Professional Documents
Culture Documents
Personalni Management - Skripta
Personalni Management - Skripta
STUDENTY ŠAVŠ
K P EDM TU
1
1.PERSONÁLNÍ ÍZENÍ V PODNICÍCH
ízení lidských zdroj lze definovat jako strategický a logicky promyšlený p ístup
k ízení nejcenn jšího statku organizace, tj. v ní pracujících lidí, kte í jako kolektivy
ispívají k dosažení jejích cíl .
2
PODOBY ÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJ
Model shody
Tento systém vytvo ila Michiganská škola, jejíž p edstavitelé zastávali názor, že
systémy lidských zdroj a struktura organizace by m ly být ízeny zp sobem, který je
v souladu se strategií organizace (odtud název). Dále, že existuje cyklus lidských
zdroj , který tvo í ty i procesy nebo funkce vykonávané ve všech organizacích. Jsou
to:
Výb r – spojování existujících lidských zdroj
Hodnocení ( ízení pracovního výkonu)
Odm ování – musí odm ovat stejn tak krátkodobé i dlouhodobé výsledky
a respektovat, že podnik musí fungovat a vyvíjet úsilí v sou asnosti, aby usp l
v budoucnosti
Rozvoj – rozvíjení vysoce kvalitních pracovník
odm ování
ízení
výb r pracovního pracovní
výkonu výkon
rozvoj
3
Harvardský systém
Zakladatelem byla harvardská škola Beer a kol. (1984), která upozor uje, že LZ
má dva charakteristické rysy:
Linioví manaže i akceptují v tší odpov dnost za zabezpe ování propojenosti
strategie konkurenceschopnosti a personální politiky.
Posláním personálního útvaru je formulovat politiku a zásady, jimiž se ídí
koncipování a realizace personálních inností tak, aby se více vzájemn
podporovaly.
Situa ní faktory:
- charakteristiky
pracovních sil
- podniková
strategie a
podmínky
- filozofie
managementu
- trh práce
- odbory
- technologie
úkol
- zákony a hod-
noty existující ve
spole nosti
Výhody modelu:
Zahrnuje uznávání širokého spektra zájm zainteresovaných stran
Explicitn nebo implicitn uznává význam „paktu“ mezi zájmy vlastník a
zájmy pracovník i mezi zájmy r zných zájmových skupin
Rozši uje kontext ízení lidských zdroj tím, že zahrnuje „vliv pracovník “,
organizace práce a s tím související otázky stylu ízení
Uznává široké spektrum ze souvislostí vyplývajících vliv na to, jak manaže i
volí strategii, a doporu uje, aby p itom byly uvád ny do souladu logika trhu
výrobk se sociáln kulturní logikou
Zd raz uje strategický p ístup – ten se ne ídí situa ním determinismem
(p innou podmín ností) nebo determinismem prost edí
4
Model nejlepšího postupu / nejlepší praxe (nejlepšího výsledku)
Tento model zd raz uje spíš oddanost a angažovanost než povolnost a ochotu se
pod ídit. Obhajuje procesy ízení kultury za ú elem dosažení jakési kontroly nad
kulturou lidí v organizaci.
5
Kontingen ní model
Soust uje se na dosažení souladu mezi celkovou strategií organizace a strategií
lidských zdroj .
David Guest
- definoval 4 cíle politiky, které mohou být využity jako ur itá kritéria:
1. strategická integrace
2. vysoká míra oddanosti
3. vysoká kvalita
4. flexibilita
- hodnoty ízení lidských zdroj dle Guesta jsou:
unitaristické v mí e, v jaké nep edpokládají zásadní rozdíly v zájmech mezi
managementem a pracovníky
individualistické ve zd razn ní p ímého propojení jedinec – organizace
Karen Leggeová
Vidí 3 klí ové rysy LZ:
1. r zné formy flexibility
2. formování tým , posilování pravomocí a zapojování pracovník do
rozhodování
3. ízení kultury
John Purcell
LZ je znovuobjevením privilegií managementu.
Keith Sisson
4.hlavní rysy LZ:
1. tlak na integraci jednotlivých oblastí personální politiky mezi sebou i
s podnikovým plánováním obecn
2. odpov dným místem za personální ízení nejsou specializovaní manaže i
3. t žišt pozornosti se p esouvá ze vztah management – odbory na vztahy
manažer – pracovník, od kolektivismu k idealismu.
4. existuje tlak na oddanost a projevy iniciativy s tím, že manaže i nyní
vykonávají roli t ch, kte í „umož ují, posilují pravomoce, usnad ují“
John Storey
LZ je ada vzájemn propojených politik s ur itou ideologickou a filozofickou
podporou. 4 aspekty tvo ící smysluplnou verzi LZ:
1. zvláštní konstelace p esv ení a p edpoklad
2. strategický tlak na informování o rozhodnutích týkajících se ízení lidí
3. úst ední role liniových manažer
6
4. spoléhání na soustavu „pák“ k formování zam stnaneckých vztah , které jsou
odlišné od pák užívaných v procedurálních a jednotnými p episy upravených
režimech typických pro systémy kolektivních pracovních vztah
Shodné rysy:
Strategie LZ i personálního ízení vycházejí z podnikové strategie.
LZ i P uznávají, že linioví manaže i jsou odpov dní za ízení lidí.
