Professional Documents
Culture Documents
EXNF - Protokol 4 - Manganová Lázeň
EXNF - Protokol 4 - Manganová Lázeň
Zadání:
Pomůcky a přístroje:
neutronový zdroj AmBe o aktivitě 148 GBq (vnější rozměry ⌀ 25 mm, h=60mm, tloušťka stěn
nerez. obalu 2mm), manganová lázeň - sférická nádoba vyrobená z plexiglasu, objem nádoby cca
150 l, nádoba vyplněna vodným roztokem MnSO 4 o hustotě 1,20 g/ml, obsah soli (odparku činí 0,215
g/g roztoku), software pro gama-spektrometrickou analýzu Genie 2000
Účinnost detekce neutronů závisí na jejich energetickém spektru. Jelikož je obtížné tuto
závislost přesně stanovit, je snaha užívat pro absolutní stanovení emise metody prakticky nezávislé
na energetickém spektru neutronů. Jednou z nich je metoda manganové lázně. Měření probíhá tak,
že neutronový zdroj je vložen do středu manganové lázně, tedy do moderujícího prostředí. Rychlé
neutrony jsou zpomaleny hlavně při srážkách s vodíkovými jádry a převážně jako tepelné jsou
absorbovány v lázni. Důležitá je reakce na manganu. 55Mn pohlcuje neutrony a vzniká 56Mn, který
se přeměňuje s poločasem rozpadu 2,5785 h. Necháme-li zdroj v lázni po dobu jednoho dne, tedy po
dobu asi deseti poločasů rozpadu, dosáhneme téměř nasycené aktivity manganu. Následně můžeme
pomocí gama-spektometrického systému studovat aktivitu vzorku z manganové lázně a nakonec
určit emisní četnost použitého neutronového zdroje.
Teoretická část:
A. Reakce na manganu
Reakcí, kterou v lázni sledujeme, je absorpce neutronů manganem. Ten se následně rozpadá
za emise gama záření, které budeme měřit a tak zpětně zjišťovat aktivitu.
(1)
V manganové lázni samozřejmě nedochází pouze k této reakci, ale také k reakcím neutronů s H, S, O
a k úniku neutronů z lázně. Tyto reakce a ztráty (také například absorpce v materiálu nádoby) je
třeba zohlednit při výpočtu emisní četnosti zdroje.
Při rozpadu manganu podle rovnice (1), mohou mít gama kvanta různé energie, podle toho z jakých
hladin atom přecházel do základní hladiny. Při gama-spektrometrii tak budeme pozorovat peaky pro
různé hodnoty energií, každé energii pak odpovídá určitá relativní emisní účinnost na rozpad jádra
produktu pro gama o této energii. Zde je uvedena tabulka energií nejvýraznějších kvant
emitovaných při rozpadu 56
Mn :
Eγ [keV] Iγ [%]
846,771 98,9
1810,772 27,2
2113,123 14,3
B. Výpočet aktivity
Jak již bylo řečeno, aktivitu lázně budeme zjišťovat tak, že odebereme vzorek z lázně,
zjistíme jeho aktivitu a poté dopočítáme aktivitu pro celou lázeň. K určení aktivity vzorku můžeme
využít jeden nebo i více peaků. V našem měření jsme použili všechny tři peaky uvedené v tabulce 1.
Při gama-spektroskopii musíme určit plochu peaku S E dané energie E a také efektivitu
detektoru eff E pro tuto energii. Efektivitu detektoru pro danou energii budeme zjišťovat z
kalibrační křivky detektoru, která je získána na základě měření kalibračního vzorku radionuklidů.
