být ale pochopen, když se Mu odevzdáme. Kršna proto doporučuje:
sarva-dharm€n parityajya m€m eka ﾈ ŹaraŠa ﾈ vraja
aha ﾈ tv€ﾈ sarva-p€pebhyo mok ﾐ ayi ﾐ y€mi m€ Źuca ﾃ
,,Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mně. Já tě oprostím od
všech následků za hříšné jednání. Neboj se. `` (Bg. 18.66)
Naše nemoc ale bohužel spočívá v tom, že jsme vzpurní - automaticky se
vzpíráme autoritě. Třebaže říkáme, že nechceme autoritu, příroda je tak silná, že
nám autoritu vnutí. Jsme nuceni přijmout autoritu přírody. Co může být
patetičtějšího než člověk, který prohlašuje, že odmítá jakoukoliv autoritu, ale
který přitom slepě následuje své smysly kamkoliv ho zavedou? Náš falešný
požadavek nezávislosti je jednoduše bláhovost. Všichni podléháme autoritě, a
přesto říkáme, že nechceme autoritu. To se nazývá májá, iluze. Zároveň ovšem
máme jistou nezávislost - můžeme si vybrat, jestli chceme být pod autoritou
svých smyslů nebo pod autoritou Kršny. Nejlepší a nejvyšší autorita je Kršna,
protože Kršna je náš věčný příznivec a vždy mluví tak, aby nám to prospělo.
Jelikož musíme přijmout nějakou autoritu, proč ne Jeho? Jednoduše nasloucháním
o Jeho slávě z Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu a zpíváním Jeho jmen -
Haré Kršna - můžeme svůj život rychle dovést k dokonalosti.

Kdo je Kršna?

V srpnu 1973 v Bhaktivédantově Manoru, venkovském zámečku u Londýna,

několik tisíc návštěvníků (včetně vzácného indického hosta) poslouchalo
přednášku Šríly Prabhupády o důvěrné totožnosti Nejvyšší Absolutní Pravdy.
Indická védská písma zjevují Boha nikoliv jako starého pána s dlouhým bílým
vousem, ale jako vznešeně přitažlivého věčného mladíka.
Vaše excelence, dámy a pánové, mnohokrát vám děkuji za návštěvu a účast na
oslavách Džanmáštamí neboli dne zjevení Pána Kršny. V Bhagavad-gítě (4.9)
Kršna říká:
janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ
tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
,,Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po
opuštění svého těla nerodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého
věčného sídla, ó Ardžuno. ``
Ve skutečnosti je možné zastavit koloběh zrození a smrtí a dosáhnout
nesmrtelnosti. Ale moderní civilizace, naši velcí filozofové, politici a vědci nemají
ponětí jak dosáhnout stavu amŤtatvam, nesmrtelnosti. Všichni jsme amŤta,
nesmrtelní. V Bhagavad-gítě (2.20) se říká: na j€yate mriyate v€ kad€cit. My, živé
bytosti, nikdy neumíráme a nikdy se nerodíme. Ajo nitya ﾃ Ź€Źvato 'ya ﾈ pur€Šo
na hanyate hanyam€ne Źar…re. Každý z nás, všichni jsme původní a věční, bez
počátku a bez konce. A po zničení tohoto těla neumíráme. Ale když jedno tělo
skončí, musíme přijmout jiné:
dehino 'smin yath€ dehe kaum€ra ﾈ yauvana ﾈ jar€
tath€ deh€ntara-pr€ptir dh…ras tatra na muhyati
,,Tak jako vtělená duše v tomto těle prochází z dětství do mládí a do stáří,
přechází také duše v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto
změnou nedá zmást. `` (Bhagavad-gítá 2.13)
 V současné době lidé celého světa neznají tuto jednoduchou věc: že všichni,
všechny živé bytosti, jsme nedílné části Pána Kršny a že stejně jako Kršna jsme
věční, blažení a plní poznání. Kršna je ve védské literatuře popsán takto:
…Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ
an€dir €dir govinda ﾃ sarva-k€raŠa-k€raŠam
,,Kršna, Góvinda, je Nejvyšší Osobnost Božství. Má věčné a blažené duchovní
tělo. Nemá počátek, protože je počátkem všeho, a je prvotní příčinou všech
příčin. `` (Brahma-sanhitá 5.1)
Když říkám Kršna, znamená to ,,Bůh``. Někdy se říká, že Bůh nemá žádné
jméno. To je pravda. Ale On dostává jméno podle Svých činností. Kršna například
přijal to, že se stal synem Mahárádže Nandy a Jašódámájí a také Vasudévy a
Dévakí. Ve skutečnosti samozřejmě nikdo není otcem a matkou Kršny, protože
Kršna je původní otec každého. Když však přichází sem, když sestupuje do tohoto
světa, přijímá určité vznešené oddané jako Své rodiče.
Kršna je však přesto €di-puru ﾐ am, původní osoba. Znamená to, že je velice
starý? Ne. Nava-yauvana ﾈ ca: je věčně mladý. To je Kršna. Když byl na
Kuruovském bitevním poli, vypadal jako dvacetiletý nebo nanejvýš
čtyřiadvacetiletý chlapec. V tu dobu však už měl pravnoučata. Kršna je tedy
věčně mladý. To jsou údaje védské literatury.
Pokud však čteme védskou literaturu formálním způsobem, velice těžko
pochopíme, kdo Kršna je - i když všechny Védy jsou určeny pro pochopení Kršny.
V Bhagavad-gítě (15.15) Kršna říká: VedaiŹ ca sarvair aham eva vedya ﾃ. ,,Já
jsem ten, kdo má být poznán pomocí všech Véd. `` Jaký má význam, když
studujete Védy a přitom nechápete Kršnu? Konečným cílem vzdělání je pochopit
Nejvyššího Pána, nejvyššího otce, nejvyšší příčinu. Jak je řečeno ve Védánta-
sútře: ath€to brahma-jijń€s€. ,,Nyní, v lidské životní podobě, nastal čas dotazovat
se na Nejvyšší Absolutní Pravdu, Brahman. ``
A co je tento Brahman? Janm€dy asya yata ﾃ: Brahman je ten, z Něhož všechno
pochází. Účelem vědy a filozofie je nalézt konečnou příčinu všeho. A to se
dozvídáme z védské literatury - Kršna je sarva-k€raŠa-k€raŠam, příčina všech
příčin.
Jen se to pokuste pochopit. Mojí příčinou je můj otec, příčinou mého otce je jeho
otec, jeho příčinou je jeho otec, jehož příčinou je jeho otec... Tímto bádáním
nakonec dojdete k někomu, kdo je příčinou, která nemá žádnou příčinu. An€dir
€dir govinda ﾃ: Příčina, která nemá žádnou příčinu, je Góvinda - Kršna. Já mohu
být příčinou svého syna, ale zároveň jsem důsledkem jiné příčiny, svého otce. O
Kršnovi však védská literatura říká, že On je původní osoba, která nemá žádnou
příčinu. To je Kršna.
Kršna proto říká: ,,Snaž se poznat transcendentální povahu Mého zjevení a Mých
činností. `` Zjevení Kršny je velice důležitá událost. Měli bychom se snažit
pochopit Kršnu, proč se zjevuje, proč sestupuje do tohoto hmotného světa, jaké
tady má poslání a jaké jsou Jeho činnosti. Když se pokusíme o tuto jednoduchou
věc, jaké budou výsledky? Výsledkem bude tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti
m€m eti so 'rjuna: dosáhneme nesmrtelnosti.
AmŤtatv€ya kalpate, dosáhnout nesmrtelnosti, je cílem života. Dnes, v den
Kršnova sestoupení, se tedy pokusme pochopit filozofii vědomí Kršny.
Jeho excelence mluvila o míru. Jak dosáhnout míru udává Bhagavad-gítá, kterou
vyslovil Kršna. Jak zní tento návod?
bhokt€ra ﾈ yajńa-tapas€ﾈ sarva-loka-maheŹvaram
suhŤda ﾈ sarva-bh™t€n€ﾈ jń€tv€ m€ﾈ Ź€ntim Ťcchati
,,Ten, kdo si Mě je plně vědom, zná Mě jako konečného příjemce všech obětí a
všeho odříkání, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů, přítele a příznivce
všech živých bytostí, unikne všemu hmotnému strádání a dosáhne míru. ``
(Bhagavad-gítá 5.29) To je snaha všech politiků a diplomatů - ustanovit na světě
mír. Vznikla Organizace spojených národů a mnoho jiných organizací a snaží se
vybudovat skutečný mír a rovnováhu a odstranit mezilidská a mezinárodní
nedorozumění. Ale stále se jim to nedaří. Chyba je v tom, že mají špatný základ.
Každý si myslí: ,,Tohle je moje země, to je moje rodina, to je moje společnost, to
je můj majetek. `` Toto ,,moje`` je iluze. Ve védské literatuře je řečeno: janasya
moho 'yam aha ﾈ mameti. Tato filozofie ,,já a moje`` je m€y€ - iluze.
A chcete-li se vymanit z této máji, z této iluze, musíte přijmout Kršnův návod.
M€m eva ye prapadyante m€y€m et€ﾈ taranti te: každý, kdo se odevzdá Kršnovi,
velice snadno překoná veškerou iluzi. Všechno najdeme jasně vysvětlené v
Bhagavad-gítě. Když přijmeme filozofii Bhagavad-gíty - takovou, jaká je - budeme
mít všechno, mír i prosperitu.
My ji ale bohužel buď nepřijímáme, nebo si ji interpretujeme a její obsah se nám
ztrácí. To je naše neštěstí. V Bhagavad-gítě (9.34) Kršna říká: man-man€ bhava
mad-bhakto mad-y€j… m€ﾈ namaskuru. ,,Vždy na Mě mysli, staň se Mým
oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. `` Je na tom něco těžkého? Tady jsou Božstva
Kršny. Je na tom něco těžkého, myslet na Božstva? Můžete chodit do chrámu a
jako oddaní vzdávat Božstvům úctu. Snažte se uctívat Božstva, jak jen můžete.
Kršnovi nejde o váš majetek. Kršna se nechává uctívat i od největších chudáků.
O co žádá? Říká: patra ﾈ pu ﾐ pa ﾈ phala ﾈ toya ﾈ yo me bhakty€ prayacchati.
,,Jakmile Mi někdo s oddaností nabídne lístek, ovoce nebo trochu vody, přijmu to.
`` (Bhagavad-gítá 9.26) Kršna nemá hlad, ale chce, aby z vás byli oddaní. To je
nejdůležitější. Yo me bhakty€ prayacchati: ,,Nabídni Mi něco s oddaností. `` To je
hlavní princip. Nabídněte Kršnovi nějakou maličkost. Kršna nemá hlad; On Sám
zásobí jídlem každého. Ale Kršna chce vaši lásku, vaši oddanost. Proto žádá o
trochu vody, ovoce nebo květ. A tak: man-man€ bhava mad-bhakta. Můžete
myslet na Kršnu a stát se Jeho oddaným.
Není na tom nic těžkého, pochopit Kršnu a přijmout vědomí Kršny. Ale my to
nechceme udělat - to je naše nemoc. Jinak to není vůbec těžké. A jakmile se
staneme oddanými Kršny, pochopíme situaci celého světa. Naše bhágavatská
filozofie neboli filozofie vědomí Boha je také určitým duchovním komunismem,
protože považujeme Kršnu za nejvyššího otce a všechny živé bytosti za Kršnovy
syny. A Kršna říká ( sarva-loka-maheŹvaram ), že je vlastníkem všech planet.
Všechno - ať už je to na nebi, ve vodě nebo na zemi - všechno je Kršnovým
vlastnictvím. A jelikož my všichni jsme Kršnovi synové, každý z nás má právo
používat otcův majetek. Ale nesmíme neoprávněně zasahovat do věcí ostatních.
To je návod k míru. źŹ€v€syam ida ﾈ sarvam... m€ gŤdha ﾃ kasyasvid dhanam:
,,Všechno patří Bohu a jelikož jste Jeho synové, máte právo používat otcův
majetek. Ale neberte si víc, než kolik potřebujete. To je trestné. `` (Íšópanišad,
mantra 1) Jakmile si někdo bere víc, než potřebuje, pak je to zloděj. Yajń€rth€t
karmaŠo 'nyatra loko 'ya ﾈ karma-bandhana ﾃ (Bhagavad-gítá 3.9) - cokoliv
děláme, měli bychom to dělat pro uspokojení Kršny. Měli bychom jednat pro
Kršnu, dělat všechno pro Kršnu.
To se zde snažíme učit. V tomto chrámu spokojeně žijí lidé z různých částí světa
- Američané, Indové, Angličané, Kanaďané, Afričané. To už víte. A je to tak nejen
v tomto chrámu, ale všude, kde jsou lidé vědomí si Kršny, po celém světě. Kršna
sestupuje, aby nás tomu naučil.
Když zapomeneme na tuto filozofii - že Kršna je nejvyšší otec, Kršna je nejvyšší
vlastník, Kršna je nejvyšší poživatel a že Kršna je nejvyšší přítel každého - když
na to zapomínáme, přicházíme do tohoto hmotného světa a bojujeme o existenci,
jeden s druhým. To je hmotný život.
A nijak nám nepomohou naši politici, diplomaté a filozofové. Už se hodně snažili,
ale jejich snahy nepřinesly žádné plody. Vezměte Organizaci spojených národů.
Vznikla po druhé světové válce a předsevzala si: ,,Od této chvíle budeme
všechno řešit mírovou cestou. `` Ale všechno je jinak. Bojuje se dál, Pákistán s
Indií, Vietnam s Amerikou a tak dále. Světská politika, diplomacie a filozofie
nejsou účinným procesem. Správný proces je vědomí Kršny. Každý musí
pochopit, že nejsme vlastníci. Skutečný vlastník je Kršna. Vezměte například
Ameriku. Před dvěma sty lety nepatřila evropským přistěhovalcům. Patřila
někomu jinému, předtím patřila zase někomu jinému a nebo to byla pustá zem.
Ale skutečným vlastníkem je Kršna. Lidé si dělají falešné nároky: ,,To je moje
vlastnictví. `` Tomu se říká májá neboli iluze. Kršna tedy sestupuje, aby nám dal
tuto lekci. Kršna říká: yad€ yad€ hi dharmasya gl€nir bhavati bh€rata. ,,Milý
Ardžuno, přicházím tehdy, když se objeví nedostatky v náboženském životě. ``
(Bhagavad-gítá 4.7)
A co je to skutečná dharma, skutečný náboženský život? Jednoduchá definice
dharmy je dharma ﾈ tu s€k ﾐ€d bhagavat-praŠ…tam: ,,Skutečný náboženský život
je to, co bylo zavedeno přímo Nejvyšší Osobností Božství. `` (Šrímad-
Bhágavatam 6.3.19) Co se myslí například ,,občanským zákoníkem``? Občanský
zákoník je slovo dané státem. Nemůžete si udělat občanský zákoník vy sami
doma. To není možné. Zákon vytvoří vláda: ,,Jednejte tak a tak. `` Stejně tak
dharma neboli náboženský život jsou pokyny dané Bohem. To je dharma.
Jednoduchá definice. Když vy vytvoříte nějakou dharmu, já vytvořím nějakou
dharmu nebo někdo jiný vytvoří nějakou dharmu, pak to není žádná dharma.
Kršna proto zakončuje Bhagavad-g…tu slovy: sarva-dharm€n parityajya m€m
eka ﾈ ŹaraŠa ﾈ vraja. ,,Zapomeň na své smyšlené představy dharmy a odevzdej
se Mně. `` (Bhagavad-gítá 18.66) To je dharma - odevzdat se Kršnovi. Každá
jiná ,,dharma`` není žádná dharma. Proč by jinak Kršna vyzýval: sarva-dharm€n
parityajya - ,,zanech všeho``? Předtím řekl: ,,Sestupuji v každém věku, abych
stanovil zásady náboženství. `` A nyní říká, že bychom se měli vzdát všech
takzvaných náboženských zásad, které jsme si vyrobili sami. Všechny tyto
člověkem vytvořené zásady nejsou náboženské zásady. Skutečná dharma,
skutečný náboženský život znamená to, co je dané Bohem. Ale my nechápeme,
co je Bůh a co je Jeho slovo. To je nedostatek moderní civilizace.
Ale řád existuje, Bůh existuje a my to pouze nechceme přijmout. Jak potom
může nastat mír? Všechno existuje, vše je hotové, ale my to nechceme přijmout.
Jaký lék potom můžeme čekat na svou nemoc? Hledáme mír, ale nechceme
přijmout to, co by nám mír skutečně přineslo. To je naše nemoc. Toto hnutí pro
vědomí Kršny se proto snaží probudit dřímající vědomí Kršny v srdci každého. Jen
uvažte: před čtyřmi nebo pěti lety tito Evropané a Američané nevěděli o Kršnovi
vůbec nic - jak je tedy možné, že nyní berou vědomí Kršny tak vážně? Vědomí
Kršny už je v srdci každého. Musí být jen probuzené. A tento proces probuzení je
popsán v Čaitanja-čaritámrtě (Madhja 22.107):
nitya siddha kŤ ﾐ Ša-prema `s€dhya' kabhu naya
ŹravaŠ€di-Źuddha-citte karaye udaya
Láska ke Kršnovi, oddanost Kršnovi je v srdci každého, ale my jsme zapomněli.
Toto hnutí pro vědomí Kršny je určené jednoduše k probuzení této dřímající lásky
tím, že dává každému příležitost naslouchat o Kršnovi. To je správný proces.
Například když spíte, musím na vás hlasitě zavolat: ,,Pane! Vstávejte! Musíte
zařídit to a to. `` Když spíte, žádný jiný smysl kromě uší nevnímá. Proto v tomto
věku, kdy jsou lidé tak pokleslí, že nechtějí nic slyšet, když zpíváme tuto Haré
Kršna mahá-mantru, probudí je to k vědomí Kršny. To je praktické. Pokud
skutečně chceme mír a rovnováhu ve společnosti, musíme mít velice vážný
zájem o pochopení Kršny. O to vás žádám. Neberte hnutí pro vědomí Kršny na
lehkou váhu.
Toto hnutí může vyřešit všechny životní a světové problémy. Společenské
problémy, politické problémy, filozofické problémy, náboženské problémy,
hospodářské problémy - všechno může vyřešit vědomí Kršny. Proto žádáme
všechny vůdčí představitele - i našeho vzácného hosta - aby se pokusili toto
hnutí pro vědomí Kršny pochopit. Je velice vědecké a autorizované. Není to žádný
mentální výmysl nebo nějaké sentimentální hnutí. Je to maximálně vědecké
hnutí. Vyzýváme tedy všechny vůdčí představitele všech zemí, aby se ho pokusili
pochopit. Budete-li skutečně objektivně studovat, pochopíte, že toto hnutí pro
vědomí Kršny je to nejvznešenější hnutí pro dobro celé lidské společnosti.
Každý může přijít a my jsme připraveni s ním na toto téma diskutovat.
Konečným cílem lidského života je dosáhnout nesmrtelnosti. Tyaktv€ deha ﾈ
punar janma naiti. To je naše poslání, ale my jsme na to zapomněli a žijeme jako
kočky a psi. Vůbec nevíme, že můžeme dosáhnout životní dokonalosti, ve které
neexistuje žádné další zrození a žádná další smrt. Nechápeme ani to, že existuje
nějaká možnost amŤtatvam, nesmrtelnosti. Ale ta možnost tu je. Nikdo nechce
zemřít. Nikdo nechce zestárnout. Nikdo nechce onemocnět. To jsou naše
přirozené sklony. Proč? Protože v naší duchovní podobě žádné zrození, smrt, stáří
ani nemoc neexistují. Takže když po projití celým vývojovým procesem skrze
vodní živočichy, rostliny, stromy a ptáky nakonec přicházíme do této lidské
životní podoby, měli bychom vědět, co je cílem života. Cíl života je amŤtatvam,
dosáhnout nesmrtelnosti.
Nesmrtelní můžete být jednoduše tím, že vyvinete vědomí Kršny. Kršna to říká.
Musíme jenom pochopit. Janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ.
Když se pokusíte skutečně pochopit Kršnu, pak tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti:
po opuštění tohoto těla nebudete muset přijmout žádné další hmotné tělo. A
jakmile nebudete muset přijmout žádné další hmotné tělo, znamená to, že jste
nesmrtelní. Skutečnost je taková, že svojí povahou jsme nesmrtelní. A Kršna sem
přichází, aby nás poučil:
mamaiv€ﾈ Źo j…va-loke j…va-bh™ta ﾃ san€tana ﾃ
mana ﾃ ﾐ a ﾐﾘ€n…ndriy€Ši prakŤti-sth€ni kar ﾐ ati
,,Jste od přírody nesmrtelní. Jako duchovní duše jste Moje nedílné části. Já jsem
nesmrtelný a také vy jste nesmrtelní. Zbytečně teď usilujete o štěstí v hmotném
světě. `` (Bhagavad-gítá 15.7)
Už dlouho jste se snažili dosáhnout štěstí uspokojováním smyslů v mnoha tělech
- jako kočky, psi, polobozi, stromy, rostliny, jako hmyz. Když tedy nyní máte
lidské tělo s vyšší inteligencí, nenechte se zlákat takovým životem. Pokuste se
pochopit Kršnu. To je závěr védských písem. N€ya ﾈ deho-bh€j€ﾈ nŤ-loke ka ﾐﾘ€n
k€m€n arhate vi ﾁ bhuj€ﾈ ye (Šrímad-Bhágavatam 5.5.1): těžce pracovat jako psi
a prasata pro smyslový požitek není cílem lidského života. Lidský život je určen
pro trochu odříkání. Tapo divya ﾈ putrak€ yena sattva ﾈ Źuddhyet: musíme očistit
svoji existenci - to je poslání lidského života. Proč bychom měli očišťovat svoji
existenci? Brahma-saukhya ﾈ tv anantam: protože pak získáme duchovní
realizaci, neomezenou, nekonečnou radost a štěstí. To je skutečná radost a
skutečné štěstí:
ramante yogino 'nante saty€nanda-cid-€tmani
iti r€ma-paden€sau para ﾈ brahm€bhidh…yate
,,Mystici získávají z Absolutní Pravdy neomezenou transcendentální radost, a
proto se Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, nazývá také Ráma. ``
(Padma Purána)
Všichni velcí světci v Indii dokonale rozvíjeli toto duchovní poznání. Dříve lidé
cestovali do Indie za duchovním životem. I Ježíš Kristus tam byl. A my toho přesto
nechceme využít. Tato literatura a tyto pokyny nejsou určeny jen pro Indy, hindy
nebo bráhmany. Jsou určeny pro každého, protože Kršna prohlašuje: aha ﾈ b…ja-
prada ﾃ pit€. ,,Jsem otcem všech. `` Proto si velice přeje, abychom žili v míru a
byli šťastní. Stejně jako každý obyčejný otec chce vidět, že jeho syn je dobře
situovaný a šťastný, tak i Kršna chce vidět, že každý z nás je dobře situovaný a
šťastný. Proto někdy přichází. To je význam Kršnova sestoupení. Děkuji vám
mnohokrát.

Nejvyšší umělec

V únoru 1973 Šríla Prabhupáda hovořil v umělecké galerii v Aucklandu na

Novém Zélandu. Vyzval tam své posluchače, aby si povšimli díla nejvyššího
umělce - Pána Kršny. ,,Nic není stvořeno samo od sebe. Krásná růže je stvořena
jemnými a uměleckými energiemi Nejvyššího Pána. Kršna je největší umělec. ``
Dámy a pánové, mnohokrát vám děkuji za vaši návštěvu a za to, že jste nám zde
umožnili hovořit o nejvyšším umělci. Védy popisují, jak velký je Kršna umělec: na
tasya k€rya ﾈ karaŠa ﾈ ca vidyate na tat samaŹ c€bhyadhikaŹ ca dŤŹyate.
Nenajdete nikoho většího než je Nejvyšší Osobnost Božství, a stejně tak nikoho,
kdo by se Mu mohl rovnat. I když je nejvyšší umělec, nemusí Sám nic dělat.
Každý známe někoho, kdo je menší než my, někoho, kdo se nám vyrovná, a
někoho, kdo je větší než my. Můžete být sebevětší, ale přesto najdete někoho,
kdo se vám vyrovná, a někoho, kdo je větší než vy. Velcí mudrci došli výzkumem
a experimenty k závěru, že co se týče Nejvyšší Osobnosti Božství, nikdo se
Pánovi nevyrovná a nikdo není větší než On.
Bůh je tak velký, že nemusí nic dělat, neboť nemá žádné povinnosti ( na tasya
k€rya ﾈ karaŠa ﾈ ca vidyate ). Proč? Par€sya Źaktir vividhaiva Źr™yate: má
mnoho různých energií a tyto energie automaticky plní všechna Jeho přání (
sv€bh€vik… jń€na-bala-kriy€ ca ). Když jste umělec a chcete namalovat krásný
obraz růže, musíte vzít štětec, namíchat barvy na paletě a namáhat si mozek,
aby byl obraz co nejhezčí. Ale na zahradě vidíte ne jednu, ale mnoho tisíc
kvetoucích růží, které velice umělecky ,,namalovala`` příroda.
Měli bychom ale jít hlouběji. Co je to příroda? Příroda je pouze pracovní nástroj.
Je to energie. Jak by mohlo poupě růže tak krásně vykvést bez působení nějaké
energie? Nějaká energie na něj musí působit a to je Kršnova energie. Jedná však
tak jemně a rychle, že ji nemůžeme pochopit.
Zdá se, že hmotná energie působí sama od sebe, ale ve skutečnosti její činnosti
řídí mozek. Když malujete obraz, každý vidí, že pracujete. A stejně tak na
,,obrazu`` skutečné růže pracuje několik energií. Nemyslete si, že růže byla
stvořena sama od sebe. Ne. Nic není stvořeno samo od sebe. Krásná růže je
stvořena jemnými a uměleckými energiemi Nejvyššího Pána. Ale tyto energie
jednají tak jemným a uměleckým způsobem, že i překrásný květ může rozkvést
přes noc.
Kršna je tedy největší umělec. Dnes, v elektronickém věku, vědec pouze stiskne
tlačítko a jeho stroj začne dokonale pracovat. Nebo pilot v letadle pouze stiskne
tlačítko a stroj velký jako malé město vyletí do nebe. Když tedy obyčejní lidé
tohoto světa dokáží takové úžasné věci pouhým stisknutím tlačítka, oč větší
možnosti musí mít Bůh. Oč plodnější musí být Jeho mozek ve srovnání s mozky
obyčejných umělců nebo vědců. Celé stvoření se okamžitě projeví jednoduše tím,
že si to On bude přát. Kršna je tedy největší umělec.
Kršnovy umělecké schopnosti nemají hranice, protože Kršna je zárodkem všeho
stvoření ( b…ja ﾈ m€ﾈ sarva-bh™t€n€m ). Všichni jste už viděli banyánový strom.
Vyrůstá z malého semene. Toto malé semínko má v sobě tolik síly, že když ho
zasejete na úrodné místo a budete ho zalévat, jednoho dne z něho vyroste velký
banyánovník. Jaké jsou tedy v tomto semínku energie, jaké jsou v něm umělecké
a vědecké mechanismy, že se může rozrůst do takového velkého stromu? A na
banyánovníku se urodí mnoho tisíc plodů a v každém z těchto plodů jsou tisíce
semen a každé semeno má v sobě sílu dalšího stromu. Kde je ten vědec, který
dokáže takto tvořit? Kde v hmotném světě najdeme takového umělce, který
dokáže stvořit tak úchvatné umělecké dílo, jako je banyánový strom? Takové
otázky bychom si měli klást.
První aforismus Védánta-sútry je ath€to brahma-jijń€s€: ,,Živá bytost v lidské
životní podobě se má dotazovat na Absolutní Pravdu. `` Měli bychom se tedy
těmito otázkami důkladně zabývat. Nikdo nedokáže vyrobit stroj, ze kterého
automaticky vyroste velký banyánovník. Nemyslíte, že za přírodními jevy musí
existovat mozek velkého umělce a vědce? Když jen řeknete: ,,To vytvořila
příroda, `` není to dostatečné vysvětlení.
Druhý aforismus Védánta-sútry je janm€dy asya yata ﾃ: ,,Absolutní Pravda je tím,
z Něhož všechno vzniká. `` Musíme svůj pohled rozšířit z malých věcí na velké
věci. Nyní žasneme, když vidíme na obloze letět malou družici. Letí na Měsíc a
my připisujeme všechny zásluhy vědcům a vědci hlásají: ,,Kdo je Bůh? Věda je
všechno. ``
Ale jste-li inteligentní, porovnáte družici s milióny a trilióny planet a hvězd. Na
této nepatrné planetě Zemi existuje mnoho oceánů, mnoho hor, mnoho
mrakodrapů. Pokud však vyletíte několik miliónů kilometrů nad tuto planetu,
bude vypadat jako malá tečka. Uvidíte ji jako tečku na obloze. Po obloze plují
milióny planet jako chomáčky bavlny. Když připisujeme tolik zásluh vědcům,
kteří vyrobili družici, oč větší zásluhy bychom měli připisovat tomu, kdo vyrobil
celý tento vesmír. To je vědomí Kršny - uznat největšího umělce a největšího
vědce.
 Můžeme uznávat mnoho umělců, ale dokud si nebudeme vážit největšího
umělce, Kršny, svůj život pouze promarníme. Brahmá, stvořitel vesmíru, opěvuje
Góvindu, Kršnu, ve svých modlitbách v Brahma-sanhitě:
yasya prabh€ prabhavato jagad-aŠ ﾁ a-ko ﾘ i-
ko ﾘ i ﾐ v aŹe ﾐ a-vasudh€di-vibh™ti-bhinnam
tad brahma ni ﾐ kalam anantam aŹe ﾐ a-bh™ta ﾈ
govindam €di-puru ﾐ a ﾈ tam aham bhaj€mi
Nyní se pokoušíme pochopit planetární systém svými vědeckými metodami.
Nedaří se nám ale poznat ani nejbližší planetu, Měsíc, a co říci o miliónech a
miliardách jiných planet. Z Brahma-sanhity však toto poznání můžeme získat:
yasya prabh€ prabhavato jagad-aŠ ﾁ a-ko ﾘ i-ko ﾘ i ﾐ u. Nespočetně mnoho vesmírů
je stvořeno z oslňující záře emanující z Kršnova těla. Nedokážeme prostudovat
ani jeden vesmír, ale z Brahma-sanhity získáváme informaci, že existuje
nekonečně mnoho vesmírů a že v každém z těchto vesmírů existuje bezpočet
planet ( jagad-aŠ ﾁ a-ko ﾘ i-ko ﾘ i ﾐ u ). ( Jagad-aŠ ﾁ a znamená ,,vesmíry`` a ko ﾘ i-
ko ﾘ i ﾐ u znamená ,,v nekonečně mnoha``.) Existují nesčetné vesmíry s
nesčetnými Slunci, nesčetnými Měsíci a nesčetnými planetami.
Původem všeho je Kršnova tělesná záře zvaná brahmajyoti. Jń€n… neboli ti, kteří
se snaží dosáhnout Absolutní Pravdy mentální spekulací za pomoci svých
nepatrných mozkových schopností, mohou dosáhnout nanejvýš této
brahmadžjóti. Ale brahmadžjóti je pouze září vycházející z Kršnova těla. Můžeme
ji nejlépe přirovnat ke slunečnímu světlu. Sluneční světlo vychází ze sluneční
planety. Slunce zůstává na jednom místě a jeho záře, sluneční světlo, se šíří po
celém vesmíru. Stejně jako Měsíc svítí odrazem slunečního světla, Slunce svítí
odrazem brahmadžjóti. A brahmadžjóti je Kršnova tělesná záře.
Největší umění je tedy pochopit Kršnu. To je největší umění. Ten, kdo chce být
skutečným umělcem, by se měl snažit pochopit největšího umělce, Kršnu, a
snažit se být s Ním v důvěrném styku. Proto jsme založili Mezinárodní společnost
pro vědomí Kršny. Její členové se učí ve všem vidět Kršnův umělecký projev. To
je vědomí Kršny - vidět vše jako Kršnovo umělecké dílo.
V Bhagavad-gítě (10.8) Kršna říká: aha ﾈ sarvasya prabhavo matta ﾃ sarva ﾈ
pravartate. ,,Vše, co vidíš, emanuje ze Mně. Vše je stvořeno Mou energií. ``
Musíme pochopit, že Kršna je původem všeho. Pán Brahmá to potvrzuje ve své
Brahma-sanhitě (5.1): …Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ. ,,Kršna je nejvyšší vládce. `` V
tomto hmotném světě je mnoho vládců. Každý z nás je vlastně vládce. Vy jste
vládce a já jsem vládce. Ale nad vámi je zase jiný vládce, nad ním ještě jiný a tak
dále. Takto budete přicházet od jednoho vládce k druhému, až dojdete k
nejvyššímu vládci, kterého nikdo neovládá, ale který ovládá všechny ostatní. To
je Kršna. To je naše definice Boha: Bůh je nejvyšší vládce.
V dnešní době můžeme vidět mnoho laciných ,,Bohů``. Ale o jejich božskosti se
můžete přesvědčit. Pokud je taková osoba pod vládou někoho jiného, pak to není
Bůh. Jedině toho, kdo je nejvyšším vládcem, byste měli přijmout jako Boha. To je
jednoduché.
Další vlastností Boha je, že je plný blaženosti ( €nandamayo 'bhy€s€t ). Nejvyšší
Absolutní Osoba je přirozeně €nandamaya, plná blaženosti. Například pokud jste
umělec, pak se umění věnujete proto, že při něm pociťujete určitou blaženost.
Když malujete obraz, zažíváte určitou ,,rasu``, určitou blaženou náladu. Proč
byste jinak tak těžce pracovali? Malování vám musí přinášet nějakou blaženost.
Kršna je raso vai sa ﾃ, zdroj všech blažených nálad. Je sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ,
plný věčnosti, poznání a blaženosti. ( šnanda znamená ,,blaženost``.) Jeho
energií blaženosti je Šrímatí Rádhárání. Už jste viděli obrázky Rádhy a Kršny.
Rádhárání je projevem Kršnovy energie blaženosti. Jak jsem již vysvětlil, Kršna
má nesčetné energie a jednou z nich je Jeho energie blaženosti, Rádhárání.
Ti, kteří vyvinuli lásku k Bohu, prožívají transcendentální blaženost každým
okamžikem, neboť za vším vidí Kršnu. Takové je postavení oddaného. Žádáme
proto každého: staňte se oddanými a vyviňte vědomí Kršny, abyste všechno
mohli vidět jako Kršnovo umělecké dílo.
 Vidět Kršnu ve všem není obtížné. Například když máte žízeň, napijete se vody a
při pití cítíte velikou blaženost. A Kršna je zdrojem veškeré blaženosti ( raso vai
sa ﾃ ). Blaženost, kterou cítíte, když pijete vodu, je tedy Kršna. Kršna říká v
Bhagavad-gítě (7.8): raso 'ham apsu kaunteya. ,,Jsem chuť vody. `` Obyčejného
člověka, který nemůže Kršnu plně ocenit, Kršna poučuje, že je chutí vody, která
utiší naši žízeň. Když se jednoduše budete snažit pochopit, že tato chuť je Kršna
neboli Bůh, vyvinete vědomí Boha.
Vyvinout vědomí Kršny tedy není těžké. Vyžaduje to pouze malou přípravu. A
když budete číst Bhagavad-gítu, takovou, jaká je - a budete ji chápat přesně
podle Kršnových slov, bez nějakých nečistých záměrů a falešných interpretací -
vyvinete vědomí Kršny. A jakmile vyvinete vědomí Kršny, váš život bude úspěšný
- vrátíte se ke Kršnovi ( tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti ).
Při rozvíjení vědomí Kršny nehrozí žádná ztráta, zato zisk může být veliký.
Žádáme vás proto všechny: pokuste se vyvinout vědomí Kršny. Čtěte Bhagavad-
gítu, takovou, jaká je - tam najdete všechny potřebné informace. A pokud
nechcete číst Bhagavad-gítu, tak prosím zpívejte Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša,
KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare . To
postačí k vyvinutí vědomí Kršny.
Děkuji vám mnohokrát.

Definice Boha

V dnešní době si lidé představují Boha různými způsoby. Děti Ho vidí jako
dědečka s bílým plnovousem. Mnoho dospělých pak Boha považuje za nějakou
neviditelnou sílu, za výmysl nebo za celé lidstvo, vesmír, nebo dokonce za sebe
samé. Šríla Prabhupáda ve své přednášce podrobně popisuje překvapivě
důvěrný pohled na Kršnu, Nejvyšší Osobnost Božství.
Dámy a pánové, děkuji vám mnohokrát za váš laskavý zájem o naše hnutí pro
vědomí Kršny. Když byla v roce 1966 v New Yorku tato společnost registrována,
jeden přítel navrhoval, aby byla nazvána Společnost pro vědomí Boha. Jméno
Kršna považoval za sektářské. Slovník také říká, že Kršna je hidnuistické jméno
Boha. Ale jestli ve skutečnosti lze Bohu přisoudit nějaké jméno, pak je to
,,Kršna``.
Bůh vlastně nemá žádné určité jméno. Když říkáme, že nemá žádné jméno,
míníme tím, že nikdo neví, kolik jmen má. Jelikož Bůh je neomezený, Jeho jména
musí být také neomezená. Proto nemůžeme stanovit jediné jméno. Například
Kršna je někdy nazýván Jašódá-nandana, syn matky Jašódy; nebo Dévakí-
nandana, syn Dévakí; nebo Vasudéva-nandana, syn Vasudévy; nebo Nanda-
nandana, syn Nandy. Někdy je nazýván Pártha-sárathi, což znamená, že
vystupoval jako vozataj Ardžuny, který je také někdy oslovován jako Pártha, syn
Prthy.
Bůh má mnoho oddaných, má s nimi mnoho různých vztahů a podle těchto
vztahů je nazýván určitými jmény. Jelikož má bezpočet oddaných a bezpočet
vztahů s nimi, má také bezpočet jmen. Nemůžeme říci, že má pouze jedno
jméno. Jméno Kršna znamená ,,všepřitahující``. Bůh přitahuje každého; to je
definice Boha. Kršnu jsme viděli na mnoha obrázcích a z nich vidíme, že Kršna
přitahuje krávy, telata, ptáky, divoká zvířata, stromy, rostliny a dokonce i vodu ve
Vrndávanu. Je přitažlivý pro pasáčky krav, pro gópí, pro Nandu Mahárádže, pro
Pánduovce, pro celou lidskou společnost. Proto, jestli lze dát Bohu nějaké určité
jméno, tím jménem je ,,Kršna``.
Parášara Muni, veliký mudrc a otec Vjásadévy, jenž shrnul všechno védské
písemnictví, podal následující definici Boha:
aiŹvaryasya samagrasya v…ryasya yaŹasa ﾃ Źriya ﾃ
jń€na-vair€gyayoŹ caiva ﾐ aŠŠ€ﾈ bhaga it…‰gan€
(Višnu Purána 6.5.47)
 Bhagavána, Nejvyšší Osobnost Božství, zde definuje Parášara Muni jako toho,
kdo v plnosti vlastní šest vznešených vlastností - plnou sílu, slávu, bohatství,
poznání, krásu a odříkání.
Bhagaván, Nejvyšší Osobnost Božství, je vlastníkem všeho bohatství. Na světě je
mnoho bohatých lidí, ale nikdo nemůže tvrdit, že mu patří všechno bohatství,
nebo že neexistuje nikdo bohatší než on. Ze Šrímad-Bhágavatamu však víme, že
když byl Kršna přítomný na této Zemi, měl 16 108 žen, a každá Jeho žena žila v
paláci z mramoru, vyzdobeném drahokamy. Místnosti byly plné nábytku ze
slonoviny a zlata, a všude bylo veliké bohatství. To vše je podrobně popsáno ve
Šrímad-Bhágavatamu. V historii lidské společnosti nenajdeme nikoho, kdo měl
šestnáct tisíc žen nebo šestnáct tisíc paláců. Kršna také nenavštěvoval jednu
manželku jeden den a druhou druhý den. Ne, byl Osobně přítomný ve všech
palácích současně. To znamená, že se expandoval do 16 108 podob. To je pro
obyčejného člověka nemožné, ale není to vůbec obtížné pro Boha. Pokud je Bůh
neomezený, může se expandovat do neomezených podob, jinak slovo
,,neomezený`` nemá žádný smysl. Bůh je všemohoucí; může mít nejen šestnáct
tisíc žen, ale bez potíží i šestnáct miliónů žen, jinak by slovo ,,všemohoucí``
nemělo žádný smysl.
To jsou všechno přitažlivé vlastnosti. V tomto hmotném světě vidíme, že je-li
někdo velmi bohatý, je přitažlivý. Například Rockefeller a Ford jsou v Americe
velice přitažliví díky svému bohatství. Jsou přitažliví dokonce i přes to, že
nevlastní všechen majetek světa. Oč přitažlivější je potom Bůh, který je
vlastníkem všeho bohatství.
Dále má Kršna neomezenou sílu. Svou sílu projevoval již od Svého narození.
Když byly Kršnovi jen tři měsíce, démonice Pútaná se Ho pokusila zabít, ale
namísto toho zabil Kršna ji. Takový je Bůh. Bůh je Bohem od počátku. Nestává se
Bohem nějakou meditací nebo mystickou silou. Kršna není tímto typem Boha.
Kršna byl Bohem od samého počátku Svého zjevení.
Kršna je také neomezeně slavný. My jsme Kršnovi oddaní a je přirozené, že Ho
známe a oslavujeme, ale kromě nás ví o slávě Bhagavad-gíty mnoho miliónů lidí
na celém světě. Filozofové, psychologové a teologové ve všech zemích celého
světa čtou Bhagavad-gítu. Naše ,,Bhagavad-gítá - taková, jaká je`` se proto
setkává s velkým zájmem. Toto dílo je jako ryzí zlato. Existují mnohá vydání
Bhagavad-gíty, ale ta nejsou ryzí. Naše je úspěšnější, neboť předkládáme
Bhagavad-gítu takovou, jaká je. Sláva Bhagavad-gíty je Kršnovou slávou.
Krásy, další vznešené vlastnosti, má Kršna také neomezené množství. Kršna
Sám je velice krásný a stejně tak i všichni Jeho společníci. Ti, kdo byli zbožní v
předešlém životě, dostávají příležitost narodit se v tomto hmotném světě v
dobrých rodinách a zemích. Američané jsou velmi bohatí a krásní, a tyto výsady
jsou výsledkem jejich zbožných činností. Američané přitahují lidi celého světa,
protože jsou pokročilí ve vědeckém poznání, bohatství, kráse atd. Tato planeta je
jednou bezvýznamnou planetou ve vesmíru, a přece má na této planetě jedna
země - Amerika - tolik přitažlivých rysů. Můžeme si potom představit, kolik
přitažlivých rysů musí mít Bůh, který je stvořitelem celého vesmírného projevu.
Jak krásný musí být - On, který stvořil všechnu krásu.
Člověk není přitažlivý jen pro svoji krásu, ale také pro své vědomosti. Vědec
nebo filozof může být přitažlivý pro své poznání, ale jaké poznání je dokonalejší
nežli poznání, které nám dal Kršna v Bhagavad-gítě? S tímto poznáním nelze
srovnávat nic na světě. Další z Kršnových vlastností je dokonalé odříkání (
vair€gya ). V tomto hmotném světě se všechno děje podle Kršnových pokynů, ale
Kršna tady vlastně není přítomen. Velká továrna může pokračovat v práci, i když
majitel není přítomen. Stejně tak pracují Kršnovy energie za řízení Jeho
pomocníků, polobohů. Tak Kršna stojí mimo hmotný svět. Toto vše je popsáno ve
zjevených písmech.
Bůh má tedy mnoho jmen podle Svých činností, ale jelikož má tolik vznešených
vlastností a jelikož těmito vznešenými vlastnostmi přitahuje každého, jmenuje se
Kršna. Védská literatura prohlašuje, že Bůh má mnoho jmen, ale ,,Kršna`` je
základní jméno.
 Cílem hnutí pro vědomí Kršny je propagovat Boží jméno, Boží slávu, Boží
činnosti, Boží krásu a Boží lásku. Na tomto světě je mnoho věcí a Kršna je
všechny zahrnuje. Nejvýznačnějším rysem tohoto hmotného světa je sex, a ten je
také přítomný v Kršnovi. Uctíváme Rádhu a Kršnu, mezi Nimiž existuje vzájemná
přitažlivost, ale hmotná přitažlivost a duchovní přitažlivost nejsou jedno a totéž.
V Kršnovi je sex reálný, zatímco tady v hmotném světě reálný není. Vše, s čím se
zde setkáváme, má své místo v duchovním světě, ale zde to nemá žádnou
reálnou hodnotu. Je to jen odraz. Ve výkladních skříních vidíme spousty figurín,
ale nikdo se o ně nezajímá, protože každý ví, že jsou falešné. Figurína může být
velmi krásná, ale stále je falešná. Když však lidé vidí krásnou ženu, jsou k ní
přitahováni, neboť si myslí, že je skutečná. Ve skutečnosti takzvaně živí lidé jsou
také mrtví, neboť toto tělo je pouze kus hmoty. Jakmile z takzvaně krásného těla
ženy odejde duše, nikdo ho již nebude chtít vidět. Skutečným zdrojem
přitažlivosti těla je duše.
V hmotném světě je vše z mrtvé hmoty, a proto je to pouhá napodobenina.
Skutečnost existuje v duchovním světě. Ti, kteří četli Bhagavad-gítu, vědí, jak
duchovní svět vypadá:
paras tasm€t tu bh€vo 'nyo vyakto 'vyakt€t san€tana ﾃ
ya ﾃ sa sarve ﾐ u bh™te ﾐ u naŹyatsu na vinaŹyati
,,Existuje ještě jiná příroda, která je věčná a která je transcendentální projevené
a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Nezaniká ani když je
vše v tomto světě zničeno. `` (Bhagavad-gítá 8.20)
Vědci se snaží vypočítat rozměry tohoto hmotného světa, ale stále nemohou
uspět. Trvalo by jim tisíce let jen docestovat k nejbližší hvězdě, a což teprve do
duchovního světa? Když neznáme ani hmotný svět, jak můžeme znát, co je nad
ním? Proto je důležité, abychom poznání získávali z autoritativních zdrojů.
Nejautoritativnějším zdrojem je Kršna, neboť je původcem všeho poznání. Nikdo
není moudřejší a nikdo nemá větší znalosti než On. Kršna nás informuje, že nad
tímto hmotným světem je duchovní nebe, které je plné nekonečně mnoha planet.
Toto nebe je mnohem větší než hmotný svět, který tvoří jen jednu čtvrtinu celého
stvoření. Podobně živé bytosti v hmotném světě jsou jen malou částí všech
živých bytostí v celém stvoření. Tento hmotný svět je přirovnáván k vězení, a
stejně jako vězni představují malé procento celkového obyvatelstva, živé bytosti
v hmotném světě jsou jen nepatrnou částí všech živých bytostí.
Ti, kteří se postavili proti Bohu - zločinci - jsou posláni do tohoto hmotného
světa. Zločinci někdy říkají, že je vláda nezajímá, ale přesto jsou zatčeni a
potrestáni. Podobně živé bytosti, které se staví proti Bohu, jsou umístěny do
hmotného světa.
Původně jsou všechny živé bytosti nedílné části Boha a mají k Němu stejný vztah
jako synové ke svému otci. Křesťané také považují Boha za nejvyššího otce.
Křesťané chodí do kostela a modlí se: ,,Otče náš, jenž jsi na nebesích``. Pojetí
Boha jako otce najdeme také v Bhagavad-gítě (14.4):
sarva-yoni ﾐ u kaunteya m™rtaya ﾃ sambhavanti y€ﾃ
t€s€ﾈ brahma mahad yonir aha ﾈ b…ja-prada ﾃ pit€
,,Ó synu Kuntí, všechny životní druhy se rodí z této hmotné přírody, a Já jsem
otec dávající sémě. ``
Existuje 8 400 000 životních druhů - vodní živočichové, rostliny, ptáci, divoká
zvířata, hmyz a lidské bytosti. Z lidských druhů je většina necivilizovaná a z těch
mála civilizovaných druhů se jenom malý počet lidských bytostí věnuje
náboženskému životu. Většina takzvaných věřících přijímá různá označení a
prohlašuje: ,,Já jsem hinduista, `` ,,Já jsem muslim, `` ,,Já jsem křesťan`` atd.
Někteří se zabývají lidumilnou prací, někteří rozdávají chudým a otevírají školy a
nemocnice. Tato dobročinnost se nazývá karma-k€Š ﾁ a. Z miliónů karma-kándích
může být jeden džňání (,,ten, který zná``). Z miliónů džňáních může být jeden
osvobozený a z miliard osvobozených duší může jedna být schopna pochopit
Kršnu. Takové je tedy postavení Kršny. Jak Kršna Sám říká v Bhagavad-gítě (7.3):
 manu ﾐ y€Š€ﾈ sahasre ﾐ u kaŹcid yatati siddhaye
yatat€m api siddh€n€ﾈ kaŹcin m€ﾈ vetti tattvata ﾃ
,,Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost, a z těch, kteří dokonalosti
dosáhli, Mě stěží jeden zná pravdivě. ``
Pochopit Kršnu je tedy velice obtížné. Ale přestože pochopení Boha je obtížné
téma, Bůh Sám Sebe popisuje v Bhagavad-gítě. Říká: ,,Jsem takový a takový.
Hmotná příroda je taková a duchovní příroda je taková. Živé bytosti jsou takové a
Nejvyšší Duše je taková. `` V Bhagavad-gítě je tedy vše dokonale popsáno. I když
pochopit Boha je velmi obtížné, Bůh nám to usnadňuje tím, že nám Sám dává
toto poznání. Je to vlastně jediný proces, jímž můžeme Boha pochopit. Pochopit
Boha naší vlastní spekulací není možné, neboť Bůh je neomezený a my jsme
omezení. Jak naše znalosti, tak naše vnímání jsou velmi omezené, jak tedy
můžeme pochopit to, co je neomezené? Když jednoduše přijmeme slova
neomezeného, můžeme Ho začít chápat. Když Ho takto pochopíme, dosáhneme
dokonalosti.
Spekulativní poznání Boha nás nikam nedovede. Když chce chlapec vědět, kdo
je jeho otec, jednoduše se zeptá své matky. Matka potom řekne: ,,Toto je tvůj
otec. `` Tak můžeme získat dokonalé poznání. Člověk samozřejmě může
spekulovat o svém otci, přemýšlet, zda je to ten nebo onen muž, a může
prochodit celé město a ptát se: ,,Jste můj otec? Jste můj otec? `` Znalosti získané
takovým způsobem budou ovšem vždy nedokonalé. Takto člověk nikdy nenajde
svého otce. Jednoduchým způsobem je přijmout poznání od autority - v tomto
případě od matky. Ona řekne: ,,Můj drahý hochu, tady je tvůj otec. `` Takto bude
naše poznání dokonalé. Transcendentální poznání je podobné. Mluvil jsem
předtím o duchovním světě. Tento duchovní svět není předmětem pro naše
spekulace. Bůh říká: ,,Existuje duchovní svět, a to je Moje sídlo. `` Tak
dostáváme poznání od Kršny, nejlepší autority. Nemusíme být dokonalí, ale naše
znalosti jsou dokonalé, neboť je získáváme z dokonalého zdroje.
Účelem hnutí pro vědomí Kršny je předat dokonalé poznání lidské společnosti. S
takovým poznáním člověk pochopí, kdo je on sám, kdo je Bůh, co je hmotný svět,
proč jsme sem přišli, proč musíme tolik trpět a proč musíme zemřít. Nikdo
samozřejmě nechce zemřít, ale smrt si přijde pro každého. Nikdo nechce být
starý, ale stáří přece přichází. Nikdo nechce trpět nemocemi, ale nemoc celkem
jistě přijde. Toto jsou skutečné problémy lidského života, které stále čekají na
vyřešení. Moderní civilizace se snaží zdokonalit jedení, spaní, pohlavní život a
obranu, ale to nejsou skutečné problémy. Člověk spí a pes spí. Člověk není
pokročilejší proto, že má krásný byt. V obou případech jde o stejnou věc - o
spaní. Člověk objevil atomové zbraně na obranu, ale pes má zuby a drápy a
může se také bránit. V obou případech se jedná o obranu. Člověk nemůže říci, že
když má atomovou bombu, může dobýt celý svět nebo celý vesmír. To není
možné. Člověk může mít propracovanou metodu obrany nebo luxusní metodu
jedení, spaní nebo sexu, ale to není pokrok. Takový pokrok můžeme nazvat
zkrášleným animalismem, a to je všechno.
Skutečný pokrok znamená poznat Boha. Pokud postrádáme poznání o Bohu,
nejsme skutečně pokročilí. Mnoho ničemů popírá existenci Boha, protože pokud
žádný Bůh neexistuje, mohou pokračovat ve svých hříšných činnostech. Může
pro ně být velmi krásné myslet si, že Bůh neexistuje, ale Bůh nezemře jenom
proto, že my Ho popíráme. Bůh tu je a Jeho vláda také. Podle Jeho příkazu
vychází slunce a měsíc, teče voda v řekách a oceán dodržuje příliv a odliv.
Všechno funguje pod Jeho řízením. Jelikož všechno má svůj řád, jak si může
člověk vážně myslet, že Bůh je mrtvý? Kdyby nikde nic nefungovalo, mohli
bychom říci, že žádná vláda neexistuje, ale když všechno tak důkladně funguje,
jak můžeme prohlašovat, že vláda neexistuje? Jen proto, že lidé neznají Boha,
říkají, že Bůh je mrtev, že žádný Bůh neexistuje a nebo že Bůh nemá žádnou
podobu. Ale my jsme pevně přesvědčeni, že Bůh existuje a že tím Bohem je
Kršna. Proto Ho uctíváme. To je proces vědomí Kršny. Pokuste se to pochopit.
Děkuji vám mnohokrát.
 Co je vědomí Kršny?

,,Vaše původní vědomí je vědomí Kršny, `` říká Šríla Prabhupáda nezávislé

reportérce Sandy Nixonové. ,,Teď je vaše vědomí zakryté různými nesmysly.
Musíte ho očistit a pak se objeví vědomí Kršny. Naše vědomí je jako voda. Voda
je od přírody čistá a průhledná, ale někdy se zakalí. Když vodu přefiltrujete a
odstraníte všechnu špínu, bude opět taková, jaká byla původně - čistá a
průzračná. ``
Sandy Nixonová: Moje první otázka je úplně základní. Co je vědomí Kršny?
Šríla Prabhupáda: ,,Kršna`` znamená Bůh. Všichni jsme s Ním důvěrně
spojeni, neboť je naším původním otcem. Ale my jsme na toto spojení zapomněli.
Když se začneme zajímat o otázky: ,,Jaké je mé spojení s Bohem? Co je cílem
života? ``, pak je to vědomí Kršny.
Sandy Nixonová: Jak se vědomí Kršny vyvíjí u člověka, který se mu věnuje?
Šríla Prabhupáda: Vědomí Kršny je již v srdcích všech, ale jelikož jsme nyní
podmíněni hmotným životem, zapomněli jsme na to. Zpívání Haré Kršna mahá-
mantry - Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare, Hare R€ma, Hare
R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare - oživuje vědomí Kršny, které již máme. Například
před několika měsíci tito američtí a evropští chlapci a dívky o Kršnovi nic
nevěděli, ale právě včera jste mohla vidět, jak zpívají Haré Kršna a tančí v extázi
po celou dobu Ratha-játry. (* Každoroční festival, který pořádá Hnutí pro vědomí
Kršny ve velkých městech na celém světě.) Myslíte, že to bylo předstírané? Ne.
Nadšený tanec nelze tak dlouho předstírat. Oni skutečně probudili své vědomí
Kršny, jelikož následují autorizovanou metodu. Je to vysvětlené v Čaitanja-
čaritámrtě (Madhja 22.107):
nitya-siddha kŤ ﾐ Ša-prema `s€dhya' kabhu naya
ŹravaŠ€di-Źuddha-citte karaye udaya
Vědomí Kršny dříme v srdci každého, a když člověk přijde do styku s oddanými,
začne se probouzet. Vědomí Kršny není nic nepřirozeného. Jako se v přítomnosti
mladé dívky probouzí v mladém chlapci přirozená touha, podobně, když člověk
slyší o Kršnovi ve společnosti oddaných, probouzí se jeho dřímající vědomí Kršny.
Sandy Nixonová: Jaký je rozdíl mezi vědomím Kršny a vědomím Krista?
Šríla Prabhupáda: Vědomí Krista je také vědomí Kršny, ale protože v
současné době lidé nedodržují pravidla křesťanství - přikázání Ježíše Krista -
nedostávají se na úroveň vědomí Boha.
Sandy Nixonová: Co je jedinečného na vědomí Kršny v porovnání s ostatními
náboženstvími?
Šríla Prabhupáda: Především, náboženství znamená znát Boha a milovat Ho.
To je náboženství. Nyní pro nedostatek výchovy nikdo nezná Boha, o lásce k
Němu ani nemluvě. Lidé jsou spokojeni s tím, že pouze chodí do kostela a modlí
se: ,,Ó Bože, dej nám náš denní chléb. `` Ve Šrímad-Bhágavatamu se tomu říká
falešné náboženství, neboť cílem není znát a milovat Boha, ale získat nějaký
osobní prospěch. Jinými slovy, když vyznávám nějaké náboženství, ale nevím,
kdo je Bůh, nebo jak Ho milovat, věnuji se falešnému náboženství. Co se týče
křesťanství, dává bohatou příležitost k pochopení Boha, ale nikdo jí nevyužívá.
Bible například dává přikázání ,,Nezabiješ``, ale křesťané staví největší jatka na
světě. Jak mohou mít vědomí Boha, když porušují přikázání Pána Ježíše Krista?
Toho jsme svědky nejen v křesťanství, ale v každém náboženství. Titul
,,hinduista``, ,,muslim`` nebo ,,křesťan`` je pouhá nálepka. Nikdo z nich neví,
kdo Bůh je a jak Ho milovat.
Sandy Nixonová: Jak člověk rozezná pravého duchovního mistra od
podvodníka?
Šríla Prabhupáda: Každý, kdo učí jak poznat Boha a jak Ho milovat, je
duchovní mistr. Falešní darebáci někdy svádějí lidi. Tvrdí: ,,Já jsem Bůh, `` a lidé,
kteří nevědí, kdo Bůh je, jim věří. Abyste pochopili, kdo Bůh je a jak Ho milovat,
musíte vážně studovat. Jinak budete jen marnit čas. Takže rozdíl mezi ostatními a
námi je, že my jsme jediné hnutí, které skutečně učí, jak poznat Boha a jak Ho
milovat. Předkládáme vědu, která člověku umožňuje poznat Kršnu, Nejvyšší
Osobnost Božství, životem podle učení Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu. Ty
nás učí, že naší jedinou povinností je milovat Boha. Nejsme tu proto, abychom
žádali Boha o uspokojení našich potřeb. Bůh dává základní životní nezbytnosti
každému - i tomu, kdo nevyznává žádné náboženství. Například kočky a psi
nemají žádné náboženství, a přesto jim Kršna dává všechny životně nutné
nezbytnosti. Tak proč bychom měli obtěžovat Kršnu s naším denním chlebem?
On nám ho už dává. Skutečné náboženství znamená naučit se, jak Ho milovat.
Šrímad-Bhágavatam (1.2.6) říká:
sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato bhaktir adhok ﾐ aje
ahaituky apratihat€ yay€tm€ supras…dati
Prvotřídní náboženství nás učí, jak milovat Boha bez jakéhokoliv motivu. Když
sloužím Bohu, abych z toho měl nějaký zisk, je to obchod - ne láska. Skutečná
láska k Bohu je ahaituky apratihat€: nemůže být ovlivněna žádným hmotným
motivem. Není ničím podmíněna. Když člověk skutečně chce milovat Boha, může
tak učinit v jakýchkoliv podmínkách. Člověk Ho může milovat, ať je chudý nebo
bohatý, mladý nebo starý, černý nebo bílý.
Sandy Nixonová: Vedou všechny cesty ke stejnému cíli?
Šríla Prabhupáda: Ne. Existují čtyři skupiny lidí - karmí, džňání, jógíni a
bhaktové - a každá dosáhne jiného cíle. Karmí pracují pro nějaký hmotný zisk.
Například ve městě mnoho lidí ve dne v noci tvrdě pracuje a jejich motivem je
získat peníze. To jsou ploduchtiví pracovníci, čili karmí. Džňání je člověk, který
uvažuje: ,,Proč vlastně tak těžce pracuji? Ptáci, včely, sloni a další stvoření nemají
žádné zaměstnání, a přesto mají co jíst. Proč bych já měl tak těžce pracovat?
Budu se raději snažit vyřešit problémy života - rození, smrt, stáří a nemoc. ``
Džňání chtějí být nesmrtelní. Myslí si, že když splynou s existencí Boha, budou
imunní vůči rození, smrti, stáří a nemoci. Jógíni se snaží získat nějakou mystickou
moc, aby mohli předvádět podivuhodné věci. Jógí se například umí neuvěřitelně
zmenšit: když ho zamknete do místnosti, umí se dostat ven jakýmkoliv malým
otvorem. Jógí, který dokáže předvést taková kouzla, je ihned považován za velmi
pozoruhodného člověka. Moderní jógíni samozřejmě předvádějí pouze nějakou
gymnastiku. Nemají žádnou skutečnou moc. Skutečný jógí ale má určitou moc,
která není duchovní, ale hmotná. Takže jógí chce mystickou moc, džňání chce
osvobození od životních problémů a karmí chce hmotný zisk. Ale bhakta - oddaný
- nechce nic pro sebe. Chce prostě sloužit Bohu z lásky, jako matka slouží svému
dítěti. Když matka slouží svému dítěti, nejde jí o žádný zisk. Stará se o něj z čisté
lásky.
Když dojdete do tohoto stádia lásky k Bohu, dosáhnete dokonalosti. Ani karmí,
džňání, ani jógí nemůže poznat Boha - jedině bhakta. Jak Kršna říká v Bhagavad-
gítě (18.55): bhakty€ m€m abhij€n€ti. ,,Člověk může pochopit Boha jedině
pomocí bhakti. `` Kršna nikdy neříká, že člověk Ho může pochopit jinými
způsoby. Ne. Jedině prostřednictvím bhakti. Jestli máte zájem poznat Boha a
milovat Ho, pak musíte přijmout proces oddanosti. Nic jiného vám nepomůže.
Sandy Nixonová: Jakou proměnu člověk prodělá na cestě...
Šríla Prabhupáda: Žádnou proměnu - vaše původní vědomí je vědomí Kršny.
Teď je vaše vědomí zakryté různými nesmysly. Musíte ho očistit a pak se objeví
vědomí Kršny. Naše vědomí je jako voda. Voda je od přírody čistá a průhledná,
ale někdy se zakalí. Když vodu přefiltrujete a odstraníte všechnu špínu, bude
opět taková, jaká byla původně - čistá a průzračná.
Sandy Nixonová: Může člověk žít lépe ve společnosti, když probudí své
vědomí Kršny?
Šríla Prabhupáda: Ano. Sama se můžete přesvědčit, že moji žáci nejsou opilci
nebo jedlíci masa, a z psychologického hlediska jsou velice čistí - nikdy vážně
neonemocní. Přestat jíst maso není otázkou pouze vědomí Kršny, ale
civilizovaného lidského života. Bůh dává lidské společnosti k jídlu tolik věcí -
výborné ovoce, zeleninu, obilí a prvotřídní mléko. Z mléka lze připravit stovky
výživných jídel, ale lidé už toto umění zapomněli. Místo toho zřizují veliká jatka a
jedí maso. Nejsou ani civilizovaní. Pouze necivilizovaný člověk zabíjí nebohá
zvířata a jí je.
Civilizovaní lidé vědí, jak připravit mnoho výživných jídel z mléka. Například na
naší farmě Nový Vrndávan v Západní Virginii vaříme stovky prvotřídních lahůdek
z mléka. Kdykoliv přijdou návštěvníci, diví se, že z mléka lze připravit taková
výborná jídla. Krev krávy je velmi výživná, ale civilizovaní lidé ji využívají v
podobě mléka. Mléko není nic jiného, než přeměněná kravská krev. Z mléka
můžete vyrobit mnoho věcí - jogurt, tvaroh, ghí (přečištěné máslo) atd. - a
kombinováním těchto mléčných produktů s obilím, ovocem a zeleninou můžete
připravit stovky výborných jídel. To je civilizovaný život - proč zabíjet zvířata a jíst
jejich těla? Nevinná kráva spásá trávu, kterou jí dal Bůh, a dává mléko, ze
kterého můžete žít. Myslíte si, že podříznout jí krk a sníst její tělo je civilizované?
Sandy Nixonová: Ne, stoprocentně s vámi souhlasím... Jedna věc mě velmi
zajímá: mohou být Védy brány symbolicky stejně jako doslova?
Šríla Prabhupáda: Ne. Musí být brány tak, jak jsou, nikoliv symbolicky. Proto
jsme vydali Bhagavad-gítu - takovou, jaká je.
Sandy Nixonová: Pokoušíte se oživit starověký indický kastovní systém na
Západě? Gítá se zmiňuje o kastovním systému...
Šríla Prabhupáda: Kde se Bhagavad-gítá zmiňuje o kastovním systému? Kršna
říká: c€tur-varŠya ﾈ m€y€ sŤ ﾐﾘ a ﾈ guŠa-karma-vibh€gaŹa ﾃ. ,,Stvořil jsem čtyři
skupiny lidí podle jejich vlastností a práce. `` (Bg. 4.13) Je vám například jasné,
že ve společnosti pracují inženýři, stejně jako lékaři. Říkáte jim snad, že patří k
různým kastám, že jeden je z inženýrské kasty a druhý z lékařské kasty? Ne.
Když člověk vystuduje lékařskou fakultu, berete ho jako lékaře, a když má jiný
člověk titul inženýra, berete ho jako inženýra. Bhagavad-gítá podobně definuje
čtyři třídy lidí ve společnosti: třídu vysoce inteligentních lidí, třídu vládců,
produktivní třídu a obyčejné pracovníky. Toto dělení je přirozené. Například jedna
třída lidí je velice inteligentní. Ale dosáhnout skutečných kvalifikací této třídy, jak
jsou popsány v Bhagavad-gítě, vyžaduje přípravu, stejně jako inteligentní hoch
potřebuje přípravu na fakultě, aby se stal kvalifikovaným lékařem. V hnutí pro
vědomí Kršny učíme inteligentní lidi jak ovládat svou mysl, jak ovládat své
smysly, jak být pravdomluvný, čistý uvnitř i vně, jak být moudrý, jak používat
svých znalostí v praktickém životě a jak si být vědom Boha. Všichni tito hoši
( ukazuje na sedící žáky ) mají prvotřídní inteligenci a my je teď učíme, jak ji
správně využívat.
Nezavádíme kastovní systém, ve kterém je každý darebák narozený v rodině
bráhmana automaticky bráhmanem. Může mít zvyky člověka páté třídy, ale je
přijímán jako prvotřídní, protože se narodil v rodině bráhmana. To my
neuznáváme. Za prvotřídního považujeme člověka, který je vyškolený jako
bráhman. Nezáleží na tom, je-li Ind, Evropan nebo Američan, nízkého původu
nebo vysokého původu. Každý inteligentní člověk si může osvojit prvotřídní
návyky. Představa, že svým žákům vnucujeme indický kastovní systém, je
nesmysl. Přicházejí k nám lidi s prvotřídní inteligencí a my je pouze učíme, jak
být prvotřídní v každém směru.
Sandy Nixonová: Jaký máte názor na osvobození žen?
Šríla Prabhupáda: Takzvané zrovnoprávnění žen znamená, že muži mohou
ženy podvádět. Předpokládejme, že žena a muž se seznámí, stanou se z nich
milenci, mají pohlavní styk, žena otěhotní a muž od ní odejde. Žena se pak musí
starat o dítě a žebrat o almužnu od státu nebo zabije dítě tím, že si nechá udělat
potrat. To je nezávislost žen. V Indii, i když je žena třeba chudá, zůstává v péči
svého manžela a on za ni přebírá zodpovědnost. Když otěhotní, není nucena dítě
zabít nebo žebrat, aby ho uživila. Takže co je skutečná nezávislost - zůstat v péči
manžela nebo se nechat zneužívat?
Sandy Nixonová: Co v duchovním životě? Mohou být ženy také úspěšné ve
vědomí Kršny?
 Šríla Prabhupáda: Neděláme rozdíly na základě pohlaví. Dáváme vědomí
Kršny jak mužům, tak ženám rovnocenně. Vítáme ženy, muže, chudé, bohaté -
každého. Kršna říká v Bhagavad-gítě (5.18):
vidy€-vinaya-sampanne br€hmaŠe gavi hastini
Źuni caiva Źvap€ke ca paŠ ﾁ it€ﾃ sama-darŹina ﾃ
,,Díky správnému poznání spatřují moudří v učeném a pokorném bráhmanovi,
krávě, slonu, psu a pojídači psů jedno a totéž. ``
Sandy Nixonová: Mohl byste vyložit význam Haré Kršna mantry?
Šríla Prabhupáda: To je velmi jednoduché. Hare znamená ,,Ó energie Pána``
a KŤ ﾐ Ša znamená ,,Ó Pane Kršno``. Jako existují muži a ženy v hmotném světě,
tak i Bůh je původní muž ( puru ﾐ a ) a Jeho energie ( prakŤti ) je původní žena.
Takže, když zpíváme Haré Kršna, znamená to: ,,Ó Pane Kršno, ó energie Kršny,
zaměstnejte mě laskavě ve Své službě. ``
Sandy Nixonová: Mohl byste mi, prosím, říci něco málo o svém životě a o tom,
jak jste se stal duchovním učitelem hnutí pro vědomí Kršny?
Šríla Prabhupáda: Můj život je prostý. Byl jsem ženatý a měl jsem ženu a děti
- teď mám vnoučata - když mi můj duchovní mistr nařídil odejít do západních
zemí a kázat o vědomí Kršny. Na pokyn svého duchovního mistra jsem všechno
opustil a nyní se snažím vykonávat jeho nařízení a nařízení Kršny.
Sandy Nixonová: Jak jste byl starý, když vám řekl, abyste jel na Západ?
Šríla Prabhupáda: Kázat vědomí Kršny na Západě mi nařídil při našem prvním
setkání. Bylo mi tehdy 25 let, byl jsem ženatý muž se dvěma dětmi. Snažil jsem
se jeho nařízení plnit co nejlépe a v roce 1944 jsem začal vydávat časopis Návrat
k Bohu, přičemž jsem stále žil jako hospodář. Knihy jsem začal psát v roce 1959
po odchodu z rodinného života a v roce 1965 jsem přijel do Spojených států.
Sandy Nixonová: Řekl jste, že nejste Bůh, a přece se mi jako nezaujatému
zdá, že vaši oddaní se k vám chovají, jako kdybyste byl Bůh.
Šríla Prabhupáda: Ano, to je jejich povinnost. Jelikož duchovní mistr vykonává
Boží nařízení, musí být uctíván stejně jako Bůh, tak jako vládní úředník musí být
respektován jako vláda, jelikož vykonává vládní nařízení. I když přijde obyčejný
policista, máte před ním respekt, neboť je to zástupce vlády. Ale to neznamená,
že on je člen vlády. S€k ﾐ€d-dharitvena samasta-Ź€strair / uktas tath€ bh€vyata
eva sadbhi ﾃ: ,,Duchovní mistr má být uctíván stejně jako Nejvyšší Pán, neboť je
Jeho nejdůvěrnější služebník. Schvalují to všechna zjevená písma a následují to
všechny autority. ``
Sandy Nixonová: Přemýšlím také o spoustě krásných hmotných věcí, které
vám oddaní přinášejí. Například z letiště jste odjel v krásném, luxusním autě.
Přemýšlím o tom proto,...
Šríla Prabhupáda: Žáci se tím učí, jak si vážit svého duchovního mistra stejně
dobře jako Boha. Pokud respektujete představitele vlády tak, jako respektujete
vládu, pak se o něj jistě pěkně postaráte. Pokud respektujete duchovního mistra
tak jako Boha, pak mu musíte nabídnou stejné pohodlí a bohatství, jaké byste
nabídli Bohu. Bůh cestuje ve zlatém voze. Kdyby žáci nabídli duchovnímu
mistrovi starý automobil, nebylo by to dostatečné, neboť k duchovnímu mistrovi
se má žák chovat stejně jako k Bohu. Kdyby Bůh přišel do vašeho domu, vezla
byste Ho obyčejným autem, nebo byste sháněla zlatý vůz?
Sandy Nixonová: Jedním z aspektů vědomí Kršny, který je pro nezasvěceného
člověka nejtěžší přijmout, jsou Božstva ve vašem chrámu, představující Kršnu.
Mohl byste o tom něco říci?
Šríla Prabhupáda: Ano. V této chvíli, jelikož nejste schopna vidět Kršnu, se
před vámi laskavě zjevuje tak, abyste Ho viděla. Můžete vidět dřevo a kámen, ale
nemůžete vidět to, co je duchovní. Předpokládejme, že váš otec je v nemocnici a
zemře. Pláčete u jeho postele a říkáte: ,,Můj otec odešel! `` Ale proč říkáte, že
odešel? Co je to, co odešlo?
Sandy Nixonová: Odešla jeho duše.
Šríla Prabhupáda: A viděla jste tu duši?
 Sandy Nixonová: Ne.
Šríla Prabhupáda: Takže nemůžete vidět duši a Bůh je Nejvyšší Duše. On je
vlastně všechno - duch i hmota - ale vy Ho nemůžete vidět v Jeho duchovní
podobě. Proto vám projevuje laskavost tím, že se vám ze Své neomezené milosti
zjevuje v podobě dřevěných nebo kamenných Božstev, abyste Ho mohla vidět.
Sandy Nixonová: Děkuji mnohokrát.
Šríla Prabhupáda: Haré Kršna!

Absolutní láska

,,Každý je zklamaný - manželé, manželky, chlapci, dívky. Všude vládne

zklamání, protože svůj sklon milovat nedokážeme náležitě využít. `` V této
přednášce v Seattlu ve státě Washington v říjnu roku 1968 Šríla Prabhupáda
vysvětluje, jak můžeme dosáhnout úplné spokojenosti tím, že svoji lásku
zaměříme k Nejvyšší Osobě.
o ﾈ ajń€na-timir€ndhasya jń€n€ńjana-Źal€kay€
cak ﾐ ur unm…lita ﾈ yena tasmai Źr…-gurave nama ﾃ
,,Hluboce se klaním svému duchovnímu mistrovi, který pochodní poznání otevřel
moje oči, zaslepené temnotou nevědomosti. ``
Každý v tomto hmotném světě se rodí do nevědomosti, do temnoty. Temnota je
přirozenou vlastností hmotného světa. Může být osvětlen sluncem, měsícem,
ohněm nebo elektřinou, ale svou povahou zůstává temný. To je vědecký fakt.
Každý, kdo se narodil v tomto hmotném světě - od Brahmy, nejvýznamnější
osobnosti na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, až po nepatrného mravence - se
tedy narodil v temnotě nevědomosti.
Védy proto přikazují: tamasi m€ jyotir gama ﾃ. ,,Nezůstávej v temnotě; vyjdi na
světlo. `` A k tomu potřebujeme duchovního mistra. Povinností duchovního
mistra je otvírat pochodní poznání oči těm, kteří jsou v temnotě, a takovému
duchovnímu mistrovi se musíme hluboce klanět.
Lidé nemají být drženi v temnotě, ale mají být vyvedeni na světlo. V každé lidské
společnosti proto existuje nějaké náboženství. Co je cílem hinduismu,
mohamedánství, křesťanství nebo buddhismu? Cílem je vyvést lidi na světlo. To
je cíl náboženství.
A co je toto světlo? Toto světlo je Nejvyšší Osobnost Božství. Šrímad-
Bhágavatam říká: dharma ﾈ tu s€k ﾐ€d bhagavat-praŠ…tam. ,,Zásady
náboženství jsou stanoveny přímo Nejvyšší Osobností Božství. `` V každém státě
existují zákony, které musíte dodržovat. Hlava státu vydá nějaké zákony a jste-li
dobrým občanem, pak se těmto zákonům podrobíte a budete žít pokojně. Tyto
zákony se mohou lišit podle času, okolností a země - indické státní zákony se
neshodují přesně se zákony Spojených států - ale v každém státě existují nějaké
zákony, kterým se musíte podrobit. Člověk musí jednat v souladu se zákonem. V
opačném případě je pokládán za nejnižšího tvora ve společnosti, za zločince, a
podléhá trestu. To je všeobecné pravidlo.
Náboženství znamená podrobit se zákonům Boha. To je všechno. Pokud lidská
bytost nejedná podle Božích zákonů, není o nic lepší než zvíře. Všechna písma,
všechny náboženské zásady jsou určeny k povýšení člověka ze zvířecí úrovně na
lidskou úroveň. Člověk bez náboženských zásad, bez vědomí Boha, proto není o
nic lepší než zvíře. To je řečeno ve védské literatuře:
€h€ra-nidr€-bhaya-maithuna ﾈ ca
s€m€nyam etat paŹubhir nar€Š€m
dharmo hi te ﾐ€m adhiko viŹe ﾐ o
dharmeŠa h…n€ﾃ paŹubhi ﾃ sam€n€ﾃ
Jedení, spaní, sex a obrana - tyto čtyři činnosti jsou společné lidským bytostem i
zvířatům. Rozdíl mezi lidským a zvířecím životem spočívá v tom, že člověk může
hledat Boha, zatímco zvíře nemůže. To je ten rozdíl. Člověk, který nemá touhu
najít Boha, není o nic lepší než zvíře.
 V současné době se však naneštěstí v každém státě a každé společnosti lidé
snaží na Boha zapomenout. Někteří veřejně říkají, že žádný Bůh neexistuje, jiní
říkají, že pokud Bůh existuje, je mrtev a tak dále. Budují takzvanou pokročilou
civilizaci s mnoha mrakodrapy, ale zapomínají, že všechen jejich pokrok závisí na
Bohu, na Kršnovi. To je pro lidskou společnost velice riskantní situace.
Jeden pěkný příběh výstižně popisuje, co se stane se společností, která
zapomíná na Nejvyšší Osobnost Božství.
Jednou začala krysu honit kočka. Krysa proto přiběhla za světcem, který měl
mystické schopnosti, a řekla: ,,Ó můj pane, mám veliký problém. ``
,,Co se děje? ``
Krysa řekla: ,,Pořád mě honí kočka a moje mysl nemá klid. ``
,,Co tedy chceš? ``
,,Udělej ze mě kočku, prosím. ``
,,Budiž, staň se kočkou. ``
Za několik dní přiběhla tato kočka za světcem a řekla: ,,Ó můj pane, mám zase
potíže. ``
,,O co jde? ``
,,Honí mě psi. ``
,,Co tedy chceš? ``
,,Stát se psem. ``
,,Budiž, staň se psem. ``
Za několik dní ten pes přišel a řekl: ,,Pane, mám znovu potíže. ``
,,Jaké? ``
,,Honí mě lišky. ``
,,Co tedy chceš? ``
,,Stát se liškou. ``
,,Budiž, staň se liškou. ``
Liška potom přišla a řekla: ,,Ó, honí mě tygři. ``
,,Co tedy chceš? ``
,,Chci se stát tygrem. ``
,,Budiž, staň se tygrem. ``
Tygr se pak na toho svatého muže upřeně zahleděl a řekl: ,,Teď tě sním. ``
,,Ó, ty mě sníš? Udělal jsem z tebe tygra a ty mě chceš sníst! ``
,,Ano, jsem tygr a sním tě. ``
Ale světec ho proklel: ,,Staň se znovu krysou! ``
A tygr se stal krysou.
Taková je tedy naše lidská civilizace. Četl jsem jednou Světový almanach. Píše
se tam, že během příštích sta let začnou lidé žít pod zemí jako krysy. Vědecký
pokrok stvořil atomovou bombu pro zabíjení lidí a jakmile bude použita, lidé
budou muset jít pod zem a žít jako krysy. Tygr se stane krysou. K tomu dojde - to
je zákon přírody.
Když se stavíte proti zákonům svého státu, dostanete se do těžkostí. Podobně
když se postavíte autoritě Nejvyššího Pána, budete trpět. Stanou se z vás opět
krysy. Jakmile vybuchnou atomové bomby, s celou civilizací na zemském povrchu
bude konec. Možná na tyto věci nechcete myslet, protože vám jsou nepříjemné,
ale taková je skutečnost.
Satya ﾈ gŤhy€t priya ﾈ gŤhy€n m€ priy€ﾃ satyam apriyam. Podle společenských
konvencí se má pravda podávat co nejpřijatelnějším způsobem. Ale my tu
nejsme proto, abychom se zaobírali společenskými konvencemi. My jsme
kazatelé, služebníci Boha, a musíme říkat pravdu, ať se vám líbí nebo nelíbí.
Bezbožná civilizace nemůže být šťastná. To je skutečnost. Proto jsme započali
hnutí pro vědomí Kršny, abychom tuto bezbožnou společnost probudili.
Jednoduše vás žádáme: pokuste se milovat Boha. Lásku máte v sobě a chcete
někoho milovat. Mladý chlapec se snaží milovat mladou dívku a mladá dívka se
snaží milovat mladého chlapce. To je přirozené, protože tento sklon milovat je v
každém. Sami jsme se však dostali do situace, ve které každá naše láska končí
zklamáním. Každý je zklamaný - manželé, manželky, chlapci, dívky. Všude vládne
zklamání, protože svůj sklon milovat nedokážeme náležitě využít. Proč? Protože
jsme zapomněli milovat Nejvyšší Osobu. To je naše nemoc.
Cílem náboženství je naučit lidi milovat Boha. To je cílem všech náboženství. Ať
už je vaším náboženstvím křesťanství, hinduismus nebo mohamedánství, cílem
vašeho náboženství je naučit vás milovat Boha, protože to je vaše věčné
přirozené postavení.
Ve Šrímad-Bhágavatamu (1.2.6) je řečeno: sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato
bhaktir adhok ﾐ aje. Slovo dharma se ve slovnících obvykle překládá jako
,,náboženství``, což je určitý druh víry, ale skutečný význam slova dharma je
,,základní vlastnost``. Například dharmou neboli základní vlastností cukru je
sladkost. Když dostanete nějaký bílý prášek a zjistíte, že není sladký, ihned
řeknete: ,,To není cukr, to je něco jiného. `` To znamená, že sladkost je dharma
cukru. Podobně slaná chuť je dharma soli a ostrost je dharma čili.
Jaká je tedy vaše ,,základní charakteristická vlastnost``? Jste živá bytost a
musíte chápat svoji základní charakteristiku. Tato základní charakteristická
vlastnost je vaše dharma, vaše náboženství - nikoliv křesťanské náboženství,
hinduistické náboženství, toto náboženství nebo tamto náboženství. Vaše věčná
základní vlastnost - to je vaše náboženství.
A jaká je to vlastnost? Vaší základní vlastností je, že chcete někoho milovat a tím
pádem mu sloužit. To je vaše základní charakteristika. Milujete svoji rodinu,
milujete svoji společnost, milujete své okolí, milujete svoji zemi. A protože je
milujete, chcete jim sloužit. Tento sklon zaměstnat se v láskyplné službě je vaše
základní vlastnost, vaše dharma. Ať už jste křesťan, mohamedán nebo hind, tato
vlastnost vám zůstává. Předpokládejme, že dnes jste křesťan. Zítra se můžete
stát hinduistou, ale vaše služebnická nálada, tento sklon někoho milovat, vám
zůstane. Sklon milovat druhé a sloužit jim je tedy vaše dharma, vaše
náboženství. To je všeobecně platná podoba náboženství.
Musíte však svoji láskyplnou službu vykonávat takovým způsobem, abyste byli
zcela spokojeni. Protože vaše láska je špatně využita, nejste šťastní. Jste
zklamaní a zmatení. Šrímad-Bhágavatam nám říká, jak dokonale uplatnit svůj
sklon k láskyplné oddanosti:
sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato bhaktir adhok ﾐ aje
ahaituky apratihat€ yay€tm€ supras…dati
Prvotřídní náboženství je to, které vás učí milovat Boha. Takové náboženství vás
plně uspokojí.
Když vyvinete svoji lásku k Bohu plnou měrou, stanete se dokonalou osobou.
Ucítíte v sobě dokonalost. Dychtíte po uspokojení, úplném uspokojení, ale to
můžete získat jedině tehdy, když budete milovat Boha. Milovat Boha je
přirozeným posláním každé živé bytosti. Nezáleží na tom, jestli jste křesťan,
hinduista nebo mohamedán. Pokuste se jen vyvinout svoji lásku k Bohu. Pak
bude vaše náboženství v pořádku. Jinak je to jen ztráta času ( Źrama eva hi
kevalam ). Pokud celý život vykonáváte rituály určitého náboženství a nevyvinete
přitom žádnou lásku k Bohu, pak jen ztrácíte čas.
Hnutí pro vědomí Kršny je postgraduálním hnutím pro všechny druhy
náboženství. Zveme všechny křesťany, muslimy a hindy - každého - aby laskavě
vyhledal naši společnost a pokusil se milovat Boha. Metoda je velice jednoduchá:
jednoduše zpívejte Jeho svatá jména - Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare .
Všichni moji studenti jsou Američané a pocházejí buď z křesťanských nebo
židovských rodin. Žádný z nich nepochází z hinduistické rodiny. Metoda, kterou je
učím - zpívání Haré Kršna mantry - je všeobecně platná pro všechny. Není
hinduistická ani indická.
 Sanskrtské slovo mantra je kombinací dvou slabik, man a tra. Man znamená
,,mysl`` a tra znamená ,,osvobození``. Mantra je to, co vás osvobozuje od
mentálních výmyslů, co vás dokáže pozvednout z mentální úrovně. Když tedy
budete zpívat tuto mantru - Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare
/ Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare - velice brzy zjistíte, že se
dostáváte ze tmy na světlo.
Nechci vám brát příliš mnoho času; chci jen zdůraznit, jak důležité je zpívání
Haré Kršna. Můžete udělat pokus: zpívejte týden Haré Kršna a posuďte potom
svůj duchovní pokrok. Nic si neúčtujeme, takže nic neztratíte. Zisk je však veliký,
to je zaručené. Proto, prosím, zpívejte Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare .
Děkuji vám mnohokrát.

