Výškové osazení objektu a situace

Polohové osazování objektu

Polohovým situováním objektu rozumíme zakreslení p dorysného obrysu na-
vrhovaného objektu do polohopisného a výškopisného plánu, kterým bývá nej-
ast ji situace stávající zástavby.
P i polohovém situování objektu se setkáváme s dvojí zástavbou:
a) adovou – polohové situování objektu je ur eno stavebním místem;
b) volnou.
Na základ SN 73 4301 – Obytné budovy je nutno p i umís ování obytných
budov do území, pop . umís ování staveb na pozemcích obytných budov re-
spektovat:
a) Vyhlášku MMR . 137/1998 Sb., o obecných technických požadav-
cích na výstavbu;
b) SN 73 0820 – Požární bezpe nost staveb – Nevýrobní objekty;
c) SN 73 0833 – Požární bezpe nost staveb – Budovy pro bydlení
a ubytován;í
d) SN 73 6056 – Odstavné parkovací plochy silni ních vozidel;
e) SN 73 6110 – Projektování místních komunikací.
Podmínky pro umís ování obytných budov stanoví rozhodnutí o umíst ní stav-
by v souladu s územn plánovací dokumentací, je-li po ízena. Jinak se postu-
puje podle zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (sta-
vební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis .

Vzájemné odstupy staveb SN 73 4301 – Obytné budovy

(viz Obr. 8.1)
Vzájemné odstupy obytných budov mají být zásadn ešeny jako sou ást v tší-
ho celku budov. Navrhované odstupy však nesmí být menší než stanoví požár-
n bezpe nostní normy SN:
a) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se m í na nejkratší spojnici mezi
vn jšími povrchy obvodových st n, balkón , lodžií, teras, dále od
hranic pozemk a okraje vozovky pozemní komunikace;
b) vzájemné odstupy staveb musí spl ovat zejména požadavky urba-
nistické, architektonické, životního prost edí, hygienické, veterinár-
ní, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, po-
žární ochrany, bezpe nosti, civilní ochrany, požadavky na denní
osv tlení a oslun ní, na zachování pohody bydlení, na umožn ní
údržby staveb a užívání prostoru mezi stavbami;
c) vzdálenost pr elí budov, v nichž jsou okna obytných místností,
musí být nejmén 3,0 m od okraje vozovky, silnice nebo místní
komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umís ovaných
ve stavebních prolukách adové zástavby a u budov, jejichž umíst -
ní je ešeno v závazné ásti územn plánovací dokumentace;
 d) vzdálenost mezi rodinnými domy, které mezi sebou vytvá ejí volný
prostor, nesmí být menší než 7,0 m. Vzdálenost rodinných dom
od spole ných hranic nesmí být menší než 2,0 m;
e) ve zvláš stísn ných územních podmínkách m že být vzdálenost
mezi rodinnými domy snížena až na 4,0 m, pokud v žádné
z protilehlých st n nejsou okna obytných místností; v takovém p í-
pad se nemusí uplatnit požadavek na odstup od spole ných hranic
pozemk ;
f) vzdálenost mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými bu-
dovami a budovami jiného ú elu musí být takové, aby všechny byty
spl ovaly požadavky na proslun ní (dle l. 4.3 SN 73 4301)
a požadavky na denní osv tlení (dle l. 5.5.5 SN 73 4301).