Dále je třeba znát jednotlivé doby oddělující části našeho měření, a to :
t live
. S E .
t real (2)
A = − .tirr − .tcool −.t real
eff E . I E .1−e .e .1−e
C. Emisní četnost
Jelikož je naším cílem určit emisní četnost zdroje a ne jenom aktivitu manganové lázně, je
třeba zjištěnou aktivitu korigovat činitely na vlivy jako únik neutronů z lázně = L , podíl
neutronů, které prodělávají reakce (n, ) na O a reakce (n,) a (n,p) na S = f 1 , a také podíl
tepelných neutronů zachycených manganem ku neutronům zachyceným ostatními jádry (H, S, O a
nečistoty) = f . Výsledná emisní četnost je tak podíl aktivity manganové lázně a účinnosti lázně.
Rozepíšeme-li jednotlivé korekční činitele, mužeme psát vztah pro emisní četnost jako :
A
S = (3)
f 1− f 1− L
D. Statistika
Protože zjistíme emisní četnost pomocí tří různých peaků, pro každý s jinou chybou,
budeme jako výslednou hodnotu počítat takzvaný vážený průměr a standartní odchylku od
váženého průměru podle vztahů :
∑ S i / 2i
S =
1
i=1
S = a N
(4)
N
∑ 1/ 2
i
∑ 1/2i
i=1
i=1
Postup:
Jak již bylo zmíněno, je k dosažení nasycené aktivity manganu potřeba několik poločasů
rozpadu. Poločas rozpadu 56
Mn je 2,5785 h. Zdroj jsme vložili do manganové lázně v pondělí
18.4.2011 v 9:12. Měření jsme pak prováděli následující den od 9h. Zdroj jsme vyjmuli z lázně v 8:57.
V 9:01 a začali jsme měřit četnost registrovaných kvant asi metr od lázně pomocí
scintilačního detektoru. Toto měření probíhalo celý následující den a mělo 2 cíle. Z naměřeného
exponenciální poklesu jsme mohli zpětně spočíst poločas rozpadu manganu, ale také nám sloužilo ke
sledování aktivity lázně při míchání. Šlo o to, že mangan se více aktivuje v bližších vrstvách vůči
zdroji. Tudíž když jsme nejdříve změřili dávkový příkon v blízkosti lázně, byl menší než po tom, co
jsme lázeň promíchali.
Promíchání roztoku v lázni bylo důležité z toho důvodu, abychom měli homogenní rozložení
aktivovaného manganu a tudíž aby námi odebraný vzorek byl reprezentativní a mohli jsme
předpokládat stejnou objemovou aktivitu vzorku jako i celé lázně. Míchání jsme prováděli
probubláváním vzduchu ze spodní části lázně. Měřením dozimetrické situace v blízkosti lázně se
potvrdilo mírné zvýšení dávkového příkonu po promíchání (4,3 S/h 4,6 S/h).
Po promíchání jsme tak mohli přistoupit k odběru vzorku. Vzorek jsme odebírali do
Marinelliho nádoby o objemu 450 mL. Nádobu jsme zvážili před a po odebrání vzorku a poté určili
odebraný objem.
Gama-spektrometrická analýza měla 2 části. První byla určení ploch peaků pro tři
nejvýraznější energie (viz tab.1) a druhá byla kalibrace, neboli zjištění kalibrační křivky. Její
znalost nám dovolila určit efektivitu detektoru pro danou energii.
Výsledky měření:
Naměřenými výstupními daty tohoto měření byly časy, kdy se odehrávala jaká část měření,
měření hmotnosti vzorku a především plochy peaků při gamaspektrometrické analýze.
Hledané časy jsme určili na základě našeho zápisu při měření a také jako výstup
spektrometrické analýzy :
t real = 2323 s
t live = 2289 s
t irr = 1425 min
t cool = 62 min
Před odběrem jsme zvážili suchou prázdnou nádobu a určili její hmotnost jako
m1 = 649,15±0,01 g .
