KNIHOVNA MOMO A VITARIAN vitariann@gmail.

com

Brna k opravdovmu zasvcen Frantiek Bardon

Je tomu ji ticet pt let, co jsem poprv etl jednotliv, postupn vznikajc sti tto knihy, kterou mj otec diktoval do magnetofonu a pan Votavov strojem pepisovala do definitivn podoby v nmin. Tyto napsan sti se potom sloitm zpsobem dostvaly do tehdejho Zpadnho Nmecka, aby mohly bt vbec vydny a univerzln pravdy tak zpstupnny irok veejnosti. Ji v dob, kdy jsem studoval na gymnziu v Opav, mi otec pjoval ze sv bohat knihovny, kter tala pes dva tisce svazk, z vt sti v nmin, esk peklady hlavn rznch titul jgov literatury, spisy astrologick a jinou duchovn literaturu. Tyto spisy oplvaly mnoha krsnmi slovy a podobenstvmi, ale pro praktick duchovn vzestup byly nepouiteln. Kdy jsem si vak peetl otcovu prvn knihu, ihned jsem pochopil, e tady je to prav, co jsem v ostatnch knihch dosud marn hledal. Tak jsem se sm zaal seznamovat s univerzlnmi zkony, kter plat jak v lovku, tak i v kosmu. Je smutn, e mj otec, akoliv byl ech, musel napsat vechna sv dla v nmin; u ns z pochopitelnch dvod nemohla vyjt. Touto knihou se vm zrove dostv do rukou prvn st ucelenho souboru dl zabvajcch se hermetikou. Jde o ojedinl dlo, protoe ve svt nebylo dosud nic podobnho od jinho autora ve srovnateln kvalit a rozsahu publikovno. Soubor pojednv o zasvcovac soustav starho Egypta, symbolicky znzorovan tarotovmi kartami. Prvn tarotov karta je podrobn popsna v knize, kter prv vychz, s druhou tarotovou kartou, pojednvajc o sfrick magii se mohou teni zatm seznmit pouze v nmeckm originle* ("Die Praxis der magischen Evokation" - 1. vydn Verlag Hermann Bauer, Freiburg, 1956). V Nmecku tyto knihy pravideln vychzej: prvn - "Der Weg zum wahren Adepten" (1. vyd. Verlag Hermann Bauer, Freiburg, 1955) - byla vydna ji devt krt v nmin, ptkrt v anglitin a nedvno poprv ve francouztin. Druh do dnen doby doznala estho vydn v nmin, tvrtho v anglitin a prvnho ve francouzskm jazyce. Tet tarotovou kartu pojednvajc o kabale popsal autor v knize "Der Schlsel zur wahren Quabbalah" (1. vyd. Verlag hermann Bauer, Freiburg, 1959). V Nmecku vyla ji tyikrt a ve francouztin poprv.

Pedmluva k prvnmu eskmu vydn

* Pozn. nakladatele: knihy Praxe magick evokace a Kl k opravdov kabale vydalo ASU v roce 1993. Ve uveden knihy se ily postupn z Nmecka do celho svta a dnes podle autorem popsan univerzln metody cvi ji cel ada k. A tak zatmco v obdob, kdy u ns byla jakkoliv zmnka o existenci neho nadsmyslnho prakticky tabu a vichni otcovi nejbli a ci o nm i jeho dle vce ne ticet let dsledn mleli, stal se otec v ad zpadnch zem uznvanm autorem v oblasti literatury o hermetice.

S jeho ivotem se me ten seznmit v autobiografickm romnu "Frabato" byl dvakrt vydn v nmin (1979, 1988) a jednou v anglitin a francouztin, v r. 1993 poprv v eskm jazyce. V souasn dob jsme opt svdky (jako ostatn ji tolikrt) on situace, kdy se na naem kninm trhu objevuje "novinka neznmho autora". Ke teni touto cestou pichz i dlo mho otce. Dlo ojedinl, jak obsahem vyplvajcm ze skuten znalosti vci, tak i formou zpracovn. Dlo pehledn uspodan, psan srozumitelnm jazykem, bez krsnch slov, ale poskytujc skutenmu zjemci ve pro to, aby mohl zat pracovat na svm duchovnm, duevnm a tedy i lidskm vzestupu.

Lumr Bardon PEDMLUVA

Nelze pochybovat o tom, e kad, upmn touc po opravdov dokonalosti, hledal a dosud marn sprvn zpsob, dle kterho by duchovnm smru mohl sm na sob spolehliv pracovat a bezpen kret po cest k Bohu. hav touha po tomto vzneenm cli ho ustavin nabdala k tomu, aby shromaoval duchovn literaturu, mnohdy zskanou z rznch konin svta, kter sice pekypovala krsnmi slovy, avak pro opravdovou duchovn prci nemla valnho vznamu. I kdy ten i onen doporuovan nvod piml jednotlivce vdy znovu k tornu, aby se dle nho dil, nedostavil se oekvan vsledek, kter by byl korunoval poctivou snahu a odmnil vynaloenou pli. Za to vak v kadm vznikla dve nebo pozdji paliv, nikm nezodpovzen otzka, zda cesta, kterou pro sebe zvolil, odpovd jeho individualit. Bosk Prozetelnost, vidc dobrou vli a trpliv hledn jednotlivc, se nad nimi smilovala. Uznala prv tuto dobu za vhodnou k tomu, aby pimla jednoho ze svch zasvcenc k sepsn a vydn vrcholnho dla, v nm jsou irok veejnosti poskytnuty jedinen teoretick i praktick zkuenosti ve vech odvtvch Nejvy Duchovn Vdy. Uposlechnout bezodkladn tto vzvy Prozetelnosti povaoval autor tohoto dla za svou posvtnou povinnost a pedkld tud veejnosti ochotn a rd ucelen sv dlouholet znalosti a praktick zkuenosti. Neusiluje pi tom ani o uznn ani o zskn jmna, nbr vd Prozetelnosti za to, e prv on byl k tomuto kolu vyvolen, nebo ho zasvcovali do vech taj duchovn vdy na Dlnm Vchod nejvy zasvcenci. Jednoduch sloh volil mysln, aby se mohl kad bez rozdlu pohlav, vku a povoln s radost chopit prce na vlastnm zdokonalovn a dospt k vytenmu cli, to jest k splynut s BOHEM. Prozetelnost, z jej vle toto dlo vzniklo, se jist postar i o to, aby se dostalo do rukou vech tch, kte nejvce tou po prci na vlastnm duchovnm vzestupu dle nejspolehlivjch metod. Djiny mohou smle zaznamenat, e co svt svtem stoj je to poprv, kdy se tak dokonal dlo stv kadmu zjemci snadno pstupnm. V.O. OBRAZ MGA PRVN TAROTOVA KARTA VYSVTLIVKY K SYMBOLICE Dole je symbolicky vyjdena e minerln, rostlinstva a zveny. ena vlevo a mu vpravo znamenaj PLUS a MINUS v lovku. V jejich stedu je bytost hermafroditn, mu a ena v jedn osob, na znamen vyrovnanosti mezi principem muskm a enskm.

Elektrick a magnetick fluidum je vyznaeno barvou ervenou a modrou, elektrick fluidum erven, magnetick fluidum mode. U eny je oblast hlavy elektrick (erven) a oblast pohlavn magnetick (modr); u mue je tornu naopak. Nad hermafroditem je glbus, symbolizujc sfru zem. Nad n je znzornn mg se tymi ivly. Nad muem jsou ivly aktivn a to ivel ohn v barv erven a ivel vzduchu v barv modr. Nad enou jsou ivly pasivn: ivel vody v barv zelen a ivel zem v barv lut. Sted obrazu podl mga a ke glbu je temn fialov na znamen akickho principu. Nad hlavou mga je zakreslen neviditelnou pskou stbit, zlatem vrouben lotos jako koruna, na znamen bostv. Sted koruny vypluje rubnov-erven kmen mudrc jako symbol nebo kvintesence veker hermetick vdy. Vpravo v pozad je slunce (v barv zlatolut) Vlevo v pozad je msc (v barv stbit) jako Plus a Minus v Mikro- a Makrokosmu, elektrick a magnetick fluidum. Nad lotosem je koul symbolicky znzornn Vesmr a sted koule vypluje symbol tvoiv sly Plus a Minus, tvr akt univerza. Psmeny AUM a barvou temn fialovou a skoro ernou je vyjdeno ono NEKONEN, VN, NEOHRANIEN a NESTVOEN. VOD Kdo se snad domnv, e v tomto dle nalezne snku recept, pomoc jich dospje snadno, to jest bez jakkoliv nhamy ke cti a slv, moci a bohatstv, nebo kdo oekv, e se dozv,jak by mohl zniit sv neptele, tomu budi hned na potku eeno, e bude trpce zklamn a e bez jakhokoliv dalho zjmu tuto knihu odlo. Je mnoho duchovnch spolenost, kter pod slovem magie rozum jen pouh kouzelnictv a zapishnut se temnm mocnostem. Nelze se proto divit, kdy jednotlivcm ji pouh slovo magie nahn hrzu. Tak kejkli, jevitn kouzelnci, arlatni a jak se tito lid jet jinak nazvaj, zneuvaj vtinou pravho pojmu magie, co rovn nemlo pispv k tomu, aby bylo na magickou vdu pohleno s uritm opovrenm. Ji za starovku platili Mgov za nejvy zasvcence, od nich tak slovo magie vzniklo. Tak zvan kouzelnci nejsou zasvcenci, nbr bdilov mystri, kte vtinou vyuvaj jednak neznalosti, jednak lehkomyslnosti jednotlivce i celho nroda, aby l a podvodem doshli svch sobeckch cl. Prav mg vak podobnm jednnm opovrhuje. Ve skutenosti je magie svatou vdou. Je v pravm slova smyslu vdou vech vd, nebo u znt a prakticky upotebit veker univerzln zkony. Mezi magi a mystikou, ppadn jinm pilhavm pojmem nen vlastn rozdlu a tam, kde jde o prav zasvcen, bez ohledu na to, jak nzev ten i onen svtov nzor pro to zvolil, je teba postupovat na te zkladn a dle stejnch univerzlnch zkon. Se zetelem k univerzlnmu zkonu polarity, tkajcho se dobra a zla, aktivity a pasivity, svtla a stnu, me kad vda slouit jak dobru, tak i zlu. Tak nap. je pravm elem noe, aby jm byl krjen chlb a pod. V rukou vraha se vak me stt nebezpenou zbran.

Vdy zde rozhoduj povahov vlastnosti jednotlivce. Tato zsada plat pro vechna odvtv tajn nauky. Ve svm dle nazvm ka mgem, abych vyjdil symbol nejvyho zasvcen a nejvy vdy. Mnohmu teni je jist znmo, e Taroty nejsou karetn hrou, slouc pouze mantickm elm, ale e jsou zasvcovac knihou, obsahujc nejvy, v symbolech ukryt tajemstv. Prvn karta tto knihy pedstavuje mga, znzorujcho zvldnut ivl a drcho kl k prvnmu arknu, tj. tajemstv nevyslovitelnho jmna Tetragramatonu, kabalistickmu JOD-HE-VAU -HE. Branou k zasvcen je zde tedy mg; jak mnohostrann se d tto karty pout, pozn ten tohoto dla sm. V dnm dosud vydanm spise nen prav smysl prvn tarotov karty tak zeteln objasnn, jako v tomto mm dle. Soustava, kterou jsem vybudoval s nejvt p a krajn obezetnost, nen spekulativn metodou, nbr je pozitivnm vsledkem ticetiletho bdn, praktickho cvien a nesetnho porovnvn s mnoha jinmi soustavami nejrznjch tajnch spolenost a orientln vdy, kter je pstupnajen mimodn schopnm a ojedinlm vyvolencm. Tato soustava vznikla tedy z vlastn praxe a je urena pro praxi mnohch. Vemi mmi ky byla vyzkouena a uznna za nejlep a nejpraktitj. Tm ovem nen eeno, a ani to tvrdit nechci, e tato kniha popisuje vechny zhady magie nebo mystiky. Uveejnit o tto vysok vd ve by znamenalo popsat cel objemn svazky. Plnm prvem lze vak ci, eje toto dlo skuten vstupn branou k opravdovmu zasvcen, je prvnm klem k pouit univerzlnch zkon. Pipoutm tak, e jednotliv dla rznch autor obsahuj tu a tam t njak to zlat zrnko, ale nikde vjedn knize nenalezne ten cestu k duchovnmu vzestupu tak podrobn vyznaenou jako v tto. Bylo moj snahou podat ltku jednotlivch uebnch osnov tak zeteln, jak jen bylo mon, aby se nejvt pravdy staly pstupn kadmu, akoliv bylo msty velmi tk volit pro tyto pravdy slova tak jednoduch, aby byla vem srozumiteln. Zdali se tato moje snaha setk s oekvanm vsledkem, nech ten posoud sm. Mnohdy jsem uznal za vhodn nkter sloky tohoto dla opakovat, abych zdraznil obzvlt dleit msta. asto byly vzneseny stnosti, e zjemcm a km tajnch nauk nen dna monost, aby byli zasvcovn osobnm vdcem (Guruem, a eje tud prav vdn pstupn jen obzvlt omilostnnm a vjimen nadanm. Mnoz z opravdovch zjemc museli prostudovat cel stohy knih, ne se jim podailo ojedinle ulovit alespo jednu perliku pravdy. Komu zle tedy na vlastnm vvinu, kdo nesleduje tuto svatou vdu jen z pouh zvdavosti a nehled pouze splnn svch sobeckch pn, nalezne v tomto dle pravho vdce zasvcen. dn ztlesnn zasvcenec, by by jeho duchovn hodnost byla sebevt, neme kovi pro zatek poskytnout vce, ne je v tto knize uvedeno. Nalezne-ti v n poctiv k a pozorn ten to, co dosud jinde marn hledal, splnilo dlo zcela sv posln. Autor Motto: To, co jest nahoe, jest tak to, co jest dole. Hermes Trismegistos. Velk tajemstv Tetragramatonu neboli kabalistick JOD-HE-VAU-HE st I. Zasvcovn prv - teoretick O ivlech

Ve, co bylo stvoeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velk a mal svt, se vytvelo psobenm ivl. Proto se pi postupnm zasvcovn budeme zabvat nejdve tmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost. Okultn literatura pinesla o ivlovch silch dosud pramlo, take jsem se rozhodl zpracovat dokonale toto jet neobjasnn vdeck pole a odhrnout zvoj, kter tyto vesmrn zkony zastr. Je to velmi zodpovdn kol, nebo nen snadn pesvdit nezasvcence natolik, aby o byt a psoben ivl zskali nejenom vdomosti, ale aby byly pozdji i sami schopni tyto sly tak ovldat. Cel vesmr se rovn hodinovmu stroji s koleky do sebe zapadajcmi a vzjemn na sob zvislmi. I samotn pojem bostv, jakoto nejve chpatelnho byt, lze rozlenit v aspekty, odpovdajc ostatnm ivlm. O tom vsak podrobnji v pslun kapitole o Bohu. Nejstar orientln spisy oznauj ivly jako Tatvy. Nae evropsk literatura vnuje tmto Tatvm pozornost jen natolik, e upozoruje na jejich dobr inky avaruje ped neblahmi, tj. uvd, coje zhodno konat za vldy Tatev nm pznivch a eho se mme nutn vyvarovat pi proudn Tatev nm nepznivch. O sprvnosti tto skutenosti nelze nijak pochybovat, avak ve, co bylo dosud uveejnno, se tk jen nepatrnho aspektu vech ivlovch ink. Jak lze inky ivl, tedy Tatev, zjistit pro osobn potebu, je povtin uvedeno v astrologickch spisech. My vak hodlme vniknout hloubji do tajemstv ivl a zvolme proto jin kl, kter je sice analogick s astrologickm, nem s nm vak nic spolenho. A tohoto kle, o nm ten dosud nem pont, se naume vestrann pouvat. Jednotliv prce, analogie a inky ivl popisuji postupn v jednotlivch kapitolch. Nemluvmjen o teorii, ale upozoruji zrove i na praktick upoteben, nebo prv zde je ukryto nejvt arknum. O tto velk tajn vd ivl pe ji nejstar kniha moudrosti, kniha ta-rotu, kde je na prvn strnce zobrazen mg, jen ukazuje na ivly a jejich zvldnut. Na tto prvn kart symbolizuje: me-ivel ohn hl-ivel vzduchu pohr-ivel vody a mince-ivel zem. Z toho vidme, e ji v antickch mystrich byl prv mg uren pro prvn kartu tarotu a zvldnut ivl zvoleno za prvn zasvcovac akt. Zachovvaje tuto tradici vnuji proto i j nejvt pozornost pedevm ivlm. Jak z dalho poznme,je kl k nim univerzlnm prostedkem, jm meme eit vechny vyskytnuv se problmy. Poad Tatevje dle indickho piazen nsledujc: Aka-princip teru Tejas-princip ohn Vaju-princip vzduchu Apas-princip vody Prithivi-princip zem Indick nauka prav, e tyi hrub Tatvy vznikly z Tatvy pt, tedy z akickho principu. Aka je tud princip piny a meme ji pokldat za slu ptou, za tak zvanou kvint-esenci. O ake, jakoto nejjemnjm ivlu, se ten dote vce v pslun kapitole. Tak specifick vlastnosti ostatnch ivl jsou v jednotlivch kapitolch ble rozvedeny a to od nejvych rovn ponaje a dol do hrub hmoty. Ji nyn mi d ten jist za pravdu, e to vskutku nen lehk kol: rozebrat dokonale ono velik tajemstv stvoen a vyjdit to krom toho slovy tak, aby kad mohl vniknout a do jdra vci a utvoit si vlastn obraz.

V dalm hovom t o rozloen ivl a o praktickm vznamu, aby bez rozdlu kad, a chemik i lka, magnetizr, okultista, mg, mystik, kabalista anebo jogn mohl z toho pro sebe erpat praktick uitek. Poda-li se mi pouit tene natolik, aby zvldnul ltku alespo tak dalece, e bude s to pro vdeck odvtv, kter ho nejvce zajm, upotebit tohoto praktickho kle, ~bude moje snaha dostaten odmnna. Princip OHN Jak jsem se ji zmnil, je aka neboli princip teru pinou vzniku ivl. Za prvn ivel, kter dle orientlnch spis vzeel z aki, musme povaovat Tejas, to jest princip ohn. Tento ivel, prv tak jako vechny ostatn ivly, nepsob jen na na hrubohmotn rovni, nbr projevuje se ve vem, co bylo stvoeno. Zkladnmi vlastnostmi ohnivho principu jsou: horko a expanze. Ohe a svtlo vldlo proto na potku veho stvoenho. Tak bible na to poukazuje a vyjaduje to slovy: "Fiat lux-budi svtlo". Zkladem svtla je samozejm ohe. Kad ivel a tud i ohniv, m dv polarity a to aktivn a pasivn polaritu, to jest plus a minus. Plus je vdy ono budovatelsk, tvoiv a plodiv, zatm co minus je pravm opakem toho aje rozkladn'niiv. Musme mt na zeteli vdy dv zkladn vlastnosti kadho ivlu. Vechna nboenstv vech dob pipisovala aktivn strnce ivl ve dobr a pasivn strnce ve zl. Po pravd eeno nememe mluvit ani o dobru ani o zlu' tyto pojmy vzely jen z lidskho chpn. V univerzu nen ani dobra ani zla, nebo ve bylo stvoeno na zklad nemnitelnch zkon, v nich se nejlpe zrcadl bosk princip a jedin znalost tchto zkon nm dv monost pribliovat se Bohu. Abychom si rozpnavou vlastnost (expanzi) ohn mohli lpe pedstavit, nazveme ji elektrickm fluidem. Pod tmto nzvem nen mnnajen hrubohmotn elektina, akoliv, jak ten v dalm uvid, mk n urit analogick vztah. ivlov princip ohn je inn a skryt ve vem, co bylo v celm univerzu stvoeno, ponaje od nejmenho zrnka psku a do nejvyho viditelnho a neviditelnho. Princip VODY V pedchzejc kapitole jsem seznmil tene se vznikem a vlastnostmi pozitivnho principu ohn. V tomto pojednn popi opan princip - ivel vody. I tento ivel vzeel prv tak jako ivel ohn z aki, tedy z terickho principu. V porovnn s ohnm m vak ivel vody zcela opan vlastnosti. Zkladnmi vlastnostmi jsou chlad a stahovn. I zde se jedn o dva ply. Aktivnje ivotodrn, vyivujc a udrujc; negativn pl je tent, jako u ohn, rozkladn a niiv. Jeliko zkladn vlastnost tohoto ivlu je stahovn, vylo z nho fluidum magnetick. Ohe a voda psob ve vem. Dle zkona o stvoen by ohniv princip nemohl sm o sob obstt, kdyby v nm nebylo protiplu, tj. principu vodnho. Tyto dva ivly, ohe a voda, jsou zkladnmi ivly, jimi bylo ve stvoeno. Proto musme ve vem vidt dva hlavn ivly a krom toho fluidum elektrick a magnetick, jako protichdn polarity. Princip VZDUCHU Jako dal vzeel z aki ivel vzduchu. Zasvcenci ho nepovauj za skuten princip, nbr ho maj za zprostedkovatele mezi ohnivm a vodnm principem, take ivel vzduchu udruje takkajako mdium neutrln rovnovhu mezi aktivnm a pasivnm psobenm vody a ohn. Stdavm psobenm aktivnho a pasivnho ivlu ohn a vody byl vechen stvoen ivot uveden v pohyb.

Vzdun princip pijal v loze zprostedkovatele od ohn vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou tchto vlastnost by ivot nebyl mysliteln. Tyto dv vlastnoti propjuj principu vzduchu rovn dv polarity. V pasivnm psoben je to ivotodrn polarita a v negativnm niiv. K tornu musm podotknout, e u jmenovanch ivl nejde o obvykl ohe,. vodu a vzduch, co jsou vlastn jen aspekty hrubohmotn rovn, nbr e se jedn vhradn o univerzln vlastnosti ivl. Princip ZEM O principu vzduchu bylo eeno, e nen samostatnm ivlem a toto tvrzen plat t o ivlu zem. To znamen, e stdavm psobenm onch t jmenovanch ivl povstal posledn ivel - ivel zemn, kter svou specifickou vlastnost, tj. ztuhnutm, zahrnuje v sob vechny ti principy. Prv tato vlastnost dala onm tem pedelm ivlm konkrtn formu. Zrove vak omezila jejich psoben, nsledkem eho povstaly: prostorovost, mra, vha a as. Vzjemn psoben prvch t ivl se stalo psobenm tvrtho - zemnho ivlu-typlovm, take meme zemn princip nazvat typlovm magnetem. Fluidum v polarit zemnho ivlu je elektromagnetick. Protoe ve tvrtm, tedy zemnm ivlu,jsou inn vechny ivly, meme si vechen stvoen ivot vysvtlit. Uskutennm tohoto ivlu povstalo ono FIAT tj. "BUDIZ". O podrobnostech specifickho psoben ivl v rznch rovnch a ch, jako nap. v i rostlinn, zveny a lovka, se ten dozv jet z dalho obsahu. Dleit je, aby si mohl o psoben ivlovch princip v celm univerzu uinit ucelen obraz. SVTLO Zkladem svtla je princip ohn. Bez ohn by svtlo nebylo nikdy vzniklo. Je tud svtlo aspektem ohn. Kad ohniv ivel meme pemnit ve svtlo a obrcen. Proto zahrnuje svtlo vechny specifick vlastnosti. Je ziv, pronikav, rozpnav. Opakem svtla je temnota, kter povstala z vodnho principu. Temnota m opan specifick vlastnosti svtla. Bez temnoty by svtlo bylo nejen nemysliteln, ale nebylo by vbec. Z toho usuzujeme, e svtlo a temnota vznikly ze stdav hry dvou princip a to ohn a vody. Svtlo m tud ve svm psoben pozitivn vlastnosti a temnota negativn. Tuto stdavou hru musme vidt ve vem. AKA neboli princip TERU Ji pi popisovn ivl jsem nkolikrt podotkl, e vzely z akickho principu. Je tud akick princip to nejvy, nejmocnj, nepedstaviteln; je prabytm, prapinou vech vc a veho stvoenho, krtce eeno: je sfrou pin. Nsledkem toho je aka tak bez asu a prostoru. Je to ono nestvoen, nepochopiteln, nedefinovateln. Nboenstv pro ni urila slovo Bh. Je ptou silou, prasilou, kter ve stvoila a kter udruje ve v rovnovze. Je potkem a istotou vech mylenek a idej, je svtem pin, v nm se ve svoen udruje, od nejvych sfr ponaje a dol k nejni. Je kvint-esenc alchymist. Je VM ve VEM. KARMA, zkon PRIINY a INKU

Nemnitelnm zkonem, jeho aspekt musme spatovat jedin v akickm principu, je zkon o pin a inku. Kad pina vyvolv pslun inek. Tento zkon plat ve vem za nejvzneenj a nejvy. Karma nen tedy jen zkon pro nae dobr iny a skutky, jak namnoze myln u orientln filozofie, nbr jak je z toho patrno, m daleko hlub vznam. Instinktivn v lovk v to, e ve dobr mus mt za nsledek jen dobr ovoce a ve zl prav opak, neboli jak lidov ren prav "Jak kdo zasil, tak sklid". Tento nezvratn zkon mus kad znt a respektovat. Zkonu o pin a inku podlhaj i ivlov principy. O podrobnostech tohoto zkona (kter nen mono ci nkolika slovy), se nebudu obrnji rozepisovat, nebo jsou kadmu logicky uvaujcmu lovku naprosto jasn a samozejm. Tak zkon evolun, tj. vvojov podlh rovn zkonu o pin a inku. Vvoj je tud aspektem karmickho zkona. LOVK O tle V niem a v nikom se tak vrn nezrcadl Bh' jako prv v lovku, jen byl s tvoen podle obrazu univerza. Ve, co meme nalzt v univerzu velkm, odr se pesn v malm; v lovku, kter byl proto nazvn mikrokosmem, na rozdl od univerza tj. makrokosmu. Pesn vzato se v lovku odehrv cel proda a kolem tto kapitoly je nauit se ve pozorovat, vdt a ovldat. Nebudu zde popisovat fyziologick pochody v tle. S tmi se me kad seznmit etbou pslun literatury. Mm myslem je nauit tene pozorovat lovka z hermetickho stanoviska a vysvtlit zjemci, jak si m sprvn ponat se zkladnm klem, tj. inkem ivl se zetelem k lovku. Znm pslov prav: ~~Ve zdravm tle zdrav duch". Pi studiu lovka pozn kad hlubokou pravdu, kter se za tmito slovy skrv. Jistojist vyvstane otzka, co vlastn mme rozumt z hermetickho stanoviska pod slovem zdrav? Nebude kad s to tuto otzku ihned sprvn zodpovdt, nebo pevn vtina si problm zdrav vysvtluje zcela individuln. Z hermetickho hlediska mme pod pojmem zdrav rozumt udrovn dokonal harmonie vech v tle inkujcch sil, se zetelem k zkladnm vlastnostem ivl. Disharmonie ivl nemus nabt prv takovch rozmr, aby vyvolala viditeln inek, kter nazvme nemoc. Vyvrcholila-li ale disharmonie ji natolik, e nastalo onemocnn, naruuje to u podstatn pravidelnou funkci ivl v tle. Zkladn podmnkou proto je, aby nastvajc zasvcenec vnoval tlu vekerou pozornost. Zevnjek tla meme povaovat za krsn odv, a krsaje ve vem, jak ve velkm tak i v malm, rovn aspektem bosk prody. Krsnm nm nesm pipadat pouze to, co se nm lb nebo co zsk nai sympatii. Sympatie a antipatie spov na vzjemnm psoben ivl. Dokonal zdrav je zkladn podmnkou k duchovnmu vzestupu. Chceme-li krsn bydlet, musme sv obydl, v tomto ppad svoje tlo, uinit krsnm a harmonickm. Dle univerzlnch zkon zastvaj ivly v tle urit funkce, z nich nejhlavnj jsou: budovatelsk, udrovac a rozkladn. Pozitivn, tedy budovatelsk st v tle pipad aktivn strnce ivl. Udrovac ili usmrovac funkci d spojovac tj. neutrln st ivl a rozkladnou tj. spalovac prci konaj negativn ivlov vlastnosti. Zastv tud nap. Ohniv princip po aktivn strnce s jeho elektrickm fluidem aktivn, budovatelskou, expanzivn innost a opak toho pipad jeho negativn strnce. Vodn princip m po aktivn strnce na tarosti budovatelskou innost a po strnce negativn se star o rozklad vekerch tekutin. Vzdun princip m za kol usmrovat v tle elektrick fluidum ohn a magnetick fluidum vody a udrovat je v rovnovze. Proto je povaovn za princip neutrln nebo zprostedkovatelsk.

O zemnm principu je v zkladnm kli o silch eeno, e v tle m lohu udrovat pospolu vechny ti ivlov innosti. Ve sv aktivit oivuje, sl, buduje, udruje atd., av negativit kon prav opak. Zemnmu principu nlefjak rst tla, tak i jeho padek (strnut). Mohli bychom hovoit jet o cel ad ivlovch analogi v tle, avak tyto vysvtlivky nech zatm posta. O innosti ivl v tle vdli pesn vichni zasvcenci vech dob. Nikdy vak o n podrobn nepsali, pravdpodobn proto, aby zabrnili jakmukoli zneuit. Zasvcenci rozdlili lidsk tlo na ti zkladn pojmy a pikli: hlavu principu ohnivmu bicho principu vodnmu a hrudnk principu vzdunmu, jakoto zprostedkovateli mezi ohnm a vodou. Na prvn pohled vidme, eje toto rozdlen sprvn, nebov hlav se odehrv ve aktivn, tedy ohniv, v bie to opan, vodn, prce v, vymovn atd. Hrudnk nle vzduchu a m takka lohu zprostedkovatele, protoe se v nm dchn dje mechanicky. A konen zemn princip pedstavuje se svou soudrivou silou cel lidsk tlo vetn kost a masa. Ppadnou otzku, kde a jakm zpsobem se v hrubohmotnm tle projevuje princip akick, si po hlub vaze me kad sm zodpovdt, a to tak, e sev nejhrub form skrvv krvi a spermatu, pi vzjemnm psoben tchto dvou ltek v ivotnosti neboli vitalit. Jak jsem ji ekl, tvo ohniv ivel v tle fluidum elektrick a vodn ivel magnetick. Kad fluidum m dv plov zen: aktivn a pasivn. Vzj em-n stdav psobivost vech ty plovch zen se rovn typlovmu magnetu, kter je toton s tajemstvm Tetragramatonu, s kabalistickm JOD-HE-VAU-HE. V lidskm tle je proto elektromagnetick fluidum ve svm vnjm zen ivotnm magnetismem, -je dem, i jak to jet jinak porznu nazvme. Prav strana lidskho tla je u pravika aktivn elektrick a lev strana pasivn magnetick. U levika je tornu naopak. Vyzaovac sla tohoto elektromagnetickho fluida zvis na tom, jak intenzivn ivly v tle psob. Cm zdravji a ladnji psoben ivl v tle probh, tm mocnj a ist je zen. Vhodnm cvienm, sprvnm postojem a pesnm dodrovnm tchto zkon meme kapacitu, slu a psobivost tohoto elektromagnetickho fluida neboli du podle poteby zvit nebo snit. (Viz podrobnosti v praktick sti tohoto dla.) Se znmou nm elektinou a magnetizmem nem elektrick a magnetick fluidum v lidskm tle pmo nic spolenho, vztah je vak obdobn. Tento zkon analogie je dleitm initelem v hermetick vd a jeho znalost dv zasvcenci monost konat s tmto klem prav zzraky. V potrav jsou ivly obsaeny pomchan. Do tla se nm dostanou chemickm procesem, kter je v nm udruje. Z hlediska medicny vyvolv pjem jakkoliv potravy spolu s dechem v tle spalovac proces, v nm herme-tik vid mnohem vce ne pouh chemick postup. V tomto spalovn spatuje vzjemn rozpoutn potravy. Meme to porovnat s ohnm, jeho plamen je udrovn pomoc paliva. Na udrovn tto prce, tedy na potrav a dechu, zvis ivot. Aby kad ivel obdrel potebnou pohonnou ltku, je zhodno pijmat potravu smenou, kter obsahuje ivlov zkladn ltky. Kdybychom byli nap. po cel ivot odkzni pouze na jednostrannou stravu, nae tlo by bezpodmnen onemocnlo, jinmi slovy, stalo by se disharmonickm. Rozkladn proces, vyvolan vzduchem a potravou, dodv ivlm potebnou ltku, kter je udruje ve stl innosti. To je pirozen zpsob lidskho ivota. Schz-li jednomu nebo druhmu ivlu potebn, tedy pohonn ltka, projevuje se to hned v pslunch funkcch. Dostane-li se nap. ohniv ivel v tle k vt innosti, poctme ze, u vzdunho ivlu hlad, u vodnho ns obeste zima a u zemnho se dostav nava. Rovn kad pesycen ivl vyvol v tle zven jejich innosti. U ohn se proj ev jako touha po pohybu a innosti, voda zpsob vt vymovn. Pesycen vzduch ns upozoruje, abychom se vjdle omezili a pesycen zem se jev

v aspektech pohlavnho ivota, co se nemus vdy vybjet jen v pohlavnch pudech, nbr (a to zejmna u starch lid), se dostav touha po zven pracovn innosti, po vnj tvoivosti apod. Elektrick a magnetick fluidum m ve sv polarit, tedy aktivn a pasivn, ve vech organickch a anorganickch tlesech z chemickho, ppadn alchymickho hlediska za kol tvoen kyselin a zsad. Po aktivn strnce buduje a po pasivn rozpout, rozkld, ni. Tm je biologick innost v tle vysvtlena. Vslednic veho je kolobh ivota: zrod se, prospv, zraje a umr, coje evolun byt veho stvoenho. DIETA Rozumn ivotosprva udruje harmonii ivl v tle. Dojde-li k disharmonii innosti ivl tm, e jeden nebo druh ivel bu pevld, nebo byl zeslaben, musme uinit v pijmn potravy zvltn opaten, aby ivly byly opt uvedeny do normlnch kolej i aby byly alespo v tomto smru pzniv ovlivnny. Z tohoto dvodu se pro zvltn ppady pedepisuj nejrznj diety. Ji odedvna dospl prmrn lovk k tomuto nzoru, ani by byl pochopil jeho pravou pinu. Je-li ivlov porucha takovho rozsahu, e se disharmonie projevuje ji viditeln, nejedn se jen o pouhou disharmonii, nbr o skuten onemocnn. Nezbv pak ne shnout k drastitjm prostedkm, aby opt dolo k douc harmonii, m-li bt dosaeno plnho uzdraven a tlo uvedeno do normlnho chodu. Na tto zkladn byly vybudovny vechny dosud znm lebn soustavy. Ble je popsat nepovauji za nutn, protoe jsou veobecn znmy. Prodn lba doporuuje termick prostedky, jako: lzn, zbaly, obklady, bylinky, mase apod. Alopatick lka uv koncentrovanch lebnch prostedk, kter maj vyvolat inek odpovdajc ivlm a pispt k uzdraven. Homeopat zvyuje pomoc svch lebnch prostedk similia similibus curantur innost opanho ivlu, aby ohroen ivel uvedl se zetelem k jeho polarit do rovnovhy. Elektrohomeopat psob uplatnnm svch prostedk pmo na elektrick a magnetick fluidum, aby podle povahy onemocnn vyrovnal nleitm zeslenm tchto fluid rovn ivel, kter se stal disharmonickm. A tak sleduje kad lebn soustava jeden a t cl tj. poruenou ivlovou rovnovhu opt napravit. Znalost psoben ivl v tle dv magnetopatoyi ili magnetizrovi mnohem vt monost zashnout svmi silami zejmna tehdy, kdy je s to probudit v sob vdom elektrick nebo magnetick fluidum, zeslit je a dle analogickch zkon penst na onemocnlou st tla. Praktick strnce tto lebn metody vnuji v tto knize zvltn kapitolu. Tm by byly veker funkce tla dostaten objasnny. Kadou st tla ovlivuje dle analogie ivl jet ivel specifick, kter se projevuje v polarit t kter sti tla. Zajmav je skutenost, e v chodu, respektive v mechanizaci maj nkter orgny stdav z nitra navenek elektrick, a zven do nitra magnetick fluidum, kter pispv k tomu, aby chod a funkce v celkovm organizmu byly harmonick a analogick. U jinch orgn je tornu naopak: elektrick fluidum psob zvenku i do nitra a magnetick z nitra navenek. Znalost toho plovho zen nazv hermetick vda ""okultn anatomi tla". Znalost inku tto okultn anatomie je pro kadho zasvcence velmi dleit, chce-li sv tlo znt, ovlivovat a ovldat. V dalm popisuji okultn anatomii lidskho tla se zetelem k elektrickmu a magnetickmu fluidu, tedy v pozitivnm i negativnm rozsahu innosti. Z tchto vysvtlivek me zejmna magnetopat erpat velik uitek, nebo dle ohniska nemoci vol pro onemocnlou st tla bu elektrick nebo magnetick fluidum. I vem ostatnm me tato znalost jen prospt. HLAVA Pedn st hlavy elektrick, zadn magnetick. Prav strana magnetick, lev elektrick, vnitek elektrick.

OI Pedn i zadn st neutrln. Prav a lev strana elektrick. Vnitek magnetick. UI Pedn a zadn st neutrln, prav strana magnetick, lev elektrick. Vnitek neutrln. STA A JAZYK Pedn a zadn st neutrln, prav a lev strana rovn neutrln. Vnitek magnetick. KRK Pedn a zadn st magnetick. Prav strana magnetick, lev elektrick. Vnitek elektrick. HRUDNIK Pedn st elektromagnetick, zadn st elektrick. Prav strana neutrln, lev strana elektrick. Vnitek neutrln. BICHO Pedn st elektrick, zadn magnetick. Prav strana magnetick, lev elektrick. Vnitek magnetick. RUCE Pedn a zadn st neutrln. Prav strana magnetick, lev elektrick. Vnitek neutrln. PRSTY prav ruky Pedn a zadn sti neutrln. Prav a lev strana elektrick. Vnitek neutrln. PRSTY lev ruky Pedn a zadn sti neutrln. Prav a lev strana elektrick. Vnitek neutrln. NOHY Pedn a zadn sti neutrln. Prav strana magnetick, lev elektrick. Vnitek neutrln. MUSKY POHLAVNI D Pedn st elektrick, zadn st neutrln. Prav a lev strana neutrln. Vnitek magnetick. ENSK POHLAVN STROJ Pedn st magnetick, zadn st neutrln. Prav a lev strana neutrln. Vnitek elektrick. POSLEDN OBRATEL PTEE a KONENK Pedn a zadn sti neutrln, prav a lev strana neutrln, vnitek magnetick. Na zklad tto okultn anatomie si me zasvcenec sestavit klem typlovho magnetu dle poteby dal analogie. Alchymista z toho pozn, e je lidsk tlo opravdovm atantorem, v nm se viditeln odehrv nejdokonalej alchymistick proces, ono velik dlo, neboli pprava kamene mudr Cu. Tm by byla kapitola, pojednvajc o tle, ukonena. Netvrdm, e jsem vzal zetel na ve, avak s ohledem na ivly, na typlov magnet, ekl jsem o tle to nejdleitj a odhalil tajemstv Tetragramatonu, majcho vztah k tlu.

Hmotn svt (hmotn rove) V tto kapitole nehodlm popisovat hrubohmotn svt se zetelem k nerostn, rostlinn a zvec, nechci se t zabvat fyziklnmi kazy v prod, nebo jsme se o nich uili ji ve kole; nap. e je severn a jin tona, jak dochz k deti, co zpsobuje boui atd. Nastvajcho zasvcence budou tyto kazy zajmat mn a jist bude spe touit po tom, aby poznal hmotn svt pomoc ivl a jejich polarity. Nen tak teba se zvlt zmiovat o tom, eje na na planet ohe, voda vzduch a zem, nebo to je kadmu logicky myslcmu lovku jasn. Avak pece jen bude dobe, kdy nastvajc zasvcenec pozn pinu a innost vech ty ivl, aby jich mohl dle pslunch analogi jinch rovn sprvn pout. Jak je mono na zklad znalosti hrubohmotnch ivl navzat souasn styky s vymi svty, zstv vyhrazeno dalmu pojednn o praktickm vyuit magickch schopnost. Zatm je dleit vdt, e se na na zemi odehrv prce ivl nejjemnjm zpsobem prv tak, jako v lidskm tle. Sledujeme-li analogii k lidskmu tlu, pijdeme na to, jak utvoit k ivlm rovnobku a chtce nechtce musme uznat, e analogie k lidskmu tlu je oprvnn. Ke kapoic, ve kter hovom o tle. o ivotosprv a o funkcch ivl tle, zbv jen jet dodat, e zasvcenec, jen se nau manipulovat se zivly vjejich nejjemnj form, doke ji na vlastnm tle hotov zzraky. Ale nejen to; me potom tak prvem tvrdit, e v tomto smru nen nic nemonho. V zemnm principu psob krom ostatnch ivl tak typlov magnet se svou polaritou. Ohniv ivel m ve sv aktivit v prod kol ve oivovat a ve sv negativit prav opak, tedy ve rozkldat a niit. Vodn ivel m po aktivn strnce rovn budovat a po negativn niit. Vzdun ivel je se svou podvojnou polaritou v prod neutrlnm, vyrovnvajcm a udrovacm principem. Zemn ivel zdruuje v sob nsledkem sv specifick vlastnosti o kohezi ony dva hlavn ivly ohn a vody s neutrlnost vzduchu, take meme zemn ivel povaovat za nejhrubohmotnj. Jak jsem v kapitole o tle ji podotkl, vznikaj vzjemnm psobenm ohnivho a vodnho ivlu na zklad tch zkon, jako v tle dv zkladn fluida se vzjemnou innost a to elektrick a magnetick. Zmnn dva ivly d svmi fluidy ve hmotn na na zemi, ovlivuj veker chemick pochody vn i uvnit zem, v i nerost, rostlinstva a zveny. Z toho vyplv, e se elektrick fluidum nachz ve stedu a fluidum magnetick na povrchu na zem. Toto magnetick fluidum povrchu zemskho udruje ve hmotn, tkajc se soudrnosti (koheze), nehled k vlastnosti vodnho principu. Specifickou vlastnost kadho tlesa, zvislho na sloitosti ivlu je, e m kad pedmt se zetelem na elektrick fluidum urit zen, co jsou tak zvan elektronov kmity, kter k sob pitahuje veobecn magnetick fluidum hmotnho svta. Tuto pitalivost nazvme vhou. Vha je tedy kazem pitaliv sly zem. Znm nm pitalivost eleza a nikluje malm pkladem, vstinji eeno je vlastn jen napodobeninou toho, co se na na zemi dje ve velkm. To, co na na zemi znme jako magnetizmus a elektinu, je kazem typlovho magnetu, nebo jak vme, lze libovoln pemnit magnetizmus v elektinu a mechanickou cestou opt elektinu v mag netizmus. Pemovn jedn sly v druhou je vlastn ji alchymistickm nebo magickm pochodem, kter bhem doby tak zeveobecnl, e se v nm alchymie nebo magie ji nespatuje a pipisuje se tedy jednodue fyzikln vd. Na zklad toho vidme, e i zde je monost pouit typlovho magnetu a kad hermetik v dle zkon o problmu magnetizmu a elektiny, a to nejenom v tle, jak v kapitole eeno, nbr tak v hrubohmotnm svt, e to, co je nahoe, jest tak to, co je dole. Kad zavcenec, jen je schopen ut vech ivlovch sil neboli velkho tajemstv Tetragramatonu na vech rovnch, doke tak na naem hmotnm svt velk vci, kter v och nezasvcence budou platit za hotov zzraky. Pro zasvcence to vak zzraky nejsou. I nejvt zvltnost me na zklad znalosti zkon vysvtlit.

Na tto zde popsan zsad spov na na zemi vechen rst, veker zrn, vechen ivot a tak veker umrn. Zasvcenci je nsledkem toho tak jasn, e smrt neznamen rozpadnut v nic, nbr je pouhm pechodem z jednoho stadia do druhho. Hmotn svt vzeel z akickho principu, co je onen nm znm ter. A tento akick princip Svt tak d a udruje. Z toho jasn vyplv, e penos elektrickho a magnetickho fluida je pvodcem vech vynlez, kter se tkaj penosu do dlky terem, jako nap. rdio, telegrafie, telefonie, televize a budou pvodcem i vech ostatnch vynlez, kter jet budoucnost pomoc elektrickho a magnetickho fluida v teru objev. Avak zkladna a zkony byly, jsou a zstanou vdy tyt. O samotnm psoben jednotlivch magnetickch a elektrickch fluid na hmotn rovni by se dala napsat objemn kniha s velmi poutavm obsahem. Avak vnmav ten, kter se rozhodne jt cestou zasvcen a nenech se z n dnmi vlivy odradit, pozn sm nejrznj variace sil a vlastnost. Vynaloenm silm zsk poznn, kter ho za ve tde odmn. DUE (ASTRALNI TLO) Jemnjmi ivlovmi kmity, elektrickm a magnetickm fluidem ivlov polarity povstal vlastn lovk; due pak z akickho principu neboli z nejjemnjch kmit teru. Tak, jako ve hmotnm tle psob funkce ivl, je tomu stejn s funkcemi due, ili tak zvanho tla astrlnho. Due je spojen a srostl s tlem pomoc typlovho magnetu ajeho specifickch vlastnost. Splynut se stv analogicky k tlu elektromagnetickm vlivem ivl. Prci ivl, tzv. elektromagnetick fluidum due, nazvme mluvou zasvcenc astrln matric neboli ivotem. Tuto astrln matrici i elektrick fluidum due nelze ztotonit s aurou, o kter p okultist a ke kter se jet vrtm. U astrln matrice nebo u elektrickho ftuidajde o pojtko mezi tlem a du. Ohniv princip zastv i v dui funkci budovatelskou, vodn princip funkci oivovac, vzdun princip vyrovnv a zemn princip se star o spojitost, rst a udrovn. Astrln tlo m tyt funkce jako tlo hmotn. Clovkuje dno pt smysl, kter odpovdaj pti ivlm. Tchto smysl pouv astrln tlo neboli due k tomu, aby pomoc tlesnch smysl pijmala vlivy fyzickho svta. Toto vnmn a zamstnvn onch pti smysl prostednictvm astrlnho a hmotnho tla se dje nam nesmrtelnm duchem. Pro je duch nesmrteln, vysvtluji v dalm obsahu. Bez innosti ducha v dui by se astrln tlo stalo neivm a rozloilo by se na sv soustky. Protoe by duch bez pomoci due nemohl psobit, je tud astrln tlo stediskem vech vlastnost nesmrtelnho ducha. Podle vvinu a zralosti m rozlin elektrick nebo magnetick fluidick chvn, kter se v dui znateln projevuje tymi druhy povahy. Dle toho, jak ivel pevld, rezeznvme povahu cholerickou sangvinickou melancholickou a flegmatickou. Cholerick povaha vyvr z ohnivho ivlu, sangvinick povaha ze ivlu vzdunho, melancholick z vodnho ivlu a flegmatick ze ivlu zemskho. Dle sly a chvn zmnnho ivlu se projevuje v rznch vlastnostech tak sla a expanze fluidickho kolsn. Kad z tchto ty, povahu lovka urujcch ivl, m po aktivn strnce ve dobr neboli dobr vlastnosti a po pasivn strnce ve opan, tedy vlastnosti negativn. Nen zde mono uvst pesn sestaven innosti vech ivl. Pro nastvajcho zasvcence bude lpe, kdy vlastn meditac postupem asu objev dal inky sm. Na cest k zasvcen to m i svj zvltn vznam. V dalm uvedu pouze nkter pklady:

Cholerick povaha m ve sv aktivn polarit tyto dobr vlastnosti: aktivnost, horlivost, naden, odvahu, rozhodnost, slu tvoivosti, smlost, snaivost atd. V negativn polarit jsou to: hdavost, nemrnost, podrdnost, pud ve zniit, vnivost, rlivost, ravost atd. Sangvinick povaha m po strnce aktivn: bdlost, bezstarostnost, dobrosrdenost, dvivost, hbitost, jasnost, lehkost, neodvislost, obratnost, optimismus, pli, pronikavost, radost, usmvavost atd. Po strnce negativn: klevetivost, mazanost, nedostatek vytrvalosti, nepoctivost, pomlouvanost, povdavost, promnlivost, urlivost, zchytralost, vanivost atd. Melancholick povaha se ve sv aktivit projevuje: dvivost, horoucnost, chpavost, klidem, milosrdenstvm, oddanost, odpoutnm, poddajnost, schopnost meditan, skromnost, soucitem, ctou, vnost, vroucnost, zahloubanost, zvnitnnm atd. V negativit: lenost, lhostejnost, nepoddajnost, nesmlost, netenost, sklenost atd. Flegmatick povaha m po aktivn strnce tyto dobr vlastnost: clevdomost, dochvilnost, dkladnost, dslednost, neomylnost, obezetnost, odolnost, odpovdnost, opatrnost, pevnost, rezervovanost, soustednost, spolehlivost, stzlivost, svdomitost, ctu, vnost, vcnost, vytrvalost atd. Po negativn strnce jsou to: fdnost, ledabylost, lenivost, lhostejnost, mlomluvnost, nedochvilnost, nesvdomitost, plachost, pohrdlivost, tkopdnost atd. Vlastnosti ivl jsou dle toho, kter z nich pevldaj, zkladnou povahy lovka. Intenzita zmnnch, navenek se projevujcch vlastnost, zvis na polarit tj. na elektrickm a magnetickm fluidu. Celkov vliv povahovch ink zpsobuje navenek urit zen, kter se odborn nazv aurou. Tuto auru nelze zamovat s astrln matric, jeto je mezi obma velik rozdl. Astrln matrice je pojtkem mezi tlem a du, kdeto aura je zen ivlovch ink, projevujcch se aktivn nebo pasivn v rznch vlastnostech. Toto zen vyvolv v cel dui uritou vibraci, kter m pak sv zvltn zabarven. Toto zabarven umouje zasvcenci vidt astrlnm zrakem svou vlastn auru auru jinch bytost. Prav jasnovidec me potom dle rozpoznan aury zjistit u kadho nejen zkladn povahu, ale vid i inek, respektive polaritu duevnch kmit, kterou me ppadn i ovlivnit. O tomto nmtu hovom jet podrobnji ve zvltn kapitole o introspekci. Temperament lovka ovlivuje jeho povahu a oboj tvo jeho celkov vsledek zen due ili auru. Obrazy velkch zasvcenc a svatch maj zpravidla svatoz, kter je toton s aurou, zde popsanou. Krom povahy, temperamentu a prce elektromagnetickho fluida m astrln tlo jet dv sdla v mozku. Ve velkm mozku se nachz normln vdom a v malm mozku opak normlnho vdom tj. podvdom. Jejich funkce popisuji ble v kapitole o duchu. Jak jsem ji ekl,je due prv tak jako tlo rozdlena podle ivl. Duevn funkce, sly a vlastnosti maj i v dui urit, vem ivlm obdobn stedis ka, kter indick filozofie nazv lotosy. Probouzen tchto lotos se v indick nauce nazv Kundalini-Yogou. Tato stediska neboli lotosy nehodlm podrobn popisovat, protoe se o nich me kad dost v pslun literatue. Zmiuji se o nich proto jen letmo: Nejspodnj stedisko, zvan Mladhra neboli zemn stedisko, se nachz v nejspodnj sti due. Dal, tj. vodn stedisko je v okol pohlavnch orgn ajmenuje se dle indick terminologie Svadhistna. Stedisko ohn, jako sted due, je v okol pupku a m nzev Manipra. Stedisko vzduchu, jakoto vyrovnvajcho ivlu, je v okol srdce a m nzev Anhta. Stedisko teru neboli akckho principu nutno vidt v krku a m nzev Viudha.

Dal stedisko a to vle, rozumu a intelektu m nzev Ajna (ti ada) a nachz se mezi obom. Nejvy - bosk stedisko - je tisciplten lotos Sahasrra pod temenem hlavy, z nho prt a jsou ovlivovny sly vech ostatnch lotos. Od nejhoejho, nejvyho centra ponaje, probh podl ptee a do nejspodnjho zemnho stediska jakoby prchodem tzv. Suumna - neboli nm ji znm akck princip. Ten m za kol spojovat a usmrovat vechna ostatn stediska. O probuzen had sly v jednotlivch stediscch hovom jet v dalm pojednn. Popis due m pedevm objasnit souvislost ivl v n spolu s jejich podvojnou polaritou. Z toho meme pozorovat, jak tlo i due a jejich psoben ije a pracuje, jak jejich rozloen podlh nezmnitelnm zkonm typlovho magnetu, tj. tajemstv Tetragramatonu, ktermi se tak d. Paklie budouc zasvcenec ve sprvn a pozorn uv, zsk jasn pehled nejen o funkcch tla, ale io dui a me si dle pra-zkon o vzjemnm psoben uinit jasnou pedstavu. ASTRALNI ROVE O tto lze ci, e plat mnohdy za tvrtou dimenzi. Nevyla vak z onch ty ivl, nbr je uritm stupnm hustoty akickho principu, tedy veho toho, co se a dosud ve hmotnm svt odehrvalo, co se prv dje a v budoucnu bude jet dt' dle co m svj pvod, svj smr a svoji ivotn jsoucnost. Jak ji bylo eeno, je akav nejjemnj form nm znm ter, v nm se krom jinho pohybuj a elektrick a magnetick kmity. Astrln rove je tedy tak sfrou vibrac, ve kter m svj pvod svtlo, zvuk, barva a rytmus, zkrtka vechen ivot ve vem stvoenm. Jeliko je aka pvod veho byt, zrcadl (odr) se v n samozejm tak ve to, co ji bylo stvoeno, co se v ptomn dob prv tvo a co se v ptch dobch bude jet vytvet. V astrln rovni se zejm jev emanace vnho, co nem potku ani konce aje proto bez asu a prostrou. Zasvcenec, kter se v tto rovn vyzn, me zde nalzt ve, atje to minul, ptomn i budouc. Dosah a pojet toho veho zvis na stupni jeho dokonalosti. Tm vechna nboenstv, vichni okultist a spiritist rozum pod astrln rovn "onen svt". Pro zasvcence tento vraz neplat a on se proto tak smrti neboj, nebo je mu tento pojem ciz. Jestlie se rozkladnou prac ivl nebo nhlm peruenm astrln matrice, kter je pojtkem mez hmotnm a astrlnm tlem, uvoln, nastane stav, kter se sice veobecn pokld za smrt, je ale ve skutenosti pouhm pechodem z tohoto svta do astrln rovn. Na zklad tohoto zkona nem zasvcenec ze smrti strach: dobe v, e nepjde do neznma. Zvldnutm ivl me krom mnoha jinho uvolnit tak astrln matrici a doshnout tm spontnnho odlouen astrlnho tla od hmoty. Tmto zpsobem me pak se svm astrlnm tlem vyhledat nejodlehlej msta, me se pohybovat v nejrozmanitjch rovnch apod. Tm se mohou kladn vysvtlit veker tvrzen o nkterch svatch, kte byli vidni souasn na nkolika mstech. Astrln rove m rzn druhy obyvatel. Pedn jsou to due zemelch, kter se dle sv duchovn zralosti zdrujv uritm stupni hustoty. Rzn nboenstv ho maj za nebe nebo peklo, ovem pro zasvcence je to pouh symbolika. m dokonalej, lechetnj a ist bytost je, tm ist ajemnjje stupe hustoty, v nm me pebvat. Jej astrln tlo se pozvolna rozpout a bytost se pizpsob kmitm onoho stupn, respektive se s nm ztoton. Jak vidme, zvis toto ztotonn na zralosti a duchovnm zdokonalen, kterho bytost doshla ve svt hmotnm. Krom toho je astrln rove obvna jet celou adou jinch bytost, z nich zde uvdm jen nkolik. Jsou to nap. tzv. elementrov; bytosti s jednou nebo jen omezenm potem vlastnost, podle toho, jak ivlov kmity pevldaj. Tito elementrov se udruj tout vibrac, kterou lidsk bytost vysl do astrlu. Jsou mezi nimi i tac, kte doshli uritho stupn inteligence.

Tch pak obyejn pouvaj mgov, aby prostednictvm tchto nich sil ukjeli sv sobeck choutky. Jinm druhem astrlnch bytost jsou tzv' larvy, kter astrln matrice intenzivn citovou mylenkou vyvol vdom, i nevdom v ivot. Nejsou to pm bytosti, nbr pouh tvary, kter udruj pi ivot vn animlnho svta aje se zdruj na nejnim stupni astrln rovn. Pud sebezchovy je vhn do blzkosti lid s takovmi vnmi, kter tmto tvarm vyhovuj. Pmo nebo nepmo usiluj o to, aby probudily a rozntily v lovku dmajc pudy. Poda-li sejim strhnout lovka k takov vni, kter jim vyhovuje, iv, udruj a posiluj se zenm, kter vyvol v lovku ve. lovk zaten mnoha vnmi jev nejni sfe sv astrln rovn pmo obklopen etou takovch larev. Boj s nimi je urputn a v magii tvo p ovldn ivl svzelnou pekku. O tom vak jet podrobnji v kapitole o introspekci. Krom toho jsou zde jet elementrov a larvy, kter meme utvoit magickou cestou. O tom rovn vce v praktick sti tohoto dla. Musme se jet zmnit o jednom druhu bytost, s nimi se zasvcenec asto setk na astrln rovni a to o bytostech onch ty istch ivl. V ohnivm ivlu jsou to Salamandi, ve vzdunm ivlu jsou to Sylfy, ve vodnm ivlu jsou to Rusalky neboli Undiny a v zemnm ivlu jsou to Trpaslci nebol gnmov. Vechny tyto bytosti jsou takka spojkou mezi astrln rovn a pozemskmi ivly. Jak navzat styk s tmito bytostmi, jak je ovldat, eho veho meme jimi doshnout, se ten dote rovn v praktick sti tohoto dla, kter vnuji zvltn kapitolu nazvanou "Magie ivl". Je jet ada jinch bytost, jako satyrov, lesn nky, vodn muci atd., o kterch by se dalo mnoho hovoit. I kdy to zn jako bchorka, v astrln rovni jsou to prv takov skutenosti, jako u vech pozemskch bytost. Jasnovidn oko zasvcence je vid vechny, me kdykoliv s nimi navzat styk, m je kad pochybnost o jejich existenci pedem vylouena. Proto mus budouc zasvcenec nejdve doshnout zralosti, mus se nauit zkoumn, aby si o vem mohl sm uinit sprvn sudek. DUCH Jak ji bylo eeno,je lovk stvoen podle obrazu boho a sestv z tla, due a ducha. Pedchzejc kapitoly ns pouily o tom, e tlo a due jsou pouhm obalem, neboli odvem ducha ajsou tedy pomjejc. Je tud pouze duch nesmrtelnou st a vrnm obrazem bom. Nen snadn rozebrat a popsat vhodnmi slovy nco boskho, nesmrtelnho, nepomjejcho. Ale i zde meme jako u kadho problmu vzt na pomoc kl typlovho magnetu. Z nejvy prapiny (aki), z prazdroje veho byt, z duchovn praltky vzeel duch, duchovn J se tymi specifickmi ivlovmi vlastnostmi, kter nle nesmrtelnmu, podle obrazu boho stvoenmu duchu. Ohniv princip, tj. impulzivn st tvo vle. Vzdun princip se projevuje v intelektu (rozumu). Vodn princip se projevuje v ivot, respektive v pocitu, a zemn princip, jakoto spojka vech t ivl, ve vdom J. Tyto tyi praivly jsou zkladnou vech ostatnch vlastnost ducha. Typick st ptho tj. terickho principu (aki) se ve svm nejvym aspektu projevuje ve ve a v nejni, takka v nejjemnj form,v pudu sebezchovy. Kad z onch ty zde jmenovanch ivlovch princip m pesn dle zkona analogie polarity jet mnoho aspekt jak po strnce pozitivn, tak i negativn. Vechny dohromady tvo ono "J" neboli DUCHA.

Tak meme nap. moc, slu a ve pipsat ohnivmu principu; pam, schopnost posuzovac a rozliovac principu vzdunmu; svdom a intuic st vodn; sobectv, pud sebezchovy a rozmnoovac, zemn st ducha. Zabralo by mnoho msta, kdybychom chtli uvst vechny kvality ducha se zetelem k ivlm. Budouc zasvcenec si je me bedlivm studiem a hlubokou meditac s ohledem na zkonitost analogie typlovho magnetu zjistit. Je to prce vdn, kter by nikdy nemla zstat bez povimnut, protoe poznn a ovldn ivl zaruuje spch a pin dobr ovoce. V kapitolch o tle, dui a duchu jsem vylil lovka vjeho dokonal form. kovi mus bt j jasn, jak dleit jev zasvcen azejmnav magick a mystick praxi, ba ve vech tajch, dokonal znalost vlastnho malho univerza. Vtina spisovatel tuto nejdleitj st, tuto zkladnu vynechv, bu z naprost neznalosti nebo z jinch pdnch dvod. MENTLN ROVE Tak, jako m tlo svou pozemskou a astrln tlo neboli due svou astrln rove, m i duch svou vlastn sfru, tak zvanou mentln rove. Je to sfra ducha se vemi jeho silami. Ob rovn, jak hmotn tak i astrln, vznikly psobenm onch ty ivl z aki neboli z principu piny on sfry a i mentln rove spov na te bzi a vyla rovn z akckho principu ducha. Prv tak, jako duch tvo v sob nleitou prac typlov magnet a projevuje analogicky s astrlnm tlem navenek sv elektromagnetick fluidum nsledkem psoben ivl jakoto prvodn zjev sv polarity, je tomu u mentlnho tla v mentln neboli duchovn rovni. Astrln tlo tvo nsledkem elektromagnetickho fluida astrlnho svta astrln matric, tzv. astrln d. Stejn je tomu u elektromagnetickho fluida mentlnho svta, kter tvo mentln matrici, poutajc mentln tlo na astrln. Tato mentln matrice neboli d, tzv. mentln hmota, je nejsubtilnj formou aki, kter d a udruje innost ducha v astrlnm tle. Tato ment~ln hmota je rovn elektromagnetick a je vodtkem mylenek a pedstav k vdom ducha, kter je pomoc astrlnho a hmotnho tla uvd v innost. Mentln matrice, neboli mentln d,je se svm dvouplovm fluidem nejjemnj ltkou, kterou si v tle meme vbec pedstavit. Sfra mentln je zrove sfrou mylenek, majcch svj pvod ve svt pedstav, tedy v ake ducha. Kad mylence pedchz zkladn idea, kter podle sv povahy pijm urit tvar ajako mylenkov forma nebo plastick obraz se dostv terickm principem neboli mentln matric k vdom J. lovk sm nen tedy pvodcem mylenek, nbr pvod kad mylenky musme hledat v nejvy akick sfe mentln rovn. Duch lovka je podle situace, ve kter se nachz, takka pijmaem, je antnou mylenek ze svta idej. Jeliko je svt idej ve ve vem, pochz kad nov mylenka, kad nov vynlez, zkrtka ve, co se lovk domnv, e sm ze sebe vytvoil, z tohoto svta idej. A pjem novch mylenek zvis na postoj a zralosti ducha. Kadou mylenku ovld naprosto ist ivel, zejmna tehdy, jde-li o mylenku s abstraktn idej. M-li ale mylenka vce kombinac ze svta idej, psob v n vce ivl, co se projevuje tvarem i zenm. Pouze abstraktn mylenky maj ist ivly a tak ist plov zen, jeto pochzej z jedn ideje pmo ze svta pin. Z tchto poznatk vidme, e jde o psoben ist elektrickch, ist magnetickch, indiferentnch a neutrlnch mylenek. Kad z nich m zcela podle ideje v mentln rovni svou vlastn formu, barvu a zen (vibraci). typlov magnet ducha uvd mylenku k vdom, kter j d dle a k samotnmu uskutenn. Kad na hmotnm svt utvoen vc m proto mylenkou a vdomm ducha ve svt idej svou pinu a pochopiteln se zde i odr. Nejde-li pmo o abstraktn ideu, me se uplatnit vce mylenkovch tvar. Takov mylenky jsou potom bu

elektrick nebo magnetick i elektromagnetick, podle toho, kter ivlov vlastnost v mylence pevld. Hmotn rove podlh asu a prostoru. Astrln rove, sfra pomjejcho nebo promnitelnho ducha, je vzna na prostor a mentln rove je bez asu a prostoru. Tot plat o vekerch vlastnostech ducha. Pouze pojet mylenky v astrlnm tle potebuje urit asov rozpt, protoe spojovac pska astrln a hmotn matrice je ve spojitost vzna na as a prostor. Chod mylenek je podmnn zralost ducha aje proto u kadho lovka jin. m je lovk zralej, m duchovn vysplej, tm rychlej je chod jeho mylenek v duchu. I mentln rove m, stejn jako astrln, sv obyvatele. Vedle mylenkovch tvar jsou to pedevm zemel, jejich astrln tla se na zklad jejch zralosti psobenm ivl ji rozloila, take dle stupn dokonalosti mohou obvat jim pien oblasti mentln rovn. Mentln sfra je krom toho tak sfrou elementl. To jsou bytosti, kter lovk utvoil neustlou intenzvn mylenkou, a ji vdom nevdom. Bytost elementln nen jet natolik zhutna, aby si mohla astrln obal sama utvoit nebo jej pijmout. Psob proto v duchovnm svt. Rozdl mez mylenkovm tvarem a elementlem vz v tom, e mylenkov tvar pozstv z vce ide. Elementl naproti tomu m uritou dvku vdom, tud pud sebezchovy, avak od ostatnch mentlnch ivoich se podstatn neli, ba naopak me mt tot zabarven, jako tvar mylenkov. Zasvcenci asto pouvaj tchto elementlnch bytost. Jak meme takov elementl utvoit vdom, jak ho meme udrovat a upotebit k uritm elm, popisuj v praktick st tto knihy. O mentln rovn bych mohl jet mnoho ci, zejmna o zvltnch specifickch vlastnostech jednotlivch bytost. Pro povzbuzen k prci a pro objasnn mentln rovn v hrubch obrysech jist toto ve posta. PRAVDA Zanechme nyn na chvli mikrokosmu, tedy lovka s jeho pozemskou, astrln a mentln du a vnujme se jinm problmm, kter mus budouc zasvcenec rovn dokzat sprvn rozlutit. Je to pedevm problm pravdy, s nm se ji leckter filozof astokrt zabval a ani my nezstaneme tohoto kolu ueteni. Na tomto mst probereme pouze ony pravdy, ojejch znalosti musme mt jasnou pedstavu. Pravda zvis na poznn kadho jednotlivce. A jeliko nemme vichni jedno a tot poznn, nememe tak problm pravdy zeveobecnit. Kad jednotlivec m dle zralosti a poznn, je-li jeho mysl poctiv, ze svho hlediska svou vlastn pravdu. O absolutn pravd me vak hovoit pouze lovk, jen zn a ovld absolutn zkony makro- i mikrokosmu. Urit aspekty pravdy uznv zajist bez rozdlu kad. Nikdo nebude pochybovat nap. o ivot, vli, pamti a rozumu ajist ho tak nenapadne, aby tato fakta popral. dn prav zasvcenec nebude nikomu, kdo nen dostaten zral, vnucovat svou pravdu, protoe by byla chpna zase jen z individulnho hlediska jednotlivce. Bylo by proto bezeln hovoit s nezasvcenci o vych pravdch, nejde-li ovem o takov lidi, kte k tmto pravdm spj tj. zanaj pro n uzrvat. Ve ostatn by bylo profanac a z magickho hlediska nesprvn. Kad nech db slov velikho Mistra kesanstv, kter zn "Nehzejte perly svinm!" K pravd nle t schopnost rozliovat sprvn vdn od moudrosti. Vdn je ve vech odvtvch lidsk innost zvisl od zralosti, dle na vn mac schopnosti ana inteligenc rozumu a pamti bez ohledu na to, jak a m jsme sv vdomosti obohacovali, zda tenm nebo jinmi zkuenostmi. Mez vdnm a moudrostje ohromn rozdl a mnohem snze se zskv vdn neli moudrost; tato nen nijak zvisl na vdn, akoliv je oboj do jist mry identick. Zdroj moudrosti je v Bohu, tedy v principu piny (v ake), ve vech rovnch hmotnho, astrlnho a mentlnho svta. Moudrost nezvis ani na rozumu ani na pamti, nbr na zralosti, istot a dokonalosti

kadho jednotlivce. Moudrost meme povaovat tak za vvojov stupe vlastnho J. Dospvme tud k poznn nejen rozumem, nbr pevn intuic nebo inspirac. Stupe moudrost uruje tedy vvojov stupe lovka. Tm vak nen eeno, e mme vdn zanedbvat, naopak, vdn a moudrost mus dret stejn krok. Zasvcenec bude proto vdy dbt na to, aby spl kupedu jak ve vdn, tak i v moudrosti, nebo ve vvoji nesm ani jedno ani druh pokulhvat. Jde-li vdn a moudrost ve vvoji ruku v ruce, je zasvcenci dna monost pochopit veker zkony mikro- i makrokosmu nejen z hlediska moudrosti, ale i po intelektuln strnce, tedy dvouplov, dle je poznat a upotebit pro vlastn rozvoj. Z cel t ady zkon jsme se s jednm zkonem seznmili ji na vech rovnch a to s prvnm hlavnm klem, s tajemstvm Tetragramatonu nebol typlovho magnetu. Jeliko je to kl univerzln, je mono jej upotebit k een vech problm, vekerch zkon, pro kadou pravdu, zkrtka pro ve, za pedpokladu, e zasvcenec v, jak m kle sprvn pout. Bhem svho vvoje a zdokonalen v hermetick vd pozn jet rzn aspekty tohoto kle, jejich nemnitelnou zkonitost se nau uznvat. Nebude tpat v nejistot a ve tm, nbr bude tmat v ruce svtlo, kterm proraz kadou nevdomost. Nech toto krtk pojednn posta budoucmu zasvcenci k tomu, aby vdl, jak postoj mus k problmu pravdy zaujmout. NBOENSTV Nastvajc zasvcenec bude vyznvat univerzln nboenstv. Pozn, e kad nboenstv m sv svtl stinn strnky. Nejlep z nich ponech pro sebe a slabin si nebude vmat. Nemus samozejm vyznvat kad nboenstv, ale ke vem bude mt nleitou ctu, nebo kad nboenstv m svj vlastn bosk princip, a ji jde o nboenstv kesansk, buddhistick, mohamednsk jin. Svmu nboenstv zstane zsadn vrn. Oficiln dogmata sv crkve ho vak neuspokoj a proto se vynasna vniknout hloubji do boho stnku, co je tak elem zasvcovn. Kad mg si na zklad univerzlnch zkon utvo svj vlastn univerzln nzor, v nm bude vidt prav nboenstv. Pozorovnm dospje k nzoru, e kad crkevnk bude, nehled k slabostem, prohlaovat svou crkev vdy za nejlep ze vech. Kad crkevn pravda je relativn a jej pochopen zvis na zralosti jednotlivce. Proto ponech zasvcenec v tomto ohledu kadmu jeho pesvden, nebude nikomu sv vlastn pesvden vnucovat, nikoho kritizovat anebo dokonce odsuzovat. Fanatiky nebo ateisty ve svm nitru nanejve polituje, ani by to dal najevo. Kad nech se dr toho, v co v, co ho in astnm a spokojenm. Kdyby kad dbal tto zsady, nevldla by ani nenvist, ani crkevn rozepe. Nebylo by dvodu k rozdlnosti nzor a vechny duchovn smry by svorn vedle sebe prospvaly. Jinak je tomu ovem tehdy, kdy hledajc, kterho nemohly uspokojit ani materialismus ani dogmata, tou po duchovn potrav a obrac se pmo k zasvcenci o radu a vysvtlen. V takovm ppad je zasvcenec povinen poskytnout hledajcmu dle stupn chpavosti nleit vysvtlen. Zasvcenec a pak neet ani asu ani nmahy, aby poskytl hledajcmu sv duchovn poklady a vedl ho ke svtlu. BH Ji od pradvna vil lovk v nco vyho, nadsmyslovho, v nco, co zbooval, nepihleje k tomu, zdali lo o zosobnnou nebo smylenou boskou pedstavu. Co nemohl pojmout a pochopit, pipisoval vdy vy moci. Takto vznikla bostva celch nrod, dobr i zl (dmoni). Bhem rznch dob dolo k uctvn boh, andl, demiurg, dmon a duch, co vesms odpovdalo mentalit jednotlivch nrod, bez ohledu na to, zda uctvan ili skuten i jen v pedstav.

