Professional Documents
Culture Documents
El. Pohony
El. Pohony
dW − dW PM = dWd
Uvažujeme-li tyto změny za čas dt, obdržíme pohybovou rovnici výkonové rovnováhy
dW dW PM dWd
− =
dt dt dt
neboli
P − PM = Pd
a s uvažováním, že dynamický výkon soustavy Pd charakterizuje změnu kinetické energie
dW d d 1 dω
Pd = = Jω 2 ≅ Jω
dt dt 2 dt
(výše uvedený vztah platí s uvažováním konstantního momentu setrvačnosti soustavy).
S uvažováním těchto vztahů pak můžeme odvodit základní pohybovou rovnici pro konstantní
moment setrvačnosti :
dω
M − M PM = J
dt
Řešení :
dω
τm ⋅ + ω = ω∞
dt
JC M − M PM
kde τ m = je mechanická časová konstanta a ω ∞ = Z je ustálená hodnota
k k
rychlosti.
Pro určení doby rozběhu pak získáme rovnici :
ω2
dω J
∫M = − C ⋅ [ln (M Z − M PM − k ⋅ ω )]ω12 =
ω
t1 = J C ⋅
ω1 Z − M PM − k ⋅ ω k
M Z − M PM − k ⋅ ω1 10 1000 − 500 − 5 ⋅ 20
= τ m ⋅ ln = ⋅ ln = 0,575s
M Z − M PM − k ⋅ ω 2 5 1000 − 500 − 5 ⋅ 40
M PM ω PM = Mω
ω PM 1
M Re d = M PM = M PM
ω i
kde i je tzv. převodový poměr. Tento vztah platí pouze pro bezeztrátový převod, ve
skutečnosti je tento redukovaný moment podělit účinností převodovky (ve které vznikají
ztráty, které se projeví jako pasivní momenty), případně vynásobit, pokud jde o spouštění
břemene u pohonu s potenciálním zatěžovacím momentem.
Pro stanovení dynamických momentů je pak obdobně nutné provést přepočet dynamických
momentů na hřídel motoru. Tato redukce vychází z rovnosti kinetických energií a moment
setrvačnosti pracovního mechanizmu, redukovaný na hřídel motoru je pak určen vztahem:
ω PM
2
1
J Re d = J PM = J PM 2
ω 2
i
dQ1 = ∆Pdt
dQ2 = A ⋅ ∆ϑdt
kde A je součinitel odvodu tepla a ∆ϑ je oteplení motoru oproti okolnímu prostředí. Množství
tepla způsobují vlastní oteplení motoru je pak
dQ3 = C ⋅ d∆ϑ
kde C je tzv. tepelná kapacita motoru, která udává množství tepla, potřebné k ohřátí motoru o
1K. Pro rovnici tepelné rovnováhy pak platí:
C d∆ϑ ∆P
∆ϑ + ⋅ =
A dt A
−
t
−
t
∆ϑ = ∆ϑ ∞ ⋅ 1 − e τt + ∆ϑ ⋅ e τ t
∞
C ∆P
kde τ t = je oteplovací časová konstanta a ∆ϑ∞ = je ustálené oteplení. Obdobně lze
A A
odvodit časový průběh při ochlazování motoru, kde platí :
t
−
τo
∆ϑ = ∆ϑ∞ ⋅ e
Opět dochází k opakujícímu se cyklu, při kterém nedojde k tepelné rovnováze. Oproti
přerušovanému chodu je motor při běhu naprázdno lépe chlazen.
Způsobú zatížení je samozřejmě ještě více, zejména při uvažování rozběhu, brzdění,
reverzace, atd. Jejich analýza však překračuje rozsah tohoto základního učebního textu.