Ze spektometrické analýzy jsme nalezli plochy peaků pro tři vybrané energie s jejich chybou :
Tabulka 2 : Plochy peaků a jejich chyby pro vybrané energie měřeného vzorku
Zpracování:
Gama-spektrometrie nám dovolila určit plochy peaků vybraných energií (viz tab.2). Tento
detektor ovšem nefunguje stejně pro všechny energie gama záření. Je tudíž třeba použít kalibrační
křivku ke korekci ploch peaků. Ke korekci jsme použili kalibrační vzorek. Závislost efektivity
detektoru jsme proložili kalibrační křivkou a extrapolací pak získali hodnoty efektivity detektoru
pro hodnoty energie našich peaků manganu.
Eγ [keV] Iγ [-] S [-] abs. chyba [-] εeff [-] abs.chyba [-]
E1 846,771 0,989 1,49 E+05 466 0,0100 0,0005
E2 1810,772 0,272 2,02 E+04 163 0,0039 0,0005
E3 2113,123 0,143 9,41 E+03 104 0,0027 0,0005
Když se nyní podíváme na vztah (2), vidíme, že již máme vše potřebné k výpočtu aktivity
našeho vzorku. Přepočtem ze vztahu (5) pak dostaneme aktivitu celé lázně a nakonec ze vztahu (3)
dopočteme emisní četnost. součinitele ve vztahu tři je nutno spočítat v nějakém numerickém
modelu, například pomocí MCNP. My jsme za součitele brali hodnoty, které jsme dostali v zadání :
Pro jednotlivé peaky tak dostáváme aktivity a emisní četnosti uvedené v následující tabulce:
Tabulka 4 : Výsledné hodnoty aktivit a emisní četnosti při výpočtů ze tří různých peaků manganu
Jak bylo řečeno na začátku, budeme z těchto hodnot počítat vážený průměr a směrodatnou
odchylku váženého průměru pomocí vztahů (4). Výslednou hodnotu emisní četnosti jsme určili :
S = 1,0±0,1 .10 7 Bq
D. Poločas rozpadu 56
Mn
Na scintilačním detektoru jsme měřili četnost částic (gama) přibližně metr od lázně po dobu
jednoho dne po vyndání zdroje. Zjistili jsme jasně očekávaný exponencielní pokles. Z tohoto průběhu
můžeme zpětně určit poločas rozpadu 56
Mn. Do grafu 2 jsem vynesl zjištěnou závislost, kterou jsem
nafitoval exponencielou. Fitoval jsem až od asi 100. minuty, tzn. až skončilo měření, protože
například promíchávání exponencielní pokles narušuje. Hodnoty prokládáme funkcí ve tvaru :
−C∗t
y = A B∗e , kde konstanta A vyjadřuje pozadí v místě měření.
Graf 2 : Pokles aktivity roztoku v manganové lázni
Závěr:
V tomto měření jsme si ověřili jak je možné určit emisní četnost neutronového zdroje. Určili
jsme emisní četnost námi použitého zdroje : S = 1,0±0,1 .10 7 Bq . Také jsme se seznámili s
gamma-spektrometrickou analýzou. Emisní četnost jsme určovali pomocí manganové lázně. Použili
jsme korekční koeficienty vypočtené v MCNP. Přesto zůstávají v měření jisté neurčitosti. Neznáme
přesně celkový podíl uniklých neutronů, při modelování v MCNP počítáme s ideální koulí, což je jen
přiblížení reálné lázně, která má otvory,... Také vliv promíchání vnáší do měření jistou neurčitost.
Asi by bylo dobré kdyby k míchání docházelo kontinuálně během saturace. Mimo určení emisní
četnosti jsme také zpětně dopočítávali poločas rozpadu manganu. Nalezená hodnota odpovídá
hodnotě tabelované.
Literatura:
[1]: Králík M.: Absolutní stanovení emise neutronů z radionuklidových zdrojů pomocí manganové
lázně, Dostupné z WWW : <http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/05/-
-134/5134102.pdf>
[2]: Rataj J. : EXNF_chyby_mereni_interakce_neutronu_2011.ppt