Vvoj lidstva snil poet vybjench bostev, zejmna tehdy, kdy vda objasnila rzn kazy,kter dve byly pipisovny vhradn bohm. Kdyby z historie nrod mly bt uvedeny vechny jednotlivosti boskch idej, bylo by teba popsat cel svazky. Podvejme se na boskou ideu z magickho hlediska. Pro prmrnho lovka je bosk idea oprn bod jeho ducha, aby nebyl v nejistot nebo se neztrcel. Proto mu jeho Bh zstane vdy nepochopiteln a nepedstaviteln. Jinak je tomu u mga, jen zn svho Boha ve vech aspektech. Nespokoj se s pouhm uctvnm, ale jeliko v, e byl stvoen podle obrazu boho aje tedy st Boha, vid svj nejvy idel, svou svatou povinnost a svj nejvzdlenj cl v splynut s Bohem, tou se stt Boho-lovkem. Vzestup k tomuto vzneenmu cli popisuji v dalm obsahu. Syntza splynut s Bohem spov ve vvinu bosk ideje od nejniho stupn ponaje a k nejvym natolik, a dojde ke spojen s Univerzlnm. Kad m pak na vl, buto se vzdt sv individuality nebo sji ponechat. Takov velikni se obyejn vrac na zem s uritou svatou lohou neboli mis. Na vzestupu je zasvcen mg zrove mystikem. Avak p splynut, chce-li se vzdt sv individuality, se dobrovoln rozplyne, co mystick terminologie nazv mystickou smrt. Z toho je zejm, e skuten zasvcen nein rozdlu mezi mystickou a magickou cestou. Jde jen ojedin prav zasvcen, kter oba pojmy spojuje, na rozdl od vtiny mystickch a duchovnch smr, kter se meditovnm nebo jinmi duchovnmi smrnicemi zabvaj hned s nejvymi problmy, ani by proly nimi stupni. Je to prv takov, jako kdyby se nkdo chopil hned univerzitnho studia bez pedchoz nvtvy elementrnch td. Nsledky takovho jednostrannho kolen jsou v nkterch ppadech velmi neblah a dle zaloen jednotlivce nkdy dokonce drastick. Omyl vz v tom, e vtina studijnho materilu pochz z Orientu, kde hmotn a astrln svt plat za mayu (svt klamu) a nen mu vnovna nleit pozornost. Na jednotlivost zde nemohu upozornit, protoe by toto tma znan pekroilo rmec dla. Pi plnovitm postupnm vvoji neteba se obvat uklouznut. Rovn tak nespch a neblah nsledky jsou pedem vyloueny, nebo vvin se dje pomalu, ale jist. Nezle na tom, jak pojem Boha zasvcenec zvol, zda Krista, Buddhu, Brhhmu, Allaha nebo jinho, to je jeho individuln zleitost. P zasvcovn jde pedevm o ideu. Mystik se ve sv pedstav bude pibliovat Bohu velskou. Jogn sleduje ponejvce t jeden bosk aspekt a to: Bhakti-jogn jde cestou lsky a oddanosti, Radja (ti rda) a Hatha-jogn cestou ovldn a vle, Djnana-jogn (ti dna) cestou moudrost a poznn. Pozorujme z magickho hlediska boskou ideu na zklad ty ivl, tzv. Tetragramatonu tj. Nevyslovitelnho, Nejvyho. Principu ohn pipad vemohoucnost a vesla. Vzdunmu principu moudrost, istota a jas, z eho vychz univerzln zkonitost. Vodnmu principu nle lska a vn ivot. Zemnmu principu vudyptomnost, nesmrtelnost a tud vnost. Tyto tyi aspekty tvo nejvy bostv. Cestu k tomuto nejvymu bostv musme prakticky nastoupit od nejni rovn, abychom v sob doshli uskutenn Boha. astn je ten, kdo toho doshne jet v tomto ivot. Nech se nikdo nelek nmahy, nebo kad jednou dojde k cli. ASKEZE Odjakiva se ve vech nboenstvch, sektch, duchovnch smrech a kolnch soustavch klade velik draz na askezi. V nkterch orientlnch soustavch hrani askeze s nezdravm fanatizmem, kter na zdrav natropil j mnoho kod. Umrtvovn masaje, veobecn vzato, prv tak jednostrann, jako kdybychom se starali o vvin pouze jedn sti lidskho tla a druhou mysln zanedbvali. Slou-li askeze tlu jako dieta, aby zbavila tlo rznch usazenin a jinch neistot, dle aby odstranila nemoc a vyrovnala disharmonie, pakje zcela na mst. Jinak se ale musme vyhnout jakmukoliv pehnn. Kdo mus fyzicky tce pracovat, nein dobe, kdy tlu odpr potebn ltky jen proto, e se soukrom zabv jgou nebo mystikou. Takov extrmnosti mus nevyhnuteln pokodit zdrav.

Vegetarinstv, pokud neslou jako prostedek vc, nap. rovn k odstrann usazenin v tle, nen pro duchovn pokrok a pro duchovn vvin bezpodmnen nutn. Doasn vysthn se masitch jdel vyaduj ppravn prce nkterch magickch operac a to jen na uritou dobu. Tot plat o zdrenlivosti v pohlavnm ivot. Mylenka, e pojdnm zvecho masa pjm tlo i zvec vlastnost, je nerozumn a mohla vzniknout jen v takovm duchovnm smru, kter nezn dokonalost prazkon. Mg takovm mylnm nzorm nevnuje pozornost. Pro magcko-mystck vvin mus mg dodrovat pouze stdmost v pit a v jdle a mus vst rozumnou ivotosprvu. Pesn smrnice zde nememe urit, nebo magick ivotosprvaje u kadho zcela individuln. Kad mus vdt nejlpe sm, co mu svd a co mu kod ajeho svatou povinnost je udrovat ve vem rovnovhu. Rozeznvme ti druhy askeze a to: 1) duchovn ili mentln 2) duevn i astrln a 3) tlesnou i materiln askez. Prvnmu druhu askeze nle kze mylenky, druhmu zulechovn due, ovldn vn a pud a ted druh askeze sleduje souladnost tla, stdm a pirozen ivot. Bez tchto t zpsob askeze, kter je nutno vyvjet soubn, nen sprvn magick vzestup mysliteln. Zdn z tchto zpsob nesm bt zanedbn, dnmu nesm bt dna pednost, nem-li vvin bt jednostrann. Na praktick provdn upozoruji v uebn soustav tto knihy. Dve ne ukonm teoretickou st, kter tvo teoretickou zkladnu, doporuuji kadmu, abyj neproel jen letmo, ale usilovnm pemlenm a nleitou meditac si ve uveden osvojil tak, a se to stane jeho majetkem. Nastvajc mg pijde k poznn, e v jednotlivch rovnch je prce ivl podmnkou ivota. Je samozejm, e sly pracuj a psob jak v malm, tak i ve velkm, v mikrokosmu i v makrokosmu, v doasnm i ve vnm. Z tohoto poznn nen smrt v pravm slova smyslu, nbr podle prazkon ije ve dle, mn a zdokonaluje se. Mg se proto smrti neboj, nebo fyzick smrt je pouze pechodem do daleko jemnj sfry, do tzv. astrln sfry, odtud do duchovn rovn atd. Mg nev proto ani v nebe ani v peklo. Na tto pedstav lp kn nejrznjch nboenstv, aby udreli sv vc. Jejich morln kzn slou k tornu, aby vyvolvali bze ped peklem a oistcem a slibovali morln dobrmu lovku nebe. Pro prmrnho lovka, pokud je nboensky zaloen, m i tento nzor sv dobr strnky, alespo se ze strachu z pekla vynasna zstat dobrm. Mgovi vak slou morln zkony k tornu, aby dui a ducha zulechoval. Jenom ve zulechtn dui mohou univerzln sly psobit, zejmna tehdy, kdy tlo, due a duch jsou stejnomrn koleny a vyvinuty. "ST II.~ Zasvcovn druh - praktick Vnujme se nyn praktick strnce zasvcovn. Stle si musme uvdomovat, eje teba kolit tlo, du i ducha stejnomrn, jinak by nebylo mono doshnout magick rovnovhy a tak by nebylo mono j udret. Na nebezpe jednostrannho kolen jsem drazn upozornil ji v teoretick st. Ve vvinu nespchejme, nebo ve vyaduje svj as. Trplivost, vytrvalost a houevnatost jsou zkladnmi podmnkami vvoje. Usil, kter k svmu vvinu vynalome, se mnohokrte vyplat. Kdo chce kret magickou cestou, nech si svat slb, e bude pravideln cviit. K svm blinm bume vdy laskav, pvtiv a shovvav, za to vak neprosn a psn vi sam sob. Bez dodrovn tchto pravidel bychom v magii neprospvali. Nikoho nekritizujme a neodsuzujme. Dbejme pedevm toho, abychom mli vdy isto ped vlastnm prahem. Do sv svatyn nenechme nikoho nahldnout. Mg o sv cest, o svm spchu a vzestupu zachovv naprost

mlen. V mlen vz nejvt moc a m vce tohoto pikzn budeme dbt, tm pstupnj a dosaitelnj se nm stanou vechny vy sly. Se svm asem disponujeme tak, abychom z nho vnovali co nejvce k svmu duchovnmu vzestupu. Nen teba prolelkovat jej v bezvznamn spolenosti nebo jej promrhat planmi zleitostmi. as plyne jako voda a nikdy ho u nelze dohonit. Stanovme si uebn dobu, kterou vak musme bezpodmnen dodrovat. Vjimky jsou ppustn jen ve zvltnch ppadech. lovk, jak je znmo, podlh sle svch zvyk. Zvykne-li si tedy i na uritou cviebn hodinu, bude ho to v dan okamik j samo nabdat ke cvien. Cvien se mus stt prv tak nutnost jako jdlo, pit a span, jinak bychom nemohli potat s naprostmi spchy. Bez prce nejsou kole! Veker instrukce jsem sestavil tak, jako kdyby byly ureny pro pln zamstnanho lovka. Kdo m vce asu, me se zabvat dvma a temi cvienmi souasn. Stupe I. - Magick vcvik ducha Kontrola mylenek, kze mylenek, ovldn mylenek. Usednte pohodln na idli nebo se ulote na pohovku. Uvolnte svaly celho tla, zavete oi a pozorujte po dobu pti minut bh svch mylenek, kter se snate podret. Zpotku na Vs budou doret mylenky, tkajc se vc a zleitost dennho ivota, povoln, starost a pod. K tmto mylenkovm pochodm zaujmte postoj tichho pozorovatele, tedy zcela neodvisle. Podle toho, vjak situac a nlad se prv nachzte, bude se Vm cvien dait bu dobe anebo mn uspokojiv. To znamen, e nemte chod mylenek ztrcet, nesmte se zapomnat, nbr je pozorn sledovat. Chrate se pi cvien usnout. Dostav-li se nava, je lpe cvien okamit peruit a odloit napt s pedsevzetm, e budete nav staten vzdorovat. Indov nap., aby neztrceli drahocenn as, pomhaj si tm, e si stkaj do oblieje studenou vodu nebo omvaj studenou vodou obliej a hoej tlo. Oboj napomh k tomu, abychom se udreli sv. Meme t ped cvienm udlat nkolik hlubokch vdech, kter rovn zabrauj nav a ospalosti. Na takov a podobn zsahy pijde po ase kad k sm. Cvien, tkajc se kontroly mylenek, musme provdt denn ato rno veer. Kad den cvien prodluujeme ojednu minutu, take bhem tdne mus k bt ji s to, po dobu nejmn deseti minut sledovat a kontrolovat chod svch mylenek, ani by od tohoto cvien odboil. Doba uveden k provdn tohoto cvien je pro lovka prmrnch monost a kvalit. Kdo by s n nevystail, me si cviebn lhtu prodlouit dle svch vnmacch schopnost, nebo nem vznam spchat. Vvin je u kadho lovka zcela individuln. Pokud nen zvldnuto jedno cvien, nesm bt nikdy zapoato s dalm. Pozorn k pozn, jak ho z potku mylenky pekotn napadaj, jak pmo lenm tempem kolem nho pd, take mu pijde skoro zatko rozpomenout se na n na vechny. Od jednoho cvien ke druhmu vak zjist, e se mylenky stvaj mn chaotick, e se pozvoln mrn a se konen ve vdom objev jen ojedinl, jakoby z dlky pichzejc mylenky. Tto kontrole mylenek nech k vnuje vekerou pozornost, nebo v magickm vvinu je velmi dleit, co ostatn pozdji kad pozn sm na sob. Za pedpokladu, e uveden cvien bylo nleit provedeno a k je prakticky ovld, me pikroit k dalmu vcviku a to mentlnmu. k se nauil kontrole svch mylenek. Dal cvien spov v zadrovn vekerch mylenek, kter se vtraj tvrdojn a proti na vli. Muste nap. dokzat vypustit z mysli prci a starosti svho povoln, jakmile jste se z nj vrtili do svho soukromho a rodinnho ivota. Vechny mylenky, kter do Vaeho soukrom nepat, muste vypojit a stt se okamit jinmi lidmi. A zase naopak, jste-li v povoln, muste veker mylenky vnovat jen tomu a nedovolit, aby bloudily nkde jinde, nap. doma, u Vaich znmch apod.

V tom se cvite tak dlouho, a se vm to stane zvykem. Dbejte pedevm na to, abyste ve, co dlte, a ji v povoln nebo v soukrom, konali vdy s plnm vdomm, bez ohledu na to, zda se jedn o velk nebo o mal vci. Toto cvien provdjte po cel ivot, nebo jm bystte ducha, posilujete vdom a pam. Jestlie jste v tomto cvien zskali uritou praxi, pikrote k dalmu a vynasnate se udret del dobu jen jedinou mylenku nebo jedinou ideu. Jin mylenky, kter by se chtly pidruit nebo nsiln vett, staten potlate. Pro tento el si zvolte libovoln bu njak mylenkov nebo ideov pochod, a njakou vhodnou pedstavu, kterou v silou podrte. Z potku se Vm to poda jen nkolik vtein, pozdji u nkolik minut. Muste dokzat nejmn deset minut nepetrit sledovat a udret jednu jedinou mylenku. Bylo-li Vae sil korunovno dobrm vsledkem, mete pejt k dalmu cvien. Nyn budete usilovat o dokonal vyprzdnn mylenek! Ulote se opt na pohovku, postel nebo usednte na idli a uvolnte vechny svaly. Zavete oi a snate se kadou Vs pepadvajc mylenku energicky odmtnout. Ve Va mysli nesm nic vzniknout, mus zde vldnout naprost przdI toto cvien se Vm nejdve poda zvldnout jen na nkolik vtein, avak pi astjm opakovn bude V spch vdy vt. Poda-li se Vm udret tento stav plnch deset minut, ani byste se zapomnli, ba dokonce usnuli, mete povaovat cvien za zvldnut. Vae spchy i nespchy, dobu cvien a ppadn poruchy si peliv zapisujte do magickho denku (viz bli o nm v magickm vcviku due tohoto stupn). m svdomitji si budet ponat, tm lpe a s vtm spchem zvldnete i veker dal cvien. Pro pt den nebo tden si vypracujte pesn pracovn pln. Konejte pedevm autokritiku (sebekritiku).

Stupe I. - Magick vcvik due INTROSPEKCE neboli SEBEPOZNN V naem obydl, m je myleno nae tlo a nae due, se musme v kadou dobu dobe vyznat. Budi tedy nam pednm kolem poznat sam sebe. Kad zasvcovac soustava, a je jakhokoliv druhu, klade tuto podmnku. Bez sebepoznn nen opravdovho vzestupu. V prvnch dnech magickho vcviku due se budeme zabvat introspekc nebol sebepoznnm z praktickho hlediska. Zalote si magick denk a poznamenejte si v nm vechny patn vlastnosti sv due. Tento denk, kter je jakousi Va kontroln knihou, bude slouit jen Vm a nikdo jin nem prvo do nho nahldnout. Pi sebekontrole svch chyb, zvyk, vn, pud a ostatnch nepknch povahovch vlastnost bute nesmlouvav, neprosn a tvrd. Nezkrlujte dnou ze svch chyb a nedostatk. Meditujte sami o sob, vmyslete se nazpt do rznch situac sv minulosti, jak jste se tu i onde zachovali ajakch chyb jste se za danch okolnost dopustili. Vechny sv slabost, zabhajc do nejjemnjch odstn, si poctiv zapite. Kdyby jich bylo sebevce, nevad. Zdnou z nich nesmte sam sob utajit a dn Vm nesm zstat neodhalena. Obzvlt nadanm km se podailo objevit cel stovky chyb v nejjemnjch odstnech.Tito ci mli vborn meditan schopnosti a dokzali vniknout hluboko do vlastn due. Oistte svou dui dokonale, zbavte ji kad neistoty a veho kalu. Tato sebeanalza je jednou z nejdleitjch magickch prpravnch prac. Mnoho okultnch soustavj zanedbv aproto jsoujejich spchy tak zcela nepatrn. Tato duevn prprava je stynm bodem magick rovnovhy, bez n pravideln vzestup ve vvinu nen mysliteln. Tto sebekritice vnujte kadho dne, rno i veer, nkolik minut asu. Mte-li bhem dne njakou tu chvilku volnou, vyuijte ji nejlpe tm, e budete intenzivn pemlet, kde ve skrytu h jet njak nedostatek a poda-li se Vm jej objevit, ihned si jej

poznamenejte, abyste na nj nezapomnli. Pistihnete-li se kdekoliv p chyb, nemekejte a ihned si ji zapite. Nepoda-li se Vm vechny sv chyby objevit bhem jednoho tdne, vnujte tomuto ptrn dal tden, a svj tzv. rejstk hch budete mt pln sepsan. Pikrote potom k dalmu cvien a to bystrm pemlenm se snate piknout kadou chybu jednomu ze ty ivl. Ve svm denku si pro kad ivel utvote jeden sloupec, do kterho sv chyby zapete. Takov chyby, u kterch si nebudete zcela jisti, ktermu ivlu nle, zapite zatm do sloupce "chyby indiferentn". Pozdji, a ve vcviku pokrote, zjistte snadno, jakmu ivlu tu i onu chybu mte piknout. Tak nap. ohnivmu ivlu pipete: mstivost, nhl vzkypn, nenvist, zlost, rlivost. Vzdunmu ivlu: chlubivost, lehkomyslnost, klevetivost, marnotratnost, peceovn sama sebe. Vodnmu ivlu: bezcitnost, ledabylost, lhostejnost, nesmlost, nestlost, netenost, povolnost, vzdorovitost. A zemnmu ivlu: lenost, nepravidelnost, nesvdomitost, tkopdnost, urlivost, zdumivost. V nsledujcm tdnu meditujte o kadmjednotlivm sloupci a rozdlte jej na ti skupiny. Do prvn z nich zaate nejhrubj chyby a takov, kterm nejvce a nejsnze podlhte, kter se pi sebemen pin a pleitosti okamit vyno. Do skupiny druh pijdou chyby, kter se vyskytuj ideji a s men intenzitou. A do tetho, poslednho sloupce vypite konen takov chyby, kter se objev mlokdy ajen v nepatrnm mtku. Takto si ponejte u vech ostatnch (ivlovch) sloupc i s chybami indiferentnmi. Pracujt vdy svdomit, vyplat se Vm to. Stejnm zpsobem roztite sv dobr vlastnosti a zaate je do pslunch ivlovch sloupc. Pamatujte i zde na uveden ti skupiny. Ohnivmu ivlu pipete nap.: aktivnost, naden, odvahu, rozhodnost, smlost. Vzdunmu ivlu: dobrosrdenost, chu, obratnost, optimismus, pli, radost. Vodnmu ivlu:jemnost, klid, odpoutn, skromnost, soucit, vroucnost, zdrenlivost. A zemnmu ivlu: dochvilnost, dkladnost, odpovdnost,stzlivost, svdomitost, vytrvalost, ctu. Takto obdrte dv tak zvan astrln zrcadla due a to:jedno ern zrcadlo se patnmi duevnmi vlastnostmi a jedno bl s dobrmi a ulechtilmi povahovmi vlastnostmi. Tato magick zrcadla meme pokldat doslova za okultn a krom majitele nen nikdo oprvnn do nich nahldnout. Znovu zdrazuj, e se kad mus vynasnait vypracovat sv duevn magick zrcadla pesn a svdomit. Kdybyste bhem vvoje objevili na sob jet nkterou dobrou nebo patnou vlastnost, mte stle jet monost zaadit ji do pslunho sloupce. Tato dv magick zrcadla umouj mgovi rozeznat tm pesn, kter ivel u nho v blm a ernm zrcadle pevld. K dosaen magick roynovhy je toto poznn, na nm zvis dal vvoj, krajn dleit. Stupe I. - magick vcvik tla HMOTN TLO Ruku v ruce s vvojem ducha a due mus jt i vvoj zevn viditeln strnky, to jest tla. dn st naeho J nesm zaostvat a nesm bt zanedbvna. Jakmile rno vstanete, masrujte sv tlo na sucho mkkm kartem tak dlouho, a ke lehce zerven. Tm se otevou pry a mohou lpe dchat. Krom toho to znan usnadn prci ledvin. Pak omyjte rychle cel tlo nebo alespo hoej st tla studenou vodou a tete cel tlo hrubm nebo frot runkem tak dlouho, a se tlo zaheje. Osoby star a zchoulostivl pouij zejmna v zimnm obdob vlan vody. Tento postup a se Vm stane dennm zvykem a dodrujte jej po cel dal ivot; psob osviv a zabrauje nav.

Vedle toho pstujte denn alespo nkolik minut rann gymnastiku, aby se tlo stalo ohebnm. Zvltn gymnastick cvien neuvdm, tato si me kad sestavit tak, aby vyhovovala jeho vku. Jde hlavn o to, abyste doshli tlesn prunost. MYSTERIUM DECHU I dechu musme vnovat nleitou pozornost. Normln dch kad ivoich. Bez dechu nen ivota. Mg mus samozejm vdt o dechu vc ne pouze to, e vdechuje kyslk a dusk, co plce pohlcuj, a dusk vydechuj. Bez dechu a potravy by plce nemohly prospvat. Ve, co potebujeme k ivotu a co ivot udruje, tedy dech a potrava,je typlov vetn ptho ivotodrnho ivlu neboli akickho principu, jak je uvedeno v teoretick sti v kapitole o ivlech. Vzduch, kter vdechujeme, m jemnj stupe hustoty ne hrubohmotn potrava. Oboj je dle univerzlnch zkon te povahy, tedy typlov a slou k udren tla pi ivot. Vnujme tedy svou pozornost dechu. Kyslk podlh ivlu ohn a dusk ivlu vody. ivel vzduchu m lohu zprostedkovatele a ivel zem udruje kyslk a dusk pohromad. Pt ivel terick neboli akick, je princip zkonitost, princip piny neboli bosk princip. I zde maj ivly sv elektrick magnetick fluidum, svou polaritu, jako ve velkm univerzu, v prod. P bezdnm, tedy normlnm dechu obdr tlo jen tolik ivlov ltky, kolk potebuje k svmu normlnmu udren. I zde se d psun podle poteby ivlov ltky. Jinak je tomu ovem u vdomho dchn. Vlome-li do vzduchu, kter vdechujeme, uritou mylenku, ideu i pedstavu, bez ohledu nato, zdaje vcn nebo abstraktn, pijme tuto mylenku akick princip onoho vzduchu a vede j elektrickm a magnetickm fluidem k vzduchov ltce. Tato impregnovan vzduchov ltka, prochzejc krvinkami do plic, m pak dvoj lohu. Za prv slou hmotn stici ivl k udren tla a za druh vede elektromagnetick fluidum nabit uritou ideou nebo pedstavou, elektromagnetick, ideov zbarven vzduch z krevn drhy astrln matric k astrlnmu tlu a odtud reflexem mentln matric k nesmrtelnmu duchu. Tm by bylo tajemstv dechu z magickho hlediska dostaten objasnno. Mnoho o Bohu pojednvajcch soustav doporuuje ve svch instrukcch vdom dchn, jako nap. Hathajga, avak bez znalosti sprvnho postupu. Nsilnmi dechovmi cvienmi, kter vechny tyto soustavy pedepisu j, si ji leckdo znan pokodil zdrav, obzvlt tehdy, kon-li tyto praktiky jen proto, e slibovaly rychl dosaen okultnch sil. Tch me mg, bude-li si to pt, doshnout mnohem snadnji a rychleji univerzln soustavou, kterou v tomto svm dle dokonale a podrobn popisuji. Jak vidme, nezle tedy na mnostv vdechovanho vzduchu, nbr na jeho jakosti, pesnji eeno na ideji, kterou do vzduchov ltky vlome. Proto nen zapoteb, ba ani radno, peplovat plce vzduchem a tm je jen zbyten namhat. Konejte proto sv dechov cvien pomalu a klidn. Posate se pohodln, uvolnte svaly a vdechujte nosem. Pedstavujte si, e s vdechovanm vzduchem vnik do plic a prochz krv do Vaeho tla zdrav, klid, mr, spch, zkrtka ve to, eho si nejdve pejete doshnout. Pedstava Va ideje mus bt tak intenzivn, e vzduch, kter vdechujete, bude Vam pnm tak siln prodchnut, e se Vae pn stvaj ji skutenost. Nesm ve Vs vzniknout nejmen pochybnost. Aby nedolo k nav, sta zapot kadho dne rno i veer se sedmi vdechy. Dle monost tento poet stupujte denn ojedno vdechnut. Vyvarujte se jakhokoliv pehnn, kter by bylo zbyten; ve vyaduje svj as. K pedstav dalho pn pistupte v kadm ppad teprve tehdy, a prv zvolen je dokonale splnno. U vysoce nadanho ka se dostav spch nejdve po sedmi dnech. Ve zle pouze na schopnostech a na sle pedstavivosti. Nkter k bude k realizaci svch pn potebovat tdny, ne-li msce. Tak druh pn zde hraje velkou lohu. Proto je dobe, nemme-li zpotku

pn sobeck, ale omezme se na shora uveden,jako zdrav, klid, mr atd. Jednotliv dechov cvien nekonejte dle, jak pl hodiny. Pozdji posta pln deset minut.

VDOM JEDEN (Tajemstv eucharistie) S psunem potravy pro tlo (jedenm) je tomu stejn tak jako s vdechovnm. I zde se odehrvaj tyt ivlov pochody jako u pijatho vzduchu. Pouze inek ivl je hmotnj a hrub. Do potravy vloen pn se projevuj obzvlt siln na hmotn rovni, protoe jsou vystavena nejhmotnjmu ivlovmu zen. Tento aspekt mus mg respektovat, chce-li doshnout i v tomto smru splnn svch pn, tkajcch se tla, zdrav apod., nebo jinch hmotnch poteb. Posate se tedy ped tal s potravou, kterou chcete prv pojst a zamte se s nejintenzivnj pedstavou na to, e Vae pn je v potrav ztlesnno a tak inn, jako by se bylo ji uskutenilo. Jste-li sami, nerueni a nepozo rovni, mete nad jdlem dret ruce a ehnat. Nen-li to za danch okolnost mon, ovlivnte aspo upenm pohledem jdlo svm pnm. Navenek to me psobit dojmem, e konte svou obvyklou modlitbu. Ve skutenosti tomu tak tak je. Potom zvolna a vdom jezte s vnitnm pesvdenm, e souasn sjdlem vchz do Vaeho tla a vnik a do nejjemnjho nervstva tak Va pn. To, co pro kesana znamen svat pijmn, mus bt i u Vs pijmn jdla, tedy rovn posvtn kon. Pro magick pokrok se nedoporuuje kvapn jst. Vechny pokrmy a npoje se daj magicky ovlivnit, tedy impregnovat pnm. Podmnkou vak je, e ve, co bylo magicky ovlivnno, mus bt bezpodmnen sndeno a vypito, nic nesm zstat. P jdle nikdy nette. Tento patn nvyk m bohuel mnoho lid. P jdle tak nehovote. Dbejte t toho, abyste p jdle udrovali tot pn jako nap. pi vdomm dchn. Jestlie jste se pi tom zamili na zdrav, nesmte si pi jdle pt event. spch. V tle by tm vznikly dv nestejn vibrace, kter by se vzjemn zeslabovaly. Vdy se drte pslov: "Kdo dva zajce hon, dnho neulov!" Zamyslte-li se pi vdomm a soustednm jdle nad tajemstvm eucharistie, zjev se Vm prav a hlubok vznam Kristovch slov: "Vezmte ajezte, nebo toto jest m tlo, vezmte a pijte, nebo toto jest m krev!". MAGIE VODY Nejenom v dennm ivot hraje voda jednu z nejhlavnjch loh a je j nevyhnuteln teba nap. k pit, k pprav pokrm, k myt, k vrob pry v nejrznjch provozovnch atd., ale i v naem magickm vvinu se me vodn ivel stt dleitm pomocnm initelem. Jak j bylo eeno v teoretick sti, podlh ivlu vody magnetizmus neboli sla pitalivosti. A prv tto vlastnost hodlme v magickm vvoji nleit vyut. Z literatury, pojednvajc o lebnm magnetizmu, zen du atd., je znma skutenost, e vodu meme zmagnetizovat. Nikde vak nen uvedeno, pro ajakm zpsobemje mono tuto vlastnost rozit nebo ji jet jinak prakticky zuitkovat. Nejenom voda, ale i veker ostatn tekutiny maj specifickou vlastnost pitahovat a vzhledem ku sv stahovanosti ve pijat zadret, nehled k tomu, zda jde o dobr nebo patn vlivy. Meme proto vodn ivel a zejmna hrubohmotn pokldat za jaksi akumultor. m chladnj je voda, tm vt je jej akumulatvn schopnost. Nejakumulativnj je pi pln specifick vze, tj. pi 4'C (nad nulou).

Tento poznatek vak nen tak rozhodujc, nebo rozdly akumulativnosti vody a ijnch tekutin jsou a do 6'C tak nepatrn atak mlo viditeln, e jenom dobe kolen mg je schopen tyto rozdly postehnout. Jestlie ale te plota vody stoup a tato se stv vlanj, ztrc voda rychle svou akumulativn schopnost. Mezi 36-370C je pro magnetizovn j docela neutrlr~. Avak pozor! Zde jde pouze o specifickou vlastnost pitaliv sly a o jej praktick vznam se zetelem na magnetizovn, co je ostatn samozejm na zklad znalosti stdavho psoben ivl. Pomoc akckho principu meme pnm impregnovat kadou vc, kad pedmt a tud i fyzickou vodu ato pi jakkoliv temperatue. Meme tedy magicky ovlivnit jak kus chleba, tak horkou polvku nebo lek kvy a aje. Toto ovlivovn nezvis ovem na akumulativn schopnosti vodnho ivlu, nbr na principu piny pt ivlov sly a projevuje se inn elektromagnetickm fluidem onch ivl. Na tento rozdl musme brt zetel, chceme-li pedejt ppadnm omylm. Tak nap. nen mono zmagnetizovat tal hork polvky,jeliko akumulativn schopnost vodnho ivlu vyrovnv expanzivn sla teploty obsaen ve vod, ppadn j jet pevyuje, jestlie temperatura pesahuje 37'C. Meme vak polvku impregnovat uritm pnm. Pohleme nyn na problm magie vody z praktick strnky. Kdykoliv si myjete ruce, myslete si pi tom intenzvn, e omvnm nezbavujete pny jenom tlo, nbr dui. Nap., e z Vs pechz do vody nespch, neklid, nespokojenost, nemoc atd. Pokud je to mon, myjte se pod vodovodem, kde zneitn voda hned odtk, piem se soustete na to, e s vodou odtkaj zrove i Vae slabosti. Mte-li ale k dispozic jen umyvadlo, muste upotebenou vodu ihned vylt, aby s nikm jinm neplaji do styku. Mete tak sv ruce ponoit na chvl do studen vody a intenzivn myslit, e astrln-magnetick sla pitalivosti pitahuje k sob vechny nedostatky Vaeho tla i Va due. Bute pevn pesvdeni o tom, e voda pejm vechen V nespch. Ji zakrtko budete spchem tohoto cvien mile pekvapen. I tuto vodu samozejm ihned vylijte. Neobyejn siln psob toto cvien, kdy je provdno v lt pi koupn v ece, kde je cel tlo (krom hlavy) pod vodou. Toto cvien meme tak provdt opanm zpsobem a to nsledovn: v ndob, kde se chceme umt, vodu zmagnetizujeme neboj impregnujeme svm individulnm pnm, jsouce pevn pesvdeni o tom, e pi myt vchz sla do naeho tla a pn realizuje. Kdo m dostatek asu, me spojit ob cvien, piem si pon tak, e vjedn vod se zbav veho patnho (pod vodovodem nebo ve zvltn ndob) a v druh, dle libosti impregnovan vod, se potom myje. V tomto ppad pouijeme pi prvm cvien, kde se zbavujeme veho patnho, mdla. Zasvcenkyn maj krom tchto dvou monost jet tet monost ato, e se mohou soustedit na mylenku, e zmagnetizovan voda omlazuje a osvuje jejich obliej a pokoku a in je pitalivjmi. Pi tom je dobe nejenom se umt, ale ponoit cel obliej na nkolik vtein do vody, co je nutno nejmn sedmkrt opakovat. K tomu elu meme dt do vody trochu boraxu (asi na piku noe). Mg se me chopit jet dal monost, kter rovn zasluhuje nleitho povimnut. Je to magnetick on koupel. Do odraen, nejlpe den ped tm pevaen vody, pono mg rno (v umyvadle, vodou pes polovinu naplnnho) svj obliej a oteve ve vod oi. Ve vod koul oima na vechny strany. Toto ponoovn opakuje rovn po kad sedmkrt. Poten plen o pomine, jakmile si oi na tyto koupele zvyknou. Kdo trp on slabost, uin dobe, pid-li do vody slab odvar svtlku (Herba Euphrasia). Tyto on lzn uin oi odolnj vi povtrnostnm vlivm, odstran on slabost, posl tedy slu zraku a oko se stane jasnjm a zcm. Neopomete vodu pro on koupel zmagnetizovat respektive impregnovat zvolenm pnm. Pokroilej ci, kte se cvi v jasnozen, podporuj tm sv jasnovidn schopnosti. Souhrn vech cvien I. stupn

1. 1) 2) 3)

Magick vcvik ducha: Kontrola mylenek Kze mylenek Ovldn mylenek

K bodu 1): Kontrola mylenek dvakrt denn, vdy po dobu 5 a 10 minut. K bodu 2): Potlaen nedoucch mylenek Udren urit, libovoln zvolen mylenky Przdnota mysli tj. zabrnn vem mylenkm K bodu 3): Zaloen magickho denku Sebekritika Plnovn mylenek, idej nebo pedstav pro pt den, ppadn tden II. Magick vcvik due: 1) Introspekce ili sebepoznvn 2) Sestaven duevnho zrcadla (blho a ernho) se zetelem na ivly, z nich kad se dl na ti skupiny (okruhy innost) III. 1) 2) 3) 4) 5) Magick vcvik tla: Normln a rozumn ivotosprva Rann gymnastika Vdom dchn Vdom jeden (tajemstv eucharistie) Magie vody

Kad z tchto cvien meme zvldnout bhem 14 dn, nejdle bhem jednoho msce. Tato doba je stanovena pro prmrn nadanho ka. Kdo se s koncentrac a meditac prakticky ji zabval, jist s touto cviebn pomckou vysta. Ostatn, kterm je uveden cviebn ltka zatm jet nm zcela novm, si mohou cviebn lhtu samozejm prodlouit podle vlastn poteby. Nebo kad spch se d individualitou ka. Pro prax by bylo zcela zbyten pechzet zjednoho stupn na druh bez dkladnho zpracovn a ovldn pedchozch cvien.

Konec prvnho stupn. Stupe II. AUTOSUGESCE neboli TAJEMSTV PODVDOM Dve ne pikrom k popisovn jednotlivch cvien druhho stupn, vysvtlm kovi tajemstv podvdom a upozornm zrove na jeho praktick vznam. Tak jako je normln vdom umstno v du, kter je velkm v hlav se nachzejcm mozkem uvedeno v innost, pat k du podvdom, sdlc v malm mozku, jen je v zadn sti hlavy. Jeliko m podvdom pro magii urit praktick vznam, probereme proto psychologickou funkci malho mozku, ktermu kme podvdom. U kadho lovka, kter si je svch pti smysl pln vdom, je oblast normlnho vdom stle inn, co znamen, e lovk je schopen permanentn uvat funkci normlnho vdom. Dosavadn bdn ns pouilo, e kad sla m jak v univerzu, tak i v lovku svj protiklad. Meme proto podvdom povaovat za opak normlnho vdom. To, co v normlnm vdom chpeme pod pojmem mylen, ctn, chtn, pamti a rozumu, se v naem podvdom odr jako

opan innost. Z praktickho hlediska bychom vlastn mohli mt podvdom za svho protivnka, nebo z tto oblast vychz impuls ke vemu nedoucmu, jako jsou nap. nae vn, chyby a slabosti. V introspekci budi proto kovi uloeno, aby pomoc ivlovho kle neboli typlovho magnetu prci podvdom rozebral. Je to vdn kol, nebo k zsk vlastnm pemlenm a vlastn meditac o podvdom naprostou jistotu. Podvdom je tedy podncovatelem veho toho, co si ne pejeme. Naume se proto, tento vi naemu J jaksi zaujat aspekt petvoit, aby nm nejenom nekodil, ale co vce, aby nm pomhal uskuteovat nae pn. Podvdom potebuje k promtnut do hmotnho svta as a prostor, tedy dva za-kladn principy. Tyto mus mt ostatn kad vc, kter m pejt ze svta pin do skutenosti. Vezmeme-li tedy naemu podvdom as a prostor, pestane ns opan polarita ovlivovat a my se stvme schopnmi uskuteovat sv pn pomoc podvdom. V tomto nhlm vypojen podvdom vz tedy kl k praktickmu pouit autosugesce. Vtpme-li nap. podvdom, e ztra nebo v jinou dobu u nechceme podlehnout nkterm svm vnm, eknme nap. kouen, pit (alkoholu), m podvdom do stanovenho termnu dosti asu, aby nm pmo nebo nepmo kladlo pekky. Ve vtin ppadech se mu skoro vdy poda ns pelstt a pivodit nm nespch. Kdy ale odejmeme podvdom p impregnaci uritm pnm pojem asu a prostoru, psob v ns jen jeho pozitvn strnka. Normln vdom se pizpsob a nae pn se uskuten. Znalost tto monosti je pro magick vvoj velmi dleit a pi ovlivovn sebe sama je teba mt ji stle na zeteli. Formule, kterou si pro autosugesci zvolme, mus bt bezpodmnen pronena v rozkazovacm zpsobu v ptomnm ase. Nebylo by sprvn kat nap.: "Pestanu kouit" nebo "Pestanu pt", nbr formule mus sprvn znt: "Nekoum!", "Nepiji!", a nebo "Nemm chu ke kouen", ~~Nemm chul k pit"; zcela podle toho, co si chceme odsugerovat nebo vsugerovat. Kl k sebeovldn je v ptomnm ase a v rozkazovacm zpsobu. Vdy a v kadm ohledu si to musme uvdomit, chceme-li p ovlivovn podvdom mt spch. Nejspolehlivji a nejpronikavji pracuje podvdom v noci, kdy spme. Ve spnku je prce normlnho vdom zastavena a innost podvdom pevld. Proto je doba, kdy se dostavuje ospalost a kdy se hodlme uloit k odpoinku nejvhodnj pro vtpovn sugestivn formule; ale prv tak rno, ihned po probuzen, kdy je tlo vjakmsi polospnku. Tm nen ovem eeno, e by se nehodila ijn doba pro ovlivovn autosugesc. V kadm ppad jsou prv jmenovan doby nejvhodnj a i podvdom v nich nejlpe pijm nae rozkazy. Mg proto nebude nikdy usnat s mylenkami plnmi starost, alu a deprese, nebo by takovmi mylenkami nepzniv ovlivoval sv podvdom. S jakmi mylenkami se usn, s takovmi podvdom pracuje. Udrujte proto vdy jen mylenky dokonale harmonick nebo zamen na mr, klid, spch a zdrav. Dve ne se rozhodnete autosugesc provdt, poite si mal etz (renec), kter mus mt 30 nebo 40 vtch uzlk, a tato mal pomcka pro autosugesci je hotov. Slou vhradn k tomu, abyste pi opakovn sugestivn formule nemuseli potat a neodvraceli tm pozornost. Tato pomcka Vm ale tak pome zjistit, kolikrt jste bhem meditanho nebo koncentranho cvien odboili. P kadm peruen posunete jeden korlek nebo uzlek. V praxi se provd autosugesce velmi jednoduchm zpsobem. Jestlie jste sv pn vhodn zformulovali, se zetelem na rozkazovac zpsob a ptomn as nap.: "Je m kadm dnem lpe", nebo "Jsem zdrv, spokojen, asten", "Nemm chul ke kouen, k pit atd.", mete zapot s vlastn pra xi. Tsn ped spnkem vezmte perlikov (uzlkov) renec a opakujte bupolohlasem, eptem nebo pouze v mylenkch, dle toho,jak Vm to nejlpe vyhovuje a jak to Vae okol pipout, zvolenou formuli a pi kadm opakovn posute jednu perliku nebo uzlek, a dojdete na konec rence. Jste si pak jisti, e jste formulku tycetkrt opakovali. Dleit pi tom je, abyste vidli sv pn ji uskutenno. Kdybyste po tyictm pronesen

jet nemohli usnout, pokraujte v provdn autosugesce tak dlouho, a s pnm pejdete do spnku, co je na tom to nejdleitj. Usnete-li dve, ne dospjete po druh a na konec ry rence,je pesto elu dosaeno. Rovn tak rno, mte-li po probuzen trochu asu, shnte ihned po e a experiment opakujte. Kdo se bhem spnku astji probouz, uin dobe, kdy se po kad, ne opt usne, chop autosugesce. Doshne tm rychlejch spch. Zbv jet zmnka o tom, jakch pn meme autosugesc doshnout. Zde plat veobecn pravidlo: Doshnout meme veho, co se tk ducha, due a tla. Tak nap. zulechtn povahy; odstrann nepknch vlastnost, disharmonie, dosaen zdrav, zskn rznch nadn, rychlej vvin schopnost atd. Nedaj se ovem uskutenit pn, je s osobnost nemaj nic spolenho, jako nap. vhry v loterii apod. K volb jin formule (dalho pn) pikrote vdy teprve tehdy, kdy vae pedel pn bylo uspokojiv splnno. Kdo cvi systematicky a s rozvahou, pesvd se brzy o pznivm vlivu autosugesce a podr tuto metodu po cel svj ivot. Stupe II. - Magick vcvik ducha V magickm vcviku ducha prvnho stupn jsme se uili sledovat a ovldat sv mylenky. Nyn'pjdeme dle a naume se ovldat koncentrac mylenek, abychom mli vt koncentran schopnost a zeslili svou vl. Polote ped sebe nkolik pedmt, jako ppadn n, tabatrku, pudenku, tuku, krabiku od zpalek apod. a hlete upen nkolik okamik na nkter z nich. Zapamatujte si dobe jeho tvar a barvu. Potom zavete oi a pokuste se pedstavit si tento pedmt plasticky, jak ve skutenosti vypad. Zmiz-li Va pedstav, snate se jej znovu vyvolat. Zpotku se Vm tento experiment poda jen na nkolik vtein, ale pi vytrvalm cvien bude pedmt zetelnj. Od jednoho cvien ke druhmu bude zmizen a znovuvyvoln vzcnj. Poten nespchy a Vs neodrad. Dostav-li se nava, pejdte na jin pedmt. Zprvu necvite dle jak deset minut. Postupn prodluujte cviebn dobu a na pl hodiny. Abyste mohli vyskytnuv se koncentran poruchy kontrolovat, shnte opt k perlikovmu nebo uzlkovmu renci a posute p odboen vdy jednu perliku. Na konci cvien pak pesn vte, kolikrt jste cvien peruili. Cvien mete povaovat za zvldnut, jste-li schopn udret v pedstav jeden pedmt bez peruen pt minut. Nyn mete pejt k tornu, abyste si umli pedstavovat pedmty s otevenma oima. Muste se v tom vycviit tak dokonale, e budete ped sebou vidt jednotliv pedmty tak plasticky, e by se daly tm uchopit. Krom pedsta vovanch pedmt nesmte ze svho okol nic vnmat. I zde sledujte poruchy cvien pomoc rence. Jste-li schopni udret s otevenm zrakem nejmn pt minut bez nejmenho odboen plastickou pedstavu, jako by tato visela pmo ve vzduchu, je cvien splnno. Po vizuln koncentran schopnosti nsleduje cvien akustick. Pi tomto cvien si pro zatek muste vypomoci s velkou dvkou obrazotvornosti. Ned se doslova ci; pedstavte se tikot hodin apod., u akustickch koncetranch cvien se nejedn o plastickou pedstavu. Srozumitelnji se meme vyjdit slovy: "myslete si", e slyte (ppadn na stn) tikot hodin. Naslouchejte pouze jejich tikotu, ani byste pi tom vidli cel hodiny. Pochopiteln se Vm to z potku poda jen na nkolik vtein, ale p urit vytrvalosti zvldnete toto cvien uspokojiv. Pro kontroln ely nech Vm slou, jako obvykle, renec. Dle se snate slyet tikot kapesnch nebo nramkovch hodinek, potom vyzvnn zvon v nejrznjch zvukovch stupnicch. Mete si zvolit ijin akustick koncentran experimenty, jako dery na gong, na kovadlinu, udeen hromu, dopad kladiva, tak rzn ramot jako krbn, srkn, plchn, evel vtru a k burcen vichice. Pozdji hudbu housl, klavru nebo jinch hudebnch nstroj.

Dleit je pouze akustick koncentrace bez piputn obrazov pedstavivosti. Vtr-li se pi akustick koncentraci souasn njak obraz, mus bt ihned zaplaen. Cvien je zvldnuto, kdy jste schopni udret kadou akustickou pedstavu bez jakhokoliv peruen nejmn pt minut. Jako dal cvien je koncentrace pocitov. Vyvolejte si pocit chladu, tepla, horka, thy, lehkosti, dle hladu, zn, navy a cvite kad z tchto pocit tak dlouho, a se Vm poda udret jej bez obrazov a akustick pedstavivosti nejmn pt minut. Nae mete pikroit ke koncentraci pomoc ichu. Myslete si, e sajete vni rznch kvtin, jako r, bezu, fialek a jinch, ani byste pipustili obrazovou pedstavu onch kvtin. Tot se cvi s vnmi ostrmi a mn lahodnmi. I tuto koncentraci provdjte tak dlouho, a se Vm poda vyvolat libovoln imaginrn kad arma a podret je alespo pt minut. Posledn koncentrace smysl je koncentrace pomoc chuti. Ani bychom njak pokrm nebo npoj imaginrn vidli, soustedme se pouze na jeho chu. Nejdve zvolte pocit sladkosi, kyselosti, hokosti, nae pejdte podle vlastn volby k chutm rzn koennm. Poda-li se kovi poctit jakoukoliv chu a udret j alespo pt minut, me cvien povaovat za zvldnut. Nkter k bude mt pi t, jin pi on smyslov koncentraci, vt nebo men spch. To znamen, e mozkov funkce onoho smyslu je bu zce la zanedban, nebo pevn zakrnl nebo tak nedostaten vyvinut . j. Nem-li dostatek pevn vle, vezme to z opanho konce a vyrovn nejdve veker slab chyby a s vtmi bude zpasit tak dlouho, a se mu poda i tyto zvldnout. Stupe II. - Magick vcvik due V prvnm stupni magickho vcviku due se k nauil provdt introspekc. Veker dobr patn vlastnost si na zklad ty ivl poznamenal a rozdlil do t skupin. Takto zskal dv duevn zrcadla. Jedno pzniv (bl) ajedno nepzniv (ern). V tchto dvou duevnch zrcadlech se pesn zra povaha jeho due. Pomoc tohoto sestaven nyn zjist, kter ivlov sly, dobr i patn, v nm pevldaj a bude usilovat o to, aby doshl v psoben ivl za kadou cenu rovnovhy. Bez vyrovnn ivl v astrlnm tle nebol v dui nen magick pokrok nebo vzestup mysliteln. kolem druhho stupn magickho vcviku due tud je zskn duevn rovnovhy. M-li nastvajc mg silnou vli, zapone neprodlen s ovldnm vech nepknch vlastnost, ppadn vn, kter ho nejvce ovlvuVtina uebnch soustav pedepisuje vvin jenom jednoho nebo dvou, nanejve t smysl. Koncetran cvien provdn vemi pti smysly sl ducha i vli a k se nau vechny smysly nejen kontrolovat, ale tak vyvjet a konec konc t dokonale ovldat. Mg mus mt vechny smysly dostaten vyvinuty a mus je bezpodmnen ovldat. Pro magick vvoj jsou tato cvien velmi dleit a nesm bt proto opomenuta.

Jsou ti monost, pomoc jich me k zvldnout vechny sv chyby a vn: 1) Systematickou autosugesc, (viz o n zvltn pojednn). 2) Transmutac neboli petvoenm vn do opanch, tedy dobrch vlastnost. Toho meme doshnout rovn autosugesc, ale i vhodnm meditovnm resp. ustavinm uvdomovnm si pslunch dobrch vlastnost. 3) Silnou vl a bdlost. To znamen, e k nepipust, aby ve propukla a pote j okamit v samm zrodku. Tato metodaje ze vech nejobtnj aje urena ponejvce jen pro toho, kdo m dostatek siln vle, kterou hodl bojem s vnmi jen jet vce upevnit. M-li k mnoho asu a chce-li ve svm vvoji jt rychle kupedu, me se chopit vech t metod. Nejlpeje, kdy vechny metodyjdoujednm sm

rem, jako nap. vdom dchn, vdom jeden, magie vody atd. Dobr vsledek nenech potom dlouho na sebe ekat. Uelem tohoto stupn je dosaen duevn ivlov rovnovhy. Nastvajc mg se proto mus vynasnait zbavit se co nejdve navdy vech vn a chyb, kter ho nejvce brzd v pokroku. Rozhodn nesm zapot s cvienmi dalho stupn, pokud dokonale nezvldl vechna cvien stupn druhho a pokud zejmna ve vyrovnvn ivl nedoshl rovn pronikavho spchu. Zulechovn due mus k sledovat po cel tento cyklus, ale j v tomto stupni mus zkrotit pevldajc patn vlastnosti, kter jsou nejvt pekkou jeho dalmu magickmu vvoji. Stupe II. - Magick vcvik tla Cvien uveden v prvnm stupni magickho vcviku tla provdjte dle. Ta se mus stt denn zvyklost, jako je nap. omvn studenou vodou, ten runkem, tlocvik, gymnastika, magie vody, vdom jeden atd. Druh stupe magickho vcviku tla pin zmnu v dechovm cvien. V pedelm stupni se k nauil vdom dchat a pnm, kter se vzduchem pivdl do plic (pomoc akickho principu) naploval souasn krevn drhu. V tto kapitole vysvtlm kovi, jak m vdom dchat nejen plcemi, ale pry. Nae pokoka zastv dv funkce a to vdechuje a vyluuje (vymuje). Meme proto pokldat pokoku za druh plce a druh ledviny v tle. Nyn si kad snadno vysvtl, pro kladu tak velk draz na kartovn tla, na dkladn otrn (ten) hrubm runkem, na omvn studenou vodou a na vechny ostatn pokyny, tkajc se pstn tla. Za prv, aby plce a ledviny mly snaz prci a za druh, aby pry byly povzbuzeny k vt innosti. Neteba zvlt podotkat, e pro celkov zdravotn stav m toto ve velk vznam. Vdom dchn pry ns mus zajmat zejmna z magickho hlediska a vnujme proto tto praxi plnou pozornost. Usednte pohodln do kesla nebo se polote na pohovku (nebo postel) a uvolnte vechny svaly. Nyn si myslete, e nedchaj jenom Vae plce, ale e cel tlo saje do sebe vzduch. Bute pevn pesvdeni o tom, e souasn s plcemi pijm kad jednotliv pr ivotn slu, kterou tlo pejm. Muste si pi tom pipadat jako vyschl houba, kter, namoena do vody, hltavji saje. ivotn sla pechz takto z akickho principu a z Vaeho okol do Vs. Zcela podle povahy cvicho bude vnikn ivotn sly pry kad pociovat jinak. Jestlie jste po nkolikerm opakovn doshli urit praxe v tom, e dokete dchat plcemi a pry, to jest celm tlem souasn, spojte oba dchac zpsoby pro vdechovn uritho pn nap. zdrav, spch, mr, zvldnut vn a pod. podle toho, co nejvce potebujete. Splnn Vae ho pn (sestavenho v ptomnm ase a v rozkazovacm zpsobu) mus krom plic a krevn drhy pijmout cel Vae tlo. Pi dostaten praxi mete magicky ovlivovati vydechovn tm,e si pi kadm vydechnut pedstavte, e vyluujete opak Vaeho pn, tedy slabost,nespch, neklid atd. Paklie jste dokzali vdechovat a vydechovat plcemi a celm tlem souasn, je cvien splnno. Jako dal pichz na adu ovldn tla. Klidn a pohodln sedt je rovn umn, kter je teba si osvojit. Posate se zpma na idli. Z potku je dovoleno se zdy oprat, aby pte zstala vzpmen. Nohy muste dret u sebe, aby spolu s koleny tvoily prav hel. Kolena dvejte vdy k sob. Sedte voln, bez nmahy sval, ob ruce odpovaj na stehnech. Postavte ped sebe budk, kter nadte a nechte po pti minutch zvonit. Nyn zavete oi a sledujte pozorn cel sv tlo. Nejdve zpozorujete, e vechny svaly se stanou neklidn. S celou svoj silou se pinute k tornu, abyste sedli klidn a vytrvale. Jak toto cvien se zd bt snadn, pro zatenkaje tk. Jdou-li kolena stle od sebe, mete je pi prvnch pokusech ovinout rou nebo runkem. Poda-li se Vm bez jakkoliv nervozity, tedy neruen pt minut bez nmahy sedt, prodlute kad dal cvien ojednu minutu. Jestlie jste dokzali alespo pl hodiny klidn, pohodln a neruen sedt, cvien jste absolvovali.

Kdo dospl a sem' pozn, e v dn jin tlesn pozici si neme tak odpoinout atak se zotavit jako v pozici prv popsan. Kdo by chtl dren tla pout zrove jako prostedku k uritmu elu, ppadn k upevnn vle, me si dle vlastnho sudku zvolit sm rzn jin tlesn pozice, ovem za pedpokladu, e vydr v tto, mnou doporuovan pozici, sedt zcela klidn a pohodln celou hodinu. Indick nauka o yoze (jze) uvd v kapitole a snch (tlesn pozice) celou adu pozic a dv nadji, e jejich zvldnutm meme zskat rzn okultn sly. Nebudeme zatm o tom hovoit, zda meme tchto sil doshnout jenom drenm tla (sna). Pro magick vvoj potebujeme kadopdn zaujmout uritou pozici a shora uveden je tou nejjednodu. Slou nejen k uklidnn tla a vypstovn vle, ale chrn souasn ducha a dui pedtm, aby tlem nebyly pi svch pracch rueny. O tom se k v dalch cviench jet vce pou. ci, kte pi kolech prvnho a druhho stupn zejmna v mentlnm a duevnm kolen rdi podlhaj nav a pi koncentraci pravideln usnaj, uin dobe, budou-li provdt cvien v doporuen tlesn pozici. Snate se cviit i v praktickm ivot ovldn tla. Pozorovnm sama sebe naskytne se k tornu kadmu dosti pleitost. Jste-li nap. unaveni, pinute sejet k njak prci nebo k men prochzce. Mte-li hlad, posekejte s jdlem jet plhodiny. Mte-li ze, nepijte ihned, nbr a za njakou chvli. Kdo m ve zvyku pi vem spchat, a si navykne jednat pomaleji a zase naopak, kdo je "budikniemu", mus se cviit v tom' aby pracoval rychleji. Je na kovi samotnm, aby se nauil ovldat sv tlo a sv nervy silou sv vle. Tm byla cvien druhho stupn pln vyerpna. Souhrn vech cvien IL stupn I. Magick vcvik ducha:

1. Autosugesce neboli odhalen zhady podvdom 2. Koncentran cvien: a) vizuln (optick) b) akustick c) pocitov d) pomoc ichu e) pomoc chuti 3. Negativn stav: Cvien, tkajc se vypojovn vech mylenek (negativn stav) prohlubujte a provdjte je dle. II. Magick vcvik due: 1. 2. a) b) c) ivlov magicko-astrln rovnovha Tben povahy - zulechovn due: ovldnm autosugesc transmutac

II. Magick vcvik tla: 1. 2. 3. Vdom dchn pry Vdom dren tla Ovldn tla v praktickm ivot podle poteby a pn

Ped spanm udrovat vdy jen ty nejkrsnj a nejlechetnj mylenky a pejmat je do spnku.

Konec druhho stupn. Stupe III. VEDN, ODVAHA, CHTNI a MLENI pedstavuj ony tyi zkladn pile chrmu alamounova, tedy opt mikro a makrokosmu, na nich byla vybudovna svat vda magie. Podle onch ty ivl jsou to zkladn vlastnosti, kter mus mt kad mg, chce-li doshnout ve vd toho nejvyho. Magick vdn si horlivm studiem me osvojit bez rozdlu kad a znalost zkon mu pak umon'aby dospl postupn a k nejvy moudrosti. Chtn je aspekt vle,jeho je mono ve svat vd av bnm ivot vbec bezpen doshnout houevnatost, trplivost a vytrvalost. Koho nepud jen pouh zvdavost, ale kdo je pevn rozhodnut jt a dospt a k sammu vrcholu Vytenho cle, ten mus vyvinout nezlomnou vli. Odvaha: Kdo se nelek ani obt ani pekek, kdo nedb mnn druhch, ale jde neohroen za svm clem, nevmaje si tak toho, zda spch i nespch se mu stav v cestu, tomu se zajist projev to Nejvy. Mlen: Kdo se vychloub a honos, kdo se ohn svou moudrost, ten se nikdy nestane dobrm mgem. Mg nem zapoteb usilovat o to, aby byl povaovn za autoritu, naopak, in ve, aby zstal nepoznn. Mlen je Moc! m vce o svch zkuenostech a znalostech kad mg poml, pesto se ale lidem nevyhb, tm vce mu z nevysychajcho pramene moudrosti bude poskytnuto. Komu tedy zle na tom, aby doshl vdn i moudrosti, nech v sob vybuduje tyto tyi zkladn vlastnosti, bez kterch by ve svat magii nic podstatnho nesvedl. Stupe III. - Magick vcvik ducha V druhm stupni se k uil cvien smysl. Kad smysl koncentrativn kolil. V tomto stupni roz svou koncentran schopnost tm, e bude kolit dva a ti smysly najednou. V dalm uvdm nkolik uebnch pklad, podle nich si bystr k utvo vlastn pracovn psobit. Pedstavme si plasticky nstnn hodiny s kyvadlovm pohybem. Vae imaginrn pedstava mus bt tak dokonal, jako kdyby se hodiny na stn skuten nachzely. Souasn se pokuste o to, abyste slyeli i jejich tikot. Tuto dvojitou pedstavu, tedy zrakovou a sluchovou, se snate udret alespo pt minut. Poda se Vm to zpotku opt jen na nkolik vtein, ale pi vytrvalm cvien dokete pedstavu udret vdy lpe a del dobu. Opakujte tento experiment s jinm podobnm pedmtem, ppadn s gongem, kde nebudete jenom slyet dopadajc dery, ale zrove vidt i osobu na gong tluc. Dle se pokuste o to, abyste vidli potek,jeho zuren naslouchte. Pedstavte si nap. pole s dozrvajcm item (nebo jinm oblm) a naslouchejte evelen vtru, kter nakln klasy sem a tam. Pro zmnu si vymyslete jin podobn pokusy, jimi zamstnte dva a ti smysly souasn. S obrazovmi a akustickmi pedstavami meme spojit i takov experimenty, kter zamstnvaj i cit (hmat). Je teba, abychom vechny smysly oivili a koncentrativn vycviili. Nejvt draz klate pi tchto cviench na zrak, sluch a cit (hmat), nebo vvoj tchto smysl je pro dal pokrok v magii krajn dleit. Cvite proto piln kad den! Dostav-li se pi cvien nava, perute koncentran prci a odlote ji na vhodnj dobu, kdy jste duevn svej. Chrate se usnn p cvien. Podle zskanch zkuenost se pro koncentraci hod nejlpe rann doba. Komu se poda udret nepetrit pt minut dv a ti smyslov koncentrace, splnil kol a me pikroit k dalmu cvien.

Zaujmte opt svoji obvyklou pohodlnou pozici, jako pi kad koncentran prci. Zavete oi a pedstavte si na n njakou Vm dobe znmou krajinu, ddinu, osadu, zahradu, louku, njak msto nebo njak les, dm apod. Kadou pedstavu udrte co nejdle. Muste imaginrn vidt i vechny podrobnosti, jako: barvu, svtlo, tvar atd. Imaginace mus bt tak plastick, jako byste na dotynm mst osobn pebvali. Nic nesm Vaemu zraku uniknout, nic nesmte vynechat. Zaste-li se Vm obraz nebo pln zmiz, tm zetelnji jej ve sv pedstav obnovte. kol je splnn, jestlie jste dokzali alespo pt minut obraz plasticky udret. Pokraujte tm, e vlote do te pedstavy i sluchov smysl. Jestlie jste si nap. pedstavovali krsn les, naslouchejte zrove zpvu ptactva, zuren potku, evelen vtku, bzuen vel atd. Poda-li se Vm to u jednoho obrazu, pejdte na dal podobn experiment dle vlastnho vmyslu. Ukol mete povaovat za splnn, jestlie jste kadou krajinu, kad msto podreli nepetrit v pedstav nejmn pt minut a zamstnali pi nm dva a ti smysly souasn. Bylo-li tohoto koncentranho stupn dosaeno, provete tot cvien s otevenma oima, pi em upete zrak na jedin bod nebo zrejte do przdna. Fyzick okol pestanete vnmat a zvolen obraz mus ped Vam zrakem viset ve vzduchu tak zeteln jako njak fata morgana. Podrte tuto pedstavu pt minut a zvolte pak jinou. Cvien jste absolvovali, jestlie dokete podret pi otevench och jednm nebo vce smysly zvolenou pedstavu bez peruen nejmn pt minut. Jako nechvme po peten poutavho romnu obrazy jednotlivch zajmavch udlost vyvstat ped svmi zraky, pesn tak sije teba ponat pi kadm dalm koncentranm cvien. k se nauil imaginovat obrazy krajin a mst, kter ji vidl a kter mu jsou tedy dobe znm. Nyn se bude cviit v tom, e si pedstav msta, kter jet nikdy nevidl a kter mus vzniknout v jeho fantazii. Nejdve je bude vidt se zavenma oima a kdy se mu to poda dvma a temi smysly najednou po dobu pti minut, pak se o to pokus s otevenm zrakem. Poda-li se kovi zvldnout i toto cvien stejn dobe, pejde k dalmu; vystd neiv pedmty, domy, msta atd. se ivoichy. Uvid imaginrn rzn zvata, jako koky, ptky, kon, drbe, teltka, krvy atd. Zprvu pt minut se zavenma oima a po zvldnut cvien s oima otevenma. Dle si pedstav tato zvata (ppadn ijin) pi pohybu. Tebajak si koika hraje, jak dovd, jak pije mlko, tkajcho a skkajcho psa, ptka v letu, p zobn zrn atd. Takov a podobn kombinace si k sestav sm podle vlastn volby. Nejdve to uvid se zavenma a potom s otevenma oima. Udr-li kadou oivenou pedstavu bez peruen pt minut, me jt dle. Stejnm zpsobem si bude k ponat u lid. Nejdve uvid sv znm a pbuzn, pozdji si pedstav i ciz osoby, kter ped tm nikdy nevidl. Nejprve zapone s pedstavou oblieje, potom cel hlavy a konen celho odnho tla, naped se zavenm a pak s otevenm zrakem. k mus dokzat udret zvolenou pedstavu pokad plnch pt minut, ne pikro k dalmu cvien a to k pedstav osob se pohybujcch, tedy v chzi, pi hovoru, prci, zbav atd. Dokzal-li to k jednm smyslem, tedy vizuln, spoj to s akustickou pedstavou, to znamen se sluchovou imaginac, take bude jakoukoliv pedstavovanou osobu nejen vidt, ale imaginrn i slyet. Snate se imaginac dokonale pizpsobit skutenosti, nap. pokud jde o modulaci hlasu, zpsob ei, bu pomal nebo rychl, tak, jak tomu u pedstavovan osoby skuten je. Cvite opt nejdve se zavenm a pak s otevenm zrakem. Bylo-li dosaeno spchu, pokraujte v pedstaviv koncentraci tak, e si imaginrn vytvote sami rzn oblieje a hlasy. Mohou to bt lid obojho pohlav a kadho vku. Pak si pedstavte osoby cizch nrod a ras, eny, mue, dti, jako nap. Negry, Indiny, any, Japonce atd. Rzn knihy a obrzkov asopisy Vm v tom mohou bt vhodnou pomckou. I nvtvy v muzech se k tomu elu doporuuj.

Jestlie jste dbali vech uvedench pokyn a zvldli dokonale vechna doporuovan cvien, to znamen, ejste udreli kadou pedstavu pt minut se zavenm a pt minut s otevenm zrakem, splnili jste magick vcvik ducha tetho stupn. Zvldnut vech tchto obtnch cvien vyaduje vytrvalost, trplivost, houevnatost apevnou vli. Kdo nelituje nmahy, bude se zskanmi schopnostmi velmi spokojen, nebo koncentran cvien tohoto stupn neposiluj jen vli a schopnost soustedn, nbr veker intelektuln a duchovn sly, vznt magick schopnosti ducha ajsou prpravnm cvienm pro penen mylenek, telepatii, pro mentln putovn, pro jasnozen na dlku a pod. Bez tchto schopnost by nastvajc mg mnoho nepodil. Pracujte proto peliv a svdomit! Stupe III. - Magick vcvik due Dve ne zaponete s cvienm tohoto stupn, muste pomoc introspekce a sebeovldn mt v dui astrln ivlovou rovnovhu, nechcete-li ukodit sami sob. Jste-li si jisti tm, e dn ivel ve Vs nem pevahu, budete sice ve zulechovn povahy pokraovat, ale zaponete ji s prac ivl v astrlnm tle. kolem tohoto stupn je osvojit si zkladn vlastnosti ivl, vyvolat a rozpustit je v tle dle libosti. Teoreticky je nm ivlov innost ji dostaten znma, take nyn pejdeme k praxi. Specifickou vlastnost ohn je nsledkem jeho vestrann rozpnavosti horko, kter m tvar koule. Osvojme si pedevm tuto vlastnost, abychom ji mohli v dui a v tle libovoln vyvolat. Pi ovldn tlajsme si zvolili pozici, v n meme setrvat neomezen dlouho pohodln a neruen. Indov nazvaj takovou pozici sana a i my se pidrme tohoto nzvu. Usednte tedy do sany a myslete si, e jste ve stedu ohnivho ivlu, kter ve tvaru koule zaujm cel vesmr. Imaginrn se domnvejte, e ve kolem Vs, ba cel vesmr, je ohniv. Nyn vdechujte ivel ohn nosem a souasn celm tlem (pry). Vdechovn mus bt pravideln, hlubok, dn stlaovn vzduchu a tak dn pemhn plic. Hmotn a astrln tlo se mus podobat przdn ndob, kter se kadm vdechnutm vc a vce ivlem pln, lpe eeno nasv. Kad nov vdechnut stupuje teplotu ivlu a stlauje j do tla, kde se rozrst a k plnmu ru. Horkost a sla rozpnavosti se stle zvtuj, ohniv tlak mohutn, take mte konen pocit, e jste sami ohniv hav. Cel postup vdechovn a prochzen ohnivho ivlu tlem je samozejm ist imaginrn. Pi cvien je teba mt a udrovat nejplastitj pedstavu ohn. Zaponte se sedmi vdechy ohnivho ivlu a pi kadm dalm cvien pidejte jedno vdechnut. Prmrn posta 20-30 vdech. Pouze ci tlesn zdatn a majc pevnou vli mohou tento poet libovoln zvit. Abyste pi vdechovn nemuseli potat, shnte k sv mal pomcce tj. k uzlkovmu nebo korlkovmu renci a pi kadm vdechnut posute jeden korlek. Z potku poctte teplo pouze duevn, ale pi kadm dalm experimentu stane se r duevn i tlesn citelnjm a vy mete krom zven teploty (pocen) doshnout stupn horeky. Jestlie k mezitm doshl vyrovnanosti ivl v dui, neme mu takov nahromadn ivl v tle ani v nejmenm ukodit. Po skonen cvien imaginrnho hromadn ohnivho ivlu pociujete imaginrn r a rozpnavost ohn. Nyn cvite v obrcenm poad takto: nosem normln vdechujte a sty a celm tlem (pry) postupn vydechujte, vypoutjce ohniv ivel do celho vesmru. Pi vydechovn ivlu dodrujte tent poet jako pi vdechovn. Bylo-li nap. zapoato sedmi vdechy, muste rovn sedmkrt vydechnout, prost kolik vdech, tolik vdech. Je to velmi dleit, nebo po skonen cvien mus k mt pocit, e je prost vdechovanho ivlu a vyvolan teplo mus opt zmizet. Proto se doporuuje pouvat pi cvien rence. Cvite nejdve se zavenma a pozdji otevenma oima. V Orientu jsou zasvcenci, kte toto cvien (nazvan Sdhana) provdj adu let a dok nsledkem toho ivel ohn tak zhustit, e chod v zim za nejkrutjch mraz naz a bos, ani by poctili chlad a jsou dokonce jet schopni kolem svho tla ovinut mokr tky ve chvilce usuit.

Nahromadnm ohnivho ivlu v tle psob na sv okol a tm pmo na produ, take mohou nechat roztt snh a led nejen ve svm bezprostednm okol, ale v okruhu nkolika kilometr. Takov a podobn kazy doke vyvolat i Evropan, paklie tmto cvikm vnuje dostatek asu. Pro n magick vzestup potebujeme vak zvldnout vechny ivly, nikoliv jen jedin z nich, co je z magickho hlediska tak naprosto sprvn. Nyn jsou na ad cvien se ivlem vzduchu, pi nich si ponejte stejn jako u ivlu ohn, pouze pedstava pocitu je jin. Zaujmte tut pohodlnou pozici, zavete oi a domnvejte se, e se nachzte uprosted vzdunho prostoru, kter zapluje cel univerzum. Ze svho okol nic nevnmejte a nic jinho nesm pro Vs existovat ne vzduchem naplnn cel vesmr obestrajc prostor. Do sv przdn ndoby due a hmotnho tla vdechujte celm tlem (plcemi a pry) ivel vzduchu. Kadm dechem naplujte cel sv tlo mocnji a vce vzduchem. Muste pmo ulpt na pedstav, e Vae tlo saje kadm vdechnutm do sebe vzduch a podob se pmo balnu. Zrove to spojte s pocitovou pedstavou, e se Vae tlo stv lehm, e je ji tak lehk jako samotn vzduch. Pocit lehkosti mus bt tak intenzivn, e sv tlo pro svou lehkost ji ani nebudete pociovat. Jako u ivlu ohn zaponete i u ivlu vzduchu se sedmi vdechy a vdechy. Po ukonen cvien muste mt opt jistotu, e ze ivlu vzduchu ve Vaem tle nic nezstalo a V pocit je tent, jako ped zahjenm cvien. Neopomete shnout opt po renci, kter Vm usnadn potn. Od jednoho cvien k druhmu stupujete poet vdech a vdech. Nedoporuuji vak vce ne tyicet vdech a vdech. Poznmka: Cestovatelka a badatelka Tibetu Alex. Dav. Neelov popisuje ve svch knihch podobn experiment, nazvan OD, kte, p~ provdj tibett lmov. Avak pro praxi a obzvlt pro Evropana se tento zpsob pro svou nedokonalost vbec nehod a proto ho kovi magie tak nedoporuuji. Neustlm provdnm tohoto experimentu mohou zasvcenci doshnout fenomenlnch jev, jako kren po vod, pohyby ve vzduchu, pemstn tla a mnohch jinch jev, zejmna tehdy, kdy se sousteuj pouze na jedin ivel. Ns mgy jednostrann fenomny nemohou uspokojit, protoe nejsou nam clem. Hodlme vniknout mnohem hloubji do poznn a ovldn ivl a chceme tak vce doshnout. Nyn nsleduje popis praxe se ivlem vody. Posadte se opt do sany, zavete oi a zapomenete na cel sv okol. Pedstavte si, e se cel univerzum podob irmu moi, v jeho stedu se nachzte. Kadm vdechem celho tla se Vae tlo pln a nasv ivlem vody. Chlad vody muste pociovat v celm tle. Jestlie jste sedmi dechy naplnili sv tlo tmto ivlem, vydechnete opt sedmkrt a pi kadm vydechnut zbavte tlo vodnho ivlu, take pi poslednm vdechu nezstane ve Vaem tle ani nejmen steka tohoto ivlu. Renec Vm bude opt vhodnou pomckou pi potn. Kad dal cvien prodloute ojedno vdechnut. m astji budete tyto experimenty provdt, tm vce poctte ivel vody ajeho mrazivou vlastnost. Konen si muste pipadat jako rampouch. Kad jednotliv cvien vak nesm trvat dle ne dvacet minut. asem muste dokzat uinit sv tlo ledovm i v nejparnjm msci. Zasvcenci v Orientu ovldaj tento ivel tak dokonale, e s nm hrav provdj fenomenln jevy. V obdob parna a sucha pivdj dle libosti a uznn d a zase naopak ho zadr, je-li toho teba, zahnj boui, ukliduj rozbouen moe, ovldaj vechna zvata pod vodou atd. Skutenmu mgovi jsou takov a podobn fenomny snadno vysvtliteln. Zbv jet popsat cvien poslednho ivlu tj. zem. I zde usednete jako u ostatnch ivl do sany. Cel univerzum si tentokrt pedstavte jako ne-

konenou zem, v jejm stedu sedt. Nesmte vak v zemi vidt pouze kus hlny, nbr hustou zemitou ltku. Specifick vlastnosti zem jsou hustota a tha. Vdechujete opt celm tlem a naplujete sv tlo touto tkou ltkou. Nejdve uinte opt pouze sedm vdech a prodloute kad dal cvien o jedno vdechnut. Muste dokzat soustedit v sob tolik zemit hmoty, e Vae tlo bude mt thu olova a touto thou tm ochrne. Vydechovnje tot jako u pedelch cvik. Po skonen experimentu muste mt tent normln pocit jako ped cvienm. Cvite maximln dvacet minut. Toto cvien (zvan Sdhana) jev Tibetu velmi oblben; tamj lmov ponou nad kusem hlny rozjmat, rozebraj ji a opt o n medituj. Prav mg si se ivlem zem lpe porad, uchop a zvldne jej u samho koene a nepotebuje se zabvat tak svzelnmi meditanmi pochody. Barva jednotlivch ivl me slouit jako pomocn pedstava a to ohe v barv rud vzduch v barv modr voda v barv zelenav-modr a zem v barv lut, ed nebo ern. Pedstava barev je zcela individuln, ale nen bezpodmnen nutn. Komu prci usnadn, a si j na potku vypome. Pi vekerch cviench jde hlavn o pocitovou pedstavivost. Po delm cvien mus kad jednotlivec dokzat vytvoit nap. u ohnivho ivlu takov r, kter, men teplomrem, vykazuje zvenou teplotu. Tato prpravn cvien tkajc se ovldn ivl,jsou nezbytn a musme jim tud vnovat nleitou pozornost. Zpsob jev, kter zasvcenec me vyvolat nap. u zvldnutho ivlu zem, je velmi rozmanit a kad o nm me libovoln meditovat. Zvldnut ivl je nejtvrdm okem v magick vd ajen velmi poskrovnu bylo a dosud o nm hovoeno, protoe v sob skrv nejvt arknum. Je nejdleitjm odvtvm v magii a kdo neovld ivly, ten v magick vd sotva co podstatnho doke. Stupe III. - Magick vcvik tla Prvn stupe tto uebn soustavy se kovi stal ji zvykem, take jej snadno podr po cel cyklus. Druh stupe rozliuji v tomto pojednn dalmi pokyny. Klidn dren tla k prodlou na pl hodiny. Dechov cvien pomoc pr budeme v tomto stupni provdt vjednotlivch tlesnch orgnech. k mus bt schopen nechat dle pn dchat pomoc pr samostatn kadou jednotlivou st tla. Zaponeme u nohou a konme hlavou. Praxe je nsledujc. Usednte do sv obvykl pozice a zavete oi. Svm vdomm se peneste do jedn ze svch nohou. Nezle na tom, jakou nohou zaponete, zda pravou i levou. Pedstavujte si nyn, e se Vae noha rovn plicm a vdechuje a vydechuje prv tak jako Vae plce ivotn slu z celho univerza. Vdechujete (sajete) tedy ivotn slu z celho univerza a vydechovnmji opt do celho univerza vracte (vyluujete). Kdy se Vm to pi opakovanm vdechovn a vydechovn (asi sedmkrt) podailo, pejdte k druh noze. Nae dchejte obma nohama souasn. Po dosaenm spchu provete tot cvien s rukama, nejdve sjednou, pak s druhou a konen s obma souasn. Po zdailm proveden cvien pijdou na adu dal orgny a to pohlav, steva, aludek, jtra, slezina, plce, srdce, hrtan a hlava. Cvien mete povaovat za splnn, jestlie se Vm podailo nechat kad jednotliv orgn, i ten nejmen, samostatn dchat. Toto cvien m velik vznam, nebo nm dv monost ovldat kadou jednotlivou st tla, kterou mete nabjet ivotn silou, ozdravit ji a oivit. Kdy to toti dokeme provst sam na sob, pak nen ji takovm velikm umnm psobit pemstnm svho vdom i vjinm tle, co v magnetickm penen sly, tedy v magickm zdravotnictv, hraje velkou lohu. Vnujte proto tomuto cvien vekerou pozornost. Dal cvien magickho vcviku tla je hromadn ivotn sly. Nauili jsme se dchnm pry celho tla vdechovat a vydechovat ivotn slu z celho univerza. Nyn pikrome k hromadn (kupen) ivotn sly. Praxe je nsledujc.

