Výpočty

Nejprve provedeme návrh hlavních rozměrů a parametrů kompresoru. Poté navrhneme a zkontrolujeme hlavní části
klikového mechanismu a nakonec přistoupíme k volbě rozměrů či případné kontrole ostatních součástí. Pro veškeré
návrhy bereme zřetel na normalizované rozměry a technologii výroby jednotlivých dílů.

1. HLAVNÍ
HLAVNÍ ROZMĚ
ROZMĚRY A PARAMETRY KOMPRESORU

Průměr pístu D (mm)

8 ⋅ QV (1)
D=3 Hodnotu zaokrouhlíme dle velikosti normalizovaných pístních kroužků – viz tab. 1.
π ⋅ cs ⋅ λd

kde λd (-) je dopravní součinitel a volíme jej o velikosti 0,7 (součinitel závisí na druhu kompresoru).

Zdvih pístu L (mm)

L = ϑ⋅D Hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo. (2)

kde ϑ (-) je poměr zdvihu ku průměru pístu a hodnotu volíme v rozmezí (0,5 až 1) (hodnota závisí na typu pístového
kompresoru – viz tab. 2.).

Výška škodlivého prostoru Lš (mm)

L š = 0,05 ⋅ L (3)

Pístový kompresor 5
Otáčky klikového hřídele n (s-1)
cs
n= (4)
2⋅L
Efektivní příkon Pe (kW)

QN p
Pe = ⋅ log v + 10% (5)
10 ps

kde QN (m3.h-1) je výkonnost kompresoru ve fyzikálních normálních metrech krychlových.

2. NÁVRH A KONTROLA HLAVNÍ

HLAVNÍCH ČÁSTÍ
STÍ PÍSTOVÉ
STOVÉHO KOMPRESORU

Poloměr kliky r (mm)

L
r= (6)
2

Poměr poloměru kliky ku délce ojnice λ (-)

1 1
λ= ÷ u současných konstrukcí klikových mechanismů. (7)
3,5 4,5

Délka ojnice l0 (mm)

r
l0 = (8)
λ
Hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo a překontrolujeme skutečnou hodnotu λ zda leží v intervalu,
který je daný vztahem (7).

Pístový kompresor 6
Volba průměrů klikového dk (mm) a pístního dc (mm) čepu

Volba se provede na základě doporučených hodnot z tab. 3. a 4. Hodnotu dk a dc pak zaokrouhlíme na nejbližší vyšší
normalizovanou. Přičemž vnitřní průměr pístního čepu d1 určíme ze vztahu:

d1 = (0,55 ÷ 0,75 ) ⋅ dc Hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo. (9)

U zvoleného pístního čepu ještě provedeme pevnostní kontrolu (viz obr. 3.):

a) na ohyb

Průřezový modul pístního čepu v ohybu WO (mm3)

4 4
π dc − d1
WO = ⋅ (10)
32 dc

Maximální zatěžující síla Fmax (N)

π ⋅ D2
Fmax = S ⋅ pmax = (1,03 ÷ 1,08) ⋅ p v (11)
4
Maximální ohybový moment MOmax (N.mm)

Fmax  l0 b 
MO max = ⋅ −  (12)
2  2 4

Napětí v ohybu σO (MPa)

MO max (13)
σO = ≤ σ DO
WO

kde σDO (MPa) je dovolené napětí materiálu pístního čepu v ohybu. Obr. 3. Návrh a kontrola pístního čepu.

Pístový kompresor 7
Materiály pístních čepů bývají zpravidla cementační oceli 12020, 14220 nebo výjimečně 16520 případně nitridační oceli
jako např. 15230 (HRC = 55 ÷ 63). Lze použít i materiály indukčně povrchově kalené jako např. 12050.

b) na otlačení v ojničním oku

Tlak mezi pístním čepem a ojničním okem p1 (MPa)

Fmax
p1 = ≤ p D1 (14)
d⋅b

kde pD1 (MPa) je dovolený tlak mezi pístním čepem a ojničním okem, hodnotu volíme z intervalu (30 ÷ 60) MPa.

c) na otlačení v okách pístu

Tlak mezi pístním čepem a oky pístu p2 (MPa)

Fmax
p2 = ≤p (15)
(l − e ) ⋅ d D2
kde pD2 (MPa) je dovolený tlak mezi pístním čepem a oky pístu, hodnotu volíme z intervalu (20 ÷ 50) MPa.

Průměr ložiskového čepu dl (mm) klikového hřídele

dl = 0,14 ⋅ D ⋅ pmax = 0,14 ⋅ D ⋅ (1,03 ÷ 1,08) ⋅ p v (16)

Hodnotu zaokrouhlíme na nejbližší vyšší normalizovaný průměr použitého typu ložiska u kterého později provedeme
kontrolu jeho dynamické únosnosti.

Pístový kompresor 8
Volba rozměrů, tvaru a materiálu ojnice

Ojnice se vyrábí nejčastěji zápustkovým kováním nebo lisováním z oceli. U velkých, pomaloběžných strojů z uhlíkových
ocelí 11423, 11500, 11600. U menších, rychloběžných strojů z ušlechtilých uhlíkových a legovaných ocelí 12040,
12050, 13240, 14150, 14240, 15142, 15260, 16250, 16341, 16440, vesměs zušlechtěných.