Obr. Vzájemné odstupy staveb dle SN 73 4301 – Obytné budovy

 Orientace budov ke sv tovým stranám
Správná orientace budov ke sv tovým stranám je základním p edpokladem
pro zajišt ní p íjemného vnit ního prost edí.
Jednotlivé sv tové strany mají rozdílné vlastnosti z hlediska p irozeného osv
lení a zvlášt teplotního stavu místností v budov :
o sever je bez slune ního sv tla, je chladný, spojený p evážn
v našem podnebním pásmu se sm rem v tr a deš . Poskytuje
však rovnom rné osv tlení;
o východ poskytuje intenzivní proslun ní z rána. V lét je velmi p í-
jemný, v zim je však chladný;
o jih je nejcenn jší sv tovou stranou. Umož uje hluboké proslun ní
místností v zim , malé v lét , protože slunce stojí vysoko. Nep í-
jemné proh ívání místností v lét je možno odstranit zastín ním vy-
stupujícími konstrukcemi nebo regulovat žaluziemi;
o západ má hluboké proslun ní místností ve er. V lét je to spojeno
se zna ným, asto až nep íjemným oteplením. Západní pr elí je
teplejší než východní.
P i orientaci budov a vnit ních prostor ke sv tovým stranám se vychází
ze zásady, že pod adné vedlejší a komunika ní místnosti orientujeme na ne-
slunnou stranu, zatímco místnosti ur ené pro probyt lidí orientujeme v našem
podnebním pásmu na slunnou stranu, pokud specifi nost ú elu nepodmíní jiné
ešení.
P íklady orientace r zných druh provozních prostor ke sv tovým stranám:
o sever: garáže, záchody, chodby, schodišt , spíže, zásoby, sklady,
lednice, vinné sklepy, temné komory, opera ní sály;
o severovýchod: vstup, šatny, kuchyn , umývárny, lázn , prádelny,
žehlírny, ateliér, hospodá ské místnosti;
o východ: ložnice, jídelny, kuchyn , kancelá e a dílny;
o jihovýchod: obytné pokoje, obytné kuchyn , nemocni ní pokoje,
kancelá e, studovny, u ebny ve školách, obytné prostory jeslí
a mate ských škol, hotelové pokoje, dále obecn prostory,
ve kterých se pracuje a žije;
o jih: obytné pokoje, herny d tí, zimní zahrady, terasy, lodžie, obytné
zahrady, možno také u ebny;
o jihozápad: spole enské prostory, herny;
o západ: sušárny;
o severozápad: schodišt , chodby, kuchyn , sklady, WC, lázn .

Výškové osazování objektu

Výškovým osazením objektu rozumíme stanovení optimální nadmo ské výšky
podlahy 1. podlaží: nap . 0,000 = 321,500 m n. m.
 Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000
(pro obytné budovy)
a) Objem výkop by m l být p ibližn roven nebo o málo v tší než ob-
jem násyp ;
b) vyrovnávací schodišt z upraveného terénu do 1. podlaží (umíst né
bu uvnit nebo vn budovy) by nem lo být vyšší než 1,20 m.
Ve zvláštních p ípadech, kdy je budova ve velmi p íkrém svahu,
bývá umíst no vyrovnávací schodišt uvnit i vn budovy,
v souladu s dispozi ním ešením;
c) možnost napojení domovní kanalizace do ve ejné kanaliza ní sít ,
která má být vybudována v p edstihu, spolu s ostatními inženýr-
skými sít mi;
d) u bytových staveb je t eba dodržovat normu SN 73 4301 – Obytné
budovy;
e) architektonické p sobení objektu k okolí.
Vý atek z SN 73 4301 - l. 5. Stavebn technické a funk ní požadavky:
Kap. 5.1.3.1.: Úrove podlahy obytných místností musí být nejmén 150 mm
nad nejvyšší úrovní p ilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu
v pásmu širokém:
o 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem;
o 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího otvoru
a nejmén 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán -
na p ed nežádoucím p sobením vody technickými prost edky. (viz Obr. 8.2)
Kap 5.1.3.2.: Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný
Kap.
Kap. 5.1.3.3.: Pokud k obytné budov p iléhá ve ejný chodník, musí být horní
venkovní
ven prostor hlubší než 500 mm (m eno od úrovn podlahy nadzemních
hrana parapet obytných místností nejmén 1,8 m nad tímto chodníkem, nebo
podlaží
podl k upravenému terénu) musí být nejmén 850 mm vysoké nebo musí být musí být mezi domem a chodníkem nejmén 3,0 m široká plocha zelen .
dopln
dopl ny zábradlím nebo jiným ešením nahrazujícím funkci zábradlí nejmén (viz Obr. 8.4).
do této
t výšky. Výška parapetu se m í od povrchu podlahy k horní hran vnit -
ního obkladu parapetu. (viz Obr. 8.3).