Sedte ve sv san a vdechujete plcemi a pry celho tla do sebe ivotn slu z univerza. ivotn slu vak tentokrt univerzu nevrtte, nbr ponechte ve svm tle. Pi vydechovn nemyslete na nic a vydechujte pravideln spotebovan vzduch. Kadm novm vdechnutm pociujete, jak se Vae tlo stle vce pln ivotn silou respektive jak se tave Vs kup. Tlak ivotn sly muste v sob pociovat jako stlaenou pru a pedstavit si, e tato stlaen ivotn sla vyzauje z tla navenek jako topn tleso. Sla tlaku a ze kolem Vs kadm dalm vdechnutm, stv se silnj a pronikavj. Opakovnm tohoto cvien muste dospt tak daleko, e pronikav zen ivotn sly dokete vyslat ze svho tla na vzdlenost nkolika kilometr. Tlak a pronikavost Vaeho zen muste doslova pociovat. Cvik dl Mistra! Zaponete opt sedmi vdechy a kad den pidte jedno vdechnut. Kad jednotliv cvien nesm trvat dle jak dvacet minut. Tyto cviky provdjte zejmna tehdy, kdy pi svch pracch a experimentech spotebujete mnoho pronikav ivotn sly, jako je nap. oetovn nemocnch, psoben na dlku, magnetizovn pedmt atd. Jakmile nakupenou ivotn slu ji nepotebujete, muste tlo opt uvst do pvodnho stavu, nebo nen radno pohybovat se v bnm ivot s pedi menzovanm naptm. Psobilo by to neblaze na nervy, vedlo k nervozit a ochablosti a vyvolalo by to ijin nedouc jevy. Experiment ukonte tm, e pi vydechovn vrtte nakupenou ivotn slu imaginrn do univerza. Pitom vdechujete jen ist vzduch a napt ivotn sly vydechujete tak dlouho, a jste doshli opt pocitu rovnovhy. Po delm provdn tohoto cvien doke mg vrtit univerzu ivotn slu najednou, takka explozivn, podobn jako kdyby vzduchem naplnn pneumatika neoekvan praskla. V tomto nhlm vyluovn ivotn sly se cvite teprve tehdy, kdy se Vae tlo stalo dostaten odolnm. Mte-li v tom uritou zrunost, provdjte tot zvolna s jednotlivmi stmi tla. Dbejte pi tom hlavn vcviku rukou. Zasvcenci provdj tyto cviky is oima a mohou okouzlit nejen jednu osobu, ale fascinuj celou adu lid, ba co vce, mohou si podmanit cel davy. Mg, jen toto doke svma rukama, m pak skuten ehnajc ruce. V tom vz tajemstv ehnajc moci, vkldn rukou na nemocn atd. Cvien tohoto stupn je splnno, jestlie jste dokzali nakupit ivotn slu nejen v celm tle, ale v kad jednotliv sti tla a zen tto nahromadn sly promtnout navenek. Ovldnm tohoto cvien je magick vcvik tla tetho stupn ukonen. Dodatek k III. stupni k, kter svdomit cviil a nsledkem toho dospl v magickm vvinu a sem, jist ji sm zpozoroval celkovou pemnu sv bytosti. Jeho magick schopnosti se budou ve vech smrech zdrn vyvjet. Po strnce mentln se jeho vle zpevnila, zskal vt odolnost, lep pam a bystej posteh, jako i jasn rozum. Po strnce astrln se stal klidnjm, vyrovnanjm a v nm dmajc schopnosti se v nm budou nadle vyvjet podle jeho povahy a nadn. Po strnce hmotn jist s radost sm pizn, e je zdravj, svej ajaksi omlazen. Jeho ivotn sla zdaleka ped ivotn slu mnohajeho blinch a v praktickm ivot mnoho doshne nsledkem sv ziv sly. Tak nap. me silou svho zen zbavit mstnost, ve kter se zdruje, nepznivch vliv a naplnit ji svou ivotn slou. Dle me s spchem oetovat nemocn i na dlku, protoe je schopen vyslat svou zivou slu na kilometrovou vzdlenost. Rovn m monost nabjet svou zivou silou pedmty svmi pnmi. To ve jsou jen pouh pklady,nebot k sm pozn, kdy a kde me sv magick schopnosti vhodn uplatnit. Nech sje vak vdy vdom toho, e lze magickch schopnost ut jak k dobrm, tak i k sobeckm elm a udl proto dobe, kdy se bude stle dret pslov: "Jak kdo zasil, tak sklid!" Jeho clem proto bude vdy konat jen to nejlep z nejlepho.

Prce s magnetizmem dovoluje a umouje vechny mon variace. Pro lep pehled upozoruji zde ka jet na nkolik monost. IMPREGNOVNI MSTNOSTI Dchnm plcemi a pry celho tla vdechujte ivotn slu a stlaujte ji celou svou imaginan schopnost do svho tla, kde mus pmo dynamicky zit. Vae tlo se tak stv svtelnu silou, jen ohniskem, ba mono ci, individulnm sluncem. Pi kadm vdechnut zesilujte jak stlaenou ivotn slu, tak i slu svtla a naplte jimi mstnost, v n se nachzte. Silou Vaeho zen mus mstnost doslova tonout ve slunenm svitu. P vytrvalm cvien je dokonce i mono osvtlit ve tm, tedy v noci, mstnost natolik, e je mono pedmty dobe rozpoznvat a to nejen osobou cvic, ale i nezasvcencem. Svtlo ivotn sly se d toti tmto zpsobem zhmotnit a na skuten denn svtlo a ve zle vlastn jen na cviku a na sle imaginan. Avak jenom s tmto zjevnm kazem se mg samozejm nespokoj, nebo dobe v, e ivotn slaje povahy univerzln a e nenjen nositelem jeho idej, mylenek a pn, ale i uskuteovatelem jeho imaginace, a e me touto ivotn silou veho doshnout. Je lohou plastick imaginace, aby toto ve zrealizovala (uvedla ve skutek). Jestlie cvic naplnil svou pracovn mstnost silou svho zen, nech si pi tom pedstav to, eho chce doshnout. Nap. e vechny se v mstnosti zdrujc astrln a magick vlivy se proiuj a miz, anebo e nejenom jemu samotnmu bude v mstnosti dobe a zdrvo, ale kadmu, kdo do n vstoup a v n se zdr. Krom toho me mg svou obvac a pracovn mstnost impregnovat pnm, aby pi vech jeho pracch ml sprvnou inspiraci, ken spch atd. Pokroil mgov jsou dokonce schopni chrnit svou mstnost ped nevtanmi hosty tm, e ti, jakmile vstoup do mstnosti, jsou neklidn a nechtj se v n ani zdret. Takov mstnost je pak naplnna ochrannou mylenkou nebo idej bzn. I subtiln je mono mstnost impregnovat a to tak, e kad, kdo do n vejde bez dovolen,jejakoby ochrnut avren nazpt. Jak vidme, m mg nepebern monosti a na jejch zklad si me sestavit jet jin zcela individuln metody. Vydechovnm vypout mg nakupenou ivotn slu opt do univerza a me svou pedstavivost v mstnosti ponechat pouze slu zivou a svtelnou. Me ale tak svou pedstavou imaginovat ivotn slu do mstnosti pmo z univerza, ani by ta musela prochzet nahromadna jeho tlem. Takto si me ponat, kdy v hromadn ivotn sly zskal uritou prax. I sv vla stn pn me tmto zpsobem do mstnosti impregnovat. Imaginaci spojen s vl, vrou a pevnm pesvdenm nejsou kladeny meze. Pi tchto pracch nen mg odkzn pouze na ohranien prostor, nbr me dv i vce mstnost impregnovat souasn, ba i cel dm me naplnit svou ivotn a zivou silou, kterou nech nejdve projt vlastnm tlem neboji dle uveden metody erp pmo z univerza. Jeliko sla pedstavivosti nezn ani asu ani prostoru, me tuto prci vykonvat na nejvt vzdlenost. Casem a zskanou technikou bude schopen impregnovat nleit tu nejvt mstnost, a se nachz v sam blzkosti anebo v nejvt vzdlenosti. S ohledem na svj etick vvin bude tm sledovat vdy jen to nejlechetnj a jeho moc bude bezmezn. Vytrvalost bude nakonec vdy korunovna spchem! Dodatek k III. stupni BIOMAGNETIZMUS kovi je dna monost poznat jet dal specifickou vlastnost ivotn sly, kter je pro magick prce rovn velmi dleit. Je mu ji znmo, e ivotn silou a pnm v uskutenn se d

nabjet kad pedmt, kad zve i kad ivotn tvar. ivotn sla m vak tak tu vlastnost, e me pojmout jakoukoliv ciz mylenku i ciz pocity, jimi se infikuje a nakonec spoj. Koncentrovan ivotn sla by se tud brzy smsila s jinmi mylenkami, co by inek impregnovan mylenky oslabilo, ale nejen to, dokonce i znemonilo, kdyby mg astjm opakovnm experimentu napt nezeslil atm i vloen pn neoivil. To ve by zpsobilo velkou ztrtu a krom toho by to nepzniv ovlivnilo oekvan vsledek. douc vliv psob jen potud, pokud se v danm smru nachz napt. Jestlie tomu tak nen, pak ivotn sla vyprch, sms se s jinmi vibracemi a inek pozvolna kles. Aby mg tomu vemu mohl elit, mus znt zkon BIOMAGNETIZMU. Zivotn sla nevstebv do sebe jen jednu ideu, pedstavu, mylenku anebo jedin pocit, nbr tak pojem asu. Na tento zkon, respektive na tuto specifickou vlastnost ivotn sly musme brt zetel pi svch experimentech s n, a pozdji t pi prci se ivly. Provdte-li tedy impregnaci uritho pn pomoc ivotn sly, muste dbt t asu a prostoru. V magii plat tato pravidla: Prce v akickm principu je bez asu a prostoru. V mentln rovni operujeme asem. V astrln prostorem (tvarem, barvou). Na hmotn rovni asem a prostorem zrove. Nkolika pklady znzornm prci biomagnetizmu. Naplte mstnost ivotn silou a impregnujte ji pnm, e Vm v mstnosti bude dobe a e budete zdrvi. Termnujte, lpe eeno, upoutejte slu a pn na to, e pokud mstnost obvte a v n se zdrujete, tento vliv v n trvale zstane, e se v n automaticky bude obnovovat a ustl se i tehdy, kdybyste mstnost pechodn teba na del dobu opustili. Vstoup-li nkdo jin do Vaeho obydl, ani by o nakupen ivotn sle vdl, bude i jemu v nm dobe. Obas mete hustotu a slu zen ve svm byt opakovnm pn zeslit. Zdrujete-li se pak v takto ovlivnnm byt trvale, m zde nahromadn a ovlivnn ivotn sla stle dobr vliv na Vae zdrav, tedy na Vae tlo. Vibrace ivotn sly jsou v tomto prostoru pak zabarveny pnm zdrav. Mte-li ale v myslu provdt v tto mstnosti nap. rzn okultn cvien, kter nemaj se zdravm nic spolenho a sleduj jinou ideovou vibraci, nebudou Vae spchy tak dobr jakov neovlivnn mstnosti, nebo v takov, kterou jste ped tm pro sv prce nleit ovlivnili. Uinte proto lpe, kdy si po kad nabijete mstnost takovou ideovou vibrac, kterou Vae prce a cvien vyaduj. Mete nap. nabjet i prsten, kmen apod. s pnm, aby osoba, kter jej nos, mla tst a spch. Jsou dv monosti nabjen a termnovn. Prvn zle v tom, e silou sv pedstavivosti a koncentrac na dotyn pn spoutte ivotn slu do kamene nebo kovu a termnujete v tom smru, e se v nm tato sla trvale udr a e si bude dokonce z univerza automaticky pitahovat dal slu, kter bude mohutnt a on osob pinet tak dlouho tst a spch, pokud bude pedmt nosit. Zvolen pedmt mono libovoln nabjet i na krat dobu trvn, inku, nap. e vliv ihned pomine, jakmile bylo elu dosaeno. Druhou monost je tak zvan univerzln nabjen s tmt pracovnm postupem, avak se zmnou v soustednosti pn a to, e pedmt (prsten, kmen, perk) bude po celou dobu svho trvn pinet nositeli, a je jm kdokoliv, stl tst, spch atd. Takov univerziln nabjen, byla-li provedena opravdovm zasvcencem, podr svoji slu s plnou innost po cel stalet. Jak znmo z historie egyptskch mumi, psob tmito zpsoby pipoutan sly cel tiscilet. V ppad, e by se talisman nebo pedmt, jen byl ovlivnn pro uritou osobu, dostal do jinch rukou, ztrc pro druhou osobu na innosti. Dostane-li jej ale pvodn majitel zpt, psob inek automaticky dl. V dalm popisuj jin pracovn psobit se ivotn silou a to lebn magnetizmus.

L-li mg nemocnho, a ji osobn magnetickmi tahy nebo vkldnm rukou i na dlku, to znamen pedstavou a vl, mus i zde dbt zkona asu, chce-li v tomto odvtv doshnout pronikavch spch. Obvykl zpsob magnetizovn je ten, e magnetizr nech pomoc sv pedstavy proudit svou ivotn slu ze svho tla, ponejvce z rukou, do tla nemocn osoby. Tato metoda pedpokld, e m pebytek ivotn sly, nechce-li ohrozit vlastn zdrav. Bohuel jsem byl svdkem velmi smutnch ppad, kde magnetizr vydal ze sebe tolik ivotn sly, e to pokodilo jeho zdrav do t mry, e byl blzek plnmu nervovmu zhroucen, nehled k ostatnm pidruivm se chorobm, jako chab srdce, srden astma apod. Takovm nsledkm nelze zabrnit, jestlie magnetzr vyd ze sebe vce sly ne me naerpat ato zejmna tehdy, l-li v souasn dob vce pacient. Tato metoda m ale jet tu nevhodu, e toti magnetizr pen na pacienta svou slou zrove sv duevn vibrace a povahov vlastnost, take ovlivuje a infikuje pacienta nepmo i duevn. Proto se u kadho magnetzra vyaduje a pedpokld ulechtil povaha (vz pslunou literaturu). M-li vak magnetizr pacienta, jeho povahov vlastnosti jsou jet hor ne jeho vlastn, tak zase naopak tyto nepmo bere na sebe, co je pro nho v kadm ohledu nepzniv. Naproti tomu okultn kolen magnetzr nedv pacientovi ivotn slu vlastnho tla, nbr erp z univerza do svch rukou, impregnuje ji pnm na zdrav a nech j proudit do tla nemocnho. Ob metody vyaduj vak astj opakovn experimentu, m-li bti dosaeno rychlejho spchu. Disharmonie, nebo nemoc sama, anebo stedisko nemoci vysvaj a spotebovvaj toti velmi rychle penesenou slu a po dalm psunu sly pmo dycht, take je teba experiment opakovat, nem-li se stav nemocnho zhorit. Jinak je tomu u mga. Pacient poct teprve tehdy urit ulehen, kdy se mg duevn otevel, to znamen, kdy ve vlastnm tle provedl dynamick nakupen ivotn sly, jej svteln zen na nemocnho pevd. Mg me spn pouvat nejrznjch metod, mus ale vloit do sv imaginrn pedstavy pn, e se nemocnmu vede od hodiny k hodin, ode dne ku dn lpe. V dalm uvdm nkolik zpsob, jich se me kad mg p len nemoc pidret. Pedevm mus umt nemoci dobe rozpoznvat. Tuto znalost si osvoj studiem pslun literatury. Mus samozejm t dobe ovldat anatomii. Nebude zajist natolik nesvdomit, aby lil nemoci, kter vyaduj rychl chirurgick zkrok a rovn infekn choroby neponech jen vlastnmu zsahu. Me vak v takovch ppadech hojiv proces urychlit a doshnout zmrnn bolest pi lkaskm oeten. To doke i na dlku. Vhodou je, kdy se lkai specializuj v tomto odvtv a vedle alopatickho umn shnou i k praktikm magie. Proto uin mg dobe, kdy se ujme jen takovch ppad, u kterch lka magick zpsob len pmo doporuuje, nebo a pracuje ve spojen s lkaem, nechce-li bt prohlen za mastike arlatna. Kad mg a sleduje pedevm blaho a dobro nemocnho a neek ani na vdk, ani na odmnu. I chvla a uznn mu mus zstat ciz. Bude-li se dret jen vzneenho idelu dobra, zaslouenho poehnn se mu stejn dostane. lechetn smlejc mgov pomhaj nemocnm, ani by nemocn mli o tom tuen. Tento zpsob pomoci svm blinm pin nejvt poehnn. Uvdm jet nkolik bnch metod, jich me mg pouvat, ani by musel mt obavy, e jimi ukod vlastnmu zdrav. Dve ne pistoupte k lku nemocnho, uite nejmn sedm vdech plcemi a pry a nahromate v sob velk mnostv ivotn sly z univerza, kterou nechte v podob slunce zit nejjasnjm svtlem. Snate se optovnm vdechovnm ivotn sly utvoit kolem sebe v okruhu nejmn deseti metr mohutnou zivou slu, kter se mus piblin rovnat ivotn sle deseti normlnch osob. Muste mt pocit, e nahromadn ivotn sla z ve Vs slunenm jasem. Kdy se takto ziv nachzte v blzkosti nemocnho, poct ten okamit zmrnn bolest, je obesten blahodrnou atmosfrou a nen-li jeho choroba pli vn, bude ihned uzdraven.

Nahromadnou zivou slu peneste na nemocnho zcela individuln a je na Va libovli, jednat dle vlastnho uznn. kolen mg nedl ani magick tahy ani nevkld ruce, nebo to ve jsou jen pomocn manipulace, pouh opory jeho projeven vle. Mg v, e sta pln, kdy uchop pacienta za jednu, ppadn za ob ruce a pracuje s pedstavou. O me mt pi tom oteven i zaven; chce-li, me se na nemocnho dvat, nen to ale nutn. Zde pracuje vhradn imaginace. Mg me tak po dobu penosu sly u pacienta sedt, ani by s nm tlesn piel do styku. Pedstav si prost, e jej obklopujc vyzaovac sla pechz do tla nemocnho, e je tam jeho imaginac silou vtlaena a e pronik a prosvcuje vechny pry pacientovy. Zrove svou vl rozke, aby stlaen svteln sla trpcho uzdravila. Mus p tom stle udrovat pedstavu, e se nemocnmu vede od hodiny k hodin lpe, eje kadm dnem zdravj a svteln sle rozke, e tlo nemocnho nesm dve opustit, dokud nebude pln zdrv. Kdy tlo nemocnho napln takovm mnostvm svteln sly, kter u zdravho lovka je co do mry, asi jeden metr zen, doshne tm pekvapujcch ink. Opakuje-li po njak dob tento experiment, potebuje pouze napt koncentrovan svteln sly zpevnit a dobr spch je pedem zaruen. Za prv neme svteln sla unikat, protoe je pipoutna a byl j udlen rozkaz, aby se automaticky obnovovala. Za druh bylo termnovno, aby se tlo stle vce uzdravovalo. A za tet byl sle vymezen prostor, kterm je tlo nemocnho. Pi tom je vdy vhodn poutat zivou slu jet zevn a to asi jeden metr kolem tla, co jak shora uvedeno, odpovd z normln osoby. U tto metody bylo dbno zkladn podmnky hmotnho zkona o ase a prostoru. Mg p tomto zpsobu len poznal, e jeho ziv sla, kterou na pacienta penesl, nen slab, nbr e je stejn intenzvn jako ped tm. Je to tm, e v tle stlaen ivotn sla se automaticky obnovuje a vydanou slu okamit nahrad. Mg bude proto vdy schopen lit cel stovky nemocnch, ani by to lo na jmu jeho vlastn nervov a duchovn sly. Dal zpsob je ten, e mg vtla pmo do tla nemocnho anebo pouze do onemocnl sti ivotn slu pry s pedstavou, e se ivotn sla mus a do plnho uzdraven z univerza sama obnovovat. I zde se pedstava spolu s pnm ve na as a prostor. Tohoto zpsobu se uv pouze u nemocnch, kte maj jet dostatek nervov sly, kter urit tlak nahromadn ivotn sly vydr. U kolenho mga je toti nakupen ivotn sla ji zhmotnl tj. zhutn hrubohmotn sla, kterou mono porovnat s elektinou. Tento zpsob je v porovnn s ostatnmi zpsoby nejoblbenj, nebo velmi jednoduch a nadmru inn. Jin, zcela zvltn zpsob je ten, e mg nech pomoc sv pedstavivosti nemocnho vdechovat svou vlastn vyzaovanou svtelnou slu. Je-li pacient schopen koncentrace, me to uinit sm, nen-li tomu tak, provede za nemocnho imaginaci mg. Cel postup je v praxi asi tento: Vae vyzaovac sla sah do okruhu asi deseti metr. Jeliko jste v blzkosti nemocnho, tone doslova v zplav Va ziv sly, kterou jste impregnovali pnm na uzdraven. Pacient, jen je schopen koncentrace, je sklopevn pesvden o tom, e kadm dechem pijm Va svtelnou slu, kter ho uzdravuje. Intenzivn mus myslit na to, e tato liv sla v nm trvale zstane, e se mu da stle lpe i tehdy, kdy mg j nen v jeho blzkosti. Jestlie ale pacient nen schopen vlastn koncentrace, nebo jde-li o nemocn dti, muste si sami pedstavit, e nemocn osoba kadm dechem vdechuje zen Va ivotn sly, pivd ji do krve a umouje tm uzdraven. I zde se muste koncentrovat s pnm, e vdechovan sla v nemocnm inkuje kladn a trvale. Je to zpsob vdechovn ivotn sly mgova tla do tla jin osoby. P tom se meme opt o jist citt v bibli, kde se lemu Kristova roucha dotkla nemocn ena, vc tm ve sv uzdraven. Kristus, poctiv okamit bytek sv ivotn sly, pravil uednkm: "Poctil jsem dotek".

Pi kad prci s magnetizmem a ivotn silou je nutno dbt asu a prostoru. S ohledem na to jsem zde uvedl nkolik pklad v len nemoc ana nepehlednou adu dalch zpsob z magnetickho hlediska bych mohl jet upozornit. Mg m nap. tak monost spojit se s duchem nemocnho, kdy nemocn sp, a uplatovat vjeho tle leckter uzdravovac zpsob. Krom toho me vedle ivotn sly operovat jet tak se ivly, s magnetizmem a elektinou a nemocn takto magicky lit. Chtt podrobn popsat veker zpsoby a monosti len magickou cestou by znamenalo naplnit jeden cel objemn svazek. Snad nkdy pozdji mi bude jet mono vydat zvltn knihu o okultnm len z hlediska magie a dt ji k dispozici vem, kdo se magickm lenm zabvaj. Zatm to zstv vc budoucnosti. V tomto dle mohu jen poukzat na jednotliv lebn postupy, s ohledem na pojem asu a prostoru, tedy na magnetizmus. Vysoc zasvcenci a svat, jejich imaginace je ji tak znan vyvinuta, e se kad zjejich pedstav v pslunch rovnch okamit zrealizuje, nepotebuj dnch soustav. Tac projev anebo vyslov pn, kter se okamit stvaj skutenost. Doshnout rovn tak vysokho stupn v lebnm atm v magickm umn m bt snahou kadho jednotlivho mga. Souhrn vech cvien III. stupn I. Magick vcvik ducha 1. 2. 3. II. 1. a) b) c) d) Koncentrace mylenek dvma a temi smysly souasn Koncentrace mylenek na pedmty, krajiny, msta Koncentrace mylenek na zvata a lidi Magick vcvik due ivlov dchn v celm tle: ohe - teplo vzduch - lehkost voda - chlad zem - tha

III. Magick vcvik tla 1. 2. a) b) Cvien dle prvnho stupn, kter se mus stt zvykem Hromadn (kupen) ivotn sly: v celm tle vdechovnm plcemi a pry v jednotlivch stech tla

Dodatky k III. stupni 3. 4. Impregnovn mstnost pro zdrav, spch atd. Bomagnetizmus

Konec tetho stupn. Stupe IV. Dve ne popi ponkud obtn cvien tvrtho stupn, podotkm znovu dtkliv, e k ve svm vvoji nesm spchat, chce-li na magick cest sklzet pronikav spchy. Veker cvien z pedelch stup mus nejdve dokonale ovldat, ne zapone s dalmi koly.

Stupe IV. - Magick vcvik ducha V tomto stupni lm pemstn vdom zevn. Muste umt penst sv vdom dle libosti a poteby do kadho pedmtu, do kadho zvo.te a do kad lidsk bytosti. Jako u koncentrace s pedmty, polote jch nkolik, nejlpe takov, kter jsou dennmi potebami, ped sebe. Sedce ve sv oblben pozici, pozorujte chvilku jeden z nich a zapamatujte si jeho tvar, barvu avelikost. Nyn si myslete, e jste se do tohoto pedmtu promnili. Muste mt pocit tohoto pedmtu a muste tak pevzt veker jeho vlastnosti. Zrove muste provat pipoutanost pedmtu k mstu, kam byl poloen a e toto msto mete opustit jedin zpsobem zven. I el, jemu pedmt slou, si muste imaginrn vnutit. Pi intenzivnm koncentrovn se Vm mus konen podait pozorovat a sledovat z pedmtu cel ostatn okol a podchytit pomr tohoto pedmtu kjinmu. Tedy le-li nap. pedmt na stole, provte jednak jeho vztah ke stolu ajednak i k ostatnm na stole se nachzejcm pedmtm vetn mstnost, ve kter jsou zmnn pedmty umstny. Da-li se Vm cvien s jednm pedmtem, pejdte postupn ke vem dalm. Cvien jste splnili, jestlie jste dokzali kad zvolen pedmt spojit se svm vdomm do t mry, e jste pijali jeho tvar, velikost a vlastnost a nejmn pt minut bez nejmenho peruen v nm prodleli. P tomto cvien muste sv tlo pln vypustit z mysli a zapomenout je. Jako dal pedmty si pro pemstn vdom zvolte postupn vt objekty, jako kvtiny, rostliny, kee, stromy atd. Jeto vdom nezn ani asu ani prostoru, nle principu akickmu. Nezvyklm zpsobem cvien, jako i potenmi nezdary se nenechte nijak odradit od dal prce. Trplivost, vytrvalost a houevnatost vedou nakonec vdy k oekvanmu spchu. k teprve pozdji pozn prav vznam tchto prpravnch cvien pro dal magii. Ovld-li pemstn vdom do neivch pedmt, pikro ke cvien s ivoichy. Jak jsem ji podotkl, je vdom bez asu a prostoru, take pi svch dalch cviench nemuste mt zvolen objekt pmo ped oima. k je mezitm ji tak dalece vycvien a kolen, e si jakoukoliv bytost doke imaginrn pedstavit. Pemst tud sv vdom do imaginrn pedstavy koky, psa, kon, krvy, kzlete apod. Na druhu zkuebnho objektu vbec nezle, metobt prv tak mravenec jako ptk nebo slon. Cvien provede nejprve v nepohyblivm stavu, pozdji v pohybu tj. v chzi, bhu, letu, v plovn nebo v lezen, zcela dle toho, ojak objekt jde. Zk mus dokzat pemstit sv vdom do jakhokoliv zvolenho tvaru, v nm se mus pln uplatnit. Alespo pt minut mus vydret bez peruen v jednom objektu setrvat se svm vdomm, chce-li povaovat cvien za zvldnut. Zasvcenci, kte se po lta zabvaj tmito cviky, jsou schopni rozumt kadmu zveti a svou vl je ovldat. V souvislosti s tm si potebujeme pouze pipomenout povsti o vlkodlacch a vzpomenout si na rzn jin povdky, v nich se prav, e se kouzelnci promnili ve zvata. Pro mga maj pohdky a povsti daleko hlub vznam. Beze v pochybnosti se v nich jedn o tak zvan ern mgy, kte nechtce bt poznn pi svch bezbonch inech, berou na sebe v neviditelnm svt podobu velijakch zvat. Dobr mg takov ponn odsuzuje a svmi duchovnmi schopnostmi prohldne kadou takovou zhadnou bytost a okamit pozn pravho pvodce. Nae pedbn cvien neslou vak k tomu, aby svdla ka k nepknm inm, nbr aby ho pipravila na vysokou magii, kde pi uritch pracch mus vzt na sebe vy bosk tvary, do nich pak bude pemsovat sv vdom. Kdo ve cvien dospl a sem a pomoc svho vdom me vzt na sebe kadou zvec podobu a setrvat v jej pedstav alespo pt minut, provede nyn tot cvien s lidmi. Nejprve si zvolme k tomuto elu sv znm, ptele, rodinn pslunky,jejich podobu dobe znme, bez rozdlu st a pohlav. Muste vdy umstit vdom pocitem i mysl v kadm tle tak dokonale, e si sam sob pipadte,jako byste byli sami pedstavovanou osobou. Od osob znmch pejdte k osobm

pln cizm, jak jste jet nikdy v ivot nespatili a kter si tud muste teprve pedstavit. Nakonec si zvolte jako zkuebn objekt jet tak lid cizch ras a odlin barvy pleti. Cvien je spinno,jestlie jste dokzali pemstit sv vdom alespo na pt minut do cizho tla. m dle pemstn vydrte, tm lep je V vcvik. Tmto cvienm doshne mg moci spojit se s kadm lovkem, provat city a mylenky, kter se ve vdom pedstavovan osoby odehrvaj. Pozn jej minulost, ptomnost i zpsob jednn, ale nejen to, me dokonce i osobu dle vlastnho uznn ovlivovat. Jsa si vak dobe vdom pslov: "Jak kdo zasil, tak tak sklid", nepiklon se mg nikdy k nelechetnm inm a nebude nikdy ovldat lidi proti jejch vli a nutit je jednat nepkn. Velik moc, kter je mgovi tmto cvienm nad kadm dna, pouije jen pro dobro svch blinch, za co se mu vdy dostane poehnn. Ze veho toho mg pozn, pro v Orientu k svho vdce (Guma) pmo zbouje. Tm se toti k interaktivn spojuje s vdomm svho Mistra, jm je takto nepmo prodchnut, take kovy pokroky jsou jistj a rychlej. Orientln uebn soustavy povauj proto tak Mistra (Guma) za absolutn nezbytnost ve vvoji ka. V Tibetu znm Ankhur spov na te zkladn, pouze v opanm poad tj. Mistr se spoj s vdomm svho ka, na kterho penese moc a osvcen. Tot se dje u mystik, kde jde o tak zvan pneumapenos. Stupe IV. - Magick vcvik due . V tto kapitole rozme svoji prci se ivly. Nauili jsme se dchnm plcemi a pry pojmout do sebe urit ivel a pociovat jeho specifickou vlastnost v celm tle. Nyn naplnme zvolenm ivlem jednotliv sti tla, co meme provst dvojm zpsobem. Mg mus znt a ovldat ob metody. Prvn je tato: Vdechujte, jak v tetm stupni (magickho vcviku due) uvedeno, plcemi a pry zvolen ivel do celho tla a nahromate jej v nm tj. vydechujte naprzdno bez jakkoliv pestvky. Pi vdechovn doprovzejte svou pocitovou pedstavivost specifickou vlastnost ivlu. U ohn - horkem, u vzduchu - lehkost, u vody - chladem a u zem - thou. Zaponme sedmi vdechy a namsto, abyste nahromadn ivel imaginrn vypustili opt do univerza, povedete jej do urit tlesn sti tm, e specifickou vlastnost ivlu jet vce stlate a tlesnou st ivlem jet vce naplnte. Stlaen ivel muste s jeho specifickou vlastnost v dotyn sti tla poctit mnohem intenzivnji ne v celm tle. Podobn jako kdy se stlauje pra, aby bylo dosaeno vtho tlaku, prv tak mus bt ivlem proniknuto maso, kosti a pokoka jednotliv tlesn sti. Paklie specifickou vlastnost ivlu v naplnn st tla pociujete dosti znan, nechte ivel pomoc sv imaginace rozpustit do celho tla a vydechovnm (viz III. stupe) proudit nazpt do univerza. Toto cvien provedete s kadm jednotlivm ivlem a to stdav u vnjho i vnitnho orgnu s vjimkou mozku a srdce. Do obou tchto orgn nehromate ani u sebe ani u jinch osob jakkoliv ivel, nechcete-li sob i jinm ukodit na zdrav. Jenom takov Mistr, kter je v ovldn ivl dokonale zbhl, me si dojist mry dovolit hromadit ivly i v srdci a mozku, ani by si tm ukodil. Sv tlo zn dokonale a m je pod svou moc. Bez zvltnho hromadn meme ivly s jejich specifickmi vlastnostmi vst do vech orgn, tedy i do srdce a mozku. Kad zatenk a se chrn ped hromadnm v srdci a v mozku jak ivl, tak ivotn sly, obzvlt tehdy, nen-li jet schopen sm jasnoziv pozorovat funkce jednotlivch orgn. Pi hromadn ivl nebo ivotn sly v celm tle si mozek a srdce na to zvyknou, nebo rozpt sly pak nen jen v jedinm orgnu, nbr rozprostr se v celm tle. Je zhodno obzvlt v rukou a nohou dobe ovldat hromadn jak ivl, tak ivotn sly, protoe se s tm mg v praxi nejastji setkv. Nejvt pozornost je teba vnovat prstm.

Dal monost zbavit tlesnou st ivlu tkv v tom, e nakupen ivel nen teba vst zpt do tla a vydechovnm pry jej vrtit univerzu, nbr pedstavou meme cel nakupen ivel vypustit pry do univerza pmo z on sti tla. Tento postup je rychlej. Mg mus samozejm znt a dokonale ovldat oba zpsoby. Druh metoda hromadn ivl do jakkoliv sti tla spov v tom, e do tlesn sti peneseme sv vdom a nechme ji jako u dchn pry vdechovat a vydechovat. Pi kadm vdechu se ivel vdechuje a bez pedstavy, tedy naprzdno, se vydechuje. Mme-li pocit, e douc ivel je v tlesn sti ji dostaten nakupen, vrtme jej univerzu, odkud jsme ho naerpali. Tento postup je sice rychl ajednoduch, vyaduje vak dobr penesen vdom a samozejm i dokonal ovldn hromadn ivotn sly v jednotlivch stech tla. Kdo se stal Mistrem i tto praktiky, me jt opt o krek dl. Je nm ji znmo, e lidsk tlo je rozdleno podle ivl na tyi hlavn oblast. Pro snadnj pehled sje zopakujeme: Nohy a ke stehnm a ke kostri vetn pohlavnch orgn odpovdaj ivlu zem. Oblasti bin se vemi orgny (tj. steva, slezina, lunk, jtra, aludek a k brnici) nle vodnmu ivlu. Hrudn ko, plce a srdce a ke krku jsou vyhrazeny ivlu vzduchu. Hlavu se vemi jejmi orgny ovld ivel ohn. elem dalho cvien je naplovn jednotlivch tlesnch oblast jejich pslunmi ivly. Praxe je tato: Usedneme opt do sv oblben pozice (sany). Plcemi a pry vdechujeme ivel zem sjeho specifickou vlastnost thy do zemn oblast tla (od nohou ponaje a nad pohlavn orgny vetn kostre). Zemn ivel vdechnte sedmkrt, naprzdno vydechnte, take zemn oblast je naplnna ivlem ji ovlivujcm. Zemn ivel ponechte v zemn oblasti a zavete sedmi vdechy vodn ivel do vodn oblasti, tedy do bicha, ani byste ho vydechovali, take je tato oblast ivlem ji ovldajcm rovn naplnna. Nyn pejdte k dalmu ivlu a vdechnte opt sedmkrt ivel vzduchu do hrudnho koe a ponechte tento ivel vjeho vlastn oblasti. Zbv jet oblast hlavy, kterou naplte takt sedmi vdechy ivlem ohn, vydechnte naprzdno, take i oblast hlavy zstane naplnn ivlem ji ovldajcm. Jsou-li vechny oblasti naplnny pslunmi ivly, setrvejte asi dv a pt minut v tto poloze, nae zaponete sjejich rozpoutnm. A to u nejposlednji naplnnho ivlu, v naem ppad tedy od hlavy, zante s ohnivm ivlem tm, e sedmkrt naprzdno vdechnete a pi kadm vydechnut (celkem sedmkrt) nechte ohniv ivel proudit zpt do univerza. Je-li oblast hlavy zbavena ohnivho ivlu, pijde na adu dal oblast ato oblast vzduchu, dle oblast vody a konen oblast zem, a je cel tlo opt ivl prosto. Kdo zskal pi tchto cviench uritou prax, me ji obohatit tm, e jednotliv tlesn oblasti nejen ivly napln, ale ivly v oblastech nakup. Postup je t, jak,je shora uvedeno, to znamen, e se zan opt ivlem zem od nohou a kon se ivlem ohn v hlav. Proces rozloen ivl je t, jako u pedelho experimentu. Tato cvien maj velik vznam, nebo uvdj jak tlo hmotn, tak i tlo astrln v dokonal soulad s univerzlnmi zkony ivl. Dolo-li u mga k disharmonii a ji zjakkoliv piny a on ihned zasedne k tmto cvienm, dostane se okamit do sv pvodn harmonie, nejen po nkolik hodin, ale po cel dni poct blahodrn vliv dokonal harmonie celho univerza, kter v nm vyvol a zanech pocit mru a blaenost. ivlov harmonie v tle poskytuje jet jin monosti a o nkterch z nich se zmnm v nsledujcm. Pedevm nemaj negativn vlastnosti ivl na ka dn vliv. Doshl-li k magick rovnovhy, stoj v centru dn, vid veker zkony, vechen vznik a znik z univerzln, tedy opravdov perspektivy. Vyhne se nemocem a vyvol vyrovnvajc inek na vlastn karmu atm na svj osud. Vi kadmu nepznivmu vlivu se stane odolnjm. Vytb svou mentln a astrln auru a zesl

svou mentln a astrln matrici. Povzbud sv magick schopnosti ajeho intuice nabude univerzln povahy. Jeho astrln smysly se zjemn a jeho intelektuln schopnosti zv. Stupe IV. - Magick vcvik tla Cvien prvnho stupn se stalo kovi ji celoivotn potebou. Cvien druhho stupn mus podle asu a monosti prohloubit a zeslit. Je teba, aby k byl schopen dodret bezpodmnen kadou askezi, kterou si dobrovoln uloil, ani by musel zpasit se svody nebo jm nakonec podlehl. Cvien tetho stupn je rovn poteba jet prohlubovat. Dren tla mus k j ovldat natolik, e vydr sedt v san po cel hodiny a to bez nejmenho hnut, bez jakkoliv nervozity a napt a bez nejmenho dostavovn se svalovch ke. Svou vyzaovac slu mus zeslit, prohloubit amu-sji zdynamizovat, co doke zeslenou imaginac, tedy pedstavivost a hlub meditac. Mg se mus nauit prakticky pouvat sv vyzaovac sly pi kad pleitosti a za kad situace. Mus v tom tak vyniknout, e se kad pn, kter do sv ziv sly vlo, ihned uskuten. Tm se stane schopnm poskytnout trpcmu lidstvu v ppadech nemoc a netst kdykoliv pomoc, za co se mu vdy dostane poehnn. Pikrome nyn k dal, rovn mlo znm kapitole, ve kter pohovom o rznm dren tla, o gestikulacch a prstokladech, co jsou tak zvan rituly. Zkladn princip spov v tom, e urit idea, jist mylenkov pochod, m bt potvrzen vnj vyjadovac formou nebo naopak urit idea urit mylenkov pochod m bt gestem vyvoln, hermeticky eeno evokovn. Tento zklad plat pro celou obadnou nebo rituln magii. Tm je eeno, e lze nejen kadou ideu (i kadou bytost) vnjm zpsobem vyjdit, ale je mono ji vzat (poutat) i na urit kol. Co nem jmna, symbolu nebo zevnho znaku, je bezvznamn. Na tto pratez spovaj veker magick pochody a rituly. I kad crkevn soustava sleduje od pradvna sv zvltn nboensk kulty. Rozdl je pouze v tom, e davu bylo z toho veho pstupno jen velmi mlo, ve ostatn bylo psn tajeno a zkostliv steeno a platilo jen pro crkevn hodnoste a zasvcence. Kad ritul m svj zvltn el, jemu tak slou bez ohledu na to, zdali jde o zaklnac kouzla v Tibetu nebo o dren prst Bali-kn pi provdn rznch kult v Orientu nebo o rituln zaklnn mg. Syntzaje a zstane vdy t. U justinch pelen se povauje zdvien ruky se vztyenmi temi prsty za dkaz pravdiv vpovdi a tud za magick gesto. Z hlediska kesanskho symbolizuj vztyen prsty svatou Trojici. Tak kad z peetnch l a sekt m sv zvltn rituly. Tak nap. jsou le svobodnch zedn vzny na urit znamen, slovo a hmat. Z djepisn historickho hlediska by se o tomto tmatu mohlo ci mnoho. Pro praktickou magii resp. pro magick vvin by vak takov studium bylo zcela bezeln. Na pravho mga nijak nepsob, te-li v rznch knihch, jak leckter mg kresl svj magick kruh,jakjej povauje za symbol nekonenosti, Boha a nedotknutelnosti, do nho na svou ochranu ad sv gnia a andle anebo jak lma maluje svou mandalu a pi ritulech do n stav sv Thatagta jako ochrann bostva. Prav mg takov ciz nvody a pouky nepotebuje, jeto dobe v, e to ve m vst pouze kjakmus zpevnn urit ideje a e to m bt pouhou pamtn oporou ducha. V tomto (tvrtm) stupni magickho vcviku tla se mg nau sestavovat a tvoit si sv vlastn rituly, kulty, gesta a dren prst. Ve zle najeho individualit a schopnost. Mnoh mg doshne nejprimitivnjmi rituly daleko vce, ne filozofick spekulant s nejkomplikovanjmi kulty. Pesn smr zde nememe urit a k mus jednat intuitivn a mus dokzat kadou ideu, kad mylenkov pochod, i to, co si peje mt uskutenn, vyjdit jemu vyhovujcm vhodnm gestem, drenm prst anebo ritulem.

Zajist nebude nap. chtt ehnajc gesto vyjdit sevenou, k toku zdvienou pst. Zcela podle situace, ve kter se nachz, si sestav svj nenpadn ritul, jeho pouije, nikm nepozorovn, tedy tajn. Nkte mgov, majce ruce v kapsch, provdj pohyby prst uprosted nejvy spolenost nenpadn obadnou magii. Vyuvaj pi tom ivlm odpovdajc analogie pti prst a ur: ukazovek ohni palec vod stedn prst ake prstenn prst zemi a malek vzduchu A pitom ponechvaj pravou ruku aktivnm a levou ruku negativnm ivlm. Naute se proto dvat rznm idem zcela individuln znamen. Pomlte vak o nich ped kadm, protoe kdyby nkdo pouval pro stejnou ideu tho znamen, zeslaboval byji odvdnm jej sly. Vae osobn pn, kter byste mli rdi co nejdve splnna, upoutejte na svj vlastn mal ritul nebo gestikulaci, nejlpe gestikulaci prst a imaginujte, e se tmto gestem Vae pn spln, pesnji eeno, e seji splnilo. Zkon o dodrovn ptomn doby a rozkazovacho zpsobu plat i zde. Imaginac uskutenn ve spojen s gestem nebo ritulem je teba provdt na zatku co nejintenzivnji s pocitem jistoty, samozejmosti a dvrou a tak s neochvjnou vrou ve zdrn prbh. Nejdve pouijte obojho, tj. jak ritulu tak pedstavy. Pozdji, kdy se zabvte s pedstavou pn a jeho uskutennm, provedete gesto nebo ritul zcela automaticky. Jestlie jste dospli tak daleko, e se pn ve Va pedstav zautomatizovalo, je dal postup opan, a sice se provede ritul nebo gesto a pedstava neboli innost on sly se automaticky rozplyne. To je vlastn el ritulu nebo gestikulace, dren prst nebo dren tla. Kdo dospl ji tak daleko, e pn ve sv pedstav zautomatizoval, pouije ji jen ritulu nebo gesta a pedstava nebo dotyn sla psob automaticky. D se to snadno pirovnat k nabit baterii, u kter sta jen sprvn dotek, aby dala kdykoliv dostatek proudu. Opakovnm pedstavy se zvolenm gestem anebo ritulem se ve sfe pin akckho principu tvo mohutn zsobrna, kter podle pn a elu pijm potebnou vibraci (elektro-magne tick fluidum), barvu, zvuk a vechny potebn analogie. Tyto meme prvem pokldat za stice krve v celm jejm sloen. Je-li tato zsobrna astm opakovnm ritulu dostaten nabita silou, sta pak ritul pouze provst, nae se ze zsobrny uvoln stice, kter pivod potebn inek. Proto je dobe zachovat o tom vem mlen, protoe stejnm ritulem by mohl kdokoliv jin bez veker nmahy oderpvat nabitou slu a doshnout tho inku, co by pochopiteln lo na kor pvodce. Jsou le, kter svm zatenkm ukldaj provdn jistch ritul, kter takovou zsobrnu sil automaticky nabj. Vy zasvcenci maj tak levn psun pro svou vlastn zsobrnu sil, s nimi pak mohou bez nmahy operovat. Jakmile ale k dl pokroky, take by mohl ze zsobrny ji sm erpat, je mu uloeno, aby ritulu co nejmn pouval. Mnohmu pijde pi tom na mysl, e nkter pokrokov apolitick organizace vykonvaj svmi pozdravnmi gesty vlastn nepmo magick kon a e do veobecn zsobrny sil astm opakovnm toho kterho pozdravnho gesta, ani by to tuili, pispvaj i kdy nevelkou, tak pece jen novou dynaminost ivotnch sil. Tak nap. byl u nmeck nrodn-socialistick strany . prozdrav, doprovzen zdvienm ruky, urit mocensk gesto. Je-li ale pak takov siln utvoen kolektivn zsobrny sil zneuito k chamtivm a nsilnickm elm, postav se tato mentln napnut sla nsledkem sv polarity proti svm zakladatelm a vsledkem toho je rozkol a rozklad, nehled k tornu, e kletby nesetnch obt, jednak pcch v ali, jednak nevinn k smrti odsouzench a smrti na bojiti vystavench, tvo neviditeln protichdnou polarizaci, kter zsobrnu sil rozpout.

Tent zkon plat stejnou mrou pro veker ostatn kulty kdekoli provdn, a v nboenstv, v sektch nebo v lch. Zzran uzdravovn na poutnch mstech maj tut zkladnu. Vc erp svou pevnou vrou a neochvjnou dvrou v obraz svtce anebo v sochu - duchovn slu z akckho principu, kter byla modlcmi nakupena a stahuje ji k sob, m dochz k zzraku. Dobe kolen mg m na zklad univerzlnch zkon k tmto a podobnm kazm vdy svj sprvn postoj a dovede si jej logicky vysvtlit. Bylo by pro nho vskutku pouhou malikost, kdyby to ovem ml v myslu uinit, strhnout tuto slu na zklad znalost zkon, zejmna zkon o polarizaci, z on zsobrny sil na sebe a rovn zzran uzdravovat anebo provdt s n zdnliv zzraky. Eticky vyspl mg bude vak podobn jednn povaovat vdy za zcizen, k nmu se nikdy nesn, nebo jemu jsou k dispozic jin monosti. To budi jen tak mimochodem podotknuto a vnujme svou pozornost opt ritulm. Jak jsem se j zmnil, lze kadou ideu, kad pn a kadou pedstavu realizovat ritulem, bez ohledu nato, zda na hmotn, astrln nebo mentln rovni. Jenom doba uskutenn zvis za prv na duchovn zralosti, za druh na tom, jak vydatn bylo ritulu pouito. Mg udl dobe, kdy si zvol takov rituly, kter me upotebit po cel ivot, tedy rituly univerzln povahy. m mn pn bude mt, tm rychleji budou splnna. Pokud prvn zvolen rituly dostaten uspokojiv neinkuj, netvote nov. Zpotku posta jeden ritul, nanejve ti. Dojde-li mg a k tomuto stupni vvoje, bude ji vdt, jak daleko v tomto smru me jt a nakolik doke svou zsobrnu opatovat potebnou silou. Souhrn vech cvien IV. stupn: I. Magick vcvik ducha Pemstn vdom zevn: a) do pedmt b) do zvat c) do lid II. Magick vcvik due 1. a) b) 2. a) b) c) d) Hromadn (kupen) ivl: v celm tle v jednotlivch stech tla dvojm zpsobem Tvoen tlesn harmonie v pslunch tlesnch oblastech: ohe - hlava vzduch - hrud voda - bicho zem - nohy, pohlavn stroj, kostr

III. Magick vcvik tla Obady (rituly) a jejich praktick upoteben: a) gestikulace (gesta) b) dren tla c) dren prst

Konec tvrtho stupn Stupe V.

Moudr Archmedes kdysi pravil: "Oznate mi bod v univerzu aj vypm zemi ze stej". Bude zajist velmi mlo tch, kte vd, e se za touto vtou skrv velik okultn tajemstv a to tajemstv tvrt dimenze. Jet z doby kolnch dochzek vme, ev e, co m tvar: kmen, rostlina, zve, lovk, zkrtka kad tleso, m zrove vem znmou dlku, ku a vku. Kdy jakkoliv tvar nap. kouli protkneme, obdrme tak zvan hloubkov bod' tent bod, kter ml Archimedes pi svm shora uvedenm vroku na mysl, protoe tu jde o bod vchoz i zvren, jde o vlastn jdro kadho tvaru. Kad z tohoto bodu pozorovan tvar je stejnomrn objektivn, jinmi slovy eeno, nachz se ve sv skuten rovnovze. A v tom prv vz ono tajemstv tvrt dimenze, tajemstv asovho a prostorovho pojet, tajemstv bezasovosti a bezprostorovosti a tud i tajemstv prostorov magie. Bude-li k o tom nleit meditovat, otevou se mu neekan hloubky vdn a za odmnu mu kyne vysok intuin schopnost. Prostorov magii budi proto vnovn pt stupe magickho vcviku ducha. Stupe V. - Magick vcvik ducha Pedchozmi cvienmi si k osvojil uritou koncentran schopnost a nauil se sv vdom libovoln petvet a kadmu tvaru pizpsobovat. Tm se stal schopnm natolik, aby vnikl hloubji do vdy. daje ptho stupn magickho vcviku ducha seznamuj ka s monost penen vdom do stedu kadho tvaru od nejmenho atomu ponaje a do nejvyho univerza. Nau se tm kad tvar zjeho stedu nejen poznvat, chpat a pojmout, ale nau se jej zjeho stedu i ovldat. Schopnosti, kter k zsk cvienm tohoto stupn, maj pro dal magii velik vznam, nebo pouze jimi lze utvet duchovn rovnovhu podle pn. Duchovn rovnovha je specifickou zkladn vlastnost ak nebol principu piny ducha. Pidrme se radji ihned praxe. Sedc ve sv obvykl pozic, polote ped sebe nkolik vtch pedmt, ppadn plnou kouli, krychl atd. Volte nejprve pedmty s plnm obsahem. Pozorujte chvli nkter z tchto pedmt, nae zavete oi a peneste sv vdom do jeho hloubkovho bodu, tedy pesn do jeho stedu. Myslete si, e se ve stedu pedmtu sam nachzte a ctte se bt v nm. Penesen vdom mus bt tak dokonal, e pi nm pln zapomenete na sv tlo. Toto cvien je sice tk, ale praxe dl Mistra! Potenmi nespchy se nenechte odradit a cvite jen piln dle. Jeliko je lovk zvykl jen na ti dimenze, vyskytuj se z potku urit obte, kter vak od jednoho cvien ke druhmu ustvaj, a se konen koncentrace do hloubkovho bodu dokonale poda. Vydrte-li setrvat se svm vdomm ve stedu zvolenho pedmtu alespo pt minut, pejdte k druhmu. P stejn dobrm spchu zvolte jako cviebn objekt jin, tentokrte nesymetrick pedmty. Muste dokzat pemstit sv vdom vdy do stedu kadho pedmtu apociovat sebe jako zrneko mku, ba dokonce jen jako pouhou steku atomu. Poda-li se Vm to pokad bez peruen, pejdte k dalmu cvien a to: obshnte ze svho hloukovho bodu velikost a tvar pedmtu. m menmi si v nm budete pipadat a m vce se Vae vdom smrt, tm vt se Vm bude zdt okol nebo prostorovost cviebnho objektu. Zvolen pedmt mus pro Vs znamenat cel univerzum a tento pocit provejte co mon nejdle. Da-li se Vm to bez poruch s pedmtem symetrickm a nesymetrickm, volte jin. Cvien mete povaovat za proveden, mte-li dobr spchy s kadm pedmtem. Po mnoha cviench s pemstnm vdom do hloubkovho bodu doshnete schopnosti prohldnout kad pedmt a intuitivn zskte znalost jak o jeho hmotnm tak i duchovnm sloen. Zrove ale dokete kad pedmt zjeho hloubkovho bodu, tedy zjdra ovlivovat, podle pn jej magicky nabjet a impregnovat mentln rove kadho pedmtu svm pnm.

Ve tvrtm stupni si k tuto schopnost, tj. hromadit ivotn sly zven dovnit osvojil, a tento tj. pt stupe mu umouje init tot,jen jet pronikavji zevnit navenek. U mga se pedpokld, e tut praktiku doke dokonale provst tak jet u zvat a u lid. Mus to dokzat u takovch objekt, kter nem pmo ped oima. Jeto vdom nem hranic, d se penst na nejvt vzdlenost. Doel-li mg a sem, chop se dalch cvien, tkajcch se pemstn vdom ve vlastnm tle do tvrt dimenze svho tla, svho malho univerza, mikrokosmu, tedy do akickho principu sv vlastn bytosti. Viz nsledujc praxi. Sete klidn ve sv san a zavete o. Peneste sv vdom pmo do stedu svho tla, kter se nachz v pupenm dlku, co je tak zvan plexus-solars. Muste sam sebe pociovat jako pouh bod,jako atomov zrnko v hloubkovm stedu tj. mezi pte a dlkem. Tento sted je nejhlubm bodem Vaeho tla. Pokuste se o to, abyste se v nm zdreli vdom alespo pt minut. Pro kontrolu asu pouijte budk nebo stopky. Z tohoto bodu pozorujte sv tlo. m nepatrnjm si budete sebe pedstavovat, tm vt a objemnj Vm bude pipadat V okruh, kter se Vm bude jevit celm univerzem. V tomto bod meditujte asi takto: Jsem stedem svho tla, jsem v nm urujc silou! Poten obte nesm ka rozladit. I kdyby se mu to dailo z potku jen na nkolik vtein, vytrvalm cvienm se z vtein stanou minuty. Nejmn pt minut mus k vydret se svm vdomm v tomto hloubkovm bod. Po zpracovn tohoto stupn mus se k umt penst v kad dob a za vech okolnost do tohoto hloubkovho bodu, tedy do akickho principu a mus odtamtud poznat a ovlivnit ve, co se tk jeho bytosti. Toto pemstn vdom do vlastnho akickho principu je prav magick trans aje prvnm stupnm ke spojen s kosmickm vdomm, co popisuji v jednom z dalch stup. Magick trans nesmme ztotoovat se stavem vyvolvanm spiritistickmi mdii a to ani tehdy, kdyby lo o pravou spiritistickou mediumitu. Vtinou je ale ve klam, kter lehkovrn strhuje k nerozumnmu ponn. Skuten spiritistick mdia pichzej do tranzu pomoc modlitby, zpvu anebo meditace, nebo opanm zpsobem tj. pasivitou ducha (vyprzdnnm mysli, m dochz k spontnnmu vyinut vdom. V takovmto stavu pak mohou elementlov, zemel a ostatn nzk bytosti pimt astrln i hmotn tlo k rznm projevm a velijakm inm. Hermetick vda povauje takov experimenty za posedlost a to i tehdy, projev-li se tu a tam i dobr bytosti. Skuten mg sice nepochybuje o podobnch experimentech, pokud jde o prav spiritistick pokusy, ale takov mdia (prostedky) me nanejve jen politovat. Mg me jinak, spolehlivji a pedevm vdom pivodit styky s bytostmi. Bli o tom ve zvltn kapitole. Stupe V. - Magick vcvik due Praktick nvody tvrtho stupn ns nauily stahovat z univerza do svho tla vechny tyi ivly a hromadit je nejdve v celm tle a pak vjeho jednotlivch stech a vyvolat tm urit ivlov napt, pesnji eeno, tVoit tak zvanou dynamidu. Kadm dalm cvienm se tlo stvalo vi ivlovmu napt elastitjm a vi vytvoenmu tlaku vc a vce odolnm. Pt stupe ns vede opt o krek dle a pou ns o tom, jak si mme ponat pi projekci a ovldn ivl navenek, nebo bez tto praxe by prce v praktick magii nebyla mysliteln. Mus nm proto jt o to, abychom tuto praktiku ovldali vskutku mistrn. Zaujmte svou obvyklou pozici. Dchnm plcemi a pry vdechujte pomoc pedstavy ivel ohn do celho tla. Ohniv ivel vdechujte sjeho specifickou vlastnost horka a naprzdno vydechujte. Pociujete-li v tle r, je ohniv ivel dostaten nakupen. Pomoc imaginace jej nechte z plexusola ris vystoupit a naplte jm celou mstnost, ve kter se nachzte. Pi vyprzdnn ivlu z tla muste mt pocit, e tlo je ivlu pln zbaveno a e se nakupen ivel v mstnosti rozil, podobn jak tomu bylo u impregnovn mstnost ivotn silou. Hromadn a vyprazdovn

opakujte s tmto ivlem nkolikrt a po kadm vyprzdnn hromate vce ohnivho ivlu v mstnost. Jakmile jste sam ivlu prost, muste v mstnosti soustedn ivel pociovat na vlastnm tle a seznat, e mstnost je skuten proht. Po nkolikerm nacviovn se teplo v mstnosti stane nejen subjektivn, ale skuten a vstoup-li do takovho ivlem naplnnho prostoru osoba, a ji magicky kolena i nikoliv, mus i ona poctit teplo. Teplomr na zdi nm prozrad, nakolik jsme byli schopn imaginrn ivel ohn zhustit, aby v mstnosti bylo teplo citeln. Uspch v tomto cvien zvis na vli a na plastick imaginrn sle. V tomto stupni sice nen zapoteb vyvolvat takov fyzick teplo, kter by bylo teba mit teplomrem. M-li ale mg obzvltn zjem na tom' aby v tomto smru psobil fenomenln, me se na zklad uvedenho nvodu na toto iveln cvien vhradn zamit. Prav mg se vak s tmto malm fenomnem nespokoj a bude radji pracovat na svm dalm vvoji, nebo je pesvden, e bhem doby doshne jet vtch schopnost. Cvien, tkajc se zevn projekce ivl v mstnosti je splnno, kdy mg teplo v mstnosti zeteln pociuje. V kladnm ppad nech pak nahromadn ivel ohn opt do nekonena, tedy do univerza, vemi smry kulovit rozplynout. Je-li cviebn mstnost naplnna ivlem, me ji mg libovoln opustit, ani by dve ivel rozpustil. Rovn tak me ivel neomezen dlouho udrovat v mstnosti, podobn jako pi impregnovn mstnosti ivotn silou. Vechen zdar zvis na jeho vli a imaginaci. Nedoporuuje se vak opustit na del dobu mstnost, je byla naplnna uritm ivlem, protoe pslun ivlov bytosti pak v takov atmosfe trop rdy svoje rejdy, jdouc pochopiteln na kor mga. O tom vak vce v kapitole, tkajc se prce se ivlovmi bytostmi. Je teba upozornit jet na nsledujc: Pracuje-li mg p tchto cviench ve voln prod, tedy v neohranienm prostoru, mus sina zklad sv pedstavivost vymnit sm urit prostor o libovoln velikosti. Imaginaci nejsou ani zde kladeny pekky a meze. Stejn jako se ivlem ohn nech k cvi postupn i s ostatnmi temi ivly, take vystd ohe se ivlem vzduchu, po nm pijde na adu ivel vody a konen ivel zem. Cvien nech si k rozdl podle svch asovch dispozic. Jeden den me cviit se ivlem ohn, druh den se ivlem vzdu chu atd. Me ale tak v jednom dn probrat cviky s vce ivly. A to tak, e cvi nap. rno s prvnm ivlem, v poledne s druhm, veer s tetm a druhho dne rno opt se tvrtm ivlem. ci, majc nadbytek volnho asu a silnou vli, mohou probrat vechny tyi ivly pi jednom cvien. Tito ci budou mt velk spch v ovldn ivl. Ovld-li k v tomto smru vechny tyi ivly, me jt dle. Pedel cvien pouilo ka o tom, jak m ivel vdechovan skrze plexus-solaris sousteovat navenek do mstnosti. Dalm cvienm zsk schopnost vyslat pry a plcemi nakupen ivel nejen skrze plexus-solaris do mstnosti, nbr vydechovnm pry celho tla vyvolat i takto jaksi hromadn ivl v mstnosti. To probere postupn i s ostatnmi ivly. Rozputn ivl do nekonena, do univerza se dje stejnm zpsobem, jak uvedeno v pedelm cvien. Ovld-li k dokonale toto cvien, pokrauje tm, e kon tot cvien, ale nikoliv celm tlem, nbr jenjednotlivmi stmi tla. V magiije nejvce teba rukou a prst, kterm mus k vnovat nejvt pozornost. ivelnm dchnm pry mus onen ivel soustedit vjedn ruce nebo v obou rukou tak, e jej pak pouhm pohybem ruky najednou bleskurychle vpust do zvolen mstnosti, kterou tmto ivlem okamit impregnuje. Opakovnm cvien se stane i v tom Mistrem. Toto cvien provd k se vemi ivly a do plnho zvldnut, nae jde opt o krek dle. Usednete jako obvykle do sv oblben pozice. Vdechujte plcemi a pry celho tla ivel ohn a nahromate jej v celm tle, a pociujete opt r. Nyn maginujte, e se z nakupenho ivlu ohn tvo v pupenm dlku, v plexu-solaris stlaen ohniv koule o prmru asi 10-20 cm. Tato

stlaen koule mus bt tak ohniv ajasn, e se rovn slunenmu svitu. Nyn si pedstavte, e tato koule vystupuje voln z Va slunen uzliny (solar-plexus) a e se v prostorovm vzduchu vzn. Muste imaginovat, e i pi vznen se v mstnosti koule do bla hav a e vydv r. Imaginrn mjte kouli co mon nejdle v dohledu. Pibliujete-li sej rukou, muste pociovat slav horko. Cvien zakonte tak, e nechte kouli do univerza buto zvolna rozplynout nebo narz rozpadnout v nic. Ob monosti se Vm mus stt bn. Stejnm zpsobem si ponejte se ivlem vzduchu, vody a zem. Abyste si u ivlu vzduchu mohli udlat lep pedstavu, dejte kouli pi stlaovn bledmodrou barvu. Pedstava vodnho ivlu vm pjde lpe; ne-li, tedy si jej pedstavte pro zatek jako ledovou kouli. Nebude vak jist tko pedstavit si zemn ivel v podob hlinn koule. Jakmile jste toto cvien probrali a dokonale ovldli vemi ivlovmi koulemi, pokuste se utvet dle stejnho nvodu jin formy, jako krychle, kue le' pyramidy a pod. Cvien mete povaovat za zvldnut, jestlie se vm podailo kad ivel, kter jste ve svm tle nahromadili, do libovolnho tvaru zhustit a navenek promtnout. Jedin tehdy, bylo-li toto cvien dopodrobna zvldnuto, me pijt na adu dal, kter popisuje projekc ivl pmo z univerza. Praxe je nsleduj-ci. Sedte ve sv san a dchte klidn a bez nmahy. Pedstavujete si, jak z nekonenho prostoru, z univerza stahujete ivel ohn a naplujete jm mstnost, kterou obvte. Univerzum Vm mus pipadat jako obrovsk koule, z kter ohniv ivel vemi smry erpte a mstnost jm naplujete. Imaginujte, e ze samho prazdroje je ivel ohn nejteritj, nejjemnj, e houstne tm vce a stv se hmotnjm a palivjm, m vce jej k sob stahujete. Pi tomto cvien muste na vlastnm tle pociovat r. m vce stlaen ivel v mstnosti houstne, tm vt je teplota. Muste mt pocit, jako byste byli v peci. Imaginac a silou vle nechte pak tento ivel opt rozplynout v nekonenu. Tot provete se ivlem vzduchu, kter sthnete rovn z kulovitho univerza vemi smry k sob dol, naplnte jm mstnost a nechte zhoustnout. Pi tomto cvien muste mt pocit, e se vznte v nekonenm mo vzduchu prosti thy a sly pitalivost. Bylo-li toto cvien sprvn provedeno, mte v takto naplnn mstnosti pocit lehkosti, jako byste byli sam njakm balnem. Zhutn vzdun ivel rozpuste pak do sv pvodn substance prv tak, jako popsan ivel ohn v pedchzejcm cvien. Takt si ponejte se ivlem vody. Pedstavujte si, e tento ivel stahujete k sob z nekonenho ocenu, nejdve ve tvaru studen pry, kterou tm vce zhuujete, m ble je Va osob a mstnosti. Touto studenou prou naplte celou cviebn mstnost a domnvejte se, e jste uprosted tohoto imaginovanho ivlu vody. Muste pociovat teskut mrz, kter Vm na hmotnm tle nahn hus ki. Jakmile ctte zmnn pocit zimy, nechte vodn ivel opt rozplynout do univerza ve svou prapodstatu. Tmto zpsobem je mg schopen vyvolat kolem sebe i v nejparnjm lt v nkolika okamicch pjemn chldek. Prv tak si ponejte se ivlem zem. Z univerza stahujte edou hmotu, kter, jsouce podobna hln, se stv stle hnd, m vce pichz do Va blzkosti. Touto tkou hmotou naplte hust svou mstnost. Na vlastnm tle muste pi tom pociovat jej thu ~i tlak, jako i slu spojitosti. Mte-li tmto pocitem ivel zem ve sv moc, rozlote jej jako ostatn ivly do jeho praltky. Z toho veho vidme, e stahovn a zhmotovn ivl smuje pi tomto postupu pesn tam, kamje nae koncentrace d, ani by ivel, se kterm prv pracujeme, musel prochzet dve nam tlem. Ve se tedy odehrv mimo nae tlo. Mg mus dokonale ovldat oba zpsoby, protoe pi nkterch magickch pracch potebuje ivel, kter zhmotnil vlastnm tlem nap. pi len nemoc, pi tvoen sluebnch duch a elementr. Naproti tomu v jinch ppadech potebuje ivel pm, univerzln zhutn. Ovld-li dobe tuto praktiku, me jt dle.

Nov cvien spov v tom, e z univerzaje vzat ivel, jm se nenapluje mstnost tak, jak prav cvien pedchzejc, nbr zhuuje se jm libovoln zvolen forma, podobn jako pi cviench, kde v tle (solar-plexu) byly ze ivlu tvoeny a zhuovny formy a jako ve vzduchu se vznejce mimo tlo udrovny, jenome tvoen forem se nedje v tle, nbr pmo ve vzduchu, ve kterm se formy tak vznej. Takto si mg mus umt vytvoit koul ohn, vody, vzduchu a zem. Kdy se mu to sprvn podailo, nech tvo ze ivl ped nm se v mstnost vznejcch jin tvary, kter po njak dob nech opt rozplynout v univerzu. Pitom mus ale vdy pociovat specifickou vlastnost onoho ivlu, s nm pracuje a z nho tvo, mus to dokonce vst tak daleko, e i nezasvcen osoba onen ivel poct a zahldne. Toto jsou vak ji velik vkony, vsledky namhav prce v tomto oboru. Zkrtka k mus bt schopen bhem cvien kad ivel z univerza zhustit a stlait do jakkoliv zvolen formy. Toje elem tohoto cvien. Mgov v tomto smru vycvien dok zhustit ivel tak dokonale, e se stane hmotnou silou. Tak nap. vznt pomoc ohnivho ivlu ohe v nejvt vzdlenosti. Z potku se cvi v tom, e z univerza vzatou ohnivou kouli stla imaginrn bez pedchozho promtnut do mal kuliky, z kter uin havou jiskru. Tuto jiskru vlo do pipravenho klcku vaty, nasklho lehce holavou ltkou, jako je ter, benzn, nebo lh. Stejnm zpsobem se piprav druh jiskra se ivlem vzduchu a kdy se tyto jiskry vzjemn dotknou, zachyt vata ohe a zane hoet. Paklie se mgovi tento mal zzrak podail, opakuje pokus s knotem obyejn svky a konen s petrolejovou lampou. Doke to uinit na blzko i na dlku. Krom toho me spoutat ohnivou jiskru do obyejnho skla nebo do lhve, do kter vrhne bleskurychle jiskru vody. Jakmile se tyto jiskry stetnou, nastane vbuch obou ivl a sklo nebo lhev se rozlet na tisc stepin. Takov a podobn hky si pak mg sestav sm, jeto zn zkony a ovld je. Skuten mg ovem pi takovchto magickch ertovnch nezstane. V dobe, e me se ivly vyvolat prodn fenomny, jako blesky, hromobit, d, velk bouky a naopak, me tyto zadret, zahnat a rozloit. Vechny tyto sly, na kter prmrn lovk hled jako na zzraky, jsou mgovi sa mozejmost a zle na jeho libovli, hodl-li p nich zstat nebo pokraovat ve svm vvoji. Mimo jin je mu t znmo, e orientln faki dok onen skuten zzrak s mangovm stromem, kde z malho semnka vyroste strom a k plodu bhem jedin hodiny vhradn jen na zklad ovldn ivl. k me jet tak fyzicky kontrolovat hmotn zhutn ivl a to tm, e zhutn ivel hod do sklenice s istou, jet lpe destilovanou vodou a toto vhozen ivlu nkolikrt opakuje. Pak zjist, e chu vody je pi ohnivm ivlu nakysl, pi vzdunm ivlu nasldl, pi vodnm ivlu natrpkle stahuje a pi zemnm ivlu je ztuchl. I chemicky je mono tento postup zkoumat, kdy do takto impregnovan vody ponome mal prouek lakmusovho papru. Pi dobr a pevn impregnac uzme, e aktivn ivly tj. ohe a vzduch, vyvolaj na lakmusovm papru kyselou reakc, zatmco u vody a zem bude reakce zsadit. P tomto experimentu nm bezdn pijde na mysl biblick svatba v Kanaae, pi n Kristus promnil vodu ve vno. Jedin tak vysok zasvcenec, jakm byl Kristus, doke provst tento zzrak a to nikoliv vlivem ivl zven,nbr ovldnm akickho principu vody z nitra navenek. Tmto pkladem uzavrm ovldn ivl magickho vcviku due ptho stupn. Nikdo a nejde dle, pokud nem vechna cvien dokonale zvldnuta. Veker cvien jdou ruku v ruce, jeto jsou na sob zvisl a navazuj jedno na druh. Pedpokldm, e nikoho nenapadne sledovat pouze ojedinl metody. Nejen, e by nedoshl dnho oekvanho spchu, ale co horho, kodil by tm vlastnmu zdrav. A hlavn toho je teba dbt. Kdo vak svdomit probr jedno cvien po druhm, me s klidnm svdomm pokraovat a pracovat plnou parou na svm magickm vvoji. Stupe V. - Magick vcvik tla

Tento stupe obsahuje cvien, kter umouj vdom pasivn styk s neviditelnmi bytostmi. Tyto metody se sice do jist mry podobaj metodm spiritistickm, ale jak mg sm pozn,je rozdl vtom, e se z nho nestane bezdn nstroj, kter spiritist nazvaj mdiem. Mg' se nesm stt hkou nekontrolovatelnch sil, naopak, svoje sly d vdom a nau se jch rovn vdom pouvat. Pitom db zkon jak neviditelnho, tak i fyzickho svta. Pro pasivn styk s neviditelnmi bytostmi se v prvn ad hod nejlpe cvien levitan, jejich elem je tu onu st tla magicky natolik preparovat nebo uzpsobit, aby se jej pomoc mohla bytost projevit. Pejdme tedy ihned k praxi. Zasednte pohodln ke stolu, na kter polote ob ruce. Do prav ruky provete hromadn ivotn sly a koncentrujte se pitom na to, e svoji ruku a prsty ovldte jen pouhou vl, tedy nikoliv pomoc sval. Potom nechte nakupenou ivotn slu svou pedstavou opt rozplynout do univerza. Nyn zaponte s vlastnm levitanm cvienm. ivel vzduchu nahromate do ukazovku prav ruky a soustete se pitom na to, e ukazovek je tak lehk jako vzduch. Potom si pedstavte, e svou vl ukazovek zdvihte, pi em ruka s ostatnmi prsty le klidn a nepohnut na stole. Muste mt pi tom pocit, e ukazovek nezdvihaj svaly, nbr Vae vle. Jakmile jste prst dostali do ve, nechte jej opt vl klesnout. Kdybyste mezitm, co prst je ve v, ustal v sousteovn, ihned by klesl. Mete se o tom konen i sami pesvdit, avak jen proto, abyste zjistili, zda to doke vle nebo svaly. Mete-li ukazovkem prav ruky provdt vlastn vl libovoln levitace, proberete postupn i ostatn prsty. Levitan cvien je skoneno, kdy mete vlastn vl nechat zdvihat a klesat vechny prsty prav ruky. Tot cvien provete i s prsty lev ruky. Po zdailm cvien se pokuste zdvihnout tmto zpsobem celou ruku, nejprve pravou a potom levou. Dostav-li se po opakovanm cvien i v tom spch, pjdete dle a pokuste se zdvihnout svou vl ruku nejen a k lokti, ale k sammu rameni. Pokusy mete tak rozit tm, e zdvihnete pomoc vlastn vle ob ruce souasn. Kdyby mg takto procviil cel tlo, stal by se po del dob schopnm toho, e zdvihne svou vl cel sv tlo do vzduchu. Mohl by kret po vod, ani by se potopil, mohl by i s tlem vzltnout a konat jet mnoho jinho, zcela dle vlastnho pn. Musel by ovem provdt tato cvien adu let, aby doshl zmnnch spch. Velmi dokonal zasvcenec doke tyto a podobn fenomny hrav i bez dlouholetho cviku, co zvis ovem na magick zralosti a na magickm vvoji. Bez pdnch dvod nebude vak dn mg tyto fenomny vyvolvat a u vbec ne snad jen proto, aby ukojil zvdavost nevcch. V naem vvojovm stadiu se spokojme s tm, e budeme pohybovat vlastn vl rukama a prsty. Kdy jsme doli a sem, chopme se jet jinho menho, prpravnho cvien, kterho je k pasvnmu styku s neviditelnmi bytostmi rovn zapoteb. Usednte opt ke stolu, na nm nechte ruce klidn leet. Plasticky si pedstavujte, e duchovn prav ruka vystupuje z fyzick. Psychickou ruku polote vedle fyzick nebo j nechte stolem padnout do klna. Pedstavovanou duchovn ruku muste pokldat za svou skutenou ruku. Ve hmotn ruce nastane mentln voln prostor ve tvaru zevn ruky. Myslete p tom, e hmotn ruka je bez prostoru a e se tedy nachz ve tvrt dimenzi tj. v akickm principu. Podailo-li se Vm udret tuto pedstavu nkolik vtein, jdte se svoj mentln rukou opt nazpt do hmotn ruky a ukonete tm cvien. Opakujte toto cvien nkolikrt, a se Vm poda del dobu, nejmn pt minut, ruku uvedenm zpsobem vymstit. I s druhou rukou mete, chcete-li, provdt tyt cviky. Teprve po velmi zdailm spchujste schopni navzat pasivn styk s neviditelnmi bytostmi. Magick prprava je, jak vidno, ponkud jin ne u spiritist, kte zaujmaj pasivn postoj, protoe vezmou do ruky tuku a p nebo kresl. Zda zprvy, nazvan spiritisty medilnm psanm nebo medilnm kreslenm, pochzej skuten ze tvrt dimenze, jak maj za to "z onoho svta", zda vznikly jen z podvdom onoho mdia, ponechme mnn a sudku mga.