Shoda v pohledu na „respektování jednotlivce“, vyváženost pot eb jednotlivce
a rozvíjení lidí v zájmu dosažení maximální úrovn jejich schopností.
Jedna z nejpodstatn jších funkcí je p izp sobování lidí stále se m nícím
požadavk m organizace.
Stejným zp sobem využívají výb r, analýzu schopností, ízení pracovního
výkonu, vzd lávání, rozvoj manažer a zp soby ízení odm ování.
D raz na proces komunikace a participace.
Rozdíly:
1. P – zam eno na jiné než vedoucí pracovníky
LZ – zam eno na vedoucí pracovníky
2. P – snaží se ovliv ovat liniové manažery
LZ – snaha o integrování aktivity liniových manažer
3. LZ – d raz na význam zapojení vyšších úrovní ízení do ízní kultury
– hledí na to s podez ením
HLAVNÍ AKTIVITY LZ
Organizace:
Podoba organizace – schopna reagovat na zm ny, umož ující efektivní
komunikace a rozhodování
Vytvá ení pracovních úkol , pracovních míst a rolí
Rozvoj organizace – stimulování, plánování, realizace program
ízení znalostí
- tvorba postup pro zvládnutí a p edávání znalostí za ú elem zlepšení a
zintenzivn ní procesu u ení a zlepšení výkonu v organizaci
7
Rozvoj lidských zdroj
Celoorganiza ní a individuální vzd lávání
Rozvoj manažer
ízení kariéry
Pracovní vztahy
kolektivní pracovní vztahy – ízení a udržování formálních i neformálních
vztah s odbory a jejich leny
zapojování a participace pracovník
komunikace
Zam stnanci pot ebují být motivováni. Motivace se týká faktor , které ovliv ují lidi,
aby se ur itým zp sobem chovali. Motivování lidí je uvád ní t chto lidí do pohybu ve
sm ru, kterým chcete, aby se ubírali za ú elem dosažení n jakého výsledku. Složky
motivace jsou:
sm r – co se pokoušíme ud lat
úsilí – s jakou pílí se o to pokoušíme
vytrvalost – jak dlouho se o to pokoušíme
Stanovení cíle
Dosažení cíle
8
Typy motivace:
vn jší
vnit ní
Motivace a peníze
Peníze, ve form pen z nebo n jakého jiného druhu odm ny, jsou nejobvyklejší
vn jší odm nou. Peníze poskytují to, co v tšina lidí chce.
Oddanost
Pojem oddanost se vztahuje k mí e vazby a loajality pracovníka k organizaci.
Oddanost má t i složky:
1. identifikace s cíli a hodnotami organizace
2. touha náležet k organizaci
3. ochota vyvíjet úsilí v zájmu organizace
9
Definovat o ekávání
Podniknout kroky
ení
individuální záležitost – m že se odehrávat i kolektivním zp sobem
je procesem i výsledkem
v domé, nev domé, bezd né
plánované, neplánované
nem že existovat u ení bez zm ny
má morální rozm r
u it se u it je nejd ležit jším u ením se
nejlepší u ení je úzce spojeno s prací (praktickou zkušeností)
10
4 styly u ících se osob = 4 styly u ení
1. aktivisté – plné zapojení do nových zkušeností, libování si v nových úkolech
2. emítaví – pozorují, shromaž ují informace, zkoumají je, dochází k záv ru
3. teoretici – upravují a aplikují svá pozorování ve form logických teorií, sklon k
perfekcionismu
4. pragmatici – zkouší vše nové, aby vid li, zda to funguje
- asto se jedná o prolínání t chto styl
11
Propojit formální vzd lávání v oblasti základních dovedností s neformálním
ením.
Vytvo it kulturu u ení – kulturu, v níž se uznává, že u ení je významné, a pro
kterou jsou charakteristické pozitivní kroky managementu povzbuzující a
podporující u ení se mimo práci i p i práci.
12
2) Použití existujících znalostí nebo dovedností p i nových
úkolech
3) Nutnost integrace, propojování izolovaných úkol ,
zam ení vzd lávání na interpersonální dovednosti.
4) Zam ení výcviku a vzd lávání na hodnoty a postoje lidí
a skupin.
Identifikace pot eb
vzd lávání
Definování požadovaného
vzd lávání
13
2. Definování požadovaného vzd lání – nezbytné specifikovat dovednosti a
znalosti, jaké je t eba se nau it
3. Definování cíl vzd lávání
4. Plánování vzd lávacích program – programy musí zabezpe it uspokojení
pot eb a spln ní cíl vzd lávání.
5. Rozhodnutí, kdo bude zabezpe ovat vzd lávání
6. Realizace vzd lávání –zajistit použití nejvhodn jších metod k osvojení
pot ebných dovedností, znalostí, schopností a postoj .