Obr. Výška okenního parapetu v obytné místnosti nad p ilehlým ve-

Obr. 8.3: Výška okenního parapetu v obytné místnosti, pod nimž je volný ejným chodníkem dle SN 73 4301 – l. 5.1.3.3.
prostor hlubší než 500mm dle SN 73 4301 – l. 5.1.3.2.

Obr. Úrove podlahy obytných místností dle SN 73 4301 –

l. 5.1.3.1.

Výklad dot ených pojm :

Obytná místnost – ást bytu (zejména pokoj, ložnice, jídelna), která spl uje
požadavky zvláštního p edpisu - vyhláška MMR . 137/1998 Sb., je ur ena
k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvo í byt
jediná místnost, musí mít podlahou plochu nejmén 16 m2.
Podzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove podlahy nebo její p evažu-
jící ásti níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého upraveného terénu
v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. (viz Obr. 8.5).
Nadzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove podlahy nebo její p evažu-
jící ásti výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého terénu
v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stru n nazývá
také: 1. podlaží, 2. podlaží atd., v etn podlaží ustupujícího. (viz Obr. 8.5).

Obr. 8.5: Ozna ení podlaží obytné budovy dle SN 73 4301 – Obytné
budovy
 Postup p i výškovém osazení objektu
P i výškovém osazení objektu a následných terénních úpravách se snažíme o c
nejv tší využití daného terénu tak, aby vyvolané terénní úpravy byly co nejmen
ší.
Budova nepodsklepená:
a) zakreslení obrys vhodn situovaného objektu do situace (poloho-
pisného a výškopisného plánu);
b) ur ení výšek p vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-
tí v místech styku budovy s terénem ode tením z vrstevnic
a u mezilehlých bod interpolací vrstevnic na dv desetinná místa.
Interpolaci mezi dv mi sousedními vrstevnicemi, mezi kterými se
bod s hledanou výškou nachází, provedeme pomocí vhodn zvole-
ného ezu terénem a jeho sklopením. ez vedeme daným bodem ve
sm ru spádu terénu, tj. jako nejkratší spojnici dvou sousedních vrs-
tevnic, mezi kterými se bod nachází. (viz Obr. 8.6);
c) zakreslení sklopených ez pr b hu p vodního terénu (PT) u vn j-
šího líce budovy. Pr b h PT se vynáší pomocí vhodn zvolené
srovnávací roviny - S.R. (viz Obr. 8.6);
d) zjišt ní pr m rné výšky p vodního terénu (PT), která se vypo te
u bytových staveb zhruba aritmetickým pr m rem výšek PT
v rozích ve vzdálenosti min. 5,0 m od obvodové st ny
s osv tlovacím otvorem a min. 1,0 m od obvodové st ny bez osv t-
lovacího otvoru. Ve vypo tené pr m rné nadmo ské výšce
se položí vodorovná rovina, která se považuje za upravený terén
(UT);
e) výšku 1. podlaží (0,000) stanovíme u bytových staveb v souladu
s požadavky SN 73 4301 – Obytné budovy ( l. 5) tak, aby úrove
podlahy obytných místností byla nejmén 150 mm nad nejvyšší
úrovní p ilehlého UT nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m
od obvodové st ny s osv tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové
st ny bez osv tlovacího otvoru a nejmén 500 mm nad hladinou
podzemní vody, pokud místnost není chrán na p ed nežádoucím
p sobením vody technickými prost edky.Dále musí být spln no, že
nadzemní podlaží má úrove podlahy nebo její p evažující ásti vý-
še nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p ilehlého terénu
v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu;
f) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.
Budova áste n a zcela podsklepená:
a) Zakreslení obrys vhodn situovaného objektu do situace. U ás-
te n podsklepených budov orientovat nepodsklepenou ást do sva-
hu;
b) ur ení výšek p vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-
tí v místech styku budovy s terénem ode tením z vrstevnic
a u mezilehlých bod interpolací vrstevnic na dv desetinná místa;
c) zakreslení sklopených ez pr b hu p vodního terénu (PT) u vn j-
šího líce budovy. Pr b h PT se vynáší pomocí vhodn zvolené
srovnávací roviny (S.R.);
d) úrove prvního nadzemního podlaží stanovíme u konkrétních p í-
pad vždy s ohledem na:
da) bilanci hrubých zemních prací v etn terénních úprav. Objem
výkop má být o málo v tší než objem násypu – porovnáme
ze sklopených ez v situaci;
db) požadavky SN 73 4301 – Obytné budovy ( l. 5) – viz. odsta-
vec . 5 p edchozí ásti Budova nepodsklepená. (tj. úrove
podlahy obytných místností musí být min. 150 mm nad UT
v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st ny s osv tlovacím
otvorem a 1,0 m od obvodové st ny bez osv tlovacího, atd.);
dc) požadavek p ímého osv tlení a v trání podzemního podlaží.P i
návrhu sklepních oken nad terénem má být parapet minimáln
150 mm nad upraveným terénem;
dd) možnost napojení domovní kanalizace (ležaté potrubí podskle-
pené ásti) do ve ejné kanaliza ní sít ;
e) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.
Poznámka:
Výšky se v ezech (z d vodu v tší p esnosti) zpravidla vynáší v m ítku
v tším, než délkové rozm ry v p dorysu. P i odvozování nap . paty svahu
z ezu do p dorysu se musí zm na m ítka zohlednit. ( P íklad : P dorys
objektu se vynáší v m . 1:200, ezy terénem, výška podzemního podlaží
v m . 1:100. )
Obr. 8.6: P íklad osazení zcela podsklepené budovy do terénu
 Terénní úpravy
Po výškovém osazení objektu provedeme návrh a zakreslení upraveného terénu
(UT) tak, aby byly srážkové vody odvedeny od budovy. Upravený terén se
kótuje na t i desetinná místa.
P i terénních úpravách spojených s osazením objektu ve sklonitém území
se setkáváme se svahováním zeminy, které je bu v rostlé nebo nasypané ze-

