Obsah

Kapitola 1 Krev nebo smrt...................................................................................................................4 Kapitola 2 Bavorsk spojka................................................................................................................11 Kapitola 3 nos v Angole..................................................................................................................25 Kapitola 4 Sttn bezpenost a udavai..............................................................................................28 Kapitola 5 Jak to bylo se zbranmi.....................................................................................................33 Kapitola 6 Cesta dom.......................................................................................................................42 Kapitola 7 Afra Metachalon............................................................................................................52 Kapitola 8 Prvn pestelky.................................................................................................................57 Kapitola 9 Cesta do pekel...................................................................................................................62 Kapitola 10 police ze zlata.................................................................................................................66 Kapitola 11 Pepad.............................................................................................................................72 Kapitola 12 Koncert pro nefungujc byrokracii................................................................................76 Kapitola 13 Pomsta.............................................................................................................................84 Kapitola 14 Tunel pln krve...............................................................................................................87 Kapitola 15 Kdy slep pochoduj......................................................................................................91 Poznmka autora...............................................................................................................................115

Kapitola 1 Krev nebo smrt

Je konec roku 2006. V jednac sni ve zvenm pzem Obvodnho soudu pro Prahu 2 zan soudkyn st odvodnn rozsudku. irok unaven obliej bval ministryn zdravotnictv Marie Soukov se skln a jej povstn bojovn zarputil vraz na okamik zmkne. Prvn kolo vyhrla. Je zprotna obvinn ze zneuit pravomoci veejnho initele a poruovn povinnost pi sprv cizho majetku. V roce 2003 najala bez vbrovho zen prvnka na zastupovn sttu ve sporu se spolenost Diag Human a zaplatila mu bezmla deset milion korun. Problm byl v tom, e to udlala v dob, kdy ml stt podle novho zkona u nkolik msc zastupovat pro ten el zvlt zzen ad. Odmtla to, pestoe ji na tuto povinnost psemn upozoroval, krom jinch, i ministr financ Sobotka. Soudkyn te odvodnn rozsudku, podle kterho v postupu exministryn neshledv nic protizkonnho. Jednala pr v dobrm myslu. Navc pr jako politik nemohla rozumt vem prvnm okolnostem a musela se spolhat na svoje odborn tvary na ministerstvu. Nemusela tedy vdt, e zastoupen sttu advoktem zkon zakazuje. Pokud tedy nco pekroila, uinila tak nevdomky. Soudkyn v tu chvli zejm nev, e bval ministryn o sv nevdomosti lhala. Nev ani to, e sttn zstupce, sedc jen o pr metr od n, nev, e mu policie neodevzdala vechny dostupn dokumenty, a e ho tak pipravila o nezvratn dkaz viny obalovan Marie Soukov. Ale mon e na policii jenom lev ruka nev, co dl ruka prav. Na Slub kriminln policie a vyetovn Sprvy hlavnho msta Prahy v Krakovsk ulici slo 14 pitom u od konce kvtna 2003 le dopis odeslan a podepsan ministryn Mari Soukovou na jejm hlavikovm pape a s raztkem ministerstva. Dopis m slo jednac TS PSP2350/OHK52003 a je adresovn policejnmu radovi kapitnu Ing. Toevovi. Jeho posledn vta mimo jakoukoliv pochybnost dokazuje, e ministryn jet pedtm, ne podepsala prvn smlouvu s neznmm prvnkem ze lapanic u Brna, ze kterho nakrtko udlala nejlpe placenho advokta v zemi, vdla naprosto pesn, co j nov zkon ukld za povinnost. K bodu 5 otzek policejnho rady Toeva ministryn pe: Co se te dalho postupu ve vci ze strany ministerstva zdravotnictv, tak k datu 1. 7. 2003 je ministerstvo zdravotnictv ze zkona . 201/2002 Sb. o adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch povinno pedat cel ppad k zastupovn adu pro zastupovn ve vcech majetku sttu." Nad hranatm raztkem ministerstva zdravotnictv slo 22 je podpis ministryn MUDr. Marie Soukov. Kdo a pro zapomnl na tento inkriminujc dopis, prokazujc, e Marie Soukov poruila zkon vdom? Lhala policii nebo soudu? Nebo chyboval ad pro ochranu hospodsk soute, kdy v roce 2004 rozhodl, e hrub poruila zkon a vymil ministerstvu zdravotnictv poniujc pokutu? Nco tu opravdu nesed. Pi odvolacm zen v noru 2007 sttn zstupce potom dokonce sm navrhl zmken obvinn z myslnho trestnho inu na hrubou nedbalost z neznalosti". Skuten jde o spor nevinnho sttu s protelm mezinrodnm dobrodruhem" Josefem vou? Tak ho toti nazval Ji Paroubek v dob, kdy byl premirem. Nebo se nkdo za stt jenom schovv a zpolitizovn sporu znovu a znovu slou jenom k pikrdn ze sttn pokladny? Kauza Diag Human neskonila ani po sedmncti letech. Je to nejdel obchodn spor a nejdel mediln kauza v polistopadovch djinch esk republiky. Ppad neastn exministryn Marie Soukov je jenom ovadlou teinkou na zkyslm dortu. To, co tu nesed, je podstatn dramatitj. va si za vechno me sm," k proedivl prim a znovu a znovu se ujiuje, e jeho jmno se nikde neobjev. Rozuml oboru, piel sem jako vbec prvn, kdo tady mohl zat hned po devtaosmdestm roce dlat, jeho nabdka byla nejlevnj. Ale byl tak arogantn, e si myslel, e to sta. kali jsme mu, e se spl, a radili, ped km se m poklonit, ale on byl pli pyn." Mluvme o lidech a udlostech, kter se odehrly ped vce ne patncti lety, a pan prim pesto

hovo s neskrvanou emoc. O den dve, se stejnou podmnkou anonymity a jet havj emoc, ekl bval ednk ministerstva zdravotnictv: va byl gauner. Paerk a kriminlnk, kter si to vdycky dokzal zadit tak, aby to na nj neprasklo. Ministerstvo se ho potebovalo zbavit, ale nemlo dn dkazy. Nemohlo jen tak ct, e nechce mt nic spolenho s paerkem drog. A tak se ho, zaplapnbh, zbavili jinak." Ani jeden z nich dodnes nev nic o tom, jak funguje mezinrodn obchod s krv a plazmou. Nevd, kolik je v nm penz. Nikdy neslyeli o tom, e vedle znm ady odsuzujcch lnk v nmeckm a eskm tisku napsal serizn asopis Der Spiegel v roce 1999, e Josef va je povaovn za nejvraznjho a nejspnjho obchodnka v celosvtovm obchodu s krv". Je to nco, na co je teba si postupn zvyknout. Vichni, kdo s tmto ppadem pili do styku, neznaj pli mnoho fakt. Pesto do svch nzor vkldaj nezvykle velkou dvku emoc. O pr msc pozdji se pan prim na pmou otzku po pinch thle zvltnosti zamysl a po chvilce ekne: Asi to bude tm, e jde prv o krev. Krev je rozhranm mezi ivotem a smrt. Mon je v tom i njak patn svdom, protoe njak profesor Jansk tady kdysi zaloil dobrovoln drcovstv krve, ale my, abychom mohli vyrbt lky, o kterch se mu v jeho dob ani nezdlo, jsme z toho museli udlat byznys. A tak jsme podvdom hysterit." Krev, ivot a smrt... a byznys, bez kterho to nejde. Nauil jsem se okamit zpozornt, pokud se v obchodu zane moralizovat," ekl pi jednom z prvnch sezen nad tisci strnek archivu Diag Human vv advokt Jan Kalvoda. Tm spe, kdy to zane dlat stt. Stejn sttn ednci, kte se dodnes veejn pohoruj nad fvovm obchodnm modelem, nenavn a po deset let prosazovali navlas stejn model, okoprovan jeho sttem favorizovanmi konkurenty. Jedin rozdl byl v tom, e stt vc utratil a obchodnci vc vydlali. U doktor Samuel Johnson kal: .Vlastenectv je poslednm toitm darebka* a o morlce to plat stejn." Siln nzor, ale pouze jedn strany sporu. Uvidme. Zatm si jet meme myslet, e v kauze Oiag Human jde jenom o krev. Je tedy teba se o krvi nco piuit. Lidsk krev je erven, neprhledn, vazk tekutina, kter se skld z krevn plazmy a krevnch bunk. Plazma, kter pedstavuje polovinu objemu krve, je lutav vazk tekutina, kterou z devadesti procent tvo voda. Zbylch deset procent tvo minerly a blkoviny. A jenom tyto blkoviny mohou bt vyuity pro vrobu lk lcch choroby krve. Obrat svtovho trhu s plazmou a krevnmi derivty je vce ne sedm miliard dolar ron. Do roku 2010 podle odbornch odhad stoupne na bezmla deset miliard. Sedm miliard dolar je hodn penz. Budi tedy eeno hned na zatku, e ten skuten pbh kauzy Diag Human pedstavuje jenom drobnou epizodu globln tich konkurenn vlky o rozdlen sedmi miliard dolar ron. ok ze smrti destek tisc lky nakaench hemoflik vedl v druh polovin osmdestch let a na zatku let devadestch ke stamilionovm investicm do vzkumu a novch technologi. Kdo neinvestoval a neexpandoval, ztrcel a krachoval. Vyhrvaly invence, kontakty, patenty, ale i penze a ostr lokty. Zem stedn a vchodn Evropy byly od tohoto boje o trhy a do roku 1989 oddleny eleznou oponou studen vlky. Pd komunistickch reim pinesl nhl konec izolace. Bval zaostal centrln plnovan ekonomiky zaaly otevrat svoje trhy v dob vbec nejostejho konkurennho boje, o kterm nic nevdly. Velkm svtovm firmm proto asto staily povstn ostr lokty. Jindy stailo jenom pochvlit a zalichotit nebo zadit .humanitrn pomoc" ve form do t doby nedostatkovch lk a bylo jedno, jestli jim u konila povolen doba k pouit nebo u na domcm trhu neodpovdaly psnm pedpism. K divokmu potenmu obdob zavdn kapitalismu bez fungujcho prva patila ve vchodn Evrop i korupce. lo pece o trh a o to jak pedbhnout konkurenci. Na civilizovanost bude as potom. Na pelomu osmdestch a devadestch let bylo v Evrop tyicet pt firem zabvajcch se obchodem a zpracovnm lidsk krve. O deset let pozdji zbyly pouze tyi nadnrodn. Tak rychlou a dramatickou konsolidaci nezailo v t dob dn jin prmyslov odvtv. Vechny vtzn spolenosti dnes maj i dobroinn nadace... Abychom tomu mohli porozumt, musme se vrtit na zatek a za Atlantik zhruba o padest let

do minulosti. Robert K. Massie vnoval ve Spojench sttech cel svj novinsk ivot psan lnk a knih o len chorob krve. Ml dobr dvod. Jeho syn Bob, narozen v roce 1956, se narodil s vrozenou hemofili. Nesml se znout, ani odt koleno. asto u nj dochzelo i k samovolnmu vnitnmu krvcen z naruench cv. Lba hemofilie tehdy neexistovala. Jedinou znmou formou levy bylo podvn velkch dvek krevn plazmy pmo do ly pacienta. m vc plazmy, tm vce ltek podporujcch srlivost krve. Jenom napchnout tenounkou lu u kojence a batolete byl mimodn vkon. Za prvnch deset let Bobova ivota musel rodinn lka doktor Leroy Engel pijet a zavdt mu infuzn soupravu do ly sedm set padestkrt. Kdykoliv ve dne i v noci. Sedmdest pt ivot ohroujcch situac za rok. Jedna kadch pt dn. Plazma se pro Massiovy stala symbolem ivota. Aby vbec mohla bt podvna jako lk, musela bt okamit po odebrn od drce v nemocnici okov zmraena a udrovna v mrazku pi nejmn minus dvaceti stupnch Celsia. Pi normln teplot by vtina ltek podporujcch srlivost zmizela u v prbhu pr destek minut. Nebylo ji mon pechovvat v tradinch sklenicch, kter by mrazem popraskaly, ale ve zvltnch plastovch vacch. Mrazk u Massiovch proto ml vdycky ve zvltn pihrdce dku tlustch, lutch a na kmen zmrzlch cihliek, vak s erstv zmraenou plazmou. Kdy Bob zaal krvcet, jeho otec ze veho nejdve poloil nkolik zmraench zhruba plkilogramovch vak do tepl vody v umyvadle, aby rozmrzly. Teprve potom volal doktora Engela. Nkdy ale ani velk dvky plazmy vnitn krvcen nezastavily. Krev potom dl voln vytkala a shromaovala se v kloubech. Krvcen zastavil postupn a tlak otokem nafoukl ke nad kolenem, kotnkem nebo loktem. Patila k tomu pokad inzen zivn bolest a tdny trvajc vstebvn. Massiovi nikdy necestovali, protoe nemohli riskovat rozmraen vak s plazmou. Jejich ivot byl jenom bojem o Bobovo peit. Tento pbh vak nakonec pece jen dospl k happy endu. S pomoc rodi a doktora Engela Bob Massie peil a do chvle, kdy farmaceutick vzkum vyvinul z lidsk krevn plazmy koncentrty ltek podporujcch srlivost. Prvn krevn derivty albumin a Faktor VIII byly do prmyslov vroby zavedeny na pelomu edestch a sedmdestch let. Namsto podvn velkch objem surov plazmy Bobovi rodie mohli zat pouvat prkov koncentrt. Stailo ho vyndat z normln ledniky, smchat s destilovanou vodou a injekce byla pipravena. Dal rychl vylepen nsledovala. Nastalo dvanct, mon tinct let zlatho vku hemofilie". Bob bhem nich vyrostl nejprve v trochu opatrnho teenagera se spoustou zjm. Zaal s rodii cestovat, navtvil Evropu a vystudoval stedn a pozdji i vysokou kolu jako normln lovk. Tolik americk, by nanetst jenom doasn, happy end. Pacient, kter se narodil se stejnou diagnzou a ve stejn rok jako Bob Massie v eskoslovensku, nejsp zemel bez pomoci krtce po narozen. eskoslovensk zdravotnictv nemlo vybaven, kter by mu umonilo pet. Neumlo vyrobit kvalitn erstv zmraenou plazmu. Nepouvalo plastov vaky. Bylo vslovn zakzno, aby rodie mli doma zsoby plazmy nebo infuzn soupravy. Neexistovali rodinn lkai. A tak mal eskoslovent pacienti s vrozenou hemofili vtinou bez pomoci umrali. Revoluce, kter v oboru lby chorob krve na pelomu edestch a sedmdestch let zasahovala v rozvinutch zemch vechny a vechno, se jich netkala. Pacienti z cel republiky se proto museli stahovat do Prahy, protoe jenom tamn stav hematologie a krevn transfuze (HKT) ml njak zkuenosti a alespo trochu prostedk. Pacienti mimo Prahu prakticky nemli anci. Doktorka Zdeka Vorlov pracovala v HKT od roku 1956 celch padest let. Je dodnes ivouc legendou oboru u ns, a jak uvidme, tak jednou z klovch postav dramatu kauzy Diag Human. Vzpomn na bezmoc eskoslovenskch odbornk z t doby: Jet v sedmdestch letech, kdy na Zpad u dvno fungovala domc pe, u ns cel obor stagnoval, protoe my jsme nesmli dvat pacientm dom dn lky proti hemofilii. Existoval toti psn zkaz intravenznho podvn lk samotnmi pacienty. Stejn jsme to dlali a dvali jsme dvky tajn znmm sestrm na stediska. Pacient pak nemusel jezdit a do Prahy nebo v tom lepm ppad do krajskho msta. Ale ani to moc nepomhalo, protoe ten kreoprecipitt byl mraen a nkter zdravotn stediska nemla ani lednice. Vude byl velk nedostatek technickho vybaven. Vbec nejhor pocit byl, e

jsme kvli tomu zaostvn za svtem nareli na zoufalou lhostejnost i u nkterch lka. Nebyla to zl vle. Prost ten obor neznali. V t dob se kad chirurg radji vyhbal operacm hemofilik, protoe se bl, aby mu pacient nevykrvcel. Mli jsme spoustu ppad, kdy nemocn hemofilik ml teba akutn znt slepho steva a vozili ho z kraje do kraje, protoe ho nikde nechtli operovat. A nakonec ho u v zoufalm stavu poslali do Prahy. Aby se ho vbec podailo zachrnit, tak se narychlo musel operovat u ns. Pamatuji si i ppady, kdy rodie radji emigrovali, jen aby dtti zajistili lbu v zahrani. Zachrnili mu tm ivot. Teprve po dlouhm hdn s ministerstvem jsme vybojovali prvn nkup derivt pro eskoslovensk pacienty teprve v roce 19811982." To znamen, e eskoslovent pacienti museli na modern lky kvli neschopnosti reimu a servilnch sttnch ednk ekat o vce ne deset let dle ne stejn nemocn za eleznou oponou. Kolik lid kvli tomu za tch dvanct, tinct let zemelo? Domc pe, kter, jak dokazuje ppad Boba Massieho, fungovala ve Spojench sttech u v padestch letech, byla v esk republice povolena a o celch tyicet let pozdji v roce 1993. Od roku 1981 a do roku 1989 bylo pro celou eskou republiku prostednictvm stavu hematologie doveno kad rok jen tolik derivt, kolik na Zpad stailo na mn ne deset vtch operac. Na zbytek musely stait lkai obvan nhradn preparty eskoslovensk vroby s nzkou kvalitou a nebezpenmi vedlejmi inky. Na Zpad byla u dvacet let pedtm vtina zem sobstan pi zskvn krve vlun od svch oban a dlouh desetilet od druh svtov vlky propagovan bezplatn dr covstv bylo na vrcholu slvy. Objev prmyslov vroby derivt ale zmnil vechna pravidla, protoe pes noc zmnohonsobil potebu plazmy. Pro vrobu koncentrt bylo nutn v jedin ndri zpracovat najednou plazmu od tisc a dokonce desetitisc drc. Vbec poprv se proto objevil i mezinrodn obchod s velkmi objemy tohoto rudho zlata", jak plazmu brzy nazvali novini. Vvoj specilnch polymer a vroba vcekomorovch plastovch vak umonily vznik zcela novho zpsobu zskvn plazmy od drc takzvan plazmaforzy. Zvltn pstroj separoval plazmu z krve rovnou pi odbru a okamit vracel drci erven krvinky zpt do krevnho obhu. Zkrok byl pro organismus podstatn mn nron, protoe samotnou plazmu si organismus nahrazuje mnohonsobn rychleji ne krvinky. Odbry ist plazmy se u drc proto mohly opakovat astji ne tradin odbry krve. Obrovsk poptvka tak ve Spojench sttech dala rychle vzniknout velkm plazmaforetickm centrm pro placen drce. Od tto chvle mly stovky tisc americkch student pilepen ke stipendiu a zpracovatel ideln stl zdroj plazmy od zdrav, mlad a dobe iven populace. Amerit studenti se stali vbec nejvt drcovskou skupinou na svt. Stle to nestailo. Jako houby po deti se v sedmdestch letech zaala objevovat sbrn plazmaforetick centra velkch americkch zpracovatel i v rozvojovch zemch, pedevm v Nikaragui, Salvadoru, Lesothu a na Haiti, kde drci dostvali jen zlomek odmny obvykl ve vysplch zemch, a platili tak vlastn dopravn nklady ke zpracovatelm. Zpadoevropsk zem zaaly stavt plazmaforetick centra jen s malm zpodnm. Rozvoj trhu podporovaly i velk rozdly v potu onemocnn krve a nrodn zvyklosti pi jejich lb. Italt lkai zaali pouvat velk objemy albuminu a klinick poteba albuminu v Itlii se vyhoupla na est set kilogram na jeden milion obyvatel za rok. V Britnii i ve Finsku to bylo mn ne dv st. Vtnost albuminu pi zpracovn plazmy je vude velmi podobn, a tak se prodej nrodnho" pebytku zdl docela logickm eenm. Navc rozvoj len chorob krve byl tak rychl, e Evropa byla brzy, pes vekerou snahu, schopna pokrt jen necelou polovinu svoj poteby plazmy na vrobu derivt. Zpracovatel logicky nakupovali kvalitnj plazmu z USA. A tak se po celm svt zaaly pevet miliony litr plazmy i cel krve. Pizpsobit se museli letet i silnin dopravci, celnci, pojiovny, laboratoe i nemocnice. Pes noc se objevilo miliardov vrobn odvtv, ve kterm as, pesnost a kontakty pinely obrovsk zisky. Tm okamit se tak objevil obrovsk trh, a dky nebvalmu riziku a ziskm i vysoce diskrtn, uzaven komunita specializovanch obchodnk. Odbornci hovo o klubu" nanejve dvaceti lid. Prv to ml Der Spiegel na mysli, kdy v roce 1999 popsal Josefa vu jako nejvraznjho a nejspnjho obchodnka v celosvtovm obchodu s krv" tohoto obdob. V eskoslovensku se v t dob plazma stle oddlovala z krve drc na zastaralm zazen pli

pozd a vtinou bez potebnho zamraen, take blkoviny mezitm staily vyprchat. Znehodnocen plazma se v transfuznch stanicch pesto shromaovala a povinn odeslala pes Prahu ke dvma domcm zpracovatelm V echch to byl stav sr a okovacch ltek SOL v Praze na Vinohradech a na Slovensku IMUNA arisk Michalany. Pln je pln, i kdy se jen vyhazuj penze. Primka Vorlov na to vzpomn: O SOL jsme vdli, e se tam nikdy nic, co by nm pomohlo v lb pacient, nevyrob. Pes vechny sttn dotace la vechna plazma vlastn do kanlu. Povinn jsme poslali plazmu i do ariskch Michalan, kde se to znehodnotilo pln stejnm zpsobem. Vbec to neumli zpracovat ani vyrobit derivty. Bojovat proti tomu a potkat se s ministerstvem pinelo jen absolutn beznadj." Zpracovn plazmy a obchod s n se v t dob ve svt stal jednm z nejlukrativnjch odvtv vbec. Zisk se potal ve stovkch procent, tm spe, kdy zpracovatel u nemli sebemen dvod rozliovat plazmu zskanou od neplacench a placench drc. Zstval vlastn jedin problm tradin evropsk etick chpn krve jako sousti lidskho tla, asto zskvan od bezplatnch drc. Kvli poteb zpracovn na derivty se nyn, jakoby najednou, stvala obchodn komoditou. A to mnohm lidem vadilo. Zpadn mdia ve spojitosti s .rudm zlatem" stle astji zaala zmiovat i vykoisovn drc z rozvojovch zem. Pesto se alespo na chvli zdlo, e vda a pokrok zase jednou zvtzily na cel e. Technologick rozvoj, rychl postup lkaskho vzkumu, ndhern spchy v lb dosud nezvladatelnch onemocn n, zachrnn ivoty, obrovsk zisky, a to vechno v prbhu nkolika mlo let. Zdlo se, e tento boom nic neme zastavit. Pak, jako u mnohokrt v historii vdy, se z ndhernho objevu stala non mra. Na zatku osmdestch let se svt probudil v oku. Zkratka AIDS se stala ve vech jazycch samostatnm slovem, a zrove symbolem hrzy z nezadriteln epidemie. Takhle se asi lid ve stedovku bli moru a za prvn svtov vlky panlsk chipky. Z oslavovanch lka, zachraujcch tisce ivot, se pes noc stvali opovrhovan vrazi. Prmyslov zpracovn velkch dvek plazmy od tisc drc znamenalo, e jeden jedin nositel viru mohl nakazit celou .ari". Virus z nakaench drc se dostal do zcela nov generace lk proti chorobm krve a na celm svt zaali umrat hemofilici. Krevn transfuze a lky vyroben z nakaen krve pinely po letech nadje nemocnm namsto uzdraven nedstojnou a bolestivou smrt. Bylo to tisckrt nebezpenj ne nechrnn sex, protoe pacient nemohl svm chovnm ovlivnit nic. Farmaceutick prmysl zskal pes noc povst keftu se smrt. Sdlovac prostedky biovaly veejn mnn. Vldy stdav zapraly svoji zodpovdnost, aby se vzpt omlouvaly za nedostatenou kontrolu. Parlamenty v demokratikch zemch horenat ustavovaly vyetovac komise. Dikttoi popravovali pro vstrahu. Ve Francii byl ministr zdravotnictv postaven ped soud. V Japonsku muselo veden ministerstva zdravotnictv rituln pokleknout na ndvo ped destkami pozstalch a s hlavami u zem je prosilo o odputn. Na svt vyrostlo hned nkolik pomnk tiscm nevinnch mrtvch nkazy HIV. st svta zpotku chpala nemoc takzvanho syndromu zskan imunitn nedostatenosti'' AIDS jen jako nemoc promiskuitnho a homosexulnho Zpadu. Obchod s plazmou a krevnmi derivty se vak bhem nkolika let od svho vzniku stal stejn globlnm jako obchod s ropou i se zbranmi. Nemocn se te mohli nakazit kdekoliv a kdykoliv. Na celm svt najednou zaalo platit pravidlo belsk volby. Nevzt lk byla cesta ke smrti. Vzt si ho a riskovat nkazu bylo jen o mlo mn riskantn. .Zlat vk hemofilie", trvajc od objevu prmyslov vroby krevnch derivt koncem edestch let, skonil. Mohlo se zdt, e se to tkalo jenom Zpadu. e zaostalost a izolovanost komunistickho eskoslovenska se v tomto jedinm ppad mohla stt pro nemocn zchranou. Pes dov ni vskyt ppad nkazy HIV v normln populaci, a tedy tm nemonou nkazu drc, vak i oficiln eskoslovensk statistiky piznvaj nco jinho: .MUDR. M. Havlov, OZP/2 Vc: penos HIV v trasfuzn slub v 90. letech V R bylo krv, transfuznmi ppravky nebo krevnmi derivty infikovno HIV celkem 30 osob. Z toho 14 osob bylo infikovno transfuznmi ppravky S produkce vyrobenmi ped r. 1986, kdy

bylo zahjeno testovn na antiHIV v transfuzn slub. Ve vech ppadech byl vystopovn zdroj infekce, eten vedl HH spolu s NRL AIDS a tehdejm hl. odbornkem pro hematologii/transfuz n slubu. Celkem 16 nemocnch s hemofili bylo infikovno dovezenmi krevnmi derivty, vichni ped r. 1985. Jeden nemocn, kter byl infikovn v zahrani po r. 90 reemigroval do R. Kumulativn poet HIV + hemofilik je tedy 17. Zvr: po zahjen testovn antiHIV v r. 1986 nebyl v R zaznamenn penos HIV transfuznmi ppravky nebo krevnmi derivty. 13. 11. 1996 dr. Turek (pro vysvtlenou: HH hlavn hygienik, NRL AIDS nrodn referenn laborato AIDS) Z dokumentu vyplvaj dv vci eskoslovensk zdravotnictv zareagovalo na nebezpe nkazy AIDS zavedenm povinnho testovn nejmn o dva roky pozdji ne vtina rozvinutch zem. Primka Vorlov pidv pbh hodn antick tragdie: .Derivt z dovozu bylo tak mlo, e jsme museli vst striktn poadnk vhradn tkch traumatickch stav a tkch akutnch ppad. Samozejm, e jsme obas dostali pkazem shora dt bez ohledu na poadnk pednost proteknmu ppadu. Jednou lo o kdrovka z V KS, jeho syn byl he mofilik. Byl to nesmrn arogantn chlap, kter nm telefonicky porouel, e u je v aut na cest k nm a e okamit musme jeho synovi podat derivty. Vyadoval to, i kdy pesn vdl, jak na tom jsme. V t dob jsme mli teba jen tista edest dvek na celou republiku na rok. Ale on si to pro syna prosadil. Byl to jeden z tch estncti lid, kte se u ns nakazili virem HIV prv z netestovanch prepart vyrobench ped rokem 1986". Archiv ministerstva zdravotnictv obsahuje jet mnohem zvanj dopis z ervence 1996 s posudkem hlavnho odbornka pro transfuzn slubu z roku 1990, MUDr. Vladimra Kulicha: V uvedenm obdob 9094 byly v R pouvny derivty z lidsk plazmy, jak tuzemsk, tak z dovozu, bez takov protivi rov inktivace, kter by zcela vyluovala monost penosu AIDS a loutenek (A, B, C), a nkterch dalch krevnmi ppravky penosnch virovch onemocnn. Na pklad esk fibrinogen a esk F VIII pro lbu hemofilik nebyly oeteny proti virm vbec." To odhaluje dv zvan vci. Ministerstvo a do roku devadest tyi vdom tolerovalo monost nkazy a navc ve sporu s Diag Human nemluvilo pravdu, kdy tvrdilo, e esk derivty byly bezpen a tm pdem i konkurenceschopn. Jak to asi byl pocit pro vzdlanho lkae, kter vdl, e ve svt existuje zpsob lby, kter neme a nesm svm pacientm doporuit? Lkaka a politick Jaroslava Moserov vzpomnala na konci svho ivota na sedmdest a osmdest lta se smutkem: Pacienti nkdy umraj, i kdy se je lkai ze vech sil pokouej zachrnit. Ale my jsme byli jen a jen hloupost a nemravnost systmu postaveni do situace, kdy jsme museli rozhodovat o tom, kter z pacient bude t, a kter zeme. Nm se to na oddlen splenin na Karlov nmst stvalo, protoe jsme nemohli dostat pstroj na nucen dchn. Kdy jsme pijali pacienta, kter nemohl sm dchat, museli jsme ho pevet a na Bulovku. A pokud se seli dva takov pacienti najednou, tak lka rozhodoval o tom, kter z nich peije. Mli jsme toti jen jednu sanitku s takovm vybavenm, aby ho na Bulovku dovezla ivho. Destky let nm tvrdili, jak fantastick je nae zdravotnictv, ale nm v sedmdestch letech ujel vlak a v osmdestch u jsme jenom skpali zuby." S nstupem krevnch derivt to v komunistickm eskoslovensku zaalo bt jet nemravnj. Spotebu drahch zpadnch prepart plnovalo s ohledem na devizov omezen vhradn ministerstvo zdravotnictv, kter je centrln nakupovalo a rozdlovalo podle kraj. Z nkterch archivnch dokument dodnes bh mrz po zdech. Dopis ministerstva zdravotnictv a socilnch vc pro oborov podnik Zdravotnick zsobovn ze sedmho nora 1989 je toho hrznou ilustrac: .Ven soudruhu, pro nedostatek devizovch prostedk nebyl v r. 1988 realizovn dovoz krevnch derivt pro preventivn lbu 21 dt v SR s dtskou hemofili. Vzhledem k tomu, e zsoby z dovozu tchto prepart, realizovanho na pelomu r. 19871988, jsou spotebovny a lba tchto dt byla

zastavena, dm vs o zajitn alikvotnho tvrtletnho mnostv ppravk... Se soudruskm pozdravem..." Dnes si u nikdo nechce pamatovat, kdo tehdy na V i na ministerstvu rozhodl o zastaven lby nemocnch dt .pro nedostatek devizovch prostedk". Nkterm z nich to nemuselo ukodit, ale pro jin to mohlo znamenat pinejmenm vrazn zhoren zdravotnho stavu. Reim, kter destkami miliard udroval megalomansky velkou armdu, ml pro svoje prominenty zvltn obchody s dotovanm zbom ze Zpadu, pro svoje tajn nakupoval za destky milion nejmodernj techniku, stejn jako zvltn vzbroj pro svoje protidemonstran policejn mltiky, uetil v tomto ppad jednm krtem pera na lb jednadvaceti dt celch osm milion korun. Jet o rok pozdji, 19. nora 1990, nape autor nepodepsan analzy pro ministerstvo zdravotnictv dosud velmi obtn zskan vaky jsou vyuvny se zajitnm naprost vtiny svorek ebrotou u zahraninch firem, jen z mal sti dnm zpsobem." Takov to bylo zdravotnictv. I zdnliv ndhern happyendov pbh Boba Massieho ml smutn pokraovn. V roce 1984 se nakazil virem HIV z krevnho derivtu, kter uval a kter mu a dosud umooval t normln ivot. Stejn jako devadest procent z asi deseti tisc tkch hemofilik ve Spojench sttech. Do deseti let polovina z nich zemela. Nkazy HIV a hepatitidy C se mezi hemofiliky v rozvinutch zemch ily rychlost pandemie. Kanada, Francie, Japonsko, Nmecko do roku 1984, kdy svt pochopil zvanost problmu a vldy si opodn zaaly vynucovat povinn testovn drc a nov bezpen postupy pi zpracovn plazmy, se pouitm modernch krevnch derivt ve svt nakazilo nkolik destek tisc hemofilik, vetn dt. Farmaceutick a lkask vzkum na celm svt horenat hledal piny a npravu. Jednou z monch cest k vylouen rizika nkazy, se stalo hledn zcela novch zdroj plazmy v oblastech s nulovm nebo velmi nzkm vskytem nkazy virem HIV. Prv tam byla monost zmnit cel systm najednou. Prv tam mlo smysl zat plon testovn drc a striktn kontroly kadho odbru. I to byl jeden z dvod, pro se na potku osmdestch let pozornost upela na zem sovtskho bloku, ke kterm patilo i eskoslovensko. Izolovan spolenosti s psn centralizovanm systmem ne zcela modernho, ale pece jenom organizovanho zdravotnictv, minimum cestovn a kontakt s rizikovou populac na Zpad, to vechno pedstavovalo na prvn pohled tm ideln een. Studen vlka a elezn opona vak jet neztratily nic ze sv moci. Ze strany Zpadu stle jet platilo na adu vrobk obchodn embargo. Vyznat se v komunistick byrokracii tak nebylo vbec jednoduch. Prosadit se bylo jet obtnj. Byznys je ale vdy jenom byznys a za vech okolnost se sna vyhbat ideologickm ptkm. Pokud se zdlo, e ob strany mohou zskat to, co potebuj, a jet na tom vydlat, alespo nkter komunistick reimy se v osmdestch letech zanaly chovat jako prav obchodnk. Sovtsk blok tak v pedstavch ady vizionskch politik a obchodnk na Zpad zaal bt vnmn jako sice dosud nerozvinut, ale do budoucna obrovsk nenasycen trh s vce ne temi sty miliony obyvatel. A prv tehdy zan pbh kauzy Diag Human. Meme si o Josefu vovi myslet cokoliv, ale tohle se mu upt ned. Jako dvacetilet odeel z eskoslovenska. Vyrostl v nm a vdl tedy, jak vci chod. eeno jinak, znal dvrn fungovn centrln a nekvalifikovan zench ekonomik. Uml jazyk, znal kulturu i mentalitu reimu, i strach jeho poddanch. A zkusil to vyut. V devtadvaceti dostal od eskoslovenskho prezidenta milost a pestal bt uprchlkem s nansenovskm pasem OSN. U americk firmy Johnson & Johnson udlal jako zstupce pro vchodn Evropu raketovou kariru. Ve ticeti u obchoduje po celm svt, na Vchod v Sovtskm svazu, NDR, Maarsku, Rumunsku a Polsku. Ve tiaticeti postavil, a pinejmenm v NDR na osm let i prosadil, obchodn model, kter v dob celosvtov paniky z AIDS piel s eenm problmu a na kterm navc vydlvali vichni zastnn. Jeho npad zarel svoj jednoduchost. Vdl, e komunistick zem nemaj tvrdou mnu na nkup zazen, kter by jim umonilo vyrbt kvalitn plazmu k vrob modernch lk. Jejich zaostvn za rozvojem oboru tak znamenalo, e nemly ani dostaten znalosti. A tak jim nabdl obchod. Zajist jim vr, za kter dod modern vybaven transfuznch stanic a nemocnic. A ten vr se bude splcet plazmou, kterou je nau vyrbt. .Dohodne cenu, dod na vr poadovan vybaveni

pome postavit striktn kontrolovan systm testovn drc, vykol lkae a personl nakoup odebranou plazmu, nech ji na Zpad zpracovat a zptky dod modern bezpen derivty vyroben prv z tto plazmy a dal potebn zazen. dn mchn z ciz plazmou, a tedy dn riziko." V teorii to pedstavovalo okamit een problm s AIDS. V plnovanm hospodstv stailo pesvdit centrln ministerstvo, a to u zadilo zbytek. U v roce 19831984 se Josefu vovi po dohod s ministerstvem zdravotnit NDR podailo bhem jednoho roku skokem modernizovat na tyicet transfuznch stanic, vetn armdnch, tedy prakticky celou vchodonmeckou transfuzn slubu. O rok pozdji dodal jet zazen deseti modernch plazmaforetickch stanic. V kritickm obdob paniky z nkazy HIV dokzalo NDR prodejem krevn plazmy zskat nejenom nov pstrojov vybaven, ale bt i mezi prvnmi na svt, kdo zavedl povinn testovn drc i jednotlivch dvek darovan krve na ptomnost viru HIV. Dokonce o pr msc dve ne Spolkov republika. O vce ne dva roky dve ne eskoslovensko. Vchodonmeckou vldu to, na rozdl od jejch praskch soudruh, nestlo ani marku. Vechno uhradil prodej plazmy prostednictvm vovy firmy Diag Human. Vchodonmeck plazma dokonce dostala velmi psn certifikt americk vldn agentury FDA a mohla bt dovena do Spojench stt za podstatn vy ceny. Vydlali vichni, a f Diagu Josef va nejvce. Diag Human se stal prakticky monopolnm vvozcem krevn plazmy z NDR a konkurence zaala tuit problm. Pokud by se toti tmto jednoduchm modelem Diagu podailo obsadit trh s plazmou v oblasti Sovtskho svazu a jeho satelit, dohromady s temi sty miliony obyvatel, mohl by do budoucna obsadit velkou st jet lukrativnjho trhu s hotovmi krevnmi derivty. NDR se ped oima vech stala pkladem bjenho keftu s komunistickou vchodn Evropou. O kontakty na Vchod se proto zaaly pokouet i ostatn firmy, ale bez spchu. Chybla jim znalost prosted, zkuenost z barirovch obchod, a jak uvidme, i politick kryt. Hrozilo, e Diag zsk na plazmu z vchodn Evropy monopol. Znervznl vrobci krevnch derivt proto hledali jin cesty. Lba chorob krve m toti jednu zvltnost. Pokud se dtsk pacient navykne na lk od jedn firmy, jen velmi zdka pejde v dosplm vku k lku od jinho vrobce. A protoe jde o lbu, kterou nelze a do konce ivota peruit, je zjem o dtsk pacienty logickou obchodn politikou. Rakousk firma Immuno proto napklad zaala do eskoslovenska dodvat v polovin osmdestch let bezplatn .humanitrn zsilky" krevnch derivt na letn tbory dtskch hemofilik. Pes rok je eskoslovent lkai museli lit zastaralmi preparty, protoe jin jim ministerstvo odmtalo dovzt, ale o przdninch mli jejich pacienti na pr tdn odpoinek a lep lky. A to si lkai i pacienti dobe zapamatovali. Pak piel rok 1989, o rok pozdji sjednocen Nmecka, v roce 1991 rozpad Sovtskho svazu. Doutnajc boj o trh s temi sty miliony obyvatel se rozhoel naplno. Vude ve vchodn Evrop se k moci dostaly nov nezkuen vldy a karty se rozdvaly pln od zatku.

Kapitola 2 Bavorsk spojka

Bavorsko se stalo pro Josefa vu skutenou osudovou kiovatkou. Bylo mu sotva ticet, kdy tam zaal vydlvat velk penze. Prv v Bavorsku se dostal hned tikrt do blzkosti vysok mezinrodn politiky byl u prvnch pokus o spoluprci obou nmeckch stt, pomhal pes Bavorsk erven k zprostedkovat kontakty, kter vedly k proputn zahraninch rukojm v Angole, a spolupracoval se sttem pinejmenm tolerovanmi bavorskmi obchodnky se zbranmi. Prv v Bavorsku byl nakonec v roce 1999 obvinn i z napomhn korupci. Dodnes je na nj kvli tomu vydn mezinrodn zatyka. Pokud zkoumme vechny podrobnosti jeho bavorskch spch i obvinn, zjistme, e u veho byla jedna mal skupina lid a jenom jedna vudyptomn organizace Bavorsk erven k. V roce 1970 emigroval jako dvacetilet student prask zemdlsk fakulty pes Jugoslvii do vcarska. O rok pozdji odela do Rakouska jeho ptelkyn Ta. Souhrnn materil I. odboru, 1. oddlen Sprvy StB Brno z 23. srpna 1988, zpracovan podporukem Ivo Nejezchlebem, k tomu

uvd: V z 1971 obdrel zprvu, e se v Rakousku nachz jeho bval snoubenka Tana M..., vycestoval do Rakouska, kde se se jmenovanou dohodl na satku. Po satku mu bylo zastaveno stipendium a musel nastoupit do zamstnn, spolen s manelkou pracoval v restauraci (manelka zde zamstnna do roku 1974)." Pi prci studuje biologii, pechz na obchodn kolu a rychle postupuje. Ale teprve v Bavorsku se na konci sedmdestch let objevuje jako spn mlad obchodnk. Prvn vt obchody tady udlal v necelch sedmadvaceti letech. V dob, kdy Bavorsko provalo ekonomick rozkvt a otevralo se svtu, se stal dodavatelem mocnho a fakticky polosttnho Bavorskho ervenho ke. M nevdan spch, a v roce 1982 byl dokonce jmenovn externm marketingovm poradcem transfuzn sluby pro cel Bavorsko. Byla to obrovsk mainerie s ronm rozpotem skoro dv miliardy marek,'' vzpomn Josef va. U nkdy od roku sedmdest sedm jsem tam dodval sra a od vzniku Diag Human v roce osmdest jedna jsme tam zaali obchodovat s plazmou a krevnmi vaky. Dlali jsme s nimi obrat pes deset milion marek ron, a nkdy i podstatn vc. Brzy jsem pro n zaal dovet vechno, co potebovali pro celou s nemocnic, zchrann sluby, domov dchodc a dtskch domov, kterou provozovali. Prakticky vechno, co nebylo vzno na programy na podporu v zamstnanosti a dalo se koupit v zahrani, jsme zaizovali my. Stvalo se tak, e nm prost ekli, tady je pt milion marek, seete ty a ty lky co nejrychleji a nejlevnji. Bavorsk erven k toti zsoboval i nkolik mench rozvojovch zem, pedevm v Africe. Milovali teba Namibii, protoe to kdysi byla nmeck kolonie. Lky jsme nakupovali ve svt, ale adu vc jsem dovel levn z eskoslovenska: od obkladaek z Rakony a po stovky obraz ron z Art Centra. Od roku sedmdest devt jsem toti u ml vysthovaleck pas a mohl jsem legln jezdit dom i do cel vchodn Evropy." V archivu z tehdej doby lze nalzt nejenom jmenovn externm konzultantem, ale i osobn podkovn editele Transfuzn sluby Bavorskho ervenho ke Heinricha Hiedla z 19. 5.1983 Josefu vovi za jeho sil, vyjden z poven sprvn rady udlenm mimodn odmny ve vi tyicet sedm tisc sedm set sedmdest pt marek. A to byly tehdy na jednorzovou odmnu slun penze. Spokojenost, jak je vidt, panovala oboustrann. O patnct let pozdji se zjist, e za zahjen spoluprce ve velkm si fov bavorsk transfuzn sluby ekli o podl na zisku. A Josef va je, spolu s ostatnmi trncti dodavateli, platil a do jejich odchodu do penze v roce 1995. Ale zptky na zatek. V Evrop, rozdlen eleznou oponou, v roce 1983 explodovala politick bomba a doposud nepli znm Bavorsk erven k se ocitl v centru pozornosti a uprosted sloitch her mezinrodn politiky. Bavorsk vlda se v t dob, pro mnoh neekan, vrhla do otevrn kontakt s vchodonmeckm komunistickm reimem. Byl to vbec prvn velk vnitronmeck projekt spoluprce od rozdlen okupovanho Nmecka v roce 1945. Strategii podmnn spoluprce s NDR vymyslela a prosazovala skupina nejblich spolupracovnk pedsedy nejmocnj bavorsk politick strany, Kesanskosociln unie CSU, Franze Josefa Strausse. V komunistickm eskoslovensku se o tom nemluvilo, protoe to jaksi neodpovdalo tradinmu obrazu zapkle nesmiitelnch bavorskch revanist a ochrnc sudetonmeckch landsmanaft. Tko by se vysvtlovalo, pro zniehonic prv v roce 1983 a prv z Bavorska zaaly do komunistick NDR plynout ron stovky milion marek v pjkch, ale i pmch darech a dodvkch zazen. eskoslovensk veden proto radji pedstralo, e se nic z toho nedje. Strauss si mohl takto riskantn krok dovolit i politicky. Tohoto kontroverznho politika s vyhrannm protiliberlnm postojem nikdo nemohl podezrat z podlzn komunismu. Mohl proto bez ostychu jednat s nskm komunistickm vdcem Mao Cetungem, stejn jako se sovtskmi a vchodonmeckmi pohlavry. Strauss byl, a v nmeck politice zstv, dodnes nepekonanm politickm baviem, kter si jet v edesti devti letech udlal pilotn prkaz, nadval cel ivot novinm a zjem Bavorska pro nj asto ospravedloval i jednn na hran zkona. Ve sv strategii vychzel z toho, e NDR neme dlouhodob obstt v ekonomick souti se Zpadem a povaoval za nutn se na tuto eventualitu s pedstihem pipravit. Vtahovn slbnoucho reimu do vnitronmeck hospodsk spoluprce mlo zabrnit chaosu, kter by mohl vzniknout jeho nhlm

zhroucenm. Mlo tak samozejm pipravit pdu pro zpadonmeck investice. A co bylo nejdleitj Strauss tvrdil, e ppravu na een problmu povlenho rozdlen Nmecka musej odpracovat Nmci sami, protoe velmoci na tom nemaj dn zjem. Byl pesvden, e Spojenm sttm a Sovtskmu svazu rozdlen Nmecko vyhovuje, a pokud se to m zmnit, mus se Nmci zat domlouvat, opatrn a trpliv, mezi sebou. V tom se shodoval i se svm vkendovm sousedem z Bad Tolz, a pozdjm spolkovm prezidentem, Richardem von Weiszckerem. K tvrcm tto strategie patil i dal jeho osobn ptel, jeden z nejvlivnjch bavorskch podnikatel, Josef Schrghuber. Stejn jako Strauss to byl povlen selfmademan. Syn drobnho tesae, kter se vzepel otcovu pn pevzt ivnost, vystudoval techniku, aby se nakonec uplatnil jako spekulant s pozemky. Dailo se mu natolik, e v z roku 1990 ho americk asopis Fortune uvedl na seznamu nejbohatch dolarovch miliard svta. V osmdestch letech mu patily nejvt nmeck pivovary, ada hotel, cestovn kancele, pronjmy letadel, zastoupen CocaColy a spousta realit i pozemk v Nmecku a Brazlii. Byl navc starm ptelem kesanskodemokratickho kancle Helmutha Kohla, a tedy i jakousi dvrnou spojkou Straussovch Bavor k nejvym mstm spolkov politiky v Bonnu. Franz Josef Strauss oteven pohrdal takzvanou Ostpolitik pedchozch socilndemokratickch vld sedmdestch let. Kritizoval, e pouh politick jednn s vchodonmeckmi komunisty nic nepinej, a jet vc se mu nelbila neochota nmeck spolkov vldy brt se oteven za politick vzn v NDR. Strauss mezi svmi mnohokrt opakoval, e se vechno zmn, a si Bonn pipust, e jde jen o prachy". Zmnu pinesl a pchod novho kancle, kesanskho demokrata Helmutha Kohla v roce 1982. Strauss dostal okamit zelenou pro vlastn pokus. Vren svmu barvitmu stylu provokativn prohlsil, e politick vzn z NDR prost odkoup. Pi jeho nvtv NDR v roce 1983 se mu dostalo pijet jako hlav sttu, komunistit pedstavitel se k pekvapen vech pedhnli v smvech a ochot jednat. Nejvt pekvapen vak pilo, kdy ohlsil rozshl program pjek urench z velk sti pro program modernizace vchodonmeckho zdravotnictv. Proti tomu nemohlo namtat nic ani znervznl sovtsk veden, kter jinak nesnelo ani sebemen nznak vnitronmeckho domlouvn". rliv steilo vechno, co by mohlo znamenat oslaben jejich absolutn kontroly nad okupovanm vchodnm Nmeckem. Zpadn dodvky a pjky do zdravotnictv vak mohly pinst i nahldnut do modernch technologi, a to Moskva nikdy neodmtala. Jen v prvnm roce mlo jt a o miliardu marek. Dal pjky mly nsledovat o rok pozdji. To ekl Strauss ve Vchodnm Berln a odjel dom do Bavor. Uinit odvn a velice riskantn politick rozhodnut je jedna vc, ale dothnout do konce jeho technick proveden v situaci, kdy dva nmeck stty podlhaly rozhdan spojeneck okupan sprv a kdy nmeck spolkov zkony pmou spoluprci s NDR pli neusnadovaly, bylo podnm okem. A prv zde zaala ona povstn hvzdn hodina Josefa vy. V NDR jsem obchodoval u od roku 1981 a v dob, kdy se na mne Bavorsk erven k obrtil, jsem tam prv pipravoval obrovsk kontrakt. Prakticky za jeden rok jsem ml na zakzku ministerstva zdravotnictv postavit a kompletn vybavit nov systm transfuzn sluby pro celou NDR. Pro ns to byl obrovsk obchod, protoe to splceli dodvkami v t dob nedostatkov krve a plazmy. Vtina krvinek la prv Bavorskmu ervenmu ki, a plazma hlavn do Spojench stt. Mlo to hodn komplikovanou logistiku, a Diag ml proto ve Vchodnm Berln i kancel a stl zastoupen. Take kdy mi zavolali z Bavorskho ervenho ke, e potebuj, abych pomohl, nemusel jsem nic vymlet" Archivy eskoslovensk Sttn bezpenosti obsahuj jednu mimodn zajmavou sloku z let 19831985. Ve spise Josefa vy je piloeno celkem devatenct stran fotokopi smluv a vvoz nich doklad zsilek plazmy z NDR pro firmu Ortho Diagnostics System. lo o dceinou spolenost velk americk farmaceutick firmy Johnson & Johnson. Josef va byl jejm editelem pro obchod s vchodn Evropou. Oproti ostatnm ml tedy velkou vhodu reprezentoval americkou firmu, na kterou se vztahovaly vhody okupan mocnosti i ve vchodnm Nmecku. Doklady potvrzuj export nkolika destek tisc litr tiefgefrorenes Plasma" tedy hluboce zmraen plazmy

ron. Ve spise je zmnka i o tom, e tyto dokumenty byly pedny tak eskoslovenskmu ministru zdravotnictv. Potvrzuje to tedy nepochybn fakt, e eskoslovensk ady o tomto zabhnutm a vhodnm obchodu detailn vdly. O dvacet let pozdji potom psobilo ponkud komicky, kdy prvnci sttu a jejich velmi draz poradci ze spolenosti Deloite rozhodmu sentu tvrdili, e o vov obchodn innosti ped rokem 1989 nikdo nic nev, a kdo v, jestli vbec njak byla. Zradily je jejich vlastn archivy. Spolenost Deloite si za dva msce takto odflknutch .konzultanch a analytickch slueb ekonomickho zamen" nechala od eskho ministerstva zdravotnictv od z do listopadu 2005 zaplatit podle sdlen tiskovho odboru dva miliony ti sta dvacet tisc pt set korun... Strauss po nvratu z Berlna uloil Bavorskmu ervenmu ki, aby co nejrychleji zaal dodvat do NDR zdravotnickou pomoc. Ke svmu pekvapen zjistil, e se dobv do otevench dve. Josef va toti vdl o zjmu bavorskch politik o nalezen vlastn cesty k NDR u dve, a to z prvn ruky. Jeho nejbli spolupracovnk ve veden Bavorskho ervenho ke Heinrich Hiedl a jeho vagr Eduard Gast se osobn znali a stkali s Josefem Schrghuberem i Richardem Weiszckerem. Hiedl, kter se pozdji stal dokonce generlnm tajemnkem Bavorskho ervenho ke, byl navc Straussovm pbuznm. Zbvalo tedy vyeit u jen prvn a technick otzky. Bavorsk erven k toti nesml jako neziskov organizace obchodovat a na vymlen njakch krkolomnch prvnickch een nebyl as. Mlad echovcar Josef Stava, jak tehdy v Nmecku psali jeho jmno, pedstavoval ideln een. Diag Human byla vcarsk, v Bavorsku uznvan a zaveden firma, na kterou se nevztahovaly spolkov zkony omezujc pm obchodovn s NDR. Spolupracovala s obrovskou americkou firmou a mla stl zastoupen v NDR, dobr kontakty ve vchodonmeckm zdravotnictv a dobr pehled o tamnch potebch. Bylo po problmech. Pr dn se jednalo, a pak m Hiedl vzal na recepci ke sttnmu svtku," vzpomn Josef va. Tam m pedstavil Franzi Josefu Straussovi, kter si m pr chtl osobn prohldnout. Bavili jsme se v stran ve tech asi deset minut. Pamatuji si, e Strauss nkolikrt opakoval, jak dleit je prorazit do NDR a jak jsou tyhle kontakty potebn pro budoucnost. Nakonec ekl, e nm mladm hodn v a e na naem spchu moc zle. Ml jsem pocit, e jsem u neho velkho, a s Hiedlem jsme na to byli hodn pyni" A pak u jsme jenom deli a deli. Za pr dn jsem dostal od generlnho editelstv Bavorskho ervenho ke osobn povovac dopis, ve kterm stlo, e Diag Human je adem pedsedy vldy svobodnho sttu Bavorsko uren jako generln dodavatel pro vechny dodvky do NDR. S vchodonmeckm ministerstvem zdravotnictv jsme rychle dohodli detaily spoluprce. Oni vdycky zpracovali seznam zazen, kter potebovali a poslali nm ho faxem. erven k na kadou objednvku dostal penze od bavorsk vldy, a za to Diag nakupoval po cel Evrop poadovan vci od istiek vody pro nemocnice, pes nejrznj technologie, a po lky. Svelo se to do centrlnho skladu Bavorskho ervenho ke u Mnichova a odtud jsme to kamiony vozili do NDR." Podruh jsem se seel se Straussem po vbec nejvt akci cel thle kampan, kdy jsme v zim osmdest ti za jedinou noc dostali z Mnichova do Vchodnho Berlna zazen kompletn velk nemocnice. Bavorsko ji mlo rozebranou ve skladech jako strate < 36 > gickou rezervu pro ppad njak katastrofy a potebovalo ji zmodernizovat. A tak se rozhodli, e ji vnuj celou jako dar do NDR. Bylo tam vechno od postel a dek, a po vybaven operan sly, genertory, istiky vody a stany. Bavorsk vlda poadovala, aby se to tam cel pevezlo najednou a co nejrychleji, aby kolem toho nebylo moc e. Propotali jsme, e na tu horu materilu bude poteba sto ticet kamion. Ale zvldlo se to. Kamiony najdly do sklad a nakldaly se podle pesnho rozpisu. Bavorsk policie pro n postupn uvolovala vechna dlnin odpovadla a parkovit kolem Mnichova. S Hiedlem, kter to tam jel pedvat jako zstupce ervenho ke, jsme mli jet ped kolonou v osobnm aut, a kdy jsme vyjdli z Mnichova, tak vechna odpovadla a parkovit u byla pln obsypan kamiony s nastartovanmi motory. Dovedli jsme je na tranzitn dlnici mezi spolkovou republikou a NDR a pak jsme jeli naped. Na hraninm pechodu v Hofu u na ns ekali lidi z Berliner ExportImport Gesellschaft a Klaus Nowak z

ministerstva zdravotnictv. Auto jsme museli nechat ped pechodem. Vydili jsme papry, Hiedl se jako Nmec musel pky vrtit pes ru na Zpad, a j jako vcar mohl pokraovat. Oni si pak jen odkrtvali projdjc kamiony. Pespal jsem v Berln v hotelu a rno jsem se letadlem vrtil do Mnichova. Ten den veer ns Franz Josef Strauss pijal soukrom ve sv rezidenci. Byl nesmrn spokojen, ml pusu od ucha k uchu, jak to vechno klaplo, a u enzinky a piva jsme mluvili o vem monm. Brzy potom mi fov z ervenho ke kali, e klapla i druh st Straussovy dohody a e spousta politickch vz byla potichu vypovzena do zpadnho Nmecka a dvacet pt tisc lid dostalo povolen k emigraci. Jet si z toho dlali legraci, e se d spotat cena za kus a e jeden proputn vchodonmeck politick vze piel na dv st nebo ti sta tisc marek." Potet a naposled jsem se s Franzem Josefem Straussem seel po velk oslav narozenin Josefa Schrghubera. Ten ml obrovsk neformln vliv a k tomu neuviteln cit pro investice. Heinrich Hiedl byl jeho dobrm ptelem. M si oblbil a chtl, abych mu pomohl vytipovat ve vchodnch zemch hotely, kter by mohl koupit, jakmile to doba dovol. Byl u v polovin osmdestch let pesvden, e komunistick reimy se brzy zanou orientovat na njakou formu trnho hospodstv, a on tam chtl bt prvn. Take pro m obas rno piletl malm zelenm soukromm tryskem do Curychu, odletli jsme teba do Budapeti prohldnout si njak hotel a k veeru m zase vrtil do Curychu, aby byl na veei doma v Mnichov. Nakonec ml rozjednan koup nkolika hotel v Praze, Budapeti, Varav a Berln, ale zemel dv, ne k tomu mohlo dojt." Toto vyprvn potvrzuje i zznam slo 12 ptho oddlen Prvn sprvy StB z 1. z 1989. Agent s krycm jmnem LIPAN popsal dcmu orgnu schzku z 13. ervence, na kter zstupci podniku zahraninho obchodu ARTIA jednali s NSR sttnm pslunkem SCHRGHUBEREM, kter tomuto podniku navrhl zaloen akciov spolenosti, jejm cem by byla vstavba hotelu a turistickho centra v Praze. (Obansk jmna vech informtor StB, uvedench v tto knize, jsou znma a budou uvedena na www.tunelplnykrve.cz). Podle zznamu ml bt tento hotel pobl ruzyskho letit, eskoslovenskm adm se npad docela zamlouval a u jednn byl i Josef va, kter ml mt, podle stejnho zznamu, v budoucm podniku ticet procent akci. Schrghuber slavil v zim roku 1985 ptaedest narozeniny v Mnichov ve velkm stylu," k Josef va. Bylo pozvanch asi tisc host, a kdy skonila oficiln oslava, tak pijel autobus a na zvltn pozvn ns pr destek odjelo slavit jet soukrom do Bad Tlz. Tam se jako pekvapen k narozeninm objevil s pnm i Franz Josef Strauss. A na pln konec se ns u jenom pr brodilo spolu s bavorskm premirem snhem pes zahrady soused a skrz smrkov iv ploty k nmu dom na lftruk." O ti roky pozdji Strauss na lovu v lesch u Augs burgu ztratil vdom. Ne se podailo dostat jeho mohutn bezvldn tlo k silnici a dovzt ho do nemocnice, bylo pozd. Josef Schorghuber umel po dlouh nemoci v roce 1995 jako dajn nejbohat lovk v Nmecku. ra bavorskch selfmademan skonila. va spolupracoval s vedoucmi pedstaviteli transfuzn sluby mnichovskho ervenho ke Heinrichem Hiedlem a Aloisem Vogtem od samotnho zatku jejich snah o modernizaci, celkem dvaadvacet let. Vogta dokonce sm do ervenho ke pivedl. V dob, kdy zanala jejich spoluprce, neuml nikdo z veden Bavorskho K krom nminy dnou ciz e a zcela urit se neorientoval v mezinrodnm obchod. Pnov mli svoje politick konexe a ve striktn hierarchicky zen organizaci bylo jejich postaven neotesiteln. Technologick modernizace byly v md, a proto vyadovali, aby do Bavorska chodilo jenom nejmodernj vybaven, lky a zazen. va byl pro n v Americe vykolen obchodnick weltman, kter me dky vcarskmu pasu jezdit po celm svt a nakupovat podle jejich pedstav. Josef va tak v Mnichov rychle zskal tm monopoln postaven. A jet jedna vc mu pomhala a tou byl, ponkud ironicky, jeho esk pvod. Chvli mn trvalo, ne jsem si zvyknul na to, e velk st f v bavorsk sttn sprv a v ervenm ki jsou sudet t Nmci. A e to dvaj najevo. f ervenho ke v Baden Badenu dokonce stle jet uml velmi dobe esky. M jako mladho uprchlka, kter s povlenm odsunem Nmc z eskoslovenska nemohl mt nic spolenho, zaali pijmat jinak. Jako kdyby

dvali najevo, e jsme na tom stejn, oba vyhnan ze stejn vlasti. Jednou, nkdy na zatku osmdestch let, jsem dostal za kol zorganizovat vron zasedn veden Bavorskho ervenho ke v Karlovch Varech. Bylo to vbec poprv, co se odvili za hranice. ekal jsem na n na nmeck stran v Rozvadov a vezl jsem pak za sebou ti autobusy inovnk do Var a ped hotel Pupp, kter byl cel zabrn jen pro ns. Pro vtinu z nich to byla jejich vbec prvn nvtva od vlky. Mli jsme nabit pracovn program, ale hned prvn veer se ada z nich sebrala a utekla. Nael jsem je v jedn hospod, jak sed, ml a pij pivo. Jen koukali kolem dokola. Pak rozvzali, nkte zaali vzpomnat na Stalingrad a na vlku. A nakonec mi jeden z nich ekl, e tam chtli zajt, protoe v t hospod kdysi sedl marl Gring. StB asi mla poplach, protoe plku mch hlda z Bechyn jsem v tch dnech potkval v Karlovch Varech." Jako generln dodavatel obstarval Josef va vechno, co si Bavorsk erven k objednal. Vjezdn zasedn veden, krev, plazmu, krevn vaky, obkladaky anebo umn. V Praze jsem pro Bavorsk erven k nakupoval i obrazy z Art centra. Nebylo toho mlo tyista, nkdy ptset obraz ron. Vechno to lo v Bavorsku do nemocnic nebo do starobinc. Objednvka byla vdycky velmi pesn. Obrazy musely bt na prvn pohled pozitivn, nesmla tam bt nikdy zachycena teba zima. Nesmly bt kulat a vyobrazen osoby nesmly bt z anfasu, aby se nekoukaly pacientm do o. Take krajinky, slunko, kytice, zti a samozejm zvtka. Nkdy to byly hrozn vci. Ale v Praze se na tom ivilo pknch pr vtvarnk. Art centrum mlo skladit v baroknm zmeku na Starostranick. Jednou tam se mnou jel i Hiedl. J vybral obrazy, a on tam jen tak brousil po sklad. Najednou s obrovskm nadenm odnkud z rohu pithl ohromn obraz jelena na louce a sm si ho koupil. Doma mu to pak lta viselo nad kuchyskm stolem." Nejdleitjm a nejvnosnjm oborem spoluprce Diag Human ale zstvala krev a plazma. Pes Bavorsko vedou nejd leitj dlnice, spojujc sever a jih Evropy, a i proto je dodnes nejvtm spotebitelem krve v Evrop. V osmdestch letech, kdy se bezpenost automobil teprve zanala dostvat do centra pozornosti a idii jet nemli povinnost jezdit se zapnutmi bezpenostnmi psy, to platilo dvojnsob. Kad rok proto v druhm ervnovm tdnu v bavorsk transfuzn slub vypukala krize, kter trvala a do poloviny z. V druhm ervnovm tdnu toti v cel severn Evrop a v severnm Nmecku zanaly przdniny a pecpan dlnice pes Norimberk a Mnichov se stvala djitm destek tkch dopravnch nehod. Spoteba krve a plazmy vyltala na nkolikansobek mimosezonn poteby. Svobodn stt Bavorsko navc v minulosti uril zemskmu ervenmu ki povinnost nejenom vlastnit a dit nemocnice, ale i zsobovat cel systm transfuzn sluby. Dsledkem byl kadoron letn kritick nedostatek krevnch konzerv a plazmy. Pro Heinricha Hiedla bylo proto ivotn dleit, aby transfuzn sluba Bavorskho ervenho ke mla zajitn plynul zven seznn zsobovn, a byl za to ochoten svmu generlnmu dodavateli dobe zaplatit. Podle dochovanch zznam tovaly bavorsk nemocnice v osmdestch letech zahraninm pojiovnm za litr krevn konzervy, pouit pi operaci jejich pojitnce, sto osmdest marek. Diag Human ji pitom byl schopen v Polsku nebo v NDR nakoupit za dvacet a tyicet marek. lo jen o to, jak zajistit bezpenost testovn proti nakalivm chorobm pi odbrech a jak to vechno potom dopravit do Mnichova. Pepravovat zpadnm smrem tisce litr krve a desetitisce vak erstv zmraen plazmy, a opanm smrem zase pstroje, psluenstv, vaky, sra a dal lky, pedstavovalo logistick zl sen. Nkter dodvky musely chodit na minutu pesn a jin zase vhradn v letn sezon. Mezi vchodonmeckm Halle a Mnichovem tak napklad dvakrt tdn jezdil zvltn vlak. Ti kup jednoho vagonu mla odmontovan sedadla a na jejich mst byly postaveny speciln vyroben police. Na nich se pepravovaly v neustle se pohybujcch elektrickch kvacch mchakch vaky s krv, protoe ta by se bez neustlho pohybu srazila. Tento vagon pendloval v sezon mezi Halle a Mnichovem nkolik let prakticky bez zastaven. V Mnichov na ndra u na n) pmo na nstupiti pokad ekal speciln nkladn i automobil Bavorskho ervenho ke. Z Polska zase v sezon ltalo dvakrt tdn letadlo s krv a plazmou na mezinrodn letit ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud nklad pokraoval do j Mnichova autem. Dvakrt tdn jin upraven mrazic tapltunov nkladn vz pepravoval

