Deskripce Konstrukce Vřetene Frézovacího Stroje - David - Vitek

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ

FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING
ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJU, SYSTÉMU A ROBOTIKY

INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES, SYSTEMS AND ROBOTICS
DESKRIPCE KONSTRUKCE VŘETENE FRÉZOVACÍHO

STROJE
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE
AUTOR PRÁCE DAVID VÍTEK
VEDOUCÍ PRÁCE Ing. MICHAL HOLUB
BRNO 2011
strana 1
DESKRIPCE KONSTRUKCE VŘETENE FRÉZOVACÍHO STROJE
1 Obsah
2 Úvod ......................................................................................................................................... 2
3 Druhy frézovacích strojů .......................................................................................................... 3
3.1 Rozdělení frézovacích strojů............................................................................................. 3
3.1.1 Konzolové frézky....................................................................................................... 3
3.1.2 Stolové frézky ........................................................................................................... 4
3.1.3 Rovinné frézky .......................................................................................................... 5
4 Vřetena frézovacích strojů ....................................................................................................... 7
4.1 Typy vřeten ....................................................................................................................... 7
4.1.1 Vřetena s náhonem řemenem ................................................................................. 8
4.1.2 Vřetena s náhonem ozubenými koly ........................................................................ 8
4.1.3 Vřetena s přímým pohonem..................................................................................... 9
4.1.4 Vřetena s integrovaným pohonem – elektrovřetena ............................................... 9
4.2 Rozdělení vřeten podle umístění....................................................................................10
4.2.1 Vertikální a horizontální vřetena ............................................................................10
4.2.2 Vřetenové naklápěcí hlavy .....................................................................................10
4.3 Ložiska používaná ve vřetenech .....................................................................................12
4.3.1 Vřetenová valivá ložiska .........................................................................................12
4.3.2 Hybridní ložiska ......................................................................................................13
4.4 Hřídel vřetena .................................................................................................................14
4.5 Upínání nástrojů .............................................................................................................14
5 Závěr .......................................................................................................................................15
6 Seznam obrázků .....................................................................................................................16
7 Seznam použité literatury ......................................................................................................16
strana 2
2 Úvod
Vřeteno je nositelem hlavního řezného pohybu. U frézky se do něj také upíná nástroj. Úkolem
vřetene je zajistit nástroji přesný otáčivý pohyb. Kvalita povrchů a konečná přesnost obrobených
ploch je ovlivněna nepřesnostmi pohybů na konci vřetene. Z tohoto důvodu se musí konstrukci
vřetene věnovat náležitá pozornost. Vřeteno a jeho uložení musí být konstruováno dostatečně
přesné a tuhé, aby bylo zajištěno přesné a klidné obrábění pokud možno bez chvění.
Všechny charakteristiky vřetene, mezi které patří jeho tuhost, točivý moment, maximální otáčky,
uložení motoru, upínací systém atd., mají výrazný vliv na výrobní přesnost stroje. Stroje mohou
být určeny pro různé odvětví průmyslu, na čemž taky závisí volba vřetene. Dnes již mnoho
výrobců obráběcích strojů přenechává výrobu vřeten specializovaným firmám, mezi které patří
např. GMN, Heinz Fiege, Fischer, Weiss a mnoho dalších. Tito výrobci nabízejí nepřeberné
množství vřeten. Výrobce obráběcího stroje už pak jen namontuje vřeteno společně
s podpůrnými systémy jako celek do vřeteníku stroje.
strana 3
3 Druhy frézovacích strojů

Frézky jsou jedny z nejvýkonnějších a nejrozšířenějších obráběcích strojů. Lze s nimi obrábět
rovinné i tvarové plochy, ale také zuby ozubených kol, drážky, závity apod. Nevýhodou frézek je,
že z důvodů přerušovaného odebírání třísek mají sklon ke chvění.
3.1 Rozdělení frézovacích strojů

Frézovací stroje můžeme rozdělit podle druhu frézovacích operací a konstrukční koncepce ne
frézky portálové (rovinné), stolové (ložové) a konzolové.
Frézky můžeme také dělit na frézky řízené ručně a frézky řízené programově.
3.1.1 Konzolové frézky