Volba rozměrů dříku ojnice b (mm) a h (mm)

Dřík ojnice volíme ve tvaru písmene H. Rozměry b a h
(viz obr. 4) předběžně volíme a poté provedeme kontrolu
volby z hlediska vzpěrné pevnosti. Při předběžné volbě platí
vztah:

b
= 1,5 ÷ 2 (17)
h

Plocha dříku ojnice S (mm2)

S = 2 ⋅ h ⋅ b'+h'⋅(b − 2 ⋅ b') (18)

Kvadratický moment průřezu k ose x Jx (mm4)

1 1
Jx = ⋅ h ⋅ b3 − (h − h') ⋅ (b − 2 ⋅ b')3 (19)
12 12

Kvadratický moment průřezu k ose y Jy (mm4)

1 1
Jy = ⋅ 2 ⋅ b'⋅h3 + (b − 2 ⋅ b') ⋅ h'3 (20)
12 12

Obr. 4. Volba rozměrů dříku ojnice.

Pístový kompresor 9
Štíhlostní poměr ojnice v rovině kyvu λx (-)

lr l0 S
λx = = = l0 ⋅ (21)
ix ix Jx

Štíhlostní poměr ojnice v rovině kolmé na rovinu kyvu λy (-)

lr l l S
λy = = 0 = 0⋅ (22)
iy 2 ⋅ iy 2 Jy

Dle velikosti štíhlostních poměrů λx a λy provedeme kontrolu dříku ojnice na:

a) prostý tlak

pro λx,y < 60

Napětí dříku ojnice v tlaku σd (MPa)

Fmax
σd = ≤ σ Dd (23)
S
1
kde σDd (MPa) je dovolené napětí v tlaku, hodnotu volíme jako ⋅ Rm materiálu ojnice
5

b) vzpěr podle Tetmajera

pro 60 < λx,y < 100

Kritické napětí dříku ojnice σkr (MPa)

σ kr = 335 − 0,62 ⋅ λ pro oceli třídy 11 (24)

σ kr = 335 − 0,62 ⋅ λ pro oceli třídy 14 tepelně zpracované (25)

Pístový kompresor 10
Jmenovité napětí dříku ojnice σj (MPa)
Fmax
σj = (26)
S

Součinitel bezpečnosti k (-)

σ kr
k= ≤ (4 ÷ 6 ) (27)
σj

Kontrola dříku ojnice na ohyb od odstředivé síly

Za zjednodušeného předpokladu, že průřez dříku je konstantní bude mít odstředivá síla Fc (N) na klikovém čepu
(viz obr. 5.) velikost:

Fc = S ⋅ l0 ⋅ ρ ⋅ r ⋅ ω 2 (28)

Síla F (N) namáhající ojnici na ohyb a působící v těžišti trojúhelníku

Fc S ⋅ l0 ⋅ ρ ⋅ r ⋅ ω2
F= = (29)
2 2
Maximální ohybový moment MOmax (N.mm)
2
Obr. 5. Namáhání ojnice odstředivou silou.
MO max = 0,128 ⋅ F ⋅ l0 = 0,064 ⋅ S ⋅ l0 ⋅ ρ ⋅ r ⋅ ω2 (30)

Napětí v ohybu dříku ojnice σO (MPa)

MO max MO max ⋅ 6 ⋅ b
σO = = ≤ σ DO (31)
h ⋅ b − (h − h') ⋅ (b − 2 ⋅ b')
3 3
WO

kde σDO (MPa) je dovolené napětí v ohybu dříku ojnice, hodnotu volíme dle předepsaného materiálu.

Pístový kompresor 11
Návrh ojničního oka

Ojniční oko je vlastně zavřená ojniční pístová hlava (viz obr. 6.)

Šířka oka h (mm) se určí z podmínky na otlačení vyvolaného tlakem plynu ve válci

Fmax
p= ≤ pD ⇒ h = .................... (32)
d⋅h

kde pD (MPa) je dovolený tlak, hodnotu volíme z intervalu (30 ÷ 60) MPa

Tloušťka ojničního oka b1 (mm) v průřezu I-I se určí z pevnostní podmínky v tahu od setrvačné síly posuvných hmot v
horní úvrati.

Setrvačná síla FS (N)

Fs = mp ⋅ ah = mp ⋅ r ⋅ ω2 ⋅ (1 + λ ) (33)

Napětí v tahu σt (MPa)

Fs
σt = ≤ σ Dt ⇒ b1 = .................... (34)
2 ⋅ b1 ⋅ h

kde σDt (MPa) je dovolené napětí v tahu, hodnotu volíme se zřetelem

na zanedbaný ohyb v rozmezí (20 ÷ 40) MPa

Tloušťka ojničního oka b2 (mm) v průřezu II-II se určí z pevnostní podmínky

v ohybu jako nosníku na obou koncích vetknutého.

Obr. 6. Návrh ojničního oka.

Pístový kompresor 12
Ohybový moment MO II (N.mm)

Fs  d2 
MO
II

= l − d +  (35)
8 3 ⋅ l 

Napětí v ohybu σO II (MPa)

 d2 
3 ⋅ Fs ⋅  l − d + 
3 ⋅ l 
II
II MO 
σO = II = 2 ≤ σ DO ⇒ b 2 = .................... (36)
WO 4 ⋅ h ⋅ b2

kde σDO (MPa) je dovolené napětí v ohybu, hodnotu volíme z intervalu (60 ÷ 80) MPa pro uhlíkové oceli
a (80 ÷ 120) MPa pro legované oceli.