hluboce zmraenou plazmu z NDR do vcarskho Curychu, aby mohla bt co nejrychleji | letecky pepravena do Spojench stt. idiem byl dal posrpnov echovcar Josef Bene, kter v osmdestch letech strvil podle pamtnk za cel rok doma u rodiny dle ne je i den den pouze v tdnu kolem Vnoc a Velikonoc. Jinak pendloval mezi Curychem a vchodonmeckm Suhlem. Zajiovat dodvky z vchodn Evropy znamenalo pro Diag Human velmi lukrativn obchod. Tm, e zptky dodval kompletn zazen a vaky, si vlastn vytvel a zvtoval trh podle svch poteb. Ve vchodn Evrop byla napklad povolen ivotnost krevnch konzerv pouh dva tdny. Diag dokzal dodvkami specilnch vak s cukernatou vivou prodlouit jejich ivotnost na pt nedl. To umonilo prodat ve vchodn Evrop podle normy u vyhazovan dvky jet po jednadvaceti dnech k rychlmu pouit v Bavorsku. Co zbylo, se prodalo do Saudsk Arbie, kter mla normu povolen ivotnosti est tdn, nebo, v lepm ppad a za lep cenu, do Spojench stt s ptitdenn normou. Chtlo to jenom informace, dlouhodob kontakty a dobrou logistiku. Vypad to snadn a jednodue, ale je dleit pipomenout, e cel ten komplikovan obchod se odehrval v dob studen vlky a pes eleznou oponu. O nco podobnho se pokoueli samozejm i dal, ale uspl jenom Josef va. Oproti ostatnm sice ml, jak u eeno, jako pedstavitel velk americk firmy velkou vhodu. Nebyl to soukrom keft njakho eskho emigranta, ale rozshl operace americk firmy. Na to jeho odprci zapomnaj. Je tu ale i jin pohled. Kad, kdo si jet dnes vzpomene na <42 > paranoidn nedvivost komunistickch reim vyvaovanou jen o nco mlo profesionlnj nedvrou panujc na Zpad vi vemu, co pichzelo z Vchodu, na sloitost byrokratickch postup a vudyptomn dohled tajnch polici, se neme nedivit rychlmu spchu tohoto projektu. A prv z tohoto pocitu pramenila i ada pozdjch podezen vi Josefu vovi. Tak rozshl a vnosn obchod, kalo se, by nebyl mon bez spoluprce vchodonmeck tajn sluby Stasi. V archivech Stasi je vak jeho jmno vedeno pouze u dvou odbor odboru pro spoluprci s bezpenostnmi slokami bratrskch zem a odboru ekonomick rozvdky. Podle sdlen pslunho adu pro sprvu archv bval Stasi mnichovskmu prvnmu zstupci Josefa vy pod slem jednacm 016248/99 z 24.10. 2000 vdy ovem jenom jako sledovan osoby". V dn databzi spolupracovnk Stasi se jeho jmno nevyskytuje. Josef va si byl neustl kontroly vdom, ale bral ji jako nco, co pat k obchodovn ve vchodn Evrop. Vdl i to, e BIEG je kontrolovn a zen Stasi, a byl pesvden, e pro Stasi pracuje i don i vtina jeho zamstnanc. Proto pejdl ze Zpadnho Berlna na jednn do Vchodnho Berlna v naprost vtin ppad pouze na jeden den, co potvrzuj i materily eskoslovensk StB. Jenom vjimen tam pespal v hotelu. va piznv, e se na samm zatku Velkho projektu nejmn dvakrt seel na veletrhu v Lipsku i s fem povstn KoKo (koordinan komise), kter mla na starosti zskvn zpadnch technologi a valut pro vchodonmeck hospodstv. KoKo byla podzena pmo politbyru V SED. Jej f, plukovnk Stasi, a od roku sedmdest pt a do konce roku 1989 sttn tajemnk ministerstva zahraninho obchodu Alexander SchalkGolodkowski, se pozdji stal svho druhu legendou. Pesto, e byl obviovn z vyzbrojovn zpadonmeckch ultralevicovch terorist, a nkolikrt vyetovn, nikdy nebyl odsouzen. Prv on byl v roce 1983 za vchodn Nmecko u jednn s Franzem Josefem Straussem a pozdji osobn dil na rstajc mezinmeck obchod. Byl spoluautorem pi zptnm pohledu ponkud naivn koncepce z konce sedmdestch let, podle kter mla bt modernizace vchodonmeckho hospodstv financovna s pomoc zpadnch vr. Samotn masivn nkupy stroj a technologi ale nemohly zlepit rove nekvalifikovanho stranickho zen, ani zvit produktivitu prce. Na podzim roku osmdest devt u i politbyro vdlo, e prvn socialistick stt na nmeck pd NDR" stoj ped bankrotem. Prvnho listopadu o tom Erich Honecker informuje v Berln Michaila Gorbaova. Ten mu odpovdl, e Sovtsk svaz u NDR neme pomoci. O osm dn pozdji padla berlnsk ze. Plukovnk SchalkGolodkowski byl prvnm z komunistickch pedstavitel, kter pochopil, e je konec. Zatkem prosince 1989 utekl i se enou na Zpad. Od t doby il poklidn na jih od Mnichova v luxusnm letovisku u jezera Tegernsee a psal pamti. Cenou za klid byla dajn

ochotn spoluprce s nmeckou a americkou tajnou slubou pi odhalovn tajemstv dnes u mrtv NDR. V roce 1983, kdy se setkal s Josefem vou, vak byl na vrcholu moci, a na jeho rozhodnut zvisel spch i nespch jakhokoliv zahraninho pokusu o obchodovn v NDR. Kdy piel v Lipsku na veletrh, tak vdl hodn o naich obchodech, ale bhvpro si myslel, e jsem Slovk," vzpomn Josef va. Velmi si pochvaloval smlouvy o modernizaci, kter jsme pedtm podepsali s ministerstvem zdravotnictv. kal, e vzhledem k rozdlu politickch systm by nemohl dovolit otevt zdravotnictv NDR pmo Nmcm ze Spolkov republiky, a prv proto e je spokojen s tm, e to budou dlat vcai. A to se mn vbec nehodilo, protoe j poteboval, aby to cel pod sebe vzali Amerian z New York Blood Center v rmci dlouhodobho programu americkho ervenho ke Euroblood. To v t dob, kdy byla panika kolem AIDS, znamenalo nejpsnj kontrolu na svt a zrove nejlep ceny. Tak jsem Schalk Golodkowskmu nic nekal, a doma ve vcarsku jsem hned el za nam kantonlnm lkrnkem, majorem vcarsk armdy. kterho jsem znal z vojensk sluby. Vyel mi vstc a dal mi papr, podle kterho to z njakch dvod vcai v NDR dlat nemohli. A j ml volnou cestu pro svj obchod s Ameriany." Americk FDA tedy Food and Drug Administration je vldn agentura, kter m, krom dalho, absolutn pravomoc v kontrole liv a surovin pro jejich ppravu. Po skandlech s nakaenmi derivty prosadila velmi striktn podmnky kontroly kvality pedevm u doven plazmy a povinnho testovn vech drc. Obchodovat s plazmou, kter mla certifikt FDA, bylo od tto chvle znmkou vysok spolehlivosti. Podle dochovanch zznam FDA vyslala dvakrt do roka do NDR tlenn inspekn tm na kontrolu celho etzce vroby od kontroly zznam jednotlivch drc, pes plnost dokumentace, inspekci jednotlivch transfuznch mst a sklad, pepravnch prostedk a vvoznho skladu Ortho Diagnostics Systems v Curychu. .Byla to jejich podmnka k udlen certifiktu. FDA jde a na pramen a chce znt kadho jednotlivho drce. Byli jedin, komu end rci udlili souhlas ke kontrolm v jednotlivch nemocnicch i mimo Berln. Bez toho by ten certifikt nebyl. Zpadn Nmci, ti smli jen do hlavnho pepravnho skladu v Suhlu, a do nemocnic nesmli vbec. J jsem ml po prezidentsk milosti a vyplacen se od konce roku sedmdest devt eskoslovensk vysthovaleck pas, a s nm jsem mohl obchzet Berln, ale mimo jsem poteboval zvltn povolen. Amerian, jako pslunci okupan mocnosti, mohli kam chtli. Vtinou piletli pes Prahu na berlnsk letit Schnefeld a odsud s pronajatm autem po cel NDR. asto dlali i to, e si nkde v NDR vybrali pr jednotlivch drc, sebrali k nim kompletn dokumentaci a pak vzali auto a pes noc pejeli do naeho skladu v Curychu na letiti. Tam stli ped vraty do esti do rna, abychom do skladu nemohli pijt ped nimi, a pak jen diktovali signatury a kontrolovali, zda je dokumentace a podmnky uloen v podku. Byli ptelt, ale nesmrn striktn. Nikdy napklad nebylo mon jt na veei jinak ne se vemi najednou. Jeden kontroloval druhho, aby nedochzelo k ovlivovn. Stvalo se i to, e pijeli na pepadovou kontrolu, a prost si na tden od ns pjili zasedaku, vzali si kle od archivu, a probrali dokumentaci jednoho drce po druhm." Toto vovo vyprvn je ovem v ostrm protikladu s obecn pijmanmi povstmi o tom, e z NDR ml vyvet i netestovanou krev, vynucen odebranou vzm. V roce 1993 tvrdil jeden anonymn svdek, dajn sm bval vze, v poadu nmeck TV VOX, e takov praxe existovala ve vznici v Budyn (Bautzen). Dalm z obvinn bylo, e z NDR vyvel dokonce krev nakaenou AIDS. Pozdj vyetovn nmeck vldy i komise nmeckho Spolkovho snmu v roce 1995 ale nic z toho nepotvrdilo. Zjistilo se naopak, e inspekc v NDR se pravideln zastovali i odbornci ze Spolkov republiky a e byly odebrny dodvky pouze z pracovi s mezinrodnm certifiktem GMP (sprvn vrobn praxe). Podobn certifikt neml v tehdejm eskoslovensku nikdo. Sm Josef va k tomu k: Vechny tyhle vci mohou kat jen lidi, kte t brani vbec nerozumj. Mn lo o obchod, a ten je v thle brani postaven jenom na respektu, dve a reputaci. Kdyby mn, jako americk firm, FDA pilo na jedin patn zdokumentovan ppad drce, ml bych pote. Nikdy by v dodvce, importovan do USA, netolerovali drce z vzen. Jak by asi v komunistickm vzen mohli kontrolovat podmnky odbru? Kdyby se pochyben

opakovalo, mohl bych pijt o jejich certifikt, a to by ohrozilo vechny moje ostatn obchody, protoe by se to mezi ervenmi ki a zpracovateli okamit rozkiklo. Abychom dostali tu licenci, tak jsme museli v NDR prosadit a dovzt jejich vlastn FDA testy a zavst systm adresnho dohledn a testovn kadho jednotlivho drce. HIV nakaen krev se nedala prodat vbec s tou pracovala jen dv laboratorn pracovit na svt, a to jen v mizivch mnostvch pro vzkum. Take tam si to radji nabrali sami od svch pacient. Co by to, proboha, bylo za keft?" Samozejm, e se problmy nevyhnuly ani nm, zvlt na zatku. Bavorsk erven k odebral krev od drc do americkch krevnch vak, kter jsme jim dodvali. Kad vak je steriln zapeetn v aluminiov flii, sm se otevt teprve tsn ped plnnm a okamit po naplnn mus bt dn do lednice. erven k je pak podle poteby rozvel, opt v pepravnch chladnikch, do svch nemocnic. Stalo se, e dva lid zemeli po podn transfuze na infekci. Pro takov pleitosti jsou pedepsan postupy eten tak, aby se co nejrychleji nael zdroj infekce: zapeetil se sklad a lednice nemocnice a zaal se provovat cel etz dodvky krve i vak. Technici ze Stt piletli do tyiadvaceti hodin potom, co firma obdrela prvn informaci, protoe za vaky, pokud je dodren pedepsan postup, vdy odpovd vrobce, a ne obchodnk. Zdroj infekce byl potom nalezen v nemocnin lednici. Nemocnice navc poruila pedpis a neprovedla ped operac dodaten test, kter by infekci odhalil. Nakonec to ale po ase stejn pouili proti nm mli jsme cel Bavorsko a konkurence to nesnela." Jinak jsem ml, v tom, co je pro celou brani nejhorm snem, velk tst. Za celou kariru jsem ml jen jeden ppad, kdy se v na dodvce objevil drce, nakaen HIV. lo o pravidelnho drce rakouskho ervenho ke. Daroval krev tsn potom, co ml pohlavn styk s prostitutkou. Podrobil se testu, ale o tom podezelm styku nic neekl. A protoe to byl pravideln, spolehliv a mnohokrt testovan drce, tak se ho nikdo z ervenho ke na nic dl neptal. Jenome ono v tle trv est tdn, ne se objev protiltky. Zjistilo se to vzpt potom a Rakuan ns hned volali. My u jsme mezitm celou dodvku mli u zpracovatele v Lilie. I kdy testy stle nic neukazovaly, museli jsme kvli tomuto jednomu drci vyhodit z vroby a zniit krev asi osmi tisc drc. Bylo to tak jasn, e to pojiovna uhradila bez mrknut oka." .Jednou nm ale z Mnichova vrtili obratem celou zsilku krve, protoe daje na vacch nebyly iteln a nebylo mon je pekontrolovat s dokumentac. Vzniklo to tm, e transfuzci V NDR psali na vaky ped zmraenm normlnmi propisova cmi pery, a po okovm hlubokm zmraen to pestalo bt Citeln. Take jsme museli co nejrychleji dovzt speciln tuky. Ano, vm, e vchodn Nmci chtli zskvat valuty za kadou cenu. Dovedu si dokonce pedstavit, e pi tom hladu po tvrd marce v NDR odebrali krev vojkm, a mon i vzm. Ale to by mohli udlat a potom, co nm prodali nasmlouvan mnostv t kontrolovan krve a plazmy. Zcela urit dn takovhle vc nela pes ns. Ke kadmu naemu krevnmu vaku toti musel bt takzvan bleeding list, kde se zaznamenalo, kdo je drce a kde a kdy se to nabralo. Bavorsk erven k od ns odebral hlavn erytrocyty. A kad erven k ml ze zkona povinnost petestovat kad jednotliv vak a nalepit pak na nj vlastn etiketu. Proto muselo bt u kadho vaku jet nkolik ampulek k proveden tch test. To byla vbec nejpsnji sledovan procedura. Novin, kter se nenamh ten systm poznat, si ale me napsat cokoliv." V odpovdi spolkov vldy na interpelaci poslankyn Moniky Knoechov z roku 1995 je popsn jedin ppad, kdy byl dovoz erytrocytickch koncentrt pro Bavorsk erven k v roce 1986 s okamitou platnost zruen, protoe opakovan vytkan nedostatky nebyly smluvnm partnerem odstranny". I zde se jednalo o neiteln etikety", ale i o chybjc formule o anamnze, pli krtkou dobu expirace a chybjc testovac ampule". Vzhledem k tomu, e podle informac spolkov vldy byl Bavorsk erven k v dob vpovdi smlouvy jedinm odbratelem krevnch konzerv z NDR" se s nejvt pravdpodobnost jedn o stejnou dodvku, o kter mluvil Josef va. Faktem zstv, e v obchodovn mezi NDR a Bavorskem prokazateln pokraoval i po roce 1986. Stnostmi na neobjektivnost novin se brn velk vtina tch, komu se zveejnn informac o jejich konn nehod a nelb. Ne vdycky jsou takov stesky oprvnn. Nkdy se < 48 >

ovem zml i novin. Jak je tomu v tomto ppad, ve kterm, a to je teba mt neustle na pamti, je odsuzovn Josefa vy tm jednomysln? Zan morn prce na ovovn kad informace. Zanme vchodnm Nmeckem, protoe prv na tuto operaci se pozdji soustedilo nejvce novinskho zjmu a podezen. Bval vedouc odboru vroby a zahraninho obchodu na vchodonmeckm ministerstvu zdravotnictv Jrgen Rech dodnes tvrd, e spoluprce s Diag Human a Josefem vou bylo to nejlep, co bylo pro modernizaci transfuzn sluby v NDR mon vymyslet. Cel systm exportu krve a plazmy z NDR byl postaven v dob nejvt svtov paniky kolem nkazy AIDS a krom co nejrychlejho zajitn ochrany obyvatelstva ped monost nkazy ml jedin cl: vyvet a zskvat devizy. Nejvce se dalo vydlat exportem do Spojench stt a v rmci takzvanho vnitronmeckho obchodu do SRN. Podle informac Jrgena Recha vyrbla NDR po proveden modernizaci ron dv st edest tisc litr plazmy z pln krve a edest tisc litr plazmy z plazmaforetickch center, kter vybavil Diag Human. Velk vtina z toho la na prmyslov zpracovn, a to v nejvy kvalit. Podle statistik eskho ministerstva zdravotnictv bude esk republika jet o devt let pozdji, v roce 1992, schopna vyrobit pro prmyslov zpracovn pouze tyicet dva tisc litr plazmy. Piznejme si to i v t dob echy tak asto opovrhovan vchodn Nmecko mlo v tto tak dleit oblasti ped Prahou vce ne desetilet nskok... Cel transfuzn systm NDR musel vyhovovat striktnm poadavkm FDA na bezpodmnen oddlen a kontrolu jednotlivch operac. Americk (formln ovem vcarsk) firma Ortho Diagnostics Systems v NDR krev ani plazmu sama neodebrala ani neskladovala. To dlali, za pravideln kontroly inspektor americk FDA, sami vchodonmet odbornci. Vhradn vchodonmeck strana tak svela odebranou krev a plazmu | cel NDR do exportnho skladu v Suhlu v nejjinjm cpu u hranic se Spolkovou republikou. Teprve tam si Ortho a od roku 1987 pmo Diag Human na vyzvn u mstn primkyj protokolrn pebraly celou dodvku i s dokumentac. Vypad to jasn a pesvdiv. Pak se ale pece jenom zanou objevovat pochybnosti. Nejprve bval pracovnk eskho ministerstva zdravotnictv slibuje do telefonu, e pokud zstane zachovna jeho anonymita, pinese informace o tom, jak to .se vovmi kefty v NDR" vypadalo ve skutenosti. Podle jeho tvrzen se na ministerstvu v roce 1991 mluvilo o tom, e va ml paovat krev na Zpad i pes njak vchodonmeck jatka s falenmi dodacmi listy jako zvec krev. dn dokumenty k tto vci ale nikdy nevidl. Povdalo se na ministerstvu" je to trochu mlo, ale urit nco, co stoj za proven. Z dokument, kter v t dob byly v archivu k dispozici, zprvu skuten nebylo jasn, kde se dodvky pebraly. Josef va si jednoznan pamatoval jenom na exportn sklad v Suhlu a tvrdil, e jakkoliv sklad musel bt schvlen a pravideln kontrolovn inspekc FDA, zda odpovd striktnm podmnkm takzvan sprvn vrobn praxe. Stoprocentn si ale jist nebyl. Pipomnl, e jeho starost ve firm byla obchodn politika, na technick vci dohlel jeho vcarsk spolenk Markus Gndinger, take on sm o tom nemusel vdt. Pak pichz pekvapen. V materilech eskoslovensk StB z roku 1985, popisujcch pobyt vchodonmeckho nmstka ministra zdravotnictv v Praze, se opravdu objevuje zmnka o zvltnm skladu v objektu jatek ve mst Kodbus". Udavask etina mla na mysli Cottbus, ili Chotbuz. Zprva tajnho spolupracovnka StB a pracovnka V KS Rudolfa Horka nejprve upozorn na ppravu nvtvy nmstka ministra zdravotnictv NDR v Praze: Dne 30. 5.1985 pilet do SSR na pozvn VY nmstek ministra zdravotnictv NDR a jet asi dva vedouc transfuz nch stanic, kde je pro fy Ortho Diagnostic systm zpracovvna krev. Jedn se o soukromou nvtvu SSR, na kterou m picestovat i (jmno zaernno). Hlavnm elem nvtvy je vak uspodn verku dne 31. 5. 1985 od 19,00 hodin v salonku hotelu U t ptros, kam VA zval i pracovnky min. zdravotnictv, kte maj bt pesvdovni od koleg z NDR o vhodnosti obchodu s krv mezi SSR a Ortho diagnostic systm. Na tento verek jsem byl rovn pozvn, ale po dohod se s. Schrnilem jsem s. HORKEM omluven pro .neptomnost v Praze". Zrove jsem podal s. Horka, aby VOVI v osobnm rozhovoru sdlil, e jeho nabdka je v SSR serizn posuzovna, avak vzhledem k nutnm jednnm, kter mus probhnout, neme oekvat nae stanovisko dve ne za dva msce.

Nvtvnci z NDR a od fy Ortho diagnostic systm mli zajitno ubytovn v hotelu Intercontinental. VA odlt z SSR pravdpodobn 3. 5. na oficiln jednn do Moskvy, kde je odpovdnm pracovnkem akademik (jmno zaernno)." J samozejm vm, kdo to byl. Pracoval na V KS a nmecky moc nemluvil. Od zatku jsem vdl, e je to donae," komentuje zznam Josef va. Tolik pro seznmen s kontextem. Dal zznam StB z 18.6. 1985 je u pmo k vci: .Veer dne 30. 5. byli ve vinrn U zelen by ptomni: VA, nm. ministra zdravotnictv NDR, vedouc odboru (jmno zaernno), bratr VY, HORK, JUDR. MOURAL, KOL. Nm. ministra zdravotnictv a (jmno zaernno) byli pedem dohodnuti, e se setkaj v Praze vzhledem k tomu, e potebovali projednat jakousi zleitost. K tomuto jednn U zelen by mimo uvedenou spolenost skuten dolo. K obsahu se nepodailo nic zjistit. V prbhu veera byl rozhovor veden i k monosti uzaven obchodn dohody mezi SSR a fy Ortho Diagnostic systm na zpracovvn lidsk krve a vvozu zskanch produkt do vcarska. V tto souvislosti potvrdil (jmno zaernno) expedici vrobk z lidsk krve z NDR do vcarska pes jatka v Kodbusu. Do zvltnho oddlen jatek v Kodbusu, se zvltnm vjezdem, jsou sveny z NDR uveden produkty a odkud si je fy Ortho diagnostic systm odv vlastnmi kamiony pes NSR jako produkty krve hospodskch zvat. Nm. ministra zdravotnictv NDR uvedl, e na podn eskho ministra zdravotnictv umon SSR vyvet produkty zskan z lidsk krve z SSR do vcarska pes jatka v Kodbusu, aby s exportem nevznikly dn pote." Josef va nejprve tvrd, e o jatkch ve vchodonmeckm Cottbus nic nev. Nikdy tam nebyl a opt zdrazn, e k cestm mimo Berln by poteboval zvltn povolen. Doku si ale pedstavit podobn sklad v oddlen budov napojen na mrazrnu jatek tak, aby bylo zarueno, e sklad bude mt stlou teplotu minus dvacet a ticet stup Celsia. V tom by dn inspekce nemohla vidt nic patnho. Ale krev hospodskch zvat", to je opt pln obchodn pitomost. Z t se dlaj jenom speciln veterinrn sra a my jsme s n prakticky neobchodovali. Ani paprov by se na tom, e by se lidsk krev vydvala za zvec, nic nevydlalo. Podobnch povst byla spousta pr jsem dokonce paoval ze Slovenska zmraenou plazmu deklarovanou jako ovocn dus. V NDR jsem naopak poteboval pro FDA absolutn spolehlivost to byla jedin cesta k velkm pravidelnm dodvkm za nejvy ceny." Vysvtlen se nakonec objev v archivu StB. Sloka pepravnch doklad, kterou spolu s dalmi dokumenty poslali do Prahy soudruzi ze Stasi, potvrzuje, e na konci roku 1984 Ortho Diagnostics Systems skuten podepsal dodatek smlouvy, podle kterho se erstv mraen plazma vyzvedvala i z podniku Incoterms 1980, s adresou uvedenou v zvorce jako (Werk VEB Fleischkombinat Cottbus)" tedy sttn podnik Masokombint Cottbus. Pod dodatkem je podepsn Markus Gndinger. V archivu se nenael ani jeden doklad o vvozu krve hospodskch zvat. Pi pohledu na mapu vypad trochu protismysln i dajn nvrh dopravovat produkty z lidsk krve z SSR" nejprve na sever pes hranice do Chotbuzi, odkud by kamion cestou pes Bavorsko do vcarska objdl velkm obloukem ze zpadu celou eskou republiku, a najezdil tak zbyten nkolik set kilometr navc. Nvrh, kter na jae 1985 va pedloil eskmu ministerstvu zdravotnictv, pitom jasn uvdl, e prvn modernizace transfuznch pracovi by mly probhnout v Plzni a v st nad Labem, tedy v mstech, kter by pro pm esk export na jih byla podstatn vhodnj ne vchodonmeck msto u polskch hranic. Zbv vysvtlit zmnnou obavu o monch .potch s exportem". Podle Josefa vy mla NDR na zatku spoluprce obavu z reakce ostatnch zem v rmci RVHP z rozvoje vnitronmeckho obchodu v tvrd mn. Roli mla hrt i obava z mon kritiky sdlovacch prostedk na Zpad kvli komunistickmu obchodu s krv". Ob strany proto mly dokonce dohodu, e v ppad njakho dotazu existenci obchodu popou. Bval ministersk ednk si pi dal schzce prohldl nalezen dokumenty a potom se dopustil zaznamenn hodnho vroku: No, tak j teda nevm, jak to bylo, ale tehdy jsme tomu takhle vili." Dal pochybnost je na prvn pohled podstatnj. Zemsk soud v Mnichov zamtl v prosinci 1998 alobu Josefa vy a Markuse Gndingera proti asopisu FOCUS. Domhali se odvoln devti

tvrzen ze t lnk, kter msc pedtm asopis otiskl. Jedno z nich bylo tvrzen o tom, e obchodovali s neoznaenmi krevnmi vrobky". Rozsudek Zemskho soudu v tomto tvrzen nespatoval nic patnho, protoe oba alobci soudu v psemnm prohlen sami oznmili, e obchodovali ve velkm i s takzvanm bulkware", co soud popsal jako voln loen hromadn vrobky, to znamen nebalen zbo ve velkm". To u bylo na povenou. Pokud by se nenalo vysvtlen, mohlo by to znamenat, e vova verze o podrobn kontrole kadho jednotlivho drce v NDR za pomoci americk FDA popisuje pouze st jeho operac ve vchodnm Nmecku. A v t druh se mohlo odehrvat cokoliv. Take znovu slovnky, archivy a rozhovory s odbornky. Brzy se ukazuje, e s bulkem" se obchodovalo zcela bn. lo o velkoobchodn dodvky suroviny nebo meziproduktu, kde u neexistovala dokumentace jednotlivch drc a znovu se testovaly pouze vzorky z cel dvky. Jak to fungovalo? Vrobce dostal zsilku plazmy s perfektn dokumentac ke kadmu drci. Slil bezpenou, provenou plazmu do kotle, vyrobil z n bezpen certifikovan meziprodukt, nebo si vyrobil jen jeden z mnoha monch finlnch derivt, kter prv poteboval, a zbytek zamrazil a podle poteby bu pozdji dle zpracoval, anebo prodal, protoe plazmu nen mon skladovat donekonena. Obchody s bulkem", sten zpracovanou zmraenou plazmovou pastou" i suenou plazmou, se v t dob provdly v naprost vtin pmo mezi zpracovateli Mnichovsk soud se u nich nenamhal zjiovat, zda je z odbornho pohledu mon to vnmat jako pro laika shazujc obchodovn s neoznaenmi krevnmi vrobky". Zjistil by i to, e se tmto zpsobem pes obchodn prostednky zbavovaly nadbytench; zsob i nkter nrodn organizace ervenho ke. Kupujc musel ovem i tak ped vrobou kad are" podrobn petestovat vstupn surovinu, a vylouit tak znovu monost jakkoliv infekce. Platilo se a po petestovn, take ob strany obchodu mly jistotu. Mnichovsk soud se, vru, ti dny ped Vnoci 1998 pli nenamhal. Nutno mu ovem pist velkou zsluhu na zveejnn jmna spolupracovnka Stasi Karla Mayera, kterho FOCUS ve svm lnku ponkud nadnesen oznail za anonymnho piona NDR" a hlavn zdroj svch informac. Ped soudem museli novini piznat barvu, a ze piona se vyklubal udava Stasi. Jinak ale zemsk soud v Mnichov zstal hodn dluen povsti peliv a do hloubky jdouc nmeck justice. S obvinnm asopisu, e va a Gndinger keftovali s nakaenou krv, se soud, napklad, vyrovnal zpsobem, kter stoj za citaci: Tvrzen, e zbo bylo pravideln nakaeno viry AIDS a loutenky", odpovd vdeckmu poznn. Je veobecn znmo, e vdy zstv jist zbytkov riziko a e prakticky nen mon se stoprocentn jistotou zajistit neptomnost vir AIDS <54> o loutenky. Krom toho je teba vzti v potaz, e toto vyjden se tk dodavatele zbo, piem obalovan netvrdili, e by o tom alujc firma, poppad alobci osobn, vdli." dn znaleck posudek, dn dokumenty, jen onen nejdleitj ze vech prvnch argument: je veobecn znmo"... Lkai specializovan v oboru povauj vrok mnichovskho soudu o .zbytkovm riziku" za odborn neobhajiteln. Lze uzavt pokud jet existuj pochybnosti o obchodech Josefa vy ve vchodnm Nmecku, nepodailo se zatm ani jednu z nich prokzat. Kauza obchodu s krv z NDR se v devadestch letech nkolikrt projednvala i v Bundestagu a podrobn ho zkoumaly i dv jeho vyetovac komise. Jejich zvr povsti o tajnm keftovn s nakaenou krv vyvrtil. Kdy v letech 20032005 pracovala vyetovac komise esk Poslaneck snmovny, jej lenov o vsledcch podrobn prce svch nmeckch koleg vbec nevdli. Co bylo jet hor, vbec se o n nezajmali. V rozhovorech pro tuto knihu tyi poslanci z tto komise, vetn jej pedsedkyn, prvniky Hany ediv, pesto shodn tvrdili, e, fakta nefakta, spe v tomu, e va keftoval s nakaenou krv". Korupce aneb Zadarmo je jenom smrt Vrtn v centrle Bavorskho ervenho ke v Mnichov se 19. jna 1998 rno nestaili divit. Krtce po zatku pracovn doby zabrzdil ped budovou konvoj policejnch voz a bhem nkolika minut centrlu obsadilo hned nkolik tm ednk zemskho sttnho zastupitelstv a detektiv kriminln policie. li najisto a ze veho nejvce je zajmal archiv. Destky jejich koleg ve stejn

chvli zahajovaly domovn prohldky v nkolika trans fuznch stanicch a v domech bvalch nejvych pedstavitel bavorsk transfuzn sluby, sedmaedestiletho Heinricha Hiedla a jeho o dva roky mladho kolegy Adolfa Vogta. Oba patili mezi mnichovskou smetnku a mli styky na nejvych mstech CSU. Mezi jejich znm patili snad vichni ministi pedchozch zemskch vld. Hiedl byl dokonce bratrancem nedvno zesnulho Franze Josefa Strausse. Obvinn je jedna vc, ale uvalen vazby na oba dlouholet a vyznmenvan zaslouil inovnky ervenho ke zpsobilo velk pozdvien. Objevila se i podezen, e jde o politickou mstu ze strany sociln demokracie, kter krtce pedtm poprv od druh svtov vlky vyhrla v Bavorsku volby. Hiedl s Vogtem byli obvinni ze zpronevry, pijmn platk a daovho niku za to, e ve svch funkcch pijmali od dodavatelskch firem .provize". Navc mli umoovat takovm firmm tovat si pehnan ceny. Odpotku se mluvilo o platcch na rovni nejmn nkolika milion pro kadho" a jmna Josefa vy a Diag Human se objevila jen o mlo pozdji. lo pece o jednoho z nejvtch a sluebn nejstarch dodavatel Bavorskho ervenho ke. Noviny se pedhnly ve spekulacch a shn i n podrobnost. Vyetovatel vyslchali destky osob. Josef va o jednom z nejvtch povlench skandl v Bavorsku jet nev. Ped temi lety se rozhodl s obchodem skonit a svj podl ve firm zmrazil. Ml dost prostedk, aby se mohl vnovat u jen tomu, co povauje za dleit obnov zmku v esk Bechyni a dlouhm kadoronm przdninm v Karibiku, kde u nkolik let vlastnil na jednom z ostrov pobl Dominiknsk republiky dm s pozemkem. Kdy ho kupoval, trval na tom, e v dom nesm bt telefon ani pota. Po vce ne dvaceti letech, ve kterch nejmn ti sta dn v roce trvil na cestch, chtl u jenom nim neruen klid. A tak zatmco v Mnichov probhalo horenat vyetovn a vyjednvn s obvinnmi firmami, Josef va nic netu a uv odpoinku. Prvn informace o skandlu, kter z nj m na dlouh lta udlat mezinrodn hledanho uprchlka ped spravedlnost se k nmu dostanou prostednictvm vcarskho ministerstva zahrani a v okamiku, kdy je na nj v Mnichov vydn mezinrodn zatyka. vcarsk oban, kter na del dobu odjd do zahrani, m povinnost informovat svoje ministerstvo zahrani o mst pobytu, aby v ppad nouze mohla konfederace pomoci. A tak to i fungovalo. Vzhledem k tomu, e neporuil dn vcarsk zkon, ml nrok na ochranu i pomoc. Kdy se va konen dostane po vce ne dvou tdnech od vypuknut skandlu s pomoc vcarskch diplomat zptky do vcarska, je u na vechna vyjednvn pozd. Vechny ostatn firmy mezitm dohodly se sttnm zastupitelstvm vmnn obchod. Piznnm a zaplacenm vysok pokuty se vyhnuly zveejnn obvinn, a tm i pokozen obchodn povsti. Markus Gndinger se ocitl v nezvidnhodn situaci. Dokud se mu Josef va sm neozval, nemohl se s nm domluvit. Pece jen byl pes patnct let jeho obchodnm partnerem a v prekrn situaci by bylo jist lep postupovat spolen. Na posledn chvli ale i on radji uzavel dohodu se sttnm zstupcem a z obalovanho se stal korunnm svdkem. Josef va zstal sm. Jeho prvnci se jet narychlo pokouej dohnat ztracen as, ale sttn zstupce u nem ani chu, ani odvahu vyetovat dl. Skandl neutich, naopak. Zatkem listopadu, dva tdny po domovn prohldce v centrle Bavorskho ervenho ke, vychzej ve dvou slech tdenku Focus ti lnky, kter na dlouhou dobu ur tn veejn debaty. Teprve s odstupem asu vyplyne na povrch, e urily bohuel i jej limity. Potvrdilo se to v polovin prosince 1998, kdy Bavorsk erven k uspodal velkou tiskovou konferenci, na kter zveejnil vsledky vlastnho eten. Vedle generlnho tajemnka Bavorskho ervenho ke Alberta Schmidta na n usedla i zemsk ministryn socilnch vc Barbara Stammov. Nikdo j nepipomene, e prv ona do roku 1995 patila mezi nejdleitj politick ochrnce Heinricha Hiedla. Zmnky o tom, e velk st z Hiedlovch a Vogtovch proviz konila na ernch fondech CSU, u nikdy nikdo vyetovat nebude. va a Gndinger se jet rychle pokoueli najt zastn u soudu, ale dopadli, jak jsme vidli, jak sedlci u Chlumce. Ptomnost ministryn na tiskov konferenci je v psemnm odvodnn zamtnut jejich aloby dokonce uvedena jako dkaz proti nim. Je konec. Mezi Vnoci a Novm rokem se ve vcarsku u Markuse Gndingera objevuje neekan Hiedlv vagr Eduard Gast. Ten byl

pravdpodobn po celou dobu Hiedlovm a Vogtovm finannkem a poradcem. Pinel vzkaz od Hiedla kdyby mlo vechno selhat, je teba vechno hodit na Josefa vu, protoe tomu u se, jako penzistovi a cizinci, neme nic stt. Gast nebyl nikdy vyetovn. Josef va o svoj roli v platksk afe v Bavorsku nemluv rd. Zniila mu klid i povst a znan omezila jeho svobodu pohybu. Tvrdojn se ale odmt podrobit a odmt i nabdky na vyrovnn. Trvm na tom, e jsme neudlali nic, co by nedlali ostatn. O tom systmu vdli vichni, a Hiedl s Vogtem se mnohokrt chlubili svm politickm zzemm a ptelstvm se pikami CSU. Franz Josef Strauss byl jeho bratranec, stkal se ptelsky a skoro denn s generlnm sekretem Erwinem Huberem, Peterem Gauweilerem a s ministryn Barbarou Stammovou, pod kterou erven k patil. Takhle ten erven k pracoval. Skonilo to, a kdy k moci pila SPD. Tahle brane je ostr sama o sob. Kdy se objev jakkoliv problm s lkem nebo pstrojem, tak lka, kter dl s konkurenn firmou, to okamit pust konkurenci, a ta z toho udl skandl. A kdy se do toho zamontuj i politici, je to stokrt hor." Heinrich Hiedl a Adolf Vogt na sebe vzali vinu, ale o vem ostatnm mleli. Nikdy se nevyetilo, kolik skuten na provizch od nejmn trncti firem v letech 19831995 zskali. Zveejnna byla jmna pouze t z nich. Nikdy se nezjiovalo, zda penze poskytovali dl teba, pinejmenm v dob Franze Josefa Strausse, prv do ernch fond CSU. Piznali jen to, co se nalo sto padest tisc marek, zakopanch v krabici na zahrad, jeden milion, ulit na konto lichtentejnsk nadace v Anglii, tu njak dm, sterosouprava, drky k narozeninm, firmami placen luxusn do < 58 > volen a nkladn zpsob ivota. Soud prvn instance je pod silnm tlakem veejnho mnn odsoudil za korupci. Odvolac soud v Lipsku jim potvrdil tresty kolem pti let vzen za platkstv, zpronevru a daov niky. Mlen se jim vyplatilo. Soud nakonec potvrdil, e nebyli sttnmi zamstnanci, a jejich zpronevra je proto mn zvan. Za necel dva roky byli z vzen doma. To, e dlaj pro ns a e jim vechny firmy musely platit, vdlo cel Nmecko," k o tom po letech Josef va. Jenom od ns kad z nich dostal pes est milion marek. Podle toho, co si dodavatelsk firmy nakonec ekly mezi sebou, usuzuji, e kadmu z obou pn prolo rukama kolem dvaceti milion." 24. bezna 1999 pijeli na okresn prokuraturu kantonu Curych dva vyetovatel bavorsk policie a sttnho zastupitelstv. Za ptomnosti vcarskch koleg a advokt vyslechli, se tymsnm zpodnm, i Josefa vu. Podle zachovanho osmistrnkovho protokolu si Hiedl s Vogtem ekli vovi a Gndingerovi o provize na spolen cest do eskoslovenska u v roce 1983. Chtli rozjet obchody ve velkm a jenom oni rozhodovali, komu je sv. Prv tam ml Hiedl pronst onu pamtnou a vemi nmeckmi novini citovanou vtu, e zadarmo je jenom smrt. Brzy nato se tveice sela v Mnichov. V t chvli se ukzalo, e Hiedl je pouze politickm ochrncem, skutenm obchodnm mozkem systmu, kter ml bezchybn pracovat dalch dvanct let, byl Adolf Vogt. Ten vdy pedem pesn uril, jak vrobky, v jakm mnostv a za jakou cenu budou dodny. A s podobnou preciznost pedem vypotal, jakou st zisku budou s Hiedlem od vcarskch dodavatel dostvat v hotovosti. Diskuzi nepipustil. Nejmn tyikrt ron dochzelo k osobnm schzkm, na kterch se pedvaly oblky s hotovost. Na otzku vyetovatel: Pro jste Hiedlovi a Vog tovi platili?" odpovdl Josef va jednodue: Abychom mohli obchodovat." Kdo toti v Bavorsku neplatil, neobchodoval. A tak platili vichni. Nkdy to bylo a poniujc. V protokolu je uve dna i historka o v brani brzy vysmvanm zstupci ob farmaceutick firmy, kter ml takov strach o svj mnohamilionov kontrakt s Bavorskm ervenm kem, e Hiedlovi a Vogtovi pi kad pleitosti slun pomhal s kufry a takami. va vyetovatelm tak ekl, e erven k, kter byl v t dob ve Spolkov republice vyat z povinnosti vypisovat veejn soute, se i v dalch spolkovch zemch choval stejn jako v Bavorsku. dn vyetovn se nekonalo. vcarsk policie zabavila u pedtm na dost bavorsk prokuratury etnictv a archiv Diag Human. Na nmeck vyetovatele ekalo v pipravench anonech pekvapen. Z precizn vedench a auditorem pravideln potvrzovanch zznam vyplynulo, e Josef va si

od prvn schzky vedl o jednnch s Hiedlem a Vogtem podrobn poznmky. U jejich prvn poadavek konzultoval s prvnky poradensk firmy Arthur Andersen a s kantonlnm finannm adem. Podle jejich rady potom Diag Human pihlaoval v hotovosti vyplcen provize pro bavorsk initele ke zdann. Tehdej vcarsk zkon to v takovm ppad povaoval za legitimn obchodn vdaj. Kad jednotliv platba pro Hiedla a Vogta byla v etnictv zanesena a vechny byly zdann. Pestoe z pohledu vcarskch zkon bylo vechno legln, va pochopil, e se ocitl ve vzduchoprzdnu. Nikdo nezkoumal, a ani nechtl zkoumat, zda ostatn firmy provize pro Bavorsk erven k legalizovaly, anebo zda vpaln platily z ernch fond. Tm, e ped tymi roky odeel z brane, se stal idelnm obtnm beranem. V Nmecku je sthn pro platky, a el mezinrodnmu zatykai. Jet v polovin roku 1999 d posledn rozhovor seriznmu celonmeckmu tdenku Der Spiegel. Na rozdl od Focusu si Spiegel udl velkou reeri. Tn lnku i rozhovoru je klidn a vcn. Prv tento lnek poprv zveejnil informace o propojen veden bavorskho ervenho ke, a osobn Heinricha Hiedla a Adolfa Vogta, na piky CSU. A oteven popsal, jak erven k v cel Spolkov republice funguje bez vbrovch zen. .Tento obchod je jedna velk pna," ekl v rozhovoru Josef va. Lto 1999 pineslo uklidnn, vyetovn probhalo pomalu a zjem veejnosti klesal. Posledn srpnov den afru sice znovu pipomnl lnek v Sddeutsche Zeitung, ale byl to znovu tdenk Focus, kter v den prvnho vro vypuknut afry pinesl dal brilantn odhalen. Heinrich Hiedl se pod krytm ervenho ke v osmdestch letech zabval i obchodem se zbranmi. A Josef va a Markus Gndinger byli jeho partnery i v tomto podnikn. Na mon propojen platksk afry Bavorskho ervenho ke s nejvymi patry CSU u od tto chvle nikdo ani nepomysl. Kdy po pr letech vn pominuly, zaplatil Josef va po jednn s bavorskm sttnm zastupitelstvm pokutu, kter byla zhruba padestkrt men ne pvodn vymhan suma. Bavorsk stt tak uznal, e jeho obvinn z napomhn korupci nemlo oporu v zkon. Dal st obvinn ji byla promlena. Zbv tedy u jen obanskoprvn spor s novm vedenm Bavorskho ervenho ke. Pipravenou dohodu o narovnn zmail v roce 2004 zsah eskho sttnho zastupitelstv. Po utajenm jednn sttnch zstupc na eskonmeckch hranicch Bavorsk erven k odstoupil od tm hotov dohody a naas zmnohonsobil sumu, kterou vymhal jako svj ul zisk. Z dochovanch dokument je zejm, e sttn zastupitelstv poskytlo svm nmeckm kolegm daje, kter neodpovdaly skutenosti. Jednn by mla skonit v lt roku 2007.

Kapitola 3 nos v Angole

Tdenk Reflex otiskl na pelomu tiscilet fotografii z roku 1983, na kter je Josef va s Heinrichem Hiedlem a jeho manelkou na dajn dovolen v Jihoafrick republice. V dob otitn u byl Heinrich Hiedl ve vzen za nelegln pijman provize, Josef va byl v Nmecku obvinn z napomhn korupci, na krku ml i mezinrodn zatyka, a asopis tm asi chtl prokzat, jak blzc si pnov byli, kdy spolen jezdili i do rasistick Jihoafrick republiky. O Angole, Namibii nebo o jinch ne zit nch dvodech pobytu v Jihoafrick republice ani slovo. Take jen pro zajmavost kdy v beznu 1983 unesla zvltn jednotka angolsk protivldn povstaleck armdy UNITA edest est eskoslovenskch oban, vetn en a dt, ze stavby celulzky v Alto Catumbela, zpsobilo to ok. Msto bylo vzdleno stovky kilometr od front obansk vlky a bylo povaovno eskoslovenskmi i angolskmi ady za natolik bezpen, e tam expertm bylo dovoleno mt i rodiny. Te se rukojm musela spolu s povsta leckou jednotkou prodrat velmi obtnm ternem a pevn pky pes pl Angoly. Vce ne tiscikilometrov tmsn pochod na Savimbiho zkladny v jihovchodn Angole jeden z nich nepeil. Jejich osvobozen nakonec vyjednvali zprostedkovatel z ady zem, vetn nkolika eskoslovenskch emigrant. Kdysi se u psalo o pomoci novine, prvnho eskho poslance Evropskho parlamentu a vydavatele List Jiho Pelikna, kter z eskoslovenska odeel po sovtsk okupaci v roce 1968. Pli se ovem nev, e velmi dleit a pro proputn rukojm v ervnu 1984 mon rozhodujc

kontakty nakonec pomohl eskoslovensku zprostedkovat tehdy mlad tiaticetilet emigrant Josef va. Ti msce po nosu, v ervnu 1983, se mohlo zdt, e rozuzlen krize je nadosah. UNITA pod mezinrodnm tlakem souhlasila s proputnm sedmncti en, dvaceti jedna dt a sedmi vn nemocnch mu. Ale pak se vechno zaseklo. Angolsk vlda Agostinha Neta a jeho komunistick strany MPLA odmtla vyjednvat se Savimbim a zcela vylouila monost vymnit eskoslovensk rukojm za pslunky UNITA vznn v Angole. Pro Savimbiho to pedstavovalo dokonal vtzstv. Doshl veho, co touto operac zamlel. eskoslovensk ady v panice peruily dodvky zbran angolsk vld a pokouely se navzat pm jednn s UNITA. A nkdy v tto dob se na scn objevuj i lid z Bavorskho ervenho ke, americk firmy Johnson & Johnson a tak Josef va. Jednou veer se ozval telefonem z Prahy mal Miloslav Kol, kterho jsem od mld znal z Bechyn. Nevm, kdo ho tm povil. Kdy jsme se pozdji setkali, tak se kolem nj pod motali njac utajen pnov. ekl mi do telefonu, e zn koordintory jednn o tch unesench v Angole a oni e vd, e mm kontakty v ervenm ki. A jestli bych jim mohl pomoci, protoe se objevily problmy," vzpomn Josef va. Problmy jsou trochu slab slovo. Archivy i vpovdi svdk prozrazuj, e Moskva a angolsk vlda nesly tehdej samostatn postup eskoslovensk vldy s velkou nelibost. va se v tto situaci nemusel pli rozmlet. Poskytnout diskrtn pomoc jakkoliv vld v zkch jet dnmu obchodnkovi nikdy neukodilo. Obchod je obchod a kontakty v nm znamenaj vechno. Jako na prvnho se Josef va obrtil na svho blzkho znmho, tehdy u generlnho tajemnka Bavorskho ervenho ke Heinricha Hiedla. Mlo to logiku. Bavorsk erven k ml toti, jak u eeno, velmi silnou pozici v Namibii, kter s Angolou sousedila. V kolonilnch dobch ped prvn svtovou vlkou byla sveneckm zemm csaskho Nmecka, a mla proto i po vce ne plstolet stle velmi siln vazby na Spolkovou republiku. Bavoi tam dlouhodob dodvali humanitrn pomoc pro uprchlky, stavli nemocnice, pomhali organizovat vbrov zen a kolen mstnho ervenho ke. Prv z Namibie byly dodvny i lky a zdravotnick materil pro povstalce z UNITA. Hiedl okamit souhlasil a do zprostedkovn zapojil i fy portugalskho a belgickho ervenho ke, protoe jejich zem a organizace mly jet z kolonilnch dob v Angole a sousednch zemch vynikajc kontakty. Druhm velmi dleitm lovkem, kterho Josef va podal o pomoc, byl jeho pm nadzen z firmy Johnson & Johnson, viceprezident pro mezinrodn operace Allen Poole. Ten ml zase velmi dobr kontakty v Jihoafrick republice a, jak se ukzalo, vlivn ptele ve Sboru nelnk tb ozbrojench sil Spojench stt. Realita je nkdy zajmavj ne pionn romny pracoval tam bratr jeho spolupracovnice. Do Namibie se tedy brzy vydala zvltn skupinka jen zpotku neformlnch zprostedkovatel a vyjednava. Ukzalo se, e pes erven k nebylo tak obtn pedstavitele UNITA najt. Prvn jednn tak Alan Poole a Heinrich Hiedl vedli pmo v hlavnm mst Namibie Windhoeku. Josef va se podle svch slov svezl" s vyjednvai ervenho ke na jih Afriky celkem tikrt Jednn se nikdy nezastnil, a cestu pokad spojil s obchodem. Odsud i ona fotografie z roku 1983. Kdy UNITA nakonec souhlasila s podmnkami vydn unesench, tak na podn spojil Heinricha Hiedla s eskoslovenskmi vyjednavai, kte sedli v Mozambiku, protoe s Namibi, Jihoafrickou republikou ani Botswanou eskoslovensko nemlo diplomatick vztahy. Nakonec bylo dohodnuto nkolik alternativ, jak vyvzt zajatce z Angoly. eskoslovensk strana odmtla monost cesty autobusem do namibijskho Windhoeku jako pli riskantn, a pli se j nechtlo ani do spoluprce s jihoafrickmi ady, protoe komunistick eskoslovensko s JAR peruilo diplomatick styky. A tak se zd, e zajet rukojm mohlo bt o nco krat, kdyby eskoslovensk strana nakonec netrvala na alespo zdn zachovn svoj ideologick tve. ekali jsme v jihoafrickm Johanesburgu deset dn, kdy u bylo jasn, e proputn je dohodnut, a jenom se do < 64 > mlouvalo, jak je z Angoly dostat ven. Poole vdycky nkam odjel, prkrt letl i jihoafrickou

vojenskou helikoptrou. Ten posledn den rno jsme jeli na letit a mli jsme tam pipraven propustky a na plochu jeho vojensk sti. Tam nejdve piletl eskoslovensk specil z Keni. Vystoupilo asi deset nebo patnct lid, se ktermi jsme chvli povdali, a potom pistlo dopravn letadlo jihoafrickho vojenskho letectva, kter pivezlo rovnou z Angoly ta rukojm. Amerian to vechno nateli. Udlala se i njak skupinov fotka u letadla, a na t jsem se ocitl i j. Na chvli vbec nezleelo, kdo odkud je. Vichni si podvali ruce, a tak jsem i j asi dvma z tch proputnch taky podal ruku. Byli pekvapen, e jsem mluvil esky. Jinak jsem tam hovoil jen s tm nmstkem Svobodou, ten ale ml nejvt starost, abych o tom nikde nemluvil," vzpomnal Josef va. J u toho ale byl jen ze zvdavosti a kvli obchodu. Na zatku jsem to jenom vytelefonoval, dal lidi dohromady, ale dn jednn jsem nikdy nevedl a dn poven jsem neml." vovu verzi potvrzuje i fotografie TK z t doby, na kter je vidt imatrikulan znak jihoafrickho letadla C130 J Hercules. Po njak dob se Josefu vovi ozvalo ministerstvo zahraninho obchodu s tm, e by chtlo njak diskrtn podkovat pnm Hiedlovi a Pooleovi. Kad z nich pak pijel v jeho doprovodu pi njak obchodn pleitosti do Prahy. Zstupci federlnho ministerstva zahraninho obchodu je pokad oekvali pmo na letiti. V budov FMZO v Petschkov palci v ulici Politickch vz jim potom editel odboru Kubk pedal plaketu a dkovn dopis, podepsan nmstkem ministra. Tu rouru s podkovnm jsem nakonec dostal i j," vzpomn Josef va. .Ale hlavn chtli, abych se zavzal k mlenlivosti, protoe je to pr velmi choulostiv zleitost." Archivy Sttn bezpenosti jsou na dokumenty k tto vci skoup. ''Zznam z jednn s vedoucm odboru FMZV s. Kubkem dne 13.5.1985" (i tady mla StB chybu, jednalo se o Federln ministerstvo zahraninho obchodu a tedy FMZO pozn. autora) k: mZa VOU pijel POOLE, kterho oznail VA za svho ,nadzenho' z Londna, kde m firma hlavn sdlo. Prezentoval ho jako lovka, kter ml podl na osvobozen s. rukojm z Angoly, a podal, zda by mu mohlo bt za to podkovno. S. KUBK se to snail ovit, ale jednoznan nikdo nic nevdl, pouze byla potvrzena loha ervenho ke, pesto mu,diplomatickou' formou podkoval a bylo zejm, e POOLE, ale zejmna VA, byl velmi spokojen..." Archiv eskho ministerstva zahraninch vc k tto vci nepome. Podle vyjden jeho pracovnk nen tento fond jet zpracovn". A co se naruovn embarga tk, lze zjistit nsledujc. Spolenost Johnson & Johnson mla ped zavedenm mezinrodnho embarga v JAR velk vrobn zvod s nkolika stovkami zamstnanc, kter zsoboval vtinu Afriky. Aby se spolenost vyhnula sankcm za naruovn embarga, svj zvod formln prodala a tovrna s celou prodejn st fungovala dl pod jinm jmnem. Josef va jako obchodnk neutrlnho vcarska, kter se embarga nezastnilo, potom pro Johnson & Johnson dojednval barterov obchody s dalmi vrobky. V dob studen vlky byl pro obchodnka vcarsk pas k nezaplacen. Jako vcar jsem napklad v arabskch zemch nepoteboval pro obchodovn mstnho garanta. Vichni ostatn ano. Neutralita pekonvala embarga na celm svt. A mt k tomu kanadsk pas na Zpad nebo na Tchajwan a eskoslovensk na Vchod, jako jsem ml j, bylo pro obchod ideln," neskrv Josef va ani po letech uspokojen. Ale nebyla v tom dn pion, jen se tak lpe cestovalo." Podle dostupnch zznam ml Josef va od roku 1970 nejprve uprchlick, takzvan nansenovsk" pas OSN. Nejpozdji na zatku osmdestho roku obdrel eskoslovensk vysthovaleck pas, o tyi roky pozdji i pas kanadsk. Jako posledn zskal v roce 1986 spolu s obanstvm vcarsk konfederace i vcarsk pas. Ltn po celm svt ve slubch obrovsk firmy, propojen s vlastnm podniknm, ho obas zavedlo i do ponkud nepjemnch situac. Sedmdest a osmdest lta byla prost ponkud ivj. Na podzim roku sedmdest ti zail stelbu v ulicch Athn a svren vojensk junty. To s nm jet jezdila i jeho ena Ta. Byl na Seychelch a potom i na Maledivch, kdy tam vypukly nepokoje. Na Haiti je se enou pi vypuknut poulinho nsil odvn taxik provezl mstem a pod stelbou je vyklopil ped zabarikdovanou branou americkho velvyslanectv.

Tden trvalo, ne se bvalmu americkmu prezidentu Jimmu Carterovi podailo vyjednat odjezd asi stovky vydench turist a obchodnk z ostrova. V jednaosmdestm byl v prvnm letadle, kter z Vdn pistlo ve Varav po vyhlen vjimenho stavu, aby pomohl tincti vdskm technikm, kte tam uvdli do provozu frakcionan linku. Z patncti cestujcch mlo deset vcarsk pasy. Vojci ns odvezli z letit do hotelu Viktoria, na ulicch nic nesmlo jezdit, nikdo nechodil a j el tyi kilometry pky v obleku s kravatou a takou v ruce do na firmy Biomed. Tikrt m zastavily vojensk hldky, ale nakonec jsem se tam dostal. Nikdo nevil, e jsem se tam vbec mohl objevit, vechen n personl a vdov spali v tovrn a nikam ven nemohli. Jeden z nich se zhroutil a trvalo ti dny, ne jsem ho mohl odvzt z Polska. Mlo to ale jednu vhodu. Technici nemli co dlat, a protoe nemohli chodit do msta, tak vychytali pi monti zazen vechny mouchy, prothli tm zkuebn are a udlali vechny zkouky, co by jinak trvalo msce." Zail karafitovou revoluci v Portugalsku, stejn jako obanskou vlku v Libanonu, ale pamatuje si spe phody svoj eny a technick detaily transakc. Vechno ostatn .patilo k vci". V Takentu mu, tak v jednaosmdestm, zatkli enu, protoe si na letiti vyfotila obrovsk dopravn letadlo. Jenome bylo vojensk a na cest do Afghnistnu, a za jej proputn se musel z Moskvy zaruit a znm akademik. .Sovti byli zvltn obchodn partner. Chtli bez vjimky to nejlep, platili hotov, ale lidsky byli neorganizovan a zaostal. V tom Takentu jsme dodali velmi drah analytick pstroj na rozbor krve, a oni v laboratoi nemli ani pvod vody na chlazen laseru v tom pstroji." Lasery patily kvli monosti jejich vojenskho vyuit k embargovanm technologim. Johnsoni" to vyeili elegantn. Poradili se doma s pslunou vldn agenturou a do dodvek pro Sovtsk svaz a jeho satelity montovali lasery star generace. Kad dodvka zazen, kter firma pes sklad Diag Human v Curychu obas poslala do SSSR, Jihoafrick republiky, ale i do dalch stt, proti kterm bylo vyhleno obchodn embargo, byla pedtm prokazateln provena a schvlena americkmi ady.

Kapitola 4 Sttn bezpenost a udavai

.Pedpoklad o rozshlch zkuenostech Diag Human AG, z nich by mohl alobce jakmkoli zpsobem tit, se tedy jev jako nedostaten podloen a tedy neopodstatnn." Analza spolenosti Deloite pro ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch, listopad 2005, s. 10. Nejvt hotelov sl v Houston Congress Center v Texasu zav nejdleitj okamik vronho zasedn spolenosti Johnson & Johnson. Jmnem stoosmdesti tisc zamstnanc spolenosti z vce ne osmdesti zem bude vyhlen nejlep prodejce tohoto roku na svt. Pedsedajc zvenm hlasem biuje napt a pak padne to jmno: Douzef!" Stava!" Tisc pt set obchodnch zstupc z celho svta, a s nimi cel veden jedn z nejvtch svtovch farmaceutickch firem, s prvnmi tny rockov fanfry vstv. Vichni maj na hlavch kovbojsk klobouky, kter dostali jako drek se jmenovkou u vstupu do obrovskho slu. Jeho stedem jde po nataenm rudm koberci k pdiu mlad vypadajc mu se svtle hndm bbrem, aby pevzal cenu. Je mu tiaticet let. Cel obrovsk sl mu vestoje aplauduje a do rytmu skanduje jeho jmno: Joe, Joe, Joe." Pro kluka z Bechyn, kter trnct let pedtm utekl do emigrace bez vzdln, bez kontakt a bez penz, to znamenalo vrcholn naplnn snu. Tu cenu dostane jet tikrt. Pelom roku osmdest tyi a osmdest pt byl pro Josefa vu prvnm z vrchol jeho kariry u Johnson & Johnson. Byl zstupcem pro celou vchodn Evropu a navc vedl divizi barterovch obchod, kter pro celou firmu z ekonomicky obtnjch zem na celm svt zs kvala a prodvala nejrznj zbo jako hradu za dodan pstroje a lky. Banglad, Pkistn, kvli apartheidu embargem izolovan Jin Afrika, komunistick zem lt a obchoduje vude. Obrat divize se msn potal v destkch milion dolar. V Curychu ml kancele pmo u vzletov drhy mezinrodnho letit. Mlo to svj dvod. asto mu sekretka jen na letiti staila vymnit taku s dokumenty a obleenm za jinou taku s jinmi dokumenty a istm obleenm. Jeho podrobn cestovn zznamy ukazuj, e na vtin mst svta pobyl pouze jeden den. Rno

plet a v noci odlet na dal taci. V NDR u m prakticky monopol na vvoz krve a krevn plazmy a vydlv miliony. V Moskv dl pro firmu obrovsk obchody a d kancel se estncti zamstnanci. Jen v Sovtskm svazu se mu v tomto roce podailo prodat sto tyicet drahch pstroj na laserovou analzu krve. Jeden kad za ti sta osmdest tisc dolar. Mohlo by se zdt, e se mu vechno da. Jedinou vjimkou byla zem, odkud pochzel, a kde, prv proto, chtl o to vce vyniknout eskoslovensko. Snad nejvt ironi celho zbabranho sporu esk republiky s Diag Human bylo tvrzen ministerstva zdravotnictv a prvnho zstupce sttu doktora Jana Herdy z roku 2005, kter by se dalo parafrzovat jako tvrzen, e Diag Human byl v eskoslovensku neznmou firmou, e o nm nikdo nikdy nic neslyel, nebo, eeno jazykem dobe placench prvnk, e Josef va neme prokzat dnou obchodn historii svch aktivit. Byla to pinejmenm neopatrnost a trestuhodn nedbalost. vovi toti stailo obrtit se na archiv ministerstva vnitra a vythnout kopie hlen, kter o jeho jednnch s eskoslovenskmi ady, vetn ministerstva zdravotnictv, vedla od roku 1985 Sttn bezpenost: .PO Spis ,K' . sv. 13972 80. odbor I. sprvy SNB V Praze dne 9. 4. 1985 Projevil zjem o odkup z SSR lidsk krve s prolou zrun dobou. V, e je jinak v SSR nepouiteln, a ml dobr pehled o situaci. Navrhl dodat do SSR zdarma zazen jejich firmy, kterm je mono i z takovto krve zskvat krevn plazmu a erytrocyty a st vyroben plazmy brt jako protidodvky za hradu zazen. Takto by se zazen zaplatilo asi za rok a pl. Obdobn ji takovto zazen je v NDR (snad v Gee). Upozornil, e pi oficilnm dotazu na firmu tato existenci takovhoto zazen pope. Jako pdavek k uvedenmu obchodu je ochoten dodat technologii na vrobu gamaglobulinu z lidskch tkn s mnohem vt vtnost, ne je u ns a v poadovan istot. 0krevn plazmu m zjem trvale, je ochoten jako protihodnotu dodvat speciln chemiklie a lky, nebo platit ve valutch. Z jednn bylo zejm, ze STAVA m v SSR, zejmna v transfuzn slub, mnoho znmch, dvrn se zn s editelem transfuzn stanice v Plzni, kter byl rovn na oslav ptomen, hovoili 1i o spolench zitcch v zahrani. Zn editele a pracovnky transfuzn stanice v Bratislav a Praze a zejm i jinde a pracovnky SOL. Se s. DVOKEM se dohodli, e by mu zprostedkoval asi za msc, kdy STAVA pijede do SSR, oficiln setkn s pracovnky ministerstva zdravotnictv k projednn jeho nabdky. dajn m v nedalek budoucnosti jednat i v SSSR. ZVR: Nabdka je pro STAVU zejm finann vhodn, nen vyloueno, e se jedn i o jeho 'soukromou' zleitost. Zastupuje i americkou firmu, monosti pstupu k technologii jsou zatm nejasn." Nsleduj pokyny, koho .ustanovit", rozumj, na koho sehnat co nejvc informac, s km .konzultovat" a kdo komu bude pedvat poznatky". Rukopisn poznmka na pedposledn stran potvrzuje, e v dubnu va skuten jednal v Moskv a ve svazku je i kopie plstrnkovho zznamu, kter o jeho obchodnch jednnch eskoslovenskm soudruhm poskytla v rutin KGB. Soudruh Dvok, citovan ve zprv, byl majorem z II. sprvy SNB (Sttn bezpenost odbor boje proti vnitnmu nepteli). Potkem dubna se, podle vlastn zprvy, zastnil oslav narozenin praskho male Miloslava Kole ve stranickm hotelu Praha za Pranou brnou. Tam se poprv setkal i s jeho ptelem, emigrantem Josefem vou. Kdy se vyjasnilo, o co STAVOVI jde," zaal major Dvok pedstrat, e m dobr kontakty na ministerstvu zdravotnictv. va mu toti ekl o svm myslu zopakovat spch z NDR i v eskoslovensku. Majora Dvoka to zaujalo a okamit zpracoval zznam pro 80. odbor I. sprvy SNB (rozvdky), kde se mu dostalo velk pozornost. Tento speciln odbor v jednotlivch krajch sbral informace o monch zverbovnch novch agent, a ml proto zvltn pstup k I. sprv Sttn bezpenosti rozvdce. Z eskch Budjovic se proto od Krajsk sprvy StB do Prahy urychlen sthuje u zmnn .PO spis .k" . sv. 13972", kter tam na Josefa vu vedli.