Konzolové frézky mají výškově přestavitelnou konzolu s příčnými saněmi a podélným stolem, na
který se upíná obrobek. Tato koncepce umožňuje přestavování obrobku ve třech pravoúhlých
souřadnicích vzhledem k nástroji. Na podélný stůl může bát namontován přídavný stůl, buď
pevný univerzální, nebo CNC řízený, čímž získáme více možností polohování obrobku vůči
nástroji.
Podle polohy vřetena můžeme rozdělit konzolové frézky na vodorovné, svislé a univerzální.
Starší univerzální frézky umožňují natočit stůl na obě strany až o 45° a pohon dělící hlavy mají v
závislosti na podélném posuvu stolu, což umožňuje frézování šroubovic. Nové CNC řízené frézky
mají rotační stůl v rozsahu 360° a otočnou frézovací hlavu, což umožňuje 5 řízených os.
Mezi konzolové frézky se také řadí konzolové frézky s příčně výsuvným vřeteníkem. Výhodou
této konstrukce je zkrácení délky vyložení konzoly. Výsledkem je zvýšení celkové tuhosti stroje.
Konzolové frézky se využívají především v malosériové a kusové výrobě pro obrábění menších
obrobků. V praxi jsou více používané frézky stolové.
Obr. 3.1 Vpravo konzolová frézka vodorovná, vlevo konzolová frézka svislá
strana 4
3.1.2 Stolové frézky

Stolové frézky, někdy jsou také označovány jako frézky ložové, mají místo konzoly stůl, který se
pohybuje v příčném a podélném směru. Výška stolu je tedy neměnná, což je hlavní výhoda
stolových frézek. Pohyb ve svislém směru je zajištěn pohybem vřeteníku po vedení. Toto
uspořádání činí stroj podstatně tužší a přesnější a zároveň umožňuje obrábět větší a těžší
obrobky. Další výhodou neměnné výšky stolu je, že takovýto stroj lze zařazovat do
automatických výrobních linek. Většina stolových frézek je vybavena CNC řízením. Stolové frézky
se vyrábějí jak v provedení horizontálním tak vertikálním.
Obr. 3.2 Stolová frézka vertikální a horizontální
Snahou je zvýšit základní užitné parametry stolových frézek, kterými jsou hlavně výkonnost a
kvalita obrábění. Tyto snahy vedou k vývoji nových koncepcí, kde se opouští tradiční koncepce s
křížovým stolem a obrobek je posouván pouze v jedné ose, podélné souřadnici (X). Dále je ve
většině případů aplikován vřeteník s otočnou hlavou, jedno nebo dvouvřetenovou, která
umožňuje nastavení vřetena do vodorovné či svislé polohy v automatickém cyklu. Na frézce s
touto koncepcí jsou pohyby rozděleny následovně: obrobek – pohyb ve směru osy X, nástroj –
pohyb v ose Y a v ose Z. Výhodami této konstrukce jsou zejména zvýšená tuhost stroje a stroj má
také lepší předpoklady k zařazení do automatických linek.
Automatická výměna nástrojů je již dnes téměř samozřejmostí, ale některé stoje jsou vybaveny i
systémem výměny vřetenových hlav. Tato konstrukce stoje zvyšuje jeho univerzálnost a
technologickou užitnost a umožňuje realizovat obrábění tvarově komplikovaných součástí.
Jednou z další možností jak zvýšit univerzálnost stroje, je použití CNC řízeného rotačního stolu
nebo stolu naklápěcího (obr. 3.3). Vyrábí se kromě jednodušší verze s otočným stolem, čímž
vznikne 4. osa A, i pětiosá verze se stolem otočným a zároveň naklápěcím, tím vznikne 5. osa B.
Pohyby na 5tiosé verzi jsou následovné: osa X – otočný a sklopný stůl
osa Y – vřeteník
osa Z – stojan
osa A – rozsah naklápění stolu
osa B – rozsah otáčení stolu
strana 5
Obr. 3.3 Pohyby na frézovacím centru H 63, výrobce Tajmac-ZPS
3.1.3 Rovinné frézky