Návrh a kontrola dělené ojniční hlavy (viz obr. 7.)

a) kontrola navrženého zeslabeného průřezu I-I

Setrvačná síla FS (N) posuvných hmot a přibližně 3/4 ojnice

 3   3 
Fs =  mp + ⋅ mo  ⋅ ah =  mp + ⋅ mo  ⋅ r ⋅ ω2 (1 + λ ) (37)
 4   4 

Zatěžující síla jednoho průřezu I-I Fs/2 se rozkládá do složky normálové Fn (N), která namáhá průřez na tah
Fs
Fn = ⋅ sin α (38)
2
a do složky tečné Ft (N), která namáhá průřez na smyk a obvykle se zanedbává

Fs
Ft = ⋅ cos α (39)
2

Pístový kompresor 13
Napětí v tahu σt (MPa)

Fn F
σt = = s ⋅ sin α (40)
SI 2 ⋅ SI

kromě toho vzniká dvojice sil Fs/2

způsobující ohybový moment MO I (N.mm)

I Fs F l d 
MO = ⋅ a = s ⋅ −  + I e 2  ⋅ sin α (41)
2 2 2 2 

Ohybové napětí σO 1 I (MPa) ve vnějším vlákně 1

I I
I MO MO
σ O1 = I
= ⋅ I e1 (42)
W O1
JI

Ohybové napětí σO 2 I (MPa) ve vnitřním vlákně 2

I I
I MO MO
σO 2 = I
= ⋅ Ie2 (43)
WO 2 JI

Celkové napětí σC 1 I (MPa) ve vnějším vlákně 1

I
σ C 1 = σ t + σ O 1 ≤ σD
I
(+ ) (44)

Celkové napětí σC 2 I (MPa) ve vnitřním vlákně 2

I
σ C 2 = σ t − σ O 2 ≤ σD
I
(− ) (45)

kde σD (MPa) je dovolené normálové napětí, hodnotu volíme v rozmezí: Obr. 7. Návrh a kontrola dělené ojniční hlavy.
(60 ÷ 80) MPa pro uhlíkové oceli a (80 ÷ 120) MPa pro legované oceli.

Pístový kompresor 14
b) kontrola navrženého průřezu víka ojniční hlavy II-II

Průřez je namáhán na ohyb jako nosník na dvou podporách zatížený spojitým zatížením, které nahradíme dvěma
osamělými silami Fs/2 (viz. obr. 7.)

Ohybový moment MO II (N.mm)

II Fs  l d 
MO = ⋅ −  (46)
2 2 4

Ohybové napětí σO 1 II (MPa) ve vnějším vlákně 1

II II
II MO MO
σ O1 = II
= ⋅ II e1 ≤ σ D (47)
WO1
J II

Ohybové napětí σO 2 II (MPa) ve vnitřním vlákně 2

II II
II MO MO
σO 2 = II
= ⋅ II e 2 ≤ σ D (48)
WO 2 J II

kde σD (MPa) je dovolené normálové napětí, hodnotu volíme v rozmezí: (60 ÷ 80) MPa pro uhlíkové oceli
a (80 ÷ 120) MPa pro legované oceli.

Vyvážení klikového mechanismu (viz obr. 8.)

a) vyvážení odstředivé síly rotujících částí klikového mechanismu
Odstředivá síla Fc (N) a určení vyvažující hmotnosti mzc (kg)
r
Fc = mc ⋅ r ⋅ ω2 = mzc ⋅ z ⋅ ω2 ⇒ mzc = mc ⋅ (49)
z

Pístový kompresor 15
kde:
mc (kg) je hmotnost rotujících částí klikového mechanismu a platí pro ní vztah:

mi ⋅ ri
mc = mr + mor = ∑ + 0,7 ⋅ mo (50)
r

mi (kg) jsou hmotnosti jednotlivých částí zalomení klikového hřídele

mo (kg) je hmotnost úplné ojnice
mor (kg) je hmotnost rotujících částí ojnice
mr (kg) je hmotnost zalomené části klikového hřídele
redukovaná na poloměr klikového hřídele r
ri (mm) jsou poloměry těžišť jednotlivých částí zalomení klikového hřídele
Obr. 8. Vyvážení odstředivé síly.
b) vyvážení setrvačné síly posuvných hmot klikového mechanismu
Vliv setrvačných sil posuvných hmot nebude vyvážen protizávažím a bude zachycen pomocí základových šroubů
kompresoru.

Návrh setrvačníku klikového mechanismu

Konstrukční návrh setrvačníku je možný dvěma způsoby. Můžeme vytvořit samostatný setrvačník válcového
nejlépe věncového tvaru, u kterého zvolíme dle konstrukce kompresoru poloměr těžiště setrvačníkového věnce a
dopočítáme potřebnou hmotnost. V případě, že hmotnost setrvačníku a jeho poloměr nejsou příliš velké, je možné
setrvačnou hmotu vhodně připojit i například k hnacímu kolu kompresoru (řemenici...).

Potřebný moment setrvačnosti I (kg.m2), dle kterého určíme typ a tvar setrvačníku

C ⋅ Pe
I = ms ⋅ R 2 = (51)
n3 ⋅ δ

Pístový kompresor 16
kde δ (-) je stupeň nerovnoměrnosti chodu stroje, hodnotu v tomto případě volíme pro kompresor v rozmezí
(0,02 ÷ 0,025) a C (-) je Güldnerova konstanta, závislá na druhu stroje, hodnotu volíme pro jednočinný,
jednopístový kompresor 8,5.

Volba hlavních rozměrů pístu

Výška pístu LP (mm)

LP = (0,8 ÷ 1) ⋅ D (52)

Vzdálenost osy pístního čepu ode dna pístu LPČ (mm)

LPČ = (0,5 ÷ 0,6 ) ⋅ LP (53)

Vzdálenost prvního pístního kroužku ode dna pístu LPK (mm)

LPK = (0,1 ÷ 0,2 ) ⋅ D (54)

Minimální tloušťka dna pístu sDP (mm) (viz obr. 9.)