Svazek .K" je krom jinho i hodn smutnm dkazem profzlovn a zkorumpovn eskoslovenskch instituc v polovin osmdestch let. Prvn, co Sttn bezpenost udl, je, e zjiuje, kde m svoje lidi. vova nabdka je zajm, protoe otevr monost dostat se k modern technologii, a teba i zskat novho agenta. A tak vyvjej nebvalou aktivitu. Na ministerstvu zdravotnictv je to hraka, protoe, jak je v dokumentu peliv zaznamenno, na lince 112 sed soudruh Jeek, kter dve dokonce pracoval na vnitru a jeho tehdej nadzen ho dodnes velmi chvl. I na stavu hematologie a krevn transfuze maj po ruce tajnho spolupracovnka. A tak, pod pelivm diskrtnm dozorem StB, zan Josef va srii jednn s lidmi na ministerstvu zdravotnictv. Objd transfuzn stanice, aby zskal pesn pehled o stavu vybaven a podle dokument peliv StB na mst navrhuje i stavebn pravy, kter by mly zlepit situaci a umonit umstn modernho pstrojovho vybaven. Dvakrt jedn dokonce i s ministrem zdravotnictv Prokopcem. Soudruh ministr, jak vzpomn Josef va, ml pokad upito jet ped zatkem jednn. Jet si me myslet, e ve pjde bez problm. Chce pece dodat vechno zazen zadarmo, vykolit zadarmo potebn personl a vechno splcen navrhuje provdt v plazm, kter se z velk sti v eskoslovensku stejn znehodnocuje a vyhazuje. Tak jakpak problm? Navrhoval jsem jim skuten, a zaneme s prolmi erytrocyty. Proto jsem el na HKT, e bych odkupoval to, co sami u jenom vyhazuj. ekl jsem jim, dejte mi alespo monost, abych tm, kte by to pro m shromaovali, dodval modern krevn vaky. Ale nic to nebylo platn." StB m u vtiny jednn svoje lidi, kter ministerstvo poslun vydv za svoje pracovnky. Nkdy to asi nevdli ani vichni ptomn, a pak se ve spise (Zznam zjednn dne 7. 5. 1985 na XI. SSNB) objev i takovto perlika: Pi jednn se s. Hyperskou na min. zdravotnictv mu tato naznaila, zcela oteven, e potvrzen jeho obchodu ho bude stt novou kodovku." Sttn bezpenost peliv piprav i dal oficiln jednn na stavu hematologie a krevn transfuze, bez jeho spoluprce by projekt nemohl fungovat. Pedtm, ne vbec dovol, aby se veden stavu selo s Josefem vou, sejde se nejmn dvakrt s jeho editelem profesorem Smetanou a do detailu cel jednn piprav. Pan profesor tak okamit po prvnm krtkm jednn s Josefem vou sepsal informaci pro StB: Zznam z jednn s ed. stavu hematologie dne 25. 6. 1985 12,5513,15 hod Bezprostedn po ukonenm jednn se VOU udlal s. SMETANA obsah jednn vedenho podle naich pokyn: 1) VA m zjem o nkup krevn plazmy z SSR mnostv asi 30.000 l/rok, lidskho albuminu a sten erytrocyt. Vybavil by bezplatn s. transfuzn stanice odbrovm zazenm a podchlazenmi odstedivkami, dodval by zejm i krevn vaky. Cena za litr plazmy 25 dolar, za dk skupiny 35 dolar za litr, ale od kadho drce zvl (zejmna u dkch skupin). Jako prvn by vybavil transfuzn stanici v Plzni a st nad Labem. Krevn plazma by se shromaovala v jednom mst a kad tden by se odvela. Sdlil, e dobr zkuenosti m z NDR. Dohoda by byla sjednna na 3 roky s tm, e kdyby kdokoli jednu, nebo druhou stranu oznail za obchodnka s lidskmi krevnmi preparty, ob by to svorn popely. 2)K monmu poskytnut technologickch podklad se nevyjdil, ml zjem pedevm o komern strnku. 3)O situaci vs. zdravotnictv a zejmna transfuzn slub v Plzni a st nad Labem je pesn informovn, zn editele KULICHA velmi dobe a m s nm zk osobn kontakty, kter udruj i v zahrani, pesn ho informoval o dvrnch, a utajovanch informacch ze svho pracovit. ZVR: Z hlediska etickho a stavu drcovstv krve v R je VOVA nabdka v takovmto rozsahu neakceptovateln, protoe nee poteby s. zdravotnictv a finann zisk nen velk. Dochz k niku utajovanch (dvrnch) informac z s. zdravotnictv, konkrtn prostednictvm KULICHA." A je to. Z dnenho pohledu se me zdt nepochopiteln, e daje ze zastaralch transfuznch stanic nkdo mohl povaovat za utajovan informace. Znehodnocovat vlastn neschopnost plazmu, zskanou od dobrovolnch drc, a odmtnout jej bezpen zpracovn na modern lky s odvolnm na etick hlediska, me jenom siln aludek. Pan profesor si svoj slunost Sttn

bezpenosti tak pli nepomohl. Pestoe se v jednom z dokument doteme, e 'jednn splnilo el. X. SSNB prosazuje na min. zdravotnictv vjezd Smetany do USA" a v jinm ho najdeme dokonce jako tajnho spolupracovnka Sttn bezpenosti. Z dalho zznamu vak vyplv, e vova nabdka la v a ministr zdravotnictv o cel vci musel jednat s "ministrem vnitra soudruhem Vajnarem". Ten pak k vjezdm s. SMETANY sdlil, e do soc. zem nebudou dn problmy, ale USA nepipadaj vzhledem k veden stavu v vahu, do ostatnch KS by to snad bylo mon." (KS kapitalistick stty, pozn. autora) Josef va tomu pestval rozumt. Z dokument je vidt, e odpotku tuil, e se na nj StB pokou nco uhrt, a poradil si s tm po svm. Jednou oteven podal, aby se pi jednn s nm u nikdy neobjevil jist Voronov, ktermu podle vroku zaznamenanho v hlen jde jen o jeho osobn prospch, niemu nerozum, a je nejsp vnitrk". Podobn v zaznamenanm rozhovoru s pracovnkem V KS Horkem prohlsil, e Dvok na dnm ministerstvu zdravotnictv nepracuje". Jak dnes vme, v obou ppadech ml pravdu. Oba zmnn pnov byli dstojnky StB. Josef va ale vil, e obchodn a odborn vhodnost jeho nabdky nakonec pev, a podobn hrtky bral jako nco, co pat k folklru t doby. Zvil tedy szky a pozval do Prahy delegaci ministerstva zdravotnictv NDR, aby pesvdila eskoslovensk soudruhy o svch zkuenostech a vhodnosti spoluprce se vovm projektem. Delegace, veden nmstkem ministra, do Prahy z Berlna skuten pijela, ale ani jej intervence, ani nsledn nabdka ste pro profesora Smetanu u vovy matesk firmy Ortho Diagnos tics v USA nepomohly. StB podrobn mapovala schzky v Inter continentalu, U T ptros i restauraci U Zelen by a nkter z nich, jak se zd, dokonce nahrvala. va toti nechtn zpsobil pkn zmatek. Chtl eskoslovenskm initelm ukzat seriznost a rozshlost innost i kontakt svoj firmy, a sezval proto do Prahy nejenom veden vchodonmeckho ministerstva zdravotnictv a Berliner Export Import Gesellschaft, ale i pedstavitele Bavorskho ervenho ke a obchodn zstupce Diag Human z Polska a Maarska. A jakoby ani to nestailo, jednou z pleitost k uspodn verku tto zhruba tyicetihlav spolenosti byla i oslava padestin vova dobrho znmho, monackho obchodnka Hermanna Schmidta. Ten se, jak uvidme pozdji, v t dob v Praze zaal jeho prostednictvm zajmat o nkup zbran. Vichni zahranin host byli ubytovni v malostranskm hotelu U T ptros, pouze Josef va se drel stranou a ml tradin pronajat pokoj v devtm pate hotelu Intercontinental. Vsledek ale toto velk pedstaven nepineslo dn. Ministerstvo zdravotnictv vovi dle vzkazovalo, e jeho nabdka je serizn posuzovna", ale jinak se nic nedlo. V listopadu je konen pozvn do Prahy: Zznam z jednn s editelem stavu hematologie a s objektem akce K Dne 15. 11. 85 se ve 14 hodin po pedchoz pprav uskutenilo v stavu hematologie jednn se VOU, kterho se zastnil ed. stavu, prim CHUDOMEL a j. Vystupoval jsem pod legendou pracovnka ministerstva zdravotnictv. V prbhu rozhovoru bylo VOVI sdleno, e jeho nabdka byla serizn posouzena ministerstvem zdravotnictv, ale e za souasnho loklnho nedostatku krevn plazmy a poklesu potu drc krve ji nelze z na strany akceptovat. Situace je v tomto smru v SSR zcela odlin od NDR a PLR. Bylo na nm vidt, e je zklamn a pekvapen. Dotvrzuje to, e Hork ho stle drel v nadji na spch." Josef va vzpomn, e se v prbhu jednn musel omluvit a odejt na toaletu. Na zpten cest do editelsk pracovny potkal na chodb na pr vtein profesora Smetanu. el proti mn v blm plti po chodb, vypadal ustraen, a kdy jsme se mjeli, tak jenom zaeptal: .Neblbnte, prosm vs.' Jako odbornk nebyl dn pika, ale hrozn touil cestovat. Jedin, kdo byl v t dob v HKT na rovni, byl docent Kohout, kter dlal antisra. Ml kancel v poslednm pate, a kdy jsem za nm o nco pozdji zael, tak mi kal: ,Pane vo, nedlejte fovi problmy, a sp mu pomozte sehnat njakou st do Ameriky." ci nkomu, kdo vm zadarmo nabz monost zmnohonsoben objemu zskan plazmy, e to nechcete, protoe j mte mlo, chce jen trochu drzosti. Za vsledek seriznho posouzen ministerstva" to ovem mohl vydvat jenom nkdo, kdo se v oboru nevyznal. MUDr. Zdeka Vorlov, kter tehdy mla v stavu na starosti klinick sek, tedy pmou lbu pacient, o tom k: Tvrzen, e jsme mli v eskoslovensku v t dob mlo plazmy, je

samozejm nesmysl. Plazmy byla kvanta, plazma se dokonce suila, protoe se povinn musely dlat zsoby pro ppad vlky. Protoe to ale nikdo neuml zpracovat, tak se za nkolik let tyto zsoby musely vyhazovat a dlat znova. Povinn jsme tak museli poslat plazmu do podniku IMUNA arisk Michaany, kde se to pokoueli zpracovvat, ale jen to znehodnotili. SOL v Praze byl to sam, pes vechnu snahu a dotace nebyly prost schopni potebn derivty vyrobit." Suenou plazmu, kter se v osmdestch letech v eskoslovensku vyhazovala, umly v Evrop zpracovat jen dv firmy v Itlii a v Dnsku. Surovinu z Polska, Jugoslvie, Maarska a Bulharska jim dodval prv vv Diag Human. Dala se zpracovat jenom na jeden, v t dob vbec nejdanj derivt albumin. Produkt byl na rozdl od albuminu z erstv mraen plazmy trochu naervenal, protoe tehdej technologie neumly odstranit vechny erytrocyty. lo o jeden z nejlukrativnjch obchodnch artikl v oboru, se ziskem ve stovkch procent. Vtina prodeje odpadu, promnnho na drah lk, la do Jin Koreje. eskoslovensko z toho, p Sttn bezpenosti a hlouposti svho ministerstva zdravotnictv, nemlo ani lky, ani zisk. Z dokument StB vyplv, e hlavnm dvodem odmtnut byla vova neochota pedvat embargovan technologie a 'UT informace (utajen). Poteby modernizace zdravotnictv nebo dokonce poteby pacient nehrly pro StB roli. Dokumenty potvrzuj mimo jakoukoliv pochybnost, e Josef va byl skuten vbec prvn, kdo eskoslovenskm adm nabdl projekt modernizace transfuzn sluby, kter by nestla sttn rozpoet ani korunu. Mohla zaruit o nkolik let dve dostatek tehdy velmi drahch a jenom ze Zpadu dovench lk, bez nich se choroby krve nedaly lit. A modern vybaven pro nemocnice k tomu. Kdyby s tm tehdy ministerstvo souhlasilo, mohlo se stovkm pacient ulevit. Lkai by nemuseli dalch pt let ebrat o lky z dovozu nebo pedepisovat dostupn domc nhraky s nepedvdatelnmi vedlejmi inky. okujc dokument z roku osmdest osm, ohlaujc peruen preventivn lby jednadvaceti dt, by nikdy nevznikl. Kolik lid by se nenakazilo HIV a hepatitidou C z netestovanch odbr a dovench derivt? Zajm to jet dnes nkoho? Dokumenty svazku k" prozrazuj jet jednu vc. Josef va nikdy nepochopil, e bt emigrantem z komunistickho eskoslovenska je nesmazateln cejch, kter si ponese a do konce ivota. Nevdl, e pes dobrozdn svch vchodonmeckch soudruh o vynikajcch vsledcch a vhodnosti spoluprce s Di ag Human, Sttn bezpenost doporu ministerstvu zdravotnictv ukonit jednn se vou a cel velk projekt dt k ledu prv proto, e jeho partnerem by byl .emigrant". Jako cenu tchy dostane va objednvku na vbec prvn dodvku 300.000 testovacch souprav na ptomnost viru HIV do eskoslovenska. Jinde u belo povinn testovn drc nejmn dva roky, ale oni s tm jet dlali fry. Chtl jsem u ale prorazit, a tak jsem jim udlal cenu pod jeden dolar za kus. Neprodlal jsem na tom, protoe do Ruska jsem v t dob prodal desetkrt vt mnostv tester pro armdu a nomenklaturn nemocnice za trojnsobnou cenu. V Praze mi ovem radji dali hotov penze, ne by dali plazmu." 30. prosince 1986 pe nelnk 80. odboru I. S SNB major Schnil konenou kapitolu nespnho pokusu Nvrh na uloen do archivu akce k: .Navrhuji uloit do archivu svazek akce k, protoe rozpracovn ukzalo, e se jedn o osobu bez konkrtnch rozvdnch monost a je ada podezelch moment vyplvajcch z clevdomho vbru styk v SSR, jejich kompromitace a pohybu ve vojenskm prostoru v okol Bechyn. To signalizovalo Oddlen VKR V 3268, kter pevezme jeho dal rozpracovn. Na zvadov poznatky byly v prbhu rozpracovn upozornny pslun odbory II. a X. S SNB. Navrhuji svazek uloit do archivu na dobu 15 let, zapjitelnost bez souhlasu nelnka odboru." Vojensk kontrarozvdka tedy pebrala na njakou dobu sledovn a na vu zaloila svazek s neobvykle jemn ironickm nzvem , Upr". V roce osmdest osm StB znovu zahj provovn ve svazcch .Stein" a .Santos". Podle editele Odboru archivu bezpenostnch sloek doktora Pavla ka skutenost, e kolem jakkoliv osoby probhalo opakovan provovn StB, prakticky vyluuje, aby nkdo takov byl agentem nebo spolupracovnkem jakkoliv eskoslovensk nebo sptelen rozvdky. V roce 1987 Josef va znovu ministerstvu zdravotnictv opakuje svoji nabdku na modernizaci transfuzn sluby. V t dob u ve velkm obchoduje s podniky

zahraninho obchodu Artia a Art centrum. Pes Chemapol vyv chemiklie v ronm objemu kolem dvou milion dolar. Ale ani tentokrt se jeho nabdce nedostane sluchu. Ve svm oboru dostal jen dal cenu tchy stv se zstupcem SOL pro vvoz testovacch antisr ze zvec krve pro zpadn zem. Obrat pouze pr stovek tisc vcarskch frank. Ale nepestv chtt vc. Pod mi lo o to sam. Vdycky jsem chtl do eskoslovenska penst model modernizace a smluvn frakcionace plazmy. Chtl jsem dodvat i zazen a lky, ale nikdy jsem se nechytl. Naivn jsem si myslel, e to je jenom jejich bordel a neschopnost systmu." O vov nabdce z roku 1985 tedy vdla, jak prozrazuj dokumenty, nejmn ministerstva zdravotnictv a vnitra, vetn ministr, pslun oddlen V KS, veden klovho oborovho pracovit stavu hematologie a krevn transfuze a zhruba dvacet pracovi transfuzn sluby, kter Josef va s primem Kulichem navtvili. O nabdce prokazateln vdlo i federln ministerstvo zahraninho obchodu. O dvacet let pozdji budou zstupci sttu v rozhodm sporu s Josefem vou tvrdit, e nic z toho se nestalo.

Kapitola 5 Jak to bylo se zbranmi

Tvrzen o 'praktikch komunistickch tajnch slueb, jejich prsty lze tuit za podivnmi obchody bechyskho dobrodruha", a pedevm o tom, e Josef va byl protel obchodnk se zbranmi", je dal obecn pijmanou pravdou tto kauzy. Nezapomnla ho zmnit ani parlamentn vyetovac komise a prvn zstupci sttu povaovali tyto informace za natolik dleit, e kopie lnk z nmeckch novin a asopis z konce devadestch let dokonce piloili rozhodcm do spisu jako dkazy. A novini et prost opakovali tvrzen svch nmeckch koleg. Co ale kaj dokumenty? Podle asopisu Focus z podzimu 1999 va v osmdestch letech obchodoval se zbranmi a munic ve velkm. Ve vchodonmeckm Gnaschwitz dokonce ml mt rozjednanou vstavbu tovrny na raketov paliva. Ml se dajn podlet dokonce i na tajnm vvoji rakety s jadernmi hlavicemi. Podle eskho Reflexu zase z diskety, zskan od nejmenovanho zdroje dajn z ministerstva vnitra", vyplvalo, e sjednval na Omnipolu nkup raketomet, protiletadlovch stel, a tak .nkolika set tank T72 a bojovch vozidel pchoty BVP1". Josef va, jak lze oekvat, jakkoliv tvrzen o tom, e obchodoval se zbranmi, vehementn odmt. Nikdy jsem neprovedl jedin obchod se zbranmi nebo s munic. Nikdy nikdo nenael a nenajde jedin doklad o tom, e jsem s nm takovm obchodoval." Ale okamit dodv: Stejn tak je ovem pravdou, e jsem se s nktermi lidmi z tto brane dobe znal, stkal jsem se s nimi a vzjemn jsme si v obchodech vychzeli vstc." Informace, kter by mohly do problmu vnst vce svtla, by se mly nalzat v zachovanch dokumentech tajnch slueb es koslovensk StB a vchodonmeck Stasi. Obchod se zbranmi byl toti v komunistickch zemch vysoce politickou zleitost a snad vbec nejsledovanjm obchodnm oborem. Je nepedstaviteln, e by se informace o sjednvn prodeje stovek tank a bojovch vozidel pchoty" jednm soukromnkem, nota bene emigrantem, nikde v dokumentech neobjevily. Studium stovek strnek dokument pin adu zajmavost. Hned na zatku dostv tvrzen o praktikch komunistickch tajnch slueb, jejich prsty lze tuit za podivnmi obchody bechyskho dobrodruha" vnou trhlinu. Ze spolkovho adu, spravujcho spisy bval Stasi (Die Bundesbeauftragte fr die Unterlagen des Staat ssicherheitsdienstes der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik), pichz od Frau Paunow edn dopis, podle kterho je Josef va v jejch rozshlch archivech veden vhradn jako 'sledovan osoba". Tedy mnohem spe jako nkdo, komu Stasi nevila, ne jako tajemn agent, skrvajc za svmi obchody 'praktiky komunistickch tajnch slueb". S alobou proti asopisu Focus, ve kter se domhali zastaven publikovn pipravenho lnku, sice va a jeho spolenk Marcus Gndinger v prosinci 1998 neuspli, ale novini asopisu museli ped soudem piznat, e hlavnm zdrojem jejich informac byl bval spolupracovnk Stasi Karl Mayer. Novini soudu pedloili jako dkaz i fotokopie

navtvenek, na nich byl Josef va uveden jako editel marketingu tehdy znm mezinrodn zbrojask skupiny Consen, a jeho spolenk Markus Gndinger dokonce jako jej prezident. .Tomu u jsem se jen sml," k Josef va. .Zbrojaina je pesn ten druh obchodu, kde se navtvenky prost nikdy nedvaj. Pokud nemte kontakty, tak vs nikdo ani nepijme. A pokud je mte, nepotebujete navtvenku. Tohle byl jen hodn hloup podvrh." V rozhovoru s eskm novinem Janem Zvelebilem vak v roce 2000 dajn ekl, e tato navtvenka byla vytvoena jen pro tuto jednu pleitost a mla mu dodat dleitosti, kdy do BIEG pivedl sv zpadonmeck kontakty. Slovo stoj proti slovu. Je teba ptrat dle. Studium dokument z celkem t svazk, kter na Josefa vu vedla eskoslovensk Sttn bezpenost, je na nlezy podstatn bohat. Hlen o tom, e emigrant Josef va se aktivn zajmal o monosti vvozu zbran a munice, je v nich vc ne dost. StB Josefa vu sleduje u od roku 1980, kdy si o rok dve po amnestii prezidenta republiky podal o vysthovaleck pas a zaal navtvovat eskoslovensko. Sttn bezpenost na nj v eskch Budjovicch tehdy zaloila spis s kdovm oznaenm k". Prvn zprva o jeho zjmu o zbran se vak objevuje pekvapiv pozd pod slem jednacm E0173/2185 a v lednu 1985: .Pramen uvedl, e v prosinci 1984 projevil Josef VA, editel vcarsk firmy ORTHO Diagnostic systm, zjem o nkup protitankovch grant v SSR... Za uskutenn kontraktu nabz dodvku vpoetn techniky, kter je embargovna..." Pomime patn pepis anglickho nzvu americk firmy, kterou va zastupoval. StB tato informace od agenta zaujala a rychle se snaila zjistit vc. va vak byl v eskoslovensku jen na jeden den. Do Prahy se vrtil a na jae 1985. Na potku dubna, po zmnn oslav narozenin male a restaurtora Miloslava Kole ve stranickm hotelu Praha za Pranou brnou, dostv major Dvok z II. sprvy SNB za kol co nejdve zjistit o vovi co nejvce informac. Proto se seel opt se svmi znmmi, Rudolfem HORKEM, pracovnkem oddlen propagandy a agitace V KS a malem KOLEM, kter dotil ke STAVOV". A prv v tto zprv jsou zbran zmnny znovu: .STAVA je velmi aktivn, sna se obchodovat se vm, co vyn. Do SSR dajn dodal nebo zprostedkoval dodvku dvou .tunelovch' rentgen. Pi poslednm setkn s HORKEM se zajmal o monost nkupu zbrniv SSR, ale ml z tchto transakc zejm obavy." Trochu neobvykl u 'protelho obchodnka se zbranmi", ale dobr. StB urychlen provuje jeho minulost, a v jednom z dokument se proto objevuje i vovo hodnocen ze zatku jeho studia na Vysok kole zemdlsk: .Dvakrt opakoval I. ronk fykotechnick obor, studia zanechal dvod zdravotn stav po autohavrii a finann dvody. Prmrn nadn, zjem o produ, vesel, srden, iniciativn, podnikav.' naplnil skutkovou podstatu pro trestn in oputn republiky 109/2 tr. zkona dva roky nepodmnn..." StB provuje i vechny vovy znm. Zznam ze 17. kvtna 0o dvou z nich tvrd ''HORK i KOL ,obdivuj vymoenosti na zpad, zejm dost a asto pij, zvlt ampask, nemaj daleko k pleitostnm stykm se enami a tyto sluby zejm zabezpeuj 1i VOVM znmm, se ktermi do SSR jezd." Takovto drby lze povaovat za kvalitn zpravodajskou prci jenom s obtemi. Pozoruhodn je vak dokument 80. odboru I. sprvy SNB z devtho z roku osmdest pt. To u kontrarozvdka v o vovch kontaktech, obchodech a myslech hodn. Dvoustrnkov mZznam z jednn se s. Horkem k ppadu Student" k, e rozhovor se odehrl v budov V KS bez ptomnosti dal osoby a na vlastn Horkovu dost. Probraj se vovy kontakty, jeho snaha zskvat eskoslovenskou plazmu i prodej umleckch dl pes Art centrum. Pak ale pichz pekvapen: Dle se zmnil o tom, e ho va navtvil a pochvaloval si, e obchod se zbranmi spn pokrauje, potvrdil to, co ekl s. Horkovi to je v rozporu s daji ZP na PZO Omnipol, va dn kontrakt dosud neuskutenil

A ve shrnujcm Zvru se to jet jednou zopakuje: Nevyjasnn jsou dvody vy pro hovo o spnm obchodu s Omnipolem, kdy zatm nic nekoupil." StB tedy zjiuje, e v roce 1985 va pes vechny ei o zbrojnch obchodech nekoupil ani prak. Vytahuje se, nebo si mysl, e mu to pome v obchodech se zdravotnickou technikou a lky? Nebo je v tom jet nco jinho? A stejn poznmka se v dokumentech StB dokonce objev jet o dva roky pozdji v roce 1987. Josef va dlouho vh, ale nakonec souhlas s nkolika rozhovory na toto tma. Probr se pedloenmi dokumenty z archiv StB a nakonec k: Pominu to, e zbrojn prmysl vdycky byl a v prmyslovch zemch dodnes je sttem podporovanou a uznvanou bran. Nen to vnmno jako nco nemorlnho. To ped vlkou platilo i pro eskoslovensko. To a po roce osmdest devt se objevila ta naivn havlovina. J osobn jsem ale nikdy zbran nevyvel ani nenakupoval. Zbran, to je brane, kter se mus umt. A j to neuml. Pravdou ale je, e jsem se s nktermi lidmi z tto brane dobe znal, a vzjemn jsme si v obchodech vychzeli vstc. Pokud jste, tak jako j, obchodovali v osmdestch letech ve velkm v Bavorsku, tak to vlastn jinak ani nelo. Mnichov, to bylo CSU, a CSU to byl v t dob zbrojask prmysl. Ml jsem k tm lidem blzko i proto, e nkte z nich byli dokonce mmi sousedy, kdy jsem na zatku osmdestch let il v Monaku." Na prvn pohled je to trochu zvltn tvrzen. Josef va m ovem, a se nm to lb nebo ne, pravdu i v tom, e pro mnoho zem vroba zbran skuten byla a je chloubou a sttn politikou. Velk Britnie, Francie, Itlie, ale i vcarsko, Rakousko, vdsko i Finsko, abychom zstali doma v Evrop, jsou bezesporu demokratick zem, a pat bez vjimky mezi pedn svtov vrobce a exportry zbran. vcarsko se zbranmi obchoduje zcela oteven a na tamnm ebku spoleenskho uznn je tato odbornost hodn vysoko. V Schaffhausenu, kde jsem bydlel, dodnes nemete zajt do hospody, abyste nesedl vedle zbrojae," k o svm vcarskm bydliti z osmdestch let Josef va. Nmecko ovem bylo po prohran druh svtov vlce z tohoto lukrativnho trhu na dlouh desetilet vyazeno. Bavorsko, tradin sdlo mnoha zbrojaskch firem, jako byl MesserschmidtBlkowBlohm, proto zaalo hledat prostor k uplatnn nejenom v automobilovm a leteckm prmyslu, ale i v novch technologich, elektronice, vzkumu a vvoji, a tak v obchodovn se zbranmi. Nahrvala tomu i doba. Supervelmoci mezi sebou uzavely jaksi pm, kter mlo zabrnit jejich pm konfrontaci a znien svta ve vzjemnm jadernm konfliktu. O to vce se objevovaly konflikty lokln. Irckoirnsk vlka s vce ne milionem mrtvch a masovm ostelovnm mst, konflikty v Africe, kam Kuba poslala bojovat tisce svch vojk, gerilov vlky v Latinsk a Stedn Americe, vlka v Afghnistnu. Mezinrodn obchod se zbranmi trhal rekordy a vechny vldy a zpravodajsk sluby chtly bt u toho u jen proto, aby jim nic neuniklo. Mj obchod s plazmou a obchod se zbranmi navc mly spolen trhy," k Josef va. V plazm prost tak neexistuje lep zkaznk, ne je armda a zvlt kdy se vl. V zemch, kde funguje organizace ervenho ke, vojky nemuste ani potkat ale vude jinde armdu obejt nemete. V dob irckoirnsk vlky ltalo v osmdestch letech z Curychu kad tden aspo jedno letadlo s krv a vrobky z plazmy do Dubaje. Pak to pestalo stait a Swissair musel nasadit vt typ letadla, do kterho se velkmi vraty daly do nkladovho prostoru nakldat cel mrazic kontejnery. V Dubaji na letiti pokad ekali Irani i rnci, kte pedstrali, e jeden druhho nevid. Stejn se chovali v hotelu pi jednnch s nmi. Ale vtinou si to rovnou od letadla pevezli do pstavu, naloili na lod a jeli dom. Kad tden. Kolem krve prost nemete nedlat s armdami. Nejvt jednorzov obchod ve vchodn Evrop jsem udlal s polskou armdou, kter po vyhlen vjimenho stavu na zatku osmdestch let obmovala strategick zsoby a potebovala rychle albumin a plazmu za miliony. Pokud se to nkomu zd nemorln, e se s tmito lky obchoduje, tak je mi lto, ale nev, o em mluv." ''Kdy jste v Egypt znali generla, kter vypisoval vbrov zen pro zahranin dodvky, tak je vypisoval stejn tak

pro dla, jako pro krevn vaky a plazmu. Take se pomrn asto stvalo, e jsem do Egypta ltal spolen s nmeckmi zbrojai, a nkdy dokonce i jejich soukrommi letadly. Kad zvl jsme potom jednali s tm egyptskm generlem, ale veer jsme teba vichni spolen li na veei nebo do baru. To ze m ale nedl obchodnka se zbranmi." Novini z asopisu Focus m dvali do spojen se dvma rakouskmi firmami Delta Salzburg a Mondocom Salzburg. Pr to bylo na zklad materil Stasi. Ano, znal jsem ty firmy pes svoje kontakty v Bavorskm ervenm ki. V Mondocomu jsem dokonce asi dvakrt byl, ale nikdy jsem nebyl jejich zamstnancem, ani akcionem, nato editelem. Vdl jsem ale, stejn jako vichni obchodnci, e pinejmenm Delta patila Messerschmidtu, kter pes n dlal obchody, kter by kvli spojeneck okupan sprv nemohl dlat v Nmecku. Povdalo se tak, e v Mondocomu byla pes prostednky zapojena i nmeck zpravodajsk sluba BND, kter tak chtla mt informace o vem, co se dlo kolem mezinrodnho obchodu se zbranmi." Nmet novini na m tak kdysi vythli zznam Stasi, ze kterch pr mlo vyplvat, e Diag Human ml jednat s NDR o dodvkch prolho stelnho prachu. Byla to kopie faxu. Nikdo z nich si nedal prci, aby si nco ovoval. Vechny zpadn firmy, kter mly zastoupen v NDR, pitom musely mt povinn kancel v jedn budov Berliner Export Import Gessellschaft (BIEG) oficilnho podniku zahraninho obchodu. A vechny dostvaly kad pondl rno fax s poptvkou a nabdkou t pzetky. Od cihel, pes dalekohledy, a teba i ten steln prach. Pominu, e prol steln prach m jako chemiklie i pln normln civiln vyuit. Ty seznamy dostvali vichni, ale jen v mm ppad to je pouvno jako dkaz", e jsem obchodoval se zbranmi". Nikdo se nezamlel nad tm, pro a za kolik asi proti mn zaal v poadu TV Vox v roce 1993 vypovdat jeden bval udava Stasi, pesn ten lovk, kter ns ml dve v BIEG na starosti a vude ns sledoval. A pro k tomu dolo prv v dob, kdy hospodstv bval NDR prakticky pes noc pechzelo na trn podmnky. Pokud si nkdo mysl, e si v t dob konkurence brala rukaviky, je naiva." Tolik prozatm ponkud vyhbav svdectv Josefa vy. Zatky jeho spoluprce se skupinou bavorskch obchodnk se zbranmi lze pomrn dobe vysledovat. Jeho nejblim spolupracovnkem v Bavorskm ervenm ki byl, jak u vme, Heinrich Hiedl. Byl zejm tak vbec nejblim obchodnm partnerem Josefa vy po cel osmdest lta a nkolikrt s nm navtvil i Prahu a Bechyni. Pes osobn blzkost si za dvaadvacet let spoluprce ale, na rozdl od jinch, nikdy nezaali tykat. Hiedl se pozdji stal dokonce generlnm tajemnkem Bavorskho ervenho ke a byl jm a do odchodu do penze v roce 1995. Jeho nadzenm byl na zatku osmdestch let Hermann Schmidt, kter je v dokumentech eskoslovensk StB oznaovn jako editel monack firmy CONSEN S.A.M. CONSULTING ENGINEERING firmy nesporn obchodujc se zbranmi. Bratrem Hiedlovy manelky byl vzdlan technik doktor Eduard Gast, pjemn lovk, kter se na svj vk a mstn zvyklosti ponkud nezvykle vyhbal spoleenskmu ivotu. Hlavnm dvodem bylo, e ml po jakmsi zhadnm pracovnm razu znetvoenou polovinu oblieje. Vichni tito lid ili na konci sedmdestch a na zatku osmdestch let v Mnichov, nebo v jeho blzkosti, smrem na Bad Tlz. va v t dob bydlel s rodinou pomrn nedaleko ve vcarskm Schaffhausenu. Mezi roky osmdest jedna a osmdest tyi ml tak daovou adresu v Monaku a ve stejnm dom jako Hermann Schmidt nebo generl egyptskho generlnho tbu, kter ml na starosti, svte div se, vbrov zen pro zahranin dodvky. Tato zvltn skupinka, propojen styky v Bavorskm ervenm ki a ve veden bavorsk CSU, se v t dob zaala schzet v hotelu Hiedl v Bad Tdlz. S tajemnm doktorem Gastem se va poprv setkal prv na zatku osmdestch let. Pivedl ho k nmu Heinrich Hiedl a pedstavil ho jako svho vagra. Pes dva roky mi jet s Hiedlem tvrdili, e se mu jeho raz stal pi vvoji airbag pro automobilov prmysl. Teprve potom se mi Gast piznal, e je chemik a e se mu ten raz stal pi laboratornch testech vvoje raketovho paliva. A potom za mnou pijel Hiedl neekan do moj kancele v Curychu." Podle veho k tomu dolo nkdy v druh polovin roku 1984. Pibhl, e mu nco ho, a jestli bych mu nepjil na patnct minut kancel a sekretku, e

potebuje nadiktovat a odeslat njakou rychlou objednvku. Do t doby jsem ho opravdu znal jenom jako svj nejlep kontakt v bavorskm ervenm ki. Zaveli se v kanceli. Potom vyel a ekl, e to stihl jen tak tak, a zase rychle odjel. Za chvli za mnou pila sekretka, oi navrch hlavy a ekla mn, e j nadiktoval dopis jmnem njak firmy a e lo o objednvku na dlosteleckou munici a munici do raketomet a e pod n Hiedl podepsal doktora Gasta. Volal jsem mu hned, co to znamen a jestli takov vci mysl vn. Jeho telefon ale vzal Schmidt a sml se, e mi to lehce vysvtl, a se sejdeme. A rovnou do telefonu mi ekl, e jde jen o keft a e by chtli obchodn vyut moje kontakty v eskoslovensku. A jestli by mohl jet pt do Prahy se mnou. A tak to zaalo. Myslm, e si m tou Hiedlovou nvtvou jenom chtli otestovat." Hermann Schmidt byl skuten jednm z vedoucch manaer skupiny spolenosti Consen. Ta se v osmdestch letech stala nejvtm zprostedkovatelem nejenom obchodu se zbranmi, ale i vvoje raket a komponent chemickch zbran, pedevm pro Irk, Egypt a Argentinu. Jejich diskrtnch slueb pouvala, jak se pi pozdjm vyetovn ukzalo, i ada zpadnch vld. To je pro pochopen celho problmu velmi dleit. Skupinu tvoilo nejmn estnct stlch firem v nkolika zemch Nmecku, Francii, Itlii, vcarsku, Rakousku, Monaku, Velk Britnii a Spojench sttech. K provdn nkterch ''citlivch" obchod, kter byly otevenm poruovnm oficilnho mezinrodnho embarga na vojensky vyuiteln technologie, tato skupina zakldala jednorzov firmy, kter zanikaly okamit po dokonen transakce. Bavorsk zbrojask kontakty, pedevm na skupinu MesserschmidtBlkowBlohm, hrly v celm obchodnm systmu, jak se ukzalo, velmi dleitou roli, hlavn v organizaci a ve vvoji raketovch technologi. Velmi pravdpodobn sem nkam pat i splen tv doktora Eduarda Gasta. Hlavnm oficilnm zjemcem o vlastn raketov vzkum vak nebyl samotn Irk, ale jin, a do roku 1983 podobn nepopulrn vojensk reim v Argentin. Balistickou raketu krtkho doletu s nzvem Condor 1 zaal s mezinrodn pomoc vyvjet u v sedmdestch letech. Ji tehdy na projektu pracovali nmet projektanti a technici na obou stranch Atlantiku. Prv do Argentiny toti na konci vlky odeli dajn i nkte z odbornk z rozputnho nacistickho raketovho vzkumu. Ve veden spolenost, jako byli Messerschmidt a Siemens, mli mnoho znmch. Vsledky vvoje rakety nebyly ze zatku pli pesvdiv, a tak dajn prv bavort obchodnci z Consenu dodali argentinskm generlm jako nhradu odzkouen a velmi spn francouzsk rakety Exocet. Ty pak byly nasazeny i proti britskm lodm ve vlce o Falklandy v roce 1982. Po porce Argentiny zkrachovala v roce 1983 i sama vojensk junta a nov civiln vlda od ady vojenskch rozvojovch program upustila. Kontakty argentinsk armdy se skupinou Consen vak zstaly. V roce 1983 se objevil nov poadavek na vvoj balistick rakety stednho doletu a jej projekt dostal nzev Condor 2. O tuto raketu ml nejvt zjem prv Irk a ml k tomu velmi dobr dvod. Od roku 1981 vedl vyerpvajc vlku s Irnem, ktermu se podailo dobt st irckho zem na jihu zem. Irnsk armda navc zasahovala Bagdd, lec nedaleko od hranic, sovtskmi raketami SCUD, a to znan podlamovalo morlku v zzem. Irnsk hlavn msto Tehern, kter le v hlubokm vnitrozem, Irk zashnout nemohl, a prv proto usiloval o zskn raket s doletem alespo tisc kilometr. Takov rakety ovem mly pouze velmoci, a ty prosadily pijet hned nkolika mezinrodnch dohod k zamezen en zbran hromadnho nien a jejich monch nosi. Kdy si raketu nemete koupit, a mte dost penz, mete si ji zkusit nechat vyrobit na zakzku. A prv tak vznikl tajn mezinrodn raketov program, kter organizoval Egypt za pomoci pn z Consenu, platil Irk a veker zkouky soustek vyvjen rakety se provdly v Argentin. Prvn znmou smlouvu tohoto programu podepsal Consen v noru 1984. Tohle vechno ale Josef va zatm netuil. Kdy jsem o nco pozdji jel do Prahy, tak tam za mnou Schmidt piletl z Pae. Pamatuji se, e jsme se setkali v recepci hotelu Intercontinental. Nechtl uvnit o niem mluvit, a tak jsme li radji ven. To u mi bylo samozejm jasn, e jde o zbran. Chodili jsme kolem a on mi vysvtloval, e zprostedkovv dodvky vojenskho materilu pro Egypt. e jde o velkou vc a e pedstavuje mezinrodn skupinu, kter na tom spolupracuje s Ameriany. Ti jejich prostednictvm pes Egypt tie financuj dodvky vojenskho materilu pro Irk, kter vedl vlku s Irnem. A protoe irck

armda m pevn vzbroj ze sovtskho bloku, tak hledaj cesty a kontakty na Vchod. Americk firmy sem kvli embargu nemohou, tak se to dl pes skupinu Consen. V eskoslovensku se u pokoueli udat njak objednvky, ale nic se jim nepodailo. ,Mme pocit, e nm jako Nmcm nev,' kal Schmidt. A e pr by povaovali za velkou laskavost, kdybych jim nael kontakty na Omnipol." Tehdy jsem v SSR jet moc lid neznal, ale ekl jsem o tom prvnkovi a bvalmu prokurtorovi, doktoru Mouralovi, a zase Miloslavu Kolovi. O obou z nich jsem tuil, e by mohli mt ty sprvn kontakty. A to se potvrdilo. Moural mi po ase ekl, e to pedal editeli Kubkovi na federlnm ministerstvu zahraninho obchodu a tak nkam na V KS. Asi za ti tvrt roku m Moural zavolal, a pijedu, e se mnou ,v t vci'' potebuje mluvit. V Praze mi ekl, e je to projednan na V a s Omnipolem, a a 'hochm' pedm vzkaz, e obchodnci jsou pipraveni. Tak jsem to 'hochm' vydil." Pro jsem to dlal? Protoe jsem byl obchodnk a takhle to v obchod chod. Obchod stoj na informacch a kontaktech. J jsem pes Schmidta a Bavorsk erven k u tehdy ml skvl kontakty do Egypta a dlal jsem tam dky nmu ron obrat deset, ale i patnct milion dolar. Dal destky milion jsem dlal pes Hiedla s Bavorskm ervenm kem. Kdy vs nkdo takov pod o laskavost a zprostedkovn njakho kontaktu, tak urit nechcete odmtnout. Patit mezi tuhle sortu obchodnk a firem s nejlepmi politickmi kontakty a vlastnmi letadly bylo v obchodovn tm nejlepm doporuenm. Piznm se, e mi tehdy dlalo dobe znt se s nimi a patit mezi n. Bylo mi nco mlo pes ticet, vydlvali jsme velk penze, mli kontakty na piky bavorsk politiky a ctili jsme se jako NKDO. Ano, cel ta ,glamour' mi dlala dobe. Sm bych se zbran ani nedotkl, ale vidl jsem na vlastn oi, jak to funguje. Kdy dlte ve zbrojn brani, tak mte politick kontakty a vichni vs uznvaj Kdy prodvte mlko, nev o vs nikdo. Neml jsem proto sebemen dvod Schmidtovi nevyhovt." Pozdji jsem do Prahy pivezl Schmidta a potom jet jednou Schmidta s njakm vdem z firmy Bofors. Dovedl jsem je na Omnipol a pedstavil lidem, kte tam na n ekali. Ale do zasedaky jsem neel a u dnch jejich jednn jsem nebyl. Schmidt pak jezdil na dal jednn s Omnipolem do Prahy i beze mne, celkem tu byl sm asi ptkrt. Tak se stalo, e mi zavolali, piletli pro m do Curychu malm tryskem, odsud jsme zaltli do Prahy a oni si na letiti v tranzitu sedli na jednn s Omnipolem. J si mezitm vydil svoje vci ve mst, a pak jsem se s nimi zase svezl zptky. Byl jsem ale od zatku do konce pro ob strany jen prostednkem. Nebyl jsem soust toho obchodu. Ale kdyby se povedl, tak bych jist oekval protislubu." Tvrzen, e nikdy u dnch jednn nebyl, nebo e jenom pomohl pi pedstaven obou stran, plat pouze o jednnch Hermanna Schmidta a dalch obchodnk skupiny Consen. Sm Josef va ale, podle dokument StB a zznam Omnipolu, hovoil s eskoslovenskmi zstupci pi rznch jednnch do roku osmdest devt o zbranch prokazateln vce ne desetkrt. Vysoce postaven pracovnk Omnipolu, a zrove agent StB s krycm jmnem Blha", na schzce se svm dcm orgnem tetho nora 1986 tvrdil, e se s Josefem vou seznmil na konci roku 1985, ''kdy VA pi jednn v HTS FMZO (Hlavn technick sprva federlnho ministerstva zahraninho obchodu) doprovzel argentinskou delegaci, kter projevila zjem 0nkup specilnho materilu". Agent Blha nevdl, e ve stejn dob byl v Praze i Hermann Schmidt a e prv setkn s nm bylo, podle vzpomnek Josefa vy, hlavnm dvodem cesty argentinsk delegace do eskoslovenska. Ze stejn doby pochz 1i zmnka o pprav velk, a nikdy neuskutenn, dodvce eskoslovenskch zbran pro Argentinu, kter mla bt vlakem dopravena do pstavu v Jugoslvii, odkud by pokraovala lod. Zajmav je v tomto ohledu tak zznam z jednn HTS FMZO z 19. bezna 1986, kter vovu verzi o jeho pouze pomocn roli, jak se zd, potvrzuje. Zstupci Omnipolu v zznamu potvrzuj, e jednali se vou teprve v nvaznost na pedchoz jednn s Hermannem Schmidtem". vovi .byla nezvazn potvrzena monost dodvky 10.000 kus munice re 122 mm jako zkuebn dodvka". Pokud se tedy v beznu 1986 jednalo teprve o prvn zkuebn dodvce, nemohla j dn jin pedchzet. Omnipol pak podle stejnho zznamu podal Josefa vu, aby provil zjem o jin druh munice. ,P. va pislbil, e nae nvrhy sp. Schmidtem projedn a bude ns do 31. 3.

1986 informovat." A pak na opltku va informuje eskoslovensk obchodnky o cench nsk munice dodvan do Egypta. Obchodnk, kter rok a pl mluv o obchodovn se zbranmi, ale zatm nic nekoup, trochu neodpovd pedstav o protelm ''mezinrodnm dobrodruhovi", jak Josefa vu v roce 2005 nazval esk premir Ji Paroubek. I pozdji, a do roku 1988, kdy se skuten objev informace o vyjednvn o dvou stovkch tank a obrnnch transportr pro Egypt a Irk, se na destkch dalch strnek dokument z archiv StB bude opakovat stle stejn scn. Josef va piveze poptvku skupiny Consen na zbran, munici nebo chemiklie, vyuiteln pro zbrojn vrobu, probhne nkolik kol vmn technickch a obchodnch informac, pak se objev nhl zmny zadn a s tm i poteba dalch informac a nakonec se objev njak problm, kvli ktermu nakonec k transakci nedojde. Je to podivn, ale nikde se nakonec a doposud nepodailo najt doklad o jedinm dokonenm obchodu se zbranmi, na kterm by se Josef va podlel. O co tedy lo? Josefu vovi se do vyprvn viditeln nechce. Jako by byl smen s tm, e se povsti obchodnka se smrt u nem smysl vzprat. Rozhovo se, a kdy je konfrontovn se zjevnmi rozpory v dokumentech StB. ''Njakou dobu mi to trvalo, ale pak jsem pochopil, e Schmidtova skupina m krom vlastnho obchodu se zbranmi, ke ktermu m u nepotebovali, jet jeden cl a smysl. Zskvala pro Ameriany informace o vchodoevropskm zbrojaskm trhu. Nevm pro koho pesn. Byla to takov nepsan dohoda. Za to, e pomhali organizovat dodvky do Egypta, mli od Amerian velkou volnost ve vem ostatnm. Museli ale zaruit e se pes Egypt nebo Irk do komunistickch zem nedostanou embargovan technologie. Proto se v rznch komunistickch zemch dvaly velk poptvky na spoustu vc, jenom aby se testovala reakce zbrojovek a tch specializovanch pzetek, jako byl v Praze Omnipol. Proto se hodn pedstralo, poutly se informace a ekalo se, co to udl. A zrove se informace sbraly. Pedstral se teba zjem o tanky, ale clem bylo, aby se do toho vyjednvn schovala i informace o druzch nabzen munice. Vm, e se tak napklad podailo zjistit, e Rumuni zvtili dolet kau, a to znamenalo, e museli propaovat ze Zpadu embargovanou technologii na vrobu vysoce speciln chemie do munice. J jsem tuhle tipainu pro Schmidta, hlavn kolem chemie, dlal v eskoslovensku. Ostatn vchodoevropsk stty si dlaly samy, vtinou Gast osobn." Vbec nejrozshlej podobn operace probhala od ervna 1987 a do kvtna 1988, kdy se Josef va podlel na zprostedkovn jednn o nkupu dvou stovek tank a stejnho potu bojovch vozidel pchoty pro Egypt a Irk. Pi ten archivnch dokument se nelze nepodivit, e nemu takovmu v tehdejm eskoslovensku vbec nkdo vil. Egypt dajn odmtal sovtsk, polsk, maarsk a jugoslvsk vldn nabdky, protoe chtl pouze tanky T72 eskoslovensk vroby, a to i pesto, e mu Sovti u v t dob nabzeli podstatn modernj typ T80. Pak se zase objev informace, e jde o egyptsk ntlak na USA, aby povolily licenn vrobu americkch tank Ml v Egypt. Potom se vyskytne monost trojstrannho obchodu Omnipolu, s Josefem vou a maarskm podnikem zahraninho obchodu Technika. To vechno s adou informac o neprofesionalit konkurennch prostednk a dalch monch transakcch do Albnie ale skutek znovu utek'.. O tom, e StB mla o vech tchto jednnch perfektn pehled, svd i dokument XI. sprvy SNB Praha, 2. odbor, 1. oddlen z prvnho dubna 1988, kde se jako PSN TAJN navrhuje zaveden spisu provovan osoby pod krycm jmnem .STEIN'. Clem provrky bude zjiovn kontakt a styk STAVY na firmy a soukrom osoby z oblasti obchodn innosti se specilem, dle provit monost jeho ppadnho zpravodajskho vyuit." Ale vrame se jet na zatek. .Obas se potom pes moj firmu vymovaly faxy nebo vzkazy ohledn technickch detail, termn, nebo e u je nabdka hotov. Ale nakonec se to vechno v Praze zdrovalo a nikam to nevedlo. Pokud vm, tak Schmidtova skupina v SSR nikdy nic nekoupila. Pomohla ale naopak vdsk firm Nobel Chematur prodat do Pardubic dost drahou vrobn linku. spn, a beze m,

pro Egypany zadila dodvky vojenskho materilu z Polska, Maarska a Rumunska. Osobn si myslm, e j jsem pro ten keft v eskoslovensku byl spe brzdou, protoe se m ei jako 'emigranta' bli. A navc jsem u od roku osmdest est usiloval hlavn o zaloen spolenho vvoznho podniku s njakm eskm subjektem, kter by byl zdrojem podstatn lukrativnjch civilnch obchod." Za ty sluby pro Schmidtovu skupinu jsem ml oteven dvee v tom, co m zajmalo nejvc otevrali mi cestu k vojenskmu zdravotnickmu zsobovn v ad zem, ale hlavn do Egypta. Tam ml ppravu vbrovch zen na plazmu, derivty a dal lky na starosti pn, ktermu se kalo Mister Darwish. Jeho otec byl ve tictch letech generlnm zstupcem jabloneck biuterie v Egypt, a to pro m samozejm pedstavovalo dal vhodu. Kad rok kolem patnctho ledna byly tendry, a pak se tam jet dvakrt tikrt do roka muselo zajet. Brzo rno tam a pozd v noci zptky. Egypan brali hlavn krevn vaky, albumin, rychlou diagnostiku do ternu a spoustu medikament. Vdli jsme samozejm e velk st jde z Egypta do Jordnsk, a tam odsud do Irku. Se Schmidtem jsem ale v eskoslovensku dlal navc dobr obchody pes Art centrum. Vybral si pro sebe drah umleck dla a j mu zaizoval jejich vvoz. Schmidt sm ode m kupoval ron obrazy a sochy za ti sta a tyi sta tisc marek. A dalch pt nebo est lid z jeho skupiny podobn. Ukldali si do toho penze." .Obviovali tak m i Diag, e jsme pro Egypt dodvali zbran i z NDR. Pro Mistera Darwishe jsem z NDR skuten udlal jeden keft. Jenome nelo o toho generla, ale o jeho syna, kter obchodoval se zvaty. Nco se mu nepovedlo a on narychlo poteboval sehnat dodvku andulek a dalch kanr. Jeho otec se m zeptal, jestli bych neuml pomoci. Zeptal jsem se v NDR a shodou okolnost se mi pak s pomoc BIEG podailo bhem pr dn vybavit letecky do Egypta celou zsilku najednou. Njak novin pak po letech nkde vyhrabal faxov potvrzen, e dodvka dorazila v podku, a tvrdil, e vzkaz, kter znl nco jako 'Kani dorazili v podku' mus bt njak ifra pro dodvku zbran. K tomu se ned dodat u vbec nic." Josef va piznv, e nejble se k obchodnkm se zbranmi dostal opt dky vzjemnm ptelskm vpomocem" nkdy v roce 1986. Tehdy ho vyhledal Hermann Schmidt s dal dost o pomoc. lo o to, zda by nemohl, alespo paprov, zamstnat ve vcarsku jednoho jeho dleitho znmho, velmi schopnho chemika ze vdska. Celou pravdu se pr Josef va dozvdl a o nco pozdji. Mezi dleit partnery pn z Bad Tolz patily toti i vdsk zbrojovky Bofors a Nobel Chematur. Ty se dostaly do pot kvli podezen, e Bofors se vtzstv v souti na dodvku houfnic pro indickou armdu domohl pomoc platku. Ten znm, Gran Grimstead, pr ml k jednnm s indickmi politickmi pikami velmi blzko, a tak se chtl vyhnout potm tm, e zmiz na njakou dobu ze vdska. va v t dob shodou okolnost chemika shnl. .Nakonec pro ns pracoval asi pt let. Byl to vynikajc odbornk a navc i schopn obchodnk. Po skonen vyetovn ve vdsku se mohl vrtit dom. Vdl jsem ovem, e ze star spolenosti nevypadl a obas pro jejich obchody pouval i n fax nebo za nm jezdili k nm do firmy. Ten skuten o tch vcech musel vdt hodn, protoe dva z jeho bvalch spolupracovnk zemeli velmi podivn. Jeden byl zabit a druh tak njak neekan skoil pod vlak." Z roku osmdest osm tak pochz dajn pokus o sjednn vstavby tovrny na raketov paliva v NDR. Tehdy Josef va skuten pedstavil zstupcm BIEG Eduarda Gasta a zstupce vdsk zbrojovky Nobel Chematur. U jednn vak, alespo podle cestovnch zznam, u bt nemohl. Podle dostupnch informac se zd, e lo o nabdku prodeje dal vdsk linky na vrobu vysoce istch chemikli do NDR. Ty maj, jako ostatn vtina che mikli, dvoj pouit jak civiln, tak i vojensk. Myslet si ale, e by takto otevenm zpsobem bylo mon ve strategickm programu raketovch paliv obejt v t dob platn a vymhan spojeneck systm kontroly embargovanch technologi Severoatlantick aliance, je, eeno s rezervou, znan nepravdpodobn. Bavort obchodnci se nakonec koncem roku osmdest osm stali obt vlastnho spchu. Pin bylo vc, ale nejdleitj byla zmna pomru sil v irckoirnsk vlce. V dubnu 1988 zahjila irck armda na jin sti fronty na poloostrov Fao masivnm nasazenm chemickch zbran rozshlou ofenzivu. Chemick toky irnsk jednotky pln rozvrtily a obrtily na tk.

Demoralizovan irnsk armda u se z porky nikdy nevzpamatovala. Chemick toky pokraovaly a za krtkou dobu Saddmovy gardy obsadily vc ne tisc tverench kilometr irnskho zem a ukoistily tm est set dl a patnct set kus obrnn techniky, vetn stopadesti tank. Hrozilo, e padnou i prvn velk msta, a to by znamenalo konec reimu. 20. ervence podal ajatollh Chomejn OSN o zprostedkovn pm. Osmilet vlka, ve kter pilo o ivot zejm a jeden a pl milionu lid, skonila. Ve stejn den, kdy pm s Irnem vstoupilo v platnost, pesunul Saddm Husejn ti elitn divize Republiknskch gard spolu s letectvem na sever Irku a zahjil tok na Kurdistn. Jeho clem bylo co nejrychleji zdevastovat odbojn sever zem a vyhnat jet ped oficilnm ukonenm vlky co nejvce Kurd do oslabenho Irnu, ale i do Turecka a Srie. A prv tehdy se dopustil vn chyby. Dokud pouval chemick zbran ve vlce s mezinrodn neoblbenm reimem nboenskch fanatik v Irnu, svt jet mohl pedstrat, e nic nevid. Kurdov ale mli v zpadn Evrop a ve Spojench sttech silnou oporu ve statiscch emigrant. Jejich organizace umly vzbudit pozornost alespo sti novin a politik. A tak se svt dozvdl, e krom sovtskch sthaek a vrtulnk byly pro vypoutn ndr s chemickmi zbranmi nad kurdskmi vesnicemi pouvny i nmeck vrtulnky BO105, dodvan od bavorskho MesserschmidtBlkowBlohm vhradn pro civiln pouit", ale i upraven vcarsk ist vcvikov" letouny Pilatus PC7 a PC9. Propukl skandl, ale trvalo jet adu msc, ne zpadn vldy zaaly neochotn pehodnocovat postoj k Saddmu Husejnovi. Byl to pece jenom pli dobr zkaznk. Kdy nmeck spolkov vlda na podzim 1988 Messerchmidtu zamtla vydat licenci na vvoz dalch dvaceti vrtulnk, spolenost je do Irku dostala pes Londn. Jet v kvtnu 1989, dva msce po chemickm zmasakrovn kurdskho msta Halabda, probhlo ve Washingtonu americkoirck obchodn frum, kter zahajoval nmstek ministra zahrani A. Peter Burleigh. Obchod, vetn dodvek materil a zazen pouitelnho pro vojensk ely, pokraoval. Kdy ale Kongres zahjil oficiln vyetovn podlu americk vldy a firem na poruovn embarga na dodvky citlivch technologi do ady zem, skupinu Consen nebylo mon pehldnout. Bylo po vem, protoe na tohle jejich bavorsk politick kryt u nestailo. Mon e i tento problm" by se dal zvldnout, kdyby se pan Schmidt pedtm, na vrcholu slvy, nerozvedl. Byla to nejbanlnj historie, kterou lze najt. Pepracovan spn manaer, kter trvil vtinu asu na cestch a v kanceli, si pestal rozumt se zanedbvanou odkvtajc manelkou. Porozumn nael u svoj nov, mlad a dynamick sekretky. Z nov pan Schmidtov se ovem po pr letech vyklubala nasazen agentka izraelsk rozvdky. Dokud Bavoi za americk penze zsobovali konvennmi zbranmi Saddma Hussejna v jeho vlce s Irnem, bylo vechno v podku i z pohledu Izraele. Ale Izraelci nemohli pipustit, aby se Saddm, se svoj tehdy jet nezkrocenou touhou po zbranch hromadnho nien, dostal k raketov vzbroji. Pece mu v roce 1981 nerozbombardovali s obrovskm rizikem jadern reaktor Osirak, aby mu o nkolik let pozdji nechali dodat ze Zpadu raketov technologie schopn zashnout zem Izraele. Prvn vlka v Zlivu jen o pr let pozdji, v roce 1991, kdy Saddm zasahoval Izrael upravenmi sovtskmi raketami SCUD, jim dala za pravdu. Francouzskmu zstupci spolenosti nkdo vyhodil vzduchu automobil. Jen jako varovn pomrn mal bomba explodovala pkn v noci a opatrn, aby se nikomu nic nestalo. Pan Schmidtov byla na cestch, ale kdy se pan Schmidt vrtil z prce dom, v zamenm byt byl trochu posunut nbytek a na zahrad pesazen kvtiny. Jen jako upozornn. Potom za podivnch okolnost zemeli dva ze spolupracovnk spolenosti Bofors. A tak velmi rychle po americk domluv sthla i nmeck vlda, pesnji vlda bavorsk, podporu obchodn skupiny kolem Messerschmidtu. Pes jist podezen v novinch se v Mnichov nikdy nic nevyetovalo. Nikdo nebyl sthn, protoe se nic neleglnho vlastn nedlo. Natvaly se jen rakousk ady, kterm nebylo po chuti, e si u nich v Salcburku Bavoi zaloili a dreli kryc firmy Mondocom a Delta. A tak, jak u se to v podobnch ppadech dl, nastoupila kontrola bernho adu, a editeli Ludwigu Aumayerovi byla vymena pokuta za daov nik. A tm to zhaslo. Konec egyptskch kontakt Consenu a Mondocomu

znamenal i konec kontakt Josefa vy s pracovnky Omnipolu. Zhadn pan Hermann Schmidt zemel na potku devadestch let, ani by se se svoj pionskou manelkou rozvedl. V eskoslovensku byl naposledy v beznu roku 1990, kdy se zastnil oslavy narozenin Josefa vy v restauraci v Riegrovch sadech.