Ruka, kter byla vymstna dle m metody, se nachz skuten ve tvrt dimenzi, kde me bt vidna bytost on sfry. Bytost se ruky zmocn a penese zprvy do naeho hmotnho svta. Po absolvovn tchto cvien je k schopen spojit se s bytostmi tvrt dimenze. Mg se bude pedevm snait navzat styk se svm ochrannm duchem, sjeho tak zvanm duchovnm vdcem, kter je mu nejble. Kad k magie v, e od samho zrozen je mu boskou Prozetelnost dna na cestu bytost, jejm kolem je bdt nad svm chrnncem, dit jeho kroky a inspirovat ho. Dle vvoje a karmy to me bt duch nkter zemel pbuzensk osoby, me to ale tak bt inteligence, kter se na tto planet jet neztlesnila; tato db o duchovn blaho svho chrnnce obyejn a do puberty. m se lovk stv intelektuln zralejm, tm mn pozornosti mu duchovn vdce vnuje a to zejmna u takovch lid, kte si na svho vdce vbec nevzpomenou. Svazky se tedy vc a vce uvoluj. O tdnm zaazen takovch ochrannch duch, jako i ojejich psoben by bylo mono mnoho ci, jenome by to znan pekroilo rmec tto knihy. Mgovi je vak dna monost, spojit se se svm vdcem a dovdt se pmo od nho o vem, co si peje vdt a co je mu zapoteb znt. Mg vak si me bt jist, jestlie je poctiv a jeho povaha zulechtna, je-li ve svm vvoji piln a vytrval, e se jeho vdce bude sm snait o navzn styk se svm chrnncem. A tedy k hled nejdve navzat spojen se svm ochrannm duchem. Nsleduje pslun praxe. Vezmte k ruce siderick kyvadlko. Nemus to bt ani originl kyvadlka, sta tak prsten i mal pedmt, v nouz i hebk, kter upevnte na hedvbn niti. Konec nitky otote nkolikrt kolem ukazovku. Kyvadlko krou v prmru asi 20-25 cm voln ve vzduchu. Zasednte pohodln ke stolu, na kter opt polote ob ruce. Loket ruky, drc kyvadlko, opete o stoln desku' nad kterou asi 2-3 cm vysoko bude kyvadlko voln krouit. Loket zstane open, ruku nutno dret zpma. Asi 5-7 cm stranou nebo za kyvadlko postavte sklenici, vzu nebo jin zvoniv pemt. Jakmile je podle nvodu ve pipraveno, vysute svou mentln ruku z t' kter dr kyvadlko a nechte ji leet vedle hmotn ruky. Nae se uvete na nkolik okamik do tranzu, jak popisovno v mentlnm kolen,tj. e pemstte sv vdom do stedu pupku, m se octnete ve tvrt dimenzi. V tomto stavu volejte svho vdce a dejte ho v duchu, aby se Vm prostednitvm Va magicky uzpsoben ruky projevil. Zachovejte pitom klid a pozorujte kyvadlko, dajce souasn vdce, aby vm jednm derem na sklo dal najevo zp'or (tedy ne), dvma dery NEURITO a temi dery klad (ANO). Podivte se tomu,jak se kyvadlko d do pohybu aprovede dan dery. Citlivj osoby dokonce postehnou, e ruka, drc kyvadlko, je ovldna rukou ciz. Budete mon mt i pocit, jako by Vae ruka byla pouze rukavic, ve kter vz ruka ciz, kter kyvadlkem pohybuje. Jin osoby naproti tornu z toho veho neuvid nic a budou namsto toho mt pocit, e mylenky jsou nepmo zeny pnm, je pohybuje svaly ruky a vyvolv kyvadlkov kmity. To ve je zcela individuln a zle to na vlohch. Kdyby hned na prvn pokus nedolo k spojen s duchovnm vdcem, nenechte se ppadnm nezdarem odradit. Vytrvalost vede k spchu. Nejde-li to hned narz, poda se to jist po nkolika dalch pokusech. V kadm ppad se dve nebo pozdji poda kadmu ku navzat styky se svm duchovnm vdcem. A dolo-li jednou k tmto stykm, mete svmu vdci buto v duchu nebo hlasit klst otzky, na kter vdce odpov znamenm kladu, zporu nebo neuritosti. Pedevm to maj bt otzky, tkajc se samotnho vdce, jako nap. zda se hodl prohlsit, zda byl ji na tto planet vtlen a pod. Po navzn styk pomoc kyvadlka lze namsto der na sklo shnout ke kulat planet. Je to kruhov kotou, rozdlen do polek a kad polko se opat abecednm psmenkem. Uprosted zstane mal kulat voln prostor. Kyvadlko bude smovat kjednotlivm psmenm a slabikovnm udl vdce bli zprvy. Bylo-li dosaeno spchu, poite si vt planetu s plnou abecedou, slicemi, s polky: ano' ne, nejisto, s udnm dn a hodin. Uprosted zstane rovn voln pole, odkud se vychz. U tto vt planety odpad manipulace s kyvadlkem, kter nahradte malou (likrovou) sklenkou. Na

noce likrov sklenky nakreslte inkoustem, tu nebo inkoustovou tukou ipku jako ukazovatel. Spodn st sklenky vezmte mezi ukazovek a stedn prst a rukou vdce nechte sklenku pohybovat po abeced. Hrot ipky bude pak smovat k psmenkm. Aby se mohlo sklenkou po planet snadnji pohybovat, mete j dt pod sklo, nebo po hladk ploe skla bude manipulace se sklenkou vhodnj. Takov a podobn pomcky si k me vymyslit sm. Rzn podnty nalezne tenm spiritistick literatury. To ve jsou jen poten pomcky, kterch pozdji nebude zapoteb. Ve cvien pokraujte s tm, e podte svho vdce, aby u magicky pipraven ruky zdvihl ukazovek. Vznesete prosbu, aby pi NE zdvihl prst jednou, p NEJISTO dvakrt a pi ANO tikrt. Mte-li spch s ukazovkem, provedete tot cvien i s ostatnmi prsty. Pijdete na to, e nkterm prstem Vm to pjde lpe. U nkoho to bude ukazovek, u druhho ka prostednk nebo prstenk. Jeliko v tom hraje lohu prunost prst, zstate pak trvale pi onom prstu, kterm se Vm cvien nejlpe dailo. Mg uvt tuto metodu jist s radost, protoe umouje pasivn styk s neviditelnm svtem, a ji s vdcem anebo se zemelmi, a to i tehdy, kdy okolnosti nepipust shnout k tuce nebo planet, jako nap. ve spolenosti, v prod apod. v takovchto ppadech je teba dret ruku pouze v kapse a i v nejvtm nvalu pijde odpov ANO i NE, zejmna kdy v tom bylo ji dosaeno urit zrunosti. Kdo veker uveden experimenty ovld, pejde k medilnmu psan dle nsledujc metody: Polote ped sebe kus istho papru, vezmte do ruky tuku jako pi obyejnm psan. Na palec, ukazovek a stedn prst mete navlknout jaksi gumov prstenec, nepli tsn pilhajc, kter si sami zhotovte z kousku hadice od jzdnho kola. elem gumovho prstence je dret prsty pohromad, abyste se na dren tuky nemuseli zvlt sousteovat. Pot se uvete do tranzu, volejte svho duchovnh vdce, pipravte mu dle uvedenho nvodu magicky pravou ruku a podejte ho, aby Va pravou rukou psal. Z potku to budoujen nerovn ry, pozdji neiteln slova, po nkolika cviench budou slova i vty ji iteln. Popsan list vymte novm istm, kter jste si ji pedem pipravili. Na vechny dotazy obdrte pmou odpov. Stlm opakovnm tohoto cvien zskte takovou zrunost, e Vm mediln psan pjde velmi snadno. Takto se mete spojit se zemelmi pbuznmi, rodinnmi pslunky, s nimi si pejete vejt do styku. Mg pozn, e nen rozdlu mezi vezdejm a onm svtem, e to jsou jen stupn hustoty tvrt dimenze, ve kterch se rzn bytosti zdruj a smrt bude pro mga pouhm pechodem do tto zmnn tvrt dimenze. Jet se zmnm o tom, e je (zcela podle zaloen) nkolik druh medilnho psan a to: Prvn je automaticko-mechanick metoda, pi kter se ruka pohybuje zcela automaticky, ani by mg pedem vdl, co bude pst anebo co onen duch hodl sdlit. Pi tto metod dochz i k sdlovnv cizch jazycch, kter mg nejen e neovld, ale kter ani nikdy neslyel. I kresby a obrazy mohou takto vzniknout. Druh je inspiran a nejbnj metoda, pi n se sdlen projevuj v podob hlasitho mylen v nitru anebo mimo sebe. Mg v takka ji pedem, co mu bytost hodl sdlit. astm opakovnm se v pasvnm styku stv tato inspirace hlasitm mylenm a slyenm. Sdlen pak pichzej z hloubi due anebo zven. Tet metoda je intuitivn, pi n mme pocit, jako bychom psali sami. Kladen otzky jsou okamit zodpovzeny. Bud to dojmem, jako bychom odpov na otzky sami vdli. Je to jaksi druh jasnovdn. Ruka pe plnm vdomm slova a vty, ani bychom nco slyeli anebo byli k nemu inspirovni. Metody mohou bt i pomchan nap. poloautomatick a poloinspirativn anebo intuitivn nebo mohou bt spolen tj. inspirativn a intuitivn. Po delm cvien se teprve uke, kter metoda pevld. Pracuje-li vak k sprvn a poctiv, je kad metoda dobr a spolehliv. Cvik dl Mistra!

Uvedu jet nkolik pipomnek k otzkm kladenm bytostem a k sdlenm, kter meme obdret. Pedevm se nesm mg se svmi cvienmi a spchy vychloubat. m vce o tom poml, eje ve styku s neviditelnmi, tm lpe pro nho. Dle si bute pi kladen otzek vdy vdomi toho, e mte co init s bytostmi, kter jsou podzeny jinm zkonm ne my lid na fyzick rovni. Nezapomnejte tak na to, e bytosti, je ped tm ily na na zemi, jsou brzy dezorientovny, protoe je nae fyzick sfra tdimenzionln tj. zvisl na asu a prostoru, co ve sfe tvrt dimenze odpad. Jen velmi vyspl bytosti jsou schopny podat spolehlivou zprvu o ase, dn, budoucnosti atd. Mg se proto bude ptt bytost na jejich domov a pro sv pouen bude spe dat sdlen a vysvtlivky o tvrt dimenzi. Pozdji, a k bude mt duchovn smysly vyvinuty, nebude pasivn styk s neviditelnmi bytostmi ji potebovat, protoe to, co mu me bytost ci, si doke sm a spolehliv zjistit. Pasivn styk m slouit jen k tomu, abychom se pesvdili o jinm svt, kter bude kad obvat po odloen hmotnho tla. Souhrn vech cvien V. stupn Magick vcvik ducha Prostorov magie II. 1. a) b) 2. III. 1. a) b) 2. a) b) Magick vcvik due Projekce ivl zevn: pomoc vlastnho tla, zhutn v plexu solaris zhutn v rukou, obzvlt dynamicky prsty Zevn projekce ivl bez pedchozho prchodu tlem Magick vcvik tla Prprava pro pasivn styk s neviditelnmi bytostmi: uvolnn vlastn ruky k tomu elu vcvik prst pomoc kyvadlka, tuky, planety atd. Pasivn styk: s vlastnm ochrannm duchem se zemelmi a jinmi bytostmi

Konec ptho stupn. Stupe VI. Upozoruji znovu drazn, e vechna dosavadn cvien mus bt bezpodmnen dokonale zvldnuta, aby bylo mono udret rovnovhu i pi vym magickm vvinu. Nemlo by vznam nkter stupe vynechat nebo jej zanedbat. Kad mezera by se brzy projevila a kovi by pak bylo velmi tk ve vvinu to nebo on dohnt. Svdomitost je proto jednou z pednch podmnek spchu v magii, a vdy se vyplc. Stupe VI. - Magick vcvik ducha. V tomto stupni se budeme zabvat meditac o duchu. J v teoretick sti tto knihy hovom podrobn o mentln rovni a rovn o mentlnm tle' tedy o duchu. V tomto pojednn bude nam kolem uinit si jasn obraz o vlastnm duchu vetn jeho ty funkc se zetelem k

nm ji dobe znmm tyem ivlm, kterto funkce se naume zvltnm meditovnm od sebe rozliovat. Vlastnosti ducha, odpovdajc tyem ivlm, jsou tyto: Vle, kter nle principu ohn. Intelekt se vemi jeho soubnmi aspekty (jako jsou rozum a pam), kter nle principu vzduchu. Cit se vemi aspekty, nleejc principu vody a vdom rovn se vemi aspekty, jako spojovac pska pedchzejcch t ivl, nleejc principu zeme. V mylenkch se ponote do sebe, pozorujte jak sebe tak i funkce ducha a meditujte o nich. Kadou ivlovou funkci si muste umt jasn pedstavit. Dovedete-li rozliovat funkce ducha respektive uinit si o nich jasn obraz, pjdete dle. Toto pedbn cvien je velmi dleit, nebo uschopuje mga, aby na mentln rovni jak u sebe, tak i u jinch osob mohl tyto funkce pslunm ivlem ovlivnit, ovldnout, zeslit anebo zeslabit, poppad i vypudit. V dalm cvien je teba uvdomovat si sv mentln tlo, kter se nachz vjakmsi astrlnm obalu a spolu s tmto ve hmotnm tle podobn jako kdy je ruka v jemn hedvbn rukavice, pes kterou je navleena jet dal rukavice, avak z tlustho materilu. Vae ruka mus pociovat ob rukavice. Prv tak tomu mus bt s celm duchovnm tlem. Svho ducha muste pociovat v jemnm astrlnm tle a toto opt v tle hrubohmotnm. A prv toto uvdomn je duch. Meditujte o tom pi kad vhodn pleitosti. Jste-li si tm jisti, e V duch zaujm jak astrln tak i hmotn tlo, e ob tla pociuje a oivuje a e vlastn vechny kony kon duch prostednictvm tchto dvou obal, mete jt opt o krek dle. V jednn si pon kad lovk buto vdom, polovdom nebo i bezdn, zcela tak, jak mu to impulzvn z nitra nebo zven pichz, ani by tornu vnoval zvltn pozorost. Nsledujc cvien Vs nau jednat pi vem vdom, a jde o mal i o velk vc, a Va snahou budi, abyste dobu kadho vdomho konu prodluovali. ',, Pod slovem "vdome neni mnno, e mme mylenkou nebo pozornost zstat p vc, nbr e mme jednat s pedstavou a s pocitem, e duch jedn pomoc due a hmotnho tla. Krte-li nap. po silnici, nemyslete na to, e krte Vy, nbr e je to V duch, kter jde a kter posunuje Vae astrln a hmotn nohy. Tot se dje s rukama a ostatnmi stmi tla. Dokete-li provst urit kon tmto zpsobem alespo po dobu deseti minut, ovldte toto cvien dokonale. m dle vydrte sledovat vdom sv ponn, ani se pidruily vedlej kazy, jako zvrat, pocit navy, poruchy rovnovhy atd., tm lpe. Zaponte proto s tmto cvienm nejdve pi malch konech na krtkou dobu a zvyujte jak vznam dn, tak i dobu cvien, a si konen zvyknete na sprvn postoj k vcem. Toto cvien je velmi dleit, nebo dv kovi monost, aby provedl jakkoliv kon jak duchovn, tak i duevn ve spojitosti s hmotnm tlem, podle toho, zda pracuje s mentln nebo astrln matric. Takov kon je povaovn za kon magick. k jist nyn pochop, pro magick rituly u nezasvcenc a u magicky nekolench osob nepsob. Tac lid nemaj schopnost provst ritul magicky tj. nebyli pedem pipraveni a uzpsobeni, aby pracovali mentln a astrln ve spojitosti s hmotou. Vkld-li nap. magnetizr ruce na nemocnho nebo provd-li magnetick tahy a nenech-li zrove zit svou mentln a astrln ruku a nepedstavuje si pi tom, e duchovn sla prozauje a ovlivuje ducha, astrln sla e prozauje a ovlivuje astrln tlo a hmotn sla hmotn tlo nemocnho, bude mt vdy jen polovin spchy, nebo pacient pozstv ze t sloek, ktermi

jsou: tlo, due a duch. Mgovi je samozejme, e mentln tlo psob jen na mentln rove nebol ducha, astrln tlo jen na astrln rove, tedy na dui a hmotn tlo jen na materiln svt tj. psob jen na hmotu. Tento zkon nutno respektovat. Proto je zapoteb, aby se mg nauil sprvn jednat jak duchovn, tak i duevn a dokzal jednat buto pouze duchem anebo ve spojitosti s du. Pochopil-li toto ve dobe a ovld-li tuto praktiku dokonale, me ve svm vvinu pokraovat. Nsleduje magick kolen smysl. Nejdve dleit pedbn cvien: Jak v pedelm, tak i v tomto cvien si stle uvdomujte, e to nejsou Vae hmotn oi, kter vid, nbr e je to V duch, kter pomoc astrlnch a hmotnch (fyzickch) o ve vnm a pozoruje. Meditujte o tom tak asto, jak jen mete. Nejmn pt minut muste udret vdom, e se duch dv tlesnma fyzickma oima. m dle to dokete, tm lpe. astm opakovnm tohoto experimentu nabudete i v tom dokonalosti. Kdy se Vm podailo zvldnout toto cvien, pijdou po och na adu ui a tu si uvdomujete, e to nen vae hmotn ucho, kter pijm zvukov vlny, nbr e jsou to ui ducha, kter pomoc astrlnch a hmotnch u ve vnmaj. Mte-li tyt dobr spchy jako u o, pokraujte stejnm zpsobem s citem a pedstavujte si, e duch pomoc astrlnho tla a toto opt pomoc hmotnho tla vnm pedmty, pociuje zimu, teplo atd. Cvite piln, a to ovldte stejn dobe jak s oima, tak s uima, tak i s citem. Chcete-li se zvl siln vyvjet, mete tyto cviky rozit i na ostatn dva smysly a to na ich a chu. Nejvt draz budi vak kladen na prvn ti jmenovan smysly, to jest na vidn, slyen a ctn, jich je v praktick magii nejvce teba. Jestlie jste doshli nleitho spchu v duchovnm uvdomovn smysl, pokuste se cviit dva smysly souasn tak, jak tomu bylo u koncentrace smysl. Nejdve oi a ui. Dokete-li to nejmn pt minut, nalate ducha na ti smysly zrove a to na vidn, slyen a ctn. Poda-li se Vm i to. udlali jste ji znan pokrok v magickm vvinu. Toto prpravn cvien je smrodatn pro tak zvan jasnovid, jasnosluch ajasnocit a mus bt dobe zvldnuto. Hlavn cvien nalezne k v sedmm stupni magickho vcviku ducha tto uebn soustavy. Stupe VI. - Magick vcvik due V ptm stupni jsme se uili projektovat ivly navenek. V tomto stupni jdeme opt o kousek dle a osvojme si ovldat akick princip se zetelem k ivlm. Jak z teoretick sti ji dobe vme, vznikly ivly z akickho principu, kter je tak ovld a udruje v rovnovze. Mg' jen dlouhm cvikem doshl v prci se ivly spch, me ovldat i nejjemnj princip tj. astrln ter. Cvien je nsledujc: Usednte do sany a zavete oi. Pedstavujte si, e se nalzte v neohranienm prostoru, jeho jste stedem. Nen zde "ani nahoe, ani dole" a ani "po stran". Tento neohranien prostor je naplnn nejjemnj ltkou, kterou je univerzln ter. Tento je popravd bezbarv, smyslm se vak jev v barv ultraflalov, tm ernofialov, v kterto barv si tuto terickou ltku tak pedstavujte. Vdechujte tuto terickou ltku plcemi a pivdjte ji vdom krevn drze. Mte-liv tom zrunost, ponejte si s vdomm dchnm plcemi a pry stejn tak, jako s hromadnm ivotn sly, pouze s tm rozdlem, e namsto ivotn sly budete vdechovat ter ve zmnn barv a naplnte jm cel tlo. Pi tomto cvien udrujte pocit, e jste spojeni s celm neohranienm prostorem. Na zevnj svt muste docela zapomenout. Na tento neobvykl stav si muste pi cviench zvyknout. Kadopdn se vyvarujte toho, abyste pozbyli vdom a usnuli. Jste-li unaven, perute radji cvien a volte dobu, kdy jste duchovn svej. Kdo po nkolika cviench doshl spchu ve vdechovn aki celm tlem a pry, me jt opt dle. Jak ji vme, je aka svt pin, je tedy sfrou vech pin.Vdom pina, jako pn, mylenka, pedstava, vyvolan v tto sfe s nleitou dynaminost vlov koncentrace,

neochvjnou vrou a plnm pesvdenm, se mus psobenm ivl realizovat bez ohledu na to, v kter rovn nebo sfe je realizace douc. Toto je jedno z nejvtch magickch tajemstv aje pro mga univerzlnm klem, ojeho rozsahu se dokonale pesvd teprve bhem svho dalho magickho vvinu. k mus dbt svho etickho vvinu, kter mu dopome k tomu, aby jednal vdy jen lechetn. Dalm cvienm se naute zskvat absolutn moc nad ivly ve vech tech ch. Zpsob cvien je tento: Sedte ve sv obvykl pozici a vdechujete do sebe plcemi a pry celho tla proud aki a naplujete jm cel tlo. Je teba jet pedeslat, e aku nelze hromadit (kupit), jako je tomu u ivotn sly. Ji p vdechovn muste udrovat pedstavu, e vyvolvte moc nad ivly. Myslete pi tom, e schopnost vldnout ivly ji mte a e Vm ivly udlaj ve, co jim nadte vykonat a co si pejete mt, bez ohledu na to, na jak rovni m dojt k realizaci pn nebo rozkazu. Pi kadm vdechu, kter v tomto stavu uinte, muste mt pocit moci nad ivly. Vae vra a pesvden v tuto moc mus bt neochvjn. Nesm ve Vs vyvstat nejmen pochybnost. Kdo se propracoval svdomit vemi cvienmi dosavadnch stup, zsk po delm provdn tohoto cvien absolutn moc nad ivly. Mg, jen doshl s ohledem na ivly magick rovnovhy, svou povahu v ivot vyrovnal a zulechtil, kter m nejlep ctnosti a vysok idely, tomu bude tato moc brzy dna. Poct v sob sklopevnou vru, dokonal pesvden a-absolutn jistotu, co kadou pochybnost pedem vyluuje. Naproti tomu v kovi, kter nepracoval dosti svdomit, kter nkterho stupn a nkter cvien vynechal nebo je zanedbal, vzniknou pochyby a vliv ivlu, kter u nho nejvce pevld, nepipust, aby ivel byl zvldnut. k nyn vid, pro je pedevm na svdomitost a vytrvalost pi cviench kladen tak velik draz. Postup prost nestrp mezery, jinak zstane k pozadu a mnoh se d pak jen velmi tko a za svzelnch podmnek dohonit, protoe pekky se rozrstaj. k, jen je si jist tm, e ivly ovld, pozn, e projekce ivl se mu navenek i do nitra na vech rovnch da velmi dobe, take se mu tyto projekce zdaj bt nakonec jen pouhou hrakou. Dospl-li mg a sem, uplatn zskanou moc nad ivly tm zpsobem, e ji vtl do vhodnho ritulu. Vjedn z pedchzejcch kapitol jsem se o ritulech ji velmi podrobn rozhovoil. Mg si me kladenm prst nebo pohyby ruky utvoit podle vlastnho sudku vhodn ritul, do nho vlo ivelnou moc. Magickm vvinem bde mt ji tolik vlastn intuice, e doke sestavit sprvn, tornu nebo onomu ivlu pluejc ritul, kter opat zvolenm slovem (formul) a ve spoj s uritm, ivlu odpovdajcm tnem. Pi tto prci se neme dopustit dn chyby, nebo takovto rituly jsou zcela individuln, tedy ist osobn. Proto nesm mg s nikm sdlet rituly, kter si sestavil pro svou vlastn potebu. Druh osoba by pi upoteben tchto ritul mohla v ovldn ivl doshnout tho spchu, co by lo na kor mgovy sly. Kdyby osoba, nemajc magick znalosti, pouila takovch ritul, ukodila by nejen sob, ale pivodila by netst i onm osobm, pro kter by rituly upotebila. Je tud teba opatrnosti a doporuuje se volit takov rituly, kter je mono upotebit nepozorovan i v nejvt spolenosti, nap. rituly s kladenm prst v kapse. Prav mg uzn, eje tato vstraha zcela na mst. Nech si mg sestav nejdve jeden ritul pro ivel astrln rovn, se kterm pohne innost tohoto ivlu a souasn utvo druh ritul, kter psobivou slu na pn okamit zastav nebo rozlo. Tak si bude ponat i s ostatnmi ivly. Pro astrln rove utvo tud svou moc celkem osm ritul a pro hrubohmotnou projekci rovn osm. Dlouhm cvienm a opakovnm ritul se tyto tak zautomatizuj, e pak sta ritul pout, nae ivel okamit zapsob v danm smru. Hodl-li mg innost ritulu zruit, sta pout ritulu druhho, rozkladnho.

Tuto metodu lze nacviit tou mrou, e se prce da bez jakhokoliv vlovho napt a bez jakkoliv pedstavivosti. e me mg innost ivl na astrlnm a hrubohmotnm svt veho doshnout,jsem ji podotkl. K dosaen tohoto stupn zralosti je teba pedevm trplivosti, vytrvalosti a pilnho cvien. I tehdy, kdy se k na podklad vych stup vyvj dle, mus pokraovat v ovldn ivl, aby se stal v tomto smru dokonalm Mistrem. Jsou-li jeho idely vzneen a chce-li konat jen dobro a lidstvu pomoci, bude mu Bo Prozetelnost ehnat a obda ho neekanmi schopnostmi, kter mu dopomohou k velkolepm spchm. Stupe VI. - Magick vcvik tla V tomto stupni nen ji zapoteb tlo zvlt kolit. Zato vyuijeme prakticky vech okultnch sil, kter si k bhem magickho vcviku tla vech pedchzejcch stup osvojil. Uinme tak ovem za pedpokladu, e vechny metody a veker cvien k svdomit sledoval a e se mu ji veker praktiky staly zvyklost. Pedepsan cvien me kadopdn jet prohloubit, aby doshl lepch spch. Nen mono vylit vechny magick praktiky, kter by k mohl ovldat. Znamenalo by to popsat jet dal knihu. Z cel nepehledn ady praktik jich vyjmm pouze nkolik, kter v dalm uvdm. mi k se stal mezitm ji natolik zralm, e praktiky ni magie se mu vel-dobe da, zejmna tehdy, sleduje-li lechetn a vysok idely. Vdom tvoen elementlnch bytost (ELEMENTL) Oproti mylenkm, kter svou formou obvaj mentln neboli duchovn sfru, jsou elementlov bytosti, kter mg utvoil vdom a vybavil je uritm stupnm inteligence. Tito elementlov vypln na mentln rovni urit lohy a slou tedy mgovi jako poslun sluhov. Mg si me utvoit celou adu takovch sluh, podle toho, co jimi zaml vykonat.Tvoenm elementl na podklad elementln magie me mg na mentln rovni veho doshnout, bez ohledu na to, zda se jedn o jeho vlastn sfru nebo sfru ciz. Pro mnohostrannost mohu uvst jen nkolik pklad. Pomoc elementl me mg libovoln ovlivnit mylenky jin osoby, me duchovn a intelektuln sly lovka poslit nebo oslabit, me sebe i jin chrnit ped kodlivmi vlivy. Me ptelstv promnit v neptelstv a naopak, z neptel udl nejlep ptele. Ve styku s lidmi si me utvoit duchovn ovzdu. Me si podmanit kadho lidskho ducha, kter nen vyvinut a kter m slab vli. Nap. obchodnk me rozit svj okruh zkaznk. I v jinch rznch zleitostech mohou elementlov konat dobr sluby. Prav mg vak bude sledovat vdy jen dobro a motivy altruistick, chce-li doshnout jet vych stup zralosti. Praxe tvoen elementl je velmi jednoduch aje vlastn vc mgovy schopnQsti imaginace. Je vak teba dbt tchto pravidel: 1) Elementlu dme vhodnou formu, odpovdajc pn, kter m bt splnno. Forma se tvo intenzivn imaginac. 2) Forma, tak zvan ndoba nebo tzv. obal, mus mt ijmno. Ve stvajc, a ve tvaru i bez nho, m jmno. Co jmno nem, ne existuje. 3) Elementlu vymezme kol, kter m splnit a to vl a silou pedstavivosti. kol udlujeme v ptomnm ase a v rozkazovacm zpsobu, jak ji uvdm v kapitole, tkajc se podvdomi. 4) Elementlu vtiskneme psobivost bez ohledu na to, zdajde o elementl s trvalou nebo omezenou innost. M-li se prce s elemently dait, musme bezpodmnen dbt tchto ty zkladnch pravidel. Nsledujcm praktickm pkladem uinm prci s elemently jet srozumitelnj. . Dejme tomu, e mg hodl pomoc elementlu u nkoho poslit pam nebo jinou intelektuln schopnost. Bude si tedy ponat takto.

Pedstav si nekonen univerzln moe svtla, z kterto svteln ltky utvo velikou svtelnou kouli. Pomoc imaginace tuto koul vc a vce stlauje, tedy kup, a svteln koule doshne velikosti asi 30-50 cm. Stlaovnm svtla se koule podob tpytcmu slunci. Tuto svtelnou kouli impregnuje mg pnm a pevnm pesvdenm, aby mla onu slu a moc, kter m u urit osoby vzbudit a poslit douc mentln schopnost, jako nap. pam, dar venosti apod. Jakmile mg toto mentln slunce (kouli) utvoil, d mu vhodn jmno, nap. "Lucis" a pod. Dle mu ur dobu, po kterou m tato koule v mentln rovni psobit. Pklad: "Bude tak dlouho psobit na mentln rovni, a dotyn osoba obdr douc schopnost natolik, aby se j stala zvykem." Po stanoven elementlovy ivotnosti udl mg jet rozkaz, aby se elementl po splnn kolu opt v moi svtla rozplynul. Tm je magicky eeno - stanoveno zrozen a smrt elementlu, podobn jak tomuje osudov i u lovka nebo u kad jin ijc bytosti. Jeliko je elementl bez asu a prostoru, lze jej dirigovat do mentln nebo mylenkov rovn on osoby. Odesln se dje nhle, jako by tvrce mezi sebou a elementlem petrhl jakousi psku. Po odesln elementlu je teba zabvat se neprodlen jinmi zleitostmi a nemyslit ji na prv utvoen elementl. Peruen mezi sebou a elementlem mono tak doprovzet odeslacm gestem, podobn jako bylo pi jeho tvoen uito libovolnho posunku ruky. To ve je ji vc ka, jen v tomto stupni mus bt ji natolik vyvinut, e si takov a podobn nvody dovede svou vypstovanou intuic urit ji sm. m je elementl od mga odpoutanj, to znamen, m mn mg na svj elementl mysl, tm vce me elementl psobit v mentln sfe osoby, pro kterou byl stvoen. Neruen mylenkou mga me samostatn pracovat. as od asu je zhodno elementl nabjet a dt mu novou expanzivn slu. Za tmto elem se elementl jmnem mu danm pivol z mentln rovn dotyn osoby, uin se novm nakupenm svtla dynamitj, nae se opt odele. Splnil-li elementl uloenou mu lohu, rozlo se samoinn v moi svtla. Tento pklad jist posta, aby mg vdl, jak si m ponat pi tvoen elementl. Vylenho experimentu pouv mnoho zasvcenc proto, aby ka ve vvinu ne stojcho, inspirovali a poslili. Vnujme nyn svou pozornost dalmu, do jist mnry podobnmu tmatu, kter ns seznm s tzv. LARVAMI. Rozdl mezi elementlem a larvou je ten, e elemnentl tvo mg vdom, kdeto larvy se nsledkem silnho psychickho ~ rozruen v pslun rovni tvo bezdn samy. m vt je rozruen, tm vce mentln hmoty lovk ztrc a tm silnj, hutnj a ivota schopnj se larva stv, zejmina tehdy, kdy se jedno a tot psychick rozruen asto a pravideln opa~akuje. Toto bezdn tvoen larev v mentln rovn se dje u kadho lov~ka, aje magicky kolen i nikoliv, aje mld nebo str, inteligentn nebo pprimitiv, bez ohledu na to, zda o tom v nebo ne. Jakmile psychick rozilen pejde a vzruujc zle:teitosti nen vnovna ji pozornost, zanik pozvolna takovto larva sama, a se konen zcela rozplyne, tedy zmiz. Vyvolno na psychickou vzntllvost odehrv se na mentln rovni nepetrit zrod a odumrn larev, co jde na kor mentln ltky kadho lovka. Pina psychickho vzruen mtne bt rzn. Pvodcijsou ponejvce strach, al, leknut, starost, nenvist, ~ lakota a pod. Tvar larvy zvis na pin psychickho vzruen aje vdy symhbolick. Kdo sev symbolice jen ponkud vyzn, uin sio tom jasn obraz. NNap. mylenka lsky je vtinou symbolizovna srdcem, mylenky nenvisti i bleskem nebo pem atd. Akoliv nemohou bt larvy, tyto nedouc menttln obyvatel, vidny normlnm okem, existuj pesto a dobe kolen mg j~ je na mentln rovni velmi dobe postehne. U citlivch nebo snadno vzntbtlivch osob, a ji magicky kolench i nikoliv, se mentln ltka snadnji oodpoutv a tvoen larevje nsledkem toho rovn snaz a tak intenzivnjij. Takov osoby

kod samy sob jak na zdrav (doplc na to zejmna svmi n nervy), tak i v duchovnm smru a strhnou sebou dokonce ijin osoby, kter S( se daj snadno ovlivnit. Pinou toho jsou veker druhy davovch psych~z. Uinnost takovch davovch psychz nemusm ble popisovat, nebo ka;ad zskal sv osobn zkuenosti na zklad vlastnho pozorovn. Z toho veho je patrno, e larva se stv tm silnjj, m astji se vracme k pin psychickho vzruen a m vt pozorno~ost j vnujeme. Byla-li larva siln zhutna, roste jej pud sebezchovy a oiona vemon usiluje o prodlouen sv ivotnosti. Pi sebemen pleitosti ti podncuje ducha dotyn osoby, aby se vrtila k on vzruujc pin a oivila ji. Citliv anebo snadno vzntliv osob me se takov dobe iven ~ larva stt i osudnou. etn poruchy ducha, jako stihomam a pod' jsoujejmirni neblahmi nsledky. Mnoho lid zastv myln nzor, e jsou pronsled~dovni a nieni ernmi mgy, zatmco se stvaj obtmi sv vlastn fantazizie, lpe eeno larvy, kterou sami utvoili. Zpravidla pijdou tito lid k poznn teprve tehdy, kdy opustili svou hmotnou schrnku. . Magicky skuten pronsledovanch osob jejen miziv procento. Je teba jen vzpomenout etnch nevinnch obt, kter v minulosti skonily inkvizic. Povechn vzato je pro veker lidstvo uritou vhodou, e pemnou doby se duchovnm zkonm vnovalo stle mn pozornosti. Jenome tm, e se vci nelo na kloub a neprozkoumaly se vy zkony, bylo - jak se prav - s koupel vylito zrove i dcko. k magie jist znovu uzn, pro hned z potku praktick sti tohoto dla kladu tak velik draz na introspekci, na kontrolu mylenek a na ovldn mylenek. Kdyby se toti mg bhem svho vvoje nestal pnem svch mylenek, tvoil by si nevdomky neustle larvy, kter by mu dve nebo pozdji byly velmi na pekku. V dalm popisuji jinou kategorii bytost mentln rovn a to kategorii tak zvanch STN. Rozdl mezi larvou a stnem je ten, e larva pijme v mentln rovni nsledkem psychickho rozruen zcela bezdn tvar, motivu odpovdajc, kdeto stn obdr tvar urit, vzel z lidsk fantazie. Jako larvy, tak i stny se stlm vyvolvnm zjevu zhuuj a oivuj. Mohou dokonce zeslit i natolik, e svj vliv uplatuj nejen na mentln nebo astrln rovni, ale i na hrubohmotn. Dvma pklady popi toto tma podrobnji. Velmi markantnm pkladem je tak zvan stihomam, kter se zetelem na zmnn tvoen stn objasnm ze dvou stran. Jsou mezi lidmi jednotlivci, kte maj tm dmonick vzezen nebo se tv ji od narozen podmraen, take bud dojem bt ernmi mgy, ani by teba mli nejmen tuen o duchovn vd nebo magii. Nyn se me stt, e snadno vzntliv, snadno ovladateln, jednm slovem eeno domliv osbka bude mt s takovm prototypem teba co init obchodn. Ona vzntliv osoba, nazveme ji nam pokusnm objektem, poct ihned velkou antipatii vi svmu protjku. Me se pihodit, e tento prototyp bude mt - nejsa si rovn toho vdom - jet neobvykle npadn chovn. N pokusn objekt uchvt mylenka, e je to jistojist ern mg, s nm m co init. Z ista jasna pone o tomto typu patn smlet a prvn krok k sebeovlivovn je uinn. Dve nebo pozdji se naemu pokusnmu objektu pihod men nepjemnosti vednho rzu. Po pvodn pin ovem ptrat nebude, nbr ve jednodue pikne pispn naeho prototypu. Pozornost se zv, bude nsledovat pozorovn sama sebe a obraz prototypu vstupuje zeteln a sklopevn o tom pesvden, eje prototypem pronsledovn. Oi prototypu bu dou v nazrn pokusnho objektu zlovstn svtit, jeho vzezen se zjevuje ve snu, jeho obraz se stv stle zetelnj a vynouje se poppad i za blho dne. Konen to dospje tak daleko, e se pokusn objekt ct prototypem pronsledovn na kadm kroku. iv imaginace doke obraz zhustit natolik, eje viditeln ijinm osobm. N pokusn objekt, domnvaje se bt

pronsledovn, si namlouv ve mon, to nejhor, maje pi tom obraz stle ped oima, hled pomoc, utk k modlitb a podnik to i ono, jen aby vliv zaplail. Nakonec se nervov zhrout, pozbude ppadn i rozumu a kon bu sebevradou anebo v stavu pro nervov chor. Stn splnil svj kol. Jak velk je ale pekvapen, kdy se takov duch mus na mentln rovni pesvdit o tom' e spchal zdailou magickou sebevradu. Jak to trpk zklamn. N prototyp nem pochopiteln ani nejmen potuchy o tom vem, co se pihodilo, e byl vlastn jen prostedek k elu. Jeho obliej ajeho zjev byly jen formou, byly ablonou, dle kter si n pokusn objekt utvoil stn, tuto sama sebe zniujc bytost, kter padl za ob. Takov a podobn smutn pklady se vyskytuj astji, ne by si kdo mohl myslit. U nkoho rychleji, drastitji a u druhho pomaleji, plivji a zludnji. Kdyby se vak nkdo odvil ci domnle pronsledovan osob pravdu, se patnou by se potzal. Nebylo by mu rozhodn uveno, nebo stn se dovede nejrafinovanjm zpsobem postarat o to, aby mu ob neunikla. Pivede-li Bo Prozetelnost takovou pronsledovanou osobu do rukou pravho mga (zasvcence), jen je schopen zludnou hru takovho stnu okamit prohldnout, nastane ijemu tk kol, aby ob pesvdilo omylu, vsunul ji najmou kolej a nauil ji jinmu zpsobu mylen. Nkdy, ato zejmna tehdy, kdy je ob dokonale ve vleku takovho stnu, mus zasvcenec jednat velmi rzn, mus energicky zashnout, chce-li uvst ve do rovnovhy. Nsleduje druh pklad, kter m tent postup, ale jin motiv. Jde v tomto ppad, o stn lsky, tak zvan Eros-stn. Jeho zrozen (mono-li zde slova zrozen vbec pout) je obliej, je to krsn tlo ijc osoby, anebo to me bt tak pouh obraz, akt, pornografick kresba, kter drd smysly a pohlavn pudy, pi em zstane stejn, jde-li o enskou i muskou bytost. Nem-li zamilovan osoba monost sv osobn poadavky uspokojit, roste a sl touha, kter takov stn jen posiluje a in jej stle pronikavjm, jeto se iv vhradn mylenkami touhy. m vce se postien osoba stav proti takov neukojen lsce, tm dotrn~ji. si takov Eros pon. Zprvu se dostavuje ve snu a nech svou ob provat ty nekrsnj pocity lsky. Pozdji drd pohlavn chte a nech sebou ve snu prodlvat pohlavn akt. Poluc, kter z toho vzejde, se stn stv stle hutnj a me tm vce psobit na svou ob, nebo prv spermaje koncentrovan ivotn sla, kterou stn uprovit vysv. Zde ovem nejde o hmotn semeno, nbr pouze o animln ivotn slu, kter jev semenu nahromadna. Ob ztrc pdu pod nohama, pozbv svou vli a stn zskv zvolna, ale jist nadvldu. Nen-li takov osob osud pzniv, aby se zavas nkdo vyskytl, kdo byji nleit pouil, dal j sprvn smr a uvedl jej zjem najinou kolej, stv se stn stle nebezpenj. Dotynou ob postihne pomatenost, pestv jst, jej nervy jsou pedrdny ajet cel ada dalch neblahch jev se postupem asu pidru. Tento EROS-STN (stn lsky) se me neukojenou vn tak dalece zhustit, e vezme na sebe tlesn formy a svede svou ob k onanii a pohlavnm vstednostem. Tisce takovch neastnk padlo ji takovmu stnu pro neastnou lsku, pro neukojenou ve sebevradou za ob. Pipomn to iv phody stedovkch inkub a sukub a soudn pelen s arodjnicemi. Je to vskutku velmi nebezpen zbava! Na zklad tchto dvou pklad me mg pozorovat innost stn, me si takov stny dokonce sm stvoit. Vydv se ovem pitom nebezpe, e dve nebo pozdji bude jimi uchvcen a ovldn. Kadopdn je mu nyn znm jak cel postup, probhajc u prmrnho lovka, tak i postup vdomho tvoen z magickho hlediska. Nenech se zajist svst k tomu, aby tyto praktiky sm provdl a zstane pamtliv magickho ren, kter zn: "Lska je zkon, lska ovldan vl." Zstv k objasnn jet jedno tma a to tak zvanch FANTOMU.

Jsou to oiven tvary zemelch. Abych zabrnil mnoha omylm, vnuji tomuto tmatu obzvltn pozornost, aby mohl kad rozpoznat zrno od plevele. Odlo-li lovk svoji tlesnou schrnku, octne se okamit ve tvrt agregac, co veobecn plat za "onen svt". Bez zprostedkovatelsk ltky nen mono, aby se bytost na na tdimenzionln rovni uplatnila, prv tak, jako ryba neme t bez vody. Tot plat o bytostech, kter ji pely na "onen svt". Pedstavou a vzpomnkou na zemelho, a j je to chvla, cta, smutek a pod., se tvo a oivuj imaginrn obrazov tvary zesnulch, kter maj pomrn dlouhou ivotnost, jsou-li vzpomnky ast a nzenzivn. Tyto obrazy, utvoeny ijcmi osobami, nazv magie fantomy. Aje to prv tento Qruh fantom, kter se v nejetnjch ppadech projevuje spiritistm, zaklinam duch apod. Tak straidla nejsou nic jinho, ne pouh fantomy, kter se iv, zhuuj a udruj stejn jako u stn - pozornost pozstalch. Lze se o tom snadno pesvdit tm, kdy souasn na nkolika mstech v te dob a minut je citovna jedna bytost, kter se prostednictvm tzv. mdi projev potom zrove na vech mstech. Nen to nic jinho, ne e se hls fantom on zemel osoby, nebo fantom lze tvoit na stovky. Je politovnhodn, e spiritistick mdia povauj tyto fantomy za skuten duchy zemelch osob. Je bohuel nutno podotknout, e a pli mnoho neplechy, podvod a sebeklamu se vyskytuje prv ve spiritistick vd. Lze pozorovat, e prostednictvm jednoho mdia se stle projevuje nap. njak velik vojevdce, prostednictvm druhho mdia opt vhlasn kdysi umlec, zde svat ajnde pro zmnu farao a hned zase andl. Nelze se proto divit, e prv toto vdeck odvtv m pro tento velik sebeklam nejvce neptel a sklz neustl posmch. Takov fantom m pochopiteln nadmru siln pud sebezchovy a stane se pmo vamprem onoho mdia, ba i celho krouku. I bezprostednmu okol me bt osudnm. Ovem prav mg, jen ovld tvrtou agregaci tj. akick princip, je samozejm schopen navzat kdykoliv spojen s tm neb onm zemelm nebo sjakoukoliv neprovtlenou inteligenc. Praxi jsem ji uvedl v kapitole o medilnm psan. Mg je krom toho i schopen pomoc imaginace utvoit schrnu (formu, obal), kterou uvede do tvrt agregace a pimje bu pnm nebo i nsiln douc bytost k tomu, aby vstoupila do pipraven formy a navenek se projevila. Tato praxe vak nle do odvtv nekromancie ili zaklnac magie a nem se veobecn znmm spiritismem nic spolenho. Prav mg pikro k tto praxi ovem jen v nejkrajnjm ppad a nebude nikdy zbyten volat bytost z jej sfry, nebo ve to, co by mu bytost mohla ze tvrt agregace sdlit nebo vykonat na hmotnm event. na astrlnm svt, doke uinit sm nsledkem sv magick zralosti. Souhrn cvien VL stupn I. 1. 2. II. 1. 2. 3. III. Magick vcvik ducha Meditace o vlastnm duchu Poznvn smysl v duchu Magick vcvik due Prprava k ovldnut akickho principu Vdom uvdn do tranzu pomoc aki Zvldnut ivl z aki pomoc individulnho ritulu Magick vcvik tla

Vdom tvoen bytost: a) elementl b) larev c) stn d) fantom

Konec estho stupn. Stupe VII. Magick vcvik ducha V estm stupni se k uil uvdomovat si svho vlastnho ducha, jednat jako duch v tle vdom a tak vdom pouvat smysl. V tomto stupni bude k vdom sledovat kvality ducha ili mentlnho tla a pouvat je. Samozejm mus i zde dbt analogie ivl. Jak jsem ji ekl, lze ivel ohn pemnit ve svtlo a obrcen svtlo v ohniv ivel. Bez svtla by oko nebylo schopno postehnout a rozpoznvat barvy a tud bychom tak bez svtla nemohli upotebit sv oi. V dsledku toho je smysl zraku analogick se ivlem ohn. Specifickou vlastnost ohnivho ivlu mentlnho tla je vle. Vzdunmu ivlu podlh v mentlnm tle intelekt se vemi aspekty aje pipisovn sluchu. Vodn ivel mentlnho tla se projevuje v citu ili v it. Tyto ti ivlov principy, tedy: ohe, vzduch a voda tvo spolen v mentlnm tle princip zem, jeho specifick vlastnost se projevuje ve vdom. Akick princip se nejjednodum zpsobem uplatuje ve svdom. Mg zajist okamit pozn, jak dleit je prv tato analogie, jestlie ji natolik pokroil, e nleitou introspekc doshl v astrlnm tle magick rovnovhy. Jeho dalm kolem budi nyn, aby svho ducha analyzoval a zjistil, kter ivel v jeho duchu, tj. v mentlnm tle pevld. U lid, majcch velmi pevnou vli, m ovem nen mnna jen tvrdohlavost a pod., nbr opravdu pevn vle, pevld samozejm ivel ohn. Pevld-liv mgov mentlnm tle intelekt neboli rozum se vemi aspekty, meme z toho usoudit, e silnj je ivel vzduchu. Je-li ale mg pedevm citlivstkem, hraje v nm nejvt lohu ivel vody. M-li mg slabou pam, znamen to, e je vdom vestrann ovlivovno a s jistotou meme ci, e m nadvldu ivel zem. Toto rozdlen slou k zjitn innost ivl v duchu (mentlnm tle) a tak k usmrnn vvinu, aby oslaben ivly pily vhodnmi koncentranmi cviky a hlubokm meditovnm do rovnovhy. U mga nesm pevldat ani ivel ohn ani vzduchu, vody nebo zem a mg mus sv cvien rozdlit tak, aby jeho usilovn prce ivly vyrovnala. Vhodnm pkladem podm v dalm sprvnou charakteristiku. Dejme tomu, e mg m vysoce vyvinut intelekt, ale naproti tomu sla- bou vli, kter neodpovd zralosti jeho intelektu. V takovm ppad mus usilovat o to, aby poslil vl vhodnmi koncentranmi cviky, kter povzbud v duchu ohniv princip. Mus volit pedevm takov druh koncentrace, kter oko vce vycvi, tedy koncentraci tkajc se optick imaginace,jeliko, jak jsem ji nkolikrt podotkl, oko podlh ivlu ohn. M-li ale mg silnou vl, pitom vak slab intelekt, meme z tohoto pkladu usoudit, e imaginrnmi cvienmi mus vnovat vekeru pozornost sluchu a mus tud volit takov koncentran a meditan cvien, ktermi ucho pln zamstn. Zjist-li vak mg, e mjak silnou vli, tak velmi dobr intelekt, za to ale pokulhv jeho cit, mus svho ducha uinit citlivjm. To doke imaginrnmi a meditanmi cvienmi, ktermi bude na cit siln psobit.

Pozn-li mg, e jeho astrln i mentln tlo inklinuje pevn k iemnmu ivlu, nap. e jeho mylenky se tvo vjeho duchu jen velmi pomalu a e je pli melancholick, je to nejlepm dkazem, e pevld ivel zem a mus pedevm rovn vhodnm cvienm kolit vdom. Mg mus se zetelem k ivlm uinit svho ducha dokonale harmonickm a mus volit vdy takov cvien, kter odpovdaj ivlm souasn, take se v nm bude stejnomrn stupovat a vyvjetjak vle, tak ohe, tak intelekt - vzduch, cit - voda a vdom - zem. Na zklad tohoto popisu vznik urit tabulka, kterou pro lep srozumitelnost v dalm uvdm: ivly ohe vzduch voda zem aka smysly oi ui vnmn chu ve ich hrnn zkladn vle rozum pocit vdom svdom vlastnosti intelekt cit ducha cvien optick akustick pocitov roziujc uvdomujkoncentr. vdom c si pmeditan tomn Akick princip vychz samoinn jako vsledek koncentrace, take se o nm nemusm zvlt rozepisovat. Rovn nen teba uvdt jednotliv koncentran a meditan cvien, ta si k me sestavit podle specifickch vlastnost ivl v nm pevldajcch. Pi slab vli si zvol za koncentran cvien imaginaci pedmt, obraz atd. Konen probral tato cvien ji podle druhho stupn tto uebn soustavy. Uveden tabulka harmonie mu m bt jen vodtkem i kompasem, aby poznal, kter ivel pevld a kter cvien mus intenzivnji sledovat. Jako vsledek neboli spch tohoto hermetickho roztdn se u nho dle toho projev tak akck princip. Stupe VII. - Magick vcvik due Obzvlt zajmav tma, se kterm se v tomto stupni magickho vcviku due budeme zabvat, pojednv o vvinu astrlnch smysl se zetelem k ivlm. Uveden cvien vech pedchzejcch stup sice stejn vykol, ozivi a vyvinou mgovy astrln smysly, pesto je teba obzvltnho vvinu zejmna v takovch ppadech, kde pro tu neb onu schopnost jsou v nadn dny men dispozice, jeto je kad lovk jinak zaloen. Proto je zhodno, abych zde uvedl cvien, kter mgovi daj monost, aby smysly svho astrlnho tla vyvinul snadno a rychle. V magickm vcviku ducha estho stupn se k uil uvdomovat si sv mentln tlo ajednat jako duch jak prostednictvm astrlnho, tak i hmotnho tla. V souvislosti s tm pojednvm v dalm o nejzajmavjm problmu a to O jasnozen. O tto schopnosti bylo ji napsno a vydno mnoho knih, ale dn z tch, kter se mi a dosud dostala do rukou, neposkytuje mgovi nejmen praktick nvod. Proto je dvojnsob namst, abych odvtv jasnovidnosti dkladn zpracoval. Pod jasnozenfm se veobecn rozum druh zrak, jak to nazv lidov ren, nebo sprvnji eeno zrn mimo as a prostor, a u se jedn o jasnozen do minulosti, ptomnosti a budoucnosti nebo o vidn zemelch apod. Jen mlokter autor popsal tuto schopnost z psychologickho nebo jinho hlediska a proto a je nam dalm kolem podrobit jasnozivost dkladnmu studiu. Pedn upozoruj, e existuje vcero druh jasnovidnosti. U prvnho druhu jde o vrozenou schopnost jasnovideckou, kter byla majiteli propjena ji na neviditelnm svt nebo, kter mu jako vsledek jeho dvjch vtlen byla dna s sebou do nynj existence. Tento druh jasnovidnosti je samozejm nejlep. Jsou to ale jen jednotlivci, kte se s nm mohou tit. Tyto jednotlivce meme nazvat rodilmi jasnovidci, u kterch je tato schopnost bez vlastnho piinn tak siln vyvinuta, eji mohou ihned prakticky upotebit.

Dal druh jasnovidnosti se projevuje v tom, e nsledkem bezdnho vyinut ivl v duchu (mentlnm tle) se tato schopnost projev sama, co je patologick zjev. Rovn siln otesy pi rznch nemocech mohou vyvolat urit stupe jasnoziv schopnost. Obvykle se tento stav vyskytuje u lid, kte nsledkem mrtvice, nervovho zhroucen a i jinch fyzickch, psychickch nebo duevnch padk byli vyinuti z normln rovnovhy ajako prvodn jev se u nich objevila zeteln nebo mn zeteln jasnovidnost. Pro mga - praktika je ovem tento druh jasnovidnosti nedouc, jeto vede dve nebo pozdji k plnmu zhroucen, co znamen nejen ztrtu jasnoziv schopnost, ale i podlomen zdrav, ba co vce, me vst i k pedasnmu konci. Tento druh jasnovidc je nanejve k politovn a to tehdy, kdy by jasnovideck spchy tchto lid byly pmo fenomenln. Do tto kategorie pat i osoby, kter ppadnm medilnm nadnm mohou vyvolat jasnovideckou schopnost pomoc bytost. Ani tento druh nen mono mgovi - praktikovi doporuit, protoe i takov osoby kon obvykle nejen nervovm rozruenm, ale mnohem he, tj. dve nebo pozdji jako duevn cho. V adch duevn chorch, kte museli bt dopraveni do stavu pro chorobomysln, je mnoho tch, kte se bez spolehlivho veden zabvali problmy spiritismu a prv tomu "dkuj"'za svj beznadjn stav bez ohledu na to, zda motivy k tomuto studiu byly vn nebo zda byla sledovna pouh zvdavost, ppadn jet jin povrchn a sobeck dvody. Dalm druhem vyprovokovanho jasnozen, kter rovn nle do shora uveden skupiny, je nsiln vyvolvn tto schopnosti uvnm omamnch prostedk jako jsou opium, hai, mescalin (peyotl), soma ajn. Pedpokldm, e mg tto skupin jasnozen nebude vnovat pozornost, nebo vede pomalu, ale jist k zhub. Na uvn tchto a podobnch nebezpench opit si pozvolna zvykne kad neastnk (jinak tyto lidi nelze nazvat), m si podlom veker morln a duchovn zkladn pile, dle vli a konen nervov sly, co se ve samozejm vymst na zdrav ana dalm magickm vvinu. Orient m miliony takovch ppad a i v zpadnm svt a v ostatnch civilizovanch sttech se hojn vyskytuj. Samozejm je mgovi dna monost, aby se - pokud smjet nedoshl potebn zralosti - tm, nebo onm zpsobem pesvdil o existenci jasnozen a o jinch nadpirozench jevech, ale zpravidla, a to je prv ten nejchoulostivj bod, nezstane jen p pouhm pesvden, nbr pokus se stane zvyklost a takov lid pak nevyhnuteln skon tmt zpsobem jako vichni ostatn postien. Z tohoto dvodu nepopisuji v tomto svm dle dn zpsob, kter by mga mohl svdt k pokusm s uvedenmi prostedky a poukazuji radji v dalm na zcela nekodn metody, kter podle duchovn zralosti dopomohou zcela automaticky k projeven jasnoziv schopnosti ajsou tud prvodnm jevem vyho magickho vvinu. Je jet jin zpsob jasnozen a to ten, kter byl vyvoln zeslabenm nebo pechodnm ochrnutm zrakovho orgnu, tedy oka. Vtina knih, v nich se doporuuje cviit jasnovideckou schopnost tak zvanm fixovnm pedmtu, magickho zrcadla, kilov koule nebo drahokam, je do jist mry sprvnou metodou, kter se vak nehod pro kadho. Jedin v rukou kolenho mgajsou tyto pomcky pro vvin jasnozen namst, ale nesm j tuto schopnost vyvolat ovlivovnm optickho nervu, nbr maj slouit pouze jako pomcka oku, kter bylo vdom koleno. Z magickho hlediska nen vbec dn pomcka, a byla sebevce vychvalovna a precizn zhotovena, schopna pivodit dar jasnovidnosti. Schopnost jasnozen sama spov: na zaloen (nadn) a na psychickm a astrlnm vvinu a konen na zralost mga. Dal kapitoly, v nich popisuji sestaven fluidickch kondenztor, obsahuj t nvody na zhotoven magickch zrcadel a ostatnch pomcek. Pi studiu budi mgovi jasno, e veker zde jmenovan prostedky jsou a maj bt jen pomckami, nikoliv samotnm faktorem, jen dan vsledek, kterm je prav jasnovidnost, pivod.

Konen se zmnm jet o poslednm druhu jasnovidnosti, kter se sprvnm magickm vvinem vyskytuje jako prvodn jev a kter je vyvoln systematickm rozvojem smysl. V naem ppad je to jasnovidn oko. Rozhodl jsem se obohatit toto dlo tajnou magickou metodou, o n nebylo a dosud nikde uinno zmnky, kter je vak jak z hermetickho hlediska tak i dle zkonn analogie ivl nade ve praktick. Nsleduje praxe tkajc se vvinu astrlnch smysl. MAGICK JASNOZIVOST Dve, ne vysvtlm cvien samotn, musm jet pedeslat, e zde mme co init s aspektem svtla. Jak ji vidme, je svtlo aspektem ohn aproto je analogick oku a vl. U experimentu se jedn hlavn o to, abychom si svtlo dokzali pedstavit co nejpirozenji, to znamen viditeln, jinak bychom nedoshli doucho spchu. Zaujmte svou obvyklou sanu a pedstavujte si, e univerzln svtlo, kter se rovn svm leskem a tvarem naemu slunenmu svtlu, sajete z univerza do svho tla bu vdechovnm plcemi a pry nebo pouze imaginrn. Sv tlo mjte zajakousi dutinu, kter je naplnna univerzlnm tpytivm blm svtlem. Do tohoto svtla v tle koncentrujte vlastnost jasnozen tm, e si pedstavte, e svtlo ve pronik a ve vid. as ani prostor nejsou tomuto svtlu pekkou. O vlastnosti svtla muste bt sklopevn pesvdeni, nesm ve Vs vzniknout nejmen pochyby. Jste-li nboensky zaloeni, snadno uvte tomu, e toto univerzln svtlo je st Boha, jen m vechny zde popsan vlastnosti. Jestlie jste tmto zpsobem vsli do svho tla svtlo s uvedenmi vlastnostmi a pociujete vnitn jeho napt a pronikavost, vete a hromate svtlo imaginrn z nohou a rukou intenzivn smrem k hlav a umstte je, na nejvy mru stlaen, v obou onch bulvch. Mete ale tak, paklie Vm to pjde lpe, naplnit nejprve jedno a potom druh oko pedepsanm stlaenm svtlem. Nkte mgov vyvjej a oivuj jasnoziv tak jen jedno oko a druh ponechvaj voln a nevyvinut. Je na kovi, aby se rozhodl pro prvn nebo druhou monost. Jsem vak toho nzoru, eje lpe uinit jasnovidnmi ob oi souasn. Jakmile jste svtlo v onch bulvch nakupili, imaginujte, e Vae oi saj vechny do svtla koncentrovan vlastnost. U tohoto cvien setrvejte nejmn deset minut a jste-li si vnitn jisti, e Vae oko, kter jste naplnili imaginrn univerzlnm svtlem, tak skuten vlastnosti tohoto svtla m, nechte svtlo pmo z o opt imaginrn rozplynout v univerzlnm moi svtla neboje povedete vjeho pvodnm tvaru nazpt do tla a teprve odtud do univerzlnho svtla. Ob metody jsou dobr a vsledek je t. Dleit pi tom je, aby oi, zbaven pemry svtla, mly opt svou normln schopnost vidn. O mga se toti nesmj stt tak senzitivnmi, aby mg nemohl rozpoznat to, co vnm normln oko a naopak, co postehuje oko jasnoziv. Kdyby toti mg neprovedl rozplynut koncentrovanho svtla, mohlo by se stt, e by jeho oi zstaly trvale jasnovidnmi a on by byl ji sotva schopen rozpoznat, coje hmotn a co duchovn. Svou jasnozivou schopnost mus tud mt v moci a uplatuje j vdy jen tehdy, kdy si to sm peje. astm opakovnm tohoto cvien se mg tak zdokonal, e sv jasnovidn, tedy svteln oko, uvede v innost za nkolik okamik. Tmto zpsobem pipraven oko uz pak ve, co mg vidt chce, a ji se zavenm nebo otevenm fyzickm zrakem, a v kilov nebo sklenn kouli, a na vyletn ploe skn nebo v magickm zrcadle. Kvalitu vidnho podmiuje potom ji jen istota mgovy povahy. Vbornou pomckou, kter napomh kjet rychlejmu spchu v dosaen jasnozivosti a kter blahodrn ovlivuje i fyzick oko, je pprava magick ohniv on vodiky. Slabost zraku ajinou

on chorobou postien osoby mohou nejen z magickho, ale i ze zdravotnho hlediska doshnout jejm pouvnm praktickho uitku. K pprav tto vodiky je zapoteb tchto psad: 1) Velk lhev destilovan vody, kterou lze obdret v lkrn nebo v drogerii. 2) Trochu hemnku (erstvho nebo suenho). 3) Trochu svtlku (Herba Euphrasia), rovn bu erstvho nebo v suenm stavu. '4) 7-9 slabch vrbovch nebo lskovch prut, kter najdete v prod. Tyto pruty stejn dlouh se zbav list a propletou silnj nitkou, nae se svazek nech uschnout u teplch kamen, na slunci nebo na suchm vzduchu. 5) Kousek filtranho papru a mal nlevka. Mte-li vechny psady po ruce, zaponte s ppravou vlastn ohniv vodiky. Do ist ndoby dejte 1/4 litru destilovan vody, postavte na plamen a nechte pijt do varu. Jakmile se voda zane vait, hote do n dv ajov liky hemnku ajednu ajovou liku svtlku. To ve nechte pejt jen nkolik vtein varem, odstavte z ohn a pikryjte. Asi po desetiminutovm vyluhovn pecete odvar do jin ist ndoby a nechte vychladnout. Jakmile je odvar studen, vezmte svazek vrbovch nebo lskovch prut, kter na volnm konci zaplte u otevenho plamene v kamnech nebo nad plynovm hokem, nae planouc stranu ponote do pipravenho studenho odvaru. Tmto zpsobem jste do odvaru, kter se stal tekutm kondenztorem (o kondenztorech viz podrobn popis v pslun kapitole), vloili hmotn ivel ohn. Tento tekut kondenztor pefiltrujte do ist ndoby. Filtrac se toti tekut kondenztor oprost ppadnch tsek, uhlk a popela, kter se ponoenm hocho svazku do nho uvolnily. Tekutinu nalijte na misku nebo tal a postavte ped sebe. Nyn vdechujte plcemi nebo pry anebo obojm souasn do tla ivel ohn a naplte jm cel tlo. Pi tto projekci nen teba klst tak velik draz na intenzitu teploty, kterou stejn poctte, jako na to, e ivel ohn m bt nositelem Vaeho pn, kter do tohoto ivlu imaginrn vkldte. Jestlie jste tak uinili a vloili do ivlu ohn pn, aby se Vae fyzick o poslily a astrln zrak vyvinul, jako jste to dlali u experimentu s hromadnm svtla, vete ivel ohn do tekutiny bu slunenm pletivem (solarplexem) nebo jednou ze svch rukou anebo vdechem. Mte-li pi tom pocit, e projekce nebyla dost vydatn, mete experiment teba nkolikrt opakovat, avak nejve 7-9krt. Tm se takto pipraven kondenztor stane skuten siln psobivou trest, kter bude mt pzniv vliv nejen na fyzick zrak, ale kter posl, oiv a vyvine i astrln smysly. . Tento ftuidick kondenztor uzavete pak v ist lhv, kterou uschovte v chladnu. Ohniv on vodiky pouvme k poslen zraku nebo p jeho magickm oetovn. Pi stvajc slabost zraku by se mohl tento ftuidick kondenztor kapat bez obavjednodue do o,jeto sloen obou bylinek posiluje zrak, ani by psobilo zntliv. Pro magickou praxi sta pouze zvlhit tmto fluidickm kondenztorem kousek vaty obalen gzou a pout ji jako podkladu na oi po dobu cvien pro oiven o svtlem. Pozdji, a bude V astrln zrak dostaten vyvinut, odpadnou obklady s fluidickm kondenztorem a sta, abyste provdli kupen svtla v onch bulvch. Po opakovanch pokusech, kdy bude fyzick oko tmito svtelnmi cviky ji vyvinuto, vnujte pozornost vhradn astrlnmu zraku s pnm, abyste astrln vidli. Krom pi experimentu samotnm by bylo mono upotebit obklady s fluidickm kondenztorem i na noc, aby v dob spnku automaticky psobily. Mlo by to ale tu nevhodu, e by se o a on vka staly vniknm ohnivho ivlu nsledkem astho upoteben obklad pecitlivl. Doporuuji proto dvat obklady pouze po dobu cvien. Aby pi cvien obklad nppadal z o, mete si ho upevnit tkem. Tuto magickou operaci provdjte vdy beze svdk, tedy kdy jste

sam. Abyste obklady a tres, kter se d uritou dobu uschovat, nemuseli p kadm experimentu obnovovat, muste dbt na to, aby oboj nepilo do nepovolanch rukou, i kdy by lo o rodinn pslunky. k, jen svdomit probal vechny pedchzejc stupn, me na zklad popsan a doporuovan metody vyvinout jasnovideckou schopnost za nkolik msc, pi dobrch vlohch dokonce j za nkolik tdn. Krom toho se stane schopnm sledovat i nadle prakticky veker dal koly a operace, kter v magick vd mus jet absolvovat. Nen mon uvdt jednotliv spchy popisovanch metod, tkajcch se jasnozen, nebo jsou tak rozmanit a fenomenln, e je vskutku lpe, kdy mg pozn na vlastnm spchu, nakolik doke jasnovidecky vyvinout svj astrln zrak. V kadm ppad mga varuji, aby se zskanmi schopnostmi vychloubal, nebo co by bylo jet hor, aby jich zneuval ke kod svch spolublinch. Nech jich uije jedin pro blaho lidstva. "as a prostor mu nebudou na pekku a jeho jasnovidnmu oku nezstane nic ukryto. MAGICKY VYVIN ASTRALNIHO JASNOSLUCHU Tento vvin je tm t jako u jasnovidnosti. Schopnost jasnosluchu spov v tom, e je mono slyet hlasy i na nejvt vzdlenost a bt zrove schopen rozumt ei vech bytost. Nejdve se zra tato schopnost v hlasitm mylen, kter pichz z nitra, buz okol srdce nebo z plexusolars. Po delm cvien a nvyku se astrln slyen vyvine natolik dokonale, e abnormlnm sluchem zachytme ve, podobn, jako kdybyste s kmkoliv normln hovoili. I tuto schopnost, bez n se v magi nelze obejt, maj vichni mgov. Proto budi na jasnosluch kladen prv takov draz, jako na jasnozen a smrodatn cvien nesm v dnm ppad zstat bez povimnut. Ve, co jsem pravil o astrlnm vidn, ojeho vlohch, dle o stavech, kter vyvolvaj patologick jevy, plat samozejm i pro jasnosluch a jasnocit, o nm pojednm po tomto tmatu. Bez dalch prtah vizte praxi jasnosluchu: Pro cvien, pichzejc v vahu, potebujete pouze tekut kondenztor a kousek vaty. Z t udlejte dv kuliky o velikosti stedu ucha. Vatov ztky slab zvlhete fLuidckm kondenztorem a polote je ob ped sebe. Podobnjak zn pedpis u vcviku astrlnho zraku ponejte si se ivlem vzduchu a naplte jm cel tlo vdechovnm plcemi a pry. Cel Vae tlo se mus podobat balnu, kter je naplnn vzduchem. Do tohoto principu vzduchu imaginujte svou pedstavitost pn, e tento princip vyvol ve vaem astrlnm a hmotnm tle schopnost jasnosluchu. Mte-li vnitn jistotu, e ivel vzduchu je Vam pnm a Va pedstavou dostaten impregnovn, projektujte bu solar-plexem nebo rukama anebo vdechem preparovan ivel vzduchu do onch dvou ped Vmi lecch kuliek z vaty tm zpsobem, e ivel vzduchu, kter vypluje cel Vae tlo, stlate a nakupte natolik, e pjme velikost onch dvou ped Vmi lecch kuliek. Ob ztky mete magicky impregnovat souasn nebo naplnte jednu po druh celkovm mnostvm ivlu. U tohoto experimentu jde hlavn o absolutn pesvden a o pevnou vru, e se schopnost jasnosluchu u vs rychle vyvine. Jako fluidickho kondenztoru pouijte silnho odvaru hemnkovho s destilovanou vodou. Na 1/8 litru dejte dv pln polvkov lce hemnku, kter po spaen pefiltrujete a uschovte v chladnu, aby tento ftuidick kondenztor nezplesnivl. inkoval by sice i tehdy, kdyby chytil plse, ale nebyl by hygienick. Kdy jste tyto dv vatov ztky bu ob najednou nebo postupn jednou nebo vcekrt naplnili ivlem vzduchu, vsute sje do u a ucpte jimi sted ucha. Dle zavete imaginrn do cel hlavy akick princip, peneste sv vdom do u a imaginujte schopnost absolutnho jasnosluchu.