Rovinné frézky jsou především určeny pro obrábění obrobků velkých rozměrů. Staví se pro šířky
stolu od 800 mm do 4000 mm (u portálových až 24m). Často jsou řešeny stavebnicově a mají
CNC řízení. Rovinné frézky mají velký výkon a při dokončovacích operacích se jimi dosahuje
vysoké geometrické přesnosti obrobených ploch. Proto se dnes tyto stroje používají namísto
hoblovek.
Rovinné frézky můžeme rozdělit na frézky portálové a frézky rovinné s pohyblivým stolem.
Častěji používané jsou portálové frézky. Jsou vhodné pro obrábění obzvláště velkých, především
dlouhých, obrobků. Základním prvkem portálových frézek je posuvný portál, který vykonává
pracovní pohyb. Na portále je upevněn vřeteník s vřetenovou hlavou. Obrobek se upíná na
pevný, nepohyblivý stůl, což zajišťuje lepší manipulaci s rozměrově velkými obrobky. Stroje jsou
osazeny stoly o délkách 4000 a 16000 mm. U těchto velkých strojů je nezbytná modulární
koncepce.
Rovinné frézky s pohyblivým stolem se především využívají k obrábění svislých ploch, kolmých
k upínací ploše. Osazují se vřetenovou hlavou. Nejčastěji se setkáme s výškově přestavitelným
vřeteníkem (obr. 3.4).
strana 6
Obr. 3.4 Rovinná jednostojanová horizontální frézka s pohyblivým stolem FU EFEKTIV TOS Kuřim
Můžeme se setkat i s frézkami portálové koncepce ale s pohyblivým stolem. Posuvný stůl se
podélně pohybuje mezi dvěma stojany portálu. Portál je nepohyblivý. Tento typ frézek je
využíván především pro obrábění menších obrobků.
Obr. 3.5 Portálová konstrukce s posuvným stolem
Jak již bylo zmíněno, rovinné frézky jsou stavebnicového řešení. To znamená, že z typizovaných
velikostí a druhů stolů, loží příčníků, stojanů, příček, výložných ramen, vřetenových hlav,
vřeteníků a posuvných ústrojí se sestavují stroje požadovaného uspořádaní a velikosti.
strana 7
4 Vřetena frézovacích strojů

Vřetena frézovacích strojů zprostředkovávají řeznou rychlost a zajišťují část relativního pohybu
mezi nástrojem a obrobkem. Relativní pohyb mezi obrobkem a nástrojem potřebný k obrábění
se skládá z posuvového pohybu, který je zajištěn posuvovým mechanismem stroje a pohybem
řezným, který koná nástroj a je zajištěn právě vřetenem stroje. Úkolem vřetena je, aby byl tento
otáčivý pohyb nástroje co nejpřesnější, tedy aby se dráhy jednotlivých bodů nástroje co nejvíce
blížily ideální kružnici. Do vřetena se upíná nástroj. Je tedy jasné, že přesnost vřetena má
obrovský vliv na celkovou výrobní přesnost stroje. Vřeteno a jeho uložení musí být konstruováno
dostatečně tuhé a přesné, aby bylo zaručeno klidné a přesné obrábění bez chvění.
Nejdůležitější částmi vřetena jsou: vřetenová hřídel, ve které je upínací plocha pro upnutí
nástroje, pohon vřetena, upínací mechanismus (ruční nebo automatický), přední a zadní ložiska,
chladící systém a u moderních vřeten také diagnostické přístroje jako např. senzor vibrací,
otáček, teploty apod.. Na obr. 4.1 je řez vřetenem s popisem jednotlivých částí.
Obr. 4.1 Řez elktrovřetenem, výrobce Weiss
Nejčastěji obráběné materiály jsou běžné konstrukční oceli a litina, hliník a titan, grafit a měď,
popřípadě i kalené oceli při frézování zápustek a forem atd. Podívejme se na příklady, když
hrubujeme ocelové odlitky, tak je zapotřebí nižších otáček, vysokého krouticího momentu a
velká hloubka třísky. Pokud však frézujeme ocelovou kalenou zápustku, požadujeme vysoké
otáčky nástroje a mnohonásobně menší hloubku záběru. Je tedy zřejmé, že v praxi se setkáme s
mnoha různými a rozličnými požadavky na frézovací stoje, potažmo na vřetena a jejich
konstrukci. Z těchto důvodů existuje mnoho typů konstrukce vřeten, jejich pohonů a uložení.
4.1 Typy vřeten