7. Vyhodnocení vzd lávání
8. Zdokonalení vzd lávání a pokra ování v n m je-li to nezbytné
14
o V podniku, mimo výkon práce (mimo pracovišt )
- kurzy, vzd lávací za ízení s p íslušným personálem
- vhodné pro osvojení si pokro ilejší manuální i administrativní
dovednosti, dovednosti v oblasti služeb zákazník m…
- nevýhodou je p echod z kurzu na pracovní místo, v kurzu není reálné
prost edí
o Externí vzd lávání (vzd lávání mimo podnik)
- m lo by být schopno nabídnout takovou kvalitu vyu ování, jakou by
bylo neekonomické zajiš ovat vnit ními zdroji
- nevýhodou je p enášení nau ených znalostí a dovedností do praxe,
asto se znalosti a dovednosti ztratí, nejsou-li použity okamžit
Vzd lávání v pravý as = „just in time“ – úzce spojené s naléhavými a
ležitými pot ebami lidí v souvislosti s aktuálními aktivitami podniku. Rychlá
zp tná vazba týkající se efektivnosti vzd lávání, rychlá úprava vzd lávání dle
pot eb.
Vytvá ení program vzd lávání jako um ní – každý program nutno
zvažovat individuáln , d raz na uplatn ní vzd lání v praxi
Možnosti výb ru vzd lávání - viz tabulka
15
Metody vzd lávání
Metody vzd lávání p i výkonu práce (na pracovišti)
o Demonstrování
o Kou ování
o Rotace práce
o Plánované zážitky
o Mentoring
o Ostatní aktivity osobního rozvoje
Metody vzd lávání mimo pracovišt
o P ednášky
o Diskuse
o Metoda objevování
o P ípadové studie
o Hraní rolí
o Simulace
o Skupinová cvi ení
o Team building
o Distan ní vzd lávání
o U ení se hrou
o seminá e
Metody používané na pracovišti i mimo pracovišt
o Instruktáž
o Otázky a odpov di
o U ení se akcí
o Pov ení úkolem
o Projekty
o Studium doporu ené literatury
o E-learning
o (Interaktivní) video
Plán osobního rozvoje se zam uje na kroky, které lidé navrhují ve prosp ch svého
vzd lávání a rozvoje. Berou na sebe zodpov dnost za formulování a realizaci plánu,
ale musí jim být p itom poskytnuta podpora ze strany organizace a jejích manažer .
Cílem je zintenzivn ní u ení.
16
Zhodnotit
sou asnou situaci
Naplánovat kroky
(akce)
Plánování innosti
Plán innosti stanovuje, které pot eby je t eba uspokojit a jakým zp sobem. Má
následující strukturu:
pot eby rozvoje
o ekávané výsledky (cíle u ení i vzd lávání)
aktivity rozvoje mající tyto pot eby uspokojit
odpov dnost za rozvoj – co bude d lat jedinec a jakou podporu bude mít od
svého manažera, personálního útvaru a ostatních lidí
asový rozvrh – kdy se o ekává, že aktivity rozvoje za nou, a kdy skon í
výsledek – k jakým aktivitám rozvoje došlo a jak efektivní byly
Cíle procesu plánování musí být konkrétní v tom eho a jak má být dosaženo, musí
zajistit, aby pot eby vzd lávání a vzd lávací akce byly d ležité, musí uvád t asový
plán, odpov dnost za vzd lávání a musí zajistit podn tnost a p itažlivost vzd lávací
akce.
Existují i formulá e plánu osobního rozvoje, které bývají dosti prosté. Mohou mít
pouze ty i sloupce, týkající se:
cíl rozvoje a o ekávaných výsledk
krok , které mají být podniknuty, a jejich na asování
požadované podpory a pomoci
záznam o podniknutých krocích a realizovaných innostech
17
ROZVOJ MANAŽER
18
Neformální p ístupy k rozvoji manažer
Manaže i se u í vždy, když jsou konfrontováni s neobvyklým problémem, s novým a
neznámým úkolem apod. Je to empirické u ení – u ení ze zkušenosti. Je vhodné
použít poloformální p ístupy, které povzbuzují manažery a pomáhají jim u it se
efektivn ji. Tyto p ístupy zahrnují:
d raz na sebehodnocení a identifikaci pot eb rozvoje
požadavek na manažery, aby vypracovali své vlastní plány osobního rozvoje
nebo programy samostatn ízeného u ení a vzd lávání
vedení manažer k tomu, aby diskutovali o problémech, p íležitostech
s nad ízenými, kolegy…
19
o strukturovaný pohled na sebe sama
o praktická simulace
2. den
o dotazník zam ený na týmové role
o dotazník zam ený na osobní profil
o další konzultativní zasedání a sebehodnotící postupy
3. den
o testy numerických schopností
o zp tná vazba na dotazníky (vyhodnocení dotazník )
o konzultace týkající se plán osobního rozvoje.
o P ehled hlavních bod a zjišt ní
Nezbytnou sou ástí vlastností úsp šného v dce je vysoká úrove emo ní
inteligence.
Iniciativa vzd lávání musí pocházet od vrcholového vedení. Nemalý význam mají i
specialisté na rozvoj lidských zdroj .
20
4. ORGANIZACE PERSONÁLNÍHO ÍZENÍ V PODNIKU
Obecnou úlohou personálního útvaru je umožnit organizaci dosáhnout jejích cíl tím,
že jí p edkládá podn ty, intervenuje, poskytuje rady a podporu ve všem, co se n jak
týká jejích pracovník . Cílem je zabezpe it, aby management organizace jednal
efektivn ve všem, co se týká zam stnávání a rozvoje lidí a vztah existujících mezi
managementem a pracovníky. Personální útvar p sobí jako sou ást celkového
procesu ízení podniku a nelze jej vid t izolovan .