min . P i návrhu sklonu svah musí být zajišt na jejich stabilita. Nesmí být
p ekro ena maximální hodnota úhlu vnit ního t ení (17° - 37°), který je
pro jednotlivé druhy zeminy p edepsaný v SN 73 0035 a SN 73 1001, p es-
né hodnoty je nutné zjistit zkouškami.

Postup p i návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci

P edpoklad: budova je již vhodn polohov a výškov osazena a obrysov za-
kreslena v situaci.
a) Pomocí sklopených ez p vodního terénu (PT), vedených lícem
budovy, navrhneme pr b h upraveného terénu (UT) – svahování.
Pr se ík upraveného terénu (svahu) s p vodním terénem odvodíme
zp t do p dorysu. (viz Obr. 8.7). Abychom získali pr b h UT
v okolí objektu, vedeme obdobným zp sobem dostate ný po et
pomocných ez . (viz Obr. 8.8);
Postup zjišt ní bodu p echodu svahu z násypu do zá ezu:
Bod p echodu svahu z násypu do zá ezu se zjiš uje jako pr se ík
p ímky – hrany roviny upraveného terénu s p vodním terénem, tj.
PT=UT. (viz Obr. 8.8)
Postup návrhu svahu v oblouku:
Daným bodem vedeme paprskovit svislé roviny, které sklopíme
a pr se ík svahu (pod úhlem vnit ního t ení =17° - 37°)
s p vodním terénem odvodíme zp t do p dorysu. Spojením ady
takto získaných bod získáme pr b h paty (nebo vrcholu) svahu.
(viz Obr. 8.8).
b) sou asn ešíme odvedení povrchových vod;
c) p dorys se doplní výškovými kótami, zakreslí se spádování chodní-
k a grafické zna ky násyp a zá ez .
Zakreslování terénních úprav se ídí SN 01 3420 – Výkresy pozemních sta-
veb.
 Obr. 8.7: Postup osazení do terénu nepodsklepené budovy p i požadavku
na srovnanou rovinu upraveného terénu (UT)

Sou asn je zakreslen postup konstrukce terénních úprav. Na tento výkres na-
vazuje Obr. 8.8.
Obr. 8.8: Postup konstrukce svahovaní, bodu p echodu svahu z násypu
do zá ezu a návrhu svahu v oblouku. Obrázek navazuje
na Obr. 8.7
 Stavební situace
Stavební situace shrnuje polohové a výškové osazení objektu spolu s ešením
terénních a sadových úprav, inženýrských sítí a komunikací.