Návrat do duchovního světa

,,V duchovním světě je všechno skutečné a původní. Tento hmotný svět je

pouze napodobenina... Je to jako promítání filmu, ve kterém vidíme pouze stín
skutečnosti. `` V této přednášce z New Yorku v říjnu 1966 nám Šríla Prabhupáda
dává nahlédnout do úžasné povahy duchovního světa a zároveň zveřejňuje
návod, jak po skončení naší nebezpečné cesty životem můžeme do tohoto světa
dojít.
paras tasm€t tu bh€vo 'nyo 'vyakto 'vyakt€t san€tana ﾃ
ya ﾃ sa sarve ﾐ u bh™te ﾐ u naŹyatsu na vinaŹyati
,,Existuje však ještě jiná neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální
této projevené a neprojevené hmotě. Je nejvyšší a není nikdy zničena. Nezaniká,
ani když vše v tomto světě zanikne. `` (Bg. 8.20)
Nedokážeme spočítat ani délku a šířku tohoto vesmíru a v hmotném nebi existují
milióny takových vesmírů. Za hmotným nebem existuje ještě jiné nebe, které se
nazývá duchovní. V tomto nebi jsou všechny planety věčné a život na nich je
také věčný. K tomu nedojdeme našimi hmotnými výpočty, ale musíme přijmout
informace z Bhagavad-gíty.
Tento hmotný projev tvoří pouze jednu čtvrtinu celého stvoření, duchovního i
hmotného. To znamená, že tři čtvrtiny celého stvoření se nacházejí mimo zakryté
hmotné nebe. Hmotný obal je silný milióny kilometrů a teprve když skrze něj
pronikneme, budeme moci vstoupit do otevřeného duchovního nebe. Kršna zde
používá slova bh€va ﾃ anya ﾃ, která znamenají ,,jiná příroda``. Kromě hmotné
přírody, se kterou běžně přicházíme do styku, tedy existuje ještě jiná, duchovní
příroda.
Ale dokonce již nyní se setkáváme nejen s hmotnou, ale i s duchovní přírodou.
Jak to je možné? Protože my sami jsme kombinací hmoty a ducha. My jsme
duchovní povahy, duše, a hmotné tělo se hýbe jen do té doby, dokud v něm
přebýváme. Jakmile tělo opustíme, bude stejně netečné jako kámen. Všichni tedy
můžeme osobně vnímat, že kromě hmoty existuje ještě duše, a proto bychom
měli také vědět, že existuje i duchovní svět.
V sedmé kapitole Bhagavad-gíty Kršna vysvětluje duchovní a hmotnou přírodu.
Duchovní příroda je vyšší a hmotná příroda je nižší. V tomto hmotném světě jsou
duchovní a hmotná příroda smíšené, ale pokud se dostaneme mimo hmotnou
přírodu, do duchovního světa, nalezneme tam pouze vyšší, duchovní energii.
Tuto informaci najdeme v osmé kapitole.
Není možné to pochopit na základě experimentálního poznání. Vědci mohou ve
svých teleskopech vidět milióny hvězd, ale na žádnou se nedostanou. Nemají
dostatečné prostředky. Nedostanou se ani na Měsíc, který je nejblíž, a co potom
říci o jiných planetách. Měli bychom se tedy pokusit uvědomit si, že Boha a Boží
království nejsme schopni pochopit na základě experimentálního poznání. Tímto
způsobem to jednoduše není možné a je pošetilé se o to pokoušet. Boha musíme
pochopit nasloucháním Bhagavad-gítě. Žádný jiný způsob neexistuje. Pomocí
experimentálního poznání nemůže nikdo zjistit, kdo je jeho otec. Musíme
jednoduše věřit své matce, která nám řekne: ,,To je tvůj otec. `` Stejně tak
musíme věřit Bhagavad-gítě - pak můžeme získat všechny informace.
Ovšem i když není možné poznat Boha experimentální cestou, jakmile
pokročíme ve vědomí Kršny, budeme realizovat Boha přímo. Například já jsem
díky realizaci pevně přesvědčen o všem, co zde o Kršnovi říkám. Nemluvím
slepě. A stejně tak každý může realizovat Boha. Svayam eva sphuraty ada ﾃ:
přímé poznání Boha může být zjeveno každému, kdo se přísně drží procesu
vědomí Kršny. Takový člověk skutečně pochopí: ,,Ano, existuje duchovní
království, kde sídlí Bůh, a já tam musím jít. Musím se na tu cestu připravit. ``
Než jedeme do jiné země, můžeme o ní hodně slyšet, ale když jsme tam,
pochopíme všechno přímo. Stejně tak, když se zapojíme do procesu vědomí
Kršny, jednoho dne pochopíme přímo Boha a Boží království a celý problém
našeho života bude vyřešen.
Pro popis duchovního království zde Kršna používá slovo san€tana ﾃ. Hmotná
příroda má svůj počátek a konec, ale duchovní příroda žádný počátek ani konec
nemá. Jak to je možné? Můžeme to pochopit na jednoduchém příkladě: když
sněží, vidíme celé nebe zakryté mrakem. Ve skutečnosti však tento mrak zakrývá
pouze bezvýznamnou část oblohy. Jelikož jsme ale velice nepatrní, když mrak
zakryje několik kilometrů nebe, zdá se nám, že je zakryté celé. Stejně tak celý
hmotný projev (zvaný mahat-tattva ) je jako mrak zakrývající bezvýznamnou část
duchovního nebe. A stejně jako po rozplynutí mraku uvidíme čisté a jasné nebe,
tak i po odstranění tohoto hmotného obalu můžeme vidět původní, duchovní
nebe.
Stejně jako mrak vzniká a zaniká, tak i hmotná příroda vzniká a zaniká a naše
hmotné tělo také vzniká a zaniká. Naše tělo existuje pouze po určitou dobu. Rodí
se, roste, nějaký čas zůstává, vytváří vedlejší produkty, stárne a nakonec mizí. To
je šest proměn těla. Stejně tak každý hmotný projev prochází těmito šesti
proměnami a na konci takto zanikne i celý hmotný svět.
Kršna nás ale ujišťuje: paras tasm€t tu bh€vo 'nyo 'vyakto 'vyakt€t
san€tana ﾃ. ,,Nad touto pomíjivou hmotnou přírodou, která je jako mrak, existuje
ještě jiná, vyšší příroda, která je věčná. Nemá žádný počátek a žádný konec. ``
Dále říká: ya ﾃ sa sarve ﾐ u bh™te ﾐ u naŹyatsu na vinaŹyati. ,,Až bude tento
hmotný projev zničen, tato vyšší příroda zůstane i po jeho zničení. `` Když mrak
na nebi zanikne, nebe zůstává. Stejně tak, když zanikne hmotný projev, duchovní
nebe zůstane. Tomu se říká avyakto 'vyakt€t.
Ve védské literatuře najdeme mnoho informací o hmotném a duchovním nebi.
Ve druhém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu najdeme popis duchovního nebe: jaká je
jeho povaha, jací lidé tam žijí, jak vypadají - všechno. Dozvídáme se také, že v
duchovním nebi létají duchovní letadla. Všechny živé bytosti tam jsou
osvobozené a když letí ve svých letadlech, vypadají jako blesk na obloze.
V duchovním světě je všechno skutečné a původní. Tento hmotný svět je pouze
napodobenina. Vše, co vidíme v tomto hmotném světě, je napodobenina, stín. Je
to jako promítání filmu, ve kterém vidíme pouze stín skutečnosti.
Ve Šrímad-Bhágavatamu (1.1.1) je řečeno: yatra tri-sargo 'mŤ ﾐ€. ,,Tento hmotný
svět je iluzorní. `` Všichni jsme již někdy viděli figurínu pěkné dívky ve výkladní
skříni. Každý rozumný člověk ví, že to je napodobenina. Všechny takzvaně krásné
věci v tomto hmotném světě jsou jako ta krásná ,,dívka`` ve výkladní skříni.
Všechny krásné věci, které vidíme v tomto hmotném světě, jsou pouhou
napodobeninou skutečné krásy v duchovním světě. Jak říká Šrídhar Svámí: yat
satyatay€ mithy€ sargo 'pi satyavat prat…yate. ,,Duchovní svět je skutečný, a
neskutečný hmotný projev pouze vypadá jako skutečný. `` Skutečné je pouze to,
co existuje věčně. Skutečnost nelze zničit. Stejně tak skutečná radost musí být
věčná. Jelikož hmotná radost je dočasná, není skutečná, a ti, kteří hledají
skutečnou radost, se této stínové radosti neúčastní. Chtějí skutečnou, věčnou
radost, vědomí Kršny.
Kršna zde říká: ya ﾃ sa sarve ﾐ u bh™te ﾐ u naŹyatsu na vinaŹyati. ,,Když je vše v
hmotném světě zničeno, duchovní příroda i nadále zůstává. `` Cílem lidského
života je dosáhnout tohoto duchovního nebe. Lidé však o existenci duchovního
nebe nevědí. Bhágavatam říká: na te vidu ﾃ sv€rtha-gati ﾈ hi vi ﾐ Šum. ,,Lidé
nevědí, co je v jejich skutečném zájmu. Nevědí, že lidský život je určen k
pochopení duchovní reality a k přípravě na cestu do duchovního světa. Není
určen pro další pobyt v hmotném světě. `` Tento pokyn dává celá védská
literatura. Tamasi m€ jyotir gama ﾃ: ,,Nezůstávej v temnotě; vyjdi na světlo! ``
Hmotný svět je temný. Snažíme se ho osvětlit elektřinou, ohněm a mnoha jinými
způsoby, ale svou povahou zůstává temný. Duchovní svět ovšem není temný - je
plný světla. Stejně jako tma nemůže existovat na Slunci, nemůže existovat ani v
duchovním světě, protože každá planeta je tam samovyzařující.
V Bhagavad-gítě je jasně řečeno, že nejvyšším cílem, odkud není návratu, je
sídlo Nejvyšší Osoby, Kršny. Brahma-sanhitá toto svrchované sídlo popisuje jako
€nanda-cinmaya-rasa, místo, kde je vše plné duchovní blaženosti. Veškerá
rozmanitost tam má kvalitu duchovní blaženosti - není tam nic hmotného. Tato
duchovní rozmanitost je duchovní expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť celý
tento projev je tvořen duchovní energií.
I když Pán je vždy ve Svém svrchovaném sídle, zároveň je všudypřítomný
prostřednictvím Své hmotné energie. Prostřednictvím Své duchovní a hmotné
energie je přítomný všude, v hmotných i duchovních vesmírech. Slova
yasy€nta ﾃ-sth€ni bh™t€ni v Bhagavad-gítě naznačují, že udržuje vše, ať již
duchovní či hmotné.
V Bhagavad-gítě se jasně říká, že jedině prostřednictvím bhakti neboli oddané
služby je možné vstoupit na duchovní planety - Vaikunthy. Na všech Vaikunthách
vládne pouze jeden Nejvyšší Bůh, Kršna, který se expandoval do miliónů a
miliónů úplných částí. Tyto úplné expanze mají čtyři ruce a vládnou nespočetně
mnoha duchovním planetám. Mají mnoho různých jmen: Purušóttama,
Trivikrama, Kéšava, Mádhava, Aniruddha, Hršíkéša, Sankaršan, Pradjumna,
Šrídhar, Vásudéva, Dámódar, Džanárdana, Nárájan, Vámana, Padmanábha a tak
dále. Tyto úplné expanze jsou jako lístky stromu, přičemž hlavním kmenem
tohoto stromu je Kršna. Kršna, který žije ve Svém svrchovaném sídle na Gólóce
Vrndávaně, systematicky a dokonale řídí chod obou světů (hmotného i
duchovního) silou Své všudepřítomnosti.
Pokud tedy máme zájem dosáhnout Kršnova svrchovaného sídla, musíme
provozovat bhakti-jógu. Slovo bhakti znamená ,,oddaná služba`` neboli
odevzdání se Nejvyššímu Pánu. Kršna jasně říká: puru ﾐ a ﾃ sa para ﾃ p€rtha
bhakty€ labhyas tv ananyay€. Slova tv ananyay€ zde znamenají ,,bez
jakéhokoliv jiného zaměstnání``. Chceme-li dosáhnout duchovního sídla Pána,
musíme se zaměstnat v čisté oddané službě Kršnovi.
Jedna definice bhakti je uvedena v autoritativní knize, která se jmenuje Nárada-
paňčarátra:
sarvop€dhi-vinirmukta ﾈ tat-paratvena nirmalam
hŤ ﾐ…kena hŤ ﾐ…keŹa- sevana ﾈ bhaktir ucyate
,,Bhakti neboli oddaná služba znamená zaměstnat všechny své smysly ve službě
Pánu, Nejvyšší Osobnosti Božství, který je Pánem všech smyslů. Služba
Nejvyššímu má dva vedlejší účinky. Člověk je za prvé osvobozen od všech
hmotných označení a za druhé očistí své smysly jednoduše tím, že se zapojí do
služby Jemu. ``
Nyní nás svazují mnohá tělesná označení. ,,Ind``, ,,Američan``, ,,Afričan``,
,,Evropan`` - to vše jsou tělesná označení. Naše těla nejsme my samotní, ale
přesto se ztotožňujeme s těmito označeními. Někdo například získá univerzitní
titul a ztotožňuje se s ním jako ing., CSc. nebo DrSc. Titul však není jeho skutečná
totožnost. Bhakti tedy znamená osvobodit se od těchto označení ( sarvop€dhi-
vinirmuktam ). Up€dhi znamená ,,označení``. Když někdo v Anglii dostane
titul ,,Sir``, je velice šťastný: ,,Ó, teď jsem, Sir`. `` Zapomíná, že tento titul je
pouze jeho označení, které bude existovat jen tak dlouho, dokud bude mít toto
tělo. Je ale jisté, že toto tělo bude zničeno - se všemi jeho označeními. Jakmile
získáme další tělo, získáme jiná označení. Například někdo, kdo je v současném
životě Američan, může být v příštím těle Číňan. Jelikož tedy neustále měníme svá
tělesná označení, měli bychom je přestat ztotožňovat se svým vlastním já. Ten,
kdo je odhodlán osvobodit se od všech těchto nesmyslných označení, může
dosáhnout bhakti.
Slovo nirmalam ve výše uvedeném verši z Nárada-paňčarátry má význam ,,zcela
čistý``. Co to znamená? Musíme být přesvědčeni: ,,Jsem duše ( aha ﾈ
brahm€smi ). Nejsem toto hmotné tělo, které je jen mým obalem. Jsem věčný
služebník Kršny - to je má skutečná totožnost. `` Ten, kdo je osvobozen od
falešných označení a pevně umístěn ve svém skutečném přirozeném postavení,
neustále svými smysly slouží Kršnovi ( hŤ ﾐ…keŠa hŤ ﾐ…keŹa-sevana ﾈ bhaktir
ucyate ). Slovo hŤ ﾐ…ka znamená ,,smysly``. Naše smysly nyní mají svá
označení, ale když budou od těchto označení osvobozeny a když s touto
svobodou a čistotou budeme sloužit Kršnovi, pak to bude oddaná služba.
Šríla Rúpa Gósvámí vysvětluje čistou oddanou službu v následujícím verši z
Bhakti-rasámrta-sindhu (1.1.11):
any€bhil€ﾐ it€-Ź™nya ﾈ jń€na-karm€dy-an€vŤtam
€nuk™lyena kŤ ﾐ Š€nu-Ź…lana ﾈ bhaktir uttam€
,,Prvotřídní oddaná služba musí být prostá příměsí všech hmotných tužeb,
poznání poznamenaného monistickou filozofií a plodonosných činností. Čistý
oddaný musí neustále sloužit Kršnovi příznivým způsobem, podle Kršnova přání.
`` Musíme sloužit Kršnovi příznivě a nikoliv nepříznivě. Měli bychom být také
oproštěni od hmotných tužeb ( any€bhil€ﾐ it€-Ź™nyam ). Obvykle chce člověk
sloužit Bohu s nějakým hmotným cílem. To je samozřejmě také dobré: jde-li
někdo za Bohem s nějakým hmotným cílem, je mnohem lepší než ten, kdo se k
Bohu neobrátí nikdy. To je řečeno v Bhagavad-gítě (7.16):
catur-vidh€ bhajante m€ﾈ jan€ﾃ sukŤtino 'rjuna
€rto jijń€sur arth€rth… jń€n… ca bharatar ﾐ abha
,,Ó Ardžuno, nejlepší z Bháratovců, čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají oddaně
sloužit: trpící, toužící po bohatství, zvídaví a hledající Absolutní Pravdu. `` Ale
nejlepší je, když za Bohem jdeme bez touhy po hmotném prospěchu. Měli
bychom se zbavit této nečistoty ( any€bhil€ﾐ it€-Ź™nyam ).
Další slova, která Rúpa Gósvámí používá k popisu čisté bhakti, jsou jń€na-
karm€dy-an€vŤtam. Slovo jń€na označuje snahu pochopit Kršnu mentální
spekulací. Měli bychom se samozřejmě snažit pochopit Kršnu, ale zároveň
bychom měli mít vždy na paměti, že je neomezený a že Ho nikdy plně
nepochopíme. Není to pro nás možné. Proto musíme přijmout vše, co nám
předkládají zjevená písma. Například v Bhagavad-gítě nám Kršna sdělil mnoho
věcí. Musíme se Ho snažit pochopit jednoduše nasloucháním z knih jako je
Bhagavad-gítá a Šrímad-Bhágavatam. Slovo karma znamená ,,práce s touhou po
výsledku``. Chceme-li se věnovat čisté bhakti, musíme ve vědomí Kršny pracovat
nezištným způsobem a nikoliv proto, abychom z toho vytěžili nějaký zisk.
Šríla Rúpa Gósvámí dále říká, že čistá bhakti musí být €nuk™lyena neboli
příznivá. Musíme rozvíjet vědomí Kršny příznivým způsobem. Měli bychom zjistit,
co je Kršnovi příjemné, a dělat to. Jak se dozvíme, co Kršnu potěší? Posloucháním
Bhagavad-gíty a přijímáním správných výkladů od správné osoby. Pak budeme
vědět, co Kršna chce, a budeme podle toho moci jednat. Tehdy budeme povýšeni
na úroveň prvotřídní oddané služby.
Bhakti-jóga je veliká věda a existuje nesmírné množství literatury, která nám ji
pomůže pochopit. Měli bychom svůj čas využít k pochopení této vědy a dobře se
připravit, abychom v okamžiku smrti mohli obdržet nejvyšší výsadu - návrat na
duchovní planety, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství.
V tomto vesmíru existují milióny planet a hvězd, ale celý vesmír je pouze malou
částí úplného stvoření. Existuje mnoho takových vesmírů jako je náš a jak jsme
uvedli dříve, duchovní nebe je třikrát tak velké jako celé hmotné stvoření. To
znamená, že tři čtvrtiny úplného projevu jsou v duchovním nebi.
Z Bhagavad-gíty se dozvídáme, že na každé duchovní planetě v duchovním nebi
sídlí nějaká Kršnova expanze. Všechny jsou puru ﾐ a neboli osoby a žádná z nich
není neosobní. Kršna říká v Bhagavad-gítě: puru ﾐ a ﾃ sa para ﾃ p€rtha bhakty€
labhyas tv ananyay€ - k Nejvyšší Osobě lze dojít jedině oddanou službou a
žádnými pyšnými výzvami, filozofickými spekulacemi nebo pomocí této jógy či
tamté jógy. Nic takového nám nepomůže. Je jasně řečeno, že ke Kršnovi můžeme
dojít jedině odevzdáním se a oddanou službou. Nikde se neříká, že k Němu
můžeme dospět filozofickou spekulací, mentálními výmysly nebo nějakými
tělesnými cviky. Ke Kršnovi můžeme dojít jedině oddaností bez snah o
plodonosnou činnost, filozofickou spekulaci či tělesné cviky. Jedině čistou
oddanou službou bez jakýchkoliv příměsí můžeme dosáhnout duchovního světa.
Bhagavad-gítá dále říká: yasy€nta ﾃ-sth€ni bh™t€ni yena sarvam ida ﾈ tatam.
Kršna je tak veliký, že i když je ve Svém sídle, je zároveň všude a všechno je v
Něm. Jak je to možné? Slunce je na jednom místě, ale sluneční paprsky se šíří po
celém vesmíru. Stejně tak, i když je Bůh ve Svém sídle v duchovním nebi, Jeho
energie se šíří všude. Pán se od Své energie neliší, stejně jako není rozdíl mezi
sluncem a jeho světlem v tom smyslu, že obojí se skládá ze stejné osvětlující
substance. Kršna se tedy šíří všude ve Svých energiích a když uděláme pokrok v
oddané službě, budeme schopni Ho vidět všude, stejně jako dokážeme rozsvítit
lampu kdekoliv, když ji napojíme do elektrického obvodu.
Pán Brahmá v Brahma-sanhitě popisuje kvalifikace nutné k tomu, abychom
mohli vidět Boha: prem€ńjana-cchurita-bhakti-vilocanena santa ﾃ sadaiva hŤdaye
ﾐ u vilokayanti. Ti, kteří vyvinuli lásku k Bohu, mohou Boha neustále vidět před
sebou, dvacet čtyři hodin denně. Slovo sadaiva znamená ,,neustále, dvacet čtyři
hodin denně``. Pokud někdo skutečně realizoval Boha, nikdy neříká: ,,Ó, viděl
jsem Boha včera večer, ale dnes Ho nevidím. `` Ne, Bůh je vidět vždy, protože je
všude.
Závěr je tedy takový, že Kršnu můžeme vidět všude, ale musíme pro to náležitě
připravit své oči. To můžeme dokázat, zapojíme-li se do procesu vědomí Kršny.
Jakmile uvidíme Kršnu a přijdeme k Němu do Jeho duchovního sídla, pak bude
náš život úspěšný, naše cíle se splní a budeme věčně šťastní a spokojení.

III. Vyšší chuť duchovního života

Uspokojení dokonalého Pána

Během přednášky v září roku 1968 v Seattlu ve státě Washington Šríla

Prabhupáda říká: ,,Může někdo na tomto setkání říct, že nikomu a ničemu
neslouží? Ne, protože sloužit je pro nás přirozené. `` Potom předkládá myšlenku,
která je pro většinu posluchačů nová: ,,Když svolíte, že budete sloužit Kršnovi,
postupně uvidíte, že Kršna také slouží vám. `` Šríla Prabhupáda dále vysvětluje,
jak uspokojováním Kršny může duše zažívat neomezené štěstí.
V tomto hmotném světě se každý snaží získat štěstí a vyhnout se utrpení.
Existují tři druhy utrpení, které jsou následkem našich hmotných podmínek:
€dhy€tmika, €dhibhautika a €dhidaivika. Utrpení €dhy€tmika je způsobené
naším tělem a myslí. Například někdy v našem těle nefunguje správným
způsobem metabolismus, dostaneme horečku nebo cítíme bolest. Jiný druh
utrpení €dhy€tmika pochází od mysli. Když ztratím někoho, kdo mi je drahý, má
mysl bude rozrušená. To je také utrpení. Čili tělesné nemoci a rozrušení mysli
patří k utrpení €dhy€tmika.
Dále existuje utrpení €dhibhautika, působené jinými živými bytostmi. Lidé
posílají každý den milióny nebohých zvířat na jatka. Zvířata to neumějí dávat
najevo, ale prodělávají veliké utrpení. Nám také způsobují utrpení jiné živé
bytosti.
Konečně utrpení €dhidaivika je způsobené vyššími autoritami (polobohy).
Dochází k hladomorům, zemětřesením, povodním, morovým epidemiím a mnoha
dalším kalamitám, a to vše je utrpení €dhidaivika.
Neustále tedy trpíme, jedním nebo více způsoby. Tato hmotná příroda je
uspořádaná tak, že musíme trpět. To je Boží zákon. My se jen snažíme zmírnit
utrpení různými neumělými pokusy. Nikdo nechce trpět. To je skutečnost. Celý
náš boj o existenci má za cíl vyhnout se utrpení.
Své utrpení se snažíme zmírnit různými prostředky. Jeden prostředek nabízejí
moderní vědci, jiný filozofové, další ateisté, další teisté, další prostředek nabízejí
ploduchtiví pracovníci. Každý má mnoho různých představ. Ale podle filozofie
vědomí Kršny se zbavíte všeho utrpení, když jednoduše změníte své vědomí na
vědomí Kršny. To je všechno.
Příčinou všeho našeho utrpení je nevědomost. Zapomněli jsme, že jsme věční
Kršnovi služebníci. Tento bod vysvětluje jeden pěkný bengálský verš:
kŤ ﾐ Ša-bahirmukha haiy€ bhoga-v€ńch€ kare
nika ﾘ a-stha m€y€ t€re j€patiy€ dhare
Jakmile se naše původní vědomí Kršny znečistí vědomím hmotného požitku -
myšlenkou, že chceme panovat hmotě - naše problémy začínají. Okamžitě
klesáme do máji, do iluze. Každý v hmotném světě si myslí: ,,Tohoto světa si
mohu užívat co hrdlo ráčí. `` Každý, od nepatrného mravence po nejvyšší živou
bytost, Brahmu, se chce stát pánem. Ve vaší zemi mnoho politiků kandiduje na
místo prezidenta. Proč? Protože chtějí nějakým způsobem panovat. To je iluze.
V našem hnutí pro vědomí Kršny jednáme právě opačně. My se chceme stát
služebníkem služebníka Kršny ( gop…-bhartu ﾃ pada-kamalayor d€sa-
d€s€nud€sa ﾃ ). Nechceme se stát pánem, ale chceme se stát služebníkem Kršny.
Někteří lidé si možná řeknou, že to je otrocká mentalita. ,,Proč bych se měl stát
otrokem? Já se stanu pánem. `` Ale oni nevědí, že toto vědomí - ,,já se stanu
pánem`` - je příčinou všeho jejich utrpení. To je třeba pochopit. Ve jménu snahy
stát se pány tohoto hmotného světa se stáváme služebníky svých smyslů.
Nemůžeme se vyhnout službě. Každý z nás na tomto setkání je služebník. Tito
chlapci a děvčata, kteří přijali vědomí Kršny, souhlasí s tím, že se stanou
Kršnovými služebníky. Jejich problém je tedy vyřešen. Ale jiní si myslí: ,,Proč bych
se měl stát služebníkem Boha? Stanu se pánem. `` Ve skutečnosti se nikdo
nemůže stát pánem. A když se o to někdo snaží, stává se jednoduše služebníkem
svých smyslů. To je všechno. Stává se služebníkem svého chtíče, služebníkem
své chamtivosti, služebníkem svého hněvu - služebníkem tolika věcí.
Ve vyšším stádiu se člověk stává služebníkem lidstva, služebníkem společnosti,
služebníkem své země, ale jeho skutečným úmyslem je stát se pánem. To je jeho
nemoc. Kandidáti na prezidenta vydávají různá prohlášení: ,,Budu sloužit zemi ze
všech sil. Prosím, dejte mi svůj hlas. `` Ale ve skutečnosti touží nějakým
způsobem zemi panovat. To je iluze.
Měli bychom tedy pochopit tento důležitý filozofický bod: svojí přirozeností jsme
služebníci. Nikdo nemůže říci: ,,Jsem svobodný. Jsem pán. `` Pokud si to někdo
myslí, pak žije v iluzi. Může někdo na tomto setkání říci, že nikomu a ničemu
neslouží? Ne, protože sloužit je pro nás přirozené.
Můžeme sloužit Kršnovi nebo můžeme sloužit svým smyslům. Potíž je ale v tom,
že službou svým smyslům pouze zvyšujeme své utrpení. Na nějaký čas se
můžete uspokojit nějakou omamnou látkou a pod jejím vlivem si můžete myslet,
že nikomu nesloužíte, že jste svobodní, ale to je pouze vaše představa. Jakmile
vaše omámení skončí, zase vidíte, že jste služebníci.
Jsme tedy nuceni sloužit, i když si to nepřejeme. Jak to můžeme vyřešit?
Vědomím Kršny. Když se stanete služebníky Kršny, vaše touha stát se pánem je
ihned splněna. Například zde vidíme obrázek Kršny a Ardžuny. ( Šríla
Prabhupáda ukazuje na obraz Kršny a Ardžuny na Kuruovském bitevním poli. )
Kršna je Nejvyšší Pán a Ardžuna je lidská bytost. Ardžuna miluje Kršnu jako přítel
a Kršna mu jeho přátelskou lásku oplatil tím, že se stal jeho vozatajem, jeho
služebníkem. Stejně tak, když my obnovíme svůj transcendentální láskyplný
vztah ke Kršnovi, splní se nám touha být pánem. Když svolíte, že budete sloužit
Kršnovi, postupně uvidíte, že Kršna také slouží vám. To je otázka realizace.
Pokud se tedy chceme osvobodit od služby tomuto hmotnému světu, od služby
svým smyslům, musíme svoji službu zaměřit ke Kršnovi. To je vědomí Kršny.
 Šríla Rúpa Gósvámí ve svém Bhakti-rasámrta-sindhu cituje pěkný verš o službě
smyslům: k€m€d…n€ﾈ kati na katidh€ p€lit€ durnideŹ€. Oddaný zde říká Kršnovi,
že velice dlouho sloužil svým smyslům ( k€m€d…n€ﾈ kati na katidh€ ). K€ma
znamená ,,chtíč``. Oddaný říká: ,,Na příkaz svého chtíče jsem dělal, co jsem
neměl. `` Když je někdo otrok, je nucen dělat věci, které nechce dělat. Je
donucen. Zde tedy oddaný přiznává, že na příkaz svého chtíče dělal hříšné věci.
Někdo může oddanému říct: ,,Dobrá, sloužil jsi svým smyslům, ale nyní jsi s tím
skončil. Nyní je všechno v pořádku. `` Ale potíž je taková: te ﾐ€ﾈ j€t€ mayi na
karuŠ€ na trap€ nopaŹ€nti ﾃ. Oddaný říká: ,,Tolik jsem sloužil svým smyslům, ale
pořád nejsou spokojené. To je můj problém. Mé smysly nejsou spokojené, ani já
nejsem spokojený, ale smysly mi nedopřejí klidu, nechtějí mě ze své služby
propustit. To je moje postavení. Doufal jsem, že když budu mnoho let sloužit
svým smyslům, budou spokojené. Ale ony stále nejsou. Pořád mi diktují, co mám
dělat dál. ``
Při této příležitosti bych se mohl zmínit o tom, co mi řekl jeden z mých žáků: jeho
stará matka se bude vdávat. A někdo jiný si také stěžoval, že jeho babička se
znovu vdala. Jen se podívejte - je jim padesát, pětasedmdesát let a smysly jsou
pořád tak silné, že jim přikazují: ,,Ano, musíš se vdát. `` Pokuste se pochopit, jak
jsou smysly silné. Nejen mladí lidé jsou služebníky svých smyslů. Člověku může
být sedmdesát pět, osmdesát let, může mít těsně před smrtí, a přesto je
služebníkem smyslů. Smysly nejsou nikdy spokojené.
Taková je tedy hmotná situace. Jsme služebníky svých smyslů, ale služba
smyslům nás neuspokojuje, ani smysly nejsou spokojené a nedopřejí nám klidu.
Je to zmatek.
Nejlepší je proto stát se služebníkem Kršny. V Bhagavad-gítě (18.66) Kršna říká:
sarva-dharm€n parityajya m€m eka ﾈ ŹaraŠa ﾈ vraja
aha ﾈ tv€ﾈ sarva-p€pebhyo mok ﾐ ayi ﾐ y€mi m€ Źuca ﾃ
Sloužili jste svým smyslům už tolik životů v 8 400 000 druzích těl. Ptáci slouží
svým smyslům, šelmy slouží svým smyslům, lidské bytosti, polobozi - každý v
tomto hmotném světě prahne po smyslovém požitku. Kršna říká: ,,Proto se
odevzdej Mně. Slib, že budeš sloužit Mně a Já se o tebe postarám. Budeš
osvobozen od nadvlády svých smyslů. ``
Na příkaz svých smyslů se dopouštíme hříšných činností jeden život za druhým.
Dostáváme proto různá těla. Nemyslete si, že každý z vás je na tom stejně. Ne.
Podle svých činností živá bytost dostává určitý druh těla a tyto různé druhy těl jí
umožňují různé druhy smyslového požitku. Prasata mají také svůj smyslový
požitek, ale na velice nízké úrovni. Prase má tak silný sklon ke smyslovému
požitku, že mu nevadí mít pohlavní styk s vlastní matkou, sestrou nebo dcerou.
Dokonce i v lidské společnosti jsou lidé, kterým nevadí, když mají pohlavní styk
se svojí matkou nebo sestrou. Smysly jsou tak silné.
Měli bychom se tedy snažit pochopit, že služba našim smyslům je příčinou všeho
našeho utrpení. Trojí utrpení, kterého se chceme zbavit, je způsobené nadvládou
našich smyslů. Jakmile nás však začne přitahovat služba Kršnovi, přestaneme být
nuceni plnit příkazy svých smyslů. Jedno jméno Kršny je Madana-móhana, ,,ten,
který překoná Amora neboli chtíč``. Jakmile přesunete svoji lásku od svých
smyslů a zaměříte ji na Kršnu, budete zbaveni všeho utrpení. Okamžitě.
Je třeba vzdát se snahy být pánem - ,,Budu pánem všeho kolem. `` Každý z nás
je od přirozenosti služebník. Nyní sloužíme svým smyslům, ale měli bychom tuto
službu zaměřit ke Kršnovi. Jakmile začnete sloužit Kršnovi, Kršna se vám úměrně
vaší upřímnosti postupně zjeví. Pak bude výměna služby mezi Kršnou a vámi
velice pěkná. Můžete Ho milovat jako přítele nebo jako Pána nebo jako milence -
Kršnu můžete milovat mnoha způsoby.
Měli byste se snažit milovat Kršnu a uvidíte, nakolik budete spokojeni.
Neexistuje žádný jiný způsob, jak dosáhnout plného uspokojení. Můžete
vydělávat ohromné sumy peněz, ale nikdy nebudete spokojeni. Znal jsem
jednoho člověka v Kalkatě, který vydělával šest tisíc dolarů měsíčně. Spáchal
sebevraždu. Proč? Ty peníze mu nepřinesly spokojenost. Chtěl mít něco jiného.
 Pokorně vás tedy všechny žádám, abyste se pokusili pochopit tento vznešený
dar, vědomí Kršny. Pouhým zpíváním Haré Kršna postupně vyvinete
transcendentální láskyplný postoj ke Kršnovi a jakmile začnete milovat Kršnu,
všechny vaše potíže zmizí a ucítíte plné uspokojení.
Děkuji vám mnohokrát. Máte nějaké otázky?
Otázka: Když zaměstnáme hmotnou energii ve službě Kršnovi, co se s ní
stane? Zduchovní?
Šríla Prabhupáda: Když je měděný drát ve styku s elektřinou, už to není měď;
je to elektřina. Stejně tak když použijete svoji energii ve službě Kršnovi, už to
není hmotná energie, ale duchovní energie. Jakmile se tedy zaměstnáte ve
službě Kršnovi, jste osvobozeni od nadvlády hmotné energie. Kršna to říká v
Bhagavad-gítě (14.26):
m€ﾈ ca yo 'vyabhic€reŠa bhakti-yogena sevate
sa guŠ€n samat…tyait€n brahma-bh™y€ya kalpate
,,Každý, kdo se vážně zaměstná v Mé službě, ihned překoná hmotné kvality a
dostane se na duchovní úroveň. ``
Když tedy použijete svoji energii ve službě Kršnovi, nemyslete si, že zůstává
hmotná. Vše, co použijeme ve službě Kršnovi, je duchovní. Každý den například
rozdáváme ovoce, které bylo obětované Kršnovi ( pras€dam ). Někdo se teď
může zeptat: ,,Čím se to ovoce liší od obyčejného ovoce? Je také koupené na
trhu. My doma také jíme ovoce. Jaký je v tom rozdíl? `` Velký. Protože ovoce
obětujeme Kršnovi, stává se okamžitě duchovním. A jaký je výsledek? Jen jezte
kŤ ﾐ Ša-pras€dam a uvidíte, jaký uděláte pokrok ve vědomí Kršny.
Nebo jiný příklad: Když vypijete velké množství mléka, může vám to způsobit
nějakou střevní poruchu. Když půjdete k lékaři (alespoň když půjdete k
ajurvédskému lékaři), předepíše vám lék obsahující jogurt. A tento jogurt s
trochou léčivých přídavků vás vyléčí. Přitom jogurt není nic jiného než
přeměněné mléko. Takže vaši nemoc způsobilo mléko a vyléčilo ji také mléko. Jak
je to možné? Je to možné, když se léčíte podle pokynů kvalifikovaného lékaře.
Stejně tak, když zaměstnáte hmotnou energii ve službě Kršnovi podle pokynů
pravého duchovního mistra, tatáž hmotná energie, která způsobila vaše otroctví,
vás přivede na transcendentální úroveň mimo veškeré utrpení.
Otázka: Jak je možné, že dokážete všechno podat tak snadno a srozumitelně?
Šríla Prabhupáda: Protože celá filozofie je velice prostá. Bůh je veliký. Vy
nejste velicí. Neprohlašujte, že jste Bůh. Neprohlašujte, že Bůh neexistuje. Bůh je
nekonečný a vy jste nekonečně malí. Jaké je tedy vaše postavení? Musíte sloužit
Bohu, Kršnovi. To je prostá pravda. Vzpurný postoj proti Bohu je májá, iluze.
Každý, kdo prohlašuje, že je Bůh, že vy jste Bůh, že Bůh neexistuje, že Bůh je
mrtvý - takový člověk je pod vlivem máji.
Když je někdo posedlý duchem, říká samé nesmysly. Stejně tak když je někdo
posedlý májou, říká: ,,Bůh je mrtvý. Já jsem Bůh. Proč hledáte Boha? Venku na
ulici se toulá spousta Bohů. `` Všichni lidé, kteří takto mluví, jsou posedlí
duchem, nejsou duševně v pořádku.
Musíte je vyléčit transcendentálním zvukem Haré Kršna mantry. To je lék.
Umožněte jim naslouchat a postupně se vyléčí. Když člověk tvrdě spí, můžete mu
hlasitě zakřičet do ucha a on se probudí. Haré Kršna mantra může probudit celou
spící lidskou společnost. Védy říkají: utti ﾐﾘ hata j€grata pr€pya var€n
nibodhata. ,,Člověče, vstávej! Přestaň spát! Dostal jsi příležitost v podobě
lidského těla, proto ji využij. Vysvoboď se ze zajetí máji. `` To jsou slova Véd. Tak
prosím zpívejte dále Haré Kršna. Probuďte své krajany z iluze a pomozte jim
zbavit se utrpení.

Osvobození znamená požitek vyššího druhu

,,Každý vybízí:, Užívej si sexu, užívej si sexu! ` Ale i když se budete snažit užívat
si sexu sebevíc, nikdy nebudete uspokojeni. To je jisté. Dokud se nedostanete na
duchovní úroveň požitku, nikdy nebudete spokojeni. `` Šríla Prabhupáda
vysvětluje význam staré bengálské písně, kterou před několika staletími napsal
jeden velký duchovní mistr. Ukazuje nám, že existuje požitek vyšší než sex, a
říká, jakým způsobem ho můžeme poznat i my.
Naróttam dás Thákur, který napsal tuto píseň, je slavný áčárja (duchovní mistr) a
texty jeho písní jsou přijímány jako védské pravdy. V této písni se staví do role
obyčejného člověka, jednoho z nás. Obrací se na Hariho, na Pána Kršnu, s
nářkem: hari hari biphale janama go‰€inu. ,,Můj drahý Pane, promarnil jsem
svůj život, protože jsem neuctíval Tebe. ``
Lidé nevědí, že ztrácejí svůj život. Myslí si: ,,Mám pěkný byt, pěkné auto, pěknou
ženu, pěkný příjem a pěkné společenské postavení. `` Všechna tato hmotná
lákadla způsobují, že zapomínáme na smysl našeho života - uctívat Kršnu.
Hmotná lákadla shrnuje v jednom verši (5.5.8) Šrímad-Bhágavatam:
pu ﾈ sa ﾃ striy€ mithun…-bh€vam eta ﾈ
tayor mitho hŤdaya-granthim €hu ﾃ
ato gŤha-k ﾐ etra-sut€pta-vittair
janasya moho 'yam aha ﾈ mameti
Základním principem hmotné přitažlivosti je sex: pu ﾈ sa ﾃ striy€ mithun…-
bh€vam etam. Muž touží po ženě a žena touží po muži. A když spolu mají
pohlavní styk, začnou být jeden k druhému velice připoutáni: tayor mitho
hŤdaya-granthim €hu ﾃ. HŤdaya znamená ,,srdce`` a granthim znamená ,,pevný
uzel``. Když muž a žena spolu mají pohlavní styk, pevný uzel v srdci se
utahuje. ,,Nemohu tě opustit, `` říká on, ,,jsi pro mě všechno na světě. `` A ona
říká: ,,Nemohu tě opustit. Jsi pro mě všechno na světě. ``
Na několik dní. Pak se rozvedou.
Ale na začátku je sex. Základním principem hmotné přitažlivosti je sex. Pohlavní
život je zorganizovaný pomocí mnoha společenských konvencí. Manželství je
společenská konvence, která dává sexu poslední punc. Nic jiného to není. Někdy
se říká, že manželství je legalizovaná prostituce. Ale pro udržení společenských
vztahů musíme přijmout nějaké usměrňující zásady, nějaká omezení pro
smyslový požitek. Civilizované lidské bytosti proto uznávají, že je rozdíl mezi
sexem v manželství a sexem mimo manželství, který je jako sex mezi zvířaty.
V každém případě, když se dva lidé nějakým způsobem spojí, jejich další
požadavek je pěkný byt ( gŤha ) a nějaká půda ( k ﾐ etra ). Potom děti ( suta ).
Když máte byt a ženu, další požadavek je mít děti, protože bez dětí není žádný
domov příjemný. P™tra-h…na ﾈ gŤha ﾈ Ź™nyam: ,,Domov bez dětí je jako poušť.
`` Děti jsou skutečným potěšením domova. Nakonec je tu okruh příbuzných
neboli společnost ( €pta ) a pro udržování všeho tohoto příslušenství jsou potřeba
peníze ( vittai ﾃ ). Peníze jsou nutné.
Tímto způsobem se člověk zaplétá v hmotném světě a je zakryt iluzí. Proč iluzí?
Proč jsou takové důležité věci, jako žena, děti a peníze, iluze? Protože i když si v
současnosti myslíte, že je všechno v pořádku - máte pěkně uspořádaný domov,
byt, ženu, děti, společnost, ve které žijete, své postavení - jakmile nastane konec
vašeho těla, bude konec se vším. Budete nuceni všechno opustit a přemístit se
někam jinam. Nevíte, v jaké situaci se ocitnete. Vaše příští tělo může být tělo
člověka, kočky, psa, poloboha nebo čehokoliv jiného. Nemáme ponětí jaké. Ale ať
bude jakékoliv, jakmile opustíte své současné tělo, na všechno zapomenete.
Nebudete si pamatovat, kdo jste byli, kdo byla vaše žena, jaký byl váš domov, jak
velké bylo vaše bankovní konto a tak dále. Se vším bude konec.
Všechno skončí v jediném okamžiku, jako bublina, která se rozplyne v oceánu.
Mořský příboj vytváří milióny a miliardy bublin, které za okamžik zanikají a je s
nimi konec.
Tak vypadá hmotný život. Živá bytost cestuje v mnoha životních druzích po
mnoha planetách, až nakonec získává lidskou životní podobu. Lidský život je
příležitostí, kdy je možné pochopit, že se převtělujeme z jednoho místa na druhé,
z jednoho života do druhého, a že jen ztrácíme čas, aniž bychom pochopili, jaké
je naše přirozené postavení a proč tolik trpíme.
 Tyto věci máme pochopit v lidské životní podobě. Ale místo toho, abychom se
ptali na své skutečné postavení, zajímá nás pouze mithun…-bh€vam a gŤha-
k ﾐ etra-sut€pta-vittai ﾃ - sex, žena, domov, majetek, děti, společnost, peníze a
postavení. Jsme zaujati těmito věcmi a ztrácíme své životy.
Naróttam dás Thákur se tedy staví do naší role a naříká: ,,Můj drahý Pane,
promarnil jsem svůj život. `` Proč? M€nu ﾐ ya-janama p€iy€ r€dh€-kŤ ﾐ Ša n€
bhajiy€: ,,Tato lidská životní podoba je určena pro pochopení Rádhy a Kršny
(Pána a Jeho energie) a pro uctívání Rádhá-Kršny. Já však, místo abych se zajímal
o Rádhá-Kršnu, jen promarňuji svůj život smyslovým požitkem. ``
Pak naříká dál. Golokera prema-dhana hari-n€ma-sa‰k…rtana rati n€ janmilo
kene t€y: ,,Běda, proč mě vůbec nepřitahuje zpívání Haré Kršna? `` Zpívání Haré
Kršna mantry je transcendentální vibrace; není to nic hmotného. Pochází z
transcendentálního Kršnova sídla. Odtud pochází zvuk Haré Kršna. Tento zvuk je
jako sluneční světlo, pocházející ze slunce. I když nemůžete jít na slunce, které je
daleko mimo váš dosah, chápete, že sluneční světlo pochází ze sluneční planety.
O tom není pochyb. Stejně tak vibrace Haré Kršna mantry pochází z Kršnovy
planety Gólóky ( golokera prema-dhana ). A toto zpívání vzbuzuje lásku ke
Kršnovi. ( Prema-dhana znamená ,,poklad lásky ke Kršnovi``.)
Naróttam dás Thákur naříká: hari-n€ma-sa‰k…rtana rati n€ janmilo kene
t€y. ,,Běda, proč mě vůbec nepřitahuje zpívání Haré Kršna? `` Proč by člověka
mělo toto zpívání přitahovat? To je vysvětleno v příštím řádku. Sa ﾈ s€ra-bi ﾐ€nale
dib€-niŹi hiy€ jale jur€ite: ,,Zpívání Haré Kršna je jediným lékem, který může
ulevit srdci od pálícího jedu smyslového požitku. `` Hiy€ znamená ,,srdce``. Naše
srdce je neustále v plamenech. Proč? Protože je stále ve styku se smyslovými
požitky. Žádný požitek smyslů mě nemůže skutečně uspokojit, ať se snažím
sebevíc. Lidé usilují o smyslový požitek tolika různými způsoby, až nyní došli k
poslednímu bodu: striptýzu a... jak se jmenuje ta krátká sukně?
Oddaný: Minisukně.
Šríla Prabhupáda: A k minisukním, ano. ( Směje se. ) Jelikož v hmotném světě
je základním principem sex, každý vybízí: ,,Užívej si sexu, užívej si sexu! `` Ale i
když se budete snažit užívat si sexu sebevíc, nikdy nebudete uspokojeni. To je
jisté, protože smyslový požitek není váš skutečný požitek. Jste duše a dokud se
nedostanete na duchovní úroveň, nikdy nebudete uspokojeni žádným smyslovým
požitkem. Budete pořád toužit po nějaké rozkoši, ale nikde nenajdete uspokojení.
Naróttam dás Thákur proto říká, že trpíme v sa ﾈ s€ra-bi ﾐ€nale. Sa ﾈ s€ra
označuje naše hmotné požadavky: jíst, spát, pářit se a bránit se. Jsou jako ohnivý
jed. Potom říká: ,,Mé srdce hoří tímto jedem, ale já jsem ani nevyzkoušel způsob,
jak tomu zabránit: zpívání Haré Kršna. Toto zpívání mě nepřitahuje, a proto jsem
promarnil svůj život. ``
Dále říká: vrajendra-nandana jei Źac…-suta hoilo sei. Zpívání Haré Kršna zavedl
Pán Kršna Samotný, Vradžendra-nandana, v podobě Pána Čaitanji, Sačí-suty.
Kršna hrál roli syna Mahárádže Nandy, krále Vrndávanu. Kršna se proto nazývá
Vradžendra-nandana. Pán Čaitanja hrál roli syna Sačí, a proto je známý jako Sačí-
suta. Nejvyššího Pána těší, když je oslovován společně se jménem Svého
oddaného, se jménem Svojí energie. (Jeho oddaní jsou také Jeho energie.) I když
nemá žádného otce - je otcem všech - když sestupuje na Zemi, přijímá nějakého
oddaného jako Svého otce. Když čistý oddaný chce Kršnu za svého syna, Kršna
oddaného přijme za jednoho ze Svých rodičů.
Naróttam dás Thákur tedy říká, že Vrajendra-nandana (Kršna) se nyní zjevil jako
Sačí-suta (Pán Čaitanja) a z Balaráma (Kršnova bratra) se stal Nitái. A co dělají?
D…na-h…na-jata chilo hari-n€me uddh€rilo: zachraňují všechny zkažené hříšné
podmíněné duše tím, že je učí zpívat Haré Kršna. V tomto věku, Kali-juze,
nenajdete žádného zbožného člověka nebo nějakou svatou osobu. Každý se
oddává hříšným činnostem. Ale pouhým šířením Haré Kršna mantry Pán Čaitanja
zachránil každého, bez ohledu na to, jak byl kdo pokleslý. ,,Pojď! `` volal, ,,zpívej
Haré Kršna a budeš osvobozený. ``
 Jaký je důkaz, že Pán Čaitanja zachraňoval i ty nejpokleslejší? T€ra s€k ﾐ… jag€i
m€dh€i. Džagái a Mádhái byli dva bratři, kteří se dopouštěli hříšných činností
všeho druhu. Narodili se ve velice vznešené bráhmanské rodině, ale vlivem
špatné společnosti se z nich stali hříšníci. Podobně i dnes lidé na Západě
původně pocházejí z velice pěkných árijských rodin, ale vlivem společnosti
poklesli. Jejich okolí je plné nedovoleného pohlavního styku, požívání omamných
látek, jedení masa a hazardování. Takže Jagái a Mádhái jsou jako dnešní moderní
lidé a Pán Čaitanja je zachránil jednoduše tím, že je přiměl ke zpívání Haré Kršna
mantry.
Zpívání Haré Kršna dokáže bez pochyby osvobodit všechny pokleslé duše. To
není žádná falešná propaganda. Každý, kdo se zapojí do tohoto procesu, se stane
světcem. Získá vědomí Kršny a stane se čistým člověkem.
Zpívání Haré Kršna očistí naše srdce, naše hořící srdce. Pak pochopíme: ,,Jsem
věčný služebník Nejvyššího Pána, Kršny. `` To je možné pochopit obvykle až po
mnoha a mnoha životech, jak Kršna potvrzuje v Bhagavad-gítě (7.19). Bah™n€ﾈ
janman€m ante jń€nav€n m€ﾈ prapadyate: ,,Kdo se po mnoha a mnoha životech
stane moudrým člověkem, odevzdá se Mně. `` Proč? V€sudeva ﾃ sarvam iti:
protože bude vědět, že Vásudéva, Kršna, je všechno. Taková velká duše je však
velice vzácná ( sa mah€tm€ su-durlabha ﾃ ).
Pán Čaitanja ale umožnil stát se snadno takovou velkou duší. Jak? Jednoduše
zpíváním Haré Kršna. Proto na konci své písně Naróttam dás Thákur říká: h€ h€
prabhu nanda-suta vŤ ﾐ abh€nu-sut€-juta koruŠ€ karoho ei-b€ro. ,,Můj drahý Pane
Kršno, nyní jsi přede mnou přítomný společně se Svojí vnitřní silou, s energií
blaženosti Rádhárání. Prosím, buď ke mně milostivý. Nezavrhuj mě, že jsem tak
hříšný. Moje minulost je černá, ale nezavrhuj mě. Prosím, přijmi mě. Neodháněj
mě pryč. Odevzdávám se Ti. ``
Všichni bychom tedy měli jít ve stopách Naróttama dáse Thákura. Očišťujícím
procesem je zpívání Haré Kršna. A jakmile bude naše srdce očištěné, budeme
zcela přesvědčeni o tom, že Kršna je Nejvyšší Pán a že my jsme Jeho věční
služebníci. Zapomněli jsme na to. Sloužíme, ale místo abychom sloužili Pánovi,
sloužíme svým smyslům. Nikdy jsme nebyli pány. Nejsme pány svých smyslů, ale
jsme jejich služebníky. To je naše postavení.
Proč se tedy nestat raději služebníkem Nejvyššího Pána, než být stále služebníky
svých smyslů? Pány svých smyslů se můžete stát ve skutečnosti jedině tehdy,
když se stanete služebníky Kršny. Jinak to není možné. Buď god€sa nebo
gosv€m…: máte na vybranou. Ten, kdo je služebníkem svých smyslů, se nazývá
god€sa a ten, kdo je pánem svých smyslů, se nazývá gosv€m…. Ovládá své
smysly. Když chce jeho jazyk jíst něco, co nebylo obětováno Kršnovi, myslí si:
,,Jazyku, tuhle věc nedostaneš. To není kŤ ﾐ Ša-pras€dam (jídlo obětované
Kršnovi). `` Tak se z člověka stává gosv€m… neboli pán svých smyslů.
Když člověk nedovolí svým smyslům dělat si co chtějí pro smyslový požitek, ale
jedná pouze ve službě Kršnovi, nazývá se to oddaná služba. HŤ ﾐ…keŠa hŤ ﾐ…
keŹa-sevana ﾈ bhaktir ucyate: oddaná služba znamená zaměstnat své smysly v
uspokojování Pána smyslů. Nejvyšší pán smyslů je Kršna. Nyní se snažíme
používat své smysly ve službě sobě. To se nazývá májá neboli iluze. Jakmile však
tytéž smysly zaměstnáme ve službě Kršnovi, pak to je dokonalost.
Nezastavujeme činnosti smyslů, ale očišťujeme smysly tím, že je zaměstnáme ve
službě Pánovi. To je vědomí Kršny.
Mnohokrát vám děkuji. Nějaké otázky?
Oddaný: Šrílo Prabhupádo, proč se o Ježíši říká, že je syn Boha? Jestliže obvykle
Kršna bývá syn, jak to, že Pán Ježíš...
Šríla Prabhupáda: Ne ,,obvykle``. Kršna je nejvyšší otec, ale z lásky se stává
synem Svého oddaného. Být syn není Kršnovo základní postavení - Jeho základní
postavení je být otcem ( aha ﾈ b…ja-prada ﾃ pit€ ), ale někdy se dobrovolně stává
synem, aby vychutnal otcovskou nebo mateřskou lásku, kterou k Němu cítí Jeho
oddaný.
 Když se čistý oddaný modlí: ,,Můj drahý Pane, chtěl bych Tě za syna, `` Kršna
jeho modlitbu přijme. Vasudéva a Dévakí se takto stali Kršnovými rodiči. V
předchozím životě podstoupili přísné odříkání. Byli manželé, ale neměli spolu
žádný pohlavní styk. Byli odhodlaní nemít dítě, dokud nedostanou Pána za svého
syna. Vykonávali proto mnoho tisíc let přísné odříkání. Pán se jim potom zjevil a
zeptal se: ,,Co si přejete? ``
,,Pane, chceme syna jako jsi Ty. ``
,,Jak můžete dostat syna jako jsem Já? Sám se stanu vaším synem! ``
Kršna, Nejvyšší Pán, je otcem každého, ale dobrovolně se stává synem Svého
oddaného. Ve skutečnosti je ale vždy nejvyšším otcem.
Oddaný: Šrílo Prabhupádo, četl jsem ve Šrímad-Bhágavatamu, že když se
někdo stane osvobozenou duší, dosáhne dokonalé svobody, a že jeho svoboda je
někdy na stejné úrovni jako Kršnova a někdy dokonce větší než Kršnova. Můžete
to vysvětlit?
Šríla Prabhupáda: Ano. Vezmi si například Vasudévu. Je víc než Kršna. Nebo
matka Jašódá. Viděl jsi ten obrázek, jak Jašódá svazuje Kršnu?
Oddaný: Kde Kršna vypadá jako malé dítě?
Šríla Prabhupáda: Ano. Nejvyšší Pán nahání každému strach, ale Sám se bojí
matky Jašódy: ,,Maminko, prosím tě, nesvazuj Mě. Už tě budu poslouchat. ``
Matka Jašódá je tedy víc než Bůh, víc než Kršna. Májávádští (neosobní) filozofové
chtějí splynutí s Pánem, ale naše filozofie je být víc než Kršna. Proč splynout s
Kršnou? Víc než Kršna. A Kršna skutečně dělá Svého oddaného větším, než je On
Sám. Dalším příkladem je Ardžuna. Kršna hrál roli jeho vozataje. Kršna byl ve
skutečnosti hlavním hrdinou bitvy na Kurukšétře, ale přenechal toto postavení
Svému oddanému: ,,Ardžuno, staň se hrdinou. Budu ti dělat vozataje. ``
Kršna je jako otec, který chce vidět, že jeho syn je větší než on. Když je otec
CSc., chce vidět, že jeho syn je DrSc. Pak bude otec spokojený. Nebude tolerovat,
když někdo jiný chce být větší než on, ale když je jeho syn větší než on, je rád.
Stejně tak Kršna, Nejvyšší Pán, chce vidět, že Jeho oddaný je větší než On Sám.
To je Jeho potěšení.

Kršna, přemožitel Amora

,,Muže přitahuje žena a ženu přitahuje muž a jakmile spolu začnou pohlavně žít,
jejich připoutanost k tomuto hmotnému světu vzrůstá víc a víc... Nás však nemá
přitahovat lesk tohoto hmotného světa. Máme být přitahováni ke Kršnovi. Jakmile
nás upoutá Kršnova krása, zapomeneme na falešnou krásu hmotného světa. ``
Každého v tomto hmotném světě přitahuje sex. Taková je skutečnost. Jak říká
Šrímad-Bhágavatam: yan maithun€di-gŤhamedhi-sukha ﾈ hi tuccham. ,,Takzvané
štěstí v rodinném životě začíná u pohlavního styku ( maithuna ). ``
Muži se žení, aby uspokojili svoji pohlavní touhu. Potom zplodí děti. Když děti
vyrostou, dcera se vdá a syn se ožení a mají stejný smysl života: sex. Potom
přijdou vnoučata.
Tak se zvětšuje hmotné štěstí - Źry-aiŹvarya-prajepsava ﾃ. ®r… znamená
,,krása``, aiŹvarya znamená ,,bohatství`` a praj€ znamená ,,děti``. Lidé si o sobě
myslí, že jsou úspěšní, když mají krásnou ženu, slušné bankovní konto, dobré
syny, dcery, snachy a tak dále. Jakmile má někdo rodinu, krásnou ženu, bohatství
a mnoho dětí, pokládá se za toho nejúspěšnějšího člověka.
Jaký je to však úspěch? Šástry (písma) říkají, že tento úspěch je jen výsledkem
pohlavního styku. Nic víc. Můžeme tomu přidávat různá pozlátka, ale stejné
pohlavní štěstí zažívají i prasata. Prase si celý den pochutnává na výkalech a pak
má pohlavní styk bez ohledu na to s kým - prase při sexu nerozlišuje mezi
matkou, sestrou nebo dcerou.
Šástra tedy říká, že v tomto hmotném světě jsme uvězněni pouze kvůli sexu.
Všichni jsme oběti Amora. Amor neboli Madana je bůh sexu. Nikdo se nemůže
těšit z pohlavního života bez popudu Madany. A jedním z Kršnových jmen je
Madana-móhana, ,,přemožitel Amora``. Znamená to, že člověk, kterého přitahuje
Kršna, zapomene na požitek z pohlavního života. To je měřítko našeho
duchovního pokroku.
Další význam slova madana je ,,opojit nebo omámit``. Každý je jako šílený pod
vlivem pohlavní touhy. Šrímad-Bhágavatam říká: pu ﾈ sa ﾃ striy€ mithun…-
bh€vam eta ﾈ tayor mitho hŤdaya-granthim €hu ﾃ. ,,Celý hmotný svět se točí
kolem přitažlivosti mezi mužem a ženou. `` Muže přitahuje žena a ženu přitahuje
muž a jakmile spolu začnou pohlavně žít, jejich připoutanost k tomuto hmotnému
světu vzrůstá víc a víc. Po svatbě si vytvářejí domov a hledají práci nebo půdu
pro farmaření, protože si musejí vydělat peníze na živobytí. Pak přicházejí suta
(děti), €pta (přátelé a příbuzní) a vittai ﾃ (majetek) a pouta k hmotnému světu sílí.
A to vše začíná tím, že jsme přitahováni k pohlavnímu požitku, madana.
Nás však nemá přitahovat lesk tohoto hmotného světa. Máme být přitahováni ke
Kršnovi. Jakmile nás upoutá Kršnova krása, zapomeneme na falešnou krásu
hmotného světa. Šrí Jamunáčárja říká:
yad-avadhi mama ceta ﾃ kŤ ﾐ Ša-p€d€ravinde
nava-nava-rasa-dh€many udyata ﾈ rantum €s…t
tad-avadhi bata n€r…-sa‰game smaryam€Še
bhavati mukha-vik€ra ﾃ su ﾐﾘ hu ni ﾐﾘ h…vana ﾈ ca
,,Od chvíle, kdy mě začala přitahovat Kršnova krása a začal jsem sloužit Jeho
lotosovým nohám, získávám stále nový a nový požitek a jakmile jen pomyslím na
pohlavní styk, ústa se mi zkřiví a musím si odplivnout. ``
Kršna je tedy Madana-móhana, přemožitel Madany neboli Amora. Madana
přitahuje každého, ale jakmile někoho upoutá Kršna, Madana je poražen. A
jakmile je poražen Madana, překonáme hmotný svět. Jinak je to velice těžké. Jak
Kršna říká v Bhagavad-gítě (7.14):
daiv… hy e ﾐ€ guŠamay… mama m€y€ duratyay€
m€ﾈ eva ye prapadyante m€y€m et€ﾈ taranti te
Tento hmotný svět je velice těžké překonat, ale když se odevzdáme Kršnovi a
velice pevně se upneme k Jeho lotosovým nohám - ,,Kršno, zachraň mě! `` -
Kršna slibuje: ,,Neboj se, Já tě zachráním. `` Kaunteya pratij€n…hi na me
bhakta ﾃ praŠaŹyati: ,,Milý Ardžuno, můžeš vyhlásit, že ochráním Své oddané,
kteří nemají jinou touhu než Mi sloužit. ``
Lidé naneštěstí nevědí, že jejich jedinou povinností je vyhledat útočiště u
Kršnových lotosových nohou. To je náš jediný úkol. Zaměstnáme-li se čímkoliv
jiným, budeme se pouze zaplétat do tohoto hmotného světa. Cílem lidského
života je vyprostit se ze sevření hmotného světa. Ale jak říká Bhágavatam: na te
vidu ﾃ sv€rtha-gati ﾈ hi vi ﾐ Šum. ,,Lidé nevědí, že konečným cílem jejich života je
realizovat Višnua neboli Kršnu. ``
V tomto věku je velice obtížné probouzet v lidech vědomí Kršny. Čaitanja
Maháprabhu nám však nařídil šířit toto poznání po celém světě. Musíme se o to
tedy pokusit. I když lidé naše pokyny nepřijmou, nemůže nás to ovlivnit. Jediné,
co musíme učinit, je snažit se ze všech svých sil. Májá (iluze) je velice silná a
vyprostit živou bytost z jejích spárů není nic snadného. Můj Guru Mahárádž
založil mnoho chrámů po celé Indii, ale někdy říkal: ,,Kdybych i za cenu ztráty
všech těchto chrámů přivedl jediného člověka k vědomí Kršny, mé poslání by
bylo naplněné. ``
Naším cílem není stavět velké budovy, i když i to je někdy potřeba pro
rozšiřování vědomí Kršny a pro to, abychom poskytli lidem útočiště. Náš hlavní
zájem je ale obrátit zmatené podmíněné duše ke Kršnovi. To je náš hlavní cíl.
Bhaktivinód Thákur a další vaišnavové nás proto varují před stavěním mnoha
velkých chrámů, neboť bychom se mohli začít příliš zajímat o hmotné věci a
mohli bychom zapomenout na Kršnu.
Samozřejmě, ve svém původu není nic hmotné. Považovat něco za hmotné je
pouhá iluze. Ve skutečnosti je všechno duchovní. Jak může být něco hmotné?
Nejvyšší Pán je Nejvyšší Duše a jelikož všechno pochází z Něho, to, čemu říkáme
hmotná energie, pochází také z Něho, a tudíž je to také duchovní.
 Potíž je ale v tom, že v tomto hmotném světě, který tvoří Kršnova nižší energie,
můžeme na Kršnu zapomenout. Lidé se zaměstnávají mnoha různými činnostmi -
to vidíme velice jasně v západních zemích - vynalézají mnoho moderních
zařízení, ale výsledkem je, že zapomínají na Kršnu. A to je hmotné - zapomenout
na Kršnu.
Ve skutečnosti neexistuje nic než Kršna a Jeho energie. Jak říká Nárada Muni:
ida ﾈ hi viŹva ﾈ bhagav€n ivetara ﾃ. ,,Tento svět je Kršna, Bhagaván. `` Živým
bytostem v kvalitě nevědomosti se však zdá, že se svět kolem od Bhagavána liší.
Mah€-bh€gavata neboli čistý oddaný nerozlišuje mezi hmotným a duchovním,
protože všude vidí Kršnu. Jakmile vidí něco, co nazýváme hmotné, vidí to jako
přeměnu Kršnovy energie ( pariŠ€ma-v€da ). Pán Čaitanja dal následující příklad:
sth€vara-ja‰gama dekhe, n€ dekhe t€ra m™rti
sarvatra haya nija i ﾐﾘ a-deva-sph™rti
Když čistý oddaný vidí strom, zapomíná na strom a vidí Kršnovu energii. A
jakmile vidí Kršnovu energii, vidí také Kršnu. Proto namísto stromu vidí Kršnu.
Jiným příkladem je slunce a sluneční světlo. Jakmile vidíte sluneční světlo, ihned
si můžete vzpomenout na slunce. Není to tak? Jakmile vám ráno svítí sluneční
světlo oknem do pokoje, ihned si vzpomenete na slunce. Jste si jistí jeho
přítomností, protože víte, že bez slunce nemůže existovat sluneční záře. Stejně
tak bychom si měli v souvislosti s každou věcí, kterou vidíme, ihned vzpomenout
na Kršnu, protože vše je projevem Jeho energie. A jelikož se energie neliší od
svého zdroje, ten, kdo chápe Kršnu a Jeho energie, nevidí nic než Kršnu. Pro
takovou osobu proto neexistuje žádný hmotný svět. Pro dokonalého oddaného je
všechno duchovní ( sarva ﾈ khalv ida ﾈ brahma ).
Musíme tedy připravit své oči na to, aby viděly Kršnu všude. A touto přípravou,
očistným procesem, je oddaná služba Kršnovi:
sarvop€dhi-vinirmukta ﾈ tat-paratvena nirmalam
hŤ ﾐ…keŠa hŤ ﾐ…keŹa-sevana ﾈ bhaktir ucyate
Jakmile vyvineme vědomí Kršny, zříkáme se všech nepravých označení a náš
zrak, hmat, čich a tak dále začínají být nirmala (očištěné), protože je
zaměstnáváme ve službě Kršnovi. Pak můžeme okamžitě vidět Kršnu všude.
Dokud naše oči nejsou očištěné, nemůžeme Kršnu vidět, ale jakmile se očistí
oddanou službou, budeme vidět jen Kršnu.
Amor je jedním z představitelů iluzorní hmotné energie. Jsme-li však dokonale
pohrouženi ve vědomí Kršny, Amor nás svými šípy nemůže zasáhnout do srdce.
Dobrým příkladem je Haridás Thákur. Když byl Haridás Thákur mladý, jednou
uprostřed noci za ním přišla svůdně oblečená mladá prostitutka a nabídla mu
pohlavní styk. Haridás Thákur řekl: ,,Dobře, sedni si prosím. Splním ti tvoji touhu,
ale nejdřív musím dokončit svá kola Haré Kršna mantry. `` Jen si to představte! Je
hluboká noc a před Haridásem Thákurem stojí krásná mladá dívka a nabízí mu
sex. Jeho to však nerozruší a opakuje Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare . Své zpívání nikdy
neskončil a její plán byl proto neúspěšný.
Jakmile jsme tedy plně pohrouženi do vědomí Kršny, Amor nás nemůže
zasáhnout do srdce. Před oddaným mohou být tisíce krásných žen, ale
nevyvedou ho z rovnováhy. Vidí je všechny jako energie Kršny. Myslí si: ,,Patří
Kršnovi a jsou určeny pro Jeho požitek. ``
Povinností oddaného je snažit se zaměstnat všechny krásné ženy ve službě
Kršnovi, nikoliv snažit se je využít pro vlastní požitek. Oddaný není zasažen šípy
Amora, protože vidí vše ve vztahu ke Kršnovi. To je skutečné odříkání. Oddaný
nepřijímá nic pro svůj smyslový požitek, ale zaměstnává všechno a všechny ve
službě Kršnovi. To je vědomí Kršny.
Děkuji vám mnohokrát.

IV. Duchovní učitel

 Pravý duchovní mistr

,,Duchovní mistr nikdy neříká:, Já jsem Bůh. `... Duchovní mistr říká:, Já jsem
služebník Boha. ``` Šríla Prabhupáda na stockholmské univerzitě v září 1973
popisuje studentům základní rysy, kterými védské učení charakterizuje
skutečného duchovního mistra, a tak nás učí rozpoznat skutečné světce od
šarlatánů.
Pro duchovní život jsou zapotřebí dvě věci. Jak prohlásil Šrí Čaitanja
Maháprabhu, každý potřebuje milost Nejvyššího Pána a milost duchovního
mistra:
brahm€Š ﾁ a bhramite kona bh€gyav€n j…va
guru-kŤ ﾐ Ša-pras€de p€ya bhakti-lat€-b…ja
Živé bytosti putují vesmírem a mění svá těla - transmigrují z jednoho těla do
druhého, z jednoho místa na druhé, z jedné planety na druhou. Brahm€Š ﾁ a
bhramite: kolují v tomto hmotném vesmíru. Moderní učitelé neznají vědu o tom,
jak duchovní částečka, duše, transmigruje z jednoho těla do druhého a jak se
přemísťuje z jedné planety na druhou. Vše jsme vysvětlili v knize Snadná cesta
na jiné planety.
Guru vám může pomoci transmigrovat z této planety přímo do duchovního nebe
zvaného Vaikunthalóka, kde existuje nespočetně duchovních planet. Nejvyšší
planetou v duchovním nebi je Gólóka Vrndávana, na které sídlí Kršna. Hnutí pro
vědomí Kršny se snaží informovat každého o tom, jak se dostat přímo na Gólóku
Vrndávanu, na Kršnalóku. To je naše mise.
Jaký je rozdíl mezi hmotným a duchovním světem? Rozdíl je ten, že v hmotném
světě musíte měnit těla, přestože jste věční. Ajo nitya ﾃ Ź€Źvato 'ya ﾈ pur€Šo na
hanyate hanyam€ne Źar…re. Po zničení svého hmotného těla nejste zničeni, ale
musíte transmigrovat do jiného těla, které může mít 8 400 000 podob. Jalaj€
nava-lak ﾐ€Ši. Existuje 900 000 druhů vodních živočichů, 2 000 000 druhů stromů
a rostlin, 1 100 000 druhů hmyzu, 1 000 000 druhů ptáků a 3 000 000 druhů
ostatních zvířat. Pak přicházíte do této lidské životní podoby. A tady máte
možnost volby, jestli chcete znovu transmigrovat do nižších životních druhů nebo
jestli chcete odejít do duchovního světa, na nejvyšší duchovní planetu Gólóku
Vrndávanu. Volba je na vás. Toto lidské tělo jste dostali jako příležitost k
rozhodnutí. V nižších životních druzích jste zcela ovládáni hmotnou přírodou, ale
když vám hmotná příroda nabídne toto lidské tělo, můžete si vybrat.
To je potvrzeno v Bhagavad-gítě (9.25):
y€nti deva-vrat€ dev€n pitŽn y€nti-pitŤ-vrat€ﾃ
bh™t€ni y€nti bh™tejy€ y€nti mad-y€jino 'pi m€m
Ti, kteří chtějí být povýšeni na vyšší planety - ,,dévalóky`` neboli planety
polobohů, kde je velké životní pohodlí a mnohem delší život - mohou uctívat
polobohy. Chcete-li, můžete být přemístěni na Pitrlóku, na planety duchů nebo na
planetu, kde žije Kršna ( y€nti mad-y€jino 'pi m€m ). Záleží to všechno na vašich
činnostech. Ale sa ﾈ s€ra neboli kolování a putování z jednoho těla do druhého a z
jedné planety na druhou v tomto hmotném světě se nedoporučuje. Sa ﾈ s€ra
znamená hmotná existence. Bh™tv€ bh™tv€ pral…yate: rodíte se v nějakém
těle, nějaký čas žijete a pak musíte toto tělo opustit. Pak musíte přijmout jiné
tělo, zase nějaký čas žijete, pak toto tělo opustíte a přijmete zase další. To se
nazývá sa ﾈ s€ra.
Hmotný svět je přirovnán k d€v€nala, k lesnímu požáru. Víme, že v lese vzniká
požár, i když ho tam nikdo nezaložil. Stejně tak nikdo v hmotném světě nechce
být nešťastný. Každý se snaží být šťastný, ale je donucen přijímat neštěstí. V
tomto hmotném světě od nepaměti dochází k válkám, i ke světovým válkám,
přestože lidé vynalézají různé metody, jak jim zabránit. Když jsem byl mladý,
vznikla Společnost národů. V roce 1920, po první světové válce, vytvořily různé
státy Společnost národů, aby si zajistily mírové soužití. Nikdo nechtěl válku, ale
zase vypukl lesní požár - druhá světová válka. Nyní založili Organizaci spojených
národů, ale válčí se dál - ve Vietnamu, v Pakistánu a jinde. Můžete se snažit ze
všech sil žít v míru, ale příroda vám to nedovolí. Válka je nevyhnutelná. A toto
válčení neprobíhá jen na mezinárodní úrovni, ale také na mezilidské, mezi
bližními - dokonce i mezi manželi nebo mezi otcem a synem. Lidé jsou neustále
ve válce. To se nazývá d€v€nala, lesní požár. Nikdo nejde do lesa založit požár,
ale třením suchých bambusů vznikne jiskra a les se automaticky vznítí. Stejně tak
i když si nepřejeme neštěstí, svým jednáním si vytváříme nepřátele a tak dochází
k boji a válce. To se nazývá sa ﾈ s€ra-d€v€nala.
Tento lesní požár hmotné existence hoří neustále a ten, kdo vás může zachránit,
se nazývá guru, duchovní mistr.
Jak vás může zachránit? Jakým způsobem? Uvažte tentýž příklad. Když hoří les,
nestačí poslat tam požárníky nebo ho jít uhasit s vědrem vody. To nepomůže. Co
ho tedy může uhasit? K uhašení ohně potřebujete vodu, ale bude stačit voda z
vašeho vědra nebo z požárnické cisterny? Ne, musí přijít z nebe. Velký lesní
požár uhasí jedině silný déšť. Déšť nezávisí na vaší vědecké propagandě nebo
opatřeních. Závisí na milosti Nejvyššího Pána. Takže duchovní mistr je přirovnán
k mraku. Stejně jako z mraku padá déšť, duchovní mistr přináší milost Nejvyšší
Osobnosti Božství. Mrak sám žádnou vlastní vodu nemá, ale přináší vodu z moře.
Stejně tak duchovní mistr přináší milost od Nejvyšší Osobnosti Božství. To je
dokonalé přirovnání: duchovní mistr nemá žádnou vlastní milost, ale přináší
milost Nejvyšší Osobnosti Božství. To je jeho kvalifikace.
Duchovní mistr nikdy neříká: ,,Já jsem Bůh, já vám dám milost. `` To není
duchovní mistr, ale podvodník. Duchovní mistr říká, ,,Já jsem služebník Boha a
přináším Jeho milost. Prosím, přijměte ji a buďte spokojení. `` To je poslání
duchovního mistra. Je jako listonoš. Když vám listonoš přinese hodně peněz,
nejsou to jeho peníze. Peníze posílá někdo jiný a on je pouze čestně doručí:
,,Dobrý den, nesu vám peníze. `` Jste s ním proto velice spokojeni, i když ty
peníze, které vám dává, nejsou jeho. Když máte nouzi a listonoš vám přinese
peníze od vašeho otce nebo od někoho jiného, cítíte se velice spokojeni.
V tomto žhnoucím požáru hmotné existence všichni trpíme. Ale duchovní mistr
přináší poselství od Nejvyššího Pána a pokud ho laskavě přijmete, budete
spokojeni. To je úloha duchovního mistra.
sa ﾈ s€ra-d€v€nala-l…ﾁ ha-loka-
tr€Š€ya k€ruŠya-ghan€ghanatvam
pr€ptasya kaly€Ša-guŠ€rŠavasya
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Duchovnímu mistrovi se proto klaníme: ,,Pane, přinášíš milost od Nejvyššího
Pána a jsme ti proto velice zavázáni. Přicházíš nás osvobodit, a proto se ti
hluboce klaníme. `` To je význam tohoto verše. První kvalifikací duchovního
mistra neboli gurua je to, že přináší poselství, kterým hasí požár v našem srdci.
Podle toho poznáme duchovního mistra.
Každému hoří v srdci požár úzkosti. To je povaha hmotného světa. Každý se
neustále bojí a nikdo se tomu nevyhne. I malý pták se bojí. Když mu nasypete
nějaké zrní, sezobe ho, ale bude stále neklidný. Bude se stále ohlížet se
strachem, že ho někdo zabije. To je hmotná existence. Každý, i prezidenti jako je
Nixon mají strach, a co teprve říci o ostatních. I Gándhí měl strach. Všichni politici
se bojí. Zastávají vysoká místa, ale hmotné nemoci - strachu - se nezbaví.
Pokud chcete žít beze strachu, musíte se odevzdat guruovi, duchovnímu učiteli.
Poznávacím znakem gurua je, že následováním jeho pokynů se zbavíte strachu.
To je poznávací znamení. Nehledejte laciného nebo módního gurua. Chcete-li mít
gurua jen proto, že je v módě říkat: ,,Já mám gurua`` - jako když má někdo doma
psa, nepomůže vám to. Musíte přijmout gurua, který dokáže uhasit požár úzkosti
ve vašem srdci. To je první znamení, podle kterého poznáte pravého gurua.
Druhým znakem je: mah€prabho ﾃ k…rtana-nŤtya-g…ta v€ditra-m€dyan-manaso
rasena. Guru neustále oslavuje Pána Čaitanju Maháprabhua. To je náplň jeho
života. Mah€prabho ﾃ k…rtana-nŤtya-g…ta. Duchovní mistr zpívá svaté jméno
Pána a tančí, protože to je lék na všechny neduhy tohoto hmotného světa.
 V současnosti nikdo nedokáže meditovat. Takzvaná meditace, na Západě v
poslední době tolik populární, je podvod. V tomto neklidném věku Kali (věku
hádky a pokrytectví) je velice obtížné meditovat. Šástra (písmo) proto říká: kŤte
yad dhy€yato vi ﾐ Šum. V Satja-juze (věku pravdy), kdy lidé žili sto tisíc let, dosáhl
Válmíki Muni dokonalosti tím, že meditoval šedesát tisíc let. Dnes ale nemáme
záruku, jestli budeme žít šedesát let nebo jen šedesát hodin. Meditace v tomto
věku není možná. V dalším věku (Trétá-juze) lidé vykonávali obřady popsané ve
védských šástrách. Tret€y€ﾈ yajato makhai ﾃ. Makhai ﾃ znamená vykonávání
velkých obětí. K tomu je potřeba mnoho peněz a v současnosti jsou lidé na
vykonávání takových obětí velice chudí. Dv€pare paricary€y€m - ve Dvápara-
juze (věku, který předcházel současnému věku Kali) bylo možné bohatě uctívat
Božstva v chrámu, ale v Kali-juze není možné ani to. Doporučuje se jedině kalau
tad dhari-k…rtan€t. V tomto věku Kali je možné dosáhnout úplné dokonalosti
pouhým zpíváním svatého jména Pána. Hnutí pro vědomí Kršny propaguje právě
toto zpívání. Šíří se již pět set let od doby, kdy ho Šrí Čaitanja Maháprabhu
založil, a v Indii je již velice populární. V západních zemích jsme ho zavedli teprve
před pěti nebo šesti lety. Lidé se začínají připojovat a sami mohou pociťovat
radost a štěstí. Je to jediný možný proces seberealizace v tomto věku.
Guru se vždy zaměstnává zpíváním. Mah€prabho ﾃ k…rtana-nŤtya-g…ta -
zpěvem a tancem. Kdyby to sám nedělal, jak by to mohl učit své žáky? Jeho první
charakteristikou je to, že vám dá takové pokyny, které vás ihned zbaví úzkosti, a
druhou je to, že sám vždy zpívá svaté jméno Pána a tančí. Mah€prabho ﾃ k…
rtana-nŤtya-g…ta v€ditra-m€dyan-manaso rasena - duchovní mistr při svém
zpěvu a tanci prožívá v mysli transcendentální blaženost. Bez blaženosti
nemůžete tančit. Nemůžete tančit uměle. Když tančí oddaní, není to nic umělého.
Cítí transcendentální blaženost, a proto tančí. Nejsou to žádní cirkusoví psi. Jejich
tanec je na duchovní úrovni. Rom€ńca-kamp€Źru-tara‰ga-bh€ja ﾃ. Někdy se
objevují viditelné tělesné změny a duchovní příznaky - pláč a vstávání vlasů na
hlavě. Existuje mnoho takových příznaků a jsou naprosto přirozené. Tyto
příznaky se nemají napodobovat, ale jakmile je někdo duchovně pokročilý,
mohou se samy projevit.
Třetí charakteristikou gurua je:
Źr…-vigrah€r€dhana-nitya-n€n€-
ŹŤ‰g€ra-tan-mandira-m€rjan€dau
yuktasya bhakt€ﾈ Ź ca niyuńjato 'pi
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Povinností duchovního mistra je zaměstnávat své žáky v uctívání Božstev ( Źr…-
vigraha ). Máme sto středisek po celém světě a ve všech uctíváme Božstva. Zde
ve Stockholmu jsme toto uctívání ještě plně nezavedli, ale uctíváme obrázky
Pána Čaitanji a gurua. V jiných střediscích, například v Anglii a v Americe,
uctíváme Božstva. ®r…-vigrah€r€dhana-nitya-n€n€ ŹŤ‰g€ra-tan-mandira-
m€rjan€dau: uctívání Božstev znamená pěkně Je oblékat, pěkně uklízet chrám,
nabízet Jim jídlo a přijímat zbytky těchto pokrmů. Tak vypadá uctívání Božstev.
Božstva uctívá guru samotný a také tím zaměstnává své žáky. To je jeho třetí
charakteristika.
Čtvrtým znakem je:
catur-vidha-Źr…-bhagavat-pras€da-
sv€dv-anna-tŤpt€n hari-bhakta-sa‰gh€n
kŤtvaiva tŤpti ﾈ bhajata ﾃ sadaiva
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Duchovní mistr klade velký důraz na veřejné rozdávání prasádam (zbytků
Kršnova jídla). My se nezabýváme suchou filozofií - jen mluvit a pak odejít. Ne.
Rozdáváme velice štědře prasádam. V každém chrámu nabízíme prasádam
každému, kdo přijde. Ve všech našich chrámech je padesát až dvě stě oddaných
a kromě nich ještě přicházejí hosté a přijímají prasádam. Rozdávání prasádam je
tedy další činností, která charakterizuje pravého duchovního mistra.
Když jíte bhagavat-pras€dam, získáváte duchovní vlastnosti. Takovou má moc.
Proto se říká, že nejprve realizujeme Boha jazykem. Sevonmukhe hi jihv€dau:
zaměstnáte-li jazyk ve službě Pánu, budete moci realizovat Boha. Jak můžete
zaměstnat svůj jazyk? Zpívejte svaté jméno Pána a přijímejte prasádam, zbytky
jídla obětovaného Pánu. Těmito dvěma metodami dosáhnete seberealizace a
realizace Boha. Nemusíte mít velké vzdělání nebo se stát filozofem, vědcem nebo
boháčem, abyste realizovali Boha. Pokud jen upřímně zaměstnáte svůj jazyk ve
službě Pánu, budete Ho moci realizovat. Je to tak jednoduché. Není to nic
složitého. Guru, duchovní mistr, proto rozdává prasádam. Sv€dv-anna-tŤpt€n
hari-bhakta-sa‰gh€n. Hari-bhakta-sa‰gh€n znamená ,,ve společnosti
oddaných``. Nemůžete rozdávat nezávisle na oddaných. KŤtvaiva tŤpti ﾈ
bhajata ﾃ sadaiva: když je guru s rozdáváním prasádam plně spokojený, velice ho
to těší a zpívá a tančí. To je čtvrtá charakteristika.
Pátým znakem je:
Źr…-r€dhik€-m€dhavayor ap€ra-
m€dhurya-l…l€-guŠa-r™pa-n€mn€m
pratik ﾐ aŠ€sv€dana-lolupasya
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Duchovní mistr stále myslí na Kršnovy zábavy s Jeho společnicí Šrímatí
Rádhárání a s gópími. Někdy vzpomíná na Kršnovy zábavy s pasáčky krav. To
znamená, že neustále myslí na některou z Kršnových zábav. Pratik ﾐ aŠ€sv€dana-
lolupasya. Pratik ﾐ aŠa znamená, že takto přemýšlí dvacet čtyři hodin denně. To
je vědomí Kršny. Musí být dvacet čtyři hodin denně zaměstnán myšlenkami na
Kršnu. Musíte si vytvořit takový program. Alespoň my takový program máme -
všichni chlapci a dívky v hnutí pro vědomí Kršny jsou zaměstnáni dvacet čtyři
hodin denně. Není to jen formální záležitost - jednou za týden meditovat nebo jít
do nějakého chrámu. Ne, zaměstnávají se dvacet čtyři hodin denně.
Další charakteristikou je:
nikuńja-y™no rati-keli-siddhyai
y€ y€libhir yuktir apek ﾐ aŠ…y€
tatr€ti-d€k ﾐ y€d ati-vallabhasya
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Konečným cílem duchovního mistra je odejít na Kršnovu planetu, kde bude moci
pomáhat gópím ve službě Kršnovi. Někteří duchovní mistři si přejí stát se
pomocníky gópí, jiní myslí na to, jak budou pomáhat pasáčkům krav, jiní myslí na
to, jak se stanou pomocníky Nandy a matky Jašódy, a další myslí na to, jak se
stanou služebníky Boha. Někteří se chtějí stát kvetoucími nebo ovocnými stromy,
telátky nebo kravami ve Vrndávanu. Existuje pět druhů nálad: Ź€nta (úcta),
d€sya (služebnictví), sakhya (přátelství), v€tsalya (rodičovství) a m€dhurya
(milostná láska). V duchovním světě můžeme najít všechno. Cint€maŠi-prakara-
sadmasu. V duchovním nebi je i zem duchovní. Stromy, ovoce, květiny a voda
jsou duchovní, služebníci, přátelé, matky a otci jsou duchovní, Pán je duchovní a
Jeho společníci jsou také duchovní. Vše je tam absolutní a zároveň velice
rozmanité.
V hmotném světě se tato duchovní rozmanitost pouze odráží, právě tak jako
stromy na břehu řeky. Jak vypadá odraz stromu ve vodě? Je obrácený kořeny
vzhůru. Stejně tak tento hmotný svět je pouze převráceným odrazem duchovního
světa. V duchovním světě existuje láska mezi Rádhou a Kršnou. Kršna je věčně
mladý, nava-yauvana. A Rádhárání je také věčně mladá, protože je Kršnovou
energií blaženosti. ®r…-r€dhik€-m€dhavayor ap€ra. Jaya r€dh€-m€dhava.
Neuctíváme Kršnu samotného, ale uctíváme Kršnu s Jeho věčnou společnicí
Šrímatí Rádhárání. Mezi Rádhárání a Kršnou existuje věčná láska. Védánta-sútra
proto říká: janm€dy asya yata ﾃ. Absolutní Pravda je to, z čeho vše pochází. V
tomto světě známe lásku mezi matkou a synem, mezi ženou a mužem, pánem a
služebníkem, mezi dvěma přáteli a lásku mezi pánem a psem, kočkou nebo
krávou. To jsou však pouhé odrazy vztahů v duchovním světě. Kršna má také
velice rád všechna zvířata, hlavně telata a krávy. Stejně jako my tady máme rádi
psy a kočky, Kršna má rád krávy a telata. Kršna je tak často namalován na
různých obrázcích. V duchovním světě existuje i sklon milovat zvířata. Kdyby tam
neexistoval, jak by se potom mohl odrážet zde v hmotném světě? Tento svět je
pouhým odrazem. Kdyby něco takového neexistovalo v reálném světě, jak by se
to mohlo odrážet zde? V duchovním světě existuje všechno. Abyste mohli
pochopit tuto původní lásku, musíte rozvíjet vědomí Kršny.
V tomto hmotném světě zažíváme zklamání. Můžeme někoho mít rádi - muž
miluje ženu a žena miluje muže - ale nakonec přijde zklamání. Po nějakém čase
se rozvedou, protože jejich láska je jen převráceným odrazem. V tomto světě
skutečná láska neexistuje. Je to obyčejný chtíč. Skutečná láska je v duchovním
světě mezi Rádhou a Kršnou. Skutečná láska je mezi Kršnou a gópími. Skutečná
láska je v přátelství mezi Kršnou a pasáčky krav. Skutečná láska je mezi Kršnou,
kravami a telaty. Skutečná láska je mezi Kršnou a stromy, květinami a vodou. V
duchovním světě je všechno láska. Ale v tomto hmotném světě se spokojíme
pouze s odrazy duchovního světa. Když jsme nyní dostali tuto příležitost v
podobě lidského života, pokusme se pochopit Kršnu. Vědomí Kršny znamená
snažit se pochopit Kršnu. Jak říká Bhagavad-gítá (4.9): janma karma ca me
divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ. Měli byste pochopit Kršnu v pravdě a nikoliv
povrchně. Učte se vědu o Kršnovi. To je nejdůležitější pokyn - pokuste se milovat
Kršnu. Jak toho dosáhnout je jednoduché: uctívejte Božstva, přijímejte prasádam,
zpívejte Kršnova svatá jména a následujte pokyny duchovního mistra. Tak se
naučíte chápat Kršnu a pak bude váš život úspěšný. To je naše hnutí pro vědomí
Kršny. Děkuji vám mnohokrát.