íprava rozpo tu PÚ
1. Definování cíl a plán .
2. Prognóza aktivit pot ebných k dosažení cíl a plán v souladu s rozpo tovými
pravidly podniku a p edpoklady o budoucích aktivitách podniku a cílech
týkajících se snížení režijních náklad nebo jejich udržení na stejné úrovni.
3. Odhady zdroj (lidských i finan ních) nezbytných k zabezpe ení
edpokládaných aktivit.
4. Náklady na každou oblast inností – sou et t chto náklad tvo í celkový
rozpo et.
21
Zd vod ování rozpo tu PÚ
= zajistit si p edem všeobecný souhlas s cíli a plány (rozpo et nesmí být pro
vrcholové vedení p ekvapením)
- pro každou oblast by m ly být p ipraveny „neporazitelné“ p íklady na podporu
prognózované podoby inností, zd vodn ní mimo ádných výdaj
Obhajování rozpo tu PÚ
- nejlepším zp sobem je p edem zd vodnit každou oblast výdaj
ÚLOHA PERSONALIST
22
Role personalist :
Role partnera v podnikání – znají podnikové strategie a p íležitosti i
nebezpe í, jimž musí organizace elit. Jsou schopni analyzovat slabé i silné
stránky organizace a diagnostikovat problémy hrozící podniku i jejich d sledky
v oblasti lidských zdroj . Jsou schopni p edložit p esv ivý návrh inovace,
která bude znamenat p idanou hodnotu.
Role stratéga – zabývají se dlouhodobými problémy, které se týkají ízení a
rozvoje lidí a pracovních vztah . P esv ují vrcholové manažery, aby
vytvá eli plány, které budou lépe využívat schopnosti lidských zdroj
organizace. Personalisté se snaží o strategickou integraci a strategický
soulad.
Interven ní role – intervenovat = m nit chod událostí. Intervence je n jaká
akce nebo událost, jejichž smyslem je dosáhnout ur itého cíle. Musí být
provád ny citliv .
Role inovátora – personalisté cht jí zavád t nové procesy a postupy, o nichž
se domnívají, že zvýší efektivnost organizace.
Role interního konzultanta – spolupracují se svými kolegy na analyzování a
diagnostikování problém a navrhování jejich ešení. Zam ují se na vytvá ení
a rozvíjení personálních postup a systém .
Monitorovací role – personalisté mohou p sobit jako strážci hodnot
organizace, které se týkají lidí.Tato role je zvlášt d ležitá s ohledem na
zákony o zam stnávání lidí.
Reaktivní a proaktivní role – reagují na žádosti o služby nebo rady,
zabezpe ují administrativní systémy vyžadované managementem.
Strategický
NOSITELÉ ZM N PORADCI
Interven ní Neinterven ní
Taktický
23
Konflikt v práci personalist
Personalisté musejí asto „jednat proti srsti“. Jejich hodnoty mohou být jiné než
hodnoty liniových manažer , což je potencionální p inou konfliktu. Konflikty mohou
vznikat t mito zp soby:
St et hodnot – linioví manaže i mohou jednoduše považovat své pracovníky
za výrobní initele, které je t eba užívat, využívat a zacházet s nimi v souladu
s pot ebami organizace.
zné priority – prioritou managementu m že být p idat hodnotu i za cenu, že
to znamená zbavovat se lidí. Personalisté mohou uznávat pot ebu p idat
hodnotu, ale nikoliv na úkor pracovník .
Svoboda versus kontrola – linioví manaže i mohou chtít svobodu, aby mohli
ídit v ci podle svého, ale personalisté mají spíše zájem na dosažení
sledného a spravedlivého p ístupu k ízení lidí a uplat ování personální
politiky. Mohou být pov eni provád ním kontroly.
Spory – jsou-li v organizaci odbory, personalisté mohou být vtaženi do
konfliktu v procesu vyjednávání.
ETICKÉ ASPEKTY
Profesionální vystupování
Kodex profesionálního vystupování stanovuje, že jeho lenové musejí respektovat
následující normy chování:
P esnost
D rnost
Poradenství
Rozvoj jiných lidí – musejí povzbuzovat a podporovat sebevzd lání
Stejné p íležitosti – musejí prosazovat nediskriminující postupy v oblasti
zam stnávání lidí
Slušné zacházení
Seberozvoj
Hodnoty
Personalisté by m li ovliv ovat zm ny hodnot organizace, kdykoliv mají pocit, že je
to nezbytné.
24
SCHOPNOSTI V ÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJ
25
Praktické metody hodnocení jsou:
Kvantitativní kritéria na úrovni organizace ( zahrnují p idanou hodnotu, zisk,
hodnotu prodeje, náklady na pracovníka a p idanou hodnotu na jednotku
ny náklad na zam stnávání lidí)
Specifická a kvantitativní kritéria – rozd lujeme je na
a) Kritéria chování pracovník (míra stability a fluktuace pracovník , míra
absence, pom r po tu obdržených návrh k po tu pracovník , míra
frekvence a závažnosti pracovních úraz …)
b) Kritéria úrovn služeb personálního útvaru (pr rný as pot ebný
k obsazení volných pracovních míst, as pot ebný na odpov
uchaze m…)
Dosahování specifických cíl – m ení výsledk v porovnání s dohodnutými
cíli
Dohody o úrovni služeb – dohoda mezi poskytovatelem služby a zákazníkem,
který službu využívá. (Dohoda stanovuje povahu innosti nebo poskytované
služby, objem a kvalitu, které má být dosaženo u každé z t chto služeb,
dodací lh ta poskytovatele služby od okamžiku, kdy obdržel žádost o pomoc.)