Kapitola 6 Cesta dom

Podle oficiln platn verze ministerstva zdravotnictv a adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch, pouit ve sporu s Diag Human, byl tedy Josef va ped rokem 1990 v eskoslovensku, ale i mezinrodn, neznmm podnikatelem... Rok osmdest devt byl ve skutenosti pro Diag Human obchodn mimodn spn. Firma mla zastoupen u v patncti zemch svta a jej celkov obrat se pohyboval v destkch milion dolar. Bylo to vc, ne eho dosahovaly vechny eskoslovensk farmaceutick firmy dohromady. Josef va byl na vrcholu, ale obchod ho pln pohltil. S vjimkou t tdn v ervenci, kter kad rok trvil s rodinou v Bechyni, byl neustle na cestch. Firmu dil ze svta pomoc telefonu a faxu. Ron prodal vce ne ti sta padest tisc litr stle danj krevn plazmy. Ped nkolika lety byl adoptovn do velmi uzavenho spoleenstv svtovch obchodnk s touto komoditou. Byl pravdpodobn vbec prvnm, koho generace zakladatel tohoto oboru pijala mezi sebe. O vlunosti tto skupiny svd fakt, e mimo tento klub mn ne dvaceti lid obchod s plazmou prakticky neexistoval. Vtina z nich sdlela osud idovskch podnikatel, vdc a lka, kte na posledn chvli stihli uprchnout ped nacismem z Evropy. Pesnji eeno ze stedn Evropy. Mnoz z nich tak v njak fzi svoj kariry proli firmou Johnson & Johnson, anebo alespo patili mezi jej obchodn partnery. A to byla znmka kvality, protoe Johnson & Johnson byl zakladatelem vzkumu krevnch derivt a prmyslov frakcionace krevn plazmy ve svt. U v roce 1943 otevel na pkaz americk vldy prvn laboratoe a frakcionan linku v San Diegu v Kalifornii s ko lem vyeit zsobovn armdy ve zbytku druh svtov vlky. Mon i tady pomohl Josefu vovi jeho esk pvod. Brzy po svm nstupu k firm Johnson & Johnson se stal chrnncem hned t len tohoto klubu. Dva z nich, Levine a Pollack, oba nositel Nobelovch cen, vedli u firmy vzkumn programy. Tet, Paul Carlos Ehrlich, pochzel pmo z eskoslovenska a vedl nejmocnj americkou organizaci v oboru New York Blood Center. va brzy prokzal, e bude pro klub pnosem. Piel tam jako jeden z nejlepch prodejc v historii Johnson & Johnson, ukzal invenci a partnerskou spolehlivost, absolutn mlenlivost a otevel nov trhy. Pijal striktn staromdn styl osobnho obchodovn mezi leny klubu, pi kterm se i ty nejvt obchody dojednvaly podle tradice a pi poslednm douku kvy po obd, pi kterm se o obchodovn nesluelo pronst jedin slovo. Do kancel se nechodilo. Sta pnov si nkdy jen vymnili pr slov vestoje u atny pi oblkn kabt a obchod byl uzaven. Nikdo z nich asi netuil, e rok osmdest devt a kolaps komunistickho impria se mohou stt zatkem jejich konce. Bhem ptch deseti let se poet zpracovatel smrskne na desetinu, a vtzn giganti rozdl svt mezi vlastn zsobovac divize, kter odkoup nebo pevezmou vechny zbvajc leny pvodnho klubu. Josef va u mezi nimi nebude. Koncem osmdestch let vak jet pat mezi nejrespek tovanj hre a vbec netu, jak jeho spchy znepokojuj konkurenci mimo tento klub. Jak dosvduj i materily Sttn bezpenosti, sna se najt jakoukoliv cestu, jak prolomit monopol, kter v SSR mly na zahranin obchod specializovan pzetky". Na vech stranch zkoum monosti zaloen spolenho exportnho podniku. Tu, e po zmnch v Sovtskm svazu se dve nebo pozdji zanou zmny prosazovat i u ns, a chce bt pipraven. V roce 1988 se zaalo zdt, e by se mu mohlo zat dait i v eskoslovensku. Ministerstvo konen pochopilo mru zaostalosti a poprv zaalo vn jednat o rozvinut kooperace se zahranin firmou v zjmu zajitn frakcionanch produkt z lidsk erstv zmraen plazmy produkovan s. transfuzn slubou''. V roce osmdest osm a devt mu Josef va postupn pedkld nkolik konkrtnch nvrh spoluprce, dokonce i

spolen s eskoslovenskm vrobnm drustvem Ekoterra. Dokument ministerstva zdravotnictv ze z 1990 piznv: Jak vyplv z materil uloench na MZ R, jednal tehdej hlavn odbornk dr. Kvasnika s firmami IMMUNO Vde, Diag Human vcarsko a Biotransfusion Francie. Konkrtn projekt pedloila pouze fa Diag Human." Z druh strany to potvrzuje i zznam z podrobnch dvoudennch jednn s firmou IMMUNO v dubnu 1989, ze kterch lze vyst, e rakousk firma, ze kter se brzy stane jeho nejvt konkurent, byla natolik nespolehliv, e zruila u dohodnut termn kolen o odbru krve do plastickch vak. Pesto mly bt do 20. kvtna pipraveny dal odborn podklady, po jejich zhodnocen lze, v ppad oboustrannho zjmu, pistoupit k pprav nvrhu smlouvy o realizaci novho zpsobu odbru drc v jednotlivch krajch Pily politick zmny a ministerstvo nestihlo dokonit jednn v roce 1989. U v noru 1990 se ale jedn znovu. Josef va je stle jedinm, kdo pedkld eskmu ministerstvu propracovan konkrtn obchodn model s nabdkou vru a okamitho zahjen spoluprce. Dnsk zpracovatel plazmy Novo Nordisk byl v tto chvli se spoluprac s Diag Human natolik spokojen, e s nm zaal jednat o dohod o vzjemnm exkluzivnm zastoupen a rozvoji trhu, kter by zahrnovala prakticky cel rozpadajc se sovtsk imprium. Zdlo se, e jeho vize pedbhnut konkurence a ovldnut vchodoevropskho trhu se zan naplovat. Sedmnctho listopadu je ve Spojench sttech. Zprvm z eskoslovenska nevnuje pli pozornosti. O deset dn pozdji je v Praze na jednn na ministerstvu zahraninho obchodu. V dii z t doby m poznmky o projednvanch cench derivt a vybav si i jmna lid, se ktermi jednal. Na demonstrace nebo vzruen v ulicch si nepamatuje. Po ne celch tyiadvaceti hodinch a nkolika schzkch odlt do Curychu. Znovu pijede a na jae. Jeho lid zaali hned po listopadu pipravovat zaloen eskho podniku, kter by konen rozjel repliku vchodonmeckho spchu i v eskoslovensku. Patnctho bezna, o vce ne rok dve, ne se k podobnmu kroku odhodl kdokoliv z konkurence, je zaloena spolenost Conneco, ve kter vv Diag Human drel, novm zkonem zahraninm subjektm maximln povolench, tyicet devt procent akci. Vechno, zd se, hraje v jeho prospch. A pesn na tomto vrcholu Josef va udlal chybu. Snad by se to dalo nazvat momentlnm nedostatkem pedstavivosti. Ale mon, e tomu opravdu nic nenasvdovalo. V Polsku u vldla bval protikomunistick opozice, ale stt a obchod fungovat nepestaly. V Maarsku se zase komunistick reim reformoval shora, ale na obchodn vztahy to tak nemlo dn dopad. Josef va si nedokzal pedstavit, e prv doma v eskoslovensku by nkolik let budovan pozice a kontakty mohly pes noc pestat mt cenu. Na vrcholu spchu se spolehl na logiku, kter pestvala platit. Spoleenstv lka, kte se zabvaj transfuzn slubou a lbami chorob krve, bylo a zstv velmi mal. Na pelomu osmdestch a devadestch let to v esk republice bylo nanejv nkolik mlo destek odbornk. Primi vech transfuznch oddlen se osobn znali a byli v kontaktu. Internet a email doraz do ech a na Moravu a v roce 1992, ale i bez nich vdli vichni v oboru vechno. V prvnch mscch roku 1990 se jet zdlo, e roky pprav se Josefu vovi vyplatily i v eskoslovensku a zajistily mu nskok ped konkurenc, o kterm tolik snil. Naprost vtina eskch i slovenskch odbornk u ho znala a s nm i jeho projekt. Vdli samozejm o zaloen spolenosti Conneco a mnohm z nich u nov firma dodvala lky a dal zdravotnick poteby. Transfuznm oddlenm se pes noc otevela monost rychl modernizace a poprv v historii < 104 > i vytven zisku. Jednn firmy Conneco s ministerstvem zdravotnictv proto postupovala velmi rychle. vovi odprci vyjadovali v pozdjch letech podezen, e za tmto spchem mohla bt jenom korupce a dajn nadstandardn vztahy s prvnm polistopadovm ministrem zdravotnictv, profesorem Pavlem Klenerem. Takov nadstandardn vztah" lze jen st vybudovat na nanejve dvou znmch setknch, pokad letmch a ve vtm potu osob. Nic z dostupnch informac tedy podobn domnnky nepotvrzuje. Mnohem pravdpodobnjm vysvtlenm je prost skutenost, e Conneco, na rozdl od ostatnch konkurent, mlo na jae 1990 v esk republice u

fungujc tm a hotov projekt komplexnho een problm transfuzn sluby a zskvn krevnch derivt. Ji zatkem ervence 1990, pr dn po prvnch svobodnch volbch, proto mohla bt zstupci ministerstva a spolenosti Conneco parafovna takzvan Rmcov dohoda historicky vbec prvn dokument, kter v esk republice pesn definoval vechny technick, odborn a obchodn podmnky mon spoluprce pi zajitn bezpench lk na len chorob krve, vyrobench vhradn z esk plazmy. A nejpozdji v tto chvli konkurence pochopila, e j ujd vlak, a zaala horenat hledat protizbra. Nvrh na kooperaci s eskou akciovou spolenost Conneco byl pedloen u koncem kvtna ke schvlen na porad veden ministerstva, ale korektn ministr Klener nechtl init zsadn strategick rozhodnut tsn ped volbami, kter mohly znamenat, a tak ponkud pekvapiv znamenaly, jeho odchod z funkce. Jako nejzaz termn projednn byl proto uren jednatict ervenec roku 1990 a rozhodnut ponechno na novm ministrovi. Mlo jt jen o nevznamn zdren. Zdnliv neexistoval jedin dvod ke znepokojen. Nikdo jin, kdo by nabzel monost poskytnout vr pro rychlou modernizaci transfuznch oddlen a vrobu modernch derivt vmnou za dodvky plazmy v budoucnosti, v t dob ani v esk republice, ani na Slovensku, nebyl. Conneco nabzelo spoluprci itou na mru podle poteb kad nemocnice. Vichni ostatn chtli bez vjimky jen prodvat hotov derivty. O estnct let pozdji to potvrd i historick analza americkho Marketing Research Bureau, nejdleitj svtov autority v oboru prmyslovho zpracovn krve a obchodu. editel MRB Patrick Robert ve sv analze doslova napsal, e model navrhovan v roce 1990 Diag Human byl pro eskou republiku v tehdejch podmnkch nejlep". Hned v dal vt prozrad pozoruhodnou vc: Na rozdl od Diag Human, ani jeden ze dvou frakciontor (Immuno a Grupo Grifols), vybranch v roce 1991 eskm ministerstvem zdravotnictv aby zpracovvaly plazmu odebranou v esk republice, neml jakoukoliv pedchoz zkuenost s organizac sbru zskan plazmy v ciz, a dokonce ani ve vlastn zemi." (zvraznn autor) Podivn vc. Ministerstvo odmtne hotov, sedm let odzkouen a na mru kad esk nemocnice it projekt, pipraven k okamitmu pouit, aby s vce ne ronm zpodnm rozhodlo ve prospch dvou firem, kter s nm takovm nemly sebemen zkuenosti. Ministerstvo zdravotnictv i prvnci sttu budou naopak jet v roce 2007 ve sporu s Diag Human jenom donekonena opakovat, e nic z toho nikdy neexistovalo, anebo nemlo dn vznam. Nepinesou jedin dokument, kter by jejich ne" vysvtlil. Kdo z editel nemocnic a prim transfuznch oddlen, kte na jae 1990 dostali anci vlastn aktivitou rychle vydlat na nov vybaven, lky, lep platy a monosti cestovat, by to chtl odmtnout? Bylo snad lep plazmu znehodnocovat jako doposud? Nebo ekat, a se nkdo na ministerstvu rozhoupe? Transfuzci" chtli co nejrychlej zmnu, a velmi rychle se proto dostali do otevenho sporu nejenom s ministerskmi ednky, kte nechtli pijt o mocenskou kontrolu, ale i s tradin uvaujcmi odbornky na lbu hemofilie. Pro ty byla mylenka na jakoukoliv formu pronikn penz" do vzkumu nebo lby zatm rovna svatokrdei. Jejich dalm argumentem byly stle aktuln obavy z rozen nkazy AIDS. Nikdo z hematolog nanetst neznal dostaten podmnky, kter v oboru panovaly na zpad od eskch hranic. Mli jen svoje pesvden o nemravnosti .prodeje krve jako sousti lidskho tla". A proti keftu s lidskmi orgny" bylo teba bojovat vemi prostedky. V t dob to pr jeden z prim pirovnal k ve v neposkrvnn poet: .Derivty jsou jako Je. Najednou se objev a my je kupujeme, ale nesmme pemlet o tom, jak vznikly. Vme, e se nedaj vyrobit z nieho jinho ne z lidsk krevn plazmy. Vme, e vzkum, postaven linky, zskn plazmy, vroba a dovoz nco stoj a mus se zaplatit. Ale kdy chceme nabdnout nai plazmu, abychom, pesn v souladu s doporuenm mezinrodnch organizac, pouvali k lb pacient lky z esk plazmy, kter je nejmn zatuje, ozna ns ministerstvo pomalu za paerky." A tak se v eskoslovensku na jae 1990 rozhoel spor popisovan mezi zasvcenci jako konflikt transfuzci versus hematologov". Hematolog bylo poetn mn, ale zato mli obsazen

prakticky vechny vznamn mocensk pozice. A co bylo nejdleitj, mli velmi blzko k oblbenmu politikovi Obanskho fra, doktoru Martinu Bojarovi, kter se po volbch v ervnu 1990 stal novm eskm ministrem zdravotnictv. Humanista s mimodn velkm morlnm kreditem, a na tu dobu nezvykle jasnou koncepc zsadn reformy zdravotnictv, se zdl bt zrukou rychlho a profesionlnho een tohoto problmu. Brzy se ovem ukzalo, e nov ministr m vedle nespornch pednost i ti velk slabiny. Jako vynikajc lka nerozuml ekonomickm otzkm, nebyl dobrm byrokratem a jako humanista, upednostujc pi een problm mravn aspekty, byl snadno manipulovateln. Psycholog Slavomil Hublek byl od ledna 1990 mluvm ministerstva a tajemnkem Martina Bojara s titulem vrchn ministersk rada. Na fungovn ministerstva vzpomn takto: Byla to hodn dramatick doba. Martin Bojar si jako nov mi nistr dal za kol pipravit privatizaci zdravotnictv a pechod na pojiovac systm. Ale lkai najednou chtli vechny zmny te hned. Rozpadaly se Okresn stavy nrodnho zdrav (ONZ) a vechny nemocnice chtly okamit vechno komercionalizovat, i kdy o tom nikdo nic jet nevdl. Bojovalo se o vznik komor a pojioven. Pracovali jsme dvacet hodin denn a neustle odreli politick a lobbistick tlaky. Krev pro ns na zatku byla zcela na okraji zjmu. Ani j, ani Martin Bojar jsme tomu oboru nerozumli. Nevdli jsme nic o tom, jak funguje zpracovn krve v zahrani. Dvanct a trnct hodin denn jsme eili jen ty nejakutnj problmy. Ministrovi kad den nosili ohromnou hokejistickou taku poty a on trval na tom, e ji mus prohldnout osobn. Vdycky ji stail pest pes noc a na kad dopis pipsal rukopisnou poznmku, jak zleitost vydit. Z dnenho pohledu jsme asi mli vypjat etick zsady. Snaili jsme se o nasazen nejvych norem. Mysleli jsme si, e se spolenost bude ubrat smrem k vym morlnm clm. Take kdy pilo na krev, tak jsme si mezi sebou kali, e s krv dobrovolnch drc nelze obchodovat. Sami jsme v t dob chodili dvat krev na veejn akce, abychom drcovstv podpoili." Argument "jak vysvtlme drcm, e by se krev a plazma mly prodvat?" se za ministra Bojara brzy stal oficilnm stanoviskem ministerstva. Otzky kolik ns to bude stt?", kdo to zaplat?" a pedevm d se to udlat tak, aby to neplatil sttn rozpoet?" jet do eskho zdravotnictv nepronikly. Tehdej hlavn odbornk pro obor transfuzn sluby a lby chorob krve, docent Vladimr Kulich, byl jednm z mla odbornk blzkch ministerstvu, kdo proti tomu vystoupil. Byl otevenm zastncem ekonomickho pstupu a poadoval co nejrychlej vyeen krize oboru zavedenm komern smluvn frakcionace v zahrani. Byl jednm z velmi mla eskoslovenskch odbornk, kte se jet ped listopadem byli podvat nejenom v NDR, ale i v zpadn Evrop, aby pochopil, jak smluvn frakcionace funguje. Tvrdil, e penesen ekonomick zodpovdnosti na nemocnice ministerstvu uet prostedky, kter bude mon pout jinde. Ministerstvu pak ml zstat tvrd dozor nad dodrovnm psnch mezinrodnch podmnek sprvn vrobn praxe. Jeho nesouhlas s novou lini ministerstva byl ryze odborn, ale protiargument druh strany ml do odborn debaty daleko. To, co mu zlomilo vaz, byla jeho nkolikalet osobn a profesionln spoluprce s Josefem vou. Oficilnm dvodem vak bylo zjitn, e nkolik let byl i spolupracovnkem Sttn bezpenosti s krycm jmnem Ada. Byl to prv prim Kulich, kter podle zprv StB u v roce 1985 objdl se vou okresn transfuzn stanice, aby spolen zmapovali situaci a pipravili jejich modernizaci. StB ho dokonce ve svch tehdejch materilech podezrala, e jeho prostednictvm dochz smrem ke vovi mk niku dvrnch a utajovanch skutenost". Jet ped rokem 1989 tak Josefa vu nkolikrt navtvil ve Spolkov republice a ve vcarsku. Konflikt transfuzk s hematology, nov rozdmchvan u siln znepokojenou konkurenc, signalizoval, e pomysln klatba, vyhlen .hematology" nad Josefem vou, se penesla i na nj. Nov ministr Martin Bojar ho proto, jako jednoho z prvnch, u v beznu 1991 odvolal z funkce. Novm hlavnm odbornkem se pak stal jeden z nejvraz njch pedstavitel strany .hematolog", editel nejdleitj ho oborovho vdeckho centra v eskoslovensku stavu pro hematologii a krevn transfuzi v Praze, docent Jan Neuwirth. .Neuwirth byl moc fajn chlap," vzpomn primka Vorlov, .a moc jsme si vili. Take kdy nastalo to hnusn obchodnick klima a konflikt s

transfuznmi centry, tak Neuwirth byl jeden z mla lid, kte za nmi stli. Ns moc nebylo." Od tto chvle o budoucnosti oboru rozhodovala prakticky jenom trojice odbornk z jedinho pracovit: docent Neuwirth a jeho dva stejn smlejc podzen, Zdena Vorlov a Petr Turek. Cesta pro potlaen vzpoury ''transfuzk" byla otevena. Ekonomick mylen bylo, obrazn eeno, ministerstvem prohleno za kacstv. Docent Neuwirth okamit po svm jmenovn pivedl doktora Turka na ministerstvo a prosa dil jeho jmenovn jako zvltnho poradce ministra pro otzky transfuzn sluby. Tato trojice dostala za kol i vytvoen nov koncepce modernizace transfuzn sluby, kterou by ministerstvo prosazovalo. Odborn diskuze skonila, ani by se nkdo namhal alespo pochopit ekonomick a obchodn zvyklosti v tomto oboru ve svt. Zaneprzdnn ministr ponechal svm poradcm zcela volnou ruku. Vzpomnka primky Zdeny Vorlov pomh upesnit, jak se utvel nzor ministerstva: Ke konci osmdestch let sem zaal jezdit profesor Paul Ehrlich z New York Blood Center, a ten nm kal, e va nem v oboru dobrou povst. Ml pr vyuvat informace o konkurenci a vyvet zmraenou plazmu, fingovan jako ovocn vy ze Slovenska. Chtla jsem pozdji, aby nm to dal psemn, ale bylo mu u pes osmdest a nechtl se do toho plst. Mrzelo m to, protoe to, co nm ekl o vovi to byla jedna z mla astnch orientac, dky nim jsme do toho veho zaali trochu vidt. Mm dojem, e my s Turkem jsme trochu ovlivnili Neuwirtha a Bojara k tm ostejm zsahm proti vovi, kdy jsme jim vechny ty informace poskytli." Zajmav je ovem zjitn, e profesor Ehrlich, kter byl pvodn velkm pznivcem Josefa vy, se s nm rozeel po roce 1986. Tedy pot, kdy prv s odchodem vy od firmy Johnson & Johnson, spolenost pestala profesoru Ehrlichovi dotovat jeho vzkumn program a cesty. Nen bez ironie, e jeho msto kontaktu do eskoslovenska zskala se vovm pispnm doktorka Daniela Melicharov z motolsk nemocnice. Na msto sponzora, jak uvidme, logicky pilo konkurenn Immuno. Pan primka Vorlov vak nic z toho nemohla tuit. Prvnm krokem novho veden ministerstva bylo nepodepsn u odsouhlasen a parafovan Rmcov dohody s firmou Conneco. Hledmeli dvody, stoj za to ocitovat u zmnn intern materil ministerstva ze z roku devadest: V dob, kdy mla porada veden materil projednat, vyskytly se nmitky proti zpsobu vbrovho zen, a jeliko je nebylo <uo> mono z uloench dokument jednoznan vyvrtit nebo potvrdit, rozhodli oba nmstci pipravit dn vbrov zen." V t dob u toti ministerstvo bombardovaly protesty a ntlak konkurence, kter pochopila, e by dky tomu o eskoslovensk trh mohla pijt. lo pedevm o rakouskou spolenost Immuno, kter byla a do listopadu osmdest devt dky dobrm vztahm s ministerstvem monopolnm dodavatelem krevnch derivt do eskoslovenska. Lobbistou firmy formln ovem pouze .externm konzultantem" byla u njakou dobu prv doktorka Daniela Melicharov. Ta se pro pt dva roky stane klovou osobou cel kauzy. Amatrskost prce poslaneck vyetovac komise v letech 20032005 potvrzuje fakt, e komise se o existenci a vlivu pan Melicharov za cel tm dva roky svoj .usilovn prce" ani nedozvdla. Ale zptky k dokumentu: Nm. Kadrnoka vyzval svm dopisem z 9. srpna 1990 firmy: Immuno AG, R. Heintel, prof. Heiniger, prof. Bantjes, Conneco, Imunan.p. a SOLk nabdkm kooperace s termnem do 31.8.1990. V termnu reagovali IMMUNO, Heiniger, Conneco, Imuna a SOL. Imuna a Heiniger zaslali pouze dopisy se zjmem o spoluprci, ale bez konkrtn nabdky. Podmnkm vbrovho zen sten nebo zcela vyhovovaly nabdky: IMMUNO, Conneco a SOL." Poslaneck vyetovac komise dokonce zjist, e dopis nmstka Kadrnoky byl rozesln celkem do jednadvaceti evropskch zem. Potvrzuje to snahu o co nejrychlej modernizaci oboru, a poadavky jsou proto jasn a tvrd. Nebyl dvod je mnit, protoe se o nich jednalo s nkolika zahraninmi firmami u dle ne rok a navc na stole u leela parafovan nabdka Conneco, obsahujc zvazek splnit beze zbytku vechny poadavky ministerstva. V tto chvli lo o vechno a vichni mli poloit karty na stl. Vtz ml pod sankc do ticeti dn dodat pro prvnch pt a

sedm transfuznch stanic pstrojov vybaven, vetn zajitn servisnch oprav, ml zajistit centrln skladovn zmraen plazmy v esk republice, frakcionaci v zahrani, dodn vak a testovacch souprav, odbornou spoluprci s ministerstvem a prokolen personlu transfuznch stanic. Oekvalo se, e nejpozdji v polovin roku devadest jedna by do eskch nemocnic mly dorazit prvn modern krevn derivty, vyroben u zahraninho frakciontora vlun z esk plazmy. Conneco bylo pipraveno. Po mscch pprav a objdn republiky u mlo pipraven k podpisu detailn individuln smlouvy s jednotlivmi nemocnicemi s pesnmi seznamy potebnho zazen. Pstroje a vybaven byly ve skladech, anebo objednvny. Do ticeti dn by ale mly bt na svm mst. Jedin, na co se ekalo, bylo rozhodnut ministerstva. Nmstek Kadrnoka jmenoval na nvrh hlavnho odbornka konen vbrovou komisi, a ta se sela jedenctho z ve tinct hodin. Zpis z jednn komise prav: ,1. nabdka s. p. SOL neodpovd pln zadn, neobsahuje zpsob zajitn transfuznch oddlen pstrojovou technikou a spec. zdrav, materilu, hovo se pouze o ochot zpadnho partnera toto vybaven zajistit. Termn 30 dn povauje nabdka za nereln. Zajitn faktoru VIII z vlastn produkce garantuje a ve 4. tvrtlet 1991, piem nebyl dosud dn k registraci do SKL. Komisi jsou znmy podmnky vroby v SOL, kter t. . neodpovdaj sprvn vrobn praxi." Stoj za zmnku, e Ustav sr a okovacch ltek, pozdji pejmenovan na SEVAK, zvazek vyrobit faktor VIII koncem roku 1991 nesplnil. Pamtnci si jeho tehdej provoz v Korunn ulici na praskch Vinohradech pipomnaj srovnnm s pchnoucmi jatkami. Nikdy neml zahraninho partnera, kter by dodal zazen pro transfuzn stanice. Nikdy nevyrob ani gram derivt poadovan kvality a protivirov ochrany. V devadestch letech je v nm nkolikrt pozastavena vroba pro nesplnn podmnek sprvn vrobn praxe. Jeho zpackan privatizace s vytunelovnm tm miliardy korun sttnch garanc a nesplacench vr skonila v roce 2000 podivnm bankrotem. n2. nabdka firmy IMMUNO je bezesporu zajmav, jde o renomovanou firmu tradin dovejc faktor VIII a IX do SFR, < 112 > bohuel nabdka postrd konkretizaci zajitn vybavenosti transfuznch oddlen a klade si podmnku dalho osobnho jednn v tto zleitosti, tebae mla od loskho roku na tato jednn dostatek asu." Brzy se uke, e Immuno se odmt podlet na zajitn vybaven transfuznch stanic a odmt vlastn celou ministerskou koncepci. Chce pouze prodvat svoje hotov vrobky a jako velk stupek nabdne zpracovn pouze plazmaforetick plazmy. S budovnm njakho novho systmu na zskvn erstv zmraen plazmy z pln krve, nato s jeho vrovnm, nechce mt nic spolenho. Nikdy pedtm, ale ani nikdy pot, se tato firma nepodlela na dnm projektu smluvn frakcionace. 3. komplexn nabdku pln odpovdajc zadn pedloila a.s. Conneco. Zvr: vbrov komise doporuuje porad veden dv alternativy pro rozhodnut: 1.Jeli situace natolik zvan, e vyaduje okamit een, a to podle vyjden zstupc transfuznch oddlen a hlavnho odbornka je fakt, pak pijmout nabdku a.s. Conneco a uzavt smlouvu na 23 roky, piem rmcov dohoda by se vzala na sankce pi nedodren nabdnutch podmnek. 2.Jeli mon odklad (pak ovem nelze projekt realizovat do konce roku), jednat znovu s firmami IMMUNO, SOL, Imuna a Bantjes, kter pedloily nabdky dodaten. Budeli porada veden trvat na pedloench podmnkch vbrovho zen, vbrov komise konstatuje, e zadn vyhovuje v plnm rozsahu pouze a.s. Conneco. Na tchto zvrech se komise shodla jednomysln Vbrov zen", .vbrov komise", dokument zn jednoznan. ExministT Bojar ale bude v budoucnosti trvat na tom, e lo o pouh nezvazn poptvkov zen. Oficiln verze eskho sttu, pevzat i vyetovac komis parlamentu, dodnes tvrd, e toto zen nikdy nebylo .uzaveno". Tvrzen jej pedsedkyn Hany ediv, e Conneco a jeho nstupce Diag Human .nesplovaly poadavky na zajitn frakcionalizace a vrobu lk, protoe

samy tyto innosti neprovdly" neodpovd skutenosti. dn takov poadavek v podmnkch vbrovho zen nebyl. Pokud oficiln verze nesed, je nutn hledat jin vysvtlen. Kdy se, podle zsady starho mskho prva, odvme zeptat na to, komu zruen takto jednoznanho posouzen nabdek poslouilo, objev se mnohem jednodu a pravdpodobnj vysvtlen, ne nabz ono oficiln. Karty byly vyloeny na stole a vsledek byl vc ne jednoznan. To ovem znamenalo tak to, e od tto chvle u konkurence nemohla Conneco zastavit normlnm zpsobem. Pokud ale nemohu splnit zadn sm, je mon zniit dobrou povst toho, kdo to um. Vdy vy cle a principy, jako jsou zjmy pacient" a poteby humanizace eskho zdravotnictv", omluv i ponkud nestandardn postupy. Lze jenom smutn konstatovat, e nezkuenost a naivita porevolunch f jinak duchem stle pedlistopadovho ministerstva tomu napomhala vc, ne se zdlo. dn zdrav instituce s fungujcm vnitnm dem kontrolou by nemohla podlehnout ntlaku nkolika jednotlivc. Ale pesn to se v tomto ppad stalo. Okamit po skonen jednn komise se zstupkyn firmy Immuno Daniela Melicharov dozvd od lenky vbrov komise MUDr. Zdeny Vorlov detaily o jeho prbhu. To lze prokzat mimo jakoukoliv pochybnost, protoe v archivu poslaneck vyetovac komise se najdou dva dopisy odeslan nazt po jednn vbrov komise. Doktorka Melicharov rozhoenm osobnm dopisem oslovila ministra Martina Bojara. Jako extern konzultant firmy Immuno" protestuje proti naprosto neregulrnmu" prbhu vbrovho zen. Jde o vechno a rukavice slunosti mus dol. Melicharov zn ministra osobn z motolsk nemocnice, a tak nasazuje poplan tn. Jinak ctihodn firma, kter se pvodn poadavky ministerstva nehodily, musela zskat as a k tomu se, v podn jej extern konzultantky, hodilo i trochu estbckho udavastv: Nezbv nm, ne pipomenout jist minul kontakty prim. MUDr. V Kulicha s bvalm zamstnancem fy ORTHO Diagnostics /nyn astnk ve fy Diag Human/," pe se v dopise. Pdt nestandardnch zkratek a pouvn neplnch slov v jedin vt prozrazuje vrazn rozilen. Dopis vytk jednn komise i domnl formln nedostatky a kon vtou: Povaujeme za nutn, z hlediska hjen reputace firmy, v dohledn dob ppadn dodat dal podrobnosti k tomuto problmu a povaujeme za nutn Vs o vci informovat" Doktorka Vorlov pe, podle nkterch tvrzen dokonce na stejnm psacm stroji a urit ve stejn den, dopis pedsedovi komise docentu Podstatovi na ministerstvo. Jej argumenty jsou odborn a pochopiteln. Po ptaticeti letech prce v klovm stavu pro hematologii a krevn transfuzi to byla prv ona, kdo dosud rozhodoval spolen s ministerstvem o dovozu derivt a jejich rozdlovn do kraj. Jinak ne pes jej oddlen v HKT se do eskoslovenska nic nedovelo. Bez jejho vdom a souhlasu se doposud v oboru nic nehbalo. A te by se to mlo zmnit. Z minulosti byla zvykl na dodvky pouze od Immuno a jej kontakty s touto firmou a oboustrann respekt byly povstn. Legendou se stal jej zsah a zchrana ivota hemofilika, jednoho z pti pasar, kte v sedmdestch letech peili pd dopravnho letadla do jezera pobl Bratislavy. Se zlomeninami obou nohou doplaval na beh, ale lkai v Bratislav ho nemohli bez lk pomhajcch srlivosti krve operovat. MUDr. Vorlov zburcovala ve Vdni svoje kontakty v Immuno a firma bezplatn vnovala potebnou dvku derivt a jet ji odvezla na hranice. Tam u pan doktorka vydila jej proputn a rychlou dopravu autem do Bratislavy. Bez jejho zsahu by pacient s nejvt pravdpodobnost u pt den zemel. Jej dlouhodob spoluprce s rakouskou firmou byla podle veho prosta jakhokoliv osobnho prospchu, ale zcela jist byla i naprosto nadstandardn. V dopise ministerstvu upozorovala na to, e zatmco derivty Immuno jsou podle n v eskoslovensku znm, .preparty k substitun lb od firmy CONNECO nikdo ze len komise podrobnji nezn". lo mon o nechtn drobn odborn faul, protoe Conneco nebylo vrobcem a v rmci svho projektu komplexnho een modernizace zajiovalo dodvky znmch a v eskoslovensku postupn registrovanch modernch prepart dnsk spolenosti Novo Nordisk. Ty byly v t dob nesporn povaovny za svtovou piku. Dr. Vorlov psala, e povauje jednn komise za uspchan a dala o zaazen svch nmitek do zpisu mspolu s pipomnkou o ekonomickm rozkladu, kter by mla zhodnotit nabdku obou firem".

V tomto bodu je skuten koda, e ministerstvo podobn srovnn tehdy neprovedlo. Pedloen nabdka Conneco obsahovala pesn cenov kalkulace a cenky nabzenho zazen, testovacch souprav a vak. Immuno odmtlo zadan termn, odmtlo se podlet na vybaven trasfuznch stanic, odmtlo zvazek oddlenho zpracovn esk plazmy a dalo nov jednn o zcela jin koncepci, open vhradn o vstavbu plazmafore tickch center. Pedbhnme dobu a konstatujme, e ani tento pslib nespln nikdy nevybav ani jedno. Jak vzniklo spojenectv obou lkaek? Daniela Melicharov byla po nkolik let blzkou spolupracovnic doktorky Vorlov v stavu hematologie. Na rozdl od n mohla jezdit na Zpad a velmi dobe se znala i s Josefem vou. Ten j v druh polovin osmdestch let osobn pomohl seznmit se s dleitmi lidmi v oboru. Veden stavu ovem dajn nebylo spokojeno s jejm pracovnm nasazenm, a doktorka Vorlov j proto pomohla najt uplatnn v motolsk nemocnici i prci pro rakouskou firmu Immuno. Odesln obou protestnch dopis vak bylo pouze zatkem sil o zruen vsledk vbrovho zen, kter pekvapiv brzy slav prvn spch. Sprvn zadn, aby systm zaal v zjmu zdrav eskch pacient pracovat jet ped koncem roku 1990, bylo hozeno za hlavu. Nikdo netuil, e toto ukvapen rozhodnut ministerstva zpsob dal dva roky zpodn. Pacienti, stejn jako dv, museli pokat. Te u to ovem nebyl dsledek komunistick omezenosti, ale nezasten konkurenn boj, maskovan hranou obavou o zdrav pacient" Z dochovan korespondence vyplv, e Daniela Melicharov v motolsk nemocnici a na ministerstvu zdravotnictv rozpoutala nezvykle drsnou vlnu zpochybovn kvality lk Novo Nordisk a pomlouvn Josefa vy a vech jeho aktivit. Bhem nkolika dn se na ministerstvu zdravotnictv nemluv o niem jinm. U dvactho tvrtho z se proto na doktorku Melicharovou obrac prvn zstupkyn Conneco s upozornnm, e se dopout nekal soute a trestnho inu pomluvy. O den pozdji posl podobn upozornn i prvnk Novo Nordisk, kter navc poaduje, aby sv tvrzen veejn odvolala. Pozd din vyputn z lahve se do n u nikdy nevrt. Josef va o tom nic nev. Je v zahrani, a kdy se k nmu po nkolika dnech dostanou prvn informace, je pesvden, e nejde o nic tak vnho, co by jeho mstn tm nezvldl. Prv v kampani bezprostedn po vtzstv Conneco ve vbrovm zen v z 1990 se poprv objevila ti tvrzen, kter se brzy stanou zsti dokonce oficilnmi argumenty ministerstva proti vovu projektu. Podle prvnho Diag Human dodval do Dnska plazmu z pochybnch oblast". Jet zatkem ervna 1992 toto nikdy neprokzan obvinn zopakuje pi sv posledn tiskov konferenci ve funkci ministra Martin Bojar. Rok pedtm se objevilo upesnn", e mlo jt o Afriku, opepeno dokonce odborn nesmyslnm drbem, podle kterho nebyla zruka, e se nejedn o krev opi. Jenom pedstava, e nkde v Africe nkdo chyt impanze nebo gorily, aby jim odebral krev, kterou smch s lidskou, peveze pes pl zemkoule a jet na tom vydl, je natolik bizarn, e mla u pi prvnm poslechu rozhodujc initele eskho ministerstva zdravotnictv varovat. Nestalo se tak. Nikoho tak nezarazilo, e vzhledem k tomu, e vv Diag Human byl vhradnm dodavatelem plazmy pro dnskho zpracovatele, pokozovaly tyto drby povst lk Novo Nordisk pesn v dob, kdy se rozhoela sout o nov vchodoevropsk trhy. Druhm argumentem proti Josefu vovi se stala jeho emigrace. Pro sv neptele je ostatn dodnes podezelm emi < 118 > grantem". Doktor Petr Turek vzpomn, e prvn reakc ministra Bojara na jmno Josefa vy bylo pipomenut, e u ho ped nm varoval njak emigrant ze vcarska". Podivn tradin esk nechu ke vem, kdo nesedli doma, byla jet poslena tyiceti lety nenvisti po komunistickm Vtznm noru. Pokozen spoleenskho vdom bylo hlubok a vystilo v obecn rozen pocit podezen: Kdo tady nebyl, nemohl ,nm' rozumt." O to h, kdy lo o nkoho, kdo byl v ptaticeti milionem a jezdil si" po svt i dom, zatmco my jsme trpli a nemohli jsme nikam". esk spolenost po listopadu urit nevtala svoje exulanty s otevenou nru a chovala se k nim s nedvrou. Ale ve vov ppad se zkuenost svtoobanstv rovnala proklet. Tetm a urit nejdleitjm argumentem Melicharov proti Josefu vovi bylo tvrzen, e se jeho firma zabv obchodem s drogami. Zaala Afra Metachalon".

Kapitola 7 Afra Metachalon

Skandl", afra", spiknut", podvod" tmito slovy byl, a dodnes je, nejastji uvozovn hlavn dkaz dajn neseriznosti aktivit Josefa vy v eskoslovensku, a tm i pinejmenm morln oprvnnosti zsahu ministerstva zdravotnictv proti jeho podnikn u ns v roce 1992. Jak jsou fakta tohoto ppadu a je jet dnes mon najt nov dkazy a s nimi ppadn i jin vysvtlen? Problm zpracovn krve a plazmy byl zpotku zcela na okraji naeho zjmu," vzpomn bval tajemnk a mluv ministra Martina Bojara, doktor Slavomil Hublek. Ale najednou se objevila ta firma Conneco, kter byla vyetovan pro ilegln vvoz metachalonu. Nejsem si jist, ale myslm, e prvn signl pinesla FBIS (Federln bezpenostn a informan sluba, pozn. autora). Pili dva pnov v civilu, pedstavili se jako pracovnci FBIS a ptali se, co vme o vvozu metachalonu do vcarska a mon do Lesotha." Exministr Martin Bojar v ervnu 2003 v rozhovoru pro tisk popsal situaci roku 1990 podrobnji: V tom roce se sice uskutenilo poptvkov zen, tedy nikoliv vbrov zen, ale z toho dn vtz nevzeel. M nmstci mne ovem nutili, abych podepsal smlouvu prv s Conneco, a.s., jejm tehdejm editelem byl Frantiek Waldhauser. J to vak nechtl udlat. V t dob jsem toti u ml negativn informace o tto firm, kter se mly tkat nezkonnho obchodu s ltkou metachalon". Vzpomnka primky Vorlov o jednnch na ministerstvu to potvrzuje: Bojar ns zavolal na poradu s profesorem i Neuwirthem, a tam se to probralo. Jemu vadily hlavn ty informace o tom, e va vyv psychogenn ltky. To ho popudilo. Zajmalo ho to vc ne plazma". Snmovn vyetovac komise se ani v tomto ppad nenamhala nco vyetovat a do svoj zprvy, zavrujc tm dva roky prce, pouze opsala tm doslova dokument ministerstva zdravotnictv ze z roku 1990. Oba vroky tehdejch klovch mu na ministerstvu se shoduj v tom, e lo o pokus o ilegln, i esky nezkonn, vvoz psychotropn ltky metachalon, kter v eskoslovensku byla od roku 1988 na seznamu kontrolovanch nvykovch ltek. Do t doby patila k bn pedepisovanm prkm na span" a v eskoslovensku se pod nzvem Dormogen vyrbla ve velkch objemech. Nejmn devt stt s n, by v malm mnostv, jet koncem osmdestch let obchodovalo. Sama esk republika ji, podle sdlen spolenosti Zentiva, vyrbla a do roku 1994 a vyvela dokonce a do roku 1998. Vdy postaovalo, e obchod probhl pod dohledem sttu a byl nahlen a sledovn Mezinrodnm adem pro kontrolu omamnch ltek OSN se sdlem ve Vdni. Na podzim roku devadest Conneco podalo o povolen vyvzt sto padest kilogram tto ltky a to se okamit stalo dkazem" neseriznosti tto v t dob pouze est msc star firmy. Co na samotn dosti bylo tak neleglnho, e se tm musela zabvat i zpravodajsk sluba? Srovnejme znm fakta. trnctho srpna 1990 Conneco psemn podalo ministerstvo zdravotnictv o povolen k vvozu do vcarska. Dopis se zachoval a jeho existenci potvrdil u v noru devadest dva i lnek vi Connecu jinak dlouhodob a oteven neptelsk Mlad fronty. Ministerstvu byla postupn ohlena pokusn vroba pldruhho kilogramu vcho vzorku i prvnch sto dvaceti kilogram smsi ve Vzkumnm stavu pro farmacii a biochemii v Olomouci. Ministerstvu byl nahlen a zasln i protokol o pevozu vzorku a prvn dvky do sttnho podniku Liva Praha, kde ml bt ppravek vylisovn do tablet. Zdlo by se, e pokud nkdo postupuje podle zkona a pod v kadm kroku ministerstvo o povolen, neme se nieho neleglnho dopustit. V ppad, e nco nen v podku, tak ministerstvo pslun povolen nevyd, a tm cel vc skon. Kde je tedy ona tolik zdrazovan ileglnost"? Nebo lo o nco jinho a vrok lo o legln poptvku na monost vvozu psychotropn ltky" by neml poadovanou razanci? V tto souvislosti je opravdu pozoruhodn vzpomnka doktora Hublka, podle kter se veden ministerstva o cel vci mlo dozvdt od dvou pn v civilu", kte se pedstavili jako dstojnci zpravodajsk sluby. To je ponkud nestandardn postup, zvlt kdy tuto informaci dme do souvislosti s dalmi znmmi fakty. Snad i na tomto mst stoj za to pipomenout oficiln vrok mluvho

dnen BIS Jana ubrta, podle kterho se tajn sluba touto kauzou nikdy, ale opravdu nikdy nezabvala. Ministerstvo mlo ze zkona, vyplvajcho z detailnch mezinrodnch mluv, povinnost ovit dotazem u ministerstva zdravotnictv clov zem vechny okolnosti dodvky, vetn potvrzen, e dodan psychotropn ltka bude uskladnna a pouvna jen v souladu s mezinrodnmi pedpisy. Tuto povinnost opominulo a namsto toho se obrtilo pmo na Mezinrodn ad pro kontrolu omamnch ltek ve Vdni. Pro a jakou roli v tom hrla zpravodajsk sluba? Mimodn zajmav je naasovn aktivity nkterch ministerskch ednk. Doktorka Eva Mareov z odboru lkrensk sluby ministerstva zdravotnictv podle zachovanch dokument u ptho a estho z, tedy pouh ti tdny od podn dosti Conneco o povolen vvozu a co je velmi dleit necel tden ped vbrovm zenm na modernizaci systmu transfuzn sluby, zpracovv pro veden ministerstva stanoviska k monosti vydn povolen k vvozu metachalonu pro spolenost Conneco. Zvr druhho z nich stoj za ocitovn: 4) Dotazem na Mezinrodn ad pro kontrolu omamnch ltek v9 Vdni (INCB) k obnoven vroby a pp. vvozu do vcarska, ad sdlil, e proti obnoven vroby nem nmitek. MZ vcarska adu sdlilo, e firma Gelando neexistuje. a pokud bude MZ R pedloeno dovozn povolen na dovoz 150 kg metachalonu do vcarska, bude falen. ad d o pedn informace. 5) Dotazem na FK (Federln kriminln stedna, pozn. autora) Dr. Maryka, Dr. Kltersk o peeten solventnosti firmy GELANDO, bylo prostednictvm INTERPOL zjitno: P. Waldhauser podal MZ vcarska o povolenk dovozu livho ppravku s obsahem metachalonu... bez udn mnostv, nzvu a adresy firmy. Odpovd MZ vcarska obsahovala informaci, e dovoz i vvoz metachalonu je mon pouze po vystaven psl. certifiktu a dosti o poskytnut jmna a adresy vcarsk firmy. Dne 30. 8. 90 p. Zysset, zodpovdn za firmu GELANDO, prohlsil zstupci mstnho spolkovho adu pro zdravotnictv, e o objednvce 150 kg metachalonu z SFR nic nev a nem s tm nic spolenho. Zvr: lo zejm o pokus o vrobu a vvoz do nezkonnch kanl. pedloli firma CONNECO poadovan vvozn povolen MZ vcarska, je nutno okamit informovat INCB ve Vdni (Mezinrodn ad pro kontrolu narkotik, pozn. autora) a FK. Povolen MZ R k vvozu metachalonu nevydat dajn tvrzen vcarskho ministerstva o tom, e firma Gelando neexistuje, je oividn nesmysl. Inenr Heinz Zysset je ve vcarskm obchodnm rejstku z t doby veden jako editel jednoznan fungujc firmy se sdlem v Seftigen. Doktorka Mareov pesto dopedu tvrd, e cokoliv pijde ze vcarska do Prahy, bude falzifikt. Jak to v? Jet pedtm, ne k emu koliv dojde, a hlavn bez konzultace s eskoslovenskou firmou, o kterou se jedn, povauje ministersk odbor za tm jist, e jde z jej strany o mysln poruen zkona. V ppadu se pitom od zatku angauje zpravodajsk sluba. Mon by to nebylo tak zvltn, kdyby se to vechno neodehrvalo jen pr dn ped vbrovm zenm, kter m na ministerstvu zdravotnictv rozhodovat o miliardovm kontraktu na zpracovn plazmy. Nco tu nesed. A tak znovu nastupuje morn studium archiv. Soud podle dochovanch dokument, objevila se prvn poptvka od nepli znm vcarsk firmy Gelando v prask kanceli Conneco na Staromstskm nmst nejpozdji na zatku ervence. Zn nenpadn, ale pomrn slibn pokud se poda navzat spoluprci spnm zajitnm dodvky sto dvaceti kilogram smsi metachalonu a diphenhydraminu, uvauje vcarsk kupec o postupnm odebrn a ty tisc kilogram ppravku. Nejde o bhvjak obchod, protoe cena ty tun je pouze kolem jednoho a pl milionu korun. Ve svt existuj nepouit zsoby dvno vyrobenho metachalonu, a ceny proto nejsou nijak zvratn. V porovnn se stamilionovmi obraty ron, kter se otevraly v projektu zpracovn plazmy, lo ve vech myslitelnch scnch o pakatel, kvli ktermu by asi dn rozumn obchodnk neriskoval problmy s ministerstvem, kter m za nkolik mlo dn o projektu rozhodovat. Meme si o Josefu vovi myslet cokoliv, ale jenom st si lze pedstavit, e by nkolikansobn nejlep svtov prodejce u Johnson nedokzal propotat mru rizika a vnosu z takovho obchodu. Josef va v

t dob navc prokazateln jet o cel vci nevdl. Conneco bylo bnou akciovou spolenost, ve kter vova vcarsk spolenost Diag Human A.G. drela zkonem povolen maximum tyicet devt procent akci. Bylo pouze jednou z osmncti poboek" a dceinch spolenost Diagu. kter ml v t dob va na starosti. Pro svoje rozhodovn tedy mlo Conneco velkou autonomii. Jej editel doktor Waldhauser je navc vzdlnm geolog, nikoliv farmaceut, a tak postupuje opatrn. Conneco zjiuje nezvazn monosti vroby metachalonu v eskoslovensku a nejprve samo posl dotaz o nleitostech ppadnho dovozu do vcarska na vcarsk ministerstvo zdravotnictv. Opt ponkud nezvykl postup pro nkoho, o kom se brzy bude tvrdit, e pipravoval nelegln exportn operaci. Odpov pichz faxem ve stedu osmho srpna pozd odpoledne a d o upesnn daj transakce a adresu vcarskho dovozce. Je lto, a fax zstv posledn dva pracovn dny v tdnu v pihrdce pslunho pracovnka, kter m v pondl nastoupit do prce po dovolen. Dve ne me s faxem z ministerstva nco udlat, pichz v pondl tinctho rno od Gelando faxem pm objednvka se ibeninm termnem dodn zsilky smsi do konce msce. Na Staromstskm nmst si v t chvli nikdo neviml drobnosti, kter po letech dostane velk vznam. Identifikace odeslajcho faxovho pstroje na hornm okraji strnky prozrazuje, e objednvka nebyla odeslna z firmy Gelando, ale z veejnho faxu sluby Postfax z poty sousednho msteka. Pro? Je snad mon, e by ji poslal nkdo ciz a jenom pouil jmno firmy? Conneco m te pouze trnct dn na to, aby nechalo v Olomouci sms vyrobit, v Praze vylisovat do tablet, zabalit, zskat vechna povolen a zajistit odesln do vcarska. Den po obdren objednvky Conneco podv dost o povolen vvozu na esk ministerstvo zdravotnictv a obrac se na vrobce v Olomouci. Vzhledem k podmnkm objednvky je pod velkm asovm tlakem. Ve snaze celou vc maximln urychlit, jakmile dostane zprvu o dokonen vroby, pev dvactho druhho srpna vlastnm autem sto dvacet kilogram vyrobenho metachalonu z Olomouce do Prahy. Uet tak trnct dn. Tolik mla peprava trvat, pokud by si ji sttn podnik Liva zaizoval vlastnmi prostedky. Mezitm ale jedn i ministerstvo. Stle se ale jet nept svho partnerskho adu ve vcarsku, jak by se dalo ekat a jak odpovd mezinrodn mluv, nbr obrac se okamit na eskou Federln kriminln stednu. Pro? Nept se na splnn podmnek mezinrodnch mluv o kontrole narkotik, ale na solventnost firmy Gelando". Odkdy policejn kriminalist proetuj solventnost, tedy finann zdrav, zahraninch firem? To u je hodn nezvykl. Strnka v bloku na stole vedle potae se pln otaznky. Pro la objednvka od Gelanda na Conneco, a ne na jej vcarskou mateskou firmu Diag Human, kter by mla mnohem vt pehled o dostupnosti metachalonu ve svt? Pro jde objednvka do eskoslovenska, kdy se metachalon vyrb i ve vcarsku? Anebo pro se Gelando neobrtilo pmo na eskho vrobce? Namsto odpovd se objevuj nov otzky. To byli Conneco a Josef va skuten tak hloup, anebo sebejist, aby si mysleli, e by jim pokus o vrobu a vvoz kontrolovan ltky .do nezkonnch kanl" mohl projt? Nebo to je od zatku jenom provokace, kterou se nkdo" mohl pokusit zlikvidovat Conneco? A pak se v dalm internm materilu doktorky Mareov objev skuten bomba nikdy necitovan daj, kter vechno postav na hlavu. Podle tto zprvy pro poradu veden nahlsilo prask ministerstvo zdravotnictv u potkem roku Mezinrodnmu adu pro kontrolu omamnch ltek ve Vdni, e ve sttnm podniku Liva Praha je uskladnno u dve vyrobench 17.382 kilogram (!) metachalonu. Tato informace byla tedy u sedm msc veejn pstupn v materilech INCB. Pro tedy Gelando, pokud bylo v takovm spchu, nepodalo esk ministerstvo zdravotnictv o odprodej sti tchto naprosto nepotebnch zsob namsto toho, aby do toho zatahovalo jako prostednka Conneco? Pro se musel vyrbt nov metachalon, kdy ho tolik le na sklad? A jet pozoruhodnj otzkou je: pro monost odkoupen zsob ministerstvo zamlelo pi osobnch jednnch s novou eskoslovenskou firmou Conneco? 28. srpna pak doktorka Mareov oznamuje veden Conneco, e vvoz nebude mon uskutenit do < 126 > konce msce. Jedinm odvodnnm je fakt, e k dosti nebylo piloeno dovozn povolen MZ vcarska".

Destho z, pouh jeden den ped vbrovm zenm na kooperaci pi zpracovn esk krevn plazmy, dochz k dalmu podivnmu zvratu. editel Conneco Frantiek Waldhauser pichz na ministerstvo zdravotnictv s informac, e Gelando ped nkolika hodinami upesnilo, e nen koncovm odbratelem, jak se dosud myslelo, ale jenom prostednkem pro dodvku metachalonu pro sttn orgny africkho sttu Lesotho. Vichni, vetn doktora Waldhausera, kter se nyn ministerskch ednk pt na podmnky podobn transakce, jsou novm vysvtlenm pekvapeni. O den pozdji zvtzilo Conneco ve vbrovm zen. Dvanctho zaal odboj poraen konkurence, pedevm ze strany takt ve Vdni sdlc spolenosti Immuno. Sta necel tden, aby se objevila i zaruen informace", podle kter je Conneco zapleteno do obchodu s drogami". trnctho pichz na Staromstsk nmst dal fax ze vcarska. Gelando v nm oznamuje, e dnou dodvku metachalonu nechce a odvolv se na mezinrodn smrnice pro zachzen s psychotropnmi ltkami. Avizuje ale pchod objednvky z Krlovstv Lesotho, kter do Conneco skuten doraz o ti dny pozdji. Frantiek Waldhauser u je nervzn a o kad zmn te okamit informuje ministerstvo a Josefa vu. Ct, e nco nen v podku, a m pravdu. Pouhch deset dn po jednoznan vyhranm vbrovm zen ministerstvo oznamuje, e a do vyeen ppadu s metachalonem spoluprci s Conneco pozastavuje. Josef va okamit pijd do Prahy a ptadvactho jedn s nmstkem ministra Petrem Palouem. O den pozdji spolenost Conneco na dalm jednn ministerstvu pedlo kompletn korespondenci k cel zamlen transakci. Hj se tm, e v kadm okamiku jednala v souladu se zkonem a o kadm kroku bez vjimky ministerstvo informova la. Protestuje proti spojovn metachalonovho nedorozumn se spoluprac na projektu modernizace transfuzn sluby. V t chvli netu, e u je rozhodnuto. Z dokument toti jasn vyplv, e nmstek Palou, kter s Josefem vou a Frantikem Waldhauserem toho dne jednal, u vdl o telefaxu Interpolu a INCB, podle kterho byla objednvka z Lesotha zfalovan. Nvtvnkm ovem tuto zsadn informaci neprozrad. Podle strojopisn INFORMACE PRO p. MINISTRA z 28. 9.: Sdlil jsem obma zstupcm, e zleitost je v eten, a proto dolo i k pozastaven (sistaci) vsledku vbrovho zen projektu krevnch derivt. Pislbil jsem, e jakmile bude vc doetena, bude jim pslunm tvarem (sek N III) podna zprva." Nikdy se tak nestane. Ministerstvo brzy zane tvrdit, e lo o pouh poptvkov zen", kter nikdy nebylo uzaveno, a proto bude nutn vypsat nov vbrov zen. Konkurence si mohla oddechnout. Povst Conneco je na ministerstvu v dsledku krtk dern kampan, a velmi pravdpodobn zinscenovan provokace, nenapraviteln pokozena. Od tto chvle u to bude jenom firma podezel z ileglnho obchodu s drogami". Potvrzuje to i dopis Josefa vy ministru Bojarovi z potku jna, kter se zachoval v archivu vyetovac komise snmovny. editel Diag Human protestuje proti rozhodnut ministerstva pozastavit spoluprci a konstatuje, e konkurence vrcen Conneco do pvodn pozice", rozumj zruen vsledk vbrovho zen, zneuv k pomluvm. Ministr Bojar na dopis rukou pipisuje k ipce nakreslen ke jmnu Diag Human v zhlav dopisu: mDoc. Neuwirth je oste proti. Pochybnost pibv." Devtho jna potom na ministerstvo pichz dal telefax z vdesk centrly INCB. Komukoliv, kdo by ml zjem < 128 > o opravdu nezaujat osvtlen metachalonov zhady, mohl hodn napovdt. Vyetovn mezinrodn protidrogov centrly toti zjistilo, e pedloen falzifikt dovozn licence byl pouit u v minulosti. V listopadu 1989 se nkdo s pomoc identickho dokumentu pokusil dostat metachalon ze vcarska do Lesotha. Pozdji se zjist, e lesothsk policie tehdy dokonce zajistila autora falench dokument, vyslechla ho, ale ten pozdji zmizel, aby se vyhnul dalmu vyetovn. Dokumenty k cel kauze, vetn kopi pouitch falzifikt, byly prostednictvm INCB pstupn pomrn irokmu okruhu zainteresovanch. Ministerstvo u nic z toho nezajm a zajmat nebude a ani na minutu nepipust monost, e by se Conneco mohlo stt obt podvodu

nebo mysln provokace. Pesn jeden msc pot, kdy Conneco zvtzilo ve vbrovm zen, zahj ministerstvo dokonce intern zen o vhodnosti podn nvrhu na zahjen trestnho sthn. V tto atmosfe se dvactho tvrtho jna sela na ministerstvu osmilenn komise, kter mla po protestech Immuno, a na pkaz ministra, revidovat vhodnost vtzn nabdky Conneco ze zijovho vbrovho zen. Hodn napov u vbr jejch len. Z osmi ptomnch bylo sedm hematolog" a pouze prim Vladimr Kulich vdl nco vc o mezinrodn praxi a technologii zpracovn krevn plazmy. Nikdo z ptomnch neml ekonomick znalosti oboru, nebo alespo povdom 0o rznch modelech mezinrodn smluvn frakcionace. Zpis jednn komise je pro laika na prvn pohled jenom klidnm odbornm posouzenm situace. Sta vak poloit ho vedle podrobnch psemnch nabdek, kter Conneco v ervnu, ervenci 1i srpnu pedkldalo ministerstvu, aby se objevily zjevn a tko vysvtliteln nesrovnalosti. Komise se rozhodla doporuit ministerstvu zdravotnictv kontrakt s firmou Conneco neuzavrat, protoe je pro zjmy s. zdravotnictv jednoznan nevhodn." velikosti. Bublina o pouh dva dny pozdji splaskla, kdy ministerstvo muselo piznat, e u dn tajn psemnosti nem. Za tet komise manipulovala dkazy a pro dstojnost a povst snmovny je zcela nepodstatn, zda tak inila z neznalosti, lenosti anebo mysln Do archivu snmovny nebyly pedny vechny dokumenty, kter mla komise k dispozici, a to i pes profesionln a korektn snahy vedoucho bezpenostnho oddlen snmovny plukovnka Petra Vaka, kter na poslednch pr msc nahradil doktorku Tulekovovou ve funkci tajemnka komise. , Zvukov zznamy prvnch schz komise se omylem smazaly". Zvukov zznam nkterch zachovanch jednn je zjevn dodaten upravovn, protoe vty, a nkdy i probran tmata, na sebe ve zvuku nenavazuj. Od osmnct schze komise pro jistotu dn zvukov zznam nepoizovala. Komise odmtla nabdku Josefa vy k prostudovn kompletnho etnictv jeho firmy z roku 1992, kter stejn jako vyjden vcarsk auditorsk firmy prokazovalo, e jeho firma byla pln solventn a schopn platit vechny zvazky. Pesto pejala bez oven tvrzen zstupc sttu, e k peruen spoluprce Diag Human s dnskou firmou Novo Nordisk dolo kvli neplacen dluh. Za mimodn neetick je potom nutno povaovat jednm tajemnice Tulekovov, kter s vdomm len komise napsala v z 2004 pedem domluven udn na Nejvy sttn zastupitelstv, opt v Brn, na jeho zklad Policie esk zahjila vyetovn podezen, e Diag Human pouil nkdo, kdo patnct msc studuje materily njakho sporu, ,'do a omyl. Vzhlede Ia t0ka (dvaceti) faktografickch chyb ^ lo o pedem dombvenTtrT! ^podobnj, a donutit k vydn archivn\ . , Y ml Dia Human zastrait ker by si jeden ze t ^ dkument Pipomn to situaci, ve ukzali svoje karty, abv se " T^? VyDUCOVal aby mu ostatn V se mohl rozhodnout, jak bude hrt. Pro plazmy, e by prv tady leelo vysvtlen i cel metacholonov afry? Cui bono komu ku prospchu jak pravvali sta latinci? Josef va a Frantiek Waldhauser se jet v listopadu marn sna oistit povst spolenosti Conneco. Namsto toho, aby celou nepovedenou operaci co nejrychleji vzdali, pokouej se dokonce zjistit v Lesothu, co se vlastn stalo. A se zpodnm se dozvdaj, e ministerstvo mezitm obdrelo dal telefax z jihu Afriky s urgen c dodvky metachalonu, ktermu u pedem nikdo nev. INCB a Interpol znovu konstatuj, e jde o dopis ze stejn sady amatrsky zfalovanch dokument, pouitch v listopadu 1989. Ministerstvo potom 30. listopadu pe oficiln dotaz na vldu Lesotha, ve kterm explicitn a na mezinrodnm fru obvin spolenost Conneco z plnovn podvodnho pokusu o ilegln vvoz metachalonu z esk republiky do Lesothskho krlovstv. Kopie je zaslna i Mezinrodnmu adu pro kontrolu omamnch ltek ve Vdni. Je mon si pedstavit, e ministerstvo ve sv neznalosti oboru ani netu, co takov oficiln odsouzen bez

soudu me zpsobit v mal uzaven komunit obchodnk s plazmou. e to byla jenom nezkuenost a u naprost vtiny zastnnch i upmn snaha ochrnit eskou republiku? Nkdo to ale vdt musel Cui bono? Pr dn ped Vnoci roku devadest m Josef va poprv monost sejt se pi osobnm jednm s ministrem Bojarem. Schzka je oboustrann chladn a nespn. Josef va konen pochopil, e toto kolo prohrl. Bojarovo ministerstvo evidentn nemlo zjem na skutenm vyetovn metachalonov afry, a co se te plazmy, jednoznan pejalo nzory strany hematolog", a tm i jeho konkurence. Za tto situace se rozhodne .pestat se hdat" o metachalon. Chce se soustedit na ppravu novho vbrovho zen, a pedevm, na navzn pmch vztah s destkami nemocnic a transfuznch stanic, kter pely pod sprvu kraj a okres, a pestaly tak spadat pod pm zen ministerstva zdravotnictv Afra Metachalon" zdnliv usn. Zatkem bezna zane ministerstvo pipravovat nov vbrov zen. Pr tdn ped jeho vypsnm, 25. dubna 1991, pijde na Policii esk republiky anonymn udn. A tak na zklad anonymu je konen zahjeno policejn vyetovn Conneco z podezen z nelegln vroby a vvozu zakzanch psychotropnch ltek. V eskm prosted, navyklm na stereotypy nechuti k emigrantm a pslov nen koue bez ohnku", to povst firmy dle pokod. Ale ani to jet nebude konec. Po vypuknut sporu mezi Josefem vou a eskou republikou se z metachalonov afry stane kardinln dkaz. Pamtnci mli vechny dvody mlet. Rychle se mnc prvnci a mediln vykladai na stran sttu se pak dostvali v interpretacch afry a za hranici l. estho dubna 1999 je odeslna Informace ministerstva zdravotnictv pro zen veden adem pro ochranu hospodsk soute a pro soudn zen, jejich astnk jsou ministerstvo zdravotnictv a Diag Human, a.s V nm je afra s metachalonem vyloena dokonce takto: Uvedenm jednnm Diag Human, a.s., pokodil zjmy v t dob SR, kdy tato vlastn se jednnm Diag Human, a.s., stala ileglnm producentem metachalonu, a to na zklad falench dokument. Toto jednn Diag Human, a.s., ministerstvo hodnotilo jako jednn protiprvn". Pomime zvltn etinu i to, e v roce 1990 se ona firma jmenovala Conneco. Nelze ale pominout, e ministerstvo vdlo, jak prokazuje stanovisko doktorky Mareov z 5. z 1990, e Mezinrodn ad pro konktrolu omamnch ltek nem nmitek proti obnov vroby", a navc samo dohlelo na skladovn sedmncti tun metachalonu. Odkud pak se tedy v roce 1999 vynoil ilegln producent" a pokozen zjmy" republiky? Ministerstvo opomnlo sdlit protimonopolnmu adu jet jeden drobn detail. Policejn vyetovn postupu Conneco bylo jet v roce 1991 uzaveno s tm, e nedolo k dnmu poruen zkona. Pan doktorka Eva Mareov pracovala na ministerstvu zdravotnictv jet na jae roku 2007. < 132 >