2
D1 ⋅ (1,03 ÷ 1,08) ⋅ p v
sDP = Obr. 9. Určení tloušťky dna pístu. (55)
4 ⋅ σ DO

kde σDO (MPa) je dovolené napětí materiálu pístu v ohybu, doporučená hodnota je (50 ÷ 60) MPa.

Tloušťka stěny válce sV (mm)

D ⋅ (1,03 ÷ 1,08 ) ⋅ p v
sV = +a (56)
2 ⋅ σ Dt

Pístový kompresor 17
kde a (mm) je přídavek braný se zřetelem na možnost zeslabení stěny nepřesným odlitím, rzí, případným převrtáním
válce apod., hodnotu volíme z intervalu (5 ÷ 12) mm podle velikosti válce a σDt (MPa) je dovolené napětí v tahu, pro
litinové válce volíme hodnotu v rozmezí (15 ÷ 25) MPa.

Návrh sacího a výtlačného ventilu

Průtočná plocha ventilů SV (mm2)

S V ⋅ v IP = SP ⋅ c s ⇒ S V = .................... (57)

kde SP (mm2) je plocha pístu a vIP (m.s-1) je ideální průtočná rychlost média ventilem, hodnotu volíme pro vzduchový
pístový kompresor 40 m.s-1.

Zdvih ventilů hv (mm) určíme z podmínky maximální dosedací rychlosti ventilu

vmax
hv ≤ (58)
2⋅ π ⋅n

kde vmax (m.s-1) je maximální povolená dosedací rychlost ventilu, hodnotu volíme z intervalu (0,1 ÷ 0,2) m.s-1.

Obvod průtočné plochy ventilů O (mm)

SV
O= (59)
h
Stlačení pružin ventilů s8 (mm)
h
s8 = (60)
0,2 ÷ 0,4

Pístový kompresor 18
Maximální síla působící na pružinu sacího ventilu F8S (N)

p S ⋅ S V ⋅ (0,6 ÷ 0,8 )
F8S = (61)
iS
kde iS (-) je počet pružin sacího ventilu.

Maximální síla působící na pružinu výtlačného ventilu F8V (N)

p V ⋅ S V ⋅ (0,6 ÷ 0,8 )
F8 V = (62)
iV

kde iV (-) je počet pružin výtlačného ventilu.

Dle hodnot hV, s8, F8S a F8V určíme pak ostatní parametry použitých pružin ventilů.

Volba ložisek klikového hřídele

Radiální síla zatěžující ložisko Fr (N)

Fmax
Fr = ⋅ sr (63)
2
kde sr (-) je součinitel rázů, hodnotu volíme pro kompresory z intervalu (1,2 ÷ 1,5).

Ekvivalentní dynamické zatížení ložisek P (N)

P = X ⋅ Fr + Y ⋅ Fa = Fr pro kuličkové i válečkové ložisko (64)

protože axiální síla Fa (N) je v tomto případě nulová.

Pístový kompresor 19
Součinitel trvanlivosti ložisek fh (-)
1 3
 L 3  L  10
fh =  h  pro kuličková ložiska (65) fh =  h  pro válečková ložiska (66)
 500   500 

kde Lh (h) je požadovaná trvanlivost ložiska v hodinách, hodnotu pro kompresory volíme z intervalu
(5 000 ÷ 30 000) hodin.

Součinitel otáček fn (-)

1 3
fn = (1,8 ⋅ n)− 3 fn = (1,8 ⋅ n)− 10
− −
pro kuličková ložiska (67) pro válečková ložiska (68)

Minimální dynamická únosnost použitých ložisek C (N)

fh ⋅ P (69)
C=
fn

Dle hodnoty dynamické únosnosti C a vypočítaného průměru ložiskového čepu klikového hřídele dl provedeme výběr
konkrétního typu a velikosti ložiska.

Návrh ojničních šroubů

Síla namáhající šrouby ojnice F (N)

F = FS + FC = r ⋅ ω2 ⋅ [(mP + 0,3 ⋅ mO ) ⋅ (1 + λ ) + (0,7 ⋅ mO − mOV )] (70)

Síla připadající na jeden šroub F1 (N)
F
F1 = (71)
i
kde i (-) je počet šroubů ojnice

Pístový kompresor 20
Dle tab. 5. určíme velikost průměru ojničního šroubu a s touto dále počítáme.

Deformační konstanta šroubu C1 (mm.N-1)

l1 4 ⋅ l1
C1 = = (72)
E1 ⋅ A1 E1 ⋅ π ⋅ d2 2

kde l1 (mm) je délka spojovaných součástí (l2) + výška matice (m)

Deformační konstanta spojovaných součástí C2 (mm.N-1)

l2 4 ⋅ l2
C2 = =
(
E2 ⋅ A 2 E2 ⋅ π ⋅ Dn2 − D0 2 ) (73)

kde D0 (mm) je velikost průchozího otvoru pro šroub a Dn (mm) je vnější průměr náhradního dutého válce určený z
deformačního dvojkužele spojovaných součástí a je dán vztahem

l2
Dn = s + (74)
2

Potřebná síla předpětí spoje F0 (N)

 C1 
F0 = F1 ⋅  ψ +  (75)
 C1 + C 2 

kde ψ (-) je součinitel přetížitelnosti (v některé literatuře uváděn jako součinitel těsnosti).
Hodnotu volíme z intervalu (0,2 až 1,2).
U spojů kde potřebujeme dosáhnout vyšší těsnosti, volíme vyšší hodnoty z intervalu.