Náležitosti stavební situace

o m ítko: zpravidla 1:1000 až 1:500 (1:2000, 1:200);
o sv tové strany, sm r a etnost p evládajících v tr ;
o konfigurace terénu (vrstevnice, výškové body), vyzna ení pr zku-
mu staveništ (sondy, podzemní voda, inunda ní území, poddolo-
vané a sesuvné území);
o dosavadní stav definovaný polohov a výškov s vyzna ením pev-
ných bod a polygonových sítí se zakreslením stávajících pozem-
ních a inženýrských objekt (stavební objekty, komunikace, rozvo-
dy kanalizace, vody, plynu, elektrické vedení silnoproudé a sd lo-
vací, topné kanály apod.). Ozna ení chrán ných objekt stavebních
i p írodních;
o navrhované zastav ní v etn napojení na pozemní a inženýrské ob-
jekty s vyzna ením chrán ných podchod pod komunikacemi,
úprava staveništ v etn terénních úprav, demolic a odvodn ní sta-
veništ . Možnost rozší ení staveništ ;.
o základní rozm ry ur ující velikost navrhovaného zastav ní a jeho
polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bod m,
k osám tras komunikací, k polygonu atd.). Hranice sousedních po-
zemk – oplocení;
o situa ní vyzna ení dopravních, p ších a parkových komunikací,
h iš , drobné architektury a zelen . Navrhované komunikace ádn
prokótovat: ší ky vozovek, chodník , polom ry zak ivení, výškové
kóty;
o vyzna ení výškových kót prvních podlaží stavebních objekt a ori-
enta ních výškových kót p vodního (PT) a upraveného terénu
(UT);
o vyzna ení vstup do budov, vjezd na pozemek, napojení nových
komunikací na stávající aj.;
o ozna ení ochranných pásem hygienických, vodárenských a bezpe -
nostních vzdáleností;
o ozna ení hlukových pásem (dopravy silni ní, železni ní a letecké),
vyzna ení náletových kužel ;
o názvy p ilehlých dosavadních prostor (ulice, nám stí, atd.). Popis-
ná ísla, jména a adresy soused , majitel . Pozemky, ísla parcel,
pozemk a blok , názvy;
o legenda jednotlivých nových objekt (ú el, konstruk ní provedení,
po et podlaží, výška ímsy a h ebene, výchozí výškový bod, etapo-
vitost). U sítí je nutné grafické odlišení stávajícího a nového stavu;
o vyzna ení plochy pozemk , zastav ných a nezastav ných ploch
v m2, procento zastav ní (uvede se íseln do legendy);
o nad rohové razítko se uvede emu se rovná 0,000. Dále se nad ro-
hovým razítkem uvede p íslušný systém použitý p i zpracování ma-
pových podklad pro projektovou dokumentaci (nap . Bpv – Balt-
ský výškový systém – po vyrovnání).
 Situa ní výkresy (dle SN 01 3410, SN 01 3411)
Zp sob zobrazování v situaci
a) p edm ty m ení, jejichž rozm ry dovolují z etelné zobrazen
v map , se zobrazují obrysovou arou, i když je pro n j stanovená
zna ka. V takovém p ípad se zna ka vykreslí i uvnit obrazu
p edm tu, není-li druh p edm tu z ejmý již z kresby nebo popisu
Není-li možno p edm t pro jeho malé rozm ry zobrazit obrysem
kreslí se jen zna kou;
b) stavební objekty (budovy, p emost ní mezi budovami, mosty, pod-
zemní objekty a prostory apod.) a podzemní vedení se zobrazují
v pohledu shora a kreslí se:
• viditelné obrysy tenkou plnou arou;
• neviditelné obrysy tenkou p erušovanou arou.