Pedstavujte si, e do u zaveden akck princip vyvol u Vs okamit dar dokonalho jasnosluchu. Po delm meditovn a koncentrovn v tomto smru nechte akick princip opt rozestoupit do univerzln ak, z u odstrate vatov ztky, kter dobe uschovejte, aby nepily do rukou nepovolanch. Kdyby se stalo avatov ztky by pily do styku sunou osobou, muste si zhotovit nov. Jinak posta, abyste vatov kuliky vyjmuli z u a nakupen ivel vzduchu imaginrn rozpustil. Jestlie k m dostatek asu, me si pro kad experiment zhotovit a nabt nov vatov kuliky, co je ovem vhodnj. Chcete-li u nkterho experimentu pout svho astrlnho sluchu, zavete pouze aku o velikosti svch unch mul do vnitku obou u. Po vytrvalm cvien budete v tme okamiku schopni pout jasnosluchu pro svou potebu. Jakmile tuto schopnost ji nepotebujete, vete akick ivel nazpt do jej pvodn formy tj. do univerzln aki. Zavedenm akickho principu do unch vchod je mentln a astrln sluch ovlivnn a vyvinut a koncentrovanm ivlem vzduchu se dostav fyzick jasnosluch. Kdo o tom nleit medituje, nalezne ihned souvislost a me postup porovnat s rdiem, kde rovn jsou ter (akick princip hmoty) a vzduch prostednky zvukovch vln. VYVIN ASTRALNHO JASNOCITU Dve ne pejdeme k vvinu astrlnho jasnocitu, vezmeme k ruce svj magick denk a vmyslme se nazpt do doby, kdy jsme se nleit zabvali introspekc rznch pozitivnch a negativnch vlastnost. Na zklad magickho zrcadlajsme tehdy zjistili, kter vlastnosti uvedenm ivlm odpovdajc v ns pevldaj. Jak dleit byla tehdej instrospekce vysvt z toho, e prv nadvlda dotynch ivl poukazuje na nae citov centrum. Pevld-li ivel ohn, je citovm centrem hlava, pesnji vzato elo. U ivlu vzduchu to bylo srdce, u nadmrnho ivlu vody solar-plexus a u ivlu zem ruce nebo stehna. Jestlie jsme tmto zpsobem zjistili sv astrln citov pole, meme pejt k dal praxi. Budete si ponat prv tak, jako u vvinu obou pedchzejcch smysl. Zapoteb je pouze kousku flanelu, pltna nebo vaty, kter fluidickm kondenztorem slab zvlhte. Fluidickm kondenztorem me bt opt siln odvar hemnku. U tohoto postupu nabijte ivlem vody, kter budete vdechovat plcemi a pry zrove, sv tlo pnm, aby tento ivel ve vs vyvolal jasnocit. Jasnocit je schopnost pociovat a vnmat vechny v ivlech a v ake se nachzejc jevy a sly. K tto kategorii schopnost se ad tak psychometrie tj. vnmn minulosti, ptomnosti a budoucnosti kadho pedmtu, dopisu atd. Nle sem i schopnost materializace kad mylenky a bytosti,nehled k tomu, zdaj de o bytost utvoenou nebo takovou, kter se ji v ake nachz. Jet adu dalch schopnost, kter jsou spojeny s vnmnm a pocitem, lze pojmout do kategorie jasnoctu. Rovn tak intuice m svj pvod vjasnocitu. Tchto nkolik pklad jist posta k objasnn schopnosti jasnocitu. Nyn nsleduje vlastn praxe. Jakmile jste ivel vody vdechovnm pry v celm tle nakupili, naplte jej intenzivn pedstavou schopnosti jasnocitu. Muste si bt jisti tm, e ivel vody je dosti silnm, aby ve Vaem astrlnm tle tuto schopnost skuten vzbudil. Imaginac vythnte bu solar-plexem, elem, rukama nebo vdechem ivel vody ze svho tla a vete ho do kousku pltna nebo vaty, kter jste napustili fluidckm kondenztorem. Nabjen mete opakovat, avak nejve 7-9 krt. Toto cvien nekonejte ve sv obvykl pozici, nbr polote se pohodln na pohovku nebo i na zem. Hlavn podmnkou pi tom je, abyste leeli pln rovn, pouze hlava le ponkud ve. K vvinu astrlnho jasnocitu nen zapoteb samotnho ivlu vody, nbr pouze jeho magnetick sly pitalivosti. Jet ped cvienm polote fluidck kondenztor na stanoven citov pole. Hned z potku provdjte toto cvien se zavenma oima. Nyn si pedstavujte, e cel Vae tlo doslova tone v univerzlnm ivlu vody, podobn, jako kdybyste se nachzeli uprosted na povrchu

nekonenho ocenu. Nebudete pociovat nic jinho ne vodu a opt jen vodu. Muste bt velmi opatrn, nebo pi tomto cvien Vs bude siln pepadvat spnek a nen vyloueno, e vzdor veker bdlosti pece jen usnete. Dal cvien konejte s pevnm pesvdenm, e spnku vce nepodlehnete. Kdyby se Vm toti usnut mlo stt zvykem, tko byste se nadle tto pekce ubrnili. Pi shora uveden imaginaci pemstte sv vdom do vnmajcho pole a myslete si, e magnetick schopnost vody, kter se ve Vs nachz, oivuje nejjemnj steky Vaeho vnmacho pole a vyvolv astrln pocit. Magnetickou slu pitalivosti si muste pedstavovat tak intenzivn, e se stane absolutn skutenost. Mte-li po del meditaci absolutn jistotu, e jste vnmac pole dostaten oivili, zanechte pozvolna pedstavy univerzln vody. Rozlote ivel vody, kter se ve Vs nachz, opt do ivlu univerzlnho, sejmte ftuidick kondenztor a i zde koncentrovan ivel vete nazpt do univerzlnho ivlu, m jste cvien zakonili. Chcete-li pocitov pole nkdy prakticky pout, sta, abyste do nho pemstili vdom a schopnost jasnoctu vstoup ihned v platnost. Zbvjet podotknout, e vvin astrlnch smysl tj. vidn, slyen a ctn, muste cviit denn a do plnho uskutenn, i kdybyste tmto cvienm mohli vnovat jen sebekrat dobu. Skuten spch na sebe nenech dlouho ekat. Vvin ostatnch smysl nebudeme zatm sledovat, protoe pro mgovu praxi nejsou tak dleit. k m ovem na vli, aby na zklad tchto t cviebnch metod sestavil svou vlastn praxi pro vvin ostatnch smysl. Schopnost dosaen tmto astrlnm vvinem smysl jsou tak dalekoshl, e nen teba o nich zvl hovoit. Radost nad dosaenm spchem by se dala porovnat snad jedin se slepcem, kter byl po lta nevidomm, avak nhle nabyl opt svho fyzickho zraku. Stupe VII. - Magick vcvik tla Ovld-li mg projekci ivl navenek tak, e doke projektovat, nebo vyvolat kad ivel bu pes sv tlo nebo pmo z univerza, me dle libosti pro sebe pro jin tvoit elementry a pouvat je. Je schopen stvoit bytosti, kter mu vrn slou nejen na mentln, ale i na astrln rovni a rovn i na hmotnm svt. Pijde jen na to, zdali je stvo, pesnji eeno zhust, mentln, astrln i hmotn. O vdomm tvoen mylenkovch forem nebol elementl jsem ji hovoil. Rozdl mezi elementlem a elementrem spov v tom, e elementl vznik mgovou pedstavivost a silou jeho vle na zklad vdom mylenkov formy a psob pro nho, ppadn pro jin, ponejvce jen na mentln neboli mylenkov rovn. Elementr naproti tomuje ve sv innosti mnohem pronikavj a subtilnj, protoe ho mg me utvoit zjednoho nebo i vce ivl. O vlastnm tvoen neboli kreanm aktu elementru, jako i o vekerch podrobnostech, na kter mus mg pi tom bezpodmnen dbt, hovom v dalm a uvdm souasn zeteln praktick pklady. Intuic vyvolanou dosavadnm kolenm si mg doke sestavit vlastn praktiky pro ely, kter bude mt prv na mysl. Maje na zeteli svj etick vvin, mg se jist neodv stvoit elementra pro patn ely, protoe by se mu neviditeln svt zle vymstil. Znalost tvoen elementrje toti mgovi dn do ruky kl, kterm me na mentln, astrln a hmotn rovni doshnout veho. Mg si mus bt stle vdom toho, e odpovdnost za jeho iny nenese stvoen elementr, nbr on sm. Elementrn bytosti jsou v rukou mga poslun nstroje, kter slep pln jeho rozkazy a pn, nehled k tomu, zda jsou jeho mysly lechetn i nikoliv. Prv tak, jako nelze od truhle dat pekaskou prci, ned se od elementrn bytosti, kter byla stvoena pro urit el, oekvat splnn jinho kolu, pro kter stvoena nebyla. Jeden a t elementr nesm proto bt nikdy poven dvma nebo vce koly, protoe by dobe a spolehliv neprovedl pak ani jednu ani druhou prci. Krom toho je p stvoen elementru tak nutno dbt analogie ivl a bylo by protizkonn, kdyby si mg stvoil elementr, kter by tto

analogi neodpovdal. Tvar elementru me bt libovoln a mgovi nejsou v tomto smru kladeny meze ani pekky, take me zde dt sv intuici a fantazi voln prchod. Nedoporuuj vak mgovi rozhodnout se pro tvary ijcch nebo ji zemelch znmch osob. Takov elementr by mohl toti snadno vniknout do okruhu mgova mentlnho nebo astrlnho tla a pivodit mu velkou kodu. Krom toho by se mg vydval nebezpe, e by se elementr v dsledku inteligence v nm spovajc postavil nakonec proti svmu stvoiteli a v nesteenm okamiku by mu velmi ukodil. Elementru by se toti mistrn podailo mga uprovat nebo ho ve spnku nepmo ovldat, krom jinch nepjemnost, kter by dokzal mgovi natropit. Tuto vstrahu a si kad mg vezme k srdci! Elementru dejte ihned pi jeho stvoen vhodn jmno. Doporuuji volit jmna mn bn, protoe pi pouhm vysloven toho kterho jmna pijde elementr okamit do mgovy blzkosti. Stvoil-Ii kdo vce elementr, nech si jejich jmna peliv zape. Nesdlejte s nikm jmna svch elementr, protoe kad zrun mg by se jich mohl snadno zmocnit a pak s nimi manipulovat bez nmahy. Sla a innost elementra zvis na intenzit jeho nabjen. m silnj je mgova vle, tm vt je projekce ivl navenek a siln nabit elementr je tm pronikavj a innj. Elementra mete dokonce tak siln zhustit, e se stane viditelnm i nekolenmu fyzickmu oku. Mg me potom ta-'kovho elementra nechat pracovat viditeln i neviditeln zcela dle toho, jak to pro svj el potebuje. ivotnost elementra se d podle elu, pro kter byl stvoen a mus bt hned na zatku kreanho aktu spoluurena. Kdy byl el splnn' rozlo mg svj eleinentr opt do pvodnho ivlu. Na tento rozkladn proces nikdy nezapomete, protoe elementr se po skonen kolu rd osamostatn a kdyby mg na tuto okolnost pozapomnl, vymkne se elementrjeho moci a stane se snadno uprem. Veker karmick nsledky, zpsoben uprovitost elementra by ly samozejm na kor mga. Bute proto pi prci s elementry velmi opatrn a svdomit! Vtina mg ur hned pi kreanm aktu zpsob elementrova rozkladu nap., e zni (spl) jeho jmno nebo vykonaj urit ritul, udlaj zna men, gesto nebo pouij zvltn, pedem stanoven formule. To ve je zcela individuln a d se volbou mga. Zvltn zetel zasluhuje rozkladn akt, s nm me mg, maje ho stle po ruce, kdykoliv pinutit sv elementry k absolutn poslunosti, kdy jim pohroz, e je zni. V kadm ppad si mg mus bt vdom toho, e m nad svmi elementry absolutn moc a e je dokonale ovld. Tento pedpoklad je nutn, ne m-li se mg stt hkou svch vlastnorun stvoench elementr. asem zsk mg zkuenost, e m vrnji, lpe a spolehlivji mu elementr slou, tm dvrnjm se stv, take mg jen nerad vykon rozkladn proces. Tento pocit nesm mga ovem nikdy uchvtit, m-li zstat neodvislm od svch bytost. Proto je sprvn urit elementrujen krtkou ivotnost a stvoit si v ppad poteby pro tyt ely radji elementry nov. Tm ovem nen eeno, e si mg m kad tden utvoit pro jeden a t el novho elementra, ale nebylo by vhodn, aby udroval teba nkolik rok pro jedinou zleitost stle tho elementra. Elementry, kter si mg hodl podit pro vlastn potebu, utvo vhodn z projekce ivl vlastnm tlem. Naproti tomu elementry, kter potebuje pro jin osoby, stvo projekc ivl pmo z univerza. Mgovi je znmo, e mezi nm a kadm elementremje neviditeln pska, kter je mono zneut, jestlie by i pro jin osoby utvoil elementry tlesnou projekc. Jakm zpsobem je to mon, to si kad mg jist vysvtl sm. V dalm se zmnm o mst, na kterm mete elementry uschQvvat. V Orientu upoutvaj mgov sv elementry, kter jmenuj Yidamy (i ida-my) do tak zvanch kylichor, kde je zrove uschovvaj. Kylchor je diagram postaven z kamene a yidamu pizpsoben, k nmu ciz

osoba nem pstup. kolen mg zvltn msto nepotebuje a uschov svho elementra na vhodnm msteku ve zdi, nebo v, e elementr nen vzn na as a e tak nevyaduje zvltn umstn. Ve zd je elementru stejn dobe jako ve volnm prostoru. Ve zdi nebo vtm pedmtu uschovte elementra dokonce jet mnohem bezpenji. Jenom nepoutejte elementra na takov msta, kde se lid stle zdruj. Kdyby toti nkter osoba zaujala msto, kde elementr prv je, pepadl by ji jaksi neklid ajet by se mohly vyskytnout dal nepjemn prvodn jevy. Pi kreanm aktu urete hned zpotku, jakm zpsobem hodlte elementra pivolat, zdali jmnem, kter vyslovte bu eptem nebo v mylenkch a nebo pohybem ruky, gestem nebo ritulem. V tom a vdy rozhodne mgova individualita. Dve ne popi praktickou st, tedy vlastn krean akt, podotkm, e mg nen vzn pouze najedin zpsob tvoen, kter v dalm uvdm. Je to jen mal sek praktick magie, kter poukazuje na to, jak m a me pout svch sil. Mg se vak nesm nikdy zamovat jednostrann, naopak, ovldli tyto praktiky dokonale, jsou mu k dispozici dal monosti. Tento magick sek sledujte prakticky jen z potku, pi em mete pomoci sob ijinm, co je vlastn elem tohoto tmatu. Tvoc ili krean akt K utvoen elementra plat pro krean akt tyi zkladn metody. Prvn je projekce jedinho ivlu do pipraven urit formy, a ji mentln, astrln i hmotn. Druh metoda podmiuje projekci vce ivl rovn do pipraven urit formy, kter mus bt bu mentln, astrln nebo hmotn. Tet je projekce jednoho ivlu bez urit formy, kterou pomoc onoho ivlu teprve utvote. tvrt je projekce vce ivl, kter si postupn uritou formu teprve samy vytvo. Praktickmi pklady vysvtlm podrobn vechny tyi metody: Metoda prvn Postavte ped sebe urit pedmt, dle jeho tvaru chcete elementra mt zpodobnnho. Dejme tornu, e si zvolte tvar koule. Me to bt bu velk devn nebo sklenn koule, pln nebo uvnit dut. I vt gumov m vykon tut slubu. Silou sv pedstavivosti sthnte z univerza dan ivel a maginujte ho do zvolen formy tak, e tvar pedmtu (gumovho me) bude ivlem zcela vyplnn. Takto si ponejte s kadm ivlem, se kterm chcete pracovat, s vjimkou aki. Mus to bt takov ivel, kter odpovd Vaemu pn a Va ideji. Tuto projekc opakujte nkolikrt, p em si muste pedstavovat, e se tvo, kup a stlauje stle vce iveln ltky. Jste-li si tm jisti, e je ivel dostaten nakupen, aby uskutenil Vae pn, impregnujte svho, nyn ji hotovho elementra pnm, tedy elem, kter chcete, aby byl splnn. Elementrovi dejte jmno, bez nho by nemohl obstt a urete zrove jeho ivotnost, bhem kter m splnit danou mu lohu. Paklie jste pracovali se ivlem ohn, utvoili jste si ohnivho elementra a mte ohnivou kouli. Elementr utvoen ze ivlu vody se bude podobat sklenn kouli. Ze ivlu vzduchu bude koule mt modrav tpyt a ze ivlu zem se bude rovnat hroud zem. Jestlie jste dbal vech pravidel a pokyn, pak elementra z pedmtu vythnte a odelete ho na prci mu urenou. Ped tm mu rozkate, aby se po vykonan prci do sv formy okamit vrtil. Tm je Vm dna monost elementra kontrolovat, zdali prci sprvn vykonal a to tm, e se formy dotknete siderickm kyvadlkem. Vrtil-li se elementr po vykonan prci do sv pvodn formy (v naem ppad do gumovho me nebo koule), d se siderick kyvadlko do pohybu a bude krouit, protoe takov elementr magneticky a elektricky siln z. Tento pokus s kyvadlkem je velmi dleit, nebo se mete

takto nejlpe pesvdit, zdali byl V rozkaz splnn nikoliv. Pozdji, a doshnete potebn zralosti, budete prci svho elementra sledovat jasnovidn. Zstane-li kyvadlko bez pohybu, je to dkaz, e elementr dosud pracuje, tj. e svou prci jet neskonil. Pi odesln elementra na jemu vykzanou prci si muste bt vdomi toho, e elementr nezn asu ani prostoru, e pro nj neplat pekky a e v ppad poteby me v jedinm okamiku peltnout celou zemkouli. Muste bt pevn pesvdeni o tom,e Vai vli a v rozkaz spln bezpodmnen v dob, kterou jste stanovili. O spchu nesmte pochybovat. Jakmile jste elementra odeslali, petnte spojovac psku mezi sebou a elementrem, jako byste ji pezli noem a pestate na svj elementr my-" slet. Uvete se bu do negativnho stavu (vyprzdnte mysl) nebo upoutejte svoji pozornost na nco zcela jinho. Na svho elementra muste jednm slovem eeno pln zapomenout. m lpe to dokete, tm neruenji a pronikavji me odeslan elementr psobit. Po uplynut Vmi stanoven lhty se pesvdte siderickm kyvadlkem, zdali se elementr ji vrtil do sv formy. V danm ppad mte monost elementra rozloit (zniit) a to zpsobem pedem stanovenm, kter je, jak jsem ji ekl, zcela individuln. Me to bt bu splenm jeho jmna nebo provedenm stanovenho ritulu nebo tm, e budete jeho jmno polohlasem slabikovat pozptku. Rozklad se me stt tak normln imaginac, podobn jak jsem to doporuoval pi projekc ivl. Chcete-li, mete elementra povit tak stejnm kolem jet v jin zleitosti. Kdyby se snad elementr ve stanoven lht nevrtil na sv msto do schovny a Vy jste se pesvdili, e kol nesplnil k Va spokojenosti, pivolejte ho nazpt, utvote zeslenou imaginac vydatnj nakupen ivl a odelete ho znovu na prci. Toto nabjen mete opakovat tolikrt, a doclte danho inku. To bude zapoteb pouze tehdy, kdy jste elementra povili koly, pro kter jeho sla a napt nedostauj. Nesmte zapomenout, e innost elementra zvis na Va duchovn zralost,je proto zvisl na Va schopnosti, jak dokete ivel zhustit, e dle zvis na Va ve, kter mus bt schopna hory pensti. Tato metoda tvoen elementrje nejjednodu a mg ji pouvjen pi jednoduchch incch, pesn ohraniench idech avlivech, kter nevyaduj zvltn inteligence. Nap. udlit druh osob jakkoliv rozkaz, poskytnout vjednoduchch zleitostech ochranu apod. Jak jsem ji ekl, je porno. c elementr mono doshnout mentlnch, astrlnch a hmotnch ink. Uvedenm zpsobem se d elementrn bytost utvoit i bez hmotn formy. V takovm ppad projektujte budouc ivel do mylenkov formy a postupujte stejn jako p tvoen do hmoty. Tato elementrn kreace je sice ponkud svzelnj, ale m za to tu vhodu, e mete formu umstit tam, kde by hmotn tleso nemlo msto, nap. v kout, ve zdi a na takovch mstech, kde je styk s lidmi vylouen. Tento zpsob praktiky skt mgovi adu monost u~oteben a budi penechno jeho intuici, k jakmu elu chce utvoench elementr pout. Elementrern me nap. chrnit svj dm nebo byt, me jeho pomoc utvoit kolem sebe pznivj ovzdu apod. Prv tak, jako me kad vda slouit dobru i zlu, takje bohuel mono zneut i tto praktiky pro sobeck a zlomysln ely. Nap. si me obchodnk utvoit elementra jen proto, aby mu zskal velk okruh zkaznictva. Vechny straideln domy, kter jsou piinnm zlomyslnch mg jako takov znmy, dkuj za svou povst vdommu tvoen elementrnch bytost pro nekal ely. Slechetn smlejc mg se nikdy nepropj k takovmto praktikm. Metoda druh

Pro tuto metodu mete pout kadho pedmtu, nap. mal soky, panenky a pod. a zvolit ho za vhodnou formu pro svou elementrn bytost. V dalm se dovte dosud psn utajovanou praktiku, kter je pmo ideln. Opatete si lutou hlnu a prav vel vosk. S tmto materilem si budete ponat takto: Vezmete dv tetiny hlny ajednu tetinu vosku. Tyto dly se rozum obsahov a nikoli podle vhy, take najeden litr hmoty ppadnou dv tetiny litru hlny a jedna tetina litru vosku, aby hmota mla sprvn pomr. Hlnu rozdlte trochou vrouc vody na hustou kai a pidte k n bu pln rozputn nebo alespo hodn naht mkk vel vosk. Oboj muste tak dlouho msit, a se hlna s voskem dobe stmel. K rozdln hlny sta jen mal mnostv vody, aby hmota nebyla mkk, nebo by se pak nedala vhodn zpracovat. Z nedostatku pravho velho vosku posta v nouzi ijn podobn prostedek, jakm je nap. lj, stearin, vorvan tuk apod., kterch se obvykle pouv k vrob svek. Ovem jen v ppad opravdov nouze, protoe prav vel vosk je nejvhodnjm prostedkem pro nae ely. Z dostaten uhnten hmoty utvote figurku, tedy formu, kterou m elementr mt. Chcete-li elementru dt lidskou podobu, muste hmotu nleit zformovat a dt ji eventuln tvar loutky. Pokud je loutka tepl a mkk, provrtejte vtm hebkem nebo njakm ostrm pedmtem od konce hlavy a k nohm, jako by podl ptee vt otvor tak, e udlte uvnit voskov loutky jakousi dutinu. Tuto dutinu naplte a k sammu otvoru fluidickm kondenztorem, nae otvor zalepte, pokud je loutkajet mkk, aby kondenztor, je-li tekut, nevytekl. Ipo vychladnut a ztvrdnut loutky by se tato dala kondenztorem naplnit a jej otvor pak zalepit tekutm voskem nebo svkou. O pprav magickch kondenztor hovom ve zvltn kapitole. Hodl-li mg stvoit elementrn bytost jen pro vlastn potebu, ucpe otvor loutky kouskem vaty, kterou opatil nkolika kapkami sv vlastn, tedy organick prima materie. Tato jest alfou a omegou a sestv z nkolika kapek vlastn krve a vlastnho semene. V naem ppad by sice pln postailo bu jedno nebo druh, mohou-li vak bt spojena ob prvotdn mumia, je inek pochopiteln mnohem vt. Jde-li o enu-magiku, posta samozejm kapka vlastn krve. Takto impregnovan kousek vaty vsunete nejprve do dutiny loutky, nae ho pelijete tekutm kondenztorem a otvor zalepte. Dle magickch zkon se takov loutka hod nejlpe k utvoen elementrn bytosti. Velikost loutky zde nehraje lohu. Ovem, m je vt, tm snaz je mgova imaginrn prce. Pro zrunho mga posta, je-li loutka asi 10 cm vysok. Tvo-li mg elernentra pro druhou osobu a zhotovuje-li k tomuto Uelu loutku, nesm za dnch okolnost pimsit k tekutmu kondenztoru vlastn prma materi, nechce-li sm sob ukodit. Ona osoba by pak na zklad mentlnho, astrlnho a hmotnho spojen mla monost mga pmo nebo nepmo ovlivovat a to nejen v dobrm, ale i ve zlm. Nap. ponoil-li by kdo mumiln zhotovenou loutku do studen vody, vyvolal by tm u mga - stvoitele zimnici, a naopak loutka vystavena velkmu horku by u mga zpsobila rovn velkou teplotu (horeku). Magickosympatickou pskou jsou dny jet dal monosti, kter vak nehodlm uveejnit, aby ka nesvdly ke zlm inm. Loutka zde popsan se d samozejm nabjet jen jednm ivlem a d sej tvoit pouze jedin elementr, jak ostatn v pedchzejc metod uvdm. Nsleduje popis praxe druh metody. Uchopte svou voskovou loutku do lev ruky a pravou rukou uite nad n nkolik tah, jako byste ji chtli oivit svou ivotn silou. Vlastnm dechem na loutku nkolikrt dchnte, jako byste ji chtli zjejho neivho stavu pivodit k ivotu. Sv stvajc elementrn bytosti dejte vhodn jmno, kter nkolikrt do loutky vyknte. Kesansky smlejc mgov kt dokonce loutku zpsobem, jakm se provd kest u novorozeat, pi kterto ceremonii daj pak loutce zvolen jmno. To je vc nzoru mga, nen vak bezpodmnen zapoteb. V kadm ppad si mg mus bt vdom toho, e v loutce m dokonal tlo pro svj elementr.

Kdy jste sv loutce dali jmno, naplte ivelnm vdechovnm cel sv tlo ivlem zem, projektujte tento ivel bujednou rukou nebo solar-plexem navenek a naplte ivlem loutku ponaje od nohou a k mstu pohlav. ivel zem muste p plnn loutky v tchto mstech dynamicky nakupit. Vechny specifick vlastnosti zem, jako je tha atd. muste do loutky vkoncentrovat a mt pi tom pevnou vli a naprost pesvden, e ivel zem se svmi vlastnostmi v loutce tak trvale zstane a e v n bude psobit podle pni. " Prv tak si ponejte se ivlem vody, kter projektujte do bin oblasti loutky. Dle pijde na adu ivel vzduchu do prsou a ivel ohn do hlavy. Jestlie jste imaginrn promtli do loutky vechny tyi ivly, mete si bt jisti, e jste utvoili astrln tlo svho elementra, kter sice tvar loutky pijalo, me vak z n na Vae pn kdykoliv vystoupit a vzt na sebe Vmi danou velikost. Neviditelnou pskou zstane astrln tlo Vaeho elementru s hmotnm obalem, kterm je v naem ppad loutka, trvale spojeno a ivot jsoucnost elementru zvis na fyzick loutce a mus po vykonan prci pijmout opt jej velikost, mus do n vstoupit, lpe eeno, mus se s loutkou okamit spojit. Kdy jste doli a k tomuto stadiu, mete experiment nkolikrt opakovat a hlubokou meditac o dosavadnm postupu innost zeslit. Jestlie jste dle popsanho zpsobu stvoili astrln tlo svho elementra, pikrote k utvoen tla mentlnho, pi em si budete ponat takto. Slousvpedstavivostiutvotevloutcementlntloapedstavujtesi, e je toto zhotoveno z nejjemnj terick ltky a e celou loutku vypluje. Do hlavy loutky koncentrujte veker schopnosti due a ducha, kter dle Vaeho pn m elementr mt a prohlubte tyto schopnosti nleitmi meditacemi. Nemte-li na mysli dn obzvltn pn, mete v loutce soustedit tyi specifick vlastnosti ducha, tj.: vle, intelekt, cit (pocit) a vdom a tyto vlastnosti rovn postupn prohloubit meditacemi. Jste-li si tm jisti, e je Vae 'loutka dostaten nabita a schopna Vae pn nebo oekvan inek provst, pikrote k oiven svho elementru. Do sv prav ruky soustete (nahromate) z univerza tolik svtla, e bude jako slunce hav ble zit. Do sv lev ruky vezmte loutku, nad kterou nkolik centimetr podrte svou zc pravou ruku. Do pupenho msta loutky vdechujte svj tepl dech a proneste do n hlasit jmno svho elementra. Zrove si pedstavujte, e p kadm dechu miz svtlo z Va prav ruky, protoe vnik do loutky. Hned pi prvnm vdechnut si pedstavujte, e v loutce pon tlouci srdce a cirkulovat krev. Vae pedstavivost mus bt tak intenzivn, e ivot v loutce pociujete zeteln, ba pmo fyzicky. Po sedmm vdechu svtlo z Va prav ruky pln zmizelo a vniklo do loutky. V astrln form Va loutky jde j tep. Pi osmm vdechu si myslete, e astrln tlo Va loutky tep pijm a e zan pravideln dchat. Pi devtm dechu jmenujte svho elementra a zvolejte souasn hlasit a pmo extaticky: IJ! IJ! IJ! Posledn "IJ" muste pronsti s jistm entuziasmem a s pesvdenm doprovzenm neochvjn vrou, e jste danho elementra stvoili. Bute ujitni, e jste dle analogie prodnch zkon postavili do svta skuten dokonalou bytost. Nyn mete bu pokraovat nebo loutku zahalit kusem pravho hedvb pro dal upoteben. Hedvb je toti, jak znmo, nejlep magickou izolan ltkou. Loutku uschovejte na vhodnm mst, k nmu krom Vs nem nikdo jin pstup. dn druh a ciz osoba se Va loutky nesm dotknout. Kad dal prce u je pak jen vc imaginace. V ppad, e hodlte pokraovat, postavte loutku opt ped sebe a imaginrn si pedstavujte, e astrln a mentln tlo z loutky vystupuje. Ve svm elementru muste vidt malho dokonalho lovka podobn, jako byste pozorovali drobnohledem normln lidskou bytost. Chcete-li ve svm elementru vidt enskou nebo muskou bytost, to zle jednak na Va vl ajednak na elu, ktermu bude elementr slouit. Stejn je tomu se svrky (obleenm) loutky, pi jejich zhotoven me Vae fantazie pracovat libovoln. Zcela dle povahy lohy mete ppadn elementra maginrt spojit vhodnm ritulem a nechat ho narst podle poteby.

Muste hned z potku svmu elementru vtpit, e mus podle Vaeho pn vzt na sebe vdy patinou velikost. Tm je Vm dna monost, e se V elementr me stt jak malm trpaslkem, tak i velikm obrem. Pokud jde o vzhled elementra tj. m-li bt vce nebo mn hledn, je na Va vl jednat v tomto ohledu dle vlastnho pn a poteby. Protoe astrln a mentln tlo nezn as ani prostor a t hmota mu nen pekkou, muste svmu elementru vtpit tyto vlastnosti hned na potku jeho tvoeni. Kad mg udl dobe, kdy pi prci s elementrem upout dleit pracovn pochody na vhodn ritul, protoe se pak dal prce odehrv zcela mechanicky, ani mus mg namhat jak vli tak imaginaci. Ritul, kter je vzn na urit postup, vyvol pak samoinn potebnou slu a innost. Po del prci s elementrem se me elementr bu na pn mga nebo zcela automaticky tak siln zhustit, e se stane viditelnm i kadmu fyzickmu a magicky nekolenmu oku. Je ovem lpe, nechte-li elementry psobit neviditeln. I tuto okolnost neopomete s elementrem imaginrn stanovit. Elementr stvoen tmto zpsobem, vykon uloenou prci nejdve jen mentln, pozdji astrln a po delm upoteben konen hmotn, co se d vdy elem, pro jak byl mgem utvoen. kol muste elementru vlenit hned pi jeho stvoen. Vtpovat mu ppadn (nov) vlastnost dodaten by u inilo pote. Proto je vdy dobe, kdy si mg jet ped zhotovenm elementra vypracuje pesn pln, v nm peliv kadou podrobnost zaznamen. Nikdy nedopuste, aby Vm elementr perostl pes hlavu, zejmna ne tehdy, kdy ji tak zmohutnl, e doke mentln i astrln vykonat velk Vci a vyvolvat i fyzick inky. Po skonen prci upoutejte elementra urenm ritulem vdy do jeho formy (v naem ppad do voskov loutky) a nenechte ho nikdy prosadit vlastn vli. Bute si vdy vdom sv autority a magick moci nad nm a pomnte, e ve fyzick voskov loutce drte tlo svho elementra, tedy jeho ivot i jeho smrt. Kdybyste voskovou loutku zniili (rozbili), ppadn nechali fludick kondenztor vytci, pivodili byste tm smrt, tedy rozklad" i eiementra. Jeliko m bti loutka balena vdy jen do pravho hedvb, bute ujitni, e astrln tlo neme figuru opustit a ani do n vniknout, protoe hedvb tomu brn. Je dleit toto vdt a zapamatovat si! Hodlte-li elementra od jeho fyzick schrnky odpoutat a nkam odeslat, muste loutku nejdve zbavit obalu. Kdybyste nedopatenm loutku zabalili do hedvb v dob, kdy je jej . astrln tlo jet venku, mohli byste elementra prv tak usmrtit (ppadn okamit rozloit), jako kdybyste se dotkli mga, jen svm astrlnm tlem dl mimo sv fyzick tlo, m byste ho okamit usmrtili, protoe se dotekem petrhne spojovac pska mezi astrlnm a fyzickm tlem. Jak z uvedenho vidno, muste s utvoenm elementrem zachzet prv tak, jako s lovkem. P rozloen elementra si nesmte ponat ukvapen, nebo uvolnn sla pochz ze samotnho mga a nhl neekan odraz by mohl ukodit ijemu, ze tehdy, doke-li elementr vyvolat tak siln fyzick inky, kterch nen schopen ani sm mg. V takovm ppad muste elementra rozloit pozvolna. Dbejte proto radji vas na to, aby elementr tak dalece nezmohutnl, e by perostl Vae fyzick, astrln a mentln sly. Pro rozkladn proces elementra doporuuj dv metody. Jak jsem ji uvedl, nesmte znien provst nhle, nap. e byste loutku bez pedchozho odmagnetovn narz splili a pod. Mjte na zeteli, e jste do elementra, zpsobem zde popsanm, vloili (projektovali) kus svho vlastnho J a nhlm znienm byste vyvolali siln magick odraz. Nen-li mg pak dost odoln nebo vi podobnm odrazm dostaten magicky chrnn, mohl by si velmi citeln ukodit na vlastnm zdrav a pivodit si nap. chorobu srdce, nervov zhroucen, rzn ochrnut, pomaten mysl a pod. Bute proto v nmgii vdy velmi opatrn a ite se pesn danmi pokyny a pravidly. Nemuste se potom nikdy obvat, e ukodte svmu zdrav. Jen nerozumn a zkon neznal lovk ukod sob ijinm. Rozumn a lechetn smlejc mg bude konat vdy jen dobro a doke v magi mnoho, protoe se nikdy neprohe vi zkonm prody a ducha.

 Rozkladn proces je u elementra t jako mrt u lovka, nebyl-li hned p kreanm aktu uren jin zpsob. Vezmete pi nm k ruce svo loutku a pedstavte si v n obvykl dchac proces astrlnho tla. Pociujete tlukot srdce a obh krve. Svou pravou ruku nabijete akou, kterou si pedstavte v ern-fialov barv. Zahrocen projektujete nhle, jakoby ern blesk neoe kvan sjel, aku do srdce sv loutky, m jste svho elementra usmrtili. Srdce se zastav, dech ustane. Mentln tlo z loutky vythnete, jeliko se derem aki pska u loutky mezi jejm mentlnm a astrlnm tlem petrhla. Paklie jste si mentln tlo pedstavovali imaginrn mimo loutku, rozpuste je rovn imaginrn do univerzlnho svtla, podobn, jako kdy unik pra. Po tomto inu pikrote k rozkladu astrlnho tla loutky a nechte jeden ivel po druhm do univerzlnho ivlu imaginrn vyprchat. Pi tomto aktu zaponte se ivlem ohn z hlavy loutky, po nm pijde na adu ivel vzduchu z oblasti prsou, dle ivel vody z bicha a konen ivel zem z nohou. Njakm zpsobem otevete potom dutinu v loutce, teba tak, e loutce ulomte hlavu. Obsah, tj. fludick kondenztor, zachyte na kus sacho papru, kter splte. Samotnou loutku byste sice mohli znovu zpracovat a upotebit pro novho elementra, ale udlte lpe, kdy ji rovn znite splenm neboj zakopete na njakm osamlm mst. Tm jsem popsal normln proces rozkladu elementra. Nyn seznmm ka jet s jinou metodou, kterou doporuuji uvat v ppad, kde je elementr ji natolik zhutn, e doke vykonat fyzick koly a inky anebo kde je ji tak siln, e se stav na odpor mgovy moci a roste mu pes hlavu. Aby se uchrnil ped magickm odrazem, ppadn ped lst elementra, mus se pesn dit nsledujcm nvodem. Pichystejte si vanovou lze s tak teplou vodou, jak jen Vae tlo vydr. Vstupte do vany a usednte v n. V lev ruce drte loutku obalenou hedvbm. Pravou ruku mte nabitou akou. S loutky seteste levou rukou, v n j drte, hedvbn obal, kter me spadnout do vody. V okamiku, kdy drte obnaenou loutku nad vanou, zavete zniujc paprsek ak do srdce loutky. V tomt okamiku ponote loutku do vody a myslete si pi tom, e vechna sla, veker schopnosti, cel ivot pechz prostednictvm vody do Vs, tedy do Vaeho tla, do Va due a do Vaeho ducha. Tmto postupem znite rychle a spolehliv stvoenou bytost, tj. svho elementra. Vae tlo, due a duch pevezmou ivot v snesiteln me, pebyten sla zstane ve vod a Vy zstanete uchrnni magickho odrazu. Vystupte zvody, osute se, loutku vak nechte jet tak dlouho pod vodou, a pln vychladne. Studenou vodu pak vypuse nebo vylijte tak, aby s druhou osobou nepila do styku. Jste-li jasnovidn a shledte-li, e aura loutky dosud z, vhote ji znovu do hork vody a koncentrujte se pi tom natolik, aby voda pijala posledn zbytek ivota. Hork voda loutku rozpust a fluidick kondenztor, tedy tekutina se s teplou vodou sms. Tento experiment mete pro jistotu provst tehdy, kdy zen aury nevidte. Mte aspo jistotu, e veker ivot elementra vyhasl. Zbytek loutky, vetn hedvbnho obalu spalte nebo zakopejte do zem. Tmto zkrokem pestal elementr pro Vs existovat. Dve, ne ukonm popis tto metody, dm mgovi, jen pracuje s elementry, jet nkolik pokyn, kter jsou pro jeho praxi velmi cenn a dleit. Tak jako je lovku osudem pesn na minutu stanovena hodina zrodu a smrti, urete svmu elementru hned pi kreanm aktu jeho ivotnost, tedy pesnou hodinu smrti, kterou muste na minutu bezpodmnen dodret tehdy, kdybyste sv elementry mli termnovan teba na nkolik rok. Proto uinte dobe, kdy si pedem ve peliv vypracujete, abyste na nic nezapomnl. Jsou-li Vai elementrov tak stvoeni a zhutn, e s nimi mete hovoit jako s lidmi, budou Vs pemlouvat, dokonce Vm i hrozit, abyste je nezniili. Za dnch okolnost nesmte na njak sliby nebo vhrky pistoupit. Dve nebo pozdji byste stejn nad nimi ztratili svou moc a nadvldu a elementrov by se Vm pak bohuel stali velmi osudnmi. I tehdy, kdy Vm elementrov vrn slouili a Vy jste sje oblbili, muste lhostejn, pmo chladnokrevn pistoupit k zniujcmu aktu, jakmile udeila stanoven hodina smrti. Neltostn

muste zahjit rozkladn proces, jako byste mli v myslu provst jakoukoliv jinou magickou operaci. Jak dleit je stanoven mrtn hodiny elementra, vysvt i z toho, e v ppad, kdybyste mli bt sam odvolni z tohoto svta, ani by ivotnost Vaeho elementru byla dovrena, ten se sm ve stanovenou hodinu rozpadne, kdybyste z astrln rovn mli monost zahjit v akck sfe rozkladn proces, ovem za pedpokladu, e se o nj budete jet zajmat. Jak to lze provst, o tom se zmiovat nebudu, protoe to by velmi pekroilo obsah tohoto dla. Na astrln rovni Vm to vak, jako uvdomlmu mgovi, bude automaticky jasn. Kdyby v takovm ppad V elementr nebyl termnovn, to znamen, e jeho mrtn hodina nebyla pedem pesn stanovena, il by po odchodu mga z tohoto svta cel stalet a byl by stle ivota schopen. Mezitm by se z nho stalo straidlo, muc duch nebo upr a za vechny zl iny, kter by potom natropil, by byl odpovdn jeho stvoitel, tedy mg. Nyn me teba nkdo prohodit otzku, kolik takovch a podobnch elementr si mg me podit. M na vl rozhodnout sm, kolik si jich chce stvoit pro sebe a kolik jch potebuje pro jin. Nkte mgov maj celou adu elementr, kte jm vrn slou a pln svdomit vechny dan koly, pro kter byli stvoen. Tak nap. me mg mt elementry, kte ho pedem upozorn na kad blc se nebezpe, jin opt, kte ho chrn, opt takov, kte pro nho zprostedkuj rzn zprvy atp. Nemlo by vznam citovat zde veker monosti, protoe jsou vesms pln individuln a zvisej na p~n, kter si mg peje mt jimi uskutenna. V elementrn magi vz tak pvod vech mluvcch obraz, sloupov a soch v chrmech antickch nrod. I bje o oivenm Golemu, kterho ml stvoit moudr Rabbi Lw v Praze' spov na stvoen elementr. Jenome v ppad Golema dolo ke stvoen rituln na podklad kabaly. Tato okolnost je znma kadmu, kdo se v kabalistick mystice dobe vyzn. Syntza je vak t, jak ji uvdm v tto metod. Metoda tet Dve ne popi praxi tet metody, musm podotknout, eje znma pouze jedincm a i v Orientu j mlokter zasvcenec pouv. Rozhodne-li se tady mg, provdt prakticky i tuto tet metodu, mus samozejm dht na ve, co jsem a dosud o tvoen elementr uvedl a doporuil. Mus si pedevm zaloit pracovn pln a dobe uvit el elementra, tj. jeho lohu, o kter si uin jasn obraz. Dle mus brt zetel i na tvar, pro kter se rozhodne, a dbt ina to, zdali chce stvoit muskou i enskou anebo podvojnou bytost. Mus zrove urit vhodn jmno a peliv zaznamenat. Nesm zapomenout na stanoven ivotnosti elementra ato pesn den a hodinu. Pjde-li o elementra pro mgovu vlastn potebu, nech projekci projt vlastnm tlem, stvo-li elementra pro druhou osobu, provede projekci pmo z univerza. Tak si poznamen zpsob, jakm bude elementra pivolvat, zdali ritulem, formul, gestem apod. Dle, na co ho chce poutat, zdali na loutku nebo na njak pedmt, talisman nebo pentakl. I msto schovy mus pro svho elementra urit pedem, aby nepiel do styku sjinmi osobami. Kdy toto ve dobe uvil, promyslel a zaznamenal tak, aby o celm plnu pesn vdl, pikro k vlastn praxi. V tto tj. tet metod vylm elementra, kter je uren pro mgovu vlastn potebu a byl stvoen projekc ohnivho ivlu. Na kus papru nakreslete kruh a do jeho stedu dva protilehl tverce, take obdrte pravideln osmihelnk, kter naznauje, e jde o symbol ty ivl a jejich pozitivn a negativn innost. Samotn kruh znzoruje veobsahujc akick princip, z nho vechny tyi ivly vzely. Sted helnku opatete libovolnm znamenm, jakoto symbol elementra. Papr' na kterm kresbu provedete, mus bt tak velk, aby stvoen elementr mohl pohodln stt uprosted osmihelnku, tedy na jeho znamnku. Tut kresbu vyryjte do malho kulatho pedmtu, nejlpe na mdnou, stbrnou nebo zlatou destiku (i jin kov se pro tento el hod), o velikosti jednoho centimetru v prmru. V ppad nedostatku kovu musel by postait i kousek deva.

Ryteckou prci provete nejlpe ostrm pedmtem na kovov desti~e, tm spe, m-li elementr mt del ivotnost. Lmov z Tibetu takto pracuj a nazvaj velkou kresbu velkm kylichorem a malou rytinu malm kylicho rem, kter poppad nos tajn stle u sebe. Jenome v Tibetu nekresl, jak zde pravm, velk kylichor na papr, nbr zhotovuj ho na osamlm, nikomu pstupnm mst z nasbranch kamen. Stavba takovho velkho kylichoru m potom prmr 3-4 m. Pro nae ely vak posta nakreslit velk kylichor na papr ervenm inkoustem, tu nebo jinou nesnadno smazatelnou tekutinou. Jakmile jste skonili ppravn prce, mete zapot s tvoenm elementra. Usednte pohodln do sany, rozlote ped sebe kresbou opaten papr a polote mal kylichor pesn doprosted velkho kylchoru. V okamiku, kdy jste pustili mal kylchor z ruky, vyslovte jmno, kter jste pro elementr zvolili. Mal kylichor Vm budi jen potenm oprnm bodem pi projekci ivl. Plcemi a pry vdechujte ivel ohn, kter mete bu hned ve svm tle svm pnm impregnovat nebo a dodaten oivit svou pedstavivost, kdy jste ho projektovali z tla navenek. Kdo by chtl doshnout rychlejch spch, me vyut obou monost. Nyn projektujte jednm z vchozch bod svho astrlnho tla ivel ohn navenek a soustete ho tak, e obsah z celho tla stlate do mal ohniv jiskiky. Tuto ohnivou jiskiku nebo tento stlaen ohniv ivel upoutejte svou vl nebo svou imaginac na povrch svho malho kylichoru. Tento experiment opakujte alespo sedmkrt, koncentrujte a nahromate ivel na povrch malho kylichoru, spojte jednu koncentrovanou jiskiku s druhou, take se bude zvtovat a po sedmm opakovn experimentu bude mt ji velikost malho plamnku, asi jako plamen svky. Unavilo-li Vs cvien, mete plamnek na zklad odeslac nebo uschovvac metody umstit a tam, kde elementra budete pechovvat. Me to bt ppadn ve zdi nebo na jinm, tko pstupnm mst. Mal kylichor z velkho kylichoru vyjmte, rovn ho dobe uschovejte a nebo, je-li Vm to milej, stle ho noste u sebe. Velk kylichor slote a uschovejte, m jste zakonili prvn sek prce. Pi druhm pracovnm seku potebujete velk kylichor pouze ped sebe rozprostt, poloit do jeho stedu mal kylichor a pivolat bytost, jmnem j danm, nae se na povrchu malho kylichoru objev plamen. Opakujte projekci se ivlem ohn a zvtujte plamen kadm dalm nakupenm ohnivho ivlu. Jestlie plamen doshl tmto zpsobem douc velikosti elementra, mete imaginrn pemnit plamen v potebn tvar, m jste elementra dohotovili. ivlem ohn ho nabjejte jet del dobu, abyste v nm doshli vt intenzity. m astji budete cvien opakovat, tm psobivj bude V elementr. Prce s elementrem, stvoenm tmto zpobem je t, jak ji popisuji v obou pedchzejcch metodch, pouze nabjen se dje vdy ve velkm ky lichoru a pi voln posta pout ritulu nebo vzt k ruce mal kylichor a udlit elementru potebn rozkaz. Tto metody se uv v Tibetu a tamj mgov nazvaj sv elementry yidamy. Zruen yidam se provede rozkladnm procesem pomoc imaginace, podle nvodu metody prvn a druh, jestliejste si ovem nesestavili individuln jin zpsob rozkladu. Upoteben takovho elementruje tak mnohostrann,enenmonozmnitsezdeovechmonostech. Jsou nap. yidamy, je byli stvoeni k len nemocnch, k penen pedmt, k doruovn a zprostedkovn zprv km a ptelm. Dle tac, kte ochrn mga na kadm kroku a v kad dob, kte jin osoby4ovliv-uj atd. atd. Ve se d pnm mga. Nedoporuuji yidam petovat nkolika koly zrove. Nejlpe je utvoit u takovho elementra pouze jedinou schopnost ajedin okruh innosti. I zde muste pesn dodrovat ivotnost. Mete si, pejete-li si to, podit nkolik takovch yidam. Zasluhuje jet zmnky, e stejnm zpsobem mohou bt utvoeni yidami k projekc ivl a dokonce jeden a t yidam vemi tymi ivly. V posledn jmenovanm ppad se vak pi

projekci nezan se ivlem ohn, nbr se zem, potom s vodou, nato se vzduchem a naposled s ohnm. Tm jsem podrobn popsal postup tet metody. Metody tvrt I pi tto metod mete pracovat s velkm a malm kylichorem, jak je uvedeno v metod tet, pouze s tm rozdlem, e si hned zpotku imaginrn pedstavte dokonal tvar elementru. Takto utvoen elementr je okamit hotov, avak jeho slu a psobivost muste astm opakovnm projekce ivl prohloubit. Tato metoda je sice obtnj, ale zkuen mg, majc dobrou imaginaci, ji rovn snadno ovldne. V Orientu si mgov tvo elementry, tedy yidami i tmto zpsobem, pi em jim qbrazy dmon a boh slou jako pomcky pi jejich pedstavivosti. Vechny ostatn podmnky, jako uren ivotnosti, nabjen, pojmenovn, voln, ukryt, psobivost, el, rozkladn proces jsou tyt, jako u pedchzejcch t metod. MAGICKE OIVEN OBRAZ K onm tyem metodm, tkajcm se tvoen elementr, nle jet metoda magickho oiven obraz. Zaast se prav, e obrazy, zejmna na mstech kult, obrazy svtc, sochy atd. magicky z a vyvolvaj u svch ctitel a zboovatel zzran inky na tle, dui a duchu. Bosk klid, mrnost a nboensk ctn, kter obeste nvtvnky kostel a poutnch mst je zajist kadmu dostaten znmo, take se o nm nemusm zmiovat eji. I veker zzran uzdraven na poutnch mstech, kter byla sten dokzna i vdecky, v zklad zstala vak nevysvtlena, je teba pipsat oiven obraz a soch. Zvltn ovzdu, kter takov objekty obestr, pispv k jejich zen a bylo zpsobeno pozornost nebo zboovnm tisc obdivovatel a vcch. Toto oiven obraz a soch svatch se dje zcela bezdn. Magie vak zn tak zpsob vdomho oivovn obraz apod., pro kter v dalm uvdm velmi dobr a praktick nvod. Vdom magick oiven obraz nle, jak jsem ji podotkl, k metodm o tvoen elementr, pi em zstv stejn, jedn-li se o obraz obyejn i svat. Syntza zstane t, pouze zen a el mohou bt odlin. Pedn Vm mus bt znmo, e nesmte oivovat obrazy, jejich originl dosud ije. Zmnn osob byste toti v dsledku toho, e Vs sjejm tlem, du a duchem spojuje pska sympatie, mohli kodit. Utvoili byste toti vrn obraz, kter by byl neviditelnou tajemnou pskou sympatie s originlem spojen. I takov obrazy nemaj bt oivovny, kter mohou vyvolat neist motivy, jako nap. ensk akty a pod. V takovch ppadech by se mg vydval v nebezpe, e by vyvolal elementra, kter by ho pepadval jako upr, inkubus nebo sukkubus. Tak si tmto zpsobem nepoizujte elementry, ktermi byste snad chtli ukjet sv vn. Na tato opaten mus bezpodmnen dbt kad, kdo se chce zabvat oivovnm obraz. Vizte nyn nezbytnou praxi. Pipadla-li Vae volba na olejomalbu, kterou hodlte oivit, nepotebujete sice k tomu ftuidick kondenztor, akoliv ten do jist mry pspv k zeslen a rychlejmu tvoen elementru. Vystihnte kousek sacho nebo lepenkovho papru o velikosti zarmovanho obrazu, napuste ho f[uidickm kondenztorem a nechte ho dobe zaschnout. Kdy je tato mal pomcka pipravena, otevte zadn st obrazu a polote papr se zaschlm kondenztorem pmo na zadn stranu malby. Nezle na tom, zdaje to pltno, hedvb, papr nebo jin materil. Dejte pes to kus obyejnho papru, pipevnte hebky nebo lepic pskou. Kartonovm paprem mete zadn st rmu jet pojistit, m zabrnte vnikn prachu. Tmjste pipravili obraz k oiven. Umstte ho bu na stn nebo ho nechte stt ped sebou na stole.

Nyn utvote vlastn imaginac mentln tlo, kter mus tvarem a velikost pesn odpovdat zvolenmu obrazu. Mte-li ped sebou obraz, na nm je zobrazena pouze st nohy, muste chybjc mylenkov doplnit. Je-li naproti tomu V obraz men, ne vyaduje normln velikost nap. je-li to mal fotografie, muste i na tuto okolnost brt pi prci nleit zetel. Ostatn postup je t, jak uvedeno v metod druh, tkajc se tvoen elementr pomoc voskov loutky. Kdy jste do obrazu vloili imaginrn pedstavou mentln tlo, zavete tam rovn svou imaginac pslun vlastnosti ducha, ktermi jsou: vle, intelekt, cit a vdom. Nsleduje imaginace obalu mentlnho tla, co dokete rovn svou pedstavivost. Do tohoto obalu koncentrujte schopnosti, okruh psobnosti, zkrtka ve to, co se Vm zd bt douc. Jde-li o elementra, kterho potebujete pro jin osoby, nesm prqjekce ivl projt Vam tlem, nbr potebn ivel muste erpat pmo z univerza. Jde-li vak o obraz, kter si chcete oivit pro vlastn potebu, udlte dobe, provedete-li projekci ivl vlastn tlem. Do svho obrazu mete vlenit bu jedin ivel nebo i vechny tyi ivly vetn akickho principu. Hodlte-li pracovat se vemi ivly, muste si pi jejich projekci ponat prv tak, jako byste tvoili dokonalho lovka. Jakmile jste provedli projekci ivl do svho astrlnho tla a vlenili do obrazu uritou hustotu, pivolejte ho k ivotu. Zpsob pivoln k ivotu je tent, jak uvedeno v druh metod s voskovou figurkou. I zpsob zruen me bt stejn za pedpokladu, e jste si nepipravili jinou metodu, kter by Vm individuln lpe vyhovovala. Mg uin dobe, kdy po nkolikerm opakovn experimentu neponech elementr v obraze, nbr ho uschov teba za obrazem ve zdi. Jestlie mg svj obraz oivil, me ho nechat vystoupit a pout uvedenm zpsobem pro svoji potebu. Ponech-li vak elementra v obraze, me se stt, e se elementr zhust natolik, e se stane viditelnm i nezasvcenm osobm. Radm kadmu, aby se s tmito vcmi nevychloubal a praktiky, kter provd, psn tajil, nechce-li si pivodit povst ernho mga nebo kouzelnka. Stejnm zpsobem se daj oivit sochy, busty a pod., jenome by kondenztor musel bt vpraven pmo do busty a nen-li to mon, tedy by busta musela bt zevn natena ftuidickm kondenztorem a kondenztor by na n musel dkladn zaschnout. Nkolika pklady jsem zpracoval dleitou kapitolu praktick magie, na jejm zklad si me kad mg vypracovat jet dal metody. Uznal jsem za vhodn uvst pouze tyto tyi metody, jejich zpsob upoteben bude zajist kadmu jasn. Pedem budi eno, e se kovi, kter svdomitou prac nem vechny dosavadn stupn za sebou, nikdy nepoda stvoit dokonalou elementrn bytost. Tmto upozornnm uzavrm sedm stupe tto uebnice. 'Souhrn vech cvien VIL stupn I. Magick vcvik ducha Rozbor ducha se zetelem na vlastn praxi II. Magick vcvik due Vvin astrlnch smysl pomoc ivl a fluidickch kondenztor: a) jasnovidnost b) jasnosluch c) jasnocit III. Magick vcvik tla 1. Tvoen elementrnch bytost na podklad ty rznch metod 2. Oivovn obraz magickou cestou Konec sedmho stupn. Stupe VIII.

Magick vcvik ducha V tomto stupni projednm kapitolu, kter je pro dal postup v magii velmi dleit, nebo objasuje tak zvan opoutn hmotnho tla. Pod tm se rozum pemsovn tla mentlnho, pozdji i astrlnho z tla hmotnho. Kad mg, kter v magii pracoval a dosud opravdu svdomit, mus mt tuto schopnost, kter mu umon, aby sv fyzick tlo kdykoliv libovoln opustil a svm mentlnm tlem peklenul nejvt vzdlenosti, navtvil vechny svtadly, octl se krtce eeno v miku vude tam, kde si peje bt. Tato na pohled sloit schopnost je pro mga,jen se v n dobe vycviil, velmi jednoduch. Jako holubice opout snadno svj holubnk, prv tak bez obt a bez pekek se mg vymst ze svho hmotnho tla, aby byl v tme okamiku tam, kde co chce vidt, slyet a vnmat. Tuto schopnost si neosvojuje snad jen proto, aby ukojil svou zvdavost avidl dopodrobna ve, co se na tom kterm mst dje, nbr touto schopnost pispv pedevm k blahu svch blinch. Hmota mu nen pekkou, pro jeho ducha nen asu ani prostoru a on me, peje-li si to, v jedinm okamiku peltnout celou zemkouli. Odpoutnm mentln tla od hmotnho se me voln pohybovat nejen na na planet, ale podle sv zralosti me se svm mentlnm tlem vyhledat ijin sfry. Tmto zpsobem pozn cel univerzum a v jeho jednotlivch sfrch me do urit mry bt i prospn. Poznat cel univerzum, tedy makrokosmos, m a mus bt horoucm pnm kadho mga aje ostatn i pravm elem mentlnho tj. duchovnho putovn. O tto schopnosti a o vem, co s n souvis, dalo by se teoreticky mnoho ci. Jeto jde ale v tomto dle o praktickou uebnici, nebudeme se lenm zkuenost a zitk zbyten zdrovat, nebo ty mus zskvat konen kad mg sm, aby se jednak pesvdil ajednak, aby byl pro eventuln posln dostaten pipraven. Vnujme tedy radji pozornost hned praktick sti, tkajc se vvinu mentlnho putovn, kter je jakmsi druhem pemstn vdom, vstinji eeno pemstn ducha. Doporuuji, aby mg absolvoval nejdve nkolik prpravnch cvien, kter ho na vlastn praxi mentlnho putovn nleit piprav. Jednm z dleitch pedbnch cvien je nap. toto: Usednte v san ped zrcadlo, v nm se vidte v normln velikosti. U velkho zrcadla udrujte mezi tlem a zrcadlem men vzdlenost, kdeto u malho zrcadla mus bt vzdlenost vt, aby v nm k vidl svou vrnou podobu. Nkolik minut sev zrcadle pozorujte, nae zavete oi a v duchu si vrn pedstavujte svj obraz. Dokete-li vtpit sv pedstavivosti pesn vechny tahy oblieje a cel sv podoby,jdte dle. Nen-li tomu tak, opakujte toto cvien tak dlouho, a se Vm poda pedstavit si v duchu vechny podrobnosti Va zrcadlov podoby. Pitom si bedliv vmejte zejmna podoby hlavy a vrazu oblieje. Jestlie se Vm trplivm cvikem podailo pedstavovat si v originle svj vrn obraz, pemstte sv vdom do tto zrcadlov polohy tak intenzivn, e se tam budete pmo pociovat. elem tohoto pemstn vdom je, nauit se pozorovat sv tlo ze zrcadlov podoby. Setkv-li se Vae snaha s spchem, pozorujte ze zrcadlov podoby postupn i vechny pedmty, kter jsou v zrcadle viditeln. Protoe Vm to zpotku pjde jist velmi tko, vezmte na pomoc slu sv pedstavivosti a svdomit si imaginujte pedmty, je se ve Va blzkosti nachz. Po njak dob pilnho cvien nebude Vm ji init obte postehnout po pemstn vdom do Va zrcadlov podoby ihned ve pesn tak, jak byste to pozorovali fyzickm zrakem. Jakmile jste si osvojili i tuto schopnost, jste pro mentln putovn dostaten pipraveni. Nedoporuuji kovi, aby pikroil k tomuto experimentu bez absolvovn uvedench prpravnch prac, jeto odpoutvnm vdom od fyzickho tla by se mohly u slabch osob vyskytnout rzn

poruchy vdom. Tato vstraha je proto rozhodn namst ajen ci, kte mohou s klidnm svdomm ci, e ovldaj vechna cvien dosavadnch stup, mohou se bez obav odvit jak tohoto cvien, tak i vech dalch prac. K cvien mentlnho putovn ji nepotebujete hmotn zrcadlo a budete pracovat nyn takto: Zaujmte svou normln pozici v san a soustete se na svho ducha. Myslete pi tom, e je to V duch, kter ve vid, sly a postehuje a e se me neodvisle od asu a prostoru pohybovat tak voln, jako by byl spojen s fyzickm tlem. Takto si muste ponat ped kadm mentlnm putovnm. m vce jde Vae meditace do hloubky, m vt je V pocit a Vae jistota, e V duch nem pekek a e me dle Va vle z Vaeho tla voln vystupovat, tm rychlejho spchu doshnete v mentlnm putovn. Mte-li po tomto meditovn, kter vyaduje denn jen nkolik minut asu, vnitn pocit volnosti a odpoutanosti, pedstavujte si, e vystupujete ze svho tla, jako ze skopky a e vedle nho stojte. Svm duchem se muste umt tak dalece penst do svho vdom, e mte pocit, e vedle svho tla stojte i tlesn, podobn, jako kdy vyklouznete ze upanu nebo jin soust odvu. Prv tak se, za pomoc imaginace, odehrv cel postup. Pedstavivost vlastnho ducha ve tvaru a velikosti svho tlajste dostaten nacviovali ped svou podobou v zrcadle. Nyn se snate pohlet na sv tlo,jako by toto nepatc k Vm, sedlo ve sv pozici. Tento vdom stav nepipoutanosti jako i ono prodlvn samch vedle sebe vcekrt opakujte, p em povaujte za prvn lohu dkladn pozorovn tla. Oima se snate postehnout na svm tle kadou malikost jako nap. vraz oblieje se zavenma oima, klidn a pravideln dech, odv, msto, na nm Vae tlo spov atd. Na zatku zle samozejm ve, jak ji bylo podotknuto, na sle Va pedstavivosti, ale pozdji si to ji nebudete muset namlouvat. Mte-li po opakovanm cvien absolutn jistotu, e stojte vdom vedle svho tla a e ho pozorujete, obrate svj zetel na sv bezprostedn bkol, pi em Vm bude imaginace rovn dobrm pomocnkem. Po skonen cvien se vdy do tla vrate tak, jako kdybyste vklouzli do at, probute se a pesvdte se, zdali ve to, co jste si imaginrn pedstavovali, skutenosti tak odpovd. V imaginaci muste bt tak vycvieni, e V pedstavovan duch vnm vechny pedmty mstnosti prv tak dobe a pravdiv, jako byste je pozorovali fyzickm okem. Mete-li po vytrvalm a astokrt opakovanm cvien mluvit o spchu, jdte opt o krek dle. Znovu se uvete vedle svho tla, nezstate vak stt na jednom mst, nbr pokuste se po zpsobu malch dt udlat nkolik krk sem a tam a sice tak, jako byste byli na svm tle zvisl. Vlastn lehkost a pocit bezasovosti a bezprostorovosti rdy svd k tomu, pohybovat se hned velkmi kroky, na kter Vae tlo normln nen zvykl. Z potku je lpe se tomu vyhnout, abyste dokzali dokonal odpoutn mentlnho tla. Dleit pi tom je mt stle pocit pipoutanosti k zemi. Teprve pozdji po nesselnch pokusech a cviench mete vyut zkon mentln sfry. Da-li se Vm pozvoln chozen po cviebn mstnosti, otevte dvee, jako byste byli ve svm fyzickm tle a pokuste se, krok za krokem, z mstnosti odchzet. Nejdve jenom do pedsn nebo do vedlej mstnosti, kde si rovn imaginrn pedstavte pedmty, kter po skonen cvien, tedy navrcen se do hmotnho tla, porovnte se skutenost. Mte-li jistotu, e se mete ve svm mentlnm tle pohybovat prv tak, jako ve hmot, jste schopni jt dle. Cvien dl Mistra a tajemstv mentlnho putovn spov jen ve vytrvalm cvien! Nemohu dosti zdraznit, jak dleit jsou vechna tato cvien, nebo jsou pedbnm stupnm k pemsovn astrlnho tla, co je znmo pod tak zvanou extz, kde se nejen duch, ale i due spolu s duchem od tla oddl. O tom podvm ku podrobn vysvtlen jet v kapitole, tkajc se magickho vcviku due. Dokete-li se pohybovat ve vlastnm byt svm duchovnm tlem prv tak dobe, jako fyzicky, mete se ji odvit i kratch prochzek mimo sv obydl. Vyhledejte nap. byt svch soused nebo navtivte znm a ptele, kte jsou za prv ve Va bezprostedn blzkosti a za druh, kter dobe znte.

Kdy jste po nkolika pokusech zskali urit zkuenosti, sbrejte vedle rozpoznvn pedmt i jin poznatky a dojmy. Tmito cviky vykolte sv vdom tak znamenit, e svm mentlnm tlem postehnete smyslov dojmy sluchu, zraku a vjemu stejn tak, jako kdybyste byli ptomn fyzickm tlem. Podmnkou toho jsou nepetrit cvien ve kolen mentlnho putovn. Pokraujte tm, e navtvte sv znm a ptele, abyste vidli, m se prv zabvaj. Toho i onoho pistihnete pi njak kadodenn prci, pi em Vm z potku me opt napomhat Vae pedstavivost. Abyste poznali, zdali se smylen dj kryje se skutenost, potebujete si pedstavit, e osoba, kterou jste vidli v mentlnm tle, kon nco jinho, poppad protichdnho. Da-li se Vm tato imaginace stejn dobe, odporuje ale skutenosti, je to nej-lep dkaz, e nen smrodatn ani jedno, ani druh a e oboj je zatm jen smylenkou. V tom ppad jet nejste tak dalece vycvieni a muste cviky stle opakovat, a se Vm poda rozpoznvat skutenost od smylenho. Nejdve budete jen pociovat, e pedstavovan je opravdu skutenost, co znamen, e smysly pely z hmotnho tla ji do mentlnho. Pozdji odpadnou veker obavy, nebo v tom zskte jistotu a rozpoznte pesn, zdali vidn, slyen a pociovan je v mentlnm tle skutenost nebo smylenka. Po dlouhodobm cvien se tato chopnost stane kadmu mgovi bnou a kamkoliv sv mentln tlo pemst, postehne pesn to, co stvajcm pomrm tak skuten odpovd. Jsou-li Vae pokroky takov, e mete jako u normln chze podnikat del prochzky ani by Vs pepadvala nava, stvte se teprve zralmi zabvat se zkony bezasovosti a bezprostorovosti, nikoliv dve. Uvedenm zpsobem se tedy oddlte od svho hmotnho tla a myslete si, e nejste vzni ani asem ani prostorem. V mentlnm tle meditujte, e se tak mete v miku ocitnout vude tam, kde si pejete bt. Tohoto pevnho pesvden doshnete astm a hlubokm meditovnm v mentlnm tle. Pejete-li si nkde bt ptomni mentlnm tlem, sta pouze, abyste si pestavili, e tam ji jste a v tme okamiku tam tak skuten budete. Pi vtch vzdlenostech doshnete v tto schopnosti uspokojiv plynulosti teprve po dlouhm a trplivm cvien a astm pemsovnm se do toho kterho msta. Mezitm muste ovem vyhledvat tak msta, kter jsou Vm osobn znma. Teprve tehdy, kdy jste se dokonale pesvdili, e dokete svmi smysly ve obshnout, a se Vae mentln tlo ocitne kdekoliv a to i v nejvt vzdlenosti a v kad denn dob, mete vyhledat msta, je jsou Vm pln neznm. Tamj smyslov vjemy ve Vs nevzbud nejmen pochyby o tom, e to, co jste tam vidli, slyeli a vnmali by neodpovdalo skutenosti. Muste vytrvale a piln cviit, ne si zvyknete na ciz dojmy. Vyhledvejte proto svm mentlnm tlem tropick krajiny, mosk behy, velkomsta, pemstte se na dln sever i jih, zkrtka vude tam, kam Vs to lk a co si Vae srdce peje vidt. Po dalch nenavnch cviench se Vm stane j bnm, abyste vidli, slyeli a poctili ve, kamkoliv se pemstte. Mentln putovn nesloujen k tomu, abyste vude tam, kde se na zemi octnete, ve postehli, co se v ptomn dob prv dje, nbr m tak za el tam psobit. Tak nap. mete svm mentlnm zrakem rozpoznvat nejen kadou chorobu, ale mte zrove monost rzn nemoci pmo na mst lit ajinak pzniv uplatovat svj vliv. Veker spchy a prce, kter jste se uili tvoenm elementl, mete dokzat pemsovnm svho mentlnho tla. Kdy jste konen na zklad mentlnho putovn na cel zemkouli jako doma a fyzick svt Vm neme poskytnout ji nic novho, pokuste se o to, vyhledat svm mentlnm tlem jin rovn, abyste veli do styku i s tamjmi bytostmi a zskali tmto zpsobem i znalosti, o nich prmrn lovk neme mt nejmen potuchy. Odebrn se do jin sfry je velmi jednoduch. Potebujete se toti na sfru, kterou hodlte svm mentlnm tlem navtvit, pouze mylenkov zamit, nae budete v tme okamiku

jakoby uchopeni vrem a kolmo jakmsi trychtem zdvieni do ve. Rovn pechod z naeho hmotnho svta na jinou sfru se dje tak rychle, jako byste v miku obletli celou zemkouli. Protoe v tomto smru mus mg zskat sv vlastn zkuenosti, bude lpe, kdy mu o tom nic bliho nesdlm. Pi cviench, tkajcch se mentlnho putovn, bude mga zpotku pepadvat nepekonateln ospalost, vi kter se mus vekerou silou brnit. Je to tm, e oddlovnm mentlnho tla se spojovac tj. ivotodrn pska mezi mentlnm a astrlnm tlem uvoluje, co pochopiteln vyvolv pemstn vdom a svd k ospalosti. Ale nepetritm cvienm a tak tehdy, kdy se vymsovn mentlnho tla stalo ji zvykem, ustane i onen neblah pocit ospalosti. Ovldn schopnosti mentlnho putovn, jakji zde popisuji, je nezbytnou prpravou pro vymsovn tla astrlnho, kter vysvtluji a doprovzm v dal kapitole a to v magickm vcviku due. Velik "TE" Kdo se propracoval ve vvinu a sem, mus zkostliv bdt nad svm mylenm, zejmna plastickm mylenm. Koncentran schopnost, zskan dlouhmi houevnatmi cviky, vyvolv v ake plastickm mylenm pronikav obrazy, kter jsou siln oiveny a usiluj o realizaci. Myslete proto vdy jen lechetn a ist a snate se pemnit sv ppadn vn v dobr vlastnosti. Mgova due mus ostatn bt ji tak zulechtna, e mg ji vbec nedoke myslit nepkn a rovn nedoke nkomu nco zlho pt. Opravdov mg mus bt stle pvtiv, laskav a ochotn, mus, kde je toho zapoteb, pispt radou i skutkem a mus vdy jednat velkoryse a ohledupln, zachovvaje pi tom naprost mlen. Dle mus bt prost ctidost, pchy a vychloubanosti. Vechny tyto a podobn vn by se v ake zeteln zrcadlily ajeliko akick princip v sob zahrnuje analogii harmonie, inila by aka mgovi v takovm ppad nejvt pote, kter by mu byly brzdou pi jeho dalm vvinu a kter by ho mohly, co by bylo jet hor, zcela znemonit. Dal vzestup by byl pak pln vylouen. Sta si pouze pipomenout Bulwerv romn "ZanoniX~~, ve kterm strkyn prahu nen nikdo jin ne aka, kter se vdy vas postar o to, aby nezralmu a nelechetnmu nespadla nikdy velk mystria do klna. I tehdy, kdyby je ml ped sebou natitna, nebudou nic platn, nebo aka doke takovho lovka vdy obestt temnotou, nech v nm vyvstat pochyby anebo ho osudov zle pronsleduje, jen aby mu mystria utajila. I kdyby stovky knih zveejovaly vechna velk mystria, nezralmu zstanou vdy nepstupn. Prav mg nen nboensky zaujat, crkevn a sektsk zabarven je mu ciz. V, e kad nboenstv m svj vlastn systm, kter m vst k Bohu a proto bude kad nboenstv nleit ctt. V rovn dobe, e kad crkev m sv nedostatky, pro kter j vak neodsuzuje, nebo kad dogma odpovd zralosti jeho pvrenc. Vvinem mg zraje a stv se schopnm prohldnout svm duchovnm zrakem kadou mylenku, kad skutek a in, a ji nle minulosti, ptomnosti i budoucnosti. Na zklad tto schopnosti ho budou asto pepadvat i svody, aby odsuzoval sv spolublin. Tm by mg jednal protizkonn avyvolal by uritou disharmonii. Takov mg nen dosti zral a sm na sob brzy pozn, e aka zaste jeho jasnovidn schopnosti a e maya (svt klamu) ho ol.

Romn "Zanoni" vyel v nakladatelstv ASU v r. 1993. Lze objednat. Mg mus vdt, e dobro i zlo maj svou jsoucnost a kad z nich pln svj kol. Pouze tehdy sm mg lovka napomenout a vytknout mu ppadn i jeho slabost a nedostatky, kdy byl k tomu pmo vybdnut a ani tehdy nesm mt v myslu init tm nkomu vtky. Opravdov mg pijm ivot tak, jak se mu jev. Z dobra se raduje a ze zlho erp ponauen, ale nikdy nevs hlavu. Vlastn slabosti jsou mu znmy a on se sna je vemon zvldnout.

Mylenky ltosti nepstuje, protoe by to byly mylenky negativn a proto in dobe, kdy se jim vyhne. Tm, e sv chyby uznv a ji je neopakuje, je jim uinno zadost. Bylo by proto nehorznou chybou vracet se stle do minulosti a litovat toho i onoho. Jen slaboch stle nak a chce bt politovn. Prav mg v, e pivolvnm obraz z minulosti je oivuje a tvo jimi nov piny, ktermi si sm klade nov pekky. Proto ije kad mg, pokud to jen jde, vhradn ptomnost a jen v nejkrajnjm ppad se dotkne minulosti. Do budoucnost plnuje jen to nejnutnj. Zanechv vekerho snlkovn a horovn, a neztrc tm zbyten tko zskan sly a nedv zrove podvdom monost a pleitost, aby mu kladlo v cest nov pekky. Mg pracuje na svm vzestupu vdom, pi tom vak nezapomn na sv hmotn povinnosti, kter pln svdomit prv tak, jako pevzat koly svho duchovnho rozvoje. Sm k sob aje mg vdy psn a neprosn. Aje vdy skromn a pokudjde ojeho postup, aje naprosto mlenliv. Akick princip neznaje asu ani prostoru, psob stle jen v ptomnosti, nebo pojem asu zvis pouze na naich smyslech. Kadmu mgovi mohu jen vele doporuit, aby se co mon nejvce pizpsobil ake, ve kter mus vidt ono velik "TE", dle nho mus myslit a jednat. Koncentran schopnost zvis se zetelem k ivlm na magick rovnovze a je zrove nejlepm mtkem, jak ivly mus mg zvldnout ve svm astrlnm tle jet dokonaleji. Me-li nap. ohe mga astrln jet njak uchopit, nebudou se mu dobe dait plastick vizuln imaginan cvien. U ivlu vzduchu mu pjde tko akustick koncentrace, u ivlu vody bude pocitov koncentrace pokulhvat a u ivlu zem to bude vdom, kter se mu djen tko zvldnout. U posledn jmenovanho ivlu mu nap. pjde he cvien mentlnho putovn nebo uvdn se do tranzu, kde je zapoteb pemstit vdom. V podobnm ppad mus mg provdt intenzivnji takov cvien, kter pslun ivel ovlivuj. V provdn koncentranch cvien mus mg stle pokraovat a nleit je prohlubovat. Znmkou magick rovnovhy je, kdy se veker koncentran cvien (vizuln, akustick, pocitov a s pemstnm vdom) da stejn dobe. Na tomto stupni vvinu mus mg bt ji schopen udret v duchu pedstavu jakhokoliv ivlu alespo 15 minut bez nejmenho peruen. dn druh koncentrace se mgovi nesm dait lpe a rovn tak nesm mt radji ten neb onen zpsob koncentrace. V danm ppad by to nasvdovalo tomu, e jet nedoshl absolutn rovnovhy ivl v tle, dui a duchu a musel by bedlivm a houevnatm cvienm usilovat o to, aby magick rovnovhy stj co stj doshl. Kdyby tak neuinil, byly by mu vechny nedostatky v dal duchovn prci jen na zvadu. Nsleduje magick vcvik due osmho stupn, ve kterm popisuji kabalistick OR a OB, vysvtluj elektrick a magnetick fluidum a uvdm i praktick nvody pro jejich zvldnut. Stupe VIII. - Magick vcvik due ELEKTRICKE A MAGNETICKE FLUIDUM V teoretick st tohoto dla pravm, e ze ty ivl, o kterch jsem ji vcekrt velmi podrobn hovoil, vznikaj dv zkladn fluida a to: fluidum elektrick a magnetick. Elektrick fluidum pochz ze ivlu ohn, magnetick fluidum ze ivlu vody. Vzdun princip je mezi obma fluidy ivlem vyrovnvacm. ivel zem je obapoln a obsahuje tud ob fluida, take je elektromagnetick - uvnit elektrick a zevn (na tzv. perifrii) magnetck. Tato dv fluida psob zkonitost, ji popisovanou, ve vech sfrch, dle v mentln a astrln rovni i v hmotn sfe. Jsou pinou naeho byt. Nam dalm kolem bude poznat ob tato fluida a ovldat je. Jakmile se toti mgovi poda je zvldnout, me jimi ve vech sfrch veho doshnout bez ohledu na to, zda jde o mentln, astrln nebo hmotn svt. inriost fluida v t i on sfe je zvisl na mgov zralosti, jak siln a pronikav doke pinu vyvolat.