Subjektivní souhrnné hodnocení – nejb žn jší metoda
Zkoumání reakce uživatel – tento p ístup znamená identifikaci klí ových
kritérií pro hodnocení toho, do jaké míry jsou klienti personálního útvaru
v podob editel , manažer a vedoucích tým spokojeni s kvalitou jim
poskytovaných rad a služeb.
Zkoumání spokojenosti pracovník
Individuální hodnocení
Analýza prosp šnosti
Benchmarking (pom ování)
Formy organizace:
1. decentralizovaná federace – každá národní jednotka ízena jako zvláštní
entita, která usiluje o optimalizaci svého výkonu v místním prost edí.
2. koordinovaná federace – centrum vytvá í promyšlené systémy ízení
umož ující mu udržet si celkovou kontrolu, lokální manaže i mají prostor
používat postupy beroucí v úvahu podmínky na lokálním trhu.
3. centralizovaný „náboj kola“ – koncentrace na globální trh než na lokální trhy.
26
4. nadnárodní model – spole nost formuje mnohostranné strategické schopnosti
zam ené na globální konkurování, ale zárove citliv vnímá požadavky
lokálního trhu.
Zam stnanecké vztahy jsou tvo eny všemi oblastmi personálního ízení, které v sob
zahrnují vztahy s pracovníky – p ímé a/nebo realizované prost ednictvím kolektivních
smluv v t ch organizacích, kde se uznávají odbory. Zam stnanecké vztahy se týkají
širšího spektra pracovního pom ru než kolektivní pracovní vztahy, které jsou obvykle
považovány za záležitost vyjednávání mezi vedením podniku a odbory.
27
Typy ustanovení a pravidel
Interní ustanovení – týkají se postupu vy izování stížností, káze ských
problém , propoušt ní pracovník , pravidel odm ování.
Externí ustanovení – obsažena v právních p edpisech týkajících se
zam stnávání lidí, v pravidlech stanovených odbory a v regulativních
ustanoveních obsažených v procedurálních dohodách a pravidlech i
v dohodách a pravidlech týkajících se v cných problém .
Procedurální pravidla – mají omezit konflikty mezi stranami kolektivního
vyjednávání.
Pravidla týkající se v cných problém – stanovují práva a povinnosti
související s prací na pracovních místech.
Kolektivní vyjednávání
Kolektivní vyjednávání je proces spole ného ízení a usm ování, který se zabývá
usm ováním vztahu vedení podniku v i pracovník m, jakož i ízením podmínek
zam stnávání lidí. Cílem kolektivního vyjednávání je stanovit pomocí vyjednávání a
diskusí dohodnutá pravidla a dosáhnout rozhodnutí v otázkách, jež jsou p edm tem
zájmu zam stnavatel a odbor a dohodnout se na metodách ízení podmínek
zam stnávání. Na kolektivní vyjednávání lze pohlížet jako na vztah vzájemné sm ny
(práce za mzdu), politický vztah(vedení podniku, odbory) a p edevším mocenský
vztah (rozd lení podílu moci mezi odbory a vedení podniku).
Vyjednávací síla
= schopnost p im t druhou stranu k p ijetí rozhodnutí, které by jinak odmítla.
Existují dva zásadní pohledy na základnu vztahu mezi vedením podniku a odbory:
Unitaristický názor
- typický pro vedení podniku, které vidí svou funkci v ízení a kontrole
pracovník , jakožto cest k ekonomickým cíl m a cíl m r stu.
- autoritá ský a autokratický pohled
Pluralistický názor
- podnikatelská organizace je pluralitní spole nost, v níž mají místo navzájem
související, ale separátní zájmy a cíle, které je t eba držet v rovnováze.
- podnikatelská jednotka má trojí podobu: ekonomickou, politickou, sociální
28
Sla ování a smi ování zájm
sledkem pluralistického p ístupu k zam stnaneckým vztah m je to, že musejí být
ur itým procesem sla ování a smi ování r zných zájm .