Situace se kreslí:
a) jednobarevn – mapový podklad (dosavadní stav) i navrhovaný stav
ern ;
b) dvoubarevn – mapový podklad ern , navrhovaný stav erven ;
c) t íbarevn – polohopis mapového podkladu ern , výškopis mapo-
vého podkladu hn d , navrhovaný stav erven ;
d) vícebarevn – polohopis a výškopis mapového podkladu ern ,
pop . ern a hn d , navržené potrubí a kabelová vedení i jejich za-
ízení a objekty barevn , navržené porosty a zele syt zelen ,
ostatní ásti návrhu (navržený stav) erven .
Navrhovaný stav (stavební objekty, komunikace, oplocení, op rné zdi, potrubní
a kabelová vedení apod.) se zobrazují dle p edchozích zásad (viz výše) a kreslí
se zna kami podle tabulky P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve sta-
vebnictví, které se používají p i kreslení stavebních situací, s tím rozdílem, že:
a) pr m ty hran tvo ících vn jší obrysy stavebních objekt se kreslí:
• jsou-li viditelné shora velmi tlustou plnou arou;
• nejsou-li viditelné shora (podzemní objekty, pop . ásti objektu)
velmi tlustou árkovanou arou;
b) u stavebních objekt se uvede základní (nulová) úrove 0,000 abso-
lutní výškovou kótou s uvedením t í desetinných míst
(nap . 0,000 = 466,270) psanou do ráme ku, uvede se použitý výš-
kový systém;
c) základní rozm ry objekt a jejich poloha vzhledem k nejbližšímu
okolí se ur í délkovými, pop . i výškovými kótami;
d) u silni ních komunikací se kreslí osa komunikace tenkou erchova-
nou arou;
e) v projektech samostatných inženýrských staveb se situace navrho-
vaných vedení kreslí podle p íslušných technických norem.
Prvky vyty ovacích sítí se kreslí:
o hlavní vyty ovací ára – velmi tlustou erchovanou arou
o pomocná vztažná ára ( kolmice na osu vyty ení ) - tlustou te ko-
vanou arou
P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve stavebnictví, které se používají
p i kreslení stavebních situací:

Po .
P edm t Zna ka Zp sob zobrazení a zna ení
ís.

Vrstevnice základní v jednobarevných

1
mapách

Vrstevnice dopl ková pro polovinu *)

2
základního intervalu

Vrstevnice zd razn né
3
v jednobarevných mapách

Hranice vlastnická, užívací, hranice

4
druhu pozemku

Hranice jako v 4 shora neviditelná,

5 shora neviditelný pr nik stavebního
objektu (na povrchu) s terénem
Zna ka se použije pro trvale stabilizo-
Bod eské státní trigonometrické sít vané body základního a podrobného
( STS), bod podrobného polohového bodového pole a body tíhové. Bod lze
6 pole, p idružený k bodu STS nebo ozna it íslem (vlevo od zna ky),
k bodu podrobného polohového pole názvem – jen u bodu STS – (nad
1. t . p esnosti, tíhový bod. zna kou) a nadmo skou výškou
(vpravo od zna ky).
Nadmo ské výšky bod SNS
7 Bod eské státní nivela ní sít se v map neuvád jí. Je-li bod záro-
ve bodem polohového pole, uvede se
jen íslo bodu tohoto pole.
8 Stabilizovaný bod technické nivelace
dtto

*) Ve vícebarevných mapách se kreslí vrstevnice hn d , v jednobarevných mapách v barv polohopisu, a to základní

vrstevnice tenkou arou, zd razn né vrstevnice tlustou arou. Vrstevnice se nekreslí mezi hranicemi vodní hladiny, ve
skalách a p es šrafované plochy. V map m ítka 1:2000 a v tšího se nekreslí v ploše stavebních objekt . Nadmo ské
výšky vrstevnic se uvád jí do p erušované vrstevnice hlavou ve sm ru stoupání a umís ují se tak, aby bylo usnadn no
tení. Popisují se p edevším vybrané zd razn né vrstevnice. Interval základních vrstevnic se volí 1,00 m až 0,20 m,
mají-li základní vrstevnice vrstevnicový interval 1m, mají zd razn né vrstevnice interval 5 m. Základní vrstevnice se
mohou doplnit dopl kovými vrstevnicemi pro polovinu nebo tvrtinu základního intervalu.
P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve stavebnictví, které se používají
p i kreslení stavebních situací:

Po .
P edm t Zna ka Zp sob zobrazení a zna ení
ís.