Pístový kompresor 21
Potřebný utahovací moment Mu (N.mm)

   
1  f  
Mu = F0 ⋅  ⋅ d2 ⋅ tan  γ + arctan z  + fp ⋅ Dp  (76)
 α
2  cos  
  2 

kde Dp (mm) je střední průměr stykové plochy matice nebo hlavy šroubu a podložky a je dán vztahem

s + D0
Dp = (77)
2
a γ (°) je úhel stoupání závitu, pro který platí vztah

Ph
γ = arctan (78)
π ⋅ d2

Vzrůst osové síly na šroubu ∆Fs (N) vlivem zatěžující síly F1

C2
∆Fs = F1 ⋅ (79)
C2 + C1

Celková síla zatěžující šroub Fs (N)

Fs = F0 + ∆Fs (80)

Pevnostní kontrola ojničních šroubů

a) zatížení při montáži

Šroub je při montáži namáhán tahem a krutem.

Pístový kompresor 22
Velikost napětí v tahu σt (MPa)

F0 4 ⋅ F0
σt = = (81)
S j π ⋅ d3 2

Velikost napětí v krutu τk (MPa)

Mzu
τk = (82)
Wkj

kde Mzu (N.mm) je odporový třecí moment v závitu šroubu a matice při utahování a je dán vztahem

 
1  fz 
Mzu = ⋅ d2 ⋅ F0 ⋅ tan  γ + arctan  (83)
2  α
 cos 
 2

a Wkj (mm3) je modul průřezu v krutu jádra šroubu, pro který platí vztah
3
π ⋅ d3
Wkj = (84)
16

Dále určíme redukované napětí σred (MPa)

2 2
σ red = σ t + 3 ⋅ τk (85)
a nakonec vypočítáme součinitel bezpečnosti k (-), který porovnáme s doporučenou hodnotou kd

Re
k= ≥ kd (86)
σ red

kde kd (-) je minimální součinitel bezpečnosti, který volíme větší než 1,2

Pístový kompresor 23
b) zatížení při provozu

Šroub je zatížen provozní silou Fs. Kroutící moment Mzu po montáži v důsledku mikroposuvů částečně vymizí, proto jej
neuvažujeme.

Určíme tedy tahové napětí σt (MPa)

Fs 4 ⋅ Fs
σt = = (87)
S j π ⋅ d3 2

a poté stanovíme součinitel bezpečnosti k (-), který porovnáme s doporučenou hodnotou kd (viz. rov. 86.)

Re
k= ≥ kd (88)
σt

c) kontrola tlaku v závitech matice

Tlak v závitech pz (MPa)

Fs 4 ⋅ Fs
pz = = ≤ pD
( )
Spz i ⋅ π ⋅ d2 − D12
(89)

kde i (-) je počet závitů matice a je dán vztahem

m
i= (90)
P

Pístový kompresor 24
Návrh šroubů uchycení víka válce kompresoru

Maximální síla namáhající jeden šroub uchycení víka válce kompresoru F1V (N)

Fmax
F1V = (91)
i

kde i (-) je počet použitých šroubů.

Dle tab. 5. určíme velikost průměru závitu šroubů uchycení víka válce. Ostatní výpočty jsou obdobné jako výpočty
šroubů ojnice.

Návrh válcového konce klikového hřídele

Kroutící moment působící na válcový konec hřídele Mk (N.mm)

Pe
Mk = (92)
2⋅ π ⋅n

Minimální průměr válcového konce klikového hřídele d (mm)

16 ⋅ Mk
d=3 (93)
π ⋅ τDk

kde τDk (MPa) je dovolené napětí materiálu klikového hřídele v krutu.

Velikost průměru d zvětšíme o hloubku drážky pro pero v hřídeli a zaokrouhlíme na vyšší normalizovaný průměr
válcového konce hřídele, který bude konstrukčně odpovídat odstupňování klikového hřídele. Délku válcového konce
poté přizpůsobíme vypočítané délce pera lp pro přenos kroutícího momentu.

Pístový kompresor 25
Délka pera válcového konce klikového hřídele lp (mm)

2 ⋅ Mk
lp = (94)
t 1 ⋅ pD ⋅ d

kde t1 (mm) je výška drážky pro pero v náboji a pD (MPa) je dovolený tlak v drážce pro pero, hodnotu volíme dle
materiálu náboje – pro ocelový neposuvný náboj pD = 120 MPa, pro litinový neposuvný náboj pD = 80 MPa a
pro posuvný náboj pD = 20 MPa.

Hodnotu lp poté zaokrouhlíme na nejbližší vyšší normalizovanou.

Pístový kompresor 26
Dodatky k výpoč
výpočtům pí
pístové
stového kompresoru
Tab. 1. Tabulka vybraných velikostí pístních kroužků

Těsnící kroužek válcový (ČSN 027011) Stírací pístní kroužek s výřezy (ČSN 027018)

Jmenovitý Tloušťka Výška v (mm) -0,01 Jmenovitý Tloušťka Výška v (mm) -0,01
průměr -0,022 průměr -0,022