,,S naprostou pokorou``

V únoru roku 1936 se v Bombaji konalo setkání náboženské společnosti Gaudíja

Math. Všechny přítomné tehdy překvapil proslov jednoho mladého člena, který
velice výstižnými slovy plnými duchovní síly vzdával úctu svému duchovnímu
mistrovi, Šrílovi Bhaktisiddhántovi Sarasvatímu Gósvámímu. O tři desítky let
později se tento mluvčí stal zakladatelem a duchovním mistrem Haré Kršna
hnutí.
s€k ﾐ€d-dharitvena samasta-Ź€strair
uktas tath€ bh€vyata eva sadbdi ﾃ
kintu prabhor ya ﾃ priya eva tasya
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
,,Duchovní mistr by měl být uctíván stejně jako Nejvyšší Pán, neboť je Jeho
nejdůvěrnější služebník. Uznala to všechna zjevená písma a následují to všechny
autority a čistí oddaní. Pokloňme se proto lotosovým nohám svého duchovního
mistra. ``
Vážení, dovolte, abych vás jménem členů bombajské pobočky Gaudíja Math
přivítal na našem setkání. Přišli jsme sem dnes večer, abychom společně vzdali
úctu lotosovým nohám světového duchovního mistra, Áčárjadévy, který je
zakladatelem Gaudíja Math a prezidentem-áčárjou Šrí Šrí Višva-vaišnava Rádža-
sabhy - mému věčnému duchovnímu mistrovi, Paramahansa Parivrádžakáčárjovi
Šrí Šrímad Bhaktisiddhántovi Sarasvatímu Gósvámímu Mahárádžovi.
Áčárjadéva se zjevil v tento příznivý den před šedesáti dvěma lety na přání
Thákura Bhaktivinóda na Šrí-kšetře Džagannáth-dhámu v Purí.
Vážení, to, že dnes večer chceme vzdát úctu našemu Áčárjadévovi, není
záležitost žádné sekty, neboť když hovoříme o základním principu gurudévy nebo
áčárjadévy, mluvíme o něčem, co má všeobecnou platnost. Nehodláme zde dělat
rozdíly mezi mým a vaším guruem nebo guruem někoho jiného. Existuje pouze
jeden guru, který se zjevuje v nekonečně mnoha podobách, aby učil vás, mne a
všechny ostatní.
Zjevená písma říkají, že guru neboli áčárjadéva přináší poselství z absolutního
světa, z transcendentálního sídla Absolutní Osobnosti, kde všechno v naprosté
jednotě slouží Absolutní Pravdě. Mnohokrát jsme již slyšeli: mah€jano yena gata ﾃ
sa pant€ﾃ (,,jdi cestou, kterou šel tvůj předchozí áčárja``), ale sotva jsme
pochopili skutečný význam tohoto verše. Když budeme podrobně studovat tento
pokyn, pochopíme, že existuje jen jeden mah€jana, a také že královská cesta do
transcendentálního světa je jen jedna. V Mundaka Upanišadě (1.2.12) se říká:

tad vijń€n€rtha ﾈ sa gurum ev€bhigacchet

samit-p€Ši ﾃ Źrotriya ﾈ brahma-ni ﾐﾘ ham
,,Ten, kdo se chce naučit transcendentální vědě, musí vyhledat pravého
duchovního mistra v učednické posloupnosti, který je umístěn v Absolutní
Pravdě. ``
Zde je řečeno, že pokud někdo chce obdržet transcendentální poznání, musí se
obrátit na gurua. Jestliže je tedy Absolutní Pravda jedna, na čemž se, myslím,
všichni shodují, potom guru nemůže být dvojí. Áčárjadéva, kterému dnes večer
chceme pokorně projevit svou úctu, není sektářský guru nebo jeden z mnoha
zastánců různých pravd. Naopak, je Džagad-guru neboli guru nás všech. Jediný
rozdíl je v tom, že někteří ho následují upřímně, zatímco jiní nikoliv.
Ve Šrímad-Bhágavatamu (11.17.27) je řečeno:
€c€rya ﾈ m€ﾈ vij€n…y€n n€vamanyeta karhicit
na martya-buddhy€s™yeta sarva-devamayo guru ﾃ
,,Člověk by měl pochopit, že duchovní mistr je stejně dobrý jako jsem Já, `` řekl
Vznešený Pán. ,,Nikdo by neměl duchovnímu mistrovi závidět nebo ho považovat
za obyčejného člověka, neboť duchovní mistr zastupuje všechny polobohy. ``
Áčárja je zde postaven na úroveň Samotného Boha. Nemá nic společného se
záležitostmi tohoto hmotného světa. Nepřichází mezi nás, aby se zde zaplétal do
pomíjivých problémů, ale aby vysvobozoval pokleslé podmíněné duše - bytosti,
které přišly do hmotného světa s touhou užívat si prostřednictvím mysli a pěti
orgánů smyslového vnímání. Zjevuje se před námi, aby nám přinesl světlo Véd a
dal nám dokonalou svobodu, po které bychom měli toužit na každém kroku
svého života.
Transcendentální poznání Véd přednesl nejprve Bůh Samotný Brahmovi,
stvořiteli tohoto vesmíru. Od Brahmy potom poznání sestoupilo k Náradovi, od
Nárady k Vjásadévovi a od Vjásadévy k Madhvovi, a tímto systémem učednické
posloupnosti bylo transcendentální poznání předáváno od jednoho žáka k
druhému až k Pánu Gaurángovi, Šrí Kršnovi Čaitanjovi, který vystupoval jako žák
a následovník Šrí Íšvary Purího. Současný Áčárjadéva je desátý představitel
učednické posloupnosti od Šrí Rúpy Gósvámího, prvního představitele Pána
Čaitanji, který kázal toto transcendentální poselství v naprosté úplnosti. Poznání,
které získáváme od našeho Gurudévy, se neliší od poznání, které původně předal
Pán Samotný a které přináší posloupnost áčárjů v učednické řadě počínající
Brahmou. Tento příznivý den uctíváme jako Šrí Vjása-púdža-tithi, neboť Áčárja je
žijícím představitelem Vjásadévy, božského autora Véd, Purán, Bhagavad-gíty,
Mahábháraty a Šrímad-Bhágavatamu.
Ten, kdo interpretuje duchovní vibraci neboli Źabda-brahma svými
nedokonalými smysly, nemůže být skutečným duchovním guruem, neboť bez
disciplíny a náležitého výcviku pod vedením pravého áčárji se bude zcela jistě ve
svých výkladech lišit od původních záměrů Vjásadévy. To je případ
májávádských filozofů. Šríla Vjásadéva je nejvyšší védskou autoritou, a proto
takového nepovolaného vykladače zjevených písem nemůžeme přijmout jako
gurua nebo áčárju, bez ohledu na to, jak velké je jeho hmotné poznání. Jak je
řečeno v Padma Puráně:
samprad€ya-vih…n€ ye
mantr€s te ni ﾐ phal€ mat€ﾃ
,,Pokud nejsi zasvěcený pravým duchovním mistrem v učednické posloupnosti,
mantra, kterou jsi obdržel, nebude mít žádný účinek. ``
Na druhou stranu ten, kdo získal transcendentální poznání nasloucháním od
pravého učitele v učenické řadě a kdo má upřímnou úctu ke skutečnému
áčárjovi, bude zcela jistě osvícen zjeveným poznáním Véd. Toto poznání je však
vždy skryté přímému vnímání empiristů. Jak je řečeno ve Švétášvatara
Upanišadě (6.23):
 yasya deve par€ bhaktir yath€ deve tath€ gurau
tasyaite kathit€ hy arth€ﾃ prak€Źante mah€tmana ﾃ
,,Jen těm velkým duším, které mají pevnou víru v Pána a zároveň v duchovního
mistra, se automaticky vyjeví význam veškerého védského poznání. ``
Naše poznání je tak malé, naše smysly jsou tak nedokonalé a naše zdroje
poznání jsou tak omezené, že nemůžeme získat ani zlomek poznání o absolutním
světě, aniž bychom se odevzdali lotosovým nohám Šrí Vjásadévy nebo jeho
pravého představitele. Každým okamžikem jsme klamáni poznáním, které
vyvozujeme ze svého přímého vnímání. Všechno toto poznání je ale jen výplod
mysli, která vždy klame, je vrtkavá a nestálá. Opačnou, empirickou metodou se
nemůžeme dozvědět nic o transcendentálním světě. Všichni ale můžeme
dychtivě poslouchat transcendentální zvuk, který k nám přichází z
transcendentálního světa autorizovaným prostřednictvím Šrí Gurudévy nebo Šrí
Vjásadévy. Proto bychom se dnes měli odevzdat u nohou představitele Šrí
Vjásadévy a odstranit všechny neshody pramenící z našeho nepokorného
přístupu. Jak je řečeno ve Šrí Gítě (4.34):
tad viddhi praŠip€tena paripraŹnena sevay€
upadek ﾐ yanti te jń€na ﾈ jń€ninas tattva-darŹina ﾃ
,,Obrať se na pravého duchovního mistra. Odevzdej se mu a snaž se mu
porozumět dotazováním se a službou. Takový duchovní mistr tě osvítí absolutním
poznáním, neboť již poznal Absolutní Pravdu. ``
Chceme-li obdržet transcendentální poznání, musíme se zcela odevzdat
skutečnému áčárjovi v duchu nadšené služby a pokorného dotazování. Skutečná
služba Absolutnímu pod vedením áčárji je jediným prostředkem k získání
transcendentálního poznání. Dnešní setkání, při kterém nabízíme své pokorné
služby a vzdáváme úctu lotosovým nohám Áčárjadévy, nám dává možnost naučit
se přijímat transcendentální poznání, které náš Áčárjadéva tak laskavě šíří ke
všem lidem bez rozdílu.
Všichni jsme více či méně hrdí na svou dávnou indickou civilizaci, ale známe její
skutečnou povahu? Nemůžeme být pyšní na její hmotnou stránku, neboť nynější
civilizace jsou po hmotné stránce tisíckrát vyspělejší. Říká se, že žijeme ve věku
temnoty, v Kali-juze. Ale o jakou temnotu se jedná? Tato temnota nemůže
znamenat zaostalost na poli materialistického poznání, neboť v dnešní době ho
máme více než dříve. A jestliže ho nemáme my, tak naši sousedé ho mají více
než dost. Musíme proto dojít k závěru, že temnota dnešního věku není způsobena
nedostatkem hmotného pokroku, ale tím, že jsme ztratili klíč k duchovnímu
pokroku, který je prvotní potřebou v lidském životě a nejvyšším měřítkem úrovně
lidské civilizace. Vyhazování bomb z letadel neznamená žádný pokrok civilizace
od primitivního necivilizovaného házení velkých kamenů na hlavy nepřátel z
vrcholku kopce. To, že jsme zdokonalili zabíjení a nyní své sousedy zabíjíme
automatickými zbraněmi a jedovatými plyny, není určitě žádný pokrok od
primitivního barbarství, které se pyšnilo zabíjením luky a šípy. Rozvoj našeho
samolibého sobectví nesvědčí o ničem jiném, než o intelektuálním animalismu.
Skutečná lidská civilizace se od toho všeho velice liší. V Katha Upanišadě je proto
důrazná výzva:
utti ﾐﾘ hata j€grata pr€pya var€n nibodhata
k ﾐ urasya dh€r€ niŹit€ duratyay€ durga ﾈ pathas tat kavayo vadanti
,,Vzbuďte se a snažte se pochopit, jakým požehnáním je pro vás tato lidská
životní podoba. Cesta duchovní realizace je velice složitá; je úzká jako ostří nože.
To je názor učených transcendentalistů.``
Zatímco ostatní byli ještě v lůně dějin, světci v Indii rozvinuli jiný druh civilizace,
která jim umožňovala poznávat sebe samého. Objevili, že nejsme hmotné
bytosti, ale že jsme všichni duchovní, věční a nezničitelní služebníci Absolutního.
Jelikož jsme si i přes možnost lepšího rozhodnutí vybrali, že se budeme zcela
ztotožňovat se svou současnou hmotnou existencí, naše utrpení se násobí podle
neúprosného zákona rození a smrtí provázeného nemocemi a strachem. Toto
utrpení nemůže být zmírněno žádnou snahou o hmotné štěstí, neboť hmota a
duše jsou dva zcela odlišné prvky. Je to stejné, jako kdybychom vodního
živočicha vylovili z vody a snažili se mu poskytovat všechny možné druhy štěstí,
které jsou dostupné na souši. Smrtelné utrpení tohoto zvířete nemůžeme zastavit
jinak, než že ho vysvobodíme z cizího prostředí. Duše a hmota jsou dvě zcela
protichůdné věci. Všichni jsme duchovní bytosti. Dokonalého štěstí, na které
máme vrozené právo, se nemůžeme dopracovat žádnými světskými prostředky.
Dokonalé štěstí můžeme prožívat jen tehdy, když se znovu navrátíme do svého
přirozeného stavu, kterým je duchovní existence. To je jedinečné poselství naší
dávné indické civilizace, to je poselství Gíty, Véd a Purán, a je to také poselství
pravých áčárjů a tedy i našeho Áčárjádévy v posloupnosti Pána Čaitanji.
Náš Áčárjadéva Óm Višnupáda Paramahansa Parivrádžákáčárja Šrí Šrímad
Bhaktisiddhánta Sarasvatí Gósvámí Mahárádža nám svou milostí umožnil
pochopit své vznešené poselství a my jsme, i když nedokonale, realizovali, že
toto duchovní poselství z jeho svatých úst je tím pravým řešením pro trpící
lidstvo. Všichni bychom mu měli trpělivě naslouchat. Jestliže budeme pokorně
naslouchat transcendentálnímu zvuku, aniž bychom zbytečně oponovali,
obdržíme jeho milost. Áčárjův cíl je přivést nás zpět do našeho původního
domova, zpátky k Bohu. Ještě jednou proto opakuji, že bychom mu měli trpělivě
naslouchat, následovat ho v míře svého přesvědčení a poklonit se jeho
lotosovým nohám za to, že nás osvobodil z naší současné bezdůvodné nechuti
sloužit Absolutnímu a všem duším.
Z Gíty se dozvídáme, že €tm€ neboli duše po zničení těla nezaniká. Zůstává
vždy stejná, stále svěží a nová. Oheň ji nemůže spálit, voda ji nemůže rozpustit,
vítr ji nemůže vysušit a meč ji nemůže zabít. Je nezrozená a věčná, což je
potvrzeno i ve Šrímad-Bhágavatamu (10.84.13):
yasy€tma-buddhi ﾃ kuŠape tri-dh€tuke
sva-dh…ﾃ kalatr€di ﾐ u bhauma ijya-dh…ﾃ
yat-t…rtha-buddhi ﾃ salile na karhicij
jane ﾐ v abhijńe ﾐ u sa eva go-khara ﾃ
,,Ten, kdo se považuje za tělo, které je jako pytel naplněný třemi prvky (žlučí,
hleny a vzduchem), koho přitahuje důvěrný vztah se ženou a dětmi, kdo
považuje svou zemi za hodnou uctívání, kdo se koupe na svatých místech, ale
nikdy nevyužije této příležitosti k tomu, aby se obrátil na osoby, které mají
skutečné poznání - takový člověk není lepší než osel nebo kráva. ``
V dnešní době jsme však byli svedeni až k takovému šílenství, že opomíjíme svůj
skutečný zájem a ztotožňujeme se s hmotnou klecí. Všechnu svou energii jsme
zaměstnali nesmyslným zkrášlováním této klece a zapomněli jsme na duši
uvězněnou uvnitř. Klec ptáka pouze omezuje - pták není určen k tomu, aby
obohacoval klec. Přemýšlejme o tom: všechny své činnosti nyní soustředíme na
udržování klece a možná se ještě pokoušíme obstarat nějakou potravu pro mysl v
podobě umění a literatury, ale nevíme, že mysl je také hmotná, i když v jemnější
podobě. Je to uvedeno v Gítě (7.4):
bh™mir €po 'nalo v€yu ﾃ kha ﾈ mano buddhir eva ca
aha‰k€ra it…ya ﾈ me bhinn€ prakŤtir a ﾐﾘ adh€
,,Země, oheň, voda, vzduch, éter, inteligence, mysl a ego - to vše jsou Mé
oddělené energie. ``
Stěží jsme se kdy snažili dát nějakou potravu duši, která se liší od těla a mysli, a
proto se všichni v pravém slova smyslu chováme jako sebevrazi. Poselstvím
Áčárjadévy je varovat nás, abychom zastavili tyto špatné činnosti. Pokloňme se
proto jeho lotosovým nohám za ryzí milost a laskavost, jakou nám prokazuje.
Nemyslete si, že můj Gurudéva chce zcela zastavit vývoj moderní civilizace. To
také není možné. Naučme se však od něj umění, jak využít i špatného zboží.
Musíme pochopit důležitost tohoto lidského života, neboť v něm můžeme do
nejvyšší míry vyvinout naše skutečné vědomí. Vzácná lidská životní podoba dává
příležitost, kterou bychom neměli promarnit. Jak je řečeno ve Šrímad-
Bhágavatamu (11.9.29):
 labdhv€ sudurlabham ida ﾈ bahu-sambhav€nte
m€nu ﾐ yam arthadam anityam ap…ha dh…ra ﾃ
t™rŠa ﾈ yateta na pated anu mŤtyu y€van
ni ﾃ Źreyas€ya vi ﾐ aya ﾃ khalu sarvata ﾃ sy€t
,,Tuto lidskou životní podobu jsme obdrželi po mnoha a mnoha zrozeních a
ačkoliv není věčná, můžeme z ní mít ten největší užitek. Moudrý a inteligentní
člověk by měl splnit své poslání a dosáhnout nejvyššího cíle dříve než znovu
zemře. Měl by se vyhýbat smyslovému požitku, který je dostupný ve všech
podmínkách. ``
Nepromarněme proto tento lidský život pouhou honbou za hmotným požitkem -
jedením, spaním, strachováním se a smyslovými činnostmi. Áčárjadévovo
poselství je vyjádřeno ve slovech Šrí Rúpy Gósvámího (Bhakti-rasámrta-sindhu
1.2.255-256):
an€saktasya vi ﾐ ay€n yath€rham upayuńjata ﾃ
nirbandha ﾃ kŤ ﾐ Ša-sambandhe yukta ﾈ vair€gyam ucyate
pr€pańcikatay€ buddhy€ hari-sambandhi vastuna ﾃ
mumuk ﾐ ubhi ﾃ parity€go vair€gya ﾈ phalgu kathyate
,,Pravé odříkání znamená žít ve vědomí Kršny. Neměli bychom být připoutáni ke
smyslovému požitku a měli bychom přijímat pouze to, co je nezbytné k udržování
těla. Jakmile si však někdo odříká věci, které mohou být použity ve službě
Kršnovi, a myslí si, že tyto věci jsou hmotné, nežije v úplném odříkání. ``
Význam těchto veršů realizujeme jedině tehdy, když plně rozvineme racionální
část svého života, nikoliv část zvířecí. Sedíce u nohou Áčárjadévy, zkusme
pochopit z tohoto transcendentálního zdroje poznání, kdo jsme, co je tento
vesmír, kdo je Bůh a jaký k Němu máme vztah. Poselství Pána Čaitanji je
poselstvím pro všechny živé bytosti, poselstvím z živého světa. Pán Čaitanja
neměl v úmyslu pozvednout tento mrtvý svět, který byl výstižně nazván
Martjalóka neboli svět, ve kterém je všem souzeno zemřít. Pán Čaitanja se před
námi zjevil před čtyřmi sty padesáti lety, aby nás poučil o duchovním vesmíru,
kde je všechno věčné a kde vše slouží Absolutnímu. V poslední době někteří
nezodpovědní lidé učení Pána Čaitanji špatně vykládají a nejvyšší filozofie Pána
je tak chybně považována za kult nejnižších složek společnosti. S vděčností dnes
večer můžeme prohlásit, že náš Áčárjadéva nás se svou obvyklou laskavostí
osvobodil z takové hrůzné degradace, a proto se se vší pokorou klaníme jeho
lotosovým nohám.
V současné kulturní (nebo nekulturní) společnosti se stalo zvykem přisuzovat
Osobnosti Božství pouze neosobní vlastnosti a omezovat Pána tvrzením, že nemá
žádné smysly, podobu, činnosti, hlavu, nohy, ani žádný požitek. Stalo se tak
zvykem i u moderních učenců, kteří jasně postrádají správné vedení a náležitou
introspekci do duchovního světa. Empiristé mají za to, že všechny druhy
smyslového požitku jsou monopolem lidské společnosti nebo jen její určité třídy a
že neosobní Bůh je pouhým dodavatelem všech těchto věcí, poslušen jejich
rozkazu. Jsme šťastni, že nás Jeho Božská Milost Paramahansa Parivrádžakáčárja
Bhaktisiddhánta Sarasvatího Mahárádž osvobodil od této nemoci. Otevřel nám
oči a je naším věčným otcem, věčným učitelem a věčným rádcem. Pokloňme se
proto v tento příznivý den jeho lotosovým nohám.
Ačkoliv jsme jako nevědomé děti ve věcech poznání Transcendence, Jeho
Božská Milost, můj Gurudéva, v nás přesto zažehl oheň, kterým rozptýlil
neproniknutelnou temnotu empirického poznání. Nyní jsme v bezpečí a žádné
argumenty empirických filozofických škol nás nemohou odchýlit od věčné
závislosti na lotosových nohách Jeho Božské Milosti. Jsme naopak připraveni
konfrontovat největší učence májávádské školy a dokázat jim, že Nejvyšší Pán a
Jeho transcendentální zábavy na Gólóce jsou podstatou učení Véd. V Čhándógja
Upanišadě (8.13.1) je jasně řečeno:
Źy€m€c chavala ﾈ prapadye
Źaval€c chy€ma ﾈ prapadye
 ,,Abych obdržel Kršnovu milost, odevzdávám se Jeho energii (Rádhárání), a
abych obdržel milost Jeho energie (Rádhárání), odevzdávám se Kršnovi. `` Také v
Rg Védě (1.22.20) se říká:
tad vi ﾐ Šo ﾃ parama ﾈ pada ﾈ sad€ paŹyanti s™raya ﾃ
div…va cak ﾐ ur €tatam vi ﾐ Šor yat parama ﾈ padam
,,Lotosové nohy Pána Višnua jsou nejvyšším cílem všech polobohů. Lotosové
nohy Pána září jako slunce na obloze. ``
Jednoduchou pravdu, která je tak jasně popsána v Gítě, ústřední učebnici Véd,
nedokáží pochopit, ba dokonce ani postřehnout ani ti největší empiričtí
filozofové. V tom spočívá tajemství Vjása-púdži. Když meditujeme o
transcendentálních zábavách Absolutní Osobnosti Božství, můžeme být hrdí, že
jsme věční služebníci Pána, a můžeme tančit, zaplaveni radostí. Všechna sláva
mému duchovnímu mistrovi, neboť je to právě on, kdo v nás ze své nekonečné
milosti roznítil toto věčné hnutí. Pokloňme se jeho lotosovým nohám.
Kdyby se náš Gurudéva nezjevil, aby nás osvobodil ze zajetí hmotného klamu,
zůstali bychom po mnoho životů a věků bezmocně uvězněni v temnotách. Kdyby
se před námi nezjevil, neporozuměli bychom věčné pravdě, podané ve
vznešeném učení Pána Čaitanji. Kdyby se nezjevil, nepochopili bychom význam
první sloky Brahma-sanhity:
…Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ
an€dir €dir govinda ﾃ sarva-k€raŠa-k€raŠam
,,Kršna, známý jako Góvinda, je Nejvyšší Osobnost Božství. Má věčné, blažené a
duchovní tělo. Je původem všeho. Nemá jiný původ a je nejvyšší příčinou všech
příčin. ``
Osobně si nedělám nároky na nějakou přímou službu v miliónech svých
budoucích životů, ale jsem si jistý, že jednou budu vysvobozen z iluze, ve které
jsem nyní tak hluboko ponořen. Se vší upřímností se proto modlím u lotosových
nohou mého duchovního mistra, abych mohl trpět to, co je mi souzeno za mé
minulé přestupky, ale abych si za všech okolností dokázal vzpomenout, že jsem
pouze nepatrným služebníkem Všemocné Absolutní Osobnosti Božství, jak jsem
realizoval milostí svého duchovního mistra. Klaním se proto s naprostou pokorou
jeho lotosovým nohám.

V. Jóga a meditace
Meditace pomocí transcendentálního zvuku

Při přednášce na bostonské univerzitě v létě 1969 Šríla Prabhupáda hovoří o

meditačním systému, který je uznávaný pro svoji neobyčejnou moc a pro to, že
ho lze snadno praktikovat téměř vždy a všude. ,,Jakmile se začnete věnovat
tomuto jednoduchému procesu neboli zpívání Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša
KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare, budete
okamžitě povýšeni na transcendentální úroveň... Žádná jiná meditace není
možná při chůzi po ulici. ``
Milí chlapci a děvčata, děkuji vám mnohokrát, že jste přišli na toto setkání.
Šíříme hnutí pro vědomí Kršny, neboť na celém světě je tohoto vědomí velice
zapotřebí. Náš proces je velice snadný - to je jeho výhoda.
Především se musíme pokusit pochopit, co je to transcendentální úroveň. Co se
týče našeho současného postavení, nacházíme se na různých úrovních. Nejprve
se musíme dostat na transcendentální úroveň a teprve potom budeme moci
mluvit o transcendentální meditaci.
Ve třetí kapitole Bhagavad-gíty najdete vysvětlení různých stavů podmíněného
života. První je tělesné pojetí života ( indriy€Ši par€Šy €hu ﾃ ). Každý v tomto
hmotném světě má tělesné pojetí života. Někdo si myslí: ,,Já jsem Ind. `` Vy si
myslíte: ,,Já jsem Američan. `` Někdo jiný si myslí: ,,Já jsem Rus. `` Někdo další si
myslí, že je něco jiného. Ale každý si myslí: ,,Jsem toto tělo. ``
Tato úroveň podmíněného života se nazývá smyslová úroveň, protože dokud se
považujeme za tělo, myslíme si, že štěstí znamená smyslový požitek. To je
všechno. Toto tělesné pojetí života je v současnosti velice rozšířené. A nejen v
současnosti, ale již od stvoření tohoto hmotného světa. To je hmotná nemoc: ,,Já
jsem toto tělo. ``
Šrímad-Bhágavatam říká: yasy€tma-buddhi ﾃ kuŠape tri-dh€tuke. Myslet si, že
jsme toto tělo, znamená, že si svoji totožnost představujeme jako pytel kůže a
kostí. Tělo je pytel kůže, kostí, krve, moči, výkalů a mnoha dalších pěkných věcí.
Když si tedy myslíme: ,,Jsem toto tělo, `` myslíme si vlastně: ,,Jsem pytel kostí,
kůže, výkalů a moči. To je moje krása, to je moje všechno. `` Tohle tělesné pojetí
života tedy není příliš inteligentní a okrašlování těla není správnou cestou k
seberealizaci.
Těm, kteří jsou příliš pohrouženi do tělesného pojetí života, se doporučuje
provozovat dhjána-jógu, meditativní jógu. To je uvedeno ve Šrímad-Bhagavad-
gítě. V šesté kapitole, verších 13 a 14, Kršna vysvětluje: ,,Držte tělo, krk a hlavu
zpříma a upřete svůj pohled na špičku nosu. S ovládnutou a nerušenou myslí,
beze strachu a zcela oproštěni od pohlavního života takto meditujte o Mně a
učiňte Mě konečným cílem svého života. ``
Ještě předtím Šrí Kršna dává předběžné pokyny, jak vykonávat tuto
transcendentální meditaci. Je nutné omezit smyslový požitek, zvláště sex. Je
nutné najít osamocené posvátné místo a tam o samotě usednout. Tento
meditační proces nelze vykonávat na takovém místě, jako jsme nyní - ve velkém
městě, kde žije mnoho lidí. Je nutné odejít na osamocené místo a meditovat o
samotě. Musíte si také pečlivě upravit místo k sezení, sedět určitým způsobem...
Podmínek je mnoho. Tyto věci samozřejmě není možné vysvětlit během několika
minut. Pokud máte zájem, plný popis najdete v Bhagavad-gítě, v kapitole
nazvané Dhjána-jóga.
Musíme tedy transcendovat tělesné pojetí života a dostat se na duchovní
úroveň. To je cílem každého pravého procesu seberealizace. Na začátku jsem
řekl, že všichni si myslíme, že jsme toto tělo. Indriy€Ši par€Šy €hu ﾃ. Když
překonáme tělesné pojetí života, přijdeme na úroveň mysli. Indriyebhya ﾃ para ﾈ
mana ﾃ. Slovo mana ﾃ znamená ,,mysl``. Prakticky všichni lidé na světě mají
tělesné pojetí života, ale několik lidí je výše a má mentální pojetí. Mají pocit, že
jsou mysl. A několik lidí je na intelektuální úrovni: manasas tu par€ buddhi ﾃ.
Buddhi ﾃ znamená ,,inteligence``. A když překonáte i intelektuální úroveň, pak
přijdete na duchovní úroveň. To je první nezbytná realizace.
Než se začnete věnovat transcendentální meditaci, musíte dosáhnout
transcendentální úrovně. Tato transcendentální úroveň se nazývá brahma-bh™ta
ﾃ. Možná jste již slyšeli slovo Brahman. Transcendentalisté si myslí:
Aha ﾈ brahm€smi - nejsem tělo, nejsem mysl, nejsem inteligence; jsem duše. ``
To je transcendentální úroveň.
Hovoříme o transcendentální meditaci. Překonáním tělesného, mentálního a
intelektuálního pojetí života tedy docházíte na skutečnou, duchovní úroveň, která
se nazývá stádium brahma-bh™ta ﾃ. Nemůžete jenom říkat nějaká slova: ,,Nyní
jsem realizoval Brahman. `` Existují také určité příznaky. Všechno má své
příznaky a jak poznáte, jestli někdo realizoval transcendenci neboli Brahman, je
vysvětleno v Bhagavad-gítě (18.54): brahma-bh™ta ﾃ prasann€tm€. Je-li někdo
na transcendentální úrovni, ve stavu brahma-bh™ta ﾃ, je vždy blažený. Nikdy
není zarmoucený.
Co to znamená, že je blažený? To je také vysvětleno: na Źocati na k€‰k ﾐ ati.
Ten, kdo je na transcendentální úrovni, po ničem netouží a pro nic nenaříká. Na
hmotné úrovni jsou zřejmé dva příznaky: toužení a naříkání. Toužíme po věcech,
které nemáme, a naříkáme pro věci, které jsme ztratili. To jsou příznaky
tělesného pojetí života.
 Celý hmotný svět touží po sexu. To je základní touha. Pu ﾈ sa ﾃ striy€ mithun…-
bh€vam etam. Mithun…-bh€vam znamená sex. Ať už se díváte na lidskou
společnost, zvířecí, ptačí nebo hmyzí společnost, všude vidíte, jak je sex důležitý.
To je materialistický způsob života. Chlapec touží po dívce, dívka touží po
chlapci, muž touží po ženě, žena touží po muži. To se děje neustále.
Jakmile se muž a žena spojí, pevný uzel v srdci je utažen. Tayor mitho hŤdaya-
granthim €hu ﾃ. Myslí si: ,,Jsem hmota, jsem toto tělo. Toto tělo patří mně. Tato
žena nebo muž patří mně. Tato země patří mně. Tento svět patří mně. `` To je
pevný uzel. Místo aby překonali tělesné pojetí života, zaplétají se víc a víc. Celá
situace je pak velice těžká. Kršna proto v Bhagavad-gítě doporučuje, že pokud
chcete vykonávat jógu a meditaci, musíte zanechat sexu.
V současném věku to však není možné. Proto v našem hnutí pro vědomí Kršny
neříkáme: ,,Žádný sex! `` Říkáme: ,,Žádný nedovolený sex! `` To ale ještě
neznamená transcendentální život - zanechat nedovoleného sexu je předpoklad
civilizovaného života. V každé civilizované společnosti existuje systém
manželství a sex mimo manželství se nazývá nedovolený. Sex mimo manželství
se nedovoluje lidem v žádné civilizované společnosti a co říci o těch, kteří se
ucházejí o transcendentální život. Transcendentální život musí být očištěný od
všech mentálních a tělesných pojetí vlastního já.
V tomto věku Kali, kdy je každý neklidný, vždy plný úzkosti, a kdy život je velice
krátký, se lidé obvykle nezajímají o žádná transcendentální témata. Zajímají se
pouze o tělesné pojetí života. Když je člověk stále zneklidňovaný velikou úzkostí,
jak se může dostat na úroveň transcendentální realizace? To je v tomto věku
velice obtížné. Bylo to obtížné dokonce již před pěti tisíci lety, když Ardžuna
dostával pokyny o meditaci od Kršny v Bhagavad-gítě. Ardžuna byl princ
královského rodu a byl velice pokročilý v mnoha ohledech. Na Kuruovském
bitevním poli však řekl: ,,Můj milý Kršno, tuto transcendentální meditaci, dhjána-
jógu, nemohu vykonávat. Mám rodinu a přijel jsem bojovat pro své politické
zájmy. Jak mohu vykonávat tento systém, ve kterém musím odejít na osamocené
místo, usednout a zanechat sexu? To není možné. `` Ardžuna byl mnohem
kvalifikovanější, než jsme my, a přesto odmítl tento meditativní proces
vykonávat.
Dosáhnout transcendentální úrovně prostřednictvím hatha-jógy nebo dhjána-
jógy tedy v tomto věku není vůbec možné. A pokud se někdo pokouší provozovat
tuto takzvanou meditaci, ve skutečnosti neprovozuje žádnou transcendentální
meditaci. Tento druh transcendentální meditace nemůžete vykonávat ve
velkoměstě. To není možné. To je v Bhagavad-gítě velice jasně řečeno. Vy žijete
ve velkoměstě, žijete se svojí rodinou, s přáteli. Nemůžete odejít do lesa a na
osamocené místo. Kršna však říká, že pro transcendentální meditaci to je
nezbytné.
Chcete-li tedy v tomto věku pokročit na transcendentální úroveň, pak musíte
následovat pokyny védské literatury: kalau tad dhari-k…rtan€t. V tomto věku
může každý dosáhnout veškeré dokonalosti pouhým zpíváním svatého jména
Boha. Tento systém zpívání nezavádíme na základě vlastních mentálních
výmyslů, abychom vše zjednodušili. Ne, Šrí Čaitanja Maháprabhu zavedl tento
proces transcendentální meditace před pěti sty lety. Doporučuje ho také védská
literatura a je velice praktický. Můžete vidět na mých žácích, na těchto chlapcích
a děvčatech, že jakmile začnou zpívat Haré Kršna, okamžitě mají
transcendentální pocity. Když začnete i vy, uvidíte, že také začnete stoupat na
transcendentální úroveň. Opakování Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare je nejjednodušším
procesem transcendentální meditace.
Tato transcendentální zvuková vibrace vás ihned přenese na transcendentální
úroveň, zvláště když se budete snažit pozorně naslouchat, aby vaše mysl byla
pohroužená do tohoto zvuku. Zvuková vibrace Haré Kršna se neliší od Kršny,
protože Kršna je absolutní. Jelikož Bůh je absolutní, není rozdíl mezi Jeho jménem
a Bohem Samotným. V hmotném světě je rozdíl mezi vodou a slovem ,,voda``,
mezi květinou a slovem ,,květina``, ale v duchovním světě, v absolutním světě,
žádný takový rozdíl neexistuje. Proto jakmile pronášíte Haré Kršna, Haré Kršna,
stýkáte se bezprostředně s Nejvyšším Pánem a Jeho energií.
Slovo Hare označuje energii Nejvyššího Pána. Všechno je vykonáno energií
Nejvyššího Pána. Parasya brahmaŠa ﾃ Źakti ﾃ. Stejně jako planety jsou stvořeny
energií Slunce, celý hmotný a duchovní projev je stvořen energií Nejvyššího
Pána. Když tedy zpíváme Haré Kršna, modlíme se k energii Nejvyššího Pána a k
Nejvyššímu Pánu Samotnému: ,,Prosím, vyzdvihni mě, zachraň mě! Tonu v
tělesném pojetí života. Topím se v této hmotné existenci a trpím. Prosím,
vyzdvihni mě na duchovní úroveň, abych byl šťastný. ``
Nemusíte měnit svoji situaci. Jste-li student, zůstaňte studentem. Jste-li
obchodník, zůstaňte obchodníkem. Žena, muž, černý, bílý - každý může zpívat
Haré Kršna. Je to jednoduchý proces a nic se za něj neplatí. Neříkáme: ,,Dejte mi
tolik a tolik dolarů a já vám dám tuto Haré Kršna mantru. `` Ne, rozdáváme ji
veřejně. Můžete si ji jednoduše vzít a vyzkoušet. Velice rychle přijdete na
transcendentální úroveň. Poslouchat toto zpívání je transcendentální meditace.
Tento proces doporučují všechna védská písma, učil ho Pán Čaitanja, následuje
ho učednická posloupnost Pána Čaitanji už nejméně pět set let a přináší dobré
výsledky lidem nejen v Indii, ale i zde. Pokud se pokusíte pochopit, co je toto
hnutí pro vědomí Kršny, pochopíte, jak je možná transcendentální meditace. My
nejsme sentimentalisté; máme mnoho knih: Bhagavad-gítu - takovou, jaká je,
Šrímad-Bhágavatam, Zlatý avatár, Íšópanišad. Máme také časopis Návrat k
Bohu. Nejsme žádní sentimentalisté. Naše učení se zakládá na velice důkladné
filozofii. Jakmile se začnete věnovat tomuto jednoduchému procesu - zpívání
Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma,
R€ma R€ma, Hare Hare - budete okamžitě povýšeni na transcendentální úroveň,
aniž byste museli všechnu tuto filozofickou literaturu číst. Tato Haré Kršna
mantra je dárek Šrí Čaitanji Maháprabhua podmíněným duším současného věku
ve shodě s védskými pokyny.
Naše žádost tedy je, abyste to pouze zkusili. Začněte zpívat, doma nebo kdekoliv
jinde. Neplatí žádná omezení: ,,Tuto Haré Kršna mantru musíte zpívat tam a tam,
za takových a takových podmínek. `` Ne. Niyamita ﾃ smaraŠe na k€la ﾃ. Neplatí
omezení času, místa ani okolností. Kdekoliv a kdykoliv můžete meditovat
zpíváním Haré Kršna. Žádná jiná meditace není možná při chůzi po ulici, ale tato
meditace ano. Pracujete rukama? Pak při tom můžete zpívat Haré Kršna. Je to
velice pěkné.
Kršna je dokonalé jméno pro Boha. Sanskrtské slovo kŤ ﾐ Ša znamená
,,všepřitažlivý`` a r€ma znamená ,,nejvyšší radost``. Není-li Bůh všepřitažlivý a
plný nejvyšší radosti, jaký má potom Bůh význam? Bůh musí být zdrojem
nejvyšší radosti, neboť jak byste s Ním jinak mohli být spokojeni? Vaše srdce
touží po tolika radostech. Nemůže-li vás Bůh uspokojit veškerou radostí, jaký to je
potom Bůh? Bůh musí také přitahovat každého. Není-li Bůh přitažlivý pro
každého, jak může být Bohem? Ale Kršna je skutečně všepřitažlivý.
Haré Kršna mantra tedy není nic sektářského. Když zpíváme tato tři jména -
Hare, KŤ ﾐ Ša a R€ma - někdo si může myslet: ,,To jsou hinduistická jména. Proč
bychom měli zpívat nějaká hinduistická jména? `` Někteří sektářsky uvažující lidé
mohou mít takové názory, ale Pán Čaitanja říká: ,,Na tom nezáleží. Máte-li nějaké
jiné pravé jméno Boha, můžete zpívat to. Ale zpívejte Boží jméno. `` To je učení
tohoto hnutí pro vědomí Kršny. Nemyslete si, že toto hnutí se vás snaží obrátit z
křesťana na hinduistu. Zůstaňte křesťanem, židem nebo muslimem. Na tom
nezáleží. Chcete-li ale skutečně dovést svůj život k dokonalosti, pokuste se
vyvinout svoji spící lásku k Bohu. To je dokonalost života.
Sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato bhaktir adhok ﾐ aje. Můžete vyznávat jakékoliv
náboženství, ale zkouškou jeho dokonalosti nebo vaší dokonalosti je, zda vyvíjíte
lásku k Bohu. Nyní zaměřujeme svoji lásku na tolik věcí. Dokonalostí lásky ale je,
když ji všechnu soustředíme k Bohu. Naše láska existuje, ale protože jsme
zapomněli na svůj vztah k Bohu, chceme ji dávat psům. To je naše nemoc.
Musíme přesunout svoji lásku od psů k Bohu. To je dokonalost života.
Neučíme tedy žádný určitý druh náboženství. Učíme jednoduše to, že byste se
měli naučit milovat Boha, a to je možné zpíváním Haré Kršna mantry.

Vědomí Kršny: jóga pro moderní věk

,,Naše hnutí není sentimentální. Nemyslete si, že tito chlapci tančí z nějakého
náboženského sentimentu nebo fanatismu. Ne. Máme hluboký filozofický a
teologický základ... Vše je však zároveň velice jednoduché. To je krása našeho
hnutí. Člověk se k němu může bez potíží připojit, ať je velkým učencem,
filozofem, nebo dítětem.
ceto-darpaŠa-m€rjana ﾈ bhava-mah€d€v€gni-nirv€paŠa ﾈ
Źreya ﾃ-kairava-candrik€-vitaraŠa ﾈ vidy€-vadh™-j…vanam
€nand€mbudhi-vardhana ﾈ pratipada ﾈ p™rŠ€mŤt€sv€dana ﾈ
sarv€tma-snapana ﾈ para ﾈ vijayate Źr…-kŤ ﾐ Ša-sa‰k…rtanam
Sláva sankírtanovému hnutí. Para ﾈ vijayate Źr…-kŤ ﾐ Ša-sa‰k…rtanam. Pán
Čaitanja Maháprabhu založil toto sankírtanové hnutí v Navadvípu v Indii před pěti
sty lety, když Mu bylo pouhých šestnáct let. Neznamená to, že si vymyslel nějaký
náboženský systém, jak je tomu zvykem v dnešní době, kdy si lidé vymýšlejí
mnoho různých náboženství. Náboženství ve skutečnosti nemůže být vymyšlené.
Dharma ﾈ tu s€k ﾐ€d bhagavat-praŠ…tam. Náboženství znamená zákony Boha,
nic jiného. Nemůžeme žít bez dodržování státních zákonů a stejně tak nemůžeme
žít ani bez následování zákonů Boha. V Bhagavad-gítě (4.7) Pán říká: ,,Kdykoliv
nejsou správně vykonávány náboženské činnosti ( yad€ yad€ hi dharmasya
gl€nir bhavati bh€rata ) a začínají převládat bezbožné činy ( abhyutth€nam
adharmasya ), v té době Já (Kršna) sestoupím ( tad€tm€na ﾈ sŤj€my aham ). ``
Stejnou věc můžeme vidět i v hmotném světě - kdykoliv dojde k porušení
státních zákonů, přijdou státní úředníci nebo policisté, aby dali vše do pořádku.
Pána Čaitanju Maháprabhua uctívalo šest Gósvámích z Vrndávanu: Rúpa
Gósvámí, Sanátana Gósvámí, Raghunáth Bhatta Gósvámí, Džíva Gósvámí, Gópál
Bhatta Gósvámí a Šrí Raghunáth dás Gósvámí. Slovo go má tři významy. Go
znamená ,,země``, ,,kráva`` a také ,,smysly``. A sv€m… znamená ,,pán``.
Gosv€m… tedy znamená, že byli pány svých smyslů. Když se člověk stane
pánem smyslů neboli gósvámím, může udělat pokrok v duchovním životě. To je
skutečný význam slova sv€m…. Sv€m… znamená, že člověk není služebníkem
svých smyslů, ale jejich pánem.
Rúpa Gósvámí, který byl hlavním z těchto šesti Gósvámích, složil krásný verš
opěvující Pána Čaitanju Maháprabhua.
anarpita-car…ﾈ cir€t karuŠay€vat…rŠa ﾃ kalau
samarpayitum unnatojjvala-ras€ﾈ sva-bhakti-Źriyam
hari ﾃ pura ﾘ a-sundara-dyuti-kadamba-sand…pita ﾃ
sad€ hŤdaya-kandare sphuratu va ﾃ Źac…-nandana ﾃ
(Čaitanja-čaritámrta, Ádi-lílá 1.4)
Kalau označuje tento věk Kali, železný věk, který je velice znečištěný a plný
hádky a nedorozumění. Rúpa Gósvámí říká: ,,V tomto věku Kali, kdy všechno
doprovází hádky a nedorozumění, Jsi sestoupil, abys nabízel nejvyšší lásku k
Bohu. `` Samarpayitum unnatojjvala-ras€m: a je to nejen nejvyšší, ale také velice
zářící rasa, neboli transcendentální nálada. Pura ﾘ a-sundara-dyuti: ,,Tvá pleť má
barvu a lesk zlata. Jsi tak laskavý, že žehnám každému (Gósvámí mohou dávat
požehnání, neboť jsou pány svých smyslů), aby Pán v podobě Šrí Čaitanji
Maháprabhua vždy tančil v srdci každého. ``
Když se Rúpa Gósvámí poprvé setkal s Čaitanjou Maháprabhuem v Prajágu, Pán
Čaitanja tančil a zpíval v ulicích: ,,Haré Kršna, Haré Kršna. `` V té době Rúpa
Gósvámí také přednesl jednu modlitbu. Namo mah€-vad€ny€ya kŤ ﾐ Ša-prema-
prad€ya te: ,,Jsi nejmilostivější inkarnací ze všech, protože rozdáváš lásku k
Bohu.`` KŤ ﾐ Ša-prema-prad€ya te / kŤ ﾐ Š€ya kŤ ﾐ Ša-caitanya-n€mne gaura-
tvi ﾐ e nama ﾃ: ,,Jsi Samotný Kršna, protože kdybys nebyl Kršna, nemohl bys
rozdávat kršna-prému, lásku k Bohu, neboť lásku k Bohu není tak snadné získat.
Ale ty tuto lásku rozdáváš každému bez rozdílu. ``
Tímto způsobem začalo v Bengálsku, v Navadvípu, sankírtanové hnutí.
Obyvatelé Bengálska mají velké štěstí, že Pán Čaitanja zahájil toto hnutí v jejich
zemi, neboť předpověděl:
pŤthiv…te ache yata nagar€di gr€ma
sarvatra prac€ra haibe mora n€ma
,,Toto sankírtanové hnutí se rozšíří do všech vesnic a měst na celém světě. `` To
je Jeho předpověď.
Milostí Pána Čaitanji se toto hnutí rozšířilo i do západních zemí. Nejprve se
objevilo v New Yorku v roce 1966. V té době jsem přišel a začal jsem zpívat Haré
Kršna mantru v Tompkinsově parku. Zpíval jsem tam tři hodiny s malou
mrdangou (bubnem) a tito američtí chlapci přišli a postupně se připojili, a tak se
hnutí začalo rozrůstat. Nejprve jsme měli jen obchod v New Yorku na Druhé
Avenue č. 26, a později jsme otevřeli střediska v San Francisku, Montrealu,
Bostonu, Los Angeles, Buffalu, Columbu. Nyní (v roce 1970) máme dvacet čtyři
středisek, z toho jedno v Londýně a jedno v Hamburku. Také v Lodnýně káží
američtí chlapci a děvčata. Nejsou sannjásíni, nejsou ani Védántisté, ani
hinduisté nebo Indové, ale přijali toto hnutí s velkou vážností. Dokonce v
londýnských Times vyšel článek, nadepsaný ,,Haré Kršna zní Londýnem``. Naše
hnutí má nyní mnoho členů. Všichni mí žáci, alespoň v této zemi, jsou Američané
a Evropané. Zpívají, tančí a rozdávají časopis Návrat k Bohu . Vydali jsme také
mnoho knih - Šrímad-Bhágavatam, Bhagavad-gítu, takovou, jaká je, Zlatý Avatár
a Íšópanišad. Naše hnutí není sentimentální. Nemyslete si, že tito chlapci tančí z
nějakého náboženského sentimentu nebo fanatismu. Ne. Máme hluboký
filozofický a teologický základ.
Pro ilustraci vezměme příklad Šrí Čaitanji Maháprabhua. Když kázal, šel do
Benaresu, sídla májávádských sannjásínů. V Benaresu můžeme nejčastěji vidět
následovníky Šankaráčárji. Když tam byl Čaitanja Maháprabhu, zpíval a tančil.
Někteří lidé to velice oceňovali a Jeho pověst se rychle rozšířila. Jeden z hlavních
sannjásínů, Prakášánanda Sarasvatí, vůdce mnoha tisíců májávádských
sannjásínů, se dozvěděl: ,,Přišel sem jeden mladý sannjásí z Bengálska. Velice
pěkně zpívá a tančí. `` Prakášánanda Sarasvatí byl velký Vedántista a tato
zpráva se mu nijak nezamlouvala. Řekl: ,,Pouze si hraje na sannjásína. Zpívat a
tančit - to se na sannjásína nehodí. Sannjásí by měl vždy studovat filozofii a
Védántu. ``
Jednomu oddanému se však Prakášánandova slova nelíbila, a proto šel zpět za
Pánem Čaitanjou a řekl Mu, že Ho kritizují. Zorganizoval setkání všech
sannjásínů, na kterém Pán Čaitanja Maháprabhu debatoval s Prakášánandou
Sarasvatím o Védántě. Tato filozofická diskuse je popsána v naší knize Zlatý
Avatár. Významné je to, že ze samotného Prakášánandy a všech jeho žáků se
nakonec stali vaišnavové.
Čaitanja Maháprabhu podobně diskutoval i se Sárvabhaumou Bhattáčárjou,
největším logikem své doby, který byl také májávádí neboli impersonalista, a i z
něho se také stal vaišnava. Sankírtanové hnutí Čaitanji Maháprabhua není pouhý
sentimentalismus. Má velice hluboké základy a pro toho, kdo mu chce porozumět
prostřednictvím filozofie a logiky, poskytuje veškeré informace. Studijního
materiálu je ohromné množství, neboť toto hnutí je založeno na vědě a autoritě
Véd. Vše je však zároveň velice jednoduché. To je krása našeho hnutí. Člověk se
k němu může bez potíží připojit, ať je velkým učencem, filozofem, nebo dítětem.
Jiné systémy seberealizace, džňána nebo jóga, jsou také uznávané, ale v tomto
věku je není možné provozovat. To je závěr Véd:
kŤte yad dhy€yato vi ﾐ Šu ﾈ tret€y€ﾈ yajato makhai ﾃ
dv€pare paricary€y€ﾈ kalau tad dhari-k…rtan€t
(Šrímad-Bhágavatam 12.3.52)
V Satja-juze, zlatém věku, bylo možné úspěšně provádět meditace. Válmíki Muni
například meditoval šedesát tisíc let, aby dosáhl dokonalosti. Ale kdo nyní žije tak
dlouho? Jak popisuje Bhagavad-gítá, pro meditaci je kromě toho třeba najít
osamělé místo, kde člověk musí sedět sám v nehybné póze, vést život v
dokonalém celibátu a podobně. Existuje mnoho pravidel a omezení. Meditace
aštánga-jógy tedy není možná. Spokojí-li se někdo s bezcenným napodobováním,
to je něco jiného, ale chce-li člověk dosáhnout dokonalosti, musí provádět všech
osm stupňů aštánga-jógy. Jestliže to není možné, pak je to jen ztráta času.
Co je konečným cílem jógy nebo meditace? Cílem všech jógových procesů je
dosáhnout spojení s Nejvyšším, s Nadduší, s Nejvyšším Pánem. Podobně, cílem
filozofického hledání, džňána-jógy, je pochopení Nejvyššího Brahmanu. Existují
nepochybně různé uznávané procesy, ale podle autoritativních popisů nejsou v
tomto věku Kali praktické. Člověk by se proto měl věnovat procesu, který se
nazývá hari-k…rtana. Může to dělat každý, aniž by potřeboval nějaké zvláštní
kvalifikace. Nemusí studovat filozofii nebo Védántu. To bylo obsahem rozmluvy
Pána Čaitanji s Prakášánandou Sarasvatím.
Když Pán Čaitanja Maháprabhu diskutoval s Prakášánandou Sarasvatím o
filozofii Védánty, Prakášánanda Sarasvatí se Ho nejdříve zeptal: ,,Chápu, že jsi
byl ve Svém mládí velikým učencem. (Pán Čaitanja byl skutečně velký učenec.
Jmenoval se Nimái Pandita a když Mu bylo šestnáct let, porazil proslulého učence
z Kašmíru, Kéšavu Kašmírího.) Vidím, že jsi velký znalec sanskrtu a jsi také
obzvláště učený logik. Narodil ses také v bráhmanské rodině a nyní jsi sannjásí.
Jak je to možné, že zpíváš a tančíš a nečteš Védántu? `` To byla první otázka,
kterou Prakášánanda Sarasvatí položil, a Pán Čaitanja odpověděl: ,,Je tomu tak
proto, že když jsem dostal zasvěcení od Svého duchovního mistra, řekl Mi, že
jsem prvotřídní hlupák., Nezabývej se Védántou, ` řekl Mi., Tím budeš jen ztrácet
čas. Zpívej Haré Kršna, a tak dosáhneš úspěchu. ``` Takto odpověděl. Čaitanja
Maháprabhu zajisté nebyl hlupák a Védánta také jistě není pro hlupáky. Aby
člověk porozuměl Védántě, musí mít dostatečné vzdělání a být na určité úrovni.
Každé slovo má spousty významů a existuje mnoho rozsáhlých komentářů v
sanskrtu od Šankaráčárji a Rámánudžáčárji. Jak můžeme Védántě porozumět
my? Není to možné. Porozumět jí mohou jeden nebo dva lidé, ale pro ostatní to
není možné. A stejně tak není možné provozovat jógu. Když proto někdo přijme
metodu Šrí Čaitanji Maháprabhua, zpívání Haré Kršna, prvním výsledkem bude
ceto-darpaŠa-m€rjanam: zpíváním se očistí všechna špína v srdci. Zpívejte -
nemusíte nic platit a nic neztrácíte. Kdo bude zpívat třeba jen jeden týden, uvidí
svůj pokrok v duchovním poznání.
Mnoho studentů k nám přišlo jednoduše zásluhou zpívání. Zpíváním porozumí
celé filozofii a očistí se. Hnutí se začalo šířit před pouhými čtyřmi roky, v roce
1966, a již má mnoho středisek. Američtí chlapci a dívky ho berou velice vážně a
jsou šťastní. Zeptejte se kohokoliv z nich. Ceto-darpaŠa-m€rjanam. Očišťují svá
srdce od špíny jednoduše zpíváním Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša,
Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare.
Dalším bodem je bhava-mah€d€v€gni-nirv€paŠam: jakmile jsou nečistoty ze
srdce odstraněny, všechny problémy hmotné existence se ihned vyřeší. Tento
svět se přirovnává k d€v€gni, což označuje lesní požár. V tomto hmotném světě
nechce nikdo neštěstí, ale přesto se mu nikdo nevyhne. Je to zákon hmotné
přírody. Nikdo nechce požár, ale kdykoliv jedeme do města, požárníci jsou
pokaždé v činnosti. Vždy je někde požár. Podobně existuje mnoho věcí, které si
nikdo nepřeje. Nikdo nechce smrt - ale smrt přijde. Nikdo nechce nemoc - ale
nemoc existuje. Nikdo nechce zestárnout - ale stáří přesto přijde. Přijdou i proti
naší vůli, v rozporu s našimi touhami.
Tímto způsobem bychom měli uvažovat o hmotné existenci. Tato lidská životní
podoba je určena k rozvoji poznání a nikoliv k promarnění cenného života
zvířecím způsobem: jedením, spaním, pářením se a bráněním se. To není pokrok
civilizace. Bhágavatam říká, že toto tělo není určeno k tomu, abychom tvrdě
pracovali jen pro smyslový požitek.
n€ya ﾈ deho deha-bh€j€ﾈ nŤloke
ka ﾐﾘ€n k€m€n arhate vi ﾁ-bhuj€ﾈ ye
(Bhág. 5.5.1)
 Velice tvrdě pracovat pro uspokojení svých smyslů je zaměstnáním prasat, a ne
lidí. Lidská bytost by se měla učit odříkání ( tapasyi ). Obzvláště v Indii prožilo
mnoho velkých světců a velkých králů, mnoho brahmačárínů a sannjásínů své
životy ve velkém odříkání, neboť již nechtěli dále spát. Pán Buddha byl princem,
který se vzdal všeho a zaměstnal se v tapasji. To je lidský život. Když králi
Bháratovi, po kterém byla Indie pojmenována Bhárata-varša, bylo dvacet čtyři
let, vzdal se svého království, své mladé ženy a dětí, a odešel se věnovat
odříkání. A když Pánu Čaitanjovi Maháprabhuovi bylo pouhých dvacet čtyři let,
opustil Svou mladou ženu, matku, všechno. Existuje mnoho příkladů. Indie je
zemí odříkání, ale my na to zapomínáme. Snažíme se z ní udělat zemi
technologie. Je překvapující, že Indie již dnes nepropaguje tuto cestu odříkání,
třebaže je zemí dharmy: dharma-k ﾐ etre kuru-k ﾐ etre.
To ale neplatí pouze pro Indii - všude vládne železný věk, ve kterém je všechno
degradované - pr€yeŠ€lp€yu ﾐ a ﾃ sabhya kal€v asmin yuge jan€ﾃ (Bhág. 1.1.10).
V tomto věku Kali se zkracuje délka života, lidé nemají sklony k seberealizaci, a
když je mají, jsou vždy svedeni nějakými podvodníky. Tento věk je velice
zkažený. Proto metoda Šrí Čaitanji Maháprabhua, zpívání Haré Kršna, je nejlepší
a nejjednodušší metodou.
harer n€ma harer n€ma harer n€maiva kevalam
kalau n€sty eva n€sty eva n€sty eva gatir anyath€
,,V tomto věku Kali neexistuje žádné jiné náboženství než oslavování Pána
pronášením Jeho svatého jména, a to je závěr všech zjevených písem. Není
žádná jiná cesta, není žádná jiná cesta, není žádná jiná cesta. `` Tento verš
můžeme najít v Brhan-náradíja Puráně: harer n€ma harer n€ma harer n€maiva
kevalam. Pouze zpívejte Haré Kršna. Neexistuje jiná možnost. Kalau n€sty eva
n€sty eva n€sty eva gatir anyath€. V tomto věku Kali neexistuje jiný způsob
seberealizace. Musíme to tedy přijmout.
Podobný verš můžeme najít také ve Šrímad-Bhágavatamu. Ve třetí kapitole
dvanáctého zpěvu řekl Šukadéva Gósvámí Mahárádžovi Paríkšitovi o chybách
tohoto věku a nyní se všechny příznaky věku Kali projevují. V závěru ale
Šukadéva Gósvámí říká: kaler do ﾐ a-nidhe r€jann asti hy eko mah€n guŠa ﾃ. ,,Můj
drahý králi, tento věk Kali je plný chyb, ale existuje v něm jedná dobrá příležitost.
`` A jaká je to příležitost? K…rtan€d eva kŤ ﾐ Šasya mukta-sa‰ga ﾃ para ﾈ
vrajet: ,,Jednoduše zpíváním Haré Kršna mantry se člověk může osvobodit a jít
zpátky k Bohu. ``
Je to praktické a autorizované a každý může sám na sobě vyzkoušet, jaký pokrok
dělá pouhým zpíváním. Hnutí pro vědomí Kršny není nic nového; nic, co bychom
si vymysleli. Je autorizované na základě védských principů a učení áčárjů jako
Čaitanji Maháprabhua a jiných. Tato metoda je velice jednoduchá a člověk
nemůže nic ztratit. Nic vám neúčtujeme, nevybíráme žádné poplatky a ani lidem
nedáváme nějakou tajnou mantru a neslibujeme jim, že se z nich do šesti měsíců
stanou Bozi. Ne. Tato metoda je přístupná každému - dětem, ženám, dívkám,
chlapcům i starým lidem - každý může zpívat a vidět výsledky.
S tímto cílem zakládáme nejen Nový Vrndávan, farmu v západní Virginii, ale také
další duchovní společenství jako je Nový Navadvíp nebo Nové Džagannáth Purí.
Nové Džagannáth Purí v San Francisku jsme již otevřeli, a pořádáme tam festival
Ratha-játra. Letos budeme Ratha-játru pořádat také v Londýně. K Temži pojedou
tři vozy pro Džagannátha, Baladévu a Subhadru. V Americe existuje Nová Anglie
a Nový York, takže proč ne také Nový Vrndávan? Zakládat Nový Vrndávan je
zvláště důležité, protože Pán Čaitanja doporučil: €r€dhyo bhagav€n vrajeŹa-
tanayas tad-dh€ma vŤnd€vanam. ,,Kršna, syn Nandy Mahárádže, je ve Vrndávan-
dhámu ve Vradžabhúmi nejvyšším uctívaným Božstvem a Jeho sídlo, Vrndávan,
je také hodný uctívání. `` Chlapci a dívky ze Západu se věnují vědomí Kršny a
měli by žít na místě jako je Vrndávan. Swami Kírtanánanda, který byl se mnou ve
Vrndávanu před dvěma lety, ví, jak Vrndávan vypadá, a dal jsem mu pokyny, aby
postavil alespoň sedm chrámů. Ve Vrndávanu najdeme pět tisíc chrámů Rádhy-
Kršny, ale nejdůležitějších je sedm z nich, které založili Gósvámí. Chceme žít v
Novém Vrndávanu, ekonomické potřeby řešit zemědělstvím a chovem krav a
mírumilovně se věnovat vědomí Kršny, zpívat Haré Kršna. Tak vypadá Vrndávan.
Yukt€h€ra-vih€rasya... yogo bhavati du ﾃ kha-h€ (Bhagavad-gítá 6.17). Tato
lidská životní podoba není určena pro nepřirozené zvyšování našich potřeb. Měli
bychom být spokojeni pouze tím, že udržujeme tělo a duši pohromadě, a zbytek
času bychom měli rozvíjet své vědomí Kršny, abychom po opuštění tohoto těla
nemuseli přijmout další hmotné tělo, ale mohli jít zpátky domů, zpátky k Bohu.
Takové by mělo být motto lidského života.
Hmotný život znamená jedení, spaní, páření se a bránění se, ale duchovní život
znamená něco víc. To je také rozdíl mezi životem zvířete a lidským životem. Pro
zvíře je běžné jíst, spát, pářit se a bránit se. Pes jí a člověk také jí. Člověk spí a
pes také spí. Člověk se věnuje sexu a pes se také věnuje sexu. Pes se určitým
způsobem brání a člověk má také svůj způsob obrany, například atomové
zbraně. Tyto čtyři zásady jsou lidem a zvířatům společné a pokrok v těchto
činnostech není známkou lidské, ale zvířecí civilizace. Lidská civilizace znamená
ath€to brahma-jijń€s€. První verš ve Védánta-sútře říká: ath€to brahma-jijń€s€
- ,,Nyní je čas dotazovat se na Brahman. `` To je lidský život. Dokud člověk není
duchovně zvídavý, jijń€su ﾃ Źreya uttamam, je pouhým zvířetem, protože žije na
základě čtyř uvedených principů a to je vše. Člověk musí chtít poznat, kdo je a
proč musí zakoušet utrpení v podobě zrození, smrti, stáří a nemoci. Existuje
nějaký lék? Na tyto otázky by měl člověk hledat odpověď. To je lidský život a to je
také duchovní život.
Duchovní život znamená lidský život, a hmotný život znamená život zvířat. To je
všechno. Musíme dělat to, co je doporučeno v Bhagavad-gítě. Yukt€h€ra-
vih€rasya. Například to, že se chci věnovat duchovnímu životu, neznamená, že
přestanu jíst. Mé jedení by ale mělo být omezené. V Bhagavad-gítě je popsáno,
co je prvotřídní potrava neboli potrava v kvalitě dobra, jaká je potrava v kvalitě
vášně a jaká je potrava třetí třídy, v kvalitě nevědomosti. V lidské společnosti se
musíme povznést na sattvickou úroveň (úroveň kvality dobra) a potom znovu
oživit své transcendentální vědomí neboli vědomí Kršny. Všechno můžeme nalézt
v šástrách, ale my se o to bohužel nepokoušíme.
eva ﾈ prasanna-manaso bhagavat-bhakti-yogata ﾃ
bhagavat-tattva-vijń€na ﾈ mukta-sa‰gasya j€yate
(Bhág. 1.2.20)
Člověk nemůže porozumět Bohu, dokud se nevysvobodí ze zajetí tří kvalit
hmotné přírody. Prasanna-manasa ﾃ. Musí být na úrovni realizace Brahmanu.
Brahma-bh™ta ﾃ prasann€tm€ na Źocati na k€‰k ﾐ ati (Bg. 18.54). Všechny tyto
pokyny najdeme v šástrách, takže bychom jich měli využít a kázat. Tuto
zodpovědnost mají inteligentní lidé. Obyčejní lidé vědí, že Bůh je velký, ale
nevědí, jak velký ve skutečnosti je. A to se můžeme dozvědět z védské literatury.
To je naše povinnost v tomto železném věku: hari-k…rtana, para ﾈ vijayate Źr…-
kŤ ﾐ Ša-sa‰k…rtanam, oslavování Nejvyššího.

Duše a meditace

Může meditace vyřešit naše každodenní problémy? Existuje život po smrti?

Můžeme pomocí drog dosáhnout seberealizace? Během návštěvy v Jižní Africe v
roce 1976 zodpověděl Šríla Prabhupáda tyto a podobné otázky v rozhovoru s
Billem Faillem z durbanského ,,Natal Mercury``.
Šríla Prabhupáda: Kršna je jméno Boha a znamená ,,všepřitažlivý``. Jestli
někdo není všepřitažlivý, nemůže být Bůh. Vědomí Kršny tedy znamená vědomí
Boha. Všichni jsme malé částečky Boha a kvalitativně jsme stejní jako On.
Postavení nás jako živých bytostí lze přirovnat k malému kousku zlata v poměru s
ohromným množstvím zlata.
Faill: Jsme něco jako jiskry v ohni?
Šríla Prabhupáda: Ano. Oheň i jiskra mají vlastnosti ohně, ale oheň je velký a
jiskra je velmi malá. Na rozdíl od vztahu mezi jiskrami a ohněm je však náš vztah
s Bohem věčný, ačkoliv v současnosti jsme na tento vztah kvůli styku s hmotnou
energií zapomněli. Toto zapomnění je jediný důvod našich problémů. Jestli se
nám podaří znovu oživit své původní vědomí Boha, potom budeme šťastní. To je
podstata vědomí Kršny. Je to nejlepší způsob, jak oživit naše původní vědomí
Boha. Existují různé metody seberealizace, ale v současném věku Kali jsou lidé
velice pokleslí a potřebují jednoduchou metodu vědomí Kršny. Nyní si lidé myslí,
že takzvaný hmotný pokrok vyřeší jejich problémy, ale není to pravda.
Skutečným řešením je vyprostit se navždy z hmotného podmínění tím, že
probudíme své vědomí Kršny. Jelikož je Bůh věčný, my jsme také věční, ale v
hmotném světě si myslíme: ,,Já jsem toto tělo, `` a proto musíme opakovaně
měnit jedno tělo za druhým. To je nevědomost. Ve skutečnosti nejsme tato těla,
ale duchovní jiskry, nedílné části Boha.
Faill: Tělo je tedy pro duši něco jako automobil?
Šríla Prabhupáda: Ano. Jako automobil. Stejně jako autem jezdíme z jednoho
místa na druhé, tak se na základě svých mentálních spekulací dostáváme z jedné
situace do druhé a snažíme se být šťastní. Nikde ale nenajdeme štěstí, dokud
nedospějeme do svého pravého postavení, to znamená dokud nepochopíme, že
jsme nedílné části Boha a že naším skutečným posláním je stýkat se s Bohem a
pomáhat všem živým bytostem tím, že s Ním budeme spolupracovat.
Civilizovaného lidského života můžeme dosáhnout pouze po dlouhém vývoji
skrze 8 400 000 životních druhů. Takže, když nevyužijeme této civilizované lidské
životní podoby a neporozumíme tomu, kdo je Bůh, kdo jsme my a jaký je náš
vztah, a když místo toho promarníme svůj život jako kočky a psi, kteří chodí sem
a tam a hledají smyslové uspokojení, potom to bude znamenat, že jsme ztratili
velkou příležitost. Hnutí pro vědomí Kršny učí lidi, jak využít lidské životní podoby
a pochopit Boha a náš vztah k Němu.
Faill: Pokud nedokážeme zcela využít tohoto života, dostaneme další příležitost
v jiném životě?
Šríla Prabhupáda: Ano. Na základě vašich tužeb v okamžiku smrti obdržíte
další tělo. Není ale zaručeno, že to bude tělo lidské. Jak jsem již vysvětlil, existuje
8 400 000 různých druhů těl. Můžete získat jakékoliv z nich podle stavu vaší
mysli v okamžiku smrti. Na co budete myslet v okamžiku smrti, závisí na vašich
činnostech v průběhu celého života. Dokud máme hmotné vědomí, naše činnosti
jsou ovládány hmotnou přírodou, kterou představují tři kvality: dobro, vášeň a
nevědomost. Tyto kvality jsou jako tři základní barvy - žlutá, červená a modrá.
Stejně jako smícháním červené, žluté a modré získáme milióny barev, kvality
přírody se navzájem míchají a tak vzniká mnoho druhů života. Nechceme-li se již
více znovu a znovu rodit a umírat v různých životních podobách, musíme
transcendovat pokrytí hmotnou přírodou a dojít na úroveň čistého vědomí. Když
se ale nenaučíme transcendentální vědě o vědomí Kršny, potom se po smrti
musíme přemístit do dalšího těla, buď do lepšího nebo do horšího, než je naše
současné tělo. Pokud rozvíjíme kvalitu dobra, budeme povýšeni na vyšší
planetární systémy, kde jsou lepší životní podmínky. Jestliže rozvíjíme kvalitu
vášně, zůstaneme na současném stupni. Když se ale z nevědomosti dopouštíme
hříšných činností a porušujeme přírodní zákony, budeme degradováni do
zvířecího života nebo do života rostlin. Potom se opět musíme vyvíjet do lidské
podoby, což může trvat milióny let. Lidská bytost proto musí být zodpovědná.
Musí využít této vzácné příležitosti lidského života, pochopit svůj vztah k Bohu a
jednat podle toho. Potom se může vymanit z koloběhu rození a smrti v různých
životních druzích a jít zpátky domů, zpátky k Bohu.
Faill: Myslíte, že lidem pomáhá transcendentální meditace?
Šríla Prabhupáda: Lidé nevědí, co je to skutečná meditace. Jejich meditace je
jenom fraška - další podvod takzvaných jógínů. Ptáte se mě, zda meditace
pomáhá lidem, ale víte, co to meditace je?
Faill: Uklidňování mysli - snažit se sedět v naprosté rovnováze, ve středu a
nikam se neodchylovat.
Šríla Prabhupáda: A co je ten střed?
Faill: Nevím.
 Šríla Prabhupáda: Každý mluví o meditaci, ale nikdo neví, co meditace ve
skutečnosti je. Tito podvodníci užívají slova ,,meditace``, ale neznají pravý cíl
meditace. Pouze šíří falešnou propagandu.
Faill: A není meditace cenná jenom pro to, aby lidé správně mysleli?
Šríla Prabhupáda: Ne. Skutečná meditace znamená dosažení stadia, ve
kterém je mysl plná vědomí Boha. Ale když nevíte, kdo Bůh je, jak můžete
meditovat? A kromě toho jsou lidé v tomto věku tak rozrušení, že se nedokáží
soustředit. Viděl jsem tuto takzvanou meditaci: jednoduše spí a chrápou. Mnoho
podvodníků bohužel ve jménu vědomí Boha nebo ,,seberealizace`` nabízí špatné
metody meditace, které se nezakládají na autorizovaných knihách védského
poznání. Je to jen další způsob vykořisťování.
Faill: A co jiní učitelé, jako například Ouspenský nebo Gurdjieff? V minulosti
přinesli na Západ podobné poselství jako vy.
Šríla Prabhupáda: Museli bychom studovat jejich učení, abychom zjistili, zda
se drželi védského standardu. Vědomí Boha je věda, stejně jako lékařství nebo
jakákoliv jiná věda. Nemůže se lišit proto, že ji učí různí lidé. Dvě a dvě jsou čtyři
všude, nikdy pět nebo tři. Je to věda.
Faill: Myslíte si, že jiní mohli učit pravou metodu probuzení vědomí Boha?
Šríla Prabhupáda: Pokud jsem podrobně neprostudoval jejich učení, je to
velice těžké říci. Existuje mnoho podvodníků.
Faill: Kteří to dělají pro peníze.
Šríla Prabhupáda: Ano. Nemají žádnou autorizovanou metodu. Proto
předkládáme Bhagavad-gítu takovou, jaká je, bez osobních interpretací. To je
standard.
Faill: Ano, když začnete něco přikrašlovat, nevyhnutelně to změníte.
Šríla Prabhupáda: Vědomí Kršny není žádný nový proces. Je velice starý - a
odpovídá standardu. Nemůže se měnit. Jakmile se ho pokusíte změnit, ztratí svoji
sílu. Tato síla je jako elektřina. Jestliže chcete vyrobit elektřinu, musíte se řídit
standardními pokyny a správně zapojit všechny kladné a záporné póly.
Nemůžete zapojit generátor jak vás napadne a vyrábět s ním elektřinu. Podobně
existuje standardní způsob, jak porozumět filozofii o vědomí Kršny od správných
autorit. Pokud budeme následovat jejich pokyny, proces bude fungovat. Jednou z
vážných nemocí moderního člověka je, že každý chce dělat všechno podle toho,
jak si usmyslí. Nikdo nechce následovat standardní způsob. Proto každý chybuje,
jak duchovně, tak hmotně.
Faill: Rozrůstá se hnutí pro vědomí Kršny?
Šríla Prabhupáda: Ano, velice úspěšně. Možná vás překvapí, že prodáváme
desítky tisíc knih. Máme asi padesát různých titulů, a mnoho knihovníků a
vysokoškolských profesorů si jich vysoce cení, protože než jsme je vydali, taková
literatura tu chyběla. Je to nový příspěvek světu.
Faill: Mám někdy pocit, že vědomí Kršny znamená oholit si hlavu a nosit
šafránový oděv. Jak může vědomí Kršny provozovat obyčejný člověk, který má
rodinu?
Šríla Prabhupáda: Šafránový oděv a oholená hlava nejsou to hlavní, i když
pomáhají naší mysli, stejně jako když je voják správně oblečen, získá na síle,
protože se cítí jako voják. Znamená to ale, že když nemá uniformu, nemůže
bojovat? Ne. Stejně tak je to i s vědomím Kršny - může být oživeno za jakýchkoliv
podmínek - ale určité věci nám mohou pomoci. Proto navrhujeme, abyste žili
určitým způsobem, oblékali se určitým způsobem, jedli určitým způsobem a tak
dále. Tyto věci pomáhají ve vědomí Kršny, ale nejsou to hlavní.
Faill: Takže člověk může být studentem vědomí Kršny a pokračovat v
normálním denním životě?
Šríla Prabhupáda: Ano.
Faill: A co drogy? Mohou pomoci v realizaci Boha?
Šríla Prabhupáda: Kdyby drogy mohly pomoci v realizaci Boha, byly by potom
mocnější než Bůh. Jak můžeme něco takového přijmout? Drogy jsou chemické
látky, které jsou hmotné. Jak může něco hmotného pomoci člověku v realizaci
Boha, který je zcela duchovní? To není možné. To, co člověk zažívá po požití
drogy, je jednoduše opojení nebo halucinace, ale není to realizace Boha.
Faill: Myslíte si, že velcí mystici v minulých věcích skutečně viděli tu duchovní
jiskru, o které jste se dříve zmínil?
Šríla Prabhupáda: Co míníte slovem ,,mystik``?
Faill: To je jméno, kterým jsou označováni lidé, kteří mají nějakou zkušenost z
jiné úrovně reality.
Šríla Prabhupáda: My nepoužíváme slovo ,,mystik``. Naší realitou je realizace
Boha, ke které se dojde, když dospějeme na duchovní úroveň. Dokud máme
tělesné pojetí života, naše chápání se zakládá na uspokojování smyslů, protože
tělo je stvořené ze smyslů. Když pokročíme z tělesné úrovně a vidíme mysl jako
střed smyslových činností, přijímáme mysl jako konečný stupeň realizace. To je
mentální úroveň. Z mentální úrovně můžeme pokročit na intelektuální úroveň a z
intelektuální úrovně můžeme dospět na transcendentální úroveň. Nakonec se
můžeme pozdvihnout i nad transcendentální úroveň a přejít na duchovní úroveň.
To jsou stupně realizace Boha. V tomto věku jsou však lidé tak pokleslí, že šástry
(písma) dávají zvláštní pokyn, aby se lidé pozvedli přímo na duchovní úroveň
zpíváním svatých jmen Boha: Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare
Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare . Jestliže rozvíjíme tuto
duchovní činnost, můžeme ihned realizovat svoji duchovní totožnost. Realizace
Boha pak přijde velice rychle.
Faill: Mnoho lidí dnes říká, že pravdu musíme hledat spíše uvnitř než vně ve
světě smyslů.
Šríla Prabhupáda: Dívat se dovnitř znamená vědět, že jste duše. Dokud
nepochopíte, že nejste tělo, ale duše, nemůžete se dívat dovnitř.
Nejprve musíme studovat: ,,Jsem toto tělo nebo jsem něco uvnitř tohoto těla? ``
To je ale téma, které se bohužel neučí na žádné škole ani univerzitě. Každý si
myslí: ,,Jsem tohle tělo. `` V této zemi si například všichni lidé myslí: ,,Já jsem
Jihoafričan, to jsou Indové, to jsou Řekové, `` a tak dále. Prakticky každý na
celém světě má tělesné pojetí života. Vědomí Kršny začíná tehdy, když se člověk
dostane nad toto tělesné pojetí.
Faill: Takže nejdříve musíme poznat duchovní jiskru?
Šríla Prabhupáda: Ano. Uznat existenci duše v těle je prvním krokem. Dokud
člověk neporozumí této jednoduché skutečnosti, nemůže dělat žádný duchovní
pokrok.
Faill: Je to jen otázka intelektuálního porozumění?
Šríla Prabhupáda: Zpočátku ano. Existují dva druhy poznání: teoretické a
praktické. Nejprve se musíme naučit duchovní vědě teoreticky, a když potom
jednáme na této duchovní úrovni, dosáhneme praktické realizace.
Dnes je bohužel téměř každý v temnotě tělesného pojetí života. Toto hnutí je
proto velice důležité, neboť může vyzdvihnout civilizaci z této temnoty. Dokud
mají lidé tělesné pojetí života, nejsou o nic lepší než zvířata. ,,Jsem pes. `` ,,Jsem
kočka. `` ,,Jsem kráva. `` Tak uvažují zvířata. Jakmile někdo projde kolem, pes
začne štěkat a myslí si: ,,Jsem pes. A musím hlídat. `` Stejně tak, když si osvojím
povahu psa a budu vyzývat cizince - ,,Co chcete v mé zemi? Tady vládnu já! `` -
jaký je potom rozdíl mezi psem a mnou?
Faill: Žádný. Ale mám ještě jinou otázku. Je nezbytné změnit své jídelní zvyky,
abychom mohli provozovat duchovní život?
Šríla Prabhupáda: Ano. Celý proces je určený k tomu, abychom se očistili, a
jedení je částí tohoto očištění. Myslím, že máte přísloví: ,,Jsi to, co jíš, `` a to je
pravda. Naše tělo a mysl odpovídají tomu, jak a co jíme. Šástry proto doporučují,
že pokud chceme vyvinout vědomí Kršny, měli bychom jíst zbytky potravy, které
ponechal Kršna. Jestliže pacient s tuberkulózou něco jí a vy potom sníte zbytky
po něm, nakazíte se tuberkulózou. Podobně, když jíte kŤ ﾐ Ša-pras€dam, nakazíte
se vědomím Kršny. Nic nejíme hned. Nejprve jídlo obětujeme Kršnovi a teprve
potom jíme my. To nám pomáhá pokročit ve vědomí Kršny.
 Faill: Jste všichni vegetariáni?
Šríla Prabhupáda: Ano, protože Kršna je vegetarián. Kršna může jíst všechno,
protože je Bůh, ale v Bhagavad-gítě (9.26) říká: ,,Jestliže Mi někdo s láskou a
oddaností obětuje lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to. `` Nikdy neříká: ,,Dej
Mi maso a víno. ``
Faill: A co kouření?
Šríla Prabhupáda: Kouření je také omamná droga. Jsme již i bez toho
omámeni tělesným pojetím života a když budeme toto omámení ještě zvyšovat,
budeme ztraceni.
Faill: Chcete říci, že věci jako maso, alkohol a kouření jen zesilují naše tělesné
vědomí?
Šríla Prabhupáda: Ano. Přestavte si, že jste nemocný a chcete se vyléčit.
Musíte plnit pokyny lékaře. Když řekne: ,,Nejezte tohle, jezte jen toto, `` musíte
ho poslechnout. Podobně i my máme předpis na to, jak se vyléčit z tělesného
pojetí života: zpívejte Haré Kršna, naslouchejte o Kršnových činnostech a jezte kŤ
ﾐ Ša-pras€dam. Tak se rozvine vaše vědomí Kršny a budete vyléčeni.