Model procesu sla ování a smi ování zájm :
procesy
29
Hlavní rozdíly mezi tradi ními kolektivními pracovními vztahy a LZ:
Dimenze Kolektivní pracovní vztahy ízení lidských zdroj
Psychologická smlouva Shoda, harmonie, vyhov ní Oddanost, pocit závazku
Doporu ení pro chování Normy, zvyklosti a praxe Hodnoty / poslání
Vztahy Nízká d ra, pluralistické, kolektivní Vysoká d ra, unitaristické,
individuální
Typ/struktura organizace Formální role, hierarchie, d lba Pružné role, plochá struktura,
práce, manaže i kontrolují týmová práce / autonomie,
sebekontrola
30
Úloha personálního útvaru v zam stnaneckých vztazích
Personální útvar zabezpe uje rady a školení a vytvá í a pomáhá zavád t a udržovat
formální procesy. Personalisté by m li hrát hlavní roli p i vytvá ení strategií a politiky
zam stnaneckých vztah , jejichž cílem je:
dosáhnout uspokojivých zam stnaneckých vztah , v novat mimo ádnou
vzornost významu psychologické smlouvy
budovat stabilní a kooperativní vztahy s pracovníky respektující, že pracovníci
jsou partnery a zainteresovanou stranou v organizaci, a minimalizující výskyt
konflikt
prost ednictvím zapojování pracovník a prost ednictvím komunikace
zvyšovat oddanost pracovník
vytvá et ovzduší vzájemnosti – spole ný zájem na dosahování cíl
organizace pomocí formování její kultury založené na hodnotách sdílených
vedením organizace i pracovníky
vyjas ovat s odbory procesy v oblasti kolektivních pracovních vztah a
budovat s nimi harmonické vztahy na základ partnerství
31
zam stnaneckých vztah m že být špatná, dobrá nebo neutrální dle toho, do jaké
míry:
si vedení podniku a pracovníci navzájem d ují
vedení podniku jedná s pracovníky slušn a ohledupln
vedení podniku jedná ohledn svých krok a zám otev en
jsou udržovány harmonické vztahy v každodenním styku, které vyús ují do
dobrovolné a cht né spolupráce než do necht né a zdráhavé poslušnosti
je p ípadný konflikt ešen bez uchylování se k použití krajních prost edk , a
ešení sporu se dosahuje pomocí integra ních postup , které vyústí do ešení,
v n mž dosahují zisku ob strany
jsou pracovníci obecn oddáni zájm m organizace
32
2) dohody nového stylu – procedury týkající se vyjednávání
a spor jsou založeny na oboustrann akceptovaných
„právech“ obou stran, obvykle obsahují ustanovení o
uznání jednoho odborového svazu, o jednotném statusu,
flexibilit pracovních sil, podnikové rad , klauzuli o
nestávkování
úrove , na jaké bude vyjednávání probíhat
vyjednávání „u jednoho stolu“ v p ípad podnik , ve kterých p sobí n kolik
odborových svaz
- všechny odborové organizace p sobící v organizaci vystupují p i vyjednávání
jako jedna strana
prost edky ešení spor
a) Smír í ízení – zprost edkováno t etí stranou, obvykle ú edník p íslušného
orgánu, který slouží jako prost edník mezi
zam stnavatelem a p edstaviteli odbor . T etí strana
nenavrhuje jak by m la dohoda vypadat.
b) Rozhod í ízení – t etí stranou je rozhodce, který po diskusi s ob ma
stranami navrhne doporu ení, která jsou pro ob strany
závazná. Rozhodce je neutrální. Rozhod í ízení je
poslední možností ešení sporu. Existuje i „kyvadlové“
rozhod í ízení, ve kterém rozhodce vybere návrh jedné ze
stran.
c) Zprost edkování – je slabší formou rozhod ího ízení, ale je siln jší než
smír í ízení. Probíhá formou p edkládání vlastních návrh
etí stranou, nikdo je není zavázán p ijmout.
VYJEDNÁVÁNÍ A SMLOUVÁNÍ
33
Vyjednávání
Dochází k n mu tehdy, sejdou-li se dv strany za ú elem dosažení dohody. Zájmem
všech je uzav ení smlouvy výhodné pro všechny strany. Vyjednávání se zpravidla
lí na ty i fáze:
1. p íprava na vyjednávání: stanovení cíl , definování strategie a shromaž ování
údaj
2. zahájení
3. smlouvání
4. zakon ení
Proces smlouvání
Skládá se ze t í odlišných, ale souvisejících funkcí.
1) Vyjednava i stanovují svou vyjednávací pozici v i druhé stran
2) Zjiš ují slabé stránky ve vyjednávací pozici protistrany, snaží se ji p esv it,
aby kr ek po kr ku ustoupila
3) Upravují nebo potvrzují sv j p vodní odhad vlastní vyjednávací pozice
Zvyklosti p i smlouvání
Pomáhají vytvo it atmosféru d ry a porozum ní. Nej ast ji akceptované jsou:
A p i smlouvání dojde k emukoli, ob strany se ú astní vyjednávacího
procesu s nad jí dosáhnout dohody.
Zatímco výhodn jší než útoky, silná slova, výhr žky a (kontrolované) ztrácení
rozvahy je vedení jednání v civilizovaném a p átelském duchu, jsou tyto
praktiky vyjednava i n kdy používány pro zd razn ní rozhodnosti k dosažení
svého zám ru a pro ot esení oponentovy jistoty a duchap ítomnosti – ale ob
strany by tyto praktiky m ly pokládat za legitimní taktiku a nem ly by dovolit,
aby to ot áslo základní vírou v oboustrannou poctivost a bezúhonnost nebo
áním dohodnout se bez drastických krok .
Zákulisní diskuse jsou vzájemn prosp šné ve smyslu zjiš ování postoj a
úmysl a uhlazování cesty vedoucí k dohod , ale nikdo by se na n nem l
odvolávat, zvlášt ne p i formálních setkáních, pokud se na tom ovšem ob
strany p edem nedohodnou.
Každá strana by m la být p irozen p ipravena na zm nu svých p vodních
postoj .
P i vyjednávání je b žné, a koli ne nevyhnutelné, postupovat i formou
alternativních nabídek a protinabídek obou partner .
Jednou uskute né ústupky nemohou být rušeny.
Závazné nabídky nesm jí být stáhnuty, ale je legitimní p edkládat a odvolávat
podmín né nabídky.