Vřetena můžeme dělit podle druhu pohonu, spojení motoru s hřídelí vřetena, a na vřetena
s náhonem ozubeným řemenem, ozubenými koly, přímím náhonem a integrovaným motorem
ve vřetenu tzv. elektrovřeteno. Každá z těchto konstrukcí má své klady a zápory a také má
specifické předpoklady na možnosti nastavení pohybu, otáček, momentu na nástroji, tepelné
ztráty, vibrace při obrábění, na cenu a složitost údržby.
strana 8
4.1.1 Vřetena s náhonem řemenem

U tohoto typu spojení je motor spojen s vřetenem přes řemen. Používají se buď ozubené
řemeny, nebo klínové řemeny. Ozubené řemeny se požívají tam, kde je potřeba přesné polohy
vřetena vůči motoru. Řemeny mají široké uplatnění. Používají se jak u strojů s vysokými otáčkami
a malými krotícími momenty, tak i u strojů s nízkými otáčkami a vysokými krotícími momenty.
Převody řemeny mají vyšší účinnost než převody ozubenými koly, okolo 95%. Do soustavy je
tedy přenášeno méně tepla. Další výhodou je, že nepřenášejí vibrace od motoru do vřetena a
dobře tlumí vibrace vznikající při frézování. Nevýhodami vřeten poháněných řemenem jsou vetší
potřebná zastavěná plocha a také snížená trvanlivost ložisek, které je způsobena radiální sílou,
kterou vyvolává potřebné napětí řemene. Nevýhodou také je, že se řemen po čase opotřebuje a
je potřeba ho vyměnit.
Obr. 4.2 Spojení vřetene s motorem řemenovým převodem
4.1.2 Vřetena s náhonem ozubenými koly

Náhon ozubenými koly umožňuje jednoduchou změnu převodového poměru a umožňuje
pracovat s vysokými momenty při nízkých otáčkách nástroje. Stroj, který je vybavený tímto
vřetenem, může pracovat při hrubování velkými nástroji za použití převodu na vysoký moment.
Při dokončovacích operacích se přeřadí na vyšší otáčky.
Obr. 4.3 Dvourychlostní převod
ozubenými koly
strana 9
Velkou nevýhodou náhonu ozubenými koly je velká ztrátovost vzniklá třením mezi ozubenými
koly. Účinnost náhonu ozubenými koly je okolo 90%. Teplo vzniklé třením se přenáší do celého
stroje, to vede k teplotní roztažnosti a ta negativně ovlivňuje přesnost. Dalším negativem této
konstrukce je, že ozubená kola vytvářejí vibrace a také špatně tlumí vibrace vzniklé při obrábění.
Vibrace opět negativně ovlivňují přesnost obrobené plochy. I přes tyto negativa se vřetena
s náhonem ozubenými koly používají, protože nevyžadují přílišnou čistotu a častou údržbu.
4.1.3 Vřetena s přímým pohonem

Konstrukce vřetena s přímým pohonem je provedena ta, že vřeteno je s motorem spojeno přes
spojku. V podstatě se jedná o jakousi alternativu vřeten s integrovaným motorem, ale motor
není umístěn ve vřetenu, ale mimo něj. Takovéto uspořádání nedovoluje použití převodu, otáčky
vřetena jsou stejné jako otáčky motoru. Ale u strojů, kde se s touto konstrukcí setkáme, to není
potřeba. Vřetena s přímým pohonem se používají u strojů s vysokými otáčkami. To je převážně u
strojů, které jsou určené pro HSC obrábění, u kterých nepotřebujeme převodování na vysoké
momenty.
Ve vřetenu jsou umístěny talířové pružiny, které slouží k upnutí nástroje. Odepnutí probíhá
pomocí uvolňovací jednotky, která se nachází buď na zadní straně motoru, nebo mezi vřetenem
a motorem, což je ale méně častá varianta. Výhod vřeten s koaxiálním je hned několik. Jednou
z nich je jednoduchá výměna motoru za jiný. To umožňuje stavbu strojů s růžně výkonnými
motory. Další výhodou oddělené konstrukce je jednodušší údržba. Pokud dojde k poruše některé
z obou částí, nemusí se opravovat celá soustava. Z důvodu že motor je mimo vřeteno, není
potřeba tak intenzivního chlazení jak např. u elektorovřeten.
4.1.4 Vřetena s integrovaným pohonem – elektrovřetena