Kapitola 8 Prvn pestelky

Josef va se pro velkou vtinu esk veejnosti stal symbolem zla, pro jin (hlavn v jeho rodn Bechyni) je naopak kladnm supermanem. Tato moralizujc polarizace vak nevychz ze skutenosti. Zkusme jin pohled. I kdyby byl Josef va vm, z eho byl svmi odprci na stran sttu obviovn agentem StB, obchodnkem se zbranmi, tajnm lenem Komunistick strany a keftsmanem, podezelm do morku kost a s jedinou snahou vydlat co nejvc neliil by se ani o milimetr ode vech .kapitn transformace", tak milovanch a vynench do nebes prvn generac eskho polistopadovho ekonomizujcho esta blishmentu. Vzpomene si jet dnes nkdo na to, jak Vclav Klaus, Karel Dyba nebo Duan Tska chvlili pozdj bankrote, .nespn manaery" a defraudanty Koenho, Junka nebo Stehlka? va na rozdl od nich netuneloval podivn privatizovan sttn podniky, banky nebo kampeliky. Naopak nco pinel ve svt oven zkuenosti, fungujc obchodn model, na kterm vydlvali vichni zastnn, vetn sttu, a co je nejpozoruhodnj, pinel i vlastn penze. To z nj dl blou vrnu esk privatizace, ovem byla to tak jedna z jeho nejvtch chyb. Nedostval postben pistole od ministr vnitra jako

podvodn harvardsk student Viktor Koen, kter do Prahy pijel s temi tisci dolar, aby se, za potlesku mnoha mocnch a statisc zhlouplch dik, prodral k miliardm, kter nakonec zejm ukradl. Josef va nepispval ani na kampan politickch stran, ani na vydvn knih Vclava Klause jako ti, kte na transformaci vydlali. Arogantn a romanticky si myslel, e jako pikov svtov obchodnk pinese po vce ne dvacetilet emigraci do vlasti investice a vdomosti, na kterch se d vydlat. A e k tomu ani politiku ani ministerstvo nepotebuje. Mon, e cel kauza Diag Human byla nakonec jenom nedorozumnm tko sluitelnch kultur, ale nelze se vyhnout dojmu, e musel bt znien prv proto, e se pi svm podnikn vyhbal podivn nov esk politice a nezralm eskm politikm. Bval ministr zdravotnictv Martin Bojar popsal v noru 2007 svoje pedstavy z potku devadestch let takto: Strategi ministerstva bylo postavit bhem dvou a t let eskoslovenskho nrodnho zpracovatele krve a plazmy. Mlo se to udlat modernizac stavu sr a okovacch ltek (SOL). Docent Jan Neuwirth piel s mylenkou, e po modernizaci by se v eskoslovensku frakcionovalo pro cel region Visegrdu. N pln byl, aby do t nanejv ty let bylo eskoslovensko zcela sobstan ve vrob derivt. Take spoluprce se zahraninm zpracovatelem byla uvaovna skuten jen na pechodnou dobu. Rakousk Immuno z t na regionln koncepce tehdy dostalo strach. Penze na modernizaci by se urit naly, a potalo se, e by pijeli pomoci i eskoslovent odbornci, kte odeli do emigrace". Nesmrn zaneprzdnn ministr nebyl hematolog a byl, jak sm piznv, ve svm posuzovn oboru zcela zvisl na odbornm posouzen tmu docenta Jana Neuwirtha z HKT. Docent Neuwirth byl mj uitel a j ho ml ve velk ct. V osmaedestm byl lenem KAN (Klub angaovanch nestrank, pozn. autora), a byl za to pronsledovn. Nikdy nebyl v komunistick stran a j jsem vil jemu, i lidem, kter pivedl". Ministr netuil, e to bylo prv eskoslovensko, kter od poloviny osmdestch let nkolikrt zablokovalo nvrhy podstatn lpe odborn i technicky pipraven NDR vybudovat spolenou frakcionan jednotku pro zem RVHP. Jrgen Rech, kter ml zahranin obchod na starosti na berlnskm ministerstvu zdravotnictv, potvrzuje i dnes, e Vchodn Berln zkoumal monosti vstavby vlastn frakcionan jednotky u < 134 > v osmdestch letech, a to dokonce nkolikrt. Plny pokad zkrachovaly na ekonomickch propotech: .Modern zazen by se pro populaci pouhch sedmncti milion obyvatel NDR prost nevyplatilo. Poadavky na kvalitu a bezpenost pi vrob krevnch derivt neustle rostly a vechno muselo odpovdat nejnovjm poznatkm vzkumu i techniky. Men producenti na to nemli ani personln, ani finann zdroje. Smysl by to bvalo mlo jedin tehdy, kdybychom mohli vyrbt derivty i pro ostatn zem RVHP. V tomto smyslu jsme nkolikrt vedli jednn, ale z dvod rozdlnch zjm nebylo dohody nikdy dosaeno." Na prvn pohled lkav nvrh docenta, pozdji profesora Neuwirtha vyrbt derivty pro visegrdsk region pi blim zkoumn neobstoj. Nejen proto, e na pelomu osmdestch a devadestch let u v Evrop zanikala ada mench frakci ontor napklad v Nmecku a v Belgii. Nepomohlo jim ani modern zazen, ani jejich zkuenosti. Cel obor se celosvtov toti prv v t chvli zaal rychle koncentrovat a anci pet mli jen ti nejvt. Maarsko vyrblo st derivt z dovench polotovar (nakupovanch i od Diag Human) a zbytek kupovalo tradin od firmy Behringwerke. Nemlo sebemen dvod jt ke konkurenci jenom vv model nabzel radikln levnj variantu. Polsko zase u od osmdestch let s plazmou obchodovalo na Zpad a sten pokrvalo vlastn vrobu albuminu (oboj s pomoc Diag Human). Pro by mlo ekat na to, a se rozhoupe eskoslovensko, kter mlo v oboru povst technicky zaostal a odborn urit ne pikov zem? Copak to nikdo na ministerstvu nevdl? Pn HKT se ovem stalo viz veden ministerstva. A to se, bohuel, rozhodlo prosadit ji bez potebn odborn diskuze. Jet hor vak bylo, e ji brzy zaalo prosazovat i mocenskmi prostedky. Vztahy mezi ministerstvem zdravotnictv a spolenost Conneco se koncem roku devadest dostaly na bod mrazu. V dob, kdy lo v oboru na celm svt o kad tden nskoku, minister stvo od ervnovch voleb stailo odmtnout podpis u parafovan Rmcov smlouvy s tm, e mus

vypsat vbrov zen. Kdy ho Conneco v z vyhrlo, ministert ednci pod vymylenmi zminkami nepijali jeho vsledek. Co se te problmu s meta chalonem, byly ob strany pesvdeny o tom, e lo o zinsceno van podraz tch druhch. Kdy se konen v lednu 1991 doktor Waldhauser znovu setkal s pedsedou on ponkud nestandardn pehodnocovac komise" a poradcem ministra, profesorem Janem Neuwirthem, bylo po nadjch. Od nejvy autority uslyel jen zopakovn t ministerstvem roziovanch vysvtlen, pro nabdka Conneco nebyla pijata: podezen ze snahy doshnout nemrn zisk, podezen, e nechce zajistit oddlenou frakcio naci esk plazmy, a podezen z poruen zkona, tedy pokusu o paovn drog". Doktor Waldhauser mu na mst a na dokumentech vechny ti nmitky vyvrtil, ale nedoshl nieho. Pro ministerstvem jmenovan komise navrhla prv Immuno, kter pedem a oficiln odmtlo zvazek frakcionovat eskou plazmu jinak ne ve smsi s jinmi, a navc odmtlo podmnky ministerstva i jako celek, profesor Neuwirth nevysvtlil. Racionln argumenty u na ministerstvu pestaly platit, ale Conneco se odmtlo zastavit. Rozhodlo se oficiln vyut neschopnosti ministerstva a prvnm zpsobem zruit vsledky prvnho konkurzu a trvalo na tom, e bylo a je jeho vtzem. Sttn orgn by se ani v nepjemnch chvlch neml chovat jako vemi opovrhovan mkkota z Polkovy slavn knihy Bylo ns pt. Ten, byv dostien pi he na honnou, odmtal do stati babu" usilovnm vykikovnm magick formule: .Tfuj, tfuj, nehrm" a Hrajeme znova". Pesn tak se ministerstvo zdravotnictv snailo vyeit" svj mal prvn problm. Prvn vbrov zen nebylo nikdy formln zrueno nebo uzaveno. Ministerstvo se pouze rozhodlo ho ignorovat a nahradit novm konkurzem. Ministr Bojar to po letech v novinch pope jako snahu udlat nov konkurz podle evropskch standard". To, e se tm ztrat dal rok uvdn jakkoliv strategie do ivota, < 136 > utrat dal penze, a v dsledku toho se nepome mnoha pacientm, u nehrlo roli. Conneco muselo bt znieno. Ministerstvo toti v zim roku devadest kvli Connecu muselo zat eit jet jeden mimodn akutn a podstatn sloitj problm. Nemocnice v krajch zaaly vypovdat poslunost, na kterou byli ministert ednci zvykl z minulosti. Vichni v oboru u vdli o nabdce Josefa vy komplexn modernizovat cel obor najednou postavenm systmu takzvan nepm smluvn frakcionace. Jenom na chvli se zkusme vt do ke prime, kter v, e do jeho nemocnice me bhem pr tdn pijt na bezron vr nakoupen modern zazen, s plnm psluenstvm a bezplatnm prokolenm personlu. A e pokud zane vyrbt kvalitn plazmu, bude splcen vru hraka, a navc se mu oteve cesta k dal modernizaci, lkm a lepm mzdm. Jako prim v zim roku 1990 vte, e pro kadou nemocnici, kter projevila zjem, byl pipraven na mru uit projekt, zahrnujc i stavebn pravy a pspvek na mzdy prokolenho a podle mezinrodnch norem sprvn vrobn praxe pracujcho personlu. Vte i to, e prvnch osm smluv Conneco s nemocnicemi bylo u od lta devadest na zklad vbrovho zen pipraveno k podpisu. Tak o co ministerstvu jde? Jako zizovatel pmo kontrolovalo jenom nejvt fakultn a nkter krajsk nemocnice. Ty ostatn, mezi nimi i ta vae, pat krajm a okresm. A prv tyto nemocnice zaaly v tto chvli protestovat proti dalmu zdrovn a chtly zat podepisovat modernizan smlouvy s Conneco i bez schvlen ministerstva. .Nikdo jsme postoji ministerstva nerozumli," vzpomn blovlas prim. .Vnmali jsme to jako skandln ednick a mocensk naschvl, a vude se mluvilo o mon korupci. Hodn jsme si telefonovali a schzeli se. A nakonec, kdy u bylo jasn, e Praze jde jenom o jejich moc, jsme se rozhodli na ministerstvo vykalat." Zaala ''vzpoura transfuzk". je teba pipomenout, e ve stejn dob se v hokch sporech rozpadalo i vldnouc Obansk frum, a prakticky kad odborn debata mohla bt, a v tomto ppad nesporn byla, notn zide ologizovan. Ministr Bojar byl svmi odprci mahem obviovn z toho, e je proti trhu" a proti Klausovi". S odstupem asu vak museli i jeho odprci uznat, e nkter tehdej Bojarovy nzory, napklad na nutnost postupnho kontrolovanho pechodu na systm nejprve jen nkolika zdravotnch pojioven nebo jeho odpor proti povinnmu lenstv v profesnch komorch, se ukzaly jako naprosto sprvn. Nepromylen modernizace" oboru zpracovn krve, kter uvil a

kterou prosazoval, se naopak ukzala jako monumentln lpnut vedle. Ideologie mla s obojm pramlo spolenho. Josef va se v emigraci nauil nco, co nainci me pipadat jako ponkud zvltn libstka. Peliv uschovv vechny papry a doklady, kter mu kdy proly rukama. Hlavn st jeho osobnho archivu je podkumilovn uloena ve stovkch archivnch krabic, srovnanch chronologicky v jedencti sknch v suternn chodb jeho domu ve vcarskm Luganu. Dal st je uloena na zmku v Bechyni. Od diplom z pionrskch tbor za hod kriketovm mkem a fotbalovm mem, pes tensk denky, zznamy bigbtov kapely z Radotna, ve kter hrl, pes studentsk jzdenky a indexy z prvnch let studia ve vcarsku, a po podrobn cestovn zznamy a daov etnictv je tam snad vechno. va kdysi dokonce nabdl poslancm z vyetovac komise snmovny, aby pijeli do Lugana a cel archiv bez omezen prostudovali. Poslance to nezajmalo a ani se nenamhali odpovdt. Asi to pro n bylo pli mnoho prce. Jak se toti ukzalo pozdji, nedokzali, v rozporu s tm, co ve snmovn i veejn tvrdili, prostudovat ani ty dokumenty, kter jim ministerstvo zdravotnictv zkoprovalo do jejich vlastnho archivu. Pokud by do Lugana zajeli a mli snahu projevit alespo trochu objektivnosti, nali by v mnoha popsanch krabicch stohy korespondence, dochovanch faktur a celnch deklarac spolenosti Conneco z let 19901992. Nejsou vechny, protoe velkou st originl i kopi tehdejho etnictv Conneco si v roce 1993 vydala, odnesla a nikdy nevrtila Policie esk republiky, kdy zahjila druh ze ty dosud vedench vyetovn proti Josefu vovi a jeho esk firm. Rozsah a vznam .vzpoury transfuzk" se d pochopit jenom z tchto dokument. Defiluj tu jmna vce ne ticeti nemocnic a transfuznch stanic v echch, na Morav, ale i na Slovensku, kter s Connecem pinejmenm zaaly jednat. Kdy se setou stky uveden na dokladech ien z on v Luganu zachovan sti etn a dovozn dokumentace, dojde se k ohromujcmu zjitn. Od druh poloviny jna 1990 do poloviny roku 1992, kdy ministerstvo definitivn vyhnalo Conneco z eskho trhu s plazmou, vybavil Josef va prokazateln kolem dvaceti eskch a moravskch nemocnic zazenm a vybavenm za nejmn sto deset milion korun. Pokud se k tomu pipotou i slovensk nemocnice a Okresn stavy nrodnho zdrav, dostaneme se k soutu pes stosedmdest milion. Ctihodn poslaneck komise si toho bohuel nevimla, nebo spe nemla snahu se podobnch informac doptrat. Zaalo to pipomnat lavinu. Conneco nejenom, e zaalo podepisovat smlouvy jako na bcm pse, ale skuten v du tdn od dohody zaalo do nemocnic ze zahrani dovet dosud nepstupnou zpadn techniku. Pro ty opatrnj z nemocnic, kter chtly jen ten nejnutnj vr, dokonce zajiovalo levnj repa sovan pstroje a zazen z druh ruky. Pro ty odvnj to nej modernj. Conneco pedbhlo svoji konkurenci jet v jednom strategickm ohledu. U od roku 1989 bylo monopolnm dovozcem plastovch krevnch vak do eskoslovenska. O dva roky pozdji u zastupuje vechny ti nejvt svtov vrobce ze Spojench stt, Japonska a Francie. Vbec prvn konkurenn registrace se objevila a v roce devadest ti. Pro je to dleit? Krevn vaky jsou vdou samy o sob. Mus bt sluiteln s vrobn technologi zpracovatele plazmy a podlhaj velmi psn registran procedue. Ten, kdo doke prvn zaregistrovat krevn vaky, m velk vliv na vbr zpracovatele, a zrove i nezpochybniteln konkurenn nskok u jenom proto, e vichni, kdo by chtli odebrat plazmu a krev, musej pouvat vhradn registrovan, a tedy jeho vaky. Napt stoupalo a nco se u muselo stt. Ministerskmu tmu profesora Neuwirtha, ale i tm, kdo v zvt za jejich entuzi asmem chtli vyut vznik novho oboru v esk republice ve svj prospch, se situace zaala vymykat z rukou. Nepomohl skandl s metachalonem, nepomohlo zmanipulovan vbrov zen" ani dal pomluvy na ministerstvu. Nemocnice pestvaly poslouchat telefonty i drazn rady ministerskch ednk a houfn zaaly podepisovat smlouvy s Connecem nebo, jak se u tehdy kalo podle jmna matesk vovy firmy ve vcarsku s Diagem". FrdekMstek u zprovoznil nov vybaven!" Diag u se chytil i na Slovensku! Vykldali v nemocnici v Uherskm Hraditi pstroje do laboratoe a pokraovali do Bratislavy a do iliny!" Bylo to tak ndhern, vykalat se na pkazy shora a rovnma nohama skoit do svobody. Poslouchat ministerstvo

znamenalo zstat rukojmm platnch ednk a sto let za opicemi" ekat, a se nkdo nahoe milostiv rozhodne uvolnit prostedky z rozpotu. A tch bylo pramlo. Pocit, e rozjet vlak rychle ujd, byl stle silnj. V centrle Conneco na praskm Staromstskm nmst a ve skladech na Proseku od rna do noci pracovalo u skoro tyicet zamstnanc. Po eskoslovensku jezdila kem krem najat auta a objednvky rostly den ode dne. V t dob tu konkurence jet nem ani kancele a obchodn zastoupen. Zaalo bt jasn, e nskok Diagu pi obsazovn novho trhu u nelze normln cestou dohonit. A tak muselo ministerstvo nastoupit k protitoku: Ministr zdravotnictv esk republiky V Praze dne 20. nora 1991 MUDr. Martin Bojar Ven pane editeli, obracm se na Vs se dost, abyste s okamitou platnost zamezil jednn pednost Vaich zdravotnickch zazen hematologickch a transfuznch oddlen se zahraninmi partnery usilujcmi o podl zahraninch firem pi zpracovn krevn plazmy. < 140 > Trvm na jednoznanm dodren tohoto mho pokynu. dm o podn zprvy o vech pedelch kontaktech nebo jednnch, kter probhla ve Vaich zazench. Zprvu prosm do i. bezna t. r. S pozdravem Bojar" Tento razantn ministersk dopis byl adresovn nejenom vem pmo zenm nemocnicm, ale i vem okresnm stavm nrodnho zdrav, a snail se tak zasahovat bezprostedn do pravomoci jinho resortu. Exministr Bojar si na tento konkrtn dopis na potku roku 2007 nevzpomnl. Vm, e jsem v t dob slyel od profesora Neuwirtha, e si krevn banky chtly dlat vechno podle svho, ale e to jejich konn bylo mimo zkon, protoe jim to neschvlilo ministerstvo zdravotnictv. lo jim jen o provize." Ministerstvo ve snaze uklidnit situaci zrove rozhlsilo, e v dohledn dob piprav nov mezinrodn vbrov zen. .Vzpouru transfuzk" to ale ani v sebemenm nepibrzdilo. Ti, kte zastvali strategii prosazovanou tmem profesora Neuwirtha, se tak ocitli v tk situaci. Pokud by se jim v krtk dob nepodailo dohnat nskok Conneco, jejich plny, vetn toho na vstavbu nrodnho frakciontora, by vyly nazmar. Museli Conneco zastavit, ale zrove museli najt zpsob, jak do doby, ne se s pomoc ministerstva poda prosadit jin firmy, zskat pro .zdravotnick tern" potebn drah zpadn krevn derivty. Jedin co mohlo lkae pesvdit, pedstavoval vzkaz: .Mete jet njakou dobu pokat, protoe my jsme vm na mezidob zadili zadarmo dodvky krevnch derivt ze zahrani." A tak se i stalo. Dodnes se nepodailo zjistit, kdo vyjednal bezplatnou dvku .humanitrnho daru" od spolenosti America res, kter dorazila do eskoslovenska dvactho devtho kvtna 1991. Druh doraz jet v ervnu devadest dva. Americk derivty byly dovezeny narychlo bez jakkoliv kontroly na takzvanou ministerskou vjimku, podepsanou editelem odboru. Oproti pedpism nebyly lky pedloeny Sttnmu stavu pro kontrolu liv k povinnmu petestovn. Pozdji se zjistilo, e velc amerit vrobci se tmto zpsobem zbavili starch zsob lk, kter pi vrob jet nebyly testovny na zkenou virovou hepatitidu typu C. Nov zkon jim v t dob u v USA ukldal nejenom povinn testovn, ale vslovn zakazoval vvoz netestovanch lk do zahrani a naizoval jejich znien. To je samo o sob dost nkladn operace, a tak se vrobci zbavili problmu formou .humanitrnho daru". Stejn dodvky ly i na Ukrajinu a do Polska. V eskoslovensku bylo povinn testovn na ptomnost viru he patitidy C prosazeno a v roce devadest dva. Existuje velmi siln podezen, e mimodn vysok vskyt tto velmi zken choroby mezi eskmi hemofiliky je dsledkem podvn lk prv z tohoto .humanitrnho daru". Policejn vyetovn v polovin devadestch let to ovem nepotvrdilo. Je vak mimodn podezel, e ministerstvo zdravotnictv odmtlo jakoukoliv pomoc pi vyetovn a na rozdl od polsk a ukrajinsk vldy se odmtlo pipojit i k spnm alobm proti nezodpovdnm vrobcm ve Spojench sttech, kte museli na konci devadestch let vyplatit pokozenm pacientm miliony dolar odkodnho. Podezen mla i ada naich odbornk. Primka Vorlov uvedla, e stav hematologie dostal z ministerstva dv krabice derivt z tchto dodvek. .Vdla jsem, e je SKL nepetestoval, a tak jsme je naim pacientm nikdy nedali. Vm, e kolem toho byla ada podezen. J sama jsem psala jet ministryni

Soukov, aby se tomu vnovala a neschovvala ten problm pod koberec." Jet he ne ''hematologov" se svm snem o nrodnm zpracovateli na tom na jae roku devadest jedna byla konkurence. Zatmco npad s nrodnm zpracovatelem bylo mono zdrovat a rozmlovat, Conneco u fungovalo a rychle obsazovalo cel trh. va proto musel bt v eskoslovensku zastaven doslova za kadou cenu. Nakonec zbyla jedin cesta pevzt co nejrychleji jeho model rozvoje postkomunistickch trh ale bez nj. Je pozoruhodnou ironi, a zrove uznnm sprvnosti vova konceptu, e ani jedna ze dvou spolenost, kterm ministerstvo v novm vbrovm zen o pr msc pozdji pedalo esk trh, se nikdy pedtm, ale ani nikdy potom, nezabvala smluvn frakcionac v zahrani. Jejich vstup do eskoslovenska a pevzet slibu postavit cel systm odbru a vroby plazmy, jej dopravy, bezpenho zpracovn a nvratu vyrobench lk byly jenom vynucenm zoufalm krokem. Pokud by ho neudlaly, mohly by ztratit mnohem vc ne jenom jednu postkomunistickou zemi. Hrlo se o trh s temi sty miliony obyvatel, a proto se na jae devadest jedna zaalo schylovat prv v eskoslovensku k bitv, kter mla vechno rozhodnout.

Kapitola 9 Cesta do pekel

Rok 1991 se ml stt rokem rozhodnut. Josef va si v t chvli neuvdomil, e konkurenn boj ve svt zeslil natolik, e nkterm z jeho obchodnch partner mezi velkmi frakciontory plazmy me jt o peit. Doposud dodval plazmu vem bez rozdlu a rostouc zjem o tuto cennou surovinu pro nj znamenal jen vc prce a vt zisk. Nedokzal pedvdat, e obrovsk nrst objemu zpracovvan plazmy ve svt bude nutit nejvt zpracovatele, aby si zaali zajiovat trhy s plazmou i s vyrobenmi derivty vlastnmi organizacemi. Dvodem nebyla ani tak sama plazma, jako snaha o obsazen koncovho trhu s derivty. Stle vce toti platilo, e pokud nkdo v t kter zemi sbr plazmu, dodv i derivty. U ostatnch lk dn podobn vazba neexistuje. Farmaceutick firma nakoup chemiklie a zajist si pslun patenty. Zbytek se pli neli od peen housek. Vyrob, zabal a dostane na trh. Surovinou pro vrobu derivt je ale vhradn lidsk krevn plazma, kter je, na rozdl od chemikli nebo mouky, velmi omezen mnostv. Jej zskn je navc mimodn nkladn. Souboj o svtov trhy zaal tm, e nejvt americk firmy zaaly po svt skupovat men frakciontory. Nkter pmo zavraly, z jinch si dlaly evropsk i asijsk poboky. V Evrop bylo v prvn polovin devadestch let podobnch akvizic tolik, e se na jejich financovn a komplikovanou smluvn prvniinu dokonce specializovala jedna z nejznmjch svtovch bank Solomon Brothers. Ve chvli, kdy va podepsal exkluzivn smlouvu s dnskou formln neziskovou a polosttn firmou Novo Nordisk, konkurence nemohla nezashnout. Meme se jenom dohadovat o tom, zda by jeho odvn projekt mohl pet i v novch podmnkch kdyby podepsal smlouvy dodvkch a organizaci postkomunistickch trh i s koku rennm rakouskm Immuno, panlskm Grifols, a pedevm s americkmi zpracovateli Baxter a Alpha Therapeutics, kte oba jeho konkurenty v eskoslovensku do nkolika let ovldnou. Kdyby" se vak v obchod nepot. Ve chvli, kdy slbil exkluzivitu pi rozvoji obrovskho novho trhu v postkomunistickch zemch pouze jedin firm Novo Nordisk, se stal pekkou. spch spolenho projektu by toti rzem zaadil Novo Nordisk, kter patil technologicky i patentov ke svtov pice, mezi nejvt svtov spracovatele plazmy a to by bylo mon jenom na kor nkterho 2 velkch hr. V eskoslovensku tedy nelo ani tolik o samotnho Josefa vu, jeho mravnost i nemravnost, vhodnost i loupenost jeho koncepce, jako pedevm o zastaven nstupu monho dnskho konkurenta. Na jae roku devadest jedna se na praskm ministerstvu zdravotnictv pomalu netrhly dvee se zahraninmi zjemci o eskou plazmu. Vtin ale lo o jedin zastavit nstup vova projektu ve vchodn Evrop. Za zjmy rakouskho Immuna stle efektivnji lobbovala doktorka Melicharov. Immuno v Praze narychlo otevelo alespo informan kancel, ale pes svoje

tradin vynikajc kontakty s klovmi zastnci strany .hematolog", mus v novch podmnkch eit zsadn problm. Matesk firma ve Vdni nechce a neum zpracovvat jinou ne plazmaforetickou plazmu. erstv zmraen plazma, odebran z takzvan pln krve, ale mla v eskm ppad bt minimln rovnocennou soust rozvoje trhu. Bylo tedy poteba co nejrychleji najt spolupracujc zahranin firmu, kter by byla ochotn Immuno doplnit, a nechtla nic vc. Takovou spoluprci pi rozdlen trhu nabdla pouze do t doby nepli znm panlsk spolenost Grifols. V dob, kdy se jej pedstavitel Xavier Esteve na konci roku devadest objevil v eskoslovensku s nabdkou derivt, nebyl Grifols jet nejvtm ani nejvznamnjm zpracovatelem krve a plazmy ve panlsku. Podle dostupnch podklad Josef va ron obchodoval s vce ne tynsobnm objemem plazmy, ne jak byl Grifols schopen zpracovat. Nikdy pedtm se tak nezabval zpracovnm jin ne domc panlsk plazmy. V Praze zatm nikdo nevdl, e firma jedn o spoluprci s americkm gigantem Alpha Therapeutics, a e Amerian cel Grifols do nkolika let koup. Jin americk firma se snaila v Praze jednnm na ministerstvu podpoit italsk polosttn Instituto Serovaccinegeno Italiano (SIS). U ministra Bojara za nj pldovali dokonce i dti zavradnho bvalho americkho ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Josef va se dopustil jet jedn chyby. Nebyl trvale v echch a neshnl ptele a pmluvce mezi mocnmi. Tak jak byl zvykl ze svta, soustedil svj tm v Conneco na pmou spoluprci s vrobci plazmy, tedy s ''transfuzky", jednodue proto, e to dvalo ekonomick smysl. Byl pesvden, e nakonec to budou prv a jedin ekonomick a odborn ohledy, kter pev i v rozhodovn ministerstva. Na rozdl od vech ostatnch investoval vlastn penze, a zskal obrovsk nskok. Ml podepsan smlouvy s nemocnicemi, jeho odborn tm u zacvioval personl transfuznch a hematologickch oddlen a bylo jen otzkou msc, kdy cel takto budovan systm zane produkovat plazmu ke zpracovn. Konkurence nemla v t dob v esk republice jet vbec nic. Svoje zpodn ale dokzala promnit ve vhodu. Na rozdl od vy pochopila slabost rozhodovacho systmu a nala cestu, jak ji vyut ve svj prospch. Immuno i Grifols zvolili identickou dvojjedinou strategii pitakvat teorii postupn vstavby nrodnho zpracovatele a sbliovat se se stranou .hematolog", kte, na rozdl od .transfuzk", mli viditelnou mocenskou podporu na ministerstvu. Hodn o tom vypovd vzpomnka primky Vorlov: .va ml za hotov, e vyhod z eskoslovenska Immuno a bude sem dodvat koncentrty, ale pak pila revoluce. My jsme se pak hned v roce 1990 obrtili na Immuno ne oni na ns. Vlastn to byla nae soukrom akce, nevdl o tom ani editel stavu. Mm dojem, ie jsme dokonce jeli do Vdn a jednali s fem Immuno, panem profesorem Schrammem. S odstupem asu si km, e to byla takov porevolun naivita, e jsme to sami zaali organizovat." Grifolsu se podail skvl nstupn tah, kdy jako svho zstupce najal bvalho pracovnka Chemapolu, inenra Karla pivoku. Podle nkolika na sob nezvislch svdectv, kter v archivech nebylo mon ovit, byl v Chemapolu specialistou na panlsky mluvc zem a zrove spolupracovnkem rozvdky. Z Chemapolu odeel brzy po listopadu 1989, naas se pr stal dovozcem panlsk zeleniny a ovoce, ale na jae roku devadest jedna u se objevil v nov funkci zstupce Grifols. O jeho obratnosti svd i mimodn chytr tah, kterm jednm rzem zskal pozornost klovch osobnost Neuwirthova tmu, primky Vorlov a mladho doktora Petra Turka. Pivoka vdl, e pm pozvn k nvtv panlska by asi pli bilo do o. Pipravil proto pozvn pro pracovnky pomalu se rozpadajcho sttnho podniku Zdravotnick zsobovn, a to oba odbornky z stavu hematologie pizvalo k cest samo. Jeho tah byl o to spnj, kdy za Zdravotnick zsobovn do panlska vyjely dv zaslouil soudruky, z nich ani jedna neumla slovo panlsky a o oboru vdly jet mn. Za eskou delegaci tm pdem musela jednat a mluvit primka Zdena Vorlov, kter dky svmu tletmu pobytu v Mexiku v edestch letech panltinu a samozejm i svj obor zvldala brilantn. Z dnenho pohledu by se urit dalo namtat mnoh proti asti odbornk, u nich bylo jist, e se budou podlet na vbru kooperujc zahranin firmy. Tehdy se to tak nebralo. Mal esk delegace se setkala a jednala i s nejvymi pedstaviteli a majiteli firmy Grifols. Od tto chvle patili panl, obchodn zastupovan zdatnm inenrem Pivokou, mezi nejvt favority ministerstva. Zatmco Josef va investoval destky

milion do zazen nemocnic, Grifols zaplatil pr tisc za letenky a hotelov ubytovn pro ty, kdo mli rozhodovat. I takov byla doba eskho pechodu k trn ekonomice. Po mscch pprav rozesl destho kvtna devadest jedna ministerstvo dopisy s vzvou k podn nabdek na rozvinut kooperace se zahranin firmou v zjmu zajitn frakcionanch produkt z lidsk erstv mraen plazmy vyprodukovan eskoslovenskou transfuzn slubou". Je zajmav, e prvn znm verze textu tto vzvy z internho ministerskho obnku, kter nese datum osmho dubna, se od t konen neli ani slovem. Obsah je navc jenom opisem podmnek pvodnho zadn konkurzu ze z minulho roku. Nen tedy vbec jasn, pro od jna, kdy ministerstvo odmtlo uznat vsledky prvnho konkurzu, bylo nutn otlet dalch sedm msc, kdy na vech jednnch ministert pedstavitel neustle zdrazovali potebu co nejrychlejho een kritickho stavu a nedostatku lk. Kolem prbhu tohoto .dnho" vbrovho zen, kter podle vyjden ministra Bojara probhlo podle evropskch standard", panuje ada dohad. Primka Vorlov i doktor Turek se shoduj v tom, e jejich clem bylo navzn pm spoluprce s vrobcem derivt, tedy frakciontorem, bez jakhokoliv prostednka. dn takov vyluujc podmnka vak nakonec v psemnm zadn nebyla. Ministerstvo st me tento argument myslet vn, kdy spolenosti Conneco, kter v jeho pozdj interpretaci byla pouhm prostednkem, samo poslalo dopis s pozvnm k podn nabdky. Josef va a editel Waldhauser byli navc u v t dob chovnm ministerstva z poslednch msc natolik znepokojeni, e nechtli nic ponechat nhod. Do soute proto pihlsili ne jeden, ale hned ti projekty. Prvn poslalo samo Conneco. Druh podal jejich partner a pm vrobce Novo Nordisk. Tetm projektem chtli Dnov a va vyjt vstc u zmnnmu mdnmu poadavku na vstavbu nrodnho zpracovatele. Proto Conneco podalo jet spolen projekt s stavem sr a okovacch ltek (SOL), kter byl ve vech plnech ministerstva zmiovn jako jedin mon kandidt, kter by mohl po modernizaci tento zmr naplnit. Zdlo by se, e je to pstup, kter myslel na vechny eventuality. Byl to naivn omyl. Kdy se ptadvactho ervna schz vbrov komise, jmenovan ministerstvem zdravotnictv, jsou nabdky Conneco a spolen nabdka SOL a Conneca okamit vyazeny v prvnm kole. Nabdka Novo Nordisk dopadla stejn jen o kolo pozdji. Ti z jedencti len komise byli pracovnky ministerstva a prakticky cel komise byla jednoznan vybrna jako reprezentace .hematolog". Doktor Petr Turek je v seznamu len komise uveden jako zstupce ministerstva a prv on podil edn, na stroji napsan zpis z jednn konkurzn komise pro vbr zpracovatele s. plazmy". Sta porovnat tento zpis se zachovalmi nabdkami jednotlivch firem, a objev se zsadn nesrovnalosti. Oficiln verze, opakovan poslaneckou vyetovac komis, k, e nabdka Conneco byla hned v prvnm kole vyazena, protoe, jak prav zpis z jednn vbrov komise, nenabz frakcionaci, ale zprostedkovatelsk slubyPro mu tedy ministerstvo poslalo vbec pozvnku? Vyhozen spolen nabdky s SOL je v zpise odvodnno vrokem t. nenabz potebn spektrum ppravk (F VIII, FIX)". V nabdce SOL jsou pitom Faktor VIII pod nzvem Factonord i Faktor IX pod nzvem Factonine vslovn uvedeny. Oba lky, vyrbn Novo Nordisk, pitom v t dob patily k absolutn svtov pice jak istotou, tak i bezpenost protivirov ochrany. Jen tko lze uvit, e by jedenct vysokokolsky vzdlanch odbornk takov daj najednou nhodn pehldlo. etba tto nabdky pin jet dal pekvapen. A do tto chvle ministerstvo prosazovalo strategii nrodnho zpracovatele. V okamiku, kdy jedin firma, kter mohla takov zadn splnit, prask SOL, pednese detailn zpracovan program modernizace se zahjenm vroby na jae ptho roku, a jet si na to seene investora, take nepotebuje injekce ze sttnho rozpotu, je tato strategie zapomenuta. Pro takov veleto neexistuje racionln vysvtle n. Tento projekt jako jedin navrhoval i penesen kompletnho vrobnho, ale pedevm obchodnho modelu, kter by po zahjen vroby zajistil i mimodn pracn a drah registrace novch lk z SOL v zahrani. A to nemluvme o nabzenm bezplatnm vybaven systmu transfuznch stanic vpoetn technikou, komorovmi mraznky nebo specilnm mrazicm vozem. Nikdo ze zahraninch konkurent nic podobnho nenavrhoval. Pesto je tato nabdka okamit vyazena se zcela vymylenm odvodnnm.

A stejn taktika byla pouita i pro odmtnut nabdky Novo Nordisk. Zpis prav: Novo relativn ni vtnost, absence snahy po pm spoluprci, resp. nvrh dalho prostednka (Conneco)." Propoet prokazujc relativn ni vtnost" se ukzal jako myln. V archivu snmovn vyetovac komise se vak nael dokument, kter usvduje oficiln verzi z nepravdy podstatn vnjm zpsobem. Jde o prvodn dopis, kter viceprezident Novo Nordisk Klaus Eldrup Joergensen 13. ervna 1991 piloil k nabdce firmy a zaslal k rukm prvnho nmstka ministra Milana ilhana. Anglicky psan dopis dokonce hned na dvou mstech zdrazuje pn pomhat esk republice pi vstavb systmu nrodn sobstanosti pi zajiovn krevnch derivt". Nabdka sama obsahuje dokonce ti rzn modely spoluprce a dopis vyzv eskou stranu, aby si sama vybrala ten, kter j bude nejlpe vyhovovat. Tomu se k absence snahy po pm spoluprciVzhledem k tomu, e doktorka Vorlov i doktor Turek nezvisle na sob pi pedloen kopie dopisu v roce 2006 prohlsili s pekvapenm, e tento dokument urit nebyl komisi pedloen a e ho vid poprv v ivot, nelze vylouit, e nkdo na ministerstvu" takto dleit zvazek Novo Nordisk zatajil ped komis mysln. Oividn nespravedlnost a neseriznost postupu komise brala dech. Porovnn ekonomickch ukazatel jednotlivch nabdek ukazuje, e jim bu nikdo z len komise nerozuml, nebo se rozhodli ekonomickou strnku vci ignorovat V centrle < 150 > Conneco stoupalo napt. Veden SOL s omluvou vzkazovalo, e se mu z ministerstva dostalo velmi rznho doporuen ke zmn pstupu. Hlavnm dvodem odmtnut jeho nabdky pr byla spoluprce s .nesprvnm" partnerem. U po nkolika dnech proto poslun hls na ministerstvo, e zahjil nov jednn s ministerstvem doporuenou italskou firmou Marcucci/Biaggini. Dostv se mu pochvaly, ale to je tak vechno. Z projektu nrodnho zpracovatele u v tto chvli vlastn selo. Jenom o pr msc pozdji, v lednu devadest dva, se objev vysvtlen prazvltn iniciativa finannho odboru ministerstva zdravotnictv a jeho editele Ing. Hynka doporuujc privatizaci s pomoc eskho kapitlu Investin a potovn banky... Frantiek Waldhauser se po porad s Josefem vou rozhodl pro posledn zoufal pokus. Devtho ervence, ti dny ped druhm a poslednm zasednm konkurzn komise, doruuje na ministerstvo a vem lenm komise dopis s podrobnm ekonomickm rozborem a srovnnm nabdek Conneco a Novo Nordisk s nabdkou firmy Grifols a Immuno. Ministerstvo reaguje pouze vyetovnm domnlho niku informac. Petr Turek to i po letech vnm jako dal potvrzen neseriznosti Conneca: ''Bylo to hodn podivn. Po prvnm kole se nezveejn vsledky, pozvou se vybran kandidti na jednn, a najednou jeden z tch nevybranch nape dopis, a argumentuje v nm daji z nabdek konkurence." Josef va to naopak chpe jako potvrzen naprost neznalosti brane ze strany ministerstva: Bez pehledu o cench konkurence by dn obchodnk nikdy nemohl pedloit vlastn nabdku. Informace z jednn komise se v t dob veejn debatovaly po cel Praze." Mnohem dleitj ovem je, e nikdo nevnuje pozornost obsahu Waldhauserova dopisu. Kdyby si nkdo jenom na pt minut sedl s kalkulakou v ruce a ovil jeho vpoty, mohlo esk zdravotnictv uetit v ptch letech miliardy. Nikdo to neudlal. Do konenho vbru byly na dvanctho ervence na ministerstvo pozvny ti spolenosti k stnmu pednesen podrobnjch nabdek. Vybrny byly nakonec dv a nikoho nepekvapilo, e to byly firmy Immuno Wien a Instituto Grifols. To nejhor ale mlo teprve pijt. Komise rozhodla, ale teprve potom ministerstvo zjistilo, e pro rozjet projektu nejsou vytvoeny ani ty nejzkladnj podmnky. Doktor Petr Turek rozesl teprve v srpnu a na zatku listopadu jmnem ministerstva vem transfuznm stanicm metodick pokyny, kter jsou dodnes pozoruhodnm piznnm chaosu, kter tam panoval. Conneco bylo vyhozeno z vbrovho zen kvli tomu, e bylo pouhm prostednkem". Ministerstvo ve svm ppise z ptho listopadu muselo piznat: Zahraninobchodn innost spojenou s projektem me provozovat pouze organizace k tomu oprvnn. Instituto Grifols zizuje za tm elem spolenost COYCO v R, Immuno bude zatm uvat prostednka (zejm Chemapol) Conneco bylo vyazeno, protoe je pouh prostednk".. Ministerstvo a nyn zjistilo, e

spoluprce me fungovat jenom pes prostednky", kter ovem konkurence teprve mus zakldat. K obchodovn a nakldn s plazmou a lky byla nutn ada povolen a ednch doklad. Conneco je v t dob u dvno vechny mlo, stejn jako fungujc modern sklad s mrazic komorou splujc psn mezinrodn normy. Ministerstvem vybran konkurenti nemli nic a potebn oprvnn zaali s pomoc ministerskch ednk zajiovat teprve po svm vtzstv" ve vbrovm zen. Dnes by se bez prokzan zpsobilosti a prvn existence svho zodpovdnho zstupce do vbrovho zen nemohli ani pihlsit. Ovem ani to jet nebylo vechno. Absolutnm poadavkem vbrovho zen bylo, aby esk plazma byla zpracovvna oddlen a vrobky tak mohly nst oznaen Vyrobeno z esk plazmy". Pezkumn komise" profesora Neuwirtha na konci jna devadest pece dokonce zruila u schvlen projekt Conneco prv pro dajnou, zcela smylenou, neochotu Novo Nordisk zaruit oddlen zpracov n esk plazmy. Z ppisu doktora Turka transfuznm stanicm ovem vyplv, e o rok pozdji ministerstvo klidn pipustilo aby Immuno znovu odmtlo tuto povinnost splnit. Pro? Immuno a Grifols ani nikdy nespln v podmnkch konkurzu zdraznn zvazek vybavit spolupracujc transfuzn stanice technickm zazenm. Pro? Odpov je zejm obsaena v razantn vt na druh strnce Hirkova dopisu: Jednn s jinm zahraninm zpracovatelem nen dovoleno, monost jednn se s. p. SOL a Imuna nen nijak dotena." Takhle to bude, protoe tak jsme rozhodli... Zopakujme, e ministerstvo v t chvli nem prvn nrok cokoliv zakazovat nemocnicm a transfuznm oddlenm, kter nespadaj pod jeho pm zen. Dopis je pesto adresovn a rozesln vem transfuznm zazenm" v republice. Opt, tak jako v ppad Bojarova norovho dopisu, lo o jedin zabrnit rozjezdu vova projektu. Po letech to ostatn piznal i sm doktor Turek: TV podmnky vbrovho zen se nebraly jako vtesan do kamene. Museli jsme Grifolsu i Immunu vyjt vstc a bt flexibiln. Coyco bylo samozejm pln stejn prostednk jako Conneco to byla jenom vmluva. Uznvm, e v cel t vci lo hlavn o to, jak se zbavit Conneca. Nebyly to astn formulace. Komise prost nemohla napsat, e v z novin, e Conneco m problmy s vvozem drog. O vovi se povdala spousta nepknch vc. U tehdy se povdalo o tom, e vyvel i krev od vz v NDR, i o jeho keftech v Bavorsku, kter praskly a o pr let pozdji. Cel to vzniklo tm, e ministerstvo prost nemlo odvahu napsat, e je pesvdeno o tom, e Conneco byli drogov dealei." Takzvan druh vbrov zen z roku 1991 tedy ve skutenosti bylo u otevenou konspirac ednk ministerstva zdravotnictv s vybranmi firmami a s jedinm clem za kadou cenu vystrnadit domnle kontroverzn Conneco z eskho trhu. Fakta ani odborn posouzen nehrly roli. Stailo na jedn stran rozdmchat ohnek pomluv a pochybnost a dvojici vyvolench potom odpustit splnn vech podmnek. Nezvisl vyetovac komise Poslaneck snmovny si ani v tomto ppad nevimla zvanch nesrovnalost v oficiln verzi ppadu. Poslanci, bez ohledu na stranickou pslunost, jenom poslun papoukovali patnct let starou nepravdu. Zbv zeptat se znovu pro. V rozhodujc chvli odevzdat esk trh bez sebemen pojistky pm konkurenci a myslet si, e se ho za pr let, a vystavme vlastn tovrnu, dobrovoln vzd, to mohli jenom v mezinrodnm obchodu pln naivn a nezkuen et ministert ednci. A to by bylo v porovnn s monou korupc jet to nejmn bolestiv vysvtlen. Ze strategie nrodnho zpracovatele nezbude nic. Z SOL se stane privatizan kasika. Nikdy si na sebe nevydl. asem bude pejmenovn na SEVAK, nikdy ne vyrob ani gram kvalitnch exportovatelnch derivt a skon, jak u zmnno, s miliardovm tunelem plnm vyhozen krve. Nikomu to nikdy nebude stt za vyetovn a poslaneck komise si za jednadvacet msc svoj usilovn innosti problmu SEVAK ani nevimne.

Kapitola 10 police ze zlata

Bylo jet poteba prosadit vli ministerstva do vech dsledk a kout. To znamenalo na jedn

stran pomoci dvma zvolenm firmm co nejrychleji rozjet vrobu plazmy, tak aby po jejm zpracovn v zahrani zaaly nazptek do esk republiky konen proudit tak dlouho oekvan derivty. asu toti valem ubvalo. U te se dalo spotat, e ministersk zruen vsledk prvnho vbrovho zen z roku 1990 bude mt za nsledek nejmn dal dva ztracen roky. Druhm problmem byla stle se roziujc .vzpoura transfuzk". Bez jejho potlaen se ance na spch Immuna a Grifolsu sniovaly k nule. Prvn kol byl vlastn docela jednoduch. Stailo pr raztek a trocha byrokratick dobr vle. A nkdy jen st vysvtliteln mnostv hlouposti. Snad nejlepm pkladem je ppad takzvanch modelovch smluv. Podle rozhodnut ministerstva mly jednotliv transfuzn stanice podepisovat smlouvy se zahraninmi frakciontory, a kad takov smlouva mla bt schvlena ministerstvem. Nejprve vak mly ob vybran firmy s ministerstvem dohodnout takzvan modelov smlouvy. Doktor Petr Turek na to vzpomn takto: .Na ministerstvu nebyl nikdo, kdo by se v tom vyznal. Navc tam panoval velk chaos. Take kdy Immuno a Grifols pinesly svoje nvrhy smluv, tak se to pevzalo vlastn beze zmn. Prvn odbor a j jsme dohromady navrhli jen ti tyi drobn pravy." Archivn dokumenty prozrazuj, e tmto kosmetickm zpsobem byla napklad ze smluv Grifols odstranna zmnka o .Bom radku" jako zdroji nezavinn .vy moci". To nejpodstatnj v kad smlouv, a to i tady byly finann podmnky, vak nikdo nekontroloval. Dnes u se ned zjistit, zda to byla jenom nhoda, dsledek chaosu, nebo vsledek peliv promylenho postupu. A te pozor... f spnho a lty provozu odzkouenho vchodonmeckho projektu Jrgen Rech v roce 2005 napsal, e spoluprce s nezvislm obchodnm partnerem byla pro stt za vech okolnost mnohem vhodnj ne kontrakty s pmmi vrobci: Veteli se s celm objemem plazmy na jednoho frakciontora, stanete se obt zjm pslun firmy. Ta m pochopiteln zjem dodvat co nejvce svoj vroby. Nm zvolen systm naopak umonil zcela svobodn definovat nae poteby. Spoluprce s nezvislm partnerem m velk vhody. Fakturace je transparentn a nen zastena tko ovitelnmi vpoty vtnosti plazmy.'' Nzor odbornka, kter vedl po lta fungujc a vydlvajc systm, proti nzoru eskho amatrismu, vzvajcho pmou spoluprci i spe podbzen se vhradn jednomu frakciontorovi. esk republika svm mocenskm zsahem toti vytvoila jenom dva paraleln monopoly Immuno dostalo ve v oboru plazmaforetick plazmy a Grifols zase zskal monopol v plazm erstv zmraen. A co je ona tko oviteln vtnost? Mon prv v tomto okamiku, a prv v tomto na prvn pohled nezajmavm ekonomickm zkout, poprv narme na skutenou podstatu cel esk poloviny kauzy Diag Human. Mon e prv proto bylo toto zkout doposud nepstupn veejn kontrole, umlovan zdrazovnm dajn mravnosti postupu sttu ve jmnu ochrany istoty bezplatnho drcovstv krve. Trvalo celch trnct let, ne se ze zcela neekan strany vynoily nov informace, a ada starch dokument rzem zskala pln nov smysl. Je to prost. Sta si pedstavit zlatonosnou rudu. Z kad tuny se, podle obsahu drahho kovu v hornin, vyt jenom urit mnostv zlata. Nkdy vc a nkdy mn. A prv to pedstavuje ten nejvt rozdl s plazmou. V kadm litru plazmy ze zdrav krve je blkovin stle stejn. Pokud je sprvn odebran a zamraen, stv se jej takzvan prmrn prmyslov vtnost pi acovn pedvdatelnou a ovitelnou veliinou. V ppad esk republiky to ovem, bhvpro, neplatilo. V beznu roku 2006 se v Praze konal svtov kongres zpracovatel krevn plazmy. Vystoupil na nm i pan Victor Grifols. Jeho pspvek ekonomice a finannch aspektech oboru je zachovn i ve zvltnm sbornku. Mezi svmi nebylo poteba nco zastrat, zvlt kdy u je firma s obrovskm ziskem dvno prodan. Pan Grifols v Praze piznal daje prmrn vtnosti plazmy svoj firmy v devadestch letech. A uvedl sla, kter mezi zasvcenci zpsobila ok. Nkte to tuili a jin doufali, e se na to po tolika letech konen zapomnlo. Snad jen jeden daj za vechny. Prmrn vtnost nm u znmho derivtu Faktoru VIII byla u Grifolse dv st a dv st tyicet takzvanch mezinrodnch jednotek z jednoho litru plazmy. Modelov smlouvy, kter esk ministerstvo zdravotnictv Grifolsu podepsalo po vbrovm zen v roce 1991, le v archivu. Kad jednotliv strnka nese kulat raztko ministerstva, kter schvlilo, podepsalo a oraztkovalo vtnost Faktoru VIII pouhch sedmdest pt a sto mezinrodnch jednotek z

jednoho litru plazmy tedy mn ne polovinu. Tohle ml na mysli zkuen pan Rech, kdy varoval ped tko ovitelnmi vpoty vtnosti". U ostatnch derivt je to podobn. Neme jt o omyl. Ale stejn to bere dech. Seteno a podtreno pokud polovina zpracovan plazmy la se svolenm ministerstva do kapsy firmy, kter si j pak mohla zpracovat a vrobky prodat kdekoliv ve svt, lo o skrytou sttn dotaci ve vi pesahujc sedm set milion korun ron. Zpracovn celho objemu plazmy bylo samozejm tovno tak eskmu zkaznkovi. Tento systm fungoval nejmn deset let. Mluvme tedy pinejmenm o sedmi miliardch korun, kter v eskm zdravotnictv nikomu nechybly. Josef va o tom hned na jae 2006 ekl: Upozoroval jsem od zatku, e ty smlouvy nejsou v podku, ale nikdo m nechtl poslouchat. Udlali ze m neptele sttu, aby se mohli nechat okubat." Ten fenomn plat ostatn dodnes. vv prvnk Jan Kalvoda se na zvltn tiskov konferenci pokusil problm osvtlit pekvapenm novinm. Ukzal jim kopie modelovch smluv, tabulky z pspvku samotnho pana Grifolse i zpsob vpotu. Neotiskly to jedin noviny a neodvyslala jedin televize. A to jet nevdl o pozdji nalezench dokumentech, podle kterch v roce 1994 vedouc ekonomickho odboru ministerstva zdravotnictv Karel Srba vymyslel jet zvltn sttn tyiceti milionov pspvek pro zahranin zpracovatele esk plazmy ke snen ceny derivt"... Bval ministr Martin Bojar i jeho mluv a tajemnk Slavomil Hublek se shoduj v tom, e se ke smlouvm nevyjadovali a nevdli o nich. Takov problm byl o nkolik pater pod rozhodovac rovn ministra," ekl Hublek. Potvrzuj to i vichni ostatn pamtnci fungovn tehdejho ministerstva. O to pozoruhodnj je, e si nikdo nechce vzpomenout, kdo tak drah rozhodnut vlastn uinil. Nejupmnj je opt primka Zdena Vorlov. Vdli jsme, e jim st plazmy zstv. Byla to jedin cesta, jak sem dostat derivty a ten stav trv do dneka. To, jak dostat do republiky ty preparty, to byl jedin aspekt, kter ns zajmal. Nemli jsme jinou monost. Jt pes modernizaci SOL nelo. Vdla jsem, e se tam nikdy nic nevyrob pes vechny dotace tam vechno lo do kanlu. Nebo jsme mohli nakupovat ve svt hotov koncentrty, ale to jsme si spotali, e bychom nemli prostedky ani na pokryt nejzkladnj terapie pacient. Take nm zbvalo dodvat plazmu, a nechat se brt na hl. To byla v t situaci optimln cesta. Ano, vdli jsme, e si nechvali polovinu." Jej slova pozdji potvrd i v archivu nalezen zahndl kus papru, na kterm doktor Turek v roce 1992 s propiskou v ruce potal v nmeckch markch vnos smlouvy, kterou pod ministerskm dohledem s firmou Grifols podepsal stav pro hematologii a krevn transfuzi. Sloupek sel nadepsan firm Grifols zstv" s konenou platnost zniil tvrzen zstupc sttu ve < 158 > s Diag Human, podle kterho se zptky do esk republiky vracely vrobky z celho objemu vyvezen plazmy. vv prvn zstupce Jan Kalvoda upozornil rozhodce na dsledky piznn pana Grifolse, e se do esk republiky vracela jenom st vyrobench derivt, co podle nj jet jednou prokzalo vrazn vt vhodnost pvodnho projektu Conneco, kter stt ovem razantn odmtl. Doktor Jan Herda z adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch v dopise rozhodcm vak jet na konci roku 2006 tvrdil, e tomu tak nebylo: .alovan (rozumj stt, pozn. autora) konstatuje, e takov jednn by bylo v rozporu se znnm smluv, kter tito konkurenti v dan dob uzavrali." Mimo svt prvnk se takov chyba popisuje vrazem nabhnout si na vidle". vv povstn bohat archiv znovu zafungoval a Jan Kalvoda rozhodcm pedloil kopie smluv s firmou Grifols, platnch jet v roce 1996. Zvazek vracet vechno, co bylo z esk plazmy vyrobeno, tam je vslovn uveden. Doktor Herda ml pravdu, i kdy se mu to asi pli nehodilo. Ano, konkurence Conneco se svolenm sttu poruovala tm samm sttem bdilsky napsan smlouvy. Pokud si to shrneme, vypadala ''spoluprce" s vyvolenmi frakciontory takto: vyvezete napklad tisc litr plazmy. Protoe jste podepsali smlouvu na mn ne polovin vtnost, dostanete ani ne polovinu vyrobench derivt. Zbytek jde firm do kapsy. Jenome vy jich pro lbu svch pacient potebujete vce. A tak si od stejn firmy koupte dal a dlte, e nevte, e i tyto derivty jsou vyroben z va plazmy. A e si tedy kupujete vlastn vc. Frakcionan firma me bt spokojena

dky va hlouposti m obsazen trh a vydlv na vs nejmn dvakrt. Administrativn vpomoc eskho sttu ale neskonila u schvalovn modelovch smluv, jejich jednoslovn hodnocen by asi bylo bez porady s prvnkem a pli expresivn. Pokud mlo bt Conneco nahrazeno a vytlaeno z trhu co nejrychleji, musely se hodn pivrat vechny byrokratick oi. Ministerstvu proto nevadilo, kdy Immuno na konci roku 1991 zaalo svoje fungovn v projektu za spoluprce s jedinm lkrnkem Miroslavem Steinocherem a jeho firmou bez zamstnanc. Zbytek dohnalo rozpadajcm se Chemapolem. Nevadilo mu, kdy Grifols zaloil v eskoslovensku firmu Coyco Czechoslovakia, s. r. o., jejm zakladatelem ovem nebyl panlsk Grifols sm, ale dv personln velmi podobn obsazen lucembursk kryc spolenosti Talanta Holding a Dinamika, sdlc shodou nhod na stejn adrese Luxembourg, Boulevard de la Foire 5 spolu s nkolika destkami dalch spolenost, usdlench v tehdejm lucemburskm daov vhodnm azylu k jedinmu elu. Jednm z nejdleitjch povolen, bez kterho by Immuno ani Grifols nemohli v eskoslovensku podnikat, bylo takzvan distribun osvden. Distributorem liv se vak nemohl stt nikdo, kdo by neml zkonem vyadovan distribun sklad, kter podlhal teoreticky psnmu schvalovacmu zen Sttnho stavu pro kontrolu liv. Takov sklad musel odpovdat mezinrodnmu standardu sprvn vrobn praxe, co pedstavovalo napklad oddlen mstnosti pro pjem lk, jejich skladovn a vdej, spolu se tyiadvacetihodinovou ptomnost vysokokolsky vzdlanho pracovnka. Ve skladu musel bt udrovn atmosfrick petlak, aby se vylouil penos prachu a mon infekce zven. K podmnkm sprvn vrobn praxe patily i zlon zdroje energie, pedepsan stavebn proveden s oblmi rohy a zazdnmi rozvody mdi, dezinfekn rohoe pi vstupu do budovy, ale i pravideln men teploty a vlhkosti. Conneco mlo u v roce 1991 tuto dleitou investici za sebou a jej sklad na praskm Proseku ml dv st metr skladov plochy podle evropskch norem patil tm mezi ti nejmodernj v republice. Zachovan ,Organizan metodick smrnice . 5/90", kterou Conneco pro svoje zamstnance ve skladu detailn urovalo zpsob pijmn, skladovn a distribuce zsilek, m osmnct strnek. Immuno a Grifols nemli ani po vtzstv ve vbrovm zen nic. Spravilo to pr raztek, ale nestandardnost postupu ministerskch ednk a sptelench dritel raztek Sttnho stavu pro kontrolu liv dodnes vzbuzuje div. Teprve na konci roku 2006 se za pispn novine Josefa Michla z asopisu Euro podailo odhalit prbh operace, kter dvma sttem vyvolenm firmm uetila dal miliony a mnoho msc asu. Firmy Dr. M. Steinocher a Coyco Farma, a.s., dostaly od ministerstva osvden k distribuci na zklad stanoviska SKL, kter distribun sklad definuje takto: Vztahuje se na skladovac prostory v Praze 2, U nemocnice 1, stav hematologie a krevn transfuze (20 m tverench, chladov mstnost, 2. p.)." Na doplujc smlouv je uvedeno jet dal upesnn u MUDr. Vorlov". To nen omyl. Ob firmy dostaly nejdleitj povolen na zklad toho, e jim SKL a ministerstvo potvrdily, e jedna mstnost v ministerstvu podzenm stavu, kter nemla povinn atmosfrick petlak, nemla rozlenn na ti oddlen manipulan prostory a kter v dnm ppad nemohla splovat psn evropsk normy, e takov jedin dvacetimetrov mstnost me slouit obma firmm najednou. Tato mstnost existuje jet dnes a novini Euro si ji vyfotografovali alespo zvenku. Ani po estncti letech nespluje podmnky distribunho skladu. Pak se ale neekan objevily jet dva dal dleit dokumenty. V archivu stavu hematologie se naly dv smlouvy o pronjmu tohoto skladu s firmami Coyco Farma a Grupo Grifols z ervence a prosince 1992. Z nich vyplv, e oba zstupci spolenosti Grifols si ve skladu, kter u byl pedtm jako celek pronajat zstupci Immuna doktoru Steinocherovi, pronajali pouze jednu jedinou polici o vme pouhch pti a potom dokonce jenom t tverench metr. Pro vydn ministerskho povolen to stailo. Povolen na polici zvc ti metry tveren, kter je poukzkou na sedm set milion pspvku k normlnmu zisku. Police ze zlata. A jak byla skutenost? Primka Vorlov vzpomn: .Ta chladic mstnost v druhm pate byla skladem na laborato e, kter byla na stejnm poschod. Bylo tam obrovsk kvantum chemickch reagenci pro cel

oddlen. I na pult mli chemici rozloen reagencie a jenom pod tm pultem jsem j mla vyhrazen prostor na maximln est krabic s derivty. V kad krabici bylo kolem tyiceti koncentrt, a to byl cel sklad pro poteby HKT. Nic dalho by se do toho skladu nevelo. Ty smlouvy byly jen na pape, aby jim SKL mohl vyjt vstc. J jsem tak nemla dn smlouvy s tmi spolenostmi, i kdy v nich stlo, e stav vylen zodpovdnho pracovnka pro pjem a vdej zbo pro ty firmy. Steinocher to jenom paprov nafoukl, a skladoval si to u sebe v lkrn. Vbec nevm, kde to skladoval Pivoka." Doktor Petr Turek jej svdectv potvrzuje: Kdy se rozhodlo, e se bude sbrat plazma pro Immuno a Grifols, tak jim stav vypomohl. Ta mstnost v druhm pate se u lta nepouv. Slouila stavu, ale o tom, e by tam ly produkty obou firem, mm velkou pochybnost. Zejm to bylo jenom formln. dn velk objemy produkt Immuno pes stav potom stejn nikdy nely a s Grifolsem se udlala dohoda, e za to postav na dvoe stavu novou komorovou lednici." Take mal ptelsk vpomoc a do jara devadest ti, kdy HKT slavnostn oteve na vlastnm dvoe Grifolsem zafinancovan jednoduch, ale vyhovujc sklad s komorovou mraznic. Jet o nkolik let pozdji si Grifols konen postav modern sklad ve Vokovicch a sklad v takzvan budov E na dvoe si HKT pevezme do vlastnictv. Nelze ne konstatovat, e ministerstvo v ppad tchto dvou firem zmkilo, oproti konkurenci velmi nestandardnm zpsobem, zkonem pedepsan podmnky. Prvn odbor ministerstva zdravotnictv jet v lednu 2007 trval na tom, e postup SKL a ministerstva z potku devadestch let byl v naprostm podku. V psemn odpovdi dokonce tvrdilo, e zkon vlastn nestanovil, kolik metr tverench skladov plochy je nutnch, a e tedy ona jedna police mohla stait Prvnky ministerstva nezarazil ani fakt, e odpov k tto vci zpracovala o msc dve pan doktorka Dana Strkov. Ta a do prvnho ervna 1992 pracovala prv na SKL. Od stejnho data pracuje na ministerstvu, a na zmnnch nestandardnch historickch distribunch povolench ministerstva z t doby je uvedena v rubrice .Vyizuje" jako RNDr. Strkov, 1. 2396". Pan doktorka Strkov sedla na stejn lince jet v beznu 2007. Rozhovor pro tuto knihu odmtla s odvodnnm, e by j to pipadalo .neetick". Sama jakkoliv nestandardn administrativn vpomoc vak nemohla potlait .vzpouru transfuzk". Raztkem se daly zvldnout jenom papry a uhrabat cestika ministertvem protovanm firmm. Na lidi s jinm nzorem bylo poteba najt jinou zbra. Tm spe, e velk st nemocnic a krevnch center se stle vce vymykala zpod kontroly ministerstva. Primka Vorlov si to dodnes vykld jako vzpouru tch, kdo chtli vydlvat": .Podle platnho metodickho listu ministerstva mlo v transfuzn slub vsadn postaven takzvan metodick centrum, a tm byl jmenovn n stav hematologie. Take jsme mli centrln dc roli jako odborn garant ministerstva. Proti tomu se zaali hrozn bouit .transfuzci". Ti chtli, aby si to mohli dit sami. Chtli si diktovat ceny a vydlvat. Byly to straliv bouliv schze. Snaili se v moc zprostit Turka pedsednictv v Transfuzn komisi na ministerstvu. Snaili se i o separtn jednn .s firmami, ale Immuno i Grifols k nm zstali loajln. V t dob jsme se dokonce hdali i s doktorem Turkem. J byla k tm transfuzkm liberlnj, a on byl pro centralizovanou sttn, nebo nrodn transfuzn slubu. Nechtl pustit vbec nic do soukromch rukou. Sedla jsem v Transfuzn komisi, ale hnusilo se mi hdat se se vemi o ty ekonomick vci. Transfuzn stanice chtly vydlvat, a vbec jim nelo o pacienty. Pak se k tomu pidal jet spor s Asociac malch transfuznch stanic, a j zbable utekla a nechala jsem v tom Turka samotnho." Transfuzci" to samozejm vidli opan. .Z ministerstva v t dob chodily jenom arogantn nesmysly," vzpomn blovlas prim. .Logicky nm vychzelo, e v tom neme nebt korupce, a o to vce jsme se brnili. Nechtli nm dt prostedky na nov vybaven, ale zakazovali nm spolupracovat s Diagem, kter tady byl dvno ped vemi ostatnmi a vechno nm byl schopn zavrovat. Bylo to hrozn zpolitizovan, protoe prim Malchar z FrdkuMstku, kter byl jednm z hlavnch povstalc, aspiroval na ministerskou funkci a podporoval Vclava Klause. A Bojar mu to vracel. Nm pitom lo o as a o penze na lbu a na vybaven. Chtli jsme lit, a ne kecat. Jenome jedin, co chodilo z ministerstva, byly zkazy."