Dokud se strany nedohodnou na tom, že bez prost edníka nedojde k dalšímu
pokroku, nem la by se do jednání vm šovat t etí strana.
Kone ná dohoda by m la být napsána zcela jasn – nem la by p ipoušt t
možnost dvojího výkladu a dohodnuté podmínky by m ly být pln ny bez
dalších úprav.
34
íprava na vyjednávání
i typickém vyjednávání o mzdách vymezí odbory:
Cíl, kterého by cht ly dosáhnout
Minimum, které p ijmou
Vstupní požadavek, o kterém se domnívají, že nejvíce napom že k dosažení
cíle
Cíle
Cíle v podob kone né dohody jsou podmín ny:
P esv ením obou stran o relativní síle svých argument
Relativní mocí/silou obou stran
Velikostí vyjednávacího prostoru
Schopností zam stnavatele platit
Odm ováním existujícím mimo podnik
Mírou inflace
Strategie
Strategie vyjednávání by m la být naplánována tak, aby jasn sm ovala k dohod .
la by obsahovat maximální hranici, na kterou je vyjednava p ipraven couvnout
(míru ústupu). Je nutné ur it mezníky, kterých se má vyjednava držet p i ústupu a
stanovit soubor nástroj vyjednávání , které chce zam stnavatel použít jako odpov
na jakýkoliv soubor nástroj , které p edloží odbory.
ípravné kroky
Vyjednava i musí v rámci p ípravy na vyjednávání podniknout tyto kroky:
P ipravit seznam argument na podporu svých zám
P ipravit seznam nejpravd podobn jších argument a protiargument druhé
strany
P ipravit protiargumenty na argumenty protistrany
Opat it si pot ebné údaje
Vybrat vyjednávací tým – minimáln dva leny
Seznámit tým se strategií, taktikou a jejich rolemi p i vyjednávání
Nacvi it s leny týmu jejich role
35
Zahájení
íklady zahajovacích taktik:
Zahájit realisticky a postupovat umírn
Odmítnout p edložený návrh protistrany, ale nezni it p itom její schopnost
manévrování
Zkoumat postoje, klást otázky, všímat si chování a p edevším pozorn
naslouchat s cílem odhadnout silné a slabé stránky a taktiku protistrany
Ned lat v této fázi vyjednávání žádné ústupky
Chovat se p i diskusi o návrzích neutráln a neosobn
Smlouvání
íklady taktik smlouvání:
Vždy p edkládat podmín né návrhy: „Když vy ud láte tohle, tak my
zvážíme…“
Nikdy ned lat jednostranné ústupky: „Když se m zavážeme k ABC, tak vy se
zavážete XYZ.“
Vyjednávat o všech podmínkách jako celku
Nechávat jednotlivé otázky otev ené, aby se neuzav ela možnost získat
maximální užitek z p ípadných ústupk
Zakon ení
íklady zp sob zakon ení:
Ústup od n kterých podmínek, nejlépe od mén významných, a nabídnout je
jako protihodnotu k uzav ení dohody – „Pokud souhlasíte s tím, že uzav eme
dohodu za podmínek x, tak my se zavážeme k y.“
Uzav ení dohody odstran ním rozdíl v postojích nebo dohodou na nových
skute nostech
Shrnutí toho, co se do dnešního stalo, zd razn ní ústupk , pokrok v jednání,
uvedení skute nosti, že se dosáhlo kone ných postoj
Nabídka druhé stran , aby si vybrala mezi dv ma postupy
Vyjednávací dovednosti:
Schopnost analyzovat
Empatie
Schopnost plánovat
Interaktivní dovednosti
Komunika ní dovednosti
Dovednosti p i smlouvání:
Schopnost vytušit míru toho, jak moc a eho chce protistrana dosáhnout, jak
moc bude trvat na své nabídce
Schopnost neprozradit, co skute chcete
Pružný realismus – schopnost init realistické kroky ke zmírn ní požadavk
nebo rozší ení nabídky
Respekt
Citlivost
36
ZAPOJOVÁNÍ PRACONÍK
37
KOMUNIKACE
Systémy komunikace
a) Intranetové – komunikace prost ednictvím intranetu, informace mohou být
rychle p enášena velkému množství pracovník
b) Písemné
asopisy
Podnikové noviny
V stníky nebo ob žníky
nást nky
c) Verbální
sch ze
skupinový brífink
video
38
6. PERSONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ
Plánování lidských zdroj stanovuje pot ebu lidských zdroj požadovanou organizací
v zájmu dosažení jejích strategických cíl . Vychází z p esv ení, že lidé jsou
nejd ležit jším strategickým zdrojem organizace. Zam uje se na kvalitativní i
kvantitativní stránku pot eby lidských zdroj . Plánování lidských zdroj by m lo být
integrální sou ástí podnikového plánování. Personální plánování je proces
rozhodování, který v sob spojuje t i d ležité innosti:
1) rozpoznávání a získávání správného po tu lidí
2) jejich motivování tak, aby odvád li vysoký výkon
3) vytvá ení interaktivních vazeb mezi cíli podnikání a innostmi týkajícími se
plánování pracovník .
Podmínky pro získání pot ebných lidí souvisí s trhy práce, na n ž se organizace
orientuje, jsou to:
Vnit ní trh práce – stav a pohyb pracovník v rámci organizace, kte í mohou
být povýšeni, vzd láváni nebo lépe rozmíst ni tak, aby uspokojili budoucí
pot eby.