P prci se jmenovanmi fluidy mus dbt dvou zkladnch metod, z nich prvn je induktivn a druh deduktivn. V tomto stupni se mg nau ob metody prakticky uvat. Nejdve si probereme elektrick fluidum. Ovldn ELEKTRICKHO fluida (induktivn) V vahu pichzejc cvien mete provdt vsed nebo stoje, jak Vm to individuln pjde lpe. Zaujmte tedy svou pozici, zavete oi a myslete si, eje Vae tlo dut a e se nachzte uprosted ohniv koule, kter obestr cel univerzum. Ohniv ivel si pedstavujte v barv havbl a lesknouc se, jako slunce. Cvienmi, tkajcmi se projekce ivl,jste se ji uili pociovat horko. Pi tto imaginaci budete teplo pociovat na povrchu svho tla zcela automaticky, ani byste tomu museli vnovat zvltn pozornost. Expanzi ohnivho ivlu muste provat na vlastnm tle. imaginrn si pedstavujte, e univerzln ohniv ivel vhn a expanzivn tla do Vaeho dutho tla svtlo. m intenzvnji a ohnivji si univerzln ohnivou kouli dokete pedstavovat, tm vce svtla vnik ze vech stran pry expanzivn do Vaeho tla, take se cel Vae tlo napln pemrou svtla. Tlakovou slu svtla muste v tle pociovat a pipadat si jako baln naplnn svtlem. Tlakov sla svtla mus vnikat zven dovnit. Budete mt pi tom nezvykl pocit plnosti, jako byste mli kadm okamikem explodovat. Pi tomto cvien dchejte klidn a pravideln. Dynamick npl svtla Vs bude toti svdt k tornu, abyste zadrovali dech, co rozhodn nesmte. Jakmile se Vm tato svteln dynamida tj. nakupen svtla da a mte dojem, e ji kadou chvilku me nastat exploze, budete mt zrove pocit,jako by cel Vae tlo, zejmna koneky prst, byly nabity elektinou. Tento pocit si dobe zapamatujte, protoe je to toti ono elektrick fluidum mnou popisovan. Po zdailm nakupen svtla nechte imaginrn univerzln ohe pozvolna uhasnat, a poslze pln vyhasne. Zrove imaginujte, aby i nakupen svtlo ochablo, sla napt pozvolna slbla, a ve mimo Vs a ve Vs vybledne a docela vyhasne. Tm jste zakonili prvn cvien, tkajc se induktivn metody elektrickho fluida. Jestlie jste si po nkolika cviench osvojili dostatenou zrunost a dokete snadno a kdykoliv sto pejete, utvoit v sob elektrick fluidum, impregnujte je njakm pnm. Sta, kdy si pi tom budete pedstavovat, e ve Vs nakupen svtlo, lpe eeno ve svtle se nachzejc elektrick fluidum, povzbuzuje a posiluje Vae aktivn sly v duchu, dui a v tle. Tmto zpsobem mete zven dovnit, tedy v sob, probudit vechny aktivn schopnosti, vlastnosti atd., kter ohnivmu a vzdunmu ivlu nle. Mte nap. monost stupovat svou slu vle, vru a moc nad ivly. Rozsah Vmi takto zskan sly a moci nelze popsat pouhmi slovy a bude proto lpe, kdy se o tom sami pesvdte vlastnmi zkuenostmi. V pedchzejcch stupnch poukazuji stle na to, jakje dleit zulechovat svou dui, bt prost vekerch vn a usilovat o dosaen magick rovnovhy. Kdyby toto a vechna dal cvien provdl vniv lovk, kter nedoshl absolutn magick rovnovhy, aktivizac byjen jet poslil sv vn a ty by pak tko zvldnul. Nakonec by se mu staly osudnmi. Jist kad uzn, e veker varovn slova nebyla pronena nadarmo a e nebyla jen morlnm kznm. Naproti tomu dokonale vyrovnan lovk se nem eho obvat, me se naopak jen jet vce povznst a oekvat s plnou dvrou, e doshne splnn svch vzneench idel. Ovldn MAGNETICKHO fluida (induktivn) Postup je u tohoto fluida tent. Sedte ve sv san a domnvte se, e jste dut a schopn pijmout do sebe magnetick fluidum. Zavete nyn oi a pedstavujte si, e cel univerzum,

vjeho stedu se nachzte,je naplnno vodou. Automaticky budete na povrchu svho tla pociovat mokro a chlad, eho ale nebudete tolik dbt, jako si spe imaginrn pedstavovat, e Vae tlo saje z univerzlnho ivlu vody vekerou magnetickou slu, podobn, jako kdy je such houba vhozena do vody. Toto imaginrn cvien muste stle stupovat, a v sob utvote dynamiku, rovnajc se naplnn pneumatice a a poznte, e vt hromadn nen ji mon, ba ani zapoteb. Samotn magnetick fluidum poctte jako slu stahujc a pitahujc. Jestlie jste s tmto cvienm doshli pi hromadn magnetick sly vrcholu, nechte pedstavu opt pQzvolna rozplynout vnive a rozpuste ve Vs nahromadnou magnetickou slu do nekonena. Dokete-li po nkolikerm cvien rozeznat rozdly mezi elektrickm a magnetickm fluidem, mete, podobn jako u elektrickho fluida, poslit v sob ony schopnosti, kter nle vodnmu a zemnmu ivlu jako nap. mediln schopnost, (tj.jasnocit, psychometrie, ten mylenek, mediln psan atd.). Ovldn ELEKTRICKEHO fluida (deduktivn) Podle tto metody pracujte jedin tehdy, ovldte-li dokonale ob pedchzejc. Deduktivn metoda se podob induktivn, pouze poad je obrcen. Dchnm plcemi nebo pry, poppad obojm zpsobem, eventuln jen pouhou imaginac, nahromate do svho tla z univerza ivel ohn tak, jak jste se to uili pi vdechovn ivl ajejich kupen. Pi hromadn ohnivho ivlu nepotebujete vnovat pozornost vhradn teplu, protoe to poctte automaticky. Nakupenm ivlu vznikne znan expanze, kter v tle vyvol siln zen elektrickho fluida navenek, kter poct zejmna cel pokoka Vaeho tla asi tak, jako byste se dali oetovat njakm elektrickm nebo vysokofrekvennm pstrojem. astm opakovnm a pibvajcm kupenm ivlu se zen elektrickho fluida stupuje, stv se pronikavj a subtilnj a me se i natolik zhustit, e bude viditeln a vnmateln i nekolenmu oku. Tuto slu je mono tak dalece stupovat, e by se s n dala rozsvtit i nenov lampa. Pro takov a podobn pokusy ovem tato cvien urena nejsou a tyto experimenty maj slouit jen pro eventuln pesvden. Jinak m bt tto sly pouito vhradn jen k vym a lechetnjm elm. Jestlie jste u tohoto cvien doshli nejvy mry nahromadn ivlu, tedy nejvyho zen' nechte ohniv ivel spolu s elektrickm fluidem opt rozplynout do univerza. Tlo se od ivlu oprost a cvien je skoneno. Ovldn MAGNETICKHO fluida (deduktivn) Podobn, jakm je postup pedchzejcho cvien s elektrickm fluidem (deduktivn), je i pi cvien tkajcm se magnetickho fluida (deduktivn), pouze s tm rozdlem, e msto ivlu ohn budete pracovat s ivlem vody. Do svho imaginrn vyprzdnnho, tedy dutho tla nahromate dynamicky, jak to jen nejlpe dokete, ivel vody. Pi hromadn dchejte plcemi nebo pry anebo obojm zpsobem. Mete to uinit ale tak jen ist imaginrn. Akoliv mokro a chlad pi hromadn ivlu stejn poctte, obrate pesto svj zetel k zevn vrstv a k pokoce svho tla. Obzvlt na pokraji a na pokoce poctte jaksi stahujc chlad a pitalivou slu, jako by lo o skuten magnet. Z potku a pi obzvlt siln dynaminosti Vs bude pocit tohoto fluida, ne tomu uvyknete, tm ochromovat. Jestlie jste nakupen ivlu provedli a do nejvy mry, nechte vodn ivel spolu s magnetickm fluidem imaginrn pozvolna rozplynout do univerza a ukonte tm cvien.

Vechny tyi metody muste ovldat tak dokonale, e kadou z nich dokete bhem nkolika vtein svou imaginac provst a vyvolat bu magnetick nebo elektrick fluidum. astm a nenavnm cvienm doshnete douc zrunosti. Bute pi cvien pozrn, nebo ovldn obou jmenovanch fluid je velmi dleit. Pomoc tchto univerzlnch sil mete toti doshnout veho bez ohledu na to, na jak rovni hodlte uplatnit svj vliv. Z potku cvite se zavenma oima, pozdji s otevenm zrakem, a jste kdekoliv a vjakkoliv situaci. Zasluhuje jet zmnky, e u vech ty metod to mga rdo svd k tomu, aby napnal cel svalstvo a zadroval dech, co rozhodn dlat nesm! Vechny metody mus provdt klidn a navenek k nepoznn. Jak mg jist u poznal, slou induktivn metoda k tomu, aby z univerza pivodil slu dovnit, tedy do svho tla, due a ducha, zatm co kolem deduktivn metody je projektovat slu tj. fluidum z nitra navenek. Osvojil-li si mg ve vech tyech metodch velmi dobrou praxi, roz cvien tm, e pi induktivn metod, kdy elektrick fluidum v sob vystupoval a na nejvy mru, nech zevn ivel ohn svou imaginac rozplynout v nic, zatm co elektrick fluidum se silou napt a s pslunm ivlem ohn ponech jet ve svm tle. Po njak chvl (kdy u to dle neudr) nech toto fluidum pozvolna rozplynout do univerza. Stejnm zpsobem si mg bude ponat s magnetickm fluidem. Ob uveden metody cvite tak dlouho a vytrvale, aje mistrn ovldnete. Uveden metody povaujte jaksi za pedbn cvien k ovldn elektrickho a magnetickho fluida. A jestlie se Vm tyto metody staly bn, mete se chopit posledn a hlavn metody, kter se tk ovldn fluida elektromagnetickho. Nsleduje podrobn popis. Dbejte pedevm tto analogie: Hlavu a hrudnk ovlivuje elektrick fluidum, bicho, stehna a nohy magnetick. Je kolem mga, aby nohy, stehna a bicho (a k pupenmu dlku) naplnil dle uvedenho zpsobu magnetickm fluidem. Muste dokzat zavst do tchto dvou oblast tla postupn ob fluida takovou dynamikou, jako kdybyste mli ji kadm okamikem explodovat. Po nkolika cviench se Vm poda udret ob fluida. Svou imaginac zavete nyn elektrick fluidum do prav strany hrudnku, take si utvote kolem srdce dutinu. Doporuuji, abyste hned pi plnn hoej oblasti tla elektrickm fluidem nechali levou stranu hrudnku volnou, to znamen, eji nebudete plnit. Potom vythnte imaginac levm hrudnkem magnetick fluidum, nahromadn v dolej oblasti tla a nakupte toto fluidum v cel lev ruce a do konek prst. Ruka se tm stane magnetickou a jej chladiv zen bude stahovat. Prv tak si budete ponat u prav ruky, do kter z hoej oblasti tj. z hlavy a z prav strany hrudnku zavedete imaginrn elektrick fluidum a tamt ho nakupte. Prav ruka se tmto zpsobem stane elektrickou. V cel ruce poctte expanzivn havou elektrickou slu, nejvce vak v konecch prst. Nemte-li pro ob sly zvltn potebu, nechte je z rukou imaginrn rozplynout do univerza. Ovldte-li toto cvien dokonale, stali jste se pny nad elektromagnetickm fluidem, pny nad dvma univerzlnmi silami, s nimi mete veho doshnout. V jednom z dalch pojednn tto knihy popisuji nkolik monost upoteben obou fluidickch sil. Slva mgovi, jeho ruce jsou elektrick a magnetick, nebo takov ruce jsou opravdovm poehnnm lidstva! Stupe VIII.-Magick vcvik tla Ovld-li mg veker dosavadn praktiky magickho vcviku tla, nepotebuje ji v tomto smru zvltn kolen. V dalch kapitolch magickho vcviku tla mu dm jet nkolik ponauen a podnt pro ppadn upoteben. Nsleduje popis ovlivovac metody pomoc ivl, kterou me mg pouti k ovlivovn sama sebe i jinch osob.

Magick ovlivovn pomoc ivl. Pro tyto plat tyi - analogii ivl odpovdajc metody - bez ohledu na to, zdali jde o ovlivovn sama sebe i jinch osob. Je to: 1) u ivlu ohn - a) metoda spalovn 2) u ivlu vzduchu - b) metoda vypaovn 3) u ivlu vody - c) metoda msen 4) u ivlu zem - d) metoda tlen Mohl bych uvst na sta variac a ovlivovacch monost pomoc ivl a zaplnit jimi celou knihu. Omezm se vak u kadho ivlu jen najedin pklad a na zklad tohoto pkladu si mg me eventuln sm obohatit svou praktickou strnku a rovn sm sestavit podobn praktiky. Uveden tyi metody psob na nejsubtilnj astrln matrici hmotnho svta a podncuj ivly tto rovn, aby uplatovaly svj vliv vude tam, kde je mg nechv nepmo zasahovat. Jde-li o ovlivovn lovka, psob hmotn ivly se svmi analogiemi na spojovac ltku mezi astrlnm a hmotnm tlem. Takov mg, kter na kad rovn ivly dokonale ovld~ nepotebuje dnou z tchto metod, protoe danho doshne pmm psobenm stejn rychle a bezpen. Ovem i nejvy mg shne obas k nim silm, kter mu slou prv tak, jako sly nejvy. Mn zral mgov naproti tornu vyuvaj rdi nich praktik, aby jimi splnili sv pn, nebo tyto sly slou slep kadmu, kdo je ovld. Mon, e vznikne otzka, emu tyto ni sly, tud metody, maj vbec slouit? Na tuto otzku odpovdm dvma pklady. Dejme tomu, e nkter v magii zatm jet mlo zbhl k se obrt na vysplejho bratra o pomoc, aby mu byl npomocen pi pekonvn urit vn, zddn negativn vlastnosti apod., kterou pi nejlep vli nen schopen sm zdolat anebo by pi nejmenm strvil mnoho asu, ne by nad n zvtzil a vyrovnal se s n. Vy bratr m monost psobit pslunou metodou na ivel, jemu ve podlh a zmrnit u ka negativn formu ovlivujcho ivlu, aby k svou ve snze zdolval. Vysplej bratr me, kdy to uzn za vhodn, neblah vliv ivlu i docela vyadit. Druh pklad: kolem mga je lit pomoc ivl velmi zdlouhavou chronickou chorobu. Nkolik pmch zsah k plnmu vylen neposta a astj opakovn by ho stlo mnoho asu. V takovch ppadech me mg pout tchto sil jako poinocnch faktor. Takov a podobn ppady se vyskytuj astji, kde ivly uvedench kategori mohou mgovi bti npomocny. Mg me pout veker sly, kter zn, hlavnm pedpokladem vak je, aby mysly a motivy byly vdy lechetn, nebo mg je toho pesvden, e istmu zstane ve ist. Pi prci se vemi tymi metodami jsou mgovi dny ti rozsahy psobnosti: 1) Okamit psobivost 2) Termnovan psobivost, kter je asov omezena. 3) Neomezen neboli trval psobivost, kter urit asem ochabne a konen zcela vyprch, nedojde-li k obnoven magickho zsahu. V dalm uvdm popis praktickho provdn. Ovlivovn ivlem OHNE (splenm) Pipravte si kousek flanelu nebo sacho papru. Nemte-li jedno ani druh, posta v nouzi i kousek obyejnho papru o velikosti lOxlO cm. Papr napuste ohnivm fluidickm kondenztorem a nechte uschnout.

Tmto zpsobem pipraven papr polote ped sebe a imaginac do nho koncentrujte pomoc hrubch ivl sv pn, kter chcete mti splnno. Nezapomete pi tom termnovat innost tj. m-li zsah psobit jednorzov, po uritou dobu nebo trvale. Jakmile jste papr ovlivnili svm pnm, spalte ho, bu v ohniti, nebo nad hoc svkou. Pi splen koncentrujte znovu, e splenm papru (nebo flanelu) se sla uvoln a pimje hrub ivly k tomu, aby douc inek vyvolaly. Zbyl popel je magicky bezcenn a nalote s nm tak, jak nakldte s kadm jinm popelem. Pi tomto experimentu mete innost formulovat i tak, e se u on shody, pro kterou operaci podnikte, dostav inek ihned, jakmile nco teplho sn, vypije, nebo kdy vstoup do tepl mstnosti, i do styku s jakmkoliv faktorem tepla. Pi tto operaci mte tak monost ivel ohn projektovat do papru, naplnit pnm a pedat univerzlnmu ivlu ohn nebo akickmu principu za elem splnn. Je mono postupovat i jinak, ale tento pklad jist posta, aby mgovi byl dn pesn pokyn, jak si m sprvn ponat. Ovlivovn ivlem VZDUCHU (vypaovnm) Na malou misku z jakhokoliv kovu nalijte trochu vody, aby j bylo dno pokryto jen nkolik milimetr. Do vody dejte nkolik kapek fluidickho kondenztoru, pichzejcho pro ivel vzduchu speciln v vahu. Nemte-li ho po ruce, me to bt i univerzln fluidick kondenztor. Nyn si ponejte prv tak, jako u pedchzejcho ivlu a koncentrujte do tekutiny sv pn. Misku nebo talek postavte na hork plt, na plynov hok nebo lihovar (elektrick vai nepouijte) a nechte pnm nabitou tekutinu vypait. Do pry koncentrujte, aby vzdun ivel pn pijal a aby nejsubtilnj vzdun princip byl pinucen pn realizovat. Koncentraci provdjte tak dlouho, dokud se posledn kapka tekutiny nevypa, m je experiment skonen. Pi imaginaci pn mete souasn vloit i rozkaz, aby osoba, je m bt ovlivnna, pi kadm dechu sla do sebe vzdun princip, kter pn pone uskuteovat. Toto je pouze jeden pklad a podobn variace ovlivovn vzdunm ivlem si me kad mg sestavit sm. Ovlivovn VODNM ivlem (smsenm) Vezmte nov pohr, sklenn talek nebo malou vzu ajdte k tekouc vod u pramene potoka nebo u eky. Dbejte na to, abyste u tohoto experimentu nebyli nikm pozorovni. Ndobku naplte vodou, do kter pidte nkolik kapek fluidickho kondenztoru, kter je pro vodn ivel smrodatn. V ppad nouze vezmte univerzln fluidick kondenztor. Potom si ponejte prv tak, jako u pedchzejcho ivlu a provete impregnaci pn. Je-li pipraven voda Vam pnm dostaten nabita, vylijte impregnovanou vodu po proudu pmo extaticky a rozkate, aby nejsubtilnj steky vodnho ivlu Vae pn splnily. Jakmile pijde ovlivnn osoba ktermkoliv zpsobem do styku s vodnm ivlem nap. pi myt sama sebe, pi pit, nsledkem det apod., stv se vodn ivel okamit innm a vyvol douc zsah. Tento pklad mgovi zajist posta aje mu ponechno na vli, aby si na zklad tohoto pkladu sestavil sm rzn individuln metody, kter budou rovn tak inn. Ovlivovn ZEMNM ivlem (tlenm) Pro prci s tmto ivlem plat dv metody. Prvn je t, jak uvedeno

u pedchzejho experimentu, kde pouijete n nebo deov vody (voda z vodovodu nepichz v vahu) a pidte trochu fluidickho kondenztoru, kter odpovd zemnmu ivlu. Mete pout i univerzlnho kondenztoru. S fluidickm kondenztorem mete tak pracovat bez edn vodou. V tomto ppad nevylijte impregnovanou tekutinu do vody, nbr dostatenou koncentrac opatenou ji vlijete do zem, kter tekutinu do sebe vsaje a zemn ivel pivod dan inek. Tento experiment neprovdjte nikdy na mstech frekventovanch, jako jsou napr. ulice, nbr na vhodnm mst v zahrad, na louce nebo na poli. Kdo ve velkomst tuto monost nem, vezme pro tento el kvtin s trochou zem. Druh monost je tato: Vezmte jablko, hruku nebo jet lpe brambor, do kterho loupkem na brambory nebo noem udlte otvor, kter naplnte fluidickm kondenztorem, zemnmu ivlu odpovdajcm. V nouz posta i univerzln fluidick kondenztor. Nyn si ponejte jako ped tm a impregnujte bramboru svm pnm. Na to zakopejte bramboru do zem. Pi kad manipulaci koncentrujte, aby ivel zem vyvolal douc inek. K tomuto seku pat tak sympatick a mumiln magie, tzv. transplantace, pi n se vak nepracuje s fluidickmi kondenztory, nbr s mumiemi. Jsou to soustky tla jako vlasy, nehty, krev, pot atd. . Tento nzk druh magie nebudu zde ble popisovat, jeto si pslun praktiky me sestavit kad mg sm, hodl-li se jimi dit. Tyto dva pklady posta k vysvtlen ovlivovac metody ivlem zem. Dle tchto daj si mg me vymyslit dal metody, pi em mu budou jeho intuic dny vdy ty nejsprvnj pokyny. Jak z pkladu vysvt, je mg, lpe eeno jeho kolen vle, onm smrodatnm faktorem, kter svou imaginac pimje univerzln ivly k tomu, aby dan inek provedly. Mg me operaci opakovat tak asto,jak si sm peje, a doshne doucho inku. I pro sebe, tedy pro ovlivovn sama sebe, me tyto experimenty provdt. Je jet jin druh sebeovlivovn, kde ivlov bytosti, tzv. salamandi, vly, lesn nky a trpaslci provdj sledovan inek pomoc ivl. Zpsob, jakm maj bt tyto bytosti vyvolny, aby se staly viditelnmi a mgovi slouily, uveejuji ve svm druhm dle. FLUIDICK KONDENZTORY Kad pedmt se d ovlivnit kadm fluidem, a ji elektrickm nebo magnetickm, a nabitm ivly nebo akou, i pomoc imaginace a vle. Dle zkon analogie a na zklad zkuenost se vak ukzalo, e se kad pedmt a kad tekutina nehod k tomu, aby nahromadnou slu dostaten dlouho podrely nebo akumulovaly. Podobn, jako maj elektina, magnetizmus a teplo dobr a patn vodie, je tomu i u vych sil. Dobr vodie maj nadmrnou akumulativn schopnost, jeto hromad a v sob neomezen dlouho udruj sly, kter byly do nich koncentrovny. Hermetick vda nazv takov akumultory "fludickmi kondenztory" a dl je na ti hlavn skupiny. K prvn skupin nle pevn, k druh skupin tekut a k tet skupin vzdun kondenztory Do prvn tj. nejhlavnj skupiny fluidickch kondenztor pat pedevm pryskyice a kovy. U kov je to zlato, kter stoj na prvnm a nejvym mst. Nepatrn stopy, ba pouh atomov steky zlata propjuj kad tekutin neobyejnou kondenzan schopnost. Proto se tak zlato pidv v nepatrnm mnostv do kadho fluidickho kondenztoru. O tom vak pozdji. Do druh skupiny pat z pryskyic sestavovan ltky, oleje, roztoky a extrakty, zskan a sloen z uritch rostlin. U pevnch tles je to zlato, kter se t nejvy hodnosti, protoe je analogick se sluncem a odpovd tud slunen a svteln sle. U tekutch tles je onm zlatem lidsk krev a semeno (sperma), kter mohou podle okolnost zlato dokonce pln nahradit, ptotoe

nepatrn stopy krve nebo spermatu, pidan k tekutin, j propjuj vbornou akumulativn schopnost. Do tet skupiny pat vykuovadla, vn (voavky), vypaovadla, o kterch se vak nebudu ble zmiovat, protoe jsou pro magickou praxi mn dleit. V dalm popisuji jen ty nejhlavnj fluidick kondenztory, jich je v praxi nejvce zapoteb. Kdybych chtl uvst vechny druhy fluidickch kondenztor, dle jejich zpsoby vroby, monosti upoteben a kdybych krom toho ml jet tak brt zetel na drahokamy a polodrahokamy, kter jsou rovn znamenitmi kondenztory, vzrostlo by toto pojednn na objemnou knihu. Fluidick kondenztory se pipravuj dvojm zpsobem. Jsou jednoduch tzv. univerzln fluidick kondenztory, kter se pipravuj z jedn jedin ltky nebo rostliny a kter se daj upotebit tm pro kad el. Druhmi jsou sestavovan fluidick kondenztory, kter se pipravuj z vce ltek nebo rostlin a kter maj obzvlt siln akumulativn schopnosti. Protoe se ke kadmu tekutmu fluidickmu kondenztoru dv jako psada nenpadn mnostv zlata, mus si ho kad mg opatit. V odbornch fotozvodech obdrte zlat chlorid, co je tzv. aurum chloratum, jeho se uv pi nuancovn fotografickch desek. Toto aurum chloratum se d snadno rozpustit ve vod. Rozpustte-li jeden gram tohoto zlatho chloridu ve dvaceti gramech destilovan vody, obdrte znamenit roztok zlata, z nho sta pidat 5- 10 kapek do 100 gr tekutiny fluidickho kondenztoru. Ti, kdo jsou obeznmeni s laboratornmi pracemi, mohou si elektroanalzou roztok zlata podit sami. V homeopatickch lkrnch a tam, kde se homeopatick nebo elektrohomeopatick lebn prostedky prodvaj, mete prepart zlata snadno zskat. Homeopatick zlat prostedky jsou ponejvce rozedn zlat chlorid a nebo elektrolytickm postupem sestavovan roztoky, jako nap. aurum chloratum Dl - D3, aurum muriatikum Dl - D3 nebo aurum metallicum Dl - D3. Znalec homeopatickch lk v, e velk D je decimln potence. Nemte-li ani jednu ani druhou monost, abyste si takov roztok obstarali, nezbude Vm nic jinho, ne si ho podit sami podle receptu starch proslulch alchymist. Sloen receptu je velmi jednoduch. Vezmte steku zlata nejlep jakosti (dn nov zlato), m vce kart, tm lpe. Obvykl l4ti kartov zlato spln rovn svj el. Tvar zlata zde nehraje lohu, me to bti prv tak prsten nebo jehlice, etzek nebo pl od hodinek. Dle si udlejte (nebo opatete) trochu destilovan vody. V nouzito me bt i deov voda. Do mal ndobky dejte tolik vody, aby podle vhy byla voda desetkrt t ne zlato. Mte-li nap. 10 gr zlata, pidejte 100 gr destilovan nebo deov vody. Na otevenm plameni rozhavte zlato do ruda a vhote je potom do destilovan vody. Dbejte na to, aby drt, na nm mte zlato pipevnno nebo klet, s nimi zlato drte, nepily s vodou do styku. Nejlpe se k tomu hod hk z drtu, z nho do ruda rozhaven kousek zlata shodte. Rychlm ochlazenm voda obyejn zasy a stk a muste bti opatrn, aby Vs hork voda nepoplila. Zejmna pozor na oi! Do destilovan vody sm spadnout jedin ist zlato. Nechte oboj (vodu i zlato) vychladnout. Tuto proceduru opakujte 7- 10 krt. Pi kadm ochlazovn zlata se vypa i mnoho vody, zejmna tehdy, pracujete-li s malm mnostvm vody. Rychlm ochlazovnm zlata (oxidac) se od nho oddl pokad zcela nepatrn steky, ktermi se voda nasyt. Sta alchymist nazvali tuto nasklou vodu nebo jinou rostlinnou esenci, kterou havm zlatem preparovali, "kvintesenc zlata horkou cestou" a pouvali ji jako psady pro jin alchymistick lebn prostedky. My ji vak potebujeme pro nae fluidick kondenztory. Zlatem nasklou.tekutinu profiltrujte a dobe ji uschovejte. Z tohoto zlatho roztoku pidvejte rovn jen 5- 10 kapek do 100 gr tekutiny fluidickho kondenztoru. Zlato, jeho jste pouili k vrob roztoku, oistte njakm istcm prostedkem a uvejte je dle.

Vroba jednoduchho fluidickho kondenztoru Do ndoby (hrnce) dejte jednu hrstku erstvho nebo suenho hemnku a polijte ho takovm mnostvm studen vody, aby byl pln pod vodou. Hemnek nechte asi 20 minut pikryt vait. Rovn pikryt ho nechte vychladnout, nae ho procete. Odvar dejte znovu na ohe a nechte ho pikryt pomalu vyvait, a z nho zbude asi 50 gr. Nkolik kapek vce nebo mn nehraj lohu. Hemnkov extrakt nechte vychladnout a pilijte do nho za elem konzervovn stejnou dvku (v naem ppad 50 gr) uhu nebo istho alkoholu. V nejkrajnjm ppad mete pout i denaturovanho uhu. Do tt smsi dejte 10 kapek zlatho roztoku. Hodlte-li kondenztoru pout pro vlastn potebu, mete ho jet zeslit tm, kdy na kousek vaty zachytte vlastn krev nebo sperma, v ppad monosti oboj, nae dte vatu do kondenztoru a se vm dobe zatepete. Potom ve pefiltrujte pes kousek vaty, pltna nebo filtran papr v trychti do lahviky a uschovejte dobe zaztkovan v chladnu a temnu pro dal potebu. Tmto zpsobem zhotoven fluidick kondenztor neztrc ani po mnoha letech svou innost. Ped kadm novm upotebenm muste kondenztorem dobe zatepat a lhev po odlit opt zaztkovat a dobe uschovat v chladnu a temnu. Takto si mete zhotovit vce univerzlnch fluidickch kondenztor nap. z ruskho nebo pravho nskho aje, z kvtu lilie, z topolovch list, z koene alry nebo mandragory, z kvt arniky nebo aktu. Pro normln potebu jako je nap. ovlivovn pomoc ivl nebo vvin astrlnch smysl fluidickmi kondenztory posta jednoduch, pouze zjedn rostliny zhotoven fluidick kondenztor. SLOIT UNIVERZLN fluidck kondenztor K dosaen obzvlt silnho hromadn sil nebo pi pracch, kter maj krom mentlnho a astrlnho vlivu pivodit i hmotn ovlivovn, jako nap. pi tvoen elementr (voskov loutka), oivovn obraz a dalch materializanch kaz, potebujeme sloit fluidick kondenztor, kter se skld z tchto rostlinnch extrakt: koen andliky listy alvje lipov kvt slupky z okurek nebo jdra tykve kvty nebo listy z aktu hemnek kvty, listy nebo koen lilie skoicov kvt nebo kra kopivov list list z mty peprn topolov list kvty nebo listy fialek (poppad maceky) vrbov listy nebo kra tabk (zelen nebo suen) Jsou ti druhy vroby. Prvn a nejjednodu je tento: Dejte do hrnce stejn dly shora uvedench rostlin, pelijte je vodou a nechte je plhodiny vait. Po vychladnut je procete a odvar nechte pozvolna vyvait aje hodn hust. Kolik vtaku obdrte, tolik alkoholu nebo lihu pidejte, nakapte Ck) veho podle mry (10 kapek na 100 gr) zlatho roztoku, ppadn krve, sperma nebo obojho. Ve dobe protepte a celou tekutinu procete jemnm stkem do tmav lhve (zelen nebo hnd), kterou zaztkujte a postavte na tmav msto pro dal upoteben. Druh zpsob spov v tom, e stejn dly rostlin dte do sklenn lhve, pelijete je istm lihem nebo alkoholem, aby byly dostaten ponoeny a nechte je na teplm mst 29 dn vyluhovat. Potom je prolisujete pes pltno nebo je nechte projt jinm lisem. Zskanou tekutinu

pefiltrujete a pidte do n podle mry roztok zlata, ppadn i vlastn muma (krev, sperma). Nalijete tekutinu do lhv a uchovte pro vlastn potebu. Do tohoto lihovho vtaku nepijde za elem konzervovn ji dn dal lh. Jeden z nejlepch zpsob vroby je ovem ten, pipravte-li jednu rostlinu po druh a to bu zpsobem uvedenm pi jednoduchm fluidickm kondenztoru (s hemnkem) anebo si zhotovte extrakty z rostlin lihovmi vtaky. Kdy mte ve hotovo, slijete extrakty dohromady, pidte k nim popsan roztok zlata a dobe uschovte. Prv tak si ponejte u ostatnch ty specilnch fluidickch kondenztor za elem ovlivovn ivl. Potebn rostliny jsou tyto: Pro ivel ohn: cibule esnek pepr hocov zrnka resp. semnka. Poznmka: Tento jluidick kondenztor nesmpro svou drdivost pUt na nah tlo, zejmna na oi. Pro ivel vzduchu: lskov oky (me bt i list nebo kra) jalovcov bobulky rov kvty (nebo list) semena koriandru Pro ivel vody: oves (me to bt i jemn nakrjen ovesn slma) epn semeno (rznho druhu event. krmn epy, cukrovky atd.) pivoky (kvty nebo listy) teov listy (poppad i kra) Pro ivel zem: petrel (koen, list nebo semena) semeno kmnu jitrocel (irokolist nebo zkolist) kvt karafitu nebo melisov list Na nezasvcence budou tyto recepty psobit dojmem neuspodanosti a z farmakologickho hlediska by platily za hol nesmysl. Zde vak nejde o farmakologick, ale o magick inek. Oko zasvcence, znajc tajnou signaturu rostlin, jist nalezne hlubokm pemlenm jejich pravou souvislost. Na podkladu zkonitosti analogie by se daly sestavit cel stovky takovch recept. Avak naznaen smr mus mgovi postait a bude mu dobrm vodtkem. Veker zde uveden recepty jsou vyzkoueny a v prax se dobe osvdily. Dve ne ukonm problm o tekutch fluidickch kondenztorech, osvtlm v souvislost s nm i problm alchymistick, kterm jsou

IVOTN ELIXRY Prav alchymistick elixry nejsou nicjinho ne znamenit sestavovan fluidick kondenztory, kter se zhotovuj na podkladu ivlov analogie a t rovn lidsk jsoucnosti a kter se dle toho nleit nabjej. Pro mentln rove se nabjej a uvaj esence, pro astrln rove roztoky (tinktury) a pro hmotnou sfru rzn soli, ppadn extrakty.

Takto zhotoven elixry neovlivuj samozejm jen hmotn lidsk tlo, nbr tlo astrln a mentln. Takov elixr nen tud jen dobrm lkem, ale i dynamickm regeneranm prostedkem. Ve svm dalm dle, pojednvajcm o alchymii, kter hodlm t vydat tiskemX, uvedu v tomto smru celou adu nvod. V tto uebn soustav poukazuji pouze na to, e elixry pravch alchymist jsou vlastn jen znamenit fluidick kondenztory.

X toto dlo u autor nestail napsat (pozn. nakl.) Pprava pevnho fluidickho kondenztoru Jeliko v dalm stupni popisuji zrcadlovou magii, tedy praxi s magickm zrcadlem, mus si umt kad mg zhotovit magick zrcadlo sm. K tomu potebuje pevn fluidick kondenztor, kter sestv ze sedmi kov: olovo jeden dl cn jeden dl elezo jeden dl zlato jeden dl m jeden dl mosaz jeden dl stbro jeden dl ivoin uhl dl

jeden dl abeov pryskyice tri dly kamenn uhl

sedm

Uvedenmi dly se zde nemn vha, nbr mra. Vezmete-li nap. jeden kubick centimetr olova, muste u vech ostatnch kov vzti t po jednom kubickm centimetru. Tot plat u abeov pryskyice a u obou druh uhl. Vechny soustky rozmlnte. Z mkkch kov, jako je olovo a cn udlte hrubm pilnkem drtiny a na tvrd kovy vezmete jemnj pilnk. Abeovou pryskyici roztlute v hmodi najemn prek. Je ale mon, e ji obdrte ji rozmlnnou. Rovn tak si ponejte u ivoinho a kamennho uhl. Mte-li vechny ingredience pohromad, promchejte je dobe a zskan sms je ji pevnm fluidickm kondenztorem. Elektro Magcum starch mg a alchymist nen rovn nim jinm ne skvlm fludickm kondenztorem, kter se pipravuje takto: 30 g zlata 30 g stbra 15 g mdi 6 g cnu 5 g olova 3 g eleza 15 g rtuti Jak vidte, jsou zde zastoupeny vechny planetrn kovy a z tto kovov smsi se zhotovuj magick zrcadla, zvony atd. Mnou doporuovan pevn fluidick kondenztory jsou rovn velmi dobr a spolehliv a byly mnohokrt vyzkoueny. Pprava magickch zrcadel

Jsou dva druhy magickch zrcadel a to ploch a dut. Pro oba druhy se hod normln zrcadla, naten stbrnm amalgamem nebo ernm lakem anebo opaten tekutm nebo pevnm fludckm kondenztorem. Zejmna posledn jmenovan maj pro nai magickou praxi obzvltn vznam a nkolika pklady pop jejich zpsob zhotoven. 1) Pro nejjednodu sjednm kondenztorem zhotoven zrcadla se hod povrch zrcadla, misky (nejlpe sklenn), kter natete tekutm nebo pevnm fludickm kondenztorem. 2) Z lepenky si vystihnte kotou o prmru 20-50 cm podle toho, jak velk chcete mt magick zrcadlo. Ze sacho nebo filtranho papru vystihnte stejn velik kotou, navlhete nebo natete ho nkolikrt stejnomrn ttkou nebo vatou, a je kotou fluidickm kondenztorem pln prolnut, nae ho nechte uschnout. Sac nebo filtran papr pilepte na pistienou lepenku, nechte ve uschnout a zrcadlo mte hotov. Tak jednoduch zrcadlo si me zajist zhotovit kad sm. Komu by kulat tvar nevyhovoval, me volit ovl nebo hranat tvar. Tak si mete dt zrcadlo do rmu, pejete-li sto. Fluidickm kondenztorem, kter k tomu potebujeme, me bt onen jednoduch, doporuuji vak vzt radji sloit fludick kondenztor. 3) U tet metody si ponejte prv tak, pouze povrch impregnovanho sacho nebo filtranho papru natete tence bezbarvm lakem a posypte cel povrch pes jemn stko rozmlnnm pevnm fludickm kondenztorem. Zrcadlo, kter je po uschnut ji hotov, je nejlepm magickm plochm zrcadlem, jak si mete vbec pedstavit, protoe obsahuje oba fluidick kondenztory, proto se znamenit hod pro praxi. 4) Pprava parabolickho nebo dutho zrcadla nen rovn komplikovan. Ze sklrny nebo hodinskho obchodu si opatete vypoukl sklo,jakho se uv k vrob nstnch hodin. T vypaovac miska vykon tut slubu. Stranu navenek vypouklou natete nkolikrt stejnomrn ernm lihem nebo rychle schnoucm nitrolakem (acetonovm autolakem). Chcete-li upotebit zrcadla pro optick jasnozen, sta, kdy je opatte ernm devnm rmem a zrcadlo je hotov. Jestlie je krom toho chcete mti opateno fluidickm kondenztorem, natete vnitn stranu slab dobrm bezbarvm lakem, posypte ji pes jemn stko pevnm ftuidickm kondenztorem a nechte uschnout. Kdo by si chtl zhotovit zrcadlo z dutho skla, kter neme obdret, vezme msto skla vydlaban devo nebo kus lepenky, kter se d snadno zpracovat, je-li navlhen. Jednoduch, levn a snadno dosaiteln dut zrcadlo si zhotovte z hlny, sdry a podobnho materilu. lutou hlnu nebo sdru rozmchte tekutm fluidickm kondenztorem tak, abyste s hmotou mohli dobe pracovat. dan zrcadlo zformujete run, nechte je pozvolna uschnout, aby se neutvoily trhliny. Vzniknou-li pece, zamate je mkkou hlnou a nechte tvar opt dobe uschnout. Hotovou zrcadlovou formu vylette sklem nebo smirkovm paprem, aby nezstaly pinav pruhy a natete dutou zrcadlovou plochu bezbarvm lakem. Na olakovanou plochu nasypte pes stko kondenz~ tor a nechte zrcadlo opt uschnout. ernm lihem nebo nitrolakem mete jet tak nalakovat ormovn, jestlie jste je neopomnli udlat, a zadn st formy. Tm jste zrcadlo dohotovili. Takov zrcadlo, kter jste si z hlny nebo sdry sami zhotovili,je dokonce magicky mnohem innj ne zrcadlo sklenn, protoe m dva psobiv kondenztory, tj. pevn a tekut. Tekut kondenztor je ve hln a pevn na povrchu zrcadlov plochy. Toto zrcadlo m pouze tu nevhodu, e je v porovnn s jinmi zrcadly tk a snadno se rozbije. Zstane-li Vm po pprav zrcadlajet trochu fluidickho kondenztoru, dobe ho uschovejte, protoe ho mete upotebit i pro jin ely, jako nap. pro magickou hl, kter se zhotovuje z jalovcov vtve asi 30 - 50 cm dlouh, do jej cel dlky se navrt zk otvor, kter se napln pevnm kondenztorem. Hl se zaztkuje, zapeet a pro rzn magick operace, jako penen vle na ijc osoby nebo jin bytosti, pro upoutn atd. magicky nabije.

O tom vak vce v druhm dle, tkajcm se praktick magie. Souhrn vech cvien VIII. stupn I. 1. 2. a) b) c) II. 1. 2. 3. 4. 5. III. 1. 2. a) b) c) d) Magick vcvik ducha Prpravn cvien pro mentln putovn Mentln putovn v praxi: v mstnost na krat vzdlenost nvtvy u znmch, pbuznch atd. Magick vcvik due Velik "TE" Nelpn na minulosti Poruchy koncentrace jako vodtko magick rovnovhy Astrln tlo a svtlo Ovldn elektrickho a magnetickho fluida Magick vcvik tla Magick ovlivovn pomoc ivl Fluidick kondenztory: jednoduch sloit fludick kondenztory pro magick zrcadla zhotoven magickho zrcadla pomoc fluidickch kondenztor

Konec osmho stupn. Stupe IX. Magick vcvik ducha V sedmm stupni, v kapitole: "Magick vcvik due" hovom ojasnozen. Toto tma rozebrm v devtm stupni jet dkladnji. Veker nvody, kter jsou a dosud znmy a kter maj slouit k dosaen tto schopnost, nepinesou nikomu ken spch. I u nejvce nadanch, mediln zaloench osob se dostavuj spchy jen kus, kter vak brzy a pln ustanou. Namsto toho se zpravidla pihls rzn choroby, nap. oslaben zraku, nervov slabost apod. Hlavn pina onemocnn vz v tom' e zskan jasnozivost nen vsledkem soustavnho mentlnho a astrlnho vvinu, nbr c byla vyvolna nsilm. Je tud jednostrann a nsledkem toho chorobn. Praktick upoteben vekerch nedokonalch nvod vede bezpodmnen k ochrnut nkterho ivlovho principu a nsledek toho je pecitlivlost toho nebo onoho smyslovho orgnu. Tato pecitlivlost me vyvolat smyslov dojmy z astrlnho nebo mentlnho svta. Vechny tyto vjemy pak zvis na duchovnm zaloen cvic osoby, jsou dsledkem jej zralosti a konen bvaj zpsobeny i karmou. Ochrnut ivlu dlme na tyi skupiny: 1) ochrnut principu ohnivho

Do tto skupiny zaadme veker jasnoziv experimenty, kter doporuuj: zrn do kilu, fixaci jednoho bodu, leskl plochy (ernho inkoustu, ern kvy, zrcadla atd.) 2) ochrnut principu vzdunho Do skupiny pat jasnosluchov experimenty, pedepisujc rzn vykuovn, vdechovn narkotickch dm, plyn atd. 3,) ochrnut principu vodnho Ochrnut tohoto principu vyvolaj experimenty s narkotickmi a alkalickmi prostedky, ktermi jsou nap. opium, hai, soma, peyotl (meskalin), kter zavnm pechz do krve. 4) ochrnut principu zemnho K tomu vedou veker praktiky, zpsobujc roztpen nebo vyinut vdom. Jsou to nap. tance rznho druhu, naklnn pedn sti tla, krouen hlavou, slabikovn v nohou a pod. Rovn nle k tto skupin veker nedouc a chorobn vize duevn chorch, vechny patologick ppady vyvolan leknutm, vyerpanost apod. O rozmanitosti tchto a podobnch cvien, ojejich nebezpech a nevhodch bylo by mnoho co ci. Skutenmu mgovi vak toto krtk pojednn zcela urit posta. Je samozejm, e ochrnut ivlovho principu podlamuje zdrav, zejmna jsou-li takov a podobn experimenty provdny del dobu a staly se tud ji zvykem, ale nejen to, brzd i duchovn vvin. Vichni pochybovai se mohou na zklad uvedench ty skupin o jsoucnosti vych sil sam pesvdit. Kdo vak neovld sm sebe, tm mn ivl, podlehne snadno svodm sil nich, z jejich podru se jen zdka kdy dostane. Pouze kolen mg, jen m pevnou vli, ovld ivly a vyvj sv astrln smysly vhodnmi cviky pedbnch stup, me si beztrestn dovolit doasn ochrnut nebo vypojen nkterho ivlovho principu, ani by se musel obvat, e si ukod na tle, dui a duchu. Prav mg uvede vhodnmi cviky tlo, du a ducha opt do ivlov rovnovhy. I jeho spchy v praktick jasnozivost jsou naprosto uspokojiv, nebo neexperimentuje, nbr pracuje vdom se schopnostmi ji zskanmi, kter jsou prvodnmi jevy jeho duchovnho vvoje.

Jasnozen v praxi pomoc magickch zrcadel Jsou dva druhy magickch zrcadel a to: 1) optick zrcadla zhotoven bu z plochho nebo dutho skla, opaten na jedn stran stbrnm amalganem nebo ernm lkem. U zrcadla z dutho skla je vnj vypoukl strana lakovan a vnitn, tedy dut strana zstv ist a leskl. K optickm zrcadlm se taj i kilov koule, dle ploch nebo dut kovov zrcadla, na jejich povrchu je nanesena barevn nebo ern tekutina. I hladina tich vody me slouit za optick zrcadlo. Dle jsou magick zrcadla opaten fluidickm kondenztory, kter jsem ji podrobn popsal. Mg si mus bti vdom pedevm toho, e spch zrcadlov magie nezaruuje magick zrcadlo, nbr astrln a mentln schopnosti, vyvinut vhodnmi cviky pedbnch stup. Mg bude proto magick zrcadlo jakhokoliv druhu povaovat jen za pomcku - zajaks nad. Tm ovem nen eeno, e by mg bez magickho zrcadla nemohl vbec pracovat. Jeliko magick zrcadlo poskytuje mnoho monost upoteben, mg po tto pomcce jist vdy rd shne. Mg, kter tuto uebn soustavu probral prakticky, se neposad ped magick zrcadlo, aby pouhou fixac tohoto unavil zrakov nervy. Mg pracuje jinak, tj. prakticky. Dve ne popi jednotliv praktiky, uvedu nkolik pklad, kdy magick zrcadlo kon dobr sluby: 1) u vech imaginanch prac, vyadujcch optick cviky 2) vude tam, kde jde o nabjen slami, fluidy atd.

3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12)

jako jako jako jako jako jako jako jako jako jako

prchodn brna ke vem doucm rovnm (sfrm) spojovac prostedek se ivmi a zesnulmi osobami pomcka k navzn styk s rznmi silami, bytostmi, inteligencemi atd. ozaova pi impregnovn mstnosti, len nemocnch atd. ovlivovac prostedek sebe sama nebo jinch osob magick vysla a pijma prostedek k zadrovn kodlivch a nedoucch vlvi~ promtac pstroj vekerch doucch sil, bytost, obraz atd. dalekohled pomcka k prozkoumn minulosti, ptomnosti a budoucnosti

Jeliko je magick zrcadlo univerzlnm prostedkem, nen mono vyjmenovat zde vechny monosti. Avak intuitivn mg pijde na zklad tchto dvancti pklad sm na dal praktiky s magickmi zrcadly. Ve vzdlenosti asi 1 - 2 m se ped svm magickm zrcadlem posate do sany (koncentran pozice). Toto cvien nevyaduje zvltn osvtlen. Imaginan cviky provdjte tm, e si zpotku postupn pedstavujte pedmty, kter otevenm zrakem muste vidt tak zeteln, jako by zde byly skuten. Jeliko jste se pomoc pedchzejcch cvien stali ji Mistry imaginace, nepijde Vm toto pedbn cvien nijak zatko. Pedstavu pedmt udrte vdy po dobu nkolika minut, nae je imaginan opt zrute. Kdyby se Vm proti oekvn imaginace pec jen nedaila, provdjte nejdve imaginan cviky s barvami a potom teprve pejdte k imaginac s pedmty. Optick imaginan schopnost je, jak jsem j podotkl, obdobn ohnivmu principu, take mgov, kte ovldaj dokonale ivel ohn, budou mt v zrcadlov magii nejlep spchy. Po pedstav s pedmty pejdte k imaginaci rznch zvat, dle lid, pi em si zpotku pedstavujte vrazy tv u znmch, pozdji u neznmch osob a rznch lidskch ras. Imaginan cvien prodlute konen na celou postavu. Da-li se Vm toto cvien a mete-li si pedstavit osobu, a znmou i neznmou, muskou nebo enskou na povrchu zrcadla, pejdte k pedstav dom, krajin, mst apod., abyste i v tom zskali nleitou schopnost. Teprve takto jste magicky pipraveni k provdn prav zrcadlov magie. Tyto ppravn cviky jsou velmi dleit, nebo mentln, astrln a hmotn oko mus imaginac teprve uvyknout tomu, aby pojalo velikosti obraz a jejich zetelnost. Jinak bychom vidli ve jen zkreslen. Pi prov dn tchto cvik nesmte pipustit, aby se Vm v zrcadle objevovaly samoinn rzn jin obrazy, co se stv ponejvce osobm mediln zaloenm. Odmtejte proto drazn vechny nedouc jevy i tehdy, kdyby byly sebekrsnj a lkav. Ve, co se Vm objev neekan, jsou pouh halucinace, mylenkov reflexy prtc z podvdom, kter se rdy vynouj za tm elem, aby mga klamaly a brzdily v jeho sil a poctiv prci. Pi tomto pedbnm cvien shledte, e se Vm imaginrn pracuje tm lpe, m vt je magick zrcadlo. Nabjen magickho zrcadla Dal lohou mga je seznmit se s nabjenm magickch zrcadel. Mus dokzat upoutat (nakupit) pomoc imaginace na kad zrcadlov povrch sm ze sebe nebo pmo z univerza danou slu, kterou opt imaginrn rozpust do pvodnho zdroje. Nabjen magickch zrcadel me provdt nsledovn: 1) postupn vemi tymi ivly 2) akou 3) svtlem 4) elektrickm fluidem

5) magnetickm fluidem Doshl-li mg tmito cviky v nabjen zrcadla urit zrunosti, je dostaten schopen provdt s magickmi zrcadly dal experimenty. V dalm uvdm nkolik pklad souasn s nvody. MAGICK ZRCADLO Jako prchodn brna ke vem doucm rovnm (sfrm) P tomto experimentu se postarejte o to, aby Vs okol neruilo. Posate se pohodln ped magick zrcadlo a naplte jeho povrch akickm ivlem, kter vsajete z univerza do svho tla plcemi a pry. Nabjen zrcadla osobn (vlastn) akou provedete bu skrze ruce nebo pmo ze solar-plexu. Nyn na sv tlo zapomete a povaujte se pouze za ducha, kter me pijmout jakkoliv tvar ajakoukoliv podobu. Myslete si, e se V duch zmenil natolik, aby mohl zrcadlem projt. Jakmile pomoc imaginace projdete zrcadlem, octnete se okamit na astrln rovni. Svm plnm vdomm se na n zdrte, nkolikrt se poohldnte, ani byste pozbyli vdom nebo dokonce usnuli. Potom se zrcadlem opt vrate a spojte se se svm tlem. P potench cviench Vs na astrln plni obklop pouze tma. Pi astm opakovn tohoto pokusu spatte svtlo. Pocit svobody, nevzanosti, volnosti Vs uchvt. Nachzte se na astrln rovni, kter se obvykle k "onen svt". Vytrvte-li v onom cvien, setkte se na astrln plni se zesnulmi ajnmi bytostmi tuto pl obvajcmi, a projevte-li pn vidt uritou zemelou bytost, v tme okamiku s n budete ve styku. asem se seznmte se vemi platnmi zkony astrlnho svta a poznte i msto, kter po odloen hmotn schrnky sami zaujmete. Obavy ze smrti tm z Vs jednou provdy vymiz. Soustedte-li se z astrln pln na nkterou vy sfru, poctte brzy jemnj kmity, pocit zvltn lehkosti (terinosti) Vs uchvt a budete uzpsoben vstoupit do styku s bytostmi vych sfr. Zskte tm poznn a zkuenosti, jak Vm dn smrtelnk neme dt. Do svho fyzickho tla se vrtte obohaceni duchovnmi kmity vyho stupn, kter nen mono popsat. Na ovldn ivl a na vlastn mentln a astrln istot (zulechtn povaze) zle, kter duchovn sfry mete navtvovat. V zskn poznatk Vm nejsou kladeny meze. Jestlie Vm astrln rove poskytla dosti zkuenost, mete stejnm zpsobem navzat styky i s vysokmi svtelnmi bytostmi. V kladnm ppad nenabijete zrcadlo akou, nbr koncentrovanm, slunci se podobajcm svtlem. Je nabledni, e dle uvedench nvod mete pomoc zrcadla vyhledat a navtvit i ni rovn jako nap. ivl ajejich obyvatele. Magick zrcadlo nabijte vdy tm ivlem, jeho i hodlte navtvit a pi prostoupen zrcadlem vezmete na sebe vdy tvar t nebo on rovn. Tak nap. pi nvtv e trpaslk naplnte nejen magick zrcadlo ivlem zem, ale i svho ducha promnte imaginrn v trpaslka a naplnte se cele jeho ivotem. Tot plat o bytostech ivlu vzduchu o tzv. vlch, o vodnch bytostech, rusalkch nebo undinch a ohnivch bytostech, salamandrech. Zkuenosti, kter v tchto ch a s jejich obyvateli zskte, jsou tak cenn, e by se jimi daly naplnit cel svazky. Jak je mono pimt iveln duchy k sestoupen na nai pozemskou pl a k tomu, aby vykonali rzn sluby, popisuj zeteln ve svm druhm dle nazvanm "Praxe magick evokace". MAGICK ZRCADLO jako spojovac prostedek se ivmi a zesnulmi osobami Pejete-li si pomoc magickho zrcadla ovlivnit ptele, znmho nebo jinou osobu, chcete-lij nap. udlit rozkaz, aby Vm napsala nebo Vs navtvila, budete si ponat takto: Povrch magickho zrcadla nabijete akou a meditujete, e vude tj. mezi Vmi, zrcadlem a Vam ptelem je aka, e tud nen asu ani prostoru. Tento pocit meditativn udrte a pejte si vidt ihned v zrcadle svho ptele. V nsledujcm okamiku spatte jako v panoramatu douc osobu, uvidte

m se prv zabv a co ji bezprostedn obklopuje. Souasn budete mt pocit, jako byste vedle douc osoby sam stl. Je-li Vm okol znm, mete se pak ihned mentlnm putovnm pesvdit o pravdivosti toho, co jste v zrcadle spatili. U mga, jen sprvn cviil a sv astrln smysly kolil, budou zkuenosti jeho prce s magickm zrcadlem souhlasit s vsledkem mentlnho putovn a budou proto odpovdat skutenosti. Nen-li tomu tak, mus mg experiment tak dlouho opakovat, a bude mt vnitn jistotu, e vidn souhlas se skutenost, co se d rznou osobn kontrolou snadno zjistit. Vidte-li nap., e dotyn osoba sp, pithnte pomoc imaginace jejho ducha, ti. mentln tlo do svho zrcadla a zhmotnte ho svou vl na~9lik, jako by osoba stla ped Vmi tlesn. Kdy se Vm to podailo, udlte ji svj rozkaz. Pi tom vdy dbejte, stejn jako u autosugesce, ptomn doby a rozkazovacho zpsobu, protoe jinak by se mon podvdom dotyn osoby mohlo vzept. Prav mg se vak nikdy nesn k tomu, aby dval rozkazy kodliv a niic, nebo dobe v, e akick princip by se mu za to tce mstil. Zrcadlovou magi je tak mono navzat astrln styky s druhm mgem, kter je na tme vvojovm stupni. Ve, co jeden z mg do zrcadla pronese, druh usly, by by vzdlenost mezi obma mgy byla sebevt. Nkdy je penos slyet tak hlasit, e by teba i tet prv ptomn osoba, magicky nekolen, ale senzitivn, na dlku pronesen slova zeteln uslyela. Stejnm zpsobem je mono volat zesnul osoby, aby se v zrcadle objevily. Soustete se pouze do aki, dotynou zesnulou bytost si pedstavte nebo intenzivn myslete, aby se tato objevila. Volte-li ze zemelch nkoho znmho, soustete se na njakou okolnost v dob, kdy dotyn osoba ila, zavolejte pak jej jmno do aki a vykejte, setrvajce v meditaci, objeven zesnul bytosti. Za krtkou chvli se v zrcadle objev, nae mete vyslovit sv pn. Z potku se bude styk s bytost podobat hlasitmu pronen mylenek, avak pozdji bude mg schopen se zesnulou bytost normln hovoit. Mg tak me zesnulou bytost nechat ze zrcadla vystoupit, nae j ivlem zem natolik zhmotn, e bude viditeln i oku nekolen osoby. Je vc kadho jednotlivce, jak hluboko do veho vnikne ajak dkladn a dsledn si bude pi prci ponat. Ijin bytosti je mono pivolat a zhmotnit, avak o tom vem podrobnji v mm druhm dle, jeto je pi tom teba dbt uritch pravidel. MAGICK ZRCADLO jako pomcka k navzn styk a rznmi silami' bytostmi, inteligencemi atd. Tuto metodu podrobn popisuj ve svm druhm dle "Praxe magick evokace". Pro zajmavost se zde zmiuji jen o nsledujcm: Nabije-li mg sv zrcadlo akou a uin-li na jeho povrchu imaginativn ivlem dotyn bytosti tahy jejho znaku a vyslov-li jmno on bytosti, me s n navzat styky. Na zklad tohoto kontaktu me pak mg od on bytosti obdret ve, co je schopna podle svch zvltnost poskytnout. Tot plat ovem i pro veker ostatn bytosti a sly. MAGICK ZRCADLO jako ovlivovac prostedek sebe sama nebo jinch osob Pro tento el se hod kad magick zrcadlo, ale zejmna zrcadla opaten fluictickm kondenztorem. V tomto smru je tolik monost upoteben, e nen mono je vechny vyjmenovat. V dalm uvdm jen nkolik pklad. Z univerzlnho moe svtla vsajte pomoc imaginace nebo vdechovnm skrze plce a pry tolik svtla do sv ho tla, a mte pocit, e se podobte hav blmu slunci. Svtlo impregnujte uritm pnm nap. e Vm jeho ze propjuje intuici, inspiraci nebo jinou douc schopnost, nebo e Vm dv poznat pravdu. Skrze sv ruce nechte svtlo imaginrn proudit na povrch zrcadla, kde ho shromdte, take i posledn paprsek z Vaeho tla pejde na zrcadlo. Z

nakupenho svtla utvote blou lesknouc, slunci se podobajc kouli, kter vydv pemru intenzivnch paprsk. Tento zpsob nabjen opakujte nkolikrt bezprostedn za sebou, a jste si jisti, e je zrcadlo dostaten nabito a e jeho paprsky siln pronikaj Vam tlem, du a duchem a vyvolaj ve Vs douc vliv. Silou sv vle a pevnm pesvdenm upoutejte pomoc imaginace toto svtlo na povrch zrcadla, kde je podle svho pn nechte libovoln dlouho, nae je opt rozpuste. O inku a vlivu svtla muste bt tak pesvdeni, e ani stn pochybnosti ve Vs nevznikne. Prv ono sklopevn pesvden to je, kter propjuje svtelnm paprskm nesmrnou dynamidu, je vyvolv tm fyzick inky. Sm jsem ped lty tmto zpsobem ovlivnil magick dut zrcadlo tak siln, e se rozletlo na tisce step a stpk, take jsem si pro tento el musel podit zrcadlo z dubovho deva. Nyn se posate ped zrcadlo a meditujte o svm pn nebo o pravd, kterou si pejete zvdt, nebo o problmu, jeho rozlutn Vs ek. Kdy pak po svm meditovn zavedete do sebe akick princip nebo se uvedete do tranzu, doshnete velmi brzy svho cle. Kadopdn Vs tato prce pjemn pekvap a p svch dalch meditacch tyto praktiky nevynechte. Ponechte-li magick zrcadlo nabit, muste je ped zraky jinch osob ochrnit. Nejlpe uinte, kdy je zabalte do pravho hedvb, protoe hedvb je, jak znmo, spolehlivm izolanm prostedkem. Paprsky zrcadla mete tak nechat dopadat na sv lko, aby pro dosaen danho ovlivovaly podvdom po dobu Vaeho spnku. Vae autosugesce zesl inek a vedou k rychlejmu spchu. Je samozejm, e tmto zpsobem nezskte pouze poznatky a neprobudte v sob jen dmajc schopnosti, jejich vvin urychlte, ale ovlivnte i vytenm smrem i dui a ducha. Jakmile tento vliv zrcadla ji nepotebujete nebo vyaduje-li jin prce nco jinho nap. ovlivnn akou nebo ivlovm zenm, magnetickm nebo elektrickm fluidem, zrute imaginac prvnf ovlivnn opanm zpsobem respektive rozpustte svtlo do univerza. Ijn osoby mete ozit nebo ovlivnit,jenome potebn nabjen nevedete vlastnm tlem, nbr imaginrn pmo z univerza na povrch zrcadla. Tmto zpsobem je mono provdt rzn experimenty, jako nap. hypnzu, mediln styk, magnetick spnek a pod. Pro intuitivnho mga je toto ve samozejmost a vlastn praxi dle toho usmruje. MAGICK ZRCALO jako ozaova k impregnovni mstnost, len nemocnch atd. Podobnou praktikou je impregnovn mstnost pomoc magickho zrcadla, kter nabijete fluidem odpovdajcm Vaemu pn, jako nap. svtlem, biomagnetizmem, akou a pod. Toto fluidum sthnte pomoc imaginace pmo z univerza natolik, aby se zen rozprostralo po cel mstnosti, kterou hodlte impregnovat. Ji p hromadn termnujte inek. Takto mete, je-li toho teba, ozaovat po cel dny, ppadn i msce mstnost, v n se zdrujete tm, eho si nejvce pejete, nap. spchem, zdravm, inspirac, mrem a pod. Nabjen mete tak zeslit, kdy jeho dynamidu astjm opakovnm zhustte. Samozejm je mono lit tmto zpsobem a vylit rzn choroby, je-li zrcadlo dostaten nabito. Mete ped zrcadlo posadit i nemocn osoby, kterm ji p uplynut nkolika minut bude mnohem lpe. MAGICK ZRCADLO jako vysla a pijima I pro tyto ely je mono zrcadlo vhodn pout ato pi experimentech, tkajcch se oiven obraz nebo zvukovho penosu. V tomt smyslu jako m rozhlasov stanice vyslae a pijmae, meme i my vyut svho magickho zrcadla. V dalm uvdm v krtkosti dv praktiky, kter doke provst bez nmahy kad mg, jen se dil vemi dosavadnmi pokyny. Prvn z tchto praktik popisuje vzjemn oiven obraz nebo mylenek mezi dvma stejnomrn kolenmi mgy. Na vzdlenosti nezle, me

bti prv tak l0ti nebo 1000 kilometrov. Dorozumvac monost je nkoliker a to prostednictvm mylenek, obraz, dopis, slov a pocit. Praxe je jedna a t, pi n se pracuje jednm a tmt principem, jmje aka. Nsleduje popis zrcadla jako vyslae, ani by ovlivnn osoba tuila, e bylo vyslno. Bude dobe, kdy si mg osvoj nejdve uritou praxi s partnerem, jen je na tme vvojovm stupni nebo kter alespo akck princip velmi dobe ovld. Stanovte se svm partnerem pesnou vyslac a pijmac dobu. Oboj se me dt souasn. Nejdve o praxi vyslatele. Ten pedevm nabije zrcadlo akou a uvede se pomoc akickho principu do transu. Pojem o asu a prostoru mezi sebou a pijmatelem imaginrn vypoj, take m pocit, e stoj u svho ptele. Tento pocit se pozdji dostav zcela automaticky, co znme ji ze zkuenost a z dvjch experiment. Nejdve se pokuste penst zcelajednoduch tvary, jako nap. trojhran nebo kruh s pnm, aby pijmatel tento tvar uvidl ve svm zrcadle. Pijmatel nabije rovn sv zrcadlo ped pijmnm akou, uvede se t do transu akickm principem a nalad se na to, e v zrcadle zeteln pozn, co vyslac partner vyle. Jsou-li oba partnei stejnomrn koleni, postehne pak pijmatel bezpen obraz, kter byl vyslatelem do zrcadla projektovn. Po uplynut stanoven doby penosu a postehu vymn oba partnei lohu, take vyslatel se stane pijmatelem a opakuje telepatick experiment v obrcenm poad. Je vdy dobe, kdy se mg kol rovnomrn, jak ve vysln, tak v postehu. Potenmi nespchy se nenechte odradit a cvite piln dl. Po nkolika pokusech se spch zcela urit dostav. Da-li se Vm pjem jednoduchch obraz, zesilte cvien tm, e volte obrazy sloitj, pozdji obrazy ijcch osob, obrazy mst a krajin, podobn, jak jste si ponali p prvnch ppravnch cviench, tkajcch se imaginace v zrcadle. Po dostaten praxi se pokuste o to, penet mylenky bez imaginace, tedy mylenky zachycen pouze intelektem. Jestlie jste zskali ve vysln i pjmu dostatek zkuenost, pokuste se pomoc imaginace napsat do zrcadla krtk slova, kter pjemce uvid a pete ve svm zrcadle. Slova vystdaj vty a konen dokete penet psemn zjednoho zrcadla na druh cel poselstv. Po dosaen optick schopnost penosu vynasnate se zskat t monost akustickho penen tm, e jako vyslajc pronesete do zrcadla zpotku jedno nebo dv slova s pnm, aby byla pjemcem vyslyena. Pjemce se uvede pro stanovenou dobu do transu a vyk sluchovho poselstv. To mu bude nejdve pipadat jako hlasit mylen, avak odjednoho cvien ke druhmu bude slyet vdy zetelnji, dokonce tak zeteln, jako by lo o telefonn hovor. Po mnoha vytrvalch pokusech a cviench bude akustick pjem tak jasn, jako by pronen slova byla mluvena pmo do ucha. Jste-li dostaten obeznmeni s penosem krtkch slov, pejdte kvysln a k poslechu kratch vt, a opt vytrvalm cvienm dospjete i k penen dlouhch zprv. Zasvcenci v Orientu se tmto zpsobem vzjemn dorozumvaj a nazvaj tuto schopnost "Poselstv vzduchem", co je nutno brt symbolicky, nebo ve skutenosti pi tom hraje nejvt lohu akick princip. Je samozejm, e vyslatel a pjemce si mohou tmt zpsobem vymovat navzjem i pocity nejrznjho druhu. Ovld-li mg schopnost na rovnocenn partnery vyslat a od nich pijmat, me zachycovat a odposlouchat hovory a sledovat obrazn penosy ijinch mg, podobn, jako je tomu u radiopijma. Jako v rozhlase rdiem tak i v magick terminologii se tomu k "poslech na erno". V dalm popisuji magick zrcadlo jako vyslae sloucho k penen mylenek, slov a obraz na osoby magicky nekolen, kter nemaj nejmen potuchy o tom, e se tmto zpsobem vysl a e mohou bti ppadn ovlivovny. V takovm ppad upout mg do svho akou nabitho zrcadla sv pedsevzet rozkazem, aby na uritou dobu bylo to neb ono peneseno. Zavede-li mezi sebe a onu nepipravenou osobu akick princip, pijme toto poselstv podle sv schopnosti. Pi jet nedostaujc praxi se poselstv zpotku projev tm, e ovlivnnou osobu pepadne ve stanovenou chvli jaksi neklid a

e na vyslatele (v naem ppad na mga) bude intenzivn myslit. Pozdji bude pijmac osoba povaovat poselstv jako vlastn mylenku, jeto nen schopna rozpoznat, zdali bylo vyslno nebo zdali prt zjejho vlastnho nitra. Zle-li mgovi na tom a zam-li se ppadn hlavn na tento druh vysln, me dotyn osob vtpit, e mylenky pichz od nho. Dve nebo pozdji se tato praktika nemine inkem. Mg me pomoc zrcadla vyslat tak tm zpsobem, e inek se dostav postupn nebo tehdy, kdy je pjemce nleit uzpsoben. Nejvhodnj doba je obvykle tehdy, kdy pjemce nen ruen vnjmi vlivy a me vyslan zachytit bu ped spanm nebo rno ihned po probuzen. V takovch ppadech koncentruje mg do zrcadla mylenku, pn, zprvu s rozkazem, e to, co hodl dotyn osob sdlit, pijme ta teprve tehdy, jakmile nadejde pro ni vhodn chvle poslechu. Pokud nebyla zprva pijata, psob dle a zstane na povrchu zrcadla. Byla-li vak odeslna, splnilo zrcadlo svj kol a pijala-li ovlivnn osoba vyslanou mylenku nebo zprvu, stane se povrch zrcadla opt ist. Mg se vnuje svm dalm povinnostem, ani by se vce staral o svou vyslaku a zrcadlo psob automaticky tak dlouho, a byla mylenka nebo zprva skuten pijata. MAGICK ZRCADLO jako ozaova pi impregnovn mstnost, len nemocnch a pod. I pro tento el se d magickho zrcadla pout. V rukou zrunho mga se me stt vbornm prostedkem jeho vlastnho vvinu. Praxe impregnovn mstnost je tato: Pracujete-li v mstnosti, kterou si pejete ovlivnit pomoc magickho zrcadla vhradn pro vlastn ely, provedete nabjen skrze vlastn tlo. Pi nabjen zrcadla pro jin osoby sthnete sly pmo z univerza, ani byste tyto ne chali dve projt vlastnm tlem. . Tedy z univerza sthnete bu pmo nebo skrze sv tlo mnostv svtla, kter nakupen upoutte pomoc imaginace na povrch magickho zrcadla. Hromadn opakujte tak douho, a nakupen svtlo pijme tvar koule nebo kotoue, vydvajc v cel mstnosti lesknouc se bl svtlo, podobajc se svtlu siln lampy. Intenzivnm opakovnm cvien nejen e vyzaovan svtlo imaginrn vidte, ale pmo pociujete, jak prostupuje Vae tlo v podob rentgenovch paprsk. Pesvdenm a vrou vlote do svtla pn a myslete, e se svtlo stv od hodiny k hodin, ode dne ke dni automaticky silnj a e sla zen psob stle pronikavji a dynamitji. inek termnujte - jak eeno v kapitole o biomagnetismu - a psoben ziv sly urete bu doasn nebo trval. Do spoutanho svtla tj. do svho imaginrnho slunce vlote lohu nebo pn, kter m ziv sla vykonat (splnit) nap. pivodit spch, mr, zdrav, zvit inspiraci, intuic, zcela podle toho, co nejvce potebujete. Potom umstte zrcadlo ve svm pokoji jako svtlomet, abyste byli stle pod vlivem jeho vyzaovn. O zrcadlo se nemuste vce starat, nebo pracuje jako ozaova automaticky dle a ovlivuje Vs ijn osoby danm smrem. Tuto metodu podrte zajist pi vekerch svch pracch, cviench, bdnch a meditacch. Bylo-li zrcadlo nejen pro Vs, ale i pro jin osoby magicky ovlivnno nap. za elem len nemocnch, tedy pro pln uzdraven, poznte, e pod vlivem ziv sly zrcadla dokete vykonat mnohem vce prce, ani byste byli unaveni, a vstoup-li do Va mstnost nemocn osoba, poct okamitou levu bolest, obzvlt, pijde-li pod pm dopad zivch paprsk. Sla innosti zvis na intenzit, s jakou bylo zrcadlo nabito. Pzniv zen neplat jen pro jedinou osobu, nbr pro tolik osob, kolik se jich do mstnost vejde. Pro magnetzry z povoln nebo pro osoby, zabvajc se lenm nemocnch nebo ovlivovnm osob, bude tato metoda znamenitou pomckou. Je mono impregnovat nebo ozaovat nejen jednu jedinou mstnost, nbr zivou slu mete pomoc imaginace penst do nejvt vzdlenosti na jednu nebo vce osob. Pouze imaginaci eln pozmnte. Neteba zdrazovat, e se magick zrcadlo jako ozaova stv v rukou mga velmi cennou pomckou, poskytujc rzn monosti