Ministerstvu se na konci roku 1991 pomrn rychle podailo prosadit zakz spoluprce se spolenost Conneco ve zdravotnickch zazench pod jeho pmou kontrolou. Mlo to i kurizn dsledky. Nkter nemocnice, kter u zaaly pouvat zazen dodan od Conneca, musely bez ohledu na hospodsk smlouvy uposlechnout zkaz splcet vr dodvkami krve a plazmy. Ped koncem roku tak ministerstvo muselo samo narychlo zaizovat pes Chemapol vvoz vce ne jednoho tisce litr plazmy, kter byla vyrobena pro Conneco. Dostalo ji ovem Immuno, kter do zazen, na kterm byla plazma vyrobena, neinvestovalo ani korunu. Nkte z pamtnk to dodnes oznauj za .otevenou krde". Vzpoura okres se ale pes vechnu snahu ministerstva ila dl. Frantiek Waldhauser vsadil vechno na jednu kartu. Prvnho listopadu a dvanctho prosince devadest jedna opoutj eskoslovensko prvn dv zsilky mraen plazmy na takzvan celn zznam. Jejich odeslatelem bylo Conneco a adrestem dnsk Novo Nordisk. Podle uzavench smluv mly tedy nejpozdji do t msc pijt zptky do eskoslovenska poprv derivty vyroben vhradn z esk plazmy. Lze ci, e prv to bylo onou pomyslnou posledn hranic, kter, z pohledu ministerstva, nesmla bt pekroena. Pokud by k tomu dolo, prokzalo by se, e takov systm me levn zskvat jinak drah lky a zazen vlastnm piinnm zdravotnk a bez zsah a vlivu ministerstva. Od tto chvle ob strany, ted u nevyhnuteln, smovaly k otevenmu konfliktu. A ten nemohl propuknout jinde ne na severn Morav, kter byla nejsilnj batou a mozkem .vzpoury transfuzk". FrdekMstek, Ostrava a Uhersk Hradit byla prvn msta, kde navzdory .doporuen" ministerstva poslali plazmu prostednictvm Conneca na zpracovn do Dnska. Exministr Martin Bojar dodnes popisuje toto obdob expresivnm vrazem .boj se severomoravskou krevn mafi". Rebelie vyvrcholila koncem ledna 1992: Venpni poslanci, pane ministe, kolego Turku, dme touto cestou o pednesen nvrhu a podpoen ve smyslu samostatn prvn i ekonomick subjektivity pro hematologie kotransfuzn oddlen bvalch typ okresnch zazen a krevnch center bvalch krajskch zazen. Tento nvrh pedkldme jako primi za Severomoravsk kraj, a to z nkolika dvod. Po pedbn vyerpvajc kalkulaci pinese tento efekt zprhlednn ekonomiky provozu jednotlivch transfuznch zazen a zrove pispje ke zkvalitnn prce mezi naimi zazenmi a drcovskou populac, co vidme jako jedin vchodisko ke spravedlivmu ocenn drc krve pi souasnm hrubm nedostatku krve a krevnch derivt v cel republice. Nechceme ji dle prosit jako za minulho reimu, ale dme o vypracovn a vydn provdcho nazen, kter umon delimitaci naich zazen. Za severn, rovn i jin Moravu jsme na delimitaci pipraveni. V Ostrav dne 29. 1. 1992 zasedn prim hematologicko transfuznch odd. a krevnch center Sm kraje" Je to velmi zvltn, pedchzejcm politickm argonem poznamenan jazyk, kter o zmatku t doby vypovd asi vc ne politologick analzy. Pesto tento dopis, adresovan pedevm poslancm esk nrodn rady, psobil jako vbuch bomby. Stoj pod nm toti tinct podpis prim a vedoucch oddlen. Vlastn to byli vichni, kdo v tomto oboru na severu Moravy nco znamenali. Ministerstvo v tu chvli pochopilo, e mu prv vypovdl poslunost prvn kraj. Pokud nco rychle nepodnikne, me bhem pr dn i nanejv tdn ztratit celou Moravu. A to by znamenalo konec. Do voleb zbvalo u jenom pr msc, rozpadalo se eskoslovensko, a doslova vechno se stvalo soust politickho zpoleni I proto musela bt oteven rebelie co nejrychleji zniena, i kdy by to mlo bt za cenu mocenskho zsahu. Ministerstvo pro nj potebovalo pipravit pdu, a proto se v tto dramatick chvli rozhodlo poprv pout novou zbra a tou byly sdlovac prostedky. Dnes u je zcela bn, e jednotliv ady i politici pouvaj k prosazen svch nzor mediln kampan, ale na zatku roku devadest dva to bylo nco nevdanho. Mluv ministerstva Slavomil Hublek u sice vce ne rok prosazoval na ministerstvu politiku pln otevenosti, ale tohle bylo nco jinho. Namsto pravidelnch ptench tiskovch konferenc, na kterch si novini mohli vzt ministerstvem pipraven tiskov zprvy, nastoupila promylen a velice clen spoluprce s vybranmi novini,

pedevm v Mlad front Dnes a v televiznm Praskm veernku. Jej vsledek lze oznait za soustednou a clenou defaman kampa, kter ve vech ohledech vyboovala z rmce bn novinsk prce. Za pouhch trnct dn mezi sedmm a jednadvactm norem vylo v Mlad front Dnes celkem dvanct lnk oste zamench proti Connecu a jeho v t chvli u bvalmu editeli Frantiku Waldhauserovi. Dvactho ptho a dvactho sedmho nora potom dal ti. Ty dovedly toto kick taen a k v novinstv hodn nevdanmu kroku ty autorek tto nezvykl srie, Marcely Pechkov, Veroniky Maxov, Sabiny Slonkov a Kateiny Kratochvlov. Ty se souhlasem veden redakce na strnkch novin ohlsily, e jmnem MF Dnes byly podny dva podnty Generln a mstsk prokuratue proti Connecu a doktoru Waldhauserovi. V lncch se bez dkazu opakovala ministersk verze rok a pl star metachalonov afry a naznaovala se nepodn prce prokuratury, kter po vyetovn anonymnho udn celou vc odloila pro neprokzan mysl, prv proto jeden ze dvou podnt smoval k obnoven vyetovn pod titulkem Metachalon znovu" sliboval podtitulek AF Dnes dv podnt mstsk prokuratue v Praze k obnoven vyetovn vroby psychotropn ltky". Kampa pokrvala jet ti kontroverzn tmata: zapojen doktora Waldhausera do privatizace, krde mikrobusu Conneco v Maarsku a vsledky namtkov kontroly", kterou ministerstvo provedlo ve skladu Fakultn nemocnice na Zbraslavi pobl Prahy. Prvn se netk naeho tmatu, ale lze jen podotknout, e doktor Waldhauser odeel z firmy Conneco ke konci ledna po dohod prv proto, e chtl v kuponov privatizaci sm podnikat. Mlad fronta ovem bez dkazu tvrdila, e byl z firmy vyhozen. Krde v Maarsku probhla zcela jinak, ne to popsala MFD, ale kdy skonilo vyetovn, kterho se zastnila i vcarsk pojiovna, a nebyl shledn dn nedostatek, u se k tmatu nikdo nevrtil. Aktulnm promchnm nkolika takto ton zpracovanch tmat nemohl nevzniknout naprosto jednoznan dojem o neseriznosti spolenosti Conneco. Zafungovalo to rychlost blesku, zvlt kdy se chytlavho tmatu rychle chopily i dal noviny a tehdy jet eskoslovensk televize. Je zcela jist, e tuto kampa podntilo a informacemi zsobovalo ministerstvo zdravotnictv. V archivu vyetovac komise snmovny se nalo i tstrnkov torzo dokumentu ministerstva zdravotnictv z dvactho ptho nora devadest dva s podrobnou histori krok spolenosti Conneco, nadepsanho pznan: Zznam: Informace je podvna na zklad rozhodnut p. ministra tlumoenho tiskovm mluvm p. PhDr. Hublkem." Podle vzpomnek novinek z Mlad fronty Dnes, potvrzench i dochovanmi faxy redakce MFD, byl klovm zdrojem informac pro jejich lnky doktor Petr Turek. Shodn uvedly, e jim na zatku spoluprce neekl, e je zamstnancem ministerstva zdravotnictv.

Kapitola 11 Pepad
Tinctho nora devatenct set devadest dva bylo podle obecn kroniky Mal py v Krkonoch dosti nevldn poas. Bylo sice na nor nezvyklch pt stup nad nulou, ale u od noci bez ustn vlezle prelo. V Praze to nebylo o nic lep. Na Ministerstvu zdravotnictv esk republiky to byl i pesto vechno od rna den velmi mimodn. ad, kter nikdy ve svoj historii neproslul rychlost prce, v tento jeden den pracoval rychlost blesku. Tedy pokud se d vit archivnm dokumentm. Podle nich to vechno zaalo hned rno, kdy na odboru kontroly oteveli anonymn dopis. Nen to pr nic nezvyklho, protoe stnost na zdravotnictv je stle dost. I tch anonymnch. dnmu anonymu se vak asi nikdy nedostalo takov pozornosti jako tomuto dopisu, kter se dajn velmi rychle ztratil. Podle neznmho informtora se ve specilnm mrazicm skladu Fakultn nemocnice I na Zbraslavi, otevenm teprve v kvtnu 1991, nelegln ukldaj tajemn bedny se stejn nelegln zskanou krevn plazmou, dajn z nemocnice z FrdkuMstku. Vinkem m bt firma Conneco, kter chce plazmu ilegln vyvzt do zahrani. Nikdo nev, kdy pesn a kdo onen anonymn dopis otevel. Pipusme tedy, e k tomu dolo hned na zatku pracovn doby, tedy nkdy kolem osm hodiny rno. Dopis byl okamit vyhodnocen jako mimodn dleit dokonce tak dleit, e byla ihned zpracovna psemn informace pro veden ministerstva. eknme tedy, e v devt hodin.

Nkdo" ji potom dokonce osobn donesl na ministrv sekretarit. Jet dopoledne bylo svolno mimodn jednn veden ministerstva a rozhodnuto o proveden pepadov kontroly ve zbraslavskm skladu. A tady se objevuje prvn nesrovnalost. pepadov kontrola pracovnk ministerstva na Zbraslavi je jednm z pouhch dvou podobnch historicky znmch ppad, kdy takovou kontrolu provdlo samo ministerstvo. Nikdy pedtm, ale ani nikdy potom, se nic podobnho nestalo. Ministersk kontroln komise byla nakonec tlenn. Vedl ji osobn, a to je dal zvltnost, hlavn kontrolor ministerstva zdravotnictv JUDR. MUDr. Lubomr Vondrek. Druhm lenem byl doktor Jan Hork z Odboru primrn a klinick pe ministerstva. Jako tet, a zcela urit nejzajmavj len kontroln skupiny, se na scn znovu objevuje doktor Petr Turek, uveden v podepsanm zpisu z kontroly tak jako zamstnanec tho odboru ministerstva. Doktor Turek je v t dob u mimodn vlivnm lovkem. Je poradcem ministra, v lt 1991 byl zapisovatelem vbrov komise, kter velmi nestandardnm zpsobem doporuila pouze dv zahranin firmy pro zpracovn krevn plazmy z esk republiky. Na ministerstvu m sten vazek, jinak pracuje v stavu hematologie a krevn transfuze, a za ob instituce zpracovv metodick pokyny pro celou transfuzn slubu v R. Je vedle doktorky Vorlov bezesporu sluebn nejstarm, nejaktivnjm a nejzaujatj m svdkem kauzy Diag Human. O jedenct let pozdji, v roce 2003, se sm pihls ministryni Marii Soukov s tm, e chce podpoit jej boj s Diag Human. Po porad s jejmi podzenmi odjede z Prahy do Brna a teprve tam, ped brnnskm notem, uin vpov. Ministryn, sama pvodem z Brna, pr praskm notm nevila. V notskm zpise a pozdji i parlamentn vyetovac komisi bude doktor Petr l\irek tvrdit, e byl ke kontrole pizvn pouze jako extern odborn poradce a e ho z ministerstva museli tinctho nora rno dokonce telefonicky shnt. Brnnskmu noti v roce 2003 uvedl: Ministerstvo se .rozhodlo tam vyslat kontrolu, kdy m vzali sebou, byl jsem pizvn jako odborn poradce pro tuto kontrolu s tm, e toto byla akce velmi rychl, dozvdl jsem se o odjezdu do Zbraslavi toho dne rno". V kvtnu 2004 vypovdal ped parlamentn komis ponkud jinak: .Ministerstvo, z dvod, kter neznm, provedlo inspekci na transfuznm oddlen fakultn nemocnce I ve Zbraslavi. Tam m pozvalo jako experta..." Tko vit tomu, e mu nikdo ani po cest na Zbraslav nesdlil nic o anonymnm udn i o tom, kdo rozhodl o jejich vysln. Zvlt kdy Zpis o provedenm namtkovm eten..", z tho dne zan vtou: Dne 13. 2. 1991 byl nejprve editel FN1 informovn o stnosti, kter vyvolala nutnost proveden namtkovho eten...' Komise jet narychlo shn pednostu zbraslavskho transfuznho oddlen MUDr. Vladimra Veselho. Pepadov namtkov kontrola" mohla vyrazit. Na Zbraslav nen z budovy Ministerstva zdravotnictv na Palackho nbe daleko a cesta nemohla trvat dle ne patnct minut. Inspektoi se nezdrovali prohldkou teprve nedvno otevenho arelu. li najisto do suternu ke komorov mraznici, ve kter maj bt podle anonymu nelegln uskladnny bedny se zmraenou plazmou. Stoj za to ocitovat pozdj podrobnou notskou vpov MUDr. T\irka: Kdy jsme pijeli do Zbraslavi, zjistili jsme, e v mrazov komoe jsou uloeny njak ble neoznaen bedny, ke kterm se personl ze zbraslavsk transfuzn stanice v podstat nehlsil, pouze sdlil, e si tam bedny nkdo uloil, nestaraj se o jejich obsah, bedny ulo na telefonick poadavek a tak na telefonick poadavek je zpt vydaj. A vrtnm ze zbraslavsk transfuzn stanice bylo uvedeno, e plazmu si obvykle vyzvedv firma CONNECO, a.s." Teprve bdl vrtn tedy potvrdil podezen anonyma. Pednosta transfuznho oddlen doktor Vesel se pokou nco vysvtlovat, ale nikdo ho neposlouch. On sm kontrolu zatm povauje za zcela rutinn zleitost a vbec netu, e se schy luje k ministerskmu vyetovn. Doktor T\irek v notskm ^pise dle tvrd: .Ukzalo se pi samotn kontrole i pi nslednm objasovn, e je v cel vci zmatek, nen v evidenci podek, nikdo neme garantovat kvalitu suroviny i to, e byl materil skladovn pfadepsanm zpsobem." .My jsme povaovali tato zjitn za velmi zvan, a to zejmna proto, e v druh polovin 80. let dolo ve svt k penosu velkho mnostv 10 tisc ppad penosu zvanch infekc, zejmna k

penosu infekce HIV, zejmna z vrobk z plazmy a pinou tto infekce nebo penosu, byla pedevm nedokonal dokumentace a dohled nad vrobou. Ten problm ve svt byl tak zsadn, e bylo postieno znan procento nemocnch v t populaci hemofilik, bylo nakaeno a 80% nemocnch, kte pak v nkolika nslednch letech zemeli, ili m obava z postupu, kter byl zjitn na Zbraslavi, byla skuten znan a dvodn." Komise na mst sepsala zpis o zjitn dramatick situaci", do kterho nenech prime Veselho napsat jeho stanovisko, a rychle se vrtila na ministerstvo. Zpis s rozenm komentem byl doruen pmo na sekretarit ministra a u podruh v ten sam den byla svolna porada veden. Zjitn ^namtkov kontroly" jsou povaovna za natolik zvan, e po skonen porady ministr Martin Bojar okamit odesl dopis plk. JUDr. Frantiku Zelenickmu, nelnkovi Policie R" i .nalhavou prosbou o zajitn dslednho proeten operac firmy Conneco, a.s., jejch spolupracovnk a ppadn dalch zpadoevropskch firem na zem esk republiky". Zjitn tedy byla tak vn, e od oteven anonymnho dopisu, kter dajn poprv upozornil nic netuc ministersk ednky na zsadn a zdrav oban pmo ohroujc lendrin, pes jeho oven a inspekci na mst a po odesln ministrem formulovanho a podepsanho dopisu pro policejnho nelnka ubhlo jenom nkolik hodin. Nikdo se samozejm nenamhal hledat vysvtlen ve frdeckomsteck nemocnici nebo u firmy Conneco. Josef va nic netu. Jeho podrobn cestovn denky prokazuj, e dvanctho nora jednal v Singapuru a trnctho na Tchajvanu. Za cel rok 1992 strvil v esk republice pouze sedm dn. Kancel mi volala, e v Praze vyvstal njak problm, ale j ani podn nevdl, e na Zbraslavi nco mme," vzpomn va. Navc se zdlo, e na to nejde reagovat jinak, ne to nechat bt. Ten sklad nm nepatil, nemli jsme za nj dnou zodpovdnost a plazmu jsme jet nepevzali. Neuvdomili jsme si, co z toho me nkdo udlat, a podcenili jsme to." Snmovn vyetovac komise se v roce 2004 vbec nenamhala tento dajn tak zvan a rozhodujc incident provovat. Ve svoj Podrobn prbn zprvrozdan poslancm a novinm, mu vnovala necelch deset dek. Vyznn se i po dvancti letech piklnlo jednoznan k verzi uvdn ministerstvem zdravotnictv. Pitom by bvalo stailo, aby si poslanci prohldli alespo dva z dokument, kter jim shodou nhod ke zbraslavsk kontrole pedloilo ze svho archivu samo ministerstvo. Prvn z nich je trochu zoufal tstrnkov dopis u zmnnho prime Veselho editeli Fakultn nemocnice I MUDr. Jindichu Polkovi z 23. nora, tedy deset dn po pepadov kontrole jeho pracovit. Prim Vesel u v t chvli vdl, e se ocitl uprosted nesrozumitelnho skandlu, kter zaal ohroovat i jeho samotnho. U 19. nora pikzal prv editel FN provst fyzickou inventuru v komorov mraznici na Zbraslavi za ponkud zneklidujc a nestandardn ptomnosti editelskho prvnka. 20. nora od nj obdrel velmi stroh dopis se zkazem jakkoliv dal manipulace s plazmou. A o den pozdji editel Odboru primrn a klinick pe ministerstva zdravotnictv oznmil Obvodn prokuratue v prae 8, na zklad vsledk kontroly, podezen z neleglnho vvozu krevn plazmy. Prim Vesel je v tto dob mimodn uznvanm odbornkem a upmn nechpe, za co je kritizovn. Ve svm dopise editeli fakultn nemocnice se proto sna o zkostlivou pesnost. Je jenom st pochopiteln, e fakta z tohoto dopisu nikdo z vyetujcch poslanc nevzal v roce 2004 v vahu. Ti roky po samotnm incidentu si jich vimne a policie a zastav vechna ministerstvem i novini omlan trestn sthn jako neodvodnn. Podle vysvtlen prime Veselho toti historick praxe uskladovn plazmy z okresnch transfuznch oddlen byla u po mnoho let naprosto bn nejprve ve spolench chladicch prostorech na Vinohradech a on sm ji pevzal u v roce 1974. Jin vhodn chladic prostory, kde by se plazma, shromaovan tehdy z okres pro leteckou pepravu do zpracovatelskho podniku IMUNA Sarisk Michalany na Slovensku, v Praze prost nebyly. Okresy pivezly plazmu, a ta leela v meziskladu, dokud si pro ni ze Slovenska nepijeli a nepevzali ji. Materil proto nikdo v meziskladu neevidoval a nekontroloval, protoe a do pejmky vrobnm podnikem si za nj odpovdalo pslun okresn transfuzn oddlen, kter plazmu dodalo. A dl je to jet zajmavj: Pi stavb TO (transfuznho oddlen) na Zbraslavi bylo k tomuto pihldnuto pi nvrhu

komorovho mraznku s ohledem na oekvanou zvenou spotebu mraen plazmy. Pi projednvn zajitn transportu plazmy ke zpracovn v zahrani jsme byli o skladovn tto plazmy podni na poradch v r. 1989 a 1990 bvalm hlavnm odbornkem doc. MUDr. J. Kvasnikou, CsC., za ptomnosti vech krajskch odbornk, toto vyjden mi bylo tak tlumoeno formou stnho pkazu tehdej editelkou KNZ doc. MUDr. M. Andreadisovou a rovn byl informovn bval editel FNIsP MUDr. J. Sva." Take vichni v oboru vdli o poteb meziskladu pro export mraen plazmy. Zbraslavsk sklad se jako takov dokonce stavl. Vdl o tom kde kdo, vichni to vyuvali, jenom ministerstvo na to pilo a pi namtkov kontrole. Jej prbh pak prim Vesel popisuje takto: ,Zpsob kontroly byl zcela bn, trvajc snad 23 minuty, dal mnostv materilu ostatnho ne v krabicch oznaench OTO FrdekMstek nebyl potn." Pozoruhodn ministerstvo pole pepadovou kontrolu, kter oteve mrazic komoru na dv a ti minuty, spot pouze st materilu a jet se, jak vyplv z dal korespondence, pi potn o jednu bednu splete. Pak se zanou objevovat nesrovnalosti. Komise neuvedla do zpisu, e v meziskladu bylo, jak potvrzuje v dopise prim Vesel, naprosto stejnm zpsobem uloeno dalch deset beden z nemocnic v Mlad Boleslavi a st nad Labem. Ty ovem byly ureny pro ministerstvem doporuovanou a protovanou panlskou firmu Coyco Grifols. Ani tyto bedny u sebe ovem nemly dodac listy. Pro to u jednoho pedstavuje dvod k podn trestnho oznmen, a u druhho je to v podku? Pochybnosti se mno. Jak se zd, je to trochu jinak i s tmi dajn chybjcmi papry. Zbraslavsk mezisklad patil fakultn nemocnici, kter je pmo zena ministerstvem zdravotnictv. Plazma pochzela z Transfuzn stanice ve FrdkuMstku. Ta byla zodpovdn za to, e ne pepravn bedna, ale kad vak erstv zmraen plazmy bude mt mezinrodn dokumentaci s pesnm zznamem o drci a vechny dal pedepsan daje. Tamn prim doktor Boris Bubenk se k vlastnictv kontrolovan plazmy ostatn vdy hlsil a prokzal i jej kvalitu a sprvnost dokumentace. Ke sv kod. O tyi msce pozdji byl tento odbojn prim i s editelem nemocnice ve FrdkuMstku odvoln ministerstvem z funkce do vyeen ppadu". Dal podivnost, kterou nikdo nevyetoval. Pokud by tedy byl ve zbraslavskm kladu zjitn jakkoliv nepodek, zodpovdnost za nj nepadala na Conneco, ale na fakultn nemocnici, tedy ministerstvo. Pi oiednv n zajitn transportu plazmy ke zpracovn v zahrani jsme byli o skladovn tto plazmy podni na poradch v r. 1989 a 1990," k pece prim Vesel. O dva roky pozdji tot potvrd zvr policejnho vyetovn, kter navc, k jeho velk lev, potvrd i to, e pi ukldn plazmy ve zbraslavskm meziskladu nedolo k dnmu trestnmu inu ani pestupku. Ale to u bude pozd. O co tedy vlastn lo pi pepadov kontrole na Zbraslavi? Jak to, e se o n okamit dozvdli vybran a ministerstvu naklonn novini, kte hned dal den zaali, bez znalosti vci a bez dkazu, obviovat prv Conneco z pokusu o nelegln vvoz plazmy? Hledn pokrauje. Napovdt me druh dokument, kter si ctihodn poslanci z Vyetovac komise snmovny zapomnli" ve svm vlastnm archivu prohldnout. Ten je podstatn vbunj. Otevr prostor pro zcela nov vysvtlen a propojuje udlosti, kter spolu zdnliv nesouvisely, do pekvapiv logick konstrukce. Jde o dopis z 21. listopadu roku 1996, kter poslal tehdej ministr zdravotnictv PhDr. Jan Strsk plukovnku Ing. Jaroslavu Jrovi, povenmu zenm Bezpenostn informan sluby. Stoj za to si ho ocitovat: .V Praze 21. listopadu 1996 mEG/207521.11. 96 Ven pane, dovoluji se na Vs obrtit v nsledujc zleitosti: Dopisem ze dne 12. 2. 1992 se tehdej ministr zdravotnictv MUDr. Martin Bojar, CSc., obrtil na tehdejho editele FBIS prom.prv. tefana Bainskho ve vci zajitn peet en operac firmy Conneco, a. s., (nyn po zmn nzvu Diag Human, a.s.) V ploze dopisu byla obsaena dokumentace tkajc se aktivit firmy v minulch dvou letech... v uveden vci lo pedevm o operace tto firmy ve spojitosti s vvozem krevn plazmy z esk republiky..."

Pomime pro tuto chvli vahy o vhodnosti i nevhodnosti pouvn tajnch slueb pro takov ely. Z dopisu Jana Strskho ovem vyplv, e ministr Bojar podal FBIS o spoluprci proti Conneco jeden den ped pepadovou kontrolou na Zbraslavi, a to kvli operacm tto firmy ve spojitosti s vvozem krevn plazmy". Den ped dajnm pijetm anonymnho dopisu, kter ml teprve vechno odstartovat, a kter dajn jako prvn zmnil monost.neleglnho vvozu plazmy", odesl ministerstvo dost o zsah tajn slub, spolu se tyiceti devti strnkami ploh. Dopis nelnku Policie R, odeslan dajn a tinctho odpoledne po kontrole na Zbraslavi, dostv najednou zcela nov vznam. Dopis je, jak piznv, napsn a po *opakovanm jednn se sekretaritem ministra JUDr. Sokola a p. ministrem osobn". Tko uvit, e takov opakovan jednn probhla v jeden den, pesnji v hodinch mezi nvratem komise zptky na ministerstvo a rozhodovnm veden ministerstva. Zvlt kdy u den pedtm odela na FBIS prakticky stejn dost se stejnm potem ploh. Zajmav tak je, e tato prosba o zevrubn vyeten je u odvodnna navc i pozornost tisku a zdravotnickch kruh". Nco tu nesed a zan bt jasn, e oficiln verze m adu trhlin. Vysvtlen vak pijde a na konci roku 2006 a zapsob jako bomba. Poprv a velmi oteven se vyslov klov svdek cel kauzy, primka Zdena Vorlov. Je hodn zaznamenn, e se j se na ministerskou kontrolu na Zbraslavi, tento rozhodujc incident, kter znamenal dramatick zlom ppadu, zapomnla pi nkolika pozdjch vyetovnch zeptat jak policie, tak jet pozdji i poslaneck vyetovac komise, kter si ji pedvolala a vyslechla jako svdka. Jej dnen svdectv okuje svoj otevenost: My jsme se dozvdli, e va vyv plazmu i pes rozhodnut ministerstva. Tehdy za mnou pila doktorka Melicharov z Motola, kter zastupovala firmu Immuno, a dostala se se vou do sporu. Znala jsem ji velmi dobe, protoe dve dlala u ns v stavu a sama jsem j pomohla msto v Motole zskat. Pila za mnou do stavu a ekla, e na Zbraslavi je uskladnn plazma pro Conneco. A tak jsme to pedevm doktor Turek zaranovali." Take dn anonym ani dn narychlo improvizovan namtkov kontrola, ale peliv pipraven operace sputn na popud, s pomoc a ve prospch konkurence. O vyetovn policie se, jak u vme, okamit dozvdaj novini. Roznese se i to, e Diag vyetuje i tajn sluba. Anonym posl v oblce motolsk nemocnice vstiky do Kodan na veden Novo Nordisk. O tden pozdji podv ministerstvo psemn trestn oznmen na spolenost Conneco. Pouhch dvacet tyi dn po < 178 > pepadu skladu ve Zbraslavi podepe ministr Martin Bojar dopis do Dnska, kter ve svm dsledku firmu Diag Human zni a navky vyad z mezinrodnho obchodovn s plazmou. Jeho hlavnm argumentem bude vsledek namtkov kontroly na Zbraslavi".

Kapitola 12 Koncert pro nefungujc byrokracii

Conneco bylo uvreno do klatby a z vle pedstavitel sttu mediln zneuctno. Na dost ministerstva zdravotnictv ho vyetuje zpravodajsk sluba i policie. Veden Novo Nordisk je stle nervznj. Jeho zkladn vrobn program, veden diviz inzulnovch prepart, rychle expanduje nejenom do stedn a vchodn Evropy, a jakkoliv skandl spojen se jmnem firmy by v tom nejdleitjm obdob naruil klid potebn na rozvoj dalch kontakt a trh. Dalo by se ci, e pro inzuln lo o oteven a rozjezd trhu s jet vce ne jenom" temi sty miliony obyvatel. Viceprezident Novo Nordisk Klaus Eldrup Joergensen opakovan telefonuje Josefu vovi a d ho, aby situaci v eskoslovensku za kadou cenu uklidnil. Jinak z plazmy budeme muset vycouvat," zazn poprv v telefonu v druh polovin nora. Conneco v dsledku tto drazn rady opout mylenku na podn srie tiskovch alob proti novinm, kter otiskly nepravdiv lnky, a sna se namsto toho vyjednvat s fredaktory. Vechno marn. Msto novinskho emesla pevldl hnv a hlas lidu". Nkte z tehdejch aktr si jet dnes shodn vybavuj, e vybiovanou atmosfru vytvela kombinace t pocit apriorn nedvra k Josefu vovi a jeho

povsti emigrantskho keftae". Nikdo nikdy neptral, odkud se vzala. Stailo, e ji opakovali i dvryhodn zdroje", legitimizovan v revolunch dobch listopadu. Druhou vlivnou a nikdy neovovanou informac bylo vovo a Wald hauserovo dajn napojen na pedlistopadov reim", vetn v tehdej ponkud paranoidn dob zcela bn pocit, e tady nic nebylo mon bez spoluprce s estbky". Tetm motivem, kter spojoval vechno ostatn, byla nesporn osobn popularita a autorita ministra Martina Bojara, jeho emocionln odpor k Josefu vovi a firm Conneco nebyl mezi novini dnm tajemstvm. Kdy to k Bojar, tak je to pravda" tak by se asi dal definovat pevldajc pocit tehdejch novin. V takovm ovzdu nemla fakta dnou vhu. Je velkou ironi, kterou je poteba zopakovat, e Josef va byl za cel rok devadesttdva v esk republice ve skutenosti pouze sedm dn a sm se, ke svoj kod, do celho konfliktu se sttem prakticky nezapojoval. Conneco se po prvnm ataku nedokzalo ve sdlovacch prostedcch prosadit se svoj verz udlost a v och veejnosti u navky zstalo podezelm subjektem. Vzpoura transfuzk" se ovem ani po medilnch tocch nezastavila. Vtina odbojnch prim v beznu jet vila, e posta vydret necel ti msce do voleb, ve kterch, jak bylo u tm jist, vyhraje ODS Od novho veden ministerstva se potom oekval razantn obrat od bojarovti ny" a pklon k trhu". Proto ani vtina povstalc neuvaovala o vyjednvn i kompromisu. Nkter nemocnice, jak u jsme vidli v incidentu se zbraslavskm skladem, pece jenom zaaly podepisovat i smlouvy s konkurenc. Mraenou plazmu v eskch podmnkch nebylo mon skladovat donekonena. Pokud ml jej prodej pinet zisk, a Conneco bylo na ministerstvu v neoblib, musela se pro jej prodej najt jin cesta. Ntlakov skupina, kter v t dob u zcela ovldla ministra Bojara, vak brzy zjistila, e ani masivn mediln kampa nepinesla dostaten obrat. Ptho bezna opout prask sklad Conneco tet zsilka plazmy ke zpracovn do Novo Nordisk. Zdlo se, e zastrait Conneco a jeho stle jet rostouc s spolupracujcch nemocnic a krevnch bank v esk republice u nen mon. Jedin, co zbvalo, bylo pokusit se zniit cel systm, postaven Josefem vou, tokem na jeho nejslab msto. A prv tehdy padlo na ministerstvu rozhodnut obrtit se pmo na jedinho frakciontora, se kterm mlo Conneco smlouvu o zpracovn vchodoevropsk plazmy firmu Novo Nordisk. Nikdo si dnes nechce, nebo nen schopen vzpomenout, kdo piel s tmto explozivnm npadem. Faktem zstv, e u devtho bezna, pouh tyi dny po vypraven tet zsilky, odchz do Dnska znm osobn dopis ministra zdravotnictv esk republiky Martina Bojara. Budi eeno, e lo skuten o naprosto mimodn a zcela bezprecendentn krok. Ministr nikdy pedtm, ale ani nikdy potom, dn podobn dopis jakkoliv jin firm nenapsal. edn peklad anglicky napsanho dopisu do etiny zn: .Martin Bojar, M.D., CSc., Ministr zdravotnictv esk republiky Praha, 9. bezna 1992 Ven pane, ministerstvo zdravotnictv esk republiky vyhlsilo v loskm roce konkurz na spolupracujc firmu pi frakcionaci esk plazmy. Byla pro ns est, e se tohoto konkurzu zastnila i Vae spolenost. Vbor odbornk Ministerstva zdravotnictv esk republiky peliv posoudil vechny pedloen projekty a bohuel rozhodl ve prospch jinch spolenost ne Va. Jednm z dvod byla i pochybnost o solidnosti Conneco, a.s., spolenosti, kter spoluprci zprostedkovala. V rozporu s tmto rozhodnutm Ministerstva zdravotnictv esk repbuliky a v rozporu s veobecnm etickm principem drcov stvkrve a frakcionaci, Conneco, a.s., nakupuje plazmu v esk republice a posl ji k frakcionaci do Va spolenosti (smlouva byla asi zprostedkovna Diag Human). S ohledem na dobr jmno Va spolenosti a nai monou spoluprci v budoucnosti, povaujeme za nutn Vs informovat. Oekvme, ie z ve uvedenho problmu vyvodte pslun nejen pro pt spoluprci s Conneco, u.s., ale tak pi jednn se vemi nezodpovdnmi dodavateli plazmy.

S pozdravem Bojar P. K. Eldrupjorgensen Viceprezident Novo Nordisk, a.s.m Pipomeme, e dn dokument z doby vbrovho zen" z ervna devadest jedna nikdy nezmnil pochybnost o solidnosti Conneco, a.s.". Bojarv dopis je tedy mon vnmat jako oficiln potvrzen toho, e ti projekty (Conneco, Novo Nordisk a SOL) byly vyazeny pouze a vhradn kvli spoluprci s projektem Josefa vy. Vechno, co vbrov komise uvedla v odvodnn svho rozhodnut, tak lze oznait za elovou vmluvu. Dokazuje to bohuel i to, e cel zmr vybudovat nrodnho | frakciontora" byl odpotku tak jenom pouhou vmluvou. Martin Bojar tmto dopisem nechtn prokzal, e nikdy nerozpoznal, e jedinou snahou ntlakov skupiny, kter ovldla jemu podzen ministerstvo, bylo u od podzimu devadest pouze zbavit se firmy, kter neposlouchala. Dodnes panuje spor o to, kdo vlastn text dopisu formuloval Nen to nedleit detail, protoe z nj vyplvaj zvan prvn dsledky. Stt se za jeho obsah, bez ohledu na autorstv, postavil celou svoji vahou a na jeho oprvnnosti stav u vce ne deset let svoji obhajobu ve sporu s Josefem vou. Pokud by se prokzalo, e nebyl sepsn prvn bezvadnm zpsobem, mohlo by to pozici sttu oslabit. Pi pelivjm zkoumn zan bt zjevn, e dopis byl psn ve chvatu. Chyb v nm jakkoliv prvn argumentace, v podobnch situacch obvykl, co je velmi zvltn, neproel dnou jazykovou korekturou. Anglitina dopisu, kter m vyjadovat oficiln stanovisko ministra vldy esk republiky vi zahranin prvnick osob, eeno mrn, nen nejlep. V pti krtkch odstavcch jedin strnky dokzal jeho autor nasekat vce ne patnct hrubch chyb. Kdo to tedy psal? Ministr Bojar mluvil anglicky pomrn dobe a podle pamtnk vtinu svoj anglick korespondence za normlnch okolnost koncipoval sm. Pokud si nkdy nebyl jist, obracel se, podle vzpomnek svho mluvho, o radu na svoj enu, kter anglitinu dokonce uila. Tento detail je nkdy uvdn jako potvrzen teorie, podle kter ministr mohl podepsat tento mimodn nestandardn dokument bez hlub kontroly a mohl mu bt pedloen k podpisu spolen s adou dalch psemnost. Exministr Bojar dnes tvrd, e nebyl informovn ani o pprav dopisu. To je ovem ve svtle toho, co u vme o jeho osobn angaovanosti v celm sporu, znan nepravdpodobn. On sm i jeho mluv maj za to, e autorem anglickho textu dopisu byl editel prvnho odboru, dnes profesor Prvnick fakulty v Praze, JUDr. Petr Trster. A tady zan zhada. Profesor Trster je vynikajc nmin, ale anglitinu ovld dodnes pouze pasivn. Byl navc povstn svmi nroky na preciznost formlnho i jazykovho zpracovn dokument. Sm o tom k: Byl jsem povstn tm, e jsem dbal i na pravopis a sprvnou interpunkci v psemnostech. Lidi na ministerstvu se tsli, aby byly psemnosti v podku, kdy mly projt nam odborem. Tento dopis vbec neproel mma rukama, a neproel ani poradou veden. Musel bt napsn a posln nesmrn narychlo. Nevm, do jak mry to ministr probral s poradci, ale my jako odborn prvn tvar bychom nikdy nemohli do dopisu napsat formulaci, e ,smlouva byla asi zprostedkovna Diag Human'." Inkriminovan dopis je z hlediska formlnch nrok skuten nepijatelnm zmetkem. V rozporu s tehdy platnm Spisovm dem ministerstva nem dokonce ani jednac slo. Evidentn tak neproel povinnm kolekem" vyjden odbor nch tvar, jejich vedouc by k nmu sepsali svoje vyjden a na krycm dvoulistu koilky" by povinn zaznamenali datum zpracovn. Jak tedy mohl vbec vzniknout? Martin Bojar tvrd, e si to nepamatuje a e lo o nedleit detail mimo priority tehdej doby. Je tedy poteba zjistit, jak fungovalo jeho ministerstvo jako ad. Z rozhovor s pamtnky se pomalu vynouje plastick obraz porevolunho zmatku a nezkuenosti. Za Bojara se na ministerstvu prohloubila praxe, kterou v prvnch mscch po litopadu zavedl ministr Pavel Klener. Ten si jako prvn vytvoil skupinu odbornch poradc, takzvan skuper" skupinu pro reformu. Jako orgn polistopadov revolun moci ml skuper svoji hlubokou logiku i legitimitu. Profzlovan nehybn moloch ministerstva zdravotnictv a sociln pe bylo poteba otoit pln jinm smrem. Navc bylo nutn ministerstvo rozprat" a pedat oblast sociln pe do nov vznikajcho rezortu. Martin Bojar vak pod obrovskm politickm tlakem nedokzal pokraovat v modernizaci ministerstva jako sprvnho tlesa.

I on ml za to, e se na star komunistick byrokraty neme spolehnout, a proto vytvoil ze svch poradc, z nich ada byla jeho osobnmi pteli, vlastn paraleln ministerstvo uvnit ministerstva. Oficiln byla nejvym dcm orgnem ministerstva pravideln porada veden, na kter se kad den od devti hodin schzel ministr se svmi nmstky a pizvanmi vedoucmi odbor. U o hodinu a pl dve, od pl osm, nkdy od sedmi hodin, se vak ministr setkval se svmi poradci. Mezi obma skupinami neexistovala dn koordinace, a naopak mezi nimi narstala evnivost. Profesor Petr Trster na to vzpomn: Poradci a apart ministerstva stli proti sob. Poradci mli pocit nadazenosti nad ednky, neuznvali ani editele odbor. Vyvolvalo to zbyten napt. Nedodrovaly se lhty a nkdy se nm nedostaly k vyzen ani edn dopisy." Jedinou spojkou mezi obma skupinami byl sm ministr Bojar. Pesto, e byl historicky prvnm ministrem, kter ve vld zaal pouvat laptop, do kterho si neustle a na vech jed nnch zapisoval poznmky, neml schopnosti administrtora. Stvalo se, e mu jednn obou tm splvala, a potom zapomnal s km a o em mluvil. Jeho edn apart se tak nkdy o rozhodnutch prost nedozvdl, pestoe ministr byl pesvden, e to svm podzenm ekl. Jenome sprvn byrokracie bez informac a pkaz nejedn. Povstn byly i nekonen porady veden, kter od devti od rna pokraovaly a do hlubokho odpoledne. Za vSechna ostatn jet jednou svdectv profesora Trostera: J jsem si osobn velmi vil Martina Bojara, a to i pi zen tch porad. Ml ohromn geist, spoustu mylenek a energie uvdt je do ivota. Troku mu, pravda, utkal chod ministerstva a zen porad se mu trochu vymykalo z ruky. Porady ly moc do e, nemly konce, on sm mezitm musel nkolikrt odejt, pedal zen porady nmstkovi a pak se zase vrtil. Muselo se to pro nj opakovat, a tak se stvalo, e se projednvan body neuzavraly." Pamtnci se shoduj i v tom, e ministr Bojar trval na tom, e bude vyizovat obrovsk kvanta poty osobn. etl a vyizoval dopisy kdekoliv: pes noc, nejen doma, ale teba i v aut, na kad dopis rukou pipsal poznmku o zpsobu vyzen, a pak nastval problm. asto se stvalo, e dopisy dval k vyzen u na prvn porad v pl osm svm poradcm, kte pak jednali bez vdom apartu ministerstva. Jako nejpravdpodobnj se tedy jev hypotza, e dopis do Kodan skuten napsal sm Martin Bojar po porad pouze s nktermi ze svch poradc. Apart ministerstva o dopise nic nevdl. Zstv faktem, e, a u dopis sm vznikl jakkoliv, ministr ho podepsal, vdy ho beze zbytku brnil, a nese tak za nj plnou zodpovdnost. Nikdo v Connecu, ani v matesk firm Diag Human, nen o zasln ministrova dopisu informovn. Dopis ministra vldy esk republiky dorazil do centrly Novo Nordisk v Gentofte u Kodan ve tvrtek dvanctho bezna a zpsobil ok. Nco takovho je v tak citlivm oboru jako je farmacie nejhor non mrou dn farmaceutick firma si neme dovolit nepjemnosti s vldou jakhokoliv sttu. Tm mn, pokud lo o eskoslovensko, kter bylo, dky osobn popularit Vclava Havla, stle jet medilnm oblbencem celho zpadnho svta. edn dopis, podepsan ministrem jeho" vldy, kter i pes ponkud nedstojnou pravu a smnou anglitinu s drsnou otevenost naznaoval monost veejnho zkoumn obvinn Novo Nordisk z .jednn* nezodpovdnmi dodavateli plazmy", byl derem, proti ktermu neexistovala obrana. Schz se nejvy veden firmy a je rozhodnuto. Josef va, kter je v t dob obchodn v Kanad, je sice dlouholetm obchodnm partnerem a vhradnm dodavatelem plazmy, ale pokud problm v eskoslovensku okamit nevye, bude nutn vzjemn vztahy pehodnotit. Novo Nordisk logicky nemohl celou situaci hodnotit jinak ne z hlediska svch celosvtovch zjm a strategie. Plazmov jednotka, kter jet v minulm roce byla velkou nadj, pestvala splovat oekvn. Ne vechno se dalo ovlivnit. Vlka v Jugoslvii rozbila velmi slibn rozjet obchody. Cel Jugoslvie tak narz pestala fungovat jako zdroj plazmy. Katolick nacionalistick Chorvatsko pebhlo s nkupem derivt k rakousk spolenosti Immuno, kter ho mohla i pi vpadcch leteck dopravy snadno zsobovat nejdve pes Slovinsko a potom pes maarsk hranice. OSN, spravujc Bosnu a Hercegovinu, mlo vlastn dodavatele, a Srbsko, kter bylo pod mezinrodnm embargem, nemlo tvrdou mnu ani chu platit. Pote se objevily i v Nmecku. Jeho sjednocen mlo prv v prbhu roku devadest dva za nsledek rozdlen doposud centralizovan soustavy transfuzn sluby v NDR. Pod pelivm zenm Jurgena Recha byla cel soustava podle pejatho zkonodrstv Spolkov

republiky pedna do pravomoci organizac ervenho ke v kad I z novch spolkovch zem. A eskoslovensko, kter se u v roce 1990 mlo stt vlajkovou lod nov strategie obsazovn postko BWunistickch trh, skoro dva roky zdrovalo rozjezd nabzen I spoluprce, a jeho ministr nyn dokonce vyhrooval veejnm konfliktem. Nadje na spch spolenho projektu proto byla tmto dopisem vn naruena. U osmnctho bezna pichz na stl novho editele firmy Conneco, inenra Kublka, fax z Gentofte. Knud E. Daugaard, provozn editel plazmov jednotky Novo Nordisk, s okamitou platnost zastavuje pjem esk plazmy. Jedinm dvodem, o kterm se fax zmiuje, je dopis ministra Bojara: Ven pane Kublku, obdreli jsme dopis od eskho ministra zdravotnictv a s odvolnm na nj vm oznamujeme, e a do dalho vyrozumn rume vekerou spoluprci v oblasti plazmy mezi Conneco a Novo Nordisk. Novo Nordisk si nepeje pijmat dnou dal plazmu a do t doby, ne budou pln vyjasnny pochybnosti vznesen vi spolenosti Conneco, a.s. Litujeme nastalho vvoje a po jeho pelivm objasnn vs budeme kontaktovat ve vci monho obnoven dodvek. S ctou Knud E. Daugaard" O dva dny pozdji, dvactho bezna, pichz doktoru Kekovi do Prahy ze vcarskho sdla Diag Human v Bachen bulach faxem dopis od meninovho spolumajitele a technickho editele firmy Markuse Gndingera. Bachenblach, 20. 3. 92 MG/rr Ven doktore Keku, prosm, pijmte piloen dopis, podepsan eskm ministrem zdravotnictv panem Bojarem, kter byl zasln naemu kooperanmu partnerovi Novo Nordisk v Kodani. Podle mho n toru obsahem tohoto dopisu jasn mysl zniit nai dobrou povst. psJedkem tohoto dopisu je, e Novo Nordisk uvauje o zruen dohody o spoluprci s Conneco, respektive s Diag Human AG. Ministr Bojar oteven vydr Novo Nordisk, kdy zmiuje, e spoluprce NovoNordisk s Conneco, respektive Diag Human by mohlo mt negativn vliv na veker obchodn aktivity NovoNordisku v eskoslovensku. prosm Vs o sdlen, jak prvn kroky navrhujete k zastaven tok pedpojatho pstupu... S ctou M. Gndinger" Marcus Gndinger v, o em pe. Novo Nordisk jednoznan spojuje Conneco a Diag Human a je pipraven je obtovat, pokud se nenajde rychl een. Odpov viceprezidenta Novo Nordisk Klause Eldrupa Jrgensena ministru Bojarovi z tiadva ctho bezna neme bt jasnj: mVen ministe Martine Bojare, dkujeme vm za v dopis, datovan 9. bezna 1992, jeho obsahu jsme vnovali pelivou a vnou pozornost. Novo Nordisk byl v poslednch letech v SFR aktivn v oboru produkt z plazmy prostednictvm Diag Human a jejich poboky Conneco, SFR. Ob zmnn spolenosti nejsou dnm zpsobem spojeny s Novo Nordisk a podnikaj pod svm vlastnm jmnem a na svj et. Nicmn, pokud jsou vzneseny pochybnosti o obchodnch kontaktech Novo Nordisk, pak takov situace je nmi vnmna s nejhlubmi obavami. Proto jsme informovali Conneco/Diag Human, e v souasn chvli nejsme pipraveni k pijet dodvek plazmy pochzejc z SFR, dokud nepromluvme s Vmi. K objasnn zleitost zmnnch ve Vaem dopise bychom uvtali pleitost navtvit Vae ministerstvo v Praze spolen s naimi kolegy z regionln kancele Novo Nordisk ve Vdni." Tuto odpov, stejn jako pvodn dopis do Kodan, ministrv sekretarit nezaad do normln poty. Nedostane pjmov raztko a v rozporu se Spisovm dem je oznaen pouze datumovm raztkem. Lze se proto domnvat, e si jeho vyzen opt vyhradil sm ministr Bojar. Konkurence mohla zat slavit. O ti dny pozdji se jet pmo v stavu hematologie HKT schz ministerstvem, pes protesty mimopraskch transfuznch oddlen, jednostrann jmenovan Rada transfuzn sluby esk republiky, aby pod zenm doktora Turka odborn posvtila stanovisko ministerstva, napsan samozejm samotnm doktorem Turkem:

mStanovisko Rady TS: aktivita f. Conneco je v rozporu s doporuenm konkurzu MZ. MZ prostednictvm svch odbornch sloek Radym prvo se vyjadovat k frakcionaci plazmy. Stanovisko mus bt respektovno. Dle Dr. Turek informuje o kontrole MZ na TO FNl Zbraslav: je zde skladovna plazma z rznch TO, nen evidovan, je pak vydvna f. Conneco nebo Grifols. Zapsala: Hakenov Podpis: P. Drek* Stoj za povimnut, e v tomto dokumentu se poprv piznv, e na Zbraslavi skladoval mraenou plazmu i Grifols, ktermu to ovem nikdy nikdo vytat nebude. Ale to u na zatku dubna nikoho nezajm. Zaalo posledn djstv dramatick, a te u prohran vzpoury proti zsahm sttu. Druhho dubna se v Brn jet schz republikov setkn pedstavitel transfuzn sluby. Mimodn slo odbornho asopisu Transfuse dnes" pineslo o pr dn pozdji pln znn vodnho vystoupen prime hematologickho a transfuznho oddlen nemocnice FrdkuMstku Borise Bubenka. Jde o mimodn cenn do J^flient t doby, a proto si dovoluji uvst cel pednesen text: yien kolegyn, ven kolegov, uplynuly ji prakticky vce ne dva roky od doby, kdy mnoz z ns stli na nmstch ve svch mstech a demonstrovali svou vli proti totalitnmu zzen, proti monopoln prezentovanm zkazm, pkazm jednotlivc i malch skupin, kter rozhodovaly o byt i nebyt uritho subjektu. Vzpomnm si iv na slova pana prezidenta, kter navtvil fr 4$ckomsteck nmst mezi prvnmi a tehdy mi utkvla v pamti jeho slova: Budu vm npomocen ve vem, pokud to bude v mch silch ale podek si ve svch mstech, obcch a na pracovitch muste udlat sami.' To, eho jsme ve zdravotnictv, respektive v transfuzn slub po dvou a pl letech doshli, nemusm jist nikomu z Vs vysvtlovat. Hovo o tom jednoznan stanovisko vboru Asociace malch a stednch nemocnic, pedstavujc 80% vekerch zdravotnickch zazen v na republice. Byli jsme sice svdky nesporn elegantnch akc, jako napklad ,Let balonem nad Prahou',, Varovn ministra zdravotnictv na krabikch cigaret Petra, i jinch, nic nekajcch televiznch vystoupen, z nich jedno jsem nazval ,Ti oky pro Popelku'. Jak znmo, tyto snahy vzbudily u spoluoban spe smv, ne aby eily zdravotnickou problematiku, nato ji drazn prosazovaly. Za to, e transfuzn sluba mohla bt ji od ||polistopadovch udlost mnohem dle, a nen tomu tak, meme bt vdni ministerstvu zdravotnictv, jeho zkompromitovanm mluvm a tak zvanm poradcm uritch odbornostiP". . Dovolte, abych ve vaich pamtech osvil urit dokumenty, kter byly pedkldny MZ a ji formou otevench dopis, i I celok rajskch stanovisek. 1.Oteven dopis panu ministrovi ze 17. jna 91, kde bylo doporuovno MZ, aby se opralo pi een otzek tkajcch se transfuzn sluby o nzory Rady transfuzn sluby. 2.Celokrajsk stanovisko Severn moravy, kde dno o vydn provdcho nazen, ve smyslu samostatn prvn a ekonomick subjektivity pro HTO a krevn centra. 3.Jihomoravsk stanovisko nesouhlasc se sloenm rady TS a nutnost iniciovn vypsn dnch voleb vech len. dn stanoviska k tmto dopism, kter by situaci v TS eila, nebyla zaujata. Je s podivem, e probhl jaksi nedemokraticky probhl a zmanipulovan konkurz', kter dovoluje i povoluje kooperovat se zahraninmi firmami Immuno a Grifols ve smyslu frakcionace. Dkujeme za tuto poctu, nedali jsme o ni. Dito problematiku mla jednoznan eit Rada TS, co se nestalo, by bylo ministerstvem navreno. Co tato neokomunistickm zpsobem povolen kooperace' pinesla, dovolm si shrnout do nkolika slov: U vtiny mench zazen stres v prci, vypt, pln mrazky plazmy, pltvn finannmi prostedky ze sttn pokladny za nkup derivt ze zahrani, hlubokou beznadj zamstnanc vtiny transfuznch zazen, neschopnost MZ eit jakkoliv problmy trans, sluby demokratickou, pijatelnou cestou pes Radu TS. Na druh stran, a nechci vystupovat jako obhjce t i on firmy, bych chtl vyzdvihnout nvrhy kooperace s firmou Conneco Praha, kter jako jedin je v danm ase akceptabiln pro vtinu transfuznch

zazen okresnch typ a je schopna v prvn fzi zabezpeit materiln zkladnu a pstrojov park pro tolik oekvan zahjen prosperity TS. Nejen e tato firma byla systematicky pinna v tisku MF Dnes, a to za vydatn podpory koleg Drka a Vorlov (HKT), ale kdy bylo zjitno, e z prvnho hlediska nelze tomuto subjektu nic podstatnho vytknout, podepsal se na zahranin kompromitaci dokonce i Pal ministr Bojar. Toto systematick pinn firmy mlo za nsledek pouze jedin. Snendrcovstv krve. Domnvm se toti, e odborn problmy se maj eit ve spolenostech odbornch, a nikoli v novinch. Chtl bych jet ptomnm sdlit sv krdo toti najt spolenou domluvu na podklad prvnch norem v prvnm stt. Nikdy vak nemohu souhlasit s intrikami, kterch jsme byli svdky za krtk polistopadov obdob v oboru transfuzn sluby. Zvrem mi dovolte, abych se osobn distancoval a rozlouil s nzory koleg Turka a Vorlov,,podkoval jim za jejich innost' a podal nvrh na vypsn mimodnch voleb Rady TS, jeliko jej souasn sloen povauji za nedemokraticky zvolen a nsiln dokonstituovan. Prim. MUDr. Boris Bubenk HTO FrdekMstek v. Pedstavitel TS se v dalm bod jednn jednomysln rozhodli o inciovn vypsn novch voleb o jejich zpsobu a form budete obratem psemn informovni. Prim MUDr. Pavel Valouek seznmil s nepochybn zajmavou volbou pedsedy Rady TS a nsilnm dotvoenm dalch len rady. Diskutovno i o osobnm dopisu ministra Bojara firm NN Dnsko, ve kterm kompromituje firmu Conneco, m dle nzoru peshl svou kompetenci, jeliko dn zvazn psemn stanovisko v negativnm smyslu nebylo souasnou Radou TS vydno. Bylo rovn vydno stanovisko, aby zjmy i nzory transf. sluby hjili na MZ kompetentn odbornci, nikoliv jak je tomu dnes." Je naprosto nepochopiteln, e slovutn Snmovn vyetovac komise, sloen ze zstupc vech parlamentnch stran bez rozdlu, si ani po jednadvaceti mscch prce v letech 2003 2005 tohoto zsadnho konfliktu ministerskch ednk s vtinou odbornk v oboru nedokzala ani vimnout. V dn jej zprv se o nm nenajde ani zmnka. Zbytek u byl jednoduch. Tm, kdo chtli porazit trans fuzky", u stailo jenom ekat. Pkopy nedvry a politikou zabarven osobn nesnenlivosti u byly pliS hlubok, ne aby se daly pemostit rozumnm jednnm. Duben devadest dva je v eskoslovensku u jenom o politice. Federace se rozpad a snad jet nikdy necloumaly eskou politikou takov emoce jako prv ped tmito volbami. Jako by u nic nebylo skuten a nemlo vznam. Jet v prbhu dubna se Connecu, kter nem kvli zsahu ministerstva kde frakcionovat plazmu, hls tyi nov nemocnice, kter maj zjem podepsat smlouvy o spoluprci. Ovem po ustraen reakci Novo Nordisk vechny trumfy drelo v ruce ministerstvo. Sedmnctho dubna, tedy vce ne pt tdn od odesln Bojarova dopisu, se zstupci ministerstva vbec poprv seli s prvnky napaden firmy Conneco. Zachovaly se dva zcela protichdn zpisy z tohoto jednn: , Zznam z jednn p.ministra s prvnmi zstupci firmy Conneco, a.s., Praha dne 17. dubna 1992. Ptomni: MUDr. Martin Bojar, CSc. ministr nm. doc. JUDr. Petr Trster, CSc. MUDr. JUDr. Lubomr Vondrek editel KON PhDr. Slavomil Hublek poradce ministra MUDr. Petr Threk PKP JUDr. Stanislav Keek a prvn zstupci JUDr. Jan Keek Conneco, a.s. Provedena rekapitulace pedchozch jednn. V poped zjmu irok veejnosti obchodn innost fy Conneco, a.s., s krevn plazmou a derivty. lnky a informace k perodikm, zejmna v Mlad front. Pikroeno k eten a provovn ze strany MZ R." Tak zan zpis ministerstva zdravotnictv. Opakuje zn . stanoviska, ale obsahuje i nezasten vhrky. .Pokud by fa Conneco trvala na postojch, lze projednvat oteven s ast irok veejnosti a zapojenm masmdi. Nzor, j* probhlou tiskovou kampa vyvolal resort zdravotnictv je neopodstatnn. Tisk hledal senzaci jako v ppad ,Sluovice' gpedpokldal afru a platky." Podle novinky Marcely Pechkov, kter tehdy v Mlad front Dnes vedla tylenn investigativn tm, jen dostal afru na starosti, vak informace pily od jedinho svdka. Tm byl mlad sympatick lka Petr Turek, kter se s novinkami dajn schzel na jaksi transfuzn

stanici na kraji Prahy. Novinkm ale, jak vme, jet nesdlil, e je zrove zamstnancem ministerstva zdravotnictv a poradcem ministra Bojara. Na zvr jednn navrhl Martin Bojar kompromis: mVzhledem k asovm monostem a trvnm tohoto jednn ministr zdravotnictv provedl strun souhrn poadavk, stanovisek a zvr. Dle pak povil nm. doc. JUDr. Trstera, CSc., formulac a provedenm zmn odst. 3 (doporuen zenm organizacm) formou dopisu. Na zklad mho dopisu ze dne 9. 3. 1992 se uskutenilo jednn s prvnmi zstupci jy Conneco, a.s., Praha. Na tomto jednn bylo konstatovno, e ve tetm odstavci citovanho dopisu dolo k pouit termn ,Decision' v dsledku nepesnosti pekladu. Sprvn mlo bt uvedeno (uito termnu) ,Recommendation'. Tmto doporuenm se rozum dva edn dopisy adresovan jednak zemnm orgnm sttn sprvy s urenm pro jimi zen zdravotnick zazen a jednak transfuznm stanicm." Ob strany se pak, podle tehdejho prvnka Conneco a dnes poslance Stanislava Keka, rozely v tm ptelsk shod. Prvnci Coneco odchzeli spokojeni a okamit hlsili do Curychu i do Kodan, e ministerstvo brzy zale Novo Nordisku i transfuznm stanicm opravn dopis. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to pro Conneco historick vtzstv. Ministr Bojar pi jednn pece vslovn uznal, e ministerstvo udlalo chybu, kdy se namsto doporuen snailo jinmu resortu vnucovat svj nzor jako rozhodnut". Dopisy by ministerstvo zrove potvrdilo, e Conneco nikdy neporuilo dn zkon, a transfuzn stanice by s nm proto mohly bez problm spolupracovat. Ministr vak dan slovo nedodr. Ani jeden ze slbench dopis ministerstvo nikdy nepole. Podle tehdejho nmstka Petra Trstera nedostalo prvn oddlen by i jenom pkaz ke zpracovn upesujcch formulac. Okamit po tomto jednn se kauza Conneco" vrac zptky do nikm nekontrolovanch rukou poradc, a apart ministerstva byl znovu oddlen od rozhodovn. Jedinm hmatatelnm vsledkem schzky je zastaven kampan ve sdlovacch prostedcch. Mlad fronta Dnes dokonce otiskla vyjden editele Conneco Kublka. Ale to bylo vechno. Ministrv tm zskal as. Zkaz spoluprce s Conneco stle platil, a v transfuznch stanicch se v lednicch, pozench za vr Diag Human, hromadila odebran plazma, kter musela bt co nejdve odeslna ke zpracovn. V nouzi zaaly nkter krevn banky nabzet plazmu konkurenci. Tehdy jet vily, e jde jen o doasn een. Z ministerstva bylo slyet, e se vechno urovn pi osobnm setkn s pedstaviteli Novo Nordisk. K nmu ovem dojde po ad prtah a osmnctho kvtna, tedy vce ne dva msce po dopisu z devtho bezna a pesn dva msce po nucenm zastaven dodvek plazmy Conneco pro Novo Nordisk. Dal dva msce, kter ministerstvo, objektivn vzato, darovalo konkurenci. estho kvtna potom v Mlad front Dnes vychz pozoruhodn rozhovor s doktorem Petrem Turkem. Ministersk stanoviska jsou zde vyloena nezvykle umrnnm tnem. Vbec poprv zde tak zazn, e Conneco postupovalo pi vyven esk plazmy ke zpracovn v zahrani zcela leglnm zpsobem". Ve svtle toho, co vme o dalm vvoji, je jasn, e i tento lnek byl jenom dalm tahem k zskn asu. V tomto lnku uveden piznn doktora l\irka je nejen velmi pikantn, ale ve svtle pozdjch udlost i znan dlit: U ns fe problm v tom, e nkter potebn krevn derivty, /oko jsou napklad potebn faktory VIII a IX, kter potebuj hemofilici, nebo gamaglobulin a dal, neum dn n vrobce z krevn plazmy v potebn kvalit zskat." O mnoho let pozdji budou stt i jeho klov svdek doktor T\irek tvrdit opak, a ve sporu s Diag Human ministerstvo dokonce pedlo statistiky, podle kterch byli domc vrobci rovnocenou konkurenc, kter mla obsazenou velkou st trhu. Quod erat demonstrandum... Drama smuje k vyvrcholen a zlomu. Osmnctho kvtna v budov ministerstva na vltavskm nbe dochz ke klovmu setkn ministra Bojara s viceprezidentem Novo Nordisk Klausem Eldrupem Jrgepsenem. Zstupci Conneco a Diag Human pozvni nebyli. Nebyl to jedin dvod, pro jeden z pamtnk krize pirovnal toto jednn k Mnichovu 1938. O jeho prbhu nejlpe svd dopis, kter u o ti dny pozdji, pot, co viceprezident Jrgensen informoval veden

spolenosti, Novo Nordisk zaslal do Bachenblachu Markusu Gndingerovi. Jeho esk peklad zn i po letech jako vyhlen rozsudku smrti. Dopis na hlavikovm papru firmy zan bez obvyklho osloven a jde pmo k vci: .1992. 05. 21 Pro va informaci chceme potvrdit, e ke schzce mezi zstupci Ministerstva zdravotnictv SFR a Novo Nordisk dolo v Praze osmnctho kvtna. Clem schzky, vydan Novo Nordiskem v nvaznosti na dopis ministra zdravotnictv z devtho bezna 1992, bylo zskat pro Novo Nordisk informace o stvajc situaci ve vztahu k vvozu plazmy z SFR. Jako dsledek tto schzky se Novo Nordisk, s ohledem na stvajc nejistotu o pedpisech SFR, rozhodl nepijmat dodvky plazmy z SFR a do chvle, kdy bude dosaeno dalho vyjasnn situace. Takov vyjasnn vyaduje tak zapojen Ministerstva zdravotnictv SFR. Jak vme, ete ve zmnnou situaci prostednictvm svoj poboky v SFR Conneco, a vme, e budete moci vyeit tuto zleitost smrnou cestou. Nicmn, vzhledem k tomu, e Novo Nordisk nebyl, a nechce bt, vtahovn do zleitost mezi Connecem a Ministerstvem zdravotnictv SFR, musme vs podat, abyste se napt vysthali pouit jmna Novo Nordisk pi vaich jednnch s Ministerstvem zdravotnictv SFR. Dle vs chceme informovat, e dokonen vrobkyNovo Nordisk jsou jet k dispozici pro Diag Human/Conneco k nkupu a pe prodeji v SFR. S pozdravem Plasma Product Unit Klaus Eldrup Jrgensen" Byla to kapitulace. Novo Nordisk poteboval klid a pedevm dn problmy, a proto se rozhodl nebojovat. Josef va konflikt s ministerskmi ednky v esk republice podcenil, jeho podnikn v esk republice se u nikdy nevzpamatuje, pedbhnme dobu a konstatujme, e likvidace Josefa vy v esk republice velmi rychle zniila i jeho povst nejvraz njho a nejspnjho obchodnka v celosvtovm obchodu s krv", jak ho jet po letech nazval nmeck Der Spiegel. Tento obchod je pli citliv na pozornost mdi a spory s vldami. Vinn nebo nevinn, zdroj plin pozornosti, a s tm i monch pot s tiskem a politiky, musel bt odznut. Pravda a prvo jsou v byznysu, stejn jako v politice, vdy a na druhm mst. A v echch k likvidaci nepohodlnho oponenta vdycky staila dostaten obvan nlepka. Zbytek odpracoval strach. Novo Nordisk se jet pokouel lavrovat, ale brzy zjistil, e jinho velkho dodavatele plazmy neseene. Profesionln popravou Josefa vy konkurence uzavela spolenosti Novo Nordisk psun plazmy. O necel dva roky pozdji se veden firmy koncem roku devadest tyi rozhodlo svoji frakcionan jednotku prodat a z oboru zpracovn krevn plazmy nadobro odejt. Povsti o tom, e mu konkurence jako cenu tchy pepustila vt dl na rostoucm svtovm trhu s inzulnovmi preparty, se nikdy nepoda potvrdit.