D (mm) t (mm) 1 2 3 4 D (mm) t (mm) 1 2 3

50 2 2 2,5 3 3,5 50 2 4 4,5 -
52 2,1 2 2,5 3 3,5 52 2,1 4 4,5 -
55 2,2 2 2,5 3 3,5 55 2,2 4 4,5 -
56 2,2 2 2,5 3 3,5 56 2,2 4 4,5 -
58 2,3 2 2,5 3 3,5 58 2,3 4 4,5 -
60 2,4 2 2,5 3 3,5 60 2,4 4 4,5 -
62 2,5 2 2,5 3 3,5 62 2,5 4 4,5 -
63 2,5 2 2,5 3 3,5 63 2,5 4 4,5 -
65 2,6 ±0,08 2 2,5 3 3,5 65 2,6 ±0,08 4 5 -
68 2,7 2 2,5 3 3,5 68 2,7 4 5 -
70 2,8 2 2,5 3 3,5 70 2,8 4 5 -
71 2,9 2 2,5 3 3,5 71 2,9 4 5 -
72 2,9 2 2,5 3 3,5 72 2,9 4 5 -
74 3 2 2,5 3 3,5 74 3 4 5 -
75 3 2 2,5 3 3,5 75 3 4 5 -
78 3,1 2 2,5 3 3,5 78 3,1 4 5 -
80 3,2 2 2,5 3 3,5 80 3,2 4,5 5 5,5
82 3,3 2 2,5 3 3,5 82 3,3 4,5 5 5,5
85 3,4 2,5 3 3,5 4 85 3,4 4,5 5 5,5
88 3,5 2,5 3 3,5 4 88 3,5 4,5 5 5,5
90 3,6 3 3,5 4 5 90 3,6 4,5 5 5,5
±0,12 ±0,12
92 3,7 3 3,5 4 5 92 3,7 4,5 5 5,5
95 3,8 3 3,5 4 5 95 3,8 4,5 5 5,5
98 3,9 3 3,5 4 5 98 3,9 4,5 5 5,5
100 4 3 3,5 4 5 100 4 5 6 -

Pístový kompresor 27
Tab. 2. Poměr zdvihu kompresoru ku průměru pístu ϑ (-)

Otáčky Střední rychlost pístu Poměr L/D

Skupina
n (min-1) cs (m.s-1) ϑ (-)

A 750 – 2500 1,5 – 4 0,5 – 1

B 1000 – 1500 4 – 4,5 0,45 – 0,85
C 500 – 1500 3,5 – 4 0,4 – 0,9
D 180 – 720 2,5 – 4 0,4 – 1
E 120 – 180 2,5 – 4 0,6 – 1
Skupina A – nejmenší pístové kompresory, zpravidla jednostupňové stojaté, o výkonnosti až 30 m3.hod-1, určené převážně pro krátkodobý
provoz (stříkání barev, huštění pneumatik, pneumatické brzdy automobilů atd.).

Skupina B – malé a střední jedno- a dvoustupňové stojaté kompresory lehké konstrukce o výkonnosti 60 – 600 m3.hod-1.

Skupina C – malé a střední vícestupňové stojaté kompresory o výkonnosti 200 – 5000 m3.hod-1 určené pro trvalý provoz.

Skupina D – plynové vysokotlaké kompresory pro zvláštní účely (stojaté, boxerové, L – kompresory) o výkonnosti 200 – 40000 m3.hod-1.
Skupina E – pomaloběžné vysokotlaké ležaté kompresory o výkonnosti 200 – 20000 m3.hod-1.

Tab. 3. Doporučené průměry pístních čepů dc (mm)

Kluzné uložení pístního čepu Valivé uložení pístního čepu

Typ stroje Volba průměru pístního čepu Objem válce (cm3)

Zážehový motor (0,25 – 0,3).D 40 - 60 60 - 100 100 - 150 150 - 200 200 - 300 300 a více
Vznětový motor (0,32 – 0,38).D 12 14 15
Pístový kompresor (0,18 – 0,2).D 18 20 20
13 15 16
Doporučené průměry pístních čepů dc (mm) – 10, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 24, 25, 28, 30, 32, 34, 35, 38, 40, 42, 45, 50, 55, 60, 70, 80

Pístový kompresor 28
Tab. 4. Doporučené průměry klikových čepů dk (mm)

Kluzné uložení klikového čepu Valivé uložení klikového čepu

Typ stroje Volba průměru klikového čepu Objem válce (cm3)

40 – 60 60 - 100 100 - 150 150 - 200 200 - 300 300 a více
Zážehový motor (0,55 – 0,75).D
Vznětový motor (0,55 – 0,8).D 15 18 18 24 28 35
Pístový kompresor (0,4 – 0,55).D nebo 0,44.D.pmax1/2 16 20 20 25 30 40
18 22 28
Doporučené průměry klikových čepů dk (mm) – 10, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 24, 25, 28, 30, 32, 34, 35, 38, 40, 42, 45, 50, 55, 60, 70, 80

Tab. 5. Volba průměru šroubu dle provozní zatěžující síly F1 (N)

Provozní síla na jeden šroub F1 (N) Jmenovitý průměr šroubu d (mm)

Pevnostní třída šroubu

statická nebo dynamická 4.6 4.8 5.8 8.8 10.9 12.9

statická ve směru osy dynamická ve směru osy
kolmo na osu
5.6 6.8
6.6 6.9
1 600 1 000 320 6 5 4 4 - -
2 500 1 600 500 8 6 5 5 4 4
4 000 2 500 800 10 8 6 6 5 5
6 300 4 000 1 250 12 10 8 8 6 5
10 000 6 300 2 000 16 12 10 8 8 8
16 000 10 000 3 150 20 16 12 10 10 8
25 000 16 000 5 000 24 20 14 14 12 10
40 000 25 000 8 000 27 24 18 16 14 12
63 000 40 000 12 500 33 30 22 20 16 16
100 000 63 000 20 000 - - 27 24 20 20
160 000 100 000 31 500 - - - 30 27 24
250 000 160 000 50 000 - - - - 30 30