upoteben. Mg svho magickho zrcadlajist nikdy nezneuije a nezneuct tm, e by jm rozsval patn vlivy. MAGICK ZRCADLO jako prostedek k zadrovn kodlivch a nedoucch vliv I pro tento el kon magick zrcadlo dobr sluby. Pouze impregnace vyzaovac sly magickho zrcadla je ponkud jin a impregnace mstnosti nebo msta, zkrtka toho, co m bt chrnno, se napln zivou silou svtla tak, aby svteln paprsky zadrovaly jakkoliv nepzniv vlivy nebo vracely je zpt k vchozmu bodu. Tam, kde jde o nepzniv vlivy, muste pracovat s impregnac svtla. Jedn-li se o to, chrnit mstnost ped jakmikoliv vlivy, a dobrmi nepznivmi, naplnte impregnaci zrcadla respektive mstnosti akou, do n vlote imaginrn vlastnost nedotknutelnost a neprostupnost. Prce s akckm principem nedovoluj jeho hromadn, co bylo ji nkolikrt podotknuto, avak impregnaci pn je kvli dynamizaci inku mono pomoc imaginace astji opakovat. Mg m na vli podit si pro rzn ely nkolik magickch zrcadel. Pracuje-li vak s dlkovm poslechem a penosem, nesm samozejm svoji pracovn mstnost izolovat akou, protoe by mu tento princip znemonil jakkoliv psoben na dlku. Podrobnosti, tkajc se zadrovn kodlivch vliv, dle izolovn uritho msta pomoc magickho zrcadla za elem rznch magickch prac atd. uvdm ve svm druhm dle nazvanm "Praxe magick evokace". Krom tto monosti upotebit magickho zrcadla jako prostedku k zadrovn nedoucch vliv, m mg jet dal vhody v tom, e me veker znm flui~la (magnetick, elektrick nebo elektromagnetick) upotebit ve spojitosti se zrcadlovou magi a eln s nimi pracovat. Jakch sil je pro ten i onen ppad teba, zdali magnetickho i elektrickho fluida nebo ivl, zvis na prci a na innosti jeho pn. MAGICK ZRCADLO jako promtac pstroj vekerch sil, bytost, obraz atd. Magick zrcadlo mete tak upotebit ke zhmotnn vekerch sil mentln a astrln provn, take budou viditeln i magicky nekolenm osobm. Nejde pi tomjen o pouhou domnnku nebo sugesci, nebo mylenky, elementry, bytosti vech rovn, ivlov bytosti atd. se daj na zklad zde uvedench praktik v zrcadle natolik zhmotnit, e mohou bt i fotografovny. Nsleduje praktick nvod. Naplte povrch zrcadla zhmotnlm ivlem zem. Tento ivel nenechte projt vlastnm tlem, protoe byste tm vyvolali poruchy na zdrav (urit ochromen atd.), nbr nahromate ho pomoc imaginace pmo z univerza. m vt bude nakupen zemnho ivlu, tm hmotnj a viditelnj bude to, co hodlte promtnout. Je proto teba nakupen ivlu vckrt opakovat. Pejete-li si zhmotnit njakou pedstavu, njak obraz nebo elementl natolik, aby se stal dobe viditelnm i druh, magicky nekolen osob, muste si ponat takto: Zavete pomoc imaginace akick princip bu pouze do hlavy dotyn osoby nebo chcete-li do celho tla a urete souasn, aby tento princip v n inkoval po celou dobu experimentu. Jde-li to, uinit njakou pedstavu (smylenku) viditelnou, umstte ji svou imaginac dokonale, zeteln ajasn na povrch zrcadla, jako by tam byla skuten a stleji udrujte. Pohldneli pak osoba, kterou jste akickm principem ovlivnili, na zrcadlo, uvid na nm onu pedstavu jako ve filmu. Stejnm zpsobem si mete ponat s elementlem, elementrem nebo stnem, kter jste sam utvoili (zplodili). Volte-li vak bytost z astrln nebo jin rovn, muste dve prostor kolem svho zrcadla, v nm se m bytost projevit, naplnit akickm principem. Lpe je samozejm naplnit akou celou mstnost. Tchto pprav nen teba, mte-li jet jedno magick zrcadbo,jemu urte lohu impregnovat akickm principem celou mstnost. Je-li ve dokonale

pipraveno' uvete se do tranzu tm, e do sebe zavedete akck princip a v tomto stavu volejte danou bytost, obvajc astrln nebo jnou rove. Dokud neovldt~ praktiky zaklnac magie, kter popisuji podrobn ve svm druhm dle, spokojte se s tm, e pomoc imaginace volte zesnul a jin bytosti z astrln rovn. Na zrcadle se nachzejc nakupen ivel zem zhmotn obrazy nebo bytosti natolik, e je uvid a usly nekolen osoba. Vidn a slyen nen potom dnou halucinac a mg me obraz (zjev) ivlem zem zhmotnl zachytit i fotograficky. Mus vak mt na zeteli, e obrazy takto zhutn maj mnohem vy vibraci ne normln nm znm svtlo. Tuto vy vibraci nen samozejm mono fotograficky zachytit. Proto vyaduj takov snmky co mon nejkrat expozin dobu. U dobrch fotopstroj volte jednu setinu vteiny. Jsou vak j speciln fotopstroje, kter maj expozin dobu dv setiny vteiny. Takov pstroje se hod nejlpe, usnadn prci a obrazy jsou konkrtn. Pi poizovn tchto snmk nehraje lohu, zdali je den i noc. Kdo by vak chtl mt zrove ofotografovno zrcadlo a jeho pozad, mus ovem snmek poizovat pi vhodnm osvtlen. Jinak se v zrcadle objev pouze zhmotnl obraz. Zkuenosti ukzaly, eje u tchto snmk lpe volit desky neli filmy. Jeliko je kmitoet dotynho obrazu mnohem vy ne kmitoet svtla, vyaduj tyto snmky zvltn barevn filtry. Vyaduj tedy fotografick snmky mentln rovn, jako jsou smylen (pedstavovan) obrazy, elernentry, elemently, stny a vechny ostatn jevy modr filtr. Veker bytosti, astrly zesnulch atd. mus mt fialov filtry. Bytosti jednoiveln (ivlov bytosti) vyaduj filtr barvy rubnov. Pro fotografick snmky prodnch jev, vvolan na zklad prodn magie prodnmi silami nutno pout lut filtr. Barvy filtr jsou, jak vidno, obdobn dotynm rovnm. Krom obraz a bytost me mg nechat skrze magick zrcadlo nahldnout i nekolenho do jeho (ppadn i nkoho jinho) minulosti, ptomnosti a budoucnosti. MAGICK ZRCADLO jako dalekohled Ve svm magickm zrcadle mete pozorovat a sledovat t udlosti, kter se u znmch i neznmch odehrvaj i v t nejvt vzdlenosti. Zrcadlo naplte jako obvykle akickm principem. Klidn a pohodln vytrvejte ve sv pozici, uvete se do tranzu pomoc akickho principu a zamte se v tomto stavu na osobu, kterou hodlte pozorovat. Pi tom si myslete, e zrcadlo je velik dalekohled, skrze kter i na nejvt dlku ve dobe vidte. V tme okamiku uvidte dotynou osobu ajej okol jako ve filmu. Z potku budou obrazy mon ponkud nejasn, ale astjm opakovnm experimentu vyvstanou ped Vmi tak zeteln a ist a pocit, e dan osoba se nachz ve Va bezprostedn blzkosti, bude tak pesvdiv, e se budete domnvat stt skuten pmo vedle n, i kdyby lo v tomto ppad o vzdlenost teba tisckilometrovou. Kvli kontrole a jistot, e to, co jste si pli v zrcadle vidt, odpovd 'skutenosti, pedstavte si pomoc imaginace, e se dotyn osoba zabv nm zcela jinm. Kdy se Vm to astrlnmi smysly poda prv tak dobe je to dkazem, e vidn je zatm pouh klam aje tud teba cvien opakovat tak asto, e si osvojte schopnost rozeznvat skutenost od smylenky nebo klamu. Mg me, jestlie si to peje, pod svm zrunm vedenm nechat stejnm zpsobem vidt do dlky kadou jinou magicky nekolenou osobu. V tomto odvtv obzvlt vykolen a vycvien mgov dok na podklad uvedench praktik a za pomoc ervench filtr zhotovit na nejvt vzdlenost i fotografick snmky vidnch obraz a udlost. Nejedn-li se Vm ani tak o hmotn udlosti, kter mete na vzdlenost v ptomn dob spatit, jako spe o duevn ivot, o povahu a ctn urit osoby, sta, kdy si odmyslte jej hmotn tlo a zamte se vhradn najej astrl. Ihned se Vm objev aura a povahov rysy dotyn osoby v rznch barevnch odstnech. Z toho si mete potom dle zkona analogie uinit logick zvry ojej povaze ajejch schopnostech. Jestlie Vs ale nezajm ani svtsk ponn

urit osoby, ani jej duevn vlastnosti a povahov rysy, odmyslete sijakjej hmotn, tak i astrln tlo a pejte si vidt v zrcadle vhradn jejho ducha. Okamit se Vm zjev obrazy duchu odpovdajc, take mete jej mylenkov a ideov pochody sledovat i na nejvt vzdler~ost. Z tohoto pkladu vidte, eje mono osvojit si schopnost ten mylenek u kohokoliv i na nejvt vzdlenost a zle pouze na Va vli, jak dalece si hodlte toto Mistrovstv osvojit. MAGICK ZRCADLO jako pomcka k prozkoumn minulosti, ptomnosti a budoucnosti Nejobtnj loha pi prci s magickm zrcadlem pipad pesnmu zjiovn minulosti, ptomnosti a budoucnosti u jinch osob. Je samozejm, e mg me vidt v zrcadle, jakoby na filmu natoenou svou vlastn minulost a ptomnost. A kdyby chtl ukojit svou zvdavost a pl si vidt tak svou vlastn budoucnost, nebylo by pro nho tk se pomoc zrcadla na ni zamit a dovdt se sebemen podrobnosti. Nevhoda by vak byla v tom, e v okamiku, kdy mg spat v zrcadle svou budoucnost, je zbaven sv svobodn vle. Dal by se pak pirovnat ji jen se ablonou, kterou je nutno vyplnit, ani by se mohlo na n nco pozmnit. Jinak je tomu ovem tehdy, kdy akick princip v nejvym projevu, kter meme nazvat Boskou Prozetelnost, mga tm nebo onm zpsobem varuje, ppadn ped blcm se nebezpem, ani by se mg chtl o sv budoucnosti sm nco dovdt. Na takovou vstrahu mus mg samozejm reagovat, protoe ppadn neuposlechnut by mohlo mt pro nho neblah nsledky. Kad mg, kter dospl a k tomuto stupni vvinu pozn, zdali vstraha pichz od bytost, jakoukoliv sfru obvajc, nebo pmo z akickho principu. Chce-li mg u nekolench osob a u takovch, na nich mu zle, zjistit minulost, ptomnost a budoucnost, je pro nho magick zrcadlo pochopiteln velmi cennou pomckou. Veker mylenky, city, pocity a fyzick iny zanechvaj v ake ili v principu piny pesn zznamy, kter me mg kdykoliv, bu pomoc svho magickho zrcadla, nebo pmo v transu v ake st a kter jsou mu tedy otevenou knihou. Potebuje se pouze pomoc imaginace na to zamit. Z potku, pokud mg nen v tomjet dokonalm Mstrem, budou se mu obrazy projevovat nesouvisle nebo jen ojedinle. astm opakovnm tohoto cvien vyvstane vak ped zraky mga na povrchu zrcadla jako v panoramatu jeden obraz za druhm s minulost suvisejc ato tak ist a zeteln, jako by mg vidn udlosti sm proval. Od ptomnosti ponaje a k dtstv a k sammu zrozen me mg nechat promtnoutjednu udlost za druhou. Je dobe sledovat minulost jenom ke zrozen, akoliv je mono zjistit ivot ducha t i on osoby i v dvjch vtlench. Toho nech se ale mg vyvaruje, protoe by zjiovnm jak budoucnosti tak dvjch vtlen u sebe a ujinch osob zasahoval do dn Bosk Prozetelnosti ajeho zvdavost by mla tk nsledky. Pedn by byl v tme okamiku tak str, kolik pedelch ivot uvidl. Toto vdom byv nitru mga vyvolalo a zanechalo velmi nepjemn pocit a neblaze by se projevovalo hlavn v tom, e by mg ztratil veker zjem na svm dalm ivot. Za druh se mg stv odpovdnm za veker chyby svch minulch ivot. Jedin vhoda by byla v tom, e by si uvdomil sv zkuenosti v minulch ivotech zskan, co by ale nevhody nijak nevyvilo. Peje-li si mg zjistit budoucnost jin osoby, uvede se pouze do tranzu. Ovld-li tuto prax dokonale, nezstane mu nic ukryto. Tento druh jasno-zen, kdy mg me mentln, astrln a hmotnou rove u sebe u jinch jasn a souvisle vidt, je nejvy vsledek prce s magickm zrcadlem. Dospl-li mg a sem, nemm mu k prax s magickm zrcadlem u co ci a na zklad pklad zde uvedench si vypracuje sv vlastn praktick metody. Stupe IX. - magick vcvik due

V tomto stupni uvdm metodu, dle kter se mg nau vdom odpoutvat sv astrln tlo od tla hmotnho a penst se vude tam, kde si peje se svm astrlnm tlem bt. Odpoutvn astrlnho tla se dje - jak nm ihned pov praktick nvod - za jinch pedpoklad ne je tornu u mentlnho putov~n nebo u transu, vyvolanho akickm principem. Stav, pi kterm je astrln a mentln tlo odpoutno od tla fyzickho, nazv okultn terminologie extz. Opravdov mg ovld schopnost odpoutvn astrlnho tla dokonale a me se se svm astrlnm tlem kdekoliv objevit. Ve vtin ppad mu vak posta mentln putovn nebo trans. Schopnosti odpoutvn astrlnho tla pouije mg ponejvce jen pi pracch, kter vyaduj hmotn magick zsah. Tyto prce podmiuj zvenou opatrnost, protoe na rozdl od mentlnho putovn jsou ob spojovac psky mezi mentlnm, astrlnm a hmotnm tlem (tak zvan mentln a astrln matrice) od tla uvolnny a astrln a mentln tlo spojuje s fyzic km tlem pouze velmi jemn, elastick' stbrn se lesknouc ivotn pska. Kdyby se ve stavu, v nm je mentln a astrln tlo oddleno od tla hmotnho, dotkla fyzickho tla ciz ruka, a magicky kolen i nikoliv, poruil by tento dotek onu nadmru jemnou psku, to znamen, e spojen s hmotnm tlem by bylo pervno a okamit by nastala fyzick smrt. Proto muste hned z potku tchto cvien psn dbt na to' aby se Vs v tomto stavu nikdo nedotkl. K petren jemn psky dochz tm' e lidsk elektromagnetick fluidum psob mnohem silnji a mgova pejemn ivotn pska neme tomuto ftuidu vzdorovat, ani tehdy, kdy je mg sebevce ~ycvien a magicky vyvinut. Lkask vda by pi prohldce tla, ktet by bylo tmto zpsobem usmrceno, zjistila toliko srden embolii nebo srden mrtvici (ppadn ochrnut srdce). Fyzick tlo se ve stavu extze podob zdnliv mrtvmu, je tud neiv a bez citu, dech je zastaven a srdce nebije. Popis praxe ve ble vysvtl. Zdnliv smrt je rovn extatick jev' kter se u postienho dostav nsledkem patologickho psoben. Kadmu mgovi je tento jev snadno vysvtliteln. Je nutno jet podotknout, e normln dchn, kter pivd ony tyi ivly vetn aki do krevn drhy, udruje v permanenci mentln matrici, tvoc ono pojtko mezi mentlnm a astrlnm tlem, nebo jak vme ze zkuenosti, nen ivota bez dechu. Naproti tomu astrln matrici, kter spojuje astrln tlo s tlem fyzickm, udruje pi ivot psun potravy do tla. Mg vid nyn jasn souvislost mezi pijmnm potravy a mezi dechem. Cvien tkajc se vdomho dchn a vdom povn potravy v potench stupnch uveden uzn za opodstatnn. Zanedbvn jednoho nebo druhho v tomto vvojovm stupni by se u mga projevilo bezpochyby disharmonicky, a ji nemocemi nebo jinmi poruchami. Pina mnohch poruch na duchu, dui a na tle tkv v nepravidelnosti a zanedbvn obou tchto faktor. Proto jsem, hned z potku zdrazoval, a to nikoliv zbyten, e je bezpodmnen teba, aby tlo, due a duch byly vyvjeny a udrovny souasn a stejnomrn. Nen-li fyzick tlo dosti harmonick, siln a houevnat, nem-li pijmnm vydatn a na vitamny bohat potravy dostatenou zsobu elektromagnetickho fluida a tm dostaujc elastinost astrln matrice, mohou mu extatick cvien ukodit na zdrav. Mg zajist nyn uzn, e jsou veker asketick cvien, doporuujc dodrovat v pracovn vvojov soustav posty extrmn a tud hodn zavren. Mnoh orientln praktiky, kter pedepisuj askezi a asketick cvien, jsou jednostrann a pmo nebezpen pro lidi nedomorod, jejich tlesn dispozice jsou pro stvajc podneb nedostaujc. Jestlie ale mg vyvjel stejnomrn ony ti stupn jsoucnosti, ktermi jsou tlo, due a duch, nemus se obvat, e u nho vyvstanou njak poru chy v mentlnm, astrlnm a fyzickm tle. Arci, kdo tuto uebn soustavu neprobral systematicky a ve vvinu pehlel to i ono bezpenostn opaten, mus potat s ppadnou disharmoni. Mg tud nepikro dve ke cvien, tkajc se odpoutvn a vysln tla astrlnho, pokud si nen zcela jist, e ovld dokonale veker dosud uveden metody. U mentlnho putovn zstv

nejsubtilnj st tj. astrln matrice, spojujc tlo s du, v tle, kdeto pi odpoutn tla astrlnho vechno z tla vystoup, take je u extatickch cvien zven opatrnost na mst. Vlastn praxe odpoutvn a vysln tla astrlnho je velmi jednoduch, zejmna pro toho, kdo dobe ovld mentln putovn. Pi odpoutvn tla astrlnho si ponejte takto: Usednte do sany (i v lee mete toto cvien provdt) a vystupte se svm mentlnm tlem z tla fyzickho. Sv hmotn tlo pozorujte vdomm, kter jste do tla mentlnho penesli. Bude Vm pipadat, jako by hmotn tlo bylo pohroueno do spnku. Pomoc imaginace si nyn pedstavujte, e z tla hmotnho vytahujete svou vl sv astrln tlo, podobn jako tlo mentln. Astrln tlo se ve Va pedstav mus podobat pesn tlu mentlnmu a fyzickmu. Se svm astrlnm tlem se nyn spojte tm, e do astrln formy vstoupte. Pi tomto cvien budete mt divn pocit, jakoby astrln tlo k Vm nepatilo a muste tud ihned vdom spojit mentln matrici s astrln, nebo by se Vm tak jako tak nedailo astrln tlo v pedstav udret. Toto bude fyzickm tlem (Jakoby jakousi nevidetelnou pskou) stle pitahovno. Pozorujete-li pi tchto cviench zrove fyzick tlo, zjistte, e pi provdn tohoto experimentu vyvstanou poruchy v dchn. Avak v okamiku, kdy se v duchu spojte s astrln formou a zanete ihned vdom dchat, poctte, e jste s astrlnm tlem tak skuten spojeni. Pi potench cviench, kde se jako duch vedle svho fyzickho tla spojte tmto zpsobem s tlem astrlnm, muste myslit vhradn jen na dchn. Toto cvien provdjte tak douho, a si na dchn v astrlnm tle, kter jste vythli a umstili vedle svho fyzickho tla a duchovn se s nm spojili, pln zvyknete. Z uvedenho je zejm, e je to vhradn vdom dchn v astrlnm tle, kter umouje uvolnn astrln matrice. Stalo-li se Vm astm opakovnm tohoto cvien dchn v mentlnm a astrlnm tle zvykem, mete pejt k dalm cvikm. Jakmile ponete v astrlnm tle dchat, ustane dech v tle fyzickm. Odpoutnm upadne fyzick tlo do jaksi letargie, dy ztuhnou, obliej zpopelav a vezme na sebe mrtvoln vzhled. Pestanete-li ale vedle svho fyzickho tla dchat a hodlte-li cvien ukonit, zpozorujete v tu chvli, eje astrln tlo neprodlen pitahovno (Jakoby silou magnetu) tlem hmotnm, ve kterm se okamit ujm normlnho dchn. A tehdy, kdy se i mentlnm tlem, tedy se svm vdomm, vrtte duchovn do svho fyzickho tla, take astrln a mentln tlo je opt ve fyzick schrnce, nabudete pozvolna plnho vdom a ukonte tm prvn cvien. To, co se veobecn povauje za umrn,je tent postup. Rozdl je pouze v tom, e matrice mezi hmotnm a astrlnm tlem je zniena. Tam, kde jde o normln mrt a astrln matrice mezi hmotnm a astrlnm tlem je nsledkem nemoci nebo zjin piny pervna, nem astrln tlo spolu s tlem mentlnm ve fyzickm tle ji co init a vystoup z nj automahcky. Tento postup pevede dchn do tla astrlnho, ani si to kdo v astrlnm tle uvdom. Z toho vyplv, e zesnul bytosti rozdl mezi hmotnm tlem a tlem astrlnm hned nepostehnou a nepociuj. Uvdom si to znenhla a tehdy, kdy poznaj, e hmotn tlo nemohou ji upotebit a e astrln tlo podlh jinm zkonm (zkonm akickho principu). O tom se vak podrobnji zmiuji ji v kapitole, tkajc se astrln rovn. Cvien vdomho odpoutvn astrlnho tlaje tedy napodoben procesu umrn. Z toho jasn vidme, jak blzko jsme tmito cviky od hranice, dlc skuten ivot od tak zvan smrti a vechno nabdn ke zven opatrnosti je tm naprosto odvodnno. Ovld-li mg dokonale odpoutvn astrlnho tla, odpad pro nho za prv veker strach ze smrti, za druh pozn cel postup jeho odchodu z tohoto svta a v tak, kam po odloen sv hmotn schrnky pijde. Po mnoha cviench vdomho odpoutvn astrlnho tla uvykne mg dchn v astrlnm tle natolik, e si toho ji ani nebude vdom a bude v astrlnm tle provat tyt pocity, jako by se nachzel v tle hmotnm. Pi nvratu do hmotnho tla zadr pouze v astrlnm tle vdom dech, aby se astrln tlo mohlo od mentlnho tla odpoutat a pijmout opt tvar tla fyzickho. V okamiku, kdy astrln tlo pijme formu tla fyzickho, zane automaticky dchat, m je teprve nvrat do fyzickho tla mon. Tuto okolnost je nutno mt

stle na zeteli. Jeliko mentln tlo podlh jin zkonitosti, nedch stejnm rytmem, jako tlo hmotn ve spojen s tlem astrlnm. A tehdy, kdy jste si na vystupovn a navrcen astrlnho a mentlnho tla z tla hmotnho zvykli a mete-li jedno, jak druh libovoln provdt, dle, kdy si - pokud jde o dchn - ponte nleit opatrn, jste schopni se od hmotnho tla znenhla vzdalovat. Pi tchto ppravnch cviench se vak nevzdaluje dle, ne vedle svho fyzickho tla. Stjte bu vedle svho tla nebo zaujmte jeho polohu t.j. posate se do sany. Dal cvien spov v tom, pozorovat krom tla, stejn jako pi odpoutn mentlu, sv bezprostedn okol. Je to konen tent postup jako u mentlnho putovn. Vechny pedmty muste postehnout, vnmat a muste ve slyet, pouze s tm rozdlem, e duch si zvol pro sv putovn jet jeden obal, kterm je astrln tlo, umoujc hmotnj psoben. Odeberete-li se nkam pouze se svm mentlnm tlem a tam sledujete njak pbh, njakou udlost, kter by ve Vs mohla vyvolat pzniv nebo nepzniv fyzick pocity, nemete tyto v mentlnm tle provat a tak udlosti samy Vs nemohou ovlivnit. Proijete-li ale tot s tlem astrlnm, pociujete to tak intenzivn, jako byste tam byli ptomni i tlem hmotnm. Nyn se cvite v tom, vzdlit se od svho hmotnho tla krok za krokem. Neviditeln sla pitalivost, podobajc se t, se kterou magnet psob na elezo, Vs bude nejdve nsiln pitahovat k tlu fyzickmu. D se to vysvtlit tm, e pska mez astrlnm a hmotnm tlem je vyivovna, udrovna a drena v rovnovze nejsubtilnjm fluidem. Tmito cviky se vak exteriorizace astrlnho tla stv vdomm postupem proti prodnmu zkonodrstv prodnch sil v tle, kter mus bt zvldnut. Z toho dvodu vyaduje pohyb astrlnm tlem mnohem vt sil, ne kdy se pohybujete pouze tlem mentlnm. Vzdalujte se proto pi potench cviench od svho hmotnho tla jen nkolik krok a ihned se zase vrate. Tm, e Vs magnetick pitalivost trvale upout a ovlivn, vyvol ve Vaem astrlnm tle i rzn pocity, jako nap. strach ped smrt a pod. Tyto pocity muste kadopdn pemoci. V tomto stupni muste nad vekermi se vyskytnuvmi pekkami stj co stj zvtzit. P kadm opakovn cvien se od fyzickho tla vce vzdalujte. m vt kus cesty se svm astrlnm tlem asem urazte, tm men bude sla pitalivosti k tlu hmotnmu. A pozdji p velmi dalekch cestch Vm pijde dokonce i zatko se vracet do tla. Pro mga vyrst potom nebezpe v tom, e ho pepadne pi vzpomnce na optn nvrat do hmotnho tla smutek, obzvlt tehdy, kdy se nachz v rovnch nebo krajch, je ho zcela uchvt. Proto mus bt mg absolutnm pnem svch cit. Zvykne-li si na to, bt se svm astrlnm tlem nejen na hmotn, ale i na astrln rovni jako doma, tak ho obvykle omrz ivot a on by se nejradji do svho hmotnho tla ji nevrtil. Zatou po tom, petnout nsiln ivotn psku, kter ho k fyzickmu tlu jet pout. Kdyby tak uinil, spchal by tm prv takovou sebevradu, jako ve fyzickm tle. Krom toho by se provinil vi Bosk Prozetelnosti a pivodil by si tmto nsilnickm inem karmick nsledky. Je pochopiteln, e jsou svody k takov nsilnosti velk, zejmna tehdy, mus-li mg ve hmotnm svt snet mnoh utrpen, kdeto najinch rovnch a sfrch prov samou blaenost. Kdo s tmito cvienmi, tkajcmi se vysln astrlnho tla pokroil natolik, e me astrln tlo podle sv libosti kamkoliv vyslat, m monost pout tto schopnosti pro nejrznj ely. Se svm astrlnm tlem se m e odebrat vude tam, kde si peje bt, me lit nemocn tm, e v astrlnm tle nakup a zhust elektrick a magnetick fluidum, kter na nemocn osoby pevede. Len astrlnm tlem je mnohem pronikavj ne pouhm penenm mylenek nebo pomoc mentlnho putovn, protoe fluida, s nimi mg pracuje, psob jen v rovni nemocn osoby. Krom toho m mg monost psobit rznmi vlivy. Zivlem zem, kter na astrln rovni zhust ve svm astrlnm tle, e se ped zraky zasvcence i nezasvcence zmaterializuje a stane viditelnm, slyitelnm i hmatatelnm. Tyto spchy jsou odvisl od doby cvien a od toho,jakje kdo schopen ivel zem nakupit ve svm astrlnm tle. Je samozem, e mg doke se svm

astrlnm tlem provdt i fyzick kony. Vyvolvn fenomenu, cozje schopnost zasvcenc (klepn, vykonvn rznch prac) je tm dostaten objasnno. Mgovi v tomto ohledu nejsou kladeny meze ajen na nm zle, v em se hodl specializovat. Kadopdn je dostaten obeznmen av,jak si m ponat. Me nap. zhustit jen jednu st tla, ppadn ruku, zatm co druhou nech astrln. Doke-li pomoc sv imaginan sly zrychlit v pedmtu elektronov kmity, nech ped zraky divka zmizet pedmt velikosti odpovdajc jeho sle a vvinu a penese ho na astrln rove. Hrubohmotn pedmty pak ji nepodlhaj zkonm hmoty a stanou se astrln. Svm astrlnm tlem me mg takov pedmty penst hrav na nejvt vzdlenost, kde je opt zhmotn do pvodnho tvaru. V och nezasvcenc se zdaj tyto fenomny bt pouhou chimrou. Vycvien mg vak doke vyvolat jet vt fenomny, kter svt povazuje za hotov zzraky. Na zklad tohoto vysvtlen zzraky jako takov pro mga neexistuj. Mg zn upoteben vych sil a zkon a dle poteby jich pouije. Mohl bych uvst jet mnoho dalch pklad, co ve doke mg se svm astrlnm tlem provst, ale poctivmu snaivci posta pouh nznaky. IMPREGNACE ASTRALNHO TLA se tymi zkladnmi Boskmi Vlastnostmi Doel-li mg ve svm magickm vvinu a sem, zapone s konkretizovnm svho nzoru o Bohu. Jednostrann kolen mystik, jogn atd. vid svho Boha pouze v jednom aspektu, kterho uctv ajemu plat jeho nejvt uznn. Naproti tomu opravdov zasvcenec, jen s ohledem na ony ctyri ivly sleduje trvale tuto uebn soustavu ve svm duchovnm vvinu, rozdl pojem Boha podle univerzlnch zkon na tyi aspekty: 1. Vemohoucnost, odpovdajc ohnivmu principu 2. Moudrost a Vevdoucnost, nleejc principu vzdunmu 3. Vudyptomnost s principem vody 4. Nesmrtelnost s principem zem Tento stupe ukld mgovi, aby o tchto tyech boskch idejch (aspektech) postupn meditoval. Hlubok meditace mohou mga pivst s nkterou boskou Ctnost do extze, ve kter s n pmo splyne, take se bude sm pociovat za onu Ctnost. Toto vytren mus prot se vemi tymi Ctnostmi Boha. Cvien si rozdl libovoln. Bude nap. o jedn z tchto Ctnost meditovat tak dlouho, a sje j~st tm, e se s n ztotonil. Meditace si me rozdlit podle svho asu tak tak, e ph jednom cvien vyvol v sob meditativn postupn vechny tyi Ctnosti. Meditace mus bt tak siln, hlubok, pronikav a pesvdiv, e se astrln tlo napln kadou jednotlivou Ctnost. Pojem mga o Bohu je univerzln, sluujc podle univerzlnch zkon vechny tyi Bosk Vlastnosti. Nech mg vnuje tmto meditacm vekerou pozornost, protoe vedou ke splynut s jeho Bohem. Me-li si mg o tchto tyech Ctnostech uinit vnitn obraz, co doke hlubokou meditac, bude schopen navzat spojen, jeho praxi nalezne v destm stupni tto uebn soustavy. Tyto meditace asem zbot jeho ducha, jeho dui a konen psob analogicky ina jeho tlo, m mu umon spojen s Bohem, co je tak hlavnm elem a clem tohoto vvojovho kursu. Stupe IX. - Magick vcvik tla k, jen prakticky probral vechny a dosud uveden metody, nepotebuje pro magick vcvik tla provdt ji dn zvltn cvien. Vyvinut slyjen jet vce prohloub a vestrann jich

pouije. V dalm uvdm nkolik nvod, kter me k po nkolikerm opakovn dle svho vvinu prakticky sledovat. Len nemocnch pomoc elektromagnetickho fluida Je pekrsnou a svatou povinnost pomhat svmi silami trpcm. Mg doke konat v len nemoc po zpsobu mnoha svatch hotov zzraky~ dn lka, magnetizr a lc mdium nedoke vyvolat a vyut dynamick sly podle prazkon tak dokonale, jako prv mg. Pedpoklad toho je, e mg mus dobe znt okultn anatomii tla se zetelem na ivly ajejich pozitivn i negativn innost, jinak by nebylo mon ohnisko nemoci zdrn ovlivovat. Pomoc akickho principu se svm jasnovidnm zrakem me mg ihned rozeznat kadou pinu onemocnn a zapot s ovlivnnm (tedy s lenm) pmo u koene, tedy u pvodn piny nemoci. Tkv-li pina v mentln rovni, mus mg psobit pedevm na ducha nemocnho, aby napravil harmonii. Jak jsem ji vcekrt podotkl, me mentln sfra psobit pouze na mentln rove, astrln sfra na astrln rove a hmotn sfra vhradn jen na hrubohmotnou rove. Toho si mus bt mg stle vdom. Transmutace z jedn rovn na druhou se me dt jen pomoc pslun matrice neboli spojovac psky silou, kter je mnohem subtilnj. Mylenka sama absolutn neme vyvolat fyzickou slu t.j. odstranit tlesnou bolest. Za to ale mylenka koncentrovan, naplnn vrou a pesvdenm vyvol v pacientov mentln sfe siln vibrace, kter projdou mentln matric a vniknou do astrlnho tla. Dle ne do pacientovy due takov vliv nevnikne. Tento zsah pacienta sice povzbud k tomu, aby sev duchu obral livm procesem, m vznikne vibrace pro len douc, ale toje ve. Urit mentlnastrln zmrnn choroby se tm sice docl, z pacientovy vnitn mentln sfry se urychl liv postup, ale pro zmenen bolest hmotnho tla tento vliv nepostauje, zvlt tehdy ne, kdy je pacient chorobou tak vyerpn, e si tlo ltky a fluida, jich je k len teba, automaticky ji neobnovuje. Uspch by byl tedy jen zcela nepatrn a len jen subjektivn. Do tto kategorie lebnch metod pat sugesce, hypnza, autosugesce, modlitba o zdrav atd. Mg sice tyto metody nezavrhuje, ale tak na n nespolh a povauje je jen za druhoad pomocn prostedky. Tak vysokou hodnotu, jak je tmto metodm v rznch etnch knihch pipisovna, pro nho nemaj. Mnohem innji pracuje opravdov magnetizr, jen okultnm trninkem a vhodnou ivotosprvou disponuje pebytkem ivotnho magnetizmu. Takov magnetizr nepotebuje ani vru pacientovu ani sugesci, hypnzu nebo svatoz. Pebytkem sv ivotn sly napln, v ppad poteby iprotpacientov vli, astrln tlo a doshne tm rychlejho uzdraven, protoe jeho magnetizmus m silnj napt a me tmto zpsobem poslit astrln matrici nemocnho. Magnetopat me plnm zdarem lit i dt, kter si jet neum udlat sprvnou pedstavu a kter jet nedoke bt svm podvdomm v len npomocno. Jinak je tomu u mga, kter by mohl denn lit cel stovky nemocnch, ani by jeho vitalita utrpla nejmen jmu, kdyby mu to ovemjednak dovolil as a za druh, kdyby se na lebnou praxi zamil. Mg se d univerzlnmi zkony a uplatuje jeho vliv pm v onemocnl sti, ani by musel prochzet astrlnm tlem ajeho matric. Mgv zsah je tud mnohem vydatnj a innj vech ostatnch zzranch litel. Uzdraven me podle okolnost nastat tak rychle, e to koln medicna bude povaovat za zzrak. Opravdovmu mgovi zde nehodlm pedepisovat veobecn pravidla len nemocnch. Jeto je znal zkon, jist si ji sestavil svou vlastn pracovn metodu. Posta mu tedy jen nkolik nznak. Mg pracuje vl a imaginac vude tam, kde ujeho pacient jde o slabost nebo poruchu ducha aje proto teba naruenou harmonii opt napravit. Pi tom si mg mus bti vdom innosti svho ducha, e toti ovlivnn neprovd ani jeho astrl, ani fyzick tlo, nbr e zde pracuje vhradn jeho duch. Proto zasluhuje jeho duch vekerou pozornost. Na tlo a na dui mus pln

zapomenout, aby inek ducha k duchu byl dostaten intenzivn. Jeli pacient v agonii nebo v bezvdom, me ho mg probudit opt k vdom. Jestlie je teba hledat pinu onemocnn v astrlnm tle, pracuje mg s nahromadnou ivotn silou, kterou impregnuje pnm plnho uzdraven. Nakupenou ivotn slu povede mg pmo z univerza do astrlnho tla pacientova, ani by ji dve nechal projt svm vlastnm tlem. Tm zabrn mg jakmukoliv oslaben vlastn vitality a zrove tomu, aby se d smsil s nemocnm dem pacientovm. Jsou-li piny onemocnn fyzick povahy a je-li v tle zasaen nkter orgn, vezme mg na pomoc ivly, elektrick a magnetick fluidum. Pi siln konstituci pacienta pracuje mg pouze se ivly, kter psob na nemoc blahodrn nap. proti vysok teplot bude bojovat se ivlem vody. Zaveden ivel si sm vytvo potebn fluidum (elektrick nebo magnetick) a mg doporu pacientovi dodrovat ivotosprvu ivlm odpovdajc, dle dietu, dchac gymnastiku, lebn bylinky, koupele apod. Jestlie je ale tlo nemocnho ji velmi zeslabeno tedy mlo odoln, take nen schopno chybjc ivel pijmout, nsledkem eho se potebn fluidum neme samoinn vytvet, nezbv mgovi ne onemocnl orgn chybjcm fluidem sm naplnit. Pi tom mus ovem mt na zeteli okultn anatomii polarizace. Orgn, kter zastv funkci magnetickho fluida, nesm nabjet fluidem elektrickm, nechce-li pacientovi pitit. U orgn, v nich psob ob fluida, zavede tyto postupn. Ovlivuje-li nap. fluidln hlavu, napln jej pedn st t.j. elo, levou stranu a vnitek (velk mozek) elektrickm fluidem a pravou stranu hlavy a jej zadn st (mal mozek) fluidem magnetickm. Vkld-li pi len mg na nemocnho ruce, co je arci dobrou pomckou, ale nen ji nevyhnuteln teba, mus i vkldn rukou bt fluidln sprvn. V naem ppad tkajc se hlavy bude elo a levou stranu ovlivovat pravou, tedy elektrickou a zadn st hlavy a pravou stranu levou, tj. magnetickou rukou. V lebn prax obzvlt dobe vycvien a zbhl mg nevkld ani ruce' anin eprovd tahy, nbr kon ve, dk sv kolen obrazotvornosti, imaginativn. Pomoc imaginace mus umt zavst magnetick nebo elektrick fluidum i do nejmench orgn, take nap. do nitra oka zavede magnetick a do okraj bulvy elektrick fluidum. Tmto zpsobem doke nejen vylit mnoho onch chorob a poslit zrak, ale co vc, udl slep opt vidoucmi, ovem za pedpokladu, e se v tom kterm ppad nejedn o organickou vadu. Neutrln sti tla bude mg lit tm zpsobem, eje napln bu ivlem odpovdajcm dotyn oblasti tla nebo nahromadnou ivotn silou. Nevezme-li eventuln na neutrln sti vbec zetel, nedopust se tm velk c*tyby, protoe ftuidick zen ovlivuje nepmo i neutrln organick stediska. Tam, kde nejde jen o poruchu jedinho orgnu, nbr kde je zasaeno cel tlo nap. u nervovch chorob, patn krve a apod. zavede mg elektrick fluidum do cel prav strany pacientovy a magnetick fluidum do cel lev strany. U pacienta, jeho tlesn konstituce nen pro pjem zpsobil, zavede mg krom livch fluid postupn jet ivly, jednotlivm oblastem odpovdajc. Od nadmrnho dynamickho nakupen ivl mg ovem upust, protoe by tm vyvolan velik napt pacient nesnesl. Nejinnj magick len spov v tom, e mg ovlivuje u nemocnho podle poteby postupn ducha, dui a tlo. Zpsob tohoto len je mgovi na zklad uvedench pklad ji dostaten znm a nen tud teba zvltnch pipomnek. Na eventuln otzku, zdali je opravdov a vysoce vyvinut mg schopen vylit pln kadou, zdnliv nevylitelnou chorobu je mono odpovdt kladn za pedpokladu, e tlu nechyb dn orgn. Mg tedy opravdu me vylit kadou i tu nejt chorobu. V knize Osudu (ake) bude vak mg st, kam a sm se svm zsahem jt, nebo nkter choroby jsou podmnny karmou. To znamen, e pacientovi bylo osudem uloeno, aby svoj chorobou to nebo oo z nynjho ivota nebo z nkterho minulho vtlen vyrovnal. Jestlie je ale mg povoln k tornu, aby se stal prostedkem k Vci a chorobu bu zmrnil anebo pln

vylil, co prav mg v ake tak vid, me na zklad tchto nvod a s ohledem na univerzln zkony psobit pmo zzran. Nejvy zasvcenci, kte kdy kreli po na zemkouli a kte dokzali udivit svt nevdanmi zzraky v len nemocnch, ksenm mrtvch apod., mohli tak init jen se zetelem na univerzln zkony, jejich sly a fluida. Nebylo pi tom dleit, zdali schopnost realizace jejich vry hrla vdom i bezdn lohu nebo zda lo o vyknut ivho slova (kabalu). Na mgov vysplosti zle, nakolik doke jeho realizan schopnost provst zzran vylen. Magick nabjen talisman, amulet a drahokam Vra v talismany, amulety a drahokamy sah a do erovku a m svj pvod ve fetiismu, kter je mezi primitivnmi nrody rozen a dodnes. Do uritho stupn je i u kultivovanch nrod vra v talismany atd. dosud rozena, byla vak pizpsobena md a projevuje se v noen rozlinch drobnch pedmt, jako jsou pvsky, prsteny, nprsn jehlice apod. Zejmna msn kameny pinejc tst jsou vysoce v kursu. Kdyby idea talisman neskrvala v sob nco pravdivho a i magickho, byla by mylenka i vra v talismany ze svta idej ji dvno zmizela. Na lohou bude proto zvoj sejmout a rozpoznat zrno od plevele. Talisman, amulet nebo msn kmen m poslit, zvit a udret vru a dvru osoby, kter jej nos. Tm, e nositel vnuje svmu talismanu zvenou pozornost, psob autosugestivn doucm smrem na podvdom a me podle vloh a schopnost doshnout rznch efekt. Kdy lovk vcjen hmot, tedy vysloven hmota, suchoprn vdtor tento druh vry odsuzuje, zesmuje, kritizuje a vem takovm a podobnm vcem vtiskne pee povry, nelze se tomu divit. Prav mg vak v, o ve skutenosti jde a nespokoj se noenm talisman jen za elem povzbuzen vry a dvry, ale bude ptrat po souvislosti talismanu se zkonitost. Je mu znmo, e talismany, kter vd za svou existenci jen ve, ztrc v ruce nevcho nebo podezvavho lovka svoji psobivost. Mg pjde proto se svou vdou a zkonitost v tomto smru o kus dle. Dve ne rozpitvm syntzu, upozornm jet na rzn rozdly. V rukou mga nen talisman nim jinm ne nstrojem, oprnm bodem, nm hmotnm, na co me vzat nebo poutat svou slu, pinu, svj fluid. Tvar talismanu, zda je to prsten, pvsek, nprsn jehlice apod., jako i vcn hodnota jsou mu vc vedlej. Nedb pi tom ani na mdu, ani na krsu a nimbus. Pro nho je to pedmt, jeho pomoc tvo upoutnm svch sil piny, kter maj vyvolat douc inky bez ohledu na to, zda-li nositel v to v i nikoliv. Pentakl je naproti tomu ji pedmt specifick (talisman), kter je v souzvuku se zkony analogie doucho inku, dan sly, schopnosti a piny. Pi jeho zhotoven a ovlivnn mus mg dbt pslunch zkc~n analogie. Rovn za elem navzn spojen s bytostmi vych svt, a i~obrch i zlch (inteligencemi, genu nebo dmony) d mg pednost pentakii ped talismanem. Amuletem se nazv kousek specilnho tzv. panenskho nebo i obyejnho pergamenovho papru, na nm me bt napsno bosk jmno, svat ver z bible nebo mantra, vyjadujc uctvn bostva. T noen rznch kou zelnch rostlin, jako je nap. mandragora, kter maj pivodit uritou ochranu nebo jin efektivn inky, pat jet do kategorie amulet. Dle noen fluidickch kondenztor pevnch nebo tekutch nebo jimi naskl sac papr, prodn magnety, mal uml magnety ve tvaru podkvky se taj rovn k amuletm. Zbv jet zmnit se o drahokamech a polodrahokamech, kter jsou vborn fluidick kondenztory. Od pradvna byly pouvny jako nositel tst, spchu, poskytujc ochranu a psobc liv. Na podklad barev a tvrdosti (hutnosti) pisoudila astrologick vda kadmu druhu kamen zvltn innost a osobm narozenm pod uritm znamenm nebo pod vlivem urit planety doporuila nosit pro tst pslun kmen. Skutenmu mgovi je vak znmo, e astrologicky volen kameny pro tst maj jen nepatrnou innost a pro lidi vbec nevc jsou pln bezcenn. Naproti tornu jsou kameny, souvisc s astrologickou innost a se zetelem na jejich tvrdost, chemick sloen a barvu pstupny a hod se k tomu, aby byly magicky ovlivnny.

Mg me, pokud je to mon, dbt astrologickch pravidel, nen vak na nich zvisl. Je schopen, peje-li si to, ovlivnit kad kmen i astrologicky nejnepznivj tak siln, e jsou inky zarueny bez ohledu nato, zdali dotyn osoba v innost v nebo nev. Vdy se dostav efekt podle mgova rozkazu a pn. Rzn druhy a rozdly mezi talismany, amulety, pentakly a drahokamy jsem tedy dostaten objasnil. Pohovom nyn jet o rozlinosti nabjen. Jde o deset zpsob, kter jsou: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen Nabjen pouhou vl ve spojitosti s imaginac. zhutnou asovou ivotn silou a impregnac pn. upoutnm elementr, elementl, bytost, kter maj douc inek vykonvat. individulnmi a tradicionelnmi rituly. magickmi formulkami, mantramy, tantry atd. hromadnm ivl. elektrickm a magnetickm fluidem. nahromadnm svteln sly. pomoc elektromagnetickch volt. sexuln-magickmi operacemi.

Kad z uvedench monost nabjen m mnoho obmn a zabralo by mnoho asu a papru, kdybych je zde chtl vechny popsat. Vyvinut mg si podle sv intuice sestav vlastn zpsoby a monosti. Deset zde uvedench m slouit jen jako pklad a proto podmjen strun popiso kadm jednotlivm zpsobu nabjen. Ad 1) Nabjen pouhou vl ve spojitosti s imaginac Pro tento zpsob nabjen plat nejjednodu a nejsnaz metoda. inek zvis jednak od mgovy vle a jednak od jeho imaginan schopnosti. Kad talisman, kmen, pentakl, s vjimkou paprovch a pergamenovch amulet, mus bt ped magickm nabjenm zbaven cizho, na nm lpcho fluida. Nejlpe je to uinit pomoc magie vody. Vezmte sklenici s erstvou studenou vodou, do kter talisman ponote. Koncentrujte se pi tom, e voda odnm z talismanu vechny nepzniv vlivy. V tto koncentraci setrvejte uritou chvli. Po nkolika minutch dokonal soustednosti muste mt jistotu, e veker nedouc vlivy voda ji sebrala a e V talisman je jich tud prost. Talisman osute a bute ujitni, e je pro ovlivnn zpsobil. Tento oistn proces muste provst s kadm pevnm talismanem, bez rozdlu, jakou metodou ho hodlte nabjet. Nyn vezmte talisman k ruce, upete na nj svj pohled a s nejvt silou vle, pevnou vrou vlote do nho imaginativn sv pn respektive innost. Tuto termnujte, t.j. m-li psobit jen uritou dobu nebo trvale, plat-li jen pro jistou osobu nebo pro kadho, kdo by tento talisman nosil. V ptomn dob imaginujte, e douc efekt ji psob. Slu napt vloenho pn mete astjm opakovnm svho ovlivnn zeslit, m se sla vyzaovn zintezivn a bude pronikavj. Do talismanu soustete pocit, e jeho innost trv a sl automaticky tehdy, kdy na nj nemyslte. Je-li talisman uren pro druhou osobu, plat pro ni tot. Kdy jste podle nejlepho vdom a svdom, s nejvt schopnou silou talisman nabili,je monojej nosit. Ad 2) Nabjen zhutnou asovou ivotn silou a impregnac pn Stejnm zpsobem zbavte talisman cizch vliv, jak je uvedeno pod ad 1). Je-li talisman uren pro Vai osobn potebu, muste zhutn ivotn sly provst ve vlastnm tle (viz nvod ve III. stupni). Kdy jste sv tlo ivotn silou expanzivn naplnili, vete a zavete ji pravou rukou do

talismanu, kde ji stlate tou mrou, aby cel tvar talismanu, amuletu nebo kamenu zabrala. Muste pi tom udrovat pedstavu, e talisman v podob sac ndobky ivotn slu do sebe hrav pijm atak dlouho ji v sob podr, jak dlouho si to budete pt. Pracujte s pedstavou, e se asem a noenm nebo upotebenm talismanu jeho innost nijak nezmen, ale naopak zv. Vae imaginace mus bt tak siln a vydatn, e talismanem vstebvan ivotn sla nabv stlaovnm snhobl tpyt a e se podob havmu slunci. Pn ohledn innosti talismanu vlote ihned pi zhuovn ivotn sly do svho tla. Tak dobu psobnosti mete dodaten imaginrn urit. Konejte ve v ptomnm ase, m vyjdte pesvden, e talisman m bezprostedn po ovlivovacm aktu plnou innost. Nemjte pro jeden a t talisman nkolik pn a obzvlt protichdn. Nejlpe psob takov nabjen, kter sleduje splnn pouze jedinho pn. Volte vdy pn, kter mohou bt splnn a zanechte pn fantastickch, tud nesplnitelnch. Tento pkaz plat pro vechny tvary talisman a pro vechny zpsoby nabjen. Chcete-li se pesvdit o eXpanzivnosti nabjen talismanu, vezmte si na pomoc siderick kyvadlko. Nabjte-li talisman pro nkoho jinho, nevete zhutnou ivotn slu vlastnm tlem, nbr pmo z univerza a zavete ji imaginrn do talismanu. Ostatn pravidla jsou tat. Ad 3) Nabjen upoutnm elementl, elementr, bytost, kter maj vyvolat douc inek O tvoen elementl a elementr jsem psal podrobn ji v pedelch stupnch. I elementl nebo elementr mete vzat na talisman, pentakl, amulet nebo kmen. Upoutn mete provst vyknutm slova, kter si sami zvolte, pouitm malho zvl sestavenho ritulu nebo gestem pomoc imaginace. Potom sta zvolen gesto, ritul, slovo nebo formuli pouze vyslovit nebo provst a pipoutan elementl zpsob douc inek. Kdy je mon elementl nebo elementr vzat na talisman, bude mg ji vdt. Elementl pouije k ovlivovn sfry mentln a elementr pro dosaen astrlnch nebo hmotnch ink. Tak bytosti je mono tmt zpsobem upoutat na talisman pro urit kony, co doke kad mg' kter na svm vvinu poctiv pracoval. Kontaktu me doshnout na zklad praxe pasivnho styku, dle magickm zrcadlem nebo uvedenm se do tranzu v ake. K tomu nen teba dalch pokyn a mg jist v, jak si m ponat. Ad 4) Nabjen individulnmi a tradicionelnmi rituly Tento zpsob nabjen je ve velik oblib u orientlnch mg, majcch svatou trplivost, j je v tomto ppad skuten teba. Orientln mg uin rukou, prsty nebo tak jen jedinm prstem, zcela podle sv individuality nad talismanem urit, sv libovoln znamen, nebo uin toto znamen s talis manem pmo ve vzduchu. Zrove se koncentruje na psobivost, kterou m talisman mt. Tento experiment opakuje denn nkolikrt a zsk tmto astm opakovnm nadmru silnou baterii (volt) v ake, kter potom douc inek vyvol. Kdy stlm opakovnm experimentu magick volt v ake zeslil, sta uinit s talismanem nebo nad nm znamen nebo ritul i bez imaginace a duchovn nmahy a douc inek se bezpen dostav. V kabale zbhl mg v, e bude mt za 462 dn vlastn, tmto zpsobem nabitou baterii v ake, aby jeho ritul automaticky inkoval. Tento zpsob nabjen nevyaduje velk nmahy, je ale velmi zdlouhav a zdka kdy bude mt evropsk mg k tomu trplivost, protoe me stejnho efektu doshnout mnohem rychleji pomoc jin - zde uveden - metody. Nabjen tradicionelnm ritulem je snaz a vyaduje jen nkolikerho opakovn experimentu, aby kontakt byl navzn. inek je pi tom obrovsk a hrani pmo se zzraky. Takov tradiconeln nabjen rituly jsou vak tajemstv l, duchovnch spolenost, sekt nebo

klter, kter nesmm ani j prozrazovat. V jasnozen dobe kolen mg se me o tchto tajemstvch snadno dovdt pomoc sv jasnovidn schopnosti, vydval by se ale v nebezpe, e bude pistien. Orientln mgov, kte chrn svoje rituly pod psahou smrti, by postupovali vi kadmu vetelci, kter by se odvil zmocnit se tchto ritul bez jejich svolen, magicky neprosn. Proto varuji mga ped podobnm zcizovnm. Tyto rituly jsou obvykle gesta, jimi se nad talismanem provd tajn znamen rznch bostev (Ishta Devatas), podobn, jak to popisuj u ritul individulnch. e takov ovlivnn psob nade ve siln, je bezesporu, nebo ritul provd mon i na sta kolench mg a pedchz tradicioneln zjedn generace na druhou. Je-li nkter len tajn duchovn spolenosti pro svou zralost uznn a hoden toho, obdr takov ritul jako vyznamenn. Takov pedvn tajnho ritulu a zrove navzn kontaktu s dotynou bateri se v Orientu nazv Ankhur nebo Abhisheka. Ad 5) Nabjen magickmi formulkami, mantramy, tantry atd. Tato monost nabjen je jedna z nejvtch a nejmocnjch, vyaduje vak vysokch vdnch znalost a velkch pprav. Tyto popisuji podrobn ve svch dalch dvou dlech, tkajc se praxe magick evokace a kle k opravdov kabale. Avak kvli snazmu porozumn inm zde malou poznmku. Prvn zpsob nabjen spov v opakovn magick formulky, pi em douc inek vyvol bytost v vahu pichzejc. Nabjen mantramy se dje tm zpsobem, e se do vhodnho talismanu opakuje bezpotukrt v mylenkch nebo slovy svat vta, jako uctvn bostva (Japa-Yoga, ti dapa-jga). Ctnost (vlastnost) dotynho bostva se tmto opakovnm zhmotuje. Je jist, e se na vech rovnch (sfrch) me takto doshnout velkch ink. Nabjen pomoc tanter nen nic jinho ne sprvn provdn slovn magie, pi n se pouv uritch kosmickch sil tak, e se s ohledem na komick rytmus, zvuk, na kosmickou barvu a vlastnost, vol vhodn psmena, slova atd. Ad 6) Nabjen hromadnm ivl Tuto monost m kad mg, kter vechny dosavadn stupn prakticky absolvoval. Peje-li si mg doshnout inku pomoc nkterho ivlovho principu, napln (ovlivn) talisman nebo pentakl, pro tento el zhotoven, ivlem, kter je pro splnn inku smrodatn. Nabjen se dje stejnm zpsobem, jak uvedeno pod ad 2): Nabjen zhutnou ivotn silou. Rozdl je pouze v tom, e se namsto ivotn sly pouije v vahu pichzejcho ivlu. Pro svou vlastn potebu se zhutn ivlu provede vlastnm tlem a pro jin osoby pmo z univerza. Jestlie nkter ivel zpsobuje nap. tkosti pi jeho zvldnut, je mono pout v tomto ppad talismanu, kter je naplnn ivlem opanm (protichdnm). Jet mnoho jinch ink je mono doshnout pomoc ivl a mg, kter je v ovldn ivl zbhl, si intuitivn sestav vlastn praktick nvody. Ad 7) Nabjen elektrickm a magnetickm fluidem Jednm z nejsilnjch zpsob nabjen je upoteben elektrickho a magnetickho fluida. M-li talisman nco ochraovat, odvracet, nco ozaovat nbo vyvolvat njakou aktivizaci, pouije se pevn elektrickho fluida. Jestlie m ale psobit pitaliv (vzbuzovat sympatii, pinet tst, spch), vol se magnetick fluidum. Nabjen se dje stejnm zpsobem, jako se ivotn silou a se ivly, jenome se u talisman, urench pro vlastn potebu, provd nakupen fluida pouze v pslun polovin tla, tedy nikoliv v celm tle. Magnetick fluidum se v lev polovin

tla dynamicky nakup a levou rukou se nech proudit do talismanu. U elektrickho fluida je to prav polovina a projekce tohoto fluida se dje pravou rukou. Ad 8) Nabjen nahromadnm svteln sly Pro jemn duchovn inky nap. zven rznch okultnch sil, intuice, inspirace atd. je mono talisman nabjet nahromadnou svtelnou silou. Zpsob tohoto nabjen je t, jako se zhutnou ivotn slou a souasnou impregnac pn, termnovnm atd. Stlaen svtlo v talismanu se podob slunci a mus mt jasnj z ne normln slunen svit. Pro osobn potebu se zhutn svteln sla nech projt vlastnm tlem do talismanu, pro druh osoby pmo z univerza. Jinak plat vechna ostatn, ji popsan pravidla. Ad 9) Nabjen elektromagnetickmi volty Ke zmrnn karmickch vliv, k ochran vliv jinch sfra t za elem petvoen osudu podle pn je mono ovlivnit talisman, jak pro vlastn potebu, tak pro druh osoby magickm voltem, tzv. voltovnm. Tento zpsob nabjen talisman je nejsilnjm napodobenm akickho principu a jenom mg, kter upmnou a poctivou prac sleduje spojen s Bohem, si me dovolit tento zpsob ovlivnn, aby se ppadnm zsahem do aki neprovinil proti Bo Prozetelnosti. Jak jsem ji astokrt pravil, bylo ve stvoeno vzjemnm psobenm dvou fluid a ty ivl. Stedem veho je podle univerzlnch zkon vdy fluidum elektrick. Na perifrii elektrickho fluida, kde jeho rozpnavost ji ochabuje, zan intenzivn psobit fluidum magnetick. Z ohniska, tedy ze stedu a k perifrii elektrickho fluida je tat vzdlenost, jako od potku magnetickho fluida a na konec perifrie magnetickho fluida, kde je magnetick sla pitalivosti nejsilnj. Tento zkon plat jak v malm, tak i ve velkm, tedy jak v mikrokosmu, tak v makrokosmu. U nabjen talismanu voltem respektive pi tvoen potebnho voltu je bezpodmnen nutno tento zkon respektovat. Hodlte-li talisman, pentakl nebo kmen ovlivnit voltem pro vlastn ely, budete si ponat takto: Do prav strany svho tla nakupte dynamicky, pomoc veker sv sly, elektrick fluidum. To promtnete rukou, poslze ukazovkem a promnte je do siln elektrick jiskry, kterou imaginrn upoutte pesn do stedu svho talismanu. Stlaen elektrick jiskra mus pmo hav rud svtit. Stejnm zpsobem si ponejte s fluidem magnetickm, kter povedete ukazovkem lev ruky a odtud ped sebe, nae kulatou elektrickou jiskru obalte magnetickm fluidem tak siln, aby se stala imaginrn neviditelnou. Stlaen magnetick fluidum si pedstavujte v modr barv. Kdy jste to dokzali provst, mus Vm zstat imaginrn jen mal modr koule, kter zabere cel tvar talismanu. Tm je V volt hotov a jakmile uvnit tohto voltu zaz elektrick fluidum a kolem nho fluidum magnetick, impregnujte kouli t.j. hotov volt svm pnm a termnujte zrove inek. Kdo by chtl pozdji ovlivnn jet zeslit, co ale sotva bude teba, potebuje pouze zhustit magnetick fluidum, m uvnit se nachzejc elektrick fluidum samoinn zesl. Neobyejn siln magick inek takovho voltu me podle pn zmnit i karmu. Mg, jen takov volt doke zhotovit, nepodlh ji zkonm karmy, nad nm vldne ji jen Bosk Prozetelnost. Nabjen talisman voltem pro druh osoby provede mg stejnm zpsobem, jenome nebude erpat magnetick a elektrick fluidum z vlastnho tla, nbr pmo z univerza. Nech se ale pro tento druh nabjen talisman pro jin osoby rozhodne jen v nejkrajnjm ppad. Mus toti mt naprostou jistotu, e dotyn osoba m opravdu vzneen idely, e to se svm magickm vvinem mysl upmn a e je pouze karmou pronsledovna a je, jak se lidove prav, ve vem smola.

Jasnovidn oko mga toto ve postehne ajeho intuice mu vdy sprvn vnukne, zdali to m a sm uinit i nikoliv. Zde je pak mg za sv konn ji sm zodpovdn. Kdyby se takov magick volt upoutal na mal elezn podkvkov magnet, take by koule obshla cel magnet, musel by se o nadmrn innosti tohoto magnetu pesvdit i sebevt nevc Tom. Ad 10) Nabjen sexuln-magickmi operacemi Je jet jeden zpsob magickho nabjen talisman, o kterm se zde zmnm jen malou poznmkou. Z etickch a morlnch dvod upoutm od bliho popisovn praxe. Meditujc mg objev v vahu pichzejc metodu sm, ale on upust od praktickho provdn, tm spe, kdy mezitm poznal celou adu jinch ovlivovacch zpsob. Jen eticky velmi vyspl mg se me odvit tuto praktiku provdt, protoe jemu,jakoto absolutn istmu, je ve rovn absolutn ist. Nemorln lovk by touto praktikou udlal vce kody ne uitku. Pi nejmenm by tropil neplechu a tak velik sly, jakmi jsou sly lsky, by tm byly zneuvny. Proto se zmnm jen letmo o principu, na kterm tento zpsob nabjen spov. Pedevmje teba rznch pprav, bez nich operace nen provediteln. Sexuln-magick operace za jakmkoliv elem proveden je svatm konem, modlitbou, kterou se napodobuje akt Lsky. Ve v univerzu stvoen bylo uskutenno djem Lsky. Na tomto univerzlnm zkon spov i sexuln magie. Mg pracuje samozejm s partnerkou stejn smlejc, nejlpe rovn magicky kolenou. Mu (mg) je aktivn, t.j. plodc princip, ena (magika) je naproti tornu princip pasivn, rodc. Magika (partnerka) kolen v ovldn elektrickho a magnetickho fluida mus v sob pemnit ply, take bude u n hlava magnetick-fluidln a pohlavn stroj elektrick-fluidln. U mue je tomu naopak, hlava mus mt pl elektrick a pohlavn stroj pl magnetick. Pi spojen nastane mezi obma partnery nadmru siln dvou-plov napt sil, kter vyvol nesmrn inek. Pi tomto aktu lsky se neplod nov ivot, nbr douc pina spolu s inkem. Dolej a hoej dvojit pl je uveden v innost, take zde psob typlov magnet, ono JOD-HEVAU-HE, kter je nejvtm tajemstvm Lsky, tajemstvm stvoen. Jak snadno by mohlo bt tohoto posvtnho aktu stvoen, toho nejvyho, coje vbec mono v tomto svt provst, zneuito k nzk smyslnosti a tm ke zkze. Nejvy symbolick dkaz toho nalezneme ve vyhnn biblickho Adama a Evy z rje. Mg, jen se odv provst tuto praktiku ze vech praktik nejvy, mus bezpodmnen ovldat hoej i dolej proudy, abyje za elem ppadnho nabjen kamene, tedy svho talismanu na nj upoutal. Kdyby mg tohoto posvtnho konu zneuil, postihlo by ho tot, jako Adama a Evu, kte nesmli vce pojdat ovoce z rje. Intuitivn mg jist pln pochop hloubku tto symboliky a bude povaovat za oprvnn, kdy o tomto mystriu, kter je ze vech mystri nejvy, zachovm psn mlen. REALIZACE PRANI elektromagnetickmi volty v ake, tak zvan voltovn Tvoen voltu elektromagnetickm fluidem jsem vysvtlil pi popisu ovlivovn (nabjen) talisman. U voltu je postup t, jenome u akickho voltu mus bt elektromagnetick koule vt. Nsleduje praxe: Zhustte ve sv prav polovin tla s nejvt silou elektrick fluidum a promtnte je dlan prav ruky navenek. Z elektrickho fluida tvote imaginrn kouli, kterou nechte voln se vznet ve vzduchu. Tato projekce neprochz tud prstem, nbr celou pravou dlan. Ohnivou kouli, kterou mus stlaen elektrick fluidum do ruda rozhavit, astm zhuovnm elektrickho fluida v sob a opakovnm promtnut dynamicky zesilte. Zhuovn a dynamizovn opakujte tak asto, a koule doshne prmru jednoho metru. Tot provete s fluidem magnetickm a zante s promtnutm zhutnho magnetickho fluida levou dlan a navenek tm, e elektrickou koul

budete svm magnetickm fluidem vrstvu za vrstvou obalovat. astm opakovnm zhutn magnetickho fluida a promtnutm tohoto bude obal stle hust a vt, a cel koule doshne prmru asi dvou metr. Elektromagnetick volt je takto hotov. Zhotovuje-li mg takov volt pro osobu druhou, erp a zhuuje jak elektrick tak i magnetick fluidum pmo z univerza. Jestlie byl takov elektromagnetick volt zhotoven s nejvt imaginac, pevnou vrou a vl, impregnuje mg tento ze vech nejsilnj magick akumultor pslunm soustednm pnm. Svou imaginac utvo mg douc pinu, kterou mjeho volt vyvolat. Kdy jeho magickmu voltu uril konen tak dobu tr vn, vrhne ho tm extaticky svou pedstavou do nekonenho univerza, do makrokosmu, do svta pin, tedy do aki. Spojen se svm voltem mylenkov peru tm, e pi vrhu pestane nhle o nm pemlet, mysln na zapomene a vnuje se jinm pracem. Tento zde uveden zpsob totlnho nabjen (tzv. nabjen naplno) je jednou z nejmocnjch operac, kterou mg doke na svm dosavadnm vvojovm stupni provst, nebo tm se stal pnem jak sm nad sebou, tak i nad ostatnmi. Jakou pinu do svho voltu v ake vlo, takov inek vyvol bez rozdlu, zda na mentln nebo hmotn rovn. Tto velk a odpovdn monosti si bude mg jist nleit vit a pro sebe i pro svoje blin, pro n se takovto operace odv, sledovat vdy jen dosaen vysokch a ulechtilch el. Mg, jen se propracoval tvrdou kolou a k tomuto stupni, vyrovnal namhavmi cvienmi, kter pro nho znamenaly vc ne pouhou askezi, svou karmu natolik, e mu to neme ji ukodit. Mg ji nepodlh obvyklmu vlivu osudu, on se stal pnem nad svm vlastnm osudem, jedin Bosk Prozetelnost ve svm nejvym aspektu me jeho vli ovlivnit. Souhrn vech cvien IX. stupn I. Magick vcvik ducha

Jasnozen v prax prostednictvm magnetickho zrcadla a) zrn mimo as a prostor b) psoben na dlku pomoc magickho zrcadla c) rzn promtac prce magickm zrcadlem II. 1. 2. III. 1. 2. 3. Magick vcvik due Exteriorzace ili vdom odpoutn astrlnho tla od tla hmotnho Impregnovn astrlnho tla se tymi boskmi vlastnostmi (Ctnostmi) Magick vcvik tla Len nemocnch elektromagnetickm fluidem Magick ovlivovn (nabjen) talisman, amulet a drahokam Realizace pn elektromagnetickmi volty v ake, tak zvan voltovn

Konec devtho stupn. Stupe X. Dve ne zane mg sledovat prakticky posledn, t.j. dest stupe tto uebn soustavy, nech se ohldne nazpt a pesvd se, zdali ve a dosud uveden tak skuten stoprocentn ovld. Kdyby tornu tak nebylo, musi vynaloit veker sil, aby zamekan dohonil a vyplnil vechny mezery ve svch praktickch znalostech a schopnostech. Nem vznam ve vvoji spchat! Nebo pi pozdjch magickch pracch by se kad pekotn ponn neblaze projevilo ke kod

jednotlivce. Aby si tedy mg uetil jakkoliv dodaten zklamn, nech pracuje soustavn a vytrvale. Mg mus toti vdt, e tmto poslednm stupnm zakonuje - pokud jde o prvn tarotovou kartu - svj magick vvin a e mus proto bt nleit pipraven pro vy magick prce, kter popisuji ve svch dalch dvou dlech. Kdyby jeho prce vykazovaly nedostatky, nikdy by se mu nepodailo zvldnout a ovldat sly vy. Nezle proto na tom, zdali ukon tuto uebn soustavu o nkolik msc dve nebo pozdji. Hlavn vc je, e zstane pi svm rozhodnut jt stle kupedu a dospt a k sammu vrcholku Boskho Poznn. Zreviduje-li svj dosavadn vvin, sezn, e ji urazil znan kus cesty ve svm zdokonalovn, mnohem vt, ne se kdy domnval. Zrove si ale mus uvdomit, e je to teprve prvn pel ebku, po nm se chce a mus dostat nahoru. Jestlie mg uv, kolik vdomost a zkuenost si mus jet osvojit, sklon v hlubok pokoe svou ji ped studnic Bosk Moudrosti. V jeho srdci nebude ctidosti, ani pchy a domlivosti, tm mn patnch vlastnost, nebo m vce a m hloubji bude vnikat do dlny Bo, tm oddanj a pijatelnj se stane jeho nitro. Stupe X. - Magick vvin ducha Prvn lohou destho stupn se mgovi ukld, aby se ble seznmil se sfrou ivl. Mentlnm tlem navtv jednotliv ivlov sfry, tj. e se jeho duchem penese do e trpaslk tzv. gnm, potom do e vodnch panen nebo rusalek. Dle pozn i vzdunch bytost tzv. vl a konen i i salamandr, ohnivch bytost. Nezasvcenci budou pipadat tyto monosti pli pohdkov a fantastick a bude je mt za pouh utopie. Tot plat o gnmech, rusalkch, vlch a salamandrech. e tyto bytosti skuten existuj, o tom se mg vlastnm pozorovnm sm pesvd. Magicky nekolen lovk, jeho smysly jsou v duchovnm smru nevyvinut, je zamen pouze na vibrace hmotnho svtla a neme si tud uinit o existenc jinch bytost vbec pedstavu, tm mn se o nich pesvdit. Nsledkem vysloven hmotaskho zpsobu ivota je vtina lid zaujata hmotou do t mry, e nco vyho, jemnjho, mimo n fyzick svt stvajcho, nemohou pochopit a u vbec ne poznat. Jinak je tomu samozejm u kolenho mga, jen sv smysly vyvjel vdom a v dsledku toho me mnohem vce vidt a postehnout, take se o vych silch, vych rovnch a bytostech sm pesvd. Toje vak tak vlastn el tohoto kolen, vycviit lovka natolik, aby poznal a ovldal nejen fyzick svt, ale tak vy sfry. Nebudu vak pedbhat a rozvjet podobn tmata. Vrame se tedy radji k otzce praxe, jak a co je teba init, dostat se do e ivlovch bytost. Z pedbnho studia mg v o existenci e ivl, v n vldne nejen ivel samotn, ale i jemu odpovdajc bytosti. Rozdl mezi lovkem a ivlovou bytost je v tom, e lidsk bytost pozstv ze ty respektive z pti ivl, j ovldajc, kdeto ivlov bytost je sloena pouze zjedinho istho, j psluejcho ivlu. Podle naeho letopotu m takov bytost mon del ivotnost, za to ale nem nesmrtelnho ducha. Obyejn se potom takov bytost do svho ivlu opt rozplyne. O podrobnostech se zatm zmiovat nebudu, protoe mg je pozn praktickmi zkuenostmi, kter me zskat penosem svho ducha. Mg se mus umt svm duchem penst do e ivl,

aby navzal se ivlovmi bytostmi kontakt. asem doke nad nimi i vldnout. Pivolvn bytost na n hmotn svt pasivnm nebo aktivnm zpsobem popisuji obrn v pslun kapitole svho druhho dla nazvanho "Praxe magick evokace". e ivl nen nam hmotnm svtem a bez dn prpravy by nebyl mg schopen se do n penst. ivlov bytost se me dorozumvat jen s bytost sob rovnou a mg mus tud tuto okolnost mt na zeteli. Nap. ptk se me dorozumt zase jen s ptkem a prv takov je to u ivlov bytosti. Kdyby se ivlov bytost chtla dorozumt s lovkem, musela by na sebe vzt lidskou postavu a lidskou vlastnost, aby se mohlajako lovk lovku piblit. Mg teprve nyn pln pochop, pro musel v pedbnch stupnch provdt cvien, tkajc se pemovn a pemsovn. Gnm neme nikdy rozumt lovku a naopak. Bu se pi magick operaci stane mg gnmem nebo gnm lovkem. Proto mus mg dve ne vejde do e gnm, vzt na sebe jejich podobu. Nem-li sprvnou pedstavu o tom,jak gnm ve skutenost vypad, mus svou jasnozivou schopnost buv tranzu nebo pomoc magickho zrcadla podobu gnma vidt. P tom zjist, e trpaslci jsou docela mal muci, podobn sktkm, lenm v pohdkch. Ponejvce maj dlouh vous a na hlavch apky, dlouh vlasy, tpytiv oi a nos mal kutny. Tak a podobn bude mg gnma v zrcadle vidt. Vimne si toho, e kad gnm nos u sebe lucerniku, vrhajc rzn svteln paprsky, kter je mu v podzemn ukazovatelem. Kdy se mg v zrcadle jasnoziv pesvdil o postav gnma, potebuje ji jen vzt na sebe v duchu, tedy na mentln rovni jeho podobu. Ztoton se se ivlem zem, to znamen, e napln celou svoji podobu zemnm ivlem bez jakhokoliv zhutn (nakupen). Nemus sinic vce pedstavovat, ne e kles do podzemn e, tedy do zem. Pocit temnoty se ho tam zmocn. Imaginrn si pedstav lampu, vydvajc pekrsn svtlo, kter temnotu proz. P svch potench pokusech mg mnoho neuvid. Po nkolika experimentech si na tmu zvykne a postehne bytosti jemu se podobajc. Vytrv-li ve svch pokusech, pozn, e se bytosti stvaj viditelnjmi a pi rznch jejich pracch jim bude pihlet. Mg vak nesm dnou z tchto bytost oslovit prvn. Pokud se nkter ze zemnch bytost na nho pmo neobrt a sama ho neoslov, mus se mg chrnit pronst prvn jedin slvko. Me se stt, e vzjemnou prac budou trpaslci svdt mga k njak poznmce, ke kter se vak nesm nechat vyprovokovat, nechce-li se vydat v nebezpe, e trpaslci zskaj nadvldu. Gnmov by pak rznmi magickmi praktikami tohoto ivlu mga upoutali v t me, e by se stal zemnm duchem a ml potom sotva kdy monost vrtit se do svho fyzickho tla. Po uplynut urit lhty by se mentln pska mez astrlnm a hrubohmotnm tlem petrhla a okamit by nastala fyzick smrt. Lkask prohldka by zjistila jen srden mrtvici. Mg, jen magickm kolenm m sm sebe v moci a db tohoto zkona (nepromluvit prvn), nemus se nieho obvat. Naopak, jakmile gnmov zanou sam hovoit, poznaj v mgovi bytost jim nadazenou a stanou se jeho nejlepmi ptel. Zkon o mlenlivosti plat jen pi prvnch nvtvch. Kdy se gnmov pesvd o tom, e je mg svou inteligenc a slou vle pevyuje, nejen e se z toho raduj, ale stanou se jeho nejposlunjmi sluhy. Bytosti ivlu zem jsou lovku nejble a slou mu rdy, zejmna, kdy poznaj jeho pevahu. i gnm nech mg navtvuje tak dlouho, pokud se odjejch obyvatel me nemu novmu nauit. dn kniha neseznm mga s tolika tajemstvmi tto e, jako gnmov sami. Nap. se mg dozv o sle a inku rznch bylin, o ukrytch pokladech, zsk magickou moc nad uritmi kameny ajet mnoh jin. Stane se oitm svdkem veho toho, co se pod zem nalz nap. prameny, uhl, rudy a pod. Krom toho si od gnm osvoj rzn magick praktiky, kter je mono zhodnotit pomoc ivlu zem. asem mg zjist, e jsou gnmov rozdlen na rzn skupiny inteligence. Nkte ho pou i ve vd alchymistick. Je-li konen mg v gnm jako doma, zskal-li vechny zkuenosti, kter mu tyto bytost mohly poskytnout, me vyhledat sousedn, i vodnch duch.

