Jak si vyrobit vařič dřívkáč podle Karla

Jako další příspěvek na populární téma vařič dřívkáč uvádíme v našem seriálu Vařič na dřívka návod na výrobu
vařiče od našeho čtenáře Karla. Sám Karel popisuje svůj návod na výrobu a finální vařič jako dosti amatérský,
ale vyhovující jeho potřebám. Jde o opravdu jednoduchou variantu dřívkáče. Znovu ale upozorňujeme, že
sebelevnější domácká výroba není, při započtení času potřebného ke shánění dílů a k úpravám, nijak výhodnější
než kupovaný výrobek. Na druhou stranu ovšem nic nenahradí kutilský pocit vítězství ducha nad hmotou.
Autor doslova uvádí: "Kdo požaduje profesionálnější přístup, nechť si přečte článek Jak si vyrobit vařič dřívkáč
podle Vrabiho. Jediné nářadí které jsem k výrobě mého dřívkáče potřeboval byly nůžky na plech. Všechny díly
se do sebe volně zasouvají a nemusí se šroubovat. Výsledek není příliš profesionální, ale pro nepříliš zručné lidi
jako já, plně dostačující." Tento článek jsme převzali na základě diskuze u uvedeného předchozího článku "Jak
si vyrobit dřívkáč podle Vrabiho" a doporučujeme také tam pokračovat v případných komentářích.
Následuje návod s komentovanými fotografiemi:

1) Pro dno topeniště mi posloužila záslepka do 2) Ta samá záslepka. Nůžkami na plech jsem
komína (průměr cca 130 mm) za 30 Kč. vystřihl otvor pro vstup vzduchu (plech jsem
nůžkami nastřihl a vylomil kleštěmi).

3) Další součástí je teto kus roury, který se 4) Vystřižený spodní otvor by měl lícovat s
většinou zazdívá do komína, a do kterého se potom otvorem v záslepce (vstup vzduchu do topeniště).
nasune roura od kamen nebo výše uvedená Na vrchní straně vystřihneme "zuby", které
záslepka. Nemám fotku před úpravou, ale stačí si
odmyslet všechny ty "zuby". Průměr je cca 132
mm, tak aby pasovala záslepka. Cena 30 Kč.
5) Další díl, cedník na noky. Cena cca 60 Kč
7) Dno budoucího dřívkáče (záslepka) a na něm
položený rošt topeniště.
poslouží k přikládání a úniku kouře a spalin. Jeden
ze zubů je větší, pro snadnější přikládání.
6) Vzal jsem nůžky na plech a stříhal jsem pomalu
po obvodu dna cedníku tak dlouho, dokud budoucí
rošt neprošel obvodem (foto u bodu 4 a 5)
topeniště a zároveň nezůstal "sedět" na záslepce
(foto u bodu 1 a 2).
8) Nasuneme upravenou rouru a máme kompletní
topeniště.
9) Ešus díky svému rozměru a prolisu ve spodní 10) Zatím to mám vyřešené dvěma ocelovými
části nádherně sedí na rouře topeniště. Prolisované dráty položenými přes vršek roury topeniště.
dno ešusu ale zacpe větrací otvory natolik, že se
oheň v praxi dusí a kouří. Problém by šlo
pravděpodobně vyřešit zvýšením otvorů, ale tím
by se dle mého soudu příliš snížilo topeniště a
nešlo by do něj dát tolik dřeva.

11) Ešus je tam mnohem výš.
12) Vzduchovod pro přívod vzduchu pod topeniště
jsem vyrobil z jedné 0.5 l plechovky piva. Má tvar
nepravidelného komolého jehlanu. Je vyrobená ze
dvou vystřižených částí, které jsou secvaknuty
sešívačkou.
13) Pohled na hotový vzduchovod. 14) Fukar jsem vyřešil samostatným ventilátorkem
(5V, 1W, 4x4x2 cm, kuličkové ložisko) za 130 Kč
poháněným 3 kusy baterií (nebo akumulátorů)
velikosti AA. K regulaci výkonu jsem použil
potenciometr 100 ohmů, který jsem měl po ruce.
Doporučuji ale použít potenciometr tak 30 až 50
ohmů.

15) Ventilátorek je volně umístěný ve 16) Kompletní dřívkáč pohromadě.

vzduchovodu, tak aby na něj nepadal případný
popel nebo žhavé uhlíky. Vzduchovod se prakticky
nezahřívá, takže nehrozí poškození ventilátorku
teplem.
17) A takhle dřívkáč sbalím.

18) Celý vařič se sice do ešusu vejde co do průměru, ale bohužel již ne na výšku. Do ešusu ho vměstnám
tak, že oddělám držátko ešusu které by nešlo zaklopit, vařič do ešusu vložím, zakryji jej víčkem a držátkem
volně přiklopím.