Plot bez rozlišení druhu, plot

9
s podezdívkou bez rozlišení ší ky

D ev ný plot, vlastnictví z jedné

10 Ploty se zobrazují:
strany
- bez rozlišení druhu zn. 9;
11 D ev ný plot, spoluvlastnictví
- s rozlišením druhu zn. 10 až 15.

Drát ný, kovový plot, vlastnictví

12
z jedné strany
Zna ka druhu plotu sm uje dovnit
oplocené plochy, pop . se ídí vlast-
13 Drát ný, kovový plot, spoluvlastnictví nictvím (sm uje do pozemku vlastní-
ka plotu).

14 Živý plot, vlastnictví z jedné strany

15 Živý plot, spoluvlastnictví

Ohradní ze , vlastnictví z jedné Ohradní zdi a podezdívky plot

16 se zobrazují:
strany
- jednou arou zobrazující pr b h
vlastnické nebo uživatelské hranice
(zn. 4), bez ohledu na ší ku;
17 Ohradní ze , spoluvlastnictví
- dv ma arami, jejichž rozestup
odpovídá ší ce.

Slu kami se vyzna í p íslušnost

18 Slu ka
odd lených ploch k ur itým parcelám.

19 Venkovní svítidlo na stožáru

Zna ku lze doplnit rozm ry (v met-

rech) pr ezu kmene a jeho výšky,
20 Jednotlivý strom pop . i ší ky koruny a druhem stromu.
Chrán ný strom se ozna í zna kou
s p ipsáním zkratky „chrán."

21 Orientace k severu

22 Svahy násyp a zá ez v terénu

P ehled nejb žn jších zna ek map a plán ve stavebnictví, které se používají
p i kreslení stavebních situací:

Po .
P edm t Zna ka Zp sob zobrazení a zna ení
ís.

Vstupní šachta podzemního vedení

23
bez rozlišení

24 Vodom rná šachta

St edy zna ek objekt a za ízení
podzemních vedení odpovídají st e-
d m p edm t .
25 Hydrant nadzemní

26 Hydrant podzemní

Vodovodní potrubí bez rozlišení

27
druhu
Šipka se kreslí ve sm ru toku vody.
28 Vodovodní potrubí pitné vody

St edy zna ek objekt odpovídají

29 Kanaliza ní šachta
st ed m p edm t .

Kanaliza ní stoka, potrubí – bez

30
rozlišení druhu
P lkružnice u zna ek se kreslí vypuk-
31 Jednotná kanalizace le ve sm ru sklonu potrubí. Pr ez
(pr m r) potrubí se vepíše do trasy
v mm.
32 Deš ová kanalizace

33 Splašková kanalizace

Plynovodní potrubí bez rozlišení tlaku

34
(topný plyn, svítiplyn)

35 Plynovodní potrubí nízkotlaké

36 Plynovodní potrubí st edotlaké

Venkovní silové vedení bez rozlišení

37
druhu Nadzemní drátové vedení se dv ma
nebo více dráty umíst nými vedle
Venkovní silové vedení nízkého sebe nebo nad sebou na jednotlivém
38
nap tí – NN nebo dvojitém stožáru se kreslí je
jednou osou, spojnicí st edu stožár , u
Venkovní silové vedení vysokého dvojitých stožár osu soum rnosti
39
nap tí - VN obou patek. Do osy se podle pot eby
vloží íslo ozn. po et drát a p íslušná
zna ka.
40 Sd lovací vedení spojové
P íklad situace Obr. 8.9