Pístový kompresor 29
Tab. 6. Značky a mechanické vlastnosti pro materiál ocelových šroubů a matic

Značka mechanické vlastnosti šroubu 3.6 4.6 4.8 5.6 5.8 6.6 6.8 6.9 8.8 10.9 12.9
Mez pevnosti Rm (MPa) 340 400 400 500 500 500 600 600 800 1000 1200
Mez kluzu Re (MPa) 200 240 320 300 400 360 480 540 640 900 1080

Tab. 7. Hodnoty dovolených tlaků pD (MPa) materiálů šroubů a matic

Pevnostní třída šroubu ČSN EN ISO 898-1

Materiál matice 3.6 4.6 4.8 5.6 5.8 6.8 6.9 8.8 10.9 12.9
pD (MPa)
Ocel 40 50 75 70 90 110 120 150 200 250
Litina 25 30 45 40 55 70 80 90 125 150
Hliníkové slitiny 18 20 30 27 35 45 50 60 80 90

Tab. 8. Vybrané rozměry některých velikostí závitů a šestihranných matic (výběr ze ST)

Vybrané Velikost metrického závitu

rozměry
závitů a matic M5 M6 M8 M10 M12 M16 M20 M24

D1 (mm) 4,143 4,917 6,647 8,376 10,106 13,835 17,294 20,752

d2 (mm) 4,48 5,35 7,188 9,026 10,863 14,701 18,376 22,051

d3 (mm) 4,019 4,773 6,466 8,16 9,853 13,546 16,933 20,319

m (mm) 4,7 5,2 6,8 8,4 10,8 14,8 18 21,5

Ph = P (mm) 0,8 1 1,25 1,5 1,75 2 2,5 3

s (mm) 8 10 13 16 18 24 30 36

Pístový kompresor 30
Seznam použitých veličin a symbolů
symbol veličina jednotka poznámka
a přídavek na stěnu válce mm
ah zrychlení v horní úvrati m.s-2
A1 střední průřez závitu mm2
A2 plocha průřezu tzv. tlakového dvojkužele mm2
b výška dříku ojnice mm
b’ tloušťka bočnice dříku ojnice mm
b1 tloušťka ojničního oka v průřezu I-I mm
b2 tloušťka ojničního oka v průřezu II-II mm
C Güldnerova konstanta (51), dynamická únosnost ložiska (69) -, N
cs střední pístová rychlost m.s-1
C1 deformační konstanta šroubu mm.N-1
C2 deformační konstanta spojovaných součástí mm.N-1
d jmenovitý rozměr závitu mm
D průměr pístu mm
dc průměr pístního čepu mm
dk průměr klikového čepu mm
dl průměr ložiskového čepu mm
Dn vnější průměr náhradního dutého válce – viz def. dvojkužel šr. spoje mm
Dp střední průměr styk. plochy matice nebo hlavy šroubu a podložky mm
Do průměr otvoru pro šroub mm
d1 vnitřní průměr pístního čepu mm
D1 výpočtový průměr dna pístu mm
d2 střední průměr závitu mm
d3 malý průměr závitu šroubu (průměr jádra šroubu) mm
e vzdálenost ok pístu mm
E1 modul pružnosti v tahu materiálu šroubu MPa
E2 modul pružnosti v tahu spojovaného materiálu MPa
Ie vzdálenost těžiště od okraje průřezu (dřík ojnice) mm
1

Pístový kompresor 32
 symbol veličina jednotka poznámka
Ie vzdálenost těžiště od okraje průřezu (dřík ojnice) mm
2
IIe vzdálenost těžiště od okraje průřezu (ojniční víko) mm
1
IIe vzdálenost těžiště od okraje průřezu (ojniční víko) mm
2
F síla namáhající šrouby ojnice N
Fa axiální síla zatěžující ložiska N
Fc odstředivá síla na klikovém čepu N
fh součinitel trvanlivosti ložisek -
Fmax maximální zatěžující síla působící na píst N
fn součinitel otáček -
Fn normálová složka setrvačné síly posuvných hmot N
fp součinitel tření mezi maticí nebo hlavou šroubu a podložkou -
Fr radiální síla zatěžující ložiska N
Fs setrvačná síla posuvných hmot N
Ft tečná složka setrvačné síly posuvných hmot N
fz součinitel tření mezi plochami závitů šroubu a matice -
F0 potřebná síla předpětí šroubového spoje N
F1 zatěžující síla připadající na jeden ojniční šroub N
F1v maximální síla působící na jeden šroub víka válce N
F8s maximální síla působící na pružinu sacího ventilu N
F8v maximální síla působící na pružinu výtlačného ventilu N
∆Fs vzrůst osové síly na šroubu vlivem zatěžující síly N
h šířka dříku ojnice mm
h’ vnitřní tloušťka dříku ojnice mm
hv zdvih ventilů mm
i počet šroubů ojnice -
I potřebný moment setrvačnosti setrvačníku kg.m2
is počet pružin sacího ventilu -
iv počet pružin výtlačného ventilu -