Ovládnutí mysli

Je mysl zásobou lidských vědomostí? Nebo existuje nějaký vyšší zdroj poznání?
V následující přednášce, nahrané v únoru 1969 v Los Angeles, Šríla Prabhupáda
vysvětluje, proč je nutné přivést mysl pod kontrolu duchovní energie. Její téma se
zakládá na verši z nejčtenějšího a nejuznávanějšího indického písma, z
Bhagavad-gíty:
bandhur €tm€tmanas tasya yen€tmaiv€tman€ jita ﾃ
an€tmanas tu Źatrutve vartet€tmaiva Źatru-vat
,,Pro toho, kdo podmanil svou mysl, je mysl nejlepším přítelem, ale pro toho, kdo
ji neovládl, je mysl největším nepřítelem. `` (Bg. 6.6)
Účelem celého systému jógy je ovládnout mysl. Je-li mysl ve styku s hmotou, je
naším nepřítelem, stejně jako mysl člověka, který je opilý. V Čaitanja-čaritámrtě
(Madhja 20.117) je řečeno: kŤ ﾐ Ša bhuli' se j…va an€di-bahirmukha ataeva m€y€
t€re deya sa ﾈ s€ra-du ﾃ kha: ,,Živá bytost, která zapomněla na Kršnu, je od
nepaměti přitahována vnějšími rysy Pána a iluzorní energie ( m€y€ ) jí proto
způsobuje v hmotné existenci mnoho potíží. `` Jsem duše, nedílná část
Nejvyššího Pána, ale jakmile se má mysl znečistí, začínám se proti tomu bouřit,
protože mám svou malou nezávislost. ,,Proč bych měl sloužit Kršnovi, Bohu? Já
jsem Bůh! `` Když mi mysl začne diktovat takové myšlenky, celá situace se mění.
Přicházím pod vliv iluze, falešných představ, a celý můj život je zkažený. Chceme
si podmanit mnoho věcí - velké říše a tak dále - ale pokud neovládneme svoji
mysl, nepomůže nám, ani když si podmaníme ohromnou říši. Naše vlastní mysl
bude naším největším nepřítelem.
Účelem osmistupňové jógy je ovládnout mysl, učinit z ní přítele a s její pomocí
dovršit lidské poslání. Pokud neovládneme svoji mysl, praktikování jógy je pouhá
ztráta času, pouhé divadlo. Ten, kdo nedokáže ovládnout svoji mysl, žije stále se
svým největším nepřítelem a jeho život a životní poslání jsou ztracené.
Přirozeným postavením živé bytosti je vykonávat příkazy někoho vyššího. Dokud
naše mysl zůstává neporaženým nepřítelem, musíme sloužit příkazům chtíče,
hněvu, chamtivosti, iluze a tak dále. Jakmile je však mysl poražena, dobrovolně
se podvolíme příkazům Osobnosti Božství, která sídlí v srdci každého jako
Nadduše (Paramátmá). Skutečné praktikování jógy vede k setkání s Paramátmou
v srdci a k tomu, že začneme následovat Její pokyny. Když se však věnujeme
přímo vědomí Kršny, začneme se řídit příkazy Pána zcela automaticky.
jit€tmana ﾃ praŹ€ntasya param€tm€ sam€hita ﾃ
Ź…to ﾐ Ša-sukha-du ﾃ khe ﾐ u tath€ m€n€pam€nayo ﾃ
,,Člověk, který ovládl svou mysl, a takto došel klidu, již dosáhl Nadduše. Cítí se
stejně ve štěstí i neštěstí, horku i zimě, úctě i opovržení. `` (Bhagavad-gítá 6.7)
 Každá živá bytost má ve skutečnosti přirozený sklon poslouchat příkazy Nejvyšší
Osobnosti Božství, sídlící v jeho srdci jako Paramátmá. Je-li mysl svedena vnější
energií, živá bytost se zaplétá do hmotných činností. Proto jakmile někdo jedním
z jógových systémů ovládne svoji mysl, dosáhl již svého cíle. Každý se musí
podrobit vyšším příkazům. Je-li mysl upnuta na vyšší podstatu, člověk nemá jinou
možnost, než následovat pokyny Nejvyššího zevnitř. Mysl musí přijmout nějaké
vyšší pokyny a následovat je. Výsledkem ovládnutí mysli je to, že začneme
automaticky následovat pokyny Paramátmy, Nadduše. Jelikož člověk, který rozvíjí
vědomí Kršny, ihned dosáhne tohoto transcendentálního postavení, oddaný Pána
není ovlivňován dualitami hmotné existence - štěstím a neštěstím, zimou a
horkem a tak dále. Toto stádium je praktické sam€dhi neboli pohroužení do
Nejvyššího.
jń€na-vijń€na-tŤpt€tm€ k™ﾘ a-stho vijitendriya ﾃ
yukta ity ucyate yog… sama-lo ﾐﾘ r€Źma-k€ńcana ﾃ
,,Ten, kdo nabytým poznáním a jeho realizací dosáhl plné spokojenosti, je
pokládán za seberealizovanou duši a nazývá se jógí neboli mystik. Takový člověk
již dosáhl transcendentální úrovně a dospěl k sebeovládání. Na všechno - na
hroudu, kámen i na zlato - se dívá stejně. `` (Bhagavad-gítá 6.8)
Teoretické poznání z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy je k ničemu. Padma
Purána se o tom zmiňuje následovně:
ata ﾃ Źr…-kŤ ﾐ Ša-n€m€di na bhaved gr€hyam indriyai ﾃ
sevonmukhe hi jihv€dau svayam eva sphuraty ada ﾃ
,,Nikdo nemůže pochopit transcendentální povahu jména, podoby, vlastností a
zábav Šrí Kršny prostřednictvím svých hmotně znečištěných smyslů. Jedině tomu,
kdo je duchovně nasycen transcendentální službou Pánu, jsou transcendentální
jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána zjeveny. ``
To je velice důležité. Přijímáme Kršnu jako Nejvyššího Pána. A proč přijímáme, že
Kršna je Nejvyšší Pán? Protože je to uvedeno ve védské literatuře. Například
Brahma-sanhitá říká: …Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ -
,,Kršna je nejvyšší vládce, který má věčné, blažené duchovní tělo. `` Lidé v
kvalitách vášně a nevědomosti si pouze představují podobu Boha. A když jsou
zmateni, říkají: ,,Žádný osobní Bůh neexistuje. Absolutní Pravda je neosobní nebo
prázdná. `` To je výsledek jejich zklamání.
Ale Bůh ve skutečnosti má Svoji podobu. Proč by neměl? Védánta-sútra říká:
janm€dy asya yata ﾃ - ,,Nejvyšší Absolutní Pravda je to nebo ten, z Něhož vše
vychází. `` My máme své podoby. A nejen my, ale všechny různé druhy živých
bytostí mají své podoby. Odkud pocházejí? Jaký je původ těchto podob? To jsou
velice rozumné otázky. Pokud Bůh není osoba, jak by se Jeho synové mohli stát
osobami? Pokud můj otec není osoba, jak jsem se já mohl stát osobou? Pokud
můj otec nemá žádnou podobu, odkud jsem já získal svoji podobu? Když jsou
však lidé zklamaní a vidí, že jejich tělesné podoby jim přinášejí potíže, vyvíjejí si
opačné pojetí podoby a představují si, že Bůh musí být beztvarý. Brahma-sanhitá
to ale zavrhuje. Bůh má podobu, ale Jeho podoba je věčná, plná poznání a
blaženosti ( …Źvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ ). Sat
znamená ,,věčnost``, cit znamená ,,poznání`` a €nanda znamená ,,blaženost``.
Bůh tedy má podobu, ale Jeho podoba je plná blaženosti, plná poznání a věčná.
Srovnejme nyní své tělo s tělem Boha. Naše tělo není ani věčné, ani plné
blaženosti, ani plné poznání. Naše podoba se tedy od Boží podoby zřetelně liší.
Jakmile však uvažujeme o podobě, myslíme si, že musí být stejná, jako máme
my. Proto si myslíme, že jelikož Bůh musí být naším opakem, nesmí mít žádnou
podobu. To je ovšem spekulace a nikoliv poznání. Jak je řečeno v Padma Puráně:
ata ﾃ Źr…-kŤ ﾐ Ša-n€m€di na bhaved gr€hyam indriyai ﾃ. ,,Podobu, jméno,
vlastnosti a příslušenství Boha nelze pochopit s hmotnými smysly. `` Naše
smysly jsou nedokonalé. Jak bychom potom mohli vidět Nejvyšší Osobu? To není
možné.
Jak tedy můžeme vidět Pána? Sevonmukhe hi jihv€dau: když připravíme své
smysly, když je očistíme, pak nám tyto očištěné smysly pomohou vidět Boha. Je
to jako kdybychom měli v očích šedý zákal. Naše oči jsou nemocné, a proto
nevidíme. Ale to neznamená, že není možné nic vidět - pouze my to nevidíme.
Stejně tak nyní nemůžeme vnímat podobu Boha, ale když bude náš šedý zákal
odstraněn, uvidíme Ho. Brahma-sanhitá říká: prem€ńjana-cchurita-bhakti-
vilocaneŠa santa ﾃ sadaiva hŤdaye ﾐ u vilokayanti - ,,Oddaní, jejichž oči jsou
potřeny balzámem lásky k Bohu, vidí Boha, Kršnu, ve svém srdci dvacet čtyři
hodin denně. `` Musíme tedy očistit své smysly. Pak budeme schopni chápat,
jaká je podoba Boha, jaké je Jeho jméno, Jeho sídlo a Jeho příslušenství, a
budeme schopni vidět Boha ve všem.
Védská literatura je plná odkazů na podobu Boha. Například je řečeno, že Bůh
nemá ruce ani nohy, ale že může přijmout vše, co Mu nabízíte: ap€Ši-p€do
javano gŤh…t€. Také je řečeno, že Bůh nemá žádné oči ani uši, ale může vidět
všechno a slyšet všechno. To jsou zdánlivě sporná tvrzení, protože jakmile
uvažujeme o někom, kdo vidí, myslíme si, že musí mít oči jako máme my. To je
naše hmotné pojetí. Bůh samozřejmě má oči, ale Jeho oči jsou jiné, než máme
my. On může vidět i v temnotě, zatímco my nemůžeme. Bůh také slyší. Je ve
Svém království, které je milióny a milióny kilometrů daleko, ale když něco
zašeptáme - nějaké nepravosti - Bůh to uslyší, protože je i v nás.
Nemůžeme tedy uniknout pohledu, sluchu nebo doteku Boha. V Bhagavad-gítě
(9.26) Šrí Kršna říká:
patra ﾈ pu ﾐ pa ﾈ phala ﾈ toya ﾈ yo me bhakty€ prayacchati
tad aha ﾈ bhakty-upahŤtam aŹn€mi prayat€tmana ﾃ
,,Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností květiny, ovoce, zeleninu nebo
mléko, přijmu to a sním to. `` Jak může jíst? Nemůžeme Ho vidět jíst, ale On jí.
Když jídlo správným obřadním způsobem obětujeme Kršnovi, vidíme, že jeho
chuť se okamžitě změní. To je praktická zkušenost. Bůh jí, ale jelikož je plný Sám
v Sobě, nejí jako my. Když mně někdo nabídne jídlo, sním ho všechno, ale Bůh
nemá hlad, a proto když jí, ponechává všechno tak, jak bylo. P™rŠasya p™rŠam
€d€ya p™rŠam ev€vaŹi ﾐ yate: Bůh je tak úplný, že může sníst všechno jídlo,
které Mu nabízíme, a přesto vše zůstane tak, jak bylo. Bůh může jíst očima. To je
uvedeno v Brahma-sanhitě: a‰g€ni yasya sakalendriya-vŤttimanti. ,,Každý úd
Jeho těla má všechny schopnosti všech ostatních údů. `` My můžeme například
vidět očima, ale nemůžeme jíst očima. Když však Bůh jen pohlédne na jídlo, které
Mu obětujeme, může ho tak ochutnat.
Tyto věci samozřejmě nemůžeme chápat. Padma Purána proto říká, že jedině
tomu, kdo je duchovně nasycen transcendentální službou Pánu, jsou
transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána zjeveny. Nemůžeme
pochopit Boha svojí vlastní snahou, ale Bůh se nám může zjevit. Pokusy vidět
Boha vlastní snahou jsou stejné jako pokusy vidět slunce, když je venku tma.
Když si myslíme: ,,Vezmu si silný reflektor a zkusím slunce najít, `` nikdy ho
nenajdeme. Ale ráno, když slunce vyjde z vlastní vůle, můžeme ho snadno vidět.
Stejně tak nemůžeme vidět Boha na základě své vlastní snahy, protože všechny
naše smysly jsou nedokonalé. Musíme očišťovat své smysly a čekat na okamžik,
kdy Bůh uzná za vhodné, aby se nám zjevil. To je proces vědomí Kršny.
Nemůžeme Ho vyzývat - ,,Milý Bože, milý Kršno, hned ke mně přijď! Chci Tě
vidět! `` Ne, Bůh není náš služebník, aby plnil naše rozkazy. Bude-li s námi
potěšen, pak Ho uvidíme.
Naším procesem jógy se tedy snažíme potěšit Boha, aby se nám zjevil. To je
skutečný cíl jógy. Bez tohoto procesu lidé přijímají mnoho nesmyslných ,,Bohů``.
Jelikož nedokáží vidět Boha, považují za Boha každého, kdo řekne: ,,Já jsem Bůh.
`` Nikdo neví, kdo Bůh je. Někdo může říkat: ,,Já hledám pravdu, `` ale musí
vědět, co to je pravda. Jak by jinak mohl pravdu nalézt? Předpokládejme, že chci
koupit zlato. Potom musím vědět, co to je zlato, musím ho alespoň trochu znát.
Jinak mě lidé podvedou. Takže lidé jsou podváděni - přijímají spoustu darebáků
za Boha - protože nevědí, kdo je Bůh. Kdokoliv může přijít a říci: ,,Já jsem Bůh, ``
a nějaký darebák ho přijme za Boha. Člověk, který říká: ,,Já jsem Bůh, `` je
darebák a člověk, který ho přijímá za Boha, je také darebák. Boha nepoznáme
takovýmto způsobem. Abychom viděli Boha a pochopili Ho, musíme se na to
kvalifikovat. To je vědomí Kršny. Sevonmukhe hi jihv€dau svayam eva sphuraty
ada ﾃ: pokud se zaměstnáme ve službě Pánu, můžeme dosáhnout kvalifikace,
abychom viděli Boha. Jinak to není možné.
Tato Bhagavad-gítá je věda o vědomí Kršny. Nikdo nezíská vědomí Kršny
pouhou akademickou učeností. To, že někdo má nějaké tituly - PhDr., CSc., DrSc.
- neznamená, že chápe Bhagavad-gítu. Je to transcendentální věda a pro její
pochopení je potřeba mít jiné smysly. Musíme tedy očistit své smysly službou
Pánu. Jinak i velký učenec - inženýr nebo PhDr. - se při snaze zjistit, kdo je Kršna,
dopustí chyby. Nepochopí to. Není to možné. Proto se Kršna zjevuje v hmotném
světě takový, jaký je. Přestože je nezrozený ( ajo 'pi sann avyay€tm€ ), přichází,
aby nás naučil, kdo je Bůh. Jelikož však v současnosti není Osobně přítomný,
poznáme Ho jedině tehdy, když budeme mít takové štěstí, že získáme společnost
někoho, kdo má čisté vědomí Kršny. Člověk vědomý si Kršny má Jeho milostí
realizované poznání, protože Pán je spokojen s čistou oddanou službou. Musíme
se tedy snažit získat Kršnovu milost. Pak budeme moci chápat Kršnu, vidět Kršnu,
hovořit s Kršnou - všechno budeme moci dělat.
Kršna je osoba. Je nejvyšší osoba. To je uvedeno ve Védách - nityo nity€n€ﾈ
cetanaŹ cetan€n€m: ,,Všichni jsme věčné osoby a Bůh je nejvyšší věčná osoba.
`` Nyní zažíváme zrození a smrt, protože jsme uvězněni v tomto těle. Ale ve
skutečnosti se jako věčné duše nikdy nerodíme ani neumíráme. Podle svých
činností, podle svých tužeb se převtělujeme z jednoho druhu těla do druhého, do
třetího, do čtvrtého. Přitom se však ve skutečnosti nerodíme ani neumíráme. Jak
je vysvětleno v Bhagavad-gítě (2.20): na j€yate mriyate v€ - ,,Živá bytost se
nikdy nerodí a nikdy neumírá. `` A Bůh je také věčný. Nityo nity€n€ﾈ cetanaŹ
cetan€n€m: ,,Bůh je nejvyšší živá bytost mezi všemi živými bytostmi a nejvyšší
věčná osoba mezi všemi věčnými osobami. `` Rozvíjením vědomí Kršny,
očišťováním svých smyslů tedy můžeme znovu obnovit svůj věčný vztah s
nejvyšší, úplnou věčnou osobou. Potom uvidíme Boha.
Prostřednictvím realizovaného poznání dosáhneme dokonalosti. Díky
transcendentálnímu poznání můžeme zůstávat pevní ve svém přesvědčení, ale s
pouhým akademickým poznáním budeme snadno zmateni zdánlivými rozpory.
Jedině realizovaná duše je skutečně sebeovládnutá, protože je odevzdaná
Kršnovi. A je transcendentální, protože nemá nic společného se světskou
učeností. Světská učenost a mentální spekulace (což může být pro jiné stejně
dobré jako zlato) pro takovou duši nemá větší hodnotu než hroudy hlíny a
kamení.
I ten, kdo je negramotný a neumí ani abecedu, může realizovat Boha - pokud se
s pokorou zaměstná v transcendentální láskyplné službě Bohu. Na druhé straně i
velice vzdělaný učenec nemusí být schopný realizovat Boha. Bůh nepodléhá
žádnému hmotnému podmínění, protože je nejvyšší. A stejně tak proces
realizace Boha nepodléhá žádným hmotným podmínkám. Není pravda, že když je
někdo chudý, nemůže realizovat Boha, a když je někdo bohatý, určitě Boha
realizuje. Ne. Bůh je mimo naše hmotné podmínění ( apratihat€ ). Ve Šrímad-
Bhágavatamu (1.2.6) je řečeno: sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato bhaktir
adhok ﾐ aje - ,,Nejlepší náboženství je takové, které pomáhá pokročit v oddané
službě a lásce k Bohu. ``
Bhágavatam neuvádí, že hinduismus je nejlepší, křesťanství je nejlepší,
mohamedánství je nejlepší nebo nějaké jiné náboženství je nejlepší. Bhágavatam
říká, že nejlepší je to náboženství, které pomáhá pokročit v oddané službě a lásce
k Bohu. To je všechno. To je definice nejlepšího náboženství. Nerozlišujeme
náboženství na nejlepší a nejhorší. Samozřejmě, v hmotném světě existují tři
kvality (dobro, vášeň a nevědomost) a náboženská pojetí jsou vytvářena podle
těchto kvalit. Ale účelem náboženství je pochopit Boha a naučit se, jak Boha
milovat. Kterýkoliv náboženský systém je nejlepší, pokud učí, jak milovat Boha.
Jinak je k ničemu. Člověk může velice přísně a důsledně dodržovat své
náboženské zásady, ale pokud je jeho láska k Bohu nulová, pokud jen vzrůstá
jeho láska k hmotě, pak jeho náboženství není žádné náboženství.
 V tomtéž verši Bhágavatam říká, že skutečné náboženství musí být ahaituk… a
apratihat€: bez sobecké motivace a bez překážek. Když budeme moci žít podle
takového systému náboženských zásad, zjistíme, že budeme šťastni ve všech
ohledech. Jinak není možné dosáhnout štěstí. Sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato
bhaktir adhok ﾐ aje. Jedním ze jmen Boha je Adhokšadža. Adhok ﾐ aja znamená
,,ten, který překazí všechny materialistické pokusy být spatřen``. Ak ﾐ aja
znamená ,,přímé vnímání prostřednictvím experimentálního poznání`` a adha ﾃ
znamená ,,nedosažitelný``. Nemůžeme pochopit Boha experimentálním
poznáním. Ne. Musíme se o Něm učit jiným způsobem - pokorným nasloucháním
transcendentálnímu zvuku a transcendentální láskyplnou službou. Potom
můžeme pochopit Boha.
Náboženství je tedy dokonalé tehdy, když nás učí, jak vyvinout lásku k Bohu.
Naše láska ale musí být bez sobeckých motivů. Když řeknu: ,,Miluji Boha, protože
mi dává pěkné věci pro můj smyslový požitek, `` pak to není láska. Skutečná
láska je prosta jakéhokoliv sobeckého motivu ( ahaituk… ). Musíme si myslet:
,,Bůh je veliký. Bůh je můj otec. Je mojí povinností, abych Ho miloval. `` To je
všechno. Žádný obchod - ,,Ó, Bůh mi dává můj denní chléb, a proto Ho miluji. ``
Ne. Bůh dává denní chléb i zvířatům; kočkám a psům. Bůh je otec každého a
dodává potravu všem. Když si vážím Boha proto, že mi dává chléb, není to láska.
Láska je bez motivu. Musím si myslet: ,,I kdyby mi Bůh nedal můj denní chléb,
přesto Ho budu milovat. `` To je skutečná láska. Jak říká Šrí Čaitanja
Mah€prabhu: €Źli ﾐ ya v€ p€da-rat€ﾈ pina ﾐﾘ u m€m adarŹan€n marma-hat€ﾈ
karotu v€ - ,,Ó Pane, můžeš mě obejmout nebo mě pošlapat Svýma nohama.
Můžeš se mi skrývat a zlomit mi srdce tím, že Tě nebudu moci spatřit. Přesto Tě
budu milovat. `` To je čistá láska k Bohu. Když dojdeme do tohoto stádia lásky k
Bohu, pak zjistíme, že jsme zcela blažení. Stejně jako Bůh je plný blaženosti, i my
budeme plni blaženosti. To je dokonalost života.

Nejvyšší jóga

V této přednášce z roku 1969 se Šríla Prabhupáda zaměřuje na dokonalé

stádium praktikování jógy. Systém jógy - počínaje hatha-jógou, pránájámou
(tělesnými cviky a ovládáním dechu) a karma-jógou - vrcholí podle starodávného
védského učení v bhakti-józe, józe oddanosti Nejvyššímu Pánu. ,,Má-li někdo to
štěstí, že dospěl až k bhakti-józe, můžeme o něm říci, že překonal všechny
ostatní jógy, `` říká Šríla Prabhupáda. ,,A testem úspěšnosti v bhakti-józe je,
nakolik při ní člověk vyvíjí svoji lásku k Bohu. ``
yogin€m api sarve ﾐ€ﾈ mad-gaten€ntar€tman€
Źraddh€v€n bhajate yo m€ﾈ sa me yuktatamo mata ﾃ
,,Za nejvyššího ze všech jógínů považuji toho, který na Mne neustále myslí a s
velikou vírou Mi oddaně a láskyplně slouží. Takový jógí je se Mnou nejdůvěrněji
spojen v józe. `` (Bhagavad-gítá 6.47)
Zde je jasně řečeno, že mezi různými druhy jógínů - jako je aštánga-jógí, hatha-
jógí, džňána-jógí, karma-jógí a bhakti-jógí - je bhakti-jógí na nejvyšší úrovni jógy.
Kršna přímo říká: ,,Ten, který na Mne neustále myslí a oddaně a láskyplně Mi
slouží, je nejvyšší ze všech jógínů a je se Mnou nejdůvěrněji spojen v józe. ``
Jelikož to říká Kršna, slova ,,na Mne`` znamenají ,,na Kršnu``. To znamená, že
chce-li se někdo stát dokonalým jógínem na nejvyšší úrovni, měl by si být
vědomý Kršny.
V tomto verši je velmi významné slovo bhajate. Bhajate má svůj kořen ve
slovese bhaj, kterého se používá ve spojitosti s oddanou službou. České slovo
,,uctívat`` nemá stejný význam jako slovo bhaja. ,,Uctívat`` znamená ,,někoho
velebit nebo mu prokazovat úctu``. Avšak služba vykonávaná z lásky a naplněná
vírou je zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo neuctívá ctihodného
člověka nebo poloboha, může být pouze označen za nezdvořilého, ale odmítne-li
někdo sloužit Nejvyššímu Pánu, je zcela ztracen.
 Uctívání se tedy od oddané služby velice liší. Uctívání v sobě má nějaký sobecký
motiv. Uctíváme velké magnáty, protože víme, že když je potěšíme, poskytnou
nám nějaké výhody, ze kterých budeme mít prospěch. Tomu se podobá uctívání
polobohů. Lidé často uctívají některého z polobohů, aby dosáhli určitého cíle, ale
to je v Bhagavad-gítě (7.20) odsouzeno: k€mais tais tair hŤta-jń€n€ﾃ
prapadyante 'nya devat€ﾃ - ,,Ti, jejichž poznání unesly hmotné žádosti, uctívají
polobohy se sobeckými cíli. ``
Takže když mluvíme o uctívání, zahrnuje to nějaký sobecký motiv, ale když
mluvíme o oddané službě, není v tom jiný motiv, než touha potěšit někoho, koho
máme rádi. Oddaná služba se zakládá na lásce. Například když matka slouží
svému dítěti, nemá žádný osobní motiv - slouží mu z lásky. Ostatní mohou dítě
zavrhnout, ale matka to nikdy neudělá, protože ho miluje. Stejně tak ve službě
Bohu nemáme mít žádný osobní motiv. To je dokonalé vědomí Kršny,
doporučené ve Šrímad-Bhágavatamu (1.2.6) v rámci popisu prvotřídních
náboženských zásad: sa vai pu ﾈ s€ﾈ paro dharmo yato bhaktir adhok ﾐ aje -
,,Prvotřídní náboženský systém je ten, který člověku umožňuje vyvinout jeho
vědomí Boha a lásku k Bohu. `` Člověk může dodržovat různé náboženské
zásady, ale měřítkem je, nakolik přitom vyvíjí svoji lásku k Bohu.
Má-li však někdo osobní motiv a myslí si: ,,Toto náboženství mi splní má hmotná
přání, `` pak to není prvotřídní náboženství. To je náboženství třetí třídy.
Prvotřídní náboženství je to, ve kterém člověk vyvine svoji lásku k Bohu, a tato
láska musí být nemotivovaná a nepřerušovaná ( ahaituky apratihat€ ). To je
prvotřídní náboženství, které Kršna doporučuje v tomto posledním verši šesté
kapitoly Bhagavad-gíty.
Vědomí Kršny je dokonalostí jógy, ale i z náboženského hlediska je prvotřídní,
neboť se vykonává bez osobního motivu. Moji žáci neslouží Kršnovi proto, aby jim
něco dal. Není důležité, jestli něco dostanou. Oddaní samozřejmě dostanou
všechno, co potřebují, a nemají o nic nouzi. Nemyslete si, že když člověk začne
oddaně sloužit Kršnovi, zchudne. Ne. Kde je Kršna, tam je všechno, protože Kršna
je všechno. Neměli bychom však s Kršnou obchodovat: ,,Kršno, dej mi to nebo
ono. `` Kršna ví lépe než my, co potřebujeme, stejně jako otec zná potřeby svého
dítěte. Proč bychom o to měli žádat? Jelikož Bůh je všemocný, zná naše touhy a
naše potřeby. To je potvrzeno ve Védách: eko bah™n€ﾈ yo vidadh€ti k€m€n -
,,Bůh dokonale zaopatřuje všechny živé bytosti vším potřebným. ``
Měli bychom se jen snažit milovat Boha, aniž bychom Ho o něco žádali. O
všechny naše potřeby bude postaráno. I kočky a psi dostávají, co potřebují.
Nechodí o něco žádat Boha do kostela, a stejně je o jejich potřeby postaráno.
Proč by oddaný nedostal, co potřebuje? Jestliže kočky a psi jsou zaopatřeni, aniž
by o to Boha žádali, proč bychom měli od Boha chtít: ,,Dej mi to, dej mi ono``?
Ne. Máme se jen snažit milovat Ho a sloužit Mu. To bude zahrnovat všechno a je
to nejvyšší úroveň jógy.
Sloužit Bohu je přirozené - jelikož jsme nedílné části Boha, je naše přirozená
povinnost Mu sloužit. Dobře to vystihuje příklad prstu a těla. Prst je nedílná část
těla a jaká je jeho povinnost? Sloužit celému tělu, to je všechno. Když vás někde
něco svědí, prst se ihned zapojí. Když chcete vidět, oči vám ihned pomohou.
Když chcete někam jít, nohy vás tam ihned odnesou. Tím způsobem všechny
části a údy těla slouží celému tělu.
Podobně jsme my všichni nedílné části Boha a naším údělem je jednoduše Mu
sloužit. Když tělesné údy slouží tělu, automaticky dostávají energii. Stejně tak
když sloužíme Kršnovi, automaticky dostáváme vše, co potřebujeme. Yath€ taror
m™la-ni ﾐ ecanena. Když zaléváme kořen stromu, energii automaticky dostávají i
listy, výhonky, větve atd. A službou Kršnovi neboli Bohu sloužíme všem ostatním
částem stvoření. Nemusíme sloužit každé živé bytosti zvlášť.
Další věcí je, že službou Bohu automaticky vyvíjíme náklonnost ke všem živým
bytostem - nejen k lidem, ale i ke zvířatům. Proto je vědomí Boha, vědomí Kršny,
dokonalostí náboženství. Bez vědomí Kršny je naše náklonnost k jiným živým
bytostem velice omezená, ale s vědomím Kršny je tato náklonnost dokonalá.
 Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a proto je svou podstatou
určena k tomu, aby Mu sloužila. Jestliže tak nečiní, poklesne. Šrímad-Bhágavatam
(11.5.3) to potvrzuje takto:
ya e ﾐ€ﾈ puru ﾐ a ﾈ s€k ﾐ€d €tma-prabhavam …Źvaram
na bhajanty avaj€nanti sth€n€d bhra ﾐﾘ€ﾃ patanty adha ﾃ
,,Ten, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží prvotnímu Pánu, Jenž je zdrojem
všech živých bytostí, určitě poklesne ze svého věčného přirozeného původního
postavení. ``
Jak můžeme poklesnout ze svého věčného postavení? Vezměme znovu příklad
prstu a těla. Když něčí prst onemocní a nemůže sloužit tělu, přináší člověku jen
bolest. Stejně tak každý, kdo neslouží Nejvyššímu Pánu, jen ruší Nejvyššího a
způsobuje Mu bolest. Taková osoba proto musí trpět, stejně jako člověk, který
nejedná podle zákonů státu. Takový zločinec pouze přináší vládě problémy a
zasluhuje potrestání. Může si myslet: ,,Jsem velice dobrý člověk, `` ale protože
narušuje státní zákony, způsobuje vládě potíže. Tomu je snadné porozumět.
Takže každá živá bytost, která neslouží Kršnovi, Mu způsobuje určitou bolest. A
způsobovat Kršnovi bolest je hříšné. Stejně jako vláda zatýká všechny
nepříjemné osoby a dává je do vězení - ,,Vy zločinci žijte tady, abyste nerušili
obyvatele státu`` - tak Bůh posílá všechny zločince, kteří narušují Jeho zákony a
kteří Mu jen způsobují bolest, do tohoto hmotného světa. Sth€n€d bhra ﾐﾘ€ﾃ
patanty adha ﾃ: klesají ze svého věčného postavení v duchovním světě. Můžeme
znovu použít příklad s prstem. Když je bolest prstu nesnesitelná, doktor může
poradit: ,,Drahý pane, váš prst musíme amputovat; jinak znečistí celé tělo. ``
Sth€n€d bhra ﾐﾘ€ﾃ patanty adha ﾃ: Prst potom ztrácí své věčné postavení jako
část těla.
Jelikož jsme se vzbouřili proti zásadám vědomí Boha, poklesli jsme do tohoto
hmotného světa. Pokud chceme znovu získat své původní postavení, musíme se
upevnit ve služebnickém postoji. To je dokonalý lék. Jinak budeme trpět bolestí a
Bůh bude trpět kvůli nám. Jsme jako špatní synové Boha. Když syn není dobrý,
trpí, a jeho otec trpí s ním. Stejně tak když my trpíme, trpí i Bůh. Nejlépe je tedy
oživit své původní vědomí Kršny a zaměstnat se ve službě Pánovi.
Slovo avaj€nanti, použité v citovaném verši ze Šrímad-Bhágavatamu, používá
také Kršna v Bhagavad-gítě (9.11):
avaj€nanti m€ﾈ m™ﾁ h€ m€nu ﾐ…ﾈ tanum €Źritam
para ﾈ bh€vam aj€nanto mama bh™ta-maheŹvaram
,,Blázni se Mi vysmívají, když sestupuji v lidské podobě, neboť neznají Moji
transcendentální povahu svrchovaného Pána nad vším, co existuje. `` Nejvyšší
Osobnosti Božství, Pánu Kršnovi, se vysmívají jedině blázni a darebáci. Slovo
m™ﾁ ha znamená ,,blázen`` nebo ,,darebák``. Ke Kršnovi je lhostejný jedině
darebák. Opovažuje se přehlížet Ho a neví, že za tento postoj bude trpět.
Darebáci neznají svrchované postavení Pána a uctívají různé laciné ,,Bohy``. Bůh
je nyní tak lacinou záležitostí, že mnoho lidí říká: ,,Já jsem Bůh, ty jsi Bůh. `` Ale
jaký je význam slova ,,Bůh``? Jestliže každý je Bůh, jaký má potom Bůh význam?
Slovo avaj€nanti je tedy zcela na místě. Avaj€nanti znamená ,,nedbající`` a
dokonale to popisuje toho, kdo říká: ,,Kdo je Bůh? Já jsem Bůh. Proč bych měl
sloužit Bohu? `` To je avaj€nanti - přehlížení skutečného postavení Boha. Zločinci
mívají takový postoj ke vládě: ,,Co s vládou? Můžu si dělat, co chci. Nestarám se
o vládu. `` To je avaj€nanti. Ale i když budeme říkat: ,,Nestarám se o vládu, `` je
tu policie a ta nás potrestá. A stejně tak když budeme přehlížet Boha, hmotná
příroda nás potrestá zrozením, stářím, nemocí a smrtí. Abychom unikli tomuto
utrpení, musíme vykonávat jógu.
Všechny jógy vrcholí v bhakti-józe. Ostatní jógy jsou jen způsoby, jak dospět k
bhakti-józe. Jóga vlastně znamená bhakti-jóga. K seberealizaci vede dlouhá cesta
od karma-jógy až po nejvyšší bhakti-jógu. Karma-jóga, činnost bez žádosti po
plodech práce, je začátkem této cesty. (Plodonosné činnosti neboli karma
zahrnují také hříšné činnosti. Do karma-jógy však nepatří hříšné činnosti, ale jen
dobré, zbožné neboli předepsané činnosti. To je karma-jóga.) Jakmile karma-jógín
získá poznání a naučí se odříkání, přejde ke džňána-józe, a když v džňána-józe za
pomoci různých tělesných cviků dosáhne stádia, kdy medituje o Nadduši a upíná
k Ní svou mysl, říká se, že dospěl k aštánga-józe. A překoná-li člověk aštánga-
jógu a začne sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršnovi, pak dosáhl vrcholu,
bhakti-jógy.
Bhakti-jóga je skutečně nejvyšší cíl, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat,
musíme porozumět ostatním, nižším jógám. Jógí, který dělá neustálé pokroky,
kráčí pravou cestou k věčnému štěstí, ale kdo se na určitém stupni zastaví a
žádný další pokrok nedělá, je označován podle stupně, kterého dosáhl: karma-
jógí, džňána-jógí nebo aštánga-jógí. Má-li však někdo to štěstí, že dosáhl bhakti-
jógy, můžeme o něm říci, že všechny ostatní jógy překonal. Vědomí Kršny je
proto nejvyšším stádiem jógy, stejně jako Mount Everest je nejvyšším vrcholkem
Himalájí, nejvyššího pohoří světa.
Jestliže si někdo na úrovni džňána-jógy myslí, že je na konci, pak se mýlí. Musí
ještě udělat další pokrok. Řekněme, že chcete vyjít po schodech do nejvyššího,
stého patra nějaké budovy. Budete muset projít třicátým, padesátým,
osmdesátým patrem atd. Ale pokud se na padesátém nebo osmdesátém patře
zastavíte a budete si myslet: ,,Nyní jsem dosáhl svého cíle, `` pak skončíte
neúspěchem. Abyste dosáhli svého cíle, musíte vyjít do stého patra. Stejně tak
všechny jógové procesy jsou navzájem propojené jako toto schodiště, ale neměli
bychom se spokojit s dosažením padesátého nebo osmdesátého patra. Měli
bychom dojít na nejvyšší úroveň, sté poschodí - k čistému vědomí Kršny.
A ten, kdo se chce dostat na sté poschodí, má také k dispozici výtah, kterým
bude za minutu nahoře. Může samozřejmě říci: ,,Proč bych jezdil výtahem? Půjdu
raději po schodech. `` Má tu možnost, ale také se mu může stát, že nedojde.
Podobně ten, kdo použije ,,výtahu`` v podobě bhakti-jógy, může za krátkou dobu
dosáhnout ,,stého poschodí`` - dokonalosti jógy v podobě vědomí Kršny.
Vědomí Kršny je přímý proces. Můžete jít po schodech a projít všemi ostatními
jógovými systémy nebo můžete rozvíjet přímo vědomí Kršny. Pán Čaitanja
doporučuje, aby lidé v tomto věku, kteří mají velice krátký život, jsou neklidní a
plní úzkosti, využívali přímého procesu. A ze Své bezpříčinné milosti nám dává
zpívání Haré Kršna mantry, které nás okamžitě pozvedá na úroveň bhakti-jógy.
Má okamžitý účinek a nemusíme na nic čekat. To je zvláštní dar Pána Čaitanji.
Šríla Rúpa Gósvámí se proto modlí: namo mah€-vad€ny€ya kŤ ﾐ Ša-prema-
prad€ya te - ,,Ó Pane Čaitanjo, jsi nejmilostivější inkarnace, protože přímo
rozdáváš lásku ke Kršnovi. `` Člověk musí obvykle projít mnoha úrovněmi jógy,
než dosáhne lásky ke Kršnovi, ale Pán Čaitanja ji dává přímo. Proto je
nejmilostivější inkarnací. To je postavení Pána Čaitanji.
Jediným způsobem, jak poznat Boha vpravdě, je bhakti-jóga. Kršna to potvrzuje
v Bhagavad-gítě (18.55): bhakty€ m€ﾈ abhij€n€ti y€v€n yaŹ c€smi tattvata ﾃ -
,,Jedině oddaná služba umožňuje vpravdě pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. ``
Védy potvrzují, že jedině prostřednictvím bhakti, oddané služby, lze dosáhnout
nejvyššího stádia dokonalosti. I když někdo praktikuje jiný jógový systém, ke
každému pokroku potřebuje alespoň příměs bhakti. Jelikož však lidé v tomto věku
nemají dostatek času na to, aby procházeli všemi stádii ostatních jógových
systémů, doporučuje se přímý proces: bhakti-jóga neboli čistá oddanost. Pokud
se tedy někdo dostane k vědomí Kršny, k cestě bhakti-jógy, pokládá se to za
veliké štěstí a jeho postavení je velice dobré podle všech védských pokynů.
Myslíte, že to bylo předstírané? Ne. Nadšený tanec nelze tak dlouho předstírat.
Oni skutečně probudili své vědomí Kršny, jelikož následují autorizovanou
metodu. Je to vysvětlené v Čaitanja-čaritámrtě (Madhja 22.107):
Ideální jógí soustředí svoji pozornost na Kršnu, Jehož pleť má barvu bouřkového
mraku, Jehož lotosu podobná tvář září jako slunce, Jehož šat se třpytí mnoha
drahokamy a Jehož tělo zdobí girlanda z květů. Jeho oslnivý lesk, zářící do všech
stran, se nazývá brahmadžjóti. Inkarnuje v různých podobách, jako Ráma, Varáha
a Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost - jako syn matky
Jašódy - a je znám jako Kršna, Góvinda a Vásudéva. Je dokonalým dítětem,
manželem, přítelem a pánem a je plný všech vznešených transcendentálních
vlastností. Ten, kdo si je vždy plně vědom všech těchto rysů Pána, je nejvyšší
jógí. Tohoto stádia dokonalosti jógy lze dosáhnout jedině pomocí bhakti-jógy, což
potvrzuje všechna védská literatura.

VI. Duchovní řešení hmotných problémů

Jak dosáhnout celosvětové jednoty a míru

Na setkání Mezinárodní studentské organizace v roce 1969, která se konala v

americkém Bostonu, Šríla Prabhupáda říká: ,,Národy se chtějí sjednotit, a o to se
snaží Organizace spojených národů. Ale místo toho, aby se národy sjednocovaly,
vlajek přibývá. `` Je to proto, že ,,moje národní cítění a vaše národní cítění se
odlišují a vzájemně střetávají. Musíme najít správný střed a cíl našeho cítění...
Tím cílem je Kršna. ``
Děkuji vám za účast a váš zájem o toto hnutí pro vědomí Kršny. Vaše společnost
se nazývá Mezinárodní studentská organizace. Existuje mnoho jiných
mezinárodních společností, jako například Organizace spojených národů.
Myšlenka mezinárodní společnosti je velice pěkná, ale musíme se snažit
pochopit, co by mělo být středem pozornosti.
Když hodíte kámen doprostřed vodní nádrže, kruhy se budou šířit až ke břehům.
Také rádiové vlny se šíří v kruzích a když je zachytíte na svých přijímačích,
uslyšíte vysílání. Stejným způsobem se může šířit i naše cítění.
Na začátku života chceme pouze jíst. Malé dítě chce jíst všechno, co mu přijde
do ruky. Má jenom osobní zájem. Když pak trochu vyroste, začíná se dělit se
svými bratry a sestrami: ,,Dobrá. Vezmi si také trochu. `` Tak se rozvíjí jeho pocit
sounáležitosti. Když pak ještě vyroste, začíná cítit určitou lásku ke svým rodičům,
potom ke své společnosti, ke své zemi a nakonec ke všem národům. Dokud ale
nenajdeme správný střed svého zájmu, toto šíření citů - i když je na národní nebo
mezinárodní úrovni - nebude dokonalé.
Například význam slova ,,občan`` je ,,ten, kdo se narodil v určité zemi``. Vy
cítíte s dalšími Američany, protože se také narodili v této zemi. Jste schopni za
své krajany položit i život. Ale je tady jeden nedostatek: když ,,občan`` je ,,ten,
kdo se narodil v určité zemi``, proč nejsou zvířata narozená v Americe pokládána
za Američany? Problém je v tom, že své city nešíříme mimo lidskou společnost.
Jelikož si nemyslíme, že zvířata jsou naši krajané, posíláme je na jatka.
Naše národní nebo mezinárodní cítění tedy není soustředěno na správném
místě. Když je jeden střed, můžete kolem něho namalovat libovolný počet kruhů
a nikdy se nebudou protínat. Budou jen větší a větší. Je-li správný střed, žádné
kruhy se navzájem neprotnou. Ale současná situace je dost nešťastná. I když
každý z nás má národní nebo mezinárodní cítění, společný cíl nám chybí. Proto
vaše mezinárodní cítění a moje mezinárodní cítění, vaše národní cítění a moje
národní cítění se odlišují a vzájemně střetávají. Pro své city a pro svoji náklonnost
musíme najít správný cíl. Pak můžete šířit svůj okruh citů a nebude se střetávat
ani rušit s jinými.
Tím cílem je Kršna.
Naše společnost, Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny, učí lidi všech zemí,
že cílem jejich lásky má být Kršna. Jinými slovy učíme lidi, aby se stali mahátmy.
Možná jste již slyšeli slovo mahátmá. Je to sanskrtské slovo, které se používá pro
toho, kdo je velkorysý, jehož okruh citů je velice široký. To je mahátmá. Mah€
znamená ,,velký`` nebo ,,široký`` a €tm€ znamená ,,duše``. Ten, kdo široce
otevřel svoji duši, se tedy nazývá mah€tm€.
Bhagavad-gítá (7.19) dává popis osoby, která tímto velkorysým způsobem
rozvinula své cítění:
bah™n€ﾈ janman€m ante jń€nav€n m€ﾈ prapadyate
v€sudeva ﾃ sarvam iti sa mah€tm€ su-durlabha ﾃ
 Tento verš nejprve říká, že mahátmou je možné se stát až po mnoha a mnoha
zrozeních ( bah™n€ﾈ janman€m ante ). Duše postupně transmigruje a mění
jedno tělo za druhým. Existuje 8 400 000 různých životních druhů a my jimi
procházíme v procesu evoluce, až nakonec dojdeme do lidské životní podoby.
Jedině v ní se můžeme stát mahátmou. Proto Kršna říká: bah™n€ﾈ janman€m
ante. ,,Mahátmou je možné stát se až po mnoha a mnoha zrozeních. ``
Podobný verš můžeme najít ve Šrímad-Bhágavatamu. Labdhv€ su-durlabham
ida ﾈ bahu-sambhav€nte: ,,Po mnoha a mnoha zrozeních jsi získal lidské tělo,
kterého je velice obtížné dosáhnout. `` Tato lidská životní podoba není nijak
laciná. Těla koček, psů a jiných zvířat jsou laciná, ale tato lidská podoba není.
Lidskou životní podobu dostáváme poté, co jsme se narodili přinejmenším v 8
000 000 různých druzích života. Bhágavatam a Bhagavad-gítá tedy říkají stejnou
věc. Všechna védská písma se navzájem potvrzují a ten, kdo jim rozumí, v nich
nenachází žádný rozpor.
Lidské životní podoby tedy dosáhneme po mnoha a mnoha zrozeních v nižších
životních podobách. Ale i v této lidské životní podobě je pro rozvoj poznání o
smyslu existence zapotřebí mnoho a mnoho zrození. Pokud někdo skutečně
rozvíjí duchovní poznání - a to nejen v jednom životě, ale v mnoha a mnoha
životech - nakonec dojde na nejvyšší úroveň a nazývá se jń€nav€n neboli
,,vlastník skutečného poznání``. Potom, říká Kršna: m€ﾈ prapadyate - ,,Odevzdá
se Mně, Kršnovi neboli Bohu. `` (Když říkám ,,Kršna``, myslím tím Nejvyššího
Pána, všepřitažlivou Nejvyšší Osobnost Božství.)
A proč se člověk, který má poznání, odevzdává Kršnovi? V€sudeva ﾃ sarvam iti:
protože ví, že Vásudéva, Kršna, je všechno - že je společným cílem všeho cítění.
A dále: sa mah€tm€ su-durlabha ﾃ. Zde je použito slova mahátmá. Rozvíjí-li
člověk poznání po mnoho a mnoho životů a rozšíří-li své vědomí až na úroveň
lásky k Bohu, pak se z něj stává mahátmá, velká duše. Bůh je velký a Jeho
oddaný je také velký. Ale Kršna říká: sa mah€tm€ sudurlabha ﾃ - takovou velkou
duši je velice vzácné potkat. To je popis mahátmy, který dostáváme z Bhagavad-
gíty.
Svoji lásku jsme rozšířili na různé objekty. Milujeme svoji zemi, milujeme svoji
společnost, milujeme svoji rodinu nebo své kočky a psy. V každém případě cítíme
nějakou lásku a šíříme ji podle svého poznání. A když je naše poznání dokonalé,
docházíme k lásce ke Kršnovi. To je dokonalost. Láska ke Kršnovi je cíl všech
činností, cíl života.
Šrímad-Bhágavatam (1.2.8) potvrzuje, že cílem života je Kršna:
dharma ﾃ svanu ﾐﾘ hita ﾃ pu ﾈ s€ﾈ vi ﾐ vaksena-kath€su ya ﾃ
notp€dayed yadi rati ﾈ Źrama eva hi kevalam
První slova v tomto verši jsou dharma ﾃ svanu ﾐﾘ hita ﾃ pu ﾈ s€m. To znamená, že
každý vykonává svoji povinnost podle svého postavení. Hospodář má nějakou
povinnost, sannjásí (odříkavý mnich) má nějakou povinnost, brahmačárí (student
žijící v celibátu) má nějakou povinnost. Existují různé druhy povinností podle
různých zaměstnání. Ale Bhágavatam říká, že když bezchybným vykonáváním
svých povinností stále nedojdete k pochopení Kršny, pak vše, co jste dosud
dělali, byla zbytečná ztráta času ( Źrama eva hi kevalam ). Pokud tedy chcete
dojít k dokonalosti, musíte se snažit pochopit a milovat Kršnu. Pak vaše národní a
mezinárodní cítění skutečně dosáhne svých hranic.
Nyní předpokládejme, že nějaký člověk řekne: ,,Ano, já jsem rozšířil svoji lásku.
`` To je v pořádku, ale pak se musí jasně projevit, že jeho láska je rozvinutá. Jak
říká Kršna v Bhagavad-gítě (5.18):
vidy€-vinaya-sampanne br€hmaŠe gavi hastini
Źuni caiva Źva-p€ke ca paŠ ﾁ it€ﾃ sama-darŹina ﾃ
Je-li někdo skutečný paŠ ﾁ ita neboli člověk, který dospěl k dokonalému poznání,
pak musí vidět každého na stejné úrovni ( sama-darŹina ﾃ ). Jelikož paŠ ﾁ ita se již
nezajímá o tělo, vidí učeného bráhmana jako duši, vidí psa jako duši, vidí slona
jako duši a vidí také nízkého člověka jako duši. V lidské společnosti existuje
mnoho společenských tříd, bráhmanem vysokého původu počínaje a čandálou
(vyvrhelem) konče, ale je-li člověk skutečně učený, vidí každého, každou živou
bytost, na stejné úrovni. To je příznak skutečné učenosti.
Snažíme se rozšířit své cítění na společnost, národ, lidstvo nebo celý vesmír. To
je pro nás přirozené - rozšiřovat své vědomí. Pokouším se ale upozornit na to, že
pokud skutečně chceme rozšířit své vědomí až k naprosté úplnosti, musíme
nalézt skutečný střed existence. Tím středem je Kršna neboli Bůh. Jak víme, že
Kršna je Bůh? Kršna to Sám o Sobě prohlašuje v Bhagavad-gítě. Prosím,
nezapomínejte, že hnutí pro vědomí Kršny se zakládá na Bhagavad-gítě - takové,
jaká je. Vše, co říkám, je v Bhagavad-gítě. Bhagavad-gítá byla však bohužel
mnohokrát nesprávně interpretována a lidé ji špatně chápou. Skutečným
smyslem a posláním Bhagavad-gíty je vyvinout vědomí Kršny, lásku ke Kršnovi, a
to se snažíme učit po celém světě.
Kršna popisuje v Bhagavad-gítě mahátmu na několika místech: mah€tm€nas tu
m€ﾈ p€rtha daiv…ﾈ prakŤtim €Źrit€ﾃ - ,,Mahátmá neboli ten, kdo je skutečně
moudrý a velkorysý, je pod ochranou Mé duchovní energie. `` Již není ovlivňován
hmotnou energií.
Vše, co vidíme, jsou výtvory různých energií Boha. V Upanišadách je řečeno:
par€sya-Źaktir vividhaiva Źr™yate - ,,Nejvyšší Absolutní Pravda má mnoho
rozmanitých energií. `` A tyto energie jednají tak dokonale, že to vypadá, jako
kdyby se vše dělo automaticky ( sv€bh€vik… jń€na-bala-kriy€ ca ). Všichni jsme
již například viděli rozkvetlý květ. Můžeme si myslet, že vykvetl automaticky a že
je sám od sebe tak krásný. Ale to není pravda - to jedná hmotná energie Boha.
Stejně tak má Kršna duchovní energii. A mahátmá neboli ten, kdo je velkorysý,
je pod ochranou této duchovní energie a nikoliv pod vlivem hmotné energie.
Všechny tyto skutečnosti jsou vysvětleny v Bhagavad-gítě. V Bhagavad-gítě je
mnoho veršů, které popisují, jak fungují Kršnovy energie, a naším posláním je
předložit Bhagavad-gítu takovou, jaká je, bez jakýchkoliv nesmyslných
komentářů. Žádné nesmyslné komentáře nejsou zapotřebí. Bhagavad-gítá je
jasná jako slunce. Stejně jako nepotřebujete žádnou lampu, abyste viděli slunce,
nepotřebujete komentáře obyčejných hloupých lidí, abyste mohli studovat
Bhagavad-gítu. Studujte Bhagavad-gítu - takovou, jaká je. Pak získáte veškeré
duchovní poznání. Budete moudří a pochopíte Kršnu. Pak se Mu odevzdáte a
stanete se mahátmy.
A jak mahátmá jedná? Mahátmá je pod ochranou Kršnovy duchovní energie. Co
to znamená prakticky? Kršna říká: m€m... bhajanty ananya-manasa ﾃ - ,,Mahátmá
Mi vždy oddaně slouží. `` To je hlavní příznak mahátmy: vždy slouží Kršnovi.
Zaměstnává se v této oddané službě slepě? Ne. Kršna říká: jń€tv€ bh™t€dim
avyayam - ,,Ví bezpečně, že Já jsem zdrojem všeho. ``
Kršna všechno vysvětluje v Bhagavad-gítě. A naším záměrem v hnutí pro
vědomí Kršny je šířit poznání obsažené v Bhagavad-gítě bez přidávání
nesmyslných komentářů. Pak bude mít lidská společnost z tohoto poznání
prospěch. Nyní je společnost v nezdravé situaci, ale pokud lidé pochopí
Bhagavad-gítu a opravdu rozšíří svůj rozhled, všechny společenské, národní a
mezinárodní problémy se automaticky vyřeší. Nebudou vznikat žádné potíže. Ale
pokud nezjistíme, co je středem existence a budeme vytvářet vlastní způsoby
šíření své lásky, bude docházet jenom ke konfliktům - nejen mezi individuálními
osobami, ale i mezi různými národy světa. Národy se chtějí sjednotit, a o to se
snaží Organizace spojených národů. Ale místo toho, aby se národy sjednocovaly,
vlajek přibývá. Také Indie byla kdysi jednou zemí, Hindustánem. Nyní přibyl
Pákistán. A někdy v budoucnosti přibude Sikhistán nebo nějaký další ,,stán``.
Místo sjednocování se rozdělujeme, protože postrádáme společný cíl. Jelikož jste
všichni studenti zapojení v mezinárodní organizaci, žádám vás: prosím, pokuste
se nalézt skutečný střed mezinárodního hnutí. Skutečné mezinárodní cítění bude
možné pouze tehdy, když pochopíte, že středem je Kršna. Pak bude vaše
mezinárodní hnutí dokonalé.
Ve čtrnácté kapitole Bhagavad-gíty (14.4) Pán Kršna říká:
 sarva-yoni ﾐ u kaunteya m™rtaya ﾃ sambhavanti y€ﾃ
t€s€ﾈ brahma mahad yonir aha ﾈ b…ja-prada ﾃ pit€
,,Jsem otec všech životních druhů. Hmotná příroda je matka a Já jsem otec
dávající sémě. `` Nikdo se nemůže narodit bez otce a matky. Otec dává sémě a
matka dává tělo. V tomto hmotném světě je matkou nás všech - od Brahmy až po
mravence - hmotná příroda. Naše tělo je hmota a jako takové je darem hmotné
přírody, naší matky. Ale ,,já``, duše, jsem nedílnou částí svrchovaného otce,
Kršny. Kršna říká: mamaiv€ﾈ Źo... j…va-bh™ta ﾃ - ,,Všechny živé bytosti jsou Mé
nedílné části. ``
Chcete-li tedy rozšířit své pocity sounáležitosti na nejvyšší míru, pak se, prosím,
pokuste pochopit Bhagavad-gítu. Budete osvíceni a stanete se skutečnými
mahátmy. Budete cítit náklonnost dokonce i ke kočkám, psům a hadům. V
sedmém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu říká Nárada Muni, že je-li ve vašem domě
had, máte mu dát najíst. Jen se podívejte, jak se může rozšířit vaše cítění! Budete
se starat i o hada, co říci o ostatních zvířatech a o lidech.
Nikdo nemůže být osvícen, dokud nepochopí Boha neboli Kršnu. Proto kážeme
vědomí Kršny po celém světě. Hnutí pro vědomí Kršny není nic nového. Jak jsem
říkal, zakládá se na principech Bhagavad-gíty a Bhagavad-gítá je starodávné
písmo. Z historického hlediska je pět tisíc let stará. A z prehistorického hlediska
je stará milióny let. Kršna říká ve čtvrté kapitole: ima ﾈ vivasvate yoga ﾈ
proktav€n aham avyayam - ,,Poprvé jsem tuto pradávnou vědu o józe vysvětlil
bohu Slunce. `` To znamená, že Kršna poprvé vyslovil Bhagavad-gítu před
několika milióny let. Z historického hlediska ale Bhagavad-gítá existuje od bitvy
na Kurukšétře, která se odehrála před pěti tisíci lety. Je tedy starší než jakékoliv
jiné písmo světa.
Pokuste se pochopit Bhagavad-gítu - takovou, jaká je, bez zbytečných
komentářů. Slova Bhagavad-gíty stačí na to, aby vám přinesla osvícení, ale lidé
bohužel využívají popularity Bhagavad-gíty a snaží se na jejím základě prosadit
svoji vlastní filozofii. To nemá žádný význam. Pokuste se pochopit Bhagavad-gítu
- takovou, jaká je. Pak budete osvíceni - pochopíte, že Kršna je středem všech
činností. A když vyvinete vědomí Kršny, všechno bude dokonalé a všechny
problémy budou vyřešeny.
Mnohokrát vám děkuji. Máte nějaké otázky?
Indický student: Neznám přesný sanskrt z Gíty, ale Kršna někde říká:
,,Všechny cesty vedou ke Mně. Nezáleží na tom, co člověk dělá, co si myslí a čím
se zabývá - nakonec dospěje ke Mně. `` Je tedy osvícení přirozený vývoj?
Šríla Prabhupáda: Ne, Kršna nikde neříká, že ať děláte cokoliv a ať si myslíte
cokoliv, přirozeně k Němu dospějete. Být osvícen vědomím Kršny není pro
podmíněnou duši přirozené. Potřebujete pokyny od duchovního mistra. Proč by
jinak Kršna poučoval Ardžunu? Musíte získat poznání od někoho vyššího a
následovat jeho pokyny.
Ardžuna byl zmaten. Nevěděl, jestli má bojovat nebo nemá. Stejně tak je zmaten
každý v hmotném světě. Proto potřebujeme Kršnovo vedení nebo vedení Jeho
pravého zástupce. Pak můžeme být osvíceni.
Evoluce je přirozený vývoj zvířecími druhy směrem vzhůru. Ale když získáme
lidskou životní podobu, můžeme jednat podle vlastního uvážení. Můžete si
vybrat, jakou cestou chcete jít. Pokud máte rádi Kršnu, můžete jít ke Kršnovi,
pokud máte rádi něco jiného, můžete jít tam. Záleží na vaší volbě.
Každý má nepatrnou nezávislost. Na konci Bhagavad-gíty (18.66) Kršna říká:
sarva-dharm€n parityajya m€m eka ﾈ ŹaraŠa ﾈ vraja - ,,Zanech všeho a odevzdej
se Mně. `` Kdyby toto odevzdání bylo přirozené, proč by Kršna říkal ,,udělej to``?
Ne. Odevzdání se Kršnovi není v našem hmotně podmíněném stavu přirozené.
Musíme se mu naučit. Proto musíme naslouchat od pravého duchovního mistra -
Kršny nebo Jeho autorizovaného zástupce - a následovat jeho pokyny. To nás
přivede k plnému osvícení ve vědomí Kršny.

Mýtus o nouzi
 Na rozdíl od toho, čemu věří většina lidí, současné statistiky ukazují, že Země
dává dostatek potravy, aby snadno uživila všechno své obyvatelstvo. Kvůli
chamtivosti a vykořisťování ale více než dvacet pět procent lidí na světě trpí
nedostatkem potravy a podvýživou. Šríla Prabhupáda odsuzuje zbytečnou
industrializaci za to, že zvyšuje problém hladu a vytváří nezaměstnanost,
znečišťuje ovzduší a je příčinou spousty jiných problémů. V následujícím proslovu
z 2. 5. 1973 z Los Angeles obhajuje jednodušší a přirozenější styl života s Bohem
ve středu.

ime jana-pad€ﾃ svŤddh€ﾃ su-pakvau ﾐ adhi-v…rudha ﾃ

van€dri-nady-udanvanto hy edhante tava v…k ﾐ itai ﾃ
Královna Kuntí řekla: ,,Všechna města a vesnice vzkvétají po všech stránkách,
neboť je hojnost bylin a obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky jsou plné vody,
hory jsou plné nerostů a oceány plné bohatství. To všechno jen proto, že se na
ně díváš. `` (Bhág. 1.8.40)
Blahobyt lidstva vzkvétá díky přírodním darům a ne díky obřím průmyslovým
podnikům. Průmyslové giganty jsou výplody bezbožné civilizace a ničí ušlechtilé
cíle lidského života. Čím více budeme rozvíjet tento komplikovaný průmysl ničící
životní energii lidí, tím více budou prostí lidé neklidní a neuspokojení, třebaže
několik bohatých bude moci žít marnotratně díky vykořisťování.
Přírodní dary, jako je obilí, zelenina, ovoce, řeky, hory s nerosty a drahokamy a
moře plná perel, jsou dary Nejvyššího, a podle Jeho přání je hmotná příroda buď
plodí v hojnosti nebo je skrývá. Přirozeným zákonem je, že člověk může využít
těchto božích darů přírody a spokojeně prosperovat, aniž by byl okouzlený
vykořisťovatelským motivem, že bude vládnout hmotné přírodě.
Čím více se snažíme využívat hmotnou přírodu pro své požitkářské rozmary, tím
více se zaplétáme do reakcí za tyto vykořisťovatelské snahy. Máme-li dostatek
obilí, ovoce, zeleniny a bylin, nač je nám třeba udržovat jatka a zabíjet nebohá
zvířata?
Má-li člověk dostatek obilí a zeleniny, není důvodu, aby zabíjel zvířata. Tokem
řek se zúrodňují pole, a ta dávají více než potřebujeme. Hory dávají nerosty a
oceány perly. Má-li lidská civilizace dostatek obilí, nerostů, drahokamů, vody,
mléka atd., nač by měla za cenu práce některých nešťastníků vytvářet tak
strašné průmyslové podniky?
Všechny tyto přírodní dary ale závisí na milosti Pána. Je tedy třeba, abychom se
řídili zákony Pána a dosáhli dokonalosti lidského života oddanou službou.
Kuntídeví to v tomto verši velice jasně naznačuje. Přeje si, aby jí a jejím synům
Bůh udělil Svoji milost a aby tak království dále přirozeně vzkvétalo.
Kuntídeví uvádí, že je hojnost obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky jsou plné
vody, hory jsou plné nerostů a oceány plné bohatství, ale nikde nemluví o tom,
že vzkvétá průmysl a jatka, protože tyto věci jsou nesmysl, který lidé vyvinuli,
aby vytvořili problémy.
Když budeme záviset na Božím stvoření, nebudeme mít žádnou nouzi, a všude
bude pouze €nanda neboli blaženost. Boží stvoření poskytuje dostatek obilí a
trávy, a zatímco lidé budou jíst obilí a ovoce, krávy a jiná zvířata se budou živit
trávou. Býci nám pomohou pěstovat obilí a spokojí se s málem; stačí jim obvykle
pouhé zbytky. Když sníme ovoce a vyhodíme slupku, zvíře se spokojí se slupkou.
Takto s Kršnou ve středu nastane dokonalý soulad mezi stromy, zvířaty, lidmi a
všemi živými bytostmi. To je védská civilizace, civilizace vědomí Kršny.
Kuntídeví se modlí k Pánu: ,,Tento blahobyt vládne díky Tvému pohledu. `` Když
sedíme v Kršnově chrámu, Kršna se na nás dívá a všechno je velice pěkné. Když
se upřímné duše snaží stát se Kršnovými oddanými, Kršna k nim velice laskavě
přichází se vším Svým bohatstvím a pohlíží na ně a tito oddaní jsou šťastní a
krásní.
Stejně i celé hmotné stvoření vzniká Kršnovým pohledem ( sa aik ﾐ ata ). Ve
Védách je řečeno, že Pán pohlédl na hmotu a tak ji probudil k činnosti. Žena ve
styku s mužem otěhotní a pak porodí dítě. Celé stvoření vzniká podobným
procesem. Pouhým Kršnovým pohledem se hmota probudí a pak otěhotní a rodí
živé bytosti. Pouze Jeho pohled způsobuje, že se z ní rodí rostliny, stromy, zvířata
a všechny ostatní živé bytosti. Jak to je možné? Nikdo z nás nemůže říci:
,,Oplodním svou ženu jenom tím, že se na ni podívám. `` Ale i když pro nás to je
nemožné, není to nemožné pro Kršnu. Brahma-sanhitá (5.32) nám říká: a‰g€ni
yasya sakalendriya-vŤttimanti - každá část Kršnova těla má všechny schopnosti
všech ostatních částí. My svýma očima můžeme pouze vidět, ale Kršna může
Svým pohledem oplodňovat druhé. Není k tomu zapotřebí pohlavního styku,
protože Kršna může způsobit těhotenství pouhým pohledem.
V Bhagavad-gítě (9.10) Pán Kršna říká: may€dhyak ﾐ eŠa prakŤti ﾃ s™yate sa-
car€caram - ,,Pod Mým dohledem hmotná příroda rodí všechny pohyblivé i
nehybné bytosti. `` Slovo ak ﾐ a znamená ,,oči`` a ak ﾐ eŠa tedy naznačuje, že
všechny živé bytosti se rodí díky Pánovu pohledu. Existují dva druhy živých
bytostí - pohyblivé bytosti, jako je hmyz, zvířata a lidé, a nehybné bytosti, jako
jsou stromy a rostliny. V sanskrtu se tyto dva druhy živých bytostí nazývají
sth€vara-ja‰gama a oba mají původ v hmotné přírodě.
Samozřejmě že to, co pochází z hmotné přírody, není život, ale pouze tělo. Živé
bytosti dostávají od hmotné přírody různé druhy těl, stejně jako dítě dostává tělo
od své matky. Tělo dítěte se vyvíjí deset měsíců z krve a živin matčina těla, ale
dítě je živá bytost a nikoliv hmota. Živá bytost se takto uchýlila do lůna matky,
která pak tělu živé bytosti poskytne vše potřebné. Takový je chod přírody. Matka
možná neví, jak z jejího těla vzniká jiné tělo, ale když je tělo dítěte zralé, dítě se
narodí.
To ale neznamená, že se rodí živá bytost. Jak je řečeno v Bhagavad-gítě (2.20):
na j€yate mriyate v€ - živá bytost se nerodí ani neumírá. Co se nerodí, to ani
neumírá - smrt je určena pro to, co bylo stvořené, a to, co není stvořené, nemůže
zemřít. Gítá říká: na j€yate mriyate v€ kad€cit. Slovo kad€cit znamená ,,v
kterémkoliv okamžiku``. Živá bytost se ve skutečnosti nikdy nerodí. I když někdy
vidíme, že se narodilo dítě, ve skutečnosti se nenarodilo. Nitya ﾃ Ź€Źvato 'ya ﾈ
pur€Ša ﾃ. Živá bytost je věčná ( Ź€Źvata ), vždy existující a velice stará (
pur€Ša ). Na hanyate hanyam€ne Źar…re: nemyslete si, že když je zničeno tělo,
je zničena i živá bytost. Ne - živá bytost existuje dál.
Jeden můj přítel vědec se mě jednou zeptal: ,,Jaký je důkaz věčnosti duše? ``
Kršna říká: na hanyate hanyam€ne Źar…re - ,,Duše není zabita, když je zabito
tělo. `` Tato věta je sama o sobě důkazem. Tento důkaz se nazývá Źruti, důkaz
daný tím, co vyslechneme prostřednictvím učednické posloupnosti od
Nejvyššího. Jedním druhem důkazu je důkaz logikou ( ny€ya-prasth€na ). Poznání
můžeme získávat logikou, pomocí argumentů a filozofickým výzkumem. Jiný
důkaz je Źruti, důkaz přijatý nasloucháním od autorit. Třetí důkaz je smŤti, důkaz
na základě tvrzení vyvozených ze Źruti. Purány jsou smŤti, Upanišady jsou Źruti
a Védánta je ny€ya. Z těchto tří je Źruti-prasth€na neboli důkaz ze Źruti
obzvláště důležitý.
Pratyak ﾐ a, proces získávání poznání prostřednictvím přímého vnímání, nemá
žádnou hodnotu, protože všechny naše smysly jsou nedokonalé. Například
Slunce se nám jeví jako malý disk, ale ve skutečnosti je mnohokrát větší než
Země. Jakou má tedy hodnotu naše přímé vnímání? Máme mnoho smyslů, které
nám zprostředkovávají poznání - oči, uši, nos atd. - ale jelikož tyto smysly jsou
nedokonalé, veškeré poznání, které jimi získáme, je také nedokonalé. Jelikož
vědci se snaží vše pochopit pomocí svých nedokonalých smyslů, jejich závěry
jsou vždy nedokonalé. Svarúp Dámódar, náš žák, který je také vědcem, se zeptal
jiného vědce, který prohlašuje, že život pochází z hmoty: ,,Dokážeš vytvořit život,
když ti dám patřičné chemikálie? `` A vědec odpověděl: ,,To nevím. `` To je
nedokonalé poznání. Pokud nevíte, pak je vaše poznání nedokonalé. Proč potom
učíte druhé? To je podvádění. My tvrdíme, že aby se člověk mohl stát dokonalým,
musí přijmout pokyny od dokonalého učitele.
 Kršna je dokonalý, a proto přijímáme poznání od Něho. Kršna říká: na hanyate
hanyam€ne Źar…re - ,,Duše neumírá, když umírá tělo. `` Proto chápání, že duše
je věčná a tělo je dočasné, je dokonalé.
Kuntídéví říká: ime jana-pad€ﾃ svŤddh€ﾃ su-pakvau ﾐ adhi-v…rudha ﾃ: ,,Máme
hojnost obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky jsou plné vody, hory plné
nerostů a oceány jsou plné bohatství. `` Co víc může člověk chtít? Ústřice
vytvářejí perly a dříve si lidé zdobili svá těla perlami, drahokamy, hedvábím,
zlatem a stříbrem. Ale kam se dnes všechno podělo? Dnes s pokrokem civilizace
vidíme mnoho krásných dívek, které nemají žádné ozdoby ze zlata, perel a
drahokamů, ale jen umělohmotné tretky. K čemu je tedy celý průmysl a všechna
jatka?
Božím řízením může mít každý dostatek obilí, mléka, ovoce a zeleniny a dobrou
čistou říční vodu. V současnosti jsem ale při cestách po Evropě viděl, že všechny
řeky jsou špinavé. V Německu, ve Francii a také v Rusku a Americe jsem viděl, že
řeky jsou špinavé. Voda v oceánu je od přírody čirá jako křišťál a tatáž voda, ale
bez soli, stéká do řek, aby z nich každý mohl pít. To je řízení přírody a řízení
přírody znamená Kršnovo řízení. Proč se tedy staví obrovské vodní nádrže na
pitnou vodu?
Příroda nám již všechno dává. Chceme-li bohatství, můžeme zbohatnout lovem
perel a nemusíme otevírat obrovské továrny na automobilové karosérie.
Takovým průmyslovým podnikáním jen vytváříme problémy. Správně máme
záviset jen na Kršnovi a na Kršnově milosti, protože Kršnův pohled ( tava v…
k ﾐ itai ﾃ ) uvádí vše do pořádku. Když budeme jednoduše žádat o Kršnův pohled,
nebudeme mít nouzi nebo nedostatek. Všechno bude dokonalé. Ústřední
myšlenkou hnutí pro vědomí Kršny tedy je záviset na darech přírody a na
Kršnově milosti.
Lidé říkají, že obyvatelstva přibývá, a snaží se tomu bránit umělými prostředky.
Proč? Ptáci a zvířata neznají antikoncepční prostředky a neustále se rozmnožují -
a mají snad nedostatek potravy? Vidíme někdy ptáky nebo zvířata umírat hlady?
Možná ve velkoměstech, i když ani tam ne příliš často. V džungli ale můžeme
vidět, že všichni sloni, lvi, tygři a další zvířata jsou velice zdraví a silní. Kdo jim
dává potravu? Některá zvířata jsou vegetariáni a některá jsou masožravci, ale
žádnému potrava nechybí.
Tygr jakožto masožravec samozřejmě nedostává od přírody potravu každý den.
Kdo by také chtěl jít za tygrem a stát se jeho potravou? Kdo řekne tygrovi: ,,Pane,
dělám dobré skutky a přinesl jsem vám potravu - vezměte si mé tělo``? Nikdo.
Tygr má proto s hledáním potravy potíže. A jakmile vyjde na lov, jedno zvíře ho
následuje a vydává zvláštní zvuk ,,fajo, fajo``, aby ostatní zvířata věděla: ,,Tygr
jde na lov. `` Takže tygr má řízením přírody potíže. Ale přesto mu Kršna dává
potravu. Asi tak po týdnu tygr dostane příležitost chytit nějaké zvíře a protože
nedostává čerstvou potravu každý den, schová si mrtvolu do nějakého keře a
postupně z ní ujídá. Jelikož tygr je velice mocný, lidé chtějí být jako lev nebo tygr.
To však není příliš chytré, protože bude-li někdo skutečně tygr, nebude dostávat
potravu každý den, ale bude ji muset shánět s velikou námahou. Pokud se však
člověk stane vegetariánem, bude mít každý den co jíst. Vegetarián získá potravu
všude.
V každém městě jsou dnes jatka, ale znamená to, že jatka nám poskytnou
všechno? Nikdy to nebude stačit na to, aby lidé mohli žít pouze z masa. I ti, kteří
jedí maso, musí mít ke svému plátku masa ještě obilí, ovoce a zeleninu. Přesto
pro každodenní plátek masa zabíjejí tolik nebohých zvířat. Jak je to hříšné! Jak
mohou být lidé šťastní, když holdují tolika hříšným činnostem? K tomuto zabíjení
by nemělo docházet, ale jelikož se to děje, lidé jsou nešťastní. Pokud však člověk
začne vyvíjet vědomí Kršny a bude jen záviset na Kršnově pohledu ( tava v…
k ﾐ itai ﾃ ), dostane od Kršny všechno a nebude mít žádnou nouzi.
Někdy se zdá, že je něčeho nedostatek, a někdy zjišťujeme, že se urodilo tolik
obilí a ovoce, že ho lidé ani nestačí sníst. To závisí na Kršnově pohledu. Když
Kršna chce, může zplodit nepřeberné množství obilí, ovoce a zeleniny, ale když
bude chtít dodávku omezit, maso nás nezachrání. Vy můžete sníst mě nebo já
můžu sníst vás, ale nic se tím nevyřeší.
Pro skutečný klid, mír a dostatek mléka, vody a všeho, co potřebujeme, musíme
pouze záviset na Kršnovi. To nás učí Bhaktivinód Thákur, když říká: m€rabi
r€khabi - yo icch€ toh€r€. ,,Můj drahý Pane, odevzdávám se Ti a závisím jen na
Tobě. Když chceš, můžeš mě zabít nebo mě můžeš ochránit. `` A Kršna odpovídá:
,,Ano. Sarva-dharm€n parityajya m€m eka ﾈ ŹaraŠa ﾈ vraja - odevzdej se jenom
Mně. `` Neříká: ,,Ano, buď závislý na Mně a také buď závislý na svých jatkách a
továrnách. `` Ne. Říká: ,,Buď závislý pouze na Mně. Aha ﾈ tv€ﾈ sarva-p€pebhyo
mok ﾐ ayi ﾐ y€mi - zbavím tě následků za všechny tvé hříšné činnosti. ``
Protože jsme tolik let žili bez vědomí Kršny, vedli jsme pouze hříšný život, ale
Kršna nás ujišťuje, že jakmile se Mu odevzdáme, ihned vyrovná všechny účty a
ukončí všechny naše hříšné činnosti, abychom mohli začít nový život. Proto když
zasvěcujeme žáky, říkáme jim: ,,Teď je účet vyrovnaný. Nedopouštěj se již
žádných hříšných činností. ``
Nikdo by si neměl myslet, že když svaté jméno Kršny může vymazat hříšné
činnosti, může dále trochu hřešit a zpívat Haré Kršna a tím se zbavit následků. To
je největší přestupek ( n€mno bal€d yasya hi p€pa-buddhi ﾃ ). Někteří lidé chodí
do kostela a zpovídají se ze svých hříchů, ale pak se opět dopouštějí stejných
hříšných činností. Jakou má potom jejich zpověď cenu? Člověk může doznat: ,,Můj
Pane, z nevědomosti jsem spáchal tento hřích. `` Ale neměl by plánovat: ,,Budu
dělat hříšné činnosti a pak půjdu do kostela a vyzpovídám se z nich, tím je
vymažu a začnu zase novou kapitolu hříšného života. `` Stejně tak by nikdo
neměl vědomě využívat zpívání Haré Kršna mantry k vymazávání hříšných
činností, aby pak mohl začínat se stejnými hříšnými činnostmi nanovo. Na to si
musíme dávat veliký pozor. Před přijetím zasvěcení oddaný slibuje, že se nebude
věnovat nedovolenému sexu, nebude požívat omamné látky, nebude hrát
hazardní hry a nebude jíst maso, a tento slib musí přísně dodržovat. Pak bude
čistý. Kdo se udržuje takto čistý a vždy se zaměstnává v oddané službě, bude žít
úspěšně a nikdy nebude mít o nic nouzi.