Kapitola 13 Pomsta
Ministr Bojar a jeho poradci pi jednni s Novo Nordisk s pekvapenm zjistili, e Dnov jsou za klid a vstcnost eskho ministerstva v obchod s inzulnem ochotni hodit spoluprci s Josefem vou a jeho projektem pes palubu. Nebylo u proto nutn brt ohledy. Te byla ance vydit opozici jednou provdy. Prask veden Conneca a transfuzci" mon jet doufali, e vysvobozen z konfliktu pinesou volby, do kterch zbvaly u jenom necel ti tdny. Pokud by spoluprce s transfuznmi stanicemi vydrela, bylo by teba jet mon vyjednat spoluprci s jinm zahraninm zpracovatelem. Ale ministerstvo jim onu anci nedalo. Pouh dva dny po pekvapiv snadnm jednn s Novo Nordisk podepisuje Martin Bojar mimodn ostr dopis editeli frdeckomsteck nemocnice MUDr. Miroslavu Malcharovi, jeho kopii zasl zizovateli, tamnmu Okresnmu adu. Ministr, jak u vme, nerozeslal slben dopis vem transfuznm stanicm, ve kterm by piznal, e ministerstvo mohlo pouze doporuovat, ale ne rozhodovat o tom, s km smj nemocnice spolupracovat. Naopak, povzbuzen dnskou kapitulac, te velmi tvrd trv na svm pvodnm stanovisku a obviuje editele Malchara, e jedn .v pmm rozporu s metodickmi pokyny". Dopis dle obviuje editele, e v dsledku jeho spoluprce s firmou Conneco vznikly

mnohamilionov ztrty, kter ministerstvo muselo uhradit ze svho rozpotu. Kalkulace pouit v dopise pipravil doktor Petr T\irek. Odpovdaj toti dajm, kter uvedl o tden dve ve vystoupen na Imunohematologickm sympoziu v Brn. Jenome u tam mu ostatn astnci jeho vpoty veejn a hned na mst vyvrtili. Ministr to zejm nev a svj dopis kon: Vzhledem k objemu plazmy, kterou jste ji a.s. Conneco dodal*' dosahuj finann ztrty zpsoben Vaemu zazen mi lionovch hodnot. Dal ztrty jsou dny nedostatkem potebnch pazmatickch derivt v R a potebou je dovet za vy ceny (i se J6^0 milionov hodnoty). Pokozen dobrho jmna s. transfuzn sluby a ztrty morln pochopiteln vyslit nelze." O devt dn pozdji byli s odvolnm na tento Bojarv dopis ze svch funkc odvolni dva nejznmj vdci celorepublikov .vzpoury transfuzk" frdeckomsteck editel Miroslav Malchar a prim Boris Bubenk. Nepomohl ani okamit protest pedstavenstva okresnho sdruen esk lkask komory. Rozjet stroj u nelo zastavit. v Exemplrn potrestn veden frdeckomsteck nemocnice odbornou veejnost okovalo. O to vc, e vyhazov editele a prime transfuznho seku byl doprovzen dalm novinskm lynem nkolika lnk Mlad fronty Dnes, kter opt evidentn erpala informace pmo z ministerstva, ani by projevila snahu zskat informace a nzor i z druh strany. Tak brutln mocensk een odbornho problmu nikdo neekal. Vzpoura tmto okamikem skonila. Trvalo to jen nkolik dn a vechny smlouvy, kter Conneco do t doby s nemocnicemi podepsalo, byly zrueny. Byl to zvltn a zaznamenn hodn moment. Teprve rozshl soukrom investice a kooperan projekt Diag Human vytvoily v esk republice vbec poprv v historii schopnost a monost vyrbt erstv zmraenou plazmu pro modern prmyslov zpracovn. Stt v tto oblasti prakticky neinvestoval. V okamiku, kdy takto soukrom postaven systm zaal plazmu pro prmyslov zpracovn a vrobu derivt skuten produkovat, vyhnalo ministerstvo pvodnho investora a cel projekt, a s nm i cel trh esk republiky, odevzdalo bezplatn nkomu jinmu. V tomto zcela nespornm ohledu u nejde o to, zda Josef va byl nebo nebyl podezelm a nemravnm emigrantem. Zsadnm problmem naopak je, e o nem tak dleitm mohlo jmnem sttu rozhodovat jen nkolik mlo v oboru nekvalifikovanch ministerskch ednk. Martin Bojar ml povst vynikajcho lkae s nadprmrnou dvkou empatie a lidskosti. Jako ministr vSak nedokzal vytvoit fungujc edn mechanismus, kter by ho ochrnil ped lobbistickmi tlaky v oblastech, kter nepovaoval za absolutn prioritn. Jeho povstn snaha mikrodit chod ministerstva a rozhodovat o vech detailech veho, ho potom logicky dovdla i k problematickm rozhodnutm. Sm piznv: Jedin, s km jsem podrobn jednal o krvi, byl profesor Jan Neuwirth. HKT bylo povaovno za garanta toho, e vechny koncepce a postupy budou korektn. Celou dobu mi tvrdili, a podporoval je v tom i ekonomick odbor ministerstva, e budeme zakrtko sobstan. Plnovalo se, e se po volbch zmodernizuje SOL. V t dob mi nikdo neekl, e nedokeme nebo nejsme schopni SOL zmodernizovat. Nikoho nenapadlo, e se za dva roky ekne, e na to nemme, a e nrodn zpracovatel nebude. Spousta lid tehdy jet nevdla, e i v krvi jde o velk penze. Pvodn cena za jeden gram imunoglobulinu byla sto padest korun, te u je to dv st edest. Dnen cena je kolem milion ti sta tisc korun za kilogram a my vechno jenom dovme. Pacient pi lb pitom spotebuje klidn za jeden den imunoglobulin a za sto tisc korun. TVrdil jsem u v t dob, e by bylo lep vyrbt a vyvet imunoglobuliny ne vrobn drah auta. Profesor Neuwirth mi ukazoval doporuen Svtov zdravotnick organizace a Francouz, e se m plazma dvat seriznm zpracovatelm, ale ne pochybnm prostednkm. Celou dobu jsem si myslel, e vnos z plazmy a krve m jt do nrodnho hematolo gickho fondu, a ne do jednotlivch okres. Dodnes si myslm, e krev drc by nemla bt pedmtem obchodu. Ale vtina toho veho la mimo m. Nebyl jsem hematolog, a nevm o tom oboru nic." Nebyl hematolog, nebyl ekonom a nebyl ani dobr administrtor, kter by dokzal vytvoit prosted pro jednn diskuzi, ve kter by namsto ministerskch svatch vlek a tlaenek rozhodovala fakta a zjem nemocnch. V takto zsadn odborn pi se rozhodoval bez znalosti vci, odmtal jednn, jednal z pozice moci, a to vechno zcela ve vleku hematolog", je smutn konstatovn, e nesporn skvl lka si jako ministr v

zpalu svoj svat vlky nikdy neuvdomil, jak snadn nakonec bylo ho lobbisticky zmanipulovat ve prospch zjm velice zk komern skupiny. Ale ani to jet nebyl konec. Tetho ervna 1992, jen pr dn ped volbami, kter ukonily jeho politickou kariru, vystoupil ministr Bojar na zvltn tiskov konferenci. Pokud ml nkdo za to, e konflikt kolem plazmy je ukonen a zapomenut, byl jet jednou vyveden z omylu. Odstupujc ministr v poslednm emocionlnm vystoupen znovu obvinil nezodpovdn zahranin zpracovatele plazmy" z keftovn s krv a varoval, bez uveden jedinho dkazu, ped monost zmny esk plazmy za plazmu z Afriky a dalch rozvojovch zem. S tm, jak dodal, je spojeno velk riziko AIDS a dalch infekc. Neuvedl dn fakta jen temn varovn. Poslednm vstelem jeho taen byl jet jeden nezasten tok na Conneco a pokusy trans fuzk" vymanit se z ministerstvem budovanho monopolu. Mlad fronta Dnes, Svobodn slovo a Zemdlsk noviny zpracuj zvry tiskovky po svm. Conneco u jenom marn sepisuje tiskov prohlen, kter nikdo neotiskne, a svol dokonce tiskovou konferenci, na kterou tm nikdo nepijde. Firma oznmila, e na odstupujcho ministra podala dv aloby a podala Federlnmu adu pro hospodskou sout podnt k proeten vytven monopolnho postaven nkterch firem. Zrove zveejnila, e pod tlakem ministerstva je donucena vystoupit ze vech uzavench kooperanch smluv s vce ne dvaceti eskmi nemocnicemi a transfuznmi stanicemi. Boj skonil a spolu s nm i sen o esk firm, kter mla kapitl a schopnosti obsadit trh s plazmou a krevnmi derivty pro ti sta milion obyvatel postkomunistickch zem. Zazen, kter Conneco za penze Diag Human dovezlo do nemocnic, zaalo z vle ministerstva slouit vrob plazmy pro konkurenci. Zmna na postu ministra zdravotnictv po volbch v ervnu 1992, kdy Martina Bojara nahradil Petr Lom z ODS, nepinesla ani tu nejmen zmnu chovn adu. Ministi pichzej a odchzej, ale vkonn ednci, kte ve skutenosti rozhoduj o vem podstatnm, zstvaj. Na ministerstvu zstal na sten vazek doktor Turek a zstaly i doktorka Strkov a doktorka Mareov. Klatba, do kter upadlo Conneco a osobn i Josef va, byla, jak se zanalo zdt, na vn asy. Ministerstvo peliv sledovalo vechny pokusy firmy uchytit se na eskm trhu a clevdom je brzdilo nkdy i za cenu tko vysvtlitelnch naschvl. Sttn stav pro kontrolu liv dokonce zablokoval vechna zen o registraci novch lk, kter pedloilo Conneco s ponkud protiprvnm argumentem: ...do vyjasnn zleitost vvozu lidsk krevn plazmy z SFR." Bez registrace nen mon lk prodvat, a zahranin vrobci si proto rychle uvdomili, e Conneco, a s nm i Diag Human, se pro jejich obchod stalo pekkou. V dob, kdy se zpadnm farmaceutickm firmm otevral obrovsk trh bvalch komunistickch zem, znamenal kad tden zdren ztrtu a vhodu pro konkurenci. Kdo piel prvn, vyhrval, protoe lkai i pacienti ve sv velk vtin jen neradi pechzej na jin lk. Nelo o profesionalitu a odbornou kvalitu obchodnho zastoupen, lo o obchod. Kad fotbalov klub by urit rychle prodal i tu nejvt svtovou hvzdu, pokud by ji rozhod nikdy nepustil na trvnk nebo vyluoval hned na zatku utkn pro vymylen fauly. Zdrovn registrac vrobk Novo Nordisk bylo nesporn mysln a mlo rychlou odezvu v cel brani. Pro Conneco to znamenalo konec podnikn. Povst spolenosti, kter m velk problmy s ministerstvem, ji sthla ke dnu. Rok po volbch se za ptomnosti prvnk znovu seli Martin Bojar a Josef va. Bval ministr souhlasil se schzkou jenom pod tlakem blcho se soudnho projednvn aloby proti sv osob. Vsledkem byl tento dopis: Praha, 22. 6.1993 Ven pan Dr. Josef va, editel firmy Diag Human Vc: Vyjden k vvozu lidsk plazmy pro firmu Diag Human a pro firmu Novo Nordisk Ven pane doktore, na zklad naeho dnenho jednn o sporn zleitosti, tkajc se vvozu a zpracovn lidsk plazmy, zajiovan firmou CONNECO pro firmu DIAG HUMAN jsem doel k zvru, e firma DIAG HUMAN jednala v letech 1991 a 1992 bonafide. Dokumenty, s nimi jsem se dnes seznmil,

m pesvdily o tom, e jste byl odvodnn pesvden o tom, e vvoz lidsk plazmy a dovoz krevnch derivt byl provdn firmou CONNECO v souladu s tehdy platnmi pedpisy a na zklad platnho vvoznho povolen, kter vystavila Celnice Praha v jnu 1991. Nechtl jsem jako tehdej ministr zdravotnictv v dnm ppad pokodit dobr jmno firmy DIAG HUMAN nebo firmy NOVO NORDISK, kdy se jednalo o prevenci nepovolenho obchodovn s krevn plazmou v esk republice. S pozdravem MUDr. Martin Bojar" Bval ministr neekl nic novho. Tot pece v Mlad front Dnes u o rok dve uznal i doktor Turek, ale od Martina Bojara to mlo mt vt vhu. Bez spchu. Po zskn tohoto dopisu Diag Human sice aloby sthnul, ale antipatie minis terstva vi Josefu vovi se nijak nezmenila. Jet dal ti roky se tvrdohlav pokouel prorazit na esk trh s jinmi vrobky, ale pokad narazil na stejn instituce, lidi a problmy. V roce 1995 dokonce nabdl odkoupen nstupce SOL, spolenosti SEVAC, a smluvn zajistil dovoz levn frakcio nan linky z Nmecka na vr. Stt by to nestlo ani korunu. Byl odmtnut, stejn jako dal vhodn nabdka renomovan rakousk spolenosti Octapharma. Ministerstvo vybralo podstatn dra projekt, kter byl prosazovn stejnou skupinou, kter vv projekt zlikvidovala u na potku devadestch let. V roce 1996 shl k poslednmu, u ponkud zoufalmu pokusu, a souasn s jednnm o alob na stt za zpsobenou kodu pijal do firmy Diag Human dokonce doktorku Danielu Melicharovou. Pesn tu Danielu Melicharovou, kter byla jednm ze strjc znien jeho povsti a zstupkyn konkurenn firmy u v roce 1990. Anonymn dopisy poslan do Novo Nordisk v roce 1991 z nemocnice v Motole, kde pan doktorka pracovala, a podepsan stnosti ministru Bojarovi ze stejn doby, byly zapomenuty. va doufal, e pro tentokrt by jej dobr kontakty mohly pomoci jemu. Nkolik zachovanch a velmi podrobnch psemnch zprv o jednnch doktorky Melicharov v rznch nemocnicch, stavech a na ministerstvu ale dosvduje opak. V jednom z nich popisuje jednn s doktorkou P., kter dve mla na starosti prv registrace: V souasnosti je to tak (k, e to slyela na SKL opakovan), e jakmile se ekne Tvoje jmno, vichni, vetn editele mda, maj rudo ped oima... Navrhla urit een... ovem za pedpokladu, e se zcela sthne do pozad... Pedpokldm, e jsem T nepotila, ale berme vci reln, tak jak jsou. J vdycky km, e pokud je prostor k jednn, m se jednat, a j jenom doufm, e ten prostor tady je, jinak to, upmn eeno, vidm ztracen. Nech si to projt hlavou a ozvi se." Bylo to v dob, kdy se Josef va jeSt mohl domnvat, e jeho spor s ministerstvem brzy skon, protoe se s nm dohodl na rychlm veden rozhodho sporu. Szel na to, e pokud ministerstvo rychle uzn svoji chybu, bude dobr mt pipraven pozice a nov obchody. Tko by asi vil, kdyby mu tehdy nkdo ekl, e ten spor potrv vce ne dalch deset let.

Kapitola 14 Tunel pln krve

V noci z dvactho osmho na dvactho devtho srpna roku 2000 vypukl v Korunn ulici . 104106 na praskch Vinohradech jeden z nejvtch por v modern historii msta. Byl tak siln, e do rna stail zniit pevnou st rozshlho arelu pamtkov chrnnho Vinohradskho pivovaru. Zatmco znalec po uhaen nael est rznch ohnisek, kde por vznikl, a to nejspe souasn, policie uzavela nakonec svoje vyetovn jako nehodu. Izraelsk develo persk spolenost AFI Europe zde v ptch esti letech postavila na lukrativn dvouhektarov parcele mezi Korunn . 104 a 106 vce ne ti sta luxusnch byt komplexu Korunn dvr. Podle pamtk j por uetil stovky milion korun jednodue tm, e po nm krom dvou komn pomalu nezbylo co pamtkov chrnit Dnes u zruen finann policie proetovala propojen tto podnikatelsk skupiny s dalmi, tentokrt u ruskoizraelskmi firmami Shiran a Housmg&Constraction, Prv v tomto obdob H&C jednala se Zemanovou vldou o podpisu nkolikansobn pedraenho projektu severomoravsk dlnice D 47. Shodou okolnost jednala Zemanova vlda rok pedtm, 28. ervence 1999, o nco mlo men

sousedn parcele v Korunn ulici . 108. Jejm majitelem byla Sevapharma, dcein spolenost stle jet pevn sttn firmy Sevak, a.s. Tko u nkdo vysvtl, pro bylo to nejcennj, co v Sevaku jet zbvalo, a to byly prv pozemky v Korunn 108, z rozhodnut vldy Vclava Klause a na popud ministr Luka Rube a Jiho Skalickho v roce 1995 vyvedeny z firmy, kter se oficiln stle jet mla stt strategickm nrodnm zpracovatelem krevn plazmy. Mon u to nebude pekvapen, ale zpracovatelem tohoto zmru byl ekonomick odbor ministerstva zdravotnictv, kter v t dob vedl spolupracovnk vojensk rozvdky Karel Srba. V klovm obdob mezi lety 1995 a 1997 byl za ministerstvo zdravotnictv dokonce lenem pedstavenstva Sevacu, a to jet i vce ne rok potom, kdy musel z ministerstva odejt pro podezen z korupce, jenom aby se stal generlnm sekretem ministerstva zahraninch vc Jana Kavana. O pr let pozdji se bude v tisku probrat jeho role v afe kolem ppravy vstavby dlnice D 47. Me to pr bt i nhoda. V noci ped jeho nepli dobrovolnm odchodem z mi nistertsva zdravotnictv neznm pachatel vyloupil jeho kancel a odnesl vechny dleit dokumenty a tyi potae, kter obsahovaly vechno, na em kdy Karel Srba pracoval. Budova ministerstva m jako vechny centrln ady tyiadvacetihodinovou strn slubu. I toto vyloupen proto pr me bt jenom nhoda. Identickm zpsobem byla vyloupena i kancel psychologa Slavomila Hublka, kter pro soud pipravoval Srbv psychiatrick posudek. Ze by znovu nhoda? Milo Zeman cel tenhle nesmysl v roce devadest osm zddil jen aby posunul nesmyslnost cel vci jet na vy rove. Zdravotnictv ho nezajmalo a vechno nechval na ministerstvu a na svch poradcch. Zmnn usnesen jeho vldy z roku 1999 na prvn pohled psn definovalo Kritria vbru nabyvatele Sevapharma, a.s." as tm, co dnes vme, by nkdo u mohl konen rozhodnout, zda lo jenom o trestuhodnou ztrtu soudnosti, nebo pipravenou korupci. Stoj za to tato kritria uvst: 1)Zachovn vroby okovacch ltek na zem R (ochota nabyvatele pevzt vrobu jako vcn bemeno lec na budovch a pozemcch), 2)zachovn dalch vrobnch lini souasnho vrobnho sortimentu Sevapharma, a.s., 3)cena (tato by vzhledem k dleitosti zachovn vroby nemla hrt podstatnou roli podotkme, e budovy a pozemky jsou velmi lukrativn pro jin ely ne vrobu okovacch ltek). Kritria jsou azena podle dleitosti jejich vhovch kritri. Podle pedbnch odhad po pevzet zvazk Sevapharma, a.s., lze oekvat vnos cca 50 mil. K. Nsledn prodej podlu akci Sevac, a.s., ji bez dcein spolenosti, strategickmu partnerovi metodou veejn obchodn soute." To nejsou hospodsk ei i onen jazykov paskvil o kritrich, azench podle kritri", je oficilnm textem usnesen vldy esk republiky premira Miloe Zemana. Stejn jako v normlnm svt prostedky trestnho prva sthateln vrok 0cen majetku, kter nem hrt podstatnou roli". Podkladov materily pro jednn a nvrh usnesen vldy pedkldal ministr MUDr. Ivan David. Copak neznal dopis lenky dozor rady RNDr. Martiny Kopalov a pti len odborov organizace ze sedmho dubna 1998 (!), kter upozoroval na rozkrdn majetku podniku, prodej nemovitost u od roku 1997 a vstavbu dom a chat pro veden podniku z prostedk na rozvoj? K dopisu, kter krom ministryn Roithov obdreli 1pedseda Fondu nrodnho majetku Roman eka a pedseda Nejvyho kontrolnho adu Volenk, byl navc piloen letk realitn kancele Alfa, ze kterho vyplvalo, e nejdleitj osmipodlan budova vrobnch provoz byla u od potku nora nabzena k prodeji za sto dvacet milion korun. Pesto ministr David a cel Zemanova vlda jet v roce 1999 pedstraj, e se nic nedje, a mudruj o poteb zachovn vroby okovacch ltek... O rok pozdji u je Sevapharma v rukou spolenosti Bioveta z Ivanovic na Han, ovldan tehdy jet vemocnm fotbalovm bossem Janem Gottwaldem. Rozhodovn o dalm osudu Korunn . 108 se pesunulo do Brna. Formln ovem bylo vechno v podku byl to sice vrobce ne lidskch, ale veterinrnch okovacch ltek, ale sdlil .na zem R", take sploval alespo tento poadavek vldnho usnesen. Majetek

byl ovem elegantn uklizen mimo dosah sttu. Na podzim 2005 se pak stoprocentnm akcionem Sevapharmy stv slovensk spolenost Imuna Pharm ze ariskch Michalan. O pr msc pozdji ohlauje peveden kompletn vroby z Prahy na Slovensko. V Korunn ulici zstv pouze mal prodejn a marketingov oddlen. A nebyl u nikdo, kdo by od soukrom spolenosti vymhal plnn Kritri vbru nabyvatele Sevapharma, a.s." Mete hdat, jak dlouho trvalo, ne i nkdo jin ne vlda esk republiky piel na to, e .budovy a pozemky jsou velmi lukrativn pro jin ely ne vrobu okovacch ltek". V dubnu 2007 u byla vtina arelu v rukou developersk spolenosti Rezidence Korunn, s.r.o., patc do skupiny Sekyra Group. Podle realitnch kancel byla cena parcely Korunn . 108 u v roce 1999, kdy o n rozhodovala vlda, mon a pa destinsobn vy ne vldou uvaovanch padest milion. Matesk spolenost Sevac, a.s., skonila jen o dva roky pozdji s tm miliardovou ztrtou v konkurzu a tm tyiceti tunami znehodnocen plazmy. Megalomansk sen o eskm nrodnm zpracovateli skonil bez fanfr. Ale co kdy prv o tohle lo od samho zatku? Anebo je to vechno jen nhoda? Nezaujat a skuten odborn rozvaha by v zjmu sttu musela konstatovat u v roce 1990, e nadje na prosazen pln novho zpracovatele krevn plazmy se v Evrop rovnaj nule. Velc se co nejrychleji spojovali a porali navzjem a pro nikoho dalho u nebylo msto. Tm spe to platilo pro eskoslovensko, kter bylo v tomto oboru jenom zaostalm novkem. Muselo by dovzt vechno patenty, sloitou vrobn technologii, knowhow, ale i zahranin registrace krevnch derivt pro vechny stty, do kterch by se hotov lky mly vyvet. Na to, aby se vechny potebn komponenty vyvjely z nieho, nebyly v eskoslovensku ani prostedky, ani lidsk zdroje, ani as. U tehdy se v oboru vdlo, e pokud frakciontor ron nezpracuje alespo dv st, i spe ti sta tisc litr plazmy, neme bt rentabiln. esk produkce v t dob byla pod padest tisc litr a nikdy nedoshla ani dvou set tisc. Pes to vechno se mylenka vybudovn nrodnho zpracovatele stala oficiln politikou. Pro? Pro u deset let pedtm i v NDR pili na to, e se nco takovho prost nevyplat? Jedinou cestou, kter by dvala smysl, by bylo co nejrychlej prosazen spoluprce se silnm mezinrodnm partnerem, pesn tak, jako se podailo zachrnit mladoboleslavskou kodovku. Odbornci se shoduj, e bez toho, e se tak rychle po roce 1989 stala soust koncernu Volkswagen, by do pr let zanikla. A to lo o obrovskou fungujc tovrnu, zkuen vrobn tm a ctyhodnou, tm stoletou tradici vroby automobil. O zpracovn krevn plazmy a obchodu s derivty v eskoslovensku nevdl nikdo nic, ale pesto ministert ednci tvrdili, e brzy budeme konkurovat svtov pice. Jako kdyby se chalupi v Doln Kaln rozhodli, e si postav tovrnu na dopravn letadla a postav se Boeingu a Airbusu. Jsou lid, kte jsou dodnes pesvdeni, e za cel tento nesmysl podle veho ironicky me jeden lovk Josef va. Od prvnho dne jeho prvnho polistopadovho pokusu prosadit se na eskm trhu vzbuzoval tko pochopitelnou nelibost. Jako emigrant sem nepatil". Jako spn obchodnk snac se doshnout na zisk byl pedem brn jako nemravn kef ta, rozkrdajc rodinn stbro". Dolo to tak daleko, e jeho protivnci na ministerstvu posuzovali odbornost nzor podle toho, zda ten, kdo je pronel, byl pro, anebo proti vovi". Hematologov" byli pesvdeni o mravn oprvnnosti svho postoje a vhodnosti sv koncepce pro stt, za kter pociovali zodpovdnost. V polistopadovm zmatku proto povaovali za sprvn i vyuit svch pozic na ministerstvu namsto odborn diskuze. To, e se za n velmi rychle schovala konkurence a lobbistick skupiny, kterm lo vce o pozemky ne o plazmu, nikdy nepochopili. Proto nerozumli jednn nkterch ministerskch ednk, kte tu (leden 1992) zablokovali jednn s italskou firmou Marcucci, a jindy (listopad 1993) tak dlouho zdrovali jakkoliv rozhodnut, e znechucen veden stavu sr a okovacch ltek se rozhodlo odstoupit jako jeden mu. Jako dvod uvedlo skutenost, e vyerpali vechny monosti, kter by vedly k jakmukoliv pozitivnmu rozhodnut zakladatele, to jest ministerstva zdravotnictv. Mezi vedenm stavu a zakladatelem ji nelze mluvit nejen o zen, ale ani o komunikaci." Josef va zase na druh stran nepochopil, e u nikdy neme bt pijat mezi nae". Stal se symbolem a cokoliv ekl, muselo bt odmtnuto a pouito proti nmu, i kdyby ml nastokrt pravdu. U v roce 1990 prokazateln varoval ped nerentabil nost pekonan strategie vstavby nrodnho zpracovatele. Ministerstvo v tom vidlo mysl pokodit zjem eskoslovenska. V roce 1991

pedloil spolen projekt na modernizaci stavu sr a okovacch ltek jako ppravu na vstup strategickho partnera. Projekt byl, podle nkolika astnk vbrovho zen, odmtnut jen proto, e ho pedloil prv on. SOL byl po tech letech mlen v roce 1994 pejmenovn na Sevac, a.s.. a apart ministerstva zdravotnictv pod vedenm nmstk Typolta a Suchopra zaal pipravovat jeho podnikatelsk zmry". Patnctho srpna 1995 zan potom rozhodnutm Vldn privatizan komise jeho I spektakulrn a dokonce dvojit paraleln tunelovn. Klausova vlda nejenom e rozhodla o vyveden Korunn . 108 s pozemky za miliardy korun ze Sevacu, ale schvlila i oteven neodborn a tunelsk projekt vstavby zcela zbytenho novho frakcio nanho zvodu Sevac v Bohumilch u Kostelce nad ernmi lesy, kter bude stt daov poplatnky dal tm miliardu korun, ani by kdy cokoliv vyrobil. Pt let zpodn se prost nedalo dohnat. Bylo to stejn, jako zat v lt mazat lye na zvod, kter bez na asti probhl u v lednu. Klausov vld ale stailo napsat do podklad, e jde o .zajitn nrodn sobstanosti". Na .zabezpeen realizace prioritnho rozvojovho projektu" dala bez mrknut oka sttn garanci vru est set milion korun u esk spoitelny. Josef va bezprostedn po oznmen vldnho zmru vystoupil s pednkou na kongresu transfuzn sluby a Purkyovy spolenosti v eskch Budjovicch. Pamtnci vzpomnaj na to, jak na diapozitivech s grafy a vpoty krok za krokem prokazoval naprostou nerentabilnost vldnho projektu a iluzornost vech ekonomickch daj, na kterch byl ministerstvem postaven. Stoj to za mal citt: Vzhledem k tomu, e o stavb novch provoz frakcionaci v zemch, jako jsou esk republika, Slovensko, Polsko a Maarsko, rozhoduj nezkuen ministert ednci a uivatel krevnch derivt a ne podnikatel nebo jin organizace znal trhu nastv katastrofln situace. Lid, kte o tomto problmu rozhoduj v esk republice, nepochopili nejnovj slouen francouzskch a nmeckch gigant a t nepochopili trend na trhu s krevnmi derivty... Z tchto dvod a z dvodu naeho pedpokldanho vstupu do Evropsk unie je jakkoliv Vstavba mal frakcionace strategicky a ekonomicky neopodstatnn. Vzhledem k finann nronosti vstavby jde o mrhn veejnmi prostedky." Kdy se o jeho pspvku mlo zat diskutovat, zstupci ministerstva zdravotnictv jednn ukonili. Jeho pspvek jet vyel na zatku roku devadest est v odbornm asopise Transfuze dnes, ale to bylo tak vechno. Jet jednou nabdl pevoz mal frakcionan linky z Nmecka do esk republiky a okamit spojen se strategickm partnerem, kter by ji zaadil do svho nadnrodnho koncernu, tak jako to udlal Volkswagen se kodovkou. Zajistil vr a jeho partner byl ochoten pod penalizac garantovat rozjezd vroby do pesn dohodnutho termnu. Ministerstvo to odmtlo. Sevac Bohumile nikdy nic nevyrobil. Ministerstvo rozhodlo o tom, e jeho strategickm partnerem bude opt panlsk spolenost Grifols, kter ovem nemla sebemen zjem na vzniku potenciln konkurence. Grifolsem dodan zazen nikdy nebylo dokoneno a podepsan smlouvy byly opakovan kritizovny jako zsadn nevhodn pro esk stt. Na konci roku 1997 pak cel komedie perostla ve fraku. Ministert ednci (privatiztoi Sevacu) pesvdili vci neznalho ministra Jana Strskho, aby nadil vem transfuznm stanicm povinnost dodvat krevn plazmu pouze Sevacu. Ten ovem nic nevyrbl, neml dn potebn povolen, a tak se z vle sttu stal alespo monopolnm skladnkem a pekupnkem plazmy pro Grifols. K ministerskmu zsahu patila i absurdn povinnost dodavatel plazmy, tedy nemocnic, ekat na zaplacen v prmru osmnct msc, dokud nebyly dodny zpt z jejich plazmy vyroben derivty. V ekonomickch termnech jim tedy stt pikazoval navc k bezplatnmu odevzdn plazmy jet povinnost poskytnout Sevacu osmnctimsn vr. Vzpomenete si jet na zvazek Conneco z roku 1991 dodat nemocnicm derivty vyroben z jimi dodan esk plazmy do t msc? Odbornci tedy vdli pedem, e vldn projekt je nesmysl, kter neme neskonit krachem. Mon, e kdyby to prvn nahlas neekl prv Josef va, mohlo vechno dopadnout jinak. Ale mnohem pravdpodobnj je, e lo o pedem pipraven klasick esk privatizan .omyl", za kter nikdy nikdo nebude brn k zodpovdnosti. Jenom se ztrat vce ne miliarda korun. etina pro to nala i nov slovo .tunelovn".

Mezi roky 1994, kdy se rozhodlo o privatizaci Sevacu, a rokem 98, kdy u bylo na vechno pozd, o vci na ministerstvu rozhodovalo jen nkolik mlo osob. V pedstavenstvu Sevac byla vedle Karla Srby a nmstka Josefa Suchopra i v kauze Diag Human odpotku aktivn doktorka Dana Strkov. Primka Vorlov zvolen do dozor rady na nvrh ministerstva, po krtk dob znechucen rezignovala. Nov Sevac neml smysl, ale ministerstvo vyzkouelo vechny triky, jak prodlouit jeho ivot shodou okolnost a do doby, kdy se zmny v Korunn . 108 staly nevratnmi. .Bude to nejmodernj tovrna na svt dn takov se ve svt nestav," kal jet na potku lta 1998 generln editel Sevacu Ji Jansa skupin novin, kte pijeli na exkurzi do Bohumile. .Jsem optimista," kal jet o rok pozdji jeho nstupce RNDr. Eduard Urminsk. Pitom oba nemohli nevdt, e pes vechny pokusy a zoufalou sttn podporu se ob spolenosti, Sevac i Sevapharma, u v roce 1998 hospodsky zhroutily. Dosvduj to dokumenty samotnho ministerstva zdravotnictv. Teprve v tomto okamiku, kdy u bylo na vechno pozd, se Fond nrodnho majetku rozhodl formln oddlit doposud spojen managementy obou spolenost. Ani jedna nikdy nezaala bt schopn splcet vry. Korunn . 108, kter by se bvala dala pout na hradu alespo sti ztrt, u byla na nevratn cest z dosahu sttu. Celkov minimln ztrta veejnch rozpot, doplnn o ztrtu strategick vroby okovacch ltek domc eskou spolenost, pevila miliardu korun. Ztrta z monho zisku profesionln odveden privatizace a prodeje ve prospch sttu je nkolikansobn vy. dn vyetovn tohoto omylu" nebylo nikdy ani zahjeno. Vyetovac komise Poslaneck snmovny se jakkoliv zmnce o tom nejdleitjm z kauzy Diag Human zdaleka vyhnula. Jej pedsedkyn JUDr. Hana ediv pi rozhovoru pro tuto knihu sdlila, e ji ani ve snu nenapadlo se Sevacem zabvat".

Kapitola 15 Kdy slep pochoduj

Dvacet jedna msc innosti Vyetovac komise Snmovny Parlamentu esk republiky se velo mezi dest erven 2003 a konec bezna 2005. Za tu dobu si jej pedsedkyn JUDr. Hana ediv (SSD) pila na jist pjemnch tm pt set tisc korun zvltnho pplatku. Kdyby ale nkdo zveejnil sten zachovan zvukov zznamy z jednn komise, proslavili by se poslanet vyetovatel stejn jako et fotbalov bafui ze slavnch a dvojic tvrtnek Lbus na divadle zdramatizovanch policejnch odposlech. Vyskytuj se tam skuten perly poslaneck etiny: J v principu z tch dokument nevm, kter, e nerozumm tomu, pro ten rozhod sent rozhodl, jak rozhodl, nicmn tak rozhodl, e..." Hana ediv (SSD) na zznamu prozrazuje, e komisi nestailo ani pl roku na to, aby zskala alespo ty nejzkladnj dokumenty kauzy vce ne pt let star rozhodnut rozhodho sentu. Jinde se dozvme, e deset poslanc a poslanky, spolu s tajemnic komise, jet v prosinci 2003 nevdlo, jak na potai otevt internetovou strnku spolenosti Diag Human www.diaghuman.cz. na kter byla ada dalch, komisi neznmch, zkladnch dokument kauzy u dvno zveejnna. Komise to vyeila alamounsky povila svoj tajemnici, aby osobn navtvila kancel vova advokta Jana Kalvody a tam na mst ovila, zda se ta strnka d vbec otevt". K jejmu pekvapen to nebyl dn problm. Strun shrnuto: v historii polistopadovho parlamentu lo nesporn o nejdel, nejdra, nejzbytenj a zrove nejama trtj pokus eskch poslanc cokoliv vyetit. Vznik proto otzka, pro... O vznik komise se, podle zdroj z Poslaneck snmovny, zaslouila pozoruhodn zkulisn dohoda nkolika klovch brnnskch (jihomoravskch) poslanc bez ohledu na stranickou pslunost. Podle tto teorie byl vznik parlamentn vyetovac komise i soust pokusu ministryn zdravotnictv Marie Soukov o poslen svho vlivu v sociln demokracii. Marie Soukov, jej vyzvednut do nejvych pater mocenskch funkc je oznaovno za vbec nejvt politick omyl premira a pedsedy SSD Vladimra pidly, byla v t dob u mstopedsedkyn strany. Vnmala narstajc nespokojenost mimopraskch organizac se pidlovm pli racionlnm a introvertn

m stylem, kter byl opakem populrnho halasnho populismu jeho pedchdce Miloe Zemana. Na samm konci roku 2002 se j razantnm zpsobem dostala na stl kauza Diag Human, kter a dosud nevnovala pli pozornosti. estnctho prosince 2002 potvrdil pezkumn sent povinnost sttu zaplatit spolenosti Diag Human pod hrozbou exekuce 327 milion korun jako prvn st nhrady zpsoben kody. Soukov musela urychlen pipravit materil pro zasedn vldy, kter pak ve chvatu na zatku ledna 2003 schvlila vyplacen penz z vldn rozpotov rezervy. Penze byly vyplaceny v polovin ledna. Soukov proto pozdji nemluvila pravdu, kdy tvrdila, e o vyplacen penz rozhodl premir pidla za jejmi zdy. Ostatn pan ministryn se v kauze nikdy podn neorientovala a dodnes latinsk nzev spolenosti Diag Human vyslovovan podle zsady sly jak pi" komol rdoby anglickou vslovnost djag hjumen". Rozhod sent vyzval v prosincovm verdiktu ob strany sporu tak k jednn o smru. Do konce nora skuten dolo ke dvma schzkm se zstupci ministerstev zdravotnictv a financ, na kterch Josef va pedloil nvrh, jak spor skonit. Stt by ovem musel vyplatit jet tm tyi miliardy korun. Soukov, kter prvn podstat sporu nerozumla a kauzu vnmala vhradn politicky, to pochopila jako nebezpenou past. Zvlt kdy na ministerstvu nala materil pipraven v roce 2001 pro zasedn vldy, kter ovem jej pedchdce Bohumil Fier nikdy k projednn ve vld nepedloil. Na zklad poadavku vldnho usnesen z listopadu 2000 v tomto pozoruhodnm materilu samo ministerstvo airavotnictv vyslilo nhradu kody pro Diag Human na vce ne ti miliardy a est set osmdest milion korun. Soukov se obvala, e novini a veejnost budou v ppad dohody s Diag Human obviovat z prohry sttu prv ji. Vrna svoj nedve v praskou politiku, kterou jej spolupracovnk, kter si nepl bt jmenovn, oznail slovy brnnsk paranoia", vidla za vm protisoukovsk spiknut Vladimra pidly, Bohuslava Sobotky a Pavla Rychetskho. Sama jet v roce 2006 ekla novinm na chodb soudu, kter projednval jej obvinn za podpis podivn smlouvy o prvnm zastoupen: pidla a Rychetsk za mmi zdy vyjednvali a chtli Diagu zaplatit a najednou se objevil nkdo, kdo ekl, e se platit nebude. Chtla jsem zastavit placen, a proto po mn vyjeli, aby m zastavili." Na potku dubna 2003 dolo ke konenmu zlomu. Soukov pochopila, e kvli jednn s Josefem vou marn probhla tmsn zkonn lhta, ve kter mohla napadnout vrok rozhodc u soudu. Prvnci j vysvtlovali, e by takov krok stejn nic nepinesl, ale pro ni to byl jenom dal dkaz, e j premir hz klacky pod nohy. Jej reakce byla razantn osobn pevzala vekerou agendu kauzy Diag Human a vytvoila si mimo odborn apart ministerstva u sebe v kabinetu ministra zcela nov mal tm poradc. Od tto chvle se nic dleitho nesmlo odehrt mimo jej rozhodnut. Kauza, vetn nejd leitjch spis, byla de facto pesthovna do jej kancele a do Brna. Kdy v novinch vylo, e Diag dostal tch ti sta dvacet sedm milion," potvrzuje MUDr. Petr Turek, prohlsila Soukov, e to zkus zvrtit. Mluvila velmi oste, a tak jsem zael za editelem odboru farmacie na ministerstvu doktorem Langrem a nmstkem pakem, a nabdl se, e jim pomohu. Dohodli jsme se, e udlm vpov ped notem, ale trvali na tom, abych to nedlal v Praze, a abych odjel do Brna. Tam potom byla na nkolik msc uloena, a Soukov ze m nakonec udlala pro komisi a novine .tajnho svdka'." Marie Soukov o sob nikdy nemla mal mnn. Na sklonku jara roku 2003 ale s pomoc svho okol propadla pro vechny zniujcmu sebeklamu, e jejm poslnm je nejenom rozbt domnl politick spiknut proti sob, ale zchranou prohran kauzy zskat vce vlivu a nahradit Vladimra pidlu v ele sociln demokracie. A prv k tomu mla poslouit zjitn nezvisl a nadstranick" parlamentn vyetovac komise. Bezprostednm popudem pro jej vznik vak byla dvrn schzka premira pidly s bvalm vovm prvnkem doktorem Jim Orulou, ke kter dolo ve vldn Kramov vile tetho kvtna 2003 v sedm hodin rno. Premir se s Jim Orulou znal u z jinch ech a povaoval ho za kompetentnho odbornka. Vdl, e je teba hledat njak een sporu a chtl pomoci, protoe neml pli velkou dvru v razantn mediln postup a schopnosti ministryn Soukov. pidla o schzce pozdji ped vyetovac komis vypovdal. Pr vhal, zda souhlasit s neortodoxn schzkou", anebo to nechat bet. Nakonec

souhlasil, ale byl zklamn, protoe doufal, e od prvnka, kter se s Josefem vou nerozeel v dobrm, zsk njak dokumenty a zkulisn informace. Vyslechl si jenom adu nzor a nvrh zprostedkovn. Prokonzultoval celou vc s mstopedsedou vldy Pavlem Rychetskm a oba se shodli na tom, e tudy cesta nevede tm to zvadlo". Marie Soukov to ovem vidla dramaticky jinak. O schzce nebyla informovna, a dozvdla se o n a z briskn doruenho osobnho dopisu Jiho Oruly. Velmi pikantn dkaz pinesl v roce 2006 u soudu s Mari Soukovou jej advokt, kdy prohlsil: Meme dokzat, e doktor Orula se velmi chlubil ministryni, e se s premirem seel. Dopis byl adresovn k rukm ministryn. Dostalo to lepka, ale ministerstvo to nem. Ale my ho mme." Peloeno do laick etiny dopis sice byl po pchodu na ministerstvo oznaen nlepkou s rovm kdem dol edn poty, ale ministryn si ho nechala u sebe a v rozporu s platnmi pravidly odnesla po odchodu z funkce z ministerstva. Pomime fakt, e advokt Orula nejhrubm monm zpsobem poruil zvazek mlenlivosti o zleitostech bvalho klienta, za co byl potrestn vylouenm z advoktn komory. Nepodstatn je i to, e hlavnm dvodem jeho pebhnut na stranu sttu mla bt nabdka, e za pimenou odmnu dosvd, e nrok Diag Human me nejvce init jednu miliardu korun. Dleit je, e ministryn mla najednou ped sebou viditeln dkaz spiknut a rozhodla se pro protitok. Ve stedu dvactho osmho kvtna informovala mimo poad jednn vldu o svm myslu zahjit nov prvn kroky. Bylo to fakticky vyhlen vlky Vladimru Spidlovi: Uinm veker kroky, aby... jednn, o kterch se domnvm, e mohla bt v rozporu s stavnm i prvnm dem esk republiky, byla zvrcena." Nehodlm z penenk oban platit za iny, kter byly uinny v minulosti." Udlm vechno, abych ppadn nepzniv zvr rozhodho sentu zvrtila a prokzala, e stka byla vyplacena neoprvnn" Podobnch tvrdch medilnch prohlen pronesla v druh polovin kvtna celou adu. Zrove zaala v rozporu se skutenost tvrdit, e ti sta dvacet sedm milion bylo spolenosti Diag Human vyplaceno za jejmi zdy" a veejn zaala poadovat zruen dva roky starho zvazku mlenlivosti. Tm vm si pipravila pdu pro nejdleitj tah. Vdla, e v otevenm konfliktu 8 Vladimrem pidlou zatm nem anci. Prv formln nadstranick vyetovac komise parlamentu mla veejnosti a pedevm veden sociln demokracie pinst dkazy a usvdit premira z temnch, a jak Soukov doufala, dokonce nezkonnch machinac ve prospch Diag Human. Bez ohledu na fakta je jet dnes pesvdena o tom, e za nhlm koncem jej politick kariry v dubnu 2004 a soudnm projednvnm podivn desetimilionov smlouvy o prvnm zastoupen, kterou podepsala, nestly jej chyby, ale spiknut zen Vladimrem pidlou v tajn dohod s Josefem vou. Marie Soukov opakovan a s odvolnm na stle jet probhajc trestn zen odmtla rozhovor pro tuto knihu. Zadn, kter komise potkem ervna dostala od snmovny, znlo: kolem vyetovac komise je objasnn skutenost v souvislosti s vedenm rozhodho zen mezi eskou republikou a firmou Diag Human, s.r.o., objasnn postupu sttu, jednotlivch konkrtnch osob a subjekt v tto vci." O chvatu a neinformovanosti snmovny v tto vci svd chybika u v samotnm zadn Diag Human, kter se pustil do sporu s eskou republikou, byl akciovou spolenosti Ministryn vila, e bude mt postup komise od prvnho okamiku pod kontrolou. Podle nkolika svdectv proto dokonce konzultovala u samotn vbr len komise, po dvou ze vech pti ve snmovn zastoupench politickch stran. Pr tdn se zdlo, e vechno vychz podle plnu. Potom vak narazila na prvn neekanou pekku. Ministr vnitra Stanislav Gross komisi odmtl pidlit policejnho vyetovatele magistra Zdeka Tomicu, kterho si Soukov pedem vyhldla. Nebylo v tom nic osobnho. Ministr vnitra odmtal dt vyetovatele jakkoliv poslaneck komisi, protoe to povaoval za pltvn jejich odbornost i asem, ale Soukov to pijala jen jako dal potvrzen spiknut ve veden sociln demokracie. Odpovdla tm, e komisi prozatm odmtla pedat dleit dokumenty kauzy, a s pomoc mediln kampan a slib novch odhalen" zaala pipravovat vlastn ofenzivu, kter by komisi i bez vyetovatele dodala potebn argumenty.

Ministryn se stala sama detektivem. Komise jednala od potku v evidentnm rozporu se zadnm snmovny. Objasnn skutenost" by v normln nepolitick etin mohlo znt hodn jako budeme se snait najt pravdu o tom, jak to bylo". Potom by ovem komunistick poslanec Ji Matlka nemohl nikdy pronst vtu, zachycenou na 2vukovm zznamu jednn komise z dvanctho bezna 2004: Vdy my vichni mme spolen cl pomoci esk republice." Take dn zjiovn pravdy, ale posluha sttu. A podle toho to tak vypadalo. Josef va byl pozvn jako svdek na jednn komise a po pl roce v prosinci 2003. Jeho advokt Jan Kalvoda si tuto zvltn selost" pipomn takto: Pan pedsedkyn ediv zahjila jednn vtou: ,Dte si kafko?' Mezitm se jet do mstnosti loudali opodn poslanci, unaven po celodennm jednn Snmovny. Pak mi chtla ukzat, e webov strnka Diag Human nejde na jejich potai otevt, co bylo po esti mscch innosti komise dost komick. Pochopil jsem, e esk parlamentn vyetovac komise asi nebude onou obvanou komis, ped n se tesou ministi, jejich odhalen tajemnci kon s kulkou v hlav. Jde o komisi kafkovou, kter nem krom jedn tajemnice odborn apart, a na cel kauze ji zajm jen a jen politika." Ze zvukovho zznamu pmo dchaj rozpaky advokta, kter se s klientem peliv pipravoval na rozshlou debatu, a jeho pekvapen, kdy zjistil, e o ni nikdo nem zjem. Na zvr padla jedin neinformovan otzka a po odchodu vy a Kalvody se ptomn lenov komise, te u se zjmem, vrhnou na redigovn tm dokonenho textu prbn zprvy, kterou ovem mli snmovn pedloit a koncem bezna, tedy za vce ne ti msce. Na vyslchat svdka, kdy u mm zprvu napsanou, e... K zadanmu objasnn postupu sttu" si poslanci do komise navc zvolili hned dva kolegy, kte, dky svm pedchzejcm funkcm na ministerstvu zdravotnictv mli osobn \ i politick zjem ne na objasnn, ale mnohem spe na zatajen skutench fakt. Mstopedseda komise za ODS MUDr. Milan Cabrnoch byl od roku 1994 editelem klovho odboru zdravotnho pojitn a v roce 1998 dokonce nmstkem ministra zdravotnictv tedy pesn v dob, kdy ministerstvo opakovan rozhodovalo jak o veden sporu s Diag Human, tak o souvisejc privatizaci Sevac, a.s. Jeho psoben nebylo ovem v materilech komise zmnno ani jednou. A co je jet pikantnj podle sdlen prvnho odboru ministerstva zdravotnictv z roku 2007 se v archivu ministerstva nezachoval ani jeden dokument z roku 1998, kter by se ke kauze vztahoval. Druhm a jet zajmavjm z prominentnch len komise byl ne pehnan spn mlad brnnsk advokt, vysokokolsk uitel a ve sv dob velmi vlivn sociln demokrat Zdenk Koudelka. Ten je dnes nmstkem Nejvy sttn zstupkyn, ale v letech 2000 a 2002 byl zvltnm poradcem ministra Fiera prv pro kauzu Diag Human. Prv on, jak prokazuj dokumenty archivu ministerstva zdravotnictv, byl v ervenci 2001 autorem pro stt sebevraedn strategie odloen vyeen sporu a za poslaneck volby v roce 2002". Znovu Jan Kalvoda: Pipadalo mi to zcela absurdn. Sedli tam lid, kte by mli o kauze nco vdt, jako opozin poslanec Cabrnoch a poslanec odpovdn vldn strany Koudelka. Nic je nezajmalo, neekli vbec nic, jen poslanec Koudelka se celou dobu klebil a kroutil hlavou jako Glum z Pna prsten. A tak m napadlo, e to tak v echch m bt nejlpe sv minul jednn sttnho initele posoud dotyn sm jako len parlamentn vyetovac komise." Kdyby snmovna mla skuten zjem nco zjistit, mohla zvolit za lena komise napklad sociln demokratickho poslance Stanislava Keka, kter jako bval prvn zstupce spolenosti Conneco bezpochyby v velmi mnoho o vzniku cel kauzy. SSD ho ovem do komise nenavrhla a nikdy nebyl pizvn ani jako svdek. Ze sedmncti svdk, kter komise pozvala k vslechu, lze estnct bez rozpak oznait jako jednoznan zainteresovanch ve prospch sttu. Je to, jako kdybyste chtli hrt mari, ala vechny trumfy by sml dostat jenom jeden hr. Pro ostatn poslance byla prce v tto komisi, upmn eeno, pouze okrajovou zleitost. Vtina z nich ji vnmala jako nco. co me pijt na adu a po prci ve vborech a poslaneckch klubech. V komplikovan historii propltajcch se problematik kauzy Diag Human se orientovali jenom s obtemi. Vlastn ani nemohli nebrat historick tvrzen ministerskch ednk jako

nezpochybnitelnou jistotu a zcela urit by je nikdy nenapadlo ovovat jejich pravdivost. lenm komise naopak velmi vyhovovalo, e vtinu prce a .ptrn" za n vykonvala mlad a zaplen expolicistka PhDr. Martina Udekovov. Z dochovanch dokument i vzpomnek samotnch poslanc vyplv, e zcela ovldala innost komise a do svho odchodu v listopadu 2004. Prv ona byla autorkou dvou nejdleitjch dokument vzniklch za tm dva roky innosti komise ticetistrnkov .Podrobn prbin zprvy", kterou komise pedloila poslancm v beznu 2004 spolu s dost o dal prodlouen svoj innosti, a .Podrobn zprvy tajemnice vyetovac komise pro Nejvy sttn zastupitelstv v Brn" ze z stejnho roku. Prv ona byla spojkou s ministerstvem zdravotnictv a tmem Marie Soukov. Potvrzuje to nejenom nkolik svdectv, ale i skuten kurizn a vysoce nestandardn smlouva, kter se natst i po jejm odchodu zachovala v archivu Poslaneck snmovny. Tajemnice dajn nezvisl parlamentn vyetovac komise, kter mla provovat jednn sttu, podepsala v ervnu 2004 dvrnou smlouvu s ministerstvem zdravotnictv, zastoupenm pmo editelkou kabinetu ministryn Hanou Smetanovou, k .zskn novch dkaz pro innost VK DH PSP R a MZ ve vci Diag Human". Je to, jako kdyby si obvinn zlodj najal na obstarn dkaz soudce, kter ho m soudit, a jet mu za to zaplatil. eskm poslancm to bez vjimky, a bez ohledu na stranickou pslunost, pipadalo normln. Tato smlouva zavazovala doktor ku Tulekovovou pout informace zskan na cest vhradn ve prospch MZ", pedat ministerstvu zskan materily a vypracovat cestovn zprvu. Za to j ministerstvo zaplatilo letenku do Kodan, kam u podruh v prbhu nkolika mlo tdn cestovala spolu s pedsedkyn komise Hanou edivou hledat svdky, kte by podpoili tvrzen sttu. Po odchodu z parlamentu zskala okamit velmi slun msto v mezinrodnm oddlen kabinetu lidoveckho ministra imonovskho, co je podle nkterch mon vnmat jako dal potvrzen jihomoravsk lidoveckosocilndemokratick spoluprce v tto vci. I ona odmtla odpovdt na otzky pro tuto knihu. Vyetovac komise byla pozoruhodn v mnoha ohledech. Mnoh prozradil jej archiv, uloen po skonen jej innosti v profesionln vedenm a badatelm veejn pstupnm archivu Poslaneck snmovny. Studiem osmi velkch anon lze dojt k nkolika jednoznanm zvrm: Za prv poslanci za jednadvacet msc innosti nepeetli ani ty dokumenty, kter jim byly poskytnuty po velkm zdrhn ministerstvem zdravotnictv. Spokojili se se dvma mnohem tlejmi svazky vbr ze zskanch psemnost, kter jim osobn pebrala, nakoprovala a do kroukovch vazeb nechala svzat tajemnice komise. Zbytek neznali. Dokumenty, kter jim pedkldal a navrhoval zstupce Diag Human, odmtli vzt na vdom. Pedsedkyn komise Hana ediv tedy vdom nemluvila pravdu, kdy poslancm pi pedkldn zvren zprvy v kvtnu 2005 tvrdila: Bhem svho psoben vyetovac komise prohldla a prostudovala vekerou dostupnou dokumentaci.* Za druh ministerstvo za veden Marie Soukov vbrem pedvanch dokument oteven manipulovalo. Dkaz je mnoho, ale uveme dva. U zmnn dopis poradce ministra Fiera, poslance SSD a lena vyetovac komise JUDr. Zdeka Koudelky z ervence 2001 pat urit mezi nejdleitj dokumenty v cel historii tto kauzy. Ministerstvo vak komisi zatajilo tento i vechny dal jm zpracovan dokumenty a pan poslanec si ho v rozhovoru pro tuto knihu nemohl vybavit". Prbn zprva komise, mimochodem kupodivu podstatn podrobnj ne .Zvren zprva", kter vznikla tm o rok pozdji, pouze ocitovala slovo od slova ministerstvem pedloen koment. Originl se podailo dohledat a v roce 2007 v archivu ministerstva zdravotnictv. Oblka i dopisn papr nesou oznaen Advokt JUDr. Zdenk Koudelka, Ph.D.", co je samo o sob pozoruhodn, protoe poslanec Koudelka ml, alespo z pohledu profesn etiky, po dobu svoj poslaneck angaovanosti peruit vkon advoktskho povoln. Jednostrnkov dopis, adresovan ministru zdravotnictv prof. Bohumilu Fierovi, obsahuje nvrh postupu, kter se od t chvle stal strategi postupu sttu ve sporu s Diag Human a je, ke kod veejnch rozpot, nsledovn dodnes. Je zaznamenn hodn, e poradce ministra pitom hned v vodu svoj analzy piznal, e spor s Josefem vou u nelze vyhrt: S velkou pravdpodobnost lze konstatovat, e ji vydan nlezy zrueny soudem nebudouOny rozhod

nlezy v letech 1997 a 1998 jednoznan rozhodly o tom, e stt nebyl v prvu, kdy vylouil Conneco z hospodsk soute, a zpsobil tm kodu, kterou mus uhradit. Zrove uloil sttu povinnost pokozenmu se veejn omluvit. Poradce ministra tedy v, e tyto verdikty jsou prvn neprsteln, ale jde mu o politick dopad ppadn veejn omluvy a jednn o vyplacen njak kompromisn stky. Jeho recept je, mrn eeno, cynick a ponkud okujc. V dob, kdy psal svoje doporuen, nabhaly kvli zdrovac taktice sttu u vce ne ti roky roky k jakkoliv stce, na kter se jednou rozhodci dohodnou. Zodpovdn politik by se asi v takov situaci snail vyjednvnm o kompromisu, anebo jakkoliv jinak, zamezit nrstu kody pro sttn rozpoet, zvlt kdy v, e se me jednat o nkolik miliard korun. Poradce Koudelka, pestoe v, e soudy vld nepomohou, navrhuje pesunout zodpovdnost za rozhodnut, a tm svrhnout i ppadnou nevoli veejnosti, a na pt vldn kabinet: Nedoporuuji vzt zpt alobu na zruen rozhodho nlezu bez pedchozho jinho vyeen sporu vhodn pro stt," pe ve svoj analze. aloba sama o sob zaruuje, e pi vyuit odvoln nebude rozhodnuto do poslaneckch voleb 2002 a sestaven nov vldy." Do voleb pitom zbvalo jet celch jedenct msc. Zkon, ochrana veejnch financ ani pravda pana poslance Koudelku, lena vyetovac komise a dnenho nmstka Nejvy sttn zstupkyn, pli nezajmaly. Dnes u vme, e dky tomuto zdrovn se ptelm pana poslance dostalo lukrativnch zakzek na prvn a odborn posudky. Pi jednom ze zasedn soudu s Mari Soukovou se pak v roce 2006 odehrla tato zajmav scna. Advokt bval ministryn pedloil soudkyni nkolik novch listinnch dkaz s pozoruhodnou poznmkou, e tyto dokumenty nem ani ministerstvo zdravotnictv. Advokt JUDr. Mrzena popsal jeden z nich jako dopis ministra zdravotnictv Fiera ministru financ Rusnokovi o vbru advokta v kauze Diag Human. Chceme vst dkaz, e vbrem byl poven doktor Koudelka. Ml zadn dostat to pes volby. Bylo to vedeno v reimu Vyhrazeno." Kauza me bt prohran, ale kdy je mon na tom nco vydlat, tak pro nepesvdit ministra o tom, e deset milion korun je pro pt rok ta sprvn suma pro prvnky a znalce. Pro mu nepipravit materil do vldy, aby s tm neml mnoho prce, a pro mu nedoporuit svho znmho advokta jako prvnho zstupce a svoji univerzitu a znm jako znalce pro zpracovn posudk. Rozpoet tyto zbyten kroky pijdou na njakch sedm a pl milionu, ale ze sttnho krev netee. Dnen nmstek Nejvy sttn zstupkyn si u v roce 2005 jako len vyetovac komise snmovny nepamatoval, kdo o tyi roky dve vybral a navrhoval tyto experty. A u vbec nechtl mluvit o svch stycch se sou krommi zprostedkovateli pana ministra v tto vci. Usvdil ho dochovan zvukov zznam rozhovoru, kter v kvtnu 2006 tehdy u bval ministr Bohumil Fier poskytl Josefu Michlovi z asopisu Euro. A j si myslm to, e mn nelze vytknout dn pochyben, za to vdm tomu, e j jsem kad krok, kadou vtu, kad sv vystoupen, kad dek konzultoval s doktorem Koudelkou. To je mj ptel a dneska nmstek Nejvy sttn zstupkyn. Tehdy ho sem poslali z parlamentu, ale my jsme se pochopiteln znali jet pedtm, a j k nmu mm plnou dvru proto, e ho povauji za brilantnho prvnka". Druhou myslnou nepravdou bylo mnohokrt opakovan tvrzen Marie Soukov, e neme komisi pedat dn dokumenty, kter jsou vedeny v njakm stupni utajen. U takovch psemnost se ovem podle platnch psnch pedpis mus pedepsanm zpsobem zaznamenat nejenom kad zmna stupn utajen, ale i kad jednotliv nahldnut. Ministryn prost nemohla nevdt, e s nkolika mlo vjimkami byly vechny dokumenty ministerstva ke kauze Diag Human dvno odtajnny. Prvn vrka byla odtajnna destho prosince roku 2001 a druh sedmnctho dubna 2003, tedy jet ped zatkem prce vyetovac komise. Potvrzuje to dochovan psemn zznam o schzce Marie Soukov se dvma dstojnky tvaru odhalovn korupce a finann kriminality, ke kter dolo v jej kanceli v pl sedm rno dne tvrtho prosince 2003. Posledn a nejpitoresknj djstv fmy o utajovanch dokumentech se odehrlo a o ti roky pozdji opt pi jednn soudu s Mari Soukovou. Bval editel bezpenostnho odboru ministerstva jako svdek uvedl, e v trezoru ministerstva zdravotnictv by stle jet mlo bt dvanct utajovanch dokument, kter ministerstvo navzdory pokynu ministra Kubinyiho v roce

2004 nepedalo adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch. Nastal poprask a Marie Soukov zila. Dolo na jej slova: spiknut pokrauje. Reportr TV NOVA Jan Tuna z toho jako obvykle, bez oven jedinho faktu, udlal senzaci prvn Hii splaskla, kdy minis [TurZin sorry, tady se to nepovedlo] StVOmUSelOP lovala s dkazy a p* dstojnost Za tet komise marupu.o zda tak inila z nezn a povst snmovny ,e zcela nepo nebyly pre. iosti, lenosti anebo komise k dispozici, a to dny vechny dokumenty. kter bezpenostnho i pes profesionln Vaka kter na poslednch SSS31vou ve funkci tonka Zvukov zznamy prvnch schz komise se oxnylem smazaly" Zvukov zznam nkterch zachovanch jednam je zjevne dodaten upravovn, protoe vty, a nkdy i probrana tmata, na sebe ve zvuku nenavazuj. Od osmnct schze komise pro psto tu dn zvukov zznam nepoizovala. Komise odmtla nabdku Josefa vy k prostudovn kompletnho etnictv jeho firmy z roku 1992, kter stejn jako vyjden vcarsk auditorsk firmy prokazovalo, e jeho firma byla pln solventn a schopn platit vechny zvazky. Pesto pejala bez oven tvrzen zstupc sttu, e k peruen spoluprce Diag Human s dnskou firmou Novo Nordisk dolo kvli neplacen dluh. Za mimodn neetick je potom nutno povaovat jednm tajemnice Tulekovov, kter s vdomm len komise napsala v z 2004 pedem domluven udn na Nejvy sttn zastupitelstv, opt v Brn, na jeho zklad Policie esk vesn Zah VyetVn Pdezen, e Diag Human pouil ZZoirZ J nfrmaCe 3 dkumenty Nen mon, abv se P^ n esCalm sporu,'do aomyS vled^ t r ^ dwC8t ^fickch chyb e l P^ern do^T^l: ^^^ a donutit k vydn archivn^ a \ Y me' Dia Human zastrait kt by si jeden ze t S dkurnent Pipomn to situaci, ve ukzali svoje karty, aby seaby mu ostata y ^ mohl rozhodnout, jak bude hrt. Pro jnarinka komick pedstava, pro esk stt a poslance vc zejm zcela normln. Kdy se pozdji novini zeptali pedsedkyn gediv, jak se informace z komise dostaly na sttn zastupitelstv, uchlila se k tragikomick vmluv. Pr o tom nem ani tuen, a nejspe nkdo z poslanc", kterm byla zprva komise rozdna, ji pedal njakmu sttnmu zstupci". V archivu Poslaneck snmovny se pitom zachoval i dokument z listopadu 2004 zznam hlasovn len komise o zvltnm bodu jednn pedn poznatk Sttnmu zastupitelstv. A aby podivnch dkaz nebylo mlo archiv komise obsahuje nkolik dokument, vetn pkaz k proplacen faktur, podle kterch bylo svdku Torbenu Thanning Larsenovi za dvouhodinov vslech vyplaceno formou hrady prvnch slueb" 14.479,16 dnskch korun, tedy v pepotu vce ne edest tisc korun eskch. Pedsedkyn ediv tomu v zachovan korespondenci k svden" a nakonec si stku nech proplatit od ministerstva zdravotnictv. Vc m hodn pikantn pointu. Kdy stt s velkm medilnm tartasem pedloil nov zsadn svdectv" rozhodcm, vythl Jan Kalvoda s gustem z archivu Diag Human dva faxy, kter dva roky pedtm poslal stejn pan Larsen ze sv kancele Josefu vovi do vcarska. Nabdka zasln psemnho svdectv ve prospch Diagu za honor" byla tehdy odmtnuta. A tak si pan Larsen o dva roky pozdji trochu upraven svdectv nechal zaplatit od druh strany sporu. Za tvrt spoluprce veden komise s ministerstvem zdravotnictv, jeho innost mla vyetovat, byla zcela programov. Vtina len pitom o detailech koordinace ministerstva s pedsedkyn a tajemnic svoj komise vbec nevdla. Nelo jenom o placen letenek a svdk z penz ministerstva nebo o to, e se mimodnho jednn komise prvnho ervna 2004 zastnily podle zznamu krom lenu komise i .dal zainteresovan osoby", nebo e komise vechny dokumenty zskan od Jana Kalvody pes povinnou mlenlivost okamit pedala st tu. Tato neskrvan spoluprce se vak bohuel tkala i otevenho fabrikovn dkaz. Komise tak napklad dajn vlastn innost objevila* do mdi halasn ohlenou dnskou stopu", nov dokumenty, kter mohou pinst zvrat ve sporu" a dokonce i ministryn dodanho tajnho svdka". Ve skutenosti lo o vsledky vce ne ron innosti malho tmu kolem ministryn Soukov a zkladn soust jej by neuviteln naivn, pesto detailn promylen strategie, na jejm konci mlo bt slavn vtzstv ve sporu s Diag Human a triumfln politick pokoen Vladimra pidly.

Tato vyetovac komise posunula hranice ponen eskho parlamentarismu za meze obansk zodpovdnosti za stt, za hranice slunosti a v nkterch ohledech i prva. Arogance moci asi vdycky produkuje li. V Praze ale jet nikdo z politik nepochopil, e arogance moci open o pocit beztrestnosti m slu niit stty, kter takovou moc poskytuj.