Vřetena s integrovaným pohonem mají motor integrovaný ve vřetenu. Rotor je nasazen na
vřetenovou hřídel a stator je zasazen v tubusu vřetena, což je vnější plášť.
Pro pohon se používají asynchronní pohony nebo vektorově řízené synchronní motory. Otáčky
se obvykle pohybují v rozmezí od 15 000 ot/min až do 60 000, někdy i více. Pohon je uložen mezi
zadními a předními ložisky, není proto potřeba žádných spojovacích součástí, což snižuje vznik
vibrací. To je důvod proč má tato konstrukce vřeten ty správné předpoklady pro použití za
vysokých otáček. Stejně jako vřetena s přímým pohonem se elektorvřetena používají pro HSC
obrábění. Z důvodu vysokých otáček se používají speciální hybridní keramická ložiska.
Jednu z největších nevýhod těchto vřeten způsobuje samotný motor umístěný ve vřetenu.
Motor vytváří velké množství tepla, které se samozřejmě přenáší na vřeteno. Je tedy nutno
zabránit teplotním dilatacím tak, že teplo vzniklé uvnitř vřetena se musí odvádět. Elektrovřeteno
musí být tedy intenzivně chlazeno a musí být monitorována teplota, vibrace, axiální posunutí
atd. Chladící systém funguje tak, že voda protéká množstvím kanálků uvnitř tubusu vřetena.
strana 10
Obr. 4.4 Vnitřní chlazení elektrovřetena
Elektrovřetena jdou poměrně snadno vyměňovat. Obráběcí stroje některých výrobců disponují
systémem automatické výměny vřeten. Tento systém dovoluje použít určitý typ vřetena pro
danou aplikaci. Nejčastěji se s tímto systémem setkáme na obráběcích strojích s vřetenovými
hlavami, tedy na portálových frézkách.
4.2 Rozdělení vřeten podle umístění

Umístění vřetena záleží především na druhu použití, pro které je stroj určen. Na konzolových a
stolových frézkách se nejčastěji setkáme s vertikálními nebo horizontálními vřeteny. Vertikální a
horizontální vřetena mohou být použita i u rovinných frézek, ale častěji se u těchto druhů frézek
používají vřetenové hlavy.
4.2.1 Vertikální a horizontální vřetena

Vertikálními vřeteny jsou osazeny stroje menších výkonů. Používají se k obrábění forem a
zápustek. Nevýhodou vertikálních vřeten je, že třísky zůstávají v místě řezu. Horizontální vřetena
se naopak používají u frézek s vyšším výkonem.
4.2.2 Vřetenové naklápěcí hlavy

Vřetenové hlavy se používají na takových strojích, kde je potřeba více řízených os, tedy lepší a
větší přístupnost nástroje. Příkladem použití může být frézování zápustek, forem nebo
turbínových kol. Většinou se setkáme s kombinací rotačního stolu a naklápěcí hlavy, tím
dostaneme 5 řízených os.
strana 11
Obr. 4.5 Frézování turbínového kola vřetenovou naklápěcí hlavou
Vřetenové hlavy však mají největší využití na rovinných a portálových frézkách, u kterých není
možnost naklápění stolu. Využití vřetenových hlav dovoluje řízení ve více osách, je jejich
konstrukce má bohužel menší tuhost, z toho důvodu jsou používány pro menší úběry materiálu a
dokončovací operace. Pohony přídavných os bývají řešeny pomocí převodů ozubenými koly,
v současné době se ale začínají používat speciální motory, které jsou integrované v přídavné ose
rotace přímo ve vřetenové hlavě, tzv. přímý náhon osy. Zbavením se ozubených kol se dosáhlo
vyšší tuhosti a bezvůlového a tedy přesnějšího polohování. Vřetenové hlavy portálových frézek
se většinou navrhují jako výměnné a taktéž v mnoha variantách. Výměna se provádí ručně nebo
automaticky. Může být volena optimální hlava pro danou operaci.
Obr. 4.6 Výměnná vřetenová hlava portálového centra

strana 12
Připojení vřetenové hlavy na vřeteník musí být samozřejmě tuhé a také přesné. Pro tento účel se
používá tzv. Hirthovo ozubení, což je spojka s čelními zuby. Pro hlavní pohon jsou nejčastěji
použita elektrovřetena. Někteří výrobci nabízí systém manuálního nebo automatického výměny
vřeten, což v kombinaci s výměnou vřetenových hlav dovoluje volbu optimálních řezných
podmínek přesně pro specifický obrobek.
4.3 Ložiska používaná ve vřetenech