Skutečná dobročinnost

Šríla Prabhupáda v dopise Výboru pro finanční pomoc Andhra Pradéši v

Hyderabadu, v Indii píše: ,,.. Pokud tedy chcete poskytovat pomoc pouhým
sbíráním peněz, myslím, že nebudete úspěšní. Musíte potěšit nejvyšší autoritu.
To je tajemství úspěchu. ``
Vážený Swamidži,
Obyvatelé sousedních měst jsou velice šťastni, že mají příležitost přivítat Vás a
Vaše úctyhodné následovníky. Možná víte, že kvůli nedostatku deště v
posledních dvou letech a naprostému suchu v letošním roce je více než polovina
naší země (Andhra Pradéše, státu v Jižní Indii) ve velice vážné situaci. Proti této
přírodní katastrofě se vláda snaží zasáhnout a byla zformována dobrovolná
organizace sdružující občany ze všech vrstev společnosti. Její členové dohlížejí na
suchem postižené oblasti. Situace je však stále velice špatná. Mnoho vesnic
nemá žádnou pitnou vodu v okruhu několika mil. Stálý nedostatek krmiva nutí
chovatele dobytka rozprodávat svá stáda za nominální ceny. Menším chovatelům
dobytek umírá pro nedostatek vody a krmiva. Také potravinový problém je
vážný. Ceny potravin na trhu vzrostly natolik, že chudí vesničané nemají na
základní životní nezbytnosti a asi pět až šest miliónů lidí si stěží může dovolit
jedno jídlo denně. Mnohým lidem hrozí hladomor. Celková situace je žalostná a
skličující.
Obracíme se proto na Vás, abyste zvážil, jakým způsobem by Vaše společnost
nejlépe pomohla miliónům trpících a soužených duší. Navrhujeme, aby členové
Vaší společnosti požádali bhakty (oddané) navštěvující Vaše přednášky o
příspěvek na fond pro pomoc Andhra Pradéši.
 Naše organizace může kdykoliv poslat své zástupce, jestliže se rozhodnete
rozdávat prasádam miliónům hladových lidí.
Vždyť manava-seva je m€dhava-seva (služba člověku je službou Bohu), a jsme si
proto jisti, že i malé úsilí z Vaší strany výrazně pomůže tisícům trpících obyvatel
Andhra Pradéše.

Váš ve službě Bohu,

T. L. Katidia
sekretář Andhra Pradesh Relief Committee
Hyderabad, Indie
Drahý pane Katidio,
Přijměte mé pozdravy. Ohledně Vašeho dopisu a Vašich návrhů bych Vám chtěl
říci, že nikdo nemůže být šťastný, dokud nepotěší Nejvyšší Osobnost Božství. Lidé
naneštěstí nevědí, kdo je Bůh a jak Ho potěšit. Úkolem našeho hnutí pro vědomí
Kršny je proto přímo lidem představit Nejvyšší Osobnost Božství. Jak je psáno v
sedmém zpěvu, šesté kapitole Šrímad-Bhágavatamu: tu ﾐﾘ e ca tatra kim
alabhyam ananta €dye / ki ﾈ tair guŠa-vyatikar€d iha ye sva-siddh€ﾃ.
V tomto verši se říká, že když potěšíme Nejvyšší Osobnost Božství, potěšíme
každého a nebudeme mít ničeho nedostatek. Jelikož lidé toto tajemství neznají,
vytvářejí si své vlastní nezávislé plány, jak by mohli být šťastní. Tímto způsobem
však štěstí dosáhnout nelze. V záhlaví Vašeho dopisu jsem četl mnoho jmen
důležitých lidí této země, kteří se zajímají o to, jak ulehčit trpícím lidem. Měli by si
však uvědomit, že když nepotěší Nejvyšší Osobnost Božství, jejich úsilí bude
zbytečné. Nemocný člověk nemůže žít pouze na základě pomoci odborného
lékaře a léků. Kdyby tomu tak bylo, žádný bohatý člověk by nikdy nezemřel.
Člověk musí mít přízeň Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Pokud tedy chcete poskytovat pomoc pouhým sbíráním peněz, myslím, že
nebudete úspěšní. Musíte potěšit nejvyšší autoritu. To je tajemství úspěchu.
Například zde vládlo dvouleté sucho, ale díky provádění sankírtanu nyní začalo
pršet. Když jsme naposled pořádali v Dillí Haré Kršna festival, hrozilo velké
nebezpečí, že Pákistán vyhlásí válku, a jeden novinář mne požádal, abych
vyjádřil svůj názor. Řekl jsem, že musí dojít k boji, protože druhá strana je
agresivní. Díky našemu sankírtanovému hnutí však Indie vyšla z boje vítězně. A
když jsme pořádali festival v Kalkatě, zastavilo se hnutí Naxalitů (komunistů).
Prostřednictvím sankírtanového hnutí můžeme získat nejen všechny prostředky k
životu, ale nakonec se také můžeme vrátit zpátky domů, zpátky k Bohu. Lidé s
démonskou povahu to nikdy nepochopí, ale taková je skutečnost.
Proto vás jako vůdčí členy společnosti žádám, abyste se připojili k tomuto hnutí.
Zpíváním Haré Kršna mantry nikdo nic neztratí, ale zisk je velký. Podle
Bhagavad-gíty (3.21) se obyčejní lidé řídí tím, co dělají jejich vůdci:
yad yad €carati Źre ﾐﾘ has tat tad evetaro jana ﾃ
sa yat pram€Ša ﾈ kurute lokas tad anuvartate
,,Cokoliv koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který
svým příkladem stanoví. ``
Sankírtanové hnutí vědomí Kršny je velmi důležité. Vaším prostřednictvím bych
se proto chtěl obrátit na všechny vůdce Indie, aby ho přijali se vší vážností a
poskytli nám podmínky pro rozšiřování tohoto hnutí po celém světě. Potom
nastane velice šťastná doba, a to nejen v Indii, ale na celém světě.
Doufám, že Vás tento dopis zastihne v dobrém zdraví,
Váš věčný příznivec,
A. Č. Bhaktivédanta Swami

Co je nutné k duchovnímu životu

30. ledna 1973 hovořil Šríla Prabhupáda v Kalkatě k Bharatovské obchodní

komoře, skupině místních obchodníků. ,,Neměli bychom se spokojit jednoduše s
tím, že jsme se stali velkými obchodníky. Musíme vědět, jaký bude náš příští
život... Když budete rozvíjet toto poznání a zároveň pokračovat se svým
zaměstnáním, váš život bude úspěšný. ``
Pane prezidente, dámy a pánové, děkuji vám mnohokrát za vaše laskavé
pozvání. Pokusím se vám posloužit, jak nejlépe dovedu.
Dnes budeme hovořit na téma ,,kultura a zaměstnání``. Pod slovem
,,zaměstnání`` chápeme ,,pracovní činnost``. Podle védské kultury existují různé
druhy zaměstnání. Jak je řečeno v Bhagavad-gítě (4.13): c€tur-varŠya ﾈ may€
sŤ ﾐﾘ a ﾈ guŠa-karma-vibh€gaŹa ﾃ. Čtyři společenské třídy, založené na lidských
vlastnostech a druzích práce, tvoří bráhmani (intelektuálové a učitelé), kšatrijové
(vojáci a vůdci státu), vaišjové (zemědělci a obchodníci) a šúdrové (dělníci). Než
se zapojíme do nějaké činnosti, musíme vědět, jaké druhy práce existují a co kdo
může dělat. Lidé mají různé schopnosti a existují různé typy práce, ale nyní jsme
vytvořili společnost, ve které každý dělá všechno. To není příliš vědecké.
Ve společnosti existuje přirozené kulturní rozdělení, stejně jako lidské tělo má
přirozeně různé části. Tělo je jeden celek, ale skládá se z různých částí
zastávajících určité funkce - jsou to hlava, ruce, žaludek a nohy. To je vědecké.
Ve společnosti pak hlavu zastupují bráhmani, ruce zastupují kšatrijové, žaludek
zastupují vaišjové a nohy zastupují šúdrové. Tímto vědeckým způsobem je třeba
rozdělit zaměstnání.
Hlava je nejdůležitější, protože ostatní části těla - ruce, žaludek a nohy - bez
hlavy nemohou pracovat. Když chybí ruce, činnost může přesto pokračovat. Když
chybí nohy, činnost může také pokračovat. Ale když chybí hlava - když vám
useknou hlavu od těla - pak i když máte ruce, nohy a žaludek, nejsou vám k
ničemu.
Hlava se má starat o kulturu. Bez kultury je všechno počínání zdrojem zmatku a
chaosu. A to je naše současná situace, kdy žijeme v neuspořádané směsici
podnikání všeho druhu. Musí existovat jedna skupina lidí - představitelé hlavy -
kteří budou radit ostatním. Těmito rádci jsou inteligentní a kvalifikovaní
bráhmani.
Źamo damas tapa ﾃ Źauca ﾈ k ﾐ€ntir €rjavam eva ca
jń€na ﾈ vijń€nam €stikya ﾈ brahma-karma svabh€va-jam
,,Mírumilovnost, sebevláda, odříkání, čistota, snášenlivost, poctivost, poznání,
moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, jimiž se vyznačuje činnost
bráhmanů. `` (Bg. 18.42)
Bráhmani jakožto hlava těla společnosti mají na starosti její kulturní vedení.
Kultura znamená znát smysl života. Člověk, který nezná smysl života, je jako loď
bez kormidla. V současné době celé společnosti chybí cíl, protože jí chybí hlava.
Lidská společnost nyní postrádá skutečné bráhmany, kteří by radili zbývajícím
třídám.
Ardžuna je dobrým příkladem toho, jak má člen kšatrijské třídy přijímat rady. Byl
vojákem a jeho úkolem bylo bojovat. V bitvě na Kurukšétře vykonával svou práci,
ale zároveň přijal radu, kterou mu dával brahmaŠya-deva, Pán Kršna.
namo brahmaŠya-dev€ya go-br€hmaŠa-hit€ya ca
jagad-dhit€ya kŤ ﾐ Š€ya govind€ya namo nama ﾃ
,,Hluboce se klaním Pánu Kršnovi, který je uctívaným Božstvem všech
bráhmanských lidí, příznivcem krav a bráhmanů a dobrodincem celého světa.
Znovu a znovu se klaním Osobnosti Božství, která má jména Kršna a Góvinda. ``
(Višnu Purána 1.19.65)
V tomto verši se hovoří především o kravách a bráhmanech ( go-br€hmaŠa ).
Proč je na ně kladen takový důraz? Protože společnost bez bráhmanské kultury a
ochrany krav není lidská společnost, ale chaotická zvířecí společnost. Žádné
zaměstnání v takových podmínkách nebude úspěšné. Své zaměstnání můžete
vykonávat dobře jedině ve společnosti s náležitým kulturním systémem.
Pokyny, jak zavést dokonalý kulturní systém, jsou dány ve Šrímad-
Bhágavatamu. Na setkání v lese v Naimišáranji, kde se shromáždilo mnoho
vzdělaných učenců a bráhmanů, vyzdvihl Šríla Súta Gósvámí, který byl hlavním
řečníkem, varnášramský společenský systém ( ata ﾃ pumbhir dvija-Źre ﾐﾘ h€
varŠ€Źrama-vibh€gaŹa ﾃ ). Védská kultura organizuje společnost do čtyř varen
(tříd podle zaměstnání) a čtyř ášramů (duchovních stádií života). Jak jsme již
uváděli, varny jsou br€hmaŠa, k ﾐ atriya, vaiŹya a Ź™dra. Ášramy jsou
brahmac€r…-€Źrama (studentský život v celibátu), gŤhastha-€Źrama (rodinný
život), v€naprastha-€Źrama (život v ústraní) a sanny€sa-€Źrama (život v
odříkání). Dokud nezavedme toto varnášramské zřízení, celá společnost bude
zmatená.
Cílem varnášrama-dharmy je uspokojit Nejvyššího Pána. Jak je řečeno ve Višnu
Puráně (3.8.9):
varŠ€Źram€c€ravat€ puru ﾐ eŠa para ﾃ pum€n
vi ﾐ Šur €r€dhyate panth€ n€nyat tat-to ﾐ a-k€raŠam
Podle tohoto verše člověk musí uspokojovat Nejvyššího Pána správným
vykonáváním svých předepsaných povinností podle systému varen a ášramů. Ve
státě musíte uspokojovat svoji vládu. Pokud tak nečiníte, jste špatní občané a
způsobujete zmatek ve společnosti. Podobně když ve vesmírném státě neboli v
celém tomto hmotném stvoření nebudete uspokojovat Nejvyššího Pána, vlastníka
všeho, povede to ke zmatku. Naše védská kultura učí, že vším, co děláte, musíte
uspokojovat Nejvyššího Pána. To je skutečná kultura.
Sva-karmaŠ€ tam abhyarcya siddhi ﾈ vindati m€nava ﾃ. Můžete vykonávat
jakékoliv zaměstnání - zaměstnání bráhmana, kšatriji, vaišji nebo šúdry - ale
musíte jím uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství. Můžete být obchodníci,
podnikatelé, právníci nebo lékaři - na tom nezáleží. Ale chcete-li svým
zaměstnáním dosáhnout dokonalosti, musíte se snažit uspokojit Nejvyšší
Osobnost Božství. Jinak budete jen ztrácet čas.
V Bhagavad-gítě (3.9) Pán Kršna říká: yajń€rth€t karmaŠa ﾃ. Slovo yajńa
označuje Višnua neboli Kršnu, Nejvyššího Pána. Musíte pracovat pro Něho. Jinak
budete spoutáni reakcemi za své činnosti ( anyatra loko 'ya ﾈ karma-bandhana ﾃ
). Dokud jste spoutáni karmou, musíte transmigrovat z jednoho těla do druhého.
Lidé v současné době bohužel nevědí, že existuje duše a že tato duše
transmigruje z jednoho těla do druhého. Jak je řečeno v Bhagavad-gítě (2.13):
tath€ deh€ntara-pr€pti ﾃ - ,,Když tělo umírá, duše transmigruje do jiného těla. ``
Mluvil jsem s velkými vědci a profesory, kteří nevědí, že existuje život po smrti.
Nevědí to. Ale podle našich védských informací život po smrti existuje.
Transmigraci duše můžeme pozorovat už v tomto životě na běžných věcech:
malé dítě brzy dostává tělo chlapce, chlapec pak dostává tělo mladého muže a
mladý muž dostává tělo starce. A stejně tak starý muž po zničení svého těla
dostane další tělo. Je to zcela přirozené a logické.
Ve skutečnosti máme dvě těla, hrubohmotné a jemnohmotné. Hrubohmotné tělo
tvoří naše smysly a tělesné prvky - kosti, krev atd. Když v okamžiku smrti
měníme své tělo, současné hrubohmotné tělo je zničené, ale jemnohmotné tělo,
tvořené myslí, inteligencí a egem, zničené není. Jemnohmotné tělo nás přenáší
do našeho příštího hrubohmotného těla.
Je to stejné jako při spánku. V noci zapomínáme na své hrubohmotné tělo a v
činnosti je pouze naše jemnohmotné tělo. Ve snu jsme unešeni z domova, ze své
postele, na nějaké jiné místo a na hrubohmotné tělo zcela zapomeneme. Když se
vzbudíme, zapomeneme na sen a jsme opět připoutáni k hrubohmotnému tělu.
To prožíváme denně.
Jsme tedy pozorovatelé, někdy pozorujeme hrubohmotné a někdy jemnohmotné
tělo. Obě těla se mění, ale my jsme pozorovatelé, kteří se nemění - jsme duše
uvnitř těl. Měli bychom se proto ptát: ,,Jaké je moje postavení? V noci zapomínám
na své hrubohmotné tělo a ve dne zapomínám na jemnohmotné. Jaké je tedy mé
skutečné tělo? `` Takové otázky bychom si měli klást.
Můžete dělat svoji práci, stejně jako Ardžuna dělal svoji práci. Byl to bojovník,
kšatrija, ale nezapomínal na své duchovní poznání a na Gítu, kterou vyslechl od
svého učitele. Pokud však jen obchodujete a nekultivujete svůj duchovní život,
pak je vaše zaměstnání zbytečnou ztrátou času ( Źrama eva hi kevalam ).
 Hnutí pro vědomí Kršny šíříme proto, aby lidé nezapomínali na svůj kulturní
život. Neříkáme, abyste ukončili své zaměstnání a stali se sannjásíny jako jsem já
a zřekli se všeho. To neříkáme. Ani Kršna to nechtěl. Kršna nikdy neřekl:
,,Ardžuno, zanech svého bojování. `` Ne, On řekl: ,,Ardžuno, jsi kšatrija. Zdráháš
se bojovat a říkáš, jak je to hrozné. Ale to neříkej. Ty musíš bojovat. `` To byl
Kršnův pokyn.
Stejně tak my, lidé vědomí si Kršny, radíme každému: ,,Nezanechávejte svého
zaměstnání. Pokračujte s ním dál, ale naslouchejte o Kršnovi. `` Čaitanja
Maháprabhu to také říkal a citoval ze Šrímad-Bhágavatamu: sth€ne sthit€ﾃ Źruti-
gat€ﾈ tanuv€‰-manobhi ﾃ. Čaitanja Maháprabhu nikdy neříkal: ,,Odejděte ze
svého postavení. `` Opustit své postavení není nic těžkého. Ale zůstat na svém
místě a rozvíjet přitom duchovní poznání - to je zapotřebí. Zvířata neznají
duchovní život. Nemohou rozvíjet duchovní poznání. Jestliže lidé nekultivují
duchovní poznání, jsou jako zvířata ( dharmeŠa h…n€ﾃ paŹubhi ﾃ sam€n€ﾃ ).
Měli bychom si být dobře vědomi své věčné existence. My, duše v těle, jsme
věční ( na hanyate hanyam€ne Źar…re ). Nezemřeme po zničení našich těl. To je
kultivace poznání neboli brahma-jijń€s€, což znamená dotazování se na vlastní
já. První žák Čaitanji Maháprabhua, Sanátana Gósvámí, byl dříve ministrem
financí ve vládě Nawaba Husseina Šáha. Pak zanechal služby, šel za Čaitanjou
Maháprabhuem a pokorně řekl: ,,Můj Pane, lidé mi říkají paŠ ﾁ ita. `` (Jelikož patřil
k bráhmanské kastě, lidé ho přirozeně nazývali paŠ ﾁ ita, což znamená
,,učenec``.) ,,Ale já jsem takový paŠ ﾁ ita, `` řekl, ,,že ani nevím, kdo nebo co
jsem. ``
V takové situaci je každý. Můžete být obchodníci nebo cokoliv jiného, ale pokud
nevíte, co jste, odkud pocházíte, proč jste vystaveni trýzni přírodních zákonů a
kam půjdete v příštím životě - pokud tohle nevíte, pak vše, co děláte, je
zbytečné. Jak je řečeno ve Šrímad-Bhágavatamu (1.2.8):
dharma ﾃ svanu ﾐﾘ hita ﾃ pu ﾈ s€ﾈ vi ﾐ vaksena-kath€su ya ﾃ
notp€dayed yadi rati ﾈ Źrama eva hi kevalam
,,Činnosti, které člověk vykonává podle povinností vyplývajících z jeho
postavení, jsou pouze zbytečnou prací, pokud v něm neprobudí náklonnost k
poselství o Osobnosti Božství. `` Proto vás všechny žádáme: ať vás Kršna přivedl
do jakéhokoliv postavení, plňte dobře svoji povinnost, ale zároveň nezapomínejte
kultivovat poznání o Kršnovi.
Poznání o Kršnovi znamená vědomí Boha. Musíme vědět, že jsme nedílné části
Boha ( mamaiv€ﾈ Źo j…va-loke j…va-bh™ta ﾃ san€tana ﾃ ). Jsme věčně nedílné
části Kršny neboli Boha, ale nyní bojujeme s myslí a smysly ( mana ﾃ ﾐ a ﾐﾘ h€n…
ndriy€Ši prakŤti-sth€ni kar ﾐ ati ). Proč probíhá tento boj o existenci? Všichni
bychom se měli ptát na svůj věčný život, který je nad tímto dočasným životem.
Řekněme, že v tomto dočasném životě se stanu velkým obchodníkem na dvacet,
padesát nebo nanejvýš na sto let. Ale nic nezaručuje, že budu velký obchodník i
v příštím životě. Žádná taková záruka neexistuje. Ale o tom my neuvažujeme.
Staráme se pouze o svůj současný krátký zlomek života a nestaráme se o svůj
věčný život. To je naše chyba.
V tomto životě mohu být velký obchodník, ale v příštím životě se podle své
karmy mohu stát něčím jiným. Existuje 8 400 000 životních podob. Jalaj€ nava-
lak ﾐ€Ši sth€var€ lak ﾐ a-vi ﾈ Źati ﾃ: existuje 900 000 vodních živočišných druhů a
2 000 000 druhů stromů a jiných rostlin. Potom kŤmayo rudra-sa‰khyak€ﾃ
pak ﾐ in€ﾈ daŹa-lak ﾐ anam: existuje 1 100 000 druhů hmyzu a plazů a 1 000 000
druhů ptáků. A konečně tri ﾈ s€l-lak ﾐ€ni paŹava ﾃ catur-lak ﾐ€ni m€nu ﾐ a ﾃ:
existují 3 000 000 druhů ostatních zvířat a 400 000 lidských druhů. To znamená,
že než přijdeme do lidské životní podoby, musíme projít skrze 8 000 000 různých
životních druhů.
Prahlád Mahárádž proto říká:
kaum€ra €caret pr€jńo dharm€n bh€gavat€n iha
durlabha ﾈ m€nu ﾐ a ﾈ janma tad apy adhruvam arthadam
 ,,Ten, kdo je dostatečně inteligentní, má od samého počátku života, od útlého
dětství, využívat lidské tělo k oddané službě. Získat lidské tělo je velice vzácné, a
i když je stejně dočasné jako jiná těla, je velice důležité, protože v lidském životě
je možné vykonávat oddanou službu. Dokonce i nepatrné množství upřímné
oddané služby může živé bytosti přinést úplnou dokonalost. `` (Bhág. 7.6.1) Toto
lidské zrození je velice vzácné. Neměli bychom se spokojit jednoduše s tím, že
jsme se stali velkými obchodníky. Musíme vědět, jaký bude náš příští život a čím
se staneme.
Existují různé druhy lidí. Někteří se nazývají karmí, někteří se nazývají džňání,
někteří se nazývají jógíni a další se nazývají bhaktové. Karmí usilují o hmotné
štěstí. Chtějí co nejlepší hmotné pohodlí v tomto životě a po smrti chtějí být
povýšeni na nebeské planety. Džňání také chtějí štěstí, ale jelikož jsou přesyceni
materialistickým životem, chtějí splynout s existencí Brahmanu, s Absolutnem.
Jógíni chtějí mít mystické síly. A bhaktové, oddaní, chtějí jednoduše sloužit Pánu.
Dokud ale člověk nechápe, kdo Pán je, jak Mu může sloužit? Rozvíjení poznání o
Bohu je tedy nejvyšší kulturou.
Existují různé druhy kultury: kultura karmích, kultura džňáních, kultura jógínů a
kultura bhaktů. Vlastně všichni tito lidé se nazývají jógíni, pokud upřímně plní
svoje povinnosti. Jsou potom známí jako karma-jógíni, džňána-jógíni, dhjána-
jógíni a bhakti-jógíni. Ale v Bhagavad-gítě (6.47) Kršna říká:
yogin€m api sarve ﾐ€ﾈ mad-gaten€ntar€tman€
Źraddh€v€n bhajate yo m€ﾈ sa me yuktatamo mata ﾃ
Kdo je prvotřídní jógí? Kršna odpovídá: ,,Ten, který na Mě neustále myslí. `` To
znamená, že člověk vědomý si Kršny je nejlepší jógí. Jak jsme již uvedli, existují
různé druhy jógínů (karma-jógí, džňána-jógí, dhjána-jógí a bhakti-jógí), ale
nejlepší jógí je ten, který na Kršnu stále v duchu myslí s vírou a láskou. Prvotřídní
jógí je ten, který slouží Pánovi.
Žádáme tedy každého, aby se snažil zjistit, kdo je on sám, kdo je Kršna, jaký má
ke Kršnovi vztah, jaký je jeho skutečný život a co je cílem jeho života. Dokud
nebudeme rozvíjet toto poznání, budeme jen ztrácet čas, ztrácet svou cennou
lidskou životní podobu. Každý musí zemřít - to je skutečnost - ale ten, kdo zemře
s poznáním těchto věcí, získá velký prospěch. Jeho život bude úspěšný.
Kočka zemře, pes zemře - každý zemře. Ale pokud někdo zemře s poznáním
Kršny, jeho smrt bude úspěchem. Jak Kršna říká v Bhagavad-gítě (4.9):
janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ
tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
,,Ten, kdo zná vpravdě transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, se
po opuštění svého těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, nýbrž dosáhne
Mého věčného sídla, ó Ardžuno. ``
Na všech místech, která navštěvujeme, po celém světě, žádáme pouze o jedno
jediné: ,,Prosím, pokuste se pochopit Kršnu. Pak bude váš život úspěšný. ``
Nezáleží na tom, co je vaše zaměstnání. Musíte se věnovat nějaké činnosti,
abyste mohli žít. Kršna říká: Źar…ra-y€tr€pi ca te na prasiddhyed akarmaŠa ﾃ -
když přestanete pracovat, naruší vám to život. Člověk musí něco dělat, aby si
zajistil živobytí, ale zároveň musí kultivovat poznání, aby dosáhl životní
dokonalosti. Dokonalost života je jednoduchá: pokuste se pochopit Kršnu. To se
snažíme předkládat celému světu. Není to příliš obtížné. Když budete číst
Bhagavad-gítu - takovou, jaká je, pak Kršnu pochopíte. Kršna všechno vysvětluje.
Pro začátečníky Kršna říká: raso 'ham apsu kaunteya prabh€smi ŹaŹi-s™ryayo ﾃ
- ,,Můj drahý Kauntéjo, jsem chuť vody a jsem svit slunce i měsíce. `` Nikdo
nemusí říkat: ,,Já Boha nevidím. `` Bůh je zde - Bůh je chuť vody. Každý pije vodu
a vždy, když ji chutná, vnímá Boha. Proč říkáte: ,,Nevidím Boha``? Uvažujte o
pokynech Boha, a pak Ho postupně uvidíte. Stačí, když si vzpomenete na tento
jednoduchý pokyn z Bhagavad-gíty: raso 'ham apsu kaunteya prabh€smi ŹaŹi-
s™ryayo ﾃ - ,,Jsem chuť vody; jsem světlo slunce a měsíce. `` Kdo ještě neviděl
světlo slunce? Kdo neviděl světlo měsíce? Kdo ještě neochutnal vodu? Proč
potom říkáte: ,,Neviděl jsem Boha``? Když budete vykonávat tuto bhakti-jógu,
pak jakmile ochutnáte vodu a ucítíte spokojenost, pomyslíte si: ,,Ó, to je Kršna. ``
Ihned si vzpomenete na Kršnu. Jakmile uvidíte světlo slunce, vzpomenete si: ,,Ó,
to je Kršna. `` Jakmile uvidíte světlo měsíce, vzpomenete si: ,,Ó, to je Kršna. `` A
Źabda ﾃ khe - jakmile uslyšíte v éteru nějaký zvuk, vzpomenete si: ,,To je Kršna.
``
Takto budete ve svém životě vzpomínat na Kršnu na každém kroku. A když
vzpomínáte na Kršnu na každém kroku, stáváte se nejvyšším jógínem. A hlavně
zpíváním Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare
R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare si kdykoliv snadno vzpomenete na Kršnu.
Nemusíte za to platit daně. Nijak to neuškodí vašemu zaměstnání. Co můžete
ztratit, když zpíváte Haré Kršna mantru a když vzpomínáte na Kršnu při pití vody?
Proč to nezkusíte? To je skutečná kultura a poznání. Když budete kultivovat toto
poznání a zároveň pokračovat se svým zaměstnáním, váš život bude úspěšný.
Děkuji vám mnohokrát.

Jak se naplňují dávná proroctví

Málokdo ví, že kniha, která je více než pět tisíc let stará - Šrímad-Bhágavatam -
předpověděla s překvapující přesností mnoho ze současnosti. Šríla Prabhupáda z
tohoto sanskrtského textu citoval při přednášce v chrámu Haré Kršna v Los
Angeles v létě roku 1974: ,,V Kali-juze se vlastnosti a společenské postavení
člověka budou hodnotit podle velikosti jeho majetku.... Muž a žena spolu budou
žít jen tak dlouho, dokud se budou sexuálně přitahovat.... Ten, kdo bude mít
málo peněz, se nedočká spravedlnosti a každý, kdo dokáže chytře žonglovat
slovy, bude pokládán za učence.... Smyslem života bude naplnit si žaludek a
drzost se bude rovnat rozhodující pravdě. ``
tataŹ c€nudina ﾈ dharma ﾃ satya ﾈ Źauca ﾈ k ﾐ am€ day€
k€lena balin€ r€jan na‰k ﾐ yaty €yur bala ﾈ smŤti ﾃ
,,Milý králi, každý den bude mocnou silou času ubývat zbožnosti, pravdivosti,
čistoty, schopnosti odpouštět, milosrdnosti, délky života, tělesné síly a paměti. ``
(Šrímad-Bhágavatam 12.2.1)
Takto je Kali-juga (současný věk hádky a pokrytectví) popsána ve dvanáctém
zpěvu Šrímad-Bhágavatamu. Šrímad-Bhágavatam byl napsán před pěti tisíci lety,
kdy měla Kali-juga právě začít, a mluví se v něm o mnoha věcech, ke kterým
dojde v budoucnosti. Šrímad-Bhágavatam proto přijímáme jako šástru (zjevené
písmo). Ten, kdo sepsal šástry ( Ź€stra-k€ra ), musí být osvobozená osoba,
schopná popsat minulost, přítomnost i budoucnost.
Ve Šrímad-Bhágavatamu je předpovězeno mnoho událostí. Je tam popsáno
zjevení Pána Buddhy a Pána Kalkiho (který se zjeví na konci Kali-jugy). Je tam
také zmínka o zjevení Pána Čaitanji. Přestože byl Bhágavatam sepsán před pěti
tisíci lety, jeho autor znal minulost, přítomnost a budoucnost (byl tri-k€la-jńa ) a
dokázal tak všechny tyto události předpovědět s dokonalou přesností.
Šukadéva Gósvámí zde tedy popisuje hlavní příznaky tohoto věku. Říká: tataŹ
c€nudinam. S postupem Kali-jugy vymizí nebo téměř vymizí osm věcí - dharma,
náboženské zásady; satyam, pravdomluvnost; Źaucam, čistota; k ﾐ am€,
schopnost odpouštět; day€, milosrdnost; €yu ﾃ, délka života; balam, tělesná síla,
a smŤti, paměť.
Kromě Kali-jugy samozřejmě existují ještě jiné yugy. V Satja-juze, která trvala 1
800 000 let, se lidé dožívali sta tisíce let. Další věk, Trétá-juga, trval 1 200 000 let
a lidský život byl dlouhý deset tisíc let. To znamená, že délka života se zkrátila na
desetinu. V dalším věku, Dvápara-juze, byl život opět desetkrát kratší - lidé žili
jen tisíc let - a délka Dvápara-jugy byla 800 000 let. V dalším věku, v Kali-juze,
můžeme žít nanejvýš sto let. Většinou se takového věku ani nedožijeme, ale sto
let je hranice. Můžeme to nyní vidět: průměrná délka života se snížila ze sta
zhruba na sedmdesát let a bude se snižovat dále. Nakonec bude dvaceti nebo
třicetiletý člověk považován za starce.
 Dalším příznakem Kali-jugy, který předpovídá Šrímad-Bhágavatam, je úbytek
paměti ( smŤti ). Dnes vidíme, že lidská paměť není moc bystrá - lidé snadno
zapomínají. Mohou něco slyšet každý den a přesto to zapomenou. Stejně tak
ubývá tělesné síly ( balam ). Všichni to můžete potvrdit, protože víte, že váš otec
nebo děd byli tělesně silnější než jste vy. Takže tělesné síly ubývá, paměti ubývá
a délky života také ubývá. To vše je předpovězeno ve Šrímad-Bhágavatamu.
Dalším příznakem Kali-jugy je úpadek náboženství. V tomto věku náboženství
prakticky neexistuje. Nikdo se o něj nezajímá. Kostely a chrámy se uzavírají.
Budova, ve které sedíme, byla také kdysi kostel, ale byla prodána, protože sem
nikdo nechodil. Kupujeme také jeden velký kostel v Austrálii, a v Londýně jsem
viděl stovky prázdných kostelů, do kterých nikdo nechodí. A to neplatí jen pro
kostely - i v Indii, s vyjímkou několika význačných chrámů, se obyčejné malé
chrámy zavírají. Bydlí v nich teď psi. To znamená, že dharma neboli náboženství
upadá.
Pravdomluvnosti, čistoty a schopnosti odpouštět také ubývá. Když dříve někdo
udělal něco špatného, jeho protivník mu odpustil. Například Ardžunovi jeho
nepřátelé různě ubližovali, ale on přesto na Kuruovském bitevním poli řekl:
,,Kršno, dovol mi odejít. Já je nechci zabít. `` To je schopnost odpouštět. Dnes
však lidé zabíjejí druhé pro sebemenší urážku. To se skutečně stává. Nikdo také
neprokazuje milost ( day€ ). Můžete vidět, jak přímo před vámi někoho zabíjejí,
ale vy nebudete chtít zasáhnout. K tomu již také dochází. Takže zbožnosti,
pravdivosti, čistoty, schopnosti odpouštět, milosrdnosti, délky života, tělesné síly
a paměti neustále ubývá a ubývá. Na těchto příznacích můžete poznat, jak
pokračuje věk Kali.
Dalším příznakem je vittam eva kalau nŽŠ€ﾈ janm€c€ra-guŠodaya ﾃ: ,,V Kali-juze
se vlastnosti a společenské postavení člověka budou hodnotit podle velikosti
jeho majetku. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.2). Dříve odpovídalo postavení
člověka úrovni jeho duchovního poznání. Například bráhman byl ctěn, protože
znal brahma - byl si vědom Nejvyšší Duše. Nyní v Kali-juze však bráhmani vlastně
neexistují, protože lidé přijímají titul bráhmana pouze na základě zrození, janma.
Dříve také existovalo dědičné právo, ale rozhodující bylo, jak se člověk choval.
Kdo se narodil v rodině bráhmana nebo kšatriji, musel se chovat jako bráhman
nebo kšatrija. Povinností krále bylo dohlédnout, aby se nikdo nevydával za
někoho jiného, než kým skutečně byl. Každý byl uctíván podle úrovně kultury a
vzdělání. Ale dnes platí vittam eva kalau nŽŠ€m: když nějakým způsobem
seženete peníze, můžete získat vše. Můžete být člověk třetí, čtvrté nebo desáté
třídy, ale když nějakým způsobem seženete peníze, lidé vás začnou mít ve veliké
úctě. Nikdo nebude brát ohled na úroveň vaší kultury, vzdělání a poznání. To je
Kali-juga.
Další příznak Kali-jugy je dharma-ny€ya-vyavasth€y€ﾈ k€raŠa ﾈ balam eva hi. ,,O
náboženských zásadách a spravedlnosti bude rozhodovat síla. `` (Šrímad-
Bhágavatam 12.2.2) Jakmile budete mít velký vliv, o všem se rozhodne ve váš
prospěch. Můžete být největší neznabozi, ale když podplatíte kněze, potvrdí vám,
že jste zbožní. O charakteru budou tedy rozhodovat peníze a nikoliv skutečné
kvalifikace. D€m-patye 'bhirucir hetur m€yaiva vy€vah€rike. ,,Manželství se
budou uzavírat na základě dočasného zalíbení a kdo bude chtít být úspěšný
obchodník, bude muset podvádět. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.3) Vztah mezi
manželi bude záviset na abhiruci, na vzájemných sympatiích. Když se dívce líbí
nějaký chlapec a chlapci se líbí nějaká dívka, myslí si: ,,Vezmeme se. `` Ale nikdo
nezná jejich budoucnost a všichni budou nešťastní, protože šest měsíců po
svatbě se zase rozvedou. Důvodem je to, že manželství se dnes uzavírá na
základě povrchního vztahu a nikoliv na základě hlubokého poznání.
Dříve, alespoň za mého mládí v Indii, se sňatky neuzavíraly proto, že chlapci se
líbila dívka a dívce se líbil chlapec. Ne. O svatbách rozhodovali rodiče. Já jsem se
ženil, když jsem byl student, ale vůbec jsem svou manželku neznal; všechno
zařídili moji rodiče. Jiným příkladem je první indický prezident Dr. Radžendra
Prasád, který ve svém životopise napsal, že se ženil v osmi letech. Můj tchán se
ženil v jedenácti a tchyni tehdy bylo sedm let. V Indii se dříve pořádala svatba
teprve tehdy, když astrologický výpočet minulosti, přítomnosti a budoucnosti
manželského páru určil, že jejich společný život bude šťastný. Když byl sňatek
takto posvěcen, muž a žena žili v mírumilovném soužití a věnovali se
duchovnímu životu. Navzájem si pomáhali, a tak žili velice šťastně a byli pokročilí
v duchovní realizaci. A nakonec se vrátili domů, zpátky k Bohu. Takový je systém.
Ne, že dospělá dívka a dospělý chlapec žijí spolu a když se jeden druhému líbí,
uzavřou manželství, a pak on odejde nebo ona odejde... Takové manželství se
neuznávalo. O Kali-juze je však řečeno: d€m-patye 'bhiruci ﾃ. Manželství se budou
uzavírat jen na základě vzájemného zalíbení. Skutečnost je taková, že když se
člověku jednu chvíli něco líbí, za chvíli se mu to líbit nebude. Manželství založené
na vzájemných sympatiích tedy nemá žádnou cenu.
Další příznaky tohoto věku jsou: str…tve pu ﾈ stve ca hi ratir vipratve s™tram
eva hi. ,,Muž a žena spolu budou žít jen tak dlouho, dokud se budou sexuálně
přitahovat, a bráhmani (zbožní intelektuálové) se poznají jen podle posvátné
šňůry. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.3) Bráhmani dostávají posvátnou šňůru a
lidé si dnes myslí: ,,Mám posvátnou šňůru, takže jsem se stal bráhmanem. Mohu
se chovat jako čandála (pojídač psů), ale to na věci nic nemění. `` Tak to dnes
vypadá. Nikdo nechápe, že jako bráhman má člověk velkou zodpovědnost. Někdo
nosí posvátnou šňůru za dva centy a myslí si, že je bráhman. A str…tve pu ﾈ stve
ca hi rati ﾃ: manžel a manželka budou spolu jen proto, že se jeden druhému líbí,
ale jakmile přijdou potíže se sexem, jejich vztah skončí.
Dalším příznakem Kali-jugy je: avŤtty€ ny€ya-daurbalya ﾈ p€Š ﾁ itye c€pala ﾈ
vaca ﾃ. ,,Ten, kdo bude mít málo peněz, se nedočká spravedlnosti a každý, kdo
dokáže chytře žonglovat se slovy, bude pokládán za učence. `` (Šrímad-
Bhágavatam 12.2.4) Když nemáte peníze, nemůžete u soudu čekat spravedlnost.
To je Kali-juga. I u nejvyššího soudu dnes soudci přijímají úplatky, aby rozhodli ve
váš prospěch. Pokud však nemáte peníze, nechoďte k soudu. P€Š ﾁ itye c€pala ﾈ
vaca ﾃ. Jakmile člověk umí pěkně mluvit - nezáleží na tom, co říká a jestli tomu
někdo rozumí - pak je to paŠ ﾁ ita, vzdělaný učenec. ( Prabhupáda napodobuje
nesrozumitelnou mluvu: )
Aban gulakslena bugavad tugalad kulela gundulas... `` Když budete takhle
mluvit, nikdo vám nebude rozumět. ( Směje se. ) Ale budou říkat: ,,Ó, ten je
vzdělaný! `` ( Směje se. ) To už se skutečně děje. Spousta darebáků píše různé
knihy, ale když se jednoho z nich zeptáte, jak chápe svět kolem sebe, řekne vám:
,,Ó, to se nedá vysvětlit. `` Tak to dnes vypadá.
Dále říká Šrímad-Bhágavatam:
an€ﾁ hyataiv€s€dhutve s€dhutve dambha eva tu
sv…k€ra eva codv€he sn€nam eva pras€dhanam
,,Chudoba bude považována za ponižující, zatímco pokrytec, který se dovede
předvádět, bude pro lidi zbožný. Manželství se bude uzavírat na základě
náladové dohody a obyčejná koupel bude pokládána za dostatečné očištění a
ozdobení těla. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.5)
Nejprve an€ﾁ hyat€: Být chudý je potupa. Lidé si budou myslet, že když někdo
nedokáže vydělat peníze za každou cenu, nezaslouží si žádnou úctu. A sv…k€ra
eva codv€he: manželství se budou uzavírat na základě dohody. To znáte ze své
země a v mé zemi je to také běžné. Vláda určí sňatkového úředníka a každý hoch
a dívka za ním mohou jednoduše přijít a když chtějí, nechají se oddat. Možná
zaplatí nějaký poplatek a úředník řekne: ,,Ano, můžete se vzít, `` a dá jim doklad,
že jsou manželé. Dříve vybírali ženicha a nevěstu rodiče po poradě s astrologem,
který dokázal vidět budoucnost. Dnes pro svatbu stačí sv…k€ra neboli dohoda.
Další příznak je: d™re v€ry-ayana ﾈ t…rtha ﾈ l€vaŠya ﾈ keŹa-dh€raŠam. ,,Jít k
nějaké vzdálené řece se bude považovat za řádnou poutní cestu a muži si o sobě
budou myslet, že jsou krásní, když si nechají narůst dlouhé vlasy. `` (Šrímad-
Bhágavatam 12.2.6) Jen se podívejte, jak dokonale Šrímad-Bhágavatam
předpovídá budoucnost! ,,V Kali-juze si muži nechají narůst dlouhé vlasy a budou
si myslet, že jsou velice krásní. `` S tím máte zkušenosti sami ve své zemi. Kdo
by to kdy řekl, že si muži budou nechávat narůst dlouhé vlasy? Ale v
Bhágavatamu je to řečeno: keŹa-dh€raŠam. KeŹa znamená ,,dlouhé vlasy`` a
dh€raŠam znamená ,,nechávat si``. Dalším příznakem je d™re v€ry-ayana ﾈ t…
rtha ﾈ: lidé si budou myslet, že poutní místo musí být hodně daleko. Například
Kalkatou protéká Ganga, ale nikdo nemá zájem koupat se tam. Raději jdou do
Hardwaru. Z Hardwaru do Bengálského zálivu teče stejná Ganga, ale lidé raději
podstoupí všechny nepříjemnosti, aby se dostali do Hardwaru a mohli se
vykoupat tam, neboť tam vzniklo poutní místo, t…rtha. Každé náboženství má
svoji t…rthu. Muslimové mají Mekku a Medinu a křesťané mají Golgotu. A
podobně hinduisté si myslí, že musí cestovat někam daleko, kde je t…rtha. Ale ve
skutečnosti je to jinak: t…rth…-kurvanti t…rth€ni. T…rtha je místo, kde pobývají
světci. To je t…rtha. Není nutné jít deset tisíc mil, jednou se vykoupat a jít zase
zpátky.
Další příznaky jsou:
udara ﾈ-bharat€ sv€rtha ﾃ satyatve dh€r ﾐﾘ yam eva hi
d€k ﾐ ya ﾈ ku ﾘ umba-bharaŠa ﾈ yaŹo-'rthe dharma-sevanam
,,Smyslem života bude naplnit si žaludek a drzost se bude rovnat rozhodující
pravdě. Muž, který dokáže zaopatřit svoji rodinu, bude velice uznávaný a
měřítkem zbožnosti bude hmotná pověst. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.6) Jinak
řečeno, kdo se bude moci nějakým způsobem dosyta najíst, bude si myslet, že
tím uspokojil všechny své zájmy. Lidé budou mít velký hlad a nebudou mít co jíst,
a proto když se jednou dobře najedí, splní se jim všechna jejich přání. Dalším
příznakem je satyatve dh€r ﾐﾘ yam eva hi: každý, kdo umí dobře žonglovat se
slovy, bude brán velice vážně. A dále: d€k ﾐ ya ﾈ ku ﾘ umba-bharaŠa ﾈ. Muž, který
dokáže zaopatřit svoji rodinu - ženu a děti - bude považován za velice
úspěšného. Postarat se o rodinu bude velký problém. Vlastně už to je problém:
zaopatřit ženu a dvě děti je nyní velice těžké. Nikdo se proto nechce ženit.
Další verš popisuje, co se stane, když všichni lidé budou takto nakaženi jedem
Kali-jugy.
eva ﾈ praj€bhir du ﾐﾘ€bhir €k…rŠe k ﾐ iti-maŠ ﾁ ale
brahma-vi ﾘ-k ﾐ atra-Ź™dr€Š€ﾈ yo bal… bhavit€ nŤpa ﾃ
Nebude hrát roli, kdo je bráhman (učený a čistý intelektuál), kšatrija (panovník
nebo voják), vaišja (obchodník nebo rolník), šúdra (dělník) nebo čandála (pojídač
psů). Kdo dokáže získat nejvíc hlasů, získá místo prezidenta nebo krále. Dříve byl
systém takový, že pouze kšatrija mohl usednout na královský trůn a nikoliv
bráhman, vaišja nebo šúdra. Nyní v Kali-juze však kšatrijové a bráhmani
neexistují. Nyní máme demokracii. Každý, kdo po dobrém či po zlém získá vaše
hlasy, může zaujmout místo vládce. Může to být prvotřídní darebák, ale dostane
se na nejctěnější prezidentské místo. Bhágavatam tyto vládce popisuje v dalším
verši:
praj€ hi lubdhai r€janyair nirghŤŠair dasyu-dharmabhi ﾃ
€cchinna-d€ra-draviŠ€ y€syanti giri-k€nanam
,,Obyvatelé budou tak utlačováni nemilosrdnými lotry v šatu vládců, že opustí
své manželky a majetek a utečou do hor a lesů. `` (Šrímad-Bhágavatam 12.2.8)
Takže lidé, kteří se na základě hlasování dostávají do vlády, jsou většinou
lubdhai r€janyai ﾃ, chamtiví vládci. NirghŤŠair dasyu: jejich zájmem je okrádat
veřejnost. Můžeme skutečně vidět, že vláda každý rok vybírá velké daně a peníze
si pak rozdělí mezi sebou, zatímco život obyčejných lidí se nezmění. Každá vláda
to dělá. Lidé se budou postupně cítit tak vykořisťováni, že €cchinna-d€ra-
draviŠ€ﾃ: budou chtít ukončit svůj rodinný život, opustit svoji manželku a peníze
a odejít do lesa. I to můžeme dnes vidět.
Kaler do ﾐ a-nidhe r€jan: chyby tohoto věku jsou jako oceán. Kdybyste se ocitli
uprostřed Tichého oceánu, nevěděli byste, jak si zachránit život. I kdybyste byli
sebelepší plavci, Tichý oceán by se vám nepodařilo přeplavat. Kali-juga je v
Bhágavatamu popsána jako oceán chyb. Je nakažena tolika špatnostmi, že to
vypadá, jako kdyby nebylo úniku. Ale jeden lék existuje: k…rtan€d eva kŤ ﾐ Šasya
mukta-sa‰ga ﾃ para ﾈ vrajet. Bhágavatam vysvětluje, že když zpíváte jméno
Kršny - Haré Kršna mantru - můžete se zbavit všech vlivů Kali-jugy.
Děkuji vám mnohokrát.
 Návod k míru

Tento článek Šríla Prabhupáda vydal poprvé v roce 1956 v Novém Dillí v Indii na
stránkách časopisu ,,Back to Godhead`` (Návrat k Bohu), který založil v roce
1944. Nabádá zde indické čtenáře, aby se snažili ,,všechno zaměstnat v
transcendentální službě Pánu, `` neboť ,,jedině to může přinést vytoužený mír. ``
Nejvyšší Pán je popsán ve zjevených písmech jako sac-cid-€nanda-vigraha. Sat
znamená ,,věčný``, cit znamená ,,plně si vědomý``, €nanda znamená ,,blažený``
a vigraha znamená ,,osobnost``. Pán, Nejvyšší Bůh, který je jeden jediný, je tedy
věčná blažená osobnost s plným vědomím vlastní totožnosti. To je stručný a
výstižný popis Nejvyššího Pána, Jemuž se nikdo nevyrovná a Jehož nikdo
nepředčí.
Živé bytosti neboli džívy jsou nepatrné vzorky Nejvyššího Pána, a proto v jejich
činnostech vidíme touhu po věčné existenci, touhu po dokonalém poznání a
snahu různými způsoby dosáhnout štěstí. Tyto tři vlastnosti živé bytosti lze v
nepatrné míře nalézt i v lidské společnosti, ale stokrát více si jich užívají bytosti
pobývající na vyšších planetách, které se nazývají Bhúrlóka, Svarlóka, Džanalóka,
Tapólóka, Maharlóka, Brahmalóka a tak dále.
Ale dokonce i požitek na vyšších planetách v hmotném světě, který je tisíckrát
vyšší než požitek na této Zemi, je popsán jako bezvýznamný ve srovnání s
duchovní blažeností prožívanou ve společnosti Nejvyššího Pána. Požitek ze
splynutí s neosobní duchovní září je vedle láskyplné služby Pánu v různých
náladách neboli vztazích stejně zanedbatelný jako kapka vody ve srovnání s
oceánem.
Každá živá bytost chce v hmotném světě dosáhnout nejvyšší úrovně požitku, a
přesto zde není nikdo šťastný. Toto neštěstí panuje i na všech výše uvedených
planetách, přestože život je tam nesmírně dlouhý a velmi pohodlný.
Takový je zákon hmotné přírody. I když prodloužíme život a pozdvihneme jeho
úroveň na nejvyšší mez, přesto budeme podle zákona hmotné přírody stále
nešťastní. Příčinou je, že kvalita štěstí, které je nám přirozené, se liší od štěstí
získaného z hmotných činností. Živá bytost je nepatrná částečka sač-čid-ánanda-
vigrahy, a proto má nezbytně sklon k radosti, která je svojí kvalitou duchovní.
Živá bytost se však marně snaží získat svoji duchovní radost v cizí atmosféře
hmotné přírody.
Ryba vytažená z vody nemůže být nikdy šťastná na souši, ať již se o to snaží
jakkoliv - musí mít své přirozené vodní prostředí. Stejně tak nepatrná živá bytost,
která je sac-cid-€nanda, nemůže získat skutečné štěstí žádnými hmotnými plány,
které se rodí v jejím mozku pod vlivem iluze. Živá bytost musí dostat jiné štěstí,
transcendentální štěstí, neboli duchovní blaženost. Naším cílem má být tato
duchovní blaženost a nikoliv hmotné požitky.
Usilovat o duchovní blaženost je správné, ale není možné jí dosáhnout pouze
odmítáním hmotného štěstí. Teoretická negace hmotných činností, jak ji
doporučuje Šrípáda Šankaráčárja, může být dobrá pro nepatrnou část
obyvatelstva, ale tou nejlepší a nejjistější cestou k dosažení duchovní blaženosti
je oddaná služba, kterou doporučuje Šrí Čaitanja Maháprabhu. Oddaná služba
dokáže změnit i tvář celé hmotné přírody.
Touha po hmotném štěstí se nazývá chtíč a činnosti založené na tomto chtíči
nakonec vedou vždy ke zklamání. Tělo jedovatého hada je velice chladné. Ale
pokud se chce člověk ochladit hadím tělem a pověsí si ho na krk, zemře na hadí
uštknutí. Hmotné smysly jsou jako hadi a holdování takzvanému hmotnému
štěstí zabíjí v člověku vědomí jeho duchovní podstaty. Rozumně uvažující člověk
proto bude chtít najít skutečný zdroj štěstí.
Jeden hlupák, který neznal chuť cukrové třtiny, jednou dostal radu od svého
přítele, aby zkusil, jak je cukrová třtina sladká. Když se ptal, jak cukrová třtina
vypadá, přítel mu dal nedokonalou informaci, že připomíná bambusovou tyč.
Tento hlupák se tedy pokoušel vysát sladkou šťávu z bambusové tyče, ale
přirozeně ve svém pokusu neuspěl.
Takové je postavení zmatené živé bytosti, hledající věčné štěstí v hmotném
světě, který je nejen plný utrpení, ale také pomíjivý a dočasný. V Bhagavad-gítě
je hmotný svět popsán jako místo strastí. Usilovat o štěstí je správné, ale pokusy
získat ho z mrtvé hmoty pomocí takzvaného vědeckého pokroku jsou iluze.
Oklamaní lidé to však nechápou. Gítá (16.13) popisuje, že člověk posedlý
chtíčem po hmotném štěstí si myslí: ,,Dnes mám takové bohatství a podle mého
plánu budu mít ještě víc. Tolik mám nyní a v budoucnu se můj majetek ještě
zvětší. ``
Ateistická, bezbožná civilizace je velkým kolosem smyslového požitku a každý
dnes blázní po penězích, aby mohl i nadále hrát toto prázdné divadlo. Každý chce
peníze, protože peníze slouží ke zprostředkování smyslového požitku. Očekávat
mír v takové atmosféře zlaté horečky je utopický sen. Dokud zcela nezmizí
šílenství po smyslovém požitku, mír nám zůstane velice vzdálený. Důvodem je
to, že každý je svojí přirozeností věčný služebník Nejvyššího Pána, a proto si nic
nemůžeme užívat pro svůj osobní zájem. Musíme všechno zaměstnat v
transcendentální službě, v zájmu Pána. Jedině to může přinést vytoužený mír.
Žádná část těla nemůže uspokojit sebe samu. Může jedině sloužit celému tělu a
získat uspokojení z této služby. Nyní se však každý snaží uspokojit pouze sebe a
nikdo není připraven sloužit Pánu. To je základní příčina hmotné existence.
Od nejvyššího představitele vlády po nejnižšího metaře na ulici, každý pracuje s
myšlenkou na nezákonné hromadění majetku. Ale pracovat pouze pro vlastní
zájem je nezákonné a destruktivní. Dokonce i rozvíjení duchovní realizace pouze
pro vlastní zájem je nezákonné a destruktivní.
Výsledkem všeho nezákonného vydělávání peněz je, že peníze nikde nechybí.
Chybí však mír. Jelikož se veškerá naše lidská energie zaměřuje na vydělávání
peněz, výdělečné schopnosti celého obyvatelstva jistě vzrostly. Výsledkem toho
všeho však je, že tato neomezená a nezákonná inflace peněz vytváří špatnou
ekonomii a vede k výrobě drahých zbraní hromadného ničení, které pak ohrožují
všechno, čeho jsme pomocí peněz dosáhli.
Vůdčí představitelé velkých finančních velmocí nyní namísto toho, aby užívali
míru, vymýšlejí velké plány, jak se zachránit před moderními zbraněmi, a
zároveň se další astronomické sumy peněz vyhazují z oken na další pokusy s
těmito hrůzostrašnými zbraněmi. Za tyto pokusy se neplatí pouze velkými
penězi, ale také životy mnoha ubožáků, a to všechno svazuje tyto země do
přísných zákonů karmy. Taková je iluze hmotné přírody. Touha po smyslovém
požitku vede k tomu, že energie se promrhává na vydělávání peněz, které se
potom utrácejí na zničení lidské rasy. Podle zákonů přírody tak energie celého
lidstva přichází nazmar, protože je odvedena od služby Pánu, který je ve
skutečnosti vlastníkem všech energií.
Bohatství pochází od matky Lakšmí neboli bohyně štěstí. Jak vysvětluje védská
literatura, úkolem bohyně štěstí je sloužit Pánu Nárájanovi, zdroji všech ,,narů``
neboli živých bytostí. ,,Narové`` mají také sloužit Nárájanovi, Nejvyššímu Pánovi,
pod vedením bohyně štěstí. Živé bytosti si nemohou užívat s bohyní štěstí, aniž
by sloužily Nárájanovi neboli Kršnovi, a proto každý, kdo po ní neoprávněně
touží, bude potrestán zákony přírody a peníze, které takto získá, se stanou
příčinou jeho zkázy a nikoliv příčinou míru a prosperity.
Tyto nezákonně nahromaděné peníze jsou nyní odebírány lakomým občanům
různými metodami státního zdaňování pro různé národní a mezinárodní válečné
fondy, které utrácejí peníze bez jakéhokoliv užitku. Běžnému občanu už nestačí
jen tolik peněz, aby dobře zaopatřil svoji rodinu a mohl kultivovat duchovní
poznání, což jsou nezbytnosti lidského života. Každý chce neomezené množství
peněz, aby uspokojil své nenasytné touhy, a úměrně jeho nezákonným touhám
mu nyní jeho nahromaděné peníze odebírají agenti iluzorní přírody v podobě
placených lékařů, právníků, výběrčích daní, společností, institucí a takzvaných
religionistů, jakož i v podobě hladomorů, zemětřesení a mnoha jiných takových
kalamit.
 Jeden lakomec, který si pod vlivem iluzorní energie nechtěl koupit časopis
Návrat k Bohu, utrácel 2500 dolarů na týdenní příděl léků a potom zemřel.
Podobná věc se stala, když jeden muž, který odmítl utratit jediný cent na službu
Pánu, promrhal 3500 dolarů na soudní spor mezi členy vlastní domácnosti. To je
zákon přírody. Pokud se peníze nezasvětí službě Pánu, působením zákonů přírody
musí být utraceny v boji proti právním problémům, nemocem atd. Pošetilí lidé
nevidí tato fakta, a zákony Nejvyššího Pána je proto nutně oklamou.
Zákony přírody nám nedovolují přijímat více peněz, než kolik potřebujeme na
řádné zaopatření. Řád přírody hojně zásobí každou živou bytost jejím náležitým
podílem v podobě potravy a obydlí, ale nenasytný chtíč lidských bytostí narušuje
celý řád Všemocného Otce všech životních druhů.
Řízením Nejvyššího Pána existuje moře soli, protože sůl je pro živou bytost
nezbytná. Stejně tak Bůh zařídil dostatek vzduchu a světla, které jsou pro živou
bytost také nezbytné. Každý si může vzít libovolné množství soli, ale ne víc, než
kolik potřebuje. Když si vezmeme více soli, zkazíme si žaludek, a když si
vezmeme málo, naše jídlo bude bez chuti. Na druhé straně, když si vezmeme
právě tolik, kolik potřebujeme, naše jídlo bude chutné a my budeme zdraví.
Touha po bohatství a touha mít víc, než kolik potřebujeme, je škodlivá stejně jako
když jíme více soli, než je nutné. To je zákon přírody.

VII. Návrat k věčnému náboženství

Vědomí Kršny: hinduistický kult nebo duchovní kultura?

,,Někdy si Indové jak v Indii, tak i jinde myslí, že kážeme hidnuistické

náboženství, ale ve skutečnosti tomu tak není... Lidé by si neměli myslet, že
kážeme nějaké sektářské náboženství. Ne. Jednoduše kážeme, jak milovat
Boha... Dáváme duchovní kulturu, která může vyřešit všechny životní problémy,
a proto je přijímána na celém světě. ``
Někteří lidé se mylně domnívají, že hnutí pro vědomí Kršny je hinduistické
náboženství. Vědomí Kršny není víra nebo náboženství, které by chtělo přemoci
jiné náboženské systémy a víry. Právě naopak: je to základní kulturní hnutí pro
celou lidskou společnost a nepředstavuje žádnou určitou sektářskou víru. Toto
hnutí je určeno především k tomu, aby učilo lidi, jak mohou milovat Boha.
Někdy si Indové jak v Indii, tak i jinde myslí, že kážeme hinduistické náboženství,
ale ve skutečnosti tomu tak není. Slovo hindu nenajdeme nikde v Bhagavad-gítě
a ani v celé védské literatuře. Toto slovo přinesli Muslimové z provincií
sousedících s Indií, jako je Afghánistán, Baluchistán a Persie. Protéká tam řeka
Sindhu, která tvoří hranici severozápadních indických provincií, a jelikož
muslimové nedokáží správně vyslovovat ,,Sindhu``, říkají této řece ,,Hindu``, a
obyvatele této části země označují za ,,hindy``. Podle védského jazyka se
Evropanům říká mlečhové nebo javanové, a podobně Hindu je jméno, které
přinesli muslimové.
Skutečná kultura Indie je vysvětlena v Bhagavad-gítě, kde stojí psáno, že na
základě různých vlastností nebo kvalit přírody existují různé druhy lidí, které se
všeobecně rozdělují do čtyř společenských řádů a čtyř duchovních stavů. Tento
systém společenského a duchovního dělení se nazývá varŠ€Źrama-dharma. Čtyři
varŠy neboli společenské řády jsou bráhman, kšatrija, vaišja a šúdra. Čtyři
€Źramy neboli duchovní stavy jsou brahmačarja, grhastha, vánaprastha a
sannjása. Varnášramský systém je popsán ve védských písmech zvaných Purány.
Cílem védské kultury je přinést každému poznání o Kršnovi neboli o Bohu.
Takový je program celé védské společnosti.
Když Pán Čaitanja hovořil s velkým oddaným Rámánandou Rájem, zeptal se
ho: ,,Co je základním principem lidského života? `` Rámánanda Rája odpověděl,
že lidská civilizace začíná přijetím varnášama-dharmy. Dokud nedospěje na
úroveň varnášrama-dharmy, není možné mluvit o lidské civilizaci. Hnutí pro
vědomí Kršny se proto snaží zavést správný systém lidské civilizace, známý jako
vědomí Kršny nebo kultura vědomí Boha - daiva-varŠ€Źrama.
V Indii je nyní varnášramský systém zneužívaný, a tak ten, kdo se narodil v
rodině bráhmana (nejvyšší společenské třídy), si dělá nároky na bráhmanský
statut. Šástry (písma) ale tento nárok neuznávají. Něčí předek mohl být podle
gotry neboli rodu bráhman, ale skutečná varnášrama-dharma se zakládá na
skutečných vlastnostech, kterých člověk dosáhl nehledě na své zrození nebo
dědičná práva. My proto nerozšiřujeme současný systém hindů, obzvláště ne
těch, kteří jsou pod vlivem Šankaráčárji, neboť Šankaráčárja učil, že Absolutní
Pravda je neosobní, a tak nepřímo popíral existenci Boha.
Šankaráčárja měl zvláštní poslání: přišel, aby obnovil vliv Véd po období
buddhismu. Díky podpoře krále Ašóky se před 2600 lety buddhistické
náboženství rozšířilo prakticky po celé Indii. Buddha byl podle védské literatury
zplnomocněnou inkarnací Kršny a zjevil se s určitým cílem. Jeho systém myšlení
neboli víry přijala velká část společnosti, ale Buddha popíral autoritu Véd. V době
šíření buddhismu byla védská kultura jak v Indii, tak i na jiných místech
zastavena. Šankaráčárja proto přišel se svým májávádským systémem a jeho
jediným cílem bylo vypudit systém buddhistické filozofie.
Přesněji řečeno, májávádská filozofie je ateismus, neboť je to proces, ve kterém
si člověk pouze představuje, že existuje Bůh. Májávádský systém existuje již od
nepaměti. Současný systém filozofie nebo náboženství v Indii se zakládá na
Šankaráčárjově májávádské filozofii, která je kompromisem s buddhistickou
filozofií. Podle májávádské filozofie ve skutečnosti žádný Bůh neexistuje, a jestli
existuje, pak je neosobní a všeprostupující, a proto si Ho můžeme představit v
jakékoliv podobě. Tento závěr není v souladu s védskou literaturou. Védská
písma se zmiňují o mnoha polobozích, které lidé uctívají s různými cíli, ale v
každém případě je za nejvyššího vládce označován Nejvyšší Pán, Osobnost
Božství, Višnu. To je skutečná védská kultura.
Filozofie vědomí Kršny nepopírá ani existenci Boha, ani polobohů, ale
májávádská filozofie popírá obojí; zastává názor, že neexistují ani polobozi, ani
Bůh. Pro májávádíny je nakonec všechno nula. Říkají, že člověk si může
představit jakoukoliv autoritu - ať Višnua, Durgu, Pána Šivu, nebo boha Slunce -
protože jsou to polobozi obvykle uctívaní ve společnosti. Májávádská filozofie ve
skutečnosti nepřijímá existenci žádného z nich. Májávádíni říkají, že jelikož člověk
nemůže soustředit svoji mysl na neosobní Brahman, může si představit
jakoukoliv z těchto podob. To je nový systém, nazývaný pańcop€san€. Zavedl ho
Šankaráčárja, ale Bhagavad-gítá žádné takové teorie neučí, a tudíž nejsou
autoritativní.
Bhagavad-gítá potvrzuje existenci polobohů. Polobozi jsou popsáni ve Védách a
nemůžeme popřít jejich existenci, ale nemají být chápáni a uctíváni z pohledu
Šankaráčárji. Bhagavad-gítá uctívání polobohů jasně zamítá (7.20):
k€mais tais tair hŤta-jń€n€ﾃ prapadyante 'nya-devat€ﾃ
ta ﾈ ta ﾈ niyamam €sth€ya prakŤty€ niyat€ﾃ svay€
,,Ti, jejichž poznání unesly hmotné žádosti, se uchylují k polobohům a uctívají je
podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám. `` Kršna v Bhagavad-
gítě (2.44) dále říká:
bhogaiŹvarya-prasakt€n€ﾈ tay€pahŤta-cetas€m
vyavas€y€tmik€ buddhi ﾃ sam€dhau na vidh…yate
,,V mysli těch, kteří příliš lpějí na smyslových požitcích a hmotném bohatství a
kteří jsou těmito věcmi zmateni, se nikdy nezrodí pevné odhodlání oddaně sloužit
Nejvyššímu Pánu. `` Ti, kteří uctívají různé polobohy, jsou popsáni jako hŤta-
jń€n€ﾃ, což znamená ,,lidé, kteří ztratili rozum``. To je také dále vysvětleno v
Bhagavad-gítě (7.23):
antavat tu phala ﾈ te ﾐ€ﾈ tad bhavaty alpa-medhas€m
dev€n deva-yajo y€nti mad-bhakt€ y€nti m€m api
 ,,Lidé omezeného rozumu uctívají polobohy, avšak plody, které získají, jsou
pomíjivé. Ti, kdo uctívají polobohy, jdou na planety polobohů, kdežto Moji oddaní
dosáhnou nakonec Mé svrchované planety. `` Odplaty, které dávají polobozi,
jsou dočasné, protože jakékoliv hmotné věci mají význam pouze ve spojitosti s
dočasným tělem. Veškeré hmotné bohatství a možnosti, které člověk získá, ať už
moderními vědeckými metodami nebo požehnáním od polobohů, se ztratí s
koncem těla. Duchovní pokrok se však nikdy neztrácí.
Lidé by si neměli myslet, že kážeme nějaké sektářské náboženství. Ne.
Jednoduše kážeme, jak milovat Boha. O existenci Boha najdeme mnoho teorií.
Například ateisté v Boha nikdy neuvěří. Ateisté jako profesor Jacques Monod,
který získal Nobelovu cenu, prohlašují, že všechno je náhoda (což je teorie, se
kterou před dlouhou dobou přišli ateističtí filozofové Indie jako byl Čárváka). Jiné
filozofie jako karma-m…m€ﾈ s€ hlásají, že jestli člověk vykonává dobře a poctivě
svoji práci, výsledek přijde automaticky, aniž by bylo třeba obracet se na Boha.
Jako důkaz předkládají argument, že když je někdo postižený nějakou infekcí a
užívá léky, postupně se uzdraví. V této souvislosti však můžeme namítnout, že i
když člověk užívá ty nejlepší léky, stejně může zemřít. Výsledek se nedá vždy
předvídat. Existuje proto vyšší autorita, daiva-netreŠa, svrchovaný vládce. Jak by
jinak bylo možné, že se ze syna bohatého a zbožného člověka stane hippie na
ulici nebo že člověku, který po tvrdé práci velmi zbohatne, řekne lékař: ,,Nyní
nesmíte jíst nic jiného než odvar z krup. ``
Teorie karma-m…m€ﾈ s€ prohlašuje, že svět se točí bez řízení Boha. Takové
filozofie říkají, že všechno se děje díky chtíči ( k€ma-haitukam ). Chtíč způsobí, že
muž je přitahovaný k ženě, příležitostně dojde k sexu a žena otěhotní. Ve
skutečnosti neexistuje žádný plán, aby žena otěhotněla, ale přirozeným chodem
okolností, když se muž a žena spojí, se objeví výsledek. Ateistická teorie, která je
popsána v šestnácté kapitole Bhagavad-gíty jako asurská neboli démonská,
vlastně tvrdí, že se tímto způsobem děje všechno - náhodou a jako výsledek
přirozené přitažlivosti. Tato démonská teorie podporuje myšlenku, že když se
chce někdo vyhnout dětem, může používat antikoncepční prostředky.
Ve skutečnosti ale existuje velký plán, podle kterého se vše řídí - plán védský.
Védská literatura dává pokyny jak se mají muži a ženy spojit, jak mají počít děti a
co je účelem sexuálního života. Kršna říká v Bhagavad-gítě, že pohlavní život
podle védských pravidel a příkazů je správný a pro Něj přijatelný. Ale náhodný
pohlavní život je nepřijatelný. Když je někdo příležitostně sexuálně přitahován a
přijdou děti, říká se jim varŠa-sa‰kara, nechtěná populace. Tak se to děje mezi
nižšími zvířaty, ale není to vhodné pro lidi. Pro lidi je tu plán. Nemůžeme přijmout
teorii, že v lidském životě neexistuje žádný plán nebo že všechno se rodí
náhodou vlivem hmotných potřeb.
Také Šankaráčárjova teorie, která tvrdí, že žádný Bůh neexistuje a že člověk má
vykonávat své činnosti a představovat si Boha v jakékoliv podobě, jen aby udržel
klid a mír ve společnosti, je více méně založena na teorii náhody a potřeb. Ale
naše učení, které je zcela odlišné, se zakládá na autoritě. Kršna doporučuje
daiv… varnášrama-dharmu a nikoliv kastovní systém, jak si ho dnes lidé
představují. Tento moderní kastovní systém je dnes zavrhován i v samotné Indii
a je to správné, neboť rozdělování lidí na různé třídy podle zrození neodpovídá
skutečnému védskému kastovnímu systému, který stanovil Pán.
Ve společnosti existuje vždy mnoho tříd - někteří lidé jsou inženýři, někteří
lékaři, někteří jsou chemici, obchodníci a tak dále. Tyto různé třídy ovšem nejsou
dány zrozením, ale vlastnostmi. Nic takového, jako je kastovní systém podle
zrození, védská literatura neschvaluje, a ani my ho nepřijímáme. Nemáme nic
společného s kastovním systémem, který dnes odmítají i lidé v Indii. Spíše
dáváme každému příležitost stát se bráhmanem a dosáhnout tak nejvyššího
životního postavení.
Jelikož je v současné době nedostatek bráhmanů, duchovních vůdců, a kšatrijů,
kvalifikovaných vládců, a jelikož celému světu vládnou šúdrové neboli příslušníci
dělnické třídy, ve společnosti je mnoho nedostatků. Abychom zmírnili tyto
nedostatky, propagujeme hnutí pro vědomí Kršny. Pokud bude skutečně
obnovena třída bráhmanů, ostatní společenské řády budou automaticky
následovat, stejně jako když je mozek dokonale v pořádku, pak i ostatní části
těla, jako ruce, břicho a nohy, pracují bezchybně.
Konečným cílem tohoto hnutí je učit lidi, jak milovat Boha. Čaitanja Maháprabhu
potvrzuje závěr, že nejvyšší dokonalostí lidského života je naučit se milovat
Boha. Hnutí pro vědomí Kršny nemá nic společného s hidnuistickým
náboženstvím nebo s jakýmkoliv systémem náboženství. Žádný křesťan nebude
mít zájem měnit svou víru z křesťanské na hinduistickou, a podobně ani žádný
zastánce hidnuistické kultury se nebude chtít změnit na křesťana. Takové změny
dělají pouze lidé, kteří jsou v neurčitém společenském postavení. Ale každý bude
mít zájem pochopit a vzít vážně filozofii a vědu o Bohu. Každý by měl jasně
porozumět tomu, že hnutí pro vědomí Kršny nekáže takzvané hinduistické
náboženství. Dáváme duchovní kulturu, která může vyřešit všechny životní
problémy, a proto je přijímána na celém světě.