Vn jší trh práce – lokální, regionální, národní i mezinárodní trh práce, na n mž
je možné získat r zné druhy lidí.
39
snižovat závislost organizace na získávání pracovník z vn jších zdroj
v p ípadech, kdy nabídka pracovních sil s kvalifikací, která je pro organizaci
klí ová, je nedostate ná, a to pomocí formulování strategie stabilizace a
strategie rozvoje pracovník
zlepšit využití pracovník zavád ním flexibiln jších systém práce
Podniková strategie
Strategie
zabezpe ování
lidských zdroj
40
Složky strategie zabezpe ování lidských zdroj jsou:
Plány zabezpe ování lidských zdroj
Plány flexibility
Plány stabilizace
Plánování pomocí scéná e – jednoduchý více i mén formalizovaný proces
vytvá ení p edstavy o všech p edvídatelných zm nách rozsahu a druhu
inností v organizaci a její struktury a identifikování všech zm n ve vn jším
prost edí, které asi organizaci ovlivní.
41
Existuje ada zp sob m ení pracovník z organizace. Jsou to:
Míra odchod (ukazatel intenzity odchod )
- metoda hrubých odchod
- všeobecn používaná, snadno pochopitelná i vypo itatelná
- m že být zkreslen r znými faktory, je tedy vhodné tuto metodu doplnit jinou
metodou
Míra p ežití
- podíl pracovník , kte í byli získáni v ur itém období a kte í jsou v organizaci
ješt po tolika i tolika m sících nebo letech zam stnaní
Ukazatel st ední délky zam stnání
- doba pot ebná k tomu, aby se skupina osob vstupujících do podniku snížila
na polovinu
Index stability
- nazna uje tendenci dlouhodob jších pracovník z stávat v podniku
- také je zavád jící
PLÁNOVÁNÍ INNOSTÍ
42
Plán získávání pracovník z vn jších zdroj obsahuje
- po ty a typy pracovník , pot ebných k pokrytí jakéhokoliv nedostatku i as,
kdy budou zapot ebí
- pravd podobné zdroje získávání pracovník – školy, VŠ, inzerce, internet…
- plány používání alternativních zdroj – áste ný úvazek…
- to, jak bude realizován program získávání pracovník
Plány „atraktivního zam stnavatele“
- plány na p ilákání dobrých uchaze , d raz ne zlepšení pov sti podniku (
lepší odm ování, p íležitosti k rozvoji…)
Plán flexibility
Cílem plánu flexibility by m lo být:
Zabezpe it v tší flexibilitu v innosti
Zlepšit využívání dovedností a schopností pracovník
Snížit náklady spojené se zam stnáváním lidí
Napomoci hladšímu snižování po tu pracovník , a to zp sobem,který
eliminuje propoušt ní nadbyte ných pracovník
Zvýšit produktivitu
Zp soby:
Využívání pracovník na áste ný úvazek
- výhody:
o V tší možnost uplatn ní flexibilní pracovní doby
o Lepší využití budov a za ízení (nap . zavedením podve erní sm ny)
o Nižší náklady práce na jednotku výroby, protože se redukují p íplatky za
es asovou práci pro pracovníky na plný úvazek
o Vyšší produktivita u opakující se a monotónní práce, protože pracovníci na
áste ný úvazek mohou své práci b hem kratší doby v novat v tší pozornost
- nevýhody:
Obvykle menší ochota pracovat odpoledne nebo ve er, menší mobilita
Vyšší míra fluktuace
Menší oddanost organizaci a práci
43
- distan ní práce znamená, že lidé pracují doma a jsou pomocí terminál propojeni
s organizací nebo i s ostatními distan ními pracovníky
Subcontracting
- jedná se o zabezpe ování ur itých prací v organizaci pracovníky, kte í pracují na
základ jiné než pracovní smlouvy
- výhody:
o Koncentrování zdroj na klí ové podnikové innosti
o Snížení náklad na zam stnávání lidí
o Zvýšení flexibility a produktivity
o zvýšení jistoty zam stnání pro „jádro“ stálých pracovník
- nevýhody se týkají:
právního postavení osob i firem pracujících na základ subcontractingu
m že být obtížn jší tyto lidi ídit a kontrolovat jejich práci
negativních reakcí protivník
Systém p es as
44
Plán snižování po tu pracovník
- nelze-li jinak, je nutné snižovat náklady snižováním po tu pracovník
- plán by m l stanovovat:
celkový po et lidí, kte í budou muset odejít, kdy a kde k tomu dojde
systém informování a konzultování s pracovníky a jejich odbory
odhady budoucí velikosti ztrát v d sledku p irozených ztrát pracovník
všechny pen žní i jiné stimuly, povzbuzující dobrovolné odchody pracovník
odhad po tu lidí, kte í budou ochotni dobrovoln odejít
podmínky nabízené pracovník m propoušt ným z d vodu nadbyte nosti
pen žní stimuly nabízené klí ovým pracovník m, které si chce udržet
systémy rekvalifikace pracovník
…
Zdroj:
ARMSTRONG, M. ízení lidských zdroj , [p eklad Josef Koubek], Praha: Grada
Publishing a.s., 2002, 856 s. ISBN 80-247-0469-2
45