Ložiska ve vřetenech slouží k zachycení sil při obrábění. U frézovacích vřeten jsou nejrozšířenější
valivá ložiska různých provedení a typů. Ve velmi malé míře se používají ložiska
elektromagnetická a hydrostatická. Používají se však jen specifické a speciální aplikace.
Požadavky kladené na vřetenová ložiska:

 Co největší tuhost
 Přesnost – ložisko nesmí házet
 Odolnost proti opotřebení
 Jednoduchá údržba a spolehlivost
 Malé pasivní odpory – třením vzniká teplo a to způsobuje dilatace
 Klidný chod
 Možnost vymezení vůle
4.3.1 Vřetenová valivá ložiska

Nejpoužívanějšími ložisky jsou tedy ložiska valivá a to hned z několika důvodů. Mají vysokou
tuhost, nízký součinitel tření, možnost vymezení vůle, nevyžadují záběh a jsou poměrně
jednoduše vyměnitelná. Nadrbou stranu jejich nevýhodami je špatné tlumení vibrací a poměrně
značná citlivost na rázy.
Ve vřetenech se můžeme podle druhu aplikace setkat s kuličkovými ložisky kosoúhlým stykem,
kuželíkovými a válečkovými ložisky. Ložiska s kosoúhlým stykem umožňují vysoké otáčky a
zároveň přenos axiálních sil a jsou používány pro rozměrově menší uložení. Kuželíková ložiska
mají vyšší tuhost a přenesou větší axiální zatížení, používají se pro větší uložení. Válečková
ložiska mají vysokou tuhost, velkou únosnost v radiálním směru, ale nepřenesou žádné axiální
zatížení. Používají se pro uložení zadního konce.
Obr. 4.7 Druhy valivých ložisek používaných ve vřetenech
Nejdůležitějšími faktory při volbě ložisek je jejich výrobní přesnost a otáčkový faktor n.dn, kde n
jsou otáčky a dn je střední průměr ložiska. Tyto údaje nejčastěji najdeme v katalogu výrobce.
Nejlepších výsledků těchto parametrů dlouhodobě dosahují ložiska s kosoúhlým stykem.
Aby byla zajištěna správná funkčnost ložisek s kosoúhlým stykem, je třeba na ně působit
předpětím, tedy stálou axiální sílou. Předpětím eliminujeme axiální a radiální vůle v ložisku a
zvýšíme jeho tuhost. Samozřejmě předpětí nesmí překročit doporučeno velikost předpětí, kterou
udává výrobce, jinak by došlo ke snížení životnosti ložiska. Předpětí je možno dosáhnout více
způsoby.
strana 13
Předpětí může být vytvořeno pružinou, která působí silou na nerotující vnější kroužek ložiska.
Další možností je použití distančních kroužků určité tloušťky. Nejčastěji se však ložiska
s kosoúhlým stykem montují v sadách. Předpětí je dosaženo montáží ložisek vedle sebe.
Obr. 4.8 Možnosti uspořádání ložisek s kosoúhlým stykem
4.3.2 Hybridní ložiska

Hybridní ložiska byla vyvinuta kvůli neustálému zvyšování otáček vřeten. Tyto ložiska jsou stejné
konstrukce lako ložiska ocelová, ale s tím rozdílem, že valivé elementy jsou keramické – Si3N4.
Valivé elementy jsou lehčí, protože keramika má nižší hustotu než ocel. Díky tomu že jsou valivé
strana 14
elementy lehčí, jsou méně zatížení odstředivou silou. Také mají nižší koeficient tření, tudíž
v ložisku vzniká méně tepla. Keramická tělíska mají také vyšší tuhost něž ta ocelová.
Hybridní ložiska jsou ovšem dražší než klasická ocelová. Používají se zejména na
vysokorychlostních vřetenech. Jejich nevýhodou je, že může dojít k jejich křehkému lomu
například při kolizi nástroje s obrobkem.
4.4 Hřídel vřetena