Prohlášení naší závislosti na Bohu

V březnu roku 1976 hovoří Šríla Prabhupáda s vydavateli časopisu Návrat k

Bohu (,,Back to Godhead``, zkratka ,,BTG``) o americké revoluci: ,,Američané
říkají, že věří v Boha, ale bez vědy o Bohu je jejich víra prostě smyšlená. Nejprve
vezměte velice vážně vědu o Bohu a pak v Něj věřte... Vymýšlejí si, jak vládnout
po svém. A to je jejich chyba. Nikdy nebudou úspěšní... Přijdou další revoluce -
jedna za druhou. Žádný mír nenastane. ``
BTG: Thomas Jefferson sepsal základní filozofii americké revoluce do Prohlášení
nezávislosti. Tehdejší významní lidé, kteří tento dokument podepsali, se shodli na
tom, že existují jisté velmi zjevné nebo samozřejmé pravdy, z nichž první je, že
všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovní. Tím mysleli, že všichni lidé jsou si rovni
před zákonem a mají stejné právo být zákonem chráněni.
Šríla Prabhupáda: Ano, v tom smyslu jsou lidé stvořeni jako sobě rovní, jak
říkáte.
BTG: Jiným bodem v Prohlášení nezávislosti je, že všem lidem dává Bůh jistá
přirozená práva, která jim nemohou být odebrána. Jsou to práva na život, na
svobodu a...
Šríla Prabhupáda: Ale zvířata mají také právo na život. Proč by zvířata neměla
mít také právo žít? Například zajíci si žijí v lese svůj život. Proč vláda povoluje
lovcům jít a střílet je?
BTG: Mluvilo se jen o lidských bytostech.
Šríla Prabhupáda: Pak to není žádná skutečná filozofie. Omezená myšlenka,
že má rodina nebo můj bratr jsou dobří a všechny ostatní můžu zabít - to je
zločin. Předpokládejme, že pro dobro své rodiny zabiji vašeho otce. Co je to za
filozofii? Skutečná filozofie je suhŤda ﾈ sarva-bh™t€n€m, být přátelský ke všem
živým bytostem. Vztahuje se to jistě na lidi, ale když zbytečně zabijete jen jedno
jediné zvíře, budu okamžitě protestovat: ,,Co to děláte za nesmysl? ``
BTG: Zakladatelé Ameriky říkali, že dalším přirozeným právem je právo na
občanskou nebo osobní svobodu - svobodu v tom smyslu, že vláda nemá právo
určovat vám, jakou práci máte dělat.
Šríla Prabhupáda: Je-li vláda nedokonalá, nemá lidem říkat, co mají dělat. Ale
je-li vláda dokonalá, pak může.
BTG: Třetím přirozeným právem, o kterém se zmiňovali, bylo, že každá lidská
bytost má právo usilovat o štěstí.
Šríla Prabhupáda: Ano. Ale váš standard štěstí může být odlišný od mého. Vy
třeba rádi jíte maso a já jedení masa nesnáším. Jak může být váš standard štěstí
rovný mému?
BTG: Má tedy každý mít svobodu, aby mohl dosáhnout standardu štěstí podle
vlastní libosti?
 Šríla Prabhupáda: Ne. Standard štěstí má být určený podle vlastností člověka.
Musíte rozdělit celou společnost na čtyři skupiny: na lidi s bráhmanskými
vlastnostmi, lidi s vlastnostmi kšatrijů, pak na lidi s vlastnostmi vaišjů a s
vlastnostmi šúdrů. Každý má mít dobré podmínky pro práci, která odpovídá jeho
přirozeným vlastnostem.
Nemůžete zaměstnat býka tím, k čemu se používá kůň, a ani nemůžete koně
zaměstnat tím, k čemu se používá býk. Dnes prakticky každý dostává
vysokoškolské vzdělání. Ale co se na těchto školách učí? Většinou technické
předměty, což je vzdělání pro šúdry. Skutečné vyšší vzdělání znamená učit se
védské moudrosti. To je určeno bráhmanům. Samotné šúdrovské vzdělání
přinese jedině chaos. Každý by měl být vyzkoušen a mělo by se zjistit, pro které
vzdělání se hodí. Někteří šúdrové mohou dostat technické vzdělání, ale většina
šúdrů by měla pracovat na farmách. Jelikož lidé se stěhují do měst, aby získali
vzdělání a myslí si: ,,Budu tam mít víc peněz, `` zemědělství je nyní zanedbané.
Protože se nikdo nezabývá pěstováním dobrých potravin, je jich nedostatek.
Všechny tyto nesrovnalosti způsobuje špatná vláda. Povinností vlády je dohlížet,
aby byl každý zaměstnán podle svých přirozených vlastností. Pak budou lidé
šťastní.
BTG: Takže, když vláda zařadí všechny do jedné třídy, lidé nemohou být
šťastní.
Šríla Prabhupáda: Ano, je to nepřirozené a způsobuje to zmatek.
BTG: Zakladatelé Ameriky neuznávali třídy, jelikož s nimi měli špatné
zkušenosti. Před revolucí vládli Američanům monarchové, ale ti měli vždycky
sklony být despotičtí a nespravedliví.
Šríla Prabhupáda: Protože nebyli náležitě vychováváni a připraveni stát se
zbožnými vládci. Ve védské civilizaci byli chlapci vychováváni od útlého dětství
jako prvotřídní brahmačáríni (studenti v celibátu). Chodili do gurukuly, školy
duchovního mistra, a učili se sebeovládání, čistotě, pravdomluvnosti a mnoha
jiným zbožným vlastnostem. Nejlepší z nich potom byli kvalifikovaní vládnout
zemi.
Americká revoluce nemá žádný zvláštní význam. Skutečnost je taková, že když
jsou lidé nešťastní, revoltují. K tomu došlo v Americe, k tomu došlo ve Francii a k
tomu došlo v Rusku.
BTG: Američtí revolucionáři říkali, že pokud vláda nebude schopná vládnout
správně, lidé mají právo ji svrhnout.
Šríla Prabhupáda: Ano. Jako v případě Nixona: svrhli ho. Ale když nahradí
Nixona jiným Nixonem, jaký to má smysl? Musí vědět, jak nahradit Nixona
zbožným vůdcem. Protože lidé nejsou správně vychováni a nemají správnou
kulturu, budou volit jednoho Nixona za druhým a nikdy nebudou šťastní. Lidé
mohou být šťastní. Návod ke štěstí je v Bhagavad-gítě. První věcí, kterou musí
vědět, je, že Země patří Bohu. Proč Američané prohlašují, že americká země patří
jim? Když do Ameriky přijeli první Evropané, říkali: ,,Tato země patří Bohu; máme
tedy právo zde žít. `` Tak proč teď nedovolí jiným, aby se v té zemi usadili? Jaká
je jejich filozofie? Existuje tolik přelidněných zemí. Americká vláda má dovolit
lidem z těchto zemí přistěhovat se do Ameriky a umožnit jim obdělávat půdu a
pěstovat obilí. Proč to neudělá? Zabrali násilím pozemky druhých a silou brání
ostatním tam přijít. Jaká je to filozofie?
BTG: Neřídí se žádnou filozofií.
Šríla Prabhupáda: Darebáctví - to je jejich filozofie. Zaberou násilím pozemky
a pak vydají zákon, že nikdo nesmí zabírat násilím cizí pozemek. Jsou to tedy
zloději. Nemohou bránit tomu, aby Boží pozemky obývali Boží synové. Amerika a
další země Organizace spojených národů by měly vydat usnesení, že kdekoliv se
najde dostatek půdy, může být užívána lidskou společností pro produkci potravy.
Vláda může říci: ,,Vaše země je přelidněná. Vaši lidé tedy mohou přijít sem.
Dáme jim půdu a oni mohou pěstovat potravu. `` Viděli bychom zázračné
výsledky. Ale udělají to? Ne. Jaká je potom jejich filozofie? Darebáctví. ,,Zaberu
zemi násilím a nedovolím ostatním, aby sem přišli. ``
 BTG: Jedno americké heslo říká: ,,Jeden národ před Bohem``.
Šríla Prabhupáda: Ano, to je vědomí Kršny. Má tu být jeden národ před
Bohem a stejně tak jedna světová vláda sloužící Bohu. Všechno patří Bohu a my
jsme všichni Jeho synové. Taková filozofie je potřeba.
BTG: Ale v Americe se lidé velice obávají centrální vlády, protože si myslí, že
kdekoliv je silná vláda, tam bude vždy tyranie.
Šríla Prabhupáda: Pokud jsou vůdci náležitě kvalifikovaní, nemůže vznikat
tyranie.
BTG: Ale jednou z myšlenek amerického vládního systému je, že když vůdce
má příliš mnoho moci, nevyhnutelně se zkazí.
Šríla Prabhupáda: Musí být vychován tak, aby se nemohl zkazit!
BTG: Jakým způsobem je toho možné docílit?
Šríla Prabhupáda: Přípravou je varn€Źrama-dharma. Rozdělte lidi ve
společnosti podle vlastností a učte je, že všechno patří Bohu a má být využíváno
ve službě Jemu. Pak skutečně může existovat ,,jeden národ před Bohem``.
BTG: Ale je-li společnost rozdělena do rozdílných skupin, nebudou si lidé
závidět?
Šríla Prabhupáda: Ne, ne. Stejně jako mé tělo má rozdílné části, které pracují
společně, také společnost může mít rozdílné vrstvy pracující pro stejný cíl. Mezi
mojí rukou a nohou je rozdíl, ale když řeknu ruce: ,,Přines sklenici vody, `` nohy
budou také pomáhat. Nohy jsou potřeba a ruce jsou také potřeba.
BTG: Ale v západním světě máme dělnickou třídu a kapitalistickou třídu, a stále
mezi sebou bojují.
Šríla Prabhupáda: Ano. Kapitalistická třída je potřeba a dělnická třída je také
potřeba.
BTG: Ale ony mezi sebou bojují.
Šríla Prabhupáda: Protože nemají správné vzdělání; nemají žádný společný
zájem. Ruce a nohy pracují rozdílně, ale jejich společným zájmem je udržovat
tělo. Když najdete společný zájem kapitalistů i dělníků, pak nebudou mít důvod
spolu bojovat. Ale když neznáte společný zájem, boje budou pokračovat.
BTG: Revoluce?
Šríla Prabhupáda: Ano.
BTG: Je tedy nejdůležitější věcí najít společný zájem, na kterém se lidé mohou
sjednotit?
Šríla Prabhupáda: Ano. Stejně jako v naší společnosti pro vědomí Kršny za
mnou přicházíte všechno prodiskutovat, protože já vám můžu nabídnout řešení
ve společném zájmu. Jinak by tu byl boj. Vláda má dobře znát cíl života -
společný zájem - a má učit lidi pracovat pro tento cíl. Pak budou šťastní a
spokojení. Ale když lidé jednoduše volí ničemy stylu Nixona, nikdy nenajdou
společný zájem. Každý ničema si může nějakým způsobem zajistit hlasy a pak se
stát hlavou státu. Kandidáti podplácejí, klamou a dělají propagandu, aby získali
hlasy. Když je získají, posadí se na nejvyšší místo. Takový systém je špatný.
BTG: Když ale nebudeme volit své vůdce ve všeobecných volbách, jak bude
společnost řízena?
Šríla Prabhupáda: Potřebujete bráhmany, kšatrije, vaišji a šúdry. Když chcete
stavět budovu, potřebujete inženýry. Nepotřebujete metaře. Není to tak? Jak vám
pomůže metař? Ne, je potřeba inženýr. Takže když následujete rozdělení podle
varnášramského systému, vládnout mohou jedině kšatrijové. A senátory v
zákonodárném shromáždění mohou být jedině kvalifikovaní bráhmani. Nyní jsou
v zákonodárném shromáždění i řezníci. Co oni mohou vědět o tvorbě zákonů? Je
to řezník, ale vyhrál ve volbách a stal se senátorem. Nyní jsou podle zásady vox
populi do zákonodárství voleni i řezníci. Takže všechno závisí na výchově. V naší
společnosti pro vědomí Kršny se podle toho řídíme, ale v politice se na to
zapomíná. Nemůže existovat pouze jedna třída. To je pošetilost, protože musíme
zaměstnávat různé typy lidí v různých činnostech. Pokud toto umění
neovládáme, potom neuspějeme, neboť bez dělby práce tu bude jen zmatek.
Všechny povinnosti krále jsou uvedeny ve Šrímad-Bhágavatamu. Různé třídy ve
společnosti mají spolupracovat přesně tak, jako spolupracují různé části těla. I
když je každá část určena pro něco jiného, všechny pracují s jedním cílem -
správně udržovat tělo.
BTG: Jaká je skutečná povinnost vlády?
Šríla Prabhupáda: Chápat, co chce Bůh, a dohlížet, aby společnost pracovala
podle toho. Pak budou lidé šťastní. Ale když lidé pracují pro různé nesprávné cíle,
jak mohou být šťastní? Povinností vlády je dohlížet, aby se ubírali správným
směrem. Správný směr je znát Boha a jednat podle Jeho pokynů. Když ale vůdci
sami nevěří ve svrchovanost Boha a když nevědí, co chce Bůh učinit nebo co
chce abychom činili my, jak může být taková vláda dobrá? Vůdci jsou na špatné
cestě a svádějí na ni i ostatní. Taková je situace dnešního světa.
BTG: Ve Spojených státech je tradiční odluka církve a státu.
Šríla Prabhupáda: Já nemluvím o církvi. S církví nebo bez církve - o to se
nejedná. Hlavní věcí je, že vůdci musí přijmout, že existuje nejvyšší vládce. Jak to
mohou popírat? Vše v přírodě se hýbe pod vládou Nejvyššího Pána. Vůdci
nemohou ovládat přírodu, proč tedy nepřijímají nejvyššího vládce? To je chyba
této společnosti. Vůdci v každém směru cítí, že musí existovat nejvyšší vládce, a
přesto Ho stále popírají.
BTG: Ale řekněme, že vláda je ateistická...
Šríla Prabhupáda: Pak to nemůže být dobrá vláda. Američané říkají, že věří v
Boha, ale bez vědy o Bohu je jejich víra prostě smyšlená. Nejprve vezměte velice
vážně vědu o Bohu a pak v Něj věřte. Oni nevědí, kdo Bůh je, a my to víme. My
opravdu věříme v Boha a ne oni, i když to o sobě prohlašují.
Vymýšlejí si, jak vládnout po svém. A to je jejich chyba. Nikdy nebudou úspěšní.
Jsou nedokonalí, a jestli si budou dále vymýšlet vlastní způsoby, nedokonalí
zůstanou. Přijdou další revoluce - jedna za druhou. Žádný mír nenastane.
BTG: Kdo určuje náboženské zásady, které by lidé měli následovat?
Šríla Prabhupáda: Bůh. Bůh je dokonalý. On je určuje. Podle Véd je Bůh
vůdcem všech živých bytostí ( nityo nity€n€ﾈ cetanaŹ cetan€n€m ). My se od Něj
lišíme, protože On je všedokonalý a my nejsme. My jsme velmi malí. Máme
vlastnosti Boha, ale ve velmi malé míře. Proto máme jen malé poznání - to je
všechno. S trochou poznání můžete sestrojit letadlo, ale nemůžete sestrojit
komára. Bůh stvořil tělo komára, což je také ,,letadlo``. To je rozdíl mezi Bohem a
námi: máme poznání, ale ne tak dokonalé jako má On. Takže vůdci státu musí
hledat rady Boha. Pak budou vládnout dokonale.
BTG: Navrhuje Bůh také nějaký nejdokonalejší systém vlády?
Šríla Prabhupáda: Ano. Ve védských dobách řídili vládu kšatrijové. Když byla
válka, král šel bojovat jako první. Jako váš George Washington: bojoval, když byla
válka. Ale jaký prezident vládne nyní? Když je válka, sedí si v bezpečí a
telefonem dává rozkazy. Jednoduše do své funkce nepatří. Když je válka,
prezident má být tím prvním, kdo půjde v čele a povede bitvu.
BTG: Když je ale člověk malý a nedokonalý, jak může plnit dokonalé Boží
příkazy a dokonale vládnout?
Šríla Prabhupáda: Vy jste třeba nedokonalí, ale když budete jednat podle
mých příkazů, budete se zdokonalovat. Vy jste mě přijali za svého vůdce a já
přijímám Boha za svého vůdce. Takto může být vláda ve společnosti dokonalá.
BTG: Takže dobrá vláda znamená především přijmout Nejvyšší Bytost za
skutečného vládce?
Šríla Prabhupáda: Nemůžete přijmout přímo Nejvyšší Bytost. Za své nejvyšší
vůdce musíte přijmout služebníky Nejvyšší Bytosti - bráhmany nebo vaišnavy
(oddané Pána). Vládnou kšatrijové - druhá třída. Kšatrijové mají přijímat rady od
bráhmanů nebo vaišnavů a podle nich sestavovat zákony. Vaišjové mají plnit
nařízení kšatrijů. A šúdrové mají pracovat pro všechny tyto tři vrstvy. Pak bude
společnost dokonalá.
 ,,Postavte svůj stát na duchovních základech``

Šríla Prabhupáda přednáší na univerzitě v Nairobi: ,,Snažíte se o rozvoj své

země, a proto vás prosím, rozvíjejte ji duchovně, neboť jen duchovní rozvoj má
skutečnou hodnotu. Nenapodobujte Američany a Evropany, kteří žijí jako kočky a
psi... Již existuje atomová bomba a jakmile vypukne příští válka, se všemi jejich
mrakodrapy a vším ostatním bude konec. Snažte se to chápat ze skutečného,
reálného pohledu na lidský život, z duchovního pohledu... ``
Dámy a pánové, velice vám děkuji za vaši laskavou účast na tomto setkání.
Hnutí pro vědomí Kršny se snaží přivést lidskou společnost k dokonalosti života
každého jednotlivce. Dnes budeme hovořit o skutečném smyslu lidského života.
Snažíme se o něm poučit celý svět.
Lidský život je nám dán až po mnoha a mnoha miliónech let vývoje. Měli bychom
si připomenout, že podle Padma Purány existuje 8 400 000 životních druhů. Život
začíná u vodních živočichů, neboť z védské literatury víme, že na počátku
stvoření byla celá planeta zaplavena vodou. Tento hmotný svět se skládá z pěti
hrubohmotných prvků - země, vody, ohně, vzduchu a éteru. Kromě nich pak
existují tři jemnohmotné prvky - mysl, inteligence a ego. Nad nimi je potom duše,
kterou všech osm prvků pokrývá. Tuto informaci najdeme v Bhagavad-gítě.
Lidé nejsou jediné živé bytosti, které mají duši. My všichni jsme duše - zvěř,
ptáci, plazi, hmyz, stromy, rostliny, vodní živočichové a tak dále. Duše je jen
pokryta rozdílnými oděvy, stejně jako někteří z vás mají na sobě bílé šaty, jiní
zelené, další červené a tak dále. Ale nám nejde o šaty, nám jde o vás jako o
duše. V Bhagavad-gítě je řečeno (5.18):
vidy€-vinaya-sampanne br€hmaŠe gavi hastini
Źuni caiva Źva-p€ke ca paŠ ﾁ it€ﾃ sama-darŹina ﾃ
,,Díky správnému poznání se pokorný světec dívá stejně na učeného a
vznešeného bráhmana, krávu, slona, psa a pojídače psů. ``
Takový mudrc nerozlišuje na základě barvy pleti, inteligence nebo druhu. Vidí
každou živou bytost jako malou částečku, duši.
keŹ€gra-Źata-bh€gasya Źat€ﾈ Źa ﾃ s€dŤŹ€tmaka ﾃ
j…va ﾃ s™k ﾐ ma-svar™po 'ya ﾈ sa‰khy€t…to hi cit-kaŠa ﾃ
,,Existuje nespočetně mnoho částeček - duchovních atomů, které mají rozměr
jedné desetitisíciny konečku vlasu. `` Jelikož nemáme žádný přístroj pro měření
rozměrů duše, malá částečka duše je popisována tímto způsobem. Duše je tedy
tak malá, že je menší nežli atom. Tato malá částečka je ve vás, ve mně, ve slonu,
v obrovských zvířatech, ve všech lidech, v mravenci, ve stromu, všude. Věda
ovšem nemůže odhadnout rozměry duše a žádný doktor nedokáže lokalizovat
duši v těle. Materialističtí vědci z toho proto vyvozují, že duše neexistuje, ale to
není pravda. Duše existuje. Přítomnost duše způsobuje onen rozdíl mezi živým
tělem a mrtvým tělem. Jakmile duše z těla odejde, tělo umírá. Nemá žádnou
hodnotu. I sebevětší vědec nebo filozof musí přiznat, že jakmile duše odejde z
těla, tělo umírá. Nemá potom žádnou hodnotu a musí být odstraněno.
Skutečnost, že duše transmigruje, vykládá Bhagavad-gítá (2.22):
v€s€ﾈ si j…rŠ€ni yath€ vih€ya nav€ni gŤhŠ€ti naro 'par€Ši
tath€ Źar…r€Ši vih€ya j…rŠ€ny any€ni sa ﾈ y€ti nav€ni deh…
,,Stejně jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, tak i duše přijímá nová
hmotná těla a odkládá stará a neužitečná. ``
Když jsou naše šaty již staré, odkládáme je a oblékáme si jiné, a stejně tak i
duše si podle potřeby mění svůj šat. Jelikož duše je nedílnou částí Boha, má boží
vlastnosti. Bůh je svrchovaná vůle, svrchovaná moc, svrchovaně nezávislý
jedinec, a my, kteří jsme Jeho nedílnou součástí, máme všechny tyto vlastnosti v
nepatrném množství. Máme vlastní chtění, myšlení, cítění a tužby. Ve Védách je
psáno, že Bůh je nejvyšší živá síla mezi všemi živými silami ( cetanaŹ cetan€n€m
). On také dodává životní nezbytnosti všem živým bytostem.
Nás, živých bytostí, je nekonečně mnoho. Bůh je ovšem jenom jeden. On také
žije jako my, ale my jsme nepatrné částečky oné životní síly. Například částečka
zlata je stejné kvality jako velká zlatá žíla. Když analyzujeme malou kapku vody,
nalezneme všechny chemické složky, jaké bychom nalezli v obrovském oceánu.
Podobně my jsme totožní s Bohem - jsme Jeho nedílné části. Tato boží částečka,
duše čili životní síla, trasmigruje z vodních živočichů do stromů a rostlin, potom
ze stromů a rostlin do života hmyzu, pak do života plazů, potom do těl ptáků a
dalších zvířat. Darwinova teorie evoluce není ničím jiným, než částečným
vysvětlením transmigrace duše. Darwin jednoduše převzal informace z védské
literatury, ale neměl žádnou představu o duši. Rozdíl je v tom, že duše
trasmigruje z vodního života do rostlin a stromů, pak do života ptáků, pak
následuje zvířecí život, pak lidský život, a v rámci lidského života prochází od
necivilizovaného života do civilizovaného atd. Civilizovaný život lidské bytosti
představuje vrchol vývoje. Tady je rozcestí - z tohoto bodu můžeme znovu
sklouznout do koloběhu vývoje nebo se můžeme povznést k duchovnímu životu.
Volba je na nás. To udává Bhagavad-gítá.
Mít lidskou životní podobu vlastně znamená mít vyvinuté vědomí, a proto
bychom neměli ztrácet čas jako kočky, psi a vepři. To je naše povinnost. Ačkoliv
toto tělo je stejně pomíjivé jako psí nebo kočičí tělo, je jiné tím, že v něm lze
dosáhnout nejvyšší dokonalosti. Jsme nedílnou částí Boha, ale nějakým
způsobem jsme poklesli do této hmotné existence, a nyní se musíme vypracovat
tak, abychom mohli jít zpátky domů, zpátky k Bohu. To je ona nejvyšší
dokonalost.
Ve skutečnosti existuje ještě jiný, duchovní svět, jak je psáno v Bhagavad-gítě
(8.20):
paras tasm€t tu bh€vo 'nyo 'vyakto 'vyakt€t san€tana ﾃ
ya ﾃ sa sarve ﾐ u bh™te ﾐ u naŹyatsu na vinaŹyati
,,Existuje však ještě jiná příroda, která je věčná a je transcendentální této
projevené a neprojevené hmotě. Je nejvyšší a nikdy není zničena. Když tento svět
zanikne, zůstává taková, jaká je. ``
V této hmotné přírodě je vše stvořeno, nějaký čas trvá, plodí své vedlejší
produkty, postupně chřadne a nakonec se ztrácí. Naše těla jsou stvořena v jistý
okamžik pohlavním stykem. Semeno otce emulguje a nabývá podoby hrachu, a
jelikož sem vchází živá bytost, díky její přítomnosti se vyvíjejí ruce, nohy, oči atd.
Tento vývin je úplný v sedmém měsíci a v devátém měsíci z dělohy vychází
lidská bytost. Dítě se vyvíjí proto, že je přítomna duše. Pokud duše není přítomná,
žádný vývin nenastává a dítě se rodí mrtvé. Můžeme toto mrtvé tělo vzít a
chemicky ho konzervovat, ale nebude se vyvíjet. Vývin znamená změnu těla. My
všichni jsme měli těla novorozeňat, ale tato těla už neexistují. Tělo novorozence
se vyvíjí v tělo dítěte, toto tělo se vyvíjí v tělo chlapce a toto tělo se vyvíjí v tělo
mladíka, které se nakonec změní v tělo starého člověka. Na závěr se tělo zcela
ztratí. Celý projevený vesmír, gigantická podoba tohoto hmotného světa, pracuje
stejným způsobem. Je v určitém momentě stvořen, vyvíjí se, je udržován a v
určitém stádiu je zničen. To je přirozenost hmotného světa. V určitém období je
projevený a pak se opět ztrácí ( bh™tv€ bh™tv€ pral…yate ).
Slovo bh€va znamená ,,příroda``. Existuje ještě jiná příroda, která není nikdy
zničena, která je věčná. My, jakožto ,,džívy``, duše, jsme také věční. To je
potvrzeno v Bhagavad-gítě (2.20):
na j€yate mriyate v€ kad€cin n€ya ﾈ bh™tv€ bhavit€ v€ na bh™ya ﾃ
ajo nitya ﾃ Ź€Źvato 'ya ﾈ pur€Šo na hanyate hanyam€ne Źar…re
,,Duše se nerodí a nikdy neumírá. Nikdy nevznikla, nikdy nevzniká a ani nikdy
nevznikne. Je nezrozená, věčná, trvalá a původní. Nezahyne, je-li zabito tělo. ``
Stejně jako Bůh se nerodí a neumírá, ani my duše se nemusíme rodit ani umírat,
ale jelikož si myslíme: ,,Já jsem toto tělo, `` máme dojem, že se rodíme a
umíráme. Takové uvažování se nazývá m€y€ neboli iluze, a jakmile se oprostíme
od této iluze ztotožňování duše s tělem, dostaneme se na úroveň zvanou
brahma-bh™ta. Jakmile člověk realizuje aha ﾈ brahm€smi: ,,Nejsem toto tělo,
jsem duše, nedílná část Nejvyššího Brahmanu, `` dosáhne úrovně zvané
realizace Brahmanu. Jakmile člověk dosáhne realizace Brahmanu, začíná být
šťastný.
Není to tak? Pokud budete jasně chápat, že se nerodíte ani neumíráte, že jste
věční, nebudete pak šťastní? Ano, jistě budete. Když člověk realizoval Brahman, a
je tedy duchovně realizovaný, nemá už nic společného s toužením a naříkáním.
Celý svět teď jen touží a naříká. Vy Afričané toužíte být jako Evropané a
Američané, ale Evropané ztratili svoje kolonie a teď naříkají. A tak jedna strana
touží a druhá naříká. Toužíme po věcech, které nemáme, a naříkáme pro věci,
které jsme ztratili. To jsou naše hmotné starosti. Když si ovšem uvědomíme, že
jsme nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství (Parabrahmanu) a že jsme
Brahman, pak budeme vůči tomuto toužení a naříkání transcendentální.
Takzvané všeobecné bratrství nebo jednota, jichž se snaží dosáhnout
Organizace spojených národů, jsou možné jedině tehdy, když dojdete na
duchovní úroveň, k realizaci Brahmanu. Realizace Brahmanu je cílem lidského
života. Lidé nemají pracovat jako kočky, psi a prasata. Prase ve dne v noci hledá
výkaly a když je najde, sní je a pak má pohlavní styk s kýmkoliv bez rozlišování.
Prase mívá pohlavní styk i se svojí matkou nebo sestrou nebo s kýmkoliv jiným, a
to je jeho život. Ovšem písma udávají, že lidská životní podoba není určena pro
vysilující snahu o smyslový požitek, jaký mají kočky, psi a prasata. Je určena pro
realizaci: ,,Já nepatřím do tohoto hmotného světa. Jsem duše a jsem věčný, ale
nějakým způsobem jsem upadl do tohoto podmíněného života rození, nemoci,
stáří a smrti. `` Lidská životní podoba je určena pro vyřešení těchto čtyř druhů
hmotného utrpení - rození, stáří, nemoci a smrti. To je údělem lidského života.
Jen se pokuste pochopit, že lidský život není určený pro to, mít velice těžké
zaměstnání jako prasata, pak mít trochu smyslového požitku a pak z ničeho nic
zemřít.
Lidé, kteří nevěří v duši, jsou v té nejnešťastnější situaci. Nevědí, odkud
pocházejí, ani kam směřují. Poznání duše je tím nejdůležitějším poznáním, ale
neprobírá se na žádné univerzitě. Ale jaké je složení těla? Jaký je rozdíl mezi
mrtvým tělem a živým tělem? Proč je tělo živé? Jaký je význam těla a jaká je jeho
hodnota? Tyto otázky v současnosti nikdo nestuduje, ale my se snažíme
prostřednictvím tohoto hnutí pro vědomí Kršny vzdělávat lidi tak, aby mohli
pochopit, že nejsou těla, ale duše. Úděl lidského života je jiný, než úděl koček a
psů. To je naše poselství.
Duše prochází evolučním procesem, ve kterém zápasí o existenci a usiluje o
dosažení věčného života. Tento věčný život je možný. Pokud v této lidské životní
podobě vynaložíte všechny své síly, ve svém příštím životě můžete získat
duchovní tělo. Vaše duchovní tělo je už ve vás a projeví se, jakmile se osvobodíte
od znečištění touto hmotnou existencí. To je cíl lidského života. Lidé nevědí, co je
v jejich skutečném zájmu - je to realizovat sebe sama, realizovat: ,,Jsem nedílná
část Boha, a musím se vrátit do Božího království, abych se s Bohem spojil. ``
Stejně jako my tady máme společenský život, Bůh má společenský život v
duchovním království. Tam se k němu můžete připojit. Není pravda, že s koncem
tohoto těla skončí vaše existence a stanete se nějakou prázdnotou. Ne. To je
špatná představa. V Bhagavad-gítě (2.12) řekl Kršna na Kuruovském bitevním
poli Ardžunovi:
na tv ev€ha ﾈ j€tu n€sa ﾈ na tva ﾈ neme jan€dhip€ﾃ
na caiva na bhavi ﾐ y€ma ﾃ sarve vayam ata ﾃ param
,,Nikdy se nestalo, abych Já neexistoval, ani ty, ani všichni tito králové, a ani v
budoucnosti nikdo z nás nepřestane být. ``
Způsob dosažení věčného života je velice jednoduchý a přitom zároveň velice
obtížný. Je obtížný proto, že lidé zpočátku nevěří v transmigraci duše. Pokud
ovšem jednoduše přijmeme poznání od autorit, proces začíná být velice snadný.
Náš proces vědomí Kršny znamená přijímat poznání od Kršny, od nejdokonalejší
bytosti, a ne od obyčejné bytosti podmíněné zákony hmotné přírody. Poznání
přijaté od podmíněné bytosti musí být nutně nedokonalé.
 Jaké jsou nedostatky podmíněné duše? Nezbytně se dopouští chyb, je pod
vlivem iluze, klame ostatní a má nedokonalé smysly. Nemůžeme získat dokonalé
poznání, protože chceme klamat ostatní a naše smysly jsou nedokonalé. Přestože
jsou naše smysly nedokonalé, jsme velice pyšní na své oči a chceme vidět
všechno. Proto lidé říkají: ,,Můžete mi ukázat Boha? `` Odpověď je vlastně ano.
Proč nevidíte Boha každým okamžikem? Kršna říká: raso 'ham apsu kaunteya.
,,Jsem chuť vody. `` Každý pije vodu a voda má chuť - takže když uvažujeme o
této chuti jako o Bohu, začíná proces realizace Boha. Kršna také říká: prabh€smi
ŹaŹi-s™ryayo ﾃ. ,,Jsem svit slunce a jsem svit měsíce. `` Všichni vidíme svit
slunce a svit měsíce každý den, a když uvažujeme o tom, jak je možné, že slunce
a měsíc vyzařují světlo, dojdeme nakonec k Bohu. Existuje mnoho podobných
příkladů. Pokud si chcete být vědomi Boha a sami Boha realizovat, není to příliš
obtížné. Musíte se jednoduše držet předepsaných metod. Jak je psáno v
Bhagavad-gítě (18.55): tato m€ﾈ tattvato jń€tv€. Musíme se jednoduše snažit
chápat Boha v pravdě a chápat Jeho příchody, odchody a Jeho činnosti. Když Ho v
pravdě pochopíme, okamžitě vstoupíme do Božího království. Ten, kdo chápe
Boha neboli Kršnu, se po opuštění tohoto těla nevrací znovu zpátky, aby přijal
další hmotné tělo. Kršna říká: m€m eti. ,,Přichází ke Mně. `` A to je náš cíl.
Proto bychom neměli ztrácet čas jako kočky a psi. Můžeme žít pohodlně, ale
zároveň bychom si měli být vědomi Kršny neboli vědomi Boha. Pak budeme
šťastní. Bez pochopení Boha a bez vědomí Boha nejsou mír ani štěstí možné. Jak
vypadá mír a štěstí, naznačuje Bhagavad-gítá.
Pokud skutečně chcete chápat Boha, je to velice snadné. Bůh je ten, Jemuž
všechno patří. źŹ€v€syam ida ﾈ sarvam. My si bohužel myslíme: ,,Tohle patří
mně. `` Například zde v této zemi kdysi prohlašovali Britové, že patří jim, a teď
prohlašujete vy, že patří vám - a kdo ví, jak to bude v budoucnosti? Nikdo vlastně
neví, kdo je skutečným majitelem. Zem je tu neustále a ta je majetkem Boha, ale
my si myslíme: ,,To patří mně. Vlastním to a vlastním ono. `` Amerika existovala
dřív než přišli Evropané, ale Američané si teď myslí: ,,Tato země patří nám. ``
Stejně tak i rudí Indiáni si před nimi mysleli: ,,Toto území patří nám. `` Pravda je
ale taková, že žádný člověk není skutečný vlastník; vlastníkem všeho je Bůh.
…Ź€v€syam ida ﾈ sarva ﾈ yat ki ﾈ ca jagaty€ﾈ jagat
tena tyaktena bhuńj…th€ m€ gŤdha ﾃ kasya svid dhanam
,,Všechno živé i neživé ve vesmíru řídí a vlastní Pán. Člověk má tedy přijímat
pouze věci pro něho nezbytné, jež jsou mu vyhrazeny jako jeho podíl, a nemá
přijímat jiné věci, dobře věda, komu patří. `` (Íšópanišad, mantra 1)
Taková realizace je zapotřebí. Kršna si připisuje vlastnictví všech tvarů a podob -
včetně amerických, afrických, kočičích, psích, rostlinných atd. - neboť ve
skutečnosti patří Jemu, On je svrchovaný otec. Když si jednoduše toto
uvědomíme a uvedeme to do života, dosáhneme realizace Boha. A když
realizujeme Boha, jak je předepsáno v autorizovaných knihách a ve védské
literatuře, zjistíme, že ustaly veškeré spory mezi tou či onou stranou. Všude
zavládne mír.
Každý má právo užívat Božího vlastnictví, stejně jako syn má právo žít na účet
svého otce. Je psáno v písmech, že i malé zvíře v domě musí dostat potravu. To
je duchovní komunismus. Nikdo nemá zůstat o hladu, dokonce ani had. Hadů se
vždy bojíme, ale když najdeme žít hada ve svém domě, je naší povinností
dohlédnout, aby i on měl potravu. To je projev vědomí Boha neboli vědomí Kršny.
Sama ﾃ sarvé ﾐ u bh™te ﾐ u. Ten, kdo je v transcendentálním postavení, je
rovnocenně nakloněný každé živé bytosti. Bhagavad-gítá tedy upozorňuje, že
jakmile člověk vidí každého rovnocenně, jako nedílnou část Nejvyššího Pána,
začíná skutečně svůj duchovní život. Toto hnutí pro vědomí Kršny se na základě
autorit snaží každému vysvětlit, jaká je jeho totožnost a co je cílem života.
Způsob, jak očistit srdce, je velice snadný. Stačí jednoduše zpívat či opakovat
tuto mahá-mantru: Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare
R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare. Můžete na vlastní oči vidět, že v
tomto hnutí jsou chlapci a dívky z různých zemí a různých náboženství, ale
nikomu nejde o nějakou sektu, zemi nebo náboženskou organizaci. Jde nám
jednoduše o to, znát sami sebe a náš vztah k Bohu.
Bůh je svrchovaným vlastníkem, my všichni jsme Jeho synové a služebníci.
Zapojme se proto do služeb Pánu, jak doporučuje Bhagavad-gítá. Jakmile
pochopíme, že Bůh je vlastníkem všeho, pak se všechny potíže světa okamžitě
vyřeší. Může to nějakou dobu trvat. Neočekáváme, že každý pochopí tuto
vznešenou filozofii, ale alespoň inteligentní lidé v každé zemi by se měli snažit o
její pochopení, a to samotné bude dostačující. V Bhagavad-gítě (3.21) je psáno:
yad yad €carati Źre ﾐﾘ has tad tad evetaro jana ﾃ
sa yat pram€Ša ﾈ kurute lokas tad anuvartate
,,Vše, co koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který
svým příkladem stanoví. ``
Vyzýváme proto nejinteligentnější lidi na celém světě, aby se pokusili pochopit
tuto filozofii vědomí Kršny, a snažíme se ji rozšířit po celém světě. Nyní jsme
přišli do těchto afrických zemí a já vyzývám všechny inteligentní Afričany, aby
studovali tuto filozofii a šířili ji dál. Snažíte se o rozvoj své země, a proto vás
prosím, rozvíjejte ji duchovně, neboť jen duchovní rozvoj má skutečnou hodnotu.
Nenapodobujte Američany a Evropany, kteří žijí jako kočky a psi. Civilizace,
postavené na vědomí smyslového požitku, nemohou obstát. Již existuje atomová
bomba a jakmile vypukne příští válka, se všemi jejich mrakodrapy a vším
ostatním bude konec. Snažte se to chápat ze skutečného, reálného pohledu na
lidský život, z duchovního pohledu. Tím se zabývá naše hnutí pro vědomí Kršny.
Proto vás žádáme, abyste se snažili pochopit tuto filozofii. Velice vám děkuji.

Soucit svatých osob

Každé náboženství má své světce, ale všichni světci mají jednu společnou
transcendentální duchovní vlastnost: soucit.
Dnes budu hovořit o oslavování svatého jména Boha. Mahárádž Paríkšit a
Šukadéva Gósvámí se zmínili o síle svatého jména v souvislosti s bráhmanem,
který propadl nejrůznějším hříšným činnostem a byl velice pokleslý. Nakonec ho
ale zachránilo pouhé volání svatého jména. Tento příběh najdeme v šestém
zpěvu Šrímad-Bhágavatamu.
V pátém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu jsou velice pěkně popsány vesmírné
planetární systémy. Ve vesmíru existují také pekelné planety. Nejen
Bhágavatam, ale vlastně všechna náboženská písma obsahují popisy pekla a
nebe. Ve Šrímad-Bhágavatamu se můžete dočíst, kde se tyto pekelné planety
nacházejí a jak jsou daleko od Země, právě jako nám dnes poskytuje mnohé
informace moderní astronomie. Astronomové vypočítali, jak daleko je Měsíc a
jaká je vzdálenost mezi touto planetou a Sluncem a Šrímad-Bhágavatam podává
podobné popisy pekelných planet.
Dokonce i na této planetě existují místa s rozdílnými atmosférickými
podmínkami. V západních zemích, které leží blíže severnímu pólu, je podnebí jiné
než v Indii, která je blíže rovníku. Stejně jako jsou na této planetě rozdílné
atmosférické a životní podmínky, existuje také mnoho planet s různými
atmosférickými a životními podmínkami.
Když Šukadéva Gósvámí skončil s popisem pekelných planet, Paríkšit Mahárádž
řekl:
adhuneha mah€-bh€ga yathaiva narak€n nara ﾃ
n€nogra-y€tan€n ney€t tan me vy€khy€tum arhasi
,,Pane, slyšel jsem od tebe o pekelných planetách. Na tyto planety jsou posláni
ti, kteří jsou velice hříšní. `` (Šrímad-Bhágavatam 6.1.6) Paríkšit Mahárádž je
vaišnava (oddaný) a vaišnava má vždy soucit s neštěstím druhých. Když
například přišel Ježíš Kristus, byl velice zarmoucený ze špatných životních
podmínek lidí. Všichni vaišnavové neboli oddaní - ti, kteří mají vědomí Boha
neboli vědomí Kršny - jsou takto soucitní, nehledě na to, ze které země nebo
sekty pocházejí. Proto je velkým přestupkem pomlouvat vaišnavu, který káže o
slávě Pána.
Kršna, Bůh, nikdy nestrpí přestupky proti lotosovým nohám vaišnavy.
KŤp€mbudhi: vaišnava je oceán milosti. V€ńch€-kalpa-taru: každý má nějaké
touhy, ale vaišnava může splnit všechna přání. Kalpa-taru znamená ,,strom
přání``. V duchovním světě existuje strom, který se nazývá strom přání. V tomto
hmotném světě můžeme získat z určitého ovocného stromu pouze určitý druh
ovoce, ale na Kršnalóce, a stejně tak na všech vaikunthských planetách, jsou
všechny stromy duchovní a splní všechna vaše přání. To je popsáno v Brahma-
sanhitě: cint€maŠi-prakara-sadmasu kalpa-vŤk ﾐ a.
Vaišnava se nazývá mah€-bh€ga, což znamená ,,šťastlivý``. Ten, kdo se stane
vaišnavou a má vědomí Boha, je považován za člověka, kterému se dostalo
velikého štěstí.
Čaitanja Maháprabhu vysvětlil, že živé bytosti putují v koloběhu různých
životních druhů na různých planetárních systémech po celém vesmíru. Živá
bytost může jít kamkoliv - do pekla nebo do nebe - podle svého přání a podle
toho, na co je připravena. Existuje mnoho nebeských planet, mnoho pekelných
planet a mnoho životních druhů. Celkem existuje 8 400 000 druhů života. Živá
bytost prochází těmito různými druhy a vytváří si těla podle své mentality v
současném životě. Každý sklidí, jak zasel.
Čaitanja Maháprabhu říká, že z těchto nesčetných živých bytostí, které putují v
hmotném světě, je jen jedna z mála obdařena štěstím. Kdyby byly všechny
obdařené štěstím, přijaly by vědomí Kršny. Rozdává se všude. Proč ho ale lidé
nepřijmou? Protože nemají štěstí. Čaitanja Maháprabhu proto říká, že pouze ti,
kteří mají štěstí, přijmou vědomí Kršny a dosáhnou nadějného, příjemného
života, plného blaženosti a poznání.
Povinností vaišnavy je chodit ode dveří ke dveřím a dělat z nešťastných lidí
šťastné. Vaišnava uvažuje: ,,Jak mohou být tito lidé vysvobozeni ze svého
pekelného života? `` To byla otázka Mahárádže Paríkšita. ,,Pane, `` řekl, ,,popsal
jsi, že na základě svých hříšných činností je živá bytost uvržena do pekelných
životních podmínek na pekelných planetách. A nyní řekni, jak se mohou takové
osoby vysvobodit? `` To je otázka. Když přijde vaišnava, když přijde Bůh
Samotný, Boží syn nebo Jeho velmi důvěrný oddaný, jejich jediné poslání je
zachránit trpící hříšné lidi. Vědí, jakým způsobem je toho možné dosáhnout.
Když se Prahlád Mahárádž setkal s Nrsinhadévou, řekl:
naivodvije para duratyaya vaitaraŠy€s
tvad-v…rya-g€yana-mah€mŤta-magna-citta ﾃ
Źoce tato vimukha-cetasa indriy€rtha-
m€y€-sukh€ya bharam udvahato vim™ﾁ h€n
,,Můj drahý Pane, `` říká Prahlád, ,,nedychtím příliš po svém vlastním
vysvobození. `` (Bhág. 7.9.43) Májávádští filozofové velice dbají na to, aby nic
nenarušilo jejich osobní spasení. Myslí si: ,,Když půjdu kázat ostatním lidem,
mohu poklesnout a moje realizace bude ztracená. `` Proto nikam nechodí. Za
lidmi chodí jen vaišnavové, kteří riskují poklesnutí - ale oni přesto nepoklesnou.
Mohou jít i do pekla, aby osvobodili podmíněné duše. To je poselství Prahláda
Mahárádže. Říká: naivodvije - ,,Nemám velký strach ze života v tomto hmotném
světě. ``
Prahlád Mahárádž dále říká: ,,Nemám strach o sebe, protože jsem se nějakým
způsobem naučil být si neustále vědom Kršny. `` Jelikož si je vědom Kršny, je si
jistý tím, že ve svém příštím životě půjde ke Kršnovi. V Bhagavad-gítě se píše, že
kdo přísně dodržuje usměrňující zásady vědomí Kršny, dosáhne ve svém příštím
životě nejvyššího cíle.
Prahlád Mahárádž pokračuje: ,,Mám strach jen o jedno. `` Vidíte - ačkoliv se
nebojí o sebe, přesto má strach. Říká: Źoce tato vimukha-cetasa ﾃ. ,,Mám strach o
ty, kteří nemají vědomí Kršny. Proto mám strach. O sebe se nebojím, ale myslím
na ty, kteří nemají vědomí Kršny. `` Proč nemají vědomí Kršny? M€y€-sukh€ya
bharam udvahato vim™ﾁ h€n. Tito hlupáci si vytvořili podvodnou civilizaci pro
pomíjivé štěstí.
M€y€-sukh€ya. Ve skutečnosti je to tak. Máme nesmyslnou civilizaci. Každý rok
se vyrábí tolik automobilů a k tomu se staví a opravuje mnoho silnic. To vytváří
jeden problém za druhým. Je to proto m€y€-sukh€ya, iluzorní štěstí, a přesto se
takto snažíme být šťastní. Snažíme se vytvářet nějaký způsob, jak být šťastní, ale
to jen vytváří jiné problémy.
Ve vaší zemi máte nejvíc automobilů, ale žádné problémy to neřeší. Vyrobili jste
automobily, abyste vyřešili životní problémy, ale všiml jsem si, že to vytváří jen
víc problémů. Když mě můj žák Dajánanda chtěl vzít k lékaři v Los Angeles,
museli jsme složitě cestovat více než čtyřicet kilometrů, než jsme se tam dostali.
Vyrábíte automobily, a pak musíte cestovat čtyřicet nebo padesát kilometrů,
abyste navštívili své přátele.
Z New Yorku do Bostonu letíte jednu hodinu, ale jen dostat se na letiště vám trvá
ještě déle. Tato situace se nazývá m€y€-sukh€ya. M€y€ znamená ,,falešné``,
,,iluzorní``. Snažíme se vytvořit velice příjemnou situaci, ale přitom si vytvoříme
jinou situaci, která je nepříjemná. To je hmotný svět - pokud nejsme spokojeni s
přirozeným pohodlím, které nám nabízí Bůh a příroda, a chceme vytvářet umělé
pohodlí, potom si nutně vytváříme také nějaké nepohodlí. Většina lidí to neví.
Myslí si, že vytváří něco velice pohodlného, ale ve skutečnosti cestují padesát
kilometrů do kanceláře, aby si vydělali na živobytí, a padesát kilometrů, aby se
dostali zpátky. Prahlád Mahárádž proto říká, že tito ,,vimúdhové`` - tito
materialističtí lidé a darebáci - si kvůli dočasnému štěstí vytvářejí zbytečné
těžkosti. Vim™ﾁ h€n, m€y€-sukh€ya bharam udvahato. Védská kultura nám proto
doporučuje osvobodit se z hmotného života, přijmout sannjásínský řád života v
odříkání a bez jakéhokoliv strachu se věnovat duchovnímu životu.
Pokud někdo může rozvíjet vědomí Kršny v rodinném životě, je to velice dobré.
Bhaktivinód Thákur měl rodinu, byl magistrem, a přesto vykonával takovou
velkou oddanou službu. Dhruva Mahárádž a Prahlád Mahárádž byli hospodáři, ale
žili takovým způsobem, že dokonce i jako hospodáři prováděli svou oddanou
službu naprosto nepřerušeně. Prahlád Mahárádž proto říká: ,,Naučil jsem se
umění být si neustále vědom Kršny. `` Jaké je to umění? Tvad-v…rya-g€yana-
mah€mŤta-magna-citta ﾃ. Jednoduše opěvovat vítězné činy a zábavy Pána. V…
rya znamená ,,hrdinský``.
Kršnovy činnosti jsou hrdinské. Můžete se o nich dočíst v knize Kršna, Nejvyšší
Osobnost Božství . Kršnovo jméno, sláva, Jeho činnosti, Jeho společníci a všechno
ostatní, co se k Němu vztahuje, je hrdinské. Prahlád Mahárádž v této souvislosti
říká: ,,Mám jistotu, že kamkoliv jdu, všude mohu oslavovat Tvé hrdinské činy a
tak být v bezpečí. Neexistuje pro mne žádná možnost poklesnutí. Obávám se ale
o ty, kteří stvořili společnost, ve které nikdo nemá čas a všichni jen tvrdě pracují.
Myslím na ně. ``
Prahlád dále říká:
pr€yeŠa deva munaya ﾃ sva-vimukti-k€m€
mauna ﾈ caranti vijane na par€rtha-ni ﾐﾘ h€ﾃ
nait€n vih€ya kŤpaŠ€n vimumuk ﾐ a eko
n€nya ﾈ tvad asya ŹaraŠa ﾈ bhramato 'nupaŹye
,,Můj drahý Pane, existuje mnoho svatých osob a mudrců, kteří se velice zajímají
o své vlastní vysvobození. `` (Bhág. 7.9.44) Munaya ﾃ znamená ,,svatí lidé``
nebo ,,filozofové``. Pr€yeŠa deva munaya ﾃ sva-vimukti-k€m€ﾃ: velice se zajímají
o své vlastní vysvobození. Snaží se žít na osamělých místech jako jsou Himaláje.
S nikým nehovoří, vždy se obávají společnosti obyčejných lidí ve městech,
vyrušení a dokonce možného poklesnutí. Myslí si: ,,Ať se osvobodím především
já. ``
Prahlád Mahárádž lituje toho, že tyto svaté osoby nepřicházejí do měst, kde lidé
vytvořili civilizaci, která těžce pracuje ve dne v noci. Tito světci nejsou příliš
soucitní. Říká: ,,Bojím se o ty pokleslé lidi, kteří zbytečně pracují pouze pro
smyslový požitek. ``
 Dokonce i když jejich těžká práce má nějaký smysl, tito lidé ho neznají. Znají
pouze sex. Buď navštěvují striptýzy, noční kluby nebo podobná místa. Prahlád
Mahárádž říká: nait€n vih€ya kŤpaŠ€n vimumuk ﾐ a eka ﾃ. ,,Můj Pane, já sám
vysvobození nepotřebuji. Pokud s sebou nebudu moci vzít všechny tyto blázny,
nechci být vysvobozený. `` Odmítá jít do Božího království, aniž by s sebou vzal
všechny tyto pokleslé duše. To je vaišnava. N€nya ﾈ tvad asya ŹaraŠa ﾈ
bhramato 'nupaŹye: ,,Chci je učit, jak se Ti odevzdat. To je všechno. To je můj cíl.
``
Vaišnava ví, že když se člověk odevzdá, jeho cesta je čistá. Naivodvije para
duratyaya-vaitaraŠy€s tvad-v…rya-g€yana-mah€mŤta-magna-citta ﾃ:
,,Nejdůležitější je poklonit se před Kršnou. `` Je to jednoduchá metoda. Všechno,
co musíte udělat, je poklonit se s vírou před Kršnou a říci: ,,Můj Pane, Kršno, tak
dlouho, po tolik životů, jsem na Tebe zapomínal. Nyní jsem znovu procitl; prosím,
přijmi mne. `` To je všechno. Když se člověk jednoduše toto naučí a upřímně se
Pánu odevzdá, jeho cesta je okamžitě otevřená. To je filozofické uvažování
vaišnavy. Vaišnava vždy přemýšlí o tom, jak vysvobodit pokleslé podmíněné
duše. Neustále plánuje, jak toho docílit, stejně jako Gósvámí. Co dělali Gósvámí z
Vrndávanu, přímí žáci Pána Čaitanji? To popisuje Šrinivás Áčárja:
n€n€-Ź€stra-vic€raŠaika-nipuŠau sad-dharma-sa ﾈ sth€pakau
lok€n€ﾈ hita-k€rinau tribhuvane m€nyau ŹaraŠy€karau
r€dh€-kŤ ﾐ Ša-pad€ravinda-bhajan€nandena matt€likau
vande r™pa-san€tanau raghu-yugau Źr…-j…va-gop€lakau
,,Šest Gósvámích - Šrí Sanátana Gósvámí, Šrí Rúpa Gósvámí, Šrí Raghunáth
Bhatta Gósvámí, Šrí Raghunáth dás Gósvámí, Šrí Džíva Gósvámí a Šrí Gópál
Bhatta Gósvámí - jsou velcí odborníci v důkladném studiu zjevených písem s
cílem položit základy věčným náboženským zásadám ku prospěchu všech
lidských bytostí. Vždy jsou ponořeni v náladě gópích a jsou zaměstnáni v
transcendentální láskyplné službě Rádhárání a Kršnovi. `` ( ±a ﾁ-gosv€my-
a ﾐﾘ aka 2)
S podobným vaišnavským soucitem říká Paríkšit Mahárádž Šukadévovi
Gósvámímu: ,,Popsal jsi různé druhy pekel. Nyní mi, prosím, pověz, jak mohou
být tito trpící lidé vysvobozeni. To mi prosím vysvětli. ``
adhuneha mah€-bh€ga yathaiva narak€n nara ﾃ
n€nogra-y€tan€n ney€t tan me vy€khy€tum arhasi
Nara znamená lidské bytosti neboli ti, kteří poklesli. Narak€n nara ﾃ n€nogra-
y€tan€n ney€t tan me: ,,Jak se mohou osvobodit ze svého hrozného utrpení a
strašných bolestí? `` Takové je srdce vaišnavy. Mahárádž Paríkšit říká: ,,Nějakým
způsobem poklesli do tohoto pekelného života. To ale neznamená, že by v těchto
podmínkách měli zůstat. Musí existovat nějaký způsob, jak mohou být
osvobozeni. Prosím, řekni mi o něm. ``
Šukadéva Gósvámí odpověděl:
na ced ihaiv€paciti ﾈ yath€ﾈ hasa ﾃ
kŤtasya kury€n mana-ukta-p€Šibhi ﾃ
dhruva ﾈ sa vai pretya narak€n upaiti
ye k…rtit€ me bhavatas tigma-y€tan€ﾃ
,,Ano, popsal jsem různé druhy pekelných podmínek a velice krutý život plný
bolestí, ale člověk se tomu musí snažit vyhnout. `` (Bhág. 6.1.7)
Jak? Hříšných činností se dopouštíme různými způsoby. Můžeme se dopustit
nějaké hříšné činnosti nebo jen plánovat a myslet si: ,,Zabiji tamtoho člověka. ``
Obojí je hříšné. Když mysl přemýšlí, cítí a touží, pak následuje čin.
Četl jsem v jedné knize, že když jdete po cestě a štěká na vás něčí pes, je to
podle zákona přestupek majitele toho psa. Nikoho by nemělo rušit štěkání psa, a
proto by se každý měl o svého psa starat. Četl jsem to. To je zákon ve vaší zemi.
Pes jen štěká, ale je to hříšné. Pes nemá zodpovědnost, protože je to zvíře, ale
protože jeho majitel ho učinil svým nejlepším přítelem, je za něj podle zákona
zodpovědný. Jestliže nějaký pes z venku přijde do vašeho domu, nesmí být zabit,
ale postiženi mohou být jeho majitelé.
 Stejně jako je štěkání psa nezákonné, když vy hovoříte nějak špatně s ostatními,
to je také hříšné. Je to jako štěkání. Lidé se tedy dopouští hříchů různými
způsoby. Ať již o hříšné činnosti uvažujeme, nebo mluvíme hříšně, nebo hříšnou
činnost skutečně provedeme, všechno je to pokládáno za hříšné činnosti.
Dhruva ﾈ sa vai pretya narak€n upaiti. Člověk si musí za takové hříšné činnosti
vytrpět svůj trest.
Lidé nevěří v příští život, protože se chtějí vyhnout těmto nepříjemnostem. Ale
nemůžeme se jim vyhnout. Musíme jednat podle zákona, jinak budeme
potrestáni. Podobně se nemůžeme vyhnout Božímu zákonu. To není možné.
Můžeme podvádět ostatní, krást, skrývat se a tak se chránit před postižením
státními zákony, ale nemůžeme se zachránit před vyšším zákonem, zákonem
přírody. To je velice těžké. Existují spousty svědků. Denní světlo je svědkem,
světlo měsíce je svědkem a Kršna je nejvyšším svědkem. Nemůžete říci:
,,Dopouštím se tohoto hříchu, ale nikdo mě nevidí. ``
Kršna je nejvyšším svědkem, který sídlí ve vašem srdci. Zaznamenává vše, na co
myslíte a co děláte. A také vám dává možnost to udělat. Když chcete dělat něco
pro uspokojení svých smyslů, Kršna vám dá pro tuto činnost prostředky. To je
uvedeno v Bhagavad-gítě. Sarvasya c€ha ﾈ hŤdi sannivi ﾐﾘ o: ,,Sídlím v srdci
každého. `` Matta ﾃ smŤtir jń€nam apohana ﾈ ca: ,,Ode Mne pochází paměť,
poznání a zapomětlivost. ``
Kršna nám tímto způsobem dává příležitost. Když chcete Kršnu, dá vám
příležitost Ho mít, a jestli Kršnu nechcete, dá vám příležitost na Něj zapomenout.
Pokud si chcete užívat života a zapomenout na Kršnu, zapomenout na Boha,
Kršna vám k tomu dá všechny prostředky, a když chcete užívat života s vědomím
Kršny, Kršna vám dá možnost udělat pokrok ve vědomí Kršny. To záleží na vás.
Pokud si myslíte, že můžete být šťastní bez vědomí Kršny, Kršna nebude nic
namítat. Yathecchasi tath€ kuru. Když Kršna poučil Ardžunu, řekl: ,,Nyní jsem ti
všechno vysvětlil. Můžeš dělat cokoliv chceš. `` Ardžuna ihned odpověděl:
kari ﾐ ye vacana ﾈ tava. ,,Budu vykonávat Tvé pokyny. `` To je vědomí Kršny.
Bůh nezasahuje do vaší malé nezávislosti. Když chcete jednat podle pokynů
Boha, Bůh vám pomůže. Dokonce i když někdy poklesnete, jestliže jste upřímní
- ,,Od této chvíle zůstanu ve vědomí Kršny a budu vykonávat Jeho pokyny`` -
Kršna vám pomůže. Ve všech ohledech - dokonce i když poklesnete, omluví vás a
dá vám více inteligence. Tato inteligence vám bude říkat: ,,Nedělej to. Teď
vykonávej svou povinnost. `` Pokud ale chcete na Kršnu zapomenout a být
šťastní bez Kršny, Kršna vám k tomu dá tolik příležitostí, že na Něho budete
zapomínat život za životem.
Paríkšit Mahárádž zde říká: ,,Není pravda, že když řeknu, že žádný Bůh
neexistuje, pak Bůh nebude existovat, a já nebudu zodpovědný za to, co dělám.
`` To je ateistická teorie. Ateisté nechtějí Boha, protože jsou hříšní - kdyby
mysleli na to, že existuje Bůh, potom by byli nuceni třást se strachy při
pomyšlení na trest. Proto popírají existenci Boha. To jsou jejich metody. Myslí si,
že pokud Boha nepřijmou, nebudou potrestáni a mohou si dělat, co chtějí.
Když králíka napadne nějaké větší zvíře, králík zavře oči a myslí si: ,,Nikdo mě
nezabije. `` Ale to mu nepomůže. Podobně můžeme popírat existenci Boha a
Božích zákonů, ale Bůh i Jeho zákony stejně existují. Před nejvyšším soudem
můžete říci: ,,Mě zákony státu nezajímají, `` ale budete donucen tyto zákony
přijmout. Když obcházíte zákony státu, budete poslán do vězení a budete trpět.
Můžete pošetile kritizovat existenci Boha - ,,Žádný Bůh neexistuje`` nebo ,,Já
jsem Bůh`` - ale stejně jste zodpovědní za všechny své činnosti, ať už dobré
nebo špatné.
Existují dva druhy činností - dobré a špatné. Jestliže jednáte správně a provádíte
zbožné činnosti, potom budete mít dobrý osud, a když jednáte hříšně, budete
muset trpět. Šukadéva Gósvámí proto říká:
tasm€t puraiv€Źv iha p€pa-ni ﾐ kŤtau
yateta mŤtyor avipadyat€tman€
do ﾐ asya dŤ ﾐﾘ v€ guru-l€ghava ﾈ yath€
bhi ﾐ ak cikitseta ruj€ﾈ nid€na-vit
(Bhág. 6.1.8)
Existují různé druhy odčinění. Jestliže se dopustíte nějakého hříchu a napravíte
to něčím jiným, nazývá se to odčinění. Příklady můžeme najít v křesťanské Bibli.
Šukadéva Gósvámí říká: ,,Měl bys znát svoji zodpovědnost a podle závažnosti
hříšného života bys měl provádět odčinění, jak je to popsáno v šástrách neboli
písmech. ``
Stejně jako když je člověk nemocný a musí jít k lékaři a platit mu účty jako druh
odčinění, podle védského způsobu života existuje třída bráhmanů, ke kterým by
měl člověk jít pro odčinění předepsané podle hříchů, kterých se dopustil.
Šukadéva Gósvámí říká, že bychom měli provádět předepsaná odčinění podle
závažnosti našeho hříšného života. Pokračuje příkladem: do ﾐ asya dŤ ﾐﾘ v€ guru-
l€ghava ﾈ yath€ bhi ﾐ ak cikitseta ruj€ﾈ nid€na-vit. Když se poradíte s lékařem,
předepíše vám levné nebo drahé léky podle závažnosti vašeho onemocnění.
Jestliže vás jen bolí hlava, předepíše vám acylpirin, ale pokud máte něco velice
vážného, okamžitě navrhne chirurgickou operaci, která bude stát tisíce dolarů.
Podobně i hříšný život je nemoc, a každý se musí podrobit předepsané léčbě, aby
se uzdravil.
Koloběh rození a smrtí je chorobným stavem duše. Duše se nerodí, neumírá a
není nemocná, protože je duchovní. V Bhagavad-gítě (2.20) Kršna říká: na j€yate,
duše se nerodí, a mriyate, ani neumírá. Nitya ﾃ Ź€Źvato 'ya ﾈ pur€Šo / na hanyate
hanyam€ne Źar…re. Duše je věčná a existuje vždy. Nezaniká se zánikem těla. Na
hanyate hanyam€ne Źar…re. Na hanyate znamená, že není zabita ani zničena,
dokonce ani po zničení těla.
Nedostatkem moderní civilizace je, že v ní chybí vzdělávací systém, který by lidi
poučil o tom, co se stane po smrti. Máme tedy absolutně nedokonalé vzdělání,
neboť bez poznání o tom, co se děje po smrti, lidé umírají jako zvířata. Zvíře neví,
že přijme jiné tělo. Zvíře nemá žádné takové poznání.
Lidský život není určený k tomu, aby se z nás stala zvířata. Člověk by se neměl
zajímat pouze o jedení, spaní, sexuální život a obranu. Můžete si vše zařídit pro
přepychové jedení nebo mít mnoho krásných budov pro spaní nebo všechno
dobře zařízené pro sexuální život nebo velkou vojenskou sílu k obraně, ale to
ještě neznamená, že jste lidská bytost. Taková civilizace je zvířecí. Zvířata se
také zajímají o jedení, spaní a sexuální život, a podle svého se také brání. Kde je
tedy rozdíl mezi lidským a zvířecím životem, když se jen zaměstnáváte těmito
čtyřmi činnostmi, které se týkají těla?
Rozdíl se projeví, když se lidská bytost začne ptát - ,,Proč jsem v těchto hrozných
podmínkách? Je pro to nějaký lék? Existuje nějaký věčný život? Nechci zemřít.
Chci žít velice šťastně a v míru. Je to nějak možné? Jak toho dosáhnout? Jaký je
postup? `` Když se objeví tyto otázky a projeví se snaha nalézt odpovědi, pak je
to lidská civilizace; jinak je to civilizace psů, civilizace zvířat.
Zvířata jsou spokojená, mohou-li jíst, spát, mít sexuální život a nějak se bránit.
Ve skutečnosti neexistuje žádná obrana, protože nikdo se nemůže zachránit před
krutou smrtí. Hiranjakašipu chtěl například žít věčně, a proto podstoupil velice
tvrdé odříkání. Takzvaní vědci nyní tvrdí, že mohou zastavit smrt vědeckými
metodami. To je další bláznivé tvrzení. Není to možné. Můžete udělat velký
pokrok ve vědeckém poznání, ale nenaleznete žádné vědecké řešení těchto čtyř
problémů - zrození, smrti, stáří a nemoci.
Ten, kdo je inteligentní, chce vyřešit tyto čtyři základní problémy. Nikdo nechce
zemřít. Neexistuje ale vyhnutí. Musím zemřít. Každý chce zastavit vzrůst
populace za pomoci mnoha antikoncepčních prostředků, ale rození stále
pokračuje. Nemůžeme zastavit rození. Můžete se svými vědeckými metodami
použít ty nejnovější léky, ale nemůžete zastavit nemoci. Není možné vzít si
tabletku a skoncovat se všemi nemocemi.
V Bhagavad-gítě (13.9) je řečeno: janma-mŤtyu-jar€-vy€dhi-du ﾃ kha-
do ﾐ€nudarŹanam. Člověk si může myslet, že vyřešil všechny problémy života,
ale jak vyřeší tyto čtyři problémy - zrození, smrt, stáří a nemoci? Řešením je
vědomí Kršny.
Ve stejné knize Kršna také říká:
janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ
tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
(Bg. 4.9)
Každým okamžikem vlastně všichni opouštíme své tělo. Poslední stupeň se pak
nazývá smrt. Kršna ale říká: ,,Kdo porozumí Mým zjevením a odchodům a Mým
činnostem - nikoliv povrchně, ale opravdu důkladně - ten po opuštění tohoto těla
nebude muset přijmout další hmotné tělo. ``
Co se stane s takovým člověkem? M€m eti - navrátí se ke Kršnovi. Když máte jít
ke Kršnovi, musíte si připravit své duchovní tělo. To je vědomí Kršny. Když jste si
stále vědomi Kršny, postupně si připravujete své příští, duchovní tělo, ve kterém
půjdete přímo na Kršnalóku, do Kršnova sídla, a budete šťastni. Budete tam žít
věčně a v plné blaženosti.

,,Dali všechno Kršnovi - a to není nikdy chyba``

Ve svém dopise Lynně Ludwigové Šríla Prabhupáda píše: .. promiňte, prosím,

laskavě mým milovaným žákům jejich nevlídnost a nerozumnost. Zcela odevzdat
život službě Pánu není ani trochu jednoduché a májá, iluzorní hmotná energie, se
obzvláště tvrdě snaží zajmout duše, které jí přestaly sloužit a staly se
oddanými... Trochu se odpoutali od lásky máji neboli chtíče a chtějí Kršnovu
lásku, nekonečnou a plně opětovanou lásku, ale ještě nedospěli do tohoto bodu,
to je vše. ``
Vaše milosti,
Přijměte, prosím, tento dopis s láskou.
Při různých příležitostech jsem měla možnost hovořit se dvěma Vašimi chlapci.
Oba měli velice negativní postoj k lidem, s nimiž přicházeli do styku.
Nechce se mi věřit, že je to tak v pořádku.
Ti chlapci mají reprezentovat Boha. To je velice vážná věc a má to vycházet
zevnitř. Musí z nich být cítit milost. Hluboce si to uvědomuji, a proto Vás prosím,
promluvte si s těmi svými ,,nebeskými posly``, než je pošlete mezi lidi. Jinak
vlastně stojíte sami proti sobě.
Láska je taková, jaká je, a ať taková zůstane.
Modlím se za Vás a prosím i o Vaši přízeň, Vaše,
Lynne Ludwigová

Drahá Lynne Ludwigová,

Přijměte, prosím, má požehnání. Obdržel jsem Váš dopis z Kalifornie a pečlivě
jsem si ho přečetl. Omlouvám se, že Vám odpovídám teprve nyní - právě jsem se
vrátil z kazatelské cesty po Indii. Stěžujete si, že jste se v Kalifornii potkala se
dvěma mými mladými žáky a zdálo se Vám, že ,,mají velice negativní postoj k
lidem, s nimiž přicházejí do styku``. Samozřejmě neznám tento případ a ani
okolnosti kolem něj, ale promiňte, prosím, laskavě mým milovaným žákům jejich
nevlídnost nebo nerozumnost. Zcela odevzdat svůj život službě Pánu není ani
trochu jednoduché a májá, iluzorní hmotná energie, se obzvláště tvrdě snaží
znovu zajmout duše, které jí přestaly sloužit a staly se oddanými. Mladí a
nezkušení oddaní na začátku oddané služby čelí náporům máji a aby zůstali silní
vůči všem pokušením, staví se někdy proti těm věcem nebo lidem, kteří mohou
poškodit nebo ohrozit jejich křehkou rostlinku oddanosti. Někdy to mohou
přehnat a těm, kteří jsou sami zatím stále velice ovlivněni hmotnou energií,
májou, se potom jeví jako negativní nebo pesimističtí.
Skutečností ale je, že tento hmotný svět je negativním místem plným utrpení, a
nebezpečí číhá na každém kroku. Je du ﾃ kh€layam aŹ€Źvatam, dočasné místo
smrti, zrození, nemoci a stáří; je to sídlo plné utrpení a bolesti. Dostat se na
úroveň, kdy si tyto věci skutečně uvědomíme, není příliš běžné, a proto lidé, kteří
toho dosáhnou, jsou popisováni jako ,,velké duše``.
m€m upetya punar janma du ﾃ kh€lyam aŹ€Źvatam
n€pnuvanti mah€tm€na ﾃ sa ﾈ siddhi ﾈ param€ﾈ gat€ﾃ
To znamená, že ti, kteří pochopili, že hmotný svět je pomíjivým místem plným
utrpení ( du ﾃ kh€layam aŹ€Źvatam ), se tam již nikdy nevrátí, a protože jsou
mah€tm€na ﾃ, velké duše, Kršna je přijímá, neboť se stali Jeho čistými oddanými
a tím se kvalifikovali k tomu, aby toto strastiplné místo opustili. Tento verš
přednesl Kršna, Pán Samotný, v Bhagavad-gítě (8.15). Kdo jiný může být větší
autoritou? Význam je ten, že pokud chceme udělat pokrok v duchovním životě,
musíme se na všechno hmotné dívat pesimistickýma očima, s vyjímkou věcí,
kterých používáme ve službě Pánu pro Jeho potěšení. Neděláme si naděje na
nějaké stálejší štěstí nebo uspokojení našich tužeb v tomto hmotném světě.
Ve svém dopise několikrát uvádíte slovo ,,láska``, ale v tomto hmotném světě
ve skutečnosti žádná láska neexistuje. Je to falešná propaganda. To, čemu
říkáme láska, je pouhý chtíč neboli touha po vlastním smyslovém požitku:
k€ma e ﾐ a krodha e ﾐ a rajo-guŠa-samudbhava ﾃ
mah€Źano mah€-p€pm€ viddhy enam iha vairiŠam
Kršna říká Ardžunovi, Svému žákovi, že: ,,Je to jenom chtíč..., který je v tomto
světě všepohlcujícím nepřítelem a původcem hříchu. `` (Bg. 3.37) Ve védském
jazyce neexistuje výraz pro materialistickou ,,lásku``, o které se v současnosti
tolik hovoří. Slovo k€ma označuje chtíč nebo hmotnou tužbu a nikoliv lásku, ale
slovo, které ve Védách nalezneme pro skutečnou lásku, je prema, a znamená
pouze lásku k Bohu. Kromě lásky k Bohu žádná jiná láska neexistuje. V této
hmotné existenci jsou všechny lidské činnosti - a nejen všechny lidské činnosti,
ale i činnosti všech živých bytostí - podněcovány a tedy znečištěny sexuální
touhou, přitažlivostí mezi mužem a ženou. Kolem sexuálního života se točí celý
vesmír a je to hlavní příčina všeho utrpení. To je krutá pravda. Takzvaná láska
znamená: ,,Ty potěšíš moje smysly, já potěším tvé smysly, `` a jakmile toto
vzájemné uspokojování skončí, ihned přichází rozvod, odloučení, hádky a
nenávist. Ve jménu tohoto chybného chápání lásky se děje tolik věcí. Skutečná
láska znamená lásku k Bohu, ke Kršnovi.
Každý chce svoji lásku zaměřit na nějaký objekt, který je toho podle jeho mínění
hoden. Je to ale pouze otázka nevědomosti, neboť lidé mají zcela nedostatečné
poznání o tom, kde nalézt nejvyšší objekt lásky, který je skutečně hoden
láskyplného vztahu. Lidé to jednoduše nevědí. Nemají žádné správné informace.
Jakmile vyvinete nějakou náklonnost k něčemu hmotnému, dostanete kopanec
do tváře a zklame vás to. Nutně vás to znechutí a budete rozčarovaní. To je
skutečnost. Ale tito mladí chlapci ve Vaší zemi a na celém světě přijímají: ,,Ano,
to je pravda, `` a přijímají správnou informaci od Kršny:
bah™n€ﾈ janman€m ante jń€nav€n m€ﾈ prapadyate
v€sudeva ﾃ sarvam iti sa mah€tm€ sudurlabha ﾃ
,,Po mnoha zrozeních a smrtích se člověk, který je vpravdě obdařen poznáním,
odevzdá Mně, věda, že Já jsem příčina všech příčin a všeho, co existuje. Taková
duše je velmi vzácná. `` (Bg. 7.19) Kršna znovu používá slova mah€tm€, velká
duše. Proto naši oddaní, které jste potkala, nejsou obyčejní chlapci a dívky. Ne.
Máme je ve skutečnosti považovat za moudré, velké duše, protože již prožili
mnoho životů v hmotném světě a byli tím znechuceni. Hledají proto vyšší
poznání - hledají něco lepšího - a když najdou Kršnu a odevzdají se Mu, pak se z
nich stanou mahátmové, kteří vidí věci takové, jaké skutečně jsou. Tento hmotný
svět je jako věznice; je to místo trestu, které je určeno k tomu, abychom se
znechutili a nakonec se odevzdali Kršnovi a vrátili se k původnímu věčnému
životu plnému blaženosti a dokonalého poznání. Takže bychom měli u těchto
oddaných ocenit, že udělali to, co je sudurlabha ﾃ - velice vzácné v celé lidské
společnosti.
 Odevzdáním se Kršnovi najdeme skutečný objekt, kterému můžeme dát svou
lásku: Boha. Láska k Bohu je přítomna v každém, stejně jako oheň v nezapálené
zápalce, ale je zakryta. Pokud však člověk nějakým způsobem rozvine svou
dřímající lásku k Bohu a Kršna se stane jeho nejvyšším objektem uctívání,
nejvyšším přítelem, nejvyšším pánem nebo nejvyšším milencem, potom již nikdy
nebude zklamaný nebo nešťastný. Právě naopak. Jelikož jeho sklon milovat je
správně orientovaný:
mac-citt€ mad-gata-pr€Š€ bodhayanta ﾃ parasparam
kathayantaŹ ca m€ﾈ nitya ﾈ tu ﾐ yanti ca ramanti ca
(Bg. 10.9)
Oddaný, který odevzdal svůj život Kršnovi, vždy zažívá ,,velké uspokojení a
blaženost``, je stále osvícený, vždy pozitivní a není nikdy negativní, jak vy říkáte.
Pokročilý oddaný je přítelem každého. Yoga-yukto viŹuddh€tm€, očištěná duše,
která je zaměstnaná v láskyplné oddané službě Kršnovi, je sarva-bh™t€tma-
bh™t€tm€, drahá každému a každý je drahý jí. Na jiném místě Kršna říká: yo
mad-bhakta ﾃ sa me pryia ﾃ, že Jeho oddaný, který je Mu velice drahý, adve ﾐﾘ€
sarva-bh™t€n€ﾈ maitra ﾃ karuŠa eva ca, není nikdy závistivý a je přítelem všech
živých bytostí. Oddaný by také měl být ke všem stejný ( paŠ ﾁ it€ﾃ sama-
darŹina ﾃ ). Nikdy nerozlišuje a neříká: ,,Ten je dobrý, ten je špatný. `` Ne.
Toto jsou popisy pokročilejších stádií vědomí Kršny, kterých oddaní dosáhnou
rozvinutím zralého poznání. V současnosti je mnoho našich studentů velice
mladých. Postupně se učí a očistný proces je tak účinný, zaručený a
autorizovaný, že pokud ho budou přísně následovat, dospějí do opravdového
stádia - jak říkáte - lásky. Tato láska ale není hmotná, takže by neměla být
posuzována na falešné sentimentální úrovni, z hlediska obyčejných světských
vztahů. To je velice důležité. Říci, že nemilují, může být správné z
materialistického hlediska. Vzdali se náklonnosti k rodině, přátelům, ženě, zemi,
národu a tak dále, což je vše založeno na tělesném pojetí života neboli na
pomíjivém smyslovém požitku. Trochu se odpoutali od lásky máji neboli od chtíče
a chtějí Kršnovu lásku, nekonečnou a plně opětovanou lásku, ale ještě nedospěli
do tohoto bodu, to je vše. Nemůžeme očekávat, že Vaši krajané, kteří mají tolik
špatných návyků, přestanou najednou jíst maso, brát drogy, nebudou se věnovat
zakázanému sexuálnímu životu a tolika dalším podobným věcem a stanou se
přes noc velkými seberealizovanými dušemi. To není možné. To je utopie. Ale už
jen být zasvěcený jako Kršnův oddaný staví člověka na nejvyšší místo v lidské
společnosti. Sa buddhim€n manu ﾐ ye ﾐ u sa yukta ﾃ kŤtsna-karma-kŤt: ,,Takový
člověk je moudrý mezi lidmi. Je transcendentálně umístěn, i když je zaměstnán
různými činnostmi. `` A i když takový oddaný možná ještě nepokročil na nejvyšší
úroveň duchovního poznání, stejně má být považován za nejvznešenější
osobnost, nehledě na to, že se zatím ještě dopouští chyb.
api cet sudur€c€ro bhajate m€m ananya-bh€k
s€dhur eva sa mantavya ﾃ samyag vyavasito hi sa ﾃ
,,I tehdy, když se oddaný dopustí toho nejohavnějšího činu, měl by být
považován za svatého, protože je správně umístěn. `` (Bg. 9.30) Jak se říká:
,,Chybovat je lidské. `` U začátečníků se dají vždy očekávat nějaké nedostatky.
Snažte se proto, prosím, vidět věci v tomto světle a omluvte jejich malé chyby. Je
chvályhodné, že dali všechno, dokonce své životy, Kršnovi - a to není nikdy
chyba.
Váš věčný dobrodinec,
A. Č. Bhaktivédanta Swami

Co je nejlepší a nejkrásnější

V květnu 1974 hovořil v Římě Šríla Prabhupáda s významným irským básníkem

Desmondem Jamesem Bernardem O'Gradym: ,,Mám k vám následující prosbu.
Jste básník. Jednoduše popisujte Boha. Jste odborníkem, a proto vás prosím,
abyste ve svém zaměstnání laskavě popisoval Boha. Potom bude váš život
úspěšný. ``
O'Grady: Vaše vydání Bhagavad-gíty je velice pěkné.
Šríla Prabhupáda: Je to již páté vydání během dvou let.
O'Grady: Ve které zemi je hnutí Haré Kršna nejúspěšnější?
Šríla Prabhupáda: Všude. V Africe, Americe, Kanadě, Japonsku, Číně.
Skutečně nejúspěšnější je ale v Americe. Mnoho Američanů se připojilo k Haré
Kršna hnutí.
O'Grady: A co zde, v Římě? Měli jste problémy s policií?
Šríla Prabhupáda: Všude máme problémy. Policie nás někdy pronásleduje, ale
obvykle se unaví a nakonec nic nepodniká. ( Smích. )
O'Grady: Společnost to vzdá? To je úžasné. Já sám se cítím být tímto
společenským systémem otrávený. Někde je chyba. Cítím, že v současné situaci
je něco špatné. Možná mi můžete dát nějakou radu, jak tento systém porazit.
Šríla Prabhupáda: Vy Irové! Vždycky chcete bojovat.
O'Grady: Ne. ( Směje se. ) Je to v nás.
Šríla Prabhupáda: Ve skutečnosti se bojuje neustále.
O'Grady: Co si ale myslíte, že pro to máme dělat? Myslím tím, jestli je morálně
správné, že zde sedím...
Šríla Prabhupáda: Dokud budeme zmateni tělesným pojetím života a budeme
si myslet, že jsme tato těla, jeden si bude myslet: ,,Já jsem Ir, `` a druhý: ,,Já jsem
Ital, `` ,,... Američan, `` ,,... Ind, `` a tak dále - dokud tohle bude pokračovat, pak
se bude neustále bojovat. Nemůžete zastavit boj mezi psy a kočkami. Proč bojují?
Pes si jednoduše myslí: ,,Já jsem velký pes. `` A kočka si myslí: ,,Já jsem velká
kočka. `` A stejně i my, když si myslíme: ,,Já jsem Ir, `` nebo ,,já jsem Angličan,
`` potom nejsme o nic lepší než psi a kočky. Dokud lidé zůstanou v tělesném
pojetí života, bude se bojovat.
O'Grady: Za co bojoval Mahátmá Gándhí ve sněmovně poslanců?
Šríla Prabhupáda: To byl další projev psí mentality. Není v tom žádný rozdíl.
Pes si myslí: ,,Jsem pes, `` protože má tělo psa. Pokud si myslím, že jsem Ind,
protože tohle tělo se narodilo na indické půdě, jak se potom liším od psa?
Tělesné pojetí života je jednoduše animalismus. Když pochopíme, že nejsme tato
těla, ale duše, potom nastane mír. Jinak žádný mír není možný. Sa eva go-
khara ﾃ. Védská literatura uvádí, že člověk s tělesným pojetím života je úplně
stejný jako kráva nebo osel. Lidé musí překročit toto nižší pojetí vlastního já. Jak
je to možné učinit?
m€ﾈ ca yo 'vyabhic€reŠa bhakti-yogena sevate
sa guŠ€n samat…tyait€n brahma-bh™y€ya kalpate
,,Ten, kdo se zaměstná v duchovních činnostech ryzí oddané služby, ihned
překoná kvality hmotné přírody a povýší se na duchovní úroveň. `` (Bhagavad-
gítá 14.26)
V naší společnosti je mnoho Mexičanů, Kanaďanů, Indů, Židů a muslimů, ale již
se nepovažují za muslimy, křesťany, židy nebo cokoliv jiného. Všichni jsou
služebníky Kršny. To je realizace Brahmanu.
O'Grady: Ale to je přece další označení, další jméno.
Šríla Prabhupáda: Ano, jméno musí být. Ale ačkoliv se například vaše jméno
liší od jmen ostatních Irů, všichni se přesto cítíte být Iry. Jména mohou být různá,
na tom nezáleží. Povaha musí být stejná. To je nutné. Když si osvojíme Kršnovy
vlastnosti, potom zavládne mír nehledě na rozdílná jména. To se nazývá so 'ham.
Jména různých lidí v jednom národu mohou být různá, ale všichni lidé cítí stejnou
národní příslušnost. Rozmanitosti mohou existovat, ale jestliže kvalita je stejná,
je to jednota, brahma-bh™ta.
brahma-bh™ta ﾃ prasann€tm€ na Źocati na k€‰k ﾐ ati
sama ﾃ sarve ﾐ u bh™te ﾐ u mad-bhakti ﾈ labhate par€m
 ,,Kdo zaujal toto transcendentální postavení, okamžitě realizuje Nejvyšší
Brahman. Nikdy se nermoutí ani po ničem netouží a ke všem bytostem je stejný.
Za tohoto stavu dosáhne ryzí oddané služby Mně. `` (Bg. 18.54)
Na tomto světě čeká hmotně nakaženého člověka spousta utrpení, ale pro
oddaného je celý svět stejně dobrý jako Vaikuntha. Pro impersonalistu je
nejvyšším cílem dosažení úrovně Brahmanu - splynutí s Absolutním.
O'Grady: Je Absolutní vnější nebo vnitřní?
Šríla Prabhupáda: Není ani vnější, ani vnitřní. Absolutní je nad dualitou.
O'Grady: Dobře, ale na individuální úrovni...
Šríla Prabhupáda: My nejsme absolutní. Pokud jsme umístěni na absolutní
úrovni, potom jsme absolutní. Nyní jsme ale v relativním světě. Absolutní Pravda
také existuje, ale my nemáme dostatečně vyvinuté smysly k tomu, abychom jí
porozuměli. Dokud jsme pod vládou času, nemůžeme se stát absolutními.
O'Grady: Takže ,,absolutní`` znamená život mimo čas?
Šríla Prabhupáda: Jak je uvedeno v Bhagavad-gítě (4.9):
janma karma ca me divyam eva ﾈ yo vetti tattvata ﾃ
tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
,,Kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, když opouští své
tělo, nezrodí se znovu v tomto hmotném světě, nýbrž dosáhne Mého věčného
sídla, ó Ardžuno. ``
To je absolutní - jít zpátky domů, zpátky k Bohu. Dokud je člověk v hmotném
světě a ztotožňuje se s tímto tělem, transmigruje z jednoho těla do druhého. To
není absolutní. Zde je to jasně řečeno. Když se člověk vrátí zpět do duchovního
světa, dosáhne absolutního postavení.
O'Grady: V pořádku, ale moje otázka je: neměli bychom dělat víc, než tady jen
sedět - vy sedíte zde a my zde sedíme s vámi jako přátelé, zaměstnáni
rozhovorem a jemným uměním konverzace, zatímco za oceánem...
Šríla Prabhupáda: Nepochopil jste, že ačkoliv vy sedíte na jednom místě a já
na jiném, tento rozdíl neovlivňuje naší skutečnou existenci. Oba jsme lidské
bytosti. Pojetí jako ,,Ir``, ,,Angličan``, ,,protestant``, ,,katolík`` a tak dále jsou jen
různé obleky. Musíme se osvobodit od těchto označení. Když se člověk takto
osvobodí, je očištěný.
sarvop€dhi-vinirmukta ﾈ tat-paratvena nirmalam
hŤ ﾐ…keŠa hŤ ﾐ…keŹa- sevana ﾈ bhaktir ucyate
(Bhakti-rasámrta-sindhu 1.1.12)
Když očistíte své smysly a tyto očištěné smysly zaměstnáte v oddané službě
Pánu smyslů, Kršnovi, váš život se stane dokonalým. V tom není žádná dualita, to
je absolutní.
O'Grady: Ale systém nutí k tomu, abyste se považoval za Američana, Inda,
Afričana, nebo za cokoliv.
Šríla Prabhupáda: Ano. Materialistická společnost znamená dualitu.
O'Grady: Tomu se ale nelze vyhnout. Jak se chcete vyhnout hmotné existenci?
Šríla Prabhupáda: To je možné ve vědomí Kršny. Lotos roste ve vodě, ale
nikdy se vody nedotkne.
O'Grady: Nemyslím si, že můžete vysvětlovat situace v jednom prostředí
metaforami z jiného. Jak můžete diskutovat o politických problémech s použitím
neurčitých duchovních pojmů? Mají zcela rozdílnou povahu.
Šríla Prabhupáda: Různorodost příkladů nám někdy pomůže lépe problému
porozumět nebo si ho lépe uvědomit. Ve váze jsou různé květiny, a tato
rozmanitost nám pomůže lépe si uvědomit, co je to květina. Ať už se díváme z
jakéhokoliv hlediska, Kršna může vyřešit všechny problémy. Proč jen problémy
Irů a Angličanů? Všechny problémy. To se nazývá jednota v různorodosti. Naši
studenti přišli z různých prostředí, ale jelikož jsou všichni ve vědomí Kršny, jsou
sjednoceni.
 O'Grady: Dobře. Ano, to přijímám. Rád bych ale věděl, jestli je nějaký rozdíl
mezi tím, když říkáte ,,vědomí Kršny``, a mezi vědomím Krista?
Šríla Prabhupáda: Ne, v tom není žádný rozdíl. Kristus přišel, aby kázal
poselství Boha. Když skutečně vyvinete vědomí Krista, vyvinete vědomí Kršny.
O'Grady: A být si vědomý Kršny nebo vědomý Boha znamená také být si
vědomý sebe sama? Myslím tím být si vědom toho, kdo skutečně jsme?
Šríla Prabhupáda: Ano. Vědomí Boha zahrnuje vědomí sebe sama, ale vědomí
sebe sama není nutně vědomím Boha.
O'Grady: Ale může být?
Šríla Prabhupáda: Ne.
O'Grady: Člověk může dosáhnout vědomí Boha, který je uvnitř.
Šríla Prabhupáda: To znamená, že si je vědomý Boha. Nyní jste na slunečním
světle a toto vědomí slunce zahrnuje také vaši schopnost vidět sebe sama. V
temnotě se vidět nemůžete. V noci nevidíte dokonce ani své vlastní ruce nebo
nohy, ale když přijdete na slunce, vidíte slunce a také sebe. Bez slunečního
světla, bez vědomí Boha, je vědomí sebe sama nedokonalé. Vědomí Boha zcela
vyjasní i vědomí sebe sama.
O'Grady: Při našem učitelském zaměstnání potkáváme mnoho mladých lidí, ale
nesnažíme se je učit o nějakém didaktickém spasení. Snažíme se je směrovat
tak, aby si uvědomili, co je ve světě kolem nich nejlepší a co je nejkrásnější a co
je duchovně nejvíce přínosné - tedy do takové míry, kterou nám systém dovoluje.
Velice často ale studenti nejsou dostatečně neutrální, aby byli duchovně
připraveni; jsou spíše velice emotivní. Často dostáváme základní otázky jako:
,,Kdo jsem? `` nebo ,,Jaký to má všechno smysl? ``
Šríla Prabhupáda: Ano.
O'Grady: Nebo se ptají: ,,Proč jsem tady? ``
Šríla Prabhupáda: Ano, to je velmi dobré.
O'Grady: Ptají se nás: ,,Proč mám být tady? A kdo jsi ty, učiteli, kdo ti dal právo
říkat nám, co si máme myslet, co máme být nebo co nemáme být? Proč bych měl
číst Shakespeara? Proč bych měl poslouchat Mozarta? Mám raději Boba Dylana.
`` Tento druh otázek zřejmě vyvstává z velice rozčarovaného stavu mysli, z
nejistoty a z nedostatku důvěry v celkový stav věcí. Často na tyto otázky musíme
odpovídat neurčitým způsobem. Místo přímých odpovědí musíme odpovídat
nepřímo a v první řadě se zabýváme podmínkami, které studenty přivedly k
těmto otázkám. Myslíte, že bychom se měli snažit odpovídat více přímo?
Šríla Prabhupáda: Hovoříte o problému...
O'Grady: Moderního vzdělání.
Šríla Prabhupáda: Ano. Existuje tolik otázek, ale moderní vzdělání na ně
nemá odpovědi. ,,Proč jsem sem přišel? Jaký má všechno smysl? `` Tyto otázky
by měly být dokonale zodpovězeny. Védy proto přikazují: tad-vijń€n€rtha ﾈ sa
gurum ev€bhigacchet. Abychom nalezli odpovědi na všechny tyto otázky,
musíme se obrátit na pravého duchovního mistra.
O'Grady: Co když žádného nemáte? Co když nám je řečeno, že pan Nixon je
pravý duchovní mistr? Co potom?
Šríla Prabhupáda: Ne, ne. ( Směje se. ) Pravým duchovním učitelem nemůže
být kde kdo. Slyšel jste jen jeden řádek verše. Kdo je duchovní mistr? To se píše
na následujícím řádku: Źrotriya ﾈ brahma-ni ﾐﾘ ham. Slovo Źrotriyam se vztahuje
na toho, kdo vše vyslechl z jiného pravého zdroje. Duchovní mistr je ten, kdo
přijal poselství od jiného kvalifikovaného duchovního mistra. Je jako lékař, který
získal poznání lékařské vědy od jiného lékaře. Podobně musí i pravý duchovní
mistr přijít v řadě posloupnosti duchovních mistrů. Původním duchovním mistrem
je Bůh.
O'Grady: Ano, dejme tomu.
Šríla Prabhupáda: Ten, kdo vše vyslechl od Boha, potom vysvětluje stejné
poselství svým žákům. Pokud žák toto poselství nezmění, je pravým duchovním
mistrem. To je naše metoda. My se učíme nasloucháním od Kršny, Boha, a od
Něho pochopíme, kdo je dokonalý. Nebo nasloucháme od Jeho představitele,
který neříká nic, co by odporovalo Kršnovým slovům, a který realizoval Jeho
poselství. Ne že něco jen říkáme a pak děláme všechny možné nesmysly. Ten,
kdo to dělá, není duchovní mistr.
O'Grady: Mám také starého otce, který žije v západním Irsku. Je to prostý starý
muž, nyní je mu sedmdesát osm let, je z vaší generace. Ve svém věku došel k
tomu, že říká: ,,Kněží mi říkají, že konec konců jenom Bůh ví. Ale já chci vědět,
kdo to řekl Bohu. `` Potom přijde ke mně a říká: ,,Chodil jsi do školy, čteš knihy.
Řekni mi, kdo to pověděl Bohu? `` A já nevím, jak odpovědět. To je rozdíl mezi
sedmdesáti osmi a třiceti devíti roky.
Šríla Prabhupáda: Ne, to není rozdílem věku. Rozdíl je v poznání. V Brahma-
sútře je položena otázka: Kdo je Bůh? Nejdříve ze všeho je tu tato otázka.
O'Grady: Kdo učil Boha?
Šríla Prabhupáda: Ne. Nejdříve ze všeho je zde otázka kdo je Bůh. Potom se
budeme ptát, kdo učil Boha. Védánta-sútra říká: ath€to brahma-jijń€s€. Nyní
bychom se měli ptát, kdo je Bůh. Pokud nevíte, kdo Bůh je, jak se můžete ptát,
kdo učil Boha? Když neznáte Boha, nemůžete se ptát, kdo Ho učil. Není to tak?
O'Grady: Ano.
Šríla Prabhupáda: Kdo Bůh je, to se vysvětluje v Brahma-sútře. Janm€dy asya
yata ﾃ: Bůh je ten, z Něhož vše pochází. To je Bůh - Nejvyšší Bytost, ze které vše
emanuje. A jaká je povaha této Nejvyšší Bytosti? Je mrtvým kamenem nebo živou
bytostí? To je také vysvětleno. Janm€dy asya yato 'nvay€d itarataŹ c€rthe ﾐ v
abijńa ﾃ svar€ﾘ (Šrímad-Bhágavatam 1.1.1): Nejvyšší Bytost si je plně vědomá
všeho, přímo i nepřímo. Kdyby si nebyla všeho plně vědomá, nemohla by být
Bohem. Potom přichází otázka, kterou jste položil. Kdo učil Boha? A to je také
zodpovězeno. Svar€ﾘ: Bůh je plně nezávislý. Nepotřebuje se od nikoho učit. To je
Bůh. Když se někdo potřebuje učit od druhých, není Bůh. Kršna přednesl
Bhagavad-gítu, a nepotřeboval se ji od nikoho učit. Já jsem se ji musel naučit od
mého duchovního mistra, ale Kršna se ji nemusel učit od nikoho. Ten, kdo se od
nikoho nemusí učit, je Bůh.
O'Grady: Odkud se vzala lidská láska?
Šríla Prabhupáda: Všechno přichází od Boha. Jelikož jsme nedílné části Boha,
projevujeme částečnou lásku, protože původní láska je v Něm. Nic nemůže
existovat, pokud to neexistuje v Bohu. Láska je proto v Bohu.
O'Grady: A projevy lásky jsou projevy Boha?
Šríla Prabhupáda: Kdyby sklon milovat nebyl v Bohu, jak bychom ho mohli
projevovat my? Syn, který se narodil určitému otci, má znaky svého otce. Protože
Bůh má sklon k lásce, my máme stejný sklon.
O'Grady: Láska se ve vás možná tvoří potřebou.
Šríla Prabhupáda: Ne, žádné ,,možná``. Boha definujeme v absolutních
pojmech. Janm€dy asya yata ﾃ: Bůh je ten, z Něhož vše vychází. Bůh má také
sklon bojovat, ale Jeho bojování a Jeho láska jsou absolutní. V hmotném světě
máme tu zkušenost, že bojování je pravým opakem lásky, ale Jeho sklon bojovat
a sklon milovat jsou stejné. To je význam ,,absolutního``. Z védských písem se
můžeme dozvědět, že když Bůh zabije Své takzvané nepřátele, dosáhnou
vysvobození.
O'Grady: Je možné, aby člověk dosáhl tohoto pochopení Boha sám?
Šríla Prabhupáda: Ne. Proto jsme citovali tento verš: tad-vijń€n€rtha ﾈ sa
gurum ev€bhigacchet. Slovo abhigacchet znamená ,,musí``. Nemůže to dokázat
samotný. V sanskrtské mluvnici se tato podoba slovesa nazývá vidhili‰, a
používá se, když neexistuje žádný výběr. Slovo abhigacchet znamená, že člověk
se musí obrátit na gurua. To je tvrzení Véd. V Bhagavad-gítě naleznete, že
Ardžuna hovořil ke Kršnovi, ale když viděl, že to situaci neřeší, odevzdal se
Kršnovi a přijal Ho jako svého gurua.
k€rpaŠya-do ﾐ opahata-svabh€va ﾃ
pŤcch€mi tv€ﾈ dharma-samm™ﾁ ha-cet€ﾃ
yac chreya ﾃ sy€n niŹcita ﾈ br™hi tan me
Źi ﾐ yas te 'ha ﾈ Ź€dhi m€ﾈ tv€ﾈ prapannam
,,Nyní jsem zmaten a nevím, co je mou povinností, a ze slabosti jsem ztratil
všechnu rozvahu. V této situaci se Tě ptám, řekni mi jasně, co je pro mne
nejlepší. Nyní jsem Tvým žákem a Tobě odevzdanou duší. Prosím, pouč mne. ``
(Bg. 2.7) Takže zde můžeme vidět, že Ardžuna je zmatený a neví, jaká je jeho
povinnost.
O'Grady: Je to povinnost k sobě, k druhým, nebo ke státu?
Šríla Prabhupáda: Povinností vojáka je bojovat s nepřítelem. Ardžuna byl
voják a Kršna mu radil: ,,Druhá strana je tvým nepřítelem, a ty jsi voják. Proč se
snažíš o nenásilí? To není správné. `` Ardžuna potom řekl: ,,Jsem vlastně
zmatený a nejsem schopen se správně rozhodnout. Proto Tě přijímám jako svého
duchovního mistra. Prosím, dej mi správné pokyny. `` Ve zmateném stavu, v
nejasné životní situaci, by se měl člověk obrátit na druhého, který má potřebné
poznání. Když potřebujete vyřešit právní problémy, navštívíte právníka, a když
potřebujete vyřešit zdravotní problémy, jdete k lékaři. Každý v hmotném světě je
zmatený, co se týče vlastní duchovní totožnosti. Je proto naší povinností obrátit
se na pravého duchovního mistra, který nám může dát skutečné poznání.
O'Grady: Jsem velice zmatený.
Šríla Prabhupáda: Potom musíte vyhledat duchovního mistra.
O'Grady: A on rozhodne, jak odstranit mou zmatenost?
Šríla Prabhupáda: Ano, duchovní mistr je ten, kdo vyřeší všechny nejasnosti.
Jestliže duchovní mistr nemůže zachránit svého žáka ze zmatenosti, není
duchovním mistrem. To je zkouška.
sa ﾈ s€ra-d€v€nala-l…ﾁ ha-loka-
tr€Š€ya k€ruŠya-ghan€ghanatvam
pr€ptasya kaly€Ša-guŠ€rŠavasya
vande guro ﾃ Źr…-caraŠ€ravindam
Celý tento zmatený svět je jako plápolající lesní požár. Při lesním požáru jsou
všechna zvířata zmatená. Nevědí, kam utéci, aby zachránila své životy. V
plápolajícím ohni hmotného světa je každý zmatený. Jak může být tento lesní
požár uhašen? Nepomůže žádná lidská snaha. Řešení přijde tehdy, když na lesní
požár začne z mraků padat déšť. Jedině tak může být požár uhašený. Není to v
našich rukou, je to milost Boha. Lidská společnost je ve zmateném stavu a
nemůže nalézt řešení. Duchovní mistr je ten, kdo obdržel Boží milost a může dát
zmatenému člověku řešení. Ten, který obdržel milost Boha, se může stát
duchovním mistrem a předat tuto milost ostatním.
O'Grady: Problém je takového duchovního mistra nalézt.
Šríla Prabhupáda: V tom není problém. Problém je, zdali jste upřímný. Máte
problémy, ale Bůh je ve vašem srdci. źŹvara ﾃ sarva-bh™t€n€m. Bůh není daleko.
Pokud jste upřímný, Bůh vám duchovního mistra pošle. Bůh se proto nazývá také
caitya-guru, duchovní mistr v srdci. Bůh pomáhá zevnitř a zvnějšku. Všechno je
takto popsáno v Bhagavad-gítě. Toto hmotné tělo je jako stroj, ale v srdci je duše
a s duší Nadduše, Kršna, který dává pokyny. Pán říká: ,,Toto jsi chtěl dělat a teď
máš příležitost. Jdi a dělej to. `` Jestli jste upřímný, řeknete: ,,Bože, nyní chci
Tebe. `` On vám potom dá pokyny. ,,Ano, nyní pojď a takto Mne dosáhni. `` To je
Jeho laskavost. Když ale chceme něco jiného, v pořádku. Můžeme to mít. Bůh je
velice laskavý. Když něco chci, On je v mém srdci a řídí mne a radí mi, jak to
získat. Proč by nám potom neměl dávat pokyny, jak najít duchovního mistra?
Nejprve musíme znovu usilovat o oživení našeho vědomí Boha. Potom nám Bůh
dá duchovního mistra.
O'Grady: Velice vám děkuji.
Šríla Prabhupáda: Velice vám děkuji. Mám k vám následující prosbu. Jste
básník. Jednoduše popisujte Boha. Jste odborníkem, a proto vás prosím, abyste
ve svém zaměstnání laskavě popisoval Boha. Potom bude váš život úspěšný. A
život toho, kdo vás bude poslouchat, bude také úspěšný.
 ida ﾈ hi pu ﾈ sas tapasa ﾃ Źrutasya v€
svi ﾐﾘ asya s™ktasya ca buddhi-dattayo ﾃ
avicyuto 'rtha ﾃ kavibhir nir™pito
yad uttamaŹloka-guŠ€nuvarŠanam
(Šrímad-Bhágavatam 1.5.22)
Všichni vůdci společnosti - básníci, vědci, religionisté, filozofové, politici atd. -
kteří jsou mistři svého oboru, mají za povinnost zdokonalit své zaměstnání
popisováním slávy Nejvyšší Bytosti.
O'Grady: Mám takovou zkušenost, že člověk je z nějakého mimořádného
důvodu vybrán, aby dělal určitou věc.
Šríla Prabhupáda: Ten důvod je uvedený zde. Avicyuta ﾃ. Toto je jejich
nejlepší volba: ,,Ať popisují slávu Pána. ``
O'Grady: Ale vy jste říkal, že duchovní mistr je vybraný. Duchovní mistr, básník
a kněz je vybraný Bohem. Člověk je vybrán, aby psal básně, maloval obrazy nebo
dělal hudbu.
Šríla Prabhupáda: Když skládáte hudbu, skládejte hudbu o Bohu. To je vaše
dokonalost.
O'Grady: Takže, když člověk pracuje pro Boha ve svém oboru, jeho obor se
potom stane jeho dokonalostí?
Šríla Prabhupáda: Ano.
O'Grady: Velice vám děkuji.