V magickm zrcadle si opt zjist tvar a vzezen nkterho obyvatele vodn e. Sezn, e vodn bytosti se podobaj lovku jak vzhledem, tak postavou. Vtinou jsou to duchov, tzv. rusalky, krsn ensk postavy, akoliv jsou mezi nimi mut vodn duchov. P nvtv vodn e nen proto bezpodmnen teba vzt na sebe podobu ensk vodn bytost a mg se imaginrn promn v rusalku jen tehdy, kdy ho to t. M to onu vhodu, e ho budou rusalky mn obtovat, nebo jsou to velmi dotrn a eroticky siln zaloen bytosti. Kdy je mg duchovn pipraven, to znamen, e svho ducha impregnoval vodnm ivlem, penese se nkam k jezeru nebo k moi, zcela podle svho pn a spust se do hloubky vody. Ani zde nenaraz hned zpotku na vodn bytosti. Avak astm opakovnm pokusu,jsa prodchnut pnm pijt s nimi do styku, bude je k sob pitahovat. Nejdve se setk jen se enskmi postavami, pohybujc se ve vod zcela voln, tak jako lid. Zdka kdy uvid rusalku nesympatickou. I rusalky jsou - pokud jde o inteligenci - rozdleny na skupiny a akolivjsou vechny pekrsn, potk takov, kter se vyznauj obzvltn inteligenc a krsou aisou tak zvanmi vdkynmi v i vodnho ivlu. Mg uvid, e krom svch obvyklch rej vykonvaj tyto bytost jet tak rzn prce. Od bli ho popisovn upoutm, protoe mg m monost se o tom vem sm pesvdit. I zde plat zsada, e mg nesm oslovit vodn bytosti dve, pokud samy na nho nepromluv, nepolo mu otzky a pod. Od inteligentnch vodnch bytost, se ktermi mg vstoup do styku, se me o vodnm ivlu dovdt velmi mnoho zajmavho a pounho, e by o tom vem mohl sm popsat cel knihy. Nejen e zsk vdomosti o ivot ryb, rznch vodnch rostlin, kamen nalzajcch se pod vodou atd., ale rusalky mu sv nejrznj praktiky vodnho ivlu. Nech se ale kad mg chrn ped svdnou krsou rusalek a nevzplane k nkter z nich natolik, e by ztratil pdu pod nohama. Takov lska by mu byla osudnou. Tm nen eeno, e by se s rusalkami nemohl pobavit, ale vdy mus bti pamtliv toho, e lska je zkon, ale lska ovldan vl. Svou krsou, lbeznost a opojnou erotikou by rusalky dokzaly mga tak uchvtit, e by se mohl stt jednou zjejich bytost, co by pivodilo jeho fyzickou smrt. Kolk mg ji ztroskotalo na takov neastn lsce. Budi proto mg pevn, nebo ve sfe ivl je tato e ze vech nejpitalivj a kdyby nedokzal svou ve krotit, vydal by se vodnm duchm pln. Doke-li mg i vodnch duch libovoln vyhledvat a nau-li se od nich ve, co mu me ivel vody v hermetickm smyslu poskytnout, obrt svoji pozornost k dal , kterou jest e vzdunch bytost. Na rozdl od e vodn, jej obyvatel - vodn panny neboli undiny - spojen s lovkem vtaj, jsou bytost vzdunho ivlu velmi plach. I tyto jsou, podobn jako bytosti vodnho ivlu krsnho vzezen, pevn enskho rodu, akoliv se mezi nimi vyskytuj i bytosti musk. Zde nemus mg vzti na sebe podobu vzdun bytost a me svou vlastn osobu, svho ducha impregnovat ivlem vzduchu a vydat se imaginrn do vzdun oblasti s pnm, pimt bytost vzdunho ivlu k navzn spojen. Nesm ovem ztrcet trplivost, kdyby se mu to del dobu a astmi pokusy nedailo. Mus stle udrovat mylenku, aby vzdun bytosti za kadou cenu uvidl, co se mu poslze tak urit poda. Nejdve se mu budou vzdun bytosti vyhbat, to ho vak nesm rmoutit. Uvid pekrsn bytosti, hebk a ohebn s ndhernmi terickmi tly. Svm duchem se jm mus pizpsobit, e se t nech vzduchem unet. Dve nebo pozdji ho vzdun bytost oslov. I zde mus bt mg opatrn a nesm dnou vzdunou bytost, a muskou i enskou oslovit prvn. Mohlo by se mu pihodit tot, jak je uvedeno u pedchzejcch ivlovch bytost. Dokzal-li mg etnmi pokusy navzat styky is bytostmi ivlu vzduchu, zasvt ho do vech praktik a taj s tmto ivlem souvisejcch, o nich si nezasvcenec neme uinit ani pedstavy. Jestlie se mg dokonale seznmil s vzdunho ivlu ajejmi bytostmi, ovld-li dokonale veker mu sven magick zkony a praktiky, obrt svj zetel ke tvrt i ivlovch bytost, k i ohnivch duch tzv. salamandr. Tyto mus rovn dokonale poznat a navzat s nimi kontakt.

Do urit mry se bytost ohnivho ivlu podobaj lovku, maj vak nkter zvltnost, kter lidsk bytost nem a proto je radno, aby si mg pomoc svho magickho zrcadla vtpil nejdve dkladn vzezen ohnivho ducha. Zjist pitom, e salamandi maj men obliej ne lid a nemrn tenk a dlouh krk. Svho vlastnho ducha pemst mg imaginrn do podoby ohnivho ducha, kterou napln istm ivlem ohn a v duchovn sfe se odebere nkam do jcnu sopky, kter je nejmarkantnjm domovem ohnivch bytost. U pedchzejcho ivlu vzduchu si mg jist poviml toho, e vzdun bytost jsou nestl a e jsou nepetrit v pohybu. Ve zven me je tomu u salamandr, kte neustle kolem sebe lehaj plameny. Nech mg nezapomene na zsadu, e pemnn v podobu ohnivho ducha nesm rovn prvn oslovit nkterou z ohnivch bytost. Podle stupn inteligence jsou ohniv bytost rozdleny na skupiny a m je ohniv duch inteligentnj, tm krsnj a ladnj je cel jeho vzezen. Lidsk bytost se nejvce podobaj takov ohniv duchov, kte maj nejvy stupe inteligence a mg se pochopiteln bude snait navzat styk s tmi nejinteligentnjmi. Se zetelem k praktick magii pozn mg ve, co se ivlem ohn d v tomto smru doshnout. Poznal-li mg tak ohniv bytosti, respektive jejich vd duchy v krterech, doshl-li s nimi spojen a dovdl-li se od nich ve, co samy v a o em ho mohly pouit, me vyhledat tak ohniv bytosti, zdrujc se v nejhlubm stedu na zem. Tito salamandi maj mnohem vt znalost ne ohniv bytosti v krterech. Kdy konen mg vyerpal veker vdn tkajc se ohnivho ivlu, me s klidnm svdomm ci, e se stal neomezenm pnem vekerch ivlovch princip. Nvtvami u bytost vech ivl mg pozn, e kad ivlov bytost, byt by byla sebevce inteligentn a mla sebevt znalost, sestv pouze zjednho ivlu, kdeto lovk je sloen ze ty ivl a krom tohojet z ptho ivlu, kterm jest bosk princip. Na zklad tohoto poznn teprve jasn pochop, pro je psno v bibl, e lovk je nejdokonalej bytost vech tvor a e je stvoen podle obrazu boho. Tmje tak opodstatnna touha vech ivlovch bytost po nesmrtelnosti, kterouto pednost lovku zvid. Je pnm kad ivlov bytosti doshnout t nesmrtelnost a mg je schopen ivlov bytosti tuto monost propjit. Nen zatm mono vypisovat podrobn zpsob proveden, avak kad mg bude mt tolik dobr intuice, e na to pijde sm. Mgovy vlastn zkuenosti mu daj poznat, kolk me od ivlovch bytost zskat. Veker zskan zkuenost pak penese do pamti tj. do hmotnho tla a vyuije jich prakticky na hmotn rovn. V oboru prodn magie doke mg potom provst ped zraky nezasvcenc hotov divy. Uinil-li mg dal pokroky v tom, e dkladn poznal a dokonale ovld vechny tyi e ivl ajejich obyvatele a e sv zkuenost o mnoho dalch rozil, me vdom vejti ve styk se svm duchovnm uitelem (Guruem) neboli ochrannm duchem. Jak jsem j v kapitole, tkajc se pasvnho styku s neviditelnm svtem uvedl, m kad lovk ochrannho ducha, kter je mu dn na cestu Boskou Prozetelnost a kter bd nad jeho duchovnm vvojem. Mg veel poprv ve spojen se svm ochrannm duchem prostednictvm pasivnho styku. Pomoc sv jasnovideck schopnosti mohl svho ochrannho ducha vidt buv tranzu nebo v magickm zrcadle, kdy si pl doshnout tohoto kontaktu. Nyn vak mg j pokroil natolik, e me se svm ochrannm duchem vstoupit na mentln rovni ve viditeln styk. Prakticky je to snadno provediteln, jestlie se ovem ochrann duch neprojevil j sm takovmu mgovi, jen mentln putovn dokonale ovld. Praxe viditelnho spojen s ochrannm duchem pouze vyaduje, aby si mg v duchu pedstavil, e je - stoje rovn jako svka - jakoby vrem uchvcen a nesen do ve. I obrcen postup si me mg ppadn pedstavit ato tak, e nen nesen do ve, nbr, eje - lehk jako prko - od zem odraen. Budi ponechno koncentranmu pochodu kadhojednotlivce, pro kterou metodu se rozhodne.

Kdy se mg se svm duchem vyzdvihl, stoup stle v, a mu zem1p-pad bt j jen malou hvzdou a on - vzdlen zemkoul - se vzn v univerzu. Koncentruje se p tom na pn, aby se mu jeho duchovn ochrnce zjevil, nebo, aby jm byl pivben. I kdy ne hned, tedy zcela jist po nkolika pokusech se mg setk se svm vdcem nebo ochrannm andlem, podle toho, jak ho kdo nazv. Prvn setkn je pro mga obzvlt velikou udlost, nebo m od on chvle monost bt se svm duchovnm ochrncem ve stlm spojen. Prvn otzkou mga bude, kdy, jak a zajakch okolnost me se svm ochrannm duchem vdy vstoupit ve spojen. Pokyn vdce mus kad mg bezpodmnen uposlechnout. Od tohoto okamiku pevezme duchovn ochrnce dal veden mga. Jakmile dolo ke spojen s Guruem, nastoup mg posledn etapu mentlnho vvoje ajeliko mu hmotn svt nem ji co ci a co poskytnout, vyhled sfry jin. Provede to stejnm zpsobem, tj. e se v kolmm postoji odraz od zem a sousted se na sfru, kterou hod vyhledat. Podle jeho vle bude touto pitahovn. Jeliko jeho duch nezn ani asu ani prostoru, me v souasnm okamiku vyhledat bu sm nebo v doprovodu svho ochrnce kadou sfru. Podle kabalistickho stromu ivota vyhled podle poad nejdve sfru msn, po n sfru Merkura, dle sfru Venue, sfru Slunce, Marsu, Jupitera a konen sfru Saturna. Ve vech sfrch se setk s tamjmi bytostmi, pozn prakticky tam vldnouc zkony a veker tajemstv. Dospl-li mg tak daleko, e me navtvovat a ovldat cel univerzum tj. sfrickou planetrn soustavu bytost, je tm jeho mentln kolen ukoneno. Stal se z nho dokonal mg, bratr svtla, skuten zasvcenec, kter arci doshl mnoho, ale jet ne vechno. Stupe X. - Magick vcvik due V teoretick sti tto uebn osnovy se zmiuji o pojmu Boha. Pokroil mg me s uskutennm tohoto pojmu ji zapot. Dve ne pikro k praktickmu zpracovn tohoto poslednho seku svho vvoje, nech se pesvd, zdali astrln kolen vech stup dokonale ovld, zdali doshl absolutn magick rovnovhy a zulechtil svoji dui natolik, aby v n mohl Bh pebvat. O praktickm spojen s Bohem mluv mnoho crkv. Vtina jich zastv nzor, e se posta k Bohu modlit, uctvat Ho a vzdvat Mu dky, m me dojt ke spojen. Ovem mgovi,jen se poctiv propracoval svzelnou cestou vvoje a k tomuto stupni, toto tvrzen crkv neposta. Bh je pro mga absolutn Pravdou, je pro nho to Nejvy, Nejzkonitj, co vbec me existovat. Proto tak mg hned z potku svho zasvcen na svm vzestupu pln respektoval tuto zkonitost se zetelem na univerzln zkony, tmito zkony se dil a vdom je v sob pstil. V tto univerzln zkonitosti mus bt Bh chpn. Kad mg a kesan, id, buddhista, muslim, hind, brahmn nebo vyznava jin crkve, jde-li cestou zasvcen, mus pi svm pojmu o Bohu univerzln zkonitost bezpodmnen respektovat. Kesan bude mt za svj nejvy idel Krista, bude ho uctvat a pizn mu rovn vechny tyi zkladn vlastnosti, zkladn kvality nebo aspekty, kter se vyznauj Vudyptomnost. Ony tyi zkladn vlastnosti jsou: Vemohoucnost, Moudrost nebo Vevdoucnost, Velska nebo Milosrdenstv a Nesmrtelnost. Ve svm Kristu nebude tud mg manifestovat pouze jedinou kvalitu, nbr s ohledem na univerzln zkony a analogii ty ivl bude v Kristu vidt a uctvat nejvy Bostv. Tot plat o pvrenci Buddhismu nebo jin nboensk nauky. Jestlie mg sprvn pracuje aje magicky zral, vybuduje svj bosk princip podle tchto ty zkladen s jejich zkladnmi vlastnostmi ivlm odpovdajc a tmito tymi zkladnmi aspekty svho Bostv bude zastupovat svj nejvy nzor o Bohu. Pedstavu svho Boha nemus upnout na njakou prv ijc nebo kdysi ijc osobnost, nbr pedstava me bt i symbolick. Jestlie si mg zvol za symbol svho nejvyho Bostv Krista, Budhu, Dvi, Slunce, Svtlo nebo Plamen nebo cokoliv jinho, je to v postat tot. Nejde zde ani

tak o pedstavu jako spe o kvalitu, kterou do sv pedstavy vlo. V kadm ppad mus pro mga jakhokoliv nboenskho vyznn bt jeho pedstava o Bohu to Nejvy, Nejmilej, Nejcennj a Nejuctvatelnj, nad kterm j nic vyho neme existovat. Ke styku respektive ke spojen se svm Bohem me dojt tverm zpsobem. Prvn zpsob je mysticko-pasvn, druh mystcko-aktivn, tet konkrtn a tvrt zpsob je forma abstraktn. Prav mg m ovldat vechny tyi zpsoby. Pro svj pozdj trval styk me pak volit zpsob,jemu nejlpe vyhovujc. Mysticko-pasivn formu spojen s Bohem sleduje vtina svatch avichn vc, jim sev nboenskm zancen nebo v extzi bosk princip jakkoli projevil. Projeven Boha se d vdy podle nejvyho nazrn mga. Kesanovi se zjev Bh v nkterm znmm symbolu nap. v podob Krista, bl holubice, Ducha svatho, v podob ke atd. Tyto podrobnost nejsou ani tak dlet,jakoje spe dleit bosk vlastnost, ve kter se Bh jednotlivCi projevuje. Jak hluboko, intenzvn a pronikav se Bh jednotlivci projev, zvis na jeho duchovn a duevn zralosti. Tento zpsob zjeven Boha provaj vichni ti, kdo pijdou hlubokou meditac nebo modlitbou do tzv. extatickho stavu. Vichni mystikov, teosofov, Bhakti-yogn atd. vid v tto form zjeven Boha dosaen svho vytouenho cle. V historii nalezneme mnoho zznam o tomto mystickm spojen s Kristem a nen proto tebaje jednotliv uvdt. Druh zpsob zjeven Bohaje magicko-aktivn, kter prov vtina mg. kolen mg se sna piblit svmu Bohu volnm, respektive vstoupit s nm do styku. I zde jde o formu extatickou s tm rozdlem, e se nedostavuje jako prvodn jev, jako je tomu u prvho zpsobu zjeven, nbr dochz k nmu vdom stupe za stupnm. Pi tomto zppsobu zjeven spje nitro, to jest duch mga polovinu cesty vzhru k Bohu a druhou polovinu jde Bh mgovi vstc. Voln Boha tmto magicko-aktivnm zpsobem je voln teurgck, skuten magick, kter si mg sm dovolit jen tehdy, kdy doshl prav stupe zralosti. Je vc jednotlivce, jak voln provede, protoe nen pro to zvltn metody. Jak mystcko-pasivn, tak i magicko-aktvn voln Boha se me dt bu konkrtn nebo abstraktn formou. Pi konkrtnm voln d mg svmu Bohu uritou podobu, kdeto abstraktn voln spov na pedstav abstraktn bosk ideje (boskch vlastnost). Praxe jednotlivch monost zjeven boskho pojmu je velmi jednoduch. Medituje-li mg v odpoutn, tedy v akickm principu, tj. v tranzu o svm Bohu a o Jeho Vlastnostech (Ctnostech), a zjevl se mu pi tto meditac oekvan bosk symbol,jde v tomto ppad o mystcko-pasivn zpsob zjeven Boha. Vol-li ale mg pomoc sv plastick meditace bu mimo sebe anebo v sob jednotliv vlastnosti Boha bez ohledu na to, zdali m pro tyto vlastnosti formu konkrtn nebo abstraktn, jedn-li se o magicko-aktivn zpsob voln Boha. Kdo ve svm vvoji dospl a k tomuto bodu, me krom mysticko-pasivnho spojen s Bohem doshnout i spojen magcko-aktivnho. Proto dvm pednost metodm, tkajc se konkrtn i abstraktn formy, kter me mg ovldat. Velmi dobr pedbn cvien ke konkretizovn Boha spov v tom, postavit ped sebe obraz, soku nebo symbol uctvajcho Bostv. Mg, sed v san, zr intenzivn na obraz tak dlouho, a se mu - zave-li o - obraz objev. P zrn na obraz jeho uctvanho Bostv me potom toto Bostv tak na vedlej bl ploe opt vidt. Toto zobrazovn Bostv napomh mgovi k zjevovn se jeho Boha. Nech toto pedbn cvien opakuje tak dlouho, a si doke v kad dob, za kad situace a na kadm mst bez jakkoliv nmahy sv uctvan Bostvo iv pedstavit. Pedstayovan obraz me potom spojit s dotynmi boskmi vlastnostmi. Nedoke hned na poprv spojit svj obraz se vemi tymi zkladnmi boskmi vlastnostmi, o nich meditoval v pedbnm stupni. Vezme tedy jednu vlastnost po druh. Konkretizovn bosk vlastnost do pedstavovanho obrazu je velmi dleit a mus bt tak dlouho opakovno, a mg sv Bostv vybaven vemi tymi vlastnostmi skuten poct. Jakmile toho mg doshl, pedstav si svj uctvan obraz nikoliv jako obraz, nbr s vekerou intenzitou skuten ijc, psobc, zc, jakoby Bostv, jeho

osobn Bh stl vskutku ped nm. To je tak zvan konkrtn spojen s Bostvm mmo sebe. m astji mg tuto metodu opakuje, tm silnj a psobivj bude ped sebou mt vizuln proctn Bostv. Je-li si mg jist tm, e ve, co o pojmu Boha ajeho realizaci rozum' vloil do svho uctvanho obrazu, nech si mysl, e toto iv Bostv, kter ped nm v pln zi stoj se vemi tymi zkladnmi vlastnostmi, zaujm cel jeho tlo, e tedy do nho vstupuje a zastv msto jeho due. Toto nech mg opakuje tak asto, a v sob uct Bostv tak siln, e pi tto metod ztrat sv osobn vdom a povauje sm sebe za pedstavovan Bostv. astm opakovnm tohoto splynut s Bostvm pevezme mg vlastnosti, kter do svho obrazu konkretizoval. Nepsob v nm ji jeho osobn J, nbr jeho Bostv. Zaije-li takto konkrtn bosk splynut jeho osobnho Boha a z st mgovch nemluv ji jeho vdom, jeho due, jeho duch, nbr v nm se projevujc Duch Bo. V tme okamiku splv mg se svm Bohem, stv se po dobu splynut sm Bohem a je asten vech zkladnch Vlastnost jeho s nm spojenho Bostv. Metoda konkretizovn spojen s Bohem je pro dal magickou prax velmi dleit, nebo mg se mus umt spojit tmt zpsobem tak s Bostvm jinho nboenstv. Tuto praxi vyaduje jak zaklnac magie, tak i teurgie, nebo jedin takto me mg spojen s Bostvm kdykoliv pivodit a podzen bytosti pimt k provdn jeho vle. Je samozejm, e je tmto zpsobem mg schopen spojit se s boskm principem v t me, e veker sly konkretizovanho Bostv, s nm se duevn spoj, jsou vlastn ijemu a zstanou vnm jako vlastnost tehdy, kdy s pedstavou nen pmo spojen. Tyto bosk vlastnosti nazvme my zasvcenci magickmi schopnostmi, silami nebo Siddhis. Ovld-li mg dobe konkrtn spojen s jeho pedstavovanm Bostvm zapone s uskuteovnm abstraktn formy spojen s Bohem. Z potku me boskou ideu vzat na pomocnou pedstavu jako nap. na svtlo, ohe apod., pozdji od n upust a promtne nejdve mimo sebe a pak ve svm nitru a vhradn jakost bosk vlastnosti. Tuto ve rovn nejdve na tlesn orgn ivlm odpovdajc, take poct abstraktn nap. Vemohoucnost v hlav, Lsku v srdci atd. astm opakovnm tohoto cvien se mg s abstraktn boskou ideou ztoton natolik, e pedstava tlesn sti nebo oblast odpadne. Nyn me ony tyi zkladn vlastnosti slouit v jednu jedinou ideu, kter nech pojem Boha v nejvy mon form provat v jeho nitru. Vytrvalmi cviky manifestac Boha prohloub, take si bude pipadat bt sm Bohem. Tak dalece mus jt splynut s Bohem, e po dobu meditace mg nepoct Boha ani mimo sebe ani v nitru. Subjekt a objekt se mus vzjemn prolnat a mg si uvdomuje pouze toto jedin: "Jsem Bohem" nebo jak prav Ind ve svch Vdch: "Tat tvam asi / To jsi Ty!" Dospl-li mg a sem, ukonil po astrln strnce svj magick vvin. Dalmi cviky potebuje sv meditace ji jen prohlubovat a sv Bostv zesilovat. Styk s Bohy Jakmile mg v uskuteovn Boha dospl tak daleko, e se me spojit s kadm Bostvm, s kadou Inteligenc a s kadou vysokou Boskou Bytost, je schopen psobit v jakkoliv sfe nikoliv jako mg, ale jako Bh. Tm zakonuji magick vcvik due poslednho stupn. V tomto smru nemm mgovi ji co ci, nebo se stal zajedno s Bohem a co ve svm boskm spojen vyslov nebo rozke je tolik, jako by to byl vyslovil Bh sm. Mg se nyn podl na vech tyech zkladnch vlastnostech jeho Boha, s nm je spojen. Stupe X. - Magick vcvik tla

BRAHMA A SHKTI Znalec jinch zasvcovacch soustav nalezne pi porovnn s touto moj uebn osnovou uritou paralelu, protoe se mus vechny cesty v pravd shodnout. Jako pklad zde uvdm indickou jgckou soustavu, tkajc se had sly, kter se shoduje se soustavami egyptskch mystri mnou uvedenmi. U Kanadalini-jgy je k svm Guruem nabdn k tomu, aby meditoval o Muladhara-centru, kter se nalz v kostri a aby zde provdl cviky Pranayamy. Probereme-li symboliku Muladharacentra shledme, e toto stedisko m tvar tyhelnku lut zabarvenho s rudm trojhelnkem uvnit. Sted trojhelnku vypluje fallos (musk d), kter je tiaplkrt ovinut hadem. Mualdhara-centrum je prvn, nejprimitivnj a nejhmotnj centrum, zobrazeno tm, e jeden z roh vypluje slon s pslunou Bohyn. Tento symbolick vyjadovac zpsob v Indi nazvn Laya-jgou je naprosto jednoznan a je zasvcovacm klem k prvnmu stupni v jze. Popsan znak m rzn vklady, z nich nejsprvnj je ten, e tyhelnk zastupuje princip zem, trojhelnk ony t hroty nebo e (hmotn, astrln a mentln svt), fallos slu plodc (imaginac) a had pedstavuje cestu vdn. e princip zem sestv ze ty ivl je kovi ji znmo a nen proto teba dalch koment. k jgy mus pedevm poznat a ovldat ony t svty tj. hmotn, astrln-duevn a mentlnduchovn svt. Muladhara-akraje tud pouhm zasvcovacm diagramem, odpovdajcm prvn tarotov kart. dn k v Indii neobdr tak jasnou definici amus k n dospt sm tehdy, kdy Muladharacentrum ovld tj. kdy na sv duchovn cest doshl vvoje, kter odpovd tomuto diagramu. Ne nadarmo je Muladhara-centrum nazvno centrem Brahmovm, nebo v tomto vvojovm stadiu pozn k jgy Brahmu, tedy Bostv ve sv nejjemnj manifestac. Brahma je ono Vn, Nevyzpytateln, Nedefinovateln, Univerzln, ono Stl a Klidn, je tedy st pozitvn. Brahma netvo sm ze sebe, a ve stvoen je prac jeho Shakt, prac enskho principu. V Muladhara-centru je tud Shakti znzornna hadem, kter se ujm sly tvoivost zobrazenho fallose, tj. imaginace. O tomto centru by se dalo jet mnoh ci, ale vyvinutmu mgovi posta tyto vysvtlivky, aby poznal, e maj nboensk a zasvcovac soustavy spolenou paralelu. Imaginace je Shakti ili sla Kundalni, kterou mg mus soustavn pstovat. P pohledu na celou tuto desetistupovou vvojovou soustavu pijde mg nato, e prv tato tvoiv sla, sla fallose, tedy imaginace a jej vvoj hraj ve vvinu nejvt lohu. Magick vcvik tla jsem ukonil ji v devtm stupni, take v tto kapitole pohovom ji jen o vvinu nkterch okultnch sil, kter mg arci nemus vechny ovldat, ale v jeho vvinu mu nesm bt nic podivn a kad okultn fenomn mus umt sprvn vysvtlit. SUGESCE V kapitole o podvdom hovom o tomto tmatu natolik, e podrobn popisuj autosugesc l ovlivovn sama sebe. Tat pravidla plat i pro sugesci jinch osob. Je vak podmnkou, aby sugestivn formulka znla pesn' v ptomnm ase a v rozkazovacm zpsobu. S ohledem na svj duchovn vvin vlo mg kadmu, kdo zralost nedoshl danou sugesci do podvdom. Nen vdy bezpodmnen teba pronet sugesci hlasit, nbr sta opakovat ji v mylenkch (telepaticky). Provdt sugesci i na nejvt vzdlenost nen pro mga tk. M~ tak uinit dvojm zpsobem. Bu svm duchem vyhled dotynou osobu, aby ji (nejlpe ve spnku) sugestivn ovlivnil, nebo peklene mezi sebou a subjektem pomoc akickho principu vzdlenost, aby mohl sugestivn pracovat. Nen teba zvlt upozornit, e p dlkovch sugescch me mg tak pout magickho zrcadla. Je samozejm, e psoben sugesce me bti udleno nejen pro ptomnou

dobu, ale i pro dalekou budoucnost, to znamen, e doba subjektivnho psoben mus bt vloena do podvdom subjektu. TELEPATIE je obor podobn sugesci. Penst svoje mylenky na kohokolvje pro mga malikost. Potebuje pi tom dbt pouze na to, e mus mylenky vtpit duchu dotyn osoby a nikoliv tlu a tak ne dui. Mg si pedstav ducha osoby, tj. e si hmotn a astrln tlo odmysl a zamstn se pouze jejm duchem, ktermu mylenku vtp. P tom m na vli vnuknout subjektu, e jde o jeho, (tedy mgovu) mylenku nebo o mylenku jin osoby. Me ale tak ponechat pjemce v domnn, e mylenka vznikla v nm samotnem. Na to ve mus mg vzt pi penosu mylenek zetel. Nejen mylenky, ale i city se daj penstjak v bezprostedn blzkost, tak i na nejvt vzdlenost. Mg jist nikdy nepust ze zetele, e pomoc svch magickch sil m penet~ jedin dobr mylenky a city. Jsem pesvden o tom, e dn mg se nepropj k tomu, aby svch schopnost zneuil. Je samozejm mon vsugerovat nkomu mylenky i proti jeho vl. Jeliko mg ovld ivly, me v telepaticky ovlivnn osob mylenky vypojit a vtpit j mylenky podle svho pn. HYPNZA Vedle sugesce a telepatie je to hypnza, pomoc kter me bti lidsk bytost uvedena nsiln do spnku a zbavena sv vlastn vle. Z magickho hledskaje hypnza hodn zavren, proe by se mg ml na tento obor mn zamit. Nen tm ovem eeno, e by mg nedokzal kohokoliv uspat. Praxe je velmi jednoduch. Mg potebuje pouze svou vl nebo pomoc elektromagnetickho fluida funkci ducha vypojit a v tut chvli se dostav spnek. Zdali pi tom mg pouije telepatickou nebo sugestivn pedstavu mylenek je ji vc vedlej. Oboj mu me slouitjako pomcka, nen ale od nich odvisl. Tm vechny knihy pojednvajc o hypnze doporuuj pouit telepatie a sugesce. Kdo ovld sly, nepotebuje ani jedno ani druh, nebo v okamiku, v nm stlo a dui pokusn osoby odmysl tj. nedb anijednoho ani druhho, a pomoc imaginace vypoj nebo ochrom vli dotyn osoby, upadne okamit do bezvdom nebo spnku. Tmto zpsobem uvolnn podvdom je pak pstupno sugescm veho druhu. A prv tento akt nsilnosti, toto zasaen do individuality lovka se z magickho hlediska nedoporuuje a mg pikro k hypnze jakhokoliv druhu pouze tehdy, jestlie tm sleduje vhradn lechetn cle nap. hodlli svmu objektu udlit sugesce s obzvlt silnou psobivost. I kdyby pokusn osoba si vslovn pla bt hypnotizovan, m mg podle monost od toho upustit. Prav mg nebude nikdy provdt hypnotick experimenty jen proto, aby ukojil zvdavost nebo chtivost jinch. Ve chvlch velkho nebezpe me kolen mg pivodit tak zvanou hypnzu leku tm, e nech elektromagnetickm fluidem bleskovit ochrnout na nkolik okamik ducha svho protivnka. V ivot mga toho sotva kdy bude teba. Vdecky bylo dokzno, e je mono hypnotizovat i zvata. Pi hypnze zvete zashne mg instinktivn strnku, nae i to nejvt a nejsilnj zve upadne okamit do bezvdom. AVOV PSYCHZA FAKR, kter nachz etn obdivovatele aje provdna indickmi fakry a kejkl, nen pro mga dnm problmem. Faki, zabvajc se tmito experimenty, nev vtinou ani sam, jak dochz k jejich uskutenn, nebo tajemstv tchto experiment je tradin a pechz z jedn generace na

druhou. Je-li urit prostor, msto atd. naplnn akckm principem, jsou akou prodchnuti i vichni ptomn, take vldne tento princip v kadm jednotlivci. Jeliko je aka principem piny, mus se ve, co do akickho principu bylo vloeno, uskutenit. Na zklad tohoto zkona je davov psychza fakr, kte svm divkm pedvdj rzn scny, snadno vysvtliteln. Tut davovou hypnzu doke i mg pivodit popsanm zpsobem. Tradinm slovem nebo tradin formul pivol fakr do mstnost aku a vlo do tohoto principu obrazy, kter si pej divci vidt. Tento eXperi ment se nepetritm opakovnm ji natolik zautomatizoval, e fakr nemus pout ani imaginace ani aki, tm mn postupu dje. Jemu sta vyslovit akckou formuli, aby divky dostal do sv moci, nae potebuje jen tie krtkmi vtami, tantry atd. vyslovovat postupn dj, kter je divky dn a divci vid postupn cel dj v obrazech. Takov formulejsou potom opravdu formule kouzeln, nebo jejich tajemstv pechz tradin po cel stalet z jedn rodiny na druhou. Majitel takov tradin formule pak ani sm nev, jak sly jejich vyslovenm dv do pohybu. Je mu pouze znmo, e pi vysloven t i on formule se to nebo ono stane, ani by ptral po pin. Takov peludn akick jev obdivuj pak obyejn lid, kte nemaj o vych' magickch zkonech ani potuchy. V Indi je takov kouzelnick pedstaven pouhou obchodn zleitost. Kdyby nkdo pi takovm kejklskm pedstaven celou scnu fotografoval, byl by velmi zklamn, a by zjistil, e na deskch nen zcela nic z toho, co bylo divky vidno, nbr e vykazuj jen samotnho fakra (s jeho eventulnmi prvodci) tie sedcho a usmvajcho se. Tento zdnliv nejtajnj expriment je tud na zklad zkona magie snadno vysvtliteln a zstv vc jednotlivce, chce-li se tmto experimentovnm zabvat nebo se dokonce na to specializovat. Pro dal magick vvin a magick vzestup jsou tyto experimenty absolutn bezvznamn. Zmiuji se o nich jen proto, aby si mg mohl o nich uinit obraz a ml pro n z magickho hlediska sprvn vysvtlen. TEN MYLENEK Problm ten mylenek zavdal pinu k mnoh propagand. Pro mga je tento problm vc samozejmou, kterou povauje za mncennj prvodn jev svho duchovnho vvinu. ten mylenek se d postojem mga a me bt obrazn nebo intuitivn. Je samozejm st mylenky nejen osobyv bezprostedn blzkost se nachzejc, ale i tehdy, kdy je osoba na mle vzdlen, co nen nim jinm, ne zrealizovan psoben v ake. Kad mylenka, kad slovo a kad in zanechvaj ve svt piny tj. v ake pesn otisky. Hovom o tom ji v kapitole, pojednvajc o ake. Zam-li se mg na ducha t kter osoby a napln sebe akou, me st mylenky ptomnost a hled-li se svm nejvnitnjm pnm nazpt, me bez jakkoliv nmahy zachytit mylenky nejhlub minulosti. Zamstnal-li se mg tenm mylenek del dobu aje-li vtom dostaten zbhl, me st hrav kadou, i sebevce skrytou mylenku. Mylenky se tvo intelektuln nebo imaginativn. Snadnji se daj st imaginativn tvoen mylenky. Schopnosti dokonalho ten mylenek doshne mg pouze tehdy, kdy se stal neomezenm pnem nad svm duchem a tud i pnem svho mylenkovho ivota. Toto jest zkladn podmnkou. Jinak doke zachycovat mylenky jen sten a to jen mylenky efektivn. ten mylenek nen dn problm, vyaduje pouze styk ducha s duchem. Mg se mus jako duch sm ctit, co snadno doke na zklad ab~olvovanch cvien pedbnch stup. Mezi sebou a dotynou osobou nave kontakt tm zpsobem, e si tlo a dui odmysl a zachyt veker mylenky, kter si peje vdt. P~VCI!ON ~TRIE

Je c v~p aost :pc~'vajc 'to. ~ vyptrat z ibovoirteho pLdrntu, dopisu, klenotu, staroitnosti jak ptomnost, minulost a podle pn i budoucnost a zjistit vechny s dot,nm pedmtem souvisejc udlosti minul, nynj i budouc. Pro mga, jen tuto uebn soustavu prakticky absolvoval a sv astrln smysly ve vidn, slyen a ctn dobe vykolil,je tato schopnost prvodnm jevem 'yvinutch astrlnch smysl a je velmi snadno provediteln. Pedmt, kter hodl prozkoumat vezme bu do ruky nebo ho polo na msto svho tla, kter je pro dkladn zjitn smrodatn. Chce-li udlosti vidt v obrazech, tj. probdat je vizuln, pitiskne pedmt k elu. P inspirativnm tj. akustickm zjiovn polo pedmt na msto, kde se nalz srdce a hodl-Ii pedmt prozkoumat po strnce citov nebo intuitivn, polo ho na solar-plexus nebo ho dr prost v ruce. Nyn se sousted na to, co chce o pedmtu vdt a uvede se do aki nebo do tranzu. Svm duchovnm zrakem, sluchem nebo citem sleduje jednotliv udlosti minulosti, ptomnost a budoucnosti. Mag me vzt na pomoc i sv magick zrcadlo. Tmto zpsobem me nap. ze staroitnost zjistit vechny s nimi souvisejc udlosti, jako by je vidl ve filmu nebo v panormatu. M samozejm moznost vidt v kadm dopise, kter obdr bu on sm nebo jin osoby od znmch nebo neznmch, nejen pisatele, ale te hrav i mylenky, kter v duchu pc osoby vyvstaly. Krtce eeno mg me st mezi dky kaclho dopisu. K psychometrii nle t schopnost navzat hmotn, duevn a duchovn spojen s osobou, kter s tm neb onm pedmtem pila do styku, protoe je jakkoliv pedmt jakmsi pojtkem mezi tlem, du a duchem mga adotyn osoby. Nesporn me mg pomoc pedmtu st i mylenky t kter osoby na nejvt vzdlenost. Zrove m monost poznat i duchovn strnku dotyn osoby,jej povahov vlastnosti a vyzkoumat bez nmahy ve svt aki jej duevn vvoj. Tot plat samozejm i po strnce hmotn, take zjist minulost, ptomnost a budoucnost, utvo-li se zetelem k ake mezi svou du a du dotyn osoby pslun pojtko. Urit druh psychometrie s nepatrnou odchylkouie tak zvan psychografie, kter pro mga nem arc valnho vznamu a z eenho vyplv. Zmnnm pojtkem je mono zjistit a poznat nejen odeslatele nap. dopisu ve vech fzch a vcech, ale dotyn pedmt me slouit mez dotynou osobou za tm elem, aby tato mohla bti eventuln duchovn, duevn a i tlesn ovlivovna. Z toho veho je patrno, e psychometrie je vlastn podadnou schopnost nm ji znmho jasnozefl. OVLIVOVNI PAMETI Jak ji vme, je pam intelektuln vlastnost, kterou m kad lovk, jeho pt smysl je neporueno. Pam je ale zrove pjemcem mylenek a idej z mentlnho, tedy akickho svta. Je nm znmo, e veker mylenky a ideje se vtisknou do aki a z ak a mentln sfry je pam svou pijmac vlastnost pivol opt do vdom. Jeliko je mg pnem v ake, me pam ovlivovat pmo nepmo. Pm zpsob je ten, e posiluje pomoc pslunho ivlu nebo elektromagnetickho fluida, tak jen pouhm ovlivnnm podvdom, pam imaginac. Me ale tak, m-li na zeteli pam, pomoc imaginace urit ideje, mylenky a vzpomnkov obrazy ve vdom, tedy i v pamt, podle svho pn snadno vymazat, vypojit, zeslabit. Nepm zpsob ovlivovn pamti spov v tom, e akckm principem psob mg na pam nepmo. Mg, jen v ake vid veker obrazov a mylenkov pochody kazde osoby, me tyto pomoc imaginace nechat vyblednout, me je vymazat, nebo pojtko mezi obrazy v ake a dotynou osobou rovn pomoc imaginace zniit, odpojit nebo zeslabit. Jeliko m mg monost odejmout tmto zpsobem kad osob pam, varuji dtkliv ped zneuitm a nikdo, komu jde o etick vvin, se nesn k podobnmu inu. Tto schopnosti pouije mg jen tehdy, chce-li u nkoho zeslabit nebo zcela vymazat smutn zkuenosti nebo neblah zitky, kter zanechaly v pamti

hlubok stopy. V takovm ppad me mg vykonat mnoho dobra tm, e zaste mnoh srdcebol, mnohou smutnou vzpomnku, pes kterou se nkter osoba nedoke sama penst. Toto me mg provst i sm na sob, jestlie se kdysi doil velkch zklamn ajinch duevnch otes, ppadn ped jeho magickm vvinem, kter se vdy znovu vrac do pamti. Vymae-li tyto obrazy v akase, nemohou se do jeho pamt j nikdy vrtit. Doke-li ale zvtzit nad nimi svou vl, autosugesc nebo jinmi metodami, nem zapoteb zashnout drastickm zpsobem do aki, aby nechal nepjemn obrazy zmizet. Patologick jev, tkajc se ztrty pamti, je mono vysvtlit tm, e bylo spojen s mentlnm svtem, tud s akou obas ochromeno. Tento stav je vak ji dishar monie, je to choroba, porucha ducha, jestlie nastal rznmi pinami, jako je leknut apod. PSOBEN V AKAE Prv tak,jakje mono podle pedbn kapitoly v ake pam ovlivovat a urit vzpomnkov obrazy vymazat, me dobe kolen a velmi vyspl mg podle okolnost vymazat v ake nejenom urit ideje a vzpomnkov obrazce, nbr pomoc sv vle a imaginrn sly piny v ake zaznamenan, kter maj osudov vliv u nho a u jinch osob. Uin to ovem za pedpokladu, e sv ponn me dostaten odvodnit. Jestlie vymae pinu, kterou si ten i onen v ivot sm utvoil, mus ji vymnit za jinou, kter bude mt na osud dotynho urit vliv. Tento zsah do osudu lovka, a se jedn o samotnho mga nebo o nkoho jinho, se nesm stt z lehkovnosti. Mg si dovol takov zsah pouze tehdy, jestlie sv ponn me Bo Prozetelnost dostaten odvodnit. Vymazn jedn piny a utvoen nov, a vce i mn pzniv se d nejlpe provst elektromagnetickm voltem, jeho praxe je uvedena v devtm stupni magickho vcviku tla. Jsou jet jin metody, kter vesms spovaj na vli a nezbytn imaginaci a mg si je me podle vlastnho uven sm urit. Jedno je jist a sice okolnost, e mg je schopen zmnit osud, piny a tud i hchy (co ovem crkve za hch povauj, nebo hchy jsou morln nzory crkv). Ji Kristem to bylo naznaeno slovy: "Komu hchy odpustm, tomu zstanou odputny".

IMPREGNACE MSTNOSTI NA VZDLENOST O impregnovn mstnost, kde se mg v impregnovanm prostoru sm zdruje, jsem j hovoil a doporuil rzn pomcky, jako nap. magick zrcadlo s fludickm kondenztorem. Nezmnil jsem se vak jet o tom, e mg me impregnovat mstnost i na vzdlenost. M k tomu dv monosti. Prv monost spov v tom, e svm duchem nebo i svm astrlnm tlem vyhled a navtv mstnost bez ohledu nato, kde se tato nachz a provede v n pomoc imaginace douc impregnac. Pro impregnac samotnou plat samozejm tat pravidla, kter jsem ji uvedl v pslun kapitole. Pi druh monosti spoj mg pomoc aki mstnost, kterou hodl impregnovat se svou mstnost, take ob mstnosti v ake splvaj. Spojenmjedn mstnost s druhou se d peklenout i nejvt vzdlenost. m mg impregnuje vlastn mstnost, to pechz i na mstnost druhou, by by tato byla sebevce vzdlen. POSELSTV VZDUCHEM Tento dorozumvac zpsob mezi mgy a adepty je ponejvce oblben v Orientu, obzvlt v Tibetu. Kdy se pomoc akickho principu peklene vzdlenost bez ohledu na rozmry mez osobou nebo mstnost tm, e bylo peklenuto A+B (matematicky AB) tj. as a prostor,je mono v tomto stavu -jsme-li s nkm spojeni - sti a peneti nejen mylenky, ale udlovati a pijmati fyzick zprvy, jestlie v tchto dvou peklenutch nebo ~ ake spojench dvou plech

zavedeme elektromagnetick fluidum. Nap. v aty, kter byly v prostoru mga proneseny, mohou bti zeteln slyeny i v prostoru, kter je s mgovm prostorem akicky spojen. Vyslov-li vzdlen osoba ve sv mstnosti odpov, je mono ji v mstnosti mga slyet tak zeteln, jako by vyslajc osoba byla sama ptomna. Elektromagnetick fluidum mus bt utvoeno pr~ rak, jak uvedeno v kapitole o voltovn. Rozdl je pouze v tom, e se neutvor koule, nbr vol. tu se d forma mstnosti. Takovm elektromagnetickm akickm spojenmje mono vyslovovat ana nejvt vzdlenost penet slova a vty, kter usly i osoby nezasvcen a magicky nekolen. Horlivm cvienm se d tato pracovn metoda fyzicky natolik zmaterializovat, e se proje i ve hmot. Zde se tedy nejedn o penos mylenek, nbr o penos f 'zicky pronesen ~h slov, co vda nazv radovyslaem a radiopijmaem. Eter, v nm se slovn zchvvy pohybuj, je akick princip a potebn elektinaje v naem. ppad elektromagnetick fluidum. Mg v ji ze zkuenosti, e vechno to, co vda doshla fyzikln nebo fyzickou cestou bez ohledu na to,jakmi silami, zdali elektinou, magnetismem, teplem atcl.,je mono doshnout magickmi znalostmi. Ale nejen slova a zvukov vlny je mono penet, nbr i obrazy. Obrazy, kter byly v magicky pipraven mstnosti pomoc imaginace viditetr v volny, tedy zmaterializovny, mohou bt vidny a postehnuty lidmi, kte jsou akusticky spojeni s vyslac mstnost, tedy s prostorem, v nm mg pracuje. Vz modern televizn techniku. Je nabledni, e je mono uskutenit akickm principem a elektromagnetickm fluidem na nejvt vzdlenost jin penosy, nap. pocity, vn atd. Tmto zpsobem je mono penet i psoben ivl. Hrubohmotny ter nen jet zdaleka zcela vyuit a budoucnost ns pou, e bude mono penet nejen zvukov vlny, rdiu podobn a svteln vlny, podobn televizi, ale jin sly. Vda zde nalezne irok pole psobnosti ajsem si naprosto jist tm, e pijdou doby, kdy se budou i terem penet termick vlny tj. teplo na nejvt vzdlenost. V tomto smru by mohl mg poskytnout mnoho podnt a ci mnoh, co by se dalo terem uskute~nit. Jeho pomoc by mohlo dojt k pospolitosti mez magickou vdou a technicko-fyzikln a chemickou. Na zklad univerzlnch zkon by mg objevil jet daleko vt vynlezy, ale kad pedasn zsah do evoluce by se na nm samotnm tce mstil. EXTERIORIZACE Podle tto uebn osnovy si mg osvojil schopnost odpoutat sv mentln a astrln tlo od hmotnho, take to pro nho nen j novinkou. Dosud neznmm mu bude snad jen dodatek, e pi tchto pracch nemus odpoutvat cel mentln nebo astrln tlo, nbr e provede eXteriorizaci pouze jednotlivch tlesnch st. Jeliko mentln a astrln tlo nejsou vzny na as a prostor, me mg, odpout-li pomoc imaginace v ake jednotliv st svho tla, penst je na nejvt vzdlenost. Me tedy nap. jedno oko nebo ob o kamkoliv penst a zskat tam prv takov dojmy, jako by tam byl ptomen fyzicky a nemusi vynaloit sly na to, penst se tam celm svm mentlnm nebo astrlnm tlem. Tot doke provst se svm duchovnm nebo duevnm uchem aje schopen slyet ve na neomezenou vzdlenost. Z potku to pomoc imaginace doke uinit jen s mentlnm tlem a pozdji s astrlnm a s mentlnm tlem. Takto me vude se svm pemstnm okem a uchem ve vidt a souasn slyet, ani by se musel uvdt do tranzu nebo do svta pin. Jestlie zskal dost zrunosti v pemisovn o a u, provede tent postup s rukama, ppadn i s nohama. Nejdve jenom mentln, potom ve spojen s astrlnma rukama a jestlie je ivly zem zhust, me je i zhmotnit. Materializac svch rukou upozorn na sebe v neomezen vzdlenosti nap. klepnm a jinm podobnm hlukem. Pi dostaten praxi bude schopen

pohybovat i pedmty. Je jist, e je tmto zpsobem mono pivodit velijak straideln zjevy, ale dn mg se nebude zabvat podobnou dtinskost. Tm je vysvtlena schopnost dopisovn na dlku mezi ijcmi osobami. Odpout-li osoba, v magii zbhl, pomoc imaginace svoj mentln a astrln ruku, kterou si pedstav tam, kde je pipravena tuka a papr' me mentln a astrln ruka mga uchopit ruku partnera i v nejvt vzdlenosti a podvat normln sdlen, podobn jak bylo uvedeno pi medilnm psan. Je dokonce mon zprostedkovat tmto experimentem na neomezenou vzdlenost i pesn rukopis mga. Zasvcenci nazvaj tuto prci "dopisovn na dlku mezi osobami". Zskal-li mg v eXterorizaci rukou a ppadn i nohou urit mistrovstv, me pikroit k penen pedmt i na nejvt vzdlenost tmt zpsobem. V nsledujc kapitole uvdm zpsob, dle kterho je mono uinit pedmt, kter m bt pemstn, neviditelnm. Mg zjist, e svm fyzickm zrakem a uchem neme vidt ani slyet, jestlie sv oi a ui pemstil kamkoliv mimo sv tlo. I kdyby ml fyzick o oteven, nepostehl by nic' co se v dob experimentu kolem nho dje. Pi exteriorizaci jinch d bude pemstn d nap. ruka tak dlouho ztuhl, a mentln a astrln d bude opt spojen s tlem. SCHOPNOST UINIT SE MAGICKYM ZPSOBEM NEVIDITELNM V etnch pohdkch a povdkch se prav, e ten neb onen kouzelnk se stal neviditelnm, dle, e existuje prsten, kter toho, kdo si ho navlkne na prst, uin okamit neviditelnm. Mnoho knih popisuje i talismany a drahokamy, jejich noenm se me kad stt neviditelnm a tyto knihy uvdj i nvody k tto schopnosti, ale zhola nic z uvedenho nen absolutn spolehliv a pro praxi pouiteln. eje z magickho hlediska skuten mon osvojit si schopnost stt se neviditelnm, me kad mg na zklad znalosti univerzlnch zkon potvrdit. Pedevm jde o neviditelnost mentln ili duchovn, astrln ili duevn a takt o neviditelnost fyzickou. Neviditelnost mentlnho tla - ducha nem sice valnho vznamu, avak v ivot mohou pece jen nastat situace, kde bude teba shnout i k tto praxi. Pemst-li se mg duchovn i duevn nkam, kde si nepeje bt vidn bytostmi jakhokoliv druhu ani kolenmi smysly kohokoliv, me pout mentln neviditelnosti. Nap. Mistr nebo Guru vyhled mentln svho ka, aby ho mohl neruen kontrolovat. Tm, e se uin neviditelnm, me se zdrovat v bezprostedn blzkosti ka, ani by byl kem vidn, i kdyby kovy smysly byly ji dostaten magicky vyvinuty. Dle me bti mg ptomen magickm pracm takzvanch ernch mg, sledujcch nepkn cle, aby ve vidl a v ppad poteby svm vlivem zashl, ani by byl spaten samotnmi mgy nebo jejich podzenmi bytostmi. Jet mnoho jinch situac se me v ivot naskytnout, kdy schopnost stt se mentln a astrln neviditelnm bude na mst. Metoda, jak se stt mentln neviditelnm je velmi jednoduch. Sv duchovn tlo napln mg od hlavy a k pat akou. Jakmile tak uinil, zmiz okamit duchovn tlo ped zraky kad bytosti, nebo aka je bezbarv a bez chvn. Kdyby takto pipraven duch mga chtl na nkter mentln rovni nco podniknout, zanechala by jeho prce v akickm principu pesn otisky a mg by mohl, akoliv neviditeln, bt nsledkem sv innosti vyptrn pomoc jasnozen. Tomu mus mg pedejt ajakmile napln sv du chovn tlo akou, utvo kolem celho svho tla ern obal. Nezle na tom, jak tvar tomuto obalu d, zdali tvar koule nebo vejce. Kadopdn nesm opomenout izolovat se dokonalejak nad hlavou, tak i pod nohama akou. Dve ne se mg uin tmto zpsobem neviditelnm a ne se odebere na msto psoben, sousted se na to, aby pomoc aki zstala jeho innost pln neutrln, tedy aby nebyla psna do aki tj. nezanechala stopy. Tato koncentrace je dleit, nebo jinak by musel mg potat s tm, e byv ake byly zaznamenny sice velmi neiteln, ale pece jen nov piny. Za svo~ innost v mentlnm svt jako neviditeln je si mg sm odpovdn. Osud na nho nem ji vlivu,

nebo mg se stal pnem aki, tedy pnem Osudu. Podlh jedin Bosk Prozetelnosti a pouze J mus skldat ty. Kdyby mg tyto praktiky zneuil, neml by co init s Osudem, ale s Boskou Prozetelnost. V ppad, e by jeho iny mly neblah vliv, mohlo by se mgovi stt, e by se od nho Bosk Prozetelnost odvrtila ajako osaml individualita by musel - sm na sebe odkzn ti v univerzu. Jedinenou monost oprat se o Boskou Prozetelnost by tm ztratil. e by to bylo vc ne kletbou, tm si me bt mg jist. Neml b nad sebou nikoho a dve nebo pozdji by svou oputnost zeteln poctil a byl vydn zniku cel sv individuality. Co to znamen z magickho hlediska, me si kad mg velmi dobe pedstavit. Kdo v mentlnm putovn ovld dobe schopnost stt se neviditelnm, me tut metodu pouti i pi exteriorizaci tla astrlnho. Zde plat tat praktika se zavedenm aki do celho tla tj. do mentlnho i astrlnho tla souasn. Ostatn pravidla jsou nezmnna. Stt se neviditelnm i na hrubohmotn rovni je z magickho hlediska rovn provediteln, jenome se namsto aki pouije svtla. Npl svtla ve fyzickm tle mus odpovdat vdy sle svtla, kter prv v danm okamiku vldne. Kdyby nap. svteln npl byla intenzivnj ne je teba, nedoshlo by se neviditelnosti, nbr prsvitnosti a lesku, take by mg zil navenek jako slunce. Schopnost stt se fyzicky neviditelnm vyaduje k osvojen teba nkolikaletou vytrvalou praxi. Absolutn dokonale ovldaj tuto schopnost jedin adepti vyho, mnohdy pmo nejvyho stupn. Jin zpsob stt se neviditelnm zle v odvrcen smysl, jako nap. pomoc hypnzy, davov sugesce; dle je neviditelnost proveden bytostmi, kter ve fyzickm tle vyvol svtlu odpovdajc kmitoet, m dochz k neviditelnosti. O tto kapitole, stt se neviditelnm pomoc bytost, hovom ve druhm dle nazvanm "Praxe magick evokace", kde uvdm souasn nkolik nvod. Mg, kter si osvojil dostatenou praxi v tom, jak uinit sv mentln, astrln a ppadn i fyzick tlo neviditelnm, me podle svho pn bez nmahy uinit neviditelnm i kad pedmt hmotnho svta. Jin monost uinit obyejn pedmt neviditelnm spov jet v tom, e mg imaginrn ve spojitosti s akou pemn pevnou formu pedmtu ve formu astrln, nae ped zraky nezasvcence tj. osoby, jej smysly nejsou magicky vyvinuty, okamit zmiz. Do astrln formy pemnn pedmt me bti astrlnm tlem a ji bytosti nebo samotnho mga, ppadn jeho nkterou tlesnou st (eknme rukou) pemstn do nejvt vzdlenosti. Mgovi nebo bytosti, kter penos vykonala, pipad potom ji jen lo'ia U vCSt pedmt z astrlnho stavu opt do hmotn formy. Bytosti spiritistickch mdi se rovn mnohdy zabvaj penenm pedmt, jestlie se jedn o ~ekiamne materializan fenomny, kter se ale vyskytnou mlokdy, ale jsou t mon. Mg' jen zn univerzln zkony a ve vvinu uinil znan pokroky, mus dokzat tot, co um vyvolat nejvy planetrn a mimoplanetrn inteiigence. PRAKTICKY SE IVLY Mgovi, je se hodl jet vce zamit na vyuit ivl, se k tornu skt mnoho monost. Pi specializaci je ovem teba, aby mg ivel, se kterm pracuje, astmi cviky zmaterializoval tj. zhustil natolik, e iveln sla se stane skutenou silou fyzickou. Je-li mg v tomto smru dokonal, me nap. ivlem zem, kter ve svm tle zhust, doshnout nezranitelnosti rovnajc se experimentm indickch fakr. Me do svch sval zabodvat ostr pedmty, ani by poctil nejmen bolesti a ztratil jedin krpje krve, tm mn zanechal njakou jizvu. Lehat na prkna se hebky dokou faki na zklad autosugesce do uritho stupn. Mg doshne tho efektu mnohem rychleji pomoc ivlu zem. Velk trn zrann doke mg pmo pod rukou u sebe a u jinch osob pomoc ivlu zahojit, ani by zstala jakkoliv jizva. Rnu nkolik centimetr dlouhou, kter by musela bti chirurgicky sevna, doke zcelit bhem nkolika minut. ivlem zem, kter zhust mimo svou osobu, me kadou mylenku, kadou pedstavu, kadou bytost, a

zesnulou nebo neztlesnnou zhustit natolik, e se stane viditelnou i om nekolen osoby a tne bt dokonce i fotografovna. Bleskovm promtnutm zemnho ivlu doke mg kohokoliv, i nejvtho neptele, a lovka nebo zve, okamit ochromit. Prce se zemnm ivlem poskytuj jet jin monosti, avak tyto pklady mgovi jist posta. Promtne-li mg do sebe vodn ivel, kter siln zhust, je schopen vzdorovat nejvtmu vedru, ani by jeho tlo utrplo nebo bylo popleno. Promtne-li vodn ivel do svch rukou, me bez obav vzt do ruky hav uhlky nebo dret hav kusy eleza, ani by se poplil. S smvem ve tvi by mg mohl stt i v hoc hranici a neutrpl by sebemen kodu na svm tle. V souvislosti s tm si vzpomeme na biblickou udlost, podle kter byl jinoch vren do roztopen pece a zstal bez pohromy. Apotol Jan' milek Kristv, byl - jak znmo - vhozen do kotle s vroucm olejem a nic se mu nestalo. Mgovi je jasn, e tyto udlosti nejsou pouhmi legendami, nbr e se skuten udly a e tyto na pohled pipadajc zzraky je mono ovldnm ivl provst. Vodn ivel navenek promtnut a zhutn uhas kad por bez ohledu na jeho rozsah. I se ivlem vzduchu me mg provdt tm neb onm zpsobem experimenty, jejich vsledky hrani pmo se zzraky. Nakup-li mg v sob ivel ohn, vydr nejvt mrz. Tibett lmov dok do sebe nahromadit ohniv ivel a vyvolat v sob tak velik r' e na svm tle usu v krtk dob mokr runky, by by poas bylo sebechladnj. Tato praktikaje v Tibetu znma pod jmnam TUMO. Mg me se ivlem ohn navenek promtnutm zaplit bez nmahy veker holav ltky. Bible obsahuje podobn udlosti, kde hranice vzplly pomoc ivlu ohn, i kdy ped tm byly polity vodou. Nen pochyby o tom, eje mon projekc ivlu ohn nechat zahynout (uschnout) i rostliny (stromy). Kristus, jen podval dkaz sv sly, nechal uschnout listy fkovnku, pi em dbal tho zkona; projekci samotnou vak pivodil vyknutm kabalistickho slova, kter nepmo pimlo ohniv ivel k proveden jeho rozkazu. Jet mnoho jinch magickch ink se d vyvolat pomoc ivl, pro kter si mg na zklad univerzlnch zkon se zetelem k ovldn ivl sestav sv vlastn metody. LEVITANI FENOMNY Pod slovem levitace se rozum odstrann gravitace. Studiem univerzlnch zkon mg zjist, e gravitace je odvisl od magnetick sly pitalivosti zem. Ve vlastnm tle meme ti odstranit dvojm zpsobem. Jednak tm, kdy vytrvalm cvienm a hromadnm ivl vzduchu (Waju-tatvy) zrealizujeme zkladn vlastnost tohoto ivlu v sob natolik, e sejako baln od zem vyzdvihneme tj. e se staneme lehkmi jako prko. Druh metoda spov v ovldn elektromagnetickho fluida. Doshneme-li dostaten hustoty v nahromadn magnetickho fluida v tle, pestane zemsk sla pitalivoti psobit tj. gravitace pomine. Mg octnuv sev tto nplni, se zem sotva dotkne a meme se smle pohybovat i na hladin vody, bez ohledu na jej hloubku. Zhust-li magnetick fluidum jet vce, meme se libovoln vznst od zem do vzduchu a pomoc zhutnho ivlu vzduchu nebo vyvolanho vtru pohybovat se jakmkoliv smrem. Rychlost takovho transportu vzduchem zvisjijen na jeho vli. Vtina jgn ovld tyto levitan fenomny. I v bibli teme, e Kristus krel po moi. Ze me mg tmto zpsobem zcela podle svho pn levitovat i pedmty nebo magicky nekolen osoby, je jist. Nakupen magnetickho fluida, jeho je k tomu zapoteb,je mono provst tmt zpsobem pomoc magicky kolen imaginace nebo jinmi praktikami, jako nap. kabalou, za pispn bytost, duch atd. Vypojen elektrickho fluida v tle a pevaha magnetickho fluida se me stt nejen

vdom, ale i bezdn, jako nap. u rznch spiritistickch transmdi a somnal~u1, kde elektrick fluidum se tranzem vypoj a magnetick fluidum zsk nadvldu. I u osob nmsnch obdr magnetick fluidum pevahu nsledkem toho, e z nich nhle vyprch fluidum elektrick, co se obyejn odehrv v noci ve spnku. Je potom jist a bylo tak pozorovno, e tito nmsnci, lehc jako prko se pohybuj po zd vzhru, vyplhaj bez nmahy na nejnebezpenj msta na domech nebo se jednodue na drt pohybuj sem a tam. Pekypn magnetickho fluida u nmsnch v dob spnku zpsobuje vliv msce. Proto tak onen nzev "nmsn". Kadopdn se zde jedn o disharmonii, o poruchu elektromagnetickho fluida a nsledkem toho o patologick stav, tedy o nemoc. Lit tyto postien osoby by bylo mono pouze zharmonizovnm elektrickho fluida, kter je teba v tle osoby, tmto zpsobem onemocnl, zeslit. Toto krtk vysvtlen o levitac mus mgovi postait. Je logick, e mg me u sebe i u jinch osob nebo pedmt vyvolat prav opak tj. zvenou gravitaci. Postup je tent, jenome se pracuje msto s magnetickm fluidem s fluidem elektrickm. Toto vysvtlen je jednoznan, jestlie je mgovi znmo, e se dv stejnojmenn sly odpuzuj a dv nestejnojmenn sly pitahuj. PRODN FENOMNY Pomoc ivl a elektromagnetickho fluida me mg psobit jak v malm tak i ve velkm rozsahu i v prod. Potebuje k tornu pouze vt prostor, v nm v vahu pichzejc sly promtne a zhust. Tak nap. me projekc ivlu vzduchu ovlivnit vtr v prod, projekc ivlu vody me pivolat prudk lijk nebo i trval d. Elektromagnetickm fluidem promtne elektrick a magnetick volty, kter na sebe naraz a zpsob blesky. Hromadnm magnetickho fluida doke pithnout vodn ivel i z nejvt vzdlenosti a zpsobit detiv poas. Samozejm me uinit prav opak, zadrIi nap. d a rozeene mraky. T krupobit me podle libosti vyvolat nebo toto odvst na jin msto. To ve docl mg pomoc ivl nebo elektromagnetickho fluida. Toto ovlivovn poas provd s spchem lmov v Tibetu. Mg si veker metody snadno vysvtl a to, co doke uinit tibetsk lama pomoc jeho obad (zaklnac magie) s bytostmi, tantry atd., je schopen vyvolat vlastn silou v ppad, e se zam na toto odvtv. MOC NAD IVOTEM A SMRT Mg, jen dokonale ovld ivly a elekromagnetick fluidum, stal se pnem i nad ivotem a smrt kadho lovka. Nikdy se vak neodv ohrozit ivot svch spolublinch, akoliv dobe v, jak je mono pivodit magickou smrt. Je pro to mnoho monost. Upoutm vak od toho, uvst podrobnj metody a to z toho dvodu, abych mga nepivedl do pokuen. Na zklad univerzlnch zkon me mg, stojc v ovldn okultnch schopnost a sil na vysokm stupni, ksit i mrtv. Mgovy kolen smysly mu umon pozorovat prci ivl v tle, dui a duchu, dle psoben elekromagnetickho fluida, vid pojtko mezi hmotnm, astrlnm a mentlnm tlem aje mu znmo, jak se d ve podle univerzlnch zkon ovlivnit. Je pro nho jednoduchou vc oba spojovac lnky pomoc ivl a elektromagnetickho fluida vytvoit. Tam' kde nebyl poruen dn orgn, ivotu dleit, me mg pivolat du zpt do ivota, ovem za pedpokladu, e mu Bosk Prozetelnost ke tak uinit. Smrt lovka nebo zvete bleskem nebo podobnmi pinami zavinnou, me mg uinit neplatnou. Potebuje pouze v tomto ppad navzat v ake kontakt s duchem, zavst vdom mezi duchem a du elektromagnetick fluidum, aby se pojtko mezi du a duchem zpevnilo. Tot pro-vede s duchem a du v tle a utvo pomoc elektromagnetickho fluida a ivl nleitou harmonii. Bleskurychlou npln tla principem svtla zesnul oivne. V tom vz syntza ksen mrtvch magickm

zpsobem, jej pinou jsou ivlov ly a elekrornagnetick fluidum, bez rozdlu, zda pi tom hrla lohu vle nebo zda byly pouity jin metody. Je dostaten znmo' e dosud kad doba mla sv zasvcence, kte ksili mrtv. Neli ukonm dest stupe, upozoruji znovu, e v tomto stupni uveden magick schopnost nemus mg vechny dokonale ovldat. Na zklad univerzlnch zkon jsem pouze uvedl smrnice, jak je mono tyto fenomny, kter hrani se zzraky, vyvolat. Jak dalece se mg v t on metod hodl zamit, ponechvm jeho vaze. Dokonal zasvcenec, opravdov adept um vyvolat na zklad univerzlnch zkon vechny ajet mnohem vt magick fenomny ne jsou fenomny zde uveden. Cel uebn osnova prvn tarotov karty, symbol mga, je tm dokonale popsna. Kdo se rozhodl tuto soustavu prakticky sledovat, tomu je dna monost se dokonale vyvinout. Dkladnji nen mono praxi podat a tak, jak jsem ji popsal j, byla a dosud podna a svena jen nejvyvolenjm km v chrmech mystri. Nen mono vechny stupn v krtk dob dkladn probrat. Cel praxe si me podle okolnost vydat i nkolika let k plnmu absolvovn. Vn smlejcho ka to vak neodrad, nebo na zklad tto vdy me do prvnho zasvcen nleit vniknout. Mnoz, kte a dosud mli pro magi jen opovrliv smv, zmn po peten tohoto dla zcela urit svj rzor, nebo magie je nco docela jinho, ne se vtina lid domnvala. Magie je nejt vdou na tto zem, kterou je nutno zvldnout nejen teoreticky, ale hlavn prakticky. Je mnohem snadnj osvojit si intelektuln vdn, ne se stt opravdovm mgem. Souhrn vech cvien X. stupn I. Magick vcvik ducha Povznesen ducha do vych sfr. II. Magick vcvik due 1. 2. Vdom spojen due s osobnm bostvm. Styk s Bostvy atd.

III. Magick vcvik tla Rzn nvody k zskn magickch schopnost. Konec destho stupn. DOSLOV Ji v vodu knihy pravm, e toto zasvcovac dlo nen prostedkem k tornu, zskat bohatstv, moc, est a slvu, nbr je vnm studiem lovka, tedy mikrokosmu se zetelem k univerzu - makrokosmu a kjeho zkonm. V dsledku toho zsk ten docela jin mnn o magii a nebude ji ji nikdy pirovnvat ke kouzelnictv. Samozejm bude kad ten posuzovat toto zasvcovac dlo podle vlastn individuality. pln materialista tj. vysloven hmota, kter v nic nev, tm mn o nadsmyslnm nco v a uznv proto jen hrubohtotn svt, bude mt toto dlo za pouh vplod fantazie. Nen kolem tto knihy v takovchto lidech vzbuzovat vru nebo je pimt k tornu, aby sv mnn zmnili a zaujali jin stanovisko. Knihaje urena vhradn pro tene, hledajc nejist pravdu a nejvy poznn. Pro tyto jednotlivce je toto dlo opravdovm zlatm nalezitm.

Mnohdy bvaj spolublin pemlouvni, aby se piklonili k uritmu duchovnmu smru, kter je jim i vnucovn. Zkuenosti ukzaly, e se lid rznch duchovnch smr vzjemn potraj. Jedni to in z existenn zti, druz se domnvaj bt pokrokovj, moudej apod. Opravdov mg bude mt pro takov lidi, sekty, duchovn smry soucit, nebude vak vi nikomu chovat z, nikoho nebude pomlouvat a poniovat. Kadho bude nleit ctt, bez ohledu na to, jakou cestou k Bohu kr. Je smutnm, ale pravdivm kazem, e teosofov, duchovn, spiritist ajak se vichni jet jinak jmenuj, chovaj navzjem neptelsk postoj, jako by kad cesta nevedla k Bohu. Vichni, kdo hledaj cestu k Bohu by si mli pipomenout slova Kristova, velkho Uitele mystik, kter zn: "Miluj svho blinho, jako sebe samho". Tato prpov by mla bt svatm pikznm vem, kte hledaj duchovn stezku. Mnoho bytost, je musely opustit n hrubohmotn svt, v nm nemly monost doshnout pravho poznn v duchu, si ve vych sfrch stovalo, e na tto zemi nen veobecn pstupn prav vda, kter v minulosti byla vyhrazena jen zvltnm vyvolencm. V dsledku toho vkld nyn Bosk Prozetelnost do rukou vech, kdo jdou upmn za pravdou a poznnm, stupe za stupnm mystria, kter byla po tiscilet peliv ukryta zrakm veejnosti. Pouhm tenm ovoce poznn arci nespadne nikomu do klna, toto si mus zaslouit kad tvrdou prac a mnohmi obtemi a pekkami. Mnoh ten se o pravdivosti zkon bude chtt nejdve pesvdit, aby mohl uvit a pak se teprve eventuln rozhodne jti cestou zasvcen. Skuten mg v, e tento postoj lovka je zvrcen. Je pesvden o tom, eje teba se k ve vykolit zasvcenm. Teoretickm protnm tohoto dla se zsk intelektuln vdn, ale nikoliv moudrost. Vdn je mono zskat a nasbrat teori (penosem atd.), ale moudrost si osvojme jenom zkuenostmi a poznnm. Taje pak zvisl na duchovn zralosti jednotlivce a duchovn zralost spov na duchovnm vvinu, kter na cest zasvcen prakticky prodlvme. Krom tto prvn tarotov karty, kter jev egyptskch mystrich - kolbce moudrosti symbolicky znzornna mgem, je jet dalch dvacet karet, tak zvanch velkch arkn. Tato skutenost je znma kadmu, kdo o tarotu nco etl. Kad z tchto tarotovch karet zastupuje dal zasvcovac systm. Vedle onch dvaceti dvou arkn je jet padest est malch arkn, odpovdajc tarotovm kartm, kter symbolizuj rovn mal mystria. Kad z tchto karet vyaduje dal popis. Je na vli Bosk Prozetelnosti, kolik z tchto tarotovch karet mi bude dovoleno popsat a uveejnit. Po dkladnm studiu tto nauky dospje ten k nzoru, e se ned hovoit ani o bl ani o ern magii a e nen tak rozdlu mezi magi, mystikou ajinmi podobnmi vdami, a se j nazvaj jakkoli ajdou jakmkoliv smrem. V vodu jsem tak podotkl, e kad vda me slouit jak dobru,tak zlu. Protoe lid dosud nemli o magii sprvnou pedstavu, vznikl nzor, e ern magie existuje. V jednotlivch kapitolch a pslunch uebnch metodch jsem astokrt poukzal na to, e je tato vda urena jen pro nejvzneenj cle. Krom toho jsem vdy zdraznil, e mg mus bhem svho vvinu zulechtit svou povahu do nejvy mry, necl~ce-li se na svm vzestupu zastavit nebo dokonce klesnout, co by bylo velmi tragick. Zulechtn due jde ruku v ruce se vzestupem a vvinem. Komu jde pouze o to, aby zskal okultn sly a schopnosti, jimi by se chtl honosit, kon zbytenou prci, nebo Bosk Prozetelnost zstane ve svm dle vdy nevyzpytatelnou a svede toho, kdo se pacht jen za okultnmi silami brzy z cesty. Okultn schopnosti jsou pouh prvodn jevy, kter maj slouit zajaksi kompas vvinu. Jimi se maj sledovat jen lechetn cle, jako nap. pomoc svm spolublinm, proe zstanou vyhrazeny vdy jen pravmu mgovi. Kdo vstoupil na cestu zasvcen, nemus mnit svj svtsk nzor, pokudjde o nboenstv. Prav nboenstv je vlastn praxe zde popsanho zasvcen a kad nboenstv je mono podle tto zasvcovac soustavy usmrnit.

Ped vstupem na Cestu Pravho Zasvcen nech kad dobe uv, zdalivtomtopravmzasvcenvidtakskutensvpravnboenstv,svou ivotn lohu, kterou hodl splnit i tehdy, kdy mu vyvstanou pekky a obte. A vyd-li se na Cestu tmto naznaenm smrem, nech si zrove slb, e ho nikdy nepust se zetele. Zkladn podmnky k tomu jsou: velik, pmo nadlidsk vytrvalost, elezn vle a mlenlivost o svm pokroku. Kter ten tou po zdokonalen a zvol si proto toto poun dlo za svho vdce, tornu peji dokonal spch a Bo poehnn. Autor.