Hřídel vřetena je prostředníkem mezi motorem a upínacím kuželem. Zajišťuje přenos krotícího
momentu mezi motorem a nástrojem. Je v ní umístěna upínací tyč a na předním konci je
ukončena kuželovou plochou pro upnutí nástroje. Nejdůležitější charakteristiky, které určují
chovaní hřídele během provozu jsou její průměr a její délka. Hřídel je při klasickém řezném
procesu cyklicky namáhána, a to ohybem za rotace.
Aby nedošlo k rozkmitání hřídele, musí být přirozená frekvence hřídele vyšší než maximální
otáčky vřetene. Přirozená frekvence závisí na délce hřídele a jejím průměru. Přirozenou
frekvenci tedy zvýšíme tak, že budeme hřídel zkracovat a její průmět zvětšovat. To je také
důvod, proč se vřetena pro vysokorychlostní obrábění navrhují co nejkratší. Krátký hřídel má
také výhodu v tom, že při zahřátí se bude méně měnit jeho délka, než hřídele dlouhého.
4.5 Upínání nástrojů

Upnutí nástroje musí být navrženo tak, aby bylo rychlé a jednoduché a také musí s dostačující
rezervou přenést kroutící moment z vřetene na nástroj. Systémy upínání nástrojů dělíme na
ruční a automatické. Celý systém upnutí se skládá z držáku nástroje tzv. upínacího kužele, ve
kterém je připevněn nástroj. Dále z kuželové upínací plochy na hřídeli vřetena, upínací tyče a u
vřeten s automatickým upínáním nástrojů jsou na upínací tyči umístěny talířové pružiny, která
vyvíjí stálou upínací sílu. Pružiny jsou ovládány pomocí uvolňovacího hydraulického nebo
pneumatického válce, který je umístěn na zadní části vřetene. Tento válec stlačí pružiny a
umožní tak vysunutí nástroje.
Obr. 4.9 Upínací kužely

strana 15
5 Závěr
Do vřetene frézovacího stroje se upíná nástroj a vřeteno je vykonavatel hlavního řezného
pohybu. U frézky je tímto pohybem pohyb otáčivý. Tento pohyb musí být co nejpřesnější, tedy
musí se blížit ideální kružnici, protože od jeho přesnosti se odvíjí konečná přesnost obrobených
plocha a kvalita jejich povrchů. Kvalita konstrukce vřetena a jeho tuhost, přesnost a chvění, které
je nežádoucí, se tedy velmi odrazí na celkové výrobní přesnosti stroje. Není tedy divu, že
v dnešní době se některé firmy specializují jen na konstrukci a výrobu vřeten.
Ve strojírenské praxi se setkáme s mnoha různými požadavky na frézovací stroje, respektive na

vřetena. Někdy je potřeba vysokého kroutícího momentu a nízkých otáček, jindy zase vysoké
otáčky a malý krotící moment a do toho ještě různá hloubka třísky. Z těchto důvodů je tedy až
utopií přemýšlet o nějakém univerzálním vřetenu. Existuje tedy velké množství vřeten odlišných
konstrukcí, s různými druhy pohonů, uložení a charakteristikami. Některé z nich jsem se pokusil
v této práci zpracovat. Nicméně toto téma je velice rozsáhlé.
strana 16
6 Seznam obrázků
Obr. 3.1 Vpravo konzolová frézka vodorovná, vlevo konzolová frézka svislá
Obr. 3.2 Stolová frézka vertikální a horizontální
Obr. 3.3 Pohyby na frézovacím centru H 63, výrobce Tajmac-ZPS
Obr. 3.4 Rovinná jednostojanová horizontální frézka s pohyblivým stolem FU EFEKTIV TOS
Kuřim
Obr. 3.5 Portálová konstrukce s posuvným stolem
Obr. 4.1 Řez elktrovřetenem, výrobce Weiss
Obr. 4.2 Spojení vřetene s motorem řemenovým převodem
Obr. 4.3 Dvourychlostní převod ozubenými koly
Obr. 4.4 Vnitřní chlazení elektrovřetena
Obr. 4.5 Frézování turbínového kola vřetenovou naklápěcí hlavou
Obr. 4.6 Výměnná vřetenová hlava portálového centra
Obr. 4.7 Druhy valivých ložisek používaných ve vřetenech
Obr. 4.8 Možnosti uspořádání ložisek s kosoúhlým stykem
Obr. 4.9 Upínací kužely
7 Seznam použité literatury