Cíl života

Šríla Prabhupáda přednáší v Londýně: ,,... Pokud někdo uvažuje:, Nejsem

služebník nikoho jiného; mou povinností je sloužit Bohu, ` jeho srdce je ihned
očištěno a je osvobozený. Když toho člověk dosáhne, je zbaven všech starostí a
úzkostí tohoto světa, protože ví:, Jsem služebník Boha. Bůh mě ochrání. Proč
bych se měl něčeho bát? ```
Tématem dnešní přednášky je náš vztah k Bohu neboli seberealizace.
Nejsnadnější metodou, jak dosáhnout seberealizace, je sankírtanové hnutí, neboť
očišťuje naše srdce. To, že nechápeme svou vlastní totožnost, je způsobeno
prachem na zrcadle naší mysli. V zrcadle, které je pokryté prachem, se člověk
nevidí. Je-li však zrcadlo čisté, vidíme se v něm dobře. Srdce je možné očistit
meditací. Meditovat znamená snažit se pochopit náš vztah k Nejvyššímu.
Ke všemu, s čím přijdeme do styku, máme nějaký vztah. Například nyní sedím
na této matraci a náš vztah je takový, že já sedím na ní a ona je pode mnou. Se
vším máte nějaké vztahy. Jste Angličané nebo Indové, takže máte vztah se
společností, rodinou, přáteli. A jaký je náš vztah s Bohem?
Když se budete ptát různých lidí, jen velice málo z nich vám bude schopno
vysvětlit svůj vztah k Bohu. Lidé říkají: ,,Kdo je Bůh? Bůh je mrtvý. Nevěřím v
Boha, tak jaký k Němu mohu mít vztah? `` Protože tato špína pokrývá jejich
srdce, lidé nic nevidí. Se vším máme nějaký vztah - proč se nesnažíme
porozumět našemu vztahu s Bohem? Je to inteligentní? Ne. To je nevědomost.
Všechny bytosti v tomto hmotném světě jsou pokryty třemi kvalitami hmotné
přírody. Proto nemohou vidět Boha. Nemohou Boha pochopit a ani se o to
nesnaží. Ale Bůh existuje. V Anglii je ráno mlha, takže přes ni nevidíte slunce. Ale
znamená to, že slunce neexistuje? Nevidíte ho, protože vaše oči jsou zakryté.
Jestliže ale pošlete telegram do jiné části světa, dostanete odpověď: ,,Ano, je tu
slunce. Vidíme ho. Je velice oslňující, plné světla. `` Takže když popíráte existenci
Boha nebo neznáte svůj vztah s Bohem, znamená to, že máte nedostatek
poznání. Nemůžete říci, že Bůh neexistuje. Nedostatek je ve vás. Slunce není
zakryté. Slunce nemůže být zakryté. Mlha nebo mraky nemají tu moc zakrýt
slunce. Slunce je nesmírně velké - je mnohokrát větší než Země. Mraky mohou
zakrýt nanejvýš deset, dvacet nebo sto mil. Jak tedy mohou mraky zakrýt slunce?
Ne. Mraky nemohou zakrýt slunce. Zakrývají jen naše oči. Když se objeví nepřítel
a králík se nemůže chránit, zavře oči a myslí si: ,,Můj nepřítel již odešel. `` My
jsme podobně zakryti vnější energií Boha a myslíme si: ,,Bůh je mrtvý. ``
Bůh má tři druhy energií. Energie Nejvyššího Pána jsou popsány ve Višnu
Puráně. Popisy energií Nejvyššího Pána najdeme také ve Védách a v
Upanišadách. Par€sya Źaktir vividhaiva Źr™yate (Švétášvatara Upanišad 6.8).
®akti znamená ,,energie``. Pán má nekonečně mnoho energií. Védy říkají: ,,Bůh
nemusí nic dělat. `` My musíme pracovat, protože nám nic jiného nezbývá -
musíme jíst, chceme si užívat tohle, chceme si užívat tamto - ale proč by musel
pracovat Bůh? Bůh nemusí pracovat. Jak potom můžeme říkat, že Bůh stvořil
tento vesmír? Copak to není práce? Je to práce. Jak k tomu tedy došlo? Jeho
rozmanité energie jsou tak silné, že jednají přirozeně a jsou plné poznání. Vidíme,
jak květina kvete, roste a vybarvuje se: na jednom místě se objeví jedna malá
skvrna, na jiném místě jiná malá skvrna, trochu bílé barvy z jedné strany, více
bílé barvy z druhé strany. Také na motýlovi můžeme vidět takovou uměleckou
souměrnost. A to všechno někdo namaloval tak dokonale a šikovně, že to
nemůžeme pochopit. Nechápeme, jak je to možné, ale děje se to díky energii
Pána.
Z pouhé nevědomosti lidé tvrdí, že Bůh je mrtvý, že žádný Bůh neexistuje a že k
Němu nemáme žádný vztah. Takové myšlenky jsou přirovnány k myšlenkám
člověka, který je posedlý duchem. Tento člověk mluví spoustu nesmyslů, a když
jsme my pokryti iluzorní energií Boha, říkáme, že Bůh je mrtvý. To ale není
pravda. Proto potřebujeme jednoduchou metodu k očištění - zpívání Haré Kršna
mantry. Tímto způsobem můžete ve své rodině, ve svém klubu, doma, na cestě -
všude - zpívat Haré Kršna, a temnota, která pokrývá vaše srdce, bude
odstraněna. Potom porozumíte svému skutečnému původnímu postavení.
Čaitanja Maháprabhu doporučil: ceto-darpaŠa-m€rjanam. M€rjanam znamená
,,čistit``, a darpaŠam znamená ,,zrcadlo``. Srdce je jako zrcadlo. Je jako
fotoaparát. Stejně jako fotoaparátem můžeme udělat snímky v různou denní i
noční dobu, také naše srdce vytváří obrázky a uchovává si je v podvědomí. To
zná každý psycholog. V srdci se hromadí mnoho různých obrazů, a proto je
pokryté. Nevíme, kdy to začalo, ale jelikož jsme ve styku s hmotou, naše
skutečná totožnost je zakrytá. Proto ceto-darpaŠa-m€rjanam: musíme očistit své
srdce. K očištění srdce existují různé procesy: proces džňány, proces jógy, proces
meditace a zbožné činnosti. Karma také očišťuje srdce. Když člověk jedná velice
zbožně, jeho srdce se postupně očistí. Ale všechny tyto procesy, i když
doporučené pro očistu srdce, je velice obtížné provádět v tomto věku. Chce-li
člověk například jít cestou filozofického poznání, musí se stát velikým učencem,
musí číst mnoho knih, musí se setkávat se vzdělanými profesory a učenci a
spekulovat. Člověk musí nalézt někoho, kdo spatřil světlo. To jsou filozofické
procesy. Také je doporučená meditace. Člověk by se měl ptát: ,,Kdo jsem? ``
Uvažovat: Jsem toto tělo? Ne. Jsem tento prst? Ne, to je můj prst. Jestliže budete
přemýšlet o své noze, pochopíte: ,,To je moje noha. `` Podobně zjistíte, že
všechno je ,,vaše``, ale kdo jsem ,,já``? Všechno je moje, ale kde jsem ,,já``?
Když člověk hledá toto ,,já``, nazývá se to meditace. Skutečná meditace
znamená zaměstnat všechny smysly tímto způsobem, ale taková meditace je
velice obtížná. Člověk musí ovládnout své smysly. Smysly ho táhnou ven, ale
člověk je musí přivést zpět dovnitř k pozorování sebe sama. Proto má systém
jógy osm stupňů. Prvním je ovládání smyslů pomocí usměrňujících zásad. Potom
následují různé sedové pozice, které pomohou soustředit mysl. Když člověk sedí
opřený zády, nepomůže to; musí sedět zpříma, to přinese výsledek. Potom
ovládání dechu, meditace, a potom sam€dhi. V dnešní době jsou ale všechny
tyto procesy velice obtížné. Nikdo se jim nemůže ihned věnovat. Takzvané kurzy
jógy jsou naprosto neúplné - vyučují se tam pouze různé polohy a několik
dechových cvičení. Ale to nás nemůže dovést k dokonalosti. Skutečný proces
jógy, ačkoliv je to také doporučený védský proces, je v tomto věku velice obtížné
provozovat. Člověk může také zkusit získat poznání procesem filozofické
spekulace: ,,To je Brahman, to není Brahman, co je tedy Brahman? Co je duše? ``
Takové empirické filozofické diskuse se také doporučují, ale v tomto věku nám
nijak nepomohou.
Proto Čaitanja Maháprabhu - a nejen Čaitanja Maháprabhu, ale také védská
literatura - říká:
harer n€ma harer n€ma harer n€maiva kevalam
kalau n€sty eva n€sty eva n€sty eva gatir anyath€
Kalau znamená ,,v tomto věku``. N€sty eva, n€sty eva, n€sty eva - třikrát n€sty
eva. Eva znamená ,,zajisté``, a n€sti znamená ,,ne``. ,,Zajisté ne, zajisté ne,
zajisté ne. `` Na co se vztahuje toto ,,zajisté ne``? Člověk se nemůže realizovat
prostřednictvím karmy. A to je první ,,zajisté ne``. Nemůže se realizovat ani
prostřednictvím džňány. To je druhé ,,zajisté ne``. Člověk se nemůže realizovat
ani jógou. Zajisté ne. Kalau. Kalau znamená ,,v tomto věku``. Kalau n€sty eva
n€sty eva n€sty eva gatir anyath€. V tomto věku nemůžeme dosáhnout úspěchu
ani jednou z těchto tří metod. Jaká je tedy doporučená metoda? Harer n€ma
harer n€ma narer n€maiva kevalam. Pouze zpívejte Haré Kršna mantru. Kevalam
znamená ,,pouze``. Jednoduše zpívejte Haré Kršna. Je to nejsnadnější a
nejvznešenější metoda. Je praktická a doporučená autoritami. Stačí ji přijmout.
Můžete se jí věnovat v jakýchkoliv životních podmínkách. Jen zpívejte. Nic to
nestojí a nic neztrácíte. Toto zpívání není tajemstvím. Ne. Je otevřené všem. A
zpíváním očistíte své srdce.
Nikdo v tomto hmotném světě nechce utrpení, ale utrpení přesto přichází.
Přichází zcela neočekávaně jako lesní požár, který vzniká, aniž by někdo škrtl
zápalkou. Nikdo nechce válku, ale přesto se válčí. Nikdo nechce hladovět, ale lidé
přesto hladoví. Nikdo nechce epidemie, ale epidemie přesto existují. Nikdo
nechce bojovat, ale přesto se stále bojuje. Nikdo nechce spory, ale přesto k nim
dochází. Proč? Je to jako požár v lese, který nemohou uhasit požárníci. Tento
požár problémů nemůže uhasit takzvané pokročilé poznání. Ne. To není možné.
Stejně jako lesní požár nemůže být uhašen vědrem vody ani zásahem požárníků,
problémy života nemohou být vyřešeny hmotnou cestou.
Existuje mnoho příkladů. Prahlád Mahárádž říká: ,,Můj drahý Pane, otec a matka
nejsou skuteční ochránci svých dětí. `` Otec a matka se o své děti starají; to je
jejich povinnost. Nejsou však konečnými ochránci. Když dítě povolá zákon
přírody, otec a matka ho nemohou ochránit. Ačkoliv všeobecně se má za to, že
otec a matka jsou ochránci dítěte, ve skutečnosti tomu tak není. Jestliže někdo
pluje po oceánu a zaplatí si na lodi nejlepší pokoj, ochrání ho to? Ne. I tak se
může utopit. Po obloze letí velké letadlo, a každý se cítí v bezpečí, ale najednou z
ničeho nic spadne. Nic hmotného nás nemůže ochránit. Předpokládejme, že je
někdo nemocný. Může najít dobrého lékaře, který mu dá dobré léky, ale to
nezaručí, že bude žít. Co je tedy nejvyšší zárukou? Prahlád Mahárádž říká: ,,Můj
drahý Pane, když Ty někoho zavrhneš, nikdo ho nezachrání. ``
To je naše praktická zkušenost. Můžeme se snažit tolika metodami vyřešit
problémy, které vznikají působením zákonů přírody, ale nikdy to nestačí. Žádné
metody nemohou vyřešit všechny problémy a nemohou nám přinést skutečné
vysvobození. To je skutečnost. Kršna proto v Bhagavad-gítě říká: ,,Májá, vnější
energie, je velice mocná. Nikdo ji nemůže překonat. To je téměř nemožné. `` Jak
se potom můžeme z této hmotné přírody vysvobodit? Kršna říká: ,,Kdo se Mi
jednoduše odevzdá, může se vysvobodit ze zajetí hmotné přírody. `` To je
pravda. Musíme očistit své srdce, abychom pochopili, jaký je náš vztah k Bohu.
V Katha Upanišadě je řečeno: nityo nity€n€ﾈ cetanaŹ cetan€n€m. Nejvyšší
Absolutní Osobnost Božství neboli Absolutní Pravda je věčná. Bůh je věčný a my
jsme také věční. Védy ale uvádějí, že On je nejvyšší živou bytostí. Není mrtvý.
Kdyby nežil, jak by mohl tento svět fungovat? V Bhagavad-gítě Kršna říká:
,,Všechno se děje pod Mým dohledem. `` V Bibli je také řečeno: ,,Bůh stvořil
tento svět. `` To je skutečnost. Ne, že na začátku existoval nějaký shluk, a pak se
stalo to a pak tohle. Ne. Védy nám předkládají skutečnosti, ale musíme otevřít
oči, abychom viděli. Ceto-darpaŠa-m€rjanam - to je způsob očisty našeho srdce.
Když očistíme své srdce, budeme moci pochopit, co Kršna a Védy říkají.
Potřebujeme se očistit. Když člověk onemocní žloutenkou a dáte mu nějakou
sladkost, řekne, že chutná velice hořce. Jak může být sladkost hořká? Ne, má
velmi sladkou chuť. Lékem na žloutenku je cukr. Doporučuje ho moderní věda a
doporučuje ho i védská literatura. Když sníme velké množství cukru, vyléčíme se
ze žloutenky. A když jsme zdraví, řekneme: ,,Ó, to chutná velice sladce. ``
Žloutenku bezbožné civilizace můžeme vyléčit zpíváním Haré Kršna. Zpočátku
může chutnat hořce, ale s pokrokem uvidíme, jak je příjemné.
Jakmile člověk pochopí svou totožnost, svůj vztah k Bohu, okamžitě bude
šťastný. Prožíváme tolik utrpení, protože se ztotožňujeme s tímto hmotným
světem. Proto jsme nešťastní. Úzkost a strach pocházejí z toho, že se chybně
ztotožňujeme s hmotným světem. Minule jsem vysvětloval, že ten, kdo se
ztotožňuje s tímto pytlem kostí a kůže, je stejný jako zvíře. Zpívání Haré Kršna
však může toto špatné chápání očistit. Očištění srdce znamená pochopit, že
nepatříme do tohoto hmotného světa. Aha ﾈ brahm€smi: Jsem duše. Dokud se
ztotožňujeme s Anglií, Indií nebo s Amerikou, je to nevědomost. Dnes jste
Angličan, protože jste se narodil v Anglii, ale ve svém příštím životě se nemusíte
narodit v Anglii; můžete se narodit v Číně, v Rusku nebo v nějaké jiné zemi. A
nemusíte ani získat tuto lidskou životní podobu. Dnes jste nacionalista, jste velký
následovník své země, ale zítra můžete zůstat ve své zemi jako kráva, kterou
odvedou na jatka.
Musíme dokonale znát svoji totožnost. Čaitanja Maháprabhu říká, že skutečná
totožnost každé živé bytosti je, že je věčným služebníkem Boha. Pokud někdo
uvažuje: ,,Nejsem služebník nikoho jiného; mou povinností je sloužit Bohu, ``
jeho srdce je ihned očištěno a je osvobozený. Když toho člověk dosáhne, je
zbaven všech starostí a úzkostí tohoto světa, protože ví: ,,Jsem služebník Boha.
Bůh mě ochrání. Proč bych se měl něčeho bát? `` Stejně jako dítě. Dítě ví, že se o
něj stará jeho matka a otec. Je bezstarostné. Když bude chtít sáhnout do ohně,
matka mu řekne: ,,Moje drahé dítě, nedělej to. `` Matka na něj vždy dohlíží. Proč
tedy nezaměříte svou víru na Boha? Ve skutečnosti jste pod ochranou Boha.
Lidé chodí do kostela a říkají: ,,Bože, dej nám náš denní chléb. `` Kdyby nám ho
nedával, nemohli bychom žít. To je skutečnost. Védy říkají, že jedna Nejvyšší
Osobnost poskytuje všechny nezbytnosti všem ostatním živým bytostem. Bůh
dává potravu každému. Jako lidské bytosti máme mnoho ekonomických
problémů, ale existují nějaké ekonomické problémy v jiných společnostech, než
je lidská? Ptáci nemají žádné ekonomické problémy. Šelmy také nemají
ekonomické problémy. Existuje 8 400 000 životních druhů, a lidská společnost
mezi nimi tvoří velmi malou část. Lidé si vytvářejí problémy - co jíst, kde spát, jak
se rozmnožovat a jak se bránit. To jsou naše problémy, ale většina bytostí - vodní
živočichové, ryby, rostliny, hmyz, ptáci, šelmy a milióny a milióny jiných živých
bytostí - takové problémy nemá. Jsou to také živé bytosti. Nemyslete si, že se od
nás liší a že my, lidské bytosti, jsme jediné živé bytosti a že všichni ostatní jsou
mrtví. Ne. A kdo jim poskytuje potravu a útočiště? Bůh. Rostliny a zvířata nechodí
do kanceláří. Nechodí na univerzity, aby získaly technologické vzdělání a
vydělávaly pak peníze. Jak tedy mohou jíst? Bůh se o ně stará. Slon sní tuny jídla.
Kdo mu ho dává? Staráte se vy o slona? Existují milióny slonů. Kdo se o ně stará?
Uznat, že všechno nám dává Bůh, je tedy lepší, než si myslet: ,,Bůh je mrtvý.
Proč bychom měli chodit do kostela a modlit se k Bohu o chleba? `` V Bhagavad-
gítě je řečeno: ,,Čtyři druhy lidí přicházejí ke Kršnovi: trpící, toužící po bohatství,
moudří a zvídaví. `` Ten, kdo je zvídavý, kdo je moudrý, kdo trpí a kdo touží po
bohatství - tyto čtyři třídy lidí se obracejí k Bohu. ,,Můj drahý Bože, mám veliký
hlad. Dej mi můj denní chléb. `` To je pěkné. Ti, kteří se na Boha obracejí tímto
způsobem, se nazývají sukŤtina ﾃ. SukŤt… znamená ,,zbožný``. Jsou zbožní. I
když žádají peníze nebo potravu, jsou pokládáni za zbožné, protože se obracejí
na Boha. Ostatní jsou přesně opační. Jsou du ﾐ kŤtina ﾃ, bezbožní. KŤt…
znamená ,,velmi chvályhodný``, ale slovo du ﾐ kŤt… naznačuje, že svou energii
zneužili a vytvářejí zmatek. Jako člověk, který vynalezl atomové zbraně. Měl
inteligenci, ale tato inteligence byla zneužita. Vytvořil něco, co nahání hrůzu.
Vytvořte něco, co zaručí, že člověk již nebude muset umírat. Jakou má cenu
vynalézat něco, co může okamžitě zapříčinit smrt miliónů lidí? Zemřou dnes nebo
zítra, nebo za sto let. Co tedy vědci dokázali? Vytvořte něco takového, že člověk
nebude muset ihned zemřít, že již nebudou nemoci a stáří. Pak něco dokážete.
Ale ti, které označujeme jako du ﾐ kŤtina ﾃ, nikdy nejdou k Bohu. Nikdy se nesnaží
Boha pochopit. Jejich energie je proto využita nesprávným způsobem.
Zatvrzelí materialisté, kteří popírají svůj vztah k Bohu, jsou v Bhagavad-gítě
popsáni jako ,,múdhové``. M™ﾁ ha znamená ,,osel``. Ti, kteří velice těžce pracují,
aby vydělali peníze, se přirovnávají k oslům. Jedí denně čtyři čapáty (celozrnné
chlebové placky), ale zbytečně pracují, aby vydělali tisíce dolarů. Další jsou
popisováni jako narádhamové. Nar€dhama znamená ,,nejnižší z lidí``. Lidská
životní podoba je určena pro realizaci Boha. Člověk má právo pokusit se
realizovat Boha. Jedině ten, kdo pochopil Brahman, Boha, je bráhman. Nikdo jiný.
To je povinnost, patřící k lidské životní podobě. V každé lidské společnosti
existuje nějaký systém zvaný ,,náboženství``, pomocí kterého člověk může
porozumět Bohu. Nezáleží na tom, zda se jedná o křesťanské, mohamedánské
nebo hinduistické náboženství. Na tom nezáleží. Účel je porozumět Bohu a
našemu vztahu k Němu. To je vše. Je to povinností lidských bytostí, a pokud je
tato povinnost v lidské společnosti zanedbávána, potom je to zvířecí společnost.
Zvířata nemohou pochopit, kdo je Bůh a jaký k Němu mají vztah. Zajímají se jen
o jedení, spaní, páření se a obranu. Jestliže se zajímáme jen o tyto věci, co potom
jsme? Jsme zvířata. Bhagavad-gítá proto říká, že ti, kteří této příležitosti nevyužijí,
jsou ,,nejnižší z lidí``. Získali tuto lidskou životní podobu poté, co prošli 8 400 000
životních druhů, a přesto ji nevyužívají pro realizaci Boha, ale jen ke stejným
věcem, kterými se zabývají zvířata. Proto se nazývají narádhamové, nejnižší z
lidí. A potom jsou tu ještě jiní lidé, kteří jsou velice pyšní na své poznání. Ale jaké
je to poznání? ,,Žádný Bůh neexistuje. Já jsem Bůh. `` Jejich skutečné poznání
odnesla iluze, májá. Jestliže jsou Bůh, jak se potom mohli stát psem? Můžeme jim
dát tolik argumentů, ale oni se vždy postaví proti Bohu. Ateismus. Jelikož se dali
na cestu ateismu, jejich skutečné poznání je ztracené. Opravdové poznání
znamená vědět, kdo je Bůh a jaký k Němu máme vztah. Pokud to někdo neví,
jeho poznání odnesla májá.
Chceme-li porozumět našemu vztahu k Bohu, můžeme využít mnoha prostředků.
Jsou tu knihy, je tu poznání, tak proč toho nevyužít? Snažte se pochopit, že v
Bhagavad-gítě a ostatní védské literatuře se říká, že Bůh je velký a ačkoliv my
jsme s Bohem kvalitativně stejní, jsme nepatrní. Oceán a nepatrné množství vody
mají stejné vlastnosti, ale množství soli v kapce vody a množství soli v oceánu se
liší. Kvalitativně je to stejné, ale kvantitativně odlišné. Podobně, Bůh je
všemocný, a také my máme nějakou moc. Bůh vytváří všechno, a my můžeme
vytvořit malý stroj na létání, který je stejný jako hračka pro děti. Bůh může
vytvořit milióny planet, které létají ve vesmíru. To je kvalifikace Boha. Vy
nemůžete stvořit planety. A i kdybyste to dokázali, jaký by z toho byl užitek? Bůh
vytvořil milióny planet a vy máte také tvořivou sílu. Bůh má sílu a vy máte také
sílu. Ale Jeho síla je tak velká, že ji s tou vaší nelze srovnávat. Když řeknete:
,,Jsem Bůh, `` je to šílenství. Chcete být Bohem, ale co jste dokázali tak
neobyčejného, že se chcete prohlásit Bohem? Tomu se říká nevědomost. Poznání
člověka, který se považuje sám za Boha, odnesla májá. Náš vztah s Bohem je
takový, že On je velký a my jsme nepatrní. V Bhagavad-gítě Kršna jasně říká:
,,Všechny živé bytosti jsou Mými nedílnými částmi. Kvalitativně jsou se Mnou
totožné, ale kvantitativně se liší. `` Jsme tedy současně totožní i odlišní. To je náš
vztah. Jsme totožní, protože máme stejné vlastnosti jako Bůh. Když se ale
budeme podrobně studovat, zjistíme, že i když máme nějaké dobré vlastnosti,
Bůh je má všechny v ještě větší míře.
Nemůžeme vlastnit nic, co nevlastní Bůh. To není možné. Ve Védánta-sútře se
proto říká, že vše, co vlastníme, můžeme najít také v Bohu. Pochází to z Boha.
Náš vztah je tedy takový, že jelikož jsme malí a nepatrní, jsme věčnými
služebníky Boha. Také v tomto hmotném světě můžeme v běžném životě vidět,
že jeden člověk slouží druhému, který má vyšší postavení a může mu dát dobrý
plat. Z toho přirozeně vyplývá, že když jsme malí, naší povinností je sloužit Bohu.
To je naše jediná povinnost. Jsme všichni nedílné části původní bytosti.
 Šroub ve stroji je důležitý, jelikož je zapojen v práci celého stroje. Jestliže je tento
šroub ze stroje vytažen nebo jestliže je vadný, nemá sám o sobě žádnou cenu.
Můj prst má cenu miliónů dolarů, pokud je spojený s tímto tělem a slouží mu.
Jestliže si ho ale uříznu, k čemu mi bude? K ničemu. Podobně i náš vztah je
takový, že jsme velmi malými částečkami Boha. Naše povinnost je využít své
energie a spolupracovat s Ním. To je náš vztah. Jinak nemáme žádnou cenu. Jsme
odříznuti. Když je prst k ničemu, lékař řekne: ,,Nechte si ten prst amputovat. Jinak
nakazí celé vaše tělo. `` A podobně, když jsme bezbožní, jsme odříznuti od
vztahu s Bohem a trpíme v tomto hmotném světě. Náš vztah se oživí, pokud se
opět pokusíme připojit se k Nejvyššímu Pánu.

Snadná cesta na jiné planety

Věnováno
vědcům na celém světě
s požehnáním
Šrí Šrímad Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gosvámího Mahárádže,
mého duchovního mistra

Úvod

Každá živá bytost, a zvláště civilizovaný člověk, přirozeně touží po věčném a

šťastném životě. Je to přirozené, protože ve svém původním stavu je živá bytost
věčná a šťastná. V současném podmíněném stavu ale musí neustále bojovat s
opakujícím se rozením a umíráním a není ani šťastná, ani nesmrtelná.
Nejnovější lidskou touhou je touha cestovat na jiné planety. To je také přirozené,
protože živá bytost má právo jít na jakékoliv místo v hmotném i duchovním
světě. Takové cestování je velice lákavé a vzrušující, protože v těchto světech je
nekonečné množství různých planet, na kterých žijí všechny možné druhy živých
bytostí. Tato touha se může lidem naplnit pomocí jógy, která slouží jako
prostředek, s jehož pomocí člověk může odejít na jakoukoliv planetu podle svého
přání - i na planety, kde je nejen věčný a blažený život, ale kde také existuje
mnoho energií, které jsou zdrojem nejrůznějšího požitku. Jakmile člověk dosáhne
osvobození na duchovních planetách, nemusí se již nikdy vrátit do tohoto
strastiplného světa, ve kterém se každý musí rodit, stárnout, být nemocný a
umírat.
Tohoto dokonalého stavu může člověk dosáhnout velice snadno svým vlastním
úsilím. Stačí, když bude doma dodržovat předepsanou metodu bhakti-jógy. Tato
metoda, která se ovšem musí vykonávat pod řádným vedením, je jednoduchá a
radostná. Pokusíme se nyní informovat všechny lidi, ale především filozofy a
teology, o tom, jak člověk může odejít na jiné planety pomocí bhakti-jógy -
nejvyššího ze všech jógových systémů.

Antihmotné světy

Materialistická věda možná jednoho dne objeví věčný antihmotný svět, který je
již tak dlouho neznámý zastáncům dnešního materialismu. Times of India
publikovaly 27. 10. 1959 následující zprávu o současném vědeckém pojetí
antihmoty:
 Stockholm, 26. 10. 1959 - ,,Dva američtí vědci z oblasti jaderného výzkumu dnes
obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1959 za objev antiprotonu, dokazující,
že hmota existuje ve dvou podobách - jako částice a antičástice. Jsou to Dr. E.
Segre, který se narodil v Itálii, a Dr. Owen Chamberlain, který se narodil v San
Francisku... Podle jednoho ze základních předpokladů nové teorie může existovat
ještě jiný svět, antisvět, složený z antihmoty. Tento antihmotný svět by se
skládal z atomických a subatomických částic, které se pohybují v opačných
orbitech nežli částice nám známé. Pokud by se tyto světy měly někdy střetnout,
byly by jedním oslňujícím výbuchem oba zničeny. ``
Tato teorie se tedy opírá o tři základní předpoklady:
1. Existuje antihmotný atom neboli částice, která má vlastnosti opačné
vlastnostem hmotných atomů.
2. Kromě tohoto hmotného světa existuje ještě jiný svět, o němž toho zatím
víme pouze velice málo.
3. Antihmotný a hmotný svět se mohou v jistém okamžiku střetnout a navzájem
se zničit.
Z těchto tří bodů můžeme my, studenti teistické vědy, plně souhlasit s 1. a 2.
bodem, ale se 3. bodem souhlasíme pouze v rámci omezené vědecké definice
antihmoty. Potíž je v tom, že vědecké pojetí antihmoty se vztahuje pouze na další
podobu hmotné energie, zatímco skutečná antihmota musí být naprosto
antihmotná. Přirozenou vlastností hmoty je, že podléhá zničení, ale antihmota -
která nemá mít žádné průvodní vlastnosti hmoty - musí být svojí povahou
nezničitelná. Je-li hmota zničitelná a dělitelná, antihmota musí být nezničitelná a
nedělitelná. Pokusíme se tato tvrzení vysvětlit z pohledu autorizovaných písem.
Nejuznávanějšími písmy na světě jsou Védy. Védy jsou rozděleny do čtyř částí -
Sáma, Jadžur, Rg a Atharva. Pro obyčejného člověka je velice těžké Védám
porozumět. Pro lepší srozumitelnost byly čtyři Védy vysvětleny v historickém
eposu zvaném Mahábhárata a v osmnácti Puránách. Rámájána je další historický
epos, který obsahuje všechny potřebné informace z Véd. Védskou literaturu tedy
tvoří čtyři Védy, původní Rámájána od Válmíkiho, Mahábhárata a Purány.
Upanišady jsou části čtyř Véd a Védánta-sútry představují esenci Véd. Jako
podstata všech Upanišad a předběžný výklad Védánta-súter je přijímána
Bhagavad-gítá, která tak představuje shrnutí veškeré védské literatury. Smysl
Véd tedy můžeme pochopit z Bhagavad-gíty. Vyslovil ji Pán Šrí Kršna, Nejvyšší
Osobnost Božství, který do tohoto hmotného světa sestupuje z antihmotného
světa, aby dal lidem úplné informace o vyšších formách energie.
Vyšší energie Osobnosti Božství je popsána v Bhagavad-gítě jako par€ prakŤti.
Vědci nedávno zjistili, že existují dvě podoby pomíjivé hmoty, ale Bhagavad-gítá
dokonale popisuje hmotu a antihmotu jako dvě podoby energie. Hmota je
energie, která tvoří hmotný svět, a tatáž energie ve své vyšší podobě tvoří
antihmotný neboli transcendentální svět. Živé bytosti patří do kategorie vyšší
energie. Nižší hmotná energie se nazývá apar€ prakŤti. V Bhagavad-gítě je tedy
tvořivá energie popsána ve dvou podobách, jako apar€ a par€ prakŤti.
Hmota sama o sobě nemá žádnou sílu tvořit. Hmotné věci vznikají až tehdy,
když hmotou manipuluje živá energie. Hmota ve své původní podobě je tudíž
nečinnou energií Nejvyšší Bytosti. Každá energie má svůj zdroj. Elektrická
energie například vzniká v elektrárně. Energie nemůže existovat sama o sobě.
Ovládá ji vyšší živá bytost. Například oheň je zdrojem dvou dalších energií, světla
a tepla. Světlo a teplo nemohou existovat samostatně bez ohně. Stejně tak nižší
a vyšší energie pocházejí ze zdroje, který můžeme nazývat jakkoliv. Tímto
zdrojem energie ale musí být živá bytost, která si je všeho plně vědomá. Touto
nejvyšší živou bytostí je všepřitažlivá Osobnost Božství, Šrí Kršna.
Ve Védách se nejvyšší živá bytost, Absolutní Pravda, nazývá Bhagaván neboli
,,ten, kdo oplývá veškerým bohatstvím`` - živá bytost, která je zdrojem všech
energií. To, že moderní vědci objevili dvě podoby omezených energií, je jen
začátek vědeckého pokroku. Musí jít ještě dál a objevit zdroj těchto dvou částic -
atomů, kterým říkají ,,hmotné`` a ,,antihmotné``.
 Co jsou to antihmotné částice? Máme zkušenosti s hmotnými částicemi, atomy,
ale s antihmotnými částicemi žádné zkušenosti nemáme. Bhagavad-gítá popisuje
antihmotnou částici následovně:
,,Antihmotná částice je uvnitř hmotného těla. Díky její přítomnosti se hmotné
tělo postupně vyvíjí z dětství do chlapectví, z chlapectví do mládí a do stáří, a
pak antihmotná částice opouští staré a nefungující tělo a přijímá jiné. ``
Tento popis živého těla potvrzuje vědecký objev, že energie existuje ve dvou
podobách. Když je jedna z nich, antihmotná částice, oddělena od hmotného těla,
druhá tím ztrácí veškerou užitečnost. Antihmotná částice je tedy nepochybně
důležitější než hmotná.
,,Nikdo proto nemá naříkat nad ztrátou hmotné energie. Veškeré smyslové
vjemy v podobě tepla a chladu nebo štěstí a zármutku nejsou nic jiného než
projevy hmotné energie, které přicházejí a odcházejí jako změny ročních období.
To, že se tyto hmotné projevy dočasně objevují a mizí, potvrzuje, že hmotné tělo
je stvořeno z hmotné energie, která je nižší podstaty než životní síla.
Inteligentní člověk, který chápe, že hmotné stavy vznikají působením nižší
energie, a kterého tudíž neznepokojuje štěstí ani zármutek, může znovu vstoupit
do antihmotného světa, kde je život věčný, plný trvalého poznání a blaženosti. ``
Zde je zmínka o antihmotném světě a navíc se dozvídáme, že v antihmotném
světě neexistují žádné změny ,,sezónního`` charakteru. Vše je tam věčné,
blažené a plné poznání. Když ale o něm mluvíme jako o ,,světě``, musíme mít na
paměti, že tam existují různé tvary a podoby, které nedokážeme vnímat
hmotnými smysly.
,,Hmotné tělo je zničitelné a jako takové je proměnlivé a dočasné. Právě takový
je i hmotný svět. Ale antihmotná životní síla je nezničitelná, a je tedy věčná.
Odborníci proto rozlišují vlastnosti hmotných a antihmotných částic - jedny jsou
dočasné a druhé jsou věčné. ``
Objevitelé dvou typů hmoty teprve stojí před objevem vlastností antihmoty. To
vše je již ale jasně popsáno v Bhagavad-gítě. Vědci mohou svůj další výzkum
založit na těchto cenných poznatcích:
,,Antihmotná částice je jemnější než ta nejjemnější z hmotných částic. Tato
životní síla je tak mocná, že její vliv se šíří celým hmotným tělem. Antihmotná
částice má mnohem větší energii než hmotná částice a nemůže být nikdy
zničena. ``
To je pouze začátek popisu antihmotné částice v Bhagavad-gítě. Vysvětlení
pokračuje takto:
,,Nejjemnější částice antihmotné povahy je vězněna v hrubohmotném a
jemnohmotném těle. Hmotná těla (hrubá i jemná) podléhají zničení, ale
antihmotná částice je věčná. Člověk má proto věnovat pozornost především
tomuto věčnému prvku. ``
Věda dosáhne své dokonalosti teprve tehdy, když materialističtí vědci budou
znát vlastnosti antihmotné částice a budou ji umět osvobodit ze styku s
dočasnými hmotnými částicemi. To by bylo vrcholem vědeckého pokroku.
Vědecká teorie, že možná existuje ještě jiný svět, skládající se z antihmotných
atomů, a že vzájemný střet mezi hmotným a antihmotným světem bude mít za
následek zničení obou těchto světů, je pravdivá jen zčásti. K jistému střetu
dochází neustále - hmotné částice zanikají v každém okamžiku a nehmotné
částice usilují o osvobození. Bhagavad-gítá to popisuje následovně:
,,Nehmotná částice, živá bytost, uvádí hmotné částice do činnosti. Živá bytost je
za těchto okolností nezničitelná. Dokud je nehmotná částice v zajetí hmotné
energie (v hrubohmotném a jemnohmotném těle), celek projevuje známky
života. Při neustálém střetávání těchto dvou částic není nehmotná částice nikdy
zničena. Antihmotnou částici nemůže nikdo nikdy zničit - v minulosti, v
přítomnosti ani v budoucnosti. ``
Teorii zastávající názor, že hmotný a antihmotný svět se mohou střetnout a
navzájem zničit, proto pokládáme za správnou pouze v rámci omezené vědecké
definice antihmoty. Bhagavad-gítá vysvětluje povahu antihmotné částice, která
nemůže být nikdy zničena:
,,Jemná, nepatrná antihmotná částice je vždy nezničitelná, stálá a věčná. Po
určitém období je ale zničena její schránka z hmotných částic, ve které je
uvězněna. Tentýž princip platí také v případě hmotného a antihmotného světa.
Nikdo se nemusí obávat zničení antihmotné částice, neboť ta přežívá i zničení
hmotných světů. ``
Vše, co je stvořeno, je v určitém stádiu zničeno. Jak hmotné tělo, tak hmotný
svět jsou stvořené, a proto podléhají zničení. Antihmotná částice ovšem není
nikdy stvořena, a proto nemůže být ani nikdy zničena. To je také potvrzeno v
Bhagavad-gítě:
,,Antihmotná částice, která je životní silou, není nikdy zrozená nebo stvořená.
Existuje věčně a nemá žádné datum narození nebo úmrtí. Netýká se jí ani
opakované tvoření a ničení. Existuje věčně, a proto je ze všech nejstarší. Přesto
je ale vždy čerstvá a nová. I když je hmotná částice zničena, antihmotnou částici
to nikdy neovlivní. ``
Stejně jako pro antihmotnou částici lze tento princip uplatnit i pro antihmotný
vesmír. Antihmotný vesmír existuje za všech okolností; i tehdy, když je hmotný
vesmír zničen. Podrobně to vysvětlíme dále.
Vědci se z Bhagavad-gíty mohou také poučit o následujícím:
,,Učený člověk je ten, kdo dobře ví, že antihmotná částice je nezničitelná a že ji
nelze zničit žádnými prostředky. ``
Nukleární fyzik může uvažovat o zničení hmotného světa jadernými zbraněmi,
ale jeho zbraně nemohou zničit antihmotný svět. Antihmotná částice je ještě
jasněji vysvětlena v následujících řádcích:
,,Nemůže být rozsekána žádnou hmotnou zbraní ani spálena ohněm. Nikdy není
rozmočena vodou, nevadne, nevysychá a nevypařuje se. Je nedělitelná,
nehořlavá a nerozpustná. Protože je věčná, může vstoupit do jakéhokoliv těla a
opět ho opustit. Je stálá, a její vlastnosti jsou tedy trvalé a jsou nevysvětlitelné,
protože jsou protikladem všech hmotných vlastností. Pro obyčejný mozek je
nepochopitelná. Je neměnná. Nikdo by proto nikdy neměl naříkat pro věčný,
antihmotný prvek. ``
V Bhagavad-gítě a všech dalších védských písmech je tedy vyšší antihmotná
energie přijímána za životní sílu neboli duši. Nazývá se také j…va. Tento prvek
života nelze vytvořit žádnou kombinací hmotných prvků. Existuje osm hmotných
prvků, které jsou popsány jako nižší energie: (1) země, (2) voda, (3) oheň, (4)
vzduch, (5) éter, (6) mysl, (7) inteligence a (8) ego. Vedle nich existuje nezávisle
životní síla (antihmotný prvek), označovaná jako vyšší energie. Všechny tyto
prvky jsou ,,energiemi``, protože jsou řízeny a ovládány nejvyšší živou bytostí,
Osobností Božství (Kršnou).
Materialisté byli ve svých teoriích po dlouhou dobu omezeni na výše uvedených
osm hmotných prvků. Nyní je vidět - což je povzbudivé - že mají také základní
předběžnou informaci o antihmotném prvku a antihmotném vesmíru. Doufáme,
že s postupem času ocení hodnotu antihmotného světa, v němž neexistuje ani
náznak hmotných prvků. Samozřejmě již samotné slovo ,,antihmotný``
naznačuje, že vlastnosti takového prvku jsou zcela protikladné k vlastnostem
hmoty.
Existují ovšem také mentální spekulanti, kteří komentují antihmotný prvek po
svém. Dělí se do dvou hlavních skupin a docházejí ke dvěma mylným závěrům.
Jedna skupina (naprostí materialisté) buď popírá antihmotný prvek úplně, nebo
pouze připouští, že v určitém stádiu (v okamžiku smrti) dochází k rozkladu
hmotných složek. Druhá skupina přijímá jako antihmotný prvek to, co je v
přímém protikladu k dvaceti čtyřem kategoriím hmoty. Jsou to studenti sánkhjové
filozofie, kteří podrobně zkoumají hmotné prvky a na konci svého výzkumu
uznávají pouze nečinný transcendentální (antihmotný) prvek. Všichni tito
mentální spekulanti ovšem narážejí na potíže, protože spekulují za pomoci nižší
energie. Nepřijímají informace z vyššího zdroje. Aby člověk mohl realizovat
skutečnou podobu antihmotného prvku, musí se nejprve dostat na
transcendentální úroveň vyšší energie. Činnosti bhakti-jógy náleží do oblasti
vyšší energie.
Člověk, který je na hmotné úrovni, nemůže znát skutečnou podobu
antihmotného světa. Ale Nejvyšší Pán, který je vládcem hmotné i antihmotné
energie, sestupuje ze Své bezpříčinné milosti a dává nám o antihmotném světě
dokonalé informace. Jedině tímto způsobem můžeme zjistit, jaký je antihmotný
svět. Dozvídáme se, že Nejvyšší Pán i živé bytosti jsou svojí povahou antihmotní.
Představu o Nejvyšším Pánu si tedy můžeme učinit podrobným studiem živých
bytostí. Každá živá bytost je individuální osobou, a proto nejvyšší živá bytost je
nejvyšší individuální osobou. Védská písma udávají, že nejvyšší osobou je Kršna.
Jméno ,,Kršna``, označující Nejvyššího Pána, je nejvyšší možné odpovídající
jméno. Pán je vládcem hmotné i antihmotné energie a slovo ,,Kršna`` označuje
nejvyššího vládce. V Bhagavad-gítě to Pán potvrzuje:
,,Existují dva světy - hmotný a antihmotný. Hmotný svět je tvořen nižší energií
skládající se z osmi hmotných prvků. Antihmotný svět tvoří kvalitativně vyšší
energie. Protože hmotná i antihmotná energie jsou emanací z Nejvyšší
Transcendence, Osobnosti Božství, znamená to, že Já (Pán Kršna) jsem konečnou
příčinou všeho tvoření a ničení. ``
Jelikož Jeho dvě energie (nižší a vyšší) tvoří hmotný a antihmotný svět, Pán je
označován jako Nejvyšší Absolutní Pravda. Kršna to vysvětluje v Bhagavad-gítě
takto:
,,Já jsem, Ardžuno, nejvyšším principem transcendence a nic vyššího nade Mne
není. Vše, co existuje, spočívá na Mně jako perly navlečené na niti. ``
Již dlouho před objevem antihmoty a antihmotných světů bylo vše popsáno v
Bhagavad-gítě. Gítá udává, že její filozofii Kršna vyložil původně bohu Slunce
Vivasvánovi, to znamená dlouho před bitvou na Kurukšétře - minimálně před 120
000 000 lety. Nyní moderní věda odhalila zlomek pravdy, popsané v Bhagavad-
gítě.
V Bhagavad-gítě lze nalézt také popis antihmotného vesmíru. Ze všech
dostupných informací plyne nepochybný závěr, že antihmotný svět se nachází v
antihmotném nebi, které je v Bhagavad-gítě označeno jako san€tana-dh€ma
neboli věčná příroda.
Stejně jako hmotné atomy tvoří hmotný svět, antihmotné atomy tvoří
antihmotný svět se vším jeho příslušenstvím. Antihmotný svět obývají
antihmotné živé bytosti. V antihmotném světě neexistuje nečinná hmota. Vše je
tam živé a Nejvyšší Osobností v této oblasti je Samotný Bůh. Obyvatelé
antihmotného světa mají věčné poznání, věčnou blaženost a věčný život. Mají
tedy všechny charakteristiky Boha.
V hmotném světě se nejvyšší planeta nazývá Satjalóka neboli Brahmalóka a žijí
na ní nejnadanější bytosti celého vesmíru. Vládcem Brahmalóky je polobůh
Brahmá, první stvořená bytost tohoto hmotného světa. Brahmá je živou bytostí
jako každý z nás, ale je zároveň nejvyspělejší osobností v hmotném světě. Není
tak dokonalý, aby mohl být zařazen do stejné kategorie jako Bůh, ale patří mezi
živé bytosti přímo vedené Bohem. Bůh i živé bytosti patří do antihmotného světa.
Vědci by tedy všem prokázali velkou službu, kdyby zkoumali povahu
antihmotného světa - jak je řízený, jak je tam vše uspořádané, kdo jsou vládnoucí
osobnosti atd. Z védské literatury se těmito záležitostmi podrobně zabývá
Šrímad-Bhágavatam. Bhagavad-gítá je přípravou ke studiu Šrímad-
Bhágavatamu. Tyto dvě důležité knihy by měli důkladně studovat všichni lidé
vědeckého světa. Poskytují mnoho vodítek k vědeckému pokroku a pomohou
vědě k mnoha novým objevům.
Transcendentalisté a materialisté jsou dva odlišné druhy lidí. Transcendentalista
získává poznání z autoritativních písem jako jsou Védy. Védskou literaturu je
nutné přijímat od autorit transcendentální učednické posloupnosti. O této
učednické posloupnosti (parampaře) se také hovoří v Bhagavad-gítě, když Kršna
říká, že učení Gíty sdělil před milióny let bohu Slunce, který předal toto poznání
svému synovi Manuovi, který je předkem současného lidstva. Manu pak předal
toto transcendentální poznání svému synovi, králi Ikšvákuovi, zakladateli
dynastie, v níž se zjevil Šrí Ráma, Osobnost Božství. Tento dlouhý řetězec
učednické posloupnosti byl přerušen v období před příchodem Pána Kršny (před
pěti tisíci lety), a Kršna proto znovu přednesl Bhagavad-gítu Ardžunovi, který se
tak stal prvním žákem této nauky v tomto věku. Transcendentalista současného
věku tedy patří k učednické posloupnosti, která začíná Ardžunou.
Transcendentalista se nenamáhá žádným hmotným výzkumem a pravdy o
hmotě a antihmotě se dozvídá nejdokonalejší cestou - prostřednictvím učednické
posloupnosti - která mu ušetří mnoho problémů.
Materialisté ovšem nevěří v antihmotné světy, kde vládne Osobnost Božství. Jsou
proto v nešťastné situaci, i když jsou někdy velice nadaní, vzdělaní či jinak
pokročilí. Jsou zmateni vlivem hmotného projevu a postrádají vědomosti o všem
antihmotném. Je proto dobrým znamením, že materialističtí vědci se postupně
propracovávají k oblasti antihmotného světa. Je dokonce možné, že udělají
takový pokrok, že poznají i podrobnosti o tomto antihmotném světě, kde je
nejvyšším vládcem Osobnost Božství a kde živé bytosti žijí ve společnosti Pána a
slouží Mu. Živé bytosti, které slouží Bohu, se Mu kvalitou vyrovnají, ale zároveň
jsou pod Jeho vládou jako Jeho služebníci. V antihmotném světě není mezi
vládcem a ovládaným žádný rozdíl - je to dokonalý vztah, ve kterém není ani
náznak materialismu.
Hmotný svět je dočasný. Podle Bhagavad-gíty mají naši vědci zčásti pravdu,
když tvrdí, že při střetu hmotného a antihmotného světa nastane zničení.
Hmotný svět je stvořením proměnlivých kvalit přírody. Tři kvality neboli guny
jsou sattva (dobro), rajas (vášeň) a tamas (nevědomost). Hmotný svět je stvořen
kvalitou rajas, udržován kvalitou sattva a zničen kvalitou tamas. Tyto kvality jsou
přítomny všude v hmotném světě, a díky tomu dochází k procesům tvoření,
udržování a zničení každou hodinu, každou minutu a každou vteřinu po celém
hmotném vesmíru. Nejvyšší planeta hmotného vesmíru, Brahmalóka, také
podléhá těmto kvalitám přírody, i když je řečeno, že díky velkému vlivu kvality
sattva je délka života na této planetě 4 300 000 x 1000 x 2 x 30 x 12 x 100
slunečních let. I přes tak dlouhou dobu trvání ovšem i Brahmalóka podléhá
zničení. Život na Brahmalóce je ve srovnání se životem na Zemi fantasticky
dlouhý, ale proti věčnému životu v nehmotných světech je to pouhý záblesk. Pán
Šrí Kršna proto ve Své Bhagavad-gítě zdůrazňuje důležitost antihmotného
vesmíru, který je Jeho sídlem.
Pán Kršna udává, že po uplynutí 4 300 000 x 1000 x 2 x 30 x 12 x 100
slunečních let jsou zničeny všechny planety hmotného vesmíru. Všechny živé
bytosti obývající tyto hmotné planety jsou po hmotné stránce zničeny společně
se zánikem hmotného světa. Živá bytost je svojí povahou antihmotná. Dokud se
však rozvíjením antihmotných činností nepřemístí do oblasti antihmotných světů,
je při zániku hmotného světa hmotně zničena a se stvořením nového hmotného
světa je nucena narodit se znovu v hmotné podobě. Znovu tedy zažívá bolesti v
podobě opakovaného rození a smrti. Pouze ty živé bytosti, které se v průběhu
projeveného stádia hmotného života začnou věnovat láskyplné službě Osobnosti
Božství, odejdou po opuštění hmotného těla do antihmotných světů.
Nesmrtelnosti dosáhnou pouze ti, kdo se prováděním antihmotných činností vrátí
k Bohu.
Co to jsou antihmotné činnosti? Antihmotné činnosti jsou jako léky. Když člověk
onemocní, jde k lékaři a ten mu předepíše léky, které pacienta nakonec vyléčí.
Materialista je také nemocný a měl by se poradit se zkušeným lékařem-
transcendentalistou. Jaká je jeho nemoc? Trpí strastmi plynoucími z opakovaného
rození, umírání, nemocí a stáří. Pokud se chce podrobit léčení a vrátit se zpátky k
Bohu, má možnost odejít do antihmotného světa, kde namísto rození a smrti
existuje věčný život.
Ke zničení hmotného světa dochází dvojím způsobem. K částečnému zničení
dochází na konci každých 4 300 000 x 1000 slunečních let neboli na konci
každého dne na Brahmalóce, která je nejvyšší planetou v hmotném světě.
Během této doby částečného zničení nejsou zničeny vyšší planety jako je
Brahmalóka, ale na konci každých 4 300 000 x 1000 x 2 x 30 x 12 x 100
slunečních let (neboli po sto letech Brahmova života) celý hmotný projev splývá s
antihmotnou podstatou, z níž emanují hmotné prvky, díky níž jsou projevené a s
níž splývají po zničení. Antihmotný svět, který je velice daleko od hmotného
nebe, není nikdy zničen. Hmotný svět je jím pohlcen. Můžeme tedy souhlasit s
tím, že mezi hmotným a antihmotným světem dochází ke ,,střetu``, o jakém
mluví vědci, a že hmotné světy jsou zničeny, ale antihmotné světy nemohou být
nikdy zničeny. Věčně existující antihmotný svět je pro materialistického vědce
neprojevený. Tento vědec o něm může vědět pouze tolik, že principy jeho
existence jsou v protikladu s kvalitami hmotného světa. Podrobnosti o
antihmotném vesmíru je možné se dozvědět pouze z neomylného zdroje - od
osvobozených autorit, které plně realizovaly povahu antihmotného prvku. Tyto
informace získává pokorný žák Osobnosti Božství nasloucháním.
Védské poznání bylo vloženo do srdce Brahmy, první živé bytosti v hmotném
stvoření. Brahmá pak toto poznání sdělil mudrci Náradovi Munimu. Podobně
Bhagavad-gítu vyslechl od Osobnosti Božství Šrí Kršny bůh Slunce Vivasván, a
když byl souvislý řetěz učednické posloupnosti přerušen, Pán Kršna zopakoval
Bhagavad-gítu na Kuruovském bitevním poli Ardžunovi. Ardžuna tehdy na sebe
vzal roli žáka, aby od Šrí Kršny obdržel transcendentální poznání. Položil mnoho
závažných otázek, aby rozehnal všechny pochybnosti, které mohou mít různí
materialisté, a Kršna odpověděl tak, aby Mu každý laik porozuměl. Pouze ti, které
přitahuje lesk hmotného světa, nemohou přijmout autoritu Pána Šrí Kršny. Aby
člověk mohl chápat podrobné údaje o antihmotném světě, musí být naprosto
čistý v chování a v srdci. Bhakti-jóga je vědeckou transcendentální činností, která
se týká všech oblastí života a kterou může provádět jak nováček, tak dokonalý
jógí.
Hmotný svět představuje pouze stín antihmotného světa a inteligentní lidé, kteří
jsou čistí v srdci a chování, mohou z Bhagavad-gíty vyčíst všechny důležité údaje
o antihmotném světě, které jsou vlastně obsažnější než údaje hmotné. Základní
fakta jsou následovná:
Vládnoucím Božstvem antihmotného světa je Šrí Kršna, který tam existuje jako
původní Osobnost a také ve Svých mnoha úplných expanzích. Tuto Osobnost a
Její úplné expanze lze poznat jedině antihmotnými činnostmi běžně známými
jako bhakti-jóga neboli oddaná služba. Osobnost Božství je nejvyšší pravda a
nejvyšší antihmotný princip. Hmota i antihmota emanují z Nejvyššího Pána. Pán
je kořenem úplného stromu. Když zaléváme kořen stromu, jeho větve a listy
dostávají vláhu automaticky. Podobně uctíváním Šrí Kršny, Osobnosti Božství,
jsou objasněny všechny údaje o hmotných světech a oddaný je v srdci
uspokojen, aniž by proto musel pracovat jako materialista. To je tajemství
Bhagavad-gíty.
Cesta do antihmotných světů se liší od všech materialistických procesů.
Individuální živá bytost může velice snadno vstoupit do antihmotného světa,
když během pobytu v hmotném světě vykonává antihmotné činnosti. Ale
zatvrzelí materialisté, kteří se spoléhají na omezenou sílu experimentálního
uvažování, mentální spekulace a materialistické vědy, se při snaze vstoupit do
antihmotných světů setkávají s velikými potížemi. Materialista se může snažit
dosáhnout antimotných světů prostřednictvím pokusů s vesmírnými koráby,
satelity, raketami atd., které vysílá do vnějšího prostoru, ale takovými prostředky
nemůže dosáhnout ani hmotných planet ve vyšších oblastech hmotného nebe,
natož pak planet v antihmotném nebi, které jsou vysoko nad hmotným světem.
Dokonce i jógíni, kteří dokonale ovládají mystické síly, mají veliké potíže, když
chtějí vstoupit do této oblasti. Mistři jógy, kteří mystickými silami ovládají
antihmotnou částici uvnitř hmotného těla, umí v jistém příznivém okamžiku
vlastní vůlí opustit své hmotné tělo a vstoupit do antihmotných světů zvláštním
kanálem, který spojuje hmotný a antihmotný svět. Pokud to dokáží, pak jednají v
souladu s metodou předepsanou v Bhagavad-gítě:
 ,,Ti, kteří realizovali Transcendenci, mohou dosáhnout antihmotného světa
opuštěním svých hmotných těl během období uttar€yaŠa, t. j. když slunce je na
své severní dráze, nebo v průběhu příznivých okamžiků, v nichž atmosféru
ovládají božstva ohně a záře. ``
Různí polobozi jsou jako mocní úředníci, kteří mají za úkol řídit dění ve vesmíru.
Hloupí lidé, kteří nemohou proniknout do tajů vesmírného uspořádání, se smějí
myšlence, že oheň, vzduch, elektřinu, dny, noci atd. osobně spravují polobozi.
Ale dokonalí jógíni vědí, jak uspokojit tyto neviditelné vládce hmotných
záležitostí a jak s jejich požehnáním opustit svá hmotná těla podle vlastní vůle v
okamžiku vhodném ke vstupu do antihmotného světa nebo na nejvyšší planety v
hmotném nebi. Na vyšších planetách hmotného světa mohou jógíni žít pohodlně
a příjemně po statisíce let, ale není to věčný život. Ti, kteří si přejí věčný život,
odcházejí pomocí mystických sil do antihmotného vesmíru. Činí tak v určitých
příhodných okamžicích vytvořených polobohy, vládci vesmírných záležitostí,
které materialisté na této Zemi, planetě sedmé třídy, nemohou vidět.
,,Lidé, kteří se nevěnovali józe, ale přesto zemřou v příznivém okamžiku
zásluhou zbožných činů jako jsou oběti, dobročinnosti, pokání atd., mohou po
smrti vstoupit na vyšší planety, ale jsou pak nuceni vrátit se znovu na tuto
planetu Zemi. Odcházejí v období známém jako dh™ma, v temné, bezměsíčné
polovině měsíce, nebo když je slunce na své jižní dráze. ``
Tomu, kdo si přeje vstoupit do antihmotného světa, Bhagavad-gítá doporučuje,
aby přijal jako prostředek oddanou službu neboli antihmotné činnosti. Ti, kteří
vykonávají oddanou službu, jak je předepsána zkušenými transcendentalisty,
budou ve svých pokusech vstoupit do antihmotného světa zcela jistě úspěšní.
Může se objevit mnoho překážek, ale oddaní Pána Kršny je snadno překonají tím,
že se důsledně drží cesty, kterou jim ukázaly transcendentální autority. Oddaní,
kteří jdou cestou života do antihmotného království Boha, nejsou nikdy zmateni.
Kdo přijme oddanou službu jako zaručenou cestu do antihmotného vesmíru, není
nikdy podveden nebo zklamán. Každý může snadno dosáhnout výsledků studia
Véd, provádění obětí, pokání a rozdávání milodarů jednoduše odhodlaným
vykonáváním oddané služby, která se také nazývá bhakti-jóga.
Bhakti-jóga je tedy lékem pro všechny a Pán Kršna Samotný, který se zjevil v
Bengálsku (1486 -1534) ve Své nejvznešenější, nejšlechetnější a nejmilostivější
podobě jako Pán Šrí Čaitanja, ukázal, jak ji snadno vykonávat zvláště v tomto
železném věku. Po celé Indii rozšířil sankírtanové hnutí - tančení a zpívání jmen
Boha. Milostí Pána Čaitanji si může každý rychle osvojit zásady bhakti-jógy.
Všechny pochyby v srdci tak zmizí, oheň hmotného strádání bude uhašen a
člověk okusí transcendentální blaženost.
V páté kapitole Brahma-sanhity jsou popsány různé planetární systémy v
hmotném světě. Také v Bhagavad-gítě je naznačeno, že existují různé planetární
systémy ve statisících hmotných vesmírů a že tyto vesmíry tvoří dohromady
pouze část (jednu čtvrtinu) energie Boha. Většina Pánovy tvořivé energie (tři
čtvrtiny) je projevená v duchovním nebi, zvaném para-vyoma nebo
Vaikunthalóka. Když budou materialističtí vědci zkoumat existenci
antihmnotného světa, možná nakonec potvrdí tyto informace Brahma-sanhity a
Bhagavad-gíty.
21. února 1960 Moskevské zprávy oznámily:
,,Známý ruský profesor astronomie Boris Voroncov-Veljaminov prohlásil, že ve
vesmíru určitě existuje nekonečný počet planet obývaných inteligentními
bytostmi. ``
Toto prohlášení ruského astronoma potvrzuje informaci v Brahma-sanhitě, kde
se říká:
yasya prabh€ prabhavato jagadaŠ ﾁ a-ko ﾘ i-
ko ﾘ i ﾐ v aŹe ﾐ a-vasudh€di-vibh™ti-bhinnam
tad brahma ni ﾐ kalam anantam aŹe ﾐ a-bh™ta ﾈ
govindam €di-puru ﾐ a ﾈ tam aha ﾈ bhaj€mi
 Podle tohoto verše z Brahma-sanhity nejenže existuje nekonečně mnoho planet,
jak prohlásil ruský astronom, ale existuje také nekonečné množství vesmírů.
Všechny tyto nesčetné vesmíry se svými nesčetnými planetami se vznášejí v záři
Brahmanu a jsou vytvořené z této záře, emanující z transcendentálního těla
Mahá-Višnua, Jenž je zde uctíván polobohem Brahmou, vládcem vesmíru, ve
kterém žijeme.
Ruský astronom také potvrzuje, že všechny planety - jejichž počet odhaduje na
nejméně sto miliónů - jsou obydlené. Brahma-sanhitá nám říká, že v každém z
nekonečně mnoha vesmírů existuje nekonečně mnoho různých planet.
Astronomův názor podpořil také profesor biologie Vladimír Alpatov tvrzením, že
na některých těchto planetách dosáhl vývoj stejného stupně jako na Zemi.
Moskevské zprávy pokračovaly:
,,Je možné, že na takových planetách je život podobný životu na Zemi. Doktor
chemie Nikolaj Žirov, zabývající se problematikou atmosféry planet, poukázal na
to, že například organismus Marťana by byl schopný velice dobře se přizpůsobit
normální existenci s nízkou tělesnou teplotou. Řekl, že plynné složení atmosféry
Marsu se mu zdá být celkem vhodné pro udržování života bytostí, které jsou
takovému prostředí přizpůsobené. ``
Přizpůsobivost organismů na různých planetách je popsána v Brahma-sanhitě
jako vibh™ti-bhinnam. To znamená, že na každé z nesčetných planet ve vesmíru
je jistý druh atmosféry a živé bytosti na těchto planetách jsou pokročilé ve vědě,
psychologii atd. podle vyspělosti této atmosféry. Vibh™ti znamená ,,zvláštní
moc`` a bhinnam znamená ,,rozmanitý``. Vědci, kteří se snaží prozkoumat vnější
prostor a dosáhnout jiných planet mechanickými prostředky, si musí uvědomit,
že organismy přizpůsobené atmosféře Země nemohou existovat v atmosférách
jiných planet. Pokusy dosáhnout Měsíce, Slunce nebo Marsu proto nutně skončí
neúspěchem, neboť prostředí na těchto planetách je zcela odlišné. Individuálně
se ovšem každý může pokusit o cestu na jakoukoliv planetu podle svého přání,
ale to je možné pouze prostřednictvím psychologických změn v mysli. Mysl je
jádrem hmotného těla. Postupný vývoj hmotného těla závisí na psychologických
změnách v mysli. Proměna tělesné konstrukce červa v motýla a v moderní
lékařské vědě přeměna mužského těla na ženské nebo naopak závisí hlavně na
psychických změnách.
V Bhagavad-gítě je řečeno, že když člověk v okamžiku smrti soustředí svoji mysl
na podobu Osobnosti Božství, na Šrí Kršnu, a takto opustí svoje tělo, okamžitě
vstoupí do duchovní existence v antihmotném světě. To znamená, že každý, kdo
dodržováním předepsaných pravidel oddané služby cvičí svoji mysl, aby se
obrátila od hmoty k duchovní podobě Boha, dosáhne velice snadno Božího
království v antihmotném nebi. To je zcela jisté.
Pokud si někdo přeje vstoupit na jinou planetu hmotného nebe, může tam jít
ihned po opuštění současného těla (t. j. po smrti). Chce-li jít někdo na Měsíc,
Slunce nebo Mars, stačí, když bude jednoduše vykonávat činnosti pro tento účel
předepsané. Bhagavad-gítá to potvrzuje následujícími slovy:
,,Člověk po smrti dosáhne právě toho, o čem meditoval v okamžiku smrti a nač
myslel při opouštění svého těla. ``
Mahárádž Bhárata žil životem přísného pokání, ale v okamžiku své smrti myslel
na jelena, a proto se po smrti stal jelenem. Udržel si ovšem jasné vědomí z
minulého života a uvědomil si svoji chybu. Je důležité vědět, že myšlenky
člověka v okamžiku smrti jsou ovlivněny vlastními činnostmi, které vykonával
během svého života.
Ve Šrímad-Bhágavatamu (třetí zpěv, kapitola 32) je vstup na Měsíc popsán
následovně:
,,Materialisticky uvažující lidé, kteří nemají žádné informace o Božím království,
vždy prahnou po hmotném zisku v podobě majetku, slávy a úcty. Takové lidi
zajímá rostoucí blaho jejich rodiny nebo vlastní požitek, a z toho důvodu se také
zajímají o růst společenského nebo národního blahobytu. Tito lidé obdrží tyto
věci prostředictvím materialistických činností. Jsou mechanicky zaměstnáni
rituálním plněním předepsaných povinností a také mají sklon uspokojovat
zesnulé předky (Pity) a uctívat polobohy prostřednictvím obětí, které jsou
předepsány ve zjevených písmech. Díky těmto činnostem - obětem a vykonávání
obřadů - se takové duše po smrti dostanou na Měsíc a získají možnost pít
nebeský nápoj sóma-rasu. Měsíci vládne polobůh Čandra. Prostředí a radosti
života jsou tam mnohem větší a příjemnější nežli tady na Zemi. Pokud po
dosažení Měsíce duše nevyužije příležitosti k další cestě na lepší planety, je
přinucena vrátit se zpět na Zemi nebo na jinou podobnou planetu. I když
materialisté mohou dosáhnout nejvyššího planetárního systému, budou v době
zániku vesmírného projevu jistě zničeni. ``
V duchovním nebi, v para-vjómě, se nachází neomezené množství
vaikunthských planet. Vaikunthy jsou duchovní planety, které jsou projevením
vnitřní síly Pána, a v poměru k hmotným planetám (vnější energii) v hmotném
nebi je jich třikrát více. Nešťastný materialista tedy ze všech sil vymýšlí politické
uspořádání na planetě, která je v Božím stvoření naprosto bezvýznamná.
Nemluvě o této planetě Zemi, celý vesmír s bezpočtem planet a galaxií lze
přirovnat k jednomu zrnku v pytli plném hořčičných semínek. Nešťastný
materialista však vymýšlí i nadále plány jak žít pohodlně na této planetě, a tak
promarňuje svoji drahocennou lidskou energii něčím, co je odsouzeno k nezdaru.
Čas promrhaný obchodními spekulacemi by mohl věnovat rozvíjení
,,jednoduchého žití a hlubokého duchovního myšlení``, a tak se zachránit před
neustálým hmotným neklidem.
V případě, že si chce materialista užívat více hmotných vymožeností, může
odejít na planety, kde je možné zažít rozkoše mnohem větší nežli na této planetě
Zemi. Nejlepší je však připravovat se na návrat do duchovního nebe. Pokud však
někdo přesto touží užívat si hmotných vymožeností, může odejít na jiné planety v
hmotném nebi pomocí jógy. Kosmické lodi astronautů jsou na úrovni dětských
hraček a pro tento účel se nehodí.
Systém aštánga-jógy je také hmotný, neboť učí člověka ovládat pohyby vzduchu
uvnitř hmotného těla. Duchovní jiskra, duše, se vznáší na vzduchu uvnitř těla, a
nádech a výdech jsou tedy vlny vzduchu nesoucího duši. Jóga je hmotný způsob,
jak ovládnout tento vzduch a přemístit duši ze žaludku k pupku, z hrudi ke klíční
kosti a odtamtud mezi obočí, pak do vrcholku hlavy a nakonec na jakoukoliv
požadovanou planetu. Rychlosti světla a vzduchu již materialističtí vědci změřili,
ale nemají žádné informace o rychlosti mysli a inteligence. O rychlosti mysli
máme určitou omezenou představu a víme, že během okamžiku se naše mysl
může přemístit na místa statisíce kilometrů vzdálená. Inteligence je ještě
jemnější. Jemnější než inteligence je duše, která není hmotná jako mysl a
inteligence, ale je duchovní neboli antihmotná. Duše je několiksettisíckrát
jemnější a mocnější než inteligence. Můžeme si tedy představit, jak rychle
cestuje duše z jedné planety na druhou. Netřeba podotýkat, že duše cestuje svojí
vlastní silou a nikoliv za pomoci nějakého hmotného dopravního prostředku.
Zvířecí civilizace, která rozvíjí pouze jedení, spaní, bránění se a smyslový
požitek, vede moderního člověka k tomu, že zapomíná, jak mocná je duše. Jak
jsme již popsali, duše je duchovní jiskrou, která je mnohem zářivější, oslnivější a
mocnější než Slunce, Měsíc či elektřina. Pokud si člověk neuvědomí svoji
skutečnou duchovní totožnost, promarní lidský život. Pán Čaitanja přišel se Svým
společníkem Nitjánandou zachránit lidstvo před touto pomýlenou civilizací.
Šrímad-Bhágavatam také popisuje, jak jógíni mohou cestovat na všechny
planety ve vesmíru. Když je životní síla vyzdvižena do lebeční dutiny, může
opustit tělo očima, nosem, ušima atd., neboť to jsou místa známá jako sedmé
středisko životní síly. Jógíni však umí tyto otvory zablokovat úplným zastavením
dechu. Jógí pak soustředí životní sílu do středu, t. j. mezi obočí. V této situaci pak
může myslet na planetu, na kterou chce odejít po opuštění těla. Může se
rozhodnout, zda chce jít do Kršnova sídla na transcendentálních Vaikunthách, z
nichž nebude nucen sestoupit do hmotného světa, nebo zda chce cestovat na
vyšší planety v hmotném vesmíru. Dokonalý jógí si může vybrat z těchto dvou
možností.
 Pro dokonalého jógína, který dokáže opustit tělo s dokonalým vědomím, je
přemísťování se z jedné planety na druhou stejně snadné, jako pro obyčejného
člověka jít na nákup. Již jsme hovořili o tom, že hmotné tělo je jen obalem duše.
Mysl a inteligence jsou spodní obaly a hrubohmotné tělo ze země, vody, vzduchu
atd. je svrchním obalem duše. Každá pokročilá duše, která jógovým procesem
realizovala sebe samu a která zná vztah mezi hmotou a duší, může opustit hrubý
oblek duše bez jakýchkoliv problémů a podle svého přání. Milostí Boha máme
úplnou svobodu. Protože Pán je k nám tak laskavý, můžeme žít kdekoliv - v
duchovním nebi nebo hmotném nebi, na jakékoliv planetě si přejeme. Zneužití
této svobody ovšem vede k poklesnutí do hmotného světa, kde zakoušíme tři
druhy utrpení podmíněného života. Nešťastný život v hmotném světě, pro který
se duše vlastně sama rozhodla, pěkně popisuje Milton ve Ztraceném ráji.
Podobně může duše svým rozhodnutím znovu nalézt ztracený ráj a vrátit se
domů, zpátky k Bohu.
V kritickém okamžiku smrti může člověk soustředit životní sílu mezi obočí a
rozhodnout se, kam chce jít. Pokud již nechce mít žádné spojení s hmotným
světem, může za méně než jednu vteřinu dosáhnout transcendentální Vaikunthy
a žít tam v duchovním těle, které je vhodné pro duchovní svět. Musí si jen přát
opustit hmotný svět v jemné i hrubé podobě a pak přemístit životní sílu do
nejvyšší části hlavy a opustit tělo otvorem v lebce zvaným brahma-randhra. To je
nejvyšší dokonalost jógy.
Člověk má samozřejmě svobodnou vůli a pokud se nechce osvobodit z
hmotného světa, může užívat života jako brahma-p€da (v postavení Brahmy) a
navštívit Siddhalóku, planetu hmotně dokonalých bytostí, které mají úplné
schopnosti ovládat tíži, prostor, čas atd. Chce-li člověk odejít na tyto vyšší
planety v hmotném vesmíru, nemusí se vzdávat mysli a inteligence (jemné
hmoty), ale musí se vzdát hrubé hmoty (hrubohmotného těla).
Uměle vyrobené satelity a mechanické vesmírné dopravní prostředky nebudou
nikdy moci dopravit lidské bytosti na planety ve vnějším prostoru. Lidé nemohou
létat ani na tolik propagované výlety na Měsíc, neboť jak jsme již uvedli,
atmosféra na takových vyšších planetách se liší od atmosféry na Zemi. Každá
planeta má svou zvláštní atmosféru a pokud chce člověk cestovat na určitou
planetu uvnitř hmotného vesmíru, musí mít hmotné tělo přesně uzpůsobené
klimatickým podmínkám této planety. Když někdo chce jet z Indie do Evropy, kde
jsou jiné klimatické podmínky, musí také odpovídajícím způsobem změnit oděv.
Podobně, když se chce někdo přemístit na transcendentální planety, Vaikunthy,
musí úplně změnit tělo.
Chce-li člověk odejít na vyšší hmotné planety, může si ponechat svůj jemnější
oděv, který tvoří mysl, inteligence a falešné ego, ale musí odložit své hrubé šaty
(tělo), které tvoří země, voda, oheň atd. Pro cestu na transcendentální planetu je
ovšem nutné změnit jak jemnohmotné, tak hrubohmotné tělo, protože
duchovního nebe můžeme dosáhnout jedině ve zcela duchovní podobě. Tato
změna oděvu nastane automaticky v okamžiku smrti, pokud si to člověk bude
přát. Takové přání ale může mít umírající člověk jedině tehdy, když ho kultivoval
během svého života. Člověk tíhne k tomu, co je mu drahé. Pokud vykonává
oddanou službu, pak kultivuje touhu po Božím království. Následující řádky
popisují obecný postup, jakým se lze připravit na snadnou cestu na vaikunthské
(antihmotné) planety, kde neexistuje rození, stáří, nemoc ani smrt.
Pozitivní pravidla obecného postupu jsou následující:
1. Vážný uchazeč musí přijmout pravého duchovního mistra, aby měl vědecké
vedení. Protože smysly jsou hmotné, není možné jejich prostřednictvím realizovat
Transcendenci. Smysly musí být zduchovněny předepsanou metodou pod
vedením duchovního mistra.
2. Když student najde pravého duchovního mistra, musí od něj přijmout
zasvěcení. To je začátek duchovní přípravy.
3. Uchazeč musí být připraven sloužit duchovnímu mistru všemi způsoby. Pravý
duchovní mistr - který dokonale zná duchovní vědu, ovládá nauku duchovních
písem jako je Bhagavad-gítá, Védánta, Šrímad-Bhágavatam a Upanišady, a je
také realizovanou duší, která již dosáhla spojení s Nejvyšším Pánem - je
průzračným médiem, jímž je toužící uchazeč veden k cestě na Vaikunthy.
Duchovní mistr musí být uspokojen ve všech ohledech, protože pouze jeho
požehnáním může uchazeč učinit na této cestě úžasný pokrok.
4. Inteligentní uchazeč klade duchovnímu mistrovi inteligentní otázky, aby se na
své cestě zbavil všech pochybností. Duchovní mistr neukazuje cestu nijak
nahodile, ale ve shodě s autoritami, které již touto cestou prošly. Jména těchto
autorit jsou uvedena v písmech a je pouze nutné je následovat pod vedením
duchovního mistra. Duchovní mistr se nikdy neodklání od cesty autorit.
5. Uchazeč se má vždy snažit kráčet ve stopách velkých mudrců, kteří se ve
svém životě drželi této metody a dosáhli tak úspěchu. To by mělo být jeho
životním mottem. Neměl by je povrchně napodobovat, ale měl by je upřímně
následovat s ohledem na příslušný čas a podmínky.
6. Uchazeč musí být připraven změnit své zvyky podle pokynů uvedených v
autoritativních knihách a pro uspokojení Pána musí být podle Ardžunova příkladu
připraven obětovat smyslový požitek i odříkání.
7. Uchazeč by měl žít v duchovním prostředí.
8. Musí být spokojen jen s takovým majetkem, jaký stačí k životu. Neměl by se
snažit hromadit více majetku, než je nutné k tomu, aby jednoduchým způsobem
udržoval tělo a duši pohromadě.
9. Musí držet půst na předepsané dny, jako je jedenáctý den po nově a úplňku.
10. Musí chovat úctu k banyánovníku, krávě, učenému bráhmanovi a oddanému.
To jsou první kroky na cestě oddané služby. Postupně člověk musí následovat
další pravidla negativního charakteru:
11. Měl by se vyvarovat přestupků ve vykonávání oddané služby a při zpívání
svatých jmen.
12. Měl by se vyhýbat zbytečným stykům s neoddanými.
13. Nesmí přijímat neomezený počet žáků. To znamená, že uchazeč, který
úspěšně dodržuje prvních dvanáct bodů, se může sám stát duchovním mistrem,
stejně jako starší student může pomáhat dohlížet na třídu s omezeným počtem
žáků.
14. Nesmí se vydávat za velice učeného člověka jen proto, že dokáže citovat z
knih. Musí mít důkladné poznání z nezbytných knih a nemá zbytečně studovat
jinou literaturu.
15. Pravidelné a správné dodržování výše uvedených čtrnácti bodů umožní
uchazeči mít vyrovnanou mysl i při velkých zkouškách v podobě hmotné ztráty a
zisku.
16. V dalším stádiu uchazeč není ovlivněn nářkem a iluzí.
17. Neznevažuje jiné druhy náboženství nebo uctívání, stejně jako se nevysmívá
Osobnosti Božství nebo oddaným Pána.
18. Nikdy netoleruje pomlouvání Pána nebo Jeho oddaných.
19. Neměl by se zapojovat do rozhovorů týkajících se vztahů mezi mužem a
ženou a také by se neměl zabývat zbytečnými otázkami týkajícími se rodinných
záležitostí někoho jiného.
20. Neměl by způsobovat bolest tělu ani mysli žádné živé bytosti.
Z výše uvedených dvaceti bodů jsou první tři pozitivní body povinné a pro
vážného uchazeče jsou nejnutnější.
Existuje dalších čtyřicet bodů, které má vážný uchazeč dodržovat, ale pět z nich,
které se obzvláště hodí pro život v současné společnosti, Pán Čaitanja označil za
nejdůležitější:
1. Sdružovat se s oddanými. S oddanými se můžeme sdružovat tak, že jim
pozorně nasloucháme, klademe jim závažné otázky, nabízíme jim jídlo a
přijímáme jídlo od nich, dáváme jim milodary a přijímáme vše, co oni nabízejí
nám.
 2. Zpívat svaté jméno Pána za všech okolností. Zpívání Pánova jména je
snadným a nenáročným procesem realizace. Můžeme kdykoliv zpívat jakékoliv z
nespočetně mnoha jmen Pána. Měli bychom se také vyhýbat přestupkům, jichž
se můžeme dopouštět při zpívání transcendentálních jmen, ale v každém případě
bychom se měli snažit zpívat svatá jména Pána neustále.
3. Naslouchat transcendentálním námětům ze Šrímad-Bhágavatamu. Toto
naslouchání je možné při přednáškách skutečných oddaných podle
autorizovaného překladu Bhágavatamu.
4. Bydlet v Mathuře, kde se narodil Pán Šrí Kršna. Také náš domov se může stát
stejně dobrým jako je Mathurá, jestliže doma instalujeme Božstva Pána, která
pak uctívají všichni členové rodiny po řádném zasvěcení od duchovního mistra.
5. Uctívat Božstvo s pozorností a oddaností, aby se celá atmosféra našeho
domova podobala atmosféře Pánova sídla. To je možné pod vedením duchovního
mistra, který ovládá transcendentální umění a může uchazeči ukázat správnou
metodu.
Pět výše uvedených pravidel může dodržovat každý člověk v kterékoliv části
světa. Každý se tudíž může připravit na návrat domů, zpátky k Bohu,
jednoduchou metodou, uznávanou autoritami jako je Pán Šrí Čaitanja
Maháprabhu, který přišel osvobodit pokleslé duše v současném věku.
Chcete-li se dovědět další podrobnosti, týkající se provádění oddané služby,
doporučujeme vám studovat literaturu jako je Bhakti-rasámrta-sindhu, jehož
souhrnnou studii jsme vydali pod názvem ,,Nektar oddanosti``.
Celý proces přemístění se do duchovního nebe znamená postupně se oprostit od
hrubohmotného a jemnohmotného obalu duše. Výše uvedených pět druhů
oddané služby je duchovně tak mocných, že oddaný i v počátečním stádiu může
být jejich upřímným vykonáváním velice rychle povýšen do stádia bhávy (stav
bezprostředně předcházející lásce k Bohu) neboli na duchovní úroveň, která
převýší všechny mentální a intelektuální činnosti. Být zcela pohroužen do bhávy,
lásky k Bohu, je kvalifikací pro vstup do duchovního nebe ihned po opuštění
hmotné schránky. Dokonalá láska k Bohu staví oddaného na duchovní úroveň, i
když možná ještě stále má hrubohmotné tělo, stejně jako rozžhavené železo ve
styku s ohněm vlastně přestává být železem a chová se jako oheň. To umožňuje
Pánova nevyzpytatelná a nepochopitelná energie, jejíž působení materialistická
věda nedokáže vypočítat. Člověk se tedy musí s vírou zaměstnat oddanou
službou a aby upevnil svoji víru, musí vyhledávat osobní společnost skutečných
oddaných Pána (je-li to možné) nebo na ně alespoň myslet. V této společnosti
člověk může rozvinout skutečnou oddanou službu Pánu, což způsobí, že všechny
jeho hmotné pochyby naráz zmizí. Všechny tyto stupně duchovní realizace bude
uchazeč osobně cítit sám na sobě, a to v něm upevní víru, že dělá pozitivní
pokrok na cestě do duchovního nebe. Potom se v něm vytvoří upřímné pouto k
Pánovi a Jeho sídlu. Tak se postupně vyvíjí láska k Bohu, která je nejdůležitější
nutností lidského života.
V dějinách existují různé příklady velkých osobností, mudrců a králů, kteří tímto
způsobem dosáhli dokonalosti. Někteří z nich dosáhli úspěchu i vykonáváním
jediného druhu oddané služby s vírou a vytrvalostí:
1. Král Paríkšit dosáhl duchovní úrovně pouhým nasloucháním takové autoritě,
jako byl Šrí Šukadéva Gosvámí.
2. Šrí Šukadéva Gosvámí dosáhl téhož pouhým přednášením, nezkresleným
předáním transcendentálního poselství, které získal od svého velikého otce, Šrí
Vjásadévy.
3. Král Prahlád dosáhl duchovního úspěchu neustálým vzpomínáním na Pána
podle pokynů, které mu dal Šrí Nárada Muni, veliký světec a oddaný.
4. Lakšmídží, bohyně štěstí, dosáhla úspěchu pouhou službou lotosovým nohám
Pána.
5. Král Prthu dosáhl úspěchu pouhým uctíváním Pána.
6. Akrúra, vozataj, dosáhl úspěchu pouhým pronášením modliteb k Pánu.
 7. Hanumán (Mahávíra), slavný oddaný Šrí Rámačandry, dosáhl úspěchu
pouhým plněním Jeho rozkazů.
8. Ardžuna, veliký válečník, dosáhl stejné dokonalosti pouhým přátelstvím s
Pánem, který mu přednesl poselství Bhagavad-gíty.
9. Král Bali dosáhl úspěchu tím, že Pánovi odevzdal vše včetně svého vlastního
těla.
To je devět základních druhů oddané služby Pánu a uchazeč může podle své
volby provádět buď jeden, dva, tři, čtyři nebo všechny najednou. Všechny služby
Absolutnímu jsou samy o sobě absolutní a nemají kvantitativní nebo kvalitativní
rozdíly hmotné úrovně. Na duchovní úrovni je všechno navzájem identické, i když
tam vládne transcendentální různorodost. Král Ambaríš prováděl všech devět
druhů a dosáhl dokonalého úspěchu. Svoji mysl soustředil na lotosové nohy
Pána, svůj hlas používal k popisování duchovního světa, své ruce k čištění
chrámu Pána, své uši k pokornému naslouchání slovům Pána Šrí Kršny, své oči ke
shlížení Božstev Pána, své tělo k dotýkání se těl oddaných, svůj nos k čichání ke
květům obětovaným Pánu, svůj jazyk k ochutnávání jídel obětovaných Pánu, své
nohy k navštěvování chrámu Pána a všechnu svou energii k vykonávání služeb
Pánu bez nejmenší touhy po vlastním smyslovém požitku. Všechny tyto činnosti
mu pomohly dosáhnout dokonalosti života, která převyšuje všechny úrovně
materialistické vědy. Pro všechny lidské bytosti je proto důležité přijmout tyto
principy duchovní realizace vedoucí k dokonalosti života. Jedinou skutečnou
povinností lidské bytosti je duchovní realizace. V moderní civilizaci je lidská
společnost bohužel příliš zaměstnána plněním světských povinností. Státní,
společenské a humanitární povinnosti jsou ve skutečnosti závazné jen pro ty,
kteří neznají své duchovní povinnosti. Jakmile se člověk narodí na této Zemi,
nejenže má státní, společenské a humanitární závazky, ale má také závazky k
polobohům, kteří dodávají vzduch, světlo, vodu atd. Má také dluh vůči velikým
mudrcům, kteří po sobě zanechali rozsáhlé pokladnice poznání, aby mu ukázali
správnou cestu životem. Má závazky ke všem živým bytostem, ke svým
předkům, členům rodiny atd. Zaměstná-li se však plněním jediné skutečné
povinnosti - povinnosti dosáhnout duchovní dokonalosti - automaticky pro něj
přestávají platit všechny ostatní závazky, aniž by se o to musel nějak snažit.
Oddaný Pána není nikdy ve společnosti rušivým prvkem - naopak, je velikým
společenským přínosem. Jelikož žádného upřímného oddaného nepřitahují hříšné
činy, může společnosti prokazovat neocenitelnou nesobeckou službu v zájmu
míru a prosperity všech jejích členů v tomto životě i v příštím. Ale i tehdy, když se
takový oddaný dopustí nějakého přestupku, Pán Samotný to okamžitě napraví.
Není tudíž potřeba, aby oddaný získával materialistické poznání nebo se všeho
zříkal a žil jako poustevník. Může jednoduše zůstat doma a spořádaně vykonávat
oddanou službu v kterémkoliv životním stádiu. V dějinách známe také příklady
mimořádně krutých lidí, kterým vykonávání oddané služby obměkčilo srdce.
Poznání a zanechání nižších návyků přicházejí v životě čistého oddaného
automaticky, aniž by musel vyvíjet vnější úsilí.
Duchovní umění a věda o oddané službě jsou nejvyšší přínosy indických mudrců
celému světu. Proto každý, kdo se narodil v Indii, má povinnost dovést svůj život
k dokonalosti přijetím principů tohoto velikého umění a vědy a šířit je po celém
světě, který stále ještě nezná konečný cíl života. Lidská společnost je určena k
dosažení dokonalosti postupným rozvojem poznání. Indičtí mudrci ovšem již
tohoto stavu dosáhli. Proč by jiní měli čekat tisíce a tisíce let, aby dosáhli svého
vrcholu? Proč jim nedat informace ihned systematickým způsobem, aby ušetřili
čas a energii? Měli by využít života, o který možná museli milióny let tvrdě
usilovat.
Jeden ruský spisovatel nyní nabízí světu myšlenku, že vědecký pokrok člověku
dopomůže k věčnému životu. Nevěří samozřejmě v Nejvyšší Bytost, v existenci
stvořitele. Přesto jeho myšlenku vítáme, protože víme, že skutečný pokrok ve
vědeckém poznání přivede člověka do duchovního nebe a přinese vědcům
informace o tom, že existuje svrchovaný stvořitel, který má dokonalé síly,
přesahující všechna materialistická vědecká pojetí.
 Jak jsme již uvedli, každá živá bytost má svoji věčnou podobu, ale musí měnit
své vnější obaly, hrubý a jemný, a tento proces změn se nazývá život a smrt.
Dokud je živá bytost uvězněna v žaláři hmotného světa, nemůže se nikde
vyhnout tomuto procesu změn, který pokračuje i na nejvyšší úrovni hmotného
života. Ruský spisovatel může spekulovat, jak spisovatelé s oblibou dělají, ale
rozumnější lidé s trochou znalostí o přírodních zákonech nemohou souhlasit s
tím, že člověk někdy bude žít v tomto hmotném světě věčně.
Přírodovědec může poznat obecný běh hmotné přírody pouhým studiem plodů
stromu. Malý plod se vyvíjí z květu, roste, nějaký čas visí na větvi, dorůstá do
plné velikosti, dozrává, pak den ze dne chřadne, až konečně padá ze stromu,
začíná se rozkládat na zeminu a nakonec se smísí s půdou, přičemž ponechá
semeno, z něhož po jistém čase začne vyrůstat další strom a rodit se další plody,
které potká tentýž osud.
Živá bytost (jako duchovní jiskra, část Nejvyšší Bytosti) nabývá své organické
podoby v lůně matky ihned po pohlavním styku. Pomalu vyrůstá uvnitř dělohy,
rodí se, pak roste dál, stává se dítětem, hochem, mladíkem, dospělým a starým
člověkem, nakonec chřadne, a přes všechna dobrá přání a nadějné vidiny
různých spisovatelů pak přichází smrt. Když srovnáme člověka a plod,
nenalezneme mezi nimi žádný rozdíl. Člověk po sobě může právě tak zanechat
svá semena v podobě mnoha dětí, ale působením zákona hmotné přírody
nemůže ve svém hmotném těle existovat věčně.
Jak může být někdo lhostejný k zákonu hmotné přírody? Žádný materialistický
vědec nedokáže změnit přísné přírodní zákony, ať už se vychloubá sebevíc.
Žádný astronom nebo vědec nedokáže změnit dráhy planet - může nanejvýš
vyrobit malou napodobeninu planety, kterou nazve satelit. Na hloupé děti to
možná udělá dojem a možná připíší vynálezcům moderních satelitů, sputniků
atd. velké zásluhy, ale rozumní lidé přiznají větší zásluhy stvořiteli gigantických
satelitů, tj. Slunce, hvězd a planet, které materialistický vědec nedokáže ani
spočítat. Jestliže stvořitelé malých ubohých satelitů žijí v Rusku nebo Americe, je
logické, že v duchovním nebi sídlí stvořitel gigantických satelitů. Pokud malý
satelit vyrábí a uvádí do pohybu na jeho oběžné dráze tolik vědeckých mozků,
jak jemný a dokonalý musí být mozek, který stvořil galaxie hvězd a který je
udržuje na jejich oběžných drahách? Na tuto otázku ateistická třída lidí dosud
neumí odpovědět.
Nevěřící lidé vymýšlejí své vlastní teorie stvoření, na jejichž konci stojí obvykle
tvrzení jako ,,je těžké tomu porozumět``, ,,naše představivost na to nestačí, ale
je to docela možné``, ,,je to nepochopitelné`` atd. To jen ukazuje, že jejich
informace nemají žádný autoritativní základ a neopírají se o vědecké údaje. Tito
lidé pouze spekulují. V Bhagavad-gítě jsou ovšem dostupné informace o tom, že
v hmotném světě existují živé bytosti, které žijí 4 300 000 x 1000 x 2 x 30 x 12 x
100 slunečních let. Bhagavad-gítu přijímáme jako autoritu, protože tuto knihu
poznání takto přijímali velcí indičtí mudrci jako Šankaráčárja, Šrí
Rámánudžáčárja, Šrí Madhváčárja a Šrí Čaitanja Maháprabhu. Bhagavad-gítá
říká, že v hmotném světě podléhají všechny jednotlivé životní podoby rozkladu a
smrti, bez ohledu na délku jejich života.
Všechny hmotné tvary tedy podléhají zákonu přeměny, i když potenciálně se
hmotná energie zachovává. Potenciálně je všechno věčné, ale v hmotném světě
hmota dostává tvar, nějaký čas zůstává, vyvíjí se k zralosti, stárne, rozpadá se a
nakonec zase mizí. Tak je tomu se všemi hmotnými předměty. Teorie
materialistů, že nad hmotným nebem existuje ,,nějaká jiná forma``, která je za
hranicemi viditelnosti a která je zvláštní a nepochopitelná, je pouze nesmělým
naznačením existence duchovního nebe. Základní duchovní princip je nám
ovšem ještě mnohem blíž, neboť duše je činná síla ve všech živých bytostech.
Hmotné tělo bez duchovního prvku nemá žádný život. Například je-li duchovní
prvek přítomen v těle dítěte, nastávají v něm změny a tělo se vyvíjí. Jakmile však
duše tělo opustí, vývoj se zastaví. Tento zákon platí pro každý hmotný objekt.
Hmota se mění z jednoho tvaru do druhého, je-li ve styku s duchovním prvkem.
Bez duše neexistuje žádná změna. Tímto způsobem se vyvíjí celý vesmír.
Emanuje z energie Transcendence za přičinění duchovní síly, která rovněž patří
Nejvyššímu, a vyvíjí se do gigantických podob jako je Slunce, Měsíc, Země atd.
Existuje čtrnáct planetárních systémů a i když se navzájem liší rozměrem a
kvalitou, stejný princip vývoje platí pro všechny. Duchovní síla je stvořitel a
jedině působením tohoto duchovního principu nastává změna, přerod a vývoj.
Život rozhodně není tvořen pouze hmotnými reakcemi chemického charakteru,
jak tvrdí mnoho pošetilých lidí. Hmota je uvedena do činnosti vyšší bytostí, která
vytváří příznivé podmínky pro působení duchovní živé síly. Vyšší energie ovládá
hmotu vhodným způsobem podle svobodné vůle duchovní bytosti. Nikdy se
nestává, že by se stavební materiály samy spojily a náhle vznikl dům. Hmotu
ovládá živá bytost vhodným způsobem podle své svobodné vůle, a tak staví svůj
dům. Hmota je pouze materiál, ale duše je tvůrce. Tomuto závěru se vyhýbá
pouze člověk s omezeným chápáním. Stvořitel může zůstávat v pozadí, ale když
Ho nevidíme, neznamená to, že žádný stvořitel neexistuje. Člověk by se neměl
nechat oklamat gigantickými tvary hmotného vesmíru. Měl by se raději naučit
vidět existenci svrchované inteligence za všemi hmotnými projevy. Nejvyšší
Bytostí, svrchovanou inteligencí, je nejvyšší stvořitel, všepřitažlivá Osobnost
Božství, Šrí Kršna. Lidé si toho možná nejsou vědomi, ale o stvořiteli poskytují
jasné informace védská písma jako je Bhagavad-gítá a obzvlášť Šrímad-
Bhágavatam.
Když satelit vyletí do vesmíru, dítě možná nechápe, že za tím stojí mozek vědců,
ale dospělému inteligentnímu člověku je jasné, že satelit ovládají vědci na Zemi.
Méně inteligentní lidé podobně nemají informace o stvořiteli a Jeho věčném sídle
v duchovním světě, které je mimo dosah našeho zraku, ale duchovní nebe a
duchovní planety, které jsou větší a početnější než planety v hmotném nebi,
přesto existují. Z Bhagavad-gíty se dovídáme, že hmotný vesmír tvoří pouhou
část (jednu čtvrtinu) stvoření. Mnoho takových informací najdeme ve Šrímad-
Bhágavatamu a dalších védských písmech.
Jestliže je možné vytvořit živou energii ve vědecké laboratoři ,,interakcí jistých
fyzikálních a chemických sloučenin``, proč ještě nebyli sebevědomí
materialističtí vědci schopni vyrobit život? Měli by konečně pochopit, že duchovní
síla se liší od hmoty a že tuto energii není možné vyrobit žádným hmotným
způsobem. Rusové a Američané jsou nyní nepochybně velice pokročilí v mnoha
vědních oborech, které využívají pro zdokonalení výroby, ale nevědí dosud nic o
duchovní vědě. Aby mohli vytvořit dokonalou a pokrokovou lidskou společnost,
musí se učit od vyšší inteligence.
Rusové nevědí, že Šrímad-Bhágavatam dokonale popisuje filozofii socialismu.
Bhágavatam učí, že všechen majetek, který existuje, včetně všeho přírodního
bohatství (zemědělských plodin, nerostných surovin atd.) je stvořen nejvyšším
stvořitelem, a proto každá živá bytost má právo z něho brát. Dále se praví, že
každý má vlastnit jen tolik majetku, kolik potřebuje pro udržení svého těla, a že
pokud si někdo přeje mít víc nebo pokud si bere víc než mu náleží, bude
potrestán. Je také psáno, že ke zvířatům bychom se měli chovat jako k vlastním
dětem.
Věříme, že nikdo na Zemi nedokáže popsat socialismus tak dobře jako Šrímad-
Bhágavatam. S jinými živými bytostmi nežli jsou lidé může člověk zacházet jako s
bratry a dětmi jedině tehdy, když má dokonalou představu o stvořiteli a
skutečném postavení živé bytosti.
Lidská touha dosáhnout nesmrtelnosti může být splněna jedině v duchovním
světě. Jak jsme uvedli na počátku tohoto pojednání, touha po věčném životě je
známkou dřímajícího duchovního života. Lidská civilizace by se měla ubírat k
tomuto cíli. Každá lidská bytost se může přemístit do duchovního světa procesem
bhakti-jógy, který jsme zde popsali. Je to veliká věda a Indie nám poskytuje
mnoho vědeckých knih, které nám umožňují přivést svůj život k dokonalosti.
Bhakti-jóga je věčné náboženství člověka. V době, kdy materialistická věda
vládne všemu, včetně náboženství, by bylo velmi povzbudivé vidět principy
věčného náboženství z pohledu moderního vědce. Dokonce také Dr. S.
Rádhákrišnan na světové náboženské konferenci připustil, že moderní civilizace
nepřijme náboženství, dokud nebude přijato z vědeckého hlediska. Všem, kteří
milují pravdu, odpovídáme, že bhakti-jóga je věčné náboženství světa a je určena
pro všechny živé bytosti, které jsou ve věčném vztahu s Nejvyšším Pánem.
Šrípáda Rámánudžáčárja definoval slovo san€tana neboli ,,věčný`` jako ,,to, co
nemá začátek ani konec``. Když mluvíme o sanátana-dharmě, věčném
náboženství, bereme tuto definici za samozřejmou. To, co nemá začátek ani
konec, se liší od čehokoliv sektářského, co je omezené a má své hranice. Ve
světle moderní vědy budeme moci vidět sanátana-dharmu jako hlavní
zaměstnání všech lidí na světě - a nejen jich, ale i všech živých bytostí ve
vesmíru. Náboženská víra, která není san€tana, má svůj počátek v dějinách
lidstva, ale sanátana-dharma žádný takový počátek nemá, neboť věčně patří k
živým bytostem.
Jestliže člověk tvrdí, že patří k určité víře - k hinduistické, muslimské, křesťanské,
buddhistické nebo jiné sektě - a odvolává se na určitý čas a podmínky, ve
kterých se narodil, pak taková označení nejsou sanátana-dharma. Hinduista se
může stát muslimem a muslim se může stát hinduistou nebo křesťanem atd., ale
vždy zůstává jedno stejné. Za všech podmínek člověk slouží druhým. Hinduista,
muslim, buddhista i křesťan vždy někomu slouží. Vyznávání nějaké zvláštní víry
není sanátana-dharma. Sanátana-dharma neustále provází každou živou bytost a
je společná všem náboženstvím. Sanátana-dharma znamená služba.
V Bhagavad-gítě je několik odkazů na to, co je san€tana. Poučme se o významu
sanátana-dharmy z tohoto autoritativního zdroje.
Odkaz na slovo san€tanam je v desátém verši sedmé kapitoly, kde Pán říká, že
je původem všeho a je tedy san€tanam. Původ všeho je popsán v Upanišadách
jako úplný celek. Všechny emanace z tohoto celku jsou samy o sobě také úplné,
ale ačkoliv z úplného san€tana zřídla emanuje mnoho úplných jednotek, původní
san€tana se nezmenšuje v kvalitě ani kvantitě. Je tomu tak proto, že san€tana
má neměnnou povahu. Nic z toho, co se jakkoliv mění vlivem času a podmínek,
není san€tana. Nic z toho, co se jakkoliv mění ve formě nebo kvalitě, také nelze
přijímat jako san€tana. Použijeme hmotného příkladu - slunce září svými paprsky
po stovky a milióny let a i když je to hmotně stvořený objekt, jeho tvar a paprsky
jsou stále neměnné. To, co nebylo nikdy stvořeno, se proto nemůže měnit ve
tvaru a kvalitě, i když je to původem všeho.
Pán říká, že je otcem všech životních druhů a že všechny živé bytosti - bez
ohledu na to, čím jsou - jsou Jeho nedílné části. Bhagavad-gítá je tudíž určena pro
všechny. Gítá obsahuje informace o povaze Nejvyššího Pána, která je san€tana.
Je v ní také informace o Jeho sídle, které je daleko za hmotným nebem, a o
povaze živých bytostí, která je také san€tana.
Pán Kršna nás také v Bhagavad-gítě informuje, že tento hmotný svět je plný
utrpení v podobě rození, stáří, nemoci a smrti. Toto utrpení je přítomné i na
nejvyšší planetě hmotného vesmíru, Brahmalóce. Pouze v Jeho sídle neexistuje
utrpení. Není tam potřeba slunce, měsíce ani ohně, neboť tamní planety září
samy. Život je tam věčný a plný poznání a blaženosti, a to je sanátana-dharma.
Pro všechny živé bytosti je proto přirozené vrátit se domů, zpátky k Bohu, a žít v
sanátana-dhámu ve společnosti sanátana-puruši neboli Purušóttamy, Pána Šrí
Kršny. Nemohou navěky zůstávat v tomto nešťastném hmotném světě. Nikde v
hmotném světě, ani na Brahmalóce, nenajdeme štěstí. Na vyšší planety tohoto
hmotného vesmíru se chtějí přemístit pouze méně inteligentní lidé. Tito lidé
uctívají polobohy a získávají možnosti k požitku, trvající jen určitou dobu. Jejich
náboženské principy a výsledky, kterých jimi dosáhnou, jsou tedy pouze
dočasné. Inteligentní člověk ovšem zanechá všech druhů náboženství, odevzdá
se Nejvyšší Osobnosti Božství, a tak získá absolutní ochranu Všemocného Otce.
Bhakti-jóga je sanátana-dharmou a umožňuje člověku, aby se seznámil s věčným
Pánem a Jeho věčným sídlem. Jedině touto metodou se člověk může vrátit do
duchovního vesmíru, do sanátana-dhámu, a zapojit se do věčných zábav, které
tam probíhají.
Následovníci sanátana-dharmy se tedy mohou řídit pokyny Bhagavad-gíty. Tyto
věčné zásady může následovat každý. I méně osvícení lidé se mohou vrátit k
Bohu. To říká Šrímad-Bhágavatam a také Nejvyšší Pán Samotný v Bhagavad-gítě.
Lidstvo by mělo dostat možnost využít této příležitosti. Jelikož Bhagavad-gítá byla
vyslovena v zemi zvané Bhárata-varša, každý Ind má povinnost seznámit s
poselstvím o skutečné sanátana-dharmě lidi v jiných částech světa. V současné
době víc než kdy jindy trpí zmatení lidé v temnotě materialismu a jejich takzvaná
učenost jim umožnila objevit atomovou bombu, která je přivedla na pokraj
zničení. Sanátana-dharma je poučí o skutečném smyslu života a její rozšiřování
přinese všem velký prospěch.