∑t zi
z= i =1
⋅ 100[%]
T
Motory s jiným zatížením než S1 jsou pak vyráběny pro normované zatěžovatele 15; 25; 40 a
60% .
t
− Z
∆ϑS1∞
= ∆ϑS 2 ∞ ⋅ 1 − e τt
∆PS 2 ∆ϑS 2 ∞ 1
= = =q
∆PS1 ∆ϑS 1∞ −
tZ
ψt
1− e
PS 2 K K
qM = = q1 + 1 − 1
PS 1 K2 K2
K1
Poměr je vzájemný poměr ztrát nezávislých a závislých na zatížení stroje.
K2
Další metoda, kterou lze u přerušovaného chodu, respektive zatížení použít je tzv. metoda
ekvivalentního proudu, výkonu nebo momentu, které při výpočtu zohledňují dimenzování
motoru podle středních ztrát. K aplikaci této metody je zapotřebí znát proměnlivý průběh
zatížení v rámci daného pracovního cyklu a střední ztráty je pak možné určit ze vztahu :
T
1
∆P(t )dt
T ∫0
∆Pm =
5. Pohony se stejnosměrnými motory s cizím buzením
di a
u a = u i + Ra i a + La
dt
di b
u b = R b i b + Lb
dt
dω
m m − m PM = J C
dt
Pro ustálený stav pak tato soustava diferenciálních rovnic přejde na soustavu lineární:
U a = U i + Ra I a = cφ ⋅ ω + Ra I a
U b = Rb I b
M m = M PM
U a Ra ⋅ I a U a Ra ⋅ M
ω= − = − = ω 0 − ∆ω
cφ cφ cφ (cφ )2
Ua
+ -
Ia
Ui
Ra La
Lb
Rb
Ub
+ -
Místo dalších analýz je uveden následující příklad, který by měl posloužit k získání představy
o možnostech řízení rychlosti uvedeného typu motoru.
Přík1ad
Stejnosměrný motor s cizím buzením má tyto štítkové údaje:
Pn = 45 kW, Uan = 440 V, Ian = 114 A, nn = 1400/ min..
Řešení:
Pn Pn 45 ⋅ 10 3
ad 1) Účinnost motoru η= = = = 0,897
P U an ⋅ I an 440 ⋅ 14
U an 440
Ra = 0,5 ⋅ (1 − η ) ⋅ = 0,5 ⋅ (1 − 0,897 ) ⋅ = 0,2Ω
I an 14
Pn 45 ⋅ 10 3
Jmenovitý moment motoru: M n = = ⋅ 60 = 307 Nm
ω n 2π ⋅ 1400
∆ω = k´⋅M n = 37,8 s −1
U an Ra ⋅ M U an Ra ⋅ M ω K
ω= − = − = 0n − ⋅M =
cφn (cφn ) 2
0,8 ⋅ cφn (0,8 ⋅ cφn )2
0,8 (0,8)2
154,4 0,0246
= − ⋅ M = 193 − 0,0384 ⋅ M
0,8 (0,8)2
0,5 ⋅ U an Ra ⋅ M
ω= − = 0,5 ⋅ 193 − 0,0384 ⋅ M
0,8 ⋅ cφ n (0,8 ⋅ cφ n )2
∆ω = 0,192 ⋅ 307 = 59 s −1
0,5 ⋅ U an (Ra + R p )⋅ M
ω= − = 0,5 ⋅ 193 − 0,192 ⋅ M = 96,5 − 0,192 ⋅ M
0,8 ⋅ cφ n (0,8 ⋅ cφ n )2
Obr.5.4. Mechanická charakteristika motoru s přídavným odporem v odbuzeném
stavu
dω
=0
dφ
U a Ra ⋅ M p
ω= −
cφ (cφ )2
dω U Ra ⋅ M p
= − a2 + 2⋅ 2 3 =0
dφ c ⋅φ c ⋅φ
potom:
2 ⋅ Ra ⋅ M p 2 ⋅ 0,2 ⋅ 3 ⋅ 307
cφ min = = = 0,84 Vs
Ua 440
cφ min 0,84
= = 0,294
cφ n 2,85
K maximu rychlosti tedy dochází při odbuzení motoru na 29,4% jmenovité hodnoty.