[1] BORSKÝ, Václav. Základy stavby obráběcích strojů, skriptum ES VUT. Gradia Prostějov,
1991. ISBN 80-214-0361-6.
[2] MAREK, Jiří a kol, a. Konstrukce CNC obráběcích strojů. MM publishing, s.r.o., 2010. ISBN
978-80-254-7980-3.
[3] HUMÁR, Antonín. Technologie I: Technologie obrábění - 1. část *online+. Studijní opory
pro magisterskou formu studia. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2003, 138 s.
http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/TI_TO-1cast.pdf
[4] KUBÍČEK, Josef. Základy stavby výrobních strojů: obráběcí stroje. 1. vyd.
Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2001.159 s. ISBN 80-7082-710-6.
[5] KOLÁŘ, Petr. EMO Hannover počtvrté: vřetena a vřetenová ložiska. MM průmyslové
spektrum *online+. 2008. únor 2008 *cit. 6. dubna 2009+.
http://www.mmspektrum.com/clanek/emohannover-poctvrte-vretena-a-vretenova-loziska
ISSN 1212-2572.
[6] IMRICH, David. Konstrukce vřetene frézovacího stroje, Bakalářská práce. VUT v Brně,
Fakulta strojního inženýrství, 2009.
[7] FAG. Rolling Bearings. Schaeffler Technologies GmbH & Co. KG, 2010.
[8] SKF. Provedení uspořádání ložisek – Příklady použití [online].

http://www.skf.com/portal/skf/home/products?maincatalogue=1&lang=cs&newlink=9_4_35

Deskripce Konstrukce Vřetene Frézovacího Stroje - David - Vitek

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Deskripce Konstrukce Vřetene Frézovacího Stroje - David - Vitek

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJU, SYSTÉMU A ROBOTIKY

DESKRIPCE KONSTRUKCE VŘETENE FRÉZOVACÍHO

AUTOR PRÁCE DAVID VÍTEK

VEDOUCÍ PRÁCE Ing. MICHAL HOLUB

3 Druhy frézovacích strojů

3.1 Rozdělení frézovacích strojů

3.1.1 Konzolové frézky

3.1.2 Stolové frézky

Obr. 3.2 Stolová frézka vertikální a horizontální

Obr. 3.3 Pohyby na frézovacím centru H 63, výrobce Tajmac-ZPS

3.1.3 Rovinné frézky

Obr. 3.5 Portálová konstrukce s posuvným stolem

4 Vřetena frézovacích strojů

Obr. 4.1 Řez elktrovřetenem, výrobce Weiss

4.1 Typy vřeten

4.1.1 Vřetena s náhonem řemenem

Obr. 4.2 Spojení vřetene s motorem řemenovým převodem

4.1.2 Vřetena s náhonem ozubenými koly

4.1.3 Vřetena s přímým pohonem

4.1.4 Vřetena s integrovaným pohonem – elektrovřetena

Obr. 4.4 Vnitřní chlazení elektrovřetena

4.2 Rozdělení vřeten podle umístění

4.2.1 Vertikální a horizontální vřetena

4.2.2 Vřetenové naklápěcí hlavy

Obr. 4.5 Frézování turbínového kola vřetenovou naklápěcí hlavou

Obr. 4.6 Výměnná vřetenová hlava portálového centra

4.3 Ložiska používaná ve vřetenech

Požadavky kladené na vřetenová ložiska:

4.3.1 Vřetenová valivá ložiska

Obr. 4.7 Druhy valivých ložisek používaných ve vřetenech

Obr. 4.8 Možnosti uspořádání ložisek s kosoúhlým stykem

4.3.2 Hybridní ložiska

4.4 Hřídel vřetena

4.5 Upínání nástrojů

Obr. 4.9 Upínací kužely

Ve strojírenské praxi se setkáme s mnoha různými požadavky na frézovací stroje, respektive na

7 Seznam použité literatury

[8] SKF. Provedení uspořádání ložisek – Příklady použití [online].

You might also like