Rozmanité planetární systémy

V současné době, kdy se lidé pokoušejí létat na Měsíc, by si nikdo neměl myslet,
že vědomí Kršny je něco staromódního. Svět spěje k dosažení Měsíce, ale my
zpíváme Haré Kršna. Lidé by si to však neměli špatně vykládat a myslet si, že
nedržíme krok s moderní vědou. Všechen vědecký pokrok jsme již předběhli. V
Bhagavad-gítě je řečeno, že pokusy člověka o dosažení vyšších planet nejsou
ničím novým. Titulky v novinách ohlašují ,,První kroky člověka na Měsíci``, ale
reportéři nevědí, že milióny a milióny lidí tam již byly a zase se vrátily. To není
nic nového. Děje se to již odedávna. V Bhagavad-gítě (8.16) je jasně uvedeno: €-
brahma-bhuvan€l lok€ﾃ punar €vartino 'rjuna - ,,Můj drahý Ardžuno, i když se
dostaneš na nejvyšší planetární systém, který se nazývá Brahmalóka, budeš se
muset zase vrátit zpátky. `` Meziplanetární cesty tedy nejsou nic nového a
oddaní Kršny to dobře vědí.
Jakožto oddaní Kršny přijímáme to, co Kršna říká, za Absolutní Pravdu. Podle
védské literatury existuje mnoho planetárních systémů. Planetární systém, ve
kterém žijeme, se nazývá Bhúrlóka. Nad tímto planetárním systémem je
Bhuvarlóka. Nad ní je Svarlóka (kam patří Měsíc). Nad Svarlókou je Maharlóka,
nad ní je Džanalóka a nad ní je Satjalóka. Stejně tak existují nižší planetární
systémy. V tomto vesmíru je čtrnáct planetárních systémů a hlavní planetou je
Slunce. Slunce je popsáno v Brahma-sanhitě (5.52):
yac-cak ﾐ ur e ﾐ a savit€ sakala-grah€Š€ﾈ
r€j€ samasta-sura-m™rtir aŹe ﾐ a-tej€ﾃ
yasy€jńay€ bhramati sa ﾈ bhŤta-k€la-cakro
govindam €di-puru ﾐ a ﾈ tam aha ﾈ bhaj€mi
,,Uctívám Góvindu (Kršnu), prvotního Pána, podle Jehož příkazu Slunce přijímá
nesmírnou moc a žár a krouží po své oběžné dráze. Slunce, které je hlavní z
planet ve všech planetárních systémech, je okem Nejvyššího Pána. `` Bez Slunce
bychom nemohli nic vidět. Jsme možná velice pyšní na své oči, ale nejsme
schopni vidět ani svého souseda ve vedlejším pokoji. Lidé se vyzývavě ptají:
,,Můžete mi ukázat Boha? `` Ale co mohou vidět? Jakou hodnotu mají jejich oči?
Bůh není laciný. Bez slunečního svitu nemůžeme vidět zhola nic, o Bohu ani
nemluvě. Bez slunečního světla jsme slepí. V noci svítíme elektřinou, neboť
Slunce zapadlo a nic bychom neviděli.
V celém vesmírném projevu není pouze jedno Slunce - existují milióny a trilióny
Sluncí. To je také uvedeno v Brahma-sanhitě (5.40):
yasya prabh€ prabhavato jagadaŠ ﾁ a-ko ﾘ i-
ko ﾘ i ﾐ v aŹe ﾐ a-vasudh€di-vibh™ti-bhinnam
tad brahma ni ﾐ kalam anantam aŹe ﾐ a-bh™ta ﾈ
govindam €di-puru ﾐ a ﾈ tam aha ﾈ bhaj€mi
Duchovní záře Nejvyšší Osobnosti Božství Kršny se nazývá brahmadžjóti a v této
brahmadžjóti existuje bezpočet planet. Stejně jako ve sluneční záři existuje
nekonečné množství planet, v záři vycházející z Kršnova těla existuje nekonečně
mnoho planet a vesmírů. Víme o existenci mnoha vesmírů a v každém z nich je
Slunce. Existují tedy milióny a miliardy vesmírů a milióny a miliardy Sluncí a
Měsíců a jiných planet. Kršna však říká, že pokud se někdo snaží jít na některou z
těchto planet, pouze ztrácí čas.
 Někdo teď byl na Měsíci, ale co tím lidská společnost získala? Když po utracení
tolika peněz, tolika energie a deseti let úsilí někdo doletí na Měsíc a pouze se ho
dotkne, jaký je z toho užitek? Může tam zůstat a pozvat si tam své přátele? A i
když tam zůstane, co z toho získá? Dokud jsme v tomto hmotném světě, ať již na
této planetě nebo na jiných planetách, vždy nás budou pronásledovat stále
stejné strasti - zrození, smrt, stáří a nemoc. Nemůžeme se jim vyhnout.
Předpokládejme, že se vydáme žít na Měsíc s kyslíkovým přístrojem. Jak dlouho
tam ale budeme moci zůstat? A i kdybychom tam mohli zůstat, co bychom
získali? Žili bychom snad o něco déle, ale nemohli bychom tam žít věčně. To je
nemožné. A jaký budeme mít užitek z delšího života? Tarava ﾃ ki ﾈ na j…vanti -
nežijí snad stromy po mnoho let? Poblíž San Franciska jsem viděl les, kde je
strom starý sedm tisíc let. Ale co ze svého dlouhého života má? Pokud je někdo
pyšný na to, že stojí na jednom místě sedm tisíc let, pak si nezaslouží moc velké
uznání.
Jakým způsobem se člověk může dostat na Měsíc a jak přichází zpátky, to je
složité téma, které je důkladně popsáno ve védské literatuře. Není to žádný nový
proces. Cíl naší Společnosti pro vědomí Kršny je ale jiný. Nechceme promrhat
svůj drahocenný čas. Kršna říká: ,,Neztrácejte svůj čas pokusy dostat se na tuto
planetu nebo na tamtu planetu. Co tím získáte? Vaše hmotné strasti vás budou
pronásledovat všude, kam půjdete. `` V Čaitanja-čaritámrtě (Ádi 3.97) proto
autor velice pěkně říká:
keha p€pe, keha puŠye kare vi ﾐ aya-bhoga
bhakti-gandha n€hi, y€te y€ya bhava-roga
,,V tomto hmotném světě se někdo raduje a někdo se neraduje, ale ve
skutečnosti každý trpí, i když si někteří lidé myslí, že se radují, zatímco jiní si
uvědomují, že trpí. `` Ve skutečnosti každý trpí. Kdo v tomto hmotném světě
netrpí nemocemi? Kdo netrpí stářím? Kdo neumírá? Nikdo nechce stárnout ani
být nemocný, ale každý musí trpět. Kde je nějaká radost? Všechna tato radost je
nesmysl, protože v hmotném světě žádná radost neexistuje. Jsou to pouze naše
představy. Člověk by si neměl myslet: ,,Toto je radost a toto je utrpení. ``
Všechno je utrpení! Proto je uvedeno v Čaitanja-čaritámrtě: ,,Jedení, spaní, páření
se a bránění se budou vždy existovat, ale budou mít různé podoby. `` Například
Američané se rodí v Americe díky svým zbožným činnostem, které vykonávali v
předešlých životech. V Indii jsou lidé chudí a trpí, ale i když Američané jedí
chleba namazaný máslem a Indové ho jedí suchý, přesto všichni jedí. Skutečnost,
že Indie trpí chudobou, ještě neznamená, že všechno obyvatelstvo pomře hlady.
Čtyři základní tělesné požadavky - jedení, spaní, páření se a bránění se - mohou
být uspokojeny za jakýchkoliv podmínek, ať už se člověk narodí v bezbožných
nebo zbožných poměrech. Problém je ovšem jak se osvobodit od čtyř druhů
utrpení: zrození, smrti, stáří a nemoci.
To je skutečný problém. Nikoliv ,,Co budu jíst? ``. Ptáci a zvěř žádný takový
problém nemají. Ihned ráno, když se vzbudí, vědí, že budou mít svoji potravu.
Nikdo neumírá hlady a neexistuje problém přemnožení, protože vše řídí a
organizuje Bůh. Existují kvalitativní rozdíly, ale zajistit si vyšší hmotný požitek
není dokonalostí života. Skutečný problém je, jak se osvobodit od zrození, smrti,
stáří a nemoci. To nelze vyřešit tím, že budeme ztrácet čas cestováním po tomto
vesmíru. Tento problém nemůže být vyřešen ani když půjdeme na nejvyšší
planetu, neboť smrt je všude.
Život na Měsíci trvá podle Véd deset tisíc let a jeden den tam se rovná šesti
měsícům tady na Zemi. Deset tisíc krát sto osmdesát let je tedy délka života na
Měsíci. Pro pozemšťana je ovšem nemožné jít na Měsíc a žít tam. To by se celá
védská literatura musela mýlit. Můžeme se tam pokusit dostat, ale nemůžeme
tam žít. Toto poznání je ve Védách. Proto nemáme příliš velký zájem jít na různé
planety. Toužíme jít přímo na planetu, kde žije Kršna. V Bhagavad-gítě (9.25)
Kršna říká:
y€nti deva-vrat€ dev€n pitŽn y€nti pitŤ-vrat€ﾃ
bh™t€ni y€nti bh™tejy€ y€nti mad-y€jino 'pi m€m
 ,,Kdo chce, může jít na Měsíc nebo může jít i na Slunce nebo na milióny a trilióny
jiných planet, nebo je-li příliš hmotně připoután, může zůstat zde - ale ti, kdo jsou
Moji oddaní, přijdou ke Mně. `` To je náš cíl. Zasvěcení do vědomí Kršny
zaručuje, že student nakonec bude moci jít na nejvyšší planetu Kršnalóku.
Nesedíme s rukama v klíně - také se pokoušíme dosáhnout jiných planet, ale
nechceme zbytečně ztrácet čas.
Žádný duševně zdravý a inteligentní člověk si nepřeje vstoupit na další hmotnou
planetu, protože na všech existují čtyři druhy hmotného utrpení. Z Bhagavad-gíty
víme, že i když se dostaneme na Brahmalóku, nejvyšší planetární systém tohoto
vesmíru, i tam se setkáme se čtyřmi druhy utrpení. Bhagavad-gítá nás učí, že
délka jednoho dne na Brahmalóce se rovná miliónům našich let. To je
skutečnost.
Je možné dosáhnout i nejvyššího planetárního systému Brahmalóky, ale vědci
říkají, že rychlostí kosmické lodi by to trvalo čtyřicet tisíc let. Kdo je připraven
cestovat prostorem čtyřicet tisíc let? Z védské literatury chápeme, že můžeme
vstoupit na kteroukoliv planetu za předpokladu, že jsme na to připraveni. Když se
člověk připraví ke vstupu na vyšší planetární systémy, o nichž je řečeno, že je
obývají polobozi, může tam jít. Stejně tak může jít na nižší planetární systém
nebo jestli chce, může zůstat na této planetě. A konečně, pokud si to člověk
přeje, může vstoupit na planetu Nejvyšší Osobnosti Božství. Všechno záleží na
přípravě. Všechny planetární systémy uvnitř hmotného vesmíru jsou ovšem
dočasné. Na určitých hmotných planetách může být život velice dlouhý, ale
všechny živé bytosti v hmotném vesmíru nakonec podléhají zničení a musejí
znovu vyvinout jiná těla. Existují různé druhy těl. Lidské tělo může žít sto let,
zatímco tělo hmyzu někdy jen dvanáct hodin. Životnost různých těl je tedy
relativní. Pokud ovšem někdo vstoupí na planetu zvanou Vaikunthalóka, na
duchovní planetu, pak získá věčný život, plný blaženosti a poznání. Každá lidská
bytost může této dokonalosti dosáhnout, když se o to pokusí. To je uvedeno v
Bhagavad-gítě, kde Pán říká: ,,Každý, kdo zná vpravdě Nejvyšší Osobnost
Božství, může dosáhnout Mého sídla. ``
Mnoho lidí prohlašuje: ,,Bůh je veliký, `` ale to je otřepaná fráze. Člověk musí
vědět, jak je Bůh veliký, a to se může dozvědět z autorizovaných písem. V
Bhagavad-gítě Bůh popisuje Sám Sebe. Říká: ,,Mé zjevení jako obyčejná lidská
bytost je ve skutečnosti transcendentální. `` Bůh je tak milostivý, že k nám
přichází jako obyčejná lidská bytost, ale Jeho tělo není stejné jako lidské tělo.
Hlupáci, kteří o Něm nic nevědí, si myslí, že Kršna je jedním z nás. To je také
uvedeno v Bhagavad-gítě (9.11):
avaj€nanti m€ﾈ m™ﾁ h€ m€nu ﾐ…ﾈ tanum €Źritam
para ﾈ bh€vam aj€nanto mama bh™ta-maheŹvaram
,,Hlupáci se Mi vysmívají, když sestupuji v lidské podobě, neboť neznají Moji
transcendentální povahu svrchovaného Pána nad vším, co existuje. `` Kršnu
můžeme poznat pouze pokud čteme správnou literaturu pod správným vedením,
a jestliže poznáme, jaká je povaha Boha, pak pochopením této jediné skutečnosti
budeme osvobozeni. V našich lidských podmínkách není možné pochopit
všechno o Absolutní Nejvyšší Osobnosti Božství, ale s pomocí Bhagavad-gíty,
vyslovené Nejvyšší Osobností Božství, a s pomocí duchovního mistra, můžeme
poznat Boha plnou měrou svých schopností. Pokud Ho opravdu poznáme
takového, jaký je, pak okamžitě po opuštění tohoto těla můžeme vstoupit do
Božího království. Kršna říká: tyaktv€ deha ﾈ punar janma naiti m€m eti so 'rjuna
- ,,Ten, kdo má transcendentální poznání, se po opuštění tohoto těla nevrátí
znovu do hmotného světa, neboť přijde do Mého věčného sídla. `` (Bg. 4.9)
Účelem našeho hnutí pro vědomí Kršny je předávat lidem tuto pokročilou
vědeckou myšlenku. Proces je velice jednoduchý. Pouhým zpíváním svatých
jmen Boha - Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma,
Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare - člověk očistí špínu ze svého srdce a
pochopí, že je nedílnou částí Nejvyššího Pána a že jeho povinností je Pánovi
sloužit. Tento proces je velice příjemný: zpíváme Haré Kršna mantru, tančíme a
jíme dobré prasádam. A zatímco se těšíme z tohoto způsobu života, připravujeme
se na vstup do Božího království ve svém příštím životě. To nejsou žádné
výmysly - to je skutečnost. Pro laika to možná může vypadat jako výmysl, ale
Kršna se vážnému uchazeči o realizaci Boha zjevuje uvnitř. Kršna a duchovní
mistr pomohou upřímné duši. Duchovní mistr je vnějším projevem Boha, sídlícího
v srdci každého jako Nadduše. Tomu, kdo se s velkou vážností snaží porozumět
Nejvyšší Osobnosti Božství, pomáhá Nadduše okamžitě tím, že ho přivede k
pravému duchovnímu mistrovi. Takto dostává uchazeč o duchovní poznání
pomoc zevnitř a zvenčí.
Podle Bhágavata Purány je Nejvyšší Pravda realizována ve třech stupních.
Nejprve jako neosobní Brahman neboli neosobní Absolutno, pak jako Paramátmá
neboli lokalizovaný aspekt Brahmanu. Neutron v atomu lze považovat za
reprezentaci Paramátmy, která vstupuje i do atomu. To je popsáno v Brahma-
sanhitě. Nakonec je však Nejvyšší Božská Bytost realizována jako nejvyšší
všepřitažlivá osoba (Kršna) s plným a nepochopitelným bohatstvím, silou, slávou,
krásou, poznáním a odříkáním. Těchto šest vznešených vlastností plně vyjevují
Šrí Ráma a Šrí Kršna, když sestupují mezi lidské bytosti. Pouze někteří lidé - čistí
oddaní - uznávají Kršnu na základě autority zjevených písem, ale ostatní jsou
zmateni vlivem hmotné energie. Absolutní Pravda je tedy Absolutní Osoba, která
nemá Sobě rovnou. Paprsky neosobního Brahmanu jsou září vycházející z Pánova
transcendentálního těla, stejně jako sluneční paprsky vycházejí ze Slunce.
Podle Višnu Purány se hmotná energie nazývá avidy€ neboli nevědomost a
projevuje se v plodonosných činnostech vedoucích ke smyslovému požitku. Ale
přestože má živá bytost sklon ke smyslovému požitku, neboť je oklamána
hmotnou energií, patří k antihmotné neboli duchovní energii. V tom smyslu je
živá bytost pozitivní energie, zatímco hmota je negativní energie. Hmota se
nevyvíjí, dokud není ve styku s vyšší duchovní neboli antihmotnou energií, která
je přímou částí duchovního celku. Tuto duchovní energii, projevovanou v živých
bytostech, je pro obyčejného člověka nepochybně velice těžké pochopit a je
těmito skutečnostmi zcela zaskočen. Buď je zčásti chápe svými nedokonalými
smysly a nebo o nich neví vůbec nic. Nejlepší je proto naslouchat nejvyšší
autoritě, Šrí Kršnovi nebo Jeho oddanému, který Ho zastupuje v učednické
posloupnosti.
Hnutí pro vědomí Kršny je určeno k pochopení Boha. Duchovní mistr je žijící
zástupce Kršny, který pomáhá zvenčí, a Kršna jako Nadduše pomáhá zevnitř.
Živá bytost může tohoto vedení využít a úspěšně naplnit svůj život. Žádáme
proto každého, aby četl autoritativní literaturu a pochopil hloubku tohoto hnutí.
Vydali jsme knihy Bhagavad-gítá - taková, jaká je, Zlatý avatár, Šrímad-
Bhágavatam, Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství a Nektar oddanosti. Každý měsíc
také v mnoha jazycích vydáváme časopis Back to Godhead ( Návrat k Bohu ).
Cílem naší mise je zachránit společnost z nekonečného koloběhu rození a smrtí.
Každý by se měl pokusit jít ke Kršnovi. V našem časopise Back to Godhead jsme
publikovali článek nazvaný ,,Za hranicemi vesmíru``. Tento článek popisuje sféru
nad tímto vesmírem podle poznání obsaženého v Bhagavad-gítě. Bhagavad-gítá
je velice známá kniha a existuje mnoho jejích vydání jak v Americe, tak v Indii.
Na Západ však bohužel přichází kázat Bhagavad-gítu mnoho darebáků. Říkáme,
že to jsou darebáci a podvodníci, protože nepodávají skutečné informace. V naší
Bhagavad-gítě - takové, jaká je, je ovšem duchovní svět popsán autorizovaným
způsobem.
Tento vesmírný projev se nazývá ,,příroda``, ale existuje ještě jiná příroda, která
je vyšší. Vesmírný projev je nižší příroda, ale nad touto přírodou, která je
projevená a neprojevená, existuje další příroda, která se nazývá san€tana,
,,věčná``. Je snadné pochopit, že vše, co je projevené, je dočasné. Jasným
příkladem je naše tělo. Když je člověku třicet let, před třiceti lety bylo jeho tělo
neprojevené a za dalších padesát let bude znovu neprojevené. To je zákon
přírody. Je projevené a opět zničené, stejně jako vlny na moři se opakovaně
zvedají a pak se zase ztrácejí. Materialista se ovšem zajímá pouze o tento
smrtelný život, který může skončit každým okamžikem. Stejně jako zemře lidské
tělo, bude zničen i celý vesmír, toto gigantické hmotné tělo. Ať už jsme v dobrém
nebo špatném postavení, na této planetě nebo na jiné planetě, všemu bude
konec. Proč tedy marníme čas snahou jít na nějakou planetu, kde vše stejně
jednou skončí? Měli bychom se snažit jít na Kršnalóku. To je duchovní věda.
Musíme se snažit tuto vědu pochopit a jakmile ji sami pochopíme, měli bychom ji
kázat celému světu. Každý je v temnotě. Lidé nemají žádné poznání, ale přesto
jsou velice pyšní. Po desetiletém úsilí doletět na Měsíc, vzít tam jeden kámen a
vrátit se - to není poznání. Kosmonauti jsou velice pyšní: ,,Dotkl jsem se Měsíce!
`` Ale co získali? I kdybychom tam mohli žít, nebylo by to nadlouho. Vše bude
nakonec zničeno.
Pokuste se nalézt planetu, z níž se člověk nikdy nevrátí, kde je věčný život a kde
je možné žít s Kršnou. To je cíl vědomí Kršny. Berte toto hnutí vážně, neboť
vědomí Kršny dává každému příležitost dospět ke Kršnovi a věčně s Ním tančit. Z
védské literatury se dozvídáme, že tento hmotný svět je projevem pouhé jedné
čtvrtiny úplného stvoření Boha. Tři čtvrtiny Božího stvoření zaujímá duchovní
svět. To se dočteme v Bhagavad-gítě. Kršna říká: ,,Tento hmotný svět je pouze
nepatrnou částí celku. `` Když se díváme na oblohu, náš pohled je omezený
pouze na jeden vesmír a celý hmotný svět se skládá z nekonečně mnoha
takových vesmírů. Nad nimi je duchovní nebe, o kterém se také zmiňuje
Bhagavad-gítá, kde Pán říká, že nad hmotným světem se nachází ještě jiná
příroda, která je věčná - nemá žádný historický počátek a nemá žádný konec.
Slovem ,,věčné`` se označuje to, co nemá konec ani počátek. Védské
náboženství se proto nazývá věčné, protože nikdo nemůže zjistit jeho počátek.
Historie křesťanského náboženství je stará dva tisíce let a mohamedánské
náboženství má také svoji historii, ale védské náboženství je bez počátku. Proto
se nazývá věčné náboženství.
Můžeme správně říci, že Bůh stvořil tento hmotný svět, a to naznačuje, že Bůh
existoval již před stvořením. Samotné slovo ,,stvořil`` jasně udává, že Pán
existoval před stvořením vesmírného projevu. Na Boha se proto nevztahuje
stvoření. Kdyby byl Bůh stvořen, jak by mohl tvořit? Byl by pouze jedním z
objektů tohoto hmotného stvoření. Ale Bůh existuje mimo stvoření - Bůh je
stvořitel, a je proto věčný.
Existuje duchovní svět, kde je bezpočet duchovních planet a bezpočet
duchovních živých bytostí, ale ti, kteří nejsou hodni života v onom duchovním
světě, jsou posíláni do tohoto hmotného světa. Přijali jsme dobrovolně hmotné
tělo, ale ve skutečnosti jsme duše, které ho přijímat nemusí. Kdy a jak jsme ho
přijali nelze zjistit. Nikdo nezjistí, kdy podmíněná duše poprvé přijala hmotné
tělo. Existuje 8 400 000 životních druhů - 900 000 druhů živých bytostí je ve
vodě, 2 000 000 druhů patří mezi rostliny atd. Tyto védské vědomosti se bohužel
neučí na žádné univerzitě. Jsou to ale skutečnosti. Botanici a antropologové by
měli zkoumat Védy. Darwinova teorie evoluce organické hmoty je samozřejmě ve
vzdělávacích institucích velice uznávaná, ale Bhágavata Purána a jiná
autoritativní písma na vědecké úrovni popisují, jak se živé bytosti postupně
vyvíjejí skrze různé druhy těl. To není žádná nová myšlenka, ale učitelé
zdůrazňují pouze Darwinovu teorii, i když ve védské literatuře máme nesmírné
množství informací o životních podmínkách v tomto hmotném světě.
Jsme pouze nepatrnou částí všech živých bytostí v mnoha vesmírech hmotného
světa. Všichni, kteří jsou v hmotném světě a mají hmotné tělo, tu jsou vlastně za
trest. Ve věznici žijí lidé, kteří byli odsouzeni, ale jejich počet je pouze částí
celkového počtu obyvatelstva. Neznamená to, že všichni lidé jsou ve vězení -
uvězněni jsou ti, kteří nerespektují zákony. Stejně tak podmíněné duše v tomto
hmotném světě jsou pouze malou skupinou ze všech živých bytostí v Božím
stvoření. Do hmotného světa byly poslány proto, že nerespektovaly zákony Boha,
neřídily se Kršnovými pokyny. Je-li člověk rozumný a zvídavý, měl by se snažit
pochopit, proč žije tento podmínění život a proč musí trpět.
Existují tři druhy utrpení, z nichž jeden se týká těla a mysli. Na Havaji před mým
domem choval nějaký člověk několik zvířat a ptáků a vykrmoval je na jatka. Dal
jsem svým studentům tento příklad: ,,Ta zvířata tady stojí a když jim řeknete:,
Proč jste tady? Utečte! Půjdete na jatka! `, neodejdou. Nemají žádnou inteligenci.
``
Utrpení bez poznání a bez snahy o zlepšení situace je zvířecím životem. Ten, kdo
nechápe, že trpí, a kdo si myslí, že je na tom velice dobře, žije ve zvířecím
vědomí a nikoliv v lidském. Člověk by měl mít poznání o tom, že na této planetě
trpí třemi druhy utrpení. Měl by vědět, že trpí při rození, smrti, ve stáří a nemoci,
a měl by se snažit dozvědět se, jak se může tomuto utrpení vyhnout. To je
skutečný výzkum.
Trpíme od samotného narození. Jako embryo je lidská bytost devět měsíců
pevně uvězněna v neprodyšném vaku v břiše matky. Nemůže se ani hýbat,
koušou ji různí červi a ona nemůže protestovat. Když se dítě narodí, utrpení
pokračuje. Matka se o něho nepochybně pečlivě stará, ale dítě přesto pláče,
protože trpí. Kouše ho hmyz nebo ho bolí žaludek, dítě pláče a matka neví, jak ho
uklidnit. Jeho utrpení začíná v lůně matky a když se pak narodí a vyrůstá, utrpení
přibývá. Nechce jít do školy, ale musí. Nechce studovat, ale učitel mu dává úkoly.
Když se podíváme na svůj život, zjistíme, že je plný utrpení. Proč sem tedy
přicházíme? Podmíněné duše nejsou příliš bystré. Měli bychom se ptát: ,,Proč
trpím? `` Jestliže existuje nějaká pomoc, musíme jí využít.
Jsme věčně spojeni s Nejvyšším Pánem, ale nějakým způsobem jsme se nyní
zapletli ve hmotném znečištění. Musíme tedy přijmout proces, kterým se
můžeme dostat znovu zpátky do duchovního světa. Tento proces se nazývá jóga.
Skutečný význam slova yoga je ,,plus``. V současné chvíli jsme ,,mínus Bůh``,
bez Nejvyššího. Jakmile se však spojíme s Bohem a změníme mínus na plus,
dosáhneme dokonalosti lidské životní podoby. Celý život se musíme připravovat
na dosažení této úrovně a v okamžiku smrti, když opouštíme své hmotné tělo,
musíme tuto dokonalost zrealizovat. V okamžiku smrti musíme být připraveni.
Například student na vysoké škole se dva až pět let připravuje na závěrečnou
zkoušku, která je rozhodující. Pokud ji úspěšně složí, získá titul. Podobně, když se
připravujeme v životě na zkoušku smrti a když ji úspěšně složíme, budeme
přemístěni do duchovního světa. Ze všeho budeme vyzkoušeni v okamžiku smrti.
Jedno bengálské přísloví říká, že vše, co člověk dělá pro svoji dokonalost za
svého života, bude vyzkoušeno v okamžiku smrti. Bhagavad-gítá popisuje, co
bychom měli dělat v okamžiku smrti, když opouštíme své současné tělo. Pro
meditující dhjána-jógíny Šrí Kršna vyslovil následující verše:
yad ak ﾐ ara ﾈ veda-vido vadanti viŹanti yad yatayo v…ta-r€g€ﾃ
yad icchanto brahmacarya ﾈ caranti tat te pada ﾈ sa‰graheŠa pravak ﾐ ye
sarva-dv€r€Ši sa ﾈ yamya mano hŤdi nirudhya ca
m™rdhny €dh€y€tmana ﾃ pr€Šam €sthito yoga-dh€raŠ€m
,,Do Brahmanu vstupují znalci Véd, kteří pronášejí ómkáru a jsou v životním
stádiu odříkání. Lidé toužící po této dokonalosti dodržují slib celibátu. Stručně ti
nyní vyjevím tento způsob, kterým je možno dosáhnout spasení. Jóga znamená
odpoutat se od všech smyslových požitků. Kdo uzavře všechny brány smyslů,
upře mysl na srdce a umístí životní dech do vrcholu hlavy, setrvává v józe. ``
(Bhagavad-gítá 8.11-12) V jógovém systému se tento proces nazývá praty€h€ra,
což znamená ,,pravý opak``. Když si například mé oči prohlížejí světskou krásu,
musím je odpoutat od této vnější krásy a namísto toho je soustředit na
pozorování krásy uvnitř. Tomu se říká praty€h€ra. Měl bych také zevnitř
poslouchat zvukovou vibraci ómkáru.
o ﾈ ity ek€k ﾐ ara ﾈ brahma vy€haran m€m anusmaran
ya ﾃ pray€ti tyajan deha ﾈ sa y€ti param€ﾈ gatim
,,Když je takto člověk umístěn v józe a pronáší posvátnou slabiku óm, nejvyšší
kombinaci písmen, a opouští tělo s myšlenkami na Mne, Nejvyšší Osobnost
Božství, jistě dospěje na duchovní planety. `` (Bg. 8.13) Tímto způsobem mají být
zastaveny vnější činnosti všech smyslů a mysl se musí soustředit na vi ﾐ Šu-
m™rti neboli na podobu Pána Višnua. To je dokonalost jógy. Mysl je velice
neklidná, a je proto nutné upnout ji na srdce. Je-li mysl upnuta na srdce a životní
vzduch přemístěn do vrcholu hlavy, člověk dosahuje dokonalosti jógy.
 Dokonalý jógí si pak může vybrat, kam půjde. Existuje nespočetně mnoho
hmotných planet a nad těmito planetami je duchovní svět. Jógíni toto znají z
védských písem. Nežli jsem odjel do Spojených států, přečetl jsem si o této zemi
v knihách. Stejně tak ve védských písmech si můžeme přečíst popisy vyšších
planet a duchovního světa. Jógí ví všechno a může se přemístit na libovolnou
planetu. Nepotřebuje k tomu žádnou kosmickou loď.
Materialističtí vědci se již mnoho let snaží doletět na jiné planety za pomoci
svých kosmických lodí a budou se o to snažit ještě sto nebo tisíc let. Nikdy však
neuspějí. S vědeckým pokrokem se to může podařit jednomu nebo dvěma lidem,
ale není to proces pro všechny. Obecně přijímaný proces pro přemístění se na
jiné planety je vykonávat systém jógy nebo systém džňány, ale systém bhakti
není určen pro dosažení hmotných planet. Ti, kteří oddaně slouží Kršnovi,
Nejvyššímu Pánu, se nezajímají o žádnou planetu v tomto hmotném světě. Proč?
Protože vědí, že na každé hmotné planetě, na kterou se přemístí, budou platit
čtyři zásady hmotné existence. Na některých planetách se můžete dožít mnohem
delšího věku než na Zemi, ale i tam existuje smrt. Ti, kdo si jsou vědomi Kršny,
však transcendují hmotný život, který znamená zrození, smrt, nemoc a stáří.
Duchovní život znamená konec těchto nepříjemností. Inteligentního člověka
proto neláká cesta na žádnou planetu v tomto hmotném vesmíru. Lidé se nyní
snaží doletět na Měsíc. Je to velice obtížné, ale kdyby se to skutečně podařilo,
znamenalo by to prodloužení života. To však neplatí pro život v tomto těle.
Kdybychom na Měsíc vstoupili v tomto těle, čekala by nás okamžitá smrt.
Pro vstup na určitý planetární systém je nutné mít tělo, které je pro to vhodné.
Na každé planetě žijí bytosti, které pro ni mají vhodné tělo. V tomto těle můžeme
například vstoupit do vody, ale nemůžeme v ní žít. Můžeme tam zůstat patnáct,
šestnáct nebo možná dvacet čtyři hodin, ale to je všechno. Vodní živočichové
ovšem mají vhodné tělo, se kterým žijí ve vodě celý život. A když rybu vytáhnete
z vody na suchou zem, za chvíli zemře. I na této planetě tedy pro život na
určitém místě musíte mít vhodný druh těla a stejně tak, když chcete vstoupit na
jinou planetu, musíte se připravit a získat příslušné tělo.
Když se jógovým procesem přemístíte na Měsíc, získáte dlouhý život. Na vyšších
planetách odpovídá šest našich měsíců jednomu dni a život tam trvá deset tisíc
tamních let. To jsou údaje védských písem. Nepochybně tedy budete žít velice
dlouho, ale pak přijde smrt. Za deset tisíc nebo za milión let - na tom nezáleží.
My ale ve skutečnosti neumíráme. To je potvrzeno na začátku Bhagavad-gíty
(2.20): na hanyate hanyam€ne Źar…re - jsme duše, které jsou věčné. Proč tedy
musíme procházet tímto rozením a umíráním? Taková otázka je známkou
skutečné inteligence. Oddaní Kršny jsou velice inteligentní. Nezajímají se o cestu
na žádnou planetu, kde je smrt, bez ohledu na to, jak dlouho se tam žije. Chtějí
stejné tělo jako má Bůh. źŹvara ﾃ parama ﾃ kŤ ﾐ Ša ﾃ sac-cid-€nanda-vigraha ﾃ.
(Brahma-sanhitá 5.1) Boží tělo je sac-cid-€nanda-vigraha. Sat znamená ,,věčné``,
cit znamená ,,plné poznání`` a €nanda znamená ,,plné blaženosti``.
V naší malé brožuře ,,Kršna, zdroj veškeré radosti`` uvádíme, že když opustíme
toto tělo a přemístíme se do duchovního světa, na Kršnovu nebo nějakou jinou
duchovní planetu, získáme tělo podobné tělu Boha: sac-cid-€nanda - věčné, plné
poznání a plné blaženosti. Oddaní Kršny tedy mají jiný životní cíl než ti, kteří se
snaží povýšit se na nějakou lepší planetu v tomto hmotném světě. Šrí Kršna říká:
m™rdhny €dh€y€tmana ﾃ pr€Šam €sthito yoga-dh€raŠ€m - ,,Dokonalostí jógy je
přemístit se do duchovního světa. `` (Bg. 8.12)
Duše je nepatrná duchovní částečka v tomto těle, kterou nemůžeme vidět.
Systém jógy učí, jak přemístit duši do nejvyšší části hlavy. Jógí se na to připravuje
celý svůj život a dokonalosti dosáhne, když dokáže umístit duši neboli své vlastní
já do vrcholu hlavy a tudy potom opustit tělo. Tak se může přemístit na jakoukoli
vyšší planetu, kterou si zvolil. To je dokonalost jógína.
Jestliže chce jógí vidět Měsíc, řekne si: ,,Podívám se na Měsíc a pak se přemístím
na vyšší planety. `` Je to stejné, jako když obyčejný cestovatel jede do Evropy,
potom do Kalifornie, do Kanady a do jiných států na Zemi. Tímto jógovým
procesem můžete cestovat na mnoho různých planet. Všude, kam přijdete, se
však setkáte se systémem víz a cel. Pro cestu na jiné planety musíte být
způsobilí.
Kršnův oddaný se nezajímá o tyto dočasné planety, i když nabízejí velice dlouhý
život. Pokud jógí dokáže v okamžiku smrti pronášet o ﾈ, podobu transcendentální
zvukové vibrace, a zároveň vzpomínat na Kršnu, na Višnua ( m€m anusmaran ),
dosáhne dokonalosti. Celý jógový systém učí člověka soustředit mysl na Višnua.
Impersonalisté si představují, že vidí podobu Pána Višnua, zatímco personalisté si
nic nepředstavují, neboť skutečně vidí Nejvyššího Pána. V každém případě - ať už
člověk soustředí svoji mysl pomocí představ nebo skutečně vidí - musí upnout
svoji mysl na podobu Višnua. M€m zde znamená ,,na Nejvyššího Pána, na
Višnua``. Každý, kdo při opouštění svého těla vzpomíná na Višnua, vstoupí do
duchovního království. Skuteční jógíni si nepřejí vstoupit na žádnou další planetu
v hmotném světě, protože vědí, že život tam je dočasný. To je inteligence.
Ti, kteří se spokojí s dočasným štěstím, dočasným životem a dočasným
vybavením, nejsou podle Bhagavad-gíty inteligentní. Antavat tu phala ﾈ te ﾐ€ﾈ tad
bhavaty alpa-medhas€m - ,,O dočasné věci se zajímají pouze lidé malého
rozumu. `` To je verš ze Šrímad Bhagavad-gíty (7.23). Jsem věčný, tak proč bych
se měl zajímat o nestálé věci? Kdo chce nestálou existenci? Nikdo. Když
například žijete v nějakém bytě a jeho majitel vás požádá, abyste se vystěhovali,
je to nepříjemné. Nebude to ale nepříjemné, když se budete stěhovat do lepšího
bytu. Taková je tedy naše povaha: nechceme umírat, protože jsme věční.
Hmotný svět nás okrádá o naši věčnost. Šrímad-Bhágavatam říká: ,,Délka
našeho života se zmenšuje s každým východem a západem slunce. `` Náš život
se zkracuje každým dnem. Pokud slunce vychází v 5.30 ráno, pak v 5.30 večer
bylo z délky našeho života odebráno dvanáct hodin. Tento čas nikdy nezískáme
zpátky. Když požádáme kteréhokoliv vědce: ,,Dám vám dvanáct miliónů dolarů -
prosím vás, vraťte mi těch dvanáct hodin, `` odpoví: ,,Ne, to není možné. ``
Žádný vědec to nedokáže. Bhágavatam proto říká, že od východu do západu
slunce se zkracuje délka našeho života.
Čas se nazývá k€la - minulost, přítomnost a budoucnost. Co je nyní přítomnost,
bude zítra minulost a co je nyní budoucnost, bude zítra přítomnost. Ale tato
minulost, přítomnost a budoucnost jsou minulostí, přítomností a budoucností
těla. My nepatříme do těchto časových kategorií - patříme do kategorie věčnosti.
Měli bychom se proto zajímat, jak se povýšit na úroveň věčnosti. Vyvinutého
lidského vědomí by se nemělo zneužívat ke zvířecím činnostem, jako je jedení,
spaní, páření se a bránění se, ale měli bychom hledat cestu, která nám pomůže
najít věčný život. Je řečeno, že slunce zkracuje délku našeho života - bere nám
každou minutu, každou hodinu, každý den - ale čas, který věnujeme námětům o
Pánovi, zvaném Uttama-šlóka, nám nemůže být nikdy odebrán. Čas, který člověk
stráví v Kršnově chrámu, mu nemůže nikdo vzít. Je to přínos; plus, nikoliv mínus.
Délka života v hmotném těle nám bude odebrána; i když si tento život budeme
chtít zachovat, nikdy se nám to nepodaří. Slunce nám ovšem nemůže odebrat
duchovní vzdělání, které získáme ve vědomí Kršny. To se stane naším stálým
vlastnictvím.
Zpívání Hare KŤ ﾐ Ša, Hare KŤ ﾐ Ša, KŤ ﾐ Ša KŤ ﾐ Ša, Hare Hare / Hare R€ma, Hare
R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare je velice snadné. Čas, který strávíme tímto
zpíváním, nám nemůže být odebrán jako čas příslušící tělu. Před padesáti lety
jsem byl mladý muž, ale ten čas je pryč a nikdy ho nedostanu zpět. Ale duchovní
poznání, které jsem získal od svého duchovního mistra, bude vždy se mnou.
Bude mne provázet, i když opustím toto tělo, a je-li v tomto životě dokonalé,
dovede mne do věčného světa.
Hmotný i duchovní svět patří Kršnovi. My nevlastníme nic. Všechno je
vlastnictvím Nejvyššího Pána, stejně jako všechno ve státě patří vládě, ať už je to
ve vězení nebo mimo vězení. Podmíněný život v tomto hmotném světě je jako
život ve vězení. Vězeň nemůže svobodně přecházet z jedné cely do druhé. Na
svobodě se můžeme stěhovat z jednoho domu do druhého, ale ve vězení to není
možné, tam člověk musí zůstat ve své cele. Všechny hmotné planety jsou jako
vězeňské cely. Snažíme se dostat na Měsíc, ale mechanické prostředky nejsou
pro tento účel praktické. Ať už jsme Američané, Indové, Číňané nebo Rusové,
byla nám pro život určena tato planeta. Nemůžeme z ní odejít - i když existují
milióny a miliardy planet, a i když máme stroje, které by nám to umožnily -
protože jsme podmíněni zákony přírody, Božími zákony. Člověk, který je vsazený
do jedné cely, nemůže svévolně změnit místo bez souhlasu vyšší autority. Kršna
říká v Bhagavad-gítě, že člověk by se neměl snažit měnit jednu celu za jinou. To
není cesta ke štěstí. Pokud si vězeň myslí: ,,Požádám strážného, aby mě dal do
jiné cely, a tam budu šťastný, `` pak se ve svých představách mýlí. Člověk
nemůže být šťastný, dokud je uvnitř vězeňských zdí. Snažíme se dosáhnout štěstí
tím, že měníme cely - od kapitalismu ke komunismu. Cílem by mělo být
osvobodit se od všech takových ,,ismů``. Člověk musí úplně opustit ,,ismus``,
zvaný materialismus. Pak může být šťastný. To je program našeho hnutí pro
vědomí Kršny.
Přijímáme radu od Nejvyšší Osoby. Kršna říká: ,,Můj drahý Ardžuno, můžeš být
povýšen na nejvyšší planetární systém Brahmalóku, kde život trvá velmi dlouho a
je velice lákavý. `` Nedokážeme si ani představit, jak dlouho tam trvá půl dne.
Naše matematické výpočty na to nestačí. Ale i na Brahmalóce existuje smrt.
Proto Kršna říká: ,,Neztrácej čas tím, že budeš usilovat o povýšení z jedné planety
na druhou. ``
Lidé, které jsem viděl v Americe, jsou velice neklidní. Stěhují se z bytu do bytu a
z jedné země do druhé. Tento neklid je v nich proto, že všichni hledáme svůj
skutečný domov. Stěhování se z jednoho místa na druhé nám však nepřinese
věčný život. Věčný život je život s Kršnou. Proto Kršna říká: ,,Všechno patří Mně a
Mé nejvyšší sídlo je Gólóka Vrndávana. `` Když tam chce někdo jít, musí vyvinout
vědomí Kršny, snažit se pochopit, jak Kršna přichází do tohoto světa a jak z něho
odchází, jaké je Jeho věčné postavení, jaké je naše věčné postavení, jaký je náš
vztah k Němu a jak máme žít. Pokuste se jen vědecky pochopit tyto skutečnosti.
Vědomí Kršny je vědecké. Tato filozofie nepředkládá nic vymyšleného,
náladového, sentimentálního, fanatického nebo imaginárního. Předkládá pravdu,
skutečnost. Pokuste se pochopit Kršnu vpravdě.
Musíme se vzdát tohoto těla, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně. Přijde den,
kdy se budeme muset podřídit zákonům přírody a opustit toto tělo. I prezident
Kennedy musel uposlechnout zákon přírody a vyměnit své tělo za jiné. Nemohl
říci: ,,Já jsem prezident, jsem pan Kennedy! Já nechci! `` Byl přinucen. To je
zákon přírody.
Účelem našeho vyvinutého lidského vědomí je pochopit zákon přírody. Vedle
lidského vědomí existuje vědomí psů, koček, červů, stromů, ptáků, šelem a všech
ostatních životních druhů. Ale nám není určeno žít s takovým vědomím. Šrímad-
Bhágavatam říká, že lidské tělesné podoby jsme dosáhli po mnoha a mnoha
zrozeních. Nyní bychom jí měli správně využít. Prosím, využijte tohoto lidského
života k vyvinutí vědomí Kršny a buďte šťastni.

Ocenění díla Šríly Prabhupády

Každý rok přibývá lidí vyjadřujích svůj obdiv a svoji úctu k dílu Šríly Prabhupády,
který přinesl nadčasovou indickou nauku o seberealizaci do západního světa.

,,Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda dělá záslužnou práci a jeho

knihy jsou význačným příspěvkem pro záchranu lidstva. ``
Sri Lal Bahadur Shastri
dřívější ministerský předseda Indie
,,Swami Bhaktivédanta přináší západnímu světu velice potřebnou připomínku
toho, že naše uspěchaná a jednostranná kultura stojí před krizí, která může
skončit sebezničením, protože postrádá hloubku autentického metafyzického
vědomí, bez které jsou všechna naše morální a politická prohlášení pouze
prázdnými slovy. ``
Thomas Merton
teolog
,,Nejvýznačnějším ze všech duchovních směrů, předkládaných indickými jógíny,
je nepochybně filozofie vědomí Kršny, zastoupená Šrílou Prabhupádou
Bhaktivédantou Swamim, desátým učitelem v tradici Čaitanji Maháprabhua. Je
úžasné, jak se Šrí Bhaktivédantovi Swamimu, zásluhou jeho oddanosti a
neúnavného úsilí, podařilo za méně než deset let zorganizovat Mezinárodní
společnost pro vědomí Kršny, otevřít chrámy Rádhy a Kršny v hlavních světových
velkoměstech a napsat tolik knih o bhakti-józe, předkládajících učení Šrí Kršny a
Šrí Čaitanji. ``
Mahesh Mehta
profesor asijských studií na univerzitě ve Windsoru
Ontario, Kanada
,,A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda je velkým učitelem a dědicem velké
tradice. ``
Joseph Jean Lanzo del Vasto
francouzský filozof a spisovatel
,,Nedostává se mi slov, abych popsal úroveň učenosti a oddanosti v rozsáhlé
knižní tvorbě Šríly Prabhupády. Díky jeho úsilí budou příští generace jistě žít v
lepším světě. Je kazatelem mezinárodního přátelství a duchovního sjednocení
lidstva. Literární svět za hranicemi Indie a obzvláště na Západě vděčí Šrílovi
Prabhupádovi za to, že ho důkladně seznámil s největším bohatstvím dodnes živé
tradice staré Indie. ``
Sri Viswanath Shukla Ph. D.
profesor na univerzitě v Aligarhu v Indii
,,Jako rodilý Ind, nyní žijící na Západě, jsem velice zarmoucen, když vidím, jak
mnoho mých krajanů přichází na Západ v roli guruů a duchovních vůdců. Stejně
jako každý obyčejný člověk na Západě je od narození ve styku s křesťanskou
kulturou, každý obyčejný člověk v Indii se od narození seznamuje se zásadami
meditace a jógy. Z Indie bohužel přichází mnoho bezcharakterních lidí, kteří
předvádějí své nedokonalé poznání o józe, podvádějí veřejnost prodáváním
manter a vydávají se za inkarnace Boha. Mnoho těchto podvodníků přesvědčilo
své stoupence, aby je považovali za Boha, a v lidech skutečně znalých indické
kultury to vyvolává hluboké rozhořčení. Z toho důvodu mě velice povzbudily
knihy A. Č. Bhaktivédanty Swamiho Prabhupády, neboť pomáhají zastavit toto
nechutné podvádění falešných a neautorizovaných, guruů` a, jógínů` a umožňují
všem lidem pochopit skutečný význam orientální kultury. ``
Dr. Kailash Vajpeye
poradce pro indická studia na univerzitě v Mexiku
,,Knihy A. Č. Bhaktivédanty Swamiho Prabhupády jsou nejen velice pěkné, ale
mají nám také mnohé co říci v současné době, kdy jako národ hledáme nové
kulturní předlohy pro svůj život. ``
Dr. C. L. Spreadbury
profesor sociologie, Stephen F. Austin State University
,,Přečetl jsem knihy Šrí Bhaktivédanty Swamiho s velkou pozorností a hlubokým
zájmem a shledal jsem, že mají nevyčíslitelnou hodnotu pro každého, kdo se
zajímá o indické duchovní a kulturní dědictví. Z každé stránky těchto knih vyniká
autorova ohromující znalost, pochopení a schopnost výkladu velice hlubokých
myšlenek, což jsou velice vzácné dary člověka, který byl pečlivě vychován ve
škole vaišnavské filozofie a přisvojil si její učení tak dokonale, že projevuje
známky nejvyššího duchovního osvícení, jakého dosáhlo pouze několik
požehnaných duší. ``
Dr. H. B. Kulkarni
profesor angličtiny a filozofie na univerzitě v Utahu
 ,,Když Swami Bhaktivédanta přijel do Spojených států, brzy se přestěhoval na
Východní stranu New Yorku, do modelové čtvrti duchovních hledačů, a na ulici
tam vytvořil nedotčený, dokonale původní kousek starodávné Indie. Z malého
obchůdku udělal svůj ášram, kde uctíval Kršnu, a svojí trpělivostí, humorem,
zpíváním a vysvětlováním sanskrtské terminologie vnášel den za dnem vědomí
Kršny do psychedelického centra amerického Východu. Celé první léto prozpíval
se svými, dětmi` v Tompkinsově parku... Vydat se na Východní stranu - jaká
laskavost, pokora a inteligence! ``
Allen Ginsberg
americký básník
(z jeho předmluvy k prvnímu americkému vydání
Bhagavad-gíty - takové, jaká je)
,,Začal své dílo v sedmdesáti letech bez peněžního příjmu jako naprostý cizinec
v neznámé zemi - vydal se rozdávat čistou oddanost v New Yorku, hlavním městě
životního stylu, hleď si svého`. ``
Dr. Thomas J. Hopkins
profesor a děkan fakulty náboženství
na Franklinově a Marshallově univerzitě
v Lancesteru v Pensylvánii

Obsah

Předmluva

I. Duše a reinkarnace
Životní síla
Duchovní věda
Transmigrace duše
Rozdíl mezi tělem a duší

II. Nadvědomí
Neviditelný vládce
Kdo je Kršna?
Nejvyšší umělec
Definice Boha
Co je vědomí Kršny?
Absolutní láska
Návrat do duchovního světa

III. Vyšší chuť duchovního života

Uspokojení dokonalého Pána
Osvobození znamená požitek vyššího druhu
Kršna, přemožitel Amora

IV. Duchovní učitel

Pravý duchovní mistr
,,S naprostou pokorou``

V. Jóga a meditace
Meditace pomocí transcendentálního zvuku
Vědomí Kršny: jóga pro moderní věk
Duše a meditace
 Ovládnutí mysli
Nejvyšší jóga

VI. Duchovní řešení hmotných problémů

Jak dosáhnout celosvětové jednoty a míru
Mýtus o nouzi
Skutečná dobročinnost
Co je nutné k duchovnímu životu
Jak se naplňují dávná proroctví
Návod k míru

VII. Návrat k věčnému náboženství

Vědomí Kršny: hinduistický kult nebo duchovní kultura?
Prohlášení naší závislosti na Bohu
,,Postavte svůj stát na duchovních základech``
Soucit svatých osob
,,Dali všechno Kršnovi - a to není nikdy chyba``
Co je nejlepší a nejkrásnější
Cíl života

Snadná cesta na jiné planety

Antihmotné světy
Rozmanité planetární systémy