Pístový kompresor 33
 symbol veličina jednotka poznámka
ix poloměr kvadratického momentu průřezu k ose x mm
iy poloměr kvadratického momentu průřezu k ose y mm
Jx kvadratický moment průřezu k ose x mm4
Jy kvadratický moment průřezu k ose y mm4
JI kvadratický moment průřezu I dříku ojnice mm4
JII kvadratický moment průřezu II ojničního víka mm4
k součinitel bezpečnosti -
kd doporučená hodnota součinitele bezpečnosti -
l délka pístního čepu (obr. 3.), výpočtová délka ojničního oka (obr. 6.) mm
L zdvih pístu mm
Lh hodinová trvanlivost ložiska h
lP délka pera mm
LP výška pístu mm
LPČ vzdálenost osy pístního čepu ode dna pístu mm
LPK vzdálenost prvního pístního kroužku ode dna pístu mm
lr redukovaná délka pro výpočet vzpěru mm
LŠ výška škodlivého prostoru mm
l0 délka ojnice mm
l2 délka spojovaných součástí mm
m výška matice mm
mc hmotnost rotujících částí klikového mechanismu kg
mi hmotnosti jednotlivých částí zalomení klikového hřídele kg
Mk kroutící moment na klikovém hřídeli N.mm
mo hmotnost úplné ojnice kg
Mo’ ohybový moment způsobený dvojicí sil Fs/2 N.mm
Mo’’ ohybový moment na ojničním víku N.mm
Mo max maximální ohybový moment ojnice N.mm
mor hmotnost rotujících částí ojnice kg

Pístový kompresor 34
 symbol veličina jednotka poznámka
mp hmotnost úplného pístu (včetně pístního čepu a kroužků) kg
mr hmotnost zalomené části klik. hř. redukovaná na poloměr klik. hř. r kg
ms hmotnost setrvačníku kg
Mu potřebný utahovací moment N.mm
mzc hmotnost protizávaží pro vyvážení odstředivé síly kg
Mzu odporový třecí moment v závitu šroubu a matice při utahování N.mm
n otáčky klikového hřídele s-1
O obvod průtočné plochy ventilu mm
p tlak plynu ve válci MPa
P ekvivalentní dynamické zatížení ložisek N
pD dovolený tlak MPa
pD1 dovolený tlak MPa
pD2 dovolený tlak MPa
Pe efektivní příkon kompresoru kW
Ph stoupání závitu mm
pmax maximální tlak působící na píst MPa
ps sací tlak MPa
pv výtlačný tlak MPa
pz tlak v závitech MPa
p1 tlak mezi pístním čepem a ojničním okem MPa
p2 tlak mezi pístním čepem a oky pístu MPa
QN výkonnost kompresoru m3.h-1
QV objemový tok m3.s-1
r poloměr kliky mm
R poloměr setrvačnosti mm
Re mez kluzu MPa
ri poloměry těžišť jednotlivých částí zalomení klikového hřídele mm
Rm mez pevnosti MPa

Pístový kompresor 35
 symbol veličina jednotka poznámka
S plocha dříku ojnice mm2
sDP minimální tloušťka dna pístu mm
Sj průřez jádra šroubu mm2
SP plocha pístu mm2
SPZ plocha působení tlaku v závitech mm2
sr součinitel rázů (výpočet ložisek) -
sV tloušťka stěny válce mm
SV průtočná plocha ventilů mm2
SI plocha dříku ojnice mm2
s8 stlačení pružin ventilů mm
t1 výška drážky pro pero v náboji mm
vip ideální průtočná rychlost média ventilem m.s-1
vmax maximální povolená dosedací rychlost ventilu m.s-1
Wkj modul průřezu v krutu jádra šroubu mm3
Wo průřezový modul pístního čepu v ohybu mm3
Wo’’ průřezový modul ojničního oka v ohybu – průřez II-II mm3
Wo1’ průřezový modul zeslabeného průřezu dělené ojniční hlavy v ohybu mm3
Wo1’’ průřezový modul ojničního víka v ohybu mm3
Wo2’ průřezový modul zeslabeného průřezu dělené ojniční hlavy v ohybu mm3
Wo2’’ průřezový modul ojničního víka v ohybu mm3
X výpočtový koeficient ložisek -
Y výpočtový koeficient ložisek -
z rameno vyvažující hmotnosti klikového hřídele mm
α úhel vyšetřovaného zeslabeného průřezu ojnice, vrcholový úhel závitu °
γ úhel stoupání závitu °
δ stupeň nerovnoměrnosti chodu stroje -
λ poměr poloměru kliky ku délce ojnice -
λd dopravní součinitel -

Pístový kompresor 36
 symbol veličina jednotka poznámka
λx štíhlostní poměr ojnice v rovině kyvu -
λy štíhlostní poměr ojnice v rovině kolmé na rovinu kyvu -
ϑ poměr zdvihu ku průměru pístu -
ρ hustota materiálu kg.m-3
σC1’ celkové napětí ve vnějším vlákně 1 MPa
σC2’ celkové napětí ve vnitřním vlákně 2 MPa
σd napětí v tlaku MPa
σD dovolené normálové napětí MPa
σDd dovolené napětí v tlaku MPa
σDo dovolené napětí v ohybu MPa
σDt dovolené napětí v tahu MPa
σj jmenovité napětí dříku ojnice MPa
σkr kritické napětí v dříku ojnice MPa
σo ohybové napětí MPa
σo’’ napětí v ohybu průřezu II-II ojničního oka MPa
σo1’ ohybové napětí ve vnějším vlákně 1 MPa
σo1’’ ohybové napětí ve vnějším vlákně 1 ojničního víka MPa
σo2’ ohybové napětí ve vnitřním vlákně 2 MPa
σo2’’ ohybové napětí ve vnitřním vlákně 2 ojničního víka MPa
σred redukované napětí MPa
σt tahové napětí MPa
τDk dovolené napětí v krutu MPa
τk napětí v krutu MPa
ω úhlová rychlost s-1
ψ součinitel přetížitelnosti -

Pístový kompresor 37