Kapitola 16 Brno je ern dra

Brzy potom, kdy se Marie Soukov na jae 2003 rozhodla, e se v zjmu spravedlnosti a vlasti postav imaginrnmu spiknut mocnch, pestala vit i dosavadnmu prvnmu zstupci sttu, brnnskmu advoktovi Pavlu Blakovi (Brno), kter stt zaal zastupovat v roce 2001. Ministru Fierovi (Brno) ho, jak u vme, navrhl jeho poradce, poslanec Zdenk Koudelka (Brno), a to i pesto, e vlda v usnesen z listopadu 2000 poadovala, aby se kauzou nadle zabvala renomovan kancel se zkuenost s mezinrodnmi arbitremi. Ministr Bohumil Fier je jednou z klovch postav cel kauzy. U zmnn magnetofonov zznam obsahuje i jeho tm dadaistick vysvtlen, pro bylo nutn odmtnout jeho vlastnm ministerstvem zpracovan znaleck posudek. Pan ministr si podle vlastnch slov o vkendu sedl na zahrad s kalkulakou a pepotal znaleck posudek, zpracovan njakmi Praky", kter doporuila Konsolidan banka. Rozhodl se, e vypoten suma nhrady kody je pli vysok, a s vlastn kalkulakou dospl k stce o devt desetin men. Historie polistopadov politiky nezn druh podobn ppad, kdy by se ministr na tak chatrnm zklad vzepel usnesen vldy, a pes psemn upozornn mstopedsed vldy oteven bojkotoval jej pkaz co nejrychleji sthnout aloby ve sporu a hledat smrn een. V archivu ministerstva lze najt Koudelkv dopis ze srpna 2001, jeho jedinm smyslem bylo zajistit, aby vbr novho advokta a znalce, stejn jako rozhodovn o deseti milionech korun, o kter mlo ministerstvo vldu podat na dal prvn sluby, provdl tentokrt vhradn sm ministr zdravotnictv (rozumj jeho poradce). Ministr Fier ani nemusel vdt, by se tomu v Brn, kde vichni znaj vechny, nechce vit, e prvnk Pavel Blaek s Koudelkou jsou osobn ptel a navc kolegov vyuujc na prvnick fakult. Stejnm zpsobem byli potom vybrni i znalci Horsk (Brno) a Svoboda (Brno), kte se ve sporu navdy proslavili tm, e si ve svm znaleckm posudku, vedle ady dalch omyl, dokzali za pt a tvrt milionu korun odmny splst i prase krev s lidskou. Pro pana ministra bylo dleit, jak zazn na magnetofonovm zznamu, e to nebyli Praci", ale nai". Dal zajmavou kapitolou tto doby na ministerstvu zdravotnictv byli v letech 2000 a 2002 i Fierovi velmi neortodoxn neoficiln smluvn zprostedkovatel pro jednn s Diag Human, pnov Kol (Brno), ma (Brno/Praha) a Mischik (Brno/Curych). v v tehdej advokt doktor Ji Orula si dokonce psemn stoval ministru Fierovi, pro e informoval o prbhu jejich jednn mezi tyma oima svho osobnho ptele doktora Kole jet dve, ne on sm stail sejt do pzem budovy ministerstva. Take kdy vyel ped ministerstvo a chtl z mobilu informovat Josefa vu, ten u vechno mezitm vdl od doktora Kole. Je ponkud zvltn, e v archivu Diag Human se nachz zprostedkovatelsk smlouva spolenosti s pny Kolem a Cmou, uzaven v roce 2001 na pn nebo pinejmenm s vdomm ministra Bohumila Fiera. Podle n by v ppad rychlho uzaven sporu mezi Diag Human a sttem zprostedkovatel dostali ti procenta zskan nhrady kody. V t dob by tedy jejich provize mohla doshnout ve tm sto milion korun. Pan Mik (Mischik), hovoc se silnm brnnskm pzvukem, zase v Curychu navrhoval "svoje zprostedkovatelsk sluby. Pozoruhodn bylo, e pitom argumentoval dvrnmi informacemi z veden ministerstva zdravotnictv, vetn informac o krocch esk Bezpenostn informan sluby. A aby toho nebylo dost, jako jeden z Fierovch emisar se v Bechyni jednou objevil i bval ministr zdravotnictv Ludk Rub (Koln). Doktor Koudelka, svmi studenty pezdvan Koudy", tak u ministra prosadil, aby dodaten prvn posudek zpracovala Masarykova univerzita (Brno), kde sm uil, a nov odhad ve kody zase neznm spolenost s ruenm omezenm DEUP (Brno podle materil ministerstva shodou okolnost sdl na stejn adrese jako advokt Blaek a jej f, Ing. Radomr Dahel, je spolenkem advokta Blaka v dal firm). Velkou podporu ml pan poradce/poslanec pi vech krocch a zaizovn i u svho dalho stranickho kolegy, nejprve editele kancele ministra Fiera a potom jeho prvnho nmstka MUDr. Michala Pohanky (Brno). Ten je svmi bvalmi kolegy dodnes pipomnn jako jeden z velmi mla nositel diplomatickho pasu v polistopadov historii ministerstva zdravotnictv, dajn vsledku to kolegil n spoluprce s generlnm sekretem tehdejho ministerstva zahraninch vc Karlem Srbou. Je zejm plnou nhodou, e st z osmadvaceti milion v hotovosti, nalezench pi zaten Karla Srby v jeho aut, pochzela podle piloenho vbrovho lstku z tu firmy vyetovan pro manipulaci pi veejnch vbrovch

zench a pedraovn rekonstrukc budov naich velvyslanectv v zahrani, a e stejn moravsk stavebn firma provdla velk zakzky i v Korunn ulici . 104 na praskch Vinohradech. Dva z bvalch spolupracovnk nmstka Michala Pohanky nezvisle na sob potvrdili jeho blzk pracovn vztah s Karlem Srbou a u tehdy dajn na ministerstvu ventilovan podezen, e na svch zahraninch cestch plnil koly" njak zpravodajsk sluby. Advokt Pavel Blaek se na jae 2003 musel z rozhodnut Marie Soukov (Brno) se zastupovnm sttu ve sporu s Diag Human dosti narychlo rozlouit. Byl, podle n, stejn jako Koudelka, pli mlad, a fakt, e byl funkcionem a sponzorem ODS, mu u zaplen socilndemokratick mstopedsedkyn tak nepomohl. Soukov vak zaala jet ped jeho odchodem dal strategii dvrn konzultovat s advoktem Zdekem Novkem ze lapanic (u Brna). Prv tento naprosto neznm prvnk se, k pekvapen vech, ml stt jej dal tajnou zbran a zdrojem sebedvry. Doplme jet, e pedsedkyn poslaneck vyetovac komise byla, na pn ministryn, zvolena poslankyn JUDr. Hana ediv (Brno) a e Marie Soukov po ministru Fierovi zddila i jeho fporadce, bvalho Bojarova nmstka Milana ilhana (Brno). Nen divu, e jeden z policist, obeznmench s vyetovnm nkterch aspekt kauzy z poslednch let, nazval Brno .ernou drou kauzy Diag Human". Dlouho nebylo jasn, jak ministryn na doktora Novka vbec pila. Novini sice zjistili, e s odstupem nkolika let studovali na jednom gymnziu a objevila se i spekulace, e doktor Novek mohl bt znmm jejho otce. Skutenost vak byla mnohem jednodu. Ve stejnm dom ve lapanicch, kde m sdlo advoktn kancel doktora Novka, pracovala jako sekretka editele druh v dom sdlc firmy slena Tereza pakov (Brno), dcera prvnho nmstka ministryn Soukov, lidovce Milana paka (Brno/Znojmo). Novek o jejich vztahu u soudu se Soukovou v roce 2006 uvedl: Otzka: ,Znal jste jet jinou osobu na ministerstvu zdravotnictv?' Odpov: ,V t dob tam psobil pan doktor paek, kterho jsem z dvjka znal.' Otzka: ,Kdy jste se seznmili?' Odpov:, Letmo jsem se znali u z dob gymnazilnch, a pak jsme se dlouhou dobu nevidli. V devadestch letech jsme se nahodile setkali, a potom jsme se obas vdali. Obas mne podal o njak sluby, konzultace nebo rozbory. Rd jsem mu vyhovl, jsme v ptelskch vztazch." Sentor Milan paek potvrdil, e doktora Novka znal z gymnzia, spolupracoval s nm od roku 1996 do roku 2002 pi svoj prci v Sentu a pivedl ho na ministerstvo jet ped znovuobjevenm kauzy Diag Human kvli rychlmu bezplatnmu posouzen asi osmi nevyeench spor, kter Soukov zddila po svm pedchdci. Uznval ho jako zodpovdnho a kvalitnho prvnka se zkuenost z eskonmeck obchodn komory. V lt 2003 byla Soukov na vrcholu. Jej tm stl za n, pln s poslaneckou vyetovac komis fungoval jako hodinky a pedmtu neznal novini hladov a bez oven opakovali vechny vroky razantn ministryn. Mimochodem mdia" se stala pro Soukovou obsces. Pro styk s novini a zpracovvn medilnch analz si vedle mluvho Mario Bohma najala jet zvltn mediln poradkyni, zkuenou televizn novinku Vladimru Pavlkovou a navrch jet specializovanou agenturu pro zvltn koly". Nastal as na rozjet vlastn strategie. Ta, jak se podailo zrekonstruovat z vpovd pamtnk, mla ti sti: Srie alob, zpracovanch doktorem Novkem a podanch hned u nkolika soud po cel republice, mla ze veho nejdve zskat as. Pranic nezleelo na tom, e lo o prvn vadn a nesmysln argumentace, a e aloby ministerstva byly ve vech ppadech, bez jedin vjimky, postupn zamtnuty. as, i kvli parlamentnm przdninm, uten ubhal a v tisku naopak vypadalo dobe, kdy ministryn s navou v hlase opakovala, e nechpe, pro soudy odmtaj zprostit ministerstvo mlenlivosti, protoe pak by se (rozumj jej a jenom jej zsluhou) veejnost teprve mohla dozvdt plnou pravdu. Nic nefunguje na novine tak dobe jako nznak spiknut. Vzhledem k tomu, e protistrana u pedtm opakovan ministerstvo psemn zbavila mlenlivosti, lze mt za prokzan, e ministersk aloby byly opravdu jenom pouhou hrou na zskn asu. Zskat as bylo nutn i pro druhou st jej strategie, kterou bylo proveden zcela novho

vyetovn vech detail a historie kauzy Diag Human. Ped soudem a pi podn svdectv parlamentn komisi pozdji pipomnla, e ona osobn se kauzou zabvala velmi podrobn", korespondovala o n do konce i s Interpolem, vyuvala vech monch trestnch kon", * .zkoumala podrobn historii vbrovch zen". Vedly m k tomu udlosti," prohlsila v roce 2006 zvenm hlasem ped soudem. Jakoby pro ministryni zkon neplatil. Jakoby pro ni nebyla zvazn usnesen rozhodc z let 1997 a 1998, podle kterch stt zpsobil spolenosti Diag Human kodu. Marie Soukov to nechtla slyet. Byla pesvdena, e teprve ona, jako Jana z Arku, je vyvolen, aby se postavila do ela boje za pravdu. Chtla jsem zjistit, zda a o co byly openy Bojarovy podklady. Proto jsem s podzenmi vedla porady. Hledaly se licence a dokumenty. Podzen mi ekli o metachalonu... Vemon jsem se snaila dokzat, e ministr Bojar nelhal... Domnvala jsem se, e kdy se rozhodmu sentu pedlo ty dkazy, tak se budou chtt vyhnout Evropskmu soudu. Kam by to mohlo jt, protoe by se tam musely pedkldat dkazy." Z prvnho pohledu jde o naprost nesmysl, ale potvrzuje to urit vehemenci a pli, s jakou se ministryn roli amatrskho detektiva vnovala. Soukov nebyla politikem a o vcech a pli asto rozhodovala na zklad emoc a bez racionln analzy. Jenom tak lze vysvtlit jej naden nad zjitnm, e na ministerstvu stle jet pracuje nkolik klovch svdk z potku cel kauzy. Vedle u zmnnch, tedy MUDr. Petra Ttarka a pvodn Bojarova nmstka Milana ilhana, kter byl fporadcem ministra Fiera, to byla doktorka Strkov, kter se v roce devadest dva tak vznamn zasadila o hladk vydn administrativnch povolen pro ministerstvem vybran firmy, a doktorka Mareov, kter jako vbec prvn na ministerstvu mla na starosti vyetovn domnl afry s metachalonem. Tedy nejmn tyi z klovch aktr rozjezdu celho problmu te mli pomhat jeho novmu objektivnmu vyeten. Tento tm dostal nzev expertn skupina". Tet a nejdleitj soust nov strategie bylo za kadou cenu a co nejdve pesunout projednvn kauzy k soudm do Brna. kde, jak byla pesvdena, se j teprve dostane sprvn pe. Vedle zneuvn tajnch slueb a policie je nutn vnmat snahu nkterch ministerskch ednk a politik o pm ovlivovn nezvisl justice v tomto sporu jako dal z podivnch a v demokratick spolenosti neobhajitelnch postup sttu. U v ervnu 1998 navrhuje tehdej prvn zstupce sttu JUDr. Pemysl Raban, CSc., v dopise oznaenm jako .dvrn" u rozhodho sentu provit event. monost napojen na bval vzvdn sluby", a jednm dechem navrhuje posoudit, zdali by ev. zmedializovn zleitosti neobrtilo nzor veejnosti ve prospch Ministerstva zdravotnictv R a zdravotnictv jako celku". O dva roky pozdji posl dopis z 20. bezna 2000 uren do rukou tehdejho nmstka ministra doktora Pohanky, kter je toho dalm nezpochybnitelnm dkazem: .V ppad obstarn njakch pesvdivch argument a systematick mediln kampan (podpoen rozhodnmi kroky v trestn oblasti proti dr. ) me dr. Petrov (soudkyn Krajskho obchodnho soudu v Praze, pozn. autoraj rozhodnout ve prospch ministerstva. V opanm ppad rozhodne ve prospch Diagu." ....odhaduji vsledek zejmna v dsledku slab mediln kampan 60% pro Diag, 40% pro MZ." ....zle na osob znalce a opt medializaci zleitosti (rozhodn obrat by zpsobilo trestn i jin vydn? postien osob pmo ve veden Diagu)." zen ped adem pro ochranu hospodsk soute, bez politick podpory bude bezspn'." Tedy ne spolhn na nezvisl posouzen prvnch argument, ale elov .obstarn njakch pesvdivch argument", rozhodn kroky v trestn oblasti", vydn do zahrani", mediln kampan", politick podpora". Tyto vroky nepochzej z njak zaostal diktatury tetho svta, ale od prvnho zstupce demokratick esk republiky. Pinejmenm zajmav zjitn je, e prv nkdy v tto dob se v nkterch redakcch objevily anonymn dodan kopie nkolika vybranch list ze svazk archiv pedlistopadov Sttn bezpenosti, kter potvrzovaly styky Josefa vy s Omnipolem. Monost osobn dohlet a podobn neformlnmi cestami vyvjet vliv na zen u brnnskch soud byly hlavnmi dvody, pro se Soukov vehementn brnila pedn celho ppadu nov vzniklmu adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch (Praha). Ten vznikl u rok pedtm a

sttn ady, vetn ministerstev, musely nejpozdji do prvnho ervence 2003 vechny svoje spory pedat tto specializovan agentue. To vak Soukov, pestoe, jak vme z jejho dopisu Policii R z konce kvtna 2003, o tto povinnosti vdla, po dohod se svm tmem, zsadn odmtla. Doktor Novek vymyslel fintu, kterou Soukov opakovala jet v roce 2007 Josef va je vcarsk oban, a proto se cel spor mus vst na zklad zkona na ochranu zahraninch investic. A na ten st pravomoce adu pro zastupovn sttu nevztahuj. Bata. To, e Josef va m esk obanstv a spor vedla esk firma o nhradu kody, a ne o ochranu investic, pan ministryni ; nezajmalo. Soukov jen chtla mt vechno pod svoj kontrolou, a proto hjila tento svj taktick skok proti vem. Se zstupci adu se prost odmtla bavit, nato aby jim pedala dokumentaci k prostudovn, aby se mohli informovan ; rozhodnout. A tak to zstalo a do konce jejho ministrovn v dubnu 2004. U v ervnu ovem ministerstvo podepsalo prvn smlouvu o prvnm zastupovn s doktorem Novkem, klasickou a standardn ve vech ohledech, vetn vysok, ale jet pijateln hodinov odmny pro advokta. U pedtm se vak nkter spisy tto kauzy sthovaly z ministerstva do jeho lapanick kancele a doktor Novek byl poven dopracovnm u zmnn nov strategie. Z ervence a srpna pochz tak Soukovou zmnn korespondence s Interpolem. Podle zdroj z minister stva zdravotnictv potom na sklonku lta dolo k nejmn dvma schzkm, na kterch mli bt ptomni pouze ministryn Soukov a doktor Novek. Kauza Diag Human, kter jet na zatku roku byla pravidelnm bodem porad veden ministerstva, se tam u nikdy neobjevila. Ministryn pestala vit vem, krom nkolika vyvolench. A tak, stejn jako Martin Bojar deset let ped n, soustedila vechno, co se tkalo veden sporu, u sebe. Znovu byli neoficiln poradci mocnj ne odborn tvary ministerstva. Znovu stejn spikleneck teorie a znovu stejn chyby. Dva tisce korun hodinov sazby z ervnov smlouvy u zejm pestalo stait. V z je potom ve v tichosti ministryn a doktorem Novkem podepsna dal smlouva, pro jej popis slova jako neobvykl" a nadstandardn" jednodue nepostauj. Marie Soukov ji podepsala bez vbrovho zen, a to i pesto, e zkon takov postup umouje jen do celkov ve dvou milion korun odmny. Tato smlouva advoktovi zajiovala hned deset milion korun za prvn sluby vyinkasuje je v poslednch dnech roku 2003 za zpracovn esti, a podle nkterch celch devti dokument, co z nj v t chvli dajn udl nejlpe placenho prvnka v zemi. Pro lo prv o deset milion zstvalo a do soudnho jednn v roce 2006 zhadou. Tam na sebe Marie Soukov prozradila, e se inspirovala v usnesen vldy z roku 2001, na jeho zklad byl najat prv Novkv brnnsk pedchdce Pavel Blaek. Ministryn si u nestaila vimnout, e ten dostal za prvn sluby, jakkoliv nekoncepn a dk, pouze dva a tvrt milionu korun odmny. Zajmav je, e se ani jednou nenamhal nahldnout do rozhodho spisu, jedinho msta, kde jsou shromdny vechny dkazn materily a vyjden obou stran ke sporu. Koneckonc, jak v noru 2007 prozradil advokt Marie Soukov pi soudnm len: Ministryn se setkala s doktorem Blakem. Ten j ekl, e dostal pkaz pethnout to pes volby." Dalch pt a tvrt milionu korun odmny dostali nepli ^Kjfftn, ale sttu naklonn brnnt znalci Horsk a Svoboda. Zbytek do deseti milion nestihli do voleb vyerpat, a musel bt po nstupu Soukov vrcen do sttnho rozpotu. Pan ministryn si prost myslela, e deset milion odmny pro prvnka ja odzkouen, a proto i nyn sprvn taxa. To, e se od t doby zmnil zkon a ona prost nesm nic podobnho udlat, ji nezajmalo. Dalch deset milion navc ml advokt Novek dostat, pokud by s nm ministerstvo smlouvu zruilo. Tuto smluvn pokutu se doktor Novek skuten po odvoln Soukov z funkce pokusil nespn vysoudit. Vbec nejzajmavj st smlouvy je vak zvazek, podle kterho ml stt vyplatit advoktovi odmnu sto sedmdest milion korun pokud spor s Diag Human vyhraje. Soukov se pozdji ped soudem brnila tvrzenm, e nikdy nic takovho nepodepsala, a e nkdo musel vymnit text podepsan smlouvy. Usvdil ji nejenom posudek soudnho znalce, ale i zznam esk televize z ervna 2004, ve kter nad textem tto smlouvy a na otzku o tchto sto sedmdesti milionech jasn k: Ano, v ppad spchu." Pro je to tak dleit? Protoe podle jedn z vyetovacch verz jsou prv tyto rychl penze" klem k vysvtlen celho podivnho * ppadu.

Nkdy na podzim 2003 zaala ministryn Soukov svm dvrnkm ve vyetovac komisi slibovat prlom a zvrat v cel kauze. Naznaovala dokonce, e nov prvn strategie brzy pinese dkazy o tajnch dohodch mezi vou a bvalmi ministerskmi a vldnmi ednky. Podle n bval premii Zeman a pidla zatajili, e stt u v roce 1999 doshl dleitho vtzstv. Tehdy, jak tvrdila, ad pro ochranu hospodsk soute (Brno), rozhodl o tom, e dopis ministra Bojara v roce 1992 nebyl poruenm podmnek hospodsk soute. Z toho podle n vyplvalo, e stt neml platit nic, a protoe u zaplatil, musel za tm bt n zjem, a tedy spiknut. Jej prvnk proto podal Krajskmu sprvnmu soudu (v Brn) urit alobn nvrhy. Ministerstvo se to sna urychlit ve veejnm zjmu, a navrhuje dokonce soudu vydn pedbnho opaten, kterm by ministryn chtla doshnout peruen jednn rozhodho soudu, tak aby rozhodci museli povinn vykat rozhodnut v tto vci u Krajskho soudu (Brno). Prvnci, konzultovan v tto vci, se jednomysln shodli na tom, e od potku lo o prvn vadnou argumentaci. Pravda, vichni byli z Prahy, a jejich odsudky proto mohou bt zaujat. Podle temperamentu oznaili pedloen stanoviska za fantasmagorii", nesmysl" a nzor nkoho, kdo neum pest prvn dokument". Pesto se to na adu msc stalo jedinm platnm nzorem eskho ministerstva zdravotnictv. Mezitm dramaticky pokraovalo i ministersk ptrn po novch dkazech. Podle vzpomnek primky Vorlov to byl doktor Petr Turek, kdo nkdy na podzim roku 2003 piel s mylenkou obrtit se s dost o spoluprci i na dnskou farmaceutickou spolenost Novo Nordisk. Z taktickho pohledu lo skuten o brilantn tah. Pvodn partner Diag Human u v roce 1996 odeel z oboru zpracovn krve. Dnov tedy nemli dn zjem pomhat Josefu vovi. Naopak jako svtov pika ve vvoji lk proti cukrovce maj i v esk republice obrat v du miliard, a mohli by tedy mt jist zjem na dobrch vztazch s ministerstvem zdravotnictv, kter m velmi dleit slovo pi urovn cen lk. Nahrvala tomu i dal uniktn okolnost. esk republika mla k prvnmu kvtnu 2004 vstoupit do Evropsk unie a musela k tomuto datu pizpsobit ceny zkladnch lkovch skupin. Nevyhovt drobn dosti ministerstva o pomoc ve dvanct let star a v Dnsku dvno zapomenut zleitosti by v situaci, kdy kad sebemen pohyb cen mohl znamenat stamilionov zisky nebo ztrty, hraniilo s nezodpovdnou neopatrnost. Primka Vorlov s doktorem Turkem se nejprve seli se svoj znmou, pracovnic prask poboky Novo Nordisk, Ing. Bulejovou. Ta zprostedkovala daiS schzku v restauraci JV Club v Kateinsk ulici pobl nemocnice na Karlov nmst, kter se tentokrt zastnil i editel prask poboky Erik Vinther. .Vysvtlili jsme mu situaci a chtli, aby zjistil, zda by se Novo Nordisk ministerstvu vyjdil ke vztahu s (Josefem) vou, a pro s nm ukonili spoluprci," vzpomn primka Vorlov. Doktor Turek mu pmo ekl, e by mohlo pomoci, kdyby firma dala na vdom, e peruen spoluprce nezpsobil Bojarv dopis. Vinther sm o tom nic nevdl, ale slbil, e zkontaktuje Koda a zept se. Potom se s nm jet schzel doktor Turek." Doktor Petr Turek vzpomn, e k prvnm kontaktm s Ericem Vintherem dolo po domluv s JUDr. Novkem dokonce u koncem lta 2003. V Kodani se to hrozn protahovalo a urgoval jsem to jak j, tak doktor Novek." parlamentu roste napt. Komise po dohod s ministryn koncem bezna prosadila ve snmovn bez problm prodlouen svho mandtu. Hlavnm argumentem pro zasvcen bylo to, e ministerstvo je na krok od prlomu, ale nedoke pes vekerou snahu urychlit jednn eskch soud. Potebuje pr jen pr tdn. archivu Poslaneck snmovny se pozdji najde pozoruhodn dokument, kter mnoh vysvtl zznam z jednn mezi Erikem Vintherem a tajemnic snmovn vyetovac komise Martinou Tulekovovou. Jenom nkdo tak arogantn a neopatrn, jako jsou et poslanci, za sebou mohl zanechat takov dkaz propojenosti a zk spoluprce mezi ptrai ministersk expertn skupiny" se svoj dajn nezvislou vyetovac komis. Ke schzce dolo devtho dubna 2004. Pan Vinther (v zpise napsn jako Binter) na n, podle pan tajemnice, odpovdl na pmou otzku, zda s nm nkdo z esk strany o tto vci pedtm jednal, e pouze v lednu na obchodn schzce doktor Petr Turek .na tento ppad zavzpomnal", ale jinak nikdo pedtm a tak nikdo potom. Vme, e nemluvil pravdu. Erik Vinther potkem devadestch let jet u Novo Nordisk vbec nepraco

val. Potkem dubna 2004 vak u, ani by o tom s kmkoliv mluvil, pesn vdl, co od nj komise chce slyet. Pan tajemnici nauen odpapoukoval vechno, co v tto kritick chvli potebovala slyet i se jmny lid, kter neznal ani nikdy nepotkal. Ze veho nejdleitj informac, kterou tajemnice v ednm zznamu zvraznila silnm psmem, bylo konstatovn, e dvodem peruen spoluprce Novo Nordisk s Josefem vou nebyl dn dopis ministra Bojara, ale finann insolventnost firmy Conneco". Bomba explodovala. Pokud by to Novo Nordisk potvrdil oficiln, ml by stt vyhrno. Nakonec Erik Vinther jet pidal tvrd prohlen: J sm se osobn divm, jak je mon, e vbec dolo ze strany Ministerstva zdravotnictv esk republiky k njakmu jednn s firmou Conneco na tma odkodn." Pt jednn vyetovac komise bylo velmi vzruen. Vtina len komise zejm vbec netuila, jak snadno lenov expertn skupiny" s pedsedkyn a tajemnic komise vyrobili klov svdectv pana Vinthera. V tto chvli vak zmizely posledn pochybnosti. Ministryn sice u adu tdn komisi pes dvrnky slibovala tajnho svdka a nov dokumenty, ale tohle byl hmatateln obrat. Kadm dnem se oekval i vrok Krajskho soudu v Brn, kter ml podle zasvcenc vechno zvrtit ve prospch sttu. Na chvli se zdlo, e Marie Soukov kr k vtzstv na cel e. A pak se vechno v jednom jedinm okamiku zhroutilo. Tinctho dubna odvolal premir Vladimr pidla okovanou Marii Soukovou z funkce ministryn zdravotnictv. Pekvapena ale byla asi jenom ona sama. Dvod pro odvoln dlouhodob nejmn populrn lenky vldy, kritizovan i vlastnmi poslanci SSD, bylo vce, ale pevldla jej neschopnost pedloit a v koalici i v parlamentu zskat podporu pro slbenou reformu zdravotnictv. Trochu zkuenj politik by asi tak rychle nepropadl panice a zaal by hledat nov spojence. Marie Soukov vak ve chvli odvoln ztratila nervy a sp lila za sebou vechny mosty. Vrhla se do medilnho oero vn premir a pedsedy strany, ve kter stle jet zastvala funkci mstopedsedkyn. Kauza Diag Human se v jej interpretaci stala vbec nejdleitjm dvodem jejho odvoln. Pilo pr ve chvli, kdy se u dostala na konec trpn cesty" a byla na krok od vtzstv. Pekazil j to jen zsah premira. V rozhovoru pro BBC dokonce ekla: Je to jenom otzka krtk doby k realizaci spnho zakonen. Uvidme, jestli nebudou tyto kroky zmaeny." Tvrdila, e pr dn pedtm premira pidlu pln informovala o tom, e spor se d v krtk dob vyhrt, a pidala posledn hrozbu: Vm, e v brzk dob mi skuten oban daj i za pravdu, e jsem mla pravdu a e spor bude vyhrn." Jej nstupce MUDr. Josef Kubinyi nechal okamit po pchodu na ministerstvo provst prvn audit. Ten nael znan nepodek, vetn chybjcch spis tkajcch se tto kauzy. Nov prvn analza navc vylouila, e by stt jet mohl zvrtit vvoj sporu, a doporuila hledat dohodu. To byly dva hlavn dvody, pro se rozhodl kauzu co nejrychleji pedat adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch. A to znamenalo konec brnnsk strategie". Nebo pesnji, zatek jejho konce. Bez politick podpory a veden zaplen Marie Soukov u nemla nadji na spch. Tden po jejm odvoln vynesl Krajsk soud v Brn konen j tak dlouho oekvan rozsudek. Lze jenom spekulovat, a i takov hlasy je mon v Brn najt, zda by byl jin, kdyby zstala ve funkci. Exministryn ho pesnji, jednu jedinou vtu v odvodnn rozsudku zamtajcm jej alobu pesto dodnes povauje za potvrzen svch nzor. V nouzi potebovala kad bod a pes svoje mediln kontakty ho nechala v reporti zpravodajstv esk televize oznait za tajnou zbra", kter jet pome esk republice spor s Diag Human vyhrt. Narychlo a bez znalosti vci pipraven report nevzbudila sebemen zjem a okamit zapadla. Zbon pn obyejn nebv nej lepm prvnm poradcem. Pelivj peten esti strnek odvodnn vroku, kterm soud zamtl jej o tyi roky opodnou alobu na ad pro ochranu hospodsk soute, prozrad i laikovi, e pan exministryn vydvala i zde jedno ze svch zbonch pn za skutenost. Marie Soukov se ale pes vechny nespchy stle jet odmtala vzdt. Pila sice o moc a jej strategie urit dostala tkou rnu. Jejm poslednm spojencem a nadj se te stala parlamentn vyetovac komise. Znovu se vynoila fma o .tajnm svdkovi", ale hlavn smr ptrn te vedl na Koda. Bylo za kadou cenu nutn vechno urychlit. lo doslova o kad den. Erik Vinther splnil slib a skuten zprostedkoval kontakty do kodask centrly Novo Nordisk. Podle zznam

komise konzultovala v prbhu druh poloviny dubna a v kvtnu tajemnice l\ilekovov nkolikrt telefonicky dal postup s prvnkem Novo Nordisk Andersem Jensenem. Na rozdl od Erika Vinthera byl alespo stenm pamtnkem spoluprce s Josefem vou, a mohl proto bt pro komisi mimodn dleitm svdkem. Na konci dubna poslal vyetovac komisi prvn kopie nkterch dokument z archivu Novo Nordisk, ale to vechno bylo pro ken obrat mlo. Pedsedkyn komise Hana ediv proto zvyuje tlak a vynut si osobn schzku. 31. kvtna se na eskoslovenskm velvyslanectv v Kodani setkvaj osobn poslankyn ediv a tajemnice Tulekovov s Andersem Jensenem. Mezi notsky ovenmi dokumenty, kter s sebou ob vyeto vatelky jet tent den veer odvej do Prahy, je i text dosud pln neznm dohody Novo Nordisk a Diag Human o vzjemnm finannm vyrovnn ze z roku devadest dva. Jsou nadeny a pesvdeny, e vezou prv to, co tak dlouho slibovala Marie Soukov konen dkaz o tom, e pinou peruen spoluprce mezi obma firmami nebyl dopis eskho ministra zdravotnictv Martina Bojara, nbr nesplacen dluhy. Hned na druh den nkdo" poskytne nafouknut informace o dleitosti pivezench dokument nkterm novin fm * spojenci Marie Soukov rozhlauj po Lidovm dom, e .teprve ted bude pidla zra. Ministr zdravotnictv Josef Kubinyi se, podle svch vlastnch slov, o novch dnskch dkazech dozvdl pln nhodou v neplnovanm rozhovoru 9 pedsedkyn vyetovac komise Hanou edivou. Podle jeho len to muselo bt ve stejn den, kdy to sdlila sdlovacm prostedkm. A co bylo nejzajmavj, zhruba ve stejnm rozsahu. Doklady mi neukzala dn. ekla mi jenom, e existuj informace, kter mohou pivst zmnu ve sporu." Nadje prosoukovskch optimist vak vydrela necelch osmatyicet hodin. Advokt Diag Human Jan Kalvoda oznauje pivezen dokumenty za plcnut do vody a nabz kadmu, kdo je ochoten si je prohldnout, jin dokumenty, vetn potvrzen vcarskch auditor o bezdlunosti a solventnosti Diag Human ze stejn doby. Pak pichz dal pohroma. Druhho ervna konfrontuje reportrka esk televize Nora Novkov v Lidovm dom Marii Soukovou s kopi nestandardn smlouvy s advoktem Novkem ze z 2003. E Exministry n je natolik pekvapen, e v zbru kamery potvrd jej autentinost, a navdy si tm podepe politick ortel smrti. Urit to pro ni muselo bt okujc pekvapen. Smlouva toti byla sepsna jen ve dvou podepsanch exemplch. Jeden ml doktor Novek a druh byl uloen v sekretaritu r ministryn. Po odchodu Soukov se, stejn jako ada dalch dleitch dokument, u nikdy nenael. A najednou ho m televize. Bhem pr tdn je na exministryni podno nkolik trestnch oznmen. Jindy vrazn umrnn a stle respektovanj ministr Kubinyi je zjitnm stavem na ministerstvu natolik znechucen, e veejn oznm, e i on zvauje podn trestnho oznmen. Asi vbec nejnadjnjho a nejkoncep njho ministra zdravotnictv za poslednch deset let bude toto prohlen stt politickou kariru. Argument, e ad pro ochranu hospodsk soute potvrdil, e podpisem smlouvy s advoktem Marie Soukov hrubm zpsobem poruila z kon o veejnch zakzkch a uloil za to dokonce ministerstvu pokutu edest tisc korun, nenajde mezi jeho spolustranky z SSD podporu. V ervnu sociln demokracie drtiv prohrv v prvnch volbch do Evropskho parlamentu a rozzuen poraen dali hlavy vink. Soukov se dokala svoj pomsty na konci ervna, pouh dva msce potom, co ji odvolal, mus Vladimr pidla sm rezignovat jako premir i jako pedseda strany. Ministr Kubinyi odchz s nm, absurdn obviovn svmi spolustranky z toho, e svmi toky na Soukovou prohrl volby". Zhroucen brnnsk strategie ukzalo, e osiel vyetovac komisi zstala bez razantnho politickho kryt a cle u jenom improvizace. Prv v tto chvli se vymstilo, e lenov nemli, krom pedsedkyn a tajemnice, hlub zjem na skutenm fungovn komise. Nkte z nich se navc u adu tdn pedtm vnovali volebn kampani a odeli po ervnovch volbch do Evropskho parlamentu. Jejich nstupci si v n a do konce fungovn komise v beznu 2005 nedokzali najt svj zjem a msto. Poslednm vzeptm aktivity byla koncem ervna 2004 po tyech tdnech u druh cesta do Kodan. Tentokrte u Hana ediv a Martina Tulekovov nic neskrvaly. Do Dnska odletly jako soust ir delegace, kter mla na pd velvyslanectv oficiln vyslechnout dva svdky,

pipraven v dohod s Novo Nordisk. Spolu s nimi do Kodan cestovali i zstupci ministerstva zdravotnictv a adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch. Nen lepho vyjden totln absence prvnho vdom zastnnch, ne tato udlost. Nezvisl parlamentn vyetovac komise, vyetujc postup sttu, jede spolu se zstupci tohoto sttu vyslchat svdky. Tajemnice Tulekovov si to dokonce nech od ministerstva zaplatit. Cel vlet je zatm naprosto tajn. Druh strana sporu nen, jak by se mohlo zdt pro frovost jednn normln, pizvna a nikdy j nebude dna monost poloit svdkm svoje otzky. Jak ekl poslanec Matlka: .My vichni mme jeden cl pomoci esk republice." Jenome to m dl tm vc vypad, e bez ohledu na prvo a za kadou cenu. Pnov Jensen a Larsen ekli komisi pesn to, co chtla slyet, a ad pro zastupovn sttu jejich vpovdi brzy na to dokonce pedloil rozhodcm. innost komise tak na oko pinesla dleit plody. Vichni byli zdnliv spokojeni, a nejvce asi pan Larsen, ktermu to vyneslo skoro patnct tisc dnskch korun. Pi pelivjm proten vpovdi prvnka Novo Nordisk Anderse Jensena vak zan bt jasn, e jeho vle spolupracovat s komis se po pdu Marie Soukov a dokonen cenovch prav lk ped vstupem do Unie zaala vytrcet. Jeho jedinm zjmem nyn byla u jenom ochrana Novo Nordisk ped monm skandlem. Pikantnm dkazem je vta z posledn, osmnct strnky jeho vpovdi. Pan Jensen, kter vce ne dva msce intenzivn korespondoval a telefonoval s tajemnic komise, najednou pekvapenm eskm vyeto : vatelm sdluje, e pes vechny dan psliby u v archivu Novo Nordisk nenael dn dal dokumenty: Materily, kter by se tkaly objemu krevn plazmy by tam mon na f leziteln byly, ale jeliko jsem nevdl, e je budeme pro sv zen potebovat, nechal jsem je ped temi tdny skartovat." Komise ho pitom o jakkoliv zachovan dokumenty mnohokrt a drazn dala. .Pan doktor nevdl." Tak tomu se k nhoda... Pan Jensen, stejn jako cel veden a sprvn rada jinak renomovan dnsk spolenosti Novo Nordisk, radji neodpovdl ani na jednu z otzek obsaench v postupn devti dopisech praskho prvnho zstupce Diag Human. Neodpovdli ani na nabdku prostudovn archiv a etnictv Diag Human, kter by jim umonilo opravit faktograficky nepravdiv tvrzen jejich prvnka pronesen do ednho zznamu ped zstupci eskho sttu. Teprve drazn dopis vova vcarskho advokta je na zatku ledna 2005 pim je k psemnmu potvrzen faktu, e Diag Human jejich firm nic nedluil... ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch vak nadle trval na tom, e takto vyvrcen svdeck vpovdi pn Jensena a Larsena jsou i nadle platnmi dkazy esk republiky ve sporu s Diag Human. Nklady na pozen tchto dkaz, vetn edestitiscovho honore pro pana Larsena, snmovn uhrad ministerstvo zdravotnictv. Faktury prozrazuj, e pan Larsen si nechal zaplatit kad ze t peten textu zvlS, spolu s ppravou a pouitm vlastnho magnetofonu, pouitm vlastnho vozu, a pedevm dohodu s tajemnic komise o proveden dvou dodatench zmn v textu. I tyto doklady se zachovaly v archivu Poslaneck snmovny. Brnnsk ern dra, oteven ministrem Fierem, se po pdu Marie Soukov zhroutila sama od sebe. Exministryn elila jet v roce 2007 poniujcmu soudnmu projednvn obvinn z poruovn povinnosti pi sprv cizho majetku a jejmu tvrzen, e je obt pidlova spiknut, u vila zejm jenom ona sama. Advokt Zdenk Novek se snail odvrtit vylouen z Advoktn komory. Nikdo, natst pro nj, nikdy nezkoumal pokus bvalho pedsedy Pozemkovho fondu Karla Macha (KDU/SL Brno) pesvdit koncem kvtna 2004 leny rozpotovho vboru snmovny a ministerstvo financ o tom, e spor je vyhran, a smluvn odmna sto sedmdest milion korun by mla bt doktoru Novkovi vyplacena. Doktor Zdenk Novek (odmna bez pr korun deset milion za nanejve devt podn) piznal v rozhovoru s autorem tto knihy, e o tomto pokusu v. Doktor Pavel Blaek (odmna za rok a pl zastupovn sttu ve sporu s minimln aktivitou a nulovm vsledkem dva a tvrt milionu korun), stejn jako jeho spolenk Ing. Radomr Dahel (pt a tvrt milionu korun odmny za necel ti msce prce a zfuovan znaleck posudek znalc Horskho a Svobody), vnovali ped volbami v roce 2002 ODS v Brn shodn sponzorsk dary tyi sta tyicet tisc korun. Vzpomenete

si jet na Korunn C. 108, majitele Biovety a fotbalovho klubu FK Drnovice Jana Gottwalda? Likvidtorem zkrachovalho fotbalovho klubu se v roce 2005 stal prv Ing. Radomr Dahel. Ale i to me bt jen nhoda. Po volbch v roce 2006 se doktor Pavel Blaek stal pedsedou nejsilnj stranick organizace ODS Brnosted. Skuten pozoruhodnou kariru udlal JUDr. Zdenk Koudelka, kter v letech 20012005 fungoval v tto kauze postupn, a asto i souasn, v ptijedin roli jako advokt, zvltn poradce ministra, zstupce ministerstva zdravotnictv v mezirezortnch jednnch, poslanec snmovny a navrch len vyetovac komise v kauze Diag Human. Pomime stavn lehce perverzn mezalianci, kdy zkonodrce, jeho povinnost je kontrolovat moc vkonnou, se nech jako advokt platit stejnou moc vkonnou, vystupuje a podepisuje .v reimu Vyhrazen" jejm jmnem a nakonec si jet sedne do poslaneck vyetovac komise, aby to vechno .provil". Na ministerstvu zdravotnictv se poda najt vkazy, podle kterch si poslanec nechal za prvn sluby v roce 2001 zaplatit rovnch sedmdest tisc korun a o rok pozdji jet dalch padest pt tisc. Z dokument vak vyplv, e Koudelka, pestoe byl pesvden, e prohru ve sporu u nelze zvrtit, pemluvil (jako poslanec, advokt a placen poradce zrove) v lt 2001 ministra Fiera, aby se vzepel vld a odmtl splnit vldn usnesen z listopadu 2000, kter ministrovi ukldalo dojednat co nejrychlej ukonen sporu a nalezen kompromisnho smru. U pipraven text nvrhu vldnho materilu, kter navrhoval ukonit spor vyplacenm nhrady vce ne ti a pl miliardy korun, do Strakovy akademie nedorazil. Poradce Koudelka potom psemn pipravil a prosadil zmnu pipravenho textu dalho vldnho usnesen (prosinec 2001) tak, aby bylo nutn podit dal, u zcela zbyten, prvnick a znaleck posudky. Jako oficiln zstupce ministerstva zdravotnictv podepsal 15.1. 2002 zpis o jednn se zstupci ministerstva financ, podle kterho byly zakzky zadny dvma vzjemn propojenm firmm jeho brnnskch znmch. Tyto firmy pedtm sm navrhl jako advokt nebo jako poradce ministra i poslanec? A nakonec se jet stal lenem vyetovac komise snmovny, kter se, jak pekvapen, ke zkoumn zpsobu vbru tchto .znalc" nikdy ani nepiblila. Autor vroku .Brno je ern dra kauzy Diag Human" si nepeje bt jmenovn. Kdy prohlel kopie dokument, nalezench v archivu, prohlsil slovy nehledanmi a jazykem ulice zhruba toto: .Nkomu bylo jasn, e je to prohran. Tak si ekl: ,Pro tu Prahu jet krapet nepodojit?' Na tom se tady v Brn shodnou vechny politick strany. A tak si to podlily. Vdy sedmnct a pl milionu nejsou zas tak velk penze." Pedpokldan dodaten pjem z privatizace Sevacu a Sevapharmy by to pr ovem zmnohonsobil. JUDr. Zdenk Koudelka se jet ve snmovn pokusil vyeit kauzu Diag Human prosazenm protistavnho zkona, kter by umonil se zptnou platnost zruit vechny jet neskonen zpackan arbitre sttu, tedy pedevm tu s Diag Human, o kter sm v roce 2001 napsal: S velkou pravdpodobnost lze konstatovat, e ji vydan nlezy zrueny soudem nebudou Kdy to nelo u soudu, tak pro na to neudlat zvltn zkon se zptnou platnost... Neprolo to, a kdy se mu nepovedlo ani stt se editelem celosttn Justin akademie, kterou jako poslanec nechal za pomoci dosti neestnho legislativnho triku pesthovat za cenu stamilionovch ztrt z esk Stre pod Ralskem do moravsk Krome, odeel radji tsn ped volbami v roce 2006 ze snmovny i z politiky. Zskal msto sn, ke ktermu pat jist diskrtn forma imunity a celoivotn penze, i kdyby z nj musel po pr letech odejt. Stal se nmstkem nejvy sttn zstupkyn (Brno). Krom odchodnho dv st sedmdest pt tisc korun se mu v Prvu dostalo i tto pochvaly od expremira Miloe Zemana (Vysoina): .J respektuji rozhodnut Zdeka Koudelky, kter zstv mm ptelem, protoe prvn nmstek nejvy sttn zstupkyn je bezesporu vznamn funkce odpovdajc jeho prvn kvalifikaci. Na druh stran tohoto rozhodnut lituji, protoe na jihomoravsk kandidtce sociln demokracie na m Zdenk Koudelka psobil jako nejpesvdivj kandidt nejbli socilndemokratickm mylenkm." Amen. Kapitola 17 Zvr pbh kauzy Diag Human nen pbhem Josefa vy. A vbec v nm nen dleit, zda on sm je

ztlesnnm zla, nebo zda byl, i nebyl agentem StB i generlnho tbu, tajnm lenem KS, obchodnkem se zbranmi anebo nevinnm dobrkem. Nen dleit ani to, e velkou st obvinn proti nmu lze u dnes s spchem zpochybnit nebo zcela vyvrtit. Je to pbh zem, kter dovolila skupinkm lid, jednajcch a hovocch jejm jmnem, zneuvat moc. To, co mon zaalo jako pouh nezvldnut nedorozumn, zmnil zbyten mocensk zsah, ke ktermu by ve fungujc byrokratick kultue nikdy nedolo, postupn v souboj o presti sttu. A pak u se to jen opakovalo. Spor s .podezelm emigrantem" se na mnoho let stal nejlep kouovou clonou pro nestandardn privatizace a politick hry. A tak se muselo lht. Kdy le premir nebo len vldy, mla by se stydt cel zem. Nedje se tak bohuel Kad stt je toti pouze tak dobr a korektn jak dob a korektn jsou lid hovoc a jednajc jeho jmnem A ti jsou zase jenom tak dob, jak dobr a aktivn je veejn kontrola nad jejich skutky. Kauza Diag Human je dodnes ivm pkladem toho, co se stane, kdy veejn kontrola nefunguje. Copak sta, aby sttn ednci oznaili nkoho, kdo k jejich zmry, za podezelou osobu, aby to opakovali novini i veejnost? Stt by pece nikdy neml mt monost zneuvat proti ktermukoliv ze svch oban nstroje jemu pouze propjen moci. Tajn sluby, policie, poslanci, sttn zastupitelstv ti vichni byli ve sporu esk republiky se soukromou spolenost zneuiti k poslen pozice ale koho vlastn? Sttu, kter jenom dky alibistickm zsahm politik a nkterch sttnch ednk do prvnho sporu me pijt o miliardy? Vdy na zatku by bvala staila omluva a znovuoteven esk ho trhu pro Diag Human. Nebo Ski (enom o prospch jednotlivc schovvajcch se za pedstavu .nedotknutelnho sttu*, protoe tolik z ns jet v tomu, e stt to jsme my vichni"? Ministr zdravotnictv Jan Strsk se mohl nevyznat v lkastv, ale snail se ctt zkon a nesnel, v rmci dobou danch omezen, korupci. Snad vbec nejomlanj kli veejnosti pedstavovanho obrazu tohoto sporu, obzvlt hlasit zdrazovan poslaneckou vyetovac komis a novini v roce 2005, ale k, e prv on se dopustil zsadn chyby, kdy dovolil, aby spor s Diag Human eil rozhod sent, a ne aby byl posuzovn ped na soustavou soud*, jak pravili poslanci Koudelka a ediv. Jeho nstupce, sociln demokrat MUDr. Ivan David, dokonce veejn naznail monost jeho zkorumpovn. Souhlas k tomu, aby se namsto mnoho let probhajcch soudnch spor stt pokusil obhjit svoji pozici proti alob spolenosti Diag Human v odborn podstatn kvalifikovanjm a dov rychlejm rozhodm zen, Jan Strsk vydal teprve po podrobnch konzultacch s nkolika leny vldy a s adou odbornk. O tom u se nemluv. Ano, rozhod zen sice v esk republice bylo v roce 1996 novm nstrojem prva (jinde ovem po mnoho destek let s velkm spchem pouvanm) ale slibovalo podstatn odborn kvalitnj posouzen spornch vc a hlavn dov rychlej cestu k rozhodnut. Odbornci z justice se shodnou v jednom vbr rozhodc v tomto sporu, a na minimln vjimky, vdy navren sttem, je pehldkou nejlepch eskch kapacit v dan oblasti prva. Take problm byl spe v tom, e zatmco v pojet eskch politik jsou soudy nae*, a tm pdem pslun ovlivniteln, v tlennm rozhodm sentu stt mohl navrhnout pouze jednoho ze t rozhodc, Diag druhho a oni dva potom spolen vybrali pedsedu. Jan Strsk ml navc v dob rozhodovn ped oima jasnou vzvu. Dopis prvnho zstupce Diag Human JUDr. Jiho Oruly ze 14. 2.1996 zn po jedencti letech jako temn dunn nadchzejc boue: Bod 2. Pistupte na to, aby spor mezi R (MZ) a mm man dantem rozhodli rozhodci (zk. 216/1994) Sb.). Tmto postupem bude jasno bhem nkolika tdn, zatmco u bnho soudu a za nkolik let. Najmenujte si mezi rozhodce koho chcete. Mj man dant Vm pedlo jmna nejuznvanjch eskch specialist na tuto oblast a i za sebe najmenuje jen ty rozhodce, kter si bude MZ pt. Jejich rozhodnut se mj mandant podd a v ppad svho nespchu zaplat nklady tohoto zen. Pokud odmtnete nvrh na mimosoudn vyrovnn i nvrh na rozhod zen, bude se mj mandant soudit ped dnm soudem libovoln dlouhou dobu. To u vak bude spor nikoliv o 200 mil. K a z toho dar eskmu ervenmu ki, ale spor o 500 mil. K bez jakkoliv slevy a daru a bez mediln a trestnprvn zdrenlivosti, kterou mj mandant zatm dodruje jen z ctyk Vm osobn."

Ministr navc peliv nechal do smlouvy vtlit snad vechny mysliteln pojistky, vetn monosti odvoln k dalmu pezkum nmu sentu. Jeho zmrem, za normlnch okolnost velmi realistickm, bylo dokonit cel spor v du nejve nkolika msc. Ml pravdu: od podepsn rozhod smlouvy v z 1996 do konenho vroku druhho odvolacho sentu v kvtnu 1998 uplynulo jenom necelch dvacet msc. Lze si jenom postesknout, e kdyby po pdu Klausova kabinetu neodeel z funkce, byl by zejm dnes cel spor skonen a dvno zapomenut a esk republika by na tom byla podstatn lpe. Pokud se toti nestane nic blzkho zzraku nebo politickmu keftu, bude muset zaplatit roky za nejmn devt let zbytenho zdrovn. eeno jinak, pokud stt bude odsouzen k zaplacen njak kody, vtinu z n budou tvoit roky za zdren zpsoben vhradn sttnmi ednky. Ze sedmi ministr zdravotnictv, kte Strskho za osm let mezi roky 1998 a 2006 nsledovali (Zuzana Roithov, Ivan David, Bohumil Fier, Marie Soukov, Josef Kubinyi, Milada Emmerov a David Rath), se pouze jeden ve svoj funkci choval jako skuten politik s pocitem povinnosti vi sttu. Je dal politovnhodnou prohrou esk politiky, e to byl dnes u zapomenut Josef Kubinyi, kter ve funkci vydrel necel tyi msce. Byl jedinm, kdo ml dostatek odvahy postavit se proti proudu a hledat i v tomto problmu nezvisl informovan nadhled, kter by umonil snit ztrty sttu. Mon e prv to byl dvod, pro byl po nkolika mlo mscch rituln sern vlastni stranou. Ostatn brzy po pchodu do funkce shodn propadli fikci, e prv a jenom oni jsou pedureni v kauze Diag Human zvtzit. Bez ohledu na zkon a bez ohledu na skutenost, e platn a nezrui teln rozhod nlezy z let devadest sedm a osm rozhodly o tom, e stt zpsobil kodu, a proto mus zaplatit jej nhradu a omluvit se. Mon, kdyby nebylo t povinnosti omluvit se Josefu vovi, mohla cel vc dvno skonit njakm tichm a neveejnm kompromisem. Omluva sttu by ovem znamenala, e nesmrteln ednci, vystupujc jeho jmnem u od zrodu problmu, nekonali v jeho prospch. Prokzalo by se, e mli osobn podl na dnes u vce ne deset let protahovanm zbytenm hdn, na kterm vydlvali jenom na stran sttu parazitujc prvnci a znalci a dky narstajcm rokm i Josef va. A pak by si nkdo mohl zat vmat teba i vytunelovanch privatizac. Protoe ty, a ne Josef ., jsou skutenou kauzou Diag Human. Bez politick zodpovdnosti bylo pro vechny ministry jednodu pokraovat v kampani silnch slov, kolovn tajnch slueb a ve vem ostatnm, co k folklru esk politick obezliky pat. Jejich strach z politick zodpovdnosti i zjevn politick manipulace, jako v ppad Bohumila Fiera a Marie Soukov, otevely prostor pro parazitn korupn jednn a je pln jedno, zda lo o nhodu nebo mysl. Je tragikomickou ironi, e poslanci i novini s tak velkm nasazenm informovali o snmovn vyetovac komisi k tto kauze, ani by si jednou jedinkrt vimli zsadnch pochyben a nepravd, kter produkovala. A co je jet hor: nikoho z nich nikdy ani nenapadlo, e podstatn dleitj by byla ppadn vyetovac komise k privatizaci Sevacu a Sevapharmy. Nebo k postupu veden ministerstva za Bohumila Fiera, kter vdlo, e stt u nem ve sporu nadji na spch, ale pesto mlo jedinou starost pethnout spor pes parlamentn volby". Ten spor je pro stt u devt let definitivn prohran a jedin, co zbv, je urit vi zpsoben kody a omluvit se. Samo ministerstvo zdravotnictv pipravilo v roce 2001 materil pro jednn vldy, ve kterm vyslilo tuto stku na ti miliardy est set osmdest milion korun. Pokud to rozhodci uznaj, bude jenom onen osobn Fierv a Koudelkv .odklad" z roku 2001 stt na rocch daov poplatnky njakch tyi sta milion korun. Lze si jenom obtn pedstavit e by Zdenk Koudelka, jako souasn nmstek nejvy sttn zstupkyn, dovolil svm podzenm vyetovat v tomto ppadu .zpsoben kody velkho rozsahu z nedbalosti", nebo svoji osobn lohu pi navrhovn a vbru zpracovatel zcela zbytench znaleckch posudk z ad svch nejblich osobnch znmch a schvalovn jejich milionovch honor. Jde pitom jenom o podek. Poetil nzor, e v tomto ppad mohlo jt o oteven korupn jednn, je nutn rozhoen odmtnout, protoe, jak vichni mus chpat, lo vhradn o nezitnou snahu pomoci sttu. Politick ponen a soudn kalvrie nemocn Marie Soukov je bohuel v tto kauze jedinm pkladem fungujc veejn kontroly, kter ale, ke kod vech a nejvc j samotn, pila pli

pozd. Politik u neme bt potrestn vc, ne se tomu stalo v jejm ppad. Milost udlen vmnou za jej piznn a omluvu by v jejm lidsky neastnm ppad byla asi namst. Parazitick subkultura a nadstandardn odmny vrnm poradcm sttu ovem pokraovaly i po Soukov a opt bez jakhokoliv veejnho zjmu. platn svdek, ochotn svdit kterkoliv stran sporu, dostal od sttu edest tisc. Vce ne dvoumiliono vou odmnu zskala v roce 2005 spolenost Deloite, kter se ani nenamhala omluvit kdy byla usvdena z absolutn neznalosti zkladnch dokument. Jedno faux pas za vechny: Deloite ve svoj Analze" tvrdil, e jeden z krevnch derivt Novo Nordisk, o kter je veden spor, nikdy nebyl v esk republice ani registrovn, a pro to je nutn snit odhad kody nejmn o jednu tetinu.Produkt Factonord nebyl v R nikdy registrovn," pe se na stran dvacet est a o kousek dle tot jet jednou: mZ vyjden SKL vyplv, e tento ppravek nebyl nikdy v R registrovn." Vzhledem k tomu, e se spolu s roky ve sporu jednalo o sedm a deset miliard, zaznl tento argument hodn nahlas. Asi tak na pt vtein, protoe vechny registrace, vetn registrace lku Factonord z roku 1990, jsou u nkolik let soust rozhodho spisu. dn ze zstupc sttu se vak do spisu, kter je pstupn pouze stranm sporu a obsahuje vechny listinn dkazy ve sporu pedloen, od roku 1998 nenamhal ani nahldnout Nadj z roku 2004, e vstup adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch bude na stran zastoupen esk republiky obratem k profesionalit, se bohuel ukzaly lichmi Tento ad by ml smysl pouze v ppad, kdyby byl zkonem ochrnn ped jakoukoliv formou politickho ntlaku a dohledu. Bylo skutenm netstm, e namsto diny na poli profesionln nepolitick prvniiny byli zstupci adu cel prvn rok pod kadodennm politickm protektortem amatr z parlamentn vyetovac komise. Zlomilo jim to pte. Ve sporu se od t doby, ke kod sttu, nezmohli na nic jinho, ne donekonena opakovat Koudelkovu mantru z roku 2001, e Diag Human neprokzal, e mu njak koda vznikla. Obhjce, kter by v soudn sni nikdy nepinesl dn pesvdiv vlastn dkaz a omezil by obhajobu pouze na hlasit opakovn, e nic z toho, co k obaloba, nen pravda, by musel vyhoet. Alespo ve filmu. Um spe, kdyby ho soudce pistihl pi pouit falenho, zaplacenho svdka (Torben Thanning Larsen), a pli omylnho znalce (Deloite a jeho dajn neexistujc registrace) nebo upravench statistik (ministerstvo zdravotnictv pedloilo rozhodcm statistiky, kter mly prokzat e Diag Human by nemohl obshnout vt podl na trhu tm, e nkter vrobky konkurence uvedl ve statistikch dvakrt tikrt a jednou i tyikrt). A ad pro zastupovn sttu k tomu mlel. Podobn pozoruhodnm momentem nezvldnut profesnch standard v tto politicky tak citliv vci je jet v okamiku dokonen rukopisu knihy v dubnu 2007 i umle protahovan zpracovn znaleckho posudku spolenost Ernst & Young Valuations. Neexistuje profesn pijateln vysvtlen, pro tato respektovan znaleck spolenost nebyla schopn za vce ne dva roky zpracovat znaleck posudek. Mimochodem, je to bezkonkurenn nejdle zpracovvan posudek v djinch esk republiky. Znalci Ernst & Young odmtali vce ne dva roky i jenom vydat si od ministerstva zdravotnictv edn veden statistick podklady. asopis Euro jako prvn upozornil na monou spojitost rozpak znaleck spolenosti s tm, e esk republika je zadavatelem jejch nejvtch zakzek. Obava z reakce sttu byla nejspe na mst. Kdy se v dubnu 2007 znalci konen odvili vyhovt rok starmu pn prvnk sttu a svolali stn jednn s obma stranami, zapomnli si ovit, zda jejich zjem jet trv. Dostalo se jim nevdan, a oteven protiprvn, psemn vhrky, e pokud budou na schzce trvat, postar se doktor Jan Herda z adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch o to, aby jim ministerstvo spravedlnosti odebralo znaleckou licenci... Prvnci, stejn jako cel justice, by se mli dit pouze zkonem. A jenom dodrovn zkona me bt mtkem kvality jejich prce. Pokud vsledek neodpovd pn politick objednvky, nen to problm zkona, ale politick nekulturnosti. Tot plat i pro zneuvn zpravodajskch slueb. Zkon nedovoluje jednotlivm ministrm kolovat tajn sluby. Pesto se tak v tomto ppad nkolikrt stalo. Hloup politick objednvka pak me zkonit zskat jenom pitom a nekvalitn informace. Agenti BIS si tak v jednom z uvedench dokument dokzali splst adresy, osoby i data.

Stejn jako by se nemlo stvat, e se objev dokument esk rozvdky z roku 2004, kter jenom posl pvodn podezen, e rusk podnikatel z Kroftovy ulice v Praze, kter zniehonic piel do Diag Human a zaal projevovat zjem o odkoupen vovy pohledvky vi esk republi ce, byl nasazenm provokatrem. Rozvdka byste ve zvdla a upozornila est oslovanch adrest na nejvych mstech zem o .novm vvoji". Urit u nadzench dostala rku. Tak snad u jenom dv anekdoty na zvr. Povd se, e Miroslav Kalousek, od gymnazilnch let kamard Josefa vy a dnes jeho soused v Bechyni, po prvnch medilnch vkicch Marie Soukov na jae 2003 piel za Vladimrem pidlou a navrhl mu, aby zvil monost smrn dohody, kterou by se pokusil zprostedkovat. Varoval pr, e takto divok pstup ministryn zdravotnictv spor jenom o nkolik let prodlou, co v ppad prohry pijde stt na rocch na dal miliardy. IVrdil pr, e v t chvli by bylo mon dohodnout kompromis na rovni dvou miliard a omluvy, ke kter byl stt vrokem rozhodho sentu stejn odsouzen u v roce 1998. Vladimr pidla si pr vzal pr dn na rozmylenou, a potom nvrh odmtl s tm, e se mu zd nemravn, aby jeden lovk dostal od sttu tolik penz. Povd se to, a proto to nejde ovit. Pokud by to byla pravda, meme si jen povzdechnout, e nechat rozkrst sttn Sevac a Sevapharmu, stejn jako podepsat smlouvy s frakciontory, podle kterch jim stt deset let zdarma odevzdval polovinu cenn krevn plazmy, bylo mnohem nemravnj. Kolik pacient zemelo, protoe v eskm zdravotnictv chybly miliardy, kter odtekly tunelem plnm krve? Povd se v Bechyni, e ped volbami v roce 2006 pijel na be chysk zmek nejmn dvakrt tehdej ministr kultury Vtzslav Jandk. Pi jedn z tchto pleitost se ml na zahrad bechysk ho zmku opt natolik, e si ulevoval do voliry s papouky, kter stoj u hradebn zdi, pmo na och komukoliv na druh stran zkho dol. Lze jenom pipomenout, e jeho premir Ji Paroubek veejn nazval Josefa vu .mezinrodnm dobrodruhem" a prv na jeho pkaz bylo prvn zastoupen sttu posleno o prvnky z Deloitu a advoktn kancele, ve vci potkem devadestch let aktivn vystupujcho ministra vnitra, Tome Sokola. Nic to nepineslo a stlo to jenom nkolik dalch milion...

Poznmka autora
Chtl bych podkovat vem, kdo mi s trplivost umonili studovat dochovan archivy tkajc se tto kauzy, pedevm Archivu Poslaneck snmovny, archivu spolenosti Diag Human, archivu bezpenostnch sloek ministerstva vnitra, Sttnmu stavu pro kontrolu liv, stavu pro hematologii a krevn transfuzi a pracovnkm tiskovho a prvnho oddlen ministerstva zdravotnictv. Stejn tak dkuji vem, kdo se se mnou podlili o dokumenty ze svch osobnch archiv, pedevm primce Zden Vorlov, primi Petru Turkovi, Svatopluku Karskovi, MUDr. Ivanu Davidovi a panu Josefu vovi. Podkovn pat vem, kte se podlili o svoje vzpomnky a nzory, i kdy to nkdy pro n nebylo pjemn. Projevili odvahu a zaslou si za to ctu, a jsou jejich nzory jakkoliv. Nechci jmenovat ty, kdo s aroganc, vlastn vtinou jenom poslancm, lhali. Je zjevn, e na stran sttu jet existuj dokumenty, o kterch se jeho zstupci domnvaj, e jejich zveejnn by ohrozilo postaven sttu ve sporu". Autor povauje toto stanovisko za protiprvn, pedevm s ohledem na zkon o svobodnm pstupu k informacm. Sttn ednk nesm mt monost utajovat informace podle svho uven. A tvrdit, e ministerstvo zdravotnictv nem archivovn ani jeden dokument z roku 1998 je z hlediska archivnho zkona neobhajiteln. Vzhledem k mnostv pouitch dokument nebylo mon umstit je do textu knihy. Vbr tch nejdleitjch je proto zveejnn na internetov strnce www.tunelplnykrve.cz. Tento vbr nen uzaven a bude dle doplovn. Omlouvm se pedem za vechny mon nepesnosti a omyly, ke kterm, pes vechnu pelivost zpracovn, mohlo dojt Je mi lto, e se vydn tto knihy nedoil Josef Michl. Bez jeho povzbuzen by nevznikla. Jan Urban